—

s ohledem na články 11, 165, 166, 167, 191 a 193 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu uzavřenou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (1),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (3),

—

s ohledem na usnesení Rady a zástupců členských států zasedajících v Radě ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pokyny pro řízení dialogu Evropské unie s mládeží – Strategie Evropské unie pro mládež na období 2019–2027,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 22. května 2018 nazvané „Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury“ (COM(2018)0268),

—

s ohledem na své na své legislativní usnesení ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí „Erasmus“, program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (4).

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2018, kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (COM(2018)0367),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus +“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (5),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 31. ledna 2018 – Hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 v polovině období (COM(2018)0050),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (6),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Evropský sbor solidarity“ (7),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. června 2018, kterým se zavádí program „Evropský sbor solidarity“ (COM(2018)0440),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 ze dne 2. října 2018, kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity (8),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Kreativní Evropa“ (2021–2027) (9),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2018, kterým se zavádí program „Kreativní Evropa“ (2021–2027) (COM(2018)0366),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Kreativní Evropa“ (2014–2020) (10),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 30. dubna 2018 – Hodnocení programu Kreativní Evropa (2014–2020) v polovině období (COM(2018)0248),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) (11),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (12),

—

s ohledem na závazky, které nominovaná kandidátka na funkci komisařky pro inovace, výzkum, vzdělávání, kulturu a mládež přijala dne 30. září 2019 při svém slyšení před Evropským parlamentem,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0141/2020),

A.

vzhledem k tomu, že zelená dohoda pro Evropu stanoví cíl klimaticky neutrální Evropské unie do roku 2050, čímž se naléhavá situace v oblasti klimatu stává ústředním bodem všech programů a politik Unie; vzhledem k tomu, že cílem Zelené dohody pro Evropu je také zvýšit povědomí veřejnosti a zapojit občany do opatření v oblasti klimatu díky vytvoření komplexního evropského programu; vzhledem k tomu, že by takový přístup měl také vycházet z nového pojetí programů pro vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a mládež; vzhledem k tomu, že by všechny programy měly být zaměřeny na ochranu životního prostředí, udržitelnost a boj proti změně klimatu a měly by tyto oblasti podporovat jako průřezové dovednosti;

B.

vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 13 vyzývá ke krokům zaměřeným na boj proti změně klimatu a jejímu dopadu, a vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 13 zahrnuje zlepšení vzdělávání, zvyšování povědomí a institucionální kapacity v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a snižování dopadů;

C.

vzhledem k tomu, že krize spojená s onemocněním COVID-19 má dramatický dopad na každodenní život lidí, zejména pokud jde o mobilitu, vzdělávání a fyzický přístup ke kultuře, umění a sportu; vzhledem k tomu, že krizí byly významně ovlivněny také tyto tři programy; vzhledem k tomu, že po skončení pandemie bude důležité zachovat kulturní hodnoty Unie a obnovit image Evropy pro budoucí generace; vzhledem k tomu, že výměny a interakce v oblasti kultury, které tyto tři programy usnadňují, pomohou Evropě vymanit se z krize, která již není pouhou zdravotní krizí;

D.

vzhledem k tomu, že vzdělávání, sport, dobrovolnictví a kultura hrají klíčovou úlohu při ekologické transformaci, pokud jde o zvyšování povědomí, učení, komunikaci a sdílení znalostí a osvědčených postupů, a vzhledem k tomu, že tento potenciál je možné využít v příštím programovém období s cílem rozvíjet inovativní řešení problémů v oblasti životního prostředí;

E.

vzhledem k tomu, že programy Erasmus +, Evropský sbor solidarity a Kreativní Evropa mají vliv na každodenní život milionů Evropanů a že prostřednictvím účasti třetích zemí podporují lepší soudržnost a kulturní porozumění v celé Unii, v kandidátských a přistupujících zemích, v sousedních zemích i na celém světě;

F.

vzhledem k tomu, že ačkoli se tyto programy nezaměřují primárně na životní prostředí, přesto svou podstatou a rozsahem přispívají k ekologické transformaci tím, že utvářejí myšlení respektující životní prostředí a klima a vytvářejí společnost vycházející ze vzájemného porozumění a respektu; vzhledem k tomu, že je proto vhodné zachovat jejich základní povahu;

G.

vzhledem ke schopnosti hromadných sportovních a kulturních akcí sbližovat lidi;

H.

vzhledem k potenciálu programu Erasmus + výrazně podporovat udržitelný rozvoj; vzhledem k tomu, že tento program podporuje celoživotní učení;

I.

vzhledem k cílům a podstatě Evropského sboru solidarity, který poskytuje mladým lidem příležitost sdílet znalosti a konkrétně se zapojit do ochrany životního prostředí;

J.

vzhledem k tomu, že zkušenosti s mobilitou, jež tyto programy nabízejí, mohou být pro účastníky proměňujícím zážitkem a ovlivnit jejich každodenní chování, a vzhledem k tomu, že by se proto tento typ mobility měl podporovat;

K.

vzhledem k tomu, že program Kreativní Evropa hraje klíčovou úlohu při prosazování umění, kultury a audiovizuálního obsahu a v podpoře kvalitních médií; vzhledem k tomu, že se jedná o klíčové pilíře udržitelného rozvoje, které přispívají k budování odolnější společnosti; vzhledem k tomu, že spolupráce v těchto oblastech může rozvíjet nástroje ke zvýšení povědomí lidí o otázkách životního prostředí, klimatu a udržitelnosti, a může tak prostřednictvím zúčastněných třetích zemí být jedinečným zdrojem kreativních řešení v celé Evropě a ve světě;

L.

vzhledem k tomu, že je třeba koordinovat společnou iniciativu zaměřenou na rozvoj udržitelných postupů v kulturním a kreativním odvětví; vzhledem k tomu, že taková iniciativa vyžaduje, aby náklady spojené s ekologickými činnostmi byly způsobilé pro podporu projektů;

M.

vzhledem k tomu, že svoboda projevu a umělecké tvorby je nezcizitelným prvkem programu Kreativní Evropa, a vzhledem k tomu, že úsilí o „ekologizaci“ programu musí tuto svobodu respektovat; vzhledem k tomu, že ekologické myšlení při provádění projektu může být podpořeno tím, že environmentální aspekty budou začleněny do hodnocení projektu;

N.

vzhledem k tomu, že v období 2014–2020 se realizuje podstatná část projektů souvisejících s životním prostředím;

O.

vzhledem k tomu, že by programy měly být přístupné bez jakékoli diskriminace; vzhledem k tomu, že je zásadní zavést konkrétní opatření zaměřená na to, aby programy byly inkluzivnější pro osoby s omezenými příležitostmi, zejména pro osoby se zdravotním postižením;

P.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament požádal pro příští programové období o ambiciózní rozpočet na všechny tři programy, zejména s cílem učinit je inkluzivnějšími a přístupnějšími, a vzhledem k tomu, že nižší rozpočet by neumožnil dosáhnout tohoto cíle ani zavést účinná opatření v oblasti životního prostředí, klimatu a udržitelnosti, aniž by byly ohroženy další základní prvky těchto programů;

Q.

vzhledem k tomu, že nelze dosáhnout cíle stávajícího víceletého finančního rámce, jímž je vyčlenění 20 % výdajů na ochranu klimatu, pokud nejsou k dispozici údaje a nástroje potřebné pro měření přínosu programů, a vzhledem k tomu, že je proto naléhavě nutné je zavést;

R.

vzhledem k tomu, že díky fyzické mobilitě je možné se ponořit do jiných kultur a dosáhnout optimální interakce s nimi; vzhledem k tomu, že cenným doplňkem fyzické mobility je virtuální výměna a učení, které však neposkytují stejnou zkušenost;

S.

vzhledem k tomu, že také digitální technologie zanechávají ekologickou stopu;

T.

vzhledem k tomu, že v současné době existuje jen málo pobídek – zejména finančních –, které by mohly účastníky těchto tří programů podnítit k využívání ekologičtějších dopravních prostředků a k ekologičtějšímu chování; vzhledem k tomu, že ekologičtější dopravní prostředky jsou obvykle méně dosažitelné a cenově dostupné;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 11, čl. 191 odst. 1 a článek 208 této smlouvy,

—

s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. dubna 2018 (1),

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN pro období 2015–2030,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC),

—

s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti z roku 1992, Globální strategický plán pro biodiverzitu 2011–2020 a cíle z Aiči pro biodiverzitu,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2019 nazvané „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (COM(2019)0352),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „ Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020)0380),

—

s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024, vnější politiku EU týkající se původních obyvatel z roku 2016, závěry Rady o původních obyvatelích ze dne 15. května 2017 a Evropský konsensus o rozvoji z roku 2017,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 nazvané „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2013 nazvané „Nová strategie v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2013)0659),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu studie Komise z roku 2013 nazvanou „Dopad spotřeby EU na odlesňování: komplexní analýza dopadu spotřeby EU na odlesňování“,

—

s ohledem na studii proveditelnosti z roku 2018 týkající se možností, jak posílit boj EU proti odlesňování, zadanou generálním ředitelstvím Komise pro životní prostředí,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2008 nazvané „Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“ (COM(2008)0645),

—

s ohledem na akční plán EU z roku 2003 pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT), dobrovolné dohody o partnerství FLEGT (VPA) s třetími zeměmi a Pracovní plán FLEGT na období 2018–2022,

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 21. března 2019 o uznávání přínosu obránců lidských práv, kteří se zasazují o ochranu životního prostředí, k uplatňování lidských práv, ochraně životního prostředí a udržitelnému rozvoji,

—

s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nazvanou „Stav lesů ve světě v roce 2020“,

—

s ohledem na Strategický plán OSN pro lesy na období 2017–2030,

—

s ohledem na zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu, desertifikaci, degradaci půdy, udržitelném hospodaření s půdou, potravinovém zabezpečení a tocích skleníkových plynů v suchozemských ekosystémech a svou pátou hodnotící zprávu o změně klimatu z roku 2014: dopady, adaptace a zranitelnost,

—

s ohledem na globální hodnotící zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách ze dne 31. května 2019,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15) (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o transparentním a odpovědném řízení přírodních zdrojů v rozvojových zemích: případ lesů (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů (6),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0143/2020),

A.

vzhledem k tomu, že mezi lety 1990 a 2016 došlo celosvětově k úbytku 1,3 milionu kilometrů čtverečních lesních porostů, což má ničivý dopad na biologickou rozmanitost, klima, lidi a hospodářství; vzhledem k tomu, že přes veškeré dosud vynaložené úsilí není řada mezinárodních závazků souvisejících s lesy, jako je cíl 15,2 cílů udržitelného rozvoje OSN (7) a cíl 5 úmluvy z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti (8), dostatečně plněna prostřednictvím stávajících politik, vzhledem k tomu, že zpráva Evropské agentury pro životní prostředí nazvaná „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ uvádí, že rozloha zalesněných ploch v Evropě je v posledních dvaceti letech víceméně stabilní, varuje však, že od roku 2013 došlo jen k malému zlepšení stavu ochrany lesních stanovišť a druhů a že evropské lesy jsou ohrožovány přírodními negativními jevy i narušením způsobeným lidskou činností;

B.

vzhledem k tomu, že 17 cílů udržitelného rozvoje tvoří jeden celek a jsou nedělitelné; vzhledem k tomu, že je třeba současně dosahovat pokroku v úsilí o udržitelné zemědělství, zajišťování potravin a udržitelné obhospodařování lesů, což jsou základní prvky cílů udržitelného rozvoje;

C.

vzhledem k tomu, že lesy zásadním způsobem přispívají ke zmírňování změny klimatu a ke přizpůsobování se této změně, zatímco odlesňování – zejména likvidace deštných pralesů – změnu klimatu významně zhoršuje; vzhledem k tomu, že emise z využívání půdy a změny ve využití půdy související zejména s odlesňováním jsou po spalování fosilních paliv druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu a na celkových emisích skleníkových plynů se podílejí téměř 12 %; vzhledem k tomu, že lesy dále obsahují 80 % globální biologické rozmanitosti, prostřednictvím řešení vycházejících z přírody přispívají k opatřením ke snižování rizika katastrof a podporují živobytí přibližně 25 % celosvětové populace a zároveň představují velkou část území tradičně obývaného původními obyvateli, přispívají k lidskému zdraví a ztělesňují nenahraditelné kulturní, společenské a duchovní hodnoty;

D.

vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti se budou podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu častěji a intenzivněji vyskytovat přírodní škodliví činitelé, jako jsou sucha, záplavy, bouře, zamoření škůdci, eroze a požáry, což dále povede ke stále větším škodám pro světové lesy; vzhledem k tomu, že navýšení investic do řešení vycházejících z přírody je jedním z nákladově nejefektivnějších opatření umožňujících řešit emise, ochranu životně důležitých ekosystémů a zároveň zlepšit zdroje živobytí, odolnost a zabezpečení potravin;

E.

vzhledem k tomu, že k ochraně a obnově světových lesů je třeba přijmout dalekosáhlá, ambiciózní a koordinovaná opatření založená na politické a společenské vůli;

F.

vzhledem k tomu, že je klíčové, aby unijní a vnitrostátní politiky v oblasti udržitelnosti intenzivněji usilovaly o ochranu a obnovu existujících lesů, o zvyšování kvantity a kvality lesních ekosystémů i o dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu; vzhledem k tomu, že máme-li omezit globální oteplování a přispět k omezení úbytku biologické rozmanitosti, je nezbytné lesy chránit, obnovovat a obhospodařovat takovým způsobem, abychom maximalizovali jejich kapacitu z hlediska ukládání uhlíku a ochrany biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že primární lesy poskytují větší úložiště oxidu uhličitého a významná přírodní stanoviště, která v mladších a nově vysazených lesích chybí;

G.

vzhledem k tomu, že podle zprávy organizace FAO o stavu lesů ve světě za rok 2020 je celosvětové rozšiřování zemědělských ploch největším faktorem přispívajícím k odlesňování, a to vedle expanze měst, rozvoje infrastruktury a těžby; vzhledem k tomu, že je třeba úzce spolupracovat s partnerskými zeměmi EU i různými zúčastněnými stranami, aby se posílily inovativní a pozitivní interakce mezi zemědělstvím a lesnictvím, s cílem vybudovat udržitelné zemědělské systémy a zlepšit potravinové zabezpečení; vzhledem k tomu, že i EU se nepřímo podílí na odlesňování a znehodnocování lesů a dalších přírodních ekosystémů ve světě, a to prostřednictvím dovozu a spotřeby komodit spojených s odlesňováním, jako je sója, palmový olej, kaučuk, kukuřice, hovězí maso, kůže a kakao; vzhledem k tomu, že spotřeba EU se v celosvětovém měřítku na odlesňování podílí přibližně 10 % (vyjádřeno v celkové konečné spotřebě);

H.

vzhledem k tomu, že z nedávného šetření organizace Global Witness vyplynulo, že mezi lety 2013 a 2019 byly finanční instituce se sídlem v EU hlavním mezinárodním zdrojem finančních prostředků pro šest zemědělských podniků spojených s odlesňováním v Amazonii, v povodí Konga a v Papui-Nové Guineji, které podpořily částkou 7 miliard EUR (9);

I.

vzhledem k tomu, že současné dobrovolné závazky společností a bank v boji proti odlesňování nepřinesly změnu chování, která je potřebná k zastavení tohoto katastrofického ničení životního prostředí;

J.

vzhledem k tomu, že negativní dopad směrnice o obnovitelných zdrojích energie na světové a evropské lesy vyžadoval, aby byla tato směrnice přepracována (10); vzhledem k tomu, že zavedené změny však problém nevyřeší;

K.

vzhledem k tomu, že dotace na bioenergii ze dřeva by měly být přesměrovány na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů;

L.

vzhledem k tomu, že platná pravidla vyplývající ze směrnice o obnovitelných zdrojích energie vycházejí z předpokladu, že pěstování energetických plodin je udržitelné, klimaticky neutrální a že umožňuje obnovit zdroj v přiměřeném časovém období; vzhledem k tomu, že tato představa je mylná;

M.

vzhledem k tomu, že pro účinnější ochranu světových lesů a dalších přírodních ekosystémů budou zapotřebí opatření na všech úrovních, včetně regulačních opatření a přísnějšího prosazování stávajících právních předpisů, jakož i značné soukromé i veřejné investice; vzhledem k tomu, že toho lze dosáhnout pouze zajištěním soudržnosti politik ve všech odvětvích i mezi vnitřními a vnějšími politikami EU, a to prostřednictvím uplatňování zásady nepůsobit škodu;

N.

vzhledem k tomu, že zvýšená ochrana a obnova lesů a dalších přírodních ekosystémů i udržitelné obhospodařování lesů jsou důležité pro zachování živobytí původních obyvatel a místních komunit, poskytují příležitost pro sociální a hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních míst a umožňují rozvoj udržitelného biohospodářství a zároveň posilují ekosystémové služby a chrání biologickou rozmanitost; vzhledem k tomu, že lesy představují ekologické hospodářské odvětví, které má potenciál vytvořit celosvětově 10 až 16 milionů pracovních míst;

O.

vzhledem k tomu, že mangrovové lesy plní klíčové ekosystémové služby, neboť ukládají velké množství uhlíku, jsou důležitým místem pro tření mnoha druhů ryb z korálových útesů a chrání korálové útesy před zatížením živinami a sedimenty a pobřežní oblasti před povodněmi; vzhledem k tomu, že do nedávné doby pokrývaly mangrovové lesy přes tři čtvrtiny tropického pobřeží, přičemž více než polovina z nich byla zničena v důsledku rozvoje pobřeží, akvakultury, znečištění a neudržitelného využívání;

P.

vzhledem k tomu, že přeměna mangrovových lesů způsobuje 10 % emisí uhlíku pocházejících z odlesňování, ačkoli mangrovy tvoří pouze 0,7 % tropických lesů (11);

Q.

vzhledem k tomu, že objem finančních prostředků poskytovaných EU na podporu ochrany a obnovy lesů a udržitelného obhospodařování lesů v partnerských zemích je s ohledem na rozsah problému nedostatečný; vzhledem k tomu, že ochranu, obnovu a udržitelné obhospodařování lesů a dalších přírodních ekosystémů, jakož i související vedlejší přínosy a aspekty lidských práv, je třeba lépe začlenit do mechanismů financování EU;

R.

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy mají dlouhodobou tradici a odborné kapacity v oblasti udržitelného obhospodařování lesů a mohou je využít na pomoc dalším zemím při budování kapacit v této oblasti;

S.

vzhledem k tomu, že původní obyvatelé, místní komunity a osoby, které se zasazují o ochranu životního prostředí, jsou stále více ohrožovány a zastrašovány a když se snaží chránit své lesy, půdu a životní prostředí, čelí porušování lidských práv;

T.

vzhledem k tomu, že znehodnocováním a změnami přírodních ekosystémů se může zvýšit pravděpodobnost přenosu patogenů, jako jsou viry, z volně žijících a domácích zvířat na člověka (zoonózy);

U.

vzhledem k tomu, že udržitelná a účinná politika v oblasti lesnictví vyžaduje spolehlivé informace o lesních zdrojích, jejich stavu a způsobu jejich správy a využívání i spolehlivé informace o změnách ve využívání půdy;

V.

vzhledem k tomu, že lesy a hodnotový řetězec založený na lesích mají zásadní význam pro další rozvoj oběhového biohospodářství, neboť zajišťují pracovní místa a ekonomický blahobyt ve venkovských a městských oblastech, přispívají ke zmírňování dopadů změny klimatu a mají příznivé účinky na zdraví;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 41, 42, 43, 44, 45 a 46 této smlouvy,

—

s ohledem na zprávu OECD a klubu zemí Sahelu a západní Afriky ze dne 14. února 2020 nazvanou „Geografie konfliktů v severní a západní Africe,

—

s ohledem na zprávu Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru z dubna 2020 nazvanou „Trendy ve světových vojenských výdajích“ v roce 2019“,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. března 2020 nazvané „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“ (JOIN(2020)0004),

—

s ohledem na společné prohlášení členů Evropské rady a členských států skupiny G5 Sahel ze dne 28. dubna 2020,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/253 ze dne 25. února 2020, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2018/906 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu (1),

—

s ohledem na společné prohlášení hlav členských států skupiny G5 Sahel a prezidenta Francouzské republiky ze dne 13. ledna 2020 na summitu konaném v Pau ve Francii („prohlášení z Pau“),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 20. dubna 2015 o regionálním akčním plánu pro oblast Sahelu 2015–2020, ze dne 16. března 2015 o akčním plánu EU pro Guinejský záliv 2015–2020 a ze dne 25. června 2018 o Africkém rohu / Rudém moři,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325/1820 a na následné rezoluce,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 o strategii EU pro oblast Afrického rohu (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o mírových operacích – spolupráci EU s OSN a Africkou unií (3),

—

s ohledem na své usnesení o Somálsku ze dne 5. července 2018 (4),

—

s ohledem na strategii pro rozvoj a bezpečnost zemí skupiny G5 Sahel ze září 2016, rámec pro integrovaná prioritní opatření z února 2020, Sahelskou alianci a partnerství pro stabilitu a bezpečnost v oblasti Sahelu,

—

s ohledem na dokument Rady nazvaný „Koncepce EU týkající se podpory reformy bezpečnostního sektoru v rámci EBOP“ ze dne 13. října 2005, na sdělení Komise ze dne 24. května 2006 nazvané „Pojetí podpory Evropského společenství reformě oblasti bezpečnosti“ (COM(2006)0253), na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 5. července 2016 nazvané „Prvky pro celounijní strategický rámec na podporu reformy bezpečnostního sektoru“ (JOIN(2016)0031) a na závěry Rady ze dne 14. listopadu 2016 o celounijním strategickém rámci na podporu reformy bezpečnostního sektoru,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN a se zvláštním důrazem na cíl udržitelného rozvoje č. 16 zaměřený na podporu mírumilovných a inkluzivních společností pro udržitelný rozvoj,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (tzv. nařízení o konfliktních minerálech) (5),

—

s ohledem na strategický rámec pro oblast Afrického rohu ze dne 14. listopadu 2011 a na regionální akční plán EU pro oblast Afrického rohu na období 2015–2020 ze dne 26. října 2015,

—

s ohledem na výzvu generálního tajemníka Organizace spojených národů k celosvětovému příměří v souvislosti s propuknutím nákazy koronavirem COVID-19,

—

s ohledem na strategii EU pro Guinejský záliv ze dne 17. března 2014,

—

s ohledem na strategii EU pro bezpečnost a rozvoj v oblasti Sahelu ze dne 21. března 2011, kterou na žádost Rady předložila vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku společně s Komisí,

—

s ohledem na každoroční společné poradní schůzky Rady Africké unie pro mír a bezpečnost a Politického a bezpečnostního výboru Evropské unie,

—

s ohledem na akční plán na posílení podpory SBOP EU pro udržování míru OSN ze dne 14. června 2012 a na dokument nazvaný „Posílení strategického partnerství OSN a EU pro udržování míru a řešení krizí: priority na období 2015–2018“ ze dne 27. března 2015,

—

s ohledem na společnou strategii EU-Afrika, která byla dohodnuta na druhém summitu EU-Afrika konaném ve dnech 8. a 9. prosince 2007 v Lisabonu, a na plán společné strategie EU-Afrika na období 2014–2017, který byl dohodnut na čtvrtém summitu EU-Afrika konaném ve dnech 2. a 3. dubna 2014 v Bruselu,

—

ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2011 ze dne 25. května 2011 nazvanou „Efektivnost a účelnost příspěvků EU poskytovaných prostřednictvím organizací OSN v zemích zasažených konfliktem“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o 10. výročí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti (6),

—

s ohledem na strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti ze dne 10. prosince 2018 a na svůj akční plán na období 2019–2024 ze dne 5. července 2019,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 o úloze společné bezpečnostní a obranné politiky v případě krizí souvisejících s klimatem a přírodních katastrof (7),

—

s ohledem na zprávy Programu OSN pro životní prostředí z let 2011 a 2012 nazvané „Bezpečné živobytí: Změna klimatu, konflikty a migrace v oblasti Sahelu“,

—

s ohledem na koncepci Rady pro posílení kapacit EU pro mediaci a dialog, přijatou dne 10. listopadu 2009,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2019 o budování kapacity EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace (8),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 15. ledna 2020 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (9) a o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (10),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (COM(2016)0447),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Evropský program pro bezpečnost“ (COM(2015)0185),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na dopis Výboru pro rozvoj,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0129/2020),

A.

vzhledem k tomu, že rozvoje a udržitelného míru bude dosaženo pouze řešením základních příčin chudoby a hladu; vzhledem k tomu, že bezpečnost je základní podmínkou rozvoje; vzhledem k tomu, že lidská bezpečnost je základní podmínkou trvalého míru a stability; vzhledem k tomu, že pro udržitelný rozvoj oblastí Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu je nezbytná silná vazba mezi bezpečnostní, rozvojovou a humanitární intervencí; vzhledem k tomu, že bez rozvoje a vymýcení chudoby nemůže existovat udržitelný mír; vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v sahelsko-saharské oblasti a v oblasti Afrického rohu se postupně zhoršuje, přičemž kroky Evropské unie nebyly schopny přiměřeně zareagovat na tuto krizi, zejména v důsledku omezení mandátu a operačních možností;

B.

vzhledem k tomu, že jižní strategické prostředí Evropské unie je nestabilní; vzhledem k tomu, že je konfrontováno s velkým množstvím výzev, zejména s ozbrojenými konflikty na jižních hranicích evropského kontinentu a džihádistickým terorismem; vzhledem k tomu, že nestabilita v tomto regionu má přímé dopady na bezpečnost evropského kontinentu a jeho občanů a na stabilitu evropských vnějších hranic;

C.

vzhledem k tomu, že bezpečnost a stabilita oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu musí být jedním ze strategických cílů spolupráce EU s vládami v jižním sousedství;

D.

vzhledem k tomu, že mandáty mise společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) jsou komplexní a jejich cílem je mimo jiné podporovat reformu bezpečnostního sektoru, dospět k pokroku v reformě soudnictví, posílit vojenský a policejní výcvik a podporovat dohled;

E.

vzhledem k tomu, že se Evropská unie zavázala k bezpečnosti a rozvoji oblasti Sahelu jako hlavní partner prostřednictvím integrovaného přístupu zaměřeného na politický a diplomatický dialog a rozvoj a humanitární podporu;

F.

vzhledem k tomu, že existuje iniciativa nazvaná „Budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje“, která se v roce 2017 promítla do přezkumu nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru, což umožnilo financovat opatření v oblasti výcviku a dodávky nesmrtícího vybavení ozbrojeným silám třetích zemí;

G.

vzhledem k tomu, že členské státy mají povinnost poskytnout nezbytný personál pro mise, přičemž v souvislosti s pandemií způsobenou šířením onemocnění COVID-19 dochází ke snižování počtu unijních pracovníků těchto misí ze zdravotních důvodů pod nezbytnou úroveň;

H.

vzhledem k tomu, že mnoho afrických zemí se od Atlantského oceánu na západě po Rudé moře a Indický oceán na východě potýká s výzvami, jako je destabilizace tradičního hospodářství založeného na obdělávání půdy a pastevectví v důsledku změny klimatu, využívání přírodních zdrojů vnějšími aktéry, nedostatečného zabezpečení dodávek jídla a potravin, nedostatečného přístupu k základním sociálním službám, populačního růstu a tlaku na přírodní a environmentální zdroje, např. v podobě odlesňování; vzhledem k tomu, že další velkou výzvu představuje vznik nových forem mafiánské ekonomiky, včetně obchodu s lidmi, migranty a drogami, nelegálního obchodu s kulturními statky a divoce žijícími druhy zvířat a rostlin a nekontrolovaného vývozu zlata a minerálů, což ve spojení se slabou a netransparentní státní správou, rostoucí nerovností, nedostatkem důvěry ve stát a korupcí v mnoha orgánech státní správy vede ke vzniku hybridních struktur zahrnujících ozbrojené skupiny, překupníky, tradiční komunity a regionální konflikty, v reakci na což se objevuje nepřijatelný fenomén džihádistického náboženského extremismu, jenž dotčeným společnostem nabízí klamavá řešení, a vzestup radikalizace;

I.

vzhledem k tomu, že povaha bezpečnostních výzev, násilných konfliktů a politického násilí se v jednotlivých afrických regionech, zemích a provinciích liší; vzhledem k tomu, že v oblasti Sahelu nebo Afrického rohu způsobují ozbrojené islamistické skupiny a terorismus, ale v menší míře i bezpečnostní síly, různé zločinecké skupiny a milice mnoho obětí, zejména mezi civilním obyvatelstvem; vzhledem k tomu, že situace ve většině z 19 zemí západní Afriky, kde některé země zažívají trvalou stabilitu a bezpečnost a jinými zmítá politické násilí nebo etnické konflikty, je značně odlišná;

J.

vzhledem k tomu, že s těmito skupinami bylo v minulém roce podle zpráv spojeno 3 471 násilných událostí; vzhledem k tomu, že uváděný počet úmrtí způsobených činností afrických militantních islamistických skupin se v minulém roce navíc zvýšit o 7 %, a to na odhadovaných 10 460 úmrtí;

K.

vzhledem k tomu, že teroristické aktivity se do značné míry soustřeďují do pěti hlavních oblastí, které zahrnují Somálsko, povodí Čadského jezera, oblast Sahelu a menší, ale přetrvávající hrozby v severní Africe a na západním pobřeží Indického oceánu; vzhledem k tomu, že v roce 2019 došlo v oblasti Sahelu k rychlejšímu nárůstu násilných extremistických aktivit než v kterémkoli jiném regionu; vzhledem k tomu, že každá z uvedených oblastí se potýká se specifickou dynamikou hrozeb a vyžaduje specifický regionální přístup;

L.

vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé EU a skupiny G5 Sahel vyjádřili hluboké znepokojení nad nárůstem terorismu a zhoršením bezpečnostní a humanitární situace v oblasti Sahelu; vzhledem k tomu, že terorismus zvyšuje tlak na země skupiny G5 Sahel a jejich sousedství; vzhledem k tomu, že terorismus zhoršuje místní politické, etnické a náboženské napětí a je posilován zločineckými a fundamentalistickými skupinami, sociálně-ekonomickými křivdami, nedostatečnou správou věcí veřejných a v některých případech i bezpečnostními a obrannými silami;

M.

vzhledem k tomu, že teroristické útoky namířené proti civilnímu obyvatelstvu, státním institucím, zástupcům státu, bezpečnostním a obranným silám a infrastruktuře oslabují sociální soudržnost a že teroristické skupiny za tímto účelem rovněž využívají již existujících konfliktů na místní úrovni;

N.

vzhledem k tomu, že všechny uvedené výzvy vážně poškodily stabilitu a mír v místních komunitách a tradiční pořádek založený na kompromisu a morální autoritě nejstarších členů komunity a tradičních vůdců a že tento pořádek nahrazuje dominance ozbrojených skupin převaděčů a teroristů;

O.

vzhledem k tomu, že je zásadní vytvořit bezpečnostní podmínky, které jsou nezbytné pro obnovu základních státních struktur, zejména v odlehlejších regionech, jejichž občané se mohou cítit nejopuštěnější;

P.

vzhledem k tomu, že útoky teroristů a zločinců se obvykle zaměřují na civilní obyvatelstvo, zástupce státní moci, bezpečnostní a obranné síly a sociálně-ekonomickou infrastrukturu, čímž podkopávají sociální a komunitní soudržnost a integraci;

Q.

vzhledem k tomu, že oblast Sahelu je jedním z regionů nejvíce postižených šířením nelegálních ručních střelných zbraní a že tyto neevidované a převážně nezákonně držené zbraně ohrožují nejen bezpečnost a zabezpečení komunit, ale jsou také využívány nebezpečnými nadnárodními zločineckými sítěmi, které provozují různé formy nezákonného obchodování, včetně obchodování se zbraněmi, lidmi a drogami;

R.

vzhledem k tomu, že podle nových údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru:

S.

vzhledem k tomu, že vojenský vliv Ruska v Africe spočívá v prodeji zbraní, vysílání žoldáků a politických poradců, bezpečnostních dohodách a výcvikových programech pro nestabilní země;

T.

vzhledem k tomu, že ze zemí západní Afriky je prostřednictvím Spojených arabských emirátů na Blízký východ každoročně pašováno zlato v hodnotě miliard dolarů; vzhledem k tomu, že podle Organizace spojených národů získává extremistická skupina aš-Šabáb miliony dolarů vývozem dřevěného uhlí do Íránu a poté do Spojených arabských emirátů, což představuje porušení sankcí OSN;

U.

vzhledem k tomu, že chudoba, nedostatek vzdělání, nezaměstnanost, konflikty, krize a nejistota spolu s dalšími faktory, jako jsou zhroucené státy, špatná správa věcí veřejných a korupce, mají obzvláště vážné dopady na mladé lidi a příležitosti, které se jim nabízejí, což mnoho lidí nutí k tomu, aby uprchli a opustili své domovy a rodiny na cestě do bezpečnějších regionů či na jiný světadíl, přičemž riskují své životy;

V.

vzhledem k tomu, že výše uvedené problémy budou dále zhoršeny pandemií COVID-19 a zhoršujícími se dopady změny klimatu; vzhledem k tomu, že Komise oznámila vyčlenění dodatečných 194 milionů EUR na podporu bezpečnosti, stability a odolnosti v oblasti Sahelu;

W.

vzhledem k tomu, že hrozba, kterou představují militantní islamistické skupiny v Africe, není homogenní, ale zahrnuje činnost neustále se měnící skladby přibližně 24 skupin, které aktivně působí ve 14 zemích;

X.

vzhledem k tomu, že Evropská unie uskutečnila tři vojenské mise a operace v rámci SBOP, jejichž cílem bylo poskytovat výcvik a poradenství ozbrojeným silám Somálska (výcviková mise EU (EUTM) Somálsko – 2010), Mali (EUTM Mali – 2013) a Středoafrické republiky (EUTM Středoafrická republika – 2016)), jednu námořní vojenskou operaci (operace námořních sil EU (NAVFOR) ATALANTA – 2009) a tři civilní mise, jejichž cílem bylo poskytovat výcvik a poradenství vnitřním bezpečnostním silám Mali (mise EU zaměřená na budování kapacit (EUCAP) Sahel Mali – 2012)), Nigeru (EUCAP Sahel Niger – 2014) a Somálska (EUCAP Somálsko – 2014), a zřídila a brzy zahájí poradní misi (EUAM) ve Středoafrické republice;

Y.

vzhledem k tomu, že existuje řada vojenských základen jednotlivých zemí, jako např. Francie či USA, které poskytují bezpečnostní podporu místním partnerům a vedou protiteroristické a další operace; vzhledem k tomu, že souběžně s politickými řešeními jsou pro porážku teroristických skupin a podporu stabilizace regionů klíčové budování státu a rozvojové iniciativy;

Z.

vzhledem k tomu, že k zastavení šíření této hrozby do jiných regionů a na jiné světadíly, včetně Evropy, je nutné vyvíjet soustavný tlak na teroristy;

AA.

vzhledem k tomu, že v průběhu minulého desetiletí vysílaly africké bezpečnostní instituce desítky tisíc pracovníků do mírových operací na africké půdě, čímž prokázaly skutečnou vůli přispět k řízení bezpečnosti na svém vlastním kontinentu;

AB.

vzhledem k tomu, že EU rovněž podporuje operativnost společné síly skupiny G5 Sahel, která představuje klíčový protiteroristický nástroj se zásadním významem pro boj proti terorismu, džihádistické aktivitě a bezpečnostním hrozbám a pro zlepšení bezpečnosti v regionu;

AC.

vzhledem k tomu, že pokračující rozvíjení operativnosti klíčových regionálních bezpečnostních subjektů, jako jsou Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS), Pohotovostní síly východní Afriky (EASF) a Africké pohotovostní síly Africké unie, se překrývá se zájmem EU pomoci zemím, které se potýkají s problémy, se zajištěním míru a prosperity pro své občany;

AD.

vzhledem k tomu, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy mezi zeměmi oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu jsou nezbytné pro zachování a posílení stability v těchto regionech;

AE.

vzhledem k tomu, že Africká unie je i nadále klíčovým partnerem pro mírové a stabilizační úsilí EU;

AF.

vzhledem k tomu, že Africká unie na svém každoročním summitu v únoru 2020 oznámila, že plánuje vyslat do oblasti Sahelu 3 000 vojáků na podporu skupiny G5 Sahel při boji proti ozbrojeným skupinám;

AG.

vzhledem k tomu, že EU od roku 2017 uplatňovala proces regionalizace svých misí v rámci SBOP, což má kromě prohlubování spolupráce se skupinou G5 Sahel za cíl i lepší odhalování a odstraňování mezer v přeshraniční spolupráci v regionech;

AH.

vzhledem k tomu, že udržitelnost a účinnost výše uvedených misí EU a OSN je po letech konkrétního výcviku oslabována omezeními jejich mandátu, výcvikových programů a plánů udržitelnosti, nedostatkem zapojení místních aktérů a skutečností, že tyto mise nemohou jednotce, jejíž výcvik provádějí, ani místním obranným silám poskytnout nezbytné vybavení, včetně zbraní, střeliva a vozidel; vzhledem k tomu, že mandát a účel misí EU je třeba přezkoumat a vypracovat analýzu „získaných poznatků“, která bude sloužit k úpravě současných a budoucích misí;

AI.

vzhledem k tomu, že veškerý výcvik a financování bezpečnostních složek ve třetích zemích a poskytování vybavení těmto složkám by měly dodržovat základní hodnoty EU a pomáhat při budování spolehlivého bezpečnostního sektoru, jehož hlavním cílem je zajistit bezpečnost pro veškeré místní obyvatelstvo při dodržování zásad právního státu a zejména mezinárodních lidskoprávních norem;

AJ.

vzhledem k tomu, že tato omezení a neexistence soudržné a strategické přítomnosti Evropské unie mají vliv na věrohodnost vnější činnosti EU, zatímco ostatní globální aktéři posilují svou činnost, posílají žoldáky, budují vlastní vojenská zařízení a zvýšili své dodávky zbraní a střeliva zemím tohoto regionu bez ohledu na typ státní správy a činí tak s cílem podpořit čistě dvoustranné zájmy;

AK.

vzhledem k tomu, že v roce 2017 Komunistická strana Číny formálně přijala na celostátním sjezdu strany iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, kterou doprovázelo oznámení o investicích ve výši 8 bilionů USD a jejímž cílem je vybudovat rozsáhlou síť dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury propojující Evropu, Afriku a Asii; vzhledem k tomu, že Čína je významným partnerem v rámci afrického hospodářství se značným vlivem na řadu aspektů specifických záležitostí tohoto kontinentu;

AL.

vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí Spojené arabské emiráty postupně posilovaly svou přítomnost v oblasti Afrického rohu prostřednictvím rozvojových a humanitárních projektů ve snaze o posílení svého geostrategického významu, zejména v Adenském zálivu; vzhledem k tomu, že Somálsko naléhavě vyzvalo Radu bezpečnosti OSN, aby přijala opatření proti výstavbě vojenské základny Spojených arabských emirátů v Somalilandu;

AM.

vzhledem k tomu, že Turecko strávilo řadu let budováním důvěry v oblasti Afrického rohu, neboť se snaží posílit svůj vliv zejména v oblasti Rudého moře; vzhledem k tomu, že turecké společnosti doposud spravují hlavní námořní přístav a letiště ve městě Mogadišo, a dokonce poskytují vojenský výcvik vojákům somálské armády;

AN.

vzhledem k tomu, že námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády zřídilo svou první zahraniční vojenskou základnu v Džibutsku a že Čína vlastní více než 70 % hrubého domácího produktu Džibutska v podobě dluhu; vzhledem k tomu, že iniciativa „Jedno pásmo, jedna cesta“ uzavírá zranitelné rozvojové země do „dluhové pasti“, vyčerpává státní rezervy a zanechává generacím daňových poplatníků břemeno obrovských dluhů;

AO.

vzhledem k tomu, že somálská armáda, armáda Burkiny Faso, armáda Mali či středoafrické ozbrojené síly (FACA) se potýkají s problémy v boji proti džihádistům a ozbrojeným skupinám, nebo mají problém udržet a zajistit území za pomoci přátelských mezinárodních sil, což vede k tomu, že si místní obyvatelstvo připadá opuštěné a obává se, že jakmile se džihádisté nebo členové ozbrojených skupin vrátí na místa, ze kterých byli vypuzeni, a znovu je obsadí, obviní místní populaci z kolaborace s vládou;

AP.

vzhledem k tomu, že díky úsilí v oblasti mezinárodní námořní bezpečnosti ze strany EU i NATO, které slouží jako precedent pro evropskou, africkou a transatlantickou bezpečnostní spolupráci, došlo k rozhodujícímu omezení pirátství u pobřeží východní i západní Afriky;

AQ.

vzhledem k tomu, že všeobecná situace se po letech účasti na výše uvedených civilních a vojenských misích nijak podstatně nezlepšila a v současnosti má tendenci se zhoršovat, navzdory vynaloženému úsilí; vzhledem k tomu, že v důsledku výše uvedeného i nadále přetrvávají starší a objevují se nové výzvy, a je tedy třeba uplatnit komplexní strategii se zvláštním zaměřením na regiony, které jsou nejvíce zranitelné a kde je napětí nejvyšší, s cílem dosáhnout konečného cíle regionální stability a předání odpovědnosti za bezpečnost do rukou Afričanů; vzhledem k tomu, že tato strategie naplní naléhavou potřebu a velká očekávání subjektů působících v terénu i místního obyvatelstva a měla by se zabývat základními příčinami krize;

AR.

vzhledem k tomu, že otázka financování misí a operací SBOP je zásadní pro pokračování této politiky a že Evropský rozvojový fond – prostřednictvím Afrického mírového projektu (APF) a do budoucna i Evropského mírového nástroje (EPF) – poskytuje podporu Africké unii a financuje mimo jiné provozní náklady vojenských mírových operací v Africe, zejména mise AMISOM v Somálsku; vzhledem k tomu, že Evropský mírový nástroj nahradí mechanismus Athena za účelem financování společných nákladů vojenských operací SBOP a že Africký mírový projekt EU poskytne nový nástroj k pružnějšímu zahajování vojenských operací a výrazně posílí možnosti bezpečnostní pomoci partnerům; vzhledem k tomu, že konečný dopad Evropského mírového nástroje jakožto nástroje pro udržitelné řešení násilných konfliktů a nejistoty bude záviset na tom, do jaké míry bude doplněn o nezbytné záruky a monitorovací systémy, aby se zabránilo potenciálnímu zneužití poskytované pomoci a bylo zajištěno řádné zohlednění otázek odpovědnosti, lidských práv a dodržování humanitárního práva; vzhledem k tomu, že budoucí Evropský mírový nástroj, který by měl v roce 2021 nahradit Africký mírový projekt, by měl rozšířit svou působnost na partnerské státy a umožňovat dodávky vojenského vybavení;

AS.

vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné, aby EU podporovala své partnery v sahelsko-saharské oblasti a v oblasti Afrického rohu, kteří ve svém boji s ozbrojenými teroristickými skupinami, včetně džihádistů, čelí rostoucím výzvám; vzhledem k tomu, že Evropská unie může vhodně zareagovat tím, že zemím v dotčené oblasti poskytne prostřednictvím Evropského mírového nástroje nezbytnou pomoc, včetně zbraní a střeliva; vzhledem k tomu, že Evropský mírový nástroj by měl být bezodkladně schválen s cílem umožnit poskytnutí potřebné vojenské pomoci;

AT.

vzhledem k tomu, že v oblasti Sahelu se teplota zvyšuje 1,5 krát rychleji než v ostatních částech světa a že podle Organizace spojených národů je přibližně 80 % zemědělské půdy v oblasti Sahelu ve špatném stavu, ačkoli o toto území soupeří zhruba 50 milionů osob závislých na chovu dobytka; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) tato situace znamená pro obyvatelstvo potravinovou nejistotu a toto obyvatelstvo se zoufale snaží situaci zvládnout, přičemž čelí obtížné volbě;

AU.

vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu představují rizikový faktor a mohou vést k destabilizaci, násilí a vzniku konfliktu;

AV.

vzhledem k tomu, že podle organizace UNICEF nárůst počtu násilných útoků na veřejné školy a vražd, únosů, bití a hrozeb vůči učitelům a studentům vedl k uzavření více než 9 000 škol ve střední a západní Africe, v důsledku čehož zůstaly téměř dva miliony dětí bez řádného vzdělání;

AW.

vzhledem k tomu, že EU je i nadále vážně znepokojena rostoucím počtem dětí, které jsou v oblasti Sahelu najímány extremistickými skupinami jako dětští vojáci;

AX.

vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) upozornil na nové znepokojivé tendence týkající se obchodu s drogami v této oblasti, které mají nepříznivé dopady na správu, bezpečnost, hospodářský růst a veřejné zdraví; vzhledem k tomu, že podle tohoto úřadu je se západní, střední a severní Afrikou spojeno 87 % všech farmaceutických opiátů, které jsou na světě zabaveny; vzhledem dále k tomu, že úřad UNODC uvádí, že existuje úzká vazba mezi obchodem s drogami a financováním ozbrojených skupin;

AY.

vzhledem k tomu, že strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti zdůrazňuje potřebu začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí a činností týkajících se míru a bezpečnosti, aby byla zajištěna účinnost politik EU;

AZ.

vzhledem k tomu, že útoky extremistických skupin a stupňování násilí mezi komunitami kvůli zdrojům mají dopad na přístup ke vzdělání a zdravotní péči, přičemž zejména velký počet dívek je vystaven různým druhům zneužívání, a to jak fyzického, tak i sexuálního;

BA.

vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla ještě více strategicky rozšířit svou ekonomickou přítomnost vzhledem k rostoucí přítomnosti ostatních zahraničních mocností;

BB.

vzhledem k tomu, že komisař pro sousedství a rozšíření navrhl přerozdělení, urychlení a přednostní vyčlenění 3,25 miliardy EUR ze stávajících programů jako reakci na potřeby týkající se koronaviru v Africe, včetně 2,06 miliardy EUR pro subsaharskou Afriku;

BC.

vzhledem k tomu, že EU by měla posílit svou spolupráci s vnitrostátními parlamenty, včetně bezpečnostních a obranných výborů, s cílem zlepšit klíčové funkce dohledu nad vnitrostátními a vnějšími bezpečnostními intervencemi;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

—

s ohledem na návrh nařízení Komise (D067917/01,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

—

s ohledem na dopis Komise ze dne 8. července 2020, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti návrhu nařízení,

—

s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru ze dne 2. září 2020 adresovaný předsedovi Konference předsedů výborů,

—

s ohledem na článek 5a rozhodnutí 1999/468/ES Rady ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (2),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 4 písm. d) a čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,

A.

vzhledem k tomu, že Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) vydala dne 28. května 2020 dokument o úlevách při placení nájmů v souvislosti s krizí COVID-19 (změny Mezinárodního standardu účetního výkaznictví 16 – leasingy); vzhledem k tomu, že změny IFRS 16 poskytují dobrovolnou a dočasnou provozní úlevu v souvislosti s krizí COVID-19 nájemcům, kteří využívají odklad splátek nájmu, aniž by byla snížena relevance a užitečnost finančních informací poskytovaných společnostmi;

B.

vzhledem k tomu, že Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) poskytla Komisi dne 2. června 2020 kladné stanovisko ke schválení změn IFRS 16;

C.

vzhledem k tomu, že Komise dospěla k závěru, že změny IFRS 16 splňují technická kritéria pro přijetí podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002;

D.

vzhledem k tomu, že Regulativní výbor pro účetnictví vydal dne 2. července 2020 ke změnám IFRS 16 kladné stanovisko;

E.

vzhledem k tomu, že rada IASB stanovila datum účinnosti změn IFRS 16 na 1. června 2020 s tím, že je možné je uplatnit již dříve; vzhledem k tomu, že ustanovení pozměňujícího nařízení by měla platit retroaktivně, aby byla dotčeným emitentům zajištěna právní jistota a soulad s ostatními účetními standardy stanovenými v nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (3); vzhledem k tomu, že konzultace, jež uskutečnila skupina EFRAG a útvary Komise, ukázaly na silný zájem o brzké uplatňování pololetních finančních výkazů za období končící 30. června 2020;

1.

2.

—

s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na pátou část Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé, která jako celek vstoupila v platnost dne 1. července 2016,

—

s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií (1), usnesení ze dne 14. června 2018 o okupovaných gruzínských územích deset let po ruské invazi (2), usnesení ze dne 14. března 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii (3), usnesení ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou (4) a usnesení ze dne 18. prosince 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (5),

—

s ohledem na výsledek pátého zasedání Rady pro přidružení mezi EU a Gruzií, které proběhlo dne 5. března 2019,

—

s ohledem na závěrečné prohlášení a doporučení přijatá na osmé schůzi Parlamentního výboru pro přidružení mezi EU a Gruzií, která se konala ve dnech 27. a 28. března 2019,

—

s ohledem na společná prohlášení přijatá na summitech Východního partnerství, včetně posledního summitu, který se konal dne 24. listopadu 2017 v Bruselu,

—

s ohledem na společné prohlášení přijaté na šesté schůzi Platformy občanské společnosti EU-Gruzie, která se konala dne 20. února 2020,

—

s ohledem na výsledek třetího dialogu o strategické bezpečnosti vedeného na vysoké úrovni mezi EU a Gruzií, který se konal dne 25. října 2019,

—

s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. února 2020 o zprávě o provádění dohody o přidružení Gruzie k EU (SWD(2020)0030),

—

s ohledem na dohodu o společném záměru a na společné prohlášení týkající se parlamentních voleb v roce 2020, které dne 8. března 2020 podepsala gruzínská vládnoucí strana s opozičními stranami,

—

s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 19. června 2017 o návrhu přepracované ústavy Gruzie,

—

s ohledem na konečné stanovisko Benátské komise ze dne 19. března 2018 o ústavní reformě Gruzie,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 28. února 2019 o prezidentských volbách v Gruzii,

—

s ohledem na naléhavé stanovisko Benátské komise k výběru a jmenování soudců Nejvyššího soudu Gruzie ze dne 16. dubna 2019 a na druhou zprávu úřadu ODIHR ze dne 9. ledna 2020 o výběru a jmenování soudců Nejvyššího soudu Gruzie,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0136/2020),

A.

vzhledem k tomu, že Gruzie a EU se jako přidružení partneři snaží o prosazování politického přidružení a hospodářské integrace založené na společných hodnotách a zásadách, jako je demokracie, lidská práva a základní svobody, zásady právního státu a řádná veřejná správa; vzhledem k tomu, že gruzínská společnost nadále projevuje evropským ambicím a sbližování své země s EU silnou podporu;

B.

vzhledem k tomu, že podle článku 49 SEU a v souladu s Římskou deklarací ze dne 25. března 2017 může o členství v EU požádat za předpokladu, že dodržuje kodaňská kritéria, kterýkoli evropský stát;

C.

vzhledem k tomu, že vstupem přepracované ústavy v platnost v prosinci 2018 Gruzie uzavřela přechod na plně parlamentní systém; vzhledem k tomu, že při plnění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií, včetně přechodu k čistě poměrnému volebnímu systému počínaje rokem 2024, bylo dosaženo pokroku;

D.

vzhledem k tomu, že Gruzie je nadále odhodlána plnit dohodu o přidružení a podmínky dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu a pokračuje ve slaďování svých předpisů s acquis a standardy EU, což jí přináší větší výhody;

E.

vzhledem k neustálým pokusům o destabilizaci Gruzie, mimo jiné plněním tzv. „smluv“ mezi Ruskou federací a gruzínskými regiony Abcházií a Cchinvali / Jižní Osetií, uzavřením přechodů blízko správní hranice v oblasti Cchinvali / Jižní Osetie v srpnu 2019, intenzivnějším budováním hraničních zátarasů podél správní hranice a uspořádáním tzv. prezidentských voleb v Abcházii v březnu 2020;

F.

vzhledem k tomu, že výsledkem nedávného dialogu mezi vládnoucí stranou a opozičními stranami, který byl veden s podporou EU a USA, byla dohoda o společném záměru a společné prohlášení, které dne 8. března 2020 podepsaly všechny hlavní strany a které představují významný posun k depolarizaci a normalizaci gruzínské politické scény v souvislosti s přípravou parlamentních voleb, jež mají proběhnout v říjnu 2020;

G.

vzhledem k tomu, že reforma soudnictví zůstává stále velmi omezená a že nedávné jmenování 14 doživotních soudců Nejvyššího soudu neproběhlo transparentně a podle objektivních kritérií založených na zásluhách a bylo ovlivněno politickými zájmy; vzhledem k tomu, že hlasování v plénu o jmenování těchto soudců proběhlo uprostřed politické krize a bojkotu ze strany opozice a že bylo doprovázeno četnými výzvami k odkladu a vážným narušováním postupu v příslušném výboru i v plénu;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

—

s ohledem na zásady zakotvené v čl. 346 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o výrobě zbraní nebo obchodu se zbraněmi, v čl. 42 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) o „vymezení evropské politiky schopností a vyzbrojování“ a v článku 21 SEU, zejména na zásady podpory demokracie a právního státu, zachování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560 ze dne 16. září 2019, kterým se mění společný postoj 2008/944/SZBP (dále jen „společný postoj“), kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (1), a na závěry Rady ze dne 16. září 2019 o revizi společného postoje provedené Radou,

—

s ohledem na 20. výroční zprávu vypracovanou v souladu s čl. 8 odst. 2 společného postoje (2),

—

s ohledem na 21. výroční zprávu vypracovanou v souladu s čl. 8 odst. 2 společného postoje (3),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/101 ze dne 22. ledna 2018 o prosazování účinných kontrol vývozu zbraní (4) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/915 ze dne 29. května 2017 o informačních činnostech Unie na podporu provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi (5),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/2191 ze dne 19. prosince 2019 na podporu globálního mechanismu hlášení nedovolených konvenčních zbraní a střeliva pro ně za účelem omezení rizika jejich odklonu a nedovolených převodů (iTrace IV) (6),

—

s ohledem na aktualizovaný Společný vojenský seznam Evropské unie přijatý Radou dne 17. února 2020 (7),

—

s ohledem na uživatelskou příručku ke společnému postoji,

—

s ohledem na Wassenaarské ujednání o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití ze dne 12. května 1996 a na seznamy tohoto zboží, technologií a střeliva aktualizované v prosinci 2019,

—

s ohledem na Smlouvu o obchodu se zbraněmi, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 2. dubna 2013 (8) a která vstoupila v platnost dne 24. prosince 2014,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (9) a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (10),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (11), ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1969 ze dne 12. září 2016 (12), a s ohledem na seznam zboží a technologií dvojího užití uvedený v příloze I tohoto nařízení (dále jen „nařízení o zboží dvojího užití“),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU (13),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. června 2018, kterým se zřizuje Evropský obranný fond (COM(2018)0476),

—

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, s podporou Komise, předložený Radě ohledně rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje (HR(2018)94),

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména cíl č. 16, jímž je podpora spravedlivých, mírových a inkluzivních společností pro udržitelný rozvoj,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2216 (2015) o zbrojním embargu uvaleném na Jemen a zprávu A/HRC/39/43 Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci v oblasti lidských práv v Jemenu, včetně jejich porušování a zneužívání od září 2014,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/472 ze dne 31. března 2020 o vojenské operaci Evropské unie ve Středomoří (EUNAVFOR MED IRINI) (14),

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2473 (2019) přijatou dne 10. června 2019, která obnovila opatření určená k provádění zbrojního embarga uvaleného na Libyi, a na prohlášení mise OSN na podporu Libye (UNSMIL) ze dne 25. ledna 2020 o pokračujícím porušování zbrojního embarga v Libyi,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011), která uvaluje na Libyi zbrojní embargo, a na všechny následné rezoluce Rady bezpečnosti v této věci, jakož i na rezoluce č. 2292 (2016), č. 2357 (2017), č. 2420 (2018) a č. 2473 (2019) o přísném uplatňování zbrojního embarga,

—

s ohledem na publikaci OSN z roku 2018 nazvanou „Zajištění naší společné budoucnosti: program pro odzbrojení“,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/125 ze dne 16. ledna 2019 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání (15),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 16. října 2019 o Turecku, které potvrdily závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 14. října 2019 o jeho protiprávních akcích v severní Sýrii a východním Středomoří,

—

s ohledem na cíl udržitelného rozvoje č. 16, který spočívá v podpoře mírových a inkluzivních společností pro udržitelný růst (16),

—

s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o dopadu transferů zbraní na lidská práva, která byla určena Radě OSN pro lidská práva (17),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o vývozu zbraní a provádění společného postoje, zejména na usnesení ze dne 14. listopadu 2018 (18), 13. září 2017 (19) a 17. prosince 2015 (20),

—

s ohledem na své doporučení ze dne 28. března 2019 Radě a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se návrhu předloženého Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise „Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“ (21),

—

s ohledem na svá usnesení o humanitární situaci v Jemenu ze dne 25. února 2016 (22), 15. června 2017 (23) a 30. listopadu 2017 (24),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi (25),

—

s ohledem na seminář na téma „Provádění systému EU pro kontrolu vývozu zbraní“, který se konal v rámci schůze parlamentního podvýboru pro bezpečnost a obranu dne 12. dubna 2017,

—

s ohledem na studii nazvanou „Doporučení pro transparentní a podrobný systém podávání zpráv o vývozu zbraní v rámci EU a do třetích zemí“, kterou zadal parlamentní podvýbor pro bezpečnost a obranu,

—

s ohledem na Smlouvu mezi Spolkovou republikou Německo a Francouzskou republikou o francouzsko-německé spolupráci a integraci ze dne 22. ledna 2019 (francouzsko-německá Cášská smlouva),

—

s ohledem na závěry Rady EU pro zahraniční věci ze dne 21. srpna 2013 o Egyptě,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0137/2020),

A.

vzhledem k tomu, že podle posledních údajů SIPRI (26) činil v období 2015 až 2019 vývoz zbraní z EU-28 asi 26 % celkového světového vývozu, což činí z EU-28 po USA (36 %) druhého největšího dodavatele zbraní ve světě, přičemž na třetím místě se nachází Rusko (21 %); vzhledem k tomu, že podle článku 346 SEU zůstává výroba zbraní nebo obchod se zbraněmi na členských státech;

B.

vzhledem k tomu, že poslední údaje SIPRI ukazují, že EU-28 je druhým vývozcem zbraní jak do Saúdské Arábie, tak do Spojených arabských emirátů; vzhledem k tomu, že se podle skupiny předních mezinárodních a regionálních odborníků OSN strany ozbrojeného konfliktu v Jemenu dopustily a nadále dopouštějí zločinů porušujících mezinárodní právo;

C.

vzhledem k tomu, že vývoz zbraní a vybavení zvyšuje schopnost obranného průmyslu účinně zkoumat a rozvíjet obranné technologie, a tudíž zajišťuje schopnost členských států EU bránit se a chránit své občany;

D.

vzhledem k tomu, že se ve světě rozbíhá nový závod ve zbrojení a většina vojenských mocností již neuplatňuje kontrolu zbraní a odzbrojení s cílem snížit mezinárodní napětí a zlepšit celosvětovou bezpečnostní situaci;

E.

vzhledem k tomu, že společný postoj Rady ze dne 8. prosince 2008 je nezbytným nástrojem pro posílení spolupráce a podporu sbližování vývozních politik členských států;

F.

vzhledem k tomu, že členské státy uznávají zvláštní odpovědnost, která může vyplývat z vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu do třetích států, neboť může dojít k ovlivnění nebo zhoršení stávajícího napětí a konfliktů;

G.

vzhledem k tomu, že světová krize způsobená pandemií COVID-19 by mohla mít významné geostrategické dopady a dále zdůrazňuje nutnost vybudovat skutečnou evropskou strategickou autonomii;

H.

vzhledem k tomu, že se v závěrech Rady EU pro zahraniční věci ze dne 21. srpna 2013 uvádí, že „členské státy se rovněž dohodly, že v případě Egypta pozastaví licence k vývozu veškerého vybavení, které může být použito k vnitřním represím, a znovu posoudí licence k vývozu materiálu, na nějž se vztahuje společný postoj 2008/944/SZBP, a provedou přezkum své spolupráce s Egyptem v oblasti bezpečnosti“; vzhledem k tomu, že společnosti usazené v několika členských státech EU nadále vyvážejí do Egypta zbraně, sledovací technologii a další bezpečnostní vybavení, čímž usnadňují hackerské útoky a napadání malwarem, stejně jako další formy útoků proti obráncům lidských práv a aktivistům občanské společnosti, a to jak fyzicky, tak online; vzhledem k tomu, že tato činnost má za následek potlačování svobody projevu na internetu;

I.

vzhledem k tomu, že v čím dál nestabilnějším multipolárním světě, v němž jsou na vzestupu nacionalistické, xenofobní a protidemokratické síly, je nezbytné, aby se Evropská unie před tím, než začne zvažovat vojenské možnosti, stala vlivným aktérem na světové scéně a aby si udržela svou vedoucí úlohu globální „měkké síly“, která se zavázala k odzbrojení, pokud jde o konvenční i jaderné zbraně, a investuje do předcházení konfliktům, řešení krizí a mediace;

J.

vzhledem k tomu, že vývoz zbraní je nezbytný pro posílení technologické a průmyslové základny evropského obranného průmyslu, který se primárně zabývá zajišťováním obrany a bezpečnosti členských států EU a zároveň přispívá k provádění SZBP;

K.

vzhledem k tomu, že rozdíly v členských státech, pokud jde o chování v oblasti vývozu zbraní, někdy oslabují schopnost EU dosáhnout cílů své zahraniční politiky a podrývají její důvěryhodnost jakožto aktéra, který vystupuje jednotně na mezinárodní scéně;

L.

vzhledem k tomu, že globální i regionální bezpečnostní prostředí se dramaticky změnilo, zejména pokud jde o jižní a východní sousedství Unie;

M.

vzhledem k tomu, že opatření vojenské transparentnosti, jako je podávání zpráv o vývozu zbraní, přispívají k přeshraničnímu budování důvěry;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 11, 168 a čl. 191 odst. 2 této smlouvy,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (5),

—

s ohledem na směrnici 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (7),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (dále jen „nařízení REACH“) (8),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (dále jen „sedmý akční program pro životní prostředí“) (9),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (COM(2017)0753), který předložila Komise,

—

s ohledem na návrh nařízení o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (COM(2018)0337), který předložila Komise,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. června 2019 o dalších krocích k tomu, aby se EU stala regionem osvědčených postupů v boji proti antimikrobiální rezistenci,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 26. června 2019 nazvané „Směrem ke strategii pro udržitelnou politiku Unie v oblasti chemických látek“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2019 nazvané „Strategický přístup Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí“ (COM(2019)0128),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. listopadu 2018 nazvané „Vytváření uceleného rámce Evropské unie pro endokrinní disruptory“ (COM(2018)0734),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2017 nazvané „Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)“ (COM(2017)0339),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2011 o akčním plánu proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (COM(2011)0748),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. prosince 2008 nazvané „Bezpečná, inovativní a dostupná léčiva: obnovená vize pro farmaceutické odvětví“ (COM(2008)0666),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (11),

—

s ohledem na program několika členských států ke snižování reziduí léčivých přípravků ve vodě,

—

s ohledem na společné vědecké stanovisko Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 1. prosince 2016 k opatřením, která mají snížit potřebu používání antimikrobiálních látek u zvířat určených pro chov v Evropské unii a k výsledným dopadům na bezpečnost potravin (stanovisko RONAFA),

—

s ohledem na výroční zprávy Evropského orgánu dozoru nad spotřebou veterinárních antibiotik (ESVAC) vydávané každoročně od roku 2011,

—

s ohledem na 11. vydání strategických zpráv zpravodajské služby Komise „Science for Environment Policy“ z května 2015 věnované tématu „Udržitelná akvakultura“,

—

s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 30. ledna 2019 nazvaný „Na cestě k nové kultuře městské mobility“ (COM(2019)0022),

—

s ohledem na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 13. listopadu 2019 s názvem „Rezidua léčivých látek ve sladké vodě – rizika a politická reakce“,

—

s ohledem na politické prohlášení přijaté na Valném shromáždění OSN na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci dne 22. září 2016,

—

s ohledem na projekt spolupráce OSN týkající se ukazatelů pro pitnou vodu,

—

s ohledem na zprávu Světové banky z března 2017 nazvanou „Drug-Resistant Infections: a threat to our economic future“ (Infekce rezistentní vůči lékům – hrozba pro naši ekonomickou budoucnost),

—

s ohledem na studii z července 2018 o možnostech strategického přístupu k léčivým přípravkům v životním prostředí,

—

s ohledem na zprávu Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele ze dne 12. prosince 2013 o environmentálních rizicích léčivých přípravků,