Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2021/C 310/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 297, 26.7.2021

Dřívější publikace

Úř. věst. C 289, 19.7.2021

Úř. věst. C 278, 12.7.2021

Úř. věst. C 263, 5.7.2021

Úř. věst. C 252, 28.6.2021

Úř. věst. C 242, 21.6.2021

Úř. věst. C 228, 14.6.2021

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Ondernemingsrechtbank Antwerpen – Belgie) – Mircom International Content Management & Consulting (M.I.C.M.) Limited v. Telenet BVBA

(Věc C-597/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Duševní vlastnictví - Autorské právo a práva s ním související - Směrnice 2001/29/ES - Článek 3 odst. 1 a 2 - Pojem ‚zpřístupnění veřejnosti‘ - Stažení souboru obsahujícího chráněné dílo prostřednictvím sítě klient – klient (peer to peer) a současné zpřístupnění segmentů tohoto souboru za účelem jejich nahrání - Směrnice 2004/48/ES - Článek 3 odst. 2 - Zneužití opatření, řízení a nápravných opatření - Článek 4 - Osoby oprávněné žádat o použití opatření, řízení a nápravných opatření - Článek 8 - Právo na informace - Článek 13 - Pojem ‚újma‘ - Nařízení (EU) 2016/679 - Článek 6 odst. 1 první pododstavec písm. f) - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů - Zákonnost zpracování - Směrnice 2002/58/ES - Článek 15 odst. 1 - Legislativní opatření s cílem omezit rozsah práv a povinností - Základní práva - Články 7 a 8, čl. 17 odst. 2 a čl. 47 první pododstavec Listiny základních práv Evropské unie“)

(2021/C 310/02)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Ondernemingsrechtbank Antwerpen

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Mircom International Content Management & Consulting (M.I.C.M.) Limited

Žalovaná: Telenet BVBA

za přítomnosti: Proximus NV, Scarlet Belgium NV

Výrok

1)

Článek 3 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti musí být vykládán v tom smyslu, že nahrávání segmentů z koncového zařízení uživatele sítě peer-to-peer na takováto zařízení jiných uživatelů této sítě, jež byly předtím staženy uvedeným uživatelem a jsou součástí mediálního souboru obsahujícího chráněné dílo, ačkoli jsou tyto segmenty samy o sobě použitelné až po dosažení určité míry stažení, představuje zpřístupnění veřejnosti ve smyslu výše uvedeného ustanovení. Není relevantní, že z důvodu konfigurací softwaru pro sdílení BitTorrent klient je toto nahrávání uvedeným softwarem generováno automaticky, pokud se uživatel, z jehož koncového zařízení se uvedené nahrávání uskutečňuje, k tomuto softwaru přihlásil udělením souhlasu s jeho použitím poté, co byl náležitě informován o jeho vlastnostech.

2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví musí být vykládána v tom smyslu, že osoba, která je na základě smlouvy nositelkou určitých práv duševního vlastnictví, avšak sama tato práva neužívá, ale pouze vymáhá náhradu škody od domnělých porušovatelů, může v zásadě využívat opatření, řízení a nápravná opatření stanovená v kapitole II této směrnice, ledaže je na základě obecné povinnosti stanovené v čl. 3 odst. 2 této směrnice a na základě celkového a podrobného přezkumu určeno, že její žádost je zneužívající. Pokud jde konkrétně o žádost o informace založenou na článku 8 uvedené směrnice, ta musí být rovněž zamítnuta, pokud je neodůvodněná či nepřiměřená, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

3)

Článek 6 odst. 1 první pododstavec písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), ve spojení s čl. 15 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že v zásadě nebrání tomu, aby nositel práv duševního vlastnictví nebo třetí osoba jednající na účet tohoto nositele systematicky zaznamenávali IP adresy uživatelů sítí peer-to-peer, jejichž internetová připojení byla údajně použita při činnostech porušujících práva duševního vlastnictví, ani tomu, aby jména a poštovní adresy těchto uživatelů byly sděleny uvedenému nositeli nebo třetí osobě, aby tak mohli podat u civilního soudu žalobu na náhradu škody, kterou údajně způsobili uvedení uživatelé, avšak za podmínky, že podněty a žádosti uvedeného nositele nebo třetí osoby v tomto smyslu jsou odůvodněné, přiměřené a nezneužívající a jejich právním základem je vnitrostátní legislativní opatření ve smyslu čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58, ve znění směrnice 2009/136, které omezuje působnost pravidel stanovených v článcích 5 a 6 této směrnice, ve znění pozdějších změn.

---

(1)  Úř. věst. C 383, 11.11.2019.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van beroep te Brussel – Belgie) – Facebook Ireland Limited, Facebook Inc., Facebook Belgium BVBA v. Gegevensbeschermingsautoriteit

(Věc C-645/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů - Listina základních práv Evropské unie - Články 7, 8 a 47 - Nařízení (EU) 2016/679 - Přeshraniční zpracování osobních údajů - Mechanismus ‚jediného kontaktního místa‘ - Loajální a účinná spolupráce mezi dozorovými úřady - Příslušnost a pravomoci - Pravomoc zahájit soudní řízení“)

(2021/C 310/03)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van beroep te Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Facebook Ireland Limited, Facebook Inc., Facebook Belgium BVBA

Žalovaný: Gegevensbeschermingsautoriteit

Výrok

1)

Článek 55 odst. 1 a články 56 až 58 a 60 až 66 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), ve spojení s články 7, 8 a 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládány v tom smyslu, že dozorový úřad členského státu, který má podle vnitrostátních právních předpisů provádějících čl. 58 odst. 5 tohoto nařízení pravomoc upozornit na jakékoliv údajné porušení tohoto nařízení soud tohoto členského státu, a pokud je to vhodné, zahájit soudní řízení, může vykonávat tuto pravomoc v souvislosti s přeshraničním zpracováním údajů, třebaže není u tohoto zpracování údajů „vedoucím dozorovým úřadem“ ve smyslu čl. 56 odst. 1 téhož nařízení, za předpokladu, že jde o některou ze situací, kdy nařízení 2016/679 svěřuje tomuto dozorovému úřadu pravomoc přijmout rozhodnutí konstatující, že uvedené zpracování porušuje pravidla, která toto nařízení obsahuje, a jsou dodrženy postupy spolupráce a jednotnosti stanovené tímto nařízením.

2)

Článek 58 odst. 5 nařízení 2016/679 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě přeshraničního zpracování údajů nevyžaduje výkon pravomoci jiného dozorového úřadu členského státu, než je vedoucí dozorový úřad, zahájit soudní řízení ve smyslu tohoto ustanovení, aby správce nebo zpracovatel provádějící přeshraniční zpracování osobních údajů, proti němuž je toto řízení zahájeno, měl na území tohoto členského státu hlavní provozovnu nebo jinou provozovnu.

3)

Článek 58 odst. 5 nařízení 2016/679 musí být vykládán v tom smyslu, že pravomoc jiného dozorového úřadu členského státu, než je vedoucí dozorový úřad, upozornit na údajné porušení tohoto nařízení soud tohoto státu, a pokud je to vhodné, zahájit soudní řízení ve smyslu tohoto ustanovení, může být vykonávána jak ve vztahu k hlavní provozovně správce, která se nachází v členském státě tohoto úřadu, tak ve vztahu k jiné provozovně tohoto správce, pokud se žaloba týká zpracování údajů prováděného v souvislosti s činnostmi této provozovny a uvedený úřad je příslušný k výkonu této pravomoci v souladu s tím, co je uvedeno v odpovědi na první položenou otázku.

4)

Článek 58 odst. 5 nařízení 2016/679 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud dozorový úřad členského státu, který není „vedoucím dozorovým úřadem“ ve smyslu čl. 56 odst. 1 tohoto nařízení, podal žalobu týkající se přeshraničního zpracování osobních údajů před 25. květnem 2018, tedy dnem, kdy se uvedené nařízení stalo použitelným, může z hlediska unijního práva řízení pokračovat na základě ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, která zůstává použitelná na porušení pravidel, která stanoví, k nimž došlo do dne jejího zrušení. Uvedené řízení může nadto tento úřad zahájit v případě porušení, k nimž došlo po tomto dni, na základě čl. 58 odst. 5 nařízení 2016/679, a to za předpokladu, že jde o některou ze situací, kdy toto nařízení výjimečně přiznává dozorovému úřadu členského státu, který není „vedoucím dozorovým úřadem“, příslušnost k přijetí rozhodnutí, kterým se konstatuje, že předmětné zpracování údajů je v rozporu s pravidly, která uvedené nařízení obsahuje, pokud jde o ochranu práv fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, a při dodržení postupů spolupráce a jednotnosti stanovených tímto nařízením, což musí ověřit předkládající soud.

5)

Článek 58 odst. 5 nařízení 2016/679 musí být vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení má přímý účinek, takže se vnitrostátní dozorový úřad může uvedeného ustanovení dovolávat, aby zahájil soudní řízení proti jednotlivcům nebo v tomto řízení pokračoval, a to i pokud toto ustanovení nebylo v právních předpisech dotyčného členského státu specificky provedeno.

---

(1)  Úř. věst. C 406, 2.12.2019.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Apelacyjnego w Warszawie – Polsko) – Mittelbayerischer Verlag KG v. SM

(Věc C-800/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Článek 7 bod 2 - Zvláštní příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti - Místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události - Osoba, která se dovolává porušení svých osobnostních práv v důsledku zveřejnění článku na internetu - Místo, kde došlo ke škodné události - Centrum zájmů této osoby“)

(2021/C 310/04)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Apelacyjny w Warszawie

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Mittelbayerischer Verlag KG

Žalovaný: SM

Výrok

Článek 7 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že soud místa, kde se nachází centrum zájmů osoby, která tvrdí, že její osobnostní práva byla porušena obsahem zveřejněným na internetových stránkách, je příslušný k rozhodnutí o žalobě na náhradu celé tvrzené újmy, kterou podala tato osoba, pouze pokud tento obsah obsahuje objektivní a ověřitelné skutečnosti, které umožňují přímo nebo nepřímo individuálně identifikovat uvedenou osobu.

---

(1)  Úř. věst. C 27, 27.1.2020.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. června 2021 – Česká republika v. Evropská komise, Polská republika

(Věc C-862/19 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Evropský sociální fond (ESF) - Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) - Částečné zrušení pomoci pro operační programy v České republice - Směrnice 2004/18/ES - Článek 16 písm. b) - Zvláštní vyloučení - Veřejné zakázky na služby, které se týkají programového vybavení určeného pro vysílání)

(2021/C 310/05)

Jednací jazyk: čeština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Česká republika (zástupci: M. Smolek, O. Serdula, J. Vláčil a I. Gavrilová, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: P. Ondrůšek a P. Arenas, zmocněnci), Polská republika

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Česká republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 27, 27.1.2020.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Klagenævnet for Udbud – Dánsko) – Simonsen & Weel A/S v. Region Nordjylland og Region Syddanmark

(Věc C-23/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zakázky - Rámcová dohoda - Směrnice 2014/24/EU - Článek 5 odst. 5 - Článek 18 odst. 1 - Články 33 a 49 - Příloha V část C body 7, 8 a 10 - Prováděcí nařízení (EU) 2015/1986 - Příloha II kolonky II.1.5) a II.2.6) - Zadávací řízení - Povinnost uvést v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve specifikaci odhadované množství nebo odhadovanou hodnotu a nejvyšší množství nebo nejvyšší hodnotu výrobků, které mají být na základě rámcové smlouvy dodány - Zásady transparentnosti a rovného zacházení - Směrnice 89/665/EHS - Článek 2d odst. 1 - Přezkumná řízení v oblasti zadávání veřejných zakázek - Neúčinnost smlouvy - Vyloučení“)

(2021/C 310/06)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Klagenævnet for Udbud

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Simonsen & Weel A/S

Žalovaní: Region Nordjylland og Region Syddanmark

za přítomnosti: Nutricia A/S

Výrok

1)

Článek 49 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/ES ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, body 7 a 8, jakož i bod 10 písm. a) části C přílohy V této směrnice, ve spojení s článkem 33 uvedené směrnice, a zásady rovného zacházení a transparentnosti uvedené v čl. 18 odst. 1 této směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že v oznámení o zahájení zadávacího řízení musí být uvedeno předpokládané množství nebo předpokládaná hodnota, jakož i nejvyšší množství nebo nejvyšší hodnota výrobků, které mají být dodány na základě rámcové dohody, a že jakmile bude dosaženo této hranice, bude uvedená dohoda neúčinná.

2)

Článek 49 směrnice 2014/24, jakož i bod 7 a bod 10 písm. a) části C přílohy V této směrnice, ve spojení s článkem 33 uvedené směrnice, a zásady rovného zacházení a transparentnosti uvedené v jejím čl. 18 odst. 1 musí být vykládány v tom smyslu, že v oznámení o zahájení zadávacího řízení musí být uveden celkový odhad předpokládaného množství nebo předpokládané hodnoty, jakož i nejvyšší množství nebo nejvyšší hodnoty výrobků, které mají být dodány na základě rámcové dohody, a že v tomto oznámení mohou být stanoveny další požadavky, které se veřejný zadavatel rozhodne doplnit.

3)

Článek 2d odst. 1 písm. a) směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014, musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije v případě, kdy oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, třebaže jednak odhadované množství nebo odhadovaná hodnota výrobků, které mají být dodány podle zamýšlené rámcové dohody, nevyplývá z tohoto oznámení o zahájení zadávacího řízení, nýbrž ze specifikace, a jednak v uvedeném oznámení ani ve specifikaci není uvedeno nejvyšší množství nebo nejvyšší hodnota výrobků, které mají být dodány na základě uvedené rámcové dohody.

---

(1)  Úř. věst. C 95, 23.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. června 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzgericht – Rakousko) – K (C-58/20), DBKAG (C-59/20) v. Finanzamt Österreich, dříve Finanzamt Linz

(Spojené věci C-58/20 a C-59/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Čl. 135 odst. 1 - Osvobození - Správa fondů kolektivního investování - Externalizace - Služby poskytované třetí osobou“)

(2021/C 310/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzgericht

Účastníci původního řízení

Žalobci: K (C-58/20), DBKAG (C-59/20)

Žalovaný: Finanzamt Österreich, dříve Finanzamt Linz

Výrok

Článek 135 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že na takové služby poskytované třetími osobami společnostem spravujícím fondy kolektivního investování, jako je daňová agenda spočívající v dohledu nad tím, že budou příjmy podílníků z fondu zdaněny v souladu s vnitrostátní právní úpravou, a v poskytnutí oprávnění používat software sloužící k provádění výpočtů nezbytných pro správu rizik a měření výkonnosti, se vztahuje osvobození od daně stanovené v tomto ustanovení, pokud tyto služby inherentně souvisí se správou fondů kolektivního investování a jsou poskytovány výlučně pro účely správy takových fondů kolektivního investování, ačkoli tyto služby jako celek nebyly externalizovány.

---

(1)  Úř. věst. C 191, 8.6.2020.

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 17. června 2021 – Litevská republika v. Evropská komise, Česká republika

(Věc C-153/20 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) - Výdaje vyloučené z financování Evropskou unií - Výdaje vynaložené Litevskou republikou - Nařízení (EU) č. 65/2011 - Administrativní kontroly - Kontrola na místě - Kvalita kontrol - Postavení žadatelů - Uměle vytvořené podmínky - Výdaje vynaložené v rámci projektů)

(2021/C 310/08)

Jednací jazyk: litevština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Litevská republika (zástupci: R. Dzikovič a K. Dieninio, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: A. Sauka a A. Steiblytė, zmocněnci), Česká republika (zástupci: M. Smolek, J. Pavliš a J. Vláčil, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Litevská republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Česká republika ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 215, 29.6.2020.

Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 5. května 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal du travail de Liège – Belgie) – VT v. Centre public d'action sociale de Liège (CPAS)

(Věc C-641/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Směrnice 2008/115/ES - Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí - Rozhodnutí o navrácení - Opravný prostředek k soudu - Právo dočasného pobytu a právo na sociální pomoc po dobu, po kterou probíhá řízení o opravném prostředku“)

(2021/C 310/09)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal du travail de Liège

Účastníci původního řízení

Žalobce: VT

Žalované: Centre public d'action sociale de Liège (CPAS)

Výrok

Články 5 a 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, vykládané ve světle čl. 19 odst. 2 a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i článek 14 odst. 1 písm. b) této směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, které nepřiznávají automatický odkladný účinek opravnému prostředku, který příslušník třetí země podal proti rozhodnutí o navrácení ve smyslu čl. 3 bodu 4 uvedené směrnice, které vůči němu bylo přijato poté, co mu příslušný orgán odňal postavení uprchlíka na základě článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany, a současně nepřiznávají prozatímní právo pobytu a právo na zabezpečení základních podmínek živobytí až do rozhodnutí o tomto opravném prostředku ve výjimečném případě, kdy tento státní příslušník, který je vážně nemocný, může být v důsledku vykonání tohoto rozhodnutí vystaven vážnému riziku, že se jeho zdravotní stav závažným a nevratným způsobem zhorší. V tomto kontextu vnitrostátní soud, jemuž byl předložen spor, jehož výsledek závisí na případném odkladu účinků rozhodnutí o navrácení, musí vzít v úvahu, že opravný prostředek podaný proti tomuto rozhodnutí má automaticky odkladný účinek, jelikož tento opravný prostředek obsahuje argumentaci, která se nejeví být zjevně neopodstatněná a jejímž cílem je prokázat, že výkon tohoto rozhodnutí by státního příslušníka třetí země vystavil vážnému riziku, že se jeho zdravotní stav závažným a nevratným způsobem zhorší.

---

(1)  Úř. věst. C 44, 8.2.2021.

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2020 Eleanor Sharpston proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 6. října 2020 ve věci T-180/20, Sharpston v. Rada a Konference zástupců vlád členských států

(Věc C-684/20 P)

(2021/C 310/10)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Eleanor Sharpston (zástupci: N. Forwood, Barrister-at-Law, J. Robb, Barrister, J. Flynn QC a H. Mercer QC)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie, Konference zástupců vlád členských států

Usnesením ze dne 16. června 2021 Soudní dvůr (první senát) rozhodl, že kasační opravný prostředek se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustný a zčásti zamítá jako zjevně neopodstatněný a že účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ponese vlastní náklady řízení.

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2020 Eleanor Sharpston proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 6. října 2020 ve věci T-550/20, Sharpston v. Rada a Zástupci vlád členských států

(Věc C-685/20 P)

(2021/C 310/11)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Eleanor Sharpston (zástupci: N. Forwood, Barrister-at-Law, J. Robb, Barrister, J. Flynn QC a H. Mercer QC)

Další účastníci řízení: Rada Evropské unie, Zástupci vlád členských států

Usnesením ze dne 16. června 2021 Soudní dvůr (první senát) rozhodl, že kasační opravný prostředek se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustný a zčásti zamítá jako zjevně neopodstatněný a že účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ponese vlastní náklady řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym w Nysie (Polsko) dne 21. prosince 2020 – Centraal Justitieel Incassobureau, Ministerie van Veiligheid en Justitie (CJIB) v. AP

(Věc C-699/20)

(2021/C 310/12)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy w Nysie

Účastníci původního řízení

Žalobce: Centraal Justitieel Incassobureau, Ministerie van Veiligheid en Justitie (CJIB)

Žalovaný: AP

Usnesením ze dne 8. června 2021 Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce předložená Sądem Rejonowym w Nysie, II Wydział Karny (Okresní soud v Nysie, druhý trestní úsek, Polsko) je zjevně nepřípustná.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landessozialgericht Nordrhein-Westfalen (Německo) dne 4. května 2021 – VA v. Deutsche Rentenversicherung Bund

(Věc C-283/21)

(2021/C 310/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landessozialgericht Nordrhein-Westfalen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: VA

Žalovaná: Deutsche Rentenversicherung Bund

Další účastník řízení: RB

Předběžné otázky

1.

Přihlíží se podle předpisů Nizozemska – jakožto podle práva členského státu, který je příslušný podle hlavy II nařízení (ES) č. 883/2004 (1) – k době péče o dítě ve smyslu čl. 44 odst. 2 nařízení (ES) č. 987/2009 (2) tím, že doba strávená péčí o dítě v Nizozemsku zakládá nárok na důchod čistě jako doba bydlení? V případě záporné odpovědi na první otázku:

2.

Musí být čl. 44 odst. 2 nařízení (ES) č. 987/2009 – rozvinutý ve světle rozsudků Soudního dvora ze dne 23. listopadu 2000 ve věci C-135/99 (3) a ze dne 19. července 2012 ve věci C-522/10 (4) – vykládán extenzivně v tom smyslu, že příslušný členský stát musí zohlednit dobu péče o dítě i v případě, že osoba pečující o dítě získala sice, před péčí o dítě i po ní, doby, které se zohledňují při posuzování nároků na důchod z důvodu přípravy na povolání nebo z důvodu zaměstnání, pouze v systému tohoto státu, ale bezprostředně před péčí o dítě nebo po ní do tohoto systému neodváděla příspěvky?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1). Zvl. vyd. v českém jazyce: Kapitola 05 Svazek 005 s. 72.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. září 2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

(3)  ECLI:EU:C:2000:647, Elsen.

(4)  ECLI:EU:C:2012:475, Reichel-Albert.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Kleve (Německo) dne 14. května 2021 – AB a další v. Ryanair DAC

(Věc C-307/21)

(2021/C 310/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Kleve

Účastníci původního řízení

Žalobci: AB a další

Žalovaná: Ryanair DAC

Předběžná otázka

Musí být čl. 5 odst. 1 písm. c) a článek 7 nařízení (ES) č. 261/2004 (1) vykládány v tom smyslu, že provozující letecký dopravce je povinen zaplatit náhradu v případě zrušení letu, o němž cestující nebyl informován alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, i tehdy, pokud letecký dopravce včas před uplynutím dvou týdnů zaslal informace na jedinou e-mailovou adresu, která mu byla sdělena v rámci rezervace, aniž by však věděl, že rezervace byla provedena prostřednictvím zprostředkovatele, resp. jeho internetové platformy, a že prostřednictvím uvedené e-mailové adresy bylo možné kontaktovat nanejvýš zprostředkovatele a ne přímo cestujícího?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte d'appello di Venezia (Itálie) dne 21. května 2021 – Agecontrol SpA v. ZR, Lidl Italia Srl

(Věc C-319/21)

(2021/C 310/15)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte d'appello di Venezia

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: Agecontrol SpA

Odpůrci: ZR, Lidl Italia Srl

Předběžná otázka

Musí být čl. 5 odst. 4 nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (1) ve spojení s čl. 5 odst. 1 a článkem 8 tohoto nařízení a s články 113 a 113a nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (2) ze dne 22. října 2007 vykládán v tom smyslu, že vyžaduje vyhotovení průvodního dokladu s uvedením názvu a země původu výrobků z čerstvého ovoce a zeleniny, které jsou odesílány v hotovém balení nebo v originálním balení poskytnutým výrobcem, a to během jejich přepravy z distribuční platformy prodejní společnosti na prodejní místo stejné společnosti, bez ohledu na to, že údaje pro označování vyžadované v kapitole I nařízení EU č. 543/2011 (včetně těch, které se týkají názvu a země původu výrobků) jsou uvedeny na jedné straně obalu, a to tak, že jsou nesmazatelně vytištěny přímo na obalu nebo na štítku, který tvoří nedílnou součást obalu nebo je k obalu připevněn, a že tyto informace jsou rovněž uvedeny na fakturách vystavených dodavatelem, od kterého jej společnost, která výrobek uvádí na trh, zakoupila, a jsou uloženy v účetních kancelářích posledně uvedené společnosti a na vývěsce viditelně umístěné uvnitř dopravního prostředku, v němž je výrobek převážen?

---

(1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1)

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Rieti (Itálie) dne 26. května 2021 – trestní řízení proti G.B., R.H.

(Věc C-334/21)

(2021/C 310/16)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Rieti

Účastníci původního trestního řízení

G.B., R.H.

Předběžné otázky

1)

Musí být čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58 (1) ve spojení s články 7, 8 a 11 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, rovněž na základě zásad stanovených [Soudním dvorem Evropské unie] v rozsudku ze dne 2. března 2021 ve věci C-746/18, vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě stanovené v čl. 132 odst. 3 legislativního nařízení č. 196/2003, podle níž má státní zástupce, orgán s plnými zárukami nezávislosti a autonomie podle hlavy IV italské Ústavy, pravomoc odůvodněným rozhodnutím nařídit získání provozních a lokalizačních údajů pro účely trestního vyšetřování?

2)

V případě záporné odpovědi na první otázku, lze poskytnout další výkladová upřesnění ohledně možného neretroaktivního použití zásad stanovených v rozsudku ze dne 2. března 2021 ve věci C-746/18, s ohledem na naléhavou potřebu právní jistoty v rámci předcházení, odhalování a stíhání závažné trestné činnosti nebo ohrožení bezpečnosti?

3)

Musí být čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58 ve spojení s články 7, 8 a 11 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, rovněž na základě zásad stanovených [Soudním dvorem Evropské unie] v rozsudku ze dne 2. března 2021 ve věci C-746/18, vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě stanovené v čl. 132 odst. 3 legislativního nařízení č. 196/2003 ve spojení s čl. 267 odst. 2 trestního řádu, která umožňuje státnímu zástupci v naléhavých případech okamžité získání údajů o telefonním provozu s následným přezkoumáním a kontrolou příslušného soudu?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. června 2021 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 24. března 2021 ve věci T-374/20, KM v. Evropská komise

(Věc C-341/21 P)

(2021/C 310/17)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: T. S. Bohr a B. Mongin, zmocněnci)

Další účastníci řízení: KM, Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 24. března 2021 (sedmý senát), KM v. Komise, ve věci T-347/20;

—	zamítl žalobu;

—	uložil odpůrkyni náhradu nákladů řízení v prvním stupni;

—	uložil odpůrkyni náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Komise opírá svůj kasační opravný prostředek o tři důvody.

Prvním důvodem kasačního opravného prostředku uplatňuje Komise nesprávné právní posouzení ve vztahu ke kritériím pro posouzení legality rozhodnutí přijatých zákonodárcem a porušení povinnosti uvést odůvodnění. Tribunál se odchýlil od zásady, že posouzení legality právního aktu Unie s ohledem na základní práva nemůže být opřeno o domněnky, které vychází z důsledků právního aktu v jednotlivém případě; protiprávnost ustanovení služebního řádu nemůže být opřena o „nepřiměřenost“ rozhodnutí zákonodárce; Tribunál nezohlednil, přičemž porušil zásady uvedené v rozsudku ze dne 19. prosince 2019 ve věci C-460/18 P (1), všechna hlediska, kterými se vyznačovaly oba srovnávané skutkové stavy.

Druhým důvodem kasačního opravného prostředku Komise napadá nesprávné právní posouzení při výkladu zásady zákazu diskriminace, podle kterého jsou skutkové stavy uvedené v článcích 18 a 20 přílohy VIII služebního řádu srovnatelné. Okamžik uzavření manželství není jediné kritérium, které odlišuje články 18 a 20 přílohy VIII. Rozdíl spočívá v řadě hledisek, jejichž zohlednění Tribunál odmítl; Tribunál měl zohlednit účel a podmínky minimální délky trvání manželství, což by ozřejmilo jejich rozdíly; stejný závěr platí pro diskriminaci na základě věku.

Třetím důvodem kasačního opravného prostředku konečně Komise vytýká nesprávné právní posouzení při výkladu čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv (2) a vícero porušení povinnosti uvést odůvodnění. Zaprvé došlo k nesprávnému právnímu posouzení při výkladu čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv, podle kterého se důsledky úmrtí úředníka pro pozůstalého manžela neodlišují podle toho, zda k uzavření manželství došlo před nebo po odchodu ze služby; zadruhé se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu cíle zabránění podvodům a porušení povinnosti uvést odůvodnění.

---

(1)  Rozsudek ze dne 19. prosince 2019, HK v. Komise, ECLI:EU:C:2019:1119.

(2)  Listina základních práv Evropské unie, Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

Kasační opravný prostředek podaný dne 7. června 2021 Radou Evropské unie proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 24. března 2021 ve věci T-374/20, KM v. Evropská komise

(Věc C-357/21 P)

(2021/C 310/18)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a M. Alver, zmocněnci)

Další účastníci řízení: KM, Evropská komise a Evropský parlament

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	vyhověl kasačnímu opravnému prostředku a zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie (sedmého senátu) ze dne 24. března 2021, KM v. Komise, T-374/20,

—	rozhodl ve věci samé a zamítl žalobu v prvním stupni jako neopodstatněnou,

—	uložil žalobkyním v prvním stupni náhradu nákladů řízení vynaložených Radou v rámci řízení o kasačním opravném prostředku a řízení v prvním stupni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje Rada čtyři důvody.

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku Rada kritizuje nesprávné právní posouzení Tribunálu ohledně toho, že pokud jde o přiznání pozůstalostního důchodu podle článku 18 nebo článku 20 přílohy VIII služebního řádu, s pozůstalým manželem bývalého úředníka, který se oženil před odchodem ze služby, a s pozůstalým manželem bývalého úředníka, který se oženil až po odchodu z ní, je zacházeno nerovně. Tribunál však neposoudil srovnatelnost dotčených skutkových okolností na základě všech charakteristik, které jsou jim vlastní, zejména příslušné právní situace, s přihlédnutím k předmětu a cíli dotčeného opatření Unie. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že datum uzavření manželství bylo jediným činitelem určujícím, zda by se měl použít článek 18, nebo článek 20 přílohy VIII služebního řádu, přestože rozdílné zacházení bylo odůvodněno zásadním, faktickým a právním, rozdílem mezi postavením úředníka, který se nachází v jedné ze situací stanovených v článku 35 služebního řádu, a postavením bývalého úředníka.

Druhého a třetího důvodu kasačního opravného prostředku se Rada dovolává podpůrně.

Ve druhém důvodu se dovolává nesprávného právního posouzení, pokud jde o rozsah soudního přezkumu rozhodnutí přijatých unijním normotvůrcem Tribunálem. Tento poukázal na existenci „jednoduchého“ prostoru pro uvážení unijního normotvůrce, z něhož plyne povinnost zkoumat, zda se nejeví nepřiměřeným, že unijní normotvůrce považoval stanovené nerovné zacházení za vhodné a nezbytné k dosažení sledovaného cíle. Tribunál tak popřel, že soudy přiznaly unijnímu normotvůrci širokou posuzovací pravomoc při výkonu pravomocí, které mu byly svěřeny v oblastech, v nichž jeho jednání vyžadovala politická, hospodářská nebo sociální rozhodnutí a v nichž musel provádět komplexní hodnocení a posouzení, což je i případ návrhů v oblasti systému sociálního zabezpečení. Nejde tedy o to, zda bylo opatření přijaté v této oblasti jediné nebo nejlepší možné. Nelegální je, pouze pokud je zjevně nevhodné k dosažení cíle sledovaného příslušnými orgány. Tím, že Tribunál zkoumal více než jen to, zda je dotyčné opatření zjevně nevhodné, nahradil posouzení normotvůrce svým vlastním, a překročil tak hranice své kontroly legality.

Ve svém třetím důvodu kasačního opravného prostředku uplatňuje Rada nesprávné právní posouzení Tribunálu při zkoumání odůvodnění rozdílného zacházení. Toto posouzení zaprvé spočívalo v nesprávném právním posouzení při určování rozsahu přezkumu rozhodnutí normotvůrce Tribunálem. Dále Tribunál nerespektoval judikaturu, podle níž je na žalobci, aby předložil důkazy o neslučitelnosti právního předpisu s primárním právem, a orgánu jako autorovi aktu tedy nepřísluší prokazovat jeho legalitu. Tribunál se krom toho dopustil nesprávného právního posouzení, když odůvodnění rozdílného zacházení zkoumal na základě judikatury, podle níž obecná domněnka podvodu nestačí k odůvodnění opatření, které ohrožuje cíle smlouvy o FEU, a dospěl k závěru, že článek 20 přílohy VIII služebního řádu zavedl obecnou a nevyvratitelnou domněnku podvodu v případě manželství trvajících méně než pět let. Z toho v konečném důsledku plyne, že v napadeném rozsudku uvedená možnost vyvrátit domněnku podvodu předložením objektivních důkazů je s ohledem na skutečnost, že článek 20 přílohy VIII služebního řádu v souvislosti s manželstvím domněnku podvodu ani jeho neexistence nezakládá, je v tomto případě irelevantní.

A konečně, ve svém čtvrtém důvodu kasačního opravného prostředku Rada vytýká nesprávné právní posouzení a porušení povinnosti uvést odůvodnění ve vztahu k závěrům Tribunálu o porušení zákazu diskriminace na základě věku. V napadeném rozsudku Tribunál odkázal buď na věk pozůstalého manžela, na věk úředníka, nebo na věk bývalého úředníka, a tím nesprávně posoudil jeho povinnost uvést odůvodnění. Stanovení konkrétní nevýhody pro lidi určitého věku nebo určité věkové skupiny navíc spočívá zejména na důkazech, že dotčená úprava má nepříznivý účinek na podstatně vyšší podíl osob určitého věku ve srovnání s osobami jiného věku; tyto důkazy však v projednávaném případě předloženy nebyly. I za předpokladu, že by existovalo takové rozdílné zacházení, které nepřímo vycházelo z věku bývalého úředníka v době uzavření manželství, Tribunál nakonec nezkoumal, zda tento rozdíl v zacházení není nicméně v souladu s čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv (1) a nesplňuje kritéria jejího čl. 52 odst. 1.

---

(1)  Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. 2012, C 326, s. 391).

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. června 2021 SGI Studio Galli Ingegneria Srl proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 14. dubna 2021 ve věci T-285/19, SGI Studio Galli Ingegneria v. Komise

(Věc C-371/21 P)

(2021/C 310/19)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: SGI Studio Galli Ingegneria Srl (zástupci: F.S. Marini, V. Catenacci, R. Viglietta, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu (devátého senátu), zveřejněný dne 14. dubna 2021 a vyhlášený téhož dne ve věci T-285/19, SGI Studio Galli Ingegneria v. Komise, a v důsledku toho vyhověl návrhovým žádáním vzneseným SGI před Tribunálem, a tedy:

—

konstatoval a prohlásil, že navrhovatelka není povinna zaplatit částky požadované Evropskou komisí ve výzvě k úhradě č. 3241902288 obdržené dne 22. února 2019 a naposledy ve výzvě (Ref. Ares(2019)2858540) obdržené dne 29. dubna 2019, které jsou od společnosti Studio Galli Ingegneria požadovány v souvislosti s navrácením podpory a náhradou škody za údajné nesplnění povinností podle grantové dohody č. 619120 týkající se financování projektu „MARSOL“;

—	konstatoval a prohlásil, že nedostatky tvrzené Komisí neexistují;

—

konstatoval a prohlásil, že předběžný informační dopis ze dne 19. prosince 2018, vyšetřovací zpráva OLAF, výzva k úhradě ze dne 22. února 2019, následné upomínky ze dne 2. dubna 2019 a závěrečné sdělení (Ref. Ares(2019)2858540) ze dne 29. dubna 2019, v němž byla znovu stanovena požadovaná částka a zamítnuty další žádosti SGI, jsou nezákonné, neplatné a v každém případě neopodstatněné;

—	konstatoval a prohlásil, že pohledávka požadovaná Komisí neexistuje;

—	konstatoval a prohlásil, že navrhovatelka má nárok na podporu, která jí byla vyplacena Komisí v souladu s grantovou dohodou č. 619120 týkající se projektu „MARSOL“;

—	podpůrně, konstatoval a prohlásil, že částka, která má být Komisi vrácena, nesmí překročit 100 044,99 eur, jak je uvedeno ve třetím žalobním důvodu;

—	ještě podpůrněji, uložil Komisi, aby v souladu s ustanoveními o bezdůvodném obohacení uhradila společnosti SGI náklady, které jí vznikly při provádění projektu „MARSOL“.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

První důvod kasačního opravného prostředku. Protiprávní povaha rozsudku v rozsahu, v němž zamítá první žalobní důvod. Porušení / nesprávné použití článků 41, 42 a 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Porušení zásady smluvní dobré víry také podle článku 1134 belgického občanského zákoníku. Navrhovatelka zpochybňuje rozsudek Tribunálu v rozsahu, v němž se uvádí, že Komise neporušila práva podle článků 41, 42 a 47 Listiny a zásadu smluvní dobré víry, když nezohlednila žádost navrhovatelky na přerušení řízení a o přístup k vyšetřovacímu spisu OLAF. Naopak tvrdí, že jelikož se společnost nemohla vyjádřit k závěrečné zprávě OLAF z důvodu přetrvávajících interních problémů, byla účinnost těchto práv narušena, a to jak ve správním řízení, tak následně před Tribunálem.

2.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku. Protiprávnost rozsudku v rozsahu, v němž zamítá druhý žalobní důvod. Porušení / nesprávné použití článku 317 SFEU, čl. 172a odst. 1 nařízení č. 2342/2002 (1) , čl. 31 odst. 3 písm. a) a c) nařízení č. 1906/2006 (2) , článků II.5 a II.14 obecných podmínek grantové dohody. Nedodržení zásad presumpce neviny, důkazního břemene a spravedlnosti stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (3) ze dne 11. září 2013. Nesprávné posouzení, pokud jde o důkazy porušující článek 1315 belgického občanského zákoníku. Navrhovatelka zpochybňuje rozsudek v rozsahu, v němž Tribunál zamítnutím druhého žalobního důvodu dospěl k závěru, že navrhovatelka neprokázala způsobilost přímých a nepřímých nákladů na zaměstnance ani před OLAF a Komisí, ani před Tribunálem. Navrhovatelka naopak tvrdí, že Tribunál nezohlednil skutečnost, že tvrzení OLAF se netýkají dotčeného projektu, ale jiných financovaných projektů, a nesprávně tak uplatnil zásady neviny a důkazního břemene. Kromě toho měly být časové výkazy předložené Tribunálu považovány za dostatečné důkazy pro potvrzení způsobilosti vzniklých nákladů požadovaných od Komise, a to vzhledem k neexistenci dalších obvinění a k potvrzenému dokončení projektu.

3.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku. Protiprávnost napadeného rozsudku v rozsahu, v němž zamítá třetí žalobní důvod. Nedodržování zásad proporcionality, spravedlnosti a smluvní dobré víry. Porušení čl. 5 odst. 4 SFEU. Porušení článku II.22 grantové dohody. Navrhovatelka zpochybňuje rozsudek v rozsahu, v němž Tribunál zamítnutím třetího žalobního důvodu rozhodl, že Komise neporušila zásadu proporcionality požadováním veškerých přímých a nepřímých nákladů na zaměstnance. Navrhovatelka naopak tvrdí, že jelikož vyšetřovací řízení zjistilo nesrovnalosti týkající se pouze dvou odborníků přidělených k projektu, měly být požadovány pouze náklady spojené s těmito dvěma odborníky. To se týká rovněž potvrzeného dokončení projektu a ověření nákladů externím znalcem, které Komise přijala. Tribunál měl tedy opět v souladu se zásadou proporcionality přijmout podpůrný návrh na určení částky, která má být navrácena.

4.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku. Protiprávnost rozsudku v rozsahu, v němž zamítá čtvrtý žalobní důvod. Porušení nebo nesprávné použití čl. 2 písm. b) nařízení Rady č. 58/2003 (4) ze dne 19. prosince 2002 a grantové dohody. Neposkytnutí odůvodnění a rozporná povaha rozsudku v rozsahu, v němž odporuje dřívější judikatuře Tribunálu a Soudního dvora týkající se bezdůvodného obohacení. Navrhovatelka zpochybňuje rozsudek v rozsahu, v němž Tribunál zamítnutím čtvrtého žalobního důvodu odepřel navrhovatelce právo odečíst podporu poskytnutou na přímé a nepřímé náklady na zaměstnance, což vedlo k bezdůvodnému obohacení Komise. Jelikož jsou podmínky pro podání žaloby – jmenovitě obohacení jedné ze smluvních stran a ochuzení druhé a příčinná souvislost mezi tímto obohacením a ochuzením – v projednávané věci splněny, je závěr Tribunálu protiprávní.

---

(1)  Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. 2002 L 357, s. 1). Zvláštní vydání v českém jazyce: kapitola 01, svazek 004, s. 145.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013) (Úř. věst. 2006 L 391, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. 2013 L 248, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. 2013 L 11, s. 1). Zvláštní vydání v českém jazyce: kapitola 01, sv. 004, s. 235.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Itálie a Španělsko v. Komise

(Věci T-695/17 a T-704/17) (1)

(„Jazykový režim - Oznámení o otevřených výběrových řízeních na místa překladatelů německého, francouzského, italského a nizozemského jazyka - Omezení výběru jazyků 2 a 3 výběrového řízení na němčinu, angličtinu a francouzštinu - Nařízení č. 1 - Článek 1d odst. 1 a 6, článek 27 a čl. 28 písm. f) služebního řádu - Diskriminace na základě jazyka - Zájem služby - Proporcionalita - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2021/C 310/20)

Jednací jazyky: italština a španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně ve věci T-695/17: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello Stato)

Žalobce ve věci T-704/17: Španělské království (zástupce: L. Aguilera Ruiz, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Gattinara, D. Milanowska, N. Ruiz García a L. Vernier, zmocněnci)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení oznámení o otevřených výběrových řízeních pořádaných za účelem sestavení rezervních seznamů, z nichž orgány mohou vybírat nové zaměstnance na pozici překladatelů (AD 5) německého jazyka (EPSO/AD/343/17), francouzského jazyka (EPSO/AD/344/17), italského jazyka (EPSO/AD/345/17) a nizozemského jazyka (EPSO/AD/346/17) (Úř. věst. 2017, C 224 A, s. 1).

Výrok

1)	Věci T-695/17 a T-704/17 se spojují pro účely rozsudku.

2)

Oznámení o otevřených výběrových řízeních pořádaných za účelem sestavení rezervních seznamů, z nichž orgány mohou vybírat nové zaměstnance na pozici překladatelů (AD 5) německého jazyka (EPSO/AD/343/17), francouzského jazyka (EPSO/AD/344/17), italského jazyka (EPSO/AD/345/17) a nizozemského jazyka (EPSO/AD/346/17) se zrušuje.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Italskou republikou ve věci T-695/17, jakož i náklady řízení vynaložené Španělským královstvím ve věci T-704/17.

---

(1)  Úř. věst. C 424, 11.12.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Krajowa Izba Gospodarcza Chłodnictwa i Klimatyzacji v. Komise

(Věc T-126/19) (1)

(Životní prostředí - Nařízení (EU) č. 517/2014 - Fluorované skleníkové plyny - Přidělování kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh - Námitka protiprávnosti - Článek 16 a přílohy V a VI nařízení č. 517/2014 - Zásada zákazu diskriminace - Povinnost uvést odůvodnění)

(2021/C 310/21)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Krajowa Izba Gospodarcza Chłodnictwa i Klimatyzacji (Varšava, Polsko) (zástupce: A. Galos, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. F. Brakeland, A. Becker, K. Herrmann a M. Jáuregui Gómez, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Evropský parlament (zástupci: L. Visaggio, A. Tamás a W. Kuzmienko, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: K. Michoel a I. Tchórzewska, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 11. prosince 2018, kterým byla žalobkyni přidělena kvóta 4 096 tun ekvivalentu CO2 hydrofluorouhličitanů pro rok 2019.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Krajowa Izba Gospodarcza Chłodnictwa i Klimatyzacji ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Rada Evropské unie a Evropský parlament ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 148, 29.4.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Kypr v. EUIPO – Filotas Bellas & Yios (Halloumi Vermion)

(Spojené věci T-281/19 a T-351/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie Halloumi χαλλούμι Vermion grill cheese M BELAS PREMIUM GREEK DAIRY SINCE 1927 - Starší národní ústní certifikační ochranné známky ΧΑΛΛΟΥΜΙ HALLOUMI - Zlý úmysl - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Relativní důvod neplatnosti - Článek 53 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 60 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení 2017/1001]“)

(2021/C 310/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kyperská republika (zástupci: S. Malynicz QC, S. Baran, Barrister a V. Marsland, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Filotas Bellas & Yios AE (Alexandreia Imathias, Řecko)

Předmět věci

Žaloby podané proti rozhodnutím čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. února 2019 (věc R 2298/2017-4) a ze dne 9. dubna 2019 (věc R 2297/2017-4) týkajícím se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Kyperskou republikou a společností Filotas Bellas & Yios.

Výrok

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Kyperská republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

---

(1)  Úř. věst. C 213, 24.6.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Lucaccioni v. Komise

(Věc T-316/19) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Sociální zabezpečení - Článek 73 služebního řádu - Společná pravidla k systému pojištění pro případ nemoci z povolání nebo úrazu - Nemoc z povolání - Článek 9 - Žádost o úhradu léčebných výloh - Článek 23 - Konzultace jiného lékaře - Odmítnutí předložení věci lékařské komisi na základě článku 22 - Nepoužití čl. 22 odst. 1 druhého pododstavce per analogiam - Pravidlo shody mezi žalobou a stížností - Časová působnost právního předpisu“)

(2021/C 310/23)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Arnaldo Lucaccioni (San Benedetto del Tronto, Itálie) (zástupce: E. Bonanni, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Bohr a L. Vernier, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 2. srpna 2018, kterým byly zamítnuty žádosti žalobce ze dne 23. března a 8. června 2018 o předložení věci lékařské komisi podle článku 22 společných pravidel k systému pojištění úředníků Evropských společenství pro případ nemoci z povolání nebo úrazu, a dále na náhradu újmy, která žalobci v důsledku tohoto rozhodnutí údajně vznikla

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Arnoldu Lucaccionimu se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 238, 15.7.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – CE v. Výbor regionů

(Věc T-355/19) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Článek 2 písm. c) pracovního řádu ostatních zaměstnanců - Smlouva na dobu neurčitou - Předčasné ukončení s výpovědní dobou - Článek 47 písm. c) bod i) pracovního řádu ostatních zaměstnanců - Narušení vztahu důvěry - Podmínky výpovědi - Zneužití řízení - Právo být vyslechnut - Zásada řádné správy - Právo se v řízení účinně bránit - Zjevně nesprávné posouzení“)

(2021/C 310/24)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: CE (zástupkyně: M. Casado García Hirschfeld, advokátka)

Žalovaný: Výbor regionů (zástupci: S. Bachotet a M. Esparrago Arzadun, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí ze dne 16. dubna 2019, kterým Výbor regionů ukončil pracovní smlouvu žalobkyně, a podpůrně dopisu ze dne 16. května 2019, kterým Výbor regionů prodloužil lhůtu, v níž si mohla žalobkyně vyzvednout své osobní věci a pracovat se svojí e-mailovou schránkou během výpovědní doby, a dále na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, která žalobkyni údajně vznikla v důsledku těchto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Výboru regionů ze dne 16. dubna 2019, kterým se ukončuje pracovní smlouva CE, se v rozsahu, v němž se týká zvláštních podmínek výpovědi, zrušuje.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení, včetně nákladů řízení souvisejících s řízením o předběžném opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 255, 29.7.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – PL v. Komise

(Věc T-586/19) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Hodnotící zpráva služebního postupu - Hodnocení za rok 2017 - Ustanovení posuzovatele - Článek 22a služebního řádu - Obecná právní ustanovení k článku 43 služebního řádu - Povinnost jednat s náležitou péčí - Přiměřená lhůta - Zásada nestrannosti - Článek 41 Listiny základních práv - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 26 služebního řádu - Právo na obhajobu“)

(2021/C 310/25)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: PL (zástupci: J. N. Louis a J. Van Rossum, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: I. Melo Sampaio a L. Vernier, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 12. října 2018, kterým se stanoví hodnotící zpráva služebního postupu žalobce za rok 2017.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá

2)	PL se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 363, 28.10.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Health Product Group v. EUIPO – Bioline Pharmaceutical (Enterosgel)

(Věc T-678/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Obrazová ochranná známka Enterosgel - Případ, kdy se nejedná o nedostatek dobré víry - Článek 51 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2021/C 310/26)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Health Product Group sp. z o.o. (Varšava, Polsko) (zástupci: M. Kondrat, M. Stępień a A. Przytuła, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: E. Markakis a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Bioline Pharmaceutical AG (Baar, Švýcarsko) (zástupci: T. Grucelski, H. Gajek a M. Furmańska, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. srpna 2019 (věc R 482/2018-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Health Product Group a Bioline Pharmaceutical.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá

2)	Společnosti Health Product Group sp. z o.o. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 399, 25.11.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – RA v. Účetní dvůr

(Věc T-867/19) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Povyšovací řízení 2016 - Rozhodnutí nepovýšit žalobce do platové třídy AD 11 - Neexistence hodnotící zprávy - Srovnání zásluh - Výkon rozsudku Tribunálu - Přijetí nového rozhodnutí o nepovýšení - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 45 služebního řádu - Zjevně nesprávné posouzení“)

(2021/C 310/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: RA (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Žalovaný: Evropský účetní dvůr (zástupci: C. Lesauvage a A. M. Feipel Cosciug, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a znějící jednak na zrušení rozhodnutí ze dne 27. února 2019, kterým Účetní dvůr rozhodl nepovýšit žalobce do platové třídy AD 11 a jednak na náhradu škody, kterou žalobce údajně utrpěl z důvodu tohoto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	RA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 68, 2.3.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Davide Groppi v. EUIPO – Viabizzuno (Stolní lampa)

(Věc T-187/20) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující stolní lampu - Starší (průmyslový) vzor Společenství - Důvod neplatnosti - Nedostatek individuální povahy - Článek 6 nařízení (ES) č. 6/2002“)

(2021/C 310/28)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Davide Groppi Srl (Plaisance, Itálie) (zástupci: F. Boscariol de Roberto, D. Capra a V. Malerba, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Viabizzuno Srl (Bentivoglio, Itálie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. ledna 2020 (věc R 126/2019-3), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Viabizzuno a Davide Groppi.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Davide Groppi Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 191, 8.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Chanel v. EUIPO – Innovative Cosmetic Concepts (INCOCO)

(Věc T-196/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Slovní ochranná známka INCOCO - Starší národní slovní ochranné známky COCO - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2021/C 310/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Chanel (Neuilly sur Seine, Francie) (zástupce: J. Passa, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: S. Pétrequin, J. Crespo Carrillo a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Innovative Cosmetic Concepts LLC (Clifton, New Jersey, Spojené státy) (zástupci: I. Temiño Ceniceros, J. Oria Sousa-Montes a P. Revuelta Martos, advokáti)

Předmět

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. ledna 2020 (věc R 194/2019-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Chanel a Innovative Cosmetic Concepts.

Výrok

1)	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 16. května 2020 (věc R 194/2019-1) se zrušuje

2)	EUIPO a společnosti Innovative Cosmetic Concepts LLC se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 201, 15.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Fidia farmaceutici v. EUIPO – Ioulia and Irene Tseti Pharmaceutical Laboratories (HYAL)

(Věc T-215/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie HYAL - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001] - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] - Právo být vyslechnut - Zásada kontradiktornosti - Povinnost uvést odůvodnění - Řádná správa a rovné zacházení - Článek 165 odst. 1 nařízení 2017/1001“)

(2021/C 310/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fidia farmaceutici SpA (Abano Terme, Itálie) (zástupci: R. Kunz- Hallstein a H. P. Kunz-Hallstein, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: E. Sliwinska, V. Ruzek a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Ioulia and Irene Tseti Pharmaceutical Laboratories SA (Atény, Řecko) (zástupci: C. Chrysanthis, P.-V. Chardalia a A. Vasilogamvrou, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. ledna 2020 (věc R 613/2019-5) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Ioulia and Irene Tseti Pharmaceutical Laboratories a Fidia farmaceutici.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá

2)	Společnosti Fidia farmaceutici SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 201, 15.6.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Smiley Miley v. EUIPO – Cyrus Trademarks (MILEY CYRUS)

(Věc T-368/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie MILEY CYRUS - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie CYRUS - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2021/C 310/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Smiley Miley, Inc. (Nashville, Tennessee, Spojené státy) (zástupce: J. B. Devaureix, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: V. Ruzek, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Cyrus Trademarks Ltd (Road Town, Britské Panenské ostrovy)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. dubna 2020 (věc R 2520/2018-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Cyrus Trademarks a Smiley Miley.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 2. dubna 2020 (věc R 2520/2018-4) se zrušuje.

2)	EUIPO se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 255, 3.8.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – KT v. EIB

(Věc T-415/20) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci EIB - Disciplinární řízení - Propuštění ze závažného důvodu - Právo na obhajobu - Výslech svědků - Přenesení pravomoci - Příprava napadeného rozhodnutí - Přiměřená lhůta - Nestrannost - Ochrana osobních údajů - Přiměřenost“)

(2021/C 310/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: KT (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Žalovaná: Evropská investiční banka (zástupci: K. Carr a M. Loizou, zmocněnci, ve spolupráci s A. Duron, advokátkou)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU a článku 50a statutu Soudního dvora Evropské unie znějící na zrušení rozhodnutí EIB ze dne 24. března 2020, kterým byla žalobkyni uložena disciplinární sankce spočívající v propuštění ze závažného důvodu bez výpovědní doby, ale s odchodným.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	KT ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou investiční bankou (EIB).

---

(1)  Úř. věst. C 297, 7.9.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Magnetec v. EUIPO (CoolTUBE)

(Věc T-481/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie CoolTUBE - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Rozlišovací způsobilost - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2021/C 310/33)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Magnetec – Gesellschaft für Magnettechnologie mbH (Langenselbold, Německo) (zástupci: M. Kloth, R. Briske a D. Habel, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: A. Söder, zmocněnkyně)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. května 2020 (věc R 1755/2019-1) týkajícímu se přihlášky slovního označení CoolTUBE k zápisu jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 15. května 2020 (věc R 1755/2019-1) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Magnetec – Gesellschaft für Magnettechnologie mbH, včetně nutných výdajů vynaložených v souvislosti s odvolacím řízením před odvolacím senátem.

---

(1)  Úř. věst. C 304, 14.9.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Rezon v. EUIPO (imot.bg)

(Věc T-487/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie imot.bg - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001 - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 94 odst. 1 první věta nařízení 2017/1001 - Částečně potvrzující rozhodnutí“)

(2021/C 310/34)

Jednací jazyk: bulharština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rezon OOD (Sofie, Bulharsko) (zástupkyně: M. Yordanova Harizanova, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Folliard Monguiral a P. Angelova Georgieva, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. června 2020 (věc R 2270/2019-1) týkajícímu se přihlášky obrazového označení imot.bg jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá

2)	Společnosti Rezon OOD se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 329, 5.10.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. června 2021 – Shindler a další v. Rada

(Věc T-198/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Dohoda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii - Rozhodnutí Rady o uzavření dohody o vystoupení - Státní příslušníci Spojeného království - Ztráta občanství Unie - Nedostatek osobního dotčení - Akt, který není nařizovacím aktem - Nepřípustnost“)

(2021/C 310/35)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Harry Shindler (Porto d’Ascoli, Itálie) a dalších 9 žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze usnesení (zástupce: J. Fouchet, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer, R. Meyer a J. Ciantar, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na úplné nebo částečné zrušení Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 2020, L 29, s. 7) a dále rozhodnutí Rady (EU) 2020/135 ze dne 30. ledna 2020 o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 2020, L 29, s. 1).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	O návrhu Evropské komise a British in Europe na vstup vedlejších účastníků do řízení již není namístě rozhodnout.

3)	Harry Shindler a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze, ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie s výjimkou nákladů řízení souvisejících s návrhy na vstup vedlejších účastníků do řízení.

4)	H. Shindler a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze, Rada, Komise a British in Europe ponesou vlastní náklady řízení souvisejících s návrhy na vstup vedlejších účastníků do řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 201, 15.6.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. června 2021 – Price v. Rada

(Věc T-231/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Dohoda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii - Rozhodnutí Rady o uzavření dohody o vystoupení - Státní příslušníci Spojeného království - Ztráta občanství Unie - Nedostatek osobního dotčení - Akt, který není nařizovacím aktem - Nepřípustnost“)

(2021/C 310/36)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: David Price (Le Dorat, Francie) (zástupce: J. Fouchet, avocat)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer, R. Meyer a M. M. Joséphidès, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na částečné zrušení Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 2020, L 29, s. 7) a rozhodnutí Rady (EU) 2020/135 ze dne 30. listopadu 2020 o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 2020, L 29, s. 1).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	O návrhu Evropské komise na vstup do řízení jako vedlejší účastnice již není třeba rozhodovat.

3)	David Price ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie, včetně nákladů řízení o předběžném opatření, s výjimkou nákladů řízení souvisejících s návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení

4)	David Price, Rada a Komise ponesou vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup do řízení jako vedlejší účastník.

---

(1)  Úř. věst. C 209, 22.6.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. června 2021 – Silver a další v. Rada

(Věc T-252/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Dohoda o vystoupení Spojeného království z Unie a z Euratomu - Rozhodnutí Rady o uzavření dohody o vystoupení - Státní příslušníci Spojeného království - Ztráta občanství Unie - Nedostatek osobního dotčení - Akt, který není nařizovacím aktem - Nepřípustnost“)

(2021/C 310/37)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Joshua Silver (Bicester, Spojené království) a dalších 6 žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze usnesení (zástupci: P. Tridimas, barrister, D. Harrison a A. von Westernhagen, solicitors)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer, R. Meyer a J. Ciantar, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na částečné zrušení rozhodnutí Rady (EU) 2020/135 ze dne 30. ledna 2020 o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 2020, L 29, s. 1).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	O návrzích Evropské komise, British in Europe, Plaid Cymru – The Party of Wales, European Democracy Lab, ECIT a European Alternatives Ltd na vstup do řízení v postavení vedlejších účastníků již není namístě rozhodnout.

3)	Joshua Silver a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze, ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie, s výjimkou nákladů souvisejících s návrhy na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

4)	Joshua Silver a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze, Rada, Komise, British in Europe, Plaid Cymru – The Party of Wales, European Democracy Lab, ECIT a European Alternatives Ltd ponesou každý své náklady řízení související s návrhy na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 215, 29.6.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Sony Interactive Entertainment Europe v. EUIPO – Huawei Technologies (GT8)

(Věc T-420/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie GT8 - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie GT - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 8 odst. 5 nařízení (EU) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001] - Relevantní veřejnost - Stupeň pozornosti - Zjevně opodstatněná žaloba“)

(2021/C 310/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sony Interactive Entertainment Europe Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: S. Malynicz, QC a M. Maier, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: H. O’Neill a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Huawei Technologies Co. Ltd (Šen-čen, Čína)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. dubna 2020 (věc R 1611/2019-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Sony Interactive Entertainment Europe a Huawei Technologies

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 24. dubna 2020 (věc R 1611/2019-4) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Sony Interactive Entertainment Europe Ltd.

---

(1)  Úř. věst. C 287, 31.8.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Sony Interactive Entertainment Europe v. EUIPO – Huawei Technologies (GT3)

(Věc T-421/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie GT3 - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie GT - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 8 odst. 5 nařízení (EU) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001] - Relevantní veřejnost - Stupeň pozornosti - Zjevně opodstatněná žaloba“)

(2021/C 310/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sony Interactive Entertainment Europe Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: S. Malynicz, QC a M. Maier, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: H. O’Neill a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Huawei Technologies Co. Ltd (Šen-čen, Čína)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. dubna 2020 (věc R 1609/2019-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Sony Interactive Entertainment Europe a Huawei Technologies

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 24. dubna 2020 (věc R 1609/2019-4) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Sony Interactive Entertainment Europe Ltd.

---

(1)  Úř. věst. C 287, 31.8.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Sony Interactive Entertainment Europe v. EUIPO – Huawei Technologies (GT5)

(Věc T-422/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie GT5 - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie GT - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 8 odst. 5 nařízení (EU) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001] - Relevantní veřejnost - Stupeň pozornosti - Zjevně opodstatněná žaloba“)

(2021/C 310/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sony Interactive Entertainment Europe Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: S. Malynicz, QC a M. Maier, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: H. O’Neill a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Huawei Technologies Co. Ltd (Šen-čen, Čína)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. dubna 2020 (věc R 1600/2019-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Sony Interactive Entertainment Europe a Huawei Technologies

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 24. dubna 2020 (věc R 1600/2019-4) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Sony Interactive Entertainment Europe Ltd.

---

(1)  Úř. věst. C 287, 31.8.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Sony Interactive Entertainment Europe v. EUIPO – Huawei Technologies (GT9)

(Věc T-423/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie GT9 - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie GT - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 8 odst. 5 nařízení (EU) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001] - Relevantní veřejnost - Stupeň pozornosti - Zjevně opodstatněná žaloba“)

(2021/C 310/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sony Interactive Entertainment Europe Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: S. Malynicz, QC a M. Maier, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: H. O’Neill a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Huawei Technologies Co. Ltd (Šen-čen, Čína)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. dubna 2020 (věc R 1610/2019-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Sony Interactive Entertainment Europe a Huawei Technologies

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 24. dubna 2020 (věc R 1610/2019-4) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Sony Interactive Entertainment Europe Ltd.

---

(1)  Úř. věst. C 287, 31.8.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. června 2021 – TrekStor v. EUIPO – Zagg (Ochranný obal na počítačový hardware)

(Věc T-512/20) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující ochranný obal na počítačový hardware - Důvod neplatnosti - Neoprávněné užití díla chráněného autorským právem podle právních předpisů členského státu - Článek 25 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 6/2002 - Návrh na výslech svědků - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2021/C 310/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: TrekStor GmbH (Bensheim, Německo) (zástupci: O. Spieker, A. Schönfleisch a N. Willich, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Folliard Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Zagg Inc. (Midvale, Utah, Spojené státy) (zástupci: T. Schmitz a M. Breuer, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. června 2020 (věc R 294/2019-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi TrekStor a Zagg.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti TrekStor GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 378, 9.11.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 16. června 2021 – Sony Interactive Entertainment Europe v. EUIPO – Huawei Technologies (GT10)

(Věc T-558/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie GT10 - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie GT - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 8 odst. 5 nařízení (EU) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001] - Relevantní veřejnost - Míra pozornosti - Zjevně neopodstatněná žaloba“)

(2021/C 310/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sony Interactive Entertainment Europe Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: S. Malynicz, QC, a M. Maier, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: H. O’Neill a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Huawei Technologies Co. Ltd (Šen-čen, Čína)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. července 2020 (věc R 2554/2019-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Sony Interactive Entertainment Europe a Huawei Technologies

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 8. července 2020 (věc R 2554/2019-4) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Sony Interactive Entertainment Europe Ltd.

---

(1)  Úř. věst. C 371, 3.11.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. června 2021 – TrekStor v. EUIPO – Zagg (Ochranný obal na počítačový hardware)

(Věc T-564/20) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující ochranný obal na počítačový hardware - Důvod neplatnosti - Neoprávněné užití díla chráněného autorským právem podle právních předpisů členského státu - Článek 25 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 6/2002 - Návrh na výslech svědků - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2021/C 310/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: TrekStor GmbH (Bensheim, Německo) (zástupci: O. Spieker, A. Schönfleisch a N. Willich, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Folliard Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Zagg Inc. (Midvale, Utah, Spojené státy) (zástupci: T. Schmitz a M. Breuer, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 17. června 2020 (věc R 296/2019-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi TrekStor a Zagg.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti TrekStor GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 378, 9.11.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. června 2021 – TrekStor v. EUIPO – Zagg (Ochranný obal na počítačový hardware)

(Věc T-565/20) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující ochranný obal na počítačový hardware - Důvod neplatnosti - Neoprávněné užití díla chráněného autorským právem podle právních předpisů členského státu - Článek 25 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 6/2002 - Návrh na výslech svědků - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2021/C 310/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: TrekStor GmbH (Bensheim, Německo) (zástupci: O. Spieker, A. Schönfleisch a N. Willich, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Folliard Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Zagg Inc. (Midvale, Utah, Spojené státy) (zástupci: T. Schmitz a M. Breuer, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 17. června 2020 (věc R 297/2019-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi TrekStor a Zagg.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti TrekStor GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 378, 9.11.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. června 2021 – One Voice v. ECHA

(Věc T-663/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost - REACH - Látka homosalát - Výlučné použití pro výrobu kosmetických přípravků - Kontrola souladu žádostí o registraci - Článek 41 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 - Lhůta k podání žaloby - Článek 21 odst. 5 nařízení (ES) č. 771/2008 - Článek 59 jednacího řádu - Nepřípustnost“)

(2021/C 310/46)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: One Voice (Štrasburk, Francie) (zástupkyně: A. Ghersi, advokátka)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (zástupci: W. Broere a L. Bolzonello, zmocněnci, ve spolupráci s S. Raesem, advokátem)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí odvolacího senátu ECHA A-009-2018 ze dne 18. srpna 2020, týkajícího se kontroly souladu registrační dokumentace pro homosalát.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	One Voice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 9, 11.1.2021.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. června 2021 – One Voice v. ECHA

(Věc T-664/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost - REACH - Látka 2-ethylhexyl-salicylát - Výlučné použití pro výrobu kosmetických přípravků - Kontrola souladu žádostí o registraci - Článek 41 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 - Lhůta k podání žaloby - Článek 21 odst. 5 nařízení (ES) č. 771/2008 - Článek 59 jednacího řádu - Nepřípustnost“)

(2021/C 310/47)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: One Voice (Štrasburk, Francie) (zástupkyně: A. Ghersi, advokátka)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (zástupci: W. Broere a L. Bolzonello, zmocněnci, ve spolupráci s S. Raesem, advokátem)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí odvolacího senátu ECHA A-010-2018 ze dne 18. srpna 2020, týkajícího se kontroly souladu registrační dokumentace pro 2-ethylhexyl-salicylát.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Společnosti One Voice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 9, 11.1.2021.

Žaloba podaná dne 2. června 2021 – SY v. Komise

(Věc T-312/21)

(2021/C 310/48)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: SY (zástupce: T. Walberer, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

1. zrušil rezervní seznam ve výběrovém řízení EPSO/AD/374/19-1, rozhodnutí o zaměstnání uchazečů zapsaných do rezervního seznamu, rozhodnutí výběrové komise ze dne 21. dubna 2021 a 14. ledna 2021, jimiž bylo rozhodnuto o nezapsání žalobce do rezervního seznamu v oblasti práva hospodářské soutěže, „dodatek“ k oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/374/19-1 ze dne 5. listopadu 2020 a pozvánku pro žalobce ze dne 20. listopadu 2020,

—

podpůrně k bodu 1: zrušil rozhodnutí výběrové komise ze dne 21. dubna 2021 a 14. ledna 2021 týkající se žalobce a uložil v rozsudku žalované nezbytné konkrétní povinnosti vedoucí k obnovení postavení žalobce, ve kterém se nacházel před tím, než došlo k porušení právních předpisů, jež žalované umožní zapsat žalobce přímo resp. po opětovném posouzení jeho podaných výkonů do rezervního seznamu, zrušil „dodatek“ k oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/374/19-1 ze dne 5. listopadu 2020 a pozvánku pro žalobce ze dne 20. listopadu 2020,

—	určil, že žalovaná porušila článek 265 SFEU tím, že na základě stížnosti žalobce ze dne 17. května 2021 nevydala jemu určené rozhodnutí,

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení a výdajů souvisejících s řízením.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že dodatečná změna výběrového řízení se zpětným účinkem je vzhledem k neexistenci právního základu a z důvodu protichůdných práv, jakož i z důvodu porušení požadavku právní jasnosti, povinnosti uvést odůvodnění a práv na účast protiprávní.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že došlo k porušení zákazu diskriminace ve vztahu k předchozímu onemocnění žalobce, neboť žalovaná nepřijala zvláštní opatření nezbytná pro žalobce k absolvování testů.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že žalobce byl z důvodu zpoždění ve srovnání s dalšími účastníky v ryze elektronickém hodnotícím centru diskriminován.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že žalobce byl ve srovnání se zaměstnanci žalované diskriminován.

Žaloba podaná dne 8. června 2021 – Castel Frères v. EUIPO – Shanghai Panati (Znázornění čínských znaků)

(Věc T-323/21)

(2021/C 310/49)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Castel Frères (Blanquefort, Francie) (zástupce: T. de Haan, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Shanghai Panati Co. (Šanghaj, Čína)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie (Znázornění čínských znaků) – Ochranná známka Evropské unie č. 6 785 109

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. března 2021, ve věci R 753/2020-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a vedlejší účastnici řízení náhradu nákladů řízení, a to včetně nákladů, které žalobkyně vynaložila v řízení před pátým odvolacím senátem Úřadu.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 58 odst. 1 písm. a) a čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 11. června 2021 – Wizz Air Hungary v. Komise

(Věc T-332/21)

(2021/C 310/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.) (Budapešť, Maďarsko) (zástupci: E. Vahida, S. Rating a I. G. Metaxas Maranghidis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí žalované ze dne 2. října 2020 o státní podpoře SA.56810 (2020/N) – Rumunsko – COVID-19: Podpora společnosti TAROM (1) a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná nesprávně použila čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU a dopustila se zjevně nesprávného posouzení při hodnocení přiměřenosti podpory ve vztahu k újmě způsobené krizí COVID-19.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná porušila konkrétní ustanovení SFEU a obecné zásady evropského práva, které byly základem liberalizace letecké dopravy v EU od druhé poloviny osmdesátých let (to znamená zákaz diskriminace, volný pohyb služeb – uplatňovaný v letecké dopravě prostřednictvím nařízení (ES) č. 1008/2008 (2) – a svoboda usazování).

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná nezahájila formální vyšetřovací řízení navzdory závažným obtížím a porušila procesní práva žalobkyně.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná porušila svoji povinnost uvést odůvodnění.

---

(1)  Úř. věst. 2021, C 94, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. 2008, L 293, s. 3).

Žaloba podaná dne 14. června 2021 – Ryanair v. Komise

(Věc T-333/21)

(2021/C 310/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ryanair DAC (Swords, Irsko) (zástupci: F. C. Laprévote, E. Vahida, V. Blanc, S. Rating a I. G. Metaxas Maranghidis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí žalované ze dne 29. prosince 2020 o státní podpoře Aid SA.59188 (2020/NN) – Itálie – Alitalia COVID-19 odškodnění II (1) a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná zneužila své pravomoci a nesprávně použila čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, když prioritizovala hodnocení podpory a zastavila své vyšetřování protiprávní záchranné podpory poskytnuté společnosti Alitalia v letech 2017 a 2019.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná nesprávně použila čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU a dopustila se zjevně nesprávného posouzení při hodnocení přiměřenosti podpory ve vztahu k újmě způsobené krizí COVID-19.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná porušila konkrétní ustanovení SFEU a obecné zásady evropského práva, které byly základem liberalizace letecké dopravy v EU od druhé poloviny osmdesátých let (to znamená zákaz diskriminace, volný pohyb služeb – uplatňovaný v letecké dopravě prostřednictvím nařízení (ES) č. 1008/2008 (2) – a svoboda usazování).

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná nezahájila formální vyšetřovací řízení navzdory závažným obtížím a porušila procesní práva žalobkyně.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná porušila svoji povinnost uvést odůvodnění.

---

(1)  Úř. věst. 2021 C 134, s. 2.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. 2008, L 293, s. 3).

Žaloba podaná dne 15. června 2021 – PJ v. EIT

(Věc T-335/21)

(2021/C 310/52)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: PJ (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaný: Evropský inovační a technologický institut

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí výkonného ředitele ze dne 13. října 2020, kterým jí byl odepřen výkon práce na dálku z místa původu;

—	pro případ potřeby zrušil rozhodnutí výkonného ředitele ze dne 9. března 2021 o zamítnutí stížnosti žalobkyně podané dne 10. listopadu 2020;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně osm žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti nestrannosti, objektivity a neutrality orgánu oprávněného uzavírat pracovní smlouvy a z přijetí interních pravidel nepříslušným orgánem.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z nedostatku odůvodnění.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení interních pravidel a z jejich svévolného a nelogického výkladu, jakož i z nedostatku předvídatelnosti a právní jistoty.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti jednat s náležitou péčí, z nezohlednění zájmů orgánu i žalobkyně a z nepřiměřenosti rozhodnutí z hlediska skutečného zájmu orgánu.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z porušení práva na respektování soukromého a rodinného života zakotveného v článku 7 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a práva na zachování souladu mezi soukromým a pracovním životem zakotveného v článku 33 Listiny.

7.	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení účinného práva na zaměstnání a na spravedlivé pracovní podmínky.

8.	Osmý žalobní důvod vycházející z nezohlednění okolnosti vyšší moci.