(1)

Celkem 2 140 celních úřadů, které se nacházejí na vnějších hranicích Unie, musí být řádně vybaveno, aby bylo zajištěno účinné a účelné fungování celní unie. Potřeba přiměřených celních kontrol s rovnocennými výsledky je stále naléhavější nejen vzhledem k tradiční funkci celních orgánů spočívající ve vybírání příjmů, ale ve stále větší míře také vzhledem k nutnosti výrazně posílit kontrolu zboží vstupujícího do Unie a vystupujícího z ní přes vnější hranice za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany. Zároveň by však tyto kontroly pohybu zboží přes vnější hranice neměly narušovat, ale spíše by měly usnadňovat zákonný obchod s třetími zeměmi.

(2)

Celní unie je jedním ze základních kamenů Unie, která náleží k největším obchodním blokům na světě. Vzhledem k tomu, že celní unie má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu a pro podniky i občany, kteří využívají jeho výhod, je třeba neustále podnikat kroky k jejímu posílení.

(3)

V současné době není provádění celních kontrol ze strany členských států vyvážené. Tato nerovnováha je způsobena rozdíly mezi členskými státy z hlediska jejich geografických podmínek i jejich kapacit a zdrojů. Schopnost členských států reagovat na výzvy vznikající v důsledku neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců závisí nejen na lidské složce, ale také na dostupnosti a na řádném fungování moderního a spolehlivého vybavení pro celní kontroly. Poptávku po účinných celních kontrolách zvýší rovněž výzvy, jako je vzestup elektronického obchodování, digitalizace a potřeba zvýšit odolnost vůči kybernetickým útokům. Při řešení stávající nerovnováhy je proto důležitým prvkem poskytování rovnocenného vybavení pro celní kontroly. Zlepší se tím rovnocennost při provádění celních kontrol ve všech členských státech, čímž se přispěje k zamezení odklonu toků zboží směrem k nejslabším místům v systému celní kontroly, což je často označováno jako „výběr nejvýhodnější celnice“. Proto by mělo zboží, které vstupuje na celní území Unie, podléhat kontrolám založeným na posouzení rizik v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (3) (dále jen „celní kodex Unie“).

(4)

Členské státy opakovaně uvedly, že potřebují finanční podporu, a žádaly hloubkovou analýzu potřebného vybavení. Rada ve svých závěrech ze dne 23. března 2017 o financování v oblasti cel vyzvala Komisi, aby vyhodnotila možnost financování potřebného technického vybavení z budoucích finančních programů Komise a zlepšila koordinaci a spolupráci mezi celními orgány a dalšími orgány pro vymáhání práva pro účely financování.

(5)

Podle celního kodexu Unie se celními kontrolami rozumí nejen prosazování celních předpisů, ale i prosazování dalších právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, pohyb, uskladnění a konečné užití zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi nebo územími mimo celní území Unie a výskyt a pohyb zboží, které není zbožím Unie, a zboží propuštěného do režimu konečného užití na celním území Unie. Tyto jiné právní předpisy zmocňující celní orgány k provádění specifických úkolů kontroly a zahrnují ustanovení o zdanění, a to zejména pokud jde o spotřební daně a daň z přidané hodnoty, o vnějších aspektech vnitřního trhu, o společné obchodní politice a dalších společných politikách Unie, které mají dopad na obchod, o celkové bezpečnosti dodavatelského řetězce a o ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států.

(6)

Podpora dosažení přiměřené a rovnocenné úrovně výsledků celních kontrol na vnějších hranicích Unie umožňuje maximalizovat přínosy celní unie, a tím poskytnout dodatečnou podporu celním orgánům jednajícím společně za účelem ochrany zájmů Unie. Zvláštní fond Unie na vybavení pro celní kontroly, který by napravil stávající nerovnováhu, by přispěl k celkové soudržnosti mezi členskými státy. Tento zvláštní fond by zohlednil rozdílné potřeby v závislosti na rozdílných typech hranic, totiž potřeby námořních hranic a hranic na jiných vodních cestách, na vzdušných hranicích a na pozemních hranicích, včetně železničních a silničních, a potřeby poštovních uzlů. S ohledem na výzvy, jimž svět čelí, zejména na trvalou potřebu chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států a současně usnadnit tok zákonného obchodu, je nezbytné zajistit na vnějších hranicích dostupnost moderního a spolehlivého vybavení pro kontroly.

(7)

Je proto vhodné zřídit nový nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, který má být používán na všech typech hranic. Tento nástroj by měl podporovat celní unii a práci celních orgánů, a zejména jim pomáhat při ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie, zajišťování bezpečnosti a ochrany v rámci Unie a ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem, jako je padělání zboží, a současné usnadňovat zákonnou obchodní činnost. Měl by přispívat k přiměřeným a rovnocenným výsledkům celních kontrol. Vybavení po celní kontroly financované z tohoto nástroje by kromě toho mělo podporovat provádění rámce pro řízení rizik v oblasti cel podle celního kodexu Unie. Tohoto cíle by mělo být dosaženo transparentním nákupem, údržbou a modernizací relevantního, vyspělého a spolehlivého vybavení pro celní kontroly, přičemž by měla být náležitě zohledněna ochrana údajů, kybernetická odolnost a bezpečnostní a environmentální aspekty, včetně likvidace nahrazeného vybavení, jež je šetrná k životnímu prostředí.

(8)

Celní orgány členských států mají stále více povinností, které jsou vykonávány na vnějších hranicích a které často zasahují do oblasti bezpečnosti. Je proto důležité členským státům poskytnout finanční podporu Unie s cílem umožnit jim zajistit rovnocenné provádění ochrany hranic a celní kontroly na vnějších hranicích Unie. V zájmu maximalizace přidané hodnoty Unie v oblasti správy hranic a celních kontrol je stejně tak důležité podporovat na hranicích Unie, pokud jde o kontroly zboží a kontroly osob, meziagenturní spolupráci mezi vnitrostátními orgány jednotlivých členských států, které jsou odpovědné za ochranu hranic nebo za jiné úkoly vykonávané na hranicích.

(9)

Je proto nezbytné zřídit Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“).

(10)

Vzhledem ke zvláštní právní úpravě hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k různým právním základům použitelným pro politiky týkající se vnějších hranic a celních kontrol nelze z právního hlediska fond zřídit formou jediného finančního nástroje.

(11)

Fond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti správy hranic, který obsahuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (dále jen „nástroj“) zřízený tímto nařízením, jakož i Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (4) (1).

(12)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu a v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (5) a dosáhnout cílů Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, přijaté 25. září 2015, by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosahování cíle Unie, kterým je vynakládat alespoň 30 % celkového objemu výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplňování ambice Unie vynaložit 7,5 % ročního rozpočtu Unie v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027 na výdaje v souvislosti s biologickou rozmanitostí, přičemž se zohlední, kde se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

(13)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání nástroje finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (6). Mělo by být možné, aby se uvedené finanční krytí vztahovalo na nezbytné a řádně odůvodněné výdaje na činnosti spojené s řízením nástroje a hodnocením jeho výkonnosti, pokud se tyto činnosti týkají obecných a specifických cílů nástroje.

(14)

Na tento nástroj se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(15)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Financování v rámci tohoto nástroje by se mělo řídit zásadami uvedenými ve finančním nařízení a mělo by zajistit optimální využití finančních zdrojů při plnění jeho cílů.

(16)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 (8) zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel (dále jen „program Clo“) s cílem podpořit celní unii a celní orgány. Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné všechna taková opatření provádět na základě jediného právního aktu, totiž programu Clo, který obsahuje jednotný soubor pravidel. Proto by v rámci tohoto nástroje měly být podporovány pouze nákup, údržba a modernizace způsobilého vybavení pro celní kontroly, zatímco veškerá ostatní související opatření, jako jsou opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeb nebo školení týkající se dotčeného vybavení, by měla být podporována programem Clo.

(17)

Kromě toho by měl nástroj ve vhodných případech podporovat také nákup nebo modernizaci vybavení pro celní kontroly pro účely testování nových kusů vybavení nebo nových funkcí stávajících kusů vybavení v provozních podmínkách předtím, než členské státy zahájí rozsáhlé nákupy tohoto nového vybavení. Testování v provozních podmínkách by mělo navázat zejména na výsledky výzkumu vybavení pro celní kontroly v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (9) (2). Komise by měla podporovat společné zadávání veřejných zakázek a společné testování vybavení pro celní kontroly ze strany dvou či více členských států za využití nástrojů spolupráce v rámci programu Clo.

(18)

Většina vybavení pro celní kontroly může být primárně či sekundárně vhodná pro kontroly dodržování jiných ustanovení unijního práva, jako jsou ustanovení týkající se správy hranic, víz a policejní spolupráce. Fond je proto koncipován jako dva vzájemně se doplňující nástroje pro nákup vybavení s odlišnou, ale vzájemně se doplňující oblastí působnosti. Na jedné straně se budou z Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky finančně podporovat pouze náklady na vybavení, jehož prvořadým cílem nebo účinkem je integrovaná správa hranic, jež ale bude možno použít i pro další účely, například pro celní kontroly. Na druhé straně se budou z Nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly zřízeného tímto nařízením finančně podporovat pouze náklady na vybavení, jehož prvořadým cílem nebo účinkem jsou celní kontroly, jež ale bude možno použít i pro další účely, například pro ochranu a bezpečnost hranic. Toto rozdělení úloh mezi tyto dva nástroje posílí meziagenturní spolupráci, jak je uvedena v čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (10), jako jednu ze složek evropské integrované správy hranic, a umožní tak celním a pohraničním orgánům spolupracovat a maximalizovat dopad rozpočtu Unie prostřednictvím sdílení a interoperability vybavení pro kontroly. Ke sdílení vybavení mezi celními orgány a dalšími pohraničními orgány by nemělo docházet systematicky.

(19)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Ačkoliv by náklady vzniklé před datem podání žádosti o grant v takových případech v zásadě nebyly způsobilé, mělo by to být výjimečně možné s ohledem na to, že toto nařízení vstoupí v platnost ve srovnání se začátkem víceletého finančního rámce na období 2021–2027 později. S cílem umožnit provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a zabránit jakémukoli zpoždění podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie na tom, aby byla řádně vybavena k zajištění účinného a efektivního fungování celní unie, by mělo být možné po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanovit v rozhodnutí o financování, že náklady vzniklé v souvislosti s opatřeními podporovanými podle tohoto nařízení, která již byla zahájena, jsou považovány za způsobilé od 1. ledna 2021, a to i v případě, že tato opatření byla uskutečněna a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

(20)

Odchylně od finančního nařízení by mělo být možné financování jednoho opatření z několika programů či nástrojů Unie s cílem umožnit a případně podpořit spolupráci a interoperabilitu napříč oblastmi. V souladu se zásadou zákazu dvojího financování, která je stanovena finančním nařízením, však v takových případech nesmějí příspěvky pokrývat stejné náklady. Pokud již byl členskému státu přiznán příspěvek z jiného programu Unie nebo podpora z jiného fondu Unie za účelem nákupu téhož vybavení nebo takový příspěvek či podporu získal, v souladu s článkem 191 finančního nařízení by měla být o tomto příspěvku nebo podpoře informována Komise.

(21)

Jakékoli financování překračující strop míry spolufinancování by mělo být poskytnuto pouze v řádně odůvodněných případech, které mohou zahrnovat případy společného zadávání veřejných zakázek a společného testování vybavení pro celní kontroly ze strany dvou či více členských států.

(22)

Vzhledem k rychlému vývoji technologií, hrozeb a priorit v celní oblasti by se pracovní programy neměly vztahovat na delší období. Zároveň platí, že pro provedení nástroje není třeba ročních pracovních programů, které by zvyšovaly administrativní zátěž pro Komisi i členské státy. Vzhledem k tomu by se pracovní programy měly v zásadě vztahovat na období delší než jeden rozpočtový rok, nejdéle však na tři roky.

(23)

Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění pracovních programů podle tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).

(24)

I když je pro dosažení specifického cíle, který spočívá v zajištění rovnocenných výsledků celních kontrol, vyžadováno centrální provádění, jsou vzhledem k technické povaze tohoto nástroje nezbytné přípravné práce na technické úrovni. Provádění by proto mělo být podpořeno posouzeními potřeb. Tato posouzení potřeb vycházejí z odborných znalostí a zkušeností získaných zapojením celních orgánů. Uvedená posouzení by měla být založena na jasné metodologii, která zahrnuje minimální počet kroků zajišťujících shromažďování relevantních informací. Komise by měla tyto informace využívat k určení přidělení prostředků členským státům, přičemž zohlední zejména objem obchodu, příslušná rizika a správní kapacitu celních orgánů k používání a udržování příslušného vybavení tak, aby bylo vybavení pro celní kontroly financované z tohoto nástroje využíváno co nejúčelněji. S cílem přispět k rozpočtové kázni by měly být podmínky stanovování priorit grantů jasně vymezeny a měly by vycházet z uvedeného posouzení potřeb.

(25)

V zájmu zajištění pravidelného monitorování a podávání zpráv by měl být zaveden vhodný rámec pro monitorování výsledků, jichž bylo dosaženo prostřednictvím nástroje a příslušných opatření. Toto monitorování a podávání zpráv by mělo vycházet z kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, jimiž se měří účinky opatření v rámci nástroje. Požadavky na podávání zpráv by měly zahrnovat požadavek poskytovat Komisi informace o vybavení pro celní kontroly, pokud náklady na jeden kus vybavení pro celní kontroly překročí 10 000 EUR bez daně. Tyto informace by měly být odlišeny od informací, které je třeba poskytovat široké veřejnosti a sdělovacím prostředkům za účelem propagace opatření a výsledků nástroje.

(26)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12) by měl být tento nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro srovnatelné a úplné hodnocení toho, jaké má tento nástroj účinky v praxi. Průběžné hodnocení, které by mělo být uskutečněno nejpozději čtyři roky po zahájení, a závěrečné hodnocení, které by mělo být uskutečněno nejpozději čtyři roky po ukončení provádění nástroje, by měla přispět k účinnému rozhodovacímu procesu v souvislosti s finanční podporou vybavení pro celní kontroly v rámci příštího víceletého finančního rámce. Je proto mimořádně důležité, aby průběžné i závěrečné hodnocení obsahovala uspokojivé a dostatečné informace a aby tato hodnocení byla předložena včas. Komise by měla do průběžného a závěrečného hodnocení zahrnout podrobnosti o sdílení vybavení financovaného v rámci nástroje mezi celními a jinými pohraničními orgány, pokud členské státy poskytly příslušné informace. Vedle průběžného a závěrečného hodnocení nástroje by v rámci systému vykazování výkonnosti měly být vydávány také výroční zprávy o pokroku monitorující provádění nástroje. Tyto zprávy by měly obsahovat shrnutí získaných poznatků a případně i překážek a nedostatků, které byly zjištěny v souvislosti s činnostmi, které byly uskutečněny v rámci nástroje v daném roce. Tyto výroční zprávy o pokroku by měly být sděleny Evropskému parlamentu a Radě.

(27)

S cílem reagovat odpovídajícím způsobem na měnící se priority politik, hrozby a technologie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, pokud jde o změny orientačního seznamu vybavení pro celní kontroly, které lze používat k naplnění účelů celních kontrol, a seznamu ukazatelů pro měření plnění specifického cíle. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající a plně transparentní konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(28)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (14), (Euratom, ES) č. 2185/96 (15) a (EU) 2017/1939 (16) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (17). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(29)

Formy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifického cíle opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V souvislosti s těmito formami a metodami by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(30)

Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je zřídit nástroj, jenž podporuje celní unii a celní orgány poskytnutím finanční podpory na nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly, nemůže být uspokojivě dosaženo samotnými členskými státy z důvodu objektivní nerovnováhy, která mezi nimi existuje na geografické úrovni, ale spíše jej z důvodu rovnocenné úrovně a kvality výsledků celních kontrol, které pomůže zajišťovat koordinovaný přístup a centralizované financování, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(31)

Příjemci finančních prostředků Unie by měli uvádět původ těchto prostředků a zajišťovat viditelnost těchto prostředků zejména při propagaci opatření a jejich výsledků poskytnutím ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti. Tyto informace by měly dokládat přidanou hodnotu nástroje při podpoře celní unie, a zejména to, jak pomáhá celním orgánům plnit jejich úkoly, jakož i úsilí Komise o zajištění rozpočtové transparentnosti. S cílem zajištění transparentnosti by Komise měla dále pravidelně poskytovat veřejnosti informace o nástroji, jeho opatřeních a výsledcích a odkazovat přitom mimo jiné na pracovní programy přijaté podle tohoto nařízení.

(32)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

(1)

Vízový informační systém (dále jen „VIS“) byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES (3), aby sloužil jako technologické řešení pro výměnu údajů o vízech mezi členskými státy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 (4) stanovilo účel a funkce VIS, jakož i povinnosti, které se systémem souvisejí, a rovněž podmínky a postupy pro výměnu údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy s cílem usnadnit posuzování žádostí o krátkodobá víza a přijímání souvisejících rozhodnutí. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (5) stanovilo pravidla pro vkládání biometrických identifikátorů do VIS. Přístup donucovacích orgánů členských států a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) do VIS byl stanoven rozhodnutím Rady 2008/633/SVV (6). Uvedené rozhodnutí by mělo být začleněno do nařízení (ES) č. 767/2008, aby bylo uvedeno v soulad se stávajícím rámcem Smluv.

(2)

Interoperabilita mezi některými informačními systémy EU byla zavedena nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (7) a (EU) 2019/818 (8) tak, aby se tyto systémy a jejich údaje vzájemně doplňovaly, s cílem zlepšit účinnost a účelnost hraničních kontrol na vnějších hranicích Unie, přispět k prevenci nedovoleného přistěhovalectví a boji proti němu a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie, včetně udržování veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku a zajišťování bezpečnosti na území členských států.

(3)

Interoperabilita mezi informačními systémy EU umožňuje vzájemné doplňování systémů za účelem usnadnění správného zjištění totožnosti osob, přispění k boji proti podvodnému zneužívání totožnosti, zlepšování a harmonizaci požadavků na kvalitu údajů příslušných informačních systémů EU, usnadnění technického a provozního provádění stávajících a budoucích informačních systémů EU ze strany členských států, posilování a zjednodušování záruk pro zabezpečení a ochranu údajů vztahujících se na příslušné informační systémy EU, zjednodušení přístupu donucovacích orgánů k VIS, Systému vstupu/výstupu (EES), Evropskému systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a Eurodacu a podpoření účelů VIS, Schengenského informačního systému (SIS), EES, ETIAS, Eurodacu a Evropského informačního systému rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (ECRIS-TCN).

(4)

Prvky interoperability zahrnují VIS, SIS, EES, ETIAS, Eurodac a ECRIS-TCN, jakož i údaje Europolu, aby se umožnilo souběžné vyhledávání v těchto údajích Europolu pomocí uvedených informačních systémů EU. Tyto prvky interoperability je tudíž vhodné používat pro účely provádění automatizovaného vyhledávání a pro přístup k VIS pro účely vymáhání práva. Pro tyto účely by měl být využíván Evropský vyhledávací portál (ESP) zřízený nařízením (EU) 2019/818 s cílem umožnit rychlý, bezproblémový, účinný, systematický a kontrolovaný přístup orgánů členských států k informačním systémům EU, údajům Europolu a databázím Interpolu potřebným k plnění jejich úkolů v souladu s jejich přístupovými právy a za účelem podpory cílů VIS.

(5)

ESP umožní souběžné vyhledávání v údajích uchovávaných ve VIS a v údajích uchovávaných v dotčených jiných informačních systémech EU.

(6)

Porovnání údajů uchovávaných ve VIS s údaji uchovávanými v jiných informačních systémech a databázích by mělo být automatizováno. Kdykoli se během tohoto porovnání zjistí, že existuje odpovídající záznam, rovněž známý jako shoda, mezi jakýmikoli osobními údaji nebo jejich kombinací uvedenými v žádosti a záznamem nebo souborem registrovaným ve zmíněných informačních systémech, nebo na seznamu zájmových osob ETIAS, měla by být daná žádost ověřena manuálně pracovníkem příslušného orgánu. Posouzení shod provedené příslušným orgánem by mělo být zohledněno při rozhodování o tom, zda vydat krátkodobé vízum, dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu.

(7)

Toto nařízení stanoví způsob, jímž se má uplatňovat tato interoperabilita a podmínky pro nahlížení do údajů uložených v SIS, Eurodacu a ECRIS-TCN, jakož i do údajů Europolu prostřednictvím automatizovaného zpracování ve VIS pro účel identifikace shod. Proto je nezbytné změnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (9), (EU) 2016/794 (10), (EU) 2018/1862 (11), (EU) 2019/816 (12) a (EU) 2019/818, aby se VIS propojil s jinými informačními systémy EU a s údaji Europolu.

(8)

Podmínky, za nichž mohou na jedné straně vízové orgány nahlížet do údajů uložených v Eurodacu a na straně druhé orgány určené pro VIS nahlížet do údajů Europolu, některých údajů SIS a údajů uložených v ECRIS-TCN pro účely VIS, by měly být zaručeny jasnými a přesnými pravidly týkajícími se přístupu uvedených orgánů k daným údajům, typu vyhledávání a kategorie údajů, přičemž všechny tyto úkony by měly být omezeny na to, co je nezbytně nutné pro plnění povinností těchto orgánů. Stejně tak by měly být údaje uložené v souboru žádosti VIS viditelné pouze pro ty členské státy, které provozují základní informační systémy v souladu s podmínkami jejich účasti.

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… (13) (1) pověřuje Europol novými úkoly, jako například poskytovat stanoviska na základě žádostí o konzultaci podaných orgány určenými pro VIS a národními jednotkami ETIAS. K provádění těchto úkolů je třeba odpovídajícím způsobem změnit nařízení (EU) 2016/794.

(10)

V zájmu podpory cíle VIS spočívajícího v posouzení, zda by žadatel o krátkodobé vízum, dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu mohl představovat hrozbu pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost, by měl být VIS schopen ověřit, zda existuje shoda mezi údaji v souborech žádosti VIS a údaji ECRIS-TCN ve společném úložišti údajů o totožnosti (CIR) zřízeném nařízením (EU) 2019/818, pokud jde o to, které členské státy mají informace o státních příslušnících třetích zemí a osobách bez státní příslušnosti, které se týkají odsouzení za teroristický trestný čin nebo za jakýkoli jiný trestný čin uvedený v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 (14), pokud za něj lze podle vnitrostátního práva uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky nebo ochranné opatření spojené s omezením svobody ve stejné délce.

(11)

Výskyt shody zjištěný ECRIS-TCN by neměl sám o sobě znamenat, že dotyčný státní příslušník třetí země byl v uvedených členských státech odsouzen. Existence předchozích odsouzení by měla být potvrzena pouze na základě informací obdržených z rejstříku trestů dotčených členských států.

(12)

Tímto nařízením není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (15).

(13)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské Unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení, v rozsahu, v jakém se týká SIS ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (EU) 2018/1862, navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(14)

V rozsahu, v jakém se toto nařízení týká SIS ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (EU) 2018/1862, se Irsko účastní tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES (16). Dále pak v rozsahu, v jakém se toto nařízení týká Europolu, Eurodacu a ECRIS-TCN, v souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení není pro ně závazné ani použitelné.

(15)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení v rozsahu, v jakém se týká SIS ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (EU) 2018/1862, ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (17), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí Rady 1999/437/ES (18).

(16)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení v rozsahu, v jakém se týká SIS ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (EU) 2018/1862, ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (19), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/149/SVV (20).

(17)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení v rozsahu, v jakém se týká SIS ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (EU) 2018/1862, ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (21), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (22).

(18)

Aby bylo toto nařízení v souladu se stávajícím právním rámcem, měla by být odpovídajícím způsobem změněna nařízení (EU) č. 603/2013, (EU) 2016/794, (EU) 2018/1862, (EU) 2019/816 a (EU) 2019/818,

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.