13.7.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 280/1

OZNÁMENÍ KOMISE

Technické pokyny k prověřování udržitelnosti pro účely Fondu InvestEU

(2021/C 280/01)

PROHLÁŠENÍ O VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI:

Cílem tohoto oznámení je poskytnout technické pokyny k ověřování a prověřování udržitelnosti projektů, které získají podporu z Fondu InvestEU, v souladu s 13. bodem odůvodnění a čl. 8 odst. 5 a 6 nařízení o InvestEU.

Tento dokument vypracovala Komise s podporou iniciativy JASPERS a ve spolupráci s potenciálními prováděcími partnery. Z hlediska klimatického rozměru je v souladu s „Technickými pokyny k zajišťování odolnosti investic do infrastruktury vůči změně klimatu v programovém období 2021–2027“ (Technical guidance on the climate proofing of infrastructure in the period 2021-2027). V možné a relevantní míře zohledňuje také výsledky dvou studií. První z nich, „Dokument technické podpory pro prověřování environmentální udržitelnosti investic v rámci Programu InvestEU“ (Technical Support Document for Environmental Proofing of Investments under the InvestEU Programme), vypracovalo GŘ pro životní prostředí. Druhou studii, „Program InvestEU: Pokyny k prověřování sociální udržitelnosti investičních a finančních operací“ (Guidance on social sustainability proofing of investment and financing operations), vypracovalo GŘ pro zaměstnanost.

Pokyny k prověřování udržitelnosti by měli používat prováděcí partneři, finanční zprostředkovatelé a předkladatelé projektů / koneční příjemci, kteří se podílejí na provádění Fondu InvestEU. Pokyny k prověřování udržitelnosti by mohly být relevantní i pro jiné programy.

V případě potřeby mohou být pokyny aktualizovány podle zkušeností získaných při provádění příslušných právních předpisů EU. Pokyny mohou být doplněny mezinárodními, vnitrostátními nebo odvětvovými pokyny či směrnicemi.

OBSAH

ÚVOD

1.1

Oblast působnosti

1.2

Dodržování právních předpisů

1.3

Prahové hodnoty

1.4

Pokyny k prověřování udržitelnosti a kritéria taxonomie EU

1.5

Hodnocení v polovině období a přezkum těchto pokynů

PROVĚŘOVÁNÍ UDRŽITELNOSTI U PŘÍMÝCH FINANČNÍCH OPERACÍ

2.1

Obecné zásady a celková koncepce prověřování

2.2

Klimatický rozměr

2.2.1

Úvod

2.2.2

Obecný přístup k prověřování klimatické udržitelnosti

2.2.3

Dodržování právních předpisů

2.2.4

Klimatická odolnost

2.2.5

Klimatická neutralita a zmírňování změny klimatu

2.2.6

Podávání zpráv a monitorování

2.3

Environmentální rozměr

2.3.1

Obecný přístup k prověřování environmentální udržitelnosti

2.3.2

Dodržování právních předpisů

2.3.3

Ověřování environmentálního rozměru pro účely InvestEU

2.3.4

Prověřování: zmírňování, vyčíslení a peněžní vyjádření

2.3.5

Pozitivní program

2.3.6

Podávání zpráv a monitorování

2.4

Sociální rozměr

2.4.1

Obecný přístup k prověřování sociální udržitelnosti

2.4.2

Rámec pro dodržování právních předpisů s ohledem na sociální rozměr

2.4.3

Ověřování sociální udržitelnosti operací

2.4.4

Kategorizace sociálního rizika

2.4.5

Prověřování sociální udržitelnosti

2.4.6

Pozitivní program

2.4.7

Podávání zpráv a monitorování

2.5

Horizontální ustanovení pro všechny tři rozměry

2.5.1

Kapacita předkladatele projektu

2.5.2

Smluvní ujednání

2.6

Ekonomické hodnocení operací

2.6.1

Formy ekonomického hodnocení

2.6.2

Stávající postupy ekonomického hodnocení

2.6.3

Doporučení pro InvestEU

2.7

Podnikové finance pro obecné účely

PŘÍSTUP K PROVĚŘOVÁNÍ UDRŽITELNOSTI U NEPŘÍMÝCH FINANČNÍCH OPERACÍ

3.1

Obecné požadavky na prověřování

3.2

Druhy financování

3.2.1

Infrastrukturní fondy

3.2.2

Jiné než infrastrukturní kapitálové nebo dluhové fondy

3.2.3

Zprostředkované úvěrové linky nebo jiné dluhové produkty zaměřující se na malé a střední podniky, malé společnosti se střední tržní kapitalizací a jiné způsobilé subjekty

ÚLOHY, POVINNOSTI A PROCES INVESTEU

4.1

Úlohy a povinnosti

4.1.1

Úloha a povinnosti předkladatele projektu / konečného příjemce

4.1.2

Úloha a povinnosti prováděcího partnera

4.1.3

Úloha finančního zprostředkovatele

4.1.4

Úloha investičního výboru

4.1.5

Úloha Komise

4.1.6

Příslušné veřejn orgány

4.2

Postup v rámci InvestEU

4.2.1

Kontrola z hlediska politiky

4.2.2

Formulář žádosti o záruku

4.2.3

Srovnávací přehled

4.2.4

Podávání zpráv Komisi

Příloha 1 –

Seznam právních požadavků

Příloha 2 –

Informace, které je třeba poskytnout investičnímu výboru Fondu InvestEU (kapitola 2)

Příloha 3 –

Kontrolní seznamy, které mají prováděcí partneři použít k prověření udržitelnosti každého rozměru

Příloha 4 –

Ostatní zdroje a pokyny, které lze zohlednit pro účely prověřování udržitelnosti v rámci Programu InvestEU

108

Příloha 5 –

Slovníček pojmů

111

Příloha 6 –

Doplňkové pokyny ke zprostředkovanému financování (kapitola 3)

114

1. ÚVOD

Nařízení o InvestEU (1) zavádí udržitelnost finančních a investičních operací jako důležitý prvek rozhodovacího procesu při schvalování použití záruky EU. Pro účely tohoto dokumentu se udržitelností (2) rozumějí tři rozměry vymezené v čl. 8 odst. 5 nařízení o InvestEU: klimatický, environmentální a sociální.

Aby bylo zajištěno, že finanční a investiční operace, které získají podporu z Fondu InvestEU, jsou v souladu s obecnějšími závazky EU týkajícími se udržitelnosti nebo k nim přispívají, vyžaduje nařízení o InvestEU, aby se u nich předem provedlo prověření udržitelnosti, jehož prostřednictvím by byly zjištěny a řešeny případné významné dopady (negativní i pozitivní) daných operací na tři výše uvedené rozměry.

Účelem těchto pokynů je pomoci prováděcím partnerům, finančním zprostředkovatelům a předkladatelům projektu / konečným příjemcům splnit požadavky nařízení o InvestEU na prověřování udržitelnosti. Ačkoli byly tyto pokyny vypracovány konkrétně pro Fond InvestEU, může je v širším kontextu využít jakákoli strana (např. předkladatel projektu, finanční instituce nebo orgán veřejné správy), která při své činnosti chce vzít v úvahu aspekty udržitelnosti. Pokyny byly vypracovány ve spolupráci s potenciálními prováděcími partnery.

Pokyny se řídí zásadami proporcionality, transparentnosti a předcházení nepřiměřené administrativní zátěži. Navrhované přístupy ke klimatickému, environmentálnímu a sociálnímu rozměru zohledňují stávající postupy a zvláštní potřeby v uvedených oblastech.

Dokument je strukturován takto:

—	Kapitola 1 stanoví obecný právní rámec a objasňuje některé pojmy použité v pokynech.

—	Kapitola 2 vysvětluje přístup k prověřování udržitelnosti přímo financovaných operací. Obsahuje: i) podrobné pokyny k provádění analýzy pro každý ze tří rozměrů udržitelnosti a ii) doporučení, jak zahrnout výsledky těchto analýz do ekonomického hodnocení projektu.

—	Kapitola 3 obsahuje pokyny k aspektům prověřování udržitelnosti u nepřímo financovaných transakcí. Pokyny se týkají různých typů financování a požadavky, které platí, zohledňují specifika jednotlivých typů.

—	Kapitola 4 popisuje úlohy a povinnosti jednotlivých dotčených aktérů a obsahuje rovněž informace o tom, jak lze prověřování udržitelnosti sladit s celkovými procesy InvestEU.

—	Přílohy obsahují kontrolní seznamy, které mohou prováděcím partnerům a předkladatelům projektů pomoci při prověřování udržitelnosti, a také přehled dalších dostupných zdrojů.

1.1 Oblast působnosti

Aspekty udržitelnosti by měly být ověřeny u finančních a investičních operací, které spadají do všech oblastí Fondu InvestEU. Nicméně pro zajištění proporcionality a snížení nepřiměřené administrativní zátěže bude nezbytné mezi operacemi a oblastmi určitým způsobem rozlišovat. Příslušné požadavky na prověřování udržitelnosti jsou stanoveny v čl. 8 odst. 5 a 6 nařízení o InvestEU.

Podle čl. 8 odst. 5 nařízení o InvestEU musejí být finanční a investiční operace (dále jen „operace“), které překračují určitou prahovou hodnotu (vymezenou v těchto pokynech v kapitole 1.3) a pro něž se žádá o podporu z InvestEU, pro účely InvestEU nejprve ověřeny (3). Ověření má prováděcím partnerům pomoci určit, zda dané operace mají, nebo nemají environmentální, klimatický či sociální dopad (negativní a pozitivní).

Pokud prováděcí partner po ověření pro účely InvestEU dospěje k závěru, že operace má významný dopad na některý ze tří rozměrů, musí být prověřena její udržitelnost. Rozsah prověřování bude záviset na výsledku ověření pro InvestEU a může se týkat jednoho či více rozměrů. Cílem prověření bude minimalizovat nepříznivé dopady operace a maximalizovat její přínosy pro kterýkoli ze tří rozměrů.

Pro účely těchto pokynů se projektem rozumí investice do hmotného majetku a/nebo do činností s jasně vymezeným rozsahem a cíli, jako jsou: i) infrastruktura; ii) nákup vybavení, strojů nebo jiné kapitálové výdaje; iii) rozvoj technologií; iv) specifické výzkumné, digitální a/nebo inovační činnosti, v) renovace pro zvýšení energetické účinnosti. V tomto případě bude předmětem ověření a prověření projekt a jeho dopady.

U financování s obecnými účely (např. podnikové financování pro obecné účely) nebo u přímých kapitálových investic se bude posuzovat: i) obecný přístup konečného příjemce k začlenění aspektů udržitelnosti do jeho procesů a ii) schopnost konečného příjemce řešit související aspekty a dopady vyplývající z jeho činností.

1.2 Dodržování právních předpisů

Finanční a investiční operace podporované z Fondu InvestEU musí být bez ohledu na velikost a bez ohledu na to, zda se u nich provádí prověřování, či nikoli, v souladu s příslušnými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy. Musí tedy dodržovat platné environmentální, sociální a pracovněprávní povinnosti stanovené právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (4).

Prováděcí partner (nebo v případě nepřímého financování finanční zprostředkovatel) by měli zjistit, které právní požadavky (5) se na danou operaci vztahují, a měli by ověřit (6) soulad s právními a správními předpisy v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti.

Prověření udržitelnosti provedené pro účely nařízení o InvestEU nenahrazuje ověření souladu s právními požadavky, které je vyžadováno podle unijních a vnitrostátních právních předpisů. Posouzení provedená podle unijních a vnitrostátních právních předpisů budou zdrojem potřebných vstupních údajů (tj. odhadů základních emisí, popisů pravděpodobných významných dopadů projektu, pozitivních účinků atd.), které pak budou tam, kde to bude relevantní, využity pro prověření. Při prověření se bude zjišťovat, zda existují zbytkové dopady. Pokud bude zjištěno, že existuje vysoké a/nebo střední riziko zbytkového dopadu, bude takový dopad vyčíslen a pokud možné peněžně vyjádřen. Prověření se pak bude zabývat veškerými zbytkovými dopady v ekonomickém hodnocení projektu i očekávanými přínosy vyplývajícími z pozitivních dopadů projektu. Právě v tom spočívá skutečná přidaná hodnota prověřování udržitelnosti nad rámec dodržování právních požadavků.

Spolunormotvůrci výslovně požadovali, aby v rámci Fondu InvestEU prováděcí partneři prověřovali udržitelnost investic. Jde tedy o to, že se „zvyšuje laťka“ a požaduje se více než jen pouhé dodržování stávajících předpisů. Spolunormotvůrci k této otázce poskytli pokyny v nařízení o InvestEU. Některé body odůvodnění například odkazují na evropský pilíř sociálních práv (7), Pařížskou dohodu (8), cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje (9) a zprávu o globálních rizicích z roku 2018 (10). V čl. 8 odst. 5 se uvádí, že projekty, které nejsou v souladu s cíly v oblasti klimatu, nejsou pro podporu z Fondu InvestEU způsobilé. Ustanovení čl. 8 odst. 6 nařízení o InvestEU mimoto odkazuje na vyhodnocení klimatické zranitelnosti a posouzení rizik v souvislosti s přizpůsobováním se změně klimatu a s odolností vůči změně klimatu, s náklady na emise skleníkových plynů, se zohledněním dopadů na hlavní složky přírodního kapitálu, se sociálním dopadem projektů a na identifikaci projektů, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu.

1.3 Prahové hodnoty

V souladu se zásadou proporcionality a podle požadavku čl. 8 odst. 5 nařízení o InvestEU jsou operace pod stanovenou prahovou hodnotou vyňaty z požadavku na provedení ověření a prověření z hlediska udržitelnosti. Tato prahová hodnota se vztahuje konkrétně na prověřování udržitelnosti pro účely InvestEU a v žádném případě nenahrazuje právní povinnosti navrhovatelů záměrů stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (11) o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „směrnice EIA“) nebo jinými platnými právními předpisy EU nebo vnitrostátními právními předpisy.

Na základě stávající praxe a zkušeností získaných při posuzování vlivů na životní prostředí a prověřování udržitelnosti projektů infrastruktury jsou prahové hodnoty, při jejichž nedosažení se prověření udržitelnosti nevyžaduje, stanoveny v dvou následujících bodech:

U přímých operací:

a.	U (investičních) projektů činí prahová hodnota na základě celkových investičních nákladů projektu 10 milionů EUR (12).

b.	U obecných podnikových financí / přímých kapitálových investic činí prahová hodnota na základě celkového financování poskytnutého prováděcím partnerem konečnému příjemci 10 milionů EUR.

ii)

U zprostředkovaných operací:

a.	U infrastrukturních fondů platí pro příslušné projekty stejná prahová hodnota jako pro přímé operace. Prahová hodnota na základě celkových investičních nákladů projektu činí 10 milionů EUR.

V případě financování malých a středních podniků, malých společností se střední tržní kapitalizací a jiných způsobilých podniků se ověření ani úplné prověření udržitelnosti nebude vyžadovat (13). Bude však stanovena zjednodušená forma prověření udržitelnosti a zvláštní záruky, aby byl zajištěn minimální soulad se závazky EU, aniž by byly malé hospodářské subjekty příliš zatíženy složitými požadavky. Koncepce prověřování udržitelnosti u zprostředkovaného financování je podrobně rozvedena v kapitole 3 těchto pokynů.

1.4 Pokyny k prověřování udržitelnosti a kritéria taxonomie EU (14)

Požadavek na prověřování udržitelnosti stanovený v nařízení o InvestEU má podporovat a odměňovat projekty, které mají pozitivní klimatické, environmentální a sociální dopady, a zároveň snižovat jejich negativní dopady. Prověřování udržitelnosti umožňuje: i) určit dopady projektu; ii) zavést zmírňující opatření k řešení těchto dopadů a iii) tam, kde je to možné, rozpoznat příležitosti ke zlepšení výkonnosti projektu z hlediska udržitelnosti.

Taxonomie EU umožňuje klasifikovat určité hospodářské činnosti jako environmentálně udržitelné (jedná se o činnosti, které významně přispívají k nejméně jednomu ze šesti environmentálních cílů (15) vymezených v nařízení o taxonomii a které významně nepoškozují žádný ze zbývajících pěti environmentálních cílů a dodržují minimální sociální záruky). Prověřování udržitelnosti může vzít tuto klasifikaci v úvahu a poté důkladněji (podrobněji) určit pozitivní a negativní dopady. Z tohoto důvodu budou technická screeningová kritéria taxonomie EU, včetně zásady „významně nepoškozovat“ (jakmile vstoupí v platnost), možným a příslušným způsobem využívána v celém procesu ověřování a prověřování

Je však třeba poznamenat, že pro Fond InvestEU je způsobilé širší spektrum investic než hospodářské činnosti zahrnuté do taxonomie EU. Fond InvestEU rovněž usiluje o vyvážený přístup k různým prioritám politik EU, z nichž některé nemusí mít zřetelný potenciál udržitelnosti, zatímco taxonomie EU je klasifikačním systémem vytvořeným pro vymezení činností, které významně přispívají v první řadě k cílům v oblasti životního prostředí.

Kritéria zásady „významně nepoškozovat“

Aby bylo zajištěno, že projekty významně nenarušují dosahování environmentálních cílů EU, je stejně jako u taxonomie EU výchozím bodem soulad s příslušnými právními předpisy EU v oblasti životního prostředí. Dále se vyžaduje dodržování příslušných vnitrostátních právních předpisů v oblasti životního prostředí a vyžadují se také povolení v oblasti životního prostředí potřebná pro výstavbu a provoz projektů, včetně těch, která jsou uvedena v kritériích zásady „významně nepoškozovat“ taxonomie EU. S přihlédnutím k ustanovením nařízení o InvestEU a těmto pokynům je dodržení právních předpisů podmínkou pro způsobilost jakékoli finanční nebo investiční operace pro podporu z InvestEU.

Ostatní kritéria zásady „významně nepoškozovat“, která neodkazují na právní předpisy v oblasti životního prostředí, by se měla použít, pokud jsou v platnosti, jako reference pro navrhování zmírňujících opatření nebo pro identifikaci projektů, které nejsou v souladu s dosahováním klimatických cílů, a to v možném rozsahu a s vynaložením maximálního úsilí, v případech, kdy se podle těchto pokynů vyžaduje prověření (u přímého i nepřímého financování, jak je podrobněji rozvedeno v kapitolách 2 a 3).

V praxi to bude vyžadovat tyto kroky:

1.	Prováděcí partner na základě ověření pro účely InvestEU rozhodne, zda je u určitých kritérií nebo u určitého rozměru nezbytné provést prověření

2.	Ověří, zda je daná činnost zahrnuta do taxonomie EU (16)

3.	Ověří, zda pro danou činnost existují kritéria zásady „významně nepoškozovat“

4.	V případě potřeby se kritéria zásady „významně nepoškozovat“použijí k navržení dalších zmírňujících opatření, a to na základě vynaložení nejvyššího úsilí.

Všechny finanční a investiční operace v rámci InvestEU (17), v případě přímého i nepřímého financování, by měly dodržovat čtyři níže uvedené podmínky, které vycházejí z kritérií zásady „významně nepoškozovat“ pro oblast zmírňování změny klimatu a z minimálních sociálních záruk, s jednoznačným cílem neměnit celková kritéria způsobilosti InvestEU, která jsou vymezena v nařízení o InvestEU a v investičních pokynech. Jedná se o tyto čtyři podmínky:

—	U projektů zahrnujících tyto činnosti: anaerobní digesci biologického odpadu; zachycování a využívání skládkového plynu by měl existovat plán monitorování úniku metanu v zařízení.

—	U projektů zahrnujících přepravu CO2 a trvalé podzemní geologické ukládání CO2 by měl existovat podrobný plán monitorování v souladu s ustanoveními směrnice 2009/31/ES (18) o zachycování a ukládání CO2 a směrnice (EU) 2018/410 (19) o systému EU pro obchodování s emisemi.

—

U projektů zahrnujících tyto činnosti: železniční nákladní dopravu, vnitrozemskou nákladní vodní dopravu, modernizaci vnitrozemské vodní osobní a nákladní dopravy, námořní a pobřežní nákladní dopravu, služby nákladní silniční dopravy by z InvestEU neměla být poskytnuta žádná podpora na financování plavidel, vozidel nebo kolejových vozidel speciálně určených (20) pro přepravu fosilních paliv (jako jsou kolejová vozidla pro těžbu uhlí nebo ropné tankery).

—

Soulad s minimálními sociálními zárukami, jak je stanoveno v článku 18 nařízení o taxonomii (21). Těmito minimálními zárukami není dotčeno uplatňování případných přísnějších požadavků týkajících se zdraví zaměstnanců a veřejného zdraví, bezpečnosti a sociální udržitelnosti stanovených v právních předpisech Unie.

Prováděcí partneři / finanční zprostředkovatelé by si měli od předkladatele projektu / konečného příjemce vyžádat v souvislosti s jeho operacemi především potvrzení o tom, že (22):

Předkladatel projektu / konečný příjemce zavedl účinná opatření odpovídající povaze a rozsahu operace a jejím potenciálním environmentálním a sociálním rizikům a dopadům, aby zajistil:

a.	dodržování sociálních práv, čímž se rozumí neporušování sociálních práv stanovených v právních předpisech EU a řešení veškerých rizik souvisejících s lidskými právy a veškerých nepříznivých dopadů na lidská práva, jež vznikají v důsledku operace;

b.	smysluplné zapojení zúčastněných stran (23) včetně vhodného mechanismu evidence a vyřizování stížností, je-li to relevantní a vyžadované příslušnými právními předpisy.

Jeho projektoví pracovníci (24):

a.	nejsou oběťmi nucené nebo otrocké práce a dětské práce;

b.	požívají rovného zacházení a rovných příležitostí (stejná odměna pro ženy a muže za práci stejné hodnoty);

c.	nejsou diskriminováni na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženství, politického názoru, národnostního nebo sociálního původu;

d.	mají svobodu sdružování (právo zakládat odbory a vstupovat do nich) a právo organizovat se (právo organizovat stávky) a

e.	mají právo kolektivně vyjednávat.

1.5 Hodnocení v polovině období a přezkum těchto pokynů

Podle článku 29 nařízení o InvestEU musí Komise do 30. září 2024 předložit Evropskému parlamentu a Radě nezávislou průběžnou hodnotící zprávu o Programu InvestEU. Zpráva musí vyhodnotit i to, jak bylo uplatňováno prověřování udržitelnosti. Na základě výsledků tohoto hodnocení, vývoje finančního trhu, zohlednění vstupu v platnost taxonomie EU (25) a aktualizované směrnice o vykazování nefinančních informací (26) mohou být požadavky popsané v těchto pokynech časem pozměněny (u přímého i nepřímého financování).

Proto se prováděcím partnerům i finančním zprostředkovatelům důrazně doporučuje, aby vzali v úvahu tento pravděpodobný vývoj, jelikož může ovlivnit budoucí operace.

2. PROVĚŘOVÁNÍ UDRŽITELNOSTI U PŘÍMÝCH FINANČNÍCH OPERACÍ

2.1 Obecné zásady a celková koncepce prověřování

Tato kapitola poskytuje prováděcím partnerům metodiky a nástroje, které potřebují pro ověřování pro účely InvestEU a prověřování navrhovaných přímých finančních a investičních operací s ohledem na tři rozměry udržitelnosti, jak se vyžaduje v čl. 8 odst. 5 nařízení o InvestEU (27). V čl. 8 odst. 6 jsou uvedeny další podrobnosti ohledně cíle pokynů, které musí umožnit:

v souvislosti s adaptací zajistit odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu na základě posouzení klimatické zranitelnosti a rizik, mimo jiné prostřednictvím příslušných adaptačních opatření, a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivních účinků opatření ke zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů;

b)	zohlednit celkový dopad projektů na hlavní složky přírodního kapitálu, konkrétně na ovzduší, vodu, půdu a biologickou rozmanitost;

c)	odhadovat sociální dopad projektů, včetně dopadu na rovnost žen a mužů, na sociální začleňování některých oblastí nebo populací a na hospodářský rozvoj oblastí a odvětví postižených strukturálními problémy, jako je například potřeba dekarbonizovat hospodářství;

d)	určit projekty, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu;

e)	poskytovat prováděcím partnerům pokyny pro účely prověřování podle odstavce 5.

Obrázek 1 zobrazuje navrhovaný postup pro prověřování udržitelnosti přímých finančních a investičních operací pro účely InvestEU. Zahrnuje tyto kroky:

—

Posouzení souladu s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy. Soulad je podmínkou pro financování všech operací. Posuzuje se soulad s právními požadavky stanovenými pro tři rozměry udržitelnosti (tedy klimatický, environmentální a sociální rozměr) a v případě potřeby lze posuzování provádět v průběhu celého procesu prověřování souběžně s procesem náležité péče, jako obecné pravidlo by posouzení mělo být dokončeno před podáním žádosti o záruku EU. Není-li to možné, měla by právní dokumentace obsahovat vhodné podmínky, které by zajistily, že projekt bude zcela v souladu s platnými právními předpisy.

—	Prověření pro účely Invest EU k určení potenciálních rizik a dopadů navrhovaných operací z hlediska tří výše uvedených rozměrů.

—	Podrobnější posouzení a prověření prvků představujících rizika pro jednotlivé rozměry, a to na základě zjištěných potenciálních rizik a dopadů, včetně určení zmírňujících opatření a vyhodnocení slučitelnosti s cíli v oblasti klimatu (28).

—	Vyvození závěru z prověření udržitelnosti a podání zprávy investičnímu výboru InvestEU jako podkladu pro rozhodování o žádosti o záruku EU.

Obrázek 1

Přehled postupu prověřování udržitelnosti

Všechny operace podpořené z InvestEU, bez ohledu na jejich velikost, musí být v souladu s platnými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy. Z tohoto důvodu se u všech operací bude vyžadovat posouzení a potvrzení dodržení právních předpisů.

Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, jsou stanoveny prahové hodnoty založené na celkové velikosti investiční operace, a je-li hodnota operace nižší než tyto prahové hodnoty, další ověření a prověření se nebude vyžadovat. Výjimku z tohoto pravidla představují projekty, u nichž musí být posouzeny vlivy na životní prostředí podle směrnice o EIA (projekty uvedené v příloze I nebo projekty vyžadující EIA podle ověření na základě přílohy II), u nichž se prověření environmentálního, sociálního a klimatického rozměru bude vyžadovat bez ohledu na celkové projektové náklady pro dopady, které budou identifikovány ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí, způsobem, který bude na tuto zprávu navazovat (29). Tento přístup je v souladu s požadavky nařízení o InvestEU.

U projektů, které nedosahují prahové hodnoty, se prováděcí partneři a předkladatelé projektů nicméně důrazně vyzývají, aby případ od případu posuzovali, zda konkrétní investiční operace: i) je potenciálně významně riziková z hlediska jednoho nebo několika rozměrů udržitelnosti a ii) bylo by u ní vhodné provést alespoň prověření popsané v následujících oddílech.

S cílem zvýšit využívání pozitivních programů se prováděcím partnerům důrazně doporučuje, aby ve spolupráci s předkladateli projektů / konečnými příjemci uvážili možnost zvýšení pozitivních dopadů projektů, které financují, tudíž zvýšení jejich celkové udržitelnosti. Byly vypracovány kontrolní seznamy, které mají pomoci najít příležitosti ke zvýšení pozitivních dopadů (viz příloha 3) a jejichž využití je dobrovolné.

V těchto pokynech se rovněž doporučuje provést posouzení pro tři rozměry integrovaným způsobem a věnovat bedlivou pozornost vazbám a součinnosti napříč rozměry (30).

U infrastrukturních projektů trvá poměrně dlouho, než proběhnou všechny právní postupy související s udělováním povolení a oprávnění. V případě projektů, u nichž prověření poukázalo na nutnost přijetí dodatečných opatření, avšak tyto projekty již získaly všechna potřebná oprávnění a povolení, se má za to, že v některých případech lze doporučit a provést pouze omezená dodatečná opatření (např. již nelze provést opatření, která mohla být provedena v dřívějších fázích cyklu vývoje projektu). Prováděcí partner a předkladatelé projektů se proto budou nacházet v situaci, kdy mohou navrhnout pouze taková dodatečná opatření, která lze u projektů v takto pokročilé fázi vývoje reálně provést. Tyto situace by měly být v dokumentaci, která má být předložena investičnímu výboru, konkrétně vyzdviženy a náležitě vysvětleny (zejména v případě, že byla doporučena a provedena dodatečná opatření).

Aby se zabránilo nedorozumění ohledně terminologie používané v celkovém kontextu Programu InvestEU (např. v investičních pokynech), navrhujeme používat v této kapitole pojem projekt tak, jak je vymezen v kapitole 1.1, odkazuje-li se na základní operace, které budou předmětem ověření a (případně) prověření pro účely InvestEU (31).

2.2 Klimatický rozměr

2.2.1 Úvod

Tento oddíl se týká metodiky, kterou je třeba používat při prověřování udržitelnosti přímého financování z InvestEU z hlediska klimatu.

Jak vyžaduje čl. 8 odst. 6 nařízení o InvestEU, tato metodika má prováděcím partnerům poskytnout zásady a nástroje s cílem: a) v souvislosti s adaptací zajistit odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu na základě posouzení klimatické zranitelnosti a rizik, mimo jiné prostřednictvím příslušných adaptačních opatření, a b) v souvislosti se zmírňováním posoudit konzistentnost s cíli a závazky EU v oblasti klimatu, zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů spojené s navrhovanými projekty a uvážit pozitivní účinky opatření ke zmírňování změny klimatu v analýze možností, ekonomickém hodnocení a/nebo analýze nákladů a přínosů.

Metodika předložená v těchto pokynech do značné míry odráží metodiku podrobně popsanou v oznámení Komise o technických pokynech k odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027 („Pokyny k odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“) (32). V důsledku toho metodika předložená v tomto dokumentu vychází z mezinárodně uznávaných metodik jak pro posouzení zranitelnosti a klimatických rizik, tak pro posuzování a zmírňování emisí skleníkových plynů.

Cílem této metodiky je určit: i) povahu a rozsah, v jakém změna klimatu a její dopady mohou daný projekt poškodit, aby bylo možné rozhodnout o přiměřených adaptačních opatřeních; a ii) jak může projekt přispět k celkovým cílům v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, včetně případů, kdy je projekt součástí soudržného plánovacího rámce (např. součástí integrovaného plánu rozvoje města) a souvisejícího investičního programu. Ačkoliv metodika byla vypracována pro projekty infrastruktury, lze doporučované přístupy a nástroje využít i mimo rámec toho, co se striktně považuje za infrastrukturu, pro vymezení rizik, jimž je projekt vystaven v souvislosti se změnou klimatu, nebo pro vyhodnocení emisí skleníkových plynů spojených s projektem s ohledem na cíle EU v oblasti klimatu.

Jak je popsáno v „Pokynech k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“, lze v případě přizpůsobování se změně klimatu při posuzování klimatických rizik projektů použít kromě přístupů, z nichž vychází tyto pokyny, i jiné aktuální a mezinárodně uznávané přístupy a/nebo metodické rámce (např. 5. hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)) (33), neboť se očekává, že uživateli umožní dospět k rovnocenným závěrům.

V případě zmírňování změny klimatu je hlavním referenčním dokumentem pro posuzování emisí skleníkových plynů metodika EIB pro měření uhlíkové stopy (34), jejíž použití je doporučeno v „Pokynech k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“. Alternativně lze použít mezinárodně schválené a zveřejněné metodiky měření uhlíkové stopy. Uplatnit lze i interní metodiky prováděcích partnerů, pokud jsou v souladu s rámcem mezinárodních finančních institucí pro harmonizovaný přístup k započítávání emisí skleníkových plynů (35).

Mělo by být výslovně uvedeno, která metodika byla použita. Vždy by měly být vykázány absolutní (hrubé) a relativní (čisté) emise spojené s projekty. Rozsah vykazování u projektu (tj. vykazování za celý projekt, nebo pouze za jeho část) a volba základního scénáře pro výpočet relativních emisí skleníkových plynů by měly být transparentní.

Pařížská dohoda (36) stanoví mezinárodně schválený cíl pro omezení globálního průměrného nárůstu teploty a globální cíl pro rozvoj odolný vůči změně klimatu nebo přizpůsobující se této změně. Přístup zaujatý v celé této kapitole má podpořit rozvoj investičních operací, které jsou v souladu s cíli Pařížské dohody a evropského právního rámce EU pro klima poté, co bude přijat.

2.2.2 Obecný přístup k prověřování klimatické udržitelnosti

Posilováním odolnosti vůči změně klimatu se rozumí proces, který do rozvoje stávajících aktiv a/nebo plánovaných investičních operací zahrnuje aspekty týkající se adaptace na změnu klimatu a zmírňování této změny. Obrázek 2 znázorňuje hlavní kroky při posilování odolnosti vůči změně klimatu.

Obrázek 2

Přehled procesu posilování odolnosti vůči změně klimatu

Zdroj:

Pokyny k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027.

Na obrázku jsou zobrazeny dva pilíře posilování odolnosti vůči změně klimatu. Pravý pilíř se zaměřuje na odolnost vůči změně klimatu a na adaptaci na tuto změnu. Levý pilíř se zaměřuje na klimatickou neutralitu a na zmírňování změny klimatu.

Každý pilíř je rozdělen do dvou fází. První fází je ověření, jež má na straně jedné určit význam potenciálních rizik souvisejících s klimatem pro předmětnou investici (za účelem adaptace) a na straně druhé posoudit soulad s klimatickými závazky EU a vyčíslit příslušné emise skleníkových plynů (za účelem zmírňování). Výsledek fáze ověřování rozhoduje o tom, zda je třeba provést druhou fázi v podobě dalšího podrobného posouzení.

V případě přímého financování se posuzování posilování odolnosti pro účely InvestEU týká jednotlivých projektů, které se nacházejí v různých fázích vývoje a zahrnují různé kategorie zúčastněných stran (veřejné nebo soukromé). Zohledňování problematiky klimatu při přípravě investice je však nepřetržitý proces, který by měl být začleněn pokud možno od počátku a poté ve všech fázích projektového cyklu (37) a v souvisejících procesech a analýzách.

„Pokyny k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“ poskytují více informací o procesu posilování odolnosti vůči změně klimatu v různých fázích projektového cyklu (38).

2.2.3 Dodržování právních předpisů

V souladu s body odůvodnění 8, 9 a 10 nařízení o InvestEU by projekty financované z InvestEU měly přispívat k dosažení klimatických cílů a závazků EU, včetně cíle EU týkajícího se dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a nových cílů Unie v oblasti klimatu, jichž má být dosaženo do roku 2030. Kromě toho čl. 8 odst. 5 stanoví, že projekty, které nejsou slučitelné s cíli v oblasti klimatu, nejsou pro podporu podle nařízení InvestEU způsobilé.

Problematika změny klimatu je také důležitou součástí při posuzování vlivů projektu na životní prostředí („EIA“) (viz následující kapitola 2.3 o posilování environmentální udržitelnosti). To platí pro oba pilíře posilování odolnosti vůči změně klimatu, tj. zmírňování změny klimatu i adaptaci na tuto změnu.

U dílčího souboru investičních operací, u nichž je třeba provést posouzení vlivů na životní prostředí (operace podle přílohy I nebo případně přílohy II) podle požadavků směrnice o EIA v platném znění, se závěr o posilování odolnosti vůči změně klimatu zohlední rovněž ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí. Posouzení vlivů na životní prostředí a jiná posouzení environmentálních dopadů by měla být obvykle naplánována a začleněna do životního cyklu projektu s náležitým přihlédnutím k procesu posilování odolnosti vůči změně klimatu.

Po kontrole dodržení právních předpisů se projekt v závislosti na celkových projektových nákladech investice přesune do fáze ověřování.

U operací, které nedosahují prahové hodnoty 10 milionů EUR a u nichž není nutné provést posouzení vlivů na životní prostředí (operace, které nevyžadující posouzení vlivů na životní prostředí podle přílohy II, nebo operace, které nespadají do oblasti působnosti směrnice o EIA), se posilování odolnosti vůči změně klimatu nevyžaduje. Na podporu pozitivního přístupu k řešení problematiky změny klimatu a k zvýšení povědomí o rizicích souvisejících s klimatem a s nimi spojených dopadech navrhované investice se však předkladatelé projektů a prováděcí partneři důrazně vybízejí, aby:

—

Zvážili provedení ověření klimatické odolnosti, které je popsáno v následujících oddílech, jehož prostřednictvím by vymezili potenciální rizika navrhovaného projektu (a souvisejících aktiv) spojená s klimatem. V případě potřeby by měli také naplánovat vhodná adaptační opatření a zahrnout je do projektu.

—

Pokud jde o posuzování uhlíkové stopy, prováděcí partneři a předkladatelé projektů by rovněž mohli toto posouzení provést u investičních projektů pod prahovou hodnotou 10 milionů EUR, zejména: a) pokud existují pochybnosti, že by navrhovaná investice mohla vést ke zvýšení/snížení emisí nad prahové hodnoty popsané v oddíle 2.2.5.1, a b) pokud je navrhovaný projekt součástí širšího investičního programu, u něhož bylo provedeno celkové posouzení emisí skleníkových plynů (39).

U operací přesahujících prahovou hodnotu 10 milionů EUR, bez ohledu na skutečnost, zda je u nich třeba posoudit vlivy na životní prostředí, či nikoli, pokračuje posuzování ověřením a případně prověřením pro účely InvestEU v souladu s pokyny pro klimatickou odolnost a klimatickou neutralitu, které jsou uvedeny v následujících oddílech.

2.2.4 Klimatická odolnost

2.2.4.1 Ověření klimatické odolnosti – adaptace na změnu klimatu

Jak je doporučeno v „Pokynech k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“, fáze ověření odolnosti vůči změně klimatu představuje první krok procesu prověřování a má u projektů navrhovaných pro podporu z InvestEU určit a posoudit stávající a budoucí potenciální rizika související se změnou klimatu.

Ověření je rozděleno do tří kroků takto:

Cílem posouzení zranitelnosti (40) je identifikovat podstatná ohrožení změnou klimatu (41) u daného konkrétního typu projektu v plánované lokalitě.

Zranitelnost projektu je stanovena jako kombinace dvou aspektů, jimiž jsou: i) obecná citlivost složek projektu vůči klimatickým hrozbám (citlivost) a ii) pravděpodobnost výskytu těchto hrozeb v místě projektu nyní i v budoucnosti (expozice). Tyto dva aspekty mohou být podrobně posouzeny zvlášť (jak je popsáno níže), nebo společně.

Cílem analýzy citlivosti je zjistit, kterým hrozbám souvisejícím s klimatem je daný typ investice ohrožen bez ohledu na lokalitu, v níž se nachází. Při analýze citlivosti je nutné projekt posoudit komplexně, posoudit tedy jeho jednotlivé složky i jeho fungování v rámci širší sítě nebo systému.

Každé téma a každou hrozbu související s klimatem je třeba ohodnotit stupni „vysoké“, „střední“ nebo „nízké“:

—	vysoká citlivost: klimatická hrozba může mít významný dopad na aktiva a procesy, vstupy, výstupy a dopravní spojení,

—	střední citlivost: klimatická hrozba může mít mírný dopad na aktiva a procesy, vstupy, výstupy a dopravní spojení,

—	nízká citlivost: klimatická hrozba nemá žádný (nebo žádný významný) dopad.

Obrázek 3

Analýza citlivosti na klimatické hrozby

Zdroj:

Pokyny k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027.

Cílem analýzy expozice je určit, čím je projekt ohrožen v plánované lokalitě bez ohledu na typ projektu. Analýzu expozice lze rozdělit na dvě části: i) expozice současnému klimatu a ii) expozice očekávanému budoucímu klimatu. K vyhodnocení stávající a minulé expozice klimatu by měly být použity dostupné historické a současné údaje pro příslušnou lokalitu. K pochopení budoucích změn úrovně expozice lze použít projekce vycházející z modelování klimatu (42). Zvláštní pozornost je třeba věnovat změnám v četnosti a intenzitě extrémních povětrnostních jevů.

Každou klimatickou hrozbu je třeba ohodnotit (jako „vysokou“, „střední“ nebo „nízkou“), a to s ohledem na stávající i budoucí expozici.

Obrázek 4

Analýza expozice

Zdroj:

Pokyny k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027.

Analýza zranitelnosti kombinuje výsledky analýzy citlivosti a analýzy expozice s cílem určit nejvýznamnější ohrožení navrhované investice (tedy „středního“ nebo „vysokého“ stupně).

Obrázek 5

Analýza zranitelnosti

Zdroj:

Pokyny k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027.

Pokud byla citlivost i expozice vyhodnocena jako „nízká“ nebo pokud kombinované posouzení zranitelnosti dospěje - s odůvodněním – k závěru, že všechna slabá místa jsou ohrožena málo nebo nevýznamně, není již pravděpodobně nutné rizika (související s klimatem) dále posuzovat. V těchto případech by zde mohl proces prověřování pro účely InvestEU skončit a výsledky analýzy musí být včetně potřebných podrobnějších údajů a odůvodnění zapsány do zprávy.

Jestliže je citlivost a/nebo expozice (nebo celková zranitelnost v případě společného posouzení) vyhodnocena jako „střední“ až „vysoká“, pak je u projektu nutné posoudit rizika související s klimatem podle metodiky popsané v následujícím oddíle.

Konečné rozhodnutí o přikročení k podrobnému posouzení rizik na základě zjištěných slabých stránek musí v každém případě vycházet z odůvodněného posouzení konkrétní situace navrhované investice prováděcím partnerem (jež bude provedeno s podporou předkladatele projektu a/nebo týmu provádějícího posouzení z hlediska klimatu) (43) (44).

Podrobnější metodické pokyny k fázi ověřování prováděcí partneři a předkladatelé projektů naleznou v „Pokynech k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“.

2.2.4.2 Posouzení rizik souvisejících s klimatem a adaptace na změnu klimatu

U projektů, u nichž bylo při hodnocení zranitelnosti zjištěno „střední“ nebo „vysoké“ potenciální klimatické riziko, by mělo být provedeno podrobné posouzení klimatických rizik.

Posouzení rizik souvisejících s klimatem nabízí strukturovanou metodu pro analýzu relevantních klimatických hrozeb a jejich souvisejících dopadů s cílem poskytnout informace pro rozhodování o navrhované investici. Veškerá potenciální významná rizika, která projekt ohrožují v důsledku změny klimatu, je třeba řešit a snížit na přijatelnou úroveň doplněním projektu o odpovídající a přiměřená adaptační opatření.

Proces zahrnuje tyto fáze:

—	posouzení pravděpodobnosti a závažnosti dopadů hrozeb zjištěných při posouzení zranitelnosti, jež bylo provedeno ve fázi ověřování,

—	posouzení významu zjištěných potenciálních rizik pro konkrétní investiční operaci,

—	vymezení adaptačních opatření k řešení možných významných rizik souvisejících s klimatem.

Pravděpodobnost zkoumá, nakolik je pravděpodobné, že se zjištěné klimatické hrozby projeví v určitém časovém úseku, například během doby trvání projektu. Lze ji shrnout jako kvalitativní nebo kvantitativní odhad každé relevantní klimatické hrozby. Je třeba upozornit, že pravděpodobnost se může během doby trvání projektu významně změnit.

Dopad (na nějž se odkazuje také jako na závažnost nebo významnost) zkoumá, co by se stalo, kdyby se daná klimatická hrozba skutečně projevila, a jaké by to mělo pro investici důsledky. Dopad každé hrozby by měl být vyhodnocen na škále dopadů. Při tomto hodnocení se bude mimo jiné obvykle brát v úvahu: i) hmotný majetek a operace; ii) ochrana zdraví a bezpečnost; iii) dopady na životní prostředí; iv) sociální dopady: v) finanční dopady a vi) riziko poškození dobré pověsti. Při hodnocení je nutné uvážit adaptační schopnost projektu a systému, v němž funguje, například to, nakolik je projekt schopen vypořádat se s dopadem a jakou míru rizika snese. Rovněž je třeba zvážit, nakolik zásadní je daný investiční projekt pro širší síť nebo systém (tj. jeho kritičnost) a zda může vést k dalším širším dopadům a kaskádovému efektu.

Úroveň významnosti každého potenciálního rizika lze určit kombinací dvou faktorů – pravděpodobnosti a dopadu. Rizika lze znázornit v matici rizik a určit přitom nejvýznamnější potenciální rizika a rizika, na něž je v budoucnosti nutné reagovat adaptačními opatřeními.

Obrázek 6

Přehled hodnocení rizik

Zdroj:

Pokyny k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027.

Za vyhodnocení přijatelné míry rizika, nebo toho, co je významné a co nikoli, odpovídá předkladatel projektu a tým odborníků, který toto hodnocení provádí, hodnocení je konkrétní pro situaci daného projektu. V každém případě by toto hodnocení mělo být vždy popsáno jasným a logickým způsobem a koherentně začleněno do celkového posouzení rizik projektu. Tato informace je velmi důležitá i pro prováděcího partnera, neboť pokud se rizika skutečně naplní, bude to mít podstatný dopad na navrhovanou investici a mohlo být to vést k selhání podpořené operace.

Jestliže posouzení rizik vede k závěru, že projekt potenciálně významně ohrožují rizika související se změnou klimatu, je třeba tato rizika řešit a snížit na přijatelnou úroveň (45).

Obrázek 7

Přehled vymezení, hodnocení a plánování/integrace relevantních adaptačních možností

Zdroj:

Pokyny k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027.

U každého významného zjištěného rizika je nutno uvážit a posoudit příslušná adaptační opatření. Adaptace bude často zahrnovat kombinaci strukturálních opatření (např. úpravu návrhu nebo specifikaci hmotných aktiv a infrastruktury anebo přijetí alternativních či zdokonalených řešení) a nestrukturálních opatření (např. plánování využití půdy, programů posíleného monitorování nebo reakce na mimořádné události, odborné přípravy zaměstnanců a sdílení znalostí, vypracování strategických posouzení rizik souvisejících s klimatem, finančních řešení, např. pojištění).

Je třeba posoudit různé možnosti adaptace a najít vhodné opatření nebo vhodnou kombinaci opatření, jež lze provést k snížení rizika na přijatelnou úroveň, lze uvažovat i o odkladu termínu realizace (flexibilní/přizpůsobivá opatření). Upřednostňovaná opatření by poté měla být začleněna do návrhu projektu a/nebo do jeho provozu, aby zvýšila jeho klimatickou odolnost (46).

Jako osvědčený postup v oblasti řízení se rovněž doporučuje, aby předkladatel projektu zajistil průběžné monitorování po celou dobu životnosti investice, jehož prostřednictvím by: i) kontroloval přesnost posouzení a získával podklady pro budoucí posuzování a projekty a ii) zjišťoval, zda bude pravděpodobně dosaženo konkrétních aktivačních momentů nebo prahových hodnot poukazujících na potřebu dalších adaptačních opatření.

2.2.5 Klimatická neutralita a zmírňování (47) změny klimatu

2.2.5.1 Ověření s ohledem na zmírňování změny klimatu

Zmírňováním změny klimatu se rozumí úsilí o snížení emisí skleníkových plynů nebo zvýšení pohlcování skleníkových plynů. Toto úsilí se řídí cíli EU týkajícími se snížení emisí do roku 2030 a 2050. Splnění cílů EU a globálně cílů Pařížské dohody vyžaduje zásadní posun hospodářství od činností s vysokými emisemi uhlíku k zavádění nízkouhlíkových řešení a řešení s nulovými čistými emisemi, jako jsou energie z obnovitelných zdrojů a pohlcování CO2 ve spojení s významným pokrokem v oblasti energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů. Zásada „energetická účinnost v první řadě“ zdůrazňuje potřebu upřednostnit při přijímání investičních rozhodnutí alternativní nákladově efektivní opatření v oblasti energetické účinnosti, zejména nákladově efektivní úspory energie u konečného uživatele atd (48). Vyčíslení a peněžní vyjádření emisí skleníkových plynů mohou pomoci podpořit investiční rozhodnutí založená na této zásadě.

Za účelem ověření a posouzení slučitelnosti navrhovaných projektů s cíli EU týkajícími se klimatické neutrality mohou prováděcí partneři a předkladatelé projektů využít v rámci možností kritéria zásady „významně nepoškozovat“ vztahující se na zmírňování změny klimatu, která jsou stanovena v nařízení o taxonomii EU. Alternativně mohou prováděcí partneři a předkladatelé projektů odkázat na kritéria souladu nízkouhlíkových cílů s Pařížskou dohodou, která zveřejnila EIB ve svém plánu pro klima, nebo mohou uplatnit jinou mezinárodně uznanou a zveřejněnou metodiku posuzování souladu nízkouhlíkových cílů s Pařížskou dohodou.

Mnoho projektů podpořených z InvestEU v období 2021–2027 bude zahrnovat aktiva s dobou životnosti přesahující rok 2050. U takových projektů je nutné odbornou analýzou ověřit, zda je projekt z hlediska provozu, údržby a konečného vyřazení z provozu slučitelný s celkovým kontextem nulových čistých emisí skleníkových plynů a klimatické neutrality. Při zmírňování změny klimatu pomůže včasné a důsledné věnování pozornosti emisím skleníkových plynů v jednotlivých fázích vývoje projektů. Celkové emise skleníkových plynů daného projektu během jeho doby životnosti, od výstavby a provozování po vyřazení z provozu, může ovlivnit celá řada rozhodnutí, zejména ve fázi plánování a projektování.

V tomto kontextu má prověření operace InvestEU z hlediska emisí skleníkových plynů určit, zda je u navrhovaného projektu nutné provést posouzení uhlíkové stopy. Je to důležité proto, aby se zjistilo, zda je nutné toto hledisko podrobněji posoudit, a také proto, aby se peněžní hodnota těchto externalit zahrnula do ekonomického hodnocení investice.

Ačkoli by se emise CO2 měly odhadovat u všech projektů, níže uvedená tabulka 1 obsahuje seznam kategorií projektů, v němž je jako základ pro ověřování pro účely InvestEU uvedeno, zda se u dané kategorie předpokládají nebo nepředpokládají významné emise.

V souladu s „Pokyny k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“ bude u projektů v rámci InvestEU nutné posoudit uhlíkovou stopu, pokud je pravděpodobné, že budou zahrnovat:

—	absolutní emise vyšší než 20 000 t ekvivalentu CO2 ročně (pozitivní nebo negativní)

—	relativní emise vyšší než 20 000 t ekvivalentu CO2 ročně (pozitivní nebo negativní)

V tomto ohledu jsou kategorie projektů v tabulce 1 uvedeny pouze pro orientaci.

Prováděcí partneři a předkladatelé projektů mohou k určení, zda projekt pravděpodobně překročí či nepřekročí výše uvedené prahové hodnoty, použít kvantitativní posouzení, odborné poznatky z předchozích projektů nebo jiné zveřejněné zdroje. V případě nejistoty by se měl provést výpočet uhlíkové stopy s cílem posoudit, zda projekt pravděpodobně překročí prahové hodnoty, nebo jich nedosáhne.

Tabulka 1

Seznam pro ověření uhlíkové stopy – orientační příklady kategorií projektů

Ověření:

Kategorie projektů

Pro tyto kategorie se, v závislosti na rozsahu projektu, posouzení uhlíkové stopy obvykle NEBUDE vyžadovat, pokud se neočekává, že projekt povede k významným emisím CO2 nebo jiných skleníkových plynů

—	telekomunikační služby

—	sítě pro zásobování pitnou vodou

—	kanalizační sítě pro dešťovou a odpadní vodu

—	čištění průmyslových odpadních vod a městských odpadních vod v malém měřítku

—	rozvoj nemovitostí (49)

—	mechanické/biologické čistírny odpadních vod

—	činnosti v oblasti VaV

—	léčiva a biotechnologie

—	projekt jakékoli jiné kategorie nebo jakéhokoli rozsahu, pokud je zřejmé, že absolutní a/nebo relativní emise jsou nižší než 20 000 t ekvivalentu CO2 ročně (pozitivní nebo negativní) a lze to bez pochyb prokázat (50)

V těchto případech se posouzení uhlíkové stopy obecně BUDE vyžadovat

—	skládky pevného komunálního odpadu

—	spalovny komunálního odpadu

—	velké čistírny odpadních vod

—	zpracovatelský průmysl

—	chemický průmysl a rafinérie

—	těžba a základní kovy

—	buničina a papír

—	nákupy kolejových vozidel, plavidel, vozového parku

—	silniční a železniční infrastruktura (51), městská doprava

—	přístavy a logistická centra

—	přenosová elektrická vedení

—	obnovitelné zdroje energie

—	výroba, zpracování, skladování a doprava paliv

—	výroba cementu a vápna

—	výroba skla

—	zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny

—	sítě dálkového vytápění

—	zařízení na zkapalňování zemního plynu a zpětné zplyňování

—	infrastruktura pro přepravu plynu

—	projekt jakékoli jiné kategorie nebo jakéhokoli rozsahu, u něhož by absolutní a/nebo relativní emise mohly překročit 20 000 t ekvivalentu CO2 ročně (pozitivní nebo negativní)

Zdroj:

Pokyny k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027.

Projekty s očekávanými úrovněmi emisí nad prahové hodnoty musejí být podrobněji posouzeny v další fázi prověřování z hlediska zmírňování změny klimatu (52).

2.2.5.2 Uhlíková stopa a peněžní vyjádření emisí skleníkových plynů

Jak bylo popsáno výše, zmírňování změny klimatu spočívá ve snižování emisí skleníkových plynů a omezení globálního oteplování. Projekty a jiné druhy investic k němu mohou přispět například prostřednictvím návrhu a výběru nízkouhlíkových alternativ.

V těchto pokynech se pojem „uhlíková stopa“ používá nejen k odhadu emisí skleníkových plynů u investice, která je připravena k realizaci, ale, což je stejně tak významné, i k podpoře zvažování a začleňování nízkouhlíkových řešení ve fázi plánování a projektování, včetně fáze stanovení pořadí a výběru alternativních investičních možností, protože cílem je prosazovat nízkouhlíkové hledisko a nízkouhlíková řešení (53). Proto se doporučuje, aby bylo posilování odolnosti vůči změně klimatu začleněno do přípravy navrhovaných investic od samého počátku a aby odhady emisí skleníkových plynů spojených s investicí byly náležitě uváženy také v analýze možností a v ekonomickém hodnocení či v analýze nákladů a přínosů.

U projektů, které mohou mít podle ověření pro účely InvestEU významné absolutní a/nebo relativní emise, budou prováděcí partneři požádáni, aby potvrdili slučitelnost navrhovaných projektů s cíli EU týkajícími se klimatické neutrality a aby provedli (ve spolupráci s předkladatelem projektu) nebo si od předkladatele projektu vyžádali kvantifikaci emisí skleníkových plynů projektu s použitím mezinárodně schválené metodiky měření uhlíkové stopy (54).

Tyto emise by se pak měly vyjádřit peněžně a zahrnout do ekonomického ocenění a do výběru nízkouhlíkových alternativ a vykázat investičnímu výboru jako součást prověření udržitelnosti.

„Pokyny k odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“ používají jako hlavní referenci pro výpočet uhlíkové stopy metodiku uhlíkové stopy EIB (55). Tato doporučená metodika zahrnuje standardní postupy výpočtu emisí pro různá odvětví, např. pro:

—	čistírny odpadních vod a kalů

—	zařízení pro zpracování odpadů

—	skládky tuhého komunálního odpadu

—	silniční dopravu

—	železniční dopravu

—	městskou dopravu

—	renovaci budov

—

přístavy

—

letiště

—

lesnictví

Jak je uvedeno výše, lze použít také alternativní mezinárodně schválené a zdokumentované metodiky měření uhlíkové stopy, jsou-li dodrženy minimální požadavky uvedené v kapitole 2.2.1.

Podrobnější informace o metodice měření uhlíkové stopy prováděcí partneři naleznou v „Pokynech k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“.

Uhlíková stopa zahrnuje řadu nejistot, včetně nejistoty ohledně identifikace sekundárních účinků, základních scénářů a odhadů základních emisí. Odhady skleníkových plynů jsou proto vždy přibližné. Nejistota spojená s odhady a výpočty emisí skleníkových plynů by měla být co nejvíce snížena a metody odhadu by měly zabránit zkreslení.

V případě nejistoty by měly být údaje a předpoklady použité k vyčíslení emisí skleníkových plynů konzervativní. Konzervativními hodnotami a předpoklady jsou údaje, které s větší pravděpodobností nadhodnocují absolutní emise a „pozitivní“ relativní emise (čisté přírůstky) a podhodnocují „negativní“ relativní emise (čistá snížení).

Jakmile byly emise skleníkových plynů vyčísleny, měly by být peněžně vyjádřeny a zahrnuty do ekonomického hodnocení navrhované investiční operace. Peněžní vyjádření by mělo být provedeno na základě stanovených a mezinárodně schválených „stínových nákladů na uhlík“. Použití stínových nákladů na uhlík na změnu emisí vyplývající z projektu vede k peněžnímu vyjádření uhlíkové náročnosti projektu a k odměnění projektů, které snižují emise.

Tyto pokyny doporučují použít stínové náklady na uhlík, které EIB nedávno stanovila jako nejlepší dostupný důkaz o stínových nákladech na splnění teplotního cíle Pařížské dohody (tj. cíl 1,5 °C) (56). Toto doporučení je v souladu s „Pokyny k odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“ a pomáhá zajistit srovnatelnost údajů mezi různými projekty předloženými ke schválení investičnímu výboru.

V tabulce 2 jsou uvedeny stínové náklady na uhlík pro jednotlivé roky v období 2020 až 2050.

Tabulka 2

Stínové náklady na uhlík pro emise skleníkových plynů a jejich snížení v EUR/t CO2 ekv. v cenách roku 2016

Rok	EUR/t CO2 ekv.	Rok	EUR/t CO2 ekv.	Rok	EUR/t CO2 ekv.	Rok	EUR/t CO2 ekv.
2020	80	2030	250	2040	525	2050	800
2021	97	2031	278	2041	552
2022	114	2032	306	2042	579
2023	131	2033	334	2043	606
2024	148	2034	362	2044	633
2025	165	2035	390	2045	660
2026	182	2036	417	2046	688
2027	199	2037	444	2047	716
2028	216	2038	471	2048	744
2029	233	2039	498	2049	772

Zdroj:

Pokyny k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027.

Výše uvedené náklady na snižování uhlíku představují minimální doporučenou hodnotu, která se má použít k peněžnímu vyjádření emisí skleníkových plynů. Přípustné bude použití vyšších hodnot nákladů na uhlík (57), například tehdy, pokud se takové hodnoty používají v určitém členském státě nebo pokud je používá dotyčný prováděcí partner. Stínové náklady na uhlík mohou být mimoto upraveny, jakmile bude k dispozici více informací.

Peněžní ocenění dopadů projektu na změnu klimatu je zahrnuto do komplexnějšího ekonomického hodnocení, jež obvykle provádějí prováděcí partneři. Více informací o tom, jak peněžně vyjádřené emise skleníkových plynů zahrnout do ekonomického hodnocení, které je třeba předložit pro účely InvestEU, je uvedeno v kapitole 2.6.

2.2.6 Podávání zpráv a monitorování

Výsledky prověření klimatické odolnosti by měl prováděcí partner vykázat v dokumentech o celkovém prověření udržitelnosti, které má předložit investičnímu výboru podle kapitoly 4.2.2.

Pokud jde o adaptaci na změnu klimatu, měly by vykazované informace obsahovat shrnutí výsledku provedeného procesu s jednoznačnými závěry ohledně zjištěných potenciálních klimatických rizik souvisejících s investicí, je přitom nutno popsat:

—	metodiku použitou k prověření klimatické odolnosti se stručným upřesněním zdrojů údajů a informací, které byly v posouzení použity,

—	provedené kroky a možné nejistoty, pokud jde o příslušné údaje a analýzu,

—	fázi vývoje projektu, v níž bylo provedeno posouzení zranitelnosti a rizik, a

—	případná související adaptační opatření, která byla vymezena a zahrnuta do investice, aby se rizika snížila na přijatelnou úroveň.

Úrovně zranitelnosti a rizika musí být podrobně vysvětleny, aby byly závěry posouzení vyčísleny a opodstatněny. Míra podrobnosti posouzení rizik bude záviset na rozsahu projektu (jeho typu, velikosti a relativním významu) a na fázi vývoje projektu. U každého zjištěného významného rizika musí být v dokumentaci rovněž uvedeno, jak byla nebo budou upřednostňovaná adaptační opatření zahrnuta do návrhu projektu a/nebo jeho operací k posílení jeho odolnosti v příslušných fázích vývoje.

Dokumentace musí v relevantních případech obsahovat i výsledek prověření aspektů zmírňování změny klimatu s objasněním způsobu jeho provedení. U projektů, které byly předmětem úplného posouzení z hlediska zmírňování změny klimatu, prováděcí partner popíše také:

—	slučitelnost navrhovaných projektů s cíli EU týkajícími se snižování emisí,

—	metodiku použitou k odhadu a peněžnímu vyjádření emisí skleníkových plynů, rozsah vykazování (tj. které složky projektu jsou zahrnuty do výpočtu nebo jsou z něj vyloučeny) a podrobné údaje o použitém základním scénáři,

—	kvantifikaci absolutních (hrubých) a relativních (čistých) emisí skleníkových plynů u dané investice,

—	ceny uhlíku použité k peněžnímu vyjádření vyčíslených emisí skleníkových plynů a způsob, jakým bylo peněžní vyjádření emisí skleníkových plynů zahrnuto do celkového ekonomického hodnocení investice.

Doporučuje se, aby předkladatel projektu během provozní fáze investice přezkoumal posilování odolnosti vůči změně klimatu a základní předpoklady a porovnal je s příslušnými zjištěními, nejnovějšími vědeckými poznatky týkajícími se klimatu, prognózami a údaji a upravenými cíli politiky v oblasti změny klimatu a oznámil svá zjištění prováděcímu partnerovi.

2.3 Environmentální rozměr

2.3.1 Obecný přístup k prověřování environmentální udržitelnosti

Prověřováním environmentální udržitelnosti pro účely InvestEU se rozumí metoda zohlednění konsolidovaného dopadu projektu na klíčové složky přírodního kapitálu, tedy na ovzduší, vodu, půdu (58) a biologickou rozmanitost, jak se vyžaduje v čl. 8 odst. 6 nařízení o InvestEU. To zahrnuje pozitivní a negativní dopady, přímé či nepřímé.

Přírodní kapitál zajišťuje tok ekosystémových služeb nebo přínosů (59). Tyto služby mohou poskytovat hospodářské, sociální, environmentální, kulturní nebo jiné sociální přínosy. Hodnotu těchto přínosů lze chápat v kvalitativním nebo kvantitativním (i peněžním) vyjádření v závislosti na jejich kontextu.

Vysvětlení klíčových pojmů z oblasti životního prostředí použitých pro účely prověřování:

—	Přírodní kapitál: je označení pro zásoby obnovitelných a neobnovitelných zdrojů (např. rostlin, zvířat, ovzduší, vody, půdy a minerálů). Projekty mohou ovlivnit jak množství těchto zdrojů (např. změnou využití půdy), tak jejich kvalitu (např. stav přírodních stanovišť).

—	Ekosystémové služby: přírodní kapitál poskytuje ekosystémové služby, jako jsou potraviny, dřevo, čisté ovzduší, čistá voda, regulace klimatu a rekreace.

—

Dopady: jsou změny přírodního kapitálu nebo ekosystémových služeb, které poskytuje. Zohlednění přírodního kapitálu znamená, že se tyto dopady změří, aby bylo možné zlepšit jejich zohledňování v rozhodovacím procesu:

—

Dopady lze vyčíslit, často jako toky. Například odběr vody ovlivňuje zásoby vody a může mít dopad na budoucí dostupnost vody v průběhu času (lze měřit v m3 ročně). Dalším příkladem je vypouštění znečišťujících látek, které ovlivňuje stav ovzduší nebo vody (a lze je měřit při překročení mezních hodnot za den). Změny ve využívání půdy jsou dalším kvantifikovatelným tokem: mohou ovlivnit počet rekreačních cest do dané lokality (počet cest ročně) nebo snížit požitek z těchto cest (úroveň požitku z cesty).

—

Je-li to přiměřené (možné a rozumné), lze dopady vyjádřit peněžně. Peněžní ocenění pomáhá převést dopady na odhadované náklady na škody (nebo odhadnout přínosy), lze vyjádřit např.: i) hodnotu vody, která již není k dispozici (v EUR na m3 ročně); ii) náklady vzniklé v důsledku zvýšených zdravotních problémů způsobených znečištěním ovzduší (v EUR na případ nemoci za rok) nebo iii) ztrátu biologické rozmanitosti (v EUR).

Tabulka 3 uvádí příklady vazeb mezi přírodním kapitálem a dopady.

Tabulka 3

Spojení dopadů s příslušnými změnami fyzického prostředí a škodami či přínosy

Přírodní kapitál

Změny přírodního kapitálu nebo ekosystémových služeb

Příklady dopadů (pozitivních a negativních)

Ovzduší

Znečišťování ovzduší

Objem vypuštěných znečišťujících látek

—	Dopady na lidské zdraví

—	Dopady na stavby (např. koroze)

Voda

Znečištění vod

Objem vypuštěných znečišťujících látek

—	Dopady na lidské zdraví

—	Dopady na kvalitu vnitrozemských nebo mořských vod

Spotřeba vody

Objem odebrané vody

—	Dopady na činnosti závislé na vodě

—	Dopady na fyzické prostředí závislé na vodě

—	Dopady na hydrologický cyklus (např. záplavy, nízké průtoky)

Půda

Vznik odpadů

Množství vzniklého odpadu

—	Dopady na náklady na nakládání s odpady

—	Dopady na fyzické prostředí (např. kvůli skládkování nebo emisím ze spalování), a tudíž na toky

Změna využívání půdy

Hektary jinak nebo intenzivněji využité půdy

—	Změny výstupů a materiálů z půdy

—	Změny pohlcování a ukládání uhlíku

—	Změny nákladů na poskytování služeb, které by byly poskytovány přirozeně

—	Dopady na interakce in situ a externí interakce

—	Změny kulturní hodnoty krajiny

Biologická rozmanitost

Dopady na druhy

Podíl postižených druhů, stupeň ohrožení a/nebo ochrana dotčených druhů

—	Změny v místní populaci a stav druhů z hlediska ochrany

—	Změny hodnoty genetických zdrojů (může se jednat o náklady ušlé příležitosti)

—	Změny nákladů na poskytování služeb, které by byly poskytovány přirozeně (např. ochrana proti škodlivým organismům)

—	Změny kulturní hodnoty druhů

Dopady na přírodní stanoviště a ekosystémy

Plocha přírodních stanovišť nebo ekosystémů, která zanikla nebo jejichž stav se zhoršil

—	Změny stavu stanoviště z hlediska ochrany nebo stavu ekosystému (60)

—	Změny výstupů a zdrojů z půdy a moře

—	Změny nákladů na poskytování služeb, které by byly poskytovány přirozeně

—	Změny kulturní hodnoty krajiny a moře

—	Změny odolnosti (například přírodní pohromy)

Zdroj:

dokument technické podpory pro prověřování environmentální udržitelnosti investic pro účely InvestEU.

V souladu s kapitolou 2.1 je přístup k ověřování udržitelnosti environmentálního rozměru složen z několika kroků. Jedním z těchto kroků je rozhodnutí (podle úrovně rizika, která byla během ověřování projektu zjištěna u jednoho nebo několika prvků), tedy moment, kdy lze rozhodnout, že u potenciálně nízkých rizik není zapotřebí žádné další prověřování dopadů (tj. dopady pravděpodobně nebudou významné) (61).

U projektů, u nichž je třeba posoudit vlivy na životní prostředí (projekt podle přílohy I nebo na základě ověření podle přílohy II), prováděcí partner:

—

Přezkoumá zjištěné dopady, zjištěná rizika a opatření navržená k zamezení, prevenci nebo snížení (zmírňující opatření) a v krajním případě vyrovnání (kompenzační opatření) pravděpodobně významného negativního dopadu na životní prostředí. Výše uvedené informace by měly být k dispozici ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí a v dalších dokumentech, jako jsou povolení, dodatečné studie nebo zprávy z jiných posouzení.

—

Přezkoumá, zda bylo provedeno posouzení rizik jakýchkoli významných negativních dopadů, které přetrvávají i po zmírnění (znamená to, že zbytkové dopady měly být posouzeny jako součást zprávy o posuzování vlivů na životní prostředí):

—

pokud byly ve zprávě o posuzování vlivů na životní prostředí zjištěny středně rizikové a/nebo vysoce rizikové zbytkové dopady, pak by prováděcí partner měl tyto významné negativní dopady prověřit. Je-li to proveditelné, mělo by prověření zahrnovat vyčíslení a peněžní vyjádření. Toto další posouzení by mohlo vést k dodatečným (kompenzačním/vyrovnávacím) opatřením, jak je vysvětleno dále v této kapitole.

—	Pokud byl zbytkový dopad ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí vyhodnocen jako dopad s nízkým rizikem, další prověřování se nevyžaduje.

U projektů, u nichž podle ověření stačí přijmout zmírňující opatření, prováděcí partner:

—

Přezkoumá zjištěné dopady, zjištěná rizika a zmírňující opatření navržená v rozhodnutí přijatém po ověření a v podkladové dokumentaci, aby se zabránilo nebo předešlo významným negativním dopadům na životní prostředí, které by jinak nastaly.

—	Pokud byly zjištěny středně rizikové a/nebo vysoce rizikové zbytkové dopady (např. v dokumentaci o ověření nebo během přezkumu), měly by být tyto významné negativní dopady prověřeny. Je-li to proveditelné, mělo by prověření zahrnovat vyčíslení a peněžní vyjádření.

—	Pokud byly zjištěny pouze zbytkové dopady s nízkým rizikem, další prověřování není nutné.

U projektů, u nichž se na základě ověření nevyžaduje ani prověření ani přijetí zmírňujících opatření, a u projektů, které nespadají do oblasti působnosti směrnice o EIA, prováděcí partner:

—

ve spolupráci s předkladatelem projektu zjistí, zda je potřeba vypracovat další studie nebo zprávy, a pokud tyto další studie a zprávy poukáží na dopady a rizika, přezkoumá je a zváží možná zmírňující opatření, aby předešel nebo zamezil významným negativním dopadům na životní prostředí, které by mohly jinak nastat.

—	Pokud je to přiměřené (možné a rozumné), zjištěné dopady vyčíslí a peněžně vyjádří.

U všech projektů:

—	Důrazně se doporučuje, aby prováděcí partner používal pozitivní kontrolní seznam, který mu pomůže najít možnosti zlepšení výkonnosti projektu.

—	Prováděcí partner musí podávat zprávy investičnímu výboru InvestEU a projekt monitorovat.

Je to nezbytné proto, aby bylo zajištěno jednotné plnění požadavků týkajících se různých složek přírodního kapitálu, zároveň je však také třeba zohlednit potřebu přiměřenosti prověřování (možné a rozumné). Při přezkumu projektů, které mají být financovány s podporou z Fondu InvestEU, prováděcí partner v jednotlivých fázích posuzování vychází z dokumentů, které mu poskytne předkladatel projektu (tj. ze zpráv o vlivech na životní prostředí, rozhodnutí, povolení). Tyto dokumenty lze podle potřeby doplnit dotazníky vyplněnými předkladatelem projektu (např. na základě vlastních postupů náležité péče prováděcího partnera) nebo jinými studiemi a zprávami.

Rovněž se upozorňuje na to, že se u všech projektů vyžaduje dodržování právních předpisů.

Obrázek 8

Přehled ověření – prověření environmentální udržitelnosti

Níže uvedené oddíly obsahují pokyny ohledně toho, jak mohou prováděcí partneři s podporou předkladatele projektu provádět jednotlivé kroky posouzení.

2.3.2 Dodržování právních předpisů

Všechny operace podpořené z InvestEU bez ohledu na to, zda jsou předmětem prověření udržitelnosti, či nikoli, musí dodržovat platné právní předpisy EU a vnitrostátní právní předpisy. Dodržování právních předpisů je podmínkou poskytnutí jakékoli podpory. Prováděcí partneři musí zavést postupy k ověřování (62) tohoto souladu nebo přezkoumat postupy, které používají.

Aby bylo zajištěno, že všichni prováděcí partneři uplatňují přijatelné standardy, tento oddíl:

—	nastiňuje obecné zásady pro kontroly dodržování právních předpisů a

—	navrhuje konkrétní kontroly souladu s hlavními směrnicemi EU v oblasti životního prostředí.

Obecné zásady jsou vyjmenovány v odrážkách níže.

—	Vyžadované dodržování právních předpisů se bude řídit průběhem procesu náležité péče tak, jak ho prováděcí partner obvykle provádí (63).

—

Doporučuje se, aby se o financování projektů, které patří do kategorií vyjmenovaných v příloze I směrnice o EIA, a projektů uvedených v příloze II, u nichž je nutné posoudit vlivy na životní prostředí (tj. projekty s významnými a/nebo pravděpodobně významnými dopady), z InvestEU uvažovalo teprve v době, kdy jsou tyto projekty v přiměřeně pokročilé fázi. To prováděcímu partnerovi umožní provést většinu kontrol souladu před přislíbením finančních prostředků. Ve výjimečných případech by u tohoto doporučení mohla být možná určitá flexibilita a financování projektů by mohlo být zváženo v dřívější fázi. V takových výjimečných případech by pak bylo dokončení postupů a splnění požadavků na dodržení právních předpisů podmínkou pro vyplacení příslušné částky (64). Projekty uvedené v příloze I směrnice o EIA však lze investičnímu výboru předložit až v přiměřeně pokročilé fázi, tedy poté, co byla dokončena zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí a uzavřena veřejná konzultace.

—

Ve výjimečných případech projektů, které ještě nejsou v dostatečně pokročilé fázi (např. projektů, u nichž ještě není dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí a/nebo povolovací řízení), by projekt musel být posouzen na základě dostupných informací. Jako první krok by se toto posouzení mohlo omezit na určení použitelných klíčových směrnic v oblasti životního prostředí a na jasné určení toho, kdy bude možné soulad s právními předpisy potvrdit. U projektů uvedených v příloze II směrnice o EIA by rozhodnutí příslušných orgánů o prověření mělo být zpravidla k dispozici v okamžiku, kdy se návrh předkládá investičnímu výboru ke schválení. V řádně odůvodněných případech se však projekt může nacházet v méně pokročilé fázi (např. pokud se očekává nízké riziko, jako u projektů dobíjecích stanic). V takových případech stačí, aby prováděcí partner k dokazování použil jen kontrolní seznamy navržené v těchto pokynech. V případě projektů, které jsou potenciálně problematické (např. kvůli významným dopadům na lokality Natura 2000 nebo kvůli opozici veřejnosti), by prováděcí partner měl pro daný projekt navrhnout zvláštní environmentální podmínky a zahrnout je do smlouvy o financování. Bez ohledu na zvláštní podmínky vztahující se na projekt (pokud se vyžadují), jak již bylo zmíněno, by měla smlouva o financování u takovýchto projektů v nedostatečné fázi pokročilosti vždy obsahovat standardní obecnou podmínku týkající se předložení chybějících posouzení a/nebo povolení. Tyto podmínky musí být splněny nejpozději před příslušnou výplatou a v této fázi by měla být provedena kontrola dodržení právních předpisů a měla by být vykázána investičnímu výboru (65). Dospěje-li posouzení k závěru, že projekt dostatečně nepokročil a nese s sebou příliš mnoho rizik, neměl by tento projekt obdržet podporu a prováděcí partner by měl požádat o záruku EU teprve v pozdější fázi.

—	Hlavní referencí při provádění kontrol dodržování právních předpisů by měly být směrnice EU v oblasti životního prostředí provedené ve vnitrostátních právních předpisech.

—

Provedená kontrola souladu projektu s platnými právními předpisy EU v oblasti životního prostředí by měla jednoznačně ukázat, zda projekt předpisy „dodržuje“ nebo „nedodržuje“. Kontrola by měla být podpořena důkazy ve formě povolení, schválení, licencí nebo oprávnění vydaných příslušnými orgány s odkazem na příslušné směrnice nebo vnitrostátní prováděcí právní předpisy.

—	Pokud existují vážné pochybnosti ohledně toho, zda projekt dodržuje právní předpisy EU a/nebo vnitrostátní právní předpisy, měli by se prováděcí partneři obrátit na členské státy a/nebo na Komisi (66).

Následující pododdíly se zabývají směrnicemi v oblasti životního prostředí, které jsou pro kontroly dodržování právních předpisů klíčové.

a) Směrnice o EIA

Směrnice o EIA se vztahuje na širokou škálu veřejných a soukromých projektů, které jsou vymezeny v přílohách I a II směrnice:

—	Povinné posouzení vlivů na životní prostředí: všechny projekty uvedené v příloze I se pokládají za projekty, které mají významné dopady na životní prostředí, a proto je u nich nutné provést posouzení vlivů na životní prostředí.

—

Posouzení vlivů na životní prostředí po určení členskými státy (ověření): U projektů uvedených v příloze II musí vnitrostátní orgány určit, zda u projektu musí být provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto rozhodnutí se provádí prostřednictvím „ověřovacího postupu“, který určí dopady projektů na základě prahových hodnot / kritérií nebo na základě posouzení konkrétního případu. Vnitrostátní orgány musí zohlednit kritéria stanovená v příloze III směrnice o EIA.

Kontrola souladu se směrnicí o EIA by měla potvrdit, že projekt splňuje klíčové požadavky směrnice o EIA. V tomto ohledu je důležité zmínit, že několik málo projektů mohlo být schváleno v rámci předchozího „nerevidovaného“ režimu EIA (směrnice 2011/92/EU), a nikoli v rámci stávajícího „revidovaného“ režimu EIA (směrnice 2011/92/EU ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU (67)). Kontrola souladu se směrnicí o EIA by se měla provést na základě směrnice platné v době zahájení postupu posouzení vlivů na životní prostředí (viz podrobně článek 3 směrnice 2014/52/EU).

Kontrolní seznam 0 (viz příloha 3) obsahuje seznam otázek, jimiž se mohou prováděcí partneři řídit při ověřování souladu se směrnicí o EIA.

b) Směrnice o ochraně ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť

Síť Natura 2 000 byla zřízena podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť (68). Podle této směrnice musí členské státy vyhlásit zvláštní oblasti ochrany, aby zajistily příznivý stav ochrany: i) typů stanovišť uvedených v příloze I směrnice v celém areálu jejich rozšíření v EU; a ii) druhů uvedených v příloze II směrnice v celém areálu jejich rozšíření v EU. Podle směrnice o ochraně volně žijících ptáků (69) musí síť zahrnovat zvláště chráněné oblasti určené pro 194 zvlášť ohrožených druhů a všechny stěhovavé druhy ptáků.

Jakýkoli plán nebo projekt, který bude mít pravděpodobně významný vliv na určitou lokalitu Natura 2000, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, musí příslušný členský stát řádně posoudit (podle článku 6). Toto posouzení musí určit důsledky projektu nebo plánu pro lokalitu s ohledem na cíle ochrany dané lokality (70). Příslušné orgány mohou plán nebo projekt schválit až poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality (čl. 6 odst. 3 směrnice o ochraně přírodních stanovišť (71)).

Za výjimečných okolností může být projekt povolen i přes negativní hodnocení, pokud: i) neexistují žádná alternativní řešení a ii) plán nebo projekt se považuje za odůvodněný naléhavými důvody převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociální nebo hospodářské povahy. V těchto případech musí členský stát přijmout vhodná kompenzační opatření k zajištění ochrany celkové soudržnosti sítě Natura 2000 (čl. 6 odst. 4 směrnice o ochraně přírodních stanovišť). Komise musí být o těchto opatřeních informována prostřednictvím standardního oznamovacího formuláře „Informace pro Evropskou komisi podle čl. 6 odst. 4 směrnice o ochraně přírodních stanovišť“ (72). V určitých případech, kdy je významně ovlivněno prioritní stanoviště nebo druh a projekt je opodstatněný ze socio-ekonomických důvodů, se vyžaduje stanovisko Komise. Další informace doplňující tento oddíl jsou obsaženy v metodickém pokynu k ustanovením čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť (73).

Pro prováděcí partnery existují při kontrole dodržování směrnic o ochraně přírodních stanovišť a volně žijících ptáků tři možné scénáře:

—	podle ověření orgánů členského státu se na projekt nevztahuje požadavek na odpovídající posouzení (tj. projekt nebude mít pravděpodobně významný negativní vliv na lokalitu nebo lokality Natura 2000), nebo

—	orgány členského státu projekt odpovídajícím způsobem posoudily a dospěly ke kladnému závěru, tedy závěru, že projekt nebude mít významný vliv na lokalitu nebo lokality Natura 2000 (podle čl. 6 odst. 3 směrnice o ochraně přírodních stanovišť), nebo

—	orgány členského státu projekt odpovídajícím způsobem posoudily a dospěly k negativnímu závěru, tedy závěru, že projekt má významný negativní vliv na lokalitu nebo lokality Natura 2000 (podle čl. 6 odst. 4 směrnice o ochraně přírodních stanovišť).

Kontrolní seznam 0 (viz příloha 3) navrhuje seznam otázek pro kontrolu dodržení směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně volně žijících ptáků podle jednotlivých (výše popsaných scénářů) vztahujících se na konkrétní operaci.

c) Rámcová směrnice o vodě

Rámcová směrnice o vodě (2000/60/ES) zajišťuje plné začlenění ekonomických a ekologických hledisek do správy kvality a kvantity vody. Vztahuje se na sladké, pobřežní a brakické vody a zajišťuje integrovaný přístup k hospodaření s vodou, který respektuje integritu celých ekosystémů.

Jejím hlavním cílem je dosáhnout (do roku 2015 (74)) dobrého stavu u více než 111 000 útvarů povrchových vod (např. řek, jezer, pobřežních vod) a více než 13 000 útvarů podzemních vod na území EU. Dosažením „dobrého stavu“ se rozumí zajištění dobrého ekologického a chemického stavu u povrchových vod a dobrého kvantitativního a chemického stavu u podzemních vod (podzemní vody jsou hlavními zdroji pro odběr pitné vody).

Rámcová směrnice o vodě zavádí také požadavek, aby se správa řek zakládala na povodích (tj. přirozeném geografickém a hydrologickém útvaru) a ne na administrativních nebo politických hranicích. Plán povodí obsahuje podrobné údaje o tom, jak má být ve stanovené lhůtě dosaženo cílů stanovených pro dané povodí (cíle týkající se ekologického stavu, kvantitativního stavu, chemického stavu a chráněných oblastí).

Pro prováděcí partnery existují při kontrole dodržování rámcové směrnice o vodě dva scénáře:

—

V prvním scénáři projekt zahrnuje novou změnu fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změnu hladin útvarů podzemních vod, která NEZPŮSOBÍ zhoršení stavu vodního útvaru, nebo NEMÁ za následek nedosažení dobrého stavu/potenciálu vod. V tomto případě musí prováděcí partner zkontrolovat odůvodnění, které předkladatel projektu předkládá k doložení tohoto závěru.

—

Ve druhém scénáři projekt zahrnuje novou změnu fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změnu hladin útvarů podzemních vod, která zhoršuje stav vodního útvaru nebo má za následek nedosažení dobrého stavu/potenciálu vod. V těchto případech by měli prováděcí partneři zkontrolovat, zda byla splněna každá z podmínek stanovených v čl. 4 odst. 7, tj.:

—	k omezení nepříznivých vlivů byla přijata veškerá schůdná opatření,

—	přínosy projektu převažují nad přínosy plynoucími z dosažení cílů stanovených v rámcové směrnici o vodě a/nebo projekt je v nadřazeném obecném zájmu,

—	k dosažení cíle projektu neexistují jiné kroky, které jsou z hlediska vlivů na životní prostředí významně příznivější a které jsou technicky proveditelné a nejsou nepřiměřeně nákladné, a

—	projekt a výše zmíněné důvody jsou zahrnuty v plánu povodí.

Kontrolní seznam 0 (viz příloha 3) navrhuje otázky, jimiž se řídí ověřování souladu s rámcovou směrnicí o vodě.

d) Ostatní příslušné směrnice

V závislosti na povaze operací spadajících do konkrétní oblasti podpory se očekává, že prováděcí partneři ověří soulad s konkrétními směrnicemi na základě oprávnění, povolení, licencí atd. poskytnutých předkladateli projektů. Může se jednat o tyto směrnice:

Směrnice 2001/42/ES (75) o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí

V případě některých environmentálně citlivých operací se z důvodu jejich povahy, velikosti nebo umístění doporučuje, aby prováděcí partner přezkoumal, zda je projekt v souladu s plánovacím rámcem (např. odvětvovým nebo územním plánem), zejména pokud jde o alternativy nebo kumulativní účinky.

Směrnice 2010/75/EU (76) – směrnice o průmyslových emisích

Prováděcí partner by měl potvrdit soulad projektu se směrnicí o průmyslových emisích na základě:

—

povolení (v době podání žádosti tento požadavek někdy nelze splnit, protože povolení není ještě k dispozici): tj. zda je projekt v souladu s mezními hodnotami emisí stanovenými podle směrnice a případně se souvisejícími úrovněmi emisí stanovenými v rozhodnutí o nejlepších dostupných technikách (BAT-AEL), nebo

—	projektové dokumentace v oblasti životního prostředí, která byla předložena jako součást žádosti (např. povolení týkající se životního prostředí apod.).

Směrnice 2008/98/ES (77) – rámcová směrnice o odpadech

Prováděcí partner ověří soulad projektu s rámcovou směrnicí o odpadech včetně odůvodnění s odkazem na klíčové požadavky směrnice. Zejména musí objasnit:

—	Nakolik je projekt v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady (článek 4).

—	Nakolik projekt přispívá k dosažení přípravy na opětovné použití a cílů v oblasti recyklace (čl. 11 odst. 2).

—	Zda je projekt v souladu s příslušným plánem pro nakládání s odpady (a je v něm zahrnut jako podmínka sine qua non) a programem předcházení vzniku odpadu (články 28 a 29).

Směrnice 2012/18/EU (78) – směrnice Seveso-III

Cílem směrnice Seveso-III (2012/18/EU) je předcházet závažným haváriím s přítomností nebezpečných látek. Jelikož však k haváriím může přesto dojít, usiluje směrnice rovněž o omezení důsledků těchto havárií nejen pro lidské zdraví, ale i pro životní prostředí. Směrnice se vztahuje na závody, v nichž se mohou vyskytovat nebezpečné látky (např. během zpracování či skladování) v množství překračujícím určité prahové hodnoty. Z oblasti působnosti směrnice jsou vyloučeny určité průmyslové činnosti, na něž se vztahují jiné právní předpisy zajišťující podobnou úroveň ochrany (např. jaderná zařízení a přeprava nebezpečných látek).

Podle množství přítomných nebezpečných látek jsou závody klasifikovány jako závody s podlimitním množstvím, nebo závody s nadlimitním množstvím, na něž se vztahují přísnější požadavky. Prováděcí partner ověří soulad projektu se směrnicí Seveso-III na základě projektové dokumentace v oblasti životního prostředí předložené jako součást žádosti (např. posouzení vlivů na životní prostředí, povolení týkající se životního prostředí apod.). Prováděcí partner zejména ověří to, zda projekty spadající do oblasti směrnice Seveso budou muset po dokončení splňovat požadavky pro závody s podlimitním množstvím, nebo pro závody s nadlimitním množstvím (konkrétně povinnost předkladatele vypracovat politiku prevence závažných havárií nebo bezpečnostní zprávu, jež bude nutné předložit příslušnému orgánu členského státu).

2.3.3 Ověřování environmentálního rozměru pro účely InvestEU

U projektů, u nichž musí být provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, nebo u nichž je třeba rozhodnout, zda je takové posouzení nutné, se očekává, že tento postup a činnost budou hlavním příspěvkem pro proces ověřování a prověřování pro účely InvestEU, protože směrnice vyžaduje, aby:

—	U projektů vyžadujících posouzení vlivů na životní prostředí byl součástí zprávy o posouzení těchto vlivů popis prvků projektu a/nebo opatření navržených k vyloučení, prevenci nebo snížení a pokud možno vyrovnání možných významných negativních vlivů na životní prostředí.

—	U projektů, u nichž se po ověření rozhodne, že posouzení vlivů na životní prostředí není nutné, bude v rozhodnutí uvedeno, které prvky projektu a/nebo případně která opatření, byla navržena k vyloučení nebo prevenci významných negativních dopadů na životní prostředí, které by jinak nastaly.

V těchto případech by se při ověřování pro účely InvestEU přezkoumaly zbytkové dopady identifikované ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí (po zmírňujících opatřeních určených během posouzení vlivů na životní prostředí) na čtyři složky životního prostředí (ovzduší, vodu, půdu, biologickou rozmanitost) i na průřezová témata hluku a zápachu.

U projektů, které nespadají do oblasti působnosti směrnice o EIA, nebo u projektů, u nichž na základě ověření není nutné přijímat zmírňující opatření kvůli uplatnění vnitrostátních prahových hodnot či kritérií, bude ověření pro účely InvestEU zahrnovat také přezkum dopadů na stejné prvky a průřezová témata.

Jako první krok by měly být přezkoumány (zbytkové (79)) environmentální dopady, a to pomocí kontrolního seznamu 1 (80) (viz příloha 3). Sloupec (1) kontrolního seznamu 1 by měl zohledňovat existenci či neexistenci (zbytkových) dopadů.

Jak již bylo uvedeno, tento přezkum bude proveden na základě environmentální dokumentace poskytnuté předkladatelem projektu. Tato dokumentace může zahrnovat zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí, rozhodnutí a povolení, dodatečné studie nebo zprávy, je-li to považováno za nezbytné. Jakmile je zjištěn (zbytkový) dopad, měl by být ohodnocen z hlediska rizika, a to uvážením kombinace jeho významu a pravděpodobnosti jeho výskytu.

Prováděcí partner by měl použít tři předpoklady k určení významu (zbytkového) dopadu (sloupec 2 kontrolního seznamu 1) na základě informací poskytnutých předkladatelem projektu:

Malý Střední Významný/nepříznivý

Za tímto účelem použije prováděcí partner příslušnou dokumentaci v oblasti životního prostředí, dodatečné zprávy, pokud se pokládají za nezbytné, jakož i odborný úsudek s ohledem na prvky, jako jsou objemy emisí, překročení stanovených mezních hodnot, krátkodobá a dlouhodobá povaha zjištěného dopadu apod. Podrobnější údaje pro každý zvažovaný prvek přírodního kapitálu jsou uvedeny v dokumentu technické podpory pro prověřování environmentální odolnosti investic a v tabulkách:

Tabulka Ovzduší S3 – 1:	pro dopady na kvalitu ovzduší
Tabulka Voda S2 – 5 a tabulka Voda S3 – 3:	pro dopady na vodní prostředí
Tabulka Půda S2 – 2 a tabulka Půda S3 – 1:	pro dopady na půdu/zemi
Tabulka Biologická rozmanitost S2 – 1 a tabulka Biologická rozmanitost S3 – 1:	pro dopady na biologickou rozmanitost
Tabulka Průřezové téma S3 – 1:	pro účinky hluku
Tabulka Průřezové téma S3 – 2:	pro účinky zápachu

Prováděcí partner by měl rovněž na základě informací a posouzení provedených předkladatelem projektu uvést pravděpodobnost dopadu (sloupec 3 kontrolního seznamu 1):

Nízká (pravděpodobně nenastane) Střední (pravděpodobnost toho, že dopad nastane, je stejná jako pravděpodobnost, že dopad nenastane) Vysoká (pravděpodobně nastane)

Úroveň rizika (sloupec 4 kontrolního seznamu 1) u každého dopadu bude poté posouzena pomocí kombinace zjištěného významu a pravděpodobnosti (viz matice na obrázku 8). U projektů, u nichž se posuzují vlivy na životní prostředí, se očekává, že související zprávy budou obsahovat ohodnocení významu zbytkových dopadů.

Obrázek 9

Ohodnocení rizika u každého zjištěného dopadu

U každého dopadu se středním a/nebo vysokým rizikem musí prováděcí partner přistoupit k prověření. U dopadů s nízkým rizikem není další prověření nutné.

Kromě výše uvedeného se důrazně doporučuje, aby prováděcí partner provedl prověření pozitivního programu (viz kapitola 2.3.5).

2.3.4 Prověřování: zmírňování, vyčíslení a peněžní vyjádření

U projektů, u nichž se musí provést posouzení vlivů na životní prostředí, nebo u projektů, u nichž byla při ověření zjištěna nutnost přijetí zmírňujících opatření: Prováděcí partner u každého zbytkového dopadu se zjištěným středním a/nebo vysokým rizikem požádá předkladatele projektu, aby přezkoumal (dobrovolně) proveditelnost dodatečných (např. zmírňujících) opatření, jež by mohla zbytkové riziko snížit na nižší úroveň.

U projektů, které nespadají do oblasti působnosti směrnice EIA nebo u nichž bylo na základě ověření rozhodnuto, že není nutné provést posouzení vlivů ani přijmout zmírňující opatření: Pokud prováděcí partner ve spolupráci s předkladatelem projektu za pomoci kontrolního seznamu 1 zjistí dopady se středním a/nebo vysokým rizikem, měl by tam, kde je to proveditelné, stanovit zmírňující opatření, která by riziko snížila na nižší úroveň.

Jakákoli opatření plynoucí z výše uvedeného by se měla řídit zásadami hierarchie zmírňujících opatření odpovídající dané složce přírodního kapitálu:

—	Zamezení negativním dopadům (je-li to možné).

—	Snížení rozsahu případných nevyhnutelných dopadů, přičemž se uváží doba trvání dopadu, jeho intenzita a druh (přímý, nepřímý a kumulativní).

—	Rekultivace a obnovení, které má zajistit, aby byly zásoby, které byly projektem znehodnoceny či nepříznivě ovlivněny, vráceny do původního stavu nebo obnoveny.

—	Kompenzaci lze uvážit jako krajní možnost u negativních dopadů (se středním až vysokým rizikem), jimž nelze zamezit, omezit je na minimum nebo je vyrovnat prostřednictvím obnovení.

Obrázek 10

Hierarchie zmírňujících opatření

Zdroj:

Evropská komise – dokument technické podpory pro prověřování environmentální udržitelnosti investic.

Dobré zmírňování je specifické pro kontext a lokalitu a závisí také na dopadu, který je třeba zmírnit. Příklady zmírňujících opatření jsou uvedeny v dokumentu technické podpory pro prověřování environmentální udržitelnosti investic.

Může-li předkladatel projektu navrhnout proveditelná dodatečná opatření, měl by prováděcí partner předkladatele požádat, aby znovu posoudil zbytkové riziko (viz kontrolní seznam 1).

Na základě existující dokumentace (zpráva o vlivu na životní prostředí, povolení týkající se životního prostředí apod.) a ve spolupráci s předkladatelem projektu prováděcí partner, je-li to možné, vyčíslí zbytkové dopady, které jsou i po zmírnění (zmírnění v důsledku postupů posuzování vlivů na životní prostředí a/nebo zmírňujících opatření navržených v souvislosti s prověřováním udržitelnosti pro účely InvestEU) středně a/nebo vysoce rizikové.

Pokud jde o pokyny týkající se vyčíslení, viz dokument technické podpory pro prověřování environmentální udržitelnosti investic a tabulky:

Tabulka Ovzduší S3 – 1:	pro dopady na kvalitu ovzduší
Tabulka Voda S3 – 3:	pro dopady na vodní prostředí
Tabulka Půda S3 – 1:	pro dopady na půdu/zemi
Tabulka Biologická rozmanitost S3 – 1 a S3 – 2:	pro biologickou rozmanitost
Tabulka Průřezové téma S3 – 1:	pro účinky hluku
Tabulka Průřezové téma S3 – 2:	pro účinky zápachu

Vyčíslení umožní prováděcím partnerům pochopit rozsah (zbytkových) dopadů na životní prostředí po určení všech zmírňujících opatření a jejich zahrnutí do navrhovaného projektu. Vyčíslení je rovněž předpokladem pro zahrnutí peněžního ocenění těchto dopadů - pokud je rozumné a přiměřené takové ocenění provést - do celkového ekonomického hodnocení projektu.

Jak je rozebráno v dokumentu technické podpory pro prověřování environmentální udržitelnosti investic a v pokynech EK k analýze nákladů a přínosů investičních projektů (Guide to Cost Benefit Analysis of Investment Projects, 2014), peněžní ocenění environmentálních dopadů se obvykle zakládá na koncepci celkové ekonomické hodnoty přírodního kapitálu sestávající z užitných a neužitných hodnot (81). K měření se může použít řada způsobů oceňování, jež se často (nikoli však výlučně) zakládají na průzkumech a/nebo metodách výběrového experimentu.

Tyto techniky jsou obvykle náročné na zdroje (vyžadují velké množství údajů a analýz specifických pro jednotlivé projekty). Z tohoto důvodu se v případech, kdy odborná literatura již obsahuje pro dopady na životní prostředí referenční hodnoty pro jednotlivé země (tj. jednotkové náklady), které lze použít v procesu oceňování, častěji používá metoda přenosu výhod.

Oddíly 4 až 8 dokumentu technické podpory pro prověřování environmentální udržitelnosti investic podávají přehled jednotkových hodnot k snazšímu použití této metody při peněžním ocenění (82). Příručka o ekonomickém oceňování „Economic Appraisal Vademecum“, kterou připravuje GŘ REGIO s podporou iniciativy JASPERS, navíc obsahuje příklady osvědčených postupů pro ekonomické posuzování environmentálních dopadů řady vybraných odvětví.

Použití peněžního ocenění proto závisí na řadě faktorů včetně dostupných údajů, rozsahu projektu, druhu dopadu atd.

Použitelnost těchto technik je ponechána na odborném úsudku prováděcího partnera / předkladatele projektu včetně toho, zda a jak provést peněžní ocenění environmentálních dopadů po zmírnění, a to podle zásady proporcionality.

Je-li peněžní ocenění environmentálních dopadů projektu provedeno, je poté zahrnuto do komplexnějšího ekonomického hodnocení projektu, které obvykle provádějí prováděcí partneři v rámci projektů podpořených EU, jak je uvedeno v kapitole 2.6 (Ekonomické ocenění) těchto pokynů.

2.3.5 Pozitivní program

Předkladatelům projektů se důrazně doporučuje, aby uvážili pozitivní program – kontrolní seznam 2 (vypracovaný pro každou složku přírodního kapitálu, viz příloha 3) s ohledem na potenciální opatření, která by mohla přispět k posílení pozitivních účinků projektu. Dobrovolný kontrolní seznam pozitivního programu lze použít pro všechny typy projektů, včetně projektů pod prahovou hodnotou a nad prahovou hodnotou, a pro všechny kategorie rizik. Předkladatelé projektů se vyzývají, aby si prošli kontrolní seznam pozitivního programu a aby v návaznosti na něj navrhli další opatření ke zlepšení výkonnosti projektu z hlediska životního prostředí. Pokud předkladatelé projektů identifikují další opatření ke zlepšení environmentální výkonnosti a zahrnou je do projektu, vyzývají se, aby výsledné pozitivní dopady vyčíslili a - pokud je to přiměřené a rozumné - peněžně je vyjádřili a zahrnuli je do celkového ekonomického posouzení projektu.

Kontrolní seznam týkající se pozitivního programu může zahrnovat mimo jiné toto:

—	Ovzduší (podpora energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie, omezení emisí znečišťujících látek a používání nebezpečných látek na minimum)

—	Vodní prostředí (zlepšení kvality sladké a mořské vody, podpora účinného využívání vody, omezení odběru a vypouštění)

—	Země a půda (podpora omezování eroze, zkvalitnění organické hmoty v půdě a biologické rozmanitosti, omezení degradace půdy, sanace kontaminovaných lokalit)

—	Biologická rozmanitost (zachování oblastí bohatých na biologickou rozmanitost a/nebo chráněných oblastí, obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů, zvýšená odolnost ekosystémů, kontrola nebo odstraňování cizích druhů, ochrana původních druhů nebo zachování genetické rozmanitosti)

—	Hluk (snižování hladiny hluku)

—	Zápach (snižování zapáchajících emisí)

2.3.6 Podávání zpráv a monitorování

Jak je popsáno v kapitole 4, na konci procesu ověřování a prověřování environmentální udržitelnosti musí prováděcí partner předložit investičnímu výboru InvestEU shrnutí prověření udržitelnosti, které zahrnuje tyto hlavní prvky:

—	U všech projektů potvrzení dodržení hlavních právních předpisů EU v oblasti životního prostředí (jak je uvedeno v kontrolním seznamu 0).

—

Výsledek případného ověření:

—	Zda existují nějaké dopady se středním a/nebo vysokým stupněm rizika (sloupec 4 kontrolního seznamu 1),

—	Jakákoli (dodatečná) dobrovolná zmírňující opatření pro tyto středně a/nebo vysoce rizikové dopady (sloupec 5 kontrolního seznamu 1) a zda je v důsledku toho riziko sníženo.

—	(Zbytkové) riziko po dodatečných zmírňujících opatřeních navržených v souvislosti s prověřením pro účely InvestEU (sloupec 6 kontrolního seznamu 1).

—	Posouzení (pokud možno vyčíslené) středně a/nebo vysoce rizikových zbytkových dopadů (sloupec 6 kontrolního seznamu 1), včetně peněžního vyjádření těchto dopadů, je-li to přiměřené (tedy rozumné a možné).

—	Veškeré aspekty související s pozitivním programem (viz kontrolní seznam 2).

V rámci monitorovaní vyžadovaného v nařízení o InvestEU by prováděcí partner měl na základě monitorování, které uskutečnil v rámci interních postupů a/nebo o které byl požádán, předkladatelům projektů potvrdit a vykázat:

—	Veškeré významné změny původně oznámeného výsledku prověření, které vyplynuly z povolovacích postupů.

—	Provedení zmírňujících opatření spojených s nepříznivými a vysoce rizikovými dopady.

—	Splnění environmentálních podmínek a závazků, pokud existují, ze strany předkladatele projektu.

2.4 Sociální rozměr

2.4.1 Obecný přístup k prověřování sociální udržitelnosti

Cílem finančních a investičních operací InvestEU je pozitivní sociální dopad na společnost jako celek. Mohou však existovat i projekty, které mají nepříznivé dopady na některé jednotlivce nebo komunity. Mohl by například existovat infrastrukturní projekt, který by mohl potenciálně zvýšit prostorové nerovnosti nebo negativně ovlivnit veřejné zdraví, například změnou využívání půdy a/nebo dopady na různé aspekty života občanů. Potenciální negativní dopady na sociální situaci by měly být zjištěny co nejdříve, a je-li to možné, měl by se návrh těchto projektů upravit tak, aby se takovýmto dopadům zabránilo nebo aby se omezily na minimum, a/nebo by měla být určena vhodná zmírňující opatření k řízení nevyhnutelných dopadů. Prověřování zajistí, aby předkladatelé projektů tyto situace identifikovali, posoudili a náležitě řešili.

Odvětvové normy pro posuzování sociálního rozměru jsou do značné míry vzájemně sladěny. Stále se však mírně liší mezi různými účastníky trhu. Počáteční kontrola operací by se měla v nejvyšší možné míře zaměřit na určení přímých, nepřímých a kumulativních dopadů na základní sociální aspekty. Prověřování sociální udržitelnosti, tj. zlepšení původního návrhu, by mělo všude tam, kde by to bylo třeba, přispět k minimalizaci nepříznivých dopadů a maximalizaci přínosů pro sociální rozměr.

Přezkum sociálních aspektů projektů by proto měl zahrnovat alespoň tyto klíčové složky:

—	Prověřování a určování pozitivních dopadů projektů a souvisejících rizik

—	Kategorizaci rizik u přímo financovaných projektů přesahujících prahovou hodnotu, a to na základě posouzení možných negativních dopadů

—	Ověření výsledků projektu v sociální oblasti podle sociálních screeningových kritérií popsaných v následujících oddílech a v případě potřeby začlenění vhodných podmínek do projektu

—	Doporučení pro posílení pozitivních sociálních dopadů na základě kontrolního seznamu pro pozitivní program, jak je uvedeno v kapitole 2.4.6 těchto pokynů

Následující vývojový diagram ukazuje celý proces prověřování sociální udržitelnosti.

2.4.2 Rámec pro dodržování právních předpisů s ohledem na sociální rozměr

InvestEU svou koncepcí a podobou přispěje i k sociální udržitelnosti v EU, a to podporou obnovy hospodářství, tvorby kvalitních pracovních míst a zlepšováním životních a pracovních podmínek. Příslušné právní požadavky EU a členských států vztahující se na projekty a operace, které mají být podpořeny v rámci některé oblasti Fondu InvestEU, představují základ zaručující dosažení sociálně udržitelných dopadů.

Podobně jako u environmentálních aspektů představují spolehlivý základ pro proces prověřování sociální udržitelnosti příslušné právní předpisy v sociální oblasti. EU má důkladný legislativní rámec, který zaručuje práva Evropanů jakožto občanů, pracovníků (bez ohledu na jejich státní příslušnost) a zúčastněných stran v mnoha oblastech, včetně zdraví a bezpečnosti při práci, podmínek zaměstnání, zveřejňování informací a veřejných konzultací, rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace (83). V porovnání s právními předpisy v oblasti životního prostředí jsou však pravomoci samotné EU v sociální oblasti omezenější a sociálními aspekty se zabývají v prvé řadě vnitrostátní právní předpisy. Nařízení o InvestEU však výslovně stanoví, že musí být odhadován sociální dopad projektů, včetně dopadu na rovnost žen a mužů, na sociální začleňování některých oblastí nebo populací a na hospodářský rozvoj oblastí a odvětví postižených strukturálními problémy, např. v souvislosti s potřebou dekarbonizovat hospodářství.

Proto se bude úsilí o dosažení sociálního pokroku prostřednictvím intervencí InvestEU, spolu s dodržováním příslušných vnitrostátních a unijních právních předpisů vztahujících se na tuto oblast, považovat za základ pro prověřování sociální udržitelnosti. Posuzování dodržování předpisů bude pokračovat v průběhu celého procesu, protože v rané fázi nemusí být známy všechny příslušné právní požadavky (viz rámec pro dodržování právních předpisů v příloze 1) (84). Z tohoto důvodu se od předkladatele projektu očekává, že zajistí soulad s právními předpisy, bude věnovat pozornost možnostem pozitivního programu (viz kapitola 2.4.6) a na požádání předloží prováděcím partnerům důkazy (85).

2.4.3 Ověřování sociální udržitelnosti operací

Po kontrole dodržení právních předpisů a v závislosti na celkových projektových nákladech investice se operace posunou do fáze ověření.

K určení rozsahu a složitosti potenciálních sociálních dopadů a rizik by měl prováděcí partner navrhovaný projekt ověřit. Rozsah a složitost sociálních otázek jsou u různých projektů různé. Projekty mohou mít negativní i pozitivní sociální dopady. Prováděcí partner musí zajistit, aby: i) nepříznivé sociální dopady projektů byly identifikovány prostřednictvím níže popsaného procesu ověření a ii) jejich pozitivní sociální dopady byly podpořeny používáním kontrolního seznamu pozitivního programu (86). Měly by se zohlednit také veškeré možnosti maximalizace pozitivních dopadů, které budou při ověření zjištěny.

Při prověřování sociální udržitelnosti vycházejí prováděcí partneři ze stávajících norem a postupů a používají je, přičemž je v případě potřeby doplní podle požadavků těchto pokynů.

U projektů nedosahujících prahové hodnoty ve výši 10 milionů EUR zde proces prověřování v zásadě končí. U projektů, které nedosahují prahové hodnoty, ale u nichž musí být provedeno posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice EIA (87), se v rámci postupu EIA budou hodnotit i některé sociální aspekty. V takových případech se prováděcí partneři důrazně vybízejí, aby postup EIA doplnili ověřením sociální udržitelnosti podle těchto pokynů. Stejně tak se důrazně vyzývají, aby na základě kontrolního seznamu pozitivního programu zvážili doporučení pro zvýšení pozitivních sociálních dopadů bez ohledu na velikost projektu. Ve všech případech je třeba dodržet minimální záruky týkající se pracovních, zdravotních, bezpečnostních a jiných příslušných požadavků na sociální udržitelnost stanovených v právu EU.

U projektů přesahujících prahovou hodnotu ve výši 10 milionů EUR bude projekt ověřen s ohledem na příslušné sociální dopady a rizika. Za hlavní sociální aspekty, jež je třeba uvážit při předběžném posouzení sociálního rozměru, se bude považovat následující:

1.	pracovní podmínky

2.	zdraví zaměstnanců a veřejné zdraví, bezpečnost a ochrana

3.	ochrana a začleňování zranitelných osob a/nebo skupin (88)

4.	rovnost žen a mužů

5.	nabývání a vyvlastňování pozemků (89)

6.	ochrana kulturního dědictví

7.	zapojení zúčastněných stran (90).

Počáteční ověření projektů má předkladatele projektu vést ke zvážení co největšího počtu hlavních sociálních dopadů a rizik, jež se u projektu očekávají, a prováděcího partnera má vést k jejich přesné identifikaci. Prováděcí partner by přitom měl brát ohled také na kapacitu předkladatele projektu, situaci, lokalitu, odvětví a typ projektu.

Proces ověřování sociální udržitelnosti bude brát v úvahu sociální a environmentální prvky a v případě operací, které musejí být posouzeny podle směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí, vezme v úvahu veškeré příslušné sociální prvky vyplývající z postupu EIA. Sociální aspekty budou odpovídat příslušným požadavkům na předkladatele projektů ve fázi prověřování. Získané informace by prováděcím partnerům měly umožnit vyhodnotit, zda nedochází k porušování předpisů a zda neprobíhají žádná vyšetřování. Počáteční ověření těchto aspektů by mělo být pro prováděcího partnera také pobídkou ke zlepšení návrhu projektu, včetně poskytnutí technické pomoci, za účelem řízení možných nepříznivých dopadů a/nebo maximalizace pozitivních dopadů.

Prováděcí partner by díky provedení ověření pro účely InvestEU mohl zjistit, že jeden nebo více níže popsaných sociálních aspektů není dostatečně pokryt a nese středně vysoká nebo vysoká rizika podle kategorizace rizik popsané v kapitole 2.4.4 těchto pokynů. Pokud k tomu dojde, zahájí se pro danou oblast prověřování a konečný příjemce bude vyzván, aby provedl náležité další posouzení a situaci napravil.

Pracovní podmínky

Celkovým cílem v rámci tohoto sociálního aspektu je zajištění ochrany základních práv pracovníků a prosazování účinných vztahů mezi pracovníky a vedením, a to na základě zajištění spravedlivých pracovních podmínek a dodržování vnitrostátních pracovněprávních předpisů, právních předpisů v oblasti zaměstnání a sociálního zabezpečení a základních zásad a norem zakotvených v právu EU a v základních úmluvách MOP.

Dodržování výše uvedených pracovněprávních předpisů se bude u předkladatelů projektů / konečných příjemců vyžadovat s ohledem na všechny projektové pracovníky, včetně pracovníků s plným úvazkem a s částečným úvazkem, dočasných pracovníků, pracovníků s pracovní smlouvou na dobu určitou, sezónních a migrujících pracovníků, bez ohledu na to, zda je zaměstnává přímo klient, nebo třetí strana, dodržování se bude vyžadovat i u hlavních dodavatelů (91).

Ve fázi ověřování by prováděcí partner měl:

—

určit pravděpodobnost rizik: dětské práce, nucené práce, diskriminace nebo nerovného zacházení s migrujícími pracovníky nebo pracovníky, kteří jsou cizími státními příslušníky, genderové nerovnosti, diskriminace a/nebo omezení svobody sdružování nebo jiná rizika porušování základních pracovních práv z důvodu situace v konkrétní zemi, odvětví, předkladatele, zhotovitele nebo dodavatelského řetězce (92),

—	v případě zjištěných pracovních rizik je třeba uvážit, zda mají předkladatelé projektů kapacity v oblasti řízení, které odpovídají pracovním silám a velikosti projektu a které jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Zdraví zaměstnanců a veřejné zdraví, bezpečnost a ochrana (93)

V souladu se zásadou 10 evropského pilíře sociálních práv pro „zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí a ochranu údajů“ pracovníků je cílem tohoto sociálního aspektu zajistit, podporovat a chránit zdraví, bezpečnost a ochranu všech osob zapojených do projektu. Toho by mělo být dosaženo zajištěním zdravých, bezpečných a zabezpečených pracovních podmínek; posouzením a řízením zdravotních a bezpečnostních rizik a předcházením možným nepříznivým dopadům souvisejícím se zdravím, bezpečností a ochranou. Zvláštní aspekty, které je nutno při ověřování uvážit, souvisejí s ochranou před nebezpečnými materiály, přírodními hrozbami, bezpečností, vystavení onemocněním, bezpečností silničního provozu, připraveností na mimořádné situace, ve všech případech kdy je to nezbytné a náležité.

Ve fázi ověřování by prováděcí partner měl:

—	určit pravděpodobnost nepříznivých dopadů a rizik projektů souvisejících se zdravím zaměstnanců a veřejným zdravím, bezpečností a ochranou (94),

—	v případě zjištění nepříznivých dopadů a rizik uvážit kapacitu předkladatele projektu v oblasti řízení ve vztahu ke zdraví zaměstnanců a veřejnému zdraví, bezpečnosti a/nebo ochraně.

Ochrana a začleňování zranitelných osob a/nebo skupin (95)

V souladu se zásadami 2, 3 a 17 evropského pilíře sociálních práv pro „rovnost žen a mužů“, „rovné příležitosti“ a „začleňování osob se zdravotním postižením“ je obecným cílem tohoto sociálního aspektu podporovat a prosazovat práva a zájmy zranitelných skupin a/nebo jednotlivců, identifikovat veškerá rizika a/nebo nepříznivé dopady, které se jich mohou týkat, a zajistit, aby tyto skupiny a/nebo jednotlivci byli po celou dobu trvání projektu chráněni vhodnými opatřeními. V příslušných případech by se proto mělo uvažovat o zavedení povinností a/nebo přijetí pozitivních opatření k odstranění překážek, které osobám, které jsou často z procesu vývoje vyloučeny kvůli svému postižení, brání v plném výkonu jejich práv a plném zapojení do společnosti a hospodářství.

V případě projektů ovlivňujících původní obyvatele (96) je cílem zajistit, aby projekt podpořil plné respektování jejich práv, cílů, identity, kultury a obživy, a jednat s původními obyvateli, kteří jsou projektem dotčeni, v dobré víře a získat před uskutečněním projektu jejich svobodný a informovaný souhlas (97).

Ve fázi ověřování by prováděcí partner měl:

—

určit pravděpodobnost, s jakou bude mít projekt neúměrné nepříznivé dopady na zranitelné, marginalizované a diskriminované jednotlivce a/nebo skupiny, např. tím, že prohloubí nerovnosti, třeba prostřednictvím dopadu na cenovou dostupnost, celkovou dostupnost a kvalitu služeb a bydlení, včetně energie, vzdělávání a zdraví;

—

určit pravděpodobnost rizik a/nebo nepříznivých dopadů, které by mohly nepřiměřeně ovlivnit osoby se zdravotním postižením nebo by mohly mít vztah ke spravedlivému pracovnímu prostředí, zákazu diskriminace, předcházení všem formám násilí, vytvářely by potenciální překážky přístupu ke službám nebo přínosům projektu (98);

—	určit, nakolik je pravděpodobné, že projekt bude mít dopad na původní obyvatele;

—	bude-li mít projekt pravděpodobně dopad na výše zmíněné osoby nebo skupiny, uvážit kapacitu předkladatele projektu vypracovat a provést zmírňující opatření tak, aby takovéto osoby a/nebo skupiny nebyly projektem neúměrně dotčeny.

Rovnost žen a mužů

V souladu se zásadou 2 evropského pilíře sociálních práv týkající se „rovnosti žen a mužů“ je celkovým cílem v rámci tohoto sociálního aspektu zajištění rovných příležitostí žen a mužů na pracovišti, zabránění jakékoli diskriminaci související s pohlavím, prosazování rovného zacházení s muži i ženami a stanovení stejných zdravotních a bezpečnostních opatření u všech pracovníků bez ohledu na jejich pohlaví. Ačkoliv se účast žen na trhu práce v Evropě zvýšila, nadále přetrvávají nerovnosti, jako jsou rozdíly v odměňování žen a mužů, které ovlivňují posílení postavení žen. Jako hlavní složka evropské strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (99) i cílů udržitelného rozvoje (100) rovnost žen a mužů prosazuje rovné příležitosti, odpovědnost a účast žen a mužů.

Ve fázi ověřování by prováděcí partner měl:

—	určit, nakolik je pravděpodobné, že projekt bude mít významné dopady, jež by se mohly neúměrně dotknout žen a dívek, nebo je spojen se zvláštními genderovými riziky nebo genderově podmíněnými diskriminačními sociálními normami,

—

určit, nakolik je pravděpodobné, že projekt je spojen s významnými riziky diskriminace na základě pohlaví a/nebo genderově podmíněným násilím a obtěžováním, včetně například minulých stížností týkajících se těchto aspektů, negativních informací o projektu a/nebo předkladateli projektu ve sdělovacích prostředcích nebo od nevládních organizací,

—	zvážit kapacitu předkladatele projektu náležitě zvládat zjištěná rizika.

Ochrana kulturního dědictví

Celkovým cílem v rámci tohoto aspektu je podpora ochrany kulturního dědictví v rámci projektů InvestEU, ochrana kulturního dědictví před nepříznivými dopady projektových činností prosazováním posouzení dopadů na kulturní dědictví a jejich správu a podpora informovanosti o kulturním dědictví a jeho oceňování, je-li to relevantní a proveditelné. Předkladatel projektu proto ponese určitou odpovědnost při správě kulturního dědictví. Bude proto muset přijmout opatření k určení, posouzení, přijetí a provedení rozhodnutí o dopadu operací podporovaných z Fondu InvestEU na kulturní dědictví.

Ve fázi ověřování by prováděcí partner měl:

—	určit, nakolik je pravděpodobné, že projekt bude mít dopady na hmotné a/nebo nehmotné kulturní dědictví, a to i z hlediska významu kulturního dědictví,

—	zvážit kapacitu předkladatele projektu řešit zjištěné dopady na kulturní dědictví a v případě zjištěných dopadů konzultovat příslušné zúčastněné strany,

—	zohlednit stanovisko příslušného orgánu odpovědného za kulturní dědictví jako součást povolovací dokumentace (je-li v této fázi k dispozici).

Nabývání a vyvlastňování pozemků

Celkovým cílem v rámci tohoto sociálního aspektu je prosazovat dodržování práv vysídlených osob na odpovídající bydlení, přiměřenou životní úroveň a na vlastnictví a řešit nepříznivé dopady vyplývající ze ztráty jejich majetku nebo přístupu k majetku a/nebo omezení užívání půdy. U projektů, u nichž se vyžaduje fyzické vysídlení osob nebo přemístění ekonomické činnosti, se očekává, že předkladatel projektu dodrží platné vnitrostátní nebo regionální právní předpisy týkající se nabývání pozemků a/nebo vyvlastnění. Od předkladatele projektu se rovněž očekává, že bude dodržovat Listinu základních práv EU (především článek 17), Evropskou sociální chartu (především článek 31 a čl. 34 odst. 3) a evropský pilíř sociálních práv č. 19. Zvláštní pozornost bude věnována projektům vyžadujícím vysídlení osob, které drží nebo jinak využívají půdu či majetek bez formálního nároku, jako jsou obyvatelé slumů, osoby nezákonně obývající budovy nebo jiné zranitelné skupiny.

Ve fázi ověřování by prováděcí partner měl určit:

—	nakolik je pravděpodobné, že projekt bude vyžadovat nabytí nebo vyvlastnění pozemků,

—	nakolik je pravděpodobné, že projekt bude vyžadovat vysídlení nebo bude mít dopad na užívání půdy ze strany neformálních držitelů nebo neformálních uživatelů půdy.

Zapojení zúčastněných stran (101)

Celkovým cílem v rámci tohoto sociálního aspektu bude prosazování účinného a inkluzivního zapojení zúčastněných stran jako způsob zachování práva na: i) přístup k informacím o životním prostředí; ii) účast veřejnosti na rozhodování a iii) přístup ke spravedlnosti (102). Toto zapojení by mělo být úměrné povaze a rozsahu projektu a jeho potenciálním dopadům a rizikům. Očekává se, že předkladatel projektu podpoří příslušné orgány při provádění příslušného procesu zapojení veřejnosti, a to i v přeshraničním kontextu.

Ve fázi ověřování by prováděcí partner měl:

—	určit nakolik je pravděpodobné, že projekt bude spojen s významnými riziky poškození dobré pověsti, námitkami místních komunit nebo bude ovlivněn problémy z minulosti (např. probíhající nebo očekávané soudní řízení, stížnosti, protesty a/nebo kontrola ze strany organizací občanské společnosti),

—	zvážit kapacitu předkladatele projektu zajistit náležité zapojení zúčastněných stran, je-li to relevantní, a/nebo podpořit příslušné orgány při provádění procesu zapojení veřejnosti,

—

na základě zjištěných environmentálních a sociálních dopadů a rizik uvážit, jaká míra zapojení zúčastněných stran, včetně zveřejňování informací o projektu, konzultací a poskytnutí možností k podávání stížností, bude pravděpodobně u projektu nutná, nebo v případě projektů v pokročilé fázi zvážit dosavadní zapojení zúčastněných stran.

2.4.4 Kategorizace sociálního rizika

Na základě ověření a jím zjištěných sociálních dopadů by prováděcí partneři měli být schopni určit úroveň sociálního rizika navrhovaného projektu. Při určování úrovní sociálního rizika by měl prováděcí partner uvážit také kapacitu předkladatelů projektů zmírnit zjištěné sociální dopady a rizika.

Počáteční ověření by mělo také poskytnout informace o přijatelnosti projektu z hlediska získání podpory z InvestEU. Např. pokud prováděcí partner po ověření dospěje k závěru, že navrhovaný projekt by měl určité významné trvalé dopady, jež nelze zmírnit či kompenzovat, a je spojen s velmi vysokými zbytkovými sociálními riziky, projekt nebude pro financování z InvestEU přijatelný. Následující tabulka podává přehled způsobu kategorizace sociálních rizik před uplatněním případných zmírňujících opatření.

Tabulka 4

Kategorizace sociálních rizik

Kategorie rizika

Definice

Příklady druhů dopadů a rizik

Možné důsledky pro prověřování

Nízké riziko

Neexistují žádné negativní sociální dopady nebo existují pouze zanedbatelné dočasné negativní sociální dopady nebo určité trvalé negativní sociální dopady, které však nepůsobí výrazné škody a jejichž účinky lze plně zmírnit.

—	Projekt neovlivňuje žádné zranitelné osoby a/nebo skupiny, nebo má dopad pouze na velmi málo takových osob a/nebo skupin.

—	Projekt není spojen s významnými pracovními riziky.

—	Ohrožení zdraví a bezpečnosti je minimální.

—	Dosavadní zapojení zúčastněných stran je přiměřené a nebyla zjištěna žádná rizika.

Operace tohoto typu nebude vyžadovat další prověření.

Střední riziko

Lze snadno zjistit sociální dopady, očekává se však, že nápravná a/nebo zmírňující opatření hlavní nepříznivé účinky sníží nebo omezí.

—	Projekt vyžaduje vysídlení neformálních usedlíků nebo uživatelů půdy, jsou-li dopady vysídlení omezeny z hlediska velikosti a lze je snadno odstranit zmírňujícími opatřeními.

—	Projekt má přímé negativní dopady na zranitelné osoby, avšak potenciální dopady jsou omezené a lze je snadno odstranit zmírňujícími opatřeními.

—	Ohrožení zdraví a bezpečnosti je střední.

—	Projekt bude mít pravděpodobně dopady na kulturní dědictví, které budou vyžadovat vhodná zmírňující opatření.

U operace tohoto typu bude možná nutné provést další hodnocení a/nebo opatření pro řešení zjištěných dopadů a rizik. Může být také nutné zavést specifické sociální smluvní podmínky a vyžadovat pravidelné sledování a/nebo podávání zpráv o zjištěných sociálních problémech.

Vysoké riziko

Mohou existovat velmi významné nepříznivé a/nebo dlouhodobé sociální dopady, jejichž závažnost je ve fázi ověřování obtížné určit.

—	Projekt vyžaduje vysídlení neformálních usedlíků nebo uživatelů půdy, dopady vysídlení jsou přitom značné a vyžadují náležitá zmírňující opatření.

—	Projekt má významné negativní přímé dopady na zranitelné osoby a bude nutné přijmout náležitá zmírňující opatření.

—	Projekt bude mít pravděpodobně významné dopady na původní obyvatele (např. na jejich půdu, obydlí, obživu nebo kulturní dědictví).

—	Kvůli situaci v dané zemi, odvětví, předkladateli, zhotoviteli či dodavatelskému řetězci (103) existuje riziko dětské práce, nucené práce, diskriminace a/nebo omezení svobody sdružování či jiná rizika porušování základních pracovních práv.

—	Ohrožení zdraví a bezpečnosti je vysoké.

—	Projekt povede k trvalému zničení památky kulturního dědictví.

—	Projekt je spojen s významnými riziky poškození dobré pověsti (např. probíhající nebo očekávané soudní řízení, stížnosti, protest a/nebo kontrola ze strany organizací občanské společnosti).

U operace tohoto typu bude většinou nutné provést další hodnocení a/nebo opatření pro řešení zjištěných dopadů a rizik. Může být také nutné zavést specifické sociální smluvní podmínky a vyžadovat pravidelné sledování a/nebo podávání zpráv o zjištěných sociálních problémech.

Nepřijatelné

Úroveň významnosti trvalých sociálních dopadů nebo rizik není přijatelná.

—	Projekt je spojen s využíváním dětské a nucené nebo otrocké práce.

—	Projekt může vést k omezení individuálních práv a svobod osob nebo k porušování lidských práv.

Operace tohoto typu by se považovala za nepřijatelnou pro financování z InvestEU.

Na základě míry sociálních rizik projektu určených podle výše uvedené metodiky musí prováděcí partneři uvážit, zda pokročí do fáze prověřování, jak je podrobně popsáno v následujícím oddíle, a provedou tato opatření:

Projekty s vysokým sociálním rizikem

Je nutné důkladně posoudit zjištěné sociální dopady a zjištěná rizika a může být nutné přijmout zmírňující nebo nápravná opatření:

—	Prováděcí partner určí, které právní požadavky se na projekt vztahují, a zajistí, aby si předkladatel projektu byl vědom všech potřebných kroků k získání všech povolení a oprávnění atd. a tyto kroky učinil a aby jednal v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními normami.

—

Prováděcí partner určí potenciálně významná sociální rizika, zúčastněné strany, které budou projektem dotčeny, příslušné orgány, jež je třeba kontaktovat nebo s nimi konzultovat:

a.	zajistí, aby se zapojení zúčastněných stran včetně veřejné konzultace uskutečnilo v souladu s právními požadavky a aby byla případně veřejně dostupná související dokumentace;

b.	v závislosti na fázi, v níž se projekt nachází (počáteční návrh nebo již uděleno povolení), lze doporučit úpravy návrhu nebo zmírňující opatření, jak je popsáno v dalším oddíle.

—	Předkladatel projektu odpovídá v příslušném případě za posouzení vlivů na životní prostředí či za provedení jiné studie, kterou prováděcí partner pokládá za nezbytnou.

—	Ve smlouvě o financování mohou být obsaženy závazky, výplaty mohou být podmíněny získáním povolení a oprávnění vyžadovaných právními předpisy, provedením dohodnutých zmírňujících opatření atd.

ii.

Projekty se středním sociálním rizikem

U těchto projektů se bude vyžadovat omezené posouzení oblastí, v nichž byly zjištěny konkrétní dopady. Může však být zapotřebí určitá úroveň nápravných/zmírňujících opatření, jejich rozsah je však omezen na konkrétní zásahy:

a.	prováděcí partner určí, které právní požadavky se na projekt vztahují, a zajistí, aby si předkladatel byl vědom všech potřebných kroků k získání všech povolení a oprávnění atd. a tyto kroky učinil, případně včetně vyhotovení zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí atd.;

b.	pro příslušné oblasti se i v tomto případě vyžaduje posouzení sociálních dopadů;

c.	prováděcí partner může vyžadovat zvláštní studie pro konkrétní zjištěné dopady;

d.	mohou být určena konkrétní zmírňující/nápravná opatření a prováděcí partner může předkladateli projektu doporučit jejich provedení.

iii.	Projekty s nízkým sociálním rizikem U těchto projektů se nemusí provádět hloubková analýza ani další prověřování sociálního rozměru. Lze přistoupit ke zvážení kontrolního seznamu pozitivního programu.

2.4.5 Prověřování sociální udržitelnosti (104)

Jakmile prověřování pro účely InvestEU určí, že projekt má sociální dopad, který vyžaduje bližší přezkoumání, musí být sociální rozměr podroben prověření udržitelnosti. Jinými slovy prověřování bude provedeno pouze s ohledem na aspekt nebo aspekty, u nichž bylo zjištěno, že budou podpořenou operací významně ovlivněny. V souladu s čl. 8 odst. 5 nařízení o InvestEU platí, že pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že prověření udržitelnosti není třeba provést, musí investičnímu výboru poskytnout odůvodnění.

Předkladatel projektu / konečný příjemce by měl zajistit, aby byly při navrhování nových projektů a v počáteční fázi vývoje projektů náležitě zohledněny normy EU a mezinárodní normy platné v sedmi oblastech zmíněných v kapitole 2.4.2. Dopady by měly být posouzeny a jejich řízení by mělo být spojeno s ostatními složkami posouzení vlivů na životní prostředí a/nebo sociálních dopadů na podporu holistického a komplexního přístupu k řízení rizik (v rámci možností).

K faktorům ovlivňujícím projekt, které je přitom třeba uvážit, patří například toto (seznam není úplný):

—	kapacita předkladatele projektu řešit zjištěné dopady a jeho související interní normy a postupy,

—	závažnost dopadu stanovená v závislosti na oblasti (tj. druhu dopadu), rozsahu (tj. počtu dotčených osob a době trvání účinků) a míře možného zjednání nápravy (tj. nakolik lze dopadu zabránit nebo jej snížit),

—	výsledky zhotovitelů a veřejných/soukromých zajišťovatelů bezpečnosti v souvislosti s projektem,

—	možné problémy z minulosti.

Projekty se zjištěným středním a vysokým sociálním rizikem budou podrobeny dalšímu prověření stejných sociálních aspektů za účelem:

i)	provedení dalšího náležitého posouzení dopadů nebo příslušných studií a/nebo

ii)	vypracování vhodných zmírňujících opatření u dopadů, které byly určeny ve fázi ověřování.

Prověření sociální udržitelnosti na základě sociálních aspektů se bude provádět takto:

Pracovní podmínky. V rámci tohoto aspektu prováděcí partner ověří, zda má projekt zavedeny příslušné systémy k zajištění dodržování platných předpisů EU a mezinárodních předpisů vztahujících se na podmínky zaměstnání a pracovní podmínky. Pokud existují určitá potenciálně významná rizika a dopady související s individuálními a/nebo kolektivními pracovními právy pracovníků projektu, mělo by být provedeno náležité další posouzení a měla by být přijata vhodná zmírňující opatření. U projektů se zjištěnými vysokými pracovními riziky může prováděcí partner od předkladatele projektu vyžadovat nejnovější zprávy nebo stanovisko vydané vnitrostátním inspektorátem práce, je-li k dispozici, posuzování aspektu pracovních sil během přípravy projektů nebo pravidelné audity práce během provádění projektu.

Jestliže posouzení potvrdí potenciální dopady a rizika, pak by měl předkladatel projektu přijmout opatření k jejich nápravě. V závislosti na dotčené oblasti musí předkladatel projektu případně zavést postupy, které zajistí náležité stanovení a dodržování smluvních práv pracovníků, zavedení mechanismů pro podávání stížností a existenci systému náležité komunikace, která pracovníkům umožní k dostupným mechanismům přístup.

Prováděcí partner konkrétně uváží, zda předkladatel projektu zavedl interní postupy, které odpovídají velikosti a typu projektu, pokud jde o:

—	politiky v oblasti lidských zdrojů, např. zda existuje a zda se aktualizuje písemně zachycená strategie pro oblast lidských zdrojů a zda existují systémy nebo postupy řízení, které řeší mimo jiné rizika související s dětskou a nucenou prací,

—

pokyny týkající se zákazu diskriminace a rovných příležitostí, tj. zda se o přijetí do zaměstnání nerozhoduje na základě osobních vlastností, které nesouvisejí s vlastními požadavky na dané pracovní místo, jako jsou pohlaví, rasa, státní příslušnost, politický názor, postavení uprchlíka, členství v odborech, etnický, sociální nebo domorodý původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, manželský nebo rodinný stav, zdravotní postižení, věk, sexuální orientace nebo genderová identita,

—	existenci mechanismu pro řešení sporů nebo alternativních kanálů, které pracovníkům umožňují upozorňovat na problémy na pracovišti.

Příklady prověřování podmínek zaměstnání a pracovních podmínek

Zjištěné dopady a rizika

Příklady možného podrobnějšího posouzení, pokud byla zjištěna rizika

Příklady možných zmírňujících opatření, pokud byla zjištěna rizika

Lidské zdroje, pracovní síly a smluvní ujednání

—	Vysoký počet migrujících pracovníků [kromě vysoce kvalifikovaných osob žijících v zahraničí] zaměstnaných za jiných podmínek než státní příslušníci

Zapojení pracovníků a svoboda sdružování

—	Objevují se (veřejná) tvrzení o diskriminaci členů odborů nebo odvetných opatřeních proti nim

Formy nátlaku

—	Zaměstnavatel zadržuje doklady pracovníků

—	Pracovníci musí zaplatit poplatek za přijetí do zaměstnání nebo uhradit zaměstnavateli cestovní výdaje

Mladiství pracovníci

—	Na projektu pracují mladiství mladší osmnácti let

U projektu v počáteční fázi lze provést posouzení s ohledem na pracovní síly s cílem určit a blíže posoudit pracovní rizika.

U projektů ve fázi realizace lze pravidelně provádět audity práce.

Vhodná zmírňující opatření k odstranění vnímaných rozdílů (např. migrující pracovníci jsou zaměstnáváni za stejných podmínek jako místní pracovníci a jsou přijímáni do zaměstnání za spravedlivých podmínek) a ukazatele pro podávání zpráv o zlepšení (např. lepší pracovní podmínky, podpora zranitelných skupin).

Zvláštní pozornost musí být případně věnována způsobu, jakým se svými pracovníky zacházejí subdodavatelé, zhotovitelé a/nebo dodavatelé.

Předkladatel projektu a prováděcí partner se mohou ještě před výplatou finanční částky dohodnout na opatřeních k zajištění minimálních přijatelných norem a začlenit je do smluvní dokumentace ke spokojenosti prováděcího partnera.

Zdraví zaměstnanců a veřejné zdraví, bezpečnost a ochrana. V rámci tohoto sociálního aspektu prováděcí partner ověří, zda předkladatelé projektu / koneční příjemci chrání a podporují zdraví a bezpečnost pracovníků zavedením náležitých plánů řízení a opatření pro bezpečné a zdravé pracovní podmínky a zda řeší zdravotní a bezpečnostní rizika, která z pravidelných i nepravidelných činností prováděných během životního cyklu projektu plynou pro dotčené komunity a spotřebitele.

Prováděcí partner by měl například ověřit a vyžadovat, aby předkladatel projektu / konečný příjemce zajistil dostupnost přiměřeného ochranného vybavení pracovníků během realizace projektu, zavedl postupy k řešení problémů v oblasti zdraví a bezpečnosti a případně zavedl mechanismy finančního odškodnění.

Prováděcí partner konkrétně ověří, že konečný příjemce, přiměřeně velikosti a typu projektu, zajistil:

—	Posouzení rizik, jímž vyhodnotil hrozby a nepříznivé dopady projektu na zdraví zaměstnanců a veřejné zdraví, bezpečnost a ochranu.

—	Plán řízení v oblasti zdraví, bezpečnosti a ochrany, který se pravidelně aktualizuje.

—

Náležité osobní ochranné prostředky pro pracovníky k zajištění jejich ochrany při provádění projektu. Každá osoba, která se nachází na místech realizace projektu, včetně pracovníků, návštěvníků, zákazníků, klientů a subdodavatelů, by měla být náležitě a bezplatně vybavena potřebnými prostředky v souladu s plánem řízení v oblasti zdraví, bezpečnosti a ochrany.

—	Řádný dohled během celého životního cyklu projektu zaručující ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků.

—	Organizaci reakce na mimořádné události v souvislosti s projektovými činnostmi ve spolupráci s místními orgány a dotčenými komunitami za účelem přijetí účinných opatření v případě mimořádných situací.

—	Posouzení rizika souvisejícího s nakažlivými onemocněními, včetně onemocnění COVID-19, a přípravu plánu řízení v případě zjištění onemocnění typu COVID během přezkumu projektu.

Příklady prověřování s ohledem na zdraví zaměstnanců a veřejné zdraví, bezpečnost a ochranu

Zjištěné dopady a rizika

Příklady možného podrobnějšího posouzení, pokud byla zjištěna rizika

Příklady možných zmírňujících opatření, pokud byla zjištěna rizika

—	Významné zdravotní dopady projektu na místní obyvatelstvo

—	Střední nebo vysoká rizika v oblasti BOZP

Posouzení rizik pro zdraví zaměstnanců a/nebo veřejné zdraví, případně bezpečnost a ochranu ve formě samostatných nebo obecnějších posouzení a zpráv (jako je zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí).

Příprava a provedení příslušných plánů řízení zdraví a bezpečnosti, případně včetně předcházení mimořádným událostem, připravenosti a reakce na mimořádné události a plány prevence a kontroly nemocí, řízení dopravy, plány řízení bezpečnosti a zvládání vysokého náporu. Měla by být zahrnuta také náležitá odborná příprava a kodexy chování pro bezpečnostní složky a veškerá jiná opatření v oblasti řízení bezpečnosti na místě.

Ochrana a začleňování zranitelných osob a/nebo skupin. V rámci tohoto sociálního aspektu přijme prováděcí partner nezbytná opatření k určení a vyloučení potenciálních rizik a dopadů projektu na život a obživu zranitelných, marginalizovaných nebo diskriminovaných osob, skupin a původních obyvatel. Pokud není možné se těmto dopadům a rizikům vyhnout, spolu s předkladatelem projektu podnikne kroky k omezení, minimalizaci, zmírnění nebo účinné kompenzaci těchto dopadů. Ověření by mělo zohlednit druh investice, pro niž se žádá o podporu z InvestEU, protože u některých projektů (např. sociální infrastruktury) je tento aspekt důležitější. V případě potenciálních dopadů na původní obyvatele bude prováděcí partner vyžadovat, aby předkladatelé projektů ověřili přítomnost těchto obyvatel v navrhované lokalitě projektu nebo jejich společnou vazbu na tuto lokalitu. Pokud zde původní obyvatelé žijí, zajistí si předkladatelé projektů jejich svobodný, předchozí a informovaný souhlas a vypracují náležité plány pro zmírnění a kompenzaci dopadů, včetně mechanismů sdílení přínosů.

Prováděcí partner konkrétně ověří, že konečný příjemce, přiměřeně velikosti a typu projektu, zajistil:

—

Vhodná opatření, která mají zabránit rizikům a nepříznivým dopadům na zranitelné osoby a/nebo skupiny včetně osob se zdravotním postižením a/nebo tato rizika a dopady minimalizovat (např. zajištění rovného zacházení a vyloučení a/nebo minimalizace diskriminačních dopadů během celého projektového cyklu); tato opatření přijímá předkladatel projektu a/nebo konečný příjemce.

—

U projektů ovlivňujících původní obyvatele i) uspokojivý proces získání svobodného, předchozího a informovaného souhlasu, ii) náležitý plán k zmírnění dopadů na komunity původních obyvatel a/nebo ke sdílení přínosů s těmito komunitami, iii) podepsanou dohodu, která potvrzuje (podmíněný či bezpodmínečný) souhlas původních obyvatel s projektem a se souvisejícím plánem (plán musí být realistický a mít náležité rozpočtové prostředky).

Příklady prověřování s ohledem na ochranu a začleňování zranitelných osob a/nebo skupin

Zjištěné dopady a rizika

Příklady možného podrobnějšího posouzení, pokud byla zjištěna rizika

Příklady možných zmírňujících opatření, pokud byla zjištěna rizika

—	Potenciální nepřiměřené nepříznivé dopady vyplývající z projektových činností a/nebo souvisejících zařízení na zranitelné skupiny, včetně původních obyvatel.

—	Projekt může dále zvýšit překážky přístupu již nyní marginalizovaných a vyloučených osob a/nebo skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením, ke službám.

Posouzení sociálních dopadů (samostatné nebo v rámci posuzování EIA) zahrnující druh, rozsah, povahu a význam pozitivních a negativních dopadů projektu na tyto osoby a/nebo skupiny (105).

Má-li projekt dopad na původní obyvatele, mělo by být vypracováno posouzení sociálních dopadů, které je přizpůsobené kulturním a socio-ekonomickým zvláštnostem a citlivosti původních komunit.

—	Opatření k vyloučení, minimalizaci, zmírnění nebo nápravě negativních dopadů a případně k posílení pozitivních účinků pro zranitelné osoby a/nebo skupiny, též určení příležitostí a opatření na podporu způsobů sdílení přínosů s dotčenými komunitami, včetně těchto skupin.

—

Pokud má operace dopad na původní obyvatele, měl by být zajištěn:

i)	uspokojivý postup získání svobodného, předchozího a informovaného souhlasu,

ii)	náležitý plán zmírnění dopadů a/nebo sdílení přínosů s komunitami původních obyvatel a

iii)	podepsána dohoda potvrzující souhlas (podmíněný či bezpodmínečný) původních obyvatel s projektem a souvisejícím plánem, který musí být realistický a mít náležité rozpočtové prostředky.

Rovnost žen a mužů. V případě projektů, u nichž byly zjištěny potenciální nepříznivé dopady a rizika související s rovností žen a mužů, bude prováděcí partner vyžadovat, aby předkladatel projektu podrobněji posoudil potenciální dopad investic na ženy i muže, a umožnil tak vyzdvihnout existující nerovnosti, rozdíly v odměňování, diskriminaci, problémy, zranitelnost a jiná skrytá rizika újmy, které jsou s danou operací spojené.

Předkladatel projektu bude muset také určit možná a náležitá nápravná opatření zohledňující rovnost pohlaví a opatření k účinné prevenci a řešení jakékoli formy násilí, obtěžování včetně sexuálního obtěžování, vykořisťování a zneužívání, genderově podmíněného násilí, šikany, zastrašování a/nebo vykořisťování. Mezi taková opatření může mimo jiné patřit: i) rozvoj podpůrné organizační kultury, v níž se zprávy o genderově podmíněném násilí nebo sexuálním obtěžování, vykořisťování a zneužívání berou vážně, ii) zavedení dostupných mechanismů pro podávání stížností, jejichž prostřednictvím mohou pracovníci, uživatelé služeb a komunity oznamovat incidenty nebo upozorňovat na genderově podmíněné násilí / sexuální obtěžování, vykořisťování a zneužívání, a iii) a zajištění vzdělávání a zvyšování povědomí zaměstnanců a externích zúčastněných stran za účelem informování o nulové toleranci společnosti, pokud jde o genderově podmíněné násilí / sexuální obtěžování, vykořisťování a zneužívání a o to, co představuje genderově podmíněné násilí / sexuální obtěžování, vykořisťování a zneužívání.

Prováděcí partner konkrétně ověří, že předkladatel projektu / konečný příjemce, přiměřeně velikosti a typu projektu, zajistil:

—

Politiky a postupy k zajištění rovného zacházení se ženami a muži, k předcházení genderově podmíněného násilí a obtěžování a k předcházení všem formám genderové diskriminace v průběhu celého projektového cyklu. Tyto politiky a postupy by mohly zahrnovat korporátní politiku v oblasti genderu, rozmanitosti a začleňování, včetně genderově podmíněného násilí a obtěžování, a to buď jako samostatnou politiku, nebo jako složku obecnějších politik;

—	náležitá opatření v reakci na jakoukoli formu násilí, jako je genderově podmíněné násilí, zastrašování, vykořisťování, šikana, obtěžování včetně sexuálního obtěžování a/nebo zneužívání.

Příklady prověřování s ohledem na rovnost žen a mužů

Zjištěné dopady a rizika

Příklady možného podrobnějšího posouzení, pokud byla zjištěna rizika

Příklady možných zmírňujících opatření, pokud byla zjištěna rizika

—	Projekt zvyšuje zranitelnost žen v důsledku problémů, jako jsou diskriminace, sociální postoje a marginalizace při rozhodování.

—	Diskriminace a nerovnost příležitostí u pracovních sil podílejících se na projektu a riziko genderově podmíněného násilí / sexuálního obtěžování, vykořisťování a zneužívání v rámci projektu.

Je možné provést genderovou analýzu s cílem posoudit dopad, který může mít operace na ženy a muže a na vztahy mezi pohlavími (ekonomické a sociální vztahy mezi muži a ženami, jež jsou vytvářeny a posilovány sociálními institucemi).

—	Akční plán pro rovnost žen a mužů nebo podobný dokument, který popisuje opatření, jimiž se budou řešit genderové rozdíly a rozdílné potřeby žen a mužů

—	Genderově citlivé plány řízení a smysluplné zapojení žen do navrhování a provádění projektů

—	Vývoj účinných systémů, politik a kodexů chování k zmírnění rizik genderově podmíněného násilí / sexuálního obtěžování, vykořisťování a zneužívání.

Nabývání a vyvlastňování pozemků. U projektů vyžadujících nabytí nebo vyvlastnění pozemků získá prováděcí partner od předkladatele projektu příslušné informace o souladu projektu s platnými vnitrostátními nebo regionálními právními předpisy týkajícími se nabývání a/nebo vyvlastňování pozemků podle toho, co je relevantní.

U projektů, které ovlivňují využívání přírodních zdrojů komunitami nebo jejich přístup k těmto zdrojům, by prováděcí partner měl ověřit, zda byly v dostupných zprávách (např. ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí) tyto dopady řádně posouzeny a zmírněny. Jestliže tyto dopady nebyly zohledněny, měli by prováděcí partneři předkladatele projektů požádat o provedení příslušných posouzení.

U projektů vyžadujících vysídlení osob, které drží půdu nebo majetek bez formálního nároku, jako jsou obyvatelé slumů nebo osoby nezákonně obývající budovy, prováděcí partner ověří, že předkladatel projektu / konečný příjemce přiměřeně velikosti a typu projektu zajistil:

—

zdokumentovaný postup pro řešení vysídlení, prováděcí a monitorovací opatření, která mají být přijata k zajištění toho, aby se tento proces uskutečnil v souladu s platnými vnitrostátními nebo regionálními právními předpisy týkajícími se nabývání a/nebo vyvlastňování pozemků a Listinou základních práv EU (článek 17), Evropskou sociální chartou (zejména článek 31 a čl. 34 odst. 3), evropským pilířem sociálních práv (zásada 19).

Příklady prověřování s ohledem na nabývání půdy a nedobrovolné přesídlení
Zjištěné dopady a rizika	Možné podrobnější posouzení, pokud byla zjištěna rizika	Možná zmírňující opatření, pokud byla zjištěna rizika
Fyzické nebo ekonomické vysídlení osob bez zákonného nároku na půdu, osob nezákonně obývajících budovy nebo obyvatel slumů.	V některých případech může být ke zjištění počtu osob, které mají být vysídleny, jejichž obživa může být dotčena a jimž je třeba poskytnout náhradu za majetek, nutné provést sčítání (106) a základní socio-ekonomický průzkum (107).	Zmírňující a/nebo kompenzační opatření (případně ve formě akčního plánu) s cílem zajistit minimálně obnovení a v ideálním případě zlepšení životních podmínek osob dotčených projektem.

Kulturní dědictví. V rámci tohoto sociálního aspektu prováděcí partner zajistí, aby předkladatel projektu / konečný příjemce začlenil do svých operací správu kulturního dědictví s cílem předejít nepříznivým dopadům projektů/činností na kulturní dědictví nebo tyto dopady zmírnit. Jsou-li takovéto dopady nevyhnutelné, zavede prováděcí partner požadavky na podporu ochrany kulturního dědictví před nepříznivými dopady souvisejícími s operacemi InvestEU prosazováním posouzení dopadů na kulturní dědictví a jeho správu, spravedlivým sdílením přínosů plynoucích z užívání kulturního dědictví a informováním o kulturním dědictví a jeho ceně. U projektů, u nichž se musí posoudit vlivy na životní prostředí, by měly být aspekty související s dopady na hmotné kulturní dědictví (tj. fyzické kulturní zdroje) řešeny v rámci povolovacího postupu a informace by měly být k dispozici ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí.

Prováděcí partner proto ověří, že předkladatel projektu / konečný příjemce zajistil (podle toho, co je relevantní):

—	posouzení dopadů projektu na hmotné a nehmotné kulturní dědictví, včetně významu kulturního dědictví,

—	stanovisko příslušného orgánu odpovědného za kulturní dědictví a potvrzení, že byly konzultovány příslušné zúčastněné strany,

—	zmírňující opatření a zavedení postupu a programu pro náhodné nálezy.

Příklady prověřování s ohledem na kulturní dědictví

Zjištěné dopady a rizika

Příklady možného podrobnějšího posouzení, pokud byla zjištěna rizika

Příklady možných zmírňujících opatření, pokud byla zjištěna rizika

—	Operace zahrnuje významné výkopy, demolice, přesuny zeminy, zaplavení nebo jiné změny fyzického prostředí.

—	Operace se nachází v místě památky kulturního dědictví uznané zemí, v níž se operace uskutečňuje, nebo v blízkosti takovéto památky.

—	Operace má nepříznivé dopady na kulturu, znalosti a zvyky místních komunit.

Odborné posouzení významu kulturního dědictví, požadavky vnitrostátních právních předpisů a příslušných mezinárodních úmluv, výsledky konzultací s dotčenými komunitami.

Posouzení a zmírnění dopadů na kulturní dědictví se uskuteční v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátních a/nebo místních právních a správních předpisů, plány správy chráněné oblasti, vnitrostátními povinnostmi podle mezinárodního práva a mezinárodně uznanou správnou praxí.

—	Vhodná zmírňující opatření ke snížení a zmírnění případných nepříznivých dopadů na kulturní dědictví spolu s prováděcím harmonogramem a rozpočtem potřebným pro takováto opatření.

—	Přijetí pravidel pro správu náhodných nálezů.

—	Postupy a systémy pro správu kulturního dědictví způsobem, který odpovídá provoznímu kontextu a kontextu kulturního dědictví.

—	Začlenění aspektů správy kulturního dědictví do všech operačních plánů a postupů, jako jsou systémy povolování narušení podzemí, politiky v oblasti lidských zdrojů, postupy týkající se ochrany zdraví a bezpečnosti.

Zapojení zúčastněných stran. V rámci tohoto sociálního aspektu prováděcí partner zajistí, aby součástí navrhovaných projektů byly postupy pro zapojení zúčastněných stran, které budou přiměřené environmentálním a sociálním rizikům projektu. Postupy by měly být založeny na inkluzivním a systematickém přístupu ke konstruktivní spolupráci se zúčastněnými stranami. Prováděcí partner posoudí, zda předkladatel projektu začíná spolupracovat se zúčastněnými stranami od raných fází procesu rozhodování v oblasti životního prostředí v době, kdy ještě lze využít všechny možnosti, aby jim umožnil smysluplně přispět a zajistit, že jejich názory, zájmy a obavy jsou zohledněny pro dosažení optimálního výsledku.

U projektů, u nichž existují právní požadavky týkající se účasti veřejnosti, by měl prováděcí partner shromažďovat informace o probíhajícím nebo plánovaném dialogu mezi předkladatelem, dotčenými komunitami a jinými zúčastněnými stranami během celého životního cyklu projektu.

U projektů, které jsou obzvláště složité nebo spojené s významnými riziky, může být nutné vypracovat plán zapojení zúčastněných stran nebo rovnocenný zdokumentovaný postup k určení hlavních zúčastněných stran a stanovení vhodných forem a míry jejich zapojení.

Prováděcí partner konkrétně ověří, že předkladatel projektu / konečný příjemce přiměřeně velikosti a dopadům projektu, zajistil:

—

Důkazy, že příslušné informace jsou včas zveřejněny elektronickými či jinými vhodnými prostředky, aby měla veřejnost snadný a skutečný přístup k informacím. K těmto informacím patří účel projektu, jeho rizika, nepříznivé dopady a příležitosti, postup zapojení zúčastněných stran, mechanismus podávání stížností a v případě potřeby plánované veřejné konzultace.

—	Podrobná opatření týkající se konzultačního postupu, případně v přeshraničním kontextu.

—	Shrnutí výsledků celkového konzultačního postupu a způsob začlenění či jiného využití těchto výsledků, jak se odráží v rozhodnutích dotčených příslušných orgánů, jež splňují požadavky stanovené v právním rámci EU.

—	Plán zapojení zúčastněných stran nebo rovnocenný zdokumentovaný postup ke stanovení strategií spolupráce se zúčastněnými stranami. Tento dokument by měl být během realizace projektu aktualizován, dojde-li ke změnám.

—	Dostupnost účinného mechanismu pro podávání stížností, který zúčastněným stranám umožňuje vyjádřit obavy a zajišťuje náležité vyřizování stížností, včetně opatření k zachování důvěrnosti a ochrany v případě potřeby.

—	Plánovaná opatření k přezkumu stížností na protiprávní nebo zneužívající jednání dotýkající se zúčastněných stran. Je nutno přijmout vhodná opatření, případně včetně zprávy pro příslušné orgány, aby se zabránilo opakování.

Příklady prověřování s ohledem na zapojení zúčastněných stran

Zjištěné dopady a rizika

Příklady možného podrobnějšího posouzení, pokud byla zjištěna rizika

Příklady možných zmírňujících opatření, pokud byla zjištěna rizika

—	Významné environmentální a/nebo sociální dopady, které vyžadují zveřejnění informací o projektu a/nebo účast veřejnosti.

—	Operace je spojena s velkými riziky poškození dobré pověsti, námitkami místních komunit nebo problémy z minulosti.

Kromě právních požadavků by bylo osvědčeným postupem provést analýzu zúčastněných stran s cílem určit, analyzovat a zdokumentovat různé zúčastněné strany, jak ty, které jsou / pravděpodobně budou projektem dotčeny přímo či nepřímo, pozitivně nebo negativně, tak ty, které mohou mít na projektu zájem nebo jej mohou ovlivnit (ostatní zúčastněné strany). Tuto analýzu lze provést v rámci posouzení vlivů na životní prostředí.

—	U složitých a rizikových projektů plán zapojení zúčastněných stran nebo rovnocenný dokument, který popisuje celý postup zapojení zúčastněných stran do projektu, upřesňuje činnosti, nastiňuje role, zdroje a časový harmonogram a slouží jako referenční dokument během celého projektového cyklu.

—	Mechanismus pro podávání stížností na úrovni projektu pro přijímání a snazší řešení obav a stížností zúčastněných stran během celého projektového cyklu.

2.4.6 Pozitivní program

Cílem prověřování udržitelnosti je zajistit, aby projekty, které budou podpořeny z InvestEU, byly náležitě ověřeny s použitím minimálního souboru sociálních kritérií. Prověřování se bude provádět ve velmi rozmanitém kontextu, kdy předkladatelé projektů a finanční protistrany uplatňují různé úrovně posouzení sociálních dopadů a kdy jsou projekty různě složité, pokud jde o sociální záležitosti.

Sociální kritéria se zaměřují na identifikaci, posuzování a řízení potenciálních nepříznivých dopadů. Nicméně se důrazně doporučuje, aby předkladatelé projektů rovněž použili kontrolní seznam pozitivního programu a hledali opatření, která by mohla přispět k posílení pozitivních účinků projektu. Použití kontrolního seznamu pozitivního programu bude dobrovolný, avšak velmi doporučovaný krok ve všech scénářích (tj. u projektů pod i nad prahovou hodnotou a u všech kategorií rizik). Použití pozitivního kontrolního seznamu by operaci přineslo další bodové hodnocení (108).

Pozitivní program by se zaměřil na tyto tři klíčové prvky:

Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: Předkladatelé projektů / koneční příjemci se vybízejí, aby ve spolupráci s prováděcími partnery uvážili plánování a navrhování projektů s přihlédnutím k rozdílným potřebám žen, mužů, dívek a chlapců. Tento způsob plánování umožňuje zajistit lepší a udržitelnější operace, které pozitivně ovlivní životy většího počtu osob, což má značný multiplikační efekt. Genderová perspektiva zlepší přístup k aktivům nebo službám poskytovaným investicemi a jejich využívání, což zvýší společenskou návratnost.

Například věnování pozornosti genderovému hledisku v odvětví dopravy může přispět k většímu dopadu. Dlouhé, nespolehlivé nebo nebezpečné dojíždění do práce odrazuje ženy od lépe placených míst, která bývají soustředěna v obchodních a podnikatelských centrech, a motivuje je k přijetí hůře placené práce v neformální ekonomice nebo práce na částečný úvazek blíže jejich bydliště. Zohlednění genderových otázek v tomto případě zvyšuje využívání dopravních služeb a zvyšuje jejich účinnost. Ženám rovněž umožňuje větší výběr zaměstnání. Podobně v odvětví vodního hospodářství existují četné důkazy, že účast žen ve vedení místních vodárenských podniků a při šíření osvědčených postupů v oblasti náležité hygieny přispívá k udržitelnějším vodohospodářským a hygienickým systémům.

Rozmanitost pracovních sil a zapojení žen do podnikového rozhodování má významný vliv na výkonnost podniků a návratnost jejich investic. U podniků s větší genderovou diverzitou je pravděpodobnější, že dosáhnou vyšších finančních výnosů než je medián daného odvětví v jejich státě. Existují rovněž důkazy, že podniky a země jsou nejúspěšnější, pokud jsou schopny nejlépe využít inovace a tvořivost žen i mužů.

Prováděcí partneři by měli konkrétně zvážit podporu:

—	Projektů, jejichž hlavním záměrem je řešit prokázané rozdíly mezi ženami a muži, nebo projektů, jejichž příjemci jsou převážně ženy (např. kliniky reprodukčního zdraví nebo podpora žen pracujících v zemědělství při přístupu k úvěrům)

—	Odvětví, které bude mít transformující dopad na rovnost žen a mužů a přinese ženám úspory času (např. odvětví pečovatelských služeb, výzkum karcinomu děložního čípku)

—	Začlenění takových konstrukčních prvků do projektů infrastruktury, které zajistí rovný přístup žen a mužů (např. autobusové linky a jízdní řády přizpůsobené vzorcům cestování a potřebám žen, architektonické nebo územní plánování zohledňující rovnost pohlaví)

—

Vytváření pracovních míst pro ženy, přímých a nepřímých. Patří sem i zvláštní opatření k přilákání žen na trh práce nebo k odstranění segregace v zaměstnání na úrovni předkladatele projektu a/nebo během fungování projektu (např. zařízení péče o dítě, politiky pro rozmanitost nad rámec dodržování právních předpisů)

Sociální začleňování: Předkladatelé projektů / koneční příjemci se vybízejí, aby ve spolupráci s prováděcími partnery uvážili plánování a navrhování projektů, které podporují sociální začleňování a rovnost. Sociální vyloučení a chudoba jsou v EU i nadále problémem (109). V souladu s globálním závazkem týkajícím se Agendy 2030 získají projekty provádějící zásadu „nikoho neopomenout“ dodatečné body.

Prováděcí partneři by měli konkrétně uvážit podporu projektů, které prosazují:

—

Cenovou dostupnost: cenově dostupná služba nebo infrastruktura poskytovaná co největšímu počtu zranitelných osob nebo zajišťující zlepšení rovnosti přístupu (např. jízdné ve veřejné dopravě / poplatky, sociální bydlení, zdravotní péče a/nebo vzdělávání, pokud se hradí uživatelské poplatky, zajištění úvěru)

—

Přístupnost a nápravu nerovností: napojení na veřejné služby (např. přípojky domácností ze socio-ekonomicky deprivovaných oblastí), odstranění geografických rozdílů v přístupu ke službám, jako je zdravotní péče a vzdělávání, spojení izolovaných oblastí a řešení nedostatků v poskytování služeb nedostatečně pokrytým oblastem nebo nedostatečně začleněným skupinám osob, např. zajištěním bezplatné dopravy do škol.

—

Zákaz diskriminace: projekty zaměřené na zvláštní skupiny, které se při přístupu ke službám potýkají s překážkami, zavedení konkrétních opatření na podporu začleňování (např. překonání společenských norem, které omezují přístup ke zdravotním službám, zajištěním přístupu k odbornicím), návrh přístupné infrastruktury (např. s cílem umožnit přístup osobám se zdravotním postižením).

Zvyšování odolnosti: Předkladatelé projektů / koneční příjemci se vybízejí, aby ve spolupráci s prováděcími partnery podporovali investice, které sníží pravděpodobnost budoucích šoků a zvýší odolnost společnosti vůči šokům, pakliže k nim dojde. Četnost a intenzita těchto šoků, včetně pandemie, celosvětových hospodářských krizí, přírodních pohrom a dopadů změny klimatu, se v průběhu let zvyšuje. Základem koncepce velmi potřebného zvyšování odolnosti by mělo být zaměření se na dobré životní podmínky a inkluzivnost.

Prováděcí partneři by měli konkrétně uvážit podporu projektů, které prosazují:

—

Sociálně inkluzivní opatření v oblasti klimatu: nikoho neopomenout zajištěním toho, aby opatření v oblasti klimatu umožňovala inkluzivní a spravedlivý přechod na nízkouhlíkové hospodářství, a to i pro osoby nejvíce postižené změnou klimatu (např. adaptace na změnu klimatu, cenově dostupné pojištění proti rizikům plynoucím ze změny klimatu, klimaticky inteligentní technologie pro zemědělce, obnovitelné zdroje energie mimo rozvodnou síť).

—

Ekonomickou odolnost: budování kapacit k zvládání nepředvídaných šoků investováním do infrastruktury v zeměpisných oblastech s větší zranitelností vůči šokům (tj. s větší expozicí šokům a menší schopností těmto šokům čelit) nebo v oblastech, které v budoucnu začnou být pravděpodobně pod tlakem, budováním udržitelných ekosystémů soukromého sektoru investováním do finančního začleňování a vytváření pracovních příležitostí.

2.4.7 Podávání zpráv a monitorování

Jak je popsáno v kapitole 4, na konci procesu prověřování musí prováděcí partner předložit investičnímu výboru InvestEU shrnutí výsledků prověření udržitelnosti, které zahrnuje tyto hlavní prvky:

—	Potvrzení kontroly dodržování právních předpisů

—	Kategorizaci rizik u přímo financovaných projektů přesahujících prahovou hodnotu, a to na základě posouzení možných negativních dopadů

—	U projektů s nízkým rizikem odůvodnění, proč nebylo žádné další prověření nutné,

—	Výsledek podrobnějšího posouzení ve fázi prověřování a předložení srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů,

—	V případě potřeby plány řízení zjištěných rizik a dopadů,

—	Shrnutí opatření k posílení pozitivních sociálních dopadů, je-li to relevantní.

Další klíčovou fází je monitorování ze strany předkladatele projektu, což v případě sociálního rozměru nepředstavuje jednu činnost, nýbrž průběžný, opakující se proces. Je důležité, aby byly environmentální a sociální otázky zohledněny během celkového monitorování projektu.

Pokud prováděcí partner zjistí významné dopady, jež mohou ovlivnit výsledky projektu v sociální oblasti, může ve spolupráci s předkladatelem projektu doporučit zmírňující opatření (např. taková, která byla uvedena v předcházejících oddílech) a operaci schválit podmínečně. Některé požadavky na monitorování mohou být zahrnuty ve smluvním ujednání s konečným příjemcem.

2.5 Horizontální ustanovení pro všechny tři rozměry

Tento oddíl obsahuje obecná doporučení pro prováděcí partnery platná pro všechny tři rozměry. Doporučení se týkají: i) způsobu posuzování kapacity předkladatele projektu / konečného příjemce řešit všechny klimatické, environmentální a sociální aspekty popsané v těchto pokynech a ii) druhu smluvních ujednání, která by prováděcí partner mohl v případě potřeby zvážit.

2.5.1 Kapacita předkladatele projektu

V procesu náležité péče týkající se klimatického, environmentálního a sociálního rozměru je jedním z podstatných faktorů, který rozhoduje o úspěchu opatření nebo o bezproblémovém řízení aspektů udržitelnosti, kapacita předkladatele projektu / konečného příjemce zabývat se všemi souvisejícími požadavky. Čím je předkladatel projektu / konečný příjemce zkušenější, tím je pravděpodobnější, že je schopen klimatické, environmentální a sociální dopady řešit.

Při posuzování kapacity předkladatele projektu / konečného příjemce by prováděcí partner měl zkontrolovat (110):

—	zda předkladatel projektu zavedl postupy a systémy pro řešení otázek udržitelnosti, zda se jednoznačně zavazuje k účinnému využívání přírodních zdrojů, dodržování lidských práv, rovnému zacházení a jiným sociálním aspektům,

—	zda má předkladatel projektu nějaké cíle v tomto ohledu, zda je zapojeno představenstvo a zda jsou závazky uznány na úrovni organizace,

—	zda má předkladatel projektu k dispozici vhodné nástroje pro plnění závazků, metody a nástroje pro posuzování různých dopadů, zda je schopen jednat na základě zjištění, provádět monitorování a podávat zprávy,

—	zda má předkladatel projektu zaveden systém environmentálního a sociálního řízení (ESMS) nebo rovnocenný systém, který je v souladu s EMAS nebo normou ISO 14001, ISO 45001 či rovnocennou normou nebo certifikován podle těchto norem, zda je systém ESMS podroben auditu,

—	zda existují dostatečné personální a finanční zdroje pro řešení otázek udržitelnosti,

—	výsledky při řešení aspektů udržitelnosti a jednání s prováděcím partnerem.

2.5.2 Smluvní ujednání

Během postupu náležité péče souvisejícího s udržitelností by prováděcí partner mohl dospět k závěru, že: i) předkladatel projektu / konečný příjemce musí přijmout dodatečná opatření (např. zavést ESMS, zmírňující opatření) nebo ii) může některé licence a povolení předložit až později nebo iii) některá dohodnutá opatření musí být monitorována atd. Pokud tomu tak je, prováděcí partner může přijmout tato opatření:

—

zavést smluvní doložky a podmínky, jejichž cílem je zajistit, aby byla vhodná opatření pro udržitelnost skutečně zavedena a aby byly ukládány sankce za nedodržení nebo neprovedení. Může se jednat o:

—	podmínění podpisu, což znamená, že by zbývající aspekty měly být dokončeny před podpisem smlouvy o financování,

—	podmínění výplaty, což znamená, že finanční prostředky mohou být vyplaceny až po splnění určitých podmínek,

—	zvláštní podmínky, což znamená, že nedodržení zvláštních závazků by mohlo vést k uložení určitých sankcí a v krajních případech dokonce ke zrušení financování.

—

Zavést požadavky na monitorování a podávání zpráv o projektu (např. provedení preventivních, nápravných, zmírňujících a kompenzačních opatření, jejichž prostřednictvím byly sníženy/vyloučeny/vyrovnány negativní dopady, zprávy o pokroku při provádění jednotlivých opatření a o udržitelnosti operace, informace o soudních sporech atd.).

Tyto požadavky by měly být stanoveny jednoznačně, aby se zabránilo nedorozumění, co se týká úloh, obsahu a toho, co se očekává od předkladatelů projektů / konečných příjemců.

2.6 Ekonomické hodnocení operací

Posouzení environmentálních, sociálních a klimatických dopadů vyplývajících z projektu je zahrnuto do komplexnějšího ekonomického hodnocení, které se často provádí v kontextu projektů podpořených z veřejných prostředků EU.

Cílem ekonomického hodnocení je posoudit, nakolik investiční projekt přispěje k celkovému sociálnímu blahobytu a hospodářskému růstu. Zohledňuje přínosy a náklady pro společnost v důsledku projektu a měří hodnotu, kterou projekt vytvoří pro všechny zúčastněné strany, s cílem určit, zda bude mít z projektu prospěch celá společnost.

Ekonomické hodnocení lze použít k seřazení investičních projektů podle jejich socio-ekonomické hodnoty a může pomoci při rozdělování omezených dostupných finančních prostředků mezi různé možnosti investic nebo spotřeby. V závislosti na dostupných a identifikovatelných údajích o nákladech a přínosech projektu lze pro ekonomické hodnocení použít různé nástroje, jako je analýza nákladů a přínosů (CBA), analýza efektivity nákladů (CEA), analýza nejnižších nákladů (LCA) a v omezenější míře analýza multikritérií (MCA) (111).

U finančních a investičních operací InvestEU zohlední investiční výbor při rozhodování o tom, zda poskytnout záruku EU, více kritérií. Jedním z těchto kritérií bude příspěvek projektu k udržitelnému růstu. Při hodnocení tohoto kritéria lze použít výsledky ekonomického hodnocení. Je-li například použita analýza nákladů a přínosů, poskytuje vnitřní míra návratnosti údaj o prospěchu vytvořeném projektem. V jiných případech lze hospodářskou výkonnost projektu ověřit na základě referenčních hodnot.

V následujících oddílech jsou představeny hlavní formy a stávající postupy ekonomického hodnocení. U InvestEU není analýza nákladů a přínosů podmínkou a akceptovány jsou i alternativní přístupy k ekonomickému hodnocení.

2.6.1 Formy ekonomického hodnocení

Analýza nákladů a přínosů je při posuzování investičních projektů upřednostňovaným přístupem, neboť pro hodnocení projektu poskytuje spolehlivý, objektivní analytický rámec založený na důkazech. Je založena na kvantifikaci očekávaných toků přínosů a nákladů projektu v peněžním vyjádření a obvykle se používá k hodnocení celé škály veřejných a soukromých investic. Jestliže přínosy převažují nad náklady, považuje se projekt za ekonomicky rentabilní, překračuje-li očekávaná vnitřní míra návratnosti míru společenských překážek.

Používá-li se analýza nákladů a přínosů, provádí se posouzení environmentálních, sociálních a klimatických dopadů v peněžním vyjádření (je-li peněžní vyjádření těchto dopadů možné a rozumné) a má v analýze podobu diskontovaných (112) peněžních toků (kladných nebo záporných), jež se používají při výpočtu ukazatelů hospodářské výkonnosti včetně vnitřní míry návratnosti.

Analýza nákladů a přínosů má obvykle podobu srovnání mezi scénářem „s projektem“ a „bez projektu“.

Analýza nákladové efektivnosti se doporučuje tehdy, existuje-li pouze jeden výstup projektu a osoby s rozhodovací pravomocí chtějí porovnat možnosti, které dosahují stejného cíle, třeba s různou intenzitou, s nejnižšími náklady. Obvykle se používá u malých projektů nebo u projektů, které nepředstavují samostatnou jednotku analýzy, jsou však nezbytnou součástí větší investice, např. volba technologie, nákup vybavení nebo strojního zařízení či rozvoj určité činnosti nebo programu. Analýza nejnižších nákladů se používá, pokud možnosti dosahují stejného výstupu se stejnou intenzitou, avšak s různými náklady. V tomto případě jsou porovnávány na základě nákladů životního cyklu.

Pokud se používá analýza nákladové efektivnosti (nebo analýza nejnižších nákladů), není v ekonomické analýze často zahrnuto posouzení environmentálních a klimatických dopadů, neboť se vzhledem k typu a velikosti/významu projektu nepokládá za přiměřené (nebo z toho důvodu, že se u všech zvažovaných možností projektu tyto dopady považují za rovnocenné). V tomto případě – nebo v případě, že ekonomické hodnocení neexistuje vůbec – se navrhuje posoudit tyto dopady zvlášť (v rámci posouzení environmentálních, sociálních a klimatických aspektů projektu na základě zásad uvedených v těchto pokynech). Jako alternativní přístup lze výsledek analýzy nákladové efektivnosti (obvykle ve formě poměru mezi náklady a výstupy) přizpůsobit zahrnutím hlavních ekonomických externalit projektu, jako jsou emise CO2 a látek znečišťujících ovzduší (jak je tomu zvykem např. v energetickém odvětví). Jsou-li tyto externality negativní, lze je započítat jako náklady (tj. zadat jako čitatele v poměru nákladové efektivnosti).

Multikriteriální analýza je nástroj, který osobám s rozhodovací pravomocí poskytuje informace o tom, nakolik jsou projekt a jeho alternativy významné na základě celkového politického rámce a nakolik přispívají k cílům politiky. Obvykle se používá u víceodvětvových projektů nebo projektů s vysokým počtem výstupů/dopadů, jež nelze vždy vyjádřit peněžně. Multikriteriální analýza je v rámci cyklu vývoje projektu obzvláště vhodná ve fázi plánování k vyhodnocení různých investičních scénářů.

Jestliže se používá tato analýza, provádí se posouzení environmentálních, sociálních a klimatických dopadů v kvalitativním a kvantitativním vyjádření. Tyto dopady mohou být vymezeny jako soubor cílů politiky, u nichž se k posouzení toho, nakolik je projekt pravděpodobně splní, používají kritéria, váhy a bodové ukazatele. Použití metody multikriteriální analýzy může jako kritérium zahrnovat kvantitativní aspekty výkonnosti projektu. Jedním z kritérií může být například peněžní posouzení dopadu na zmírňování změny klimatu a může být požadována minimální hodnota. Takto jsou do multikriteriální analýzy začleněny některé výstupy typické pro analýzu nákladů a přínosů.

2.6.2 Stávající postupy ekonomického hodnocení

V rámci politiky soudržnosti obsahovalo nařízení o evropských strukturálních a investičních fondech na období 2014–2020 přísnou povinnost, aby se u velkých projektů prováděla analýza nákladů a přínosů. Tato analýza nákladů a přínosů se musela řídit metodikou popsanou v Příručce Evropské komise pro analýzu nákladů a přínosů investičních projektů (2014) (113). Pro období 2021–2027 se navrhuje flexibilnější a proporcionálnější přístup, což je v souladu s přístupem k ekonomickému hodnocení, který uplatňuje EIB a jiní potenciální prováděcí partneři (viz níže). Nový přístup bude představen v příručce o ekonomickém hodnocení „Economic Appraisal Vademecum“ (EAV), kterou připravuje ke zveřejnění počátkem roku 2021 GŘ REGIO v koordinaci s ostatními útvary Komise a s podporou iniciativy JASPERS.

Příručka EAV nenahradí, nýbrž doplní pokyny Komise k analýze nákladů a přínosů z roku 2014 a má představovat zdroj, jejž bude možné ve finančním výhledu 2021–2027 používat v rámci různých fondů. Ačkoliv analýza nákladů a přínosů zůstane u řady iniciativ financovaných Evropskou komisí standardním nástrojem hodnocení, v určitých případech se navrhují jiné nástroje.

V rámci InvestEU by někteří potenciální prováděcí partneři mohli použít ekonomické hodnocení rovněž jako součást svého obvyklého procesu hodnocení projektu, jak je popsáno níže u vzorku vybraných mezinárodních finančních institucí.

—

Evropská investiční banka (EIB) provádí ekonomické hodnocení projektů financovaných bankou. EIB používá analýzu nákladů a přínosů jako standardní metodu odhadu vnitřní míry návratnosti projektu, která započítává širší přínosy a náklady projektu pro společnost, včetně environmentálních externalit. EIB rovněž využívá CEA a v poslední době MCA s přihlédnutím k měnící se situaci každého odvětví. Posouzení environmentálních a sociálních dopadů projektu se zakládá na normách zveřejněných v příručce banky o environmentálních a sociálních postupech. Výsledek ekonomického hodnocení se používá v celkovém rámci pro hodnocení projektů žádajících o úvěr EIB. Dokument „Ekonomické hodnocení investičních projektů v EIB“ (Economic Appraisal of Investment Projects at the EIB, 2013) obsahuje metody ekonomického hodnocení, které banka používá k posouzení ekonomické rentability projektů (114).

—

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) uplatňuje přístup k udržitelnosti, který začleňuje environmentální a sociální požadavky do hodnocení a provádění všech projektů financovaných bankou. Každý projekt financovaný EBRD je podroben hodnocení environmentálních a sociálních aspektů na základě environmentální a sociální politiky EBRD a souvisejících požadavků na výkonnost, jakož i podstatných environmentálních norem EU. Od ledna 2019 provádí EBRD také ekonomické posouzení projektů s vysokými emisemi skleníkových plynů. Při uplatňování ekonomického posouzení se obvykle provádí analýza nákladů a přínosů, ledaže se v některých konkrétních případech pokládá za vhodnější analýza nákladové efektivnosti, jak je popsáno v metodice ekonomického posouzení projektů EBRD s vysokými emisemi skleníkových plynů (Methodology for the economic assessment of EBRD projects with high greenhouse gas emissions, 2019) (115).

—

Stejně tak Severská investiční banka (NIB) přezkoumává potenciální dopad, jakož i environmentální a sociální rizika projektu v souladu se svou politikou a pokyny v oblasti udržitelnosti (116). Banka přezkoumává příslušné informace poskytnuté dlužníky, jako je posouzení environmentálních dopadů a platná povolení a licence. Kromě udržitelnosti NIB rovněž analyzuje technickou a ekonomickou kvalitu projektů na základě kvantitativního a kvalitativního posouzení.

2.6.3 Doporučení pro InvestEU

Použití analýzy nákladů a přínosů a/nebo jiných metod ekonomického hodnocení v rámci InvestEU bude záviset na obvyklém procesu hodnocení projektů prováděném prováděcími partnery (současný nebo plánovaný). Volba nejvhodnějších nástrojů je obvykle ponechána na odborném úsudku prováděcího partnera s přihlédnutím k dotčenému odvětví, dostupnosti empirických údajů a složitosti projektu.

V případě prováděcích partnerů, kteří (dosud) nezavedli koncepci nebo postup pro provádění ekonomického hodnocení (v rámci svého obvyklého procesu hodnocení projektu), poskytne chystaná příručka EAV a jiné referenční dokumenty uvedené v příloze 4 užitečný rámec (navrhující nejvhodnější způsob ekonomického hodnocení podle druhu investice).

Jak je uvedeno v kapitole 2.2 o odolnosti vůči změně klimatu, doporučená metodika pro měnové oceňování dopadů na změnu klimatu je založena na metodice EIB pro stanovení uhlíkové stopy. Tato metodika spočívá v odhadu objemu emisí skleníkových plynů, které projekt vyprodukoval (nebo se mu vyhnul), prostřednictvím vhodných emisních faktorů a jejich ocenění za použití stínových nákladů na uhlík.

Z hlediska posilování odolnosti vůči změně klimatu je důležité, aby ekonomická analýza projektu měla věrohodný základ, který je v souladu s obecným směřováním politiky EU v oblasti změny klimatu. Ačkoli se s ohledem na rychlost a povahu přechodu uplatňuje i nadále prvek odborného úsudku, osvědčený postup vyžaduje, aby byly základní předpoklady jednoznačné. Za věrohodný by se pravděpodobně nepokládal základní scénář, který předpokládá pokračování uhlíkově velmi náročných činností do roku 2050.

Jak je projednáno v kapitole 2.3 o prověřování environmentální udržitelnosti, peněžní ocenění environmentálních dopadů se obvykle zakládá na koncepci celkové ekonomické hodnoty, kterou lze odhadnout pomocí různých způsobů a externích referenčních hodnot. U některých specifických dopadů, jako je hluk nebo znečištění ovzduší, studie v literatuře uvádějí referenční hodnoty pro jednotlivé země (jednotkové náklady). Tyto referenční hodnoty lze použít k peněžnímu vyjádření těch dopadů (jak negativních, tak pozitivních), které mohly být vyčísleny, a lze je zahrnout je do procesu hodnocení (117).

Peněžně vyjádřené environmentální a sociální dopady (je-li to toto vyjádření proveditelné a přiměřené) i peněžně vyjádřené emise skleníkových plynů, které v důsledku projektu vznikly nebo k nim nedošlo, jsou obvykle zahrnuty do ekonomického hodnocení, jehož cílem je určit vnitřní míru návratnosti projektu nebo příslušné alternativní ukazatele (118), které mají být předloženy investičnímu výboru InvestEU.

2.7 Podnikové finance pro obecné účely

Je-li finanční transakce s obecným účelem (119) způsobilá pro obdržení podpory z InvestEU a splňuje-li podmínky stanovené v nařízení o InvestEU a v investičních pokynech (pokud jde o řešení politických priorit, doplňkovost, selhání trhu nebo neoptimální investiční situace atd.), pak by se v případě překročení prahové hodnoty měla použít zjednodušená verze prověřování. V tomto případě neexistuje konkrétní aktivum nebo účel, jež by bylo možné analyzovat a určit a posoudit jejich dopady.

V této situaci by se posouzení prováděcího partnera mělo zaměřit na: i) přístup konečného příjemce k začlenění aspektů udržitelnosti do jeho procesů a ii) schopnost konečného příjemce obecně řešit environmentální a sociální rizika.

V takových případech se prováděcímu partnerovi doporučují tato opatření:

—	zkontrolovat, zda konečný příjemce působí v odvětví, jež je obvykle spojeno s vyššími environmentálními a sociálními riziky,

—

ověřit, zda konečný příjemce zavedl systém environmentálního a sociálního řízení, včetně politiky environmentální a sociální odpovědnosti, a zda prokázal kompetence/schopnosti při řešení a odstraňování příslušných klimatických, environmentálních nebo sociálních rizik a dopadů (jeho činnosti nebo operací). Prováděcí partner by například mohl:

—	ověřit, zda jsou zavedeny organizační struktury a postupy s vymezenými úlohami a povinnostmi a zda je určen kvalifikovaný personál, a to i pro externí komunikace,

—	ověřit, zda jsou k dispozici finanční prostředky pro účinné zavedení systému ESMS, který je v souladu s EMAS nebo normou ISO 14001, ISO 45001 či rovnocennou normou nebo certifikován podle těchto norem,

—	ověřit, zda je systém ESMS podroben externímu auditu, nejnovější zprávu auditorů atd.,

—	pokud příjemce vydává výroční zprávu ověřit, zda tato zpráva obsahuje informace o environmentálních, sociálních a správních rizicích a rozsah/podrobnost/přiměřenost poskytnutých informací o těchto rizicích,

—

ověření výsledků konečného příjemce v oblasti udržitelnosti:

—	soulad s právními předpisy v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti, které jsou relevantní pro jeho činnost a provoz (například na základě provozních povolení);

—

případy nedodržování environmentálních a sociálních právních požadavků v posledních letech (120): pokuty a sankce uložené za porušení, nehody nebo havárie, které v posledních letech vedly k vážnému poškození životního prostředí nebo vážným úrazům či úmrtí, odvolání/stížnosti podané zúčastněnými stranami či jinými třetími stranami (např. náhodné úniky znečišťujících látek, požáry, pracovní úrazy atd.),

—	sociální záležitosti a vztahy s komunitou, veřejné protesty, stížnosti nebo žaloby, stávky zaměstnanců atd.

Stejný přístup jako ten, který byl uveden výše, lze zaujmout také u přímých kapitálových investic, pokud tento druh zásahu bude možný v rámci sjednaných finančních produktů a bude zahrnut do dohod o záruce. Kromě požadavků uvedených v odrážkách výše se u přímých kapitálových investic bude v relevantních případech vyžadovat rovněž toto:

—	společnosti, na něž se vztahuje systém ETS (121), je-li investice podpořená z Programu InvestEU < 30 %: musí být aktivně vybízeny k přijetí plánů ekologické transformace / dekarbonizace.

—	společnosti, na něž se vztahuje systém ETS, je-li investice podpořená z Programu InvestEU > 30 %: musí být aktivně vybízeny k přijetí plánů ekologické transformace / dekarbonizace.

3. PŘÍSTUP K PROVĚŘOVÁNÍ UDRŽITELNOSTI U NEPŘÍMÝCH FINANČNÍCH OPERACÍ

V rámci zprostředkovaného financování prováděcí partner přímo neposuzuje podkladové, jednotlivé projekty nebo operace. Důvodem je skutečnost, že mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem existuje alespoň jeden finanční zprostředkovatel (122). Postup schvalování zprostředkovaného financování se navíc liší od postupu pro přímé financování (123). U zprostředkovaného financování se jednotlivé financované projekty nebo činnosti (dále jen „transakce“ (124)) nepřekládají ke schválení investičnímu výboru.

V případě zprostředkovaného financování je odpovědnost za zajištění udržitelnosti příslušných transakcí v rámci tří rozměrů svěřena finančnímu zprostředkovateli. Úroveň požadavků na prověření bude záviset na druhu poskytnutého financování, potenciálním druhu a úrovni rizika (125) příslušných transakcí a kategorii konečných příjemců (126).

3.1 Obecné požadavky na prověřování

Bez ohledu na druh zprostředkovaného financování musí přístup k prověřování udržitelnosti zahrnovat:

—	posouzení způsobilosti finančního zprostředkovatele a jeho systémů a/nebo postupů zavedených k ověřování, posuzování a řízení environmentálních, klimatických a sociálních rizik spojených s jeho podnikatelskými činnostmi uskutečněné prováděcím partnerem a

—	soubor minimálních požadavků na příslušné transakce úměrný úrovni rizika, jež představují.

3.2 Druhy financování

Zprostředkované financování zahrnuje širokou škálu druhů financování a široké spektrum finančních zprostředkovatelů s různými podnikatelskými činnostmi. Je proto nutné rozlišovat mezi různými druhy zprostředkování, neboť příslušné transakce mohou mít různé dopady a mohou vést k rozdílným přístupům. Pro stanovení vhodného přístupu k prověřování udržitelnosti je třeba rozlišovat níže uvedené druhy zprostředkovaného financování: i) infrastrukturní fondy, ii) neinfrastrukturní fondy a iii) zprostředkované úvěrové linky nebo jiné dluhové produkty zaměřující se na malé a střední podniky, malé společnosti se střední tržní kapitalizací a jiné způsobilé subjekty

3.2.1 Infrastrukturní fondy

Projekty infrastruktury jsou projekty, u nichž existuje nejvyšší pravděpodobnost nepříznivého dopadu na všechny tři rozměry. Požadavky na infrastrukturní fondy jsou proto přísnější.

Na základě celkových projektových nákladů investice se bude prověření udržitelnosti vyžadovat u podkladových projektů s celkovými projektovými náklady ve výši 10 milionů EUR (bez DPH) či více.

V tomto případě mají prováděcí partner a správce fondu různé povinnosti.

3.2.1.1 Požadavky na prováděcího partnera

Prováděcí partner bude muset v rámci náležité péče zhodnotit schopnost správce fondu posoudit environmentální, sociální a klimatické aspekty v souladu se zásadami a cíli prověřování udržitelnosti, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 5 a 6 nařízení o InvestEU (127).

Za tímto účelem musí prováděcí partner posoudit existenci systému environmentálního a sociálního řízení (ESMS) (128). Rovněž musí zkontrolovat následující body týkající se systému ESMS:

—	investiční strategie a politiky fondu s ohledem na klimatické, environmentální a sociální faktory. Musí ověřit také to, zda jsou tyto investiční strategie v souladu s teplotními a adaptačními cíli stanovenými v Pařížské dohodě a se směry nízkouhlíkového rozvoje odolného vůči změně klimatu.

—	Organizační kapacita a kompetence fondu, včetně kontroly toho, zda správce fondu vyškolil, vyhradil a přidělil zaměstnance.

—	Zavedené postupy, které bude fond uplatňovat během celého procesu hodnocení a monitorování pro zjištění a řešení veškerých rizik spojených s podpořenými operacemi.

—	Postup fondu při provádění náležité péče, včetně nástrojů a postupů, které fond používá k posouzení investiční operace a podání zprávy o výsledku postupu náležité péče řídicím orgánům fondu, a souladu se zásadami a cíli prověřování udržitelnosti,

—	Vhodné nástroje a postupy pro podávání zpráv a monitorování.

Jestliže na základě výše uvedených kontrol prováděcí partner nemá žádné závažné výhrady k přiměřenosti systému ESMS fondu a ke kapacitě fondu zjistit a řešit environmentální, klimatická a sociální rizika příslušných investic, může se prováděcí partner při posuzování projektů podpořených fondem v rámci InvestEU spolehnout na systém ESMS fondu.

Správce fondu bude muset prováděcímu partnerovi podávat zprávy o environmentálních, sociálních a klimatických výsledcích příslušných projektů. Prováděcí partner si vyhrazuje právo požádat správce fondu o informace (129) o jednotlivých projektech, aby ověřil, jak fond provádí náležitou péči v oblasti klimatu, životního prostředí a sociální oblasti.

Jestliže v okamžiku posuzování ze strany prováděcího partnera nemá správce fondu zaveden systém ESMS nebo pokud prováděcí partner zjistil určité nedostatky (130), bude nutné zavést náležitý systém ESMS nebo stávající systém zlepšit, a to do doby prvního čerpání, nebo nejpozději do konečného uzavření.

3.2.1.2 Požadavky na správce fondu

Následující oddíl popisuje přístup, který se správcům fondu doporučuje při vývoji jejich systému ESMS.

Očekává se, že správce fondu zavede systém ESMS a bude jej používat po dobu trvání fondu, nebo minimálně po dobu využívání podpory z InvestEU. ESMS vymezí požadované politiky, organizační strukturu, plánovací činnosti, odpovědnosti, praxi, postupy a zdroje. Tím se zajistí systematické a strukturované posuzování investic a sledování jejich průběžného souladu s požadavky v environmentální, klimatické a sociální oblasti, které jsou uvedeny níže:

i.	ověření všech projektů na základě seznamu činností vyloučených z podpory z InvestEU a jakéhokoli jiného seznamu výluk vypracovaného prováděcím partnerem při uplatnění jeho interních politik,

ii.	kontrola souladu s příslušnými právními a správními předpisy EU a vnitrostátními právními a správními předpisy v environmentální, klimatické a sociální oblasti (včetně platných povinností v environmentální, klimatické, sociální a pracovní oblasti stanovených právem Unie a vnitrostátním právem),

iii.	zajištění souladu se zásadami a cíli prověřování udržitelnosti a

iv.	soulad s vlastními standardy a interními pravidly a postupy prováděcího partnera.

V rámci investičního procesu prováděcí partner správce fondu požádá, aby:

i.	určil potenciálně významná environmentální, klimatická a sociální rizika,

ii.	kategorizoval příslušná rizika spojená s investicí podle jejich významu,

iii.	přezkoumal zmírňující opatření, která má předkladatel zavést podle environmentálních, klimatických a sociálních požadavků,

iv.	dohodl s předkladatelem akční plán v případě, že příslušný projekt nesplňuje environmentální, klimatické a sociální požadavky.

Správce fondu může při svém posouzení rovněž v maximální možné míře a na základě vynaložení maximálního úsilí zohlednit kritéria zásady „významně nepoškozovat“ stanovená taxonomií EU.

Klimatický rozměr

Od správce fondu se bude prostřednictvím jeho spolupráce s předkladateli projektů vyžadovat, aby do svého systému ESMS začlenil tyto klimatické aspekty (131):

—

Co se týká adaptace na změnu klimatu: u projektů překračujících prahovou hodnotu by měl systém ESMS zahrnovat náležité postupy pro posuzování významu a začleňování rizik v oblasti adaptace na změnu klimatu a zranitelnosti a případně náležitá konstrukční/zmírňující opatření. Jsou-li zjištěna významná rizika, měl by správce fondu zkontrolovat, zda předkladatel projektu zavádí vhodná zmírňující opatření (132).

—	Co se týká zmírňování změny klimatu: systém ESMS musí zajistit vhodnou analýzu, vyčíslení a vykazování emisí skleníkových plynů u projektů s objemem emisí vyšším než 20 000 t CO2 ročně.

Environmentální rozměr

U projektů, u nichž musí být posouzeny vlivy na životní prostředí, by měl být správce fondu vyzván, aby: i) ověřil, zda jsou postupy v oblasti životního prostředí prováděny v souladu s vnitrostátními právními předpisy; ii) shromáždil související dokumentaci; iii) ověřil, zda probíhá veřejná konzultace a zapojení zúčastněných stran; a iv) zkontroloval, zda předkladatel projektu provádí zmírňující opatření, která byla zahrnuta do posouzení.

U projektů, které po ověření podle přílohy II nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (tedy po ověření konkrétního případu) by měl správce fondu požadovat rozhodnutí o ověření a zkontrolovat, zda předkladatel projektu provádí případná zmírňující opatření stanovená příslušnými orgány.

U projektů, na něž se vztahují požadavky stanovené ve směrnici o ochraně přírodních stanovišť a/nebo ve směrnici o ochraně volně žijících ptáků (133), ověří správce fondu zejména soulad s čl. 6 odst. 3 směrnice o ochraně přírodních stanovišť a to, zda příslušný orgán dospěl k závěru, že:

—	orgány členského státu projekt ověřily a rozhodly, že se na něj nevztahuje požadavek na odpovídající posouzení, tj. projekt nebude mít pravděpodobně významný negativní vliv na lokalitu nebo lokality Natura 2000, nebo

—	orgány členského státu provedly odpovídající posouzení projektu a dospěly ke kladnému závěru, tj. projekt nebude mít významný vliv na lokalitu nebo lokality Natura 2000 (podle čl. 6 odst. 3 směrnice o ochraně přírodních stanovišť), nebo

—	orgány členského státu provedly odpovídající posouzení projektu a dospěly k zápornému závěru, tj. projekt má významný negativní vliv na lokality Natura 2000 (podle čl. 6 odst. 4 směrnice o ochraně přírodních stanovišť).

U projektů nespadajících do oblasti působnosti směrnice o EIA se důrazně doporučuje, aby správce fondu použil k určení případných dopadů pokyny v kapitole 2 (a kontrolní seznam 1), nebo aby uplatnil uznané mezinárodní normy, jako jsou výkonnostní normy IFC, environmentální a sociální normy EIB, výkonnostní normy EBRD nebo zásady „Equator Principles“.

Sociální rozměr

Projekty by měly být v souladu s minimálními sociálními zárukami popsanými v kapitole 1.4.

Správce fondu by měl mimoto ověřit, že předkladatel projektu zavedl odpovídající postupy k zajištění souladu minimálně s vnitrostátními právními předpisy (mimo jiné v oblasti zaměstnání, práce, zdraví zaměstnanců, veřejného zdraví a bezpečnosti). Správce fondu musí rovněž zkontrolovat, zda předkladatel projektu zavedl systémy na ochranu a podporu zdraví, bezpečnosti a ochrany pracovníků. Zvláštní aspekty, které je nutno uvážit, souvisejí s ochranou před nebezpečnými materiály, přírodním nebezpečím, bezpečností, vystavení onemocněním, bezpečností silničního provozu, havarijní připraveností, je-li to nezbytné a náležité.

Správce fondu by měl rovněž ověřit, zda bylo zajištěno zapojení zúčastněných stran a veřejné konzultace, jak se vyžaduje v příslušných směrnicích v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti.

V případě projektů, u nichž musí být posouzeny vlivy na životní prostředí a u nichž byly zjištěny významné sociální dopady, správce fondu ověří, zda předkladatel projektu zavede zmírňující opatření uvedená ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí nebo v rozhodnutí o ověření.

Doporučuje se, aby správce fondu zvážil rozšíření analýzy sociálních aspektů podle ustanovení kapitoly 2.4 (134).

Na podporu přijetí pozitivního programu se správce fondu vybízí, aby ve spolupráci s předkladateli projektů / konečnými příjemci uvážil možnost zvýšení pozitivních environmentálních, klimatických a sociálních dopadů projektů, které jsou financovány, tudíž zvýšení jejich celkové udržitelnosti (135).

Správce fondu musí prováděcímu partnerovi podávat pravidelně zprávy o hlavních výsledcích investic fondu v environmentální, klimatické a sociální oblasti, včetně zpráv o schválených odvětvových a příslušných environmentálních, sociálních a klimatických ukazatelích (jako jsou emise skleníkových plynů, vytváření pracovních příležitostí, žádný dopad na biologickou rozmanitost atd.) a o jejich ekonomických přínosech, a to kvalitativních, ale také kvantitativních, je-li to možné.

3.2.2 Jiné než infrastrukturní kapitálové nebo dluhové fondy

Potenciální nepříznivý dopad investic z InvestEU na tři rozměry v případě jiných než infrastrukturních fondů závisí na expozici rizikům pro udržitelnost, jež má fond podle očekávání řídit, tj. rizikovém profilu předpokládaných příslušných transakcí z hlediska udržitelnosti.

Prováděcí partner bude muset posoudit, zda se používá systém ESMS nebo podobné postupy (tj. postupy pro řízení environmentálních, klimatických a sociálních rizik), a ověřit, zda jsou systém nebo postupy přiměřené rizikovému profilu fondu pro udržitelnost.

Správce fondu musí být minimálně schopen:

i.	ověřit všechny transakce na základě seznamu činností vyloučených z podpory z InvestEU a jakéhokoli jiného seznamu výluk vypracovaného prováděcím partnerem při uplatnění jeho interních politik,

ii.

vyžadovat, aby veškeré financované transakce byly v souladu s příslušnými vnitrostátními právními a správními předpisy v environmentální, klimatické a sociální oblasti, včetně předpisů v oblasti životního prostředí, zaměstnání a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, případně plánovacími povoleními, provozními licencemi a povoleními,

iii.

určit transakce s významným environmentálním, klimatickým nebo sociálním rizikem a u těchto vysoce rizikových projektů zajistit minimálně tyto záruky, je-li to relevantní:

a.	u projektů, u nichž se musí posoudit vlivy na životní prostředí: musí správce fondu ověřit, zda byla získána všechna povolení a zda všechna posouzení a povolení jsou v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

Je-li pravděpodobné, že fond bude investovat do společností, na něž se vztahuje systém ETS (136), platí tyto požadavky:

i.	u fondů s investicí podpořenou z InvestEU < 30 %: společnosti, na něž se vztahuje systém ETS, musí být aktivně vybízeny k přijetí plánů ekologické transformace / dekarbonizace,

ii.	u fondů s investicí podpořenou z InvestEU > 30 %: společnosti, na něž se vztahuje systém ETS, musí být aktivně vybízeny k přijetí plánů ekologické transformace / dekarbonizace,

c.	u investic do fondů, u nichž jsou cíle sociálního dopadu nedílnou součástí strategie sledované finančním zprostředkovatelem (dopad investic): by měla být zajištěna odpovědnost za dosažení jejich dopadu.

3.2.3 Zprostředkované úvěrové linky nebo jiné dluhové produkty zaměřující se na malé a střední podniky, malé společnosti se střední tržní kapitalizací a jiné způsobilé subjekty

V souladu se zásadou proporcionality a s přihlédnutím k tomu, že vytváření odborných znalostí o environmentálním, klimatickém a sociálním rozměru vyžaduje určitý čas a investice ze strany finančních zprostředkovatelů, bude zaveden zjednodušený přístup k prověřování udržitelnosti.

Prováděcí partner bude muset posoudit, zda finanční zprostředkovatel zavedl náležité postupy řízení environmentálních, klimatických a sociálních rizik zahrnující níže uvedené prvky a zjistit jeho schopnost:

i.	ověřit všechny transakce na základě seznamu činností vyloučených z podpory z InvestEU a jakéhokoli jiného seznamu výluk vypracovaného prováděcím partnerem při uplatnění jeho interních politik,

ii.

vyžadovat, aby veškeré transakce byly v souladu s příslušnými vnitrostátními právními a správními předpisy v environmentální, klimatické a sociální oblasti, včetně předpisů v oblasti životního prostředí, zaměstnání a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, případně plánovacími povoleními, provozními licencemi a povoleními,

iii.	zjistit, u kterých transakcí musí být provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, a ověřit, zda existují všechna povolení a zda jsou posouzení a oprávnění v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

iv.

Transakce, u nichž jsou segmenty konečných zákazníků jednotlivé osoby, jichž se týkají cíle v oblasti sociální politiky, například zranitelné osoby nebo sociální podniky, mohou navíc vyžadovat odpovídající ochranu na základě vysoce etických finančních zásad, jak je tomu v současnosti u mikrofinančních operací, na něž se vztahuje evropský kodex osvědčených postupů pro mikrofinanční operace. To by mělo být v dohodě o záruce s prováděcím partnerem podrobněji upřesněno.

Prováděcí partner bude finančního zprostředkovatele vybízet k uplatňování osvědčených postupů v rámci všech tří rozměrů udržitelnosti ve všech jeho podnikatelských činnostech bez ohledu na to, zda jsou podpořeny z InvestEU, či nikoli.

Finanční zprostředkovatel se zejména vybízí, aby:

—

vyvinul a udržoval řádné postupy environmentálního, klimatického a sociálního řízení, a to zavedením systému environmentálního a sociálního řízení (ESMS), včetně rozvoje a zachovávání potřebné organizační kapacity k provádění řízení environmentálních, klimatických a sociálních rizik a přidělení náležitých lidských a finančních zdrojů k tomuto účelu,

—

finanční zprostředkovatel by měl v relevantních případech přezkoumat možnosti vypracování finančních řešení s vysokými environmentálními, klimatickými a/nebo sociálními přínosy v souladu s ustanoveními „Pokynů pro sledování pokroku v oblasti klimatu a životního prostředí“ (Climate and environmental tracking guidance) a ustanoveními nařízení o InvestEU týkajícími se finančních produktů, s přihlédnutím k taxonomii EU pro udržitelné financování, je-li to možné, a na podporu Zelené dohody pro Evropu. Finanční zprostředkovatel by měl rovněž prozkoumat možnosti rozvoje finančních řešení, která by přispívala k rovnosti žen a mužů, sociálnímu začleňování a hospodářskému rozvoji oblastí a odvětví obzvláště postižených strukturálními změnami.

Jestliže prováděcí partner zjistí nedostatky, může k jejich odstranění využít technickou pomoc.

4. ÚLOHY, POVINNOSTI A PROCES INVESTEU

4.1 Úlohy a povinnosti

Tento dokument je vypracován především s cílem pomoci prováděcím partnerům při řešení požadavků na prověřování udržitelnosti stanovených v nařízení o InvestEU. Je však důležité poskytnout jasný přehled o úlohách a povinnostech jednotlivých dotčených aktérů. Prověřování udržitelnosti je postup, do něhož je zapojeno mnoho zúčastněných stran, a primární odpovědnost za něj vždy nese předkladatel projektu / konečný příjemce.

V tomto oddíle jsou uvedeny informace o tom, jak jsou jednotlivé strany do tohoto procesu zapojeny. Tento oddíl nemá být vyčerpávající a rozlišuje mezi přímým a nepřímým financováním.

4.1.1 Úloha a povinnosti předkladatele projektu / konečného příjemce

Předkladatel projektu / konečný příjemce nese hlavní odpovědnost za přípravu a uskutečnění projektu. S přihlédnutím k požadavkům na prověřování u přímého a nepřímého financování podle kapitol 2 a 3 má předkladatel projektu / konečný příjemce níže uvedenou odpovědnost:

V případě přímého financování nebo infrastrukturních fondů předkladatel projektu / konečný příjemce:

—	odpovídá za: i) zajištění souladu s příslušnými právními předpisy EU, vnitrostátními nebo mezinárodními právními předpisy; ii) získání informací o nezbytných formalitách; iii) získání nezbytných povolení nebo oprávnění a splnění podmínek stanovených v těchto povoleních a oprávněních,

—	odpovídá za poskytnutí všech nezbytných informací a přiměřeně podrobné dokumentace prováděcímu partnerovi (nebo správci fondu), aby tento mohl provádět postup náležité péče a zabývat se požadavky uvedenými v těchto pokynech,

—

odpovídá za provedení dodatečných studií nebo posouzení dopadů, které je nutné podle požadavků právních předpisů (např. podle směrnice o EIA), jestliže to vyžadují příslušné orgány nebo prováděcí partner (či správce fondu). Předkladatel projektu / konečný příjemce odpovídá také za uskutečnění konzultací se zúčastněnými stranami / procesu zapojení zúčastněných stran, jak se vyžaduje v právních předpisech (např. podle směrnice o EIA), jestliže to vyžadují příslušné orgány nebo prováděcí partner (či správce fondu),

—

v závislosti na obsahu udělených povolení je předkladatel projektu / konečný příjemce odpovědný za průběžné sledování, posuzování a řešení klimatických, environmentálních a/nebo sociálních dopadů projektu. Předkladatel projektu / konečný příjemce rovněž nese odpovědnost za zavedení plánu v oblasti klimatu, životního prostředí a/nebo sociálního řízení nebo jeho ekvivalentu (jelikož takový plán není ve směrnici EIA výslovně vyžadován) k řešení případných zjištěných dopadů. Tento plán by mohl stanovit zmírňující opatření, která by snížila negativní dopady, nebo opatření, která by zvýšila pozitivní účinky projektu,

—

musí dodržovat finanční smlouvu a případné smluvně dohodnuté závazky v oblasti klimatu, životního prostředí a v sociální oblasti. To zahrnuje splnění požadavku předkládat prováděcímu partnerovi (nebo správci fondu) pravidelné zprávy (je-li to vyžadováno) o výsledcích projektu v oblasti klimatu, životního prostředí a/nebo v sociální oblasti, jak je požadováno v těchto pokynech nebo v souladu s jejich stávajícími pravidly a postupy,

—	musí případně zavést organizační struktury k účinnému určování a řízení environmentálních a sociálních problémů,

—

informovat prováděcího partnera (nebo správce fondu) včas a zdokumentovaným způsobem o podstatných změnách, které pravděpodobně významně ovlivní status projektu z hlediska udržitelnosti nebo jeho původní návrh a vyžádají si úpravu provedeného posouzení (např. správní či soudní pozastavení nebo zrušení oprávnění, havárie), nebo o případných soudních sporech, jež mohou být zahájeny během doby financování,

—	neprodleně informovat prováděcího partnera (nebo správce fondu) včas a zdokumentovaným způsobem o případných nehodách/haváriích, které by mohly mít potenciální dopad na výsledky projektu v klimatické, environmentální a/nebo sociální oblasti, nebo na vztahy se zúčastněnými stranami / komunitami,

—	splnit jakékoli jiné požadavky, které mohou vyplývat z prověření udržitelnosti projektu.

Nepřímé financování (vyjma infrastrukturních fondů)

S výjimkou infrastrukturních fondů (jež jsou zahrnuty výše) se u ostatního zprostředkovaného financování použije zjednodušený přístup, jak je popsáno v kapitole 3. V tomto případě má konečný příjemce přinejmenším tyto povinnosti:

—	odpovídá za: i) zajištění souladu s příslušnými právními předpisy EU, vnitrostátními nebo mezinárodními právními předpisy; ii) získání informací o nezbytných formalitách; iii) získání nezbytných povolení nebo oprávnění a splnění podmínek stanovených v těchto povoleních nebo oprávněních,

—	předloží finančnímu zprostředkovateli doklad o formálních povolovacích postupech (ve formě povolení, rozhodnutí nebo oprávnění vyžadovaných ve vnitrostátních právních předpisech), a to podle požadavku finančního zprostředkovatele nebo podle platných právních požadavků,

—	případně potvrdí dodržování právních předpisů ve formě vlastního prohlášení,

—	odpovídá za poskytnutí všech nezbytných informací a dokumentace finančnímu zprostředkovateli, aby tento mohl provést postup náležité péče a zabývat se požadavky uvedenými v těchto pokynech,

—	odpovídá za provádění plánů dekarbonizace, je-li to relevantní (podle kapitoly 3.2.2).

4.1.2 Úloha a povinnosti prováděcího partnera

Přímé financování

Pokud jde o přímé financování, prováděcí partner bude mít tyto povinnosti:

—	ověřit všechny projekty na základě seznamu činností vyloučených z podpory InvestEU (příloha V bod B nařízení o InvestEU),

—	ověřit soulad projektu s příslušným právním rámcem a zkontrolovat, že existují všechna povolení/licence v souladu s právními požadavky,

—

provést ověření a prověření v rámci InvestEU, je-li to použitelné, v souladu s ustanoveními těchto pokynů. To může zahrnovat například:

—	ověřit dokumentaci předloženou předkladatelem projektu / konečným příjemcem,

—	zjistit a ověřit, zda v důsledku projektu existuje nějaký zbytkový negativní dopad; vyčíslit a pokud možno peněžně vyjádřit negativní i pozitivní dopady, které je třeba zahrnout do ekonomického hodnocení projektu;

—	vyžádat si další studie a zprávy, pokud by to mohlo být nezbytné na základě posouzení, a ověřit zmírňující opatření, která u zjištěných dopadů navrhuje předkladatel,

—	poskytnout předkladateli projektu / konečnému příjemci poradenství a podporu, je-li to relevantní a možné, při řízení klimatických, environmentálních a/nebo sociálních rizik spojených s projektem,

—	posoudit schopnost předkladatele projektu / konečného příjemce zabývat se všemi požadavky souvisejícími s prověřováním a splnit tyto požadavky,

—	případně provést ekonomické hodnocení projektu,

—	monitorovat projekt a jeho status z hlediska udržitelnosti po dobu trvání smluvního ujednání s předkladatelem projektu, jakož i splnění podmínek obsažených ve smlouvě o financování,

—	předložit shrnutí výsledků prověření udržitelnosti (nebo zdůvodnění jeho neproveden)í investičnímu výboru a zapojit se do dialogu, vyžaduje-li se další objasnění.

Nepřímé financování

V případě zprostředkovaného financování bude prováděcí partner prosazovat InvestEU jako nástroj podporující zásady udržitelného financování a bude finanční zprostředkovatele vybízet k odpovědnému chování z hlediska udržitelnosti. Podle druhu zprostředkování to může zahrnovat:

—	u infrastrukturních fondů posouzení schopnosti správce fondu zabývat se platnými požadavky na prověřování udržitelnosti v souladu s požadavky popsanými v kapitole 3,

—	posouzení schopnosti finančního zprostředkovatele a jeho systémů a/nebo postupů zavedených k ověření, posouzení a řízení environmentálních, klimatických a sociálních rizik spojených s jeho podnikatelskou činností a v souladu s požadavky těchto pokynů,

—	zahrnutí zvláštního požadavku do dohod s finančními zprostředkovateli, jak může být nezbytné k zajištění náležitého uplatňování použitelných ustanovení těchto pokynů.

Doporučuje se, aby prováděcí partner, je-li to možné, podporoval finanční zprostředkovatele při vývoji jejich vlastních systémů environmentálního a sociálního řízení a prosazoval vypracovávání finančních produktů, které přispějí k Zelené dohodě pro Evropu.

4.1.3 Úloha finančního zprostředkovatele

Úlohy a povinnosti finančního zprostředkovatele jsou podrobně popsány v kapitole 3.

4.1.4 Úloha investičního výboru (137)

Co se týká přímých operací, investiční výbor musí v rozhodovacím procesu zohlednit informace poskytnuté prováděcími partnery podle ustanovení v kapitole 4.2.

Investiční výbor je oprávněn vyžádat si od prováděcích partnerů doplňkové informace o aspektech udržitelnosti a o výsledcích prověření, pokud to pokládá za nezbytné nebo shledal, že odůvodnění pro neprovedení prověření nebylo dostatečné.

4.1.5 Úloha Komise

Komise ve spolupráci s prováděcími partnery sleduje jednotné a soudržné uplatňování těchto pokynů ve všech oblastech politiky Fondu InvestEU.

Komise bude prostřednictvím příslušných řídicích orgánů a související dokumentace prováděcí partnery informovat o vývoji politických priorit EU a jejích závazků týkajících se udržitelnosti a o tom, jak se tyto závazky odrážejí v InvestEU.

Komise odpovídá za aktualizaci těchto pokynů, zejména s cílem zahrnout výsledky hodnocení, které má být provedeno při přezkumu v polovině období. Odpovídá rovněž za aktualizaci těchto pokynů s ohledem na veškerý relevantní metodologický nebo právní vývoj, který by mohl zlepšit uplatňování ověřování udržitelnosti nebo výkonnost podporovaných finančních a investičních operací z hlediska udržitelnosti.

4.1.6 Příslušné veřejné orgány (138)

Příslušné veřejné orgány jsou zvláštní kategorií zúčastněných stran, které hrají důležitou úlohu v procesu prověřování udržitelnosti, ačkoli do něj nejsou přímo zapojeny. Příslušné veřejné orgány musí zajistit, aby všechny hospodářské subjekty řádně uplatňovaly a dodržovaly právní požadavky. Odpovídají za prosazování práva a za provedení veškerých potřebných ověření a za vydávání povolení, licencí či jiných oprávnění.

V některých případech by příslušné veřejné orgány mohly předkladatelům projektů v zásadě pomoci s celým právním postupem. Mohly by rovněž pomoci prováděcím partnerům nebo finančním zprostředkovatelům porozumět environmentálním nebo sociálním dopadům projektů a jejich širšímu kontextu, pokud jde o kumulativní dopady na tyto rozměry.

4.2 Postup v rámci InvestEU

Výsledky prověření udržitelnosti budou začleněny do různých souvisejících pracovních postupů a poskytnou informace pro rozhodovací proces. Následující oddíl vysvětluje, jak by prověřování mohlo být sladěno s těmito jinými postupy. Tento oddíl se rovněž zabývá rozlišováním mezi přímým a nepřímým financováním. Prověřování udržitelnosti je však pouze součástí širšího rámce a veškeré požadavky vyplývající z těchto pokynů by měly být sladěny s celkovými postupy používanými v rámci Programu InvestEU (139).

4.2.1 Kontrola z hlediska politiky

Veškeré finanční a investiční operace budou podrobeny kontrole z hlediska politiky a prováděcí partneři musí v tomto ohledu předložit Komisi formulář žádosti o kontrolu z hlediska politiky (140). V případě EIB se použije postup podle článku 19. Cílem postupu je zajistit, aby navrhovaná operace byla obecně v souladu s právními požadavky EU (141) a odpovídala politickým cílům a ambicím EU či k nim přispívala, včetně cílů souvisejících s udržitelností. Investičnímu výboru budou předloženy pouze operace, které prošly kontrolou z hlediska politiky. Tento krok je součástí obecnějšího procesu v rámci InvestEU týkajícího se předkládání a schvalování finančních a investičních operací (142).

V případě přímého financování se bude kontrola z hlediska politiky provádět u samostatných investic (investiční projekty, obecné podnikové finance atd.). Může se stát, že v době provádění kontroly z hlediska politiky nemusí informace, které mají prováděcí partneři k dispozici, umožňovat důkladnější posouzení nebo provedení kompletního ověření, jimiž by se pro účely InvestEU zjistily možné dopady na udržitelnost. Prováděcí partner poskytne s vynaložením maximálního úsilí předběžné informace o právním a regulačním rámci vztahujícím se na navrhovanou operaci, pokud jde o tři rozměry udržitelnosti.

Informace o environmentálním a sociálním rozměru poskytnuté za účelem kontroly politiky by měly být stručné a měly by Komisi poskytnout jasnou představu o právních a regulačních aspektech, které jsou pro daný projekt významné. Mezi další možné informace patří v co největší míře: i) informace o lokalitě a okolních chráněných oblastech, ii) zahájení veřejných konzultací a další podobné podrobnosti. Očekává se, že na základě těchto informací bude prováděcí partner moci určit platný právní a regulační rámec, zejména tehdy, spadá-li projekt do oblasti působnosti směrnice o EIA, nebo jsou-li použitelné odvětvové právní předpisy (např. směrnice o ochraně přírodních stanovišť, rámcová směrnice o vodě, směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění).

Během konzultací mohou útvary Komise poskytnout zpětnou vazbu ohledně specifik jednotlivých odvětví nebo oblastí nebo ohledně použitelnosti právních předpisů EU v oblasti životního prostředí. Konzultační postup bude podrobněji upřesněn a rozveden v záruční dohodě.

Stručně řečeno, prováděcí partner by ve formuláři žádosti o kontrolu z hlediska politiky mohl poskytnout tyto informace:

—	Obecný právní a regulační rámec vztahující se na projekt, který lze v dané fázi pokročilosti projektu určit (143) (např. právní předpisy EU, mezinárodní nebo vnitrostátní právní předpisy, které jsou důležité pro dotyčné tři rozměry).

—

Zda projekt spadá do oblasti působnosti směrnice o EIA podle přílohy I nebo přílohy II a zda bylo vyhotoveno rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí. Pokud projekt spadá do přílohy II, zda příslušný orgán dokončil postup ověřování, a pokud ano, zda se vyžaduje posouzení dopadů na životní prostředí.

—	Pokud se na projekt vztahuje revidovaná směrnice o EIA, zda jsou splněna příslušná ustanovení o změně klimatu.

—	Odkaz na rámcovou směrnici o vodě, směrnici o ochraně přírodních stanovišť a směrnici o ochraně divoce žijících ptáků, směrnici o průmyslových emisích atd., jsou-li použitelné a v možném rozsahu.

4.2.2 Formulář žádosti o záruku

U přímých operací lze stanovit, že na základě výsledku ověření pro účely InvestEU není zapotřebí přistoupit k fázi prověření. Je-li tomu tak, mělo by být investičnímu výboru poskytnuto odůvodnění (viz šablona v příloze 2).

Vyžaduje-li se prověření, vyhotoví prováděcí partner shrnutí prověření udržitelnosti (144) týkající se klimatického, environmentálního a sociálního rozměru podle těchto pokynů. Shrnutí musí být předloženo jako příloha formuláře žádosti o záruku. Šablonou pro toto shrnutí je šablona dohodnutá v souvislosti se schvalovacím procesem a řízením Programu InvestEU.

Shrnutí by mělo obsahovat stručné informace o výsledcích navrhovaného projektu z hlediska udržitelnosti, které investičnímu výboru pomohou lépe pochopit klimatický, environmentální a sociální profil operace. Shrnutí by mělo zahrnovat podrobné údaje o příslušných rozměrech. Pokud se u jednoho či dvou rozměrů nevyžaduje prověření, bude tato informace uvedena ve výše zmíněném zdůvodnění.

Toto shrnutí má ilustrovat: i) zjištěné dopady (negativní nebo pozitivní); ii) hlavní provedená opatření a iii) zbytková rizika (145) po zavedení všech zmírňujících opatření. Mělo by rovněž vysvětlovat, proč jsou tato zbytková rizika nebo zmírněné dopady přijatelné, takže lze přikročit k financování projektu, a to v souladu s cíli InvestEU. V relevantních případech by mělo být uvedeno také peněžní vyjádření a zahrnutí negativních a pozitivních dopadů (včetně externalit) do ekonomického hodnocení. Doporučuje se, aby použitý jazyk nebyl příliš odborný. Dokument tak může oslovit širší veřejnost a poskytnout investičnímu výboru jasnou představu o stavu udržitelnosti navrhovaného projektu.

Podrobnější pokyny ohledně toho, co by mohlo být zahrnuto ve shrnutí výsledků prověření udržitelnosti, jsou uvedeny v příloze 2.

4.2.3 Srovnávací přehled

Výsledky prověření udržitelnosti projektu budou zahrnuty rovněž ve srovnávacím přehledu připojeném k formuláři žádosti o záruku. Prověření udržitelnosti je jedním z (několika) aspektů, které budou zohledněny při posuzování operací navrhovaných pro záruku EU. Zvláštní požadavky a kritéria týkající se srovnávacího přehledu jsou uvedeny v příslušném aktu v přenesené pravomoci.

4.2.4 Podávání zpráv Komisi

Nařízení o InvestEU obsahuje ustanovení o povinnostech podávání zpráv a monitorování - viz články 17 a 28 a příloha III.

Komisi je v zásadě třeba oznámit tyto výsledky prověření udržitelnosti:

Shrnutí prověření udržitelnosti – následně každý rok spolu se zprávami prováděcích partnerů pro Komisi týkajícími se každého projektu, který je podroben prověřování (ex post) – přímé financování.

U infrastrukturních fondů by měla být každoročně předložena zjednodušená verze shrnutí prověření udržitelnosti (v souladu s ostatními požadavky na podávání zpráv stanovenými mezi prováděcím partnerem a správcem fondu a v souladu s celkovým pracovním postupem týkajícím se podávání zpráv). Tato zjednodušená verze by měla obsahovat minimálně informace týkající se typu transakce, odvětví, potvrzení o dodržení právních předpisů, zjištěných dopadů a zavedených zmírňujících opatření (je-li použitelné), metodik použitých k posouzení uhlíkové stopy a doporučení ke zlepšení pozitivního programu, je-li to možné.

Případné podstatné změny profilu nebo výsledků schválené operace z hlediska udržitelnosti, případné právní spory, které se mohly vyskytnout, nebo porušení smlouvy ze strany konečného příjemce, pokud byla v dohodě o financování obsažena podmiňující ustanovení, a to jakmile k tomu dojde. Je-li to možné, lze uvést informace o zavedených nápravných opatřeních.

To se vyžaduje u přímého financování. U nepřímého financování by prováděcí partneři měli použít svá pravidla a postupy a nemusí podávat zprávy Komisi.

3.	Roční emise skleníkových plynů u projektu v případě, že překračují prahové hodnoty stanovené pro výpočet uhlíkové stopy – bude upřesněno v požadavcích na podávání provozních zpráv. To se vyžaduje u přímého financování a infrastrukturních fondů.

4.	Roční emise skleníkových plynů, které byly sníženy nebo vyloučeny, v tunách ekvivalentu CO2 – souhrnná úroveň – bude upřesněno v požadavcích na podávání provozních zpráv. To se vyžaduje u přímého financování.

5.	Počet projektů, u nichž bylo provedeno úplné posouzení klimatických rizik a zranitelnosti pro přizpůsobení se změně klimatu. To se vyžaduje u přímého financování a infrastrukturních fondů.

6.	U zprostředkovaného financování by prováděcí partneři měli sdělit, kolik finančních zprostředkovatelů zavedlo systém ESMS.

Požadavky na podávání zpráv budou blíže upřesněny v záruční dohodě.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30), https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32021R0523&from=EN

(2) Tento dokument se nezabývá finanční způsobilostí finančních a investičních operací, které obdrží podporu z InvestEU.

(3) Ověřování pro účely InvestEU je pojem použitý pouze pro účely těchto pokynů a nelze jej zaměňovat s prověřováním, které dotčené příslušné orgány provádějí například podle směrnice o EIA a jiných příslušných právních předpisů.

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65), https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014L0024&from=EN

(5) Nevyčerpávající seznam právních požadavků, které je třeba vzít v úvahu a v příslušných případech dodržet, je uveden v příloze 1 těchto pokynů. Platné právní předpisy se mohou lišit podle jednotlivých odvětví podnikání a zemí.

(6) Neočekává se, že prováděcí partneři nebo finanční zprostředkovatelé nahradí orgány, jimž přísluší prosazování požadavků plynoucích z právních předpisů. Úkolem prováděcích partnerů a finančních zprostředkovatelů je ověřit, zda existuje důkaz o dodržení právních předpisů v podobě povolení, oprávnění, nebo případně požádat o předložení vlastního prohlášení apod.

(7) https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights/european-pillar-social-rights-20-principles_cs

(8) https://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement/the-paris-agreement

(9) https://sdgs.un.org/goals

(10) https://www.weforum.org/reports/the-global-risks-report-2018

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1) ve znění směrnice 2014/52/EU.

(12) Bez DPH.

(13) Tímto nejsou dotčena zvláštní kritéria způsobilosti vypracovaná pro různé produkty.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(15) Šest environmentálních cílů podle nařízení o taxonomii: zmírňování změny klimatu; přizpůsobování se změně klimatu; udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění, a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

(16) Ověřování udržitelnosti se vztahuje na všechny činnosti, na něž se vztahuje InvestEU, bez ohledu na to, zda se na ně vztahuje taxonomie EU, či nikoli, v souladu s těmito pokyny.

(17) Operace by měla splňovat kritéria způsobilosti stanovená v investičních pokynech, informačních listech finančních produktů nebo v záruční dohodě.

(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).

(20) Výrazem „určený“ se rozumí, že je vyroben a získán s jasným záměrem během trvání projektu převážně přepravovat nebo skladovat fosilní paliva (zdroj: plán skupiny EIB pro klima na období 2021–2025).

(21) Minimální sociální záruky zahrnují rovněž cíl spočívající v zajištění „souladu s pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, včetně zásad a práv stanovených v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o zásadách a základních právech při práci a v Mezinárodní listině lidských práv“. Jelikož konkrétní požadavky týkající se souladu je třeba ještě stanovit, tato část se na operace v rámci InvestEU prozatím nevztahuje.

(22) Potvrzení může mít podobu vlastního prohlášení konečného příjemce. Stejného výsledku lze rovněž dosáhnout začleněním těchto odkazů do smluvních ujednání: i) buď mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem, nebo ii) mezi prováděcím partnerem a finančním zprostředkovatelem a mezi finančním zprostředkovatelem a konečným příjemcem, podle toho, co je relevantní.

(23) Rovněž známo jako proces účasti veřejnosti (včetně přístupu k informacím a konzultačního postupu) a přístup ke spravedlnosti na základě právního rámce EU (stanoveného směrnicí 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (směrnice o EIA) ve znění směrnice 2014/52/EU, směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).

(24) Pojem „projektoví pracovníci“ se vztahuje na: i) osoby zaměstnané nebo najaté přímo předkladatelem (včetně navrhovatele projektu a agentur provádějících projekt) k výkonu práce konkrétně v souvislosti s projektem (přímí pracovníci) a ii) osoby zaměstnané nebo najaté prostřednictvím třetích stran za účelem provádění prací souvisejících s hlavními funkcemi projektu bez ohledu na místo (smluvní pracovníci). Rizika dětské práce a/nebo nucené práce by měla být analyzována rovněž v dodavatelských řetězcích, a pokud jsou zjištěna, měla by být řešena.

(25) V době, kdy bude přezkum v polovině období proveden, již bude taxonomie EU v platnosti a budou vypracována technická screeningová kritéria. Případně budou k dispozici i další pokyny k tomu, jak k těmto kritériím přistupovat.

(26) https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12129-Revision-of-Non-Financial-Reporting-Directive

(27) Podle čl. 8 odst. 5 nařízení o InvestEU se „finanční a investiční operace [podpořené z Fondu InvestEU, ed.] prověřují, aby se stanovilo, zda mají environmentální, klimatický či sociální dopad. Pokud takový dopad mají, podléhají prověření z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti, aby se minimalizovaly nepříznivé dopady a maximalizovaly přínosy pro klimatický, environmentální a sociální rozměr … Projekty, které nejsou slučitelné s cíli v oblasti klimatu, nejsou pro podporu v rámci tohoto nařízení způsobilé“.

(28) Dodatečná opatření, která mají zabránit případným zbývajícím nepříznivým důsledkům nebo je omezit, nebo zvážení „pozitivního programu“ (tj. opatření ke zlepšení environmentálních, sociálních a klimatických přínosů operace).

(29) Pro dopady uvedené ve zprávě o posuzování vlivů na životní prostředí, u nichž bude proces posuzování vlivů na životní prostředí sloužit jako klíčový podklad pro prověření udržitelnosti. Viz také kapitola 2.4.3, která obsahuje doporučení pro projekty nedosahující prahové hodnoty.

(30) Například u dílčího souboru projektů, u nichž je třeba provést posouzení vlivů na životní prostředí (projekty podle přílohy I nebo případně II) a toto posouzení se provede v souladu s požadavky směrnice o EIA v platném znění, je nutné výsledek posilování odolnosti vůči změně klimatu zohlednit také ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí.

(31) Posouzení environmentálního, klimatického a/nebo sociálního rozměru musí vzít v úvahu také související/pomocnou infrastrukturu a zařízení, jež lze pokládat za nedílnou součást projektu nebo bez nichž by projekt nebyl proveditelný, jak obvykle činí prováděcí partneři v rámci svých interních postupů náležité péče (viz např. příručka EIB o environmentálních a sociálních postupech a environmentální a sociální politika EBRD). Některé obecné pokyny k tomuto tématu jsou k dispozici zde: https://ec.europa.eu/environment/eia/pdf/Note%20-%20Interpretation%20of%20Directive%2085-337-EEC.pdf

(32) „Pokyny k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“ budou zveřejněny v první polovině roku 2021.

(33) Viz také metodický rámec vypracovaný v rámci Pracovní skupiny evropských finančních institucí pro přizpůsobování se změně klimatu (EUFIWACC): https://www.eib.org/attachments/press/integrating-climate-change-adaptation-in-project-development.pdf

(34) https://www.eib.org/attachments/strategies/eib_project_carbon_footprint_methodologies_en.pdf

(35) Skupina mezinárodních finančních institucí pro započítávání emisí skleníkových plynů (IFI GHG Accounting Group) v současnosti vypracovává dokument, který by měl být zveřejněn v roce 2021 a měl by poskytnout další pokyny ohledně osvědčených postupů.

(36) Pařížská dohoda: https://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement/the-paris-agreement

(37) Řízení projektového cyklu je proces účinného a účelného plánování, organizování, koordinace a kontroly projektu ve všech jeho fázích, od plánování přes realizaci a provoz po vyřazení z provozu.

(38) Viz také EUFIWACC (2016) – k dispozici zde: http://www.eib.org/attachments/press/integrating-climate-change-adaptation-in-project-development.pdf

(39) Viz oddíl o ověřování. Projekty v určitých odvětvích – např. v městské dopravě – jsou často zahrnuty do integrovaného plánu (např. plánu udržitelné městské mobility), aby byl vytvořen soudržný investiční program.

(40) Existují různé definice zranitelnosti a rizika, viz např. 4. hodnotící zpráva IPCC (AR4 2007) o zranitelnosti a zvláštní zpráva IPCC (SREX 2012) a 5. hodnotící zpráva IPPC (AR5 2014) o riziku (podle pravděpodobnosti a důsledků hrozeb), http://ipcc.ch/

(41) Strukturovaný přehled ukazatelů změny klimatu a ukazatelů dopadů změny klimatu (hrozeb) je uveden např. ve zprávě agentury EEA „Climate change, impacts and vulnerability in Europe 2016“ (Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě v roce 2016), https://www.eea.europa.eu/publications/climate-change-impacts-and-vulnerability-2016, ve zprávě agentury EEA „Climate change adaptation and disaster risk reduction in Europe“ (Přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof v Evropě), https://www.eea.europa.eu/publications/climate-change-adaptation-and-disaster a odborném dokumentu ETC CCA „Extreme weather and climate in Europe“ (Extrémní počasí a klima v Evropě) (2015), http://cca.eionet.europa.eu/reports a https://www.eionet.europa.eu/etcs/etc-cca/products/etc-cca-reports/extreme-20weather-20and-20climate-20in-20europe, nebo na stránkách https://www.eea.europa.eu/soer-2020/intro (kapitola 7) http://www.eea.europa.eu/soer-2015/europe/climate-change-impacts-and-adaptation

(42) Více informací o doporučených projekcích vycházejících z modelování klimatu je uvedeno v „Pokynech k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“.

(43) Posouzení klimatické zranitelnosti se může uskutečnit relativně brzy v cyklu vývoje projektu a v závislosti na vyspělosti projektu musí být rozhodnutí o provedení podrobného posouzení rizik souvisejících s klimatem v některých případech přijato předkladatelem projektu. V takových případech pak může být hodnocení ověřeno nezávislou třetí stranou (nebo interně prováděcím partnerem) ještě před tím, než se dospěje do fáze rozhodování o financování.

(44) Jak je doporučeno v „Pokynech k posilování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu v období 2021–2027“, může být nutné investici posoudit v širším kontextu. Změna klimatu ovlivní také environmentální a sociální systémy kolem aktiv financovaných investicí z InvestEU a interakci aktiv s těmito systémy. Investiční operace by proto mohly být vážně dotčeny dopady změny klimatu na jinou infrastrukturu, která podporuje jejich činnosti, včetně souvisejících zařízení. Proto je ke zvažování rizik souvisejících s klimatem a odolnosti vůči změně klimatu nutné přistoupovat integrálně a průřezově v širším kontextu ekosystémů a sociálních systémů.

(45) Součástí investičního projektu mohou být také prvky, které se pokládají za nepodstatné, a pokud náklady na adaptační opatření převažují nad přínosy plynoucími ze zamezení rizikům, mohlo by být nejlepším řešením nechat takovou nepodstatnou infrastrukturu za určitých okolností selhat. I to je jedna z forem řízení rizik.

(46) Zvyšuje se množství literatury a zkušeností týkajících se možností adaptace, hodnocení a plánování i zdrojů souvisejících s konkrétními členskými státy. Zainteresovaní prováděcí partneři mohou konzultovat například:

—	Climate-ADAPT (http://climate-adapt.eea.europa.eu/), pokud jde o příklady adaptačních opatření a případové studie

—	studii GŘ REGIO „Climate change adaptation of major infrastructure projects“ (přizpůsobení velkých projektů infrastruktury změně klimatu): https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/studies/2018/climate-change-adaptation-of-major-infrastructure-projects

—	zprávu agentury EEA č. 8/2014 „Adaptation of transport to climate change in Europe“ (Přizpůsobení dopravy změně klimatu v Evropě): http://www.eea.europa.eu/publications/adaptation-of-transport-to-climate

—

zprávu agentury EEA č. 1/2019 „Adaptation challenges and opportunities for the European energy system – Building a climate-resilient low-carbon energy system“ (Výzvy a příležitosti v oblasti adaptace evropského energetického systému – budování nízkouhlíkového energetického systému odolného vůči změně klimatu): https://www.eea.europa.eu/publications/adaptation-in-energy-system

(47) V těchto pokynech má slovo „zmírňování“ specifický význam pro kontext posilování odolnosti vůči změně klimatu a prověřování environmentální udržitelnosti. Například ve vztahu k posilování odolnosti vůči změně klimatu se výraz „zmírňování“ vztahuje na lidské zásahy ke snížení emisí skleníkových plynů nebo ke zvýšení propadů skleníkových plynů.

(48) Energetická účinnost v první řadě je definována v čl. 2 bodě 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1), https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2018.328.01.0001.01.ENG

(49) Mimo jiné včetně bezpečných a chráněných parkovacích míst a míst pro kontroly na vnějších hranicích.

(50) Projekty v určitých odvětvích – např. v městské dopravě – jsou často zahrnuty v integrovaném plánovacím dokumentu (např. plánu udržitelné městské mobility), jenž má stanovit soudržný investiční program. Ačkoliv jednotlivé investice/projekty zahrnuté do takovýchto investičních programů nemusí překračovat prahové hodnoty, mohou být důležité při posuzování emisí skleníkových plynů na úrovni celého programu s cílem zachytit jeho celkový významný příspěvek k snižování emisí skleníkových plynů.

(51) Opatření týkající se bezpečnosti silničního provozu a snížení hluku z nákladní dopravy mohou být vyňata.

(52) Kvůli kumulativním účinkům mohou určité nízké objemy emisí skleníkových plynů představovat bod zlomu a vést k přechodu od nevýznamného dopadu k významnému – a pak by bylo nutné je započítat.

(53) Stejný přístup se doporučuje zaujmout i k plánování, například v odvětví dopravy, kde jsou z hlediska snižování emisí skleníkových plynů nejdůležitější rozhodnutí související s provozní strukturou sítě a výběrem způsobu dopravy a strategií.

(54) Uhlíkovou stopu může prováděcí partner vypočítat na základě informací, které obdrží od předkladatele projektu, nebo si tento výpočet může vyžádat od předkladatele projektu. Provádí-li výpočet uhlíkové stopy předkladatel projektu, bylo by v ideálním případě vhodné ověření ze strany prováděcího partnera nebo externího nezávislého odborníka. Alternativně může výpočet uhlíkové stopy provést nezávislý odborník.

(55) EIB Project Carbon Footprint Methodologies for the Assessment of Project GHG Emissions and Emission Variations, červenec 2020, https://www.eib.org/attachments/strategies/eib_project_carbon_footprint_methodologies_en.pdf

(56) EIB Group Climate Bank Roadmap 2021–25, https://www.eib.org/attachments/strategies/eib_group_climate_bank_roadmap_en.pdf Jedná se o úplné stínové náklady na splnění cílů v celé ekonomice, a nikoli na náklady – explicitní nebo implicitní – různých politik v oblasti změny klimatu (daně, povolení, předpisy, normy atd.).

(57) Použijí-li se vyšší náklady na uhlík, musí to být řádně odůvodněno náležitou metodikou založenou na mezinárodně schválených zásadách.

(58) Pro účely těchto pokynů se pozemky a půda posuzují společně.

(59) Definice převzatá od Koalice pro přírodní kapitál.

(60) V souladu s pokyny EU pro začleňování ekosystémů a jejich služeb do rozhodovacího procesu, SWD(2019) 305 final.

(61) Více informací o úlohách a povinnostech je uvedeno v kapitole 4.1.

(62) Včetně vyžadování prohlášení konečných příjemců o dodržování právních předpisů.

(63) V době, kdy prováděcí partneři začnou spolupracovat s předkladatelem, může ještě probíhat rozhodování týkající se životního prostředí. To může znamenat, že na počátku mohou prováděcí partneři vymezit pouze platný právní rámec projektu, přičemž rozhodování týkající se životního prostředí může probíhat souběžně s celkovým procesem náležité péče a soulad lze potvrdit až v pozdější fázi.

(64) V případě projektů s více složkami bude dodržení právních předpisů ověřeno u každé složky, jakmile to bude možné. V určitých případech by se na každou výplatu vztahující se na příslušnou složku projektu mohly uplatňovat předběžné podmínky. Z tohoto požadavku jsou vyňaty studie za účelem vývoje projektů a s nimi spojené výplaty.

(65) Dojde-li na základě výsledků rozhodování týkajícího se životního prostředí k podstatným změnám v porovnání s původním posouzením ze strany prováděcího partnera, je třeba prověření aktualizovat, aby byly tyto změny zohledněny. To by mělo být Komisi oznámeno v souladu s ustanoveními kapitoly 4.2.

(66) Pokud jde o možnosti konzultací s Komisí, viz kapitola 4.

(67) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).

(68) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7), https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:31992L0043

(69) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7), https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32009L0147

(70) Podle pokynů Komise týkajících se stanovení cílů ochrany (2012) vymezují cíle ochrany konkrétní lokality stav, jehož mají druhy a typy přírodních stanovišť v dané lokalitě dosáhnout, aby lokalita mohla přispět k obecnému cíli spočívajícímu v dosažení příznivého stavu těchto druhů a typů stanovišť z hlediska ochrany na vnitrostátní, biogeografické nebo evropské úrovni (viz čl. 2 odst. 2 směrnice).

(71) Ustanovení čl. 6 odst. 3 se vztahují také na zvláště chráněné oblasti vymezené v článku 4 směrnice o ochraně volně žijících ptáků.

(72) https://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/art6/form_art_6_4_en.doc

(73) https://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/art6/natura_2000_assess_en.pdf

(74) Zjištění vyplývající z kontroly účelnosti rámcové směrnice o vodě ukazuje, že směrnice byla úspěšná při stanovení správního rámce pro integrované hospodaření s vodou u více než 110 000 vodních útvarů v EU, zpomalila zhoršování stavu vod a přispěla ke snížení chemického znečištění.

Na druhou stranu se provedení směrnice výrazně zpozdilo a v dobrém stavu je méně než polovina vodních útvarů v EU, přestože lhůtou pro dosažení cíle směrnice byl s výjimkou řádně odůvodněných případů rok 2015.

(75) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(76) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(77) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(78) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).

(79) U operací podléhajících posouzení EIA nebo operací vyloučených z posuzování EIA se zmírňujícími opatřeními.

(80) Stanovené kontrolní seznamy může prováděcí partner upravit tak, aby vyhovovaly požadavkům konkrétního projektu nebo kategorie projektů.

(81) Viz zejména kapitola 4.3 „Zlepšování a ochrana životního prostředí a předcházení rizikům“.

(82) Tyto jednotkové hodnoty se však liší, pokud jde o jejich spolehlivost a přijetí. Například použití stávajících jednotkových hodnot pro náklady na škody související s vyššími emisemi do ovzduší a hlukem představují nyní v EU akceptovanou a konsolidovanou praxi. Naopak stávající jednotkové hodnoty týkající se dopadů na vodu, půdu a biologickou rozmanitost se používají méně často, neboť se pokládají za specifičtější pro danou lokalitu.

(83) Nejdůležitější sociální zásady a normy v tomto ohledu jsou stanoveny ve Smlouvách EU a v Listině základních práv a v různých směrnicích, které musí členské státy provést do svých příslušných vnitrostátních právních předpisů.

(84) InvestEU bude podporovat především operace uvnitř EU. V omezených případech však mohou být zapojeny sousední země (např. do přeshraničních projektů nebo podobných projektů). V těchto omezených případech budou předkladatelé projektů požádáni, aby zvážili sociální aspekty v souladu s duchem a zásadami příslušných právních předpisů EU.

(85) Tyto důkazy mohou být v podobě příslušných právních povolení, rozhodnutí, stanovisek, nebo v případě jejich neexistence vlastního prohlášení předkladatele o splnění příslušných právních požadavků.

(86) Viz příloha 3.

(87) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve znění směrnice 2014/52/EU.

(88) V některých případech jsou některé osoby nebo skupiny zranitelné, marginalizované, systematicky diskriminované nebo vyloučené kvůli některým socioekonomickým charakteristikám. K těmto charakteristikám patří například pohlaví, sexuální orientace, gender, genderová identita, etnický původ, kasta, domorodý nebo sociální původ, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání nebo přesvědčení, politický či jiný názor, aktivismus, členství v odborech či v jiné formě organizace pracovníků, státní příslušnost, jazyk, manželský nebo rodinný stav, vzdělání a/nebo gramotnost, zdravotní stav, postavení migranta/uprchlíka, příslušníka menšiny nebo ekonomické postavení (z hlediska příjmů a přístupu ke službám).

(89) Včetně fyzického a ekonomického vysídlení.

(90) Známé rovněž jako proces účasti veřejnosti (včetně přístupu k informacím a konzultačního postupu) v právním rámci EU (např. směrnice 2011/92/EU o posuzování í vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve znění směrnice 2012/52/EU, směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)).

(91) Hlavními dodavateli jsou dodavatelé, kteří průběžně poskytují projektu zboží nebo materiály nezbytné pro základní funkce projektu.

(92) Zejména v případě projektů zahrnujících operace mimo EU kvůli mezinárodním dodavatelským řetězcům.

(93) Na základě článku 153 Smlouvy o fungování Evropské unie EU přijala širokou škálu opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Evropské směrnice jsou právně závazné a členské státy je musí provést ve vnitrostátním právu. Další informace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci jsou k dispozici také na webových stránkách GŘ pro zaměstnanost a sociální věci Evropské komise.

(94) V případě projektů, u nichž musí být posouzeny vlivy na životní prostředí, se budou některé z těchto aspektů, včetně aspektů souvisejících s dopady a riziky pro společnost, veřejné zdraví a bezpečnost, řešit v rámci povolovacího postupu a informace mohou být obsaženy ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí, je-li v této fázi k dispozici.

(95) Pokud jde o definici, viz poznámka pod čarou 84.

(96) K původním obyvatelům žijícím v evropské Arktidě patří Sámové a Inuité (Kalaallité). Sámové žijí v cirkumpolárních oblastech Finska, Švédska, Norska a severozápadního Ruska, Něnci, Evenkové a Čukčové v Rusku a Inuité (Kalaallité) v Grónsku. Původní obyvatelé žijí také v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích Unie.

(97) FAO vypracovala příručku osvědčených postupů týkajících se svobodného, předchozího a informovaného souhlasu: https://www.refworld.org/pdfid/57fdec864.pdf

(98) V souladu s Evropskou strategií pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020. Pro období 2021–2030 bude přijata nová strategie.

(99) https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/gender-equality/gender-equality-strategy_en

(100) Cíl udržitelného rozvoje č. 5: „Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek.“

(101) Zúčastněnými stranami jsou osoby a/nebo komunity, které: i) jsou projektem přímo a nepřímo dotčeny, včetně jejich oprávněných zástupců; ii) mají na projektu zájem a/nebo mohou ovlivnit jeho výsledek, a to kladně nebo záporně, a iii) podílejí se na projektu: a) instituce, skupiny nebo osoby, které hrají v projektu různé role, a b) projektoví pracovníci. Zúčastněné strany se v příslušném právním rámci EU rovněž označují pojmem „dotčená veřejnost“ (např. směrnice 2011/92/EU o posuzování í vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (směrnice o EIA), směrnice 2012/52/EU, směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)).

(102) V souladu s Aarhuskou úmluvou Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (tzv. Aarhuská úmluva), https://unece.org/DAM/env/pp/documents/cep43e.pdf Pokud jde o definici „informací o životním prostředí“, viz příloha 1.

(103) Zejména v případě hlavních dodavatelů.

(104) Příklady zmírňujících opatření jsou uvedeny v „Pokynech k prověřování sociální udržitelnosti investičních a finančních operací“.

(105) V souladu s mezinárodními zásadami posuzování dopadů vypracovanými IAIA.

http://www.socialimpactassessment.com/documents/IAIA%202015%20Social%20Impact%20Assessment%20guidance%20document.pdf

(106) Sčítání by mělo zahrnovat soupis ztrát (majetku, přístupu ke zdrojům nebo službám atd.), podrobný geodetický průzkum a ocenění ztracených aktiv a musí se vztahovat na celou dotčenou populaci.

(107) Základní socio-ekonomický průzkum lze odvodit z výběrového šetření a má zásadní význam pro určení stávajícího socio-ekonomického, kulturního a politického profilu dotčených osob; úrovně jejich celkové odolnosti nebo zranitelnosti a výsledné míry a druhu dopadů.

(108) Podrobnosti viz příloha 3.

(109) V roce 2017 bylo stále ještě 22,4 % obyvatel EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením – včetně 24,9 % všech dětí v Evropě, 23,3 % žen a 18,2 % osob starších 65 let. Přibližně 7 procent všech Evropanů dosud žilo ve velké materiální deprivaci a tento počet se kvůli hospodářským důsledkům pandemie pravděpodobně zvýší.

(110) Při posuzování kapacity předkladatele projektu by mohly být užitečné také informace uvedené v kapitole 2.7.

(111) Je třeba poznamenat, že tyto nástroje nejsou nutně alternativou a mohou se doplňovat. Například analýzu MCA lze použít k prozkoumání strategických možností v předběžné fázi projektového cyklu. Jakmile je určena strategická možnost, lze poté provést srovnání konkrétních technických řešení prostřednictvím CBA/CEA/LCA.

(112) Pro období 2014–2020 stanovilo prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/207 (Úř. věst. L 38, 13.2.2015, s. 1) referenční sociální diskontní sazby (5 % pro členské státy v rámci politiky soudržnosti a 3 % pro ostatní členské státy), které zůstávají užitečným referenčním rámcem pro období 2021-2027. Podobné hodnoty doporučuje i příručka Komise pro analýzu nákladů a přínosů z roku 2014. Některé relevantní osvědčené postupy budou rovněž popsány v příručce pro ekonomické hodnocení „Economic Appraisal Vademecum“, kterou připravuje GŘ REGIO v koordinaci s dalšími generálními ředitelstvími Komise a za podpory iniciativy JASPERS.

(113) Viz: https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/studies/pdf/cba_guide.pdf

(114) Viz https://www.eib.org/attachments/thematic/economic_appraisal_of_investment_projects_en.pdf

(115) Viz: https://www.ebrd.com/news/publications/institutional-documents/methodology-for-the-economic-assessment-of-ebrd-projects-with-high-greenhouse-gasemissions.html

(116) Viz: https://www.nib.int/filebank/a/1332328414/506da9436eb1c0d4ec17b8b5a929d820/56-Sustainability_Policy_Guidelines-2012.pdf

(117) „Dokument technické podpory pro prověřování environmentální udržitelnosti investic“ vyhotovený GŘ pro životní prostředí obsahuje jednotkové hodnoty, aby usnadnil použití přístupu založeného na přenosu výhod pro účely peněžního ocenění. Určité informace a odkazy na příslušnou literaturu jsou uvedeny také v pokynech Evropské komise k analýze nákladů a přínosů. Chystaná příručka o ekonomickém hodnocení „Economic Appraisal Vademecum“, kterou připravuje GŘ REGIO s podporou iniciativy JASPERS, mimoto obsahuje příklady osvědčených postupů při ekonomickém posuzování environmentálních dopadů u řady vybraných odvětví.

(118) S použitím zvolené diskontní sazby, která musí být popsána a odůvodněna v dokumentaci k ověřování udržitelnosti.

(119) Jedná se o transakci, která nemá vymezený konkrétní cíl, ale je určena spíše k poskytnutí běžného financování podniku na pokrytí jeho krátkodobých provozních potřeb (např. provozní kapitál).

(120) To lze provést ověřením mediálního pokrytí, zpráv a webových stránek nevládních organizací, sociálních médií, veřejně přístupných databází atd. Doporučuje se horizont posledních pěti let (není-li to možné, měly by být zahrnuty nejméně poslední dva roky).

(121) Odvětví, na něž se vztahuje systém ETS, jsou uvedena v příloze I směrnice o ETS: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02003L0087-20200101&qid=1604659666744&from=EN#tocId68

(122) Podrobnější informace o finančních zprostředkovatelích, kteří by mohli být zapojeni, jsou uvedeny v investičních pokynech (kapitoly 2.3.1, 6.1.2.1, 6.2.2.1, 6.3.2.1 and 6.4.2.1)

(123) Pokud jde o to, co se předkládá investičnímu výboru.

(124) S výjimkou oddílu o infrastrukturních fondech, kde se bude používat pojem „projekt“ nebo „investiční operace“.

(125) V tomto oddíle se riziko týká environmentálních a sociálních aspektů, nikoli finančního rizika. Pokud jde o orientační pokyny ke kategorizaci environmentálních a sociálních rizik, viz seznam kategorií environmentálních a sociálních rizik vypracovaný EBRD – https://www.ebrd.com/who-we-are/our-values/environmental-emanual-toolkit.html

(126) V okamžiku, kdy se kontroluje náležitá péče finančního zprostředkovatele, nejsou koneční příjemci známi.

(127) Jak je blíže objasněno v kapitole 2.

(128) Systém ESMS je definován jako soubor politik, procesů a postupů vhodných k určení, posouzení, řízení a sledování environmentálních, klimatických a sociálních rizik a dopadů souvisejících s příslušnými projekty nebo činnostmi financovanými finančními zprostředkovateli.

(129) Žádost o informace musí být odpovídající a přiměřená s ohledem na příslušné projekty a zohledňovat případné právní povinnosti a povinnosti týkající se zachování důvěrnosti.

(130) Co se týče schopnosti správce fondu posuzovat příslušné projekty v souladu se zásadami a cíli prověřování udržitelnosti, které jsou podrobně popsány v těchto pokynech, a v souladu s normami a interními pravidly a postupy prováděcího partnera.

(131) Další pokyny jsou uvedeny také v kapitole 2.2.

(132) Například v rámci posouzení vlivů na životní prostředí, kdy byla zjištěna významná rizika související s klimatem, správce fondu musí ověřit, zda předkladatel projektu zavede zmírňující opatření uvedená ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí nebo v rozhodnutích o ověření.

(133) Více informací je uvedeno v kapitole 2.3.2.

(134) Doporučuje se také náležitě uvážit zásady stanovené v evropském pilíři sociálních práv.

(135) Více pokynů k pozitivnímu programu je uvedeno v kapitole 2 a příloze 3.

(136) Odvětví, na něž se vztahuje systém ETS, jsou uvedena v příloze I směrnice o ETS: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02003L0087-20200101&qid=1604659666744&from=EN#tocId68

(137) Pravidla a postupy investičního výboru a také schvalovací postup nespadají do oblasti působnosti těchto pokynů. Informace zde uvedené se snaží zmapovat výsledky prověření v různých fázích nebo u různých zúčastněných stran, jsou však pouze informativní.

(138) Tento oddíl je zařazen pouze s cílem uznat důležitou úlohu příslušných orgánů. Nemá v žádném případě ukládat prováděcím partnerům další požadavky na ověřování.

(139) Konkrétní povinnosti budou obsaženy v záruční dohodě.

(140) Podle článku 22 nařízení o InvestEU.

(141) Dodržování právních předpisů zde zahrnuje celkový soulad, nevztahuje se na dodržování právních předpisů v souvislosti s procesem prověřování, jak je podrobně uvedeno v kapitole 2 a v kapitole 3.

(142) Je třeba dodržet celkový proces stanovený pro InvestEU, jak je uvedeno ve zvláštním pracovním postupu týkajícím se procesu předkládání a schvalování.

(143) Předpokládá se, že prováděcí partner uvede v tomto okamžiku s vynaložením maximálního úsilí to, co je skutečně možné.

(144) Pro účely zveřejnění se případně náležitě zohlední pravidla a postupy týkající se důvěrných a obchodně citlivých informací.

(145) Zbytková rizika se uvedou pouze u projektů vyžadujících posouzení vlivů na životní prostředí, pokud je příslušné orgány vypočetly.

PŘÍLOHA 1

Seznam právních požadavků

Následující seznam je pouze orientační, nepředstavuje vyčerpávající seznam všech právních požadavků, které by se na finanční operace mohly v souvislosti se třemi posuzovanými rozměry vztahovat. Jeho účelem je podpořit prováděcí partnery a případně finanční zprostředkovatele při kontrole souladu navrhovaných finančních a investičních operací Programu InvestEU s právními předpisy.

Klimatický rozměr – právní rámec, který je třeba dodržet

směrnice o ETS: (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814).

směrnice CCS (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006).

Environmentální rozměr – právní rámec, který je třeba dodržet

Seznam hlavních směrnic, na něž se v pokynech odkazuje v souvislosti s environmentálním rozměrem, je uveden níže.

V závislosti na povaze operací spadajících do konkrétní oblasti podpory se očekává, že u přímého financování ověří prováděcí partneři soulad s konkrétními směrnicemi podle oprávnění, povolení, licencí atd., které jim poskytnou předkladatelé projektů.

směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (směrnice 2011/92/EU ve znění směrnice 2014/52/EU) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32014L0052

směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (směrnice 2001/42/ES) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32001L0042

směrnice o ochraně přírodních stanovišť (směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:31992L0043

směrnice o ochraně volně žijících ptáků (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32009L0147

rámcová směrnice o vodě (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32000L0060

směrnice o průmyslových emisích (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CSTXT/?uri=celex%3A32010L0075

rámcová směrnice o odpadech (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32008L0098

směrnice Seveso III (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012) – https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32012L0018

Sociální rozměr – právní rámec, který je třeba dodržet

EU a její členské státy mají robustní právní rámec související se standardy v oblasti lidských práv, práv pracovníků a sociální ochrany. V souvislosti s postupem náležité péče musejí předkladatelé projektů / koneční příjemci, kteří žádají o podporu z Programu InvestEU, prováděcímu partnerovi poskytnout doklady, které prokáží, že navrhované operace dodržují platné unijní a vnitrostátní právní předpisy.

Níže uvedený kontrolní seznam má prováděcím partnerům, případně finančním zprostředkovatelům, pomoci při kontrole souladu finančních a investičních operací navrhovaných v rámci Programu InvestEU s právními předpisy z hlediska sociálního rozměru.

Prováděcí partner by měl ověřit, zda je navrhovaná operace v souladu s těmito unijními právními předpisy, jsou-li v daném případě použitelné:

—	Listinou základních práv Evropské unie https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012P/TXT

—

Hlavními právními předpisy EU v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a inkluze v následujících oblastech:

—	pracovní právo

—	bezpečnost a ochrana zdraví při práci

—	volný pohyb pracovníků

—	koordinace sociálního zabezpečení

Plná znění evropských právních předpisů (směrnic, nařízení, rozhodnutí atd.) a dalších oficiálních dokumentů (sdělení apod.) jsou k dispozici na internetových stránkách EU Eur-Lex.

Právní nástroj

Oblast působnosti

Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000

Rovné zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010

Rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o pracovní době

Směrnice o pracovní době

Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999

Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou

Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997

Rámcová dohoda o práci na částečný úvazek

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008

Agenturní zaměstnávání

Usnesení Rady ze dne 30. listopadu 1998 v rámci rozvojové spolupráce Společenství a členských států

Původní obyvatelé

Směrnice 89/391/EHS – „rámcová směrnice“ o BOZP.

Další právní předpisy EU v oblasti BOZP

—	Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

—	Pracovní prostředí uzpůsobené profesním potřebám pracovníků

—	Pracovní prostředí, které pracovníkům umožňuje prodloužit jejich účast na trhu práce

Směrnice 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989

Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009

Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci

Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989

Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci

Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994

Ochrana mladistvých pracovníků

Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992

Opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň

Směrnice (EU) 2019/882

Požadavky na přístupnost výrobků a služeb osobám se zdravotním postižením

Rozhodnutí Rady (2010/48/ES)

Přijetí Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/ES ze dne 13. prosince 2011 (směrnice o EIA)

ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014.

Účast veřejnosti v rámci procesu posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010

Účast veřejnosti týkající se průmyslových emisí (integrované prevence a omezování znečištění)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 (strategické posuzování vlivů na životní prostředí)

Účast veřejnosti v kontextu posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003

Přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí

Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí (Aarhuská úmluva, Aarhus 1988)

Přístup k informacím o životním prostředí, účast veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně

Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (Úmluva z Espoo, Espoo 1991)

Účast veřejnosti a konzultace přesahující hranice států

Směrnice 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách

—	Informace týkající se aspektů práce

—	Zkušební doby

—	Další zaměstnání

—	Právní předpis proti zneužívání u smluv na nulový počet hodin

—	Žádosti o převod

Směrnice 2011/98

Společný soubor práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě

Směrnice 2006/54/ES

Rovné zacházení pro muže a ženy, pokud jde o zaměstnání, postup v zaměstnání, mzdu a pracovní podmínky

Směrnice 2002/14/ES

Obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství

Směrnice 2000/78/ES

—	Podmínky přístupu k zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti

—	Zaměstnanost a pracovní podmínky

—	Členství a činnost v organizaci zaměstnavatelů nebo zaměstnanců nebo v jakékoli jiné organizaci, jejíž členové vykonávají určité povolání

—	Diskriminace a rovné zacházení

—	Úpravy pro zdravotně postižené osoby

Směrnice 94/33/ES

—	Práce dětí

—	Zranitelnost mladistvých

—	Pracovní doba a noční práce mladistvých

—	Roční odpočinek a přestávky v práci

Doporučení MOP o šetření stížností, 1967 (č. 130)

—	Práva pracovníků podat stížnost, aniž by utrpěli újmu

—	Postupy šetření stížností

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821

Povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí

PŘÍLOHA 2

Informace, které je třeba poskytnout investičnímu výboru Fondu InvestEU (kapitola 2)

I. Uvedení důvodů, kvůli nimž nebylo prověření provedeno – podle požadavků nařízení o Programu InvestEU (13. bod odůvodnění a čl. 8 odst. 5)

Identifikace projektu
Celkové náklady na projekt (bez DPH) méně než 10 milionů EUR více než 10 milionů EUR
Výsledky ověřování v rámci Programu InvestEU (1)
Je-li projekt osvobozen od ověřování/prověřování na základě prahové hodnoty, uveďte to spolu se stručným potvrzením souladu s právními předpisy.
Pokud není:
Klima	Adaptace: Stručně uveďte, proč na základě výsledků hodnocení zranitelnosti změnou klimatu nebylo provedeno posouzení rizik souvisejících s klimatem. Zmírňování změny klimatu: Doporučuje se, aby byl u projektu proveden výpočet uhlíkové stopy podle oddílu 2.2 pokynů k prověřování udržitelnosti? Ano Ne Stručně odůvodněte, proč není výpočet uhlíkové stopy nutný, nebo uveďte jiné zohledněné aspekty.
Životní prostředí	Stručně popište právní rámec týkající se životního prostředí, který je pro daný projekt relevantní: např.: stručná informace o tom, zda je projekt v souladu s rámcem pro plánování (např. zda plyne z plánu nebo programu, u kterého bylo provedeno strategické posouzení vlivů na životní prostředí); zda, projekt spadá nebo nespadá do oblasti působnosti směrnice o EIA, směrnice o ochraně přírodních stanovišť a volně žijících ptáků, rámcové směrnice o vodě, směrnice o průmyslových emisích atd. Stručně popište výsledky ověření v rámci Programu InvestEU, které bylo provedeno podle kontrolního seznamu 1 v příloze 3 pokynů k prověřování udržitelnosti. Například stručně uveďte, proč: i) se má za to, že projekt nemá žádný nebo má jen malý dopad na prvky přírodního kapitálu a obě průřezová témata, ii) projekt vyžaduje EIA, ale nebyly zjištěny žádné významné zbytkové dopady.
Sociální rozměr	Stručně popište výsledky ověření v rámci Programu InvestEU, které bylo provedeno podle kontrolního seznamu v příloze 3 pokynů k prověřování udržitelnosti. Například stručně vysvětlete, proč se má za to, že projekt nemá dopady nebo má pouze malé dopady na sociální rozměr podle kapitoly 2.4 pokynů k prověřování udržitelnosti.

II. Informace, které lze zahrnout do shrnutí výsledků prověření udržitelnosti:

a)	Identifikace projektu: obecné informace o projektu (odvětví a oblast způsobilosti, typ financování, částka, celkové náklady projektu, konečný příjemce, místo atd.);

b)	Směrnice o EIA: projekt podléhá posouzení EIA (environmentální udržitelnost je tedy nutné prověřit bez ohledu na celkové náklady projektu);

Stručný popis postupu prověřování udržitelnosti: tato část bude převzata do formuláře žádosti o záruku a bude zahrnovat klíčové aspekty udržitelnosti projektu:

—	soulad a shoda operace s příslušnými právními předpisy EU a politikami EU v dané oblasti (daných oblastech) a také s dalšími příslušnými mezinárodními úmluvami a vnitrostátními právními předpisy nebo případné problémy v oblasti dodržování předpisů,

—

výsledky prověření udržitelnosti: i) shrnutí klimatických/environmentálních/sociálních dopadů, pozitivních i negativních, ii) navrhovaná zmírňující nebo kompenzační opatření a jejich náklady (pokud existují); iii) zbytková rizika (pokud existují) a iv) aspekty peněžního vyjádření (pokud existují) atd.;

—

případná zvláštní ujednání: např. zvláštní smluvní ustanovení týkající se odkládacích podmínek a závazků, zvláštní ujednání o monitorování atd., identifikace projektů infrastruktury, u nichž podle zjištění prováděcího partnera stačí zmírňující opatření menšího rozsahu, a zda byla tato opatření doporučena a provedena;

Klimatický rozměr – v tomto oddíle budou uvedeny podrobnější informace týkající se klimatického rozměru, jak je pro daný projekt relevantní:

—	právní rámec použitelný na projekt z hlediska klimatu, například zda se na projekt vztahuje revidovaná směrnice o EIA (2014) a zda byly klimatické aspekty náležitě řešeny v rámci zprávy o EIA,

—	přizpůsobování se změně klimatu: souhrnný popis a výsledky hodnocení zranitelnosti změnou klimatu, popisy zjištěných rizik a posouzení klimatických rizik, zavedená adaptační opatření a jejich náklady, (případná) zbytková rizika a způsob, jakým budou řešena během realizace a provozní fáze projektu,

—

zmírňování změny klimatu: základ pro výpočet uhlíkové stopy, pokud byla uhlíková stopa vypočítána prováděcím partnerem nebo jinou stranou (předkladatelem projektu nebo nezávislým odborníkem), použitá metodika, základ pro provedení (neprovedení) peněžního vyjádření emisí skleníkových plynů a určení nízkouhlíkových alternativ, použité stínové náklady uhlíku a podkladová metodika (pokud se liší od doporučené), uveďte očekávanou životnost infrastruktury a popište slučitelnost projektu s podmínkami klimatické neutrality,

—	dobrovolná opatření, která se konečný příjemce zavázal provést pro zlepšení vlivu projektu na klima (přizpůsobování se změně klimatu pod prahovou hodnotou, používání lepších technologií ke snížení emisí skleníkových plynů atd.);

Environmentální rozměr – v tomto oddíle budou uvedeny podrobnější informace týkající se environmentálního rozměru, jak je pro daný projekt relevantní:

—	soulad s regulačním a právním rámcem použitelným na projekt, se směrnicí o EIA (dostupná rozhodnutí o EIA nebo o ověřování), s dalšími příslušnými směrnicemi, stav nezbytných povolení a oprávnění, případné problémy v oblasti dodržování předpisů,

—	zda byly informace nezbytné k provedení prověřování převzaty z formálních zpráv vyžadovaných právními předpisy a/nebo zda prováděcí partner potřeboval další studie,

—

stručný popis zjištěných vlivů pro kterýkoli z environmentálních prvků uvedených v těchto pokynech, posouzení alternativ, kumulativní dopady, navrhovaná zmírňující a kompenzační opatření a jejich náklady, kvantifikace a peněžní vyjádření zbytkových rizik uvedené v ekonomickém hodnocení projektu, podle toho, co je relevantní,

—	důvody, proč jsou zbytková rizika nebo zjištěné/zmírněné dopady považovány za přijatelné, a popis všech určených a provedených zmírňujících opatření (nad rámec opatření nezbytných k dodržení právních předpisů),

—	dobrovolná opatření založená na pozitivním kontrolním seznamu v příloze 3, která předkladatel projektu / konečný příjemce přijali s cílem zlepšit vliv projektu na životní prostředí, a náklady těchto opatření, jakož i potvrzení jejich zahrnutí do ekonomického hodnocení projektu;

Sociální rozměr – v tomto oddíle budou uvedeny podrobnější informace týkající se sociálního rozměru, jak je pro daný projekt relevantní:

—	soulad operace s použitelnými pracovněprávními a sociálními právními předpisy a soulad s mezinárodními úmluvami a listinami, případné problémy v oblasti dodržování předpisů,

—	stručný popis dopadů zjištěných u kteréhokoli ze sociálních kritérií uvedených v těchto pokynech, navrhovaná zmírňující a kompenzační opatření a jejich náklady, případné další zprávy vyžadované prováděcím partnerem,

—	důvody, proč jsou zbytková rizika nebo zjištěné/zmírněné dopady považovány za přijatelné a v souladu s cíli Programu InvestEU,

—	dobrovolná opatření založená na pozitivním kontrolním seznamu v příloze 3, která předkladatel projektu / konečný příjemce přijali s cílem zlepšit sociální vliv projektu, a náklady těchto opatření,

—	cíle dopadů investice, především na rovnost žen a mužů, sociální začleňování nebo sociální odolnost, a/nebo dopad na oblasti a sektory, které byly zasaženy strukturálními změnami, podle toho, co je pro danou operaci relevantní;

Ostatní aspekty udržitelnosti – ostatní aspekty, které jsou v případě daného projektu relevantní pro posouzení udržitelnosti:

—

veřejné konzultace a jiné druhy zapojení zúčastněných stran: zda bylo toto zapojení veřejnosti nebo zúčastněných stran zajištěno v rámci postupu EIA nebo zda ho předkladatel projektu zajistil dobrovolně, veškeré výsledné závazky a způsob, jakým byly řešeny, dodatečná zmírňující opatření zavedená k ochraně kulturního dědictví atd.,

—	informace o schopnosti předkladatele projektu / konečného příjemce vypořádat se se zjištěnými dopady a provést doporučená opatření, informace o systémech, které pro tyto účely zavedl, informace o tom, zda tyto systémy podléhají nějakému druhu auditu nebo se řídí konkrétními normami,

—

informace o smluvních ujednáních, podmíněných doložkách obsažených ve smlouvě o financování, dalších závazcích, které musí předkladatel projektu / konečný příjemce splnit, zvláštních podmínkách výplaty finančních prostředků, začlenění závazků udržitelnosti do smlouvy o financování a informace o požadavcích na podávání zpráv a monitorování.

(1) V souladu s požadavky pokynů k prověřování udržitelnosti týkajících se přiměřenosti.

PŘÍLOHA 3

Kontrolní seznamy, které mají prováděcí partneři použít k prověření udržitelnosti každého rozměru

Kontrolní seznamy – Klimatický rozměr (kapitola 2)

Klimatický rozměr – kontrolní seznamy pro ověřování a prověřování

Odolnost vůči změně klimatu – přizpůsobování se změně klimatu
Fáze ověřování
Kontrolní seznam:	Ano/Ne	Komentáře a informace, které má prováděcí partner poskytnout investičnímu výboru v dokumentaci předkládané podle pokynů k prověřování udržitelnosti
Je v poskytnutých informacích vysvětleno, ve kterých fázích vývoje projektu a jakým způsobem byly posouzeny otázky přizpůsobování se změně klimatu / odolnosti vůči změně klimatu?
Obsahují informace popis metodiky, která byla použita pro hodnocení zranitelnosti a posuzování rizik, a jeví se tato metodika jako logická a úplná a v konečném důsledku v souladu s pokyny k prověřování udržitelnosti?
Jsou uvedeny odkazy na příslušné (1) klimatické prognózy a zdroje dat týkající se současného i budoucího klimatu? Jsou v případě potřeby zahrnuty krátkodobé i dlouhodobé scénáře (tedy scénáře pro celou dobu životnosti projektu a/nebo analyzované období)?
Byla zohledněna všechna příslušná nebezpečí (faktory změny klimatu)?
Byla vyhodnocena zranitelnost projektu (a jeho složek) (podle druhu projektu a jeho umístění)?
Uveďte podrobné závěry hodnocení zranitelnosti a podrobně odůvodněte, proč jste se rozhodli: a) zastavit postup prověřování, b) přejít k fázi posouzení rizik.
Posouzení rizik souvisejících s klimatem
Pokud se při vyhodnocení projektu dospělo k závěru, že projekt je zranitelný určitými klimatickými faktory (tj. ve fázi ověřování byla zjištěna existence potenciálních rizik souvisejících s klimatem), bylo provedeno posouzení rizik (posouzení pravděpodobnosti rizik souvisejících s přizpůsobováním se změně klimatu i posouzení jejich dopadu)?
Byla u projektu zjištěna významná rizika související s přizpůsobováním se změně klimatu?
Pokud ano, byla do projektu začleněna příslušná opatření (byla zapracována do návrhu a/nebo začleněna do provozu a údržby)?
Je prokázáno, že daná opatření snižují rizika na přijatelnou úroveň?
Uveďte podrobné závěry posouzení rizik souvisejících s klimatem.
Byl ověřen a potvrzen soulad s příslušnými unijními, vnitrostátními, regionálními a místními strategiemi a plány pro přizpůsobení se změně klimatu a s ostatními strategickými a plánovacími dokumenty?

Klimatická neutralita – zmírňování změny klimatu
Fáze ověřování
Kontrolní seznam:	Ano/Ne	Komentáře a informace, které má prováděcí partner poskytnout investičnímu výboru v dokumentaci předkládané podle pokynů k prověřování udržitelnosti
Spadá projekt do jedné z kategorií projektů s omezenými očekávanými úrovněmi emisí, pro něž NEBUDE vyžadováno posouzení uhlíkové stopy?
Očekává se, že absolutní a/nebo relativní emise budou nižší než 20 000 tun ekvivalentu CO2 ročně (pozitivní nebo negativní)?
Uveďte podrobné závěry prověřování a podrobně odůvodněte, proč jste se rozhodli: a) zastavit postup prověřování, b) přejít k odhadu a peněžnímu vyjádření emisí skleníkových plynů.
Soulad s cíli EU v oblasti klimatu a výpočet uhlíkové stopy
Je projekt slučitelný s cíli EU v oblasti klimatické neutrality na základě použití kritérií taxonomie podle zásady „významně nepoškozovat“ nebo podle jiné mezinárodně uznávané metodiky? Popište metodiku, která byla použita k potvrzení slučitelnosti, a dosažené závěry.
Jsou emise skleníkových plynů z projektu vypočítány v souladu s mezinárodně uznávanou metodikou? Poskytněte údaje podle požadavků uvedených v pokynech k prověřování udržitelnosti.
Jsou uvedeny odhadované roční emise skleníkových plynů z projektu ve standardním (nebo průměrném) roce provozu, a to a) absolutně i b) relativně (tj. ve srovnání se základním scénářem „bez projektu“), v tunách ekvivalentu CO2 ročně?
Jsou přírůstkové emise skleníkových plynů spojené s projektem vyjádřeny peněžně (pomocí standardní stínové ceny uhlíku) a zahrnuty do ekonomického hodnocení nebo analýzy nákladů a přínosů?
Vede projekt ke zvýšení nebo ke snížení emisí skleníkových plynů? Popište.
Je ověřena a potvrzena slučitelnost projektu s důvěryhodným směřováním k celkovým cílům snížení emisí stanoveným pro roky 2030 a 2050? V případě infrastruktury, jejíž životnost bude pokračovat po roce 2050, uveďte, zda je ověřena a potvrzena slučitelnost operace z hlediska provozu, údržby a vyřazení z provozu s podmínkami klimatické neutrality.

Kontrolní seznamy – Environmentální rozměr (kapitola 2)

Environmentální rozměr – Dodržování právních předpisů – Kontrolní seznam 0

A.1	Soulad operace s plány

Ano/Ne

A.1.1

Je operace součástí plánu/programu/strategie na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni?

A.1.2

Pokud ano, byl u tohoto plánu/programu či u této strategie posouzen vliv na životní prostředí podle směrnice 2001/42/EU o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí?

(Prováděcí partner se spolehne na vlastní prohlášení předkladatele projektu.)

A.2	Použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU („směrnice o EIA“) v platném znění

A.2.1

Je operace uvedena na seznamech v přílohách směrnice o EIA:

—	v příloze I směrnice o EIA (přejděte na otázku A.2.2)

—	v příloze II směrnice o EIA (přejděte na otázku A.2.3)

—	v žádné z těchto dvou příloh (přejděte na otázku A.2.4)

(Krátce odůvodněte, proč se má za to, že operace není uvedena v žádné z příloh.)

A.2.2

Pokud se na operaci vztahuje příloha I směrnice o EIA, poskytněte zprávu o posuzování vlivů na životní prostředí, obecné shrnutí a rozhodnutí příslušného orgánu, kterým se ukončuje proces EIA (2), a pro doplňující informace a vysvětlení použijte níže uvedené textové pole:

1)	Byla zpráva o posuzování vlivů na životní prostředí vypracována podle čl. 5 odst. 1 a přílohy IV směrnice o EIA?

2)	Bylo projednávání s úřady životního prostředí, úřady s regionální a místní pravomocí, kterých se projekt týká, s veřejností a případně s jinými členskými státy, provedeno v souladu s články 6 a 7 směrnice o EIA?

3)	Bylo rozhodnutí příslušného orgánu (pokud již bylo přijato) zpřístupněno veřejnosti?

A.2.3

Pokud se na operaci vztahuje příloha II směrnice o EIA:

1)	Pokud bylo provedeno posouzení EIA, poskytněte potřebné dokumenty uvedené v bodě A.2.2

2)	Pokud nebylo posouzení EIA provedeno, poskytněte určení požadované v čl. 4 odst. 5 písm. b) (3) směrnice o EIA (často označované jako „rozhodnutí o ověření EIA“) a potvrďte, že určení bylo zpřístupněno veřejnosti a byla zohledněna kritéria podle přílohy III.

3)	Pokud určení nebylo provedeno, uveďte prahové hodnoty nebo kritéria použitá podle vnitrostátního práva a podle čl. 4 odst. 2 písm. b) směrnice o EIA.

A.2.4

Pokud se na operaci nevztahují přílohy směrnice o EIA, poskytněte stavební povolení (nebo jiné příslušné povolení), je-li k dispozici.

A.3	Použití směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1) („směrnice o ochraně přírodních stanovišť a volně žijících ptáků“): posouzení vlivů na lokality sítě Natura 2000

A.3.1

Byla operace posouzena podle čl. 6 odst. 3 (4) směrnice o ochraně přírodních stanovišť?

A.3.2

V případě kladné odpovědi na otázku A.3.1 poskytněte:

1)	příslušné posouzení provedené podle čl. 6 odst. 3 směrnice o ochraně přírodních stanovišť;

2)	případně kopii standardního oznamovacího formuláře „Informace pro Evropskou komisi podle čl. 6 odst. 4 směrnice o ochraně přírodních stanovišť“ zaslaného Komisi (GŘ pro životní prostředí) a/nebo

stanovisko Komise podle čl. 6 odst. 4 směrnice o ochraně přírodních stanovišť v případě projektů, které mají významný dopad na prioritní typy přírodních stanovišť a/nebo prioritní druhy a jsou odůvodněny jinými naléhavými důvody převažujícího veřejného zájmu než důvody souvisejícími s ochranou lidského zdraví a veřejné bezpečnosti nebo příznivými důsledky s mimořádným významem pro životní prostředí.

A.3.3

V případě záporné odpovědi na otázku A.3.1 poskytněte:

1)	odůvodnění, proč nebylo příslušné posouzení považováno za nutné (v rámci rozhodnutí EIA nebo jako samostatný dokument)

2)	mapu (v měřítku 1:100 000 nebo v nejbližším možném měřítku) označující umístění dané operace a příslušných lokalit Natura 2 000 .

A.4	Použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES („rámcové směrnice o vodě“): posouzení vlivů na vodní útvary

A.4.1

Zhorší operace stav vodního útvaru nebo bude mít za následek nedosažení dobrého stavu/potenciálu vod?

1)	V případě kladné odpovědi na otázku A.4.1 (5) poskytněte posouzení a podrobné vysvětlení, jak jsou/budou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 4 odst. 7 rámcové směrnice o vodě.

Je-li odpověď na otázku A.4.1 záporná, uveďte prosím odůvodnění, proč se použití výjimek podle čl. 4 odst. 7 nepovažuje za nezbytné (např. všechny potenciální účinky operace se z hlediska rámcové směrnice o vodě ukázaly v rozsahu daného vodního útvaru jako dočasné nebo nevýznamné a nebyly zjištěny žádné možné kombinované vlivy či žádný zbytkový dopad na vodní útvar, pokud budou provedena určená zmírňující opatření atd.).

A.5	Informace o souladu s jinými směrnicemi týkajícími se životního prostředí, je-li to relevantní

A.5.1

Použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU („směrnice o průmyslových emisích“) –

vysvětlete, jak projekt splňuje požadavky směrnice 2010/75/EU, zejména povinnost použít nejlepší dostupné techniky a v relevantních případech povinnost dodržet emisní limity stanovené v dané směrnici.

A.5.2

Veškeré ostatní relevantní směrnice pro oblast životního prostředí (vysvětlete níže)

Environmentální rozměr – Ověřování a prověřování environmentálních prvků – Kontrolní seznam 1 (kapitola 2)

Kontrolní seznam ke zjištění potenciálně významných negativních vlivů na ovzduší

OVĚŘOVÁNÍ

PROVĚŘOVÁNÍ

Otázka

Ano / Ne / Stručný popis (6)

[1]

Význam dopadu

[2] (7)

Pravděpodobnost dopadu

[3] (8)

Míra rizika dopadu

[4] (9)

Navrhované (dodatečné) zmírnění

[5]

Míra zbytkového rizika po (dodatečném) zmírnění

[6]

1)	Bude mít projekt/operace dopad na kvalitu ovzduší, např. kvůli emisím prachu, spotřebě energie, emisím z výrobních procesů nebo významným změnám druhů dopravy nebo infrastruktury?

2)	Nachází se projekt/provoz v zóně kvality ovzduší, která nesplňuje cíle stanovené v regionálním/národním plánu kvality ovzduší? Týkaly by se emise z projektu stejných cílů?

Existují nějaké další faktory, které je třeba vzít v úvahu, například následný vývoj, který by mohl mít vliv na kvalitu ovzduší, nebo potenciální kumulativní dopady s jinými existujícími nebo plánovanými aktivitami v dané lokalitě (např. kvůli zvýšení další průmyslové výrobní činnosti při vzniku výrobního klastru)?

4)	Budou kvůli projektu zapotřebí další činnosti, které by mohly vést k nárůstu emisí do ovzduší?

Kontrolní seznam ke zjištění potenciálně významných negativních vlivů na vodní prostředí

OVĚŘOVÁNÍ

PROVĚŘOVÁNÍ

Otázka

Ano / Ne / Stručný popis

[1]

Význam dopadu

[2]

Pravděpodobnost dopadu

[3]

Míra rizika dopadu

[4]

Navrhované (dodatečné) zmírnění

[5]

Míra zbytkového rizika po (dodatečném) zmírnění

[6]

1)	Bude mít projekt dopad na povrchové, podzemní nebo mořské vody (dočasně nebo trvale)?

2)	Vznikne kvůli projektu riziko znečištění vodního prostředí vypouštěním znečišťujících látek do povrchových, podzemních, pobřežních vod nebo do moře? Povede projekt k významnému odvodu vod do čistíren odpadních vod?

Budou se při projektu používat, skladovat, přepravovat, manipulovat nebo vyrábět látky/směsi, které by mohly být škodlivé pro vodní prostředí (včetně biocidních přípravků a pesticidů)? V odpovědi na tuto otázku zohledněte klasifikaci nebezpečnosti těchto látek/směsí i jakoukoli jinou klasifikaci podle nařízení REACH (např. jako SVHC kvůli vlastnostem PBT/vPvB nebo působení jako endokrinní disruptor.)

Existují nějaké další faktory, které je třeba vzít v úvahu, například následný vývoj, který by mohl mít vliv na kvalitu vod, nebo potenciální kumulativní dopady s jinými existujícími nebo plánovanými aktivitami v dané lokalitě (např. kvůli zvýšení další průmyslové výrobní činnosti při vzniku výrobního klastru)?

5)	Existují v dané lokalitě nebo v jejím okolí nějaké oblasti, které by mohly být projektem ovlivněny a již jsou vystaveny znečištění nebo poškození životního prostředí, např. zde dochází k překročení stávajících zákonných norem v oblasti životního prostředí?

6)	Je lokalita, v níž je projekt umístěn, náchylná k erozi, záplavám nebo suchu, což by mohlo mít dopad na vodní prostředí?

Kontrolní seznam ke zjištění potenciálně významných negativních vlivů na pozemky a půdu

OVĚŘOVÁNÍ

PROVĚŘOVÁNÍ

Otázka

Ano / Ne / Stručný popis

[1]

Význam dopadu

[2]

Pravděpodobnost dopadu

[3]

Míra rizika dopadu

[4]

Navrhované (dodatečné) zmírnění

[5]

Míra zbytkového rizika po (dodatečném) zmírnění

[6]

1)	Může projekt/operace způsobit erozi?

V důsledku:

—	narušení půdy, např. orbou svahů po spádnici

—	odstranění vegetativního půdního pokryvu a/nebo remízků

—	nevhodného používání těžkých strojů

2)	Může projekt/operace vést k úbytku organické hmoty v půdě?

V důsledku:

—	přeměny využití půdy

—	odvodnění mokřadů

—	odlesňování

3)	Může projekt/operace vést ke zhutnění půdy?

V důsledku:

—	nevhodného používání těžkých strojů

—	vysoké hustoty hospodářských zvířat

—	rozsáhlých stavebních prací

4)	Může projekt/operace způsobit zasolování?

V důsledku:

—	špatné zavlažovací technologie

—	nevhodného odvodňování

—	nadměrného využívání podzemních vod

5)	Může projekt/operace způsobit sesuvy půdy?

V důsledku:

—	narušení topografie v důsledku stavebních prací

—	změn ve využívání půdy, např. odlesňování

—	těžby materiálů

6)	Může projekt/operace způsobit kontaminaci půdy?

V důsledku:

—	průmyslových zařízení

—	těžebních zařízení

—	skladování chemických látek

—	atmosférické depozice nebezpečných chemických látek

7)	Může projekt/operace způsobit nepropustnost půdy?

V důsledku:

—	rozšiřování měst

—	zvýšeného objemu dopravy

8)	Existují v dané lokalitě nebo v jejím okolí oblasti nebo prvky historického nebo kulturního významu, které by mohl projekt ovlivnit?

9)	Ovlivňuje projekt využívání přírodních zdrojů komunitami nebo přístup komunit k přírodním zdrojům?

10)

Existují nějaké další faktory, které je třeba vzít v úvahu, například následný vývoj, který by mohl vést k záborům půdy, a potenciál kumulativních dopadů s jinými existujícími nebo plánovanými aktivitami v dané lokalitě (např. kvůli zvýšení další průmyslové výrobní činnosti při vzniku výrobního klastru)?

11)	Budou v důsledku projektu zapotřebí další činnosti, které by mohly vést k využití pozemků a půdy?

Kontrolní seznam ke zjištění potenciálně významných negativních vlivů na biologickou rozmanitost

OVĚŘOVÁNÍ

PROVĚŘOVÁNÍ

Otázka

Ano / Ne / Stručný popis

[1]

Význam dopadu

[2]

Pravděpodobnost dopadu

[3]

Míra rizika dopadu

[4]

Navrhované (dodatečné) zmírnění

[5]

Míra zbytkového rizika po (dodatečném) zmírnění

[6]

1)	Mohly by projekt ovlivnit některé vyhlášené lokality?

2)	Bude výstavba nebo vyřazení projektu z provozu zahrnovat činnosti, které by mohly mít dočasný vliv na vyhlášenou lokalitu nebo přírodní ekosystém?

3)	Bude výstavba nebo vyřazení projektu z provozu zahrnovat činnosti, které budou mít vliv na chráněné lokality nebo lokality důležité v místním kontextu nebo přírodní ekosystémy?

4)	Mohl by mít samotný projekt během své provozní fáze vliv na vyhlášenou lokalitu nebo lokalitu důležitou v místním kontextu nebo přírodní ekosystém?

5)	Vznikne kvůli projektu riziko kontaminace vyhlášených lokalit nebo přírodních ekosystémů?

6)	Budou se při projektu používat, skladovat, přepravovat, manipulovat nebo vyrábět látky/směsi, které by mohly být škodlivé pro floru a faunu (včetně biocidních přípravků a pesticidů)?

7)	Existují v místě projektu nebo v jeho okolí další oblasti, které jsou důležité nebo citlivé z důvodu své ekologie (včetně výskytu ohrožených druhů), a mohly by být projektem ovlivněny?

8)	Existují nějaká přírodní stanoviště nebo přírodní ekosystémy, které jsou důležité (např. pro hnízdění) nebo citlivé, které nebyly vyhlášeny, ale mohly by být projektem ovlivněny?

9)	Existují nějaké další faktory, které by se měly zohlednit, například následný vývoj, který by mohl mít vliv na okolní biologickou rozmanitost?

10)

Existují v místě projektu nebo jeho okolí vyhlášené oblasti nebo přírodní stanoviště nebo přírodní ekosystémy, které mají význam v místním kontextu a již jsou vystaveny znečištění nebo poškození životního prostředí, např. zde dochází k překročení stávajících zákonných norem v oblasti životního prostředí, a mohly by být projektem ovlivněny?

Kontrolní seznam ke zjištění potenciálně významných negativních vlivů souvisejících s hlukem

OVĚŘOVÁNÍ

PROVĚŘOVÁNÍ

Otázka

Ano / Ne / Stručný popis

[1]

Význam dopadu

[2]

Pravděpodobnost dopadu

[3]

Míra rizika dopadu

[4]

Navrhované (dodatečné) zmírnění

[5]

Míra zbytkového rizika po (dodatečném) zmírnění

[6]

1)	Bude projekt/operace zahrnovat činnosti, které by mohly vést k hladinám hluku a vibrací přesahujícím úrovně, které obtěžují nebo mají účinky na zdraví? Vezměte prosím v úvahu situaci ve dne i v noci.

2)	Bude se projekt nacházet v urbanizované nebo rezidenční oblasti a povede během svého provozu k významnému nárůstu úrovně denního nebo nočního hluku?

3)	Pokud projekt zahrnuje změny týkající se dopravní infrastruktury nebo kolejových vozidel, byly otázky hluku a vibrací posouzeny v rámci návrhu projektu nebo návrhu zařízení?

4)	Existují v lokalitě nebo jejím okolí dopravní trasy, na nichž bývá hustý provoz nebo jsou přetížené, nebo trasy, které jsou zdrojem problémů souvisejících s hlukem ve venkovním prostředí, a které by mohly být projektem ovlivněny?

Existují nějaké další faktory, které je třeba vzít v úvahu, například následný vývoj, který by mohl vést k potenciálnímu kumulování dopadů s jinými existujícími nebo plánovanými aktivitami v dané lokalitě (např. nárůstem dopravního provozu nebo jiné průmyslové výrobní činnosti při vzniku výrobního klastru)?

Existují v lokalitě nebo jejím okolí oblasti s využitím, které je citlivé na hluk, např. nemocnice, školy, bohoslužebné prostory, komunitní zařízení, a projekt by je mohl ovlivnit?

Existují v dané lokalitě nebo v jejím okolí oblasti, které již jsou vystaveny nadměrnému hlukovému znečištění nebo dopadům souvisejícím s vibracemi, např. zde není dosahováno cílů EU, a které by mohly být projektem ovlivněny?

Kontrolní seznam ke zjištění potenciálně významných negativních vlivů souvisejících se zápachem

OVĚŘOVÁNÍ

PROVĚŘOVÁNÍ

Otázka

Ano / Ne / Stručný popis

[1]

Význam dopadu

[2]

Pravděpodobnost dopadu

[3]

Míra rizika dopadu

[4]

Navrhované (dodatečné) zmírnění

[5]

Míra zbytkového rizika po (dodatečném) zmírnění

[6]

1)	Povede provoz projektu k intenzivně zapáchajícím emisím?

2)	Je možné, že emise budou takové povahy a intenzity, že by mohly obtěžovat nebo mít negativní dopad na zdraví?

3)	Bude se lokalita nacházet v oblasti, v níž mohou být s ohledem na směr větru atd. ovlivněny rezidenční oblasti a jiné zranitelné populace jakožto receptory?

4)	Existují nějaké další faktory, které je třeba vzít v úvahu, například následný vývoj, který by mohl vést k potenciálním kumulativním dopadům s jinými existujícími nebo plánovanými aktivitami v dané lokalitě (např. při nárůstu činnosti v rámci klastru)?

Environmentální rozměr – Pozitivní program – Kontrolní seznam 2 (kapitola 2)

Pozitivní program – kvalita ovzduší

Otázka

Ano / Ne / Stručný popis

Je pravděpodobné, že výsledkem bude významný pozitivní vliv?

Ano / Ne – Proč

Dobrovolný závazek začlenění dodatečných opatření, která zlepší výsledky operace z hlediska životního prostředí

Povede projekt ke zlepšení energetické účinnosti? V důsledku:

—	snížené energetické náročnosti výrobních činností

—	snížené energetické náročnosti přepravních požadavků

—	snížené poptávky po dopravě / energii

—

atd.

2)	Povede projekt k využití obnovitelných zdrojů energie?

3)	Bude projekt zahrnovat využívání energie v odpadních materiálech?

4)	Zvýší projekt potenciál pro opětovné použití nebo recyklaci konečných výrobků, a tím sníží spotřebu energie spojenou s výrobou původních materiálů?

5)	Byly výrobní technologie zvoleny tak, aby se minimalizoval potenciál emisí do ovzduší u zdroje?

6)	Byly výrobní technologie zvoleny v souladu se směrnicí o ekodesignu a nařízeními o energetických štítcích?

7)	Byly výrobní technologie a chemické vstupy zvoleny tak, aby se minimalizovalo použití nebezpečných látek, které by byly emitovány do ovzduší v odpadních plynech nebo prostřednictvím emisí z procesů?

8)	Byla v rámci návrhu projektu přijata jiná opatření k omezení emisí do ovzduší?

9)	Existují jiné aspekty, které prokazují osvědčené postupy v oblasti životního prostředí při provozu a realizaci projektu? Např. zvýšení povědomí obyvatel a dalších podniků, využití příležitosti v rostoucím ekologickém sektoru?

Pozitivní program – vodní prostředí

Otázka

Ano / Ne / Stručný popis

Je pravděpodobné, že výsledkem bude významný pozitivní vliv?

Ano / Ne – Proč

Dobrovolný závazek začlenění dodatečných opatření, která zlepší výsledky operace z hlediska životního prostředí

Povede projekt ke zlepšením účinnosti využití vody? V důsledku:

—	změn výrobních technologií na efektivnější,

—	zavedení jiných opatření na úsporu vody,

—	zvýšeného opětovného použití nebo recyklace vody?

2)	Povede projekt k omezení odběrů vody z vodního prostředí v oblastech trpících nadměrným odběrem (sezónně nebo celoročně)? Např. výstavba zimní retenční nádrže.

3)	Povede projekt ke snížení objemů vypouštění do vodního prostředí, ať už kanalizací nebo přímo?

4)	Zvýší projekt potenciál pro opětovné použití nebo recyklaci konečných výrobků, a tím sníží poptávku po původních materiálech náročných na vodu?

5)	Byly výrobní technologie a vstupy chemických látek zvoleny tak, aby se minimalizoval potenciál úniku nebezpečných látek do vodního prostředí?

6)	Byla v rámci návrhu projektu přijata jiná opatření k omezení dopadů na vodní prostředí?

7)	Existují jiné aspekty, které prokazují osvědčené postupy v oblasti životního prostředí při provozu a realizaci projektu? Např. zvýšení povědomí obyvatel a dalších podniků, využití příležitosti v rostoucím ekologickém sektoru?

Pozitivní program – Pozemky/půda

Otázka

Ano / Ne / Stručný popis

Je pravděpodobné, že výsledkem bude významný pozitivní vliv?

Ano / Ne – Proč

Dobrovolný závazek začlenění dodatečných opatření, která zlepší výsledky operace z hlediska životního prostředí

Přispěje projekt k zastavení eroze? V důsledku:

—	opětovného zalesňování

2)	Zlepší projekt jakost a množství organické hmoty v půdě?

3)	Sníží nebo zastaví projekt zasolování?

4)	Sníží projekt hydrogeologické riziko?

5)	Přispěje projekt k sanaci kontaminovaných lokalit?

6)	Zajistí projekt rekultivaci průmyslových/městských lokalit na přírodní lokality?

7)	Obohatí projekt biologickou rozmanitost půdy?

8)	Přispěje projekt k vysoké krajinné nebo scenerické hodnotě lokality nebo okolí lokality?

9)	Projekt v lokalitě nebo v jejím okolí vytvoří nebo ochrání trasy nebo zařízení, které veřejnost využívá k rekreaci?

10)	Bude projekt ve své lokalitě nebo v jejím okolí chránit oblasti nebo prvky historického nebo kulturního významu?

11)	Zlepší projekt kvalitu nebo zvýší množství omezených zdrojů, např. podzemních vod, povrchových vod, zdrojů pro lesnictví, zemědělství, rybolov?

12)	Zlepší projekt kvalitu ovzduší nebo přispěje ke splnění národních emisních stropů pro látky znečišťující ovzduší?

Pozitivní program – Biologická rozmanitost

Otázka

Ano / Ne / Stručný popis

Je pravděpodobné, že výsledkem bude významný pozitivní vliv?

Ano / Ne – Proč

Dobrovolný závazek začlenění dodatečných opatření, která zlepší výsledky operace z hlediska životního prostředí

Povede projekt k fyzickým změnám lokality, které:

—	pomohou při kontrole nebo eliminaci nepůvodních druhů?

—	pomohou při ochraně původních druhů nebo genetické diverzity?

—	pomohou při ochraně oblastí s velkou biodiverzitou a/nebo chráněných oblastí a/nebo volně žijících původních druhů, zejména chráněných a/nebo ohrožených druhů?

—	pomohou při vytváření chráněné oblasti?

—	pomohou při obnově přírodních ekosystémů?

2)	Povede projekt k novým procesům/systémům, při nichž bude sníženo nebo zamezeno používání látek nebo materiálů, které jsou nebezpečné nebo toxické pro životní prostředí (flóru, faunu)?

3)	Povede projekt ke snížení produkce tuhých odpadů? Nebo k lepší jakosti odpadů aplikovaných na půdu (např. kalů z čistíren odpadních vod)?

4)	Sníží projekt riziko kontaminace chráněných lokalit nebo oblastí s velkou biologickou rozmanitostí nebo přírodních ekosystémů znečišťujícími látkami?

5)	Byla v rámci návrhu projektu přijata jiná opatření k omezení vlivů na biologickou rozmanitost?

6)	Jsou do návrhu projektu začleněna řešení založená na přírodě? (např. zelené střechy, zelené stěny atd.)

7)	Existují jiné aspekty, které prokazují osvědčené postupy v oblasti životního prostředí při provozu a realizaci projektu? Např. zvýšení povědomí obyvatel a dalších podniků, využití příležitosti v rostoucím ekologickém sektoru?

Pozitivní agenda – související se snížením hluku, vibrací a zápachu

Otázka

Ano / Ne / Stručný popis

Je pravděpodobné, že výsledkem bude významný pozitivní vliv?

Ano / Ne – Proč

Dobrovolný závazek začlenění dodatečných opatření, která zlepší výsledky operace z hlediska životního prostředí

Otázky pro zjištění pozitivních vlivů na snížení hluku nebo vibrací

Povede projekt ke snížení vlivů souvisejících s hlukem a/nebo vibracemi? V důsledku:

—	konkrétních opatření ke snížení hluku a vibrací;

—	nepřímého snížení hluku v noci nebo ve dne díky změně činností,

—	zlepšení infrastruktury, které vede ke snížení vlivů souvisejících s vibracemi

2)	Povede projekt k přesunu činností generujících hluk z obytné oblasti nebo dále od lokality, v níž se nacházejí zranitelné populace, např. k přesunu dál od nemocnice?

3)	Bude projekt zahrnovat konkrétní opatření ke snížení hluku nebo vibrací?

4)	Byly výrobní technologie zvoleny tak, aby se minimalizovaly potenciální vlivy u zdroje?

5)	Byla v rámci umístění a/nebo návrhu projektu přijata jiná opatření k omezení vlivů?

Otázky pro zjištění pozitivních vlivů na snížení zápachu

Povede projekt k omezení zapáchajících emisí instalací nového zařízení? Pokud ano, ovlivnilo by to povahu, četnost nebo trvání zápachu atd.?

Povede projekt k přesunu činností generujících zápach z obytné oblasti nebo dále od lokality s velkou, citlivou a/nebo zranitelnou populací?

Bude projekt zahrnovat konkrétní opatření ke snížení zapáchajících emisí?

Byly výrobní technologie zvoleny tak, aby se minimalizovaly potenciální vlivy u zdroje?

Byla v rámci umístění a/nebo návrhu projektu přijata jiná opatření k omezení vlivů, např. využití systémů místního odvětrávání spolu s metodami čištění odváděných plynů?

Kontrolní seznamy – Sociální rozměr (kapitola 2)

Sociální rozměr – Kontrolní seznam pro ověřování

Při ověřování sociálních rozměrů projektů se prováděcím partnerům doporučuje použít jako vodítko následující kontrolní seznam. Kontrolní seznam by měl pomoci zjistit možné nepříznivé vlivy u sedmi sociálních aspektů uvedených v pokynech.

Pověření partneři by měli podle pokynů uvedených v části 2.4.3 o ověřování sociálních aspektů operací a podle níže navržených ověřujících otázek označit význam určitých sociálních dopadů a rizik v níže uvedených sloupcích „Ano“ a „Ne“. Pokud je odpověď na některou z otázek kladná, měli by prováděcí partneři nahlédnout do tabulky kategorizace sociálních rizik obsažené v části 2.4.4, a poté určit úroveň rizika a klasifikovat ji jako nízkou, střední nebo vysokou. Pokud je u jednoho sociálního aspektu nebo u několika sociálních aspektů zjištěno střední nebo vysoké riziko, měl by prováděcí partner přejít k fázi prověřování.

Sociální aspekty / dopady

Ano

Údaje nejsou k dispozici

Míra rizika (vysoká/střední/nízká) Stručný popis

Podmínky zaměstnání a pracovní podmínky

—	Existují zjevné možné problémy související s dodržováním platných unijních a vnitrostátních právních předpisů uvedených výše v rámci pro dodržování právních předpisů, například ve vztahu k pracovněprávním vztahům a odměňování zaměstnanců?

—	Nese projekt rizika dětské práce, nucené práce, diskriminace a/nebo omezení svobody sdružování nebo jiná rizika porušování základních práv pracovníků z důvodu situace konkrétní země, odvětví, předkladatele, zhotovitele nebo dodavatelského řetězce (10)?

—	Pokud jsou v této oblasti zjištěna rizika, má předkladatel projektu kapacitu v oblasti řízení, která odpovídá pracovním silám a velikosti projektu a je v souladu s vnitrostátními právními předpisy?

Zdraví při práci a veřejné zdraví, bezpečnost a ochrana

—	Je pravděpodobné, že projekt bude mít významný dopad (přímý/nepřímý) na zdraví zaměstnanců, bezpečnost a ochranu?

—	Je pravděpodobné, že projekt bude mít významný dopad (přímý/nepřímý) na komunitní a veřejné zdraví, bezpečnost a ochranu?

—	Pokud jsou zjištěny dopady, má předkladatel projektu odpovídající kapacitu v oblasti zdraví zaměstnanců, bezpečnosti a/nebo ochrany úměrnou pravděpodobným dopadům projektu?

Ochrana a začleňování zranitelných osob a/nebo skupin

—	Je pravděpodobné, že projekt bude mít nepříznivé dopady na zranitelné osoby a/nebo skupiny, včetně osob se zdravotním postižením (např. tím, že prohloubí nerovnosti, protože ovlivní dostupnost, cenu a kvalitu služeb a bydlení, včetně energie, vzdělávání a zdravotnictví)?

—	Zahrnuje projekt prvky, které by mohly řešit překážky v přístupu lidí se zdravotním postižením ke službám? Pokud ano, má předkladatel kapacitu k jejich provedení?

—	Je zajištěn přístup osob se zdravotním postižením k předmětu projektu?

—	Je pravděpodobné, že projekt bude mít dopady na skupinu původních obyvatel (např. dopady na jejich půdu, obydlí, obživu nebo kulturní dědictví)?

—	Pokud jsou zjištěny dopady, má předkladatel projektu odpovídající kapacitu, aby je mohl přiměřeně řešit?

Rovnost žen a mužů

—	Je při návrhu, provádění, řízení a hodnocení projektu zohledněna genderová perspektiva, včetně údajů rozdělených podle pohlaví?

—	Je pravděpodobné, že projekt bude mít významné dopady, jež se podle očekávání neúměrně dotknou žen a dívek?

—	Je projekt spojen se zvláštními genderovými riziky nebo genderově podmíněnými diskriminačními sociálními normami?

—

Je pravděpodobné, že projekt bude mít významná rizika spojená s diskriminací na základě pohlaví a/nebo genderově podmíněným násilím a obtěžováním (včetně například minulých stížností týkajících se těchto aspektů, negativních informací o projektu a/nebo předkladateli projektu ve sdělovacích prostředcích nebo od nevládních organizací)?

—	Pokud jsou zjištěna rizika, má předkladatel projektu kapacitu pro zmírnění těchto rizik?

—	Je předkladatel projektu schopný zajistit rovný přístup k přínosům projektu pro muže i ženy (s výjimkou projektů zaměřených speciálně na ženy)?

Ochrana kulturního dědictví

—

Je pravděpodobné, že projekt nepříznivě ovlivní jedinečné kulturní dědictví (např. archeologické, historické nebo náboženské lokality), lokality s jedinečnou přírodní hodnotou nebo nehmotné kulturní dědictví (např. společenské praktiky, rituály a slavnosti)? Pokud ano, je k dispozici stanovisko příslušného orgánu odpovědného za kulturní dědictví?

—	Pokud jsou zjištěna rizika, má projekt kapacitu zvládnout případné zjištěné dopady na kulturní dědictví?

Nabývání a vyvlastňování pozemků a změna využívání půdy

—	Bude projekt vyžadovat nabytí pozemků, vyvlastnění pozemků a změnu využívání půdy?

—	Je pravděpodobné, že projekt bude vyžadovat vysídlení osob, které drží nebo užívají půdu bez formálního oprávnění, nebo jiné omezení nebo ukončení jejich přístupu k využívání půdy?

Zapojení zúčastněných stran

—

Je pravděpodobné, že projekt bude spojen s významnými riziky poškození dobré pověsti námitkami místních komunit nebo problémy z minulosti (mezi něž mohou patřit probíhající nebo očekávané soudní řízení, vyšetřování, stížnost nebo stížnosti, protest a/nebo posuzování organizacemi občanské společnosti)?

—	Má předkladatel projektu kapacitu zajistit náležité zapojení zúčastněných stran, je-li to relevantní, a/nebo podpořit příslušné orgány při provádění procesu zapojení veřejnosti?

Ostatní související aspekty

—	Má předkladatel projektu v environmentální a sociální oblasti dostatečnou celkovou kapacitu/výkonnost pro uspokojivé řízení environmentálních a sociálních otázek?

—	Má předkladatel zaveden vhodný a účinný systém řízení?

—

Byl (podobný) projekt nebo překladatel projektu v minulosti kritizován sdělovacími prostředky nebo nevládními organizacemi kvůli sociálnímu aspektu (sociálním aspektům) nebo na něj byly kvůli tomu podány stížnosti? Pokud ano, vysvětlete, jaký byl důvod a jak byla situace řešena (zmírnění, kompenzace, jiné).

Sociální rozměr – Kontrolní seznam pozitivního programu (kapitola 2)

Prováděcí partner a v příslušných případech finanční zprostředkovatelé by měli systematicky využívat následující kontrolní seznam pozitivního programu pro jakýkoli projekt, který přímo nebo nepřímo zahrnuje:

—

investice do hospodářské činnosti, která přispívá k sociálnímu cíli, zejména investice, které přispívají k podpoře zranitelných osob nebo skupin, k odstraňování nerovností, k podpoře rovnosti žen a mužů, ke zlepšení postavení žen, sociální soudržnosti, sociální integrace a vztahů mezi sociálními partnery nebo

—	investice do lidského kapitálu či ekonomicky nebo sociálně znevýhodněných komunit.

Aby byl pozitivní sociální dopad zohledněn, musí být:

1.	dosažení měřitelného, pozitivního sociálního dopadu uvedeno jako jeden z účelů investice v investičním návrhu nebo v jiných příslušných dokumentech, včetně např. závazku podniku dodržovat zásady udržitelného financování a provádění cílů udržitelného rozvoje, a

v investičním pracovním plánu nebo jiném příslušném dokumentu vypracovaném za tímto účelem musí být:

a.	předem vymezeno, k jakým cílům v oblasti sociálních dopadů má projekt nebo transakce přispět, a

b.	musí být stanoveno, jak se budou podávat ex post zprávy o dosažených výsledcích.

Operace obdrží ve srovnávacím přehledu ukazatelů Programu InvestEU další body, pokud pozitivně řeší jeden nebo více aspektů z níže uvedené tabulky. Kategorizace uvedená v tabulce slouží pouze jako vodítko a bude nutné ji zkontrolovat podle konečného znění srovnávacího přehledu Programu InvestEU.

Uspokojivá

Dobrá

Velmi dobrá

Vynikající

Rovnost žen a mužů a posílení ekonomických práv žen

Projekt nebude mít žádné přímé, konkrétní nebo významné pozitivní dopady na rovnost žen a mužů.

Příklad : podpora stávajících velkých společností, jejichž politiky lidských zdrojů jsou v souladu s právními předpisy a jejichž výrobky jsou genderově neutrální – baterie.

Určité pozitivní dopady na životní úroveň žen, např. rozsáhlejší přístup k sociálním nebo ekonomickým přínosům projektu.

Žádné konkrétní prvky, které by řešily rovnost žen a mužů nebo lépe oslovovaly ženy.

Příklad : nová všeobecná nemocnice

Konkrétní prvky návrhu zaměřené na ženy / na rovnost žen a mužů, politiky zaměstnanosti podporující začlenění, bezpečnost při práci a ochrana nad rámec předpisů, genderová analýza / akční plány.

Příklad : harmonogramy veřejné dopravy na základě analýzy přepravních vzorců žen a mužů; zajištění pracovních míst pro ženy jako klíčový prvek fáze výstavby a/nebo provozu projektu.

Rovnost žen a mužů je hlavním zamýšleným dopadem operace, přičemž celkovým cílem projektu je zvýšit rovnost žen a mužů a/nebo zmenšit zjištěný rozdíl mezi pohlavími.

Projekt/služba:

—	je navržen/a pro jedinečné potřeby žen nebo dívek

—	řeší problém, který má nepřiměřený dopad na ženy a/nebo dívky, a/nebo

—	významně snižuje časovou chudobu a těžkou práci žen

vychází z kontextové genderové analýzy a zahrnuje ukazatele výsledků z hlediska rovnosti žen a mužů.

Příklad : Podpora klinik pro reprodukční zdraví; doprava do oblastí, kde jsou převážně zaměstnány ženy; vzdělávání dívek; podnikání žen.

Sociální začleňování

Projekt nebude mít žádné přímé, zvláštní nebo významné pozitivní dopady na sociální začlenění. Žádná souvislost a žádná konkrétní opatření k posílení rovnosti, začlenění, dostupnosti nebo přístupnosti nad rámec souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Přínosy projektu souvisejí s dopadem z hlediska přístupu ke službám nebo infrastruktuře, které příjemci projektu dříve neměli k dispozici.

Příklad : nemocnice nabízející dostupnou léčbu, která dříve nebyla k dispozici; větší dostupnost sociálních služeb / cenově dostupných vzdělávacích zařízení / veřejné dopravy / sociálního bydlení; zajištění cenově dostupného přístupu k informačním a komunikačním technologiím.

Projekt zahrnuje prvky, které mají zlepšit začlenění konkrétních sociálních skupin a/nebo začlenění na trh práce nebo přístupnost podle konkrétních oblastí nebo zvýšit životní úroveň zranitelných osob nebo populací, včetně osob se zdravotním postižením. Může se jednat například o zajištění přístupu k bezpečné, cenově dostupné, inkluzivní, účinné a udržitelné mobilitě a dopravním systémům a infrastruktuře; nebo o inkluzivní a spravedlivou podporu dostupnosti kvalitního vzdělávání a příležitostí celoživotního učení.

Takovými prvky mohou být prvky fyzického návrhu a/nebo opatření k překonání diskriminace a předpojatosti při poskytování služeb a/nebo opatření, která zajistí větší cenovou dostupnost pro nižší socioekonomické skupiny a/nebo lepší přístupnost pro osoby, které žijí ve znevýhodněné oblasti.

Projekt zajišťuje rovnocenný přístup osobám se zdravotním postižením.

Příklad : podpora přiměřeného, bezpečného a cenově dostupného sociálního bydlení s podmínkami způsobilosti zaměřenými na konkrétní zranitelné skupiny; infrastruktura upravená tak, aby řešila překážky přístupu pro osoby se zdravotním postižením; cílené vytváření pracovních míst pro mladé lidi.

Primárním účelem/záměrem projektu je řešit konkrétní a zjištěné geografické nebo sociální nerovnosti. Může se jednat o cílená opatření, která se nadměrně zaměří na určité skupiny, např. zranitelné osoby nebo kolektivy, kterým hrozí sociální vyloučení, jako na primární příjemce projektu, nebo o cílená opatření zaměřená na konkrétní zeměpisné oblasti s problémy.

Příklad : podpora obcí přijímajících velké množství uprchlíků; obnova zanedbaných předměstí; investice do sociálních podniků, podpora strategií integrovaného bydlení zaměřených na snižování sociálního vyloučení.

Zvyšování odolnosti

Žádné přímé, konkrétní nebo významné pozitivní dopady z hlediska zvyšování odolnosti nebo z hlediska zásady nikoho neopomenout. Žádná souvislost a žádná konkrétní opatření ve vztahu k opatřením v oblasti klimatu a ekonomické odolnosti.

Přínosy projektu mají dopad na přístup ke službám nebo infrastruktuře, které příjemci projektu dříve neměli k dispozici, v návrhu však nejsou žádná konkrétní opatření, která by zajišťovala, aby nikdo nebyl opomenut, návrh není zaměřen na konkrétní zeměpisné oblasti nebo nejpotřebnější skupiny v dotčené oblasti.

Příklad : je poskytnut přístup k energii z obnovitelných zdrojů, při stanovení cen však nejsou zohledněny potřeby a příjmy.

Projekt zahrnuje prvky, které zvyšují začlenění konkrétních skupin nebo přístupnost podle konkrétních oblastí, nebo zlepšují životní úroveň, adaptační schopnost, podporují přístup k plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práci, a to i pro zranitelné skupiny obyvatel (musí přesahovat rámec dodržování předpisů).

Těmito prvky mohou být např. fyzické prvky návrhu a/nebo specifická analýza / regionální mapování, z nichž má vycházet návrh projektu a investiční volby, které obstojí i v budoucnu.

Příklad: energetická účinnost v sociálním bydlení, která snižuje účty za energii pro ekonomicky/sociálně marginalizované obyvatele; energetická účinnost v domovech pro seniory, nemocnicích, školních budovách.

Primárním účelem/záměrem projektu je:

—	obnova po katastrofě

—	přizpůsobování se změně klimatu pro skupiny nejvíce zranitelné vůči dopadům změny klimatu

—	ekonomická odolnost v regionech, které jsou považovány za regiony v tísni a citlivé na vnější otřesy

—	rozvoj měst v regionech čelících velkému přílivu venkovské migrace

—	zdravotnická infrastruktura, která pomůže reagovat na pandemii.

Může se jednat o cílená opatření zaměřená na konkrétní skupiny jako primární příjemce projektu nebo opatření zaměřená na konkrétní zeměpisné oblasti v tísni.

Příklad : investice do podniků v oblasti biologické rozmanitosti a přírodě blízkého lesnictví provozovaných ženami; bydlení odolné vůči změně klimatu a městská infrastruktura ve znevýhodněných čtvrtích a zlepšení základních služeb; veřejná infrastruktura odolná vůči změně klimatu v nejvíce deprivovaných obcích postižených přírodními katastrofami, aby se zvýšila jejich odolnost vůči budoucím šokům, např. přílivu uprchlíků.

(1) Úměrné hranicím projektu včetně předpokládané životnosti fyzických aktiv.

(2) V podobě odůvodněného závěru (čl. 1 odst. 2 písm. g) bod iv) směrnice o EIA) nebo povolení (čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice o EIA).

(3) Ustanovení čl. 4 odst. 4 pro ověření provedená podle směrnice o EIA před její revizí v roce 2014.

(4) Upozorňujeme, že čl. 6 odst. 3 se týká také zvláště chráněných oblastí klasifikovaných podle článku 4 směrnice o ochraně volně žijících ptáků.

(5) Upozorňujeme, že pokud projekt/operace nezahrnují novou změnu fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změnu hladin útvarů podzemních vod, je použití čl. 4 odst. 7 rámcové směrnice o vodě omezeno na útvary povrchových vod s velmi dobrým stavem a udržitelné lidské činnosti. Mimo udržitelných lidských činností budou operace, které zhoršují stav vodního útvaru (nebo brání stanovenému cíli), považovány za operace, které nejsou v souladu s předpisy.

(6) U projektů, u nichž musí být provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, nebo u nichž bylo po ověření rozhodnuto, že takové posouzení není nutné provést, by měla být kladná nebo záporná odpověď poskytnuta na základě dopadu po zmírnění (jako důsledek environmentálního rozhodování).

(7) Význam zbytkových dopadů (sloupec 2) se posoudí podle následující stupnice: malý – střední – značný/nepříznivý.

(8) Pravděpodobnost dopadu (sloupec 3) se posoudí podle následující stupnice: nízká (dopad pravděpodobně nenastane); střední (pravděpodobnost, že dopad nastane, je stejná jako pravděpodobnost, že dopad nenastane); vysoká (dopad pravděpodobně nastane).

(9) Míra rizika (sloupec 4) pro každý dopad se posoudí jako kombinace jeho zjištěného významu a pravděpodobnosti (viz matice na obrázku 8 na straně 29).

(10) Včetně projektů zahrnujících operace mimo EU, také kvůli mezinárodním dodavatelským řetězcům.

PŘÍLOHA 4

Ostatní zdroje a pokyny, které lze zohlednit pro účely prověřování udržitelnosti v rámci Programu InvestEU

Klima

Evropská komise (připravuje se – 2021), oznámení Komise o technických pokynech k zajišťování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu na období 2021–2027

Non-paper Guidelines for Project Managers – Making vulnerable investments climate resilient (Neoficiální pokyny pro manažery projektů – zajištění odolnosti zranitelných investic vůči klimatu): https://climate-adapt.eea.europa.eu/metadata/guidances/non-paper-guidelines-for-project-managers-making-vulnerable-investments-climate-resilient/guidelines-for-project-managers.pdf

Pracovní skupina evropských finančních institucí pro přizpůsobování se změně klimatu (EUFIWACC): https://www.eib.org/attachments/press/integrating-climate-change-adaptation-in-project-development.pdf

Rámec mezinárodních finančních institucí pro harmonizovaný přístup k účetnictví a vykazování skleníkových plynů

Metodika EIB týkající se uhlíkové stopy: https://www.eib.org/attachments/strategies/eib_project_carbon_footprint_methodologies_en.pdf

Plán skupiny EIB pro klimatickou banku: https://www.eib.org/en/publications/the-eib-group-climate-bank-roadmap

Životní prostředí

Evropská komise (připravuje se – 2021), dokument technické podpory pro prověřování environmentální udržitelnosti investic v rámci Programu InvestEU

Webové stránky GŘ pro životní prostředí týkající se pokynů k posouzení vlivů na životní prostředí – https://ec.europa.eu/environment/eia/eia-support.htm

Webové stránky GŘ pro životní prostředí týkající se pokynů k lokalitám sítě Natura 2000 – https://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/guidance_en.htm

Webové stránky GŘ pro životní prostředí týkající se pokynů k rámcové směrnici o vodě – https://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/facts_figures/guidance_docs_en.htm

Rámcová směrnice o vodě, kontrolní seznam partnerství JASPERS – http://www.jaspersnetwork.org/plugins/servlet/documentRepository/displayDocumentDetails?documentId=441

Referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách (BREF) a související závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice 2010/75/EU („směrnice o průmyslových emisích“) – https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/reference

Životní prostředí a klima

Kritérium ekoznačka EU https://ec.europa.eu/environment/ecolabel/products-groups-and-criteria.html

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky – https://ec.europa.eu/environment/gpp/eu_gpp_criteria_en.htm

Odvětvové referenční dokumenty přijaté podle čl. 46 odst. 1 nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) – https://ec.europa.eu/environment/emas/emas_publications/sectoral_reference_documents_en.htm

Sociální rozměr

Evropská komise (2021), Program InvestEU: Pokyny k prověřování sociální udržitelnosti investičních a finančních operací

https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8380&furtherPubs=yes

Ekonomické hodnocení

Zdroje

Boardmand, A. E., Greenberg, D. H, Vining, A. R. a Weimer, D. L. (2018), Cost-Benefit Analysis, Concept and Practice (Analýza nákladů a přínosů, koncepce a praxe), 5. vydání, Cambridge University Press.

CEDEX. (2010) Economic evaluation of transport projects – Guidelines (Ekonomické hodnocení dopravních projektů – pokyny). https://www.evaluaciondeproyectos.es/EnWeb/Results/Manual/PDF/EnManual.pdf

De Rus, G. (2010), Introduction to cost-benefit analysis: looking for reasonable shortcuts (Úvod do analýzy nákladů a přínosů: hledání logických zkratek). Edward Elgar Publishing.

GŘ MOVE. (2019), Handbook on the external costs of transport (Příručka k externím dopravním nákladům). https://ec.europa.eu/transport/themes/sustainable/internalisation-transport-external-costs_en

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (2019), Methodology for the economic assessment of EBRD projects with high greenhouse gas emissions. Technical note. (Metodika ekonomického hodnocení projektů EBRD s vysokými emisemi skleníkových plynů. Technická poznámka). https://www.ebrd.com/news/publications/institutional-documents/methodology-for-the-economic-assessment-of-ebrd-projects-with-high-greenhouse-gasemissions.html

Evropská komise (2014), Guide to Cost-Benefit Analysis of Investment Projects (Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů). https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/studies/pdf/cba_guide.pdf

Evropská komise (připravuje se – 2021), Příručka k ekonomickému hodnocení

Evropská investiční banka (2013), The Economic Appraisal of Investment Projects at the EIB (Ekonomické hodnocení investičních projektů v EIB). https://www.eib.org/attachments/thematic/economic_appraisal_of_investment_projects_en.pdf

Florio, M. (2014), Applied welfare economics: Cost-benefit analysis of projects and policies (Aplikovaná ekonomie sociální péče: Analýza nákladů a přínosů projektů a politik). Routledge.

Laird, J. J., & Venables, A. J. (2017), Transport investment and economic performance: A framework for project appraisal (Investice do dopravy a ekonomická výkonnost: Rámec hodnocení projektů). Transport Policy, 56, 1–11.

Markandya, A. (2016), Cost benefit analysis and the environment: How to best cover impacts on biodiversity and ecosystem services (Analýza nákladů a přínosů a životní prostředí: Jak nejlépe pokrýt dopady na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby), OECD Environment Working Papers, č. 101, OECD Publishing, Paříž. https://www.oecd-ilibrary.org/docserver/5jm2f6w8b25l-en.pdf?expires=1604056519&id=id&accname=guest&checksum=41F76E5FE73B4454CBB4C8ACED91173A

Nordic Investment Bank (2012), Sustainability Policy and Guidelines (Politika a pokyny pro udržitelnost). https://www.nib.int/filebank/a/1332328414/506da9436eb1c0d4ec17b8b5a929d820/56-Sustainability_Policy_Guidelines-2012.pdf

OECD (2018), Cost-Benefit Analysis and the Environment: Further Developments and Policy Use (Analýza nákladů a přínosů a životní prostředí: Další vývoj a použití politiky), OECD Publishing, Paříž. https://www.oecd-ilibrary.org/docserver/9789264085169-en.pdf?expires=1604056484&id=id&accname=ocid194786&checksum=3E0F811740359FD0A586F82414D62EBD

Zdroje týkající se budování kapacit

GŘ REGIO – JASPERS, fórum pro analýzu nákladů a přínosů v odvětví dopravy (2015)

GŘ REGIO – JASPERS, fórum pro analýzu nákladů a přínosů u infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace (2016)

GŘ REGIO – JASPERS, fórum pro analýzu nákladů a přínosů v sektorech životního prostředí (2017)

GŘ REGIO – JASPERS, fórum pro analýzu nákladů a přínosů v odvětví energetiky (2018)

GŘ REGIO – JASPERS, fórum pro analýzu nákladů a přínosů v odvětví širokopásmového přístupu (2019)

Další zdroje

1. Pokyny skupiny Světové banky týkající se životního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví

https://www.ifc.org/wps/wcm/connect/topics_ext_content/ifc_external_corporate_site/sustainability-at-ifc/policies-standards/ehs-guidelines/ehsguidelines

Obecné pokyny týkající se životního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví (General EHS Guidelines) – https://www.ifc.org/wps/wcm/connect/29f5137d-6e17-4660-b1f9-02bf561935e5/Final%2B-%2BGeneral%2BEHS%2BGuidelines.pdf?MOD=AJPERES&CVID=jOWim3p

Obecné pokyny týkající se životního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví obsahují tyto části:

—	životní prostředí

—	bezpečnost a ochrana zdraví při práci

—	komunitní bezpečnost a ochrana zdraví

—	výstavba a vyřazování z provozu

—	odkazy a další zdroje

Pokyny týkající se průmyslových odvětví:

https://www.ifc.org/wps/wcm/connect/topics_ext_content/ifc_external_corporate_site/sustainability-at-ifc/policies-standards/ehs-guidelines/ehsguidelines

https://www.ifc.org/wps/wcm/connect/topics_ext_content/ifc_external_corporate_site/sustainability-at-ifc/publications/publications_gpn_ehshydropwer

2. Zdroje EIB

https://www.eib.org/en/publications/environmental-and-social-standards

https://www.eib.org/en/publications/guidance-note-on-indegenous-and-local-community

https://www.eib.org/en/publications/environmental-climate-and-social-guidelines-on-hydropower-development

https://www.eib.org/en/publications/the-eib-in-the-circular-economy-guide

https://www.eib.org/attachments/thematic/climate_solutions_en.pdf

https://www.eib.org/en/publications/guidance-note-on-biodiversity-and-ecosystems

https://www.eib.org/en/publications/the-eib-group-climate-bank-roadmap.htm

3. Zdroje EBRD

https://www.ebrd.com/key-sustainability-downloads.html

https://www.ebrd.com/who-we-are/our-values/environmental-and-social-policy/implementation.html

4. Zprostředkované financování

https://www.ebrd.com/who-we-are/our-values/environmental-emanual-information.html

https://firstforsustainability.org/

5. Další užitečné zdroje

—	Pokyny Komise k začlenění ekosystémů a jejich služeb do procesu rozhodování

—	OECD vypracovala zprávu o subvencích škodlivých pro biologickou rozmanitost a nedávná zpráva OECD pro skupinu G7 uvádí obecnější informace k financování biologické rozmanitosti, obsahuje odhady subvencí škodlivých pro biologickou rozmanitost na celosvětové úrovni a klíčová doporučení;

—	Zpráva OECD o subvencích škodlivých pro životní prostředí z roku 2005;

—	Francouzská zpráva o veřejných subvencích škodlivých pro biologickou rozmanitost.

—	Zásady financování projektů tzv. „Equator principles“: https://equator-principles.com/best-practice-resources/;

—	Příručka UNEP k bankovnictví a udržitelnosti: https://www.unepfi.org/wordpress/wp-content/uploads/2017/06/CONSOLIDATED-BANKING-GUIDE-MAY-17-WEB.pdf;

—	Finanční iniciativa UNEP – Zásady odpovědného bankovnictví: https://www.unepfi.org/banking/bankingprinciples/;

—	https://www.unpri.org/pri/about-the-pri.

PŘÍLOHA 5

Slovníček pojmů

Následující definice jsou určeny k použití pouze v kontextu Programu InvestEU a jsou uvedeny pro přehlednost a snadnější orientaci. Nenahrazují žádné oficiální definice. Některé jsou převzaty z „Pokynů k zajišťování odolnosti infrastruktury vůči změně klimatu na období 2021–2027“ a odvozeny ze slovníčku pojmů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) (1) či jiných zdrojů:

Adaptace: V lidských systémech se jedná o proces přizpůsobování se současnému nebo očekávanému klimatu a jeho vlivům s cílem zmírnit újmu nebo využít výhodných příležitostí. V přírodních systémech jde o proces přizpůsobování se současnému klimatu a jeho vlivům; lidský zásah může usnadnit přizpůsobování se očekávanému klimatu a jeho vlivům.

Možnosti adaptace: Soubor strategií a opatření dostupných a vhodných k řešení otázky adaptace. Zahrnují celou škálu opatření, která lze kategorizovat jako strukturální, institucionální, ekologická nebo behaviorální.

Adaptační kapacita: Schopnost systémů, institucí, lidí a dalších organismů přizpůsobit se potenciálním škodám, využít příležitostí nebo reagovat na následky.

Změna klimatu: Změna klimatu označuje změnu stavu podnebí, kterou lze zjistit (např. pomocí statistických testů) pomocí změn středních hodnot a/nebo proměnlivosti jeho vlastností a která trvá po delší období, zpravidla po několik desetiletí nebo i déle. Změna klimatu může nastat v důsledku přirozených vnitřních procesů nebo vnějších sil, například modulace slunečních cyklů, sopečných erupcí a přetrvávajících antropogenních změn ve složení atmosféry nebo ve využívání půdy. Upozorňujeme, že Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) ve svém článku 1 definuje změnu klimatu takto: „taková změna klimatu, která je vázána přímo nebo nepřímo na lidskou činnost měnící složení globální atmosféry a která je vedle přirozené variability klimatu pozorována za srovnatelný časový úsek“. Úmluva UNFCCC tedy rozlišuje mezi změnou klimatu, kterou lze přičíst lidským činnostem, které mění složení atmosféry, a proměnlivostí klimatu, kterou lze přičíst přírodním příčinám.

Klimatický extrém (extrémní povětrnostní nebo klimatický jev): Výskyt hodnoty povětrnostní nebo klimatické proměnné, která je vyšší (nebo nižší) než prahová hodnota v blízkosti horní (nebo dolní) meze rozsahu pozorovaných hodnot dané proměnné. Pro zjednodušení se extrémní povětrnostní jevy i extrémní klimatické jevy souhrnně označují jako „klimatické extrémy“.

Klimatická neutralita: Pojem označující stav, v němž lidské činnosti nemají žádný čistý dopad na klimatický systém. Dosažení takového stavu by vyžadovalo vyvážení zbytkových emisí s pohlcováním emisí (oxidu uhličitého), jakož i zohlednění regionálních nebo místních biogeofyzikálních účinků lidské činnosti, které například ovlivňují povrchové albedo nebo místní klima.

Klimatická projekce: Klimatická projekce je simulovaná odezva klimatického systému na scénář budoucích emisí nebo koncentrace skleníkových plynů a aerosolů, obvykle odvozená pomocí klimatických modelů. Klimatické projekce se odlišují od klimatických prognóz svou závislostí na použitém scénáři emisí / koncentrace / radiačního působení, který je sám založen na předpokladech týkajících se například budoucího socioekonomického a technologického vývoje, které se mohou, ale nemusí naplnit.

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA): Postup provádění posuzování vlivů na životní prostředí podle požadavků směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice 2014/52/EU. Hlavní kroky postupu EIA: příprava zprávy o EIA, konzultace s orgány a veřejností, přijetí rozhodnutí a informování o přijatém rozhodnutí.

Systém environmentálního a sociálního řízení (2) : Soubor politik, procesů a postupů vhodných k určení, posouzení a řízení a k monitorování environmentálních, klimatických a sociálních rizik a dopadů souvisejících s podnikatelskými činnostmi organizace či souvisejícími projekty nebo financovanými činnostmi v případě finančních zprostředkovatelů.

Expozice (3) : Přítomnost lidí; živobytí; ekosystémových služeb a zdrojů; infrastruktury nebo hospodářských, sociálních nebo kulturních aktiv na místech, která by jimi mohla být nepříznivě ovlivněna.

Konečný příjemce: Jakákoli právnická nebo fyzická koncová osoba, která využívá finanční podporu z Programu InvestEU poskytovanou prostřednictvím prováděcího partnera, mimo jiné prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, a splňuje podmínky stanovené v příslušném finančním produktu Programu InvestEU.

Finanční a investiční operace: Operace za účelem přímého nebo nepřímého poskytnutí financí konečným příjemcům prostřednictvím finančních produktů a ve formě jakéhokoli typu financování uvedeného ve výčtu v článku 15 nařízení o Programu InvestEU, realizované prováděcím partnerem jeho vlastním jménem a v souladu s jeho interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtované v jeho finančních výkazech nebo případně zveřejněné v příloze k finančním výkazům. Odpovídá financování v rámci Programu InvestEU.

Ověřování v rámci Programu InvestEU: Proces vyžadovaný nařízením o Programu InvestEU k určení případných dopadů, které by projekt mohl mít na kterýkoli ze tří uvedených rozměrů. Ověřování v rámci Programu InvestEU zahrnuje celkové posouzení předem poskytnutých informací souvisejících s aspekty udržitelnosti. Uskutečňuje ho prováděcí partner nebo finanční zprostředkovatel na základě informací poskytnutých konečným příjemcem.

Ověřování v rámci Programu InvestEU by nemělo být zaměňováno s ověřováním, které provádějí relevantní příslušné orgány podle směrnice o EIA.

Prověřování v rámci Programu InvestEU: Metoda pro posuzování, podávání zpráv a řešení udržitelnosti navrhovaného projektu. Zahrnuje kvantitativní i kvalitativní hodnocení pravděpodobných dopadů projektů na jejich okolí (např. pozitivních a/nebo negativních klimatických, environmentálních a/nebo sociálních dopadů), ale také dopadů měnících se klimatických, environmentálních a sociálních podmínek na daný projekt (např. dopadů na projekt v důsledku expozice rizikům změny klimatu nebo v důsledku dostupnosti zdrojů).

Projekt: Investice do hmotných aktiv a/nebo činností s jasně vymezeným rozsahem a cíli, jako je infrastruktura, nákup vybavení či strojního zařízení nebo jiné kapitálové výdaje, vývoj technologií, konkrétní výzkumná a inovační činnost nebo renovace týkající se energetické účinnosti.

Předkladatel projektu: Dlužník ve smlouvě o financování, právnická osoba, která dala podnět k projektu.

Zbytkový dopad: Nepříznivý dopad, který přetrvává i po zavedení zmírňujících opatření.

Riziko: Potenciál vzniku nepříznivých důsledků v případě, že je v sázce určitá hodnota a uskutečnění a míra výstupu jsou nejisté. V souvislosti s posuzováním dopadů na klima se výraz riziko často používá k označení možností vzniku nepříznivých důsledků určitého nebezpečí spojeného s klimatem nebo adaptačních nebo zmírňujících reakcí na takové nebezpečí na životy, živobytí, zdraví a dobré životní podmínky, ekosystémy a druhy, hospodářská, sociální a kulturní aktiva, služby (včetně ekosystémových služeb) a infrastrukturu. Riziko vyplývá z interakce zranitelnosti (dotčeného systému), expozice v průběhu času (expozice nebezpečí), jakož i (s klimatem souvisejícího) nebezpečí a pravděpodobnosti jeho výskytu.

Posouzení rizik: Kvalitativní a/nebo kvantitativní vědecký odhad rizik.

Řízení rizik: Plány, akce, strategie nebo politiky ke snížení pravděpodobnosti a/nebo následků rizik nebo k reakci na následky.

Citlivost (4) : Míra, do jaké je systém nepříznivě nebo výhodně ovlivněn variabilitou nebo změnou klimatu. Účinek může být přímý (např. změna výnosu plodin v reakci na změnu střední hodnoty, rozsahu nebo variability teplot) nebo nepřímý (např. škody způsobené zvýšením četnosti pobřežních záplav v důsledku vzestupu hladiny moře).

Strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA): postup provádění posuzování vlivů na životní prostředí podle požadavků směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí. Hlavními kroky postupu SEA jsou vypracování zprávy SEA o vlivech na životní prostředí, zveřejnění a konzultace a rozhodování.

Odolnost měst: Měřitelná schopnost jakéhokoli městského systému a jeho obyvatel zachovávat kontinuitu během veškerých otřesů a zátěží a zároveň se pozitivně adaptovat a transformovat směrem k udržitelnosti.

Zranitelnost [IPCC AR4 (5)]: Míra vnímavosti určitého systému vůči nepříznivým účinkům změny klimatu, včetně klimatické variability a extrémních jevů, a míra neschopnosti těmto účinkům čelit. Zranitelnost závisí na povaze, rozsahu a rychlosti změny klimatu a kolísání, jemuž je systém vystaven, jeho citlivosti a adaptační kapacitě.

Zranitelnost [IPCC AR5 (6)]: Sklon nebo dispozice k podlehnutí nepříznivému vlivu. Zranitelnost zahrnuje celou řadu konceptů a prvků včetně citlivosti nebo náchylnosti k újmě a nedostatečná schopnost čelit vlivům a přizpůsobovat se.

Zranitelné skupiny: V některých případech jsou některé osoby nebo skupiny zranitelné, marginalizované, systematicky diskriminované nebo vyloučené kvůli některým socioekonomickým charakteristikám. Mezi tyto charakteristiky patří mimo jiné pohlaví, sexuální orientace, pohlavní identita, etnický původ, kasta, domorodý nebo sociální původ, věk, postižení, náboženské vyznání nebo přesvědčení, politické či jiné názory, aktivismus, členství v odborech nebo v jiné organizaci pracovníků, státní příslušnost, jazyk, manželský nebo rodinný stav, vzdělání a/nebo gramotnost, zdravotní stav, migrant/uprchlík, člen menšiny nebo ekonomické postavení (pokud jde o příjem a o přístup ke službám).

(1) IPCC, Slovníček pojmů, který doprovází zvláštní zprávu ke globálnímu oteplení o 1,5 °C: https://www.ipcc.ch/report/sr15/glossary/.

(2) https://firstforsustainability.org/risk-management/managing-environmental-and-social-risk-2_2/managing-environmental-and-social-risk-2_2_2/what-is-an-esms/

(3) Glosář IPCC SREX: https://archive.ipcc.ch/pdf/special-reports/srex/SREX-Annex_Glossary.pdf.

(4) IPCC AR4 Glossary WG2 (Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC, Slovníček pojmů, pracovní skupina 2): https://archive.ipcc.ch/pdf/glossary/ar4-wg2.pdf.

(5) IPCC AR4 Climate Change 2007: Impacts, Adaptation, and Vulnerability, Appendix I: Glossary (Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC, 2007: Dopady, adaptace a zranitelnost, příloha I: Slovníček pojmů), https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ar4-wg2-app-1.pdf.

(6) IPCC AR5 SYR, Synthesis Report, Annex II: Glossary (Pátá hodnotící zpráva IPCC: Souhrnná zpráva, příloha II: Slovníček pojmů), https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2019/01/SYRAR5-Glossary_en.pdf.

PŘÍLOHA 6

Doplňkové pokyny ke zprostředkovanému financování (kapitola 3)

Dodržování environmentálních právních předpisů – Zjednodušený kontrolní seznam 0 pro finanční zprostředkovatele

A.1 Použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU („směrnice o EIA“) v platném znění

Ano/Ne

A.1.1 Je operace uvedena na seznamech v přílohách směrnice o EIA:

—	v příloze I směrnice o EIA (přejděte na otázku A.1.2)

—	v příloze II směrnice o EIA (přejděte na otázku A.1.3)

A.1.2 Pokud se na operaci vztahuje příloha I směrnice o EIA, potvrďte, zda:

1)	zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí byla vypracována podle čl. 5 odst. 1 a přílohy IV směrnice o EIA

2)	rozhodnutí příslušného orgánu o ukončení postupu EIA (1) bylo zpřístupněno veřejnosti (je-li již k dispozici).

A.1.3 Pokud se na operaci vztahuje příloha II směrnice o EIA:

1)	pokud bylo provedeno posouzení EIA, potvrďte prvky uvedené v bodě A.1.2,

2)	pokud nebylo posouzení EIA provedeno, potvrďte, že určení požadované v čl. 4 odst. 5 písm. b) (2) směrnice o EIA (často označované jako „rozhodnutí o ověření“) bylo zpřístupněno veřejnosti (je-li již k dispozici).

A.2 Použití směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1) („směrnice o ochraně přírodních stanovišť“): posouzení vlivů na lokality sítě Natura 2000

A.2.1 Byla operace posouzena podle čl. 6 odst. 3 (3) směrnice o ochraně přírodních stanovišť?

A.2.2 V případě kladné odpovědi na otázku A.2.1 potvrďte, že existuje tato dokumentace:

1)	příslušné posouzení provedené podle čl. 6 odst. 3 směrnice o ochraně přírodních stanovišť;

2)	standardní oznamovací formulář „Informace pro Evropskou komisi podle čl. 6 odst. 4 směrnice o ochraně přírodních stanovišť“ zaslaný Komisi (GŘ pro životní prostředí), je-li použitelný, a/nebo

A.2.3 V případě záporné odpovědi na otázku A.2.1 potvrďte, že existuje tato dokumentace:

1)	odůvodnění, proč nebylo příslušné posouzení považováno za nutné (v rámci rozhodnutí EIA nebo jako samostatný dokument)

Informace o systému environmentálního a sociálního řízení u finančních zprostředkovatelů

Důrazně se doporučuje, aby finanční zprostředkovatelé vypracovali systém environmentálního a sociálního řízení (ESMS), který bude využívat mezinárodně uznávané standardy a postupy a bude úměrný úrovni rizik pro udržitelnost, kterým je instituce prostřednictvím svého portfolia vystavena.

Při hodnocení schopnosti finančního zprostředkovatele vypořádat se s klimatickými, environmentálními a sociálními dopady a riziky by prováděcí partner mohl ověřit (4):

—	zda finanční zprostředkovatel zavedl environmentální a sociální politiky a postupy,

—	zda je k provádění výše zmíněných politik a postupů přidělen dostatek personálu a finančních zdrojů, zda mají pracovníci dostatečné dovednosti a způsobilost v oblastech týkajících se udržitelnosti,

—

zda jsou v rámci organizace jasně definovány a známy úlohy a povinnosti. Ostatní oddělení, například útvar pro právní a úvěrové riziko, si jsou vědoma environmentálních a sociálních požadavků. V nejlepším scénáři je posouzení environmentálních a sociálních rizik integrováno do celkového procesu řízení úvěrů a rizik (úměrně riziku udržitelnosti, kterému je instituce vystavena),

—	zda jsou zavedeny systémy a technologie vhodné k zachycení environmentálních a sociálních aspektů a související hloubkové kontroly,

—	zda je vedení zapojeno a pravidelně kontroluje výsledky,

—	zda jsou zavedeny postupy monitorování a jsou definovány klíčové ukazatele výkonnosti,

—	zda existují záznamy o historii finančního zprostředkovatele, pokud jde o aspekty environmentálních, sociálních a správních rizik.

V příslušných případech lze výše uvedené body doplnit vlastními standardy prováděcího partnera v těchto oblastech.

Další informace a pokyny lze nalézt ve veřejně dostupných zdrojích informací uvedených níže:

https://firstforsustainability.org/risk-management/

https://www.ebrd.com/downloads/about/sustainability/14-env-social.pdf

https://www.eib.org/en/publications/environmental-and-social-standards.htm

Další zdroje

Příručka EBRD pro řízení environmentálních a sociálních rizik (E-příručka) poskytuje finančním zprostředkovatelům komplexní materiál a pokyny k provádění činností v oblasti řízení environmentálních a sociálních rizik pro úvěrové a investiční transakce v souladu s příslušnými výkonnostními požadavky EBRD – https://www.ebrd.com/who-we-are/our-values/environmental-emanual-information.html

—	Pokyny pro finanční zprostředkovatele k plnění požadavků PR 2 (Podmínky zaměstnání a pracovní podmínky)

—	Pokyny pro finanční zprostředkovatele k plnění požadavků PR 4 (Zdraví, bezpečnost a ochrana)

—	Zásady mechanismů pro vyřizování stížností zaměstnanců pro finanční zprostředkovatele

—	Pokyny – Úvod do environmentálních a sociálních rizik

—	Systémy environmentálního a sociálního řízení (ESMS) u finančních zprostředkovatelů

—	Pokyny – Návštěva na místě a kontrolní seznam pro finanční zprostředkovatele

—	Pokyny – Kontrola souladu s předpisy

—	Pokyny – Využívání environmentálních a sociálních odborníků

(1) V podobě odůvodněného závěru (čl. 1 odst. 2 písm. g) bod iv) pozměněné směrnice o EIA) nebo povolení (čl. 1 odst. 2 písm. c) pozměněné směrnice o EIA).

(2) Ustanovení čl. 4 odst. 4 pro ověření provedená podle směrnice o EIA před její revizí v roce 2014.

(3) Pokud je pro operaci nutné odpovídající posouzení, je zpráva o odpovídajícím posouzení obvykle samostatnou částí zprávy o EIA a rozhodnutí příslušného orgánu je součástí rozhodnutí o uzavření procesu EIA. U operací, u nichž nebyla pozměněná směrnice EIA použitelná, mohou nastat případy, kdy bude zpráva o odpovídajícím posouzení a rozhodnutí příslušného orgánu tvořit samostatný soubor dokumentů.

(4) Určité informace uvádí i kapitola 3.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 280

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 64 13. července 2021

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2021/C 280/01	Oznámení Komise Technické pokyny k prověřování udržitelnosti pro účely Fondu InvestEU	1