1.   Žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud:

2.   Žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu.

3.   Instituce, která je povinna uhradit náklady na dávky poskytnuté na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, může požádat instituci, u níž byla příslušná osoba řádně zaregistrována v době přidělení dávek, aby jí náklady na tyto dávky poté uhradila, nebo, pokud dotčená osoba nebyla oprávněna používat evropský průkaz zdravotního pojištění, může vyřídit věc s touto osobou.

1.   V souladu s čl. 67 odst. 5 prováděcího nařízení nemohou být pohledávky napadeny po uplynutí 18 měsíců od konce měsíce, ve kterém byly dané pohledávky uplatněny u styčného místa dlužného členského státu.

2.   Pokud styčné místo věřitelského členského státu neodpovědělo a nepředložilo požadované důkazy do 12 měsíců od konce měsíce, ve kterém bylo napadení styčnému místu věřitelského členského státu předloženo, napadení se považuje za přijaté věřitelským členským státem a pohledávka nebo její relevantní části se s konečnou platností zamítají.

1.   Záloha podle čl. 68 odst. 1 prováděcího nařízení představuje alespoň 90 % celkové výše původní pohledávky uplatněné styčným místem věřitelského členského státu.

2.   Pokud věřitelský členský stát vydal všeobecné prohlášení, že přijímá zálohy, tyto platby se budou automaticky považovat za přijímané. Účetní komise vypracuje seznam členských států, které vydaly prohlášení, že zálohy přijímají.

3.   Členské státy, které nevydaly všeobecné prohlášení o přijímání záloh, odpoví na konkrétní nabídky vyplacení záloh do šesti měsíců od konce měsíce, kdy byla pohledávka uplatněna. Pokud členský stát ve stanovené lhůtě neodpoví, má se za to, že záloha je přijata a bude provedena.

1.   Při uhrazení pohledávky, u níž byla vyplacena záloha, je dlužný členský stát povinen uhradit pouze rozdíl mezi konečnou výší pohledávky a zálohou.

2.   Pokud je výše pohledávky nižší než záloha určená na základě původní výše pohledávky, věřitelský členský stát buď:

3.   Úrok vzniklý ze zálohy nesnižuje dluh dlužného členského státu a zůstává aktivem věřitelského členského státu.

1.   1. Úroky z prodlení účtované v souladu s čl. 68 odst. 1 prováděcího nařízení se vypočítají na základě měsíců podle následujícího vzorce:

kde:

2.   Pohledávku na zaplacení úroku z prodlení uplatní styčné místo věřitelského členského státu styčnému místu dlužného členského státu do šesti měsíců od měsíce, v kterém byla opožděná platba uskutečněná.

3.   Na pohledávku na zaplacení úroku z prodlení uplatněnou po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 nebude brán zřetel.

1.   Úrok z prodlení se uhradí styčnému místu věřitelského členského státu do dvanácti měsíců od konce měsíce, kdy byla pohledávka uplatněna u styčného místa dlužného členského státu.

2.   Účetní komise napomáhá konečnému uzavření účtů v případech, kdy ve lhůtě stanovené v odstavci 1 nebylo dosaženo vyrovnání pohledávky na zaplacení úroku z prodlení, a na odůvodněnou žádost jedné ze stran. Účetní komise poskytne odůvodněné stanovisko ve lhůtě šesti měsíců následujících po měsíci, v němž jí daná věc byla postoupena.

1.   Pro účely plateb uvedených v rozhodnutí se za datum platby považuje den valuty transakce, který uvedla banka styčného místa věřitelského členského státu.

2.   Styčné místo dlužného členského státu potvrdí přijetí uplatněné pohledávky do dvou měsíců od data přijetí pohledávky. V potvrzení se uvede datum, kdy byla pohledávka přijata.

3.   Dva nebo více členských států nebo jejich příslušné orgány nebo styčná místa se mohou zříci úhrady pohledávek, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, nebo pro ně stanovit jiné metody.

4.   Ve svém stanovisku vydaném na základě čl. 67 odst. 7 prováděcího nařízení může účetní komise navrhnout zřeknutí se úhrady pohledávek, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, nebo stanovení jiných způsobů jejich vyrovnání, a to při zohlednění zásady dobré spolupráce mezi orgány a institucemi členských států.

1.   K napadeným pohledávkám, které nebyly uhrazeny ve lhůtě stanovené v čl. 67 odst. 6 prováděcího nařízení a u nichž žádná strana nezahájila postup podle čl. 67 odst. 7 prováděcího nařízení do 24 měsíců po uplynutí této lhůty, se nepřihlíží. Během tohoto 24 měsíčního období budou obě strany pokračovat v konečném vypořádání těchto případů, dokud nebude zahájen postup podle čl. 67 odst. 7 prováděcího nařízení.

2.   Odchylně od odstavce 1 se pro zahájení řízení podle čl. 67 odst. 7 prováděcího nařízení použijí tyto lhůty:

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí pouze na pohledávky, na které se vztahují procesní pravidla v souladu s ustanoveními článků 66 až 68 prováděcího nařízení.

4.   Styčná místa členských států se mohou bilaterálně dohodnout na konečném vypořádání pohledávek pro instituce v rámci své působnosti. Tyto dohody mohou rovněž zahrnovat obecná řešení, aniž by se zabývaly jednotlivými případy.

1.   Instituce by měly dbát na to, aby navzájem dobře spolupracovaly, a jednat tak, jako by uplatňovaly vlastní legislativu.

2.   Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Od prvního dne po zveřejnění se použije na všechny žádosti o úhradu na základě skutečných nákladů zaznamenaných v účetnictví věřitelského členského státu po vstupu nařízení (ES) č. 987/2009 v platnost a na všechny žádosti o úhradu na základě paušálních částek zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie po vstupu nařízení (ES) č. 987/2009 v platnost.

3.   Toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí č. S9 ze dne 20. června 2013 (4).

4.   Odchylně od odstavce 2 se čl. 12 odst. 2 a čl. 18 odst. 2 použijí na pohledávky uvedené v odstavci 2, které byly předloženy styčnému místu dlužného členského státu po 27. září 2013.