—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D061870/04,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 30. dubna 2019 a nevedlo k vydání stanoviska, a na hlasování odvolacího výboru ze dne 5. června 2019, kdy opět nebylo vydáno stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne 6. prosince 2006, které bylo zveřejněno dne 14. prosince 2006 (3),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k obnovení povolení ze dne 17. října 2018, které bylo zveřejněno dne 14. listopadu 2018 (4),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (5),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2008/837/ES (6) se povoluje uvedení na trh potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny;

B.

vzhledem k tomu, že dne 2. října 2017 podal držitel povolení Bayer CropScience AG (dále jen „žadatel“) Komisi v souladu s články 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 žádost o obnovení tohoto povolení;

C.

vzhledem k tomu, že dne 17. října 2018 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) k uvedené žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 14. listopadu 2018 (7);

D.

vzhledem k tomu, že v nařízení (ES) č. 1829/2003 se uvádí, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další oprávněné faktory významné pro danou záležitost;

E.

vzhledem k tomu, že bavlna LLCotton25 je tolerantní vůči herbicidům na bázi glufosinátu (8);

F.

vzhledem k tomu, že i když je lidská spotřeba bavlníkového oleje v Evropě zjevně relativně nízká, lze tento olej nalézt v široké škále potravinářských výrobků, k nimž patří dresinky, majonézy, jemné pečivo, čokoládové pomazánky a lupínky; vzhledem k tomu, že bavlna je používána jako krmivo pro zvířata ve formě bavlníkových pokrutin / bavlníkové mouky nebo plnotučných bavlníkových semen (9);

G.

vzhledem k tomu, že členské státy předložily úřadu EFSA během tříměsíčního konzultačního období mnoho kritických připomínek týkajících se jak původního posouzení, tak posouzení v souvislosti s obnovením (10); vzhledem k tomu, že tyto připomínky upozorňují mj. na skutečnost, že nebyly posouzeny účinky reziduí a metabolitů glufosinátu, že je diskutabilní, zda je možné považovat výsledky zkoušky toxicity za správné, že nebyla důkladně posouzena alergenicita ani toxikologie, že monitorovací zprávy vypracované žadatelem neobsahují žádné údaje podporující závěr, že neexistují žádné nepříznivé účinky na zdraví nebo životní prostředí spojené s dovozem nebo použitím bavlny LLCotton25, a že plán celkového dohledu navržený žadatelem nesplňuje požadavky přílohy VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (11);

H.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA v reakci na připomínky členských států opakoval, že je podle jeho názoru zapotřebí, aby proběhla další jednání mezi žadateli a Komisí – jakožto subjektem odpovědným za řízení rizika – o praktickém provádění monitorování životního prostředí po uvedení geneticky modifikovaných rostlin na trh pro účely dovozu a zpracování;

I.

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou tolerantní vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání herbicidů, z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (12); vzhledem k tomu, že v důsledku toho je nutné očekávat, že plodiny bavlny LLCotton25 budou vystaveny jak vyšším, tak i opakovaným dávkám glufosinátu, což může vést k vyššímu množství reziduí ve sklizni;

J.

vzhledem k tomu, že bavlna LLCotton25 byla poprvé povolena pro dovoz v roce 2008, avšak platnost schválení glufosinátu pro použití v Unii skončila dne 31. července 2018 (13); vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci (1B), a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (14);

K.

vzhledem k tomu, že se má za to, že posouzení reziduí herbicidů a jejich metabolitů v geneticky modifikovaných rostlinách nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy, a není proto v rámci postupu povolování geneticky modifikovaných organismů prováděno; vzhledem k tomu, že tato situace je problematická, neboť u geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů) (15);

L.

vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (16), jež usiluje o zajištění vysoké míry ochrany spotřebitelů v souvislosti s maximálními limity reziduí, by měla být rezidua účinných látek, které nejsou povoleny pro použití v Unii, jako je glufosinát, u dovážených plodin pro potravinářské a krmné účely důkladně kontrolována a sledována (17);

M.

vzhledem k tomu, že v rámci posledního koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie (pro roky 2020, 2021 a 2022) nejsou naopak členské státy povinny měřit rezidua glufosinátu u žádných produktů, včetně bavlny (18); vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že bavlna LLCotton25 nebo produkty z ní získané používané v potravinách a krmivech překročí maximální limity reziduí, které byly stanoveny s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele;

N.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA zjistil, že odhadovaná expozice obsluhy vůči glufosinátu, který byl použit pro kontrolu plevelu u geneticky modifikované kukuřice, přesahovala přijatelnou úroveň expozice obsluhy (AOEL) i tehdy, když bylo použito osobních ochranných prostředků (19); vzhledem k tomu, že expozice obsluhy je zvláště znepokojivá s ohledem na větší množství herbicidů používaných u geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči herbicidům tolerantní;

O.

vzhledem k tomu, že nedávná zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny zjistila, že nebezpečné pesticidy mají katastrofické dopady na zdraví a že pesticidy každoročně způsobí přibližně 200 000 úmrtí na akutní otravu, přičemž k 99 % těchto úmrtí dochází v rozvojových zemích (20); vzhledem k tomu, že podle cíle 3.9 cílů udržitelného rozvoje OSN, k jejichž splnění se Unie zavázala, má být do roku 2030 podstatně snížen počet úmrtí a onemocnění způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním ovzduší, vody a půdy (21);

P.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 30. dubna 2019, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států; vzhledem k tomu, že odvolací výbor hlasoval dne 5. června 2019 a opět nebylo vydáno žádné stanovisko;

Q.

vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení geneticky modifikovaných organismů jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou (22); vzhledem k tomu, že předseda Komise tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou (23);

R.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal ve svém osmém volebním období celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů na trh (33 usnesení) a proti pěstování geneticky modifikovaných organismů v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že u žádného z těchto geneticky modifikovaných organismů nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na vlastní uznání nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu i nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

S.

vzhledem k tomu, že aby mohla Komise geneticky modifikované organismy nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů (24);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0028),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0029),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0030).

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D061871/04,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 30. dubna 2019 a nevedlo k vydání stanoviska, a na hlasování odvolacího výboru ze dne 5. června 2019, kdy opět nebylo vydáno stanovisko,

—

s ohledem na článek 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanovují pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne 2. července 2008, které bylo zveřejněno dne 11. července 2008 (3),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k prodloužení povolení ze dne 17. října 2018, které bylo zveřejněno dne 16. listopadu 2018 (4),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (5),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2008/933/ES (6) se povoluje uvedení potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (dále jen „sója MON 89788“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh;

B.

vzhledem k tomu, že dne 20. listopadu 2017 podal držitel povolení – společnost Monsanto Europe S.A./N.V. – jménem společnosti Monsanto Company Komisi v souladu s článkem 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 žádost o obnovení tohoto povolení;

C.

vzhledem k tomu, že dne 17. října 2018 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) k uvedenému obnovení povolení kladné stanovisko (7), které bylo zveřejněno dne 16. listopadu 2018;

D.

vzhledem k tomu, že v nařízení (ES) č. 1829/2003 se uvádí, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmějí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

E.

vzhledem k tomu, že sója MON 89788 je odolná vůči herbicidům na bázi glyfosátu; vzhledem k tomu, že sója MON 89788 byla vyvinuta, aby bylo dosaženo tolerance vůči glyfosátu, a to na základě exprese proteinu CP4 EPSPS (8);

F.

vzhledem k tomu, že řada studií prokázala, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k jejich vyššímu používání, z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (9); vzhledem k tomu, že v důsledku toho je třeba očekávat, že plodiny sóji MON 89788 budou vystaveny jednak vyšším, a jednak opakovaným dávkám glyfosátu, což může vést k vyššímu množství reziduí ve sklizni;

G.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenního působení glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorových onemocnění (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku, která u člověka pravděpodobně působí karcinogenně; vzhledem k tomu, že potenciálně karcinogenní účinky glyfosátu byly potvrzeny v řadě nejnovějších odborných vědeckých studií (10);

H.

vzhledem k tomu, že v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů) (11); vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA chybějí toxikologické údaje umožňující posoudit riziko, které pro spotřebitele představuje několik produktů rozkladu glyfosátu v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči glyfosátu (12);

I.

vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 396/2005 Evropského parlamentu a Rady (13), jehož cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele, by měly být pro potraviny a krmiva vyrobené ve třetích zemích stanoveny specifické maximální limity reziduí, pokud používání pesticidů vede k tomu, že množství reziduí se liší od reziduí vyplývajících ze zemědělské praxe v Unii (14); vzhledem k tomu, že toto je i případ dovážených geneticky modifikovaných plodin odolných vůči herbicidům, a to z důvodu zvýšeného objemu herbicidů používaných u geneticky nemodifikovaných plodin;

J.

vzhledem k tomu, že podle přezkumu stávajících maximálních limitů reziduí u glyfosátu, který úřad EFSA provedl v roce 2018, však dostupné údaje nepostačovaly k tomu, aby byly získány hodnoty maximálních limitů reziduí a hodnoty posouzení rizik u glyfosátu, pokud jde o řadu geneticky modifikovaných plodin, včetně sóji se změněným proteinem EPSPS (15);

K.

vzhledem k tomu, že se má za to, že posuzování reziduí herbicidů a jejich metabolitů v geneticky modifikovaných rostlinách nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy, a není proto v rámci postupu povolování geneticky modifikovaných organismů prováděno;

L.

vzhledem k tomu, že příslušné orgány řady členských států vyjádřily ve svých připomínkách k hodnocení rizik vypracovanému úřadem EFSA (16) znepokojení nad chybějící analýzou reziduí herbicidů na geneticky modifikovaných plodinách a s tím souvisejících rizik pro zdraví;

M.

vzhledem k tomu, že mnohé členské státy vyjádřily znepokojení ohledně kvality plánu monitorování životního prostředí po uvedení příslušných přípravků na trh, přičemž uvedly mimo jiné, že tento plán úplně neplní cíle stanovené v příloze VII směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/18/ES (17) ani se neřídí příslušnými doplňujícími pokyny; členské státy rovněž obecně uvedly, že monitorování sóji MON 89788 je nedostatečné, že neposkytuje žádné spolehlivé údaje na podporu závěru, že při dovozu a používání sóji MON 89788 nebyly zjištěny žádné nepříznivé zdravotní nebo environmentální účinky, a že uvedené monitorování neposkytuje poznatky relevantní pro bezpečnost jejího využívání pro výživu zvířat nebo pro lidskou spotřebu (18);

N.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA v reakci na připomínky členských států opakovaně uvedl, že je podle jeho názoru zapotřebí, aby o praktickém provádění monitorování životního prostředí po uvedení geneticky modifikovaných rostlin na trh pro účely dovozu a zpracování proběhla mezi žadateli a Komisí – jakožto subjektem odpovědným za řízení rizika – další jednání;

O.

vzhledem k tomu, že pracovní skupina pro biotechnologii, jež je součástí francouzské agentury pro potraviny, životní prostředí a bezpečnost ochranu zdraví při práci (ANSES), uvádí, že s ohledem na příliš restriktivní charakter žadatelem provedených rešerší vědeckých studií, které byly zveřejněny od doby, kdy byla sója MON 89788 povolena poprvé, nemůže ohledně bezpečnosti sóji MON 89788 učinit žádné závěry;

P.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója, jež se pěstuje v zemích, jako je Brazílie a Argentina, je klíčovou hnací silou rozsáhlého odlesňování; vzhledem k tomu, že v procesu jejího schvalování nebyl zohledněn tento aspekt ani závazky Unie v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN, Pařížské dohody o klimatu a dalších mezinárodních cílů v oblasti biologické rozmanitosti;

Q.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 30. dubna 2019, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států; vzhledem k tomu, že odvolací výbor hlasoval dne 5. června 2019 a opět nebylo vydáno žádné stanovisko;

R.

vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je u povolování produktů obecně do značné míry výjimka ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou (19); vzhledem k tomu, že předseda Komise tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou (20);

S.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal ve svém osmém volebním období celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů na trh (33 usnesení) a proti pěstování geneticky modifikovaných organismů v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že u žádného z těchto geneticky modifikovaných organismů nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na vlastní uznání nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu i nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

T.

vzhledem k tomu, že aby mohla Komise geneticky modifikované organismy nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů (21);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0028),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení k uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0029).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0030),

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 12. července 2019, kdy nebylo vydáno stanovisko, a na hlasování odvolacího výboru ze dne 16. září 2019, kdy opět nebylo vydáno stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 28. listopadu 2018, které bylo zveřejněno dne 16. ledna 2019 (3),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že dne 11. ledna 2013 podala společnost Dow AgroSciences Europe (dále jen „žadatel“) jménem společnosti Dow AgroSciences LLC v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi“) a její podmodifikace, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici s kombinovanými událostmi nebo z ní sestávají, na trh pro jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že podkombinace geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi již byly povoleny nebo jsou v povolovacím řízení v rámci samostatné žádosti; vzhledem k tomu, že na zbývající tři podkombinace (MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS 40278-9) se vztahuje návrh prováděcího rozhodnutí Komise;

C.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi je odvozena z křížení čtyř genetických modifikací kukuřice, je odolná vůči herbicidům obsahujícím glufosinát, glyfosát, chizalofop a 2,4-D a produkuje pět insekticidních bílkovin (proteiny „Bt“ nebo „Cry“): Cry1A.105, Cry2Ab2 a Cry1F, které jsou toxické pro určité larvy z řádu Lepidoptera (5);

D.

vzhledem k tomu, že dne 28. listopadu 2018 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 16. ledna 2019 (6);

E.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

F.

vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil úřadu EFSA ke třem uvedeným podkombinacím v rámci návrhu prováděcího rozhodnutí Komise žádné údaje (7);

G.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (8); vzhledem k tomu, že tyto kritické připomínky zahrnují poznatek, že údaje předložené žadatelem nejsou dostatečným zajištěním správného posouzení rizik, že posouzení rizik, které provedl úřad EFSA, ve stávající podobě nestačí, neboť se nepodařilo řádně vyhodnotit celkovou bezpečnost a případnou toxicitu geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi pro lidi, zvířata a životní prostředí, že úřad EFSA nevzal v úvahu nedávné studie o možné toxicitě toxinů Bt a že není možné dospět k závěru ohledně zdravotních rizik spojovaných s geneticky modifikovanou kukuřicí s kombinovanými událostmi bez toho, aby byly provedeny studie při jejím dlouhodobém podávání, které by umožnily řádně posoudit orgánovou a reprodukční toxicitu a reakce imunitního systému vzhledem k tomu, že zohledňují realistické hladiny reziduí doplňkových herbicidů a potenciální kombinované a kumulativní účinky;

H.

vzhledem k tomu, že nezávislá studie (9) ve svém závěru rovněž uvádí, že posouzení rizik, které provedl úřad EFSA, není v současné podobě přijatelné, protože nehodnotí řádně celkovou bezpečnost a potenciální toxicitu geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi;

I.

vzhledem k tomu, že podle nezávislé studie měl úřad EFSA výsledky srovnávací studie využít jako východisko pro podrobnější zkoumání, neboť analýza odhalila mnoho významných rozdílů mezi geneticky modifikovanou kukuřicí s kombinovanými událostmi a odpovídající konvenční kukuřicí, zejména tehdy, jestliže byla geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi ošetřena doplňkovými herbicidy;

J.

vzhledem k tomu, že nezávislá studie dále dochází k závěru, že vzhledem k významným rozdílům měl úřad EFSA požadovat provedení studií při dlouhodobém podávání nebo vícegenerační studie, které by umožnily řádně posoudit orgánovou a reprodukční toxicitu a reakce imunitního systému, při současném zohlednění vysokého množství toxinů Bt a realistických hladin reziduí doplňkových herbicidů i potenciálních kombinovaných a kumulativních účinků;

K.

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (10); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám glufosinátu, glyfosátu, chizalofopu a 2,4-D, a že v důsledku toho může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí;

L.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se rakovinou) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku pravděpodobně karcinogenní pro člověka;

M.

vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA chybí toxikologické údaje umožňující posouzení rizika, které pro spotřebitele představuje několik produktů rozkladu glyfosátu v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin tolerantních ke glyfosátu (11);

N.

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci 1B, a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (12); vzhledem k tomu, že platnost povolení glufosinátu pro použití v Unii skončila dne 31. července 2018 (13);

O.

vzhledem k tomu, že nedávný článek odborníka zapojeného do vývoje geneticky modifikovaných rostlin zpochybňuje bezpečnost geneticky modifikovaných plodin odolných vůči látce 2,4-D z důvodu jejího rozkladu na cytotoxický produkt rozkladu (14);

P.

vzhledem k tomu, že posuzování reziduí herbicidů a jejich produktů rozkladu zjištěných u geneticky modifikovaných rostlin se považuje za nespadající do působnosti komise pro geneticky modifikované organismy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, a proto se neprovádí jako součást postupu povolování GMO; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů) (15);

Q.

vzhledem k tomu, že v důsledku zvláštních zemědělských postupů při pěstování geneticky modifikovaných rostlin, které jsou vůči herbicidům odolné, existují rovněž specifické vzorce použití herbicidů, a tudíž i expozice rostlin, a vznikají kombinované účinky mezi různými rezidui herbicidů a jejich metabolity, které vyžadují zvláštní pozornost; vzhledem k tomu, že tyto proměnné nebyly úřadem EFSA zváženy;

R.

vzhledem k tomu, že proto nelze dospět k závěru, že spotřeba geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi nebo jejích podkombinací je pro zdraví lidí a zvířat bezpečná;

S.

vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (16), jehož cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele, by měly být stanoveny specifické maximální limity reziduí pro potraviny a krmiva vyrobené ve třetích zemích, pokud používání pesticidů vede k tomu, že množství reziduí se liší od reziduí vyplývajících ze zemědělské praxe v Unii; vzhledem k tomu, že toto je i případ dovážených geneticky modifikovaných plodin odolných vůči herbicidům, a to z důvodu zvýšeného objemu herbicidů používaných pro geneticky nemodifikované plodiny;

T.

vzhledem k tomu, že podle přezkumu stávajících maximálních limitů reziduí pro glyfosát, který EFSA provedl v roce 2018, však dostupné údaje nebyly dostatečné k tomu, aby byly získány hodnoty maximálních limitů reziduí a hodnoty posouzení rizik pro glyfosát, pokud jde o geneticky modifikovanou kukuřici se změnou EPSPS (17); vzhledem k tomu, že u geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi je změna EPSPS přítomna (18);

U.

vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 396/2005 by měla být rezidua aktivních látek, které nejsou povoleny pro použití v Unii, jako je glufosinát, u dovážených plodin pro potravinářské a krmné účely důkladně kontrolována a monitorována (19);

V.

vzhledem k tomu, že podle posledního koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie (pro roky 2020, 2021 a 2022) nejsou členské státy povinny měřit u kukuřice (geneticky modifikované či jiné) rezidua glufosinátu (nebo jiného herbicidu) (20); vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že geneticky modifikovaná kukuřice s kombinovanými událostmi, její podkombinace nebo produkty z ní získané pro potraviny a krmiva překročí maximální limity reziduí, které by měly být zavedeny a monitorovány s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele;

W.

vzhledem k tomu, že několik studií poukazuje na to, že byly pozorovány nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit imunitní systém po expozici Bt proteinům a že některé Bt proteiny mohou mít adjuvantní vlastnosti (21), což znamená, že mohou posilovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

X.

vzhledem k tomu, že člen vědecké komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy zaujal v rámci procesu posuzování podobné, ale přesto odlišné geneticky modifikované kukuřice s kombinovanými událostmi a jejími podkombinacemi menšinové stanovisko, které konstatuje, že ačkoli nebyly při žádném použití, kdy byly exprimovány Bt proteiny, zjištěny nežádoucí účinky na imunitní systém, tyto účinky „nemohly být pozorovány v toxikologických studiích […], které jsou v současné době doporučeny a prováděny pro posouzení bezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin v úřadu EFSA, protože neobsahují vhodné zkoušky pro tento účel“ (22);

Y.

vzhledem k tomu, že podle nedávné studie se rychlý nárůst ošetřování semen neonikotinoidy ve Spojených státech amerických shoduje se zvýšeným pěstováním geneticky modifikované Bt-kukuřice (23); vzhledem k tomu, že Unie zakázala venkovní použití tří neonikotinoidů, včetně potahování osiv, kvůli jejich dopadu na včely a další opylovače (24);

Z.

vzhledem k tomu, že se má za to, že posouzení potenciální interakce reziduí herbicidů a jejich metabolitů s Bt proteiny nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy a neprovádí se proto jako součást posouzení rizik;

AA.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 12. července 2019, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států; vzhledem k tomu, že odvolací výbor hlasoval dne 16. září 2019 a opět nebylo vydáno žádné stanovisko;

AB.

vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení geneticky modifikovaných organismů jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou (25); vzhledem k tomu, že předseda Komise tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou (26);

AC.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal ve svém osmém volebním období celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na uznání vlastních nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu i nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

AD.

vzhledem k tomu, že pro to, aby Komise měla možnost GMO neschválit, pokud se v odvolacím výboru kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států, není zapotřebí žádné změny právních předpisů (27);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0028),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0029),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0030).

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D063846/02,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 16. září 2019 a nevedlo k vydání stanoviska, a na hlasování odvolacího výboru ze dne 11. října 2019, kdy opět nebylo vydáno stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 27. února 2019, které bylo zveřejněno dne 5. dubna 2019 (3),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (4),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že dne 16. prosince 2011 podala společnost Syngenta Crop Protection AG („žadatel“) v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Německa jménem společnosti Syngenta Crop Protection AG žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 („kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací“) a určité podkombinace, které z ní sestávají nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují kukuřici s kombinovanou genetickou modifikací nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací je odvozena z křížení šesti genetických modifikací kukuřice, je odolná vůči herbicidům obsahujícím glufosinát a glyfosát a produkuje pět insekticidních bílkovin (proteiny „Bt“ nebo „Cry“): Cry1Ab, Vip3Aa20, mCry3A, Cry1F a eCry3.1Ab, které jsou toxické pro určité larvy z řádu Lepidoptera nebo Coleoptera (5);

C.

vzhledem k tomu, že již bylo schváleno 22 podkombinací kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací; vzhledem k tomu, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise se vztahuje na zbývajících 34 podkombinací (6);

D.

vzhledem k tomu, že dne 27. února 2019 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 5. dubna 2019 (7);

E.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

F.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (8); vzhledem k tomu, že tyto kritické připomínky se týkají mimo jiné i skutečnosti, že v případě kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací nebyly provedeny žádné studie toxicity rostlin, ani nebyly provedeny zvláštní testy možných kombinovaných účinků všech transgenů obsažených v kukuřici s kombinovanou genetickou modifikací, že nejistota ohledně účinků toxinů Cry na savce a člověka přetrvává, že srovnávací posouzení neposkytuje žádný důkaz o bezpečnosti, že plán monitorování nezajistí, že jsou shromažďovány příslušné informace, ani že jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (9) a že nebyla zkoumána možnost interakce reziduí herbicidů a jejich metabolitů, ani nebyly měřeny jejich hladiny;

G.

vzhledem k tomu, že nezávislá studie (10) zjistila mimo jiné, že toxikologické posouzení provedené úřadem EFSA je nepřijatelné, neboť bezpečnost plodiny pro dovoz nebyla prokázána, proto nelze říci, že posouzení splňuje požadavky na posouzení rizik pro imunitní systém a že ani posouzení rizik pro životní prostředí není přesvědčivé;

H.

vzhledem k tomu, že z 34 podkombinací posuzovaných úřadem EFSA žadatel předložil pouze studie týkající se tří z nich (11); žadatel neposkytl údaje pro zbývajících 31 podkombinací;

I.

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (12); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám glufosinátu a glyfosátu a v důsledku toho může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí;

J.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se rakovinou) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku pravděpodobně karcinogenní pro člověka;

K.

vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA chybí toxikologické údaje umožňující provedení posouzení rizika, které pro spotřebitele představuje několik produktů rozkladu glyfosátu v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči glyfosátu (13);

L.

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci 1B, a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (14); vzhledem k tomu, že platnost povolení glufosinátu pro použití v Unii skončila dne 31. července 2018 (15);

M.

vzhledem k tomu, že posuzování reziduí herbicidů a jejich produktů rozkladu zjištěných u geneticky modifikovaných rostlin se považuje za nespadající do působnosti komise pro geneticky modifikované organismy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, a proto se neprovádí jako součást postupu povolování GMO; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (matabolitů) (16);

N.

vzhledem k tomu, že v důsledku zvláštních zemědělských postupů při pěstování geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči herbicidům existují specifické vzorce podávání žádostí, expozice, výskytu konkrétních metabolitů a vzniku kombinovaných účinků, které vyžadují zvláštní pozornost; vzhledem k tomu, že tyto proměnné nebyly úřadem EFSA zváženy;

O.

vzhledem k tomu, že proto nelze dospět k závěru, že spotřeba kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací nebo jejích podkombinací je pro zdraví lidí a zvířat bezpečná;

P.

vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 396/2005 Evropského parlamentu a Rady (17), jehož cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele, by měly být stanoveny specifické maximální limity reziduí pro potraviny a krmiva vyrobené ve třetích zemích, pokud používání pesticidů vede k tomu, že množství reziduí se liší od reziduí vyplývajících ze zemědělské praxe v Unii; vzhledem k tomu, že toto je i případ dovážených geneticky modifikovaných plodin odolných vůči herbicidům, a to z důvodu zvýšeného objemu herbicidů používaných pro geneticky nemodifikované plodiny;

Q.

vzhledem k tomu, že podle přezkumu stávajících maximálních limitů reziduí pro glyfosát, který EFSA provedl v roce 2018, však dostupné údaje nebyly dostatečné k tomu, aby byly získány hodnoty maximálních limitů reziduí a hodnoty posouzení rizik pro glyfosát, pokud jde o geneticky modifikovanou kukuřici se změnou EPSPS (18); vzhledem k tomu, že u kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací je změna EPSPS přítomná (19);

R.

vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 396/2005 by měla být rezidua aktivních látek, které nejsou povoleny pro použití v Unii, jako je glufosinát, u dovážených plodin pro potravinářské a krmné účely důkladně kontrolována a monitorována (20);

S.

vzhledem k tomu, že podle posledního koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie (pro roky 2020, 2021 a 2022) nejsou členské státy povinny měřit u kukuřice (geneticky modifikované či jiné) rezidua glufosinátu (nebo glyfosátu) (21); vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací, její podkombinace nebo produkty z ní získané pro potraviny a krmiva překročí maximální limity reziduí, které by měly být zavedeny a monitorovány s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele;

T.

vzhledem k tomu, že několik studií poukazuje na to, že byly pozorovány nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit imunitní systém po expozici Bt proteinům a že některé Bt proteiny mohou mít adjuvanční vlastnosti (22), což znamená, že mohou posilovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

U.

vzhledem k tomu, že člen vědecké komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy zaujal v rámci procesu posuzování podobné, ale přesto odlišné kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací a jejími podkombinacemi menšinové stanovisko, které konstatuje, že ačkoli nebyly při žádném použití, kdy byly exprimovány Bt proteiny, zjištěny nežádoucí účinky na imunitní systém, tyto účinky „nemohly být pozorovány v toxikologických studiích […], které jsou v současné době doporučeny a prováděny pro posouzení bezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin v úřadu EFSA, protože neobsahují vhodné zkoušky pro tento účel“ (23);

V.

vzhledem k tomu, že podle nedávné studie se rychlý nárůst ošetřování semen neonikotinoidy ve Spojených státech amerických shoduje se zvýšeným pěstováním geneticky modifikované Bt-kukuřice (24); vzhledem k tomu, že Unie zakázala venkovní použití tří neonikotinoidů, včetně potahování osiv, kvůli jejich dopadu na včely a další opylovače (25);

W.

vzhledem k tomu, že se má za to, že posouzení potenciální interakce reziduí herbicidů a jejich metabolitů s Bt proteiny nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro GMO a neprovádí se proto jako součást posouzení rizik;

X.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 16. září 2019, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států; vzhledem k tomu, že odvolací výbor hlasoval dne 11. října 2019 a opět nebylo vydáno žádné stanovisko;

Y.

vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou; (26); vzhledem k tomu, že předseda Komise tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou (27);

Z.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že bez ohledu na uznání vlastních nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států a na námitky Parlamentu, Komise i nadále schvaluje geneticky modifikované organismy;

AA.

vzhledem k tomu, že pro to, aby Komise měla možnost GMO nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů; (28);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0028),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0029).

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0030).

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva), která byla otevřena k podpisu dne 11. května 2011,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání (tzv. Úmluva z Lanzarote) ze dne 25. října 2007,

—

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

—

s ohledem na Úmluvu o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly výsledkem čtvrté světové konference o ženách dne 15. září 1995, a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking+5 (2005), Peking+15 (2010) a Peking+20 (2015),

—

s ohledem na mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji konanou v roce 1994 v Káhiře a na její akční program,

—

s ohledem na mezinárodní odborné pokyny pro sexuální výchovu vydané UNESCO v roce 2018,

—

s ohledem na pracovní pokyny Populačního fondu OSN (UNFPA) pro komplexní sexuální výchovu z roku 2014,

—

s ohledem na Normy pro sexuální výchovu v Evropě vypracované regionální kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu a německým Spolkovým střediskem pro zdravotní výchovu,

—

s ohledem na zprávu komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 4. prosince 2017 nazvanou „Sexuální a reprodukční zdraví žen a ženská práva v Evropě“,

—

s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 20. června 2017 ve věci Bajev a další v. Rusko,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii (1), kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003 o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii (2),

—

s ohledem na průzkum mezi lesbickými, homosexuálními, bisexuálními a transgender osobami v Evropské unii, který zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) v roce 2019,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Polsku, zejména na usnesení přijaté dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku (3),

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ze dne 10. července 2017 o pracovní cestě do Polska vykonané ve dnech 22. až 24. května 2017,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ze dne 3. prosince 2018 o zjištěních delegace ad hoc vyslané ve dnech 19. až 21. září 2018 do Polska o stavu právního státu v Polsku,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (4),

—

s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 17. července 2019 byl Sejmu předložen požadavek občanské iniciativy Stop pedofilii na novelizaci článku 200b polského trestního zákoníku;

B.

vzhledem k tomu, že Sejm po parlamentních volbách a obnovení svého zasedání dne 15. října 2019 projednal dotčený návrh zákona v prvním čtení a dne 16. října 2019 v hlasování nepodpořil podnět k jeho zamítnutí; vzhledem k tomu, že se očekává, že po ustavujícím zasedání dne 12. listopadu 2019 se nově zvolený Sejm vrátí k projednávání návrhu zákona;

C.

vzhledem k tomu, že tento zákon má podle všeho změnit platné právní předpisy o prevenci a potírání pedofilie; vzhledem k tomu, že ztotožňování propagace pedofilie s poskytováním komplexní sexuální výchovy mladým lidem je znepokojující, zavádějící a škodlivé;

D.

vzhledem k tomu, že v ustanoveních uvedeného návrhu zákona se uvádí, že každý, kdo veřejně propaguje nebo schvaluje pohlavní styk nezletilých osob, bude čelit trestu odnětí svobody až v délce dvou let;

E.

vzhledem k tomu, že výše uvedená ustanovení se mají uplatňovat i v případě propagace nebo schvalování pohlavního styku nebo jiných sexuálních aktivit nezletilých osob prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a mají se uplatňovat i na osoby vykonávající vzdělávací, zdravotnické nebo pečovatelské profese či opatrovníky nezletilých osob, kterým by hrozil až tříletý trest odnětí svobody; vzhledem k tomu, že byly předloženy návrhy na zvýšení trestní sazby na pět let;

F.

vzhledem k tomu, že taková ustanovení by pod záminkou prevence pedofilie de facto kriminalizovala poskytování komplexní sexuální výchovy nezletilým osobám, což by se dotklo mimo jiné pedagogů, aktivistů, poskytovatelů zdravotní péče, psychologů, vydavatelů a novinářů, a dokonce rodičů nebo opatrovníků;

G.

vzhledem k tomu, že ústavní zásada proporcionality implicitně znamená, že zákonodárci nemají neomezené pravomoci k stanovování trestněprávních předpisů a že trestní právo by se mělo využívat jako krajní opatření v souladu se zásadou ultima ratio; vzhledem k tomu, že dotčený zákon by byl s touto zásadou v rozporu;

H.

vzhledem k tomu, že Polsko ratifikovalo Istanbulskou úmluvu, Úmluvu z Lanzarote, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvu o právech dítěte a podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv je povinno zajistit přístup ke komplexní sexuální výchově a úplným informacím, včetně informací o nebezpečí pohlavního vykořisťování a zneužívání, a vyvracet genderové stereotypy ve společnosti;

I.

vzhledem k tomu, že sexuální a zdravotní výchova je v nějaké formě povinná již ve 20 členských státech; vzhledem k tomu, že některé členské státy, včetně Polska, se neřídí Normami WHO pro sexuální výchovu v Evropě;

J.

vzhledem k tomu, že komplexní sexuální výchova je osnovami předepsaný proces výuky a učení o kognitivních, citových, tělesných a sociálních aspektech sexuality a má děti a mladé lidi vybavit vědomostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami, které jim umožní chránit jejich zdraví, duševní a tělesnou pohodu a důstojnost; vzhledem k tomu, že komplexní sexuální výchova by dětem a mladým lidem umožnila rozvíjet sociální a sexuální vztahy založené na úctě a uvědomovat si, jak jejich volby ovlivňují vlastní tělesný a duševní stav i stav ostatních osob; vzhledem k tomu, že děti a mladí lidé by tak rovněž pochopili a zajistili ochranu svých práv během celého života;

K.

vzhledem k tomu, že zajišťování komplexní sexuální výchovy je jedním z hlavních nástrojů pro plnění závazků přijatých u příležitosti 25 výročí konání první Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD25), k nimž konkrétně patří plné pokrytí potřeb spojených s plánováním rodiny, nulová úmrtnost matek v případech, kdy jí lze předejít, a vymýcení násilí páchaného na základě pohlaví a škodlivých praktik prováděných na ženách, dívkách a mladých lidech;

L.

vzhledem k tomu, že podle Listiny, Evropské úmluvy o lidských právech a judikatury Evropského soudu pro lidská práva souvisí sexuální a reprodukční zdraví žen s řadou lidských práv, včetně práva na život a důstojnost, ochrany před nelidským a ponižujícím zacházením, práva na přístup ke zdravotní péči, práva na soukromí, práva na vzdělání a zákazu diskriminace, což je rovněž zohledněno v polské ústavě;

M.

vzhledem k tomu, že dotčený návrh zákona lze chápat jako další pokus o omezení sexuálních a reprodukčních práv v Polsku v posledních letech; vzhledem k tomu, že pokus o další omezení práva na potrat byl zmařen v roce 2018 v důsledku masového odporu polských občanů během tzv. černých protestů;

N.

vzhledem k tomu, že podle Evropského soudu pro lidská práva musí orgány v citlivých otázkách, mezi které patří veřejná diskuse o sexuální výchově, při níž musí být v rovnováze názory rodičů, vzdělávací politiky a právo třetích stran na svobodu projevu, postupovat podle kritérií objektivity, pluralismu a vědecké správnosti a konec konců i užitečnosti konkrétního druhu informace pro mládež;

O.

vzhledem k tomu, že mnoho dětí a dospívajících se o intimních vztazích poprvé dozvídá z pornografie, zejména z pornografie na internetu, a z rozporuplných informací od svých vrstevníků; vzhledem k tomu, že sexuální výchova je v tomto kontextu o to důležitější, neboť má mladým lidem pomoci bezpečně používat internet a sociální média a chránit se před sexuálním zneužíváním na internetu a má jim poskytnout vodítka k pochopení sledovaného obsahu a rozpoznání informací založených na faktech i známek genderových stereotypů a sexismu;

P.

vzhledem k tomu, že nezletilá mládež může kromě nedostatečné informovanosti narážet i na jiné překážky v přístupu k antikoncepci, například na restriktivní zákony a politiky týkající se poskytování antikoncepce; vzhledem k tomu, že i v případech, kdy dospívající přístup k antikoncepci mají, jim v jejím získání mohou bránit stigmata spojovaná s nemanželským sexem, případně s použitím antikoncepce, strach z vedlejších účinků, anebo nedostatek informací o správném použití antikoncepce; vzhledem k tomu, že podle polských zákonů jsou mladí lidé starší 15 let z právního hlediska způsobilí k pohlavnímu styku; vzhledem k tomu, že k získání lékařského předpisu na antikoncepci však stále musí mít souhlas zákonného zástupce;

Q.

vzhledem k tomu, že sexuální násilí je široce rozšířené a má dopad zejména na nezletilou mládež a že je třeba jej vymýtit; vzhledem k tomu, že těhotenství dospívajících dívek je stále závažným sociálním problémem a může být jednou z příčin úmrtnosti matek a dětí; vzhledem k tomu, že komplexní sexuální výchova napomáhá k odbourávání genderových stereotypů a k předcházení násilí páchanému na základě pohlaví;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

—

s ohledem na žádost, aby byl José Manuel Fernandes zbaven imunity, kterou dne 26. listopadu 2018 v souvislosti s trestním řízením ve věci 1406/14.3TDPRT předložilo státní zastupitelství v Portu a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 31. ledna 2019;

—

poté, co José Manuel Fernandes dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

—

s ohledem na články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

—

s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013 (1),

—

s ohledem na článek 157 Ústavy Portugalské republiky,

—

s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0023/2019),

A.

vzhledem k tomu, že státní zastupitelství v Portu požádalo o zbavení poslance Evropského parlamentu Josého Manuela Fernandese imunity, a to v souvislosti s trestním řízením ve věci údajného spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, jehož skutkovou podstatu vymezuje ustanovení § 11 portugalského zákona 34/87 z 16. července a jako sankci u něj stanoví trest odnětí svobody v délce trvání od dvou do osmi let;

B.

vzhledem k tomu, že se toto řízení netýká vyjadřování názorů či hlasování při výkonu mandátu poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

C.

vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

D.

vzhledem k tomu, že ustanovení čl. 157 odst. 2 a 3 Ústavy Portugalské republiky stanoví následující:

E.

vzhledem k tomu, že José Manuel Fernandes je vyšetřován pro podezření, že se coby starosta města Vila Verde při výkonu pravomocí s touto funkcí spojených spolčil s dalšími osobami za účelem zvýhodnění určité společnosti na úkor jejích konkurentů ve výběrovém řízení, v němž se údajně podílel na přípravě a shromažďování dokumentů, čímž se měl dopustit jednání, které je v rozporu s obecnými zásadami zadávání veřejných zakázek, konkrétně se zásadou nestrannosti, vynětí z daňové povinnosti, spravedlivé hospodářské soutěže a transparentnosti; vzhledem k tomu, že této společnosti byla veřejná zakázka udělena dne 22. prosince 2008;

F.

vzhledem k tomu, že čl. 9 odst. 8 jednacího řádu stanoví, že se Výbor pro právní záležitosti za žádných okolností nesmí vyslovit o vině či nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které jsou poslanci přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se výbor při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem případu;

G.

vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 není poslanecká imunita osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho poslanců;

H.

vzhledem k tomu, že José Manuel Fernandes požádal o to, aby byl zbaven poslanecké imunity; vzhledem k tomu, že v daném případě přísluší pouze Parlamentu, zda uvedenou osobu imunity zbaví či nikoli; vzhledem k tomu, že aby mohl rozhodnout o zbavení dotyčného poslance imunity, může Parlament přiměřeně zohlednit jeho situaci (2);

I.

vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho členy před trestním stíháním v souvislosti s činností, kterou vykonávají v rámci svého mandátu a která nemůže být od výkonu tohoto mandátu oddělena;

J.

vzhledem k tomu, že v této věci Parlament nenašel důkazy o jednání v duchu fumus persecutionis, jinými slovy nezjistil skutečnosti poukazující na to, že účelem trestního stíhání může být poškození politické činnosti dotyčného poslance, a tím i Evropského parlamentu;

1.

2.

—

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0819),

—

s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0017/2019),

—

s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0019/2019),

1.

2.

3.

4.

5.

—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0442 – C9-0127/2019),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1) (nařízení o EFG),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na článek 13 této dohody,

—

s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

—

s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0021/2019),

A.

vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali;

B.

vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie pracovníkům, kteří přišli o zaměstnání, by měla být dynamická a měla by se poskytovat co nejrychleji a co nejúčinněji; vzhledem k tomu, že tento případ se týká obzvláště zranitelné věkové skupiny, neboť věk více než 81 % dotčených pracovníků činí 55–64 let;

C.

vzhledem k tomu, že Belgie předložila žádost EGF/2019/001 BE Carrefour o finanční příspěvek z EFG v důsledku propuštění 751 osob, k němuž došlo během referenčního období od 30. listopadu 2018 do 30. března 2019 v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 47 (Maloobchod, kromě motorových vozidel a motocyklů); vzhledem k tomu, že během či po skončení tohoto referenčního období bylo propuštěno dalších 268 pracovníků; vzhledem k tomu, že podle Komise existuje jednoznačná kauzální vazba s událostí, která způsobila propouštění v referenčním období; vzhledem k tomu, že v souvislosti se skutečnostmi popsanými v žádosti, již předložila Belgie, nebyly vynaloženy žádné prostředky z jiných fondů či programů;

D.

vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků, včetně pracovníků propuštěných dodavateli uvedeného podniku a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, anebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost;

E.

vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 1309/2013 se Belgie rozhodla poskytnout individualizované služby spolufinancované z EFG 330 mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. „NEET“);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.