—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1111 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D068777/01,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 15. září 2020 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 22. května 2019, které bylo zveřejněno dne 8. července 2019 (3),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (4),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že dne 15. února 2016 podala společnost Monsanto Europe S.A/N.V. jménem společnosti Monsanto, USA, v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × NK603 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“); vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici s kombinovanými událostmi nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování; vzhledem k tomu, že žádost se kromě toho vztahovala na uvedení produktů, které obsahují 10 podkombinací jednoduchých transformačních událostí tvořících geneticky modifikovanou kukuřici s kombinovanými událostmi, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh;

B.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi je získávána z křížení čtyř událostí geneticky modifikované kukuřice (MON 87427, MON 89034, MIR162 a NK603), propůjčuje schopnost odolnosti vůči herbicidům s obsahem glyfosátu a produkuje tři insekticidní proteiny (Cry1A.105, Cry2Ab2 a Vip3Aa20 známé jako „Bt“ nebo „Cry“ proteiny), které jsou toxické pro některé larvy řádu Lepidoptera (motýl a můra) (5);

C.

vzhledem k tomu, že jako základ pro posouzení geneticky modifikované kukuřice se čtyřmi kombinovanými událostmi a zbývajících šesti podkombinací (6) byla použita předchozí posouzení čtyř modifikací a čtyř z podkombinací geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi, které již byly schváleny;

D.

vzhledem k tomu, že dne 22. května 2019 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 8. července 2019;

E.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

F.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (7); vzhledem k tomu, že tyto připomínky zahrnují obavy ohledně toho, že nebyla provedena analýza týkající se reziduí nebo metabolitů glyfosátu v geneticky modifikované kukuřici s kombinovanými událostmi, nebyly testovány možné synergické nebo antagonistické účinky Cry proteinů a Vip proteinů a reziduí herbicidů, nebyly zodpovězeny otázky ohledně bezpečnosti geneticky modifikované kukuřice a odvozených potravin a krmiv, nebyly posouzeny možné dlouhodobé účinky potravin nebo krmiv na reprodukci a vývoj a kvůli chybějícím informacím nebylo možné plně posoudit bezpečnost geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi;

G.

vzhledem k tomu, že nezávislá vědecká analýza mimo jiné zjistila, že není možné vyvodit konečné závěry ohledně bezpečnosti geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi, že toxikologické posouzení a posouzení rizik pro životní prostředí jsou nepřijatelná a že posouzení rizik nesplňuje požadavky na posouzení rizik pro imunitní systém (8);

H.

vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil žádné experimentální údaje pro v současné době šest nepovolených podkombinací geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi;

I.

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (9); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám glyfosátu a v důsledku toho může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí; vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi exprimuje tři proteiny odolné vůči glyfosátu, a v důsledku toho je ještě odolnější vůči vyšším dávkám a opakovaným postřikům;

J.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorových onemocnění (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku, která u člověka pravděpodobně působí karcinogenně;

K.

vzhledem k tomu, že vědecká komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy ve svém vědeckém stanovisku ze dne 22. května 2019 uvádí, že „oddělení úřadu EFSA pro pesticidy zkoumá posouzení reziduí herbicidů v kukuřičných plodinách odolných vůči herbicidům významné pro toto použití“ (10); vzhledem k tomu, že podle stanoviska oddělení úřadu EFSA pro pesticidy jsou však údaje o reziduích glyfosátu v geneticky modifikované kukuřici s modifikacemi EPSPS (11) nedostatečné k odvození maximální úrovně reziduí a hodnot z posouzení rizik (12);

L.

vzhledem k tomu, že opět podle oddělení úřadu EFSA pro pesticidy chybí (13) toxikologické údaje umožňující provedení posouzení rizika, které pro spotřebitele představuje několik produktů rozkladu glyfosátu v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči glyfosátu;

M.

vzhledem k tomu, že posuzování reziduí herbicidů a produktů rozkladu herbicidů zjištěných u geneticky modifikovaných rostlin se spolu s jejich možnou interakcí s Bt proteiny považuje za nespadající do působnosti komise pro geneticky modifikované organismy úřadu EFSA, a proto se neprovádí jako součást postupu povolování GMO; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace (14) ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů);

N.

vzhledem k tomu, že několik studií poukazuje na to, že byly pozorovány nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit imunitní systém po expozici Bt proteinům a že některé Bt proteiny mohou mít adjuvanční vlastnosti (15), což znamená, že mohou posilovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

O.

vzhledem k tomu, že člen vědecké komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy zaujal v rámci procesu posuzování podobné, ale přesto odlišné geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi a jejích podkombinací menšinové stanovisko, které konstatuje, že ačkoli nebyly při žádném použití, kdy byly exprimovány Bt proteiny, zjištěny nežádoucí účinky na imunitní systém, tyto účinky „nemohly být pozorovány v toxikologických studiích […], které jsou v současné době doporučeny a prováděny pro posouzení bezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin v úřadu EFSA, protože neobsahují vhodné zkoušky pro tento účel (16)“;

P.

vzhledem k tomu, že nelze dospět k závěru, že spotřeba geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi nebo jejích podkombinací je pro zdraví lidí a zvířat bezpečná;

Q.

vzhledem k tomu, že podle nedávné studie je rychlý nárůst ošetřování semen neonikotinoidy ve Spojených státech amerických spojen se zvýšeným pěstováním geneticky modifikované Bt-kukuřice (17); vzhledem k tomu, že Unie zakázala venkovní použití tří neonikotinoidů, včetně potahování osiv, kvůli jejich dopadu na včely a další opylovače (18);

R.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 15. září 2020, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

S.

vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou;

T.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že Parlament ve svém devátém volebním období přijal dosud osm námitek; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že bez ohledu na uznání vlastních nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států a na námitky Parlamentu, Komise i nadále povoluje GMO;

U.

vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) č. 182/2011 může Komise rozhodnout nepovolit geneticky modifikovaný organismus, pokud se v odvolacím výboru kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států (19); vzhledem k tomu, že v tomto ohledu není vyžadována žádná změna právních předpisů;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0028).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0029).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0030).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0054).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0055).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0056).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0057).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0069).

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju SYHT0H2 (SYN-ØØØH2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D068779/01,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne úterý 15. září 2020 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne čtvrtek 28. listopadu 2019, které bylo zveřejněno dne pondělí 20. ledna 2020 (3),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (4),

—

s ohledem na čl. 116 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že dne 8. srpna 2012 podala společnost Syngenta Crop Protection AG prostřednictvím svého přidruženého podniku Syngenta Crop Protection NV/SA žádost příslušnému německému vnitrostátnímu orgánu (dále jen „žádost“) v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003; vzhledem k tomu, že žádost se vztahovala na uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju Glycine max (L.) Merr.) SYHT0H2, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju SYHT0H2 nebo z ní sestávají, na trh pro jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že dne 28. listopadu 2019 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 20. ledna 2020;

C.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója SYHT0H2 byla vyvinuta tak, aby vykazovala odolnost vůči glufosinátu amonnému a herbicidu mesotrion a dalším herbicidům, které blokují 4-hydroxyfenylpyruvát dioxygenázu (5);

D.

vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že pěstování geneticky modifikovaných plodin, které jsou odolné vůči herbicidům, vede k vyššímu používání herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (6); vzhledem k tomu, že v důsledku toho je třeba očekávat, že plodiny geneticky modifikované sóji SYHT0H2 budou vystaveny jednak vyšším, a jednak opakovaným dávkám doplňkových herbicidů (glufosinátu a HPPD inhibitorů), což může vést k vyššímu množství reziduí ve sklizni;

E.

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci (1B), a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (7); vzhledem k tomu, že platnost povolení glufosinátu pro použití v Unii skončila dne 31. července 2018 (8)

F.

vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA herbicidní inhibitor HPPD mesotrion „může být považován za látku s vlastnostmi endokrinních disruptorů“ a genotoxický potenciál AMBA, produktu rozkladu mesotrionu, „nelze vyloučit“ (9)

G.

vzhledem k tomu, že glufosinát a mesotrion byly pro účely posouzení rizika považovány za doplňkové herbicidy; vzhledem k tomu však, že herbicidní inhibitory HPPD zahrnují řadu herbicidů, včetně isoxaflutolu, které tak mohou být na tuto geneticky modifikovanou sóju, používány ve velkém množství; vzhledem k tomu, že podle harmonizovaného systému klasifikace a označování schváleného Unií je isoxaflutol silně toxický pro vodní organismy a může poškodit plod v těle matky (10);

H.

vzhledem k tomu však, že posouzení reziduí herbicidů a rozkladných produktů herbicidů zjištěných v geneticky modifikovaných rostlinách a také možné kombinované („koktejlové“) účinky nespadají do působnosti panelu EFSA pro geneticky modifikované organismy, a nejsou tedy součástí povolovacího postupu pro GMO. vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů);

I.

vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (11) by měla být pečlivě kontrolována a sledována rezidua herbicidů, jejichž použití není v Unii povoleno, v dovážených plodinách určených k použití jako potraviny a krmiva;

J.

vzhledem k tomu, že v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie pro roky 2020, 2021 a 2022 nejsou členské státy povinny měřit u dovážené sóji rezidua glufosinátu (12); vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že geneticky modifikovaná sója SYHT0H2 nebo produkty z ní vyrobené pro použití v potravinách a krmivech překročí maximální limity reziduí, které jsou zavedeny s cílem zajistit vysokou míru ochrany spotřebitelů;

K.

vzhledem k tomu, že proto nelze dospět k závěru, že konzumace geneticky modifikované sóji SYHT0H2 je bezpečné pro zdraví lidí a zvířat;

L.

vzhledem k tomu, že v důsledku závěrů mezinárodního výzkumného projektu nazvaného „Posouzení rizik geneticky modifikovaných organismů v EU a ve Švýcarsku“, který byl předložen v lednu 2020, bylo zjištěno, že hodnocení rizik GMO ze strany Unie uspokojivě neřeší rizika pro veřejné zdraví a životní prostředí, a to i pokud jde o zdravotní rizika spojená se spotřebou produktů získaných z geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům (13);

M.

vzhledem k tomu, že příslušné orgány členského státu během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (14); vzhledem k tomu, že mezi kritické připomínky patří nedostatečná analýza reziduí herbicidů při dovozu geneticky modifikované sóji SYHT0H2 a potenciální zdravotní rizika pro spotřebitele, nedostatečné toxikologické informace, a proto tedy potenciální riziko spojené s konzumací potravin vyrobených z geneticky modifikované sóji SYHT0H2 nemůže být posouzeno a že informace nezbytné k závěru o posouzení vlivu na životní prostředí nejsou úplné, a že před vydáním povolení by měl být poskytnut podrobný plán monitorování;

N.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne úterý 15. září 2020, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

O.

vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou (15);

P.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že Parlament ve svém devátém volebním období přijal dosud osm námitek; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že bez ohledu na uznání vlastních nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států a na námitky Parlamentu, Komise i nadále povoluje GMO;

Q.

vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) č. 182/2011 může Komise rozhodnout, že GMO nepovolí, pokud se pro něj v odvolacím výboru nevysloví kvalifikovaná většina členských států (16); vzhledem k tomu, že v tomto ohledu není vyžadována žádná změna zákona;

R.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost; vzhledem k tomu, že tyto opodstatněné faktory by měly zahrnovat závazky Unie vyplývající z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o změně klimatu a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

S.

vzhledem k tomu, že nedávná zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny zjistila, že zejména v rozvojových zemích mají nebezpečné pesticidy katastrofické dopady na zdraví (17); vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje č. 3.9 se má do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy (18);

T.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA zjistil, že odhadovaná expozice obsluhy vůči glufosinátu, který je klasifikován jako toxický pro reprodukci, když se používá pro regulaci plevelu u geneticky modifikované kukuřice, přesahovala přijatelnou úroveň expozice obsluhy i tehdy, když bylo použito osobních ochranných prostředků (19); vzhledem k tomu, že riziko zvýšené expozice obsluhy je zvláště znepokojivé v souvislosti s větším množstvím herbicidů používaných u geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči herbicidům tolerantní;

U.

vzhledem k tomu, že odlesňování je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že emise z využívání půdy a změny ve využití půdy zejména v souvislosti s odlesňováním jsou po spalování fosilních paliv druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu (20); vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda o změně klimatu a strategický plán pro biologickou rozmanitost na období 2011- 2020 přijatý v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti podporují udržitelné obhospodařování lesů a úsilí o jejich ochranu a obnovu (21); vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 15 zahrnuje cíl zastavit do roku 2020 odlesňování (22); vzhledem k tomu, že lesy plní mnoho funkcí, které přispívají k dosažení většiny cílů udržitelného rozvoje (23);

V.

vzhledem k tomu, že produkce sóji je klíčovou hnací silou odlesňování v Amazonii, v oblasti Cerrado a Gran Chaco v Jižní Americe; vzhledem k tomu, že 97 % a 100 % sóji vypěstované v Brazílii a Argentině je geneticky modifikovaná sója (24);

W.

vzhledem k tomu, že naprostá většina geneticky modifikované sóji povolené k pěstování v Brazílii a Argentině, je povolena i pro dovoz do Unie (25); vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója SYHT0H2 je již povolena k pěstování v Argentině (26);

X.

vzhledem k tomu, že analýza provedená Komisí zjistila, že sója má historicky největší podíl Unie na celosvětovém odlesňování a souvisejících emisích, což představuje téměř poloviční podíl na odlesňování u všech dovozů do Unie (27);

Y.

vzhledem k tomu, že nedávná odborně recenzovaná studie dospěla k závěru, že Unie je regionem s největší uhlíkovou stopou na světě v souvislosti s dovozem sóji z Brazílie, která je o 13,8 % větší než uhlíková stopa spojená s dovozem do Číny, což je největší dovozce sóji, a to vzhledem k většímu podílu emisí z odlesňování spojeného s výrobou zboží nebo komodity (28); vzhledem k tomu, že podle jiné nedávné studie přibližně pětina sóji vyvážené do Unie z brazilských regionů Amazonie a Cerrado, převážně určené jako krmivo pro zvířata, může být „kontaminována nezákonným odlesňováním“ (29) vzhledem k tomu, že požáry v Amazonii má na svědomí vysoká míra odlesňování; vzhledem k tomu, že ve sdělení z roku 2019 Komise vyjádřila svoji ambici chránit a obnovovat světové lesy (30); vzhledem k tomu, že celosvětová ochrana biologické rozmanitost, včetně lesů, je klíčovým cílem nedávno zveřejněné strategie Komise pro biologickou rozmanitost v EU (31);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0028),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0029).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0030).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0054).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0055).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0056).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0057).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 o prováděcím rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0069)

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D068778/01,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 15. září 2020 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 3. července 2019, které bylo zveřejněno dne 8. srpna 2019 (3),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (4),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že dne 28. října 2016 podala společnost Monsanto Europe S.A/N.V. jménem společnosti Monsanto, USA, v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“);

B.

vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení produktů, které obsahují kukuřici s kombinovanou genetickou modifikací nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

C.

vzhledem k tomu, že žádost se kromě toho vztahuje na uvedení produktů, které obsahují 25 podkombinací jednoduchých transformačních událostí tvořících geneticky modifikovanou kukuřici s kombinovanými událostmi, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh;

D.

vzhledem k tomu, že již bylo schváleno 11 podkombinací geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi; vzhledem k tomu, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise se vztahuje na zbývajících 14 podkombinací;

E.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi je získávána z křížení pěti událostí geneticky modifikované kukuřice (MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603), propůjčuje trojnásobnou schopnost odolnosti vůči herbicidům s obsahem glyfosátu a produkuje tři insekticidní proteiny (Cry1A.105, Cry2Ab2 a Vip3Aa20 známé jako „Bt“ nebo „Cry“ proteiny), které jsou toxické pro některé larvy řádu Lepidoptera (motýl) (5);

F.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi kromě toho exprimuje modifikovaný CspB gen Bacillus subtilis, který má za cíl snížit ztráty na výnosu způsobené suchem; vzhledem k tomu, že gen nptII, který podmiňuje rezistenci vůči antibiotikům kanamycinu a neomycinu, byl použit jako selekční marker v procesu genetické modifikace (6);

G.

vzhledem k tomu, že dne 3. července 2019 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 8. srpna 2019;

H.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

I.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (7); vzhledem k tomu, že k těmto kritickým připomínkám patří to, že nejsou vysvětleny možné interakce s environmentálními podmínkami, které mohou mít dopad na obsah transgenních proteinů v rostlině, přetrvávají nevyřešené otázky ohledně bezpečnosti a možné toxicity a že posouzení nebere v úvahu rezidua herbicidů a metabolity z glyfosátu ani obavy ohledně použití genů NPTII s antimikrobiální rezistencí;

J.

vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil žádné experimentální údaje pro v současné době čtrnáct nepovolených podkombinací geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi (8);

K.

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (9); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám glyfosátu a v důsledku toho může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí; vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi exprimuje tři proteiny odolné vůči glyfosátu, a v důsledku toho je ještě odolnější vůči vyšším dávkám a opakovaným postřikům;

L.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorových onemocnění (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku, která u člověka pravděpodobně působí karcinogenně;

M.

vzhledem k tomu, že vědecká komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy ve svém vědeckém stanovisku ze dne 3. července 2019 uvádí, že „oddělení úřadu EFSA pro pesticidy zkoumá posouzení reziduí herbicidů významné pro toto použití“ (10); vzhledem k tomu, že podle stanoviska oddělení úřadu EFSA pro pesticidy jsou však údaje o reziduích glyfosátu v geneticky modifikované kukuřici s modifikacemi EPSPS (11) nedostatečné k odvození maximální úrovně reziduí a hodnot z posouzení rizik (12);

N.

vzhledem k tomu, že podle oddělení úřadu EFSA pro pesticidy chybí (13) toxikologické údaje umožňující provedení posouzení rizika, které pro spotřebitele představuje několik produktů rozkladu glyfosátu v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči glyfosátu;

O.

vzhledem k tomu, že posuzování reziduí herbicidů a produktů rozkladu herbicidů zjištěných u geneticky modifikovaných rostlin se spolu s jejich možnou interakcí s Bt proteiny považuje za nespadající do působnosti komise pro geneticky modifikované organismy úřadu EFSA, a proto se neprovádí jako součást postupu povolování GMO; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (14);

P.

vzhledem k tomu, že proto nelze dospět k závěru, že spotřeba geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi nebo jejích podkombinací je pro zdraví lidí a zvířat bezpečná;

Q.

vzhledem k tomu, že několik studií poukazuje na to, že byly pozorovány nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit imunitní systém po expozici Bt proteinům a že některé Bt proteiny mohou mít adjuvanční vlastnosti (15), což znamená, že mohou posilovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

R.

vzhledem k tomu, že člen vědecké komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy zaujal v rámci procesu posuzování podobné, ale přesto odlišné geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi a jejích podkombinací menšinové stanovisko, které konstatuje, že ačkoli nebyly při žádném použití, kdy byly exprimovány Bt proteiny, zjištěny nežádoucí účinky na imunitní systém, tyto účinky „nemohly být pozorovány v toxikologických studiích […], které jsou v současné době doporučeny a prováděny pro posouzení bezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin v úřadu EFSA, protože neobsahují vhodné zkoušky pro tento účel (16)“;

S.

vzhledem k tomu, že podle nedávné studie se rychlý nárůst ošetřování semen neonikotinoidy ve Spojených státech amerických shoduje se zvýšeným pěstováním geneticky modifikované Bt-kukuřice (17); vzhledem k tomu, že Unie zakázala venkovní použití tří neonikotinoidů, včetně potahování osiv, kvůli jejich dopadu na včely a další opylovače (18);

T.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi produkuje protein NPTII, který podmiňuje rezistenci vůči škále antibiotik, včetně neomycinu a kanamycinu, jež WHO klasifikuje coby „zásadně důležité pro humánní a veterinární použití“ (19); vzhledem k tomu, že NPTII byl použit coby marker k usnadnění postupu výběru transformovaných buněk;

U.

vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (20) vyžaduje, aby byly při provádění posouzení rizika v oblasti životního prostředí zohledněny zvláště GMO obsahující geny exprimující odolnost vůči antibiotikům používaným k lékařskému nebo veterinárnímu ošetření, a že celkovým cílem je identifikovat a vyloučit z geneticky modifikovaných organismů markerové geny odolnosti vůči antibiotikům (ARMG), které mohou mít nepříznivý účinek na lidské zdraví nebo na životní prostředí;

V.

vzhledem k tomu, že bod odůvodnění 17 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 503/2013 (21) uvádí, že „v současné době je navíc možné vyvíjet GMO bez použití markerových genů odolnosti vůči antibiotikům“; […] žadatel by tedy měl „usilovat o vývoj GMO bez použití markerových genů odolnosti vůči antibiotikům“;

W.

vzhledem k tomu, že Rakousko podalo formální námitku vůči umístění geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi na trh kvůli zahrnutí NPTII, „který může usnadnit šíření antimikrobiální rezistence v půdě a u střevních bakterií“, a „vzhledem k současné krizi v oblasti odolnosti vůči antibiotikům“ Rakousko „nemůže podporovat záměrné podněcování environmentální odolnosti genofondu vůči antibiotikům pomocí tohoto produktu“; vzhledem k tomu, že Rakousko dále uvádí, že „tím, že žadatel neodstranil tento gen odolnosti z produktu uváděného na trh – ačkoli je to technicky možné […] – porušuje prováděcí nařízení Komise [(EU) č. 503/2013], pokud jde o ‚vkládání markerových genů a dalších sekvencí nukleových kyselin, které nejsou nezbytné pro dosažení požadované vlastnosti‘, a směrnice 2001/18/ES ohledně postupného vyřazování genů odolných vůči antibiotikům“ (22);

X.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi exprimuje modifikovaný CspB gen Bacillus subtilis, který pomáhá snižovat ztráty na výnosu způsobené suchem; vzhledem k tomu, že však žádné polní pokusy týkající se geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi nebyly provedeny za sucha; vzhledem k tomu, že je však pravděpodobné, že zátěžové podmínky, jako je sucho, budou mít dopad na složení rostlin a biologické vlastnosti rozhodující pro posouzení bezpečnosti potravin a krmiv;

Y.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 15. září 2020, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

Z.

vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou;

AA.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že Parlament ve svém devátém volebním období přijal dosud osm námitek; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že bez ohledu na uznání vlastních nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států a na námitky Parlamentu Komise i nadále povoluje GMO;

AB.

vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) č. 182/2011 může Komise rozhodnout nepovolit geneticky modifikovaný organismus, pokud se v odvolacím výboru kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států (23); vzhledem k tomu, že v tomto ohledu není vyžadována žádná změna právních předpisů;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0028).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0029).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0030),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0054).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0055).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0056).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2019)0057).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0069).

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvané „Investiční plán pro udržitelnou Evropu. Investiční plán Zelené dohody pro Evropu“ (COM(2020)0021),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2020 k této věci (1),

—

s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, předložený Komisí dne 2. května 2018 (COM(2018)0322), a na pozměněný návrh ze dne 28. května 2020 (COM(2020)0443), spolu s pozměněným návrhem rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Evropské unie ze dne 28. května 2020 (COM(2020)0445),

—

s ohledem na předběžnou zprávu ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: čas naplnit očekávání občanů (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy (4),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu a doporučení skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje z prosince 2016,

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie (5),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456) a doprovodné legislativní návrhy,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií, a rozhodnutí (EU) 2015/1814 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o spravedlivém zdanění v digitalizované a globalizované ekonomice – BEPS 2.0 (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (7),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni pro udržitelné finance ze dne 31. ledna 2018,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2018 nazvané „Akční plán: financování udržitelného růstu“ (COM(2018)0097),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. května 2018 o udržitelných financích (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 (9),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb,

—

s ohledem na čtvrtletní evropské hospodářské prognózy, které vydává Komise,

—

s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Kjótský protokol k této úmluvě a na Pařížskou dohodu,

—

s ohledem na zásady odpovědného investování, zásady odpovědného bankovnictví a zásady udržitelného pojištění podporované OSN,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, mezinárodní zákon o lidských právech, pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, cíle udržitelného rozvoje OSN a deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních právech a zásadách v práci a osm základních úmluv MOP,

—

s ohledem na statutu Evropské centrální banky (ECB),

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“),

—

s ohledem na společná jednání Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 58 jednacího řádu,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru (A9-0198/2020),

A.

vzhledem k tomu, že zatím nebylo posouzeno, jaké investice budou nutné pro adaptaci na změnu klimatu, a že tyto investice nebyly začleněny do částek na opatření v oblasti klimatu ve víceletém finančním rámci;

B.

vzhledem k tomu, že cesta ke klimatické neutralitě do roku 2050 posílí konkurenceschopnost hospodářství Unie a povede k přebytku udržitelných, vysoce kvalitních pracovních míst;

C.

vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2019 o globálním oteplení o 1,5 oC jasně uvádí, že dosud přijatá opatření nestačí k tomu, aby zabránily globálnímu oteplování vyššímu než 1,5 oC, ztrátě biologické rozmanitosti a narušení biogeochemických toků;

D.

vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti klimatu pevně stanoví závazek EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a bude obsahovat i ambiciózní kroky, které bude nutné postupně činit, má-li být tohoto cíle dosaženo;

E.

vzhledem k tomu, že Komise odhadla výši investic, které jsou na úrovni EU nutné pro dosažení současných cílů v oblasti klimatu do roku 2030, na 240 miliard EUR ročně (10), k čemuž je třeba připočíst 130 miliard EUR ročně na cíle v oblasti životního prostředí, 192 miliard EUR ročně na sociální infrastrukturu a 100 miliard EUR ročně na širší dopravní infrastrukturu Evropy; celkem je tedy potřeba nejméně 662 miliard investic ročně; vzhledem k tomu, že tato čísla vycházejí z cíle snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40 %; vzhledem k tomu, že nyní, kdy Parlament schválil ambicióznější cíli, je investiční mezera ještě větší; vzhledem k tomu, že k získání prostředků na chybějící investice je nezbytné mobilizovat všechny dostupné finanční zdroje;

F.

vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 1 Pařížské dohody požaduje, aby došlo k „sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“;

G.

vzhledem k tomu, že Zelená dohoda pro Evropu je novou strategií růstu, jejímž cílem je přeměnit EU ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní konkurenceschopnou ekonomikou, která bude účinně využívat zdroje, bude mít od roku 2050 nulové čisté emise a její hospodářský růst nebude mít vazbu na využívání zdrojů, a přitom bude přispívat k dosažení strategické autonomie EU;

H.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 poukázala na význam investic do sociálně a environmentálně udržitelného hospodářství, zejména investic podporujících špičkový výzkum a vývoj, konkurenceschopný průmysl, prohloubení a posílení jednotného trhu, silné malé a střední podniky, zdravotní péči, silný systém sociálního zabezpečení a sociální blahobyt;

I.

vzhledem k tomu, že výdaje, které jsou zapotřebí na podporu evropských ekonomik, vyvolávají otázku, jak budou spláceny vzniklé dluhy; vzhledem k tomu, že je důležité zamezit tomu, aby se podobně jako v předchozích krizích zvyšovaly nerovnosti;

J.

vzhledem k tomu, že vytvoření udržitelného hospodářského systému je zásadní pro rozvoj dlouhodobé strategické autonomie Evropské unie a pro zvýšení její odolnosti;

K.

vzhledem k tomu, že vliv na emise skleníkových plynů má i obchodní politika;

L.

vzhledem k tomu, že 27 % celkových emisí skleníkových plynů EU představují emise z dopravy, které jsou jedinými emisemi, jež dosud rostou; vzhledem k tomu, že k dosažení unijních cílů v oblasti snižování emisí, tedy klimatické neutrality do roku 2050, musí doprava přispívat technologicky neutrálním způsobem, přičemž však je nutné zajistit, aby doprava zůstala dostupná a konkurenceschopná; vzhledem k tomu, že snižování emisí v odvětví dopravy lze urychlit, pokud jde o infrastrukturu i vozový park, a to prostřednictvím rozvoje a posilování součinnosti s ostatními odvětvími, jako jsou digitální technologie nebo energetika;

M.

vzhledem k tomu, že daňové výjimky pro odvětví letecké a námořní dopravy mohou rovněž narušit hospodářskou soutěž mezi průmyslovými odvětvími a mohou podporovat neúčinné a znečišťující způsoby dopravy;

N.

vzhledem k tomu, že článek 2 statutu ECB stanoví, že pokud je cíl cenové stability dosažen a není zpochybněn, musí být měnová politika ECB prováděna se záměrem přispět k dosahování cílů Unie vymezených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, který uvádí mimo jiné ochranu kvality životního prostředí;

O.

vzhledem k tomu, že ECB bude při svém strategickém přezkumu měnové politiky posuzovat, zda a jak může v rámci svého mandátu brát ohled na otázky udržitelnosti, a to zvláště na rizika spojená s environmentální udržitelností;

P.

vzhledem k tomu, že obecná úniková doložka může být uplatněna s cílem umožnit členským státům, aby prováděly fiskální politiku, která napomůže provádění opatření nutných k adekvátnímu zvládnutí krize, aniž by byla porušena pravidla Paktu stability a růstu; vzhledem k tomu, že obecná úniková doložka stanoví, že její uplatnění nesmí ohrozit fiskální udržitelnosti;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

v této souvislosti opakuje svou výzvu členským státům, aby se zapojily do rámce posílené spolupráce ve věci daně z finančních transakcí; vyzývá Komisi, aby co nejdříve poskytla podrobné údaje o vlastních zdrojích, které představila ve svém sdělení ze dne 27. května 2020 o plánu na podporu oživení, včetně poplatku z provozu velkých podniků a případného rozšíření ETS na odvětví námořní a letecké dopravy;

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN v oblasti lidských práv, zejména na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a její protokoly,

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Evropskou chartu práv pacientů,

—

s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN, vysokého komisaře OSN pro lidská práva, zvláštních zpravodajů OSN, Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) a dalších orgánů OSN o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN,

—

s ohledem na prohlášení a dokumenty předložené zástupci a orgány Rady Evropy, zejména jejím generálním tajemníkem, předsedou a zpravodaji jejího parlamentního shromáždění (PaCE), komisařem pro lidská práva, Evropskou komisí pro efektivitu justice (CEPEJ), Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT), Kongresem místních a regionálních orgánů Evropy a Skupinou států proti korupci (GRECO) o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva,

—

s ohledem na publikaci Rady Evropy ze dne 7. dubna 2020 nazvanou „Respektování demokracie, právního státu a lidských práv v rámci sanitární krize COVID-19 – soubor nástrojů pro členské státy“,

—

s ohledem na příslušné dokumenty Benátské komise Rady Evropy, včetně kompilace stanovisek a zpráv Benátské komise o stavech nouze (1), zveřejněné dne 16. dubna 2020, zprávu ze dne 26. května 2020 s názvem „Respektování demokracie, lidských práv a právního státu během stavů nouze – Úvahy“ (2), Středisko pro sledování stavů nouze v členských státech Benátské komise (3), její zprávu o právním státu z roku 2011 (4) a kontrolní seznam pro právní stát z roku 2016 (5),

—

s ohledem na žádost jeho předsedy Benátské komisi ze dne 1. července 2020 v návaznosti na návrh Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a následnou průběžnou zprávu ze dne 8. října 2020 o opatřeních přijatých v členských státech EU v důsledku krize COVID-19 a jejich dopad na demokracii, právní stát a základní práva (6),

—

s ohledem na usnesení PACE ze dne 13. října 2020 o demokraciích, které čelí pandemii COVID-19 (7), a o dopadu pandemie COVID-19 na lidská práva a právní stát (8),

—

s ohledem na stanovisko Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 27. dubna 2020 k návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro provádění všeobecné volby prezidenta Polské republiky nařízených v roce 2020 (dokument Senátu č. 99) a k prohlášení zástupce OBSE o svobodě sdělovacích prostředků,

—

s ohledem na prohlášení mluvčího vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ruperta Colvilla o Maďarsku ze dne 27. března 2020,

—

s ohledem na společné prohlášení zvláštních zpravodajů OSN o Bulharsku týkající se současných forem rasismu a problematiky menšin ze dne 13. května 2020,

—

s ohledem na publikace Mezinárodního institutu pro demokracii a volební pomoc (International IDEA) ze dne 11. května 2020 s názvem „Parliaments in Crisis: Challenges and Innovations“ (9) a ze dne 26. března 2020 s názvem „Elections and COVID-19“ (10),

—

s ohledem na širokou diskusi, která proběhla o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva, do níž jsou zapojeni občané, akademická obec, občanská společnost a společnost obecně (11),

—

s ohledem na opatření Komise ve vztahu ke COVID-19 ve všech oblastech její působnosti a její úsilí o koordinaci evropské reakce na pandemii v oblastech od schengenského prostoru po dezinformace o viru a od ochrany údajů a aplikací po azylové, návratové a přesídlovací postupy,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (12),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (13),

—

s ohledem na pokyny Evropské rady pro ochranu údajů (EDPB) č. 04/2020 o používání údajů o poloze a nástrojů pro sledování kontaktů v souvislosti s vypuknutím COVID-19 a na pokyny č. 03/2020 o zpracování údajů o zdraví pro účely vědeckého výzkumu v souvislosti s vypuknutím COVID-19,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2020 nazvané „Pokyny k aplikacím podporujícím boj proti pandemii COVID-19 ve vztahu k ochraně údajů“ (C(2020)2523),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 s názvem „Zpráva o právním státu 2020 – Stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2020)0580)a na jeho 27 doprovodných kapitol za jednotlivé země o právním státu v členských státech (SWD (2020) 0300-0326), které se zabývá dopadem opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 přijatých členskými státy na demokracii, právní stát a základní práva,

—

s ohledem na prohlášení 19 členských států ze dne 1. dubna 2020, ve kterém vyjádřily hluboké znepokojení „nad rizikem porušování zásad právního státu, demokracie a základních práv v důsledku přijetí určitých mimořádných opatření“ (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních Unie v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o situaci v schengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID-19 (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19 (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 nazvané „COVID-19: Koordinace zdravotních posouzení a klasifikace rizik na úrovni EU a dopady na schengenský prostor a jednotný trh“ (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o právním státu a základních právech v Bulharsku (22),

—

s ohledem na briefing zveřejněný jeho tematickým oddělením pro práva občanů a ústavní záležitosti dne 23. dubna 2020 s názvem „Dopad opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva v EU“ (23) shrnující hlavní zjištění monitorování zahájeného prostřednictvím týdenních přehledů opatření COVID-19 přijatých členskými státy,

—

s ohledem na briefingy Evropského střediska pro parlamentní výzkum a dokumentaci o parlamentní činnosti během vypuknutí pandemie COVID-19 (24),

—

s ohledem na briefingy Výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) spojené se stavem nouze v reakci na koronavirovou krizi v několika členských státech a na další relevantní briefingy k tomuto tématu (25),

—

s ohledem na pět bulletinů Agentury EU pro základní práva (FRA) o dopadech koronavirové pandemie v EU na základní práva (26),

—

s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Josepa Borrella, ze dne 18. června 2020 o boji proti dezinformacím v souvislosti s COVID-19 a o dopadu na svobodu projevu,

—

s ohledem na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu vypracované Europolem (IOCTA) ze dne 5. října 2020,

—

s ohledem na zprávu Europolu ze dne 19. června 2020 nazvanou „Zneužívání izolace: Pachatelé a oběti online pohlavního zneužívání dětí během pandemie COVID-19“,

—

s ohledem na zprávu Europolu ze dne 30. dubna 2020 nazvanou „Po skončení pandemie – Jak bude COVID-19 utvářet podobu závažné a organizované trestné činnosti v EU“,

—

s ohledem na přípravné práce k tomuto usnesení, které provedla Monitorovací skupina pro demokracii, právní stát a základní práva (DRFMG) Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), včetně své zprávy pro výbor LIBE ze dne 10. července 2020 (27),

—

s ohledem na dotaz Komisi o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva (O-000065/2020 – B9-0023/2020),

—

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

A.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila potíže v celé EU a hluboce zasáhla obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že mnoho oblastí světa, včetně EU, prožívá druhou vlnu případů COVID-19 a vlády přijímají nová omezující opatření k řešení prudkého nárůstu případů, včetně opětovného zavedení omezení pohybu a hygienických opatření, používání roušek a přísnějších pokut za nedodržování opatření;

B.

vzhledem k tomu, že v boji proti pandemii jsou nezbytná mimořádná opatření vedená vládou, která respektují právní stát, základní práva a demokratickou odpovědnost a měla by být základním kamenem veškerého úsilí o kontrolu šíření COVID-19; vzhledem k tomu, že mimořádné pravomoci vyžadují další kontrolu, aby se zajistilo, že nebudou použity jako záminka pro trvalejší změnu rovnováhy sil; vzhledem k tomu, že opatření přijatá vládami by měla být nezbytná, přiměřená a dočasná; vzhledem k tomu, že mimořádné pravomoci představují riziko zneužití moci výkonnou mocí a riziko, že zůstanou ve vnitrostátním právním rámci i poté, co nouzová situace skončí, a v důsledku toho je třeba zajistit odpovídající vnitřní i vnější parlamentní a soudní dohled a musí být zajištěna protiváha, aby riziko bylo omezeno;

C.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 nemá obdoby; vzhledem k tomu, že v budoucnu musíme přehodnotit naše metody krizového řízení na úrovni členských států i EU;

D.

vzhledem k tomu, že řada zemí EU vyhlásila nouzový stav (28) na základě svých ústav (29), což v některých případech přivodilo právní obavy, zatímco jiné se uchýlily k mimořádným pravomocem stanoveným v obecném právu (30) nebo k běžným právním předpisům (31), aby naléhavě přijaly omezující opatření s cílem bojovat proti epidemii COVID-19; vzhledem k tomu, že tato opatření mají dopad na demokracii, právní stát a základní práva, neboť ovlivňují výkon práv a svobod jednotlivce, jako je svoboda pohybu, svoboda shromažďování a sdružování, svoboda projevu a informací, svoboda náboženského vyznání, právo na rodinný život, právo na azyl, zásada rovnosti a nediskriminace, právo na soukromí a ochranu údajů, právo na vzdělání a právo na práci; vzhledem k tomu, že tato opatření mají dopad také na ekonomiky členských států;

E.

vzhledem k tomu, že fungování demokracií a kontroly a rovnováhy, jimž podléhají, jsou ovlivněny, pokud zdravotní krizová situace způsobí posuny v rozdělení pravomocí, jako je umožnění výkonné moci, aby získala nové pravomoci omezující práva jednotlivce a aby vykonávala pravomoci obvykle vyhrazené pro zákonodárné orgány a místní orgány, přičemž je omezena úloha parlamentů, soudnictví, občanské společnosti a médií, jakož i činnosti a zapojení občanů; vzhledem k tomu, že ve většině členských států neexistují žádná konkrétní omezení v soudnictví, ale opatření omezující pohyb velmi znemožnila normální fungování soudů;

F.

vzhledem k tomu, že je stále nezbytný vnitřní soudní dohled doplněný vnějším dohledem, protože i v případě nouzového stavu se nadále používají práva na spravedlivý proces a účinné právní prostředky, aby se jednotlivcům, kterých se mimořádná opatření týkají, dostalo účinné pomoci v případě, že by státní orgány zasáhly do jejich základních práv, a bylo zaručeno, že výkonná moc nepřekročí své pravomoci;

G.

vzhledem k tomu, že Benátská komise podporuje spíše ústavní nouzový stav než skutečný nouzový stav vycházející z běžných právních předpisů, protože „systém ústavních mimořádných pravomocí de iure může poskytnout lepší záruky základních práv, demokracie a právního státu a lépe sloužit zásadě právní jistoty, která z ní vyplývá“ (32);

H.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 byla a stále je zátěžovou zkouškou pro demokracie a odolnost vnitrostátních záruk právního státu a základních práv;

I.

vzhledem k tomu, že důvěra v opatření vlád a států je zásadní pro zajištění podpory a provádění přijatých mimořádných opatření; vzhledem k tomu, že k dosažení tohoto cíle v demokracii jsou zásadní transparentní, vědecky podložená a demokratická rozhodnutí, jakož i dialog s opozicí, občanskou společností a zúčastněnými stranami a jejich zapojení;

J.

vzhledem k tomu, že Komise v průběhu celé krize sledovala mimořádná opatření přijatá vládami členských států; vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla dne 31. března 2020, že „jakákoli mimořádná opatření musí být omezena na to, co je nezbytné a přísně přiměřené. Nesmí trvat donekonečna. Vlády musí navíc zajistit, aby taková opatření byla pravidelně kontrolována. Evropská komise bude v duchu spolupráce pečlivě sledovat uplatňování mimořádných opatření ve všech členských státech“ (33), a vzhledem k tomu, že komisař Didier Reynders učinil podobné prohlášení dne 26. března 2020;

K.

vzhledem k tomu, že „téměř všechny členské státy EU zavedly dočasná (tj. časově omezená) mimořádná opatření k řešení krize COVID-19 (34) […] zejména prostřednictvím běžných právních předpisů“; vzhledem k tomu, že „první mimořádná opatření byla obecně zavedena na dobu dvou týdnů až přibližně jednoho měsíce ve všech členských státech EU“ a poté byla alespoň jednou prodloužena; vzhledem k tomu, že podle Benátské komise „pouze několik členských států EU nestanovilo lhůtu pro uplatnění mimořádných opatření“ (35);

L.

vzhledem k tomu, že Benátská komise doporučuje, aby „prohlášení nebo opatření bez konkrétního časového limitu, včetně těch, jejichž pozastavení je podmíněno překonáním mimořádné situace, nebyla považována za legální, pokud nedošlo k pravidelnému přezkumu situace“ (36);

M.

vzhledem k tomu, že mimořádná opatření musí být nediskriminační a vlády nesmí využívat výhod mimořádných právních předpisů k prosazování omezení základních práv; vzhledem k tomu, že vlády musí rovněž přijmout řadu dalších opatření ke snížení potenciálního negativního dopadu těchto opatření na životy lidí;

N.

vzhledem k tomu, že nouzový stav byl alespoň jednou prodloužen téměř ve všech členských státech, v nichž byl vyhlášen; vzhledem k tomu, že Benátská komise zdůraznila, že je nezbytné přezkoumat prohlášení a prodloužení nouzového stavu, jakož i aktivaci a uplatňování mimořádných pravomocí, a že by měla být možná parlamentní a soudní kontrola (37);

O.

vzhledem k tomu, že parlamentní kontrola byla ve většině členských států omezena z důvodu použití mimořádných výkonných pravomocí, zatímco parlamenty v některých členských státech byly odsunuty do vedlejší role, což vládám umožňuje rychle zavést nouzová opatření bez dostatečné kontroly;

P.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament, zejména Výbor LIBE a jeho monitorovací skupina pro demokracii, právní stát a základní práva, od března 2020 průběžně monitoruje situaci v EU a pořádá pravidelné výměny se zúčastněnými stranami, jak je uvedeno v pracovním dokumentu DRFMG o dopadu přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva (38);

Q.

vzhledem k tomu, že instituce veřejného ochránce práv a vnitrostátní instituce pro lidská práva hrají důležitou úlohu při odhalování problémů se základními právy a při zajišťování kontroly, dohledu a nápravy, a tedy při ochraně občanů v souvislosti s mimořádnými opatřeními;

R.

vzhledem k tomu, že svoboda pohybu byla ve všech členských státech omezena povinnou nebo doporučenou izolací a zákazy jiného než nutného pohybu; vzhledem k tomu, že v reakci na pandemii COVID-19 většina států schengenského prostoru znovu zavedla kontroly na vnitřních hranicích nebo tyto hranice uzavřela, ať už částečně, úplně, nebo pro určité typy cestujících, včetně občanů EU a jejich rodinných příslušníků nebo státních příslušníků třetích zemí s bydlištěm na jejich území nebo na území jiného členského státu; vzhledem k tomu, že při zavádění těchto opatření chyběla zjevně dostatečná koordinace mezi členskými státy a koordinace s orgány Unie (39); vzhledem k tomu, že některé členské státy zavedly protiprávní a diskriminační omezení tím, že neumožnily obyvatelům jiné státní příslušnosti EU vstoupit na jejich území;

S.

vzhledem k tomu, že svoboda shromažďování a sdružování jsou důležitými základními kameny demokracie; vzhledem k tomu, že možnost uplatňovat tato práva byla omezena z důvodu nezbytných pravidel sociálních rozestupů a preventivních opatření v oblasti veřejného zdraví ve většině členských států; vzhledem k tomu, že některé členské státy se rozhodly povolit shromáždění v souladu s pravidly o sociálních rozestupech, zatímco jiné je úplně zakázaly; vzhledem k tomu, že v některých členských státech byly zkoumány sporné zákony a opatření nesouvisející s nouzovým stavem, aniž by občané měli možnost svobodně se projevovat;

T.

vzhledem k tomu, že svoboda projevu byla v některých členských státech omezena pod záminkou boje proti dezinformacím; vzhledem k tomu, že po zveřejnění kritizujících myšlenek na sociálních médiích došlo k zatčení za „šíření strachu“ nebo „ohrožování veřejnosti“; vzhledem k tomu, že koronavirovou pandemii doprovázela vlna falešných a zavádějících informací, hoaxů, spotřebitelských podvodů, počítačové kriminality a konspiračních teorií, jakož i cílených dezinformačních kampaní zahraničních aktérů nebo dokonce veřejných orgánů členských států, které představují řadu potenciálních hrozeb pro občany EU, jejich zdraví a jejich důvěru ve veřejné instituce;

U.

vzhledem k tomu, že donucovací orgány v posledních měsících zaznamenaly celosvětový nárůst množství materiálu s pohlavním zneužíváním dětí sdíleného na internetu;

V.

vzhledem k tomu, že závažná a organizovaná trestná činnost těží z měnících se okolností vyvolaných pandemií; vzhledem k tomu, že je třeba uznat důležitou úlohu Europolu při sledování dopadu pandemie COVID-19 na závažnou a organizovanou trestnou činnost a terorismus v EU od samého počátku pandemie;

W.

vzhledem k tomu, že média hrají zásadní roli při kontrole a dohledu a jsou rovněž hlavním zdrojem informací pro občany; vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků je pod tlakem, neboť živé tiskové konference byly zrušeny bez náhrady a některé členské státy omezily přístup k informacím o veřejném zdraví a omezily svobodu zveřejňování informací o politice veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že existuje řada zpráv o otázkách od sdělovacích prostředků směrem k vládám, které byly odmítnuty nebo ignorovány; vzhledem k tomu, že při informování o demonstracích a protestech je třeba chránit novináře a pracovníky médií; vzhledem k tomu, že některé členské státy omezily přístup k informacím buď prodloužením, nebo pozastavením lhůt, v nichž mají orgány reagovat na žádosti v rámci svobody informací (FOI);

X.

vzhledem k tomu, že členské státy by měly zajistit ochranu oznamovatelů během krize COVID-19 i mimo ni, protože se ukázalo, že jde o účinný nástroj pro boj a prevenci kroků, které poškozují veřejný zájem (40);

Y.

vzhledem k tomu, že některé členské státy se uchýlily k nepřiměřeně represivním opatřením k prosazování omezení, jako je kriminalizace porušení pravidel omezení pohybu a karantény, které vedou k vysokým pokutám a trvalým záznamům v rejstříku trestů (41);

Z.

vzhledem k tomu, že soudní systémy byly ovlivněny obecnými omezeními, kdy došlo k dočasnému uzavření mnoha soudů nebo omezení jejich činnosti, což někdy vedlo ke zpoždění a delší čekací době na slyšení; vzhledem k tomu, že procesní práva podezřelých a právo na spravedlivý proces jsou pod tlakem, neboť přístup k právníkům se z důvodu obecných omezení ztížil a jelikož soudy stále více využívají online slyšení;

AA.

vzhledem k tomu, že opatření k boji proti pandemii, která omezují právo na soukromí a ochranu údajů, by měla být vždy nezbytná, přiměřená a dočasná, s pevným právním základem; vzhledem k tomu, že nové technologie hrají důležitou roli v boji proti pandemii, ale současně přinášejí významné nové výzvy a vyvolávají obavy; vzhledem k tomu, že vlády některých členských států se uchýlily k mimořádnému dohledu nad svými občany pomocí dronů, policejních sledovacích automobilů s kamerami, sledování údajů o poloze od poskytovatelů telekomunikací, policie a vojenských hlídek, sledování povinných karantén prostřednictvím volání domů ze strany policie nebo povinného hlášení prostřednictvím aplikace; vzhledem k tomu, že některé členské státy zavedly aplikace pro trasování kontaktů, přestože neexistuje shoda ohledně jejich účinnosti a ne vždy se používá decentralizovaný systém, který je nejšetrnější k ochraně soukromí; vzhledem k tomu, že v některých členských státech bylo znovuotevření veřejných prostor doprovázeno shromažďováním údajů prostřednictvím povinného měření teploty a dotazníků a povinnosti sdílet kontaktní údaje, někdy bez řádného zohlednění povinností vyplývajících z obecného nařízení o ochraně údajů;

AB.

vzhledem k tomu, že opatření na omezení pohybu a uzavření hranic měla zásadní dopad na přístup k azylovým řízením; vzhledem k tomu, že mnoho členských států dočasně omezilo nebo dokonce pozastavilo zpracování žádostí o azyl a většina pozastavila dublinské přesuny, navracení a přesidlování; vzhledem k tomu, že některé členské státy prohlásily, že jejich přístavy nejsou bezpečné, nebo nedovolily vylodění migrantů zachráněných při pátracích a záchranných operacích, přičemž je na moři nechaly neomezeně dlouho v nejistotě a ohrožovaly jejich životy; vzhledem k tomu, že většina členských států nyní tyto činnosti opět zahájila; vzhledem k tomu, že v několika přijímacích azylových střediscích bylo hlášeno vypuknutí epidemie COVID-19, což vedlo k přímému ohrožení zranitelných skupin, a vzhledem k tomu, že přeplněné tábory na vnějších hranicích EU nadále představují zvláštní riziko masového vypuknutí epidemie, protože nelze uplatňovat pravidla sociálních rozestupů, přičemž přístřeší a přístup k jídlu, vodě, hygienickým zařízením a péči o duševní a fyzické zdraví, včetně těch, kteří se nakazili onemocněním COVID-19, je velmi omezený;

AC.

vzhledem k tomu, že ve věznicích je obzvláště vysoké riziko propuknutí epidemie COVID-19, protože je často nemožné prosadit pravidla pro sociální rozestupy a hygienu a hygienická opatření vedla k omezení času stráveného na čerstvém vzduchu a k zákazům návštěv, které mají dopad na právo vězňů komunikovat se svými rodinami; vzhledem k tomu, že během této pandemie bylo zvláště ohroženo zdraví vězeňského personálu; vzhledem k tomu, že v některých členských státech byly propuštěny některé zvláštní kategorie vězňů s cílem snížit zdravotní rizika během pandemie;

AD.

vzhledem k tomu, že prosazování omezení přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 by mělo být přiměřené a nediskriminační, aby se zabránilo cílení na příslušníky etnických menšin a marginalizované skupiny; vzhledem k tomu, že pandemie nepříznivě ovlivňuje Romy, přičemž nejzranitelnějšími skupinami jsou často ženy a děti, zejména ty, které žijí v sociálně vyloučeném a marginalizovaném prostředí bez přístupu k pitné vodě nebo hygienickým službám, kde je téměř nemožné dodržovat pravidla sociálních rozestupů nebo přísná hygienická opatření; vzhledem k tomu, že v několika členských státech, kde došlo k diskriminaci osob určitého původu nebo národnosti, byly hlášeny případy rasismu a xenofobie; vzhledem k tomu, že osoby asijského původu a Romové se stali terčem nenávistných projevů a útoků; vzhledem k tomu, že někteří politici v některých členských státech využili zprávy sdělovacích prostředků o hromadném navracení romských migrujících pracovníků ze zemí s vysokým výskytem COVID-19 k vyvolání obav z šíření viru, což posílilo negativní postoje a stereotypy;

AE.

vzhledem k tomu, že děti jsou v důsledku opatření na omezení pohybu nepřiměřeně ohroženy sociálním a ekonomickým vyloučením a čelí zvýšenému riziku porušování svých základních práv v důsledku zneužívání, násilí, vykořisťování a chudoby; vzhledem k tomu, že mnoho členských států zaznamenalo nárůst domácího násilí v důsledku opatření na omezení pohybu; vzhledem k tomu, že ženy a dívky, (42) děti a LGBTI+ osoby jsou během omezení pohybu neúměrně ohroženy, protože mohou být dlouhodobě vystaveny osobám, které je zneužívají, a mohou být odříznuty od sociální a institucionální podpory; vzhledem k tomu, že komunitní podpora těchto zranitelných skupin byla dramaticky omezena vzhledem k opatřením přijatým v reakci na pandemii;

AF.

vzhledem k tomu, že rovný přístup ke zdravotní péči, což je právo zakotvené v článku 35 Listiny základních práv, je potenciálně ohrožen v důsledku opatření přijatých k zastavení šíření COVID-19, zejména u skupin lidí ve zranitelných situacích, jako jsou starší lidé nebo chronicky nemocné osoby, osoby se zdravotním postižením, LGBTI+ osoby, děti, rodiče, těhotné ženy, bezdomovci, všichni migranti včetně migrantů bez dokladů, žadatelé o azyl, uprchlíci a příslušníci etnických či jiných menšin; vzhledem k tomu, že služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv byly během zdravotní krize negativně ovlivněny; vzhledem k tomu, že některé členské státy výrazně omezily možnost zajistit si reprodukční zdraví a přístup k právům s ním souvisejícím, včetně práva na přerušení těhotenství, což fakticky znamená zákaz interrupcí, který přiměl obyvatelstvo k demonstracím, a to i v době pandemie; vzhledem k tomu, že nedostatek léků, odklon zdrojů od jiných zdravotních problémů a náhlé zrušení některých druhů léčby, včetně mimotělního oplodnění a přechodné léčby, mohou představovat rizika pro pacienty trpící jinými nemocemi (43); vzhledem k tomu, že úmrtí, izolace, další tlak na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pracovníků v první linii, ztráta příjmu a obavy vyvolávají duševní problémy nebo zhoršují stávající stav duševního zdraví, což vede ke zvýšené poptávce po službách v oblasti duševního zdraví a k naléhavé potřebě zvýšit financování těchto služeb;

AG.

vzhledem k tomu, že mnoho členských států odložilo volby (44) a jeden členský stát odložil referendum (45) kvůli omezení pohybu v první fázi zdravotní krize; vzhledem k tomu, že od doby, kdy pandemie vstoupila do druhé fáze, se znovu konají volby; vzhledem k tomu, že otázka pořádání nebo odkládání voleb je choulostivou záležitostí týkající se rovnováhy, k níž Benátská komise vypracovala úvahy a pokyny (46); vzhledem k tomu, že všeobecné, svobodné, tajné a přímé volební právo je možné pouze v případě, že je zaručena otevřená a spravedlivá volební kampaň, svoboda projevu, svoboda sdělovacích prostředků a svoboda shromažďování a sdružování pro politické účely;

AH.

vzhledem k tomu, že ustanovení Smluv v oblasti svobody, bezpečnosti a práva nesmí mít vliv na výkon odpovědnosti členských států za udržování práva a pořádku a za ochranu vnitřní bezpečnosti v mezích hodnot demokracie EU, právního státu a základních práv, jak stanoví článek 2 Smlouvy o EU;

AI.

vzhledem k tomu, že podle Smluv se omezení pravomocí Unie řídí zásadou svěření pravomocí a využívání pravomocí Unie se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0135),

—

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0099/2020),

—

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. října 2020 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0175/2020),

1.

2.

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13484/2019),

—

s ohledem na protokol, kterým se provádí dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi Evropskou unií a Senegalskou republikou (13483/2019),

—

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0178/2019),

—

s ohledem na své nelegislativní usnesení o návrhu rozhodnutí ze dne 11. listopadu 2020 (1),

—

s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozvoj,

—

s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov (A9-0180/2020),

1.

2.

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13484/2019),

—

s ohledem na dohodu mezi Evropskou unií a Senegalskou republikou o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, která vstoupila v platnost dne 20. listopadu 2014,

—

s ohledem na retrospektivní a výhledovou hodnotící zprávu o protokolu k dohodě mezi Evropskou unií a Senegalem o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu,

—

s ohledem na Protokol, kterým se provádí dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi Evropskou unií a Senegalskou republikou (13483/2019),

—

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (C9-0178/2019),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 11. listopadu 2020 (1) o návrhu rozhodnutí,

—

s ohledem na čl. 31 odst. 4 nařízení o společné rybářské politice (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o společných pravidlech pro platňování vnějšího rozměru společné rybářské politiky, včetně dohod o rybolovu (3),

—

s ohledem na národní strategický plán Senegalu (2019–2023),

—

s ohledem na národní strategii Senegalu na podporu zelených pracovních míst (2015–2020),

—

s ohledem na zvyšující se počet asijských lodí působících v senegalských vodách,

—

s ohledem na čl. 105 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0182/2020),

A.

vzhledem k tomu, že dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi Evropskou unií a Senegalskou republikou vstoupila v platnost dne 20. listopadu 2014, že platnost stávajícího protokolu, kterým se dohoda provádí, skončila dne 19. listopadu 2019 a že dne 19. července 2019 byl parafován nový protokol;

B.

vzhledem k tomu, že zpráva o hodnocení posledního protokolu (pokrývajícího období 2014–2019) z hlediska budoucího vývoje dochází k závěru, že protokol byl dosud v obecné rovině účinný, pokud jde o cíl přispět k udržitelnému využívání zdrojů v rybolovných oblastech Senegalu, a doporučuje obnovení protokolu s cílem uspokojit potřeby obou stran;

C.

vzhledem k tomu, že pokud jde o kapitolu věnovanou lovu tuňáků, jsou účinky posledního protokolu uspokojivé, a vzhledem k tomu, že plavidla Společenství nevyužila část rybolovných práv pro lov ryb žijících hluboko při dně; vzhledem k tomu, že úlovky štikozubce senegalského v senegalských vodách představují méně než 10 % úlovků Společenství v tomto subregionu;

D.

vzhledem k tomu, že rozvoj rybolovu v hloubce při dně zaměřeného na štikozubce senegalského a další úlovky tohoto druhu v senegalské rybolovné oblasti a v rybolovných oblastech sousedních zemí přispívají k většímu výlovu těchto populací;

E.

vzhledem k tomu, že rybářská plavidla Unie jsou omezena na rybolovné oblasti na volném moři, a proto se setkávají se senegalskými loděmi operujícími v rámci drobného rybolovu jen omezeně, a mají tak minimální vliv na jejich obživu;

F.

vzhledem k tomu, že nový protokol se vztahuje na období pěti let a stanovuje rybolovná práva pro plavidla Unie (28 mrazírenských plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí, 10 plavidel lovících na pruty, 5 plavidel lovících na dlouhé lovné šňůry a 2 traulery) ve výši referenčního množství stanoveného na 10 000 tun tuňáka ročně a povoleného objemu úlovků štikozubce senegalského na 1 750 tun ročně;

G.

vzhledem k tomu, že finanční příspěvek činí 3 050 750 EUR ročně v následujícím členění: roční částka 800 000 EUR za přístup ke zdrojům, roční částka 900 000 EUR na provádění odvětvové politiky a roční částka 1 350 750 EUR odpovídající odhadované výši poplatků placených ze strany majitelů plavidel;

H.

vzhledem k tomu, že v novém protokolu jsou na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení a doporučení Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) stanovena rybolovná práva pro plavidla Unie v senegalských vodách;

I.

vzhledem k tomu, že reforma společné rybářské politiky obsahuje kapitolu o vnějším rozměru, jejímž cílem je prosazovat zásady udržitelného rybolovu, a vzhledem k tomu, že ve dvoustranných dohodách je stanoven stabilní právní, hospodářský a environmentální rámec pro přístup loďstva EU do vod třetích zemí a zajištěna „odvětvová podpora“ s cílem rozšířit místní správní kapacity a zlepšit normy udržitelného řízení rybolovu v partnerské zemi;

J.

vzhledem k tomu, že v rámci společné rybářské politiky bude evropská flotila v souladu s článkem 62 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 lovit pouze přebytek povolených úlovků;

K.

vzhledem k tomu, že Senegal ratifikoval většinu mezinárodních nástrojů v oblasti mezinárodního řízení rybolovu a je spolupracující stranou příslušných regionálních orgánů pro řízení rybolovu, pokud jde o rybolov uskutečňovaný senegalskými plavidly;

L.

vzhledem k tomu, že nový protokol k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu se Senegalem je v souladu s vnější činností EU týkající se zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a zohledňuje zejména cíle Unie v oblasti dodržování demokratických zásad a lidských práv;

M.

vzhledem k tomu, že v rámci této dohody by měly být podporovány rovněž závazky, které EU přijala v rámci mezinárodních dohod, zejména cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a konkrétně cíl č. 14, přičemž k dosažení těchto cílů musí přispívat veškerá činnost EU, jako je například tato dohoda o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu;

N.

vzhledem k tomu, že Evropská unie spolupracuje se Senegalem v obecném rámci dohody z Cotonou a že finanční podpora v oblasti rybolovu je poskytována prostřednictvím programu PESCAO, jehož cílem je zlepšit řízení rybolovu a bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a jehož rozpočet na období 2018–2024 činí 15 milionů EUR;

O.

vzhledem k tomu, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov nejen vyčerpává základní přírodní zdroje a snižuje přirozenou produktivitu, ale má také negativní vliv na živobytí rybářů a příjmy států;

P.

vzhledem k tomu, že Parlament musí být ve všech fázích okamžitě a v plné míře informován o postupech v rámci protokolu či prodloužení jeho platnosti;

Q.

vzhledem k tomu, že o malé pelagické druhy se v severozápadní Africe dělí celá řada sousedících zemí, s nimiž EU uzavřela dohodu o partnerství v odvětví rybolovu zajišťující přístup k těmto populacím; vzhledem k tomu, že Komise by měla vyzvat senegalské orgány, aby se sousedními zeměmi zahájily s cílem zajistit udržitelný rybolov, zejména v případě populací malých pelagických druhů, konzultace o společných závazných pravidlech řízení rybolovu založených na vědeckých doporučeních, přestože dohoda mezi EU a Senegalem k nim neumožňuje přístup;

R.

vzhledem k tomu, že strategické cíle národního strategického plánu Senegalu (2019–2023) zahrnují udržitelné řízení rybolovu, zvýšení jeho produktivity, celkové rozšíření přístupu na trh a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví rybolovu;

S.

vzhledem k tomu, že v odvětví rybolovu je zaměstnáno více než 600 000 Senegalců, což je přibližně 17 % pracující populace;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05243/2020),

—

s ohledem na návrh Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou v oblasti udržitelného rybolovu a její prováděcí protokol (2020–2026) (05246/2020),

—

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0073/2020),

—

s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 12. listopadu 2020. (1) k návrhu rozhodnutí,

—

s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

—

s ohledem na dopis Výboru pro rozvoj,

—

s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov (A9-0185/2020),

1.

2.

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08359/2020),

—

s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci v oblasti zeměpisných označení a jejich ochraně (08361/2020),

—

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0298/2020),

—

s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 11. listopadu 2020 (1) k návrhu rozhodnutí,

—

s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro rybolov,

—

s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0199/2020),

1.

2.

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08359/2020),

—

s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci v oblasti zeměpisných označení a jejich ochraně (08361/2020),

—

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 3, čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) Světové obchodní organizace (WTO),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015„Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2014„Obchod, růst a duševní vlastnictví – strategie ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích“ (COM(2014)0389),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Zpráva o ochraně a vymáhání práv duševního vlastnictví ve třetích zemích“ (SWD(2019)0452),

—

s ohledem na společná prohlášení z 20. summitu EU a Číny ze dne 16. července 2018 a z 21. summitu EU a Číny ze dne 9. dubna 2019,

—

s ohledem na společné sdělení ze dne 12. března 2019„EU-Čína – Strategický výhled“ (JOIN(2019)0005),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou (2),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 11. listopadu 2020 (3) o návrhu rozhodnutí,

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na hlavu V této smlouvy týkající se vnější činnosti Unie,

—

s ohledem na SFEU a zejména na články 91, 100, 168 a 207 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 této smlouvy,

—

s ohledem na čl. 105 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro rybolov,

—

s ohledem na dopis Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0202/2020),

A.

vzhledem k tomu, že ochrana zeměpisných označení na mezinárodní úrovni představuje klíčový prvek obchodní politiky EU;

B.

vzhledem k tomu, že EU je největším vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů na světě a že v roce 2019 dosáhla rekordního přebytku obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty ve výši 39 miliard EUR;

C.

vzhledem k tomu, že průměrná hodnota produktů se zeměpisným označením je dvakrát vyšší než hodnota produktů, které toto označení kvality nemají;

D.

vzhledem k tomu, že vývoz zemědělsko-potravinářských produktů EU do Číny v posledním desetiletí prudce vzrostl a jeho roční nárůst činil v letech 2009–2019 více než 20 %; vzhledem k tomu, že schodek obchodu EU se zemědělsko-potravinářskými výrobky ve výši 1 miliardy EUR z roku 2009 se v roce 2019 přeměnil v přebytek přesahující 9 miliard EUR, a Čína se tak stala po Spojném království a USA třetí největší destinací pro vývoz zemědělsko-potravinářských produktů; vzhledem k tomu, že se očekává, že čínský dovoz zemědělsko-potravinářských produktů v příštím desetiletí dále poroste;

E.

vzhledem k tomu, že celosvětová prodejní hodnota produktů chráněných zeměpisným označením EU, které zahrnují vína, zemědělsko-potravinářské produkty a lihoviny, činí 74,76 miliard EUR (4), což odpovídá 6,8 % celkového prodeje zemědělsko-potravinářského sektoru EU a 15,4 % celkového vývozu zemědělsko-potravinářských produktů z EU;

F.

vzhledem k tomu, že EU má celosvětově dobré jméno díky svému know-how a produkci hodnotných a kvalitních zemědělsko-potravinářských produktů;

G.

vzhledem k tomu, že všechny dovážené zemědělsko-potravinářské produkty musí být kontrolovány a musí splňovat požadavky na zdraví, bezpečnost a dobré životní podmínky zvířat, které dodržují výrobci z EU v celém zemědělském dodavatelském řetězci, což pomáhá zvyšovat jejich hodnotu a kvalitu;

H.

vzhledem k tomu, že řada zeměpisných označení EU čelí v Číně značným problémům, které unijním producentům způsobují významné hospodářské ztráty;

I.

vzhledem k tomu, že dohoda je založena na zkušenostech získaných při realizaci projektu EU a Číny pro spolupráci v oblasti zeměpisných označení v letech 2007 až 2012;

J.

vzhledem k tomu, že se očekává, že významný podíl celosvětového hospodářského růstu bude připadat na regiony mimo Evropu;

K.

vzhledem k tomu, že výrobci a vývozci zemědělsko-potravinářských produktů musí působit ve složitém mezinárodním obchodním prostředí;

L.

vzhledem k tomu, že tato dohoda je důležitá z hlediska celosvětového uznávání zeměpisných označení;

M.

vzhledem k tomu, že tato dohoda znamená důležitý první krok a že by ochrana měla být co nejdříve rozšířena na řadu zeměpisných označení EU, kterých se dosud netýká;

N.

vzhledem k tomu, že uzavření této dohody ukazuje, že EU a Čína jsou schopny uzavírat dvoustranné dohody, pokud jsou řádně zohledněny společné zájmy;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

—

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2020)0360),

—

s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0279/2020),

—

s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0200/2020),

1.

2.

3.

4.

—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0564),

—

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0161/2019),

—

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. ledna 2020 (1),

—

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. září 2020 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na články 59 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0093/2020),

1.

2.

3.

—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0620),

—

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 149 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0117/2019),

—

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. října 2019 (1),

—

po konzultaci s Výborem regionů,

—

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. října 2020 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0128/2020),

1.