Sdělení Komise o evropské občanské iniciativě „End the Cage Age“

(2021/C 274/01)

1.   ÚVOD: OBČANSKÁ INICIATIVA

Prostřednictvím evropské občanské iniciativy podle čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii může milion nebo více státních příslušníků významného počtu členských států EU požádat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila odpovídající návrh týkající se záležitosti, u níž mají za to, že je za účelem provádění Smluv nezbytný právní akt EU. Podrobná pravidla ohledně evropských občanských iniciativ jsou stanovena v nařízení (EU) 2019/788 (1) (nařízení o evropské občanské iniciativě).

„End the Cage Age“ (Konec doby ledové) je šestou evropskou iniciativou, jež dosáhla této číselné prahové hodnoty (2). Vyzývá Komisi, aby přijala opatření týkající se zacházení s hospodářskými zvířaty, a to následujícím způsobem:

„Stovky milionů hospodářských zvířat jsou v EU chovány v klecích. Jsou tak po většinu svého života vystavena velkému utrpení. Vyzýváme Evropskou komisi, aby toto nehumánní zacházení se zvířaty zastavila.

Klece způsobují utrpení obrovskému počtu hospodářských zvířat ročně. Jejich využívání je kruté a také zbytečné, protože systémy bezklecového chovu poskytující zvířatům lepší životní podmínky jsou ekonomicky životaschopné.

Vyzýváme proto Komisi, aby navrhla právní předpis zakazující používání:

—	klecí pro nosnice, králíky, kuřice, brojlery, plemennou drůbež, křepelky, kachny a husy,

—	porodních kotců pro prasnice,

—	individuálních kotců pro březí prasnice tam, kde nejsou ještě zakázány,

—	individuálních kotců pro telata tam, kde nejsou ještě zakázány.“ (3)

Organizátoři podrobně vysvětlili cíle iniciativy na setkání s Komisí dne 30. října 2020 a na veřejném slyšení, jež zorganizoval Evropský parlament dne 15. dubna 2021. Dne 10. června 2021 uspořádal Evropský parlament plenární rozpravu o této občanské iniciativě a přijal usnesení (4), které vymezilo postoj Parlamentu.

Toto sdělení stanoví právní a politické hodnocení této iniciativy ze strany Komise, opatření, jež má v úmyslu podniknout, důvody pro přijetí opatření a plánovaný harmonogram v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení o evropské občanské iniciativě.

2.   SOUVISLOSTI

Tato občanská iniciativa odráží poptávku po přechodu na etičtější a udržitelnější systémy zemědělství, jichž má být dosaženo mimo jiné na základě nových právních předpisů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat. Reagovat na tuto poptávku je pro Komisi vysokou prioritou, jak dala jasně najevo v Zelené dohodě pro Evropu (5) a ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (6). Iniciativa tvrdí, že v současnosti je v EU v klecích drženo 300 milionů zvířat.

Smlouva o fungování Evropské unie definuje zvířata jako vnímající bytosti. EU jako významný dovozce potravin má morální odpovědnost za zajištění toho, aby podmínky zvířat v zemědělských podnicích odrážely její zásady, a to i pokud jde o maso, jež dováží.

Postupné rušení klecí začalo před 22 lety, kdy vstoupil v platnost nový právní předpis pro chov nosnic. Vědecké analýzy podpořily výhody tohoto přístupu i pro jiné druhy zvířat, např. telata, pro něž byl zaveden částečný zákaz v roce 1997, a prasata, pro něž byl částečný zákaz zaveden v roce 2001.

2.1.   Stávající právní rámec pro dobré životní podmínky zvířat v hospodářstvích

Poté, co byl v roce 1974 přijat první právní předpis EU o dobrých životních podmínkách zvířat, se právní předpisy EU týkající se dobrých životních podmínek zvířat vyvíjely a rozšiřovaly svou oblast působnosti. Stávající právní rámec pro chov zemědělských zvířat tvoří obecná směrnice (7) o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely. Tato směrnice stanoví obecné zásady a ponechává prostor pro členské státy, aby přijaly přísnější ustanovení, pod podmínkou, že jsou slučitelná s pravidly EU. Obecnou směrnici doplňují čtyři odvětvové směrnice, jež upravují dobré životní podmínky nosnic, brojlerů, telat a prasat.

Obecná směrnice stanoví, že volnost pohybu zvířat nesmí být omezována způsobem, který vede ke zbytečnému utrpení nebo poškození zvířete. Dále požaduje, že pokud je zvíře stále nebo obvykle uvázáno, připoutáno nebo uzavřeno, musí mu být poskytnut náležitý prostor v souladu s jeho fyziologickými a etologickými potřebami. Chov zvířat v klecích je tak povolen, ale podléhá určitým podmínkám.

Odvětvové směrnice stanoví některá pravidla týkající se uzavření:

—

u nosnic právní předpis pro chov nosnic přijatý v roce 1999 zakázal používání hřadových („bateriových“) klecí v EU s dvoufázovým přechodným obdobím v celkovém trvání 12 let: od roku 2003 klece uváděné poprvé do provozu musely být zdokonalenými klecemi, a od roku 2012 se na všechny zemědělské podniky v EU vztahuje zákaz hřadových klecí pro nosnice. Dnes musí být nosnice chovány ve „zdokonalených“ klecích, které jim například umožňují hřadování a hrabání, (8)

—

od roku 2013 je povinné chovat samice prasete (prasnice) ve skupinách během období, které začíná čtyři týdny po zapuštění (páření s kancem nebo inseminací) a končí jeden týden před očekávaným porodem. Po zbytek času (tj. od prvního týdne před očekávaným porodem do čtyř týdnů po zapuštění) je v souladu s právními předpisy EU velká část prasniček a prasnic v EU obvykle uzavřena v „porodních kotcích“ nebo „individuálních kotcích pro prasnice“ (9) a

—	od roku 2007 není dovoleno uzavírat tele do individuálního kotce po dosažení věku osmi týdnů. Do té doby však je individuální ustájení telat možné, s výhradou podmínek platných právních předpisů EU (10).

Pro ostatní zvířata uvedená v evropské občanské iniciativě žádné konkrétní právní předpisy EU týkající se dobrých životních podmínek zvířat neexistují.

Požadavek na postupné vyřazování klecí je v souladu se současným vývojem, jelikož některé členské státy již zavedly úplný nebo částečný zákaz klecí.

Zdokonalené klece pro nosnice:

—	zakázané v Rakousku a v Lucembursku,

—	zakázané ve Francii u nových nebo modernizovaných zemědělských podniků,

—	zakázané v Německu od roku 2025, v Česku od roku 2027, ve Valonsku (Belgie) od roku 2028 a na Slovensku od roku 2030.

Individuální kotce a porodní kotce pro prasnice:

—	zakázané ve Švédsku,

—	porodní kotce jsou povolené maximálně po dobu pěti dní při každém porodu v Německu do roku 2036,

—	zákaz individuálních kotců pro prasnice v Německu do roku 2029,

—	zákaz individuálních kotců od odstavu v Dánsku s plným účinkem od roku 2035,

—	zákaz individuálních kotců čtyři dny po inseminaci v Nizozemsku a deset dní po inseminaci v Rakousku.

Klece pro králíky:

—	zakázané pro masné králíky v Rakousku, v Německu a v Nizozemsku,

—	zákaz holých klecí pro masné králíky od roku 2016 a zdokonalených klecí pro masné králíky a chovné samice ve Vlámsku (Belgie) od roku 2025,

—	zvláštní požadavky pro králíky v Německu, v Nizozemsku a ve Švédsku, např. ustájení nejméně v párech (králíci na výkrm), vhodný kousací materiál, přístup k objemnému krmivu, přístup k plošině.

2.2.   Současné související politiky EU

Dne 11. prosince 2019 přijala Komise sdělení Zelená dohoda pro Evropu (11), komplexní strategii, která má EU transformovat na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, jež účinně využívá zdroje a která zajišťuje všechny aspekty udržitelnosti, včetně dobrých životních podmínek zvířat.

Dne 20. května 2020 (jako součást Zelené dohody) přijala Komise strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (12), která stanoví plán pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy. Prostřednictvím této strategie se Komise snaží zajistit nejen to, aby potraviny v EU byly bezpečné, výživné a vysoce kvalitní, ale i to, aby se EU stala celosvětově vzorem udržitelnosti. Významné místo v programu udržitelnosti mají dobré životní podmínky zvířat a strategie obsahuje závazek, že Komise předloží do konce roku 2023 legislativní návrhy s cílem přezkoumat právní předpisy EU v oblasti se dobrých životních podmínek zvířat, v návaznosti na hodnocení (kontrolu účelnosti) stávajících právních předpisů a posouzení dopadů. Cílem je zlepšit životní podmínky zvířat, rozšířit působnost právních předpisů, uvést je do souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a usnadnit jejich prosazování.

Komise v této strategii rovněž oznámila, že:

—	zváží možnosti pro vyznačování údajů o dobrých životních podmínkách zvířat, aby se lépe využila přidaná hodnota, kterou produkty získají díky postupům, jež zohledňují dobré životní podmínky zvířat, a aby se tyto informace lépe šířily v celém potravinovém řetězci, a

—	navrhne udržitelný rámec pro označování potravin.

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ uznává úlohu společné zemědělské politiky (SZP) při podpoře přechodu na udržitelné potravinové systémy. V souvislosti s probíhajícím legislativním postupem ohledně SZP a v jeho rámci se předpokládá od roku 2023 nový systém, kdy členské státy budou moci využívat „ekorežimy“ (13) na podporu přechodu k lepším životním podmínkám zvířat (14). Ekorežimy budou zemědělcům poskytovat podporu ve formě závazků hospodaření, které jim poskytnou náhradu za vícenáklady nebo ztrátu příjmů spojené se zvýšenými standardy, jež jdou nad rámec povinných požadavků. Ekorežimy jsou plně financovány ze souhrnného rozpočtu Unie.

V rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) budou po roce 2022 i nadále k dispozici stejné možnosti podpory dobrých životních podmínek zvířat jako byly možnosti, které byly dostupné v rámci SZP v období 2014–2022. Projekty financované z EZFRV („intervence“) vyžadují spolufinancování ze strany členských států. Podpora z EZFRV je dostupná ve formě závazků v oblasti řízení, jež poskytují zemědělcům náhradu za dodatečné náklady nebo za ztrátu příjmu, které jsou spojené se závazky ke zvýšeným standardům přesahujícím rámec povinných požadavků a k investicím do ustájení, které více zohledňuje dobré životní podmínky zvířat. Míra podpory dobrých životních podmínek zvířat z EZFRV a z ekorežimů závisí na stanovení priorit jednotlivých členských států a jejich potřebách.

Další možnosti intervencí v rámci EZFRV a ekorežimů zahrnují podporu pro:

—	odbornou přípravu a poradenství,

—	přechod na metody ekologického zemědělství a jejich udržení,

—	režimy jakosti a

—	spolupráci a inovace mezi účastníky potravinového řetězce v rámci evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (15).

Předpokládá se, že dobré životní podmínky zvířat budou jedním ze specifických cílů SZP na období 2023–2027 (16). Každý členský stát posoudí svou situaci na základě analýzy SWOT (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby) a svých konkrétních potřeb, zejména pokud jde o zlepšování dobrých životních podmínek zvířat a omezování antimikrobiálních přípravků. Na základě toho každý členský stát navrhne intervence, jež mají být zařazeny do vnitrostátního strategického plánu SZP (který bude fungovat od počátku roku 2023 po schválení Komisí), který také stanoví strategii pro kombinaci různých nástrojů SZP. K měření a sledování pokroku dosaženého při provádění plánů se budou používat zvláštní ukazatele.

Jednou ze základních podmínek pro to, aby mohli zemědělci obdržet přímou podporu SZP v plné výši a určité (roční) platby v rámci EZFRV, včetně plateb souvisejících s dobrými životními podmínkami zvířat, bude i nadále soulad se stávajícími povinnými právními požadavky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat (17).

V prosinci 2020 Komise přijala doporučení v souvislosti s vnitrostátními strategickými plány SZP. Tato doporučení, určená každému členskému státu zvlášť, obsahují řadu opatření posilujících dobré životní podmínky hospodářských zvířat (18).

S cílem pomoci členským státům zformulovat intervence v souladu s doporučeními Komise nedávno zahájila studii o opatřeních a nástrojích SZP, jež podporují dobré životní podmínky zvířat a snižují použití antimikrobiálních přípravků (19). Předpokládá se, že studie bude dokončena v říjnu 2021.

2.3.   Vědecké souvislosti a probíhající projekty

Lepší životní podmínky zvířat nejsou pouze etickou otázkou, zlepšují zdraví zvířat a snižují potřebu léků, což zpomaluje možnou aktivaci mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám a zlepšuje kvalitu potravin. Snižování stresu například u nosnic navíc snižuje výskyt salmonely v hejnech. Dobré životní podmínky lidí a dobré životní podmínky zvířat spolu úzce souvisejí.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), hlavní vědecký poradce Komise v této oblasti, za posledních 20 let přijal stanoviska, která (mimo jiné) řeší dobré životní podmínky nosnic a prasat. V současné době úřad EFSA vypracovává další vědecká posouzení v oblasti klecí pro druhy a kategorie zvířat, na něž se vztahuje občanská iniciativa. Tato posouzení budou k dispozici v letech 2022 a 2023. Lze mít za to, že nedávné stanovisko úřadu EFSA odráží současný stav znalostí, pokud jde o králíky (20).

Nedávno zveřejněné vědecké studie potvrzují, že existují alternativní vysoce výkonné zemědělské systémy, které nezahrnují použití klecí. Nedávná studie vypracovaná pro Petiční výbor (PETI) Evropského parlamentu navíc (21) dospěla k závěru, že bezklecové systémy pro nosnice jsou z ekonomického, ekologického a sociálního hlediska obdobné zařízeným klecovým systémům. Jiná studie (22) podává přehled o vědeckém výzkumu v oblasti chovu nosnic, prasnic, králíků, kachen, hus, telat a křepelek v klecích. Popisuje dopady uzavření v klecích a ustájení v alternativních zemědělských systémech na dobré životní podmínky zvířat. Jiné zprávy popisují výzvy, příležitosti a možné důsledky dalšího zlepšování dobrých životních podmínek zvířat a ukončení používání klecí v produkci určitých zemědělských zvířat v EU pro životní prostředí a dobré životních podmínky zvířat (23).

Dobrými životními podmínkami zvířat se zabývají různé probíhající projekty v oblasti výzkumu a inovací, které jsou rovněž financované EU, zejména zemědělstvím s nízkými vstupními náklady (24) a ekologickým zemědělstvím, přesným zemědělstvím (25) a osvědčenými postupy v oblasti životních podmínek zvířat, které jsou přívětivější ke zvířatům, při intenzivním zemědělství. Zrušením klecí se až dosud konkrétně nezabýval žádný projekt, avšak některé projekty CORE (26) Organic Cofund (27) financované z programu Horizont 2020 jsou zaměřeny na chov zvířat, který umožňuje uspokojovat jejich přirozené požadavky, a otázky s tím související; jsou to mimo jiné tyto projekty:

—	POWER, který zkoumá kombinované zlepšování ustájení a řízení chovu prasat, včetně účinků návrhu porodních kotců, genetiky prasnic a řídicích strategií v oblasti úmrtnosti selat a zdraví selat před odstavem a po odstavu, a

—

GroupHouseNet (28), činnost v rámci programu COST, jejímž cílem je poskytnout odvětví živočišné výroby EU inovace v oblasti chovu a řízení chovu prasat a drůbeže, které potřebuje pro úspěšný přechod k systémům ustájení ve velkých skupinách, při kterých není zapotřebí bolestivé krácení ocasů a kauterizace zobáků.

Další podporu poskytne v období 2021–2027 Horizont Evropa, nový rámcový program EU pro výzkum a inovace, zejména v oblasti intervence „zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti“ (29).

2.4.   Sociální a hospodářské souvislosti

Stále více spotřebitelů požaduje způsoby chovu šetrnější ke zvířatům a informace, které jim pomohou určit produkty vyráběné za dodržování dobrých životních podmínek zvířat (30).

Zemědělská zvířata jsou chována v uzavřených klecích z různých, hlavně ekonomických důvodů. Takové systémy (zejména v produkčních jednotkách intenzivního typu) jsou ekonomicky efektivní a poskytují praktičtější pracovní podmínky. Určitý stupeň držení v uzavřených prostorách může být také nezbytný z důvodů biologické bezpečnosti, aby se předcházelo některým nákazám zvířat.

Ukončení používání klecí si vynutí změny stávajících zemědělských systémů a často i nákladné investice. Může vyžadovat, aby zemědělci upravili prostory zemědělských podniků, nakoupili nové vybavení a přizpůsobili produkční a chovatelské postupy. Přechod na zemědělské systémy s vyšší úrovní dobrých životních podmínek zvířat však zároveň vylepšuje dobrou pověst zemědělců ve společnosti a zvyšuje důvěru v jejich práci (31). Vysoké normy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat také přispívají k dobré pověsti zemědělských produktů EU a částečně vysvětlují vysokou poptávku po nich, což zaručuje lepší příjmy pro zemědělce. Změny stávajících zemědělských systémů by rovněž pomohly chránit zdroje, na kterých jsou potravinové systémy závislé, což by na druhé straně snížilo ztrátu biologické rozmanitosti.

2.5.   Probíhající iniciativy a akce relevantní v souvislosti s občanskou iniciativou

Vzhledem k revizi právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, včetně směrnice 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (32), jak bylo oznámeno v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, Komise v současnosti již podniká nebo již podnikla tato opatření:

—

v červnu 2020 pověřila úřad EFSA, aby poskytl aktualizovaná vědecká stanoviska týkající se výhod a nevýhod různých systémů produkce a toho, jak by mohly být zlepšeny pro druhy zvířat, na něž se v současné době vztahují odvětvové právní předpisy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, tj. nosnice (pověření zahrnuje také kuřice a plemennou drůbež), kuřata chovaná na maso (také včetně plemenných brojlerů), telata a prasata. V červnu 2021 si vyžádala další stanoviska k aspektům dobrých životních podmínek zvířat při klecovém a bezklecovém chovu křepelek, kachen a hus (33). Očekává se, že úřad EFSA vydá tato stanoviska v letech 2022 a 2023,

—	dne 7. dubna 2021 zveřejnila Komise výsledky hodnocení strategie EU v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek pro období 2012–2015 (34),

—

v současné době provádí hodnocení (kontrolu účelnosti) acquis EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat (35), které se snaží určit: — možné nedostatky v koncepci, oblasti působnosti a provádění stávajících pravidel, — možnosti zjednodušení a snižování regulačních nákladů a zátěží a — možné nedostatky a oblasti ke zlepšení.

Komise předpokládá, že kontrolu účelnosti dokončí do roku 2022,

—

zkoumá možnosti zavedení vyznačování údajů o dobrých životních podmínkách zvířat s cílem zlepšit přenos hodnoty prostřednictvím potravinového řetězce. Za tímto účelem Komise vytvořila specializovanou podskupinu v rámci Platformy EU pro dobré životní podmínky zvířat a zahájila studii na téma vyznačování údajů o dobrých životních podmínkách zvířat (36).

Kromě toho jsou v souvislosti s občanskou iniciativou relevantní tato probíhající a naplánovaná opatření:

—	studie za účelem shromáždění údajů o environmentálních a sociálně-ekonomických důsledcích postupného vyřazování klecí a získání lepší představy o stávající situaci v EU (37),

—	připravuje se etický kodex pro odpovědné obchodní a marketingové postupy. Cílem je povzbudit aktéry v celém potravinovém řetězci k přijetí závazků v oblasti udržitelnosti, jež zahrnují i dobré životní podmínky zvířat; mohly by obsahovat i závazky týkající se přechodu na bezklecové systémy,

—	Komise do konce roku 2023 vypracuje legislativní návrh rámce pro udržitelný potravinový systém. Dobré životní podmínky zvířat budou předmětem diskusí o definici udržitelnosti potravinového systému a o kritériích pro posuzování udržitelnosti potravin a operací,

—	do roku 2024 Komise navrhne udržitelný rámec pro označování potravin, který by měl zahrnovat výživové, klimatické, ekologické a sociální aspekty potravinářských výrobků, včetně dobrých životních podmínek zvířat,

—

zatímco některé dvoustranné obchodní dohody se zeměmi mimo EU již obsahují ustanovení o spolupráci v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, EU navrhne zařadit kapitolu o udržitelných systémech výroby potravin na probíhajících jednáních o dohodách o volném obchodu s partnerskými zeměmi a do budoucích obchodních dohod. Tato kapitola zahrnuje také spolupráci v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a

—

EU rovněž podporuje své normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat tím, že přispívá k vypracování, přijetí a provádění mezinárodních norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat (38) Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) a spolupracuje s Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

3.   HODNOCENÍ NÁVRHŮ, JEŽ INICIATIVA OBSAHUJE

3.1.   Reakce na iniciativu: opatření

Občanská iniciativa vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy zakazující použití:

—	klecí pro nosnice, králíky, kuřice, brojlery, plemennou drůbež, křepelky, kachny a husy,

—	porodních kotců pro prasnice,

—	individuálních kotců pro březí prasnice tam, kde nejsou ještě zakázány, a

—	individuálních kotců pro telata tam, kde nejsou ještě zakázány.

V reakci na iniciativu a na požadavek přechodu na etičtější a udržitelnější zemědělské systémy má Komise v úmyslu navrhnout postupné vyřazení a nakonec zákaz použití takových klecových systémů pro všechny tyto druhy a kategorie zvířat, za podmínek (včetně délky přechodného období), jež budou stanoveny na základě stanovisek úřadu EFSA a na základě posouzení dopadu. Toto bude zahrnuto jako jeden z klíčových cílů při revizi právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat, kterou se Komise zavázala navrhnout do konce posledního čtvrtletí roku 2023.

V rámci revizního procesu bude Komise zvažovat tyto aspekty:

A.   Zvířata, na něž se v současné době vztahují právní předpisy v oblasti dobrých životních podmínek pro konkrétní druhy zvířat

Stávající právní předpisy o dobrých životních podmínkách pro konkrétní druhy zvířat, které se týkají nosnic, prasnic a telat, budou revidovány podle strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, přičemž návrh Komise bude předložen do konce posledního čtvrtletí roku 2023. Tyto právní předpisy v současné době stanoví zákaz určitých druhů klecí, ale ne všech.

B.   Zvířata, na něž se v současné době nevztahují právní předpisy v oblasti dobrých životních podmínek pro konkrétní druhy zvířat

V současné době neexistují žádné konkrétní právní předpisy EU týkající se dobrých životních podmínek některých druhů/kategorií zahrnutých v evropské občanské iniciativě (králíci, kuřice, plemenní brojleři, plemennou drůbež, křepelky, kachny a husy).

V reakci na tuto iniciativu Komise v červnu 2020 a v červnu 2021 pověřila úřad EFSA, aby v průběhu roku 2022 a počátkem roku 2023 doplnil stávající vědecké poznatky o dopadech systémů chovu nosnic, prasat, telat, kuřic, plemenných brojlerů, plemenné drůbeže, křepelek, kachen a hus na dobré životní podmínky zvířat s cílem zavést právní předpisy do posledního čtvrtletí roku 2023.

Podmínky pro zákaz klecových systémů budou stanoveny na základě posouzení dopadů, přičemž zohlední:

—	přínosy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat,

—	sociální a hospodářské potřeby zemědělského odvětví v EU, včetně malých zemědělských podniků,

—	aspekt mezinárodnícho obchodu a

—	environmentální aspekty.

3.2.   Reakce na iniciativu: předpokládaný harmonogram

Reakce Komise na iniciativu popsaná v oddíle 3.1 bude zahrnuta jako jeden z klíčových cílů při revizi právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat, kterou se zavázala navrhnout do konce posledního čtvrtletí roku 2023.

Za účelem vypracování tohoto legislativního návrhu připraví Komise posouzení dopadů, jak je popsáno výše. Toto posouzení rovněž poslouží jako podklad pro rozhodování – mimo jiné – o doprovodných opatřeních. Součástí bude veřejná konzultace, jež bude provedena do počátku roku 2022. Dokončení posouzení dopadů je plánováno do konce roku 2022.

Občanská iniciativa neobsahuje konkrétní požadavek týkající se načasování, avšak na setkání s Komisí a při slyšení v Evropském parlamentu pořadatelé vyjádřili ambici, aby zákaz klecí nabyl účinku v roce 2027.

Datum vstupu zákazu v platnost, a tedy délka období postupného vyřazování, budou zváženy v souvislosti s posouzením dopadů legislativního návrhu. Posoudí se zejména proveditelnost úsilí o to, aby navrhované právní předpisy vstoupily v platnost od roku 2027, s ohledem na potřebu podpořit zemědělce při tomto přechodu, a to finančně i jinak.

3.3.   Přechodná a doprovodná opatření v EU

Ačkoli samotná iniciativa neobsahuje požadavky týkající se přechodných a doprovodných opatření, organizátoři na setkání s Komisí a během veřejného slyšení v Evropském parlamentu uvedli, že taková opatření budou pro usnadnění přechodu na bezklecový chov nutná.

Komise má za to, že vyvážený přechod na bezklecové systémy vyžaduje přiměřené zvážení příslušných společenských aspektů, hospodářských dopadů na různé dotčené strany a ekologických aspektů. Měl by být zorganizován a podpořen takovým způsobem, aby zemědělci mohli využít společenských požadavků na lepší životní podmínky zvířat jako příležitost k přímému přispění k lepšímu zdraví zvířat a dobrým životním podmínkám zvířat, k lepší kvalitě potravin a k cílům v oblasti životního prostředí, aniž by však bylo ohroženo přežití jejich zemědělských podniků. Důležitou roli přitom musí sehrát celý potravinový řetězec, a zejména potravinářský průmysl a maloobchod.

Souběžně s právními předpisy, které Komise navrhne, bude i nadále vyvíjet podpůrná opatření, jako jsou osvědčené postupy, pokyny, doporučení a studie, zaměřená na podporu a přechod na bezklecový chov. Bude podporovat komunikaci a informace o těchto opatřeních v rámci přípravy na postupné vyřazování klecí. Cílem je poskytovat pobídky zemědělcům, aby zahájili proces přechodu.

—

V rámci SZP bude EU poskytovat finanční podporu zemědělcům, aby přecházeli na bezklecové systémy, a to prostřednictvím prostředků, které jsou k dispozici v rámci politiky rozvoje venkova, a prostřednictvím nových ekorežimů (pokud členské státy těchto příležitostí využijí): Komise vyzývá členské státy, aby využívaly ekorežimy (jakmile budou přijaty právní předpisy zavádějící novou SZP) a aby představily své intervenční strategie ve svých vnitrostátních strategických plánech na podporu postupného vyřazování klecí. To by také mohlo znamenat přechod k inovativním řešením a rozsáhlým systémům produkce.

Při hodnocení vnitrostátních strategických plánů členských států bude Komise věnovat zvláštní pozornost finanční podpoře, kterou členské státy hodlají věnovat na zlepšení životních podmínek zvířat. Komise rovněž vyzývá členské státy, aby zvýšily míru podpory bezklecových systémů (39) z prostředků EZFRV v porovnání s investicemi do ustájení, jež kladou menší důraz na dobré životní podmínky zvířat.

Komise do svých ročních pracovních programů v rámci politiky propagace zemědělských výrobků (40) zařadí zvláštní rozpočet na zvyšování povědomí o udržitelnosti v zemědělství, včetně konkrétních prvků dobrých životních podmínek zvířat, jako jsou systémy bezklecového chovu.

Financování z prostředků SZP bude doplněno jinými podpůrnými opatřeními:

—

v souladu s přijatým akčním plánem pro ekologické zemědělství, který má za cíl zajistit, aby bylo 25 % půdy v EU do roku 2030 využíváno pro ekologickou produkci, budou zemědělcům poskytnuty příležitosti přejít z klecových systémů přímo na ekologické zemědělství. Využívání klecí není v ekologickém zemědělství dovoleno (41),

—	Komise bude podporovat zemědělce a jiné subjekty v přechodu na bezklecové systémy informačními kampaněmi a odbornou přípravou prostřednictvím poradenských služeb členských států pro zemědělství (42),

—	Komise bude úzce spolupracovat s potravinářským průmyslem a maloobchodníky s cílem povzbudit je k podpoře rozvoje trhu s výrobky pocházejícími z bezklecového chovu za zvýhodněné výstupní ceny zemědělské produkce,

—

v souladu se strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“ Komise zváží možnosti vyznačování údajů o dobrých životních podmínkách zvířat s cílem zlepšit přenos hodnoty prostřednictvím potravinového řetězce. Požadavek, aby byli spotřebitelé informováni, zda výrobky pocházejí od zvířat chovaných v klecích nebo z bezklecových systémů, by mohl povzbudit zemědělce k dřívějšímu přechodu na bezklecové systémy a spotřebitele k tomu, aby si více uvědomovali svou volbu. Obdobně Komise v rámci revize právních předpisů přezkoumá možné rozšíření působnosti zemědělských obchodních norem (jak oznámila v strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“),

—

vzhledem k úloze, kterou může při transformaci modelu výroby a spotřeby potravin v EU sehrát zadávání veřejných zakázek díky podpoře udržitelnějšího získávání potravin, se Komise ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ zavázala, že určí nejlepší způsob stanovení minimálních povinných kritérií pro udržitelné zásobování potravinami. V této souvislosti bude zkoumat, jak by mohla podpořit přechod na bezklecové systémy. Některé aspekty dobrých životních podmínek zvířat již řeší stávající kritéria pro zelené veřejné zakázky (43),

—

ve vhodných případech bude program Horizont Evropa pomáhat při zajišťování dalších vědeckých poznatků pro potřebu osob s rozhodovací pravomocí a dalších subjektů. V pracovním programu na roky 2023–2024 bylo zejména navrženo vytvoření Evropského partnerství v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.

Další opatření budou zahrnovat opatření k zajištění lepšího a striktnějšího provádění stávajících právních předpisů, např. prostřednictvím školení inspektorů (v rámci programu Komise „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ (44) a s podporou referenčních středisek EU pro dobré životní podmínky zvířat) a prostřednictvím auditů systémů dobrých životních podmínek zvířat a následných opatření navazujících na tyto audity a prováděných spolu s vnitrostátními správami.

Členské státy navíc mohou vytyčit přechod na bezklecový chov ve svých vnitrostátních opatřeních státní podpory (45). Pravidla pro poskytování státní podpory v zemědělství jim umožňují poskytovat finanční podporu zemědělcům, dokud ještě nejsou v platnosti normy EU. V případě, že budou nově zavedeny normy EU, mohou zemědělci obdržet podporu na související investice po omezené časové období.

3.4.   Obchodní aspekty

Komise se snaží podporovat zavádění udržitelných norem, včetně norem pro dobré životní podmínky zvířat, a podporovat soudržnost politik vůči domácím a dováženým výrobkům. Posouzení dopadů posoudí různé možnosti, jak tohoto cíle dosáhnout, pokud jde o zvířata a produkty živočišného původu ze třetích zemí.

Ve svém Přezkumu obchodní politiky (46) Komise zdůrazňuje, že dovoz musí být v souladu s příslušnými přepisy a normami EU a že za určitých okolností, jež určují pravidla Světové obchodní organizace (WTO), je vhodné, aby EU u dovážených výrobků vyžadovala splnění určitých výrobních požadavků. Legitimita uplatňování výrobních požadavků na dovoz vychází z nutnosti chránit životní prostředí a reagovat na etické obavy. Pokud je takový přístup uplatňován, musí to být zcela v souladu s pravidly WTO. Některé požadavky na dobré životní podmínky zvířat u dovážených výrobků je také možno zavést v rámci dvoustranných obchodních dohod.

Podle stávajících právních předpisů EU se zvláštní požadavky týkající se dobrých životních podmínek zvířat vztahují pouze na dovoz několika druhů zvířat a výrobků. Za situace, kdy neexistuje dostatečná jistota, že obchodní normy vyvážející země pro vejce jsou rovnocenné normám EU, musí být na obalech dovážených vajec uvedeno označení, že způsob chovu je „normy ne ES“ (47). Zdravotní osvědčení doprovázející dovážené maso musí potvrzovat, že požadavky na porážku vyvážející země jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům, jež stanoví právní předpisy EU týkající se dobrých životních podmínek zvířat, např. s ohledem na postupy při omračování zvířat (48).

Komise aktivně prosazuje normy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím dvoustranné spolupráce a práce s mezinárodními organizacemi, jako jsou OIE a FAO, aby zlepšila podmínky v hospodářstvích pro zvířata po celém světě. Dosáhla určitého úspěchu, ale tento úspěch je omezený a silně závisí na zájmu obchodních partnerů zvyšovat své standardy. Komise má v úmyslu své úsilí na mezinárodní úrovni zachovat a zvyšovat.

Vzhledem k tomu, že EU je významným dovozcem potravin, Komise tuto otázku prostuduje v posouzení dopadů revize právních předpisů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, a to zkoumáním následujících možností, které se vzájemně nevylučují, a jejich možných kombinací (viz níže). Jakákoli budoucí opatření, která EU přijme, budou muset být v souladu s pravidly WTO.

Možnost 1    Zvýšená spolupráce s obchodními partnery

Komise vytvoří zvláštní „cesty znalostí“ k šíření aktualizovaných vědeckých informací o alternativách ke klecovým zemědělským systémům. Bude usilovat o zvýšení spolupráce s obchodními partnery, zejména těmi, s nimiž má EU uzavřenu dohodu o volném obchodu nebo s nimiž probíhají nebo jsou plánována obchodní jednání. Bude to v souladu s duchem „zelených aliancí/partnerství“, na něž odkazuje strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, a mělo by to podpořit zavádění norem EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat v celosvětovém měřítku. Dvoustranná spolupráce bude kombinována s obdobnými přístupy vůči mezinárodním organizacím a regionálním orgánům.

Možnost 2    Ukládání některých pravidel EU na dovoz

Komise posoudí prostor pro převedení pravidel EU týkajících se klecí do konkrétních požadavků, které mají být uplatňovány na dovoz po přiměřeném přechodném období, ale při zajištění toho, aby byly řešeny obavy občanů. Během přechodného období by EU mohla partnerským zemím, z nichž dováží dotyčná zvířata/výrobky poskytovat podporu nebo pobídky, například prostřednictvím:

—	možností technické pomoci a spolupráce nabízené v rámci stávajících a budoucích obchodních dohod a

—	programů sousedství a předvstupních programů zaměřených na modernizaci zemědělských systémů tak, aby splňovaly požadavky EU a podporovaly přechod na bezklecové systémy.

Toho bude dosaženo prostřednictvím odborné přípravy inspektorů v zemích mimo EU (prostřednictvím programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“) a organizace činností ke zvýšení povědomí.

Možnost 3    Systém vyznačování údajů o dobrých životních podmínkách zvířat

Komise posoudí proveditelnost zavedení požadavků na vyznačování, jež by spotřebitele v EU informovala, zda jsou výrobky získány od zvířat chovaných v klecích, či nikoli. Takové požadavky by platily pro všechny výrobky uváděné na trh EU, včetně dovozu, v plném souladu s mezinárodními povinnostmi EU.

V případě možnosti 2 a 3 by přistupující země mohly zahrnout návrhy projektů pod hlavičkou zemědělství a dobrých životních podmínek zvířat, včetně projektů na postupné rušení klecí, např. s využitím nástroje předvstupní pomoci (NPP) (49). „Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa“ (50) je finanční nástroj dostupný pro jiné země mimo EU, včetně zemí sousedících s EU.

4.   ZÁVĚR A VÝHLED

V reakci na evropskou občanskou iniciativu „End the Cage Age“ Komise dospěla k těmto závěrům:

Iniciativa „End the Cage Age“ odráží vědeckými poznatky podpořené obavy společnosti ohledně potřeby zákazu klecí pro konkrétní druhy zemědělských zvířat. Iniciativa je v souladu s úvahami Komise o přijetí opatření v této oblasti. Komise včlení cíle iniciativy do provádění Zelené dohody pro Evropu a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

Konkrétněji má Komise v úmyslu předložit do konce roku 2023 legislativní návrh na postupné vyřazení a nakonec i zákaz používání klecí pro všechny druhy a kategorie zvířat uvedené v iniciativě (nosnice, prasnice, telata, králíky, kuřice, plemenné brojlery, plemennou drůbež, křepelky, kachny a husy) v rámci plánované revize právních předpisů EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, za podmínek (včetně délky přechodného období), které budou určeny na základě stanovisek úřadu EFSA, výsledků posouzení dopadů a veřejné konzultace.

Za tímto účelem Komise zváží dostupné vědecké poznatky, posouzení sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů, vyvíjejících se potřeb a požadavků spotřebitelů. Tyto prvky budou zohledněny, až půjde o určení délky rozumného přechodného období a doprovodných a podpůrných opatření k usnadnění přechodu. Komise zejména posoudí, zda je proveditelné usilovat o to, aby navrhované právní předpisy vstoupily v platnost od roku 2027.

Vzhledem k tomu, že EU patří mezi významné dovozce potravinářských výrobků, má společenskou odpovědnost i za výrobky, které dováží. EU proto zachová a zvýší své dvoustranné i mnohostranné úsilí o zvýšení úrovně ochrany dobrých životních podmínek zvířat v třetích zemích. V posouzení dopadů Komise zváží i možnosti k řešení této otázky, např. zavedení pravidel nebo norem pro dovážené výrobky rovnocenných s pravidly EU a/nebo zavedení požadavku na vyznačování v souladu s pravidly WTO. To má zohlednit požadavky občanů EU a potřebu harmonizovaného řešení na úrovni EU s cílem zabezpečit jednotný trh.

Komise přijme a bude sledovat nebo provádět konkrétní podpůrná opatření v klíčových souvisejících oblastech politiky, jako je SZP, obchod a výzkum a inovace, s cílem usnadnit udržitelný a ekonomicky životaschopný přechod.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 55).

(2)  Příloha stanoví další procesní podrobnosti o iniciativě, včetně požadovaných prahových hodnot a počtu prohlášení o podpoře.

(3)  https://europa.eu/citizens-initiative/initiatives/details/2018/000004_cs

(4)  https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/B-9-2021-0296_CS.html

(5)  https://ec.europa.eu/info/publications/communication-european-green-deal_en

(6)  https://ec.europa.eu/food/farm2fork_en

(7)  Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23).

(8)  Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (Uř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 53).

(9)  Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5).

(10)  Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7).

(11)  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs

(12)  https://ec.europa.eu/food/farm2fork_en

(13)  Ekorežimy jsou systémy plateb v zemědělství zaměřené na ochranu životního prostředí a klimatu a na dobré životní podmínky zvířat: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Glossary:Eco-schemes

(14)  Přehled možných zemědělských postupů, které by ekorežimy mohly podporovat, je k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/food-farming-fisheries/key_policies/documents/factsheet-agri-practices-under-ecoscheme_en.pdf

(15)  https://ec.europa.eu/eip/agriculture/en/about

(16)  Legislativní postup týkající se reformy SZP dosud pokračuje. Popis jeho hlavních prvků týkajících se dobrých životních podmínek pro zvířata proto podléhá konečnému schválení spolunormotvůrců.

(17)  Takzvaná podmíněnost v rámci SZP od roku 2003. Toto není systematicky kontrolováno před platbou, ale povinné jsou následné kontroly na místě týkající se podmíněnosti nejméně u 1 % příjemců. Jedná se o účinný nástroj pro zvýšení povědomí příjemců o požadavcích týkajících se dobrých životních podmínek zvířat: https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/income-support/cross-compliance_cs

(18)  Doporučení jsou uzpůsobena a určena pro jednotlivé členské státy. Jejich cílem je pomoci každému členskému státu při koncipování jeho vnitrostátního strategického plánu SZP určením klíčových oblastí, na které by se měl zaměřit: https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/cap-strategic-plans_en#cap-strategic-plans-recommendations_en

(19)  Hodnotící studie opatření a nástrojů SZP podporujících dobré živostí podmínky zvířat a snížení používání antimikrobiálních přípravků (AGRI-2020-0319; má být dokončena v říjnu 2021).

(20)  Komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat EFSA, Health and welfare of rabbits farmed in different production systems (Zdraví a dobré životní podmínky králíků chovaných v různých produkčních systémech), vědecké stanovisko (EFSA-Q-2019-00593); přijaté dne 21. listopadu 2019: https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5944

(21)  End the cage age: looking for alternatives – overview of alternatives to cage housing and the impact on animal welfare and other aspects of sustainability (Konec doby klecové: Hledání alternativ – přehled alternativ ke klecovému chovu a dopad na dobré životní podmínky zvířat a další aspekty udržitelnosti) (30. listopadu 2020): https://www.europarl.europa.eu/thinktank/cs/document.html?reference=IPOL_STU%282020%29658539, https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2020/658539/IPOL_STU(2020)658539_EN.pdf

(22)  Compassion in World Farming (Soucit ve světě zemědělství) (21. února 2021), Scientific briefing on caged farming – overview of scientific research on caged farming of laying hens, sows, rabbits, ducks, geese, calves and quail (Vědecké shrnutí o klecovém chovu – přehled vědeckého výzkumu v oblasti klecového chovu nosnic, prasnic, králíků, kachen, hus, telat a křepelek): https://www.ciwf.eu/media/7444223/ciwf-february-2021-scientific-briefing-on-caged-farming.pdf

(23)  Např. Assessment of environmental and socio-economic impacts of increased animal welfare standards – transitioning towards cage-free farming in the EU (Posouzení environmentálních a sociálně-ekonomických dopadů zvýšených norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat – přechod k bezklecovému chovu v EU), zpráva o politice: https://ieep.eu/publications/assessment-of-environmental-and-socio-economic-impacts-of-increased-animal-welfare-standards; Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, Povolání zemědělce a otázka rentability (přijaté dne 18. července 2019).

(24)  Zemědělství „s nízkými vstupními náklady“, hovoříme-li o zvířatech, zahrnuje „extenzivní“ zemědělství, přístup k venkovním výběhům, použití místních plamen atd., což potenciálně vede k lepším životním podmínkám pro zvířata a k nižšímu použití antibiotik.

(25)  „Přesné“ zemědělství, hovoříme-li o zvířatech, znamená jakoukoli technologii, jež umožňuje sledovat hospodářská zvířata, např. umístění kamery do stodoly může pomoci odhalit konkrétní problém v rané fázi.

(26)  Síť evropských ministerstev a výzkumných rad financující výzkum v oblasti ekologických potravin a zemědělských systémů založená v roce 2004.

(27)  https://projects.au.dk/coreorganiccofund/core-organic-cofund-projects/

(28)  https://www.grouphousenet.eu/about-2

(29)  https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/cluster-6-food-bioeconomy-natural-resources-agriculture-and-environment_en

(30)  Attitudes of Europeans towards animal welfare (Postoje Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat), zvláštní Eurobarometr č. 442 (březen 2016):file:///C:/Users/sandekn/AppData/Local/Packages/Microsoft.MicrosoftEdge_8wekyb3d8bbwe/TempState/Downloads/ebs_442_en%20(1).pdf

(31)  https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/2096

(32)  Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23).

(33)  https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/animal-welfare

(34)  https://ec.europa.eu/food/animals/welfare/strategy/evaluation_strategy_en

(35)  Kontrola účelnosti se bude týkat směrnice 98/58/ES, směrnice 1999/74/ES, nařízení (ES) č. 1/2005, směrnice 2007/43/ES, směrnice 2008/119/ES, směrnice 2008/120/ES a nařízení (ES) č. 1099/2009 a příslušných prováděcích pravidel.

(36)  Výsledky studie se očekávají na konci roku 2021.

(37)  Např. pilotní projekt Slepice (SANTE-2020-G5 051) týkající se nosnic, kuřic a plemenné drůbeže (má být dokončen v roce 2022): hodnotící studie opatření a nástrojů SZP podporujících dobré živostí podmínky zvířat a snížení používání antimikrobiálních přípravků (AGRI-2020-0319; má být dokončena v říjnu 2021).

(38)  Kodex zdraví suchozemských živočichů, oddíl 7: https://www.oie.int/en/standard-setting/terrestrial-code/access-online/, Kodex zdraví vodních živočichů, oddíl 7: https://www.oie.int/en/standard-setting/aquatic-code/access-online/.

(39)  „Mírou podpory“ se rozumí podíl veřejné podpory (ze strany EU nebo vnitrostátní podpory) na celkových investicích. Zvýšení míry podpory snižuje část, kterou má platit zemědělec.

(40)  Podle nařízení (EU) č. 1144/2014 propagační politika zahrnuje možnosti spolufinancování propagačních činností ze strany EU nebo mezioborových organizací.

(41)  https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/food-farming-fisheries/farming/documents/com2021_141-organic-action-plan_en.pdf

(42)  https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/income-support/cross-compliance/fas_cs

(43)  https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/eu-gpp-criteria-food-procurement-catering-services-and-vending-machines

(44)  https://ec.europa.eu/food/safety/btsf_en

(45)  O státní podpoře rozhodují a ze 100 % ji financují členské státy: https://ec.europa.eu/competition/sectors/agriculture/overview_en.html

(46)  Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika, sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (přijaté dne 18. února 2021): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52021DC0066&qid=1624442230427&from=EN

(47)  Článek 30 nařízení Komise (ES) č. 589/2008 ze dne 23. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro vejce (Úř. věst. L 163, 24.6.2008, s. 6).

(48)  Článek 12 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1).

(49)  Overview – Instrument for Pre-accession Assistance (Přehled – nástroj předvstupní pomoci).

(50)  factsheet-mff-multiannual-financial-framework-v09_en.pdf

Oznámení Komise o registracích veterinárních léčivých přípravků, u nichž pětiletá doba platnosti uplyne dnem začátku použitelnosti nařízení (EU) 2019/6 nebo po tomto dni

(2021/C 274/02)

1.   Úvod

Účelem tohoto oznámení je informovat zúčastněné strany o tom, jak hodlá Komise přistupovat k centrálně registrovaným veterinárním léčivým přípravkům, u nichž pětiletá doba platnosti registrace uplyne dne 28. ledna 2022 nebo po tomto dni. Oznámení rovněž řeší některé otázky, které mohou vyvstat v souvislosti s přípravky registrovanými na národní úrovni.

Toto oznámení by mělo být vykládáno ve spojení s příslušnými ustanoveními směrnice 2001/82/ES (1) a nařízení (EU) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích (2). Objasňuje ustanovení již obsažená v platných právních předpisech a neukládá další povinnosti vyplývající z těchto předpisů ani nezavádí dodatečné požadavky na dotčené provozovatele a příslušné orgány.

Toto oznámení má pouze pomoci provozovatelům podniků a vnitrostátním příslušným orgánům při uplatňování relevantních právních předpisů. Pro závazný výklad práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie. Názory vyjádřené v tomto sdělení nemohou předjímat stanovisko, které Evropská komise případně zaujme před unijními a vnitrostátními soudy.

2.   Status registrací, u nichž pětiletá doba platnosti uplyne dnem začátku použitelnosti nařízení (EU) 2019/6 nebo po tomto dni

Nařízení (EU) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích, kterým se zrušuje směrnice 2001/82/ES, bude použitelné ode dne 28. ledna 2022.

Podle čl. 5 odst. 2 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích má registrace od okamžiku jejího udělení neomezenou dobu platnosti. Ustanovení čl. 152 odst. 1 stanoví, že se registrace udělené v souladu se směrnicí 2001/82/ES a nařízením (ES) č. 726/2004 (3) považují za vydané v souladu s nařízením o veterinárních léčivých přípravcích. Ustanovení čl. 28 odst. 1 a 2 směrnice 2001/82/ES však stanoví, že registrace jsou zpočátku platné pět let a až po postupu prodloužení se stávají časově neomezenými. U centrálně registrovaných přípravků se toto ustanovení odráží v článku 39 nařízení (ES) č. 726/2004.

Proto ode dne 28. ledna 2022 bude předchozí dvoustupňový proces jak směrnice 2001/82/ES, tak nařízení (ES) č. 726/2004 nahrazen novým jednostupňovým systém pro získání registrace na neomezenou dobu.

Nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nepředpokládá situaci, která by vyžadovala prodloužení platnosti registrace, jelikož registrace udělené podle tohoto nařízení jsou v zásadě platné po neomezenou dobu. Toto nařízení neobsahuje ani žádná ustanovení týkající se prodloužení platnosti stávajících registrací udělených podle směrnice 2001/82/ES nebo nařízení (ES) č. 726/2004.

Kromě toho v žádném z relevantních unijních právních předpisů neexistuje právní základ, který by výslovně předvídal, že dotyčné registrace se ode dne 28. ledna 2022 stanou automaticky platnými na neomezenou dobu. Pro uvedení čl. 152 odst. 1 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích v účinnost je tudíž třeba přijmout regulační opatření, jak je vysvětleno níže.

Registrace udělené podle nařízení (ES) č. 726/2004 mají formu prováděcího rozhodnutí Komise, které ve svém normativní části stanoví, že doba platnosti registrace je pět let ode dne oznámení rozhodnutí držiteli registrace. Tato jednotlivá rozhodnutí o udělení registrace budou muset být změněna, aby se odstranilo ustanovení s datem skončení platnosti. To se v zásadě vztahuje na centrálně registrované přípravky i přípravky registrované na národní úrovni. U centrálně registrovaných přípravků je to podle práva EU možné pouze tak, že se jednotlivě změní každé rozhodnutí.

U přípravků registrovaných na národní úrovni budou muset členské státy přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, že příslušná národní rozhodnutí budou včas změněna, aby se odstranila pětiletá lhůta. Způsob, jakým toho bude dosaženo, bude záviset na vnitrostátním právu.

3.   Žádosti o prodloužení podané před začátkem použitelnosti nařízení (EU) 2019/6

V čl. 151 odst. 1 a 2 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích se uvádí, že postupy týkající se žádostí o registraci veterinárních léčivých přípravků nebo změny, které byly schváleny v souladu s nařízením (ES) č. 726/2004 nebo směrnicí 2001/82/ES před 28. lednem 2022, se dokončí v souladu s nařízením (ES) č. 726/2004, popřípadě se směrnicí.

V důsledku toho budou žádosti o prodloužení platnosti registrací udělených buď podle směrnice 2001/82/ES, nebo podle nařízení (ES) č. 726/2004, které jsou schváleny před začátkem použitelnosti nařízení (EU) 2019/6, zpracovány podle směrnice 2001/82/ES, popřípadě podle nařízení (ES) č. 726/2004. Příslušná ustanovení vyžadují předložení žádosti o prodloužení nejméně šest měsíců před skončením platnosti registrace.

Pokud by si to držitelé rozhodnutí o registraci přáli (po konzultaci s příslušným orgánem), mohou požádat o prodloužení podle směrnice 2001/82/ES nebo nařízení (ES) č. 726/2004 v předstihu větším, než je obvyklých 6 měsíců, v případech, kdy by při neexistenci žádosti o prodloužení uplynula doba platnosti registrace dnem začátku použitelnosti nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nebo po tomto dni.

4.   Otázky a odpovědi

V případě centrálně registrovaných přípravků i přípravků registrovaných na národní úrovni

Otázka č. 1:

Co musím udělat, pokud má doba platnosti registrace mého veterinárního léčivého přípravku uplynout dnem začátku použitelnosti nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nebo po tomto dni?

Odpověď:

V případě centrálně registrovaných veterinárních léčivých přípravků zašle Evropská agentura pro léčivé přípravky (dále jen „agentura“) dopis týkající se skončení platnosti registrace. Na tento dopis budete muset odpovědět a potvrdit, zda si přejete, aby po uplynutí pětileté doby platnosti registrace byla vaše registrace časově neomezená, či nikoli. Pokud bude vaše odpověď kladná, Komise přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby se registrace stala časově neomezenou. Pokud bude vaše odpověď záporná nebo na dopis agentury neodpovíte, doba platnosti registrace automaticky uplyne po pětileté době platnosti.

Případně můžete požádat o prodloužení podle stávajících právních předpisů před začátkem použitelnosti nařízení o veterinárních léčivých přípravcích (4) (viz otázka č. 2 níže).

V případě přípravků registrovaných na národní úrovni byste se měli obrátit na vnitrostátní příslušný orgán, abyste zjistili, jaké kroky musíte učinit.

Otázka č. 2:

Mohu se v případech, kdy by platnost mé registrace po pětiletém období uplynula dnem začátku použitelnosti nařízení o veterinárních léčivých přípravcích nebo po tomto dni, rozhodnout požádat o prodloužení registrace mého veterinárního léčivého přípravku dříve než 6 měsíců před skončením platnosti této registrace?

Odpověď:

Ano, po konzultaci s relevantním příslušným orgánem je za těchto okolností možné požádat o prodloužení v souladu se směrnicí 2001/82/ES, případně s nařízením (ES) č. 726/2004. Upozorňujeme, že datum schválení žádosti o prodloužení by mělo být před 28. lednem 2022 a že v tomto případě bude provedeno posouzení.

Otázka č. 3:

Provede Komise nebo vnitrostátní příslušný orgán posouzení před administrativní změnou rozhodnutí o registraci za účelem odstranění pětileté lhůty u doby platnosti?

Odpověď:

Ne, posouzení týkající se administrativního odstranění pětileté lhůty u doby platnosti, tj. pokud nebyla podána žádost o prodloužení, nebude provedeno.

Otázka č. 4:

Co se stane, pokud do 28. ledna 2022 ještě nebude přijato rozhodnutí o mé stávající žádosti o prodloužení platnosti registrace předložené podle směrnice 2001/82/ES, popřípadě podle nařízení (ES) č. 726/2004?

Odpověď:

V souladu s článkem 151 nařízení o veterinárních léčivých přípravcích bude žádost o prodloužení posouzena podle směrnice 2001/82/ES, popřípadě podle nařízení (ES) č. 726/2004, a registrace bude i nadále platná do konce své platnosti uvedené v rozhodnutí o udělení registrace.

Otázka č. 5:

Co když registrace mého veterinárního léčivého přípravku již má neomezenou dobu platnosti?

Odpověď:

Status vaší registrace zůstane stejný a není třeba podnikat další kroky.

Pouze v případě centrálně registrovaných přípravků

Otázka č. 6:

Co když bude prodleva mezi uplynutím pětileté lhůty u doby platnosti a novým rozhodnutím, které ji učiní neomezenou?

Odpověď:

Pokud vyjádříte zájem o získání neomezené doby platnosti registrace vašeho veterinárního léčivého přípravku, zůstane registrace prakticky v platnosti až do změny rozhodnutí o registraci, která „zreguluje“ právní situaci ohledně neomezené doby platnosti této registrace.

Otázka č. 7:

Co když nebudou existovat očekávané postupy, které by vyžadovaly změnu rozhodnutí o dotčeném veterinárním léčivém přípravku před dnem skončení platnosti registrace a po začátku použitelnosti nařízení (EU) 2019/6?

Odpověď:

Nebudou-li včas existovat očekávané postupy, Komise vydá rozhodnutí, kterým se registrace změní ke dni skončení platnosti registrace nebo kolem tohoto dne. Pokud takové rozhodnutí nebude přijato přede dnem skončení platnosti registrace, zůstane registrace prakticky v platnosti až do změny rozhodnutí o registraci, která „zreguluje“ právní situaci ohledně neomezené doby platnosti této registrace.

Otázka č. 8:

Co se stane s mou registrací, jestliže nepředložím žádost o prodloužení a neodpovím na dopis s dotazem, zda si přeji, aby se má registrace stala registrací na dobu neurčitou?

Odpověď:

Platnost registrace by přirozeně skončila ke stávajícímu datu uplynutí doby platnosti.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Unie pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská Agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).

(4)  Datum schválení žádosti o prodloužení by mělo být před 28. lednem 2022.

Zahájení řízení

(Případ M.10078 — Cargotec/Konecranes)

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 274/03)

Komise dne 2. července 2021 rozhodla zahájit řízení ve výše uvedené věci poté, co dospěla k závěru, že oznámené spojení vyvolává vážné pochybnosti, pokud jde o jeho slučitelnost s vnitřním trhem. Zahájením řízení je otevřena druhá fáze šetření oznámeného spojení, aniž by bylo jakkoli předjímáno konečné rozhodnutí v této věci. Toto rozhodnutí vychází z čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhovanému spojení.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, jinak nebudou plně vzaty v úvahu pro účely tohoto řízení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího M.10078 — Cargotec/Konecranes na adresu Generálního hospodářství pro hospodářskou soutěž Komisi:

Evropská komise

generální ředitelství pro hospodářskou soutěž

Evidence fúzí

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Směnné kurzy vůči euru (1)

8. července 2021

(2021/C 274/04)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1838
JPY	japonský jen	129,91
DKK	dánská koruna	7,4366
GBP	britská libra	0,86133
SEK	švédská koruna	10,1908
CHF	švýcarský frank	1,0851
ISK	islandská koruna	146,30
NOK	norská koruna	10,4138
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,894
HUF	maďarský forint	358,57
PLN	polský zlotý	4,5504
RON	rumunský lei	4,9272
TRY	turecká lira	10,2904
AUD	australský dolar	1,5957
CAD	kanadský dolar	1,4893
HKD	hongkongský dolar	9,1967
NZD	novozélandský dolar	1,7048
SGD	singapurský dolar	1,6020
KRW	jihokorejský won	1 361,34
ZAR	jihoafrický rand	17,0554
CNY	čínský juan	7,6832
HRK	chorvatská kuna	7,4913
IDR	indonéská rupie	17 280,56
MYR	malajsijský ringgit	4,9501
PHP	filipínské peso	59,347
RUB	ruský rubl	89,0266
THB	thajský baht	38,497
BRL	brazilský real	6,2463
MXN	mexické peso	23,7922
INR	indická rupie	88,6073

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10345 — Equistone Partners Europe/CVG)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 274/05)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.