ISSN 1977-0863 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 196 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 64 |
Obsah |
Strana |
|
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Evropská komise |
|
2021/C 196/01 |
||
2021/C 196/02 |
||
2021/C 196/03 |
||
2021/C 196/04 |
Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení — Věc M.9014 — PKN Orlen/Grupa Lotos |
|
2021/C 196/05 |
||
|
Evropský orgán pro bankovnictví |
|
2021/C 196/06 |
||
|
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ |
|
2021/C 196/07 |
Sdělení Komise podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství — Stanovení závazků veřejné služby v souvislosti s pravidelnými leteckými službami ( 1 ) |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
|
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
25.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 196/1 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
21. května 2021
(2021/C 196/01)
1 euro =
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,2188 |
JPY |
japonský jen |
132,61 |
DKK |
dánská koruna |
7,4362 |
GBP |
britská libra |
0,85870 |
SEK |
švédská koruna |
10,1220 |
CHF |
švýcarský frank |
1,0951 |
ISK |
islandská koruna |
147,90 |
NOK |
norská koruna |
10,1420 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CZK |
česká koruna |
25,452 |
HUF |
maďarský forint |
349,11 |
PLN |
polský zlotý |
4,4892 |
RON |
rumunský lei |
4,9268 |
TRY |
turecká lira |
10,2151 |
AUD |
australský dolar |
1,5698 |
CAD |
kanadský dolar |
1,4680 |
HKD |
hongkongský dolar |
9,4639 |
NZD |
novozélandský dolar |
1,6914 |
SGD |
singapurský dolar |
1,6218 |
KRW |
jihokorejský won |
1 373,05 |
ZAR |
jihoafrický rand |
16,9880 |
CNY |
čínský juan |
7,8393 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,5102 |
IDR |
indonéská rupie |
17 495,87 |
MYR |
malajsijský ringgit |
5,0471 |
PHP |
filipínské peso |
58,391 |
RUB |
ruský rubl |
89,4741 |
THB |
thajský baht |
38,234 |
BRL |
brazilský real |
6,4628 |
MXN |
mexické peso |
24,2741 |
INR |
indická rupie |
88,8020 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
25.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 196/2 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
24. května 2021
(2021/C 196/02)
1 euro =
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,2212 |
JPY |
japonský jen |
132,97 |
DKK |
dánská koruna |
7,4364 |
GBP |
britská libra |
0,86408 |
SEK |
švédská koruna |
10,1670 |
CHF |
švýcarský frank |
1,0957 |
ISK |
islandská koruna |
150,98 |
NOK |
norská koruna |
10,2090 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CZK |
česká koruna |
25,424 |
HUF |
maďarský forint |
347,47 |
PLN |
polský zlotý |
4,4850 |
RON |
rumunský lei |
4,9255 |
TRY |
turecká lira |
10,2427 |
AUD |
australský dolar |
1,5804 |
CAD |
kanadský dolar |
1,4731 |
HKD |
hongkongský dolar |
9,4833 |
NZD |
novozélandský dolar |
1,6997 |
SGD |
singapurský dolar |
1,6236 |
KRW |
jihokorejský won |
1 375,43 |
ZAR |
jihoafrický rand |
17,0622 |
CNY |
čínský juan |
7,8487 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,5043 |
IDR |
indonéská rupie |
17 530,33 |
MYR |
malajsijský ringgit |
5,0631 |
PHP |
filipínské peso |
58,731 |
RUB |
ruský rubl |
90,0519 |
THB |
thajský baht |
38,297 |
BRL |
brazilský real |
6,5299 |
MXN |
mexické peso |
24,3683 |
INR |
indická rupie |
89,0517 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
25.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 196/3 |
Stanovisko Poradního výboru pro spojování podniků přijaté na zasedání dne 2. července 2020 ohledně předběžného návrhu rozhodnutí věc M.9014 — PKN Orlen/Grupa Lotos
Zpravodaj: Belgie
(2021/C 196/03)
Transakce
1. |
Poradní výbor (jedenáct členských států) souhlasí s Komisí, že transakce představuje spojení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování. |
Význam pro Unii
2. |
Poradní výbor (jedenáct členských států) souhlasí s Komisí, že transakce má význam pro celou Unii ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení o spojování. |
Výrobkové trhy
3. |
Poradní výbor (jedenáct členských států) souhlasí s definicemi Komise týkajícími se relevantního výrobkového trhu, a zejména s tím, že:
|
Zeměpisné trhy
4. |
Poradní výbor (jedenáct členských států) souhlasí s definicemi Komise týkajícími se vymezení relevantních zeměpisných trhů s velkoobchodními dodávkami motorové nafty, motorového benzinu a LTO, a konkrétně s tím, že se jedná o vnitrostátní trhy. |
5. |
Poradní výbor (jedenáct členských států) souhlasí s definicemi Komise týkajícími se vymezení relevantních zeměpisných trhů s maloobchodními dodávkami motorových paliv, a konkrétně s tím, že se jedná o vnitrostátní trhy s místními prvky. |
6. |
Poradní výbor (jedenáct členských států) souhlasí s definicemi Komise týkajícími se vymezení relevantních zeměpisných trhů s dodávkami paliv pro tryskové motory přímo z rafinérie, a konkrétně s tím, že se jedná o vnitrostátní trhy, pokud jde o dodávky zákazníkům v Polsku, a vnitrostátní nebo širší trhy zahrnující oblast Česka, Polska, Slovenska, Maďarska a východního Německa, pokud jde o dodávky zákazníkům v Česku. |
7. |
Poradní výbor (jedenáct členských států) souhlasí s definicemi Komise týkajícími se vymezení relevantních zeměpisných trhů s dodávkami paliv pro tryskové motory přímo do letadel, a konkrétně s tím, že se jedná o trhy relevantní pro letiště. |
8. |
Poradní výbor (jedenáct členských států) souhlasí s definicemi Komise týkajícími se vymezení relevantních zeměpisných trhů s dodávkami standardního bitumenu, dodávkami upraveného bitumenu a dodávkami průmyslového bitumenu, a konkrétně s tím, že se jedná o vnitrostátní trhy. |
Posouzení z hlediska hospodářské soutěže
9. |
Poradní výbor (jedenáct členských států) souhlasí s posouzením Komise, že transakce by zásadně narušila účinnou hospodářskou soutěž v důsledku horizontálních nekoordinovaných účinků a/nebo vertikálních účinků na tyto trhy:
|
10. |
Poradní výbor (jedenáct členských států) souhlasí s posouzením Komise, že transakce by zásadně nenarušila účinnou hospodářskou soutěž nad rámec vztahu mezi činnostmi stran na:
|
Závazky
11. |
Poradní výbor souhlasí s Komisí, že konečné závazky řeší obavy z narušení hospodářské soutěže, pokud jde o trhy s:
|
12. |
Poradní výbor souhlasí s Komisí, že by transakce při úplném dodržení konečných závazků zásadně nenarušila účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části. Devět členských států hlasovalo pro. Dva členské státy se hlasování zdržely. Žádný členský stát nehlasoval proti. |
Slučitelnost s vnitřním trhem
13. |
Poradní výbor (jedenáct členských států) souhlasí s Komisí, že transakce by proto měla být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP. Devět členských států hlasovalo pro. Dva členské státy se hlasování zdržely. Žádný členský stát nehlasoval proti. |
(1) Trhy s dodávkami standardního bitumenu v Rakousku, Česku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku a na Slovensku, trhy s dodávkami upraveného bitumenu v Lotyšsku a Litvě a trhy s dodávkami průmyslového bitumenu v Rakousku a Česku.
25.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 196/6 |
Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení (1)
Věc M.9014 — PKN Orlen/Grupa Lotos
(2021/C 196/04)
1.
Dne 3. července 2019 obdržela Komise oznámení o navrhovaném spojení, kterým by podnik Polski Koncern Naftowy ORLEN Spółka Akcyjna (dále jen „Orlen“) získal ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) (dále jen „nařízení o spojování“) výhradní kontrolu nad celým podnikem Grupa Lotos Spółka Akcyjna (dále jen „Lotos“) (dále jen „navrhovaná transakce“). Pro účely této zprávy se podniky Orlen a Lotos společně označují jako „strany“.
2.
Dne 7. srpna 2019 přijala Komise rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování.
3.
Komise přijala ve dnech 23. a 30. září a 22. listopadu 2019 čtyři rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3 nařízení o spojování, které stranám ukládaly poskytnout informace, jež byly předmětem různých žádostí Komise o informace zaslaných stranám (3). Tato rozhodnutí přerušila na základě čl. 9 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 802/2004 (4) (dále jen „prováděcí nařízení o spojování“) lhůtu uvedenou v čl. 10 odst. 3 nařízení o spojování. Dopisem ze dne 2. března 2020 informovala Komise podnik Orlen, že přerušení lhůty skončilo dne 28. února 2020 poté, co strany předložily k tomuto datu požadované informace.
4.
Dne 7. dubna 2020 přijala Komise prohlášení o námitkách. Prohlášení o námitkách bylo podniku Orlen oficiálně oznámeno dne 8. dubna 2020 (5) a byla mu poskytnuta lhůta pro předložení připomínek do 24. dubna 2020. Dne 7. dubna 2020 byl i podnik Lotos informován o přijetí prohlášení o námitkách a o možnosti předložit připomínky podle čl. 13 odst. 2 prováděcího nařízení o spojování.
5.
Dne 8. dubna 2020 požádal Orlen o prodloužení lhůty na předložení připomínek k prohlášení o námitkách o pět pracovních dnů, neboť očekával, že v důsledku krize způsobené pandemií COVID-19 bude shromažďování údajů a informací trvat déle. Dne 14. dubna 2020 vyhovělo generální ředitelství pro hospodářskou soutěž této žádosti a prodloužilo lhůtu do 4. května 2020.
6.
Dne 7. dubna 2020 získal Orlen přístup k dostupným dokumentům ze spisu Komise, a to předáním DVD. S ohledem na později přidávané dokumenty byl ke spisu v pravidelných intervalech umožněn další přístup. K některým údajům měli přístup pouze ekonomičtí poradci podniku Orlen ve virtuální datové místnosti, aby ověřili závěry, které z nich Komise vyvodila (6). V souvislosti s přístupem ke spisu jsem neobdržel žádnou stížnost ani žádnou žádost stran.
7.
V období od 30. září 2019 do 27. dubna 2020 jsem k řízení v této věci jako zúčastněné třetí osoby připustil šest podniků (konkurentů a/nebo zákazníků stran). Zúčastněným třetím stranám bylo poskytnuto nedůvěrné znění prohlášení o námitkách a byla jim stanovena lhůta pro předložení připomínek.
8.
Dne 4. května 2020 předložil podnik Orlen písemnou odpověď na prohlášení o námitkách.
9.
Téhož dne Orlen formálně přijal závazky vůči Komisi podle čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 nařízení o spojování s cílem učinit navrhovanou transakci slučitelnou s vnitřním trhem a fungováním Dohody o EHP. Komise provedla tržní test těchto závazků dne 6. května 2020.
10.
Orlen požádal o formální ústní slyšení, které se konalo dne 11. května 2020 (7).
11.
Dne 25. května 2020 předložil podnik Orlen Komisi své revidované závazky. Dne 26. května 2020 byly tyto revidované závazky rovněž podrobeny tržnímu testu.
12.
Dne 28. května 2020 zaslala Komise podniku Orlen dopis o skutkovém stavu, v němž ho informovala o dalších skutkových okolnostech, které se v době přijetí prohlášení o námitkách již ve spisu vyskytovaly, ale prohlášení o námitkách z nich výslovně nevycházelo, a Komise je však po další analýze spisu považuje k podpoře svých argumentů za relevantní, jakož i o některých dalších důkazech, na které byla Komise upozorněna až po přijetí prohlášení o námitkách. Na tento dopis o skutkovém stavu odpověděl podnik Orlen dne 3. června 2020.
13.
Nejprve dne 22. června, a nakonec dne 23. června 2020 byly Komisi předloženy další revidované závazky (dále jen „konečné závazky“).
14.
V návrhu rozhodnutí dospěla Komise k závěru, že konečné závazky odstraňují významné překážky účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části, k nimž by navrhovaná transakce jinak vedla, zatímco námitky týkající se některých relevantních trhů, jež byly zahrnuty do prohlášení o námitkách, byly staženy. V důsledku toho návrh rozhodnutí prohlašuje navrhovanou transakci za slučitelnou s vnitřním trhem a fungováním Dohody o EHP za předpokladu, že budou konečné závazky zcela splněny.
15.
S ohledem na výše uvedené se domnívám, že právo na účinný výkon procesních práv bylo v průběhu tohoto řízení dodrženo.
V Bruselu dne 2 July 2020.
Wouter WILS
(1) Podle článků 16 a 17 rozhodnutí předsedy Evropské komise 2011/695/EU ze dne 13. října 2011 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 29) („rozhodnutí 2011/695/EU“).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků („nařízení o spojování“) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
(3) Rozhodnutí ze dne 23. září 2019 bylo adresováno podniku Orlen, rozhodnutí ze dne 30. září 2019 bylo adresováno podnikům Orlen i Lotos a dne 22. listopadu 2019 zaslala Komise podnikům Orlen a Lotos dvě samostatná rozhodnutí.
(4) Nařízení Komise (ES) č. 802/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 133, 30.4.2004, s. 1), ve znění pozdějších předpisů.
(5) Dne 7. dubna 2020 byla právním zástupcům podniku Orlen zaslána pro informaci (neformální) předběžná kopie prohlášení o námitkách a průvodní dopis.
(6) Virtuální datová místnost byla zřízena jako náhrada obvyklé fyzické datové místnosti, neboť kvůli probíhající pandemii COVID-19 nebylo možné zařídit fyzický přístup do datové místnosti. Ekonomičtí poradci mohli zprávu o svých závěrech, která není důvěrné povahy, se stranami sdílet poté, co Komise potvrdila, že žádné důvěrné informace neobsahuje.
(7) V důsledku probíhající pandemie COVID-19 se ústní slyšení konalo na dálku formou zabezpečené šifrované videokonference.
25.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 196/8 |
SOUHRNNÁ ZPRÁVA O ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 14. července 2020,
kterým se spojení prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP
(Věc M.9014 – PKN Orlen/Grupa Lotos)
(oznámeno pod číslem C(2020) 4651)
(Pouze anglické znění je závazné)
(2021/C 196/05)
Komise dne 14. července 2020 přijala rozhodnutí o spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (1) , a zejména podle čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení. Znění celého rozhodnutí bez důvěrných informací, případně v podobě prozatímní verze, je k dispozici v závazném jazyce věci na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese: http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm?clear=1&policy_area_id=2
I. STRANY
(1) |
PKN Orlen S.A. (Polsko, dále jen „Orlen“ nebo „oznamující strana“) je vertikálně integrovaný podnik, který působí zejména v oblasti rafinace paliv a souvisejících produktů a jejich uvádění na trh v Polsku, jakož i v Rakousku, Česku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Německu a na Slovensku. Činnosti podniku Orlen pokrývají veškeré palivové produkty obvykle zpracovávané v ropné rafinerii, včetně motorové nafty, motorového benzinu, lehkého topného oleje (LTO), zkapalněného ropného plynu (LPG), těžkého topného oleje (TTO), paliva pro tryskové motory, lodního paliva, bitumenu a nafty, jakož i základových olejů a maziv. Orlen je rovněž činný v oblasti poskytování služeb spojených se zásobováním palivem v Polsku, služeb povinného skladování benzinu v Polsku pro třetí strany (v tomto rozhodnutí jsou označovány jako „povinné skladovací služby“). Podnik Orlen provozuje v Polsku rovněž síť maloobchodních čerpacích stanic prodávajících motorová paliva. Orlen je také v omezené míře činný v oblasti základního průzkumu, rozvoje a těžby surové ropy a zemního plynu. V neposlední řadě působí Orlen rovněž na petrochemickém trhu a vyrábí řadu petrochemických produktů v rafinériích v Polsku a České republice. |
(2) |
Grupa Lotos S.A. (Polsko, dále jen „Lotos“) je vertikálně integrovaný podnik, který je činný zejména v oblasti rafinace a uvádění na trh (včetně maloobchodního prodeje) motorových paliv a souvisejících výrobků převážně v Polsku, ale také v Česku a Estonsku. Činnosti podniku Lotos se rovněž vztahují na všechny palivové produkty, které jsou obvykle zpracovávány v ropné rafinérii, a provozuje síť maloobchodních čerpacích stanic v celé zemi. Lotos rovněž poskytuje služby spojené se zásobováním palivem a povinné skladovací služby. Podnik Lotos je také činný v oblasti základního průzkumu, rozvoje a těžby surové ropy a zemního plynu. Podle oznamující strany jsou činnosti podniku Lotos většinou soustředěny v Polsku, ačkoli některé produkty rovněž vyváží. |
II. POSTUP
(3) |
Komise dne 3. července 2019 obdržela formální oznámení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 („nařízení o spojování“), podle kterého podnik Orlen získá výhradní kontrolu nad podnikem Lotos (dále jen „spojení“). Podniky Orlen a Lotos se společně označují jako „strany“. |
(4) |
Komise vznesla vážné pochybnosti, pokud jde o slučitelnost spojení s vnitřním trhem, a dne 7. srpna 2019 přijala rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování. K rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1 písm. c) předložil podnik Orlen dne 21. srpna 2019 své písemné připomínky. |
(5) |
Komise přijala ve dnech 23. a 30. září a 22. listopadu 2019 čtyři rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3 nařízení o spojování, která stranám ukládala poskytnout úplné informace, jež Komise požadovala v různých žádostech o informace zaslaných stranám. |
(6) |
Tato rozhodnutí přerušila na základě čl. 9 odst. 1 nařízení Komise č. 802/2004 počínaje dnem 20. září 2019 lhůtu uvedenou v čl. 10 odst. 3 nařízení o spojování. Dopisem ze dne 2. března 2020 informovala Komise podnik Orlen, že přerušení lhůty skončilo dne 28. února 2020 poté, co strany předložily k tomuto datu požadované informace. |
(7) |
Dne 7. dubna 2020 vydala Komise prohlášení o námitkách. Na prohlášení o námitkách odpověděly strany dne 4. května 2020. K prohlášení o námitkách navíc předložily své připomínky čtyři třetí strany. |
(8) |
Během druhé fáze šetření Orlen neformálně představil různé možnosti navrhovaných nápravných opatření. Dne 4. května 2020 Orlen formálně předložil své závazky. Tržní test závazků předložených dne 4. května 2020 zahájila Komise dne 6. května. |
(9) |
Formální slyšení se konalo dne 11. května 2020. V důsledku pandemie COVID-19 se ústní slyšení konalo na dálku formou zabezpečené šifrované videokonference. |
(10) |
Dne 25. května předložil podnik Orlen své revidované závazky. Tržní test těchto revidovaných závazků zahájila Komise dne 26. května. |
(11) |
Dne 18. června předložil podnik Orlen své konečné závazky (dále jen „konečné závazky“). |
III. RELEVANTNÍ TRHY
(12) |
Činnosti stran se překrývají v několika zemích, ale k hlavnímu překrývání dochází v Polsku a Česku. V těchto zemích se v souvislosti s některými činnostmi stran vyskytuje významné horizontální překrývání. |
1. Velkoobchodní dodávky motorové nafty, motorového benzinu, LTO, TTO v Polsku
(13) |
Komise již dříve zvážila možnou segmentaci mezi prodejem přímo z rafinérie a nemaloobchodním prodejem paliv, přičemž ponechala otevřenou otázku, zda toto rozlišení odráží podmínky hospodářské soutěže na polském trhu. Komise se pro účely tohoto rozhodnutí domnívá, že v Polsku existuje jeden velkoobchodní trh s palivy. Stejně jako v předchozích rozhodnutích se Komise domnívá, že velkoobchodní trhy s dodávkami paliv by měly být segmentovány na základě prodávaných paliv. |
(14) |
Komise již dříve definovala trhy s dodávkami paliv přímo z rafinérie jako trhy regionální nebo s širším rozsahem a trhy s nemaloobchodními dodávkami paliv jako trhy s vnitrostátním rozsahem. Pro účely tohoto rozhodnutí dospěla Komise na základě svého zjištění k závěru, že v Polsku existuje jeden trh s velkoobchodními dodávkami paliv, a na základě své analýzy modelů nabídky a poptávky v Polsku k závěru, že zeměpisný rozsah těchto trhů je vnitrostátní. |
2. Maloobchodní dodávky motorových paliv v Polsku
(15) |
Komise již dříve definovala trh s maloobchodními dodávkami motorových paliv jakožto prodej motorových paliv na čerpacích stanicích, značkových i neznačkových, uvnitř i vně integrované sítě. Relevantní výrobkový trh dle definice zahrnuje všechny druhy motorových paliv dostupných na čerpacích stanicích, včetně motorového benzinu, motorové nafty a automobilového LPG. Komise kromě toho v minulosti zvažovala řadu možných segmentací podle typů čerpacích stanic, přičemž někdy ponechala tuto otázku otevřenou a někdy dospěla k závěru, že taková segmentace byla nebo nebyla odůvodněná specifickými vlastnostmi dotčeného trhu. Komise zejména zvážila možnost segmentace trhu s maloobchodními dodávkami motorových paliv mezi prodejem na dálnicích a mimo dálnice, mezi prodejem z běžných čerpacích stanic a z vyhrazených zastávek nákladních vozidel, mezi prodejem z námořních čerpacích stanic a stanic nesouvisejících s námořní dopravou nebo mezi prodejem z čerpacích stanic s obsluhou a bez obsluhy. Komise rovněž zvážila možnost segmentace trhu s maloobchodními dodávkami motorových paliv mezi prodej podnikům B2B (prostřednictvím tankovací karty) a prodej spotřebitelům (B2C). |
(16) |
Pro účely tohoto rozhodnutí se Komise domnívá, že relevantní výrobkový trh by měl být definován tak, že zahrnuje všechny druhy motorových paliv dostupných na čerpacích stanicích. Komise se dále domnívá, že trh s maloobchodními dodávkami motorových paliv lze dále rozdělit na maloobchodní dodávky paliv mezi podniky (B2B) prostřednictvím tankovacích karet a maloobchodní dodávky motorových paliv jiným spotřebitelům (B2C). Komise se dále domnívá, že čerpací stanice na dálnicích představují samostatný segment trhu. |
(17) |
Pro účely tohoto rozhodnutí a v souladu s předchozími rozhodnutími se Komise domnívá, že trhy s maloobchodními dodávkami motorových paliv mezi podniky (B2B) prostřednictvím tankovacích karet, jakož i trh s maloobchodními dodávkami motorových paliv spotřebitelům (B2C) představují vnitrostátní trhy s místními prvky. |
3. Dodávky paliva pro tryskové motory přímo z rafinérie v Polsku a Česku a dodávka paliva pro tryskové motory přímo do letadel v Polsku
(18) |
Komise již dříve dospěla k závěru, že letecká paliva představují samostatný výrobkový trh, který se liší od ostatních druhů paliv. V předchozích případech Komise zvážila odlišné výrobkové trhy pro každý prodej leteckých paliv přímo z rafinérie na jedné straně a prodej leteckých paliv přímo do letadel na straně druhé. Pro účely tohoto rozhodnutí postupovala Komise stejným způsobem. |
(19) |
Komise v minulosti došla k závěru, že by zeměpisný rozsah trhu prodeje paliva pro tryskové motory přímo z rafinérie mohl zahrnovat EHP nebo západní Evropu. Komise však rovněž zvážila i užší trhy. Pro účely tohoto rozhodnutí je však Komise toho názoru, že relevantní zeměpisný rozsah trhu s prodejem paliva pro tryskové motory přímo z rafinérie zákazníkům v Polsku je vnitrostátní, zatímco relevantní zeměpisný rozsah trhu s prodejem paliva pro tryskové motory přímo z rafinérie zákazníkům v Česku je buď vnitrostátní, nebo jej tvoří oblast zahrnující většinu Česka, Polska, Slovenska, Maďarska a východního Německa. Co se týče dodávek paliva přímo do letadel, Komise se domnívá, že je zeměpisný rozsah trhu omezen na jednotlivá letiště, kde jsou tyto služby poskytovány. |
4. Dodávky různých druhů bitumenu v Polsku
(20) |
V dřívějších rozhodnutích Komise dospěla k závěru, že by se bitumen měl na základě svých vlastností a zvláštního konečného použití odlišovat od ostatních produktů z rafinované ropy. V předchozích rozhodnutích Komise zvažovala, zda by bylo vhodné rozlišování mezi různými druhy bitumenu. Pro účely tohoto rozhodnutí je Komise toho názoru, že je vhodné rozlišovat oddělené trhy pro dodávky standardního bitumenu, upraveného bitumenu a průmyslového bitumenu. |
(21) |
Komise ve své dřívější rozhodovací praxi posuzovala trhy s dodávkami bitumenu z hlediska jednotlivých států. Komise rovněž zvážila, zda by zeměpisný rozsah dodávek bitumenu mohl být užší (a ve dvou případech, zda by mohl být širší) než vnitrostátní, aniž by se kdy vyjádřila k definici trhu. Pro účely tohoto rozhodnutí se Komise domnívá, že relevantní zeměpisný trh pro každý ze tří druhů bitumenu je ve svém rozsahu vnitrostátní. |
5. Ostatní relevantní trhy
(22) |
Kromě výše uvedených trhů se spojení týká také dalších relevantních trhů, na nichž se činnosti stran překrývají, včetně dodávek základních olejů, průmyslových maziv, TTO a služeb spojených se zásobováním palivem. |
(23) |
Spojení se rovněž týkalo trhů, na kterých se činnosti stran překrývají nebo které jsou vertikálně propojeny. Patří mezi ně mimo jiné poskytování povinných skladovacích služeb, poskytování služeb železniční dopravy, dodávky parafínového gáče a průzkum, těžba a rozvoj ropy. |
(24) |
Komise dospěla k závěru, že by spojení nevedlo k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže na těchto ostatních dotčených trzích. |
IV. POSOUZENÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
1. Posouzení
(25) |
Komise posoudila dotčené trhy, jak je popsáno v oddíle III, a dospěla k závěru, že na níže uvedených trzích spojení povede k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže. |
(26) |
Pokud jde o trhy s velkoobchodními dodávkami motorové nafty, motorového benzinu a LTO v Polsku, dospěla Komise k uvedenému závěru, protože strany mají vysoké podíly na trhu, jsou blízkými konkurenty, konkurenční tlak, který vyvíjí hrozba přechodu zákazníků, je jen omezený a existují vysoké překážky vstupu na tento trh. |
(27) |
Pokud jde o trhy s maloobchodními dodávkami motorových paliv v Polsku, dospěla Komise k uvedenému závěru, protože strany mají vysoké podíly na trhu, jsou blízkými konkurenty a jiné subjekty na těchto trzích vyvíjí jen omezené konkurenční tlaky. |
(28) |
Pokud jde o trhy s dodávkami paliva pro tryskové motory přímo z rafinérie v Polsku a Česku a s dodávkami paliva pro tryskové motory přímo do letadel v Polsku, dospěla Komise k uvedenému závěru, protože strany mají vysoké podíly na trhu, jsou si navzájem jedinými konkurenty na trhu dodávek přímo z rafinérie v Polsku a nejbližšími konkurenty na tomto trhu v Česku, jiné subjekty na trhu s dodávkami paliva přímo do letadel vyvíjí jen omezené konkurenční tlaky a protože existují překážky vstupu na trh s dodávkami přímo do letadel. |
(29) |
Pokud jde o trhy s dodávkami různých druhů bitumenu v Polsku, dospěla Komise k uvedenému závěru, protože strany mají vysoké podíly na trhu, jsou blízkými konkurenty a společně provozují tři čtvrtiny dostupných stanic pro dodávky různých druhů bitumenu a jiné subjekty na těchto trzích vyvíjí jen omezené konkurenční tlaky. |
(30) |
Stručně řečeno, Komise dospěla k závěru, že spojení by vedlo k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže na uvedených trzích s:
|
2. Závazky zúčastněných stran
(31) |
V rámci konečných závazků předložily strany s cílem vyřešit obavy z narušení hospodářské soutěže na výše uvedených trzích níže popsané závazky. |
(32) |
Pokud jde o velkoobchodní dodávky motorové nafty, motorového benzinu a LTO v Polsku: nápravná opatření spočívají v odprodeji 30% podílu v rafinérii podniku Lotos, což spolu s dohodou o odběru umožní, že příjemce nápravných opatření bude mít přístup k objemům nafty a benzinu, které odpovídají přibližně polovině produkce rafinérie. Aby se umožnil dovoz odpovídající přibližně druhé polovině výroby rafinérie, spočívají nápravná opatření rovněž v odprodeji pěti terminálů ve vlastnictví podniku Lotos a čtyř terminálů ve vlastnictví podniku Orlen nezávislému provozovateli logistiky a v závazku subjektu vzniklého spojením, že uvolní skladovací kapacity paliva rezervované u jiných poskytovatelů skladovacích zařízení v Polsku. |
(33) |
Pokud jde o maloobchodní dodávky motorových paliv v Polsku: v reakci na obavy vyjádřené Komisí na vnitrostátní a místní úrovni spočívají nápravná opatření v odprodeji 389 maloobchodních čerpacích stanic. Nabyvatel maloobchodní sítě stanic bude na základě smlouvy o dodávkách nakupovat paliva od subjektu vzniklého spojením. |
(34) |
Pokud jde o dodávky paliva pro tryskové motory přímo z rafinérie v Polsku a Česku a dodávky paliva pro tryskové motory přímo do letadel v Polsku: nápravná opatření spočívají v odprodeji podílu podniku Lotos ve společném podniku se společností BP, závazku pokračovat v dodávkách paliva pro tryskové motory tomuto společnému podniku a závazku nabídnout společnému podniku a dalším dodavatelům paliva pro tryskové motory přístup ke skladovacím službám. Podnik Orlen se rovněž zavazuje k výstavbě nového terminálu umožňujícího dovoz paliva pro tryskové motory, které by bylo převedeno na nezávislého provozovatele logistiky. Nabyvatel 30% podílu v rafinérii podniku Lotos bude mít rovněž přístup k podílu na palivu pro tryskové motory, které tato rafinérie vyrábí. V Česku poskytne podnik Orlen prostřednictvím nabídkového řízení objemy paliva pro tryskové motory odpovídající prodejům podniku Lotos před transakcí. |
(35) |
Pokud jde o dodávky různých druhů bitumenu v Polsku: nápravná opatření spočívají v odprodeji dvou závodů na výrobu a distribuci bitumenu v jižním Polsku a zároveň v uzavření dohody o dodávkách. |
(36) |
Podle názoru Komise jsou konečné závazky dostatečné k řešení zjištěných problémů v oblasti hospodářské soutěže. Ve svém rozhodnutí proto Komise dospěla k závěru, že na základě závazků předložených stranami nepovede spojení k významnému narušení účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části. |
V. ZÁVĚR
(37) |
Na základě výše uvedených důvodů je v rozhodnutí vyvozen závěr, že spojení zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části.
V souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP by proto spojení mělo být prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP. |
Evropský orgán pro bankovnictví
25.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 196/13 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO ORGÁNU PRO BANKOVNICTVÍ
ze dne 23. dubna 2021,
kterým se stanoví vnitřní pravidla týkající se omezení některých práv subjektů údajů, pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci fungování Evropského orgánu pro bankovnictví
(2021/C 196/06)
SPRÁVNÍ RADA,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (1), a zejména na článek 25 tohoto nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (2), a zejména na čl. 47 odst. 1 a článek 71 tohoto nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
1) |
Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „orgán EBA“) vykonává své činnosti v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010, které může být dále změněno, zrušeno nebo nahrazeno. |
2) |
V souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 by omezení použití článků 14 až 22, 35 a 36, jakož i článku 4 uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 22, měla vycházet z vnitřních předpisů přijatých orgánem EBA, pokud nevycházejí z právních aktů přijatých na základě Smluv. |
3) |
V případech, kdy orgán EBA vykonává své povinnosti s ohledem na práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, zváží, zda se neuplatní kterákoliv z výjimek stanovených v uvedeném nařízení. |
4) |
Orgán EBA zpracovává několik kategorií osobních údajů, včetně „objektivních“ údajů (např. údaje o totožnosti, kontaktní údaje, profesní údaje, správní podrobnosti, údaje získané ze zvláštních zdrojů, elektronická komunikace a provozní údaje) nebo „subjektivních“ údajů (týkajících se daného případu, např. odůvodnění, údaje o chování a jednání a údaje související nebo předložené v souvislosti s předmětem řízení nebo činností). |
5) |
Orgán EBA, zastoupený svým výkonným ředitelem, vystupuje jako správce údajů bez ohledu na další přenesení pravomocí spojených s úlohou správce v rámci orgánu EBA s cílem zohlednit provozní odpovědnost za konkrétní operace zpracování osobních údajů. |
6) |
Osobní údaje jsou bezpečně uloženy v elektronickém prostředí nebo v tištěné podobě, která brání protiprávnímu přístupu nebo předání údajů osobám, které je nepotřebují znát. Zpracovávané osobní údaje jsou uchovávány jen po nezbytnou dobu a k účelům, pro které se zpracovávají během období uvedeného v záznamech o ochraně údajů a prohlášeních o ochraně soukromí orgánu EBA. |
7) |
Pro účely výkonu svého poslání je orgán EBA povinen dodržovat v maximální možné míře základní práva subjektů údajů, zejména ta, která se týkají práva na poskytování informací, práva na přístup k údajům a jejich opravu, práva na výmaz, omezení zpracování, práva na oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů nebo na důvěrnost komunikace, jak je zakotveno v nařízení (EU) 2018/1725. |
8) |
Je však možné, že orgán EBA bude muset informace poskytované subjektům údajů nebo jiná práva subjektů údajů omezit, a to zejména s cílem chránit důvěrnost a účelnost svých vlastních vyšetřování, vyšetřování a řízení jiných veřejných orgánů, jakož i práva jiných osob související s vyšetřováními nebo jinými řízeními. |
9) |
V rámci svého správního fungování může orgán EBA provádět některá vyšetřování, například správní šetření, disciplinární řízení, předběžné činnosti související s případy finančních podvodů, vyšetřování týkající se případů whistleblowingu nebo obtěžování, interní audity, vyšetřování prováděná pověřencem pro ochranu osobních údajů nebo týkající se porušení etických pravidel, vyšetřování v oblasti informačních a komunikačních technologií, vyšetřování zabezpečení informací a činnosti vykonávané v souvislosti s bezpečnostními riziky a řízením incidentů. Kromě toho může orgán EBA pro účely svého poslání provádět vyšetřování týkající se možných porušení práva Unie, urovnávání sporů mezi příslušnými orgány, zprostředkování mezi příslušnými orgány, jakož i vyšetřování související s prevencí a bojem proti praní peněz a financování terorismu, šetření související s ochranou spotřebitele a finančními činnostmi za účelem posouzení potenciálních hrozeb pro integritu finančních trhů nebo stability finančního systému v EU. |
10) |
Vnitřní předpisy by se měly uplatňovat na všechny operace zpracování prováděné orgánem EBA při výše uvedených vyšetřováních. Tyto vnitřní předpisy by měly platit i pro operace zpracování provedené před zahájením výše uvedených vyšetřování, během těchto vyšetřování a během sledování návazného postupu v reakci na výstupy těchto vyšetřování. Součástí by měla být rovněž pomoc, koordinace a/nebo spolupráce, o kterou orgán EBA požádají vnitrostátní orgány a mezinárodní organizace v rámci svých vlastních správních vyšetřování. |
11) |
Před využitím omezení předpokládaných v těchto vnitřních předpisech by orgán EBA měl zvážit, zda se uplatňují některé z výjimek stanovených v nařízení (EU) 2018/1725. V případech, kdy se použijí omezení podle těchto vnitřních předpisů, musí orgán EBA vysvětlit, proč jsou tato omezení přísně vzato nezbytná a přiměřená v demokratické společnosti, a musí dodržovat podstatu základních práv a svobod. |
12) |
Orgán EBA by měl sledovat, zda podmínky, které odůvodňují omezení, stále platí, a pokud již neplatí, měl by omezení zrušit. |
13) |
Správce údajů by měl informovat pověřence pro ochranu osobních údajů, když omezuje uplatňování některých práv subjektů údajů podle tohoto rozhodnutí, když prodlužuje platnost takového omezení a když je toto omezení zrušeno. |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Tímto rozhodnutím se stanoví vnitřní předpisy týkající se podmínek, za kterých může orgán EBA v rámci svých činností stanovených v odstavcích 2 až 5 omezit uplatňování práv zakotvených v článcích 14 až 21 a 35, jakož i v článku 4 tohoto nařízení, a to v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2018/1725. Těmito omezeními nejsou dotčeny výjimky z práv subjektů údajů stanovených v nařízení (EU) 2018/1725.
2. V rámci správního fungování orgánu EBA se omezení předpokládaná v odstavci 1 uplatňují na zpracování osobních údajů orgánem EBA pro účely:
a) |
správních šetření a disciplinárních řízení v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2018/1725; |
b) |
zpracování nesrovnalostí v součinnosti s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b) nebo f) nařízení (EU) 2018/1725; |
c) |
zpracování případů whistleblowingu, (formálních a neformálních) případů obtěžování, jakož i interních a externích stížností v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2018/1725; |
d) |
interních auditů, vyšetřování porušení etických pravidel, šetření, řízení a vyšetřování prováděných pověřencem pro ochranu osobních údajů v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. f) nebo g) nebo čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725; |
e) |
vyšetřování v oblasti informačních a komunikačních technologií, vyšetřování zabezpečení informací a činností vykonávaných v souvislosti s bezpečnostními riziky a řízením incidentů řešených interně nebo s externím zapojením v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2018/1725. |
3. V rámci výkonu poslání orgánu EBA se omezení předpokládaná v odstavci 1 uplatňují na zpracování osobních údajů orgánem EBA pro kterýkoli z těchto účelů:
a) |
vyšetřování možných porušení práva Unie podle článku 17 nařízení (EU) č. 1093/2010; |
b) |
šetření a řízení souvisejících s ochranou spotřebitele a finančními činnostmi za účelem posouzení potenciálních hrozeb pro integritu finančních trhů nebo stability finančního systému v Unii podle článků 9 a 22 nařízení (EU) č. 1093/2010; |
c) |
řízení týkajících se urovnávání sporů mezi příslušnými orgány podle článku 19 nařízení (EU) č. 1093/2010 a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení; |
d) |
řízení týkajících se nezávazného zprostředkování prováděného orgánem EBA podle čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010 a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení; |
e) |
řízení týkajících se prevence a boje proti praní peněz a financování terorismu podle článku 9b nařízení (EU) č. 1093/2010 a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení. |
4. Tato omezení se navíc vztahují na pomoc, koordinaci a/nebo spolupráci, kterou orgán EBA poskytuje příslušným orgánům stanoveným v čl. 4 bodu 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, včetně orgánů třetích zemí, a mezinárodním organizacím v souvislosti s vyšetřováními vedenými při výkonu jejich zákonného poslání.
5. Tato omezení ve smyslu odstavce 1 platí i pro operace zpracování provedené před zahájením vyšetřování nebo jiných správních šetření podle odstavců 2 až 4, během těchto vyšetřování a během sledování návazného postupu v reakci na výstupy těchto vyšetřování.
6. Toto rozhodnutí se použije na každou kategorii osobních údajů zpracovávaných v rámci činností uvedených v odstavcích 2 až 5.
7. V závislosti na podmínkách stanovených v tomto rozhodnutí mohou platit omezení pro tato práva: poskytování informací subjektům údajů, právo na přístup, opravu, výmaz, omezení zpracování a oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů.
Článek 2
Správce odpovědný za vyšetřování a platné záruky
1. Záruky zavedené s cílem zabránit zneužití nebo protiprávnímu zpřístupnění nebo předání údajů v souvislosti s vyšetřováními uvedenými v článku 1 jsou tyto:
(a) |
dokumenty v tištěné podobě se uchovávají v uzamčených skříňkách, k nimž mají přístup pouze oprávnění zaměstnanci na základě zásady udělování přístupu jen osobám, které jej potřebují. K zajištění náležitých záruk musí být zaveden také bezpečnostní systém prostor, politika správy interních záznamů, školení zaměstnanců a audity; |
(b) |
elektronické soubory jsou spravovány s využitím schválených zařízení, informačních systémů, aplikací a paměťových médií orgánu EBA. Údaje musí být uloženy v zabezpečeném elektronickém prostředí, které je navrženo a spravováno tak, aby zabránilo náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně, přenosu, neoprávněnému zpřístupnění osobních údajů interním a externím partnerům, kteří nemají oprávnění k přístupu k těmto údajům, nebo neoprávněnému přístupu těchto partnerů k těmto údajům. K organizaci, vyhledávání, sdílení, spravování a ochraně elektronických údajů orgánu EBA se používají aplikace systému správy dokumentů orgánu EBA. Oprávněným zaměstnancům orgánu EBA je udělen přístup k elektronickým údajům pouze na základě zásady udělování přístupu jen osobám, které jej potřebují; |
(c) |
databáze a elektronické soubory jsou chráněny heslem v rámci jednotného systému přihlašování a propojeny automaticky s uživatelským jménem a heslem daného uživatele. Nahrazování uživatelů je přísně zakázáno. Elektronické záznamy jsou uchovávány zabezpečeným způsobem, aby se zajistila důvěrnost a soukromí údajů v nich obsažených; |
(d) |
všechny osoby, které mají k údajům přístup, jsou vázány povinností zachovávat důvěrnost a podepíší dokument potvrzující tuto povinnost a požadavky stanovené v tomto odstavci. |
2. Správcem operací zpracování je orgán EBA zastoupený svým výkonným ředitelem. Subjekty údajů jsou o delegovaném správci informovány prostřednictvím záznamů o ochraně údajů zveřejněných na internetových stránkách orgánu EBA.
3. Období uchovávání zpracovávaných osobních údajů nesmí být delší, než je nezbytně nutné a vhodné pro účely, pro něž se údaje zpracovávají. Doba uchovávání údajů je uvedena v záznamech o ochraně údajů a v prohlášeních o ochraně soukromí uvedených v čl. 5 odst. 1.
4. Pokud orgán EBA zvažuje použití omezení, zváží se riziko pro práva a svobody subjektu údajů především ve srovnání s rizikem hrozícím právům a svobodám jiných subjektů údajů a s rizikem maření účinku vyšetřování nebo řízení vedených orgánem EBA, například formou likvidace důkazů. Rizika pro práva a svobody subjektu údajů se týkají především, ale nikoliv výlučně rizik ohrožení dobrého jména a rizik spojených s právem na obhajobu a právem být vyslechnut.
Článek 3
Omezení
1. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 orgán EBA použije jakékoli omezení pouze s cílem zaručit:
a) |
prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů nebo výkon trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, zejména v souvislosti s operacemi zpracování podle čl. 1 odst. 2 písm. b) tohoto rozhodnutí; |
b) |
jiné důležité cíle obecného veřejného zájmu Unie nebo některého členského státu, zejména cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie nebo důležitých hospodářských nebo finančních zájmů Unie nebo některého členského státu, včetně měnových, rozpočtových a daňových záležitostí, veřejného zdraví a sociálního zabezpečení, zejména v souvislosti s operacemi zpracování podle čl. 1 odst. 3 tohoto rozhodnutí; |
c) |
vnitřní bezpečnost orgánů a subjektů Unie, včetně jejich sítí elektronických komunikací, zejména v souvislosti s operacemi zpracování podle čl. 1 odst. 2 písm. c) tohoto rozhodnutí; |
d) |
prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání případů porušení etických pravidel regulovaných povolání, zejména v souvislosti s operacemi zpracování podle čl. 1 odst. 2 písm. a) a c) tohoto rozhodnutí; |
e) |
monitorovací, inspekční nebo regulační funkce spojené, i pouze příležitostně, s výkonem veřejné moci v případech uvedených v písm. a) a b), zejména v souvislosti s operacemi zpracování podle čl. 1 odst. 2 písm. d) tohoto rozhodnutí; |
f) |
ochranu subjektu údajů nebo práv a svobod druhých. |
2. Jako zvláštní případ účelů uvedených v odstavci 1 výše může orgán EBA použít omezení v souvislosti s osobními údaji vyměněnými s útvary Komise nebo jinými orgány, institucemi a subjekty Unie, příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi, a to za předpokladu, že dojde k jedné nebo více z těchto okolností:
a) |
pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen útvary Komise nebo orgány, institucemi a jinými subjekty Unie na základě jiných aktů, jak stanoví článek 25 nařízení (EU) 2018/1725, nebo v souladu s kapitolou IX uvedeného nařízení nebo se zřizovacími akty orgánů, institucí a jiných subjektů Unie; |
b) |
pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen příslušnými orgány členských států na základě aktů uvedených v článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo v souladu s vnitrostátními opatřeními, jimiž se provádí ustanovení čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 nebo čl. 16 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680; |
c) |
pokud by výkon těchto práv a povinností ohrozil spolupráci orgánu EBA s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi při provádění jeho úkolů nebo úkolů dané třetí země nebo mezinárodních organizací. |
Před použitím omezení za okolností uvedených v písm. a) a b) prvního pododstavce konzultuje orgán EBA příslušné útvary Komise, orgány, instituce a jiné subjekty Unie nebo příslušné orgány členských států, ledaže je orgánu EBA zjevné, že použití omezení je stanoveno jedním z aktů uvedených v těchto písmenech.
3. Všechna omezení musí být nezbytná a přiměřená vzhledem k rizikům pro práva a svobody subjektů údajů a musí dodržovat podstatu základních práv a svobod v demokratické společnosti.
4. Zvažuje-li se použití omezení, provede se test nezbytnosti a přiměřenosti na základě těchto pravidel. Test se v každém jednotlivém případě zdokumentuje prostřednictvím oznámení o interním posuzování za účelem vyvození odpovědnosti.
5. Omezení se zruší, jakmile pominou okolnosti, které tato omezení odůvodňují. Zejména pak v případě, že se má za to, že uplatňování omezeného práva by již nemařilo účinek uloženého omezení nebo by nepříznivě ovlivňovalo práva nebo svobody jiných subjektů údajů.
Článek 4
Přezkum pověřencem pro ochranu osobních údajů
1. Správce neprodleně informuje pověřence pro ochranu osobních údajů, pokud má správce v úmyslu omezit uplatňování práv subjektů údajů nebo prodloužit platnost omezení, a to v souladu s tímto rozhodnutím. Správce poskytne pověřenci pro ochranu osobních údajů přístup k internímu oznámení obsahujícímu posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení a případně k základním věcným a právním prvkům a zdokumentuje datum informování pověřence pro ochranu osobních údajů.
2. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může správce písemně požádat, aby přezkoumal použití omezení. Správce písemně informuje pověřence pro ochranu osobních údajů o výsledku vyžádaného přezkumu.
3. Správce informuje pověřence pro ochranu osobních údajů, pokud bylo omezení zrušeno.
4. Správce zdokumentuje zapojení pověřence pro ochranu osobních údajů v jednotlivých fázích procesu, počínaje datem, kdy jej informoval.
5. Interní oznámení a případně základní věcné a právní prvky jsou na požádání zpřístupněny evropskému inspektorovi ochrany údajů.
Článek 5
Poskytování informací subjektu údajů
1. Orgán EBA zveřejní na svých internetových stránkách záznamy o ochraně údajů, které informují všechny subjekty údajů o jeho činnostech zahrnujících zpracování osobních údajů, včetně informací týkajících se možného omezení práv subjektů údajů na základě článku 3 tohoto rozhodnutí. Součástí informací je i to, která práva mohou být omezena, důvody, pro které se může omezení uložit, a případná délka trvání omezení.
2. Orgán EBA oznámí bez zbytečného odkladu a písemně jednotlivě všem subjektům údajů, které považuje za osoby dotčené vyšetřováním nebo šetřením, záznam o ochraně údajů týkající se konkrétních dotčených operací zpracování.
3. V řádně odůvodněných případech a za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí může orgán EBA poskytování informací subjektům údajů podle odstavce 2 zcela nebo částečně omezit. V tomto případě zdokumentuje v interní poznámce důvody omezení, právní základ podle článku 3 tohoto rozhodnutí, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení.
4. Omezení uvedené v odstavci 3 platí, dokud budou platit důvody, které jeho platnost odůvodňují.
Pokud důvody omezení již pominuly, oznámí orgán EBA dotčenému subjektu údajů příslušný záznam o ochraně údajů a hlavní důvody omezení. Toto oznámení může být spojeno s výzvou, aby v rámci výkonu práv na obhajobu dotčeného subjektu údajů byla předložena zjištění probíhajícího vyšetřování nebo šetření. Současně orgán EBA informuje dotčený subjekt údajů o právu kdykoliv podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.
Orgán EBA přezkoumá použití omezení každých šest měsíců ode dne jeho přijetí a při uzavření příslušného šetření nebo vyšetřování.
Článek 6
Právo subjektu údajů na přístup k údajům
1. Na žádost subjektu údajů může orgán EBA zcela nebo částečně omezit právo tohoto subjektu údajů získat potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, zpracovává orgán EBA v rámci vyšetřování nebo šetření uvedeného v článku 1 tohoto rozhodnutí, a pokud je tomu tak, může omezit právo na přístup k těmto údajům a k dalším informacím uvedeným v článku 17 nařízení (EU) 2018/1725.
2. Pokud orgán EBA omezí právo na přístup, ve své odpovědi na žádost informuje dotčený subjekt údajů o platném omezení a o jeho hlavních důvodech a také o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.
3. Poskytnutí informací uvedených v odstavci 2 lze odložit, neprovést nebo odepřít, pokud by mařilo účinek omezení uloženého podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725. Je-li tomu tak, orgán EBA v oznámení o interním posuzování zdokumentuje důvody omezení, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení a délky jeho trvání.
4. Orgán EBA přezkoumá použití omezení každých šest měsíců ode dne jeho přijetí a při uzavření příslušného šetření nebo vyšetřování.
Článek 7
Právo na opravu, výmaz a omezení zpracování údajů
1. Na žádost subjektu údajů může orgán EBA v souvislosti s vyšetřováním nebo šetřením uvedeným v článku 1 tohoto rozhodnutí zcela nebo částečně omezit právo tohoto subjektu údajů na opravu jeho osobních údajů, výmaz nebo omezení zpracování jeho osobních údajů, jak je stanoveno v článcích 18, 19 a 20 nařízení (EU) 2018/1725.
2. Pokud orgán EBA omezí uplatnění práva na opravu, výmaz nebo omezení zpracování uvedeného výše, uskuteční kroky stanovené v čl. 6 odst. 2 a zdokumentuje to v souladu s čl. 6 odst. 3.
3. Orgán EBA přezkoumá použití omezení každých šest měsíců ode dne jeho přijetí a při uzavření příslušného šetření nebo vyšetřování.
Článek 8
Oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů
1. V souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/1725 oznámí orgán EBA dotčenému subjektu údajů bez zbytečného odkladu porušení zabezpečení osobních údajů, je-li pravděpodobné, že určitý případ porušení zabezpečení osobních údajů bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob.
2. V řádně odůvodněných případech a za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí může orgán EBA poskytování informací subjektům údajů podle odstavce 1 tohoto článku zcela nebo částečně omezit. V tomto případě zdokumentuje v interní poznámce důvody omezení, právní základ podle článku 3 tohoto rozhodnutí, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení.
3. Omezení uvedené v odstavci 2 platí, dokud nepominou důvody, které jeho platnost odůvodňují.
Pokud důvody omezení již pominuly, oznámí orgán EBA dotčenému subjektu údajů porušení zabezpečení osobních údajů a informuje ho o hlavních důvodech omezení. Současně orgán EBA informuje dotčený subjekt údajů o právu kdykoliv podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.
Orgán EBA přezkoumá použití omezení každých šest měsíců ode dne jeho přijetí a při uzavření příslušného šetření nebo vyšetřování.
Článek 9
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Paříži, dne 23. dubna 2021.
Za správní radu
José Manuel CAMPA
předseda
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
25.5.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 196/19 |
Sdělení Komise podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství
Stanovení závazků veřejné služby v souvislosti s pravidelnými leteckými službami
(Text s významem pro EHP)
(2021/C 196/07)
Členský stát |
Španělsko |
|||||
Dotčená trasa |
Melilla – Almeria/Granada/Sevilla |
|||||
Datum opětovného otevření tras, kterých se týká závazek veřejné služby, pro letecké dopravce Společenství |
1. 1. 2022 |
|||||
Adresa, na které lze obdržet znění závazků veřejné služby a jakékoli další relevantní informace a/nebo dokumentaci k těmto závazkům |
Ministerio de Transportes, Movilidad y agenda Urbana
Tel. +34 915977837 Fax +34 915978643 E-mail: osp.dgac@mitma.es |
Přístup k provozování tras, na které se vztahuje závazek veřejné služby, je možný na základě volné hospodářské soutěže od 1. ledna 2022. Pokud žádný letecký dopravce nepředloží program služeb v souladu s uloženými závazky veřejné služby, bude přístup v souladu s čl. 16 odst. 9 nařízení (ES) č. 1008/2008 (1) od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 omezen na jediného leteckého dopravce prostřednictvím odpovídajícího veřejného nabídkového řízení.