Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2021/C 357/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 349, 30.8.2021

Dřívější publikace

Úř. věst. C 338, 23.8.2021

Úř. věst. C 329, 16.8.2021

Úř. věst. C 320, 9.8.2021

Úř. věst. C 310, 2.8.2021

Úř. věst. C 297, 26.7.2021

Úř. věst. C 289, 19.7.2021

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 2. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Contencioso-Administrativo no 24 de Madrid – Španělsko) – Sindicato Único de Sanidad e Higiene (SUSH) de la Comunidad de Madrid, Sindicato de Sanidad de Madrid de la Confederación General del Trabajo (CGT) v. Consejería de Sanidad de la Comunidad de Madrid

(Věc C-103/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS - Ustanovení 5 bod 1 - Po sobě jdoucí pracovní smlouvy na dobu určitou ve veřejném zdravotnictví - Pojem ‚objektivní důvody‘ - Pojem ‚rovnocenná právní opatření pro předcházení zneužití‘ - Nahrazení postavení příležitostného zaměstnance ve služebním poměru postavením zastupujícího zaměstnance ve služebním poměru - Trvalá potřeba dočasných zaměstnanců ve služebním poměru“)

(2021/C 357/02)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado Contencioso-Administrativo no 24 de Madrid

Účastníci původního řízení

Žalobci: Sindicato Único de Sanidad e Higiene (SUSH) de la Comunidad de Madrid, Sindicato de Sanidad de Madrid de la Confederación General del Trabajo (CGT)

Žalovaný: Consejería de Sanidad de la Comunidad de Madrid

Výrok

1)

Ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že je na vnitrostátním soudu, aby v souladu se všemi použitelnými pravidly svého vnitrostátního práva posoudil, zda vnitrostátní opatření upravující přeřazení některé z kategorií dočasných zaměstnanců nahrazením postavení příležitostného zaměstnance ve služebním poměru postavením zastupujícího zaměstnance ve služebním poměru a případné jmenování těchto zaměstnanců úředníky na základě výběrových řízení, jejichž cílem je s konečnou platností obsadit pracovní místa dočasně obsazená těmito zaměstnanci, představují opatření vhodná k předcházení a případně k sankcionování zneužití vznikajících využitím po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou nebo rovnocenné právní opatření ve smyslu uvedeného ustanovení. V případě, že tomu tak není, je na uvedeném soudu, aby ověřil, zda v příslušné vnitrostátní právní úpravě existují jiná účinná opatření k předcházení takovým zneužitím a k jejich sankcionování.

2)

Ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která možnost nahrazení postavení příležitostného zaměstnance ve služebním poměru postavením zastupujícího zaměstnance ve služebním poměru vyhrazuje jen zaměstnancům s postavením příležitostného zaměstnance ve služebním poměru, pokud toto nahrazení představuje opatření vhodné k předcházení a případně k sankcionování zneužití vznikajících využitím po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou nebo rovnocenné právní opatření ve smyslu uvedeného ustanovení a pokud ve vnitrostátním právním řádu existují jiná účinná opatření k předcházení takovým zneužitím a k jejich sankcionování ve vztahu k zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, kteří nespadají do kategorie příležitostných zaměstnanců ve služebním poměru, což musí ověřit vnitrostátní soud.

---

(1)  Úř. věst. C 319, 23.9.2019.

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 1. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia no 7 de Orense – Španělsko) – UP v. Banco Santander SA, dříve Banco Pastor SAU

(Věc C-268/19) (1)

(„Rozhodnutí o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Ochrana spotřebitelů - Směrnice 93/13/EHS - Smlouva o hypotečním úvěru - Zneužívající ujednání - Ujednání o omezení pohyblivosti úrokové sazby (ujednání ‚o minimálním úroku‘) - Dohoda o novaci - Nezávaznost“)

(2021/C 357/03)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia no 7 de Orense

Účastníci původního řízení

Žalobce: UP

Žalovaný: Banco Santander SA, dříve Banco Pastor SAU

Výrok

1)

Článek 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/CEE ze dne 5. dubna 1993, o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby ujednání smlouvy uzavřené mezi obchodníkem a spotřebitelem, jehož zneužívající povaha může být konstatována soudem, mohla být předmětem dohody o novaci mezi tímto obchodníkem a spotřebitelem pod podmínkou, že při uzavírání této dohody o novaci si byl spotřebitel vědom nezávazné povahy tohoto ujednání, jakož i následků, které z ní vyplývají, takže jeho přistoupení k uvedené dohodě o novaci vyplývá z dobrovolného a informovaného souhlasu, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

2)

Článek 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13 musí být vykládány v tom smyslu, aby požadavek transparentnosti, který se vztahuje na obchodníka, podle těchto ustanovení, implikuje, že při uzavření dohody o novaci mezi obchodníkem a spotřebitelem, jejíž ujednání nebyla individuálně ujednána a jejíž cílem je změna potenciální zneužívajícího ujednání dříve uzavřené smlouvy mezi týmiž smluvními stranami, tento obchodník poskytne tomuto spotřebiteli relevantní informace, které mu umožní pochopit právní následky, které z toho pro něj vyplývají a konkrétně skutečnost, že původní ujednání by mohlo být případně zneužívající, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

---

(1)  Úř. věst. C 238, 15.7.2019.

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 10. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym dla Warszawy-Woli w Warszawie – Polsko) – MN, DN, JN, ZN v. X Bank S.A.

(Věc C-198/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Ochrana spotřebitele - Směrnice 93/13/EHS - Článek 2 písm. b) - Pojem ‚spotřebitel‘ - Hypoteční úvěr denominovaný v cizí měně - Články 3 a 4 - Posouzení zneužívající povahy daného ujednání“)

(2021/C 357/04)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy dla Warszawy-Woli w Warszawie

Účastníci původního řízení

Žalobci: MN, DN, JN, ZN

Žalovaná: X Bank S.A.

za účasti: Rzecznika Praw Obywatelskich

Výrok

Ochrana stanovená směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách se vztahuje na všechny spotřebitele, a nikoli jen na ty, které lze považovat za „běžně informované, přiměřeně pozorné a obezřetné průměrné spotřebitele“.

---

(1)  Úř. věst. C 304, 14.9.2020.

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 29. června 2021 – Talanton AE – Symvouleftiki-Ekpaideftiki Etaireia Dianomon, Parochis Ypiresion Marketing kai Dioikisis Epicheiriseon v. Evropská komise

(Věc C-359/20 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora - Rozhodčí doložka - Sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013) - Grantová dohoda - Nezpůsobilé náklady - Rozhodnutí o navrácení - Žaloba příjemce před Tribunálem Evropské unie na základě článku 272 SFEU - Zkreslení skutkového stavu - Přiměřená lhůta - Zásada dobré víry - Legitimní očekávání - Kasační opravný prostředek zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný“)

(2021/C 357/05)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Talanton AE – Symvouleftiki-Ekpaideftiki Etaireia Dianomon, Parochis Ypiresion Marketing kai Dioikisis Epicheiriseon (zástupci: K. Damis a M Angelopoulos, dikigoroi)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: A Katsimerou a E. A. Stamate, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustný a zčásti zamítá jako zjevně neopodstatněný.

2)	Společnosti Talanton Anonymi Emporiki – Symvouleftiki-Ekpaideftiki Etaireia Dianomon, Parochis Ypiresion Marketing kai Dioikisis Epicheiriseonest se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 320, 28.9.2020.

Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 16. června 2021 – Crédit agricole SA (C-456/20 P), Crédit agricole Corporate and Investment Bank (C-457/20 P), CA Consumer Finance (C-458/20 P) v. Evropská centrální banka

(Spojené věci C-456/20 P až C-458/20 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora - Hospodářská a měnová politika - Nařízení (EU) č. 1024/2013 - Článek 18 odst. 1 - Obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi - Zvláštní úkoly svěřené Evropské centrální bance (ECB) - Uložení peněžité správní sankce za porušení obezřetnostních požadavků - Nařízení (EU) č. 575/2013 - Článek 26 odst. 3 - Požadavky na kapitál - Kapitálové nástroje - Vydání kmenových akcií - Klasifikování jako položky kmenového kapitálu tier 1 (CET 1) - Neexistence předchozího svolení příslušného orgánu - Porušení povinností z nedbalosti“)

(2021/C 357/06)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky): Crédit agricole SA (C-456/20 P), Crédit agricole Corporate and Investment Bank (C-457/20 P), CA Consumer Finance (C-458/20 P) (zástupci: A. Champsaur a A. Delors, avocats)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka (zástupci: C. Hernández Saseta, A. Pizzolla a D. Segoin, zmocněnci)

Výrok

1.	Kasační opravné prostředky se zčásti odmítají jako zjevně nepřípustné a zčásti zamítají jako zjevně neopodstatněné.

2.	Crédit agricole SA, Crédit agricole Corporate and Investment Bank a CA Consumer Finance nahradí náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 433, 14.12.2020.

Usnesení Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 3. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upravno sodišče Republike Slovenije – Slovinsko) – J.A. v. Slovinská republika

(Věc C-186/21 PPU) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Imigrační a azylová politika - Mezinárodní ochrana - Směrnice 20013/33/EU - Článek 8 odst. 3 první pododstavec písm. d) - Zajištění žadatelů o mezinárodní ochranu - Zajištěný žadatel v rámci řízení o navrácení podle směrnice 2008/115/ES, u něhož existují oprávněné důvody se domnívat, že podal žádost o mezinárodní ochranu pouze proto, aby pozdržel nebo zmařil výkon rozhodnutí o navrácení - Objektivní kritéria, na nichž lze založit takové důvody - Žadatel, který již mohl přistoupit k azylovému řízení“)

(2021/C 357/07)

Jednací jazyk: slovinština

Předkládající soud

Upravno sodišče Republike Slovenije

Účastníci původního řízení

Žalobce: J.A.

Žalovaná: Republika Slovenija

Výrok

Článek 8 odst. 3 první pododstavec písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu, musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že žadatel o mezinárodní ochranu již měl možnost přístupu k azylovému řízení, představuje objektivní kritérium ve smyslu tohoto ustanovení.

---

(1)  Úř. věst. C 206, 31.5.2021.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 26. května 2021 – DIGI Communications NV v. Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság Hivatala

(Věc C-329/21)

(2021/C 357/08)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: DIGI Communications NV

Žalovaný: Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság Hivatala

Za účasti: Magyar Telekom Nyrt.

Předběžné otázky

1)

1.1 Může být za soutěžitele podniků, které jsou adresáty rozhodnutí vydaného vnitrostátním regulačním orgánem ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (1) ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice), považován podnik, který je registrován v jiném členském státě, v němž rovněž působí, a který sám o sobě neposkytuje služby elektronických komunikací na trhu, jehož se dané rozhodnutí týká, za předpokladu, že na referenčním trhu je přítomen jeden z podniků, který je prvně jmenovaným podnikem přímo ovládán a který na tomto trhu působí jako poskytovatel služeb a soutěží na něm s podniky, které jsou adresáty zmíněného rozhodnutí? 1.2 Je k zodpovězení otázky 1.1 nezbytné posoudit, zda mateřská společnost, která má v úmyslu podat opravný prostředek, tvoří hospodářskou jednotku s podnikem, jejž ovládá a který soutěží na referenčním trhu?

2)

2.1 Představuje dražba, kterou uskutečňuje vnitrostátní regulační orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 rámcové směrnice a článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES (2) dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) a jejímž předmětem jsou práva na užívání frekvencí na podporu zavádění 5G související s doplňkovými službami bezdrátových širokopásmových komunikací, postup, jehož cílem je ochrana hospodářské soutěže? Je třeba mít rovněž za to, že rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu, kterým se prohlašuje výsledek zmíněné dražby, má za cíl ochranu hospodářské soutěže v tomto smyslu? 2.2 Pokud Soudní dvůr zodpoví otázku 2.1 kladně, je cíl spočívající v ochraně hospodářské soutěže, který je sledován zmíněným rozhodnutím, narušen skutečností, že vnitrostátní regulační orgán prostřednictvím konečného rozhodnutí obsaženého v samostatném usnesení odepřel podniku, který podává opravný prostředek k soudu, možnost registrace jeho nabídky, což mělo za následek, že se posledně jmenovaný podnik nemohl zúčastnit dražby a tudíž není adresátem rozhodnutí, kterým byl určen výsledek této dražby?

3)

3.1 Musí být čl. 4 odst. 1 rámcové směrnice vykládán ve světle článku 47 Listiny základních práv v tom smyslu, že právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu přiznává pouze podniku: a) jehož postavení na trhu je bezprostředně a skutečně dotčeno daným rozhodnutím, nebo b) u něhož je vzhledem k jeho postavení na trhu prokazatelně vysoce pravděpodobné, že by mohl být daným rozhodnutím dotčen; nebo c) jehož postavení na trhu by mohlo být daným rozhodnutím bezprostředně nebo nepřímo dotčeno? 3.2 Je dotčení, které je uvedeno v otázce 3.1, samo o sobě prokázáno skutečností, že podnik podal nabídku v dražbě, to znamená, že měl v úmyslu se dražby zúčastnit, avšak nebylo mu to umožněno vzhledem k nesplnění požadavků, nebo od něj může soud oprávněně požadovat, aby toto dotčení prokázal rovněž předložením důkazů?

4)

Musí se ve světle odpovědí na první až třetí předběžnou otázku vykládat čl. 4 odst. 1 rámcové směrnice, ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv, v tom smyslu, že za podnik poskytující služby elektronických komunikací, který je dotčen rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu, kterým se prohlašuje výsledek dražby práv na užívání frekvencí na podporu zavádění 5G souvisejících s doplňkovými službami bezdrátových širokopásmových komunikací, a který má z tohoto důvodu právo podat opravný prostředek, se považuje takový podnik, který: — nevykonává na referenčním trhu žádnou hospodářskou činnost spočívající v poskytování služeb, avšak na témže trhu poskytuje služby elektronických komunikací podnik, jejž prvně jmenovaný podnik přímo ovládá, a — jemuž byl odepřen zápis do dražby pravomocným a konečným rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu dříve, než bylo přijato rozhodnutí, kterým byl prohlášen napadený výsledek dražby, což tento podnik vyloučilo z následné účasti v dražbě?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. 2002, L 108, s. 33; Zvl. vyd. 13/29, s. 349).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. 2002, L 108, s. 21; Zvl. vyd. 13/29, s. 337).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Bucureşti (Rumunsko) dne 27. května 2021 – Quadrant Amroq Beverages SRL v. Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală de Administrare a Marilor Contribuabili

(Věc C-332/21)

(2021/C 357/09)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul Bucureşti

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Quadrant Amroq Beverages SRL

Žalovaná: Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală de Administrare a Marilor Contribuabili

Předběžné otázky

1)

Musí být ustanovení čl. 27 odst. 1 písm. e) směrnice 92/83/EHS (1) vykládána v tom smyslu, že osvobození od spotřební daně se vztahuje pouze na výrobky typu líh používané k výrobě přísad používaných následně k výrobě nealkoholických nápojů s obsahem alkoholu nepřesahujícím 1,2 % objemových, anebo že se toto osvobození vztahuje i na výrobky typu líh, které již byly použity k výrobě takových přísad, které byly nebo mají být použity k výrobě nealkoholických nápojů s obsahem alkoholu nepřesahujícím 1,2 % objemových?

2)

Musí být čl. 27 odst. 1 písm. e) směrnice 92/83/EHS, v kontextu cílů a obecné systematiky směrnice, vykládán v tom smyslu, že jakmile jsou výrobky typu líh určené k uvedení na trh v jiném členském státě již uvolněny ke spotřebě v prvním členském státě a jsou osvobozené od spotřební daně, neboť jsou použity k výrobě přísad určených k použití při výrobě nealkoholických nápojů s obsahem alkoholu nepřesahujícím 1,2 % objemových, musí s nimi členský stát určení zacházet stejným způsobem na svém území?

3)

Musí být ustanovení čl. 27 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. d) směrnice 92/83/EHS, jakož i [zásady] efektivity a [proporcionality] vykládány v tom smyslu, že umožňují členskému státu stanovit procesní podmínky, které podmiňují uplatnění osvobození od daně tím, že uživatel je registrovaným příjemcem a že prodejce zboží podléhajícího spotřební dani je oprávněným skladovatelem, ačkoli členský stát, v němž jsou výrobky nakoupeny, nevyžaduje, aby hospodářský subjekt, který je uvádí na trh, byl daňovým skladatelem?

4)

Brání zásady proporcionality a efektivity ve světle ustanovení čl. 27 odst. 1 písm. e) směrnice 92/83/EHS, v kontextu cílů a obecné systematiky směrnice, tomu, aby se osvobození od daně stanovené v těchto ustanoveních neuplatnilo na daňového poplatníka v členském státě určení, který obdržel výrobky typu líh a který vycházel ze skutečnosti, že tyto výrobky byly považovány za osvobozené od daně na základě oficiálního výkladu těchto ustanovení směrnice daňovými orgány domovského členského státu, který byl dlouhodobě ustálený, provedený do vnitrostátního právního řádu a uplatňovaný v praxi, ale který se následně ukázal jako chybný, pokud lze za daných okolností vyloučit podvod nebo daňový únik v oblasti spotřební daně?

---

(1)  Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. 1992, L 316, s. 21; Zvl. vyd. 09/01, s. 206).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Najwyższym (Polsko) dne 7. června 2021 – Procter & Gamble International Operations SA v. Perfumesco.pl sp. z o.o., sp. k.

(Věc C-355/21)

(2021/C 357/10)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Najwyższy

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Procter & Gamble International Operations SA

Žalovaná: Perfumesco.pl sp. z o.o., sp. k.

Předběžná otázka

Musí být článek 10 směrnice 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví (1) vykládán v tom smyslu, že brání takovému výkladu vnitrostátní právní úpravy, podle kterého se ochranná opatření spočívající ve zničení zboží vztahují výlučně na zboží protiprávně vyrobené nebo protiprávně označené, a nikoli na zboží protiprávně uvedené na trh na území Evropského hospodářského prostoru, u něhož nelze konstatovat, že bylo protiprávně vyrobeno nebo protiprávně označeno?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. 2004, L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Veliko Tarnovo (Bulharsko) dne 9. června 2021 – „EKOFRUKT“ EOOD v. Direktor na Direktsia „Obzhalvane i danachno-osiguritelna praktika“ Veliko Tarnovo

(Věc C-362/21)

(2021/C 357/11)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Veliko Tarnovo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:„EKOFRUKT“ EOOD

Žalovaný: Direktor na Direktsia „Obzhalvane i danachno-osiguritelna praktika“ Veliko Tarnovo

Předběžné otázky

1.

Je třeba vykládat čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (1) ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES v tom smyslu, že prohlášení neplatnosti správního aktu vydaného ve formě elektronického dokumentu je nepřípustné, pokud byl podepsán elektronickým podpisem, který není „kvalifikovaným elektronickým podpisem“?

2.

Stačí pro konstatování, zda elektronický podpis je kvalifikovaným podpisem či nikoli zápis „kvalifikovaného elektronického podpisu“ do certifikátu vystaveného poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru nebo musí soud zjistit, že jsou splněny podmínky podle článku 26 a přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES?

3.

Stačí v případě, jakým je výše uvedený případ, ve kterém poskytovatel kvalifikuje elektronický podpis jako „profesionální“, tato skutečnost pro konstatování, že nejde o „kvalifikovaný elektronický podpis“, pokud chybí kvalifikovaný certifikát poskytovatele, nebo je nutno konstatovat, zda podpisy splňují požadavky na kvalifikovaný elektronický podpis?

4.

Představuje při přezkumu souladu kvalifikovaného elektronického podpisu s požadavky přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES skutečnost, že jména majitele elektronického podpisu jsou místo v písmenech cyriliky, jak se osoba identifikuje, uvedena písmeny v latince, porušení, které vede k tomu, že se nejedná o kvalifikovaný elektronický podpis?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. června 2021 Maximem Picardem proti rozsudku Tribunálu (prvního rozšířeného senátu) vydanému dne 24. března 2021 ve věci T-769/16, Picard v. Komise

(Věc C-366/21 P)

(2021/C 357/12)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Maxime Picard (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání

Navrhovatel navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. března 2021 ve věci T-796/16, Picard v. Komise;

—

zrušil rozhodnutí, které předem stanoví některé složky jeho důchodových nároků, nebo nepřijetí takového rozhodnutí požadovaného služebním řádem, které vyplývá ze zprávy, kterou zaslal manažer úseku „Důchody“ dne 4. ledna 2016 navrhovateli, a ve které v odpověď na žádost navrhovatele z téhož dne uvedl, že výpočet jeho důchodových nároků byl změněn po jeho opětovném přijetí do FS II s účinností od 1. června 2014 tak, že věk pro jeho odchod do důchodu je nyní 66 let a roční míra nabývání nároků na důchod činí od 1. června 20141,8 %;

—

v případě potřeby zrušil rozhodnutí ředitele Ředitelství E GŘ Komise „Lidské zdroje“ ze dne 25. července 2016 v rozsahu, v němž stížnost ze dne 1. dubna 2016, kterou navrhovatel podal proti rozhodnutí či nepřijetí rozhodnutí plynoucího z odpovědi ze dne 4. ledna 2016, odmítá jako nepřípustnou pro neexistenci aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení a podpůrně zamítá jako neopodstatněnou;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatel uvádí, že napadený rozsudek obsahuje nesprávné právní posouzení v rozsahu, v němž Tribunál omezil rozsah působnosti přechodných opatření uvedených v článcích 21 a 22, s výjimkou čl. 22 odst. 4 a článcích 23, 24a a čl. 31 odst. 6 a 7 přílohy XIII služebního řádu, které se podle čl. 1 odst. 1 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „PŘOZ“) „použijí obdobně na ostatní zaměstnance ve funkci ke dni 31. prosince 2013“.

Tribunál totiž nesprávně rozhodl, že uzavření nové smlouvy smluvního zaměstnance po nabytí účinnosti reformy služebního řádu z roku 2014 s cílem zařadit se do skupiny vyšších funkcí bylo za účelem použití přechodných ustanovení v případě smluvních zaměstnanců srovnatelné s „ukončením služebního poměru“ úředníka, kterým se ukončuje použití těchto přechodných ustanovení.

Tribunál tak zejména nezohlednil cíle, které sledoval normotvůrce, charakteristiku důchodového systému úředníků a ostatních zaměstnanců Unie, ani terminologii použitou v čl. 1 odst. 1 přílohy PŘOZ, když v rámci tohoto nesprávně přirovnal uzavření nové smlouvy bezprostředně následující po předchozí smlouvě o k „ukončení služebního poměru“ nebo „zániku poměru“, a to i přes kontinuitu jak členství v témž důchodovém systému, tak i služby v témž orgánu jako smluvní zaměstnanec.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supremo Tribunal Administrativo (Portugalsko) dne 18. června 2021 – Instituto de Financiamento da Agricultura e Pescas IP (IFAP) v. AB, CD, EF

(Věc C-374/21)

(2021/C 357/13)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Instituto de Financiamento da Agricultura e Pescas IP (IFAP)

Odpůrci: AB, CD, EF

Předběžné otázky

1)

Brání čl. 3 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 (1) ze dne 18. prosince 1995 vnitrostátní právní úpravě, podle níž nelze uplatnit promlčení v důsledku uplynutí lhůty čtyř nebo osmi let v zahájeném exekučním řízení, jelikož tato otázka může být posouzena pouze v rámci žaloby podané proti aktu, kterým se nařizuje vrácení částek obdržených neoprávněně z důvodu zjištění nesrovnalosti? Pro případ záporné odpovědi na výše uvedenou otázku se pokládá tato otázka:

2)

Má být za tříletou promlčecí lhůtu stanovenou v čl. 3 odst. 2 nařízení č. 2988/95 považována lhůta pro promlčení pohledávky, která vznikne prostřednictvím aktu, jenž vyžaduje vrácení částek obdržených neoprávněně z důvodu nesrovnalostí při financování? Začíná uvedená lhůta běžet ode dne přijetí tohoto aktu? Pro případ záporné odpovědi na výše uvedenou otázku se pokládá tato otázka:

3)

Brání článek 3 nařízení č. 2988/95 vnitrostátní právní úpravě, podle níž se lhůta stanovená pro promlčení pohledávky přeruší, pokud v rámci daňového exekučního řízení, které je namířeno proti osobám nesoucím subsidiární odpovědnost ve vztahu ke společnosti, která je příjemcem, obdrží tyto osoby příslušné oznámení, a toto přerušení trvá až do vydání konečného nebo pravomocného rozhodnutí, kterým se rozhodne o námitce vznesené těmito osobami?

---

(1)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. 1995, L 312, s. 1; Zvl. vyd. 1/01, s. 340).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 24. června 2021 – Société de Logement de Service public (SLSP) „Sambre & Biesme“ SCRL v. Société wallonne du logement

(Věc C-383/21)

(2021/C 357/14)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Société de Logement de Service public (SLSP) „Sambre & Biesme“ SCRL

Žalovaná: Société wallonne du logement

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 12 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (1), ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2170 ze dne 24. listopadu 2015 (2), vykládán v tom smyslu, že má přímý účinek?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být článek 12 odst. 3 výše uvedené směrnice 2014/24/EU vykládán v tom smyslu, že ke splnění podmínky, aby veřejný zadavatel, v projednávaném případě společnost poskytující bydlení jako veřejnou službu, byl zastoupen v rozhodovacích orgánech ovládané právnické osoby, v projednávaném případě družstevní společnosti svazku obcí, postačí, že osoba zasedající ve správní radě této družstevní společnosti svazku obcí jakožto obecní zastupitel jiného zúčastněného veřejného zadavatele, v projednávaném případě obce, je pouze souhrou skutkových okolností a bez právní záruky zastupování rovněž členem správní rady této společnosti poskytující bydlení jako veřejnou službu, přičemž obec je společníkem (nikoli výlučným) jak ovládaného subjektu (družstevní společnosti svazku obcí), tak společnosti poskytující bydlení jako veřejnou službu?

3)

V případě záporné odpovědi na první otázku, je třeba mít za to, že veřejný zadavatel, v projednávané věci společnost poskytující bydlení jako veřejnou službu, „se účastní“ rozhodovacích orgánů ovládané právnické osoby, v projednávaném případě družstevní společnosti svazku obcí, jen na základě toho, že osoba zasedající ve správní radě této družstevní společnosti svazku obcí jakožto obecní zastupitel jiného zúčastněného veřejného zadavatele, v projednávaném případě obce, je pouze souhrou skutkových okolností a bez právní záruky zastupování rovněž členem správní rady této společnosti poskytující bydlení jako veřejnou službu, přičemž obec je společníkem (nikoli výlučným) jak ovládaného subjektu (družstevní společnosti svazku obcí), tak společnosti poskytující bydlení jako veřejnou službu?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65).

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2170 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ohledně finančních limitů používaných při postupech zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. 2015, L 307, s. 5).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Belgie) dne 24. června 2021 – Commune de Farciennes v. Société wallonne du logement

(Věc C-384/21)

(2021/C 357/15)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Commune de Farciennes

Odpůrkyně: Société wallonne du logement

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 12 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (1), ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2170 ze dne 24. listopadu 2015 (2), vykládán v tom smyslu, že má přímý účinek?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být článek 12 odst. 3 výše uvedené směrnice 2014/24/EU vykládán v tom smyslu, že ke splnění podmínky, aby veřejný zadavatel, v projednávaném případě společnost poskytující bydlení jako veřejnou službu, byl zastoupen v rozhodovacích orgánech ovládané právnické osoby, v projednávaném případě družstevní společnosti svazku obcí, postačí, že osoba zasedající ve správní radě této družstevní společnosti svazku obcí jakožto obecní zastupitel jiného zúčastněného veřejného zadavatele, v projednávaném případě obce, je pouze souhrou skutkových okolností a bez právní záruky zastupování rovněž členem správní rady této společnosti poskytující bydlení jako veřejnou službu, přičemž obec je společníkem (nikoli výlučným) jak ovládaného subjektu (družstevní společnosti svazku obcí), tak společnosti poskytující bydlení jako veřejnou službu?

3)

V případě záporné odpovědi na první otázku, je třeba mít za to, že veřejný zadavatel, v projednávané věci společnost poskytující bydlení jako veřejnou službu, „se účastní“ rozhodovacích orgánů ovládané právnické osoby, v projednávaném případě družstevní společnosti svazku obcí, jen na základě toho, že osoba zasedající ve správní radě této družstevní společnosti svazku obcí jakožto obecní zastupitel jiného zúčastněného veřejného zadavatele, v projednávaném případě obce, je pouze souhrou skutkových okolností a bez právní záruky zastupování rovněž členem správní rady této společnosti poskytující bydlení jako veřejnou službu, přičemž obec je společníkem (nikoli výlučným) jak ovládaného subjektu (družstevní společnosti svazku obcí), tak společnosti poskytující bydlení jako veřejnou službu?

4)	Musí být článek 12 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2170 ze dne 24. listopadu 2015, vykládán v tom smyslu, že má přímý účinek?

5)

V případě kladné odpovědi na tuto otázku, musí být článek 12 odst. 4 výše uvedené směrnice 2014/24/EU vykládán v tom smyslu, že umožňuje svěřit bez předchozího nabídkového řízení úkoly týkající se pomoci zadavateli, právních služeb a poradenství v oblasti životního prostředí veřejnému zadavateli, v daném případě družstevní společnosti svazku obcí, jestliže tyto úkoly spadají do rámce spolupráce mezi jinými dvěma veřejnými zadavateli, v daném případě mezi obcí a společností poskytující bydlení jako veřejnou službu, jestliže není zpochybňováno, že obec vykonává „společnou in-house“ kontrolu nad družstevní společností svazku obcí a jestliže obec a společnost poskytující bydlení jako veřejnou službu jsou členy družstevní společnosti svazku obcí v oboru činností „projekční a řídící kancelář a nákupní ústředí“, kteréžto činnosti jsou obsaženy v jejím předmětu činnosti a kterých se konkrétně týkají úkoly, které jí hodlají svěřit a které odpovídají činnostem prováděným na trhu projekčními a řídícími kancelářemi specializujícími se na navrhování, realizaci a provádění projektů?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65).

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2170 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ohledně finančních limitů používaných při postupech zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. 2015, L 307, s. 5).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 29. června 2021 – HUMDA Magyar Autó-Motorsport Fejlesztési Ügynökség Zrt. V. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-397/21)

(2021/C 357/16)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: HUMDA Magyar Autó-Motorsport Fejlesztési Ügynökség Zrt.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Předběžné otázky

1)

Musí být ustanovení směrnice o DPH (1) ve světle jejích obecných zásad, zejména zásad efektivity a daňové neutrality, vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě a od ní se odvíjející vnitrostátní praxi, podle nichž v případě, že osoba povinná k DPH omylem vystaví fakturu s DPH za plnění osvobozené od DPH a daň prokazatelně odvede do státního rozpočtu a příjemce faktury DPH výstavci faktury, jenž ji naúčtoval, zaplatí, vnitrostátní daňový orgán tuto DPH nevrátí ani výstavci ani příjemci faktury?

2)

V případě, že Soudní dvůr Evropské unie odpoví na první otázku kladně, musí být ustanovení směrnice o DPH ve světle jejích obecných zásad, zejména zásad efektivity, daňové neutrality a zákazu diskriminace, vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která za situace popsané v předchozí otázce příjemci faktury vůbec neumožňuje obrátit se přímo na vnitrostátní daňový orgán s žádostí o vrácení DPH nebo mu to umožňuje pouze tehdy, je-li nemožné či nepřiměřeně náročné požadovat předmětnou částku DPH jiným způsobem na základě občanského práva, zvláště došlo-li mezitím k likvidaci vystavitele faktury?

3)	V případě kladné odpovědi na předchozí předběžnou otázku je vnitrostátní daňový orgán za takové situace povinen zaplatit úroky z částky DPH, která má být vrácena? V případě, že je k tomu povinen, k jakému období se tato povinnost vztahuje? Řídí se tato povinnost obecnými pravidly pro vracení DPH?

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Ordinario di Asti (Itálie) dne 30. června 2021 – WP v. Istituto nazionale della previdenza sociale, Italská republika

(Věc C-404/21)

(2021/C 357/17)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Ordinario di Asti

Účastníci původního řízení

Žalobce: WP

Žalovaní: Istituto nazionale della previdenza sociale, Italská republika

Předběžné otázky

1)

Musí být články 45 a 48 SFEU, článek 4 SEU, článek 11 přílohy VIII služebního řádu úředníků Evropské unie a článek 8 přílohy IIIa pracovního řádu pro zaměstnance ECB vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě nebo vnitrostátní správní praxi, jež neumožňuje pracovníkovi členského státu, který platil pojistné na důchodové pojištění u národní instituce sociálního zabezpečení a který v současné době pracuje pro orgán Unie, jako je ECB, převést do důchodového systému tohoto orgánu pojistné na důchodového pojištění evidované v systému sociálního zabezpečení jeho státu?

2)	Musí být, i v důsledku výše uvedeného, právo na převod pojistného umožněno i v případě neexistence vnitrostátního prováděcího legislativního aktu nebo zvláštní dohody mezi členským státem původu pracovníka nebo jeho důchodovou institucí a orgánem Unie?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 2. července 2021 – Union fédérale des consommateurs – Que choisir (UFC – Que choisir), Consommation, logement et cadre de vie (CLCV) v. Premier ministre, Ministre de l’Économie, des Finances et de la Relance

(Věc C-407/21)

(2021/C 357/18)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Union fédérale des consommateurs – Que choisir (UFC – Que choisir), Consommation, logement et cadre de vie (CLCV)

Žalovaní: Premier ministre, Ministre de l’Économie, des Finances et de la Relance

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách (1) vykládán tak, že ukládá pořadateli souborných cestovních služeb, aby v případě ukončení smlouvy vrátil v hotovosti veškeré platby uskutečněné ve prospěch souborných služeb, nebo tak, že umožňuje vrácení ekvivalentu, zvláště v podobě dobropisu ve výši rovnající se celkové částce uskutečněných plateb?

2)

Za předpokladu, že se tímto vrácením rozumí vrácení peněz, může zdravotní krize související s epidemií COVID-19 a její následky pro provozovatele cestovních služeb, kteří s ohledem na výjimečný rozsah této pandemie, jak jej uznala Světová zdravotnická organizace, utrpěli v jejím důsledku výjimečné snížení obratu, které lze odhadnout mezi 50 a 80 %, a kteří v odvětví souborných cestovních služeb zaměstnávají ve Francii 30 000 zaměstnanců a realizují obrat téměř 11 miliard eur, odůvodnit, a případně za jakých podmínek a v jakých mezích, dočasnou výjimku z povinnosti pořadatele, stanovené v čl. 12 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, vrátit cestujícímu veškeré platby uskutečněné ve prospěch souborných služeb ve lhůtě čtrnácti dnů od ukončení smlouvy?

3)

V případě záporné odpovědi na předchozí otázku, je za výše připomenutých okolností možné změnit časové účinky rozhodnutí, kterým se ruší ustanovení vnitrostátního práva, které je v rozporu s čl. 12 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. 2015, L 326, s. 1).

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 3. června 2021 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) – Portugalsko] – RC v. Autoridade Tributária e Aduaneira

(Věc C-103/20) (1)

(2021/C 357/19)

Jednací jazyk: portugalština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 191, 8.6.2020.

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 10. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal du travail de Nivelles – Belgie) – SD v. Habitations sociales du Roman Païs SCRL, TE, jednající jako správce Régie des Quartiers de Tubize ASBL

(Věc C-104/20) (1)

(2021/C 357/20)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 161, 11.05.2020.

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 4. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sąd Rejonowy dla Warszawy – Mokotowa w Warszawie – Polsko) – Evropská agentura pro chemické látky v. Miejskie Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej sp. z o.o.,

(Věc C-392/20) (1)

(2021/C 357/21)

Jednací jazyk: polština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 423, 7.12.2020.

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 17. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Köln – Německo) – JT a NQ v. Ryanair DAC

(Věc C-516/20) (1)

(2021/C 357/22)

Jednací jazyk: němčina

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 28, 25.1.2021.

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 31. května 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Mercantil no 1 de Córdoba – Španělsko) – ZU, TV v. Ryanair Ltd

(Věc C-618/20) (1)

(2021/C 357/23)

Jednací jazyk: španělština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 72, 1.3.2021.

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 24. května 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesgericht Korneuburg – Rakousko) – L GmbH v. FK

(Věc C-672/20) (1)

(2021/C 357/24)

Jednací jazyk: němčina

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 72, 1.3.2021.

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 14. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Berlin – Německo) – Wacker Chemie AG v. Spolková republika Německo zastoupená Umweltbundesamt

(Věc C-76/21) (1)

(2021/C 357/25)

Jednací jazyk: němčina

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 182, 10.5.2021.

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 31. května 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Köln – Německo) – EF v. Deutsche Lufthansa AG

(Věc C-172/21) (1)

(2021/C 357/26)

Jednací jazyk: němčina

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 228, 14.6.2021.

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 14. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesgericht Salzburg – Rakousko) – FC v. FTI Touristik GmbH

(Věc C-287/21) (1)

(2021/C 357/27)

Jednací jazyk: němčina

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 278, 12.7.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021 – AI v. ECDC

(Věc T-65/19) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci ECDC - Psychické obtěžování - Článek 12a služebního řádu - Žádost o pomoc - Rozsah povinnosti poskytnout pomoc - Článek 24 služebního řádu - Odstoupení osoby, jejíž chování bylo nahlášeno - Nezahájení disciplinárního řízení - Článek 86 služebního řádu - Odpověď na žádost o pomoc - Žaloba na neplatnost - Akt nepříznivě zasahující do právního postavení - Porušení práva být vyslechnut - Nedostatečné odůvodnění - Odepření přístupu k vyšetřovací zprávě a k dalším dokumentům - Článek 41 Listiny základních práv - Odpovědnost“)

(2021/C 357/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: AI (zástupci: L. Levi a A. Champetier, advokátky)

Žalovaný: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (zástupci: J. Mannheim a A. Iber, zmocněnci, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duronem, advokáty)

Předmět věci

Žaloba na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí ECDC ze dne 18. května, 20. června a 26. října 2018 přijatá v reakci na žádost žalobce o pomoc z důvodu psychického obtěžování, jakož i v reakci na jeho žádost o přístup k určitým dokumentům, a dále na náhradu újmy, která mu údajně vznikla.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ze dne 18. května 2018 přijaté v reakci na žádost o pomoc podanou AI dne 20. června 2017 se zrušuje.

2)	Rozhodnutí ECDC ze dne 20. června 2018 se zrušuje v rozsahu, v němž jím byl AI odepřen přístup k nedůvěrným částem vyšetřovací zprávy k žádosti o pomoc ze dne 20. června 2017 a e-mailu A ze dne 17. ledna 2018, které se týkají jeho osoby.

3)	Rozhodnutí ECDC ze dne 26. října 2018, kterým byla zamítnuta stížnost AI ze dne 2. července 2018 se zrušuje.

4)	Návrh na náhradu újmy se zamítá.

5)	ECDC ponese vlastní náklady řízení a nahradí tři čtvrtiny nákladů řízení vynaložených AI.

6)	AI ponese čtvrtinu vlastních nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 131, 8. 4. 2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021 – AQ v. eu-LISA

(Věc T-164/19) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Volno z důvodu nemoci - Ukončení smlouvy bez výpovědní doby - Článek 16 pracovního řádu ostatních zaměstnanců - Článek 48 písm. b) pracovního řádu ostatních zaměstnanců - Povinnost jednat s řádnou péčí - Článek 34 Listiny základních práv - Odpovědnost - Majetková újma - Nemajetková újma - Příčinná souvislost“)

(2021/C 357/29)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: AQ (zástupkyně: L. Levi a N. Flandin, advokátky)

Žalovaná: Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (zástupci: M. Chiodi, zmocněnec, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duron, advokáty)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: R. Meyer a M. Alver, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí eu-LISA ze dne 8. května 2018 o ukončení smlouvy uzavřené se žalobkyní jako dočasnou zaměstnankyní a dále na náhradu újmy, která žalobkyni údajně vznikla v důsledku tohoto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí ze dne 8. května 2018, kterým výkonný ředitel Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) ukončil pracovní poměr AQ coby dočasné zaměstnankyně, se zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	AQ a eu-LISA ponesou vlastní náklady řízení.

4)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 164, 13.5.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021 – BG v. Parlament

(Věc T-253/19) (1)

(„Veřejná služba - Akreditovaní parlamentní asistenti - Ukončení smlouvy - Ztráta důvěry - Povinnost uvést odůvodnění - Právo být slyšen - Psychické obtěžování - Žádost o pomoc - Odveta - Zjevně nesprávné posouzení - Odpovědnost“)

(2021/C 357/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: BG (zástupci: L. Levi, A. Champetier a A. Tymen, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: I. Lázaro Betancor a I. Terwinghe, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící jednak na zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 18. května 2018 o ukončení smlouvy žalobkyně jako akreditované asistentky parlamentu a jednak na náhradu nemajetkové újmy, kterou údajně utrpěla.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	BG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 213, 24.6.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021 – Carbajo Ferrero v. Parlament

(Věc T-670/19) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Postup jmenování na pozici ředitele - Oznámení o výběrovém řízení - Odmítnutí kandidatury žalobce a jmenování jiného uchazeče - Povinnost uvést odůvodnění - Námitka protiprávnosti aktů stanovících interní procesní pravidla - Nesrovnalosti ve výběrovém řízení - Zjevně nesprávné posouzení - Nepřesnost informací poskytnutých OOJ - Transparentnost - Rovné zacházení - Odpovědnost - Majetková a nemajetková újma“)

(2021/C 357/31)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Fernando Carbajo Ferrero (Brusel, Belgie) (zástupci: L. Levi a M. Vandenbussche, advokátky)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: I. Terwinghe a C. González Argüelles, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení Parlamentu ze dne 10. prosince 2018, kterým se odmítá kandidatura žalobce a jmenuje jiný uchazeč na pozici ředitele médií generálního ředitelství pro komunikace, a dále na náhradu škody, která žalobci údajně vznikla v důsledku tohoto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2018, kterým se odmítá kandidatura žalobce a jmenuje jiný uchazeč na pozici ředitele médií generálního ředitelství pro komunikace, se zrušuje.

2)	Parlament zaplatí žalobci částku ve výši 40 000 eur z titulu náhradu majetkové újmy.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 399, 25.11.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021 – Interpipe Niko Tube a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant v. Komise

(Věc T-716/19) (1)

(„Dumping - Dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny - Prozatímní přezkum - Výpočet běžné hodnoty - Prodejní náklady, administrativní výdaje a další režijní náklady - Prodej mezi společnostmi ve spojení - Běžný obchodní styk - Jediná hospodářská entita - Článek 2 odst. 3, 4 a 6 nařízení (EU) 2016/1036 - Vývozní cena - Úprava - Funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize - Článek 2 odst. 10 písm. i) nařízení 2016/1036 - Zjevně nesprávné posouzení - Jiná metoda než metoda použitá při předchozím šetření - Článek 11 odst. 9 nařízení 2016/1036 - Legitimní očekávání - Právo na obhajobu“)

(2021/C 357/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Interpipe Niko Tube LLC (Nikopol, Ukrajina), Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant OJSC (Dněpr, Ukrajina) (zástupce: B. Servais, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Němečková a G. Luengo, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1295 ze dne 1. srpna 2019 o změně prováděcího nařízení (EU) 2018/1469, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1036 (Úř. věst. 2019, L 204, s. 22).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem Interpipe Niko Tube LLC a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant OJSC se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 10, 13.1.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021 – Victoria’s Secret Stores Brand Management v. EUIPO – Yiwu Dearbody Cosmetics (BODYSECRETS)

(Věc T-810/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie BODYSECRETS - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Popisný charakter - Obvyklá povaha - Článek 7 odst. 1 písm. b), c) a d), a čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení ES č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d), a čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení 2017/1001]“)

(2021/C 357/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Victoria’s Secret Stores Brand Management, Inc. (Reynoldsburg, Ohio, Spojené státy) (zástupce: J. Dickerson, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Fischer a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Yiwu Dearbody Cosmetics Co. Ltd (Yiwu City, Čína)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. září 2019 (věc R 2422/2018-5) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Victoria’s Secret Stores Brand Management a Yiwu Dearbody Cosmetics.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá

2)	Společnosti Victoria’s Secret Stores Brand Management, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 45, 10.2.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021 – Kneissl Holding v. EUIPO – LS 9 (KNEISSL)

(Věc T-65/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie KNEISSL - Částečné zrušení - Neexistence řádného užívání ochranné známky - Rozsah užívání - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001] - Pravidlo 22 odst. 3 nařízení (ES) č. 2868/95 [nyní čl. 10 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625] - Zneužití práva“)

(2021/C 357/34)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kneissl Holding GmbH (Ebbs, Rakousko) (zástupci: O. Nilgen a A. Kockläuner, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Fischer, D. Hanf a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: LS 9 GmbH (Mnichov, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. listopadu 2019 (věc R 2265/2018-2) týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi LS 9 a Kneissl Holding.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Kneissl Holding GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 103, 30.3.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021 – IN v. Eismea

(Věc T-119/20) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Smlouva na dobu určitou - Rozhodnutí o neobnovení - Hodnotící zpráva - Právo být vyslechnut - Povinnost jednat s náležitou péčí - Zjevně nesprávné posouzení - Přiměřená lhůta - Odpovědnost - Morální újma“)

(2021/C 357/35)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: IN (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Žalovaná: Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky (zástupci: A. Galea, zmocněnkyně, ve spolupráci s A. Duron a D. Waelbroeckem, advokáty)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Výkonné agentuře pro malé a střední podniky (EASME) ze dne 15. dubna 2019 o neobnovení smlouvy žalobce, jakož i hodnotící zprávy žalobce za rok 2018, tak jak byla dokončena dne 3. června 2019, a dále na získání náhrady újmy, kterou tento údajně utrpěl

Výrok rozsudku

1)	Výkonné agentuře Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky (Eismea) se ukládá vyplatit IN částku 3 000 eur.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 191, 8.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021 – Rochefort v. Parlament

(Věc T-170/20) (1)

(„Institucionální právo - Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu - Příspěvek na parlamentní asistenci - Vrácení neoprávněně vyplacených částek - Důkazní břemeno - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Nesprávné právní posouzení - Nesprávné posouzení - Proporcionalita“)

(2021/C 357/36)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Robert Rochefort (Paříž, Francie) (zástupci: M. Stasi, J.-L. Teheux a J.-M. Rikkers, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Görlitz, T. Lazian a M. Ecker, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 17. prosince 2019, kterým se žalobci nařizuje vrácení částky 61 423,40 eur neoprávněně vyplacené na parlamentní asistenci, jakož i příslušného oznámení o dluhu ze dne 22. ledna 2020.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2019, kterým se Robertovi Rochefortovi nařizuje vrácení částky 61 423,40 eur neoprávněné vyplacené za parlamentní pomoc, a příslušné oznámení o dluhu ze dne 22. ledna 2020 se zrušují v rozsahu, v němž se týkají částek vyplacených v období od dubna do června 2010, v únoru, červnu a červenci 2011 a nakonec v období od 21. května do 27. července 2012.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Robert Rochefort a Parlament ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 191, 8.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021 – Rochefort v. Parlament

(Věc T-171/20) (1)

(„Institucionální právo - Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu - Příspěvek na parlamentní asistenci - Vrácení neoprávněně vyplacených částek - Důkazní břemeno - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Nesprávné právní posouzení - Nesprávné posouzení - Přiměřenost“)

(2021/C 357/37)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Robert Rochefort (Paříž, Francie) (zástupci: M. Stasi, J. L. Teheux a J. M. Rikkers, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Görlitz, T. Lazian a M. Ecker, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 17. prosince 2019, kterým se žalobci nařizuje vrácení částky 27 241 eur neoprávněně vyplacené na parlamentní asistenci, jakož i příslušného oznámení o dluhu ze dne 22. ledna 2020.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Robertu Rochefortovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 191, 8.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021 – Rochefort v. Parlament

(Věc T-172/20) (1)

(„Institucionální právo - Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Parlamentu - Příspěvek na parlamentní asistenci - Vrácení neoprávněně vyplacených částek - Důkazní břemeno - Povinnost uvést odůvodnění - Právo se v řízení účinně bránit - Nesprávné právní posouzení - Nesprávné posouzení - Proporcionalita“)

(2021/C 357/38)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Robert Rochefort (Paříž, Francie) (zástupci: M. Stasi, J.-L. Teheux a J.-M. Rikkers, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Görlitz, T. Lazian a M. Ecker, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 17. prosince 2019, kterým se žalobci nařizuje vrácení částky 60 499,38 eura neoprávněně vyplacené na parlamentní asistenci, a příslušného oznámení o dluhu ze dne 22. ledna 2020.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2019, kterým se Robertu Rochefortovi nařizuje vrácení částky 60 499,38 eura neoprávněně vyplacené na parlamentní asistenci, a příslušné oznámení o dluhu ze dne 22. ledna 2020 se zrušují v rozsahu, v němž se týkají částek vyplacených za duben 2010, za dny neodpovídající služebním cestám, jež schválil generální tajemník Parlamentu, a za období od 29. do 31. března 2011.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Robert Rochefort a Parlament ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 191, 8.6.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 9. července 2021 – Kozhuvchanka uvoz-izvoz Kavadarci v. EUIPO (NASHE MAKEDONSKO PILSNER BEER MACEDONIAN PREMIUM BEER)

(Věc T-357/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie NASHE MAKEDONSKO PILSNER BEER MACEDONIAN PREMIUM BEER - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Zeměpisný původ - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001 - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2021/C 357/39)

Jednací jazyk: bulharština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Drushtvo za proizvodvsto, trgovija I uslugi Kozhuvchanka d.o.o. uvoz-izvoz Kavadarci (Kavadarci, Severní Makedonie) (zástupkyně: A. Ivanova, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Hanf a P. Angelova Georgieva, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. dubna 2020 (věc R 1729/2019-1) týkajícímu se přihlášky k zápisu obrazového označení NASHE MAKEDONSKO PILSNER BEER MACEDONIAN PREMIUM BEER jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Drushtvo za proizvodvsto, trgovija I uslugi Kozhuvchanka d.o.o. uvoz-izvoz Kavadarci ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

---

(1)  Úř. věst. C 271, 17.8.2020.

Žaloba podaná dne 13. června 2021 – Oi dromoi tis Elias v. Komise

(Věc T-352/21)

(2021/C 357/40)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce: Oi dromoi tis Elias (Kalamata, Řecko) (zástupce: S. Vardalas, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil zamítavé nedatované rozhodnutí, které žalobce obdržel dne 23. dubna 2021, kterým žalovaná odmítla žádost žalobce o účast (dále jen „žádost“) jakožto partner pověřený vykonáním činností programu EUROPE DIRECT v Řecku, v souladu s výzvou žalované ED-GREECE-2020/SELECTION OF PARTNERS TO CARRY OUT EUROPE DIRECT ACTIVITIES (2021-2025) IN GREECE k podávání žádostí; a

—	vyhověl žádosti žalobce o účast jakožto partner pověřený vykonáním činností programu EUROPE DIRECT v Řecku, v souladu s výzvou žalované k podávání žádostí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z okolnosti, že žalovaná nesprávně posoudila „žádost“ žalobce pokud jde o kritérium 1 výzvy k podávání žádostí, když uvedla, že žalobce nedostatečně popisuje prostředí oblasti činnosti informačního střediska Europe Direct v Kalamatě a že nezohledňuje digitální transformaci.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z okolnosti, že žalovaná nesprávně posoudila „žádost“ žalobce pokud jde o kritérium 2 výzvy k podávání žádostí, když uvedla, že informační středisko Europe Direct v Kalamatě má omezené kontakty s takovými organizacemi, jako jsou mikropodniky, malé a střední podniky, nevládní organizace, atd.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z okolnosti, že žalovaná nesprávně posoudila „žádost“ žalobce pokud jde o kritérium 3 výzvy k podávání žádostí.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z okolnosti, že žalovaná nesprávně posoudila „žádost“ žalobce pokud jde o kritérium 4 výzvy k podávání žádostí.

Žaloba podaná dne 22. června 2021 – Syndesmos Tyrokomon Kyprou a další v. Komise

(Věc T-361/21)

(2021/C 357/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Syndesmos Tyrokomon Kyprou (Nikósie, Kypr) a dalších 11 žalobců (zástupce: N. Korogiannakis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí nařízení žalované 2021/591 ze dne 12. dubna 2021 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Χαλλούμι“ (Halloumi)/„Hellim“ (CHOP)) (1) a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení souladu žádosti o zápis č. CY/PDO/0005/01243 s nařízením č. 1151/2012 (2). Žalobci tvrdí, že žalovaná porušila články 10, 49 a 50 nařízení č. 1151/2012 a neprovedla náležité přezkoumání žádosti o zápis „Halloumi“ jako CHOP (3).

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná porušila články 10, 49 a 50 nařízení č. 1151/2012 tím, že neověřila soulad s postupem stanoveným v nařízení č. 1151/2012.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná porušila zásadu řádné správy, a to z důvodu mimořádně dlouhé doby trvání řízení o zápisu.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že napadené nařízení je nedostatečně odůvodněné. Žalobci tvrdí, že žalovaná porušila povinnost uvést odůvodnění podle článku 296 SFEU a právo žalobců na účinnou právní ochranu.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná porušila zásadu řádné správy, jelikož kyperské soudy zrušily interní vnitrostátní akty, o které se napadené nařízení opírá.

---

(1)  Úř. věst. 2021, L 125, s. 42-51.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2012, L 343, s. 1-29).

(3)  Chráněné označení původu.

Žaloba podaná dne 11. července 2021 – Itinerant Show Room v. EUIPO – Save the Duck (ITINERANT)

(Věc T-416/21)

(2021/C 357/42)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Itinerant Show Room Srl (San Giorgio in Bosco, Itálie) (zástupce: E. Montelione, avvocato)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Save the Duck SpA (Miláno, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie obsahující slovní prvek ITINERANT – Přihláška č. 17 946 859

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. května 2021 ve věci R 997/2020-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO, aby přijal přihlášku č. 17 946 859 pro třídy 18 a 25;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Nesprávné vyloučení důkazů předložených před odvolacím senátem;

—	Nesprávné použití čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 22017/1001;

—	Nesprávný výklad čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 11. července 2021 – Itinerant Show Room v. EUIPO – EUIPO – Save the Duck (ITINERANT)

(Věc T-417/21)

(2021/C 357/43)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Itinerant Show Room (San Giorgio in Bosco, Itálie) (zástupce: E. Montelione, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Save the Duck SpA (Milán, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ITINERANT – Přihláška č. 17 946 853

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. května 2021 ve věci R 1017/2020-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO, aby přijal přihlášku ochranné známky Evropské unie č. 17 946 853 pro třídy 18 a 25;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Nesprávné vyloučení důkazů předložených před odvolacím senátem;

—	nesprávné použití čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	nesprávné použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 13. července 2021 – Gioioso v. EUIPO – Maxi Di (MARE GIOIOSO di Sebastiano IMPORT EXPORT)

(Věc T-423/21)

(2021/C 357/44)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Sebastiano Gioioso (Fasano, Itálie) (zástupce: F. Amati, avvocato)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Maxi Di Srl (Belfiore, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky obsahující slovní prvky „MARE GIOIOSO di Sebastiano IMPORT EXPORT“ – Přihláška č. 18 024 185

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 10. května 2021, ve věci R 1650/2020-1

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil náhradu nákladů řízení EUIPO a další účastnici řízení před odvolacím senátem.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 14. července 2021 – Aldi Einkauf v. EUIPO – Cantina sociale Tollo (ALDIANO)

(Věc T-429/21)

(2021/C 357/45)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aldi Einkauf SE & Co. OHG (Essen, Německo) (zástupci: C. Fürsen, M. Minkner a A. Starcke, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Cantina sociale Tollo SCA (Tollo, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie ALDIANO – Ochranná známka Evropské unie č. 10 942 274

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. května 2021, ve věci R 1074/2020-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 64 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 15. července 2021 – Apex Brands v. EUIPO – Sartorius Werkzeuge (SATA)

(Věc T-430/21)

(2021/C 357/46)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Apex Brands, Inc. (Wilmington, Delaware, Spojené státy) (zástupci: S. Fröhlich, H. Lerchl a M. Hartmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Sartorius Werkzeuge GmbH & Co. KG (Ratingen, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie „SATA“ – Přihláška č. 18 051 525

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. května 2021, ve věci R 2322/2020-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, jakož i nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení obecné zásady rovného zacházení.

Žaloba podaná dne 16. července 2021 – Sushi&Food Factor v. EUIPO (READY 4YOU)

(Věc T-432/21)

(2021/C 357/47)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sushi&Food Factor sp. z o.o. (Robakowo, Polsko) (zástupkyně: J. Gwiazdowska, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie obsahující slovní prvek „READY 4YOU“ – Přihláška č. 18 209 237

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. května 2021, ve věci R 2321/2020-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil a rozhodl s konečnou platností a povolil zápis přihlášky ochranné známky Evropské unie č. 18 209 237;

—	podpůrně zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc zpět k novému rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení včetně nákladů vynaložených žalobkyní v řízení před odvolacím senátem a oddělením EUIPO „Operace“.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	porušení čl. 94 odst. 1 a čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	porušení článku 20 a čl. 41 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a c) Listiny základních práv Evropské unie a konrkétně práva na to být vyslechnut, povinnosti administrativy odůvodnit svá rozhodnutí, zásady řádné správy, právní jistoty a rovného zacházení.

Žaloba podaná dne 16. července 2021 – Vitronic v. EUIPO (Enforcement Trailer)

(Věc T-433/21)

(2021/C 357/48)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vitronic Dr.-Ing. Stein Bildverarbeitungssysteme GmbH (Wiesbaden, Německo) (zástupkyně: D. Tsoumanis, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie „Enforcement Trailer“ – přihláška č. 18 281 599

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. května 2021, ve věci R 236/2021-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	určil, že důvody pro zamítnutí zápisu podle čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001 lze uplatnit na přihlášku pouze v těch členských státech, v nichž je úředním jazykem angličtina, totiž v Irsku a na Maltě;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vynaložených žalobkyní před Tribunálem a odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. nařízení 2017/1001;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. nařízení 2017/1001.

Žaloba podaná dne 15. července 2021 – TL v. Komise

(Věc T-438/21)

(2021/C 357/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: TL (zástupkyně: L. Levi a N. Flandin, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí žalované ze dne 29. října 2020 neprodloužit žalobkyni pracovní smlouvu (dále též „rozhodnutí o neprodloužení“);

—	v případě potřeby zrušil rozhodnutí žalované ze dne 5. května 2021, kterým byla zamítnuta stížnost žalobkyně proti rozhodnutí ze dne 29. října 2020 (dále též „napadené rozhodnutí“);

—	zrušil oznámení žalované ze dne 2. října 2020 o volném pracovním místě v rozsahu, v němž obsahuje nabídku pracovní pozice s náplní práce, která je totožná s náplní práce, kterou již vykonávala žalobkyně;

—	rozhodl o výplatě náhrady škody odpovídající 90 % hrubé mzdy žalobkyně, včetně příspěvků na důchod, za ztrátu reálné šance na prodloužení stávající pracovní smlouvy a rozhodl o výplatě náhrady nemajetkové újmy, která žalobkyni vznikla, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení, jelikož odůvodnění uvedené v „napadeném rozhodnutí“ a v „rozhodnutí o neprodloužení“ pracovní smlouvy žalobkyně není opodstatněné. Dále žalobkyně na rozdíl od toho, co uvádí žalovaná, tvrdí, že věci, na kterých žalobkyně převážně pracuje, nepozbyly na důležitosti a že se nezmenšily potřeby pracovníků oddělení.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná porušila povinnost řádné péče, jelikož nebyl vyvážen služební zájem a zájem zaměstnance. Žalobkyně rovněž tvrdí, že žalovaná nevzala do úvahy další informace obsažené ve spisu žalobkyně (tj. obtěžování).

Žaloba podaná dne 20. července 2021 – Anglofranchise v. EUIPO – Bugrey (BOY LONDON)

(Věc T-439/21)

(2021/C 357/50)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Anglofranchise Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: P. Roncaglia, F. Rossi, N. Parrotta, R. Perotti, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Yuliya Bugrey (Milán, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie BOY LONDON – Ochranná známka Evropské unie č. 11 708 773

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. dubna 2021 ve věci R 459/2020-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů tohoto řízení, včetně nákladů vynaložených před odvolacím senátem;

—	uložil Yuliya Bugrey povinnost nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení, včetně nákladů vynaložených před odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 23. července 2021 – Ryanair v. Komise

(Věc T-444/21)

(2021/C 357/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ryanair DAC (Swords, Irsko) (zástupci: E. Vahida, F.-C. Laprévote, V. Blanc, S. Rating a I.-G. Metaxas-Maranghidis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí žalované ze dne 12. března 2021 o státní podpoře SA.60113 – Finnair — COVID-19 — hybrid loan 107.2.b; (1) a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že žalovaná nesprávně použila čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU a dopustila se zjevně nesprávného posouzení v rámci jejího posouzení přiměřenosti podpory s ohledem na újmu způsobenou krizí COVID-19.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že žalovaná porušila zvláštní ustanovení SFEU a obecné zásady unijního práva, na kterých je založena liberalizace letecké dopravy v EU od konce 80. let 20. století (např. nediskriminace, volný pohyb služeb – použitelné na leteckou dopravu na základě nařízení 1008/2008 (2) – a svoboda usazování).

3.	Třetí žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že žalovaná nezahájila formální vyšetřovací řízení i přes závažné obtíže a porušila procesní práva žalované.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že žalovaná nesplnila svou povinnost uvést odůvodnění vyplývající z čl. 296 odst. 2 SFEU.

---

(1)  Úř. věst. 2021, C 240, s. 14.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 293, 2008, s. 3 až 20).

Usnesení Tribunálu ze dne 2. července 2021 – MD v. Komise

(Věc T-552/20) (1)

(2021/C 357/52)

Jednací jazyk: italština

Předseda čtvrtého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 371, 3.11.2020.