ISSN 1977-0863 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 158 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 64 |
Obsah |
Strana |
|
|
||
|
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
USNESENÍ |
|
|
Evropský parlament |
|
|
Čtvrtek, 18. dubna 2019 |
|
2021/C 158/01 |
||
2021/C 158/02 |
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o Kamerunu (2019/2691(RSP)) |
|
2021/C 158/03 |
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o Bruneji (2019/2692(RSP)) |
|
2021/C 158/04 |
||
2021/C 158/05 |
|
II Sdělení |
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Evropský parlament |
|
|
Středa, 17. dubna 2019 |
|
2021/C 158/06 |
||
2021/C 158/07 |
|
III Přípravné akty |
|
|
Evropský parlament |
|
|
Úterý, 16. dubna 2019 |
|
2021/C 158/08 |
||
2021/C 158/09 |
||
2021/C 158/10 |
||
2021/C 158/11 |
||
2021/C 158/12 |
||
2021/C 158/13 |
||
2021/C 158/14 |
||
2021/C 158/15 |
||
2021/C 158/16 |
||
2021/C 158/17 |
||
2021/C 158/18 |
||
2021/C 158/19 |
||
2021/C 158/20 |
||
2021/C 158/21 |
||
2021/C 158/22 |
||
2021/C 158/23 |
||
2021/C 158/24 |
||
2021/C 158/25 |
||
2021/C 158/26 |
||
2021/C 158/27 |
||
2021/C 158/28 |
||
2021/C 158/29 |
||
2021/C 158/30 |
||
2021/C 158/31 |
||
2021/C 158/32 |
||
2021/C 158/33 |
||
2021/C 158/34 |
||
2021/C 158/35 |
||
2021/C 158/36 |
||
2021/C 158/37 |
||
2021/C 158/38 |
||
2021/C 158/39 |
||
2021/C 158/40 |
||
|
Středa, 17. dubna 2019 |
|
2021/C 158/41 |
||
2021/C 158/42 |
||
2021/C 158/43 |
||
2021/C 158/44 |
||
2021/C 158/45 |
||
2021/C 158/46 |
||
2021/C 158/47 |
||
2021/C 158/48 |
||
2021/C 158/49 |
||
2021/C 158/50 |
||
2021/C 158/51 |
||
2021/C 158/52 |
||
2021/C 158/53 |
||
2021/C 158/54 |
||
2021/C 158/55 |
||
2021/C 158/56 |
||
2021/C 158/57 |
||
2021/C 158/58 |
||
2021/C 158/59 |
||
2021/C 158/60 |
||
2021/C 158/61 |
||
2021/C 158/62 |
||
2021/C 158/63 |
||
2021/C 158/64 |
||
2021/C 158/65 |
||
2021/C 158/66 |
||
2021/C 158/67 |
||
2021/C 158/68 |
||
|
Čtvrtek, 18. dubna 2019 |
|
2021/C 158/69 |
||
2021/C 158/70 |
||
2021/C 158/71 |
||
2021/C 158/72 |
||
2021/C 158/73 |
||
2021/C 158/74 |
||
2021/C 158/75 |
||
2021/C 158/76 |
||
2021/C 158/77 |
||
2021/C 158/78 |
||
2021/C 158/79 |
||
2021/C 158/80 |
||
2021/C 158/81 |
||
2021/C 158/82 |
||
2021/C 158/83 |
Vysvětlivky k použitým symbolům
(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu) Pozměňovací návrhy Parlamentu: Nové části textu jsou označeny tučně kurzivou . Vypuštěné části textu jsou označeny buď symbolem ▌nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučně kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne. |
CS |
|
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/1 |
EVROPSKÝ PARLAMENT
ZASEDÁNÍ 2019–2020
Dílčí zasedání od 15. do 18. dubna 2019
Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 69, 26.2.2021.
PŘIJATÉ TEXTY
I Usnesení, doporučení a stanoviska
USNESENÍ
Evropský parlament
Čtvrtek, 18. dubna 2019
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/2 |
P8_TA(2019)0422
Čína, zejména situace náboženských a etnických menšin
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o Číně, zejména o situaci náboženských a etnických menšin (2019/2690(RSP))
(2021/C 158/01)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Číně, zejména na usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o Číně: práva menšin a uplatňování trestu smrti (1), ze dne 10. března 2011 o situaci a kulturním dědictví v Kašgaru (Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang) (2), ze dne 15. prosince 2016 o případech tibetské buddhistické akademie ve městě Larung Gar a Ilhama Tohtiho (3), ze dne 12. září 2018 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou (4) a ze dne 4. října 2018 o masovém svévolném zadržování Ujgurů a Kazachů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (5), |
— |
s ohledem na strategické partnerství EU a Číny zahájené v roce 2003 a na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 22. června 2016 s názvem „Prvky pro novou strategii EU o Číně“ (JOIN(2016)0030), |
— |
s ohledem na obecné zásady EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 24. června 2013, |
— |
s ohledem na společné prohlášení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. března 2019 s názvem „EU-Čína – strategický výhled“ (JOIN(2019)0005), |
— |
s ohledem na společné prohlášení z 21. summitu EU-Čína, konaného dne 9. dubna 2019, |
— |
s ohledem na dialog mezi EU a Čínou o lidských právech, jenž byl zahájen v roce 1995, a na jeho 37. kolo, které se konalo v Bruselu ve dnech 1. a 2. dubna 2019, |
— |
s ohledem na článek 36 Ústavy Čínské lidové republiky, který zaručuje všem občanům právo na svobodu náboženského vyznání, a na článek 4 ústavy, který chrání práva národnostních menšin; |
— |
s ohledem na Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966, kterou Čína podepsala v roce 1998, ale neratifikovala ji, |
— |
s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, |
— |
s ohledem na závěrečné připomínky hodnocení Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace týkající se Číny, |
— |
s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu, |
A. |
vzhledem k tomu, že EU ve svém strategickém rámci pro lidská práva a demokracii přijímá závazek prosazovat lidská práva, demokracii a právní stát „ve všech oblastech své vnější činnosti bez výjimky“ a „učinit lidská práva těžištěm svých vztahů se všemi třetími zeměmi a také svých strategických partnerství“; vzhledem k tomu, že by to mělo zůstat těžištěm dlouhodobého partnerství mezi EU a Čínou, a to v souladu se závazkem EU hájit tytéž hodnoty v rámci své vnější činnosti a v souladu se zájmem dodržovat mezinárodní právní předpisy a standardy týkající se lidských práv při svém vlastním rozvoji, který vyjádřila Čína; |
B. |
vzhledem k tomu, že Čína úspěšně pozvedla 700 milionů osob z chudoby, nicméně vzhledem k tomu, že se stav lidských práv v Číně od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v březnu 2013 dále zhoršil a že vláda zároveň zvyšuje svůj nátlak na nenásilný disent, svobodu projevu, svobodu vyznání a právní stát; vzhledem k tomu, že čínské orgány zadržují a trestně stíhají stovky obránců lidských práv, právníků a novinářů; |
C. |
vzhledem k tomu, že nová nařízení o náboženských záležitostech, která vstoupila v platnost dne 1. února 2018, zaujímají restriktivnější postoj vůči náboženským skupinám a činnostem a nutí je, aby byly více v souladu s politikou strany; vzhledem k tomu, že náboženská svoboda a svoboda svědomí se ocitly v nejhorší pozici od počátku hospodářských reforem a otevřenější politiky Číny koncem 70. let 20. století; vzhledem k tomu, že v Číně se nachází jedna z nejpočetnějších skupin náboženských vězňů; |
D. |
vzhledem k tomu, že ačkoli bylo v září 2018 dosaženo dohody mezi Svatým stolcem a čínskou vládou o jmenování biskupů v Číně, křesťanské náboženské komunity čelí v Číně rostoucím represím, přičemž křesťané, kteří patří jak k podzemním církvím, tak k církvím schváleným vládou, jsou terčem obtěžování a zadržování, demolice kostelů, zabavování náboženských symbolů a zásahů proti křesťanským shromážděním; vzhledem k tomu, že čínské orgány v některých provinciích nedovolují osobám mladším 18 let účastnit se náboženských aktivit; vzhledem k tomu, že v září 2018 zakázala Čína Církev Siónu, největší podzemní kongregaci v Číně, která má více než 1 500 příznivců; |
E. |
vzhledem k tomu, že situace v provincii Sin-ťiang, kde žije 10 milionů ujgurských muslimů a etnických Kazachů, se rychle zhoršuje, protože stabilitě a kontrole nad touto provincií přiřadily čínské orgány nejvyšší prioritu, a to jak kvůli pravidelným teroristickým útokům Ujgurů v této provincii či s touto provincií údajně spojeným, tak kvůli strategickému místu Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v rámci iniciativy Pás a cesta; vzhledem k tomu, že se objevily informace o tom, že systém táborů používaný v provincii Sin-tiang se rozšířil i na další části Číny; |
F. |
vzhledem k tomu, že byl zaveden program mimosoudního zadržování, v němž jsou podle odhadů Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace zadržovány „desetitisíce až milion Ujgurů“, kteří byli přinuceni podstoupit na neurčitou dobu politickou „převýchovu“, aniž by byli obviněni nebo postaveni před soud, a jsou tudíž svévolně zadržováni pod záminkou boje proti terorismu a náboženskému extremismu; vzhledem k tomu, že v provincii Sin-ťiang byla zavedena politika přísných omezení náboženské praxe a ujgurského jazyka a zvyků; |
G. |
vzhledem k tomu, že byla vyvinuta důmyslná síť invazivních digitálních technologií pro dohled, včetně technologie rozpoznávání obličejů a shromažďování údajů; |
H. |
vzhledem k tomu, že čínská vláda odmítla řadu žádostí pracovní skupiny OSN pro případy násilného nebo nedobrovolného zmizení a Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a dalších držitelů mandátů zvláštních postupů OSN o vyslání nezávislých vyšetřovatelů do provincie Sin-ťiang; |
I. |
vzhledem k tomu, že se situace v Tibetu navzdory hospodářskému růstu a rozvoji infrastruktury během posledních několika let zhoršila, neboť čínská vláda omezila široké spektrum lidských práv pod záminkou zajišťování bezpečnosti a stability a angažuje se v neustávajících útocích na tibetskou identitu a kulturu; |
J. |
vzhledem k tomu, že v několika uplynulých letech byla v Tibetu posílena opatření v oblasti dohledu a kontroly a častěji též docházelo ke svévolným zadržením, k mučení a fyzickému zneužívání; vzhledem k tomu, že čínská vláda vytvořila v Tibetu prostředí, v němž není státní moc nijak omezována, vše prostupuje atmosféra strachu a každý aspekt veřejného a soukromého života je silně kontrolován a regulován; vzhledem k tomu, že v Tibetu může být veškeré jednání spočívající v nenásilném odporu nebo kritice státních politik týkající se národnostních nebo náboženských menšin považováno za „separatistické“, a tudíž za trestně stíhatelné; vzhledem k tomu, že přístup do Tibetské autonomní oblasti je dnes omezen více než kdykoli předtím; |
K. |
vzhledem k tomu, že podle zpráv došlo od roku 2009 k mimořádně vysokému počtu případů Tibeťanů, většinou mnichů a mnišek, kteří se zapálili na protest proti restriktivní politice, kterou Čína v Tibetu uplatňuje, a na podporu návratu dalajlámy a dodržování práva na náboženskou svobodu v okrese Aba/Ngaba v provincii Sečuán a dalších částech Tibetské náhorní plošiny; vzhledem k tomu, že za posledních 10 let nebylo v řešení tibetské krize dosaženo žádného pokroku; |
1. |
je hluboce znepokojen tím, že mnohé náboženské a etnické menšiny, zejména Ujguři a Kazaši, Tibeťané a křesťané, čelí stále represivnějšímu režimu, kdy jsou novými opatřeními omezovány ústavní záruky jejich práva na svobodu kulturních projevů a náboženského vyznání, slova a projevu a pokojného shromažďování a sdružování; žádá orgány, aby dodržovaly tyto základní svobody; |
2. |
vyzývá čínskou vládu, aby okamžitě učinila přítrž tomu, aby byli bez obvinění, soudu či usvědčení ze spáchání trestného činu svévolně zadržováni členové ujgurské a kazašské komunity a Tibeťané, uzavřela všechny tábory a zajišťovací zařízení a neprodleně a bezpodmínečně propustila zadržované osoby; |
3. |
vyzývá k okamžitému propuštění svévolně zadržovaných osob a vězňů svědomí včetně stoupenců hnutí Falun Gong a k upuštění od praxe nucených zmizení a trvá na tom, že všichni jedinci si mohou volit své právní zástupce a mají právo na přístup ke své rodině a k lékařskému ošetření a na prošetření jejich případu; |
4. |
vyzývá čínskou vládu, aby okamžitě propustila: členy ujghurské komunity, včetně Ilhama Tohtiho, Tashpolata Tiyipa, Rahile Dawutové, Eliho Mamuta, Hailaiteho Nijázího, Memetjana Abdully, Abduhelila Zunúna a Abdukaríma Abduwelího; osoby pronásledované za své náboženské přesvědčení, včetně Čanga Šao-ťieho, Chu Š'-kena, Wang Ia a Sun Čchienové; tibetské aktivisty, spisovatele a náboženské představitele, kteří čelí obviněním z trestných činů nebo byli uvězněni za to, že vykonávali svého právo na svobodu projevu, včetně Tašiho Wangčuka a Lobsanga Dhargyeho; |
5. |
vyzývá k okamžitému propuštění švédského nakladatele Kueje Min-chaje a dvou kanadských občanů Michaela Spavora a Michaela Kovriga; |
6. |
naléhavě žádá čínskou vládu, aby rodinám, kterých se to týká, sdělila veškeré informace o osobách násilně zmizelých v oblasti Sin-ťiangu; |
7. |
vyzývá čínské orgány, aby ukončily kampaň namířenou proti křesťanským kongregacím a organizacím a aby učinily přítrž pronásledování a zadržování křesťanských pastorů a kněžích a nuceným demolicím kostelů; |
8. |
vyzývá čínské orgány, aby dodržovaly jazykové, kulturní, náboženské a další základní svobody Tibeťanů a aby upustily od politiky osidlování ve prospěch Chanů a neprospěch Tibeťanů a nenutily tibetské kočovníky, aby se vzdali svého tradičního způsobu života; |
9. |
odsuzuje kampaně vedené ve jménu „vlastenecké výchovy“, včetně opatření k řízení tibetských buddhistických klášterů; je znepokojen tím, že čínské trestní právo je zneužíváno k pronásledování Tibeťanů a buddhistů, jejichž náboženské aktivity jsou stavěny na roveň „separatismu“; vyjadřuje politování nad tím, že se prostředí pro praktikování buddhismu v Tibetu významně zhoršilo po tibetských protestech z března 2008, po nichž čínská vláda přistoupila ve větší míře k pervazivní „vlastenecké výchově“; |
10. |
naléhavě žádá čínské orgány, aby uplatňovaly ústavou garantované právo na svobodu náboženského vyznání v případě všech čínských občanů; |
11. |
zdůrazňuje, že je nutné, aby EU a její členské státy v souladu se závazkem hovořit silným, jasným a jednotným hlasem, pokud jde o jejich přístup k Číně, nadnesly při jednání s čínskými orgány na všech úrovních otázku porušování lidských práv, a to i v rámci každoročního dialogu o lidských právech, strategického dialogu, dialogu na vysoké úrovni o hospodářských otázkách a summitu, včetně nadcházejícího euroasijského summitu; |
12. |
zdůrazňuje, že třebaže ve společném prohlášení vydaném po 21. summitu EU a Číny obě strany ujišťovaly, že všechna lidská práva jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně provázaná a na sobě závislá, měla by EU Čínu pobízet, aby podle toho také jednala; vyjadřuje politování nad tím, že na summitu EU a Číny konaném dne 9. dubna 2019 hrály otázky lidských práv opět jen okrajovou úlohu; zastává názor, že pokud se při summitu EU a Číny důrazně nezmiňují lidská práva, měla by Rada, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a Komise celkově odmítnout zařazení těchto formulací a vydat samostatné sdělení k těmto tématům, které bude obsahovat smysluplné zhodnocení dané situace i důvodů, proč se nebylo možné dohodnout na důraznějších formulacích; |
13. |
vyzývá členské státy EU, aby zabránily tomu, aby čínské orgány prováděly na území EU jakoukoli činnost, jejímž cílem je pronásledovat členy turkických komunit, Tibeťany a další náboženské či etnické skupiny, a přimět je tak k tomu, aby se stali informátory, nebo je přinutit k návratu do Číny nebo je umlčet; |
14. |
vyzývá čínské orgány, aby novinářům a mezinárodním pozorovatelům, včetně vysokého komisaře OSN pro lidská práva a zvláštní postupy OSN, umožnily svobodný, smysluplný a ničím neomezený přístup do oblasti Sin-ťiang a Tibetské autonomní oblasti; vyzývá EU a její členské státy, aby na příštím zasedání Rady OSN pro lidská práva iniciovaly přijetí rezoluce o zřízení zjišťovací mise v Sin-ťiang; |
15. |
vyzývá čínskou vládu, aby zajistila plné dodržování práv občanů zakotvených v ústavě, zejména s ohledem na článek 4, který chrání národnostní menšiny; článek 35, který chrání svobodu projevu, tisku, sdružování, shromažďování, pochodů a demonstrací; článek 36, který uznává právo na svobodu náboženského vyznání; a článek 41, který zaručuje právo na kritiku a názory týkající se jakýchkoli státních orgánů nebo úředníků; |
16. |
naléhavě vyzývá Čínu, aby ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech; |
17. |
naléhavě vyzývá Čínu, aby diplomatům, novinářům a občanům EU poskytla neomezený přístup na území Tibetu výměnou za volný a otevřený přístup na veškerá území členských států EU, který využívají čínští turisté; naléhavě vyzývá orgány EU, aby se vážně zabývaly otázkou přístupu na území Tibetu při jednáních o dohodě o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Čínou; |
18. |
vyjadřuje své zklamání nad tím, že 37. kolo dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou nepřineslo žádné významné výsledky; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že se čínská delegace nezúčastnila pokračování dialogu, které se konalo 2. dubna a nabídlo příležitost k výměně názorů s organizacemi občanské společnosti; |
19. |
naléhavě žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, ESVČ a členské státy, aby pozorněji sledovaly znepokojující vývoj v oblasti lidských práv v oblasti Sin-ťiang, včetně sílícího útlaku a sledování ze strany vlády, a aby se jak v soukromí, tak veřejně vyjadřovaly proti porušování lidských práv v Číně; |
20. |
vyzývá Radu, aby zvážila možnost přijetí cílených sankcí proti osobám zodpovědným za tvrdé zákroky v Ujgurské autonomní oblasti Sinťiang; |
21. |
vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby zastavily veškerý vývoz zboží a služeb a transfer technologií, které Čína využívá k rozšíření a zdokonalení svého kybernetického dohledu a nástrojů preventivního profilování; je hluboce znepokojen tím, že Čína už tyto technologie vyváží do autoritářských států po celém světě; |
22. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Čínské lidové republiky. |
(1) Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 80.
(2) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 185.
(3) Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 108.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0343.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0377.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/7 |
P8_TA(2019)0423
Kamerun
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o Kamerunu (2019/2691(RSP))
(2021/C 158/02)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na prohlášení předsedy podvýboru pro lidská práva Antonia Panzeriho ze dne 7. března 2019 o situaci v Kamerunu, |
— |
s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové ze dne 5. března 2019 o zhoršující se politické a bezpečnostní situaci v Kamerunu, |
— |
s ohledem na různá prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o situaci v Kamerunu, zejména na prohlášení ze dne 31. ledna 2019, |
— |
s ohledem na předběžnou zprávu mise Africké unie pro sledování průběhu voleb o prezidentských volbách v Kamerunu ze dne 9. října 2018, |
— |
s ohledem na prohlášení odborníků OSN ze dne 11. prosince 2018 o tvrdém potlačení protestů, |
— |
s ohledem na prohlášení Africké komise pro lidská práva a práva národů ze dne 6. března 2019 o situaci v oblasti lidských práv v Kamerunu, |
— |
s ohledem na kamerunský zákon o boji proti terorismu z roku 2014, |
— |
s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, |
— |
s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, |
— |
s ohledem na dohodu o partnerství mezi AKT a EU (tzv.„dohodu z Cotonou“), |
— |
s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z roku 1981, již Kamerun ratifikoval, |
— |
s ohledem na ústavu Kamerunské republiky, |
— |
s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu, |
A. |
vzhledem k tomu, že Kamerun souběžně čelí řadě politických a bezpečnostních výzev, zahrnujících hrozby ze strany skupiny Boko Haram v jeho nejsevernějším regionu, přeshraniční hrozby podél východní hranice se Středoafrickou republikou a vnitrostátní ozbrojené separatistické povstání v anglofonních regionech Severozápad a Jihozápad; |
B. |
vzhledem k tomu, že dne 7. října 2018 se v Kamerunu uskutečnily prezidentské volby, vzhledem k tomu, že tyto volby byly poznamenány obviněními z podvodů a nahlašováním nesrovnalostí; vzhledem k tomu, že prezident Paul Biya je ve funkci od roku 1982; vzhledem k tomu, že v roce 2008 byla ústava Kamerunu změněna s cílem zrušit omezení funkčních období; |
C. |
vzhledem k tomu, že přívrženci a spojenci opoziční strany „Hnutí za obrodu Kamerunu“ (Mouvement pour la Renaissance du Cameroun – MRC) pod vedením Maurice Kamta zorganizovali protesty ve městech Douala, Yaoundé, Dshang, Bafoussam a Bafang; vzhledem k tomu, že státní bezpečnostní síly použily k potlačení těchto protestů nepřiměřenou sílu, včetně slzného plynu a gumových projektilů; |
D. |
vzhledem k tomu, že přibližně 200 osob, včetně Maurice Kamta a dalších opozičních vůdců, bylo v lednu 2019 svévolně zatčeno a zadržováno bez okamžitého přístupu k obhájci; vzhledem k tomu, že mezi trestné činy, z nichž byli obviněni tito stoupenci opozice a jejich vedoucí představitel, patří vzpoura, nepřátelské jednání vůči vlasti, povstání, ničení veřejných budov a majetku, pohrdání prezidentem republiky a politická shromáždění; |
E. |
vzhledem k tomu, že odvolací soud v kamerunském Centrálním regionu potvrdil dne 9. dubna 2019 rozhodnutí přijaté v první instanci a zamítl propuštění Maurice Kamta a dalších šesti osob; vzhledem k tomu, že řízení odvolacího soudu se konalo v nepřítomnosti Maurice Kamta a jeho právníků; |
F. |
vzhledem k tomu, že kamerunské orgány přijaly nepřiměřená opatření, protože proti některým členům opozice zahájily řízení před vojenskými soudy, čímž zvýšily politické napětí v Kamerunu; vzhledem k tomu, že by obvinění mohli v případě odsouzení čelit trestu smrti; |
G. |
vzhledem k tomu, že kamerunské orgány opakovaně omezují svobodu projevu tím, že blokují internet, šikanují a zadržují novináře, odmítají vydávat licence nezávislým sdělovacím prostředkům a zintenzivňují politické útoky proti nezávislému tisku; |
H. |
vzhledem k tomu, že mezi kamerunskou většinovou frankofonní a menšinovou anglofonní komunitou přetrvává napětí; vzhledem k tomu, že kamerunské regiony Severozápad a Jihozápad jsou nadále převážně anglicky mluvící s odlišnými vzdělávacími a právními systémy; |
I. |
vzhledem k tomu, že koncem roku 2016 vedla diskriminace a relativní zanedbávání anglofonních regionů, jakož i nucené zavedení francouzského právního systému a jazyka na soudy a do škol k pokojným stávkám učitelů a právníků a k pokojným demonstracím; |
J. |
vzhledem k tomu, že od října 2018 dochází ke stupňování násilí a rozsáhlé operace prováděné bezpečnostními silami často zahrnují zneužívání moci a vedou k porušování lidských práv, včetně nezákonného zabíjení, znásilňování, násilí páchaného na ženách a dětech a ničení majetku; |
K. |
vzhledem k tomu, že ozbrojení separatisté provádějí hromadné únosy, včetně školáků a studentů, cíleně zabíjejí policisty, úředníky donucovacích a místních orgánů, jsou zapojeni do vydírání, nutí ke každotýdenním protestům „měst duchů“ a bojkotují a vypalují vzdělávací zařízení a nemocnice, čímž přišli tisíce mladých lidí o přístup ke vzdělání a široká veřejnost o přístup ke zdravotní péči; |
L. |
vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo v důsledku krize vnitřně vysídleno 444 000 osob a dalších 32 000 osob uprchlo do sousední Nigérie; vzhledem k tomu, že celková humanitární krize, jíž Kamerun čelí, zahrnuje více než 600 000 vnitřně vysídlených osob, přibližně 35 000 uprchlíků ze sousedních konfliktů a 1,9 milionů osob ohrožených nedostatkem potravin; |
M. |
vzhledem k tomu, že v letech 2018 a 2019 zavedla vláda Kamerunu nouzový plán humanitární pomoci pro regiony Severozápad a Jihozápad s cílem prioritně zajistit různorodou ochranu vysídlených osob a pomoc vysídleným osobám a poskytnout zdravotní péči lidem postiženým krizí; |
N. |
vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví a pronásledování menšin zůstávají závažnými problémy; vzhledem k tomu, že podle kamerunského trestního zákoníku se sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví trestají odnětím svobody až na pět let; vzhledem k tomu, že policie a vojenská policie nadále zatýkají a pronásledují LGTTBQI osoby; |
O. |
vzhledem k tomu, že skupina Boko Haram se nadále dopouští závažného porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v regionu Dalekého severu, včetně rabování a ničení majetku, a zabíjení a únosů civilistů; |
1. |
odsuzuje případy mučení, násilných zmizení a zabíjení bez řádného soudu, které páchají bezpečnostní složky a ozbrojení separatisté; je mimořádně znepokojen účastí vládních sil na násilí; vyzývá bezpečnostní síly, aby při vedení svých operací dodržovaly mezinárodní právo v oblasti lidských práv, a vyzývá vládu, aby přijala bezodkladné kroky k ukončení násilí a beztrestnosti v zemi; |
2. |
odsuzuje nepřiměřené použití síly vůči demonstrantům a politickým oponentům a porušování svobody tisku, projevu a shromažďování; hluboce lituje zatčení a zadržování Maurice Kamta a dalších pokojných demonstrantů; vyzývá kamerunské orgány, aby Maurice Kamta a všechny ostatní osoby zadržované na základě politicky motivovaných obvinění bezodkladně propustily, bez ohledu na to, zda byly zatčeny před prezidentskými volbami v roce 2018, nebo po nich; |
3. |
dále vyzývá kamerunskou vládu, aby ukončila veškeré pronásledování a zastrašování politických aktivistů, a to i tím, že zruší zákaz pokojných politických shromáždění, demonstrací a protestů, a aby důrazně zakročila proti nenávistným verbálním projevům; |
4. |
připomíná, že vojenské soudy by za žádných okolností neměly mít soudní pravomoc nad civilním obyvatelstvem; připomíná Kamerunu jeho mezinárodní závazky, k nimž patří zaručení práva všech občanů na spravedlivý proces před nezávislými soudy; |
5. |
připomíná, že trest smrti nebyl v Kamerunu použit od roku 1997; konstatuje, že se jedná o milník na cestě této země k jeho úplnému zákazu; znovu zdůrazňuje, že Evropská unie trest smrti naprosto odmítá, a vyzývá vládu Kamerunu, aby potvrdila, že trest smrti nebude požadovat pro politické aktivisty a demonstranty; |
6. |
vyjadřuje znepokojení nad tím, že vláda Kamerunu nevolá své bezpečnostní síly k odpovědnosti, což vyostřuje násilnosti a atmosféru beztrestnosti; požaduje nezávislé a transparentní prošetření případů použití síly vůči demonstrantům a politickým oponentům ze strany policie a bezpečnostních sil a žádá, aby odpovědné osoby byly podrobeny spravedlivému soudnímu procesu; |
7. |
naléhavě vyzývá kamerunské orgány, aby přijaly všechna nezbytná opatření v souladu se závazky této země v oblasti lidských práv a ukončily koloběh násilí; vyzývá zejména vládu, aby nastolila inkluzivní politický dialog s cílem nalézt trvalé mírové řešení krize v anglofonních regionech; vyzývá mezinárodní společenství, aby se nabídlo jako prostředník, který umožní uskutečnit celostátní inkluzivní mírový dialog; |
8. |
lituje neochoty obou stran konfliktu zapojit se do mírových rozhovorů; naléhavě vyzývá Africkou unii a Hospodářské společenství států střední Afriky, aby vyvíjely tlak na uspořádání těchto rozhovorů, a vyzývá EU, aby byla připravena tento proces podpořit; domnívá se, že v případě, že nedojde ke zlepšení, měla by se krizí v Kamerunu zabývat Rada bezpečnosti OSN; dále vyzývá EU, aby využila svého politického vlivu, který jí poskytují programy rozvojové pomoci a další dvoustranné programy, k posílení obrany lidských práv v Kamerunu; |
9. |
naléhavě vyzývá kamerunskou vládu, aby budovala ryzí a dynamickou zastupitelskou demokracii; vyzývá proto vládu, aby svolala všechny politické aktéry, aby ve vzájemné shodě provedli přezkum volebního systému, s cílem zajistit svobodný, transparentní a věrohodný volební proces; žádá, aby tento proces proběhl před tím, než budou uspořádány jakékoli další volby, což podpoří mír a zamezí vzniku povolebních krizí; žádá EU, aby zintenzivnila technickou pomoc, kterou poskytuje Kamerunu, a podpořila jej tak v úsilí o posílení volebních postupů a jejich demokratičnosti; |
10. |
trvá na tom, že pro podporu lidských práv a právního státu má zásadní význam dynamická a nezávislá občanská společnost; vyjadřuje znepokojení nad tím, že byla zakázána činnost konsorcia kamerunské anglofonní občanské společnosti; naléhavě vyzývá vládu, aby zákaz zrušila a zajistila otevřený prostor, v němž bude občanská společnost moci fungovat; |
11. |
je znepokojen skutečností, že zákon proti terorismu z roku 2014 je zneužíván k omezování základních svobod; podporuje požadavek expertů OSN, aby byl uvedený zákon revidován tak, aby nemohl být zneužíván k omezování práv svobodného projevu, pokojného shromažďování a sdružování; |
12. |
bere na vědomí rozhodnutí Spojených států snížit vojenskou pomoc Kamerunu kvůli existenci věrohodných tvrzení o tom, že bezpečnostní síly hrubě porušují lidská práva; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti provedla hodnocení podpory EU poskytované bezpečnostním složkám a aby o tom zpravila Evropský parlament; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily, že podpora poskytovaná kamerunským orgánům nebude přispívat k porušování lidských práv nebo je umožňovat; |
13. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Evropské komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, Radě ministrů AKT-EU, orgánům Africké unie a vládě a parlamentu Kamerunu. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/11 |
P8_TA(2019)0424
Brunej
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o Bruneji (2019/2692(RSP))
(2021/C 158/03)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 3. dubna 2019 o uplatňování trestního zákoníku v Bruneji, |
— |
s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání a na zásady týkající se obránců lidských práv a prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv ze strany osob LGBTI, |
— |
s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 1. dubna 2019, která Brunej naléhavě vyzvala, aby zabránila vstupu nového mimořádně tvrdého trestního zákoníku v platnost, |
— |
s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, |
— |
s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, kterou Brunej podepsala v roce 2015, |
— |
s ohledem na Úmluvu o právech dítěte, |
— |
s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, |
— |
s ohledem na deklaraci sdružení ASEAN o lidských právech z roku 2012, |
— |
s ohledem na společný akční plán sdružení ASEAN a EU na období 2018–2022, |
— |
s ohledem na politický dialog mezi sdružením ASEAN a EU o lidských právech ze dne 29. listopadu 2017, |
— |
s ohledem na prohlášení zástupce mluvčí amerického ministerstva zahraniční o 2. a 3. fázi zavádění trestního zákoníku podle práva šaría v Bruneji ze dne 2. dubna 2019, |
— |
s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu, |
A. |
vzhledem k tomu, že Brunej v roce 2014 zavedla trestní zákoník vycházející z práva šaría, který se má začít uplatňovat ve třech fázích; vzhledem k tomu, že třetí fáze jeho zavádění vstoupila v platnost dne 3. dubna 2019; vzhledem k tomu, že v rámci této třetí fáze vstupují v platnost taková ustanovení, jako je trest smrti ukamenováním za konsenzuální styk mezi osobami téhož pohlaví, mimomanželské sexuální vztahy, interrupce a amputace končetin za krádež; vzhledem k tomu, že tento trestní zákoník obsahuje také trest smrti za urážku nebo hanobení proroka Mohameda, a to jak muslimy, tak i osobami jiného než muslimského vyznání; vzhledem k tomu, že se trestní zákoník vycházející z práva šaría vztahuje jak na muslimy, tak i nemuslimy, včetně cizinců, a také na trestné činy spáchané občany nebo trvalými rezidenty Bruneje za hranicemi této země; |
B. |
vzhledem k tomu, že dětem, které dosáhly puberty a jsou uznány vinnými ze spáchání příslušných trestných činů, může být udělen stejný trest jako dospělým; vzhledem k tomu, že některé mladší děti se mohou být bičovány; |
C. |
vzhledem k tomu, že před zavedením trestního zákoníku podle práva šaría byla homosexualita v Bruneji nelegální a bylo ji možné trestat až 10 lety odnětí svobody; |
D. |
vzhledem k tomu, že poslední volby v Bruneji proběhly v roce 1962; vzhledem k tomu, že sultán plní jednak funkci hlavy státu, jednak úlohu předsedy vlády a těší se neomezené výkonné pravomoci; |
E. |
vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro mučení uvedl, že jakákoli forma tělesného trestu je v rozporu se zákazem mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání a nelze jej podle mezinárodního práva považovat za zákonný postih; vzhledem k tomu, že některé druhy trestu zakotvené v trestním zákoníku se v podstatě rovnají mučení a krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení, které Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, již Brunej podepsala v roce 2015, zakazuje; |
F. |
vzhledem k tomu, že ustanovení trestního zákoníku vycházejícího z práva šaría porušují povinnosti Bruneje, pokud jde o mezinárodní právo v oblasti lidských práv, včetně práva na život, zákazu mučení a jiného špatného zacházení, svobody projevu, svobody náboženského vyznání a práva na soukromí; vzhledem k tomu, že ustanovení tohoto zákoníku diskriminují občany na základě sexuální orientace a také ženy a náboženské menšiny v Bruneji a mohou vybízet k násilí; |
G. |
vzhledem k tomu, že se ve společném programu OSN pro HIV a AIDS (UNAIDS) a v Populačním fondu OSN uvádí, že ustanovení brunejského trestního zákoníku, která kriminalizují homosexualitu a trestají určité formy zdravotní péče v oblasti reprodukce, mají mnohem větší negativní dopad na ženy a osoby LGBTI, brání získávat zdravotnické informace a využívat zdravotní služby, znemožňují získat přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a sexuálním a reprodukčním právům a negativně ovlivňují veřejné zdraví; |
H. |
vzhledem k tomu, že v Bruneji jsou tradice, náboženství a kultura využívány k ospravedlňování diskriminace žen a osob LGBTI; vzhledem k tomu, že se ve zprávě vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 11. března 2019 uvádí, že v zemi existují silně zakořeněné patriarchální postoje a využívají se diskriminační stereotypy, což se odráží v rozhodování žen ohledně své akademické a profesní kariéry, v jejich nerovném postavení na trhu práce, v manželství i v rodinných vztazích; vzhledem k tomu, že tyto stereotypy jsou hlavní příčinou násilí vůči ženám; |
I. |
vzhledem k tomu, že Brunej je známá svým mnohoetnickým obyvatelstvem a mírumilovným soužitím nejrůznějších náboženství, včetně islámu, křesťanství, budhismu, hinduismu a různých původních náboženství; vzhledem k tomu, že brunejská ústava uznává právo na náboženskou svobodu a že se v ní uvádí, že „všechna náboženství mohou osoby, které se k nim hlásí, vyznávat v míru a harmonii“; vzhledem k tomu, že nehledě na tuto ústavu brunejská vláda zakázala obracení na jinou víru a výuku všech náboženských směrů kromě islámu a veškeré veřejné oslavy Vánoc; |
J. |
vzhledem k tomu, že v Bruneji prakticky platí moratorium na používání trestu smrti, přičemž k poslední popravě došlo v roce 1957; vzhledem k tomu, že pokud by byl trestní zákoník podle práva šaría uplatňován, v podstatě by znovu zavedl trest smrti; vzhledem k tomu, že EU odsuzuje trest smrti všude a za všech okolností; |
K. |
vzhledem k tomu, že přijetí uvedených nových zákonů vyvolalo rozhořčení mezinárodního společenství a výzvy k bojkotu hotelů, které vlastní Brunejská investiční agentura (Brunei Investment Agency–BIA); vzhledem k tomu, že tato agentura je součástí brunejského ministerstva financí a hospodářství a vlastní řadu investičních projektů po celém světě; vzhledem k tomu, že agentura BIA uvádí, že k jejím základním hodnotám patří vzájemný respekt a pozitivní pohled na rozdílnost a rozmanitost; |
L. |
vzhledem k tomu, že Brunej ratifikovala jen dvě základní úmluvy OSN pro oblast lidských práv, a to Úmluvu o právech dítěte a Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen; vzhledem k tomu, že dne 10. května 2019 bude zahájen třetí cyklus všeobecného pravidelného přezkumu týkající se Bruneje; |
M. |
vzhledem k tomu, že EU pozastavila jednání s Brunejí o dohodě o partnerství a spolupráci; |
1. |
důrazně odsuzuje vstup zpátečnického trestního zákoníku vycházejícího z práva šaría v platnost; naléhavě vyzývá orgány Bruneje, aby jej okamžitě zrušily a zajistily, aby brunejské zákony respektovaly mezinárodní právo a standardy v souladu s povinnostmi Bruneje podle mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv včetně těch, které se týkají sexuálních menšin, náboženských menšin a nevěřících; |
2. |
znovu odsuzuje trest smrti; vyzývá Brunej, aby pokračovala v moratoriu na uplatňování trestu smrti, které bude prvním krokem na cestě k jeho úplnému zrušení; |
3. |
ostře odsuzuje používání mučení a krutého, nelidského a ponižujícího zacházení, a to za všech okolností; zdůrazňuje, že ustanovení trestního zákoníku vycházejícího z práva šaría porušují závazky Bruneje podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv a že tresty podle tohoto zákoníku porušují zákaz mučení a jiného špatného zacházení v mezinárodním obyčejovém právu; |
4. |
je hluboce znepokojen tím, že zatímco mnoho zemí konsenzuální vztahy osob stejného pohlaví dekriminalizuje, Brunej se bohužel stala sedmou zemí, jež za konsenzuální homosexuální akty ukládá trest smrti; vyzývá brunejské orgány, aby dodržovaly mezinárodní lidská práva a homosexualitu dekriminalizovaly; |
5. |
vyzývá brunejské orgány, aby zajistily zásadu rovnosti všech občanů před zákonem a dodržování základních práv všech občanů bez diskriminace na základě jakýchkoli důvodů včetně pohlaví, sexuální orientace, rasy nebo náboženství; je velmi znepokojen možným uplatňováním trestního práva na dětech; vyzývá Brunej, aby na dětech za žádných okolností neuplatňovala trest smrti, mučení nebo vězení; |
6. |
vyzývá brunejské orgány, aby v plném rozsahu respektovaly náboženskou svobodu v zemi, jak je stanovena v její vlastní ústavě, a aby umožňovaly veřejné oslavy všech náboženských svátků včetně Vánoc; zdůrazňuje, že právní předpisy v tomto ohledu musí být v přísném souladu s lidskými právy; |
7. |
vybízí brunejské orgány, aby v zájmu podpory a ochrany lidských práv na svém území podporovaly politický dialog s klíčovými subjekty občanské společnosti, organizacemi na ochranu lidských práv, náboženskými institucemi a obchodními organizacemi, a to jak v Bruneji, tak i mimo její území; zdůrazňuje, že právo na vyjadřování kritických nebo satirických stanovisek představuje legitimní uplatňování svobody projevu, která je zakotvena v rámci mezinárodních lidských práv; |
8. |
naléhavě vyzývá Brunej k ratifikaci zbývajících základních nástrojů OSN v oblasti lidských práv, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání; vyzývá brunejské orgány, aby rozšířily stálé pozvání k návštěvě země v rámci všech zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva; |
9. |
vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby v případě skutečného uplatňování trestního zákoníku vycházejícího z práva šaría zvážila přijetí restriktivních opatření na úrovni EU týkajících se vážného porušování lidských práv, včetně zmrazení majetku a zákazu vydávání víz; |
10. |
vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby podmínila obnovení jednání o dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Brunejí souladem trestního zákoníku s mezinárodním právem a mezinárodními standardy v oblasti lidských práv; |
11. |
vyzdvihuje činnost zastánců lidských práv při prosazování a ochraně práv osob LGBTI; vyzývá orgány EU, aby zvýšily svou podporu organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv v Bruneji; |
12. |
vyzývá delegaci EU v Indonésii a Bruneji v Jakartě, delegaci EU ve sdružení ASEAN a ESVČ, aby situaci pozorně monitorovaly a konzultovaly v tomto ohledu s brunejskými orgány, velvyslanci a zástupci; vyzývá ESVČ, aby situaci v Bruneji začlenila na pořad jednání příštího politického dialogu o lidských právech mezi sdružením ASEAN a EU; |
13. |
vybízí členské státy, aby se aktivně zapojily do nadcházejícího všeobecného pravidelného přezkumu, který se uskuteční ve dnech 6. až 17. května 2019 a bude zkoumat situaci v oblasti lidských práv v Bruneji; |
14. |
zdůrazňuje, že dokud bude současný trestní zákoník v platnosti, musí orgány EU zvážit zařazení hotelů ve vlastnictví brunejské agentury BIA na černou listinu; |
15. |
vyzývá EU a její členské státy, aby dodržovaly mezinárodní právní rámec, pokud jde o přístup obětí současného brunejského trestního zákoníku k azylovému řízení a humanitární ochraně; |
16. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, vysoké komisařce OSN pro lidská práva, Komisi OSN pro postavení žen, Radě OSN pro lidská práva, sekretariátu sdružení ASEAN, Mezivládní komisi sdružení ASEAN pro lidská práva, sultánovi Bruneje Hassanalovi Bolkiahovi a brunejské vládě. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/15 |
P8_TA(2019)0440
Jednání s Radou a Komisí o vyšetřovacím právu Parlamentu: legislativní návrh
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o jednáních s Radou a Komisí o legislativním návrhu týkajícím se vyšetřovacího práva Evropského parlamentu (2019/2536(RSP))
(2021/C 158/04)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na čl. 14 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU), |
— |
s ohledem třetí odstavec článku 226 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), |
— |
s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. dubna 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu o pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu, kterým se zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO (1), |
— |
s ohledem na příslušné body svého doporučení ze dne 13. prosince 2017 Radě a Komisi v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (usnesení výboru PANA, body 190–200) (2) a na své doporučení ze dne 4. dubna 2017 Radě a Komisi v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu (usnesení výboru EMIS, body 76–94) (3), |
— |
s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 18. září 2014, v souladu s článkem 229 jednacího řádu, pokračovat v novém funkčním období v projednávání výše uvedeného legislativního návrhu nařízení o vyšetřovacím právu Evropského parlamentu, |
— |
s ohledem na tři pracovní dokumenty (4) Výboru pro právní záležitosti k výše uvedenému legislativnímu návrhu, |
— |
s ohledem na výhrady Rady a Komise k tomuto legislativnímu návrhu vyjádřené v dopise generálních tajemníků Rady a Komise generálnímu tajemníkovi Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2014 a v dopisech prvního místopředsedy Komise ze dne 28. dubna 2015, lucemburského předsednictví Rady ze dne 3. září 2015, slovenského předsednictví Rady ze dne 13. října 2016 a rakouského předsednictví Rady ze dne 25. října 2018 zaslanými předsedkyni Výboru pro ústavní záležitosti, |
— |
s ohledem na rozpravu na plenárním zasedání dne 13. prosince 2017, a zejména na odpovědi estonského předsednictví Rady a Komise v návaznosti na otázky k ústnímu zodpovězení (článek 128), které dne 29. listopadu 2017 předložila Danuta Maria Hübnerová jménem Výboru pro ústavní záležitosti Radě a Komisi ve věci vyšetřovacího práva Evropského parlamentu, |
— |
s ohledem na rozpravu na plenárním zasedání dne 17. dubna 2019 v návaznosti na otázky k ústnímu zodpovězení (článek 128), které dne 22. ledna 2019 předložila Danuta Maria Hübnerová jménem Výboru pro ústavní záležitosti ve věci legislativního návrhu nařízení o vyšetřovacím právu Evropského parlamentu (5), |
— |
s ohledem na návrh usnesení Výboru pro ústavní záležitosti (B8-0238/2019), |
— |
s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, |
A. |
vzhledem k tomu, že již v prvním pracovním dokumentu, který Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) přijal dne 20. ledna 2015, bylo uvedeno, že „výhrady“ vyjádřené Radou a Komisí „by samy o sobě neměly představovat nepřekonatelnou námitku“ a že výbor AFCO uznává, že „existují alternativní řešení a pružnější formulace, které by umožnily nalézt řešení patové situace v otázce tohoto nařízení“, přičemž výbor AFCO navrhl předsednictví Rady a Komisi cestu vpřed formou politických jednání následovaných technickými schůzkami; |
B. |
vzhledem k tomu, že Rada na tuto nabídku odpověděla vyjádřením ochoty a příslibu spolupracovat s Parlamentem pod podmínkou, že Parlament nejprve vyřeší zásadní problémy právní a institucionální povahy; |
C. |
vzhledem k tomu, že výbor AFCO přijal druhý pracovní dokument umožňující zpravodajovi učinit další kroky v rámci jednání s Radou a Komisí k nalezení řešení výše uvedených problémů; vzhledem k tomu, že byla přijata nová strategie pro jednání a dne 30. června 2016 byl Radě a Komisi zaslán dokument v podobě pracovního dokumentu obsahujícího politické argumenty a nastiňující možná řešení; |
D. |
vzhledem k tomu, že dne 10. října 2016 se všechny tři orgány rozhodly pokročit v neformální výměně názorů mezi svými právními službami, aby byly dále vyjasněny právní a institucionální otázky; vzhledem k tomu, že Parlament tak mohl předložit nové znění nařízení, přičemž hlavní sporné politické body zůstaly otevřené; |
E. |
vzhledem k tomu, že navzdory odvedené práci v právní oblasti nebyli vedoucí právní služby Komise a Rady schopni formálně schválit dokument, který byl výsledkem značného úsilí právních služeb všech tří orgánů, což u tohoto důležitého spisu způsobilo patovou situaci; vzhledem k tomu, že dne 13. prosince 2017 se proto uskutečnila rozprava v plénu pod vedením výboru AFCO v návaznosti na dvě otázky k ústnímu zodpovězení, po níž výbor AFCO dne 3. května 2018 zaslal nové znění návrhu ve formě pracovního dokumentu formálně navazující na dohodu dosaženou mezi předsedkyní výboru AFCO a zpravodajem Ramónem Jáuregui Atondem se slovenským předsednictvím Rady a Komisí dne 10. října 2016, v níž se uvádělo, že „k zahájení oficiálních jednání je nutné předložit nové znění návrhu EP“; |
F. |
vzhledem k tomu, že na navrhované nové znění vycházející z právní práce právních služeb, zkušeností obou vyšetřovacích výborů (EMIS a PANA) vytvořených v osmém volebním období a návrhu, který Parlament přijal v roce 2014, Rada dne 25. října 2018 odpověděla; vzhledem k tomu, že ve své odpovědi Rada formalizovala nový seznam výhrad, a to i nad rámec stanoviska její vlastní právní služby, čímž zpochybnila dosud odvedenou práci, a uvedla hlavní institucionální problémy Parlamentu, které je obtížné překonat; domnívá se, že Rada tak neponechává žádný manévrovací prostor pro vyjednávání, ačkoli záměrem pracovního dokumentu bylo v podstatě to, aby byla novým zněním zahájena jednání a politické diskuse; |
G. |
vzhledem k tomu, že přirozenou podstatou všech legislativních komor a podmínkou pro oddělení moci v demokracii, která je hodna svého jména, je to, aby měl parlament možnost volat výkonnou moc k odpovědnosti zřizováním vyšetřovacích výborů s reálnou pravomocí předvolávat svědky a získávat dokumenty; |
H. |
vzhledem k tomu, že všechny orgány Evropské unie se pravidelně zavazují k loajální spolupráci, která není v případě dotčeného nařízení příliš zjevná; |
1. |
vyjadřuje hluboký nesouhlas s přístupem Rady (a Komise), jež po více než čtyřech letech neformálních setkání a výměn dopisů a dokumentů stále brání formálnímu setkání za účelem projednání možných řešení zjištěných problémů na politické úrovni a odmítají schválit politický mandát předsednictví Rady, který by otevřel cestu k politickým schůzkám s cílem vyřešit nejspornější otázky a zjistit, zda lze dosáhnout dohody; |
2. |
žádá svého předsedu, aby na znepokojení Parlamentu nad tím, že Rada a Komise nedodržují zásadu interinstitucionální spolupráce, upozornil politické lídry; |
3. |
navrhuje, aby Výbor pro právní záležitosti posoudil možnost vypracování žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie týkající se vzájemné loajální spolupráce mezi orgány (čl. 13 odst. 2 SEU) a v této souvislosti aby rovněž prověřil porušování platného právního rámce vyšetřovacích výborů vytvořených v tomto volebním období (PANA a EMIS) ze strany Rady a podal v této věci zprávu; |
4. |
zdůrazňuje, že třetí odstavec článku 226 SFEU v platném znění stanoví „zvláštní legislativní postup“ a vyžaduje souhlas Rady a Komise s přijetím pravidel pro výkon vyšetřovacího práva Parlamentu, přičemž neukládá Radě a Komisi povinnost vyjednávat, neboť jsou povinny pouze udělit nebo neudělit souhlas s návrhem Parlamentu, nikoli vést jednání za účelem dosažení společné dohody; |
5. |
doporučuje, aby bylo stanoveno, že legislativní postup vyplývající z práva legislativního podnětu uděleného Parlamentu Smlouvami musí v rámci interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů zahrnovat žádost o sestavení legislativního kalendáře pro příslušné iniciativy, podobně jako je tomu u řádného legislativního postupu; dále zdůrazňuje, že tento zvláštní legislativní postup musí být v souladu s ustanoveními interinstitucionální dohody, pokud jde o institucionální povinnost vyjednávat, kterou mají všechny tři orgány; |
6. |
vyzývá Radu a Komisi, aby v případě, že nemohou udělit svůj souhlas s návrhem, obnovily jednání s nově zvoleným Parlamentem, v jejichž rámci uznají dosažený pokrok v podobě nového znění návrhu předloženého formou pracovního dokumentu, který je výsledkem práce právních služeb všech tří orgánů; je přesvědčen, že se jedná o systematičtější a koherentnější text, než jaký byl přijat v roce 2014, přičemž stanoví stejné vyšetřovací pravomoci, avšak je aktualizován v souladu se zkušenostmi z posledních let a stávající institucionální realitou; |
7. |
vyzývá politické strany, aby ve svých volebních programech vyjádřily odhodlání k předložení návrhu nového, aktualizovaného nařízení o vyšetřovacím právu Parlamentu, a vyzývá jednotlivé hlavní kandidáty k veřejné a politické podpoře této záležitosti; |
8. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 39.
(2) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132.
(3) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 140.
(4) PE544.488v03-00, PE571.670v03-00 a PE630.750v01-00.
(5) O-000003/19 a O-000004/19.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/18 |
P8_TA(2019)0441
Ucelený rámec Evropské unie pro endokrinní disruptory
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 ke sdělení Komise s názvem „Vytváření uceleného rámce Evropské unie pro endokrinní disruptory“ (2019/2683(RSP))
(2021/C 158/05)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. listopadu 2018 (COM(2018)0734) s názvem „Vytváření uceleného rámce Evropské unie pro endokrinní disruptory“ (dále jen „sdělení“), |
— |
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 191 odst. 2 této smlouvy, |
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), |
— |
s ohledem na nařízení Komise (EU) 2018/605 ze dne 19. dubna 2018, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanovují se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému (2), |
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (3), |
— |
s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2100 ze dne 4. září 2017, kterým se stanovují vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (4), |
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (5), |
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (6), |
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (7), |
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále jen „nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí“) (8), |
— |
s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (dále jen „sedmý akční program pro životní prostředí“), a zejména na jeho odstavec 54 bod iv) (9), |
— |
s ohledem na cíle udržitelného rozvoje, a zejména na cíl č. 3.9 (10); |
— |
s ohledem na zprávu vypracovanou v rámci programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světové zdravotnické organizace (WHO) s názvem „Situace v oblasti vědeckého zkoumání chemických látek narušujících endokrinní činnost v roce 2012“ (11), |
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o ochraně veřejného zdraví před endokrinními disruptory (12), |
— |
s ohledem na studii ze dne 15. ledna 2019 nazvanou „Endokrinní disruptory: od vědeckých důkazů k ochraně lidského zdraví“, kterou zadala tematická sekce Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti (13), |
— |
s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, |
A. |
vzhledem k tomu, že ve zprávě UNEP a WHO jsou látky narušující endokrinní činnost nazvány „celosvětovou hrozbou“ a poukazuje se v ní mj. na hojný výskyt a zvyšující se tendenci celé řady endokrinních onemocnění u lidí a také na to, že je pozorován výskyt endokrinních účinků na populaci volně žijících zvířat; |
B. |
vzhledem k tomu, že se podle této zprávy objevují důkazy o tom, že působení látek narušujících endokrinní činnost vyvolává nepříznivé účinky na reprodukci (neplodnost, nádorová onemocnění, malformace), a že se množí důkazy, podle nichž tyto chemické látky ovlivňují funkci štítné žlázy a mozku, obezitu a metabolismus a také homeostázu inzulínu a glukózy; |
C. |
vzhledem k tomu, že už se nezpochybňuje, že tato skupina chemických látek má nepříznivé účinky na lidské zdraví a volně žijící zvířata tím, že zasahuje do jejich hormonálního systému; vzhledem k tomu, že pro odkládání účinné regulace neexistuje žádný rozumný důvod; |
D. |
vzhledem k tomu, že podle nejnovější studie Ústavu pro studium hodnocení rizik nazvané „Zdravotní náklady, které se mohou pojit s chemickými látkami narušujícími endokrinní činnost“ bylo zjištěno, že při posuzování pěti potenciálních vlivů na zdraví, které se pojí s endokrinními disruptory, „může být podle dostupné literatury sociálně-ekonomická zátěž spojená s působením endokrinních disruptorů na zdraví z hlediska EU velmi významná“, přičemž se odhaduje na 46 až 288 mld. EUR za rok (14); |
E. |
vzhledem k tomu, že se ve zprávě UNEP/WHO uvádí, že „je známo kolem 800 chemických látek, o nichž se ví nebo o nichž se domníváme, že jsou schopny blokovat hormonální receptory, hormonální syntézu nebo hormonální přeměnu. Avšak pouze velmi malá část jich byla prozkoumána v rámci testů, které by byly schopny odhalit zřejmé endokrinní účinky u intaktních organismů“; |
F. |
vzhledem k tomu, že se ve sdělení v kontextu navrhovaného unijního rámce uvádí, že „od roku 1999 se objevuje stále vetší množství důkazů, podle nichž existuje vazba mezi působením endokrinních disruptorů a onemocněními lidí nebo negativním působením na volně žijící zvířata“; |
G. |
vzhledem k tomu, že se v sedmém akčním programu pro životní prostředí uvádí, že zájmu ochrany občanů EU před tlaky na životní prostředí a riziky ohrožujícími jejich zdraví a dobré životní podmínky zajistí tento program, aby do roku 2020 byly ve všech příslušných právních předpisech EU účinně řešeny obavy ohledně bezpečnosti spojené s endokrinními disruptory; |
H. |
vzhledem k tomu, že podle sedmého akčního programu pro životní prostředí si to vyžádá vypracování unijní strategie do roku 2018, která by vycházela z horizontálních opatření, jež mají být přijata do roku 2015, s cílem zajistit minimalizaci expozice endokrinním disruptorům; |
I. |
vzhledem k tomu, že Komise dosud nepřijala unijní strategii týkající se netoxického prostředí, ani horizontální opatření, která měla přijmout do roku 2015, aby zajistila co nejnižší působení endokrinních disruptorů; |
J. |
vzhledem k tomu, že už dávno mělo dojít k přepracování strategie Společenství týkající se endokrinních disruptorů z roku 1999; |
K. |
vzhledem k tomu, že jelikož nedošlo k přepracování unijní strategie týkající se endokrinních disruptorů, přijaly členské státy jako např. Francie, Švédsko, Dánsko a Belgie řadu samostatných kroků, které mají zvýšit míru ochrany jejich občanů na základě nejrůznějších celostátních opatření; |
L. |
vzhledem k tomu, že je v zájmu všech zajistit účinný ucelený přístup k endokrinním disruptorům na úrovni EU, aby byla zaručena vysoká míra ochrany lidského zdraví a životního prostředí; |
M. |
vzhledem k tomu, že aby mohla Unie v rámci cílů udržitelného rozvoje přispívat k plnění cíle 3.9, totiž „podstatně snížit počet úmrtí a onemocnění způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním ovzduší, vody a půdy“, je naprosto nezbytné vytvořit promyšlený rámec Unie týkající se endokrinních disruptorů a účinně jej uplatňovat; |
N. |
vzhledem k tomu, že tento rámec je zapotřebí k tomu, aby bylo možné položit základy nezávadného oběhového hospodářství a podpořit průmyslové inovace na základě bezpečnějších látek, které by endokrinní disruptory nahradily; |
O. |
vítá, že Komise ve svém sdělení uznává, že endokrinní disruptory mají nepříznivý vliv na zdraví a životní prostředí, včetně kumulativních účinků, poukazuje však na cíl, kterým je minimalizace celkové expozice těmto látkám, a uznává, že k tomu, aby bylo možné zjistit, které látky patří mezi endokrinní disruptory, je nutné vytvořit horizontální přístup; |
P. |
vzhledem k tomu, že sdělení neobsahuje ani konkrétní akční plán na minimalizaci expozice endokrinním disruptorům ani časový harmonogram, pokud jde o další nezbytné kroky; |
Q. |
vzhledem k tomu, že klíčové právní předpisy Unie (např. v oblasti kosmetických přípravků, hraček nebo materiálů přicházejících do styku s potravinami) stále neobsahují konkrétní ustanovení týkající se endokrinních disruptorů; |
R. |
vzhledem k tomu, že Komise vyhlásila, že proběhne kontrola účinnosti předpisů, aby se zjistilo, zda příslušné předpisy EU týkající se endokrinních disruptorů splňují obecný cíl, kterým je ochrana lidského zdraví a životního prostředí na základě minimalizace působení těchto látek; vzhledem k tomu, že je nutné uvítat průřezovou povahu této kontroly i závazek Komise, že bude věnovat zvláštní pozornost ochraně ohrožených skupin obyvatel; vzhledem k tomu, že k této kontrole mělo dojít už dávno a je politováníhodné, že se Komise rozhodla přistoupit k ní až nyní; vzhledem k tomu, že tato kontrola by neměla být důvodem k průtahům, pokud jde o vytvoření konkrétních předpisů a přijetí dalších opatření; |
S. |
vzhledem k tomu, že vědecká kritéria vypracovaná ke stanovování endokrinních disruptorů v pesticidech a biocidních látkách neobsahují kategorii „látek, u nichž existuje podezření, že se jedná o endokrinní disruptory“, a proto nejsou vhodná k plošnému použití; vzhledem k tomu, že to neodpovídá klasifikaci látek s karcinogenními a mutagenními vlastnostmi a vlastnostmi, které jsou toxické pro reprodukci, podle nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a 7. akčního programu pro životní prostředí; vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité zajistit vyhledávání látek, u kterých existuje podezření, že způsobují endokrinní poruchy, a to o to více, že jak v nařízení o kosmetických přípravcích, tak i v nařízení o bezpečnosti hraček dochází k omezení nejen známých endokrinních disruptorů a látek, o nichž se předpokládá, že způsobují endokrinní poruchy (kategorie 1A a 1B), ale i k omezení látek, u nichž existuje v tomto směru podezření (kategorie 2); |
T. |
vzhledem k tomu, že příslušné právní předpisy EU postrádají vhodné zkoušky a požadavky týkající se údajů, které by umožnily vyhledávání endokrinních disruptorů; |
U. |
vzhledem k tomu, že se ve sdělení uvádí, že se množí důkazy o kumulativních účincích endokrinních disruptorů (tj. kombinované působení několika těchto látek může mít negativní účinky v koncentracích, které – pokud by působily samostatně – tento účinek nemají), že však neobsahuje žádné návrhy, které by tento problém řešily; |
V. |
vzhledem k tomu, že se v rámci projektu EDC-MixRisk, který je součástí programu Horizont 2020, dospělo k závěru, že „ve stávající právní úpravě chemických látek neustále dochází k podceňování zdravotních rizik spojených s kombinovaným působením endokrinních nebo potenciálních endokrinních disruptorů (15); |
W. |
vzhledem k tomu, že nedostatky při uplatňování nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (značné procento registrační dokumentace, která nesplňuje ustanovení tohoto nařízení, pomalé hodnocení chemických látek v důsledku chybějících údajů a absence regulačních kroků v případě látek, u nichž se při hodnocení zjistí, že představují pro lidské zdraví nebo životní prostředí významné riziko) vedly také k tomu, že se nepodařilo minimalizovat působení látek, o nichž se ví nebo u nichž existuje podezření, že způsobují endokrinní poruchy; |
1. |
domnívá se, že unijní rámec pro endokrinní disruptory, jak jej předložila Komise ve svém sdělení, nepostačuje k řešení problematiky endokrinních disruptorů, které ohrožují lidské zdraví a životní prostředí, a že nezajišťuje přijetí opatření, která je nutné přijmout v souladu se sedmým akčním programem pro životní prostředí; |
2. |
domnívá se, že endokrinní disruptory představují třídu chemických látek, která vyvolává podobné obavy jako látky označované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické z hlediska reprodukce, a proto by se s nimi mělo v rámci právních předpisů Unie zacházet stejně; |
3. |
vyzývá Komisi, aby urychleně přijala veškerá nezbytná opatření, aby zajistila vysokou míru ochrany lidského zdraví a životního prostředí před endokrinními disruptory, tím, že účinně omezí celkové působení těchto látek na lidi a životní prostředí; |
4. |
vyzývá Komisi, aby nejpozději do června 2020 vypracovala v souladu s klasifikací karcinogenních a mutagenních látek a látek toxických pro reprodukci uvedenou v nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí plošnou definici látek, u kterých existuje podezření, že způsobují endokrinní poruchy, i látek, které o nichž se ví nebo u nichž předpokládá, že jsou endokrinními disruptory, která by se zakládala na definici WHO; |
5. |
vyzývá Komisi, aby zajistila, že k této plošné definici budou přiloženy příslušné metodické pokyny; |
6. |
vyzývá Komisi, aby nejpozději do června 2020 vypracovala legislativní návrhy, prostřednictvím nichž by se zvláštní ustanovení týkající se endokrinních disruptorů zapracovala do nařízení (ES) č. 1223/2009, podobně jako je tomu v případě karcinogenních a mutagenních látek nebo látek toxických pro reprodukci; |
7. |
vyzývá Komisi, aby nejpozději do června 2020 vypracovala legislativní návrhy, prostřednictvím nichž by se zvláštní ustanovení týkající se endokrinních disruptorů zapracovala do směrnice 2009/48/ES, podobně jako je tomu v případě karcinogenních a mutagenních látek nebo látek toxických pro reprodukci, avšak bez uvádění hraničních hodnot pro klasifikaci, jelikož se tyto hodnoty na endokrinní disruptory nevztahují; |
8. |
vyzývá Komisi, aby nejpozději do června 2020 přepracovala nařízení (ES) č. 1935/2004, aby došlo k účinnému snížení množství nebezpečných látek v těchto materiálech, a aby do něj zapracovala konkrétní ustanovení o látkách, které mají nahradit používání endokrinních disruptorů; |
9. |
domnívá se, že aby bylo možné řádně vyhledávat endokrinní disruptory, existuje naléhavá potřeba vyvinout testy a způsoby jejich ověřování, mj. na základě nových metodických postupů; |
10. |
vyzývá Komisi, aby ve všech příslušných právních předpisech zajistila neustálou aktualizaci požadavků na údaje, aby bylo možné přihlédnout k nejnovějšímu vědecko-technickému pokroku a řádně vyhledávat endokrinní disruptory; |
11. |
vyzývá Komisi, aby při navrhování všech příslušných právních předpisů EU přihlížela ke kumulativnímu účinku a společnému působení těchto látek; |
12. |
vyzývá Evropskou agenturu pro chemické látky, Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, která by do konce roku 2019 zajistila, aby registrační dokumentace splňovala ustanovení nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), urychlily hodnocení chemických látek a účinně uplatňovaly závěry, k nimž se v rámci hodnocení v souladu s nařízením REACH dospělo, což bude představovat důležitou možnost, jak minimalizovat působení endokrinních disruptorů; |
13. |
vyzývá Komisi, aby zajistila přiměřené biologické monitorování endokrinních disruptorů u lidí i v populaci zvířat a také sledování těchto látek v životním prostředí, mj. v pitné vodě; |
14. |
vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl rámec Unie pro endokrinní disruptory účinným příspěvkem k unijní strategii týkající se nezávadného životního prostředí, která má být přijata co nejdříve; |
15. |
vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum endokrinních disruptorů, zejména pokud jde o jejich epigenetické a mezigenerační účinky, jejich vliv na mikrobiom, nové možnosti působení těchto látek, popis vztahu mezi dávkou a reakcí na ni a o bezpečnější alternativní látky; |
16. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a také vládám a parlamentům členských států. |
(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 33.
(3) Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. L 301, 17.11.2017, s. 1.
(5) Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4.
(6) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.
(7) Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1.
(8) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.
(9) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.
(10) https://unstats.un.org/sdgs/METADATA?Text=&Goal=3&Target=3.9.
(11) WHO/UNEP, „State of the Science of Endocrine Disrupting Chemicals – 2012“, Světová zdravotnická organizace, 2013, http://www.who.int/ceh/publications/endocrine/en/.
(12) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 85.
(13) Studie – „Endokrinní disruptory: od vědeckých důkazů k ochraně lidského zdraví“ Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiku, tematická sekce Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitost, 15. ledna 2019, dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/ STUD/2019/608866/IPOL_STU(2019)608866_EN.pdf.
(14) Rijk, I., van Duursen, M. and van den Berg, M, Health cost that may be associated with Endocrine Disrupting Chemicals – An inventory, evaluation and way forward to assess the potential health impact of EDC-associated health effects in the EU, Ústav pro studium hodnocení rizik, Univerzita v Utrechtu, 2016, dostupné na: https://www.uu.nl/sites/default/files/rijk_et_al_2016_-_report_iras_-_health_cost_associated_with_edcs_3.pdf.
(15) https://edcmixrisk.ki.se/wp-content/uploads/sites/34/2019/03/Policy-Brief-EDC-MixRisk-PRINTED-190322.pdf.
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropský parlament
Středa, 17. dubna 2019
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/23 |
P8_TA(2019)0392
Zformulování či změna názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy (výklad čl. 149a odst. 2 jednacího řádu)
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o zformulování či změně názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy (výklad čl. 149a odst. 2 jednacího řádu) (2019/2020(REG))
(2021/C 158/06)
Evropský parlament,
— |
ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 3. dubna 2019, |
— |
s ohledem na článek 226 jednacího řádu, |
1. |
rozhodl, že výklad čl. 149a odst. 2 jednacího řádu zní takto: |
„Zformulování či změna názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy podle článků 123, 128 nebo 135, se nepovažuje za změnu pořadu jednání, pokud se název vztahuje k předmětu rozpravy.“
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/24 |
P8_TA(2019)0393
Politické prohlášení pro zřízení politické skupiny (výklad čl. 32 odst. 5 prvního pododstavce druhé odrážky jednacího řádu)
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 týkající se politického prohlášení pro zřízení politické skupiny (výklad čl. 32 odst. 5 prvního pododstavce druhé odrážky jednacího řádu) (2019/2019(REG))
(2021/C 158/07)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 3. dubna 2019, |
— |
s ohledem na článek 226 jednacího řádu, |
1. |
rozhodl, že výklad čl. 32 odst. 5 prvního pododstavce druhé odrážky zní takto: |
„Politické prohlášení politické skupiny stanoví hodnoty, které skupina zastává a hlavní politické cíle, jež její členové hodlají společně uskutečňovat v rámci výkonu svého mandátu. Prohlášení popisuje společné politické směry skupiny podstatným, zřetelným a věrohodným způsobem.“
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi. |
III Přípravné akty
Evropský parlament
Úterý, 16. dubna 2019
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/25 |
P8_TA(2019)0359
Statistika Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany (COM(2018)0307 – C8-0182/2018 – 2018/0154(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/08)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0307), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0182/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na postoj v podobě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0395/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0154
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 (2) stanoví společný a srovnatelný právní rámec pro evropské statistiky v oblasti migrace a mezinárodní ochrany. |
(2) |
Vzhledem k novým potřebám Unie v oblasti statistik o azylu migraci a cíleném přistěhovalectví mezinárodní ochraně a vzhledem k tomu, že charakteristiky migrace migrační pohyby se rychle mění, je třeba stanovit rámec, který umožní rychle reagovat na měnící se potřeby v oblasti statistik o azylu a cíleném přistěhovalectví migrace a mezinárodní ochrany . [pozm. návrh 1] |
(2a) |
S ohledem na měnící se a různorodou povahu současných migračních toků jsou pro porozumění reálné situaci, zajištění citlivých míst a nerovností a pro to, aby měli tvůrci politik k dispozici spolehlivé údaje a informace pro vytváření budoucích veřejných politik, zapotřebí souhrnné a srovnatelné statistické údaje o populaci migrantů, a to v členění podle genderu. [pozm. návrh 2] |
(3) |
Aby měla Unie dostatečné podklady pro účinnou reakci na výzvy, které migrace přináší, a na vytváření politik zohledňujících gender založených na lidských právech, je třeba zvýšit četnost sběru dat o azylu migraci a cíleném přistěhovalectví mezinárodní ochraně z jednoho roku na kratší časové úseky. [pozm. návrh 3] |
(4) |
Statistiky o azylu migraci a cíleném přistěhovalectví mezinárodní ochraně jsou zásadní pro studium, definici a hodnocení širokého spektra politik, obzvlášť pokud jde o reakce na příchod osob hledajících v Evropě ochranu , s cílem nalézt co nejlepší řešení . [pozm. návrh 4] |
(4a) |
Statistiky o migraci a mezinárodní ochraně jsou nezbytné pro přehled o migračních pohybech v rámci Unie a pro řádné uplatňování právních předpisů Unie ze strany členských států, pokud jde o základní práva uvedená v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. [pozm. návrh 5] |
(4b) |
Pronásledování na základě genderu je důvodem pro usilování o mezinárodní ochranu a pro to, aby byla tato ochrana poskytnuta. Vnitrostátní a unijní statistické orgány by měly shromažďovat genderové statistiky o žádostech o mezinárodní ochranu, včetně žádostí z důvodu genderově podmíněného násilí. [pozm. návrh 6] |
(5) |
Aby byla zajištěna kvalita a zejména srovnatelnost údajů poskytovaných členskými státy a aby mohly být vypracovávány spolehlivé přehledy na úrovni Unie, měly by být používané údaje založeny na shodných konceptech a měly by se vztahovat ke shodným referenčním datům nebo obdobím. |
(6) |
Poskytované údaje o azylu migraci a cíleném přistěhovalectví mezinárodní ochraně by měly být konzistentní s příslušnými informacemi shromažďovanými na základě nařízení (ES) č. 862/2007. |
(7) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (3) stanoví referenční rámec pro evropské statistiky v oblasti migrace a mezinárodní ochrany. Vyžaduje zejména dodržování zásad profesionální nezávislosti, nestrannosti, objektivity, spolehlivosti, statistické důvěrnosti a efektivity nákladů. |
(8) |
Při vývoji, tvorbě a šíření evropských statistik by měly statistické úřady na národní a evropské úrovni, a případně i další relevantní vnitrostátní a regionální orgány, zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky ve znění, které bylo dne 28. září 2011 zrevidováno a aktualizováno Výborem pro evropský statistický systém. |
(9) |
Cílů tohoto nařízení, konkrétně zrevidovat a doplnit současná společná pravidla pro sběr a sestavování evropských statistik o migraci a mezinárodní ochraně, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, pokud budou jednotlivé státy EU jednat samostatně. Spíše ale spíše jich, z důvodů harmonizace a srovnatelnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(9a) |
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 862/2007 by měly být vyčleněny dostatečné finanční zdroje na sběr, analýzu a šíření kvalitních vnitrostátních a unijních statistik o migraci a mezinárodní ochraně, zejména podporou opatření v tomto směru v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 (4) . [pozm. návrh 7] |
(10) |
Toto nařízení zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života, a právo na ochranu osobních údajů , nediskriminaci a genderovou rovnost podle článků 7 , 8, 21 a 8 23 Listiny a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (5). [pozm. návrh 8] |
(10a) |
Shromažďování genderově rozčleněných údajů by mělo umožňovat identifikaci a analýzu specifických zranitelných míst a schopností žen a mužů a odhalí slabá místa a nerovnosti. Genderově rozčleněné údaje o migraci umožní podpořit větší rovnost a poskytnou příslušné možnosti znevýhodněným skupinám. Statistiky o migraci by při shromažďování údajů o zkušenostech osob LGBTQI+ v procesu migrace a azylu měly rovněž zohledňovat takové proměnné, jako je genderová identita a sexuální orientace. [pozm. návrh 9] |
(11) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 862/2007 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o specifikaci členění stanovení pravidel pro vhodné formáty předávání údajů . Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6). [pozm. návrh 10] |
(11a) |
Aby bylo nařízení (ES) č. 862/2007 přizpůsobeno technologickému a hospodářskému vývoji, je třeba na Komisi přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu nařízení (ES) č. 862/2007 s cílem aktualizovat určité definice a o doplnění nařízení s cílem určit seskupování údajů a možnosti dalšího členění a stanovit pravidla pro normy přesnosti a kvality. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7) . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 11] |
(11b) |
Účinné sledování uplatňování nařízení (ES) č. 862/2007 vyžaduje, aby bylo v pravidelných lhůtách hodnoceno. Komise by měla důkladně posoudit statistiky sestavené podle nařízení (ES) č. 862/2007, jejich kvalitu a včasné poskytování pro účely předkládání zpráv Evropskému parlamentu a Radě. Měly by být konzultovány všechny zúčastněné strany, které se zabývají shromažďováním údajů o azylu, včetně agentur Organizace spojených národů a dalších příslušných mezinárodních a nevládních organizací. [pozm. návrh 12] |
(12) |
Nařízení (ES) č. 862/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(13) |
Návrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 862/2007 se mění takto:
-1) |
V článku 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
-1a) |
Článek 2 se mění takto:
|
-1b) |
Článek 3 se nahrazuje tímto: „Článek 3 Statistiky o mezinárodní migraci, obyvatelstvu s místem obvyklého pobytu na území členských států a nabývání státního občanství 1. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:
2. Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvanácti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2020.“ [pozm. návrh 25] |
1) |
Článek 4 se mění takto:
|
1a) |
Článek 5 se mění takto:
|
2) |
Článek 6 se mění takto:
|
3) |
Článek 7 se mění takto:
|
4) |
Článek 8 se zrušuje. |
4a) |
V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členské státy informují Komisi (Eurostat) o zdrojích údajů, důvodech pro výběr těchto zdrojů a vlivech zvolených zdrojů údajů na kvalitu statistiky, mechanismech zavedených pro zajištění respektování osobních údajů a dále o použitých metodách odhadů a průběžně informují Komisi (Eurostat) o změnách těchto okolností.“;[pozm. návrh 83] |
4b) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 9a Akty v přenesené pravomoci Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, kterými se mění definice uvedené v čl. 2 odst. 1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, kterými se mění toto nařízení, pokud jde o:
|
5) |
Článek 10 se mění takto:
|
5a) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 10a Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 9a je svěřena Komisi na dobu neurčitou od … [data vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. 5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise zároveň neprodleně oznámí Evropskému parlamentu a Radě. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“; [pozm. návrh 87] |
5b) |
Článek 11 se mění takto:
|
Článek 2
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 7 odst. 1 písm. b) a odstavce 2 nařízení (ES) č. 862/2007 se použijí ode dne 1. března 2020.
Ustanovení čl. 4 odst. 3 a 4 a čl. 6 odst. 1 a 3 nařízení (ES) č. 862/2007 se použijí ode dne 1. července 2020.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(7) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému ‚Eurodac‘ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/42 |
P8_TA(2019)0360
Přistoupení EU k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních ***
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (06929/2019 – C8-0133/2019 – 2018/0214(NLE))
(Souhlas)
(2021/C 158/09)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06929/2019), |
— |
s ohledem na Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních podepsaný v Ženevě dne 20. května 2015 (11510/2018), |
— |
s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0133/2019), |
— |
s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0187/2019), |
1. |
uděluje souhlas s přistoupením Evropské unie k tomuto aktu; |
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/43 |
P8_TA(2019)0361
Opatření Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (COM(2018)0365 – C8-0383/2018 – 2018/0189(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/10)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0365), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0383/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0036/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
bere na vědomí tři prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení, přičemž první a druhé budou zveřejněna v řadě L Úředního věstníku Evropské unie spolu s konečným zněním legislativního aktu; |
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0189
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1753.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍNU USNESENÍ
Prohlášení Komise o možném rozšíření ochrany zeměpisných označení EU na nezemědělské produkty
Komise bere na vědomí usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2015 o možném rozšíření ochrany zeměpisných označení EU na nezemědělské produkty.
Komise zahájila v listopadu 2018 studii, jejímž cílem bylo pro doplnění studie z roku 2013 získat další ekonomické a právní důkazy o ochraně zeměpisných označení nezemědělských produktů na jednotném trhu a další údaje o otázkách, jako je konkurenceschopnost, nekalá soutěž, padělání, vnímání spotřebitelů, náklady a přínosy, jakož i o účinnosti modelů ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů z hlediska zásady proporcionality.
V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a se závazky stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů bude Komise zkoumat studii, jakož i zprávu o účasti Unie na Ženevském aktu, jak je uvedeno v článku o monitorování a přezkumu nařízení o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, a zváží všechny další možné kroky.
Prohlášení Komise o postupu uvedeném v čl. 9a odst. 3 nařízení
Komise konstatuje, že i když je postup uvedený v čl. 9a odst. 3 nařízení z právního hlediska nezbytný vzhledem k výlučné pravomoci Unie, může nicméně uvést, že v kontextu stávajícího acquis EU by jakýkoli takový zásah Komise byl výjimečný a řádně odůvodněný. V průběhu konzultací s členským státem vyvine Komise veškeré úsilí, aby společně s členským státem vyřešila případné obavy, a zabránila tak vydání záporného stanoviska. Komise konstatuje, že jakékoli záporné stanovisko by bylo písemně oznámeno dotčenému členskému státu a v souladu s článkem 296 SFEU by v něm byly uvedeny důvody, na nichž se zakládá. Komise by také ráda upozornila na to, že záporné stanovisko nebrání předložení další žádosti týkající se stejného označení původu, pokud byly důvody pro negativní stanovisko dále náležitě řešeny nebo již nejsou použitelné.
Prohlášení Komise k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních
Komise konstatuje, že Unie má výlučnou vnější pravomoc v oblasti zeměpisných označení a jako samostatná smluvní strana přistupuje k Ženevskému aktu Lisabonské dohody. Výše uvedené vyplývá z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 25. října 2017 (věc C–389/15 – Komise v. Rada). S ohledem na výlučnou vnější pravomoc EU nemohou být členské státy samostatnými smluvními stranami Ženevského aktu a již by neměly samy chránit zeměpisná označení nově zapsaná třetími zeměmi, které jsou členy systému Lisabonské dohody. Vzhledem k výjimečným okolnostem daným tím, že sedm členských států je smluvní stranou Lisabonské dohody dlouhou dobu, že tyto státy mají na jejím základě zapsané značné duševní vlastnictví a že je nutný bezproblémový přechod, souhlasila by Komise výjimečně s tím, aby v zájmu EU byly v tomto konkrétním případě Bulharska, Česka, Slovenska, Francie, Maďarska, Itálie a Portugalska k přistoupení k Ženevskému aktu zmocněny.
Komise důrazně odmítá přetrvávající naléhání Rady, aby všechny členské státy EU, které tak budou chtít učinit, byly oprávněny ratifikovat Ženevský akt nebo k němu přistoupit zároveň s Unií, přičemž to zdůvodňuje regularizací hlasovacích práv Unie s ohledem na čl. 22 odst. 4 písm. b) bod ii) Ženevského aktu, a nikoli výše uvedenými výjimečnými okolnostmi.
Komise by dále chtěla připomenout, že vzhledem k tomu, že Unie u zeměpisných označení zemědělských produktů uplatňuje svou vnitřní pravomoc, nemohou mít členské státy EU vlastní vnitrostátní systémy ochrany zeměpisných označení zemědělských produktů.
Komise si tudíž vyhrazuje svá práva, včetně práva využít opravných prostředků proti rozhodnutí Rady, a v každém případě se domnívá, že tento případ nemůže představovat precedens pro jakékoli jiné stávající nebo budoucí mezinárodní dohody / dohody Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), zejména pokud EU na základě své výlučné pravomoci již mezinárodní dohody ratifikovala, avšak nejen v těchto případech.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/47 |
P8_TA(2019)0362
Dohoda mezi EU a Filipínami o některých aspektech leteckých služeb ***
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a vládou Filipínské republiky o některých aspektech leteckých služeb jménem Unie (15056/2018 – C8-0051/2019 – 2016/0156(NLE))
(Souhlas)
(2021/C 158/11)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15056/2018), |
— |
s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a vládou Filipínské republiky o některých aspektech leteckých služeb (1), |
— |
s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0051/2019), |
— |
s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0191/2019), |
1. |
uděluje souhlas s uzavřením dohody; |
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Filipínské republiky. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/48 |
P8_TA(2019)0363
Mezinárodní dohoda o olivovém oleji a stolních olivách ***
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 jménem Evropské unie (06781/2019 – C8-0134/2019 – 2017/0107(NLE))
(Souhlas)
(2021/C 158/12)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06781/2019), |
— |
s ohledem na návrh Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 (11178/2016), |
— |
s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0134/2019), |
— |
s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0186/2019), |
1. |
uděluje souhlas s uzavřením dohody; |
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/49 |
P8_TA(2019)0364
Jmenování člena Účetního dvora – Viorel Ștefan
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu na jmenování Viorela Ştefana členem Účetního dvora (C8-0049/2019 – 2019/0802(NLE))
(Konzultace)
(2021/C 158/13)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0049/2019), |
— |
s ohledem na článek 121 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0194/2019), |
A. |
vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 14. února 2019 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byl Viorel Ștefan jmenován do funkce člena Účetního dvora; |
B. |
vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; |
C. |
vzhledem k tomu, že na schůzi Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 8. dubna 2019 proběhlo slyšení kandidáta Rady na člena Účetního dvora; |
1. |
vydává záporné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Viorel Ştefan jmenován členem Účetního dvora; |
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/50 |
P8_TA(2019)0365
Jmenování členky Účetního dvora – Ivana Maletićová
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu na jmenování Ivany Maletićové členkou Účetního dvora (C8-0116/2019 – 2019/0803(NLE))
(Konzultace)
(2021/C 158/14)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0116/2019), |
— |
s ohledem na článek 121 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0195/2019), |
A. |
vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 5. března 2019 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byla Ivana Maletićová jmenována do funkce člena Účetního dvora; |
B. |
vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhované kandidátky, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; |
C. |
vzhledem k tomu, že na schůzi Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 8. dubna 2019 proběhlo slyšení kandidátky Rady na členku Účetního dvora; |
1. |
vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byla Ivana Maletićová jmenována členkou Účetního dvora; |
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/51 |
P8_TA(2019)0366
Ochrana osob oznamujících porušení práva Unie ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (COM(2018)0218 – C8-0159/2018 – 2018/0106(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/15)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0218), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, články 16, 33, 43, 50, čl. 53 odst. 1, články 62, 91, 100, 103, 109, 114, 168, 169, 192, 207 a čl. 325 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0159/2018), |
— |
s ohledem na stanoviska Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu, |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3, článek 16, čl. 43 odst. 2, článek 50, čl. 53 odst. 1, články 91, 100, 114, čl. 168 odst. 4, článek 169, čl. 192 odst. 1 a čl. 325 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, |
— |
s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, |
— |
s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 26. září 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018 (2), |
— |
po konzultaci s Výborem regionů, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0398/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení; |
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0106
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/… o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1937.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Prohlášení Komise týkající se směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie
Během přezkumu, jenž musí být proveden v souladu s článkem 27 směrnice, Komise zváží možnost navrhnout rozšíření oblasti působnosti směrnice na některé akty, které jsou založeny na článcích 153 Smlouvy o fungování EU a 157 Smlouvy o fungování EU, a to v případě potřeby po konzultaci se sociálními partnery v souladu s článkem 154 Smlouvy o fungování EU.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/54 |
P8_TA(2019)0367
Přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování (směrnice) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci fondů kolektivního investování (COM(2018)0092 – C8-0111/2018 – 2018/0041(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/16)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0092), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0111/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0430/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0041
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2009/65/ES a 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci subjektů kolektivního investování
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1160.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/55 |
P8_TA(2019)0368
Přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování (nařízení) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení Evropského parlamentu (EU) č. 345/2013 a (EU) č. 346/2013 (COM(2018)0110 – C8-0110/2018 – 2018/0045(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/17)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0110), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0110/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0431/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0045
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1156.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/56 |
P8_TA(2019)0369
Kapitálové požadavky (nařízení) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací, a kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012 (COM(2016)0850 – C8-0480/2016 – 2016/0360A(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/18)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0850), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0480/2016), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017 (2), |
— |
s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů, které bylo přijato dne 18. května 2017 a kterým byl Hospodářský a měnový výbor zmocněn k rozdělení výše uvedeného návrhu Komise a k vypracování dvou samostatných legislativních zpráv na základě tohoto návrhu, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0242/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2016)0360A
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/876.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/58 |
P8_TA(2019)0370
Kapitálové požadavky (směrnice) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (COM(2016)0854 – C8-0474/2016 – 2016/0364(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/19)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0854), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0474/2016), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0243/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2016)0364
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/878.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/60 |
P8_TA(2019)0371
Schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a rekapitalizace (nařízení) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (COM(2016)0851 – C8-0478/2016 – 2016/0361(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/20)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0851), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0478/2016), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0216/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2016)0361
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí řízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/877.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/62 |
P8_TA(2019)0372
Schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a rekapitalizace (směrnice) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/47/ES, 2012/30/EU, 2011/35/EU, 2005/56/ES, 2004/25/ES a 2007/36/ES (COM(2016)0852 – C8-0481/2016 – 2016/0362(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/21)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0852), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0481/2016), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0218/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2016)0362
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/879.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/64 |
P8_TA(2019)0373
Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy (COM(2018)0339 – C8-0206/2018 – 2018/0171(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/22)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0339), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0206/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
po konzultaci s Evropskou centrální bankou, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0180/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0171
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy (Sovereign Bond-Backed Securities, SBBS) mohou být schopny pomoci řešit určité nedostatky, které se projevily v důsledku finanční krize v letech 2007–2008 nebo z ní vyplynuly. Konkrétně mohou být schopny pomoci bankám a dalším finančním institucím více diverzifikovat své státní expozice, ještě více oslabit vazby banka–stát a zvýšit nabídku nízkorizikových aktiv denominovaných v eurech , čímž by se usnadnilo provádění měnové politiky . Kromě toho by SBBS mohly pro zahraniční investory zatraktivnit dluhopisy vydávané na menších a méně likvidních vnitrostátních trzích, což může pomoci zmírnit a sdílet rizika v soukromém sektoru a efektivněji je rozložit mezi finanční subjekty. |
(2) |
Podle stávajícího právního rámce by se se SBBS zacházelo jako se sekuritizací, a tedy by ve srovnání s poplatky a slevami vztahujícími se na státní dluhopisy eurozóny v podkladových portfoliích podléhaly dalším poplatkům a slevám. Tyto další poplatky a slevy by vystavování a používání SBBS soukromým sektorem brzdily, navzdory tomu, že SBBS nesou nižší rizika než ta, která se pojí s jinými druhy sekuritizací.▐ Určitá rizika však přetrvávají, např. rizika uchovávání („warehousing“) nebo podvodného chování ze strany pracovníků zvláštní účelové jednotky. Proto by SBBS měl upravovat právní rámec, který jejich charakter a vlastnosti zohlední lépe, aby se produkt mohl objevit na trhu. |
(2a) |
SBBS jsou jakožto sekuritizace vystaveny zvláštním produktovým rizikům spojeným se zvláštní účelovou jednotkou, která je právně samostatným, autonomním subjektem zřízeným pro účely vydávání SBBS. Tranše první ztráty mimo bankovní systém bude klíčová pro omezení problému vazby mezi bankami a státy. Je proto třeba rozšířit preferenční regulační zacházení, které se přiznává podkladovým aktivům SBBS, i na držení přednostní tranše SBBS ze strany bank. |
(3) |
Umožnit tržní rozvoj SBBS je součástí snah Komise o zmírnění rizik ohrožujících finanční stabilitu a o pokročení v dokončování bankovní unie. Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy (SBBS) by mohly podpořit větší diverzifikaci portfolií v bankovním sektoru a zároveň dát vzniknout novému zdroji vysoce kvalitního zajištění, které je zvlášť vhodné v přeshraničních finančních transakcích , jakož i v rámci operací centrálních bank Eurosystému a ústředních protistran. Dále by umožněním SBBS mohl vzrůst počet disponibilních nástrojů přeshraničního investování a soukromého sdílení rizik, což odpovídá snahám Komise dokončit bankovní unii a v rámci unie kapitálových trhů prohloubit a více integrovat evropské kapitálové trhy. |
(4) |
Se SBBS se nepojí žádné sdílení rizika a ztrát mezi členskými státy, protože členské státy si nebudou vzájemně ručit za své závazky v rámci portfolia podkladových státních dluhopisů SBBS. S umožněním vniku SBBS se nepojí ani žádné změny stávající regulatorní úpravy státních expozic. |
(5) |
V zájmu zamýšlené geografické diverzifikace rizik v rámci bankovní unie a vnitřního trhu by podkladové portfolio SBBS měly tvořit státní dluhopisy členských států, jejichž měnou je euro. Aby se zabránilo měnovému riziku, měly by být v podkladovém portfoliu SBBS povoleny pouze státní dluhopisy denominované v eurech vydané členskými státy, jejichž měnou je euro. Aby se zaručilo, že státní dluhopisy každého členského státu eurozóny přispějí k vystavení SBBS v souladu s jeho hmotným zájmem na stabilitě eurozóny jako celku, měla by být relativní váha jeho státních dluhopisů v podkladovém portfoliu SBBS velmi blízko relativní váze daného členského státu v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami členských států. |
(6) |
Aby se zajistila vysoce kvalitní nízkoriziková aktiva a současně zohlednila různě velká ochota investorů riskovat, měla by emise SBBS zahrnovat jak přednostní tranši, tak jednu či více podřízených tranší. Přednostní tranše, odpovídající sedmdesáti procentům nominální hodnoty emise SBBS, by měla udržet očekávanou míru ztrát dané emise SBBS na úrovni očekávané míry ztrát nejbezpečnějších státních dluhopisů eurozóny, a to s přihlédnutím k rizikům a korelaci státních dluhopisů v podkladovém portfoliu státních dluhopisů SBBS. Podřízené tranše by měly zajistit ochranu přednostní tranše. Avšak aby se omezilo riziko nejpodřízenější tranše (tranše, která nese ztrátu jako první), měla by její nominální hodnota být nejméně 5 % zbývající nominální hodnoty celé emise SBBS. Vzhledem k mimořádné složitosti produktu je třeba umožnit drobným spotřebitelům nákup pouze u přednostních tranší, nikoli u tranší podřízených. |
(7) |
Aby se zajistila integrita emise SBBS a co nejvíce omezila rizika spojená s držením a správou podkladového portfolia státních dluhopisů, měla by být splatnost podkladových státních dluhopisů těsně navázaná na splatnost SBBS a skladba podkladového portfolia státních dluhopisů by měla být fixní po celou dobu životnosti SBBS. |
(8) |
Standardizace skladby podkladového portfolia SBBS by mohla vést k tomu, že v případě, kdy na trhu nejsou k dispozici státní dluhopisy jednoho či více členských států, bude uskutečnění emise SBBS obtížné nebo nemožné. Z toho důvodu by v případech, kdy je vydávání státních dluhopisů určitého členského státu výrazně omezené v důsledku snížené potřeby veřejného dluhu nebo omezeného přístupu na trh, a po dobu trvání takové situace, mělo být možné státní dluhopisy tohoto členského státu z budoucích emisí SBBS vyloučit. |
(9) |
V zájmu dostatečné homogenity SBBS by vyloučení a opětovné zařazení státních dluhopisů určitého členského státu z a do podkladového portfolia státních dluhopisů mělo být povoleno pouze na základě rozhodnutí Komise, aby se zaručilo, že všechny SBBS vydané v jeden čas budou mít stejné podkladové portfolio. SBBS představují nový produkt, a aby byla zajištěna kontinuita jejich emisí na trhu, je třeba zavést pohotový rozhodovací mechanismus s cílem upravit podkladové portfolio cenných papírů SBBS v případě, že určitý členský stát již nemá přístup na trh. Komentátoři a zúčastněné strany navíc vyjádřili obavy ohledně potenciálních negativních dopadů na likviditu trhů s podkladovými státními dluhopisy a tyto obavy si zasluhují, aby jim byla věnována náležitá pozornost. Toto nařízení proto Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, ESMA) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4) svěřuje úkol monitorovat trhy se SBBS a s podkladovými státními dluhopisy a hledat známky ukazující na jejich narušení. |
(9a) |
Na základě pozorování orgánu ESMA a jeho zpráv by Komisi měla být svěřena pravomoc vypracovat jednoznačnou definici „likvidity trhu“ a metodu pro její výpočet a vymezit dále kritéria, na jejichž základě by měl orgán ESMA vyhodnocovat, zda některý členský stát přišel o přístup na trh, pro účely tohoto nařízení. Komise by v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) měla být zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci. Při přípravě a vypracovávání aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. |
(10) |
Fixní velikost přednostní tranše jednotlivých emisí SBBS lze u budoucích emisí zmenšit, pokud si nepříznivý vývoj trhu, který bude vážně narušovat fungování trhu se státními dluhopisy v určitém členském státě nebo Unii, vyžádá, aby emise byly menší, a byla tak zachována vysoká úvěrová kvalita a nízká rizikovost dané přednostní tranše. Jakmile nepříznivá situace na trhu pomine, měla by se velikost přednostní tranše u budoucích emisí SBBS vrátit na svou původní hodnotu sedmdesáti procent. ▌ |
(11) |
Investoři by měli být co nejvíce chráněni před rizikem platební neschopnosti instituce, která pořizuje státní dluhopisy za účelem sestavení podkladového portfolia SBBS („původní kupující“). Z toho důvodu by k vydávání SBBS měly být oprávněny pouze zvláštní účelové jednotky, které se věnují výhradně vydávání a správě SBBS a neprovozují žádnou jinou činnost, jako je například poskytování úvěrů. Ze stejného důvodu by pro zvláštní účelové jednotky měly platit přísné požadavky na oddělení aktiv. |
(12) |
V rámci ošetření omezeného nesouladu splatností v době mezi přijetím výnosů z dluhové služby z podkladového portfolia a daty výplaty investorům SBBS by zvláštní účelová jednotka měla být oprávněna investovat výnosy z dluhové služby z podkladového portfolia státních dluhopisů SBBS pouze do hotovosti a vysoce likvidních finančních nástrojů s nízkým tržním a úvěrovým rizikem. |
(12a) |
Členské státy by měly zajistit, aby se na držení státních dluhopisů ze strany zvláštních účelových jednotek vztahovalo stejné zacházení jako na kterékoli jiné držení téhož státního dluhopisu nebo jiných státních dluhopisů vydaných se stejnými podmínkami. |
(13) |
Regulatorní úprava stanovená v tomto nařízení ▌by se měla vztahovat pouze na produkty, které splňují požadavky na složení a splatnost podkladového portfolia a na velikost přednostní a podřízené tranše stanovené v tomto nařízení a jejichž emise splňuje požadavky dohledového režimu . |
(14) |
Skutečnost, že určitá emise SBBS splňuje požadavky tohoto nařízení, by měl zaručovat certifikační systém orgánu ESMA . Orgán ESMA by proto měl vést seznam certifikovaných SBBS ▌, který by investorům umožnil ověřit si, zda je produkt nabízený k prodeji jako SBBS skutečně SBBS. Z téhož důvodu by orgán ESMA měl v daném seznamu uvádět, zda byla ve vztahu k určitému SBBS vyměřena nějaká sankce, a odstraňovat z něj produkty, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto nařízení. |
(15) |
Investoři by se měli moci spolehnout na certifikaci SBBS vydávanou orgánem ESMA a na informace poskytované zvláštními účelovými jednotkami. Informace o SBBS a státních dluhopisech v podkladovém portfoliu SBBS by měly investorům dávat možnost porozumět, posoudit a porovnat transakce se SBBS a nespoléhat se pouze na třetí strany, jako jsou ratingové agentury. Investoři by díky tomu měli být schopni jednat obezřetně a s efektivní náležitou péčí. Informace o SBBS by proto měly být investorům volně přístupné prostřednictvím standardizovaných vzorů na internetové stránce, která zajišťuje nepřetržitý přístup. |
(16) |
Aby se zabránilo zneužívání a zajistilo zachování důvěry v SBBS, měl by orgán ESMA zavést odpovídající správní sankce a nápravná opatření pro případ nedbalostního nebo úmyslného nedodržení požadavků na oznamování nebo produkty SBBS. |
(17) |
Investoři v různých finančních sektorech by měli mít možnost investovat do SBBS za stejných podmínek za jakých investují do podkladových státních dluhopisů eurozóny , s výjimkou investic do držení podřízených tranší SBBS ze strany bank . Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (5), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (6), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 (8) by proto měly být změněny, aby se zajistilo, že SBBS budou podléhat stejné regulatorní úpravě jako jejich podkladová aktiva napříč regulovanými finančními sektory. |
(18) |
K zajištění finanční stability, zajištění důvěry investorů a podpory likvidity je důležitý řádný a účinný dohled nad trhy se SBBS. Za tím účelem by měl být orgán ESMA informován o emisích SBBS a měl by od zvláštních účelových jednotek dostávat veškeré relevantní informace, které potřebuje k vykonávání dohledu. Dohled nad dodržováním tohoto nařízení by měl být primárně vykonáván proto, aby byla zajištěna ochrana investorů, a v příslušných případech se vztahovat na aspekty, jež mohou být spojeny s vydáváním a držením SBBS regulovanými finančními subjekty. |
(19) |
Příslušné vnitrostátní orgány subjektů zapojených do sestavování SBBS nebo zainteresovaných na trhu se SBBS a orgán ESMA by měly svůj dohled úzce koordinovat a zajistit, aby byla jejich rozhodnutí konzistentní. ▌ |
(20) |
Vzhledem k tomu, že SBBS jsou novým produktem , jehož dopady na trhy s podkladovými státními dluhovými cennými papíry nejsou známy, je vhodné, aby Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) a vnitrostátní příslušné a určené orgány pro makroobezřetnostní nástroje vykonávaly dohled nad trhem se SBBS. Proto by Evropská rada pro systémová rizika měla využívat pravomocí, které jí byly svěřeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (9) , a případně vydávat varování a předkládat příslušným orgánům návrhy nápravných opatření. |
(21) |
Jakožto orgán s vysoce specializovanými odbornými znalostmi o trzích cenných papírů by bylo vhodné orgán ESMA pověřit vypracováním návrhu regulačních technických norem ohledně typů investic, jež mohou zvláštní účelové jednotky provádět s výnosy ze splátek jistiny nebo úroků z podkladového portfolia SBBS, informací, jež mají zvláštní účelové jednotky poskytovat v rámci oznámení o emisi SBBS orgánu ESMA a jejich certifikace , informací poskytovaných před převodem SBBS a ohledně povinností příslušných orgánů týkajících se vzájemné spolupráce a výměny informací. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat tyto normy v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. |
(22) |
Komisi by dále měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy, a to prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o požadavky na oznámení zvláštní účelové jednotky před vydáním emise SBBS. |
(23) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla rozhodovat o vyřazení nebo zařazení státních dluhopisů členských států z nebo do podkladového portfolia SBBS a o změnách velikosti přednostních tranší v budoucích emisích SBBS. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10). |
(24) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, zejména zřízení rámce pro SBBS, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, neboť vznik trhu SBBS závisí na odstranění překážek, které vyplývají z uplatňování právních předpisů Unie, a rovných podmínek pro všechny institucionální investory a subjekty zapojené do fungování SBBS na vnitřním trhu lze dosáhnout pouze na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Kapitola 1
Předmět, oblast působnosti a definice
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví obecný rámec pro cenné papíry zajištěné státními dluhopisy (sovereign bond-backed securities, „SBBS“).
Článek 2
Oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na původní kupující, zvláštní účelové jednotky, investory a další subjekty zapojené do vydávání nebo držení cenných papírů SBBS.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
(1) |
„příslušným orgánem“ se rozumí orgán veřejné správy nebo subjekt oficiálně uznaný vnitrostátními právními předpisy, který je podle vnitrostátního práva nebo práva Unie oprávněn plnit úkoly stanovené v tomto nařízení; |
(2) |
„státním dluhopisem“ se rozumí dluhový nástroj vydaný ústřední vládní institucí členského státu denominovaný a financovaný v národní měně tohoto členského státu, jehož splatnost stanovená při emisi je jeden rok nebo delší; |
(3) |
„cenným papírem zajištěným státními dluhopisy“ nebo „cenným papírem SBBS“ se rozumí finanční nástroj denominovaný v eurech, jehož úvěrové riziko souvisí s expozicemi v portfoliu státních dluhopisů a jenž je v souladu s tímto nařízením; |
(4) |
„zvláštní účelovou jednotkou“ se rozumí právnická osoba, s výjimkou původního kupujícího, která vydává cenné papíry zajištěné státními dluhopisy a vykonává činnosti spojené s podkladovým portfoliem státních dluhopisů v souladu s články 7 a 8 tohoto nařízení; |
(5) |
„původním kupujícím“ se rozumí právnická osoba, která nakupuje státní dluhopisy na vlastní účet a následně je převádí na zvláštní účelovou jednotku za účelem emise cenných papírů zajištěných státními dluhopisy; |
(6) |
„investorem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem cenného papíru zajištěného státními dluhopisy; |
(7) |
„tranší“ se rozumí smluvně vytvořený segment úvěrového rizika souvisejícího s podkladovým portfoliem státních dluhopisů cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, přičemž nese větší nebo menší úvěrové riziko než stejně velká pozice v jiném segmentu tohoto úvěrového rizika |
(8) |
„přednostní tranší“ se rozumí tranše v rámci emise cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, která nese ztráty v pořadí až po všech podřízených tranších v dané emisi cenných papírů zajištěných státními dluhopisy; |
(9) |
„podřízenou tranší“ se rozumí jakákoliv tranše v emisi cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, která nese ztráty v pořadí před přednostní tranší; |
(10) |
„nejpodřízenější tranší“ se rozumí tranše v emisi cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, která nese ztráty v pořadí před všemi ostatními tranšemi. |
Kapitola 2
Složení, splatnost a struktura cenných papírů SBBS
Článek 4
Složení podkladového portfolia
1. Podkladové portfolio emise cenných papírů SBBS se skládá z:
a) |
státních dluhopisů členských států, jejichž měnou je euro; |
b) |
výnosů ze splacení těchto státních dluhopisů. |
2. Váha státních dluhopisů každého členského státu v podkladovém portfoliu cenných papírů SBBS („výchozí váha“) je rovna relativní váze příspěvku daného členského státu do Evropské centrální banky (ECB) podle klíče pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky národními centrálními bankami členských států stanoveného v článku 29 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.
Zvláštní účelové jednotky se však mohou od nominální hodnoty státních dluhopisů jednotlivých členských států, dané uplatněním výchozí váhy, odchýlit nanejvýš o deset procent.
3. Po první certifikaci cenného papíru SBBS začne orgán ESMA bez zbytečného odkladu sledovat a průběžně hodnotit, zda nastala některá z těchto situací:
a) |
během předchozích dvanácti měsíců („referenční období“) daný členský stát vydal méně než poloviční objem státních dluhopisů ve srovnání s objemem vyplývajícím z relativní váhy, stanovené v souladu s odstavcem 2 , vynásobené souhrnným objemem cenných papírů SBBS vydaných během dvanácti měsíců předcházejících referenčnímu období; |
aa) |
emise cenných papírů SBBS měla významný negativní dopad na likviditu trhu se státními dluhopisy členského státu, které jsou součástí podkladového portfolia; |
b) |
během předchozích dvanácti měsíců daný členský stát financoval nejméně polovinu svých ročních požadavků na financování z oficiální finanční pomoci na podporu realizace makroekonomického ozdravného programu podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (11) , nebo tento členský stát z jakéhokoli důvodu přišel o přístup na trh . |
Pro účely prvního pododstavce písm. aa) se „likvidita trhu“ vymezí s přihlédnutím přinejmenším ke kritériu v předchozích třech měsících prokázané šířky a hloubky trhu, kterou dokládá malé rozpětí mezi nabídkou a poptávkou, velký objem obchodování a vysoký počet účastníků trhu.
Pro účely prvního pododstavce písm. aa) přijme Komise do … [6 měsíců po vstupu nařízení v platnost] v souladu s článkem 24a akt v přenesené pravomoci s cílem stanovit jednoznačnou definici a metodu výpočtu „likvidity trhu“ pro účely tohoto nařízení.
Pro účely prvního pododstavce písm. b) přijme Komise do … [6 měsíců po vstupu nařízení v platnost] v souladu s článkem 24a akt v přenesené pravomoci s cílem doplnit toto nařízení vymezením kritérií, podle nichž bude orgán ESMA vyhodnocovat, zda daný členský stát přišel o přístup na trh.
3a. Orgán ESMA průběžně monitoruje a vyhodnocuje, zda členský stát, jehož dluhopisy jsou součástí podkladového portfolia SBBS, přišel o přístup na trh nebo zahájil makroekonomický ozdravný program, zda mělo vydání SBBS významný negativní dopad na likviditu trhu a zda výchozí váhy členských států s omezenou dostupností státních dluhopisů nenarušují vydávání nových SBBS, nebo zda některá z těchto situací přestala platit.
Dospěje-li orgán ESMA v konzultaci s Evropskou Radou pro systémová rizika (ESRB) k závěru, že panuje situace podle odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nebo aa), může si orgán ESMA od Komise vyžádat přizpůsobení výchozích vah dluhopisů členských států zařazených do podkladového portfolia.
Dospěje-li orgán ESMA v konzultaci s Evropskou Radou pro systémová rizika (ESRB) k závěru, že panuje situace podle odst. 3 prvního pododstavce písm. b), může si orgán ESMA od Komise vyžádat buď vyloučení dotčeného členského státu z podkladového portfolia SBBS, nebo přizpůsobení výchozích vah dluhopisů členských států zařazených do podkladového portfolia.
Dospěje-li orgán ESMA v konzultaci s Evropskou Radou pro systémová rizika (ESRB) k závěru, že panuje situace podle odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nebo b), může si orgán ESMA od Komise vyžádat opětovné zařazení dluhopisů dotčeného členského státu do podkladového portfolia SBBS a přizpůsobení výchozích vah dluhopisů členských států zařazených do podkladového portfolia.
Komise učiní do 48 hodin od obdržení požadavku podle druhého, třetího a čtvrtého pododstavce a na základě důvodů a skutečností poskytnutých orgánem ESMA jeden z těchto kroků:
a) |
přijme prováděcí akt, který buď vyloučí státní dluhopisy členského státu z podkladového portfolia SBBS, nebo přizpůsobí výchozích vah příslušných členských států; |
b) |
přijme prováděcí akt, který zamítne požadované vyloučení nebo přizpůsobení výchozích vah příslušných členských států; nebo |
c) |
přijme prováděcí akt, který opětovně zařadí dluhopisy dotčeného členského státu do podkladového portfolia SBBS a vhodným způsobem přizpůsobí výchozí váhy dluhopisů členských států zařazených do podkladového portfolia. |
3b. Prováděcí akt přijatý na základě odstavce 3a tohoto článku se přijímá přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.
Pokud je některý členský stát vyloučen z podkladového portfolia SBBS na základě prováděcího aktu podle odstavce 3a, výchozí váhy státních dluhopisů ostatních členských států se vymezí vyloučením státních dluhopisů členského státu uvedeného v odstavci 3a a použitím metody výpočtu uvedené v odstavci 2. Použije-li se prováděcí akt podle odstavce 3a a přizpůsobí se výchozí váhy, uplatňují se výchozí váhy podle prováděcího aktu.
Vyloučení nebo přizpůsobení jsou v platnosti na počáteční dobu jednoho měsíce. Poté, co Komise konzultuje orgán ESMA, může prostřednictvím prováděcího aktu prodloužit uplatňování vyloučení nebo přizpůsobení výchozích vah podle tohoto článku o dodatečná období o délce trvání jednoho měsíce. Není-li vyloučení nebo přizpůsobení obnoveno do konce počátečního období nebo do konce jakéhokoli následujícího období obnovení, jeho platnost automaticky skončí.
3c. ECB je včas informována o veškerých rozhodnutích přijatých na základě odstavců 3a a 3b.
Článek 5
Splatnost podkladového portfolia
1. Tranše cenných papírů SBBS, které jsou součástí téže emise, mají jednu splatnost stanovenou při emisi. Datum splatnosti je totožné se zbytkovou splatností státního dluhopisu s nejdelší zbytkovou splatností v daném podkladovém portfoliu nebo o jeden den delší.
2. Zbytková splatnost žádného státního dluhopisu v podkladovém portfoliu cenných papírů SBBS není kratší než zbytková splatnost státního dluhopisu s nejdelší zbytkovou splatností v daném podkladovém portfoliu o více než šest měsíců.
Článek 6
Struktura tranší, platby a ztráty
1. Emise cenných papírů SBBS sestává z jedné přednostní tranše a jedné nebo více podřízených tranší. Nesplacená nominální hodnota přednostní tranše činí 70 procent nesplacené nominální hodnoty celé emise cenných papírů SBBS. Počet a nesplacenou nominální hodnotu podřízených tranší určí zvláštní účelová jednotka, s tím, že nominální hodnota nejpodřízenější tranše musí činit nejméně pět procent nesplacené nominální hodnoty celé emise cenných papírů SBBS.
2. Pokud fungování trhu se státními dluhopisy v členském státě nebo Unii vážně naruší nepříznivý vývoj a toto narušení potvrdí Komise v souladu s odstavcem 4, zvláštní účelová jednotka sníží nesplacenou nominální hodnotu přednostní tranše ve všech emisích cenných papírů SBBS následujících po tomto potvrzení na 60 procent.
Pokud Komise v souladu s odstavcem 4 potvrdí, že toto narušení pominulo, uplatní se na všechny emise cenných papírů SBBS následující po tomto potvrzení odstavec 1.
3. Orgán ESMA sleduje a vyhodnocuje, zda situace uvedená v odstavci 2 trvá, nebo pominula, a informuje o tom Komisi.
4. Komise je oprávněna přijmout prováděcí akt, který stanoví, že situace uvedená v odstavci 2 trvá, nebo pominula. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.
5. Platby z titulu cenných papírů SBBS se odvíjí od plateb podkladového portfolia státních dluhopisů.
6. Rozložení ztrát a pořadí plateb se určí podle tranše emise cenných papírů SBBS a je fixní po celý životní cyklus emise cenných papírů SBBS.
Ztráty jsou uznány a přiděleny v okamžiku, kdy se realizují.
Článek 7
Vydávání cenných papírů SBBS a povinnosti zvláštních účelových jednotek
1. Zvláštní účelové jednotky splňují všechny níže uvedené požadavky:
a) |
jsou usazeny v Unii; |
b) |
jejich činnost je omezena na vydávání a obsluhu emisí cenných papírů SBBS a na správu podkladových portfolií těchto emisí v souladu s články 4, 5, 6 a 8; |
c) |
odpovídají výhradně za poskytování služeb a činnosti uvedené v písmeni b). |
2. Zvláštní účelové jednotky mají plné vlastnické právo k podkladovým portfoliím emisí cenných papírů SBBS.
Podkladové portfolio emise cenných papírů SBBS představuje dohodu o finančním zajištění s poskytnutím jistoty, jak je definována v čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (12), zajišťující finanční závazky zvláštní účelové jednotky vůči investorům do dané emise cenných papírů SBBS.
Držení cenných papírů SBBS z konkrétní emise cenných papírů SBBS nezakládá žádná práva ani nároky ve vztahu k aktivům zvláštní účelové jednotky, která danou emisi vydala, nad rámec podkladového portfolia emise a výnosů z držení daných cenných papírů SBBS.
Případným snížením hodnoty výnosů z podkladového portfolia státních dluhopisů nevznikají investorům pohledávky.
3. Zvláštní účelová jednotka vede evidenci a účetnictví tak, aby:
a) |
oddělila svá vlastní aktiva a finanční prostředky od aktiv v podkladovém portfoliu emise cenných papírů SBBS a souvisejících výnosů; |
b) |
oddělila podkladová portfolia a výnosy z jednotlivých emisí cenných papírů SBBS; |
c) |
oddělila pozice držené jednotlivými investory nebo zprostředkovateli; |
d) |
ověřila, že počet cenných papírů SBBS v jedné emisi je v jakýkoliv okamžik roven součtu cenných papírů SBBS držených všemi investory či zprostředkovateli dané emise; |
e) |
ověřila, že nesplacená nominální hodnota cenných papírů SBBS v jedné emisi je rovna nesplacené nominální hodnotě podkladového portfolia státních dluhopisů dané emise. |
4. Zvláštní účelové jednotky drží státní dluhopisy uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) v úschově, jak je povoleno v oddíle B bodě 1 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (13) a oddíle A bodě 2 přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (14), pouze u centrální banky, centrálního depozitáře cenných papírů, schválené úvěrové instituce nebo schváleného investičního podniku.
4a. Členské státy zajistí, aby se na držení státních dluhopisů ze strany zvláštních účelových jednotek vztahovalo stejné zacházení jako na kterékoli jiné držení téhož státního dluhopisu nebo jiných státních dluhopisů vydaných se stejnými podmínkami.
Článek 8
Investiční politika
1. Zvláštní účelová jednotka investuje splátky jistiny nebo úroků ze státních dluhopisů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) splatné dříve než splátky jistiny nebo úroků z cenných papírů SBBS výhradně do hotovosti nebo peněžních ekvivalentů denominovaných v eurech , které jsou způsobilé pro likvidaci do jednoho dne s minimálním nepříznivým dopadem na cenu.
Zvláštní účelová jednotka drží splátky uvedené v prvním pododstavci v úschově, jak je povoleno v oddíle B bodě 1 přílohy I směrnice 2014/65/EU a oddíle A bodě 2 přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, pouze u centrální banky, centrálního depozitáře cenných papírů, schválené úvěrové instituce nebo schváleného investičního podniku.
2. Zvláštní účelová jednotka před datem splatnosti cenných papírů SBBS nezmění jejich podkladové portfolio.
3. Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž blíže specifikuje, jaké finanční nástroje lze považovat za vysoce likvidní a s nízkým tržním a úvěrovým rizikem uvedené v odstavci 1. Orgán ESMA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Kapitola 3
Použití označení „cenné papíry zajištěné státními dluhopisy“ (SBBS) a požadavky na oznamování, transparentnost a informace
Článek 9
Použití označení „cenné papíry zajištěné státními dluhopisy“
Označení „cenné papíry zajištěné státními dluhopisy“ nebo „cenné papíry SBBS“ se použije výhradně pro finanční produkty, jež splňují všechny tyto podmínky:
a) |
finanční produkt nepřetržitě splňuje ustanovení článků 4, 5 a 6; |
aa) |
zvláštní účelová jednotka nepřetržitě splňuje ustanovení článků 7 a 8; |
b) |
orgán ESMA certifikoval finanční produkt v souladu s čl. 10 odst. 1 a finanční produkt byl zařazen na seznam uvedený v čl. 10 odst. 2. |
Článek 10
Požadavky na oznamování cenných papírů SBBS
1. Zvláštní účelová jednotka předloží žádost o certifikaci emise cenný papírů SBBS tím, že oznámí orgánu ESMA prostřednictvím vzoru uvedeného v odstavci 5 tohoto článku nejméně jeden týden před vydáním emise cenných papírů SBBS, že emise splňuje požadavky článků 4, 5 a 6. Orgán ESMA o tom neprodleně informuje orgán příslušný pro zvláštní účelovou jednotku.
1a. Oznámení podle odstavce 1 tohoto článku obsahuje vysvětlení, v němž zvláštní účelová jednotka uvede, jak plní všechny požadavky stanovené v článcích 4, 5, 6, 7 a 8.
1b. Orgán ESMA certifikuje emisi SBBS pouze tehdy, pokud se ujistil, že žádající zvláštní účelová jednotka a emise SBBS v plném rozsahu splňují všechny požadavky tohoto nařízení. Orgán ESMA bez zbytečného prodlení informuje žádající zvláštní účelovou jednotku o tom, zda byla certifikace přiznána, či nikoli.
2. Orgán ESMA vede na svých oficiálních internetových stránkách seznam všech emisí cenných papírů SBBS, jež orgán ESMA certifikoval . Bezprostředně po rozhodnutí orgánu ESMA v souladu s článkem 15 tento orgán seznam aktualizuje a odstraní z něj všechny emise cenných papírů SBBS, které se již za emise cenných papírů SBBS nepovažují.
3. Orgán ESMA skutečnost, že uložil ve vztahu k daným cenným papírům SBBS správní sankce uvedené v článku 16 , proti nimž již nelze podat opravný prostředek, vždy neprodleně uvede na seznamu podle odstavce 2 tohoto článku.
3a. Orgán ESMA zruší certifikaci emise cenných papíru SBBS, pokud je splněna kterákoli z těchto podmínek:
a) |
zvláštní účelová jednotka se certifikace výslovně zřekne nebo ji nevyužije po dobu šesti měsíců od data, kdy byla tato certifikace přiznána; |
b) |
zvláštní účelová jednotka certifikaci získala na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými protiprávními prostředky; |
c) |
emise SBBS již nesplňuje podmínky, za nichž byla certifikována. |
Zrušení certifikace nabývá účinku okamžitě v celé Unii.
4. Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž upřesní informace uvedené v odstavci 1.
Orgán ESMA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do … [6 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
5. Orgán ESMA vypracuje návrh prováděcích technických norem, v nichž stanoví vzory pro poskytování informací uvedených v odstavci 1.
Orgán ESMA předloží tento návrh prováděcích technických norem Komisi do [6 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 11
Požadavky na transparentnost
1. Zvláštní účelová jednotka neprodleně poskytne investorům a orgánu ESMA tyto informace:
a) |
informace o podkladovém portfoliu, jež jsou nezbytné k posouzení, zda finanční produkt splňuje ustanovení článků 4, 5 a 6; |
b) |
podrobný popis pořadí vyplacení tranší emise cenných papírů SBBS; |
c) |
pokud v případech stanovených v čl. 1 odst. 4 nebo 5 nebo čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 (15) nebyl sestaven prospekt, přehled hlavních vlastností cenných papírů SBBS, v relevantních případech včetně údajů o charakteristikách expozice, peněžních tocích a rozložení ztráty; |
d) |
oznámení a certifikaci uvedené v čl. 10 odst. 1 , resp. čl. 10 odst. 1b . |
Informace uvedené v písmeni a) tohoto odstavce budou zpřístupněny nejpozději jeden měsíc po datu splatnosti splátky úroků z cenných papírů SBBS.
2. Zvláštní účelová jednotka zpřístupní informace uvedené v odstavci 1 na internetových stránkách, které:
a) |
mají dobře fungující systém kontroly kvality údajů; |
b) |
podléhají příslušným standardům správy a jejich údržba a provoz odpovídají organizační struktuře, která zajišťuje kontinuitu a řádné fungování daných internetových stránek; |
c) |
mají systémy, kontroly a postupy, které odhalí veškeré relevantní zdroje provozního rizika; |
d) |
zahrnují systémy, které zajišťují ochranu a integritu obdržených informací a jejich okamžité zaznamenání; |
e) |
umožňují uchovávat uvedené informace po dobu nejméně pět let od data splatnosti dané emise cenných papírů SBBS. |
Informace uvedené v odstavci 1 a místo, kde jsou informace zpřístupněny, uvede zvláštní účelová jednotka v dokumentaci o cenných papírech SBBS poskytnuté investorům.
Článek 12
Požadavky na informace
1. Před převodem cenných papírů SBBS převodce poskytne nabyvateli všechny tyto informace:
a) |
způsob přiřazení výnosů z podkladového portfolia státních dluhopisů jednotlivým tranším emise cenných papírů SBBS, a to i poté, co nedojde k výplatě z podkladových aktiv nebo se neprovedení výplaty očekává; |
b) |
způsob přiřazení hlasovacích práv týkajících se nabídky výměny poté, co nedojde k výplatě z podkladových aktiv nebo se neprovedení výplaty očekává, investorům a způsob rozdělení případných ztrát z nesplacení dluhu mezi jednotlivé tranše emise cenných papírů SBBS. |
2. Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž upřesní informace uvedené v odstavci 1.
Orgán ESMA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [6 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Kapitola 4
Dohled nad produktem
Článek 13
Dohled orgánu ESMA
1. Orgánem příslušným pro dohled nad dodržováním požadavků stanovených v tomto nařízení ze strany zvláštních účelových jednotek je orgán ESMA .
2. Orgán ESMA má dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci pro výkon svých povinností podle tohoto nařízení.
Orgán ESMA musí mít alespoň tyto pravomoci:
a) |
vyžádat si přístup k jakýmkoliv dokumentům v jakékoliv formě v rozsahu, v jakém se týkají cenných papírů SBBS, a obdržet nebo pořídit jejich kopii; |
b) |
vyzvat zvláštní účelovou jednotku, aby neprodleně poskytla informace; |
c) |
požadovat od jakékoliv osoby informace spojené s činností zvláštní účelové jednotky; |
d) |
provádět kontroly na místě, ať už předem ohlášené, nebo neohlášené; |
e) |
přijmout odpovídající opatření, aby zajistily, že zvláštní účelová jednotka bude i nadále dodržovat toto nařízení; |
f) |
vydat příkaz s cílem zajistit, aby zvláštní účelová jednotka dodržovala toto nařízení a upustila od opakování veškerého jednání porušujícího toto nařízení. |
▌
Článek 14
Spolupráce mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA
1. Příslušné orgány , které zodpovídají za dohled nad subjekty sestavujícími SBBS nebo jinak zapojenými do trhu se SBBS, a orgán ESMA úzce spolupracují a vyměňují si informace za účelem výkonu svých povinností. Zejména úzce koordinují svůj dohled za účelem odhalování porušení tohoto nařízení a jejich nápravy, rozvoje a prosazování osvědčených postupů, usnadňování spolupráce, prosazování jednotného výkladu a poskytování hodnocení napříč jurisdikcemi v případě jakékoli neshody.
V zájmu snazšího uplatňování pravomocí příslušných orgánů a důsledného uplatňování a vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení orgán ESMA jedná v mezích pravomocí stanovených v nařízení (EU) č. 1095/2010.
2. Příslušný orgán, který má jasné a prokazatelné důvody domnívat se, že zvláštní účelová jednotka porušuje toto nařízení, o tom neprodleně podrobně informuje orgán ESMA. Orgán ESMA přijme odpovídající opatření, včetně rozhodnutí podle článku 15.
3. Jestliže zvláštní účelová jednotka pokračuje v jednání, jež jednoznačně porušuje toto nařízení, a to i přes opatření orgánu ESMA, může orgán ESMA přijmout veškerá opatření nezbytná k ochraně investorů včetně toho, že zvláštní účelové jednotce zakáže jakékoli další uvádění cenných papírů SBBS na trh na svém území a přijme rozhodnutí podle článku 15.
Článek 15
Neoprávněné použití označení „cenné papíry zajištěné státními dluhopisy“ (SBBS)
1. Existují-li důvody domnívat se, že zvláštní účelová jednotka použila označení „cenné papíry SBBS“ v rozporu s článkem 9 k tomu, aby uvedla na trh produkt, který nesplňuje požadavky uvedeného článku, uplatní orgán ESMA postup stanovený v odstavci 2.
2. Orgán ESMA do patnácti dnů od okamžiku, kdy se dozví o možném porušení uvedeném v odstavci 1, rozhodne, zda byl článek 9 porušen, a uvědomí o tom jiné příslušné orgány, včetně příslušných orgánů investorů, pokud jsou známi. ▌
▌
Pokud orgán ESMA dospěje k závěru, že porušení ze strany zvláštní účelové jednotky představuje nedodržení článku 9 v dobré víře, může zvláštní účelové jednotce udělit lhůtu k nápravě zjištěného porušení v délce maximálně jednoho měsíce , počínaje dnem, kdy byla zvláštní účelová jednotka o porušení informována orgánem ESMA . Během této doby se cenné papíry SBBS zařazené na seznam vedený orgánem ESMA podle čl. 10 odst. 2 nadále považují za cenné papíry SBBS a zůstávají na seznamu.
3. Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž budou upřesněny povinnosti týkající se spolupráce a informace, jež jsou předmětem výměny na základě odstavců 1 a 2.
Orgán ESMA předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [6 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 16
Nápravná opatření a správní sankce
1. Aniž je dotčeno právo členských států stanovit trestní sankce podle článku 17, uloží orgán ESMA zvláštní účelové jednotce nebo fyzické osobě, která ji řídí, odpovídající nápravná opatření, včetně rozhodnutí uvedeného v článku 15, a odpovídající správní sankce podle odstavce 3, jestliže zvláštní účelová jednotka:
a) |
nesplnila povinnosti stanovené v článcích 7 a 8; |
b) |
nesplnila požadavky článku 9, včetně toho, že neučinila oznámení orgánu ESMA podle čl. 10 odst. 1 nebo její oznámení bylo zavádějící; |
c) |
nesplnila požadavky na transparentnost podle článku 11. |
2. Správní sankce uvedené v odstavci 1 jsou přinejmenším následující:
a) |
veřejné prohlášení uvádějící totožnost fyzické nebo právnické osoby, která se dopustila porušení, a povahu porušení; |
b) |
příkaz fyzické nebo právnické osobě, která se dopustila porušení, aby se zdržela daného jednání a upustila od jeho opakování; |
c) |
dočasný zákaz výkonu vedoucí funkce ve zvláštní účelové jednotce pro všechny členy řídicího orgánu zvláštní účelové jednotky či jiné fyzické osoby činěné odpovědnými za dané porušení; |
d) |
v případě porušení podle odst. 1 písm. b) dočasný zákaz zvláštní účelové jednotce učinit oznámení podle čl. 10 odst. 1; |
e) |
správní peněžitá sankce v maximální výši 5 000 000 EUR nebo v odpovídající hodnotě v národní měně k [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] členského státu, jehož měnou není euro, nebo maximálně 10 % celkového ročního čistého obratu zvláštní účelové jednotky uvedeného v posledních dostupných účetních záznamech schválených jejím řídicím orgánem; |
f) |
správní peněžitá sankce ve výši maximálně dvojnásobku hodnoty výhody získané v důsledku porušení pravidel, jestliže ji lze určit, a to i pokud je tato částka vyšší než maximální částky uvedené v písmeni e). |
3. Orgán ESMA při stanovování druhu a výše správních sankcí zohlední, do jaké míry bylo porušení úmyslné, nebo důsledkem nedbalosti, a všechny ostatní důležité okolnosti, zejména:
a) |
význam, závažnost a délku trvání daného porušení; |
b) |
míru odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení; |
c) |
finanční sílu odpovědné fyzické nebo právnické osoby; |
d) |
výši zisku, kterého odpovědná fyzická nebo právnická osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, jestliže je lze určit; |
e) |
ztráty třetích stran vzniklé v důsledku porušení; |
f) |
míra spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem; |
g) |
předchozí porušení, jichž se odpovědná fyzická nebo právnická osoba dopustila. |
4. Orgán ESMA zajistí, aby veškerá rozhodnutí o uložení nápravných opatření nebo správních sankcí byla řádně odůvodněna a aby bylo možné podat proti nim opravný prostředek.
Článek 17
Interakce s trestními sankcemi
Členské státy, které stanovily trestní sankce za porušení podle čl. 16 odst. 1, umožní orgánu ESMA spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení v rámci své jurisdikce a získávat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného pro porušení uvedená v čl. 16 odst. 1 a předávat tyto informace příslušným orgánům.
Článek 18
Zveřejňování správních sankcí
1. Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní veškerá rozhodnutí o uložení správních sankcí za porušení podle čl. 16 odst. 1, proti nimž již nelze podat opravný prostředek, a to bez zbytečného odkladu a poté, co byla dotčená osoba informována.
Zveřejnění podle prvního pododstavce obsahují informace o druhu a povaze porušení a totožnost fyzické nebo právnické osoby, jíž byla sankce uložena.
2. Orgán ESMA zveřejní správní sankce anonymně ▌, a to ve všech těchto případech:
a) |
pokud je správní sankce uložena fyzické osobě a zveřejnění jejích osobních údajů se po předchozím posouzení považuje za nepřiměřené; |
b) |
pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování; |
c) |
pokud by zveřejnění neúměrně poškodilo zvláštní účelovou jednotku nebo dotčené fyzické osoby. |
Pokud je pravděpodobné, že okolnosti uvedené v prvním pododstavci v přiměřené době pominou, může být zveřejnění podle odstavce 1 případně o takovou dobu odloženo.
3. Orgán ESMA zajistí, aby informace zveřejněné podle odstavců 1 nebo 2 na jeho oficiálních internetových stránkách zůstaly po dobu pěti let. Osobní údaje se na oficiálních internetových stránkách orgánu ESMA ponechají pouze po nezbytně dlouhou dobu.
Článek 18
Poplatky za dohled
1. Orgán ESMA účtuje zvláštním účelovým jednotkám poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto poplatky jsou úměrné obratu dotčené zvláštní účelové jednotky a plně pokrývají nezbytné náklady orgánu ESMA v souvislosti s udělováním licencí cenným papírům SBBS a dohledem nad zvláštními účelovými jednotkami.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, kterým doplní toto nařízení upřesněním typu poplatků, záležitostí, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu jejich úhrady.
Článek 19
Makroobezřetnostní dohled nad trhem s cennými papíry zajištěnými státními dluhopisy
Evropská rada pro systémová rizika v mezích svého mandátu stanoveného v nařízení (EU) č. 1092/2010 odpovídá za makroobezřetnostní dohled nad trhem Unie s cennými papíry SBBS a jedná v souladu s pravomocemi stanovenými v uvedeném nařízení. Pokud zjistí, že trhy s cennými papíry SBBS představují významné riziko pro řádné fungování trhů se státními dluhovými cennými papíry těch členských států, jejichž měnou je euro, využije Evropská rada pro systémová rizika podle okolností pravomocí podle článků 16, 17 a 18 nařízení (EU) č. 1092/2010.
▌
Kapitola 4
Prováděcí pravomoci a závěrečná ustanovení
Článek 21
Změna směrnice 2009/65/ES
Ve směrnici 2009/65/ES se vkládá článek 54a, který zní:
„Článek 54a
1. Pokud členské státy uplatní odchylnou úpravu podle článku 54 nebo udělí výjimku podle čl. 56 odst. 3, příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP:
a) |
uplatní tutéž odchylnou úpravu nebo udělí tutéž výjimku, na jejímž základě může SKIPCP investovat až 100 % jejich aktiv do cenných papírů zajištěných státními dluhopisy definovaných v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] podle zásady rozložení rizika, mají-li příslušné orgány za to, že podílníci SKIPCP požívají ochrany rovnocenné ochraně podílníků SKIPCP, které dodržují omezení stanovená v článku 52; |
b) |
upustí od uplatňování čl. 56 odst. 1 a 2. |
2. Členské státy do [6 měsíců od data vstupu nařízení o SBBS v platnost] přijmou, zveřejní a sdělí Komisi a orgánu ESMA opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními odstavce 1.“.
Článek 22
Změna směrnice 2009/138/ES
V článku 104 směrnice 2009/138/ES se vkládá nový odstavec 8, který zní:
„8. Pro účely výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku se expozice vůči cenným papírům zajištěným státními dluhopisy definovaným v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] považují za expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám členských států, pokud jsou denominovány a financovány v národní měně.
Členské státy do [šesti měsíců po vstupu nařízení o SBBS v platnost] přijmou, zveřejní a sdělí Komisi a orgánu ESMA opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními prvního pododstavce.“.
Článek 23
Změny nařízení (EU) č. 575/2013
Nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto:
(1) |
v článku 268 se doplňuje nový odstavec 5, který zní: „5. Odchylně od odstavce 1 lze s přednostní tranší cenných papírů zajištěných státními dluhopisy ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] vždy zacházet v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.“; |
(2) |
v článku 325 se doplňuje nový odstavec 4, který zní: „4. Pro účely této hlavy zachází instituce s expozicemi ve formě přednostní tranše cenných papírů zajištěných státními dluhopisy ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] jako s expozicemi vůči ústřední vládě členského státu.“; |
(3) |
v čl. 390 odst. 7 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „První pododstavec se vztahuje na expozice vůči cenným papírům zajištěným státními dluhopisy definovaným v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS].“. |
Článek 24
Změny směrnice (EU) 2016/2341
Ve směrnici (EU) 2016/2341 se vkládá nový článek 18a, který zní:
„Článek 18a
Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy
1. Ve svých vnitrostátních pravidlech o oceňování aktiv IZPP, výpočtu vlastního kapitálu IZPP a o výpočtu míry solventnosti IZPP zachází členské státy s cennými papíry zajištěnými státními dluhopisy definovanými v čl. 3 bodě 3 nařízení [vložit odkaz na nařízení o SBBS] stejně jako se státními dluhopisy eurozóny.
2. Členské státy do [6 měsíců od data vstupu nařízení o SBBS v platnost] přijmou, zveřejní a sdělí Komisi a orgánu ESMA opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními odstavce 1.“.
Článek 24a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 pododstavcích 3 a 4 a čl. 18a odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 pododstavcích 3 a 4 a v čl. 18a odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3 pododstavců 3 a 4 a čl. 18a odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o [dva měsíce].
Článek 25
Hodnocení
Nejdříve pět let po datu vstupu tohoto nařízení v platnost, a jakmile bude k dispozici dostatek údajů, Komise toto nařízení vyhodnotí a posoudí, zda splnilo svůj cíl odstranit neodůvodněné regulatorní překážky bránící vzniku cenných papírů SBBS.
Článek 26
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES (16). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 27
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C , , s. .
(2) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 113.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32)
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).
(16) Rozhodnutí Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45).
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/83 |
P8_TA(2019)0374
Evropské orgány dohledu a finanční trhy ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání, nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2015/760 o evropském fondu dlouhodobých investic, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (COM(2018)0646 – C8-0409/2018 – 2017/0230(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/23)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0646), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0409/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 11. dubna 2018 (1) a 7. prosince 2018 (2), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. února 2018 (3) a 12. prosince 2018 (4), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. dubna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0013/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 255, 20.7.2018, s. 2.
(2) Úř. věst. C 37, 30.1.2019, s. 1.
P8_TC1-COD(2017)0230
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2175.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/85 |
P8_TA(2019)0375
Makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a zřízení Evropské rady pro systémová rizika ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (COM(2017)0538 – C8-0317/2017 – 2017/0232(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/24)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0538), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0317/2017), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 2. března 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. února 2018 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. dubna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0011/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2017)0232
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2176.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/87 |
P8_TA(2019)0376
Trhy finančních nástrojů a přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon (Solventnost II) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (COM(2017)0537 – C8-0318/2017 – 2017/0231(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/25)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0537), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 53 odst. 1 a článek 62 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0318/2017), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 11. května 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. února 2018 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. dubna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0012/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2017)0231
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2177.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/89 |
P8_TA(2019)0377
Obezřetnostní dohled nad investičními podniky (směrnice) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2013/36/EU a 2014/65/EU (COM(2017)0791 – C8-0452/2017 – 2017/0358(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/26)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0791), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0452/2017), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 22. srpna 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. dubna 2018 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0295/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2017)0358
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/EC, 2009/65/EC, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2034.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/91 |
P8_TA(2019)0378
Obezřetnostní požadavky na investiční podniky (nařízení) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 575/2013, nařízení (EU) č. 600/2014 a nařízení (EU) č. 1093/2010 (COM(2017)0790 – C8-0453/2017 – 2017/0359(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/27)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0790), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0453/2017), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 22. srpna 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. dubna 2018 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0296/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2017)0359
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2033.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/93 |
P8_TA(2019)0379
Transparentní a předvídatelné pracovní podmínky v Evropské unii ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (COM(2017)0797 – C8-0006/2018 – 2017/0355(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/28)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0797), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 153 odst. 1 písm. b) a odst. 2. písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0006/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. července 2018 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0355/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení; |
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2017)0355
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1152.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Prohlášení Komise
Komise v souladu s článkem 23 směrnice přezkoumá uplatňování této směrnice osm let po jejím vstupu v platnost s cílem navrhnout případně nezbytné změny. Komise se zavazuje, že ve své zprávě věnuje zvláštní pozornost uplatňování článků 1 a 14 členskými státy. Při posuzování, zda členské státy směrnici plně a správně provedly ve svých vnitrostátních právních systémech, Komise rovněž ověří soulad s článkem 14.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/96 |
P8_TA(2019)0380
Evropský orgán pro pracovní záležitosti ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (COM(2018)0131 – C8-0118/2018 – 2018/0064(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/29)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0131), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, články 46 a 48, čl. 53 odst. 1, článek 62 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0118/2018), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu, |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 a články 46 a 48 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. září 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2018 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0391/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení a které bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie ve vydání následujícím po vydání, v němž je zveřejněn konečný legislativní akt; |
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0064
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1149.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise
Evropský parlament, Rada a Komise konstatují, že proces výběru umístění sídla Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) nebyl v době přijetí jeho zakládajícího nařízení dokončen.
S poukazem na závazek loajální a transparentní spolupráce a na Smlouvy si jsou tyto tři orgány vědomy toho, jaký význam má od počátečních fází procesu výběru sídla orgánu ELA výměna informací.
Tato včasná výměna informací by všem třem orgánům usnadnila výkon jejich práv podle Smluv prostřednictvím souvisejících postupů.
Evropský parlament a Rada berou na vědomí záměr Komise přijmout veškeré vhodné kroky k tomu, aby zakládající nařízení obsahovalo ustanovení o umístění sídla orgánu ELA a aby se zajistilo, že tento orgán bude fungovat samostatně v souladu s uvedeným nařízením.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/99 |
P8_TA(2019)0381
Zachování rybolovných zdrojů a ochrana mořských ekosystémů pomocí technických opatření ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (COM(2016)0134 – C8-0117/2016 – 2016/0074(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/30)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0134), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0117/2016), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2016 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. prosince 2016 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0381/2017), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 67.
(2) Úř. věst. C 185, 9.6.2017, s. 82.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 16. ledna 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0003).
P8_TC1-COD(2016)0074
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1241.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/101 |
P8_TA(2019)0382
Nařízení o evropských podnikových statistikách ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských podnikových statistikách, změně nařízení (ES) č. 184/2005 a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (COM(2017)0114 – C8-0099/2017 – 2017/0048(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/31)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0114), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0099/2017), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 2. ledna 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0094/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2017)0048
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2152.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/102 |
P8_TA(2019)0383
Vyšetřování prováděné úřadem OLAF a spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF (COM(2018)0338 – C8-0214/2018 – 2018/0170(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/32)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0338), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii a zejména na článek 106a této smlouvy, v souladu se kterými Komise předložila návrh Parlamentu (C8-0214/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 8/2018 (1), |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0179/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Stanovisko EÚD č. 8/2018.
P8_TC1-COD(2018)0170
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 325 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1)
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (3) a nařízení Rady (EU) 2017/1939 (4) posílila Unie významně dostupné prostředky ustanovení harmonizovaného právního rámce ve vztahu k dostupným prostředům k pro ochranu finančních zájmů Unie trestněprávní cestou. Úřad evropského veřejného žalobce bude mít je pro Komisi klíčovou prioritou v oblasti trestního soudnictví a politiky boje proti podvodům, neboť má tento úřad pravomoc vést v zúčastněných členských státech trestní vyšetřování a podávat obžaloby v souvislosti s trestními činy poškozujícími nebo ohrožujícími rozpočet Unie, jak jsou vymezeny ve směrnici (EU) 2017/1371. [pozm. návrh 1] |
(2) |
V zájmu ochrany finančních zájmů Unie Evropský úřad proti podvodům (dále jen „úřad“ nebo „úřad OLAF“) vede správní vyšetřování administrativních nesrovnalostí i trestného jednání. Na konci vyšetřování může vnitrostátním orgánům pověřeným trestním stíháním vydat doporučení k přijetí soudních opatření, která mají umožnit podání obžaloby a trestní stíhání v členských státech. V budoucnu bude úřad v členských státech, které se účastní spolupráce na Úřadu evropského veřejného žalobce, ohlašovat Úřadu evropského veřejného žalobce podezření na trestné činy a spolupracovat s ním v rámci jeho vyšetřování. [pozm. návrh 2] |
(3) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (5) by proto mělo být po přijetí nařízení (EU) 2017/1939 pozměněno a odpovídajícím způsobem upraveno . Ustanovení upravující vztah mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a úřadem obsažená v nařízení (EU) 2017/1939 by měla být zohledněna a doplněna pravidly v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, aby byla zajištěna co nejvyšší úroveň ochrany finančních zájmů Unie prostřednictvím součinnosti obou subjektů , což znamená naplňování zásad úzké spolupráce, výměny informací, doplňkovosti a zamezení zdvojování činností . [pozm. návrh 3] |
(4) |
Vzhledem k jejich společnému cíli, kterým je ochrana integrity rozpočtu Unie, by úřad a Úřad evropského veřejného žalobce měly navázat a udržovat úzký vztah založený na loajální spolupráci, který zajišťuje doplňkovost jejich příslušných mandátů a koordinaci jejich opatření, zejména co se týká rozsahu posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Tento vztah by měl v konečném důsledku přispět k zajištění toho, aby byly na ochranu finančních zájmů Unie využity všechny prostředky a aby se zamezilo zbytečnému zdvojování úsilí. |
(5) |
Nařízení (EU) 2017/1939 vyžaduje, aby úřad, jakož i všechny orgány, instituce a jiné subjekty Unie a příslušné vnitrostátní orgány ohlašovaly Úřadu evropského veřejného žalobce bez zbytečného odkladu jakékoli trestné podezření z trestného jednání, u něhož by mohl vykonat svou pravomoc. Jelikož je úřad pověřen prováděním správních vyšetřování případů podvodů, úplatkářství a jiného protiprávního jednání ohrožujícího finanční zájmy Unie, má ideální předpoklady a prostředky k tomu, aby jednal jako přirozený partner a privilegovaný zdroj informací pro Úřad evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 4] |
(6) |
Prvky naznačující možné trestné jednání spadající do pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce mohou být v praxi obsaženy v prvotních tvrzeních, která úřad OLAF obdrží, nebo se mohou objevit teprve v průběhu správního vyšetřování, které úřad OLAF zahájí kvůli podezření na administrativní nesrovnalost. Aby úřad plnil svou povinnost týkající se ohlašování Úřadu evropského veřejného žalobce, měl by ohlásit trestné jednání v kterékoli fázi před zahájením vyšetřování nebo v jeho průběhu v závislosti na konkrétním případu. |
(7) |
Nařízení (EU) 2017/1939 upřesňuje minimální prvky, které by ohlášení měla zpravidla obsahovat. Úřad musí případně provést předběžné posouzení tvrzení, aby tyto prvky zjistil a aby získal potřebné informace. Úřad by měl toto posouzení provést urychleně a způsobem, který neohrozí případné trestní vyšetřování v budoucnu. Po dokončení posouzení by měl Úřad evropského veřejného žalobce informovat v případě, bylo-li zjištěno podezření na trestný čin spadající do jeho pravomoci. |
(8) |
Vzhledem k odborným znalostem úřadu by orgány, instituce a jiné subjekty Unie měly mít možnost využít úřad k provedení tohoto předběžného posouzení tvrzení, která jim byla předložena. |
(9) |
V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 by úřad neměl v zásadě zahajovat správní vyšetřování souběžně s vyšetřováním týchž skutečností, které provádí Úřad evropského veřejného žalobce. V určitých případech však může ochrana finančních zájmů Unie vyžadovat, aby úřad provedl doplňující správní vyšetřování před uzavřením trestního řízení zahájeného Úřadem evropského veřejného žalobce za účelem zjištění toho, zda jsou zapotřebí preventivní opatření, nebo zda by měla být přijata finanční, disciplinární či správní opatření. Tato doplňující vyšetřování mohou být vhodná mimo jiné tehdy, je-li nutné vymáhat částky, které mají být uhrazeny do rozpočtu Unie a na něž se vztahují určitá pravidla týkající se promlčení, pokud jsou ohrožené částky velmi vysoké, nebo je-li nutné zabránit v rizikových situacích dalším výdajům prostřednictvím správních opatření. |
(10) |
Nařízení (EU) 2017/1939 stanoví, že Úřad evropského veřejného žalobce může požádat úřad o tato doplňující vyšetřování. Pokud si je Úřad evropského veřejného žalobce nevyžádá, mělo by být takovéto doplňující vyšetřování za určitých přesně daných podmínek a po konzultaci s Úřadem evropského veřejného žalobce být možné i z podnětu úřadu. Úřad evropského veřejného žalobce by měl mít zejména možnost podat námitku proti zahájení nebo pokračování vyšetřování vedeného úřadem nebo proti provedení určitých úkonů v rámci vyšetřování ze strany úřadu. Důvody pro podání této námitky by měly být založeny na nutnosti chránit účinnost vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce a měly by být úměrné tomuto cíli. Úřad by se měl zdržet provedení úkonu, proti němuž vznesl Úřad evropského veřejného žalobce námitku. Pokud Úřad evropského veřejného žalobce námitku nevznese žádosti vyhoví , mělo by být vyšetřování úřadu provedeno v úzké konzultaci s Úřadem evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 6] |
(11) |
Úřad OLAF by měl Úřad evropského veřejného žalobce v jeho vyšetřování aktivně podporovat. V tomto ohledu může Úřad evropského veřejného žalobce úřad požádat, aby podpořil nebo doplnil jeho trestní vyšetřování výkonem pravomocí podle tohoto nařízení. V těchto případech by měl úřad provést tyto činnosti v mezích svých pravomocí a podle rámce stanoveného v tomto nařízení. |
(12) |
Aby byla zajištěna účinná koordinace , spolupráce a transparentnost mezi úřadem a Úřadem evropského veřejného žalobce, měly by být informace mezi nimi vyměňovány průběžně. Obzvláště důležitá je výměna informací ve fázích před zahájením vyšetřování úřadem a Úřadem evropského veřejného žalobce, aby byla zajištěna zabezpečena náležitá koordinace mezi příslušnými opatřeními a vyloučeno za účelem zajištění doplňkovosti a vyloučení zdvojování činností. Za tímto účelem by úřad a Úřad evropského veřejného žalobce měly využívat funkce vyhledávání shody ve svých systémech správy případů. Úřad a Úřad evropského veřejného žalobce by měly upřesnit způsoby a podmínky této výměny informací ve svých pracovních ujednáních. [pozm. návrh 7] |
(13) |
Zpráva Komise o hodnocení uplatňování nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 (6), která byla přijata dne 2. října 2017, dospěla k závěru, že změny právního rámce z roku 2013 znamenaly jasné zlepšení, pokud jde o vedení vyšetřování, spolupráci s partnery a práva dotčených osob. Hodnocení současně upozornilo na některé nedostatky, které negativně ovlivňují účelnost a efektivnost vyšetřování. |
(14) |
Naprosto jednoznačnými zjištěními z hodnocení Komise je nutno se zabývat prostřednictvím změny nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013. Jedná se o zásadní změny, které jsou v krátkodobém horizontu nezbytné k posílení rámce pro vyšetřování úřadu, aby byl zachován jako silný a zcela funkční úřad, jenž doplňuje trestněprávní přístup Úřadu evropského veřejného žalobce správním vyšetřováním, které však neznamenají změnu jeho mandátu ani pravomocí. Jedná se především o oblasti, v nichž nedostatečná jasnost nařízení v současnosti brání účinnému vedení vyšetřování ze strany úřadu, jako je provádění kontrol na místě, možnost přístupu k informacím o bankovním účtu nebo přípustnost zpráv o případech vyhotovených úřadem jako důkazů. Komise by měla předložit nový komplexní návrh nejpozději dva roky po hodnocení Úřadu evropského veřejného žalobce i úřadu a jejich spolupráce. [pozm. návrh 8] |
(15) |
Tyto změny se nedotýkají procesních záruk, které jsou použitelné v rámci vyšetřování. Úřad musí uplatňovat procesní záruky stanovené v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (7) a procesní záruky obsažené v Listině základních práv Unie. Tento rámec vyžaduje, aby úřad prováděl vyšetřování objektivně, nestranně a důvěrně, shromáždil důkazy ve prospěch i v neprospěch dotčené osoby a prováděl vyšetřovací úkony na základě písemného zmocnění a po kontrole souladu s právem. Úřad musí zajistit dodržování práv osob, jichž se jeho vyšetřování týkají, včetně presumpce neviny a práva nevypovídat ve svůj neprospěch. Při výslechu mají dotčené osoby mimo jiné právo na pomoc osoby, kterou si zvolí, na potvrzení záznamu výslechu a na používání jednoho z úředních jazyků Unie. Dotčené osoby mají rovněž právo vyjádřit se ke skutečnostem daného případu předtím, než jsou vypracovány závěry. |
(16) |
Úřad provádí kontroly a inspekce na místě, které mu umožňují přístup do prostor a k dokumentaci hospodářských subjektů v rámci vyšetřování případů podezření na podvod, úplatkářství či jiné protiprávní jednání ohrožující finanční zájmy Unie. Tyto kontroly a inspekce se provádějí podle tohoto nařízení a podle nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, jež v některých případech podřizuje uplatňování těchto pravomocí podmínkám vnitrostátního práva. V rámci hodnocení Komise bylo zjištěno, že často není stanoven rozsah, v jakém by se mělo použít vnitrostátní právo, což v důsledku snižuje účinnost vyšetřovacích činností úřadu. |
(17) |
Je proto vhodné objasnit případy, v nichž by se v průběhu vyšetřování úřadu mělo použít vnitrostátní právo, aniž by se však změnily pravomoci, které má úřad k dispozici, nebo způsob, jakým nařízení funguje ve vztahu k členským státům. Toto objasnění zohledňuje nedávný rozsudek Tribunálu ve věci Sigma Orionis SA v. Evropská komise (T-48/16). |
(18) |
Provádění kontrol a inspekcí na místě ze strany úřadu v případech, kdy se dotčený hospodářský subjekt podrobí kontrole, by mělo podléhat pouze právu Unie. To by mělo umožnit výkon jeho vyšetřovacích pravomocí účinným a jednotným způsobem ve všech členských státech za účelem přispění k vysoké úrovni ochrany finančních zájmů Unie v celé Unii, jak se vyžaduje v článku 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). |
(19) |
V situacích, kdy se úřad musí spolehnout na pomoc příslušných vnitrostátních orgánů, zejména v případech, kdy hospodářský subjekt vznese proti kontrole a inspekci na místě námitku, by členské státy měly zajistit, aby byla opatření úřadu účinná, a měly by poskytnout potřebnou pomoc v souladu s příslušnými pravidly vnitrostátního procesního práva. |
(20) |
V nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 by měla být zavedena povinnost hospodářských subjektů spolupracovat s úřadem. To je v souladu s jejich povinností podle nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 umožnit za účelem provádění kontrol a inspekcí na místě přístup do prostor, na pozemky, do dopravních prostředků nebo jiných míst používaných pro účely výkonu povolání a s povinností podle článku 129 (8) finančního nařízení, že všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, spolupracují plně při ochraně finančních zájmů Unie, a to i v rámci vyšetřování vedených úřadem. |
(21) |
V rámci této povinnosti týkající se spolupráce by měl být úřad schopen vyžadovat poskytnutí příslušných informací od hospodářských subjektů, kterých se mohly týkat vyšetřované skutečnosti nebo které mohou mít příslušné informace v držení. Při vyřizování těchto žádostí nemají hospodářské subjekty povinnost přiznat, že se dopustily protiprávního jednání, musí však zodpovědět věcné otázky a poskytnout dokumenty, a to i tehdy, mohou-li být tyto informace použity k zjištění existence protiprávního jednání, jehož se dopustily ony samy či jiný subjekt. |
(22) |
Během kontrol a inspekcí na místě by měly mít hospodářské subjekty možnost používat některý z úředních jazyků členského státu, v němž se kontrola uskutečňuje, a právo na pomoc osoby podle své volby, včetně externího právního poradce. Přítomnost právního poradce by však neměla představovat právní podmínku pro platnost kontrol a inspekcí na místě. Aby byla zajištěna účinnost kontrol a inspekcí na místě, zejména co se týká rizika zmizení důkazů, měl by mít úřad přístup do prostor, na pozemky, do dopravních prostředků nebo jiných míst používaných pro účely výkonu povolání, aniž by bylo nutné čekat, než se hospodářský subjekt poradí se svým právním poradcem. Před zahájením kontroly by měl být pro poradu s právním poradcem povolen pouze krátký přiměřený odklad. Takovýto odklad však musí být omezen na nezbytné minimum. |
(23) |
Aby byla zajištěna transparentnost, měl by úřad při provádění kontrol a inspekcí na místě poskytnout hospodářským subjektům příslušné informace o jejich povinnosti týkající se spolupráce, o důsledcích odmítnutí spolupracovat a o postupu vztahujícím se na kontrolu, včetně použitelných procesních záruk. |
(24) |
V rámci vnitřních vyšetřování a v případě potřeby i vnějších vyšetřování má úřad přístup k veškerým příslušným informacím, které mají v držení orgány, instituce a jiné subjekty. Jak je uvedeno v hodnocení Komise, je nutné vyjasnit, že by tento přístup měl být možný bez ohledu na nosič druh nosiče , na němž jsou tyto informace nebo údaje uloženy, aby se zohlednil rozvíjející se technologický pokrok. [pozm. návrh 9] |
(25) |
Za účelem jednotnějšího rámce pro vyšetřování úřadu by měla být pravidla vztahující se na vnitřní a vnější vyšetřování dále sladěna, aby byly odstraněny některé nesrovnalosti, jež byly zjištěny v rámci hodnocení Komise, nejsou-li rozdílná pravidla opodstatněná. Mělo by se proto například stanovit, že zprávy a doporučení vypracované po skončení vnějšího vyšetřování mohou být zaslány dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu, aby mohly přijmout vhodná opatření, jako je tomu v případě vnitřních vyšetřování. Úřad by měl pomáhat dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu přijímat opatření navazující na doporučení úřadu, pokud je to v souladu s jeho mandátem. K dalšímu zajištění spolupráce mezi úřadem a orgány, institucemi a jinými subjekty by úřad měl v případě potřeby informovat dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie, jestliže se rozhodne nezahájit vnější vyšetřování, například v případě, že orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie byly zdrojem prvotních informací. |
(26) |
Úřad by měl mít k dispozici potřebné prostředky ke sledování stopy peněz za účelem odhalování způsobů činnosti, jež jsou typické pro mnoho podvodných jednání. V současnosti lze bankovní údaje, které jsou důležité pro jeho vyšetřovací činnost a které mají v držení úvěrové instituce, v řadě členských států získat prostřednictvím spolupráce s vnitrostátními orgány a s jejich pomocí. Aby byl zajištěn účinný postup v celé Unii, měla by být v nařízení upřesněna povinnost příslušných vnitrostátních orgánů poskytnout úřadu informace o bankovních a platebních účtech v rámci jejich obecné povinnosti týkající se poskytování pomoci úřadu. Tato spolupráce by se měla zpravidla uskutečňovat prostřednictvím finančních zpravodajských jednotek v členských státech. Při poskytování této pomoci úřadu by měly vnitrostátní orgány jednat v souladu s příslušnými ustanoveními procesního práva obsaženými ve vnitrostátních právních předpisech dotčeného členského státu. |
(26a) |
Má-li se věnovat pozornost ochraně a dodržování procesních práv a záruk, měl by úřad vytvořit vnitřní funkci v podobě inspektora procesních záruk a poskytnout mu odpovídající zdroje. Inspektor procesních záruk by měl mít přístup ke všem informacím nezbytným k plnění svých povinností. [pozm. návrh 10] |
(26b) |
Toto nařízení by měl být v rámci úřadu zřízen mechanismus pro podávání a vyřizování stížností ve spolupráci s inspektorem procesních záruk, aby bylo zajištěno dodržování procesních práv a záruk při veškeré činnosti úřadu. Mělo by jít o správní mechanismus, jehož prostřednictvím by měl inspektor odpovídat za vyřizování stížností obdržených úřadem v souladu s právem na řádnou správu. Tento mechanismus by měl být účinný a zajišťovat, aby stížnosti byly řádně prošetřeny. Za účelem zvýšení transparentnosti a odpovědnosti by měl úřad podat informace o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností ve své výroční zprávě. Tato zpráva by měla zejména obsahovat informace o počtu obdržených stížností, o tom, jaké druhy procesních práv a záruk byly porušeny a kterých úkonů se to týká, a pokud je to možné, o opatřeních, která úřad následně přijal. [pozm. návrh 11] |
(27) |
Včasné předání informací úřadem za účelem přijetí preventivních opatření představuje nezbytný nástroj pro ochranu finančních zájmů Unie. Aby byla zajištěna úzká spolupráce v tomto ohledu mezi úřadem a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, je vhodné, aby orgány, instituce a jiné subjekty měly možnost úřad kdykoli konzultovat za účelem rozhodnutí o vhodných preventivních opatřeních, včetně opatření na ochranu důkazů. |
(28) |
Zprávy vyhotovené úřadem představují v současnosti přípustný důkaz ve správních nebo soudních řízeních stejně a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory. Hodnocení Komise zjistilo, že v některých členských státech toto pravidlo nezajišťuje dostatečně účelnost činností úřadu. K zvýšení účinnosti a za účelem jednotného používání zpráv úřadu by nařízení mělo stanovit přípustnost těchto zpráv v soudních řízeních netrestní povahy u vnitrostátních soudů, jakož i ve správních řízeních v členských státech. V případě vnitrostátního soudního řízení trestní povahy by se mělo i nadále uplatňovat pravidlo, které stanoví rovnocennost se zprávami vnitrostátních správních kontrolorů. Nařízení by rovněž mělo zajišťovat přípustnost zpráv vypracovaných úřadem ve správních a soudních řízeních na úrovni Unie. |
(29) |
Mandát úřadu zahrnuje ochranu příjmů rozpočtu Unie plynoucích z vlastních zdrojů odvozených z DPH. V této oblasti by měl být úřad schopen podporovat a doplňovat činnosti členských států prostřednictvím vyšetřování vedených v souladu s jeho mandátem, koordinace s příslušnými vnitrostátními orgány ve složitých, nadnárodních věcech a podpory a pomoci poskytované členským státům a Úřadu evropského veřejného žalobce. Za tímto účelem by měl být úřad schopen vyměňovat si informace prostřednictvím sítě Eurofisc zřízené nařízením Rady (EU) č. 904/2010 (9) k prosazování a zároveň přihlížet k ustanovením nařízení Evropského parlamentu a usnadňování spolupráce Rady (EU) 2018/1725 (10) s cílem prosazovat a usnadňovat spolupráci v boji proti podvodům v oblasti DPH. [pozm. návrh 12] |
(30) |
Koordinační služby členských států pro boj proti podvodům byly nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 zavedeny za účelem usnadňování účinné spolupráce a výměny informací, včetně informací operační povahy, mezi úřadem a členskými státy. V hodnocení byl vyvozen závěr, že přispívají kladně k činnosti úřadu. Hodnocení zjistilo rovněž potřebu dalšího objasnění jejich úlohy, aby bylo zajištěno, že úřadu je poskytována pomoc, která je nezbytná k tomu, aby byla jeho vyšetřování účinná, přičemž organizace a pravomoci koordinačních služeb pro boj proti podvodům jsou ponechány na jednotlivých členských státech. V tomto ohledu by koordinační služby pro boj proti podvodům měly být schopny poskytovat, získat nebo koordinovat pomoc, kterou úřad potřebuje k účinnému plnění svých úkolů, a to před zahájením vnějšího či vnitřního vyšetřování, v jeho průběhu nebo na jeho konci. |
(31) |
Povinnost úřadu poskytovat členským státům pomoc za účelem koordinace jejich opatření na ochranu finančních zájmů Unie představuje klíčový prvek jeho mandátu podporující přeshraniční spolupráci mezi členskými státy. Je třeba stanovit podrobnější pravidla, aby se usnadnily koordinační činnosti úřadu a jeho spolupráce v tomto kontextu s orgány členských států, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Těmito pravidly by neměl být dotčen výkon pravomocí úřadu, které byly svěřeny Komisi ve zvláštních ustanoveních upravujících vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a spolupráci mezi těmito orgány a Komisí, zejména nařízení Rady (ES) č. 515/97 (11). |
(32) |
Úřad by měl mít rovněž možnost vyžádat si od koordinačních služeb pro boj proti podvodům pomoc v rámci koordinačních činností a koordinační služby pro boj proti podvodům by měly mít možnost vzájemně spolupracovat, aby se dále posílily dostupné mechanismy spolupráce v boji proti podvodům. |
(32a) |
Příslušné orgány členských států poskytují úřadu nezbytnou pomoc při plnění jeho úkolů. Pokud úřad vydá vnitrostátním orgánům pověřeným vedením trestního stíhání doporučení k přijetí soudních opatření a nejsou-li učiněny žádné návazné kroky, měl by členský stát své rozhodnutí úřadu odůvodnit. Jednou ročně by měl úřad vypracovat zprávu obsahující přehled informací o pomoci poskytnuté členskými státy a o krocích učiněných v návaznosti na doporučení k přijetí soudních opatření. [pozm. návrh 13] |
(32b) |
Za účelem doplnění procesních pravidel pro vedení vyšetřování vymezených v tomto nařízení by měl úřad stanovit procesní řád pro vyšetřování, který musí zaměstnanci úřadu dodržovat. Proto by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vytvoření takového procesního řádu, aniž by byla dotčena nezávislost úřadu při výkonu jeho pravomocí. Tyto akty v přenesené pravomoci by měly vymezit zejména způsob výkonu mandátu a statut úřadu, podrobná pravidla upravující postupy při vyšetřování a povolené vyšetřovací úkony, legitimní práva dotčených osob, procesní záruky, ustanovení týkající se ochrany údajů a strategie v oblasti komunikace a přístupu k dokumentům, ustanovení o kontrole souladu s právem a o opravných prostředcích dostupných pro dotčené osoby a vztah s Úřadem evropského veřejného žalobce. Je obzvláště důležité, aby úřad v rámci přípravné činnosti vedl odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předávány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 14] |
(32c) |
Nejpozději pět let po datu určeném v souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939 by Komise měla vyhodnotit uplatňování tohoto nařízení a zejména účinnost spolupráce mezi úřadem a Úřadem evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 15] |
(33) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení ochrany finančních zájmů Unie tím, že se fungování úřadu přizpůsobí s ohledem na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a že se zvýší účinnost vyšetřování prováděných úřadem, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie přijetím pravidel, která upravují vztah mezi oběma úřady Unie a zvyšují účinnost vyšetřování prováděných úřadem v celé Unii, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k posílení boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. |
(34) |
Toto nařízení nemění pravomoci a odpovědnost členských států přijímat opatření k boji proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. |
(35) |
V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (12) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne … (13). |
(36) |
Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 se mění takto:
-1) |
V článku 1 se návětí odstavce 1 nahrazuje tímto: „1. Za účelem posílení boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání či nesrovnalostem ohrožujícím finanční zájmy Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen souhrnně ‚Unie‘, pokud to kontext vyžaduje) vykonává Evropský úřad pro boj proti podvodům, zřízený rozhodnutím 1999/352/ES, ESUO, Euratom (dále jen ‚úřad‘), pravomoci týkající se vyšetřování svěřené Komisi:“ [pozm. návrh 16] |
-1a) |
v článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Úřad zajišťuje pomoc Komise členským státům při organizování úzké a pravidelné spolupráce mezi jejich příslušnými orgány za účelem koordinace jejich opatření zaměřených na ochranu finančních zájmů Unie před podvody. Úřad přispívá k vytváření a rozvoji metod prevence a boje proti podvodům, úplatkářství i proti jakékoli jiné nedovolené činnosti nebo nesrovnalostem poškozujícím finanční zájmy Unie. Úřad podporuje a koordinuje sdílení operačních zkušeností a osvědčených procesních postupů se členskými státy a mezi nimi v oblasti ochrany finančních zájmů Unie a rovněž podporuje společné kroky v boji proti podvodům uskutečňované členskými státy na dobrovolném základě.“ [pozm. návrh 17] |
-1b) |
v článku 1 se odst. 3 písm. d) nahrazuje tímto:
|
-1c) |
v článku 1 se do odstavce 3 se doplňuje písmeno da), které zní:
|
-1d) |
v článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. V rámci orgánů, institucí a jiných subjektů založených Smlouvami nebo na jejich základě (dále jen ‚orgány, instituce a jiné subjekty‘), a aniž je dotčen článek 12d, provádí úřad správní vyšetřování za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání nebo nesrovnalostem ohrožujícím finanční zájmy Unie. Vyšetřuje proto závažné skutečnosti související s výkonem služebních povinností, které by mohly znamenat zanedbání povinností ze strany úředníků a zaměstnanců Unie, jež by mohlo vést k disciplinárnímu, popřípadě trestnímu stíhání, nebo zanedbání obdobných povinností členy orgánů a institucí, vedoucími pracovníky jiných subjektů nebo pracovníky orgánů, institucí a subjektů, na které se nevztahuje služební řád (dále společně jen ‚úředníci, jiní zaměstnanci, členové orgánů nebo institucí, vedoucí jiných subjektů nebo pracovníci‘).“ [pozm. návrh 20] |
1) |
V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní: „4a. Úřad naváže a udržuje úzký vztah s Úřadem evropského veřejného žalobce, který byl v rámci posílené spolupráce zřízen nařízením Rady (EU) 2017/1939 (14). Tento vztah je založen na vzájemné spolupráci, a doplňkovosti, předcházení zdvojování činností a výměně informací. Má zejména zajistit, aby na ochranu finančních zájmů Unie byly využity veškeré dostupné prostředky, a to prostřednictvím doplňkovosti jejich příslušných mandátů a podpory, kterou úřad poskytuje Úřadu Evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 21] Spolupráce mezi úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce se řídí články 12c až 12f.“ |
1a) |
v článku 1 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Za účelem uplatňování tohoto nařízení mohou příslušné orgány členských států a orgány, instituce a jiné subjekty uzavřít s úřadem správní ujednání. Tato správní ujednání se mohou týkat zejména předávání informací, provádění vyšetřování a navazujících opatření.“ [pozm. návrh 22] |
1b) |
v článku 2 se bod 2 nahrazuje tímto: „2) ‚nesrovnalostí‘‚nesrovnalost‘ ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, včetně porušení povinností s dopadem na příjmy z daně z přidané hodnoty;“ [pozm. návrh 23] |
1c) |
v článku 2 se bod 3 nahrazuje tímto: „3) ‚podvodem, úplatkářstvím a jiným protiprávním jednáním nebo nesrovnalostmi ohrožujícími finanční zájmy Unie‘ podvod, úplatkářství a jiné protiprávní jednání ohrožující finanční zájmy Unie ve smyslu příslušných právních aktů Unie;“ [pozm. návrh 24] |
2) |
V článku 2 se bod 4 nahrazuje tímto: „4) ‚správním vyšetřováním‘ (dále jen ‚vyšetřování‘) jakákoli inspekce, kontrola a jiné opatření prováděné úřadem podle článků 3 a 4 za účelem dosažení cílů uvedených v článku 1 a případně označení vyšetřovaných činností za nedovolené; těmito vyšetřováními nejsou dotčeny pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce nebo příslušných orgánů členských států zahájit trestní stíhání;“; |
2a) |
v článku 2 se bod 5 nahrazuje tímto: „5) ‚dotčenou osobou‘ jakákoli osoba nebo hospodářský subjekt, které jsou podezřelé z toho, že se dopustily podvodu, úplatkářství nebo jiného protiprávního jednání či nesrovnalostí ohrožujících finanční zájmy Unie, a které jsou proto vyšetřovány úřadem;“ [pozm. návrh 25] |
2b) |
v článku 2 se vkládá nový bod, který zní: „7a. ‚členem orgánu‘ podle okolností poslanec Evropského parlamentu, člen Evropské rady, zástupce členského státu na ministerské úrovni v Radě, člen Evropské komise, člen Soudního dvora Evropské unie, člen Rady guvernérů Evropské centrální banky nebo člen Evropského účetního dvora.“ [pozm. návrh 26] |
2c) |
v článku 2 se vkládá nový bod, který zní: „7b. ‚týmiž skutečnostmi‘, že materiální skutečnosti jsou totožné a jsou pojímány jako soubor konkrétních podmínek, které jsou nerozlučně spojeny a které ve svém souhrnu mohou zakládat důvody pro vyšetřování protiprávního jednání, které je v pravomoci úřadu nebo Úřadu evropského veřejného žalobce.“ [pozm. návrh 27] |
3) |
Článek 3 se nahrazuje tímto: „Článek 3 Vnější vyšetřování Kontroly a inspekce na místě v členských státech a třetích zemích [pozm. návrh 28] 1. V rozsahu stanoveném v článku 1 a čl. 2 bodech 1 a 3 provádí úřad kontroly a inspekce na místě v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací. [pozm. návrh 29] 2. Kontroly a inspekce na místě se provádějí v souladu s tímto nařízením a v případě, že se toto nařízení na danou záležitost nevztahuje, v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96. 3. Hospodářské subjekty spolupracují s úřadem v průběhu jeho vyšetřování. Úřad může od hospodářských subjektů požadovat ústní poskytnutí informací, mimo jiné i formou výslechu, a písemné poskytnutí informací a písemné poskytnutí informací v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) . [pozm. návrh 30] 4. Úřad provádí kontroly a inspekce na místě po předložení písemného zmocnění, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení a v čl. 6 odst. 1 nařízení (Euratom, ES) č. 2185/1996. Informuje dotčený hospodářský subjekt o postupu vztahujícím se na kontrolu, včetně použitelných procesních záruk, a o jeho povinnosti spolupracovat. 5. Při výkonu těchto pravomocí dodržuje úřad procesní záruky stanovené v tomto nařízení a v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96. Při provádění kontroly a inspekce na místě má dotčený hospodářský subjekt právo nevypovídat ve svůj neprospěch a právo na pomoc osoby podle své volby. Při prohlášeních během kontrol na místě může hospodářský subjekt používat některý z úředních jazyků členského státu, v němž je usazen. Právo na pomoc zvolené osoby nebrání úřadu v přístupu do prostor hospodářského subjektu a nesmí vést k nepřiměřenému odkladu zahájení kontroly. 6. Na žádost úřadu poskytne příslušný orgán dotčeného členského státu bez zbytečného odkladu zaměstnancům úřadu pomoc, která je nezbytná k účinnému plnění jejich úkolů, jak je stanoveno v písemném zmocnění uvedeném v čl. 7 odst. 2. [pozm. návrh 31] Dotčený členský stát v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 zajistí, aby byl zaměstnancům úřadu umožněn přístup ke všem informacím , dokumentům a dokumentům údajům týkajícím se skutečností, které jsou předmětem vyšetřování, jež jsou nezbytné pro efektivní a účinné provedení kontrol a inspekce na místě, a aby si mohli tyto dokumenty nebo informace ponechat a zamezit tak nebezpečí jejich zmizení. Pokud jsou k pracovním účelům používány soukromé přístroje, budou tyto přístroje předmětem vyšetřování úřadu, pouze pokud má úřad důvodné podezření, že by jejich obsah mohl být pro vyšetřování důležitý. [pozm. návrh 32] 7. Pokud se dotčený hospodářský subjekt podrobí kontrole a inspekci na místě povolené podle tohoto nařízení, ustanovení čl. 2 odst. 4 nařízení (Euratom, ES) č. 2988/95 a čl. 6 odst. 1 třetího pododstavce a čl. 7 odst. 1 nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 se nepoužijí, pokud tato ustanovení vyžadují dodržení vnitrostátního práva a mohou omezit přístup úřadu k informacím a dokumentaci podle podmínek vztahujících se na vnitrostátní správní kontrolory. Pokud zaměstnanci úřadu zjistí, že se hospodářský subjekt kontrole nebo inspekci na místě povolené podle tohoto nařízení brání, poskytne jim dotčený členský stát nezbytnou pomoc ze strany donucovacích orgánů, aby mohl úřad provést kontrolu nebo inspekci na místě účinně a bez zbytečného odkladu. Při poskytování pomoci podle tohoto odstavce nebo podle odstavce 6 jednají příslušné vnitrostátní orgány v souladu s vnitrostátními procesními pravidly, která se vztahují na dotčený příslušný vnitrostátní orgán. Jestliže tato pomoc vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení justičního orgánu, musí být o toto povolení požádáno. 7a. Pokud se prokáže, že členský stát neplní svou povinnost spolupracovat podle odstavců 6 a 7, má Unie právo na vrácení částky související s danou kontrolou nebo inspekcí na místě. [pozm. návrh 33] 8. V rámci své vyšetřovací funkce provádí úřad kontroly a inspekce podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a podle odvětvových předpisů, na něž se odkazuje v čl. 9 odst. 2 výše uvedeného nařízení, v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací. 9. V případě, že je to nutné pro účely zjištění, zda došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, má úřad v průběhu vnějšího vyšetřování přístup ke všem relevantním informacím a údajům, které souvisejí s vyšetřovanými skutečnostmi a které mají v držení orgány, instituce a subjekty, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uloženy. Za tímto účelem se použijí ustanovení čl. 4 odst. 2 a 4. [pozm. návrh 34] 10. Aniž je dotčeno ustanovení čl. 12c odst. 1, může úřad v případě, že se ještě před rozhodnutím, zda zahájit vnější vyšetřování, zabývá informacemi naznačujícími, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, informovat příslušné orgány dotčených členských států a v případě potřeby dotčené orgány, instituce a jiné subjekty. Aniž jsou dotčeny odvětvové předpisy, na které se odkazuje v čl. 9 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, zajistí příslušné orgány dotčených členských států, že budou podniknuty vhodné kroky v souladu s vnitrostátním právem, na nichž se může úřad podílet. Příslušné orgány dotčených členských států na požádání informují úřad o podniknutých krocích a o skutečnostech zjištěných na základě těchto informací, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce.“ [pozm. návrh 35] |
4) |
Článek 4 se mění takto:
|
5) |
Článek 5 se mění takto:
|
6) |
Článek 7 se mění takto:
|
7) |
Článek 8 se mění takto:
|
8) |
Článek 9 se mění takto:
|
8a) |
Vkládá se nový článek 9a, který zní: „Článek 9a Inspektor procesních záruk 1. Komise jmenuje postupem uvedeným v odstavci 2 inspektora procesních záruk (dále jen ‚inspektor‘) na dobu pěti let bez možnosti obnovení. Po uplynutí funkčního období setrvá inspektor ve funkci, dokud nebude nahrazen. 2. V návaznosti na výzvu k podávání přihlášek zveřejněnou v Úředním věstníku Evropské unie vypracuje Komise seznam vhodných uchazečů o pozici inspektora s odpovídající kvalifikací. Komise jmenuje inspektora po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou. 3. Inspektor musí mít potřebnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti procesních práv a záruk. 4. Inspektor vykonává své funkce zcela nezávisle a při výkonu svých úkolů od si nikoho nevyžaduje ani nepřijímá pokyny. 5. Inspektor sleduje dodržování procesních práv a záruk ze strany úřadu. Odpovídá za vyřizování stížností obdržených úřadem. 6. Inspektor každoročně podává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, dozorčímu výboru a úřadu zprávu o výkonu této funkce. Neodkazuje na jednotlivé případy, které jsou předmětem vyšetřování, a zajistí důvěrnost vyšetřování i po jejich uzavření.“ [pozm. návrh 76] |
8b) |
Vkládá se nový článek 9b, který zní: „Článek 9b Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností 1. Úřad ve spolupráci s inspektorem přijme nezbytná opatření k vytvoření mechanismu pro podávání a vyřizování stížností s cílem sledovat a zajistit dodržování procesních záruk při všech úkonech úřadu. 2. Každá osoba, jíž se týká vyšetřování prováděné úřadem, je oprávněna podat inspektorovi stížnost týkající se dodržování procesních záruk uvedených v článku 9 úřadem. Podání stížnosti nemá pozastavující účinek na vedení probíhajícího vyšetřování. 3. Stížnosti lze podávat nejpozději jeden měsíc poté, co se stěžovatel dozví o příslušných skutečnostech, které představují údajné porušení jeho procesních záruk. Stížnost nelze podat později než jeden měsíc po uzavření vyšetřování. Stížnosti týkající se lhůty uvedené v čl. 9 odst. 2 a 4 se podávají před uplynutím lhůty stanovené v uvedených ustanoveních. 4. Jakmile inspektor obdrží stížnost, neprodleně uvědomí generálního ředitele úřadu a poskytne úřadu možnost, aby problém, na který stěžovatel upozornil, do 15 pracovních dnů vyřešil. 5. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 10 tohoto nařízení, předá úřad inspektorovi veškeré informace nezbytné k tomu, aby inspektor mohl vydat doporučení. 6. Inspektor bez prodlení vydá doporučení týkající se stížnosti, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy úřad informoval inspektora o opatřeních, která přijal k nápravě problému, nebo od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3. Doporučení se předloží úřadu a sdělí stěžovateli. Ve výjimečných případech může inspektor rozhodnout o prodloužení lhůty pro vydání doporučení o dalších 15 dní. Inspektor písemně informuje generálního ředitele o důvodech prodloužení lhůty. Nevydá-li inspektor doporučení ve lhůtách stanovených v tomto odstavci, předpokládá se, že inspektor stížnost zamítl bez vydání doporučení. 7. Aniž by zasahoval do vedení probíhajícího vyšetřování, inspektor přezkoumá stížnost v rámci řízení o sporných otázkách. Inspektor může požádat svědky na základě jejich souhlasu, aby podali písemné či ústní vysvětlení, jež považuje za relevantní při zjišťování skutkového stavu. 8. Generální ředitel se v dané věci řídí doporučením inspektora, kromě řádně odůvodněných případů, kdy se od něj může odchýlit. Pokud se generální ředitel rozhodne se od doporučení odchýlit, sdělí stěžovateli a inspektorovi hlavní důvody tohoto rozhodnutí, pokud takové sdělení nemá vliv na probíhající vyšetřování. Důvody, proč se inspektorovým doporučením neřídil, uvede v poznámce připojené k závěrečné zprávě o vyšetřování. 9. Generální ředitel může inspektora požádat o stanovisko k jakékoli záležitosti týkající se dodržování procesních záruk spadající do oblasti působnosti inspektora, a to včetně rozhodnutí pozdržet informaci o dotčené osobě podle čl. 9 odst. 3. Generální ředitel v každé takové žádosti uvede lhůtu, v níž má inspektor odpovědět. 10. Aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v článku 90a služebního řádu, pokud úředník nebo jiný zaměstnanec Unie podal generálnímu řediteli stížnost v souladu s článkem 90a služebního řádu a tentýž úředník nebo tentýž jiný zaměstnanec podal ve stejné věci stížnost inspektorovi, vyčká generální ředitel před zodpovězením stížnosti na doporučení inspektora.“ [pozm. návrh 77] |
9) |
Článek 10 se mění takto:
|
10) |
Článek 11 se mění takto:
|
10a) |
Za článek 11 se vkládá nový článek, který zní: „Článek 11a Žaloba u Tribunálu Jakákoli dotčená osoba může proti Komisi podat žalobu ohledně zrušení zprávy o vyšetřování, která byla předána vnitrostátním orgánům nebo institucím uvedeným v čl. 11 odst. 3, na základě nedostatku kompetencí, porušení podstatných procesních požadavků, porušení Smluv včetně Listiny nebo zneužití pravomoci.“ [pozm. návrh 94] |
11) |
Článek 12 se mění takto:
|
12) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 12a Koordinační služby pro boj proti podvodům v členských státech 1. Pro účely tohoto nařízení určí členské státy službu (dále jen ‚koordinační služba pro boj proti podvodům‘), která bude napomáhat účinné spolupráci a výměně informací, včetně informací operační povahy, s úřadem. V příslušných případech a v souladu s vnitrostátním právem může být koordinační služba pro boj proti podvodům považována za příslušný orgán pro účely tohoto nařízení. 2. Na žádost úřadu a před rozhodnutím o zahájení vyšetřování, jakož i během vyšetřování či posléze koordinační služby pro boj proti podvodům poskytnou, získají nebo koordinují potřebnou pomoc, aby mohl úřad plnit účinně své úkoly. Tato pomoc zahrnuje zejména pomoc příslušných vnitrostátních orgánů poskytovanou podle čl. 3 odst. 6 a 7, čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 2 a 3. 3. Úřad si může vyžádat pomoc koordinačních služeb pro boj proti podvodům při provádění koordinačních činností podle článku 12b, v příslušných případech včetně horizontální spolupráce a výměny informací mezi koordinačními službami pro boj proti podvodům. Článek 12b Koordinační činnosti 1. Podle čl. 1 odst. 2 může úřad organizovat a usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, orgány, institucemi a jinými subjekty, jakož i v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji mezi orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi. Za tímto účelem mohou zúčastněné orgány a úřad shromažďovat, analyzovat a vyměňovat si informace, včetně informací operační povahy. Zaměstnanci úřadu mohou doprovázet příslušné orgány provádějící vyšetřovací činnosti, a to na žádost těchto orgánů. Použijí se ustanovení článku 6, čl. 7 odst. 6 a 7, čl. 8 odst. 3 a článku 10. 2. Úřad může vypracovat zprávu o provedených koordinačních činnostech a ve vhodných případech ji předat příslušným vnitrostátním orgánům a dotčeným orgánům, institucím a jiným subjektům. 3. Tento článek se použije, aniž by byl dotčen výkon pravomocí úřadu, které jsou svěřeny Komisi ve zvláštních ustanoveních upravujících vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a spolupráci mezi těmito orgány a Komisí. 3a. Povinnosti vzájemné správní pomoci podle nařízení Rady (ES) č. 515/97 (18) a nařízení (EU) č. 608/2013 (19) se rovněž vztahují na koordinační činnosti týkající se evropských strukturálních a investičních fondů v souladu s tímto článkem. [pozm. návrh 99] 4. Úřad se může účastnit společných vyšetřovacích týmů vytvořených podle platného práva Unie a vyměňovat si v tomto rámci informace operační povahy, které byly získány podle tohoto nařízení. Článek 12c Ohlašování trestného jednání, u něhož by Úřad evropského veřejného žalobce mohl vykonat svou pravomoc 1. Úřad ohlásí Úřadu evropského veřejného žalobce bez zbytečného odkladu jakékoli trestné jednání, u něhož by mohl Úřad evropského veřejného žalobce vykonat svou pravomoc v souladu s článkem 22 a čl. 25 odst. 2 a 3 kapitolou IV nařízení (EU) 2017/1939. Ohlášení je zasláno v kterékoli fázi co nejdříve před zahájením vyšetřování úřadu nebo v jeho průběhu. [pozm. návrh 100] 2. Ohlášení musí obsahovat alespoň popis skutečností a informace, které jsou úřadu známy , včetně posouzení škody, která byla nebo by mohla být způsobena, pokud má úřad takové informace k dispozici, možné právní kvalifikace, jakož i veškeré dostupné informace o potenciálních obětech, podezřelých a dalších dotčených osobách. Úřad předá Úřadu evropského veřejného žalobce se zprávou veškeré další informace, které má k dispozici. [pozm. návrh 101] 3. Úřad není povinen ohlásit Úřadu evropského veřejného žalobce tvrzení, která jsou zjevně nepodložená. V případech, kdy informace, které úřad obdržel, neobsahují prvky uvedené v odstavci 2 a kdy neprobíhá vyšetřování úřadu, může úřad provést předběžné posouzení předložených tvrzení. Posouzení se provede urychleně neprodleně , každopádně do dvou měsíců od obdržení informací. V průběhu tohoto posuzování se použije článek 6 a čl. 8 odst. 2. Úřad se zdrží provedení jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit možné budoucí vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 102] Po tomto předběžném posouzení podá úřad zprávu Úřadu evropského veřejného žalobce, jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1. 4. Pokud jednání uvedené v odstavci 1 vyjde najevo během vyšetřování prováděného úřadem a Úřad evropského veřejného žalobce zahájí na základě tohoto ohlášení vyšetřování, nepokračuje úřad ve vyšetřování týchž skutečností, vyjma v souladu s články 12e nebo 12f. Za účelem uplatňování prvního pododstavce ověří úřad v souladu s čl. 12 g odst. 2 prostřednictvím systému správy případů Úřadu evropského veřejného žalobce to, zda Úřad evropského veřejného žalobce provádí vyšetřování. Úřad si může od Úřadu evropského veřejného žalobce vyžádat další informace. Úřad evropského veřejného žalobce odpoví na tuto žádost do deseti pracovních dnů. 5. Orgány, instituce a jiné subjekty mohou úřad požádat o předběžné posouzení tvrzení, která jim byla oznámena. Pro účely těchto žádostí se použije odstavec 3 obdobně použijí odstavce 1 až 4. Úřad informuje dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt o výsledcích předběžného posouzení, kromě případů, kdy by poskytnutí takových informací mohlo ohrozit vyšetřování vedené úřadem nebo Úřadem evropského veřejného žalobce . [pozm. návrh 103] 6. Pokud na základě ohlášení Úřadu evropského veřejného žalobce v souladu s tímto článkem uzavře úřad své vyšetřování, ustanovení čl. 9 odst. 4 a článku 11 se nepoužijí. Článek 12d Vyloučení zdvojování vyšetřování 1. Generální ředitel nezahájí vyšetřování podle článku 5 a přeruší probíhající vyšetřování , pokud Úřad evropského žalobce provádí vyšetřování týchž skutečností, vyjma v souladu s články 12e nebo 12f. Generální ředitel informuje Úřad evropského veřejného žalobce o každém rozhodnutí o nezahájení nebo přerušení, které bylo z tohoto důvodu učiněno. [pozm. návrh 104] Za účelem uplatňování prvního pododstavce ověří úřad v souladu s čl. 12 g odst. 2 prostřednictvím systému správy případů Úřadu evropského veřejného žalobce to, zda Úřad evropského veřejného žalobce provádí vyšetřování. Úřad si může od Úřadu evropského veřejného žalobce vyžádat další informace. Úřad evropského veřejného žalobce odpoví na tuto žádost do deseti pracovních dnů. Tato lhůta může být ve výjimečných případech prodloužena v souladu s postupy stanovenými v pracovních ujednáních uvedených v čl. 12 g odst. 1. [pozm. návrh 105] Pokud úřad uzavře své vyšetřování v souladu s prvním pododstavcem, čl. 9 odst. 4 a článek 11 se nepoužijí. [pozm. návrh 106] 1a. Na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce se úřad zdrží provedení určitých kroků či opatření, jež by mohly ohrozit vyšetřování nebo trestní stíhání prováděné Úřadem evropského veřejného žalobce. Jakmile důvody pro tuto žádost přestanou platit, Úřad evropského veřejného žalobce o tom bez zbytečného odkladu vyrozumí úřad. [pozm. návrh 107] 1b. Pokud Úřad evropského veřejného žalobce uzavře nebo pozastaví vyšetřování, o němž obdržel informace od generálního ředitele podle odstavce 1 a které je relevantní pro výkon mandátu úřadu, informuje o tom úřad bez zbytečného odkladu a může vydat doporučení týkající se následných správních vyšetřování. [pozm. návrh 108] Článek 12e Podpora, kterou úřad poskytuje Úřadu evropského veřejného žalobce 1. V průběhu vyšetřování vedeného Úřadem evropského veřejného žalobce a na jeho žádost podle čl. 101 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939 úřad v souladu se svým mandátem podporuje nebo doplňuje činnost Úřadu evropského veřejného žalobce, a to zejména:
2. Předá se písemná žádost podle odstavce 1, je žádost předána písemně a která upřesňuje alespoň:
V případě potřeby si úřad může vyžádat doplňkové informace. [pozm. návrh 109] 2a. Úřad evropského veřejného žalobce může úřadu uložit, aby uplatnil přísnější normy týkající se základních práv, procesních záruk a ochrany údajů, než jaké stanovuje toto nařízení, s cílem ochránit přípustnost důkazů a základní práva a procesní záruky v případech, kdy úřad na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce provádí podpůrná nebo doplňková opatření podle tohoto článku. V takovém případě podrobně popíše formální požadavky a postupy, které je třeba dodržet. Pokud Úřad evropského veřejného žalobce takovéto specifické pokyny nevydá, použije se obdobně na opatření, která úřad podle tohoto článku provádí, kapitola VI (procesní záruky) a kapitola VIII (ochrana údajů) nařízení (EU) č. 2017/1939. [pozm. návrh 110] Článek 12f Doplňující vyšetřování 1. V řádně odůvodněných případech, kdy Úřad evropského veřejného žalobce provádí vyšetřování a kdy se generální ředitel domnívá, že je nutno zahájit vyšetřování nebo v něm pokračovat v souladu s mandátem úřadu za účelem usnadnění přijetí preventivních opatření nebo finančních, disciplinárních či správních opatření, o tom úřad písemně informuje Úřad evropského veřejného žalobce s upřesněním povahy a účelu vyšetřování a s žádostí o písemný souhlas Úřadu evropského veřejného žalobce se zahájením doplňujícího vyšetřování. [pozm. návrh 111] Do 30 20 pracovních dnů od obdržení těchto informací může Úřad evropského veřejného žalobce vznést buď vyjádří souhlas či vznese proti zahájení nebo pokračování vyšetřování nebo provedení určitých úkonů v souvislosti s vyšetřováním námitku, je-li to nezbytné k tomu, aby se zamezilo ohrožení jeho vlastního vyšetřování nebo trestního stíhání, a to po dobu, kdy tyto důvody přetrvávají. V řádně odůvodněných případech může Úřad evropského veřejného žalobce prodloužit lhůtu o dalších 10 pracovních dnů. O tomto prodloužení Úřad evropského veřejného žalobce informuje úřad. Pokud Úřad evropského veřejného žalobce proti tomu vysloví námitku, úřad doplňující vyšetřování nezahájí. V tomto případě Úřad evropského veřejného žalobce vyrozumí úřad bez zbytečného odkladu, jakmile důvody pro námitku přestanou platit. [pozm. návrh 112] Pokud Úřad evropského veřejného žalobce nevznese námitku ve lhůtě stanovené v předchozím pododstavci souhlasí , může úřad zahájit vyšetřování nebo v něm pokračovat a provede je v úzké konzultaci s Úřadem evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 113] Pokud Úřad evropského veřejného žalobce neodpoví ve lhůtě stanovené ve druhém pododstavci, úřad může s Úřadem evropského veřejného žalobce zahájit konzultace, aby bylo rozhodnutí přijato do 10 dnů. [pozm. návrh 114] Úřad své vyšetřování pozastaví nebo ukončí nebo se zdrží provedení určitých úkonů souvisejících s vyšetřováním, pokud Úřad evropského veřejného žalobce vznese námitku posléze, a to z týchž důvodů, jaké jsou uvedeny ve druhém pododstavci. 2. Pokud Úřad evropského veřejného žalobce informuje v reakci na žádost o informace podanou podle článku 12d úřad o tom, že vyšetřování neprovádí, a následně zahájí vyšetřování týchž skutečností, vyrozumí o tom neprodleně úřad. Pokud se po obdržení těchto informací generální ředitel domnívá, že by vyšetřování zahájené úřadem mělo pokračovat za účelem usnadnění přijetí preventivních opatření nebo finančních, disciplinárních nebo správních opatření, použije se odstavec 1. Článek 12 g Pracovní ujednání a výměna informací s Úřadem evropského veřejného žalobce 1. Je-li to nezbytné k usnadnění spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce podle čl. 1 odst. 4a, dohodne se úřad s Úřadem evropského veřejného žalobce na správních ujednáních. Tato pracovní ujednání mohou stanovit praktické podrobnosti týkající se výměny informací, včetně osobních údajů, operačních, strategických nebo technických informací a utajovaných informací , i zřizování platforem informačních technologií, včetně společného přístupu k aktualizacím a kompatibilitě softwaru . Obsahují podrobná ujednání o průběžné výměně informací při přijímání a ověřování tvrzení ze strany obou úřadů za účelem určení odpovědnosti za vyšetřování, která provádí oba úřady. Rovněž obsahují ujednání týkající se přesunu důkazů mezi úřadem a Úřadem evropského veřejného žalobce a ujednání o rozdělení nákladů . Před přijetím pracovních ujednání s Úřadem evropského veřejného žalobce generální ředitel zašle pro informaci návrh ujednání evropskému inspektorovi ochrany údajů, dozorčímu výboru a Evropskému parlamentu. Evropský inspektor ochrany údajů a dozorčí výbor neprodleně vydají svá stanoviska. [pozm. návrh 115] 2. Úřad má nepřímý přístup k informacím v systému správy případů Úřadu evropského veřejného žalobce na základě vyhledávání shody. Kdykoliv je nalezena shoda mezi údaji zadanými do systému správy případů úřadem a údaji v držení Úřadu evropského veřejného žalobce, je tato skutečnost sdělena jak úřadu OLAF, tak i Úřadu evropského veřejného žalobce. Úřad přijme vhodná opatření, aby Úřadu evropského veřejného žalobce na základě vyhledávání shody umožnil přístup k informacím ve svém systému správy případů. Každý nepřímý přístup k informacím v systému správy případů Úřadu evropského veřejného žalobce ze strany úřadu se uskuteční pouze v rozsahu nezbytném pro výkon funkcí úřadu podle tohoto nařízení a musí být řádně odůvodněn a ověřen na základě vnitřního postupu stanoveného úřadem. Úřad vede protokol všech přístupů k systému správy případů Úřadu evropského veřejného žalobce. “[pozm. návrh 116] 2a. Generální ředitel úřadu a evropský nejvyšší veřejný žalobce se scházejí alespoň jednou ročně, aby projednali otázky společného zájmu. [pozm. návrh 117] |
12a) |
Článek 15 se mění takto:
|
13) |
Článek 16 se mění takto:
|
14) |
Článek 17 se mění takto:
|
14a) |
Článek 19 se nahrazuje tímto: „Článek 19 Hodnotící zpráva a revize Nejpozději pět let po datu určeném v souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o používání a dopadu tohoto nařízení, zejména s ohledem na účelnost a účinnost spolupráce mezi úřadem a Úřadem evropského veřejného žalobce. K této zprávě bude připojeno stanovisko dozorčího výboru. Nejpozději do dvou let po předložení hodnotící zprávy podle prvního pododstavce předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na modernizaci rámce úřadu, včetně doplňujících nebo podrobnějších pravidel týkajících se zřízení úřadu, jeho funkcí nebo postupů vztahujících se na jeho činnosti, zejména s ohledem na jeho spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce, přeshraniční vyšetřování a vyšetřování v členských státech, které se na činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce nepodílí.“ [pozm. návrh 139] |
14b) |
Vkládá se nový článek 19a, který zní: „Článek 19a Výkon přenesené pravomoci 1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 8 se Komisi svěřuje na dobu čtyř let od … (datum vstupu tohoto nařízení v platnost). Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 17 odst. 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“ [pozm. návrh 140] |
Článek 2
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Články 12c až 12f uvedené v čl. 1 bodě 12 se použijí ode dne stanoveného v souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda/předsedkyně
(1) Úř. věst. C 42, 1.2.2019, s. 1.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(4) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(6) COM(2017)0589. Ke zprávě byl připojen pracovní dokument útvarů Komise SWD(2017)0332 o hodnocení a stanovisko dozorčího výboru úřadu OLAF č. 2/2017.
(7) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(8) Článek 129 bude vložen do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XX (nové finanční nařízení), s ohledem na něž bylo dosaženo politické dohody a které má být podle očekávání přijato v příštích měsících.
(9) Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(11) Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(13) Úř. věst. C ….
(14) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(16) Ustanovení čl. 32a odst. 3 bude do směrnice (EU) 2015/849 vloženo směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XX, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849, s ohledem na niž bylo dne 19. prosince 2017 dosaženo politické dohody a která má být podle očekávání přijata v příštích měsících.
(17) Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).
(18) Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 082, 22.3.1997, s. 1).
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15).
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/133 |
P8_TA(2019)0384
Zřízení nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (COM(2018)0474 – C8-0273/2018 – 2018/0258(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/33)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0474), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0273/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0460/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 67.
(2) Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 15. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0001).
P8_TC1-COD(2018)0258
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Celkem 2 140 celních úřadů (3), které jsou přítomny na vnějších hranicích Evropské unie, musí být řádně vybaveno, aby bylo zajištěno účinné a účelné fungování celní unie. Potřeba přiměřených a rovnocenných celních kontrol je stále naléhavější, a to nejen z důvodu tradiční funkce celních orgánů spočívající v získávání příjmů, ale také stále více kvůli nutnostem výrazně posílit kontrolu zboží vstupujícího do Unie a vystupujícího z ní přes vnější hranice, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana. Zároveň by však tyto kontroly pohybu zboží přes vnější hranice však neměly neměly v souladu s požadavky na bezpečnost a zabezpečení narušovat, ale spíše usnadňovat zákonný obchod s třetími zeměmi. [pozm. návrh1] |
(1a) |
Celní unie je základním kamenem Evropské unie, která je jedním z největších světových obchodních bloků, a je zásadně důležitá pro řádné fungování jednotného trhu ku prospěchu podniků i občanů. Ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 (4) Evropský parlament uvedl, že je obzvláště znepokojen celními podvody, které působí rozpočtu Unie vážné ztráty příjmu. Evropský parlament připomněl, že silnější a ambicióznější Evropu lze vybudovat pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, a vyzval proto k soustavné podpoře stávajících politik, k navýšení zdrojů pro stěžejní programy Unie a k tomu, aby na dodatečné úkoly byly poskytnuty také dodatečné finanční prostředky. [pozm. návrh 2] |
(2) |
V současné době není výkon celní kontroly ze strany členských států vyvážený. Tato nerovnováha je způsobena geografickými rozdíly mezi členskými státy i rozdíly v jejich kapacitách a zdrojích , ale také nedostatečnou standardizací celních kontrol . Schopnost členských států reagovat na problémy vznikající v důsledku neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců závisí nejen na lidské složce, ale také na dostupnosti a řádném fungování moderního a spolehlivého vybavení pro celní kontroly. Poptávku po lepším fungování celních režimů rovněž zvýší další výzvy, jako je nárůst elektronického obchodu, digitalizace kontrolních a inspekčních záznamů, odolnost vůči kybernetickým útokům, sabotáž, průmyslová špionáž a zneužití údajů. Při řešení stávající nerovnováhy je proto důležitým prvkem poskytování rovnocenného vybavení pro celní kontroly. Zlepší rovnocennost při provádění celních kontrol v jednotlivých členských státech, a tím zabrání odklonění toků zboží směrem k nejslabším místům. Veškeré zboží vstupující na celní území Unie by mělo podléhat důkladné kontrole, aby nedocházelo k spekulativní volbě přístavu ze strany celních podvodníků. Má-li se zajistit celkově větší intenzita a konvergence při výkonu celních kontrol ze strany členských států, je třeba vypracovat jasnou strategii v souvislosti s jejich nejslabšími místy. [pozm. návrh 3] |
(3) |
Členské státy Řada členských států opakovaně vyjádřily vyjádřila potřebu finanční podpory a žádaly žádala hloubkovou analýzu tohoto potřebného vybavení. Rada ve svých závěrech (5) o financování v oblasti cel ze dne 23. března 2017 vyzvala Komisi, aby „vyhodnotila možnost financování potřebného technického vybavení z budoucích finančních programů Komise a zlepšila koordinaci a (…) spolupráci mezi celními orgány a dalšími donucovacími orgány pro účely financování“. [pozm. návrh 4] |
(4) |
Podle nařízení (EU) č. 952/2013 Evropského parlamentu a Rady (6), se celními kontrolami rozumí nejenom dodržování celních předpisů, ale i jiných právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, pohyb, uskladnění a konečné užití zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi nebo územími mimo toto území a výskyt a pohyb zboží, které není zbožím Unie, a zboží propuštěného do režimu konečného užití na celním území Unie. Tyto jiné právní předpisy zmocňující celní orgány k provádění specifických úkolů kontroly zahrnují ustanovení o zdanění, a to zejména pokud jde o spotřební daně a daň z přidané hodnoty, o vnějších aspektech vnitřního trhu, o společné obchodní politice a dalších společných politikách Unie, které mají dopad na obchod, o celkové bezpečnosti dodavatelského řetězce a o ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států. |
(5) |
Podpora vytvoření přiměřené a rovnocenné úrovně celních kontrol na vnějších hranicích Unie umožňuje maximalizovat přínosy celní unie. K celkové soudržnosti mezi členskými státy by navíc přispěl zvláštní zásah Unie týkající se vybavení pro celní kontroly napravující stávající nerovnováhy. S ohledem na problémy, jimž svět čelí, zejména na trvalou potřebu chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států a zároveň usnadnit toky legitimního obchodu, je dostupnost moderního a spolehlivého vybavení pro kontroly na vnějších hranicích nezbytná. |
(6) |
Je proto vhodné zavést nový nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly , kterým by mělo být možné odhalovat padělání zboží a další nezákonné obchodní praktiky. Měly by se prozkoumat již existující metody finanční podpory . [pozm. návrh 5] |
(7) |
Vzhledem k tomu, že celní orgány členských států přebírají stále více povinností, které často sahají do oblasti bezpečnosti a probíhají na vnější hranici, zajištění rovnocennosti při provádění hraniční kontroly a celní kontroly na vnějších hranicích musí být řešeno poskytnutím odpovídající finanční podpory Unie členským státům. Stejný význam má podpora meziagenturní spolupráce na hranicích Unie, pokud jde o kontroly zboží a kontroly osob prováděné v jednotlivých členských státech vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu hranic a jiné úkoly vykonávané na hranicích , a to i s ohledem na kybernetickou bezpečnost . [pozm. návrh 6] |
(8) |
Je proto zapotřebí zřídit Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“). |
(9) |
Vzhledem k právním specifikům použitelným na hlavu V Smlouvy o fungování EU i různým příslušným právním základům, pokud jde o politiky v oblasti vnějších hranic a celních kontrol, není z právního hlediska možné zřídit fond jakožto jediný nástroj. |
(10) |
Fond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti správy hranic, který bude obsahovat nástroj pro finanční podporu v oblasti vybavení pro celní kontroly (dále jen „nástroj“) zřízený tímto nařízením, jakož i nástroj pro finanční podporu v oblasti správy hranic a víz zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… (7). |
(11) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí nástroje, které má pro Evropský parlament a Radu v průběhu ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku, ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (8). V zájmu zajištění rozpočtové kázně by měly být podmínky pro to, jak mají být při udělování grantů stanovovány priority, jasné a pevně vymezené a měly by být stanoveny na základě potřeb vyplývajících z úkolů prováděných v místech celní kontroly. [pozm. návrh 7] |
(12) |
Na tento nástroj se vztahuje nařízení (EU, Euratom) [2018/XXX] Evropského parlamentu a Rady (9) (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla týkající se plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů. |
(13) |
Nařízení (EU) [2018/XXX] Evropského parlamentu a Rady (10) zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cla s cílem podpořit celní unii a celní orgány. V zájmu zachování soudržnosti a horizontální koordinace činností v rámci spolupráce je vhodné provést všechny tyto nástroje v jediném právním aktu a souboru pravidel. Proto by v rámci tohoto nástroje měly být podporovány pouze nákup, údržba a modernizace způsobilého vybavení pro celní kontroly, zatímco program Clo pro spolupráci v oblasti cla by měl podporovat související akce, jako jsou například akce v oblasti spolupráce pro hodnocení potřeb nebo odborné přípravy týkající se dotčeného vybavení. |
(13a) |
Vybavení pro celní kontroly financované z tohoto nástroje by mělo splňovat optimální bezpečnostní normy, a to i pokud jde o kybernetickou bezpečnost, zabezpečení a ochranu životního prostředí a zdraví. [pozm. návrh 8] |
(13b) |
K údajům generovaným vybavením pro celní kontroly, které je financováno z tohoto nástroje, by měli mít přístup pouze řádně zmocnění zaměstnanci orgánů a jen ti by je měli být oprávněni zpracovávat, a tyto údaje by měly být náležitě chráněny před neoprávněným přístupem nebo předáváním. Členské státy by měly mít nad těmito údaji plnou kontrolu. [pozm. návrh 9] |
(13c) |
Vybavení pro celní kontroly financované z tohoto nástroje by mělo přispět k zajištění optimálního řízení rizik v oblasti cel. [pozm. návrh 10] |
(13d) |
Při výměně starého vybavení pro celní kontroly pomocí tohoto nástroje by členské státy měly být odpovědné za likvidaci starého vybavení způsobem šetrným k životnímu prostředí. [pozm. návrh 11] |
(14) |
Kromě toho, a tam, kde je to vhodné, by nástroj měl také podporovat nákup nebo modernizaci vybavení pro celní kontroly pro testování nových kusů nebo nových funkcí v provozních podmínkách před tím, než členské státy zahájí rozsáhlé nákupy tohoto nového vybavení. Testování v provozních podmínkách by mělo navázat zejména na výsledky výzkumu vybavení pro celní kontroly v rámci nařízení (EU) [2018/XXX] (11). |
(15) |
Většina vybavení pro celní kontroly se může stejně nebo náhodně hodit pro kontroly shody s jinými právními předpisy, jako jsou například ustanovení o správě hranic, vízech nebo policejní spolupráci. Fond pro integrovanou správu hranic je proto koncipován jako dva vzájemně se doplňující nástroje s odlišnou, ale vzájemně sladěnou oblastí působnosti, pokud jde o nákup vybavení. Nástroj pro správu hranic a víza zřízený nařízením [2018/XXX] (12) na jedné straně vyloučí vybavení, které lze použít pro účely správy hranic i celních kontrol. Na druhé straně nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly zřízený tímto nařízením bude jakožto svůj hlavní účel finančně podporovat vybavení pro celní kontroly, ale zároveň umožní jeho využívání i k dalším souvisejícím účelům, jako je např. ochrana hranic , bezpečnost a bezpečnost zabezpečení . Rozdělení úloh posílí meziagenturní spolupráci, která je složkou přístupu k evropské integrované správě hranic uvedenou v čl. 4 písm. e) nařízení (EU) 2016/1624 (13), čímž umožní spolupráci celních orgánů a orgánů odpovědných za ochranu hranic a maximalizaci dopadů rozpočtu Unie prostřednictvím sdílení a interoperability vybavení pro kontroly. Aby bylo zajištěno, že veškeré nástroje nebo vybavení financované z fondu budou v trvalé úschově určeného místa celní kontroly, které je vlastníkem vybavení, měl by být akt společného sdílení a interoperability mezi celními a pohraničními orgány definován jako nesystematický a nepravidelný. [pozm. návrh 12] |
(16) |
Odchylně od finančního nařízení by mělo být možné financování akce několika programy či nástroji Unie, aby se umožnila a případně podpořila spolupráce a interoperabilita mezi oblastmi. V těchto případech ale příspěvky nesmí pokrývat stejné náklady v souladu se zásadou zákazu dvojího financování vyplývající z finančního nařízení. Pokud již členský stát získal nebo pobírá příspěvky z jiného programu Unie nebo podporu z jiného fondu Unie pro nákup téhož vybavení, tento příspěvek či podpora by se měl uvést v žádosti. [pozm. návrh 13] |
(16a) |
Komise by měla vytvářet pobídky ke společnému zadávání veřejných zakázek a testování vybavení pro celní kontroly mezi členskými státy. [pozm. návrh 14] |
(17) |
Vzhledem k rychlému vývoji celních priorit, hrozeb a technologií, by pracovní programy neměly překlenovat dlouhá období. Zároveň potřeba zavést roční pracovní programy zvyšuje administrativní zátěž Komise i členských států, aniž by byly nutné pro realizaci nástroje. V tomto kontextu by se pracovní programy měly v zásadě vztahovat na více než jeden rozpočtový rok. Aby se dále zajistilo zachování integrity strategických zájmů Unie, vyzývají se členské státy k tomu, aby při výběrových řízeních na nové vybavení pro celní kontroly pečlivě zohledňovaly kybernetickou bezpečnost a rizika z hlediska potenciální expozice citlivých údajů mimo Unii. [pozm. návrh 15] |
(18) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění pracovního programu v rámci tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14). [pozm. návrh 16] |
(19) |
Přestože k dosažení konkrétního cíle zajištění rovnocenných celních kontrol je nezbytné centrální provádění, vzhledem k technické povaze tohoto nástroje je zapotřebí realizovat přípravné práce na technické úrovni. Z tohoto důvodu by provádění mělo být podpořeno individuálním hodnocením potřeb, které jsou závislé na vnitrostátních odborných znalostech a zkušenostech prostřednictvím zapojení celních správ členských států. Tato hodnocení potřeb by měla být založena na jasné metodologii, včetně minimálního počtu kroků zajišťujících shromažďování požadovaných relevantních informací. [pozm. návrh 17] |
(20) |
Měl by se zavést vhodný systém pro monitorování výsledků dosažených prostřednictvím nástroje a akci v jeho rámci, a to v zájmu zajištění pravidelného monitorování a podávání zpráv. Toto monitorování a podávání zpráv by mělo vycházet z kvalitativních a kvantitativních ukazatelů pro měření dopadů akcí v rámci nástroje. Členské státy by měly zajistit transparentní a jasné zadávací řízení. Požadavky na podávání zpráv by měly zahrnovat určité podrobné informace o vybavení pro celní kontroly a zadávání veřejných zakázek mimo určitou prahovou hodnotu nákladů a odůvodnění výdajů . [pozm. návrh 18] |
(21) |
V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (15) je zapotřebí tento program hodnotit na základě informací shromážděných podle zvláštních požadavků na monitorování, přičemž se bude omezovat nadměrná regulace a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení dopadů nástroje v praxi. |
(22) |
Aby bylo možné odpovídajícím způsobem reagovat na měnící se priority politik, hrozby a technologie, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu tohoto nařízení za účelem stanovení pracovních programů a změny účelů celních kontrol pro akce způsobilé v rámci nástroje a seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci své přípravné činnosti odpovídající a plně transparentní konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalování tvorby právních předpisů. Konkrétně to znamená, že pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 19] |
(23) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (16), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 (17), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (18) a nařízením (EU) č. 2017/1939 (19) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jiným trestným činům ohrožujícím finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) č. 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1371 (20). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva. |
(24) |
Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví pravidla kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a efektivní financování z EU. Financování prostřednictvím tohoto nástroje by mělo dodržovat zásady transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a nediskriminace. [pozm. návrh 20] |
(25) |
Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifického cíle opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika nedodržení předpisů. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Hlavními zásadami pro plnění cílů tohoto nástroje by mělo být zlepšení vynakládání a kvality výdajů a současně zajištění optimálního využívání finančních zdrojů. [pozm. návrh 21] |
(26) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je vytvořit nástroj, jenž podporuje celní unii a celní orgány, nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni samotných členských států z důvodu objektivní nerovnováhy, která mezi nimi existuje na zeměpisné úrovni, ale spíše tohoto cíle, z důvodu rovnocenné úrovně a kvality celních kontrol, které koordinovaný přístup a centralizované financování pomůže poskytovat, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
1. Tímto nařízením se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (dále jen „nástroj“), aby se poskytla finanční podpora na nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly.
2. Fond se zřizuje tímto nařízením a zároveň nařízením [2018/XXX], kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (21).
3. Toto nařízení stanoví cíle nástroje, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1) |
„celními orgány“ se rozumí orgány ve smyslu čl. 5 bodu 1) nařízení (EU) č. 952/2013; |
2) |
„celními kontrolami“ se rozumí zvláštní úkony ve smyslu čl. 5 bodu 3) nařízení (EU) č. 952/2013; |
3) |
„vybavením pro celní kontroly“ se rozumí vybavení určené v první řadě k provádění celních kontrol; |
4) |
„mobilním vybavením pro celní kontroly“ se rozumí jakékoli dopravní prostředky, které jsou kromě svých mobilních kapacit určeny jako součást vybavení pro celní kontroly nebo jsou plně vybaveny vybavením pro celní kontroly; |
5) |
„údržbou“ se rozumí preventivní, nápravné a prediktivní zásahy, včetně provozních a funkčních kontrol, servisu, oprav a generálních oprav, ale s výjimkou modernizace, která je nezbytná pro udržení nebo obnovení předepsaného provozuschopného stavu vybavení pro celní kontroly, aby bylo dosaženo maximální životnosti; |
6) |
„modernizací“ se rozumí vývojové zásahy nezbytné pro uvedení stávajícího vybavení pro celní kontroly ze zastaralého do vyspělého předepsaného provozuschopného stavu. |
Článek 3
Cíle nástroje
1. Obecným Ve snaze dosáhnout dlouhodobého cíle, aby všechny celní kontroly v Unii byly standardizované, je obecným cílem tohoto nástroje jakožto součásti Fondu pro integrovanou správu hranic je podpora celní unie a celních orgánů na ochranu finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, prosazování meziagenturní spolupráce na hranicích Unie, pokud jde o kontroly zboží a osob zajištění bezpečnosti a zabezpečení, a na ochranu Unie a jejích členských států před nekalým a nezákonným obchodem, se současným umožněním legitimní obchodní činnosti. [pozm. návrh 22]
2. Specifickým cílem tohoto nástroje je přispět k přiměřeným a rovnocenným celním kontrolám prostřednictvím plně transparentního nákupu, údržby a modernizace příslušného, vyspělého , zabezpečeného, bezpečného a spolehlivého vybavení pro celní kontroly , které bude odolného vůči kybernetickým útokům a šetrné k životnímu prostředí. Dalším cílem je zlepšit kvalitu celních kontrol v jednotlivých členských státech, aby se zabránilo odklánění zboží směrem k slabším místům v Unii . [pozm. návrh 23]
2a. Nástroj přispívá k provádění evropské integrované správy hranic, neboť podporuje meziagenturní spolupráci a sdílení a interoperabilitu nového vybavení získaného pomocí tohoto nástroje. [pozm. návrh 24]
Článek 4
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění nástroje v období 2021 až 2027 činí 1 149 175 000 EUR v cenách roku 2018 ( 1 300 000 000 EUR v běžných cenách). [pozm. návrh 25]
2. Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat oprávněné a ověřené výdaje na přípravu, sledování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením nástroje a hodnocením jeho výkonnosti a pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat rovněž oprávněné a ověřené výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, výměnu údajů mezi zúčastněnými členskými státy, souvisejí-li s se specifickými cíli nástroje podporujícími obecný cíl , jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením nástroje. [pozm. návrh 26]
Článek 5
Provádění financování z prostředků EU a jeho formy
1. Nástroj se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.
1a. Pokud podporovaná akce zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení, stanoví Komise vhodná ochranná opatření a opatření pro nepředvídané události, aby bylo zajištěno, že příslušné celní orgány budou ve všech příslušných případech používat veškerá zakoupená zařízení s podporou programů a nástrojů Unie. [pozm. návrh 27]
2. Nástroj může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů.
3. Pokud podporované opatření zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení, Komise zřídí koordinační mechanismus zajišťující účinnost a interoperabilitu mezi veškerým vybavením zakoupeným s podporou programů a nástrojů Unie , který umožní konzultace s příslušnými agenturami Unie a jejich účast, zejména Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. S cílem maximalizovat přínos Unie v oblasti správy hranic zahrnuje tento koordinační mechanismus i účast Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a konzultace s touto agenturou . [pozm. návrh 28]
3a. Pokud podporovaná akce zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení, stanoví Komise vhodná ochranná opatření a opatření pro nepředvídané události, aby bylo zajištěno, že veškeré vybavení zakoupené s podporou programů a nástrojů Unie splňuje dohodnuté normy týkající se pravidelné údržby. [pozm. návrh 29]
KAPITOLA II
ZPŮSOBILOST
Článek 6
Způsobilé akce
1. V zájmu zajištění způsobilosti akcí pro financování v rámci tohoto nástroje musí akce splňovat následující požadavky:
a) |
plnit cíle uvedené v článku 3; |
b) |
podporovat nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly, které má jeden nebo více z těchto účelů celní kontroly:
|
Orientační seznam vybavení pro celní kontroly, které může být použito k dosažení účelů celní kontroly uvedených v bodech 1) až 6), stanoví příloha 1.
2. Odchylně od odstavce 1, v řádně odůvodněných případech, mohou akce mimo jiné zahrnovat plně transparentní nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly pro testování nových kusů nebo nových funkcí v provozních podmínkách. [pozm. návrh 30]
3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 pro změnu účelů celní kontroly uvedených v odst. 1 písm. b), jakož i v příloze 1, pokud je takové přezkoumání považováno za nezbytné a za účelem zajištění aktuálnosti s ohledem na technologický vývoj, proměňující se modely pašování zboží a nová, inteligentní a inovační řešení pro účely celních kontrol . [pozm. návrh 31]
4. Vybavení pro celní kontroly financované v rámci tohoto nástroje by mělo být přednostně používáno pro celní kontroly, lze je ale použít i pro dodatečné celní kontroly, včetně kontroly osob pro účely podpory vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic a vyšetřování v zájmu plnění obecných a specifických cílů nástroje stanovených v článku 3 . [pozm. návrh 32]
4a. Komise vytváří pobídky ke společnému zadávání veřejných zakázek a testování vybavení pro celní kontroly mezi členskými státy. [pozm. návrh 33]
Článek 7
Způsobilé subjekty
Odchylně od článku 197 finančního nařízení jsou těmito způsobilými subjekty celní orgány členských států v případech, kdy poskytují informace potřebné pro hodnocení potřeb, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 3.
Článek 8
Míra spolufinancování
1. Z nástroje lze financovat až 80 % celkových způsobilých nákladů na akci.
2. Jakékoli finanční prostředky, jež tento strop převyšují, se poskytují pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech.
2a. Finanční prostředky přesahující tento strop mohou být poskytnuty v případě společného zadávání zakázek a testování vybavení pro celní kontroly mezi členskými státy. [pozm. návrh 34]
2b. K výjimečným případům uvedeným v odstavci 2 může patřit koupě nového vybavení pro celní kontroly, které je přesunuto do rezervy technického vybavení Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Přípustnost vložení vybavení pro celní kontroly do rezervy technického vybavení stráže musí být zajištěna v souladu s čl. 5 odst. 3. [pozm. návrh 35]
Článek 9
Způsobilé náklady
Pro financování v rámci nástroje jsou způsobilé tyto veškeré náklady související s akcemi uvedenými v článku 6 s výjimkou : [pozm. návrh 36]
a) |
náklady spojené s nákupem pozemků; |
aa) |
nákladů na školení či získávání nových dovedností nutných pro používání daného vybavení; [pozm. návrh 37] |
b) |
náklady spojené s infrastrukturou, jako jsou budovy nebo venkovní zařízení, stejně jako nábytek; |
c) |
náklady spojené nákladů spojených s elektronickými systémy, s výjimkou softwaru a aktualizací softwaru , které jsou přímo nezbytné k použití vybavení pro celní kontroly, a s výjimkou elektronického softwaru a programovacích zákroků nutných k propojení stávajícího softwaru s vybavením pro celní kontroly; [pozm. návrh 38] |
d) |
náklady nákladů na sítě, jako jsou zajištěné či nezajištěné komunikační kanály nebo předplatné , s výjimkou sítí nebo předplatného, které jsou přímo nezbytné pro využití vybavení pro celní kontroly ; [pozm. návrh 39] |
e) |
náklady na dopravní prostředky, jako jsou vozidla, letadla nebo lodě, s výjimkou mobilního vybavení pro celní kontroly; |
f) |
náklady na spotřební materiál, včetně referenčního nebo kalibračního materiálu, pro vybavení pro celní kontroly; |
g) |
náklady spojené s osobními ochrannými prostředky. |
KAPITOLA III
GRANTY
Článek 10
Přidělení finančních prostředků, doplňkové a kombinované financování
1. Granty v rámci nástroje se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
2. V souladu s čl. 195 písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k předkládání návrhů způsobilým subjektům uvedeným v článku 7.
3. Odchylně od článku 191 finančního nařízení akce, na kterou byl poskytnut příspěvek z programu Clo pro spolupráci v oblasti cla zavedeného nařízením (EU) [2018/XXX] (22) nebo z jakéhokoli jiného programu Unie, může rovněž obdržet příspěvek v rámci tohoto nástroje za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Příspěvek na akci z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
KAPITOLA IV
PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ
Článek 11
Pracovní program
1. Nástroj se realizuje prostřednictvím pracovních programů uvedených v čl. 110 odst. 2 finančního nařízení.
2. Pracovní programy Komise přijímá formou prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle článku 15. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změny přílohy 2a, pokud jde o stanovení pracovních programů . [pozm. návrh 40]
3. Příprava pracovních programů uvedených v odstavci 1 se opírá o individuální hodnocení potřeb, které se skládá minimálně z následujícího: [pozm. návrh 41]
a) |
společná kategorizace hraničních přechodů; |
b) |
vyčerpávající soupis dostupného a funkčního vybavení pro celní kontroly; [pozm. návrh 42] |
c) |
společná definice minimálního a optimálního technického standardu vybavení pro celní kontroly s odkazem na kategorii hraničních přechodů; a [pozm. návrh 43] |
ca) |
posouzení optimální úrovně vybavení pro celní kontroly s odkazem na kategorii hraničních přechodů; a [pozm. návrh 44] |
d) |
podrobný odhad finančních potřeb na základě rozsahu celních operací a relativního pracovního vytížení . [pozm. návrh 45] |
Hodnocení potřeb vyplývá z akcí prováděných v rámci programu Clo 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 (23) nebo v rámci programu Clo pro spolupráci v oblasti cla zavedeného nařízením (EU) [2018/XXX] (24) a musí být pravidelně a minimálně jednou za tři roky aktualizováno.
Článek 12
Monitorování a podávání zpráv
1. Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů nástroje stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2. Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 38 odst. 3 písm. e) bodu i) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výsledcích programu. V těchto zprávách Komise rovněž uvede informace o pokroku a nedostatcích . [pozm. návrh 46]
2. Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku, kterého nástroj dosáhl při plnění obecných a specifických cílů stanovených v článku 3, jsou uvedeny v příloze 2. K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů nástroje je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, jimiž se v případě potřeby mění příloha 2 za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se stanovení rámce monitorování a hodnocení s cílem poskytnout Evropskému parlamentu a Radě aktuální kvalitativní i kvantitativní informace o výsledcích programu . [pozm. návrh 47]
3. Systém podávání zpráv o výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění nástroje a jeho výsledků byly srovnatelné a úplné, ale také aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv. Komise poskytne Evropskému parlamentu a Radě spolehlivé informace o kvalitě používaných údajů o výsledcích. [pozm. návrh 48]
4. Požadavky na podávání zpráv uvedené v odstavci 3 musí zahrnovat alespoň každoroční sdělení těchto informací Komisi v případech, kdy náklady na jeden kus vybavení pro celní kontroly přesáhnou 10 000 EUR bez daní:
a) |
termíny uvádění do provozu a vyřazování z provozu vybavení pro celní kontroly; |
b) |
statistické údaje o využívání vybavení pro celní kontroly; |
c) |
informace o výsledcích používání vybavení pro celní kontroly; |
ca) |
přítomnost a stav vybavení financovaného z rozpočtu Unie pět let po uvedení do provozu; [pozm. návrh 49] |
cb) |
informace týkající se údržby vybavení pro celní kontroly; [pozm. návrh 50] |
cc) |
informace o zadávacím řízení; [pozm. návrh 51] |
cd) |
odůvodnění výdajů. [pozm. návrh 52] |
Článek 13
Hodnocení
1. Hodnocení se akcí financovaných v rámci nástroje a uvedených v článku 6 posuzují výsledky nástroje, jeho účinek a účinnost a provádějí se dostatečně včas, aby je bylo možné využít zajistit jejich účinné využití v rozhodovacím procesu. [pozm. návrh 53]
2. Průběžné hodnocení nástroje se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř tří let od začátku provádění nástroje. [pozm. návrh 54]
V průběžném hodnocení jsou uvedena zjištění nezbytná k učinění rozhodnutí o opatřeních navazujících na tento program po roce 2027 a o jejich cílech. [pozm. návrh 55]
3. Na konci provádění nástroje, avšak nejpozději do čtyř tří let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení nástroje. [pozm. návrh 56]
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a získanými poznatky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. [pozm. návrh 57]
4a. Komise zahrne roční dílčí hodnocení do své zprávy s názvem „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům“. [pozm. návrh 58]
KAPITOLA V
VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORECH
Článek 14
Výkon přenesené pravomoci
1. Komisi je za podmínek stanovených tímto článkem svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 3 , čl. 11 odst. 2 a v čl. 12 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. [pozm. návrh 59]
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 3 , čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 60]
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 3 , čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 61]
Článek 15
Postup projednávání ve výborech
1. Komisi je nápomocen „Výbor pro program Clo“ podle článku 18 nařízení (EU) [2018/XXX] (25).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 62]
KAPITOLA VI
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 16
Informace, komunikace a publicita
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují zviditelnění těchto prostředků, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti , čímž ukazují přidanou hodnotu Unie a pomáhají Komisi při shromažďování údajů s cílem zvýšit transparentnost rozpočtu . [pozm. návrh 63]
2. Komise provádí k nástroji a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na nástroj rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými Aby byla zajištěna transparentnost, Komise pravidelně poskytuje veřejnosti informace o nástroji, jeho opatřeních a výsledcích, které se týkají mimo jiné pracovních programů uvedených v článku 3 11 . [pozm. návrh 64]
Článek 17
Přechodná ustanovení
S cílem umožnit řízení akcí, které nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, mohou být v případě potřeby zapsány rozpočtové položky na krytí výdajů uvedených v čl. 4 odst. 2 do rozpočtu po roce 2027.
Článek 18
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda nebo předsedkyně
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 67.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019.
(3) Příloha Výroční zprávy o výkonnosti celní unie za rok 2016 k dispozici na: https://ec.europa.eu/info/publications/annual-activity-report-2016-taxation-and-customs-union_en.
(4) P8_TA(2018)0075: Příští VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020.
(5) https://www.consilium.europa.eu/media/22301/st09581en17-vf.pdf and http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-7586-2017-INIT/xcs/pdf.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(7) COM(2018)0473.
(8) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ze dne 2. prosince 2013 (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).
(9) COM(2016)0605.
(10) COM(2018)0442.
(11) COM(2018)0435.
(12) COM(2018)0473.
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(15) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(17) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(18) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(19) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(21) COM(2018)0473.
(22) COM(2018)0442.
(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 209).
(24) COM(2018)0442.
(25) COM(2018)0442.
PŘÍLOHA 1
Orientační seznam vybavení pro celní kontroly používaného pro účely celní kontroly uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. b)
ÚČEL CELNÍ KONTROLY |
VYBAVENÍ PRO CELNÍ KONTROLY |
|
KATEGORIE |
POUŽITÍ |
|
Bezdotyková kontrola |
Rentgenový skener – vysokoenergetické záření |
Kontejnery, nákladní vozidla, železniční vagony a vozidla |
Rentgenový skener – nízkoenergetické záření |
Palety, krabice, balíčky |
|
Zavazadla cestujících |
||
Vozidla |
||
Skenery založené na zpětném rozptylu záření X |
Kontejnery |
|
Nákladní vozidla |
||
Vozidla |
||
Ostatní |
Automatizované systémy detekce poznávacích značek vozidel / kontejnerů |
|
Váhy používané na vážení vozidel |
||
Vysokozdvižné vozíky a podobné mobilní vybavení pro celní kontroly |
||
Detekce skrytých předmětů na lidech (1) |
Portál skenerů založených na zpětném rozptylu záření X |
Používá se zejména na letištích k detekci skrytých předmětů na lidech (drog, výbušnin, hotovosti) |
Tělesný skener |
||
Bezpečnostní skener využívající milimetrové vlny |
||
Radiační a nuklidová detekce |
Radiologická a jaderná detekce |
Osobní radiační monitor / detektor |
Ruční radiační detektor |
||
Zařízení na detekci izotopů |
||
Radiační portálový monitor |
||
Spektrometrický portálový monitor pro detekci izotopů |
||
Analýza vzorků v laboratořích |
Identifikace, kvantifikace a ověřování veškerého možného zboží |
Plynová a kapalinová chromatografie (GC, LC, HPLC…) |
Spektrometrie a techniky kombinované se spektrometrií (IR, Ramanova spektrometrie, UV-VIS, fluorescence, GC-MS…) |
||
Rentgen (XRF…) |
||
NMR spektrometrie a analýza stabilních izotopů |
||
Další laboratorní vybavení (AAS, destilační analyzátor, DSC, elektroforéza, mikroskop, LSC, nakuřovací přístroj…) |
[pozm. návrhy 65, 66 a 68]
ÚČEL CELNÍ KONTROLY |
VYBAVENÍ PRO CELNÍ KONTROLY |
|
KATEGORIE |
POUŽITÍ |
|
Odběr vzorků a analýza vzorků v terénu |
Stopová detekce založená na iontové mobilní spektrometrii |
Přenosné vybavení na screening stop specifických nebezpečných materiálů |
Stopová detekce, kterou provádějí psi |
Používá se na spektrum rizik v případě malých a větších předmětů |
|
Odběr vzorků |
Nástroje pro odběr vzorků, digestoř, přihrádka na rukavice |
|
Mobilní laboratoře |
Vozidlo s plně zabudovaným vybavením na analýzu vzorků v terénu |
|
[Analýza organických materiálů, kovů slitin] ruční detektory |
Chemické kolorimetrické testy |
|
Ramanova spektroskopie |
||
Infračervená spektroskopie |
||
Rentgenová fluorescence |
||
Detektory plynů pro kontejnery |
||
Ruční prohledávání |
Osobní ruční nástroje |
Kapesní nástroje |
Souprava mechanických nástrojů |
||
Teleskopické zrcátko |
||
Zařízení |
Endoskop |
|
Stacionární nebo přenosný detektor kovů |
||
Kamery na kontroly podvozků |
||
Ultrazvukové zařízení |
||
Měřič hustoty |
||
Ostatní |
Prohledávání pod vodou |
(1) Na základě platných právních předpisů a dalších doporučení týkajících se ochrany zdraví a soukromí.
PŘÍLOHA 2
Ukazatele
Specifický cíl: přispět k přiměřeným a rovnocenným celním kontrolám prostřednictvím nákupu, údržby a modernizace příslušného, vyspělého a spolehlivého vybavení pro celní kontroly
1. Dostupné vybavení
a) |
Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na pozemních hraničních přechodech (podle druhu vybavení) |
b) |
Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na námořních hraničních přechodech (podle druhu vybavení) |
c) |
Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na hraničních přechodech na vzdušné hranici (podle druhu vybavení) |
d) |
Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na poštovních hraničních přechodech (podle druhu vybavení) |
e) |
Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na železničních hraničních přechodech (podle druhu vybavení) |
1a. Bezpečnost a zabezpečení
a) |
Stupeň shody s bezpečnostními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech, včetně kybernetické bezpečnosti |
b) |
Stupeň souladu s bezpečnostními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech [pozm. návrh 69] |
1b. Zdraví a životní prostředí
a) |
Stupeň shody se zdravotními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech |
b) |
Stupeň shody s environmentálními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech [pozm. návrh 70] |
PŘÍLOHA 2a
Pracovní programy [pozm. návrh 71]
PŘÍLOHA 2b
Výjimečné okolnosti týkající se nadměrných finančních prostředků [pozm. návrh 72]
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/153 |
P8_TA(2019)0385
Zavedení programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel (COM(2018)0442 – C8-0261/2018 – 2018/0232(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/34)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0442), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0261/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru dne 17. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0464/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 45.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 15. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0008).
P8_TC1-COD(2018)0232
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Program Clo 2020, který byl zaveden zavedený nařízením (EU) č. 1294/2013 (3), a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi celními orgány. Řada činností v celní oblasti má cel je přeshraniční charakter povahy a vzhledem k tomu, že se tyto činnosti týkají všech členských států a mají na ně vliv, nemohou nemůže je tyto státy jeden každý členský stát sám účinně a efektivně provádět samy. Celounijní program v oblasti cel na úrovni Unie, který provádí Komise, nabízí členským státům unijní rámec rámec na úrovni Unie pro rozvoj této spolupráce těchto kooperativních činností , což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Program v oblasti cel rovněž plní významnou úlohu tím, že chrání finanční zájmy Unie a členských států tím, že zajišťuje účinný výběr cel, která jsou jedním z důležitých zdrojů příjmů EU a vnitrostátních rozpočtů, a rovněž tím, že se zaměřuje na budování kapacit v oblasti informačních technologií a posílenou spolupráci v oblasti cel. Aby bylo možné sledovat nelegální přeshraniční toky zboží a bojovat proti podvodům, jsou navíc nezbytné harmonizované a standardizované kontroly. Je tudíž vhodné a v zájmu efektivity zajistit pokračování financování činností v oblasti celní spolupráce ze strany Unie zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Clo. [pozm. návrh 1] |
(1a) |
Celní unie, prováděná vnitrostátními celními orgány, je již 50 let významným příkladem úspěšné integrace v EU, je základním kamenem Unie jakožto jednoho z největších světových obchodních bloků. Celní unie je významným příkladem úspěšné unijní integrace a je zásadně důležitá pro řádné fungování jednotného trhu ku prospěchu podniků i občanů EU. Evropský parlament ve svém usnesení přijatém dne 14. března 2018 nazvaném „Příští VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020“ uvedl, že je obzvláště znepokojen celními podvody. Silnější a ambicióznější Evropu lze vybudovat pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, setrvalá podpora stávajících politik, a navýšení zdrojů. [pozm. návrh 2] |
(2) |
Celní unie se v posledních padesáti 50 letech značně rozvinula a celní správy nyní na hranicích úspěšně provádějí plní celou řadu úkolů v oblasti ochrany hranic . Společně pracují na usnadnění etického a spravedlivého obchodu a snížení byrokracie, vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet EU a chrání veřejnost pomáhá chránit obyvatelstvo před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce (4) pro řízení celních rizik pro celou EU (5) a celních kontrol na úrovni Unie a díky kontrolám pohybů vysokých objemů hotovosti za účelem potírání praní peněz a financování terorismu stojí zaujímají celní orgány v přední linii vůdčí úlohu v boji proti terorismu, a organizované trestné činnosti a nekalé hospodářské soutěži . Na základě tohoto širokého svého rozsáhlého mandátu jsou celní orgány nyní v podstatě skutečně hlavním orgánem s rozhodující odpovědností v oblasti kontroly zboží na vnějších hranicích Unie. Na základě výše uvedeného V této souvislosti by se program Clo neměl vztahovat zahrnovat pouze na celní spolupráci, ale měl by rovněž na úlohu poskytovat podporu obecnějšímu poslání celních orgánů celkově, jak je uvedeno v článku 3 nařízení (EU) č. 952/2013, tj. dohled konkrétně pak v oblasti dohledu nad mezinárodním obchodem Unie, provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i na celkovou bezpečnost dodavatelského řetězce. Právní základ tohoto nařízení by se proto bude měl vztahovat na celní spolupráci (článek 33 SFEU), vnitřní trh (článek 114 SFEU) a obchodní politiku (článek 207 SFEU). [pozm. návrh 3] |
(3) |
Tím, Program by měl v rámci svého všeobecného cíle pomoct členským státům a Komisi tím, že program poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podpora celní unie a celních orgánů v zájmu dosažení dlouhodobého cíle, aby všechny celní správy v Unii pracovaly v co největší míře společně; , by měl přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, ochraně chránit Unii před nekalým nekalými a nezákonným obchodem nezákonnými obchodními praktikami při současné podpoře dovolené obchodní činnosti, zajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území , čímž se zlepší ochrana spotřebitele a zjednodušení zjednodušit dovoleného obchodu, díky čemuž budou moci podniky a občané v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu. [pozm. návrh 4] |
(3a) |
Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že některé systémy uvedené v článku 278 celního kodexu Unie mohou být zavedeny k 31. prosinci 2020 pouze částečně, což znamená, že se budou i po tomto termínu dále používat neelektronické systémy, a vzhledem k tomu, že neexistují legislativní pozměňovací návrhy, které by tuto lhůtu prodloužily, společnosti a celní orgány nebudou schopné plnit své povinnosti a právní závazky, pokud jde o celní operace, jedním z hlavních konkrétních cílů programu by mělo být pomáhat členským státům a Komise při vytváření těchto elektronických systémů; [pozm. návrh 5] |
(3b) |
Celní správa a kontrola je dynamickou oblastí politiky, která čelí novým výzvám vyplývajícím z neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců, jakož i měnící se vzorce spotřeby a digitalizace, jako je elektronický obchod, včetně internetu věcí, analýzy dat, umělé inteligence a technologie blockchain. Proto by program měl rovněž podpořit celní správu v těchto situacích a umožnit využívání inovativních řešení. Tyto výzvy dále zdůrazňují potřebu posílit spolupráci mezi celními orgány a potřebu jednotného výkladu a provádění celních předpisů. Pokud jsou veřejné finance pod tlakem, objem světového obchodu roste a podvody a pašování vzbuzují čím dál větší obavy; tento program by měl přispívat k řešení těchto výzev. [pozm. návrh 6] |
(3c) |
S cílem zajistit co nejvyšší účinnost a předejít překrývání činnosti by Komise provádění programu měla koordinovat se souvisejícími programy a fondy Unie. K nim se řadí zejména program Fiscalis, Program EU pro boj proti podvodům, program pro jednotný trh a Fond pro vnitřní bezpečnost či Fond pro integrovanou správu hranic, program na podporu reforem, program Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy a rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, jakož i prováděcí nařízení a opatření. [pozm. návrh 7] |
(3d) |
S ohledem na nadcházející potenciální vystoupení Spojeného království z Unie nezohledňuje finanční krytí tohoto programu náklady vyplývající z podepsání dohody o vystoupení a potenciálním budoucím vztahu mezi Unií a Spojeným královstvím. Podepsání této dohody a ukončení účasti Spojeného království na všech stávajících celních systémech a spolupráci a se zánikem jeho právních povinností v této oblasti, by mohlo vést k dalším nákladům, které nebylo možné v době vytvoření tohoto programu přesně odhadnout. Komise by proto měla zvážit vyhrazení dostatečných prostředků na přípravu na tyto případné náklady. Náklady související s vystoupením Spojeného království z Unie by však neměly být zahrnuty do finančního krytí tohoto programu, jelikož rozpočet stanovený v tomto programu bude dostatečný pouze na pokrytí nákladů, které mohly být realisticky předjímány v době vytvoření programu. [pozm. návrh 8] |
(4) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (6) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. |
(5) |
Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie, pokud na této účasti má Unie zájem a pokud má pozitivní dopad na vnitřní trh, aniž by ovlivnila ochranu spotřebitele . [pozm. návrh 9] |
(6) |
Na tento program by se vztahuje mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [2018/XXXX 1046 ] (7) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků. [pozm. návrh 10] |
(7) |
Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020, se a ukázala se být přiměřená, a by měla by proto být zachována , zatímco jiná, která se ukázala jako nepřiměřená, by měla být ukončena . Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program Clo měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel. [pozm. návrh 11] |
(8) |
Nařízením [2018/XXX] se zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic nástroj pro vybavení pro celní kontroly (8). Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést je všechny v rámci jednoho právního aktu a souboru pravidel, přičemž tímto aktem a těmito pravidly je toto nařízení. Proto by nástroj pro vybavení pro celní kontroly měl podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení, zatímco tento program by měl podporovat všechna související opatření, např. opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo případně odborné školení týkající se zakoupeného vybavení. [pozm. návrh 12] |
(9) |
Výměna celních a souvisejících informací má klíčový význam pro řádné fungování celnictví a přesahuje rámec výměny informací v rámci celní unie. Unie nebo členské státy by mohly mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem jejich využití třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a mezinárodními organizacemi. Přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jsou-li takovým zájmem náležitě odůvodněny, by proto měla být způsobilými náklady v rámci programu. |
(10) |
Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i z nepřidružených třetích zemí, jakož i akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti. [pozm. návrh 13] |
(11) |
V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ (9), by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, a to s ohledem na to, že částka vyčleněná na tento program je vypočtena bez ohledu na to, že by mohlo dojít k nepředvídatelným výdajům , avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány. [pozm. návrh 14] |
(11a) |
Nákup softwaru, který je nutný k provádění přísných hraničních kontrol, by měl být způsobilý pro financování v rámci tohoto programu. Aby se usnadnila výměna údajů, je třeba propagovat nákup software, který lze používat ve všech členských státech. [pozm. návrh 15] |
(12) |
Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala co největší větší část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států. V zájmu zajištění soudržnosti a koordinace akcí v zájmu budování kapacit v oblasti informačních technologií by program měl stanovit, že Komise vytvoří a bude aktualizovat víceletý strategický plán pro cla (dále jen „MASP-C“) s cílem vytvořit elektronické prostředí, které zajistí jednotnost a interoperabilitu celních systémů Unie. [pozm. návrh 16] |
(13) |
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES (10) vyžaduje, aby Komise vypracovala víceletý strategický akční plán pro celnictví zaměřený na vytvoření soudržného a interoperabilního elektronického celního prostředí pro Unii. Vývoj a provoz elektronických systémů zahrnutých do víceletého strategického plánu jsou financovány zejména z tohoto programu. Za účelem zajištění soudržnosti a koordinace mezi programem a víceletým strategickým plánem by do tohoto nařízení měla být začleněna příslušná ustanovení rozhodnutí. Jelikož všechna příslušná ustanovení rozhodnutí č. 70/2008/ES jsou nyní převzata nařízením (EU) č. 952/2013 nebo tímto nařízením, rozhodnutí č. 70/2008/ES by mělo být zrušeno. |
(14) |
Toto nařízení Komise by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů měla přijmout pracovní programy pro účely tohoto nařízení . Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze plněných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být umožněno, aby pracovní programy zahrnovaly několik let. Přechod z ročních na víceleté pracovní programy sníží administrativní zátěž Komise a členských států. [pozm. návrh 62] |
(14a) |
V souladu se zjištěními uvedenými ve dvou zvláštních zprávách, které nedávno přijal Evropský účetní dvůr v oblasti cel, konkrétně zvláštní zprávou č. 19/2017 ze dne 5. prosince 2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“ a zvláštní zprávou č. 26/2018 ze dne 10. října 2018 nazvanou „Řada zpoždění v IT systémech pro celní správu: co je špatně?“, by opatření přijatá v rámci programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel měla být zaměřena na řešení zjištěných nedostatků. [pozm. návrh 17] |
(14b) |
Dne 4. října 2018 přijal Evropský parlament usnesení o boji proti celním podvodům a ochraně vlastních zdrojů EU. Závěry obsažené v tomto usnesení by měly být zohledněny při činnostech prováděných v rámci programu. [pozm. návrh 18] |
(15) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11). [pozm. návrh 63] |
(16) |
Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení právních předpisů (12) je nutné tento program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování s tím, že je třeba zamezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, zejména ve vztahu k členským státům. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení účinků nástroje v praxi. |
(17) |
Aby bylo možné přiměřeně reagovat na změny priorit politiky, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu , pokud jde o vypracování a aktualizaci víceletého strategického plánu pro oblast cel a pokud jde o vytvoření víceletých pracovních programů . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují. [pozm. návrh 64] |
(18) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (14), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (15), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (16) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (17) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (18). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. |
(19) |
Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie. |
(20) |
Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet nejlepší výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. [pozm. návrh 19] |
(21) |
Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. |
(22) |
Toto nařízení nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013, které by proto mělo být zrušeno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
1. Toto nařízení zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel (dále jen „program“).
2. Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1) |
„celními orgány“ se rozumí orgány definované v čl. 5 bodu 1 nařízení (EU) č. 952/2013; |
2) |
„evropskými elektronickými systémy“ se rozumí elektronické systémy potřebné pro celní unii a plnění úkolů celních orgánů; |
3) |
„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie. |
Článek 3
Cíle programu
1. Obecným cílem programu Ve snaze dosáhnout dlouhodobého cíle, aby všechny celní správy v Unii co nejvíce vzájemně spolupracovaly, a aby byla zaručena ochrana a bezpečnost členských států a aby byla ochráněna Unie před podvody, nekalými a nezákonnými obchodními praktikami a zároveň podpořily legitimní obchodní činnosti a posílila úroveň ochrany spotřebitele , je obecným cílem programu podpořit celní unii a celní orgány při ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, zajištění bezpečnosti a ochrany v rámci Unie a ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti. [pozm. návrh 20]
2. Program má tyto specifické cíle: Specifickým cílem programu je
1) |
podpora přípravy a jednotného provádění celních předpisů a politiky, jakož i celní spolupráce; a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů. |
2) |
pomáhat při budování kapacit v oblasti informačních technologií, což spočívá ve vývoji, údržbě a provozování elektronických systémů uvedených v článku 278 celního kodexu Unie, které se týkají vývozu, dovozu a tranzitu zboží a které umožňují přechod od papírového na elektronické celnictví v souladu s článkem 12 tohoto nařízení; |
3) |
financovat společné akce, které spočívají v mechanismech spolupráce, jež umožní úředníkům provádět společné operační činnosti v rámci své hlavní odpovědností, sdílet zkušenosti a společně usilovat o splnění cílů v oblasti celní politiky; |
4) |
podporovat odborné dovednosti celních úředníků a posílení jejich možností plnit svou úlohu na jednotném základě; |
5) |
podporovat inovací v oblasti celní politiky. [pozm. návrh 21] |
2a. Program je soudržný s jinými akčními programy a fondy Unie s podobnými cíli v souvisejících oblastech a využívá veškeré synergie. [pozm. návrh 22]
2b. Provádění programu se řídí zásadami transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a nediskriminace. [pozm. návrh 23]
2c. Program také podporuje nepřetržité vyhodnocování a monitorování spolupráce mezi celními orgány s cílem zjistit nedostatky a možná zlepšení. [pozm. návrh 24]
Článek 4
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění programu v období 2021–2027 činí 842 844 000 EUR v cenách roku 2018 ( 950 000 000 EUR v běžných cenách). [pozm. návrh 25]
2. Částka Pokud je to nutné a řádně odůvodněné, může částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením jeho výkonu a pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, zasedání odborníků, informační a komunikační kampaně vynaložené Komisí a určené členským státům a hospodářským subjektům , souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu, jsou-li tyto činnosti potřebné pro splnění cílů programu. [pozm. návrh 26]
2a. Program se nevyužívá k hrazení nákladů souvisejících s případným vystoupením Spojeného království z Unie. Na základě vlastního posouzení vyhradí Komise zdroje s cílem uhradit náklady související s vystoupením Spojeného království ze všech celních systémů Unie a ukončením spolupráce a se zánikem jeho právních povinností v této oblasti.
Dříve, než Komise vyhradí tyto zdroje, vypracuje odhad případných nákladů a informuje Evropský parlament, jakmile bude mít k dispozici údaje potřebné pro tento odhad. [pozm. návrh 27]
Článek 5
Třetí země přidružené k programu
Program je otevřen těmto třetím zemím:
a) |
přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
b) |
země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie; |
c) |
jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými za podmínek stanovených ve zvláštních dohodách, jež zahrnují účast dané zvláštní dohodě o účasti třetí země v jakémkoli programu Unie, pokud tato dohoda: [pozm. návrh 28]
|
Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků EU
1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.
2. Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady cestovních výloh a nákladů na pobyt vzniklých externím odborníkům.
KAPITOLA II
ZPŮSOBILOST
Článek 7
Způsobilá opatření
1. Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.
2. Opatření doplňující či podporující opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3 nařízení (EU) [2018/XXX] [nástroj pro vybavení pro celní kontroly] nebo doplňující či podporující opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 2 nařízení (EU) [2018/XXX] [program pro boj proti podvodům] jsou rovněž způsobilá pro financování v rámci tohoto programu. [pozm. návrh 30]
3. Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 zahrnují:
a) |
zasedání a podobná opatření ad hoc; |
b) |
strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů , například kooperativní vývoj nástrojů IT skupinou členských států ; [pozm. návrh 31] |
c) |
opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií, zejména na vývoj a provoz evropských elektronických systémů; |
d) |
opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit , včetně odborné přípravy a výměny osvědčených postupů ; [pozm. návrh 32] |
e) |
podpůrná a jiná opatření včetně:
|
Možné formy opatření podle písmen a), b) a d) jsou uvedeny v neúplném seznamu v příloze 1.
4. Opatření sestávající z vývoje , rozmístění, údržby a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilá pro financování, pokud představují zájem pro Unii. Komise zavede nezbytná správní opatření, jež mohou stanovit finanční příspěvky příslušných třetích stran na tato opatření. [pozm. návrh 34]
5. Pokud se opatření zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií podle odst. 3 písm. c) týká vývoje a provozu evropského elektronického systému, jsou pro financování v rámci programu způsobilé pouze náklady související s odpovědností svěřenou Komisi podle čl. 11 odst. 2. Členské státy nesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena podle čl. 11 odst. 3.
Článek 8
Externí odborníci
1. Pokud je to přínosné pro realizaci opatření určených k provádění cílů podle článku 3, mohou se opatření organizovaných v rámci programu účastnit jako externí odborníci zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu podle článku 5, akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, hospodářských subjektů a organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti. [pozm. návrh 35]
2. Náklady vzniklé externím odborníkům uvedeným v odstavci 1 jsou způsobilé pro úhradu v rámci programu v souladu s ustanoveními článku 238 finančního nařízení.
3. Externí odborníky vybírá Komise podle na základě jejich dovedností kompetencí , zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané v oblasti uplatňování tohoto nařízení a jejich relevantních znalostí o daném opatření, a to tak, aby nedošlo k žádnému střetu zájmů. Výběr dosáhne rovnováhy mezi zástupci podniků a jinými odborníky z řad občanské společnosti a též zohlední zásadu rovnosti žen a mužů. Seznam externích odborníků se pravidelně aktualizuje a zpřístupňuje veřejnosti. [pozm. návrh 36]
KAPITOLA III
GRANTY
Článek 9
Udělování grantů, komplementarita a kombinované financování
1. Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení , a zejména se zásadou řádného finančního řízení, transparentnosti, proporcionality, zákazu diskriminace a rovného zacházení . [pozm. návrh 37]
2. Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci programu, pokud tento příspěvek nepokrývá tytéž náklady. Příspěvek na opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
3. V souladu s čl. 198 písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k předkládání návrhů, pokud jsou způsobilými subjekty celní orgány členských států a třetích zemí přidružených k programu podle článku 5 tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedeném článku.
Článek 10
Míra spolufinancování
1. Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na opatření podle významu opatření a odhadovaných dopadů . [pozm. návrh 38]
2. Použitelná míra spolufinancování v případech, kdy opatření vyžadují udělení grantů, se stanoví ve víceletých pracovních programech podle článku 13.
KAPITOLA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OPATŘENÍCH ZAMĚŘENÝCH NA BUDOVÁNÍ KAPACIT V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Článek 11
Odpovědnost
1. Komise a členské státy společně zajistí vývoj a provoz evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast cel podle článku 12 , včetně jejich návrhu, specifikace, ověření shody, rozmístění, zavedení, údržby, vývoje, modernizace, bezpečnosti, zajištění kvality a kontroly kvality, evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast cel podle článku 12. [pozm. návrh 39]
2. Komise zejména zajistí:
a) |
vývoj a provoz společných složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu oblast cel podle článku 12; |
b) |
celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, kybernetickou odolnost a vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění; [pozm. návrh 40] |
c) |
koordinaci evropských elektronických systémů na úrovni Unie s ohledem na jejich podporu a provádění na vnitrostátní úrovni; |
d) |
koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů, pokud jde o jejich interakce se třetími stranami, vyjma opatření určených na plnění vnitrostátních požadavků; |
e) |
koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na úrovni Unie; |
ea) |
efektivní a rychlou komunikaci s členskými státy a mezi nimi s cílem racionalizovat správu a řízení elektronických systémů Unie; [pozm. návrh 41] |
eb) |
včasnou a transparentní komunikaci se zúčastněnými stranami, jichž se týká zavádění systémů IT na úrovni Unie a členských států, zejména o zpožděních při zavádění a vynakládání unijních a vnitrostátních složek. [pozm. návrh 42] |
3. Členské státy zajistí zejména:
a) |
vývoj a provoz vnitrostátních složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu pro oblast cel podle článku 12; |
b) |
koordinaci vývoje a provozu vnitrostátních složek evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni; |
c) |
koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na vnitrostátní úrovni; |
d) |
pravidelné podávání podávání pravidelných informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají jejich příslušným dotčeným orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné a účinné využití evropských elektronických systémů; [pozm. návrh 43] |
e) |
zavádění evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni. |
Článek 12
Víceletý strategický plán pro oblast cel (MASP-C)
1. Komise vypracuje a průběžně aktualizuje víceletý strategický plán přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, aby doplnila toto nařízení vypracováním a aktualizací víceletého strategického plánu pro oblast cel, ve kterém jsou uvedeny všechny úkoly významné pro vývoj a provoz evropských elektronických systémů a každý systém nebo jeho část systému zatříděny jako: [pozm. návrh 65]
a) |
společná složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti, a racionalizace a spolehlivosti určí jako společnou; [pozm. návrh 45] |
b) |
vnitrostátní složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který takovou složku vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření , jako například při kooperativním projektu vývoje nástrojů IT skupinou členských států ; [pozm. návrh 46] |
c) |
nebo jejich kombinace. |
2. Víceletý strategický plán pro oblast cel obsahuje také inovace a pilotní akce a rovněž podpůrné metodiky a nástroje související s evropskými elektronickými systémy.
3. Členské státy oznámí Komisi dokončení každého z úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu pro oblast cel uvedeného v odstavci 1. Pravidelně rovněž podávají Komisi zprávy o pokroku při plnění svých úkolů a popřípadě o předvídatelných zpožděních při jejich plnění . [pozm. návrh 47]
4. Do 31. března každého roku členské státy předloží Komisi výroční zprávy o pokroku při plnění víceletého strategického plánu pro oblast cel podle odstavce 1 zahrnující období od 1. ledna do 31. prosince roku předcházejícího. Tyto výroční zprávy mají předem stanovený formát.
5. Do 31. října každého roku Komise na základě výročních zpráv podle odstavce 4 vyhotoví konsolidovanou zprávu, v níž zhodnotí pokrok učiněný členskými státy a Komisí při plnění plánu uvedeného v odstavci 1, včetně informací o nezbytných přizpůsobeních nebo zpožděních plánu, a tuto zprávu zveřejní. [pozm. návrh 48]
KAPITOLA V
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 13
Pracovní program
1. Program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených Pro účely tohoto programu se přijmou víceleté pracovní programy uvedené v článku 108 110 finančního nařízení. Tyto víceleté pracovní programy zejména stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a celkovou částku finančního plánu. Obsahují rovněž podrobný popis opatření, která mají být financována, údaj o částce přidělené na každé opatření a orientační harmonogram provádění. [pozm. návrh 66]
2. Víceletý pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 18 odst. 2. Komise přijme v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplní stanovením víceletých pracovních programů . [pozm. návrh 67]
2a. Víceleté pracovní programy vychází ze zkušeností získaných z předchozích programů. [pozm. návrh 51]
Článek 14
Monitorování a vykazování
1. Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 písm. h) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti programu. stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2. Podávání zpráv o výkonnosti zahrnuje informace o pokroku a nedostatcích . [pozm. návrh 52]
2. Ukazatele pro vykazování výkonnosti dosažené při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2. Aby se zajistilo účinné posuzování pokroku dosaženého při plnění cílů programu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, které změní přílohu 2, aby byly v případě potřeby přezkoumány nebo doplněny ukazatele, a které doplní toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení s cílem poskytnout Evropskému parlamentu a Radě lepší aktuální kvalitativní i kvantitativní informace o výkonnosti programu . [pozm. návrh 53]
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly srovnatelné a úplné a aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem budou příjemcům finančních prostředků Unie uloženy přiměřené a relevantní požadavky na podávání zpráv. Komise poskytuje Evropskému parlamentu a Radě spolehlivé informace o kvalitě používaných údajů o výkonnosti. [pozm. návrh 54]
Článek 15
Hodnocení
1. Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
2. Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř tří let od začátku provádění programu. [pozm. návrh 55]
2a. V průběžném hodnocení jsou uvedena zjištění nezbytná k učinění rozhodnutí o opatřeních navazujících na tento program po roce 2027 a o jejich cílech. [pozm. návrh 56]
3. Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř tří let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu. [pozm. návrh 57]
4. Komise představí a sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a získanými poznatky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. [pozm. návrh 58]
Článek 16
Audity a vyšetřování
V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) , aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu úřadů OLAF a EPPO tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům OLAF a nařízením Rady ( EU ) 2017/1939 (19). [pozm. návrh 59]
KAPITOLA VI
VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU
Článek 17
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 2 a v čl 14 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. [pozm. návrh 68]
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 69]
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 70]
Článek 18
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor s názvem „Výbor pro program Clo“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 71]
KAPITOLA VII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 19
Informace, komunikace a propagace
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují maximální viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. [pozm. návrh 60]
2. Komise provádí k o programu a jeho opatřením o opatřeních financovaných v rámci programu a o výsledcích dosažených prostřednictvím těchto financovaných opatření a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace institucionální úrovni , souvisejí-li s cíli uvedenými stanovenými v článku 3. [pozm. návrh 61]
Článek 20
Zrušení
1. Nařízení (EU) č. 1294/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
2. Rozhodnutí č. 70/2008/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 21
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1294/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.
2. Finanční krytí pro program může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (EU) č. 1294/2013.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
Článek 22
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda nebo předsedkyně
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 45.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 209).
(4) https://ec.europa.eu/taxation_customs/general-information-customs/customs-risk-management/measures-customs-risk-management-framework-crmf_en
(5) https://ec.europa.eu/taxation_customs/general-information-customs/customs-risk-management/measures-customs-risk-management-framework-crmf_en
(6) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(7) COM(2016)0605 final. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(8) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu pro vybavení pro celní kontroly.
(9) COM(2010)0700.
(10) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro clo a obchod (Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(12) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(13) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(15) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(16) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(17) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(19) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
PŘÍLOHA 1
Neúplný seznam možných forem opatření uvedených v čl. 7 odst. 3 písm. a), b) a d) prvním pododstavci
Opatření uvedená v čl. 7 odst. 3 písm. a), b) a d) prvním pododstavci mohou mít mimo jiné tyto formy:
a) |
v případě zasedání a podobných opatření ad hoc:
|
b) |
v případě strukturované spolupráce v rámci jednotlivých projektů:
|
c) |
v případě opatření zaměřených na budování odborné způsobilosti a kapacit:
|
PŘÍLOHA 2
Ukazatele
Specifický cíl: Podpora přípravy a jednotného provádění celních předpisů a politiky, jakož i celní spolupráce a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů pro oblast cel.
1. Budování kapacit (správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií):
1. |
index uplatňování a provádění unijního práva a politik (počet opatření v rámci programu v této oblasti a doporučení vydaných v návaznosti na tato opatření) |
2. |
index odborné přípravy (používané moduly odborné přípravy, počet vyškolených úředníků, hodnocení kvality účastníky) |
3. |
dostupnost evropských elektronických systémů (vyjádřeno jako procentuální časový podíl) |
4. |
dostupnost společné komunikační sítě (vyjádřeno jako procentuální časový podíl) |
5. |
používání klíčových evropských elektronických systémů zaměřených na zvyšování vzájemné propojenosti a přechod na bezpapírovou celní unii (počet vyměněných zpráv a provedených konzultací) |
6. |
míra dokončení celního kodexu Unie (procento dosažených milníků pro zavedení systémů celního kodexu Unie) |
2. Sdílení znalostí a vytváření kontaktních sítí:
1. |
index spolehlivosti spolupráce (stupeň vytvořených kontaktních sítí, počet osobních setkání, počet online skupin pro spolupráci) |
2. |
index osvědčených postupů a pokynů (počet opatření v rámci programu organizovaných v této oblasti, procento účastníků, kteří využili pracovní postupy / pokyny vytvořené s podporou programu) |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/170 |
P8_TA(2019)0386
Uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, kterým se mění příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušuje nařízení (EU) č. 98/2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání (COM(2018)0209 – C8-0151/2018 – 2018/0103(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/35)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0209), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0151/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0473/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0103
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1148.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/171 |
P8_TA(2019)0387
Společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založený na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů (COM(2016)0551 – C8-0345/2016 – 2016/0264(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/36)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0551), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0345/2016), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0247/2017), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení; |
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, pokud svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2016)0264
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1700.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Prohlášení Komise v souvislosti s čl. 14 odst. 2 o spolupráci s agenturami Unie
V zájmu zajištění soudržnosti a srovnatelnosti evropské statistiky v sociální oblasti Komise posílí svou spolupráci s agenturami Unie v souladu s čl. 14 odst. 2 a souvisejícími body odůvodnění (body odůvodnění 12 a 33). To zahrne posílenou spolupráci, pokud jde o statistické postupy, metody, kvalitu, nové nástroje a zdroje údajů.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/174 |
P8_TA(2019)0388
Interoperabilita mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o pozměněném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (hranice a víza) a mění rozhodnutí Rady 2004/512/ES, nařízení (ES) č. 767/2008, rozhodnutí Rady 2008/633/SVV, nařízení (EU) 2016/399, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2018/XX [nařízení o ETIAS], nařízení (EU) 2018/XX [nařízení o SIS v oblasti hraničních kontrol] a nařízení (EU) 2018/XX [nařízení o agentuře eu-LISA] (COM(2018)0478 – C8-0294/2018 – 2017/0351(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/37)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0793) a na pozměněný návrh (COM(2018)0478), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 16 odst. 2, článek 74 a čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0294/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2018 (1), |
— |
po konzultaci s Výborem regionů, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0347/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2017)0351
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/817.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/176 |
P8_TA(2019)0389
Interoperabilita mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (policejní a justiční spolupráce, azyl a migrace) a mění [nařízení (EU) 2018/XX [nařízení o Eurodacu]], nařízení (EU) 2018/XX [nařízení o SIS v oblasti prosazování práva], nařízení (EU) 2018/XX [nařízení o ECRIS-TCN] a nařízení (EU) 2018/XX [nařízení o agentuře eu-LISA] (COM(2018)0480 – C8-0293/2018 – 2017/0352(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/38)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0794) a na pozměněný návrh (COM(2018)0480), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 16 odst. 2, článek 74, čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0293/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského a hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2018 (1), |
— |
po konzultaci s Výborem regionů, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0348/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2017)0352
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/818.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/178 |
P8_TA(2019)0390
Evropská síť styčných úředníků pro přistěhovalectví ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (přepracované znění) (COM(2018)0303 – C8-0184/2018 – 2018/0153(COD))
(Řádný legislativní postup – přepracování)
(2021/C 158/39)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0303), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 74 a čl. 79 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0184/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (1), |
— |
s ohledem na dopis, který dne 28. listopadu 2018 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0040/2019), |
A. |
vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu; |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0153
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (přepracované znění)
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1240.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/180 |
P8_TA(2019)0391
Požadavky pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska obecné bezpečnosti ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a nechráněných účastníků silničního provozu, kterým se mění nařízení (EU) 2018/… a zrušují nařízení (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 (COM(2018)0286 – C8-0194/2018 – 2018/0145(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/40)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0286), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0194/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1), |
— |
po konzultaci s Výborem regionů, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jakož i stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0151/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
bere na vědomí prohlášení Komise připojené k tomuto usnesení, které bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie spolu s konečným zněním legislativního aktu; |
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0145
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a nechráněných účastníků silničního provozu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2144.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Prohlášení Komise o opotřebovaných pneumatikách
Komise zastává názor, že v zájmu bezpečnosti silničního provozu, ochrany spotřebitele, snížení produkce odpadu, jakož i pro oběhové hospodářství je důležité, aby byly pneumatiky zkoušeny nejen tehdy, jsou-li nové, ale také v opotřebovaném stavu. Za tímto účelem bude Komise podporovat vypracování příslušných zkušebních protokolů v rámci Světového fóra OSN pro harmonizaci předpisů týkajících se vozidel. Pokud však tento proces nebude dokončen do července 2023, má Komise v úmyslu navrhnout právní předpisy EU, které se konkrétně týkají zkoušení pneumatik v opotřebovaném stavu.
Středa, 17. dubna 2019
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/183 |
P8_TA(2019)0394
Protokol k Dohodě mezi EU a Dánskem o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl a o systému „Eurodac“ ***
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému „Eurodac“ pro účely vymáhání práva (15822/2018 – C8-0151/2019 – 2018/0423(NLE))
(Souhlas)
(2021/C 158/41)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15822/2018), |
— |
s ohledem na návrh Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva (15823/2018), |
— |
s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 87 odst. 2 písm. a), čl. 88 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0151/2019), |
— |
s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0196/2019), |
1. |
uděluje souhlas s uzavřením dohody; |
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládě a parlamentu Dánského království a vládám a parlamentům ostatních členských států. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/184 |
P8_TA(2019)0395
Zavedení programu Horizont Evropa – stanovení pravidel pro účast a šíření výsledků ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků (COM(2018)0435 – C8-0252/2018 – 2018/0224(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/42)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0435), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 1 a články 183 a 188 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0252/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, |
— |
s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0401/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (1); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 12. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0509).
P8_TC1-COD(2018)0224
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízené Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 1, článek 183 a druhý odstavec článku 188 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Cílem Unie je posílit svou vědeckou excelenci a technologickou základnu , kde se budou výzkumní pracovníci, vědecké poznatky a technologie volně pohybovat , a podnítit svou konkurenceschopnost, včetně oblasti průmyslu, posílit a rozvíjet Evropský výzkumný prostor a zároveň podporovat veškeré výzkumné a inovační činnosti v zájmu plnění strategických priorit a závazků Unie, což v konečném důsledku směřuje k podpoře míru, hodnot Unie a dobrých životních podmínek pro všechny. |
(2) |
V rámci přinášení vědeckého, ekonomického a společenského dopadu v zájmu tohoto obecného cíle a maximalizace přidané hodnoty investic Unie do výzkumu, vývoje a inovací by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2021–2027 („program“) s cílem podporovat vytváření, ▌rozšiřování a přenos vysoce kvalitních znalostí a technologií v Unii , posilovat dopad výzkumu a inovací při řešení globálních výzev, včetně cílů v oblasti udržitelného rozvoje a změny klimatu , a při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podporovat zavádění inovativních a udržitelných řešení v průmyslu a společnosti Unie s cílem vytvářet pracovní místa a posilovat hospodářský růst a konkurenceschopnost průmyslu. Program by měl podporovat všechny formy inovací ▌posilovat uvádění inovativních řešení na trh a optimalizovat uskutečňování investic . |
(2a) |
Program by měl přispět ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v členských státech, a pomoci tak dosáhnout celkové investice nejméně 3 % HDP Unie do výzkumu a vývoje. Splnění tohoto cíle bude vyžadovat, aby členské státy a soukromý sektor doplnily program vlastními a posílenými investičními opatřeními v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. |
(2b) |
V zájmu dosažení cílů tohoto programu a při respektování zásady excelence by se měl program zaměřit mimo jiné na posílení kolaborativních vazeb v Evropě, a přispět tak ke snížení propasti v oblasti výzkumu a vývoje. |
(3) |
Podpora výzkumných a inovačních činností nezbytné k napomáhání realizaci cílů politiky Unie by měla zohlednit zásadu pro inovace jakožto klíčový faktor pro rychlejší a intenzivnější přesun podstatné části znalostního kapitálu EU do oblasti inovací. |
(4) |
Pokračování přístupu založeného na otevřené vědě, otevřených inovacích a otevřenosti světu a současné zaručení vědeckých a socioekonomických zájmů Unie by mělo zajistit excelenci a dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací a posílení kapacit pro výzkum a vývoj ve všech členských státech . To by mělo vést k vyváženému provádění programu ▌. |
(5) |
Otevřená věda ▌může zvýšit kvalitu, dopad a přínosy vědy a urychlit pokrok znalostí tím, že bude spolehlivější, účinnější a přesnější, srozumitelnější pro společnost a citlivá vůči společenským výzvám. Měla by být stanovena ustanovení k zajištění toho, aby příjemci poskytovali otevřený přístup ke vzájemně hodnoceným vědeckým publikacím, údajům z výzkumu a dalším výstupům z výzkumu otevřeným a nediskriminačním způsobem, zdarma a co nejdříve v procesu šíření výsledků, a umožnili jejich co možná nejširší použití a opětovné použití. Pokud jde o údaje z výzkumu, je třeba uplatňovat zásadu „tak otevřené, jak je možné, tak uzavřené, jak je nezbytné“, a tudíž je třeba zajistit možnost uplatňování výjimek s ohledem na hospodářský zájem Unie, práva duševního vlastnictví, ochranu osobních údajů a důvěrnosti, bezpečnostní obavy a další oprávněné zájmy. Větší důraz by měl ▌být kladen na odpovědnou správu údajů z výzkumu, která by měla být v souladu se zásadami FAIR – „dohledatelnost“, „dostupnost“, „interoperabilita“ a „znovupoužitelnost“, a to zejména prostřednictvím začleňování plánů správy údajů. Příjemci by případně měli využívat možností, které nabízí Evropský cloud pro otevřenou vědu a evropská datová infrastruktura , a dodržovat další zásady a postupy pro otevřenou vědu. V mezinárodních dohodách o spolupráci a příslušných dohodách o přidružení v oblasti vědy a techniky by měl být podporován vzájemný otevřený přístup. |
(5a) |
Příjemci z řad malých a středních podniků by měli využívat stávajících nástrojů, např. asistenční službu pro otázky duševního vlastnictví u malých a středních podniků, která malým a středním podnikům v Evropské unii pomáhá chránit i vymáhat jejich práva duševního vlastnictví tím, že poskytuje bezplatné informace a služby formou důvěrného poradenství v oblasti duševního vlastnictví a související problematiky, včetně odborné přípravy, podkladů a on-line zdrojů. |
(6) |
Koncepce a návrh programu by měly reagovat na potřebu vytvoření kritického množství podporovaných činností v celé ▌Unii a prostřednictvím mezinárodní spolupráce, a to za současné podpory zapojení všech členských států do programu a v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a Pařížskou dohodou . Provádění programu by mělo posílit sledování tohoto cíle. |
(7) |
Činnosti podporované v rámci programu by měly přispívat k dosažení cílů, priorit a závazků Unie a programu , monitorování a hodnocení pokroku v porovnání s těmito cíli, prioritami a závazky a k vytvoření revidovaných nebo nových priorit. |
( 7a ) |
Program by měl usilovat o soulad s již existujícími evropskými plány a strategiemi v oblasti výzkumu a inovací. |
(8) |
Program by měl udržovat vyvážený přístup mezi financováním zdola nahoru (orientovaným na badatele nebo inovátora) a shora dolů (stanoveným strategicky definovanými prioritami), v závislosti na povaze zapojených výzkumných a inovačních společenství z celé Unie, míře úspěšnosti rysu činnosti , typech a účelu prováděných činností, zásadě subsidiarity a dopadech, o které se usiluje. Kombinace těchto faktorů by měla určit volbu přístupu k příslušným částem programu, z nichž všechny přispívají ke všem obecných a specifickým cílům programu. |
(8-a) |
Celkový rozpočet na rozšiřování účasti a šíření excelence v rámci iniciativy „rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ programu Horizont Evropa by měl činit nejméně 3,3 % celkového rozpočtu programu Horizont Evropa. Z tohoto rozpočtu by měly mít prospěch především právní subjekty v zemích rozšiřování. |
(8-b) |
„iniciativy excelence“ by se měly zaměřovat na posílení excelence výzkumu a inovací ve způsobilých zemích, včetně například podpůrného výcviku s cílem zlepšit manažerské dovednosti v oblasti výzkumu a inovací, ceny, posílení inovačních ekosystémů a také vytváření sítí výzkumu a inovací, mimo jiné na základě výzkumných infrastruktur financovaných z EU. Žadatelé musí jasně prokázat, že projekty jsou provázány s vnitrostátními nebo regionálními strategiemi výzkumu a vývoje, aby mohli požádat o financování v rámci rozšiřování účasti a šíření excelence v oblasti „rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ programu Horizont Evropa. |
(8 a ) |
Řada akcí v oblasti výzkumu a inovací by měla uplatňovat rychlou cestu k výzkumu a inovacím, u nichž by doba nutná pro udělení grantu neměla překročit šest měsíců. To by zajistilo rychlejší přístup zdola nahoru k finančním prostředkům pro malá kooperativní konsorcia, jež zajišťují akce od základního výzkumu po uplatnění na trhu. |
(8b) |
Program by měl podporovat všechny fáze výzkumu a inovací, zejména v rámci kooperativních projektů. Základní výzkum je hlavním přínosem a důležitou podmínkou pro zvýšení schopnosti Unie přilákat nejschopnější vědce, aby se mohla stát klastrem excelence na globální úrovni. Měla by být zajištěna rovnováha mezi základním a aplikovaným výzkumem. Spolu s inovacemi se tak podpoří hospodářská konkurenceschopnost Unie, růst a pracovní místa. |
(8c) |
Za účelem maximalizace dopadu programu Horizont Evropa je třeba věnovat zvláštní pozornost multidisciplinárním, interdisciplinárním a mezioborovým přístupům, což jsou nezbytné součásti zásadního vědeckého pokroku. |
(8d) |
Zapojení do společnosti je nutné podpořit prostřednictvím odpovědného výzkumu a inovací jakožto průřezových prvků s cílem vytvářet účinnou spolupráci mezi vědou a společností. Všem společenským aktérům (výzkumní pracovníci, občané, tvůrci politik, podnikatelé či organizace sektoru služeb atd.) by to umožnilo spolupracovat během celého výzkumného a inovačního procesu za účelem lepšího sladění tohoto procesu a jeho výsledků s hodnotami, potřebami a očekáváními evropské společnosti. |
(9) |
Výzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře „ vynikající a otevřená věda“ by měly být stanoveny podle potřeb a možností vědy. Výzkumný program by měl být stanoven v úzkém kontaktu s vědeckou obcí a měl by mimo jiné klást důraz na přilákání nových talentů v oblasti výzkumu a inovací, mladých vědců, a současně posilovat ERA a bránit odlivu mozků . Výzkum by měl být financován na základě excelence. |
(10) |
Měl by být zaveden pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ prostřednictvím klastrů výzkumných a inovačních činností, s cílem maximalizovat začlenění napříč příslušných pracovních oblastí při zajištění vysoké a udržitelné úrovně dopadu pro Unii ve vztahu k vynaloženým zdrojům. Bude podporovat mezioborovou, meziodvětvovou, mezipolitickou a přeshraniční spolupráci v zájmu cílů udržitelného rozvoje OSN a závazků Unie podle Pařížské dohody a v případě potřeby řešení společenských výzev a konkurenceschopnosti odvětví Unie. Činnost prováděná v rámci tohoto pilíře by měla zahrnovat celou řadu výzkumných a inovačních činností včetně výzkumu a vývoje, pilotní projekty, předvádění, a podporu při zadávání veřejných zakázek, prenormativního výzkumu a stanovování norem a uvádění inovací na trh, aby se zajistilo, že Evropa bude ve strategicky definovaných prioritách v oblasti výzkumu i nadále na předních místech. |
(11) |
Plné a včasné zapojení průmyslu do programu na všech úrovních od jednotlivého podnikatele a malých a středních podniků až po velké podniky by mělo ▌ směřovat zejména k vytvoření udržitelných pracovních míst a růstu. ▌ |
(12) |
Je důležité podporovat průmysl Unie , aby zůstal nebo se stal světovým vůdcem v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace, zejména prostřednictvím investic do klíčových technologií, o něž se opírá podnikání zítřka. Klíčové technologie mají hrát ústřední úlohu v rámci pilíře II „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“ a měly by být dále napojeny na vzorové iniciativy budoucích a vznikajících technologií (FET) s cílem umožnit, aby výzkumné projekty pokryly celý inovační řetězec. Opatření v rámci programu by měla odrážet strategii průmyslové politiky Unie tak , aby přiměřeně a transparentně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace a posilovala investice , aniž by zdvojovala nebo vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a návratnost investic pro veřejnost . Tím se zajistí jednotnost opatření programu a pravidel EU pro státní podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací , která by měla být přezkoumána, aby se podnítily inovace . |
(13) |
Program by měl podporovat výzkum a inovace integrovaným způsobem, při respektování všech příslušných ustanovení Světové obchodní organizace. Koncepce výzkumu, včetně experimentálního vývoje, by měla být použita v souladu s manuálem Frascati Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zatímco koncepce inovací by měla být použita v souladu s manuálem Oslo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Eurostatu, na základě širokého přístupu, který se vztahuje na sociální inovace , design a kreativitu . Definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se úrovně technologické připravenosti by měly být zohledňovány stejně jako v předchozím rámcovém programu Horizont 2020 ▌. Pracovní program pro danou výzvu v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ by mohl povolit granty pro validaci výrobků ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu. |
(14) |
Sdělení Komise o průběžném hodnocení programu Horizont 2020 (COM(2018)0002) a zpráva Evropského parlamentu o posouzení provádění programu Horizont 2020 s ohledem na jeho průběžné hodnocení a návrh devátého rámcového programu (2016/2147(INI)) poskytly soubor doporučení pro tento program, včetně pravidel pro účast na tomto programu a šíření jeho výsledků, a to na základě poučení z předchozího programu i příspěvku od orgánů EU a zúčastněných stran. Tato doporučení zahrnují ambicióznější investování s cílem dosáhnout kritického množství a maximalizovat dopad; podporovat průlomové inovace; stanovit priority pro investice Unie do výzkumu a inovací v oblastech vysoké přidané hodnoty, zejména prostřednictvím zaměření na mise, plné, uvědomělé a včasné zapojení občanů a široké komunikace; racionalizovat strukturu financování Unie za účelem plného využití potenciálu výzkumu a vývoje ve všech členských státech , včetně modernizace rozsahu iniciativ partnerství a režimů spolufinancování; rozvoj větší a konkrétní součinnosti mezi různými finančními nástroji Unie, zejména s cílem pomoci mobilizovat nedostatečně využitý potenciál výzkumu a inovací v celé Unii; lépe začlenit výzkumné infrastruktury financované ze strany Unie – zejména z EFRR – do projektů programu, posílit mezinárodní spolupráci a posílit otevřenost pro účast třetích zemí , a to za současné ochrany zájmů Unie a širšího zapojení všech členských států do programu ; a pokračovat ve zjednodušování na základě zkušenosti z provádění programu Horizont 2020. |
(15) |
Politika soudržnosti by měla nadále přispívat k výzkumu a inovacím. Zvláštní pozornost je tedy třeba věnovat koordinaci a doplňkovosti mezi těmito dvěma politikami Unie. Program by měl usilovat o sladění pravidel a součinnost s dalšími programy Unie , jak je uvedeno v příloze IV tohoto nařízení , od jejich návrhu a strategického plánování, po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Aby se zabránilo překrývání a duplikaci a zvýšil se pákový efekt financování Unie a aby se rovněž snížila administrativní zátěž žadatelů a příjemců, měly by se všechny typy součinnosti řídit zásadou „jeden soubor pravidel pro jednu akci“:
|
(16) |
Za účelem dosažení největšího možného dopadu financování Unie a nejefektivnějšího příspěvku k dosažení cílů a závazků politiky Unie, by program na základě výsledku strategického plánování mohl vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří soukromé i veřejné zúčastněné strany v oblasti výzkumu a inovací, centra kompetencí, podnikatelské inkubátory, vědecké a technologické parky , subjekty pověřené výkonem veřejné služby, nadace a organizace občanské společnosti a případně regionální inovační ekosystémy , které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze dosáhnout efektivněji ve spolupráci než ze strany samotné Unie. |
(17) |
Program by měl posílit spolupráci mezi evropskými partnerstvími a partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení výzkumných a inovačních programů a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací přinášející vzájemné prospěchy pro občany a podniky, a současně zajistit, aby Unie mohla obhájit své zájmy. |
(17a) |
Stěžejní iniciativy v oblasti budoucích a vznikajících technologií se ukazují být účinným a účelným nástrojem, neboť díky společnému koordinovanému úsilí Unie a jejích členských států přinášejí společnosti výhody. Činnosti prováděné v rámci stěžejních iniciativ FET – Graphene, Human Brain Project a Quantum Technology – podporované programem Horizont 2020 budou i nadále podporovány v rámci programu Horizont Evropa prostřednictvím výzev k podávání návrhů obsažených v pracovním programu. Přípravné akce podporované v rámci části programu Horizont 2020 věnované stěžejním iniciativám FET poslouží jako podklad pro proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa a poskytnou podněty pro práci na misích, společně financovaných či spoluprogramovaných partnerstvích a pravidelných výzvách k podávání návrhů. |
(18) |
Společné výzkumné středisko by mělo politikám Unie poskytovat vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníky v průběhu celého cyklu politiky. Přímé akce Společného výzkumného střediska by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem, s přihlédnutím k příslušným potřebám uživatelů Společného výzkumného střediska, rozpočtovým omezením a potřebám politik Unie a se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. Společné výzkumné středisko by mělo nadále vytvářet dodatečné zdroje. |
(19) |
Pilíř „ Inovativní Evropa “ by měl zavést řadu opatření pro integrovanou podporu na potřeby podnikatelů a na výzkum zaměřené podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu a podporovat technologickou nezávislost Unie ve strategických oblastech . To by mělo přilákat inovativní společnosti , mimo jiné malé a střední podniky a začínající podniky , které mají potenciál pro zvyšování své kapacity na mezinárodní a unijní úrovni a nabízejí rychlé, pružné granty a možnosti spoluinvestování, včetně soukromých investorů. Tyto cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Tento pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT) , regionální inovační strategii EIT a evropské inovační ekosystémy jako celek napříč Unií , zejména prostřednictvím partnerství spolufinancování s národními a regionálními aktéry, jak veřejnými, tak soukromými , na podporu inovací. |
(20) |
Aby byla vyřešena nutnost podpořit investice do rizikovějších, nelineárních činností, jako jsou výzkum a inovace, je nezbytné, aby program Horizont Evropa a zejména ERI a EIT s jeho znalostními a inovačními společenstvími působily v součinnosti s finančními produkty, které mají být zavedeny v rámci InvestEU. V tomto ohledu by zkušenosti s finančními nástroji zavedenými v rámci programu Horizont 2020, jako je InnovFin a úvěrová záruka pro malé a střední podniky v rámci programu, měly představovat solidní základ pro poskytování této cílené podpory. ERI by měla vyvíjet strategické zpravodajské činnosti a činnosti hodnocení v reálném čase za účelem včasného řízení a organizace svých různých činností. |
(21) |
ERI, spolu s dalšími částmi programu Horizont Evropa, by měla podněcovat všechny formy inovací od inkrementálních až po průlomové a disruptivní inovace zacílené zejména na inovace vytvářející trh. ERI prostřednictvím svých nástrojů – Pathfinder a Accelerator – by se měla zaměřit na určování, vytváření a zavádění vysoce rizikových inovací všeho druhu včetně inkrementálních inovací s hlavním důrazem na průlomové, disruptivní a deep-tech inovace . Prostřednictvím soudržné a modernizované podpory by ERI měla zaplnit současné vakuum v oblasti veřejné podpory soukromých investic pro průlomové inovace. Nástroje ERI vyžadují specializované právní a řídicí funkce s cílem odrážet její cíle, zejména činnosti zavádění na trh. |
(21a) |
Ve smyslu tohoto nařízení, a zejména pokud jde o činnosti prováděné v rámci ERI, je startup malým a středním podnikem v počáteční fázi jeho životního cyklu (včetně podniků odštěpených od univerzit), jehož cílem jsou inovativní řešení a rozšiřitelný podnikatelský model, a který je autonomní ve smyslu článku 3 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (4) ; a „společností se střední tržní kapitalizací“ je společnost, která není mikropodnikem ani malým nebo středním podnikem, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES, a která má 250 až 3 000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s hlavou I články 3, 4, 5 a 6 přílohy uvedeného doporučení; „malou společností se střední tržní kapitalizací“ je společnost se střední tržní kapitalizací, která má nejvýše 499 zaměstnanců. |
(22) |
Prostřednictvím kombinovaného financování ERI by nástroj ERI Accelerator měl překlenout „údolí smrti“ mezi výzkumem, předběžným uváděním výrobků na trh a zvyšováním kapacit společností. Zejména by měl nástroj Accelerator poskytovat podporu operacím, které představují taková technologická nebo tržní rizika, že nejsou považovány za financovatelné a nemohou mobilizovat významné investice z trhu, a tudíž doplňovat program InvestEU zavedený nařízením … (5). |
(22a) |
Malé a střední podniky představují významný zdroj inovací a růstu v Evropě. V programu Horizont Evropa je tudíž potřebné výrazné zapojení malých a středních podniků, definovaných v doporučení Komise 2003/361/ES. V návaznosti na osvědčené postupy programu Horizont 2020 by program Horizont Evropa měl nadále integrovaným způsobem podporovat zapojení malých a středních podniků do rámcového programu. |
(22b) |
Přestože rozpočet nástroje ERI Accelerator by měl být využíván zejména ke kombinovanému financování, pro účely článku 43, měla by podpora z v rámci nástroje ERI poskytovaná malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, výhradně prostřednictvím grantů odpovídat podpoře poskytované z rozpočtu nástroje pro malé a střední podniky v rámci předcházejícího rámcového programu Horizont 2020 vytvořeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (6). |
(22c) |
V úzké součinnosti s fondem InvestEU by měl nástroj ERI Accelerator, formou podpory kombinovaného financování a financování vlastního kapitálu, financovat malé a střední podniky, včetně začínajících podniků, a ve výjimečných případech projekty realizované malými společnostmi se střední tržní kapitalizací, které dosud nejsou schopny vytvářet příjmy nebo které dosud nejsou ziskové nebo které dosud nejsou schopny přilákat investice postačující k plnému provádění obchodního plánu svých projektů. Tyto způsobilé subjekty budou považovány za nefinancovatelné bankovními úvěry, ačkoli části jejich investičních potřeb mohly být nebo by mohly být zajištěny jedním nebo více investory, jako je soukromá nebo veřejná banka, fond rodinného majetku, fond rizikového kapitálu, andělský investor atd. Tak bude překonáním selhání trhu EIR Accelerator financovat slibné subjekty zatím nefinancovatelné bankovními úvěry, které provádějí průlomové inovační projekty vytvářející trh. Jakmile se tyto projekty stanou financovatelnými bankovními úvěry, mohou být v pozdější fázi svého vývoje financovány v z fondu InvestEU. |
(23) |
EIT by se měl, primárně svými znalostními a inovačními společenstvími a regionální inovační strategii EIT , zaměřit na posílení inovačních ekosystémů zaměřených na rozvoj celkové inovační kapacity Unie , které řeší globální výzvy, tím, že podpoří začlenění podniků, výzkumu, vysokoškolského vzdělávání a podnikání. V souladu se svým zakládajícím aktem, nařízením o EIT (7) a strategickým programem inovací EIT (8), by měl EIT podporovat inovace v oblasti své činnosti a měl by podporovat začlenění vysokoškolského vzdělávání v rámci inovačního ekosystému, a to zejména: podněcováním podnikatelského vzdělávání, podporou pevné neoborové spolupráce mezi průmyslem a univerzitním prostředím; a určením případných dovedností pro budoucí inovátory k řešení globálních výzev, což zahrnuje pokročilé digitální a inovační dovednosti. Režimy podpory poskytované EIT by měly přinášet prospěch příjemcům ERI, přičemž začínající podniky vznikající ze znalostních a inovačních společenství EIT by měly mít rychlý přístup k akcím ERI. Zatímco zaměření EIT na inovační ekosystémy by mělo přirozeně zapadat do pilíře „Inovativní Evropa“, měl by také případně podporovat všechny další pilíře a plánování jeho znalostních a inovačních společenství by mělo být sladěno prostřednictvím procesu strategického plánování s pilířem „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Je třeba se vyvarovat překrývání znalostních a inovačních společenství a dalších nástrojů v téže oblasti, zejména pokud jde o partnerství. |
(24) |
Zajištění a zachování rovných podmínek pro společnosti, které soutěží na daném trhu, by mělo být klíčovým požadavkem na vzkvétání průlomových nebo zlomových inovací, což umožňuje zejména malým a středním inovátorům sklízet plody svých investic a získat tržní podíl. Podobně může určitá míra otevřenosti na inovační škále financovaných činností – zejména pokud se týká velké sítě příjemců – významným způsobem přispět k budování kapacit malých a středních podniků, neboť jim poskytne prostředky nezbytné k přilákání investic a prosperitě. |
(25) |
Program by měl podporovat a začleňovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami založenými na zájmu Unie , vzájemném prospěchu a globálních závazcích k provádění cílů udržitelného rozvoje OSN. Mezinárodní spolupráce by se měla zaměřit na posílení excelence Unie v oblasti výzkumu a inovací ▌, přitažlivosti a hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti, řešení globálních výzev, které jsou zakotveny v cílech udržitelného rozvoje OSN, a na podporu vnějších politik Unie. Přístup obecné otevřenosti pro excelenci v mezinárodní účasti a akce cílené mezinárodní spolupráce by měl být dodržován, přičemž musí být uplatňována odpovídající kritéria způsobilosti pro financování subjektů usazených v zemích s nízkými až střednímu příjmy, která však zohledňují odlišné úrovně kapacit v oblasti výzkumu a inovací . Současně by mělo být podporováno přidružení třetích zemí k programu , pokud se počítá reciprocitou a pokud jsou zaručeny zájmy Unie a podporuje se vyšší zapojení všech členských států . |
(26) |
S cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a maximalizovat přínosy jejich interakcí by program měl zapojit občany a organizace občanské společnosti do společného koncipování a spoluvytváření odpovědných výzkumných a inovačních programů (RRI) a jejich obsahu , které řeší obavy, potřeby a očekávání občanů a občanské společnosti , podpory vědeckého vzdělávání, zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti, a usnadňování účasti občanů a organizací občanské společnosti na jeho činnostech. Opatření přijatá za účelem lepšího zapojení občanů a občanské společnosti by měla být monitorována. |
(26a) |
Program Horizont Evropa by měl podporovat nové technologie, které přispívají k překonání překážek, jež osobám se zdravotním postižením brání v přístupu a plném zapojení, a tak brzdí rozvoj skutečně inkluzivní společnosti. |
(27) |
V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU mají nejvzdálenější regiony Unie nárok na zvláštní opatření (s přihlédnutím k jejich strukturální, sociální a ekonomické situaci), pokud jde o přístup k horizontálním programům Unie. Program by proto měl zohlednit specifické charakteristiky těchto regionů v souladu se sdělením Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (COM(2017)0623), které schválila Rada dne 12. dubna 2018, a pokud možno podporovat jejich zapojení do programu . |
(28) |
Činnosti vyvíjené v rámci programu by měly usilovat o odstranění nerovností mezi ženami a muži , měly by se vyhýbat genderově zaujatému přístupu, přiměřeně začleňovat genderový rozměr do obsahu výzkumu a vývoje, zaměřovat se na větší sladění soukromého a pracovního života a podporovat rovnost mezi ženami a muži včetně zásad stejné odměny, jak uvádí čl. 141 odst. 3 SFEU a směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, a měly by zajišťovat i přístup zdravotně postižených výzkumných pracovníků k výzkumu a inovacím. ▌ |
(29) |
S ohledem na specifika odvětví obranného průmyslu by měla být stanovena podrobná ustanovení pro financování Unie do projektů obranného výzkumu v nařízení …, kterým se zřizuje Evropský obranný fond (9), které vymezuje pravidla účasti pro obranný výzkum. Ačkoli by mohla být podporována součinnost mezi programem Horizont Evropa a Evropským obranným fondem a zamezení zdvojování, činnosti v rámci programu Horizont Evropa by měly být výlučně zaměřeny na civilní aplikace. |
(30) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí programu. Částka uvedená pro zvláštní program podle čl. 1 odst. 3 písm. a) představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu [odkaz bude v případě potřeby aktualizován podle nové dohody mezi orgány: bodu 17 dohody mezi orgány ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (10)]. |
(31) |
Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) (11) , pokud není stanoveno jinak. Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkající se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. |
(31a) |
V rámci celého programu je třeba stále usilovat o administrativní zjednodušení, zejména o snížení administrativní zátěže příjemců. Komise by měla dále zjednodušit své nástroje a pokyny tak, aby příjemcům ukládaly minimální zátěž. Zejména by měla Komise zvážit vydání zkrácené verze pokynů. |
(31b) |
Aby Evropa zůstala na špici světového výzkumu a inovací v digitální oblasti a aby se zohlednila nutnost zvýšit investice, a využívaly se tak rostoucí příležitosti, které nabízejí digitální technologie, měl by být na hlavní priority v digitální oblasti přidělen dostatečný rozpočet. |
(32) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 (13), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (14) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (15) mají být finanční zájmy Unie chráněny přiměřenými opatřeními, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případným ukládáním sankcí. Zejména v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (16). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva. |
(33) |
Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (17)] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Program bude muset vzít náležitě v úvahu zvláštnosti těchto území, aby bylo zajištěno jejich účinné zapojení a podpora spolupráce a součinnosti, zejména s nejvzdálenějšími regiony, jakož i se třetími zeměmi v jejich sousedství. |
(34) |
V souladu s odstavcem 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit tento program na základě informací získaných prostřednictvím konkrétních požadavků na monitorování a zároveň se vyhnout nadměrné regulaci a administrativní zátěži, a to zejména pro členské státy a příjemce v rámci programu . Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení dopadů programu v praxi. |
(35) |
Aby bylo možné doplnit nebo změnit ukazatele způsobů dosahování dopadů, pokud se to považuje za nezbytné, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla vhodné konzultace v rámci své přípravné činnosti, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.“ |
(36) |
Soudržnost a součinnost mezi programem Horizont Evropa a kosmickým programem EU budou podporovat globálně konkurenceschopné a inovační evropské kosmické odvětví; posilovat samostatnost Evropy při získávání přístupu a využívání prostoru v zabezpečeném a bezpečném prostředí; a posilovat úlohu Evropy jakožto globálního aktéra. Průlomová řešení v rámci programu Horizont Evropa budou podporována údaji a službami zpřístupněnými kosmickým programem. |
(36a) |
Pracovní program by měl zohlednit výsledek konkrétních dřívějších projektů a stav vědy, technologie a inovací na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni a relevantní politický, tržní a společenský vývoj, aby mohla být příslušná akce financována. |
(37) |
Pravidla pro účast a šíření výsledků by měla náležitě odrážet potřeby programu s přihlédnutím k vyjádřeným obavám a doporučením ze strany různých zúčastněných stran. |
(38) |
Společná pravidla a požadavky v celém programu by měly zajistit zjednodušené a společné nástroje provádění, včetně nástrojů pro monitorování a vykazování , a ucelený rámec, který usnadňuje účast v programech finančně podporovaných z rozpočtu programu, včetně účasti v programech řízených financujícími orgány, jako je EIT, společné podniky nebo jiné struktury podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, a účasti v programech prováděných členskými státy na základě článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mělo by být možné přijmout zvláštní pravidla, výjimky však musí být omezeny na nezbytně nutné a řádně odůvodněné případy . |
(39) |
Akce, které spadají do působnosti tohoto programu, by měly respektovat základní práva a dodržovat zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat v souladu s právními povinnostmi, včetně povinností vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. června 2013 (18), jakož i s etickými zásadami, které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu. Měla by být zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích, Agentury Evropské unie pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů. Při výzkumných činnostech je třeba zohlednit i článek 13 Smlouvy o fungování EU a používání zvířat ve výzkumu a při testování by mělo být omezeno s konečným cílem nahradit jejich používání. |
(40) |
V souladu s cíli mezinárodní spolupráce, jak jsou stanoveny v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU, by ve vědeckém, společenském, hospodářském a technologickém zájmu Unie měla být podporována účast právních subjektů usazených ve třetích zemích a mezinárodních organizací. Provádění programu by mělo být v souladu s opatřeními přijatými v souladu s články 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a mělo by být v souladu s mezinárodním právem. Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky Unie, zájmy, samostatností nebo bezpečností, účast na konkrétních akcích v rámci programu může být omezena pouze na subjekty usazené v členských státech nebo na subjekty usazené v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích, kromě členských států. |
(41) |
S vědomím toho, že klimatická změna je jednou z největších celosvětových společenských výzev, a s ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento program přispěje k začlenění opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle, aby alespoň 25 % výdajů z rozpočtu EU šlo na podporu cílů v oblasti klimatu v průběhu období VFR 2021–2027, a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027 . Genderové hledisko musí být odpovídajícím způsobem začleněno do obsahu výzkumu a inovací a uplatňováno ve všech fázích výzkumu. |
(41a) |
V kontextu dopadů na klima bude Komise podávat zprávy o výstupech, inovacích a souhrnných odhadovaných účincích projektů, které jsou významné z hlediska klimatu, a to i pro jednotlivé části programu a způsoby provádění. Ve své analýze by měla Komise zohlednit dlouhodobé hospodářské, společenské a environmentální náklady a přínosy pro evropské občany vyplývající z činností v rámci programu včetně využívání inovativních řešení ke zmírňování klimatické změny a adaptaci na ni, odhadovaných dopadů na zaměstnanost a zakládání podniků, hospodářský růst a konkurenceschopnost v oblasti čisté energie, zdraví a dobrých životních podmínek (včetně kvality ovzduší, půdy a vody). Výsledky této analýzy dopadů by měly být zveřejněny, posouzeny v kontextu klimatických a energetických cílů Evropy a zohledněny v rámci strategického plánování a budoucích pracovních programů. |
(42) |
Horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahují na toto nařízení. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků EU. |
(43) |
Využívání citlivých podkladových informací nebo přístupu neoprávněných osob k citlivým výsledkům a údajům z výzkumu může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Tudíž nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) č. 2015/444 (19), kterým se stanoví ustanovení týkající se bezpečnostních pravidel na ochranu utajovaných informací EU. |
▌ |
|
(45) |
Je nezbytné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí v rámci programu. Hlavní formou financování v rámci tohoto programu budou granty. Další formy financování se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, mělo by se s ohledem na další zjednodušení zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů , jak stanoví finanční nařízení ▌. Dříve než bude možno jakýkoli nový systém proplácení nákladů považovat za skutečné zjednodušení pro příjemce, je zapotřebí, aby jeho zavedení předcházelo důkladné a kladné posouzení. |
▌ |
|
(47) |
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) (20) by program měl poskytnout základ pro širší přijetí obvyklých postupů účtování nákladů příjemců, pokud jde o náklady na zaměstnance a jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby (včetně rozsáhlých výzkumných infrastruktur ve smyslu programu Horizont 2020) . Možnost použít jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy příjemců, které kombinují skutečné přímé a nepřímé náklady, by měli mít všichni příjemci. V tomto ohledu by měli být příjemci schopni zahrnout skutečné nepřímé náklady vypočtené na základě klíčů pro přidělování v těchto jednotkových nákladech pro interně fakturované zboží a služby. |
(48) |
Stávající systém úhrady skutečných nákladů na zaměstnance by měl být dále zjednodušen vybudováním přístupu odměňování na základě projektu vyvinutého v rámci programu Horizont 2020 a dále uveden v soulad s finančním nařízením s cílem zmenšit rozdíly v odměňování výzkumných pracovníků EU zapojených do programu . |
(49) |
Záruční fond pro účastníky zřízený v rámci programu Horizont 2020 a řízený Komisí se ukázal jako důležitý ochranný mechanismus, který zmírňuje rizika spojená s dlužnými částkami, které neuhradili neplnící účastníci. Proto by záruční fond pro příjemce, přejmenovaný na vzájemný pojišťovací mechanismus („mechanismus“), měl pokračovat a rozšířit se na další financující orgány, zejména na iniciativy na základě článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mechanismus by měl být otevřen příjemcům jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. |
(50) |
Pravidla pro využívání a šíření výsledků by měla být stanovena s cílem zajistit, aby příjemci chránili, využívali, šířili tyto výsledky a případně zajistili přístup k těmto výsledkům. Větší důraz by měl být kladen na využívání výsledků a Komise by měla určit a pomoci maximalizovat příležitosti pro příjemce k využívání výsledků, zejména v Unii. Využívání výsledků by mělo zohledňovat zásady tohoto programu, včetně podpory inovací v Unii a posilování Evropského výzkumného prostoru. |
(51) |
Klíčové prvky systému hodnocení a výběru návrhu u předchůdce programu Horizont 2020 by měly být zachovány se zvláštním zaměřením na kritéria, kterými je excelence , dopad programu a kvalita a účinnost jeho realizace . Návrhy by měly i nadále být vybírány na základě hodnocení ze strany nezávislých odborníků z co největšího počtu členských států . Komise by ve vhodných případech měla uspořádat anonymní hodnocení a analyzovat jeho výsledky, aby se předešlo výběrovému zkreslení. Pakliže je to relevantní, je třeba, aby nezávislí odborníci zohlednili nutnost zajistit celkovou soudržnost portfolia projektů. |
(52) |
U všech částí programu by se mělo v souladu s článkem 127 finančního nařízení uplatňovat systematické křížové spoléhání se na audity a hodnocení aby se snížila administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. Křížové spoléhání se by mělo být výslovně stanoveno tím, že zvažuje i další prvky jistoty, jako jsou audity systémů a procesů. |
(53) |
Specifické výzvy v oblastech výzkumu a inovací by měly být řešeny prostřednictvím cen, mimo jiné prostřednictvím společných či případně dělených cen, organizovaných Komisí nebo financujícím subjektem s dalšími orgány Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi či neziskovými právními subjekty. Zejména by měly být udělovány ceny projektům, které lákají vědce do zemí rozšiřování, i úspěšným projektům, aby se zvýšila jejich viditelnost a umožnila větší propagace opatření financovaných z Unie. |
(54) |
Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a předpokládanému riziku nedodržení. Mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů. |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
1. Toto nařízení stanoví program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program“) a pravidla pro účast a šíření výsledků při nepřímých akcích v rámci programu a rovněž stanoví rámec, jímž se řídí podpora Unie pro výzkumné a inovační činnosti .
2. Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
3. Program se bude provádět prostřednictvím:
a) |
zvláštního programu zavedeného rozhodnutím …/…/EU (21) ▌; |
aa) |
finančního příspěvku pro EIT zavedeného nařízením (ES) č. 294/2008; |
b) |
zvláštního programu pro obranný výzkum zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí Evropský obranný fond . |
4. Pojmy „Horizont Evropa“, „program“ a „zvláštní program“ použité v tomto nařízení se týkají záležitostí relevantních pouze pro zvláštní program popsaný v odst. 3 písm. a), není-li výslovně uvedeno jinak.
EIT provádí program v souladu se svými strategickými cíli na období 2021–2027 stanovenými ve strategickém programu inovací, při zohlednění strategického plánování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
(1) |
„výzkumnými infrastrukturami“ zařízení, která poskytují zdroje a služby pro výzkumné komunity k provádění výzkumu a podpoře inovací v jejich oborech. Tato definice zahrnuje související lidské zdroje a hlavní vybavení nebo soubory nástrojů, zařízení související se znalostmi, jako jsou sbírky, archivy nebo infrastruktury vědeckých údajů, počítačové systémy, komunikační sítě a jakékoliv jiné infrastruktury jedinečné povahy a otevřené pro externí uživatele, nezbytné k dosažení excelence v oblasti výzkumu a inovací. V případě potřeby mohou být použity nad rámec výzkumu, například v oblasti vzdělávání nebo veřejných služeb a mohou být „na jednom místě“, „virtuální“ nebo „distribuované“; |
(2) |
„strategií pro inteligentní specializaci“ strategie pro inteligentní specializaci, jak je definována v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (22) a která splňuje nezbytné podmínky stanovené v nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních]; |
(3) |
„evropským partnerstvím“ iniciativa, připravená s včasným zapojením členských států a přidružených zemí , v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými a/nebo veřejnými partnery (jako je odvětví průmyslu, univerzity , výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nadací a nevládních organizací ) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumu a inovačních činností, včetně těch, které souvisejí s uplatněním na trhu a v oblasti regulace či politik; |
(4) |
„otevřeným přístupem“ postupy umožňující koncovému uživateli ▌bezplatné poskytování přístupu online k výsledkům výzkumu vyplývajícím z akcí financovaných v rámci programu, v souladu s článkem 10 a čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení ; |
(4a) |
„otevřenou vědou“ přístup k vědeckému procesu založený na otevřené spolupráci, nástrojích a šíření poznatků, včetně prvků článku 10. |
(5) |
„misí“ portfolio akcí excelence v oblasti výzkumu a inovací s významným dopadem napříč obory a odvětvími určených k těmto účelům:
|
(6) |
„zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků; |
(7) |
„zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako zaváděcí zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a mohou zahrnovat zkoušku shody; |
(8) |
„přístupovými právy“ práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených v souladu s tímto nařízením ; |
(9) |
„stávajícími znalostmi“ jakékoli údaje, know-how nebo informace – bez ohledu na jejich formu či povahu, hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako jsou práva duševního vlastnictví, které: i) mají příjemci v držení před svým přistoupením k akci; a ii) které příjemci písemnou dohodou označili za potřebné k provedení akce nebo k využití jejích výsledků; |
(10) |
„šířením výsledků“ zveřejňování výsledků vhodnými prostředky (s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků), včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku; |
(11) |
„využíváním výsledků“ využívání výsledků v dalších výzkumných a inovačních činnostech jiných než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, včetně mimo jiné při obchodním využití, jako je vývoj, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh ▌při vytváření a poskytování služby nebo při normalizačních činnostech; |
(12) |
„spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek či podmínek bezplatnosti, které zohledňují zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo potenciální hodnotu výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání či další charakteristiky předpokládaného využití; |
(13) |
„financujícím subjektem“ subjekt nebo organizace, jiné než Komise, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, které Komise pověřila úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci programu; |
(14) |
„mezinárodní organizací pro evropský výzkum“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě; |
(15) |
„právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení; |
(15a) |
„zeměmi rozšiřování“ / „zeměmi s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací“ země, v nichž je třeba zřídit právní subjekty, aby byly způsobilé jako koordinátoři v rámci složky „rozšiřování účasti a šíření excelence“ části „rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ programu Horizont Evropa. Z členských států EU jsou těmito zeměmi Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, a to po celou dobu trvání programu. Pro přidružené země bude seznam způsobilých zemí sestaven na základě stanoveného ukazatele a zveřejněn v pracovním programu. Na základě článku 349 SFEU budou jako koordinátoři v rámci této složky rovněž plně způsobilé právní subjekty z nejvzdálenějších regionů. |
(16) |
„neziskovým právním subjektem“ právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy; |
(16a) |
„malým a středním podnikem“ mikropodnik a malý a střední podnik, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES; |
(17) |
„společností se střední tržní kapitalizací“ se rozumí subjekt, který není mikropodnikem ani malým či středním podnikem („MSP“) podle definice v doporučení Komise 2003/361/ES , který má nejvýše 499 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s hlavou I články 3, 4, 5 a 6 přílohy uvedeného doporučení; |
(18) |
„výsledky“ jakékoliv hmotné či nehmotné výsledky akce, jako jsou údaje, know-how nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohu být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví; |
(18a) |
„výstupy výzkumu“ výsledky generované akcí, k nimž je možné získat přístup v podobě vědeckých publikací, údajů nebo jiných projektovaných výstupů a procesů, jako jsou software, algoritmy, protokoly a elektronické notebooky; |
(19) |
„pečetí excelence“ certifikační značka, která dokládá, že návrh předložený v rámci výzvy k podávání návrhů převyšuje všechny prahové hodnoty hodnocení stanovené v pracovním programu, avšak nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu v rámci pracovního programu , ale mohl by získat podporu z jiných unijních či vnitrostátních zdrojů financování ; |
(19a) |
„strategickým plánem v oblasti výzkumu a inovací“ prováděcí akt, který stanoví strategii pro uskutečnění obsahu pracovního programu na období nejvýše čtyř let, v návaznosti na povinné rozsáhlé mnohostranné konzultace. Definuje priority, vhodné druhy akcí a způsoby realizace, které mají být použity. |
(20) |
„pracovním programem“ dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu (23) v souladu s článkem 12 uvedeného programu, nebo obsahem a strukturou rovnocenný dokument přijatý financujícím subjektem; |
(21) |
„vratnou zálohou“ část kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace odpovídající půjčce podle hlavy X finančního nařízení, která je přímo poskytována Unií na neziskovém základě na pokrytí nákladů na činnosti související s inovační akcí a kterou uhradí příjemce Unii za podmínek stanovených ve smlouvě; |
(22) |
„smlouvou“ dohoda uzavřená mezi Komisí nebo financujícím subjektem a právním subjektem, kterou se řídí inovační akce a akce uvádění na trh podporované kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace; |
(23) |
„utajovanými informacemi“ utajované informace EU, jak jsou vymezeny v článku 3 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, dále utajované informace členských států, utajované informace třetích zemí, s nimiž má Unie dohody o bezpečnosti informací, a utajované informace mezinárodní organizace, s níž má Unie dohody o bezpečnosti informací; |
(24) |
„operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; |
(25) |
„kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa“ finanční podpora programu na podporu inovačních aktivit a aktivit uvádění na trh, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jiné vratné formě podpory ; |
(25-a) |
„kombinovaným financováním ERI“ přímá finanční podpora v rámci ERI poskytnutá na inovační akci nebo akci uvádění na trh, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jiné vratné formě podpory;“ |
( 25a) |
„akcí v oblasti výzkumu a inovací“ akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti a/nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí. |
(25b) |
„inovační akcí“ akce sestávající především z činností přímo zaměřených na tvorbu plánů, úprav nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených produktů, postupů nebo služeb, včetně případného vývoje prototypů, testování, předvádění, pilotních projektů, rozsáhlé schvalování produktů a tržní replikace; |
(25c) |
„průkopnickým výzkumem Evropské rady pro výzkum (ERV) (včetně programu ‚Proof of Concept‘)“ hlavní výzkumné akce řízené vědeckými pracovníky, které pořádá jeden nebo více příjemců výhradně v ERV; |
(25d) |
„akcí spojenou s odbornou přípravou a mobilitou“ akce zaměřená na zdokonalování dovedností, znalostí a kariérních vyhlídek výzkumných pracovníků založená na mobilitě mezi zeměmi a případně mezi odvětvími či obory; |
(25e) |
„akcí na spolufinancování programu“ akce zajišťující víceleté spolufinancování programu činností zaváděného a/nebo prováděného subjekty, které řídí a/nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie. Tento program činností může podporovat vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a opatření v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, jakož i zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání, veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa nebo jejich kombinaci. Akce na spolufinancování programů mohou tyto subjekty provádět přímo nebo třetí strany jejich jménem; |
(25f) |
„akcí týkající se zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi“ akce, jejíž hlavním cílem je uskutečnění zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi prováděné příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli; |
(25 g) |
„akcí týkající se zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení“ akce, jejíž hlavním cílem je uskutečnění společného nebo koordinovaného zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení prováděných příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli; |
(25h) |
„koordinační a podpůrnou akcí“ akce přispívající k cílům programu, s výjimkou výzkumných a inovačních činností (vyjma případů, kdy jsou prováděny v rámci složky „Rozšiřování účasti a sdílení excelence“ části „Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“); a koordinace zdola nahoru bez spolufinancování výzkumných činností z EU, jež umožňuje spolupráci mezi právními subjekty z členských států a přidružených zemí s cílem posílit Evropský výzkumný prostor; |
(25i) |
„motivačním oceněním“ ocenění, jež má stanovením cíle před vykonáním činnosti pobídnout k investicím v daném směru; |
( 25j) |
„ cenou uznání“ cena odměňující úspěchy dosažené v minulosti a vynikající práci po jejím provedení; |
(25k) |
„akcí v oblasti inovací a tržního využití“ akce zahrnující inovační opatření a jiné činnosti nezbytné k zavádění inovací na trhu, včetně rozšiřování podniků, v jejichž rámci se poskytuje kombinované financování z programu Horizont Evropa (kombinace grantů a financování ze soukromého sektoru); |
( 25l) |
„nepřímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti, které Unie finančně podporuje a účastníci je uskutečňují; |
( 25m) |
„přímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím Společného výzkumného střediska; |
(27) |
„zadáváním veřejných zakázek“ zadávání zakázek definované v čl. 2 odst. 49 finančního nařízení; |
(28) |
„přidruženým subjektem“ jakýkoli právní subjekt definovaný v čl. 187 odst. 1 finančního nařízení; |
(30) |
„inovačním ekosystémem“ ekosystém, který na úrovni EU spojuje aktéry nebo subjekty, jejichž funkčním cílem je umožnit rozvoj technologií a inovace. Zahrnují vztahy mezi materiálními zdroji (jako jsou fondy, vybavení a zařízení), institucemi (jako jsou vysokoškolské instituce a podpůrné služby, organizace pro výzkum a technologie, společnosti, investoři rizikového kapitálu a finanční zprostředkovatelé) a vnitrostátními, regionálními a místními subjekty pro tvorbu politik a financování. |
▌
Článek 3
Cíle programu
1. Obecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický , ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a posílit její konkurenceschopnost ve všech členských státech , a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k naplnění cílů a politik EU a k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím dodržování zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, a posilovat Evropský výzkumný prostor . Program tak maximalizuje přidanou hodnotu Unie, přičemž se zaměřuje na cíle a činnosti, které nemohou být účinně uskutečňovány členskými státy samostatně, ale pouze ve spolupráci.
2. Program má tyto specifické cíle:
a) |
rozvíjet, podporovat a stimulovat vědeckou excelenci, podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních nových základních a aplikovaných znalostí, dovedností, technologií a řešení, odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispívat k plnému zapojení talentového potenciálu Unie do akcí podporovaných v rámci tohoto programu ; |
b) |
vytvářet znalosti a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat přístupnost a zavádění inovativních řešení v evropském průmyslu, zejména v malých a středních podnicích, a ve společnosti pro řešení globálních výzev, včetně klimatické změny a cílů udržitelného rozvoje ; |
c) |
podporovat všechny formy inovací, usnadňovat technologický rozvoj, demonstrace a přenos technologií a znalostí a posilovat zavádění a využívání inovativních řešení; |
d) |
optimalizovat plnění programu pro posílení a zvýšení dopadu a atraktivity Evropského výzkumného prostoru, podporovat účast všech členských států, včetně členských států s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, založenou na excelenci v programu Horizont Evropa a usnadňovat spolupráci v rámci Evropského výzkumu a inovací . |
Článek 4
Struktura programu
1. Program je rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3:
(1) |
Pilíř I „ Vynikající věda“ obsahující tyto složky:
|
(2) |
Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ obsahující tyto složky , s ohledem na to, že společenské vědy a humanitní obory musí hrát důležitou roli v zakázkách pro všechny klastry :
|
(3) |
Pilíř III „ Inovativní Evropa “ obsahující tyto složky:
|
(4) |
Část „ Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ obsahující tyto složky:
|
2. Hlavní rysy činností jsou uvedeny v příloze I.
Článek 5 (24)
Výzkum a vývoj v oblasti obrany
1. Činnosti, které mají být prováděny v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3 písm. b) a jež jsou stanoveny v nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond , se výhradně zaměří na výzkum a vývoj v oblasti obrany a na následující cíle a obecné linie činností:
— |
činnosti, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost, efektivitu a inovační kapacitu evropské obranné, technologické a průmyslové základny. |
2. Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), s výjimkou tohoto článku, článku 1 a čl. 9 odst. 1.
Článek 6 (25)
Strategické plánování a provádění a formy financování z prostředků EU
1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně s financujícími subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
2. Program může poskytovat financování nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů , které budou hlavní formou podpory poskytované v rámci programu . Může také poskytovat financování prostřednictvím cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování a kapitálové podpory v rámci nástroje ERI Accelerator .
3. Pravidla pro účast a šíření výsledků uvedená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce.
4. Hlavní typy akcí používané v rámci programu jsou stanoveny a vymezeny v článku 2 . Všechny formy financování uvedené v odstavci 2 se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů.
5. Program rovněž podporuje přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem. V případech, kdy tyto akce přispívají k iniciativám stanoveným podle článku 185 nebo článku 187 SFEU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy.
6. Provádění zvláštního programu a znalostní a inovační společenství EIT jsou podporovány transparentním a strategickým plánováním výzkumných a inovačních činností stanovených ve zvláštním programu , zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, a pokrývají rovněž příslušné činnosti v jiných pilířích, jakož i část „Rozšiřování účasti a posílení Evropského výzkumného prostoru“.
Komise zajistí zapojení členských států v rané fázi a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem, což doplní konzultace se zainteresovanými subjekty a širokou veřejností.
Strategické plánování zajistí soulad s dalšími relevantními programy Unie a soudržnost s prioritami a závazky EU a vyšší doplňkovost a součinnost s vnitrostátními a regionálními programy a prioritami financování, což posílí i EVP. V příloze Va se vymezí oblasti možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství.
6a. Je-li to vhodné, může být v zájmu rychlejšího přístupu k finančním prostředkům pro malá kooperativní konsorcia navržen v rámci některých výzev k předkládání návrhů zaměřených na výběr výzkumných nebo inovačních akcí v rámci částí rámcového programu „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a „ERI Pathfinder“ postup „rychlá cesta k výzkumu a inovacím“ (FTRI).
Výzva v rámci postupu FTRI má tyto kumulativní charakteristiky:
— |
výzvy k podávání návrhů zdola nahoru; |
— |
kratší doba pro udělení grantu, která nepřesahuje 6 měsíců; |
— |
podpora poskytovaná pouze malým kooperativním konsorciím tvořeným nejvýše šesti různými, nezávislými způsobilými právními subjekty; |
— |
maximální finanční podpora pro každé konsorcium nepřesahuje částku 2,5 milionu EUR. |
Výzvy využívající postup FTRI jsou určeny v pracovním programu.
7. Činnosti v rámci programu Horizont Evropa musí být ▌plněny na základě otevřených a konkurenčních výzev k podávání návrhů, a to rovněž jako součást misí a evropských partnerství , s výjimkou činností uvedených v článku 39 o cenách.
▌
Článek 6a
Zásady programu
1. Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3) písm. a) a v rámci EIT musí být výhradně zaměřeny na civilní využití. Převody rozpočtových prostředků mezi částkou přidělenou na konkrétní program podle čl. 1 odst. 3 písm. a) a EIT a částkou přidělenou na konkrétní program podle čl. 1 odst. 3 písm. b) nejsou povoleny a je třeba se vyvarovat zbytečného zdvojování mezi oběma programy.
2. Horizont Evropa zajišťuje víceoborový přístup a v relevantních případech předpokládá začlenění společenských a humanitních věd do všech klastrů a činností v rámci programu, včetně zvláštních výzev týkajících se společenských a humanitních témat.
3. Kooperativní části programu zajistí rovnováhu mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti, čímž se pokryje celý hodnotový řetězec.
3a. Program zajišťuje účinnou podporu a integraci spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami na základě oboustranných přínosů, zájmů EU, mezinárodních závazků a případně vzájemnosti.
4. Program pomáhá zemím rozšiřování více se zapojit do programu Horizont Evropa a podporovat široké zeměpisné pokrytí v rámci kolaborativních projektů, mimo jiné šířením vědecké excelence, posilováním nových vazeb spolupráce a podněcováním k výměně znalostí a rovněž prostřednictvím provádění čl. 20 odst. 3 a čl. 45 odst. 4. Toto úsilí se promítá do přiměřených opatření členských států, včetně stanovení atraktivních platů pro výzkumné pracovníky, za podpory unijních, státních a regionálních fondů. V závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací musí být zvláštní pozornost věnována zeměpisné vyváženosti v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou např. správní rady a skupiny odborníků, a to aniž by byla podkopávána kritéria excelence.
5. Program zajišťuje účinné prosazování rovných příležitostí pro všechny a provádění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v obsahu výzkumu a inovací a usiluje o řešení příčin genderové nerovnosti. Zvláštní pozornost je věnována zajišťování co největší míry genderové vyváženosti v hodnotících panelech a jiných příslušných poradních orgánech, jako jsou rady a odborné skupiny.
5a. Program Horizont Evropa je prováděn v součinnosti s dalšími programy financování Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Nevyčerpávající seznam programů financování Unie, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV.
5b. Program přispívá ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v členských státech, a pomoci tak dosáhnout celkové investice nejméně 3 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie do výzkumu a vývoje.
6. Komise při provádění programu usiluje o průběžné administrativní zjednodušování a snižování zátěže žadatelů a příjemců.
7. V rámci celkového cíle Unie v oblasti začleňování klimatických opatření do odvětvových politik EU a do fondů EU musí akce v rámci tohoto programu v příslušných případech přispívat nejméně 35 % výdajů na cíle v oblasti klimatu. Do obsahu výzkumu a inovací musí být odpovídajícím způsobem začleňováno klimatické hledisko.
8. Program podporuje společné vytváření a navrhování prostřednictví zapojení občanů a občanské společnosti.
9. Program zajistí dostatečnou transparentnost a veřejných finančních prostředků poskytnutých na projekty v oblasti výzkumu a inovací a odpovědnost za ně, čímž ochrání veřejný zájem.
10. Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání návrhů k dispozici dostačující pokyny a informace, a zejména použitelnou vzorovou grantovou dohodu.
Článek 7
Mise
1. Mise se programují v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, k jejich plnění mohou však také přispívat činnosti prováděné v rámci jiných částí programu a také doplňující činnosti prováděné v rámci jiných programů financování Unie . Mise umožňují konkurenční řešení, jejichž výsledkem je celoevropská přidaná hodnota a dopad.
2. Mise se definují a provádějí v souladu s tímto nařízením a se zvláštním programem , aby bylo zajištěno aktivní a brzké zapojení členských států a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem . Mise, jejich cíle, rozpočet, dílčí cíle, rozsah a záběr, ukazatele a milníky musí být uvedeny ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, popřípadě v pracovních programech . Hodnocení návrhů v rámci misí se provádí v souladu s článkem 26.
2a. V průběhu prvních tří let programu je prostřednictvím konkrétních výzev k provedení misí programováno maximálně 10 % ročního rozpočtu pilíře II. Ve zbývající části programu a pouze na základě kladného hodnocení procesu výběru a řízení mise je možné tento procentní podíl zvýšit. Komise informuje o celkovém podíl rozpočtu každého pracovního programu věnovaného na mise.
3. Mise musí:
a) |
mít – s použitím cílů udržitelného rozvoje jako zdrojů pro svou podobu a provádění – jasný obsah výzkumu a inovací, jasnou přidanou hodnotu EU a přispívat k dosažení priorit a závazků Unie a cílů programu Horizont Evropa, které jsou stanoveny v článku 3 ; |
aa) |
pokrývat oblasti společné evropské důležitosti, být inkluzivní, podněcovat k široké angažovanosti a aktivní účasti různých typů zúčastněných stran z veřejného i soukromého sektoru, včetně občanů a koncových uživatelů a přinášet takové výsledky výzkumu a inovací, ze kterých budou moci mít prospěch všechny členské státy; |
b) |
být odvážné a inspirativní, a tedy mít široký vědecký, technologický, společenský, hospodářský , environmentální nebo politický význam a dopad ; |
c) |
ukazovat jasný směr a cíle a být cílené, měřitelné, časově vymezené a mít jasný rozpočtový rámec ; |
d) |
být vybírány transparentním způsobem a zaměřeny na ambiciózní , na excelenci založené a motivované maximalizací dopadu, přitom však realistické cíle a výzkumné , vývojové a inovační činnosti; |
da) |
mít nezbytný rozsah, škálu a způsob získávání zdrojů a pákový efekt k získání další veřejných a soukromých finančních prostředků potřebných ke splnění cíle mise; |
e) |
stimulovat činnost ve všech oborech (včetně sociálních a humanitních věd) , odvětvích a u všech aktérů a zahrnovat činnosti ze širokého spektra úrovní technologické připravenosti, včetně nižší úrovně technologické připravenosti ; |
f) |
být otevřené různým přístupům a řešením zdola nahoru s přihlédnutím k potřebám lidí a společnosti a přínosům pro ně, přičemž je třeba uznat význam různorodých příspěvků pro dosažení těchto misí . |
fa) |
transparentním způsobem využívat součinnosti s jinými programy Unie a také s vnitrostátními a v relevantních případech s regionálními inovačními ekosystémy. |
4. Komise v souladu s přílohou V tohoto nařízení monitoruje a hodnotí každou misi v souladu s články 45 a 47 a přílohy V tohoto nařízení, včetně pokroku vedoucímu ke krátkodobým, střednědobým a dlouhodobým cílům, což zahrnuje fáze provádění, sledování a postupného ukončování misí. Hodnocení prvních misí zřízených v rámci programu Horizont Evropa se uskuteční nejpozději do konce roku 2023 a před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o vytvoření nových misí a o pokračování, ukončení nebo přesměrování probíhajících misí. Výsledky tohoto hodnocení bude zveřejněno a bude obsahovat, mimo jiné, analýzu procesu jejich výběru a jejich řízení, rozpočtu, zaměření a dosavadního pokroku.
Článek 7a
Evropská rada pro inovace
1. Komise zřídí Evropskou radu pro inovace (ERI) jako centrálně řízené „jednotné kontaktní místo“ pro účely provádění opatření v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“, které se ERI týkají. ERI se soustředí zejména na průlomové inovace, zejména na inovace vedoucí k tvorbě trhu, přičemž rovněž podporuje všechny druhy inovací, včetně inkrementálních. ERI působí podle těchto zásad: jednoznačná přidaná hodnota EU, samostatnost, schopnost podstupovat riziko, efektivita, účinnost, transparentnost a zodpovědnost.
2. ERI bude otevřena všem typům inovátorů od jednotlivců po vysoké školy, výzkumné organizace a společnosti (malé a střední podniky včetně startupů a ve výjimečných případech i malé podniky se střední tržní kapitalizací) a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. Na inovativní startupy a malé a střední podniky bude věnováno nejméně 70 % rozpočtu ERI.
3. Rada ERI a způsob řízení ERI se stanoví v rozhodnutí (EU) … [zvláštní program] a jeho přílohách.
Článek 8
Evropská partnerství
1. Části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít jednu z těchto forem:
a) |
účast v partnerstvích vytvořených na základě memoranda o porozumění a/nebo smluvních ujednání mezi Komisí a partnery uvedenými v čl. 2 odst. 3, kterými se stanoví cíle partnerství, související závazky všech zúčastněných stran týkající se finančních a/nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu, výstupy, kterých je třeba dosáhnout , a způsoby podávání zpráv . Patří mezi ně určení doplňkových činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou prováděny partnery a programem (spoluprogramovaná evropská partnerství); |
b) |
účast v programu výzkumných a inovačních činností s uvedením cílů, klíčových ukazatelů výkonnosti a dopadu a výstupů, kterých má být dosaženo, a finanční příspěvek na tento program, na základě závazku partnerů, pokud jde o finanční a/nebo věcné příspěvky a začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programu (spolufinancovaná evropská partnerství). |
c) |
účast ve výzkumných a inovačních programech a finanční příspěvek na tyto programy prováděné několika členskými státy v souladu s článkem 185 SFEU, nebo subjekty zřízenými podle článku 187 SFEU, jako jsou společné podniky, nebo znalostní a inovační společenství EIT v souladu s nařízením o EIT (institucionalizovaná evropská partnerství). Tato partnerství se uplatní pouze v případě, že by jiné části programu Horizont Evropa, včetně jiných forem evropských partnerství, nedosáhly cílů nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, a je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace. Partnerství v souladu s článkem 185 SFEU nebo podle článku 187 SFEU uplatní centrální řízení všech finančních příspěvků, s výjimkou řádně odůvodněných případů. V případě centrálního řízení finančních příspěvků budou příspěvky na jednotlivé projekty od jednoho zúčastněného státu poskytovány na základě financování požadovaného v návrzích od subjektů usazených v tomto zúčastněném státě, nedohodnou-li se všechny dotčené zúčastněné státy jinak. |
Pravidla těchto partnerství stanoví mimo jiné cíle, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, kterých je třeba dosáhnout, jakož i související závazky týkající se finančních a/nebo věcných příspěvků partnerů.
2. Evropská partnerství:
a) |
se za účelem řešení evropských nebo globálních výzev zřizují pouze v případech, kdy budou efektivněji dosahovat cílů programu Horizont Evropa, než je to možné pouze na úrovni Unie a ve srovnání s jinými formami podpory z rámcového programu . Tyto části získají přiměřený podíl rozpočtu z programu Horizont Evropa. Většina rozpočtových prostředků v pilíři II se vyčlení na akce mimo evropská partnerství ; |
b) |
dodržují zásady přidané hodnoty Unie, transparentnosti, otevřenosti, dopadu v rámci Evropy a na ni , silného aktivačního účinku v dostatečném rozsahu , dlouhodobých finančních závazků všech zúčastněných stran, flexibility při provádění , soudržnosti, koordinace a doplňkovosti s iniciativami Unie, místními, regionálními, celostátními a případně mezinárodními iniciativami nebo s jinými partnerstvími a misemi ; |
c) |
mají jasný přístup zohledňující celý životní cyklus a jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování programů. |
2a. Evropská partnerství podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení jsou uvedena ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací předtím, než budou uskutečňována v pracovních programech.
Ustanovení a kritéria pro jejich výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování jsou stanovena v příloze III.
Článek 8a
Přezkum oblastí pro mise a partnerství
Nejpozději do roku 2023 Komise provede přezkum přílohy Va v rámci celkového monitoringu programu, včetně misí a institucionalizovaných evropských partnerství na základě článku 185 SFEU nebo článku 187 SFEU, a Radě a Evropskému parlamentu předloží zprávu o hlavních výsledcích.
Článek 9
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění rámcového programu na období 2021–2027 je 120 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a navíc částka pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), jak je stanoveno v nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond
2. Orientační rozdělení částky uvedené v první polovině věty odstavce 1 je následující:
a) |
27,42 % na pilíř I „ Vynikající a otevřená věda“ na období 2021–2027, z čehož
|
b) |
55,48 % na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ na období 2021–2027, z čehož
|
c) |
12,71 % na pilíř III „ Inovativní Evropa “ na období 2021–2027, z čehož
|
d) |
4,39 % na část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ s těmito komponenty:
|
3. Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 % včetně přidělení příspěvků z přidružených zemí .
3c. 45 % rozpočtu klastru „Inkluzivní a tvůrčí společnost“ bude věnováno na podporu výzkumu o kulturním a tvůrčím odvětví, včetně kulturního dědictví Unie, což obnáší 300 milionů EUR vyhrazených na vytvoření cloudu pro evropské kulturní dědictví, jak je uvedeno v příloze I zvláštního programu v návaznosti na hodnocení dopadů, které má předložit Evropský parlament.
3d. Nejméně 1 miliarda EUR bude věnována na kvantový výzkum v rámci klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ v pilíři II.
4. Částka uvedená v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a pro EIT může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při plnění jeho cílů. Administrativní výdaje na nepřímé akce nesmí překročit 5 % celkové částky určené na program. Dále může pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.
5. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odst. 4, s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
6. Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do několika ročních splátek.
7. Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.
▌
▌
Článek 10
Otevřená věda
1. Program prosazuje otevřenou vědu jako přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření poznatků, zejména v souladu s těmito zásadami:
— |
otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného v rámci programu; |
— |
otevřený přístup k údajům z výzkumu, včetně těch, na kterých jsou založeny vědecké publikace. |
Tyto zásady jsou zajištěny v souladu s čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení. Otevřený přístup k údajům z výzkumu musí být rovněž v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“;
1a. Zásada reciprocity v otevřené vědě je podporována a prosazována ve všech dohodách se třetími zeměmi o přidružení a spolupráci, včetně dohod uzavřených financujícími subjekty pověřenými nepřímým řízením programu.
2. Zajistí se odpovědné řízení údajů z výzkumu v souladu se zásadami „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ (zásady FAIR). Rovněž se věnuje pozornost dlouhodobému uchovávání údajů.
3. Jsou podporovány a prosazovány další postupy otevřené vědy ▌ , včetně postupů ve prospěch malých a středních podniků.
Článek 11
Doplňkové ▌, kombinované a kumulativní financování
1. Program Horizont Evropa je prováděn v součinnosti s dalšími programy financování Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Neúplný seznam programů financování, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV. Na spolufinancované akce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se vztahuje jediný soubor pravidel programu Horizont Evropa.
2. Pečeť excelence se uděluje ve všech částech programu. Na akce, jimž byla udělena osvědčení „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní, srovnatelné podmínky:
a) |
byly posouzeny při výzvě k podávání návrhů v rámci programu; |
b) |
splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů; |
c) |
nesmějí být v rámci uvedené výzvy k podávání návrhů financovány z důvodu rozpočtových omezení, |
lze získat podporu z vnitrostátních či regionálních fondů, mimo jiné z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s odstavcem 5 článku [67] nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nebo nařízením (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], aniž by byla vyžadována jakákoli další žádost nebo hodnocení a za předpokladu, že tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. S výjimkou pravidel státní podpory se použijí pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována.
2a. V souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX [… nařízení o společných ustanoveních] může řídící orgán dobrovolně žádat o převod částí svých finančních prostředků do programu Horizont Evropa. Převedené prostředky jsou čerpány v souladu s pravidly programu Horizont Evropa. Komise navíc zajistí, aby tyto převedené prostředky byly vyčleněny výhradně na programy a/nebo projekty, které budou případně realizovány v členském státě či regionu, z něhož pocházejí.
2b. S předchozím souhlasem žadatele zahrne Komise přidělené prostředky uvedené v tomto článku do informačního systému o vybraných projektech, aby bylo možné provádět rychlou výměnu informací a financující orgány měly možnost poskytovat finanční prostředky na zvolené akce.
Na akci, na niž byl poskytnut příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady.
Článek 12
Třetí země přidružené k programu
1. Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí:
a) |
členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; |
b) |
přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
c) |
zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
d) |
třetích zemí a území, jež splňují všechna tato kritéria:
Plné či částečné přidružení každé z třetích zemí podle bodu d) k programu se musí zakládat na posouzení přínosů pro Unii . Zejména musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že dohoda:
|
2. Rozsah přidružení každé třetí země k programu musí brát v úvahu cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací a musí bránit odlivu mozků z Unie . V souladu s tím mohou být části programu , zejména ty, které se týkají soukromých subjektů, z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí , jediných příjemců a potenciálních kandidátů, vyňaty.
3. Dohoda o přidružení musí ve vhodných případech umožnit a usilovat o reciproční účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v těchto programech.
4. Podmínky dohody o přidružení určující výši finančního příspěvku zajistí každé dva roky automatickou opravu jakékoliv nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty se sídlem v příslušné zemi, dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu.
4a. Příspěvky všech přidružených zemí jsou zahrnuty do příslušných částí programu za předpokladu, že je dodrženo rozdělení rozpočtu, jak stanoví čl. 9 odst. 2. Komise podává Radě a Parlamentu během ročního rozpočtového procesu zprávu o celkovém rozpočtu každé části programu, přičemž uvede každou z přidružených zemí, jednotlivé příspěvky a jejich finanční rovnováhu.
HLAVA II
PRAVIDLA PRO ÚČAST A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 13
Financující subjekty a přímé akce Společného výzkumného střediska
1. Financující subjekty se mohou odchýlit od pravidel stanovených v této hlavě , s výjimkou článků 14, 15 a 16, v řádně odůvodněných případech a pouze tehdy, pokud je to stanoveno v základním aktu, kterým se zřizuje financující subjekt nebo kterým se mu svěřují úkoly plnění rozpočtu, nebo v případě financujících subjektů podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu ii), iii) nebo v) finančního nařízení, pokud je to stanoveno v dohodě o příspěvcích a vyžadují-li to jejich specifické provozní potřeby a povaha akce.
2. Pravidla stanovená v této hlavě se nevztahují na přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem.
Článek 14
Způsobilá opatření a etické zásady
1. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 2 ▌tohoto článku, pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.
Nefinancují se tyto oblasti výzkumu:
a) |
činnosti zaměřené na klonování lidí k reprodukčním účelům; |
b) |
činnosti, které jsou zaměřeny na změnu genetického dědictví lidských bytostí a v jejichž důsledku by tyto změny mohly být dědičné (26); |
c) |
činnosti zaměřené na vytváření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky. |
2. Výzkum na lidských kmenových buňkách pocházejících z dospělých jedinců i z embryí může být financován v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. V rámci EU ani mimo ni se neposkytuje financování na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě se nefinancuje žádná činnost, která je v něm zakázána.
▌
Článek 15
Etické otázky (27)
1. Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů.
Zvláštní pozornost je věnována zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit ochranu životního prostředí a vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.
2. Subjekty účastnící se opatření poskytnou:
a) |
etické sebehodnocení s uvedením a popisem všech předvídatelných etických otázek spojených s cílem, prováděním a pravděpodobným dopadem činností, které mají být financovány, včetně potvrzení o souladu s odstavcem 1 a popisem způsobu jeho zajištění; |
b) |
potvrzení, že činnosti budou v souladu s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu zveřejněným organizací All European Academies (ALLEA), a že nebudou prováděny žádné činnosti, které jsou z financování vyloučeny; |
c) |
pro činnosti prováděné mimo Unii, potvrzení, že stejné činnosti by byly povoleny v některém členském státě; přičemž |
d) |
pro činnosti, při nichž se využívají lidské embryonální kmenové buňky, popřípadě údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o schválení etických otázek, která je nutno získat před zahájením dotčených činností. |
3. Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit opatření, která vyvolávají složité nebo závažné etické otázky a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, která jeho provedení může svěřit financujícímu subjektu. V případě opatření, která zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, je etické posouzení povinné. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí co největší transparentnost postupů v oblasti etiky , aniž je dotčena důvěrnost obsahu postupu .
4. Subjekty účastnící se opatření obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických výborů nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo financujícímu subjektu.
5. V případě potřeby Komise nebo financující subjekt provede etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu.
Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky.
6. Opatření, která nesplňují etické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 4, a nejsou tudíž z etického hlediska přijatelná , a mohou být proto zamítnuta nebo ukončena , jakmile je konstatováno, že jsou eticky nepřijatelná.
Článek 16
Bezpečnost
1. Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s platnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly ochrany utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušného vnitrostátního práva a právních předpisů Unie. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace a/nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se výzkum provádí.
2. Ve vhodných případech musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení, aby bylo splněno příslušné vnitrostátní právo a právní předpisy Unie.
3. Ve vhodných případech Komise nebo financující subjekt provede bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky.
4. Ve vhodných případech musí být opatření v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly.
5. Subjekty účastnící se opatření zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity, nebo které v rámci opatření vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob a/nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány.
6. Pokud budou s utajovanými informacemi pracovat externí odborníci, vyžaduje se příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce před jmenováním těchto odborníků.
7. Ve vhodných případech může Komise nebo financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly.
▌Opatření, která nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly podle tohoto článku , mohou být zamítnuta nebo kdykoli ukončena.
KAPITOLA II
Granty
Článek 17
Granty
Není-li v této kapitole uvedeno jinak, granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
Článek 18
Subjekty způsobilé k účasti
1. Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení , a to včetně právních subjektů z nepřidružených třetích zemí nebo mezinárodní organizace, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů.
2. Subjekty musí být součástí konsorcia, které musí zahrnovat alespoň tři nezávislé právní subjekty, přičemž každý je usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi a nejméně jeden z nich je usazený v některém členském státě, pokud:
a) |
pracovní program v řádně odůvodněných případech nestanoví jinak; |
3. Akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu, akce Evropské rady pro inovace (ERI), akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programů mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, z nichž jeden musí být usazen v členském státě nebo přidružené zemi na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 12 .
4. Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě či přidružené zemi nebo v jiné třetí zemi.
5. Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, samostatností nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena pouze na právní subjekty usazené v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích.
6. Ve vhodných a řádně odůvodněných případech může pracovní program stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2, 3, 4 a 5 v souladu se specifickými požadavky politiky nebo podle povahy a cílů akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení.
7. Pokud jde o akce využívající částky podle článku 11 , musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu, není-li dohodnuto jinak s řídicím orgánem a stanoveno v pracovním programu.
8. Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit Společné výzkumné středisko.
9. Společné výzkumné středisko, mezinárodní evropské výzkumné organizace a právní subjekty zřízené podle práva Unie se považují za usazené v jiném členském státě než v těch, ve kterých jsou usazeny další právní subjekty podílející se na akci.
10. Pokud jde o akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou a pokud jsou uvedeny v pracovním programu , mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi.
Pokud jde i jiné části programu, mezinárodní organizace jiné než mezinárodní evropské výzkumné organizace se považují za usazené v nepřidružené třetí zemi.
Článek 19
Subjekty způsobilé pro financování
1. Subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi , jak uvádí článek 12 .
Pokud jde o akce využívající částek podle čl. 11 odst. 3 , pro financování z těchto částek jsou způsobilé pouze subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu.
1b. Pokud jde o země s nízkými až středními příjmy a výjimečně jiné nepřidružené třetí země, tyto subjekty by mohly být způsobilé pro financování v rámci akce, pokud:
a) |
je tato třetí země uvedena v pracovním programu; a |
b) |
Komise nebo financující subjekt mají za to, že jejich účast je pro provedení akce nezbytná. |
2. Subjekty usazené v jiné nepřidružené třetí zemi by ▌měly nést náklady na svou účast. Dohody o výzkumu a vývoji mezi těmito nepřidruženými třetími zeměmi a Unií lze uzavřít, kdykoli je to považováno za užitečné, a mohou být zavedeny podobné mechanismy spolufinancování jako ty dohodnuté v rámci programu Horizont 2020 . Tyto země právním subjektům z Unie zajistí reciproční přístup ke svým programům financování výzkumu, vývoje a inovacím, jakož i reciproční otevřený přístup k vědeckým výsledkům a údajům a ke spravedlivým a rovným podmínkám pro práva duševního vlastnictví .
▌
▌
3. Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi ▌.
3a. Komise předloží Parlamentu a Radě zprávu a u každé nepřidružené třetí země uvede výši finančního příspěvku Unie, který byl poskytnut zúčastněným subjektům, a výši finančního příspěvku, který daná země poskytla subjektům Unie účastnícím se jejich činností.
Článek 20
Výzvy k podávání návrhů
1. ▌Obsah výzev k podávání návrhů pro všechny akce musí být zahrnut do pracovního programu.
▌
3. Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy ve výjimečných případech omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím. Kromě toho může být v pracovním programu předpokládána možnost pro právní subjekty z členských států s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací připojit se k již vybraným společným akcím v oblasti výzkumu a inovací, pokud se na tom dohodne příslušné konsorcium a za předpokladu, že právní subjekty z těchto členských států se na těchto akcích již neúčastní.
4. Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programů, které:
a) |
mají být provedeny Společným výzkumným střediskem nebo právními subjekty uvedenými v pracovním programu a |
b) |
nespadají do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů , v souladu s čl. 195 písm. e) finančního nařízení . |
5. Pracovní program upřesní výzvy, za něž budou uděleny „pečeti excelence“. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.
Článek 21
Společné výzvy
Komise nebo financující subjekt mohou vydat společnou výzvu k podávání návrhů spolu s:
a) |
třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur; |
b) |
mezinárodními organizacemi; |
c) |
neziskovými právními subjekty. |
V případě společné výzvy musí žadatelé splnit požadavky podle čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení a musí být stanoveny společné postupy pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana.
Článek 22
Zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení
1. Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedeny příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice ve směrnicích 2014/24/EU (28), 2014/25/EU (29) a 2009/81/ES (30).
2. Zadávací řízení:
a) |
musí být v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení, proporcionality a pravidel hospodářské soutěže; |
b) |
v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi mohou ve vhodných případech a bez dotčení zásad uvedených v písmenu a) uplatnit zjednodušený a/nebo zrychlený postup a mohou stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění zadaných činností na území členských států a přidružených zemí; |
c) |
může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů); a |
d) |
stanoví zadání veřejné zakázky nabídce či nabídkám, které nabízejí ekonomicky nejvýhodnější nabídku a současně zajistí neexistenci střetu zájmů. |
3. Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků jménem veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, mohou veřejní zadavatelé poté, co od dodavatele zjistí, z jakých důvodů je nevyužil, vyžadovat, aby převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele.
▌
Článek 24
Finanční způsobilost žadatelů
1. Kromě výjimek uvedených v čl. 198 odst. 5 finančního nařízení se ověří pouze finanční kapacita koordinátora, a to pouze v případě, že požadované financování z prostředků Unie je rovno 500 000 EUR nebo vyšší.
2. Pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční kapacitě nebo pokud existuje vyšší riziko vzhledem k účasti v několika probíhajících akcích financovaných z výzkumných a inovačních programů Unie, Komise nebo financující subjekt ověří rovněž finanční kapacitu ostatních žadatelů nebo koordinátorů pod prahovou hodnotou uvedenou v odstavci 1.
3. Je-li finanční kapacita strukturálně zaručena jiným právním subjektem, ověří se finanční kapacita daného subjektu.
4. V případě slabé finanční kapacity Komise nebo financující subjekt mohou účast žadatele podmínit předložením prohlášení o společné a nerozdílné odpovědnosti přidruženého subjektu.
5. Příspěvek do vzájemného pojišťovacího mechanismu uvedeného v článku 33 se považuje za dostatečnou záruku podle článku 152 finančního nařízení. Od příjemců nesmí být přijaty ani jim uloženy žádné další záruky nebo zajištění.
Článek 25
Kritéria pro udělení a výběr grantu
1. Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu:
a) |
excelence, |
b) |
dopad, |
c) |
kvalita a efektivnost provádění. |
2. Na návrhy u akcí ERV v oblasti průkopnického výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a).
3. Pracovní program stanoví další podrobnosti uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1 , včetně veškerých koeficientů, prahových hodnot a v relevantních případech pravidel pro zacházení s návrhy ex aequo, a to při zohlednění cílů výzvy k podávání návrhů . Podmínky pro zacházení s návrhy ex aequo mohou zahrnovat mimo jiné následující kritéria: malé a střední podniky, genderové hledisko, zeměpisná rozmanitost.
3a. Komise a další financující subjekty zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů a bude-li to vhodné, mohou být anonymizované návrhy hodnoceny během první fáze hodnocení na základě jednoho nebo více kritérií pro udělení grantu uvedených v odstavci 1.
Článek 26
Hodnocení
1. Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se skládá z externích nezávislých odborníků.
Pokud jde o činnosti ERI, mise a v řádně odůvodněných případech stanovených v pracovním programu přijatém Komisí, hodnotící výbor se může částečně skládat , nebo v případě koordinačních a podpůrných akcí částečně nebo zcela ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení.
▌
Na proces hodnocení mohou dohlížet nezávislí odborníci.
2. Je-li to relevantní, hodnotící výbor stanoví pořadí návrhů, které splnily příslušné prahové hodnoty, podle:
a) |
výsledků hodnocení, |
b) |
jejich přínosu k dosažení specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů , konkrétně pro činnosti v rámci nástroje ERI Pathfinder, mise a v jiných řádně odůvodněných případech, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu přijatém Komisí . |
Pokud jde o činnosti ERI, mise a v řádně odůvodněných případech stanovených v pracovním programu přijatém Komisí, hodnotící výbor může také navrhnout ▌úpravy návrhů, pokud jsou potřebné pro konzistentnost portfoliového přístupu . Tyto úpravy musí být v souladu s podmínkami pro účast a se zásadou rovného zacházení. Programový výbor musí být o těchto případech informován.
2a. Proces hodnocení musí být koncipován tak, aby byl vyloučen střet zájmů a podjatost. Musí být zaručena transparentnost hodnoticích kritérií a metody určování výsledků hodnocení.
3. V souladu s čl. 200 odst. 7 finančního nařízení žadatelé obdrží zpětnou vazbu ve všech fázích hodnocení a, je-li to relevantní, důvody pro zamítnutí.
4. Právní subjekty usazené v členských státech s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací, které se úspěšně účastnily složky „Rozšiřování účasti a sdílení excelence“, obdrží na žádost záznam o této účasti, který může být přiložen k návrhům ke kooperativním částem programu, který koordinují.
Článek 27
Postup pro přezkum hodnocení , dotazy a stížnosti
1. Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použit (31).
2. Přezkum hodnocení se vztahuje pouze na procesní aspekty hodnocení, nikoliv na hodnocení kvalit návrhu.
2a. Žádost o přezkum musí být předložena ke konkrétnímu návrhu a ve lhůtě 30 dnů od sdělení výsledků hodnocení.
Výbor pro přezkum hodnocení vydá stanovisko ohledně procesních aspektů a předsedá mu úředník z Komise nebo z příslušného financujícího subjektu a jeho členy jsou zaměstnanci Komise nebo příslušného financujícího subjektu, kteří nebyli zapojeni do hodnocení návrhů. Výbor může doporučit jeden z těchto postupů:
a) |
přehodnocení návrhu především hodnotiteli, kteří se neúčastnili předchozího hodnocení; |
b) |
potvrzení původního hodnocení. |
▌
▌
3. Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem přezkumu.
3a. Komise zajistí, aby existoval postup umožňující účastníkům podávat přímé dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu Horizont Evropa. Informace o způsobu předkládání dotazů či stížností jsou dostupné on-line.
Článek 28
Lhůta pro udělení grantu
1. Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty:
a) |
pro informování všech žadatelů o výsledku hodnocení jejich žádosti: nejdéle pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů; |
b) |
pro podpis grantové dohody s žadateli: nejdéle osm měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů. |
▌
▌
2. Pracovní program ▌může stanovit kratší lhůty.
3. Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému nebo bezpečnostnímu posouzení.
Článek 29
Provádění grantu
1. Pokud některý příjemce nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní příjemci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se vzájemného pojišťovacího mechanismu.
2. Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud milníky nejsou splněny, může být akce pozastavena, změněna nebo může být v řádně odůvodněných případech ukončena.
3. Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky z vědeckých nebo technologických důvodů, nebo v případě nástroje ERI Accelerator také z ekonomických důvodů, ztratily pro Unii význam, nebo v případě ERI a misí vzhledem k jejich významu v rámci portfolia akcí. Než bude moci Komise rozhodnout o ukončení akce, provede postup s koordinátorem akce a případně s externími odborníky, a to v souladu s článkem 133 finančního nařízení.
Článek 29a
Vzorová grantová dohoda
1. Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje v souladu s tímto nařízením vzorové grantové dohody mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a příjemci. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, mj. ve snaze o další zjednodušení povinností příjemců, Komise ji v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem reviduje.
2. Grantová dohoda v souladu s tímto nařízením stanoví práva a povinnosti příjemců a Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se stanou příjemci v průběhu provádění akce, jakož i úlohu a úkoly koordinátora konsorcia.
Článek 30
Míry financování
1. Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra na akci je stanovena v pracovním programu.
2. Z programu lze hradit až 100 % způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:
a) |
inovačních akcí: až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, kde lze z programu hradit až 100 % celkových způsobilých nákladů; |
b) |
akcí na spolufinancování programů: nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů a v určených a řádně odůvodněných případech až 70 %. |
3. Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou akci nebo její část.
Článek 31
Nepřímé náklady
1. Nepřímé způsobilé náklady se stanoví s použitím paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady.
Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v odstavci 1, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce.
2. Pokud je to však uvedeno v pracovním programu, lze nepřímé náklady vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů.
Článek 32
Způsobilé náklady
1. Kromě kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká by byla dané osobě vyplácena za práci na projektech v oblasti výzkumu a inovací financovaných z vnitrostátních programů , včetně odvodů na sociální zabezpečení a dalších nákladů zahrnutých do odměn zaměstnanců zapojených do dané akce, jež vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy .
Odměňováním na základě projektu se rozumí odměna, která je spojena s účastí osoby na projektech, je součástí běžné praxe příjemce v oblasti odměňování a vyplácí se konzistentním způsobem.
2. Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany.
3. Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce.
3a. Příjemci mohou používat své obvyklé postupy účtování k identifikaci a vykazování nákladů vzniklé v souvislosti s určitou akcí v souladu s veškerými podmínkami stanovenými v grantové dohodě, v souladu s tímto nařízením a s článkem 186 finančního nařízení.
4. Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325 000 EUR nebo vyšší.
Osvědčení o finančních výkazech může vystavit schválený externí auditor, nebo u veřejnoprávních subjektů příslušný a nezávislý státní úředník v souladu s čl. 203 odst. 4 finančního nařízení.
4a. Tam, kde je to vhodné, zohledňuje příspěvek EU u grantů z programu „Marie Curie-Skłodowska“ v oblasti odborné přípravy a mobility jakékoli dodatečné náklady příjemce související s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, s nemocenskou dovolenou, se zvláštní dovolenou nebo se změnou najímající hostitelské organizace nebo rodinného stavu výzkumného pracovníka v průběhu grantu.
4b. Náklady spojené s otevřeným přístupem včetně plánů správy údajů jsou způsobilé k úhradě, jak je podrobněji stanoveno v grantové dohodě.
Článek 33
Vzájemný pojišťovací mechanismus
1. Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen „mechanismus“), který nahradí fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (EU) č. 1290/2013 a stane se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které dluží příjemci:
a) |
Komisi na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES, |
b) |
Komisi a institucím Unie v rámci programu „Horizont 2020“, |
c) |
Komisi a financujícím subjektům v rámci tohoto programu. Krytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu. |
2. Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování mechanismu .
3. Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě transparentních pravidelných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu se odečte z počáteční předběžné platby a je zaplacen do mechanismu jménem příjemců , přičemž za žádných okolností nepřekročí částku vyplacenou v rámci počáteční předběžné platby .
4. Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku.
5. Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran.
6. Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie, s výhradou rozhodnutí legislativního orgánu.
7. Mechanismus může být rozšířen i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme postupy pro účast příjemců jiných programů.
Článek 34
Vlastnictví a ochrana výsledků
1. Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců podle podmínek stanovených v grantové dohodě.
Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud:
a) |
je společně vytvořili a |
b) |
nelze:
|
Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodou o konsorciu nebo dohodou o společném vlastnictví dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví.
2. Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití a jakýchkoli jiných oprávněných zájmů . Při rozhodování o ochraně příjemci zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci akce.
Článek 35
Využívání a šíření výsledků
1. Každý účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky, které vlastní, využil nebo aby dosáhl toho, že je využije jiný právní subjekt. Využívání může probíhat přímo ze strany příjemců nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 36.
Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání.
Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití ve stanovené lhůtě, jež je uvedena v grantové dohodě, použije příjemce vhodnou on-line platformu uvedenou v grantové dohodě s cílem nalézt zúčastněné strany, které by tyto výsledky využily. Je-li to odůvodněno na základě žádosti příjemce, může se od této povinnosti upustit.
2. Příjemci musí své výsledky šířit, co nejdříve je to možné, a to ve veřejně přístupném formátu, s výhradou omezení z důvodu ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů ▌.
Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření při současném zabezpečení hospodářských a vědeckých zájmů Unie .
3. Příjemci zajistí, že se uplatní otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví ke splnění požadavků na otevřený přístup.
Otevřený přístup k údajům z výzkumu je podle podmínek stanovených v grantové dohodě obecným pravidlem, musí však být zajištěna možnost výjimek podle zásady „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“ , přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců včetně komerčního využití a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, důvěrnost, obchodní tajemství, konkurenční zájmy Unie, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví.
Pracovní program může stanovit další pobídky nebo povinnosti ohledně dodržování postupů otevřené vědy.
4. Příjemci spravují veškeré údaje z výzkumu získané při určité akci v rámci programu Horizont Evropa na základě zásad FAIR a v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě a stanoví plán pro správu dat.
Pracovní program může v odůvodněných případech stanovit další povinnosti používat pro ukládání údajů z výzkumu a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu.
5. Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že toto zamýšlené šíření by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření dojít, dokud nebyly podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.
6. Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh výrobku či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty vysvětlí, jak je takovéto využití stále v zájmu Unie.
Příjemci plán v průběhu akce a po jejím skončení aktualizuji, v souladu s grantovou dohodou .
7. Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě . Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti.
Článek 36
Převod vlastnictví a udělování licencí
1. Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce.
2. Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle platného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva.
Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod neuskuteční, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.
3. Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání , a to také na výlučném základě , pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností. Výhradní licence na výsledky je možné udělit za podmínky souhlasu všech ostatních dotčených příjemců, že se svých přístupových práv k nim zřeknou.
4. V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví Komisi nebo financujícímu subjektu právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud:
a) |
příjemci vytvářející výsledky obdrželi financování z prostředků Unie; |
b) |
se jedná o převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu, který je usazený v nepřidružené třetí zemi a |
c) |
převod vlastnictví nebo udělení licence není v souladu se zájmy Unie. |
Pokud se uplatňuje právo na vznesení námitky, musí příjemce podat předběžné oznámení. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie.
Článek 37
Přístupová práva
1. Platí tyto zásady pro přístupová práva:
a) |
žádost o výkon přístupových práv nebo vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně; |
b) |
není-li s poskytovatelem dohodnuto jinak, přístupová práva nezahrnují právo udělovat sublicence; |
c) |
před přistoupením ke grantové dohodě se příjemci vzájemně informují o jakýchkoli omezeních v poskytování přístupu k jejich stávajícím znalostem; |
d) |
jestliže se příjemce již akce neúčastní, neovlivní to jeho povinnosti poskytovat přístup; |
e) |
jestliže příjemce neplní své povinnosti, příjemci se mohou dohodnout, že již nebude mít přístupová práva. |
2. Příjemci udělí přístup ke:
a) |
svým výsledkům kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, a to bezplatně; |
b) |
svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c); tento přístup se udělí bezplatně, pokud se příjemci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodli jinak; |
c) |
svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje pro využití svých vlastních výsledků; tento přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty. |
3. Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který:
a) |
je usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi; |
b) |
je pod přímou či nepřímou kontrolou jiného příjemce, nebo je pod stejnou přímou či nepřímou kontrolou jako tento příjemce, nebo přímo či nepřímo kontroluje tohoto příjemce a |
c) |
potřebuje tento přístup pro využití výsledků tohoto příjemce , v souladu s povinnostmi příjemce ohledně využití . |
Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.
4. Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě.
5. Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití.
Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti příjemců.
V případě akcí v rámci klastru „ Civilní bezpečnost pro společnost“, poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podá oznámení o této žádosti všem členským státům.
6. Pracovní program může v případech, kdy je to namístě, stanovit další přístupová práva.
Článek 38
Zvláštní ustanovení ▌
Pro akce ERV, akce týkající se odborné přípravy a mobility, zadávání zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, akce na spolufinancování programů a koordinační a podpůrné akce mohou platit zvláštní pravidla týkající se vlastnictví, využívání a šíření výsledků, převodu vlastnictví a udělování licencí, jakož i přístupových práv.
Tato zvláštní pravidla se stanoví v grantové dohodě a nemění zásady a povinnosti týkající se otevřeného přístupu.
▌
Článek 39
Ceny
1. Není-li v této kapitole uvedeno jinak, ceny v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení.
2. Soutěže se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže uvedeno jinak.
3. Komise nebo financující subjekt mohou v příslušných případech organizovat ceny s:
a) |
ostatními orgány Unie; |
b) |
třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur; |
c) |
mezinárodními organizacemi; nebo |
d) |
neziskovými právními subjekty. |
4. Pracovní program nebo pravidla soutěže obsahují povinnosti týkající se komunikace , a v případě, kdy je to namístě, využívání a šíření výsledků , vlastnictví a přístupových práv, včetně ustanovení o udělování licencí .
KAPITOLA IV
Zadávání veřejných zakázek
Článek 40
Zadávání veřejných zakázek
1. Není-li v této kapitole uvedeno jinak, veřejné zakázky v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VII finančního nařízení.
2. Zadávání veřejných zakázek může mít rovněž podobu zadávání zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání zakázek na inovativní řešení, které provádí Komise či financující subjekt buď vlastním jménem, nebo společně s veřejnými zadavateli z členských států a přidružených zemí. V tomto případě se použijí pravidla stanovená v článku 22.
KAPITOLA V
Operace kombinování zdrojů a kombinované financování
Článek 41
Operace kombinování zdrojů
Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s programem InvestEU a hlavou X finančního nařízení.
Článek 42
Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI
1. Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se vztahují články 30 až 33.
2. Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 43. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2, a zejména v písmenech a) a d).
3. Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na spolufinancování programu, stanoví-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články 11 , 19, 20, 24, 25 a 26 . Způsoby provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa jsou v souladu s článkem 29 a obdobně s čl. 43 odst. 9 a s dodatečnými a opodstatněnými podmínkami vymezenými v pracovním programu.
4. Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení.
5. Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI se poskytuje tak, aby podporovalo konkurenceschopnost Unie, a přitom nenarušovalo hospodářskou soutěž na vnitřním trhu .
Článek 42a
Pathfinder
1. Pathfinder bude poskytovat granty na vysoce rizikové, špičkové projekty prováděné konsorcii či samostatnými příjemci, jejichž cílem je vytvářet radikální inovace a nové příležitosti na trhu. Pathfinder bude poskytovat podporu pro nejranější fáze vědeckého, technologického nebo „deep-tech“ výzkumu a vývoje včetně ověřování koncepce a prototypů pro validaci technologie.
Pathfinder bude prováděn především prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů z praxe s pravidelným datem uzávěrky každý rok a poskytne také konkurenční výzvy ke stanovení klíčových strategických cílů vyžadujících silně technické a razantní myšlení.
2. Přechodové činnosti v rámci nástroje Pathfinder musí pomáhat všem typům výzkumných pracovníků a inovátorů nalézt cestu k rozvoji obchodu v Unii, např. demonstrace a studie proveditelnosti pro posouzení možných obchodních scénářů, a podpořit vytváření osamostatněných podniků a startupů.
a) |
zahájení a obsah výzev k podávání návrhů se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí; |
b) |
další granty na pevnou částkou nepřesahující 50 000 EUR mohou být poskytnuty na každý návrh již vybraný v rámci nástroje Pathfinder s cílem provádět doplňkové činnosti, včetně naléhavých koordinačních a podpůrných akcí, pro posílení společenství příjemců portfolia, například posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti nebo vytvoření obchodního plánu. Programový výbor zřízený v rámci zvláštního programu musí být o těchto případech informován. |
3. Na ERI Pathfinder se uplatní kritéria pro zadání stanovená v článku 25.
Článek 43
Nástroj Accelerator
1. Cílem nástroje ERI Accelerator je podporovat především trh vytvářející inovace . Podporuje pouze samostatné příjemce a poskytuje podporu především ve formě kombinovaného financování. Za určitých podmínek může rovněž poskytovat podporu pouze ve formě grantu a pouze ve formě kapitálu.
Nástroj ERI Accelerator nabízí dva druhy podpor:
— |
podporu ve formě kombinovaného financování malým a středním podnikům včetně startupů a ve výjimečných případech malým podnikům se střední tržní kapitalizací, které realizují průlomové a přelomové inovace, které nelze financovat bankovními úvěry. |
— |
podporu pouze ve formě grantu pro malé a střední podniky včetně startupů, které realizují různé druhy inovací od inkrementálních k průlomovým a přelomovým inovacím a usilují o následné rozšiřování činnosti. |
Lze rovněž poskytovat podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům včetně startupů, které nemohou získat bankovní úvěr a již dostaly podporu pouze ve formě grantu.
Podpora pouze ve formě grantu v rámci nástroje ERI Pathfinder se poskytuje pouze za těchto kumulativních podmínek:
a) |
projekt musí obsahovat informace o schopnostech a ochotě žadatele rozvíjet se; |
b) |
příjemcem může být pouze startup nebo malý a střední podnik; |
c) |
podporu pouze ve formě grantu v rámci nástroje ERI Pathfinder lze poskytnout příjemci pouze jednou během programu Horizont Evropa, a to v maximální výši 2,5 milionu EUR; |
1a. Příjemcem v rámci nástroje ERI Accelerator je právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako startup, malý nebo střední podnik nebo ve výjimečných případech malá společnost se střední tržní kapitalizací , která se chce rozvíjet . Návrh může předložit buď příjemce nebo s předchozím souhlasem příjemce jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat. Ve druhém případě bude dohoda o financování podepsána pouze s příjemcem.
2. Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování.
3. Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos externí nezávislí odborníci a jejich výběr probíhá v rámci trvale otevřené výzvy s datem uzávěrky na základě článků 24 až 26 v souladu s odstavcem 4.
4. Kritéria pro udělení jsou následující:
a) |
excelence, |
b) |
dopad, |
c) |
míra rizika akce, jež by bránila investicím, kvalitě a efektivnosti provádění, a potřeba podpory Unie. |
5. Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež provádí program Horizont Evropa (včetně znalostních a inovačních společenství EIT) , předložit přímo k hodnocení podle posledního kritéria pro udělení návrh akce týkající se inovací a uvádění na trh, který již splňuje první dvě kritéria, s výhradou těchto kumulativních podmínek:
a) |
návrh vychází z jiné akce financované z programu Horizont 2020 , z tohoto programu; nebo , s výhradou pilotního projektu v rámci prvního pracovního programu Horizont Evropa, z vnitrostátních a/nebo regionálních programů, přičemž prvním krokem je zmapování poptávky po takovém programu . Podrobná ustanovení budou stanovena ve zvláštním programu. |
b) |
návrh je založen na předchozím přezkumu projektu, který byl proveden nanejvýš před dvěma roky a posoudil excelenci a dopad návrhu, a podléhá podmínkám a postupům, jež jsou dále upřesněny v pracovním programu. |
6. Pečeť excelence lze udělit při splnění těchto kumulativních podmínek:
a) |
příjemcem je startup, malý nebo střední podnik nebo malá společnost se střední tržní kapitalizací , |
b) |
návrh byl způsobilý a splnil použitelné prahové hodnoty u prvních dvou kritérií pro udělení uvedených v odstavci 4, |
c) |
na činnosti, které by byly způsobilé v rámci inovační akce. |
7. Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou externí nezávislí odborníci na základě souvisejícího rizika a zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušnou podporu v rámci nástroje ERI Accelerator .
Komise může návrh vybraný externími nezávislými odborníky z opodstatněných důvodů – včetně důvodů týkajících se nesouladu s cíli politik Unie – zamítnout. Programový výbor musí být o důvodech těchto zamítnutí informován.
8. Složka podpory v rámci nástroje ERI Accelerator tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % celkových způsobilých nákladů na vybranou inovační akci.
9. Způsoby provádění složek podpory v rámci nástroje ERI Accelerator tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou se upřesní v rozhodnutí [zvláštní program].
10. Smlouva pro vybranou akci stanoví konkrétní milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby prostřednictvím podpory v rámci nástroje ERI Accelerator .
V případě kombinovaného financování ERI lze činnosti související s inovační akcí zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě.
11. V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo v řádně odůvodněných případech ukončí, nejsou-li měřitelné milníky splněny. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného uvedení na trh zejména v Unii .
Ve výjimečných případech a na doporučení výboru ERI může Komise pod podmínkou přezkumu projektu externími nezávislými odborníky rozhodnout o zvýšení podpory v rámci nástroje ERI Accelerator . Programový výbor musí být o těchto případech informován.
Kapitola VI
Odborníci
Článek 44
Jmenování nezávislých externích odborníků
1. Nezávislí externí odborníci se určí a vyberou na základě výzev k podávání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím, například výzkumným agenturám, výzkumným institucím, univerzitám, normalizačním organizacím, organizacím občanské společnosti či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů.
Odchylně od čl. 237 odst. 3 finančního nařízení a ve vhodných a řádně odůvodněných případech může Komise nebo příslušný financující subjekt transparentním způsobem vybrat jakéhokoli odborníka s patřičnými dovednostmi, který v databázi není uveden, pokud výzva k vyjádření zájmu nevedla k zjištění vhodných nezávislých externích odborníků.
Tito odborníci musí vyhlásit svou nezávislost a schopnost podporovat cíle programu Horizont Evropa.
2. V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou nezávislí externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek. V odůvodněných a výjimečných případech může být poskytnuta odměna v přiměřené výši nad rámec standardních podmínek na základě příslušných tržních standardů, zejména pokud jde o konkrétní odborníky na vysoké úrovni.
3. Kromě ustanovení čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení platí, že alespoň jednou ročně se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují jména osobně jmenovaných nezávislých externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů.
3a. Komise nebo příslušný financující subjekt přijme vhodná opatření na předcházení střetu zájmů, pokud jde o zapojení nezávislých externích odborníků v souladu s článkem 61 a čl. 150 odst. 5 finančního nařízení.
Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, že odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotí, ani v ní neposkytuje poradenství či pomoc.
3-b. Při jmenování nezávislých externích odborníků přijme Komise nebo příslušný financující subjekt s ohledem na situaci v oblasti akce vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska dovedností, zkušeností a znalostí, včetně specializace, jakož i v oblasti společenských věd a humanitních oborů, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů.
3b. Pro každý návrh bude případně zajištěn odpovídající počet nezávislých odborníků, aby se zaručila kvalita hodnocení.
3c. O výši odměny všech nezávislých a externích odborníků jsou Evropský parlament a Rada každoročně informovány. Odměna je hrazena z výdajů programu.
HLAVA III
MONITOROVÁNÍ PROGRAMU, KOMUNIKACE, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 45
Monitorování a vykazování
1. Komise trvale sleduje řízení a provádění programu Horizont Evropa a jeho zvláštního programu, jakož i činností EIT. S cílem posílit transparentnost těchto údajů, jsou také veřejně dostupné a přístupné na webových stránkách Komise v souladu s poslední aktualizací;
Zejména údaje týkající se projektů financovaných v rámci ERV, evropských partnerství, misí, ERI a EIT budou zahrnuty do stejné databáze.
To zahrnuje:
i) |
časové ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 na roční bázi a stanovené na základě způsobů dosahování dopadů v příloze V. |
ii) |
informace o úrovni začlenění sociálních a humanitních věd, poměru mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti v kooperativním výzkumu, pokroku při zapojení zemí s rozšiřující účastí, zeměpisném pokrytí v projektech kooperativního výzkumu, vývoji mezd výzkumných pracovníků, používání dvoufázového postupu předkládání a hodnocení návrhů, používání dvoufázového postupu předkládání a hodnocení, opatřeních na usnadnění svazků spolupráce v evropském výzkumu a inovacích, používání přezkumu hodnocení a počtu a druhu stížností, úrovni začlenění oblasti klimatu a souvisejících výdajích, účasti malých a středních podniků, zapojení soukromého sektoru, genderovém zapojení do financovaných akcí, hodnotících panelech, radách a poradních skupinách, pečetích excelence, evropském partnerství a míře spolufinancování, doplňkového financování ze soukromých a veřejných zdrojů, doplňkového a kumulativní financování z ostatních fondů Unie, výzkumných infrastrukturách, časových grantech, míře mezinárodní spolupráce, zapojení občanů a občanské společnosti; |
iii) |
úrovně výdajů rozčleněné na úrovni projektu, s cílem umožnit specifikou analýzu, včetně rozčlenění podle oblasti intervence; |
iv) |
úrovně nadměrného podávání návrhů, zejména počet návrhů na a počet odpovědí na návrhy, jejich průměrný výsledek, podíl návrhů nad a pod prahovou hodnotou kvality. |
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, pokud jde o změny přílohy V za účelem doplnění nebo změny ukazatelů způsobů dosahování dopadů, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů.
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas , aniž by se zvyšovala administrativní zátěž pro příjemce. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a (případně) členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování, včetně úrovně výzkumníků zapojených do činnosti, aby bylo možné vysledovat jejich kariéru a mobilitu (32).
3a. Kvantitativní údaje v co nejvyšší míře doplní kvalitativní analýza, kterou provede Komise nebo unijní či vnitrostátní financující subjekty.
4. Opatření zaměřená na usnadnění propojení spolupráce v evropském výzkumu a inovacích budou monitorována a přezkoumávána v rámci pracovních programů.
Článek 46
Informace, komunikace, publicita a šíření a využívání výsledků
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků , včetně cen ) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2. Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Kromě toho členským státům a příjemcům poskytne včasné a podrobné informace. Zúčastněné subjekty mají k dispozici zprostředkovací služby založené na faktech a informacích prostřednictvím analýzy a příslušnosti k síti s cílem vytvořit konsorcia pro kooperativní projekty se zvláštním důrazem na nalezení příležitostí k navazování kontaktů pro právní subjekty z členských států s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací. Na základě této analýzy lze uspořádat cílené akce pro navazování kontaktů z hlediska zvláštních výzev k podávání návrhů. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
3. Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh a posílil se dopad programu. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
Článek 47
Hodnocení programu
1. Hodnocení programu se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace.
2. Průběžné hodnocení programu se provede za pomoci nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního procesu, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Zahrnuje analýzu portfolia a posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu provádění programu a/nebo jeho přezkum . U programu posoudí dopad, účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou hodnotu Unie.
3. Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů.
4. Komise zveřejní a sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a předloží je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Článek 48
Audity
1. Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce. Pravidla auditu jsou jasná, jednotná a soudržná v celém programu.
2. Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž jsou pokryty všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.
3. Komise nebo financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na kombinované přezkumy systémů na úrovni příjemců. Tyto kombinované přezkumy jsou volitelné pro určité druhy příjemců a spočívají v auditu systémů a procesů, který je doplněn o audit operací, provedeném příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí 2006/43/ES (33). Komise nebo financující subjekt je mohou použít ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech.
4. V souladu s článkem 127 finančního nařízení se mohou Komise nebo financující subjekt spoléhat na audity týkající se použití příspěvků Unie prováděné jinými nezávislými a kompetentními osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie.
5. Audit může být proveden až dva roky po platbě zůstatku.
5a. Komise zveřejní pokyny k auditu zaměřené na zajištění spolehlivého a jednotného používání a výkladu postupů a pravidel auditu pro celou dobu trvání programu.
Článek 49
Ochrana finančních zájmů Unie
1. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě nebo v případě mezinárodních organizací ověřování v souladu s dohodami, které s nimi byly uzavřeny, u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.
2. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda v souvislosti s finančními prostředky Unie nebo rozpočtovými zárukami podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.
3. Příslušné orgány třetích zemí a mezinárodní organizace mohou být rovněž povinny spolupracovat v souladu s dohodami o vzájemné právní pomoci s Úřadem evropského veřejného žalobce, provádí-li vyšetřování trestných činů spadajících do jeho pravomoci v souladu s nařízením (EU) 2017/1939.
4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, dohody o spolupráci s třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a další právní závazky, jakož i dohody stanovující rozpočtovou záruku, jež vyplývají z provádění tohoto nařízení, obsahují ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění auditů a kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. To zahrnuje ustanovení, která zajistí, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie nebo na realizaci finanční operace, která je zcela nebo zčásti podpořena rozpočtovou zárukou, udělily rovnocenná práva.
Článek 50
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 45 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 45 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 .
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 45 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
HLAVA IV
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 51
Zrušení
Nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1290/2013 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 52
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1290/2013, která se na tato opatření použijí až do jejich ukončení. Pracovní plány a opatření stanovená v pracovních plánech přijatých podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a podle příslušných základních aktů financujících subjektů se rovněž až do svého dokončení nadále řídí nařízením (EU) č. 1290/2013 a těmito základními akty.
2. Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle předchozího nařízení (EU) č. 1291/2013.
Článek 53
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne ….
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda
(1) Úř. věst. C […], […], s. […].
(2) Úř. věst. C […], […], s. […].
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Podtržený text nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(4) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(5)
(6) V řadě C Úředního věstníku by mělo být po přijetí konečného znění nařízení zveřejněno následující prohlášení Komise:
„Komise hodlá plnit rozpočet nástroje ERI Accelerator takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že podpora malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, poskytovaná výhradně prostřednictvím grantů bude odpovídat podpoře poskytované v rámci rozpočtového nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020 v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 43 odst. 1 a v bodě odůvodnění X nařízení o programu Horizont Evropa“.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1292/2013 ze dne 11. prosince 2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 174).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).
(9)
(10) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(13) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(14) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(15) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(17) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(18) Úř. věst. C 205, 19.7.2013, s. 9.
(19) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(21)
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
(23) Úř. věst. …
(24) V řadě C Úředního věstníku by mělo být po přijetí konečného znění tohoto nařízení zveřejněno následující prohlášení Komise: „Komise bere na vědomí kompromis, jehož dosáhli spoluzákonodárci ohledně znění článku 5. Komise má za to, že specifický program týkající se výzkumu v oblasti obrany uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b) je omezen pouze na výzkumné akce v rámci budoucího Evropského obranného fondu, zatímco rozvojové akce jsou posuzovány mimo oblast působnosti tohoto nařízení.“
(25) V řadě C Úředního věstníku by mělo být po přijetí konečného znění nařízení zveřejněno následující prohlášení Komise: „Na požádání má Komise v úmyslu vyměňovat si názory s příslušným výborem Evropského parlamentu na téma: i) seznam potenciálních kandidátů na partnerství podle článků 185 a 187 SFEU, na něž se budou vztahovat (prvotní) posouzení dopadů; ii) seznam případných misí určených výbory pro mise; iii) výsledky strategického plánu před jeho formálním přijetím a iv) předložení a sdílení dokumentů souvisejících s pracovními programy.“
(26) Výzkum související s léčbou rakoviny gonád financovat lze.
(27) V souladu s právním aktem v konečném znění vydá Komise prohlášení k výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk jako v případě programu Horizont 2020 (prohlášení 2013 / C 373/02).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
(31) Postup bude vysvětlen v dokumentu, který bude vydán před zahájením procesu hodnocení.
(32) Ustanovení pro monitorování evropských partnerství jsou uvedena v příloze III nařízení.
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).
PŘÍLOHA I
HLAVNÍ RYSY ČINNOSTÍ
Obecné a specifické cíle uvedené v článku 3 jsou plněny v celém programu prostřednictvím oblastí působnosti a hlavních rysů činností popsaných v této příloze, jakož i v příloze I zvláštního programu.
(1) Pilíř I „ Vynikající věda“
V souladu s článkem 4 podporuje tento pilíř prostřednictvím následujících činností vědeckou excelenci, přitahuje do Evropy nejtalentovanější pracovníky, poskytuje vhodnou podporu začínajícím výzkumným pracovníkům a podporuje tvorbu a šíření vědecké excelence, vysoce kvalitních znalostí, metodik a dovedností, technologií a řešení celosvětových sociálních problémů , problémů v oblasti životního prostředí a ekonomických výzev . Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3.
a) |
Evropská rada pro výzkum: Poskytne atraktivní a pružné financování, aby jednotliví talentovaní a tvůrčí výzkumní pracovníci , s důrazem na začínající výzkumníky, a jejich týmy mohli využít těch nejslibnějších cest na hranicích vědy, bez ohledu na jejich státní příslušnost a zemi původu a na základě soutěže v rámci celé Unie založené výlučně na kritériu excelence . Oblast působnosti: Hraniční věda |
b) |
Akce „Marie Curie-Skłodowska“: Umožní výzkumným pracovníkům získat nové znalosti a dovednosti prostřednictvím mobility a konfrontace napříč hranicemi, odvětvími a obory , posílí systémy pro odbornou přípravu a profesní rozvoj a rovněž nabídne strukturovaný a optimalizovaný institucionální a vnitrostátní nábor , při zohlednění Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků ; akce Marie Skłodowska-Curie takto přispěje k položení základů evropského prostředí pro špičkový výzkum v celé Evropě , přispěje k podpoře vytváření pracovních míst, růstu a investic a řešení současných i budoucích společenských výzev. Oblasti působnosti: Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory; podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající odborné přípravy výzkumných pracovníků; posilování lidských zdrojů a rozvoje dovedností v rámci Evropského výzkumného prostoru; zlepšení a usnadnění součinnosti a podpora informování veřejnosti. |
c) |
Výzkumné infrastruktury: Zajistí, aby Evropa disponovala udržitelnými výzkumnými infrastrukturami světové úrovně, které jsou otevřené a přístupné pro nejlepší výzkumné pracovníky z Evropy i mimo ni. Podporuje využívání stávajících výzkumných infrastruktur, včetně těch, jež jsou financovány z ESIF. Vedle činností v příbuzných oblastech politiky Unie a mezinárodní spolupráce tak bude posílen potenciál výzkumné infrastruktury podporující vědecký pokrok a inovace a umožňující otevřenou a vynikající vědu , a to na základě zásad FAIR . Oblasti působnosti: Konsolidace a rozvoj oblasti evropských výzkumných infrastruktur; otevření, integrace a propojování výzkumných infrastruktur; inovační potenciál evropských výzkumných infrastruktur a činnosti v oblasti inovací a odborné přípravy; posílení politiky v oblasti evropské výzkumné infrastruktury a mezinárodní spolupráce; |
(2) Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu “
Prostřednictvím následujících činností podpoří tento pilíř v souladu s článkem 4 vytváření a lepší šíření vysoce kvalitních nových znalostí, technologií a udržitelných řešení, posílí konkurenceschopnost evropského průmyslu, dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podpoří zavádění inovativních řešení v průmyslu, zejména v malých a středních podnicích a startupech , a ve společnosti při řešení globálních výzev. Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3.
Společenské vědy a humanitní obory budou plně začleněny do všech klastrů, včetně specifických a specializovaných činností.
Aby se maximalizoval dopad na flexibilitu a synergie, budou výzkumné a inovační činnosti rozděleny do šesti klastrů, j ež jsou vzájemně propojené celoevropskou výzkumnou infrastrukturou a které budou jednotlivě i společně podněcovat k mezioborové a meziodvětvové, přeshraniční a mezinárodní spolupráci napříč politikami. V tomto pilíři programu Horizont Evropa budou zahrnuty činnosti ze širokého rozsahu úrovní technologické připravenosti, včetně nižších úrovní technologické připravenosti.
Každý klastr přispívá k několika cílům udržitelného rozvoje, přičemž řada cílů udržitelného rozvoje čerpá podporu z více než jednoho klastru.
Činnosti v oblasti výzkumu a inovací jsou prováděny v rámci těchto klastrů:
a) |
Klastr „Zdraví“: Zlepšování a ochrana zdraví a dobrých životních podmínek občanů všech věkových kategorií vytvářením nových znalostí, vypracováváním inovativních řešení a zajištěním začlenění genderového hlediska ve vhodných případech k prevenci, stanovení diagnózy, monitorování, léčbě a vyléčení nemocí a rozvoj technologií v oblasti zdraví ; snižování zdravotních rizik, ochrana a podpora dobrého zdravotního stavu a dobrých životních podmínek obyvatel , a to i na pracovišti ; utvářet veřejné systémy zdravotní péče, tak aby byly efektivnější, spravedlivé a udržitelné; předcházet nemocem souvisejícím s chudobou a s těmito nemocemi bojovat; podpořit a umožnit účast a samostatnou péči pacientů. Oblasti působnosti: Celoživotní zdraví; environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví; nepřenositelná a vzácná onemocnění; infekční nemoci včetně nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených nemocí ; nástroje, technologie a digitální řešení v oblasti zdraví a zdravotní péče , včetně personalizované medicíny ; systémy zdravotní péče. |
b) |
Klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“ Posilování ▌ demokratických hodnot, mimo jiné právního státu a základních práv, zachování našeho kulturního dědictví, zkoumání potenciálu kulturních a kreativních odvětví a podpora socioekonomické transformace, která podporuje začlenění a růst, ▌ včetně řízení migrace a integrace migrantů . Oblasti působnosti: demokracie a správa věcí veřejných ; kultura, kulturní dědictví a tvorba ; socioekonomická transformace▌. |
c) |
Klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“: Reaguje na výzvy vyplývající z přetrvávajících bezpečnostních hrozeb, včetně kyberkriminality, jakož i přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem. Oblasti působnosti: společnost odolná vůči katastrofám; ochrana a bezpečnost; kybernetická bezpečnost. |
d) |
Klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír “; Posílení kapacit a zajištění evropské svrchovanosti v oblasti klíčových základních technologií pro digitalizaci a výrobu a v oblasti vesmírných technologií , v celém hodnotovém řetězci , s cílem vytvořit konkurenceschopný, digitální a nízkouhlíkový a oběhový průmysl; zabezpečit udržitelné dodávky surovin; vyvinout pokročilé materiály a vytvořit základ pro pokrok a inovace u ▌ celosvětových společenských výzev. Oblasti působnosti: výrobní technologie; klíčové digitální technologie , včetně kvantových technologií; vznikající základní technologie; pokročilé materiály; umělá inteligence a robotika; internet příští generace; pokročilá výpočetní technika a data velkého objemu; oběhový průmysl; nízkouhlíkový a ekologický průmysl; vesmír , včetně pozorování země . |
e) |
Klastr „Klima, energetika a mobilita“: boj proti změně klimatu prostřednictvím lepšího porozumění příčinám, vývoji, rizikům, dopadu a příležitostem, prostřednictvím opatření, jež učiní odvětví energetiky a dopravy efektivnější a konkurenceschopnější, promyšlenější, bezpečnější a odolnější , podpoří využívání obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost, zlepší odolnost Unie vůči vnějším nárazům a přizpůsobí sociální chování s ohledem na cíle udržitelného rozvoje . Oblasti působnosti: věda a řešení v oblasti klimatu; dodávka energie; energetické systémy a sítě; budovy a průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky; obce a města; konkurenceschopnost průmyslu v dopravě; čistá , bezpečná a přístupná doprava a mobilita, inteligentní mobilita, skladování energie. |
f) |
Klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí “: ochrana životního prostředí , obnova a udržitelné řízení a využívání přírodních a biologických pozemních , vnitrozemských vodních a mořských zdrojů, s cílem zastavit narušování biologické rozmanitosti a řešit problematiku zabezpečení potravin a výživy pro všechny a přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství účinně využívající zdroje a udržitelné biohospodářství. Oblasti působnosti: pozorování životního prostředí; biologická rozmanitost a přírodní zdroje ; zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti; moře, oceány a vnitrozemské vody ; potravinové systémy; inovační systémy založené na biotechnologiích v biohospodářství EU ; oběhové systémy. |
g) |
Přímá nejaderná činnost Společného výzkumného střediska: vytváření vysoce kvalitních vědeckých důkazů pro efektivní a dostupnou dobrou veřejnou politiku. Nové iniciativy a návrhy právních předpisů EU potřebují transparentní, komplexní a vyvážené důkazy , aby byly citlivě navržené, a provádění politik vyžaduje měření a sledování důkazů . Společné výzkumné středisko (JRC) politikám Unie zajistí nezávislé vědecké poznatky a technickou podporu v průběhu celého politického cyklu. JRC zaměří svůj výzkum na priority politik EU. Oblasti působnosti: zdraví; kultura, kreativita a inkluzivní společnost “; civilní bezpečnost pro společnost ; digitalizace, průmysl a vesmír ; klima, energetika a mobilita; potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí ; podpora fungování vnitřního trhu a správy ekonomických záležitostí v Unii; podpora členských států při provádění právních předpisů a vypracování strategií inteligentní specializace; analytické nástroje a metody pro tvorbu politik; řízení znalostí; přenos znalostí a technologií; podpora vědy pro politické platformy. |
(3) Pilíř III „ Inovativní Evropa “
Prostřednictvím následujících činností posiluje tento pilíř v souladu s článkem 4 všechny formy inovací včetně netechnologických inovací, primárně v rámci malých a středních podniků, usnadněním technologického vývoje, demonstrací a předávání znalostí a posiluje uvádění inovativních řešení▌. Přispívá také k dosažení jiných specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. ERI se bude provádět především prostřednictvím dvou nástrojů: nástroje Pathfinder prováděného především prostřednictvím výzkumu založeného na spolupráci, a nástroje Accelerator.
a) |
Evropská rada pro inovace: soustřeďuje se zejména na průlomové inovace, zejména na inovace vedoucí k tvorbě trhu, i když rovněž podporuje všechny druhy inovací, včetně inkrementálních; Oblasti působnosti: nástroj Pathfinder pro pokročilý výzkum , podpora budoucích a vznikajících průlomových technologií, technologií vytvářejících tržní příležitosti nebo technologií „deep tech ; nástroj Accelerator, překlenutí mezery ve financování mezi pozdními fázemi výzkumu a inovací a zaváděním na trh, aby bylo možné účinně realizovat průlomové inovace vytvářející tržní příležitosti a pomoci podnikům tam, kde trh nenabízí životaschopné financování; další činnosti ERI , jako jsou ceny a stipendia a podnikatelské služby s přidanou hodnotou. |
b) |
Evropské inovační ekosystémy Oblasti působnosti: Činnost zahrnují především propojení, případně ve spolupráci s EIT , s ▌vnitrostátními a regionálními aktéry v oblasti inovací a podpora provádění společných přeshraničních inovačních programů ze strany členských států , regionů a přidružených zemí, v rozsahu od výměny praktických postupů a znalostí o inovační regulaci až po podporu sociálních dovedností pro inovace ve prospěch akcí v oblasti výzkumu a inovací, včetně otevřených inovací a inovací zaměřených na uživatele , s cílem posílit účinnost evropského inovačního systému. To by mělo být provedeno v součinnosti mimo jiné s EFRR pro inovační ekosystémy a meziregionální partnerství, pokud jde o otázky inteligentní specializace. |
c) |
Evropský inovační a technologický institut: Oblasti působnosti: udržitelné inovační ekosystémy v celé Evropě; inovační a podnikatelské dovednosti v rámci celoživotního učení, včetně narůstajících kapacit institucí vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě ; nová řešení pro trhy na řešení celosvětových ▌ výzev▌; součinnost a přidaná hodnota v rámci programu Horizont Evropa. |
(4) Část „ Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“
Prostřednictvím následujících činností by tento pilíř měl sledovat konkrétní cíle, jak jsou stanoveny v ▌ čl. 3 odst. 2 písm. d) . Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. Tato část, která je základem celého programu, podpoří činnosti, které přispívají k přilákání talentů, posilování cirkulace kvalifikovaných pracovníků a předcházení odlivu mozků, Evropě více založené na znalostech a inovacích, respektující rovnost žen a mužů a vystavené celosvětové konkurenci , podpoře nadnárodní spolupráce, a tím napomůže k optimalizaci silných stránek a potenciálu jednotlivých členských států v celé Evropě v rámci dobře fungujícího evropského výzkumného prostoru (EVP), v němž volně vyváženým způsobem cirkulují znalosti a vysoce kvalifikované pracovní síly, v němž jsou výsledky výzkumu a inovací v široké míře šířeny a těší se porozumění a důvěře ze strany informovaných občanů a jsou přínosem pro společnost jako celek a v němž se politika EU, zejména politika v oblasti výzkumu a inovací opírá o vysoce kvalitní vědecké poznatky.
Rovněž podpoří činnosti zaměřené na zlepšení kvality návrhů od právních subjektů z členských států s nižším výkonem v oblasti výzkumu a inovací, jako jsou odborné kontroly připravovaných návrhů a poradenství, a posílení činností vnitrostátních kontaktních míst na podporu mezinárodního vytváření sítí, jakož i činnosti zaměřené na podporu právních subjektů z členských států s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací, které se připojily k již vybraným projektům spolupráce, jichž se právní subjekty z takových členských států neúčastní.
Oblasti působnosti: Rozšíření účasti a excelence i prostřednictvím iniciativ v oblasti spolupráce, vytváření partnerství (twinning), specializovaných vědeckých míst Evropského výzkumného prostoru, iniciativ COST, iniciativ excellence a činností na posílení cirkulace kvalifikovaných pracovníků ; Reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací, včetně například prostřednictvím podpory reformy vnitrostátní politiky výzkumu a inovací, zajištění atraktivního pracovního prostředí a podpory rovnosti žen a mužů a občanské vědy .
PŘÍLOHA Ia
EVROPSKÝ INOVAČNÍ A TECHNOLOGICKÝ INSTITUT (EIT)
Při provádění činností programu EIT se uplatní následující:
1. Zdůvodnění
Jak jasně uvádí zpráva skupiny na vysoké úrovni o maximalizaci dopadů programů EU pro výzkum a inovace („Lamyho skupina na vysoké úrovni“), cesta kupředu znamená „vzdělávat pro budoucnost a investovat do lidí, kteří budou stát u změny“. Výzva se týká zejména evropských vysokoškolských institucí , které mají stimulovat podnikání, smazávat hranice oborů a institucionalizovat silnou mezioborovou spolupráci akademického sektoru s průmyslem. Podle nedávných průzkumů je přístup k nadaným lidem zdaleka nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje volbu místa usazení ze strany evropských zakladatelů startupů. Příležitosti pro vzdělávání podnikatelů, možnosti odborné přípravy a rozvoj tvůrčích dovedností hrají klíčovou úlohu při výchově budoucích inovátorů a při rozvoji schopností těch stávajících, aby dosáhli růstu svého podnikání na vyšší úrovně úspěšnosti. Přístup k podnikatelským talentům společně s přístupem k odborným službám, kapitálu a trhům na úrovni EU, jakož i spojení klíčových aktérů při řešení společného cíle jsou klíčové složky pro rozvoj inovačního ekosystému. Je zapotřebí koordinovat úsilí v celé EU, aby se vytvořilo kritické množství vzájemně propojených podnikatelských klastrů a ekosystémů v rámci celé EU.
EIT je největší současný evropský integrovaný inovační ekosystém spojující partnery z oblasti obchodu, výzkumu a vzdělávání i dalších oblastí. EIT bude nadále podporovat svá znalostní a inovační společenství (KIC) – rozsáhlá evropská partnerství, která se zabývají konkrétními globálními výzvami a posilovat inovační ekosystémy kolem těchto společenství. Bude postupovat cestou podpory integrace vzdělávání, výzkumu a inovací na nejvyšší úrovni, čímž bude vytvářet prostředí příznivá pro inovace, a cestou prosazování a podpory nové generace podnikatelů a podporou vytváření inovativních podniků včetně synergie a komplementarity s ERI.
Nadále je po celé Evropě třeba vyvíjet úsilí na rozvoj ekosystémů, kde výzkumní pracovníci, inovátoři, průmysl a vlády mohou snadno komunikovat. Inovační ekosystémy totiž stále nefungují ideálně, a to z řady ▌ důvodů, například:
— |
interakce mezi inovačními subjekty stále brání organizační, regulační a kulturní překážky mezi nimi, |
— |
snahy posílit inovační ekosystémy musí těžit z koordinace a jasného zaměření na konkrétní cíle a dopad. |
Aby bylo možno reagovat na budoucí společenské výzvy, chopit se příležitostí, které nabízí nové technologie, a přispět k udržitelnému hospodářskému růstu šetrnému pro životní prostředí , vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti a dobrým životním podmínkám evropských občanů, je nutné dále posílit schopnost Evropy inovovat, a to: podporou stávajících a posilováním vytváření nových prostředí příznivých pro spolupráci a inovace; posilováním inovačních schopností akademického a výzkumného sektoru, podporou nové generace podnikatelsky založených lidí, podporou a rozvíjením inovativních spojení i posilováním viditelnosti a uznáváním výzkumech a inovačních činností financovaných z EU, zejména financování EIT u širší veřejnosti .
Povaha a rozsah inovačních výzev si žádá vzájemné propojení a mobilizaci subjektů a zdrojů v evropském měřítku, a to podporou přeshraniční spolupráce. Je nezbytné odstranit hranice mezi disciplínami a podél hodnotových řetězců a podporovat vytváření příznivého prostředí pro účinnou výměnu znalostí a know-how a pro vývoj a přilákání podnikatelských talentů. Strategická inovační agenda EIT zajišťuje soudržnost s výzvami programu Horizont Evropa, i doplňkovost s ERI.
2. Oblasti intervence
2.1. Udržitelné inovační ekosystémy v celé Evropě
V souladu s nařízením o EIT a strategickým programem inovací bude EIT hrát důležitější úlohu při posilování udržitelných inovačních ekosystémů odpovídajících na příslušné výzvy v celé Evropě. EIT bude zejména nadále působit především prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství – rozsáhlých evropských partnerství, která se zabývají konkrétními společenskými výzvami. Bude nadále posilovat inovační ekosystémy okolo nich, a to jejich otevíráním a podporou integrace výzkumu, inovací a vzdělávání. EIT bude kromě toho posilovat inovační ekosystémy v celé Evropě, a to rozšiřováním svého regionálního inovačního programu (EIT RIS). EIT bude pracovat s inovačními ekosystémy, které vykazují vysoký inovační potenciál, a to na základě strategií, tematického souladu a očekávaného dopadu a v úzké součinnosti se strategiemi a platformami pro inteligentní specializaci.
— |
posilování účinnosti a otevřenosti pro nové partnery stávajících znalostních a inovačních společenství umožňujících přechod na dlouhodobou soběstačnost a analyzování potřeb na zřízení nových KIC pro řešení globálních výzev . Konkrétní témata budou stanovena v programu strategických inovací zohledňujícím strategické plánování ; |
— |
urychlování pokroku regionů směrem k excelenci v zemích , které jsou stanoveny v programu strategických inovací v úzké spolupráci se strukturálními fondy a případně dalšími vhodnými programy financování EU. |
2.2. Inovační a podnikatelské dovednosti v rámci celoživotního učení , včetně narůstajících kapacit vysokoškolských institucí v celé Evropě
Vzdělávací činnosti EIT budou posíleny, aby podporovaly inovace a podnikání prostřednictvím účelného vzdělávání a odborné přípravy. Silnější zaměření na rozvoj lidského kapitálu bude vycházet z rozšíření stávajících vzdělávacích programů znalostních a inovačních společenství EIT s cílem nadále nabízet studentům i odborníkům vysoce kvalitní vzdělávací programy zaměřené na inovace , kreativitu a podnikání, zejména v souladu se strategií EU pro průmysl a dovednosti. To může zahrnovat výzkumné pracovníky a inovátory podporované z jiných částí programu Horizont Evropa, zejména z akcí „Marie Curie-Skłodowska“. EIT bude také podporovat modernizaci vysokoškolských institucí v celé Evropě a jejich začlenění do inovačních ekosystémů tím, že bude stimulovat a zvyšovat jejich podnikatelský potenciál a schopnosti a podněcovat je k tomu, aby lépe předvídaly nové požadavky na dovednosti.
— |
rozvoj inovačních vzdělávacích programů zohledňujících budoucí potřeby společnosti a průmyslu a průřezových programů, které budou nabízeny studentům, podnikatelům a odborníkům v celé Evropě i mimo ni a v nichž se specializované a odvětvové znalosti spojí s dovednostmi orientovanými na ▌inovace a podnikání , jako jsou ▌„high tech“ dovednosti související s digitální oblastí a klíčovými základními technologiemi , |
— |
posilování a rozšiřování značky EIT, aby se zlepšila viditelnost a uznání vzdělávacích programů EIT na základě partnerství mezi různými vysokoškolskými institucemi, výzkumnými centry a společnostmi , za současného zvyšování jejich celkové kvality poskytnutím vzdělávacích programů typu učení praxí a účelného podnikatelského vzdělávání, jakož i mezinárodní mobilita a mobilita mezi organizacemi a mezi odvětvími, |
— |
vývoj inovačních a podnikatelských schopností vysokoškolského sektoru s využitím a podporou odborných znalostí společenství EIT v propojování vzdělávání, výzkumu a podnikání, |
— |
posílení úlohy společenství absolventů EIT jako vzoru pro nové studenty a silného nástroje pro sdělování dopadu EIT. |
2.3. Nová tržní řešení pro přistupování ke globálním výzvám
EIT bude podporovat, posilovat a oceňovat podnikatele, inovátory, výzkumné pracovníky, pedagogy, studenty a další inovační aktéry , za současného zajišťování zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech oblastech činnosti, a usnadňovat jim, aby spolupracovali v mezioborových týmech, vytvářeli nápady a přetvářeli je na dílčí i průrazné inovace. Činnosti budou charakterizovány otevřenými inovacemi a přeshraničním přístupem se zaměřením na začlenění příslušných činností znalostního trojúhelníku, které jsou významné pro jejich úspěšnost (např. předkladatelé projektů mohou získat lepší přístup k: absolventům se zvláštní kvalifikací, předním uživatelům , startupům s inovačními myšlenkami, zahraničním společnostem s příslušnými doplňkovými aktivy atd.).
— |
podpora vývoje nových výrobků, služeb a tržních příležitostí , kde budou subjekty znalostního trojúhelníku spolupracovat na vypracování řešení globálních problémů ; |
— |
plná integrace celého inovačního hodnotového řetězce: od studenta po podnikatele, od myšlenky k produktu, z laboratoře k zákazníkovi. To zahrnuje podporu začínajících a rostoucích podniků. |
— |
poskytování služeb a podpory na vysoké úrovni inovativním podnikům, a to včetně technické pomoci pro doladění produktů nebo služeb, substantivního mentorování, podpory pro zajištění cílových zákazníků a získání kapitálu, aby tyto podniky rychle dosáhly na trh a zrychlily proces svého růstu. |
2.4. Součinnost a přidaná hodnota v rámci programu Horizont Evropa
EIT znásobí své úsilí těžit ze součinnosti a doplňkovosti mezi stávajícími KIC a s různými subjekty a iniciativami na úrovni EU i na globální úrovni a rozšiřovat svou síť spolupracujících organizací na strategické i operační úrovni a vyhnout se přitom zdvojování .
— |
úzká spolupráce s ERI a Invest EU při racionalizaci podpory (tj. financování a služeb) nabízené ▌ inovačním podnikům ve fázích startupu a rozšiřování kapacity, a to zejména prostřednictvím znalostních a inovačních společenství; plánování a provádění činností EIT s cílem maximalizovat součinnost a doplňkovost s dalšími částmi programu ; |
— |
práce s členskými státy EU na národní i regionální úrovni, zavedení strukturovaného dialogu a koordinační úsilí, aby se umožnily synergie s ▌národními a regionálními iniciativami , včetně strategií pro inteligentní specializaci, rovněž uvažované prostřednictvím Evropských inovačních ekosystémů, za účelem identifikace, sdílení a šíření osvědčených postupů a poznatků; |
— |
sdílení a šíření inovativních postupů a poznatků po celé Evropě i mimo ni a přispět k politice výzkumu v Evropě v souladu s dalšími částmi programu Horizont Evropa, |
— |
poskytování podkladů pro jednání o inovační politice a příspěvek k návrhu a realizaci politických priorit EU, a to nepřetržitou spoluprací se všemi příslušnými útvary Evropské komise, jinými programy EU a jejich zúčastněnými subjekty a dalším prověřováním příležitostí v rámci iniciativ na provádění politiky, |
— |
využívání součinností s jinými programy EU, včetně programů, které podporují rozvoj lidského kapitálu a inovace (např. COST, ESF+, EFRR, Erasmus+, Kreativní Evropa a COSME Plus/jednotný trh, Invest EU) ; |
— |
budování strategických aliancí s klíčovými aktéry v oblasti inovací na úrovni EU a na mezinárodní úrovni a podpora znalostních a inovačních společenství při rozvoji spolupráce a vazeb s klíčovými partnery z třetích zemí v rámci znalostního trojúhelníku, a to s cílem otevřít nové trhy pro řešení podporovaná znalostními a inovačními společenstvími a přilákat financování a talenty ze zahraničí. Je podporována účast třetích zemí se zohledněním zásady reciprocity a vzájemných přínosů. |
▌
PŘÍLOHA III
PARTNERSTVÍ
Evropská partnerství budou vybrána a prováděna, monitorována, hodnocena, postupně ukončena nebo obnovena na základě těchto kritérií:
1) |
Výběr
|
2) |
Provádění:
|
3) |
Sledování:
|
4) |
Hodnocení, postupné ukončení a obnovení:
|
PŘÍLOHA IV
SOUČINNOST S DALŠÍMI PROGRAMY UNIE
1. |
Součinnost s Evropským zemědělským záručním fondem a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (Společná zemědělská politika, SZP) zajistí, aby:
|
2. |
Součinnost s Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF) zajistí, aby:
|
3. |
Součinnost s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) zajistí, aby:
|
4. |
Součinnost s Evropským sociálním fondem plus (ESF+) zajistí, aby:
|
5. |
Součinnost s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF) zajistí, aby:
|
6. |
Součinnost s programem Digitální Evropa zajistí, aby:
|
7. |
Součinnost s programem pro jednotný trh zajistí, aby:
|
8. |
Součinnost s programem LIFE – program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) zajistí, aby: výzkumné a inovační potřeby čelit environmentálním, klimatickým a energetickým výzvám v rámci EU byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu; program LIFE i nadále působil jako katalyzátor provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, změny klimatu a příslušné energetické politiky, včetně přejímání a uplatňování výsledků výzkumu a inovací z programu a pomáhal při jejich uplatnění na vnitrostátní a meziregionální úrovni, kde mohou pomoci řešit problémy spojené s životním prostředím, změnou klimatu nebo otázky přechodu na čistou energii; program LIFE i nadále podněcoval k součinnosti s tímto programem přiznáváním bonusu při hodnocení návrhů, které obsahují využití výsledků programu; standardní akční projekty LIFE podpořily vývoj, testování nebo předvádění vhodných technologií nebo metodik pro provádění politiky EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu, které mohou být následně nasazeny ve velkém měřítku, financované z jiných zdrojů, včetně tohoto programu; jak EIT, tak budoucí Evropská rada pro inovace mohly podporovat rozšíření a komercializaci nových průlomových myšlenek, které mohou vzejít z provádění projektů programu LIFE. |
9. |
Součinnost s programem Erasmus, zajistí, aby:
|
10. |
Součinnost s Evropským kosmickým programem zajistí, aby:
|
11. |
Součinnost s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (dále jen „vnější nástroj“) zajistí, aby činnosti programu v oblasti výzkumu a inovací za účasti třetích zemí a cílené akce mezinárodní spolupráce usilovaly o soulad a soudržnost s paralelními akcemi zaměřenými na uvádění na trh a budování kapacit v rámci vnějšího nástroje na základě společné definice potřeb a oblastí působnosti, která by byla společně vymezena v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu. |
12. |
Součinnost s Fondem pro vnitřní bezpečnost a nástrojem pro správu hranic v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic zajistí, aby:
|
13. |
Součinnost s fondem InvestEU zajistí, aby:
|
14. |
Součinnost s fondem pro inovace v rámci systému obchodování s emisemi (dále jen „fond pro inovace“) zajistí, aby:
|
15. |
Součinnost s programem Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu zajistí, aby:
|
16. |
Potenciální součinnost s Evropským obranným fondem bude přispívat k předcházení duplicity . |
16a. |
Součinnost s programem Kreativní Evropa bude podporovat konkurenceschopnost a inovace, přispívat k hospodářskému a sociálnímu růstu a prosazovat efektivní využívání veřejných prostředků. |
16b. |
Lze plánovat součinnost s jakýmikoli významnými projekty společného evropského zájmu (IPCEI). |
(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o evropském inovačním partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“ (COM(2012)0079).
PŘÍLOHA V
KLÍČOVÉ UKAZATELE ZPŮSOBŮ DOSAHOVÁNÍ DOPADŮ
Způsoby dosahování dopadů a související klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů strukturují sledování pokroku rámcového programu při dosahování jeho cílů, jak stanoví článek 3 . Způsoby dosahování dopadů jsou závislé na čase a odrážejí tři doplňkové kategorie dopadů s ohledem na nelineární povahu investic v oblasti výzkumu a inovací : vědecký, společenský a technologicko-ekonomický dopad. U každé z těchto kategorií dopadů budou uplatněny zástupné ukazatele pro sledování pokroku, jež se budou členit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, zahrnující i období po ukončení programu, s možností příslušného rozčlenění, včetně rozčlenění podle členských států a přidružených zemí . Tyto ukazatele se sestaví za použití kvantitativních a kvalitativních metodik. Jednotlivé části programu se v různé míře a prostřednictvím různých mechanismů podílejí na tvorbě těchto ukazatelů. Ke sledování jednotlivých částí programu lze případně použít další ukazatele.
Mikrodata skrývající se za klíčovými ukazateli způsobů dosahování dopadů budou u všech částí programu a všech prováděcích mechanismů shromažďována centrálně a jednotně a na přiměřené úrovni granularity dat s minimálními požadavky na příjemce, pokud jde o podávání zpráv.
Kromě klíčových ukazatelů způsobů dosahování dopadů a nad jejich rámec budou jako součást údajů pro řízení a provádění uvedených v článku 45 téměř v reálném čase shromažďovány a vykazovány údaje o optimalizovaném provádění programu na posílení evropského výzkumného prostoru, posilující účast členských států v programu založenou na excelenci, a rovněž usnadňující vztahy spolupráce v evropském výzkumu a inovacích; To bude zahrnovat mimo jiné sledování vztahů spolupráce, analýzu sítí, údaje o návrzích, žádostech, účasti a projektech, žadatelích a účastnících (včetně typu organizace (jako organizace občanské společnosti, MSP a soukromý sektor)), zemích (členěných konkrétně podle skupin zemí, jako jsou členské státy, přidružené země a třetí země), genderu, úloze v projektu, vědecké disciplíně/odvětví, včetně společenských a humanitních věd) a úrovni zařazování hlediska ochrany klimatu do všech oblastí činnosti a s tím spojených výdajích.
Ukazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti vědy
Očekává se, že dopady programu v oblasti vědy budou nové vysoce kvalitní znalosti, posílení lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací a podpora šíření znalostí a otevřené vědy. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.
Ukazatele způsobů dosahování dopadů ve společnosti
Očekává se, že program bude mít společenský dopad ve formě řešení politických priorit EU a globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje, v návaznosti na zásady Agendy 2030 a Pařížské dohody, prostřednictvím výzkumu a inovací, přínosů a výsledků prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací a evropského partnerství a ve formě širšího zavádění inovací ve společnosti , jež budou v konečném důsledku přispívat k lidskému blahobytu . Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.
Ukazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti technologií a hospodářství
Očekávané dopady tohoto programu v oblasti technologií a hospodářství a inovací , zejména v rámci Unie , budou spočívat v tom, že ovlivní vznik a růst podniků, zejména malých a středních podniků včetně začínajících podniků, povede k vytváření přímých i nepřímých pracovních míst, zejména v rámci Unie , a k posílení investic do výzkumu a inovací. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.
Příloha V – tabulka 1
Vědecké dopady |
Krátkodobé |
Střednědobé |
Dlouhodobé |
Vytváření nových kvalitních znalostí |
Publikace – počet recenzovaných vědeckých publikací rámcového programu |
Citace – vážený citační index recenzovaných vědeckých publikací rámcového programu v daném oboru |
Věda světové úrovně – počet a podíl recenzovaných publikací vzešlých z projektů rámcového programu, jež představují zásadní příspěvek k jednotlivým vědeckým oborům |
Posílení lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací |
Dovednosti – Počet výzkumných pracovníků zapojených do činností v rámci projektů rámcového programu ke zvýšení kvalifikace (odborná příprava, předávání zkušeností/ poradenství, mobilita a přístup k výzkumným a inovačním infrastrukturám ) |
Kariéra – počet a podíl výzkumných pracovníků, kterým se během rámcového programu zvýšila kvalifikace a dosáhli většího individuálního vlivu v jejich oboru v oblasti výzkumu a inovací |
Pracovní podmínky – počet a podíl výzkumných pracovníků, kterým se během rámcového programu zvýšila kvalifikace a zlepšily pracovní podmínky, včetně mezd |
Podpora šíření znalostí a otevřené vědy |
Sdílené znalosti – podíl výzkumných výsledků rámcového programu (veřejně přístupná data, publikace, software atd.) sdílených prostřednictvím infrastruktur pro veřejně přístupné znalosti |
Šíření znalostí – podíl otevřeného přístupu k aktivně používaným či citovaným výzkumným výsledkům rámcového programu |
Nové způsoby spolupráce – podíl příjemců rámcového programu, kteří vytvořili nové mezioborové či meziodvětvové způsoby spolupráce s uživateli jejich veřejně přístupných výstupů v oblasti výzkumu a inovací dosažených během rámcového programu |
Příloha V – tabulka 2
Dopady ve společnosti |
Krátkodobé |
Střednědobé |
Dlouhodobé |
Řešení politických priorit EU a globálních výzev prostřednictvím výzkumu a inovací |
Výstupy – počet a podíl výstupů zaměřených na řešení konkrétních politických priorit EU a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) Včetně: počtu a podílu výstupů s významem pro klima zaměřených na plnění závazků EU podle Pařížské dohody |
Řešení – počet a podíl inovací a výsledků výzkumu na řešení konkrétních politických priorit EU a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) Včetně: počtu a podílu výstupů s významem pro klima zaměřených na plnění závazků EU podle Pařížské dohody |
Přínosy – odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem, pokud jde o zvládání konkrétních politických priorit EU a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje) , včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů (jako jsou normy a standardy) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) Včetně: odhadovaného souhrnného dopadu v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem s významem pro klima na plnění závazků EU podle Pařížské dohody včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů (jako jsou normy a standardy) |
Přínos a dopady vzešlé z misí v oblasti výzkumu a inovací |
Výstupy misí v oblasti výzkumu a inovací – výstupy konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací Mise (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) |
Výsledky misí v oblasti výzkumu a inovací – výsledky konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací Mise (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) |
Dosažené cíle misí v oblasti výzkumu a inovací – dosažené cíle konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu) |
Posílení zavádění výzkumu a inovací ve společnosti |
Společná tvorba – počet a podíl projektů rámcového programu, v jejichž rámci to byli občané EU a koneční uživatelé, kdo přispěl ke společnému vytvoření obsahu výzkumu a inovací |
Zapojení – Počet a podíl subjektů z řad příjemců rámcového programu disponujících mechanismem pro zapojení občanů a konečných uživatelů po ukončení projektu rámcového programu |
Zavádění výzkumu a inovací ve společnosti – zavádění a veřejná působnost společně vytvořených vědeckých výsledků a inovativních řešení |
Příloha V – tabulka 3
Technologický a hospodářský dopad |
Krátkodobé |
Střednědobé |
Dlouhodobé |
Vytváření růstu založeného na inovacích |
Výstupy v podobě inovací – počet inovativních produktů, procesů nebo postupů vytvořených na základě rámcového programu (podle druhu inovace) a přihlášek práv duševního vlastnictví |
Inovace – počet inovací dosažených na základě projektů rámcového programu (podle druhu inovace) a udělených práv duševního vlastnictví |
Hospodářský růst – vznik, růst a tržní podíl podniků, které vytvořily inovace během rámcového programu |
Vytvoření více a kvalitnějších pracovních míst |
Podporovaná pracovní místa – počet pracovních míst na plný úvazek a zachovaných pracovních míst u příjemců za účelem provedení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti) |
Zachovaná pracovní místa – navýšení počtu pracovních míst na plný úvazek u příjemců po ukončení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti) |
Celkový počet pracovních míst – počet přímých či nepřímých pracovních míst vytvořených nebo zachovaných díky šíření výsledků rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti) |
Posílení investic v oblasti výzkumu a inovací |
Společné investice – výše veřejných a soukromých investic, k nimž došlo díky počátečním investicím rámcového programu |
Rozšíření – výše veřejných a soukromých investic vynaložených na využití a rozšíření výsledků rámcového programu (včetně přímých zahraničních investic) |
Příspěvek ke splnění cíle 3 % – pokrok EU směrem k dosažení cíle 3 % HDP v důsledku provedení rámcového programu |
PŘÍLOHA Va
Oblasti pro zavedení možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství podle článku 185 nebo 187 SFEU
V souladu s článkem 7 a 8 rámcového programu jsou v této příloze uvedeny oblasti pro zavedení možných misí a možných evropských partnerství podle článku 185 nebo 187 SFEU.
I. Oblasti pro zavedení možných misí
|
Oblast pro mise 1: Přizpůsobování se změně klimatu včetně sociální transformace |
|
Oblast pro mise 2: Rakovina |
|
Oblast pro mise 3: Zdravé oceány, moře a pobřežní a vnitrozemské vody |
|
Oblast pro mise 4: Inteligentní města neutrální z hlediska klimatu |
|
Oblast pro mise 5: Zdravá půda a potraviny |
|
Každá mise se bude řídit zásadami stanovenými v čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení. |
II. Oblasti pro zavedení možných institucionalizovaných evropských partnerství na základě článku 185 nebo 187 SFEU
|
Oblast pro partnerství 1: Rychlejší rozvoj a bezpečnější využití inovací v oblasti zdraví pro evropské pacienty a globální zdraví |
|
Oblast pro partnerství 2: Rozvoj klíčových digitálních a základních technologií a jejich využití, mimo jiné včetně nových technologií, jako jsou umělá inteligence, fotonika a kvantové technologie |
|
Oblast pro partnerství 3: Vedoucí postavení Evropy v oblasti metrologie, včetně integrovaného metrologického systému |
|
Oblast pro partnerství 4: Urychlení konkurenceschopnosti, bezpečnosti a environmentální výkonnosti letového provozu a letecké a železniční dopravy v EU |
|
Oblast pro partnerství 5: Udržitelná, inkluzivní a oběhová řešení založená na biotechnologiích |
|
Oblast pro partnerství 6: Vodík a udržitelné technologie skladování energie s nižší environmentální stopou a méně energeticky náročnou výrobou |
|
Oblast pro partnerství 7: Čistá, propojená, kooperativní, autonomní a automatizovaná řešení pro budoucí nároky na mobilitu osob a zboží |
|
Oblast pro partnerství 8: Inovativní a na výzkum a vývoj zaměřené malé a střední podniky. |
Proces posuzování potřeby zavedení institucionalizovaného partnerství v jedné z výše zmíněných oblastí pro partnerství může vést v souladu s právem podnětu Komise k předložení návrhu na základě článku 185 nebo 187 SFEU. Kromě toho může příslušná oblast pro partnerství také spadat do partnerství podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nebo b) rámcového programu nebo být provedena prostřednictvím výzev k předkládání návrhů v rámci Horizontu Evropa.
Jelikož možné oblasti pro institucionalizovaná evropská partnerství pokrývají široké tematické oblasti, lze je v závislosti na posouzených potřebách provést prostřednictvím více než jednoho partnerství.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/253 |
P8_TA(2019)0396
Program, kterým se provádí program Horizont Evropa ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (COM(2018)0436 – C8-0253/2018 – 2018/0225(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/43)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0436), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 173 odst. 3 a čl. 182 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0253/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, |
— |
s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0410/2018), |
A. |
vzhledem k tomu, že bylo dosaženo částečné politické dohody o zvláštním programu, kterým se provádí rámcový program Horizont Evropa; vzhledem k tomu, že tato dohoda vychází z textu, který byl oproti návrhu Komise podstatně změněn; vzhledem k tomu, že tato skutečnost má vliv na právní základ; vzhledem k tomu, že orgány v této souvislosti uskutečnily výměnu názorů v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (1); vzhledem k tomu, že otázka právního základu by se tedy měla upravit v pozdější fázi postupu týkajícího se tohoto spisu; |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 12. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0510).
P8_TC1-COD(2018)0225
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 a čl. 182 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
s ohledem na zprávu Evropského parlamentu o posouzení provádění programu Horizont 2020 vzhledem k jeho průběžnému hodnocení a návrhu devátého rámcového programu,
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 182 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) má být rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa („Horizont Evropa“) zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) … o rámcovém programu a pravidlech pro účast ze dne … (4) proveden prostřednictvím zvláštních programů, které vymezují podrobná pravidla pro jejich provádění, dobu jejich trvání a zajišťují prostředky považované za nezbytné. |
(2) |
Nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast stanoví obecné a specifické cíle programu Horizont Evropa, strukturu a hlavní rysy činností, jež mají být prováděny, zatímco zvláštní program, kterým se provádí Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace („zvláštní program“), by měl vymezit operační cíle a činnosti, které jsou specifické pro jednotlivé části programu Horizont Evropa. Na zvláštní program se plně vztahují ustanovení o provádění obsažená v nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast, včetně ustanovení týkajících se etických zásad. |
(3) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění zvláštního programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání pracovních programů pro provádění zvláštního programu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5). |
(4) |
Ohledně vědecko-technického obsahu zvláštního programu týkajícího se nejaderných přímých akcí Společného výzkumného střediska (JRC) byla konzultována správní rada Společného výzkumného střediska zřízená rozhodnutím Komise 96/282/Euratom (6), |
(5) |
S ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento zvláštní program přispěje k začlenění opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle, aby alespoň 25 % výdajů z rozpočtu EU šlo na podporu cílů v oblasti klimatu v průběhu období VFR 2021–2027, a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027 . Opatření v rámci tohoto zvláštního programu přispějí alespoň 35 % celkového finančního krytí zvláštního programu k cílům v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění zvláštního programu budou identifikována relevantní opatření, která budou znovu posouzena během příslušných hodnocení a přezkumů. Pozornost bude věnována transformujícím se oblastem Unie s vysokou spotřebou uhlí a vysokými emisemi uhlíku. |
(6) |
Opatření v rámci zvláštního programu by měla být využívána k tomu, aby přiměřeně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala nebo vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. |
(7) |
Vzhledem k významnému příspěvku, který by výzkum a inovace měly přinést při řešení problémů v oblasti potravin, zemědělství, rozvoji venkova a v bioekonomice, a za účelem využití odpovídajících příležitostí ve výzkumu a inovacích v těsném spolupůsobení se společnou zemědělskou politikou budou relevantní opatření v rámci zvláštního programu na období 2021–2027 podpořena ▌v rámci specializovaného klastru„ Bioekonomika, přírodní zdroje , zemědělství a životní prostředí “. |
(8) |
Dokončení jednotného digitálního trhu a rostoucí příležitosti ze sbližování digitálních a fyzických technologií vyžadují zvýšení investic. Program Horizont Evropa k tomuto úsilí přispěje ▌ (7) specializovaným klastrem s cílem zajistit , aby Evropa zůstala na čele globálního výzkumu a inovací v digitální oblasti. |
(9) |
Formy financování a metody provádění podle tohoto rozhodnutí se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnic jednotkových nákladů. |
(10) |
Členské státy by do procesu definování misí měly být zapojeny v rané fázi. |
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Tímto rozhodnutím se zavádí zvláštní program, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa („zvláštní program“) stanovený v čl. 1 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
Stanoví operační cíle zvláštního programu, rozpočet na období 2021–2027, pravidla pro provádění zvláštního programu a činnosti, jež mají být prováděny v rámci zvláštního programu.
Článek 2
Operační cíle
1. Zvláštní program přispívá k dosažení obecných a konkrétních cílů stanovených v článku 3 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
2. Zvláštní program má tyto operační cíle:
a) |
posílení excelentního základního a hraničního výzkumu; posílení a šíření excelence v celé Unii, mimo jiné podporou širší účasti ; |
b) |
posílení vazby mezi výzkumem, inovacemi a ve vhodných případech vzděláváním a dalšími politikami, včetně doplňkovosti s celostátními, regionálními a unijními politikami a činnostmi v oblasti výzkumu a inovací ; |
ba) |
podpora provádění politických priorit Unie, včetně zejména cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody; |
c) |
prosazování odpovědného výzkumu a inovací se zohledněním zásady předběžné opatrnosti ; |
ca) |
posilování genderového rozměru v celém programu; |
cb) |
zvýšení kooperačních vazeb v evropském výzkumu a inovacích, a to napříč odvětvími a obory, včetně společenských a humanitních věd ; |
d) |
posílení mezinárodní spolupráce; |
da) |
propojení a rozvoj výzkumných infrastruktur v celém Evropském výzkumném prostoru a poskytování nadnárodního přístupu k nim ; |
e) |
přilákání talentů, výcvik a udržení výzkumných pracovníků a inovátorů v Evropském výzkumném prostoru, včetně využití mobility▌; |
f) |
prosazování otevřené vědy a zajišťování viditelnosti pro veřejnost, jakož i otevřený přístup k vědeckým publikacím a datům z výzkumu, včetně náležitých výjimek ; |
g) |
podpora využívání výsledků výzkumu a inovací a aktivní šíření a využívání výsledků, zejména za účelem zvýšení soukromých investic a rozvoje politiky; |
▌ |
|
▌ |
|
j) |
prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací splnění ambiciózních cílů ve stanoveném časovém rámci; |
k) |
zlepšení vztahů a interakce mezi vědeckou obcí a společností, včetně viditelnosti vědy ve společnosti a šíření vědeckých vědomostí, jakož i podpora zapojení občanů a koncových uživatelů do procesů společného navrhování a spolutvorby; |
▌ |
|
m) |
urychlení průmyslové transformace , mimo jiné zlepšenými dovednostmi pro inovace ; |
▌ |
|
o) |
podněcování činností výzkumu a vývoje v malých a středních podnicích a zakládání a rozvoj inovativních podniků, zejména startupů, malých a středních podniků a ve výjimečných případech malých podniků se střední tržní kapitalizací ; |
p) |
zlepšení přístupu k rizikovému financování, mimo jiné prostřednictvím synergie s programem InvestEU zejména v případech, kdy trh neposkytuje životaschopné financování. |
3. V rámci cílů uvedených v odstavci 2 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění zvláštního programu. Může jít v řádně odůvodněných případech například o reakce na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, jakož i na potřeby týkající se tvorby nových politik Unie.
Článek 3
Struktura
1. V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast se zvláštní program skládá z těchto částí:
1) |
Pilíř I „ Vynikající věda“ obsahující tyto složky:
|
2) |
Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ obsahující tyto složky:
|
3) |
Pilíř III „ Inovativní Evropa “ obsahující tyto složky:
▌ |
4) |
Část „ Rozšiřování účasti a posílení Evropského výzkumného prostoru“ obsahující tyto složky:
|
2. Činnosti, které mají být prováděny v rámci částí uvedených v odstavci 1, jsou popsány v příloze I.
Článek 4
Rozpočet
1. V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast činí finanční krytí pro provádění zvláštního programu na období 2021–2027 120 000 000 000 EUR v ▌cenách roku 2018 .
2. Částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku je rozdělena mezi šest komponent uvedených v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast. Použijí se ujednání čl. 9 odst. 3 až 8 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
KAPITOLA II
PROVÁDĚNÍ A PLÁNOVÁNÍ
Článek 4a
Strategický plán
1. Podle čl. 6 odst. 6 [nařízení o rámcovém programu] provádění zvláštního programu usnadní víceletý strategický plán výzkumných a inovačních činností, což rovněž podpoří soudržnost mezi pracovními programy a unijními a vnitrostátními prioritami. Výsledek procesu strategického plánování se stanoví ve víceletém strategickém plánu pro vypracování náplně pracovních programů (jak stanoví článek 11) v délce trvání nejvýše čtyř let, přičemž zůstane zachována dostatečná flexibilita umožňující rychle reagovat na nové a vznikající výzvy, nečekané příležitosti a krize.
2. Proces strategického plánování se zaměří zejména na pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a pokrývá rovněž příslušné činnosti v jiných pilířích, jakož i část „Rozšiřování účasti a posílení Evropského výzkumného prostoru“.
Komise zajistí zapojení členských států v rané fázi a rozsáhlé výměny s nimi, jakož i s Evropským parlamentem, což doplní konzultace se zainteresovanými subjekty a širokou veřejností. To přispěje k většímu zapojení občanů a občanské společnosti.
Členské státy mohou podpořit proces strategického plánování také poskytováním přehledu vnitrostátních konzultací/příspěvků občanů, které poslouží jako podklad pro strategický plán.
3. Komise strategický plán přijme prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 4. Strategický plán odpovídá cílům a činnostem popsaným v příloze 1. Prováděcí akt obsahuje tyto prvky týkající se dotčeného období:
a. |
klíčové strategické směry pro podporu výzkumu a inovací, včetně popsání očekávaných dopadů, průřezových otázek napříč klastry a dotčených oblastí intervence; |
b. |
identifikaci evropských partnerství podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) [nařízení o rámcovém programu]; |
ba. |
identifikaci misí podle článku 5 zvláštního programu a článku 7 a přílohy Va nařízení, kterým se zavádí rámcový program Horizont Evropa; |
c. |
oblasti pro mezinárodní spolupráci, akce, jež bude třeba uvést v soulad s výzkumem a inovacemi jiných států a světových regionů v širokém měřítku, nebo akce, jež bude třeba provádět ve spolupráci s určitými organizacemi ve třetích zemích; |
d. |
zvláštní otázky, jako je rovnováha mezi výzkumem a inovacemi; zapojení společenských a humanitních věd; úlohu klíčových základních technologií a strategických hodnotových řetězců; rovnost žen a mužů, včetně začlenění genderového rozměru do náplně výzkumu a inovací; dodržování nejvyšších standardů v oblasti etiky a integrity; priority pro šíření a využití. |
4. Strategický plán vezme v potaz analýzu zahrnující přinejmenším tyto prvky:
a) |
politické, socioekonomické a environmentální faktory relevantní pro politické priority EU a členských států; |
b) |
příspěvek výzkumu a inovací k realizaci cílů politiky EU za využití studií, dalších vědeckých důkazů a příslušných iniciativ na unijní i vnitrostátní úrovni, včetně institucionalizovaných partnerství podle čl. 8 odst. 1 písm. c) [nařízení o rámcovém programu]; |
c) |
důkazní základnu vycházející z prognostických činností, vědecko-technických a inovačních ukazatelů, mezinárodního vývoje, jako je např. provádění udržitelných cílů rozvoje a zpětná vazba z provádění, včetně monitorování provádění zvláštních opatření vzhledem k rozšiřování účasti a šíření excelence a účasti malých a středních podniků; |
d) |
priority s potenciálem dosáhnout při provádění synergie s jinými programy EU; |
e) |
popis různých přístupů ke konzultacím se zainteresovanými subjekty a k občanské angažovanosti coby součásti práce na rozvoji pracovních programů; |
f) |
doplňkovost a synergie s plánováním znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) v souladu s nařízením 294/2008/ES. |
5. Proces strategického plánování se doplní procesem strategické koordinace pro evropská partnerství s rovnoprávnou účastí členských států a Komise. Tento proces slouží jako vstup pro prognostickou analýzu, analýzu a poradenství ohledně rozvoje portfolia, možného nastavení, provádění, monitorování a postupného ukončení partnerství v oblasti výzkumu a inovací a řídí se komplexním rámcem kritérií, a to na základě přílohy III nařízení o programu Horizont Evropa.
Článek 5
Mise
1. Výzkumné a inovační mise mohou být zřizovány v oblastech pro mise stanovených v příloze Va nařízení, kterým se zavádí rámcový program Horizont Evropa.
2. Ke každé misi se zřídí výbor pro mise, ledaže lze využít stávajících poradenských struktur; v takovém případě je s předstihem informován programový výbor . Výbor pro mise sestává z nejvýše 15 nezávislých odborníků na vysoké úrovni s rozsáhlými znalostmi , mezi něž v náležitých případech patří i odborníci z oblasti společenských a humanitních věd, a to z celé Evropy i zpoza jejích hranic, včetně zástupců příslušných koncových uživatelů. Členy výborů pro mise jmenuje Komise transparentním postupem pro jejich identifikaci, včetně otevřené výzvy pro vyjádření zájmu. Programový výbor bude včas konzultován ve věci identifikačních a výběrových postupů, včetně použitých kritérií. Funkční období členů výboru pro mise činí až pět let a lze je jednou prodloužit.
3. Výbor pro mise poskytuje Komisi poradenství bez rozhodovacích pravomocí týkající se těchto záležitostí:
a) |
identifikace a navržení jedné nebo více misí v příslušné oblasti pro mise podle ustanovení a kritérií stanovených v článku 7 [nařízení o rámcovém programu]; |
b) |
náplně pracovních programů a jejich revize podle potřeb pro dosažení cílů mise, ▌ a to s podněty zainteresovaných subjektů a případně veřejnosti; |
c) |
charakteristiky projektových portfolií pro mise; |
d) |
opatření na úpravu, nebo v příslušných případech ukončení, na základě posouzení provádění podle stanovených cílů mise; |
e) |
výběru nezávislých odborných hodnotitelů podle ustanovení článku 44 [nařízení o rámcovém programu] , informování odborných hodnotitelů a hodnotící kritéria a jejich vážení; |
f) |
rámcových podmínek, které pomohou dosáhnout cílů mise; |
g) |
komunikace , a to i ohledně výkonnosti a dosažených cílů mise . |
h) |
politické koordinace mezi příslušnými aktéry na různých úrovních, zejména pokud jde o synergii s jinými politikami Unie; |
i) |
klíčových ukazatelů výkonnosti. |
Poradenství výborů pro mise se zveřejňuje.
▌
4. Programový výbor se u každé oblasti pro mise účastní přípravy a životního cyklu misí, přičemž vezme v potaz relevantní vnitrostátní otázky, jakož i příležitosti posílit soulad s činnostmi na vnitrostátní úrovni. Interakce s výbory pro mise probíhá včas a komplexním způsobem.
5. Pracovní program stanovený v článku 11 zahrnuje pro každou misi určenou ve strategickém plánu navržení mise, charakteristiky jejich projektových portfolií a zvláštní ustanovení umožňující účinný přístup k portfoliím.
Článek 6
Evropská rada pro výzkum
1. Komise zřídí Evropskou radu pro výzkum („ERV“) za účelem provádění opatření v rámci pilíře I „ Vynikající věda“ týkajících se ERV. Evropská rada pro výzkum je následníkem Evropské rady pro výzkum, která byla zřízena rozhodnutím C(2013)1895 (8).
2. Evropská rada pro výzkum je složena z nezávislé vědecké rady podle článku 7 a specializované prováděcí struktury podle článku 8.
3. Evropská rada pro výzkum má předsedu, který je vybrán ze zkušených a mezinárodně uznávaných vědců.
Předsedu jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení za účasti nezávislého specializovaného vyhledávacího výboru, a to na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo. Přijímací řízení a vybraný kandidát musí být schváleni vědeckou radou.
Předseda předsedá vědecké radě, zajišťuje její vedení a kontakt se specializovanou prováděcí strukturou a zastupuje ji ve světě vědy.
4. Evropská rada pro výzkum působí podle svých základních zásad vědecké excelence, otevřené vědy, nezávislosti, účinnosti, účelnosti, transparentnosti, odpovědnosti a integrity výzkumu . Zajišťuje kontinuitu s akcemi Evropské rady pro výzkum prováděnými podle rozhodnutí …/ES.
5. Činnosti ERV podporují hraniční výzkum zdola nahoru, prováděný ve všech oborech hlavními badateli a jejich týmy v soutěži na evropské úrovni , a to včetně výzkumných pracovníků v rané fázi profesního růstu .
6. Komise zaručí samostatnost a bezúhonnost Evropské rady pro výzkum a zajistí řádné plnění úkolů jí svěřených.
Komise zaručí, aby provádění akcí Evropské rady pro výzkum bylo v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4 tohoto článku a rovněž s celkovou strategií Evropské rady pro výzkum podle čl. 7 odst. 2 písm. a) vypracovanou vědeckou radou.
Článek 7
Vědecká rada Evropské rady pro výzkum
1. Vědecká rada je složena z nezávislých, nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků obou pohlaví a různých věkových skupin s odpovídajícími odbornými znalostmi, zajišťujících rozmanitost výzkumných oblastí i zeměpisného původu a jednajících za svou osobu a nezávisle na vnějších zájmech.
Členy vědecké rady jmenuje Komise na základě nezávislého a transparentního postupu pro jejich určení, na němž se dohodne s vědeckou radou, po otevřené konzultaci s vědeckou obcí a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě.
Jejich funkční období je omezeno na čtyři roky a může být jednou prodlouženo, a to na základě rotačního systému zajišťujícího kontinuitu práce vědecké rady.
2. Vědecká rada vypracuje:
a) |
celkovou strategii pro Evropskou radu pro výzkum; |
b) |
pracovní program pro provádění činností Evropské rady pro výzkum; |
c) |
metody a postupy pro vzájemná hodnocení a hodnocení návrhů, na jejichž základě budou určeny návrhy, jež budou financovány; |
d) |
své stanovisko k jakékoli záležitosti, která může z vědeckého hlediska rozšířit úspěchy a zvýšit dopad Evropské rady pro výzkum a kvalitu prováděného výzkumu; |
e) |
kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů. |
Komise se odchýlí od stanovisek vědecké rady podle prvního pododstavce písm. a), c), d) a e) pouze tehdy, pokud se domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise opatření s cílem zachovat kontinuitu provádění zvláštního programu a dosažení jeho cílů, objasní body, v nichž se odchyluje od stanovisek vědecké rady, a řádně je zdůvodní.
3. Vědecká rada jedná podle mandátu uvedeného v pilíři I přílohy I oddíle 1.
4. Vědecká rada jedná výlučně v zájmu ▌ERV podle zásad stanovených v článku 6. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a s nejvyšší možnou transparentností.
Článek 8
Specializovaná prováděcí struktura ERV
1. Specializovaná prováděcí struktura odpovídá za administrativní provádění a uskutečňování programu, jak je stanoveno v pilíři I přílohy I oddíle 1. 3.2 , a podporuje vědeckou radu při plnění všech jejích úkolů.
2. Komise zajistí, aby se specializovaná prováděcí struktura přesně, účinně a s potřebnou flexibilitou řídila pouze cíli a požadavky Evropské rady pro výzkum.
Článek 9
▌ Evropská rada pro inovace
1. Součástí ERI , zřízené podle článku 7a [nařízení o rámcovém programu] , je výbor na vysoké úrovni („výbor ERI“) uvedený v článku 10.
2. Komise zajistí, aby provádění ERI▌:
a) |
bylo v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 1 tohoto článku s náležitým zohledněním stanoviska výboru ERI k celkové strategii pro ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a |
b) |
nevedlo k narušení hospodářské soutěže v rozporu se společným zájmem. |
3. Pro účely řízení kombinovaného financování ERI použije Komise nepřímé řízení, nebo v případech, kdy to není možné, může zřídit zvláštní účelovou jednotku, která se řídí v souladu s platnými účetními pravidly . Komise se bude snažit zajistit účast dalších veřejných a soukromých investorů. Tam, kde to není v počáteční fázi možné, bude zvláštní účelová jednotka strukturována takovým způsobem, aby mohla přilákat další veřejné nebo soukromé investory pro zvýšení pákového efektu příspěvku Unie.
4. Komise zajistí účinnou doplňkovost mezi ERI, EIT a programem InvestEU.
Článek 10
Výbor ERI
1. Výbor ERI poskytuje Komisi poradenství týkající se těchto záležitostí:
a) |
celkové strategie pro složku ERI v rámci pilíře III „ Inovativní Evropa “; |
b) |
pracovního programu pro provádění akcí ERI; |
c) |
kritérií pro hodnocení inovativnosti a rizikového profilu návrhů a vhodné rovnováhy mezi granty, vlastním kapitálem a jinými formami financování pro nástroj Accelerator ERI; |
d) |
identifikace strategického portfolia projektů; |
e) |
profilu správců programů. |
2. Výbor ERI může na vyžádání poskytnout Komisi doporučení týkající se těchto záležitostí:
a) |
jakékoli záležitosti, která z pohledu inovací může zlepšit a podpořit inovační ekosystémy v celé Evropě, dosažení a dopad cílů komponenty ERI a kapacitu inovativních společností představit svá řešení; |
b) |
ve spolupráci s příslušnými útvary Komise a případně celostátními a regionálními orgány a dalšími relevantními subjekty, jako je řídící výbor EIT, identifikace možných regulačních překážek, jimž podnikatelé čelí, zejména ti, kteří obdrželi podporu v rámci složky ERI; |
c) |
trendů u nově vznikajících technologií z portfolia ERI, aby bylo informováno plánování v jiných částech zvláštního programu; |
d) |
identifikace specifických problémů, u kterých je zapotřebí doporučení výboru ERI. |
Výbor ERI jedná v zájmu dosažení cílů komponenty ERI. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a transparentně.
Výbor ERI jedná podle mandátu uvedeného v pilíři III přílohy I oddíle 1.
3. Výbor ERI je složen z 15 až 20 nezávislých, vysoce postavených osob pocházejících z různých částí evropského inovačního ekosystému, včetně podnikatelů, zástupců vedení společností, investorů , odborníků veřejné správy a výzkumných pracovníků včetně odborníků na inovace pocházejících z akademického sektoru . Přispívá k informačním aktivitám, přičemž členové výboru ERI usilují o zvýšení prestiže značky ERI.
Členové výboru ERI jsou jmenováni Komisí na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů, nebo k vyjádření zájmu, případně obojího podle toho, co Komise považuje za vhodnější, a s přihlédnutím k potřebě vyváženosti mezi odbornými znalostmi, pohlavími, věkovými skupinami a geografickým rozložením.
Jejich funkční období je omezeno na dva roky a může být dvakrát prodlouženo na základě etapového systému jmenování (členové jsou jmenováni každé dva roky).
4. Výbor ERI má předsedu, kterého jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení. Předseda musí být vysoce postavený veřejný činitel s vazbami na svět inovací s důkladnými znalostmi v oblasti výzkumu a vývoje .
Předseda je jmenován na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo.
Předseda předsedá výboru ERI, připravuje jeho zasedání, přiděluje úkoly členům a může zřizovat specializované podskupiny, zejména k identifikaci nových technologických trendů z portfolia ERI. Reprezentuje ERI ve světě inovací. Propaguje rovněž činnost ERI a v rámci příslušných programových výborů působí jako prostředník při jednáních s Komisí a s členskými státy . Komise ▌předsedovi při výkonu jeho povinností poskytne administrativní podporu.
5. Komise vypracuje kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů a porušení důvěrnosti . ▌Členové výboru ERI při nástupu do funkce kodex chování přijmou.
Článek 11
Pracovní programy
1. Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v odstavci 2 v souladu s článkem 110 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 („ finančního nařízení“) (9). Ty stanoví očekávaný dopad a připravují se v návaznosti na proces strategického plánování popsaný v příloze I tohoto rozhodnutí. Komise pravidelně a od rané fáze informuje výbor uvedený v článku 12 o celkovém pokroku provádění nepřímých akcí zvláštního programu, včetně misí, mimo jiné aby výboru umožnila včas poskytnout vhodné podklady v průběhu procesu strategického plánování a ohledně přípravy pracovních programů, zejména misí.
Pracovní programy v příslušných případech stanoví celkovou částku vyčleněnou pro operace kombinování zdrojů.
2. Komise přijme samostatné pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů pro provádění akcí v rámci následujících komponent dle čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí:
a) |
ERV, kde pracovní program stanoví vědecká rada podle čl. 7 odst. 2 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 3. Komise se od pracovního programu stanoveného vědeckou radou odchýlí pouze tehdy, pokud se domnívá, že tento pracovní program není v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise pracovní program prostřednictvím prováděcího aktu přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4. Toto opatření Komise řádně zdůvodní; |
b) |
všech klastrů v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, MSCA, výzkumných infrastruktur, podpory inovačních ekosystémů, rozšiřování účasti a šíření excelence a reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací, v souladu s přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4; |
c) |
ERI, kde se pracovní program připraví na základě doporučení výboru ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 4. |
d) |
JRC, kde víceletý pracovní program přihlíží ke stanovisku správní rady Společného výzkumného střediska uvedené v rozhodnutí 96/282/Euratom. |
3. Kromě požadavku uvedeného v článku 110 finančního nařízení pracovní programy uvedené v odstavci 2 tohoto článku v příslušných případech obsahují:
a) |
uvedení částky přidělené na každou akci a misi a orientační harmonogram provedení; |
b) |
u grantů priority, kritéria pro výběr a udělení a relativní váhu jednotlivých hodnotících kritérií a maximální míru financování celkových způsobilých nákladů; |
c) |
částku přidělenou na kombinované financování v souladu s články 41 až 43 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast; |
d) |
veškeré další povinnosti příjemců v souladu s články 35 a 37 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast. |
4. Komise přijímá prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4 tato opatření:
a) |
rozhodnutí o schválení financování nepřímých akcí, pokud je odhadovaná výše příspěvku Unie v rámci zvláštního programu rovna nebo vyšší než 2,5 milionu EUR s výjimkou činností v rámci zvláštního cíle „Evropské rady pro výzkum (ERV)“; v případě financování nepřímých akcí v klastru 2 rozhodnutí o schválení financování nepřímých akcí, pokud je odhadovaná výše příspěvku Unie v rámci zvláštního programu rovna 1 milionu EUR nebo vyšší; |
b) |
rozhodnutí o schválení financování akcí zahrnujících použití lidských embryí a lidských embryonálních kmenových buněk a akcí podle klastru „Civilní bezpečnost pro společnost“ uvedeného v čl. 3 odst. 1 bodu 2) písm. c). |
Článek 12
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor (10). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Výbor se schází v různých složeních uvedených v příloze II s ohledem na předmět jednání.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
5. Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.
6. Pokud výbor v případě prováděcích aktů přijímaných podle čl. 4a odst. 3 nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
7 . Komise výbor pravidelně informuje o celkovém pokroku při provádění zvláštního programu a včas mu poskytuje informace o všech akcích a složkách navrhovaných nebo financovaných v rámci programu Horizont Evropa a jeho externalizovaných částí podle specifikace v příloze III , včetně podrobných informací/analýzy statistik jednotlivých výzev .
KAPITOLA III
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 13
Zrušení
Rozhodnutí 2013/743/EU se s účinností od 1. ledna 2021 zrušuje.
Článek 14
Přechodná ustanovení
1. Tímto rozhodnutím není dotčeno pokračování ani změna dotčených opatření až do jejich ukončení podle rozhodnutí 2013/743/EU, které se na dotčená opatření nadále použije až do jejich ukončení.
V případě potřeby jsou zbývající úkoly výboru zřízeného rozhodnutím 2013/743/EU prováděny výborem uvedeným v článku 12 tohoto rozhodnutí.
2. Finanční krytí zvláštního programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc potřebné pro zajištění přechodu mezi zvláštním programem a opatřeními přijatými podle rozhodnutí 2013/743/EU, které mu předcházelo.
Článek 15
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
předseda/předsedkyně
Za Radu
předseda/předsedkyně
(1) Úř. věst. C , , s. .
(2) Úř. věst. C , , s. .
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Podtržený text nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(4) Úř. věst. C , , s. .
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(6) Rozhodnutí Komise 96/282/Euratom ze dne 10. dubna 1996 o reorganizaci Společného výzkumného střediska (Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 12).
(7) ▌
(8) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 23.
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(10) Za účelem usnadnění provádění programu uhradí Komise pro každé zasedání programového výboru stanovené v pořadu jednání v souladu s platnými pokyny náklady za jednoho zástupce z každého členského státu, jakož i jednoho odborníka/poradce z každého členského státu pro body pořadu jednání, u nichž dotyčný členský stát vyžaduje konkrétní odborné znalosti.
PŘÍLOHA I
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A ČINNOSTI V RÁMCI PROGRAMU
Při provádění programu se použijí následující činnosti.
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ
Jak stanoví článek 4a, provádění zvláštního programu usnadní víceleté strategické plánování výzkumných a inovačních činností . Proces strategického plánování se zaměří zejména na pilíř Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu, včetně příslušných činností v jiných pilířích a části Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru, a to rovněž v úzké spolupráci a synergii s plánováním znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) zřízených nařízením 294/2008/ES .
Výsledek procesu strategického plánování je stanoven ve strategickém plánu pro uskutečnění náplně pracovního programu.
▌
▌
Cílem procesu strategického plánování je:
— |
plnit programové cíle programu Horizont Evropa integrovaným způsobem a zaměřit se na celkový dopad programu a soudržnost jeho jednotlivých pilířů; |
— |
▌podporovat synergii mezi programem Horizont Evropa a jinými programy Unie, včetně [fondů soudržnosti a] programu Euratom, čímž se stane referenčním zdrojem pro výzkum a inovace ve všech souvisejících programech v rámci celého rozpočtu i nefinančních nástrojů EU; ▌ |
— |
pomáhat rozvoji a realizaci politiky EU v příslušných dotčených oblastech a doplňovat rozvoj a provádění politiky v členských státech; |
— |
snížit tříštění úsilí a zamezit zdvojování a překrývání možností financování; |
— |
poskytnout rámec pro propojení akcí přímého výzkumu Společného výzkumného střediska a jiných akcí podporovaných z programu, včetně využívání výsledků a dat na podporu politiky; |
— |
zajistit vyvážený a široký přístup k výzkumu a inovacím ve všech fázích vývoje, což se neomezuje pouze na podporu hraničního výzkumu, vývoj nových výrobních postupů a služeb na základě vědeckých a technických znalostí a průlomových objevů, nýbrž zahrnuje rovněž využívání stávajících technologií v nových aplikacích, soustavné zlepšování a netechnologické a sociální inovace. |
— |
zajistit systematický, průřezový přístup k výzkumu a inovacím napříč disciplínami, odvětvími a politikami řešící výzvy a zároveň umožňující vznik nových konkurenceschopných podniků a odvětví, podporující hospodářskou soutěž, podněcující soukromé investice a zachovávající rovné podmínky na vnitřním trhu. |
▌
▌
OSTATNÍ ČINNOSTI PROGRAMU
V případě pilířů „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a „ Inovativní Evropa “ doplňují výzkum a inovace činnosti, které se uskutečňují blízko koncových uživatelů a trhu, jako jsou demonstrace, pilotní projekty nebo ověření koncepce, avšak s vyloučením komercializačních činností překračujících fázi výzkumu a inovací. To zahrnuje také podporu činností na straně poptávky, které pomáhají urychlit zavádění a šíření široké škály inovací. Důraz se klade na nepreskriptivní výzvy k předkládání návrhů.
V pilíři „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, který staví na zkušenostech z programu Horizont 2020, se do všech klastrů, včetně specifických a specializovaných činností, plně začleňují společenské a humanitní vědy. Podobně se činnosti zahrnující mořský a námořní výzkum a inovace provádějí strategickým a integrovaným způsobem v souladu s integrovanou námořní politikou, společnou rybářskou politikou a mezinárodními závazky ▌.
Činnosti prováděné v rámci stěžejních iniciativ budoucích a vznikajících technologií (FET) – Graphene, Human Brain Project a Quantum Technology – podporované programem Horizont 2020 budou nadále podporovány v rámci programu Horizont Evropa prostřednictvím výzev k podávání návrhů obsažených v pracovním programu ▌. Přípravné akce podporované v rámci části programu Horizont 2020 věnované stěžejním iniciativám FET poslouží jako podklad pro proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa a poskytnou podněty pro práci na misích, společně financovaných či spoluprogramovaných partnerstvích a pravidelných výzvách k podávání návrhů.
Dialogy na téma vědeckotechnické spolupráce s mezinárodními partnery EU a politické dialogy s hlavními světovými regiony významně přispějí k systematickému vyhledávání příležitostí pro spolupráci, což v kombinaci s rozlišováním podle jednotlivých zemí a regionů podpoří stanovování priorit. V rané fázi bude nadále vyhledáváno poradenství poskytované poradní strukturou Evropského výzkumného prostoru (EVP).
▌
ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ A KOMUNIKACE
Program Horizont Evropa poskytne specializovanou podporu, pokud jde o otevřený přístup k vědeckým publikacím, archivům znalostí a jiným zdrojům dat. Budou podporovány akce na šíření výsledků a znalostí, též prostřednictvím spolupráce s jinými programy EU, včetně vytváření klastrů a balíčků výsledků a dat v jazycích a formátech pro cílové skupiny a sítě pro občany, průmysl, orgány veřejné správy, akademickou obec, organizace občanské společnosti a tvůrce politik. Pro tyto účely může program Horizont Evropa využívat pokročilé technologie a analytické nástroje.
Bude zajištěna vhodná podpora mechanismů pro sdělování programu potenciálním uchazečům (např. národních kontaktních míst).
Komise bude také v souvislosti s programem Horizont Evropa provádět informační a komunikační činnosti na propagaci toho, že výsledky byly získány za přispění financování z EU. Snahou bude také zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti výzkumu a inovací a širším dopadu a významu výzkumu a inovací financovaných z EU, např. prostřednictvím publikací, mediálních vztahů, akcí, archivů znalostí, databází, vícekanálových platforem, webových stránek nebo cíleného používání sociálních médií. Program Horizont Evropa bude také poskytovat příjemcům podporu k tomu, aby komunikovali o své práci a jejích dopadech na společnost jako celek.
VYUŽÍVÁNÍ VÝSLEDKŮ A UVÁDĚNÍ NA TRH
Komise zavede komplexní opatření k využívání výsledků programu Horizont Evropa a získaných znalostí. Tím se urychlí využívání výsledků v zájmu širokého uplatnění na trhu a posílí dopad programu.
Komise bude systematicky zjišťovat a zaznamenávat výsledky výzkumných a inovačních činností v rámci programu a nediskriminačním způsobem přenášet nebo šířit tyto výsledky a získané znalosti do výrobních odvětví a podniků všech velikostí, do veřejné správy, akademické sféry, organizací občanské společnosti a mezi tvůrce politik s cílem maximalizovat evropskou přidanou hodnotu programu.
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Většího dopadu bude dosaženo díky sladění akcí s ostatními zeměmi a regiony na světě v rámci posíleného úsilí mezinárodní spolupráce ▌. Vzhledem k oboustrannému prospěchu bude nedílnou součástí inciativ na podporu akcí EU zaměřených na udržitelnost, posílení excelence v oblasti výzkumu a inovací a konkurenceschopnost také výzva partnerům z celého světa, aby se k úsilí EU připojili.
Mezinárodní společné akce zajistí účinné řešení globálních společenských výzev a dosažení cílů udržitelného rozvoje, přístup k nejlepším světovým talentům, odborným znalostem a zdrojům a k širší nabídce inovativních řešení a poptávce po nich.
PRACOVNÍ METODY PRO HODNOCENÍ
Základem pro zapojení všech zúčastněných stran, komunit a zájmů do programu a předpokladem pro udržení excelence a relevance financovaných činností je využití kvalitních a nezávislých odborných znalostí v procesu hodnocení.
Komise nebo financující subjekt zajistí nestrannost procesu a vyloučení střetů zájmů podle článku 61 finančního nařízení. Rovněž usilují o to, aby složení hodnotících výborů a odborných a poradních skupin zajišťovalo zeměpisnou rozmanitost.
Výjimečně, odůvodňuje-li to požadavek týkající se jmenování nejlepších dostupných odborníků a/nebo omezený počet kvalifikovaných odborníků, mohou nezávislí odborníci, kteří jsou nápomocni hodnotícímu výboru nebo jeho členy, hodnotit návrhy, u kterých prohlásí, že na nich mají potenciální zájem. V takovém případě Komise nebo financující subjekt přijmou všechna nezbytná nápravná opatření, aby zajistily integritu procesu hodnocení. Proces hodnocení bude odpovídajícím způsobem veden a jeho součástí bude fáze zahrnující interakci mezi různými odborníky. Při určování návrhů k financování vezme hodnotící výbor v potaz zvláštní okolnosti.
PILÍŘ I
VYNIKAJÍCÍ VĚDA
Vědecký, hospodářský, společenský a kulturní pokrok ve všech jeho podobách je závislý na: dostatečném výběru z vynikajících výzkumných pracovníků; úsilí o průlomy v porozumění a získávání znalostí na všech úrovních ; zařízeních světové úrovně nezbytných k dosažení těchto cílů, v to počítaje fyzické a znalostní infrastruktury pro výzkum a inovace, jakož i na prostředcích k šíření a sdílení znalostí (otevřená věda) , metodologiích a dovednostech ▌
Dosažení inovací na nejvyšší světové úrovni souvisí s prosazováním otevřené a vynikající vědy. Změny paradigmatu ve sféře vědy a techniky mohou být klíčovými motory růstu produktivity, konkurenceschopnosti, bohatství, udržitelného rozvoje a sociálního pokroku. Tyto změny paradigmatu historicky zpravidla pocházely z vědecké základny veřejného sektoru a následně položily základy zcela nových průmyslových odvětví a sektorů a vyústily v obsáhlý společenský pokrok .
Veřejné investice do výzkumu, zejména prostřednictvím univerzit a veřejných výzkumných institucí a výzkumných zařízení, se často zaměřují na dlouhodobý výzkum s vyšším rizikem a doplňují činnosti soukromého sektoru. Kromě toho vytváří vysoce kvalifikované lidské zdroje , know-how a zkušenosti, nové vědecké nástroje a metodologie a budují sítě, kterými se přenáší nejnovější poznatky.
Evropská věda a v Evropě působící výzkumní pracovníci vždy stáli a nadále stojí v popředí mnoha oblastí. Není to stav, který bychom mohli brát za samozřejmost. ▌ K tradičně konkurujícím zemím, jako jsou Spojené státy americké, se nyní přidávají nové hospodářské velmoci, jako je Čína a Indie, zejména z nově industrializovaných částí světa a ze všech zemí, kde si vlády uvědomují různorodou a obrovskou návratnost, kterou investice do výzkumu přináší.
1. EVROPSKÁ RADA PRO VÝZKUM (ERV)
1.1. Zdůvodnění
Ačkoli EU i nadále produkuje nejvíce vědeckých publikací na světě, má ▌vzhledem ke své velikosti relativně málo celosvětově vynikajících center excelence a rozsáhlé oblasti s průměrnými a slabými výkony. V porovnání s USA a nyní do určité míry i s Čínou EU ▌sleduje tzv. „model distribuované excelence“, ve kterém jsou zdroje rozděleny mezi mnoho výzkumných pracovníků a institucí. Vytvoření atraktivních podmínek pro ty nejlepší výzkumné pracovníky pomůže Evropě zvýšit její přitažlivost v celosvětové konkurenci o vědecké talenty.
Globální situace ve výzkumu se vyvíjí dramatickým tempem a v důsledku rostoucího počtu rozvíjejících se zemí, zejména Číny, které rozšiřují svoji vědeckou produkci, se stává stále více multipolární. Takže zatímco v roce 2000 stály EU a Spojené státy americké za téměř dvěma třetinami světových výdajů na výzkum a vývoj, do roku 2013 tento podíl klesl na méně než polovinu.
Evropská rada pro výzkum flexibilním, dlouhodobým financováním podporuje nejlepší výzkumné pracovníky , včetně těch talentovaných, kteří se nacházejí v rané fázi kariéry , aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů , a to především v Evropě . Funguje samostatně a je vedená nezávislou vědeckou radou, která je složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků s odpovídajícími odbornými znalostmi a rozmanitým původem. ERV je schopna čerpat z rozsáhlejšího zdroje talentů a nápadů, než by mohl jakýkoli vnitrostátní systém, a posiluje excelenci způsobem, kdy spolu soutěží ti nejlepší výzkumní pracovníci a ty nejlepší nápady.
Hraniční výzkum financovaný ERV má prokázaný podstatný přímý dopad v podobě pokroku na hranicích znalostí a otevírá cestu k novým a často nečekaným vědeckým a technickým výsledkům a novým oblastem výzkumu. To pak dává vzniknout zcela novým myšlenkám, které jsou hybnou silou inovací a obchodní vynalézavosti a řeší společenské výzvy. ERV má také významný strukturální dopad, neboť vytváří silný tlak na zvyšování kvality evropského výzkumného systému, a to v mnohem větší šíři a rozsahu, než jaké představují výzkumní pracovníci a akce, které přímo financuje. Akce a výzkumní pracovníci financovaní ERV stanovují inspirativní cíl pro hraniční výzkum v Evropě, zvyšují jeho viditelnost a činí jej přitažlivějším pro nejlepší výzkumné pracovníky na celosvětové úrovni jakožto možné pracoviště a místo spolupráce. Prestiž být hostitelem držitelů grantů ERV vytváří soutěž mezi evropskými vysokými školami a výzkumnými organizacemi, pokud jde o to nabídnout nejlákavější podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky, a nepřímo jim pomáhá posoudit své relativní silné a slabé stránky a uskutečnit reformy.
▌ERV financuje relativně malé procento veškerého evropského výzkumu, ale dosahuje tím ▌vysokého vědeckého dopadu. Průměrné množství citovaných publikací z výzkumu podporovaného ERV je srovnatelné s nejprestižnějšími světovými výzkumnými univerzitami. Výkonnost výzkumu ERV je extrémně vysoká v porovnání s největšími světovými poskytovateli prostředků pro výzkum. ERV financuje velkou část hraničního výzkumu v mnoha oblastech výzkumu, které dosahují nejvyššího počtu citací, a to včetně rychle vznikajících oblastí. Ačkoli se financování ERV zaměřuje na hraniční výzkum, přineslo již značný počet patentů.
Existují tedy jasné důkazy, že ERV prostřednictvím svých výzev přitahuje a financuje vynikající výzkumné pracovníky a že akce ERV produkují značný počet světově nejvýznamnějších výsledků výzkumu s vysokým dopadem v nově vznikajících oblastech, což vede k průlomovým objevům a výraznému pokroku. Práce příjemců grantů ERV je také vysoce interdisciplinární a příjemci grantů ERV spolupracují na mezinárodní úrovni a publikují své výsledky otevřeně napříč všemi oblastmi výzkumu, včetně výzkumu v oblasti umění a sociálních a humanitních věd.
Kromě toho již teď existují důkazy o dlouhodobějším dopadu grantů ERV na kariéru, na odbornou přípravu vysoce kvalifikovaných uznávaných výzkumných pracovníků a postdoktorandů ▌, na zvyšování globální viditelnosti a prestiže evropského výzkumu a na vnitrostátní výzkumné systémy díky silnému srovnávacímu efektu. Tento efekt je obzvláště cenný v evropském modelu distribuované excelence, protože status financování ERV může nahradit jiné ukazatele a sloužit jako přesnější ukazatel kvality výzkumu než uznání vycházející z postavení institucí. Ambiciózní jedinci, instituce, regiony a země tak mají možnost chopit se iniciativy a rozšiřovat výzkumné profily, ve kterých jsou nejsilnější.
1.2. Oblasti intervence
1.2.1. Hraniční věda
Od výzkumu financovaného Evropskou radou pro výzkum se očekává, že posune hranice poznání, přinese vědecké publikace špičkové kvality a povede k výsledkům s vysokým potenciálním společenským a ekonomickým dopadem, přičemž ERV stanoví jasný a inspirativní cíl pro hraniční výzkum v celé EU, Evropě a na mezinárodní scéně. Ve snaze učinit z EU atraktivnější prostředí pro nejlepší světové vědce se ERV zaměří na měřitelné zlepšení podílu EU na horním 1 % nejcitovanějších publikací na světě a bude usilovat o zvýšení počtu vynikajících ▌výzkumných pracovníků, které financuje , včetně mimoevropských .
Financování ERV se poskytuje podle níže uvedených zavedených zásad. Jediným kritériem, podle kterého se udělují granty ERV, je vědecká excelence. ERV funguje „zdola nahoru“ bez předem určených priorit.
Hlavní rysy
— |
dlouhodobé financování na podporu vynikajících nápadů badatelů jakéhokoli věku a pohlaví a z jakékoli země světa , jakož i jejich výzkumných týmů, aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů, |
— |
umožnit začínajícím výzkumným pracovníkům v rané fázi kariéry s vynikajícími nápady , aby se sami stali nezávislými vedoucími výzkumu, poskytnutím přiměřené podpory v kritické fázi, kdy se osamostatňují a sestavují svůj vlastní výzkumný tým nebo program, |
— |
nové způsoby práce ve světě vědy , včetně přístupu otevřené vědy, mající potenciál přinášet průlomové výsledky a usnadňovat využití potenciálu financovaného výzkumu v oblasti komerčních a sociálních inovací, |
— |
sdílení zkušeností a osvědčených postupů s regionálními a vnitrostátními agenturami financujícími výzkum a vytváření vazeb s jinými částmi rámcového programu, zejména akcí MSCA, za účelem propagace podpory vynikajících výzkumných pracovníků, |
— |
zviditelnění hraničního výzkumu v Evropě a programů ERV mezi výzkumnými pracovníky v celé Evropě i na mezinárodní úrovni . |
1.3. Provádění
1.3.1. Vědecká rada
Vědecká rada ručí za kvalitu činnosti z vědeckého hlediska a má plně ve své pravomoci rozhodování o typu výzkumu, který má být financován.
V kontextu provádění rámcového programu a za účelem plnění svých úkolů stanovených v článku 7 vědecká rada:
1) |
vědecká strategie:
|
2) |
vědecké řízení, sledování a kontrola kvality:
|
3) |
komunikace a šíření výsledků:
|
Členové vědecké rady jsou odměňováni za úkoly, které vykonávají, prostřednictvím honoráře a případné úhrady cestovních výdajů a výdajů na pobyt.
Předseda ERV bude po dobu svého funkčního období sídlit v Bruselu a většinu svého pracovního času (1) věnovat záležitostem ERV. Je odměňován na úrovni, která odpovídá vrcholové vedoucí funkci v Komisi, a má k dispozici specializovanou prováděcí strukturu s nezbytnou podporou k plnění svých funkcí.
Vědecká rada volí ze svých členů tři místopředsedy, kteří jsou předsedovi nápomocni při jejím zastupování a organizaci její práce. Mohou rovněž užívat titul místopředsedy Evropské rady pro výzkum.
Třem místopředsedům je poskytována podpora v zájmu zajištění náležité místní správní pomoci v jejich domovských institucích.
1.3.2. Specializovaná prováděcí struktura
Specializovaná prováděcí struktura bude odpovídat za všechna hlediska administrativního provádění a uskutečňování programu, jak je stanoveno v pracovním programu ERV. Bude zejména provádět postupy hodnocení, vzájemná hodnocení a proces výběru podle strategie stanovené vědeckou radou a zajišťovat finanční a vědecké řízení grantů. Specializovaná prováděcí struktura bude podporovat vědeckou radu při plnění všech jejích výše uvedených úkolů, včetně vypracování vědecké strategie, monitorování činností a jejich kontroly a hodnocení výsledků ERV a jejích informačních a komunikačních činností, zajišťovat přístup k potřebným dokumentům a údajům, které má k dispozici, a informovat vědeckou radu o své činnosti.
V zájmu zajištění účinného kontaktu se specializovanou prováděcí strukturou s ohledem na strategické a provozní záležitosti bude vedení vědecké rady a ředitel specializované prováděcí struktury pořádat pravidelné koordinační schůzky.
Evropskou radu pro výzkum budou řídit zaměstnanci přijatí k tomuto účelu, v případě potřeby včetně úředníků z orgánů Unie, a řízení bude zahrnovat pouze skutečně nezbytné administrativní potřeby, aby byla zajištěna potřebná stabilita a kontinuita pro efektivní správu.
1.3.3. Úloha Komise
Za účelem plnění svých povinností uvedených v článcích 6, 7 a 8 a v souvislosti s vlastní odpovědností za plnění rozpočtu Komise:
— |
zajistí kontinuitu a obměnu vědecké rady a poskytuje podporu stálému identifikačnímu výboru při určování budoucích členů vědecké rady, |
— |
zajistí kontinuitu specializované prováděcí struktury a přenesení úkolů a odpovědností na tuto strukturu s přihlédnutím k názorům vědecké rady, |
— |
zajistí, aby specializovaná prováděcí struktura plnila všechny své úkoly a povinnosti, |
— |
s přihlédnutím k názorům vědecké rady jmenuje ředitele a vedoucí pracovníky specializované prováděcí struktury, |
— |
s přihlédnutím k postojům vědecké rady zajistí včasné přijetí pracovního programu, stanovisek týkajících se metodiky provádění a potřebných prováděcích pravidel včetně pravidel ERV pro předkládání a vzorové grantové dohody ERV, |
— |
pravidelně a včas informuje programový výbor o provádění činností ERV a konzultuje s ním, |
— |
jako odpovědný orgán za celkové provádění rámcového výzkumného programu monitoruje specializovanou prováděcí strukturu a hodnotí její výkonnost . |
2. AKCE „MARIE CURIE-SKŁODOWSKA“
2.1. Zdůvodnění
Evropa potřebuje vysoce kvalifikovanou a odolnou základnu lidského kapitálu ve výzkumu a inovacích, která se dokáže snadno přizpůsobit stávajícím a budoucím výzvám, jako jsou velké demografické změny v Evropě, a hledat jejich udržitelná řešení. Aby bylo dosaženo excelence, musí být výzkumní pracovníci mobilní, spolupracovat a šířit znalosti v různých zemích, oborech a disciplínách, a mít správnou kombinaci znalostí a dovedností, aby mohli řešit společenské výzvy a podporovat inovace.
Evropa je vědeckou velmocí s přibližně 1,8 milionu výzkumných pracovníků pracujících na tisících univerzit, ve výzkumných centrech a ▌společnostech. Odhaduje se však, že do roku 2027 bude EU muset vyškolit a zaměstnat minimálně milion nových výzkumných pracovníků, aby dosáhla cílů stanovených pro vyšší investice do výzkumu a vývoje. Tato potřeba je obzvláště palčivá mimo akademický sektor (jako například v průmyslu a podnikatelské sféře, včetně malých a středních podniků, ve vládě, v organizacích občanské společnosti, kulturních institucích, nemocnicích atd.) a vyžaduje spolupráci mezi jednotlivými odvětvími s cílem poskytnout řádně vyškolené nové výzkumné pracovníky. EU se musí více snažit přilákat ke kariéře ve výzkumu více mladých žen a mužů, být inkluzivnější a podporovat lepší rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem, přilákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, udržet si své vlastní výzkumné pracovníky a znovu zapojit evropské výzkumné pracovníky pracující jinde ve světě do práce v Evropě. Kromě toho se za účelem rozsáhlejšího šíření excelence musí v Evropském výzkumném prostoru dále zlepšovat podmínky, ve kterých výzkumní pracovníci působí. V tomto ohledu jsou zapotřebí užší vazby, zejména s Evropským prostorem vzdělávání, Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropským sociálním fondem (ESF+).
Tyto výzvy lze vzhledem k jejich systémové povaze a potřebě nadnárodního úsilí nejlépe řešit na úrovni EU.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ se zaměřují na vynikající výzkum, který funguje zcela zdola nahoru, a jsou otevřeny všem oblastem výzkumu a inovací od základního výzkumu až po uvádění na trh a inovační služby. To zahrnuje oblasti výzkumu popsané ve Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Vyvstanou-li zvláštní potřeby a budou-li k dispozici další zdroje financování, mohou akce „Marie Curie-Skłodowska“ usilovat o vazby na určité činnosti v rámci specifických výzev (včetně identifikovaných misí), typech výzkumných a inovačních institucí nebo v zeměpisných lokalitách s cílem reagovat na vývoj evropských požadavků, pokud jde o dovednosti, odbornou přípravu v oblasti výzkumu, profesní rozvoj a sdílení znalostí.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ jsou hlavním nástrojem na úrovni EU pro přilákání výzkumných pracovníků z třetích zemí do Evropy, čímž významně přispívají ke globální spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Důkazy ukazují, že akce „Marie Curie-Skłodowska“ mají nejen pozitivní dopad na jednotlivce a organizace a na systémové úrovni, ale také přináší průlomové výsledky výzkumu s vysokým dopadem a zároveň významně přispívají k řešení společenských i strategických výzev. Dlouhodobé investice do lidí se vyplácí, důkazem čehož je počet nositelů Nobelovy ceny, kteří byli stipendisty nebo vedoucími v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“.
Díky globální hospodářské soutěži v oblasti výzkumu mezi vědci a hostujícími organizacemi z akademického i neakademického sektoru a díky vytvoření a sdílení vysoce kvalitních znalostí napříč zeměmi, obory a disciplínami přispívají akce „Marie Curie-Skłodowska“ zejména k cílům agendy „Růst, zaměstnanost a investice“, globální strategii EU a cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ pomáhají učinit Evropský výzkumný prostor efektivnější, konkurenceschopnější a atraktivnější v globálním měřítku. Toho lze dosáhnout, když se zaměří pozornost na novou generaci vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků a poskytne se podpora novým talentům z EU i mimo ni , včetně podpory jejich přechodu na jiné složky tohoto programu, jako jsou ERV a EIT , když se podpoří šíření nových znalostí a myšlenek a jejich uplatňování v politikách EU, hospodářství a společnosti, mimo jiné prostřednictvím lepších opatření pro vědeckou komunikaci a informování veřejnosti, když se usnadní spolupráce mezi organizacemi provádějícími výzkum a zveřejní dodržování zásad otevřené vědy a dohledatelných, přístupných, interoperabilních a opakovaně použitelných (FAIR) dat a když se dosáhne zásadního, strukturního dopadu na Evropský výzkumný prostor, bude prosazovat otevřený pracovní trh a stanoví se standardy pro kvalitní odbornou přípravu, atraktivní pracovní podmínky a otevřený a transparentní proces přijímání založený na zásluhách pro všechny výzkumné pracovníky v souladu s Evropskou chartou pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro přijímání výzkumných pracovníků .
2.2. Oblasti intervence
2.2.1. Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory
EU musí být nadále referenčním místem vynikajícího výzkumu, a tedy atraktivní pro nejslibnější evropské i mimoevropské výzkumné pracovníky ve všech fázích jejich profesní dráhy. Toho lze dosáhnout tak, že se výzkumným pracovníkům a ostatním pracovníkům ve výzkumu umožní, aby se přesouvali a spolupracovali napříč jednotlivými zeměmi, odvětvími a disciplínami, a tak využívali vysoce kvalitní odborné přípravy a profesních příležitostí. To usnadní profesní přesuny mezi akademickou sférou a ostatními odvětvími a podnítí podnikatelskou činnost.
Hlavní rysy
— |
Mobilita v rámci Evropy nebo mimo ni bez ohledu na státní příslušnost pro nejlepší nebo nejslibnější výzkumné pracovníky, aby se mohli věnovat vynikajícímu výzkumu a rozvíjet své dovednosti a kariéru a rozšiřovat své sítě v akademické sféře i v ostatních odvětvích (včetně výzkumných infrastruktur) . |
2.2.2. Podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající odborné přípravy výzkumných pracovníků
Evropská unie potřebuje silnou, odolnou a tvůrčí základnu lidských zdrojů se správnou kombinací schopností, která odpovídá budoucím potřebám pracovního trhu, aby mohla inovovat a převádět znalosti a nápady na výrobky a služby v zájmu hospodářských a sociálních přínosů. Toho lze dosáhnout odbornou přípravou výzkumných pracovníků, s cílem dále rozvíjet jejich hlavní výzkumné kompetence a zdokonalovat jejich přenositelné dovednosti, jako je tvůrčí , odpovědné a podnikatelské myšlení otevřené vůči společnosti a povědomost o udržitelném rozvoji . Budou tak schopni čelit aktuálním a budoucím globálním výzvám a zlepšovat své kariérní vyhlídky a inovační potenciál.
Hlavní rysy
— |
Programy odborné přípravy, které výzkumné pracovníky vybaví rozmanitými dovednostmi relevantními pro aktuální a budoucí globální výzvy. |
2.2.3. Posilování lidských zdrojů a rozvoje dovedností v rámci Evropského výzkumného prostoru
Aby bylo možné podporovat excelenci, propagovat spolupráci mezi organizacemi provádějícími výzkum a vytvářet pozitivní strukturální účinek, je třeba, aby byly standardy vysoce kvalitní odborné přípravy a mentorování , dobré pracovní podmínky a efektivní profesní rozvoj výzkumných pracovníků zavedeny v celém Evropském výzkumném prostoru. V kontextu stávajících hlavních rysů činností se poskytne podpora pro navracení výzkumných pracovníků do země původu v rámci Unie a do Unie, je-li to přiměřené a odůvodněné studií. Pomůže to modernizovat nebo pozvednout programy a systémy odborné přípravy v oblasti výzkumu a zvýšit ▌atraktivitu institucí na celém světě .
Hlavní rysy
— |
Programy odborné přípravy na podporu excelence a šíření osvědčených postupů mezi institucemi , výzkumnými infrastrukturami a systémy výzkumu a inovací, |
— |
interdisciplinární a transdisciplinární spolupráce a produkce a šíření znalostí v rámci EU a se třetími zeměmi. |
2.2.4. Zlepšování a usnadnění součinnosti
Je třeba dále rozvíjet synergie mezi systémy výzkumu a inovací a programy na unijní, regionální a celostátní úrovni. Toho lze dosáhnout zejména součinností, vzájemným doplňováním s dalšími částmi programu Horizont Evropa, jako je Evropský inovační a technologický institut (EIT), a dalšími programy EU, zejména Erasmus a ESF+, jakož i prostřednictvím pečeti excelence.
Hlavní rysy
— |
Programy odborné přípravy a podobné iniciativy na podporu profesního růstu ve výzkumu podporované prostřednictvím vzájemně se doplňujících veřejných nebo soukromých finančních zdrojů na regionální, vnitrostátní nebo unijní úrovni. |
2.2.5. Podpora informování veřejnosti
V celé EU i mimo ni je třeba zvýšit povědomí o činnostech programu a uznání výzkumných pracovníků v očích veřejnosti, aby se zvýšil globální profil akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a zajistilo lepší chápání dopadu práce výzkumných pracovníků na každodenní život občanů a aby byli mladí lidé motivováni k nastoupení profesní dráhy ve výzkumu. Toho lze dosáhnout fungováním podle zásady otevřené vědy, jež vede k lepšímu šíření a využívání znalostí a praktických poznatků. Vědecká činnost občanů by také mohla hrát důležitou úlohu.
Hlavní rysy
— |
Osvětové iniciativy s cílem podněcovat zájem o kariéru ve výzkumu, zejména mezi mladými lidmi ze všech prostředí , |
— |
propagační akce na zvýšení globálního profilu a viditelnosti akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a povědomí o nich, |
— |
šíření a utřídění znalostí prostřednictvím spolupráce napříč projekty , projekty národních kontaktních míst a jiné činnosti k navázání kontaktů, například formou služby pro bývalé absolventy. |
3. VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY
3.1. Zdůvodnění
Nejmodernější výzkumné infrastruktury nabízí výzkumným a inovačním komunitám klíčové služby, hrají zásadní úlohu v posouvání hranic znalostí a jsou základem pro příspěvky v oblasti výzkumu a inovací s cílem zabývat se globálními výzvami a konkurenceschopností průmyslu . Podpora výzkumných infrastruktur na úrovni EU pomáhá zmírnit v mnoha případech běžnou realitu roztříštěných vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur a malých oblastí vědecké excelence , a tak posiluje Evropský výzkumný prostor a zvyšuje oběh znalostí. Vědecký pokrok je stále více závislý na spolupráci výzkumných infrastruktur a průmyslu, jež rozvíjí potřebné nástroje vycházející z nových klíčových základních technologií a jiných nových technologií.
Celkovým cílem je vybavit Evropu udržitelnými výzkumnými infrastrukturami světové třídy, jež budou otevřené a přístupné všem výzkumným pracovníkům v Evropě i mimo ni, kteří budou plně využívat jejich potenciál pro vědecký pokrok a inovace. Klíčovými cíli je snížit roztříštění výzkumného a inovačního ekosystému, zabránit zdvojování úsilí a lépe koordinovat koncipování, rozvoj , dostupnost a využití výzkumných infrastruktur , včetně infrastruktur financovaných z EFRR . Stěžejní je podpora otevřeného přístupu k výzkumným infrastrukturám pro všechny evropské výzkumné pracovníky a rovněž rozšíření přístupu k digitálním výzkumným zdrojům , mimo jiné prostřednictvím evropského cloudu pro otevřenou vědu, přičemž je třeba konkrétně stimulovat zavádění zásad otevřené vědy a otevřených dat.
Je též důležité zlepšit dlouhodobou udržitelnost výzkumných infrastruktur, protože obvykle fungují několik desetiletí, a měly by tudíž vytvářet plány na zajištění pokračující a stálé podpory.
Stejně tak musí EU řešit rychle rostoucí intenzitu celosvětové soutěže o vědecké talenty tím, že bude lákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, aby pracovali s evropskými výzkumnými infrastrukturami světové úrovně. Dalším velkým cílem je zvýšit konkurenceschopnost a inovační schopnosti evropského průmyslu a podpořit klíčové technologie a služby relevantní pro výzkumné infrastruktury a jejich uživatele, a tím zlepšit podmínky pro poskytování inovativních řešení.
Předchozí rámcové programy významně přispěly k účinnějšímu a efektivnějšímu využívání vnitrostátních výzkumných infrastruktur a spolu s Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury vyvinuly jednotný a strategický přístup k tvorbě politik v otázkách celoevropských výzkumných infrastruktur. Tento strategický přístup přinesl evidentní výhody, mimo jiné snížení zdvojování vynaloženého úsilí, celkově efektivnější využívání zdrojů a standardizaci procesů a postupů. Mobilita výzkumu zastává významnou úlohu při usnadňování využití výzkumných infrastruktur, a proto je třeba zohlednit součinnost s vnitrostátními a evropskými režimy mobility.
Činnosti podporované EU přinesou přidanou hodnotu těmito způsoby: konsolidací a optimalizací stávajících prostředí výzkumných infrastruktur v Evropě spolu s úsilím o rozvoj nových výzkumných infrastruktur s celoevropským významem a dopadem , zajištěním toho, aby podobné soustavy výzkumných infrastruktur spolupracovaly s cílem řešit strategické otázky ovlivňující uživatelské skupiny, zřízením evropského cloudu pro otevřenou vědu jakožto efektivního škálovatelného a udržitelného prostředí pro výzkum založený na datech, propojením vnitrostátních a regionálních výzkumných a vzdělávacích sítí společně s rozšířením a zajištěním bezpečnosti vysokokapacitní síťové infrastruktury pro velká množství dat a přístup k digitálním zdrojům napříč státními hranicemi a hranicemi domén, podporou celoevropského rozmístění decentralizovaných výzkumných infrastruktur rovněž za účelem srovnání dat z výzkumu mezi jednotlivými zeměmi, např. ve společenských a humanitních vědách a v oblasti životního prostředí, podporou interoperability mezi výzkumnými infrastrukturami, rozšířením a posílením přenosu znalostí a odborné přípravy vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů, podporou využívání stávajících prvotřídních celoevropských výzkumných infrastruktur v rámci programu Horizont Evropa a v relevantních případech jejich modernizací, překonáváním překážek, které nejlepším výzkumným týmům brání v přístupu k nejlepším službám výzkumných infrastruktur v Evropě , a podporou inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur se zaměřením na technologický rozvoj a společné inovace a na širší využívání výzkumných infrastruktur ze strany průmyslu.
Je třeba posílit mezinárodní rozměr výzkumných infrastruktur EU, čehož lze dosáhnout podporou intenzivnější spolupráce s mezinárodními partnery a mezinárodní účasti v evropských výzkumných infrastrukturách, která bude přínosná pro všechny.
Činnosti přispějí k různým cílům udržitelného rozvoje, jako jsou: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
3.2. Oblasti intervence
3.2.1. Konsolidace a rozvoj oblasti evropských výzkumných infrastruktur
K zajištění vedoucí pozice v hraničním výzkumu, odborné přípravě a rozšiřování dovedností výzkumných pracovníků, vytváření a využívání znalostí a konkurenceschopnosti průmyslových odvětví je pro EU klíčovým faktorem zřízení, provoz a dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur určených Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury a dalších prvotřídních výzkumných infrastruktur celoevropského významu .
Efektivním a komplexním kanálem pro poskytování služeb výzkumných infrastruktur by se měl stát evropský cloud pro otevřenou vědu, který by měl evropským výzkumným komunitám nabídnout datové služby nové generace pro získávání, ukládání, zpracování (např. analýzy, simulace, vizualizace) a sdílení vědeckých dat velkého objemu podle zásad FAIR . Evropský cloud pro otevřenou vědu by měl také výzkumným pracovníkům v Evropě poskytnout přístup k většině dat generovaných a shromážděných výzkumnými infrastrukturami, jakož i k vysoce výkonné výpočetní technice a exakapacitním zdrojům , včetně zdrojů použitých v evropské datové infrastruktuře (EDI) (2).
Celoevropská výzkumná a vzdělávací síť propojí výzkumné infrastruktury a výzkumné zdroje a umožní k nim vzdálený přístup, a to tím, že zajistí vzájemné propojení univerzit, výzkumných institucí a výzkumných a inovačních komunit na úrovni EU, jakož i mezinárodní napojení na ostatní partnerské sítě na celém světě.
Hlavní rysy
— |
Životní cyklus celoevropských výzkumných infrastruktur prostřednictvím návrhu nových výzkumných infrastruktur; jejich přípravná a prováděcí fáze, provoz v počátečních fázích se vzájemným doplňováním z jiných zdrojů financování v případě výzkumných infrastruktur podporovaných ze strukturálních fondů a konsolidace a optimalizace ekosystému výzkumných infrastruktur zefektivněním postupů sledování ukazatelů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury a dalších celoevropských výzkumných infrastruktur a usnadněním dohod o službách, vývoje, fúzí , celoevropského rozmístění a vyřazování celoevropských výzkumných infrastruktur z provozu, |
— |
evropský cloud pro otevřenou vědu, včetně: škálovatelnosti a udržitelnosti přístupového kanálu; efektivního sdružování evropských, vnitrostátních, regionálních a institucionálních zdrojů ve spolupráci s členskými státy a přidruženými zeměmi ; technického a politického vývoje v reakci na nové výzkumné potřeby a požadavky (např. používání souborů citlivých údajů, ochrana soukromí již od návrhu); interoperability a dodržování zásad FAIR; široké uživatelské základny, |
— |
celoevropská výzkumná a vzdělávací síť, o kterou se opírá evropský cloud pro otevřenou vědu a evropská datová infrastruktura a která umožňuje poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky a datových služeb v cloudovém prostředí, které dokáže zvládnout extrémně velké datové soubory a výpočetní procesy. |
3.2.2. Otevření, integrace a propojování výzkumných infrastruktur
Situace v oblasti výzkumu se ▌zlepší, pokud se všem evropským výzkumným pracovníkům zajistí otevřený přístup ke klíčovým mezinárodním, vnitrostátním a regionálním výzkumným infrastrukturám a případně integrace služeb těchto infrastruktur, aby se pomocí inovačních akcí harmonizovaly podmínky přístupu, zlepšilo a rozšířilo poskytování služeb a podporovala společná strategie rozvoje pro technologicky vyspělé komponenty a pokročilé služby.
Hlavní rysy
— |
Sítě, které spojují vnitrostátní a regionální poskytovatele finančních prostředků pro výzkumné infrastruktury za účelem společného financování mezinárodního přístupu výzkumných pracovníků, |
— |
sítě celoevropských , vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur, které řeší globální výzvy, pokud jde o poskytnutí přístupu výzkumným pracovníkům a harmonizaci a zlepšování služeb poskytovaných těmito výzkumnými infrastrukturami. |
3.2.2a Inovační potenciál evropských výzkumných infrastruktur a činnosti v oblasti inovací a odborné přípravy
Za účelem stimulování inovací v samotných výzkumných infrastrukturách i v odvětvích průmyslu bude podporována spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje s průmyslem v zájmu rozvoje kapacit Unie a poptávky po průmyslových dodávkách v oblastech špičkových technologií , jako je vědecká přístrojová technika ▌. Kromě toho bude podněcováno využívání výzkumných infrastruktur ze strany průmyslu, například testovacích experimentálních zařízení nebo znalostních center . Rozvoj a využívání výzkumných infrastruktur bude vyžadovat odpovídající dovednosti jejich manažerů, výzkumných pracovníků, inženýrů, techniků a také uživatelů. Za tímto účelem Unie finančně podpoří odbornou přípravu pracovníků, kteří řídí a provozují výzkumné infrastruktury celoevropského významu, výměnu pracovníků a osvědčených postupů mezi zařízeními a přiměřené zajištění lidských zdrojů v klíčových disciplínách, včetně vzniku zvláštních vzdělávacích programů. Budou se podporovat součinnosti s akcemi „Marie Curie-Skłodowska“.
Hlavní rysy
— |
Integrované sítě výzkumných infrastruktur sloužících pro přípravu a provádění společné strategie/plánu pro technologický rozvoj a přístrojovou techniku, |
— |
odborná příprava pracovníků, kteří řídí a provozují výzkumné infrastruktury celoevropského významu. |
3.2.2b Posílení politiky v oblasti evropské výzkumné infrastruktury a mezinárodní spolupráce
Podpora je potřebná k tomu, aby tvůrci politik, subjekty poskytující finance nebo poradní skupiny, jako je Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury, pracovali ve vzájemném souladu na tvorbě a provádění soudržné a udržitelné dlouhodobé evropské strategie ▌v oblasti výzkumných infrastruktur.
Podobně pak umožnění strategické mezinárodní spolupráce posílí postavení evropských výzkumných infrastruktur na mezinárodní úrovni, což zajistí vytváření celosvětových sítí, interoperabilitu a dosah.
Hlavní rysy
— |
Průzkum, sledování a hodnocení výzkumných infrastruktur na úrovni EU, jakož i politické studie, akce v oblasti komunikace a odborné přípravy, akce strategické mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumných infrastruktur a specifické činnosti příslušných politických a poradních orgánů. |
PILÍŘ II
GLOBÁLNÍ VÝZVY A KONKURENCESCHOPNOST EVROPSKÉHO PRŮMYSLU
EU čelí mnoha výzvám, z nichž některé mají i globální rozměr . Problémy jsou značně rozsáhlé a složité , je třeba je řešit společně a k nalezení řešení je třeba vynaložit odpovídající, řádně vyškolené a kvalifikované lidské zdroje, úměrnou výši finančních prostředků a přiměřené úsilí. Přesně to jsou oblasti, kde musí EU spolupracovat: inteligentně, flexibilně a společně pro blaho všech našich občanů.
Většího dopadu lze dosáhnout díky sladění akcí s jinými národy a regiony světa v rámci ▌mezinárodní spolupráce, jejíž směr vytyčuje Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030, cíle udržitelného rozvoje a Pařížská dohoda o změně klimatu. Na základě oboustranné prospěšnosti budou partneři z celého světa vyzváni, aby se připojili ke snahám EU jakožto nedílná součást výzkumu a inovací pro udržitelný rozvoj .
Výzkum a inovace jsou klíčovým motorem udržitelného a inkluzivního růstu a konkurenceschopnosti technologií a průmyslu ▌. Budou napomáhat při hledání řešení dnešních i budoucích problémů s cílem co nejrychleji zvrátit negativní a nebezpečný trend, který aktuálně spojuje hospodářský rozvoj s narůstajícím využíváním přírodních zdrojů a zvětšujícími se sociálními výzvami. Tím se tyto výzvy stanou novými obchodními příležitostmi a zajistí rychlé přínosy pro společnost .
EU tím, že bude profitovat jako uživatel i tvůrce znalostí, technologií a průmyslových odvětví, názorně ukáže, jak může fungovat a rozvíjet se moderní průmyslová, udržitelná, inkluzivní, kreativní, odolná, otevřená a demokratická společnost a ekonomika. Budou podporovány a rozvíjeny rostoucí ekonomicko-environmentálně-sociální příklady udržitelných ▌ekonomik budoucnosti, a to v nejrůznějších oblastech: zdraví a dobré životní podmínky pro všechny, odolné, kreativní a inkluzivní společnosti, společnosti posílené civilní bezpečností, dostupná čistá energie a mobilita, digitalizované hospodářství a společnost, mezioborový a kreativní průmysl, vesmírná, námořní nebo pozemní řešení, dobře fungující biohospodářství, včetně řešení v oblasti potravin a výživy, udržitelné využívání přírodních zdrojů, ochrana životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; všechny tyto oblasti v Evropě vytvářejí bohatství a nabízejí kvalitnější pracovní místa. Klíčová bude transformace průmyslu , jakož i vytvoření inovativních průmyslových hodnotových řetězců EU .
Nové technologie se dotýkají prakticky všech oblastí politiky. U každé jednotlivé technologie dochází často ke kombinaci sociálních a hospodářských příležitostí, příležitostí k efektivitě a kvalitě a zlepšení veřejné správy, důsledků pro zaměstnanost a vzdělávání, ale i možných rizik v oblasti bezpečnosti, soukromí a etiky. Politika v oblasti technologií tudíž nutně vyžaduje integrální vážení zájmů a meziodvětvovou spolupráci a stanovení strategie.
Výzkum a inovace v rámci tohoto pilíře programu Horizont Evropa jsou seskupeny do integrovaných a neuzavřených širokých klastrů činností. Investice spíše než na obory cílí na systémové změny naší společnosti a ekonomiky ve směru k udržitelnosti. Toho se podaří dosáhnout pouze tehdy, když se všichni aktéři ze soukromého i veřejného sektoru zapojí do společného návrhu a vytváření výzkumu a inovací a přivedou dohromady konečné uživatele, vědce, technology, výrobce, inovátory, podniky, vzdělávací instituce, tvůrce politik, občany a organizace občanské společnosti. Žádný z těchto ▌klastrů tudíž není zamýšlen pouze pro jednu skupinu aktérů a všechny činnosti budou prováděny v prvé řadě prostřednictvím projektů kooperativního výzkumu a projektů v oblasti inovací vybraných na základě konkurenčních výzev k podávání návrhů .
Vedle řešení globálních výzev budou činnosti v klastrech jakožto součást společné strategie k prosazování vedoucího postavení EU v průmyslové a sociální oblasti rovněž rozvíjet a uplatňovat ▌klíčové základní a vznikající technologie (ať již digitální, či nikoli) . V příslušných případech se k tomu budou využívat kosmická data a služby EU. V tomto pilíři programu Horizont budou zahrnuty všechny úrovně technologické připravenosti až po úroveň 8, aniž by byly dotčeny právní předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže.
Na základě akcí vyplynou nové poznatky a vzniknou technologická i netechnologická řešení, technologie se přesune z laboratoře na trh , vzniknou aplikace , včetně pilotních linek a demonstrací, a budou zahrnuta opatření ke stimulaci uplatnění na trhu, zapojení soukromého sektoru a pobídek ke standardizačním činnostem v Unii . Technologie vyžadují kritické množství evropských výzkumných pracovníků a kritický podíl průmyslu, aby byly vytvořeny přední světové ekosystémy, jejichž součástí budou nejmodernější technologické infrastruktury, například pro testování. Budou maximalizovány synergické účinky s dalšími částmi programu Horizont Evropa a EIT, jakož i s dalšími programy.
Klastry podpoří rychlé zavádění jedinečných inovací v EU prostřednictvím široké řady dílčích činností, jako je komunikace, šíření a využívání výsledků, standardizace, podpora netechnických inovací a inovačních realizačních mechanismů a pomoc při utváření společenských, regulačních a tržních podmínek příznivých pro inovace, například dohod o inovacích. Budou zavedeny komunikační kanály o inovativních řešeních vycházejících z výzkumných a inovačních akcí s cílem oslovit veřejné a soukromé investory, jakož i komunikovat s dalšími relevantními programy na unijní, vnitrostátní či regionální úrovni. V této perspektivě se budou rozvíjet synergické účinky se třetím pilířem programu Horizont Evropa.
Klíčovým faktorem k dosažení udržitelného hospodářského růstu je rovnost žen a mužů. Hledisko rovnosti žen a mužů je tudíž důležité začlenit do všech globálních výzev.
1. KLASTR „ZDRAVÍ“
1.1. Zdůvodnění
Evropský pilíř sociálních práv zajišťuje všem právo na včasný přístup k dostupné ▌preventivní a léčebné zdravotní péči , která je bezpečná a kvalitní . To podtrhuje závazek EU, pokud jde o cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, které do roku 2030 požadují všeobecnou zdravotní péči pro všechny lidi a všechny věkové skupiny , aby nikdo nezůstal stranou a aby byla vymýcena úmrtí, kterým lze předcházet.
Zdravá populace má zásadní význam pro stabilní, udržitelnou a inkluzivní společnost a zlepšování zdraví je klíčem ke snižování chudoby, k řešení problematiky stárnoucí evropské společnosti, k podpoře sociálního pokroku a prosperity a ke zvyšování hospodářského růstu. Podle OECD souvisí 10 % prodloužení střední délky života se zvýšením hospodářského růstu o 0,3–0,4 % ročně. V důsledku obrovských zlepšení v kvalitě života, životního prostředí, vzdělávání, zdraví a zdravotní péče se střední délka života v EU od jejího založení zvýšila o 12 let. V roce 2015 byla celková střední délka života v EU při narození 80,6 roku a celosvětově 71,4 roku. V minulých letech se v EU v průměru zvyšovala o 3 měsíce ročně. Kromě těchto zlepšení je možné u konkrétních skupin a různých evropských zemí pozorovat sociální a genderově specifické rozdíly ve střední délce života.
Výzkum a inovace v oblasti zdraví ▌významnou měrou přispěly k těmto výsledkům, ale i ke zlepšení produktivity a kvality v odvětví zdraví a zdravotní péče. EU však nadále čelí novým, nově vznikajícím nebo přetrvávajícím výzvám, které ohrožují její občany a veřejné zdraví, udržitelnost systémů zdravotní péče a sociální ochrany a konkurenceschopnost jejího odvětví zdraví a zdravotní péče. K největším výzvám v oblasti zdraví v EU patří: přístupnost a cenová dostupnost zdraví a zdravotní péče; nedostatek efektivní propagace zdraví a prevence nemocí; nárůst nepřenosných nemocí; zvýšený počet případů onemocnění rakovinou; nárůst výskytu duševních onemocnění; šíření antimikrobiální rezistence a výskyt epidemií infekčních nemocí; narůstající znečištění životního prostředí; přetrvávající nerovnosti v oblasti zdraví mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř nich ▌mající neúměrný dopad na osoby, které jsou znevýhodněné nebo se nacházejí ve zranitelné životní fázi; odhalování, pochopení, kontrola, prevence a zmírňování zdravotních rizik , včetně aspektů souvisejících s chudobou, v rychle se měnícím společenském, městském , venkovském a přírodním prostředí; demografické změny, včetně otázek souvisejících se stárnutím, a rostoucí náklady na systémy zdravotní péče v Evropě ▌a zvyšující se tlak na evropské odvětví zdraví a zdravotní péče, aby nadále dokázalo konkurovat novým globálním hráčům v rozvíjení zdravotních inovací a jejich prostřednictvím. Navíc může v důsledku váhavosti vůči očkování dojít k poklesu proočkovanosti v některých skupinách obyvatelstva.
Tyto výzvy ve zdravotnictví jsou ze své podstaty komplexní, vzájemně propojené a globální a vyžadují multidisciplinární, technickou i netechnickou, mezioborovou a nadnárodní spolupráci. Činnostmi v oblasti výzkumu a inovací se vybudují úzké vazby mezi objevem, klinickým, translačním, epidemiologickým, etickým, environmentálním a socioekonomickým výzkumem a regulačními vědami. Zaměří se na oblasti nenaplněných klinických potřeb, jako jsou například vzácná nebo těžko léčitelná onemocnění (rakovinová onemocnění, například rakovina u dětí a rakovina plic). Využijí kombinovaných dovedností akademické obce , odborníků z praxe, regulačních subjektů a průmyslu a podpoří jejich spolupráci se zdravotnickými a sociálními službami, pacienty, tvůrci politik a občany s cílem zvýšit účinek veřejného financování a zajistit přenos výsledků do klinické praxe i do systémů zdravotní péče , přičemž zohlední kompetence členských států, pokud jde o organizaci a financování jejich zdravotnických systémů . Bude se plně využívat hraniční výzkum v oblasti genomiky a jiných multiomických přístupů, jakož i postupné zavádění přístupů personalizované medicíny, jež jsou důležité pro boj s řadou nepřenosných nemocí a pro digitalizaci v odvětví zdraví a zdravotní péče.
Výzkum a inovace budou podporovat strategickou spolupráci na úrovni EU a na mezinárodní úrovni s cílem sdílet odborné znalosti, kapacity a zdroje potřebné k vytvoření rozsahu, rychlosti a úspor z rozsahu ▌, jakož i k využívání synergických účinků, předcházení zdvojování úsilí a ▌sdílení očekávaných přínosů a souvisejících finančních rizik. Ve výzkumu a inovacích v oblasti zdraví v programu Horizont Evropa budou prosazovány synergické účinky, zejména se složkou Zdraví v rámci Evropského sociálního fondu plus.
Řešení v oblasti digitálního zdravotnictví vytvořila mnoho příležitostí pro řešení problémů pečovatelských služeb i jiných nově vznikajících potřeb stárnoucí společnosti. Příležitosti, které může digitalizace v oblasti zdraví a zdravotní péče nabídnout, by měly být využity v plném rozsahu, aniž dojde k ohrožení práva na soukromí a ochranu údajů. Digitální zařízení a software byly vyvinuty pro diagnostiku, léčbu a usnadnění vlastního zvládání onemocnění ze strany pacientů, včetně chronických onemocnění. Digitální technologie se také stále častěji využívají při lékařské odborné přípravě a vzdělávání a u pacientů a jiných příjemců zdravotní péče k přístupu k informacím o zdraví, jejich sdílení a vytváření.
Činnosti v oblasti výzkumu a inovací v souvislosti s touto globální výzvou budou rozvíjet znalostní základnu, využívat stávající znalosti a technologie, konsolidovat a vytvářet kapacitu v oblasti výzkumu a inovací a usilovat o řešení potřebná pro efektivnější propagaci zdraví a pro integrovanou prevenci, diagnostiku, monitorování, léčbu , rehabilitaci a vyléčení nemocí a pro (dlouhodobou a paliativní) péči . Výsledky výzkumu budou převedeny do podoby doporučení pro činnost a sděleny relevantním zúčastněným subjektům. Zlepšení výsledků v oblasti zdraví pak povede k lepším životním podmínkám a k prodloužení střední délky života, ke zdravému aktivnímu životnímu stylu , lepší kvalitě života a produktivitě ▌ , většímu počtu let prožitých ve zdraví a k udržitelným systémům v oblasti zdraví a zdravotní péče. V souladu s články 14 a 15 nařízení a Listinou základních práv bude zvláštní pozornost věnována etice, ochraně lidské důstojnosti, genderovým a etnickým aspektům a potřebám znevýhodněných a zranitelných osob.
Řešení hlavních výzev v oblasti zdraví podpoří závazek EU, pokud jde o Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, a další závazky v kontextu jiných organizací OSN a mezinárodních iniciativ, kam patří i globální strategie a akční plány Světové zdravotnické organizace (WHO). Přispěje k politickým cílům a strategiím EU, konkrétně k evropskému pilíři sociálních práv, jednotnému digitálnímu trhu EU, směrnici EU o přeshraniční zdravotní péči a evropskému akčnímu plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci a k provádění příslušných regulačních rámců EU. ▌
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
1.2. Oblasti intervence
1.2.1. Celoživotní zdraví
Lidé ve zranitelné životní fázi ( perinatální období, narození, rané dětství, dětství, dospívání, těhotenství, zralá a pozdní dospělost), včetně osob se zdravotním postižením nebo zraněním, mají v oblasti zdraví specifické potřeby, které vyžadují lepší pochopení a řešení na míru se zohledněním genderových a etických aspektů . To umožní snížit související nerovnosti v oblasti zdraví a zlepšit výsledky zdravotní péče ve prospěch aktivního a zdravého stárnutí v průběhu celého života, mimo jiné díky zdravému startu do života a stravě, jež snižují riziko duševních a tělesných nemocí v pozdějším věku. Prevence a komunikace vezmou v úvahu charakteristické rysy konkrétních cílových skupin.
Hlavní rysy
— |
Porozumění ranému vývoji a procesu stárnutí v průběhu celého života, |
— |
prenatální a neonatální zdraví, zdraví matek, otců, kojenců i dětí, jakož i úloha rodičů, rodiny a pedagogů , |
— |
potřeby adolescentů v oblasti zdraví , včetně faktorů ovlivňujících duševní zdraví , |
— |
zdravotní následky postižení a zranění, |
— |
výzkum v oblasti opatření pro plánování, provádění a monitorování rehabilitace v průběhu celého života a zejména včasného individuálního rehabilitačního programu pro děti se zdravotním postižením, |
— |
zdravé stárnutí, nezávislý a aktivní život , včetně zapojení starších osob a osob se zdravotním postižením do společnosti , |
— |
vzdělávání a ▌gramotnost v oblasti zdraví , včetně digitální gramotnosti . |
1.2.2. Environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví
Lepší pochopení pozitivních a rizikových faktorů ovlivňujících zdraví, které jsou dány sociálním, kulturním, ekonomickým a fyzickým prostředím v každodenním životě lidí a na pracovišti, včetně zdravotního dopadu digitalizace, mobility osob (jako je migrace a cestování), znečištění, výživy, změny klimatu a dalších environmentálních aspektů pomůže identifikovat a zmírňovat rizika a hrozby pro zdraví a předcházet jim , snižovat úmrtí a nemoci vzniklé expozicí chemickým látkám a znečištěním životního prostředí, podporovat bezpečná, zdravá, odolná, udržitelná a environmentálně šetrná prostředí pro život a práci, podporovat zdravý životní styl a spotřební chování a rozvíjet spravedlivou, inkluzivní a důvěryhodnou společnost. To bude vycházet rovněž z populačních kohort, biomonitorování člověka a z epidemiologických studií.
Hlavní rysy
— |
Technologie a metodiky pro posuzování rizik, expozic a zdravotních dopadů, pokud jde o chemické látky, látky znečišťující vnitřní a vnější prostředí a další zátěžové faktory, ▌které souvisí se změnou klimatu, pracovištěm, životním stylem nebo životním prostředím, a kombinované účinky několika zátěžových faktorů, |
— |
faktory související s životním prostředím a povoláním a socioekonomické, kulturní, genetické a behaviorální faktory mající dopad na fyzické i duševní zdraví a životní podmínky lidí a jejich interakce se zvláštním zaměřením na zranitelné a znevýhodněné osoby , otázky související s věkem a případně genderově specifické otázky, včetně dopadu projektování budov, výrobků a služeb na zdraví , |
— |
posouzení a řízení rizik a sdílení informací o rizicích, případně za podpory transdisciplinárních přístupů, a vylepšené nástroje pro rozhodování podložené fakty, včetně nahrazení zkoušek na zvířatech a alternativ k těmto zkouškám , |
— |
kapacita a infrastruktura pro bezpečné shromažďování, sdílení , využívání, opětovné použití a kombinování dat o všech faktorech ovlivňujících zdraví, včetně expozice člověka, a zajištění propojení těchto dat s databázemi týkajícími se environmentálních podmínek, životního stylu, zdravotního stavu a nemocí , a to na úrovni EU i na mezinárodní úrovni, |
— |
podpora zdraví a intervence v rámci primární prevence , včetně aspektů zaměstnanosti . |
1.2.3. Nepřenosná a vzácná onemocnění
Nepřenosná onemocnění včetně rakoviny a vzácných onemocnění představují velkou výzvu pro zdraví a společnost a vyžadují hlubší porozumění a taxonomii, jakož i efektivnější přístupy ▌, včetně přístupů založených na personalizované medicíně (nazývané rovněž „precizní medicína“) v prevenci, diagnostice, monitorování, léčbě, rehabilitaci a vyléčení, jakož i porozumění multimorbiditě .
Hlavní rysy
— |
Porozumění mechanismům podílejícím se na vzniku nepřenosných nemocí včetně kardiovaskulárních onemocnění, |
— |
dlouhodobé populační studie prováděné za účelem podpory porozumění zdravotním parametrům a parametrům onemocnění a přispění ke stratifikaci obyvatelstva s cílem podpořit rozvoj preventivní medicíny, |
— |
diagnostické nástroje a techniky pro včasnější a přesnější diagnostiku, jakož i pro včasnou léčbu přizpůsobenou pacientovi , jež umožní oddálení nebo zvrácení progrese nemoci , |
— |
preventivní a screeningové programy v souladu s doporučeními WHO, OSN a EU, případně přesahující jejich rámec , |
— |
integrovaná řešení pro monitorování vlastního zdraví, podporu zdraví, prevenci nemocí a zvládání chronických stavů a multimorbidity , včetně neurodegenerativních a kardiovaskulárních onemocnění , |
— |
léčba, péče nebo jiné terapeutické intervence , včetně farmakologické i nefarmakologické léčby, |
— |
paliativní péče, |
— |
oblasti s vysokou mírou nenaplněných klinických potřeb, jako jsou vzácná onemocnění, včetně nádorových onemocnění u dětí, |
— |
posouzení komparativní účinnosti intervencí a řešení , mimo jiné i na základě dat získaných z praxe , |
— |
implementační výzkum s cílem zintenzivnit intervence v oblasti zdraví a podpořit jejich přenos do politik a systémů v oblasti zdraví, |
— |
rozvoj výzkumu a zlepšování informací ohledně vzácných onemocnění a jejich léčby a související péče, včetně personalizované medicíny. |
1.2.4. Infekční nemoci včetně nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených nemocí
Hlavní výzvou pro veřejné a celosvětové zdraví, která si žádá efektivní mezinárodní spolupráci na úrovni EU i na globální úrovni, je ochrana osob před přeshraničními zdravotními hrozbami. Ta bude zahrnovat porozumění infekčním nemocem, včetně nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených nemocí, jejich prevenci, připravenost na ně , včasné odhalení, výzkumné reakce na jejich výskyt a jejich léčbu a vyléčení ▌a také řešení antimikrobiální rezistence v rámci přístupu „jedno zdraví“.
Hlavní rysy
— |
Porozumění mechanismům infekcí, |
— |
faktory způsobující výskyt nebo opětovný výskyt infekčních nemocí a jejich šíření, včetně přenosu ze zvířat na člověka (zoonóza) nebo z jiných částí životního prostředí (voda, půda, rostliny, potraviny) na člověka , jakož i dopad změny klimatu a vývoje ekosystémů na dynamiku infekčních nemocí , |
— |
předvídání, včasné a rychlé odhalení , kontrola a sledování infekčních nemocí, ▌infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče a faktorů souvisejících s životním prostředím, |
— |
boj proti antimikrobiální rezistenci, včetně epidemiologie, prevence a diagnostiky, a vývoj nových antimikrobiálních léčivých přípravků a očkovacích látek, |
— |
očkovací látky , včetně technologií platformy pro očkování, diagnostika, léčba a vyléčení infekčních onemocnění včetně komorbidit a koinfekcí, |
— |
řešení problematiky nedostatečného využívání očkovacích látek, porozumění váhavosti vůči očkování a budování důvěry v očkování, |
— |
účinná opatření a strategie v oblasti připravenosti a reakce na krizové situace související se zdravím a zotavení z nich, se zapojením komunit, a koordinace těchto opatření a strategií na regionální, vnitrostátní a unijní úrovni , |
— |
překážky zavádění a přenosu lékařských intervencí do klinické praxe a do systému zdravotnictví , |
— |
přeshraniční aspekty infekčních nemocí a zvláštní výzvy v zemích s nízkými a středními příjmy, jako jsou AIDS, tuberkulóza a tropické nemoci včetně malárie, rovněž ve vztahu k migračním tokům a k vyšší mobilitě osob obecně . |
1.2.5. Nástroje, technologie a digitální řešení v oblasti zdraví a zdravotní péče , včetně personalizované medicíny
Zdravotnické technologie a nástroje jsou klíčové pro veřejné zdraví a velkou měrou přispěly k důležitým zlepšením, kterých bylo v EU dosaženo v oblasti kvality života, zdraví a zdravotní péče. Klíčovou strategickou výzvou je tudíž navrhnout, vyvinout, realizovat, zavést a zhodnotit vhodné, důvěryhodné, bezpečné , uživatelsky vstřícné a nákladově efektivní nástroje a technologie pro oblast zdraví a zdravotní péče s náležitým ohledem na potřeby lidí se zdravotním postižením a stárnoucí společnosti. To zahrnuje klíčové základní technologie od nových biomateriálů po biotechnologii, jakož i jednobuněčné metody, multiomické přístupy a systémové léčebné metody, umělou inteligenci a jiné digitální technologie, které nabízejí značné zlepšení oproti stávajícím možnostem, jakož i stimulaci konkurenceschopného a udržitelného průmyslu souvisejícího se zdravím, který vytváří pracovní místa vysoké hodnoty. Evropský průmysl související se zdravím je jedním z klíčových hospodářských odvětví v EU, které představuje 3 % HDP a zaměstnává 1,5 milionu lidí. Je třeba co nejdříve zapojit příslušné zúčastněné strany, přičemž bude přihlédnuto k netechnologickému rozměru, aby byla zajištěna přijatelnost nových technologií, metodik a nástrojů. To se týká občanů, poskytovatelů zdravotní péče a zdravotnických pracovníků.
Hlavní rysy
— |
Nástroje a technologie pro aplikace napříč zdravotním spektrem a pro jakoukoli relevantní lékařskou indikaci, včetně funkčních poškození, |
— |
integrované nástroje, technologie , zdravotnické prostředky, lékařské zobrazování, biotechnologie, nanomedicína a pokročilé terapie (včetně buněčné a genové terapie) a digitální řešení pro lidské zdraví a péči , včetně umělé inteligence, mobilních řešení a zdravotní péče na dálku, případně při současném zohlednění aspektů nákladově efektivní výroby v raném stádiu (s cílem optimalizovat fázi industrializace a potenciál inovací za účelem získání cenově dostupného léčivého přípravku) , |
— |
pilotní projekty, rozsáhlé zavádění, optimalizace a inovativní zadávání veřejných zakázek, pokud jde o technologie a nástroje v oblasti zdraví a zdravotní péče v reálných podmínkách, včetně klinických hodnocení , a implementační výzkum včetně diagnostiky založené na personalizované medicíně , |
— |
inovativní procesy a služby pro rozvoj, výrobu a rychlé dodávání nástrojů a technologií pro zdraví a zdravotní péči, |
— |
bezpečné, účinné , nákladově efektivní, interoperabilní a kvalitní nástroje a technologie v oblasti zdraví a zdravotní péče a jejich etický, právní a sociální dopad , včetně problematiky společenské přijatelnosti , |
— |
regulační věda a standardy pro ▌technologie a nástroje v oblasti zdraví a zdravotní péče, |
— |
správa zdravotnických údajů, včetně interoperability údajů, integrace, analytické metody a metody vizualizace, procesy rozhodování opírající se o umělou inteligenci, vytěžování dat, technologie dat velkého objemu, bioinformatika a vysoce výkonná výpočetní technika v zájmu podpory personalizované medicíny včetně prevence a optimalizace úsilí o zdraví. |
1.2.6. Systémy zdravotní péče
Systémy zdravotní péče jsou klíčovým aktivem sociálních systémů EU a v roce 2017 na ně připadalo 24 milionů zaměstnanců v odvětví zdravotní a sociální péče. ▌Hlavní prioritou členských států je zařídit, aby byly systémy zdravotní péče bezpečné a zabezpečené, dostupné pro všechny , integrované, nákladově efektivní, odolné, udržitelné a důvěryhodné , poskytovaly včasné a relevantní služby a snižovaly nerovnosti, mimo jiné uvolněním potenciálu digitálních inovací a inovací založených na datech, které staví na otevřených a bezpečných evropských datových infrastrukturách a zajistí lepší zdravotní péči zaměřenou na člověka. Digitální transformaci oblasti zdraví a zdravotní péče urychlí nové příležitosti, jako je zavádění 5G, koncept digitálního replikování fyzických objektů a internet věcí .
Hlavní rysy
— |
Podpora znalostní základny reforem v systémech zdravotnictví a souvisejících politikách v Evropě i mimo její rámec, |
— |
nové modely a přístupy ke zdraví a zdravotní péči , včetně přístupů personalizované medicíny, aspektů řízení a organizačních aspektů, a jejich přenositelnost z jedné země/regionu do jiné nebo jejich přizpůsobení, |
— |
zlepšování hodnocení zdravotnických technologií, |
— |
vývoj nerovností v oblasti zdraví a účinná politická odpověď, |
— |
budoucí pracovní síla v oblasti zdravotnictví a její potřeby , včetně digitálních dovedností , |
— |
zlepšování včasných , spolehlivých, bezpečných a důvěryhodných zdravotnických informací a využívání / opětovné použití zdravotnických údajů, včetně elektronické zdravotnické dokumentace, s náležitým zohledněním ochrany údajů, včetně zneužívání informací o osobním životním stylu a zdraví, bezpečnosti, dostupnosti, interoperability, standardů, srovnatelnosti a integrity, |
— |
odolnost systémů zdravotní péče při vstřebávání dopadů krizí a přijímání přelomových inovací, |
— |
řešení pro posílení účasti občanů a pacientů, monitorování vlastního zdraví a komunikaci s odborníky ve zdravotnických a sociálních službách s cílem poskytovat integrovanější péči a přístup zaměřený na uživatele , a to při zvážení rovného přístupu , |
— |
data, informace, znalosti a osvědčené postupy z výzkumu v oblasti systémů zdravotní péče na úrovni EU a celosvětově , které vycházejí ze stávajících poznatků a databází . |
2. KLASTR „KULTURA, KREATIVITA A INKLUZIVNÍ ▌SPOLEČNOST“
2.1. Zdůvodnění
EU představuje jedinečný způsob spojení hospodářského růstu , cílů udržitelného rozvoje a sociálních politik s vysokou mírou sociálního začlenění a sdílenými hodnotami zahrnujícími demokracii, lidská práva, genderovou rovnost a bohatství rozmanitosti. Tento model se neustále vyvíjí a musí se potýkat s výzvami, jako jsou mimo jiné globalizace a technologická změna a prohlubování nerovností . ▌
EU musí prosazovat model inkluzivního a udržitelného růstu a zároveň sklízet plody technologického pokroku, zvyšovat důvěru v demokratickou správu a prosazovat její inovaci, podporovat vzdělávání, bojovat s nerovnostmi, nezaměstnaností, marginalizací, diskriminací a radikalizací, zaručovat dodržování lidských práv, podporovat kulturní rozmanitost a evropské kulturní dědictví a prostřednictvím sociálních inovací posilovat postavení občanů. Nadále zůstane prioritou také řízení migrace a integrace migrantů. Pro reakci na tyto výzvy a plnění cílů EU má zásadní význam úloha výzkumu a inovací ve společenských a humanitních vědách a v umění, jakož i v kulturním a kreativním odvětví . Do všech oblastí intervence v tomto klastru jsou zahrnuty zejména aspekty společenských a humanitních věd.
▌
Závažnost, složitost a mezigenerační a nadnárodní charakter těchto výzev si žádají akci EU na více úrovních. Řešení tak závažných sociálních, politických, kulturních a ekonomických problémů ▌pouze na vnitrostátní úrovni by s sebou neslo riziko neefektivního využívání zdrojů, roztříštěného přístupu a nejednotných standardů znalostí a kapacity.
▌
Výzkumné a inovační činnosti v rámci této globální výzvy budou celkově sladěny s prioritami EU v těchto oblastech: demokratická změna; růst, zaměstnanost a investice; spravedlnost a základní práva; migrace; hlubší a spravedlivější evropská měnová unie; jednotný digitální trh. V návaznosti na závazky Římské agendy se úsilí zaměří na „sociální Evropu“ a „Unii, která zachovává naše kulturní dědictví a podporuje kulturní rozmanitost.“ Podpoří také evropský pilíř sociálních práv a globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci. ▌Budou využity synergie s programem Spravedlnost a programem Práva a hodnoty, které podporují činnosti v oblasti přístupu ke spravedlnosti, práv obětí, genderové rovnosti, nediskriminace, ochrany údajů a propagaci evropského občanství , jakož i synergie s programy Kreativní Evropa a Digitální Evropa, Erasmus a Erasmus+ a s Evropským sociálním fondem plus .
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 1 – konec chudoby, cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 4 – kvalitní vzdělávání, cíl č. 5 – rovnost žen a mužů, cíl č. 8 – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 10 – méně nerovností, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 16 – mír, spravedlnost a silné instituce.
2.2. Oblasti intervence
2.2.1. Demokracie a správa věcí veřejných
Zdá se, že se vytrácí důvěra v demokracii a zavedené politické instituce. Strany vymezující se proti establishmentu, populistické strany a sílící nativismus jsou rostoucí projevy rozčarování z politiky. To je doprovázeno mimo jiné sociálně-ekonomickými nerovnostmi, vysokými migračními toky a obavami z bezpečnosti. Řešení stávajících a budoucích výzev vyžaduje nové zamyšlení nad tím, jak se musí přizpůsobit demokratické instituce na všech úrovních v kontextu větší diverzity, globální hospodářské soutěže, rychlých technologických pokroků a digitalizace, přičemž zásadním prvkem je vnímání demokratické rétoriky , postupů a institucí ze strany občanů.
Hlavní rysy
— |
Historie, vývoj a efektivnost demokracií na různých úrovních a v různých podobách; ▌úloha politik v oblasti vzdělávání , kultury a mládeže jakožto úhelných kamenů demokratického občanství, |
— |
úloha sociálního kapitálu a přístup ke kultuře při posilování demokratického dialogu a účasti občanů, otevřené a důvěřující společnosti, |
— |
inovativní a odpovědné přístupy k podpoře transparentnosti, přístupnosti, schopnosti reagovat, odpovědnosti, důvěryhodnosti, odolnosti, efektivity a legitimity demokratické správy věcí veřejných při plném dodržování základních a lidských práv a zásad právního státu, |
— |
strategie za účelem boje proti populismu, rasismu, polarizaci, korupci, extremismu, radikalizaci a terorismu a za účelem začlenění a zapojení občanů ▌a posílení jejich postavení, |
— |
analýza a rozvoj sociálního, hospodářského a politického začlenění a mezikulturní dynamiky v Evropě i za jejími hranicemi, |
— |
lepší pochopení úlohy standardů novinářské práce a obsahu vytvářeného uživateli v hyperpropojené společnosti a vývoj nástrojů pro boj proti dezinformacím, |
— |
úloha multikulturní identity , včetně duchovní, ve vztahu k demokracii, občanství a politickému zapojení , jakož i základní hodnoty EU, jako je respekt, tolerance, genderová rovnost, spolupráce a dialog , |
— |
podpora výzkumu zaměřeného na pochopení identity a pocitu sounáležitosti napříč komunitami, regiony a národy, |
— |
dopad technického a vědeckého pokroku včetně dat velkého objemu, online sociálních sítí a umělé inteligence na demokracii, soukromí a svobodu projevu , |
— |
poradní, participativní a přímá demokracie a správa věcí veřejných a aktivní a inkluzivní občanství včetně digitálního rozměru, |
— |
dopad ekonomických a sociálních nerovností na politickou účast a demokratickou správu věcí veřejných a výzkum toho, do jaké míry může přispět k odstraňování nerovností a k boji proti všem formám diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví, a k odolnější demokracii, |
— |
lidský, sociální a politický rozměr trestné činnosti, dogmatismu a radikalizace ve vztahu k osobám, které se takového chování dopouštějí nebo potenciálně mohou dopouštět, a k osobám, které jím jsou zasaženy nebo mohou být zasaženy, |
— |
boj proti dezinformacím, falešným zprávám a nenávistným verbálním projevům a jejich dopadu na utváření veřejné sféry, |
— |
EU jakožto mezinárodní a regionální aktér v mnohostranné správě, včetně nových přístupů k vědecké diplomacii, |
— |
účinnost systémů soudnictví a lepší přístup ke spravedlnosti na základě nezávislosti soudnictví a zásad a lidských práv se spravedlivými, účinnými a transparentními procesními metodami v občanských i trestních věcech. |
2.2.2. Kulturní dědictví
Evropské kulturní a kreativní odvětví buduje mosty mezi uměním, kulturou, duchovním přesvědčením a zážitky a kulturním dědictvím, podnikáním a technologií. Dále hrají kulturní a kreativní odvětví klíčovou úlohu při reindustrializaci Evropy, jsou hnacím motorem růstu a jejich strategická pozice jim umožňuje šíření inovací do dalších průmyslových odvětví, jako je cestovní ruch, maloobchod, média a digitální technologie a inženýrství. Kulturní dědictví je nedílnou součástí kulturního a kreativního odvětví a našeho života, má význam pro společenství, skupiny a společnosti a dává pocit sounáležitosti. Je to most mezi minulostí a budoucností našich společností. Pro vytváření inkluzivní společnosti v Evropě a na celém světě je zásadní lepší porozumění našemu kulturnímu dědictví a tomu, jak je vnímáno a interpretováno. Kulturní dědictví je rovněž hnací silou evropských, vnitrostátních, regionálních a lokálních ekonomik a mocným zdrojem inspirace pro kreativní a kulturní odvětví. Klíčovými výzvami pro tuto i budoucí generaci je zpřístupnění, uchování, ochrana a obnova, interpretace a využití plného potenciálu našeho kulturního dědictví. Hmotné i nehmotné kulturní dědictví je významným přínosem a inspirací pro umění, tradiční řemesla i kulturní , kreativní a podnikatelská ▌odvětví, která jsou hnacím motorem udržitelného hospodářského růstu, vytváření nových pracovních míst a zahraničního obchodu. V tomto smyslu je třeba ve spolupráci s místními komunitami a relevantními zúčastněnými stranami zvažovat inovace i odolnost kulturního dědictví. Může rovněž sloužit jako zprostředkovatel kulturní diplomacie a jako faktor budování identity a kulturní a sociální soudržnosti.
Hlavní rysy
— |
Studie a vědy zaměřené na kulturní dědictví, využívající nejmodernější technologie a inovativní metody včetně digitálních, |
— |
přístup ke kulturnímu dědictví a jeho sdílení pomocí inovativních vzorců a způsobů použití a participativních modelů správy, |
— |
výzkum v zájmu přístupnosti kulturního dědictví prostřednictvím nových technologií, jako jsou cloudové služby, mimo jiné včetně prostoru pro spolupráci v oblasti evropského kulturního dědictví, jakož i podpora a usnadňování předávání know-how a dovedností. Tomu bude předcházet posouzení dopadu, |
— |
udržitelné modely podnikání v zájmu posílení finanční základny odvětví kulturního dědictví, |
— |
propojení kulturního dědictví se vznikajícími kreativními odvětvími , včetně interaktivních médií, a sociálních inovací , |
— |
přínos kulturního dědictví k udržitelnému rozvoji skrze uchování, ochranu , rozvoj a regeneraci kulturní krajiny, kdy EU může sloužit jako laboratoř pro inovace opírající se o dědictví a udržitelný kulturní cestovní ruch, |
— |
uchování, ochrana, rozšiřování a obnova kulturního dědictví a jazyků a udržitelné nakládání s nimi, včetně využívání tradičních dovedností a řemesel nebo nejmodernějších technologií včetně digitálních, |
— |
vliv kulturní paměti, tradic, vzorců chování, vnímání, přesvědčení , hodnot, pocitu sounáležitosti a identity; úloha kultury a kulturního dědictví v multikulturních společnostech a vzorce kulturního začleňování a vyloučení . |
2.2.3. Socioekonomická transformace
Evropské společnosti procházejí hlubokou socioekonomickou a kulturní transformací, především v důsledku globalizace a technologických inovací. Zároveň se ve většině evropských zemí zvyšuje příjmová nerovnost (3). Potřebné jsou politiky zaměřené do budoucna, které budou prosazovat udržitelný a inkluzivní růst , genderovou rovnost, dobré životní podmínky a odstraňování nerovností, podporovat produktivitu (včetně pokroku v jejím měření s ohledem na sociálně-územní nerovnosti ) a lidský kapitál, chápat migraci a výzvy spojené s integrací a reagovat na ně a podporovat mezigenerační solidaritu , mezikulturní dialog a sociální mobilitu. Pro spravedlivější a prosperující budoucnost jsou zapotřebí dostupné, inkluzivní a vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy.
Hlavní rysy
— |
Znalostní základna poskytující poradenství v otázkách investic a politik, zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a podporující dovednosti s vysokou přidanou hodnotou, produktivitu, sociální mobilitu, růst, sociální inovace a vytváření pracovních míst; úloha vzdělávání a odborné přípravy při řešení nerovností a podpoře začleňování, včetně předcházení školní neúspěšnosti , |
— |
sociální udržitelnost, která jde nad rámec ukazatelů založených pouze na HDP, obzvláště nové ekonomické a obchodní modely a nové finanční technologie, |
— |
statistické a jiné ekonomické nástroje pro lepší pochopení růstu a inovací v kontextu pomalého zvyšování produktivity nebo strukturálních ekonomických změn , |
— |
nové modely řízení v nově se objevujících hospodářských oblastech a tržních institucích, |
— |
nové typy práce, úloha práce, rozšiřování dovedností, trendy a změny na trzích práce a v příjmech v současných společnostech a jejich dopady na distribuci příjmů, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, pracovní prostředí, nediskriminace včetně genderové rovnosti a sociální začlenění, |
— |
lepší porozumění společenským změnám v Evropě a jejich dopadu, |
— |
účinky sociální, technologické a hospodářské transformace na přístup k bezpečnému, zdravému, cenově dostupnému a udržitelnému bydlení, |
— |
systémy daní a dávek spolu s politikami v oblasti sociálního zabezpečení a sociálních investic usilující o spravedlivé a udržitelné odstranění nerovností a řešení ▌dopadů techniky, demografie a rozmanitosti, |
— |
inkluzivní a udržitelné modely rozvoje a růstu pro městské, poloměstské a venkovské prostředí, |
— |
chápání mobility osob a jejích dopadů v kontextu sociální a hospodářské transformace nazírané v globálním a místním měřítku pro lepší řízení migrace , dále respektování odlišností, dlouhodobá integrace migrantů včetně uprchlíků a dopad souvisejících politických intervencí ; dodržování mezinárodních závazků a lidských práv a otázky rozvojové pomoci a spolupráce ; širší a lepší přístup ke kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě, trhu práce, kultuře a podpůrným službám a aktivní a inkluzivní občanství, obzvláště pro zranitelné osoby , včetně migrantů , |
— |
řešení důležitých výzev, kterým čelí evropské modely týkající se sociální soudržnosti, přistěhovalectví, integrace, demografických změn, stárnutí, zdravotního postižení, vzdělávání, chudoby a sociálního vyloučení, |
— |
pokročilé strategie a inovativní metody pro genderovou rovnost ve všech sociálních, hospodářských a kulturních oblastech a pro řešení genderové předpojatosti a genderově podmíněného násilí, |
— |
systémy vzdělávání a odborné přípravy na podporu a lepší využití digitální transformace EU a na zvládnutí rizik plynoucích z globální propojenosti a technologických inovací, zejména nových online rizik, etických obav, sociálně-ekonomických nerovností a radikálních změn na trhu, |
— |
modernizace systémů veřejných orgánů v oblasti správy a řízení tak , aby zapojovaly občany a splňovaly jejich očekávání, pokud jde o poskytování služeb, transparentnost, přístupnost, otevřenost, odpovědnost a zaměření na uživatele. |
▌
3. KLASTR „CIVILNÍ BEZPEČNOST PRO SPOLEČNOST“
3.1. Zdůvodnění
Evropská spolupráce přispěla na evropském kontinentu k období bezprecedentního míru, stability a prosperity. Nicméně Evropa musí reagovat na výzvy vyplývající z neustálého ohrožování bezpečnosti naší stále složitější a digitalizované společnosti. Teroristické útoky a radikalizace spolu s počítačovými útoky a hybridními hrozbami dávají vzniknout velkým obavám o bezpečnost a zvyšují napětí ve společnosti. Pozornost si zaslouží rovněž nové, objevující se bezpečnostní hrozby, které s sebou přinesou v blízké budoucnosti nové technologie. Budoucí bezpečnost a prosperita závisí na lepších schopnostech chránit Evropu před takovýmito hrozbami. Těm nelze čelit čistě technologickými prostředky, ale vyžaduje to znalosti o lidech, jejich historii, kultuře a chování, jakož i zohlednění etických aspektů ohledně rovnováhy mezi bezpečností a svobodou. Evropa musí navíc zajistit svoji nezávislost na technologiích, které jsou kritické z hlediska bezpečnosti, a podpořit rozvoj průlomových bezpečnostních technologií.
Evropské občany, státní instituce, orgány EU a hospodářství je třeba chránit před přetrvávajícími hrozbami terorismu a organizovaného zločinu, včetně obchodu se zbraněmi, drogami a lidmi a nezákonným obchodem s kulturními statky. Lepší porozumění vyžaduje i lidský a sociální rozměr kriminality a násilné radikalizace, aby bylo možné zlepšit veřejný pořádek, pokud jde o bezpečnost. Klíčové je rovněž posilování ochrany a bezpečnosti lepší správou hranic, včetně námořních a pozemních hranic. S postupující digitalizací hospodářství a společnosti je na vzestupu počítačová kriminalita a diverzifikují se rizika s ní spojená. Aby Evropa ochránila demokratickou, sociální a hospodářskou stabilitu, musí nadále vynakládat úsilí na zlepšení kybernetické bezpečnosti, digitálního soukromí a ochrany osobních údajů a bojovat s šířením nepravdivých a škodlivých informací. Je zapotřebí dalšího úsilí, aby se omezil dopad extrémních povětrnostních jevů, které jsou stále intenzivnější v důsledku klimatických změn, na život a živobytí; jde například o záplavy, bouře, vlny veder nebo sucha způsobující lesní požáry, degradaci půdy a jiné přírodní katastrofy, např. zemětřesení. Katastrofy, ať už přírodní nebo způsobené člověkem, mohou ohrozit důležité funkce společnosti a kritickou infrastrukturu, jako je komunikace, zdravotnictví, dodávky potravin, pitné vody a energie, doprava, bezpečnost a veřejná správa.
To vyžaduje technický výzkum i výzkum lidských faktorů zapojených do zlepšování odolnosti vůči katastrofám, případně včetně testovacích aplikací, odborné přípravy a kybernetické hygieny a vzdělávání. Je třeba vyvinout větší úsilí s cílem hodnotit výsledky výzkumu v oblasti bezpečnosti a prosazovat jejich uplatňování.
Tento klastr bude usilovat o synergie zejména s těmito programy: Fond pro vnitřní bezpečnost, Fond pro integrovanou správu hranic a program Digitální Evropa, jakož i o lepší výzkum a spolupráci v oblasti inovací mezi mezivládními agenturami a organizacemi, a to i prostřednictvím mechanismů výměny a konzultací, například v oblasti intervence „Ochrana a bezpečnost“.
Součástí širší komplexní reakce EU na bezpečnostní hrozby je výzkum v oblasti bezpečnosti. Přispívá k procesu budování schopností tím, že umožňuje, aby v budoucnu byly dostupné technologie, techniky a aplikace, které odstraní nedostatky v oblasti schopností, na něž poukazují tvůrci politik, odborníci z praxe a organizace občanské společnosti. Již teď představuje financování výzkumu prostřednictvím rámcového programu EU přibližně 50 % celkového veřejného financování výzkumu v oblasti bezpečnosti v EU. Plně se využijí dostupné nástroje, včetně evropského kosmického programu (Galileo a EGNOS, Copernicus, získávání poznatků o situaci ve vesmíru a družicová komunikace v rámci státní správy). Výzkumné a inovační činnosti v rámci tohoto programu budou sice zaměřeny výlučně na civilní aplikace, v zájmu posílení synergií se však bude usilovat o koordinaci s obranným výzkumem financovaným EU, a to s ohledem na skutečnost, že existují oblasti technologií dvojího užití. Zdvojování financování bude zabráněno. Přeshraniční spolupráce přispívá k rozvoji jednotného evropského trhu v oblasti bezpečnosti a ke zlepšování výkonnosti odvětví, což posiluje autonomii EU. Náležitá pozornost bude věnována lidskému chápání a vnímání bezpečnosti.
Výzkum v oblasti bezpečnosti navazuje na závazek Římské agendy usilovat o „bezpečnou a chráněnou Evropu“ a napomáhá k vytvoření skutečné a účinné bezpečnostní unie.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 16 – mír, spravedlnost a silné instituce.
3.1.1. Společnost odolná vůči katastrofám
Katastrofy mohou mít různé příčiny, ať už přírodní nebo způsobené člověkem, včetně teroristických útoků, jevů spojených s klimatem a jiných extrémních jevů (včetně zvyšování hladiny moří), lesních požárů, vln veder, povodní, sucha, desertifikace, zemětřesení, tsunami a sopečných jevů, vodních krizí, povětrnostních jevů způsobených událostmi ve vesmíru, průmyslových a dopravních katastrof, chemických, biologických, radiologických a jaderných událostí, a to i zřetězením rizik. Cílem je zabránit ztrátám na životech, újmám na zdraví, škodám na životním prostředí , traumatům i hospodářské a majetkové škodě způsobené katastrofami, omezit tyto jevy, zajistit zabezpečení dodávek potravin, léků, zdravotnických služeb a vody, jakož i lépe porozumět rizikům vzniku katastrof a možnostem jejich omezení a posílit odstraňování jejich následků . To s sebou nese zahrnutí plného spektra řízení krizí: od prevence a odborné přípravy přes řízení krizí až po řízení v pokrizovém období a odolnost.
Hlavní rysy
— |
Technologie, kapacity a řízení pro složky první reakce zasahující při mimořádných událostech v krizových situacích, při katastrofách , v pokrizových situacích a v počáteční fázi obnovy , |
— |
kapacita společnosti lépe řídit a snížit riziko vzniku katastrof a předcházet mu , též prostřednictvím řešení inspirovaných přírodou, zlepšováním prognostických schopností, prevence, připravenosti a reakce na stávající a nová rizika a dominové efekty, posouzení dopadu a lepší chápání lidského faktoru v rámci strategií pro řízení rizik a sdělování informací o rizicích , |
— |
účinněji podporovat filozofii lepší rekonstrukce formulované v sendajském rámci lepším porozuměním obnově po katastrofě a výzkumem zaměřeným na účinnější posouzení rizika provedeném po katastrofě, |
— |
interoperabilita zařízení a postupů pro usnadnění přeshraniční operativní spolupráce a integrovaný trh EU. |
3.1.2. Ochrana a bezpečnost
Je třeba chránit občany před bezpečnostními hrozbami plynoucími z trestné činnosti, včetně terorismu a hybridních hrozeb, a na tyto hrozby reagovat; chránit lidi, veřejné prostory a kritickou infrastrukturu před fyzickými útoky (včetně CBRN-E) i kybernetickými útoky; bojovat proti terorismu a násilné radikalizaci, včetně pochopení teroristického myšlení a přesvědčení a jejich potírání; předcházet závažné trestné činnosti, včetně počítačové a organizované trestné činnosti (jako je pirátství a padělání výrobků), a potírat ji; podporovat oběti; sledovat finanční toky z trestné činnosti; rozvíjet nové forenzní schopnosti; podporovat využívání dat pro účely prosazování práva a k zajištění ochrany osobních údajů v rámci činností v oblasti prosazování práva; posilovat schopnosti v oblasti ochrany hranic, podporovat řízení vzdušných, pozemních a námořních hranic EU, pokud jde o pohyb osob a zboží , a v souvislosti se všemi těmito bezpečnostními hrozbami a při jejich prevenci a zmírňování rozumět lidskému faktoru . Stěžejní je udržovat flexibilitu, aby bylo možné rychle reagovat na nové a nečekané bezpečnostní problémy, které mohou vzniknout.
Hlavní rysy
— |
Inovativní přístupy a technologie pro bezpečnostní sbory (například policejní složky, hasičské sbory, zdravotnické služby, pohraniční a pobřežní stráž, celní úřady) , zejména v souvislosti s digitální transformací a interoperabilitou bezpečnostních sil, provozovatele infrastruktury , organizace občanské společnosti a osoby spravující otevřené prostory, |
— |
analýza fenoménu přeshraniční trestné činnosti, pokročilé metody rychlého, spolehlivého a standardizovaného sdílení a sběru údajů se zvýšenou ochranou soukromí, jakož i osvědčené postupy, |
— |
lidský a sociálně-ekonomický rozměr trestné činnosti a násilné radikalizace ve vztahu k osobám skutečně či potenciálně zapojeným do takového chování, jakož i osobám, které jím jsou nebo mohou být zasaženy , včetně chápání a potírání teroristického myšlení a přesvědčení a trestné činnosti na základě pohlaví, sexuální orientace nebo rasové diskriminace , |
— |
analýza bezpečnostních aspektů nových technologií, jako je sekvencování DNA, úprava genomu, nanomateriály a funkční materiály, umělá inteligence, autonomní systémy, drony, robotika, kvantová výpočetní technika, kryptoměny, trojrozměrný tisk a nositelná elektronika, technologie blockchain, jakož i zvyšování povědomí občanů, veřejných orgánů a průmyslu s cílem zamezit vzniku nových bezpečnostních rizik a omezovat stávající rizika, mimo jiné i rizika vyplývající z těchto nových technologií ▌, |
— |
zlepšování prognostických a analytických schopností pro účely tvorby politik a na strategické úrovni ohledně bezpečnostních rizik, |
— |
ochrana kritických infrastruktur, jakož i otevřeného a veřejného prostoru před fyzickými, digitálními a hybridními hrozbami včetně účinků změny klimatu, |
— |
monitorování a potírání dezinformací a falešných zpráv s důsledky pro bezpečnost , včetně rozvoje schopností odhalovat zdroje manipulace , |
— |
technologický rozvoj pro civilní aplikace zaměřené na případné posílení interoperability mezi civilní ochranou a vojenskými silami, |
— |
interoperabilita zařízení a postupů za účelem usnadnění přeshraniční , mezivládní a meziagenturní operativní spolupráce a rozvoje integrovaného trhu EU, |
— |
rozvoj nástrojů a metod účinného a účelného integrovaného řízení hranic, zejména v zájmu zlepšení schopnosti reakce a lepší kapacity pro monitorování pohybu přes vnější hranice s cílem posílit odhalování rizik, reakci na incidenty a prevenci trestné činnosti, |
— |
odhalování podvodných činností na hraničních přechodech a v rámci celého dodavatelského řetězce, včetně identifikace zfalšovaných nebo jinak manipulovaných dokladů a odhalování obchodování s lidmi a nelegálním zbožím, |
— |
zajištění ochrany osobních údajů v rámci činností v oblasti prosazování práva, zejména s ohledem na rychlý technologický rozvoj , včetně důvěrnosti a integrity informací a sledovatelnosti a zpracování všech transakcí , |
— |
rozvoj technik pro identifikaci padělaných výrobků, pro posílení ochrany původních částí a zboží a pro kontrolu přepravovaných výrobků. |
3.1.3. Kybernetická bezpečnost
Nekalé kybernetické činnosti ohrožují nejen naše ekonomiky, ale také samotné fungování našich demokracií, naše svobody a naše hodnoty. Kybernetické hrozby mají často povahu trestné činnosti motivované ziskem, pohnutky však mohou být i politické a strategické. Naše budoucí bezpečnost , svoboda, demokracie a prosperita závisí na zlepšení naší schopnosti chránit EU před kybernetickými hrozbami. Digitální transformace vyžaduje podstatné zlepšení kybernetické bezpečnosti k zajištění ochrany obrovského množství zařízení internetu věcí, která budou podle očekávání připojena k internetu, a bezpečného provozování sítě a informačních systémů, mimo jiné i pokud jde o elektrizační soustavy, dodávky a rozvod pitné vody, vozidla a dopravní systémy, nemocnice, finance, veřejné instituce, továrny a domácnosti. Evropa musí budovat odolnost vůči kybernetickým útokům a účinné kybernetické odrazování a zároveň zajišťovat posilování ochrany údajů a svobody občanů . V zájmu Unie je zajistit, aby vytvořila a ponechala si klíčové strategické kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti v zájmu zabezpečení jednotného digitálního trhu, a zejména k zajištění ochrany kritických sítí a informačních systémů a poskytování klíčových služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti. Unie musí být schopna samostatně zabezpečit svá digitální aktiva a být na celosvětovém trhu kybernetické bezpečnosti konkurenceschopná.
Hlavní rysy
— |
Technologie v celém digitálním hodnotovém řetězci (od bezpečných komponent a kryptografie odolné vůči kvantové výpočetní technice až po samoopravitelný software a sítě), |
— |
technologie , metody, standardy a osvědčené postupy v zájmu řešení ▌hrozeb v oblasti kybernetické bezpečnosti, které předvídají budoucí potřeby a udržují konkurenceschopnost evropského průmyslu , včetně nástrojů elektronické identifikace, odhalování hrozeb, kybernetické hygieny a zdrojů pro výcvik a vzdělávání , |
— |
otevřená spolupráce pro evropskou síť kompetencí a centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost. |
4. KLASTR „DIGITÁLNÍ OBLAST, PRŮMYSL A VESMÍR“
4.1. Zdůvodnění
Aby byla zajištěna konkurenceschopnost průmyslu a schopnost řešit budoucí globální výzvy, musí EU zvýšit svou technologickou suverenitu a své vědecké, technologické a průmyslové kapacity v klíčových oblastech, o které se opírá transformace naší ekonomiky , pracovišť a společnosti.
Na průmysl v EU připadá jedno z pěti pracovních míst, dvě třetiny soukromých investic do výzkumu a vývoje a 80 % vývozu EU. Nová vlna inovací, která bude zahrnovat slučování fyzických a digitálních technologií, přinese obrovské příležitosti pro průmysl EU a zlepší kvalitu života občanů EU.
Hlavním hnacím motorem je digitalizace. S tím, jak se digitalizace rychlým tempem šíří napříč všemi obory, jsou pro sílu naší ekonomiky a udržitelnost naší společnosti zásadní investice do prioritních oblastí, od důvěryhodné umělé inteligence přes internet nové generace a vysoce výkonnou výpočetní techniku až po fotoniku , kvantové technologie, robotiku a mikro- a nanoelektroniku. Investice do digitálních technologií , jejich výroba a používání představují hlavní impulz pro hospodářský růst EU; jenom v období 2001 až 2011 vedly k 30 % zvýšení. V této souvislosti má v EU i nadále zásadní význam role malých a středních podniků, a to jak z hlediska růstu, tak z hlediska zaměstnanosti. Využívání digitálních technologií malými a středními podniky podporuje konkurenceschopnost a udržitelnost.
Na klíčových základních technologiích (4) stojí spojení digitálního a fyzického světa, které je ústředním tématem této nové globální vlny inovací. Investice do výzkumu, vývoje, demonstrací a zavádění klíčových základních technologií a zajištění bezpečných, udržitelných a dostupných dodávek surovin a pokročilých materiálů zajistí Evropské unii strategickou autonomii a pomůže průmyslu EU významně snížit svoji uhlíkovou a environmentální stopu.
Podle potřeby budou rovněž rozvíjeny specifické budoucí a vznikající technologie.
Strategický význam má vesmír; přibližně 10 % HDP EU závisí na využívání kosmických služeb. EU má kosmické odvětví světové úrovně se silným odvětvím výroby družic a dynamickým odvětvím navazujících služeb. Vesmír poskytuje důležité nástroje pro monitorování, komunikaci, navigaci a dohled a otevírá řadu obchodních příležitostí, zejména v kombinaci s digitálními technologiemi a dalšími zdroji dat. EU musí tyto příležitosti maximálně zužitkovat, a to tak, že plně využije potenciálu svých kosmických programů Copernicus, EGNOS a Galileo a bude chránit kosmické a pozemní infrastruktury před hrozbami z vesmíru.
EU má jedinečnou šanci stát se světovým lídrem a zvýšit svůj podíl na světových trzích tím, že předvede, jak se digitální transformace, vedoucí postavení v klíčových základních a kosmických technologiích, přechod k nízkouhlíkovému oběhovému hospodářství a konkurenceschopnost mohou navzájem umocňovat prostřednictvím vědecké a technické excelence.
K tomu, aby se digitalizované, oběhové, nízkouhlíkové a nízkoemisní hospodářství stalo realitou, je nutné podniknout kroky na úrovni EU, a to vzhledem ke složitosti hodnotových řetězců, systémové a multidisciplinární povaze technologií a vysokým nákladům na jejich vývoj a meziodvětvové povaze problémů, které je třeba vyřešit. EU musí zajistit, aby všichni aktéři v průmyslu a společnost jako celek mohli těžit z pokročilých a čistých technologií a digitalizace. Rozvoj technologií sám o sobě nebude stačit. Pochopení těchto technologií a vývoje ze strany společnosti má zásadní význam pro zapojení koncových uživatelů a změny chování.
Průmyslově orientované infrastruktury, včetně pilotních linek, pomohou podnikům v EU – zejména malým a středním podnikům – zavést tyto technologie a zlepšit jejich inovační výkonnost, přičemž mohou být podporovány i jinými programy EU.
Silná angažovanost průmyslu a občanské společnosti je zásadní pro stanovení priorit a rozvoj programů výzkumu a inovací, zvýšení pákového účinku financování z veřejných zdrojů prostřednictvím soukromých a veřejných investic a zajištění lepšího využívání výsledků. Klíčovými podmínkami úspěchu jsou společenské pochopení a přijetí , včetně zohledňování návrhu produktů, zboží a služeb, a také nový program dovedností a standardizace relevantních pro příslušné odvětví.
Propojení činností v oblasti digitálních, kosmických a klíčových základních technologií a udržitelného zásobování surovinami umožní systematičtější přístup a rychlejší a hlubší digitální a průmyslovou transformaci. Zajistí, že výzkum a inovace v těchto oblastech přispějí k tvorbě a provádění politik EU v oblasti průmyslu, digitalizace, životního prostředí, energetiky a klimatu, oběhového hospodářství, surovin a pokročilých materiálů a vesmíru.
Bude zajištěna doplňkovost zejména s činnostmi v rámci programu Digitální Evropa a kosmického programu, přičemž budou respektovány hranice mezi ▌programy a bude se předcházet překrývání.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 8 – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
4.2. Oblasti intervence
4.2.1. Výrobní technologie
Klíčovou hnací silou zaměstnanosti a prosperity v EU je výroba, jež produkuje více než tři čtvrtiny celosvětového vývozu EU a poskytuje více než 100 milionů přímých a nepřímých pracovních míst. Klíčovou výzvou pro výrobu v EU je udržet si konkurenceschopnost na celosvětové úrovni prostřednictvím inteligentnějších a individualizovanějších výrobků s vysokou přidanou hodnotou vyráběných s mnohem nižšími náklady na energii a materiální zdroje a s menší uhlíkovou a environmentální stopou . K vytváření přidané hodnoty budou nezbytné tvůrčí a kulturní vstup y, stejně jako pohled společenských a humanitních věd na vztah mezi technologií a lidmi v rámci produkce . Zkoumán bude rovněž dopad na pracovní život a zaměstnanost.
Hlavní rysy
— |
Průlomové výrobní technologie, jako je biotechnologická výroba, aditivní výroba, průmyslová , kolaborativní, flexibilní a inteligentní robotika a systémy výroby se zapojením člověka, podporované též prostřednictvím sítě průmyslově orientovaných infrastruktur EU , které poskytují služby pro urychlení technologických změn a využívání ze strany průmyslu EU, |
— |
průlomové inovace s využitím různých základních technologií v celém hodnotovém řetězci. Mezi příklady patří konvergující technologie, umělá inteligence, digitální replikování fyzických objektů, analýzy dat, ovládací technologie, senzorické technologie, průmyslová, kolaborativní a inteligentní robotika, systémy zaměřené na člověka, biotechnologická výroba, technologie pokročilých baterií a vodíku, včetně vodíku produkovaného s využitím obnovitelných zdrojů energie, technologie palivových článků a pokročilé plazmové a laserové technologie , |
— |
dovednosti, pracoviště a podniky plně přizpůsobené novým technologiím v souladu s evropskými sociálními hodnotami, |
— |
flexibilní, vysoce přesná, udržitelná kognitivní výrobní zařízení s nulovou zmetkovostí produkující minimum znečištění a odpadu a neutrální z hlediska změny klimatu, v souladu s přístupem oběhového hospodářství, a inteligentní a energeticky účinné výrobní systémy, které splňují potřeby zákazníků, |
— |
průlomové inovace v technikách zkoumání stavenišť, pro plně automatizovanou montáž na místě a prefabrikované komponenty. |
4.2.2. Klíčové digitální technologie
Pro konkurenceschopnou a sociální EU zaměřenou na občany bude nezbytné zachování a autonomní rozvíjení silných konstrukčních a výrobních kapacit v oblasti základních digitálních technologií, jako jsou mikro- a nanoelektronika, mikrosystémy, fotonika, software a kyber-fyzické systémy a jejich integrace, jakož i pokročilé materiály pro tyto aplikace.
Hlavní rysy
— |
Mikro- a nanoelektronika, včetně konstrukčních a výrobních koncepcí, komponenty a výrobní zařízení, které odpovídají specifickým požadavkům digitální transformace a globálním výzvám, pokud jde o výkonnost, funkčnost, spotřebu energie a materiálů a integraci, |
— |
účinné a bezpečné technologie senzorů a aktuátorů a jejich kointegrace s výpočetními jednotkami, což je základem odvětví a internetu věcí, včetně inovativních řešení v oblasti pružných a přizpůsobivých materiálů pro objekty umožňující pohodlnou interakci s člověkem, |
— |
technologie jako doplňky nebo alternativy k nanoelektronice, jako je ▌integrovaná kvantová výpočetní technika , přenosy a snímání, jakož i komponenty neuromorfní výpočetní techniky a spintronika , |
— |
počítačové architektury a urychlovače, nízkopříkonové procesory pro širokou škálu aplikací včetně neuromorfní výpočetní techniky podporující aplikace umělé inteligence, edge computingu, digitalizace průmyslu, dat velkého objemu a cloud computingu, inteligentní energie a propojené a automatizované mobility , |
— |
návrhy počítačového hardwaru, které poskytnou silné záruky důvěryhodného vykonávání programu, se zabudovanou ochranou soukromí a zabezpečením, pokud jde o vstupní/výstupní data , kvantovou výpočetní techniku, zpracování instrukcí a odpovídající rozhraní mezi člověkem a strojem , |
— |
fotonické technologie umožňující vznik aplikací, které dosahují průlomového pokroku ve funkčnosti , integraci a výkonnosti, |
— |
technologie systémového inženýrství a ovládání strojního zařízení k podpoře flexibilních, vývoje schopných a plně autonomních systémů pro důvěryhodné aplikace interagující s fyzickým světem a člověkem , včetně průmyslových a bezpečnostně kritických oblastí, |
— |
softwarové technologie, které zvyšují kvalitu, kybernetickou bezpečnost a spolehlivost softwaru spolu se zlepšenou životností, zvyšují produktivitu vývoje a zavádějí do softwaru a jeho architektury vestavěnou umělou inteligenci a odolnost, |
— |
vznikající technologie, které rozšiřují digitální technologie ▌. |
4.2.3. Vznikající základní technologie
Klíčové základní technologie již prokázaly svůj potenciál pro stimulaci inovací v mnoha odvětvích i napříč nimi (5) . Pro usnadnění rozvoje nových základních technologií a rozšíření portfolia inovací je třeba určit oblasti transformativního výzkumu, jež musí mít podporu od počáteční průzkumné fáze až po demonstraci v pilotních aplikacích. Kromě toho je potřeba pomáhat vznikajícím – často interdisciplinárním – komunitám, aby dosáhly kritické velikosti, jež jim umožní systematicky rozvíjet slibné technologie a přivést je do vyspělé fáze. Cílem je dosáhnout u vznikajících základních technologií stupně vyspělosti, který umožní jejich začlenění do plánů průmyslového výzkumu a inovací.
Hlavní rysy
— |
Podpora budoucích a vznikajících trendů v klíčových základních technologiích, |
— |
podpora vznikajících komunit zahrnujících od samého počátku přístup zaměřený na člověka, |
— |
posuzování přelomového potenciálu nových vznikajících průmyslových technologií a jejich dopadu na člověka, průmysl, společnost a životní prostředí, budování rozhraní s průmyslovými plány, |
— |
rozšíření průmyslové základny pro přijímání technologií a inovací s průlomovým potenciálem, včetně rozvoje lidských zdrojů a v globálním kontextu. |
4.2.4. Pokročilé materiály
EU je světovým lídrem v oblasti pokročilých materiálů a souvisejících procesů, která představuje 20 % její průmyslové základny a tvoří základ téměř všech hodnotových řetězců v rámci transformace surovin. K tomu, aby EU zůstala konkurenceschopná a uspokojovala potřeby občanů v oblasti udržitelných, bezpečných a pokročilých materiálů, musí investovat do výzkumu nových materiálů, včetně biologických materiálů a inovativních stavebních materiálů účinně využívajících zdroje, a musí zlepšit trvanlivost a recyklovatelnost materiálů, snížit uhlíkovou a environmentální stopu a podněcovat meziodvětvové průmyslové inovace tím, že bude podporovat nové aplikace ve všech průmyslových odvětvích. Pokročilé materiály mají navíc obrovský dopad, pokud jde o potřeby občanů.
Hlavní rysy
— |
Materiály (včetně polymerů , biomateriálů, nanomateriálů, dvojrozměrných materiálů, inteligentních materiálů a multimateriálů (včetně lignocelulóz), kompozitních materiálů, kovů a slitin) a pokročilé materiály (např. kvantové, reaktivní, fotonické a supravodivé materiály) s novými vlastnostmi a funkcemi, které splňují regulační požadavky (aniž by to během jejich celého životního cyklu, od výroby až po používání či konec životnosti, vedlo k větším tlakům na životní prostředí), |
— |
integrované zpracování a výroba materiálů v souladu s přístupem zaměřeným na zákazníka a etickým přístupem, včetně prenormativních činností a hodnocení životního cyklu, získávání a správy surovin, trvanlivosti, opětovné využitelnosti a recyklovatelnosti, bezpečnosti, hodnocení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí a řízení rizik, |
— |
prostředky k vylepšení pokročilých materiálů, jako je charakterizace (např. pro zajištění kvality), modelování a simulace , pilotní ověřování a zlepšování kvality, |
— |
inovační ekosystém technologických infrastruktur EU (6) , propojených do sítě, přístupných všem relevantním zainteresovaným subjektům a identifikovaných a prioritizovaných po dohodě s členskými státy, který poskytuje služby k urychlení technologické transformace a uplatnění v průmyslu EU, zejména v malých a středních podnicích, což pokryje všechny klíčové technologie nezbytné pro inovace v oblasti materiálů, |
— |
řešení založená na pokročilých materiálech pro oblast kulturního dědictví, designu, architektury a obecné kreativity se silným zaměřením na uživatele, která přidávají hodnotu průmyslovým a tvůrčím odvětvím. |
4.2.5. Umělá inteligence a robotika
Jedním z hlavních trendů je vybavení jakéhokoli předmětu a zařízení inteligencí a jeho propojení . Klíčovým motorem budoucího růstu ekonomiky a produktivity budou výzkumní pracovníci a inovátoři, kteří vyvíjejí umělou inteligenci a poskytují aplikace v oblasti robotiky a dalších oblastech. Mnoho odvětví, včetně zdravotnictví, výroby, stavby lodí, stavebnictví , odvětví služeb a zemědělství, bude tuto klíčovou základní technologii využívat a dále rozvíjet v ostatních částech rámcového programu. Vývoj umělé inteligence musí probíhat otevřeně v celé EU a musí zajistit bezpečnost , společenskou únosnost a ekologickou nezávadnost aplikací založených na umělé inteligenci, od samého počátku zvažovat etické aspekty, posoudit rizika a omezit potenciál ke zneužití a nezamýšlené diskriminaci, například na základě pohlaví, rasy nebo zdravotního postižení . Rovněž musí být zajištěno, že umělá inteligence bude vyvíjena v dobře koordinovaném rámci, který respektuje hodnoty EU , etické zásady a Listinu základních práv Evropské unie. Tento program budou doplňovat činnosti stanovené v rámci programu Digitální Evropa.
Hlavní rysy
— |
Základní technologie umělé inteligence, jako jsou vysvětlitelná umělá inteligence, etická umělá inteligence, člověkem řízená umělá inteligence, strojové učení bez učitele, datová úspornost a pokročilá interakce člověk-stroj a stroj-stroj , |
— |
bezpečná, inteligentní , kolaborativní a účinná robotika a komplexní vestavěné a autonomní systémy, |
— |
technologie umělé inteligence zaměřené na člověka pro řešení založená na umělé inteligenci, |
— |
rozvoj a propojení výzkumných kompetencí ▌ v oblasti umělé inteligence v celé Evropě v rámci perspektivy otevřené spolupráce při současném rozvíjení kapacity pro uzavřené testování , |
— |
použití umělé inteligence a robotiky na podporu osob se zdravotním postižením a začlenění marginalizovaných osob, |
— |
technologie pro otevřené platformy umělé inteligence včetně softwarových algoritmů, datových úložišť, agentních systémů, robotiky a platforem autonomních systémů. |
4.2.6. Internet nové generace
Internet se stal klíčovým prostředkem umožňujícím digitální transformaci všech odvětví naší ekonomiky a společnosti. EU musí hrát vedoucí roli při směřování internetu nové generace k ekosystému zaměřenému na člověka v souladu s našimi sociálními a etickými hodnotami. Investice do technologií a softwaru pro internet nové generace zlepší konkurenceschopnost průmyslu EU v globální ekonomice. Optimalizace širokého zavádění v celé EU bude vyžadovat rozsáhlou spolupráci mezi zúčastněnými stranami. Rovněž je třeba se zabývat etickými normami regulujícími internet nové generace.
Hlavní rysy
— |
Technologie a systémy pro důvěryhodné a energeticky účinné infrastruktury inteligentních sítí a služeb (konektivita nad rámec 5G, softwarově definované infrastruktury, internet věcí, soustavy systémů, cloudové infrastruktury, optické sítě nové generace, kvantové, kognitivní cloudy a kvantový internet, jakož i integrace družicové komunikace ), které umožňují využívání kapacit v reálném čase, virtualizaci a decentralizované řízení (ultrarychlé a flexibilní rádio, edge computing, sdílené kontexty a znalosti) s cílem zajistit škálovatelnou, účinnou, spolehlivou a důvěryhodnou výkonnost sítě vhodnou pro obrovské nasazení služeb , |
— |
aplikace a služby internetu nové generace pro spotřebitele, průmysl a společnost založené na důvěře, spravedlnosti, interoperabilitě, lepší uživatelské kontrole dat, jazykově transparentním přístupu, nových konceptech multimodálních interakcí, inkluzivním a vysoce personalizovaném přístupu k objektům, informacím a obsahu, včetně imerzních a důvěryhodných médií, sociálních médií a sociálních sítí , jakož i obchodních modelů pro transakce a služby v rámci sdílených infrastruktur , |
— |
middleware založený na softwaru, včetně technologií distribuované účetní knihy , jako je blockchain , který pracuje ve vysoce distribuovaných prostředích, usnadňuje mapování dat a přenos dat přes hybridní infrastruktury s inherentní ochranou osobních údajů a začleňuje umělou inteligenci, analýzu dat, zabezpečení a kontrolu do internetových aplikací a služeb založených na volném pohybu dat a znalostí. |
4.2.7. Pokročilá výpočetní technika a data velkého objemu
Vysoce výkonná výpočetní technika a data velkého objemu se v nové globální datové ekonomice staly nepostradatelnými, neboť lepší výpočetní prostředky znamenají konkurenční výhodu. Vysoce výkonná výpočetní technika a analýza dat velkého objemu by měly být podporovány v rámci celé EU a jsou rozhodující pro podporu tvorby politiky, získání vedoucí pozice v oblasti vědy, inovací a konkurenceschopnosti průmyslu a udržení národní svrchovanosti, přičemž je třeba respektovat etické otázky . Tyto činnosti budou doplněny činnostmi stanovenými v rámci programu Digitální Evropa.
Hlavní rysy
— |
Vysoce výkonná výpočetní technika (HPC): nová generace klíčových technologií a systémů s exa- a post-exakapacitou (např. nízkopříkonové mikroprocesory, software, systémová integrace); algoritmy, kódy a aplikace, analytické nástroje a zkušební prostředí; průmyslová pilotní zkušební prostředí a služby; podpora výzkumu a inovací pro infrastrukturu HPC světové úrovně, pokud možno za účasti všech členských států , včetně první hybridní HPC/kvantové výpočetní infrastruktury v EU, a pro sdílené služby v EU; |
— |
data velkého objemu: extrémně výkonná analýza dat; „ochrana soukromí již od návrhu“ při analýze osobních a důvěrných dat velkého objemu; technologie pro rozsáhlé datové platformy pro opětovné použití průmyslových, osobních a veřejně přístupných dat; správa dat, interoperabilita a propojovací nástroje; datové aplikace pro globální výzvy, metody datové vědy, |
— |
snížení uhlíkové stopy procesů IKT, pokud jde o hardware, architekturu, komunikační protokoly , software, senzory, sítě, ukládání dat a datová centra, včetně standardizovaných hodnocení. |
4.2.8. Oběhový průmysl
Evropa stojí v popředí globálního přechodu k oběhovému hospodářství. Evropský průmysl by se měl stát oběhovým průmyslem: hodnota zdrojů, materiálů a výrobků by měla být oproti dnešku uchována mnohem delší dobu a dokonce by měla otevřít nové hodnotové řetězce. Zásadní význam má zapojení občanů.
Primární suroviny budou i nadále hrát důležitou úlohu v oběhovém hospodářství a je třeba věnovat pozornost jejich udržitelnému získávání, využívání a udržitelné výrobě. Je třeba zajistit bezpečné a udržitelné látkové cykly. Navíc by však pro oběhové hospodářství měly být navrženy zcela nové materiály včetně biologických materiálů , výrobky a procesy. Vybudování oběhového průmyslu bude mít pro Evropu několik výhod: povede k bezpečnému, udržitelnému a cenově dostupnému zásobování surovinami, což ve svém důsledku ochrání průmysl před nedostatkem zdrojů a nestálými cenami. Vytvoří rovněž nové obchodní příležitosti a inovativní způsoby výroby s účinnějším využíváním zdrojů a energie . Bude podporován a stimulován výzkum a vývoj zaměřený na vznik méně nebezpečných látek.
Cílem je vyvinout dostupné průlomové inovace a zavést kombinaci pokročilých technologií a procesů tak, aby ze všech zdrojů byla získána maximální hodnota.
Hlavní rysy
— |
Průmyslová symbióza s toky zdrojů mezi výrobními zařízeními v různých odvětvích a městskými komunitami; procesy a materiály pro přepravu, přeměnu, opětovné použití a skladování zdrojů a spojující zhodnocování vedlejších produktů, odpadů, odpadních vod a CO2, |
— |
posuzování životního cyklu a valorizace materiálů a produktových proudů s využitím nových alternativních vstupních materiálů, řízení zdrojů a sledování a třídění materiálů (včetně validovaných testovacích metod a nástrojů na hodnocení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí) , |
— |
produkty, služby a nové obchodní modely navrhované v souladu se zásadami ekodesignu s prodlouženým životním cyklem, vylepšenou trvanlivostí a modernizovatelností a snáze opravitelné, demontovatelné, opětovně použitelné a recyklovatelné, |
— |
efektivní recyklační průmysl, maximalizace potenciálu a bezpečnosti druhotných materiálů a minimalizace znečištění (netoxické látkové cykly) , degradace kvality a úbytku množství po zpracování, |
— |
eliminace látek vzbuzujících obavy ve fázi výroby a na konci životnosti, nebo pokud není jiná možnost, bezpečné nakládání s těmito látkami; bezpečné náhražky a bezpečné a nákladově efektivní výrobní technologie, |
— |
udržitelné dodávky a náhrady surovin, včetně kritických surovin, v celém hodnotovém řetězci. |
4.2.9. Nízkouhlíkový a ekologický průmysl
Průmyslová odvětví, včetně energeticky náročných odvětví, jako je například ocelářský průmysl , přispívají miliony pracovních míst a jejich konkurenceschopnost je klíčem k prosperitě naší společnosti. Odpovídají však za 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů a mají velký dopad na životní prostředí (zejména pokud jde o látky znečišťující ovzduší, vodu a půdu).
Průlomové technologie k dosažení významného snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek a poptávky EU po energii , často kombinované s výše uvedenými technologiemi pro oběhový průmysl, povedou k silným průmyslovým hodnotovým řetězcům, k revolučním změnám výrobních kapacit a ke zlepšení celosvětové konkurenceschopnosti průmyslu, přičemž zároveň významně přispějí k našim cílům v oblasti klimatu a kvality životního prostředí.
Hlavní rysy
— |
Procesní technologie, včetně vytápění a chlazení, digitální nástroje, automatizace a rozsáhlé demonstrační projekty týkajících se výkonnosti procesů a účinnosti z hlediska zdrojů a energie ; podstatné snížení nebo eliminace emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek včetně částic z průmyslu, |
— |
▌ zhodnocení CO2 ze strany průmyslu a jiných odvětví ; |
— |
konverzní technologie pro udržitelné využívání zdrojů uhlíku za účelem zvýšení účinného využívání zdrojů a snížení emisí, včetně hybridních energetických systémů pro průmysl a energetiku s potenciálem k dekarbonizaci, |
— |
elektrifikace a využívání nekonvenčních zdrojů energie v průmyslových zařízeních, výměna energie a zdrojů mezi průmyslovými zařízeními (například prostřednictvím průmyslové symbiózy), |
— |
průmyslové výrobky, které vyžadují výrobní procesy s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku během celého životního cyklu. |
4.2.10. Vesmír, včetně pozorování Země
Kosmické systémy a služby EU snižují náklady, zvyšují účinnost, nabízejí řešení společenských výzev, zvyšují odolnost společnosti, napomáhají při sledování změny klimatu a boji proti ní a podporují konkurenceschopné a udržitelné hospodářství. Realizaci těchto přínosů a dopadů značně napomohla podpora EU. Činnosti v oblasti výzkumu a inovací by měly rovněž podporovat vývoj kosmického programu Unie, který musí být i nadále v popředí zájmu.
EU bude podporovat synergie mezi kosmickými technologiemi a klíčovými základními technologiemi ( ▌ pokročilá výroba, internet věcí, data velkého objemu, fotonika, kvantové technologie , robotika a umělá inteligence), podněcovat prosperující podnikatelské a konkurenceschopné dodavatelské a odběratelské kosmické odvětví, včetně průmyslu a malých a středních podniků , podporovat využívání kosmických technologií, dat a služeb v jiných odvětvích a pomáhat zajistit technickou nezávislost v přístupu do vesmíru a jeho využívání strategickým , bezpečným a zabezpečeným způsobem ; a bude podporovat opatření na budování kapacit . Činnosti budou obecně založeny na harmonogramu, zohlední harmonizační proces ESA a příslušné iniciativy členských států a v náležitých případech budou prováděny spolu s agenturou ESA a Agenturou EU pro kosmický program, v souladu s nařízením, kterým se zavádí kosmický program Evropské unie . Část zabývající se vesmírem však bude také podporovat výzvy „zdola nahoru“ s cílem umožnit vznik budoucích kosmických technologií .
Je zapotřebí v širší míře nasadit, využívat a modernizovat nové technologie a pokračovat ve výzkumu a inovacích s cílem řešit mezery v programu pozorování Země na pevnině, v moři a v atmosféře (např. zdravé oceány a moře, ochrana ekosystémů), a to za využití programu Copernicus a dalších relevantních evropských programů coby hlavních zdrojů a za koordinace prostřednictvím programu Globální soustavy systémů pozorování Země (GEOSS) a jeho evropské složky EuroGEOSS.
Hlavní rysy
— |
Evropské globální navigační družicové systémy (Galileo a EGNOS): inovativní aplikace, celosvětové přijetí i ze strany mezinárodních partnerů, řešení zlepšující robustnost, autentizace, integrita služeb, vývoj základních prvků, jako jsou čipové sady, přijímače a antény, udržitelnost dodavatelských řetězců, za nákladově efektivních a cenově dostupných podmínek , nové technologie (např. kvantové technologie, optické spoje, reprogramovatelná užitečná zatížení), směřování k trvalému využívání služeb za účelem ovlivnění společenských problémů. Vývoj nových systémů pro nové výzvy, jako je bezpečnost nebo autonomní řízení, |
— |
Evropský systém monitorování Země ( Copernicus): uplatňování politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům, vývoj inovativních aplikací, evropské i celosvětové využívání, včetně aktérů mimo oblast vesmíru a mezinárodních partnerství, výzkum potřebný k zachování, zlepšování a rozšiřování základních služeb a výzkum zaměřený na asimilaci a využívání dat z kosmických systémů, robustnost a evoluce služeb, udržitelnost dodavatelských řetězců, senzory, systémy a koncepce pro mise (např. platformy ve velké výšce, drony, lehké družice); kalibrace a ověřování; trvalé využívání služeb a dopad na společenské výzvy; techniky zpracování dat pro pozorování Země, včetně dat velkého objemu, výpočetní prostředky a algoritmické nástroje. Vývoj systémů nové generace pro ▌ výzvy, jako jsou změna klimatu, polární oblasti a bezpečnost; rozšíření portfolia produktů a služeb programu Copernicus , |
— |
získávání poznatků o situaci ve vesmíru: vývoj zaměřený na podporu silné kapacity EU monitorovat a předpovídat stav kosmického prostředí, např. kosmického počasí, včetně radiačních rizik , kosmického smetí a objektů v blízkosti Země. Vývoj senzorických technologií a nových koncepcí služeb, jako je řízení kosmické dopravy a aplikace a služby pro zajištění bezpečnosti kritické infrastruktury ve vesmíru a na Zemi, |
— |
bezpečná družicová komunikace pro vládní instituce v EU: řešení na podporu autonomie EU pro uživatele z řad vládních institucí, včetně souvisejících uživatelských zařízení a architekturních, technických a systémových řešení pro kosmickou a pozemní infrastrukturu ▌ , |
— |
satelitní komunikace ▌ pro občany a podniky: začlenění nákladově efektivní, pokročilé družicové komunikace do pozemních sítí pro spojení aktiv a lidí v oblastech s nedostatečným pokrytím jako součást všudypřítomné konektivity na úrovni 5G, ▌ internet věcí (IoT) a příspěvek k infrastruktuře internetu nové generace. Posílení pozemního segmentu a uživatelského vybavení, standardizace a interoperabilita a příprava kvantové klíčové komunikace prostřednictvím družic k zajištění vedoucího postavení EU v průmyslu, |
— |
nezávislost a udržitelnost dodavatelského řetězce: zvýšené úrovně připravenosti technologií v oblasti družic a nosných raket; a s tím související kosmický a pozemní segment a výrobní a zkušební zařízení, při zajištění doplňkovosti s ESA . Zajistit vedoucí postavení a autonomii EU v oblasti technologií, zlepšit udržitelnost dodavatelského řetězce za nákladově efektivních a cenově dostupných podmínek , snížit závislost na kritických kosmických technologiích nepocházejících z EU a zlepšit znalosti o tom, jak mohou kosmické technologie nabídnout řešení jiným průmyslovým odvětvím a naopak , |
— |
Vesmírné systémy : služby ověřování a demonstrací na oběžné dráze včetně služeb společného vynášení pro lehké družice; kosmická demonstrační zařízení v oblastech, jako jsou hybridní, inteligentní nebo rekonfigurovatelné družice, opravy , výroba a montáž na oběžné dráze, dodávky energie s využitím diverzifikovaných zdrojů ; nové průmyslové postupy a výrobní nástroje ; pozemní systémy ; průlomové inovace a přenos technologií v oblastech, jako je recyklace, ekologické využívání vesmíru, udržitelné a mírové využívání vesmírných zdrojů , umělá inteligence, robotika, digitalizace, nákladová efektivnost, miniaturizace, |
— |
Přístup do vesmíru: inovativní technologie pro zvýšení technické kompatibility a hospodářské účinnosti evropských kosmických vypouštěcích systémů, pokud jde o vypouštění družic Evropské unie: nízkonákladové výrobní postupy, možnost opětovného použití nosných raket, technologie a koncepce pro snižování nákladů; koncepce budoucích pozemních segmentů nosných raket a úpravy stávajících pozemních infrastruktur (např. digitalizace, pokročilá správa dat); inovativní služby/koncepce kosmické dopravy, včetně vypouštěcích systémů určených pro lehké družice (např. nosné mikrorakety), při zajištění doplňkovosti s ESA, |
— |
výzkum vesmíru: využívání vědeckých dat získaných z vědeckých a průzkumných misí v kombinaci s vývojem inovativních přístrojů v mezinárodním a interdisciplinárním prostředí; příspěvek k prekurzorovým vědeckým misím pro další vývoj kosmického programu. |
5. KLASTR „KLIMA, ENERGETIKA A MOBILITA“
5.1. Zdůvodnění
Průnik výzkumu a inovací v oblasti klimatu, energie a mobility se bude vysoce integrovaným a účinným způsobem zabývat jednou z nejdůležitějších globálních výzev pro udržitelnost a budoucnost našeho životního prostředí, hospodářství a způsobu života.
EU bude muset v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody přejít k odolným ekonomikám a společnostem účinně využívajícím zdroje a neutrálním z hlediska změny klimatu . To s sebou ponese hluboké změny ve způsobech chování podniků a spotřebitelů, co se týče technologií, postupů, výrobků a služeb. Transformace energetického trhu proběhne prostřednictvím interakcí technologií, infrastruktury, trhu, politiky a regulačních rámců včetně nových forem správy. Pokračující úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 oC si žádají rychlý pokrok v dekarbonizaci odvětví energetiky, dopravy, budov, průmyslu a zemědělství . Je zapotřebí nový impuls , který urychlí rozvoj průlomových objevů nové generace, jakož i demonstrace a zavádění nákladově efektivních inovativních technologií a řešení, též s využitím příležitostí, které nabízejí digitální, bio- a kosmické technologie, jakož i klíčové základní technologie a pokročilé materiály . K tomu bude sloužit integrovaný přístup, který bude zahrnovat dekarbonizaci, účinné využívání zdrojů, lepší využití, opětovné použití a recyklaci , snižování znečištění ovzduší, přístup k surovinám a oběhové hospodářství v rámci programu Horizont Evropa .
Pokrok v těchto odvětvích, ale i napříč celým spektrem průmyslu EU, včetně energetických infrastruktur, dopravy , zemědělství a lesnictví, cestovního ruchu, budov, průmyslových procesů a použití produktů, ▌ nakládání s odpady a recyklace (7)- bude vyžadovat trvalé úsilí o lepší pochopení mechanismů a dynamiky změny klimatu a souvisejících dopadů na celou ekonomiku a společnost, jakož i využívání synergií s regionálními a vnitrostátními činnostmi a dalšími typy akcí EU a mezinárodní spolupráci, mimo jiné prostřednictvím Mise inovace .
Během uplynulých desetiletí bylo dosaženo značného pokroku v klimatologii, zejména v oblasti pozorování, asimilace dat a klimatických modelů. Složitost klimatického systému a nutnost podpořit provádění Pařížské dohody, cílů udržitelného rozvoje a politik EU však vyžadují zesílené úsilí k vyplnění zbývajících mezer ve znalostech, dalšímu zlepšení prostorové a časové granularity klimatologie a současnému zajištění přiměřené interakce s občany a dalšími zainteresovanými subjekty .
EU v rámci své strategie energetické unie vytvořila komplexní politický rámec se závaznými cíli, legislativními akty a výzkumnými a inovativními činnostmi směřujícími k získání vedoucí pozice v rozvoji a zavádění účinných systémů výroby energie založených na obnovitelných a alternativních zdrojích energie (8).
Doprava, včetně vozidel, zajišťuje mobilitu osob a zboží nezbytnou pro integrovaný evropský jednotný trh, územní soudržnost a otevřenou a inkluzivní společnost. Doprava s sebou zároveň může nést významné ▌ dopady na lidské zdraví, dopravní přetížení, půdu, vodu, klima , kvalitu ovzduší a hluk, jakož i na bezpečnost, což vede k četným předčasným úmrtím a rostoucím socioekonomickým nákladům. Poptávka po zboží a mobilitě i nadále poroste. Z těchto důvodů budou inovace muset překlenout rostoucí poptávku čistějšími a účinnějšími systémy mobility a dopravy, které musí rovněž být bezpečné, inteligentní, zabezpečené, tiché, spolehlivé, přístupné , inkluzivní a cenově dostupné a musí nabízet plynulou integrovanou službu „ode dveří ke dveřím“ pro všechny .
Obě odvětví jsou hlavním motorem hospodářské konkurenceschopnosti a růstu Evropy. Doprava je jedním ze zásadních hospodářských odvětví, přičemž EU je světovým lídrem v oblasti projektování a výroby vozidel, vlaků, letadel a plavidel. Toto odvětví v EU zahrnuje složitou síť přibližně 1,2 milionu soukromých a veřejných společností v EU, které zaměstnávají přibližně 10,5 milionu lidí. Toto odvětví je důležité i pro mezinárodní obchod EU: v roce 2016 bylo v EU 17,2 % celkového vývozu služeb spojeno s dopravou. EU má zároveň v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti více než 2 miliony lidí, zatímco patentování inovativních technologií pro čistou energii staví EU celosvětově na druhé místo.
Problémy, jimž odvětví dopravy a energetiky čelí, tudíž přesahují rámec nutnosti snižovat emise. Je zapotřebí účinných řešení , aby bylo možné reagovat na změny v chování uživatelů a vzorcích mobility, na globalizaci, rostoucí mezinárodní konkurenci a na starší, více městské a stále rozmanitější populace. Současně vzrůstající pronikání digitálních a vesmírných technologií, automatizovaných vozidel, umělé inteligence, robotiky, nových účastníků na trhu, rušivých obchodních modelů a potřeby zvýšení odolnosti systému proti mnohostranným rizikům (včetně kybernetických hrozeb) přináší podstatnou transformaci a vytváří výzvy a příležitosti pro konkurenceschopnost evropského odvětví dopravy a energetiky.
▌
Schopnost měst fungovat bude záviset na technologii a obyvatelnost měst se bude odvíjet od mobility, účinnosti energetiky a zdrojů, územního plánování a soutěžení o využití prostoru. Vývoj bude představovat výzvu i pro udržitelnost stávajících sociálních modelů a zapojení do společnosti a aspekty začlenění a přístupnosti, jakož i cenové dostupnosti.
Nacházení nových způsobů, jak urychlit zavádění technologií založených na obnovitelných zdrojích energie a na energetické účinnosti (včetně nosičů, jako je přeměna elektřiny na plyn a vodík), a dalších netechnologických řešení pro dekarbonizaci evropského hospodářství rovněž vyžaduje vyšší poptávku po inovacích. Tu lze stimulovat posílením postavení občanů, zadáváním zelených veřejných zakázek , jakož i inovacemi v socioekonomické oblasti a ve veřejném sektoru, což povede k širším přístupům, než jsou inovace motivované technologiemi. Socioekonomický výzkum, který se kromě jiného zabývá potřebami a zvyklostmi uživatelů, prognostickými činnostmi, environmentálními, regulačními , ekonomickými, sociálními, kulturními a behaviorálními aspekty, obchodními případy a modely a prenormativním výzkumem pro stanovení standardů a uvádění inovací na trh , rovněž usnadní akce podporující inovace v regulaci, financování a sociální oblasti, získávání dovedností a posílení postavení a účasti účastníků trhu, spotřebitelů a občanů . Lepší koordinace, doplňkovost a synergie mezi vnitrostátním a evropským úsilím v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím podpory výměny informací a spolupráce mezi zeměmi, odvětvími a výzkumnými institucemi EU bude vycházet např. z výsledků strategického plánu pro energetické technologie (plán SET) a strategického programu pro výzkum a inovace v dopravě (STRIA). Bude zajištěna doplňkovost mezi tímto klastrem a inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi.
Činnosti v rámci tohoto klastru přispívají zejména k cílům energetické unie, závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody , jakož i k cílům jednotného digitálního trhu, programu pro zaměstnanost, růst a investice, posílení EU jako globálního aktéra, nové strategie průmyslové politiky EU, biohospodářské strategie , akčního plánu pro oběhové hospodářství, iniciativy evropské bateriové aliance , iniciativy v oblasti surovin, bezpečnostní unie a městské agendy, jakož i společné zemědělské politiky EU a právních předpisů EU pro snížení hluku a znečištění ovzduší.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 6 – čistá voda a hygienická zařízení ; cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba , cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
5.2. Oblasti intervence
5.2.1. Věda a řešení v oblasti klimatu
Efektivní provádění Pařížské dohody musí mít vědecký základ, což vyžaduje neustálé zlepšování našich znalostí o systému klimatu Země, jakož i o dostupných možnostech zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, aby bylo možno získat systémovou a ucelenou představu o výzvách a klimaticky zodpovědných příležitostech pro ekonomiku a společnost EU. Na tomto základě budou vyvinuta vědecká řešení pro nákladově efektivní přechod na společnost, která je neutrální z hlediska změny klimatu , odolná vůči změně klimatu a účinně využívá zdroje, a to s přihlédnutím k behaviorálním, regulačním a socioekonomickým aspektům, jakož i aspektům správy .
Hlavní rysy
— |
Znalostní základna o současném fungování a budoucím vývoji systému klimatu Země a života na ní, jakož i souvisejících dopadech, rizicích a klimaticky zodpovědných příležitostech; účinnost různých řešení pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí; |
— |
integrované klimaticky neutrální postupy, opatření a politiky ke zmírnění dopadů ve všech odvětvích hospodářství slučitelné se systémovými analýzami Země , Pařížskou dohodou a cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje, |
— |
klimatické modely , prognózy a techniky zaměřené na zlepšení prognostických kapacit a klimatické služby pro podniky, orgány veřejné moci a občany, včetně průřezových aspektů v souvislosti se zlepšováním kvality ovzduší , |
— |
postupy adaptace a podpůrné politiky pro ohrožené ekosystémy, městské oblasti , kritická hospodářská odvětví a infrastrukturu v EU (místní/regionální/vnitrostátní), včetně vylepšených nástrojů pro hodnocení rizik, koloběh vody a přizpůsobení se změně klimatu, jako jsou například záplavy a nedostatek vody . |
5.2.2. Dodávky energie
Cílem EU je stát se světovým lídrem v oblasti cenově dostupných, bezpečných a udržitelných energetických technologií, čímž zlepší svou konkurenceschopnost v globálních hodnotových řetězcích a své postavení na rostoucích trzích. Rozmanité klimatické, geografické, environmentální a socioekonomické podmínky v EU, stejně jako potřeba zajistit odolnost vůči změně klimatu , energetickou bezpečnost a přístup k surovinám, určují široké portfolio energetických řešení, též netechnického rázu. Co se týče technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, je třeba dále snížit náklady, zlepšit výkonnost, zlepšit integraci do energetické soustavy, vyvinout průlomové technologie, a to i s využitím pokroku v oblasti fotoniky, a prozkoumat možnost hybridních řešení (např. pro odsolování) . Pokud jde o fosilní paliva, pro splnění cílů v oblasti klimatu je rozhodující dekarbonizace jejich využívání.
Hlavní rysy
— |
Technologie a řešení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a úspory energie pro výrobu elektřiny, vytápění a chlazení, udržitelná paliva v dopravě, dopravce uskutečňující úsek přepravy, to vše v různých měřítkách a vývojových fázích a s přizpůsobením geografickým a socioekonomickým podmínkám a trhům v rámci EU i celosvětově, |
— |
přelomové technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro stávající i nové aplikace a pro průlomová řešení včetně jejich dopadu na životní prostředí, hospodářství a společnost , |
— |
technologie a řešení ke snížení emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny, vytápění, chlazení nebo biopaliv s využitím přístupu založeného na fosilních palivech či na energetickém využití biomasy a odpadu , a to i v podobě zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS) a studií socioekonomické a ekologické proveditelnosti . |
5.2.3. Energetické soustavy a sítě
Očekávaný růst variabilní výroby elektřiny a posun směrem k vyššímu podílu elektrického vytápění, chlazení a dopravy si žádá nové přístupy ke správě energetických sítí. Vedle dekarbonizace je cílem zajistit dostupnost energie, bezpečnost, odolnost vůči změně klimatu a stabilitu dodávek, a to prostřednictvím investic do inovativních technologií síťové infrastruktury, větší flexibility nastavitelné výroby energie, zejména z obnovitelných zdrojů energie, a inovativního řízení soustav, jakož i usnadněním opatření podporujících regulační a sociální inovace, dovednosti a zapojení a posilování postavení účastníků trhu, spotřebitelů a komunit . Při poskytování služeb pro energetickou síť i při zlepšování a posilování síťových kapacit a flexibility soustavy bude hrát klíčovou úlohu skladování energie v různých formách. Nezbytnou podmínkou pro inteligentní a integrovaný provoz příslušných infrastruktur bude využívání synergií mezi různými sítěmi (jako jsou elektrické sítě, sítě vytápění a chlazení, plynárenské sítě, infrastruktura pro dobíjení a doplňování paliva v dopravě, vodík včetně příslušné infrastruktury a telekomunikační sítě) a subjekty (jako jsou průmyslová zařízení, provozovatelé sítí, datová centra, samovýrobci, spotřebitelé, komunity energie z obnovitelných zdrojů), jakož i odezva na straně poptávky a rozvoj a integrace evropských a mezinárodních norem .
Hlavní rysy
— |
Technologie a nástroje pro ▌ sítě za účelem integrace obnovitelných zdrojů energie, řešení pro skladování a nových zátěží, jako jsou elektromobilita a tepelná čerpadla, jakož i elektrifikace průmyslových procesů , |
— |
multidisciplinární přístupy k dopadu souvisejícímu s regionálně podmíněnou změnou klimatu na energetickou bezpečnost včetně přizpůsobení stávajících technologií, jakož i přechodu na nové modely dodávek energie, |
— |
přístupy ke spolehlivým dodávkám, přenosům a distribuce energie založené na celoevropské energetické síti, |
— |
integrované přístupy ke sladění výroby energie z obnovitelných zdrojů a spotřeby na místní úrovni, též na ostrovech a v odlehlých regionech , a to na základě nových služeb a komunitních iniciativ, |
— |
flexibilita výroby energie a sítě , interoperabilita a synergie mezi různými zdroji energie, sítěmi, infrastrukturami a subjekty, a to i při využití specifických technologií , |
— |
technologie, služby a řešení posilující postavení spotřebitele jako aktivního účastníka trhu. |
5.2.4. Budovy a průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky
Při interakci s energetickou soustavou hrají budovy a průmyslová zařízení stále aktivnější úlohu. Jsou proto klíčovými prvky přechodu k uhlíkově neutrální společnosti založené na obnovitelných zdrojích energie a vyšší energetické účinnosti .
Budovy jsou důležitým faktorem kvality života občanů. Vzhledem k začlenění různých technologií, spotřebičů a systémů a propojení různých způsobů využití energie představují budovy i jejich obyvatelé a uživatelé vysoký potenciál pro zlepšení v oblasti zmírňování změny klimatu , výroby a úspor energie , skladování, flexibility soustav a energetické účinnosti.
Odvětví, zejména ta, která jsou energeticky náročná, by mohla dále zvýšit svou energetickou účinnost, snížit svou spotřebu energie a podporovat integraci obnovitelných zdrojů energie. Úloha průmyslových zařízení v energetickém systému se mění v důsledku potřeby snižovat emise na základě přímé či nepřímé elektrifikace a také zdroje materiálu pro výrobní procesy (např. vodík). Průmyslové a výrobní komplexy, v nichž v bezprostřední blízkosti probíhá celá řada různých procesů, mohou optimalizovat vzájemnou výměnu energetických toků a dalších zdrojů (surovin).
Hlavní rysy
— |
Lepší propojování odvětví: postupy, systémy a obchodní modely podporující flexibilitu a účinnost toků elektrické energie a tepla mezi průmyslovým zařízením nebo průmyslovými klastry a energetickým a dopravním systémem, |
— |
nástroje a infrastruktura pro řízení procesů ve výrobních zařízeních za účelem optimalizace toků energie a materiálů ve vzájemném působení s energetickou soustavou, |
— |
příslušné postupy, návrh a materiály včetně průmyslových procesů s nízkými a nulovými emisemi, |
— |
flexibilita a účinnost elektrické energie, vstupních surovin a tepla v průmyslových zařízeních a energetickém systému, |
— |
vylepšené nebo nové postupy, návrhy a materiály pro účinné využívání, výrobu nebo skladování energie (včetně tepla a chladu) v odvětvích, na něž se nevztahuje klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“, |
— |
strategie a nízkoemisní technologie pro revitalizaci transformujících se oblastí s vysokou spotřebou uhlí a vysokými emisemi uhlíku, |
— |
inteligentní budovy a velké uzly mobility (přístavy, letiště, logistická centra) jako aktivní prvky širších energetických sítí a inovativních řešení v oblasti mobility, |
— |
projektování životního cyklu budov a jejich výstavba, provoz včetně vytápění a chlazení a demontáž, se zohledněním oběhovosti, energetické náročnosti a vlivu na životní prostředí i kvality vnitřního prostředí a se zaměřením na účinné využívání energie a zdrojů, dobré životní podmínky a dopad na zdraví obyvatel , odolnost vůči změně klimatu, uhlíkovou stopu a recyklaci; vývoj a optimalizace nových pokročilých materiálů s cílem zlepšit energetickou náročnost, uhlíkové emise a environmentální náročnost budov během celého životního cyklu, |
— |
nové obchodní modely, přístupy a služby pro financování renovací, zlepšování dovedností ve stavebnictví, zapojení uživatelů budov a dalších účastníků trhu, zaměřující se na energetickou chudobu a prenormativní činnosti , |
— |
technologie pro monitorování a ovládání energetické náročnosti budov pro optimalizaci spotřeby a výroby energie u budov a jejich interakci s celkovou energetickou soustavou ; |
— |
nástroje a inteligentní spotřebiče pro zlepšování energetické účinnosti v budovách, |
— |
procesy renovace stávajících budov s cílem dosáhnout budov s téměř nulovou spotřebou energie a inovační technologie včetně sociálních aspektů, např. posílení postavení občanů a zvyšování povědomí a zapojení spotřebitele . |
5.2.5. Obce a města
Odhaduje se, že do roku 2050 bude v městských oblastech žít více než 80 % obyvatelstva EU, které bude spotřebovávat největší podíl dostupných zdrojů včetně energie, a tyto oblasti budou obzvláště ohroženy negativními dopady meteorologických změn, které se zhoršují v důsledku změny klimatu a přírodních katastrof již nyní a budou se zhoršovat ještě více v budoucnu. Klíčovou výzvou je v rámci systematického a holistického přístupu výrazně zvýšit celkovou účinnost využívání energie a zdrojů a odolnost vůči změně klimatu, pokud jde o evropské obce a města, se zaměřením na budovy, energetické soustavy, mobilitu, změnu klimatu, migraci, jakož i kvalitu vody, půdy a ovzduší, odpady a hluk, a to při zohlednění evropského kulturního dědictví, udržitelného řízení cestovního ruchu a aspektů společenských a humanitních věd, včetně životního stylu . Měla by se prověřit a využít součinnost s městskou politikou a akcemi financovanými z ERDF.
Hlavní rysy
— |
Městské či oblastní energetické systémy a systémy mobility směřující ke vzniku uhlíkově neutrálních a energeticky pozitivních oblastí a mobility a logistiky s nulovými emisemi v celé EU do roku 2050, čímž se posílí globální konkurenceschopnost integrovaných řešení EU, |
— |
systematické územní plánování, infrastruktury, systémy a služby včetně vzájemných rozhraní a interoperability, standardizace , řešení založená na přírodě a využívání digitálních technologií a kosmických služeb a dat s přihlédnutím k účinkům předpovídané změny klimatu a se začleněním odolnosti vůči změně klimatu a vlivu na kvalitu ovzduší a vod ; |
— |
kvalita života občanů, bezpečná, flexibilní, přístupná a cenově dostupná energie a multimodální mobilita, městské sociální inovace a zapojení občanů , oběhová a regenerační kapacita měst, metabolismus měst a nižší environmentální stopa a znečištění, |
— |
globální výzkumný program v oblasti měst ; vypracování strategie zmírňování změny klimatu, přizpůsobení se jí a odolnosti vůči ní, územní plánování a další relevantní plánovací postupy . |
5.2.6. Konkurenceschopnost průmyslu v dopravě
Posun směrem k čistým technologiím, konektivitě a automatizaci bude záviset na včasném projektování a výrobě letadel, vozidel a plavidel s vývojem nových průlomových technologií a koncepcí a na integraci různých technologií a urychlení jejich zavádění a prodejnosti . Zvyšování komfortu, účinnosti a cenové dostupnosti a minimalizace vlivu životního cyklu na životní prostředí, lidské zdraví a spotřebu energie jsou nadále cíle zásadního významu. S ohledem na zvýšenou poptávku po mobilitě a rychle se měnící technologické režimy je pro řádné fungování všech druhů dopravy nutná inovativní dopravní infrastruktura s vysokými schopnostmi. Integrovaný přístup k infrastruktuře a vývoji vozidel/plavidel/letadel si zaslouží zvláštní pozornost i proto, aby se poskytovaly vysoce kvalitní služby v oblasti mobility a minimalizoval energetický, environmentální, ekonomický a sociální dopad.
Hlavní rysy
— |
Sloučení fyzického a digitálního projektování, vývoje a demonstrací , výroby, provozu, standardizace, certifikace, regulace a integrace vozidel/plavidel/letadel (včetně integrace digitálního projektování a digitální výroby), |
— |
koncepce a projektování vozidel/plavidel/letadel včetně náhradních dílů a softwaru a technologických aktualizací, softwarová řešení; využití vylepšených materiálů a konstrukcí, recyklace / opětovné použití materiálů ; účinnost, skladování a obnova energie, bezpečnostní a zabezpečovací prvky zohledňující potřeby uživatelů , a to s menším dopadem na klima , životní prostředí a zdraví, včetně hluku a kvality ovzduší , |
— |
palubní technologie a subsystémy, včetně automatizovaných funkcí, pro všechny druhy dopravy s přihlédnutím k potřebám rozhraní příslušné infrastruktury a k průzkumu; technologické synergie mezi jednotlivými druhy dopravy; multimodální dopravní systémy; bezpečnostní systémy a systémy pro předcházení nehodám a zvyšování kybernetické bezpečnosti; podpora pokroku v oblasti informačních technologií a umělé inteligence; vývoj rozhraní mezi člověkem a strojem, |
— |
nové materiály, techniky a metody konstrukce, provozu a údržby infrastruktur, které zajišťují spolehlivou dostupnost sítě, intermodální propojení a multimodální interoperabilita, bezpečnost pracovníků a přístup zohledňující celý životní cyklus, |
— |
řešení otázky sloučení projektování a vývoje fyzické a digitální infrastruktury, údržba a regenerace infrastruktury a modernizace dopravní integrace, interoperability a intermodality, odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům včetně přizpůsobování se změně klimatu . |
5.2.7. Čistá, bezpečná a přístupná doprava a mobilita
K tomu, aby EU dosáhla svých cílů v oblasti kvality ovzduší, klimatu a energetiky, včetně dosažení čistých nulových emisí do roku 2050 a snížení hluku, bude nutné přehodnotit celý systém mobility, včetně potřeb a chování uživatelů , vozidel, pohonných hmot, infrastruktur a nových řešení mobility . Rovněž bude zapotřebí zavést alternativní zdroje energie s nízkými emisemi a zajistit tržní uplatnění vozidel/plavidel/letadel s nulovými emisemi. Kromě účinků emisí skleníkových plynů doprava výrazně přispívá ke špatné kvalitě ovzduší a hluku v Evropě, což má negativní dopad na zdraví občanů a ekosystémy . Je nezbytné stavět na pokroku v oblasti elektrifikace a používání baterií a palivových článků pro automobily, autobusy a lehká užitková vozidla, ve spojení s náležitými normami, a urychlit výzkumná a inovativní nízkoemisní řešení pro silniční využití (dálkové autobusy, těžká nákladní vozidla a nákladní automobily) a další dopravní odvětví, jako jsou letectví, železniční doprava , námořní doprava a vnitrozemská plavba. Výzkum v oblasti bezpečnosti dopravy se zaměřuje na snížení nehodovosti, úmrtí a zranění v jednotlivých druzích dopravy i v celém dopravním systému, a to prostřednictvím podpory znalostí a informovanosti a prostřednictvím vývoje technologií, produktů, služeb a řešení, v nichž jsou zohledněny bezpečnost, účinnost, uživatelská přívětivost a změna klimatu.
Hlavní rysy
— |
Elektrifikace všech druhů dopravy včetně nových technologií využívajících baterie nebo palivové články a nových hybridních technologií pro hnací ústrojí a pomocné systémy vozidel/plavidel/letadel, rychlé nabíjení/doplňování paliva, získávání energie a uživatelsky přívětivá a snadno přístupná rozhraní infrastruktury pro nabíjení/ doplňování paliva , jež zajistí interoperabilitu a plynulé poskytování služeb; vývoj a zavádění konkurenceschopných, bezpečných, vysoce výkonných a udržitelných baterií pro vozidla s nízkými a nulovými emisemi se zohledněním všech podmínek používání a během různých fází jejich životního cyklu ; vývoj a zavádění konkurenceschopných, bezpečných, vysoce výkonných a udržitelných baterií pro vozidla s nízkými a nulovými emisemi , |
— |
používání nových a alternativních udržitelných paliv včetně pokročilých biopaliv a nových, bezpečných a inteligentních vozidel/plavidel/letadel pro stávající a budoucí vzorce mobility a podpůrné infrastruktury se sníženým dopadem na životní prostředí a veřejné zdraví ; specializované složky a systémy pro řešení šetrná k životnímu prostředí (např. pokročilé systémy pro sběr dat atd.) , technologie a řešení založená na uživatelích pro interoperabilitu a plynulé poskytování služeb; |
— |
bezpečná, přístupná, inkluzivní a cenově dostupná mobilita, snížení negativního a tím zvýšení pozitivního dopadu mobility na sociální soudržnost , životní prostředí a lidské zdraví, včetně přechodu na méně znečišťující druhy dopravy a systémy sdílení ; kvalita života občanů, městské sociální inovace; zájem omezit nebo vyloučit nehody a zranění v silniční dopravě , |
— |
systémy mobility odolné vůči změně klimatu, včetně infrastruktur a logistiky, s cílem zajistit lepší konektivitu osob a zboží na krátké i dlouhé vzdálenosti, |
— |
systémové analýzy nových vzorců mobility a jejich dopadu na dopravu a občany. |
5.2.8. Inteligentní mobilita
Inteligentní mobilita pomůže zajistit účinnost, bezpečnost a odolnost mobility „ode dveří ke dveřím“ a všech jejích komponent, zejména pomocí digitálních technologií, pokročilé satelitní navigace (EGNOS/Galileo) a umělé inteligence. Nové technologie pomohou optimalizovat využívání a efektivitu dopravní infrastruktury a sítí, čímž se zlepší multimodalita a propojenost a vybuduje účinnější nákladní doprava a logistický dodavatelský řetězec, jež posílí konkurenceschopnost EU . Nové technologie rovněž přispějí ke zvýšení spolehlivosti a optimalizaci řízení dopravy a umožní vznik inovativních dopravních řešení a služeb, čímž se sníží přetížení dopravy a negativní dopady na životní prostředí a občanům a podnikům budou poskytnuty lepší služby v oblasti mobility a logistiky, což povede ke zlepšení přístupnosti a sociálního začlenění . Propojená a automatizovaná mobilita společně se základní infrastrukturou zlepší účinnost a bezpečnost všech druhů dopravy.
Hlavní rysy
— |
Digitální řízení sítě a dopravy: vyspělé systémy na podporu rozhodování; nová generace řízení dopravy (včetně řízení multimodální sítě a provozu), která přispívá k plynulé, multimodální a propojené mobilitě v oblasti osobní i nákladní dopravy; využívání dat velkého objemu a jejich omezení; využívání inovativního družicového určování polohy/navigace (EGNOS/Galileo), |
— |
jednotné evropské nebe: palubní a pozemní řešení k souběžnému zvýšení stupně automatizace, konektivity, bezpečnosti, interoperability, výkonnosti, snižování emisí a úrovně služeb, |
— |
železniční technologie a provoz pro vysokokapacitní, tichý, interoperabilní a automatizovaný železniční systém, |
— |
inteligentní řešení v oblasti lodní dopravy pro větší bezpečnost a efektivitu operací; |
— |
velké uzly mobility (např. železniční stanice, přístavy, letiště, logistická centra) jako aktivní prvky inovativních řešení v oblasti mobility, |
— |
lodní technologie a provoz pro bezpečné a automatizované dopravní systémy využívající příležitostí, které nabízí vodní doprava; |
— |
propojené, kooperativní, interoperabilní a automatizované systémy a služby mobility včetně technologických řešení a netechnologických otázek , jako jsou změny v chování uživatelů a vzorcích mobility . |
5.2.9. Skladování energie
Rozsáhlá, inteligentní , koncentrovaná a decentralizovaná skladovací řešení (zahrnující chemická, elektrochemická, elektrická, mechanická a tepelná řešení a nové přelomové technologie ) pro energetickou soustavu zvýší účinnost, flexibilitu, nezávislost na technologiích a dostupnost, jakož i bezpečnost dodávek. Nízkoemisní a dekarbonizovaná doprava bude vyžadovat rostoucí podíl elektrických vozidel nebo jiných vozidel na alternativní paliva, s výkonnějšími a levnějšími, lehčími, vysoce recyklovatelnými a opakovaně použitelnými bateriemi s nízkým dopadem na životní prostředí , jakož i místní dodávky alternativních /obnovitelných paliv, jako je vodík, včetně vodíku produkovaného s využitím obnovitelných zdrojů energie , a inovativní řešení pro jejich skladování na místě. Pro optimalizaci a vyvážení energetické soustavy ve všech odvětvích výroby a infrastruktury až po aplikace pro koncového uživatele mají zásadní význam možnosti udržitelného a nákladově efektivního řešení velkokapacitního skladování energie. Je potřeba věnovat pozornost rizikům spojeným se skladováním energie a dalším nežádoucím vedlejším účinkům.
Hlavní rysy
— |
Technologie včetně kapalných a plynných obnovitelných paliv a k nim přidružené hodnotové řetězce, jakož i přelomové technologie, pro denní až sezónní potřeby skladování energie, včetně jejich dopadů na životní prostředí a klima , |
— |
inteligentní, udržitelné a trvanlivé baterie a hodnotový řetězec EU, včetně řešení s využitím pokročilých materiálů , designu, energeticky účinných technologií velkokapacitní výroby bateriových článků, opětovného použití a metod recyklace, jakož i efektivního provozu za nízkých teplot a potřeb standardizace , |
— |
vodík, zejména vodík vyráběný s nízkými emisemi uhlíku a s využitím obnovitelných zdrojů energie , včetně palivových článků, a hodnotový řetězec EU od návrhu až po konečné použití v různých aplikacích. |
6. KLASTR „POTRAVINY, BIOHOSPODÁŘSTVÍ, PŘÍRODNÍ ZDROJE, ZEMĚDĚLSTVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“
6.1. Zdůvodnění
Lidské aktivity vyvíjejí rostoucí tlak na půdu, moře a oceány, vodu, vzduch, biologickou rozmanitost a jiné přírodní zdroje. Uživení rostoucí lidské populace planety je přímo závislé na zdraví přírodních systémů a zdrojů. Fungující a prosperující ekosystém má hodnotu sám o sobě, ale kromě toho je také samotným základem využívání všech zdrojů . V kombinaci se změnou klimatu však rostoucí poptávka lidstva po přírodních zdrojích vytváří tlaky na životní prostředí, které dalece přesahují udržitelnou úroveň, což ovlivňuje ekosystémy a jejich schopnost sloužit dobrým životním podmínkám lidí. Koncepce oběhového hospodářství, udržitelného biohospodářství (9) a modré (10) ekonomiky poskytují příležitost k vyvážení environmentálních, sociálních a hospodářských cílů a nasměrování lidských činností k udržitelnosti.
Plnění cílů udržitelného rozvoje, zajištění produkce a spotřeby bezpečných a zdravých potravin, podpora udržitelných postupů v zemědělství, akvakultuře, rybolovu a lesnictví, zajištění přístupu k čisté vodě, půdě a ovzduší pro všechny, vyčištění moří, oceánů a vnitrozemských vod a zachování a obnova životně důležitých přírodních systémů planety a životního prostředí vyžadují, abychom využili potenciálu výzkumu a inovací. Avšak způsoby přechodu k udržitelnosti a způsoby, jak překonat přetrvávající překážky, nejsou zdaleka pochopeny. Přechod k udržitelné spotřebě a výrobě a obnovení zdraví planety si žádá investice do výzkumu a technologií, nových, vysoce kvalitních výrobků a služeb , nových obchodních modelů a sociálních, územních a environmentálních inovací . To vytváří nové příležitosti pro udržitelné, odolné, inovativní a zodpovědné evropské biohospodářství , které zvyšuje účinnost využívání zdrojů, produktivitu a konkurenceschopnost a vytváří nová a zelená pracovní místa a růst a zvyšuje míru sociálního začleňování .
Je nezbytné, aby Evropa využívala své přírodní zdroje účinnějším a udržitelným způsobem.
Činnosti vytvoří znalostní bázi a poskytnou řešení pro: ochranu , udržitelné řízení a využívání přírodních zdrojů z pevniny a moře (11) a posílení úlohy pozemských a vodních systémů jako úložišť uhlíku; ochranu biologické rozmanitosti, zachování ekosystémových služeb a zajištění bezpečnosti potravin a výživy, zajištění bezpečné, zdravé a výživné stravy; urychlení přechodu od lineárního hospodářství založeného na fosilních palivech k oběhovému hospodářství, které efektivně využívá zdroje a je odolné, nízkoemisní a nízkouhlíkové, a podporu rozvoje udržitelného biohospodářství a modré ekonomiky; jakož i pro rozvoj odolných a dynamických venkovských, horských , pobřežních a městských oblastí.
Tyto činnosti pomohou udržet a rozšířit biologickou rozmanitost a zajistit dlouhodobé fungování ekosystémových služeb, jako je přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování a ukládání uhlíku (jak na pevnině, tak i v moři). Pomohou snížit emise skleníkových plynů a další emise a redukovat odpady a znečištění z prvovýroby (na pevnině i v moři), používání nebezpečných látek , zpracovávání, spotřeby a jiných lidských činností. Podnítí investice a podpoří přechod na oběhové hospodářství, udržitelné biohospodářství a modrou ekonomiku a současně budou chránit zdraví a integritu životního prostředí.
Tyto činnosti budou rovněž podporovat participační přístupy k výzkumu a inovacím, včetně přístupu spočívajícího v zapojení více subjektů, a rozvíjet systémy znalostí a inovací na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni. Sociální inovace spolu s angažovaností občanů a důvěra v inovace budou mít zásadní význam pro podporu nových vzorců správy věcí veřejných, výroby, spotřebních návyků a dovedností .
Vzhledem k tomu, že tyto výzvy jsou složité, vzájemně propojené a svou povahou globální, bude třeba uplatnit systémový přístup za spolupráce s členskými státy a mezinárodními partnery, s dalšími zdroji financování a s dalšími politickými iniciativami. To bude zahrnovat využívání zdrojů dat velkého objemu o životním prostředí, jako jsou data z programů Copernicus, EGNOS/Galileo, INSPIRE, EOSC, GEOSS, CEOS a EMODnet, na základě potřeb uživatelů.
Výzkumné a inovační činnosti v rámci tohoto klastru přispívají zejména k realizaci cílů: akčního programu pro životní prostředí , společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky, právních předpisů v oblasti potravinového práva, námořní politiky, akčního plánu pro oběhové hospodářství, biohospodářské strategie EU, ▌strategie v oblasti biologické rozmanitosti , rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (12) , politiky EU pro arktickou oblast , jakož i právních ustanovení EU ke zmírnění znečištění ovzduší. Nad rámec obecných zdrojů externího poradenství by se vedly zvláštní konzultace se Stálým výborem pro zemědělský výzkum (SCAR).
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 2 – vymýcení hladu, cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život; cíl č. 6 – čistá voda a hygienická zařízení, cíl č. 8 – důstojná práce a hospodářský růst; cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura; cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu, cíl č. 14 – život pod vodou, cíl č. 15 – život na souši.
6.2. Oblasti intervence
6.2.1. Pozorování životního prostředí
Schopnost pozorovat životní prostředí (13) , včetně družicového pozorování in situ (ovzduší, moře, pevniny), a pozorování obyvatelstva podepírá výzkum a inovace pro účely udržitelného využívání a monitorování potravin a přírodních zdrojů, biologického monitorování a monitorování životního prostředí . Zlepšené prostorové a časové pokrytí a intervaly odběru vzorků se sníženými náklady, jakož i přístup k datům velkého objemu a jejich integrace z více zdrojů poskytují nové způsoby monitorování a pochopení systému Země a předvídání jeho chování. Výzkum a inovace jsou potřebné pro vypracování metod a technologií v zájmu zlepšení kvality a usnadnění přístupu a využívání dat.
Hlavní rysy
— |
přístupy zaměřené na uživatele a systémové přístupy včetně veřejně přístupných dat, pokud jde o data a informace o životním prostředí pro komplexní modelování a prediktivní systémy, podnikatelské příležitosti vyplývající z využívání a zhodnocování stávajících a nových dat , |
— |
další vývoj portfolia výrobků a služeb v oblasti pozorování životního prostředí , |
— |
stav biologické rozmanitosti, ochrana ekosystémů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, potravinové zabezpečení, zemědělství a lesnictví, využívání půdy a změna využívání půdy, městský a příměstský rozvoj, řízení přírodních zdrojů, řízení a zachování zdrojů moří a oceánů, námořní bezpečnost, dlouhodobé trendy v oblasti životního prostředí, změny v sezónních výkyvech, změny ve vnějším ovzduší a atmosféře a další relevantní oblasti, |
— |
aplikace zaměřené na uživatele, které budou poskytovány prostřednictvím iniciativy EuroGEOSS , včetně jejich rozšíření, s cílem přispět k zachování a řízení evropských přírodních zdrojů ( včetně průzkumu surovin ) a ekosystémových služeb a jejich souvisejícího hodnotového řetězce,; |
— |
zavedení programu Globální soustavy systémů pozorování Země v rámci iniciativy Skupiny pro pozorování Země (GEO). |
6.2.2. Biologická rozmanitost a přírodní zdroje
K řešení společenských výzev, posílení udržitelnosti a do roku 2050 dosažení cíle EU „Spokojený život v mezích naší planety“, jak je stanoveno v 7. akčním programu EU pro životní prostředí, je zapotřebí lepší chápání, zachovávání a řízení biologické rozmanitosti a ekosystémů, různých služeb, které ( v kontextu boje proti změně klimatu a zmírňování jejích dopadů ) poskytují, a „mezí“ naší planety, jakož i řešení využívajících sílu a složitost přírody. V celém hodnotovém řetězci je třeba řádně zohledňovat potenciální dopady jeho předchozích článků . Pro dosažení cílů v této oblasti je zásadní mezinárodní spolupráce a podpora mezinárodního úsilí a iniciativ, jako je Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) . Je třeba lépe porozumět řízení přechodu k udržitelnosti v hospodářském , sociálním a přírodním systému, a to od místní až po celosvětovou úroveň.
Hlavní rysy
— |
stav a hodnota biologické rozmanitosti, suchozemských, sladkovodních a mořských ekosystémů, přírodního kapitálu a ekosystémových služeb, včetně zemědělských ekosystémů a mikrobiomu ; |
— |
holistické a systémové přístupy v sociálně-ekologickém rámci, pokud jde o vazby mezi biologickou rozmanitostí, ekosystémy a ekosystémovými službami a jejich příčinné vztahy s hnacími silami změn v různých měřítkách a v rámci různých ekonomických činností, včetně sociálně-ekonomických aspektů a řízení procesů přechodu k udržitelnosti; |
— |
modelování trendů a integrovaných scénářů pro biologickou rozmanitost, ekosystémové služby a vysokou kvalitu života v různých měřítcích a horizontech; potenciální přínos biotopů a ekosystémů jako úložišť uhlíku v různých scénářích změny klimatu, potenciální střety zájmů při využívání přírodních zdrojů a služeb; |
— |
ekotoxikologie sloučenin a nových znečišťujících látek, jejich interakce, včetně kombinovaných účinků , a environmentální chování, a pozměněné biochemické cykly v měnícím se klimatu, obnova znehodnocených oblastí ; |
— |
začlenění biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do rozhodovacích rámců a účetních systémů vládních institucí a podniků, jakož i kvantifikace přínosů pro životní prostředí, hospodářství a společnost; |
— |
adaptabilní a multifunkční řešení inspirovaná přírodou v zájmu řešení výzev v městských, příměstských , venkovských, pobřežních a horských oblastech spojených se změnou klimatu, přírodními katastrofami, ztrátou biologické rozmanitosti, degradací ekosystémů, znečištěním, sociální soudržností a zdravím a kvalitním životem občanů; |
— |
přístupy založené na živých laboratořích s více aktéry, které zapojují veřejné orgány, zainteresované subjekty, podniky a občanskou společnost do společného koncipování a spoluvytváření systémových řešení pro zachování, obnovu a udržitelné využívání přírodního kapitálu a řízení přechodu k udržitelnosti a udržitelným možnostem řízení ekonomických činností v rámci celých hodnotových cyklů v různých environmentálních, hospodářských a sociálních podmínkách . |
6.2.3. Zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti
Odolné a udržitelné zemědělství a lesnictví představují hospodářský, environmentální a sociální přínos a jsou předpokladem pro trvalé potravinové zabezpečení. Přispívají k dynamickým hodnotovým řetězcům, hospodaří s půdou a přírodními zdroji a také poskytují řadu velmi důležitých veřejných statků, včetně ukládání uhlíku, uchovávání biologické rozmanitosti, opylování a veřejného zdraví. Je zapotřebí integrovaných a lokálně orientovaných přístupů v zájmu podpory řady funkcí zemědělských a lesních (eko)systémů a zohlednění měnícího se kontextu prvovýroby, zejména v souvislosti se změnou klimatu a životním prostředím, dostupností zdrojů, demografickými aspekty a spotřebními návyky. Zajistí se kvalita a bezpečnost zemědělských produktů v zájmu posílení důvěry spotřebitelů. Rovněž je třeba zajistit zdraví rostlin a zdraví a dobré životní podmínky a zvířat. Dále je nezbytné řešit územní, socioekonomický a kulturní rozměr zemědělských a lesnických činností a mobilizovat potenciál venkovských a pobřežních oblastí.
Hlavní rysy
— |
metody, technologie a nástroje pro udržitelné, odolné a produktivní zemědělství a lesnictví, včetně přizpůsobování se změně klimatu , |
— |
udržitelná správa a účinné využívání přírodních zdrojů (např. půdy, vody, živin a biologické rozmanitosti včetně genetických zdrojů) v zemědělství a lesnictví; alternativy k neobnovitelným zdrojům a přijetí zásad oběhového hospodářství, mimo jiné i opětovným použitím a recyklací odpadů a vedlejších produktů , |
— |
dopad činností v primárním sektoru na klima a životní prostředí; potenciál zemědělství a lesnictví jako úložišť uhlíku a pro snižování emisí skleníkových plynů, včetně přístupů založených na negativních emisích ; zvyšování přizpůsobivosti prvovýroby změně klimatu; |
— |
integrované přístupy k řešení problematiky škůdců a chorob rostlin ; kontrola přenosných a zoonotických nákaz zvířat a dobré životní podmínky zvířat ; strategie prevence, kontrola a diagnostika a alternativy k používání sporných pesticidů, antibiotik a dalších látek, rovněž v zájmu boje proti rezistenci , |
— |
antimikrobiální rezistence, hrozby plynoucí z biologických a agrochemických rizik, včetně pesticidů , a chemických kontaminujících látek, řešení vazeb mezi zdravím rostlin, zvířat, ekosystémů a obyvatel z pohledu přístupů „Jedno zdraví“ a „Globální zdraví“, |
— |
využívání a poskytování ekosystémových služeb v zemědělských a lesnických systémech uplatňujících ekologické přístupy a testování řešení inspirovaných přírodou od úrovně zemědělských podniků až po úroveň krajiny pro účely zemědělství šetrného k životnímu prostředí; podpora ekologického zemědělství , |
— |
zemědělské a lesnické systémy od úrovně zemědělských podniků až po úroveň krajiny; využívání a poskytování ekosystémových služeb v prvovýrobě, např. prostřednictvím agroekologie nebo posílením úlohy lesů v prevenci povodní a eroze půdy , |
— |
inovace v zemědělství na pomezí zemědělství, akvakultury, lesnictví a v městských a příměstských oblastech; |
— |
nové metody, technologie a nástroje udržitelného obhospodařování lesů a udržitelného využívání lesní biomasy, |
— |
podpora produkce rostlinných bílkovin pro stravovací, krmivářské a environmentální služby, |
— |
udržitelné využívání půdy , rozvoj venkova a územní vazby; využívání sociálního, kulturního, hospodářského a ekologického bohatství venkovských oblastí pro nové služby, obchodní modely, hodnotové řetězce a veřejné statky, |
— |
digitální inovace v zemědělství, lesnictví a v celém hodnotovém řetězci a venkovských oblastech prostřednictvím využívání dat a rozvoje infrastruktury, technologií ( například umělá inteligence, robotika, přesné zemědělství a dálkový průzkum Země ) a modelů řízení, |
— |
znalostní a inovační systémy v zemědělství a lesnictví a jejich propojení v různých měřítkách; poradenství, budování dovedností, participační přístupy a sdílení informací, |
— |
podpora mezinárodních partnerství v oblasti udržitelného zemědělství v zájmu zajištění potravin a výživy. |
6.2.4. Moře , oceány a vnitrozemské vody
Přírodní kapitál a ekosystémové služby moří, zejména polouzavřených evropských moří, oceánů, vnitrozemských vod a širších pobřežních oblastí představují značný přínos v socioekonomické oblasti i v oblasti dobrých životních podmínek. Tento potenciál je ohrožen kvůli silnému tlaku lidských a přírodních stresorů, jako je znečištění, nadměrný rybolov, změna klimatu, vzestup hladiny moří, další způsoby využívání vody a extrémní povětrnostní jevy. Aby situace moří a oceánů nepřekročila bod, odkud není návratu, a aby se obnovil dobrý stav vnitrozemských vod ; je nezbytné posílit naše znalosti a chápání v zájmu ochrany, obnovy a udržitelného řízení mořských, vnitrozemských a pobřežních ekosystémů a předcházení znečištění v kontextu zlepšeného a odpovědného rámce řízení. Součástí toho bude rovněž výzkum s cílem udržitelným způsobem uvolnit obrovský a nevyužitý hospodářský potenciál moří, oceánů a vnitrozemských vod s cílem vyšší produkce bezpečných potravin, biologických přísad a surovin , aniž by se na ně zvyšoval tlak, jakož i potenciál akvakultury ve všech formách s cílem přispět ke zmírnění tlaku na půdní a sladkovodní zdroje a zdroje v oceánech. Jsou zapotřebí přístupy založené na partnerství, včetně strategie pro přímořskou oblast a makroregionální strategie, přesahující rámec EU (např. v oblasti Atlantského oceánu , Středozemního moře, Baltského moře, Severního moře , Černého moře, Karibského moře a Indického oceánu); a je třeba přispívat k závazkům v rámci iniciativy Mezinárodní správa oceánů, iniciativám, jako je desetiletí vědy o oceánech pro udržitelný rozvoj, které vyhlásila OSN, a závazkům spojeným se zachováním biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států.
Hlavní rysy
— |
udržitelný rybolov a akvakultura ve všech podobách , včetně alternativních zdrojů bílkovin a lepšího potravinového zabezpečení, potravinové soběstačnosti a odolnosti vůči změně klimatu; nástroje monitorování a řízení, |
— |
posílená odolnost mořských a vnitrozemských vodních ekosystémů, včetně korálových útesů , která zajistí zdraví moří, oceánů a řek , boj proti účinkům přírodních a antropogenních tlaků, jako jsou znečišťující látky a odpad v moři (včetně plastů), eutrofizace, invazní druhy, fyzické poškozování mořského dna, nadměrná těžba, včetně nadměrného rybolovu, podmořský hluk, acidifikace, oteplování moří, oceánů a řek , vzestup hladiny moří, zohlednění styčných oblastí mezi pevninou a mořem, kumulativní dopad těchto záležitostí , podpora oběhového přístupu a lepší chápání interakcí mezi oceány a lidmi , |
— |
správa na celosvětové a regionální úrovni s cílem zajistit zachování a udržitelné využívání zdrojů moří, oceánů a vnitrozemských vod , |
— |
technologie pro digitální oceán (mořské dno, vodní sloupec a vodní hladina), které propojují služby a komunity v rámci činností na pevnině a činností souvisejících s atmosférou, klimatem, vesmírem a počasím a které jsou podporovány programem Blue Cloud jako součást evropského cloudu pro otevřenou vědu, |
— |
monitorování, posuzování na základě rizik a prediktivní/prognostické schopnosti, včetně vzestupu hladiny moří a dalších přírodních nebezpečí, například bouřlivých přílivů a tsunami, jakož i kumulativní dopad lidských činností , |
— |
lepší chápání koloběhu vody, hydrologických režimů a hydromorfologie v různých měřítkách a rozvoj kapacit v oblasti monitorování a prognostických kapacit, pokud jde o dostupnost vody a poptávku po ní, povodně a sucha, znečištění a další tlaky na vodní zdroje a vodní prostředí; využívání digitálních technologií s cílem zlepšit monitorování a řízení vodních zdrojů, |
— |
vývoj inovativních řešení zahrnujících společenskou správu, ekonomické nástroje a modely financování v zájmu inteligentního přidělování vodních zdrojů zohledňujícího spory ohledně využívání vody, včetně využívání hodnoty, kterou voda představuje, kontrola látek znečišťujících vodu, včetně plastů a mikroplastů a dalších nově se vyskytujících znečišťujících látek, a to přednostně u zdroje, řešení problematiky dalších tlaků na vodní zdroje, jakož i opětovné použití vody a ochrana a obnova vodních ekosystémů pro zachování dobrého ekologického statutu, |
— |
udržitelné modré hodnotové řetězce, včetně udržitelného využívání sladkovodních zdrojů , mnohostranné využití mořského prostoru a růst odvětví obnovitelných zdrojů energie z moří a oceánů, včetně udržitelného využívání mikroskopických a makroskopických řas, |
— |
integrované přístupy k udržitelné správě vnitrozemských a pobřežních vod, které přispějí k ochraně životního prostředí a přizpůsobení se změně klimatu, |
— |
řešení inspirovaná přírodou a odvozená z dynamiky mořských, pobřežních a vnitrozemských ekosystémů, biologické rozmanitosti a řady ekosystémových služeb, která umožní systémové přístupy k udržitelnému využívání zdrojů moří, zejména polouzavřených evropských moří, oceánů a vnitrozemských vod a přispějí k ochraně a obnově životního prostředí, správě pobřeží a přizpůsobování se změně klimatu, |
— |
modré inovace, též v modré a digitální ekonomice, napříč pobřežními oblastmi, pobřežními městy a přístavy, za účelem posílení odolnosti pobřežních oblastí a zvýšení přínosů pro občany; |
— |
hlubší porozumění úloze moří a oceánů při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. |
6.2.5. Potravinové systémy
Kombinované účinky růstu populace, vývoje stravování , nedostatku zdrojů a jejich nadměrného využívání, zhoršování životního prostředí, změny klimatu a migrace vytvářejí bezprecedentní výzvy, které vyžadují transformaci potravinového systému (FOOD 2030) (14). Současná výroba a spotřeba potravin jsou z velké části neudržitelné, přičemž se potýkáme s dvojím břemenem špatného stravování v podobě souběžné existence podvýživy, obezity a dalších dietních nerovnováh a metabolických poruch . Budoucí potravinové systémy musí zajistit potravinové zabezpečení a dostatek bezpečných, zdravých a kvalitních potravin pro všechny na základě efektivního využíváním zdrojů, udržitelnosti (včetně snižování emisí skleníkových plynů, znečištění, spotřeby vody a energie , jakož i produkce odpadů), transparentnost , propojení pevniny a moře, snižování plýtvání potravinami, posílení produkce potravin z vnitrozemských vod , moří a oceánů a zahrnutí celého „potravinového hodnotového řetězce“ od výrobců až po spotřebitele a zpět při zajištění odolnosti . To musí jít ruku v ruce s rozvojem budoucího systému bezpečnosti potravin a návrhem, vývojem a realizací nástrojů, technologií a digitálních řešení, které poskytnou významné přínosy spotřebitelům a zlepší konkurenceschopnost a udržitelnost potravinového hodnotového řetězce. Kromě toho je potřeba podpořit změny chování v oblasti spotřeby a produkce potravin při zohlednění kulturních a sociálních aspektů a zapojit primární producenty, průmysl (včetně malých a středních podniků), maloobchodníky, odvětví stravování a pohostinství, spotřebitele a veřejné služby.
▌
Hlavní rysy
— |
důkazy podložená udržitelná a zdravá strava v zájmu dobrých životních podmínek lidí během celého jejich života, včetně stravovacích návyků, lepší kvalita potravin a pokrok v chápání dopadu výživy na zdraví a dobré životní podmínky , |
— |
individualizovaná výživa, zejména pro rizikové skupiny, za účelem zmírnění rizikových faktorů souvisejících s nemocemi spojenými s výživou a nepřenosnými nemocemi, |
— |
chování spotřebitelů, životní styl a motivace, včetně sociálních a kulturních aspektů stravy , podpora sociálních inovací a společenského zapojení pro lepší udržitelnost zdraví a životního prostředí v celém potravinovém hodnotovém řetězci, včetně maloobchodních vzorců , |
— |
moderní systémy bezpečnosti a pravosti potravin, včetně sledovatelnosti , zlepšování kvality potravin a prohlubování důvěry spotřebitelů v potravinový systém, |
— |
zmírňování dopadu změny klimatu na potravinový systém a přizpůsobování se této změně, včetně průzkumu potenciálu a využití mikrobiomu, rozmanitosti potravinářských plodin a alternativ k živočišným bílkovinám, |
— |
environmentálně udržitelné, oběhové a odolné potravinové systémy účinně využívající zdroje na pevnině i na moři, s ohledem na nezávadnou pitnou vodu a mořské záležitosti , nulové plýtvání potravinami v celém potravinovém systému díky opětovnému využití potravin a biomasy, recyklaci potravinářských odpadů, novým obalům potravin a poptávce po potravinách na míru a po místních potravinách, |
— |
nové přístupy včetně digitálních nástrojů a potravinových systémů zaměřených na lokálně orientované inovace a posílení postavení komunit, podpora spravedlivého obchodu a tvorby cen v celém hodnotovém řetězci , inkluzivnost a udržitelnost prostřednictvím partnerství mezi průmyslem (včetně malých a středních podniků a drobných zemědělců) , místními orgány, výzkumnými pracovníky a společností. |
6.2.6. Inovační systémy založené na biotechnologiích v biohospodářství EU
Inovace a biohospodářství tvoří základy přechodu od hospodářství založeného na fosilních palivech. Inovace založené na biotechnologiích jsou důležitou součástí biohospodářství jako celku a prvkem, který umožňuje jeho fungování. Zahrnují udržitelné získávání zdrojů, průmyslové zpracovávání a přeměnu biomasy z pevniny i z moře na biologické materiály a výrobky. Udržitelnost se týká všech rozměrů: ekologických, sociálních, hospodářských i kulturních aspektů. Využívá též potenciálu živých zdrojů, věd o živé přírodě, digitalizace a biotechnologií pro nové objevy, produkty, služby a procesy. Inovace založené na biotechnologiích, včetně (bio)procesů a technologií, mohou přinést do regionů a měst nové hospodářské činnosti a pracovní místa, přispět k revitalizaci venkovských a pobřežních hospodářství a komunit a posílit oběhovost biohospodářství.
Hlavní rysy
— |
udržitelné získávání biomasy, logistické a výrobní systémy se zaměřením na aplikace a využití s vysokou hodnotou, sociální a environmentální udržitelnost, dopad na klima a biologickou rozmanitost, oběhovost a na celkovou účinnost využívání zdrojů, včetně vody , |
— |
vědy o živé přírodě a její sbližování s digitálními technologiemi za účelem pochopení, průzkumu a udržitelného využívání biologických zdrojů, |
— |
hodnotové řetězce založené na biotechnologiích, biologické materiály, včetně biologicky inspirovaných materiálů, chemické látky , výrobky, služby a procesy s novými vlastnostmi, funkcemi a vylepšenou udržitelností (včetně snížení emisí skleníkových plynů), s podporou rozvoje ( malých a velkých ) pokročilých biorafinerií využívajících širší škálu biomasy; nahrazení současné výroby nevhodných výrobků dokonalejšími řešeními na biologickém základě v zájmu inovativních tržních aplikací, |
— |
biotechnologie, včetně nejmodernějších meziodvětvových biotechnologií, pro použití v konkurenceschopných, udržitelných a nových průmyslových procesech, ekosystémových službách a spotřebních výrobcích (15), |
— |
oběhovost odvětví založeného na biotechnologiích v rámci biologického hospodářství prostřednictvím technologických, systémových a sociálních inovací a inovací obchodních modelů s cílem radikálně zvýšit hodnotu vytvořenou na jednotku biologického zdroje , a zároveň udržet hodnotu těchto zdrojů v hospodářství po delší dobu, uchovat a vylepšit přírodní kapitál, nalézt řešení k redukci odpadu a snížení znečišťování a podporovat zásadu kaskádového využívání udržitelné biomasy prostřednictvím výzkumu a inovací a zohlednit hierarchii způsobů nakládání s odpady , |
— |
inkluzivní metody biohospodářství s účastí různých subjektů, které se podílejí na tvorbě hodnot a maximalizují dopad na společnost a zapojení veřejnosti , |
— |
lepší pochopení hranic, metrik a ukazatelů biohospodářství a jeho synergií a kompromisů se zdravým životním prostředím a kompromisů týkajících se potravin a dalších užití . |
6.2.7. Oběhové systémy
Oběhové systémy výroby a spotřeby budou přínosné pro evropské hospodářství a celosvětové životní prostředí , neboť se zmírní využívání zdrojů a závislost na nich, sníží se emise skleníkových plynů a další negativní dopady na životní prostředí a zvýší se konkurenceschopnost podniků, a zároveň i pro evropské občany tím, že vzniknou nové pracovní příležitosti a sníží se tlaky na životní prostředí a klima. Přechod na nízkoemisní oběhové hospodářství s účinným využíváním zdrojů, založené na biotechnologiích a vyhýbající se používání nebezpečných látek , bude kromě transformace průmyslu vyžadovat i širší systémovou změnu vyžadující systémová, ekologicky inovativní řešení, nové obchodní modely, trhy a investice, základní infrastrukturu, změny v chování spotřebitelů díky sociálním inovacím a modely správy stimulující spolupráci mezi více zainteresovanými subjekty v celém hodnotovém řetězci , aby bylo zajištěno, že zamýšlená systémová změna dosáhne lepších hospodářských, environmentálních a sociálních výsledků (16). Pro srovnatelnost, vytváření a sdílení znalostí a zamezení zdvojování úsilí bude důležité otevřít se mezinárodní spolupráci, např. prostřednictvím mezinárodních iniciativ, jako je Mezinárodní panel pro zdroje. Pozornost bude věnována i sociálnímu kontextu nových znalostí a technologie v této oblasti a jejich uplatňování a přijatelnosti pro společnost.
Hlavní rysy
— |
systémový přechod k oběhovému hospodářství založenému na biotechnologiích s účinným využíváním zdrojů a novými paradigmaty interakce se spotřebiteli, novými obchodními modely v zájmu účinného využívání zdrojů a environmentální výkonnosti; produkty a služby podporující účinné využívání zdrojů a odstraňování nebo nahrazování nebezpečných látek během celého životního cyklu; systémy pro sdílení, opětovné použití, opravy, repase, recyklaci a kompostování, hospodářské, sociální, behaviorální, regulační a finanční podmínky a pobídky, pokud jde o tyto přechody , |
— |
metriky a ukazatele, založené na systémovém přístupu , pro měření výkonnosti oběhového hospodářství a působení během životního cyklu a posílení sociální odpovědnosti ; systémy správy, které urychlí rozšiřování oběhového hospodářství, biohospodářství a účinného využívání zdrojů a současně vytvoří trhy pro druhotné materiály; spolupráce mnoha zúčastněných stran napříč hodnotovými řetězci; nástroje pro investice do oběhového hospodářství a biohospodářství , |
— |
řešení pro udržitelný a regenerativní rozvoj měst, příměstských oblastí a regionů, která integrují transformaci oběhového hospodářství s řešeními založenými na přírodě a technologickými, digitálními, sociálními a kulturními inovacemi a inovacemi územní správy, |
— |
ekologické inovace pro prevenci a sanaci znečištění životního prostředí nebezpečnými látkami a chemickými látkami, které vzbuzují obavy, a expozice těmto látkám; zaměření rovněž na styčné plochy mezi chemickými látkami, výrobky a odpady a na udržitelná řešení pro výrobu primárních a druhotných surovin , |
— |
oběhové využívání vodních zdrojů, včetně snížení poptávky po vodě, prevence jejích ztrát, opětovného využívání vody, recyklace a valorizace odpadních vod; inovační řešení výzev týkajících se spojitosti mezi vodou, potravinami a energií zabývající se dopady využívání vody v zemědělství a energetice a umožňující synergická řešení , |
— |
udržitelná podpovrchová správa integrující geologické zdroje (energii, vodu, suroviny) a environmentální podmínky (přírodní nebezpečí, antropogenní vlivy) napříč všemi příslušnými klastry, zefektivňující pozitivní příspěvek k oběhovému hospodářství prostřednictvím celoevropských geologických znalostí a přispívající k organizované a vědecky podložené reakci na Pařížskou dohodu a některým cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje, |
— |
rozvoj a zlepšování řešení a infrastruktur pro usnadnění přístupu k pitné vodě, vodě na zavlažování a odpadní vodě, zahrnující mimo jiné odsolování, s cílem umožnit efektivnější a oběhové využívání vody, jež bude šetrné z hlediska energie a emisí CO2. |
7. NEJADERNÉ PŘÍMÉ AKCE SPOLEČNÉHO VÝZKUMNÉHO STŘEDISKA
7.1. Zdůvodnění
Kvalitní veřejná politika nezbytně potřebuje vysoce kvalitní a důvěryhodné vědecké důkazy. Nové iniciativy a návrhy právních předpisů EU vyžadují transparentní, komplexní a vyvážené důkazy, zatímco provádění politik vyžaduje podklady pro měření a sledování jejich dopadu a pokroku.
Společné výzkumné středisko (SVS) vnáší do politik EU přidanou hodnotu, protože jeho vědecká činnost je vynikající, multidisciplinární a nezávislá na národních, soukromých a jiných vnějších zájmech. Slouží všem oblastem politiky EU a poskytuje meziodvětvovou podporu, kterou tvůrci politik potřebují k řešení stále složitějších společenských výzev. Nezávislost střediska na zvláštních zájmech spolu s jeho vědeckotechnickou referenční úlohou mu umožňuje budovat konsenzus mezi zainteresovanými a dalšími subjekty, jako jsou občané a tvůrci politik. Díky schopnosti rychle reagovat na politické potřeby se činnosti SVS navzájem doplňují s nepřímými akcemi zaměřenými na podporu dlouhodobějších cílů politiky.
SVS provádí vlastní výzkum a je strategickým správcem znalostí, informací, dat a kompetencí k poskytování vysoce kvalitních a relevantních podkladů pro inteligentnější politiku. Za tímto účelem středisko spolupracuje s nejlepšími organizacemi po celém světě a s mezinárodními, vnitrostátními a regionálními odborníky a zainteresovanými subjekty. Jeho výzkum přispívá k obecným cílům a prioritám programu Horizont Evropa, poskytuje nezávislé vědecké poznatky, poradenství a technickou podporu politikám EU v průběhu celého politického cyklu a zaměřuje se na priority evropské politiky a podporu celosvětově bezpečné, chráněné, prosperující, udržitelné, sociální a silnější Evropy.
7.2. Oblasti intervence
7.2.1. Posílení znalostní základny pro tvorbu politik
Množství znalostí a dat exponenciálně roste. Aby se v nich tvůrci politik vyznali a mohli je využívat, musí být přezkoumávány a filtrovány. Rovněž jsou zapotřebí průřezové vědecké metody a analytické nástroje, které mohou využít všechny útvary Komise, zejména k předvídání nadcházejících společenských výzev a podpoře zdokonalení tvorby právních předpisů. Sem patří inovativní procesy, které zajistí zapojení zainteresovaných subjektů a občanů do otázek tvorby politik a různých nástrojů hodnocení dopadu a uplatňování .
Hlavní rysy
— |
Modelování, mikroekonomické hodnocení, metodiky hodnocení rizik, nástroje k zajištění kvality pro účely měření, návrhu režimů monitorování, ukazatelů a srovnávacích přehledů, analýza citlivosti a audit, hodnocení životního cyklu, vytěžování dat a textů, analýza a aplikace dat velkého objemu, přístup designérského myšlení, zkoumání horizontu, prognostické a do budoucnosti zaměřené studie, behaviorální výzkum a zapojení zúčastněných stran a občanů, |
— |
centra znalostí a kompetencí, |
— |
komunity pro sdílení praktických postupů a platformy pro sdílení znalostí, |
— |
správa a sdílení dat a jejich soudržnost; |
— |
analýza politik EU a vnitrostátních politik v oblasti výzkumu a inovací, včetně Evropského výzkumného prostoru (EVP). |
7.2.2. Globální výzvy
Společné výzkumné středisko bude přispívat ke specifickým politikám a závazkům EU, kterými se zabývá sedm klastrů zaměřených na globální výzvy, zejména pokud jde o závazek EU týkající se cílů udržitelného rozvoje.
Hlavní rysy
1. |
Zdraví
|
2. Kultura, kreativita a inkluzivní společnost
— |
výzkum nerovností, chudoby a vyloučení, sociální mobility, kulturní rozmanitosti a dovedností; migrace, hodnocení dopadů sociálních, demografických a technologických transformací na hospodářství a společnost, |
— |
výzkum zaměřený na řádnou správu věcí veřejných a demokracii, |
— |
podpora zabezpečení, zachování a správy kulturního dědictví, |
— |
Znalostní centrum pro otázky migrace a demografie. |
3. Civilní bezpečnost pro společnost
— |
znalostní centrum pro řízení rizik v případě katastrof, |
— |
podpora bezpečnostních politik v oblasti ochrany kritických infrastruktur a veřejných prostorů, CBRN-E (chemických, biologických, radiologických, jaderných a výbušných materiálů) a hybridních hrozeb, ochrany hranic a bezpečnosti dokumentů a operativních a jiných informací pro boj proti terorismu, |
— |
technologie pro detekci materiálů CBRN-E, biometrické systémy a techniky shromažďování zpravodajských informací, |
— |
podpora bezpečnostní pozice EU ve světě; posuzování konkurenceschopnosti a inovací bezpečnostního průmyslu Unie; využívání synergií v oblasti bezpečnosti a obrany, |
— |
výzkum za účelem zvýšení kapacit kybernetické bezpečnosti, kybernetické odolnosti a kybernetického odstrašení. |
4. Digitální oblast, průmysl a vesmír
— |
Důsledky digitalizace, se zaměřením na nové a vznikající informační a komunikační technologie, jako je strojové učení a umělé výpočetní systémy, distribuované účetní knihy, internet věcí a vysoce výkonná výpočetní technika, |
— |
digitalizace v jednotlivých odvětvích, jako je energetika, doprava, stavebnictví, služby, zdravotnictví , zdravotní péče a veřejná správa, |
— |
průmyslová metrologie a nástroje zajištění kvality pro inteligentní výrobu, |
— |
výzkum ▌ klíčových základních technologií, |
— |
výzkum nejlepších dostupných technik a postupů v oblasti environmentálního řízení, technicko-ekonomických analýz průmyslových procesů a posouzení jejich životního cyklu, nakládání s chemickými látkami , nakládání s odpady, opětovné využití vody, suroviny, kritické suroviny a kritéria kvality pro materiály získané využitím odpadu, to vše na podporu oběhového hospodářství, |
— |
analýza zabezpečení dodávek surovin, včetně kritických surovin, ve vztahu k informacím o primárních a druhotných surovinách a aktualizace údajů v surovinovém informačním systému, |
— |
provádění akcí programu Copernicus, |
— |
technická a vědecká podpora aplikací programů globálního navigačního družicového systému EU. |
5. Klima, energetika a mobilita
— |
Podpora provádění politik EU v oblasti klimatu, energetiky a dopravy, přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a strategie pro dekarbonizaci do roku 2050; analýza integrovaných národních klimatických a energetických plánů; hodnocení způsobu dekarbonizace všech odvětví, včetně zemědělství, změny využívání půdy a lesnictví, |
— |
posouzení rizik v citlivých ekosystémech a kritických hospodářských odvětvích a infrastruktur se zaměřením na adaptační strategie, |
— |
analýza výzkumného a inovačního rozměru energetické unie; hodnocení konkurenceschopnosti EU na globálním trhu s energií z čistých zdrojů, |
— |
posouzení potenciálu zavádění inteligentních energetických technologií a řešení spočívajících v propojování odvětví s cílem umožnit plynulou a nákladově efektivní transformaci energetiky, |
— |
posouzení, pokud jde o nasazení technologií obnovitelných zdrojů a výroby čisté energie, |
— |
analýza využívání energie v budovách, inteligentních a udržitelných městech a průmyslových odvětvích, |
— |
technická a socioekonomická analýza skladování energie, zejména pokud jde o propojování odvětví a baterie, |
— |
analýza bezpečnosti dodávek energie v EU, včetně energetické infrastruktury a trhy s energií, |
— |
podpora transformace energetiky, včetně Paktu starostů a primátorů, čistá energie pro ostrovy EU, citlivé regiony a Afriku, |
— |
integrovaná analýza pro zavedení kooperativní, propojené a automatizované mobility, |
— |
integrovaná analýza pro vývoj a zavádění elektrického pohonu, včetně technologií pro baterie nové generace, |
— |
harmonizované zkušební postupy a dohled nad trhem, pokud jde o emise CO2 a látek znečišťujících ovzduší z vozidel, hodnocení inovačních technologií, |
— |
posouzení inteligentní dopravy, systémů řízení dopravy a ukazatelů přetížení, |
— |
analýzy alternativních paliv a souvisejících infrastrukturních potřeb. |
6. Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí
— |
Výzkum týkající se souše, půdy, lesů, ovzduší, vody, mořských zdrojů, surovin a biologické rozmanitosti na podporu účinného zachování, obnovy a udržitelného využívání přírodního kapitálu, včetně udržitelné správy zdrojů v Africe, |
— |
znalostní centrum pro zajištění výživy na celém světě, |
— |
posouzení změny klimatu a případných zmírňujících a přizpůsobujících opatření pro zemědělskou a rybářskou politiku, včetně zabezpečení potravin, |
— |
monitorování a prognózy v oblasti zemědělských zdrojů v zemích EU , v zemích procesu rozšíření a v zemích evropského sousedství, |
— |
výzkum pro udržitelnou a hospodářsky prosperující akvakulturu a rybolov a pro modrý růst a modrou ekonomiku, |
— |
ověřené metody, zkoušky odborné způsobilosti laboratoří a nové analytické nástroje pro provádění politik v oblasti bezpečnosti potravin, |
— |
referenční laboratoře EU pro doplňkové látky, geneticky modifikované organismy a materiály určené pro styk s potravinami, |
— |
znalostní centrum pro potravinové podvody a kvalitu potravin, |
— |
znalostní centrum pro biohospodářství. |
7.2.3. Inovace, hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost
Společné výzkumné středisko bude přispívat k inovacím založeným na znalostech a k transferu technologií. Bude podporovat fungování vnitřního trhu a správu ekonomických záležitostí Unie. Přispěje k rozvoji a monitorování politik zaměřených na sociálnější a udržitelnější Evropu. Bude podporovat vnější rozměr EU a mezinárodní cíle a pomáhat při prosazování řádné správy věcí veřejných. Dobře fungující vnitřní trh se silnou správou ekonomických záležitostí a spravedlivým sociálním systémem podpoří na znalostech založené inovace a konkurenceschopnost.
Hlavní rysy
▌
— |
hospodářská, obchodní, finanční a fiskální analýza, |
— |
prenormativní výzkum a testování pro harmonizaci a standardizaci, |
— |
výroba certifikovaných referenčních materiálů, |
— |
činnosti v oblasti dozoru nad trhem, |
— |
správa práv duševního vlastnictví, |
— |
podpora spolupráce v oblasti přenosu technologií. |
7.2.4. Vědecká excelence
Společné výzkumné středisko bude usilovat o excelenci a integritu ve výzkumu a rozsáhlou spolupráci s nejlepšími výzkumnými institucemi po celém světě. Bude provádět výzkum ve vznikajících oborech vědy a techniky a podporovat otevřenou vědu a otevřená data, jakož i předávání znalostí.
Hlavní rysy
— |
Programy předběžného výzkumu, |
— |
specializované programy spolupráce a výměnné programy s výzkumnými institucemi a vědci, |
— |
přístup k výzkumným infrastrukturám společného výzkumného střediska, |
— |
odborná příprava vědců a národních odborníků, |
— |
otevřená věda a otevřená data. |
7.2.5. Územní rozvoj a podpora členských států a regionů
Společné výzkumné středisko bude přispívat k regionálním a městským politikám se zaměřením na územní rozvoj založený na inovacích a s cílem snížit rozdíly mezi regiony. Rovněž nabídne členským státům a třetím zemím technickou pomoc a podporu při provádění evropských právních předpisů a akcí.
Hlavní rysy
— |
Provádění regionálních a městských politik, strategií pro inteligentní specializaci, strategií pro hospodářskou transformaci přechodových regionů, integrovaných strategií rozvoje měst a příslušných dat, |
— |
budování kapacit místních a regionálních aktérů pro provádění makroregionálních strategií, |
— |
znalostní centrum pro územní politiky, |
— |
poradenství „na vyžádání“ a podpora na míru členským státům, regionům nebo městům, též prostřednictvím virtuální sítě platforem Science4Policy. |
PILÍŘ III
Inovativní Evropa
Inovace ve všech podobách jsou pro EU klíčovým faktorem pro to , aby mohla nadále zajišťovat svým obyvatelům prosperitu a čelit budoucím výzvám. Jejich zavedení vyžaduje systémový, průřezový a mnohostranný přístup. Hospodářský pokrok Evropy, sociální blahobyt a kvalita života se opírají o schopnost zvyšovat produktivitu a růst, což výrazně závisí na schopnosti inovovat. Inovace jsou také klíčem k řešení hlavních výzev, před nimiž EU stojí. Inovace musejí být zodpovědné, etické a udržitelné.
Podobně jako u předcházejícího programu jsou inovace ústředním prvkem programu Horizont Evropa. Hledání způsobů, jak urychlit předávání znalostí, a nových nápadů, výrobků a procesů je hlavní motivací cílů programu Horizont Evropa a jeho způsobů provádění, od strategického plánování po výzvy, a je od začátku do konce přítomno v každém podpořeném projektu, od základního výzkumu po průmyslové nebo technologické plány a mise.
Inovace si však zaslouží zvláštní opatření, neboť EU musí rozhodným způsobem zlepšit podmínky a prostředí umožňující rozkvět evropských inovací, aby byly myšlenky rychle sdíleny mezi účastníky inovačního ekosystému a nové nápady a technologie se rychle přetavily ve výrobky a služby potřebné k tomu, aby EU plnila své cíle.
V posledních desetiletích došlo ke vzniku velkých a celosvětových nových trhů v oblasti zdravotnictví, sdělovacích prostředků , zábavy , komunikace a maloobchodu založených na průlomových inovacích v oblasti informačních a komunikačních technologií, biotechnologií, zelených technologií, internetu a platformové ekonomiky. V dalších fázích inovačního procesu jsou tyto inovace vytvářející trhy, jež ovlivňují hospodářství EU jako celek, zaváděny rychle rostoucími a často novými společnostmi , jež však zřídkakdy pocházejí z EU či v ní dále rozvíjejí svou činnost .
Přichází nová globální vlna průlomových inovací, která bude více založena na přelomových technologiích, jako je blockchain, umělá inteligence, genomika/ multiomika a robotika, a dalších technologiích, které mohou pocházet i od jednotlivých inovátorů a komunit občanů. Spojuje je to, že se utvářejí na křižovatce různých ▌ vědních oborů, technologických řešení a hospodářských odvětví, nabízejí radikálně nové kombinace produktů, procesů, služeb a obchodních modelů a mají potenciál otevřít nové trhy po celém světě. Ovlivněna budou i další kritická odvětví, jako je výroba, finanční služby, doprava nebo energetika.
Evropa musí této příležitosti využít. Nachází se v dobré pozici, protože tato nová vlna přichází v přelomových oblastech , v nichž již Evropa významným způsobem investuje, zejména do klíčových základních technologií, a má tak určitou konkurenční výhodu, pokud jde o vědu a znalosti, a to i z hlediska lidských zdrojů, a může stavět na těsné spolupráci veřejného a soukromého sektoru (např. ve zdravotnictví nebo v energetice).
K tomu, aby Evropa stála v čele této nové vlny průlomových inovací, je třeba úspěšně čelit následujícím výzvám:
▌
▌
— |
zvýšit rizikové financování k překlenutí mezer ve financování: inovátoři v Evropě trpí nízkou nabídkou rizikového financování. Soukromý rizikový kapitál je klíčem k tomu, aby z průlomových inovací vzešly přední světové společnosti, v Evropě však představuje méně než čtvrtinu částek získaných v USA a v Asii. Evropa musí překlenout tzv. „údolí smrti“, kvůli nimž se nápady a inovace nedostanou na trh v důsledku mezery mezi veřejnou podporou a soukromými investicemi, zejména pokud jde o vysoce rizikové průlomové inovace , které musí být podpořeny dlouhodobými investicemi , |
— |
usnadnit přístup k výsledkům výzkumu, zkvalitnit transformaci vědy v inovace a urychlit přenos nápadů, technologií a talentu z výzkumné základny do startupů a průmyslu, |
— |
dále podpořit rozvoj inovací ve všech podobách, včetně inovací vycházejících z potřeb uživatelů či z potřeb spotřebitelů v oblasti služeb a inkluzivních sociálních inovací, |
— |
urychlit transformaci podniků: evropské hospodářství zaostává při zavádění nových technologií a rozšiřování činností: 77 % mladých a velkých společností zabývajících se výzkumem a vývojem sídlí v USA nebo v Asii a pouze 16 % v Evropě, |
— |
zlepšit a zjednodušit evropské prostředí pro financování a podporu výzkumu a inovací: množství různých zdrojů financování vytváří pro inovátory složité prostředí. Intervence EU se musí uskutečňovat ve spolupráci a koordinaci s dalšími veřejnými a soukromými iniciativami na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni, aby se lépe posílily a navzájem sladily podpůrné kapacity , zamezilo se zdvojování činností a vytvořilo se přehledné prostředí pro všechny evropské inovátory, |
— |
překonat roztříštěnost inovačního ekosystému. I když je v Evropě stále více „hotspotů“, nejsou dobře propojeny. Společnosti s potenciálem mezinárodního růstu se musí vyrovnávat s roztříštěností vnitrostátních trhů a jejich rozmanitými jazyky, podnikatelskými kulturami a právními předpisy. EU se musí zapojit do podpory účinné spolupráce mezi vnitrostátními a regionálními ekosystémy s cílem umožnit společnostem, a zejména malým a středním podnikům, přístup k těm nejlepším poznatkům, odborným znalostem, infrastruktuře a službám v celé Evropě. EU musí podporovat spolupráci mezi ekosystémy, a to i prostřednictvím regulace, aby byla posílena interoperabilita mezi jednotlivými technologiemi a praktickými řešeními. |
Aby EU obstála v této nové vlně průlomových inovací, musí podpora pro ▌ inovátory používat agilní, jednoduchý, hladký a individuální přístup. Politika pro vývoj a zavádění průlomových inovací a rozšiřování činnosti podniků se musí vyznačovat odvahou podstupovat rizika, zohledňovat výše uvedené výzvy a přidávat hodnotu k souvisejícím inovačním činnostem prováděným jednotlivými členskými státy či regiony .
Pilíř Inovativní Evropa programu Horizont Evropa si ve spolupráci s dalšími politikami EU, zejména programem InvestEU, klade za cíl takové hmatatelné výsledky přinést. Vychází z poznatků a zkušeností získaných z předchozích rámcových programů, zejména z činností ▌ , jakými jsou „Budoucí a vznikající technologie“ (FET), „Rychlá cesta k inovacím“ (FTI) ▌a nástroj pro malé a střední podniky ▌ , ale také soukromé a podnikové finance (jako jsou nástroj financování se sdílením rizik sedmého rámcového programu a nástroj InnovFin programu Horizont 2020), jež byly shromážděny a začleněny do činností „pilotního programu ERI“ spuštěných pro období 2018–2020.
Na základě zmíněných zkušeností stanoví tento pilíř zahájení činnosti Evropské rady pro inovace (ERI), která bude především podporovat průlomové a přelomové technologie a inovativní řešení zaměřené zejména na inovace vytvářející trhy a zároveň bude také podporovat všechny druhy inovací včetně inkrementálních, zejména v rámci malých a středních podniků včetně startupů a ve výjimečných případech malých podniků se střední tržní kapitalizací, jež mají potenciál k rychlému rozšiřování činností na unijní a globální úrovni a jež provádějí specializované druhy akcí a činností:
— |
podpora rozvoje budoucích a vznikajících průlomových inovací , včetně „deep-tech“ inovací, jakož i inovací jiného než technologického druhu , |
— |
překlenutí mezer ve financování pro vývoj, zavádění a růst inovací, které vytvářejí trhy, |
— |
stimulování soukromého kapitálu a investic, |
— |
zvyšování dopadu a viditelnosti podpory inovací ze strany EU. |
Tento pilíř rovněž zavádí činnosti vyvíjené v rámci Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), zejména prostřednictvím jeho znalostních a inovačních společenství (KIC). Kromě toho se zajistí systematické synergie mezi ERI a EIT. Inovativní společnosti pocházející z některého znalostního a inovačního společenství EIT mohou být nasměrovány do ERI, aby vytvořily portfolia inovací, které zatím nejsou financovatelné z bankovních úvěrů, a inovativním podnikům s vysokým potenciálem, které financuje ERI a které dosud nejsou zapojeny do činností některého znalostního a inovačního společenství EIT, může být současně nabídnut přístup k této doplňkové podpoře.
ERI a znalostní a inovační společenství EIT mohou sice přímo podporovat ▌ inovace v celé EU , je však nutné dále rozvíjet a zlepšovat celkové prostředí podněcující a umožňující vznik evropských inovací: výsledky základního výzkumu stojí na počátku inovací vytvářejících trhy. Společnou evropskou snahou musí být podpora inovací v celé Evropě a ve všech rozměrech a podobách, včetně navzájem se doplňujících unijních, vnitrostátních a regionálních politik (a to i prostřednictvím účinných synergií s EFRR a strategií pro inteligentní specializace) a zdrojů, kdykoli je to možné. Tento pilíř proto rovněž upravuje:
— |
obnovené a posílené mechanismy koordinace a spolupráce s členskými státy a přidruženými zeměmi, ale i se soukromými iniciativami, s cílem podporovat všechny účastníky evropských inovačních ekosystémů , a to i na regionální a místní úrovni , |
— |
▌ |
— |
Kromě toho bude tento pilíř úzce propojen s programem InvestEU v rámci trvalé snahy posilovat kapacity pro rizikové financování výzkumu a inovací v Evropě ▌ . Program InvestEU, na základě úspěchů a zkušeností získaných v rámci nástroje InnovFin programu Horizont 2020 a v rámci EFSI, posílí přístup k rizikovému financování pro financovatelné subjekty , jakož i pro investory. |
1. EVROPSKÁ RADA PRO INOVACE (ERI)
1.1. Oblasti intervence
ERI působí podle těchto zásad: zjevná přidaná hodnota EU, samostatnost, schopnost přijmout riziko, účinnost, účelnost, transparentnost a odpovědnost. ERI bude sloužit jako jednotné kontaktní místo pro všechny inovátory od jednotlivců po univerzity, výzkumné organizace a společnosti (malé a střední podniky, včetně startupů, a ve výjimečných případech malé podniky se střední tržní kapitalizací). V závislosti na své programové struktuře bude poskytovat podporu jednotlivým příjemcům a multidisciplinárním konsorciím.
Cíle ERI jsou následující:
— |
identifikovat, vyvíjet a zavádět vysoce rizikové inovace ve všech podobách, včetně inkrementálních inovací, se silným důrazem na průlomové, přelomové a „deep-tech“ inovace, které mají potenciál stát se trhy vytvářejícími inovacemi, a |
— |
podporovat rychlý růst inovativních společností, zejména malých a středních podniků včetně startupů a ve výjimečných případech malých podniků se střední tržní kapitalizací, a to na unijní i mezinárodní úrovni na cestě od nápadů k tržnímu uplatnění. |
ERI v příslušných případech přispívá k činnostem podporovaným v rámci jiných částí programu Horizont Evropa, zejména v pilíři II.
ERI se bude provádět především prostřednictvím dvou vzájemně se doplňujících typů akcí, konkrétně nástroje Pathfinder pro pokročilý výzkum, pokud jde o rané fáze technického rozvoje, a nástroje Accelerator pro akce na podporu inovací a tržního uplatnění, včetně fáze před masovou komercializací a fáze růstu společnosti. Nástroj Accelerator, jehož myšlenkou je nabídnout jedno kontaktní místo a jeden proces pro podporu vysoce rizikových inovací prováděných startupy, malými a středními podniky a ve výjimečných případech malými podniky se střední tržní kapitalizací, bude poskytovat především dva druhy podpor: převážně kombinované financování (spojující granty s kapitálovými investicemi), jakož i granty, případně doplněné kapitálovou podporou. Zprostředkuje rovněž přístup k úvěrům a zárukám, a to zejména těm, jež jsou poskytovány v rámci programu Invest EU.
Tyto dva vzájemně se doplňující typy akcí budou sdílet některé vlastnosti. Budou:
— |
podporovat vysoce rizikové inovace, u nichž rizika, ať už finanční, technologická/vědecká, tržní nebo regulační, nemůže nést trh samotný nebo je zatím nelze podpořit finančními nástroji v rámci programu InvestEU, |
— |
zejména se zaměřovat na vysoce rizikové průlomové nebo „deep-tech“ inovace , přičemž se budou zároveň podporovat jiné formy inovací , včetně inkrementálních inovací , které mají potenciál vytvářet nové trhy nebo přispět k řešení globálních výzev , |
— |
fungovat především „zdola nahoru“, budou otevřené inovacím ze všech oborů vědy a techniky a aplikacím v jakémkoli odvětví, přičemž umožní i cílenou podporu vznikajících průlomových , trhy vytvářejících nebo „deep-tech“ technologií potenciálního strategického významu z hlediska hospodářského nebo sociálního dopadu . Útvary Komise vyhodnotí tento potenciální strategický dopad na základě doporučení nezávislých odborníků, správců programů ERI a případně poradního výboru ERI , |
— |
podněcovat inovace, které vedou napříč různými vědeckotechnickými obory a odvětvími (např. spojují fyzikální a digitální oblast) ▌ , |
— |
zaměřeny na inovátory, zjednodušovat procesy a správní požadavky, při posuzování žádostí využívat pohovory a zajišťovat rychlé rozhodování, |
▌
— |
prováděny s cílem významně posílit evropský inovační ekosystém, |
— |
proaktivně spravovány na základě milníků nebo jiných předem stanovených kritérií pro hodnocení pokroku a s možností, aby v případě nutnosti a po důkladném posouzení, případně s využitím nezávislých odborníků, byla změněna orientace či lhůty projektů nebo byly projekty ukončeny . |
Kromě finanční podpory budou mít inovátoři přístup k poradenským službám ERI pro podniky, které projektům poskytnou coaching, mentorování a technickou pomoc a propojí inovátory s kolegy, průmyslovými partnery a investory. Inovátoři získají také snazší přístup k odborným znalostem, zařízením (včetně inovačních center (17) a otevřených inovačních zkušebních prostředí ) a partnerům ze všech oblastí činností podporovaných ze strany EU (včetně činností EIT, zejména prostřednictvím znalostních a inovačních společenství). Komise zajistí plynulou kontinuitu mezi EIT, ERI a InvestEU, aby byla zaručena doplňkovost a synergie.
Za účelem posílení evropského inovačního ekosystému bude zvláštní pozornost věnována zajištění náležitého a účinného vzájemného doplňování s iniciativami členských států, ať už prováděnými individuálně, nebo ve spolupráci či mezi regiony , a to i formou evropského partnerství.
1.1.1. Nástroj Pathfinder pro pokročilý výzkum
Nástroj Pathfinder bude poskytovat granty vysoce rizikovým špičkovým projektům, které prozkoumávají nové a „deep-tech“ oblasti za účelem jejich transformace do potenciálně radikálních inovativních technologií budoucnosti a rozvoje nových tržních příležitostí. Sloučí je do jediného modelu vyznačujícího se jedinečným souborem kritérií. Bude vycházet ze zkušeností z programů „Budoucí a vznikající technologie“ (FET) podporovaných ze sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020, včetně projektu „FET-Innovation Launchpad“ a fáze 1 nástroje pro MSP v rámci programu Horizont 2020.
Celkovým cílem nástroje Pathfinder bude podněcovat inovace vzešlé z průlomových ▌nápadů, které mají potenciál vytvářet trhy, a dovést je do fáze demonstrace, nebo rozvoj obchodních případů či strategií, které pak převezme nástroj Accelerator nebo jakékoli jiné řešení pro zavádění na trh. Za tímto účelem bude nástroj Pathfinder ▌podporovat nejranější fáze vědeckotechnického výzkumu a vývoje, včetně fází ověření koncepce a prototypů pro ověření technologie.
Aby byl nástroj Pathfinder plně otevřen široce zaměřeným výzkumům, příležitostem vzešlým ze šťastných náhod a nečekaných nápadů, koncepcím a objevům, bude prováděn především prostřednictvím trvale otevřené a konkurenční výzvy s datem uzávěrky pro podávání návrhů „zdola nahoru“. Při zachování své převažující povahy „zdola nahoru“ bude nástroj Pathfinder ▌rovněž vyhlašovat soutěžní výzvy s cílem rozvíjet klíčové strategické cíle, které si žádají „deep-tech“ a radikální myšlení (18). Témata těchto výzev budou stanovena v pracovních programech. Přeskupení vybraných projektů do tematických portfolií či portfolií založených na cílech umožní dosáhnout kritického množství úsilí a vytvořit strukturu nových multidisciplinárních výzkumných komunit.
Tato portfolia vybraných projektů▌budou dále rozvíjena a zlepšována, každé v souladu s vizí vypracovanou s jejich inovátory, ale také sdílenou s výzkumnou a inovační komunitou obecně. Přechodové činnosti nástroje Pathfinder budou prováděny s cílem pomoci výzkumným pracovníkům a inovátorům nastoupit na cestu k obchodnímu rozvoji, jako jsou demonstrační činnosti a studie proveditelnosti k posouzení potenciálních obchodních případů a podpora vytváření osamostatněných podniků a startupů. Tyto přechodové činnosti nástroje Pathfinder mohou rovněž zahrnovat doplňkové granty na dorovnání nebo rozšíření rozsahu předchozích a probíhajících akcí, zapojení nových partnerů, navázání spolupráce v rámci portfolia a rozvoj jeho multidisciplinární komunity.
Nástroj Pathfinder bude otevřený všem druhům inovátorů od jednotlivců po univerzity, výzkumné organizace a společnosti, zejména pak startupy a malé a střední podniky, a zaměří se na multidisciplinární konsorcia. V případě projektů jednotlivých příjemců nebudou povoleny podniky se střední tržní kapitalizací ani větší společnosti. Nástroj Pathfinder bude prováděn především prostřednictvím společného výzkumu a v úzké koordinaci s dalšími částmi programu Horizont Evropa, zejména s činnostmi Evropské rady pro výzkum, akcemi „Marie Curie-Skłodowska“, činnostmi v rámci části pilíře III týkajícími se evropského ekosystému a činnostmi znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) s cílem identifikovat zcela nové myšlenky a koncepce s průlomovým potenciálem .
1.1.2. Nástroj Accelerator
Dostupné soukromé a podnikové financování mezi pozdní fází výzkumných a inovačních činností a tržním uplatněním pro vysoce rizikové průlomové inovace (19) a inovace vytvářející trhy, jež v důsledku svého vysokého rizika nejsou financovatelné z bankovních úvěrů či atraktivní pro investory, zůstává omezené. Veřejná podpora musí vyvinout radikálně nový přístup, aby bylo možno překlenout „údolí smrti“ v případě všech druhů vysoce rizikových inovací, zejména včetně průlomových a „deep-tech“ inovací, které jsou klíčem k budoucímu růstu Evropy. Tam, kde životaschopná finanční řešení nenabízí trh, by měl být s veřejnou podporou vytvořen zvláštní mechanismus sdílení rizik, který ponese převážnou část, nebo dokonce celé počáteční riziko potenciálně průlomových inovací vytvářejících trh, aby přilákal alternativní soukromé investory v druhé fázi, kdy se operace rozvinou a riziko se sníží, dokud se společnost provádějící daný inovativní projekt nestane financovatelnou pomocí bankovních úvěrů.
Nástroj Accelerator bude proto poskytovat finanční podporu malým a středním podnikům včetně startupů a ve výjimečných případech malým podnikům se střední tržní kapitalizací , které mají ambici vyvinout své průlomové inovace, zavést je v EU a na mezinárodních trzích a rychle se rozvíjet. Za tímto účelem bude stavět na zkušenostech z fází 2 a 3 nástroje pro malé a střední podniky programu Horizont 2020 a z nástroje InnovFin programu Horizont 2020 , mimo jiné prostřednictvím přidání negrantové složky a schopnosti podporovat větší a dlouhodobější investice.
Nástroj Accelerator poskytuje podporu především v podobě kombinovaného financování ERI , jakož i v podobě grantů a vlastního kapitálu . Kombinované financování ERI ▌ zahrnuje tyto složky:
— |
grant nebo vratnou zálohu (20) na pokrytí inovačních činností, |
— |
podporu investic do vlastního kapitálu (21) nebo jiných vratných forem (úvěrů, záruk atd.) , aby se překonala propast mezi inovačními činnostmi a účinným uvedením na trh, včetně rozšiřování činnosti podniku, a to způsobem, který nevytěsní soukromé investice či nenaruší hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Je-li projekt považován za financovatelný z bankovních úvěrů již od počátečního výběru (hloubková kontrola) nebo pokud byla míra rizika dostatečně omezena, zprostředkuje vybrané/podpořené společnosti přístup k dluhovému financování (např. úvěrům či zárukám ) a k financování vlastním kapitálem poskytovaným programem InvestEU. |
Podpora v podobě kombinovaného financování bude přidělována jediným procesem a jediným rozhodnutím, což podpořenému inovátorovi zajistí jediný globální závazek k finančním prostředkům pokrývajícím různé fáze inovace až po tržní uplatnění včetně fáze před masovou komercializací. Plná realizace udělené podpory bude podléhat milníkům a přezkumu. Kombinace a objem financování se přizpůsobí potřebám firmy, její velikosti a fázi, povaze dané technologie/inovace a délce inovačního cyklu. Bude pokrývat potřeby financování až do náhrady z alternativních zdrojů investic.
Nástroj Accelerator v rámci ERI bude také poskytovat podporu v podobě grantů pro malé a střední podniky včetně startupů, aby mohly provádět různé druhy inovací od inkrementálních k průlomovým a přelomovým inovacím, jejichž cílem je následné rozšiřování činnosti.
Podpora bude poskytována prostřednictvím téže trvale otevřené výzvy „zdola nahoru“ jako v případě podpory v podobě kombinovaného financování. Startup či malý a střední podnik mohou během programu Horizont Evropa využít čistě grantové podpory od ERI pouze jednou a jen do výše 2,5 milionu EUR. Návrhy musejí obsahovat podrobné informace o kapacitách žadatele z hlediska rozšíření činnosti.
Nástroj Accelerator může projektům, jež získaly čistě grantovou podporu, následně na žádost příjemců poskytnout finanční podporu (např. „čistě kapitálovou podporu“), a to prostřednictvím své „zvláštní účelové jednotky“ a v závislosti na výsledcích hloubkové kontroly této podpory.
Pokud vybrané projekty přijímají pro své výzkumné a inovační činnosti podporu ve formě grantové složky , lze tyto činnosti provádět ve spolupráci s veřejnými či soukromými výzkumnými organizacemi, například formou subdodávek, aby byl pro příjemce zajištěn optimální přístup k technickým a obchodním odborným znalostem. To příjemci umožní vývoj na pevné základně stávajících poznatků, odborných znalostí a ekosystémů v celé Evropě.
Když se různá rizika ( finanční, vědecká /technologická, tržní, řídící, regulační atd.) sníží, očekává se nárůst relativní důležitosti složky vratné zálohy.
Zatímco EU může nést počáteční riziko vybraných inovačních akcí a akcí uvádění na trh sama, bude cílem zbavit tyto akce rizika a od samého počátku a během jejich rozvoje stimulovat společné investice z alternativních zdrojů či dokonce od náhradních investorů. V takovém případě se cíle a časové harmonogramy společných investic dohodnou se spoluinvestorem či spoluinvestory a příjemci nebo podporovanými společnostmi.
Nástroj Accelerator bude působit především prostřednictvím trvale otevřené výzvy s datem uzávěrky pro podávání návrhů „zdola nahoru“ a bude zacílen na malé a střední podniky včetně startupů a ve výjimečných případech na malé podniky se střední tržní kapitalizací , jakož i na mladé inovátory a inovátorky řídící či zastávající v těchto společnostech klíčové dovednosti. Tato otevřená výzva „zdola nahoru“ může být doplněna cílenou podporou vznikajících průlomových▌, trhy vytvářejících nebo přelomových inovací potenciálního strategického významu z hlediska hospodářského nebo sociálního dopadu, přičemž je třeba v nástroji Accelerator zachovat přístup především „zdola nahoru“. Témata této cílené podpory budou popsána v pracovních programech. Návrhy mohou předkládat také investoři, včetně veřejných agentur na podporu inovací, podpora se však udělí přímo podniku provádějícímu inovační projekt, o nějž mají zájem.
Nástroj Accelerator umožní rovněž zavádění inovací pocházejících z projektů podporovaných nástrojem Pathfinder ▌a z dalších pilířů rámcových programů EU (22) s cílem poskytnout jim podporu, aby dosáhly uvedení na trh. Určování projektů podporovaných v ostatních pilířích programu Horizont Evropa a také přechozích rámcových programech bude založeno na náležitých metodikách, jako je iniciativa Inovační radar.
Kromě toho by úspěšné návrhy ze způsobilých vnitrostátních nebo regionálních programů v zájmu rozšiřování činností a v souladu s čl. 43 odst. 5 písm. a) nařízení [rámcový program] mohly po úvodním mapování získat přístup do hodnotící fáze nástroje Accelerator, budou-li kumulativně a postupně splněny tyto podmínky:
a) |
V úzké spolupráci s členskými státy provede Komise hloubkové mapování způsobilých vnitrostátních nebo regionálních programů s cílem zjistit poptávku po takovémto systému. Výsledky tohoto mapování budou zveřejněny na portálu pro účastníky a budou pravidelně aktualizovány. |
b) |
V prvním pracovním programu Horizontu Evropa bude spuštěn pilotní projekt založený na tomto mapování. V rámci tohoto pilotního projektu musí být splněny tyto podmínky:
|
1.1.3. Další činnosti ERI
ERI bude kromě toho také realizovat:
— |
služby ERI napomáhající zakládání a rozvoji podniků na podporu činností a akcí nástrojů Pathfinder a Accelerator , jejichž využití se vřele doporučuje všem vybraným startupům a malým a středním podnikům a ve výjimečných případech malým podnikům se střední tržní kapitalizací, není však povinné . Cílem bude propojit komunitu inovátorů podporovaných ERI, včetně podporovaných pečetí excelence, s investory, partnery a zadavateli veřejných zakázek. Akcím ERI se tak poskytne široká škála služeb coachingu a mentorování. Inovátorům se poskytne přístup k mezinárodním sítím možných partnerů, též z průmyslu, s cílem doplnit hodnotový řetězec nebo rozvinout tržní příležitosti a vyhledat investory a další soukromé nebo podnikové zdroje financí. Činnosti budou zahrnovat živé akce (např. zprostředkovací akce, prezentace investorům), ale také rozvoj platforem pro hledání partnerů nebo použití stávajících platforem v úzkém napojení na finanční zprostředkovatele podporované z programu InvestEU a na skupinu EIB. Tyto činnosti podpoří také vzájemné výměny jakožto zdroj vzdělávání v inovačním ekosystému, čímž se výhodně využijí členové ▌výboru ERI ▌a stipendisté ERI, |
— |
stipendia ERI pro ocenění předních inovátorů v EU. Bude je udělovat Komise na radu poradního výboru na vysoké úrovni s cílem ocenit je jako ambasadory inovací, |
— |
výzvy ERI, tj. motivační ceny na podporu vývoje nových řešení globálních výzev, zapojení nových subjektů a rozvoje nových společenství. Další ocenění ▌ze strany ERI budou zahrnovat iCapital, ocenění za inovace v oblasti klimatu, motivační ocenění za sociální inovace a ocenění pro ženy inovátorky. (23) Podoba ocenění bude propojena s ERI a s dalšími částmi rámcového programu EU , včetně misí a dalších příslušných financujících subjektů. Budou zkoumány příležitosti pro spolupráci s organizacemi (jako jsou podniky, univerzity, výzkumné organizace, subjekty napomáhající zakládání a rozvoji podniků, charitativní organizace a nadace) schopnými poskytovat doplňkovou podporu . |
— |
inovativní zadávání veřejných zakázek ERI na získávání prototypů nebo rozvoj programu prvního nákupu, aby vnitrostátní, regionální nebo místní veřejné subjekty mohly pokud možno společně snáze testovat a získávat inovační technologie před uvedením na trh. |
1.2. Provádění
Při provádění ERI je třeba uplatňovat zvláštní prvky řízení, jež budou odrážet její přístup zaměřený na inovátory a nové typy akcí .
1.2.1. Výbor ERI
Poradní výbor ERI na vysoké úrovni („výbor ERI“) bude napomáhat Komisi při provádění ERI. Kromě poradenství o pracovních programech ERI se výbor ERI aktivně zapojuje do poradenství v rámci procesu výběru projektů a řízení a sledování provádění akcí. Bude mít komunikační funkci a jeho členové budou plnit úlohu ambasadorů a pomáhat stimulovat inovace napříč EU. Mezi komunikační kanály bude patřit účast na klíčových inovačních událostech, sociální média, zřízení společenství inovátorů ERI, kontakty s klíčovými médii zaměřenými na inovace, společné akce s inkubátory a akcelerátory.
Výbor ERI poskytuje Komisi poradenství ohledně trendů v oblasti inovací nebo ohledně iniciativ nezbytných pro posílení a podporu inovačního ekosystému EU, a to včetně možných regulačních překážek. V rámci poradenství výbor ERI také určí vznikající oblasti inovací, které budou pravděpodobně zohledněny v činnostech v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a příslušných misí. Očekává se, že výbor ERI tímto způsobem a v koordinaci s příslušným složením programového výboru přispěje k celkové soudržnosti programu Horizont Evropa.
Na základě poradenství výboru ERI Komise:
— |
poskytne potenciálním uchazečům v předstihu podrobné informace o výzvách k podávání návrhů zahrnující:
|
— |
zavede stabilní monitorování provádění režimů ERI s cílem zajistit rychlé zdokonalování politiky a rozvíjet inovační vzorce. Pro tento účel budou vybrány a prováděny ukazatele na měření očekávaných a dosažených inovací z hlediska produktu, procesu, marketingu a služeb, |
— |
zajistí doplňkovost a spolupráci mezi ERI a EIT, aby se zabránilo zdvojování činností, |
— |
rozšíří podrobné informace o stávajících nástrojích s cílem přilákat investory s rizikovým kapitálem u vysoce rizikových projektů. |
1.2.2. Správci programů ERI
Komise bude k řízení vysoce rizikových programů přistupovat proaktivně s využitím přístupu k nezbytným odborným znalostem.
Komise dočasně jmenuje několik správců programů ERI, kteří jí budou nápomocni, pokud jde o obchodní a technologickou vizi a operativní vedení. Programový výbor bude o těchto jmenováních informován.
Správci programů budou pocházet z různých oblastí včetně podniků, univerzit, národních laboratoří a výzkumných center. Přinesou hluboké odborné znalosti z osobních zkušeností a dlouholeté praxe v oboru. Půjde o uznávané vůdčí osobnosti, které již řídily multidisciplinární výzkumné týmy nebo vedly velké institucionální programy a znají význam neúnavného, kreativního a širokého sdělování svých vizí. V neposlední řadě budou mít také zkušenosti s dohledem nad značnými rozpočty, což vyžaduje smysl pro odpovědnost.
Očekává se, že správci programů posílí dopad financování ERI tím, že budou prosazovat kulturu „aktivního řízení“ , která kombinuje spolehlivé technologické znalosti s praktickým přístupem, při němž se na úrovni portfolií a projektů vytvářejí vizionářské rozpočty, časové plány a milníky, které budou muset projekty ERI splnit, aby byly průběžně financovány.
Správci programů zejména dohlížejí na provádění výzev nástrojů Pathfinder a Accelerator a výborům expertů pro hodnocení předkládají stanovisko sestavené na základě jasných a spravedlivých kritérií a s ohledem na konzistentní strategické portfolio projektů, u nichž se očekává, že zásadním způsobem přispějí ke vzniku společenských nebo hospodářských inovací s potenciálem vytvářet trhy.
Správci programů budou mít za úkol rozvíjet portfolia nástroje Pathfinder tím, že společně s příjemci vypracují společnou vizi a společný strategický přístup, který povede k dosažení kritického množství úsilí. To bude zahrnovat posílení nových, nedávno vytvořených oblastí výzkumu a nárůst a strukturaci nových komunit s cílem přetvořit transformační průlomové myšlenky do originálních a vyspělých inovací vytvářejících trhy. Správci programů budou provádět přechodové činnosti, v rámci nichž budou dále rozšiřovat portfolio o další relevantní činnosti a partnery a detailně sledovat potenciální osamostatněné podniky a startupy.
Správci programů budou v zájmu poskytnutí větší flexibility přezkoumávat projekty nástrojů Pathfinder a Accelerator z hlediska každého milníku nebo předem stanovených kritérií a v příslušných intervalech v závislosti na vývoji projektu , aby posoudili, zda by měly projekty pokračovat, být přeorientovány nebo ukončeny, a to podle stanovených metod a postupů projektového řízení. Tato posouzení mohou v náležitých případech zahrnovat nezávislé externí odborníky. Komise v souladu se služebním řádem zajistí, aby při výkonu úkolů správců programů nedocházelo ke střetu zájmů nebo k porušení důvěrnosti.
S ohledem na vysoce rizikovou povahu akcí se očekává, že značné množství projektů nebude dokončeno. Rozpočty uvolněné z důvodu takových ukončení se použijí na podporu jiných akcí ERI a včas se sdělí programovému výboru .
1.2.3. Provádění kombinovaného financování ERI
Komise bude řídit veškeré provozní prvky projektů nástroje Accelerator, včetně grantů nebo jiných nevratných forem podpory.
Komise za účelem řízení kombinovaného financování ERI zřídí zvláštní účelovou jednotku.
Komise se bude snažit zajistit účast dalších veřejných a soukromých investorů. Tam, kde to není v počáteční fázi možné, bude zvláštní účelová jednotka strukturována takovým způsobem, aby mohla přilákat další veřejné nebo soukromé investory pro zvýšení pákového efektu příspěvku Unie.
Investiční strategii zvláštní účelové jednotky ERI potvrdí Komise . Zvláštní účelová jednotka ERI rovněž vymezí a provede výstupní strategii pro svou kapitálovou účast , která bude v náležitých případech a pro operace, jejichž rizika byla dostatečně snížena, takže splňují kritéria čl. 209 odst. 2 finančního nařízení, zahrnovat možnost navrhnout převod (podílu) investiční operace podporované z programu InvestEU na realizační partnery. Programový výbor bude odpovídajícím způsobem informován.
Zvláštní účelová jednotka ERI bude provádět hloubkovou kontrolu a sjednávat technické podmínky každé investice v souladu se zásadami adicionality a předcházení střetu zájmů s jinými činnostmi dalších jednotek, do nichž se investovalo, a dalších protistran. Zvláštní účelová jednotka ERI bude proaktivně zhodnocovat veřejné nebo soukromé investice do jednotlivých operací nástroje Accelerator.
2. EVROPSKÉ INOVAČNÍ EKOSYSTÉMY
2.1. Zdůvodnění
Má-li dojít k plnému využití potenciálu inovací, na kterých se podílí výzkumní pracovníci, podnikatelé, průmysl a společnost jako celek, musí EU společně s členskými státy zlepšit prostředí, v němž se inovacím může dařit na všech úrovních. To znamená přispívat k rozvoji účinného inovačního ekosystému na úrovni EU, stimulovat spolupráci, vytváření sítí a výměnu myšlenek a znalostí a rozvíjet procesy otevřených inovací v organizacích, financování a dovednosti mezi vnitrostátními , regionálními a místními inovačními ekosystémy s cílem podporovat všechny druhy inovací, oslovit všechny inovátory v celé EU a poskytnout jim přiměřenou podporu .
EU a členské státy se musí také zaměřit na rozvoj ekosystémů, které kromě inovací v soukromých podnicích podporují sociální inovace a inovace ve veřejném sektoru. Veřejný sektor se musí sám inovovat a obnovovat, aby mohl podporovat změny v regulaci a správě věcí veřejných, které jsou nezbytné pro podporu rozsáhlého zavádění inovací, včetně nových technologií a rostoucí poptávky veřejnosti po účinnějším a účelnějším poskytování služeb. Sociální inovace jsou nezbytné pro posílení blahobytu našich společností.
Pro dosažení těchto cílů budou prováděny činnosti, jež mají doplnit druhy akcí ERI, činnosti EIT, činnosti prováděné v rámci dalších pilířů Horizontu Evropa a činnosti prováděné členskými státy a přidruženými zeměmi, jakož i soukromé iniciativy, a zajistit synergie s těmito akcemi, činnostmi a iniciativami.
2.2. Oblasti intervence
Jako první krok Komise uspořádá fórum ERI pro veřejné orgány a subjekty členských států a přidružených zemí, které jsou pověřeny ▌vypracováním inovačních politik a programů, s cílem podpořit koordinaci a dialog o vývoji inovačního ekosystému EU. Výbor ERI a výbor EIT se na něm budou rovněž podílet. V rámci tohoto fóra ERI bude Komise:
— |
jednat o rozvoji regulace vstřícné k inovacím prostřednictvím soustavného uplatňování zásady inovace (24) a vývoje inovačních přístupů k zadávání veřejných zakázek, včetně rozvoje a posilování nástroje pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, aby se stimulovaly inovace. Také Středisko pro sledování inovací ve veřejném sektoru bude nadále podporovat vnitřní inovační snahy vládních institucí souběžně s přepracovaným nástrojem na podporu politik, |
— |
podporovat soulad výzkumných a inovačních programů s úsilím EU o konsolidaci otevřeného trhu pro toky kapitálu a investice, jako je rozvoj klíčových rámcových podmínek na podporu inovací v unii kapitálových trhů, |
— |
prohlubovat koordinaci mezi vnitrostátními a regionálními inovačními programy a inovačními činnostmi v rámci Horizontu Evropa, zejména ERI a EIT , aby se stimulovala operační součinnost a nedocházelo k překrývání, a to prostřednictvím sdílení údajů o programech a jejich provádění, sdílení zdrojů a odborných znalostí, analýzy a monitorování technologických a inovačních trendů a vzájemného propojování příslušných společenství inovátorů, |
— |
stanoví společnou komunikační strategii o inovacích v EU. Ta bude zaměřena na podporu nejnadanějších inovátorů, podnikatelů, a především mladých osob, malých a středních podniků a startupů napříč EU. Zdůrazní přidanou hodnotu EU, kterou mohou techničtí, netechničtí a sociální inovátoři obyvatelům EU přinést tím, že rozvinou svůj nápad či vizi do fungujícího podniku (společenská hodnota/dopad, pracovní místa a růst, společenský pokrok). |
▌
▌EU bude rovněž v synergii s činnostmi Horizontu Evropa, včetně činností v rámci ERI a EIT, a s regionálními strategiemi pro inteligentní specializaci :
— |
propagovat a spolufinancovat společné inovační programy spravované orgány odpovědnými za národní, regionální nebo místní veřejné inovační politiky a programy, k nimž se mohou přidružit inovátoři a soukromé subjekty podporující inovace. Tyto společné programy založené na poptávce se mohou zaměřit mimo jiné na podporu v raných fázích a studie proveditelnosti, spolupráci akademické obce s podniky, podporu technologicky vyspělého výzkumu založeného na spolupráci mezi malými a středními podniky, transfer technologií a znalostí, internacionalizaci malých a středních podniků, analýzu trhu a jeho rozvoj, digitalizaci technicky méně vyspělých malých a středních podniků, podporu rozvoje a vzájemného propojení infrastruktur otevřených inovací, jako jsou pilotní projekty, demonstrační zařízení, otevřené dílny („maker spaces“) a zkušební prostředí , finanční nástroje pro inovační činnosti blízké trhu nebo uvádění na trh, sociální inovace. Mohou zahrnovat také iniciativy společného zadávání veřejných zakázek, které umožňují obchodně využít inovace ve veřejném sektoru, zejména na podporu tvorby nové politiky. To může být účinné zejména pro stimulaci inovací v oblastech veřejných služeb a pro poskytnutí tržních příležitostí evropským inovátorům, |
— |
podporovat také společné programy pro mentorování, coaching, technickou podporu a další služby, které se poskytují poblíž inovátorů prostřednictvím sítí, jako jsou národní kontaktní místa, Enterprise Europe Network, klastrů, celoevropských platforem, jako je Startup Europe, regionálních nebo místních veřejných, ale také soukromých subjektů věnujících se inovacím, zejména inkubátorů a inovačních center, jež by navíc mohly být navzájem propojeny za účelem posílení partnerství mezi inovátory. Podpora může být poskytnuta i pro propagaci měkkých dovedností pro inovace, a to též sítím institucí odborné přípravy a v úzké spolupráci s Evropským inovačním a technologickým institutem a jeho znalostními a inovačními společenstvími , |
— |
zlepšovat data a znalosti o podpoře inovací, včetně mapování režimů podpory, zřizování platforem pro sdílení dat, referenčního srovnávání a hodnocení režimů podpory. |
EU také zahájí akce nezbytné pro další monitorování a rozvoj celkové situace v oblasti inovací a schopností řízení inovací v Evropě.
Činnosti na podporu ekosystému bude provádět Komise za podpory výkonné agentury pro proces hodnocení.
▌
ČÁST – ROZŠIŘOVÁNÍ ÚČASTI A POSILOVÁNÍ EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU
Tato část programu provádí konkrétní opatření na podporu rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru. Jejím cílem je posilovat propojení spolupráce v celé Evropě a otevřít evropské sítě výzkumu a inovací, přispět k posílení kapacit v oblasti řízení výzkumu v zemích, jimž je poskytována podpora pro rozšiřování účasti, podporovat vnitrostátní politické reformy a rovněž využít talentového potenciálu Unie prostřednictvím konkrétně zaměřených opatření.
Minulost EU se vyznačuje špičkovými vědeckými a technickými úspěchy, ale její výzkumný a inovační potenciál stále není plně využitý. Navzdory značnému pokroku pro formování Evropského výzkumného prostoru (EVP), včetně plánu pro EVP a národních akčních plánů pro EVP, jsou výzkum a inovace v Evropě stále roztříštěné a všechny členské státy se ve svých systémech výzkumu a inovací potýkají s úskalími, která vyžadují reformu politik. V některých oblastech je pokrok příliš pomalý na to, aby dostihl stále dynamičtější ekosystém výzkumu a inovací (25).
Úroveň investic do výzkumu a inovací v Evropě stále zaostává za politickým cílem 3 % HDP a nadále roste méně než v hlavních konkurenčních zemích, jako jsou USA, Japonsko, Čína nebo Jižní Korea.
Současně v Evropě rostou rozdíly mezi zeměmi a regiony s vedoucím postavením ve výzkumu a inovacích a regiony, které ve výzkumu a inovacích zaostávají. Má-li Evropa jako celek těžit z excelence napříč kontinentem a maximalizovat hodnotu veřejných a soukromých investic a jejich dopady na produktivitu, hospodářský růst, vytváření pracovních míst a dobré životní podmínky, je nutná změna , například prostřednictvím početnějších a lepších propojení evropských aktérů v oblasti výzkumu a inovací . Kromě toho jsou nutné strukturální reformy politiky výzkumu a inovací a lepší vnitrostátní, regionální i institucionální spolupráce při vytváření a šíření vysoce kvalitních znalostí.
Výzkum a inovace navíc někteří vnímají jako vzdálené a elitářské činnosti, které nemají jasný přínos pro občany, čímž podněcují postoje blokující vznik a využívání inovačních řešení a skepticismus vůči veřejným politikám založeným na důkazech. To vyžaduje jak lepší vazby mezi vědci, výzkumnými pracovníky, inovátory, podnikateli, občany a tvůrci politik, tak i robustnější přístupy ke shromažďování samotných vědeckých důkazů v měnící se společnosti .
EU nyní potřebuje zvýšit laťku v otázkách kvality a dopadu svého systému výzkumu a inovací, což vyžaduje revitalizovaný Evropský výzkumný prostor (EVP) (26) v celé Evropské unii a přidružených zemích , který bude lépe podporován rámcovým programem EU pro výzkum a inovace a vnitrostátními a regionálními programy . Konkrétně je nutná řádně integrovaná, ale přitom na míru připravená sada opatření EU (27) ve spojení s reformami a zvyšováním výkonnosti na vnitrostátní úrovni (k čemuž mohou přispět strategie pro inteligentní specializaci podporované v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj i nástroje na podporu politik ) a zároveň také účinné institucionální změny v organizacích, které výzkum financují a které výzkum vykonávají, včetně univerzit , což povede k nabývání vynikajících znalostí . Spojením snah na úrovni EU lze v celé Evropě využít synergií a nalézt nezbytnou míru pro to, aby podpora vnitrostátních politických reforem byla účinnější a měla větší dopad.
Činnosti podporované z této části se konkrétně zaměřují na politické priority EVP, přičemž obecně jsou základem všech částí programu Horizont Evropa. Rovněž lze zavádět činnosti na podporu cirkulace mozků v celém EVP, a to prostřednictvím mobility výzkumných pracovníků a inovátorů , při plném zohlednění stávající nerovnováhy a za účelem vytváření a rozvoje sítí akademických pracovníků, vědců, výzkumných pracovníků a inovátorů, jež umožní využití všech jejich (nehmotných) aktiv ve prospěch EVP, jakož i podporou vytváření vědeckých plánů postupu pro jednotlivé oblasti .
Cílem je, aby se v EU mohly volně šířit znalosti a pohybovat vysoce kvalifikovaná pracovní síla, výstupy výzkumu byly rychle a účinně sdíleny, výzkumné pracovníky čekala atraktivní profesní dráha a byla zajištěna rovnost žen a mužů a členské státy a přidružené země rozvíjely společné plány strategického výzkumu, zajišťovaly soulad vnitrostátních plánů a definovaly a prováděly společné programy a informovaní občané rozuměli a důvěřovali výstupům výzkumu a inovací přínosných pro společnost jako celek.
Tato část přispěje de facto ke všem cílům udržitelného rozvoje, avšak přímo přispěje k těmto cílům: cíl č. 4 – kvalitní vzdělávání, cíl č. 5 – rovnost žen a mužů, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 17 – partnerství pro cíle.
1. ROZŠIŘOVÁNÍ ÚČASTI A ŠÍŘENÍ EXCELENCE▌
Snižování rozdílů a existující propasti ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a odborných poznatků v celé EU pomůže zemím , jimž je poskytována podpora pro rozšiřování účasti, a nejvzdálenějším regionům EU ▌dosáhnout konkurenceschopného postavení v globálních hodnotových řetězcích a zároveň pomůže Unii, aby plně využívala potenciálu výzkumu a inovací všech členských států .
Jsou tedy nutné další kroky , například podporou otevřenosti a rozmanitosti projektových konsorcií, s cílem zvrátit trend uzavřených podob spolupráce, které mohou vyloučit velký počet slibných institucí a jednotlivců, včetně těch nov ě příchozích , využít talentového potenciálu EU maximalizací a sdílením přínosů výzkumu a inovací v celé EU.
V rámci obecných sfér činností podpoří možnosti financování specifické prvky výzkumu přizpůsobené konkrétním potřebám daných akcí.
Hlavní rysy
— |
„teaming“ s cílem vytvořit nová nebo modernizovat stávající centra excelence ve způsobilých zemích a stavět na partnerstvích mezi předními vědeckými institucemi a partnerskými institucemi, |
— |
„twinning“ s cílem výrazně posílit univerzity nebo výzkumné organizace ze způsobilých zemí ve vymezeném oboru jejich propojením s výzkumnými institucemi v jiných členských státech nebo přidružených zemích, které zaujímají přední postavení v mezinárodním měřítku, |
— |
„profesury EVP“, které univerzitám nebo výzkumným institucím ze způsobilých zemí pomohou přilákat a udržet si vysoce kvalitní lidské zdroje pod vedením vynikajícího výzkumného pracovníka a vedoucího výzkumu („držitele profesury EVP“) a zavést strukturální změny pro dosažení excelence na udržitelném základě, |
— |
evropská spolupráce v oblasti vědy a technologií („program COST“) zahrnující ambiciózní podmínky týkající se začlenění způsobilých zemí a další opatření pro vytváření vědeckých kontaktů, budování kapacit a kariérní rozvoj na podporu mladých i zkušených výzkumných pracovníků z těchto cílových zemí prostřednictvím akcí vysoké vědecké kvality a významnosti . 80 % celkového rozpočtu programu COST bude věnováno na činnosti, které jsou v plném souladu s cíli této oblasti intervence , včetně financování nových činností a služeb , |
▌
— |
činnosti zaměřené na zlepšení kvality návrhů od právních subjektů z členských států s nižším výkonem v oblasti výzkumu a inovací, jako jsou odborné kontroly připravovaných návrhů a poradenství, a posílení činností národních kontaktních míst na podporu mezinárodního vytváření kontaktů, jakož i činností podle čl. 20 odst. 3 [nařízení] a zprostředkovací služby založené na faktech podle čl. 46 odst. 2 [nařízení]. |
— |
lze zavádět činnosti na podporu cirkulace mozků pro výzkumné pracovníky všech věkových kategorií a na všech úrovních v celém EVP (například granty umožňující výzkumným pracovníkům jakékoli státní příslušnosti získávat a přenášet nové znalosti a pracovat na výzkumu a inovacích v zemích, jimž je poskytována podpora pro rozšiřování účasti) a lepšího využívání stávajících (a případně společně řízených) výzkumných infrastruktur v cílových zemích prostřednictvím mobility výzkumných pracovníků a inovátorů. Rovněž lze zavádět činnosti na podporu iniciativ v oblasti excelence. |
Tato oblast intervence bude podporovat specifické cíle programu Horizont Evropa: usnadňovat plné zapojení talentového potenciálu Evropy do podporovaných akcí; šířit a propojovat excelenci v celé EU, posilovat vytváření vysoce kvalitních znalostí, prohlubovat spolupráci mezi odvětvími, mezi obory a přes hranice.
2. REFORMA A ZLEPŠENÍ EVROPSKÉHO SYSTÉMU VÝZKUMU A INOVACÍ
Politické reformy na vnitrostátní úrovni budou vzájemně posíleny a doplněny tvorbou politických iniciativ, výzkumem, vytvářením sítí, navazováním partnerství, koordinací, shromažďováním dat a monitorováním a hodnocením na úrovni EU.
Hlavní rysy
— |
posilování důkazní základny pro politiku výzkumu a inovací za účelem lepšího pochopení jednotlivých rozměrů a složek vnitrostátních a regionálních ekosystémů výzkumu a inovací, včetně hybných sil, dopadů a souvisejících politik, |
— |
prognostické činnosti k předjímání vznikajících potřeb a trendů , koordinované a společně navrhované s vnitrostátními agenturami, zúčastněnými subjekty orientovanými na budoucnost a s občany , a to participativním způsobem, s využitím pokroků v prognostických metodách s cílem dosáhnout politicky relevantnějších výstupů a při současném využívání synergií napříč programem a nad jeho rámec, |
— |
podpora pro tvůrce politik, financující subjekty, organizace provádějící výzkum (včetně univerzit) nebo poradní skupiny činné v oblasti EVP a souvisejících politik či provádějící koordinační a podpůrná opatření v oblasti EVP s cílem zajistit jejich náležitou harmonizaci za účelem vytvoření a provedení soudržného a dlouhodobě udržitelného EVP. Tato podpora může mít podobu koordinačních a podpůrných akcí, které „zdola nahoru“ a konkurenceschopným způsobem podpoří spolupráci na úrovni programu mezi programem pro výzkum a inovace členských států, přidružených zemí a organizací občanské společnosti, jako jsou nadace, pokud jde o jimi zvolené priority a s jednoznačným zaměřením na provádění nadnárodních společných činností včetně výzev. Bude založena na jasných závazcích zúčastněných programů sdílet prostředky a zajistit doplňkovost mezi činnostmi a politikami rámcového programu a příslušných iniciativ evropského partnerství, |
— |
urychlování přechodu na otevřenou vědu, a to monitorováním, analýzou a podporou rozvoje a využívání politik a postupů otevřené vědy (28) , včetně zásad FAIR, na úrovni členských států, regionů, institucí a výzkumných pracovníků způsobem, který maximalizuje součinnost a soudržnost na úrovni EU, |
— |
podpora reformy vnitrostátní politiky výzkumu a inovací, též prostřednictvím posíleného souboru služeb v rámci nástroje na podporu politik (29) (např. vzájemná hodnocení, zvláštní podpůrné činnosti, vzájemné získávání poznatků a znalostní centrum) pro členské státy a přidružené země, které fungují v součinnosti s Evropským fondem pro regionální rozvoj, Útvarem na podporu strukturálních reforem (SRSS) a nástrojem pro provádění reforem, |
— |
zajištění atraktivního pracovního prostředí, dovedností a kompetencí nezbytných v moderní znalostní ekonomice pro výzkumné pracovníky (30). Propojení EVP a Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání podporou modernizace univerzit a jiných výzkumných a inovačních organizací prostřednictvím mechanismů uznávání a odměňování k podněcování činností na vnitrostátní úrovni, jakož i pobídky podporující přijímání postupů otevřené vědy, odpovědný výzkum a inovace, podnikání (a vazby na inovační ekosystémy), nadoborovost, zapojení občanů, mezinárodní a meziodvětvová mobilita, plány zajištění genderové rovnosti , strategie pro rozmanitost a začleňování a ucelené přístupy k institucionálním změnám. Program Horizont Evropa v tomto kontextu a v návaznosti na pilotní akce zahájené v rámci programu Erasmus ▌+ 2014–2020 týkajícího se Evropských univerzit v příslušných případech synergickým způsobem doplní podporu poskytovanou programem Erasmus iniciativě týkající se Evropských univerzit, přičemž poskytne podporu na rozměr jejich výzkumu a inovací ▌. To přispěje k vytvoření nových společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace založených na nadoborových a meziodvětvových přístupech, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností a podnítil se udržitelný hospodářský růst a zároveň se zabránilo překrývání se znalostními a inovačními společenstvími EIT . |
— |
vědecká činnost občanů na podporu všech druhů formálního, neformálního a informálního vědeckého vzdělávání zajišťující účinnější a odpovědnější zapojení občanů bez ohledu na věk, původ či dovednosti do společného koncipování nastavení programů a politiky v oblasti výzkumu a inovací a do spoluvytváření vědeckého obsahu a inovací prostřednictvím nadoborových činností, |
— |
podpora a monitorování genderové rovnosti a jiných forem rozmanitosti ve vědecké kariéře a při rozhodování, a to i v poradních orgánech, jakož i začlenění genderového rozměru do obsahu výzkumu a inovací, |
— |
etika a integrita pro další rozvoj uceleného rámce EU v souladu s nejvyššími etickými normami a s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu , Evropskou chartou pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro přijímání výzkumných pracovníků a poskytování možností odborné přípravy v těchto oblastech , |
— |
podpora mezinárodní spolupráce prostřednictvím dvoustranných, vícestranných a biregionálních politických dialogů s třetími zeměmi, regiony a mezinárodními fóry usnadní vzájemné získávání poznatků a stanovování priorit a podpoří reciproční přístup a sledování dopadu spolupráce, |
— |
vědecké vstupy do jiných politik prostřednictvím vytváření a udržování poradenských a monitorovacích struktur a procesů, aby tvorba politik EU vycházela z nejlepších dostupných vědeckých důkazů a vědeckého poradenství na vysoké úrovni, |
— |
provádění programu výzkumu a inovací EU, včetně sběru a analýzy poznatků pro monitorování, hodnocení a návrh rámcových programů a hodnocení jejich dopadů; |
— |
Komise zajistí podporu národním kontaktním místům mimo jiné prostřednictvím pravidelných setkání před výzvami, odborné přípravy a coachingu, přičemž posílí specializované podpůrné struktury a usnadní nadnárodní spolupráci mezi nimi (např. stavění na činnostech národních kontaktních míst podle předchozích rámcových programů); Komise po dohodě se zástupci členských států vypracuje minimální standardy pro provozování těchto podpůrných struktur, včetně vymezení jejich úlohy, struktury, podmínek, toku informací od Komise před vyhlášením výzev k předkládání návrhů a předcházení střetu zájmů, |
— |
šíření a využívání výsledků výzkumu a inovací, dat a znalostí, též prostřednictvím specializované podpory pro příjemce; podpora součinnosti s dalšími programy EU; cílené komunikační činnosti pro zvýšení povědomí o širším dopadu a významu výzkumu a inovací financovaných z EU , jakož i šíření vědeckých vědomostí . |
(1) V zásadě nejméně 80 %.
(2) Evropská datová infrastruktura bude oporou evropského cloudu pro otevřenou vědu, protože poskytne vysoce výkonnou výpočetní kapacitu světové úrovně, vysokorychlostní připojení a špičkové datové a softwarové služby.
(3) OECD, Understanding The Socio-Economic Divide in Europe (Pochopení sociálně-ekonomických rozdílů v Evropě), 26. ledna 2017.
(4) Klíčové základní technologie budoucnosti zahrnují pokročilé materiály a nanotechnologii, fotoniku a mikro- a nanoelektroniku, technologie vědy o živé přírodě, pokročilou výrobu a zpracování, umělou inteligenci a digitální bezpečnost a konektivitu.
(5) „Re-finding industry – defining innovation“ (Znovuobjevení průmyslu – vymezení inovací) – zpráva strategické skupiny na vysoké úrovni pro průmyslové technologie, Brusel, duben 2018.
(6) Jedná se o veřejná nebo soukromá zařízení, která poskytují zdroje a služby především pro evropský průmysl, pokud jde o zkoušení a ověřování klíčových základních technologií a produktů. Tyto infrastruktury mohou být na jednom místě, virtuální nebo distribuované a musí být registrovány v členském státě nebo ve třetí zemi přidružené k programu.
(7) Podstatným snížením emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích se zabývají další části druhého pilíře a program Horizont Evropa obecně.
(8) Termín „alternativní zdroje energie“ nezahrnuje energii vyrobenou z jaderných zdrojů energie.
(9) Biohospodářství se týká všech odvětví a systémů, které využívají biologické zdroje (zvířata, rostliny, mikroorganismy a z nich získanou biomasu včetně organického odpadu), jejich funkce a principy. Zahrnuje a propojuje: pozemské a mořské ekosystémy a služby, které poskytují; všechna odvětví prvovýroby, která využívají a produkují biologické zdroje (zemědělství, lesnictví, rybolov a akvakultura); a všechna hospodářská a průmyslová odvětí, která využívají biologické zdroje a procesy k produkci potravin, krmiv, bioproduktů, energie a poskytování služeb. Nespadají sem biomedicína a lékařská biotechnologie.
(10) „Udržitelnou modrou ekonomikou“ se rozumí všechny odvětvové a meziodvětvové ekonomické činnosti v rámci jednotného trhu související s oceány, moři, pobřežími a vnitrozemskými vodami, které zahrnují nejvzdálenější regiony i vnitrozemské země Unie, včetně vznikajících odvětví a netržního zboží a služeb, a jsou v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí.
(11) Výraz „z pevniny a z moře“ zahrnuje v celém klastru 6 rovněž vnitrozemské vody.
(12) Dokument COM(2018)0773: Čistá planeta pro všechny. Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky.
(13) Pozorování životního prostředí dostupné například prostřednictvím složky Copernicus kosmického programu Unie a dalších relevantních evropských programů, jakož i iniciativy skupiny GEO podpoří výzkum a inovace v jiných oblastech intervence v rámci této globální výzvy, jakož i dalších relevantních částí programu Horizont Evropa.
(14) SWD(2016)0319: Evropský výzkum a inovace v oblasti zajištění potravin a výživy.
(15) Biotechnologickými aplikacemi v oblasti zdraví se v rámci tohoto pilíře bude zabývat klastr „Zdraví“.
(16) Činnosti v oblasti intervence „Oběhové systémy“ se budou doplňovat s činnostmi v oblasti intervence „Nízkouhlíkový a ekologický průmysl“ v klastru „Digitální oblast a průmysl“.
(17) Inovační centrum je zastřešující termín pro širokou škálu dovedností. Může sloužit jako aktivní partner, komunita, znalostní centrum, zprostředkovatel nebo spojovací článek, který poskytuje přístup k nejnovějším poznatkům a odborným znalostem o digitálních a souvisejících základních technologiích, které podniky potřebují ke zlepšení své konkurenceschopnosti, pokud jde o výrobu, služby a obchodní postupy.
(18) V rámci strategického plánování programu Horizont Evropa mohou být určena příslušná témata.
(19) Obvykle se jedná o kombinaci vědeckých/technologických rizik, rizik v oblasti řízení/financí, tržních/hospodářských rizik a regulačních rizik. Zohlednit lze rovněž nepředvídaná dodatečná rizika.
(20) Alternativně se ke grantům v případech, kdy je riziko považováno za nižší, než je průměr, vyplatí se EU podle dohodnutého splátkového kalendáře vratná záloha, která se poté stane bezúročným úvěrem. Pokud příjemce není schopen úhrady, ale může pokračovat v činnosti, bude vratná záloha přeměněna na vlastní kapitál. V případě úpadku se vratná záloha stane pouhým grantem.
(21) Od EU se v zásadě neočekává držení většího než menšinového podílu hlasovacích práv v podporovaných společnostech. Ve výjimečných případech může EU zajistit akvizici blokační menšiny s cílem hájit evropské zájmy v zásadních otázkách, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti.
(22) Například z programu ERV „Proof of Concept“, z projektů podporovaných v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, ze znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu vzešlé startupy. Žádosti budou rovněž vycházet z činností programu Horizont 2020, zejména z projektů vybraných ve fázi 2 nástroje pro malé a střední podniky programu Horizont 2020 a související iniciativy Pečeť excelence s financováním ze strany členských států, nebo z (existujících a budoucích) evropských partnerství.
(23) Pro zajištění plynulé kontinuity ceny ERI nahradí řízení ocenění udělovaných v rámci Horizontu 2020. Výbor ERI navíc zajistí návrhy a realizaci nových motivačních ocenění a cen uznání.
(24) Sdělení Komise ze dne 15. května 2018„Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace – příležitost Evropy utvářet svoji budoucnost“ (COM(2018)0306), závěry Rady ze dne 27. května 2016 (8675/16 RECH 127 COMPET 212 MI 300 POGEN 34).
(25) Zpráva o pokroku EVP za rok 2018.
(26) Závěry Rady o plánu pro EVP, 19. května 2015[podle potřeby bude aktualizováno].
(27) Ustanovení čl. 181 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(28) Politiky a postupy, kterými je třeba se zabývat, sahají od sdílení výstupů výzkumu co nejdříve a v co nejširším měřítku prostřednictvím společně dohodnutých formátů a sdílené infrastruktury (např. evropského cloudu pro otevřenou vědu) a vědecké činnosti občanů až po tvorbu a používání nových, širších přístupů a ukazatelů pro hodnocení výzkumu a oceňování výzkumných pracovníků.
(29) Nástroj na podporu politik zavedený v rámci programu Horizont 2020. Nástroj na podporu politik funguje na základě poptávky a nabízí na dobrovolné bázi vysokou úroveň odborných znalostí a individualizované poradenství vnitrostátním orgánům veřejné moci. Jeho služby již zásadně pomohly podnítit změny politik v zemích, jako je Polsko, Bulharsko, Moldavsko nebo Ukrajina, a dosáhnout změn politiky na základě výměny osvědčených postupů v oblastech, jako jsou daňové pobídky pro výzkum a vývoj, otevřená věda, financování veřejných výzkumných organizací na základě výkonnosti a interoperabilita národních výzkumných a inovačních programů.
(30) Jde zejména o Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky, kodex chování pro nábor výzkumných pracovníků, iniciativu EURAXESS a penzijní fond RESAVER.
PŘÍLOHA II
Složení programového výboru
Seznam složení programového výboru v souladu s čl. 12 odst. 2:
1. |
Strategické složení: strategický přehled provádění celého programu, soudržnosti napříč jednotlivými pracovními programy různých částí programu, včetně misí |
2. |
Evropská rada pro výzkum (ERV) ▌ |
2a. |
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) |
3. |
Výzkumné infrastruktury |
4. |
Zdraví |
5. |
Kultura, kreativita a inkluzivní společnost |
5a. |
Civilní bezpečnost pro společnost |
6. |
Digitální oblast, průmysl a vesmír |
7. |
Klima, energetika a mobilita |
8. |
Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje , zemědělství a životní prostředí |
9. |
Evropská rada pro inovace (ERI) a evropské inovační ekosystémy |
9a. |
Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru |
Ad hoc zasedání by mohla být pořádána v rámci klastrů nebo společně s různými složeními programového výboru nebo s výbory zřízenými jinými akty týkajícími se horizontálních či průřezových otázek, jako je vesmír a mobilita.
PŘÍLOHA III
Informace, které Komise poskytuje v souladu s čl. 12 odst. 6
1.
Informace o jednotlivých projektech umožňující sledovat celý životní cyklus každého návrhu, zahrnující zejména:
— |
předložené návrhy, |
— |
výsledky hodnocení pro každý návrh, |
— |
grantové dohody, |
— |
dokončené projekty v souladu s čl. 29 odst. 2 a 3 a čl. 43 odst. 11 nařízení (Horizont Evropa) |
— |
dokončené projekty. |
2.
Informace o výsledku každé výzvy a o provádění jednotlivých projektů, zejména:
— |
výsledky každé výzvy, |
— |
výsledky hodnocení návrhů a odchylky od nich v rámci pořadí těchto návrhů na základě jejich příspěvku k dosahování specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů v souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení (Horizont Evropa), |
— |
požadované úpravy návrhů v souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení (Horizont Evropa), |
— |
výsledek jednání o grantových dohodách, |
— |
provádění projektů, včetně údajů o platbách a výsledků projektů, |
— |
návrhy vybrané nezávislými odborníky, které však Komise odmítla v souladu s čl. 43 odst. 7 nařízení (Horizont Evropa). |
3.
Informace o provádění programu , včetně příslušných informací na úrovni rámcového programu, zvláštního programu, každého specifického cíle a souvisejících témat a JRC, jakožto součást každoročního monitorování podle způsobů dosahování dopadů vymezených v příloze V nařízení, a o součinnosti s jinými relevantními programy Unie.
4.
Informace o plnění rozpočtu Horizontu Evropa, včetně informací o programu COST, o závazcích a platbách pro všechna evropská partnerství včetně znalostních a inovačních společenství, jakož i o platební bilanci mezi EU a všemi přidruženými zeměmi.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/339 |
P8_TA(2019)0397
Dozor nad trhem a soulad výrobků ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (EU) č. 528/2012, (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426 a (EU) 2017/1369 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES, 2009/48/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2013/53/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU, 2014/68/EU a 2014/90/EU (COM(2017)0795 – C8-0004/2018 – 2017/0353(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/44)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2017)0795), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0004/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0277/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2017)0353
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1020.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/341 |
P8_TA(2019)0398
Podpora spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb (COM(2018)0238 – C8-0165/2018 – 2018/0112(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/45)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0238), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0165/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1), |
— |
po konzultaci s Výborem regionů, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jakož i na stanoviska Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0444/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0112
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1150.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/343 |
P8_TA(2019)0399
Lepší vymáhání a modernizace právních předpisů EU na ochranu spotřebitele ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů EU na ochranu spotřebitele (COM(2018)0185 – C8-0143/2018 – 2018/0090(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/46)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0185), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0143/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená rakouskou Spolkovou radou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. září 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0029/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0090
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/2161.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/345 |
P8_TA(2019)0400
Transparentnost a udržitelnost hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002 [o obecném potravinovém právu], směrnice 2001/18/ES [o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí], nařízení (ES) č. 1829/2003 [o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech], nařízení (ES) č. 1831/2003 [o doplňkových látkách], nařízení (ES) č. 2065/2003 [o kouřových aromatech], nařízení (ES) č. 1935/2004 [o materiálech určených pro styk s potravinami], nařízení (ES) č. 1331/2008 [o jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata], nařízení (ES) č. 1107/2009 [o přípravcích na ochranu rostlin] a nařízení (EU) 2015/2283 [o nových potravinách] (COM(2018)0179 – C8-0144/2018 – 2018/0088(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/47)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0179), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, články 43 a 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0144/2018), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu, |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2018 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro rybolov a Výboru pro právní záležitosti (A8-0417/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 158.
(2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 225.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 11. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0489).
P8_TC1-COD(2018)0088
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES) č. 2065/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 1331/2008, (ES) č. 1107/2009, (EU) 2015/2283 a směrnice 2001/18/ES
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1381.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/347 |
P8_TA(2019)0401
Dodatková ochranná osvědčení pro léčivé přípravky ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 469/2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (COM(2018)0317 – C8-0217/2018 – 2018/0161(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/48)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0317), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0217/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a také na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0039/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0161
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 469/2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/933.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/348 |
P8_TA(2019)0402
Kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/49)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0447), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 189 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0258/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018 (2), |
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, |
— |
s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0405/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 51.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 365.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0520)
P8_TC1-COD(2018)0236
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 189 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků. |
(2) |
Možnosti, které vesmír nabízí pro bezpečnost Unie a jejích členských států, by měly být využívány, jak je uvedeno zejména v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016, přičemž by měl být zachován civilní charakter programu a respektována případná ustanovení o neutralitě nebo neangažovanosti zakotvená v ústavním právu členských států. Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví , jakož i kosmická data a služby, jsou v mnoha případech ▌dvojího užití. Bezpečnostní a obranná politika Unie je nicméně stanovena v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu s hlavou V Smlouvy o EU. |
(3) |
Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. ▌Je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ a zdokonalit služby, které poskytují , aby odpovídaly novým potřebám uživatelů, zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií ▌ a byly schopny naplňovat politické priority, jako je změna klimatu, včetně monitorování změn v polární oblasti, doprava , bezpečnost a obrana. |
(3a) |
Je třeba využít synergií mezi odvětvím dopravy a kosmickým a digitálním odvětvím s cílem podpořit širší využívání nových technologií (např. e-call, digitální tachograf, dohled nad dopravou a její řízení, autonomní řízení, samořiditelné vozy a drony) a věnovat se potřebám zabezpečené a bezproblémové konektivity, solidnějšího určování polohy, intermodality a interoperability, a zvýšit tak konkurenceschopnost dopravních služeb a celého odvětví. |
(3b) |
Aby mohly být plně požívány výhody tohoto programu ve všech členských státech a všemi jejich občany, je rovněž důležité podporovat využívání a zavádění poskytovaných dat, informací a služeb a rozvoj navazujících aplikací na základě těchto dat, informací a služeb. Za tímto účelem by členské státy, Komise a odpovědné subjekty zejména mohly pravidelně pořádat informační kampaně týkající se přínosu programu. |
(4) |
Pro dosažení cílů svobody jednání , nezávislosti a bezpečnosti je pro Unii nezbytným předpokladem , aby měla autonomní přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby Unie podporovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Pro zachování konkurenceschopnosti na rychle se vyvíjejícím trhu je rovněž ▌ velmi důležité, aby Unie měla i nadále přístup k moderním , efektivním a flexibilním zařízením infrastruktury vypuštění do vesmíru a aby měla k dispozici odpovídající systémy nosných raket . Program by proto, aniž jsou dotčena opatření přijatá členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou , mohl podpořit úpravy pozemní kosmické infrastruktury, včetně nového vývoje, které jsou nezbytné pro provedení programu, a úpravy, včetně vývoje technologií, systémů nosných raket, které jsou nezbytné pro vypouštění družic, včetně alternativních technologií a inovativních systémů, za účelem provádění složek programu. Tyto činnosti by měly být prováděny v souladu s finančním nařízením a ▌ s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. Vzhledem k tomu, že není k dispozici zvláštní rozpočet, činnostmi na podporu přístupu do vesmíru není dotčeno provádění složek programu. |
(5) |
Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno iniciativami jako kosmická centra , která propojují kosmické, digitální a další odvětví , jakož i uživatele . Tato kosmická centra by se měla zaměřit na podporu podnikání a dovedností a současně usilovat o synergie s centry digitálních inovací. Unie by měla podporovat vytváření a expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a podporou poptávky (přístup první smlouvy). |
(5xx) |
Kosmický hodnotový řetězec je zpravidla rozčleněn takto: i) základní – zahrnující činnosti vedoucí k operačnímu kosmickému systému, včetně vývojových a výrobních činností a činností v oblasti vypouštění raket a provozu tohoto systému; a ii) navazující – zahrnující poskytování služeb souvisejících s vesmírem a produktů uživatelům. Důležitým prvkem podporujícím rozvoj kosmického odvětví jsou také digitální platformy, neboť umožňují přístup k datům a produktům, ale i k souborům nástrojů a úložným a výpočetním zařízením. |
(5x) |
V oblasti vesmíru vykonává Unie své pravomoci v souladu s čl. 4 odst. 3 SFEU. Komise by měla zajišťovat soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem. |
(5a) |
Vzhledem k tomu, že řada členských států má tradici aktivních kosmicky zaměřených odvětví, měla by být uznána potřeba rozvíjet kosmická odvětví a dosáhnout jejich vyspělosti v členských státech s rozvíjejícími se schopnostmi a potřeba reagovat na výzvy, které přináší tzv. New Space tradičním kosmickým odvětvím. Měla by být podporována opatření přispívající k rozvoji kapacity kosmického odvětví v celé Unii a k usnadnění spolupráce podniků působících v kosmickém odvětví ve všech členských státech. |
(5b) |
Opatření v rámci programu by měla vycházet ze stávajících vnitrostátních a evropských kapacit a patřičně je využívat (tj. kapacit, které existují v době, kdy je dané opatření prováděno). |
(6) |
Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev mají kosmické činnosti silný mezinárodní rozměr. V úzké spolupráci s členskými státy a s jejich souhlasem se mohou příslušné subjekty kosmického programu EU účastnit záležitostí souvisejících s kosmickým programem a mezinárodní spolupráce a podílet se na činnosti příslušných odvětvových orgánů OSN. Pokud jde o záležitosti týkající se kosmického programu Unie (dále jen „program“) , může Komise ▌jménem Unie a v oblasti své působnosti koordinovat činnosti na mezinárodní scéně ▌, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů souvisejících s programem, aniž je dotčena pravomoc členských států v této oblasti . Je obzvláště důležité, aby Unie spolupracovala, zastoupena Komisí, v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat. |
(6a) |
Mezinárodní spolupráce má prvořadý význam z hlediska prosazování úlohy Unie jako globálního aktéra v kosmickém odvětví a podpory unijních technologií a průmyslu, pro podporu spravedlivé hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran, a pro povzbuzení spolupráce v oblasti odborné přípravy. Mezinárodní spolupráce je klíčovým prvkem kosmické strategie pro Evropu. Komise využije kosmického programu EU k tomu, aby prostřednictvím iniciativ přispěla k mezinárodnímu úsilí a zároveň z něj měla prospěch, aby v mezinárodním měřítku prosazovala evropské technologie a průmysl (např. formou dvoustranných dialogů, pracovních setkání zástupců odvětví, podpory pro internacionalizaci malých a středních podniků) a usnadňovala přístup na mezinárodní trhy, podporovala spravedlivou hospodářskou soutěž a současně využila potenciálu iniciativ v oblasti hospodářské diplomacie. Evropské iniciativy v oblasti kosmické diplomacie by měly být v plném souladu a plně vzájemně doplňkové se stávajícími politikami, prioritami a nástroji EU, přičemž Unii náleží spolu s členskými státy klíčová úloha v tom, aby si udržela přední místo na mezinárodní scéně. |
(7) |
Aniž jsou dotčeny pravomoci členských států, Komise by měla spolu s ▌ vysokým představitelem a v úzké spolupráci s členskými státy podporovat při provádění programu odpovědné chování ve vesmíru, včetně snahy o omezení šíření kosmického smetí, a prozkoumat možnost přistoupení Evropské unie k příslušným smlouvám a úmluvám OSN a v případě potřeby předložit vhodné návrhy . |
(8) |
Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. [Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné náklady , a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů.] Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie a finančními nástroji , které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. Rovněž by měla zajistit synergie a soudržnost mezi řešeními vyvinutými v rámci těchto programů, zejména programu Horizont Evropa, a řešeními vyvinutými v rámci kosmického programu. |
(8a) |
V souladu s čl. 191 odst. 3 finančního nařízení nesmějí být tytéž náklady za žádných okolností financovány z rozpočtu Unie dvakrát, např. z programu Horizont Evropa a z kosmického programu. |
(9) |
Cíle politiky tohoto programu budou rovněž řešeny jako oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky fondu InvestEU, zejména v rámci jeho oken pro politiku udržitelné infrastruktury a výzkumu, inovací a digitalizace. Finanční podpora by se měla přiměřeným způsobem využívat k řešení selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací a opatření by neměla zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Opatření by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. |
(10) |
Soudržnost a synergie mezi programem Horizont Evropa a tímto programem podpoří konkurenceschopné a inovativní evropské kosmické odvětví; posílí autonomii Evropy v přístupu do vesmíru a jeho využívání ve stabilním a bezpečném prostředí a posílí úlohu Evropy jako globálního aktéra. Průlomová řešení v programu Horizont Evropa budou podporována daty a službami poskytovanými prostřednictvím programu výzkumné a inovační komunitě. |
(10a) |
V zájmu co nejvyšší socioekonomické návratnosti tohoto programu je zcela nezbytné udržet systémy moderní, modernizovat je, aby odpovídaly vyvíjejícím se potřebám uživatelů, a zajistit, aby v navazujícím odvětví aplikací využívajícím možností vesmíru docházelo k novému vývoji. Unie by měla podporovat činnosti týkající se výzkumu a technologií nebo rané fáze vývoje souvisejícího s infrastrukturou budovanou v rámci programu, jakož i činnosti v oblasti výzkumu a vývoje týkající se aplikací a služeb na základě systémů vytvořených v rámci programu, a tím stimulovat základní i navazující hospodářské činnosti. Vhodným nástrojem na úrovni Unie pro financování činností v oblasti výzkumu a inovací je Horizont Evropa zavedený nařízením (EU) č. XXX/XXXX. Nicméně velmi specifická část činností v oblasti vývoje by měla být financována z rozpočtu přiděleného na složky Galileo a EGNOS podle tohoto nařízení, zejména pokud se takové činnosti týkají základních prvků, jako jsou čipové sady nebo přijímače uzpůsobené pro systém Galileo, které usnadní rozvoj aplikací v různých odvětvích hospodářství. Toto financování by však nemělo ohrozit spuštění nebo provoz infrastruktury vznikající v rámci uvedených programů. |
(10x) |
Aby bylo možné zajistit konkurenceschopnost evropského kosmického odvětví v budoucnu, měl by tento program podporovat rozvoj vyspělých dovedností v oblastech souvisejících s vesmírem, jakož i vzdělávání a odbornou přípravu, a prosazovat rovné příležitosti, včetně rovnosti žen a mužů, s cílem plně využít potenciál občanů Unie v této oblasti. |
(10b) |
Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, a to i v rámci programu Horizont Evropa, na podporu politických priorit Unie. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus. |
(11) |
Je důležité, aby Unie vlastnila veškeré hmotné a nehmotné prostředky vytvořené nebo vyvinuté prostřednictvím veřejných zakázek, které v rámci svého kosmického programu financuje. Aby se zajistilo plné respektování veškerých základních práv týkajících se vlastnictví, je třeba uzavřít se stávajícími vlastníky nezbytná ujednání. Tímto vlastnictvím Unie by neměla být dotčena možnost, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tento majetek zpřístupnila třetím stranám nebo ho zcizila. |
(11a) |
Aby se podpořilo co nejširší využívání služeb nabízených programem, bylo by vhodné zdůraznit, že data, informace a služby jsou poskytovány bez záruky, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z právně závazných ustanovení. |
(11b) |
Komise může při plnění některých svých úkolů, které nejsou regulačního rázu, případně, a je-li to nezbytné, využít technické pomoci některých externích subjektů. Tutéž technickou pomoc mohou při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, využívat i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programu. |
(12) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. |
(13) |
Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení obecného cíle, aby 25 % rozpočtových výdajů EU podporovalo cíle v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění programu budou určena příslušná opatření, jež budou znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu. |
(14) |
▌Příjmy pocházející ze složek programu by měla vybírat Unie, aby částečně kompenzovala předchozí investice, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře dosažení výsledků programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů. |
(15) |
Vzhledem k tomu, že program je v zásadě financován Unií, měly by smlouvy na veřejné zakázky na činnosti financované z programu, uzavřené v rámci tohoto programu, splňovat pravidla Unie. V uvedeném kontextu by Unie měla rovněž odpovídat za vymezení cílů, které mají být v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek sledovány. Je třeba uvést, že finanční nařízení stanoví, že na základě výsledků předběžného posouzení se může Komise spoléhat na systémy a postupy osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie. V příslušné dohodě o finančním rámcovém partnerství nebo v dohodě o poskytnutí příspěvku je třeba vymezit konkrétní nezbytné úpravy těchto systémů a postupů, jakož i ujednání o prodloužení platnosti stávajících smluv. |
(16) |
Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek , zejména aby se umožnila účast malých a středních podniků a začínajících podniků . Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie. |
(16a) |
V zájmu podpory veřejné nabídky a inovací ve veřejném sektoru by program měl prosazovat využívání dat, informací a služeb programu na podporu vývoje individuálně uzpůsobených řešení ze strany odvětví a malých a středních podniků na místní a regionální úrovni prostřednictvím inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím, jak je uvedeno v bodě 7 přílohy 1 finančního nařízení, což umožní pokrýt všechny etapy od vývoje až po zavádění do praxe a zadávání zakázek na individuálně uzpůsobená interoperabilní kosmická řešení pro veřejné služby. |
(17) |
Pro splnění cílů programu je důležité, aby bylo možné ve vhodných případech využít kapacit nabízených veřejnými a soukromými subjekty Unie činnými v oblasti vesmíru a aby bylo možné pracovat na mezinárodní úrovni se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Z tohoto důvodu je třeba stanovit možnost využívat všechny příslušné nástroje a metody řízení stanovené Smlouvou a finančním nařízením ▌ a společná zadávací řízení. |
(18) |
Konkrétněji u grantů zkušenosti ukázaly, že rozšiřování uživatelské základny, maximalizace využívání ze strany trhu a obecná informační činnost fungují lépe decentralizovaně, nežli když Komise uplatňuje přístup shora dolů. Poukázky, které jsou formou finanční podpory od příjemce grantu třetím stranám, patřily k opatřením s největší úspěšností u nových účastníků na trhu a malých a středních podniků. Omezoval je však strop pro finanční podporu uložený finančním nařízením. Tento strop by proto měl být v případě kosmického programu EU zvýšen, aby bylo možné udržet krok s rostoucím potenciálem tržních aplikací v kosmickém odvětví. |
(19) |
Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku neplnění. Přitom by se mělo zvážit využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle [čl. 125 odst. 1] finančního nařízení. |
(20) |
Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. |
(21) |
Podle [odkaz bude příslušným způsobem aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady …/…/EU] by měly být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. |
(22) |
Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků EU. |
(23) |
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046 (2) (dále jen „finanční nařízení“) , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (3) a nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (4) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (5). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. |
(24) |
Třetí země, které jsou členy ▌ EHP ▌, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit i na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, ▌úřadu ▌OLAF ▌, jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. |
(25) |
Řádná správa programu vyžaduje jasnou dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zbytečnému překrývání činností a omezila se překročení nákladů a zpoždění. Všichni aktéři správy programu by měli v oblasti své působnosti a v souladu se svými úkoly podporovat dosažení cílů programu. |
(26) |
Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu výrazně přispět, zejména k jeho provádění ▌. ▌S Unií mohou spolupracovat na podpoře služeb a aplikací programu ▌. Komise by mohla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, využívat jejich pomoci a s výhradou vzájemně dohodnutých podmínek by mohla ▌členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu ▌. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby byly chráněny na takové úrovni , která umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (6). |
(26a) |
V určitých řádně odůvodněných situacích může agentura členským státům nebo skupině členských států svěřit konkrétní úkoly. Takové svěření konkrétních úkolů by se mělo omezit na činnosti, které agentura není schopna vykonávat sama, a neměla by jím být dotčena správa programu a přidělování úkolů vymezené v tomto nařízení. |
(27) |
Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží dohlížet na provádění programu , nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila hlavní požadavky nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb. |
(28) |
Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnostní akreditaci, jakož i rozvoj trhu a navazujících aplikací . Agentura by proto měla být pověřena určitými úkoly souvisejícími s těmito oblastmi . Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Agentuře by na základě jejích pozitivních výsledků při podpoře užívání a zavádění systémů Galileo a EGNOS na trh měly být také svěřeny činnosti související s rozšiřováním základny uživatelů složek programu jiných než Galileo a EGNOS a činnosti týkající se rozvoje navazujících aplikací pro všechny složky programu. To by umožnilo využít úspor z rozsahu a poskytlo by to příležitost pro rozvoj aplikací na základě několika složek programu (integrované aplikace). Těmito činnostmi by však neměly být dotčeny činnosti týkající se služeb a rozšiřování uživatelské základny, které Komise svěřila pověřeným subjektům složky Copernicus. Pověření agentury rozvojem navazujících aplikací nebrání v rozvoji navazujících aplikací jiným pověřeným subjektům. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku na základě dohody o finančním rámcovém partnerství, které se vztahují na ▌ další zvláštní úkoly související s programem. V situaci, kdy Komise agenturu pověřuje úkoly, by měly být poskytnuty odpovídající lidské, administrativní a finanční zdroje. |
(28a) |
Složky Galileo a EGNOS jsou komplexní systémy, které vyžadují intenzivní koordinaci. Vzhledem k tomu, že Galileo a EGNOS jsou unijní složky, měl by tuto koordinaci provádět unijní orgán nebo instituce. Vzhledem k odborným znalostem, které agentura v minulých letech shromáždila, představuje právě ona nejvhodnější subjekt, který by měl koordinovat všechny provozní úkoly týkající se využívání těchto systémů, kromě mezinárodní spolupráce. Řízení provozu složek EGNOS a Galileo by proto mělo být svěřeno agentuře. Nicméně to neznamená, že by agentura měla všechny úkoly týkající se provozu těchto systémů vykonávat sama. Využít by mohla i odborných znalostí jiných subjektů, zejména Evropské kosmické agentury. To by se mělo týkat činností v souvislosti s rozvojem systémů, projektováním a vývojem částí pozemního segmentu a družic, které by měly být svěřeny Evropské kosmické agentuře. Přidělení úkolů jiným subjektům se řídí pravomocemi těchto subjektů a mělo by se vyvarovat zdvojování práce. |
(29) |
Evropská kosmická agentura je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu. Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat ▌ odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením by Komise měla uzavřít s Evropskou kosmickou agenturou a agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a Evropskou kosmickou agenturou a zajistí jejich soudržnost a soulad s rámcovou dohodou uzavřenou mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou, zejména s článkem 2 a 5 této dohody. Jelikož však Evropská kosmická agentura není institucí Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je nezbytné, aby Evropská kosmická agentura přijala vhodná opatření pro zajištění ochrany zájmů Unie a jejích členských států , a pokud jde o plnění rozpočtu, aby úkoly jí svěřené byly v souladu s rozhodnutími, která přijala Komise . Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie. |
(30) |
Fungování střediska SATCEN jako evropské autonomní kapacity poskytující přístup k informacím a službám , které jsou výsledkem využívání příslušných kosmických prostředků a doplňujících dat, již bylo uznáno v rámci provádění rozhodnutí č. 541/2014/EU . |
(31) |
Za účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb uživatelů a požadavků napříč hranicemi mezi státy a civilní a vojenskou sférou mohou příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská obranná agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti vojenského plánování a vedení / útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, ▌ zastávat koordinační úlohu pro zvláštní skupiny uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura měla koordinovat uživatelské aspekty pro civilní ▌ uživatelské skupiny a mohou monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků. |
(32) |
Vzhledem k významu činností souvisejících s vesmírem pro hospodářství Unie a životy občanů Unie, charakteru dvojího užití systémů a aplikacím založeným na uvedených systémech by dosažení a zachování vysokého stupně bezpečnosti mělo být jednou z hlavních priorit programu, zejména za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a to i v souvislosti s utajovanými a jinými citlivými neutajovanými informacemi. |
(33) |
Aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, Komise a vysoký představitel, vždy ve své příslušné oblasti působnosti, by měli zajistit bezpečnost programu v souladu s tímto nařízením a v příslušných případech s rozhodnutím Rady 201x/xxx/SZBP (7). |
(33a) |
Vzhledem ke specifickým odborným znalostem ESVČ a k jejím pravidelným kontaktům se správními orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi může být ESVČ Komisi nápomocna při provádění některých jejích úkolů týkajících se bezpečnosti programu v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU. |
(34) |
Aniž je dotčena výhradní odpovědnost členských států v oblasti národní bezpečnosti, jak stanoví čl. 4 odst. 2 SEU, ani právo členských států chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 SFEU, měla by být v zájmu bezproblémového provádění programu zřízena zvláštní správa bezpečnosti. Tato správa ▌ by se měla zakládat na třech hlavních zásadách. Zaprvé je nezbytně nutné, aby byly v co největší míře zohledněny rozsáhlé a jedinečné zkušenosti členských států v oblasti bezpečnosti. Zadruhé, aby se předešlo střetům zájmů a jakýmkoli nedostatkům při uplatňování bezpečnostních pravidel, musí být provozní funkce odděleny od funkcí týkajících se bezpečnostní akreditace. Zatřetí subjekt odpovědný za řízení všech složek programu nebo jejich části má rovněž nejlepší předpoklady pro to, aby řídil bezpečnost úkolů, jež mu byly svěřeny. Bezpečnost programu se bude řídit zkušenostmi nabytými v minulých letech při provádění složek Galileo, EGNOS a Copernicus. Řádná správa bezpečnosti rovněž vyžaduje, aby úlohy byly vhodným způsobem rozděleny mezi různé aktéry. Vzhledem k tomu, že za program je odpovědná Komise ▌, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, měla by určit obecné bezpečnostní požadavky použitelné pro jednotlivé složky programu. |
(34x) |
Kybernetická bezpečnost evropských kosmických infrastruktur, ať už pozemních, nebo kosmických, je klíčem k zajištění kontinuity provozu systémů a kontinuity služeb. Při stanovování bezpečnostních požadavků by proto měla být řádně zohledněna potřeba chránit systémy a jejich služby před kybernetickými útoky, včetně využívání nových technologií. |
(34a) |
Po provedení analýzy rizik a hrozeb by Komise případně měla určit strukturu pro monitorování bezpečnosti. Tímto orgánem monitorujícím bezpečnost by měl být subjekt, který reaguje na pokyny vypracované v rámci působnosti rozhodnutí 201x/xxx/SZBP. V případě složky Galileo by se mělo jednat o bezpečnostní středisko systému Galileo. Pokud jde o provádění rozhodnutí 20xx/xxx/SZBP, omezí se úloha rady pro bezpečnostní akreditaci na poskytování vstupů souvisejících s bezpečnostní akreditací systému Radě a/nebo vysokému představiteli. |
(35) |
S ohledem na jedinečnost a složitost programu a jeho vazby s bezpečností by se v případě bezpečnostní akreditace mělo postupovat podle uznávaných a zavedených zásad. Proto je nezbytné, aby se činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace prováděly na základě kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a jejích členských států úsilím o dosažení konsensu a zapojení všech, jichž se otázka bezpečnosti týká, a aby byl zaveden postup pro soustavné monitorování rizik. Rovněž je nezbytně nutné, aby byla technická stránka činností v oblasti bezpečnostní akreditace svěřena odborníkům, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů a kteří prošli bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni. |
(35x) |
S utajovanými informacemi EU se zachází v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 a rozhodnutí Rady 2013/488/EU. V souladu s rozhodnutím Rady musí členské státy dodržovat zásady a minimální standardy v něm stanovené, aby se pro utajované informace EU zajistila rovnocenná ochrana. |
(36) |
Aby se zajistila bezpečná výměna informací, měly by být uzavřeny vhodné dohody , které zajistí ochranu utajovaných informací EU poskytovaných třetím zemím a mezinárodním organizacím v rámci programu ▌. |
(37) |
Jedním z hlavních cílů programu je zajištění bezpečnosti a strategické autonomie Unie, posílení její schopnosti jednat v řadě odvětví, zejména v oblasti bezpečnosti, a využití možností, které pro bezpečnost Unie a jejích členských států vesmír nabízí. Tento cíl vyžaduje přísná pravidla pro způsobilost subjektů, které se mohou účastnit činností financovaných v rámci programu, jež vyžadují přístup k utajovaným informacím EU nebo k citlivým neutajovaným informacím. |
(37a) |
V souvislosti s programem existují některé informace, které sice nejsou utajované, ale je třeba s nimi zacházet v souladu s již platnými akty nebo vnitrostátním právem, pravidly a předpisy, a to i prostřednictvím omezení jejich šíření. |
(38) |
Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace a pozorování Země . Program by měl využívat synergií mezi těmito odvětvími a současně přihlížet k přínosu, který mají pro tato odvětví kosmické technologie, podporovat vývoj kompatibilního vybavení a prosazovat vypracování příslušných norem a osvědčení. Rovněž narůstají synergie mezi kosmickými činnostmi a činnostmi spojenými s bezpečností a obranou Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii. |
(39) |
Cílem systému Galileo je zřídit a provozovat první globální infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém Galileo funguje nezávisle na dalších stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie. Druhá generace systému by měla být postupně zavedena před rokem 2030, nejprve s omezenou provozní kapacitou. |
(40) |
Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrýt území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Kypr, Azory, Kanárské ostrovy a Madeira , a to do konce roku 2026 . V oblasti letectví by výhod systému EGNOS měla všechna uvedená území využívat pro účely letových navigačních služeb, a to pro všechny úrovně výkonnosti, které systém EGNOS podporuje. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2018/1139 a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla , a to ve všech fázích letu, prostřednictvím nezbytného systému zesílení signálu (místní, regionální, palubní avioniky) , mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS. Služba pro zajištění bezpečnosti života systému EGNOS by měla být poskytována v souladu s platnými normami ICAO. |
(41) |
Je nezbytně nutné zajistit udržitelnost systémů Galileo a EGNOS a kontinuitu, dostupnost, přesnost, spolehlivost a bezpečnost jejich služeb . V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů , včetně vývoje souvisejícího kosmického a pozemního segmentu . |
▌ |
|
(43) |
Termín „obchodní služba“ použitý v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (8) již není s ohledem na vývoj uvedené služby vyhovující. Namísto něj byly určeny dvě samostatné služby, konkrétně vysoce přesná služba a služba ověření pravosti (9). |
(44) |
V zájmu optimalizace využití poskytovaných služeb by služby poskytované systémy Galileo a EGNOS měly být slučitelné a interoperabilní mezi sebou , a to i na uživatelské úrovni, a pokud možno s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud je taková slučitelnost nebo interoperabilita uvedena v určité mezinárodní dohodě a aniž by tím byl dotčen cíl strategické autonomie Unie. |
(45) |
S ohledem na význam, jaký má pro systémy Galileo a EGNOS jejich pozemní infrastruktura, a na její dopad na bezpečnost těchto systémů by umístění této infrastruktury měla určit Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu , do kterého by ve vhodných případech mohla být zapojena agentura, a to na základě oblasti její působnosti . |
(46) |
Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS a za současného přispění ke strategické autonomii Unie , zejména v citlivých odvětvích a v oblasti bezpečnosti a zabezpečení , by se ▌využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo v jiných politikách Unie mělo podporovat také regulačními prostředky , je-li to odůvodněné a přínosné. Důležitou součástí procesu jsou rovněž opatření na podporu využívání těchto služeb ve všech členských státech. |
(47) |
Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by podpořila Unii v tom, aby docílila nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, mořského prostředí, námořní činnosti, zemědělství a rozvoje venkova, zachování kulturního dědictví, civilní ochrany, pozemního monitorování a monitorování infrastruktury, bezpečnosti a digitální ekonomiky. |
(47b) |
Složky programu by měly stimulovat uplatňování digitálních technologií v kosmických systémech, distribuci dat a služeb a v navazujícím vývoji. V této souvislosti by měla být zvláštní pozornost věnována iniciativám a opatřením, které navrhla Komise ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ a ve sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Akční plán 5G pro Evropu“. |
(48) |
Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 (10), kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (11), kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, ▌měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy a posílit je s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie (12). Pokud jde o vývoj nových prostředků, Komise by měla úzce spolupracovat s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou, organizací EUMETSAT a případně i dalšími subjekty, které vlastní příslušné prostředky ve vesmíru a prostředky in situ. V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT (13), jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES (14). Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus. |
(49) |
Složka Copernicus by měla být prováděna v souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (15), kterými jsou zejména transparentnost, vytvoření podmínek, které přispívají k rozvoji služeb, a přispívání k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst v Unii. Data složky Copernicus a informace složky Copernicus by měly být dostupné volně a bez omezení. |
(49a) |
Plný potenciál složky Copernicus, pokud jde o společnost a hospodářství Unie, by měl být zcela uvolněn nad rámec přímých příjemců prostřednictvím intenzivnějších opatření týkajících se rozšiřování uživatelské základy, což vyžaduje další kroky k tomu, aby údaje mohly být využívány nespecialisty, čímž by došlo ke stimulaci růstu, vytváření pracovních míst a předávání znalostí. |
(50) |
Složka Copernicus je programem, který vychází z uživatelských potřeb. Její rozvoj by se měl tudíž zakládat na vyvíjejících se požadavcích hlavních uživatelů složky Copernicus a současně by měl rovněž zohledňovat nově vznikající veřejné či soukromé uživatelské skupiny. Složka Copernicus by měla vycházet z analýzy možností, jak uspokojovat vyvíjející se potřeby uživatelů, včetně těch, které se týkají provádění, a monitorování politik Unie, jež vyžadují trvalé a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a validaci požadavků. |
(51) |
Copernicus je již v provozu. Proto je důležité zajistit kontinuitu infrastruktury a služeb, které jsou již zavedeny, při současné adaptaci na měnící se potřeby uživatelů, tržní prostředí, především na nástup soukromých subjektů v oblasti vesmíru („New Space“) a sociálně politický vývoj vyžadující rychlou reakci. To vyžaduje rozvoj funkční struktury složky Copernicus, aby se lépe zohlednil posun od první fáze provozních služeb k poskytování pokročilých a cílenějších služeb novým uživatelským skupinám a posílení navazujících trhů s přidanou hodnotou. Za tímto účelem by její další provádění mělo uplatňovat přístup sledující datový hodnotový řetězec, tj. získávání dat, zpracování, distribuce a využívání dat a informací, činnosti rozšiřování trhu uživatelů a budování kapacit , zatímco proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, které by měly složku Copernicus využívat. |
(52) |
S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí zaměřených zejména na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace v zemědělství, řízení lesních, vodních a mořských zdrojů a v oblasti kulturního dědictví (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) , včetně investic členských států, ESA a organizace EUMETSAT , a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by mohla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti. |
(53) |
V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj ▌ služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o složení atmosféry a kvalitě ovzduší; informace o stavu a dynamice oceánů; informace na podporu monitorování pevniny a ledu přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb. |
(54) |
Při provádění služeb složky Copernicus by se Komise měla opírat o příslušné subjekty, příslušné agentury Unie, uskupení nebo konsorcia vnitrostátních subjektů, nebo o kterýkoli jiný příslušný subjekt, který je potenciálně způsobilý pro dohodu o přiznání příspěvku. Při výběru těchto subjektů by Komise měla zajistit, aby nedošlo k přerušení provozních činností a poskytování služeb a aby, jde-li o bezpečnostně citlivá data, dotčené subjekty měly v souvislosti se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) a zejména se společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP) kapacity v oblasti včasného varování a monitorování krizí. V souladu s článkem 154 finančního nařízení jsou osoby a subjekty pověřené vynakládáním finančních prostředků Unie povinny dodržovat zásadu zákazu diskriminace vůči všem členským státům; tato zásada by měla být zajištěna prostřednictvím příslušných dohod o přiznání příspěvku týkajících se poskytování služeb složky Copernicus. |
(55) |
Provádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by Komise a její pověřené subjekty poskytující služby měly úzce spolupracovat s hlavními skupinami uživatelů v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly v případě složky Copernicus spolupracovat za účelem vývoje složky in situ a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus. |
(55a) |
Politika bezplatného, plného a otevřeného přístupu k datům uplatňovaná složkou Copernicus byla vyhodnocena jako jeden z nejúspěšnějších prvků provádění této složky a vytvořila silnou poptávku po jejích datech a informacích, čímž se složka Copernicus stala jedním z největších poskytovatelů dat z pozorování Země. Existuje jasná potřeba zaručit dlouhodobou a jistou kontinuitu bezplatného, plného a otevřeného poskytování dat a měl by být zachován přístup k těmto datům, aby bylo možné uskutečnit ambiciózní cíle stanovené v kosmické strategii pro Evropu (2016). Data složky Copernicus jsou vytvářena v prvé řadě ku prospěchu evropských občanů a tím, že jsou tato data volně dostupná, se pro podniky a akademické pracovníky v EU celosvětově maximalizují příležitosti ke spolupráci, které spoluvytvářejí účinný evropský kosmický ekosystém. Pokud by měl být přístup k datům a informacím složky Copernicus jakkoli omezen, mělo by to být v souladu s datovou politikou složky Copernicus stanovenou v tomto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013. |
(56) |
Data a informace vyprodukované v rámci složky Copernicus by měly být za odpovídajících podmínek a omezení plně, volně a bezplatně zpřístupněny s cílem podpořit jejich využívání a sdílení a posílit evropské trhy v oblasti pozorování Země, zejména navazující odvětví, a tím umožnit růst a vytváření pracovních míst v Unii. Takové poskytování by mělo i nadále přinášet data a informace s vysokou úrovní konzistentnosti, kontinuity, spolehlivosti a kvality. To vyžaduje rozsáhlý a uživatelsky vstřícný přístup k datům a informacím složky Copernicus a jejich zpracovávání a využívání na různých úrovních včasnosti, a z toho důvodu by Komise měla i nadále uplatňovat integrovaný přístup, jak na úrovni EU, tak i na úrovni členských států, který též umožňuje integraci s dalšími zdroji dat a informací. Komise by proto měla přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby data a informace vyprodukované v rámci složky Copernicus byly snadno a účinně dostupné a použitelné, zejména tím, že budou propagovány služby přístupu k datům a informacím (DIAS) v členských státech, a pokud možno tím, že bude podporována interoperabilita mezi stávajícími evropskými složkami infrastruktury v oblasti dat z pozorování Země, s cílem vytvářet synergie s jejich prostředky za účelem maximalizace a posílení využívání dat a informací složky Copernicus trhem. |
(57) |
Komise by měla spolupracovat s poskytovateli dat na tom, aby byly uzavřeny dohody o licenčních podmínkách pro data třetích stran s cílem usnadnit jejich využívání v rámci složky Copernicus v souladu s tímto nařízením a příslušnými právy třetích stran. Jelikož některá data a informace složky Copernicus, včetně obrazových dat vysokého rozlišení, mohou mít dopad na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, mohou být v řádně odůvodněných případech přijata opatření, jimiž bude rizikům a hrozbám pro bezpečnost Unie nebo jejích členských států zamezeno. |
(58) |
Ustanovení právních aktů přijatých podle dřívějších nařízení bez data konce platnosti by měla zůstat v platnosti, nejsou-li v rozporu s novým nařízením. To se týká zejména nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013, které stanoví registrační a licenční podmínky pro uživatele GMES a určuje kritéria pro omezení přístupu ke zvláštním údajům GMES a informacím služeb GMES (16). |
(59) |
Za účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany místních , regionálních nebo vnitrostátních orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány , jako např. Copernicus Relays a Copernicus Academies . Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami, aby se podpořila poptávka po komerčních aplikacích a službách a podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země. |
(60) |
V mezinárodní oblasti by měla složka Copernicus poskytovat přesné a spolehlivé informace pro spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a na podporu vnější politiky a politiky rozvojové spolupráce Unie. Složka Copernicus by měla být považována za evropský příspěvek ke Globální soustavě systémů pozorování Země (GEOSS), Výboru pro družice k pozorování Země (CEOS), konferenci smluvních stran (COP) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992 , dosažení cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a sendajskému rámci pro snižování rizika katastrof. Měla by zavést nebo udržovat vhodnou spolupráci s příslušnými odvětvovými orgány OSN a Světovou meteorologickou organizací. |
(61) |
Komise by se při provádění složky Copernicus měla ve vhodných případech opírat o evropské mezinárodní organizace, s nimiž již navázala partnerství, a to zejména o Evropskou kosmickou agenturu, pro účely vývoje , koordinace, provádění a vývoje kosmických složek a případně přístupu k datům třetích stran , a pokud to již neprovádějí jiné subjekty, i provozování zvláštních misí. Kromě toho by se Komise měla opírat o organizaci EUMETSAT pro účely provozování zvláštních misí nebo jejich částí a případně pro účely přístupu k datům z přispěvatelských misí v souladu s jejími odbornými znalostmi a mandátem. |
(61a) |
V oblasti služeb by Komise měla vhodným způsobem těžit ze zvláštních kapacit poskytovaných agenturami Unie, jako je Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Satelitní středisko Evropské unie SATCEN a z evropských investic, které již byly vynaloženy na služby monitorování mořského prostředí prostřednictvím Mercator Ocean. V oblasti bezpečnosti se bude společně s vysokým představitelem usilovat o komplexní přístup na úrovni Unie. Společné výzkumné středisko (JRC) Komise bylo od počátku iniciativy GMES aktivně zapojeno a podpořilo vývoj pro systém Galileo a kosmické počasí. Podle nařízení (EU) č. 377/2014; JRC řídí službu programu Copernicus na podporu krizového řízení a globální složku služby monitorování území; přispívá k přezkumu kvality a vhodnosti pro daný účel údajů a informací a k budoucímu vývoji. Komise by se měla i nadále opírat o vědecko-technické poradenství JRC pro účely provádění programu. |
(62) |
V návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru, zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmické smetí se stalo závažnou hrozbou pro zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmického smetí SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným cílem , a jeho využití. V této souvislosti by SST rovněž mohla podpořit přípravu projektů „čištění“ oběžné dráhy Země. |
(63) |
Složka SST by měla dále rozvíjet výkonnost a autonomii kapacit SST. Za tímto účelem by mělo dojít k zavedení autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. V případě potřeby by Unie mohla zvážit, zda některé své údaje zpřístupní pro komerční, nekomerční a výzkumné účely. Složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že služby SST ▌vychází z potřeb uživatelů, měl by být zaveden vhodný mechanismus pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti a přenosu relevantních informací pro veřejné orgány a od nich s cílem zlepšit účinnost systému a přitom respektovat vnitrostátní bezpečnostní politiky . |
(64) |
Poskytování služeb SST by mělo být založeno na spolupráci mezi Unií a členskými státy a na využívání stávajících i budoucích vnitrostátních odborných poznatků a prostředků, včetně těch, které budou vypracovány prostřednictvím Evropské kosmické agentury nebo Unií. Mělo by být možné poskytovat finanční podporu pro rozvoj nových senzorů SST. Vzhledem k citlivé povaze SST by kontrola nad národními senzory a jejich provoz, údržba a obnova a zpracování údajů, na jejichž základě jsou služby SST poskytovány, měly být ponechány v odpovědnosti zúčastněných členských států. |
(65) |
Členské státy s odpovídajícím vlastnictvím kapacit SST nebo přístupem k nim by měly být schopny účastnit se poskytování služeb SST. Mělo by se mít za to, že zúčastněné členské státy v konsorciu SST zřízeném podle rozhodnutí č. 541/2014/EU tato kritéria splňují. Uvedené členské státy by měly předložit jeden společný návrh a prokázat soulad s dalšími prvky souvisejícími s provozním nastavením. ▌ Pro výběr a organizaci zúčastněných členských států by měla být stanovena vhodná pravidla. |
(65a) |
Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, s cílem definovat podrobné postupy a prvky k zahájení účasti členských států. Pokud nebyl předložen žádný společný návrh nebo pokud se Komise domnívá, že tento návrh není v souladu se stanovenými kritérii, může Komise zahájit druhý krok pro účast členských států. Postupy a prvky pro tento druhý krok by měly definovat oběžné dráhy, které mají být pokryty, a zohlednit potřebu maximalizovat účast členských států na poskytování služeb SST. Pokud tyto postupy a prvky stanoví možnost, aby Komise vybrala několik návrhů na pokrytí všech oběžných drah, měly by být rovněž poskytnuty vhodné mechanismy koordinace mezi skupinami členských států a účinné řešení pro pokrytí všech služeb SST. |
(66) |
Jakmile bude složka SST vytvořena, měla by dodržovat zásadu doplňkovosti činností a kontinuity služeb SST vysoké kvality vycházejících z potřeb uživatelů a měla by se zakládat na nejlepších odborných znalostech. Složka SST by proto měla zamezit zbytečnému zdvojování úsilí. Jakékoli nadbytečné kapacity by měly ▌ zajistit kontinuitu, kvalitu a spolehlivost služeb SST. Činnosti odborných týmů by měly pomoci tomuto zbytečnému zdvojování úsilí zabránit. |
(67) |
Navíc by složka SST měla rovněž usnadňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a návrh pokynů pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmického smetí a opatření pro jeho neutralizaci. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období. |
(68) |
Složka SST a oblasti kosmického počasí a činnosti blízkozemních těles by měly zohledňovat spolupráci s mezinárodními partnery, především se Spojenými státy americkými, mezinárodními organizacemi a dalšími třetími stranami, zejména za účelem předcházení kolizím ve vesmíru, prevence šíření kosmického smetí a zvýšení připravenosti na vlivy mimořádných jevů kosmického počasí a blízkozemních těles. |
(69) |
Bezpečnostní výbor Rady doporučil vytvořit strukturu řízení rizik, která by zajistila řádné zohlednění otázek bezpečnosti dat při provádění rozhodnutí č. 541/2014/EU. Za tímto účelem a s ohledem na již vykonanou práci by měly být zúčastněnými členskými státy vytvořeny vhodné struktury a postupy řízení rizik. |
(70) |
Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena dílčí složka týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států, evropských a mezinárodních organizací a zapojení soukromého sektoru. |
(71) |
Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy (17), Římské prohlášení hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU (18) a několik usnesení Evropského parlamentu připomínají, že EU hraje důležitou úlohu při zajišťování bezpečné, zabezpečené a odolné Evropy, která dokáže řešit výzvy, jakými jsou například regionální konflikty, terorismus, kybernetické hrozby a rostoucí migrační tlaky. Bezpečný a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nezbytným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti a sdružování a sdílení tohoto klíčového bezpečnostního zdroje na úrovni Unie posiluje Unii, která chrání své občany. |
(72) |
Evropská rada z 19.–20. prosince 2013 (19) ve svých závěrech uvítala přípravy v oblasti družicové komunikace na další generaci družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM) prostřednictvím úzké spolupráce mezi členskými státy, Komisí a Evropskou kosmickou agenturou. Složka GOVSATCOM též byla označena za jeden z prvků Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016. Složka GOVSATCOM by měla přispět k reakci EU na hybridní hrozby, poskytovat podporu námořní strategii EU a politice EU pro arktickou oblast. |
(73) |
GOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití lze analyzovat na základě relevantních činitelů pro tři hlavní skupiny: i) řešení krizí, jež může zahrnovat civilní a vojenské společné bezpečnostní a obranné mise a operace, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; ii) dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a iii) klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, digitální infrastrukturu (např. datová centra, servery) , kritické infrastruktury (např. energie, doprava, vodní bariéry, jako jsou přehrady ) a kosmické infrastruktury. |
(73a) |
Kapacity a služby GOVSATCOM budou využity pro úkoly a operace v oblasti bezpečnosti a operace prováděné subjekty Unie a členských států. Proto je nezbytná vhodná míra nezávislosti na třetích stranách (třetích státech a subjektech ze třetích zemí), která by se vztahovala na všechny složky GOVSATCOM, jako jsou vesmírné a pozemní technologie na úrovni složek, subsystémů a systémů, zpracovatelský průmysl, vlastníci a provozovatelé kosmických systémů, fyzické umístění součástí pozemních systémů. |
(74) |
Družicová komunikace je zdroj omezený kapacitou, kmitočtem a zeměpisným pokrytím družic. Aby byla složka GOVSATCOM nákladově efektivní a těžila z úspor z rozsahu, musí optimalizovat vyvážení mezi poptávkou po službě GOVSATCOM ze strany oprávněných uživatelů a nabídkou poskytovanou v rámci smluv GOVSATCOM na družicové kapacity a služby. Vzhledem k tomu, že poptávka i potenciální nabídka se v průběhu času mění, je pro přizpůsobování služeb GOSVSATCOM zapotřebí stálé monitorování a flexibilita. ▌ |
(75) |
Provozní požadavky budou odvozeny podle analýzy případů použití. Na základě těchto provozních požadavků v kombinaci s bezpečnostními požadavky by mělo vzniknout portfolio služeb. Portfolio služeb by mělo stanovit použitelný základní scénář pro služby, jež mají být prostřednictvím složky GOVSATCOM poskytovány. Aby se zachovalo co možná nejlepší vyvážení poptávky po službách a jejich nabídky, bude pravděpodobně zapotřebí portfolio služeb GOVSATCOM pravidelně aktualizovat. |
(76) |
V první fázi složky GOVSATCOM (zhruba do roku 2025) bude využívána stávající kapacita. V této souvislosti by Komise měla pořídit kapacity EU GOVSATCOM z členských států, které mají vnitrostátní systémy a vesmírné kapacity, a z komerčních družicových komunikačních systémů nebo poskytovatelů služeb, přičemž by měla zohlednit zásadní bezpečnostní zájmy Unie . V této první fázi budou služby zaváděny postupně ▌. Pokud během první fáze podrobná analýza budoucí nabídky a poptávky ukáže, že tento přístup není pro pokrytí vyvíjející se poptávky dostačující, může být přijato rozhodnutí přejít do druhé fáze a vyvinout na zakázku další kosmickou infrastrukturu nebo kapacity prostřednictvím jednoho či více partnerství veřejného a soukromého sektoru, například s provozovateli družic Unie. |
(77) |
Aby se optimalizovaly dostupné zdroje družicové komunikace, byl zaručen přístup v nepředvídatelných situacích, jako jsou přírodní katastrofy, a zajistila se provozní efektivnost a krátké doby zpracování požadavků, je zapotřebí pozemní segment (centra a potenciální jiné pozemní prvky ). Pozemní segment by měl být navržen na základě provozních a bezpečnostních požadavků. Za účelem zmírnění rizik může centrum tvořit několik fyzických míst. Mohou být zapotřebí další prvky pozemního segmentu, například základnové stanice. |
(78) |
Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM by měl uživatelům i nadále umožňovat využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM. |
(79) |
Uživatelé uvedli, že v zájmu provozní efektivnosti je důležité usilovat o interoperabilitu uživatelského zařízení a o uživatelské zařízení, které může využívat různé družicové systémy. V této oblasti může být zapotřebí výzkum a vývoj. |
(80) |
Na úrovni provádění by úkoly a odpovědnost měly být rozděleny mezi specializované subjekty, jako jsou Evropská obranná agentura, ESVČ, Evropská kosmická agentura, agentura a další agentury Unie, tak, aby se zajistilo, že budou v souladu s jejich hlavní úlohou, zejména v případě uživatelských aspektů. |
(81) |
Příslušný orgán GOVSATCOM má důležitou úlohu při monitorování toho, aby uživatelé a další vnitrostátní subjekty, které v rámci GOVSATCOM hrají určitou úlohu, dodržovali pravidla sdílení a prioritizace a bezpečnostní postupy stanovené v bezpečnostních požadavcích. Členský stát, který neurčil příslušný orgán GOVSATCOM, by měl v každém případě určit kontaktní místo pro řešení veškerých zaznamenaných případů rušení zasahujícího GOVSATCOM. |
(81a) |
Členské státy, Rada, Komise a ESVČ se mohou stát účastníky GOVSATCOM, pokud se rozhodnou udělit oprávnění uživatelům GOVSATCOM nebo poskytnout kapacity, prostor nebo zařízení. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodnutí členského státu, zda udělit oprávnění uživatelům GOVSATCOM nebo poskytnout kapacity, prostor nebo zařízení, členské státy nemohou být povinny stát se účastníky GOVSATCOM nebo hostit infrastrukturu GOVSATCOM. Složkou programu GOVSATCOM proto není dotčeno právo členských států neúčastnit se GOVSATCOM, a to i v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy nebo ústavními požadavky v souvislosti s politikami týkajícími se nesouladu a neúčasti ve vojenských aliancích. |
(82) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se provozních požadavků pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM. To Komisi umožní definovat technické specifikace pro případy použití související s řízením krizí, dohledem a řízením klíčové infrastruktury, včetně sítí diplomatické komunikace. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. |
(83) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se portfolia služeb pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM. To Komisi umožní definovat atributy, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. |
(84) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se pravidel sdílení a prioritizace pro využívání sdružených kapacit družicové komunikace GOVSATCOM. Při definování pravidel pro sdílení a prioritizaci by Komise měla zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky a analýzu rizik a očekávané poptávky ze strany účastníků GOVSATCOM. Ačkoli by služby GOVSATCOM měly být v zásadě poskytovány uživatelům GOVSATCOM bezplatně, pokud tato analýza dojde k závěru, že existuje nedostatek kapacit, s cílem zamezit narušení trhu může být v rámci těchto podrobných pravidel pro sdílení a určování priorit vytvořena cenová politika. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. |
(85) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se umístění infrastruktury pozemního segmentu složky GOVSATCOM. To Komisi umožní zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky pro výběr takových míst, jakož i stávající infrastrukturu . Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. |
▌ |
|
(87) |
Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny. |
(87a) |
Sídlo agentury se nachází v Praze, jak bylo stanoveno rozhodnutím 2010/803/EU. Pokud jde o plnění úkolů agentury, mohou se zaměstnanci agentury nacházet v jednom z pozemních středisek Galileo nebo EGNOS uvedených v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2016/413 pro výkon programových činností stanovených v příslušné dohodě. Pokud má agentura působit co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem, mohl by být místním úřadům v jednom nebo více členských státech přidělen omezený počet pracovníků. Umístění zaměstnanců mimo sídlo agentury nebo prostor využívaných programy Galileo a EGNOS by nemělo vést k přesunu těžiště činnosti agentury do těchto místních kanceláří. |
(88) |
Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by jméno Agentury pro evropský GNSS mělo být od nynějška změněno. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí. |
(89) |
S ohledem na mandát agentury a úlohu Komise při provádění programu je vhodné stanovit, že některá z rozhodnutí učiněných správní radou by neměla být přijata, pokud zástupci Komise nehlasují kladně. |
(90) |
Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, jsou správní rada, rada pro bezpečnostní akreditaci a výkonný ředitel při výkonu svých povinností nezávislí a jednají ve veřejném zájmu. |
(91) |
Je možné a také pravděpodobné, že některé složky programu budou založeny na používání citlivé národní infrastruktury nebo národní infrastruktury spojené s bezpečností. V tomto případě je z důvodů národní bezpečnosti nezbytné stanovit, aby se zasedání správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci zúčastnili ▌ zástupci členských států a zástupci Komise podle zásady „vědět jen to nejnutnější“. Ve správní radě se hlasování účastní pouze zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupce Komise . Jednací řád správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci by měl stanovit situace, v nichž se tento postup použije. |
▌ |
|
(94) |
Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení účinků programu. |
(94a) |
Využívání služeb programu Copernicus a Galileo má podle prognóz velký dopad na evropské hospodářství obecně. Zdá se však, že dnešní situaci dominuje měření ad hoc a případové studie. Komise by měla prostřednictvím Eurostatu definovat příslušná statistická měření a ukazatele, které budou tvořit základ systematického monitorování dopadu činností EU v oblasti vesmíru způsobem, který bude mít význam jako autorita. |
(95) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Komisi by měl být nápomocen výbor, který by se měl scházet ve zvláštním složení. |
(95a) |
Vzhledem k tomu, že složky programu Copernicus vycházejí z potřeb uživatelů, vyžadují při svém provádění a vývoji průběžné a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a vyhodnocování požadavků kladených na služby. V zájmu zvýšení hodnoty pro uživatele by měly být informace od nich aktivně získávány prostřednictvím pravidelných konzultací s koncovými uživateli z veřejného i soukromého sektoru a členských států Unie, případně od mezinárodních organizací. Za tímto účelem je třeba zřídit pracovní skupinu („fórum uživatelů“), která bude programovému výboru nápomocna při určování uživatelských požadavků, ověřování souladu služeb i při identifikaci nedostatků v rámci poskytovaných služeb. Jednací řád výboru by měl stanovit organizaci této pracovní skupiny tak, aby zohledňovala zvláštnosti každé složky a každé služby v rámci složek. Pokud je to možné, měly by členské státy přispívat k fóru uživatelů na základě systematické a koordinované konzultace s uživateli na vnitrostátní úrovni. |
(96) |
V zájmu řádné veřejné správy, která vyžaduje, aby byla zaručena jednotnost řízení programu, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, by zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem mohli mít možnost podílet se na činnostech výboru zřízeného podle nařízení (EU) č. 182/2011 jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích výboru, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, měli mít možnost podílet i zástupci třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely mezinárodní dohodu s Unií, a sice v souvislosti s programem nebo jeho složkami či dílčími složkami . Zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem, třetích zemí a mezinárodních organizací nejsou oprávněni účastnit se hlasování výboru. Podmínky účasti pozorovatelů a účastníků ad hoc by měly být stanoveny v jednacím řádu výborů. |
(97) |
Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu přílohy X za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů, bude-li to považováno za nezbytné, a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.” |
(98) |
Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, a vzhledem k jeho rozsahu nebo účinkům jej tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
(99) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění bezpečnostních požadavků programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Členské státy by měly mít možnost vykonávat maximální kontrolu nad bezpečnostními požadavky programu. Při přijímání prováděcích aktů v oblasti bezpečnosti programu by Komisi měl být nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kteří se sešli ve specializované konfiguraci věnované bezpečnosti. Tyto prováděcí akty by se měly přijímat přezkumným postupem podle nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k citlivosti bezpečnostních otázek by předseda měl usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. Komise by neměla přijímat prováděcí akty stanovující obecné bezpečnostní požadavky programu v případech, kdy výbor nevydá žádné stanovisko. |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
1. Toto nařízení zavádí kosmický program Unie (dále jen „program“). Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování, jakož i pravidla pro provádění programu.
2. Tímto nařízením se zřizuje Agentura Evropské unie pro kosmický program (dále jen „agentura“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, a jsou jím stanovena pravidla pro provoz této agentury.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
0) |
Systémem pozorování a sledování vesmíru (SST) se rozumí síť pozemních a vesmírných senzorů, které jsou schopné provádět průzkum a sledování vesmírných objektů, jakož i zpracovatelské kapacity, jejichž cílem je poskytovat údaje, informace a služby týkající se vesmírných objektů, které jsou na oběžné dráze kolem Země; |
1) |
„celistvým kosmickým objektem“ se rozumí objekt nacházející se na oběžné dráze určený k vykonávání konkrétní funkce nebo poslání (např. komunikace, navigace nebo pozorování Země) , včetně družic, horních stupňů nosných raket, kosmických lodí určených pro návrat do atmosféry . Celistvý kosmický objekt, který již nemůže plnit své zamýšlené poslání, se považuje za nefunkční. Celistvý kosmický objekt v rezervním nebo pohotovostním režimu čekající na možnou reaktivaci je považován za funkční. |
2) |
„jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí poblíž Slunce a kolem Země . Účinky kosmického počasí zahrnují sluneční erupce, sluneční energetické částice, variace slunečního větru, výron koronální hmoty, geomagnetické bouře a dynamiku , bouře záření a ionosférické poruchy ▌ s potenciálním dopadem na Zemi a kosmickou infrastrukturu ; |
3) |
„blízkozemními tělesy“ (NEO) se rozumí přírodní tělesa ve sluneční soustavě, která se přibližují k Zemi; |
4) |
„kosmickým objektem“ se rozumí jakýkoli člověkem vytvořený objekt ve vesmíru; |
5) |
„získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“) se rozumí celostní přístup , včetně komplexní znalosti hlavních kosmických rizik, která zahrnují kolize mezi vesmírnými objekty, fragmentaci a vstup vesmírných objektů zpět do atmosféry , úkazy kosmického počasí a blízkozemní tělesa, a porozumění jim ; |
6) |
„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje a/nebo rozpočtové záruky z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; |
7) |
„právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení; |
8) |
„třetí zemí“ se rozumí země, která není členským státem Unie; |
9) |
„informacemi SST“ se rozumí zpracovaná data SST, která jsou okamžitě pochopitelná pro příjemce; |
10) |
„daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů, včetně kosmického smetí , získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“); |
11) |
„zpětným spojením“ se rozumí služba využívaná v rámci globální služby monitorování letadel, jak definuje Mezinárodní organizace pro civilní letectví; |
12) |
„družicemi Sentinel složky Copernicus“ se rozumí specializované družice, celistvé kosmické objekty nebo užitečná zatížení instalovaná na celistvých kosmických objektech sloužící k pozorování Země z vesmíru v rámci složky Copernicus; |
13) |
„daty složky Copernicus“ se rozumí data poskytovaná družicemi Sentinel včetně jejich metadat; |
14) |
„daty a informacemi třetích stran v rámci složky Copernicus“ se rozumí vesmírná data a informace licencované nebo zpřístupněné k použití složkou Copernicus, která pocházejí z jiných zdrojů než družic Sentinel; |
14a) |
„službami programu Copernicus“ se rozumí služby obecného zájmu s přidanou hodnotou pro Unii a členské státy, které jsou financovány z programu a které transformují údaje z pozorování Země, údaje in situ a další doplňkové údaje na zpracované, agregované a interpretované informace, jež jsou přizpůsobeny potřebám uživatelů programu Copernicus; |
15) |
„daty in situ složky Copernicus“ se rozumí data pozorování získaná ze senzorů na zemi, na moři či ve vzduchu, jakož i referenční a pomocná data, která jsou licencovaná či poskytnutá k použití ve složce Copernicus; |
16) |
„informacemi složky Copernicus“ se rozumí informace generované službami složky Copernicus po zpracování či modelování, včetně jejich metadat; |
17) |
„svěřenským subjektem“ se rozumí právní subjekt, který je nezávislý na Komisi nebo třetí straně a který od Komise nebo uvedené třetí strany obdrží data za účelem bezpečného uložení a nakládání s těmito daty; |
18) |
„kosmickým smetím“ se rozumí jakékoli kosmické objekty včetně celistvých kosmických objektů nebo jejich částí či prvků, jež se nacházejí na oběžné dráze Země nebo jež vstoupily zpět do atmosféry Země a které jsou nefunkční nebo již neslouží k žádnému konkrétnímu účelu, včetně částí raket nebo umělých družic nebo z provozu vyřazených umělých družic; |
19) |
„senzorem SST“ se rozumí zařízení nebo kombinace zařízení, pozemních nebo kosmických radarů, laserů a teleskopů, které je schopno provádět pozorování a sledování vesmíru a může měřit fyzikální parametry kosmických objektů, jako je velikost, poloha a rychlost ; |
19a) |
„účastníky GOVSATCOM“ se rozumí členské státy, Rada, Komise a ESVČ, jakož i agentury Unie, třetí země a mezinárodní organizace, pokud byly tyto agentury, třetí země a organizace řádně oprávněny; |
20) |
„uživatelem složky GOVSATCOM“ se rozumí orgán veřejné moci Unie či členského státu, subjekt pověřený výkonem veřejné moci nebo fyzická či právnická osoba řádně oprávněná a pověřená úkoly souvisejícími s dohledem nad misemi, provozními činnostmi a infrastrukturami, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti, a jejich řízením; |
20a) |
„centrem GOVSATCOM“ se rozumí operační středisko, jehož hlavní funkcí je zajišťovat bezpečnou vazbu mezi uživateli GOVSATCOM a poskytovateli kapacit a služeb GOVSATCOM, a tím neustále optimalizovat nabídku a poptávku. |
21) |
„případem použití služeb složky GOVSATCOM“ se rozumí provozní scénář v konkrétním prostředí, ve kterém ▌ se vyžadují služby složky GOVSATCOM; |
21a) |
„utajovanými informacemi EU“ se rozumějí jakékoli informace nebo materiály označené stupněm utajení EU, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států; |
22) |
„citlivými neutajovanými informacemi“ se rozumí neutajované informace ve smyslu článku 9 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443, který ukládá povinnost chránit citlivé neutajované informace vztahující se výhradně na Evropskou komisi a na agentury a subjekty Unie, které jsou ze zákona povinny uplatňovat bezpečnostní pravidla Komise; |
23) |
„uživateli složky Copernicus“ se rozumí: „hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, představují orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány v Unii či státech, které se účastní složky Copernicus, pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování civilních veřejných politik, mimo jiné environmentální politiky, politiky civilní ochrany, politiky v oblasti bezpečnosti, včetně bezpečnosti infrastruktur, a bezpečnostní politiky; „další uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a mezi něž patří zejména výzkumné a vzdělávací organizace, komerční a soukromé subjekty, charitativní organizace, nevládní organizace a mezinárodní organizace; |
24) |
„státy účastnícími se programu Copernicus“ se rozumějí třetí země, které finančně přispívají na program Copernicus a účastní se jej za podmínek mezinárodní dohody uzavřené s Unií. |
Článek 3
Složky programu
Program se skládá s těchto složek:
a) |
autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, jehož součástí je soustava družic, střediska a globální síť pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a ▌ začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Galileo“); |
b) |
civilního regionálního družicového navigačního systému pod civilní kontrolou , který se skládá ze středisek a stanic na zemi a několika transpondérů instalovaných na geosynchronních družicích a který zesiluje a koriguje otevřené signály vydávané složkou Galileo a dalšími GNSS, mimo jiné pro účely uspořádání letového provozu, letových navigačních služeb a jiných dopravních systémů („evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací“ neboli „EGNOS“); |
c) |
funkčního , autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, využívá stávající vnitrostátní a evropské kapacity , který poskytuje geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu, případně na základě politiky úplného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům, a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Copernicus“); |
d) |
systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním kosmických objektů, které obíhají okolo Země, (podsložka „SST“) , doplněno o pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí; (dílčí složka „SWE“) a rizika sledování blízkozemních těles (podsložka „NEO“) blížících se k Zemi („získávání poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“); |
e) |
služba družicové komunikace pod civilní kontrolou a kontrolou státní správy, která umožňuje poskytování služeb družicové komunikace orgánům Unie a členských států, které řídí mise a infrastruktury, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti („GOVSATCOM“). |
▌ program zahrnuje dodatečná opatření pro zajištění efektivního a autonomního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního a konkurenceschopného evropského kosmického odvětví na začátku i na konci hodnotového řetězce, posílení vesmírného ekosystému Unie a posílení Unie jako globálního hráče .
Článek 4
Cíle
1. Program má tyto obecné cíle:
a) |
poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny podpořit politické priority Unie a související přijímání nezávislých rozhodnutí podložených důkazy , mj. pokud jde o změnu klimatu, dopravu a bezpečnost ▌; |
b) |
maximalizovat socioekonomické přínosy, zejména posílením rozvoje inovativního a konkurenceschopného evropského odvětví na začátku i na konci hodnotového řetězce, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků , což umožní růst a vytváření pracovních míst v Unii, a prosazováním co nejširšího využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu, a to jak uvnitř Unie, tak mimo ni; při zajištění synergií a doplňkovosti s činnostmi Unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje prováděnými podle nařízení o programu Horizont Evropa; |
c) |
posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států a posilovat její ▌ autonomii, zejména z ▌technologického hlediska; |
d) |
podporovat úlohu globálního aktéra Unie v kosmickém odvětví , podporovat mezinárodní spolupráci, posilovat evropskou diplomacii v oblasti vesmíru, mimo jiné podporou zásad reciprocity a spravedlivé hospodářské soutěže a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev, podporovat celosvětové iniciativy, a to i s ohledem na udržitelný rozvoj, a zvyšovat povědomí o vesmíru jakožto společném dědictví lidstva; |
e) |
zvyšovat bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost všech činností souvisejících s kosmickými objekty a šířením kosmického smetí, jakož i vesmírného prostředí, prostřednictvím provádění vhodných opatření, včetně vývoje a zavádění technologií pro likvidaci kosmických lodí na konci jejich životnosti a pro odstraňování vesmírného odpadu . |
6a) Mezinárodní spolupráce má prvořadý význam a je klíčovým prvkem kosmické strategie pro Evropu a podporuje úlohu Unie jako globálního aktéra v kosmickém odvětví. Komise využije programu k tomu, aby prostřednictvím iniciativ v oblasti vesmírné diplomacie přispěla k podpoře evropských technologií a průmyslu v mezinárodním měřítku (například dvoustranné dialogy, pracovní semináře v rámci odvětví, podpora internacionalizace malých a středních podniků), usnadnila přístup na mezinárodní trhy a podpořila spravedlivou hospodářskou soutěž, a to rovněž posílením iniciativ v oblasti hospodářské diplomacie. Evropské iniciativy v oblasti vesmírné diplomacie by měly být plně soudržné a vzájemně se doplňovat se stávajícími politikami, prioritami a nástroji EU, přičemž Unie musí spolu se svými členskými státy hrát klíčovou úlohu, aby zůstala v čele mezinárodní scény.
2. Program má tyto specifické cíle:
a) |
Galileo a EGNOS: dlouhodobě poskytovat nejmodernější a ▌ zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby a zajistit nepřetržité fungování a spolehlivost těchto služeb ; |
b) |
Copernicus: poskytovat přesná a spolehlivá data o pozorování Země, informace a služby zahrnující jiné zdroje údajů, na dlouhodobém a udržitelném základě, na podporu formulace , provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států i činností založených na požadavcích uživatelů ; |
c) |
pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty a vesmírný odpad s cílem dále zvyšovat výkonnost a autonomii schopnosti složky SST na úrovni Unie poskytovat služby v oblasti kosmického počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles; |
d) |
pokud jde o GOVSATCOM: zajistit dlouhodobou dostupnost spolehlivých, zabezpečených a nákladově efektivních služeb družicové komunikace pro uživatele GOVSATCOM ; |
e) |
podporovat autonomní, bezpečné a nákladově efektivní možnosti přístupu do vesmíru, a to s přihlédnutím k základním bezpečnostním zájmům Unie ; |
f) |
napomáhat rozvoji silné vesmírné ekonomiky Unie, mimo jiné podporou kosmického ekosystému a posilováním konkurenceschopnosti, inovací, podnikání, dovedností a inovační kapacity v e všech členských státech a regionech Unie, se zvláštním ohledem na malé a střední podniky a začínající podniky či právnické a fyzické osoby z Unie, které jsou činné nebo by chtěly být činné v tomto odvětví ▌. |
Článek 5
Přístup do vesmíru
1. Program podporuje zadávání a shromažďování služeb vypouštění do vesmíru pro potřeby programu a na jejich žádost souhrn pro členské státy a mezinárodní organizace .
2. V součinnosti s ostatními programy Unie a programy financování, a aniž jsou dotčeny činnosti Evropské kosmické agentury v oblasti přístupu k vesmíru, může program podporovat:
a) |
úpravy, včetně vývoje technologií, do kosmických nosných systémů, které jsou nezbytné pro spuštění družic, včetně alternativních technologií a inovativních systémů pro přístup do vesmíru, pro provádění složek programu; |
b) |
úpravy pozemní kosmické infrastruktury, včetně nového vývoje, které jsou nezbytné pro provedení programu. |
Článek 6
Opatření na podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví Unie
1. program podporuje budování kapacit v rámci Unie, a tím podporuje:
a) |
inovační činnosti za účelem co nejlepšího využití vesmírných technologií, infrastruktury nebo služeb a opatření usnadňujících zavádění inovativních řešení, která jsou výsledkem výzkumných a inovačních činností, a pro podporu rozvoje navazujícího odvětví, zejména prostřednictvím součinnosti s dalšími programy Unie a finančními nástroji, včetně Invest EU; |
b) |
činnosti zaměřené na podporu veřejné poptávky a inovací ve veřejném sektoru s cílem plně využít potenciál veřejných služeb pro občany a podniky; |
c) |
podnikání, a to i od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a na základě dalších ustanovení o přístupu k finančním prostředkům uvedených v článku 18 a hlavě III kapitole I, i využitím strategie „přístup první smlouvy“ ; |
d) |
vznik ekosystému vstřícného k podnikům prostřednictvím spolupráce mezi podniky ve formě sítě uzlů pro vesmír, který na regionální a vnitrostátní úrovni sdružuje subjekty z oblasti vesmíru, digitálního sektoru a jiných odvětví , jakož i uživatelů, přičemž cílem sítě uzlů je poskytovat podporu, zařízení a služby občanům a společnostem na podporu podnikání a dovedností a posílení součinnosti v navazujícím odvětví a podporovat spolupráci s digitálními inovačními centry vytvořenými v rámci programu Digitální Evropa ; |
e) |
poskytování vzdělávání a odborné přípravy, a to i pro profesionály, podnikatele, absolventy a studenty, zejména prostřednictvím součinnosti s vnitrostátními a regionálními iniciativami, pro rozvoj pokročilých dovedností ; |
f) |
přístup ke zpracujícím a zkušebním zařízením pro odborníky ze soukromého a veřejného sektoru, studenty a podnikatele ; |
g) |
certifikační a normalizační činnosti; |
h) |
posílení evropských dodavatelských řetězců v celé Unii prostřednictvím široké účasti podniků, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, ve všech složkách programu, zejména prostřednictvím ustanovení článku 14 a opatření na podporu jejich konkurenceschopnosti na celosvětové úrovni . |
2. Při provádění činností uvedených v odstavci 1 se podporuje potřeba rozvíjet kapacitu v členských státech s vznikajícím kosmickým průmyslem, aby se všem členským státům poskytly stejné příležitosti k účasti na vesmírném programu.
Článek 7
Třetí země a mezinárodní organizace přidružené k programu
1. Složky programu vyjma SST a GOVSATCOM jsou otevřené těmto třetím zemím:
a) |
členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; |
b) |
přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a nimi; |
c) |
země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
2. Složky programu, s výjimkou Systému pozorování a sledování vesmíru, jsou otevřeny rovněž jakékoli třetí zemi nebo mezinárodní organizaci v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě vztahující se na účast třetí země nebo mezinárodní organizace na některém programu Unie a za předpokladu, že dohoda:
a) |
zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země nebo mezinárodní organizace účastnící se programů Unie, |
b) |
stanoví podmínky účasti v programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků k jednotlivým programům a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [21 odst. 5] [nového finančního nařízení], |
c) |
neuděluje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci ohledně daného programu rozhodovací pravomoc nebo případně přístup k citlivým nebo utajovaným informacím ; |
d) |
zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy. |
da) |
v případě potřeby chrání strategické a svrchované zájmy Unie ve všech dotčených oblastech, včetně evropské strategické autonomie v oblasti technologií či průmyslu. |
3. Složky programu jsou otevřené třetím zemím a mezinárodním organizacím uvedeným v odstavcích 1 a 2 pouze za předpokladu, že jsou ochráněny základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států.
Článek 8
Přístup třetích zemí nebo mezinárodních organizací k SST, GOVSATCOM a veřejné regulované službě
1. Třetí země nebo mezinárodní organizace se mohou stát účastníkem složky GOVSATCOM, jak je uvedeno v odstavci 67, nebo získat přístup ke službám poskytovaným složkou SST, pouze pokud v souladu s postupem stanoveným v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie uzavřou dohodu, která stanoví podmínky podrobných pravidel přístupu k takovým datům, informacím, kapacitám a službám a rámec pro výměnu a ochranu utajovaných informací.
2. Přístup třetích zemí nebo mezinárodních organizací k veřejné regulované službě (PRS) poskytované složkou Galileo se řídí čl. 3 odst. 5 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1104/2011/EU (20).
Článek 9
Vlastnictví a využívání prostředků
1. Unie je vlastníkem veškerých hmotných i nehmotných prostředků vytvořených nebo vyvinutých v rámci složek programu. V tomto smyslu přijme Komise nezbytné kroky k tomu, aby příslušné smlouvy, dohody a další ujednání vztahující se na tyto činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků, obsahovaly ustanovení zajišťující takový režim vlastnictví těchto prostředků.
2. Odstavec 1 se na hmotné a nehmotné prostředky vytvořené nebo vyvinuté v rámci složek programu nepoužije, pokud činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků:
a) |
jsou prováděny na základě grantů nebo cen zcela financovaných Unií; |
b) |
nejsou zcela financovány Unií nebo |
c) |
se vztahují na vývoj, výrobu nebo používání přijímačů PRS zahrnujících utajované informace EU nebo komponentů takových přijímačů. |
3. Komise podnikne nezbytné kroky k tomu, aby smlouvy, dohody nebo jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v druhém odstavci obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví a využívání těchto prostředků, a pokud jde o písmeno c), aby Unie mohla volně používat přijímače PRS a udělovat povolení k jejich používání v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU.
4. Komise usiluje o uzavření smluv nebo jiných ujednání se třetími stranami, pokud jde o:
a) |
dříve existující vlastnická práva ve vztahu k hmotným a nehmotným prostředkům vytvořeným nebo vyvinutým v rámci složek programu; |
b) |
nabytí vlastnictví nebo licenčních práv ve vztahu k jiným hmotným nebo nehmotným prostředkům nezbytným k provádění programu. |
5. Komise prostřednictvím vhodného rámce zajistí optimální využití hmotných a nehmotných prostředků uvedených v odstavcích 1 a 2, jejichž vlastníkem je Unie.
6. Pokud tyto prostředky sestávají z práv duševního vlastnictví, Komise spravuje tato práva co nejúčinněji a přihlíží přitom k potřebě chránit a zhodnocovat je, k oprávněným zájmům všech dotčených stran a k potřebě vyváženého vývoje trhů a nových technologií a kontinuity služeb poskytovaných složkami programu. Za tím účelem zejména zajistí, aby příslušné smlouvy, dohody a jiná ujednání obsahovaly možnost převést tato práva na třetí strany nebo udělit licenci k těmto právům třetím stranám, včetně původce daného práva duševního vlastnictví, a aby agentura mohla těchto práv volně požívat, pokud to bude nutné pro plnění jejich úkolů v rámci tohoto nařízení. Dohoda o finančním rámcovém partnerství uvedená v čl. 29 odst. 3a nebo dohody o příspěvcích uvedené v čl. 32 odst. 1 obsahují příslušná ustanovení umožňující využití těchto práv Evropskou kosmickou agenturou a dalšími pověřenými subjekty, je-li to nezbytné k plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a podmínek pro toto použití.
Článek 10
Záruka
Aniž by tím byly dotčeny povinnosti určené právně závaznými ustanoveními , jsou služby, data a informace poskytované složkami programu poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel. ▌ Komise učiní nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli řádným způsobem informováni ▌.
HLAVA II
ROZPOČTOVÝ PŘÍSPĚVEK A MECHANISMY
Článek 11
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027, včetně souvisejících rizik , činí 16,9 miliardy EUR v běžných cenách.
▌Distribuce částky uvedené v prvním pododstavci se rozdělí na tyto kategorie výdajů :
a) |
Galileo a EGNOS: 9,7 miliardy EUR; |
b) |
Copernicus: 6 miliard EUR; |
c) |
SSA/GOVSATCOM: 1,2 miliardy EUR. |
2. Dodatečná opatření podle článku 3, tj. činnosti uvedené v článku 5 a 6 , jsou financovány v rámci složek programu.
3. Rozpočtové prostředky Unie přidělené na program pokrývají všechny činnosti, jež jsou potřebné k plnění cílů uvedených v článku 4. Tyto výdaje mohou zahrnovat:
a) |
studie a setkání odborníků se zvláštním zřetelem na dodržení nákladových a časových omezení programu; |
b) |
informační a komunikační činnosti, včetně komunikace na úrovni organizace o politických prioritách Unie, mají-li přímou souvislost s cíli tohoto nařízení, se zvláštním ohledem na vytváření synergií s dalšími politikami Unie; |
c) |
sítě informačních technologií, jejichž funkcí je zpracovávat nebo vyměňovat informace, a správní a řídicí opatření, i v oblasti bezpečnosti, prováděná Komisí; |
d) |
technickou a správní pomoc pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. |
4. Opatření, která obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, se podrobí auditu jen jednou a tento audit zahrne všechny zapojené programy a jejich příslušná pravidla.
5. Rozpočtové závazky související s programem, které pokrývají činnosti trvající déle než jedno finanční období, mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.
6. Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.
Článek 12
Účelově vázané příjmy
1. Příjmy generované složkami programu jsou hrazeny do rozpočtu Unie a použity k financování té složky, která tyto příjmy vygenerovala.
2. Členské státy mohou složce programu poskytnout dodatečný finanční příspěvek za podmínky, že tyto další prvky nevedou u dotčené složky k finanční či technické zátěži ani ke zpožděním. Komise přezkumným postupem uvedeným v čl. 107 odst. 3 rozhodne, zda byly splněny uvedené podmínky.
3. Dodatečné financování podle tohoto článku představuje vnější účelově vázané příjmy podle [čl. 21 odst. 2] finančního nařízení.
Článek 13
Provádění a formy financování z prostředků EU
1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v [čl. 62 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.
2. Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.
3. Je-li rozpočet programu Copernicus plněn s využitím nepřímého řízení, uplatní se v míře umožněné články 62 a 154 finančního nařízení pravidla subjektů pověřených úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu, která upravují zadávání veřejných zakázek. Zvláštní úpravy nezbytné pro tato pravidla stanoví příslušné dohody o přiznání příspěvku.
HLAVA III
FINANČNÍ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Zadávání veřejných zakázek
Článek 14
Zásady zadávání veřejných zakázek
1. Veřejný zadavatel jedná v průběhu zadávacího řízení pro účely programu v souladu s těmito zásadami:
a) |
prosazují ve všech členských státech v celé Unii a v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast všech hospodářských subjektů a zejména začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků ▌, včetně požadavku, aby uchazeči zadávali subdodávky; |
b) |
zajistí účinnou hospodářskou soutěž a vyvarují se , je-li to možné, přílišné závislosti na jediném poskytovateli, zejména u kritického zařízení a služeb, s přihlédnutím k cílům technologické nezávislosti a kontinuity služeb; |
c) |
odchylně od článku 167 finančního nařízení využívají, kdykoli je to vhodné, více zdrojů dodávek, aby byla zajištěna lepší celková kontrola nad všemi složkami programu a jejich výdaji a harmonogramy; |
cc) |
dodržují zásady otevřeného přístupu a spravedlivé hospodářské soutěže v rámci celého dodavatelského řetězce, nabídková řízení na základě poskytování transparentních a včasných informací, jasné sdělování platných pravidel pro zadávání zakázek, kritérií výběru a kritérií pro přidělení zakázky a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňujících rovné podmínky všem potenciálním uchazečům, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků; |
d) |
podporují autonomii Unie, zejména z technologického hlediska; |
e) |
zajišťují požadavky na bezpečnost složek programu a přispívají k ochraně základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států; |
ee) |
podporují kontinuitu služeb a spolehlivost; |
f) |
splňují odpovídající sociální a environmentální kritéria. |
2. Výbor pro zadávání zakázek kontroluje v rámci Komise proces zadávání zakázek, který se týká všech složek programu, a sleduje smluvní plnění rozpočtu EU, které je delegováno na pověřené subjekty. V případě potřeby se přizve zástupce pověřených subjektů.
Článek 15
Zakázky rozdělené na podmíněné části
1. Pokud jde o činnosti specifické pro provoz a infrastrukturu , může veřejný zadavatel v souladu s tímto článkem zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části v souladu s tímto článkem.
2. Zakázka rozdělená na podmíněné části se skládá z pevné části, z níž plyne pevný závazek zhotovit práce, uskutečnit dodávky nebo poskytnout služby dohodnuté pro tuto část, a z jedné nebo více částí, jež jsou podmíněné z hlediska rozpočtu i plnění. Specifické rysy zakázek rozdělených na podmíněné části jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Je v ní vymezen zejména předmět zakázky, cena nebo ujednání pro její stanovení a ujednání pro zhotovení díla, dodání dodávek a poskytnutí služeb v jednotlivých částech.
3. Poskytování pevné části musí být ucelené; totéž platí pro povinnosti v rámci každé podmíněné části, s přihlédnutím k povinnostem v rámci dřívějších částí.
4. Plnění jednotlivých podmíněných částí podléhá souhlasu veřejného zadavatele, který své rozhodnutí zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli sdělí v souladu se zakázkou.
Článek 16
Zakázky s nákladově stanovenou cenou
1. Veřejný zadavatel se může za podmínek stanovených v odstavci 3 rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou.
Cenu, která má být zaplacena, tvoří náhrada všech přímých nákladů, které zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli skutečně vznikly při plnění zakázky, jako jsou výdaje za pracovní sílu, materiál, spotřební zboží a využívání zařízení a infrastruktur nezbytných pro plnění zakázky, nepřímých nákladů a pevného zisku a vhodného motivačního poplatku v závislosti na dosažení cílů, pokud jde o průběh plnění a harmonogram plnění.
2. V zakázkách s nákladově stanovenou cenou se stanoví maximální cena.
3. Veřejný zadavatel se může rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou, pokud je obtížné nebo nevyhovující uvést přesnou pevnou cenu kvůli nejistotám, jež jsou s plněním zakázky nutně spojené, jelikož:
a) |
se zakázka týká velmi složitých prvků nebo prvků vyžadujících novou technologii, a proto s sebou nese značné technické problémy; nebo |
b) |
činnosti, které jsou předmětem zakázky, musí z provozních důvodů začít neprodleně, ačkoli není ještě možné definitivně stanovit celkovou pevnou cenu, protože existují značná rizika nebo protože plnění zakázky je částečně závislé na plnění jiných zakázek. |
4. Maximální cenou zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je maximální cena, která může být zaplacena. Cena zakázky může být změněna v souladu s [článkem 172] finančního nařízení.
Článek 17
Subdodavatelé
1. Aby podpořil nové účastníky na trhu a malé, střední a začínající podniky a jejich přeshraniční účast a aby nabídnul co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně ▌ autonomie Unie, může veřejný zadavatel po uchazeči požadovat, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče.
▌
3. Uchazeč odůvodní jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1.
4. U zakázek, jejichž hodnota přesahuje deset milionů EUR, se veřejný zadavatel snaží zajistit, aby nejméně 30 % hodnoty veřejné zakázky bylo zadáno na základě výběrového řízení na různých úrovních podnikům mimo skupinu hlavního dodavatele, a to zejména proto, aby byla umožněna přeshraniční účast malých a středních podniků. Komise informuje výbor uvedený v čl. 107 odst. 1 o splnění tohoto cíle, pokud jde o smlouvy podepsané po vstupu tohoto nařízení v platnost.
KAPITOLA II
Granty, ceny a operace kombinování zdrojů
Článek 18
Granty a ceny
1. Unie může pokrýt až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.
2. odchylně od [čl. 181 odst. 6] finančního nařízení při uplatňování paušálních sazeb může příslušná schvalující osoba povolit nebo nařídit financování nepřímých nákladů příjemce do maximální výše 25 % celkových přímých způsobilých nákladů na akci .
3. Bez ohledu na odstavec 2 mohou být nepřímé náklady vykázány formou jednorázové částky nebo jednotkových nákladů, je-li tak stanoveno v pracovním programu podle článku 100.
4. Odchylně od [článku 204] finančního nařízení činí maximální výše finanční podpory, kterou lze vyplatit třetí osobě, 200 000 EUR.
Článek 19
Společné výzvy k podávání návrhů na udělení grantu
Komise nebo pověřený subjekt v rámci programu může vydat společnou výzvu k podávání návrhů se subjekty, orgány nebo osobami uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení .
▌
V případě společné výzvy se uplatní pravidla uvedená v hlavě VIII finančního nařízení . Hodnotící postupy ▌ zahrnují vyváženou skupinu odborníků jmenovaných každou stranou. Hodnotící výbory postupují ve smyslu článku 150 finančního nařízení.
V grantové dohodě se upřesní způsob, jakým jsou upravena práva duševního vlastnictví.
Článek 20
Granty na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení
1. Opatření mohou zahrnovat nebo mít jako svůj hlavní cíl zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které bude prováděno příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, 2014/25/EU a 2009/81/ES.
2. Zadávací řízení:
a) |
musí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a proporcionality a pravidla hospodářské soutěže; |
b) |
u zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi mohou stanovit zvláštní podmínky, např. že místo plnění zadávaných činností musí být omezeno na území členských států a přidružených zemí; |
c) |
mohou opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (zajištění dodávky z více zdrojů) a |
d) |
musí zajistit, aby veřejná zakázka byla zadána ekonomicky nejvýhodnější nabídce (nabídkám) a aby současně nedošlo ke střetu zájmů. |
3. Zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé získají alespoň bezplatná práva přístupu k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat – nebo vyžadovat, aby zúčastnění zhotovitelé, dodavatelé nebo poskytovatelé udělovali – třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků pro účely veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel výsledky během období po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi stanoveném ve smlouvě na zakázku komerčně nevyužije, mohou po něm veřejní zadavatelé vyžadovat, aby na ně převedl jakékoli vlastnictví těchto výsledků.
Článek 21
Operace kombinování zdrojů
Operace kombinování zdrojů rozhodnuté v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.
KAPITOLA IV
Další finanční ustanovení
Článek 22
Kumulativní, doplňkové a kombinované financování
1. Na opatření, které získalo příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na jednotlivé příspěvky na opatření se použijí pravidla toho programu Unie, který příslušný příspěvek poskytl. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření a podpora z jiných programů Unie může být vypočtena na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky podpory.
2. Opatření, která získala pečeť excelence nebo která splňují tyto kumulativní podmínky:
a) |
byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu; |
b) |
splňují minimální kvalitativní požadavky této výzvy k podávání návrhů; |
c) |
nesmějí být financována v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení, |
mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [financování, správa a monitorování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Uplatní se pravidla toho fondu, který podporu poskytl.
▌
Článek 24
Společné zadávání veřejných zakázek
1. Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise a /nebo agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu.
2. Použitelná pravidla pro zadávání veřejných zakázek v [článku 165] finančního nařízení se použijí analogicky za předpokladu, že jsou v každém případě použita procesní ustanovení použitelná na orgány Unie .
Článek 25
Ochrana základních bezpečnostních zájmů
Je-li to nezbytné pro ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, zejména pokud jde o potřebu ochránit celistvost a odolnost systémů Unie i autonomii průmyslové základny, na niž spoléhají, stanoví Komise požadované podmínky způsobilosti použitelné na zadávání veřejných zakázek, granty nebo ceny, na které se vztahuje tato hlava. Za tímto účelem je třeba mít zvláštní zřetel na to, že způsobilé podniky musí být usazeny v členském státě, že se musí zavázat k vykonávání veškerých relevantních činností uvnitř Unie ▌. Tyto podmínky jsou součástí dokumentů souvisejících se zadáním veřejné zakázky, grantem nebo cenou. V případě zadání veřejné zakázky se podmínky použijí po celou dobu životního cyklu výsledné veřejné zakázky.
Článek 26
Ochrana finančních zájmů Unie
Pokud se programu účastní třetí země na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo podle jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a přístup, které příslušná schvalující osoba, ▌ úřad OLAF a Evropský účetní dvůr potřebují k tomu, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům ▌.
HLAVA IV
SPRÁVA PROGRAMU
Článek 27
Zásady správy
Správa programu je založena na těchto zásadách:
a) |
jasné dělbě úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění každé složky a opatření programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a Evropskou kosmickou agenturu a Evropskou organizaci pro využívání meteorologických družic, na základě pravomocí jednotlivých organizací a s cílem vyhnout se překrývání úkolů a odpovědností ; |
aa) |
vhodnosti řídicí struktury vzhledem ke konkrétním potřebám každé složky a opatření programu; |
b) |
pevné kontrole nad programem, včetně přísného dodržování nákladů, harmonogramu a výkonnosti všemi subjekty v rámci jejich příslušné působnosti podle tohoto nařízení; |
c) |
transparentním a nákladově efektivním řízení; |
cc) |
nepřetržitosti služeb a nezbytné kontinuitě infrastruktury, včetně ochrany před příslušnými hrozbami; |
d) |
systematickém a strukturovaném zvažování potřeb uživatelů dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu a souvisejícího vědeckého a technologického vývoje ▌; |
e) |
konstantním úsilí o kontrolu nad riziky a o jejich omezování. |
Článek 28
Úloha členských států
1. Členské státy se mohou účastnit programu. Členské státy, které se účastní programu, přispívají svými technickými schopnostmi, know-how a pomocí, zejména v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, a/nebo, je-li to vhodné a možné, tak, že Unii zpřístupní data, informace , služby a infrastrukturu v jejich držení nebo umístěnou na jejich území, a to i zajištěním efektivního, překážek prostého přístupu k datům in situ a jejich využívání a spoluprací s Komisí na zlepšování dostupnosti dat in situ, které program potřebuje , s ohledem na příslušné licence a povinnosti .
2. Komise může dohodou o přiznání příspěvku svěřit konkrétní úkoly organizacím členských států, pokud tyto organizace byly určeny dotčeným členským státem. Komise prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s poradním postupem podle čl. 107 odst. 2 přijme rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodami o přiznání příspěvku.
2a. V některých řádně odůvodněných případech může agentura u úkolů uvedených v článku 30 prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku svěřit konkrétní úkoly organizacím členských států, pokud tyto organizace byly určeny dotčeným členským státem .
2aa. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu ▌, a to i přispíváním k adekvátní ochraně kmitočtů potřebných pro tento program.
2b. Členské státy a Komise mohou spolupracovat s cílem rozšířit využívání dat, informací a služeb poskytovaných v rámci programu.
2c. Je-li to možné, příspěvek členských států k fóru uživatelů podle článku 107 je založen na systematické a koordinované konzultaci se skupinami koncových uživatelů na vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o složky Galileo, EGNOS a program Copernicus.
3. Členské státy a Komise spolupracují na vývoji složky in situ a službě pozemní kalibrace, které jsou potřebné pro co největší využití kosmických systémů a pro usnadnění využití plného potenciálu souborů dat in situ a referenčních dat, přičemž vycházejí ze stávajících kapacit .
4. V oblasti bezpečnosti členské státy vykonávají úkoly uvedené v čl. 34 odst. 4.
Článek 29
Úloha Komise
1. Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a to i v oblasti bezpečnosti , aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti . Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu v souladu s požadavky uživatelů a dohlíží na jeho provádění, aniž jsou dotčeny jiné politiky Unie.
2. Komise řídí každou složku nebo podsložku programu ▌ , které nejsou svěřeny jinému subjektu, zejména GOVSATCOM, blízkozemní tělesa, kosmické počasí a činnosti uvedené v čl. 54 písm. d).
3. Komise zajistí jasné rozdělení úkolů a odpovědností mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů. Komise rovněž zajistí, aby všechny pověřené subjekty zapojené do provádění programu chránily zájmy Unie, zaručily řádnou správu finančních prostředků Unie a dodržovaly finanční nařízení a toto nařízení.
3a. Komise s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství, jak stanoví [článek 130] finančního nařízení a jak se uvádí v článku 31a, přičemž vezme v potaz rámcovou dohodu z roku 2004.
4. Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami , včetně navazujícího odvětví, stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vysoké požadavky k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují. Při stanovení těchto vysokých požadavků Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu.
Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají v souladu s článkem 21 .
5. Komise ▌zajišťuje , aby rozšiřování základny uživatelů a využívání dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném i soukromém sektoru bylo podporováno a maximalizováno, aniž jsou dotčeny úkoly agentury nebo dalších pověřených subjektů , a to i podporou odpovídajícího vývoje těchto služeb , uživatelsky vstřícných rozhraní a stabilního dlouhodobého prostředí. Buduje náležité synergie mezi aplikacemi jednotlivých složek programu. Zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie.
6. Ve vhodných případech Komise zajistí soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem s činnostmi v oblasti vesmíru ▌na unijní, národní nebo mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a v případě, že je to důležité pro program, usnadňuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti. Za tímto účelem Komise v případě potřeby a v rámci svých pravomocí spolupracuje s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou.
7. Komise informuje výbor uvedený v článku 107 o průběžných a konečných výsledcích posouzení nabídkových řízení a o všech smlouvách s veřejnými a soukromými subjekty, včetně subdodávek.
Článek 30
Úloha agentury
1. Agentura má tyto vlastní úkoly:
a) |
prostřednictvím své rady pro bezpečnostní akreditaci zajišťuje bezpečnostní akreditaci všech složek programu v souladu s hlavou V kapitolou II; |
b) |
vykonává další úkoly uvedené v čl. 34 odst. 2 a 3; |
c) |
vykonává činnosti v oblasti komunikace, rozvoje trhu a propagace ▌ služeb nabízených složkami Galileo a EGNOS , zejména činnosti související s pronikáním na trh a koordinací potřeb uživatelů ; |
ca) |
vykonává činnosti v oblasti komunikace, propagace a rozvoje trhu ve vztahu k datům, informacím a službám, které nabízí program Copernicus, aniž jsou dotčeny činnosti prováděné jinými pověřenými subjekty a Komisí; |
d) |
poskytuje ▌ poradenství Komisi , včetně přípravy navazujících priorit v oblasti výzkumu souvisejících s vesmírem . |
2. Komise agenturu pověří těmito úkoly:
a) |
řízením využívání složek EGNOS a Galileo , které se týká činností uvedených v článku 43; |
b) |
ústřední koordinací uživatelských aspektů složky GOVSATCOM v úzké spolupráci s členskými státy, dalšími subjekty, příslušnými agenturami Unie a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) u misí a operací k řešení krizí; |
c) |
prováděcími činnostmi v souvislosti s vývojem návazných aplikací založených na složkách programu , včetně základních prvků a integrovaných aplikací založených na datech a službách poskytovaných složkami Galileo, EGNOS a Copernicus, a to i v případech, kdy byly pro tyto činnosti poskytnuty finanční prostředky v souvislosti s programem Horizont Evropa vytvořeným podle nařízení xx, nebo v případě, že je to nezbytné pro dosažení cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b); |
d) |
prováděním činností souvisejících s rozšiřováním základny uživatelů dat, informací a služeb nabízených složkami programu jinými než Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčeny činnosti v rámci programu Copernicus a služby svěřené jiným subjektům; |
e) |
specifickými opatřeními uvedenými v článku 6 . |
3. Komise může na základě hodnocení uvedených v čl. 102 odst. 6 agentuře svěřit další úkoly za předpokladu, že nezdvojují úkoly, které byly svěřeny jiným subjektům v rámci programu, a za předpokladu, že jejich účelem je zvýšit účinnost provádění činností programu.
3a. Pokud jsou činnosti svěřeny agentuře, je třeba zajistit odpovídající finanční, lidské a administrativní zdroje na jejich uskutečnění.
▌
5. Odchylně od čl. 62 odst. 1 finančního nařízení a s výhradou posouzení Komise týkajícího se ochrany zájmů Unie může agentura prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku svěřit konkrétní činnosti jiným subjektům v rámci jejich příslušných pravomocí a za podmínek nepřímého řízení, které se vztahují na Komisi.
Článek 31
Úloha Evropské kosmické agentury
1. Za předpokladu, že zájmy Unie jsou chráněny, Evropská kosmická agentura se pověří těmito úkoly:
a) |
pokud jde o Copernicus: koordinací kosmických složek a prováděním kosmické složky programu Copernicus a její vývoj, projektováním, vývojem ▌ a budováním kosmické infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury a souvisejícím zadáváním veřejných zakázek, kromě případů, kdy tyto úlohy vykonávají jiné subjekty, a případně přístupem k datům třetích stran ; |
b) |
pokud jde o Galileo a EGNOS: rozvojem systémů , projektováním a vývojem částí pozemního segmentu a ▌ družic , včetně testování a validace ; |
c) |
pokud jde o všechny složky programu: předcházejícími činnostmi výzkumu a vývoje v jejích oblastech odbornosti. |
1a. Na základě hodnocení Komise může být Evropská kosmická agentura pověřena dalšími úkoly souvisejícími s potřebami programu, a to za předpokladu, že nezdvojují činnosti, které provádějí jiné pověřené subjekty v rámci programu, a za předpokladu, že jejich cílem je zvýšit účinnost provádění činností programu.
▌
4. Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství uvedená v článku 31a, Komise nebo agentura mohou požádat Evropskou kosmickou agenturu, aby jim za vzájemně dohodnutých podmínek poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, které jim byly na základě tohoto nařízení svěřeny.
Článek 31a
Dohoda o finančním rámcovém partnerství
1. ▌Dohoda o finančním rámcovém partnerství uvedená v čl. 29 odst. 3a:
a) |
jasně definuje úlohy, odpovědnosti a povinnosti Komise, agentury a Evropské kosmické agentury v souvislosti s každou složkou programu a potřebnými mechanismy koordinace a kontroly; |
b) |
vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura uplatňovala bezpečnostní pravidla Unie stanovená v dohodách o bezpečnosti mezi Unií, jejími orgány a jinými subjekty s Evropskou kosmickou agenturou, zejména s ohledem na zpracování utajovaných informací; |
c) |
stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře, zejména s ohledem na zadávání veřejných zakázek, a to i pokud jde o uplatňování pravidel Unie pro zadávání zakázek, když jsou zadávány jménem Unie, nebo uplatňování pravidel pověřeného subjektu v souladu s článkem 154 finančního nařízení, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavou III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením; |
d) |
požaduje, aby v případě, že agentura nebo Evropská kosmická agentura zřídí výbor pro hodnocení nabídek pro veřejné zakázky zadávané v souladu s dohodou o finančním rámcovém partnerství, účastní se zasedání tohoto výboru odborníci z Komise a v případě potřeby i další pověřené subjekty. Touto účastí není dotčena technická nezávislost výboru pro hodnocení nabídek ▌; |
e) |
zavede monitorovací a kontrolní opatření a mezi nimi zejména systém předběžného odhadu nákladů, systematické informování Komise nebo případně agentury o nákladech a harmonogramu a v případě nesrovnalostí mezi naplánovaným rozpočtem, plněním a harmonogramem též nápravná opatření, která zajistí splnění úkolů v mezích přiděleného rozpočtu ▌; |
f) |
stanoví zásady odměňování Evropské kosmické agentury pro každou složku programu, které je úměrné podmínkám, za nichž jsou akce prováděny, s náležitým ohledem na situace krize a nestability, a je-li to vhodné, může být založena na výkonnosti; odměňování zahrnuje pouze obecné režijní náklady, které nejsou spojeny s činnostmi svěřenými Evropské kosmické agentuře Unií; |
g) |
stanoví, že Evropská kosmická agentura přijme vhodná opatření pro zajištění ochrany zájmů Unie a dodržování rozhodnutí, která přijme Komise pro každou složku při uplatňování tohoto nařízení. |
2. Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství zmíněná v článku 31a, Komise nebo agentura mohou požádat Evropskou kosmickou agenturu, aby poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, kterými byly tímto nařízením pověřeny. Na podmínkách takových žádostí a jejich provedení se obě strany vzájemně dohodnou.
Článek 32
Úloha organizace EUMETSAT a dalších subjektů
1. Dohodou o přiznání příspěvku může Komise zcela nebo částečně pověřit prováděním následujících úkolů programu subjekty jiné než uvedené v článcích 30 a 31, a to mimo jiné:
a) |
modernizací, přípravou provozu a provozem kosmické infrastruktury složky Copernicus nebo jejích částí a v případě potřeby řízením přístupu k datům z přispěvatelských misí, které může být svěřeno organizaci EUMETSAT; |
b) |
prováděním služeb složky Copernicus nebo jejich částí příslušné agentury, subjekty nebo organizace , které rovněž řídí získávání informací příslušných třetích stran . |
2. Kritéria pro výběr takových pověřených subjektů odrážejí zejména schopnost těchto subjektů zajistit kontinuitu a případně bezpečnost provozu s nulovým nebo minimálním narušením činností programu .
2a. Podmínky dohod o příspěvcích uvedených v prvním odstavci musí být vždy, kdy je to možné, v souladu s podmínkami dohody o finančním rámcovém partnerství uvedenými v čl. 31a odst. 1.
3. Programový výbor je ve věci rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodou o přiznání příspěvku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku konzultován poradním postupem podle čl. 107 odst. 2. Programový výbor je s předstihem informován o dohodách o přiznání příspěvku, jež mají být uzavřeny mezi Unií, zastoupenou Komisí, a subjekty uvedenými v odstavci 1.
HLAVA V
BEZPEČNOST PROGRAMU
KAPITOLA I
Bezpečnost programu
Článek 33
Zásady bezpečnosti
1. Bezpečnost programu vychází z těchto zásad:
a) |
zohlednění zkušeností členských států v oblasti bezpečnosti a inspirace jejich osvědčenými postupy; |
b) |
využití ▌ bezpečnostních pravidel Rady a Komise , která mimo jiné stanoví oddělení provozních funkcí od funkcí souvisejících s akreditací. |
2. Tímto nařízením není dotčena výhradní odpovědnost členských států za národní bezpečnost, jak stanoví čl. 4 odst. 2 SEU, ani právo členských států chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 SFEU.
Článek 34
Správa bezpečnosti
1. Za podpory agentury Komise v oblasti své působnosti zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o:
a) |
ochranu pozemní i kosmické infrastruktury a poskytování služeb, zejména před fyzickými nebo kybernetickými útoky, včetně zásahů do datových toků ; |
b) |
kontrolu a řízení převodů technologií; |
c) |
rozvoj získaných kompetencí a know-how a jejich udržení v Unii; |
d) |
ochranu citlivých neutajovaných a utajovaných informací. |
Za tímto účelem Komise zajistí, aby byla pro každou složku programu provedena analýza rizik a hrozeb. Na základě této analýzy rizik a hrozeb stanoví do konce roku 2023 prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce a aby byla zohledněna rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti . Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise oznámí orientační seznam prováděcích aktů, které budou předloženy k projednání programovému výboru ve složení zabývajícím se složkou bezpečnosti. K tomuto seznamu bude přiložen orientační harmonogram pro jejich předložení.
2. Subjekt odpovědný za řízení složky programu odpovídá za ▌ provozní bezpečnost dané složky a za tím účelem provádí analýzu rizik a hrozeb a veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti dané složky, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitoruje jejich soulad s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 1. Podle článku 30 je tímto subjektem pro Galileo a EGNOS agentura.
2a. Na základě analýzy rizik a hrozeb Komise případně určí strukturu za účelem sledování bezpečnosti a dodržování pokynů vypracovaných v rámci oblasti působnosti rozhodnutí 201x/xxx/SZBP (21). Tato struktura působí v souladu s bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 1. V případě programu Galileo je touto strukturou bezpečnostní středisko systému Galileo .
3. Agentura:
a) |
zajistí bezpečnostní akreditaci všech složek programu v souladu s kapitolou II této hlavy , aniž jsou dotčeny pravomoci členských států; |
b) |
zajistí provoz bezpečnostního střediska složky Galileo v souladu s požadavky odstavce 2 a pokyny vypracovanými v rámci působnosti rozhodnutí 2014/496/SZBP; |
c) |
plní úkoly, jimiž byla pověřena rozhodnutím 1104/2011/EU; |
d) |
poskytuje Komisi svoje technické znalosti a poskytuje veškeré informace nezbytné pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. |
4. Členské státy:
a) |
přijmou opatření alespoň rovnocenná těm, která jsou nezbytná k ochraně evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (22), a těm, která jsou nezbytná k ochraně jejich vlastních vnitrostátních kritických infrastruktur, za účelem zajištění ochrany pozemní infrastruktury na zemi, jež tvoří nedílnou součást programu a je umístěná na jejich území; |
b) |
provádějí úkoly bezpečnostní akreditace uvedené v článku 41. |
5 . Subjekty zapojené do programu přijmou veškerá ▌ nezbytná opatření , mimo jiné s ohledem na problémy zjištěné v analýze rizik, pro zajištění bezpečnosti programu.
Článek 34a
Bezpečnost systémů a zavedených služeb
V případě, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, se použijí postupy stanovené rozhodnutím Rady XXXX/XX/SZBP.
KAPITOLA II
Bezpečnostní akreditace
Článek 35
Orgán pro bezpečnostní akreditaci
Orgánem pro bezpečnostní akreditaci všech složek programu je rada pro bezpečnostní akreditaci zřízená v rámci agentury.
Článek 36
Obecné zásady bezpečnostní akreditace
Činnosti bezpečnostní akreditace pro všechny složky programu probíhají v souladu s těmito zásadami:
a) |
činnosti a rozhodnutí v oblasti bezpečnostní akreditace jsou prováděny v kontextu kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a členských států; |
b) |
je usilováno o to, aby rozhodnutí v rámci rady pro bezpečnostní akreditaci byla přijímána na základě konsensu; |
c) |
činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace jsou prováděny přístupem hodnocení a řízení rizik, přičemž se zvažují rizika pro bezpečnost složky, jakož i dopad na náklady nebo na harmonogram každého opatření ke snížení rizik s přihlédnutím k cíli nesnížit obecnou úroveň bezpečnosti této složky; |
d) |
rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci o bezpečnostní akreditaci připravují a činí odborníci, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů, mají bezpečnostní prověrku na odpovídající úrovni a jednají objektivně; |
e) |
je usilováno o to, aby byly konzultovány všechny relevantní strany zainteresované na bezpečnostních otázkách dané složky; |
f) |
činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace provádějí v souladu se strategií bezpečnostní akreditace všechny příslušné zúčastněné strany zapojené do složky, aniž je dotčena úloha Komise; |
g) |
rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci o bezpečnostní akreditaci vycházejí v souladu s postupem uvedeným v příslušné strategii bezpečnostní akreditace definované zmíněnou radou z rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijatých na místní úrovni příslušnými vnitrostátními orgány členských států pro bezpečnostní akreditaci; |
h) |
soustavným, transparentním a plně srozumitelným postupem monitorování se zajistí, aby byla známa bezpečnostní rizika složky, aby byla definována bezpečnostní opatření ke snížení těchto rizik na přijatelnou míru s ohledem na bezpečnostní potřeby Unie a jejích členských států a pro hladké fungování složky a aby byla tato opatření uplatňována ve shodě s koncepcí ochrany do hloubky. Účinnost těchto opatření se průběžně vyhodnocuje. Tento postup týkající se hodnocení a řízení bezpečnostních rizik se provádí jako iterativní proces a je prováděn společně zúčastněnými subjekty zapojenými do složky; |
i) |
rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijímá rada pro bezpečnostní akreditaci striktně nezávisle, a to i na Komisi a na jiných subjektech odpovědných za provádění složky a za poskytování souvisejících služeb, jakož i na výkonném řediteli a na správní radě agentury; |
j) |
činnosti bezpečnostní akreditace jsou prováděny s náležitým ohledem na nezbytnost adekvátní koordinace mezi Komisí a orgány odpovědnými za provádění bezpečnostních předpisů; |
k) |
bezpečnostní akreditací složky EGNOS prováděnou radou pro bezpečnostní akreditaci nejsou dotčeny činnosti akreditace pro oblast letectví prováděné Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví. |
Článek 37
Úkoly rady pro bezpečnostní akreditaci
1. Rada pro bezpečnostní akreditaci plní své úkoly, aniž jsou dotčeny odpovědnosti Komise nebo odpovědnosti svěřené jiným subjektům agentury, zejména v otázkách týkajících se bezpečnosti, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti bezpečnostní akreditace.
2. Rada pro bezpečnostní akreditaci plní tyto úkoly:
a) |
definuje a schvaluje strategii bezpečnostní akreditace, která stanoví:
|
b) |
přijímá rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci, zejména o schválení vypuštění družic, povolení k provozu systémů zřízených v rámci složek programu nebo prvků těchto složek v jejich jednotlivých konfiguracích a pro jednotlivé služby, které poskytují, až po signál ve vesmíru (včetně) a povolení k provozu pozemních stanic. Pokud jde o sítě a zařízení připojené ke službě PRS podle článku 44 nebo k jakékoli jiné zabezpečené službě pocházející ze složek programu, rozhoduje rada pro bezpečnostní akreditaci pouze o povolení subjektů vyvíjet nebo vyrábět citlivé technologie PRS, přijímače PRS nebo bezpečnostní moduly PRS nebo jiné technologie nebo zařízení, jež musí být zkontrolováno z hlediska obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 1, přičemž bere v potaz doporučení vnitrostátních subjektů příslušných pro otázky bezpečnosti a obecná bezpečnostní rizika; |
c) |
přezkoumává a s výjimkou dokumentů, které má Komise přijmout podle čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, schvaluje veškerou dokumentaci týkající se bezpečnostní akreditace; |
d) |
poskytuje v oblasti své působnosti Komisi poradenství k vypracovávání návrhů znění aktů uvedených v čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, včetně poradenství k zavádění bezpečnostních provozních postupů (SecOps), a předkládá prohlášení se svým závěrečným postojem; |
e) |
přezkoumává a schvaluje hodnocení bezpečnostního rizika vypracované v souladu s postupem monitorování podle čl. 36 písm. h), s ohledem na soulad s dokumenty uvedenými v písmeni c) tohoto odstavce a s dokumenty vypracovanými podle čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU; a spolupracuje s Komisí na definování opatření ke snížení rizik; |
f) |
kontroluje provádění bezpečnostních opatření v souvislosti s bezpečnostní akreditací složek programu prováděním nebo finančním zaštítěním bezpečnostních posouzení, inspekcí, auditů či přezkumů v souladu s čl. 41 písm. b) tohoto nařízení; |
g) |
potvrzuje výběr schválených produktů a opatření, která chrání před elektronickým odposlechem (TEMPEST), a schválených kryptografických produktů používaných k zajištění bezpečnosti složek programu; |
h) |
schvaluje, případně se spolu s relevantními subjekty příslušnými pro otázky bezpečnosti účastní společného schvalování propojení mezi systémy zřízenými v rámci složek programu nebo částí těchto složek a jinými systémy; |
i) |
domlouvá s příslušným členským státem model pro kontrolu přístupu podle čl. 41 písm. c); |
j) |
připravuje zprávy o rizicích a informuje Komisi, správní radu a výkonného ředitele o svém posouzení rizik a radí jim ohledně možností řešení zbytkového rizika v souvislosti s konkrétním rozhodnutím o bezpečnostní akreditaci; |
k) |
v úzké součinnosti s Komisí asistuje Radě a vysokému představiteli při provádění rozhodnutí 2014/496/SZBP, pokud o to Rada a/nebo vysoký představitel konkrétně požádají; |
l) |
provádí konzultace, které jsou nezbytné pro plnění jejích úkolů; |
m) |
přijme svůj jednací řád a zveřejní jej. |
3. Aniž jsou dotčeny pravomoci a odpovědnosti členských států, pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci se zřídí zvláštní podřízený subjekt zastupující členské státy, který provádí zejména tyto úkoly:
a) |
správu letových kódů a jiných kódů nezbytných pro fungování složky Galileo; |
b) |
ověření, že byly zavedeny a jsou uplatňovány postupy pro evidenci klíčů PRS složky Galileo, bezpečné zacházení s nimi, jejich uložení a distribuci. |
Článek 38
Složení rady pro bezpečnostní akreditaci
1. Rada pro bezpečnostní akreditaci je složena ze zástupce z každého členského státu, zástupce Komise a zástupce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“). Funkční období členů rady pro bezpečnostní akreditaci je čtyřleté s možností opětovného jmenování.
2. Účast na zasedáních rady pro bezpečnostní akreditaci vychází ze zásady „vědět jen to nejnutnější“. Jako pozorovatelé mohou být na zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci v případě potřeby přizváni zástupci Evropské kosmické agentury a zástupci agentury, kteří nejsou do bezpečnostní akreditace zapojeni . K účasti na těchto zasedáních mohou být jako pozorovatelé ve výjimečných případech přizváni rovněž zástupci agentur Unie, třetích zemí nebo mezinárodních organizací v případě záležitostí, které se těchto třetích zemí nebo mezinárodních organizací přímo týkají, zejména pak záležitostí, které se týkají infrastruktury, jež jim patří nebo jež je zřízena na jejich území. Ujednání pro takovou účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a její podmínky se stanoví v příslušných dohodách a musí být v souladu s jednacím řádem rady pro bezpečnostní akreditaci.
Článek 39
Pravidla hlasování v radě pro bezpečnostní akreditaci
Nelze-li dosáhnout konsenzu podle obecných zásad uvedených v článku 36, přijme rada pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí na základě hlasování kvalifikovanou většinou v souladu s článkem 16 Smlouvy o Evropské unii. Zástupce Komise a zástupce vysokého představitele se hlasování neúčastní. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci podepisuje jménem rady pro bezpečnostní akreditaci rozhodnutí, která rada pro bezpečnostní akreditaci přijme.
Článek 40
Komunikace a dopad rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci
1. Rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci jsou určena Komisi.
2. Komise průběžně informuje radu pro bezpečnostní akreditaci o dopadu zamýšlených rozhodnutí rady pro bezpečnostní akreditaci na řádný chod složek programu a na provádění plánů řešení zbytkového rizika. Rada pro bezpečnostní akreditaci zohlední všechny tyto informace Komise.
3. Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu o dopadu přijetí rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci na řádný chod složek programu. Pokud se Komise domnívá, že by rozhodnutí přijaté radou pro bezpečnostní akreditaci mohlo mít významný dopad na řádný chod těchto složek, například pokud jde o náklady, harmonogram nebo plnění, okamžitě informuje Evropský parlament a Radu.
4. Správní rada je pravidelně informována o průběhu práce rady pro bezpečnostní akreditaci.
5. Pracovní harmonogram rady pro bezpečnostní akreditaci nesmí být v rozporu s harmonogramem činností pracovního programu podle článku 100.
Článek 41
Úloha členských států při bezpečnostní akreditaci
Členské státy:
a) |
předávají radě pro bezpečnostní akreditaci veškeré informace, které považují za důležité pro účely bezpečnostní akreditace; |
b) |
umožní v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy řádně pověřeným osobám, jež byly jmenovány radou pro bezpečnostní akreditaci, se souhlasem vnitrostátních subjektů příslušných pro bezpečnostní otázky a pod jejich dohledem přístup k veškerým informacím a do veškerých oblastí a/nebo míst, která souvisejí s bezpečností systémů spadajících do pravomoci členských států, aniž by docházelo k diskriminaci na základě státní příslušnosti státních příslušníků členských států, a to mimo jiné pro účely bezpečnostních inspekcí, auditů a testů, o nichž rozhodla rada pro bezpečnostní akreditaci, a pro potřeby postupu monitorování bezpečnostních rizik podle čl. 36 písm. h). Tyto audity a testy se provádí v souladu s těmito zásadami:
|
c) |
jednotlivě odpovídají za přípravu modelu pro kontrolu přístupu, jenž obsahuje přehled nebo seznam oblastí nebo míst, které mají být akreditovány, a na němž se předem dohodnou členské státy a rada pro bezpečnostní akreditaci, aby bylo zajištěno, že všechny členské státy poskytují stejnou úroveň kontroly přístupu; |
d) |
odpovídají na místní úrovni za bezpečnostní akreditaci míst, která se nacházejí na jejich území a tvoří část bezpečnostně akreditované oblasti složek programu, a podávají o tom zprávu radě pro bezpečnostní akreditaci. |
KAPITOLA III
Ochrana utajovaných informací
Článek 42
Ochrana ▌ utajovaných informací
V rámci působnosti tohoto nařízení:
a) |
je výměna utajovaných informací souvisejících s programem předmětem mezinárodní dohody mezi Unií a třetí zemí nebo mezinárodní organizací o výměně utajovaných informací nebo případně ujednání mezi příslušnou institucí nebo subjektem Unie a příslušnými orgány třetí země nebo mezinárodní organizací o výměně utajovaných informací a vztahují se na ni podmínky stanovené v této dohodě nebo ujednaní; |
▌ |
|
c) |
fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi Evropské unie týkajícími se programu, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany alespoň rovnocenný stupni, který poskytují bezpečnostní pravidla Komise stanovená rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostní pravidla Rady stanovená v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU. Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci je definována v dohodě o bezpečnosti informací, včetně záležitostí týkajících se průmyslové bezpečnosti, je-li to relevantní, uzavřené mezi Unií a touto třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU; |
d) |
aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující oblast průmyslové bezpečnosti uvedená v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím Evropské unie, je-li to považováno za nezbytné v jednotlivých případech s ohledem na povahu a obsah těchto informací, na potřebu příjemce znát utajované informace a na míru prospěchu pro Unii. |
HLAVA VI
Galileo a EGNOS
Článek 43
Způsobilá opatření
Využívání systémů Galileo a EGNOS zahrnuje tato způsobilá opatření :
a) |
řízení, provoz, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu kosmické infrastruktury, včetně modernizací a managementu zastarávání; |
b) |
řízení, provoz, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, zejména pozemních středisek a stanic, na něž odkazuje rozhodnutí (EU) 2016/413 nebo (EU) 2017/1406, sítí, včetně modernizací a managementu zastarávání; |
c) |
rozvoj budoucích generací systémů a vývoj služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o finančním výhledu Unie , a to i s ohledem na potřeby příslušných zúčastněných subjektů ; |
ca) |
podporu rozvoje návazných aplikací složek Galileo a EGNOS a rozvoje a vývoje základních technologických prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo; |
d) |
podporu certifikačních a normalizačních činností souvisejících se systémy Galileo a EGNOS, zejména v odvětví dopravy ; |
e) |
kontinuální zajišťování ▌služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS a v rámci doplňkovosti s členskými státy a iniciativami soukromého sektoru rozvoj trhu s těmito službami, zejména za účelem maximalizace socioekonomických přínosů uvedených v čl. 4 odst. 1 ; |
f) |
spolupráce s jinými regionálními nebo globálními družicovými navigačními systémy , a to i za účelem usnadnění slučitelnosti a interoperability ; |
g) |
▌prvky pro monitorování spolehlivosti systémů a jejich využívání a poskytování služeb ; |
h) |
▌činnosti související s poskytováním služeb a s koordinací rozšíření jejich pokrytí. |
Článek 44
Služby poskytované složkou Galileo
1. Služby poskytované složkou Galileo zahrnují:
a) |
otevřenou službu Galileo (GOS), která je pro uživatele bezplatná, poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené především pro masové aplikace družicové navigace pro využití ze strany spotřebitelů; |
b) |
vysoce přesnou službu (HAS), která je pro uživatele bezplatná a prostřednictvím dodatečných dat šířených v doplňkovém kmitočtovém pásmu poskytuje velmi přesné informace týkající se polohy a synchronizace, které jsou určeny zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití; |
c) |
službu ověření pravosti signálu (SAS), která je založena na šifrovaných kódech obsažených v signálech a která je určena zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití; |
d) |
veřejnou regulovanou službu (PRS) určenou pouze vládou schváleným uživatelům ▌pro citlivé aplikace, které vyžadují vysokou úroveň kontinuity služby, a to i v oblasti bezpečnosti a obrany, která využívá silné, šifrované signály; tato služba bude bezplatně poskytována členským státům, Radě, Komisi, ESVČ a případně řádně zmocněným agenturám Unie; otázka zpoplatnění služby pro ostatní odběratele PRS uvedené v článku 2 rozhodnutí č. 1104/2011/EU bude posuzována případ od případu a v dohodách uzavřených podle čl. 3 odst. 5 uvedeného rozhodnutí se upřesní příslušná ustanovení; přístup k PRS je regulován v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU, které se vztahuje na členské státy, Radu, Komisi, ESVČ a agentury Unie; |
e) |
tísňovou službu (ES) , která je pro uživatele bezplatná, a vysílání prostřednictvím vydávání signálů varování týkající se přírodních katastrof nebo jiných nouzových situací v konkrétních oblastech; tato služba je případně poskytována ve spolupráci s vnitrostátními orgány členských států v oblasti civilní ochrany; |
f) |
službu určování času (TS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje přesný a robustní referenční čas, jakož i realizaci koordinovaného světového času a která usnadňuje vývoj časových aplikací založených na složce Galileo a použití v kritických aplikacích. |
2. Složka Galileo rovněž přispívá:
a) |
ke službě pátrání a záchrany (SAR) systému COSPAS-SARSAT detekcí tísňových signálů vysílaných bójemi a zpětným posíláním zpráv prostřednictvím „zpětného spojení“; |
b) |
k službám monitorování integrity normalizovaným na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni určeným k využití aplikacemi pro zajištění bezpečnosti života na základě signálů otevřené služby Galileo a v kombinaci se složkou EGNOS a jinými družicovými navigačními systémy; |
c) |
k službám v oblasti informací o kosmickém počasí prostřednictvím střediska služeb GNSS (23) a včasného varování poskytovaným prostřednictvím pozemní infrastruktury složky Galileo, které jsou určeny zejména ke snížení potenciálních rizik pro uživatele služeb poskytovaných složkou Galileo a jinými globálními družicovými navigačními systémy souvisejících s kosmickým prostorem . |
Článek 45
Služby poskytované složkou EGNOS
1. Služby poskytované složkou EGNOS zahrnují:
a) |
otevřenou službu EGNOS (EOS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené především pro masové aplikace družicové navigace pro využití ze strany spotřebitelů; |
b) |
službu přístupu k datům systému EGNOS (EDAS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené zejména pro aplikace družicové navigace pro odborné a komerční využití, přičemž nabízí zlepšenou výkonnost a data s vyšší přidanou hodnotou, než jakou mají data získaná prostřednictvím EOS; |
c) |
službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a časové synchronizaci s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti a přesnosti, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které Galileo v oblasti pokrytí zesiluje, nebo na signály o překročení limitů vydávaných systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb v souladu s normami ICAO nebo dalších odvětví dopravy . |
2. Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území všech členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě , k němuž se pro tyto účely řadí i Kypr, Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, a to do konce roku 2026 .
Zeměpisné pokrytí složkou EGNOS může být rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí přidružených k iniciativě jednotného evropského nebe a třetích zemí v rámci evropské politiky sousedství, pokud je to technicky proveditelné a v souladu s bezpečnostními požadavky uvedenými v článku 34 , a v případě služby SoL na základě mezinárodních dohod.
3. Náklady takového rozšíření, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11. Komise pro účely financování takovýchto opatření zváží i jiné programy nebo nástroje. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě.
Článek 46
Prováděcí opatření pro složky Galileo a EGNOS
Pro zajištění řádného fungování systémů Galileo a EGNOS a jejich přijetí ze strany trhů Komise v případě potřeby stanoví nezbytná opatření, která jsou zapotřebí k:
a) |
řízení a snižování rizik spojených s provozem složek Galileo a EGNOS , zejména s cílem zajistit kontinuitu služeb ; |
b) |
určení hlavních rozhodovacích fází pro monitorování a hodnocení provádění složek Galileo a EGNOS; |
c) |
určení, v souladu s bezpečnostními požadavky a otevřeným a transparentním postupem, umístění středisek náležejících pozemní infrastruktuře složek Galileo a EGNOS, a zajištění jejich fungování; |
d) |
stanovení technických a provozních specifikací týkajících se služeb uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. c), e) a f) a v odst. 2 písm. c) . |
Uvedená prováděcí opatření se přijmou přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Článek 47
Slučitelnost, interoperabilita a standardizace
1. Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být z technického hlediska slučitelné a interoperabilní , a to i na uživatelské úrovni .
2. Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud jsou v mezinárodních dohodách stanoveny nezbytné požadavky na slučitelnost a interoperabilitu a jejich podmínky .
HLAVA VII
Copernicus
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 48
Oblast působnosti složky Copernicus
1. Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice▌, včetně investic zúčastněných stran, jako je Evropská kosmická agentura a organizace EUMETSAT , a ve vhodných a nákladově efektivních případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu , přičemž současně maximalizuje příležitosti evropských uživatelů .
2. Složka Copernicus dodává data a informace, přičemž vychází z potřeb uživatelů této složky a z politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům.
2a. Složka Copernicus podporuje formulaci, provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států zejména v oblasti životního prostředí, změny klimatu, mořského prostředí, námořní činnosti, atmosféry, zemědělství a rozvoje venkova, ochrany kulturního dědictví, civilní ochrany, monitorování infrastruktur, bezpečnosti a digitálního hospodářství s cílem dalšího omezení administrativní zátěže.
3. Copernicus sestává z těchto čtyř prvků :
a) |
▌získávání dat, což zahrnuje:
|
b) |
▌zpracování dat a informací prostřednictvím služeb složky Copernicus , což zahrnuje činnosti pro vytváření informací přidané hodnoty na podporu služeb v oblasti monitorování životního prostředí, podávání zpráv, zajištění dodržování právních předpisů, civilní ochrany a bezpečnosti ▌; |
c) |
▌přístup k datům a jejich distribuci, což zahrnuje infrastrukturu a služby k zajištění uživatelsky vstřícného vyhledávání, prohlížení a dlouhodobé archivování dat a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuci a využívání; |
d) |
▌rozšiřování uživatelské základny, rozvoj trhu a budování kapacity podle čl. 29 odst. 5, což zahrnuje příslušné činnosti, zdroje a služby na podporu složky Copernicus, jejích dat a služeb i souvisejících navazujících aplikací a jejich rozvoje na všech úrovních za účelem maximalizace socioekonomických přínosů, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1 , jakož i shromažďování údajů o potřebách uživatelů a jejich analýzu ; |
4. Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci pozorovacích systémů a související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje ▌ mezinárodní dohody a koordinační postupy.
KAPITOLA II
Způsobilá opatření
Článek 49
Způsobilá opatření pro získávání dat
Způsobilá opatření v rámci složky Copernicus zahrnují:
a) |
opatření pro poskytnutí posílené kontinuity stávajících misí Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provozování dalších družic Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, přičemž se upřednostňují zejména pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů, které umožní monitorování polárních oblastí a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví, s právy vodních a mořských zdrojů a kulturního dědictví ; |
b) |
opatření k zajištění přístupu k datům třetích stran nezbytným k vytváření služeb složky Copernicus nebo pro využití ze strany orgánů, agentur a decentralizovaných útvarů Unie a v případě, kdy je to vhodné a nákladově efektivní, ze strany celostátních nebo regionálních veřejných subjektů ; |
c) |
opatření k poskytnutí a koordinaci přístupu k datům in situ a jiným pomocným datům potřebným k vytváření, kalibraci a ověřování dat a informací složky Copernicus, a v případech, kdy je to vhodné a nákladově efektivní, využití stávajících národních kapacit a zamezení zdvojování ; |
Článek 50
Způsobilá opatření pro služby složky Copernicus
1. Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu těchto služeb:
a) |
služby monitorování životního prostředí, podávání zpráv a zajištění dodržování právních předpisů zahrnující:
|
b) |
služby krizového řízení pro poskytování informací na podporu veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou a v koordinaci s těmito orgány , podporující činnosti v oblasti civilní ochrany a nouzové reakce (zlepšení činnosti v oblasti včasného varování a kapacit pro reakci na krizi) a opatření v oblasti prevence a připravenosti (analýzy rizik a obnovy) v souvislosti s různými druhy katastrof; |
c) |
bezpečnostní služby na podporu ostrahy Unie a jejích vnějších hranic ▌, námořního dohledu, jakož i vnější činnosti Unie v reakci na bezpečnostní výzvy, jimž Unie čelí, a cílů a opatření společné zahraniční a bezpečnostní politiky. |
2. Komise případně za podpory příslušných externích nezávislých odborníků zajišťuje relevantnost služeb tím, že:
a) |
ověřuje technickou proveditelnost požadavků vznesených uživatelskými skupinami a jejich vhodnost pro daný účel; |
b) |
posuzuje prostředky a řešení, které byly navrženy nebo realizovány, s cílem splnit požadavky uživatelských skupin a cíle programu. |
Článek 51
Způsobilá opatření pro přístup k datům a informacím a jejich distribuci
1. Složka Copernicus zahrnuje opatření pro umožnění posíleného přístupu k veškerým datům a informacím programu Copernicus a případně poskytuje další infrastrukturu a služby na podporu distribuce uvedených dat a informací, přístupu k nim a jejich využívání.
2. V případě, že jsou podle článků 12 až 16 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013 (24) tato data a informace složky Copernicus z bezpečnostního hlediska citlivé, může Komise svěřit pořizování uvedených dat a informací a dohled nad získáváním, přístup k nim a jejich distribuci jednomu nebo více svěřenským subjektům. Tyto subjekty vytvoří a udržují rejstřík akreditovaných uživatelů a udělují přístup k vyhrazeným datům odděleným postupem.
KAPITOLA III
Politika v oblasti dat složky Copernicus
Článek 52
Politika v oblasti dat a informací složky Copernicus
1. Data a informace složky Copernicus se poskytují uživatelům na základě politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům:
a) |
uživatelé složky Copernicus smí bezplatně a po celém světě reprodukovat, distribuovat, zveřejňovat, přizpůsobovat a upravovat všechna data a informace složky Copernicus a kombinovat je s jinými daty a informacemi; |
b) |
politika plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům zahrnuje tato omezení:
|
2. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105 týkající se zvláštních ustanovení doplňujících odstavec 1, pokud jde o specifikace, podmínky a postupy pro přístup k datům a informacím složky Copernicus a jejich využívání.
3. Komise vydává licence a oznámení pro přístup a využívání dat a informací složky Copernicus, včetně přidělovacích ustanovení, v souladu s datovou politikou složky Copernicus definovanou v tomto nařízení použitelných aktech v přenesené pravomoci podle odstavce 2.
HLAVA VIII
OSTATNÍ SLOŽKY PROGRAMU
KAPITOLA I
SSA
ODDÍL I
SST
Článek 53
Oblast působnosti SST
1. Podsložky SST podporují tyto činnosti:
a) |
vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních a/nebo kosmických senzorů SST členských států, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou nebo soukromým sektorem Unie a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování vesmírných objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů ▌; |
b) |
zpracování a analýzu dat SST na vnitrostátní úrovni za účelem vytváření informací a služeb SST podle článku 54; |
c) |
poskytování služeb SST podle článku 54 uživatelům uvedeným v článku 55; |
cc) |
sledování iniciativ zaměřených na podporu rozvoje a zavádění technologií pro likvidaci kosmických lodí na konci jejich životnosti, technologických systémů na předcházení vzniku vesmírného odpadu a jeho odstraňování a mezinárodních iniciativ v oblasti řízení vesmírného provozu, jakož i usilování o součinnost s takými iniciativami. |
2. Složky SST podporují rovněž technickou a administrativní podporu k zajištění přechodu mezi kosmickým programem EU a rámcem pro podporu SST zřízeným rozhodnutím č. 541/2014/EU.
Článek 54
Služby SST
1. Služby SST zahrnují:
a) |
posuzování rizika vzájemných kolizí celistvých kosmických objektů nebo kolizí celistvých kosmických objektů s kosmickým smetím a potenciální vydávání upozornění na riziko kolize během startu, rané orbitální fáze, zvyšování oběžné dráhy, provozu na oběžné dráze a během fází vedoucí k ukončení kosmické mise; |
b) |
detekci a charakterizaci fragmentace, rozlomení či kolizí těles na oběžné dráze; |
c) |
posuzování rizika nekontrolovaného vstupu kosmických objektů a kosmického smetí zpět do zemské atmosféry a vypracování souvisejících informací včetně odhadu doby a pravděpodobného místa možného dopadu; |
d) |
rozvoj činností v rámci přípravy:
|
2. Služby SST jsou bezplatné a jsou kdykoli nepřetržitě k dispozici a jsou přizpůsobovány potřebám uživatelů uvedených v článku 55.
3. Zúčastněné členské státy, Komise a v příslušných případech ani kontaktní místo nejsou odpovědné za:
a) |
škody způsobené neposkytnutím služeb SST nebo jejich přerušením; |
b) |
zpožděné poskytnutí služeb SST; |
c) |
poskytnutí nepřesných informací v rámci služeb SST; nebo |
d) |
opatření přijatá v reakci na poskytnuté služby SST. |
Článek 55
Uživatelé SST
1. Mezi uživatele z EU patří:
a) |
Hlavní uživatelé SST: členské státy, ESVČ, Komise, Rada, agentura, jakož i veřejní a soukromí vlastníci a provozovatelé kosmických lodí ▌ usazené v Unii; |
b) |
Jiní než hlavní uživatelé SST: jiné veřejné a soukromé subjekty ▌usazené v Unii. |
Hlavní uživatelé SST mají přístup ke všem službám SST uvedeným v čl. 54 odst. 1.
Jiní než hlavní uživatelé SST mohou mít přístup ke službám SST uvedeným v čl. 54 odst. 1 písm. b) až d).
2. Mezinárodní uživatelé zahrnují třetí země, mezinárodní organizace, které nemají ústředí v Unii, a soukromé subjekty, které nejsou usazeny v Unii, za těchto podmínek:
a) |
třetí země a mezinárodní organizace, které nemají ústředí v Unii, mohou mít přístup ke službám SST podle čl. 8 odst. 1a; |
b) |
Soukromé subjekty, které nejsou usazeny v Unii, mohou mít přístup ke službám SST na základě mezinárodní dohody uzavřené v souladu s čl. 8 odst. 1a se třetí zemí, v níž jsou usazeny, jež jim tento přístup umožní. |
3. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se mezinárodní dohoda nevyžaduje, pokud je služba SST uvedená v čl. 54 odst. 1 veřejně dostupná.
4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se přístupu ke službám SST a příslušných postupů. Uvedená ustanovení se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Článek 56
Účast členských států
1. Členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST podle článku 54 pokrývající všechny oběžné dráhy , musí Komisi předložit jednotný nebo společný návrh, v němž prokážou splnění těchto kritérií:
a) |
vlastnictví buď vhodných senzorů SST, které jsou k dispozici pro SST EU, a lidské zdroje pro jejich provozování, anebo vhodných kapacit pro provozní analýzu a zpracování dat zvláště navržených pro SST a k dispozici pro SST EU, nebo přístup k jednomu, nebo druhému; |
b) |
počáteční posouzení bezpečnostních rizik každého prostředku SST provedené a validované příslušným členským státem; |
c) |
akční plán zohledňující plán koordinace přijatý podle článku 6 rozhodnutí č. 541/2014/EU pro provádění činností uvedených v článku 53 tohoto nařízení; |
d) |
rozdělení různých činností mezi členy odborných týmů určených podle článku 57; |
e) |
pravidla pro sdílení dat nezbytných k dosažení cílů uvedených v článku 4. |
Pokud jde o kritéria stanovená v písmenech a) a b), každý členský stát, který si přeje účastnit se poskytování služeb SST, musí prokázat splnění těchto kritérií zvlášť.
Pokud jde o kritéria stanovená v písmenech c) až e), všechny členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST, musí prokázat splnění těchto kritérií souhrnně.
2. Kritéria uvedená v odst. 1 písm. a) a b) se považují za splněná zúčastněnými členskými státy, jejichž určené národní subjekty jsou členy konsorcia vytvořeného v souladu článkem 7 rozhodnutí 541/2014/EU ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost.
3. Pokud nebyl předložen žádný společný návrh v souladu s odstavcem 1 nebo pokud Komise usoudí, že předložený návrh není v souladu s kritérii uvedenými v odstavci 1, může nejméně pět členských států podat Komisi nový společný návrh a prokázat, že splňuje kritéria stanovená v odstavci 1 ▌.
4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se postupů a prvků uvedených v odstavcích 1 až 3. Uvedená prováděcí opatření se přijmou přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Článek 57
Organizační rámec účasti členských států
1. Všechny členské státy, které předložily návrh, u kterého Komise zjistila, že je v souladu s čl. 56 odst. 1, nebo který byl Komisí vybrán postupem podle čl. 56 odst. 3, určí ustavující národní subjekt usazený na jejich území, aby je zastupoval. Ustavující národní subjekt je orgán veřejné správy členského státu nebo subjekt pověřený výkonem takové veřejné moci.
2. Ustavující národní subjekty určené podle článku 1 uzavřou dohodu, která vytváří partnerství SST a stanoví pravidla a mechanismy pro jejich spolupráci při provádění činností podle článku 53. Dohoda musí zejména obsahovat prvky zmíněné v čl. 56 odst. 1 písm. c) až e) a vytvoření struktury řízení rizik, aby bylo zajištěno provádění ustanovení o využívání a bezpečné výměně dat a informací SST.
3. Ustavující národní subjekty vyvíjejí unijní služby SST vysoké kvality v souladu s víceletým plánem, příslušnými klíčovými ukazateli výkonnosti a uživatelskými požadavky, na základě činností odborných týmů podle odstavce 6. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 107 odst. 3 přijmout víceletý plán a klíčové ukazatele výkonnosti.
4. Ustavující národní subjekty vytvoří síť stávajících a potenciálních budoucích senzorů pro jejich koordinované a optimalizované provozování za účelem vytvoření a aktualizace společného evropského katalogu, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti .
5. Zúčastněné členské státy provádějí bezpečnostní akreditaci na základě obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 1.
6. Členské státy, které se účastní SST, určí odborné týmy, které budou mít na starosti konkrétní otázky týkající se různých činností SST. Odborné týmy jsou stálé, řízené a personálně obsazené ustavujícími národními subjekty členských států, které je zřídily, a mohou zahrnovat odborníky z každého ustavujícího národního subjektu.
7. Ustavující národní subjekty a odborné týmy zajistí ochranu dat SST, informací SST a služeb SST.
8. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105 týkající se konkrétního ustanovení , podrobná pravidla týkající se fungování organizačního rámce účasti členských států na SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Článek 58
Kontaktní místo SST
1. Komise s přihlédnutím k doporučením ustavujících národních subjektů vybere kontaktní místo SST na základě nejlepších odborných znalostí v otázkách bezpečnosti a poskytování služeb . Toto kontaktní místo:
a) |
poskytuje nezbytná bezpečná rozhraní k centralizaci, uchovávání a zpřístupňování informací SST uživatelům SST, přičemž musí být zajištěno vhodné nakládání s nimi a sledovatelnost; |
b) |
zajišťuje ▌ podávání zpráv o výkonnosti služeb SST partnerství SST a Komisi ; |
c) |
získává nezbytnou zpětnou vazbu pro partnerství SST , aby bylo zajištěno požadované sladění služeb s očekáváními uživatelů; |
d) |
podporuje a propaguje služby a podněcuje k jejich využívání. |
2. Ustavující národní subjekty v takovém případě uzavřou s kontaktním místem SST potřebná prováděcí ujednání.
ODDÍL II
Kosmické počasí a blízkozemní tělesa
Článek 59
Činnosti v oblasti kosmického počasí
1. Podsložky kosmického počasí mohou podporovat tyto činnosti:
a) |
posouzení a identifikaci potřeb uživatelů v odvětvích uvedených v odst. 2 písm. b) za účelem stanovení služeb týkajících se kosmického počasí, které mají být poskytovány; |
b) |
poskytování služeb v oblasti kosmického počasí uživatelům služeb kosmického počasí, podle zjištěných potřeb uživatelů a technických požadavků. |
2. Služby v oblasti kosmického počasí musí být kdykoli k dispozici bez přerušení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vybere tyto služby podle následujících pravidel:
a) |
Komise stanoví prioritu služeb v oblasti kosmického počasí, které mají být poskytovány na úrovni Unie, podle potřeb uživatelů, technologické připravenosti služeb a výsledku posouzení rizik; |
b) |
služby v oblasti kosmického počasí mohou přispívat k činnostem civilní ochrany a k ochraně široké škály odvětví, jako jsou: vesmírné odvětví, doprava, globální družicové navigační systémy, elektrické rozvodné sítě a komunikace. |
Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 107 odst. 2.
3. Veřejné nebo soukromé subjekty, které budou poskytovat služby v oblasti kosmického počasí, se vybírají prostřednictvím výzev k podávání nabídek.
Článek 60
Činnosti týkající se blízkozemních těles
1. Podsložky NEO mohou podporovat tyto činnosti:
a) |
mapování kapacit členských států pro odhalování a monitorování blízkozemních těles; |
b) |
podporu vytváření sítí zařízení a výzkumných středisek členských států; |
c) |
vývoj služby uvedené v odstavci 2. |
d) |
vývoj rutinní služby rychlé reakce schopné charakterizovat nově objevená blízkozemní tělesa; |
e) |
vytvoření evropského katalogu blízkozemních těles. |
2. Komise může ve své oblasti působnosti zavést postupy s cílem koordinovat při zapojení vhodných subjektů OSN opatření Unie a vnitrostátních veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou v případě, že je zjištěno blízkozemní těleso, které se blíží k Zemi.
KAPITOLA II
GOVSATCOM
Článek 61
Oblast působnosti GOVSATCOM
V rámci složky GOVSATCOM se kapacity a služby družicové komunikace kombinují do společného souboru Unie obsahujícího kapacity a služby družicové komunikace s přiměřenými požadavky na bezpečnost. Tato složka zahrnuje:
a) |
vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního segmentu podle článku 66 a případně kosmické infrastruktury uvedené v článku 69; |
b) |
pořízení vládní a komerční kapacity pro družicovou komunikaci, služeb a uživatelského zařízení nezbytného pro poskytování služeb GOSVSATCOM; |
c) |
opatření nezbytná pro další interoperabilitu a normalizaci uživatelského zařízení GOVSATCOM. |
Článek 62
Kapacity a služby poskytované v rámci GOVSATCOM
1. Poskytování kapacit a služeb GOVSATCOM ▌ je stanoveno v portfoliu služeb uvedeném v odstavci 3, v souladu s provozními požadavky uvedenými v odstavci 2, specifickými bezpečnostními požadavky na GOVSATCOM podle čl. 34 odst. 1 a v mezích pravidel pro sdílení a prioritizaci podle článku 65. Přístup ke kapacitám a službám GOVSATCOM je pro institucionální a vládní uživatele bezplatný, pokud Komise nerozhodne v souladu s čl. 65 odst. 2 o cenové politice.
2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme provozní požadavky na služby poskytované v rámci GOSSATCOM v podobě technických specifikací pro případy použití týkající se zejména krizového řízení, dohledu a řízení klíčové infrastruktury, včetně diplomatických komunikačních sítí. Uvedené provozní požadavky vycházejí z podrobné analýzy požadavků uživatelů a zohledňují požadavky vyplývající ze stávajících uživatelských zařízení a sítí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby poskytované v rámci GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tato opatření musí být pravidelně aktualizována, musí být založena na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1 a musí upřednostňovat služby poskytované uživatelům podle jejich důležitosti a úrovně kritičnosti . Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
3a. Portfolio služeb uvedené v odstavci 3 zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.
4. Uživatelé GOVSATCOM mají přístup ke kapacitám a službám uvedeným v portfoliu služeb. Tento přístup se poskytuje prostřednictvím center GOVSATCOM podle článku 66.
Článek 63
Poskytovatelé kapacit a služeb družicové komunikace
Kapacity a služby družicové komunikace v rámci této složky mohou poskytovat tyto subjekty:
a) |
Účastníci GOVSATCOM uvedení ve článku 67, a |
b) |
právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování satelitních kapacit nebo služeb v souladu s postupem bezpečnostní akreditace, uvedené v článku 36 na základě obecných bezpečnostních požadavků ▌ podle čl. 34 odst. 1 stanovených pro složku GOVSATCOM . |
Článek 64
Uživatelé GOVSATCOM
1. Uživateli GOVSATCOM mohou být následující subjekty, pokud jim jsou svěřeny úkoly týkající se dohledu nad misemi, provozními činnostmi a infrastrukturami, jež jsou klíčové z hlediska reakce na krizovou situaci nebo bezpečnosti, a jejich řízení:
a) |
orgán veřejné moci Unie nebo členského státu nebo subjekt pověřený výkonem takové veřejné moci, |
b) |
fyzická nebo právnická osoba, která vyvíjí činnost jménem subjektu uvedeného v písmenu a) a pod jeho kontrolou. |
2. K používání kapacit a služeb GOVSATCOM musí být uživatelé GOVSATCOM řádně oprávněni účastníkem podle článku 67 a musí splňovat obecné bezpečnostní požadavky uvedené v čl. 34 odst. 1, které jsou stanoveny pro složku GOVSATCOM.
Článek 65
Sdílení a prioritizace
1. Sdružené kapacity, služby a uživatelská zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM na základě analýzy bezpečnostních rizik uživatelů ▌. Tato analýza zohlední stávající komunikační infrastrukturu a dostupnost stávajících schopností, jakož i jejich zeměpisné pokrytí na úrovni Unie a členských států. Při tomto sdílení a prioritizaci jsou upřednostňováni uživatelé podle své důležitosti a úrovně kritičnosti.
2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla pro sdílení a prioritizaci kapacit, služeb a uživatelského zařízení, přičemž zohlední očekávanou poptávku po různých případech použití a analýzu bezpečnostních rizik pro tyto případy použití a případně nákladovou efektivitu .
Stanovením cenové politiky v těchto pravidlech Komise zajistí, aby poskytování kapacit a služeb GOVSATCOM nenarušovalo trh, a zajistí, aby kapacity GOVSATCOM nebyly nedostatečné.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
3. Sdílení a prioritizaci kapacit a služeb družicové komunikace mezi uživateli GOVSATCOM, kteří jsou oprávněni stejným účastníkem GOVSATCOM, určuje a provádí uvedený účastník.
Článek 66
Infrastruktura a provoz pozemního segmentu
1. Pozemní segment zahrnuje infrastrukturu nezbytnou k tomu, aby bylo umožněno poskytování služeb uživatelům v souladu s článkem 65, zejména pokud jde o centra GOVSATCOM, která jsou v rámci této složky pořízena k propojení uživatelů GOVSATCOM s poskytovateli kapacit a služeb družicové komunikace. Pozemní segment a jeho provoz musí být v souladu s obecným bezpečnostním požadavkem uvedeným v čl. 34 odst. 1 stanoveným pro složku GOVSATCOM.
2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví umístění infrastruktury pozemního segmentu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3 a není jimi dotčeno právo členského státu rozhodnout, že nepřijme žádnou takovou infrastrukturu.
Článek 67
Účastníci GOVSATCOM a příslušné orgány
1. Členské státy, Rada, Komise a ESVČ jsou účastníky GOVSATCOM, pokud opravňují uživatele GOVSATCOM, nebo poskytují kapacity družicové navigace či místa pozemních segmentů nebo část zařízení pozemního segmentu.
Pokud Rada, Komise nebo ESVČ opravňují uživatele GOVSATCOM, nebo poskytují kapacity družicové navigace či místa pozemních segmentů nebo část zařízení pozemního segmentu na území členského státu, nesmí být toto oprávnění nebo poskytování v rozporu s ustanoveními o neutralitě nebo neangažovanosti zakotvenými v ústavním právu daného členského státu.
2. Agentury Unie se mohou stát účastníky GOVSATCOM pouze tehdy, je-li to nezbytné k vykonávání jejich úkolů, a za podmínek stanovených správní dohodou uzavřenou mezi dotčenou agenturou a orgánem Unie provádějícím dozor nad ní .
3. Každý účastník určí jeden příslušný orgán GOVSATCOM.
4. Příslušný orgán GOVSATCOM zajistí, aby
a) |
používání služeb bylo v souladu s použitelnými bezpečnostními požadavky; |
b) |
byla určena a spravována přístupová práva pro uživatele GOVSATCOM; |
c) |
uživatelská zařízení a související elektronická komunikační spojení a informace byly využívány a řízeny v souladu s platnými bezpečnostními požadavky; |
d) |
bylo zřízeno ústřední kontaktní místo, které bude podle potřeby pomáhat při podávání zpráv o bezpečnostních rizicích a hrozbách, zejména pokud jde o detekci potenciálně škodlivé elektromagnetické interference ovlivňující služby v rámci této složky. |
Článek 68
Monitorování nabídky a poptávky týkající se GOVSATCOM
Za účelem optimalizace rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou týkající se služeb GOVSATCOM Komise nepřetržitě monitoruje vývoj nabídky , včetně stávajících kapacit Govsatcom na oběžné dráze pro sdílení a sdružování, a poptávky týkající se kapacit a služeb GOVSATCOM, přičemž zohledňuje nová rizika a hrozby, jakož i nový technologický vývoj.
▌
HLAVA IX
AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO KOSMICKÝ PROGRAM
KAPITOLA I
Obecná ustanovení týkající se agentury
Článek 70
Právní postavení agentury
1. Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.
2. Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou vnitrostátní právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
3. Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.
Článek 71
Sídlo agentury a místní kanceláře
1. Agentura sídlí v Praze (Česká republika).
2. Zaměstnanci agentury mohou být umístěni v jednom z pozemních středisek Galileo nebo EGNOS uvedených v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2016/413 nebo (EU) 2017/1406 pro výkon programových činností stanovených v příslušné dohodě.
3. S ohledem na potřeby programu mohou být zřízeny místní kanceláře ve členských státech v souladu s postupem uvedeným v čl. 79 odst. 2.
KAPITOLA II
Organizace agentury
Článek 72
Správní a řídicí struktura
1. Správní a řídící strukturu agentury tvoří:
a) |
správní rada; |
b) |
výkonný ředitel; |
c) |
rada pro bezpečnostní akreditaci. |
2. Správní rada a výkonný ředitel, rada pro bezpečnostní akreditaci ▌ vzájemně spolupracují, aby zajistili fungování agentury a koordinaci v souladu s postupy stanovenými vnitřními předpisy agentury, jako jsou jednací řád správní rady, jednací řád rady pro bezpečnostní akreditaci, finanční pravidla použitelná na agenturu, prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pravidla pro přístup k dokumentům.
Článek 73
Správní rada
1. Správní rada sestává z jednoho zástupce z každého členského státu a tří zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. Správní rada zahrnuje i jednoho člena jmenovaného Evropským parlamentem, bez hlasovacího práva.
2. Předseda nebo místopředseda rady pro bezpečnostní akreditaci, zástupce Rady, zástupce vysokého představitele a zástupce Evropské kosmické agentury jsou k účasti na zasedání správní rady přizváni jako pozorovatelé pro záležitosti, jež se jich přímo dotýkají , za podmínek stanovených v jednacím řádu správní rady.
3. Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.
4. Každý členský stát jmenuje člena správní rady a jeho náhradníka s ohledem na jejich znalosti v oblasti úkolů agentury ▌, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.
5. Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků činí čtyři roky s možností opětovného jmenování ▌.
6. Je-li to vhodné, účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a podmínky této účasti se stanoví v dohodách podle článku 98 a musí být v souladu s jednacím řádem správní rady. Tito zástupci nemají hlasovací právo.
Článek 74
Předsednictví správní rady
1. Správní rada zvolí ze svých členů s volebním právem předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.
2. Funkční období předsedy a místopředsedy je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Skončí v případě, že uvedená osoba přestane být členem správní rady.
3. Rada pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva.
Článek 75
Zasedání správní rady
1. Zasedání správní rady svolává předseda.
2. Výkonný ředitel agentury se účastní jednání, pokud předseda nerozhodne jinak. Nemá hlasovací právo.
3. Řádná zasedání správní rady se konají pravidelně, alespoň dvakrát do roka. Zasedání správní rady se dále konají z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně třetiny jejích členů.
4. Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být předmětem zájmu. Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem správní rady nápomocni poradci nebo odborníci.
5. Pokud se diskuse týká využití citlivé vnitrostátní infrastruktury, jednání správní rady a hlasování se smí účastnit zástupci členských států a zástupci Komise podle zásady „vědět jen to nejnutnější“, hlasují ovšem pouze zástupci těch členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupci Komise . Pokud předseda správní rady nezastupuje jeden z členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, nahradí jej zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní. Jednací řád správní rady stanoví situace, v nichž se tento postup může použít.
6. Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.
Článek 76
Pravidla hlasování ve správní radě
1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.
Dvoutřetinová většina všech členů správní rady s hlasovacím právem je nezbytná pro volbu a odvolání předsedy a místopředsedy správní rady a pro přijímání rozpočtu, pracovních programů a schvalování ujednání uvedených v čl. 98 odst. 2, bezpečnostních pravidel agentury, přijetí jednacího řádu, zřízení místních kanceláří a schvalování dohod o umístění uvedených v článku 92.
2. Každý zástupce členských států a Komise má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Rozhodnutí podle čl. 77 odst. 2 písm. a) ▌ nebo čl. 77 odst. 5 , kromě záležitostí upravených v kapitole II hlavy V, se přijmou pouze tehdy, pokud zástupci Komise hlasují kladně.
3. Jednací řád správní rady stanoví podrobnější úpravu hlasování, zejména podmínky zastupování jednoho člena správní rady jiným členem, jakož i jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.
Článek 77
Úkoly správní rady
1. Správní rada zajišťuje, aby agentura vykonávala za podmínek stanovených tímto nařízením úkoly, které jsou jí svěřeny, a přijímá za tímto účelem veškerá nezbytná rozhodnutí, aniž jsou dotčeny pravomoci vztahující se k činnostem podle kapitoly II hlavy V, které byly radě pro bezpečnostní akreditaci svěřeny.
2. Správní rada rovněž:
a) |
přijme každoročně do 15. listopadu po obdržení stanoviska Komise pracovní program agentury pro nadcházející rok, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci podle článku 80 písm. b); |
x) |
přijme do 30. června prvního roku víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie po obdržení stanoviska Komise víceletý pracovní program agentury na období víceletého finančního rámce, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část podle čl. 80 písm. a) vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci. Evropský parlament je konzultován ohledně tohoto víceletého pracovního programu za předpokladu, že účelem této konzultace je výměna názorů a výsledek není pro agenturu závazný. |
b) |
plní úkoly týkající se rozpočtu stanovené v čl. 84 odst. 5, 6, 10 a 11; |
c) |
dohlíží na provoz bezpečnostního střediska systému Galileo, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 3 písm. b); |
d) |
přijímá v souladu s článkem 94 ujednání, kterými se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (25); |
e) |
poté, co konzultovala radu pro bezpečnostní akreditaci ohledně ustanovení ujednání týkajících se bezpečnostní akreditace, schvaluje ujednání podle článku 98; |
f) |
přijímá technické postupy nezbytné pro plnění svých úkolů; |
g) |
přijímá výroční zprávu o činnostech a výhledech agentury, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci podle čl. 80 písm. c), a předává ji do 1. července Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru; |
h) |
zajišťuje, aby byly náležitě provedeny závěry a doporučení vyplývající z hodnocení a auditů podle článku 102, jakož i z vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a ze všech zpráv o interním či externím auditu a předává rozpočtovému orgánu veškeré informace významné pro výsledek hodnotících postupů; |
i) |
je výkonným ředitelem konzultována ohledně dohod o finančním rámcovém partnerství uvedených v čl. 31 odst. 2 a dohod o příspěvcích uvedených v čl. 28 odst. 2a a čl. 30 odst. 5 před jejich podpisem; |
j) |
přijímá bezpečnostní pravidla agentury podle článku 96; |
k) |
schvaluje na základě návrhu výkonného ředitele strategii proti podvodům; |
l) |
podle potřeby a na návrh výkonného ředitele schvaluje organizační struktury uvedené v čl. 77 odst. 1 písm. n); |
▌
n) |
jmenuje účetního, který může být účetním Komise, na něhož se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý; |
o) |
přijme svůj jednací řád a zveřejní jej. |
3. Vůči zaměstnancům agentury vykonává správní rada pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování a pravomoci orgánu zmocněného uzavírat pracovní smlouvy ve smyslu služebního řádu úředníků Unie (dále jen „služební řád“) a pracovního řádu ostatních zaměstnanců (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).
Správní rada postupem podle článku 110 služebního řádu přijme na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozhodnutí, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel informuje správní radu o výkonu těchto přenesených pravomocí. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.
Při uplatňování druhého pododstavce tohoto odstavce může správní rada, pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, které výkonný ředitel přenesl na další osoby, a může tyto pravomoci vykonávat sama nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele.
Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce je správní rada povinna pravomoci uvedené v prvním pododstavci, pokud jde o přijímání zaměstnanců zapojených do činností spadajících do působnosti kapitoly II hlavy V, jejich hodnocení a změnu jejich pracovního zařazení a o disciplinární opatření přijímaná vůči těmto zaměstnancům, svěřit předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci.
Postupem podle článku 110 služebního řádu správní rada přijme prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců. Při přijímání zaměstnanců, kteří se podílejí na činnostech spadajících do působnosti kapitoly II hlavy V, jejich hodnocení a změně jejich pracovního zařazení a při přijímání disciplinárních opatřeních vůči těmto zaměstnancům správní rada nejdříve konzultuje radu pro bezpečnostní akreditaci a její připomínky náležitě zohlední.
Přijme rovněž rozhodnutí, jímž se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury. Před přijetím tohoto rozhodnutí správní rada konzultuje radu pro bezpečnostní akreditaci ohledně vysílání národních odborníků podílejících se na činnostech spojených s bezpečnostní akreditací, které jsou uvedeny v kapitole II hlavy V, a její připomínky náležitým způsobem zohlední.
4. Správní rada jmenuje výkonného ředitele a může jeho funkční období prodloužit nebo ukončit podle článku 89.
5. Správní rada vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem ve vztahu k jeho plnění úkolů, zejména pokud jde o bezpečnostní otázky spadající do pravomoci agentury, s výjimkou činností vykonávaných podle kapitoly II hlavy V.
Článek 78
Výkonný ředitel
1. Agenturu řídí její výkonný ředitel. Výkonný ředitel je odpovědný správní radě.
Tímto odstavcem není dotčena samostatnost a nezávislost rady pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanců agentury pod jejím dohledem v souladu s článkem 82 ani pravomoci svěřené radě pro bezpečnostní akreditaci a předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci v souladu s články 37 a 81.
2. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a správní rady, plní výkonný ředitel své povinnosti nezávisle a nesmí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády nebo jakéhokoli subjektu.
Článek 79
Úkoly výkonného ředitele
1. Výkonný ředitel plní tyto úkoly:
a) |
zastupuje agenturu a podepisuje dohodu uvedenou v čl. 31 odst. 2, čl. 28 odst. 2a a čl. 30 odst. 5 ; |
b) |
připravuje práci správní rady a podílí se na činnosti správní rady bez hlasovacího práva s výhradou článku 76; |
c) |
provádí rozhodnutí správní rady; |
d) |
připravuje víceleté a roční pracovní programy agentury a předkládá je správní radě ke schválení, s výjimkou částí připravených a přijatých radou pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 80 písm. a) a b); |
e) |
provádí víceleté a roční pracovní programy, s výjimkou částí prováděných předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci; |
f) |
vypracovává pro každé zasedání správní rady zprávu o pokroku v provádění ročního pracovního programu a případně víceletého pracovního programu, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci; |
g) |
připravuje výroční zprávu o činnostech agentury a jejích výhledech, s výjimkou části připravené a schválené radou pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 80 písm. c), která se týká činností spadajících do působnosti hlavy V, a předkládá ji správní radě ke schválení; |
h) |
zajišťuje každodenní správu agentury a přijímá veškerá potřebná opatření, včetně vnitřních správních pokynů a vydávání oznámení, k zajištění fungování agentury v souladu s tímto nařízením; |
i) |
sestavuje návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury v souladu s článkem 84 a plní rozpočet v souladu s článkem 85; |
j) |
zajišťuje, aby byla agentura jakožto provozovatel bezpečnostního střediska systému Galileo schopna reagovat na pokyny vydávané na základě rozhodnutí 2014/496/SZBP a plnit svoji úlohu podle článku 6 rozhodnutí č. 1104/2011/EU; |
k) |
zajišťuje předávání všech příslušných informací, zejména s ohledem na bezpečnost, v rámci struktury agentury podle čl. 72 odst. 1; |
l) |
v úzké spolupráci s předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci v případě otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V určuje organizační struktury agentury a předkládá je ke schválení správní radě. Uvedené struktury odrážejí specifické vlastnosti různých složek programu; |
m) |
vykonává vůči zaměstnancům agentury pravomoci stanovené v čl. 37 odst. 3 prvním pododstavci v rozsahu, v němž jsou na něj přeneseny tyto pravomoci podle čl. 37 odst. 3 druhého pododstavce; |
n) |
zajišťuje, že jsou radě pro bezpečnostní akreditaci, orgánům uvedeným v čl. 37 odst. 3 a předsedovi rady pro bezpečnostní akreditaci poskytovány služby sekretariátu a všechny zdroje potřebné pro jejich řádné fungování; |
o) |
vypracovává akční plán s cílem zajistit, aby došlo k provedení opatření vyplývajících ze závěrů a doporučení uvedených v hodnoceních podle článku 102 s výjimkou části akčního plánu týkající se činností podle kapitoly II hlavy V a dvakrát do roka předkládá Komisi zprávu o pokroku, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci, přičemž tato zpráva se rovněž předloží pro informaci správní radě; |
p) |
přijímá tato opatření na ochranu finančních zájmů Unie:
|
q) |
vypracovává strategii agentury proti podvodům, která je přiměřená riziku podvodů, s ohledem na analýzu nákladů a přínosů prováděných opatření a s přihlédnutím ke zjištěním a doporučením plynoucím z vyšetřování OLAF, a předkládá ji správní radě ke schválení; |
r) |
je-li k tomu vyzván, podává o výkonu svých povinností zprávu Evropskému parlamentu. Výkonného ředitele může k podání zprávy o výkonu jeho povinností vyzvat Rada. |
2. Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Může být vyžadováno uzavření dohody o přijetí s dotčeným členským státem / dotčenými členskými státy. Pokud je to možné, zahrne se do návrhu jednotného programového dokumentu uvedeného v čl. 84 odst. 6 dopad, pokud jde o přidělení zaměstnanců a rozpočet.
Článek 80
Řídící úkoly rady pro bezpečnostní akreditaci
Kromě úkolů uvedených v článku 37 rada pro bezpečnostní akreditaci v rámci řízení agentury:
a) |
připravuje a schvaluje část víceletého pracovního programu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do víceletého pracovního programu; |
b) |
připravuje a schvaluje část ročního pracovního programu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do ročního pracovního programu; |
c) |
připravuje a schvaluje část výroční zprávy, která se týká činností agentury a výhledů podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností a výhledů, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do výroční zprávy. |
Článek 81
Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci
1. Rada pro bezpečnostní akreditaci volí ze svých členů předsedu a místopředsedu dvoutřetinovou většinou všech členů s hlasovacím právem. Pokud po dvou zasedáních rady pro bezpečnostní akreditaci není dosaženo dvoutřetinové většiny, je vyžadována prostá většina.
2. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.
3. Rada pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva. Rozhodnutí o odvolání přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů.
4. Funkční období předsedy a místopředsedy rady pro bezpečnostní akreditaci je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Každé funkční období končí v okamžiku, kdy příslušná osoba přestane být členem rady pro bezpečnostní akreditaci.
Článek 82
Organizační hlediska rady pro bezpečnostní akreditaci
1. Rada pro bezpečnostní akreditaci má přístup k veškerým lidským a materiálním zdrojům, které jsou nezbytné k nezávislému plnění jejích úkolů. Má přístup k veškerým informacím, které jsou pro plnění jejích úkolů užitečné a které jsou v držení jiných subjektů agentury, aniž jsou dotčeny zásady samostatnosti a nezávislosti uvedené v čl. 36 písm. i).
2. Rada pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanci agentury, nad nimiž vykonává dohled, vykonávají svou činnost způsobem, který v souladu s cíli různých složek programu zaručuje samostatnost a nezávislost na ostatních činnostech agentury, zejména na provozních činnostech spojených s využitím systémů. Žádný zaměstnanec agentury pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci nemůže být zároveň přidělen na jiné úkoly v rámci agentury.
Za tímto účelem se v rámci agentury zřídí účinné organizační oddělení zaměstnanců zapojených do činností podle kapitoly II hlavy V od ostatních zaměstnanců agentury. Rada pro bezpečnostní akreditaci neprodleně informuje výkonného ředitele, správní radu a Komisi o veškerých okolnostech, které by mohly ohrozit její samostatnost nebo nezávislost. V případě, že nebude nalezeno žádné řešení v rámci agentury, posoudí situaci Komise po konzultování příslušných stran. Na základě výsledků tohoto posouzení Komise přijme příslušná zmírňující opatření, která má agentura uplatňovat, a informuje o nich Evropský parlament a Radu.
3. Rada pro bezpečnostní akreditaci zřídí zvláštní orgány, které se budou na základě jejích pokynů zabývat specifickými otázkami. Při zajišťování kontinuity své činnosti rada pro bezpečnostní akreditaci zejména zřídí panel, který provádí přezkumy bezpečnostních analýz a testy a vypracovává příslušné zprávy o riziku s cílem napomoci jí při přípravě jejích rozhodnutí. Rada pro bezpečnostní akreditaci může zřizovat skupiny odborníků, aby přispívaly k práci tohoto panelu, a tyto skupiny rozpouštět.
Článek 83
Úkoly předsedy rady pro bezpečnostní akreditaci
1. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci zajistí, aby rada vykonávala své činnosti bezpečnostní akreditace zcela nezávisle, a plní tyto úkoly:
a) |
řídí pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci bezpečnostní akreditaci; |
b) |
provádí pod dohledem rady pro bezpečnostní akreditaci příslušnou část víceletých a ročních pracovních programů agentury, na kterou se vztahuje kapitola II hlavy V; |
c) |
spolupracuje s výkonným ředitelem a pomáhá mu s vypracováním návrhu plánu pracovních míst podle čl. 84 odst. 4 a organizačních struktur agentury; |
d) |
připravuje část zprávy o pokroku, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V, a předkládá ji radě pro bezpečnostní akreditaci a výkonnému řediteli včas, aby mohla být zahrnuta do zprávy o pokroku; |
e) |
připravuje část výroční zprávy a akčního plánu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V, a předkládá ji včas výkonnému řediteli; |
f) |
zastupuje agenturu, pokud jde o činnosti a rozhodnutí podle kapitoly II hlavy V; |
g) |
vykonává vůči zaměstnancům agentury, kteří se podílejí na činnostech podle kapitoly II hlavy V, pravomoci uvedené v čl. 77 odst. 3 prvním pododstavci, které na něj byly přeneseny v souladu s čl. 77 odst. 3 čtvrtým pododstavcem. |
2. Pokud jde o činnosti podle kapitoly II hlavy V, Evropský parlament a Rada mohou předsedu rady pro bezpečnostní akreditaci vyzvat k výměně názorů před těmito orgány na práci a výhledy agentury, a to i pokud jde o víceletý a roční pracovní program.
KAPITOLA III
Finanční ustanovení týkající se agentury
Článek 84
Rozpočet agentury
1. Aniž jsou dotčeny další zdroje a příspěvky, ▌ zahrnují příjmy agentury příspěvek Unie, jež je zapsán do rozpočtu Unie, aby byla zajištěna rovnováha mezi příjmy a výdaji. Agentura může získat granty ad hoc z rozpočtu Unie.
2. Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správní výdaje a výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a výdaje spojené s činností rady pro bezpečnostní akreditaci, včetně subjektů uvedených v čl. 37 odst. 3 a čl. 82 odst. 3 , a se smlouvami a dohodami uzavřenými agenturou za účelem plnění úkolů, kterými je pověřena.
3. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.
4. Výkonný ředitel vypracuje v úzké spolupráci s předsedou rady pro bezpečnostní akreditaci pro činnosti podle kapitoly II hlavy V návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, přičemž jasně rozliší mezi prvky návrhu výkazu odhadu souvisejícími s činnostmi v oblasti bezpečnostní akreditace a prvky souvisejícími s ostatními činnostmi agentury. Předseda rady pro bezpečnostní akreditaci může vypracovat stanovisko k tomuto návrhu a výkonný ředitel předá návrh výkazu odhadu spolu s tímto stanoviskem správní radě a radě pro bezpečnostní akreditaci spolu s návrhem plánu pracovních míst.
5. Každý rok sestaví správní rada na základě návrhu výkazu odhadu příjmů a výdajů a v případě činností podle kapitoly II hlavy V v úzké spolupráci s radou pro bezpečnostní akreditaci odhad příjmů a výdajů pro agenturu pro následující rozpočtový rok.
6. Správní rada předá návrh jednotného programového dokumentu, včetně mimo jiné výkazu odhadu, návrhu plánu pracovních míst a předběžného ročního pracovního programu do 31. ledna Komisi a třetím zemím nebo mezinárodním organizacím, se kterými agentura uzavřela ujednání v souladu s článkem 98.
7. Komise předá výkaz odhadu příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě („rozpočtový orgán“) spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.
8. Na základě tohoto výkazu odhadu Komise zapracuje ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu, do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.
9. Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu a přijímá plán pracovních míst agentury.
10. Rozpočet přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
11. Správní rada oznámí co nejdříve rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, jenž bude mít významné finanční dopady na rozpočet, zejména veškeré projekty související s nemovitostmi, jako je nájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.
12. Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení tohoto záměru.
Článek 85
Plnění rozpočtu agentury
1. Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.
2. Výkonný ředitel každoročně sdělí rozpočtovému orgánu veškeré informace potřebné k výkonu jejich hodnotících povinností.
Článek 86
Předložení účetní závěrky a absolutorium
Předložení prozatímní a konečné účetní závěrky agentury a udělení absolutoria se řídí pravidly a harmonogramem finančního nařízení a rámcového finančního nařízení pro subjekty uvedené v [článku 70] finančního nařízení.
Článek 87
Finanční ustanovení týkající se agentury
Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná pro agenturu. Tato pravidla se mohou odchýlit od rámcového finančního nařízení pro subjekty uvedené v [článku 70] finančního nařízení pouze tehdy, pokud to vyžadují zvláštní potřeby fungování agentury, a s předchozím souhlasem Komise.
KAPITOLA V
Lidské zdroje agentury
Článek 88
Zaměstnanci agentury
1. Na zaměstnance agentury se vztahují služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců společně přijatá orgány Evropské unie.
2. Zaměstnanci agentury jsou zaměstnanci přijatí podle potřeby agenturou pro plnění jejích úkolů. Musí mít bezpečnostní prověrku odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají.
3. Vnitřní předpisy agentury, jako je jednací řád správní rady, jednací řád rady pro bezpečnostní akreditaci, finanční pravidla použitelná na agenturu, pravidla provádějící služební řád a pravidla pro přístup k dokumentům zaručují samostatnost a nezávislost zaměstnanců vykonávajících činnosti bezpečnostní akreditace na zaměstnancích vykonávajících jiné činnosti agentury podle čl. 36 písm. i).
Článek 89
Jmenování výkonného ředitele a jeho funkční období
1. Výkonný ředitel se přijme jako dočasný zaměstnanec agentury v souladu s čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.
Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinde.
Kandidát vybraný správní radou na pozici výkonného ředitele může být vyzván, aby při nejbližší příležitosti učinil prohlášení před Evropským parlamentem a zodpověděl otázky jeho poslanců.
Pro účely uzavření smluv s výkonným ředitelem zastupuje agenturu předseda správní rady.
Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou svých členů.
2. Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Na konci uvedeného období Komise provede hodnocení výsledků výkonného ředitele, v němž zohlední budoucí úkoly a výzvy agentury.
Na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v prvním pododstavci, může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše pěti let.
Rozhodnutí o prodloužení funkčního období výkonného ředitele přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou svých členů.
Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se poté, co jeho prodloužený mandát skončí, nemůže zúčastnit výběrového řízení na totéž místo.
Správní rada informuje Evropský parlament o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele. Výkonný ředitel může být vyzván, aby před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho poslanců.
3. Správní rada může výkonného ředitele na návrh Komise nebo jedné třetiny svých členů odvolat rozhodnutím dvoutřetinové většiny svých členů.
4. Evropský parlament a Rada mohou výkonného ředitele vyzvat k výměně názorů před těmito orgány na práci a výhledy agentury, a to i pokud jde o víceletý a roční pracovní program. Tato výměna názorů se nemůže týkat otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V.
Článek 90
Vysílání národních odborníků do agentury
Agentura může zaměstnávat národní odborníky z členských států, jakož i národní odborníky ze zúčastněných třetích zemí a mezinárodních organizací. Tito odborníci musí mít bezpečnostní prověrku odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají , podle čl. 42 odst. písm. c) . Na tyto zaměstnance se nevztahuje služební řád, ani pracovní řád ostatních zaměstnanců.
KAPITOLA VI
Jiná ustanovení
Článek 91
Výsady a imunity
Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.
Článek 92
Dohoda o sídle a dohody o umístění místních kanceláří
1. Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, které dá k dispozici tento členský stát, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi agenturou a dotčeným členským státem, v němž se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas. Pokud je to pro provoz místní kanceláře nezbytné, uzavře se po obdržení schválení správní radou dohoda o umístění kanceláře mezi agenturou a dotčeným členským státem, kde se kancelář nachází.
2. Hostitelské členské státy agentury zajistí co nejlepší podmínky k jejímu plynulému a efektivnímu fungování, včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.
Článek 93
Úprava používání jazyků pro agenturu
1. Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (26).
2. Překladatelské služby potřebné pro fungování agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.
Článek 94
Politika přístupu k dokumentům, které má agentura v držení
1. Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.
2. Správní rada přijme prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.
3. Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článků 228 a 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Článek 95
Předcházení podvodům agenturou
1. Za účelem usnadnění boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 přistoupí agentura do šesti měsíců od svého zprovoznění k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (27) a s použitím vzoru uvedeného v příloze k této dohodě přijme vhodné předpisy, které se budou vztahovat na všechny její zaměstnance.
2. Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.
3. OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.
4. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, 2 a 3, obsahují dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které agentura uzavře nebo přijme, ustanovení, která Evropský účetní dvůr a úřad OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů či vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
Článek 96
Ochrana utajovaných nebo citlivých neutajovaných informací agenturou
Agentura po konzultaci s Komisí přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, včetně pravidel týkajících se výměny, zpracovávání a uchovávání takových informací v souladu s rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 (28) o bezpečnosti v Komisi a 2015/444 (29).
Článek 97
Odpovědnost agentury
1. Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.
2. Soudní dvůr má soudní pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.
3. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škody způsobené jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při plnění jejich úkolů.
4. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradě škody uvedené v odstavci 3.
5. Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí ustanoveními služebního řádu nebo pracovního řádu, která se na ně vztahují.
Článek 98
Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi
1. Agentura je otevřena účasti třetích zemí a mezinárodních organizací , které uzavřely s Unií za tímto účelem mezinárodní dohody.
2. Podle příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavci 1 a článku 42 se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob účasti dotčených třetích zemí na činnostech agentury, včetně ustanovení o účasti na iniciativách, které agentura provádí, finančních příspěvcích a zaměstnancích. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, tato ujednání musí být v každém případě v souladu se služebním řádem. V případě potřeby zahrnují rovněž ustanovení o výměně utajovaných informací se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a jejich ochraně. Tato ustanovení podléhají předchozímu schválení Komisí.
3. Správní rada přijme strategii pro vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v otázkách, které spadají do působnosti agentury, a to v rámci pro mezinárodní dohody uvedeném v odstavci 1.
4. Komise zajistí, aby agentura ve vztahu se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi jednala v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce tím, že s výkonným ředitelem agentury uzavře příslušné pracovní ujednání.
Článek 99
Střet zájmů
1. Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci a pozorovatelé učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v nichž uvedou, zda mají nebo nemají jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti. Tato prohlášení musí být správná a úplná. Činí se písemně při nástupu dotčených osob do funkce a každoročně se obnovují. Podle potřeby se aktualizují, zejména v případě relevantních osobních změn, k nimž došlo u dotčených osob.
2. Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci, pozorovatelé a externí odborníci, kteří spolupracují na činnosti pracovních skupin ad hoc, učiní před každým zasedáním, kterého se účastní, správné a úplné prohlášení o tom, zda mají či nemají jakékoli zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti ve vztahu k bodům na pořadu jednání, a v těchto bodech se zdrží účasti na jednání a hlasování.
3. Správní rada a rada pro bezpečnostní akreditaci stanoví ve svém jednacím řádu podrobnou úpravu, pokud jde prohlášení o zájmech uvedené v odstavcích 1 a 2 a o předcházení a řešení střetů zájmů.
HLAVA X
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 100
Pracovní program
Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení, které mohou být specifické pro jednotlivé složky programu. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.
Článek 101
Monitorování a vykazování
1. Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článku 4 jsou uvedeny v příloze.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105, pokud jde o změny přílohy za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné.
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby data pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
4. Pro účely odstavce 1 platí, že příjemci finančních prostředků Unie mají povinnost poskytovat odpovídající informace. Data nezbytná k ověření výkonnosti by měla být shromažďována účinně, efektivně a včas.
Článek 102
Hodnocení
1. Komise provádí hodnocení programu včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
2. Do 30. června 2024 a následně každé čtyři roky Komise vyhodnotí provádění programu.
Toto hodnocení se týká všech složek a akcí programu. Při hodnocení provádění programů SSA a Govsatcom hodnocení posuzuje výkonnost poskytovaných služeb, vývoj potřeb uživatelů a vývoj kapacit dostupných pro sdílení a sdružování a při hodnocení provádění programů Galileo, Copernicus a EGNOS vyhodnocuje data a služby nabízené konkurenty. U každé složky hodnocení rovněž na základě analýzy nákladů a přínosů posoudí dopad tohoto vývoje, včetně potřeb změn cenové politiky nebo potřeby další vesmírné nebo pozemní infrastruktury.
V případě potřeby hodnocení doplní příslušný návrh.
▌
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
5. Subjekty zapojené do provádění tohoto nařízení poskytnou Komisi data a informace nezbytné k hodnocení podle odstavce 1.
6. Do 30. června 2024 a poté každé čtyři roky posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát a úkoly ▌. Toto hodnocení se bude týkat zejména případné potřeby změnit mandát agentury a finančních dopadů takové změny a zakládá se na analýze nákladů a přínosů . Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost rady pro bezpečnostní akreditaci. Komise může rovněž hodnotit výkonnost agentury za účelem posouzení možnosti svěřit jí dodatečné úkoly v souladu s čl. 30 odst. 3. V případě potřeby hodnocení doplní příslušný návrh.
Pokud Komise usoudí, že s ohledem na cíle, mandát a úkoly agentury již neexistují důvody, aby agentura v provádění svých činností pokračovala, může navrhnout, aby toto nařízení bylo odpovídajícím způsobem změněno.
Zprávu o hodnocení agentury a jeho závěry předá Komise Evropskému parlamentu, Radě, správní radě a radě pro bezpečnostní akreditaci agentury. Zjištění vyplývající z hodnocení zveřejní.
Článek 103
Audity
Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.
Článek 104
Ochrana osobních údajů a soukromí
Všechny osobní údaje, s nimiž je nakládáno v souvislosti s plněním úkolů a činností stanovených tímto nařízením, též Agenturou Evropské unie pro vesmír, jsou zpracovávány v souladu s právními předpisy platnými v oblasti ochrany osobních údajů, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 ze strany agentury, včetně opatření pro jmenování pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. Tato opatření se stanoví po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.
HLAVA XI
PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ
Článek 105
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 je svěřena Komisi ▌ do 31. prosince 2028.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platného aktu v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 52 a 101 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 106
Postup pro naléhavé případy
1. ▌ Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody pro použití postupu pro naléhavé případy.
2. Evropský parlament, nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 105 odst. 6 . V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.
Článek 107
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
Výbor zasedá v následujících různých specifických složeních:
a) |
Galileo a EGNOS; |
b) |
Copernicus; |
c) |
SSA; |
d) |
Govsatcom; |
e) |
složení pro bezpečnost: všechny bezpečnostní aspekty programu, aniž je dotčena úloha rady pro bezpečnostní akreditaci. Zástupci agentury a agentury ESA a agentury mohou být přizváni k účasti jako pozorovatelé. Rovněž je přizvána k účasti Evropská služba pro vnější činnost (30); |
f) |
horizontální složení: Strategický přehled provádění programu, soudržnost různých složek programu, průřezová opatření a přerozdělování rozpočtových prostředků podle článku 11. |
1a. Programový výbor v souladu se svým jednacím řádem zřídí fórum uživatelů jakožto pracovní skupinu, která poskytuje výboru poradenství ohledně otázky uživatelských požadavků, vývoje služeb a rozšiřování uživatelské základny. Cílem fóra uživatelů je zajistit nepřetržité a účinné zapojení uživatelů a scházet se ve specifických složeních pro každou složku programu.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
4. V souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými Unií mohou být zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací přizváni jako pozorovatelé na zasedání výboru za podmínek stanovených jednacím řádem tohoto výboru s přihlédnutím k bezpečnosti Unie.
HLAVA XII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 108
Informace, komunikace a publicita
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2. Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 4.
3. Agentura může z vlastní iniciativy provádět komunikační činnost v oblasti své působnosti. Přidělování zdrojů na komunikační činnost nesmí poškozovat účinné plnění úkolů uvedených v článku 30. Tato komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.
Článek 109
Zrušení
1. Nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
2. Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 110
Přechodná ustanovení a kontinuita služeb po roce 2027
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna dotčených opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 377/2014, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 912/2010 a podle rozhodnutí 541/2014/EU, která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení. Zejména konsorcium zřízené podle čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 541/2014/EU poskytuje služby SST tří měsíce po podpisu dohody o vytvoření partnerství SST podle článku 57 ustavujícími národními subjekty.
2. Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle nařízení (EU) č. 377/2014 a (EU) č. 1285/2013 a podle rozhodnutí č. 541/2014/EU.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů nezbytných k dosažení cílů stanovených v článku 4 ▌, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
Článek 111
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
[Použije se ode dne 1. ledna 2021.]
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne,
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda
(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Podtržený text nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(3) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(4) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(6) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).
(7) Toto rozhodnutí Rady vzejde z návrhu vysokého představitele na rozšíření oblasti působnosti rozhodnutí Rady 2014/496/SZBP ze dne 22. července 2014, který se v současnosti projednává.
(8) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.
(9) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/224 ze dne 8. února 2017, kterým se stanoví technické a provozní specifikace, jež umožňují, aby obchodní služba poskytovaná systémem vytvořeným v rámci programu Galileo odpovídala funkci podle čl. 2 odst. 4 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013, Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 36.
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1).
(12) Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018)0237 final), sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018)0232 final), návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (COM(2018)0008 final).
(13) Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).
(15) Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1.
(16) Úř. věst. L 309, 19.11.2013, s. 1.
(17) https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/white_paper_on_the_future_of_europe_en.pdf
(18) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/intm/146072.pdf
(19) EUCO 217/13
(20) Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1.
(21) Toto rozhodnutí Rady vzejde z návrhu vysokého představitele na rozšíření oblasti působnosti rozhodnutí Rady 2014/496/SZBP ze dne 22. července 2014, který se v současnosti projednává.
(22) Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.
(23) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/413 ze dne 18. března 2016 o určení lokalizace pozemní infrastruktury systému vytvořeného v rámci programu Galileo, o stanovení opatření nezbytných pro její fungování a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2012/117/EU (Úř. věst. L 74, 19.3.2016, s. 45).
(24) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013 ze dne 12. července 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) stanovením registračních a licenčních podmínek pro uživatele GMES a určením kritérií pro omezení přístupu ke zvláštním údajům GMES a informacím služeb GMES (Úř. věst. L 309, 19.11.2013, s. 1).
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(26) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.
(27) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
(28) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).
(29) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
(30) K nařízení by mělo být doplněno prohlášení Rady a Komise o provádění článku 107, pokud jde o bezpečnostní aspekty programu, a mohlo by být navrženo takto: „Rada a Komise zdůrazňují, že vzhledem k citlivosti bezpečnostních aspektů programu a v souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011 je obzvláště důležité, aby předseda programového výboru ve složení pro bezpečnost vyvinul veškeré úsilí o nalezení řešení, která budou ve výboru nebo odvolacím výboru při projednávání návrhu prováděcích aktů týkajících se bezpečnostních aspektů programu mít co nejširší podporu.“
KLÍČOVÉ UKAZATELE
Klíčové ukazatele strukturují monitorování výkonnosti programu s ohledem na jeho cíle uvedené v článku 4 s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady.
1.
Za tímto účelem se pro každoroční podávání zpráv shromažďují údaje týkající se následujícího souboru klíčových ukazatelů, pro něž jsou v dohodách uzavřených s pověřenými subjekty stanoveny podrobnosti provádění, jako jsou metriky, číselné údaje a související nominální hodnoty a prahové hodnoty (včetně kvantitativních a kvalitativních případů) podle platných požadavků na mise a očekávané výkonnosti.Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. a)
Ukazatel 1: Přesnost navigačních a časoměrných služeb poskytovaných zvlášť systémy Galileo a EGNOS
Ukazatel 2: Dostupnost a kontinuita služeb poskytovaných zvlášť systémy Galileo a EGNOS
Ukazatel 3: Geografické pokrytí službami EGNOS a počet zveřejněných postupů EGNOS (APV-I i LPV-200)
Ukazatel 4: Spokojenost uživatelů v EU, pokud jde o služby Galileo a EGNOS
Ukazatel 5: Podíl přijímačů využívajících systémy Galileo a EGNOS v celosvětovém měřítku a na trhu přijímačů globálního družicového navigačního systému/systému s družicovým rozšířením (GNSS/SBAS) EU.
Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. b)
Ukazatel 1: Počet uživatelů služeb programu Copernicus, dat tohoto programu a služeb přístupu k datům a informacím (DIAS) z EU, včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele, jejich zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti
Ukazatel 1a: Případně počet žádostí o aktivaci služeb programu Copernicus a provedených aktivací
Ukazatel 1b: Spokojenost uživatelů z EU se službami programu Copernicus a službami DIAS
Ukazatel 1c: Spolehlivost, dostupnost a kontinuita služeb a datového toku programu Copernicus
Ukazatel 2: Počet nových informačních produktů poskytovaných v portfoliu každé služby programu Copernicus
Ukazatel 3: Objem dat generovaných družicemi Sentinel
Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. c)
Ukazatel 1: Počet uživatelů složky SSA, včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele, jejich zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti
Ukazatel 2: Dostupnost služeb
Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. d)
Ukazatel 1: Počet uživatelů GOVSATCOM z EU, včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele, jejich zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti
Ukazatel 2: Dostupnost služeb
Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. e)
Ukazatel 1: Počet vypuštění v rámci programu (včetně počtů podle typu nosných raket)
Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. f)
Ukazatel 1: Počet a umístění kosmických center v Unii
Ukazatel 2: Podíl malých a středních podniků usazených v EU na celkové hodnotě smluv v rámci programu
2.
Hodnocení uvedené v čl. 102 zohlední další prvky, jako jsou:
a) |
Výkonnost konkurentů v oblasti navigace a pozorování Země |
b) |
Rozšiřování uživatelské základny služeb Galileo a EGNOS |
c) |
Integrita služeb EGNOS |
d) |
Zvyšování využívání služeb programu Copernicus jeho hlavními uživateli |
e) |
Počet politik Unie nebo členských států využívajících program Copernicus |
f) |
Analýza samostatnosti složky SST a úroveň nezávislosti EU v této oblasti |
g) |
Aktuálnost sítí pro činnosti v oblasti NEO |
h) |
Posouzení kapacit Govsatcom, pokud jde o uživatelské potřeby uvedené v článcích 68 a 69 |
i) |
Spokojenost uživatelů se službami SSA a Govsatcom |
j) |
Podíl vypuštění raket Ariane a Vega na celkovém trhu na základě veřejně dostupných údajů |
k) |
Rozvoj navazujícího odvětví měřený počtem nových společností využívajících vesmírné data, informace a služby EU, vytvořenými pracovními místy a obratem podle členských států, pokud jsou k dispozici, za použití průzkumů Eurostatu, jsou-li k dispozici |
l) |
Rozvoj základního kosmického odvětví v EU měřený počtem vytvořených pracovních míst a obratem podle členských států a celkovým podílem evropského kosmického průmyslu na celosvětovém trhu, pokud jsou k dispozici, s využitím průzkumů Eurostatu, jsou-li k dispozici |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/424 |
P8_TA(2019)0403
Program Digitální Evropa na období 2021–2027 ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (COM(2018)0434 – C8-0256/2018 – 2018/0227(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/50)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0434), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 172 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0256/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2), |
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, |
— |
s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, jakož i stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0408/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 292.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 272.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0521).
P8_TC1-COD(2018)0227
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Digitální Evropa na období 2021–2027, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (4) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. |
(2) |
Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/ 1046 (5) ▌(dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. |
(3) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (6), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (7), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (8) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (9) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (10). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: |
(4) |
Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady / /EU (11) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Jejich účinné zapojení do programu by mělo být monitorováno a pravidelně hodnoceno Evropskou komisí. |
(5) |
Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (12) existuje potřeba vyhodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím specifických požadavků na monitorování souvisejících se stávajícími potřebami a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (13) a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a současně zohlednit rámce pro měření a referenční srovnávání, které jsou v digitální oblasti v současnosti k dispozici. Tyto požadavky mohou v příslušných případech zahrnovat měřitelné kvantitativní a kvalitativní ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků programu v praxi. |
(5a) |
Program by měl zajistit maximální transparentnost a odpovědnost inovativních finančních nástrojů a mechanismů, které čerpají prostředky z rozpočtu Unie, zejména pokud jde o jejich přínos k plnění cílů Unie, a to jak z hlediska původních očekávání, tak z hlediska konečných výsledků. |
(6) |
Tallinský summit k digitální problematice (14) ze září 2017 a závěry Evropské rady (15) ze dne 19. října 2017 uvedly, že Evropa musí investovat do ▌ našich hospodářství a řešení nedostatků v oblasti dovedností, aby udržela a posílila evropskou konkurenceschopnost a inovace , naši kvalitu života a sociální strukturu. Evropská rada dospěla k závěru, že digitální transformace nabízí obrovské příležitosti pro inovace, růst a pracovní příležitosti, přispěje k naší konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku a posílí tvůrčí a kulturní rozmanitost. Využití těchto příležitostí vyžaduje, abychom společně řešili výzvy plynoucí z digitální transformace a přezkoumali politiky ovlivněné digitální transformací. |
(6a) |
Budování silného evropského digitálního hospodářství a společnosti bude usnadněno řádným prováděním Nástroje pro propojení Evropy, programu WiFi4EU a evropského kodexu pro elektronické komunikace. |
(7) |
Evropská rada dospěla zejména k závěru, že by se Unie měla urychleně zabývat nově vznikajícími trendy: to zahrnuje otázky jako umělá inteligence ▌při současném zajištění vysoké úrovně ochrany údajů v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679, digitálních práv , základních práv a etických norem. Evropská rada vyzvala Komisi, aby do začátku roku 2018 navrhla evropský přístup k umělé inteligenci a aby předložila nezbytné iniciativy pro posílení rámcových podmínek, jež by EU umožnily prozkoumat nové trhy na základě radikálních inovací zohledňujících rizika a potvrdit vedoucí úlohu svého průmyslu. |
(7c) |
Evropa musí provést rozhodující investice do své budoucnosti a vybudovat strategické digitální kapacity, aby mohla využít digitální revoluce. Na úrovni EU musí být pro tento účel zajištěn významný rozpočet (nejméně 9,2 miliardy EUR), který musí být doplněn rozsáhlými investicemi na vnitrostátní a regionální úrovni, a zejména jednotným a doplňkovým vztahem ke strukturálním fondům a fondům soudržnosti. |
(8) |
Sdělení Komise „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (16), nastiňuje mezi možnostmi budoucího finančního rámce program digitální transformace Evropy s cílem zajistit „výrazný pokrok směrem k inteligentnímu růstu v oblastech, jako je například kvalitní datová infrastruktura, konektivita a kybernetická bezpečnost“. Snažil by se zabezpečit vedoucí úlohu Evropy v oblasti superpočítačů, internetu příští generace, umělé inteligence, robotiky a velkých dat. Posílil by konkurenční postavení průmyslu a podniků v Evropě v digitalizované ekonomice a měl by značný dopad na překlenutí a odstranění nedostatků v oblasti dovedností v celé Unii , přičemž by zároveň zajistil, aby evropští občané měli potřebné dovednosti a znalosti, a zvládli se tak vypořádat s digitální transformací. |
(9) |
Sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (17) se zabývá novým opatřením, které je třeba považovat za klíčový krok ke společnému datovému prostoru v EU – souvislé digitální oblasti s rozsahem, který umožní vývoj a inovaci nových výrobků a služeb založený na datech. |
(10) |
Obecným cílem programu by mělo být podporovat digitální transformaci průmyslu a pečovat o lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje ve prospěch podniků a občanů v celé Unii , včetně nejvzdálenějších a ekonomicky znevýhodněných regionů. Program by měl být strukturován do pěti specifických cílů, které odrážejí klíčové oblasti politiky, zejména: vysoce výkonnou výpočetní techniku, ▌ umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti, zavádění, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilitu. Pro všechny tyto oblasti by cílem programu mělo být rovněž lepší sladění politik Unie, členských států a regionů a sdružování soukromých a průmyslových zdrojů za účelem zvýšení investic a rozvoje intenzivnější součinnosti. Kromě toho by program měl posílit konkurenceschopnost Unie a odolnost jejího hospodářství. |
(10a) |
Každý z pěti specifických cílů je odlišný, ale všechny jsou navzájem provázány. Například umělá inteligence potřebuje ke své spolehlivosti kybernetickou bezpečnost, vysoce výkonná výpočetní technika má klíčový význam pro podporu učení v kontextu umělé inteligence a všechny tři kapacity se zase neobejdou bez pokročilých digitálních dovedností. Ačkoliv mohou jednotlivá opatření v rámci tohoto programu patřit k jednomu konkrétnímu cíli, neměly by být cíle vnímány izolovaně, nýbrž jako součást uceleného souboru. |
(10b) |
Je nutné podporovat malé a střední podniky, které chtějí ve svých výrobních procesech využít digitální transformaci. Tím se malým a středním podnikům umožní přispět k růstu evropského hospodářství díky účinnému využívání zdrojů. |
(11) |
Ústřední role při provádění programu by měla být přidělena evropským centrům pro digitální inovace, jež by měla stimulovat široké přijetí pokročilých digitálních technologií průmyslem, a to zejména malými a středními podniky a subjekty zaměstnávajícími až 3 000 zaměstnanců, které nejsou malými a středními podniky (podniky se střední tržní kapitalizací) , veřejnými organizacemi a akademickou obcí. Aby byl jasný rozdíl mezi centry pro digitální inovace, která splňují kritéria způsobilosti podle tohoto programu, a centry pro digitální inovace zřízenými v návaznosti na sdělení o digitalizaci evropského průmyslu (COM(2016)0180) a financovanými z jiných zdrojů, měla by se centra pro digitální inovace financovaná v rámci tohoto programu nazývat evropská centra pro digitální inovace. Evropská centra pro digitální inovace by měla spolupracovat v rámci decentralizované sítě. Měla by sloužit jako přístupová místa k nejnovějším digitálním kapacitám včetně vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, jakož i k jiným stávajícím inovativním technologiím, jako jsou klíčové základní technologie, dostupným rovněž v laboratořích pro projekty a produkty vytvářené na počítačem řízených strojích (tzv. fablabs) nebo v tzv. laboratořích citylabs (místa spolupráce akademické, vědecké a průmyslové komunity). Fungují jako jednotná vstupní místa při přístupu k vyzkoušeným a ověřeným technologiím a propagují otevřené inovace. Budou poskytovat podporu rovněž v oblasti pokročilých digitálních dovedností (např. koordinací poskytovatelů vzdělávání nabízejících krátkodobou odbornou přípravu pro pracovníky a stáže pro studenty) . Síť evropských center pro digitální inovace by měla zajistit široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě (18) a také přispívat k účasti nejvzdálenějších regionů na jednotném digitálním trhu. |
(11a) |
Během prvního roku provádění programu by se měla vytvořit výchozí síť evropských center pro digitální inovace prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu, jehož se zúčastní subjekty jmenované členskými státy. Za tímto účelem by členské státy měly mít možnost navrhnout kandidáty v souladu se svými vnitrostátními postupy a správními a institucionálními strukturami a Komise by měla stanovisko každého členského státu v co nejvyšší míře zohlednit před výběrem evropského centra pro digitální inovace na jeho území. Členské státy mohou na základě otevřeného a soutěžního procesu jmenovat jako kandidáty také subjekty, které již slouží jako centra pro digitální inovace v rámci iniciativy digitalizace evropského průmyslu. Komise může do procesu výběru zapojit nezávislé externí odborníky. Komise a členské státy by měly předcházet zbytečnému zdvojování pravomocí a funkcí na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Při určování center a při rozhodování o jejich činnostech a složení by se proto mělo postupovat s odpovídající flexibilitou. S cílem zajistit široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě a zároveň rovnoměrné pokrytí z hlediska technologií či odvětví může být síť na základě otevřeného a soutěžního procesu dále rozšiřována. |
(11b) |
Evropská centra pro digitální inovace by měla rozvíjet vhodné synergie s centry pro digitální inovace financovanými z programu Horizont Evropa či jiných programů výzkumu a inovací, s Evropským inovačním a technologickým institutem, zejména s EIT Digital, a také se zavedenými sítěmi, jako jsou European Enterprise Network nebo centra EU Invest. |
(11c) |
Evropská centra pro digitální inovace by měla působit jako platforma sdružující na straně jedné průmysl, podniky a veřejnou správu, které potřebují nová technologická řešení, a na straně druhé společnosti, zejména začínající podniky a MSP, které mají řešení, jež je možné uvést na trh. |
(11d) |
Jako evropská centra pro digitální inovace lze vybrat konsorcium právních subjektů podle ustanovení čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení, které umožňuje subjektům, které podle platného vnitrostátního práva nemají právní subjektivitu, účastnit se výzev k podávání návrhů za předpokladu, že jejich zástupci mají způsobilost přijímat právní povinnosti jménem těchto subjektů a že tyto subjekty poskytují stejnou záruku ochrany finančních zájmů Unie jako právnické osoby. |
(11e) |
Evropská centra pro digitální inovace by měla mít možnost získávat příspěvky od členských států, zúčastněných třetích zemí nebo jejich veřejných orgánů, příspěvky od mezinárodních subjektů nebo institucí, příspěvky ze soukromého sektoru, zejména od členů, akcionářů nebo partnerů evropských center pro digitální inovace, výnosy ze svých aktiv a činností, odkazy, dary a příspěvky fyzických osob nebo financování, a to i ve formě grantů z programu Digitální Evropa a jiných programů Unie. |
(12) |
Program by měl být prováděn prostřednictvím projektů posilujících zásadní digitální kapacity a jejich široké využívání. To by mělo zahrnovat spolufinancování s členskými státy a v případě potřeby se soukromým sektorem. Míra spolufinancování by měla být stanovena v pracovním programu. Pouze ve výjimečných případech by financování Unie mohlo pokrývat až 100 % způsobilých nákladů. K tomu by bylo potřeba zejména dosáhnout kritického objemu zakázek a tím větší efektivnosti vynaložených prostředků a zaručit, že dodavatelé v Evropě zůstanou v čele pokroku technologií. |
(13) |
Cíle politik tohoto programu budou řešeny rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci ▌fondu InvestEU. |
(14) |
Opatření v rámci programu by měla být použita k dalšímu zlepšování digitálních kapacit Unie a k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aby přinášela jasnou evropskou přidanou hodnotu a aniž by duplikovala nebo vytěsňovala soukromé financování. |
(15) |
Aby se dosáhlo maximální flexibility po celou dobu trvání programu a vyvinula se součinnost mezi jeho složkami, může být každý ze specifických cílů prováděn pomocí všech nástrojů dostupných v rámci finančního nařízení. Prováděcí mechanismy, jež mají být použity, jsou přímé řízení a nepřímé řízení v případě, že by financování Unie mělo být kombinováno s jinými zdroji financování nebo pokud provádění vyžaduje vytvoření společně řízených struktur. Aby bylo navíc možné reagovat zejména na nový vývoj a nové potřeby, například nové technologie, může Komise v rámci ročního rozpočtového procesu a v souladu s finančním nařízením navrhnout odchýlení od orientačních částek stanovených v tomto nařízení. |
(15a) |
Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech opatření a činností prováděných v rámci programu a jejich doplňkovost s činnostmi členských států, přičemž je třeba usilovat o soudržnost, doplňkovost a součinnost s programy financování na podporu navzájem úzce propojených oblastí politik. U přímo i nepřímo řízených opatření poskytují nástroj pro zajištění souladu příslušné pracovní programy, je však třeba navázat spolupráci mezi Komisí a příslušnými orgány členských států s cílem zajistit soudržnost a doplňkovost rovněž mezi přímo nebo nepřímo řízenými fondy a fondy, na které se vztahuje sdílené řízení. |
(16) |
Vysoce výkonná výpočetní technika a související kapacity zpracování dat v Unii by měly umožňovat zajistit širší využívání vysoce výkonné výpočetní techniky ve výrobních odvětvích a obecněji v oblastech veřejného zájmu s cílem využít jedinečných příležitostí, které superpočítače přinášejí společnosti v oblastech jako zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, jakož i konkurenceschopnost průmyslu, zejména malých a středních podniků. Pořízení superpočítačů světové třídy zabezpečí systém dodávek Unie a pomůže zavést služby v oblasti simulace, vizualizace a prototypizace a současně zajistí systém vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), který bude v souladu s hodnotami a zásadami Unie. |
(17) |
Podporu intervenci Unie v této oblasti vyjádřila Rada (19) i Evropský parlament (20). Kromě toho podepsalo v letech 2017–2018 devatenáct členských států prohlášení o iniciativě EuroHPC (21), což je dohoda mezi vládami, kde se zavazují spolupracovat s Komisí s cílem vybudovat a zavést v Evropě nejmodernější infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury, jež by byly v celé Unii dostupné pro vědecké obce, veřejnost a soukromé partnery. |
(18) |
U specifického cíle Vysoce výkonná výpočetní technika se za nejvhodnější prováděcí mechanismus považuje společný podnik, který by měl zejména koordinovat vnitrostátní a unijní strategie a investice do infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a výzkumu a vývoje, sdílet prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a zajišťovat ekonomické a strategické zájmy Unie (22). Odborná střediska pro vysoce výkonnou výpočetní techniku , jak jsou vymezena v čl. 2 bodě 4 nařízení Rady (EU) 2018/1488 , v členských státech kromě toho poskytnou služby vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu včetně malých a středních podniků a začínajících podniků , akademické obci a orgánům veřejné správy. |
(19) |
Rozvíjení kapacity související s umělou inteligencí je rozhodující hnací silou digitální transformace průmyslu, služeb a veřejného sektoru. V továrnách, hlubokomořských aplikacích, domácnostech, městech a nemocnicích se využívají stále autonomnější roboty. Komerční platformy umělé inteligence pokročily od testování ke skutečným aplikacím v oblasti zdravotnictví a životního prostředí; všichni významní výrobci automobilů vyvíjejí autonomní vozidla a techniky strojového učení jsou ústředním prvkem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících velké objemy dat. V zájmu zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti je nezbytné, aby Evropa spojila síly na všech úrovních. Členské státy tuto skutečnost uznaly prostřednictvím konkrétních závazků spolupráce v rámci koordinovaného akčního plánu. |
(19a) |
Knihovny algoritmů mohou zahrnovat velký soubor algoritmů včetně jednoduchých řešení, jako jsou klasifikační algoritmy, algoritmy neuronových sítí nebo plánovací či rozhodovací algoritmy, nebo složitějších řešení, jako jsou algoritmy pro rozpoznávání řeči, navigační algoritmy v autonomních zařízeních, například v dronech nebo autonomních automobilech, či algoritmy umělé inteligence v robotech, které umožňují jejich interakci s okolním prostředím a adaptaci na toto prostředí. Knihovny algoritmů by měly být snadno přístupné všem za podmínek, jež budou spravedlivé, přiměřené a nediskriminační. |
(19b) |
Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu poukázal Evropský parlament na dopad jazykových překážek na průmysl a jeho digitalizaci. V tomto kontextu je pro zachování jazykové rozmanitosti, zajištění začlenění a pro umožnění komunikace mezi lidmi a mezi lidmi a stroji nezbytný rozvoj rozsáhlých jazykových technologií založených na umělé inteligenci, jako je automatický překlad, rozpoznávání řeči, analýzy textů o velkém objemu dat, systémy pro dialog a odpovídání na otázky. |
(19c) |
Výrobky a služby založené na umělé inteligenci by měly být vstřícné k uživatelům, od návrhu v souladu s právními předpisy a měly by spotřebitelům zajistit více možností a více informací, zejména o kvalitě výrobků a služeb. |
(20) |
Dostupnost rozsáhlých souborů dat a zkušebních a experimentálních zařízení má zásadní význam pro rozvoj umělé inteligence včetně jazykových technologií. |
(21) |
Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (23) zdůraznil Evropský parlament význam společného přístupu k evropské kybernetické bezpečnosti, přičemž uznal potřebu zvýšit informovanost a považoval kybernetickou odolnost za zásadní odpovědnost vedoucích podniků a tvůrců vnitrostátních a evropských politik průmyslové bezpečnosti a implementace bezpečnosti a soukromí již od návrhu a jako výchozího nastavení. |
(22) |
Kybernetická bezpečnost je úkolem pro celou Unii, jež nemůže být ▌ řešen pouze ▌ vnitrostátními iniciativami. Měla by být posílena kapacita Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem vybavit Evropu nezbytnými kapacitami pro ochranu ▌občanů , orgánů veřejné správy a podniků proti kybernetickým hrozbám. Spotřebitelé by navíc měli být chráněni, když používají propojené produkty, jež mohou být napadeny hackery a ohrozit jejich bezpečnost. Toho by mělo být dosaženo společně s členskými státy a soukromým sektorem vývojem projektů posilujících kapacity Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti a zabezpečením koordinace mezi nimi a zajištěním širokého zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice, jakož i shromážděním kompetencí v této oblasti s cílem zajistit kritický objem a excelenci. |
(23) |
V září 2017 Komise předložila balíček iniciativ (24), který stanoví komplexní přístup Unie ke kybernetické bezpečnosti s cílem posílit kapacitu Evropy řešit kybernetické útoky a hrozby a posílit technologii a průmyslovou kapacitu v této oblasti. Balíček zahrnuje také nařízení o Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií (akt o kybernetické bezpečnosti). |
(24) |
Důvěra je nezbytným předpokladem pro fungování jednotného digitálního trhu. Technologie kybernetické bezpečnosti, jakými jsou digitální identity, šifrování nebo detekce narušení a jejich uplatňování v oblastech jako finance, průmysl 4.0, energetika, doprava, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti činnosti a transakcí on-line pro občany, orgány veřejné správy i společnosti. |
(25) |
Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila, že pro úspěšné budování digitální Evropy potřebuje Unie zejména trhy práce a systémy odborné přípravy a vzdělávání vhodné pro digitální věk a že existuje potřeba investovat do digitálních dovedností, aby všichni evropští občané měli silnější postavení a lepší dovednosti; |
(26) |
Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v realizaci agendy sociálního summitu, který se konal v Göteborgu v listopadu 2017, včetně evropského pilíře sociálních práv, vzdělávání a odborné přípravy a nové agendy dovedností pro Evropu. Evropská rada rovněž požádala Komisi, Radu a členské státy, aby posoudily možná opatření pro řešení výzev týkajících se dovedností spojených s digitalizací, kybernetickou bezpečností, mediální gramotností a umělou inteligencí a potřeby inkluzivního přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě založeného na celoživotním učení a zaměřeného na inovace. V reakci na to Komise dne 17. ledna 2018 představila první soubor opatření týkajících se klíčových kompetencí, digitálních dovedností (25), a také společných hodnot a inkluzivního vzdělávání. V květnu 2018 byl představen druhý balíček opatření věnovaný přípravě na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, v němž je zásadní význam digitálních dovedností rovněž zdůrazněn. |
(26a) |
Mediální gramotností se rozumí základní kompetence (znalosti, dovednosti a postoje), které občanům umožňují účinně vstupovat do dialogu s médii a dalšími poskytovateli informací a rozvíjet kritické myšlení a dovednosti potřebné k celoživotnímu učení v zájmu socializace a aktivního občanství. |
(26b) |
Vzhledem k potřebě celostního přístupu by měl program brát v úvahu také oblasti začleňování, kvalifikace, odborné přípravy a specializace, které jsou vedle pokročilých digitálních kompetencí rozhodující pro vytváření přidané hodnoty ve znalostní společnosti. |
(27) |
Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (26) Evropský parlament uvedl, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním kamenem sociální soudržnosti v digitální společnosti. Dále požadoval, aby bylo do všech digitálních iniciativ začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, a zdůraznil potřebu zabývat se genderovými rozdíly v odvětví IKT, neboť je to nezbytné pro dlouhodobý růst a prosperitu Evropy. |
(28) |
Pokročilé digitální technologie podporované tímto programem, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence, jsou nyní dostatečně vyspělé, aby pokročily z výzkumného prostoru a byly zavedeny, prováděny a šířeny na úrovni Unie. Stejně jako zavedení těchto technologií vyžaduje reakci Unie také rozměr dovedností. Příležitosti k odborné přípravě v pokročilých digitálních dovednostech , včetně kompetencí v oblasti ochrany údajů, je nutné v celé EU rozšířit, zintenzivnit a zpřístupnit. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to bránit hladkému zavedení pokročilých digitálních technologií a omezit celkovou konkurenceschopnost hospodářství Unie. Opatření podporovaná tímto programem doplňují ta, jež jsou podporována z fondů ESF, EFRR, ERASMUS + a programu Horizont Evropa. Budou se zaměřovat na pracovní sílu v soukromém i veřejném sektoru, zejména na odborníky z oblasti IKT a další související odborníky, jakož i na studenty. Tyto kategorie zahrnují školené osoby i školitele. Termín pracovní síla označuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo a zahrnuje osoby zaměstnané (zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné) i nezaměstnané. |
(29) |
Modernizace orgánů veřejné správy a veřejných služeb pomocí digitálních nástrojů má zásadní význam pro snížení administrativní zátěže ▌občanů, a to ▌díky rychlejší, pohodlnější a méně nákladné interakci s veřejnými orgány a také účinnějším , transparentnějším a kvalitnějším službám poskytovaným občanům a podnikům , zatímco zároveň dojde ke zvýšení účinnosti veřejných výdajů . Jelikož řada služeb veřejného zájmu již má unijní rozměr, podpora jejich provádění a zavádění na úrovni Unie by měla zajistit, aby prospěch z přístupu k mnohojazyčným digitálním službám vysoké kvality mohli mít občané a podniky v celé Evropě. Kromě toho se předpokládá, že podpora Unie v této oblasti bude podnětem k opakovanému použití informací veřejného sektoru. |
(29a) |
Digitalizace může usnadnit a zlepšit bezbariérový přístup pro všechny občany, včetně starších osob, osob s omezenou mobilitou nebo se zdravotním postižením a osob žijících v odlehlých nebo venkovských oblastech. |
30) |
Digitální transformace oblastí veřejného zájmu jako zdravotní péče (27), mobilita, spravedlnost, monitorování země a životního prostředí, bezpečnost, snižování emisí uhlíku, energetická infrastruktura , vzdělávání a odborná příprava a kultura vyžaduje pokračování a rozšíření infrastruktur digitálních služeb, které umožňují bezpečnou přeshraniční výměnu údajů a podporují vnitrostátní rozvoj. Jejich koordinace na základě tohoto nařízení dosáhne potenciálu součinnosti nejlépe. |
(30a) |
Klíčový význam pro využití přínosů digitální transformace má zavedení potřebných digitálních technologií, zejména technologií v rámci specifických cílů vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti a důvěry, přičemž tyto technologie by mohly být doplněny o další špičkové a budoucí technologie, jako jsou technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain). |
(30b) |
Digitální transformace by měla umožnit občanům EU bezpečný přeshraniční přístup, využívání a správu jejich osobních údajů bez ohledu na místo jejich pobytu nebo místo, kde se nacházejí údaje. |
(31) |
Ve svém Tallinském prohlášení ze dne 6. října 2017 dospěla Rada EU k závěru, že digitální pokrok od základu transformuje naše společnosti a hospodářství, zpochybňuje účinnost dříve vyvinutých politik v širokém spektru oblastí, jakož i úlohu a funkci veřejné správy obecně. Naší povinností je tyto úkoly předvídat a zvládat, abychom byli s to uspokojit potřeby a naplnit očekávání občanů a podniků. |
(32) |
Modernizace evropských orgánů veřejné správy je jednou z hlavních priorit úspěšné realizace strategie pro jednotný digitální trh. Hodnocení strategie v polovině období zdůraznilo potřebu posílit transformaci orgánů veřejné správy a zajistit, aby občané měli snadný, důvěryhodný a bezproblémový přístup k veřejným službám. |
(33) |
Roční analýza růstu, kterou Komise zveřejnila v roce 2017 (28), ukazuje, že kvalita evropských orgánů veřejné správy má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je proto rozhodující pro povzbuzení produktivity, konkurenceschopnosti, hospodářské spolupráce, udržitelného růstu, zaměstnanosti a vysoce kvalitních pracovních míst . Za účelem podpory hospodářského růstu a vysoce kvalitních služeb podnikům a občanům jsou nezbytné zejména účelná a transparentní veřejná správa a účinné soudní systémy. |
(34) |
Interoperabilita evropských veřejných služeb se týká všech úrovní správy: unijní, vnitrostátní, regionální a místní. Kromě toho, že odstraňuje překážky fungování jednotného trhu, interoperabilita usnadňuje přeshraniční spolupráci , prosazování evropských norem a úspěšné provádění politik, skýtá velký potenciál k překonání přeshraničních elektronických překážek a dále zabezpečuje vznik nových nebo upevnění rozvíjejících se společných veřejných služeb na úrovni Unie. Aby se odstranila roztříštěnost evropských služeb s cílem podpořit základní svobody a operativní vzájemné uznávání v EU, měl by být prosazován ucelený meziodvětvový a přeshraniční přístup k interoperabilitě způsobem, který je nejúčinnější a nejvstřícnější ke koncovým uživatelům. To znamená, že interoperabilitu je nutné chápat v širokém smyslu, od technických po právní vrstvy a včetně aspektů politiky pro danou oblast. Rozpětí činností by proto přesahovalo obvyklý životní cyklus řešení, aby zahrnulo všechny prvky intervencí, jež by podporovaly nezbytné rámcové podmínky pro trvalou celkovou interoperabilitu. Program by měl usnadňovat vzájemné obohacování různých vnitrostátních iniciativ, a vést tak k rozvoji digitální společnosti. |
(34a) |
Program by proto měl podporovat řešení s otevřeným zdrojovým kódem, aby umožnil opětovné používání, zvýšil důvěru a zajistil transparentnost. To bude mít pozitivní dopad na udržitelnost financovaných projektů. |
(35) |
Rozpočet přidělený na konkrétní činnosti věnované provádění rámce interoperability a interoperability vyvinutých řešení je 194 miliony EUR. |
(36) |
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (29) zdůrazňuje, že je důležité uvolnit dostatečné množství veřejných a soukromých finančních prostředků na digitalizaci evropského průmyslu. |
(37) |
V dubnu 2016 přijala Komise iniciativu digitalizace evropského průmyslu s cílem zajistit, aby „každý průmyslový podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací“. To má velký význam zejména pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích. |
(38) |
Evropský hospodářský a sociální výbor uvítal sdělení nazvané „Digitalizace evropského průmyslu“ a považoval je – společně s doprovodnými dokumenty – za „první krok v rámci rozsáhlého evropského pracovního programu, který je třeba realizovat v úzké vzájemné spolupráci mezi všemi zainteresovanými stranami z veřejného i soukromého sektoru“ (30). |
(39) |
Dosažení cílů může vyžadovat využití pákového efektu potenciálu doplňkových technologií při vytváření sítí a výpočetních domén, jak je uvedeno ve sdělení „Digitalizace evropského průmyslu“ (31) , které uznává „dostupnost špičkové síťové a cloudové infrastruktury“ jako zásadní prvek digitalizace průmyslu. |
(40) |
▌Nařízení (EU) 2016/679 zaručuje stanovením jediného souboru pravidel přímo použitelných v právních řádech členských států volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy EU a posiluje důvěru a bezpečnost jednotlivců, dva nezbytné prvky skutečného jednotného digitálního trhu. Všechna opatření prováděná v rámci tohoto programu by proto měla, pokud zahrnují zpracování osobních údajů, podporovat použití nařízení (EU) 2016/679 , například v oblasti umělé inteligence a technologie blockchain. Měla by podporovat rozvoj takových digitálních technologií, které jsou v souladu s povinnostmi „záměrné ochrany osobních údajů“. |
(41) |
Program by se měl provádět zcela v souladu s mezinárodním a unijním rámcem ochrany a vymáhání duševního vlastnictví. Účinná ochrana duševního vlastnictví hraje při inovacích klíčovou úlohu, a je proto pro účinné provádění programu nezbytná. |
(42) |
Subjekty, které tento program provádějí, by měly splňovat ustanovení platná pro orgány Unie a vnitrostátní právní předpisy o nakládání s informacemi, zejména s citlivými neutajovanými informacemi a utajovanými informacemi EU. U specifického cíle č. 3 může být z bezpečnostních důvodů zapotřebí vyloučit z výzev k předkládání návrhů a výzev k předkládání nabídek subjekty kontrolované ze třetích zemí. Ve výjimečných případech může být takové vyloučení zapotřebí u specifických cílů č. 1 a 2. Bezpečnostní důvody pro takové vyloučení by měly být přiměřené a řádně opodstatněné s odkazem na rizika, jež by zahrnutí těchto subjektů představovalo. |
(43) |
S ohledem na význam řešení problému změny klimatu v souladu se závazky Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začlenění opatření v oblasti změny klimatu a povede k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU podporujících cíle v oblasti klimatu (32). Příslušná opatření by měla být určována v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posouzena v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu. |
▌ |
|
(45) |
Měly by být přijaty pracovní programy, aby bylo cílů programu dosaženo v souladu s prioritami Unie a členských států a aby byl současně zajištěn soulad, transparentnost a kontinuita společných opatření Unie a členských států. Pracovní programy by měly být v zásadě přijímány každé dva roky, nebo – je-li to odůvodněno potřebami souvisejícími s prováděním programu – každoročně . Druhy financování a způsoby čerpání podle tohoto nařízení by měly být voleny podle toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nedodržení pravidel. To by mělo zahrnovat zvážení využívání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. |
(46) |
Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se změn příloh I a II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují. |
(47) |
Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména zásady uvedené v článcích [8], [11], [16], [21], [35], [38] a [47] o ochraně osobních údajů, svobodě projevu a informací, svobodě podnikání, zákazu diskriminace, zdravotní péči, ochraně spotřebitelů a právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Členské státy musí toto nařízení uplatňovat způsobem, který je s těmito právy a zásadami v souladu. |
▌ |
|
(49) |
Horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahují na toto nařízení. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení zavádí program Digitální Evropa („program“).
Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Evropské unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
a) |
„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; |
b) |
„právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení; |
c) |
„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie; |
d) |
„přidruženou zemí“ se rozumí třetí země, jež je stranou dohody s Unií, která umožňuje její účast v programu podle článku [10]; |
da) |
„mezinárodní organizací evropského zájmu“ se rozumí mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo jejíž sídlo se nachází v členském státě; |
e) |
„ evropským centrem pro digitální inovace“ se rozumí právní subjekt ▌ zvolený v souladu s článkem 16 , aby plnil úkoly v rámci programu ▌, zejména aby přímo zajišťoval nebo poskytoval přístup k technologickým odborným poznatkům a experimentálním zařízením jako vybavení a softwarové nástroje pro umožnění digitální transformace průmyslu, a aby také usnadňoval přístup k finančním prostředkům . Evropská centra pro digitální inovace jsou otevřená podnikům všech forem a velikostí, zejména malým a středním podnikům, podnikům se střední tržní kapitalizací, rozvíjejícím se podnikům a orgánům veřejné správy v celé Unii. |
f) |
„pokročilé digitální dovednosti“ jsou ty dovednosti a odborné kompetence vyžadující znalosti a zkušenosti nezbytné pro pochopení, koncepci, vývoj, řízení, testování, zavádění , využívání a údržbu technologií , produktů a služeb podporovaných tímto nařízením, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2 písm. a), b), c) a e) . |
fa) |
„evropské partnerství“ je iniciativa stanovená v [vložte odkaz na nařízení o rámcovém programu Horizont Evropa] |
fb) |
„malými a středními podniky“ se rozumějí mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES; |
g) |
„kybernetickou bezpečností“ se rozumí veškeré činnosti nezbytné k ochraně sítí a informačních systémů, jejich uživatelů a osob dotčených kybernetickými hrozbami; |
h) |
„infrastrukturami digitálních služeb“ se rozumějí infrastruktury, které umožňují poskytování síťových služeb elektronickou cestou, obvykle přes internet; |
i) |
„pečetí excelence“ se rozumí certifikační značka stanovená v [vložte odkaz na nařízení o rámcovém programu Horizont Evropa] |
Článek 3
Cíle programu
1. Program má tento obecný cíl: Podporovat a zrychlit digitální transformaci evropského hospodářství , průmyslu a společnosti, s cílem přinášet její výhody evropským občanům, veřejné správě a podnikům v celé Unii, zvyšovat konkurenceschopnost Evropy v globální digitální ekonomice a zároveň přispívat k překlenutí digitální propasti v celé Unii a posilovat strategickou autonomii Unie. K tomu je potřeba ucelený, meziodvětvová a přeshraniční podpora a výraznější příspěvek Unie. Program, prováděný v úzké spolupráci s dalšími příslušnými programy financování Unie :
a) |
posílí a podpoří kapacity Evropy v klíčových oblastech digitálních technologií prostřednictvím jejich rozsáhlého zavádění, |
b) |
zvětší rozsah jejich šíření a využívání v soukromém sektoru a v oblastech veřejného zájmu a zároveň podpoří jejich digitální transformaci a přístup k digitálním technologiím . |
2. Program bude mít pět vzájemně souvisejících specifických cílů:
a) |
Specifický cíl č. 1: Vysoce výkonná výpočetní technika |
b) |
Specifický cíl č. 2: Umělá inteligence |
c) |
Specifický cíl č. 3: Kybernetická bezpečnost a důvěra |
d) |
Specifický cíl č. 4: Pokročilé digitální dovednosti |
e) |
Specifický cíl č. 5: Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita |
Článek 4
Vysoce výkonná výpočetní technika
1. Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 1. Vysoce výkonná výpočetní technika sleduje tyto operativní cíle:
a) |
zavést, koordinovat na úrovni Unie a provozovat v Unii integrovanou infrastrukturu exakapacitních ▌superpočítačů a datovou infrastrukturu světové úrovně zaměřenou na poptávku a orientovanou na využití, jež bude snadno dostupná ▌veřejným a soukromým uživatelům , zejména malým a středním podnikům, bez ohledu na to, ve kterém členském státě se nacházejí, a pro účely výzkumu v souladu s {nařízením, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku} ; |
b) |
zavést hotovou/funkční technologii, která je výsledkem výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky Unie, jež zahrnuje různé aspekty ve vědeckých a průmyslových segmentech hodnotového řetězce, včetně hardwaru, softwaru, aplikací, služeb, propojení a digitálních dovedností , a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany údajů ; |
c) |
zavést a provozovat post-exakapacitní ▌ infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi a ▌výzkumné infrastruktury pro výpočetní vědu; povzbuzovat v Unii vývoj hardwaru a softwaru potřebného pro takové zavádění . |
2. Opatření v rámci specifického cíle 1 jsou prováděna především prostřednictvím společného podniku zřízeného nařízením Rady (EU) 2018/1488 ze dne 28. září 2018, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (33).
Článek 5
Umělá inteligence
1. Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 2. Umělá inteligence sleduje tyto operativní cíle:
a) |
vybudovat a posílit základní kapacity a znalosti v oblasti umělé inteligence v Unii, včetně kvalitních datových zdrojů a odpovídajících mechanismů výměny a knihoven algoritmů , přičemž bude zaručen na člověka zaměřený a inkluzivní přístup respektující evropské hodnoty . V plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů musí řešení založená na umělé inteligenci a poskytnuté údaje dodržovat zásadu ochrany soukromí a bezpečnosti již od fáze návrhu. |
b) |
zpřístupnit tyto kapacity všem podnikům , zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, občanské společnosti, neziskovým organizacím, výzkumným institucím, univerzitám a orgánům veřejné správy , s cílem maximalizovat jejich přínos pro evropskou společnost a ekonomiku |
c) |
posílit a spojit do sítě ▌ zkušební a experimentální zařízení pro umělou inteligenci v členských státech. |
ca) |
s cílem vyvinout a posílit obchodní aplikace a produkční systémy a zároveň usnadňovat začleňování technologií do hodnotových řetězců, rozvoj inovativních podnikatelských modelů a zkracování časové prodlevy mezi inovací a průmyslovou výrobou; a podporovat využívání řešení založených na umělé inteligenci v oblastech veřejného zájmu a ve společnosti. |
1b. Komise v souladu s příslušnými unijními a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie stanoví podmínky týkající se etických otázek v pracovních programech v rámci specifického cíle č. 2 a zohlední při tom mimo jiné doporučení vydané odbornou skupinou na vysoké úrovni pro umělou inteligenci. Výzvy nebo grantové dohody musí obsahovat příslušné podmínky stanovené v pracovních programech.
Tam, kde je to vhodné, provádí Komise etické kontroly. Financování opatření, která nejsou v souladu s podmínkami etických otázek, může být kdykoli pozastaveno, ukončeno nebo sníženo v souladu s finančním nařízením.
1c. Opatření v rámci tohoto specifického cíle jsou primárně prováděna prostřednictvím přímého řízení.
Etické a právní požadavky stanovené v tomto článku se uplatní na všechna opatření specifického cíle 2, bez ohledu na způsob provádění.
Článek 6
Kybernetická bezpečnost a důvěra
1. Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 3. Kybernetická bezpečnost a důvěra sleduje tyto operativní cíle:
a) |
podporovat společně s členskými státy veřejné zakázky na pokročilé vybavení, nástroje a datové infrastruktury pro kybernetickou bezpečnost a zvyšování jejich objemu s cílem dosáhnout společné vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti na evropské úrovni, a to v plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů a základními právy a při zajištění strategické nezávislosti EU. |
b) |
podporovat zvyšování objemu a co nejlepší využívání evropských znalostí, kapacity a dovedností souvisejících s kybernetickou bezpečností; a sdílení a začleňování osvědčených postupů; |
c) |
zajistit široké zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice; se zvláštní pozorností věnovanou veřejným službám a základním hospodářským subjektům, jako jsou malé a střední podniky; |
d) |
posílit schopnosti v členských státech a soukromém sektoru s cílem pomoci jim splnit směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii79 , mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na rozvoj kultury kybernetické bezpečnosti v rámci organizací . |
da) |
zlepšovat odolnost vůči kybernetickým útokům, zvyšovat povědomí o rizicích a vědomosti o základních bezpečnostních postupech mezi uživateli, zejména veřejnými službami, malými a středními podniky a začínajícími podniky, zajišťovat, aby společnosti splňovaly základní úroveň bezpečnosti, jako je šifrování údajů a sdělení mezi koncovými body a aktualizace softwaru, a podporovat využívání konceptů bezpečnosti již od fáze návrhu a na základě výchozí znalosti základních bezpečnostních postupů, jakož i kybernetické hygieny. |
1a. Opatření v rámci specifického cíle č. 3 Kybernetická bezpečnost a důvěra se provádějí především prostřednictvím Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě kompetencí pro kybernetickou bezpečnost v souladu s [nařízením Evropského parlamentu a Rady (34)].
Článek 7
Pokročilé digitální dovednosti
1. Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 4. Cíl Pokročilé digitální dovednosti podpoří rozvoj pokročilých digitálních dovedností v oblastech podporovaných tímto programem, čímž přispěje ke zvětšení talentového potenciálu Evropy, překlenutí digitální propasti , a k větší profesionalitě s přihlédnutím k vyváženému zastoupení žen a mužů , zvláště pokud jde o vysoce výkonnou výpočetní techniku využívající cloud computing , analýzu dat velkého objemu, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy (například blockchain), kvantové technologie , robotiku, umělou inteligenci. S cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a podpořit specializaci v oblasti digitálních technologií a aplikací, finanční intervence sleduje tyto operativní cíle:
a) |
podporovat koncepci a realizaci vysoce kvalitní dlouhodobé odborné přípravy a kurzů pro studenty ▌a pracovníky , včetně smíšeného učení ; |
b) |
podporovat koncipování a realizaci vysoce kvalitní krátkodobé odborné přípravy a kurzů pro ▌pracovníky , zejména v rámci malých a středních podniků a ve veřejném sektoru ; |
c) |
podporovat vysoce kvalitní profesní přípravu na pracovišti a pracovní stáže a stáže pro studenty ▌a pracovníky, zejména v rámci malých a středních podniků a ve veřejném sektoru . |
2. Opatření v rámci tohoto specifického cíle Pokročilé digitální dovednosti se primárně provádějí prostřednictvím přímého řízení.
Článek 8
Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita
1. Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 5. Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita má tyto operativní cíle při současném překlenutí digitální propasti :
a) |
podporovat veřejný sektor a oblasti veřejných zájmů, jako jsou zdravotnictví a péče, vzdělávání, soudnictví, celní oblast, doprava, mobilita, energetika, životní prostředí, kulturní a kreativní odvětví, včetně příslušných podniků usazených v Unii, aby mohly účinně zavést nejmodernější digitální technologie, například vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a měly k nim přístup; |
b) |
zavést, provozovat a udržovat nejmodernější infrastruktury transevropských interoperabilních digitálních služeb v celé Unii (včetně služeb souvisejících) vzájemně se doplňujících s vnitrostátními a regionálními opatřeními; |
ba) |
podporovat začleňování a využívání transevropských infrastruktur digitálních služeb a dohodnutých evropských digitálních norem ve veřejném sektoru a oblastech veřejných zájmů s cílem usnadnit nákladově efektivní provádění a interoperabilitu; |
c) |
usnadnit vývoj, aktualizace a využívání řešení a rámců evropskými orgány veřejné správy, podniky a občany, včetně řešení s otevřeným zdrojem a opakovaného použití řešení a rámců interoperability; |
d) |
Nabídnout veřejnému sektoru a výrobním odvětvím Unie, zvláště malým a středním podnikům, snadný přístup k testování a pilotním projektům digitálních technologií a k jejich širšímu využití , včetně jejich přeshraničního využívání; |
e) |
podpořit využívání ze strany veřejného sektoru a průmyslových odvětví Unie, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, pokročilých digitálních a souvisejících technologií zahrnujících zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost , další špičkové a budoucí ▌ technologie, jako jsou technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) ; |
f) |
podpořit koncepci, testování, provádění, zavádění a údržbu interoperabilních digitálních řešení , včetně řešení digitální veřejné správy, pro veřejné služby na úrovni EU poskytované prostřednictvím platformy daty podložených opětovně využitelných řešení podporující inovace a zavádějící společné rámce za účelem uvolnění plného potenciálu služeb orgánů veřejné správy pro evropské občany a podniky; |
g) |
zajistit trvalou kapacitu na úrovni Unie k prosazování digitálního rozvoje, a rovněž pro pozorování a analyzování rychle se vyvíjejících digitálních trendů a přizpůsobení se jim, jakož i pro sdílení a začleňování osvědčených postupů; |
h) |
podpořit spolupráci k dosažení evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury pro sdílení údajů a digitální infrastruktury využívající mimo jiné služeb a aplikací distribuované účetní knihy, včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací EU na základě zabezpečení a ochrany soukromí již od fáze návrhu, a zároveň dodržovat právní předpisy na ochranu spotřebitelů a údajů ; |
i) |
vybudovat a upevnit evropská centra pro digitální inovace a jejich síť . |
2. Opatření v rámci tohoto specifického cíle jsou primárně prováděna prostřednictvím přímého řízení.
Článek 9
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 8 192 391 000 EUR v cenách roku 2018 (9 194 000 000 EUR v běžných cenách).
2. Orientační rozdělení uvedené částky je následující:
a) |
až 2 404 289 438 EUR v cenách roku 2018 (2 698 240 000 EUR v běžných cenách ) pro specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika; |
b) |
až 2 226 192 703 EUR v cenách roku 2018 (2 498 369 000 EUR v běžných cenách ) pro specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence; |
c) |
až 1 780 954 875 EUR v cenách roku 2018 (1 998 696 000 EUR v běžných cenách ) pro specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra; |
d) |
až 623 333 672 EUR v cenách roku 2018 (699 543 000 EUR v běžných cenách ) pro specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti; |
e) |
až 1 157 620 312 EUR v cenách roku 2018 (1 299 152 000 EUR v běžných cenách ) pro specifický cíl č. 5 – Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita. |
3. Částku uvedenou v odstavci 1 lze rovněž použít na technickou a správní pomoc určenou na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.
4. Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.
5. Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení, včetně doplnění grantů udělených na dané opatření až do výše 100 % celkových způsobilých nákladů tam, kde je to možné, aniž je dotčena zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení a v pravidlech pro státní podporu . Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se použijí pouze ve prospěch dotčeného členského státu.
6. Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.
Článek 10
Třetí země přidružené k programu
▌
1. |
Program je otevřen členům Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o Evropském hospodářském prostoru; |
2. |
Plné či částečné přidružení třetích zemí, které nejsou uvedeny v odstavci 1, k programu vychází z individuálního posouzení specifických cílů, a to
v souladu
s
▌podmínkami stanovenými
ve zvláštní dohodě o účasti třetí země v kterémkoli programu Unie, za předpokladu, že tato zvláštní dohoda beze zbytku zohledňuje následující kritéria:
|
2a. |
Během přípravy pracovních programů Evropská komise nebo jiné příslušné prováděcí subjekty individuálně posoudí, zda jsou v případě opatření zahrnutých do těchto pracovních programů splněny podmínky stanovené v dohodě uvedené v odstavci 2. |
▌
Článek 11
Mezinárodní spolupráce
1. Unie může spolupracovat se třetími zeměmi uvedenými v článku 10, s jinými třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi či subjekty zřízenými v těchto zemích, zejména v rámci evropsko-středomořského partnerství a Východního partnerství a ve vztahu k sousedním zemím, především zemím západního Balkánu a černomořské oblasti. Aniž je dotčen článek [18] , program nehradí související náklady.
2. Spolupráce se třetími zeměmi a organizacemi uvedená v odstavci 1 v rámci specifického cíle č. 1. Vysoce výkonná výpočetní technika, specifický cíl č. 2, Umělá inteligence, a specifického cíle č. 3. Kybernetická bezpečnost a důvěra, podléhá článku [12].
Článek 12
Bezpečnost
1. Opatření prováděná v rámci programu jsou v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly, a zejména s ochranou utajovaných informací před neoprávněným vyzrazením, včetně souladu s veškerými příslušnými vnitrostátními a unijními právními předpisy. V případě opatření prováděných mimo Unii , při kterých jsou využívány utajované informace nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby navíc kromě souladu s výše uvedenými požadavky byla uzavřena bezpečnostní dohoda mezi Unií a třetí zemí, ve které se činnost provádí.
2. Kde je to vhodné, zahrnují návrhy a nabídky vlastní posouzení bezpečnosti, které identifikuje veškeré bezpečnostní problémy a podrobně popisuje, jak budou tyto problémy řešeny, aby byly dodrženy příslušné vnitrostátní a unijní právní předpisy.
3. Komise nebo financující subjekt provedou v příslušných případech bezpečnostní kontrolu návrhů, které vzbuzují otázky v oblasti bezpečnosti.
4. Opatření musí být v příslušných případech v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (35), a s jeho prováděcími pravidly.
5. Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v EU, ale řízené ze třetích zemí nejsou z řádně odůvodněných bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti ve všech nebo některých opatřeních v rámci specifického cíle č. 3. V těchto případech se výzvy k předkládání návrhů a výzvy k předkládání nabídek omezí na subjekty usazené nebo považované za usazené v členských státech a řízené členskými státy a/nebo státními příslušníky členských států.
Pokud je to náležitě odůvodněno z bezpečnostních důvodů, může pracovní program rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v EU, ale řízené ze třetích zemí mohou být způsobilé k účasti ve všech nebo některých opatřeních v rámci specifických cílů č. 1 a 2, pouze pokud jsou v souladu s podmínkami odkazujícími na požadavky, jež tyto právní subjekty musí splnit s cílem zaručit ochranu základního bezpečnostního zájmu Unie a jejích členských států a zajistit ochranu informací obsažených v utajovaných dokumentech. Uvedené podmínky jsou stanoveny v pracovním programu.
5a. Komise v příslušných případech provádí bezpečnostní kontroly. Financování opatření, která nejsou v souladu s podmínkami souvisejícími s bezpečnostními otázkami, může být kdykoli pozastaveno, ukončeno nebo sníženo v souladu s finančním nařízením.
Článek 13
Součinnost s jinými programy Unie
1. Program je navržen tak, aby při provádění umožňoval součinnost s jinými programy financování Unie, jak je blíže popsáno v příloze III, zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů EU, pokud to umožňují způsoby správy; následně, střídavě nebo prostřednictvím kombinování fondů, včetně společného financování opatření. Komise zajistí, aby při využívání doplňkové povahy programu ve vztahu k jiným evropským programům financování, nebylo narušeno dosažení specifických cílů 1 až 5.
2. Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost programu s příslušnými politikami a programy Unie. Komise za tímto účelem usnadní vytvoření vhodných mechanismů koordinace mezi příslušnými orgány a mezi orgány a Evropskou komisí a zavede odpovídající monitorovací nástroje s cílem systematicky zajišťovat synergie mezi programem a všemi relevantními nástroji financování EU. Ujednání přispějí k zamezení zdvojování a maximalizaci dopadu výdajů.
Článek 14
Provádění a formy financování
1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) ▌finančního nařízení v souladu s články 4–8 . Financující subjekty se mohou odchýlit od pravidel účasti a šíření stanovených v tomto nařízení, pouze je-li tak stanoveno v základním právním aktu zřizujícím financující subjekt a/nebo pověřujícím jej úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu nebo – v případě financujících subjektů podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodů ii), iii) nebo v) finančního nařízení – je-li tak stanoveno v dohodě o přiznání příspěvku a jejich zvláštní provozní potřeby nebo povaha opatření to vyžadují.
2. Program může poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, včetně zejména zadávání veřejných zakázek jako základní formy, jakož i grantů a cen.
Pokud dosažení cíle opatření vyžaduje zadávání zakázek na inovační zboží a služby, mohou být granty uděleny pouze příjemcům, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jak je stanoveno ve směrnicích 2014/24/EU (36) , 2014/25/EU (37) a 2009/81/ES (38).
Pokud je pro dosažení cílů opatření nezbytná nabídka inovačního digitálního zboží nebo služeb, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, postup zadávání zakázek může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení.
V řádně odůvodněných případech týkajících se veřejné bezpečnosti může zadavatel stanovit podmínku, aby se místo plnění smlouvy nacházelo na území Unie.
Program může zároveň poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.
3. Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení uvedená v [článku X ▌nařízení XXX ▌nástupce nařízení o záručním fondu].
Článek 15
Evropská partnerství
Program se může provádět prostřednictvím evropských partnerství vytvořených v souladu s nařízením o programu Horizont Evropa v rámci procesu strategického plánování mezi Evropskou komisí a členskými státy . To může zahrnovat zejména příspěvky na stávající nebo nová partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných podniků zřízených podle článku 187 SFEU. Na tyto příspěvky se použijí ustanovení vztahující se na evropská partnerství podle [nařízení o programu Horizont Evropa, odkaz nutno doplnit].
Článek 16
Centra pro digitální inovace
1. Během prvního roku provádění programu se zřídí výchozí síť evropských center pro digitální inovace , tvořených alespoň jedním centrem v každém členském státě, aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 .
2. Pro účely zřízení sítě uvedené v odstavci 1 jmenuje každý členský stát v souladu se svými vnitrostátními postupy a správními a institucionálními strukturami kandidátské subjekty prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu na základě těchto kritérií:
a) |
vhodné kompetence související s funkcemi evropských center pro digitální inovace stanovené v čl. 16 odst. 5 a kompetence v jedné nebo několika oblastech uvedených v čl. 3 odst. 2 ; |
b) |
vhodná kapacita v oblasti řízení, pracovníků a infrastruktury nezbytná pro plnění funkcí uvedených v čl. 16 odst. 5 ; |
c) |
provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie; |
d) |
odpovídající finanční životaschopnost v souladu s výší prostředků Unie, jež bude spravovat, a která bude, pokud je to vhodné, prokázána prostřednictvím záruk, poskytnutých pokud možno orgánem veřejné moci. ▌ |
3. Komise přijme rozhodnutí o výběru subjektů tvořících výchozí síť v souladu s postupem uvedeným v čl. 27a odst. 2, přičemž v maximální míře zohlední stanovisko každého členského státu před výběrem evropského centra pro digitální inovace na jeho území . Komise zvolí tyto subjekty z kandidátských subjektů jmenovaných členskými státy na základě kritérií uvedených v odstavci 2 a těchto doplňujících kritérií:
a) |
dostupný rozpočet na financování výchozí sítě; |
b) |
schopnost výchozí sítě zajistit pokrytí potřeb průmyslu a oblastí veřejného zájmu a ucelené a vyvážené zeměpisné pokrytí , jež zlepší sbližování mezi zeměmi podporovanými v rámci programů soudržnosti a ostatními členskými státy například tím, že ze zeměpisného hlediska překlene digitální propast . |
4. Na základě otevřeného a soutěžního procesu při maximálním zohlednění stanoviska každého členského státu před výběrem evropského centra pro digitální inovace na jeho území vybere Komise v případě potřeby další evropská centra pro digitální inovace v souladu s postupem uvedeným v čl. 27a odst. 2 tak, aby se zajistilo široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě. Počet subjektů sítě odpovídá poptávce po službách centra v daných členských státech . K řešení zvláštních omezení, kterým čelí nejvzdálenější regiony EU, mohou být navrženy specifické subjekty, které jejich potřeby pokryjí.
4a. Evropská centra pro digitální inovace mají značnou celkovou nezávislost při určování své organizace, struktury a pracovních postupů.
5 . Evropská centra pro digitální inovace ▌se zapojí do provádění programu plněním těchto funkcí ve prospěch výrobních odvětví Unie, zejména malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, jakož i veřejného sektoru :
a) |
zvyšovat informovanost a poskytovat nebo zajišťovat přístup k odborným poznatkům, know-how a poskytování služeb digitální transformace, včetně zkušebních a experimentálních zařízení ▌; |
aa) |
podporovat podniky, zvláště malé a střední podpory a začínající podniky, a organizace při dosahování větší konkurenceschopnosti a zlepšování jejich obchodních modelů díky používání nových technologií, na něž se program vztahuje; |
b) |
usnadňovat přenos odborných poznatků a know-how mezi regiony, zejména vytvářením sítí malých a středních podniků , začínajících podniků a podniků se střední tržní kapitalizací usazených v jednom regionu s evropskými centry pro digitální inovace usazenými v jiných regionech, jež jsou nejlépe způsobilá poskytovat příslušné služby; povzbuzovat výměny dovedností, společné iniciativy a správné postupy; |
c) |
poskytovat tematické služby, zejména včetně služeb souvisejících s umělou inteligencí, vysoce výkonnou výpočetní technikou a kybernetickou bezpečností a důvěrou, orgánům veřejné správy, organizacím veřejného sektoru, malým a středním podnikům nebo podnikům se střední tržní kapitalizací, nebo k nim zajišťovat přístup . Evropská centra pro digitální inovace se mohou specializovat na konkrétní tematické služby a nemusí poskytovat všechny tematické služby ani poskytovat tyto služby všem kategoriím subjektů uvedeným v tomto odstavci; |
d) |
poskytovat finanční podporu třetím stranám v rámci specifického cíle č. 4, Pokročilé digitální dovednosti. |
6. Pokud Evropská centra pro digitální inovace získávají financování v rámci tohoto programu, jsou financována formou grantů.
KAPITOLA II
ZPŮSOBILOST
Článek 17
Způsobilá opatření
1. Pro financování jsou způsobilá pouze opatření přispívající k dosažení cílů uvedených v článku ▌3▌ a v článcích ▌4▌-▌8▌.
2. Kritéria způsobilosti opatření jsou stanovena v pracovních programech.
Článek 18
Způsobilé subjekty
▌
1. |
Způsobilé jsou tyto
právní
subjekty:
|
2. |
Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti na konkrétních opatřeních, pokud je to nezbytné k dosažení cílů daného programu. Takové subjekty nesou náklady své účasti, není-li v pracovních programech stanoveno jinak. |
3. |
Fyzické osoby nejsou způsobilé s výjimkou grantů udělovaných v rámci specifického cíle č. 4, Pokročilé digitální dovednosti. Pokročilé digitální dovednosti. |
4. |
Pracovní program uvedený v článku 23 může stanovit, že účast je z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů opatření přímo souvisejících se strategickou nezávislostí EU omezena pouze na příjemce usazené v členských státech nebo na příjemce usazené v členských státech a určených přidružených nebo jiných třetích zemích. Veškerá omezení účasti právních subjektů usazených v přidružených zemích jsou v souladu s tímto nařízením a s podmínkami příslušné dohody. |
▌
KAPITOLA III
GRANTY
Článek 19
Granty
Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a mohou pokrývat až 100 % způsobilých nákladů, aniž je dotčena zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení, a v souladu se specifikacemi v rámci každého cíle .
Článek 20
Kritéria pro udělení grantu
1. Kritéria pro udělení grantu se definují v pracovních programech a ve výzvách k předkládání návrhů se zohledněním alespoň těchto prvků:
a) |
připravenost opatření z hlediska vývoje projektu; |
b) |
racionalita navrhovaného prováděcího plánu; |
▌ |
|
c) |
nutnost překonat finanční překážky, jako je nedostatek tržního financování. |
2. Ve vhodných případech se zohlední tyto prvky:
a) |
stimulační účinek podpory Unie na veřejné a soukromé investice; |
b) |
očekávaný hospodářský a sociální dopad, dopad z hlediska klimatu a životního prostředí; |
c) |
▌dostupnost jednotlivých služeb a snadnost přístupu k nim ; |
d) |
▌transevropský rozměr; |
e) |
▌vyváženost zeměpisného zastoupení v celé Unii včetně překlenutí zeměpisné propasti a při zahrnutí nejvzdálenějších regionů; |
f) |
▌existence dlouhodobého plánu udržitelnosti; |
g) |
možnost volně opakovaně využívat a přizpůsobovat výsledky projektů; |
h) |
součinnost a doplňkovost s jiným programy Unie. |
Článek 20a
Hodnocení
V souladu s článkem 150 finančního nařízení hodnotí žádosti o granty hodnotící výbor, jenž může být zcela či částečně složen z externích nezávislých odborníků.
KAPITOLA IV
OPERACE KOMBINOVÁNÍ ZDROJŮ A JINÉ KOMBINOVANÉ FINANCOVÁNÍ
Článek 21
Operace kombinování zdrojů
Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s nařízením o fondu InvestEU a hlavou X finančního nařízení.
Článek 22
Kumulativní, doplňkové a kombinované financování
1. Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie , včetně fondů se sdíleným řízením, lze získat příspěvek rovněž v rámci tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek k opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřesáhne celkovou výši způsobilých nákladů opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
2. Opatření, která získala osvědčení „Pečeť excelence“, nebo která splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:
a) |
byla posouzena ve výzvě k podávání návrhů v rámci programu; |
b) |
splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené ve výzvě k podávání návrhů; |
c) |
nesmějí být financována v rámci dotyčné výzvy k podávání návrhů kvůli rozpočtovým omezením; |
mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu + a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že jsou v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla pro poskytování podpory z fondu.
2a. Pokud opatření již získalo nebo pobírá příspěvky z jiného programu Unie nebo podporu z jiného fondu EU, tento příspěvek či podpora se uvede v žádosti o příspěvek v rámci tohoto programu.
KAPITOLA V
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 23
Pracovní programy
1 . Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.
2. Tyto pracovní programy se přijmou jako víceleté programy pro celý program. Je-li to odůvodněno specifickými potřebami provádění, mohou být rovněž přijaty jako roční programy, které zahrnují jeden nebo více ze specifických cílů.
3. ▌Pracovní programy se zaměří na činnosti stanovené v příloze I a zajistí, aby opatření podporovaná jejich prostřednictvím nevytlačovala soukromé financování.
3a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 s cílem změnit přílohu I za účelem přezkumu nebo doplnění v příloze uvedených činností, a to způsobem, který bude v souladu s cíli tohoto nařízení, jak jsou stanoveny v článcích ▌4–8▌.
4. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.
Článek 24
Monitorování a vykazování
1. Měřitelné ukazatele monitorování provádění a pokroku programu při dosahování obecných a specifických cílů stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.
1a. Komise stanoví metodiku pro zajištění ukazatelů pro přesné posouzení pokroku směrem k plnění obecných cílů stanovených v čl. 3 odst. 1.
2. V zájmu účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, jimiž se v případě potřeby mění příloha II za účelem přezkumu nebo doplnění měřitelných ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se stanovení rámce monitorování a hodnocení.
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu ▌byly shromažďovány účinně, efektivně a včas , aby byly výsledky vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a zaznamenaných obtíží . Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
4. V maximální možné míře se jako kontextové ukazatele využijí oficiální statistiky EU jako pravidelné statistické průzkumy v oblasti informačních a komunikačních technologií. Ohledně prvotního návrhu a následného vývoje statistických ukazatelů používaných k monitorování provádění programu a dosaženého pokroku, pokud jde o digitální transformaci, se konzultují národní statistické úřady a podílejí se na nich společně s Eurostatem.
Článek 25
Hodnocení programu
1. Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Obsahují kvalitativní posouzení pokroku při plnění obecných cílů programu.
2. Kromě pravidelného monitorování provádění programu provede Komise průběžné hodnocení programu , které se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Průběžné hodnocení je základem pro případné úpravy provádění programu, a to rovněž se zohledněním nového relevantního technologického vývoje.
Průběžné hodnocení se předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
3. Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku ▌1▌, provede Komise závěrečné hodnocení programu.
Závěrečné hodnocení posoudí dlouhodobější dopady programu a jeho udržitelnost.
4. Systém vykazování hodnocení zajistí, aby údaje pro hodnocení programu byly příjemci finančních prostředků Unie shromažďovány účinně, efektivně, včas a na vhodné úrovni granularity.
4a. Komise předloží závěrečnou hodnotící zprávu uvedenou v odstavci 3 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
▌
Článek 26
Audity
1. Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.
2. Kontrolní systém zajistí náležitou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly na všech úrovních.
3. Audity výdajů se provádějí důsledně v souladu se zásadami hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.
4. Jako součást kontrolního systému může být auditní strategie založená na finančním auditu reprezentativního vzorku výdajů. Tento reprezentativní vzorek je doplněn výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji.
5. Audit opatření, která získávají kumulativní financování z různých programů Unie, se provádí pouze jednou a pokrývá všechny zúčastněné programy a jejich příslušná platná pravidla.
Článek 27
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 23 a 24 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 23 a 24 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 23 a 24 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 27a
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen koordinační výbor programu Digitální Evropa. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 28
Ochrana finančních zájmů Unie
Účastní-li se programu třetí země na základě rozhodnutí v rámci mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
KAPITOLA VI
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 29
Informace, komunikace, publicita, politická podpora a šíření
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2. Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Zajišťuje rovněž integrované informace a přístup pro potenciální žadatele o financování z prostředků Unie v digitálním odvětví. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku ▌3▌.
3. Program poskytne podporu rozvoji politiky, informačním činnostem, zvyšování povědomí, šíření činností, propagaci spolupráce a výměně zkušeností v oblastech uvedených v článcích 4 až 8.
Článek 30
Zrušení
▌Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 31
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 (39) a podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 (40), která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení.
2. Finanční krytí programu může zahrnovat rovněž výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné k zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 a podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů uvedených v čl. 9 odst. 4, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
Článek 32
Vstup v platnost
▌Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 292.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 272.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Podtržený text nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(4) Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je dostupná zde: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2013:373:TOC
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(6) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32013R0883&rid=1.
(7) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:31995R2988&rid=1
(8) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:31996R2185&rid=1
(9) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32017R1939&rid=1
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(11) Rozhodnutí Rady / /EU.
(12) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(14) https://www.eu2017.ee/news/insights/conclusions-after-tallinn-digital-summit
(15) https://www.consilium.europa.eu/media/21620/19-euco-final-conclusions-en.pdf
(16) COM(2018)0098.
(17) COM(2018)0125.
(18) Jak je uvedeno ve sdělení Digitalizace evropského průmyslu (COM(2016)0180).
(19)(20)
(21)
(22) Posouzení dopadů, průvodní dokument k „Návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku“ (https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/proposal-council-regulation-establishing-eurohpc-joint-undertaking-impact-assessment).
(23) Odkaz na dokument A8-0183/2017, dostupný je na adrese: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2017-0240.
(24) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/policies/cybersecurity.
(25) Akční plán digitálního vzdělávání (COM(2018)0022) v rámci tohoto balíčku stanoví soubor opatření na podporu členských států v rozvíjení digitálních dovedností a kompetencí ve formálním vzdělávání.
(26) Odkaz na dokument A8-0183/2017, dostupný je na adrese: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2017-0240
(27) http://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=51628
(28) COM(2016)0725.
(29)(30)
(31) COM(2016)0180: Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu.
(32) COM(2018)0321, strana 1.
(33) Nařízení, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku. 10594/18. Brusel 18. září 2018 (OR. en). http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10594-2018-INIT/cs/pdf.
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady …, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center.
(35) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES Text s významem pro EHP
(37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES Text s významem pro EHP
(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Text s významem pro EHP)
(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).
(40) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru.
PŘÍLOHA 1
ČINNOSTI
Technický popis programu – počáteční rozsah činnosti
Počáteční činnosti v rámci programu budou realizovány dle tohoto technického popisu:
Specifický cíl č. 1 Vysoce výkonná výpočetní technika
Prostřednictvím programu bude realizována evropská strategie pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, a sice tím, že bude podporován celounijní ekosystém, který poskytne nezbytnou vysoce výkonnou výpočetní techniku a schopnost zpracování dat, s nimiž bude Evropa globálně konkurenceschopná. Cílem strategie je zavést do roku 2022/2023 exa-kapacitní vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu světové úrovně a do roku 2026/2027 pak post-exakapacitní techniku a infrastrukturu, tak aby měla Unie k dispozici své vlastní nezávislé a konkurenceschopné vysoce výkonné výpočetní technologie, dosáhla špičkové úrovně v oboru aplikací vysoce výkonné výpočetní techniky a rozšířila její dostupnost a využití.
Počáteční činnosti zahrnují:
1. |
Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek umožňující přístup založený na společném vytváření koncepce a zaměřený na pořízení integrované sítě vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně včetně exa-kapacitní (provádějící deset na osmnáctou operací za sekundu) superpočítačové a datové infrastruktury. Ta bude snadno dostupná ▌veřejným a soukromým uživatelům , zejména malým a středním podnikům, bez ohledu na členský stát, v němž se nacházejí, a pro výzkumné účely ▌ v souladu s {nařízením, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku} . |
2. |
Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek pro post-exakapacitní (provádějící deset na dvacátou první operací za sekundu) superpočítačovou infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi. |
3. |
Koordinaci na úrovni EU a odpovídající finanční prostředky na podporu vývoje, zadávání zakázek a provoz této infrastruktury. |
4. |
Vytváření sítí vysoce výkonné výpočetní techniky a datové kapacity členských států a podpora členských států, které budou chtít svou vysoce výkonnou výpočetní techniku a kapacitu modernizovat nebo získat novou. |
5. |
Vytváření sítí odborných středisek vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC Competence Centres), z nichž se v každém členském státě bude nacházet alespoň jedno a bude přidružené k národnímu superpočítačovému středisku; účelem bude poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu (zejména malým a středním podnikům), akademické obci a orgánům veřejné správy. |
6. |
Zavedení hotové/funkční technologie: superpočítače coby služba vzešlá z výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný evropský ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jenž zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce (hardware, software, aplikace, služby, propojení a pokročilé digitální dovednosti). |
Specifický cíl č. 2 Umělá inteligence
Program vybuduje a posílí základní kapacity umělé inteligence v Evropě, jako jsou datové zdroje a knihovny algoritmů, a zpřístupní je všem podnikům a orgánům veřejné správy, a dále upevní a podpoří vytváření sítí mezi stávajícími zkušebními a nově zřízenými experimentálními zařízeními pro umělou inteligenci v členských státech.
Počáteční činnosti zahrnují:
1. |
Vytvoření společného evropského datového prostoru, v němž se budou shromažďovat veřejné informace z celé Evropy včetně opakovaného použití informací veřejného sektoru a který se stane zdrojem vstupních dat pro řešení v oblasti umělé inteligence. Tento prostor bude otevřený ▌veřejnosti a soukromému sektoru. V zájmu většího využívání by data v tomto prostoru měla být interoperabilní, zejména prostřednictvím datových formátů, jež by byly otevřené, strojově čitelné, standardizované a zdokumentované, a to jak v interakcích mezi veřejným a soukromým sektorem, tak i uvnitř jednotlivých sektorů a napříč jimi (sémantická interoperabilita). |
2. |
Rozvoj společných evropských knihoven nebo rozhraní ke knihovnám algoritmů snadno přístupných všem za podmínek, jež by byly spravedlivé, přiměřené a nediskriminační . Společnosti a veřejný sektor by byly schopné identifikovat a získat řešení, jež nejlépe odpovídají jejich potřebám. |
3. |
Společné investování spolu s členskými státy do referenčních zkušebních a experimentálních zařízení pro testování v reálných podmínkách zaměřené na aplikace umělé inteligence v základních odvětvích, jako je zdravotnictví, monitorování země a životního prostředí, doprava a mobilita, bezpečnost, výroba či finance, jakož i v dalších oblastech veřejného zájmu. Zařízení by byla přístupná všem subjektům z celé Evropy a napojená na síť center pro digitální inovace. Měla by být vybavena nebo propojena s velkými výpočetními zařízeními a zařízeními na zpracování dat, jakož i nejmodernějšími technologiemi umělé inteligence, včetně nových oborů, jako je mimo jiné neuromorfní výpočetní technika, hluboké učení a robotika. |
Specifický cíl č. 3 Kybernetická bezpečnost a důvěra
Program podpoří posilování, budování a pořizování základní kapacity potřebné k zabezpečení digitálního hospodářství, společnosti a demokracie v EU tím, že bude prohlubovat průmyslový potenciál a konkurenceschopnost kybernetické bezpečnosti EU a schopnost soukromého i veřejného sektoru chránit evropské občany a podniky před kybernetickými hrozbami, a také podporovat provedení směrnice o bezpečnosti sítí a informací.
Počáteční činnosti v rámci tohoto cíle zahrnují:
1. |
Společné investování spolu s členskými státy do vyspělého zařízení, infrastruktury a know-how pro kybernetickou bezpečnost, jež jsou zásadní pro ochranu klíčových infrastruktur a jednotného digitálního trhu jako takového. Patřit sem mohou investice do kvantových zařízení a datových zdrojů pro kybernetickou bezpečnost, povědomí o situaci v kyberprostoru a další nástroje, které budou zpřístupněny veřejnému i soukromému sektoru v celé Evropě. |
2. |
Rozšiřování stávajících technických kapacit a propojování odborných středisek v členských státech tak, aby tyto kapacity odpovídaly potřebám veřejného sektoru a výrobního odvětví, a to i u produktů a služeb, jež upevňují kybernetickou bezpečnost a důvěru v rámci jednotného digitálního trhu. |
3. |
Široké zavádění účinných nejmodernějších řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti a důvěry ve všech členských státech. To zahrnuje posílení bezpečnosti produktů již od fáze jejich návrhu až po jejich uvedení na trh . |
4. |
Podpora na odstraňování nedostatků v dovednostech v oblasti kybernetické bezpečnosti, např. slaďováním vzdělávacích programů v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejich přizpůsobováním potřebám konkrétních odvětví a usnadňováním přístupu ke specializovaným výcvikovým kurzům. |
Specifický cíl č. 4 Pokročilé digitální dovednosti
Program bude podporovat vzdělávací příležitosti v oblasti pokročilých digitálních dovedností, zejména v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, analýzy dat velkého objemu, umělé inteligence, technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) a kybernetické bezpečnosti pro současnou a budoucí pracovní sílu tím, že bude např. studentům, absolventům nebo občanům jakéhokoli věku, kteří si potřebují rozšířit dovednosti, a stávajícím pracovníkům, ať sídlí kdekoli, nabízet prostředky, jak tyto dovednosti získat a rozvíjet.
Počáteční činnosti zahrnují:
1. |
Přístup k profesní přípravě na pracovišti formou stáží v odborných střediscích a společnostech a jiných organizacích zavádějících vyspělé digitální technologie. |
2. |
Přístup ke kurzům zaměřeným na vyspělé digitální technologie, jež budou nabízet vysokoškolské instituce, výzkumné instituty a profesní certifikační orgány v oblasti průmyslu, ve spolupráci s orgány zapojenými do programu (témata budou dle očekávání zahrnovat umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, distribuované účetní knihy (např. technologii blockchain), vysoce výkonnou výpočetní techniku a kvantové technologie). |
3. |
Účast na certifikovaných krátkodobých specializovaných odborných kurzech, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti. |
Intervence se zaměří na pokročilé digitální dovednosti spojené s konkrétními technologiemi.
Evropská centra pro digitální inovace, jak jsou vymezena v článku 16, působí jako zprostředkovatelé při zajišťování možností odborné přípravy, přičemž spolupracují s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy .
Specifický cíl č. 5 Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperability
I. Počáteční činnosti týkající se digitální transformace oblastí veřejného zájmu zahrnují:
Projekty zaměřené na zavádění a co nejlepší využití digitálních kapacit nebo interoperability jsou projekty společného zájmu.
1. Modernizace orgánů veřejné správy
1.1. |
Podpora členských států při naplňování zásad Tallinského prohlášení o elektronické veřejné správě (eGovernmentu) ve všech oblastech politiky a v případě potřeby vytváření registrů a jejich propojování zcela v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. |
1.2. |
Podpora vytváření koncepcí, pilotních projektů, zavádění, údržby , vývoje a propagace koherentního ekosystému infrastruktur přeshraničních digitálních služeb a usnadnění bezproblémových, bezpečných, interoperabilních, mnohojazyčných přeshraničně nebo meziodvětvově fungujících „end-to-end“ řešení a společných rámců v orgánech veřejné správy. Zahrnuty budou rovněž metodiky posuzování dopadů a přínosů. |
1.3. |
Podpora posouzení, aktualizace a prosazování stávajících společných specifikací a norem a vývoje, vytváření a prosazování nových společných specifikací, otevřených specifikací a norem pomocí normalizačních platforem Unie a případně ve spolupráci s evropskými nebo mezinárodními normalizačními organizacemi. |
1.4. |
Spolupráce na vytvoření evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury případně využívající služeb a aplikací distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací EU. |
2. Zdravotnictví (1)
2.1. |
Zajistit , aby občané EU měli kontrolu nad svými osobními daty týkajícími se zdraví a aby k nim mohli mít přístup, mohli je sdílet, využívat a spravovat bezpečně a bez ohledu na hranice států takovým způsobem, který zaručuje jejich soukromí, ať už se občané nebo jejich data nachází kdekoliv, v souladu s platnými právními předpisy pro ochranu údajů . Dokončit evropskou infrastrukturu digitálních zdravotnických služeb (eHDSI) a rozšířit ji o nové digitální služby související s prevencí nemocí, zdravím a zdravotní péčí, podporovat jejich zavádění na základě široké podpory v podobě činností EU a ze strany členských států, zejména v síti elektronického zdravotnictví (eHealth) podle článku 14 směrnice 2011/24/EU . |
2.2. |
Zpřístupnit lepší data pro potřeby výzkumu, prevenci nemocí a personalizované zdravotní péče. Zajistit evropským zdravotnickým výzkumným pracovníkům a klinickým lékařům přístup ke zdrojům v nezbytném rozsahu (sdílené datové prostory , včetně ukládání dat a výpočetní techniky , know-how a analytické kapacity), aby byli schopni dosáhnout pokroku u běžných i u vzácných onemocnění. Cílem je získat kohortu založenou na populacích o velikosti alespoň 10 milionů lidí. ▌ |
2.3. |
Zpřístupnit digitální nástroje pro aktivnější účast občanů a individuální péči podporováním výměny inovativní a osvědčené praxe v oblasti digitálního zdraví, budování kapacit a technické pomoci, zejména týkající se kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a vysoce účinné výpočetní techniky. |
3. |
Soudnictví: Umožnit bezproblémovou a bezpečnou přeshraniční elektronickou komunikaci v soudnictví a mezi orgány soudní moci a ostatními příslušnými orgány civilního a trestního soudnictví. Zlepšit přístup občanů, podniků, právníků a soudců ke spravedlnosti a soudním informacím a řízením, a to pomocí sémanticky operabilních propojení ▌databází a registrů, a dále usnadnit mimosoudní řešení sporů online. Prosazovat vývoj a zavádění inovativních technologií pro soudy a příslušníky právnické profese založených mimo jiné na řešeních v oblasti umělé inteligence, jež mohou zjednodušit a zrychlit řízení (např. aplikace „legal tech“). |
4. |
Doprava, mobilita, energetika a životní prostředí: Zavádět decentralizovaná řešení a infrastrukturu nutné pro rozsáhlé digitální aplikace, jako jsou propojený automatizovaný silniční provoz, bezpilotní vzdušné prostředky, koncepce inteligentní mobility, inteligentní města, inteligentní venkovské oblasti nebo nejvzdálenější regiony , na podporu politik v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí , a to v koordinaci s opatřeními pro digitalizaci odvětví dopravy a energetiky v rámci Nástroje pro propojení Evropy . |
5. |
Vzdělávání, kultura a sdělovací prostředky : Poskytnout evropským tvůrcům, kreativnímu a kulturnímu odvětví přístup k nejnovějším digitálním technologiím, od umělé inteligence po vyspělou výpočetní techniku. Využít evropské kulturní dědictví , včetně knihovny Europeana, k podpoře vzdělávání a výzkumu a k podpoře kulturní rozmanitosti, sociální soudržnosti a evropské společnosti . Podporovat zavádění digitálních technologií ve vzdělávání , jakož i v soukromých a veřejně financových kulturních institucích . |
▌ |
6. |
Další aktivity na podporu jednotného digitálního trhu, například zvyšování počítačové a mediální gramotnosti a informovanosti nezletilých, rodičů a učitelů o rizicích, jimž jsou nezletilí vystavováni online, a o způsobech, jak je chránit, boj proti internetové šikaně a šíření dětské pornografie na internetu , a to na základě podpory celoevropské sítě center pro bezpečnější internet ; podpora opatření zaměřených na odhalování záměrného šíření dezinformací a boj proti němu, čímž se zvýší celková odolnost Unie ; podpora evropského střediska pro sledování ekonomiky digitálních platforem, jakož i studií a informační činnosti. |
Činnosti uvedené v bodech 1 až 6 mohou být částečně podporovány evropskými centry pro digitální inovace, a to prostřednictvím týchž kapacit, jež jsou budovány na podporu digitální transformace průmyslu (viz bod II).
II. Počáteční činnosti týkající se digitalizace průmyslu:
1. |
Přispívat ke zkvalitňování ▌sítě
evropských
center pro digitální inovace, tak aby všechny podniky, zejména malé a střední, z kteréhokoliv regionu v EU, měly přístup k digitálním kapacitám. To zahrnuje zejména:
|
2. |
Činnosti budou koordinovány s inovačními opatřeními v oblasti digitálních technologií podporovanými zejména z programu Horizont Evropa a s investicemi do evropských center pro digitální inovace financovanými z evropských regionálních a rozvojových fondů a budou je doplňovat. Z programu Digitální Evropa lze poskytovat rovněž granty na tržní replikaci, a to v souladu s pravidly státní podpory. Podpora přístupu k financování dalších kroků digitální transformace bude financována pomocí finančních nástrojů využívajících fond InvestEU. |
(1) COM(2018)0233 o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu; posílení postavení občanů a budování zdravější společnosti.
PŘÍLOHA 2
Ukazatele výkonnosti
Specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika
1.1 |
Počet infrastruktur vysoce výkonné výpočetní techniky pořízených na základě společné veřejné zakázky |
1.2 |
Používání exa-kapacitních a post-exakapacitních počítačů celkem a různými skupinami zúčastněných stran (univerzitami, malými a středními podniky apod.) |
Specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence
2.1 |
Celková částka společně investovaná do zkušebních a experimentálních zařízení |
2.2 |
Používání společných evropských knihoven nebo rozhraní ke knihovnám algoritmů, používání společného evropského datového prostoru a využívání zkušebních a experimentálních zařízení v souvislosti s činnostmi podle tohoto nařízení |
2.2a |
Počet případů, kdy se organizace rozhodnou v návaznosti na tento program integrovat umělou inteligenci do svých výrobků, procesů nebo služeb |
Specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra
3.1 |
Počet infrastruktur a/nebo nástrojů kybernetické bezpečnosti pořízených na základě společné veřejné zakázky |
3.2 |
Počet uživatelů a uživatelských skupin s přístupem k evropským zařízením kybernetické bezpečnosti |
Specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti
4.1 |
Počet osob, jež absolvovaly odbornou přípravu podporovanou z tohoto programu v zájmu nabytí pokročilých digitálních dovedností |
4.2 |
Počet podniků , zejména malých a středních podniků, majících problémy získat specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií |
4.2b |
Počet osob, které po skončení odborné přípravy podporované z tohoto programu hlásí lepší situaci v oblasti zaměstnání |
Specifický cíl č. 5 – Zavedení, co nejlepší využívání digitální kapacity a interoperabilita
5.1 |
Zavádění veřejných digitálních služeb |
5.2 |
Podniky intenzívně využívající digitální kapacity |
5.3 |
Míra sladění vnitrostátního rámce interoperability s Evropským rámcem interoperability |
5.4 |
Počet podniků a subjektů veřejného sektoru, které využily služeb evropských center pro digitální inovace |
PŘÍLOHA 3
Synergie s jinými programy Unie
1 . |
Synergie s programem Horizont Evropa zajistí, že:
|
2 . |
Synergie s programy Unie v rámci sdíleného řízení, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), zajistí, že:
|
3 . |
Synergie s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF) zajistí, že:
|
4 . |
Synergie s programem InvestEU zajistí, že:
|
5. |
Synergie s programem Erasmus zajistí, že:
|
5a. |
Synergie s programem Kreativní Evropa zajistí, že:
|
6. |
Budou zajištěny synergie s dalšími programy a iniciativami EU, jež se týkají kompetencí nebo dovedností. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/459 |
P8_TA(2019)0404
Program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (COM(2018)0443 – C8-0260/2018 – 2018/0233(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/51)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0443), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 114 a 197 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0260/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, |
— |
s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0421/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 118.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 17. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0039).
P8_TC1-COD(2018)0233
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114 a 197 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Program Fiscalis 2020, který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 (3) a který provádí Komise ve spolupráci s členskými státy a přidruženými zeměmi, a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi správci daně v Unii. Správci daně zúčastněných zemí uznali přidanou hodnotu těchto programů, mimo jiné pokud jde o ochranu finančních a hospodářských zájmů členských států Unie a daňových poplatníků. Úkoly pro nadcházející desetiletí bude možné vyřešit jen tehdy, pokud se budou členské státy zajímat i o dění za hranicemi svého správního území a intenzivně spolupracovat se svými protějšky. |
(2) |
Program Fiscalis 2020 nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování tohoto programu zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Fiscalis (dále jen „program“). |
(3) |
Tím, že program poskytne rámec pro opatření, jež podporují jednotný trh a konkurenceschopnost Unie a chrání finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států, by program měl přispívat k: podpoře daňové politiky a provádění právních předpisů Unie v oblasti daní, k prevenci daňových podvodů, daňových úniků , agresivního daňového plánování a dvojího nezdanění, k zamezení a snížení zbytečné administrativní zátěže pro občany a podniky při přeshraničních operacích, k podpoře spravedlivějších a účinnějších daňových systémů, k plnému využití potenciálu jednotného trhu a podpoře spravedlivé hospodářské soutěže v Unii, ▌k podpoře společného přístupu Unie na mezinárodních fórech a k podpoře budování správní kapacity daňových orgánů, včetně modernizace v oblasti podávání zpráv a auditních technik, a k podpoře odborného vzdělávání jejich pracovníků v těchto otázkách. |
(4) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (4) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. |
(5) |
Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie. |
(6) |
Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků. |
(7) |
Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Fiscalis 2020, se ukázala být přiměřená, a měla by proto být zachována. Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností , jako jsou zasedání a podobná opatření ad-hoc, a to případně včetně přítomnosti v prostorách správních úřadů a účasti na správních šetřeních, strukturované spolupráce na základě projektů včetně případných společných auditů, budování kapacit v oblasti IT včetně případného přístupu daňových orgánů k propojeným rejstříkům . Opatření by se měla případně zaměřit také na řešení prioritních témat za účelem dosažení cílů programu. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program Fiscalis měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti daní. |
(8) |
S ohledem na rostoucí mobilitu daňových poplatníků, počet přeshraničních operací, internacionalizaci finančních nástrojů , a tudíž zvýšené riziko daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování, které dalece překračují hranice Unie, by Unie nebo členské státy mohly mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem jejich využití třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a mezinárodními organizacemi. Vyhnuly by se tak zejména administrativní zátěži a nákladům spojeným s vývojem a provozem dvou podobných elektronických systémů pro výměnu informací jednak v Unii, jednak v mezinárodním měřítku. Přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jsou-li takovým zájmem náležitě odůvodněny, by proto měla být způsobilými náklady v rámci programu. |
(9) |
Vzhledem k významu globalizace a důležitosti boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i z nepřidružených třetích zemí , včetně nejméně rozvinutých zemí, jakož i zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů, daňových poplatníků a občanské společnosti. Za nejméně rozvinuté země by měly být považovány třetí země nebo území způsobilé pro získání oficiální rozvojové pomoci v souladu s příslušným seznamem zveřejněným Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a na základě definice Organizace spojených národů. Výběr odborníků do expertních skupin by se měla zakládat na rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádí horizontální pravidla pro ustavování a činnost odborných skupin Komise. Pokud jde jmenování odborníků jednajících za svou osobu v rámci nezávislé činnosti ve veřejném zájmu, mělo by se zajistit, aby byli nestranní, aby neexistoval žádný možný konflikt zájmů v souvislosti s jejich profesí a aby informace o jejich výběru a účasti byly veřejně dostupné. |
(10) |
V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ (6), by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících daňovou politiku a správce daně. |
(10a) |
V zájmu efektivnosti nákladů by měl program Fiscalis využívat možné synergie s dalšími opatřeními Unie v souvisejících oblastech, jako je program Clo, program EU pro boj proti podvodům, program pro jednotný trh a program na podporu reforem. |
(11) |
Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala co největší část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států. Je třeba, aby společné a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů byly v co největším možné míře interoperabilní a aby fungovaly také v součinnosti s jinými elektronickými systémy příslušných programů Unie. |
(12) |
V současnosti neexistuje žádný požadavek na vypracování víceletého strategického plánu pro oblast daní za účelem vytvoření soudržného a interoperabilního elektronického prostředí pro daně v Unii. Za účelem zajištění soudržnosti a koordinace opatření zaměřených na budování kapacit v oblasti informačních technologií by program měl stanovit vytvoření takového víceletého strategického plánu pro oblast daní jakožto plánovacího nástroje, který by měl být v souladu s povinnostmi vyplývajícími z příslušných právně závazných aktů Unie a nepřekračoval by jejich rámec. |
(13) |
Toto nařízení by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů. Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze plněných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být umožněno, aby pracovní programy zahrnovaly několik let. Přechod od ročních k víceletým pracovním programům sníží administrativní zátěž Komise i členských států. |
(14) |
Za účelem doplnění tohoto nařízení by měla být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o přijímání pracovních programů . |
(15) |
Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (7) je třeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení účinků nástroje v praxi. Průběžná a konečná hodnocení, která by měla být provedena nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu, respektive od jeho ukončení, by měla přispět k procesu rozhodování v rámci příštích víceletých finančních rámců. Průběžná a konečná hodnocení by měla také řešit přetrvávající překážky bránící dosažení cílů programu a navrhnout osvědčené postupy. Kromě průběžných a konečných hodnocení by v rámci systému vykazování výkonnosti měly být vydávány výroční zprávy o pokroku za účelem monitorování dosaženého pokroku. Tyto zprávy by měly zahrnovat shrnutí nabytých zkušeností a případně překážek, které bylo třeba překonat, v souvislosti s činnostmi programu, které byly v daném roce realizovány. |
(15a) |
Komise by měla pravidelně organizovat semináře o daňové správě, jichž by účastnili zástupci přijímajících členských států a v rámci nichž by bylo možné diskutovat o této problematice a navrhnout možná zlepšení týkající se cílů programu, včetně výměny informací mezi daňovými správami. |
(16) |
Aby bylo možné přiměřeně reagovat na změny priorit daňové politiky, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 SFEU přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.“ |
(17) |
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (8), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (9), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (11) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (12). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu Evropského veřejného žalobce ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. |
(17a) |
Třetí země, které jsou členy EHP, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF, jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. |
(18) |
Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 SFEU . Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie. |
(19) |
Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Způsobilé náklady se určují v závislosti na povaze způsobilých opatření. Je třeba, aby byla mimořádná pozornost věnována úhradě nákladů na cestu a ubytování a nákladů na pobyt osob účastnících se schůzí a podobných opatření nebo nákladů spojených s organizací akcí, aby se zajistila účast národních odborníků a správy na společných akcích. |
(20) |
Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. |
(21) |
Toto nařízení nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013, které by proto mělo být zrušeno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
1. Toto nařízení zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (dále jen „program“).
2. Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
(1) |
„daněmi“ se rozumí záležitosti, včetně navrhování, správy, vymáhání a dodržování, týkající se těchto daní, poplatků a cel:
|
(2) |
„daňovými orgány“ se rozumí veřejné a jiné orgány, které jsou odpovědné daně nebo činnosti v oblasti daní; |
(3) |
„evropskými elektronickými systémy“ se rozumí elektronické systémy nezbytné pro daně a pro plnění úkolů správců daně; |
(4) |
„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie; |
Článek 3
Cíle programu
1. Obecnými cíli programu je podpořit správce daně a oblast daní za účelem posílení fungování jednotného trhu, posílit konkurenceschopnost Unie a spravedlivou hospodářskou soutěž v Unii , chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států mimo jiné před daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, a zlepšit výběr daní .
2. Specifickým cílem programu je podpora daňové politiky a provádění právních předpisů Unie týkajících se zdanění, podpora spolupráce v oblasti daní , včetně výměny informací v daňové oblasti, a podpora budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů.
Článek 4
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění programu v období 2021–2027 činí 300 milionů EUR v cenách roku 2018 nebo 339 milionů EUR v běžných cenách .
2. Částka uvedená v odstavci 1 může mimo jiné pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie a další relevantní písemné materiály , zasedání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.
Článek 5
Třetí země přidružené k programu
Program je otevřen těmto třetím zemím:
a) |
přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
b) |
země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie; |
c) |
jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách, jež zahrnují účast dané třetí země v jakémkoli programu Unie, pokud tato dohoda:
|
Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků EU
1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.
2. Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady cestovních výloh a nákladů na pobyt vzniklých externím odborníkům.
KAPITOLA II
ZPŮSOBILOST
Článek 7
Způsobilá opatření
1. Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.
2. Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují:
a) |
zasedání a podobná opatření ad hoc; |
b) |
strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů; |
c) |
opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií, zejména na vývoj a provoz evropských elektronických systémů; |
d) |
opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit; |
e) |
podpůrná a jiná opatření včetně:
|
Možné formy relevantních opatření podle písmen a), b) a d) jsou uvedeny v neúplném seznamu v příloze I .
Prioritní témata opatření jsou uvedena v neúplném seznamu v příloze III.
3. Opatření sestávající z vývoje a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilá pro financování, pokud představují zájem pro Unii. Komise zavede nezbytná správní opatření, jež mohou stanovit finanční příspěvky příslušných třetích stran na tato opatření.
4. Pokud se opatření zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií podle odst. 2 písm. c) týká vývoje a provozu evropského elektronického systému, jsou pro financování v rámci programu způsobilé pouze náklady související s odpovědností svěřenou Komisi podle čl. 11 odst. 2. Členské státy nesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena podle čl. 11 odst. 3.
Článek 8
Účast externích odborníků
1. Pokud je to přínosné pro realizaci opatření určených k provádění cílů podle článku 3, mohou se opatření organizovaných v rámci programu účastnit jako externí odborníci zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu podle článku 5 , a to i z nejméně rozvinutých zemí, a případně zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, hospodářských subjektů a organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti.
2. Náklady vzniklé externím odborníkům uvedeným v odstavci 1 jsou způsobilé pro úhradu v rámci programu v souladu s ustanoveními článku 238 finančního nařízení.
3. Externí odborníky vybírá Komise, a to i z řad odborníků navržených členskými státy, podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané opatření, přičemž o jejich účasti rozhodne ad hoc podle aktuální potřeby.
Komise mimo jiné posoudí nezávislost těchto externích odborníků a to, zda neexistuje střet zájmů s jejich profesními povinnostmi.
KAPITOLA III
Granty
Článek 9
Udělování grantů, komplementarita a kombinované financování
1. Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
2. Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci programu, pokud tento příspěvek nepokrývá tytéž náklady. Příspěvek na opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
3. V souladu s čl. 198 písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k předkládání návrhů, pokud jsou způsobilými subjekty správci daně členských států a třetích zemí přidružených k programu podle článku 5 tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedeném článku.
Článek 10
Míra spolufinancování
1. Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na opatření.
2. Použitelná míra spolufinancování v případech, kdy opatření vyžadují udělení grantů, se stanoví ve víceletých pracovních programech podle článku 13.
KAPITOLA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OPATŘENÍCH ZAMĚŘENÝCH NA BUDOVÁNÍ KAPACIT V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Článek 11
Odpovědnost
1. Komise a členské státy společně zajistí vývoj a provoz, včetně návrhu, specifikace, ověření shody, rozmístění, údržby, vývoje, bezpečnosti, zajištění kvality a kontroly kvality, evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast daní podle článku 12.
2. Komise zejména zajistí:
a) |
vývoj a provoz společných složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu oblast daní podle článku 12; |
b) |
celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění; |
c) |
koordinaci evropských elektronických systémů na úrovni Unie s ohledem na jejich podporu a provádění na vnitrostátní úrovni; |
d) |
koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů, pokud jde o jejich interakce se třetími stranami, vyjma opatření určených na plnění vnitrostátních požadavků; |
e) |
koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na úrovni Unie; |
3. Členské státy zajistí zejména:
a) |
vývoj a provoz vnitrostátních složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní podle článku 12; |
b) |
koordinaci vývoje a provozu vnitrostátních složek evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni; |
c) |
koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na vnitrostátní úrovni; |
d) |
pravidelné podávání informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají jejich příslušným orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné využití evropských elektronických systémů; |
e) |
zavádění evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni. |
Článek 12
Víceletý strategický plán pro oblast daní (MASP-T)
1. Komise a členské státy vypracují a průběžně aktualizují víceletý strategický plán pro oblast daní , jenž je v souladu s příslušnými právně závaznými akty Unie a ve kterém jsou uvedeny všechny úkoly významné pro vývoj a provoz evropských elektronických systémů a každý systém nebo jeho část zatříděny jako:
a) |
společná složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti a racionalizace určí jako společnou; |
b) |
vnitrostátní složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který takovou složku vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření; |
c) |
nebo jejich kombinace. |
2. Víceletý strategický plán pro oblast daní obsahuje také inovace a pilotní akce a rovněž podpůrné metodiky a nástroje související s evropskými elektronickými systémy.
3. Členské státy oznámí Komisi dokončení každého z úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní uvedeného v odstavci 1. Pravidelně rovněž podávají Komisi zprávy o pokroku při plnění svých úkolů.
4. Do 31. března každého roku členské státy předloží Komisi výroční zprávy o pokroku při plnění víceletého strategického plánu pro oblast daní podle odstavce 1 zahrnující období od 1. ledna do 31. prosince roku předcházejícího. Tyto výroční zprávy mají předem stanovený formát.
5. Do 31. října každého roku Komise na základě výročních zpráv podle odstavce 4 vyhotoví konsolidovanou zprávu, v níž zhodnotí pokrok učiněný členskými státy a Komisí při plnění plánu uvedeného v odstavci 1, a tuto zprávu zveřejní.
KAPITOLA IV
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 13
Pracovní program
1. Program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.
2. Víceletý pracovní program přijme Komise prostřednictvím ▌aktů v přenesené pravomoci . Tyto ▌ akty v přenesené pravomoci se přijímají postupem podle článku 17 .
Článek 14
Monitorování a vykazování
1. Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II .
2. Aby se zajistilo účinné posuzování pokroku dosaženého při plnění cílů programu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, které změní přílohu II , aby byly v případě potřeby přezkoumány nebo doplněny ukazatele, a které doplní toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem budou příjemcům finančních prostředků Unie uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv.
Článek 15
Hodnocení
1. Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Komise tato hodnocení zveřejňuje.
2. Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.
3. Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Článek 16
Ochrana finančních zájmů Unie
V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
KAPITOLA VI
VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU
Článek 17
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 2 a v čl. 14 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 18
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor s názvem „Výbor pro program Fiscalis“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA VII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 19
Informace, komunikace a propagace
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2. Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
Článek 20
Zrušení
Nařízení (EU) č. 1286/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 21
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1286/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.
2. Finanční krytí pro program může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (EU) č. 1286/2013.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
Článek 22
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda nebo předsedkyně
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C […], […], s. […].
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Podtržený text nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014–2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 25).
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(6) COM(2010)0700.
(7) Interinstitucionální dohoda ze dne 13. dubna 2016 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(9) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(10) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(11) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(13) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).
(14) Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 21).
(15) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků, (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24).
(16) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).
(17) Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).
PŘÍLOHA I
Neúplný seznam možných forem opatření uvedených čl. 7 odst. 2 písm. a), b) a d) prvním pododstavci
Opatření uvedená v čl. 7 odst. 2 písm. a), b) a d) prvním pododstavci mohou mít mimo jiné tyto formy:
a) |
v případě zasedání a podobných opatření ad hoc:
|
b) |
v případě strukturované spolupráce:
|
d) |
v případě opatření zaměřených na budování odborné způsobilosti a kapacit:
|
PŘÍLOHA II
Ukazatele
Specifický cíl: podpora daňové politiky, spolupráce v oblasti daní a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti, a vývoj a provoz evropských elektronických systémů.
1. Budování kapacit (správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií):
1. |
index uplatňování a provádění unijního práva a politik (počet opatření v rámci programu v této oblasti a doporučení vydaných v návaznosti na tato opatření); |
2. |
index odborné přípravy (používané moduly odborné přípravy, počet vyškolených úředníků, hodnocení kvality účastníky); |
3. |
dostupnost evropských elektronických systémů (vyjádřeno jako procentuální časový podíl); |
4. |
dostupnost společné komunikační sítě (vyjádřeno jako procentuální časový podíl); |
5. |
zjednodušené postupy v oblasti informačních technologií pro vnitrostátní správy a hospodářské subjekty (počet registrovaných hospodářských subjektů, počty žádostí a počet konzultací v různých elektronických systémech financovaných v rámci programu). |
2. Sdílení znalostí a vytváření kontaktních sítí:
6. |
index spolehlivosti spolupráce (stupeň vytvořených kontaktních sítí, počet osobních setkání, počet online skupin pro spolupráci); |
7. |
index osvědčených postupů a pokynů (počet opatření v rámci programu organizovaných v této oblasti, procento správců daně, kteří využili pracovní postupy / pokyny vytvořené s podporou programu). |
PŘÍLOHA III
V souladu se specifickým a obecným cílem programu se opatření uvedená v článku 7 mohou zaměřovat mimo jiné na následující prioritní témata:
a) |
podpora provádění právních předpisů Unie v oblasti daní, včetně odborné přípravy zaměstnanců v této záležitosti, a pomoc při určování možných způsobů, jak zlepšit správní spolupráci mezi daňovými orgány, včetně pomoci při vymáhání pohledávek, mezi daňovými orgány; |
b) |
podpora účinné výměny informací, včetně skupinových požadavků, rozvoje standardních formátů IT, přístupu daňových orgánů k informacím o skutečných majitelích a zlepšení využívání získaných informací; |
c) |
podpora účinného fungování mechanismů správní spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi daňovými orgány, včetně osvědčených postupů v oblasti vymáhání pohledávek; |
d) |
podpora digitalizace a aktualizace metodik v daňových správách; |
e) |
podpora výměny osvědčených postupů v oblasti boje proti podvodům s DPH. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/475 |
P8_TA(2019)0405
Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (COM(2018)0385 – C8-0249/2018 – 2018/0209(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/52)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018) 0385), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 192 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0249/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2018 (2), |
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, |
— |
s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0397/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 226.
(2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 156.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 11. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0487).
P8_TC1-COD(2018)0209
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o zavedení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Politika a právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a příslušná politika a právní předpisy Unie v oblasti ▌energetiky dosáhly značného zlepšení stavu životního prostředí. Nadále však v oblasti životního prostředí a klimatu přetrvávají značné problémy, které v případě, že nebudou řešeny, budou mít pro Unii a dobré životní podmínky jejich občanů výrazně negativní důsledky. |
(2) |
Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 (4) pro období 2014–2020, je poslední z řady programů Unie, které již 25 let podporují provádění právních předpisů a politických priorit v oblasti životního prostředí a klimatu. V nedávném hodnocení v polovině období (5) byl pozitivně vyhodnocen jako program, který má potenciál být účinný, účelný a relevantní. Jak vyplývá z hodnocení v polovině období a následných hodnocení, program LIFE na období 2014–2020 by tedy měl pokračovat s určitými úpravami. Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (dále jen „program LIFE “) by proto měl být zřízen na období od roku 2021. |
(3) |
Program LIFE by měl úsilím o dosažení cílů a záměrů Unie stanovených právními předpisy, politikou, plány a mezinárodními závazky v oblasti životního prostředí, klimatu a rovněž příslušnými právními předpisy, politikou, plány a mezinárodními závazky v oblasti energetiky přispět v rámci spravedlivé transformace k přechodu na udržitelné , oběhové, energeticky účinné ▌hospodářství založené na obnovitelných zdrojích energie, které je neutrální z hlediska změny klimatu neutrální a odolné vůči změně klimatu, k ochraně , obnově a zlepšování kvality životního prostředí , včetně ovzduší, vody a půdy a zdraví , k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti , mimo jiné prostřednictvím podpory provádění a řízení sítě Natura 2000 a řešení degradace ekosystémů , a to buď prostřednictvím přímých zásahů, nebo podporou začlenění těchto cílů do jiných politik. Program LIFE by měl rovněž podporovat provádění obecných akčních programů přijatých v souladu s čl. 192 odst. 3 SFEU, jako je 7. akční program pro životní prostředí (6). |
(4) |
Unie je odhodlána k rozvoji komplexního přístupu k cílům udržitelného rozvoje Agendy OSN 2030 pro udržitelný rozvoj, který zdůrazňuje úzkou vazbu mezi správou přírodních zdrojů k zajištění jejich dlouhodobé dostupnosti, ekosystémovými službami, jejich spojitostí s lidským zdravím a udržitelným hospodářským růstem podporujícím sociální začlenění. V tomto duchu by měl program LIFE zohledňovat zásady solidarity a přitom materiálně přispívat k hospodářskému rozvoji i sociální soudržnosti. |
(4a) |
S cílem podporovat udržitelný rozvoj, by měla být do vymezení a provádění všech celounijních politik a činností začleněna ochrana životního prostředí a klimatu. Měly by proto být podporovány synergie a doplňkovost s dalšími finančními programy Unie, například umožněním financování činností, které doplňují strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody, a podporou využití a reprodukcí řešení vyvinutých v rámci programu LIFE. Je nutná koordinace, aby se předešlo dvojímu financování. Komise a členské státy by měly zajistit, aby nedocházelo k administrativnímu překrývání a aby příjemcům v rámci projektů nevznikala administrativní zátěž v důsledku povinnosti vykazování plynoucí z různých finančních nástrojů. |
(5) |
Program LIFE by měl přispět k udržitelnému rozvoji a k dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a rovněž příslušných právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti ▌ energetiky , především Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (7), Úmluvy o biologické rozmanitosti (8) , Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (9) („Pařížská dohoda o změně klimatu“), a mimo jiné Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“), Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, Basilejské úmluvy OSN o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Rotterdamské úmluvy OSN o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu a Stockholmské úmluvy OSN o perzistentních organických znečišťujících látkách . ▌ |
(6a) |
Unie přikládá velkou důležitost dlouhodobé udržitelnosti výsledků projektů programu LIFE a schopnosti zajistit a udržovat je po realizaci projektu, mimo jiné pokračováním, přejímáním nebo převodem projektů. |
(7) |
Předpokladem ke splnění závazků Unie v rámci Pařížské dohody o změně klimatu je transformace Unie v udržitelnou, oběhovou, energeticky účinnou ▌společnost založenou na energii z obnovitelných zdrojů, která je neutrální z hlediska změny klimatu a je vůči změnám klimatu odolná . To si zase vyžaduje opatření, jež prosazují energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie a přispívají k provádění rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu a provádění dlouhodobé strategie Unie v oblasti klimatu a energetiky do poloviny století, a to zejména v odvětvích, která nejvíce přispívají k současným úrovním produkce skleníkových plynů a znečištění , v souladu s dlouhodobými cíli stanovenými v Pařížské dohodě . Program LIFE by měl také obsahovat opatření přispívající k provádění politiky Unie v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, jejichž cílem je snížit zranitelnost vůči negativním dopadům změny klimatu. |
(7a) |
Projekty v rámci nového podprogramu Přechod na čistou energii tvořícího součást programu LIFE by měly být zaměřeny na umožnění budování kapacit a šíření poznatků, dovedností, inovativních technik, metod a řešení za účelem dosažení cílů unijních právních předpisů a politiky týkajících se přechodu na energii z obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti. Jedná se obvykle o koordinační a podpůrné akce s vysokou přidanou hodnotou EU, jejichž cílem je odstranit překážky na trhu, které brání socioekonomickému přechodu k udržitelné energii, a které obvykle zapojují malé a střední zúčastněné strany, různé subjekty včetně místních a regionálních orgánů veřejné správy a neziskových organizací. Tato opatření přinášejí mnoho vedlejších přínosů, jako je boj proti energetické chudobě, zlepšení kvality vnitřního ovzduší, omezení místních znečišťujících látek díky zlepšení energetické účinnosti a rozšíření obnovitelných zdrojů energie, což přispívá k pozitivním dopadům na místní úrovni a k růstu podporujícímu sociální začlenění. |
(8) |
S cílem přispět ke zmírňování dopadů změny klimatu a k mezinárodním závazkům Unie v oblasti dekarbonizace je třeba transformaci odvětví energetiky urychlit . Opatření pro budování kapacit na podporu energetiky, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů financovaná až do roku 2020 v rámci programu Horizont 2020 (10) by měla být začleněna do nového podprogramu Přechod na čistou energii tvořícího součást programu LIFE , protože jejich cílem není financovat excelenci a vytvářet inovace, ale usnadnit využití již dostupných technologií pro účely energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, které přispěje ke zmírnění změny klimatu. Do programu LIFE by měly být zapojeny všechny zúčastněné strany a odvětví podílející se na přechodu na čistou energii. Začlenění těchto činností v oblasti budování kapacit do programu LIFE nabízí potenciál pro synergie mezi podprogramy a zvyšuje celkovou soudržnost unijního financování. Z tohoto důvodu by se měly shromažďovat a rozšiřovat údaje o využívání stávajících výzkumných a inovačních řešení v rámci projektů LIFE, včetně projektů programu Horizont Evropa a jeho předchůdců. |
(9) |
V posouzení dopadů změny směrnice o energetické účinnosti (11) se odhaduje, že plnění cílů Unie v oblasti energetiky do roku 2030 bude v období 2021–2030 vyžadovat dodatečné investice ve výši 177 miliard EUR ročně. Největší mezery se týkají investic do dekarbonizace budov (energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie v malém měřítku), kde kapitál musí být nasměrován na projekty s vysoce distribuovanou povahou. Jedním z cílů podprogramu Přechod na čistou energii , který se týká rychlého zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti, je vybudovat kapacity pro vývoj a sdružování těchto projektů, čímž se rovněž pomůže čerpat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů a urychlí investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti , a to i s použitím finančních nástrojů poskytnutých z fondu InvestEU. |
( 9a) |
Program LIFE je jediným programem, který se zaměřuje konkrétně na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, a proto hraje rozhodující úlohu při uplatňování právních předpisů a politik Unie v těchto oblastech. |
(10) |
Synergie s programem Horizont Evropa by měly usnadnit, aby během jeho strategického plánovacího procesu v oblasti výzkumu a inovací byly zjištěny potřeby výzkumu a inovací k řešení problémů v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky v rámci EU. Program LIFE by měl i nadále působit jako katalyzátor provádění politiky a právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, klimatu a rovněž příslušných právních předpisů EU v oblasti energetiky, mimo jiné převzetím a uplatňováním výsledků výzkumu a inovací z programu Horizont Evropa, a pomoci zavádět je v širším měřítku, pokud mohou pomoci řešit otázky životního prostředí, klimatu nebo transformace energetiky . Evropská rada pro inovace programu Horizont Evropa může poskytnout podporu při šíření a komercializaci nových převratných myšlenek, které mohou vyplynout z provádění programu LIFE. Obdobně je třeba vzít v potaz i synergie s inovačním fondem v rámci systému obchodování s emisemi. |
(11) |
Na opatření, na něž byl získán příspěvek z programu LIFE , lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Opatření, která obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, by měla být předmětem pouze jediného auditu, který by měl zahrnovat všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla. |
(12) |
V nejnovějším sdělení Komise o přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí (EIR) (12) se uvádí, že je zapotřebí značně pokročit, aby se urychlilo provádění unijního acquis v oblasti životního prostředí a aby se cíle z oblasti životního prostředí a klimatu více integrovaly a začleňovaly do ostatních politik. K dosažení požadovaného pokroku by tedy program LIFE měl hrát katalytickou úlohu a řešit horizontální, systémové problémy i hlavní příčiny nedostatků při provádění, jak je uvedeno v přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí , a rozvíjet, zkoušet a přejímat nové postupy, podporovat vývoj, sledování a přezkum politiky, zlepšovat správu v oblasti životního prostředí, změny klimatu a souvisejících záležitostí týkajících se transformace energetiky, mimo jiné tím, že bude posilovat zapojení zúčastněných stran na všech úrovních, budování kapacit, komunikační činnosti a zvyšování povědomí ; mobilizovat investice ze všech unijních investičních programů nebo jiných finančních zdrojů a podporovat opatření, jimž se překonají různé překážky, které brání účinnému provádění klíčových plánů vyžadovaných právními předpisy v oblasti životního prostředí. |
(13) |
K tomu, aby se zastavil a zvrátil úbytek biologické rozmanitosti, degradace ekosystémů, včetně mořských ekosystémů, je zapotřebí podpořit vypracování, provádění, prosazování a hodnocení příslušných unijních předpisů a politik, kam mimo jiné patří strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (13), směrnice Rady 92/43/EHS (14) , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (15) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (16), a to zejména vytvořením znalostní základny pro přípravu a provádění politiky a prostřednictvím vývoje, testování, demonstrací a uplatňováním osvědčených postupů a řešení , jako je účinná správa, v malém měřítku nebo přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, včetně integrovaných přístupů k provádění prioritních akčních rámců vypracovaných na základě směrnice 92/43/EHS. Unie a členské státy by měly sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí, aby splnily své povinnosti týkající se podávání zpráv podle Úmluvy o biologické rozmanitosti. Měly by být splněny též požadavky na sledování v jiných příslušných právních předpisech Unie. Výdaje Unie na biologickou rozmanitost se sledují pomocí specifického souboru ukazatelů (17). |
(14) |
V nedávných hodnoceních a posouzeních, včetně přezkumu v polovině období týkajícího se strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a kontroly účelnosti právních předpisů upravujících ochranu přírody, se uvádí, že jednou z hlavních příčin nedostatečného provádění právních předpisů Unie v oblasti ochrany přírody a strategie pro biologickou rozmanitost je nedostatek adekvátního financování. K uspokojení těchto potřeb mohou významně přispět hlavní unijní nástroje financování (Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond) , a to doplňkově . Program LIFE může dále zlepšit účinnost tohoto začleňování pomocí strategických projektů na ochranu přírody zaměřených na urychlení provádění unijních právních předpisů a politiky v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti, včetně opatření stanovených v prioritních akčních rámcích vytvořených v souladu se směrnicí 92/43/EHS. Strategické projekty na ochranu přírody by měly v členských státech podpořit akční programy na začlenění příslušných cílů v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti do dalších politik a programů financování, a zajistit tak, že budou na provádění těchto politik uvolněny příslušné finanční prostředky. Členské státy by se mohly v rámci svého strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku rozhodnout využít určitou část přídělu prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova k získání podpory pro opatření, která doplňují strategické projekty na ochranu přírody definované v tomto nařízení. |
(15) |
Dobrovolný program pro služby v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů na evropských zámořských územích (program BEST) podporuje zachování biologické rozmanitosti, včetně biologické rozmanitosti moří, a udržitelné využívání ekosystémových služeb, včetně ekosystémových přístupů k přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování dopadů změny klimatu v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích Unie. Program BEST pomohl prostřednictvím přípravné akce BEST schválené v roce 2011 a návazného programu BEST 2.0 a projektu BEST RUP zvýšit povědomí o ekologickém významu nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území a jejich klíčové důležitosti při zachovávání celosvětové biologické rozmanitosti. Komise odhaduje, že potřeba finanční podpory pro projekty na těchto územích dosahuje 8 milionů EUR ročně. Zámořské země a území tento malý grantový program pro biologickou rozmanitost ocenily v prohlášení ministrů v letech 2017 a 2018. Je proto vhodné umožnit, aby program LIFE malé granty pro biologickou rozmanitost , včetně budování kapacit a kapitalizace financovaných opatření, v nejvzdálenějších regionech i zámořských zemích a územích nadále financoval. |
(16) |
Pro podporu oběhového hospodářství a účinné využívání zdrojů je zapotřebí změnit způsob navrhování, výroby, spotřeby , opravy, opětovného využití, recyklace a likvidace materiálů a výrobků, včetně plastů , a zaměřit se při tom na celý životní cyklus výrobků . K přechodu na model oběhového hospodářství by měl program LIFE přispět finanční podporou zaměřenou na různé subjekty (podniky, veřejné orgány a spotřebitele), zejména uplatňováním, vývojem a přejímáním osvědčených technologií, postupů a řešení přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím integrovaných přístupů k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady a provádění plánů nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku. Podporou provádění sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství mohou být přijata opatření, jejichž cílem je zejména vyřešit problém odpadu v mořích. |
(16a) |
Vysoká úroveň ochrany životního prostředí má zásadní význam pro zdraví a kvalitu života občanů Unie. Program by měl podporovat cíl Unie vyrábět a používat chemické látky způsobem, který vede k minimalizaci významných nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí, s cílem dosáhnout netoxického prostředí v EU. Program by měl rovněž přispívat k činnostem na podporu provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (18) za účelem dosažení úrovní hluku, které nemají významné negativní účinky na zdraví lidí a neohrožují je. |
(17) |
Dlouhodobým cílem politiky Unie v oblasti ochrany ovzduší je dosáhnout úrovní kvality ovzduší a životního prostředí , které nezpůsobují významné negativní účinky na zdraví lidí a neohrožují je, a posilovat přitom synergie mezi zlepšováním kvality ovzduší a snižováním emisí skleníkových plynů . Informovanost veřejnosti o znečištění ovzduší je vysoká a občané očekávají, že veřejné orgány budou jednat , zejména v oblastech, kde jsou obyvatelstvo a ekosystémy vystaveny vysokým hladinám látek znečišťujících ovzduší . Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (19) zdůrazňuje úlohu, již může unijní financování hrát při dosahování cílů v oblasti čistého ovzduší. Program LIFE by tedy měl podporovat projekty, včetně strategických integrovaných projektů, které mají potenciál využívat veřejné a soukromé prostředky, aby se staly ukázkou osvědčených postupů a urychlily provádění plánů a právních předpisů v oblasti kvality ovzduší na místní, regionální, multiregionální, národní a nadnárodní úrovni. |
(18) |
Směrnice 2000/60/ES (20) stanoví rámec pro ochranu unijních povrchových, brakických, pobřežních a podzemních vod. Cíle této směrnice podporuje ▌ lepší provádění a větší začlenění cílů vodní politiky do jiných oblastí politiky. Program LIFE by proto měl podporovat projekty, které přispějí k účinnému provádění směrnice 2000/60/ES a dalších příslušných právních předpisů Unie týkajících se vody, jež pomáhají k dosažení dobrého stavu vodních útvarů Unie uplatňováním, vývojem a reprodukcí osvědčených postupů, jakož i prostřednictvím stimulace doplňkových opatření v rámci jiných unijních programů či finančních zdrojů. |
(19) |
Ochrana a obnova mořského prostředí je jedním z celkových cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí. Program LIFE by měl podporovat řízení, zachování, obnovu a monitorování biologické rozmanitosti a mořských ekosystémů, zejména v mořských lokalitách sítě Natura 2000, a ochranu druhů v souladu s prioritními akčními rámci vypracovanými podle směrnice 92/43/EHS, dosažení dobrého stavu životního prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (21), propagaci čistých a zdravých moří, provádění sdělení Komise o strategii pro plasty v oběhovém hospodářství k řešení problému ztracených rybolovných zařízení, a zejména odpadu v mořích, a propagaci zapojení Unie v mezinárodní správě oceánů, které je zásadní pro dosažení cílů Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a zajištění zdravých oceánů pro budoucí generace. Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody v rámci programu LIFE by měly obsahovat relevantní opatření zaměřená na ochranu mořského prostředí. |
(20) |
Zlepšení správy v záležitostech životního prostředí, změny klimatu a související energetické transformace vyžaduje zapojení občanské společnosti prostřednictvím zvyšování povědomí veřejnosti , včetně komunikační strategie, která zohlední nové sdělovací prostředky a sociální sítě , zapojení spotřebitelů a rozšířeného zapojení veřejnosti a zúčastněných subjektů na všech úrovních včetně nevládních organizací do konzultací a provádění souvisejících politik. Je proto vhodné, aby tento program podporoval širokou škálu nevládních organizací a sítí neziskových subjektů, které usilují o cíle, jež jsou v obecném zájmu Unie, a především ty, které působí v oblasti životního prostředí nebo klimatu, a to tím, že bude konkurenčním a transparentním způsobem poskytovat provozní granty s cílem pomoci těmto nevládním organizacím, sítím a subjektům účinně přispívat k politice Unie a budovat a posilovat jejich schopnost stát se účinnějšími partnery. |
(21) |
Zatímco zlepšení správy na všech úrovních by mělo být průřezovým cílem všech podprogramů programu LIFE , program LIFE by měl podporovat vypracování, provádění , prosazování a dodržování acquis v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména horizontálních právních předpisů týkajících se správy záležitostí v oblasti životního prostředí, včetně právních předpisů provádějících Úmluvu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (22). |
(22) |
Program LIFE by měl účastníky trhu připravit na přechod na udržitelné , oběhové, energeticky účinné ▌hospodářství založené na obnovitelných zdrojích, neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu a podpořit je v tom testováním nových obchodních příležitostí, zlepšováním odborných schopností, usnadňováním přístupu spotřebitelů k udržitelným výrobkům a službám, zapojením a posílením postavení lobbistů a zkoušením nových metod k přizpůsobení stávajících postupů a podnikatelského prostředí. Aby se podpořilo širší tržní uplatnění udržitelných řešení, je třeba prosazovat přijetí širokou veřejností a zapojení spotřebitelů. |
(22a) |
Program je koncipován tak, aby podporoval demonstrační techniky, přístupy a osvědčené postupy, které lze reprodukovat a rozšířit. Inovativní řešení by přispěla ke zlepšení environmentální výkonnosti a udržitelnosti, zejména pro rozvoj udržitelných zemědělských postupů v oblastech aktivních z hlediska klimatu, vody, půdy, biologické rozmanitosti a odpadu. V tomto ohledu je třeba vyzdvihnout synergie s dalšími programy a politikami, jako je evropské inovační partnerství v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství a systém EU pro environmentální řízení podniků a audit. |
(23) |
Na úrovni Unie jsou velké investice do činností v oblasti životního prostředí a klimatu převážně financovány z hlavních unijních programů financování (mainstreaming). Proto je zásadně důležité zvýšit úsilí o systematické zohledňování těchto aspektů s cílem zajistit, aby byly udržitelnost, biologická rozmanitost a klima nedílnou součástí také dalších programů financování Unie a aby byly do všech nástrojů Unie začleněny záruky pro udržitelnost. Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody, které se mají v rámci programu LIFE vypracovat, by měly v souvislosti se svou katalytickou úlohou využívat možností financování v rámci těchto programů financování a jiných zdrojů financování, jako jsou například vnitrostátní fondy, a vytvářet synergie. |
(23a) |
Úspěch strategických projektů na ochranu přírody a strategických integrovaných projektů závisí na úzké spolupráci mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány a nestátními subjekty, kterých se cíle programu týkají. Zásady transparentnosti a zveřejňování rozhodnutí týkajících se vývoje, provádění, posuzování a sledování projektů by se proto měly uplatňovat zejména v případě začleňování, nebo pokud je s projektem spojeno více zdrojů financování. |
(24) |
Vzhledem k významu koordinovaného a ambiciózního boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje program LIFE k začlenění opatření v oblasti klimatu do všech programů a k dosažení celkového cíle alespoň 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu v průběhu období VFR 2021–2027 a dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027 . Očekává se, že opatření v rámci programu LIFE přispějí na cíle v oblasti klimatu 61 % celkového finančního krytí programu LIFE . Související opatření budou určena během přípravy a provádění programu LIFE a přehodnocena v rámci příslušných procesů hodnocení a přezkumu. |
(25) |
Při provádění programu LIFE by měla být s ohledem na článek 349 SFEU a specifické potřeby a zranitelná místa nejvzdálenějších regionů (23) věnována náležitá pozornost strategii pro nejvzdálenější regiony. Zohlednit by se měly také jiné politiky Unie, než je příslušná politika Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky . |
(26) |
Na podporu provádění programu LIFE by Komise měla spolupracovat se sítí vnitrostátních kontaktních míst programu LIFE s cílem podnítit spolupráci zaměřenou na zlepšení služeb této sítě v celé EU a zvýšení jejich účinnosti, a rovněž zvýšit celkovou kvalitu předložených návrhů, pořádat semináře a workshopy, zveřejňovat seznamy projektů financovaných v rámci programu LIFE nebo podnikat jiné činnosti , jako jsou mediální kampaně, k lepšímu šíření výsledků projektu a usnadnění výměny zkušeností, znalostí a osvědčených postupů a reprodukci výsledků projektů v celé Unii , čímž se podpoří spolupráce a komunikace . Tyto činnosti by měly být zaměřeny zejména na členské státy s nízkou mírou využívání finančních prostředků a měly by usnadňovat komunikaci a spolupráci mezi příjemci projektu, žadateli nebo zúčastněnými stranami dokončených a probíhajících projektů v téže oblasti. Je nezbytné, aby se takovými sděleními a spoluprací zabývaly rovněž regionální a místní orgány a zúčastněné strany. |
(26a) |
Jednotícím kritériem pro hodnocení projektů a postup přidělování v programu LIFE je kvalita. S cílem usnadnit plnění cílů programu LIFE v celé Unii a podpořit vysokou kvalitu návrhů projektů by mělo být k dispozici financování pro projekty technické pomoci zaměřené na účinnou účast v programu LIFE. Komise by měla v celé Unii usilovat o efektivní geografické pokrytí založené na kvalitě, a to i podporou členských států při zvyšování kvality projektů prostřednictvím budování kapacit. Specifikace účasti s nízkou účinností a způsobilé činnosti a kritéria pro zařazení do programu LIFE budou stanovena ve víceletém pracovním programu a budou se řídit mírou účasti a úspěšnosti žadatelů z příslušných členských států, přičemž se u každého členského státu zohlední mimo jiné počet obyvatel a hustota obyvatelstva, celková rozloha lokalit sítě Natura 2000 vyjádřená jako podíl celkové rozlohy sítě Natura 2000 a podíl území členského státu, na němž se lokality sítě Natura 2000 nacházejí. Způsobilé činnosti by měly být ze své povahy zaměřeny na zlepšování kvality projektových žádostí. |
(27) |
Síť Evropské unie pro provádění a vymáhání práva v oblasti životního prostředí (IMPEL), Evropská síť státních zástupců pro životní prostředí (ENPE) a Fórum soudců Evropské unie pro životní prostředí (EUFJE (24)) byly vytvořeny k usnadnění spolupráce mezi členskými státy a hrají nezastupitelnou roli v prosazování právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí. Tyto sítě poskytují významný příspěvek k posílení soudržnosti při provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí v celé Unii, přičemž brání narušení hospodářské soutěže, přispívají ke zlepšení kvality inspekce životního prostředí a donucovacích mechanismů prostřednictvím vytváření systému sítí na úrovni Unie i členských států a umožňují výměnu informací a zkušeností na různých správních úrovních, jakož i prostřednictvím odborné přípravy a podrobné diskuse o otázkách životního prostředí a aspektech prosazování předpisů, včetně sledování a povolovacích postupů. S ohledem na přínos sítí IMPEL, ENPE a EUFJE k cílům programu LIFE je vhodné schválit pro ně udělení grantů bez výzvy k předkládání návrhů, aby se tak i nadále podporovala činnost těchto sdružení. Kromě toho nemusí být výzva k předkládání návrhů povinná v jiných případech v souladu s obecnými požadavky finančního nařízení, např. pro orgány určené členskými státy a působící v rámci své odpovědnosti, pokud jsou tyto členské státy označeny právním aktem Unie jako příjemci grantu. |
(28) |
Je vhodné stanovit pro program LIFE finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (25). |
(28a) |
Maximální sazby spolufinancování by měly být stanoveny na úrovních potřebných k tomu, aby byla zachována skutečná úroveň podpory poskytované z programu. Aby se zohlednila nezbytná přizpůsobivost, která je zapotřebí, aby bylo možné reagovat na stávající škálu opatření a subjektů, poskytnou zvláštní sazby spolufinancování jistotu a zároveň zachovají určitou míru flexibility, která se poskytuje na základě konkrétních potřeb nebo požadavků. Specifické míry spolufinancování by měly vždy podléhat stanovené příslušné maximální míře spolufinancování. |
(29) |
Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění rozpočtu a stanoví kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se také týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, vzhledem k tomu, že dodržování právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné využívat finančních prostředků EU. |
(30) |
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (26) (dále jen „finanční nařízení“), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (27), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (28), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (29) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (30) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí , včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (dále jen EPPO) vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (31). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, ▌EPPO ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 , a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. |
(31) |
Druhy financování a metody provádění by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení předpisů. Co se týče grantů, mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů. Komise by měla zajistit, aby bylo provádění srozumitelné, a měla by prosazovat skutečné zjednodušení pro tvůrce projektů. |
(32) |
Ve vhodných případech by politické cíle programu LIFE měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci ▌fondu InvestEU , a to i s pomocí částky přidělené z programu LIFE, která je specifikována ve víceletých pracovních programech v rámci programu LIFE . |
(33) |
Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (32) jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu LIFE a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Účast těchto subjektů na programu LIFE by měla být přednostně zaměřena na projekty v rámci podprogramu Příroda a biologická rozmanitost. |
(34) |
Program by měl být otevřený pro účast třetích zemí v souladu s dohodami mezi Unií a těmito zeměmi, jimiž se stanoví zvláštní podmínky pro jejich účast. |
(35) |
Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit i na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. |
(36) |
Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit program LIFE na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, přičemž se zamezí nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně obsahovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků programu LIFE v terénu. Plný dopad programu LIFE vyplývá z nepřímých, dlouhodobých a obtížně měřitelných příspěvků k dosažení celé řady cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. K monitorování programu LIFE by ukazatele přímého výstupu a požadavky na sledování stanovené v tomto nařízení měly být doplněny sdružením zvláštních ukazatelů na úrovni projektu, které budou popsány ve víceletých pracovních programech nebo výzvách k podávání návrhů týkajících se mimo jiné sítě Natura 2000 a emisí některých látek znečišťujících ovzduší. |
(36a) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení v souvislosti s přijímáním víceletých pracovních programů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (33) . Pokud Výbor pro program LIFE nezaujme k návrhu prováděcího aktu žádné stanovisko, Komise by v souladu s čl. 5 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 182/2011 neměla návrh prováděcího aktu přijmout. |
(37) |
V zájmu zajištění toho, aby podpora a provádění programu byly v souladu s politikami a prioritami Unie měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla změnit nebo doplnit toto nařízení , pokud jde o ukazatele , a za účelem zavedení rámce pro monitorování a hodnocení . Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.” |
(38) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž příspěvku k vysoké úrovni ochrany životního prostředí a ambiciózním opatřením v oblasti klimatu s řádnou správou a zapojením více zúčastněných stran do udržitelného rozvoje , a dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí , biologické rozmanitosti , klimatu, oběhového hospodářství a rovněž příslušných právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti , nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(39) |
Nařízení (EU) č. 1293/2013 by proto mělo být zrušeno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení zavádí Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (dále jen „program LIFE“) .
Stanoví cíle programu LIFE , rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
(1) |
„strategickými projekty na ochranu přírody“ projekty, které podporují dosažení cílů Unie v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti prováděním soudržných akčních programů v členských státech s cílem začlenit tyto cíle a priority do dalších politik a finančních nástrojů, mimo jiné prostřednictvím koordinovaného provádění prioritních akčních rámců zřízených podle směrnice 92/43/EHS; |
(2) |
„strategickými integrovanými projekty“ projekty, které provádějí na regionální, multiregionální, vnitrostátní nebo nadnárodní úrovni akční plány nebo strategie v oblasti životního prostředí nebo klimatu vypracované orgány členských států a vyžadované příslušnými zvláštními právními předpisy a politikou Unie v oblasti životního prostředí, klimatu nebo ▌ energetiky , a zároveň zajistí zapojení zúčastněných stran a podporu koordinace a mobilizace nejméně jednoho dalšího unijního, vnitrostátního nebo soukromého finančního zdroje; |
(3) |
„projekty technické pomoci“ projekty, které s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 3 podporují rozvoj kapacity pro účast na standardních akčních projektech, přípravu strategických projektů na ochranu přírody a strategických integrovaných projektů, přípravu pro vstup dalších finančních nástrojů Unie nebo jiná opatření nezbytná pro přípravu rozšíření nebo reprodukci výsledků z jiných projektů financovaných z programu LIFE , programů, které mu předcházely, nebo jiných programů Unie. Tyto projekty mohou zahrnovat rovněž budování kapacit souvisejících s činnostmi orgánů členských států zaměřenými na účinnou účast v programu LIFE; |
(4) |
„standardními akčními projekty“ projekty, jiné než strategické integrované projekty, strategické projekty na ochranu přírody nebo projekty technické pomoci, které sledují specifické cíle programu uvedené v čl. 3 odst. 2; |
(5) |
„operacemi kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 nařízení (EU, Euratom) 2018/… („finanční nařízení“), která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; |
(6) |
„právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 190 odst. 2 písm. c) finančního nařízení. |
Článek 3
Cíle programu
1. Obecným cílem programu LIFE je přispět k přechodu na udržitelné , oběhové, energeticky účinné ▌hospodářství založené na obnovitelných zdrojích, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, ▌k ochraně , obnově a zlepšování kvality životního prostředí , včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů, mimo jiné prostřednictvím podpory provádění a řízení sítě Natura 2000 , a tím přispět k udržitelnému rozvoji. Program LIFE rovněž podporuje provádění obecných akčních programů přijatých v souladu s čl. 192 odst. 3 SFEU.
2. Program LIFE má tyto specifické cíle:
a) |
vyvíjet, předvádět a podporovat inovativní techniky , metody a přístupy za účelem dosažení cílů právních předpisů a politiky Unie v oblasti životního prostředí , včetně ochrany přírody a biologické rozmanitosti, a v oblasti klimatu, včetně přechodu na ▌energii z obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti , a přispět k vybudování znalostní základny a uplatňování osvědčených postupů , zejména týkajících se ochrany přírody a biologické rozmanitosti , mimo jiné prostřednictvím podpory sítě Natura 2000 ; |
b) |
podporovat vypracování, provádění, sledování a prosazování příslušných právních předpisů a politik Unie v oblasti životního prostředí, včetně ochrany přírody a biologické rozmanitosti, nebo opatření v oblasti klimatu a přechodu k energii z obnovitelných zdrojů nebo zvýšení energetické účinnosti , mimo jiné zlepšením správy na všech úrovních, zejména prostřednictvím posílení kapacit veřejných a soukromých subjektů a zapojení občanské společnosti; |
c) |
podnítit rozsáhlé zavádění úspěšných technických a koncepčních řešení k provádění příslušných právních předpisů a politik Unie v oblasti životního prostředí, včetně ochrany přírody a biologické rozmanitosti, nebo opatření v oblasti klimatu a přechodu k energii z obnovitelných zdrojů nebo zvýšení energetické účinnosti prostřednictvím reprodukce výsledků, začlenění souvisejících cílů do dalších politik a postupů veřejného a soukromého sektoru, mobilizace investic a zlepšení přístupu k financování. |
Článek 4
Struktura ▌
Program LIFE má tuto strukturu:
(1) |
oblast Životní prostředí, která zahrnuje:
|
(2) |
oblast Opatření v oblasti klimatu, která zahrnuje:
|
Článek 5
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 6 442 000 000 v cenách roku 2018 ( 7 272 000 000 EUR v běžných cenách).
2. Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:
a) |
4 715 000 000 EUR v cenách roku 2018 (5 322 000 000 EUR v běžných cenách, což představuje 73,2 % celkového finančního krytí programu) pro oblast Životního prostředí, z čehož
|
b) |
1 950 000 000 EUR na oblast Opatření v oblasti klimatu, z čehož
|
3. Částkami uvedenými v odstavcích 1 a 2 nejsou dotčena ustanovení o flexibilitě uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) … (34) [nové nařízení o víceletém finančním rámci] a ve finančním nařízení.
3a. Bez ohledu na odstavec 2 je nejméně 60 % rozpočtových zdrojů přidělených na projekty podporované formou grantů na akce v oblasti Životní prostředí uvedených v odst. 2 písm. a) věnováno na granty pro projekty podporující podprogram Příroda a biologická rozmanitost podle odst. 2 písm. a) podbodu i).
4. Z programu LIFE mohou být financovány činnosti Komise v oblasti technické a správní pomoci při provádění programu LIFE, jako jsou přípravné činnosti, monitorování, kontrola, audit a hodnocení, včetně institucionálních systémů informačních technologií a rozsáhlých činností v rámci sítě podporujících vnitrostátní kontaktní místa programu LIFE, včetně odborné přípravy, činností vzájemného učení a akcí zaměřených na sdílení zkušeností .
5. Z prostředků programu mohou být financovány činnosti, kterými Komise podporuje přípravu, provádění a začleňování právních předpisů a politik Unie v oblasti životního prostředí, klimatu nebo příslušných právních předpisů a politik Unie v oblasti energetiky za účelem dosažení cílů stanovených v článku 3. Tyto činnosti mohou zahrnovat:
a) |
informační a komunikační činnosti včetně kampaní ke zvyšování informovanosti. Finanční zdroje přidělované na komunikační činnosti v souladu s tímto nařízením pokryjí rovněž sdělování na úrovni organizace týkající se politických priorit Unie, jakož i stavu uplatňování a provádění právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, klimatu nebo příslušných aspektů ▌ energie; |
b) |
studie, průzkumy, modelování a tvorbu scénářů; |
c) |
přípravu, provádění, monitorování, kontrolu a hodnocení ▌politik, programů a právních předpisů, jakož i posuzování a analýzu projektů, které nejsou financovány z programu LIFE, pokud slouží cílům stanoveným v čl. 3 ; |
d) |
semináře, konference a setkání; |
e) |
vytváření sítí a platforem pro šíření osvědčených postupů; |
f) |
jiné činnosti , jako ocenění . |
Článek 6
Třetí země přidružené k programu
1. Za předpokladu dodržení všech příslušných pravidel a předpisů je program otevřen těmto třetím zemím:
a) |
členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; |
b) |
přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
c) |
země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
d) |
jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast třetí země na programu Unie za předpokladu, že tato dohoda
|
2. Pokud se třetí země účastní programu na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo jiného právního nástroje, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Článek 6a
Mezinárodní spolupráce
V průběhu provádění programu LIFE je spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi a s jejich institucemi a orgány možná, pokud je to zapotřebí k dosažení obecných cílů uvedených v článku 3.
Článek 7
Součinnost s ostatními programy Unie
Komise usnadňuje jednotné provádění programu LIFE a spolu s členskými státy i soudržnost a koordinaci s Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním a rybářským fondem, programem Horizont Evropa, Nástrojem pro propojení Evropy a fondem InvestEU, aby bylo možné vytvářet synergie, zejména pokud jde o strategické projekty na ochranu přírody a strategické integrované projekty, a podporovat využití a reprodukci řešení vyvinutých v rámci programu LIFE . Komise a členské státy tuto doplňkovost zajistí na všech úrovních.
Článek 8
Provádění a formy financování z prostředků Unie
1. Komise program LIFE ▌ provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v [čl. 61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.
2. Program LIFE může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.
2a. Nejméně 85 % rozpočtových prostředků na program LIFE bude přiděleno na granty podle čl. 10 odst. 2 a čl. 10 odst. 5, na projekty financované prostřednictvím jiných forem financování v rozsahu určeném ve víceletém pracovním programu nebo případně v rozsahu určeném ve víceletém pracovním programu uvedeném v článku 17 na finanční nástroje formou operací kombinování zdrojů podle čl. 8 odst. 2. Komise zajistí, aby projekty financované jinými formami financování byly plně v souladu s cíli stanovenými v článku 3 tohoto nařízení. Maximální částka přidělená na granty podle čl. 10 odst. 3b je 15 milionů EUR.
2b. Maximální míry spolufinancování způsobilých opatření uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. a), b), c) a d) činí až 60 % způsobilých nákladů a až 75 % u projektů financovaných v rámci podprogramu Příroda a biologická rozmanitost, zejména těch, které se týkají prioritních přírodních stanovišť nebo druhů v souvislosti s prováděním směrnice 92/43/EHS nebo druhů ptáků považovaných Výborem pro přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku zřízeným článkem 16 směrnice 2009/147/ES za prioritu z hlediska financování, pokud je to nezbytné pro dosažení cíle ochrany. Maximální míra spolufinancování opatření uvedených v čl. 10 odst. 5 činí 70 % způsobilých nákladů. Aniž jsou dotčeny příslušné a stanovené maximální míry spolufinancování, zvláštní míry se dále upřesní ve víceletém pracovním programu uvedeném v článku 17. Tyto míry je možné upravit v souladu s požadavky jednotlivých podprogramů, typů projektů nebo typů grantů.
V případě projektů uvedených v čl. 10 odst. 3b maximální míry spolufinancování nesmějí přesáhnout 95 % způsobilých nákladů pro projekty v období prvního víceletého pracovního programu. V průběhu druhého víceletého pracovního programu a s výhradou potvrzení v uvedeném pracovním programu je míra spolufinancování 75 % způsobilých nákladů.
2c. Kritériem pro hodnocení projektů a postup přidělování v rámci programu LIFE je kvalita. Komise usiluje o účinné zeměpisné pokrytí v rámci celé Unie, které bude založeno na kvalitě, a to i podporou členských států při zvyšování kvality projektů budováním kapacit.
KAPITOLA II
ZPŮSOBILOST
Článek 9
Granty
Granty v rámci programu LIFE se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
Článek 10
Způsobilá opatření
1. Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.
2. Granty mohou financovat tyto druhy opatření:
a) |
strategické projekty na ochranu přírody v rámci podprogramu podle čl. 4 bodu 1 písm. a); |
b) |
strategické integrované projekty v rámci podprogramů podle čl. 4 bodu 1 písm. b) a bodu 2 písm. a) a b); |
c) |
projekty technické pomoci; |
d) |
standardní akční projekty; |
e) |
ostatní opatření, jež jsou nezbytná pro dosažení obecných cílů uvedených v čl. 3 odst. 1 , včetně koordinačních a podpůrných opatření zaměřených na budování kapacit, šíření informací a znalostí a zvyšování informovanosti s cílem podpořit přechod k energii z obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti . |
3. Projekty v rámci podprogramu Příroda a biologická rozmanitost týkající se řízení, obnovy a monitorování lokalit Natura 2000 podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES zohlední priority stanovené ve vnitrostátních a regionálních plánech, strategiích a politikách v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti, včetně prioritních akčních rámců stanovených podle směrnice 92/43/EHS.
3a. Projekty technické pomoci na budování kapacit související s činností orgánů členských států zaměřené na zlepšení účinné účasti v programu LIFE podporují činnosti těchto členských států s nízkou účinnou účastí s cílem zlepšit služby vnitrostátních kontaktních míst v celé EU a zvýšit celkovou kvalitu předložených návrhů.
4. Granty mohou financovat činnosti mimo členský stát nebo zámořskou zemi či území s ním spojené za předpokladu, že projekt sleduje cíle Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a činnosti mimo Unii jsou nezbytné k zajištění účinnosti zásahů prováděných na územích členských států nebo v zámořské zemi či území nebo k podpoře mezinárodních dohod, jejichž smluvní stranou je Unie .
5. Granty na provozní náklady poskytují podporu na fungování neziskových subjektů, které jsou zapojeny do vytváření, provádění a prosazování politiky a právních předpisů Unie a které jsou činné především v oblasti životního prostředí nebo klimatu, včetně přechodu na čistou energii , v souladu s cíli programu LIFE uvedenými v článku 3 .
Článek 11
Způsobilé subjekty
1. Kromě kritérií stanovených v článku [197] finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 3.
2. Způsobilé jsou tyto subjekty:
a) |
právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí nebo na jednom z těchto území:
|
b) |
jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace; |
3. Fyzické osoby nejsou způsobilé.
4. Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů daného opatření, aby se zajistila účinnost intervencí uskutečněných v Unii.
5. Právní subjekty účastnící se konsorcia nejméně tří nezávislých subjektů, které jsou usazeny v různých členských státech nebo v zámořských zemích nebo na územích spojených s těmito státy nebo ve třetích zemích přidružených k programu nebo v jiných třetích zemích, jsou způsobilé.
6. Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, nesou v zásadě náklady své účasti.
6a. Pro zajištění účinného využívání prostředků programu a účinné účasti právních subjektů uvedených v odstavci 4 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21 za účelem doplnění tohoto článku stanovením rozsahu, v jakém je účast těchto právních subjektů na politice v oblasti životního prostředí a klimatu prováděné Unií postačující k tomu, aby byly považovány za způsobilé k účasti v programu .
Článek 12
Přímé zadání
Aniž je dotčen článek [188] finančního nařízení, mohou být granty poskytnuty subjektům uvedeným v příloze I bez výzvy k předkládání návrhů.
Článek 13
Specifikace kritérií pro udělení grantu
Komise stanoví kritéria pro udělení grantu ve víceletém pracovním programu uvedeném v článku 17 a ve výzvě k předkládání návrhů , přičemž zohlední tyto zásady :
a) |
projekty financované z programu LIFE jsou zájmem Unie, jelikož zásadním způsobem přispívají k plnění obecných a konkrétních cílů programu LIFE uvedených v článku 3 a nenarušují je, a je-li to možné, podporují využívání ekologických veřejných zakázek; |
aa) |
projekty zajišťují nákladově efektivní přístup a jsou technicky a finančně soudržné; |
ab) |
upřednostněny jsou projekty, které mají největší potenciál přispět k dosažení cílů stanovených v článku 3; |
b) |
projekty, které přinášejí vedlejší přínosy a podporují součinnost mezi podprogramy podle článku 4 , získají při hodnocení bonus ; |
c) |
projekty, které mají největší potenciál, že budou opětovně použity a převzaty veřejným nebo soukromým sektorem nebo že přitáhnou největší investice nebo finanční zdroje (katalytický potenciál) , získají v hodnocení bonus ; |
d) |
je zajištěna reprodukovatelnost výsledků standardních akčních projektů; |
e) |
projekty, které vycházejí z výsledků projektů financovaných z programu LIFE , programů, které mu předcházely, nebo jiných fondů Unie nebo je vylepšují, získají v hodnocení bonus; |
f) |
zvláštní pozornost se případně věnuje projektům v zeměpisných oblastech se zvláštními potřebami nebo ve zranitelných oblastech, jako jsou oblasti se specifickými problémy v oblasti životního prostředí nebo oblasti s přírodními omezeními, přeshraniční oblasti, oblasti s vysokou přírodní hodnotou nebo nejvzdálenější regiony. |
Článek 14
Způsobilé náklady související s nákupem pozemků
Kromě kritérií stanovených v článku [186] finančního nařízení se náklady na nákup pozemků považují za způsobilé za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
a) |
nákup přispěje ke zlepšení, k udržení a k obnově celistvosti sítě Natura 2000 zřízené podle článku 3 směrnice 92/43/EHS, včetně lepšího propojení vytvořením koridorů nebo spojovacích ostrůvků nebo jiných prvků zelené infrastruktury; |
b) |
nákup pozemku je jedinou nebo nákladově nejefektivnější možností, jak dosáhnout požadovaného ochranného výsledku; |
c) |
koupený pozemek je dlouhodobě vyhrazen pro způsoby užití, které jsou v souladu se specifickými cíli programu LIFE ; |
d) |
dotyčný členský stát převodem nebo jiným způsobem zajistí dlouhodobé postoupení tohoto pozemku pro účely ochrany přírody. |
Článek 15
Kumulativní, doplňkové a kombinované financování
1. Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci programu LIFE , pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady a pokud toto opatření sleduje cíle v oblasti životního prostředí nebo klimatu stanovené v článku 3 a nenarušuje žádné z nich. Příspěvek k opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
2. Opatření, která získala osvědčení „Pečeť excelence“, nebo která splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:
a) |
byla posouzena ve výzvě k předkládání návrhů v rámci programu LIFE ; |
b) |
splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k předkládání návrhů; |
c) |
nesmějí být financovány v rámci této výzvy k předkládání návrhů z důvodu rozpočtových omezení, |
mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu + a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. 67 odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem 8 nařízení (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že jsou v souladu s cíli a kritérii způsobilosti příslušného programu. Použijí se pravidla pro poskytování podpory z fondu.
KAPITOLA III
OPERACE KOMBINOVÁNÍ ZDROJŮ
Článek 16
Operace kombinování zdrojů
Operace kombinování zdrojů v rámci programu LIFE se provádějí v souladu s nařízením o fondu InvestEU a hlavou X finančního nařízení , a to s patřičným zohledněním požadavků na udržitelnost a transparentnost .
KAPITOLA IV
PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ, PODÁVÁNÍ ZPRÁV A HODNOCENÍ
Článek 17
Víceletý pracovní program
1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijímá víceleté pracovní programy pro program LIFE . Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20a odst. 2 .
2. Každý víceletý pracovní program stanoví v souladu s cíli stanovenými v článku 3:
a) |
rozdělení prostředků v rámci každého podprogramu mezi potřeby těchto podprogramů a mezi jednotlivé druhy financování , jakož i maximální celkovou částku přidělenou na granty podle čl. 10 odst. 2 písm. a) a b) ; |
aa) |
v případě potřeby maximální celkovou částku finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování prováděných v rámci programu LIFE; |
ab) |
maximální celkovou částku grantů, které mají být poskytnuty subjektům uvedeným v příloze I v souladu s článkem 12; |
b) |
témata projektů nebo specifické potřeby, na jejichž základě došlo k předběžnému přidělení prostředků na projekty podle čl. 10 odst. 2 písm. c) a d); |
c) |
strategie a plány , na něž se zaměřují strategické integrované projekty, u nichž lze požadovat financování projektů podle čl. 10 odst. 2 písm. b); |
d) |
maximální období způsobilosti pro provádění projektu; |
da) |
orientační harmonogramy pro výzvy k předkládání návrhů na celou dobu trvání víceletého pracovního programu; |
db) |
odbornou metodiku pro postup předkládání a výběru projektů a kritéria pro udělení grantu v souladu s prvky uvedenými v článku 13; |
dc) |
specifikaci míry spolufinancování podle čl. 8 odst. 2b; |
dd) |
maximální míru spolufinancování u způsobilých opatření uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. e); |
de) |
v případě potřeby podrobná pravidla týkající se uplatňování kumulativního, doplňkového a kombinovaného financování; |
df) |
upřesnění nízké účinné účasti, způsobilých činností a kritérií pro udělení grantu u projektů technické pomoci na budování kapacit souvisejících s činností orgánů členských států zaměřené na účinnou účast v programu LIFE. |
2a. Doba trvání prvního víceletého pracovního programu je čtyři roky a doba trvání druhého víceletého pracovního programu je tři roky.
2b. V rámci víceletých pracovních programů Komise zveřejní výzvy k předkládání návrhů na příslušné období. Komise zajistí, aby nevyužité finanční prostředky z určité výzvy k předkládání návrhů byly přerozděleny mezi různé druhy opatření uvedených v čl. 10 odst. 2 v rámci stejné oblasti.
2c. Komise zajistí, aby při přípravě víceletých pracovních programů proběhly konzultace se zúčastněnými stranami.
Článek 18
Monitorování a podávání zpráv
1. Komise podává zprávu o pokroku dosaženém při plnění cílů programu LIFE stanovených v článku 3 na základě ukazatelů uvedených v příloze II.
2. K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu LIFE je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21, jimiž se v případě potřeby mění příloha II za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů , a to i s ohledem na jejich sladění s ukazateli stanovenými pro jiné programy Unie, a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se stanovení rámce monitorování a hodnocení.
2a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21, aby na základě přílohy II definovala specifické ukazatele pro každý podprogram a druh projektu.
3. Komise zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, účelně a včas. Za tímto účelem a podle příslušných metodik se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv, aby se umožnil sběr slučitelných ukazatelů výstupu a dopadu na úrovni projektů u všech příslušných specifických cílů politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, mimo jiné cílů týkajících se sítě Natura 2000 a emisí některých atmosférických znečišťujících látek, včetně CO2.
4. Komise pravidelně sleduje začleňování cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti do ostatních politik, včetně výše výdajů, a podává o tom zprávy. Přínos tohoto nařízení k cíli platnému pro celý rozpočet, tj. 25 % výdajů, jež přispívají ke klimatickým cílům, se sleduje v unijním systému ukazatelů v oblasti klimatu. Výdaje na biologickou rozmanitost se sledují pomocí specifického souboru ukazatelů. Uvedené metody sledování se na přiměřené úrovni členění použijí k vyčíslení prostředků na závazky, které mají přispět k dosahování cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Výdaje se každoročně předkládají v rozpočtu programového prohlášení. O příspěvku programu k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti se v rámci hodnocení a výroční zprávy pravidelně podávají zprávy.
5. Komise posuzuje také spolupůsobení mezi programem LIFE a dalšími doplňkovými programy Unie a mezi jeho podprogramy.
Článek 19
Hodnocení
1. Komise provádí hodnocení včas▌, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu s náležitým přihlédnutím k soudržnosti, synergiím, přidané hodnotě Unie a dlouhodobé udržitelnosti, s využitím priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.
2. Komise provede hodnocení programu LIFE v polovině období ▌ , jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do 42 měsíců od začátku provádění programu LIFE, přičemž se použijí ukazatele výstupů a výsledků stanovené v souladu s přílohou II .
Hodnocení musí obsahovat alespoň tyto prvky:
a) |
kvalitativní a kvantitativní hlediska provádění programu; |
b) |
účinnost využívání zdrojů; |
c) |
míru, do jaké byly cíle všech opatření splněny, pokud možno s uvedením výsledků a dopadů; |
d) |
dosažený nebo očekávaný úspěch projektů při mobilizaci jiných prostředků Unie, zejména s ohledem na výhody plynoucí z posílené soudržnosti s ostatními finančními nástroji Unie; |
e) |
dosaženou míru spolupůsobení mezi cíli, jeho doplňkovost s ostatními relevantními programy Unie; |
f) |
přidanou hodnotu Unie a dlouhodobý dopad programu LIFE za účelem přijetí rozhodnutí o obnovení, úpravě nebo pozastavení opatření; |
g) |
rozsah, v jakém jsou zapojeny zúčastněné subjekty; |
h) |
kvantitativní a kvalitativní analýzu příspěvku programu LIFE ke stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES; |
i) |
analýzu zeměpisného pokrytí v rámci celé Unie, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2c, a pokud takového pokrytí nelze dosáhnout, analýzu základních příčin; |
3. Na konci provádění programu LIFE , avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v čl. 1 druhém pododstavci provede Komise závěrečné hodnocení programu LIFE .
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a výsledky těchto hodnocení zveřejní .
KAPITOLA V
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 20
Informace, komunikace a publicita
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci projektů a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. Za tímto účelem příjemci použijí logo programu LIFE vyobrazené v příloze IIa, nebo, není-li to možné, zmíní program LIFE ve všech komunikačních činnostech a uvedou na informačních tabulích na strategických místech viditelných pro veřejnost. Veškeré zboží dlouhodobé spotřeby pořízené v rámci programu LIFE nese logo programu LIFE, nestanoví-li Komise jinak.
2. Komise provádí k programu LIFE a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program LIFE rovněž přispívají k institucionální komunikaci ohledně politických priorit Unie, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
Článek 20a
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro program LIFE. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
4. Komise podá výboru každý rok zprávu o celkovém pokroku při provádění podprogramů a o konkrétních opatřeních, mimo jiné o operacích kombinování zdrojů prováděných prostřednictvím rozpočtových zdrojů přidělených z programu LIFE.
Článek 21
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 18 odst. 2 a 2a je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 18 odst. 2 a 2a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18 odst. 2 a 2a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 22
Zrušení
Nařízení (EU) č. 1293/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 23
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 (35) a nařízení (EU) č. 1293/2013, které se na příslušné projekty použijí až do jejich ukončení.
2. Finanční krytí programu LIFE může zahrnovat i výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebné na zajištění přechodu mezi programem LIFE a opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 614/2007 a (EU) č. 1293/2013.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po 31. prosinci 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 5 odst. 4, aby bylo možno řídit projekty, které nebudou do té doby dokončeny.
4. Do finančních nástrojů zřízených v rámci [fondu InvestEU] lze investovat prostředky získané z dřívějších operací v rámci finančních nástrojů zřízených podle nařízení (EU) č. 1293/2013.
5. K financování programu LIFE se v souladu s článkem 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (36) použijí prostředky spojené s účelově vázanými příjmy, které pocházejí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek podle nařízení (ES) č. 614/2007 nebo nařízení (EU) č. 1293/2013.
Článek 24
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C , , s. .
(2) Úř. věst. C , , s. .
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Podtržený text nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).
(5) Zpráva o hodnocení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) v polovině období (SWD(2017)0355).
(6) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).
(7) Agenda 2030, rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 25. září 2015.
(8) 93/626/EHS: Rozhodnutí Rady ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1).
(9) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
(10) Program Horizont 2020, část III s názvem „Zajištěná, čistá a účinná energie“ (v rámci priority „společenské výzvy“) (Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965)).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210).
(12) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků“ (COM(2017)0063),
(13) COM(2011)0244.
(14) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).
(17) SEC(2017)0250.
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí – prohlášení Komise v dohodovacím výboru ke směrnici o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(21) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
(22) Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.
(23) Dok. 13715/17 - COM(2017)0623.
(24) Dok. 5485/18 – COM(2018)0010, s. 5.
(25) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(28) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(29) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(30) [Úplný název + info o Úř. věst. L].
(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(32) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(34) [Prosím vložte celý název a informace o Úř. věst.]
(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+) (Úř. věst. L 149, 9.6.2007, s. 1).
(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
PŘÍLOHA I
Subjekty, jimž granty mohou být uděleny bez výzvy k podávání návrhů
1. |
Síť Evropské unie pro provádění a vymáhání práva v oblasti životního prostředí (IMPEL); |
2. |
Evropská síť státních zástupců pro životní prostředí (ENPE); |
3. |
Fórum soudců Evropské unie pro životní prostředí (EUFJE). |
PŘÍLOHA II
Ukazatele
1. Ukazatele výstupů
1.1. |
Počet projektů, v rámci nichž se vyvíjejí, předvádějí a podporují inovativní techniky a přístupy; |
1.2. |
Počet projektů, v rámci nichž se uplatňují osvědčené postupy týkající se ochrany přírody a biologické rozmanitosti; |
1.3. |
Počet projektů, v rámci nichž se podporuje vypracování, provádění, sledování a prosazování příslušných právních předpisů a politik Unie; |
1.4. |
Počet projektů, v rámci nichž se zlepšuje správa prostřednictvím posílení kapacit veřejných a soukromých subjektů a zapojení občanské společnosti; |
1.5. |
Počet projektů
, včetně strategických integrovaných projektů a strategických projektů na ochranu přírody
, v rámci nichž se provádějí
|
2. Ukazatele výsledků
2.1. |
Čistá změna, k níž došlo v životním prostředí a klimatu, na základě sdružení ukazatelů na úrovni projektu, která se určí ve výzvě k předkládání návrhů v rámci těchto podprogramů:
|
2.2. |
Kumulativní investice vyvolané projekty nebo zpřístupněné finanční prostředky (v milionech EUR); |
2.3. |
Počet organizací, které jsou zapojeny do projektů nebo obdrží provozní granty; |
2.4. |
Podíl projektů, jimž se podařilo dosáhnout katalytického účinku po datu ukončení projektu. |
PŘÍLOHA IIa
Logo programu
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/501 |
P8_TA(2019)0406
Program Spravedlnost ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Spravedlnost (COM(2018)0384 – C8-0235/2018 – 2018/0208(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/53)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0384), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 81 odst. 1 a 2 a čl. 82 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0235/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018 (1), |
— |
po konzultaci s Výborem regionů, |
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, |
— |
s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na společná jednání Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle článku 55 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0068/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2); |
2. |
připomíná své usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020 (3); opakovaně vyjadřuje podporu programům v oblasti kultury, vzdělávání, médií, mládeže, sportu, demokracie, občanství a občanské společnosti, které jednoznačně prokázaly svou evropskou přidanou hodnotu a jsou u příjemců stále velmi oblíbené; opakuje, že silnější a ambicióznější Unie lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků; vyzývá proto k setrvalé podpoře stávajících politik, k navýšení zdrojů pro stěžejní programy Unie a k tomu, aby na dodatečné povinnosti byly uvolněny i dodatečné finanční prostředky; |
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 178.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. února 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0097).
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0075.
P8_TC1-COD(2018)0208
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zavádí program Spravedlnost
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 1 a 2 a čl. 82 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „listina“). |
(2) |
Uvedená práva a hodnoty musí být nadále aktivně kultivovány, chráněny, prosazovány, posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli a stát se středobodem projektu EU vzhledem k tomu, že zhoršení ochrany těchto práv a hodnot v kterémkoli členském státě může mít nepříznivý dopad na Unii jako celek. Proto se v rozpočtu EU vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Občané, rovnost, práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům a neustále se zmenšujícímu prostoru pro nezávislou občanskou společnost , je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu program Spravedlnost bude i nadále podporovat další rozvoj unijního prostoru práva založeného na právním státě, nezávislosti a nestrannosti soudnictví, na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře, přístupu ke spravedlnosti a přeshraniční spolupráci. Program Občané, rovnost, práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (3) a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 ▌ (4) (dále jen „předchozí programy “). |
(3) |
Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat ▌na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, rovnost, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat právem se řídící, spravedlivou, otevřenou, pluralitní, inkluzivní a demokratickou společnost. To zahrnuje dynamickou a posílenou občanskou společnost jako klíčovou zúčastněnou stranu podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a kultivující bohatou rozmanitost evropské společnosti, ▌na základě našich společných hodnot, historie a paměti. Článek 11 Smlouvy o Evropské unii vyžaduje, aby orgány Unie vedly otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a dávaly vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. |
(4) |
Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. Základním předpokladem pro zachování všech práv a povinností zakotvených ve Smlouvách a pro získání důvěry lidí v Unii je dodržování a prosazování právního státu, základních práv a demokracie v celé Unii. Způsob, jakým je zásada právního státu uplatňována v jednotlivých členských státech, má zásadní význam pro zachování vzájemné důvěry mezi členskými státy a jejich právními systémy. Za tímto účelem může Unie přijímat opatření k rozvoji justiční spolupráce v občanských a trestních věcech ▌. Při dalším rozvíjení evropského prostoru práva by měly být zajištěny a na všech úrovních podporovány dodržování základních práv a obecných zásad a hodnot, jako jsou zákaz diskriminace a rovné zacházení na základě všech důvodů uvedených v článku 21 Listiny, solidarita , účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny, právní stát , demokracie a dobře fungující nezávislý systém soudnictví. |
(5) |
Financování by mělo zůstat jedním z hlavních nástrojů úspěšného provádění ambiciózních cílů stanovených Smlouvami. Cílů by mělo být dosaženo mimo jiné zavedením flexibilního a účinného programu Spravedlnost, který by usnadňoval plánování a provádění těchto cílů. Program je třeba provádět uživatelsky vstřícným způsobem (například prostřednictvím uživatelsky vstřícného postupu podávání žádostí a zpráv) a měl by se zaměřit na vyvážené zeměpisné pokrytí. Zvláštní pozornost by měla být věnována dostupnosti programu všem typům příjemců. |
(6) |
Pro postupné vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva pro všechny , má Unie přijímat opatření týkající se justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí, která je již od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 základním kamenem justiční spolupráce v rámci Unie. Vzájemné uznávání vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi členskými státy. V zájmu usnadnění vzájemného uznávání a podpoření vzájemné důvěry byla v několika oblastech přijata opatření na sbližování právních předpisů členských států. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních situacích je rovněž klíčový pro zajištění hospodářského růstu a další integrace . Zároveň jsou nezbytné řádně fungující evropský prostor práva a efektivní, nezávislé a kvalitní vnitrostátní právní systémy a větší vzájemná důvěra, má-li vzkvétat vnitřní trh a mají-li se posílit společné hodnoty Unie. . |
(6a) |
Přístup ke spravedlnosti by měl zahrnovat zejména přístup k soudům, k alternativním metodám urovnávání sporů a k osobám zastávajícím veřejnou funkci, které jsou podle zákona povinny poskytovat stranám nezávislé a nestranné právní poradenství. |
(7) |
Důsledné dodržování a prosazování zásad právního státu je zásadní pro vysokou úroveň vzájemné důvěry v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, zejména pro účinnou justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, která je založena na vzájemném uznávání. Právní stát je jednou ze společných hodnot zakotvených v článku 2 SEU a zásada účinné právní ochrany stanovená v čl. 19 odst. 1 SEU a článku 47 listiny je konkrétním vyjádřením zásad právního státu. Prosazování právního státu podporou úsilí o zlepšení nezávislosti, transparentnosti, odpovědnosti, kvality a účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví posiluje vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro justiční spolupráci v občanských a trestních věcech. Nezávislost a nestrannost soudů je jedním z podstatných prvků práva na spravedlivý proces a jsou klíčové pro ochranu evropských hodnot. Existence účinných soudních systémů s přiměřenými lhůtami pro řízení navíc slouží právní jistotě pro všechny zúčastněné strany. |
(8) |
Podle čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU podporuje Unie vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců jako nástroj pro zlepšení justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí. Vzdělávání právních odborníků je důležitým nástrojem pro prohlubování společného chápání toho, jak nejlépe provádět a dodržovat zásady právního státu a základní práva . Přispěje k vytvoření evropského prostoru práva vytvořením společné právní kultury mezi právními odborníky členských států. Je zásadní zajistit nediskriminační, správné a soudržné uplatňování práva v Unii a vzájemnou důvěru a porozumění mezi právními odborníky v přeshraničních řízeních. Vzdělávací aktivity podporované tímto programem by měly být založeny na řádném posouzení vzdělávacích potřeb, využívat nejmodernější metodiku vzdělávání, zahrnovat přeshraniční akce spojující právní odborníky z různých členských států, sestávat z aktivního učení a prvků pro navazování kontaktů a být udržitelné. Tyto činnosti by měly zahrnout vzdělávání o právní terminologii, občanském a trestním právu, základních právech a o vzájemném uznávání a procesních zárukách. Měly by zahrnovat školení určené soudcům, právníkům a státním zástupcům, která se budou věnovat problémům a překážkám, s nimiž se potýkají osoby ve znevýhodněném postavení, jako jsou ženy, děti, menšiny, osoby LGBTQI, osoby se zdravotním postižením, oběti násilí na základě pohlaví, domácího násilí nebo násilí v intimních vztazích a jiných forem interpersonálního násilí. Do organizace tohoto vzdělávání by měly být přímo zapojeny organizace zastupující nebo podporující uvedené osoby a pokud možno i samy uvedené osoby. Vzhledem k tomu, že soudkyně nejsou dostatečně zastoupeny na nejvyšších pozicích, je třeba soudkyně, státní zástupkyně a ženy v jiných právnických profesích k účasti na takovém vzdělávání motivovat. |
(8a) |
Pro účely tohoto nařízení by pojem „soudci a soudní zaměstnanci“ měl být vykládán široce tak, aby zahrnoval soudce, státní zástupce a pracovníky soudů a státních zastupitelství, jakož i jiné právní odborníky spojené se soudnictvím nebo kteří se jinak podílejí na soudní správě, bez ohledu na jejich vnitrostátní definici, právní status a interní organizaci, jako jsou advokáti, notáři, soudní vykonavatelé, pracovníci donucovacích orgánů, konkurzní správci, zprostředkovatelé, soudní tlumočníci a překladatelé, soudní znalci, vězeňský personál a probační úředníci.. |
(9) |
Na justičním vzdělávání se mohou podílet různí aktéři, jako jsou právní, justiční a správní orgány členských států, akademické instituce, vnitrostátní subjekty odpovědné za justiční vzdělávání, organizace nebo sítě poskytující vzdělávání na evropské úrovni či sítě soudních koordinátorů práva Unie. Orgány a subjekty sledující cíl obecného evropského zájmu v oblasti vzdělávání soudců, jako jsou Evropská síť pro justiční vzdělávání, Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (ACA-Europe), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (RPCSJUE) a Evropský institut veřejné správy (EIPA), by měly i nadále plnit svou úlohu při podpoře vzdělávacích programů pro soudce a soudní zaměstnance, které mají skutečný evropský rozměr, a měla by jim tudíž být poskytována přiměřená finanční podpora v souladu s postupy a kritérii stanovenými v ▌pracovních programech přijatých Komisí podle tohoto nařízení. |
(10) |
Program by měl podporovat roční pracovní program Evropské sítě pro justiční vzdělávání, což je zásadní aktér justičního vzdělávání. Evropská sít pro justiční vzdělávání se nachází ve výjimečné situaci, neboť jde o jedinou síť na úrovni Unie sdružující subjekty justičního vzdělávání členských států. Má jedinečné postavení pro organizování výměn nových a zkušených soudců a státních zástupců mezi všemi členskými státy a pro koordinaci činnosti vnitrostátních subjektů justičního vzdělávání, pokud jde o organizování vzdělávacích aktivit o právu Unie a propagaci osvědčených vzdělávacích postupů. Evropská síť pro justiční vzdělávání je rovněž poskytovatel vzdělávacích aktivit vynikající kvality poskytovaných nákladově efektivním způsobem na úrovni Unie. Zahrnuje navíc subjekty justičního vzdělávání kandidátských zemi jako pozorovatele. Výroční zpráva Evropské sítě rad pro justici (ENCJ) by měla zahrnout informace o poskytovaném vzdělávání rozčleněném také podle kategorie zaměstnanců. |
(11) |
Opatření v rámci programu by měla podporovat posílené vzájemné uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků v občanských a trestních věcech, vzájemnou důvěru mezi členskými státy a nezbytné sbližování právních předpisů, které usnadní spolupráci mezi příslušnými orgány, včetně elektronických prostředků. Měla by také podporovat soudní ochranu práv jednotlivce v občanských a obchodních věcech. Program by rovněž měl podpořit ▌větší konvergenci v občanském právu, která pomůže odstranit překážky bránící řádnému a účinnému fungování soudních a mimosoudních řízení, z čehož budou těžit všichni účastníci občanskoprávního sporu. Konečně za účelem podpory účinného prosazování a praktického uplatňování práva Unie upravujícího justiční spolupráci v občanských věcech by měl program podporovat fungování Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím Rady 2001/470/ES. V trestních věcech by program měl pomáhat podporovat a provádět pravidla a postupy s cílem zajistit uznávání rozsudků a rozhodnutí v celé Unii. Měl by usnadnit spolupráci a přispívat k odstraňování překážek, které brání dobré spolupráci a vzájemné důvěře. Program by měl také přispívat k lepšímu přístupu ke spravedlnosti, a to prosazováním a podporou práv obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení. |
(12) |
Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 24 listiny a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 by měl program podporovat ochranu práv dítěte a začlenit prosazování práv dítěte při provádění všech jeho opatření. Za tímto účelem by měla být zvláštní pozornost věnována opatřením na ochranu práv dětí v občanském a trestním právu, včetně ochrany dětí doprovázejících rodiče ve vazbě, dětí, jejichž rodiče jsou ve vězení, a dětí, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení. |
(13) |
Program na období 2014–2020 umožňoval vzdělávací aktivity o právu Unie, zejména o působnosti a uplatňování listiny zacílené na členy justičních orgánů a jiné právníky. Ve svých závěrech ze dne 12. října 2017 o uplatňování listiny v roce 2016 Rada připomněla, že je důležité zvyšovat povědomí o uplatňování listiny na úrovni členských států i na úrovni Unie, a to i mezi tvůrci politik, právními odborníky z praxe a samotnými nositeli těchto práv. Pro začleňování základních práv konzistentním způsobem je proto nutné rozšířit finanční podporu na činnosti věnované zvyšování povědomí pro jiné orgány veřejné moci, než jsou justiční orgány a právníci. |
(14) |
Podle článku 67 SFEU má Unie tvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv, pro nějž je zásadní nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny . Za účelem usnadnění účinného přístupu ke spravedlnosti a s cílem podpořit vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro řádné fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, je nutné rozšířit finanční podporu na činnosti jiných orgánů, než jsou justiční orgány na celostátní, regionální a místní úrovni a právníci, jakož i na organizace občanské společnosti, které přispívají k těmto cílům. Měly by být podporovány zejména činnosti usnadňující účinný a rovný přístup ke spravedlnosti osobám, které často čelí diskriminaci nebo se nacházejí ve znevýhodněném postavení. Je důležité podporovat lobbistickou činnost organizací občanské společnosti, jako je vytváření sítí, vedení soudních sporů, vedení kampaní, komunikace, a další kontrolní činnosti. V této souvislosti mají významnou úlohu také právní odborníci spojení se soudnictvím a pracující pro organizace občanské společnosti. |
(15) |
Podle článků 8 a 10 SFEU by měl tento program ve všech svých činnostech podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a začleňování cílů v oblasti zákazu diskriminace. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením potvrzuje také právo na plnou právní způsobilost a na přístup ke spravedlnosti pro osoby se zdravotním postižením. Průběžné a závěrečné hodnocení programu by mělo hodnotit dopad na rovnost žen a mužů s cílem posoudit, v jakém rozsahu program přispívá ke genderové rovnosti, a skutečnost, zda program nemá neočekávané negativní dopady na genderovou rovnost. V této souvislosti a s ohledem na rozdílnou povahu a rozsah činností specifických cílů programu bude důležité, aby byly jednotlivé shromážděné údaje pokud možno rozčleněny podle pohlaví. Je rovněž důležité poskytnout žadatelům o granty informace o tom, jak zohledňovat genderovou rovnost, včetně využívání nástrojů pro začleňování genderového hlediska, jako je zohledňování genderového hlediska při sestavování rozpočtu a v případě potřeby posouzení dopadů na rovnost žen a mužů. Vyvážené genderové zastoupení je třeba zohledňovat při konzultacích s odborníky a zúčastněnými stranami. |
(15a) |
Program by měl ve všech svých činnostech v příslušných případech také podporovat a chránit práva obětí, a to jak v občanských, tak v trestních věcech. Za tímto účelem by měla být věnována zvláštní pozornost lepšímu provádění různých unijních nástrojů na ochranu obětí a koordinaci mezi nimi a také opatřením zaměřeným na výměnu osvědčených postupů mezi soudy a právníky, kteří řeší případy násilí. Program by měl také podporovat zlepšování znalostí a využívání nástrojů hromadné žaloby. |
(16) |
Opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla přispívat k vytvoření evropského prostoru práva, podpoře nezávislosti a efektivity právního systému, zdokonalení přeshraniční spolupráce a vytváření sítí , posílení vzájemné důvěry mezi soudy jednotlivých členských států a také k dosažení správného, soudržného a jednotného uplatňování práva Unie. Financované činnosti by rovněž měly přispět ke společnému chápání hodnot Unie, právního státu, lepší znalosti práva a politik Unie, sdílení poznatků a osvědčených postupů při používání nástrojů justiční spolupráce ze strany všech dotčených zúčastněných stran, jakož i k rozšíření a podpoře interoperabilních digitálních řešení umožňujících hladkou a účinnou přeshraniční spolupráci a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj, vymáhání a řádné pochopení a provádění práva a politik Unie. Intervence Unie umožní, aby tato opatření byla prováděna jednotně v rámci celé Unie a aby přinášela úspory z rozsahu. Kromě toho může Unie lépe než členské státy reagovat na přeshraniční situace a může poskytnout evropskou platformu pro vzájemné čerpání zkušeností a výměnu osvědčených postupů . |
(16a) |
Program by měl také přispívat k prohloubení spolupráce mezi členskými státy v případech, kdy mají právní předpisy Unie vnější rozměr, a s přihlédnutím k vnějším dopadům, s cílem zlepšit přístup ke spravedlnosti a usnadnit řešení soudních a procesních problémů. |
(17) |
Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací institucí a jiných subjektů Unie, jako je Eurojust, FRA, eu-LISA a Úřad evropského veřejného žalobce a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje. |
(18) |
Je nezbytné zajistit životaschopnost, viditelnost, základní zásadu evropské přidané hodnoty a řádné finanční řízení při realizaci všech opatření a činností prováděných v rámci programu Spravedlnost , jejich doplňkovost s činnostmi členských států a jejich soulad s ostatními činnostmi Unie. Aby se zajistilo účinné a na výsledky zaměřené přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat celkový soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Práva a hodnoty – a mezi programem a programem pro jednotný trh, správou hranic a bezpečností, zejména Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF) a Fondem pro vnitřní bezpečnost, strategickou infrastrukturou a zejména programem Digitální Evropa, Evropským sociálním fondem+, programem Erasmus+, rámcovým programem pro výzkum a inovace a nástrojem předvstupní pomoci a nařízením LIFE13 (5) . Provádění programu Spravedlnost by mělo být doplněno unijními právními předpisy a politikami týkajícími se ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků v souvislosti se stavem právního státu v členských státech, nemělo by však tyto předpisy a politiky ovlivňovat . |
(19) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Spravedlnost, které má pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz náležitě aktualizovat podle nové interinstitucionální dohody: bod 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (6)]. |
(19a) |
Měly by být dále vylepšeny mechanismy zajišťující vazbu mezi unijními politikami financování a unijními hodnotami, čímž by Komisi bylo umožněno předložit Radě návrh na převedení prostředků přidělených členskému státu v rámci sdíleného řízení na program, pokud se na tento členský stát vztahují postupy týkající se unijních hodnot. Komplexní mechanismus Unie v oblasti demokracie, právního státu a základních práv by měl zaručit pravidelný a rovnocenný přezkum všech členských států a zároveň poskytovat nezbytné informace pro aktivaci opatření týkajících se obecných nedostatků ve vztahu k hodnotám Unie v členských státech. V zájmu zajištění jednotného provádění a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, která jsou nezbytná k zajištění účinných opatření, mělo by být přistoupeno k hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou. |
(20) |
Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. |
(21) |
Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži, kapacitě příslušných zúčastněných stran a cílových příjemců a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušální sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. |
(22) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (7), nařízením Rady (ES, Euratom) 2988/95 (8),nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (9) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (10) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně naprosté transparentnosti financování programu a výběrových řízení, prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 by měl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 by měl Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (11). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. |
(23) |
Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, orgánům a sítím pro lidská práva včetně vnitrostátních orgánů odpovědných za ochranu lidských práv v každém členském státě, orgánům a sítím odpovědným za politiku nediskriminace a rovnosti, veřejným ochráncům práv, Agentuře Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci , a aby se posílila jejich součinnost a spolupráce . Mělo by být také umožněno zahrnout třetí země zejména v případech, kdy jejich zapojení podpoří cíle tohoto programu, vzhledem k tomu, že to je v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách . |
(24) |
Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU. |
(24a) |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech má za cíl Unii poskytnout nástroj, jímž by mohla lépe chránit svůj rozpočet v případě, že slabiny ve struktuře právního státu naruší řádné řízení finančních zájmů Unie nebo bude-li takové nebezpečí hrozit. Měl by doplňovat program Spravedlnost, jehož úloha je odlišná, a to zejména s cílem dále podporovat rozvoj evropského prostoru práva, který je založen na zásadách právního státu a vzájemné důvěře, jakož i zajistit, aby obyvatelé mohli požívat svých práv. |
(25) |
Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (12)] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Je nezbytné, aby program zajistil, aby tyto osoby a subjekty byly dostatečně informovány o své způsobilosti k financování. |
(25a) |
V závislosti na svém významu a relevanci by měl tento program přispívat k plnění závazků Unie a jejích členských států k naplňování cílů udržitelného rozvoje. |
(26) |
Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že 25 % výdajů z rozpočtu Unie bude směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou. Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období. |
(27) |
Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu. |
(28) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o ukazatele uvedené v článcích 12 a 14 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(29) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13). |
(30) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro něj není závazné ani použitelné. |
(31) |
[V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko (dopisem ze dne …) své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení, NEBO [V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné,] |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení zavádí program Spravedlnost (dále jen „program“).
Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1. |
.„soudci a soudními zaměstnanci“ se rozumí soudci, státní zástupci a soudní úředníci a úředníci státních zastupitelství , jakož i všichni jiní právní odborníci spojení se soudnictvím ▌. |
Článek 3
Cíle programu
1. Obecným cílem programu je přispět k dalšímu rozvoji evropského prostoru práva založeného na právním státu, včetně nezávislosti a nestrannosti soudnictví, vzájemném uznávání, vzájemné důvěře a soudní spolupráci, a tím rovněž přispět k rozvoji demokracie, právního státu a základních práv.
2. Program má tyto specifické cíle ▌:
a) |
usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat právní stát , nezávislost a nestrannost soudnictví, mimo jiné podporou úsilí o zlepšení účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví, a účinného výkonu rozhodnutí; |
b) |
podporovat a prosazovat justiční vzdělávání s cílem podpořit společnou kulturu práva, justice a právního státu , a také důsledné a účinné uplatňování právních nástrojů Unie relevantních v kontextu tohoto programem ; |
c) |
usnadňovat účinný a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny a účinnou právní ochranu, mimo jiné elektronickými prostředky (e-justice) , podporováním efektivních občanských a trestních řízení a prosazováním a podporováním práv všech obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení. |
Článek 3a
Začleňování
Při provádění všech svých činností usiluje program o prosazování rovnosti žen a mužů, práv dítěte, mimo jiné prostřednictvím soudnictví vstřícného k dětem, o ochranu obětí a účinné uplatňování zásady rovných práv a zákazu diskriminace z kteréhokoli z důvodů uvedených v článku 21 Listiny, v souladu s článkem 51 Listiny a v mezích v něm stanovených.
Článek 4
Rozpočet
1. Ve smyslu [odkaz se dle potřeby aktualizuje podle nové interinstitucionální dohody] bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 , které představuje základní referenční hodnotu pro rozpočtový orgán v rámci ročního rozpočtového procesu, činí 316 000 000 EUR v cenách roku 2018 (356 000 000 EUR v současných cenách).
2. Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.
2a. Rozpočtové prostředky přidělené na činnosti spojené s podporou rovnosti žen a mužů se uvádějí každý rok.
3. Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.
4. Do programu mohou být na žádost členských států nebo na žádost Komise převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení ▌. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.
Článek 5
Třetí země přidružené k programu
Program je otevřen těmto třetím zemím:
a) |
členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; |
b) |
přistupující země, kandidáti a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
c) |
země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
d) |
jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve specifických dohodách upravujících účast této třetí země na jakémkoliv programu Unie, pokud dohoda
|
Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků EU
1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně s financujícími subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
2. Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení.
3. [Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu]].
Článek 7
Druhy opatření
Opatření přispívající k dosažení specifického cíle uvedeného v článku 3 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v příloze I.
KAPITOLA II
GRANTY
Článek 8
Granty
Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
Článek 9
Kumulativní (doplňkové) a kombinované financování
1. Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně].
2. V případě, že program a fondy se sdíleným řízením uvedené v článku 1 nařízení (EU)[XX] [nařízení o společných ustanoveních] stanoví společně finanční podporu jednoho opatření, toto opatření se provede v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, včetně pravidel pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek.
3. Opatření, která jsou způsobilá podle programu a splňují podmínky uvedené v druhém pododstavci, lze identifikovat s cílem, aby byla financována z fondů se sdíleným řízením. V takovém případě platí pravidla týkající se míry spolufinancování a způsobilosti stanovená v tomto nařízení.
Opatření uvedená v prvním pododstavci musí splňovat tyto kumulativní podmínky:
a) |
byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu; |
b) |
splňují minimální požadavky na kvalitu dané výzvou k podávání návrhů; |
c) |
nemohou být financována v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení. |
Opatření provede řídicí orgán uvedený v článku [65] nařízení (EU)[XX] [nařízení o společných ustanoveních] v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení a nařízeních pro jednotlivé fondy, včetně pravidel pro finanční opravy.
Článek 10
Způsobilé subjekty
1. Kromě kritérií stanovených v [článku 197] finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 a 3.
2. Způsobilé jsou tyto subjekty:
a) |
právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:
|
b) |
jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace. |
3. Program podporuje výdaje Evropské sítě pro justiční vzdělávání související s jejím stálým pracovním programem a jakýkoli provozní grant za tímto účelem se přiděluje bez výzvy k podávání návrhů v souladu s finančním nařízením .
KAPITOLA III
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 11
Pracovní program
1. Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.
2. Pracovní program přijme Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci . Tento akt v přenesené pravomoci se přijímá poradním postupem uvedeným v článku 14 .
Článek 12
Monitorování a vykazování
1. Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.
2. K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, aby v případě nutnosti rozvinula ustanovení monitorovacího a hodnotícího rámce, mimo jiné prostřednictvím změn přílohy II za účelem přezkumu těchto ukazatelů.
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
Článek 13
Hodnocení
1. Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
2. Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.
3. Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Článek 14
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 12 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie , nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 12 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 15
Ochrana finančních zájmů Unie
V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
KAPITOLA IV
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 16
Informace, komunikace a propagace
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2. Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
Článek 17
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 a jsou mu nápomocny příslušné organizace občanské společnosti a lidskoprávní organizace . V rámci výboru je zachována genderová vyváženost a odpovídající zastoupení menšin a jiných vyloučených skupin .
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 18
Zrušení
Nařízení (EU) č. 1382/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 19
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení (EU) č. 1382/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.
2. Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (EU) č. 1382/2013.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
Článek 20
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
V …,
Za Evropský parlament
Za Radu
předseda
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 178.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Podtržený text nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).
(4) Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).
(6) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(8) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(9) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(10) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(12) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
PŘÍLOHA I
Činnosti programu
Obecné a specifické cíle programu uvedené v čl. 3 ▌budou naplňovány zejména podporou následujících činností:
1. |
zvyšování povědomí, šíření informací s cílem zlepšit znalost politiky a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie a komparativního práva a evropských a mezinárodních norem , včetně chápání interakce mezi různými oblastmi práva ; |
2. |
vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit vzájemnou znalost a chápání občanského a trestního práva a právních a soudních systémů členských států, včetně zásad právního státu a přístupu ke spravedlnosti, a prostřednictvím posilování vzájemné důvěry, |
3. |
analytické a monitorovací činnosti (1) za účelem zlepšení znalostí a pochopení možných překážek bránících hladkému fungování evropského prostoru práva a lepšího uplatňování práva a politiky Unie v členských státech, |
4. |
vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost práva a politik Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, základních práv, používání unijních nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, právní terminologie a komparativního práva; |
5. |
vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií a také e-justice s cílem zvýšit , při zohlednění ochrany soukromí a údajů, účinnost systémů soudnictví a zlepšit jejich spolupráci prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, včetně přeshraniční interoperability systémů a aplikací a ochrany soukromí a údajů; |
6. |
rozvíjení kapacit klíčových evropských sítí a evropských justičních sítí, včetně sítí zřízených právem Unie, s cílem zajistit účinné uplatňování a vymáhání práva Unie, podpořit a dále rozvíjet právo, politické cíle a strategie Unie v oblastech zahrnutých do programu ▌; |
6a. |
podpora organizací občanské společnosti a neziskových zúčastněných stran, které působí v oblastech programu, s cílem zvýšit jejich schopnost reagovat a zajistit všem občanům vhodný přístup k jejich službám, poradenství a podpůrným činnostem a tak také přispět k demokracii, právnímu státu a k dodržování základních práv; |
7. |
prohlubování znalostí o programu a šíření, přenositelnosti a transparentnosti jeho výsledků a posilování dosahu na občany, mimo jiné pořádáním fór a diskusí pro zúčastněné strany ; |
(1) Tyto činnosti zahrnují například sběr údajů a statistiku; vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů.
PŘÍLOHA II
Ukazatele
Program bude monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem a při dodržování práva na soukromí a ochranu údajů se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů:
Počet soudců a soudních zaměstnanců, kteří se zúčastnili vzdělávacích činností (včetně výměn zaměstnanců, studijních pobytů, workshopů a seminářů) financovaných programem, včetně grantu na provozní náklady Evropské sítě pro justiční vzdělávání |
||||
Počet organizací občanské společnosti podporovaných programem |
||||
Počet výměn informací v rámci Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) |
||||
Počet přístupů na portál evropské e-justice / stránky zabývající se potřebou informací o přeshraničních občanskoprávních a trestních věcech |
||||
Počet osob podle specifického cíle , které byly osloveny:
|
Všechny jednotlivé údaje budou pokud možno rozčleněny podle pohlaví; průběžné a konečné hodnocení programu se zaměří na každý specifický cíl a bude zahrnovat hledisko genderové rovnosti a hodnotit dopady na genderovou rovnost.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/517 |
P8_TA(2019)0407
Program Práva a hodnoty ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Práva a hodnoty (COM(2018)0383 – C8-0234/2018 – 2018/0207(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/54)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0383), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 16 odst. 2, čl. 19 odst. 2, čl. 21 odst. 2 a články 24, 167 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0234/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2018 (2), |
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, |
— |
s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0468/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 178.
(2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 196.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 17. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0040).
P8_TC1-COD(2018)0207
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 16 odst. 2, čl. 19 odst. 2, čl. 21 odst. 2, články 24, 167 a 168 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) . |
(2) |
Tyto práva a hodnoty musí být nadále aktivně kultivovány, chráněny, prosazovány, posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli a stát se středobodem projektu EU , protože zhoršení ochrany těchto práv a hodnot v kterémkoli členském státě může mít nepříznivý dopad na Unii jako celek . Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Občané, rovnost, práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům a neustále se zmenšujícímu prostoru pro nezávislou občanskou společnost , je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu bude program Spravedlnost i nadále podporovat další rozvoj unijního prostoru práva založeného na právním státu, nezávislosti a nestrannosti soudnictví, vzájemném uznávání a vzájemné důvěře, přístupu ke spravedlnosti a přeshraniční spolupráci. Program Občané, rovnost, práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (4) a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 (5) (dále jen „předchozí programy“). |
(3) |
Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat ▌na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a rovnost a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat právem se řídící, spravedlivou, otevřenou, pluralitní, inkluzivní a demokratickou společnost. To zahrnuje dynamickou a posílenou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a kultivující bohatou rozmanitost evropské společnosti, založené na našich společných hodnotách, historii a paměti. Článek 11 Smlouvy o Evropské unii vyžaduje, aby orgány Unie vedly otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a dávaly vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. |
(3a) |
Zřízením skupiny pro občanský dialog by měl být navázán pravidelný, otevřený a transparentní dialog s příjemci programu a dalšími relevantními zúčastněnými stranami. Skupina pro občanský dialog by být otevřeným a neformálním fórem pro diskusi a měla by přispívat k výměně zkušeností a osvědčených postupů a k diskusi o rozvíjení politik v oblastech, na které se program vztahuje, v rámci jeho cílů a v souvisejících oblastech. Skupina pro občanský dialog by neměla být odpovědná za řízení programu. |
(4) |
Program ▌by měl umožnit rozvoj součinnosti za účelem řešení problémů, které jsou společné v souvislosti s prosazováním a ochranou hodnot Unie a dosažením kritického rozměru pro zajištění hmatatelných výsledků v praxi. Mělo by se toho dosáhnout tím, že se bude navazovat na kladné zkušenosti z předchozích programů , které se budou dále rozvíjet . Tím bude umožněno plné využití potenciálu součinnosti za účelem účinnější podpory oblastí politiky, na něž se program vztahuje, a zvýšení jejich potenciálu oslovit jednotlivce a občanskou společnost se zaměřením na vyvážené zeměpisné zastoupení. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu jednotlivých politik, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby prostřednictvím uzpůsobených a cílených přístupů. |
(4a) |
Plné dodržování a prosazování zásad právního státu a demokracie má zásadní význam pro budování důvěry občanů v Unii a zajištění vzájemné důvěry mezi členskými státy. Podporou práv a hodnot bude program přispívat k budování demokratičtější Unie, dodržování zásad právního státu a demokratickému dialogu, transparentnosti a řádné veřejné správě, včetně případů, kdy se prostor pro občanskou společnost zmenšuje. |
(5) |
Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí, aby se Evropská unie přiblížila svým občanům a posílila se demokratická angažovanost . Evropské občanství a evropská identita by měly být rozvíjeny a prosazovány tím, že občané budou podněcováni k tomu, aby chápali proces tvorby politik, a bude podporováno jejich zapojení do činností Unie. Rovněž propojení občanů při projektech partnerství měst nebo sítí měst a podporování organizací občanské společnosti na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni v oblastech pokrytých programem přispěje ke zvýšení angažovanosti občanů ve společnosti a v konečném důsledku k jejich aktivnímu zapojení do demokratického života Unie. Také činnosti na podporu vzájemného porozumění, mezikulturního dialogu, kulturní a jazykové rozmanitosti, ▌ sociálního začlenění a respektování druhých podpoří pocit sounáležitosti s Unií a společného občanství v rámci evropské identity, založený na společném porozumění našim sdíleným evropským hodnotám, kultuře, dějinám a dědictví. Zejména je důležité prosazovat větší pocit sounáležitosti k Unii a hodnotám Unie u občanů nejvzdálenějších regionů EU vzhledem k jejich odlehlosti a vzdálenosti od kontinentální Evropy. |
(6) |
Činnosti související s posilováním historického povědomí a kritického pohledu na historickou paměť Evropy jsou nutné k tomu, aby si občané , zejména pak mladí lidé, byli vědomi své společné historie a hodnot coby základu společné budoucnosti▌. Činnosti související s posilováním historického povědomí by se měly kriticky zamýšlet nad příčinami totalitních režimů v moderních dějinách Evropy – zejména nacismu, který vedl k holokaustu, fašismu, stalinismu a totalitních komunistických režimů – a měly by připomínat oběti jejich zločinů. Měly by rovněž zahrnovat činnosti týkající se dalších významných okamžiků a událostí v nedávných evropských dějinách. Je zapotřebí rovněž zohlednit význam historických, sociálních, kulturních a mezikulturních aspektů s cílem vytvářet evropskou identitu založenou na společných hodnotách a pocitu sounáležitosti. |
(7) |
Občané by také měli mít větší povědomí o svých právech vycházejících z občanství Unie a měli by mít pozitivní náhled na život, cestování, studování, práci a dobrovolnickou činnost v jiném členském státě a také by měli mít pocit, že mohou požívat a uplatňovat svá práva spojená s občanstvím a spolehnout se na rovný přístup k právům a na vymahatelnost a ochranu svých práv bez jakékoliv diskriminace, ať už jsou v jakékoliv části Unie. Je třeba podporovat občanskou společnost, a zajistit tak prosazování a ochranu ▌ hodnot Unie a zvyšování povědomí o těchto hodnotách podle článku 2 Smlouvy o EU, a tím rovněž přispět k účinnému požívání práv v rámci práva Unie. |
(8) |
Genderová rovnost ▌je základní hodnotou a cílem Evropské unie. Přesto celkově pokrok v oblasti genderové rovnosti stagnuje. Jsou-li ženy a dívky diskriminovány a je-li s nimi nerovně zacházeno , jsou-li vůči ženám a dívkám používány různé formy násilí, dochází tím k porušování jejich základních práv a brání jim to v plném politickém, sociálním a ekonomickém zapojení do společnosti. Existence politických, strukturálních a kulturních překážek navíc zabraňuje dosažení skutečné genderové rovnosti. Prosazování genderové rovnosti a začleňovaní genderového hlediska ve všech činnostech Unie je proto hlavní činností Unie a motorem hospodářského růstu a sociálního rozvoje a program by je měl podporovat. Zvláštní význam má aktivní boj proti stereotypům a řešení tiché diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám. Rovný přístup k práci, rovná účast na trhu práce a odstranění překážek kariérního postupu ve všech odvětvích, jako je soudnictví a odvětví související s přírodními vědami, technologiemi, inženýrstvím a matematikou, jsou pilíři genderové rovnosti. Je třeba se zaměřit také na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a na rovné rozdělení neplacené práce v domácnosti a péče o děti, starší osoby a další závislé osoby mezi muže a ženy, které zůstávají pilíři stejné ekonomické nezávislosti a účasti a jsou neoddělitelně spojené s dosažením rovnosti žen a mužů. |
(9) |
Genderově podmíněné násilí a násilí na rizikových skupinách ( dětech, mladých lidech ▌ a dalších rizikových skupinách, např. osobách LGBTQI a osobách se zdravotním postižením) představuje závažné porušování základních práv a dochází k němu v celé Unii, za všech společenských a hospodářských souvislostí, se závažnými následky pro tělesné, duševní a psychické zdraví obětí i pro společnost jako celek. Ženy jsou nejvíce postiženými oběťmi genderově podmíněného násilí a obtěžování, a to jak v domácím, tak veřejném prostředí; boj proti tomuto násilí je proto klíčovým opatřením na podporu genderové rovnosti. Úmluva Rada Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) definuje násilí na ženách jako „veškeré činy genderově podmíněného násilí, jež vyústí anebo mohou vyústit ve fyzickou, sexuální, psychickou či ekonomickou újmu či strádání žen, včetně hrozeb takovýmito činy, donucování nebo svévolného omezování svobody, ať k nim dochází na veřejnosti nebo v soukromí“. Boj proti genderově podmíněnému násilí vyžaduje komplexní přístup zahrnující právní, hospodářské, vzdělávací a zdravotní aspekty. Je třeba rovněž aktivně bojovat proti genderovým stereotypům od raného věku i proti všem formám nenávistných projevů a násilí na internetu. V této souvislosti je nadále zásadní podporovat organizace hájící práva žen a další subjekty působící v této oblasti. ▌Děti, mladí lidé a další rizikové skupiny, např. LGBTQI osoby a osoby se zdravotním postižením, jsou rovněž ve zvýšené míře ohroženy násilím , ▌ zejména v rodině a intimních vztazích . Je zapotřebí přijmout opatření na ochranu práv ▌ ohrožených osob – především práv dětí (včetně dětských sirotků, dětí osiřelých v důsledku trestných činů spáchaných v domácím prostředí a dalších zranitelných skupin dětí) – a přispět k jejich ochraně ▌ a zajistit jejich práva na rozvoj ▌a důstojnost. Boj proti všem formám násilí , zejména genderově podmíněnému násilí , podpora jeho prevence a ochrana a podpora obětí jsou priority Unie, které pomáhají naplňovat základní práva jednotlivců a přispívají k genderové rovnosti ▌. Tyto priority by měl program podporovat. |
(10) |
Je zapotřebí silné politické vůle a koordinovaného postupu, založeného na metodách a výsledcích předchozích programů Daphne, programu Práva, rovnost a občanství a programu Spravedlnost v zájmu předcházení všem formám násilí a boje proti nim a v zájmu ochrany obětí. Zejména program Daphne, z něhož jsou poskytovány finanční prostředky na podporu obětí násilí a na boj proti násilí na ženách, dětech a mladých lidech, je od svého zahájení v roce 1997 nesmírně úspěšný, pokud jde o jeho oblíbenost u zúčastněných stran (orgánů veřejné moci, akademických institucí a nevládních organizací) i účinnost financovaných projektů. Financoval projekty na zvýšení povědomí, poskytování podpory službám pro oběti, na podporu činností ▌ organizací občanské společnosti působících v terénu. Zabýval se všemi formami násilí, například domácím násilím, sexuálním násilím, obchodováním s lidmi, nebezpečným pronásledováním (stalkingem) a tradičními škodlivými praktikami, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, a rovněž i nově se objevujícími formami násilí, například kybernetickou šikanou a obtěžováním na internetu . Je tedy třeba pokračovat ve všech těchto opatřeních s nezávisle přidělenými rozpočtovými prostředky pro program Daphne a náležitě zohlednit tyto výsledky a nabyté zkušenosti při provádění programu. |
(11) |
Zákaz diskriminace je základní zásadou Unie. Článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace , včetně přímé, nepřímé a strukturální diskriminace, a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci založené na jednom nebo více důvodech a pro boj proti ní. Program by měl podporovat opatření na předcházení všem formám diskriminace, rasismu, xenofobie, afrofobie, antisemitismu, nesnášenlivosti vůči Romům, nenávisti vůči muslimům a jiným formám nesnášenlivosti , včetně homofobie, bifobie, transfobie a interfobie a dalších forem nesnášenlivosti na základě genderové identity, jak na internetu, tak mimo něj, vůči osobám patřícím k menšinám, a na boj proti těmto formám, s přihlédnutím k vícenásobné diskriminaci . Velká pozornost by v této souvislosti měla být rovněž věnována předcházení všem formám násilí a nenávisti, segregace a stigmatizace a boji proti nim, jakož i boji proti šikanování, obtěžování a netolerantnímu zacházení. Program by měl být prováděn způsobem, jímž se bude vzájemně posilovat s dalšími činnostmi Unie, které sledují stejné cíle, zejména ty, které uvádí sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 202010“ a doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (6). |
(12) |
Sociální překážky a překážky související s ▌prostředím i nedostatečná přístupnost zabraňuje plnému a účinnému zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Osoby se zdravotním postižením se potýkají s překážkami, jež jim brání mimo jiné v přístupu na trh práce, ve využívání výhod inkluzivního a kvalitního vzdělávání, v možnosti vyhnout se chudobě a sociálnímu vyloučení, v přístupu ke kulturním iniciativám a k médiím nebo ve využívání jejich politických práv. Jako signatář Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením se Unie spolu se všemi svými členskými státy zavázala podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné požívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením. Ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením se stala nedílnou součástí právního řádu Unie. |
(13) |
Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace (právo na soukromí), které je základním právem zakotveným v článku 7 Listiny základních práv. Ochrana osobních údajů je základním právem zakotveným v článku 8 Listiny základních práv a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dodržování pravidel ochrany osobních údajů podléhá kontrole nezávislých dozorových úřadů. Právní rámec Unie, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (8) zavádí ustanovení, která mají zajistit, že právo na ochranu osobních údajů je účinně chráněno. Tyto právní nástroje ukládají vnitrostátním dozorovým úřadům zabývajícím se ochranou osobních údajů, aby zvyšovaly povědomí a chápání veřejnosti, pokud jde o rizika, pravidla, záruky a práva související se zpracováním osobních údajů. Vzhledem k významu práva na ochranu osobních údajů v době rychlého technologického vývoje by Unie měla být schopna vykonávat osvětovou činnost , včetně podpory organizací občanské společnosti prosazujících ochranu osobních údajů v souladu s normami Unie, a provádět studie a další příslušné činnosti. |
(14) |
Článek 24 SFEU ukládá Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 11 Smlouvy o Evropské unii. Došlo k tomu přijetím nařízení [Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 (9)]. Program by měl podporovat financování technické a organizační podpory k provedení nařízení [(EU) č. 211/2011], čímž podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy. |
(15) |
Podle článků 8 a 10 SFEU by program měl ve všech svých činnostech podporovat začleňování genderového hlediska a zohlednění cílů v oblasti zákazu diskriminace. Průběžné a závěrečné hodnocení programu by mělo hodnotit dopad na rovnost žen a mužů s cílem posoudit, v jakém rozsahu program přispívá ke genderové rovnosti, a skutečnost, zda program nemá neočekávané negativní dopady na genderovou rovnost. V této souvislosti a s ohledem na rozdílnou povahu a rozsah činností jednotlivých složek programu bude důležité, aby byly jednotlivé údaje shromážděné předkladateli projektů pokud možno rozčleněny podle pohlaví. Je rovněž důležité poskytnout žadatelům informace o tom, jak zohledňovat genderovou rovnost, např. využíváním nástrojů pro začleňování genderového hlediska, jako je zohledňování genderového hlediska při sestavování rozpočtu, a v případě potřeby posouzení dopadů na rovnost žen a mužů. Při konzultacích s odborníky a zúčastněnými stranami je třeba zvážit vyvážené genderové zastoupení. |
(16) |
V čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU je Unii uložena povinnost prosazovat ochranu práv dítěte v souladu s článkem 24 Listiny základních práv a v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte. |
(17) |
V souladu s akty Unie o rovném zacházení zřizují členské státy nezávislé subjekty pro prosazování rovného zacházení obecně známé jako „orgány pro rovné zacházení“ za účelem boje proti diskriminaci založené na rase a etnickém původu, jakož i pohlaví. Mnohé členské státy však šly nad rámec těchto požadavků a zajistily, aby se orgány pro rovné zacházení rovněž mohly zabývat diskriminací založenou na jiných důvodech, jako je jazyk, věk, pohlavní znaky, genderová identita a genderová diverzita, sexuální orientace, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení ▌. Orgány pro rovné zacházení hrají klíčovou úlohu v prosazování rovnosti a zajišťování účinného uplatňování právních předpisů týkajících se rovného zacházení, a to zejména prostřednictvím poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace, provádění nezávislých průzkumů ohledně diskriminace, zveřejňování nezávislých zpráv a vydávání doporučení o jakýchkoliv otázkách souvisejících s diskriminací v jejich zemi. V tomto ohledu je zásadní, aby byla práce orgánů pro rovné zacházení koordinována na úrovni Unie. V roce 2007 vznikla síť EQUINET. Jejími členy jsou vnitrostátní subjekty pro prosazování rovného zacházení, jak stanoví směrnice Rady 2000/43/ES (10) a 2004/113/ES (11) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES (12) a 2010/41/EU (13). Dne 22. června 2018 přijala Komise doporučení ohledně norem pro orgány pro rovné zacházení, které se zabývá jejich mandátem, nezávislostí, účelností, koordinací a spoluprací. EQUINET má výjimečnou pozici, jelikož jde o jediný subjekt, který zajišťuje koordinaci činností mezi orgány pro rovné zacházení. Tato koordinační činnost sítě EQUINET je klíčová pro řádné provádění antidiskriminačních právních předpisů Unie v členských státech a program by ji měl podporovat. |
(17a) |
Aby se zvýšila uživatelská přístupnost a byly poskytovány nestranné pokyny a praktické informace týkající se všech aspektů programu, měla by být v členských státech zřízena kontaktní místa, která by sloužila k poskytování pomoci příjemcům i žadatelům. Kontaktní místa programu by měla být schopna plnit své úkoly nezávisle a bez zasahování veřejných orgánů do jejich rozhodování. Členské státy by měly mít možnost zvolit nejvhodnější správu kontaktních míst programu, mimo jiné prostřednictvím veřejných orgánů, organizací občanské společnosti nebo jejich konsorcií. Kontaktní místa programu nemají žádnou odpovědnost za řízení programu. |
(18) |
Nezávislé subjekty zabývající se dodržováním lidských práv ▌, organizace občanské společnosti hrají zásadní roli tím, že prosazují a chrání společné hodnoty Unie podle článku 2 Smlouvy o EU a zvyšují povědomí o nich, a rovněž přispíváním k účinnému požívání práv v rámci práva Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018, navýšení finančních prostředků a dostatečná finanční podpora jsou klíčem k rozvoji příznivého a udržitelného prostředí pro organizace občanské společnosti, jejichž role je díky tomu posílena a které pak mohou vykonávat své funkce nezávisle a účinně. Finanční prostředky z EU by v rámci doplnění úsilí vynakládaného na vnitrostátní úrovni měly tudíž přispět k podpoře, posílení postavení a tvorbě kapacit nezávislých organizací občanské společnosti, které se zabývají prosazováním hodnot a ▌práv, jejichž činnosti pomáhají strategickému vymáhání práv vyplývajících z práva EU a Listiny základních práv Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím lobbistických činností, jako je strategické vedení soudních sporů, vedení kampaní, komunikace, a dalších kontrolních činností, jakož i k prosazování a ochraně ▌ hodnot Unie a ke zvyšování povědomí o nich na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni. Program je třeba provádět uživatelsky vstřícným způsobem, například prostřednictvím uživatelsky vstřícného postupu podávání žádostí a zpráv. Zvláštní pozornost je třeba věnovat jeho přístupnosti pro organizace občanské společnosti na nadnárodní, národní, regionální a místní úrovni, včetně organizací občanské společnosti na základní místní úrovni, a kapacitám příjemcům. Při tom by se mělo zvážit případné využití finanční podpory pro třetí strany. |
(19) |
Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací orgánů, úřadů a agentur Unie, zejména s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů a Agenturou Evropské unie pro základní práva, a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje. |
(20) |
Program by měl být otevřen za určitých podmínek pro účast členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a členům ESVO, kteří nejsou členy EHP, a jiným evropským zemím. Přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země využívající předvstupní strategie by rovněž měly být schopny účastnit se programu. |
(21) |
Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí zajistit evropskou přidanou hodnotu všech prováděných činností, jejich doplňkovost s činnostmi členských států, přičemž ▌ je třeba usilovat o soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Spravedlnost – jakož i s programem Kreativní Evropa, a Erasmus+ s cílem těžit z potenciálních průniků v oblastech kultury, médií, umění, vzdělávání a kreativity. Je nutné vytvořit součinnost s ostatními evropskými programy financování, zejména v oblasti zaměstnanosti a boje proti sociálnímu vyloučení, zejména s Evropským sociálním fondem plus, v oblasti vnitřního trhu, podnikání, mládeže, zdraví, občanství, spravedlnosti, migrace, bezpečnosti, výzkumu, inovací, technologií, průmyslu, soudržnosti, turismu, vnějších vztahů, obchodu a udržitelného rozvoje. |
(22) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Občané, rovnost, práva a hodnoty, které je hlavní referenční částkou ve smyslu [odkaz náležitě aktualizovat podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (14)] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. |
(23) |
Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. |
(24) |
Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži , kapacitě příslušných zúčastněných stran a cílových příjemců a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. ▌ |
(24a) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15) , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (16) , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (18) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (19) . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. |
(25) |
Pokud jde o provádění specifických cílů podpory genderové rovnosti, práv, angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni, jakož i boje proti násilí, mohou se třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), ▌účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. |
(26) |
Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU. |
(26a) |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech má Unii poskytnout nástroj, jímž by mohla lépe chránit svůj rozpočet v případě, že slabiny v právním státu naruší – nebo hrozí, že naruší – řádné finanční řízení nebo finanční zájmy Unie. Nařízení by mělo doplňovat program Práva a hodnoty, jehož účel je jiný, totiž financovat politiky v souladu se základními právy a evropskými hodnotami, v jejichž jádru jsou lidské životy a účast občanů. |
(27) |
Podle [odkaz bude odpovídajícím způsobem aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (20)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Při provádění programu musí být zohledňována omezení vyplývající z odlehlosti ZZÚ a jejich účinná účast v těchto programech musí být sledována a pravidelně vyhodnocována. |
(28) |
Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že v průběhu období VFR 2021–2027 bude 25 % výdajů z rozpočtu Unie ▌směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou , a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027 . Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období. |
(29) |
Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu. |
(30) |
Za účelem ▌ doplnění tohoto nařízení s cílem provést program a zajistit účinné hodnocení pokroku při dosahování jeho cílů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o pracovní programy podle článku 13 a o ukazatele uvedené v článcích 14 a 16 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
▌ |
|
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Kapitola I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět
Toto nařízení zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty (dále jen „program“).
Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Cíle programu
1. Obecným cílem programu je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU , Listině a platných mezinárodních úmluvách o lidských právech, zejména prostřednictvím podporování organizací občanské společnosti a jiných zúčastněných subjektů, které působí na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni, a prostřednictvím podporování občanské a demokratické účasti, za účelem zachování a dalšího rozvoje otevřených, demokratických , spravedlivých a inkluzivních společností založených na právech a vycházejících z právního státu .
2. V rámci obecného cíle stanoveného v odstavci 1 má program tyto specifické cíle odpovídající složkám:
-a) |
ochrana a prosazování hodnot Unie (složka Hodnoty Unie), |
a) |
podpora práv, zákazu diskriminace, rovnosti▌ , včetně genderové rovnosti a pokročilého začleňování genderového a nediskriminačního hlediska (složka Rovnost, práva a genderová rovnost ), |
b) |
podpora angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie a výměny mezi občany různých členských států a zvyšování povědomí o společné evropské historii (složka Angažovanost a účast občanů), |
c) |
boj proti násilí , včetně genderově podmíněného násilí (složka Daphne). |
Článek 2a
Složka Hodnoty Unie
V rámci obecného cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. a) se program zaměří na ochranu a prosazování práv a zvyšování povědomí o nich poskytováním finanční podpory organizacím občanské společnosti, které působí na místní, regionální a nadnárodní úrovni, prostřednictvím podpory a kultivace těchto práv, čímž bude rovněž posilovat ochranu hodnot Unie a jejich prosazování a dodržování zásad právního státu a přispěje k budování demokratičtější Unie, demokratickému dialogu, transparentnosti a řádné veřejné správě.
Článek 3
Složka Rovnost , práva a genderová rovnost
V rámci obecného cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. a) se program zaměří na:
a) |
podporu rovnosti a předcházení nerovnosti a diskriminaci osob na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace ▌ a dodržování zásady zákazu diskriminace na základě důvodů uvedených v článku 21 Listiny ; |
b) |
▌ podporu, rozvíjení a provádění komplexních politik:
|
ba) |
na ochranu a prosazování práv spojených s občanstvím Unie a práva na ochranu osobních údajů. |
Článek 4
Složka Angažovanost a účast občanů
V rámci obecného cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. b) se program zaměří na:
a) |
▌ podporu projektů zaměřených na připomenutí určujících událostí v moderních evropských dějinách, včetně příčin a následků autoritářských a totalitních režimů, a na zvyšování povědomí evropských občanů o jejich společné historii, kultuře, kulturním dědictví a hodnotách, a tím na posilování jejich chápání Unie, ▌ jejího původu, účelu, rozmanitosti a úspěchů a významu vzájemného porozumění a tolerance ; |
b) |
podporu ▌ účasti občanů a zájmových svazů na demokratickém a občanském životě Unie a jejich příspěvku k tomuto životu projevováním a veřejnou výměnou jejich stanovisek k činnosti Unie ve všech oblastech ; |
ba) |
podporu výměn mezi občany různých zemí, zejména prostřednictvím partnerství a sítí měst, s cílem umožnit jim prakticky zažít bohatství a rozmanitost společného dědictví Unie a seznámit je s tím, že toto bohatství a rozmanitost jsou základem pro společnou budoucnost. |
Článek 5
Složka Daphne
V rámci obecného cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. c) se program zaměří na:
-a) |
předcházení všem formám genderově podmíněného násilí na ženách a dívkách a domácímu násilí a boj proti těmto formám násilí na všech úrovních rovněž podporou norem stanovených v Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulské úmluvy); a |
a) |
předcházení všem formám násilí na dětech, mladých lidech ▌ a násilí na jiných rizikových skupinách , jako jsou osoby LGBTQI, osoby se zdravotním postižením, a boj proti těmto formám násilí ; |
b) |
podporu a ochranu všech přímých a nepřímých obětí tohoto násilí , např. domácí násilí v rámci rodiny nebo násilí v intimních vztazích, včetně dětí osiřelých v důsledku domácích trestných činů, a na podporu a zajištění stejné úrovně ochrany pro oběti genderově podmíněného násilí v celé Unii . |
Článek 6
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 1 627 000 000 EUR v cenách roku 2018 [1 834 000 000 EUR] v běžných cenách].
2. Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:
-a) |
754 062 000 EUR v cenách roku 2018 [850 000 000 EUR v běžných cenách] (tj. 46,34 % celkové finanční částky) pro specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. -a); |
a) |
429 372 000 EUR v cenách roku 2018 [484 000 000 EUR] (tj. 26,39 % celkové finanční částky) pro specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c); |
b) |
443 566 000 EUR v cenách roku 2018 [500 000 000 EUR] (tj. 27,26 % celkové finanční částky) pro specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b). |
Komise přidělí alespoň 50 % prostředků uvedených v prvním pododstavci písm. -a) a a) na podporu činností prováděných organizacemi občanské společnosti; z toho alespoň 65 % bude přiděleno místním a regionálním organizacím občanské společnosti.
Komise se od přidělených procentních podílů finančního krytí, jak jsou stanoveny v příloze -I, neodchýlí o více než 5 procentních bodů. Pro případ, že je nezbytné tento limit překročit, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem změny přílohy -I změnou procentních podílů fondů programu o více než 5 a nejvýše 10 procentních bodů.
3. Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace, studií, schůzek odborníků, sdělení o prioritách a oblastech týkajících se obecných cílů programu.
4. Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.
5. Do programu mohou být na žádost členských států nebo na žádost Komise převedeny zdroje, jež byly členským státům přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. ▌ Tyto zdroje se, pokud možno, použijí ve prospěch členského státu ▌.
Článek 7
Třetí země přidružené k programu
1. Budou-li splněny dané podmínky, bude program otevřený následujícím zemím:
a) |
členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; |
b) |
přistupující země, kandidáti a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
c) |
země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
d) |
jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve specifických dohodách upravujících účast této třetí země na jakémkoliv programu Unie, pokud dohoda:
|
Článek 8
Provádění a formy financování z prostředků EU
1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
2. Program může poskytovat financování v jakékoliv podobě stanovené ve finančním nařízení.
3. [Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu]].
Článek 9
Druhy opatření
Opatření přispívající k dosažení specifického cíle uvedeného v článku 2 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v příloze I.
Článek 9a
Skupina pro občanský dialog
Komise zřídí „Skupinu pro občanský dialog“, jejímž cílem je zajišťovat pravidelný, otevřený a transparentní dialog s příjemci programu a dalšími relevantními zúčastněnými stranami za účelem výměny zkušeností a osvědčených postupů a projednání politického vývoje v rámci oblastí a cílů, na něž se program vztahuje, a souvisejících oblastí.
Kapitola II
Granty
Článek 10
Granty
1. Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
2. Hodnotící výbor může být složen z externích odborníků.
Článek 11
Kumulativní (doplňkové) a kombinované financování
1. Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně].
2. V případě, že program a fondy se sdíleným řízením uvedené v článku 1 nařízení (EU)[XX] [nařízení o společných ustanoveních] stanoví společně finanční podporu jednoho opatření, toto opatření se provede v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, včetně pravidel pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek.
3. Opatření, která jsou způsobilá podle programu a splňují podmínky uvedené v druhém pododstavci lze identifikovat s cílem, aby byla financována fondy se sdíleným řízením. V takovém případě platí pravidla týkající se míry spolufinancování a způsobilosti stanovená v tomto nařízení.
Opatření uvedená v prvním pododstavci musí splňovat tyto kumulativní podmínky:
a) |
byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu; |
b) |
splňují minimální požadavky na kvalitu dané výzvy k podávání návrhů; |
c) |
nemohou být financována v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení. |
Opatření provede řídicí orgán uvedený v článku [65] nařízení (EU)[XX] [nařízení o společných ustanoveních] v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení a v nařízeních pro jednotlivé fondy, včetně pravidel pro finanční opravy.
Článek 12
Způsobilé subjekty
1. Kromě kritérií stanovených v [článku 197] finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 a 3.
2. Způsobilé jsou tyto subjekty:
a) |
právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:
|
b) |
jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace. |
3. Grant na provozní náklady lze udělit Evropské síti orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) bez výzvy k podávání návrhů na základě čl. 6 odst. 2 písm. a) na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem.
Kapitola III
Tvorba programů, monitorování, hodnocení a kontrola
Článek 13
Pracovní program a víceleté priority
1. Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením odpovídajícího pracovního programu.
Článek 14
Monitorování a vykazování
1. Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 2 jsou uvedeny v příloze II.
2. K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, aby v případě nutnosti rozvinula ustanovení monitorovacího a hodnotícího rámce, mimo jiné prostřednictvím změn přílohy II za účelem přezkumu a doplnění těchto ukazatelů.
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
Článek 15
Hodnocení
1. Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
2. Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Hodnocení v polovině období bude brát v potaz výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předchozích programů (programu Práva, rovnost a občanství a programu Evropa pro občany).
3. Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Článek 16
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 13 a 14 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 13 a 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. Na základě interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mohou občané a další zúčastněné strany vyjádřit své stanovisko k návrhu znění aktu v přenesené pravomoci ve lhůtě čtyř týdnů. Návrh znění se předkládá ke konzultaci Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, a to na základě zkušeností nevládních organizací a místních a regionálních orgánů v souvislosti s prováděním programu.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 nebo 14 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 17
Ochrana finančních zájmů Unie
V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Kapitola IV
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 18
Informace, komunikace a propagace
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2. Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 2.
Článek 18a
Kontaktní místa programu
Každý členský stát může zřídit kontaktní místa programu. Kontaktní místa jsou pověřena poskytováním nestranných pokynů, praktických informací a pomoci žadatelům, zúčastněným stranám a příjemcům programu, pokud jde o všechny aspekty programu, včetně postupu pro podávání žádostí, šíření uživatelsky vstřícných informací a výsledků programu, vyhledávání partnerů, školení a jiných formalit. Kontaktní místa programu plní své úkoly nezávisle.
▌
Článek 20
Zrušení
Nařízení (EU) č. 1381/2013 a nařízení (EU) č. 390/2014 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 21
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1381/2013 a (EU) č. 390/2014, která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení.
2. Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchozích programů zřízených nařízeními (EU) č. 1381/2013 a (EU) č. 390/2014.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 6 odst. 3, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
Článek 22
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
předseda nebo předsedkyně
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 178.
(2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 196.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Podtržený text nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednáníí.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).
(5) Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3).
(6) Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1.
(7) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(8) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1).
(10) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22).
(11) Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1).
(14) [Odkaz je třeba aktualizovat: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na internetové adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2013:373:TOC].
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(16) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(17) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(18) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(20) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
PŘÍLOHA -I
Dostupné finanční prostředky programu uvedené v čl. 6 odst. 1 se rozdělují takto:
a) |
v rámci částky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a):
|
b) |
v rámci částky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. b):
|
PŘÍLOHA I
Činnosti podporované prostřednictvím programu
Obecné a specifické cíle programu stanovené v článku 2 ▌budou naplňovány zejména▌ podporou těchto činností:
a) |
zvyšování povědomí, propagace a šíření informací s cílem zlepšit znalost práv a hodnot a politik ▌ v rámci oblastí a cílů , na něž se program vztahuje; |
b) |
vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit znalosti a vzájemné porozumění, |
c) |
analytické ▌monitorovací činnosti s cílem zlepšit porozumění situaci v členských státech a na úrovni Unie v oblastech, na něž se program vztahuje, jakož i zlepšit provádění uplatňování práva, politik a hodnot Unie v členských státech; tyto činnosti zahrnují například shromažďování údajů a statistik, vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek, studie, výzkum, analýzy a průzkumy, hodnocení, posouzení dopadu, přípravu a publikaci pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů ; |
d) |
vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost politik a práv v oblastech , na které se program vztahuje ; |
e) |
vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií; |
ea) |
podpora organizací občanské společnosti a neziskových zúčastněných stran, které působí v oblastech programu s cílem zvýšit jejich schopnost reagovat a zajistit všem občanům vhodný přístup k jejich službám, poradenství a podpůrným činnostem; |
eb) |
podpora organizací občanské společnosti a zúčastněných neziskových subjektů, které působí v oblastech programu s cílem provádět lobbistickou činnost za účelem prosazování práv, což rovněž posiluje ochranu a prosazování hodnot Unie a dodržování zásad právního státu a přispívá k demokratickému dialogu, transparentnosti a řádné veřejné správě, a to i v případech, kdy se prostor pro občanskou společnost zmenšuje; |
f) |
posilování informovanosti občanů , zejména mladých lidí, o evropské kultuře, kulturním dědictví, identitě a historii ▌ , a to i pokud jde o totalitní a autoritářské režimy a další významné okamžiky nedávné evropské historie, s cílem posílit povědomí ▌ a oddanost evropských občanů Unii a podněcovat k toleranci, vzájemnému porozumění, mezikulturnímu dialogu a respektování rozmanitosti ; |
g) |
spojování občanů ▌ různých národností a kultur tím, že je jim dána možnost účastnit se činností týkajících se partnerství měst a projektů občanské společnosti, čímž se vytváří podmínky pro větší uplatňování přístupu zdola nahoru a posilování občanské a demokratické angažovanosti ; |
h) |
podporování a usnadňování aktivní a inkluzivní účasti na tvorbě demokratičtější Unie, jakož i zvyšování povědomí o právech a hodnotách prostřednictvím podpory organizací občanské společnosti; |
i) |
rozvíjení kapacit evropských sítí na prosazování a další rozvoj práva, hodnot, politických cílů a strategií Unie ▌; |
j) |
financování technické a organizační podpory k provedení [nařízení (EU) č. 211/2011], čímž se podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy; |
k) |
prohlubování znalostí o programu a šíření a přenositelnosti jeho výsledků a posilování dosahu, mimo jiné vytvářením a podporováním ▌kontaktních míst programu. |
PŘÍLOHA II
Ukazatele
Program bude monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se údaje shromažďují podle následujícího souboru klíčových ukazatelů:
Počet osob, které byly osloveny:
|
||||||
Počet organizací občanské společnosti, které byly osloveny činnostmi v oblasti podpory a budování kapacit |
||||||
Počet nadnárodních sítí a iniciativ, které se zaměřují na evropskou paměť a dědictví v důsledku intervence programu |
Všechny jednotlivé údaje budou pokud možno rozčleněny podle pohlaví; průběžné a konečné hodnocení programu se zaměří na každou složku a každou činnost a bude zahrnovat hledisko genderové rovnosti a hodnotit dopady na genderovou rovnost.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/536 |
P8_TA(2019)0408
Počet meziparlamentních delegací, delegací ve smíšených meziparlamentních výborech a delegací ve výborech pro parlamentní spolupráci a ve vícestranných parlamentních shromážděních
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o počtu meziparlamentních delegací, delegací ve smíšených meziparlamentních výborech a delegací ve výborech pro parlamentní spolupráci a vícestranných parlamentních shromážděních (2019/2698(RSO))
(2021/C 158/55)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Konference předsedů, |
— |
s ohledem na dohody o přidružení, dohody o spolupráci a další dohody uzavřené mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, |
— |
s ohledem na články 212 a 214 jednacího řádu, |
A. |
ve snaze posílit parlamentní demokracii prostřednictvím soustavného meziparlamentního dialogu, |
1. |
se rozhodl stanovit počet meziparlamentních delegací a jejich regionálních seskupení takto: |
a) |
Evropa, západní Balkán a Turecko |
Delegace ve
— |
Smíšeném parlamentním výboru EU-Severní Makedonie |
— |
Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko |
Delegace pro severní spolupráci a pro vztahy se Švýcarskem a Norskem, ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Island a ve Smíšeném parlamentním výboru Evropského hospodářského prostoru
Delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko
Delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Albánie
Delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Černá Hora
Delegace pro vztahy s Bosnou a Hercegovinou a s Kosovem
b) |
Rusko a státy Východního partnerství |
Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko
Delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina
Delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Moldavsko
Delegace pro vztahy s Běloruskem
Delegace v Parlamentním výboru pro partnerství EU-Arménie, ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ázerbájdžán a v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Gruzie
c) |
Maghreb, Mašrek, Izrael a Palestina |
Delegace pro vztahy s
— |
Izraelem |
— |
Palestinou |
— |
zeměmi Maghrebu a Arabskou maghrebskou unií, včetně Smíšených parlamentních výborů EU-Maroko, EU-Tunisko a EU-Alžírsko |
— |
zeměmi Mašreku |
d) |
Arabský poloostrov, Irák a Írán |
Delegace pro vztahy s
— |
Arabským poloostrovem |
— |
Irákem |
— |
Íránem |
e) |
Severní, Střední a Jižní Amerika |
Delegace pro vztahy s
— |
Spojenými státy americkými |
— |
Kanadou |
— |
Brazilskou federativní republikou |
— |
zeměmi Střední Ameriky |
— |
zeměmi Andského společenství |
— |
Mercosurem |
Delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Mexiko
Delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Chile
Delegace v Parlamentním výboru EU-Cariforum
f) |
Asie/Tichomoří |
Delegace pro vztahy s
— |
Japonskem |
— |
Čínskou lidovou republikou |
— |
Indií |
— |
Afghánistánem |
— |
zeměmi jižní Asie |
— |
zeměmi jihovýchodní Asie a Sdružením států jihovýchodní Asie (ASEAN) |
— |
Korejským poloostrovem |
— |
Austrálií a Novým Zélandem |
Delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán, EU-Uzbekistán a EU-Tádžikistán a pro vztahy s Turkmenistánem a Mongolskem
g) |
Afrika |
Delegace pro vztahy s
— |
Jižní Afrikou |
— |
Panafrickým parlamentem |
h) |
Vícestranná shromáždění |
Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU
Delegace v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří
Delegace v Parlamentním shromáždění EU-Latinská Amerika
Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest
Delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO;
2. |
přijímá rozhodnutí, že členové parlamentních výborů zřízených na základě dohod o hospodářském partnerství budou vybráni výhradně z Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj – čímž se zajistí, že vedoucí úloha Výboru pro mezinárodní obchod jakožto příslušného výboru zůstane zachována – a že budou aktivně koordinovat svou práci s činností Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU; |
3. |
přijímá rozhodnutí, že členové Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří, Parlamentního shromáždění EU-Latinská Amerika a Parlamentního shromáždění Euronest budou vybráni výhradně z dvoustranných nebo subregionálních delegací pro každé shromáždění; |
4. |
přijímá rozhodnutí, že členové Delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO budou vybráni výhradně z podvýboru pro bezpečnost a obranu; |
5. |
přijímá rozhodnutí, že Konference předsedů delegací by měla po konzultaci s Výbory pro zahraniční věci, pro rozvoj a pro mezinárodní obchod vypracovat šestiměsíční harmonogram činností; v zájmu zajištění uceleného přístupu by měl tento harmonogram řádně zohledňovat šestiměsíční harmonogram delegací výborů Konference předsedů výborů a roční pracovní program skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb; tento společný návrh šestiměsíčního harmonogramu činností se následně předá Konferenci předsedů ke schválení; Konference předsedů může navrhovaný harmonogram změnit tak, aby zohledňoval politické události a aby byla zajištěna soudržnost veškerých vnějších činností Parlamentu; |
6. |
připomíná, že pouze oficiální delegace, které byly řádně schváleny Konferencí předsedů, mohou provádět činnosti jménem Evropského parlamentu a zastupovat jeho oficiální stanovisko; |
7. |
přijímá rozhodnutí, že politické skupiny a nezařazení poslanci jmenují do každého typu delegace stálé náhradníky a že počet těchto náhradníků nepřesáhne počet řádných členů zastupujících politické skupiny a nezařazené poslance; |
8. |
přijímá rozhodnutí, že řádní členové stálých meziparlamentních delegací jsou oprávněni účastnit se meziparlamentních setkání mimo pracovní místa Parlamentu; pokud se řádný člen nemůže setkání zúčastnit, může být zastoupen jedním ze stálých náhradníků; není-li náhradník k dispozici, může jej zastoupit člen meziparlamentního shromáždění příslušného pro danou delegaci, kterého jmenovala politická skupina, kam řádný člen patří; pokud není člen meziparlamentního shromáždění příslušného pro danou delegaci k dispozici, mohou se setkání zúčastnit členové Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod; |
9. |
domnívá se, že před konáním meziparlamentního setkání s protější stranou (Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení, Smíšený parlamentní výbor, Parlamentní výbor pro přidružení, Výbor pro parlamentní spolupráci, meziparlamentní setkání atd.) nebo před cestou delegace by měla proběhnout úzká konzultace s příslušným výborem či výbory ohledně možných politických témat nebo otázkách legislativního přezkumu, které by delegace měla nadnést při setkáních s protějšky dotyčné země; |
10. |
bude usilovat o zajištění toho, aby se jednání delegací, smíšených meziparlamentních výborů, výborů pro parlamentní spolupráci a vícestranných parlamentních shromáždění mohl v praxi účastnit rovněž jeden nebo více zpravodajů nebo předsedů parlamentních výborů, a přijímá rozhodnutí, že předseda na základě společné žádosti předsedů příslušné delegace a výboru tento druh pracovních cest povolí; |
11. |
stanoví, že toto rozhodnutí vstoupí v platnost na prvním dílčím zasedání devátého volebního období; |
12. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/540 |
P8_TA(2019)0409
Přizpůsobení řady právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie – část II ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se řada právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou přizpůsobuje článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (COM(2016)0799 – C8-0148/2019 – 2016/0400B(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/56)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému Parlamentu a Radě (COM(2016)0799), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 33, čl. 43 odst. 2, čl. 53 odst. 1, článek 62, čl. 64 odst. 2, článek 91, čl. 100 odst. 2, článek 114, čl. 153 odst. 2 písm. b, čl. 168 odst. 4 písm. a, čl. 168 odst. 4 písm. b, článek 172, čl. 192 odst. 1, článek 207, čl. 214 odst. 3 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0148/2019), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu, |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 43 odst. 2, čl. 53 odst. 1, článek 62, článek 91, čl. 100 odst. 2, článek 114, čl. 153 odst. 2 písm. b), čl. 168 odst. 4 písm. a), čl. 168 odst. 4 písm. b), čl. 192 odst. 1 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 1. června 2017 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. prosince 2017 (2), |
— |
s ohledem na dopisy Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, |
— |
s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 7. března 2019, kterým bylo Výboru pro právní záležitosti uděleno svolení rozdělit výše uvedený návrh Komise a vypracovat na jeho základě dvě samostatné legislativní zprávy; |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0020/2018), |
— |
s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska a postoje ve formě pozměňovacích návrhů Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0190/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2016)0400B
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijatí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se řada právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou přizpůsobuje článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 33, čl. 43 odst. 2, čl. 53 odst. 1, článek 62, čl. 64 odst. 2, článek 91, čl. 100 odst. 2, článek 114, čl. 153 odst. 2 písm. b), čl. 168 odst. 4 písm. a) a b), článek 172, čl. 192 odst. 1, článek 207, čl. 214 odst. 3 a čl. 338 odst. 1 čl. 43 odst. 2, čl. 53 odst. 1, článek 62, článek 91, čl. 100 odst. 2, článek 114, čl. 153 odst. 2 písm. b), čl. 168 odst. 4 písm. a), čl. 168 odst. 4 písm. b), čl. 192 odst. 1 a čl. 338 odst. 1 uvedené smlouvy, [pozm. návrh 1]
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Lisabonskou smlouvou bylo zavedeno rozlišení Lisabonská smlouva podstatným způsobem změnila právní rámec, jímž se řídí přenášení pravomocí na Komisi ze strany normotvůrce, a jasně rozlišuje mezi pravomocemi přenesenými na Komisi, aby mohla přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné (akty v přenesené pravomoci), a pravomocemi svěřenými Komisi, aby mohla přijímat akty, jež zaručí jednotné podmínky pro provedení právně závazných aktů Unie (prováděcí akty). [pozm. návrh 2] |
(2) |
Opatření, na něž se může vztahovat přenesení pravomocí podle čl. 290 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v zásadě odpovídají opatřením, na něž se vztahuje regulativní postup s kontrolou stanovený článkem 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES (4). |
(3) |
Dřívější návrhy na přizpůsobení právních aktů uvádějících regulativní postup s kontrolou právnímu rámci, který zavedla Lisabonská smlouva (5), byly v důsledku stagnace interinstitucionálních jednání staženy (6). |
(4) |
Evropský parlament, Rada a Komise se následně v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (7) dohodly na novém rámci pro akty v přenesené pravomoci a uznaly, že je nezbytné sladit veškeré stávající právní předpisy s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou. Zejména se shodli, že je nezbytné přiřadit vysokou prioritu urychlené harmonizaci všech základních aktů, jež stále uvádějí regulativní postup s kontrolou. Komise se zavázala připravit návrh této harmonizace do konce roku 2016. |
(5) |
Většina přenesených pravomocí v základních aktech, jež stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňuje kritéria čl. 290 odst. 1 SFEU a měla by být tomuto ustanovení přizpůsobena. |
(6) |
Jiné přenesené pravomoci v základních aktech, jež stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňují kritéria čl. 291 odst. 2 SFEU a měly by být tomuto ustanovení přizpůsobena. |
(7) |
Prováděcí pravomoci svěřené Komisi by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8). |
(8) |
V několika málo základních aktech, jež v současnosti stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, jsou přenesené pravomoci zastaralé, a měly by proto být zrušeny. |
(8a) |
Sloučení přenesených pravomocí, které nejsou navzájem úzce propojeny, a jejich předložení v rámci jediného aktu Komise v přenesené pravomoci brání Parlamentu ve výkonu jeho kontrolní pravomoci, neboť je takto nucen pouze přijmout nebo zamítnout celý akt v přenesené pravomoci, v důsledku čehož nemůže vyjádřit své stanovisko ke každému přenesení pravomoci jednotlivě. [pozm. návrh 3] |
(9) |
Tímto nařízením by neměly být dotčeny již zahájené postupy, u nichž výbor ještě před vstupem tohoto nařízení v platnost zaujal stanovisko v souladu s článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
(10) |
Vzhledem k tomu, že se přizpůsobení a změny, jež se mají provést tímto nařízením, týkají pouze postupů na úrovni Unie, není nutné je v případě směrnic provést do vnitrostátního práva členských států. |
(11) |
Dotčené akty by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Akty uvedené v příloze se mění v souladu s jejími ustanoveními.
Článek 2
Tímto nařízením nejsou dotčeny již zahájené postupy, u nichž výbor již zaujal stanovisko v souladu s článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda
(1) Úř. věst. C , , s. .
(2) Úř. věst. C , , s. .
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019.
(4) Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).
(5) COM(2013)0451, COM(2013)0452 a COM(2013)0751.
(6) Úř. věst. C 80, 7.2.2015, s. 17.
(7) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
PŘÍLOHA
I. OBLAST KLIMATU
1. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (1)
Aby byly zajištěny rychlé technické úpravy směrnice 2009/31/ES, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o potřebné změny k úpravě příloh zmíněné směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/31/ES se proto mění takto:
|
2. |
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (2)
Aby bylo zajištěno přesné zaúčtování transakcí podle rozhodnutí č. 406/2009/ES, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného rozhodnutí o požadavky vztahující se na registry členských států a ústředního správce s ohledem na zpracování transakcí. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení rozhodnutí 406/2009/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení ročních emisních přídělů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Zkušenosti ukazují, že pravomoc týkající se způsobu některých převodů není zapotřebí. Rozhodnutí č. 406/2009/ES se proto mění takto:
|
3. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (3)
Aby bylo zajištěno plnění povinností Unie jakožto smluvní strany Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a řádné fungování obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a s výrobky a zařízeními, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, uvnitř Unie i se zahraničím, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1005/2009 se proto mění takto:
|
II. KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ, OBSAH A TECHNOLOGIE
4. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (4)
Aby byla zajištěna rovnocenná úroveň ochrany základních práv a svobod se zřetelem na zpracování osobních údajů v odvětví elektronických komunikací a volný pohyb těchto údajů a elektronických komunikačních zařízení a služeb v Unii, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem doplnění směrnice 2002/58/ES, pokud jde o okolnosti, formát a postupy, jež se vztahují na požadavky informování a oznamování. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2002/58/ES se proto mění takto:
|
5. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 ze dne 22. dubna 2002 o zavádění domény nejvyšší úrovně .eu (5) (*8)
Za účelem stanovení podmínek pro zavádění národních domén nejvyšší úrovně ( country code Top Level Domains , dále jen „ccTLD“) podle nařízení (ES) č. 733/2002 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení o kritéria a postup pro ustanovení rejstříku a o obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a všeobecné zásady pro registraci. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 733/2002 se proto mění takto:
|
6. |
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 626/2008/ES ze dne 30. června 2008 o výběru a povolování soustav poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS) (6) (*10)
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení rozhodnutí č. 626/2008/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vhodné způsoby koordinovaného uplatňování ustanovení o vymáhání práva. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Rozhodnutí č. 626/2008/ES se proto mění takto:
|
III. HUMANITÁRNÍ POMOC A CIVILNÍ OCHRANA (*11)
7. |
Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (7) |
Od přijetí nařízení (ES) č. 1257/96 v roce 1996 nemusela Komise přijmout regulativním postupem s kontrolou žádná opatření, jež mají změnit jiné než podstatné prvky uvedeného nařízení. Nezdá se, že by v budoucnu vyvstala předvídatelná potřeba přijetí takovýchto opatření. Možnost přijetí prováděcích opatření regulativním postupem s kontrolou by proto měla být v nařízení (ES) č. 1257/96 zrušena, aniž by bylo nutné svěřit Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy.
Nařízení (ES) č. 1257/96 se proto mění takto:
1) |
V článku 15 se zrušuje odstavec 1. |
2) |
V článku 17 se zrušuje odstavec 4. |
IV. ZAMĚSTNANOST, SOCIÁLNÍ VĚCI A SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ
8. |
Nařízení Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (8)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace, technický pokrok, změny mezinárodních předpisů nebo specifikací a nové poznatky, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav přílohy směrnice 89/391/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 89/391/EHS se proto mění takto:
|
9. |
Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (9) (*13)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace návrhu, výroby nebo stavby částí pracovišť, technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a poznatky v oblasti pracovišť, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav příloh směrnice 89/654/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 89/654/EHS se proto mění takto:
|
10. |
Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (10) (*15)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace, technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a poznatky v oblasti osobních ochranných prostředků, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav příloh směrnice 89/656/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 89/656/EHS se proto mění takto:
|
11. |
Směrnice Rady ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (11) (*17)
Aby se zohlednil technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a poznatky v oblasti ruční manipulace s břemeny, pokud pro zaměstnance existuje riziko, zejména poškození páteře, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav příloh směrnice 90/269/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 90/269/EHS se proto mění takto:
|
12. |
Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (12) (*19)
Aby se zohlednil technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a poznatky v oblasti zobrazovacích jednotek, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav přílohy směrnice 90/270/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 90/270/EHS se proto mění takto:
|
13. |
Směrnice Rady 92/29/EHS ze dne 31. března 1992 o minimálních bezpečnostních a zdravotních předpisech pro zlepšení lékařské péče na palubách plavidel (13) (*21)
Aby se zohlednil technický rozvoj, změny mezinárodních předpisů nebo specifikací a nové poznatky, pokud jde o zlepšení lékařské péče na palubách plavidel, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav příloh směrnice 92/29/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 92/29/EHS se proto mění takto:
|
14. |
Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (14) (*23)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace, technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a poznatky v oblasti dočasných nebo mobilních stavenišť, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav přílohy IV směrnice 92/57/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 92/57/EHS se proto mění takto:
|
15. |
Směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (15) (*25)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace, technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a poznatky v oblasti bezpečnostních nebo zdravotních značek na pracovišti, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav příloh směrnice 92/58/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 92/58/EHS se proto mění takto:
|
16. |
Směrnice Rady 92/91/EHS ze dne 3. listopadu 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v těžebním vrtném průmyslu (jedenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (16)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace, technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a poznatky v oblasti těžebního vrtného průmyslu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav přílohy směrnice 92/91/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 92/91/EHS se proto mění takto:
|
17. |
Směrnice Rady 92/104/EHS ze dne 3. prosince 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu (dvanáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (17)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace, technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a nové poznatky v oblasti povrchového nebo hlubinného těžebního průmyslu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav přílohy směrnice 92/104/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 92/104/EHS se proto mění takto:
|
18. |
Směrnice Rady 93/103/ES ze dne 23. listopadu 1993 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na rybářských plavidlech (třináctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (18)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace, technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a nové poznatky v oblasti bezpečnosti a zdraví na plavidlech, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav příloh směrnice 93/103/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 93/103/ES se proto mění takto:
|
19. |
Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků (19) (*30)
Aby bylo dosaženo odpovídající úrovně ochrany mladistvých pracovníků a aby se zohlednil technický pokrok, změny v mezinárodních předpisech nebo specifikacích a nové poznatky, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav přílohy směrnice 94/33/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 94/33/ES se proto mění takto:
|
20. |
Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (20) (*32)
Aby bylo dosaženo přiměřené ochrany zaměstnanců před riziky pro jejich zdraví a bezpečnost a aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace, technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a nové poznatky týkající se chemických činitelů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav příloh směrnice 98/24/ES a doplnění uvedené směrnice zavedením nebo revizí směrných limitních hodnot expozice na pracovišti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 98/24/ES se proto mění takto:
|
21. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (patnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (21)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace v oblasti ochrany proti výbuchům, technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a nové poznatky v oblasti předcházení a ochrany proti výbuchům, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav příloh směrnice 1999/92/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 1999/92/ES se proto mění takto:
|
22. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (22)
Aby se zohlednil technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a nové poznatky v oblasti expozice biologickým činitelům, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav příloh směrnice 2000/54/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2000/54/ES se proto mění takto:
|
23. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (23) (*36)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace týkající se navrhování, stavby, výroby nebo konstrukce pracovního vybavení nebo pracovišť, technický pokrok, změny v harmonizovaných evropských normách nebo specifikacích a nové poznatky týkající se mechanických vibrací, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav přílohy směrnice 2002/44/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2002/44/ES se proto mění takto:
|
24. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (24) (*38)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace týkající se navrhování, stavby, výroby nebo konstrukce pracovního vybavení nebo pracovišť, technický pokrok, změny v harmonizovaných evropských normách nebo specifikacích a nové poznatky týkající se hluku, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav směrnice 2003/10/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2003/10/ES se proto mění takto:
|
25. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (25) (*40)
Aby se zohlednil technický rozvoj, změny mezinárodních předpisů či specifikací a nové poznatky v oblasti karcinogenů nebo mutagenů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav přílohy II směrnice 2004/37/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2004/37/ES se proto mění takto:
|
26. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/25/ES ze dne 5. dubna 2006 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (26) (*42)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace týkající se navrhování, stavby, výroby nebo konstrukce pracovního vybavení nebo pracovišť, technický pokrok, změny harmonizovaných evropských norem nebo mezinárodních specifikací a nové vědecké poznatky týkající se expozice optickému záření při práci, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav příloh směrnice 2006/25/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2006/25/ES se proto mění takto:
|
27. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (27)
Aby se zohlednila technická harmonizace a normalizace, technický rozvoj, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích nebo poznatky v oblasti pracovních zařízení, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav příloh I a II směrnice 2009/104/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/104/ES se proto mění takto:
|
28. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (28) (*45)
Aby se zohlednil technický pokrok, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem technických úprav přílohy I směrnice 2009/148/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/148/ES se proto mění takto:
|
V. ENERGETIKA
29. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (29)
V zájmu zajištění vnitřního trhu se zemním plynem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění směrnice 2009/73/ES o potřebné rámcové pokyny, které podrobně stanoví řadu postupů týkajících se pravidel pro trh se zemním plynem. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/73/ES se mění takto:
|
30. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (30)
Aby byly zajištěny podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění nařízení (ES) č. 715/2009 o potřebné rámcové pokyny, které podrobně stanoví postup, opatření týkající se velmi složitých technických ujednání a opatření, která podrobně upřesňují některá ustanovení zmíněného nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 715/2009 se proto mění takto:
|
31. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (31) (*49)
Za účelem provedení potřebného technického přizpůsobení nařízení (ES) č. 1222/2009 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedeného nařízení s cílem přizpůsobit je technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1222/2009 se proto mění takto:
|
VI. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
32. |
Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (32)
Za účelem přizpůsobení směrnice 91/271/EHS vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy I zmíněné směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 91/271/EHS se proto mění takto:
|
33. |
Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (33)
Za účelem přizpůsobení směrnice 91/676/EHS vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 91/676/EHS se proto mění takto:
|
34. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím (34) (*53)
Aby bylo zajištěno, že požadavky na vybavení pro spodní plnění stanovené ve směrnici 94/63/ES jsou v případě potřeby revidovány, a aby byly přílohy přizpůsobeny technickému pokroku, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 94/63/ES se proto mění takto:
|
35. |
Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT) (35)
Za účelem stanovení dalších technických předpisů nezbytných pro odstraňování PCB a PCT podle směrnice 96/59/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedené směrnice:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů, pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží zejména Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 96/59/ES se proto mění takto:
|
36. |
Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (36)
Za účelem přizpůsobení směrnice 98/83/ES vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh II a III uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Pravomoc podle přílohy I části C poznámky 10 týkající se stanovení četnosti monitorování a metod monitorování pro radioaktivní látky je v důsledku přijetí směrnice Rady 2013/51/Euratom (37) neplatná. Co se týká pravomoci stanovené v příloze III části A druhém odstavci, možnost pozměnit přílohu III akty v přenesené pravomoci se již předpokládá v čl. 11 odst. 2 směrnice 98/83/ES. Směrnice 98/83/ES se proto mění takto:
|
37. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (38)
Aby bylo zajištěno, že směrnice 2000/53/ES je i nadále aktuální, a aby byla stanovena další technická opatření s ohledem na vozidla s ukončenou životností, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2000/53/ES se proto mění takto:
|
38. |
Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (39)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2000/60/ES vědeckému a technickému pokroku a stanovení dodatečných technických předpisů nezbytných pro činnost Unie v oblasti vodní politiky by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2000/60/ES se proto mění takto:
|
39. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (40) (*59)
Za účelem přizpůsobení příloh směrnice 2002/49/ES vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2002/49/ES se proto mění takto:
|
40. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES (41) (*61)
Aby bylo zajištěno, že se používají aktuální analytické metody pro zjišťování dodržování mezních hodnot obsahu těkavých organických sloučenin, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem změn přílohy III směrnice 2004/42/ES s cílem přizpůsobit ji technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2004/42/ES se proto mění takto:
|
41. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004, o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší (42)
Za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny směrnice 2004/107/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.Směrnice 2004/107/ES se proto mění takto:
|
42. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (43)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2006/7/ES vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2006/7/ES se proto mění takto:
|
43. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES (44)
Za účelem dalšího rozvoje technických ustanovení směrnice 2006/21/ES a jejího přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2006/21/ES se proto mění takto:
|
44. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (45)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2006/118/ES vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh II, III a IV uvedené směrnice a doplnění nových znečišťujících látek nebo ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2006/118/ES se proto mění takto:
|
45. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (46) (*67)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 166/2006 technickému pokroku a vývoji mezinárodního práva a v zájmu zajištění lepšího ohlašování by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh II a III uvedeného nařízení s cílem přizpůsobit je vědeckému nebo technickému pokroku nebo v důsledku změn příloh Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek přijatých na zasedání stran protokolu, jakož i o doplnění uvedeného nařízení zahájením ohlašování úniků příslušných znečišťujících látek z jednoho nebo více rozptýlených zdrojů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 166/2006 se proto mění takto:
|
46. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (47)
Za účelem aktualizace a dalšího rozvoje technických předpisů vztahujících se na Infrastrukturu pro prostorové informace v Unii podle směrnice 2007/2/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2007/2/ES se proto mění takto:
|
47. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (48)
Za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy směrnice 2007/60/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2007/60/ES se proto mění takto:
|
48. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (49)
Aby se zohlednil technický rozvoj, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až VI, VIII, IX, X a XV směrnice 2008/50/ES za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2008/50/ES se proto mění takto:
|
49. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (50)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2008/56/ES vědeckému a technickému pokroku, zajištění jednotnosti a umožnění srovnání mořských oblastí nebo podoblastí by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh III, IV a V uvedené směrnice a o její doplnění o kritéria a metodické normy a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování, které mají používat členské státy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2008/56/ES se proto mění takto:
|
50. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (51) (*73)
Aby bylo zajištěno, že přílohy nařízení (ES) č. 1272/2008 budou pravidelně aktualizovány, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1272/2008 se proto mění takto:
|
51. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích (52) (*75)
Aby byl zajištěn soulad s příslušnými normami, které navrhl Evropský výbor pro normalizaci (CEN), měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny některých ustanovení směrnice 2009/126/ES za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/126/ES se proto mění takto:
|
52. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (53)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2009/147/ES vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I a V uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/147/ES se proto mění takto:
|
53. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (54)
Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 1221/2009 a stanovení postupu hodnocení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedeného nařízení a o jeho doplnění o postupy pro vzájemné hodnocení příslušných orgánů EMAS , a vypracovat odvětvové referenční dokumenty a pokyny týkající se registrace organizací a harmonizačních postupů . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 77] Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 1221/2009 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o harmonizaci některých postupů a odvětvové referenční dokumenty. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 78] Nařízení (ES) č. 1221/2009 se proto mění takto:
|
54. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (55)
Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 66/2010 a stanovení dodatečných technických předpisů, které jsou nezbytné pro ekoznačku EU, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Co se týká vypracování kritérií ekoznačky EU pro potraviny a krmiva, v roce 2011 zveřejnila Komise studii o možnosti vypracování kritérií ekoznačky pro potraviny a krmiva. Na základě závěrečné zprávy zmíněné studie proveditelnosti a stanoviska Výboru pro ekoznačku Evropské unie nemá Komise v současnosti v úmyslu vypracovat kritéria ekoznačky pro potraviny a krmiva. Není proto nutné přenést na Komisi pravomoc rozhodnout o tom, pro které skupiny potravin a krmiv je reálné vypracovat kritéria ekoznačky. Nařízení (ES) č. 66/2010 se proto mění takto:
|
VII. EUROSTAT
55. |
Nařízení Rady (EHS) č. 3924/91 ze dne 19. prosince 1991 o zavedení statistického zjišťování průmyslové výroby ve Společenství (56)
Za účelem přizpůsobení nařízení (EHS) č. 3924/91 technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (EHS) č. 3924/91 se proto mění takto:
|
56. |
Nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství (57)
Za účelem přizpůsobení nařízení (EHS) č. 696/93 hospodářskému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny statistických jednotek výrobního systému, použitých kritérií a definic uvedených v příloze zmíněného nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (EHS) č. 696/93 se proto mění takto:
|
57. |
Nařízení Rady (ES) č. 1165/98 ze dne 19. května 1998 o konjunkturálních statistikách (58)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 1165/98 ekonomickému a technickému vývoji by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Řada pravomocí, které byly zapotřebí pouze pro přechodná opatření, je nyní neplatná. Nařízení (ES) č. 1165/98 se proto mění takto:
|
58. |
Nařízení Rady (ES) č. 530/1999 ze dne 9. března 1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce (59)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 530/1999 k zohlednění hospodářských a technických změn by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění nařízení o definice a členění informací, které mají být poskytovány, a kritéria pro hodnocení kvality statistik . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 116] Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 530/1999, pokud jde o technický formát pro předávání výsledků, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Nařízení (ES) č. 530/1999 se proto mění takto:
|
59. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů (60)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 2150/2002 hospodářskému a technickému rozvoji při sběru a statistickém zpracování údajů o odpadech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Ustanovení týkající se přechodných opatření jsou zastaralá. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 2150/2002, pokud jde o vypracování výsledků, vhodný formát pro přenos výsledků a obsah strukturu a podrobné náležitosti zpráv o kvalitě, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 121] Nařízení (ES) č. 2150/2002 se proto mění takto:
|
60. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 437/2003 ze dne 27. února 2003 o statistickém vykazování letecké přepravy cestujících, zboží a poštovních zásilek (62)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 437/2003 hospodářskému a sociálnímu rozvoji by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny charakteristiky sběru údajů a specifikací v přílohách uvedeného nařízení a o doplnění uvedeného nařízení stanovením jiných norem přesnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 437/2003, pokud jde o datové soubory pro předávání, popis kódů a prostředků používaných pro předávání výsledků, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Nařízení (ES) č. 437/2003 se proto mění takto:
|
61. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 ze dne 27. února 2003 o indexu nákladů práce (63)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 450/2003 hospodářskému a sociálnímu rozvoji by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 450/2003, pokud jde o obsah strukturu a podrobné náležitosti zprávy o kvalitě, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 130] Nařízení (ES) č. 450/2003 se proto mění takto:
|
62. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 ze dne 21. dubna 2004 o statistice Společenství o informační společnosti (64)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 808/2004 hospodářskému a technickému rozvoji, zejména s ohledem na obsah modulů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění modulů podle uvedeného nařízení s ohledem na výběr a zadání, úpravy a změny témat modulů a jejich proměnných, rozsah pokrytí, referenční období a rozdělení proměnných, periodicitu a rozvrh poskytování údajů a lhůty pro předání výsledků. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 808/2004 se proto mění takto:
|
63. |
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1161/2005 ze dne 6. července 2005 o sestavování čtvrtletních nefinančních účtů podle institucionálních sektorů (65)
Aby byla zajištěna kvalita čtvrtletních nefinančních účtů pro Unii a pro eurozónu, které jsou sestavovány podle nařízení (ES) č. 1161/2005, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1161/2005 se proto mění takto:
|
64. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1552/2005 ze dne 7. září 2005 o statistikách odborného vzdělávání v podnicích (66)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 1552/2005 k zohlednění hospodářského a technického vývoje by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 1552/2005, pokud jde o strukturu zpráv o kvalitě, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Nařízení (ES) č. 1552/2005 se proto mění takto:
|
65. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (67) (*91)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 1893/2006 technologickému a hospodářskému rozvoji a přizpůsobení NACE Rev. 2 jiným hospodářským a sociálním statistikám by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy uvedeného nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1893/2006 se proto mění takto:
|
66. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 458/2007 ze dne 25. dubna 2007 o Evropském systému jednotné statistiky sociální ochrany (ESSPROS) (68)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 458/2007 technologickému a hospodářskému rozvoji by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedeného nařízení aktualizací pravidel šíření údajů a o jeho doplnění stanovením prvního roku sběru údajů a přijetím opatření týkajících se podrobné klasifikace příslušných údajů a používaných definic. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 458/2007 se proto mění takto:
|
67. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 716/2007 ze dne 20. června 2007 o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací (69)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 716/2007 ekonomickému a technickému rozvoji by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny definic v přílohách I a II a úrovně podrobnosti členění v příloze III a o doplnění uvedeného nařízení o opatření týkající se vnitřní a vnější statistiky o zahraničních afilacích a o společné normy kvality . [pozm. návrh 160] Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. V zájmu zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 716/2007 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení obsahu a periodicity zpráv o kvalitě. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Nařízení (ES) č. 716/2007 se proto mění takto:
|
68. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (70)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 862/2007 technologickému a hospodářskému rozvoji by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedeného nařízení k aktualizaci některých definic a o jeho doplnění stanovením seskupování údajů a možností dalšího členění a pravidel pro normy přesnosti a kvality. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 862/2007 se proto mění takto:
|
69. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1445/2007 ze dne 11. prosince 2007 o stanovení společných pravidel pro poskytování základních informací o paritách kupní síly a pro jejich výpočet a zveřejňování (71)
Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 1445/2007 k zohlednění ekonomických a technických změn s ohledem na výpočet a zveřejňování informací o paritách kupní síly by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedeného nařízení k úpravě definic a změny základních položek v příloze II a o doplnění uvedeného nařízení o kritéria kvality. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. V zájmu zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 1445/2007 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí struktury zpráv o kvalitě. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Nařízení (ES) č. 1445/2007 se proto mění takto:
|
70. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 177/2008, ze dne 20. února 2008, kterým se zavádí společný rámec pro registry hospodářských subjektů pro statistické účely a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2186/93 (72)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 177/2008 hospodářskému a technickému rozvoji by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny seznamu údajů zapisovaných do registru, jejich definic a pravidel kontinuity v příloze uvedeného nařízení, a o doplnění zmíněného nařízení o společné normy kvality registrů hospodářských subjektů a pravidla pro aktualizaci registrů, a určením o určení toho, v jakém rozsahu se do registrů zapisují určité podniky a skupiny podniků, a upřesněním o upřesnění jednotek v souladu s definicemi používanými v zemědělských statistikách. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 175] Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 177/2008 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o obsah a periodicitu zpráv o kvalitě. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Nařízení (ES) č. 177/2008 se proto mění takto:
|
71. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků (73)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 295/2008 hospodářskému a technickému vývoji by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 295/2008 se proto mění takto:
|
72. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93 (74) (*99)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 451/2008 technologickému a hospodářskému rozvoji a jiným hospodářským a sociálním klasifikacím by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy uvedeného nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 451/2008 se proto mění takto: |
1) |
V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 6a, kterými se mění příloha za účelem:
|
2) |
Vkládá se nový článek 6a, který zní: „Článek 6a Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost]. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (*100) . 5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. |
3) |
V článku 7 se zrušuje odstavec 3. |
73. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 ze dne 23. dubna 2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení (75)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 452/2008 vývoji politiky nebo technickému rozvoji by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení s ohledem na výběr a určení témat statistik a jejich sledovaných parametrů, rozpis parametrů, sledované období a lhůty pro předávání výsledků, požadavky na kvalitu, včetně požadované přesnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 452/2008 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o rámec pro podávání zpráv o kvalitě. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Nařízení (ES) č. 452/2008 se proto mění takto:
|
74. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2008 ze dne 23. dubna 2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství (76)
Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 453/2008 s ohledem na poskytování čtvrtletní statistiky volných pracovních míst by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení vymezením pojmů „aktivní kroky k nalezení vhodného uchazeče“ a „stanovená lhůta“, stanovením konkrétních referenčních dnů, stanovením rámce pro studie proveditelnosti a přijetím vhodných aktů na základě výsledků těchto studií. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 453/2008, pokud jde o formát pro předávání údajů a metadat, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Nařízení (ES) č. 453/2008 se proto mění takto:
|
75. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů (77)
Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 763/2008 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení stanovením následujících referenčních roků a přijetím programu statistických údajů a metadat. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 763/2008 se proto mění takto:
|
76. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (78)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 1099/2008 technickému pokroku a novým potřebám by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1099/2008 se proto mění takto:
|
77. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (79)
Aby se zlepšilo uplatňování nařízení (ES) č. 1338/2008, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o jeho doplnění stanovením proměnných, definic a klasifikace témat, na které se vztahují přílohy I až V, a jejich rozčlenění, jakož i referenčních období, intervalů a lhůt pro poskytování údajů a poskytování metadat. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1338/2008 se proto mění takto:
|
78. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (80)
Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 1185/2009 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny požadavků týkajících se zpráv o kvalitě uvedených v oddíle 6 příloh I a II a seznamu látek, které mají být sledovány, a jejich klasifikace do kategorií přípravků a chemických skupin uvedených v příloze III a o doplnění uvedeného nařízení o vymezení pojmu „ošetřená plocha“ v oddíle 2 přílohy II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1185/2009 se proto mění takto:
|
VIII. FINANČNÍ STABILITA, FINANČNÍ SLUŽBY A UNIE KAPITÁLOVÝCH TRHŮ
79. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (81)
Za účelem rozhodnutí o platnosti mezinárodních účetních standardů vypracovaných Radou pro mezinárodní účetní standardy v rámci Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění nařízení (ES) č. 1606/2002. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1606/2002 se proto mění takto:
|
80. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (82)
Za účelem přizpůsobení Článek 14 směrnice 2009/110/ES, aby byla zohledněna inflace nebo technologický rozvoj a rozvoj trhu a zajištěno konvergentní uplatňování výjimek stanovených ve zmíněné směrnici, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty obsahuje zmocnění Komise k přijímání opatření nezbytných k aktualizaci ustanovení směrnice „s cílem zohlednit inflaci nebo technický vývoj a vývoj trhu“ v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci regulativním postupem s kontrolou . Takové přenesení pravomoci, pokud by se přizpůsobilo pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci bez dalších změn, by nevyhovovalo požadavkům článku 290 SFEU, pokud jde o nezbytné uvedení cílů, obsahu a rozsahu přenesení pravomoci. Vzhledem k tomu, že Komise dosud toto zmocnění nevyužila, mělo by být zrušeno . [pozm. návrh 245] Směrnice 2009/110/ES se proto mění takto:
|
IX. VNITŘNÍ TRH, PRŮMYSL, PODNIKÁNÍ A MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY
81. |
Směrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů (83)
Aby se zohlednil nový vývoj technologie aerosolových rozprašovačů a aby byla zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny směrnice 75/324/EHS za účelem jejího přizpůsobení technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 75/324/EHS se proto mění takto:
|
82. |
Směrnice Rady 76/211/EHS ze dne 20. ledna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu (84) (*110)
Za účelem přizpůsobení směrnice 76/211/EHS technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I a II uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 76/211/EHS se proto mění takto:
|
83. |
Směrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření a o zrušení směrnice 71/354/EHS (85)
Za účelem přizpůsobení směrnice 80/181/EHS technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy uvedené směrnice a o její doplnění o doplňkové údaje. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 80/181/EHS se proto mění takto:
|
84. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (86)
Aby bylo zajištěno rychlé technické přizpůsobení norem kvality služeb, zejména norem týkajících se přepravní doby a pravidelnosti a spolehlivosti přeshraničních služeb, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh směrnice 97/67/ES za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku a o doplnění směrnice o normalizované podmínky pro sledování výkonu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 97/67/EHS se proto mění takto:
|
85. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (87) (*114).
Za účelem přizpůsobení směrnice 2000/14/ES technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy III uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2000/14/ES se proto mění takto:
|
86. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (88)
V zájmu přijetí nezbytných technických úprav nařízení (ES) č. 2003/2003 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až IV uvedeného nařízení za účelem přizpůsobování a modernizace metod měření, odběru vzorků a analýzy a bližšího určení kontrolních opatření a o změny přílohy I uvedeného nařízení za účelem zařazení nových typů hnojiva. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 2003/2003 se proto mění takto:
|
87. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/9/ES ze dne 11. února 2004 o inspekci a ověřování správné laboratorní praxe (SLP) (89) (90)
Za účelem přijetí nezbytných technických úprav směrnice 2004/9/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2004/9/ES se proto mění takto:
|
88. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek (91)
Aby byly zajištěny nezbytné technické úpravy směrnice 2004/10/ES, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy I uvedené směrnice za účelem jejího přizpůsobení technickému pokroku s ohledem na zásady správné laboratorní praxe a o změny uvedené směrnice s cílem provést nezbytné technické úpravy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2004/10/ES se proto mění takto:
|
89. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (92) (*119)
Za účelem zohlednění nového vývoje by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny orientačního seznamu bezpečnostních součástí v příloze V směrnice 2006/42/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnice 2006/42/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o opatření pro potenciálně nebezpečná strojní zařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Směrnice 2006/42/ES se proto mění takto:
|
90. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (93)
Aby bylo zajištěno rychlé technické přizpůsobení směrnice 2006/123/ES, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem doplnění uvedené směrnice o společná kritéria a některé lhůty. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2006/123/ES se proto mění takto:
|
91. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (94)
Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1907/2006 se proto mění takto:
|
92. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/34/ES ze dne 23. dubna 2009 o společných ustanoveních pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly (95) (*125)
Aby byly zajištěny nezbytné technické úpravy směrnice 2009/34/ES, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Co se týká pravomoci stanovené v čl. 5 odst. 3, podle něhož členské státy, které udělily ES schválení typu s omezeným účinkem, požádají o úpravu příloh I a II, takováto ES schválení typu s omezeným účinkem již neexistují. Pravomoc stanovená v čl. 5 odst. 3 by tudíž měla být zrušena. Směrnice 2009/34/ES se proto mění takto:
|
93. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (96) (*127)
Aby bylo zajištěno, že seznam produktů pro obranné účely stanovený v příloze směrnice 2009/43/ES plně odpovídá Společnému vojenskému seznamu Evropské unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde změny přílohy a změny uvedené směrnice s ohledem na situace, kdy mohou členské státy osvobodit transfery produktů pro obranné účely od povinnosti získat předchozí povolení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/43/ES se proto mění takto: |
1) |
V článku 4 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a s cílem změnit na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu odstavec 2 za účelem doplnění případů, kdy:
|
2) |
Článek 13 se nahrazuje tímto: „Článek 13 Přizpůsobení přílohy Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a, kterými se mění seznam produktů pro obranné účely stanovený v příloze tak, aby plně odpovídal Společnému vojenskému seznamu Evropské unie. Pokud je to ze závažných naléhavých důvodů nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 13b.“ |
3) |
Vkládají se nové články 13a a 13b, které znějí: „Článek 13a Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 a článku 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost]. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 a článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (*128) . 5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3 a článku 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Článek 13b Postup pro naléhavé případy 1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy. 2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 13a odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek. |
4) |
Článek 14 se zrušuje. |
94. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (97)
Za účelem harmonizace úrovně bezpečnosti hraček v celé Unii a odstranění překážek obchodu s hračkami mezi členskými státy by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/48/ES se proto mění takto:
|
95. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 79/2009 ze dne 14. ledna 2009 o schvalování typu vozidel na vodíkový pohon a o změně směrnice 2007/46/ES (98) (*130)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 79/2009 technickému pokroku s ohledem na bezpečnost vozidel na vodíkový pohon by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení o technické požadavky na tato vozidla a správní předpisy, šablony administrativních dokumentů a vzory označení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 79/2009 se proto mění takto:
|
96. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (99) (*132)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2009/81/ES rychlému technickému a hospodářskému rozvoji a vývoji v oblasti regulace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny prahových částek hodnot pro zakázky za účelem jejich přizpůsobení prahovým hodnotám stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (100) , změny odkazů na společný slovník pro veřejné zakázky (nomenklaturu CPV) a změny některých referenčních čísel v nomenklatuře CPV a postupů pro odkazy v oznámeních na konkrétní zařazení v CPV. Jelikož by technické podrobnosti a charakteristiky zařízení pro elektronický příjem měly být v souladu s technologickým vývojem, je rovněž nutné svěřit Komisi pravomoc měnit technické podrobnosti a charakteristiky zařízení pro elektronický příjem. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/81/ES se proto mění takto:
|
97. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (101)
S cílem zlepšit dopady výrobků spojených se spotřebou energie na životní prostředí a dosáhnout úspor energie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění směrnice 2009/125/ES o zvláštní požadavky na ekodesign pro vybrané environmentální aspekty s podstatným dopadem na životní prostředí. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/125/ES se proto mění takto:
|
98. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (102)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 661/2009 technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny některých mezních hodnot a přílohy IV a o doplnění uvedeného nařízení o technické požadavky na motorová vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky, jakož i o správní předpisy, šablony administrativních dokumentů a vzory označení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 661/2009 se proto mění takto:
|
99. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (103)
Aby se zajistilo, že nařízení (ES) č. 1223/2009 bude přizpůsobeno vědeckému a technickému pokroku, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 1223/2009, pokud jde o odchylky ve vztahu ke zkouškám na zvířatech, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání rozhodnutí, jimiž se povolují výjimky ze zákazu zkoušek na zvířatech. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 276]Nařízení (ES) č. 1223/2009 se proto mění takto: |
1) |
V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Vzhledem k různým definicím nanomateriálů, které zveřejnily různé orgány, a k neustálému vědeckému a technickému pokroku v oblasti nanotechnologií je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a, kterými se ustanovení odst. 1 písm. k) mění za účelem jeho úpravy a přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku a definicím následně přijatým na mezinárodní úrovni.“; |
2) |
V článku 13 se odstavec 8 nahrazuje tímto: „8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a, kterými se mění odstavce 1 až 7 tohoto článku rozšířením požadavků s ohledem na technický a vědecký pokrok a na zvláštní potřeby týkající se dozoru nad trhem.“; |
3) |
V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. S výhradou rozhodnutí Komise o rozšíření oblasti působnosti přílohy IV na přípravky pro barvení vlasů nesmějí tyto přípravky obsahovat barviva určená k barvení vlasů, která nejsou uvedena v příloze IV, ani barviva určená k barvení vlasů v ní uvedená, avšak použitá v rozporu s podmínkami v ní stanovenými. Za účelem přijetí rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a, kterými se mění příloha IV.“; |
4) |
Článek 15 se mění takto:
|
5) |
Článek 16 se mění takto:
|
6) |
V čl. 18 odst. 2 se devátý pododstavec nahrazuje tímto: „Opatření uvedená v šestém pododstavci se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 32 odst. 2.“ „Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a za účelem doplnění tohoto nařízení schvalováním výjimek uvedených v šestém pododstavci .“; [pozm. návrh 277] |
7) |
V čl. 20 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a, kterými se za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že po konzultaci s VVBS nebo jinými příslušnými orgány a s přihlédnutím ke směrnici 2005/29/ES stanoví seznam společných kritérií pro tvrzení, která lze používat v souvislosti s kosmetickými přípravky.“; [pozm. návrh 278] |
8) |
Článek 31 se nahrazuje tímto: „Článek 31 Změna příloh 1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat po konzultaci s VVBS akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a, kterými se mění přílohy II až VI, představuje-li použití určitých látek v kosmetických přípravcích potenciální riziko pro lidské zdraví, které vyžaduje kroky na úrovni Unie. Pokud je to ze závažných naléhavých důvodů v případě rizika pro lidské zdraví plynoucího z použití látek v kosmetických přípravcích nutné, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 31b. 2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat po konzultaci s VVBS akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a, kterými se mění přílohy III až VI a příloha VIII za účelem jejich přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku. 3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat po konzultaci s VVBS akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a, kterými se mění příloha I, je-li to nezbytné pro zajištění bezpečnosti kosmetických přípravků uvedených na trh.“ |
9) |
Vkládají se nové články 31a a 31b, které znějí: „Článek 31a Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 13 odst. 8, čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 1 a 2, čl. 16 odst. 8 a 9, čl. 18 odst. 2, čl. 20 odst. 2 a čl. 31 odst. 1, 2 a 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou pěti let od … [datum vstupu tohoto souhrnného pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 13 odst. 8, čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 1 a 2, čl. 16 odst. 8 a 9, čl. 18 odst. 2, čl. 20 odst. 2 a čl. 31 odst. 1, 2 a 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (*136). 5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 3, čl. 13 odst. 8, čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 1 a 2, čl. 16 odst. 8 a 9, čl. 18 odst. 2, čl. 20 odst. 2 a čl. 31 odst. 1, 2 a 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 279] Článek 31b Postup pro naléhavé případy 1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy. 2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 31a odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek. |
10) |
V článku 32 se zrušují odstavce 3 a 4. |
X. SPRAVEDLNOST A SPOTŘEBITELÉ
100. |
Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (104) (*137)
Aby se zohlednil technický pokrok, změny v mezinárodních předpisech či specifikacích a nové poznatky, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o technické změny přílohy I směrnice 92/85/EHS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 92/85/EHS se proto mění takto:
|
101. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (105) (*139)
Za účelem aktualizace směrnice 2008/48/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedené směrnice s cílem zařadit dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů nebo upravit stávající předpoklady. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2008/48/ES se proto mění takto:
|
XI. MOBILITA A DOPRAVA
102. |
Nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (106)
Za účelem přizpůsobení nařízení (EHS) č. 3922/91 vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy III uvedeného nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (EHS) č. 3922/91 se proto mění takto:
|
103. |
Směrnice Rady 95/50/ES ze dne 6. října 1995 o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí (107) (*142)
Za účelem přizpůsobení směrnice 95/50/ES vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice, zejména k zohlednění změn směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES (108) . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 95/50/ES se proto mění takto:
|
104. |
Směrnice Rady 97/70/ES ze dne 11. prosince 1997, kterou se stanoví harmonizovaný bezpečnostní režim pro rybářská plavidla o délce nejméně 24 metrů (109)
Za účelem přizpůsobení směrnice 97/70/ES vývoji mezinárodního práva by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy uvedené směrnice za účelem uplatňování navazujících změn protokolu z Torremolinos a za účelem jejího doplnění přijetím ustanovení pro harmonizovaný výklad těch ustanovení přílohy protokolu z Torremolinos, která byla ponechána na vůli správám jednotlivých smluvních stran . Aby byla zajištěna ochrana unijních standardů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem změny této směrnice s cílem vyloučit z její působnosti jakoukoli změnu protokolu Torremolinos, je-li na základě hodnocení provedeného Komisí jasně patrné, že existuje riziko, že by tato mezinárodní změna snížila úroveň námořní bezpečnosti, prevence znečištění z lodí nebo ochrany životních a pracovních podmínek na lodích stanovenou námořními právními předpisy Unie nebo že by tato změna byla s těmito předpisy neslučitelná. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 281] Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnice 97/70/ES by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí ustanovení pro harmonizovaný výklad ustanovení přílohy protokolu z Torremolinos, který byl ponechán na vůli správám jednotlivých smluvních stran, pokud je to nezbytné k zajištění důsledného uplatňování těchto ustanovení v Unii. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 282] Směrnice 97/70/ES se proto mění takto:
|
105. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (110)
Za účelem zdokonalení režimu vytvořeného směrnicí 2000/59/ES a přizpůsobení zmíněné směrnice vývoji ostatních nástrojů Unie a mezinárodních nástrojů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Aby byla zajištěna ochrana unijních standardů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem změny této směrnice s cílem vyloučit z její působnosti jakoukoli změnu úmluvy Marpol 73/78, je-li na základě hodnocení provedeného Komisí jasně patrné, že existuje riziko, že by tato mezinárodní změna snížila úroveň námořní bezpečnosti, prevence znečištění z lodí nebo ochrany životních a pracovních podmínek na lodích stanovenou námořními právními předpisy Unie nebo že by byla s těmito předpisy neslučitelná. [pozm. návrh 288] Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2000/59/ES se proto mění takto:
|
106. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/96/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se stanoví harmonizované požadavky a postupy pro bezpečnou nakládku a vykládku lodí přepravujících hromadné náklady (111)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2001/96/ES vývoji předpisů Unie a mezinárodních předpisů a zlepšení platných postupů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedené směrnice s ohledem na:
Aby byla zajištěna ochrana unijních standardů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem změny této směrnice s cílem vyloučit z její působnosti jakoukoli změnu mezinárodních nástrojů uvedených v článku 3 této směrnice, je-li na základě hodnocení provedeného Komisí jasně patrné, že existuje riziko, že by tato mezinárodní změna snížila úroveň námořní bezpečnosti, prevence znečištění z lodí nebo ochrany životních a pracovních podmínek na lodích stanovenou námořními právními předpisy Unie nebo že by byla s těmito předpisy neslučitelná. [pozm. návrh 291] Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2001/96/ES se proto mění takto:
|
107. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (112) (*150)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2002/59/ES vývoji práva Unie a mezinárodního práva a zkušenostem získaným při jejím provádění by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2002/59/ES se proto mění takto:
|
108. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (113) (*152)
Za účelem aktualizace seznamu aktů Unie odkazujících na Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) v nařízení (ES) č. 2099/2002 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedeného nařízení k zahrnutí odkazu na akty Unie, které vstoupí v platnost a které svěřují pravomoci COSS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 2099/2002 se proto mění takto:
|
109. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/25/ES ze dne 14. dubna 2003 o zvláštních požadavcích na stabilitu osobních lodí typu ro-ro (114) (*154)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2003/25/ES technickému pokroku, vývoji na mezinárodní úrovni a zkušenostem získaným při jejím uplatňování by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2003/25/ES se proto mění takto:
|
110. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS (115) (*156)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2003/59/ES vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I a II uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2003/59/ES se proto mění takto:
|
111. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 782/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zákazu organických sloučenin cínu na plavidlech (116)
Za účelem dalšího rozvoje kontroly škodlivých protihnilobných přípravků na plavidlech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 782/2003 se proto mění takto:
|
112. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství (117)
Za účelem přizpůsobení a dalšího rozvoje některých technických specifikací elektronických systémů pro výběr mýtného by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2004/52/ES se proto mění takto:
|
113. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě (118)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2004/54/ES technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2004/54/ES se proto mění takto:
|
114. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (119)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 725/2004 vývoji mezinárodního práva by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedeného nařízení za účelem začlenění změn některých mezinárodních nástrojů a za účelem doplnění uvedeného nařízení stanovením harmonizovaných postupů pro uplatňování závazných ustanovení předpisu ISPS, avšak bez rozšiřování oblasti působnosti uvedeného nařízení . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 301] Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 725/2004 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení harmonizovaných postupů pro uplatňování závazných ustanovení předpisu ISPS, avšak bez rozšiřování oblasti působnosti uvedeného nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 302] Nařízení (ES) č. 725/2004 se proto mění takto:
|
115. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel (120) (*162)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 785/2004 vývoji mezinárodního práva by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny některých hodnot stanovených ve zmíněném nařízení na základě změn mezinárodních smluv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 785/2004 se proto mění takto:
|
116. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 789/2004 ze dne 21. dubna 2004 o přeregistrování nákladních a osobních lodí v rámci Společenství a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 613/91 (121) (*164)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 789/2004 vývoji na mezinárodní úrovni, zejména v Mezinárodní námořní organizaci, a zlepšení účinnosti uvedeného nařízení na základě získaných zkušeností a s ohledem na technický pokrok by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny některých definic ve zmíněném nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 789/2004 se proto mění takto:
|
117. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 868/2004 ze dne 21. dubna 2004 o ochraně před poskytováním dotací a před nekalými cenovými praktikami způsobujícími újmu leteckým dopravcům Společenství při poskytování leteckých služeb ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (122)
V zájmu lepšího odhalování nekalých cenových praktik by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění nařízení (ES) č. 868/2004 o podrobnou metodiku pro určení existence nekalých cenových praktik. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 868/2004 se proto mění takto:
|
118. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (123) (*167)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2005/44/ES technickému pokroku a k zohlednění zkušeností získaných při jejím uplatňování by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I a II uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2005/44/ES se proto mění takto:
|
119. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES ze dne 26. října 2005 o zvýšení zabezpečení přístavů (124) (*169)
Za účelem pravidelné aktualizace technických opatření, která jsou nezbytná k zajištění zabezpečení přístavů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až IV směrnice 2005/65/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2005/65/ES se proto mění takto:
|
120. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (125) (*171)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 2111/2005 vědeckému a technickému pokroku a bližšího upřesnění platných postupů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy uvedeného nařízení a jeho doplnění o podrobná pravidla týkající se určitých postupů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto mění takto:
|
121. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (126)
Za účelem posílení opatření, která jsou nezbytná k zaručení ochrany řidičských průkazů, zajištění budoucí interoperability a přizpůsobení směrnice 2006/126/ES vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až VI uvedené směrnice a o její doplnění o specifikace k zabezpečení proti padělání. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2006/126/ES se proto mění takto:
|
122. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006 ze dne 15. února 2006 o provádění Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti ve Společenství a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3051/95 (127) (*174)
Za účelem aktualizace ustanovení týkajících se provádění Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy II nařízení (ES) č. 336/2006. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 336/2006 se proto mění takto:
|
123. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (128)
Za účelem přijetí technických opatření, která jsou nezbytná pro řádné fungování směrnice 2007/59/ES, a jejího přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku, jakož i o doplnění zmíněné směrnice:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2007/59/ES se proto mění takto:
|
124. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (129)
Za účelem přijetí nezbytných opatření k přizpůsobení nařízení (ES) č. 1371/2007 technickému pokroku a zkušenostem získaným při jeho uplatňování by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1371/2007 se proto mění takto:
|
125. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (130) (*178)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2008/68/ES vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2008/68/ES se proto mění takto:
|
126. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (131)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2008/96/ES technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice a o její doplnění stanovením společných kritérií pro podávání zpráv o závažnosti nehod. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2008/96/ES se proto mění takto:
|
127. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (132)
V zájmu lepšího obsahu a fungování společných základních norem pro ochranu letectví před protiprávními činy, které ohrožují bezpečnost letectví, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 300/2008 se proto mění takto:
|
128. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (133) (*182)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2009/15/ES vývoji příslušných mezinárodních právních nástrojů a úpravy maximálních částek, které mají být vyplaceny s cílem poskytnout poškozeným osobám náhradu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedené směrnice s ohledem na:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/15/ES se proto mění takto:
|
129. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (134)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2009/18/ES vývoji předpisů Unie a mezinárodních předpisů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Aby byla zajištěna ochrana standardů Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny této směrnice s cílem vyloučit z její působnosti jakékoli změny předpisu IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí, je-li na základě hodnocení provedeného Komisí jasně patrné, že existuje riziko, že by tato mezinárodní změna snížila úroveň námořní bezpečnosti, prevence znečištění z lodí nebo ochrany životních a pracovních podmínek na lodích stanovenou námořními právními předpisy Unie nebo že by tato změna byla s těmito předpisy neslučitelná. [pozm. návrh 324] Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/18/ES se proto mění takto:
|
130. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (135)
Za účelem přizpůsobení směrnice 2009/33/ES inflaci a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy uvedené směrnice k přizpůsobení údajů pro výpočet provozních nákladů na silniční vozidla za dobu jejich životnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/33/ES se proto mění takto:
|
131. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (136) (*186)
Za účelem doplnění nařízení (ES) č. 391/2009 a jeho přizpůsobení vývoji mezinárodních předpisů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 391/2009 se proto mění takto:
|
132. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 ze dne 23. dubna 2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (137) (*188)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 392/2009 předpisům Unie a mezinárodním předpisům by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 392/2009 se proto mění takto:
|
133. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (139)
Za účelem určení stupně závažnosti určitých porušení platných předpisů a přizpůsobení nařízení (ES) č. 1071/2009 technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I, II a III uvedeného nařízení a o jeho doplnění vypracováním seznamu kategorií, typů a úrovně závažnosti závažných porušení předpisů Unie, která kromě porušení uvedených v příloze IV mohou vést ke ztrátě dobré pověsti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Řada pravomocí Komise podle nařízení (ES) č. 1071/2009, které umožňovaly přijetí opatření týkajících se prodloužení lhůt, již není zapotřebí. Nařízení (ES) č. 1071/2009 se proto mění takto:
|
134. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (140)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 1072/2009 technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I, II a III uvedeného nařízení a o změny zmíněného nařízení ve vztahu k době platnosti licence Společenství. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1072/2009 se proto mění takto:
|
135. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006 (141)
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 1073/2009 technickému pokroku a stanovení technických opatření, která jsou nezbytná pro jeho řádné fungování, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I a II uvedeného nařízení a o jeho doplnění stanovením:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1073/2009 se proto mění takto:
|
XII. ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN
136. |
Směrnice Rady 89/108/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě (142)
V zájmu dosažení cílů směrnice 89/108/EHS by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedené směrnice o kritéria čistoty, která musí splňovat kryogenní média, postupy pro odběr vzorků hluboce zmrazených potravin a postupy pro sledování jejich teploty a teplot v přepravních prostředcích a úložných a skladovacích prostorech. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 89/108/EHS se proto mění takto:
|
137. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením (143)
V zájmu dosažení cílů směrnice 1999/2/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedené směrnice v rozsahu nutném k zajištění ochrany veřejného zdraví a o doplnění zmíněné směrnice s ohledem na výjimky týkající se nejvyšší dávky záření u potravin a dodatečné požadavky na ozařovny. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby byly tyto konzultace probíhaly vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 342] Směrnice 1999/2/ES se proto mění takto:
|
138. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění (144) (*196)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 141/2000 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení o definice „podobného léčivého přípravku“ a „klinické nadřazenosti“. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 141/2000 se proto mění takto:
|
139. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (145) (*198)
V zájmu dosažení cílů směrnice 2001/18/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice a o její doplnění o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2001/18/ES se proto mění takto:
|
140. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (146) (*200)
V zájmu dosažení cílů směrnice 2001/83/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2001/83/ES se proto mění takto:
|
141. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (147)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 999/2001 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedeného nařízení a o jeho doplnění:
Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem doplnění tohoto nařízení :
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 999/2001 se proto mění takto:
|
142. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (148) (*203)
V zájmu dosažení cílů směrnice 2002/32/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I a II uvedené směrnice za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku a o doplnění směrnice o kritéria přípustnosti pro dekontaminační postupy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2002/32/ES se proto mění takto:
|
143. |
Směrnice 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (149)
V zájmu dosažení cílů směrnice 2002/46/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I a II uvedené směrnice s cílem přizpůsobit tyto přílohy technickému pokroku a o doplnění směrnice s ohledem na kritéria pro čistotu látek uvedených v příloze II směrnice a minimální a maximální množství vitaminů a minerálních látek přítomných v doplňcích stravy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 360] Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnice 2002/46/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení maximálního množství vitamínů a minerálních látek. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 361] Směrnice 2002/46/ES se proto mění takto:
|
144. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění směrnice 2001/83/ES (150)
V zájmu dosažení cílů směrnice 2002/98/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až IV uvedené směrnice za účelem jejich přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku a o doplnění směrnice o určité technické požadavky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení čl. 29 druhého pododstavce písm. i) směrnice 2002/98/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení postupu pro oznamování závažných nežádoucích účinků a reakcí a způsobu oznámení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 366] Směrnice 2002/98/ES se proto mění takto:
|
145. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (151) (*207)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 178/2002 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedeného nařízení s ohledem na počet a názvy vědeckých komisí a o doplnění nařízení o postup, jakým úřad vyřizuje žádosti o vědecké stanovisko, o kritéria pro zařazení instituce do seznamu příslušných organizací jmenovaných členskými státy a o pravidla pro stanovení harmonizovaných požadavků na jakost a finanční ustanovení upravující finanční podporu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 178/2002 se proto mění takto:
|
146. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS (152)
V zájmu dosažení cílů směrnice 2003/99/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy I uvedené směrnice k aktualizaci seznamů zoonóz a jejich původců podle zmíněné přílohy, o změny příloh II, III a IV směrnice a o doplnění směrnice o koordinované programy sledování pro jednu nebo více zoonóz nebo jejich původců. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2003/99/ES se proto mění takto:
|
147. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (153)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 1829/2003 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy uvedeného nařízení za účelem jejího přizpůsobení technickému pokroku a o doplnění nařízení stanovením , které potraviny a která krmiva spadají do oblasti působnosti jednotlivých oddílů nařízení, stanovením vhodných nižších prahových hodnot pro výskyt GMO v potravinách a krmivech, pod jejichž úrovní se nepoužijí požadavky na označování, s výhradou určitých podmínek, stanovením opatření nutných k tomu, aby provozovatelé splnili požadavky příslušných orgánů, a opatření nutných k tomu, aby provozovatelé splnili požadavky na označování, a stanovením zvláštních pravidel týkajících se informací podávaných zařízeními společného stravování, která poskytují potraviny konečnému spotřebiteli. [pozm. návrh 375] Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 1829/2003 by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o opatření nutná k tomu, aby provozovatelé splnili požadavky příslušných orgánů, opatření nutná k tomu, aby provozovatelé splnili požadavky na označování, a pravidla k usnadnění jednotného uplatňování některých ustanovení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 376] Nařízení (ES) č. 1829/2003 se proto mění takto:
|
148. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES (154) (*211)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 1830/2003 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení stanovením systému tvorby a přiřazování jednoznačných identifikačních kódů geneticky modifikovaným organismům. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1830/2003 se proto mění takto:
|
149. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (155) (*213)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 1831/2003 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I, II, III a IV uvedeného nařízení za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku a o doplnění nařízení o pravidla, která umožní zavedení zjednodušených ustanovení pro povolování doplňkových látek, které již byly povoleny pro použití v potravinách. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1831/2003 se proto mění takto:
|
150. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatech používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (156) (*215)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 2065/2003 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedeného nařízení po vyžádání vědecko-technického stanoviska úřadu a o doplnění nařízení o kritéria jakosti pro validované metody analýzy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 2065/2003 se proto mění takto:
|
151. |
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (157)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 2160/2003 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I, II a III uvedeného nařízení a o jeho doplnění s ohledem na cíle Unie zaměřené na snížení výskytu zoonóz a původců zoonóz, zvláštní tlumicí metody, zvláštní pravidla pro kritéria týkající se dovozu ze třetích zemí, pravomoci a úkoly referenčních laboratoří Unie , schvalování testovacích metod a pokud jde o některé pravomoci a úkoly národních referenčních laboratoří. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 384] V zájmu zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 2160/2003 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o schvalování testovacích metod. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 385] Nařízení (ES) č. 2160/2003 se proto mění takto:
|
152. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk (158)
V zájmu dosažení cílů směrnice 2004/23/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedené směrnice o požadavky stanovením požadavků na sledovatelnost tkání a buněk a rovněž přípravků a materiálů přicházejících do styku s těmito tkáněmi a buňkami, které mají dopad na jejich jakost, a stanovením postupů pro zajištění sledovatelnosti a pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem u dovážených tkání a buněk a o doplnění směrnice , pokud jde o určité technické požadavky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 397] Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnice 2004/23/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení postupů pro zajištění sledovatelnosti a pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem u dovážených tkání a buněk. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 398] Směrnice 2004/23/ES se proto mění takto:
|
153. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (159)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 852/2004 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I a II uvedeného nařízení a o jeho doplnění s ohledem na zvláštní hygienická opatření, požadavky na schvalování potravinářských podniků, zvláštní ustanovení týkající se uplatňování požadavků nařízení na určité potraviny s cílem zabývat se konkrétními riziky nebo novými hrozbami pro veřejné zdraví a s ohledem na výjimky z příloh uvedeného nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 852/2004 se proto mění takto:
|
154. |
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (160) (*220)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 853/2004 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh II a III uvedeného nařízení a o jeho doplnění s ohledem na používání jiných látek než pitné vody k odstranění povrchového znečištění produktů živočišného původu, s ohledem na změny zvláštních záruk týkajících se uvedení určitých potravin živočišného původu na trh ve Švédsku nebo Finsku a s ohledem na výjimky z příloh II a III nařízení (ES) č. 853/2004. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 853/2004 se proto mění takto:
|
155. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (161)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 854/2004 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I, II, III, IV, V a VI uvedeného nařízení a o jeho doplnění stanovením výjimky z těchto příloh. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 854/2004 se proto mění takto:
|
156. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (162) (*223)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 183/2005 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I, II a III uvedeného nařízení za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku a o doplnění uvedeného nařízení stanovením zvláštních mikrobiologických kritérií a cílů, schválením krmivářských podniků a udělením výjimek z příloh I, II a III zmíněného nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 183/2005 se proto mění takto:
|
157. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 ze dne 12. prosince 2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a o změně nařízení (EHS) č. 1768/92, směrnice 2001/20/ES, směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (163)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 1901/2006 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1901/2006 se proto mění takto:
|
158. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (164)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 1924/2006 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy uvedeného nařízení za účelem jejího přizpůsobení technickému pokroku a o doplnění zmíněného nařízení s ohledem na:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 1924/2006 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí unijního seznamu schválených výživových tvrzení jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí a podmínek jejich používání, o změny seznamu a tvrzení doplněná do tohoto seznamu a o konečná rozhodnutí o žádostech o schválení tvrzení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 416] Nařízení (ES) č. 1924/2006 se proto mění takto:
|
159. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin (165)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 1925/2006 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I a II uvedeného nařízení za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku a o změny přílohy III uvedeného nařízení s cílem umožnit používání vitaminů, minerálních látek a některých dalších látek podléhajících zákazu, omezení nebo přezkumu Unie a o doplnění zmíněného nařízení určením dalších potravin nebo skupin potravin, do nichž se nesmějí přidávat vitaminy nebo minerální látky, stanovením kritérií pro čistotu forem vitaminů a minerálních látek a stanovením nejnižšího přípustného množství odchylně od významného množství pro přítomnost určitého vitaminu nebo minerální látky v potravině , a také stanovením nejvyššího přípustného množství vitaminů nebo minerálních látek přidávaných do potravin a podmínek omezujících nebo zakazujících přidávání určitého vitaminu nebo minerální látky . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 431] Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 1925/2006 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o množství vitaminů nebo minerálních látek přidávaných do potravin a o podmínky omezující nebo zakazující přidávání určitého vitaminu nebo minerální látky. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 432] Nařízení (ES) č. 1925/2006 se proto mění takto:
|
160. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (166) (*228)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 1394/2007 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedeného nařízení s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Nařízení (ES) č. 1394/2007 se proto mění takto:
|
161. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES ze dne 23. dubna 2009 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin (167)
V zájmu dosažení cílů směrnice 2009/32/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy I uvedené směrnice za účelem jejího přizpůsobení technickému pokroku a o doplnění směrnice s ohledem na metody analýzy nezbytné k ověření dodržování kritérií čistoty a metody odběru vzorků a metody kvalitativní a kvantitativní analýzy extrakčních rozpouštědel uvedených v příloze I zmíněné směrnice a nejvyšší povolená množství rtuti a kadmia v těchto rozpouštědlech. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/32/ES se proto mění takto:
|
162. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41/ES ze dne 6. května 2009 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy (168)
V zájmu dosažení cílů směrnice 2009/41/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedené směrnice za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku a stanovení seznamu typů GMM, na něž se směrnice nevztahuje, je-li jejich bezpečnost stanovena podle kritérií uvedených ve zmíněné směrnici. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/41/ES se proto mění takto:
|
163. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (169)
V zájmu dosažení cílů směrnice 2009/54/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny uvedené směrnice k zajištění ochrany veřejného zdraví a o její doplnění s ohledem na:
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/54/ES se proto mění takto:
|
164. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (170) (*233)
S cílem stanovit rámec pro činnost Unie za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až IV směrnice 2009/128/ES za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Směrnice 2009/128/ES se proto mění takto:
|
165. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (171)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 470/2009 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění uvedeného nařízení o vědecké metody pro stanovení referenčních hodnot pro opatření, pravidla týkající referenčních hodnot pro opatření pro rezidua farmakologicky účinných látek, o pravidla týkající se opatření v případě potvrzené přítomnosti zakázané nebo nepovolené látky, jakož i metodické zásady metodické zásady hodnocení rizika a doporučení pro řízení rizika a pravidla pravidla použití maximálního limitu reziduí stanoveného pro farmakologicky účinnou látku v určité potravině i v jiné potravině získané ze stejného druhu nebo maximálního limitu reziduí stanoveného pro farmakologicky účinnou látku u jednoho nebo více určitých druhů i u jiných druhů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 447] Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 470/2009 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o referenční hodnoty pro opatření pro rezidua farmakologicky účinných látek. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 448] Nařízení (ES) č. 470/2009 se proto mění takto:
|
166. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (172)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 767/2009 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedeného nařízení s cílem přizpůsobit je technickému pokroku , o aktualizaci seznamu určených užití a stanovení maximálního obsahu chemických nečistot podle bodu 1 přílohy I a rovněž o jeho doplnění o seznam kategorií krmných surovin a objasnění, zda je určitý produkt krmivem . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 455] Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 767/2009 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o objasnění toho, zda je určitý produkt krmivem, aktualizaci seznamu určených užití a stanovení maximálního obsahu chemických nečistot. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 456] Nařízení (ES) č. 767/2009 se proto mění takto:
|
167. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (173)
V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 1069/2009 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění změnu uvedeného nařízení s ohledem na koncový bod výrobního řetězce a pokud jde o jeho doplnění s ohledem na: [pozm. návrh 462]
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 1069/2009 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o určité doklady, parametry pro výrobní postup a požadavky na testování platné pro konečný produkt, vzory veterinárních osvědčení, obchodní doklady a prohlášení, která musí zásilky doprovázet a v nichž jsou uvedeny podmínky, za nichž lze prohlásit, že dané vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty byly sebrány nebo vyrobeny v souladu s požadavky tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Nařízení (ES) č. 1069/2009 se proto mění takto:
|
XIII. DANĚ A CELNÍ UNIE
168. |
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod (174) (*239)
Podle článku 15 rozhodnutí č. 70/2008/ES je Komisi svěřena pravomoc prodloužit určité lhůty v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES (175) . Tato pravomoc nebyla nikdy uplatněna a již není zapotřebí. Není proto nutné ji přizpůsobit článku 290 Smlouvy. Tato pravomoc by měla být místo toho zrušena a je nutno zrušit i články 15 a 16 rozhodnutí. V rozhodnutí č. 70/2008/ES se proto zrušují články 15 a 16. |
(*1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).
(*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“
(*4) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“. [pozm. návrh 7]
(*6) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*7) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*9) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*12) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*14) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*16) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*18) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*20) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*22) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*24) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*26) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*27) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*28) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*29) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*31) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*33) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*34) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*35) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*37) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*39) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*41) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*43) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*44) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*46) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*47) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*48) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*50) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*51) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*52) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*54) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*55) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*56) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*57) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*58) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*60) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*62) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*63) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*64) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*65) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*66) Úř. věst. L 123,12.5.2016, s. 1.“
(*68) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*69) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*70) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*71) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*72) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*74) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*76) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*77) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*78) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*79) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*80) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*81) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*82) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*83) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*84) Rozhodnutí Komise ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3).“;
(*85) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*86) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*87) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*88) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*89) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*90) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*92) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*93) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*94) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*95) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*96) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*97) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*98) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*100) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*101) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*102) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*103) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*104) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*105) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*106) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*107) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*108) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“; [pozm. návrh 247]
(*109) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*111) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*112) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*113) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*115) Úř. věst. L 123, 12. 5. 2016, s. 1.“;
(*116) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*117) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*118) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*120) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*121) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“.
(*122) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*123) Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 142, 31.5.2008, s. 1).“;
(*124) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*126) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*128) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*129) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*131) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*133) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*134) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*135) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*136) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*138) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*140) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*141) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*143) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).“;
(*144) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*145) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).“;
(*146) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*147) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*148) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).“.
(*149) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*151) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*153) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*155) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*157) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*158) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*159) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*160) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*161) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*163) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*165) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*166) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*168) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*170) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*172) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*173) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*175) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*176) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*177) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*179) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*180) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*181) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*183) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*184) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*185) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*187) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*189) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1).“;
(*190) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*191) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*192) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*193) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*194) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*195) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*197) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*199) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*201) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*202) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*204) Úř. věst. L 123, 12. 5. 2016, s. 1.“;
(*205) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*206) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*208) Úř. věst. L 123, 12,5. 2016, s 1.“;
(*209) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*210) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“; [pozm. návrh 383]
(*212) Úř. věst. L 123, 12. 5. 2016, s. 1.“;
(*214) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*216) Úř. věst. L 123 12.5.2016, s. 1.“;
(*217) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“; [pozm. návrh 396]
(*218) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*219) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“; [pozm. návrh 408]
(*221) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.;
(*222) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“; [pozm. návrh 411]
(*224) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*225) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*226) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*227) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*229) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“
(*230) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*231) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*232) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“.
(*234) Úř. věst. L 123, 12. 5. 2016, s. 1.“.
(*235) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*236) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“;
(*237) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*238) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;“
(1) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114.
(2) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136.
(3) Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1.
(4) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(5) Úř. věst. L 113, 30.4.2002, s. 1.
(*8) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(6) Úř. věst. L 172, 2.7.2008, s. 15.
(*10) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(*11) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(7) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.
(8) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.
(9) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1.
(*13) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(10) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18.
(*15) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(11) Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 9.
(*17) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(12) Úř. věst. L 156, 21.6.1990, s. 14.
(*19) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(13) Úř. věst. L 113, 30.4.1992, s. 19.
(*21) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(14) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 6.
(*23) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(15) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 23.
(*25) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(16) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 9.
(17) Úř. věst. L 404, 31.12.1992, s. 10.
(18) Úř. věst. L 307, 13.12.1993, s. 1.
(19) Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12.
(*30) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(20) Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11.
(*32) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(21) Úř. věst. L 23, 28.1.2000, s. 57.
(22) Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21.
(23) Úř. věst. L 177, 6.7.2002, s. 13.
(*36) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(24) Úř. věst. L 42, 15.2.2003, s. 38.
(*38) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(25) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.
(*40) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(26) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 38.
(*42) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(27) Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5.
(28) Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28.
(*45) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(29) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.
(30) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.
(31) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46.
(*49) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(32) Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40.
(33) Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.
(34) Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 24.
(*53) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(35) Úř. věst. L 243, 24.9.1996, s. 31.
(36) Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32.
(37) Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12).
(38) Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34.
(39) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
(40) Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12.
(*59) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(41) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87.
(*61) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(42) Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 3.
(43) Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37.
(44) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15.
(45) Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19.
(46) Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1.
(*67) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(47) Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1.
(48) Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27.
(49) Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1.
(50) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
(51) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.
(*73) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(52) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 36.
(*75) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(53) Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.
(54) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.
(55) Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1.
(56) Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 1.
(57) Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1.
(58) Úř. věst. L 162, 5.6.1998, s. 1.
(59) Úř. věst. L 63, 12.3.1999, s. 6.
(60) Úř. věst. L 332, 9.12.2002, s. 1.
(61) Rozhodnutí Komise ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3).
(62) Úř. věst. L 66, 11.3.2003, s. 1.
(63) Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 1.
(64) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 49.
(65) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 22.
(66) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 1.
(67) Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.
(*91) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(68) Úř. věst. L 113, 30.4.2007, s. 3.
(69) Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 17.
(70) Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23.
(71) Úř. věst. L 336, 20.12.2007, s. 1.
(72) Úř. věst. L 61, 5.3.2008, s. 6.
(73) Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 13.
(74) Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 65.
(*99) This point is covered by procedure 2016/0400A.
(75) Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 227.
(76) Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 234.
(77) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 14.
(78) Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1.
(79) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 70.
(80) Úř. věst. L 324, 10.10.2009, s. 1.
(81) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.
(82) Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7.
(83) Úř. věst. L 147, 9.6.1975, s. 40.
(84) Úř. věst. L 46, 21.2.1976, s. 1.
(*110) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(85) Úř. věst. L 39, 15.2.1980, s. 40.
(86) Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14.
(87) Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1.
(*114) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(88) Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1.
(89) Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 28.
(90) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(91) Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 44.
(92) Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24.
(*119) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(93) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
(94) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.
(95) Úř. věst. L 106, 28.4.2009, s. 7.
(*125) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(96) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.
(*127) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(97) Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1.
(98) Úř. věst. L 35, 4.2.2009, s. 32.
(*130) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(99) Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.
(*132) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(100) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(101) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(102) Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1.
(103) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.
(104) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1.
(*137) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(105) Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66.
(*139) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(106) Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4.
(107) Úř. věst. L 249, 17.10.1995, s. 35.
(*142) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(108) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).
(109) Úř. věst. L 34, 9.2.1998, s. 1.
(110) Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81.
(111) Úř. věst. L 13, 16.1.2002, s. 9.
(112) Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10.
(*150) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(113) Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.
(*152) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(114) Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 22.
(*154) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(115) Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4.
(*156) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(116) Úř. věst. L 115, 9.5.2003, s. 1.
(117) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 124.
(118) Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 39.
(119) Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6.
(120) Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 1.
(*162) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(121) Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 19.
(*164) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(122) Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 1.
(123) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 152.
(*167) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(124) Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 28.
(*169) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(125) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.
(*171) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(126) Úř. věst. L 403, 30.12.2006, s. 18.
(127) Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 1.
(*174) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(128) Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 51.
(129) Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14.
(130) Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13.
(*178) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(131) Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59.
(132) Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72.
(133) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47.
(*182) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(134) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114.
(135) Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5.
(136) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11.
(*186) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(137) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 24.
(*188) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(138) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1).
(139) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51.
(140) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72.
(141) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88.
(142) Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 34.
(143) Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 16.
(144) Úř. věst. L 18, 22.1.2000, s. 1.
(*196) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(145) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.
(*198) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(146) Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67.
(*200) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(147) Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.
(148) Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10.
(*203) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(149) Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51.
(150) Úř. věst. L 33, 8.2.2003, s. 30.
(151) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.
(*207) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(152) Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31.
(153) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(154) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.
(*211) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(155) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.
(*213) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(156) Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 1.
(*215) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(157) Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1.
(158) Úř. věst. L 102, 7.4.2004, s. 48.
(159) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1.
(160) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.
(*220) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(161) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.
(162) Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1.
(*223) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(163) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 1.
(164) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.
(165) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26.
(166) Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 121.
(*228) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(167) Úř. věst. L 141, 6.6.2009, s. 3.
(168) Úř. věst. L 125, 21.5.2009, s. 75.
(169) Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45.
(170) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.
(*233) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(171) Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11.
(172) Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1.
(173) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.
(174) Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21.
(*239) Na tento bod se vztahuje postup v 2016/0400A.
(175) Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/829 |
P8_TA(2019)0410
Přizpůsobení řady právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování EU – část I***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se řada právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou přizpůsobuje článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (COM(2016)0799 – C8-0524/2016 – 2016/0400A(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/57)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2016)0799), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 33, čl. 43 odst. 2, čl. 53 odst. 1, článek 62, čl. 64 odst. 2, článek 91, čl. 100 odst. 2, článek 114, čl. 153 odst. 2 písm. b, čl. 168 odst. 4 písm. a, čl. 168 odst. 4 písm. b, článek 172, čl. 192 odst. 1, článek 207, čl. 214 odst. 3 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0524/2016), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu, |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 a článek 33, čl. 43 odst. 2, čl. 53 odst. 1, článek 62, článek 91, čl. 100 odst. 2, článek 114, čl. 153 odst. 2 písm. b), čl. 168 odst. 4 písm. b), článek 172, čl. 192 odst. 1, čl. 207 odst. 2, čl. 214 odst. 3 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 1. června 2017 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. prosince 2017 (2), |
— |
s ohledem na dopisy Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, |
— |
s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 7. března 2019 povolit Výboru pro právní záležitosti rozdělení výše zmíněného návrhu Komise a vypracovat na tomto základu dvě samostatné legislativní zprávy; |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0190/2019), |
— |
s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska a postoje ve formě pozměňovacích návrhů Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0020/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení; |
3. |
bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení; |
4. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
5. |
pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2016)0400A
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se řada právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou přizpůsobuje článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1243.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise
V bodu 27 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů všechny tři orgány uznávají nezbytnost sladit všechny stávající právní předpisy s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou, a zejména nezbytnost přiřadit vysokou prioritu urychlené harmonizaci všech základních aktů, jež stále uvádějí regulativní postup s kontrolou. V souladu s návrhem, který Komise za tímto účelem předložila, reaguje toto nařízení na tuto potřebu stanovením harmonizace regulativního postupu s kontrolou ve značném počtu aktů obsažených v uvedeném návrhu. Všechny tři orgány budou pokračovat v činnosti zaměřené na harmonizaci zbývajících aktů uvedeného návrhu.
Prohlášení Komise
Komise bere na vědomí rozhodnutí normotvůrců stanovit omezenou dobu trvání pro všechna zmocnění, u nichž je regulativní postup s kontrolou sladěn prostřednictvím tohoto nařízení, spolu s povinností podávat zprávy a automatickým obnovením zmocnění. Zejména s ohledem na vysoký počet zpráv, které mají být v pravidelných časových intervalech předkládány, a na skutečnost, že snadno dostupné informace o využití zmocnění jsou k dispozici v rejstříku aktů v přenesené pravomoci, Komise zdůrazňuje, že má možnost rozhodnout o způsobu, jak svou povinnost podávat zprávy splní. Komise proto může v případě potřeby seskupovat zprávy, které mají být předloženy podle různých základních aktů, do jednoho dokumentu.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/832 |
P8_TA(2019)0411
Přizpůsobení řady právních aktů v oblasti justice stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou článku 290 Smlouvy o fungování EU ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se řada právních aktů v oblasti justice stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou přizpůsobuje článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (COM(2016)0798 – C8-0525/2016 – 2016/0399(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/58)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0798), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0525/2016), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0012/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2016)0399
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…,kterým se řada právních aktů v oblasti justice stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou přizpůsobuje článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Lisabonskou smlouvou bylo zavedeno Lisabonská smlouva podstatným způsobem změnila právní rámec, jímž se řídí přenášení pravomocí na Komisi ze strany normotvůrce, protože zavedla rozlišení mezi pravomocemi přenesenými na Komisi, aby mohla přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné (akty v přenesené pravomoci), a pravomocemi svěřenými Komisi, aby mohla přijímat akty, jež zaručí jednotné podmínky pro provedení právně závazných aktů Unie (prováděcí akty). [pozm. návrh 1] |
(2) |
Opatření, na něž se může vztahovat přenesení pravomocí podle čl. 290 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), v zásadě odpovídají opatřením, na něž se vztahuje regulativní postup s kontrolou stanovený článkem 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES (2). |
(3) |
Dřívější návrhy na přizpůsobení právních aktů uvádějících regulativní postup s kontrolou právnímu rámci, který zavedla Lisabonská smlouva (3), byly v důsledku stagnace interinstitucionálních jednání staženy (4). |
(4) |
Evropský parlament, Rada a Komise se následně v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (5) dohodly na novém rámci pro akty v přenesené pravomoci a uznaly, že je nezbytné sladit veškeré stávající právní předpisy s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou. Zejména se shodly, že je nezbytné přiřadit vysokou prioritu urychlené harmonizaci všech základních aktů, jež stále uvádějí regulativní postup s kontrolou. Komise se zavázala připravit návrh této harmonizace do konce roku 2016. |
(5) |
Přenesené pravomoci v základních aktech, jež stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňují kritéria článku 290 Smlouvy o fungování EU a měly by být tomuto ustanovení přizpůsobena. |
(5a) |
Sloučení přenesených pravomocí, které nejsou navzájem úzce propojeny, a jejich předložení v rámci jediného aktu Komise v přenesené pravomoci brání Parlamentu ve výkonu jeho kontrolní pravomoci, neboť je takto nucen pouze přijmout nebo zamítnout celý akt v přenesené pravomoci, v důsledku čehož nemůže vyjádřit své stanovisko ke každému přenesení pravomoci jednotlivě. [pozm. návrh 2] |
(6) |
Tímto nařízením by neměly být dotčeny již zahájené postupy, u nichž výbor ještě před vstupem tohoto nařízení v platnost zaujal stanovisko v souladu s článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
(7) |
Dotčené akty by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Akty uvedené v příloze se mění v souladu s jejími ustanoveními.
Článek 2
Tímto nařízením nejsou dotčeny již zahájené postupy, u nichž výbor již zaujal stanovisko v souladu s článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda
(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019.
(2) Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).
(3) COM(2013)0451, COM(2013)0452 a COM(2013)0751.
PŘÍLOHA
1. Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (1)
Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 1206/2001 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, kterými se mění příloha daného nařízení za účelem aktualizace nebo technické úpravy jednotných formulářů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Nařízení (ES) č. 1206/2001 se proto mění takto:
1) |
Článek 19 se mění takto:
|
2) |
Vkládají se nové články 19a a 19b, které znějí: „Článek 19a Akty v přenesené pravomoci Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19b, kterými se mění příloha za účelem aktualizace nebo technické úpravy jednotných formulářů.“; „Článek 19b Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 19a je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 3] 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 19a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (*1). 5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 19a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 4] |
3) |
Článek 20 se zrušuje. |
2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (2)
Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 805/2004 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, kterými se mění přílohy daného nařízení za účelem aktualizace jednotných formulářů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Nařízení (ES) č. 805/2004 se proto mění takto:
1) |
Článek 31 se nahrazuje tímto: „Článek 31 Změna příloh Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a, kterými se mění přílohy za účelem aktualizace jednotných formulářů.“; |
2) |
Vkládá se nový článek 31a, který zní: „Článek 31a Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 31 je svěřena Komisi na dobu neurčitou pěti let od data … [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 5] 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (*2). 5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 31 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 6] |
3) |
Článek 32 se zrušuje. |
3. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 (3)
Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 1393/2007 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, kterými se mění přílohy I a II daného nařízení za účelem aktualizace nebo technické úpravy jednotných formulářů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Nařízení (ES) č. 1393/2007 se proto mění takto:
1) |
Článek 17 se nahrazuje tímto: „Článek 17 Změna příloh Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17a, kterými se mění přílohy I a II za účelem aktualizace nebo technické úpravy jednotných formulářů.“; |
2) |
Vkládá se nový článek 17a, který zní: „Článek 17a Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 17 je svěřena Komisi na dobu neurčitou pěti let od data … [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 7] 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 17 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (*3). 5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 17 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 8] |
3) |
Článek 18 se zrušuje. |
(*1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*2) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;
(*3) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;“
(1) Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/839 |
P8_TA(2019)0412
Plnění a financování souhrnného rozpočtu Unie v roce 2019 v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie ***
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 k návrhu nařízení Rady o opatřeních týkajících se plnění a financování souhrnného rozpočtu Unie v roce 2019 v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie (06823/1/2019 – C8-0155/2019 – 2019/0031(APP))
(Zvláštní legislativní postup – souhlas)
(2021/C 158/59)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh nařízení Rady (06823/1/2019), |
— |
s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (C8–0155/2019), |
— |
s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na doporučení Rozpočtového výboru (A8-0197/2019), |
1. |
uděluje souhlas s návrhem nařízení Rady; |
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/840 |
P8_TA(2019)0413
Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Ruskem ***
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o obnovení Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Ruské federace (07683/2019 – C8-0153/2019 – 2019/0005(NLE))
(Souhlas)
(2021/C 158/60)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07683/2019), |
— |
s ohledem na Dohodu o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Ruské federace (1), |
— |
s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Federiky Mogheriniové jménem EU ze dne 20. března 2019 týkající se Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu, |
— |
s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0153/2019), |
— |
s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0188/2019), |
1. |
uděluje souhlas s obnovením dohody; |
2. |
pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Ruska. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/841 |
P8_TA(2019)0414
Změna statutu Evropské investiční banky *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o změně statutu Evropské investiční banky (07651/2019 – C8-0149/2019 – 2019/0804(CNS))
(Zvláštní legislativní postup – konzultace)
(2021/C 158/61)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Evropské investiční banky předložený Radě ohledně změny statutu Evropské investiční banky (07651/2019), |
— |
s ohledem na článek 308 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0149/2019), |
— |
s ohledem na článek 78c jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0189/2019), |
1. |
návrh schvaluje; |
2. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
3. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vnitrostátním parlamentům. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/842 |
P8_TA(2019)0415
Evropská pohraniční a pobřežní stráž ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení společné akce Rady 98/700/SVV, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (COM(2018)0631 – C8-0406/2018 – 2018/0330A(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/62)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0631), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0406/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. února 2019 (2), |
— |
s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů, které bylo přijato dne 21. března 2019 a kterým byl Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci zmocněn k rozdělení výše uvedeného návrhu Komise a k vypracování dvou samostatných legislativních zpráv na základě tohoto návrhu, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. dubna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0076/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady, které je přílohou tohoto usnesení; |
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0330A
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1896.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o možných mechanismech k zajištění přitažlivosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž
Očekává se, že v nadcházejících letech bude Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v náročné situaci, pokud jde o uspokojení výjimečných potřeb v oblasti náboru, odborné přípravy a udržení kvalifikovaných pracovníků z co nejširší zeměpisné základny. Vzhledem k mandátu agentury a značnému počtu jejích zaměstnanců je klíčové zkoumat mechanismy, které by umožnily zajistit přitažlivost agentury jakožto zaměstnavatele úpravou odměny zaměstnanců v agentuře ve Varšavě, v souladu s použitelným právem Unie.
Evropský parlament a Rada tedy vyzývají Komisi, aby posoudila základ a podmínky pro takovýto vhodný mechanismus, zejména při předkládání návrhů na revizi služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie stanovených v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (1). Každý takový mechanismus musí být úměrný významu sledovaných cílů a nesmí způsobit nerovné zacházení se zaměstnanci orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, pokud tyto orgány, instituce a jiné subjekty Unie čelí podobné situaci.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/845 |
P8_TA(2019)0416
Vízový kodex ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (COM(2018)0252 – C8-0114/2018 – 2018/0061(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/63)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0252), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0114/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0434/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 142.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 11. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0495).
P8_TC1-COD(2018)0061
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex)
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1155.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/846 |
P8_TA(2019)0417
Ochranná a kontrolní opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví ochranná a kontrolní opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a nařízení Rady (ES) č. 1386/2007 (COM(2018)0577 – C8-0391/2018 – 2018/0304(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/64)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0577), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0391/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. ledna 2019 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0017/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
P8_TC1-COD(2018)0304
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/833.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/847 |
P8_TA(2019)0418
Pravidla usnadňující používání finančních a dalších informací ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV (COM(2018)0213 – C8-0152/2018 – 2018/0105(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/65)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0213), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 87 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0152/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. července 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0442/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie společně s konečným zněním legislativního aktu; |
3. |
bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie společně s konečným zněním legislativního aktu; |
4. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0105
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/1153.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Prohlášení Evropského parlamentu k článku 9
Evropský parlament vyjadřuje politování nad tím, že oproti původnímu návrhu směrnice neobsahuje pravidla týkající se přesných termínů a telekomunikačních kanálů pro výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami jednotlivých členských států. Evropský parlament také lituje, že oblast působnosti tohoto článku je omezena pouze na případy terorismu a organizované trestné činnosti spojené s terorismem, a oproti původnímu návrhu nezahrnuje všechny typy závažné trestné činnosti, které také mohou mít vážný dopad na naše společnosti. Evropský parlament naléhá na Komisi, aby tuto věc znovu posoudila ve zprávě o provádění a hodnocení této směrnice a směrnice o praní peněz, zejména v rámci posouzení podle článku 21. Evropský parlament bude tyto zprávy a posouzení pečlivě sledovat a analyzovat a v případě potřeby předloží vlastní doporučení.
Prohlášení Komise
Pokud jde o článek 9 uvedené směrnice, Komise vyjadřuje politování nad tím, že oproti původnímu návrhu Komise nejsou ve směrnici obsažena pravidla týkající se konkrétních lhůt a kanálů informačních technologií pro výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami různých členských států. Komise rovněž vyjadřuje politování nad tím, že oblast působnosti tohoto článku byla omezena na případy terorismu a organizované trestné činnosti spojené s terorismem a nezahrnuje všechny druhy závažných trestných činů, jak bylo původně navrženo. Komise se bude tematikou spolupráce finančních zpravodajských jednotek dále zabývat, zejména v rámci zpráv Komise o provádění uvedené směrnice, jakož i směrnice o boji proti praní peněz.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/850 |
P8_TA(2019)0419
Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (COM(2018)0630 – C8-0404/2018 – 2018/0328(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/66)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0630), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 173 odst. 3 a čl. 188 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0404/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. ledna 2019 (1), |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0084/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 13. března 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0189).
P8_TC1-COD(2018)0328
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 a čl. 188 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Naše Více než 80 % obyvatelstva Unie je připojeno k internetu a naše každodenní životy a ekonomiky se stávají čím dál závislejší na digitálních technologiích a občané jsou čím dál více vystaveni závažným kybernetickým incidentům. Budoucí bezpečnost závisí mimo jiné na zlepšení celkové odolnosti, zlepšování technických a průmyslových schopností chránit Unii před neustále se vyvíjejícími kybernetickými hrozbami, jelikož o bezpečné digitální systémy se opírá jak civilní infrastruktura, tak i vojenské schopnosti schopnosti v oblasti bezpečnosti. Takové bezpečnosti lze dosáhnout zvýšením povědomí o hrozbách v oblasti kybernetické bezpečnosti, rozvojem kompetencí, kapacit a schopností v celé Unii, důsledným zohledněním souhry hardwarové a softwarové infrastruktury, sítí, produktů a postupů a společenských a etických důsledků a obav . [Pozm. návrh. 1] |
(1a) |
Kyberkriminalita přestavuje pro Unii, její občany a hospodářství rychle rostoucí hrozbu. V roce 2017 se 80 % evropských podniků setkalo s alespoň jedním kybernetickým incidentem. Kybernetický úrok „Wannacry“ zasáhl v květnu 2017 více než 150 zemí a 230 000 informačních systémů a měl závažné dopady na kritické infrastruktury, jako jsou nemocnice. Z toho vyplývá, že je nutné, aby byly v Unii přijaty co nejpřísnější normy a ucelená řešení kybernetické bezpečnosti zahrnující lidské zdroje, produkty, postupy a technologie, aby Unie v této oblasti zaujala vedoucí postavení a aby byla zajištěna digitální autonomie. [Pozm. návrh. 2] |
(2) |
Unie v návaznosti na strategii kybernetické bezpečnosti z roku 2013 (4) s cílem podporovat spolehlivý, bezpečný a otevřený kybernetický ekosystém neustále zintenzivňuje svoji činnost v reakci na rostoucí výzvy v oblasti kybernetické bezpečnosti. V roce 2016 Unie přijala první opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (5) o bezpečnosti sítí a informačních systémů. |
(3) |
V září 2017 představily Komise a Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku společné sdělení (6) nazvané „Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU“ s cílem dále posílit odolnost, odrazování a reakci Unie v souvislosti s kybernetickými útoky. |
(4) |
V září 2017 hlavy států a předsedové vlád vyzvali na Tallinnském summitu k digitální problematice, že je třeba z Unie „do roku 2025 učinit vedoucí sílu v oblasti kybernetické bezpečnosti, abychom zajistili důvěru, jistotu a ochranu našich občanů, spotřebitelů a podniků online a umožnili svobodný a bezpečnější internet respektující právo“ , a prohlásili, že „budou více využívat řešení s otevřeným zdrojovým kódem nebo otevřených standardů při (opětovném) budování systémů a řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) (mj . s cílem bránit proprietárnímu uzamčení), včetně těch, které byly vytvořeny nebo jsou podporovány prostřednictvím programů EU v oblasti interoperability a standardizace, jako je ISA2 “. [pozm. návrh 3] |
(4a) |
Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „kompetenční centrum“) by mělo pomáhat zvyšovat odolnost a spolehlivost infrastruktury síťových a informačních systémů, včetně internetu a další kritické infrastruktury důležité pro fungování společnosti, jako jsou dopravní sítě, zdravotnické systémy a bankovnictví. [pozm. návrh 4] |
(4b) |
Kompetenční centrum a jeho činnost by měly zohledňovat provádění nařízení (EU) 2019/XXX [přepracované znění nařízení (ES) č. 428/2009 v souladu s návrhem COM(2016)0616] (7) . [pozm. návrh 5] |
(5) |
Vážná narušení sítí a informačních systémů mohou mít dopady na jednotlivé členské státy i na Unii jako celek. Bezpečnost Nejvyšší úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů je v celé Unii má proto základním předpokladem zásadní význam pro hladké fungování vnitřního trhu společnost i hospodářství . V současnosti je Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti závislá na neevropských dodavatelích. Strategickým zájmem Unie je však zajistit, aby si udržela a rozvíjela důležité technické kapacity a schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, aby mohla zajistit bezpečnost svého jednotného digitálního trhu a zejména chránit kritické zajistila ochranu údajů a kritických sítí a informačních systémů evropských občanů a podniků, včetně kritických infrastruktur důležitých pro fungování společnosti, jako jsou dopravní sítě , zdravotnické systémy a informační systémy bankovnictví, a digitálního jednotného trhu, a poskytovat klíčové služby v oblasti kybernetické bezpečnosti. [pozm. návrh 6] |
(6) |
Unie disponuje bohatými odbornými znalostmi a zkušenostmi, pokud jde o výzkum, technologie a průmyslový vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti, ale úsilí průmyslových a výzkumných komunit je roztříštěné, nedostatečně propojené a chybí mu společný cíl, čímž je omezena konkurenceschopnost a účinná ochrana kritických dat, sítí a systémů v této oblasti. Je třeba toto úsilí a odborné znalosti sdílet, propojit a používat účinným způsobem, aby se podpořily a doplnily stávající výzkumné, technické a průmyslové kapacity a dovednosti na unijní i vnitrostátní úrovni. Zatímco odvětví IKT se potýká s významnými problémy, například pokud jde o uspokojení poptávky po kvalifikovaných pracovnících, může využít přínosů plynoucích z toho, že zastupuje rozmanitost společnosti jako takové a může dosáhnout vyváženého zastoupení žen a mužů, etnické rozmanitosti a nediskriminace vůči osobám se zdravotním postižením, ale i usnadnit přístup ke znalostem a odborné přípravě pro budoucí odborníky v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně jejich vzdělávání v neformálním kontextu, například v projektech svobodného a otevřeného softwaru, projektech v oblasti občanských technologií, v začínajících podnicích a mikropodnicích. [pozm. návrh 7] |
(6a) |
Malé a střední podniky jsou v evropském odvětví kybernetické bezpečnosti zásadně důležitými aktéry, kteří mohou vzhledem ke své pohotovosti poskytovat špičková řešení. Malé a střední podniky, které se nezaměřují na kybernetickou bezpečnost, však také bývají citlivější vůči kybernetickým incidentům, neboť k zavedení účinných řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou zapotřebí značné investice i znalosti. Proto je nezbytné, aby kompetenční centrum a síť kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „kompetenční centrum“) poskytovaly malým a středním podnikům zvláštní podporu tím, že jim usnadní přístup ke znalostem a odborné přípravě, aby jim umožnily dostatečně se zabezpečit, a těm podnikům, které se specializují na kybernetickou bezpečnost, umožnily podílet se na vedoucím postavení Unie v tomto odvětví. [pozm. návrh 8] |
(6b) |
Odborné znalosti přesahují rámec průmyslového a výzkumného prostředí. Nekomerční projekty a projekty v předobchodní fázi označované jako „projekty zaměřené na občanské technologie“ využívají otevřené standardy, veřejně přístupná data a svobodný a otevřený software v zájmu společnosti a pro dobro veřejnosti. Přispívají k odolnosti, informovanosti a k rozvoji dovedností v otázkách kybernetické bezpečnosti a hrají důležitou úlohu při budování kapacit pro průmysl a výzkum v tomto odvětví. [pozm. návrh 9] |
(6c) |
Pojmem „zúčastněné strany“ se v kontextu tohoto nařízení rozumí mimo jiné dané odvětví, veřejné subjekty a další subjekty zabývající se provozními a technickými záležitostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti, ale i občanská společnost, mj. odborové svazy, sdružení spotřebitelů, komunita pro svobodný a otevřený software a akademická a výzkumná obec. [pozm. návrh 10] |
(7) |
V závěrech Rady přijatých v listopadu 2017 byla Komise vyzvána, aby urychleně zajistila posouzení dopadů různých možností vytvoření odborné sítě pro kybernetickou bezpečnost a Evropského výzkumného a odborného střediska a aby do poloviny roku 2018 předložila příslušný právní nástroj. |
(8) |
Kompetenční centrum by mělo být hlavním nástrojem Unie pro spojení investic do výzkumu, technologií a průmyslového vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro realizaci relevantních projektů a iniciativ společně se sítí kompetencí pro kybernetickou bezpečnost. Mělo by poskytnout finanční podporu související s kybernetickou bezpečností z programů Horizont Evropa a Digitální Evropa , ale i z Evropského obranného fondu v případě akcí a administrativních nákladů spojených s obranou, a mělo by být otevřené Evropskému fondu pro regionální rozvoj a případně dalším programům. Takový přístup by měl přispět k vytvoření synergií a ke koordinaci finanční podpory související s výzkumem, inovacemi, technologiemi iniciativami Unie na poli výzkumu a vývoje , inovací , technologií a průmyslovým vývojem průmyslového vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti a měl by zamezit zdvojování. [pozm. návrh 11] |
(8a) |
Zásada „bezpečnosti již od fáze návrhu“ stanovená ve společném sdělení Komise ze dne 13. září 2017 s názvem „Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU“ zahrnuje nejnovější metody pro zvýšení bezpečnosti ve všech fázích životního cyklu produktu nebo služby, počínaje metodami pro zabezpečení návrhu a vývoje, omezení možností útoku a zavedení dostatečných bezpečnostních zkoušek a auditů bezpečnosti. Po dobu trvání provozu a údržby musejí výrobci a poskytovatelé neprodleně nabídnout aktualizace odstraňující nová zranitelná místa a hrozby, a to během odhadované životnosti produktu i po jejím uplynutí. Toho lze rovněž dosáhnout tak, že se umožní vytváření a poskytování těchto aktualizací třetím stranám. Poskytování aktualizací je zvlášť důležité v případě běžně používaných infrastruktur, produktů a postupů. [pozm. návrh 12] |
(8b) |
Unie a její členské státy by měly s ohledem na rozsah úkolů na poli kybernetické bezpečnosti a na prostředky, které jsou investovány do kapacit a schopností souvisejících s kybernetickou bezpečností v jiných částech světa, zvýšit finanční podporu výzkumu a vývoje v této oblasti a zintenzivnit zavádění jejich výsledků do praxe. V zájmu dosažení úspor z rozsahu a srovnatelné úrovně ochrany v celé Unii by členské státy měly v relevantních případech vložit úsilí do evropského rámce tak, že budou investovat prostřednictvím mechanismu kompetenčního centra. [pozm. návrh 13] |
(8c) |
Kompetenční centrum a komunita kompetencí pro kybernetickou bezpečnost by měly v zájmu posílení konkurenceschopnosti Unie a zajištění nejpřísnějších mezinárodních norem kybernetické bezpečnosti usilovat o výměnu produktů a postupů, standardů a technických norem v oblasti kybernetické bezpečnosti s mezinárodním společenstvím. Technické normy zahrnují vytváření referenčních implementací, které jsou publikovány na základě svobodných a otevřených licencí. Bezpečné projektování zejména referenčních implementací má zásadní význam pro celkovou spolehlivost a odolnost běžně používané infrastruktury sítí a informačních systémů, jako je internet, a kritických infrastruktur. [pozm. návrh 14] |
(9) |
Vzhledem k tomu, že cílů této iniciativy lze nejlépe dosáhnout, pokud se jí zúčastní k ní přispějí všechny členské státy nebo co možná nejvíce členských států, a rovněž jako motivace k účasti pro členské státy by hlasovací práva měly držet pouze členské státy, jež finančně přispívají na správní a provozní náklady kompetenčního centra. [pozm. návrh 15] |
(10) |
Finanční příspěvek zúčastněných členských států by měl být souměřitelný s finančním příspěvkem Unie na tuto iniciativu. |
(11) |
Kompetenční centrum by mělo usnadnit a pomoci koordinovat práci sítě kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „síť“) tvořené národními koordinačními centry v každém členském státě. Národní koordinační centra by pro účely provádění činností souvisejících s tímto nařízením měla dostávat přímou finanční podporu od Unie, včetně grantů udělovaných bez výzev k podávání návrhů. |
(12) |
Národní koordinační centra by měla být vybrána členskými státy. Kromě nezbytné správní kapacity by centra měla disponovat odbornými technickými znalostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo k nim mít přímý přístup, zejména v odvětvích, jako jsou kryptografie, bezpečnostní služby IKT, detekce narušení, bezpečnost systémů, bezpečnost sítí, bezpečnost softwaru a aplikací nebo lidské , etické, a společenské a environmentální aspekty bezpečnosti a soukromí. Rovněž by měla mít kapacitu k efektivní práci a koordinaci s průmyslem, veřejným sektorem, včetně orgánů určených podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (8), a výzkumnou komunitou v zájmu navázání průběžného dialogu veřejného a soukromého sektoru o kybernetické bezpečnosti. Kromě toho by měla být pomocí vhodných komunikačních prostředků zvýšena informovanost široké veřejnosti o kybernetické bezpečnosti . [pozm. návrh 16] |
(13) |
Je-li národním koordinačním centrům poskytována finanční podpora s cílem podpořit třetí osoby na vnitrostátní úrovni, musí být příslušným zúčastněným stranám postoupena prostřednictvím kaskádových grantových dohod. |
(14) |
Nově vznikající technologie, jako jsou umělá inteligence, internet věcí, vysoce výkonná výpočetní technika (HPC) a kvantová výpočetní technika, technologie blockchain nebo jakož i koncepty typu bezpečné digitální identity, představují pro kybernetickou bezpečnost nové výzvy a zároveň nabízejí i řešení produkty a postupy . Posuzování a ověřování spolehlivosti stávajících nebo budoucích systému IKT bude vyžadovat testování bezpečnostních řešení produktů a postupů v souvislosti s útoky prováděnými prostřednictvím výkonné a kvantové počítačové techniky. Kompetenční centrum, síť , evropská centra pro digitální inovace a komunita kompetencí pro kybernetickou bezpečnost by měly pomáhat s vývojem a šířením nejnovějších řešení produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně dvojího užití, zejména těch, které pomáhají organizacím při neustálém budování kapacit a posilování odolnosti a řádné správy. Kompetenční centrum a síť by měly podporovat celý inovační cyklus a přispívat k překonání inovační propasti v oblasti technologií a služeb kybernetické bezpečnosti. Zároveň by kompetenční centrum, a síť a komunita měly sloužit vývojářům a provozovatelům v kritických odvětvích, jako jsou doprava, energetika, zdravotnictví, finančnictví, státní správa, telekomunikace, výroba, obrana a vesmír, a pomáhat jim s řešením výzev v oblasti kybernetické bezpečnosti a zkoumat, čím jsou motivovány útoky na integritu sítí a informačních systémů, například zda jde o trestnou činnost, průmyslovou špionáž, pomluvy či dezinformace . [pozm. návrh 17] |
(14a) |
Vzhledem k rychle se měnící povaze kybernetických hrozeb a kybernetické bezpečnosti musí být Unie schopna se rychle a neustále přizpůsobovat novému vývoji v této oblasti. Kompetenční centrum, síť odborné způsobilosti a komunita kompetencí pro kybernetickou bezpečnost by proto měly být dostatečně flexibilní, aby mohly zajistit potřebnou schopnost reakce. Měly by usnadňovat zavádění řešení, která pomohou subjektům neustále budovat své kapacity k posílení vlastní odolnosti i odolnosti Unie. [pozm. návrh 18] |
(14b) |
Cílem kompetenčního centra by mělo být zajistit vedoucí postavení Unie a její odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, a tím zabezpečit nejvyšší bezpečnostní standardy v Unii, zajistit ochranu údajů, informačních systémů, sítí a kritických infrastruktur v Unii, vytvořit nová kvalitní pracovní místa v tomto odvětví, zabránit odchodu evropských odborníků na kybernetickou bezpečnost do třetích zemí a dodat evropskou přidanou hodnotu stávajícím vnitrostátním opatřením v oblasti kybernetické bezpečnosti. [pozm. návrh 19] |
(15) |
Kompetenční centrum by mělo plnit několik hlavních funkcí. Zaprvé by kompetenční centrum mělo usnadnit a pomoci koordinovat práci evropské sítě kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a podporovat komunitu kompetencí pro kybernetickou bezpečnost. Mělo by aktivně prosazovat agendu technologií kybernetické bezpečnosti a usnadnit přístup k odborným znalostem shromážděným sdružovat a sdílet odborné znalosti shromážděné v rámci sítě a komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a usnadnit k nim přístup, jakož i přístup ke kybernetické infrastruktuře . Zadruhé by mělo provádět příslušné části programů Digitální Evropa a Horizont Evropa přidělováním grantů, zpravidla v návaznosti na konkurenční výzvy k podávání návrhů. Zatřetí by kompetenční centrum mělo usnadnit usnadňovat společné investice Unie, členských států a/nebo průmyslu , jakož i společné příležitosti k odborné přípravě a programy zvyšování informovanosti v souladu s programem Digitální Evropa pro občany a podniky, aby se odstranily nedostatky v oblasti dovedností. Mělo by věnovat zvláštní pozornost vybavení malých a středních podniků odpovídajícími kompetencemi v oblasti kybernetické bezpečnosti . [pozm. návrh 20] |
(16) |
Kompetenční centrum by mělo stimulovat a podporovat dlouhodobou strategickou spolupráci a koordinaci činností komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, jež by zahrnovala rozsáhlou, otevřenou , interdisciplinární a různorodou skupinu evropských aktérů zapojených do technologií kybernetické bezpečnosti. Zmíněná komunita by měla zahrnovat zejména výzkumné subjekty, včetně subjektů, které pracují na etických pravidlech pro kybernetickou bezpečnost, průmyslová odvětví na straně dodávky i poptávky , včetně malých a středních podniků, a veřejný sektor. Komunita kompetencí pro kybernetickou bezpečnost by měla kompetenčnímu centru poskytovat vstupy pro jeho činnost a pracovní plán a rovněž by měla těžit z činností kompetenčního centra a sítě zaměřených na budování komunity, ale v jiných ohledech by neměla být upřednostňována, pokud jde o výzvy k podávání návrhů či nabídek. [pozm. návrh 21] |
(16a) |
Kompetenční centrum by mělo Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (dále jen „agentura ENISA“) poskytovat vhodnou podporu při provádění jejích úkolů vymezených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 („směrnice o bezpečnosti sítí a informací“) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/XXX (9) („akt o kybernetické bezpečnosti“). Agentura ENISA by proto měla kompetenčnímu centru poskytnout relevantní informace pro stanovení priorit financování. [pozm. návrh 22] |
(17) |
S cílem reagovat na potřeby veřejného sektoru a průmyslových odvětví na straně nabídky i poptávky by se úkol kompetenčního centra, totiž poskytovat znalosti a technickou pomoc veřejnému sektoru a průmyslovým odvětvím, měl vztahovat jak na produkty a služby IKT, tak na všechny ostatní průmyslové a technické produkty a řešení postupy , do nichž je třeba začlenit kybernetickou bezpečnost. Kompetenční centrum by mělo zejména usnadňovat zavedení dynamických řešení na úrovni podniků, která se zaměřují na budování kapacit celých organizací a zahrnují lidské zdroje, postupy a technologie, s cílem účinně chránit organizace před neustále se měnícími kybernetickými hrozbami. [pozm. návrh 23] |
(17a) |
Kompetenční centrum by mělo přispívat k plošnému nasazení nejmodernějších produktů a řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména pak mezinárodně uznávaných produktů a řešení. [pozm. návrh 24] |
(18) |
Ačkoli by kompetenční centrum a síť měly usilovat o synergie a koordinaci mezi civilní a obrannou oblastí kybernetické bezpečnosti, budou projekty financované programem Horizont Evropa prováděny v souladu s nařízením XXX [nařízení o programu Horizont Evropa], které stanoví, že výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu Horizont Evropa musí být zaměřeny na civilní využití. [pozm. návrh 25] |
(19) |
S cílem zajistit strukturovanou a udržitelnou spolupráci by vztah mezi kompetenčním centrem a národními koordinačními centry měl být založen na smluvní dohodě , která by měla být harmonizována na úrovni Unie . [pozm. návrh 26] |
(20) |
Vhodná ustanovení by měla zajistit odpovědnost a transparentnost kompetenčního centra a těch podniků, které jsou příjemci financování . [pozm. návrh 27] |
(20a) |
Realizaci projektů zavádění, zejména projektů souvisejících s infrastrukturou a schopnostmi zavedených na evropské úrovni nebo prostřednictvím společného zadávání zakázek, lze rozdělit na jednotlivé fáze, jako jsou oddělené nabídky týkající se struktury hardwaru a softwaru, jejich výroby a jejich fungování a údržby, přičemž každý podnik se může účastnit pouze jedné fáze a příjemci v rámci jedné nebo několika fází musí splňovat určité podmínky, pokud jde o evropské vlastnictví nebo kontrolu. [pozm. návrh 28] |
(20b) |
Vzhledem k tomu, že agentura ENISA je specializovanou agenturou Unie pro kybernetickou bezpečnost, mělo by kompetenční centrum usilovat o co největší součinnost s ní, a správní rada by s ní měla konzultovat, neboť agentura ENISA má v této oblasti zkušenosti ve všech záležitostech týkajících se kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o projekty související s výzkumem. [pozm. návrh 29] |
(20c) |
V rámci postupu jmenování zástupce do správní rady by Evropský parlament měl uvést podrobné informace o mandátu, včetně povinnosti pravidelně podávat zprávy Evropskému parlamentu nebo příslušným výborům. [pozm. návrh 30] |
(21) |
Vzhledem k jejich odborným znalostem v oblasti kybernetické bezpečnosti a v zájmu zajištění co největší součinnosti by Společné výzkumné středisko Komise i agentura ENISA měly hrát aktivní úlohu v rámci komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a v průmyslové a vědecké poradní radě. Agentura ENISA by měla nadále plnit své strategické cíle, zejména v oblasti certifikace kybernetické bezpečnosti definované v nařízení (EU) č. 2019/XXX [akt o kybernetické bezpečnosti] (10) , zatímco kompetenční centrum by mělo působit jako operační orgán v oblasti kybernetické bezpečnosti. [pozm. návrh 31] |
(22) |
V případech, kdy národní koordinační centra a subjekty, které jsou součástí komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, obdrží finanční příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie, měly by veřejně propagovat skutečnost, že příslušné činnosti probíhají v rámci této iniciativy. |
(23) |
Příspěvek Unie na kompetenční centrum by měl pokrýt polovinu nákladů vyplývajících ze zřízení a správních a koordinačních činností kompetenčního centra. S cílem předejít dvojímu financování by tyto činnosti neměly být zároveň podporovány příspěvky z jiných unijních programů. |
(24) |
Správní rada kompetenčního centra, složená z členských států a Komise, by měla vymezit obecné směřování činností kompetenčního centra a zajistit, aby své úkoly vykonávalo v souladu s tímto nařízením. Správní radě by měly být svěřeny pravomoci potřebné pro sestavování rozpočtu, ověřování jeho plnění, přijímání vhodných finančních pravidel, zavedení transparentních pracovních postupů pro přijímání rozhodnutí kompetenčního centra, schvalování pracovního plánu a víceletého strategického plánu kompetenčního centra, v nichž budou zohledněny priority týkající se dosahování jeho cílů a plnění jeho úkolů, přijímání jednacího řádu kompetenčního centra, jakož i pro jmenování výkonného ředitele a rozhodování o prodloužení jeho funkčního období a o jeho odvolání. Aby bylo možné využít synergií, agentura ENISA by měla být stálým pozorovatelem ve správní radě a měla by přispívat k práci kompetenčního centra mimo jiné prostřednictvím konzultací ohledně víceletého strategického plánu, pracovního plánu a seznamu akcí vybraných pro financování. [pozm. návrh 32] |
(24a) |
Správní rada by měla usilovat o propagaci kompetenčního centra po celém světě, aby zvýšila jeho přitažlivost a vytvořila z něj špičkové světové centrum excelence v oblasti kybernetické bezpečnosti. [pozm. návrh 33] |
(25) |
V zájmu řádného a účinného fungování kompetenčního centra by Komise a členské státy měly zajistit, aby osoby, které mají být jmenovány členy správní rady, měly patřičnou odbornou kvalifikaci a zkušenosti v daných oblastech činnosti. Komise a členské státy by rovněž měly usilovat o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita její činnosti , a o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů . [pozm. návrh 34] |
(25a) |
Váha hlasu Komise při rozhodování správní rady by měla odpovídat příspěvku z rozpočtu Unie do kompetenčního centra, v souladu s odpovědností Komise zajišťovat takové řízení rozpočtu Unie, které bude odpovídat zájmům Unie, jak je stanoveno ve Smlouvách. [pozm. návrh 35] |
(26) |
Řádné fungování kompetenčního centra vyžaduje, aby jeho výkonný ředitel byl jmenován transparentním způsobem na základě projevených kvalit a doložených administrativních a řídicích schopností, jakož i kompetencí a praxe v oblasti kybernetické bezpečnosti, a aby vykonával své povinnosti zcela nezávisle. [pozm. návrh 36] |
(27) |
Kompetenční centrum by mělo mít průmyslovou a vědeckou poradní radu, která bude působit jako poradní orgán zajišťující pravidelný a odpovídajícím způsobem transparentní dialog se soukromým sektorem, sdruženími spotřebitelů a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami . Dále by mělo výkonnému řediteli a správní radě poskytovat nezávislé poradenství ohledně zavádění do praxe a zadávání zakázek . Průmyslová a vědecká poradní rada by se měla zaměřit na záležitosti významné pro zúčastněné strany a upozorňovat na ně správní radu kompetenčního centra. Složení průmyslové a vědecké poradní rady a úkoly, které jsou jí přiděleny, například konzultování pracovního plánu, by měly zajistit dostatečné zastoupení zúčastněných stran v činnostech kompetenčního centra. Každé kategorii zúčastněných stran z tohoto odvětví by měl být přidělen minimální počet míst, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována zastoupení malých a středních podniků. [pozm. návrh 37] |
(28) |
Kompetenční centrum by při uplatňování svých činností mělo mít prostřednictvím své průmyslové a vědecké poradní rady mělo mít prospěch ze specifických odborných znalostí a širokého a relevantního zastoupení zúčastněných stran vybudovaných na základě smluvního partnerství veřejného a soukromého sektoru pro kybernetickou bezpečnost během trvání programu Horizont 2020 a pilotních projektů v rámci Horizontu 2020 týkajících se sítě kompetencí pro kybernetickou bezpečnost. Kompetenční centrum a průmyslová a vědecká poradní rada by mohly případně zvážit napodobení stávajících struktur, které by mohly například fungovat jako pracovní skupiny . [pozm. návrh 38] |
(28a) |
Kompetenční centrum a jeho orgány by měly využívat zkušeností a příspěvků minulých a stávajících iniciativ, jako je smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti, Evropská organizace pro kybernetickou bezpečnost (ECSO) a pilotní projekt a přípravná činnost týkající se auditů bezplatného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem. [pozm. návrh 39] |
(29) |
Kompetenční centrum by mělo mít zavedena zavést pravidla týkající se prevence , určování a řešení střetu zájmů v případě svých členů, orgánů a zaměstnanců, správní rady, průmyslové a vědecké poradní rady a komunity. Členské státy by měly zajistit prevenci, určování a řešení střetů zájmů v případě národních koordinačních center . Kompetenční centrum by rovněž mělo uplatňovat odpovídající ustanovení práva Unie týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (11). Zpracování osobních údajů kompetenčním centrem se bude řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/2018. Kompetenční centrum by mělo dodržovat předpisy vztahující se na orgány Unie, jakož i vnitrostátní předpisy o nakládání s informacemi, zejména s citlivými informacemi nepodléhajícími utajení a utajovanými informacemi Evropské unie. [pozm. návrh 40] |
(30) |
Finanční zájmy Unie a členských států by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného použití správních a finančních sankcí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) XXX (12) [finanční nařízení]. |
(31) |
Kompetenční centrum by mělo fungovat otevřeným a transparentním způsobem, přičemž by mělo včas poskytovat všechny potřebné vyčerpávající informace a propagovat své činnosti, včetně poskytování informací a jejich šíření mezi širší veřejnost . Centrum by mělo veřejnosti a všem zúčastněným stranám poskytnout seznam členů komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a zveřejnit jejich prohlášení o zájmech předložená v souladu s článkem 42 . Jednací řád orgánů kompetenčního centra by měl být zveřejněn. [pozm. návrh 41] |
(31a) |
Doporučuje se, aby kompetenční centrum a národní koordinační centra v co největším rozsahu monitorovala a dodržovala mezinárodní standardy, aby se podpořilo dosažení souladu s globálně osvědčenými postupy. [pozm. návrh 42] |
(32) |
Interní auditor Komise by měl vykonávat vůči kompetenčnímu centru stejné pravomoci jako vůči Komisi. |
(33) |
Komise, kompetenční centrum, Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům by měly mít přístup ke všem nezbytným informacím a do všech prostor, aby mohly provádět audity a vyšetřování týkající se grantů, smluv a dohod podepsaných kompetenčním centrem. |
(33a) |
Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, v nichž definuje prvky smluvních ujednání mezi kompetenčním centrem a národními koordinačními centry a stanoví kritéria pro posuzování a akreditaci subjektů jako členů komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (13) . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.” [pozm. návrh 43] |
(34) |
Vzhledem k tomu, že cílů tohoto nařízení, totiž Cílů tohoto nařízení , totiž posilování konkurenceschopnosti a kapacity Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a snižování její digitální závislosti prostřednictvím využívání produktů , postupů a služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti vyvinutých v Unii, udržování a rozvoje technických a průmyslových kapacit Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, zvyšování konkurenceschopnosti odvětví kybernetické bezpečnosti v Unii a přeměny kybernetické bezpečnosti v konkurenční výhodu ostatních průmyslových odvětví v Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy v důsledku rozptýlenosti stávajících omezených prostředků a rozsahu nezbytných investic, ale spíše jich vzhledem k potřebě vyhnout se zdvojování tohoto úsilí, pomoci dosáhnout kritického množství investic a zajistit optimální využití veřejného financování může být dosaženo na úrovni Unie. může Kromě toho mohou pouze činnosti na úrovni Unie zajistit nejvyšší úroveň kybernetické bezpečnosti ve všech členských státech, a uzavřít tak bezpečnostní nedostatky v některých členských státech, které vytvářejí bezpečnostní nedostatky pro celou Unii. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle, [pozm. návrh 44] |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ A ZÁSADY KOMPETENČNÍHO CENTRA A SÍTĚ
Článek 1
Předmět
1. Tímto nařízením se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „kompetenční centrum“) a síť národních koordinačních center a stanoví pravidla pro nominaci národních koordinačních center a pro vytvoření komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost. Kompetenční centrum a síť přispívají k celkové odolnosti a povědomí v Unii o hrozbách pro kybernetickou bezpečnost, přičemž úzce zohledňují dopady na společnost. [pozm. návrh 45]
2. Kompetenční centrum přispívá k provádění části zaměřené na kybernetickou bezpečnost v rámci programu Digitální Evropa zavedeného nařízením č. XXX (14), a zejména opatření souvisejících s článkem 6 nařízení (EU) č. XXX [program Digitální Evropa], a v rámci programu Horizont Evropa zavedeného nařízením č. XXX (15), zejména bodu 2.2.6 pilíře II přílohy I rozhodnutí č. XXX o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa [ref. číslo zvláštního programu].
3. Sídlo kompetenčního centra se nachází v [Bruselu v Belgii.] [pozm. návrh 46]
4. Kompetenční centrum má právní subjektivitu. V každém členském státě požívá nejširší způsobilost k právům a právním úkonům přiznanou právnickým osobám podle práva daného členského státu. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a být účastníkem soudních řízení. [pozm. návrh 47]
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1) |
„kybernetickou bezpečností“ se rozumí ochrana veškeré činnosti nezbytné k ochraně sítí a informačních systémů, jejich uživatelů a dalších osob proti kybernetickým hrozbám dotčených kybernetickými hrozbami ; [pozm. návrh 48] |
1a) |
„kybernetickou obranou“ a „obranným rozměrem kybernetické bezpečnosti“ se rozumí výhradně defenzivní a reaktivní technologie kybernetické obrany, jejímž cílem je chránit kritické infrastruktury, vojenské sítě a informační systémy, jejich uživatele a dotčené osoby před kybernetickými hrozbami, včetně situačního uvědomění, odhalování hrozeb a digitální forenzní analýzy; [pozm. návrh 183] |
2) |
„produkty a řešeními v oblasti kybernetické bezpečnosti“ se rozumí postupy“ se rozumí komerční a nekomerční produkty, služby a postupy v oblasti informačních a komunikačních technologií, jejichž konkrétním účelem je ochrana údajů, sítí a informačních systémů, jejich uživatelů a dotčených dalších osob před kybernetickými hrozbami; [pozm. návrh 49] |
2a) |
„kybernetickou hrozbou“ se rozumí jakákoliv potenciální okolnost, událost nebo čin, které mohou poškodit, narušit nebo jinak nepříznivě ovlivnit sítě a informační systémy, jejich uživatele a dotčené osoby; [pozm. návrh 50] |
3) |
„orgánem veřejné moci“ se rozumí jakýkoli vládní či jiný orgán veřejné správy, včetně veřejných poradních orgánů, na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni či jakákoli fyzická či právnická osoba, které vykonává funkci ve veřejné správě podle unijního a vnitrostátního práva, včetně zvláštních povinností; [pozm. návrh 51] |
4) |
„zúčastněným přispívajícím členským státem“ se rozumí členský stát, který dobrovolně poskytuje finanční příspěvky na pokrytí správních a provozních nákladů kompetenčního centra. [pozm. návrh 52] |
4a) |
„Evropskými centry pro digitální inovace“ se rozumí právní subjekt podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/XXX (16) . [pozm. návrh 53] |
Článek 3
Poslání kompetenčního centra a sítě
1. Kompetenční centrum a síť pomáhají Unii:
a) |
udržovat a rozvíjet nezbytné technologické a průmyslové schopnosti Unie rozvíjet nezbytné kapacity a schopnosti Unie, pokud jde o technologickou, průmyslovou, společenskou, akademickou a výzkumnou odbornost v oblasti kybernetické bezpečnosti, k zajištění jejího jednotného digitálního trhu a posílení ochrany údajů občanů, podniků a orgánů veřejné správy Unie ; [pozm. návrh 54] |
aa) |
zvyšovat odolnost a spolehlivost infrastruktury síťových a informačních systémů, včetně kritické infrastruktury, internetu a v Unii běžně používaného hardwaru a softwaru; [pozm. návrh 55] |
b) |
zvyšovat konkurenceschopnost odvětví kybernetické bezpečnosti v Unii a přeměnit kybernetickou bezpečnost v konkurenční výhodu jiných průmyslových odvětví Unie. [pozm. návrh 56 se netýká českého znění] |
ba) |
zvyšovat povědomí o hrozbách pro kybernetickou bezpečnost a souvisejících společenských a etických důsledcích a otázkách a snižovat rozdíly v dovednostech v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii; [pozm. návrh 57] |
bb) |
rozvíjet vedoucí úlohu Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a zajišťovat nejvyšší standardy kybernetické bezpečnosti v celé Unii; [pozm. návrh 58] |
bc) |
zvyšovat konkurenceschopnost a kapacity Unie a snižovat její digitální závislost zvýšením využívání produktů, postupů a služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti vyvíjených v Unii; [pozm. návrh 59] |
bd) |
upevňovat důvěru občanů, spotřebitelů a podniků v digitálním světě, což přispěje k dosažení cílů strategie jednotného digitálního trhu; [pozm. návrh 60] |
2. Kompetenční centrum plní své úkoly v příslušných případech ve spolupráci se sítí národních koordinačních center a komunitou kompetencí pro kybernetickou bezpečnost.
Článek 4
Cíle a úkoly kompetenčního centra
Kompetenční centrum má následující cíle a související úkoly:
1. |
usnadňovat vytvářet, řídit a pomáhat koordinovat práci usnadňovat činnost sítě národních koordinačních center (dále jen „síť“) podle článku 6 a komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost podle uvedené v článku 8; [pozm. návrh 61] |
2. |
přispívat k koordinovat provádění části zaměřené na kybernetickou bezpečnost v rámci programu Digitální Evropa zavedeného nařízením č. XXX (17), zejména opatření souvisejících s článkem 6 nařízení (EU) č. XXX [program Digitální Evropa], a v rámci programu Horizont Evropa zavedeného nařízením č. XXX (18), zejména bodu 2.2.6 pilíře II přílohy I rozhodnutí č. XXX o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa [ref. číslo zvláštního programu], a v rámci dalších unijních programů, stanoví-li tak právní akty Unie] a přispívat k provádění činností financovaných Evropským obranným fondem vytvořeným nařízením (EU) 2019/XXX ; [pozm. návrh 62] |
3. |
zlepšovat odolnost, kapacity, schopnosti, znalosti a infrastruktury v oblasti kybernetické bezpečnosti ve prospěch společnosti, průmyslových odvětví, veřejného sektoru a výzkumných komunit, a to plněním těchto úkolů ve spojitosti s nejmodernější průmyslovou a výzkumnou infrastrukturou v oblasti kybernetické bezpečnosti a souvisejícími službami : [pozm. návrh 63]
|
4. |
přispívat k plošnému nasazení nejnovějších a udržitelných produktů a řešení postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti napříč celou ekonomikou Unií , a to plněním následujících úkolů: [pozm. návrh 72]
|
5. |
zlepšovat povědomí o kybernetické bezpečnosti a přispívat ke snižování nedostatku v oblasti dovedností a k posilování úrovně dovedností souvisejících s kybernetickou bezpečností v Unii, a to plněním těchto úkolů: [pozm. návrh 77]
|
6. |
přispívat k posílení výzkumu a vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii, a to následovně:
|
7. |
posilovat spolupráci mezi civilní a obranou oblastí s ohledem na technologie a aplikace dvojího užití v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to plněním těchto úkolů , které musí být na reaktivní a defenzivní technologie, aplikace a služby kybernetické obrany : [pozm. návrh 184]
|
8. |
posilovat synergie mezi civilním a obranným rozměrem kybernetické bezpečnosti v souvislosti s Evropským obranným fondem, a to plněním těchto úkolů , které musí být na reaktivní a defenzivní technologie, aplikace a služby kybernetické obrany : [pozm. návrh 185]
|
8a. |
přispívat k úsilí Unie o posílení mezinárodní spolupráce s ohledem na kybernetickou bezpečnost tím, že bude:
|
Článek 5
Investice do infrastruktur, schopností, produktů nebo řešení procesů a jejich využívání [pozm. návrh 91]
1. Poskytuje-li kompetenční centrum financování infrastruktur, schopností, produktů nebo řešení procesů podle čl. 4 odst. 3 a 4 ve formě veřejné zakázky, grantu či ceny, může pracovní plán kompetenčního centra zejména stanovit: [pozm. návrh 92]
a) |
pravidla konkrétní pravidla upravující provoz infrastruktury či schopnosti, včetně případného svěření provozu hostujícímu subjektu na základě kritérií vymezených kompetenčním centrem; [pozm. návrh 93] |
b) |
pravidla upravující přístup k infrastruktuře či schopnosti a jejich využívání; |
ba) |
konkrétní pravidla upravující různé fáze provádění; [pozm. návrh 94] |
bb) |
zajistit, že díky příspěvku Unie je přístup co nejvíce otevřený tak uzavřený, jak je třeba, a je možné opětovné využití. [pozm. návrh 95] |
2. Kompetenční centrum může odpovídat za celkové provádění příslušného společného zadávání veřejných zakázek, včetně zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi jménem členů sítě, členů komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost nebo třetích osob zastupujících uživatele produktů a řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Pro tento účel může kompetenčnímu centru pomáhat jedno nebo více národních koordinačních center či členů komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost nebo příslušná evropská centra pro digitální inovace . [pozm. návrh 96]
Článek 6
Nominace národních koordinačních center
-1. V každém členském státě se zřídí jedno národní koordinační centrum. [pozm. návrh 97]
1. Do [datum] každý členský stát nominuje subjekt, který má působit jako národní koordinační centrum pro účely tohoto nařízení, a informuje o tom Komisi.
2. Na základě posouzení týkajícího se splnění kritérií stanovených v odstavci 4 ze strany uvedeného subjektu vydá Komise do šesti měsíců od nominace centra oznámené členským státem rozhodnutí, jímž subjekt akredituje jako národní koordinační centrum, nebo nominaci zamítne. Komise zveřejní seznam národních koordinačních center.
3. Členské státy mohou pro účely tohoto nařízení kdykoli nominovat nový subjekt jako národní koordinační centrum. V případě nominace jakéhokoli nového subjektu se použijí odstavce 1 a 2.
4. Nominované národní koordinační centrum musí být schopno podporovat kompetenční centrum a síť při plnění jejich poslání stanoveného v článku 3 tohoto nařízení. Musí disponovat odbornými technickými znalostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo k nim mít přímý přístup a musí být schopno účinné spolupráce a koordinace s průmyslem, veřejným sektorem , akademickou a výzkumnou komunitou a občany. Komise vydá pokyny, v nichž dále upřesní postup hodnocení a vysvětlí použití kritérií . [pozm. návrh 98]
5. Vztah mezi kompetenčním centrem a národními koordinační centry se zakládá na standardní smluvní dohodě podepsané mezi kompetenčním centrem a každým národním koordinačním centrem. Dohoda upraví sestává ze stejného souboru harmonizovaných obecných podmínek upravujících pravidla, kterými se řídí vztah a rozdělení úkolů mezi kompetenčním centrem a každým národním koordinačním centrem , a ze zvláštních podmínek stanovených pro konkrétní národní koordinační centrum . [pozm. návrh 99]
5a. Komise přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45a pro doplnění tohoto nařízení stanovením harmonizovaných všeobecných podmínek smluvních dohod uvedených v odstavci 5 tohoto článku, a to včetně jejich formátu: [pozm. návrh 100]
6. Síť národních koordinačních center je složena ze všech národních koordinačních center nominovaných členskými státy.
Článek 7
Úkoly národních koordinačních center
1. Národní koordinační centra mají tyto úkoly:
a) |
podporovat kompetenční centrum při dosahování jeho cílů, zejména při zřizování a koordinování komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost; [pozm. návrh 101] |
b) |
propagovat, podněcovat a usnadňovat účast občanské společnosti, průmyslu , zejména začínajících podniků a malých a středních podniků, akademické obce a výzkumné komunity a dalších hráčů na úrovni členských států v přeshraničních projektech; [pozm. návrh 102] |
ba) |
ve spolupráci s dalšími subjekty s podobnými úkoly fungovat jako jednotné kontaktní místo pro produkty a procesy v oblasti kybernetické bezpečnosti financované prostřednictvím jiných programů Unie, jako je InvestEU nebo program pro jednotný trh, zejména pro malé a střední podniky; [pozm. návrh 103] |
c) |
společně s kompetenčním centrem přispívat k identifikování a řešení výzev v oblasti kybernetické bezpečnosti specifických pro jednotlivá průmyslová odvětví; [pozm. návrh 104] |
ca) |
úzce spolupracovat s národními normalizačními organizacemi, aby se podpořilo přijetí stávajících norem a aby byly všechny relevantní zúčastněné strany, zejména malé a střední podniky, zapojeny do stanovení nových norem; [pozm. návrh 105] |
d) |
působit jako kontaktní místo na vnitrostátní úrovni pro komunitu kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a kompetenční centrum; |
e) |
usilovat o vytvoření synergií s příslušnými činnostmi na vnitrostátní celostátní, regionální a regionální místní úrovni; [pozm. návrh 106] |
f) |
provádět konkrétní akce, pro něž kompetenční centrum udělilo granty, též prostřednictvím poskytování finanční podpory třetím osobám v souladu s článkem 204 nařízení XXX [nové finanční nařízení] za podmínek stanovených v dotčených grantových dohodách; |
fa) |
podporovat a šířit společný minimální vzdělávací program v oblasti kybernetické bezpečnosti ve spolupráci s příslušnými orgány v členských státech; [pozm. návrh 107] |
g) |
podporovat a šířit příslušné výsledky práce sítě, komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a kompetenčního centra na vnitrostátní nebo regionální nebo místní úrovni; [pozm. návrh 108] |
h) |
posuzovat žádosti subjektů a jednotlivců usazených ve stejném členském státě jako koordinační centrum, které se chtějí stát součástí komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost. [pozm. návrh 109] |
2. Pro účely písmena f) může být finanční podpora třetím osobám poskytována v kterékoli z forem uvedených v článku 125 nařízení XXX [nové finanční nařízení] včetně jednorázových částek.
3. Národní koordinační centra mohou získat grant z Unie v souladu s čl. 195 písm. d) nařízení XXX [nové finanční nařízení] v souvislosti s plněním úkolů stanovených v tomto článku.
4. Národní koordinační centra v příslušných případech spolupracují prostřednictvím sítě a postupují v koordinaci s cílem příslušnými evropskými centry pro digitální inovace za účelem plnění úkolů uvedených v odst. 1 písm. a), b), c), e) a g). [pozm. návrh 110]
Článek 8
Komunita kompetencí pro kybernetickou bezpečnost
1. Komunita kompetencí pro kybernetickou bezpečnost podporuje přispívá ke splnění poslání kompetenčního centra stanovené v článku 3 a zlepšuje , shromažďuje, sdílí a šíří odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti v celé Unii a poskytuje odborné technické znalosti . [pozm. návrh 111]
2. Komunita kompetencí pro kybernetickou bezpečnost zahrnuje občanskou společnost, průmysl, akademické na straně poptávky i na straně dodávky , včetně MSP, akademickou obec a neziskové výzkumné organizace výzkumnou komunitu , sdružení a uživatelů, jednotlivé odborníky, příslušné evropské normalizační organizace, veřejné subjekty a další subjekty zabývající se provozními a technickými záležitostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti . Spojuje hlavní zúčastněné strany v souvislosti s technologickými technologickými, průmyslovými, akademickými, výzkumnými a průmyslovými společenskými kapacitami a schopnostmi Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zahrnuje národní koordinační centra , evropská digitální inovační centra i orgány a subjekty Unie s příslušnými odbornými znalostmi , jak je uvedeno v článku 10 tohoto nařízení . [pozm. návrh 112]
3. Akreditovanými členy komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost se mohou stát pouze subjekty usazené v Unii a jednotlivci s pobytem v Unii, v Evropském hospodářském prostoru (EHP) nebo Evropském sdružení volného obchodu (ESVO) . Žadatelé doloží , že mohou poskytovat své odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti v alespoň jedné z těchto oblastí: [pozm. návrh 113]
a) |
výzkum akademická oblast nebo výzkum ; [pozm. návrh 114] |
b) |
průmyslový vývoj; |
c) |
odborná příprava a vzdělávání; |
ca) |
etika; [pozm. návrh 115] |
cb) |
formální a technická standardizace a specifikace. [pozm. návrh 116] |
4. Kompetenční centrum akredituje subjekty zřízené podle vnitrostátního práva nebo i jednotlivce jako členy komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost po harmonizovaném posouzení kompetenčním centrem, národním koordinačním centrem členského státu, v němž je daný subjekt usazen nebo kde má pobyt daný jednotlivec , zda splňuje kritéria stanovená v odstavci 3. Akreditace je časově neomezená, ale může být kdykoli kompetenčním centrem zrušena, pokud se kompetenční centrum nebo příslušné národní koordinační centrum domnívá, že subjekt nebo jednotlivec nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 3, nebo se na něj vztahují příslušná ustanovení článku 136 nařízení XXX [nové finanční nařízení]. Národní koordinační centra členských států usilují o dosažení vyváženého zastoupení zúčastněných stran v komunitě, zejména malých a středních podniků, a aktivně podněcují účast nedostatečně zastoupených kategorií nebo skupin jednotlivců. [pozm. návrh 117]
4a. Komise přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45a, aby dále doplnila toto nařízení upřesněním kritérií uvedených v odstavci 3 tohoto článku, podle nichž jsou uchazeči vybíráni, a postupů pro posuzování a akreditaci subjektů, které splňují kritéria uvedená v odstavci 4 tohoto článku. [pozm. návrh 118]
5. Kompetenční centrum akredituje příslušné instituce a jiné subjekty Unie jako členy komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost v návaznosti na posouzení, zda daný subjekt splňuje kritéria stanovená v odstavci 3. Akreditace je časově neomezená, ale může být kdykoli kompetenčním centrem zrušena, pokud se kompetenční centrum domnívá, že subjekt nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 3, nebo se na něj vztahují příslušná ustanovení článku 136 nařízení XXX [nové finanční nařízení].
6. Do činností komunity se mohou zapojit zástupci Komise.
Článek 9
Úkoly členů komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost
Členové komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost:
1) |
podporují kompetenční centrum při dosahování jeho poslání a cílů stanovených v článcích 3 a 4 a za tímto účelem úzce spolupracují s kompetenčním centrem a příslušnými národními koordinačními centry; |
2) |
účastní se činností podporovaných kompetenčním centrem a národními koordinačními centry; |
3) |
případně se účastnit pracovních skupin zřízených správní radou kompetenčního centra za účelem provádění konkrétních činností uvedených v pracovním plánu kompetenčního centra; |
4) |
v příslušných případech podporují kompetenční centrum a národní koordinační centra při propagování konkrétních projektů; |
5) |
propagují a šíří relevantní výsledky činností a projektů prováděných v rámci komunity; |
5a) |
podporovat kompetenční centrum tím, že podává zprávy o zranitelných místech a tato místa zveřejňuje, pomáhá je posílit a poskytuje poradenství o tom, jak tato slabá místa omezit, a to i prostřednictvím certifikací podle režimů přijatých v souladu s nařízením (EU) 2019/XXX [akt o kybernetické bezpečnosti]. [pozm. návrh 119] |
Článek 10
Spolupráce mezi kompetenčním centrem a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie
1. Kompetenční centrum spolupracuje pro zajištění soudržnosti a komplementarity s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, včetně agentury ENISA , skupiny pro reakci na počítačové hrozby (CERT-EU), Evropské služby pro vnější činnost, Společného výzkumného střediska Komise, Výkonné agentury pro výzkum, Výkonné agentury pro inovace a sítě, evropských center pro digitální inovace, Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě zřízeného při Europolu a Evropské obranné agentury , pokud jde o projekty, služby a kompetence dvojího užití . [pozm. návrh 120]
2. Spolupráce probíhá na základě pracovních ujednání. Uvedená ujednání jsou předložena Komisi k předchozímu přijme správní rada po předchozím souhlasu Komise . [pozm. návrh 121]
KAPITOLA II
ORGANIZACE KOMPETENČNÍHO CENTRA
Článek 11
Členství a struktura
1. Členy kompetenčního centra jsou Unie, zastoupená Komisí, a členské státy.
2. Strukturu kompetenčního centra tvoří:
a) |
správní rada, která plní úkoly stanovené článkem 13; |
b) |
výkonný ředitel, který plní úkoly stanovené článkem 16; |
c) |
průmyslová a vědecká poradní rada, která plní úkoly stanovené článkem 20. |
ODDÍL I
SPRÁVNÍ RADA
Článek 12
Složení správní rady
1. Správní radu tvoří jeden zástupce z každého členského státu , jeden zástupce jmenovaný Evropským parlamentem jako pozorovatel a čtyři zástupci pět zástupců Komise jednajících jednající jménem Unie , přičemž se u členů správní rady a jejich náhradníků dbá na dosažení genderové vyváženosti . [pozm. návrh 122]
2. Každý člen správní rady má náhradníka, který jej zastupuje v jeho nepřítomnosti.
3. Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí techniky v oblasti kybernetické bezpečnosti i s ohledem na své dovednosti v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Komise a členské státy usilují o to, aby se omezila fluktuace jejich zástupců ve správní radě, a zajistila se tak kontinuita práce rady. Komise a členské státy usilují o dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen ve správní radě. [pozm. návrh 123]
4. Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyři roky. Toto období lze prodloužit.
5. Členové správní rady jednají v zájmu kompetenčního centra a nezávislým a transparentním způsobem zajišťují jeho cíle, poslání, identitu, autonomii a soudržnost.
6. Komise Správní rada může v příslušných případech přizvat na zasedání správní rady pozorovatele, včetně zástupců relevantních institucí a jiných subjektů Unie orgánů, úřadů a agentur Unie a členů komunity . [pozm. návrh 124]
7. Agentura ENISA a průmyslová a vědecká poradní rada jsou je ve správní radě stálým pozorovatelem stálými pozorovateli v poradní úloze bez hlasovacích práv. Správní rada co nejvíce zohledňuje názory vyjádřené stálými pozorovateli . [pozm. návrh 125]
Článek 13
Úkoly správní rady
1. Správní rada nese celkovou odpovědnost za strategickou orientaci a činnost kompetenčního centra a dohlíží na provádění jeho činností.
2. Správní rada přijme svůj jednací řád. Tento jednací řád zahrnuje zvláštní postupy pro zjišťování střetů zájmů a jejich prevenci a zajišťuje zachování důvěrnosti všech citlivých informací.
3. Správní rada přijímá nutná strategická rozhodnutí, zejména:
a) |
přijímá víceletý strategický plán, který obsahuje prohlášení o hlavních prioritách a plánovaných iniciativách kompetenčního centra, včetně odhadu jeho finančních potřeb a zdrojů , se zohledněním poradenství poskytovaného agenturou ENISA ; [pozm. návrh 126] |
b) |
přijímá pracovní plán kompetenčního centra, roční účetní závěrku a rozvahu a výroční zprávu o činnosti na základě návrhu výkonného ředitele , se zohledněním poradenství poskytovaného agenturou ENISA [pozm. návrh 127]; |
c) |
přijímá zvláštní finanční pravidla kompetenčního centra v souladu s [článkem 70 finančního nařízení]; |
d) |
přijímá postup pro jmenování výkonného ředitele; |
e) |
přijímá kritéria a postupy pro posuzování a akreditaci subjektů jako členů komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost; [pozm. návrh 128] |
ea) |
přijímá pracovní ujednání uvedená v čl. 10 odst. 2; [pozm. návrh 129] |
f) |
jmenuje, odvolává a prodlužuje funkční období výkonného ředitele, poskytuje mu pokyny a sleduje jeho výsledky a jmenuje účetního; |
g) |
přijímá roční rozpočet kompetenčního centra, včetně příslušného plánu pracovních míst, v němž je uveden počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počet smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky; |
ga) |
přijímá pravidla pro transparentnost kompetenčního centra; [pozm. návrh 130] |
h) |
přijímá pravidla o střetech zájmů; |
i) |
zřizuje pracovní skupiny s členy komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost , se zohledněním poradenstvím poskytovaného stálými pozorovateli [pozm. návrh 131]; |
j) |
jmenuje členy průmyslové a vědecké poradní rady; |
k) |
zřizuje funkci interního auditora v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (19); |
l) |
propaguje kompetenční centrum po celém světě, aby zvýšila jeho přitažlivost a vytvořila z něj špičkové světové centrum excelence v oblasti kybernetické bezpečnosti spolupráci kompetenčního centra s globálními aktéry ; [pozm. návrh 132] |
m) |
na doporučení výkonného ředitele stanoví komunikační politiku kompetenčního centra; |
n) |
odpovídá za sledování odpovídajících opatření v návaznosti na zpětná hodnocení; |
o) |
v příslušných případech stanoví prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 31 odst. 3; |
p) |
v příslušných případech stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do kompetenčního centra a pro využívání stážistů v souladu s čl. 32 odst. 2; |
q) |
přijímá bezpečnostní pravidla kompetenčního centra; |
r) |
přijímá strategii proti podvodům a korupci , která je úměrná rizikům podvodu a korupce s ohledem na analýzu nákladů a přínosů opatření, jež mají být provedena , jakož i komplexní opatření pro ochranu osob oznamujících porušení právních předpisů Unie v souladu s platnými právními předpisy Unie ; [pozm. návrh 133] |
s) |
přijímá rozsáhlou definici finančních příspěvků od členských států a metodiku pro výpočet finančních příspěvků od částky dobrovolných příspěvků členských států , které mohou být účtovány podle této definice jako finanční příspěvky a tento výpočet se provede na konci každého finančního roku ; [pozm. návrh 134] |
t) |
odpovídá za všechny úkoly, které nejsou výslovně přiděleny určitému orgánu kompetenčního centra; takové úkoly může přidělit jakékoli osobě působící v kompetenčním centru. |
Článek 14
Předseda a zasedání správní rady
1. Správní rada volí předsedu a místopředsedu na dvouleté funkční období z řad svých členů, kteří mají hlasovací právo , a usiluje přitom o vyvážené zastoupení žen a mužů . Funkční období předsedy a místopředsedy může být jednou prodlouženo na základě rozhodnutí správní rady. Pokud však kdykoli během svého funkčního období přestanou být členy správní rady, jejich funkční období automaticky skončí k témuž dni. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo z moci úřední místopředseda. Předseda se účastní hlasování. [pozm. návrh 135]
2. Řádná zasedání správní rady se konají alespoň třikrát ročně. Mimořádná zasedání se mohou konat na žádost Komise, na žádost jedné třetiny všech členů správní rady, na žádost předsedy nebo na žádost výkonného ředitele při výkonu jeho úkolů.
3. Pokud správní rada nerozhodne jinak, výkonný ředitel se účastní jednání, nemá však hlasovací právo. Správní rada může v jednotlivých případech pozvat další osoby, aby se jejích zasedání zúčastnily jako pozorovatelé. [pozm. návrh 136]
4. Členové průmyslové a vědecké poradní rady se mohou na pozvání předsedy účastnit zasedání správní rady, nemají však hlasovací práva. [pozm. návrh 137]
5. Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být s výhradou ustanovení jejího jednacího řádu na zasedáních nápomocni poradci nebo odborníci.
6. Kompetenční centrum zajišťuje sekretariát správní rady.
Článek 15
Pravidla hlasování ve správní radě
1. Unie má 50 % hlasovacích práv. Hlasovací práva Unie jsou nedělitelná.
2. Každý zúčastněný členský stát má jeden hlas.
3. Správní rada přijímá rozhodnutí většinou tvořenou alespoň 75 % všech hlasů (včetně hlasů nepřítomných členů), které představují alespoň 75 % celkových finančních příspěvků kompetenčnímu centru. Finanční příspěvek se vypočte na základě odhadovaných výdajů navržených členskými státy podle čl. 17 odst. 2 písm. c) a na základě zprávy o výši příspěvků zúčastněných členských států podle čl. 22 odst. 5.
4. Hlasovací práva mají pouze zástupci Komise a zástupci zúčastněných členských států.
5. Předseda se účastní hlasování. [pozm. návrh 138]
Článek 15a
Pravidla hlasování ve správní radě
1. Rozhodnutí, která jsou předmětem hlasování se mohou týkat:
a) |
správy a organizace kompetenčního centra a sítě |
b) |
přidělení prostředků na kompetenční centrum a síť; |
c) |
společné činnosti několika členských států, případně doplněné o rozpočet Unie na základě rozhodnutí přiděleného v souladu s písmenem b). |
2. Správní rada přijímá rozhodnutí většinou alespoň 75 % všech členů. Hlasovací práva Unie zastupuje Komise a jsou nedělitelná.
3. V případě rozhodnutí podle odst. 1 písm. a) je každý členský stát zastoupen a má stejná hlasovací práva. U zbývajících dostupných hlasů až do 100 % by měla mít Unie alespoň 50 % hlasovacích práv, která odpovídají jejímu finančnímu příspěvku.
4. V případě rozhodnutí, na něž se vztahuje odst. 1 písm. b) nebo c), nebo jakéhokoli jiného rozhodnutí, které nespadá do žádné jiné kategorie uvedené v odstavci 1, Unie drží nejméně 50 % hlasovacích práv v souladu s jejím finančním příspěvkem. Hlasovací práva mají pouze přispívající členské státy a budou odpovídat jejich finančnímu příspěvku.
5. V případě, že byl předseda zvolen ze zástupců členských států, účastní se předseda hlasování jako zástupce svého členského státu. [pozm. návrh 139]
ODDÍL II
VÝKONNÝ ŘEDITEL
Článek 16
Jmenování a odvolání výkonného ředitele nebo prodloužení jeho funkčního období
1. Výkonný ředitel má odborné znalosti a dobrou pověst v oborech, jimiž se kompetenční centrum zabývá.
2. Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec kompetenčního centra podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.
3. Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí , včetně návrhů na jmenování usilujících o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ze strany členských států, po otevřeném , transparentním a transparentním nediskriminačním výběrovém řízení. [pozm. návrh 140]
4. Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem zastupuje kompetenční centrum předseda správní rady.
5. Funkční období výkonného ředitele je čtyři roky pět let . Do konce tohoto období Komise provede posouzení, které zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy kompetenčního centra. [pozm. návrh 141]
6. Správní rada může na návrh Komise, v němž je zohledněno posouzení podle odstavce 5, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit o další období nejvýše čtyř pěti let. [pozm. návrh 142]
7. Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.
8. Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh svých členů nebo na návrh Komise. [pozm. návrh 143]
Článek 17
Úkoly výkonného ředitele
1. Výkonný ředitel odpovídá za provoz a každodenní řízení kompetenčního centra a je jeho právním zástupcem. Výkonný ředitel je odpovědný správní radě a vykonává své povinnosti v rámci pravomocí, které jsou mu svěřeny, zcela nezávisle.
2. Výkonný ředitel plní nezávisle zejména tyto úkoly:
a) |
provádí rozhodnutí přijatá správní radou; |
b) |
podporuje správní radu v její práci, poskytuje pro její zasedání sekretariát a dodává všechny informace nezbytné pro plnění jejích povinností; |
c) |
po konzultaci se správní radou , s průmyslovou a vědeckou poradní radou, s agenturou ENISA a Komisí připravuje a předkládá správní radě k přijetí návrh víceletého strategického plánu a návrh ročního pracovního plánu kompetenčního centra, včetně rozsahu výzev k podávání návrhů, výzev k vyjádření zájmu a výzev k podávání nabídek potřebných k provedení pracovního plánu a příslušných odhadovaných výdajů navržených členskými státy a Komisí; [pozm. návrh 144] |
d) |
připravuje a předkládá správní radě k přijetí návrh ročního rozpočtu, včetně příslušného plánu pracovních míst s uvedením počtu dočasných pracovních míst v každé platové třídě a funkční skupině a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřeného v přepočtu na plné pracovní úvazky; |
e) |
provádí pracovní plán a podává o tom zprávy správní radě; |
f) |
připravuje návrh výroční zprávy o činnosti kompetenčního centra, včetně informací o příslušných výdajích; |
g) |
zajišťuje zavedení účinných postupů pro sledování a hodnocení výkonů kompetenčního centra; |
h) |
vypracovává akční plán v návaznosti na závěry zpětných hodnocení a každé dva roky předkládá Komisi a Evropskému parlamentu zprávy o pokroku; [pozm. návrh 145] |
i) |
připravuje, vyjednává a uzavírá dohody s národními koordinačními centry; |
j) |
odpovídá za správní, finanční a personální záležitosti, včetně plnění rozpočtu kompetenčního centra, přičemž řádné zohledňuje rady poskytnuté interním auditorem v mezích svého pověření správní radou; |
k) |
schvaluje a řídí zahájení výzev k podávání návrhů podle pracovního plánu a spravuje grantové dohody a rozhodnutí; |
l) |
schvaluje po konzultaci s průmyslovou a vědeckou poradní radou a agenturou ENISA schvaluje seznam akcí vybraných pro financování na základě seznamu s uvedením pořadí vypracovaného panelem nezávislých odborníků; [pozm. návrh 146] |
m) |
schvaluje a řídí zahájení výzev k podávání nabídek podle pracovního plánu a spravuje příslušné smlouvy; |
n) |
schvaluje nabídky vybrané pro financování; |
o) |
předkládá roční účetní závěrku a rozvahu internímu auditorovi a následně správní radě; |
p) |
zajišťuje, aby bylo prováděno posouzení rizik a řízení rizik; |
q) |
podepisuje jednotlivé grantové dohody, rozhodnutí a smlouvy; |
r) |
podepisuje smlouvy na veřejné zakázky; |
s) |
vypracovává akční plán v návaznosti na závěry interních nebo externích auditních zpráv, jakož i na vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a podává zprávy o pokroku dvakrát ročně Komisi a Evropskému parlamentu a pravidelně správní radě; [pozm. návrh 147] |
t) |
připravuje návrh finančních pravidel použitelných na kompetenční centrum; |
u) |
zřídí efektivní a účinný systém vnitřní kontroly, zajišťuje jeho fungování a informuje správní radu o veškerých jeho podstatných změnách; |
v) |
zajišťuje efektivní komunikaci s orgány Unie a na požádání podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě [pozm. návrh 148]; |
w) |
přijímá jakákoli opatření potřebná k posouzení pokroku kompetenčního centra v rámci plnění jeho poslání a cílů stanovených v článcích 3 a 4 tohoto nařízení; |
x) |
plní veškeré další úkoly, které mu správní rada svěřila nebo kterými ho pověřila. |
ODDÍL III
PRŮMYSLOVÁ A VĚDECEKÁ PORADNÍ RADA
Článek 18
Složení průmyslové a vědecké poradní rady
1. Průmyslová a vědecká poradní rada má nejvýše 16 25 členů. Členové jsou jmenováni správní radou z řad zástupců subjektů v komunitě kompetencí pro kybernetickou bezpečnost nebo jejích jednotlivých členů. Způsobilí jsou pouze zástupci subjektů, kteří nejsou kontrolováni třetí zemí nebo subjekty ze třetích zemí, s výjimkou zemí EHP a ESVO. Jmenování se uskuteční v souladu s otevřeným, transparentním a nediskriminačním postupem. Složení výboru se zaměřuje na dosažení genderové vyváženosti a zahrnuje vyvážené zastoupení skupin zúčastněných stran z průmyslu, akademické obce a občanské společnosti . [pozm. návrh 149]
2. Členové průmyslové a vědecké poradní rady mají odborné znalosti buď v oblasti výzkumu, průmyslového vývoje , nabídky, uplatňování nebo zavádění či profesionálních služeb nebo produktů v oblasti kybernetické bezpečnosti, nebo s jejich nasazováním. Požadavky na tyto odborné znalosti podrobněji stanoví správní rada. [pozm. návrh 150]
3. Postupy týkající se jmenování jejích členů správní radou a činnost poradní rady jsou stanoveny v jednacím řádu kompetenčního centra a zveřejněny.
4. Funkční období členů průmyslové a vědecké poradní rady je tři roky. Toto období lze prodloužit.
5. Zástupci Komise a agentury ENISA se mohou účastnit jsou přizváni k účasti na činnosti průmyslové a vědecké poradní rady a podporovat podporování její práci práce . Správní rada může v jednotlivých případech přizvat další zástupce komunity jako pozorovatele, poradce nebo případně odborníky. [pozm. návrh 151]
Článek 19
Fungování průmyslové a vědecké poradní rady
1. Průmyslová a vědecká poradní rada zasedá alespoň dvakrát třikrát ročně. [pozm. návrh 152]
2. Průmyslová a vědecká poradní rada může v případě potřeby poskytovat předkládá správní radě poradenství návrhy ohledně zřizování pracovních skupin zabývajících se konkrétními problémy týkajícími se práce kompetenčního centra , a to vždy, pokud tyto problémy patří k úkolům a oblastem, za něž zodpovídá a jež jsou uvedeny v článku 20 , což celkově koordinuje jeden nebo více členů průmyslové a vědecké poradní rady. [pozm. návrh 153]
3. Průmyslová a vědecká poradní rada volí svého předsedu.
4. Průmyslová a vědecká poradní rada přijme svůj jednací řád, včetně jmenování zástupců, kteří poradní radu v příslušných případech reprezentují, a délky jejich jmenování.
Článek 20
Úkoly průmyslové a vědecké poradní rady
Průmyslová a vědecká poradní rada pravidelně poskytuje kompetenčnímu centru poradenství ohledně vykonávání jeho činností a: [pozm. návrh 154]
1) |
poskytuje výkonnému řediteli a správní radě strategické poradenství a vstupy pro zavedení služeb kompetenčního centra a pro jeho zaměření a činnost, pokud jde o průmysl a vědu, a pro tvorbu pracovního plánu a víceletého strategického plánu ve lhůtách stanovených správní radou; [pozm. návrh 155] |
1a) |
radí správní radě ve věci zřizování pracovních skupin na konkrétní témata, která souvisí s činnosti kompetenčního centra. [pozm. návrh 156] |
2) |
organizuje veřejné konzultace otevřené všem veřejným a soukromým zúčastněným stranám, které mají zájem v oblasti kybernetické bezpečnosti, s cílem shromáždit vstupy pro strategické poradenství uvedené v odstavci 1; |
3) |
podporuje a shromažďuje zpětnou vazbu k pracovnímu plánu a víceletému strategickému plánu kompetenčního centra a poskytuje správní radě poradenství ohledně toho, jak zlepšit strategickou orientaci a činnost centra kompetencí . [pozm. návrh 157] |
KAPITOLA III
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek 21
Finanční příspěvek Unie
1. Příspěvek Unie kompetenčnímu centru na pokrytí správních nákladů a provozních nákladů je složen z těchto částek:
a) |
1 981 668 000 1 780 954 875 EUR z v cenách roku 2018 (1 998 696 000 EUR v běžných cenách) z programu Digitální Evropa, včetně až 23 746 000 EUR 21 385 465 EUR v cenách roku 2018 (23 746 000 EUR v běžných cenách) na správní náklady; [pozm. návrh 158] |
b) |
částka z programu Horizont Evropa, včetně správních nákladů, která bude určena s ohledem na proces strategického plánování, jenž bude proveden podle čl. 6 odst. 6 nařízení XXX [nařízení o programu Horizont Evropa]; |
ba) |
částka z Evropského obranného fondu určená na činnost kompetenčního centra spjatou s obranou, včetně veškerých souvisejících administrativních nákladů, jako jsou náklady, které mohou centru vzniknout, pokud působí jako projektový manažer u činností prováděných na základě Evropského obranného fondu. [pozm. návrh 159] |
2. Maximální příspěvek Unie bude vyplacen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na [program Digitální Evropa] a na zvláštní program, kterým se provádí program Horizont Evropa, zavedený rozhodnutím XXX , na Evropský obranný fond a další programy a projekty, které spadají do působnosti kompetenčního centra nebo sítě . [pozm. návrh 160]
3. Kompetenční centrum provádí akce v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci [programu Digitální Evropa] a [programu Horizont Evropa] v souladu s čl. 62 písm. c) bodem iv) nařízení (EU, Euratom) XXX (20) [finanční nařízení].
4. Finanční příspěvek Unie z programu Digitální Evropa a z programu Horizont Evropa nepokrývá úkoly stanovené v čl. 4 odst. 8 písm. b). Takové úkoly mohou být pokryty z finančních příspěvků Evropského obranného fondu. [pozm. návrh 161]
Článek 22
Příspěvky zúčastněných členských států
1. Zúčastněné členské státy poskytnou celkový příspěvek na provozní a správní náklady kompetenčního centra přinejmenším ve stejných výších, jaké jsou uvedeny v čl. 21 odst. 1 tohoto nařízení.
2. Pro účely posouzení příspěvků uvedených v odstavci 1 a v čl. 23 odst. 3 písm. b) bodě ii) se náklady stanoví pomocí obvyklých postupů účtování nákladů dotčených členských států, platných účetních standardů členského státu a platných mezinárodních účetních standardů a mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Náklady ověří nezávislý externí auditor jmenovaný dotčeným členským státem. Pokud na základě ověření vznikne nejistota, může kompetenční centrum ověřit metodu oceňování.
3. Pokud jakýkoli zúčastněný členský stát neplní své závazky týkající se finančního příspěvku, výkonný ředitel tuto skutečnost písemně zaznamená a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž musí být tento nedostatek napraven. Není-li situace v této lhůtě napravena, výkonný ředitel svolá zasedání správní rady, aby rozhodla, zda má být zúčastněnému členskému státu neplnícímu své závazky odebráno hlasovací právo nebo zda mají být do doby, než splní své povinnosti, přijata jiná opatření. Hlasovací práva členského státu neplnícího své závazky jsou pozastavena do doby, než dojde k nápravě ve věci neplnění závazků.
4. Komise může ukončit, úměrně snížit či pozastavit poskytovaní finančního příspěvku Unie na kompetenční centrum, pokud zúčastněné členské státy nepřispívají, nebo přispívají pouze částečně nebo přispívají pozdě, pokud jde o příspěvky uvedené v odstavci 1. Ukončení, snížení nebo pozastavení poskytování finančního příspěvku Unie ze strany Komise je co do výše a doby trvání přiměřené snížení, ukončení nebo pozastavení příspěvků členských států. [pozm. návrh 162]
5. Zúčastněné členské státy podají do 31. ledna každého roku správní radě zprávu o výši příspěvků uvedených v odstavci 1 učiněných v každém předchozím rozpočtovém roce.
Článek 23
Náklady a prostředky kompetenčního centra
1. Kompetenční centrum je financováno společně Unií a členskými státy prostřednictvím finančních příspěvků placených ve splátkách a příspěvků tvořených náklady vzniklými národním koordinačním centrům a příjemcům při provádění akci, které nejsou propláceny kompetenčním centrem.
2. Správní náklady kompetenčního centra nepřekročí [částka] EUR a jsou hrazeny formou finančních příspěvků rozdělených každoročně rovným dílem mezi Unii a zúčastněné členské státy. Pokud se část příspěvku na správní náklady nevyužije, lze ji použít na pokrytí provozních nákladů kompetenčního centra.
3. Provozní náklady kompetenčního centra se hradí prostřednictvím:
a) |
finančního příspěvku Unie; |
b) |
příspěvků zúčastněných členských států ve formě:
|
4. Prostředky kompetenčního centra, které jsou zahrnuty do jeho rozpočtu, tvoří tyto příspěvky:
a) |
finanční příspěvky Unie a zúčastněných členských států na správní náklady; [pozm. návrh 163] |
b) |
finanční příspěvky Unie a zúčastněných členských států na provozní náklady; [pozm. návrh 164] |
c) |
veškeré příjmy vytvářené kompetenčním centrem; |
d) |
veškeré další finanční příspěvky, prostředky a příjmy. |
5. Veškeré úrokové výnosy z příspěvků hrazených kompetenčnímu centru zúčastněnými členskými státy jsou považovány za jeho příjmy.
6. Cílem veškerých prostředků kompetenčního centra a jeho činností je dosažení cílů stanovených v článku 4.
7. Kompetenční centrum vlastní veškerá aktiva, která vytvoří nebo která jsou na něj převedena pro plnění jeho cílů.
8. S výjimkou zrušení kompetenčního centra nejsou zúčastněným členským státům vypláceny žádné příjmy převyšující výdaje.
8a. Kompetenční centrum úzce spolupracuje s jinými orgány, institucemi a subjekty Unie s cílem využít synergií a tam, kde je to možné snížit správní náklady. [pozm. návrh 165]
Článek 24
Finanční závazky
Finanční závazky kompetenčního centra nesmějí překročit částku dostupných finančních prostředků nebo prostředků, k jejichž poskytnutí do rozpočtu se jeho členové zavázali.
Článek 25
Rozpočtový rok
Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Článek 26
Sestavování rozpočtu
1. Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh odhadu příjmů a výdajů kompetenčního centra pro následující rozpočtový rok a spolu s návrhem plánu pracovních míst jej předá správní radě. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané. Výdaje kompetenčního centra zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz. Výdaje na správu musí být co nejnižší.
2. Správní rada každý rok sestaví na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů uvedeného v odstavci 1 odhad příjmů a výdajů kompetenčního centra pro následující rozpočtový rok.
3. Správní rada do 31. ledna každého roku zašle Komisi odhad uvedený v odstavci 2, který bude součástí návrhu jednotného programového dokumentu.
4. Komise na základě tohoto odhadu zanese do návrhu rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu a předloží je Evropskému parlamentu a Radě v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.
5. Evropský parlament a Rada schvalují prostředky na příspěvek pro kompetenční centrum.
6. Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst pro kompetenční centrum.
7. Správní rada přijme rozpočet kompetenčního centra společně s pracovním plánem. Rozpočet kompetenčního centra se stává konečným po přijetí souhrnného rozpočtu Unie. Správní rada v příslušných případech přizpůsobí rozpočet a pracovní plán kompetenčního centra podle souhrnného rozpočtu Unie.
Článek 27
Předkládání účetních závěrek a absolutorium
Předkládání předběžných a konečných účetních závěrek kompetenčního centra a udělení absolutoria se řídí pravidly a časovým harmonogramem stanovenými finančním nařízením a finančními pravidly přijatými v souladu s článkem 29.
Článek 28
Provozní a účetní výkaznictví
1. Výkonný ředitel každoročně v souladu s finančními pravidly kompetenčního centra předkládá správní radě zprávu o plnění svých povinností.
2. Do dvou měsíců od uzávěrky každého rozpočtového roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti týkající se pokroku dosaženého kompetenčním centrem v předchozím kalendářním roce, a to zejména ve vztahu k pracovnímu plánu pro daný rok. Tato zpráva mimo jiné obsahuje informace o:
a) |
provedených operativních akcích a příslušných výdajích; |
b) |
předložených akcích s rozpisem podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle členských států; |
c) |
akcích vybraných k financování s rozpisem podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle členských států a s uvedením příspěvku kompetenčního centra jednotlivým účastníkům a na jednotlivé akce; |
d) |
pokroku ohledně dosažení cílů uvedených v článku 4 a návrzích na to, co je pro dosažení těchto cílů dále třeba udělat. |
3. Po schválení správní radou se výroční zpráva o činnosti zveřejní.
Článek 29
Finanční pravidla
Kompetenční centrum přijme svá zvláštní finanční pravidla v souladu s článkem 70 nařízení XXX [nové finanční nařízení].
Článek 30
Ochrana finančních zájmů
1. Kompetenční centrum přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny preventivními opatřeními proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání pravidelnými a účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a v příslušných případech účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními sankcemi. [pozm. návrh 166]
2. Kompetenční centrum poskytne zaměstnancům Komise a jiným osobám pověřeným Komisí, jakož i Účetnímu dvoru, přístup do svých míst a prostor a ke všem informacím, včetně informací v elektronickém formátu, které jsou potřebné k tomu, aby mohli provádět audity.
3. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol na místě a inspekcí, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (21) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (22) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jiné protiprávní činnosti ovlivňující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou nebo smlouvou financovanou, přímo či nepřímo, podle tohoto nařízení.
4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku, musí smlouvy a grantové dohody vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která Komisi, kompetenční centrum, Účetní dvůr a úřad OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Je-li provádění akce zcela nebo zčásti zadáno externím dodavatelům či je-li jím někdo dále pověřen, nebo vyžaduje-li zadání veřejné zakázky nebo poskytnutí finanční podpory třetí straně, musí smlouva nebo grantová dohoda obsahovat smluvní povinnost dodavatele nebo příjemce uložit jakékoli zúčastněné třetí straně výslovné přijetí těchto pravomocí Komise, kompetenčního centra, Účetního dvora a úřadu OLAF.
KAPITOLA IV
ZAMĚSTNANCI KOMPETENČNÍHO CENTRA
Článek 31
Zaměstnanci
1. Na zaměstnance kompetenčního centra se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (23) (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“) a pravidla přijatá společně orgány Unie pro účely provádění služebního řádu s pracovního řadu.
2. Správní rada vykonává ve vztahu k zaměstnancům kompetenčního centra pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).
3. Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijme rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a na základě článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.
4. Ve výjimečných případech může správní rada svým rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a jakékoli následné převedení pravomocí na jiné osoby provedené výkonným ředitelem. V takovém případě správní rada vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování sama, nebo je přenese na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance kompetenčního centra, než je výkonný ředitel.
5. Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijme prováděcí pravidla pro provádění služebního řádu a pracovního řádu.
6. Personální zdroje se určí v plánu pracovních míst kompetenčního centra, s uvedením počtu dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počtu smluvních pracovníků vyjádřeného v přepočtu na plné pracovní úvazky, v souladu s jeho ročním rozpočtem.
7. Zaměstnanci Cílem kompetenčního centra jsou je dosáhnout vyváženého zastoupení žen a mužů mezi svými zaměstnanci. Zaměstnance centra tvoří dočasní zaměstnanci a nebo smluvní zaměstnanci. [pozm. návrh 167]
8. Veškeré náklady související se zaměstnanci nese kompetenční centrum.
Článek 32
Vyslaní národní odborníci a jiní zaměstnanci
1. Kompetenční centrum může využívat vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci kompetenčního centra.
2. Správní rada po dohodě s Komisí přijme rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do kompetenčního centra.
Článek 33
Výsady a imunity
Na kompetenční centrum a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.
KAPITOLA V
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek 34
Bezpečnostní pravidla
1. Na účast ve všech akcích financovaných kompetenčním centrem se použije čl. 12 odst. 7 nařízení (EU) č. XXX [program Digitální Evropa].
2. Na akce financované z programu Horizont Evropa se použijí tato zvláštní bezpečnostní pravidla:
a) |
pro účely čl. 34 odst. 1 [Vlastnictví a ochrana výsledků] nařízení (EU) č. XXX [program Horizont Evropa] může být udělování nevýhradních licencí omezeno na třetí strany usazené nebo považované za usazené v členských státech a kontrolované členskými státy a/nebo občany členských států, je-li to stanoveno v pracovním plánu; |
b) |
pro účely čl. 36 odst. 4 písm. b) [Převod vlastnictví a udělování licencí] nařízení (EU) č. XXX [program Horizont Evropa] je převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu usazenému v přidružené zemi, nebo usazenému v Unii, ale kontrolovanému z třetích zemí, rovněž důvodem pro vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům; |
c) |
pro účely čl. 37 odst. 3 písm. a) [Přístupová práva] nařízení (EU) č. XXX [program Horizont Evropa] může být udělení přístupu k výsledkům a stávajícím znalostem omezeno pouze na právní subjekt usazený nebo považovaný za usazený v členských státech a kontrolovaný členskými státy a/nebo občany členských států, je-li to stanoveno v pracovním plánu; |
ca) |
Na účast na všech činnostech kompetenčního centra souvisejících s obranou, je-li tak stanoveno v pracovním plánu, se použijí články 22 [Vlastnictví výsledků], 23 [Vlastnictví výsledků] a 30 [Uplatňování pravidel pro utajované informace] nařízení (EU) 2019/XXX [Evropský obranný fond], přičemž udělení nevýhradních licencí může být omezeno na třetí strany, které jsou usazeny nebo jsou považovány za usazené v členských státech a jsou kontrolovány členskými státy anebo státními příslušníky členských států. [pozm. návrh 168] |
Článek 35
Transparentnost
1. Kompetenční centrum vykonává své činnosti s vysokou nejvyšší mírou transparentnosti. [pozm. návrh 169]
2. Kompetenční centrum zajistí, aby veřejnost a všechny zainteresované strany měly k dispozici obdržely komplexní, náležité, objektivní, spolehlivé a snadno dostupné informace včas , zejména pokud jde o výsledky jeho činnosti činnosti kompetenčního centra, sítě, průmyslové a vědecké poradní rady a komunity . Zveřejní rovněž prohlášení o zájmech učiněná v souladu s článkem 41 42 . [pozm. návrh 170]
3. Správní rada může na návrh výkonného ředitele zainteresovaným stranám umožnit, aby se účastnily některých činností kompetenčního centra jako pozorovatelé.
4. Kompetenční centrum ve svém jednacím řádu stanoví praktická opatření pro provádění pravidel transparentnosti podle odstavců 1 a 2. V rámci akci financovaných z programu Horizont Evropa náležitě zohlední ustanovení přílohy III nařízení o programu Horizont Evropa.
Článek 36
Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací
1. Aniž je dotčen článek 35, kompetenční centrum nesděluje třetím osobám informace, které zpracovává nebo obdrží a pro které bylo odůvodněně vyžádáno zcela či částečně důvěrné zacházení.
2. Členové správní rady, výkonný ředitel, členové průmyslové a vědecké poradní rady, externí odborníci, jenž se účastní ad hoc pracovních skupin, a zaměstnanci kompetenčního centra dodržují povinnost zachovávat důvěrnost podle článku 339 Smlouvy o fungování Evropské unie, a to i po skončení svých funkcí.
3. Správní rada kompetenčního centra přijme bezpečnostní pravidla kompetenčního centra po schválení Komisí na základě zásad a pravidel stanovených v bezpečnostních pravidlech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, včetně mimo jiné ustanovení upravujících zpracování a uchovávání těchto informací, jak stanoví rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 (24) a 2015/444 (25).
4. Kompetenční centrum může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jeho úkolů s Komisí a členskými státy a v příslušných případech s relevantními subjekty Unie. Jakékoli správní ujednání za tímto účelem ohledně sdílení utajovaných informací EU, nebo v případě neexistence takového opatření případné výjimečné ad hoc uvolnění těchto informací musí být předem schváleno Komisí.
Článek 37
Přístup k dokumentům
1. Na dokumenty v držení kompetenčního centra se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.
2. Správní rada přijme do šesti měsíců od zřízení kompetenčního centra prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.
3. Rozhodnutí učiněná kompetenčním centrem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti předložené veřejnému ochránci práv podle článku 228 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo Soudnímu dvoru Evropské unie podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Článek 38
Sledování, hodnocení a přezkum
1. Kompetenční centrum zajistí, aby jeho činnosti, včetně činností řízených prostřednictvím národních koordinačních center a sítě, byly předmětem průběžného a systematického sledování a pravidelného přezkumu. Kompetenční centrum zajistí, aby údaje týkající se sledování provádění programu a výsledků byly shromažďovány účinným, efektivním a včasným způsobem a aby na příjemce unijních prostředků a na členské státy byly uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv. Výsledky hodnocení se zveřejňují.
2. Jakmile jsou k dispozici dostačující informace o provádění tohoto nařízení, avšak nejpozději tři a půl roku po zahájení provádění tohoto nařízení, provede Komise průběžné hodnocení kompetenčního centra. O tomto hodnocení vypracuje Komise zprávu a do 31. prosince 2024 ji předloží Evropskému parlamentu a Radě. Kompetenční centrum a členské státy poskytnou Komisi informace potřebné pro přípravu uvedené zprávy.
3. Součástí hodnocení uvedeného v odstavci 2 bude posouzení výsledků, kterých kompetenční centrum dosáhlo s ohledem na své cíle, mandát a úkoly, dosáhlo účinnost a účelnost . Pokud se Komise domnívá, že pokračování činnosti kompetenčního centra je vzhledem k jeho určeným cílům, mandátu a úkolům odůvodněné, může navrhnout, aby byl mandát kompetenčního centra stanovený v článku 46 prodloužen. [pozm. návrh 171]
4. Na základě závěrů průběžného hodnocení uvedeného v odstavci 2 může Komise jednat v souladu s [čl. 22 odst. 5] nebo přijmout jiná vhodná opatření.
5. Sledování, hodnocení, ukončování a obnovování příspěvku z programu Horizont Evropa se bude řídit ustanoveními článků 8, 45 a 47 a přílohy III nařízení o programu Horizont Evropa a sjednanými způsoby provádění.
6. Sledování, podávání zpráv a hodnocení týkající se příspěvku z programu Digitální Evropa se bude řídit ustanoveními článků 24 a 25 programu Digitální Evropa.
7. V případě zrušení kompetenčního centra provede Komise závěrečné hodnocení kompetenčního centra do šesti měsíců po jeho zrušení, avšak nejpozději do dvou let po zahájení likvidačního řízení uvedeného v článku 46 tohoto nařízení. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 38a
Právní subjektivita kompetenčního centra
1. Kompetenční centrum má právní subjektivitu.
2. V každém členském státě požívá kompetenční centrum nejširší způsobilost k právům a právním úkonům přiznanou právnickým osobám podle práva tohoto členského státu. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a být účastníkem soudních řízení. [pozm. návrh 172]
Článek 39
Odpovědnost kompetenčního centra
1. Smluvní odpovědnost kompetenčního centra se řídí právními předpisy, kterými se řídí dotčená dohoda, rozhodnutí nebo smlouva.
2. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí kompetenční centrum v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škodu způsobenou jeho zaměstnanci při plnění jejich povinností.
3. Veškeré platby kompetenčního centra týkající se odpovědnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 a náklady a výdaje vzniklé ve spojitosti s touto odpovědností jsou považovány za výdaje kompetenčního centra a hrazeny z jeho prostředků.
4. Za plnění svých závazků odpovídá výhradně kompetenční centrum.
Článek 40
Pravomoc Soudního dvora Evropské unie a rozhodné právo
1. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc:
1) |
na základě jakékoliv rozhodčí doložky obsažené v dohodách, rozhodnutích nebo smlouvách uzavřených kompetenčním centrem; |
2) |
ve sporech týkajících se náhrady škody způsobené zaměstnanci kompetenčního centra při plnění jejich povinností; |
3) |
v jakémkoli sporu mezi kompetenčním centrem a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním řádu. |
2. Ve věcech, na které se nevztahuje toto nařízení nebo jiné právní akty Unie, se použije právo členského státu, v němž se nachází sídlo kompetenčního centra.
Článek 41
Odpovědnost členů a pojištění
1. Finanční odpovědnost členů za závazky kompetenčního centra je omezena výší již poskytnutého příspěvku na správní náklady.
2. Kompetenční centrum uzavře a udržuje vhodné pojištění.
Článek 42
Střety zájmů
Správní rada kompetenčního centra Kompetenční centrum přijme pravidla k zabránění vzniku střetů zájmů u svých členů, orgánů a zaměstnanců k odhalení a k řešení takových střetů. Tato pravidla obsahují ustanovení určená k zabránění střetů zájmů, pokud jde o zástupce členů zájmů u svých členů, orgánů a zaměstnanců , včetně výkonného ředitele, ve správní radě, a v průmyslové a vědecké poradní radě, v souladu s nařízením XXX [nové finanční nařízení] a v komunitě . [pozm. návrh 173]
Členské státy zajistí prevenci, odhalení a řešení střetů zájmů, pokud jde o národní koordinační centra. [pozm. návrh 174]
Pravidla uvedená v odstavci 1 musí být v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046. [pozm. návrh 175]
Článek 43
Ochrana osobních údajů
1. Zpracování osobních údajů kompetenčním centrem se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/2018.
2. Správní rada přijme prováděcí opatření uvedená v čl. xx odst. 3 nařízení (EU) č. xxx/2018. Správní rada může přijmout dodatečná opatření nezbytná pro použití nařízení (EU) č. xxx/2018 kompetenčním centrem.
Článek 44
Sídlo a podpora ze strany hostitelského členského státu [pozm. návrh 176]
Sídlo kompetenčního centra se stanoví demokraticky odpovědným postupem za použití transparentních kritérií a v souladu s právem Unie. [pozm. návrh 177]
Hostitelský členský stát poskytuje nejlepší možné podmínky s cílem zajistit řádné fungování kompetenčního centra, včetně jediného sídla a dalších podmínek, jako je dostupnost vhodných vzdělávacích zařízení pro děti zaměstnanců, patřičný přístup na pracovní trh, sociální zabezpečení a zdravotní péče pro děti i pro partnery zaměstnanců. [pozm. návrh 178]
Kompetenční centrum a hostitelský členský stát [Belgie], kde se nachází jeho sídlo, mohou uzavřít uzavřou správní dohodu o výsadách a imunitách a další podpoře, jež tento stát kompetenčnímu centru poskytne. [pozm. návrh 179]
KAPITOLA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 45
Počáteční opatření
1. Komise je odpovědná za zřízení a počáteční provoz kompetenčního centra až do doby, než bude mít kompetenční centrum provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Komise v souladu s právem Unie provede veškerá nezbytná opatření ve spolupráci s příslušnými orgány kompetenčního centra.
2. Do doby, než se výkonný ředitel po jmenování správní radou v souladu s článkem 16 stanov ujme svých povinností, může Komise pro účely odstavce 1 určit dočasného výkonného ředitele a vykonávat úkoly svěřené výkonnému řediteli, případně za pomoci omezeného počtu úředníků Komise. Komise může dočasně přidělit omezený počet svých úředníků.
3. Dočasný výkonný ředitel může schvalovat všechny platby kryté prostředky stanovenými v ročním rozpočtu kompetenčního centra, pokud jej schválila správní rada, a může uzavírat dohody a smlouvy a přijímat rozhodnutí, včetně smluv se zaměstnanci, pokud byl přijat plán pracovních míst kompetenčního centra.
4. Dočasný výkonný ředitel po vzájemné dohodě s výkonným ředitelem kompetenčního centra a s výhradou schválení správní radou stanoví datum, kdy bude mít kompetenční centrum kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Od tohoto data se Komise zdrží přijímání závazků a provádění plateb týkajících se činností kompetenčního centra.
Článek 45a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 5a a čl. 8 odst. 4b je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 5a a v čl. 8 odst. 4b kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 5a a čl. 8 odst. 4b vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 180]
Článek 46
Doba trvání
1. Kompetenční centrum se zřizuje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2029.
2. Není-li prostřednictvím přezkumu tohoto nařízení rozhodnuto jinak, na konci uvedeného období se zahájí likvidační řízení. Likvidační řízení se zahájí automaticky, pokud od kompetenčního centra odstoupí Unie nebo všechny zúčastněné členské státy.
3. Pro účely likvidačního řízení kompetenčního centra jmenuje správní rada jednoho nebo několik likvidátorů, kteří postupují podle jejích rozhodnutí.
4. Při likvidaci kompetenčního centra se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů souvisejících s jeho likvidací. Případný přebytek se rozdělí mezi Unii a zúčastněné členské státy úměrně k jejich finančnímu příspěvku na kompetenční centrum. Veškeré takové přebytky, které obdrží Unie, se vrátí do rozpočtu Unie.
Článek 47
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda/předsedkyně
Za Radu
předseda/předsedkyně
(1) Úř. věst. C, s . .
(2) Úř. věst. C , , s. .
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019.
(4) Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě: Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor, JOIN(2013)0001 final.
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).
(6) Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě: „Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU“, JOIN(2017)0450 final.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování, technické pomoci a tranzitu u zboží dvojího užití (Úř. věst. L …, …, s. …).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… ze dne … o agentuře ENISA (Evropská agentura pro kybernetickou bezpečnost), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 (akt o kybernetické bezpečnosti) (Úř. věst. …) (2017/0225(COD)).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… ze dne … o agentuře ENISA (Evropská agentura pro kybernetickou bezpečnost), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 (akt o kybernetické bezpečnosti) (Úř. věst. …) (2017/0225(COD)).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(12) [doplňte název a odkaz na Úř. věst.]
(13) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(14) [doplňte název a odkaz na Úř. věst.]
(15) [doplňte název a odkaz na Úř. věst.]
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/XXX ze dne …, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (Úř. věst. L …) (2018/0227(COD)).
(17) [doplňte úplný název a odkaz na Úř. věst.]
(18) [doplňte úplný název a odkaz na Úř. věst.]
(19) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).
(20) [doplňte úplný název a odkaz na Úř. věst.]
(21) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(23) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).
(24) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).
(25) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/884 |
P8_TA(2019)0420
Nástroj pro propojení Evropy ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (COM(2018)0438 – C8-0255/2018 – 2018/0228(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/67)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0438), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 172 a 194 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0255/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2018 (2), |
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, |
— |
s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na společná jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch podle článku 55 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0409/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 191.
(2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 173.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 12. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0517).
P8_TC1-COD(2018)0228
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 172 a 194 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Aby bylo možno dospět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, stimulovat vytváření pracovních míst a dodržet dlouhodobé závazky v oblasti dekarbonizace, potřebuje Unie moderní a vysoce výkonnou infrastrukturu, která přispěje k propojení a integraci Unie a všech jejích regionů, včetně odlehlých, nejvzdálenějších, ostrovních, okrajových a horských , v odvětví dopravy, digitálním odvětví a odvětví energetiky . Toto propojení by mělo pomoci zlepšit volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Transevropské sítě by měly usnadnit přeshraniční propojení, posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přispět k dosažení konkurenceschopnějšího a udržitelnějšího sociálně tržního hospodářství a k boji proti změně klimatu. |
(2) |
Nástroj pro propojení Evropy (dále též „program“) má za cíl urychlit investice v oblasti transevropských sítí a stimulovat financování z veřejného i soukromého sektoru, při současném zvýšení právní jistoty a dodržování zásady technologické neutrality. Program by měl umožnit plné využívání synergií mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím, čímž se zvýší účinnost opatření přijímaných na úrovni Unie a umožní optimalizace nákladů na provádění. |
(3) |
Program by měl rovněž přispět k opatřením EU proti změně klimatu, podpořit projekty týkající se změny klimatu, ekologicky a sociálně udržitelné projekty a případně opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Zejména by se měl zvýraznit příspěvek programu k dosažení cílů Pařížské dohody, jakož i navrhovaných cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dlouhodobého cíle týkajícího se dekarbonizace. |
(3a) |
Program by měl zaručit vysokou úroveň transparentnosti a zajistit veřejnou konzultaci v souladu s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy. |
(4) |
S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provedení Pařížské dohody a k plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje by toto nařízení proto mělo změnu klimatu zohledňovat a mělo by vést ke splnění celkového cíle, tj. aby se 25 % výdajů z rozpočtu EU vynakládalo na podporu cílů v oblasti klimatu (4). Očekává se, že 60 % z celkového finančního krytí programu by mělo být vynaloženo na opatření, která přispějí k dosažení cílů v oblasti klimatu, a to mimo jiné na základě těchto ukazatelů z Ria („Rio markers“): i)100 % na výdaje na železniční infrastrukturu, dobíjecí infrastrukturu , alternativní a udržitelná paliva, čistou městskou dopravu, přenos elektřiny, skladování elektřiny, inteligentní sítě, přepravu CO2 a energii z obnovitelných zdrojů; ii) 40 % na vnitrozemské vodní cesty a multimodální dopravu a plynárenskou infrastrukturu – bude-li to umožněno větším využitím vodíku z obnovitelných zdrojů nebo bioplynu. Příslušná opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v rámci příslušných hodnocení a přezkumných postupů. Aby infrastruktura neutrpěla potenciálními dlouhodobými dopady změny klimatu a aby se zajistilo, že náklady na emise skleníkových plynů, které při projektu vzniknou, budou zahrnuty do ekonomického hodnocení projektu, měly by projekty podporované programem podléhat kontrole z hlediska klimatu v souladu s pokyny, které by Komise měla ve vhodných případech vypracovat soudržně s pokyny připraveným pro jiné programy Unie. |
(5) |
Aby byly splněny povinnosti týkající se podávání zpráv stanovené v čl. 11 písm. c) směrnice (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES, pokud jde o využívání finančních prostředků Unie na podporu opatření přijatých za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice, je třeba sledovat výdaje související se snižováním emisí nebo látek znečišťujících ovzduší podle této směrnice. |
(6) |
Důležitým cílem tohoto programu je zajistit větší synergie a doplňkovost mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím. Pro tento účel by měl program zajistit přijetí meziodvětvových pracovních programů, které by se mohly zabývat konkrétními intervenčními oblastmi, například pokud jde o propojenou a automatizovanou mobilitu nebo udržitelná alternativní paliva. Umožnění digitální komunikace by se mohlo stát nedílnou součásti projektu společného zájmu v oblasti energetiky a dopravy. Program by měl dále v rámci každého odvětví dát možnost zohlednit jako způsobilé některé synergetické součásti náležející do jiného odvětví, pokud tento přístup zlepší socioekonomický přínos investice. Synergie mezi odvětvími by při výběru opatření měly být podněcovány prostřednictvím kritérií pro udělení grantů, i pokud jde o zvýšené spolufinancování. |
(7) |
Hlavní směry pro transevropskou síť TEN-T, jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (5) (dále jen „hlavní směry pro sítě TEN-T“), identifikují infrastrukturu sítě TEN-T, upřesňují požadavky, které musí splňovat, a stanoví pravidla jejich uplatňování. Tyto hlavní směry zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030 vytvořením nové infrastruktury, ale i zásadní modernizací a rekonstrukcí infrastruktury stávající s cílem zajistit kontinuitu sítě. |
(7a) |
Opatření přispívající k rozvoji projektů společného zájmu v odvětví dopravy, které jsou financovány prostřednictvím programu, by měly stavět na doplňkovosti všech druhů dopravy a vytvořit tak účinné, vzájemně propojené a multimodální sítě s cílem zajistit propojení v celé Unii. To by mělo zahrnovat i silnice v členských státech, které stále čelí značným investičním potřebám, pokud jde o dokončení jejich hlavní silniční sítě. |
(8) |
Aby se dosáhlo cílů uvedených v hlavních směrech pro sítě TEN-T, je nutné přednostně podpořit probíhající projekty sítě TEN-T a přeshraniční spojení, úzká místa, horizontální priority, chybějící spojení a městské uzly, případně zajistit, aby byla podpořená opatření v souladu s pracovními plány koridorů zavedenými podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 a s celkovým rozvojem sítě z hlediska výkonnosti a interoperability. |
(8a) |
Zejména plné zavedení evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) na hlavní síti do roku 2030, jak stanoví nařízení (EU) č. 1315/2013, vyžaduje zvýšit podporu na evropské úrovni a podnítit účast soukromých investorů. |
(8b) |
Důležitým předpokladem pro úspěšné dokončení hlavní sítě TEN-T a zajištění účinné intermodality je rovněž napojení letišť na síť TEN-T. Pokud tato napojení letišť na hlavní síť TEN-T chybí, je proto nezbytné se na ně přednostně zaměřit. |
(8c) |
Pro realizaci přeshraničních opatření je nezbytný vysoký stupeň integrace plánování a provádění. Tuto integraci je možné vykázat bez stanovení priority kteréhokoliv z následujících příkladů prostřednictvím zřízení jediné projektové společnosti, společné řídicí struktury, dvoustranného právního rámce, prováděcího aktu podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 nebo jakékoliv jiné formy spolupráce. Mělo by být podporováno vytváření struktury společných podniků, včetně pomocí vyšší míry spolufinancování. |
(8d) |
Zefektivnění opatření na podporu realizace sítě TEN-T, která jsou v současnosti vypracovávána, by mělo podpořit efektivnější provádění projektů společného zájmu v oblasti dopravy. |
(9) |
Aby se zohlednil nárůst objemu dopravy a vývoj sítě, mělo by být upraveno sladění koridorů hlavní sítě a jejich předem určených úseků. Tyto úpravy hlavní sítě by neměly ovlivnit dokončení hlavní sítě do roku 2030, měly by zlepšit pokrytí území členských států koridory a měly by být přiměřené, aby byla zachována soudržnost a účinnost rozvoje koridorů a koordinace. Délka koridorů hlavní sítě by se proto neměla prodloužit o více než 15 %. Ve vhodnou dobu by při vytyčování koridorů hlavní sítě měly být zohledněny výsledky přezkumu realizace hlavní sítě, jak je stanoveno v článku 54 nařízení (EU) č. 1315/2013. Přezkum by měl vzít v úvahu regionální přeshraniční železniční spojení v rámci sítě TEN-T, které byly zrušeny nebo demontovány, a rovněž vývoj globální sítě a dopad vystoupení Spojeného království z Evropské unie. |
(10) |
Po celé Unii je třeba podporovat veřejné a soukromé investice upřednostňující inteligentní, interoperabilní , udržitelnou, multimodální , inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu pro OOSPO , a to pro všechny druhy dopravy . V roce 2017 Komise představila (6)„Evropu v pohybu“, rozsáhlou řadu iniciativ, které mají zvýšit bezpečnost silničního provozu, podpořit inteligentní zpoplatnění silnic, snížit emise CO2, omezit znečištění ovzduší a přetížení dopravy, podpořit propojenou a autonomní mobilitu a zajistit pracovníkům řádné podmínky a dobu k odpočinku. Unie by tyto iniciativy měla finančně podporovat, v příslušných případech prostřednictvím tohoto programu. |
(11) |
Hlavní směry pro sítě TEN-T s ohledem na nové technologie a inovace vyžadují, aby sítě TEN-T umožňovaly dekarbonizaci u všech druhů dopravy prostřednictvím podněcování energetické účinnosti a používání alternativních paliv při dodržování zásady technologické neutrality . Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU (7) stanoví společný rámec opatření pro zavedení infrastruktury pro alternativní paliva v Unii pro všechny druhy dopravy s cílem co nejvíce snížit závislost dopravy na fosilních palivech a omezit dopad dopravy na životní prostředí a klima a vyžaduje, aby členské státy zajistily, že do 31. prosince 2025 budou vybudovány veřejně přístupné plnicí nebo dobíjecí stanice. Jak je uvedeno v návrzích Komise (8) z listopadu 2017, je k podpoře nízkoemisní mobility zapotřebí komplexního souboru opatření, včetně finanční podpory, jestliže tržní podmínky neposkytují dostatečnou pobídku. |
(12) |
V rámci svého sdělení „Udržitelná mobilita pro Evropu: bezpečná, propojená a čistá“ (9) zdůraznila Komise, že automatizovaná vozidla a pokročilé systémy pro propojení budou znamenat bezpečnější vozidla, která bude možné snáze sdílet a budou dostupnější pro všechny občany, včetně těch, kteří dosud služeb mobility nemohou využívat, jako jsou starší lidé a osoby s omezenou schopností pohybu . V této souvislosti Komise rovněž navrhla „Strategický akční plán EU pro bezpečnost silničního provozu“ a revizi směrnice 2008/96/ES o řízení dopravní infrastruktury. |
(13) |
V zájmu zlepšení realizace dopravních projektů v méně rozvinutých částech sítě by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti přesunout do programu na financování dopravních projektů v členských státech způsobilých k čerpání financí z Fondu soudržnosti. Výběr projektů způsobilých pro financování by měl v počáteční fázi ▌respektovat výši prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. Na konci počáteční fáze by měly prostředky převedené do programu, které nebyly přiděleny dopravní infrastruktuře převáděného finančního rámce, být přiděleny formou soutěže projektům, které se nacházejí v členských státech způsobilých k čerpání z Fondu soudržnosti, kdy přednost mají přeshraniční a chybějící spojení. Komise by měla podpořit členské státy způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti při sestavování vhodného seznamu projektů, a to zejména posílením institucionální kapacity dotčených orgánů veřejné správy. |
(14) |
Po společném sdělení z 10. listopadu 2017 (10) zdůraznil Akční plán vojenské mobility přijatý 28. března 2018 Komisí a vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, (11), že politika dopravní infrastruktury nabízí jasnou příležitost ke zvyšování synergií mezi potřebami obrany a sítí TEN-T s celkovým cílem zlepšit vojenskou mobilitu v celé Unii, s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti a se zohledněním potenciálních přínosů pro civilní ochranu. V souladu s akčním plánem v roce 2018 Rada posoudila a potvrdila vojenské požadavky na infrastrukturu (12) a že útvary Komise v roce 2019 určily části transevropské dopravní sítě, jež jsou vhodné pro dvojí užití vojenskou dopravu, včetně nutných modernizací stávající infrastruktury. Finanční prostředky Unie na realizaci projektů dvojího užití by měly být prováděny prostřednictvím programu na základě zvláštních pracovních programů, v nichž budou uvedeny platné požadavky vymezené v rámci Akčního plánu, s celkovým cílem zlepšit vojenskou mobilitu v celé Unii, s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti a s přihlédnutím k potenciálním přínosům pro civilní ochranu. |
(15) |
V pokynech pro síť TEN-T se uznává, že globální síť zajišťuje dostupnost a propojenost všech regionů v Unii včetně regionů odlehlých, ostrovních a nejvzdálenějších. Ve svém sdělení „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (13) Komise dále zdůraznila konkrétní potřeby nejvzdálenějších regionů v oblasti dopravy, energetiky a digitálního odvětví a nutnost poskytnout odpovídající unijní financování k uspokojení těchto potřeb i prostřednictvím programu uplatňováním míry spolufinancování až do maximální výše 70 % . |
(16) |
S ohledem na významný objem investic potřebných k pokroku směrem k dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 (odhadem 350 miliard EUR v letech 2021–2027), globální sítě TEN-T do roku 2050 a investic do dekarbonizace, digitalizace a rozvoje měst (odhadem 700 miliard EUR v letech 2021–2027) je vhodné co nejefektivněji využít různé finanční programy a nástroje Unie, a maximalizovat tím evropskou přidanou hodnotu investic podporovaných Unií. Mělo by se to podařit díky zjednodušení investičního procesu, který by umožnil větší přehlednost připravovaných dopravních projektů a soudržnost mezi příslušnými programy Unie, zejména Nástrojem pro propojení Evropy, Evropským fondem pro regionální rozvoj, Fondem soudržnosti a fondem InvestEU. V příslušných případech je třeba vzít v úvahu zejména základní podmínky uvedené v příloze IV nařízení (EU) č. XXX [nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a finančních pravidlech pro ně a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy vnějších hranic a společné vízové politiky]. |
(17) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (14) určuje priority transevropské energetické infrastruktury, jež je nezbytné splnit, aby Unie dosáhla svých cílů politiky v oblasti energetiky a klimatu, identifikuje projekty společného zájmu, jež jsou ke splnění těchto priorit nezbytné, a stanoví opatření v oblasti udělování povolení, účasti veřejnosti a regulace, jež mají urychlit či usnadnit realizaci uvedených projektů, včetně kritérií způsobilosti těchto projektů k čerpání finanční pomoci Unie. Určení projektů společného zájmu v souladu s uvedeným nařízením se bude i nadále řídit zásadou „energetická účinnost v první řadě“, a to tak, že posoudí projekty na základě scénářů poptávky po energii, které jsou plně v souladu s cíli EU v oblasti energetiky a klimatu. |
(18) |
Směrnice [přepracované znění směrnice o energiích z obnovitelných zdrojů] zdůrazňuje potřebu vytvořit podpůrný rámec sestávající ze zlepšeného využívání finančních prostředků Unie, s výslovným odkazem na umožnění opatření na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti obnovitelné energie. |
(19) |
Ačkoli dokončení síťové infrastruktury zůstává prioritou v oblasti rozvoje obnovitelné energie, zařazení přeshraniční spolupráce v oblasti obnovitelné energie a vytváření inteligentního a energeticky účinného systému zahrnujícího řešení v oblasti skladování a řízení poptávky, která pomáhají vyrovnávat síť , odráží přístup přijatý v rámci iniciativy Čistá energie pro všechny Evropany s kolektivní odpovědností za dosažení ambiciózního cíle u obnovitelné energie v roce 2030 a změnu politického kontextu, zajišťující spravedlivou a přiměřenou sociální transformaci, s ambiciózními dlouhodobými cíli v oblasti dekarbonizace. |
(20) |
Vzhledem k programu Unie v oblasti dekarbonizace jsou nezbytné inovativní technologie v oblasti infrastruktury, které umožňují přechod na nízkoemisní energii a systémy mobility a zlepšují zabezpečení dodávek tím, že se zaměřují na větší energetickou nezávislost Unie . Zejména ve svém sdělení z 23. listopadu 2017„Sdělení o posílení evropských energetických sítí“ (15) zdůraznila Komise, že úloha elektřiny, kdy budou obnovitelné zdroje energie představovat v roce 2030 polovinu výroby elektřiny, bude stále větší hybnou silou dekarbonizace odvětví, v nichž až doposud převažovala fosilní paliva, jako je doprava, průmysl, vytápění a chlazení, a že v souladu s tím se do centra zájmu politiky transevropské energetické sítě musí dostat propojení elektroenergetických soustav, skladování elektřiny, projekty inteligentních sítí a investice do plynárenské infrastruktury . Na podporu cílů Unie v oblasti dekarbonizace, integrace vnitřního trhu a zabezpečení dodávek by se měla věnovat patřičná pozornost a dávat přednost technologiím a projektům přispívajícím k přechodu na nízkoemisní hospodářství. Komise se zaměří na zvýšení počtu přeshraničních projektů v oblasti inteligentních sítí, inovativního skladování a přepravy oxidu uhličitého podporovaných z programu. |
(20a) |
Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů umožní nákladově efektivní zavádění obnovitelných zdrojů energie v Unii a splnění závazného cíle Unie dosáhnout alespoň 32 % energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030, jak je uvedeno v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001/EU (16) , a přispějí ke strategickému využívání inovativních technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Mezi názorné příklady způsobilých technologií patří výroba větrné energie na pevnině i na moři, solární energie, energie z udržitelné biomasy, přílivové energie, geotermální energie nebo jejich kombinace, připojení této energie k síti a další prvky, jako jsou zařízení na skladování nebo na přeměnu. Způsobilé akce se neomezují na odvětví elektřiny a mohou se vztahovat i na jiné nosiče energie a potenciální propojení odvětví, například s vytápěním a chlazením, technologiemi přeměny elektřiny na plyn, skladováním a přepravou. Jde pouze o demonstrativní výčet, aby byla zachována flexibilita s ohledem na technologický pokrok a vývoj. Tyto projekty nemusí nutně zahrnovat fyzické propojení mezi spolupracujícími členskými státy. Mohou být realizovány na území pouze jednoho zapojeného členského státu pod podmínkou, že jsou splněna obecná kritéria uvedená v části IV přílohy. |
(20b) |
Na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a uvádění projektů na trh by Evropská komise měla ulehčit rozvoj přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. V odvětví energetiky by bez dostatečného rozšíření přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na trhu měly být nevyužité rozpočtové prostředky pro přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů využity ke splnění cílů transevropských energetických sítí vymezených v čl. 3 odst. 2 písm. b) pro opatření stanovená v čl. 9 odst. 3, a to před zvážením případného použití mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 7 odst. 6. |
(20c) |
Je nutná podpora projektů inteligentních sítí, pokud takové projekty zahrnují výrobu elektrické energie, její distribuci nebo spotřebu s využitím systému řízení v reálném čase a mají vliv na přeshraniční toky elektřiny. Energetické projekty by měly dále odrážet klíčovou úlohu inteligentních sítí v energetické transformaci a podpora z programu by měla pomáhat překonat mezery ve financování, které v současné době brzdí investice do širokého zavádění technologií inteligentních sítí. |
(20d) |
Zvláštní pozornost by měla být v rámci podpory EU věnována přeshraničním propojením energetických soustav, včetně propojení těch, které jsou nezbytné pro splnění cíle 10 % v oblasti propojení elektroenergetických sítí do roku 2020, a cíle 15 % do roku 2030 stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999 (17) . Zavádění propojení mezi elektrizačními soustavami má zásadní význam pro integraci trhů, umožnění většího podílu obnovitelných zdrojů energie v soustavě a využívání výhod jejich rozdílných portfolií poptávky a nabídky energie z obnovitelných zdrojů, větrných sítí na moři a inteligentních sítí, čímž se všechny země zapojí do likvidních a konkurenceschopných trhů s energií. |
(21) |
Realizace jednotného digitálního trhu závisí na základní infrastruktuře pro digitální konektivitu. Digitalizace evropského průmyslu a modernizace odvětví, jako je doprava, energetika, zdravotní péče a veřejná správa, závisí na univerzálním přístupu ke spolehlivým, dostupným sítím s vysokou a velmi vysokou kapacitou. Digitální připojení se stalo jedním z rozhodujících faktorů pro překlenutí hospodářských, sociálních a územních rozdílů, podporu modernizace místních ekonomik a posílení diverzifikace hospodářské činnosti. Rozsah intervence programu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu by se měl upravit tak, aby odrážel její vzrůstající význam pro hospodářství a společnost obecně. Je proto nezbytné stanovit infrastrukturní projekty společného zájmu pro digitální konektivitu, aby Unie mohla splnit své cíle v oblasti jednotného digitálního trhu, a zrušit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 (18). |
(22) |
Sdělení „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (19) (strategie pro gigabitovou společnost) stanoví strategické cíle do roku 2025, pokud jde o optimalizaci investic do infrastruktury pro digitální konektivitu. Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady (20) (EU) 2018/1972 je mimo jiné vytvořit regulační prostředí, které vybízí k soukromým investicím do sítí pro digitální konektivitu. Je však jasné, že zavádění sítí zůstane v řadě oblastí po celé Unii komerčně neúnosné, a to kvůli různým faktorům, jako je odlehlost, územní nebo místní specifika, malá hustota osídlení a různé sociálně-ekonomické faktory a bude naléhavě vyžadovat více pozornosti. Program by proto měl být upraven tak, aby přispíval k dosažení těchto strategických cílů stanovených ve strategii pro gigabitovou společnost rovněž zaměřen na dosažení rovnováhy mezi venkovskými a městskými oblastmi a doplňoval podporu poskytovanou na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou z jiných programů, zejména z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a fondu InvestEU. |
(23) |
Ačkoli všechny sítě pro digitální konektivitu, které jsou připojeny k internetu, jsou z podstaty transevropské, zejména v důsledku fungování aplikací a služeb, které umožňují, prioritu pro podporu prostřednictvím programu by měla získat opatření s nejvyšším očekávaným dopadem na jednotný digitální trh, mimo jiné prostřednictvím svého souladu s cíli sdělení Strategie pro gigabitovou společnost, a na digitální transformaci hospodářství a společnosti s ohledem na zjištěná selhání trhu a překážky v provádění. |
(24) |
Školy, univerzity, knihovny, místní, regionální nebo vnitrostátní správní orgány, hlavní poskytovatelé veřejných služeb, nemocnice a zdravotní centra, dopravní uzly a digitálně intenzivní podniky jsou subjekty a místy, které mohou působit na důležité součásti sociálně-ekonomického vývoje ve svém okolí, včetně venkovských a řídce osídlených oblastí. Tito sociálně-ekonomičtí aktéři musí mít špičkové gigabitové připojení, aby mohli zajišťovat přístup k nejlepším službám a aplikacím pro evropské občany, podniky a místní komunity. Program by měl podporovat přístup k vysokokapacitním sítím včetně 5G a jiným moderním systémům konektivity schopným poskytovat gigabitové připojení těchto pro tyto sociálně-ekonomické aktéry, aby se co nejvíce projevilo jejich pozitivní nepřímé působení na širší hospodářství a společnost v rámci jejich oblasti , včetně vytváření větší poptávky po připojení a službách. |
(24a) |
Nepřipojená území ve všech oblastech Unie představují úzká místa a nevyužitý potenciál jednotného digitálního trhu. Ve většině venkovských a odlehlých oblastí může hrát vysoce kvalitní internetové připojení zásadní úlohu v předcházení vzniku digitální propasti, izolaci a vylidňování snižováním nákladů na dodávání zboží či poskytování služeb a částečně kompenzovat odlehlost. Vysoká kvalita internetového připojení je nezbytná pro nové hospodářské příležitosti, jako je přesné zemědělství nebo rozvoj biohospodářství ve venkovských oblastech. Program by měl přispět k zajištění pevného nebo bezdrátového připojení s velmi vysokou kapacitou do všech evropských domácností, ať už na venkově nebo ve městech, a zaměřit se na zavádění v místech, kde se projevuje selhání trhu, které lze řešit pomocí grantů s nízkou intenzitou. S cílem maximalizovat synergii opatření podporovaných programem by náležitá pozornost měla být věnována míře koncentrace socioekonomických aktérů v dané oblasti a úrovni financování potřebného na vytvoření pokrytí. Cílem programu by navíc mělo být dosažení globálního pokrytí domácností a území, poněvadž vyplňování mezer v již pokryté oblasti by bylo v pozdější fázi nerentabilní. |
(25) |
Program by měl dále navázat na úspěch iniciativy WiFi4EU a měl by pokračovat v podpoře poskytování bezplatného, bezpečného , vysoce kvalitního místního bezdrátového připojení v centrech místního veřejného života, včetně subjektů s veřejným posláním, jako jsou orgány veřejné moci a poskytovatelé veřejných služeb, i na venkovních místech dostupných široké veřejnosti s cílem propagovat digitální vizi Unie v místních komunitách. |
(25a) |
Digitální infrastruktura je důležitým základem inovací. Aby měl program co největší dopad, měl by se zaměřit na financování infrastruktury. Jednotlivé digitální služby a aplikace, jako jsou ty, které zahrnují různé technologie distribuované účetní knihy nebo využívající umělou inteligenci, by proto měly být mimo oblast působnosti programu a namísto toho by se k nim mělo přistupovat prostřednictvím jiných nástrojů, jako je Digitální Evropa. Rovněž důležité je maximalizovat součinnost mezi různými programy. |
(26) |
Životaschopnost očekávaných digitálních služeb příští generace, jako je internet věcí a aplikace, které mají přinést významné přínosy v rámci různých odvětví a pro společnost jako celek, bude vyžadovat nepřerušené přeshraniční pokrytí systémy 5G, zejména pokud jde o možnost připojení pro uživatele na cestách a pohybující se objekty. Scénáře sdílení nákladů u zavádění sítí 5G v těchto odvětvích jsou však i nadále nejasné a očekávaná rizika komerčního zavádění v některých klíčových oblastech jsou velmi vysoká. Očekává se, že silniční koridory a vlaková spojení budou klíčovými oblastmi pro první fázi nových aplikací v oblasti propojené mobility, a proto budou tvořit zásadní přeshraniční projekty pro financování v rámci programu. |
▌ |
|
(28) |
Je zapotřebí zavádění páteřních sítí elektronických komunikací, včetně podmořských kabelů, které spojují evropská území s třetími zeměmi na jiných světadílech nebo spojují evropské ostrovy, nejvzdálenější regiony nebo zámořské země a území, a to i přes teritoriální vody Unie a výlučnou ekonomickou zónu členských států, aby se zajistila nezbytná redundance pro tuto důležitou infrastrukturu a zvýšila se kapacita a odolnost digitálních sítí v Unii, což přispěje i k územní soudržnosti. Tyto projekty jsou však často bez veřejné podpory komerčně neudržitelné. Kromě toho by měla být k dispozici podpora s cílem doplnit evropské zdroje v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky odpovídajícími připojeními s terabitovou kapacitou. |
(29) |
Opatření přispívající k projektům společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu musí zavádět technologie, které jsou pro konkrétní projekt nejvhodnější, a přitom vykazují nejlepší poměr mezi nejmodernějšími technologiemi co do kapacity toku dat, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě a nákladové efektivnosti a v pracovních programech by jim měl být dávána přednost s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v tomto nařízení. Zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou může zahrnovat pasivní infrastrukturu v zájmu maximalizace socioekonomických a environmentálních přínosů. Při určování priorit se zohlední potenciální pozitivní vedlejší účinky, pokud jde o konektivitu, například může-li realizovaný projekt zlepšit ekonomické opodstatnění dalšího zavádění v budoucnu, což povede k dalšímu pokrytí území a obyvatelstva v oblastech, na něž se dosud nedostalo. |
(30) |
Unie vyvinula vlastní technologii družicové navigace, určování polohy a času (EGNOS/Galileo) a vlastní systém pozorování Země (Copernicus). Programy EGNOS/Galileo i Copernicus nabízejí vyspělé služby, které přinášejí značné hospodářské výhody veřejným i soukromým uživatelům. Proto by veškerá dopravní, energetická nebo digitální infrastruktura financovaná z programu – využívající služby družicové navigace, určování polohy a času nebo pozorování Země – měla být technicky slučitelná s programy EGNOS/Galileo a Copernicus. |
(31) |
Pozitivní výsledky první výzvy k podávání návrhů na projekty s kombinovaným financováním uskutečněné v rámci stávajícího programu v roce 2017 potvrdily význam a přidanou hodnotu použití grantů EU ke kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí a rovněž od finančních institucí v soukromém sektoru a soukromých investorů, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru. Kombinování zdrojů by mělo přispět k přilákání soukromých investic a zajistit pákový efekt celkového příspěvku veřejného sektoru v souladu s cíli programu InvestEU. Program by proto měl i nadále podporovat opatření , která umožňují kombinaci grantů EU s jinými zdroji financování. V odvětví dopravy nesmí operace kombinování zdrojů přesáhnout 10 % účelového krytí v čl. 4 odst. 2 písm. a) bod i). |
(31a) |
V odvětví dopravy lze operace kombinování zdrojů využívat pro akce související s inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitou, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 2 písm. b). |
(32) |
Politické cíle tohoto programu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna (oken) politiky fondu InvestEU. Opatření programu by se měla přiměřeným způsobem používat k podpoře investicí určených k nápravě selhání trhu nebo řešení suboptimálních investičních situací, zejména pokud opatření nejsou komerčně životaschopná, aniž by docházelo ke zdvojování činností nebo vytěsňování soukromého financování a zachovala se jasná evropská přidaná hodnota. |
(33) |
Aby se upřednostnil integrovaný rozvoj inovačního cyklu, je nezbytné zajistit komplementaritu mezi inovativními řešeními vyvinutými v kontextu rámcových programů Unie pro výzkum a inovace a inovativních řešení zaváděných s podporou z Nástroje pro propojení Evropy. Za tímto účelem synergie s programem Horizont Evropa zajistí, aby: a) se potřeby v oblasti výzkumu a inovací v oblastech dopravy, energetiky a digitálního odvětví v EU určovaly a stanovovaly během strategického plánovacího procesu programu Horizont Evropa; b) nástroj pro propojení Evropy podporoval rozsáhlé zavádění inovativních technologií a řešení v oblasti dopravy, energetiky a digitální infrastruktury, zejména těch, které jsou výsledkem programu Horizont Evropa; c) se usnadnila výměna informací a údajů mezi programem Horizont Evropa a Nástrojem pro propojení Evropy, například tím, že se bude klást důraz na technologie z programu Horizont Evropa s vysokou mírou tržní připravenosti, které by bylo možné dále zavádět prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy. |
(34) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí na celé období 2021–2027, které má pro Evropský parlament a Radu při ročním rozpočtovém procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz náležitě aktualizovat podle nové interinstitucionální dohody: bod 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (21) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. |
(35) |
Na úrovni Unie je evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik rámcem k určování národních reformních priorit a ke sledování jejich provádění. Členské státy vytvářejí své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie, které tyto reformní priority podporují. Tyto strategie by se měly předkládat společně s ročními národními programy reforem jako způsob, jak navrhnout a koordinovat prioritní investiční projekty, které mají být podpořeny z vnitrostátních zdrojů a/nebo z prostředků Unie. Měly by rovněž sloužit k tomu, aby se finanční prostředky Unie využívaly soudržně a maximalizovala se přidaná hodnota finanční podpory zejména z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, Evropské funkce investiční stabilizace, fondu InvestEU a případně Nástroje pro propojení Evropy. V náležitých případech by se finanční podpora měla použít rovněž tak, aby byla v souladu s plány Unie a členských států v oblasti energetiky a klimatu. |
(36) |
Horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahují na toto nařízení. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie. |
(37) |
Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které nesouvisí s náklady uvedenými v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. |
(38) |
Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce stanovené Dohodou o EHP, která stanoví provádění programů rozhodnutím podle této dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci. |
(39) |
Finanční nařízení stanoví pravidla pro udělování grantů. Aby se zohlednila specifičnost opatření, která program podporuje, a zajistilo jednotné provádění mezi odvětvími, na něž se program vztahuje, je třeba dále upřesnit kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení grantu. Výběr opatření a jejich financování by měl respektovat pouze podmínky stanovené v tomto nařízení a ve finančním nařízení. Bez odchylky od finančního nařízení lze v pracovních programech stanovit zjednodušené postupy. |
(39a) |
V souladu s finančním nařízením jsou výběrová kritéria a kritéria pro udělení grantu vymezena v pracovních programech. V odvětví dopravy by kvalita a význam projektu měly být posuzovány také s přihlédnutím k jeho očekávanému dopadu na konektivitu EU, jeho souladu s požadavky na dostupnost a jeho strategii, pokud jde o budoucí potřeby v oblasti údržby. |
(40) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (22), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (23), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (24) a nařízením Rady (EU) 2017/193 (25) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (26). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Podle [odkaz bude aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: |
(41) |
Podle odkaz bude odpovídajícím způsobem aktualizován v souladu s novým rozhodnutím o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (27) jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. |
(42) |
Unie by měla usilovat o soudržnost a synergie se svými programy v oblasti vnějších politik, včetně předvstupní pomoci v návaznosti na závazky přijaté v souvislosti se sdělením „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“ (28). |
(43) |
Pokud se do opatření přispívajících k projektům společného zájmu nebo do přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie zapojí třetí země nebo subjekty usazené ve třetích zemích, měla by být finanční pomoc poskytnuta pouze v případě, že je nezbytná k dosažení cílů těchto projektů. Pokud jde o část týkající se přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, měla by spolupráce mezi jedním či více členskými státy a třetí zemí (včetně Energetického společenství) splňovat podmínky stanovené v článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XXX [směrnice o obnovitelných zdrojích energie] ohledně nezbytnosti fyzického propojení s EU. |
(43a) |
Sdělení Komise z 3. října 2017„Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“ (29) uvádí, že EU je nejotevřenějším trhem pro zadávání veřejných zakázek, ale přístup našich společností v jiných zemích není vždy vzájemný. Příjemci podpory z Nástroje pro propojení Evropy by proto měli plně využívat možností strategického zadávání veřejných zakázek, které nabízí směrnice 2014/25/EU. |
(44) |
Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (30) je třeba program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, jako je kontrola z hlediska klimatu , zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Komise by měla k posouzení účelnosti a účinnosti financování a jeho vlivu na celkové cíle programu provést hodnocení a jeho výsledky sdělit Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a provést veškeré nezbytné úpravy. |
(45) |
Měla by být zavedena transparentní, odpovědná a přiměřená opatření pro monitorování a vykazování, včetně měřitelných ukazatelů, aby se mohl hodnotit a vykazovat pokrok programu směrem k dosažení obecných a konkrétních cílů stanovených v tomto nařízení a podporovaly se jeho výsledky . Tento systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a obtíží, k nimž došlo, a aby se tyto údaje a výsledky shromažďovaly účinně, efektivně a včas. Ke shromáždění příslušných údajů o programu je nezbytné uložit příjemcům finančních prostředků Unie přiměřené požadavky na podávání zpráv. |
(45a) |
Program by měl být prováděn prostřednictvím pracovních programů. Komise by měla do 31. prosince 2020 schválit první víceleté pracovní programy, které by obsahovaly časový harmonogram výzev k předkládání návrhů na první tři roky programu, jejich témata a orientační rozpočet a dále plánovaný rámec, který by se vztahoval na celé období programu. |
(46) |
K zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31). |
(47) |
Aby bylo možné v případě potřeby upravit ukazatele používané k monitorování programu, orientační procentní podíly rozpočtových prostředků přidělené každému specifickému cíli v odvětví dopravy a definice koridorů hlavní dopravní sítě, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny částí I, II a III přílohy tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(48) |
Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 by měla být z důvodu přehlednosti zrušena. Avšak účinky článku 29 nařízení (EU) č. 1316/2013, kterým se mění příloha nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (32), pokud jde o seznam koridorů pro nákladní dopravu, by měly být zachovány. |
(49) |
Aby bylo možné včas přijmout prováděcí akty podle tohoto nařízení, je nezbytné, aby vstoupilo v platnost ihned po vyhlášení, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení zřizuje Nástroj pro propojení Evropy („program“).
Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
a) |
„opatřením“ se rozumí jakákoli činnost, která byla uznána za finančně a technicky nezávislou, má stanovený časový rámec a je nezbytná pro realizaci projektu; |
b) |
„alternativními palivy“ se rozumí alternativní paliva pro všechny druhy dopravy definovaná v čl. 2 odst. 1 směrnice 2014/94/EU; |
ca) |
„příjemcem“ se rozumí subjekt s právní subjektivitou, s nímž byla podepsána grantová dohoda; |
d) |
„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. [2 odst. 6] nařízení (EU, Euratom) 2018/XXX (dále jen „finanční nařízení“), která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje a/nebo rozpočtové záruky z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; |
e) |
„globální sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura vymezená podle kapitoly II nařízení (EU) č. 1315/2013; |
f) |
„hlavní sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura vymezená podle kapitoly III nařízení (EU) č. 1315/2013; |
g) |
„koridory hlavní sítě“ se rozumí nástroj usnadňující koordinovanou realizaci hlavní sítě uvedené v kapitole IV nařízení (EU) č. 1315/2013; seznam těchto koridorů je obsažen v části III přílohy tohoto nařízení; |
ga) |
„přeshraničním spojením“ v odvětví dopravy se rozumí projekt společného zájmu, který zajišťuje kontinuitu sítě TEN-T mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí; |
gb) |
„chybějícím spojením“ se ve všech druzích dopravy rozumí úsek v síti TEN-T nebo dopravní úsek, který představuje chybějící propojení hlavní nebo globální sítě s koridory TEN-T nebo propojení obsahující jedno či více úzkých míst, která nepříznivě ovlivňují kontinuitu koridoru TEN-T; |
gc) |
„infrastrukturou dvojího užití“ se rozumí infrastruktura dopravní sítě, která slouží potřebám obranné i civilní komunity; |
h) |
„přeshraničním projektem v oblasti obnovitelné energie“ se rozumí projekt zařazený nebo k zařazení způsobilý podle dohody o spolupráci nebo jakéhokoliv jiného druhu ujednání mezi alespoň dvěmi členskými státy nebo ujednání mezi alespoň jedním členským státem a třetí zemí či zeměmi ve smyslu článků 8, 9, 11 nebo 13 směrnice (EU) 2018/2001 při plánování nebo zavádění energie z obnovitelných zdrojů v souladu s kritérii stanovenými v části IV přílohy tohoto nařízení; |
ha) |
„energetickou účinností na prvním místě“ se rozumí energetická účinnost na prvním místě, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 18 nařízení (EU) č. 2018/1999; |
i) |
„infrastrukturou pro digitální konektivitu“ se rozumí sítě s velmi vysokou kapacitou, systémy sítí 5G, místní vysoce kvalitní bezdrátové připojení, páteřní sítě a operační digitální platformy přímo související s dopravní a energetickou infrastrukturou; |
j) |
„systémy sítí 5G“ se rozumí soubor prvků digitální infrastruktury založený na celosvětově dohodnutých standardech pro mobilní a bezdrátovou komunikační technologii používaný pro připojení a služby s přidanou hodnotou s vyspělými výkonnostními charakteristikami, jako jsou velmi vysoké rychlosti přenosu dat, nízké zpoždění komunikace, mimořádně vysoká spolehlivost nebo podpora vysokého počtu připojených zařízení; |
k) |
„koridorem 5G“ se rozumí dopravní cesta, silnice, železnice nebo vnitrozemská vodní cesta , plně pokrytá infrastrukturou pro digitální konektivitu a zejména systémy 5G, umožňující nepřetržité poskytování synergických digitálních služeb, jako je propojená a automatizovaná mobilita, podobné služby inteligentní mobility pro železnice nebo digitální konektivita na vnitrozemských vodních cestách; |
l) |
„operačními digitálními platformami přímo souvisejícími s dopravní a energetickou infrastrukturou“ se rozumí fyzické a virtuální zdroje informačních a komunikačních technologií (IKT), fungující na komunikační infrastruktuře, která podporuje tok, uchovávání, zpracování a analýzu údajů dopravní a/nebo energetické infrastruktury; |
m) |
„projektem společného zájmu“ se rozumí projekt vymezený v nařízení (EU) č. 1315/2013, nařízení (EU) č. 347/2013 nebo v článku 8 tohoto nařízení; |
n) |
„studiemi“ se rozumí činnosti potřebné pro přípravu realizace projektu, například přípravné studie, mapování, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, a to i ve formě softwaru, a jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku; |
o) |
„socioekonomickými aktéry“ se rozumí subjekty, které svým zaměřením, podstatou nebo umístěním mohou přímo nebo nepřímo vytvářet významné socioekonomické přínosy pro občany, podniky a místní komunity nacházející se v jejich okolí nebo v jejich oblasti vlivu; |
p) |
„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Evropské unie; |
q) |
„sítěmi s velmi vysokou kapacitou“ se rozumí sítě s velmi vysokou kapacitou definované v článku 2; Směrnice (EU) 2018/172; |
r) |
„pracemi“ se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu. |
Článek 3
Cíle
1. Obecným cílem programu je budovat , rozvíjet, modernizovat a dokončit transevropské sítě v oblasti dopravy, energetiky a digitálních technologií a usnadňovat přeshraniční spolupráci v oblasti obnovitelné energie s cílem přispívat ke zvyšování evropské konkurenceschopnosti, k zlepšování přístupu na vnitřní trh, k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a ke zvyšování územní, sociální a hospodářské soudržnosti, a přispívat tak k plnění dlouhodobých závazků v oblasti dekarbonizace, s důrazem na plnou součinnost mezi dopravním, energetickým a digitálním odvětvím .
2. Program má tyto specifické cíle:
a) |
v odvětví dopravy:
|
b) |
v odvětví energetiky přispívat k rozvoji projektů společného zájmu týkajících se další integrace účinného a konkurenceschopného vnitřního trhu s energií, interoperability sítí napříč hranicemi a odvětvími, usnadnění dekarbonizace ekonomiky, podpora energetické účinnosti a zajištění bezpečnosti dodávek a usnadnění přeshraniční spolupráce v oblasti energetiky, včetně obnovitelné energie; |
c) |
v digitálním odvětví přispívat k rozvoji projektů společného zájmu, které se týkají zavádění bezpečných a zabezpečených digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou a systémů 5G, ke zvýšení odolnosti a kapacity digitálních páteřních sítí na území EU jejich propojením se sousedními územími, jakož i k digitalizaci dopravních a energetických sítí. |
Článek 4
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 je stanoveno na 43 850 768 000 EUR ve stálých cenách (XXX EUR v běžných cenách)
2. Rozdělení této částky bude následující:
a) |
částka ve výši 33 513 524 000 EUR ve stálých cenách (XXX EUR v běžných cenách) na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a), z toho:
|
b) |
částka ve výši 8 650 000 000 EUR pro účely specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b), z čehož až 15 %, pod podmínkou uplatnění na trhu, na přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie ; Pokud je dosaženo 15 % prahu, zvýší Evropská komise tuto částku až na 20 % pod podmínkou uplatnění na trhu. |
c) |
částka ve výši 2 662 000 000 EUR v cenách roku 2018 (3 000 000 000 EUR v běžných cenách) na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c). |
3. Komise se neodchýlí od částky uvedené v pododstavci 2 písm. a) bodě ii).
4. Až 1 % částky uvedené v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou k provádění programu a na pokyny pro jednotlivá odvětví, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. Tuto částku lze rovněž použít k financování doprovodných opatření na podporu přípravy projektů zejména na poskytování poradenství navrhovatelům projektů v oblasti možností financování s cílem pomoci při strukturování jejich projektového financování.
5. Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.
6. Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.
7. Částka převedená z Fondu soudržnosti se provádí v souladu s tímto nařízením, s výhradou odstavce 8, a aniž je dotčen čl. 14 odst. 2 písm. b).
8. Pokud jde o částky převedené z Fondu soudržnosti, ▌do 31. prosince 2022 se výběr projektů způsobilých pro financování provádí při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti ▌. Od 1. ledna 2023 se zdroje převedené do programu, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, dají k dispozici formou soutěže všem členským státům způsobilým k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti za účelem financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s tímto nařízením.
8a. Částka převedená z Fondu soudržnosti nesmí být využita k financování meziodvětvových pracovních programů a operací kombinování zdrojů.
9. Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.
9a. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 9, mohou být v rámci digitálního odvětví zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení na jejich žádost převedeny do programu, včetně doplnění financování způsobilých akcí podle čl. 9 odst. 4 až do výše 100 % celkových způsobilých nákladů, aniž je dotčena zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení a v pravidlech pro státní podporu. Tyto zdroje se použijí pouze ve prospěch dotčeného členského státu.
Článek 5
Třetí země přidružené k programu
1. Program je otevřen těmto třetím zemím:
a) |
členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; |
b) |
přistupující země, kandidáti a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a nimi; |
c) |
země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
d) |
jiné třetí země, v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě o účasti třetí země v kterémkoli programu Unie, za předpokladu, že:
|
2. Třetí země uvedené v odstavci 1 a subjekty v těchto zemích usazené nesmí přijímat finanční pomoc podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro dosažení cílů daného projektu společného zájmu, podle podmínek stanovených v pracovních programech uvedených v článku 19 a podle ustanovení článku 8 nařízení (EU) č. 1315/2013.
Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků EU
1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně s financujícími subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
2. Program může poskytovat financování ve formě grantů a zadávání veřejných zakázek , jak je stanoveno ve finančním nařízení. Může rovněž přispívat na operace kombinování zdrojů v souladu s nařízením o fondu InvestEU a hlavou X finančního nařízení. V odvětví dopravy nepřesáhne příspěvek Unie na operace kombinování zdrojů 10 % rozpočtové částky uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě i). V odvětví dopravy lze operace kombinování zdrojů využívat pro akce související s inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitou, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 2 písm. b).
3. Komise může delegovat pravomoc provádět část programu výkonným agenturám v souladu s článkem [69] finančního nařízení s ohledem na optimální řízení a požadavky efektivity programu v dopravě, energetice a digitálním odvětví.
4. Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].
Článek 7
Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů
1. Přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie přispívají k dekarbonizaci, dokončení vnitřního trhu s energií a zvýšení bezpečnosti dodávek. Tyto projekty musí být součástí dohody o spolupráci nebo jiného druhu dohody mezi alespoň dvěma členskými státy, příp. mezi alespoň jedním členským státem a třetí zemí nebo třetími zeměmi, jak je stanoveno v článku 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU); 2018/2001 . Tyto projekty se určí v souladu s obecnými kritérii procesem stanoveným v části IV přílohy tohoto nařízení.
2. Komise do 31. prosince 2019 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s čl. 23 písm. d) tohoto nařízení, jímž dále upřesní specifická výběrová kritéria, aniž jsou dotčena kritéria pro udělování grantů stanovená v článku 13 , a podrobně stanoví náležitosti procesu výběru projektů, a zveřejní metodiky pro hodnocení příspěvku projektů k obecným kritériím a pro posouzení analýzy nákladů a přínosů uvedené v části IV přílohy.
3. Studie zaměřené na rozvoj a identifikaci přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie budou způsobilé k čerpání finančních prostředků podle tohoto nařízení.
4. Přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie jsou způsobilé k získání financování Unie na práce, splňují-li tato dodatečná kritéria:
a) |
analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle bodu 3 části IV přílohy je pro všechny podporované projekty povinná, je provedena transparentním, vyčerpávajícím a úplným způsobem a poskytuje důkazy o významných úsporách nákladů a/nebo existenci přínosů z hlediska udržitelnosti, integrace systémů , environmentální udržitelnost , bezpečnosti dodávek energie nebo inovací a; |
b) |
žadatel prokáže, že projekt by se v případě neposkytnutí grantu neuskutečnil, nebo by nebyl komerčně životaschopný. Tato analýza zohlední veškeré výnosy vyplývající z podpůrných programů. |
5. Výše grantu na práce musí být úměrná úsporám nákladů a/nebo přínosům uvedeným v části IV bodě 2 písm. b) přílohy, nesmí překročit částku potřebnou k tomu, aby se projekt realizoval nebo se stal komerčně životaschopným, a musí být v souladu s ustanoveními čl. 14 odst. 3.
6. Program stanoví možnost koordinovaného financování pomocí podpůrného rámce pro zavádění obnovitelné energie podle čl. 3 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 a spolufinancování mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů uvedeného v čl. 33 nařízení (EU) 2018/1999.
Komise pravidelně posuzuje využívání fondů s ohledem na referenční částku v čl. 4 odst. 2 písm. b) na přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie. V návaznosti na toto posouzení, při neexistenci dostatečného tržního využití přeshraničních projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, se pro splnění cílů transevropských energetických sítí vymezených v čl. 3 odst. 2 písm. b) pro způsobilé akce uvedené v čl. 9 odst. 3 a rovněž od roku 2024 může použít nevyužitý rozpočet určený na přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, který může být použit ke spolufinancování mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného podle nařízení (EU) 2018/1999.
Komise stanoví prostřednictvím prováděcího aktu zvláštní pravidla pro spolufinancování součástí přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie v rámci Nástroje pro propojení Evropy a mechanismu financování zřízeného podle článku 33 nařízení (EU) 2018/1999. Použije se postup podle článku 22.
Článek 8
Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu
1. Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu jsou projekty, u nichž se očekává, že významně přispějí ke strategickým cílům konektivity Unie a /nebo poskytují síťovou infrastrukturu podporující digitální transformaci hospodářství a společnosti, jakož i evropský jednotný digitální trh.
1a. Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu splňují níže uvedená kritéria:
a) |
přispívají ke konkrétnímu cíli uvedenému v čl. 3 odst. 2 písm. c); |
b) |
zavádějí nejlepší dostupnou a pro konkrétní projekt nejvhodnější technologii a současně nabízejí nejlepší možnou rovnováhu z hlediska kapacity toku údajů, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě, kybernetické bezpečnosti a nákladové efektivnosti. |
2. Studie zaměřené na rozvoj a identifikaci projektů společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu budou způsobilé čerpat finanční prostředky podle tohoto nařízení.
3. Aniž jsou dotčena kritéria pro udělení grantu stanovená v článku 13, stanoví se priorita pro financování s přihlédnutím k těmto kritériím:
a) |
opatření přispívající k zavádění sítí a přístup k vysoce kapacitním sítím, včetně sítí 5G a další nejmodernější připojení, v souladu s cíli strategie EU pro strategické připojení v oblastech, kde se nacházejí socioekonomičtí aktéři, se v souladu s částí V přílohy stanoví jako priorita s přihlédnutím k jejich potřebám týkajícím se konktivity a dodatečného pokrytí oblasti včetně domácností v souladu s částí V přílohy. Samostatné zavádění příslušných sítí pro socioekonomické aktéry lze podpořit, pokud to není ekonomicky nepřiměřené či fyzicky neproveditelné. |
b) |
opatření přispívající k poskytování velmi kvalitního místního bezdrátového připojení v místních komunitách v souladu s částí V přílohy; |
c) |
▌opatření přispívající k zavádění koridorů 5G podél velkých dopravních cest včetně transevropských dopravních sítí mají prioritu, aby se zajistilo pokrytí podél velkých dopravních cest, aby se umožnilo nepřerušované poskytování synergických digitálních služeb , přičemž se zohlední jeho sociálně-ekonomický význam ve srovnání se veškerými v současnosti zavedenými technologickými řešeními v rámci přístupu zaměřeného na budoucnost. Orientační seznam projektů, které by mohly využít podpory, je obsažen v části V přílohy; |
d) |
projekty zaměřené na zavádění n ebo výrazné zlepšení přeshraničních páteřních sítí mezi Unií a třetími zeměmi a upevňující vazby mezi sítěmi elektronických komunikací na území Unie, včetně podmořských kabelů, mají přednost podle toho, nakolik výrazný je jejich příspěvek ke zvýšení výkonnosti , odolnosti a velmi vysoké kapacity těchto sítí elektronických komunikací; |
▌
f) |
u projektů zavádějících operační digitální platformy je třeba upřednostnit opatření založená na nejmodernějších technologiích s přihlédnutím k aspektům, jako je interoperabilita, kybernetická bezpečnost, ochrana údajů a opakované použití údajů. |
KAPITOLA III
ZPŮSOBILOST
Článek 9
Způsobilé akce
1. Pro financování jsou způsobilá pouze opatření přispívající ke splnění cílů uvedených v článku 3 a to s přihlédnutím k dlouhodobým závazkům v oblasti dekarbonizace. K těmto opatřením mohou patřit studie, práce a další doprovodná opatření nezbytná pro řízení a provádění programu a hlavních směrů pro konkrétní odvětví. Studie jsou způsobilé, pouze pokud se týkají projektů způsobilých v rámci tohoto programu.
2. V odvětví dopravy jsou způsobilá pro získání finanční pomoci podle tohoto nařízení pouze tato opatření:
a) |
opatření týkající se účinných, propojených, interoperabilních a multimodálních sítí v zájmu rozvoje železniční, silniční a námořní infrastruktury a infrastruktury vnitrozemských vodních cest:
|
b) |
Opatření pro inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, multimodální, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu;
|
c) |
Podle konkrétního cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) a v souladu s čl. 11a opatření nebo specifická opatření v rámci akce, která podporují nové nebo stávající části transevropské dopravní sítě vhodné pro vojenskou přepravu, za účelem jejího přizpůsobení požadavkům na infrastrukturu dvojího užití. |
3. V odvětví energetiky jsou způsobilá pro získání finanční pomoci Unie podle tohoto nařízení pouze tato opatření:
a) |
opatření týkající se projektů společného zájmu stanovených v článku 14 nařízení (EU) č. 347/2013; |
b) |
opatření na podporu přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie, včetně inovativních řešení i skladování obnovitelné energie a jejich koncepce, jak jsou vymezeny v části IV přílohy tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 7 tohoto nařízení. |
4. V digitálním odvětví jsou způsobilá pro získání finanční pomoci Unei podle tohoto nařízení pouze tato opatření:
a) |
opatření podporující zavádění a zpřístupňování sítí s velmi vysokou kapacitou včetně systémů 5G schopných poskytnout gigabitové připojení v oblastech, kde se nacházejí socioekonomičtí aktéři; |
b) |
opatření podporující poskytování místního vysoce kvalitního bezdrátového připojení v místních komunitách, které je bezplatné a bez diskriminačních podmínek; |
c) |
opatření provádějící nepřerušené pokrytí systémy 5G všech hlavních dopravních cest, včetně transevropských dopravních sítí; |
d) |
opatření podporující zavádění nových nebo modernizaci stávajících páteřních sítí včetně pomocí podmořských kabelů, v členských státech a mezi nimi a mezi Unií a třetími zeměmi; |
f) |
opatření provádějící požadavky na infrastrukturu pro digitální konektivitu ve vztahu k přeshraničním projektům v oblasti dopravy nebo energetiky a/nebo podporující operační digitální platformy přímo související s dopravní nebo energetickou infrastrukturou. |
Orientační seznam způsobilých projektů z digitálního odvětví je uveden v části V přílohy.
Článek 10
Synergie mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím
1. Opatření přispívající současně k dosažení jednoho nebo více cílů v nejméně dvou odvětvích, jak uvádí čl. 3 odst. 2 písm. a), b) a (c), jsou způsobilá obdržet finanční pomoc Unie podle tohoto nařízení a využít vyšší míru spolufinancování v souladu s článkem 14 . Tato opatření budou prováděna prostřednictvím pracovních programů, které se zabývají nejméně dvěma odvětvími, obsahují konkrétní kritéria pro udělení grantu a jsou financovány z rozpočtových příspěvků ze zapojených odvětví.
2. V každém odvětví dopravy, energetiky nebo digitálních technologií mohou opatření způsobilá podle článku 9 zahrnovat prvky synergie s kterýmkoli z jiných odvětví, které se nemusí vztahovat ke způsobilým opatřením podle čl. 9 odst. 2, 3 nebo 4, pokud splňují všechny tyto požadavky:
a) |
náklady na tyto prvky synergie nepřekračují 20 % celkových způsobilých nákladů opatření; a dále |
b) |
tyto prvky synergie se vztahují k dopravě, energetice nebo digitálnímu odvětví; a dále |
c) |
tyto prvky synergie umožňují výrazně zlepšit socioekonomické, klimatické nebo environmentální přínosy opatření. |
Článek 11
Způsobilé subjekty
1. Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v tomto článku.
2. Způsobilé jsou tyto subjekty:
a) |
právnické osoby usazené v některém členském státě včetně společných podniků ; |
b) |
právnické osoby usazené ve třetí zemi přidružené k programu nebo v zámořských zemích a územích ; |
c) |
právnické osoby zřízené podle práva Unie a mezinárodní organizace, je-li tak stanoveno v pracovních programech. |
3. Fyzické osoby nejsou způsobilé.
4. Právnické osoby usazené ve třetí zemi, jež k programu není přidružena, jsou výjimečně způsobilé k získání podpory v rámci programu, je-li to nezbytné k dosažení cílů daného projektu společného zájmu v oblasti dopravy, energetiky a digitalizace nebo přeshraničního projektu v oblasti obnovitelné energie.
5. Způsobilé jsou pouze návrhy předložené jedním nebo více členskými státy nebo se souhlasem dotčených členských států, mezinárodními organizacemi, společnými podniky nebo veřejnými či soukromými podniky nebo subjekty včetně regionálních nebo místních orgánů . Pokud členský stát s předložením nesouhlasí, informuje o tom odpovídajícím způsobem.
Členský stát může rozhodnout, že u konkrétního pracovního programu nebo u konkrétních kategorií žádostí je možné předkládat návrhy bez jeho souhlasu. V takovém případě se to na žádost dotčeného členského státu uvede v příslušném pracovním programu a v příslušné výzvě k podávání návrhů.
Článek 11a
Zvláštní požadavky způsobilostitýkající se opatření souvicejících s přizpůsobením sítí TEN-T na civilně-obranné dvojí užití
1. Opatření přispívající k přizpůsobení hlavních nebo globálních sítí TEN-T, jak je definuje nařízení (EU) č. 1315/2013, s cílem umožnit civilně-obranné dvojí užití infrastruktury, podléhá těmto dodatečným požadavkům na způsobilost:
a) |
návrhy podává jeden nebo více členských států nebo se souhlasem dotčených členských států právní subjekty usazené v členských státech; |
b) |
opatření se vztahují na specializované sekce nebo uzly určené členskými státy v přílohách k vojenským požadavkům pro vojenskou mobilitu v rámci EU i mimo ni, jak je přijala Rada dne 20. listopadu 2018 (33) , nebo na jakýkoli následující seznam, který byl následně přijat, a na jakýkoli další orientační seznam prioritních projektů, které mohou členské státy určit v souladu s akčním plánem pro vojenskou mobilitu; |
c) |
opatření se mohou týkat jak modernizace stávajících součástí infrastruktury, nebo výstavby nových součástí infrastruktury, přičemž zohledňují na požadavky na infrastrukturu uvedené v odstavci 2; |
d) |
opatření ke splnění požadavku na úroveň infrastruktury, která jde nad rámec úrovně požadované pro účely dvojího užití, jsou způsobilá; avšak jejich náklady jsou způsobilé pouze do úrovně nákladů odpovídající úrovni požadavků nezbytných pro účely dvojího užití. Opatření týkající se infrastruktury využívané pouze k vojenským účelům nejsou způsobilá; |
e) |
opatření podle tohoto článku se financují pouze z částky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) bodem iii). |
2. Komise přijme prováděcí akt, který v případě potřeby stanoví požadavky na infrastrukturu použitelné pro určité kategorie opatření v oblasti infrastruktury dvojího užití a postup hodnocení opatření souvisejících se opatřeními v oblasti infrastruktury pro civilní ochranu.
Po průběžném hodnocení programu uvedeného v čl. 21 odst. 2 Komise může navrhnout rozpočtovému orgánu převedení nepřidělených prostředků z čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu iii) do čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu i).
KAPITOLA III
Granty
Článek 12
Granty
Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou ▌VIII▌ finančního nařízení.
Článek 13
Kritéria pro udělení grantu
1. Transparentní kritéria pro udělení grantu jsou definována v pracovních programech uvedených v článku 19 a ve výzvách k podávání návrhů a v použitelném rozsahu zohledňují pouze tyto prvky:
a) |
hospodářský, sociální a environmentální dopad , včetně dopadu na klima (přínosy a náklady životního cyklu projektu ) , spolehlivost, úplnost a transparentnost analýzy ; |
b) |
aspekty týkající se inovací a digitalizace , bezpečnosti, interoperability a přístupnosti , včetně osob se zdravotním postižením ; |
c) |
přeshraniční rozměr , propojení sítí a územní dostupnost, a to i pro nejvzdálenější regiony a ostrovy ; |
ca) |
evropský přínos; |
d) |
synergie mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím; |
e) |
připravenost opatření z hlediska vývoje projektu; |
ea) |
správnost strategie zachování výsledků projektu navrhované pro dokončený projekt; |
f) |
racionalitu navrhovaného prováděcího plánu; |
g) |
katalytický účinek finanční pomoci Unie na investici; |
h) |
nutnost překonat finanční překážky, jako jsou překážky vzniklé v důsledku nedostatečné obchodní životaschopnosti, vysoké počáteční náklady nebo nedostatek finančních prostředků tržního původu; |
ha) |
možnost dvojího užití v kontextu vojenské mobility; |
i) |
soulad s unijními a vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu , včetně zásady, že na prvním místě je energetická účinnost. |
2. Při posuzování návrhů na základě kritérií pro udělení grantu se zohlední případně odolnost vůči nepříznivým dopadům změny klimatu, a to prostřednictvím posouzení zranitelnosti z hlediska klimatu a posouzení rizik, včetně příslušných adaptačních opatření.
3. Při posuzování návrhů na základě kritérií pro udělení grantu se zajistí, aby byla opatření podpořená z programu, která zahrnují technologie navigace, určování polohy a času, případně, podle specifikací v pracovních programech, technicky slučitelná s programy EGNOS/Galileo a Copernicus.
4. V odvětví dopravy se při posuzování návrhů na základě kritérií pro udělení grantu uvedených v odstavci 1 případně zajistí, aby navrhovaná opatření byla v souladu s pracovními plány koridoru a prováděcími akty podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 a zohledňovala poradní stanovisko odpovědného evropského koordinátora podle čl. 45 odst. 8 uvedeného nařízení. Při posuzování se musí zhodnotit také to, zda provádění opatření financovaných z Nástroje pro propojení Evropy neskrývá nebezpečí, že by mohlo dojít k narušení přepravy zboží a osob po úseku tratě, kterého se projekt týká, a zda došlo k omezení těchto rizik.
5. Pokud jde o opatření týkající se přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie, zohlední kritéria pro udělení grantu definovaná v pracovních programech a výzvách k podávání návrhů podmínky uvedené v čl. 7 odst. 4.
6. Pokud jde o opatření týkající se projektů společného zájmu v oblasti digitálního připojení, zohlední kritéria pro udělení grantu definovaná v pracovních programech a výzvách k podávání návrhů podmínky uvedené čl. 8 odst. 3.
Článek 14
Míra spolufinancování
1. U studií nepřekročí částka finanční pomoci Unie 50 % celkových způsobilých nákladů. V případě studií financovaných z prostředků převedených z Fondu soudržnosti jsou maximální mírou spolufinancování míry platné pro Fond soudržnosti, jak je uvedeno v odst. 2 písm. b).
2. U prací v odvětví dopravy se použije následující maximální míra spolufinancování:
a) |
u prací týkajících se konkrétních cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i) nepřekročí částka finanční pomoci Unie 30 % celkových způsobilých nákladů. Míru spolufinancování lze v souladu s příslušnými právními předpisy Unie zvýšit u opatření, která souvisejí s přeshraničními spojeními za podmínek uvedených v písmeni c) tohoto odstavce, u opatření na podporu systémů telematických aplikací, u opatření na podporu vnitrozemských vodních cest a interoperability železnic, u opatření na podporu nových technologií a inovací, u opatření na zlepšení ▌infrastruktury pro zajištění bezpečnosti a u opatření, která mají upravit dopravní infrastrukturu pro účely kontrol na vnějších hranicích unie, až na 50 %. U opatření realizovaných v nejvzdálenějších regionech je míra spolufinancování nejvýše 70 % ; |
aa) |
u prací týkajících se konkrétních cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) nepřekročí částka finanční pomoci Unie 50 % celkových způsobilých nákladů. Pokud jsou nezbytné zdroje převedeny do programu podle čl. 4 odst. 9, lze míru spolufinancování zvýšit až na 85 %; |
b) |
v případě částek převedených z Fondu soudržnosti jsou maximální mírou spolufinancování míry platné pro Fond soudržnosti, jak je uvedeno v nařízení (EU) XXX [CPR]. Tuto míru spolufinancování lze zvýšit u opatření týkajících se přeshraničních spojení podle podmínek uvedených v bodě c) tohoto odstavce a u opatření týkajících se chybějících spojení až na 85 %; |
c) |
v případě opatření týkajících se přeshraničních spojení se zvýšené maximální sazby spolufinancování uvedené v písmenech a) a b) mohou vztahovat pouze na opatření, jejichž plánování a provádění vykazuje vysoký stupeň integrace pro účely kritéria pro udělení grantu uvedeného v čl. 13 odst. 1 písm. c), například prostřednictvím zřízení jediné projektové společnosti, společné řídicí struktury, dvoustranného právního rámce nebo prováděcího aktu podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 ; míra spolufinancování použitelná v souladu s čl. 11 odst. 2 písm. a) na projekty prováděné v rámci společných řídících struktur, včetně společných podniků, může být navíc zvýšena o 5 %. |
3. U prací v odvětví energetiky se použije následující maximální míra spolufinancování:
a) |
u prací týkajících se konkrétních cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) nepřekročí částka finanční pomoci Unie 50 % celkových způsobilých nákladů , v případě prací realizovaných v nejvzdálenějších regionech činí nejvyšší částka spolufinancování 70 % ; |
b) |
míru spolufinancování lze zvýšit u opatření přispívajících k rozvoji projektů společného zájmu, která na základě důkazů uvedených v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 347/2013 zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, upevňují solidaritu Unie nebo zahrnují vysoce inovativní řešení, až na 75 %. |
4. U prací v digitálním odvětví se použije následující maximální míra spolufinancování: u prací týkajících se konkrétních cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) nepřekročí částka finanční pomoci Unie 30 % celkových způsobilých nákladů. U prací prováděných v nejvzdálenějších regionech činí míra spolufinancování nejvýše 70 %. Míru spolufinancování lze zvýšit u opatření s výrazným přeshraničním rozměrem, jako je nepřerušené pokrytí systémy 5G podél hlavních dopravních tras nebo zavádění páteřních sítí mezi členskými státy a mezi Unií a třetími zeměmi, až na 50 % a u opatření, kterými se zajišťuje gigabitové připojení socioekonomických aktérů, až na 75 %. Opatření v oblasti poskytování místního bezdrátového připojení v místních komunitách, jsou-li realizována prostřednictvím grantů nízké hodnoty, mohou být financována na základě finanční pomoci Unie až do 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.
5. Maximální míra spolufinancování platná pro opatření uvedená v čl. 10 odst. 1 bude nejvyšší maximální míra spolufinancování platná pro příslušná odvětví. Míra spolufinancování použitelná na tato opatření může být navíc zvýšena o 10 %.
Článek 15
Způsobilé náklady
Kromě kritérií stanovených v článku [186] finančního nařízení se použijí tato kritéria způsobilosti nákladů:
a) |
způsobilé mohou být pouze výdaje vzniklé v členských státech, s výjimkou případů, kdy projekt společného zájmu nebo přeshraniční projekt v oblasti obnovitelné energie zahrnuje i území jedné nebo více třetích zemí uvedených v článku 5 nebo čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení nebo mezinárodní vody a kdy je opatření nezbytně nutné k dosažení cílů dotyčného projektu; |
b) |
náklady na vybavení, zařízení a infrastrukturu, se kterými příjemce nakládá jako s kapitálovými výdaji, mohou být způsobilé až v plné výši; |
c) |
výdaje související s nákupem pozemků se za způsobilé náklady nepovažují , s výjimkou finančních prostředků převedených z Fondu soudržnosti v odvětví dopravy v souladu s článkem 58 nařízení (EU) XXX o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a finančních pravidlech pro ně a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza ; |
d) |
způsobilé náklady nezahrnují daň z přidané hodnoty („DPH“). |
Článek 16
Kombinace grantů s jinými zdroji financování
1. Granty lze použít ke kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí a rovněž od finančních institucí v soukromém sektoru a soukromých investorů, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru.
2. Použití grantů uvedených v odstavci 1 lze zajistit prostřednictvím zvláštních výzev k podávání návrhů.
Článek 17
Snížení výše grantů nebo jejich ukončení
1. Kromě důvodů uvedených v [čl. 4 odst. 131] finančního nařízení může být výše grantu s výjimkou řádně odůvodněných případů snížena z těchto důvodů:
a) |
opatření nebylo zahájeno do jednoho roku v případě studií a do dvou let v případě prací ode dne zahájení uvedeného v dohodě o grantu; |
b) |
na základě přezkumu pokroku dosaženého při provádění opatření bylo zjištěno, že při jejich provádění došlo k tak významným prodlevám, že cílů opatření pravděpodobně nebude dosaženo. |
2. Dohoda o grantu může být změněna nebo ukončena na základě důvodů uvedených v odstavci 1.
3. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí ohledně snížení výše grantu nebo jeho ukončení se případ komplexně přezkoumá a dotyčným příjemcům se poskytne možnost, aby v přiměřené lhůtě předložili své připomínky.
3a. Dostupné prostředky na závazky plynoucí z uplatnění odstavce 1 nebo odstavce 2 se přidělí na jiné pracovní programy navržené v rámci odpovídajícího finančního krytí stanoveného v čl. 4 odst. 2.
Článek 18
Kumulativní, doplňkové a kombinované financování
1. Na opatření, na něž byl získán příspěvek z programu, lze získat příspěvek rovněž z jiného programu Unie, včetně fondů v režimu sdíleného řízení, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Jejich provádění se řídí ustanoveními článku 62 finančního nařízení. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na opatření a podpora z jednotlivých programů Unie může být vypočtena na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
2. Opatření, která splňují tyto kumulativní ▌podmínky:
a) |
byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu; |
b) |
splňují minimální požadavky na kvalitu dané touto výzvou k podávání návrhů; |
c) |
v rámci dané výzvy k podávání návrhů nemohou být financována z důvodu rozpočtových omezení, |
mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Fondu soudržnosti v souladu s [čl. 5 odst. 67] nařízení (EU) XXX [nařízení o společných ustanoveních] bez dalšího posuzování za předpokladu, že jsou v souladu s cíli dotyčného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož se poskytuje podpora.
KAPITOLA IV
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 19
Pracovní programy
1. Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. ▌
1a. Aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost a aby došlo ke zvýšení kvality programu, vypracuje Komise do 31. prosince 2020 první víceleté pracovní programy, které by obsahovaly časový harmonogram výzev k předkládání návrhů na první tři roky programu, jejich témata a orientační rozpočet a dále plánovaný rámec, který by se vztahoval na celé období programu.
2. Pracovní programy přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle článku 22 tohoto nařízení.
3. V odvětví energetiky se zvláštní pozornost věnuje projektům společného zájmu a souvisejícím opatřením za účelem dosažení větší integrace vnitřního trhu s energií, ukončení energetické izolace a odstranění problémových míst na propojeních mezi elektrizačními soustavami s důrazem na to, aby tyto projekty přispívaly k dosažení cíle zajistit do roku 2020 nejméně 10 % a do roku 2030 nejméně 15 % propojení a aby projekty přispívaly k synchronizaci elektrizačních soustav se sítěmi EU.
3a. V souladu s čl. 200 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 může schvalující osoba případně organizovat dvoustupňové výběrové řízení následujícím způsobem:
a) |
žadatelé předloží zjednodušenou dokumentaci obsahující relativně stručné informace, aby bylo možné předběžně vybrat projekty na základě omezeného počtu kritérií, |
b) |
žadatelé, kteří byli předběžně vybráni, předloží po ukončení první fáze úplnou dokumentaci. |
Článek 19a
Poskytování finanční pomoci Unie
1. Komise vždy po zveřejnění výzvy k předkládání návrhů na základě pracovního programu uvedeného v článku 19 rozhodne přezkumným postupem podle článku 22 na základě prováděcího aktu o výši finanční pomoci, která má být pro vybrané projekty nebo jejich části poskytnuta. Komise upřesní podmínky a způsob jejich provádění.
2. V průběhu plnění grantových dohod informuje Komise příjemce a příslušné členské státy o změnách ve výši grantu a o konečných vyplacených částkách.
3. Příjemci předloží bez předchozího schválení ze strany členských států zprávy uvedené v příslušných grantových dohodách. Komise zajistí členským státům přístup ke zprávám, pokud jde o opatření realizovaná na jejich území.
Článek 20
Monitorování a vykazování
1. Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a konkrétních cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v části I přílohy.
2. K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, aby mohla měnit část I přílohy, v případě potřeby přezkoumat nebo doplnit ukazatele a doplnit toto nařízení o ustanovení o vytvoření rámce pro monitorování a hodnocení.
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby byly údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku, mj. pro sledování vlivu na klima, a aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie, případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
3a. Komise zdokonalí specializovanou internetovou stránku, na které v reálném čase zveřejňuje mapu s prováděnými projekty spolu s příslušnými údaji (posouzení dopadu, hodnota, příjemce, prováděcí subjekt, stav provádění), a každé dva roky předkládá zprávu o dosaženém pokroku. V těchto zprávách se uvádějí informace o plnění programu podle jeho obecných a odvětvových cílů stanovených v článku 3, přičemž se upřesní, zda jsou v jednotlivých odvětvích plněny příslušné cíle, zda je celkový rozpočtový závazek v souladu s celkovou přidělenou částkou, zda probíhající projekty dosáhly dostatečné míry dokončení, zda jsou stále proveditelné a mohou být dokončeny.
Článek 21
Hodnocení
1. Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
2. Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.
3. Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Článek 22
Postup ve výboru
1. Komisi je nápomocen Koordinační výbor pro Nástroj pro propojení Evropy , který může zasedat v různých složeních v závislosti na příslušném tématu . Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 23
Akty v přenesené pravomoci
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 tohoto nařízení:
a) |
za účelem ▌vytvoření rámce pro monitorování a hodnocení na základě ukazatelů uvedených v části I přílohy ; |
▌
d) |
za účelem doplnění části IV přílohy, pokud jde o identifikaci přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie , a za účelem vypracování a aktualizace seznamu vybraných přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. |
2. S výhradou čl. 172 druhého odstavce Smlouvy o fungování EU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 tohoto nařízení:
a) |
za účelem změny části III přílohy, pokud jde o definici koridorů hlavní dopravní sítě a předem určené úseky globální sítě, |
b) |
za účelem změny části V přílohy, pokud jde o identifikaci projektů společného zájmu v oblasti digitálního připojení. |
Článek 24
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 23 je Komisi svěřena do 31. prosince 2028.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 23 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 25
Informace, komunikace a publicita
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytnou ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2. Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
2a. V souladu s příslušnými právními předpisy Unie a členských států je nutné zajistit transparentnost a veřejné konzultace.
Článek 26
Ochrana finančních zájmů Unie
V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
KAPITOLA VI
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 27
Zrušení a přechodná ustanovení
1. Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 se zrušují.
2. Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1316/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.
Komise posoudí účinnost a jednotnost politiky uvedené v nařízení (EU) č. 347/2013 a předá do 31. prosince 2020 toto posouzení Evropskému parlamentu a Radě spolu s výsledkem přehodnocení. V rámci posouzení Komise mj. zhodnotí cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu na rok 2030, dlouhodobé závazky EU v oblasti dekarbonizace a zásadu „energetická účinnost v první řadě“. K posouzení bude případně přiložen legislativní návrh na přepracování tohoto nařízení.
3. Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné k zajištění přechodu na program od opatření přijatých podle jeho předchůdce – Nástroje pro propojení Evropy podle nařízení (EU) č. 1316/2013.
4. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
Článek 28
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne …
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 191.
(2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 173.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Podtržený text nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(4) COM(2018)0321, s. 13.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
(6) Sdělení Komise „Evropa v pohybu: Agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny“ (COM(2017)0283),
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
(8) Sdělení Komise „Jak dosáhnout nízkoemisní mobility: Evropská unie, která chrání naši planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a pracovníky“, COM(2017)0675.
(9) COM(2018)0293.
(10) JOIN(2017)0041.
(11) JOIN(2018)0005.
(12) Vojenské požadavky na vojenskou mobilitu v rámci EU i mimo ni ST 14770/18).
(13) COM(2017)0623.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).
(15) COM(2017)0718.
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).
(19) COM(2016)0587.
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).
(21) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(23) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(24) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(25) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(27) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(28) COM(2018)0065.
(29) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu, (COM(2017)0572)
(30) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).
(33) ST 13674/18.
PŘÍLOHA
ČÁST I – UKAZATELE
Program bude pečlivě sledován na základě souboru ukazatelů určených k měření toho, do jaké míry bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, s ohledem na minimalizaci administrativní zátěže a nákladů. Za tímto účelem se údaje shromažďují podle následujícího souboru ukazatelů:
Odvětví |
Specifické cíle |
Ukazatele |
Doprava |
Efektivní, propojené multimodální sítě a infrastruktura pro inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní , přístupnou a bezpečnou a zabezpečenou mobilitu. |
Počet přeshraničních a chybějících spojení řešených s podporou Nástroje pro propojení Evropy (včetně opatření týkajících se městských uzlů, regionálních přeshraničních železničních spojení, multimodálních platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů , spojení na letiště a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní a globální sítě TEN-T) |
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, které přispívají k digitalizaci dopravy, zejména prostřednictvím zavádění systémů ERTMS, RIS, ITS, VTMIS / služeb e-Maritime a systému SESAR |
||
Počet čerpacích stanic poskytujících alternativní paliva, vybudovaných nebo modernizovaných s podporou Nástroje pro propojení Evropy |
||
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k bezpečnosti dopravy |
||
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k dostupnosti dopravy pro osoby se zdravotním postižením |
||
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy |
||
Uzpůsobení dopravní infrastruktury k civilně-vojenskému dvojímu užití |
Počet součástí dopravní infrastruktury uzpůsobených tak, aby vyhovovaly požadavkům na civilně -vojenské dvojí užití |
|
Energetika |
Přínos k propojenosti a integraci trhů |
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k propojení sítí členských států a odstranění vnitřních omezení |
Bezpečnost dodávek energie |
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k projektům zajišťujícím odolnou plynárenskou síť |
|
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají ke zvýšení inteligence a digitalizace sítí a zvýšení kapacity pro uskladnění energie |
||
Udržitelný rozvoj umožněním dekarbonizace |
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k projektům umožňujícím zvýšení penetrace obnovitelné energie do energetických soustav |
|
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k přeshraniční spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů energie |
||
Digitální odvětví |
Přínos k zavádění infrastruktury pro digitální konektivitu po celé Evropské unii |
Nová připojení k sítím s velmi vysokou kapacitou pro sociálně-ekonomické aktéry a místní vysoce kvalitní připojení pro místní komunity |
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která zajišťují připojení 5G podél dopravních cest |
||
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která umožňují nové připojení k sítím s velmi vysokou kapacitou |
||
Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k digitalizaci odvětví energetiky a dopravy |
ČÁST II: ORIENTAČNÍ PROCENTNÍ PODÍLY PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY
Rozpočtové zdroje uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě i) ▌budou přiděleny takto:
|
60 % na opatření uvedená v čl. 9 odst. 2 písm. a): „Opatření pro efektivní, propojené a multimodální sítě“; |
|
40 % na opatření uvedená v čl. 9 odst. 2 písm. b): „Opatření pro inteligentní, udržitelnou, inkluzivní a bezpečnou a zabezpečenou mobilitu“. |
Rozpočtové zdroje uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě ii) budou přiděleny takto:
|
85 % na opatření uvedená v čl. 9 odst. 2 písm. a): „Opatření pro efektivní, propojené a multimodální sítě“; |
|
15 % na opatření uvedená v čl. 9 odst. 2 písm. b): „Opatření pro inteligentní, udržitelnou, inkluzivní a bezpečnou a zabezpečenou mobilitu“. |
U opatření uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. a) by 85 % rozpočtových zdrojů mělo být přiděleno na opatření na ▌hlavní síti a 15 % na opatření na globální síti.
ČÁST III: KORIDORY HLAVNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ A PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ V RÁMCI GLOBÁLNÍ SÍTĚ
1. Koridory hlavní sítě a orientační seznam předem určených přeshraničních a chybějících spojení
„Atlantický“ koridor hlavní sítě |
||
Vytyčení trasy |
Gijón – León – Valladolid A Coruña – Vigo – Orense – León – Zaragoza – Pamplona/Logroño – Bilbao Tenerife / Gran Canaria – Huelva / Sanlúcar de Barrameda – Sevilla – Córdoba Algeciras – Bobadilla – Madrid Sines/Lisabon – Madrid – Valladolid Lisabon – Aveiro – Leixões/Porto – řeka Douro Shannon Foynes/Dublin/Cork – Le Havre – Rouen – Paříž Aveiro – Valladolid – Vitoria-Gasteiz – Bergara – Bilbao/Bordeaux – Toulouse/ Tours – Paříž – Méty – Mannheim/Štrasburk Shannon Foynes/Dublin/Cork – Saint Nazaire – Nantes – Tours – Dijon |
|
Přeshraniční spojení |
Évora – Mérida |
železniční doprava |
Vitoria-Gasteiz – San Sebastián – Bayonne – Bordeaux |
||
Aveiro – Salamanca |
||
Řeka Douro (Via Navegável do Douro) |
vnitrozemské vodní cesty |
|
Chybějící spojení |
Tratě na Iberském poloostrově, které nejsou interoperabilní s rozchodem UIC |
železniční doprava |
„Baltsko-jaderský“ koridor hlavní sítě |
||
Vytyčení trasy |
Gdyně – Gdaňsk – Katovice/Slavkov Gdaňsk – Varšava – Katovice /Krakov Katovice – Ostrava – Brno – Vídeň Štětín/Svinoústí – Poznaň – Vratislav – Ostrava Katovice – Bielsko-Biała – Žilina – Bratislava – Vídeň Vídeň – Štýrský Hradec – Villach – Udine – Terst Udine – Benátky – Padova – Bologna – Ravenna – Ancona Štýrský Hradec – Maribor – Lublaň – Koper/Terst |
|
Přeshraniční spojení |
Katovice /Opole – Ostrava – Brno Katovice – Žilina ▌ Bratislava – Vídeň Štýrský Hradec – Maribor Benátky – Terst – Divača – Lublaň |
železniční doprava |
Katovice – Žilina Brno – Vídeň |
silniční doprava |
|
Chybějící spojení |
Gloggnitz – Mürzzuschlag: Semmeringský patní tunel Štýrský Hradec – Klagenfurt: Koralmská železniční trať a tunel Koper – Divača |
železniční doprava |
„Středomořský“ koridor hlavní sítě |
||
Vytyčení trasy |
Algeciras – Bobadilla – Madrid – Zaragoza – Tarragona Madrid – Valencie – Sagunto – Teruel – Zaragoza Sevilla – Bobadilla – Murcia Cartagena – Murcia – Valencia – Tarragona / Palma de Mallorca – Barcelona Tarragona – Barcelona – Perpignan – Narbonne – Toulouse/ Marseille – Janov/Lyon – La Spezia/ Turín – Novara – Milán – Bologna/Verona – Padova – Benátky – Ravenna/Terst/Koper – Lublaň – Budapešť Lublaň/Rijeka – Záhřeb – Budapešť – ukrajinská hranice |
|
Přeshraniční spojení |
Barcelona – Perpignan |
železniční doprava |
Lyon – Turín: patní tunel a přístupové cesty |
||
Nice – Ventimiglia |
||
Benátky – Terst – Divača – Lublaň |
||
Lublaň – Záhřeb |
||
Záhřeb – Budapešť |
||
Budapešť – Miskolc – ukrajinská hranice |
||
Lendava – Letenye |
silniční doprava |
|
Vásárosnamény – ukrajinská hranice |
||
Chybějící spojení |
Almería – Murcia |
železniční doprava |
Tratě na Iberském poloostrově, které nejsou interoperabilní s rozchodem UIC |
||
Perpignan – Montpellier |
||
Koper – Divača |
||
Rijeka – Záhřeb |
||
Milán – Cremona – Mantova – Porto Levante/Benátky – Ravenna/Terst |
vnitrozemské vodní cesty |
|
„Severomořsko-baltský“ koridor hlavní sítě |
||
Vytyčení trasy |
Luleå – Helsinky – Tallinn – Riga Ventspils – Riga Riga – Kaunas Klaipeda – Kaunas – Vilnius Kaunas – Varšava Běloruská hranice – Varšava – Lodž/ Poznaň – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hamburk – Kiel Lodž – Katovice/Vratislav Ukrajinská hranice – Řešov – Katovice – Vratislav – Falkenberg – Magdeburg Štětín/Svinoústí – Berlín – Magdeburg – Braunschweig – Hannover Hannover – Brémy – Bremerhaven/Wilhelmshaven Hannover – Osnabrück – Hengelo – Almelo – Deventer – Utrecht Utrecht – Amsterodam Utrecht – Rotterdam – Antverpy Hannover /Osnabrück – Kolín – Antverpy |
|
Přeshraniční spojení |
Tallinn – Riga – Kaunas – Varšava: Nová železniční baltská trať plně interoperabilní s rozchodem UIC |
železniční doprava |
Štětín/Svinoústí – Berlín |
železniční doprava / vnitrozemské vodní cesty |
|
Koridor Via Baltica EE-LV-LT-PL |
silniční doprava |
|
Chybějící spojení |
Kaunas – Vilnius : část nové železniční baltské tratě plně interoperabilní s rozchodem UIC |
železniční doprava |
Varšava/Idzikowice – Poznaň/Vratislav, vč. připojení na plánovaný Centrální dopravní uzel |
||
Kielský průplav |
vnitrozemské vodní cesty |
|
Berlín – Magdeburg – Hannover; Středoněmecký průplav; západoněmecké průplavy |
||
Rýn, Waal |
||
Průplav Noordzee, IJssel, průplav Twente |
||
„Severomořsko-středomořský“ koridor hlavní sítě |
||
Vytyčení trasy |
Britská hranice – Dublin – Shannon Foynes / Cork Shannon Foynes/Dublin/Cork – Le Havre /Calais/ Dunkerque/Zeebrugge/Terneuzen/Gent/ Antverpy/Rotterdam – Amsterodam ▌ ▌ Britská hranice – Lille – Brusel Amsterodam – Rotterdam – Antverpy – Brusel – Lucemburk Lucemburk – Méty – Dijon – Mâcon – Lyon – Marseille Lucemburk – Méty – Štrasburk – Basilej Antverpy/Zeebrugge – Gent – Calais/ Dunkerque/Lille – Paříž – Rouen – Le Havre |
|
Přeshraniční spojení |
Brusel – Lucemburk – Štrasburk |
železniční doprava |
Terneuzen – Gent |
vnitrozemské vodní cesty |
|
Síť Seina – Šelda a související povodí Seiny, Šeldy a Mázy |
||
Průplav Šelda – Rýn |
||
Chybějící spojení |
Albertův průplav a průplav Bocholt-Herentals ▌ |
vnitrozemské vodní cesty |
Koridor hlavní sítě „Východ-východní Středomoří“ |
||
Vytyčení trasy |
Hamburk – Berlín Rostock – Berlín – Drážďany Bremerhaven/Wilhelmshaven – Magdeburg – Drážďany Drážďany – Ústí nad Labem – Mělník/Praha – Lysá nad Labem / Poříčany – Kolín Kolín – Pardubice – Brno – Vídeň/Bratislava – Budapešť – Arad – Temešvár – Krajova – Calafat – Vidin – Sofie Sofie – hranice Republiky Srbsko / hranice Severní Makedonie Sofie – Plovdiv – Burgas / turecká hranice ▌Turecká hranice – Alexandropouli – Kavala – Soluň – Ioannina – Kakavia/Igoumenitsa Hranice Severní Makedonie – Soluň Sofie – Soluň – Atény – Piraeus/Ikonio – Heraklion – Lemesos (Vasiliko) – Lefkosia /Larnaka Atény – Patras/Igoumenitsa |
|
Přeshraniční spojení |
Drážďany – Praha /Kolín |
železniční doprava |
Vídeň/Bratislava – Budapešť |
||
Békéscsaba – Arad – Temešvár |
||
Krajova – Calafat – Vidin – Sofie – Soluň |
||
Sofie – hranice Republiky Srbsko / hranice Severní Makedonie |
||
Turecká hranice – Alexandropouli |
||
Hranice Severní Makedonie – Soluň |
||
Ioannina – Kakavia (albánská hranice) |
silniční doprava |
|
Drobeta Turnu Severin / Krajova – Vidin – Montana |
||
Sofie – hranice Republiky Srbsko |
||
Hamburk – Drážďany – Praha – Pardubice |
vnitrozemské vodní cesty |
|
▌ |
▌ |
|
„Rýnsko-alpský“ koridor hlavní sítě |
||
Vytyčení trasy |
Janov – Milán – Lugano – Basilej Janov – Novara – Brig – Bern – Basilej – Karlsruhe – Mannheim – Mohuč – Koblenz – Kolín nad Rýnem Kolín nad Rýnem – Düsseldorf – Duisburg – Nijmegen/Arnhem – Utrecht – Amsterodam Nijmegen – Rotterdam – Vlissingen Kolín nad Rýnem – Lutych – Brusel – Gent Lutych – Antverpy – Gent – Zeebrugge |
|
Přeshraniční spojení |
Zevenaar – Emmerich – Oberhausen |
železniční doprava |
Karlsruhe – Basilej |
||
Milán/Novara – švýcarská hranice |
||
Basilej – Antverpy/Rotterdam – Amsterodam |
vnitrozemské vodní cesty |
|
Chybějící spojení |
Janov – Tortona / Novi Ligure |
železniční doprava |
|
Zeebrugge – Gent |
|
„Rýnsko-dunajský“ koridor hlavní sítě |
||
Vytyčení trasy |
Štrasburk – Stuttgart – Mnichov – Wels/Linec Štrasburk – Mannheim – Frankfurt – Würzburg – Norimberk – Řezno – Pasov – Wels/Linec Mnichov/Norimberk – Praha – Ostrava/Přerov – Žilina – Košice – ukrajinská hranice Wels/Linec – Vídeň – Bratislava – Budapešť – Vukovar Vídeň/Bratislava – Budapešť – Arad – Moravice/ Brašov/Krajova – Bukurešť – Giurgiu/ Konstanca – Sulina |
|
Přeshraniční spojení |
Mnichov – Praha |
železniční doprava |
Norimberk – Plzeň |
||
Mnichov – Mühldorf – Freilassing – Salcburk |
||
Štrasburk – Kehl Appenweier |
||
Hranice – Žilina |
||
Košice – ukrajinská hranice |
||
Vídeň – Bratislava/Budapešť |
||
Bratislava – Budapešť |
||
Békéscsaba – Arad – Temešvár – hranice Republiky Srbsko |
||
Bukurešť – Giurgiu – Ruse |
||
Dunaj (Kehlheim – Konstanca/Midia/Sulina) a související povodí Váhu, Sávy a Tisy |
vnitrozemské vodní cesty |
|
Zlín – Žilina |
silniční doprava |
|
|
Temešvár – hranice Republiky Srbsko |
silniční doprava |
Chybějící spojení |
Stuttgart – Ulm |
železniční doprava |
Salcburk – Linec |
||
▌Krajova – Bukurešť |
||
Arad – Sighişoara – Brašov – Predeal |
||
„Skandinávsko-středomořský“ koridor hlavní sítě |
||
Vytyčení trasy |
Ruská hranice – Hamina/Kotka – Helsinky – Turku/Naantali – Stockholm – Örebro (Hallsberg)/Linköping – Malmö Narvik/Oulu – Luleå – Umeå – Stockholm /Örebro (Hallsberg) Oslo – Göteborg – Malmö – Trelleborg Malmö – Kodaň – Fredericia – Aarhus – Aalborg – Hirtshals/Frederikshavn Kodaň – Kolding/Lübeck – Hamburk – Hannover Bremerhaven – Brémy – Hannover – Norimberk Rostock – Berlín – Halle/ Lipsko – Erfurt – Mnichov Norimberk – Mnichov – Innsbruck – Verona – Bologna – Ancona/Florencie Livorno / La Spezia – Florencie – Řím – Neapol – Bari – Taranto – Valletta /Marsaxlokk Cagliari – Neapol – Gioia Tauro – Palermo/Augusta – Valletta /Marsaxlokk |
|
Přeshraniční spojení |
Ruská hranice – Helsinky |
železniční doprava |
Kodaň – Hamburk: přístupové cesty k fixnímu spojení Fehmarnovy úžiny |
||
Mnichov – Wörgl – Innsbruck – Fortezza – Bolzano – Trento – Verona: Brennerský patní tunel a přístupové cesty |
||
Göteborg – Oslo |
||
Kodaň – Hamburk: fixní spojení Fehmarnovy úžiny |
silniční / železniční doprava |
2. Orientační seznam předem stanovených přeshraničních spojení na globální síti
K přeshraničním úsekům globální sítě uvedeným v čl. 9 odst. 2 písm. a) bodě ii) tohoto nařízení patří zejména následující úseky:
Dublin/Letterkenny – britská hranice |
silniční doprava |
Pau – Huesca |
železniční doprava |
Lyon – švýcarská hranice |
železniční doprava |
Athus – Mont-Saint-Martin |
železniční doprava |
Breda – Venlo – Viersen – Duisburg |
železniční doprava |
Antverpy – Duisburg |
železniční doprava |
Mons – Valenciennes |
železniční doprava |
Gent – Terneuzen |
železniční doprava |
Heerlen – Cáchy |
železniční doprava |
Groningen – Brémy |
železniční doprava |
Stuttgart – švýcarská hranice |
železniční doprava |
Gallarate / Sesto Calende – švýcarská hranice |
železniční doprava |
Berlín – Rzepin/Horka – Vratislav |
železniční doprava |
Praha – Linec |
železniční doprava |
Villach – Lublaň |
železniční doprava |
Pivka – Rijeka |
železniční doprava |
Plzeň – České Budějovice – Vídeň |
železniční doprava |
Vídeň – Győr |
železniční doprava |
Štýrský Hradec – Celldömölk – Győr |
železniční doprava |
Neumarkt – Kalham – Mühldorf |
železniční doprava |
Jantarový koridor PL–SK–HU |
železniční doprava |
Koridor Via Carpathia bělorusko-ukrajinská hranice–PL–SK–HU–RO |
silniční doprava |
Focșani – moldavská hranice |
silniční doprava |
Budapešť – Osijek – Svilaj (hranice Bosny a Hercegoviny) |
silniční doprava |
Faro – Huelva |
železniční doprava |
Porto – Vigo |
železniční doprava |
Giurgiu – Varna ▌ |
železniční doprava |
Svilengrad – Pithio |
železniční doprava |
3. |
Součásti globální sítě, které se nacházejí v členských státech a které nemají pozemní hranici s jiným členským státem. |
ČÁST IV: IDENTIFIKACE PŘESHRANIČNÍCH ÚSEJKŮ V OBLASTI OBNOVITELNÉ ENERGIE
1. Cíle přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie
Přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie podporují přeshraniční spolupráci mezi členskými státy v oblasti plánování, vývoje a nákladově efektivního využívání obnovitelných zdrojů energie a napomáhají jejich integraci prostřednictvím zařízení na skladování energie s cílem přispět k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti dekarbonizace.
2. Obecná kritéria
Aby se projekt kvalifikoval jako přeshraniční projekt v oblasti obnovitelné energie, musí splňovat všechna následující kritéria:
a) |
musí být součástí dohody o spolupráci nebo jiného druhu dohody mezi alespoň dvěma členskými státy, příp. mezi alespoň jedním členským státem a třetí zemí nebo třetími zeměmi, jak je stanoveno v článku 8, 9, 11 nebo 13 směrnice (EU) 2018/2001 ; |
b) |
musí umožňovat úspory nákladů při zavádění obnovitelných zdrojů energie, příp. být přínosem pro systémovou integraci, zabezpečení dodávek nebo inovace ve srovnání s obdobným projektem nebo projektem v oblasti obnovitelných zdrojů energie prováděným jedním z účastnických států samotným. |
c) |
potenciální celkové přínosy spolupráce převažují nad náklady, včetně dlouhodobých, podle posouzení na základě analýzy nákladů a přínosů podle bodu 3 a při použité metodice uvedené v článku [7]. |
3. Analýza nákladů a přínosů ▌
a) |
náklady na výrobu elektrické energie; |
b) |
systémové náklady na integraci; |
c) |
náklady na podporu; |
d) |
emise skleníkových plynů; |
e) |
zabezpečení dodávek; |
f) |
znečišťování ovzduší a jiné místní znečištění jako např. vlivy na místní přírodu a životní prostředí; |
g) |
inovace. |
4. Proces
(1) |
Předkladatelé projektu, včetně členských států, potenciálně způsobilého pro výběr jako přeshraničního projektu v oblasti obnovitelné energie na základě dohody o spolupráci nebo jiného druhu dohody mezi alespoň dvěma členskými státy, příp. mezi alespoň jedním členským státem a třetí zemí nebo třetími zeměmi, jak je stanoveno v článku 8, 9, 11 nebo 13 směrnice (EU) 2018/2001 , a usilujícího o získání statusu přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie, předloží Komisi žádost o výběr jako přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie. Žádost bude obsahovat příslušné informace, aby Komise mohla vyhodnotit projekt na základě kritérií uvedených v bodech 2 a 3 v souladu s metodikami uvedenými v článku 7. Komise zajistí, aby předkladatelé měli příležitost požádat o status přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie nejméně jednou za rok. |
(2) |
Komise vytvoří skupinu pro přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, která je složena z jednoho zástupce každého členského státu a z jednoho zástupce Komise, která skupině předsedá. Skupina přijme jednací řád. |
(3) |
Komise zorganizuje alespoň jednou za rok postup výběru přeshraničních projektů a po jejich vyhodnocení předloží skupině uvedené v odstavci 3 seznam způsobilých projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které splňují kritéria stanovená v čl. 7 odst. 5. |
(4) |
Skupině uvedené v odstavci 3 se poskytují příslušné informace, kromě citlivých obchodních informací, o způsobilých projektech, které jsou uvedeny na seznamu předloženém Komisí, pokud jde o tato kritéria:
|
(5) |
Skupina může na svá jednání zvát případně předkladatele způsobilých projektů, zástupce třetích zemí zapojených do těchto projektů a kterékoli jiné relevantní zúčastněné strany. |
(6) |
Na základě výsledků hodnocení se skupina dohodne na předběžném seznamu projektů, které mají být přeshraničními projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, který schválí v souladu s odstavcem 8. |
(7) |
Komise přijme na základě předběžného seznamu uvedeného v odstavci 7, s přihlédnutím k odstavci 10, prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci konečný seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a zveřejní tento seznam na svých internetových stránkách. Tento seznam je přezkoumáván podle potřeby, nejméně však každé dva roky. |
(8) |
Skupina sleduje realizaci projektů z konečného seznamu a poskytuje doporučení, pokud jde o to, jak překonat případné zpoždění při jejich realizaci. Předkladatelé vybraných projektů poskytují za tímto účelem informace týkající se realizaci svých projektů. |
(9) |
Komise se při výběru přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ▌vynasnaží, aby při identifikaci těchto projektů zajistila odpovídající geografickou vyváženost. Pro identifikaci projektů se mohou použít regionální seskupení. |
(10) |
Projekt nebude vybrán mezi přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nebo mu bude tento status odebrán, pokud jeho hodnocení vycházelo z nesprávných informací, které byly rozhodujícím faktorem při hodnocení, nebo pokud projekt není v souladu s právními předpisy Unie. |
▌
ČÁST V – PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU V OBLASTI INFRASTRUKTURY PRO DIGITÁLNÍ KONEKTIVITU
1. Gigabitové připojení včetně připojení 5G a jiné moderní připojení sociálně-ekonomických aktérů
Opatření budou rozdělena podle priorit s ohledem na fungování sociálně-ekonomických aktérů, relevanci digitálních služeb a aplikací umožněných poskytováním základního připojení k internetu a potenciální sociálně-ekonomické přínosy pro občany, podniky a místní komunity, včetně pokrytí dalších oblastí, mj. domácností . Dostupný rozpočet bude členským státům přidělen geograficky vyváženým způsobem.
Prioritu mají opatření přispívající ke gigabitovému připojení , včetně připojení 5G a dalšího moderního připojení pro:
— |
nemocnice a zdravotní centra, v souladu se snahou digitalizovat systém zdravotní péče, s ohledem na zvýšení blaha občanů EU a změnu způsobu, jakým jsou pacientům poskytovány služby v oblasti zdravotnictví a péče (1), |
— |
▌vzdělávací výzkumná centra v souvislosti se snahou usnadnit mimo jiné používání vysoce výkonné výpočetní techniky, cloudových aplikací a dat velkého objemu, překlenout digitální propast a inovovat vzdělávací systémy, zlepšovat výsledky učení, posilovat rovnost a efektivnost (2), |
— |
souvislé bezdrátové širokopásmové pokrytí sítí 5G v případě městských oblastí do roku 2025. |
2. Bezdrátové připojení v místních komunitách
Opatření zaměřená na poskytování místního bezdrátového připojení, které je bezplatné a bez diskriminujících podmínek, v centrech místního veřejného života, včetně venkovních prostor přístupných široké veřejnosti, která jsou důležitá pro veřejný život místních komunit, musí splnit tyto podmínky, aby obdržely financování:
— |
jsou prováděna subjektem veřejného sektoru ve smyslu níže uvedeného pododstavce, jenž je schopen naplánovat instalaci vnitřních či venkovních místních bezdrátových přístupových bodů ve veřejných prostorách a dohlédnout na ni, jakož i zajistit financování provozních nákladů po dobu nejméně tří let, |
— |
jsou prováděna na digitálních sítích s velmi vysokou kapacitou umožňujících zajistit uživatelům vysoce kvalitní internetové připojení, které |
— |
je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, je snadno přístupné, je zabezpečené a využívá nejmodernější a nejdostupnější zařízení schopná poskytovat uživatelům vysokorychlostní připojení a dále |
— |
podporuje široký nediskriminační přístup k inovativním digitálním službám, |
— |
používají společnou vizuální identitu, kterou poskytne Komise, a spojení se souvisejícími vícejazyčnými internetovými nástroji, |
— |
s cílem zajistit synergické působení, zvýšit kapacitu a zlepšit zkušenosti uživatelů umožňují tato opatření vytváření malých bezdrátových přístupových bodů pro připojení G5, jak je uvedeno ve směrnici EU/2018/1972, |
— |
zavazují se k zajištění potřebného vybavení nebo souvisejících instalačních služeb v souladu s platnými právními předpisy, aby se zajistilo, že tyto projekty nebudou nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž. |
Finanční pomoc je k dispozici pro subjekty veřejného sektoru vymezené v čl. 3 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (3), které se zaváží poskytovat v souladu s vnitrostátním právem místní bezdrátové připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, prostřednictvím zřízení místních bezdrátových přístupových bodů.
Financovaná opatření nebudou zdvojovat stávající bezplatné soukromé nebo veřejné nabídky podobných vlastností, včetně kvality, ve stejném veřejném prostoru.
Dostupný rozpočet bude členským státům přidělen geograficky vyváženým způsobem.
Je-li to relevantní, bude zajištěna koordinace a provázanost s opatřeními financovanými z Nástroje pro propojení Evropy, která podporují přístup sociálně-ekonomických aktérů k sítím s velmi vysokou kapacitou schopným poskytovat gigabitové připojení , včetně připojení 5G a jiného moderního připojení .
3. Orientační seznam koridorů 5G a páteřních přeshraničních spojů způsobilých k získání finančních prostředků
V souladu s cíli gigabitové společnosti, které Komise vytyčila, aby zajistila, že hlavní pozemní dopravní trasy budou mít do roku 2025 nepřerušované pokrytí 5G (4), zahrnují opatření na realizaci nepřerušovaného pokrytí systémy 5G podle čl. 9 odst. 4 písm. c) jako první krok opatření na přeshraničních úsecích pro experimentování v oblasti CAM (5) a jako druhý krok opatření na delších úsecích s výhledem na rozsáhlejší zavedení CAM podél koridorů, jak se uvádí v tabulce níže (orientační seznam). Koridory TEN-T slouží k tomuto účelu jako základ, nicméně zavádění 5G se nemusí omezovat pouze na tyto koridory (6).
Podpora je podle čl. 9 odst. 4 písm. d) poskytována rovněž na opatření, která podporují zavádění páteřních sítí, včetně podmořských kabelů spojujících členské státy a Unii s třetími zeměmi nebo spojujících evropské ostrovy, aby se zajistila nezbytná redundance pro tuto důležitou infrastrukturu a zvýšila kapacita a odolnost digitálních sítí v Unii.
„Atlantický“ koridor hlavní sítě |
|
Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM |
Porto – Vigo ▌ |
Mérida – Évora |
|
Paříž – Amsterodam – Frankfurt |
|
Aveiro – Salamanca |
|
San Sebastian – Biarritz |
|
Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM |
Méty – Paříž – Bordeaux – Bilbao – Vigo – Porto – Lisabon |
Bilbao – Madrid – Lisabon |
|
Madrid – Mérida – Sevilla – Tarifa |
|
Zavedení pátečních sítí, včetně podmořských kabelů |
Azory / souostroví Madeira – Lisabon |
„Baltsko-jaderský“ koridor hlavní sítě |
|
Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM |
|
Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM |
Gdaňsk – Varšava – Brno – Vídeň – Štýrský Hradec – Lublaň – Koper/ Terst |
„Středomořský“ koridor hlavní sítě |
|
Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM |
|
Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM |
Budapešť – Záhřeb – Lublaň – Rijeka – Split – Dubrovník |
Lublaň – Záhřeb – Slavonski Brod – Bajakovo (srbská hranice) |
|
Slavonski Brod – Đakovo – Osijek |
|
Montpellier – Narbonne – Perpignan – Barcelona – Valencie – Málaga – Tarifa s prodloužením do Narbonne – Toulouse |
|
Zavedení pátečních sítí, včetně podmořských kabelů |
Sítě podmořských kabelů Lisabon – Marseille – Milán |
„Severomořsko-baltský“ koridor hlavní sítě |
|
Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM |
Varšava – Kaunas – Vilnius |
Kaunas – Klaipeda |
|
Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM |
Tallinn – Riga – Kaunas – litevsko-polská hranice – Varšava |
Bělorusko-litevská hranice – Vilnius – Kaunas – Klaipeda |
|
Via Carpathia: Klaipeda – Kaunas – Ełk – Białystok – Lublin – Řešov – Barwinek – Košice |
|
„Severomořsko-středomořský“ koridor hlavní sítě |
|
Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM |
Méty – Merzig – Lucemburk |
Rotterdam – Antverpy – Eindhoven |
|
Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM |
Amsterodam – Rotterdam – Breda – Lille – Paříž |
Brusel – Méty – Basilej |
|
Mulhouse – Lyon – Marseille |
|
Koridor hlavní sítě „Východ-východní Středomoří“ |
|
Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM |
Sofie – Soluň – Bělehrad |
Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM |
Berlín – Praha – Brno – Bratislava – Temešvár – Sofie – hranice s Tureckem |
Bratislava – Košice |
|
Sofie – Soluň – Atény |
|
„Rýnsko-alpský“ koridor hlavní sítě |
|
Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM |
Bologna – Innsbruck – Mnichov (Brennerský koridor) |
Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM |
Rotterdam – Oberhausen – Frankfurt nad Mohanem |
Basilej – Milán – Ženeva |
|
„Rýnsko-dunajský“ koridor hlavní sítě |
|
Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM |
|
Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM |
Frankfurt nad Mohanem – Pasov – Vídeň – Bratislava – Budapešť – Osijek – Vukovar – Bukurešť – Konstanca |
Bukurešť – Jasy |
|
Karlsruhe – Mnichov – Salcburk – Wels |
|
Frankfurt nad Mohanem – Štrasburk |
|
„Skandinávsko-středomořský“ koridor hlavní sítě |
|
Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM |
Oulu – Tromsø Oslo – Stockholm – Helsinky |
Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM |
Turku – Helsinky – hranice s Ruskem |
▌Oslo – Malmö – Kodaň – Hamburg – Würzburg – Norimberk – Mnichov – Rosenheim – Verona ▌– Bologna – Neapol – Catania – Palermo |
|
Stockholm – Malmö |
|
Neapol – Bari – Taranto |
|
Aarhus – Esbjerg – Padborg |
(1) Viz také: Sdělení o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu; posílení postavení občanů a budování zdravější společnosti (COM(2018)0233).
(2) Viz také: Sdělení Komise o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
(4) Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti (COM(2016)0587).
(5) Propojená a automatizovaná mobilita.
(6) Úseky uvedené kurzivou leží mimo koridory hlavní sítě TEN-T, ale jsou zahrnuty do koridorů 5G.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/932 |
P8_TA(2019)0421
Prevence šíření teroristického obsahu online ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci šíření teroristického obsahu online (COM(2018)0640 – C8-0405/2018 – 2018/0331(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/68)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0640), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0405/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1), |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0193/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0331
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o prevenci boji proti šíření teroristického obsahu online [pozm. návrh 1]
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Cílem tohoto nařízení je prostřednictvím prevence boje proti zneužívání hostingových služeb pro teroristické účely a přispění k veřejné bezpečnosti v evropských společnostech zajistit řádné fungování jednotného digitálního trhu v otevřené a demokratické společnosti. Fungování jednotného digitálního trhu je nutné třeba zlepšovat posilováním zajištěním větší právní jistoty ve prospěch poskytovatelů hostingových služeb, posilováním důvěry uživatelů v internetové prostředí a posilováním ochranných rozšiřováním opatření ve smyslu na ochranu svobody projevu , svobody získávat a informací sdílet informace a myšlenky v otevřené a demokratické společnosti a svobody a pluralismu sdělovacích prostředků . [pozm. návrh 2] |
(1a) |
Regulace týkající se poskytovatelů hostingových služeb může pouze doplňovat strategie členských států, jejichž cílem je boj proti terorismu a které musí klást důraz na offline opatření, jako jsou investice do sociální práce, iniciativy zaměřené na deradikalizaci a angažovanost ve vztahu k dotčeným společenstvím s cílem dosáhnout udržitelné prevence radikalizace ve společnosti. [pozm. návrh 3] |
(1b) |
Teroristický obsah je součástí širšího problému nelegálního obsahu online, který zahrnuje i další formy obsahu, jako je sexuální zneužívání dětí, nezákonné obchodní praktiky a porušování duševního vlastnictví. Obchod s nelegálním obsahem často provozují teroristé a další zločinecké organizace za účelem praní špinavých peněz a získání počátečního kapitálu k financování své činnosti. Tento problém vyžaduje kombinaci legislativních, nelegislativních a dobrovolných opatření založených na spolupráci mezi orgány a poskytovateli při plném dodržování základních práv. Ačkoli došlo na základě úspěšných iniciativ, jako je odvětvový kodex chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům na internetu a globální aliance WePROTECT zaměřená na ukončení pohlavního zneužívání dětí prostřednictvím internetu, ke zmírnění hrozby nezákonného obsahu, je nutné za účelem jeho odstraňování vytvořit legislativní rámec pro přeshraniční spolupráci mezi regulačními orgány členských států. [pozm. návrh 4] |
(2) |
Aktivní poskytovatelé hostingových služeb na internetu hrají v digitální ekonomice důležitou roli, protože zajišťují spojení mezi podniky a občany, nabízejí vzdělávací příležitosti, zprostředkovávají veřejnou diskuzi, distribuci a příjem informací, názorů a myšlenek a významně přispívají k inovacím, ekonomickému růstu a tvorbě pracovních míst v Unii. Jejich služby jsou však v některých případech zneužívány třetími stranami k provádění nezákonné činnosti online. Velké znepokojení vzbuzuje zneužívání poskytovatelů hostingových služeb teroristickými skupinami a jejich příznivci k šíření teroristického obsahu online za účelem šíření jejich informací, radikalizace, náboru, napomáhání a řízení teroristické činnosti. [pozm. návrh 5] |
(3) |
Přítomnost Ačkoli není jediným faktorem, přítomnost teroristického obsahu online se ukázala být katalyzátorem radikalizace jednotlivců, kteří spáchali teroristické činy, a má tudíž velmi závažné negativní dopady na uživatele, občany a celou společnost, ale také na poskytovatele internetových služeb, na jejichž platformách se takový obsah nachází, neboť se tím narušuje důvěra jejich uživatelů a dochází poškozování jejich obchodních modelů. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé online služeb hrají ústřední úlohu a mají úměrně k dispozici technologické prostředky technologickým prostředkům a kapacity související kapacitám souvisejícím s poskytovanými službami, nesou zvláštní společenskou odpovědnost za ochranu svých služeb před zneužitím teroristy a za boj pomoc příslušným orgánům při boji proti teroristickému obsahu šířenému prostřednictvím jejich služeb , přičemž je třeba zohlednit zásadní význam svobody projevu a svobody získávat a sdílet informace a myšlenky v otevřené a demokratické společnosti . [pozm. návrh 6] |
(4) |
Abychom mohli omezit dostupnost teroristického obsahu online a náležitě řešit tento rychle se rozvíjející problém, je třeba doplnit úsilí v boji proti teroristickému obsahu online zahájené na úrovni Unie v roce 2015 v rámci dobrovolné spolupráce mezi členskými státy a poskytovateli hostingových služeb o jasný legislativní rámec. Legislativní rámec se snaží navázat na dobrovolné úsilí, které bylo posíleno doporučením Komise (EU) 2018/334 (3), a reaguje na výzvy Evropského parlamentu, aby byla zintenzivněna opatření pro boj proti nezákonnému a škodlivému obsahu v souladu s horizontálním rámcem, který byl zaveden směrnicí 2000/31/ES , a Evropské rady, aby došlo ke zlepšení automatického odhalování a odstraňování obsahu, jenž podněcuje k teroristickým činům. [pozm. návrh 7] |
(5) |
Uplatňováním tohoto nařízení by nemělo být dotčeno uplatňování článku 14 směrnice 2000/31/ES (4). Opatření přijatá poskytovateli hostingových služeb v souladu s tímto nařízením, a to včetně proaktivních opatření, nesmí sama o sobě vést k tomu, že se na poskytovatele služeb přestane vztahovat výjimka z odpovědnosti stanovená příslušným ustanovením. Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci vnitrostátních orgánů a soudů stanovit v konkrétních případech, kdy nejsou splněny podmínky pro výjimku z odpovědnosti dle článku 14 směrnice 2000/31/ES, odpovědnost poskytovatelů hostingových služeb. [pozm. návrh 8] |
(6) |
Pravidla prevence pro boj proti zneužívání hostingových služeb k šíření teroristického obsahu online, jež mají zajistit řádné fungování vnitřního trhu, jsou stanovena v tomto nařízení za plného respektování základních práv chráněných a měla by plně dodržovat základní práva vymezená právním řádem Unie a zejména práv práva , která zaručuje Listina základních práv Evropské unie. [pozm. návrh 9] |
(7) |
Toto nařízení přispívá má za cíl přispívat k ochraně veřejné bezpečnosti a současně stanoví mělo by stanovit náležitá a účinná ochranná opatření s cílem zajistit ochranu dotčených základních práv. Ta zahrnují práva na ochranu soukromí a osobních údajů, právo na účinnou soudní ochranu, právo na svobodu projevu, a to včetně práva přijímat a rozšiřovat informace, práva na svobodu podnikání a zásady zákazu diskriminace. Příslušné orgány a poskytovatelé hostingových služeb musí by měli přijímat pouze taková opatření, která jsou nutná nezbytná , vhodná a přiměřená v demokratické společnosti, a to s ohledem na velký klíčový význam svobody projevu a informací, která představuje jeden ze základních pilířů svobody získávat a sdílet informace a myšlenky , jakož i práva na respektování soukromého a rodinného života a zajištění ochrany osobních údajů, které představují základní pilíře pluralitní demokratické společnost společnosti a je jednou z hodnot představují hodnoty , na kterých byla je Unie založena. Je nutné přísně zacílit na Žádná opatření, která by představovala zasahování neměla zasahovat do svobody projevu a informací, a to veškerá opatření by v tom smyslu, že musí co největší míře měla sloužit k prevenci boji proti šíření teroristického obsahu na základě důsledně cíleného přístupu , ovšem aniž by tím ovlivňovala právo přijímat zákonně získávat a rozšiřovat sdílet informace, a zohlednit též ústřední úlohu, kterou poskytovatelé hostingových služeb hrají při zprostředkování veřejné diskuse, a šíření a přijímání faktů, názorů a myšlenek v souladu se zákonem. Účinná protiteroristická opatření na internetu a ochrana svobody projevu nejsou protichůdné cíle, nýbrž cíle, které se vzájemně doplňují a navzájem se posilují. [pozm. návrh 10] |
(8) |
Právo na účinnou právní ochranu je zakotveno v článku 19 Smlouvy o EU a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie. Každá fyzická nebo právnická osoba má právo u příslušného vnitrostátního soudu na účinnou právní ochranu před opatřeními přijatými dle tohoto nařízení, která mají negativní dopady na práva takové osoby. Toto právo zahrnuje zejména možnost poskytovatelů hostingových služeb a poskytovatelů obsahu se účinně bránit proti příkazům k odstranění obsahu u soudu členského státu, ve kterém orgány příkaz k odstranění obsahu vydaly , a možnost poskytovatelů obsahu napadnout konkrétní opatření přijatá poskytovatelem hostingových služeb . [pozm. návrh 11] |
(9) |
Aby se vyjasnilo, jaká opatření mají poskytovatelé hostingových služeb a příslušné orgány přijmout za účelem prevence boje proti šíření teroristického obsahu online, musí toto nařízení stanovit definici teroristického obsahu pro preventivní účely, která bude čerpat z definice teroristických trestných činů uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (5). S ohledem na nutnost řešit problém nejškodlivější teroristickou propagandu teroristické propagandy na internetu měla by definice postihovat materiál, a informace, které podněcují, podporují a obhajují který podněcuje nebo požaduje páchání teroristických trestných činů nebo podílení se na nich, uvádějí pokyny k páchání nebo podporuje účast na činnostech teroristické skupiny, čímž vytváří nebezpečí, že může být úmyslně spáchán jeden nebo více takových trestných činů nebo propagují účast na činnostech teroristické skupiny. Tato definice by měla zahrnovat i obsah, který poskytuje instrukce pro výrobu a použití výbušnin, střelných nebo jiných zbraní nebo škodlivých či nebezpečných látek, jakož i chemických, biologických, radiologických a jaderných látek, nebo pokyny týkající se jiných metod a technik, včetně výběru cílů, za účelem spáchání teroristických trestných činů. Takové informace zahrnují zejména text, obrázky, zvukové nahrávky a videa. Při posuzování, zda je obsah teroristický ve smyslu tohoto nařízení, musí příslušné orgány i poskytovatelé hostingových služeb zohlednit faktory jako např. povahu a znění příslušného výroku či projevu, kontext, ve kterém byl učiněn, a jeho potenciál přivodit škodlivé důsledky, které by měly vliv na bezpečnost osob. Skutečnost, že byl materiál vytvořen teroristickou organizací nebo osobou uvedenou na příslušných seznamech EU, lze jej takové organizaci přičítat nebo je šířen jejím jménem, je při posouzení důležitým faktorem. Obsah šířený pro vzdělávací, žurnalistické či výzkumné účely nebo pro osvětové účely namířené proti teroristické činnosti je třeba náležitě chránit. Zejména v případech, kdy poskytovatel obsahu nese redakční odpovědnost, by každé rozhodnutí týkajícího se odstranění šířeného materiálu mělo zohledňovat standardy novinářské práce zakotvené v předpisech upravujících oblast tisku a/nebo sdělovacích prostředků, jež jsou v souladu s právem Unie a Listinou základních práv . Navíc by mělo být za teroristický obsah považováno vyjadřování radikálních, polemických či kontroverzních názorů ve veřejné diskuzi o citlivých politických otázkách. [pozm. návrh 12] |
(10) |
Má-li se toto opatření vztahovat také na online hostingové služby, ve kterých je šířen teroristický obsah, mělo by toto nařízení upravovat služby informační společnosti, které uchovávají informace poskytované příjemcem služby na jeho žádost a které takové uchovávané informace zpřístupňují třetím stranám veřejnosti bez ohledu na to, zda je taková činnost pouze technické, automatické a pasivní povahy. Takoví poskytovatelé služeb informační společnosti například zahrnují platformy sociálních médií, služby audiovizuálního přenosu prostřednictvím internetu (tzv. video streaming), služby sdílení videa, obrazového a zvukového materiálu, služby sdílení souborů a jiné cloudové služby v rozsahu, ve kterém zpřístupňují informace třetím stranám veřejnosti a webům, kde mohou uživatelé vkládat komentáře nebo recenze. Nařízení by se mělo také vztahovat na poskytovatele hostingových služeb s provozovnou mimo Unii, kteří ovšem nabízejí služby v rámci Unie, protože velká část poskytovatelů hostingových služeb vystavených v rámci svých služeb teroristickému obsahu online sídlí ve třetích zemích. To by mělo zajistit, že všechny společnosti působící na jednotném digitálním trhu splňují stejné požadavky, a to bez ohledu na zemi, kde mají provozovnu. K určení, zda poskytovatel služeb nabízí služby v Unii, je nutné posoudit, zda poskytovatel služeb umožňuje právnickým nebo fyzickým osobám v jednom či více členských státech využívat jeho služby. Avšak pouhá dostupnost webové stránky, e-mailové adresy a jiných kontaktních údajů poskytovatele služeb v jednom nebo více členských státech, posuzovaných odděleně, by neměla být dostatečnou podmínkou pro použití tohoto nařízení. Nemělo by se uplatňovat na cloudové služby, včetně cloudových služeb mezi podniky, vůči nimž nemá poskytovatel služby smluvní práva, pokud jde o to, jaký obsah se ukládá a jak jej zpracovávají nebo zpřístupňují veřejnosti jeho zákazníci nebo koneční uživatelé těchto zákazníků, a pokud nemá poskytovatel služby technickou kapacitu na odstranění konkrétního obsahu, který uložili jeho zákazníci nebo koneční uživatelé jeho zákazníků. [pozm. návrh 13] |
(11) |
Pro stanovení působnosti tohoto nařízení musí být relevantní podstatné spojení s Unií. Existence takového podstatného spojení s Unií se předpokládá tehdy, má-li poskytovatel služeb provozovnu v Unii, nebo, v případě absence provozovny, na základě existence významného počtu uživatelů v jednom nebo více členských státech nebo zacílení činností na jeden nebo více členských států. Zacílení činností na jeden nebo více členských států lze určit na základě všech relevantních okolností, včetně takových faktorů, jako je používání jazyka či měny obecně používaných v daném členském státě nebo možnost objednání zboží či služeb. Zacílení činností na některý členský stát by mohlo být též odvozeno od dostupnosti aplikace v obchodě s aplikacemi příslušného členského státu, od poskytování místních reklam nebo reklam v jazyce používaném v příslušném členském státě nebo od řešení vztahů se zákazníky, např. poskytováním zákaznického servisu v jazyce obecně používaném v příslušném členském státě. Podstatné spojení je třeba předpokládat i v případě, že poskytovatel služeb zaměřuje svoje činnosti na jeden nebo více členských států, jak stanoví čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (6). Na druhou stranu poskytování služby s cílem pouhého souladu se zákazem diskriminace stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (7) (EU) 2018/302 nelze jen na základě tohoto důvodu pokládat za zaměření nebo zacílení činností na dané území v Unii. [pozm. návrh 14] |
(12) |
Poskytovatelé hostingových služeb musí by měli plnit určité povinnosti náležité péče, aby zajistili prevenci řešili problém šíření teroristického obsahu ve svých službách směrem k veřejnosti . Tyto povinnosti náležité péče by neměly pro poskytovatele hostingových služeb představovat obecnou povinnost dohledu dohlížet na informace, které ukládají, ani obecnou povinnost hledat aktivně fakta nebo okolnosti naznačující nelegální činnost . Povinnosti náležité péče by měly při uplatňování tohoto nařízení zahrnovat požadavek, aby poskytovatelé hostingových služeb jednali ohledně uchovávaného obsahu transparentně, s řádnou péčí a přiměřeně, a to zejména při uplatňování jejich vlastních podmínek s cílem zabránit odstranění obsahu, který není teroristický. Odebrání či zamezení přístupu musí být provedeno s ohledem na zajištění svobody prováděno způsobem, který dodržuje svobodu projevu , svobodu získávat a informací sdílet informace a myšlenky v otevřené a demokratické společnosti a svobodu a pluralismu sdělovacích prostředků . [pozm. návrh 15] |
(13) |
Je nutné harmonizovat postup a povinnosti vyplývající ze zákonných příkazů, které po posouzení příslušnými orgány, vyžadují po poskytovatelích hostingových služeb odstranit teroristický obsah nebo zamezit přístupu k němu. Členské státy budou mít volnost, co se týče výběru příslušných orgánů, a tento úkol budou moci uložit správním, donucovacím soudnímu orgánu nebo funkčně nezávislému správnímu či soudním orgánům donucovacímu orgánu . S ohledem na rychlost šíření teroristického obsahu napříč online službami ukládá toto ustanovení poskytovatelům hostingových služeb povinnost zajistit, aby byl teroristický obsah uvedený v příkazu k odstranění obsahu odstraněn nebo přístup k němu zamezen od jedné hodiny od přijetí příkazu k odstranění obsahu. Rozhodnutí, zda dotyčný obsah odstranit nebo k němu zamezit přístup uživatelům v Unii, je na poskytovateli hostingových služeb. [pozm. návrh 16] |
(14) |
Příslušný orgán by měl příkaz k odstranění obsahu předat přímo adresátovi kontaktnímu místu poskytovatele hostingových služeb nebo, pokud se hlavní provozovna poskytovatele hostingových služeb nachází v jiném členském státě, příslušnému orgánu tohoto členského státu, a kontaktnímu místu to elektronickými prostředky umožňujícími vyhotovení písemného záznamu za podmínek, jež poskytovateli služeb umožňují ověřit pravost, včetně přesnosti data a času odeslání a přijetí příkazu, např. zabezpečenou e-mailovou poštou a prostřednictvím platforem nebo jiných zabezpečených kanálů, včetně těch, které dá k dispozici poskytovatel služeb, a to v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů. Tento požadavek lze uspokojit zejména využitím kvalifikovaných služeb elektronického doporučeného doručování, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (8). [pozm. návrh 17] |
(15) |
Hlášení ze strany příslušných úřadů nebo Europolu představuje účinný a rychlý způsob, jak poskytovatele hostingových služeb informovat o konkrétním obsahu v jejich službě. Tento mechanismus upozorňování poskytovatelů hostingových služeb na informace, které mohou být považovány za teroristický obsah, který poskytovateli hostingových služeb umožňuje posoudit soulad s jeho vlastními podmínkami, by měl zůstat k dispozici vedle příkazů k odstranění obsahu. Důležité je, aby poskytovatelé hostingových služeb taková hlášení prioritně posoudili a poskytli rychlou zpětnou vazbu o přijatých opatřeních. Konečné rozhodnutí, zda odstranit obsah, protože není v souladu s jejich podmínkami, leží i nadále na poskytovateli hostingových služeb. Při provádění tohoto nařízení v souvislosti s hlášením zůstává mandát Europolu stanovený nařízením (EU) 2016/794 (9) nedotčen. [pozm. návrh 18] |
(16) |
S ohledem na rozsah a rychlost potřebné pro efektivní odhalování a odstraňování teroristického obsahu, jsou přiměřená zvláštní opatření zásadním prvkem v boji proti teroristickému obsahu online přiměřená proaktivní opatření a v některých případech i využívání automatizovaných prostředků. Poskytovatelé hostingových služeb musí za účelem omezení dostupnosti teroristického obsahu posoudit, zda je vhodné přijmout proaktivní zvláštní opatření v závislosti na rizicích a míře expozice teroristickému obsahu a také s ohledem na dopady na práva třetích stran a informace ve veřejném zájmu veřejný zájem na získávání a sdílení informací, zejména existuje-li značná míra expozice vůči teroristickému obsahu a byly přijaty příkazy k odstranění obsahu . V důsledku toho by měli poskytovatelé hostingových služeb určit, jaká vhodná, cílená, účinná a přiměřená zvláštní proaktivní opatření přijmout. Z tohoto požadavku by neměla vyplývat obecná povinnost dohledu. Tato zvláštní opatření mohou zahrnovat pravidelné informování příslušných orgánů, posílení lidských zdrojů zabývajících se opatřeními na ochranu příslušných služeb proti veřejnému šíření teroristického obsahu a výměnu osvědčených postupů. V kontextu tohoto posouzení neexistence příkazů k odstranění obsahu a hlášení adresovaných poskytovateli hostingových služeb indikuje nízkou úroveň expozice teroristickému obsahu. [pozm. návrh 19] |
(17) |
Při zavádění proaktivních zvláštních opatření musí poskytovatelé hostingových služeb zajistit, aby bylo zachováno právo uživatelů na svobodu projevu a svobodu získávat a sdílet informace, a to včetně svobodného přijímání a šíření informací a myšlenky v otevřené a demokratické společnosti. Kromě zákonem stanovených požadavků, včetně legislativy na ochranu osobních údajů, musí poskytovatelé hostingových služeb jednat s náležitou péčí a v příslušných případech přijmout ochranná opatření, včetně lidského dohledu a kontroly, za účelem prevence neúmyslných a chybných rozhodnutí vedoucích k odstranění obsahu, který není teroristický. To má zvláštní význam zejména tehdy, používají-li poskytovatelé hostingových služeb k odhalování teroristického obsahu automatizované prostředky. Rozhodnutí použít automatizované prostředky, ať už učiněné samotným poskytovatelem hostingových služeb či na základě žádosti příslušného orgánu, musí být posouzeno s ohledem na spolehlivost použité technologie a následné dopady na základní práva. [pozm. návrh 20] |
(18) |
Abychom zajistili, že poskytovatelé hostingových služeb vystavení teroristickému obsahu uplatňují náležitá opatření za účelem prevence zneužívání jejich služeb, příslušné orgány musí poskytovatele příslušný orgán by měl po poskytovatelích hostingových služeb, kteří obdrželi pravomocný příkaz značný počet pravomocných příkazů k odstranění obsahu, žádat, požadovat, aby mu oznámili proaktivní konkrétní opatření, která uplatnili. Ta mohou spočívat v opatřeních za účelem prevence opětovného nahrání teroristického obsahu, odstranění obsahu nebo zamezení přístupu k němu v důsledku přijatého příkazu k odstranění obsahu nebo hlášení, a to za využití veřejných či soukromých nástrojů obsahujících známý teroristický obsah. Využívat mohou také spolehlivé technické nástroje určené k odhalování nového teroristického obsahu, ať už pomocí nástrojů dostupných na trhu nebo vyvinutých samotným poskytovatelem hostingových služeb. Poskytovatel služeb musí by měl hlásit konkrétní uplatňovaná proaktivní opatření, aby mohl příslušný orgán posoudit, zda jsou opatření nezbytná, účinná a přiměřená a zda, jsou-li využívány automatizované prostředky, má disponuje poskytovatel hostingových služeb k dispozici nezbytné schopnosti dostatečnými kapacitami lidského dohledu a kontroly. Při posuzování účinnosti , nezbytnosti a proporcionality opatření musí příslušný orgán zohlednit relevantní parametry včetně počtu příkazů k odstranění obsahu a hlášení vydaných poskytovatelem, jeho ekonomické možnosti a dopady velikosti a ekonomických možností a dopadů jeho služeb na šíření teroristického obsahu (např. zohlednění počtu uživatelů v rámci Unie) , jakož i záruk zavedených k ochraně svobody projevu a informací a počtu případů omezení legálního obsahu . [pozm. návrh 21] |
(19) |
V návaznosti na žádost musí by měl příslušný orgán zahájit s poskytovatelem hostingových služeb dialog o nezbytných proaktivních konkrétních opatřeních, která je třeba přijmout. V nezbytných případech by měl Je-li to nezbytné, příslušný orgán uložit přijetí náležitých, účinných a přiměřených proaktivních opatření, považuje-li vzhledem k rizikům přijatá by si měl od poskytovatele hostingových služeb vyžádat opětovné vyhodnocení potřebných opatření za nedostatečná. Rozhodnutí nebo mu uložit taková konkrétní proaktivní opatření nesmí v zásadě vést k uložení obecné povinnosti dohledu, jak je stanoveno v článku 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES. S ohledem na obzvláště závažná rizika související s šířením teroristického obsahu by se mohla rozhodnutí přijatá příslušnými úřady na základě tohoto nařízení odchýlit od přístupu stanoveného v článku 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES, co se týče určitých konkrétních, cílených opatření, jejichž přijetí je nezbytné z důvodů nadřazených zájmů v oblasti veřejné bezpečnosti. Před přijetím přijetí vhodných, účinných a přiměřených konkrétních opatření , pokud se domnívá, že přijatá opatření nedodržují zásady nezbytnosti a přiměřenosti nebo jsou nedostatečná vzhledem k rizikům. Příslušný orgán by měl ukládat pouze konkrétní opatření, jejichž uplatnění lze od poskytovatele hostingových služeb důvodně očekávat, a to s přihlédnutím – mimo jiné faktory – k finančním a jiným zdrojům poskytovatele hostingových služeb. Žádost o uplatnění takových rozhodnutí musí příslušný orgán dosáhnout přiměřené rovnováhy mezi cíli veřejného zájmu a dotčenými základními právy, a to zejména co se týče svobody projevu a informací a svobody podnikání, a uvést patřičné odůvodnění konkrétních opatření nesmí vést k uložení obecné povinnosti dohledu , jak je stanoveno v článku 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES . [pozm. návrh 22] |
(20) |
Povinnost poskytovatelů hostingových služeb uchovávat odstraněný obsah a související údaje musí být uloženy pro konkrétní účely a časově omezeny na nezbytnou dobu. Požadavek na uchovávání je nutné rozšířit na související údaje a v rozsahu, ve kterém by jinak v důsledku odstranění dotyčného obsahu došlo ke ztrátě takových údajů. Související údaje mohou obsahovat např. „údaje o účastníkovi“, včetně zejména údajů údaje týkajících se totožnosti poskytovatele obsahu a také „údaje o přístupu“, včetně např. údajů o datu a času použití poskytovatelem obsahu, nebo přihlášení ke službě či odhlášení z ní, společně s IP adresou přidělenou poskytovateli obsahu poskytovatelem služby přístupu na internet. [pozm. návrh 23] |
(21) |
Povinnost uchovávat obsah pro účely řízení správního či soudního přezkumu či nápravného prostředku je nutná a důvodná s cílem zajištění účinných opatření soudní nápravy pro poskytovatele obsahu, jejichž obsah byl odstraněn nebo k němu byl zamezen přístup, a také zajištění obnovení takového obsahu do stavu, v jakém byl před odstraněním, v závislosti na výsledku přezkoumání. Tato povinnost uchovávat obsah pro účely vyšetřování a trestního stíhání je důvodná a nutná s ohledem na hodnotu, kterou může tento materiál přinést ve prospěch narušení či prevence teroristické činnosti. V případech, kdy společnosti odstraní materiál nebo zamezí přístupu k němu, a to zejména prostřednictvím vlastních proaktivních konkrétních opatření, a neinformují měly by o tom urychleně informovat příslušné donucovací orgány. protože vyhodnotí, že nespadá do působnosti článku 13 odst. 4 tohoto nařízení, nemusí donucovací orgány o existenci takového obsahu vědět. Proto je uchovávání obsahu Uchovávání obsahu pro účely prevence , odhalování, vyšetřování a trestního stíhání teroristických trestných činů je také důvodné . Pro tyto účely by měl být teroristický obsah a s ním spojené údaje uchovávány pouze po vymezené časové období umožňující donucovacím orgánům zkontrolovat tento obsah a rozhodnout , zda by byl potřebný pro tyto specifické účely . Uvedené období by nemělo přesáhnout šest měsíců. Pro účely prevence, odhalování vyšetřování a trestního stíhání teroristických trestných činů také důvodné. Pro tyto účely je vyžadované uchovávání omezeno na údaje, které jsou pravděpodobně napojeny na teroristické trestné spojeny s teroristickými trestnými činy, a mohou tudíž přispívat přispět k trestnímu stíhání teroristických trestných činů nebo prevenci závažných rizik vůči veřejné bezpečnosti. [pozm. návrh 24] |
(22) |
Aby byla zajištěna proporcionalita, musí být lhůta na uchování omezena na šest měsíců, aby měli poskytovatelé obsahu dostatečný čas na zahájení přezkumného řízení a donucovací orgány nebo aby byl donucovacím orgánům umožněn přístup k relevantním údajům pro účely vyšetřování a trestního stíhání teroristických trestných činů. Tato lhůta ovšem může být na žádost orgánu provádějícího přezkum prodloužena na dobu nezbytnou, pokud je přezkumné řízení nebo řízení o opravném prostředku zahájeno, ale není v rámci šestiměsíční lhůty dokončeno. Tato lhůta by také měla být dostatečná, aby umožnila donucovacím orgánům zachovat nezbytné důkazy materiály související s vyšetřováním a stíháním a současně zajistit rovnováhu ve vztahu k dotčeným základním právům. [pozm. návrh 25] |
(23) |
Tímto nařízením nejsou dotčeny procesní záruky ani procesní vyšetřovací opatření vztahující se k přístupu k obsahu a souvisejícím údajům uchovávaným pro účely vyšetřování a trestního stíhání teroristických trestných činů, jak je stanoveno vnitrostátním právem členských států a právními předpisy Unie. |
(24) |
Transparentnost pravidel poskytovatelů hostingových služeb ve vztahu k teroristickému obsahu je nezbytná pro posílení jejich odpovědnosti vůči uživatelům a důvěry občanů v jednotný digitální trh. Pouze poskytovatelé hostingových služeb , kteří podléhají příkazům k odstranění obsahu pro tento rok, by měli být povinni zveřejňovat jednou za rok zprávy o transparentnosti, které budou obsahovat smysluplné informace o opatřeních přijatých v souvislosti s odhalováním, identifikací a odstraňováním teroristického obsahu. [pozm. návrh 26] |
(24a) |
Orgány příslušné k vydávání příkazů k odstranění obsahu by měly také zveřejňovat zprávy o transparentnosti obsahující informace o počtu vydaných příkazů k odstranění, počtu zamítnutí, počtu případů identifikovaného teroristického obsahu, který vedl k vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a o počtu případů, kdy byl obsah nesprávně označen za teroristický. [pozm. návrh 27] |
(25) |
Postupy řešení stížností představují nezbytné ochranné opatření proti chybnému odstranění obsahu chráněného právem svobody projevu a informací svobody získávat a sdílet informace a myšlenky v otevřené a demokratické společnosti . Poskytovatelé hostingových služeb proto musí zřídit uživatelsky vstřícné mechanismy pro podání stížností a zajistit, aby byly stížnosti řešeny neprodleně a zcela transparentně ve vztahu k poskytovateli obsahu. Požadavkem, aby poskytovatelé hostingových služeb obnovili obsah, který byl chybně odstraněn, není dotčena možnost prosazování vlastních podmínek poskytovatelů hostingových služeb na základě jiných důvodů. [pozm. návrh 28] |
(26) |
Účinná právní ochrana dle článku 19 Smlouvy o EU a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie vyžaduje, aby byly osoby schopny zjistit důvody, na základě kterých byl jimi nahraný obsah odstraněn nebo k němu byl zamezen přístup. Pro tento účel musí poskytovatel hostingových služeb poskytovateli obsahu zpřístupnit smysluplné informace, jako jsou důvody pro odstranění či znemožnění přístupu a právní základ pro takové jednání, které poskytovateli obsahu umožní rozhodnutí zpochybnit. Toto ovšem nemusí nutně vyžadovat hlášení učiněné vůči poskytovateli obsahu. V závislosti na okolnostech mohou poskytovatelé hostingových služeb nahradit obsah, který je považován za teroristický obsah, sdělením, že byl obsah odstraněn nebo k němu zamezen přístup v souladu s tímto nařízením. Další informace o důvodech a možnostech zpochybnění rozhodnutí poskytovatelem obsahu budou předány na vyžádání. Rozhodnou-li se příslušné orgány, že z důvodu veřejné bezpečnosti, a to i v kontextu vyšetřování, je považováno za nevhodné či kontraproduktivní informovat o odstranění obsahu nebo zamezení přístupu k němu přímo poskytovatele služeb, pak musí informovat poskytovatele hostingových služeb. [pozm. návrh 29] |
(27) |
Aby se zabránilo duplikaci a případným zásahům do šetření a minimalizovaly se náklady dotčených poskytovatelů služeb , příslušné orgány se musí při vydávání příkazů k odstranění obsahu či zasílání hlášení poskytovatelům hostingových služeb vzájemně informovat, koordinovat činnosti a spolupracovat a v příslušných případech tak činit také ve spolupráci s Europolem. Při provádění ustanovení tohoto nařízení může Europol poskytovat podporu v souladu s aktuálním mandátem a stávajícím právním rámcem. [pozm. návrh 30] |
(27a) |
Hlášení ze strany Europolu představuje účinný a rychlý způsob, jak poskytovatele hostingových služeb informovat o konkrétním obsahu v jejich službách. Tento mechanismus upozorňování poskytovatelů hostingových služeb na informace, jež mohou být považovány za teroristický obsah, poskytovateli hostingových služeb umožňuje, aby na dobrovolné bázi sám posoudil soulad tohoto obsahu s jeho vlastními podmínkami a měl by být k dispozici jakožto doplněk příkazů k odstranění obsahu. Proto je důležité, aby poskytovatelé hostingových služeb spolupracovali s Europolem a taková hlášení prioritně posuzovali a poskytovali rychlou zpětnou vazbu o přijatých opatřeních. Konečné rozhodnutí, zda odstranit obsah, protože není v souladu s jejich podmínkami, leží i nadále na poskytovateli hostingových služeb. Při provádění tohoto nařízení zůstává mandát Europolu stanovený nařízením (EU) 2016/794 (10) nedotčen. [pozm. návrh 31] |
(28) |
Za účelem zajištění účinného a dostatečně soudržného provádění proaktivních poskytovateli hostingových služeb opatření musí příslušné orgány členských států vzájemně spolupracovat v oblasti dialogů vedených s poskytovateli hostingových služeb, co se týče příkazů k odstranění, identifikace, provádění a hodnocení konkrétních proaktivních opatření. Obdobně je Taková spolupráce je nutná také ve vztahu k přijetí pravidel týkajících se sankcí, jejich uplatňování a vymáhání. [pozm. návrh 32] |
(29) |
Je nezbytné, aby byly příslušné orgány členských států zodpovědné za ukládání sankcí v plném rozsahu informovány o vydávání příkazů k odstranění obsahu a hlášeních a následné komunikaci mezi poskytovatelem hostingových služeb a relevantním příslušným orgánem relevantními příslušnými orgány v jiných členských státech . Pro tento účel musí členské státy zajistit náležité a bezpečné komunikační kanály a mechanismy, které umožní včasné sdílení relevantních informací. [pozm. návrh 33] |
(30) |
Za účelem zprostředkování rychlé komunikace mezi příslušnými orgány a s poskytovateli hostingových služeb a prevence duplicitních činností mohou členské státy využívat nástroje vyvinuté Europolem, jako např. stávající aplikaci pro správu hlášení obsahu na internetu (Internet Referral Management application, IRMa) nebo následně vyvinuté nástroje. |
(31) |
S ohledem na obzvláště závažné důsledky některého teroristického obsahu musí poskytovatelé hostingových služeb o existenci jakýchkoliv důkazů o teroristických trestných činech, o kterých se dozví, neprodleně informovat orgány v dotčených členských státech nebo příslušné orgány v zemích, kde mají sídlo nebo právní zastoupení. Za účelem zajištění proporcionality je tato povinnost omezena na teroristické trestné činy definované v článku 3 odst. 1 směrnice (EU) 2017/541. Z této oznamovací povinnosti nevyplývá povinnost poskytovatelů hostingových služeb takové důkazy aktivně vyhledávat. Dotčený členský stát je členský stát, který je příslušný pro vyšetřování a trestní stíhání teroristického trestného činu dle směrnice (EU) 2017/541 na základě národnosti pachatele nebo potenciální oběti trestného činu nebo cílové lokality teroristického činu. V případě pochybností mohou poskytovatelé hostingových služeb předat informace Europolu, který bude jednat na základě svého mandátu, a to včetně předání záležitosti relevantním vnitrostátním orgánům. |
(32) |
Příslušné orgány v členských orgánech by měly mít možnost využívat takové informace k přijetí vyšetřovacích opatření dostupných v rámci právních předpisů členského státu nebo Unie, a to včetně evropského předávacího příkazu dle nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech (11). |
(33) |
Poskytovatelé hostingových služeb i členské státy musí zřídit kontaktní místa, která umožní rychlé zpracování příkazů k odstranění obsahu a hlášení. Na rozdíl od zákonného zástupce slouží kontaktní místo k provozním účelům. Kontaktní místo poskytovatele hostingových služeb může spočívat ve vyhrazeném prostředku, který umožní elektronické podání příkazů k odstranění obsahu a hlášení, a technických a personálních prostředcích umožňujících jejich rychlé zpracování. Kontaktní místo poskytovatele hostingových služeb se nemusí nacházet v Unii a poskytovatel hostingových služeb má možnost určit stávající kontaktní místo, pokud je takové kontaktní místo schopno plnit funkce stanovené tímto nařízením. Aby mohl být teroristický obsah odstraněn nebo přístup k němu zamezen od jedné hodiny od přijetí příkazu k odstranění obsahu, musí poskytovatelé hostingových služeb zajistit, že kontaktní místo bude dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Informace o kontaktním místě by měly zahrnovat informace o jazyce, ve kterém se lze na kontaktní místo obracet. Za účelem umožnění komunikace mezi poskytovateli hostingových služeb a příslušnými orgány nabádáme poskytovatele hostingových služeb, aby umožnili komunikaci v jednom z úředních jazyků Unie, ve kterém jsou dostupné jejich obchodní podmínky. [pozm. návrh 34] |
(34) |
Protože neexistuje požadavek, aby poskytovatelé služeb zajistili fyzickou přítomnost na území Unie, je nutné jednoznačně určit, do příslušnosti kterého členského státu spadá poskytovatel hostingových služeb nabízející služby v Unii. Obecně platí, že poskytovatel hostingových služeb spadá do příslušnosti členského státu, ve kterém má hlavní provozovnu nebo kde určil právního zástupce. Nicméně pokud jiný členský stát vydá příkaz k odstranění obsahu, jeho orgány by měly být schopné prosadit takové příkazy pomocí donucovacích opatření nerepresivní povahy, např. platba pokuty. Co se týče poskytovatele hostingových služeb, který nemá v Unii žádnou provozovnu ani určeného zákonného zástupce, členský stát by měl být i přesto schopen stanovit sankcích, a to za předpokladu, že bude respektována zásada ne bis in idem. [pozm. návrh 35] |
(35) |
Poskytovatelé hostingových služeb, kteří nemají provozovnu v Unii, musí písemně určit zákonného zástupce, aby zajistili plnění povinností stanovených tímto nařízením a jejich prosazování. Poskytovatelé hostingových služeb mohou využívat stávajícího právního zástupce za předpokladu, že tento právní zástupce je schopen plnit funkce stanovené v tomto nařízení. [pozm. návrh 36] |
(36) |
Zákonný zástupce musí být právně zmocněn, aby jednal jménem poskytovatele hostingových služeb. |
(37) |
Pro účely tohoto nařízení musí členské státy určit příslušné orgány. Požadavek určit příslušné orgány nemusí nutně vyžadovat jeden soudní nebo funkčně nezávislý správní orgán. Tento požadavek nevyžaduje zřízení nových orgánů nového orgánu , ale uložení úkolů a funkcí stanovených tímto nařízením stávajícím orgánům stávajícímu orgánu . Toto nařízení vyžaduje určit orgány pověřené orgán pověřený vydáváním příkazů k odstranění obsahu, hlášením, dohledem nad proaktivními zvláštními opatřeními a ukládáním sankcí. Je na rozhodnutí členských států, kolik orgánů těmito úkoly pověří. Členské státy by měly Komisi oznámit příslušný orgán určený podle tohoto nařízení a Komise by měla zveřejnit online seznam jednotlivých příslušných orgánů každého členského státu. Tento online rejstřík by měl být snadno dostupný, aby poskytovatelům hostingových služeb usnadnil rychlé ověření pravosti příkazů k odstranění obsahu. [pozm. návrh 37] |
(38) |
Sankce jsou nezbytné k zajištění účinného provádění povinností dle tohoto nařízení poskytovateli hostingových služeb. Členské státy musí přijmout pravidla pro sankce, a to v příslušných případech včetně pokynů pro stanovení pokut. Obzvláště přísné Sankce je třeba uplatňovat v případě, že poskytovatel poskytovatelé hostingových služeb systematicky neplní povinnost odstraňovat teroristický obsah či zamezit přístupu k němu do jedné hodiny od přijetí příkazu k odstranění obsahu. Neplnění povinností v jednotlivých případech lze postihovat s ohledem na zásadu ne bis in idem a zásadu proporcionality a zajistit, že takové sankce zohledňují soustavné nedostatky. Za účelem zajištění právní jistoty musí opakovaně neplní svoje povinnosti podle tohoto nařízení stanovit, v jakém rozsahu mohou podléhat relevantní povinnosti sankcím. Sankce za neplnění článku 6 by měly být uplatněny pouze ve vztahu k povinnostem vyplývajícím z žádosti o zprávu dle článku 6 odst. 2 nebo rozhodnutí o uložení provádění dalších proaktivních zvláštních opatření dle článku 6 odst. 4. Při stanovení, zda uložit finanční postihy, je třeba náležitým způsobem zjistit finanční situaci poskytovatele. Příslušný orgán by navíc měl vzít v úvahu, zda je poskytovatel hostingových služeb začínajícím podnikem nebo malým a středním podnikem, a měl by pro každý jednotlivý případ určit, zda mohl náležitě plnit vydaný příkaz. Členské státy musí by měly zajistit, aby sankce nemotivovaly k odstraňování obsahu, který není teroristickým obsahem. [pozm. návrh 38] |
(39) |
Používání standardizovaných šablon umožňuje spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a poskytovateli služeb a umožňuje jim rychlejší a efektivnější spolupráci. Obzvláště důležité je zajistit po přijetí příkazů k odstranění obsahu rychlou realizaci opatření. Šablony snižují náklady na překlad a přispívají k vysoké kvalitě. Obdobně tak formuláře odpovědí by měly umožnit standardizovanou výměnu informací, což bude obzvláště důležité v případech, kdy nejsou poskytovatelé služeb schopni zajistit soulad. Ověřené kanály pro hlášení zaručují autentičnost příkazů k odstranění obsahu, a to včetně přesnosti data a času odeslání a přijetí příkazu. |
(40) |
Aby bylo možné v nezbytných případech provádět rychlé změny obsahu šablon, které budou sloužit pro účely tohoto nařízení, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla změnit přílohy I, II a III tohoto nařízení. Aby bylo možné zohlednit vývoj technologií a souvisejícího právního rámce, Komise by rovněž měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, aby toto nařízení mohla doplnit o technické požadavky na elektronické prostředky využívané příslušnými orgány k přenosu příkazů k odstranění obsahu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů (12) ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(41) |
Členské státy musí shromažďovat informace o zavádění právních předpisů , včetně informací o počtu případů úspěšného odhalení, vyšetření a stíhání teroristických trestných činů v důsledku tohoto nařízení . Za účelem získání informací pro hodnocení právního předpisu je nutné stanovit podrobný program monitorování výstupů, výsledků a dopadů tohoto nařízení. [pozm. návrh 39] |
(42) |
Na základě zjištění a závěrů prováděcí zprávy a výsledku monitorování by měla Komise provést hodnocení tohoto nařízení, a to až po třech letech od okamžiku, kdy jeden rok poté , co nařízení vstoupí v platnost. Hodnocení by mělo být založeno na pěti sedmi kritériích efektivnosti, účinnosti, nezbytnosti, proporcionality, relevantnosti, soudržnosti a přidané hodnoty EU. Mělo by posoudit Posoudí fungování různých provozních a technických opatření stanovených tímto nařízením, a to včetně účinnosti opatření pro zlepšení odhalování, identifikace a odstraňování teroristického obsahu a účinnosti ochranných mechanismů, a také dopady na potenciálně dotčená základní práva , včetně svobody projevu a svobody získávat a sdílet informace, svobody a plurality sdělovacích prostředků, svobody podnikání a práva na soukromí a ochranu osobních údajů. Komise by měla rovněž posoudit dopad na potencionálně dotčené a zájmy třetích stran, a to včetně přezkumu požadavku informovat poskytovatele obsahu. [pozm. návrh 40] |
(43) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění řádného fungování jednotného digitálního trhu pomocí prevence šíření teroristického obsahu online, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků činnosti lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
ODDÍL I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví cílená jednotná pravidla pro prevenci zneužití boje proti zneužívání hostingových služeb k veřejnému šíření teroristického obsahu online. Stanoví zejména: [pozm. návrh 41]
a) |
pravidla týkající se opodstatněných a přiměřených povinností náležité péče, které mají poskytovatelé hostingových služeb uplatňovat s cílem zabránit bojovat proti veřejnému šíření teroristického obsahu prostřednictvím jejich služeb a v případě potřeby zajistit jeho rychlé odstranění; [pozm. návrh 42] |
b) |
soubor opatření, která mají členské státy zavést s cílem identifikovat teroristický obsah, umožnit, aby tento obsah poskytovatelé hostingových služeb rychle odstranili v souladu s právem Unie, které poskytuje vhodné záruky pro svobodu projevu a svobodu získávat a sdílet informace a myšlenky v otevřené a demokratické společnosti , a usnadnit spolupráci s příslušnými orgány v jiných členských státech, s poskytovateli hostingových služeb a případně s příslušnými subjekty Unie. [pozm. návrh 43] |
2. Toto nařízení se vztahuje na poskytovatele hostingových služeb, kteří nabízejí veřejnosti služby v Unii, bez ohledu na místo, kde má takový poskytovatel svou hlavní provozovnu. [pozm. návrh 44]
2a. Toto nařízení se nevztahuje na obsah, který je šířen pro vzdělávací, umělecké, žurnalistické či výzkumné účely nebo za účelem zvýšení informovanosti o teroristické činnosti, ani na obsah, který je vyjádřením polemických či kontroverzních názorů ve veřejné diskuzi. [pozm. návrh 45]
2b. Tímto nařízením není dotčena povinnost ctít práva, svobody a zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy o Evropské unii a uplatňuje se, aniž jsou dotčeny základní zásady práva Unie a vnitrostátního práva týkajícího se svobody projevu, svobody tisku a svobody a plurality sdělovacích prostředků. [pozm. návrh 46]
2c. Tímto nařízením není dotčena směrnice 2000/31/ES. [pozm. návrh 47]
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
-1) |
„službami informační společnosti“ služby uvedené v čl. 2 písm. a) směrnice 2000/31/ES; [pozm. návrh 48] |
1) |
„poskytovatelem hostingových služeb“ poskytovatel služeb informační společnosti spočívajících v uchovávání informací poskytovaných poskytovatelem obsahu a na jeho žádost a ve zpřístupňování informací třetím stranám veřejnosti. To se vztahuje pouze na služby poskytované veřejnosti na aplikační úrovni. Poskytovatelé cloudové infrastruktury a poskytovatelé cloudových služeb nejsou považováni za poskytovatele hostingových služeb. Rovněž se nevztahuje na služby elektronických komunikací ve smyslu směrnice (EU) 2018/1972 ; [pozm. návrh 49] |
2) |
„poskytovatelem obsahu“ uživatel, který poskytl informace, které jsou nebo byly na žádost uživatele uloženy a zpřístupněny veřejnosti poskytovatelem hostingových služeb; [pozm. návrh 50] |
3) |
„poskytováním služeb v Unii“ umožnění právnickým nebo fyzickým osobám v jednom nebo více členských státech využívat služeb poskytovatele hostingových služeb, který má významné spojení s tímto členským státem nebo členskými státy, například:
|
4) |
„teroristickými trestnými činy“ trestné činy ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2017/541; [pozm. návrh 51] |
5) |
„teroristickým obsahem“jedna jeden nebo více z těchto informací materiálů : [pozm. návrh 52]
|
6) |
„šířením teroristického obsahu“ zpřístupnění teroristického obsahu třetím stranám veřejnosti prostřednictvím poskytovatelů hostingových služeb; [pozm. návrh 58] |
7) |
„podmínkami“ všechny podmínky a ustanovení bez ohledu na jejich název nebo formu, které upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem hostingových služeb a jejich uživateli; |
8) |
„hlášením“ oznámení příslušného orgánu nebo případně příslušného subjektu Unie poskytovateli hostingových služeb o informacích, které lze považovat za teroristický obsah, aby poskytovatel dobrovolně zvážil slučitelnost teroristického obsahu se svými vlastními podmínkami, a zabránilo se tak jeho šíření; [pozm. návrh 59] |
9) |
„hlavní provozovnou“ ústředí nebo sídlo, v němž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní kontrola. |
9a) |
„příslušným orgánem“ určený vnitrostátní soudní orgán nebo funkčně nezávislý správní orgán v členském státě; [pozm. návrh 60] |
ODDÍL II
OPATŘENÍ PRO PREVENCI ŠÍŘENÍ TERORISTICKÉHO OBSAHU NA INTERNETU
Článek 3
Povinnosti náležité péče
1. Poskytovatelé hostingových služeb přijímají jednají v souladu s tímto nařízením vhodná, rozumná a přiměřená opatření, jejichž cílem je bojovat proti šíření teroristického obsahu a chránit před tímto teroristickým obsahem uživatele. Přitom jednají řádně, přiměřeným a nediskriminačním způsobem a za všech okolností s patřičným ohledem na základní práva uživatelů a berou v úvahu zásadní význam svobody projevu , svobody přijímat a sdělovat informace a myšlenky a informací v otevřené a demokratické společnosti a s cílem bránit odstranění obsahu, který není teroristický . [pozm. návrh 61]
1a. Tyto povinnosti náležité péče nepředstavují pro poskytovatele hostingových služeb obecnou povinnost dohlížet na informace, které předávají nebo ukládají, ani obecnou povinnost hledat aktivně fakta nebo okolnosti naznačující protiprávní činnost. [pozm. návrh 62]
2. Poskytovatelé hostingových služeb zahrnou do svých podmínek ustanovení zamezující šíření teroristického obsahu a tato ustanovení uplatňují. [pozm. návrh 63]
2a. Pokud poskytovatelé hostingových služeb zjistí ve svých službách teroristický obsah nebo se o něm dozvědí, uvědomí o něm příslušné orgány a urychleně jej vymažou. [pozm. návrh 64]
2b. Poskytovatelé hostingových služeb, kteří splňují kritéria definice „poskytovatelů platforem pro sdílení videonahrávek“ podle směrnice (EU) 2018/1808, přijmou příslušná opatření k boji proti šíření teroristického obsahu v souladu s čl. 28b odst. 1 písm. c) a odst. 3 směrnice (EU) 2018/1808. [pozm. návrh 65]
Článek 4
Příkazy k odstranění
1. Příslušný orgán členského státu, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele hostingových služeb, je oprávněn vydat rozhodnutí příkaz k odstranění , kterým se od poskytovatele hostingových služeb požaduje, aby teroristický obsah odstranil nebo znemožnil k němu znemožnil přístup ve všech členských státech . [pozm. návrh 66]
1a. Příslušný orgán členského státu, v němž poskytovatel hostingové služby nemá svou hlavní provozovnu ani zákonného zástupce, může požadovat, aby byl znemožněn přístup k teroristickému obsahu, a vymáhat plnění tohoto požadavku na svém území. [pozm. návrh 67]
1b. Pokud příslušný orgán nevydal poskytovateli hostingové služby příkaz k odstranění předem, obrátí se na poskytovatele hostingové služby a alespoň 12 hodin před vydáním příkazu k odstranění poskytne informace o postupech a platných lhůtách. [pozm. návrh 68]
2. Poskytovatelé hostingových služeb co možná nejdříve a do jedné hodiny od přijetí příkazu k odstranění odstraní teroristický obsah nebo k němu znemožní přístup. [pozm. návrh 69]
3. Příkazy k odstranění obsahují v souladu se vzorem uvedeným v příloze I tyto prvky:
a) |
identifikaci příslušného orgánu, který vydává příkaz k odstranění prostřednictvím elektronického podpisu , a autentizaci příkazu k odstranění ze strany příslušného orgánu; [pozm. návrh 70] |
b) |
odůvodnění podrobné odůvodnění , proč je obsah považován za teroristický, přinejmenším prostřednictvím odkazu a konkrétní odkaz na kategorie teroristického obsahu uvedené v čl. 2 odst. 5; [pozm. návrh 71] |
c) |
přesný jednotný lokátor zdroje (URL) a v případě potřeby další informace umožňující identifikaci uvedeného obsahu; [pozm. návrh 72] |
d) |
odkaz na toto nařízení jako právní základ pro příkaz k odstranění; |
e) |
razítko s datem a časem vydání; |
f) |
snadno srozumitelné informace o opravných prostředcích, které má k dispozici poskytovatel hostingových služeb a poskytovatel obsahu , včetně opravných prostředků u příslušného orgánu, možnosti obrátit se na soud a lhůt pro odvolání ; [pozm. návrh 73] |
g) |
rozhodnutí nezveřejnit informace o odstranění teroristického obsahu nebo o znemožnění přístupu k němu podle článku 11, je-li to relevantní nezbytné a přiměřené . [pozm. návrh 74] |
4. Na žádost poskytovatele hostingových služeb nebo poskytovatele obsahu předloží příslušný orgán podrobné odůvodnění, aniž je dotčena povinnost poskytovatele hostingových služeb splnit příkaz k odstranění ve lhůtě stanovené v odstavci 2. [pozm. návrh 75]
5. Příslušné orgány zašlou Příslušný orgán zašle příkazy k odstranění do hlavní provozovny poskytovatele hostingových služeb nebo zákonnému zástupci určenému poskytovatelem hostingových služeb podle článku 16 a předají předá ji kontaktnímu místu uvedenému v čl. 14 odst. 1. Tyto příkazy se zasílají elektronickými prostředky, které dovolují předložit písemný záznam za podmínek umožňujících autentizaci odesílatele, včetně přesnosti data a času odeslání a obdržení příkazu. [pozm. návrh 76]
6. Poskytovatelé hostingových služeb potvrdí přijetí příkazu a bez zbytečného odkladu informují příslušný orgán o odstranění teroristického obsahu nebo o znemožnění přístupu k němu, přičemž uvedou zejména čas, kdy byl zásah proveden, a použijí k tomu šablonu uvedenou v příloze II. [pozm. návrh 77]
7. Pokud poskytovatel hostingových služeb nemůže příkazu k odstranění vyhovět z důvodu vyšší moci nebo faktické nemožnosti, za kterou nenese vinu poskytovatel hostingových služeb, včetně technických či provozních důvodů, informuje tento bez zbytečného odkladu příslušný orgán a uvede důvody, a to za použití vzoru uvedeného v příloze III. [pozm. návrh 78]
8. Pokud Poskytovatel hostingových služeb nemůže příkazu může odmítnout příkaz k odstranění, vyhovět, protože provést , pokud příkaz k odstranění obsahuje zjevné chyby nebo neobsahuje dostatečné informace pro jeho provedení, uvědomí o tom bez prodlení příslušný orgán a požádá o nezbytné vysvětlení za použití vzoru uvedeného v příloze III. [pozm. návrh 79]
9. Příslušný orgán, který vydal příkaz k odstranění, informuje příslušný orgán, který dohlíží na provádění proaktivních konkrétních opatření uvedených v čl. 17 odst. 1 písm. c), jakmile příkaz k odstranění nabyde konečnou platnost nabude konečné platnosti . Příkaz k odstranění nabývá konečnou platnost, pokud proti němu nebylo podáno odvolání ve lhůtě podle platného vnitrostátního práva, nebo pokud byl po podání odvolání potvrzen. [pozm. návrh 80]
Článek 4a
Konzultační postup pro příkazy k odstranění
1. Příslušný orgán, který vydá příkaz k odstranění podle čl. 4 odst. 1a, předloží kopii tohoto příkazu k odstranění příslušnému orgánu podle čl. 17 odst. 1 písm. a) tam, kde má dotčený poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu, současně s předáním příkazu poskytovateli hostingových služeb podle čl. 4 odst. 5.
2. Má-li příslušný orgán členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu, přiměřené důvody k přesvědčení, že daný příkaz k odstranění může mít dopad na základní zájmy uvedeného členského státu, informuje o tom vydávající příslušný orgán. Vydávající orgán tyto okolnosti zohlední a dle potřeby příkaz k odstranění stáhne nebo patřičně pozmění. [pozm. návrh 81]
Článek 4b
Postup spolupráce při vydávání dodatečného příkazu k odstranění obsahu
1. Pokud příslušný orgán vydal příkaz k odstranění podle čl. 4 odst. 1 písm. a), může se tento orgán obrátit na příslušný orgán členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu, s cílem požádat, aby tento příslušný orgán rovněž vydal příkaz k odstranění podle čl. 4 odst. 1.
2. Příslušný orgán v členském státě, v němž je umístěna hlavní provozovna poskytovatele hostingových služeb, buď vydá příkaz k odstranění, nebo jeho vydání zamítne, a to co možná nejdříve, ale nejpozději do jedné hodiny poté, co byl kontaktován podle odstavce 1, a o svém rozhodnutí informuje příslušný orgán, který vydal první příkaz.
3. V případě, že příslušný orgán v členském státě, kde sídlí hlavní provozovna, potřebuje delší čas než hodinu, aby mohl obsah sám posoudit, zašle tento příslušný orgán dotyčnému poskytovateli hostingové služby žádost o dočasné znemožnění přístupu k obsahu až na 24 hodin a po tuto dobu provede posouzení a zašle příkaz k odstranění, nebo vezme zpět žádost o znemožnění přístupu. [pozm. návrh 82]
Článek 5
Hlášení
1. Příslušný orgán nebo příslušný subjekt Unie může zaslat hlášení poskytovateli hostingových služeb.
2. Poskytovatelé hostingových služeb zavedou provozní a technická opatření usnadňující rychlé posouzení obsahu, který jim příslušné orgány a případně příslušné subjekty Unie přeposlaly k jejich dobrovolnému posouzení.
3. Hlášení je adresováno do hlavní provozovny poskytovatele hostingových služeb nebo zákonnému zástupci určenému poskytovatelem služeb podle článku 16 a předáno kontaktnímu místu uvedenému v čl. 14 odst. 1. Tato hlášení se zasílají elektronicky.
4. Hlášení obsahuje dostatečně podrobné informace, včetně důvodů, proč je obsah považován za teroristický, URL a v případě potřeby doplňujících informací umožňujících identifikaci uvedeného teroristického obsahu.
5. Poskytovatel hostingových služeb posoudí přednostně obsah, který byl předmětem hlášení, podle svých podmínek a rozhodne, zda tento obsah odstraní nebo k němu znemožní přístup.
6. Poskytovatel hostingových služeb neprodleně informuje příslušný orgán nebo příslušný subjekt Unie o výsledku posouzení a o načasování opatření přijatých na základě hlášení.
7. Jestliže se poskytovatel hostingových služeb domnívá, že hlášení neobsahuje dostatečné informace pro posouzení uvedeného obsahu, neprodleně uvědomí příslušné orgány nebo příslušný subjekt Unie a uvede, jaké další informace nebo vysvětlení je třeba poskytnout. [pozm. návrh 83]
Článek 6
Proaktivní Konkrétní opatření [pozm. návrh 84]
1. Aniž jsou dotčeny směrnice (EU) 2018/1808 a směrnice 2000/31/ES, poskytovatelé hostingových služeb v případě potřeby přijmou proaktivní mohou přijmout specifická opatření na ochranu svých služeb proti veřejnému šíření teroristického obsahu. Opatření musí být účinná , cílená a přiměřená, s ohledem na riziko se zvláštním zřetelem k riziku a míru míře expozice vůči teroristickému obsahu, základní práva základním právům uživatelů a zásadní význam svobody zásadnímu významu práva na svobodu projevu a informací svobodu přijímat a sdělovat informace a myšlenky v otevřené a demokratické společnosti. [pozm. návrh 85]
2. Jestliže byl příslušný orgán uvedený v čl. 17 odst. 1 písm. c) v souladu s čl. 4 odst. 9 informován, požádá poskytovatele hostingových služeb, aby do tří měsíců po obdržení žádosti a poté alespoň jednou ročně předložil zprávu o konkrétních proaktivních opatřeních, která přijal, a to i za použití automatizovaných nástrojů, za účelem:
a) |
prevence opětovného nahrání obsahu, který byl již dříve odstraněn nebo k němuž byl odepřen přístup, protože je považován za teroristický; |
b) |
zjištění, identifikace a urychleného odstranění teroristického obsahu či znemožnění přístupu k němu. |
Tato žádost musí být zaslána do hlavní provozovny poskytovatele hostingových služeb nebo zákonnému zástupci určenému poskytovatelem služeb.
Zprávy obsahují všechny relevantní informace, které umožní příslušnému orgánu uvedenému v čl. 17 odst. 1 písm. c) posoudit, zda jsou proaktivní opatření účinná a přiměřená, mimo jiné s cílem vyhodnotit fungování všech používaných automatizovaných nástrojů, jakož i lidský dohled a používané mechanismy pro ověřování. [pozm. návrh 86]
3. Jestliže se příslušný orgán uvedený v čl. 17 odst. 1 písm. c) domnívá, že proaktivní opatření přijatá a nahlášená podle odstavce 2 nejsou dostatečná pro zmírnění a řízení rizika a úrovně expozice, může poskytovatele hostingových služeb požádat, aby přijal zvláštní dodatečná proaktivní opatření. Za tímto účelem spolupracuje poskytovatel hostingových služeb s příslušným orgánem uvedeným v čl. 17 odst. 1 písm. c) s cílem určit konkrétní opatření, která poskytovatel hostingových služeb zavede, a stanovit hlavní cíle a referenční hodnoty, jakož i lhůty pro jejich provedení. [pozm. návrh 87]
4. Pokud do tří měsíců od podání žádosti podle odstavce 3 nelze dosáhnout dohody Po zjištění, že poskytovatel hostingových služeb obdržel značný počet příkazů k odstranění , může příslušný orgán uvedený v čl. 17 odst. 1 písm. c) vydat rozhodnutí, kterým se ukládají zvláštní zaslat žádost o nezbytná, přiměřená a účinná dodatečná nezbytná a přiměřená proaktivní opatření. Rozhodnutí konkrétní opatření, která bude muset poskytovatel hostingových služeb provést . Příslušný orgán neukládá obecnou povinnost dohledu ani používání automatizovaných nástrojů. Žádost zohlední zejména technickou proveditelnost opatření, rozsah a finanční možnosti poskytovatele hostingových služeb a účinek takových opatření na základní práva uživatelů a zásadní význam svobody projevu a informací. Toto rozhodnutí svobody přijímat a sdělovat informace a myšlenky v otevřené a demokratické společnosti . Tato žádost musí být zasláno zaslána do hlavní provozovny poskytovatele hostingových služeb nebo zákonnému zástupci určenému poskytovatelem služeb. Poskytovatel hostingových služeb o provádění těchto opatření stanovených příslušným orgánem uvedeným v čl. 17 odst. 1 písm. c) pravidelně podává zprávy. [pozm. návrh 88]
5. Poskytovatel hostingových služeb může kdykoli požádat příslušný orgán uvedený v čl. 17 odst. 1 písm. c), aby záležitost přezkoumal a žádost nebo rozhodnutí podle odstavců 2, 3 a odstavce 4 případně odvolal. Příslušný orgán vydá v přiměřené lhůtě po obdržení žádosti poskytovatele hostingových služeb odůvodněné rozhodnutí. [pozm. návrh 89]
Článek 7
Uchovávání obsahu a souvisejících údajů
1. Poskytovatelé hostingových služeb uchovávají teroristický obsah, který byl odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup v důsledku příkazu k odstranění, hlášení či proaktivních konkrétních opatření podle článků 4, 5 a 6, jakož i související údaje, jež byly odstraněny v důsledku odstranění teroristického obsahu a jež jsou nutné pro účely: [pozm. návrh 90]
a) |
správního nebo soudního přezkumu nebo opravného prostředku ; [pozm. návrh 91] |
b) |
prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání teroristikých trestných činů ze strany donucovacích orgánů . [pozm. návrh 92] |
2. Teroristický obsah a související údaje uvedené v odstavci odst. 1 písm. a) se uchovávají po dobu šesti měsíců a po skončení tohoto období jsou vymazány . Teroristický obsah se na žádost příslušného orgánu nebo soudu uchovává po dobu delší další vymezenou dobu , pouze pokud a dokud je to nezbytné pro účely probíhajícího správního nebo soudního přezkumu uvedeného či opravných prostředků uvedených v odst. 1 písm. a). Poskytovatelé hostingových služeb zachovají teroristický obsah a související údaje, na něž se odkazuje v odst. 1 písm. b) do doby, kdy donucovací orgán zareaguje na oznámení poskytovatele hostingových služeb v souladu s čl. 13 odst. 4, avšak nejpozději do šesti měsíců. [pozm. návrh 93]
3. Poskytovatelé hostingových služeb zajistí, aby byl teroristický obsah a související údaje uchovávané podle odstavců 1 a 2 předmětem vhodných technických a organizačních záruk.
Tyto technické a organizační záruky zajistí, aby byly uchovaný teroristický obsah a související údaje zpřístupněny a zpracovány pouze pro účely uvedené v odstavci 1 a aby byla zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti dotčených osobních údajů. Poskytovatelé hostingových služeb tyto záruky v případě potřeby přezkoumají a aktualizují.
ODDÍL III
ZÁRUKY A ODPOVĚDNOST
Článek 8
Povinnosti poskytovatelů hostingových služeb týkající se transparentnosti [pozm. návrh 94]
1. Poskytovatelé hostingových služeb vymezí případně ve svých podmínkách jasně vymezí svou politiku týkající se prevence šíření teroristického obsahu, včetně případného smysluplného vysvětlení fungování aktivních konkrétních opatření, včetně používání automatizovaných nástrojů. [pozm. návrh 95]
2. Poskytovatelé hostingových služeb, zveřejňují jimž jsou nebo byly v uvedeném roce zaslány příkazy k odstranění, zpřístupní veřejnosti výroční zprávy o transparentnosti, pokud jde o opatření přijatá proti šíření teroristického obsahu. [pozm. návrh 96]
3. Zprávy o transparentnosti musejí obsahovat alespoň tyto údaje:
a) |
informace o opatřeních poskytovatele hostingových služeb v souvislosti s odhalováním, identifikací a odstraňováním teroristického obsahu; |
b) |
informace o opatřeních poskytovatele hostingových služeb v zájmu prevence opětovného nahrání obsahu, který byl již dříve odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup, protože je považován za teroristický , zejména při použití automatizované technologie ; [pozm. návrh 97] |
c) |
počet položek teroristického obsahu, který byl odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup na základě příkazů k odstranění, hlášení či případně proaktivních konkrétních opatření , a počet příkazů, kdy obsah nebyl odstraněn v souladu s čl. 4 odst. 7 a 8, společně s důvody odmítnutí . [pozm. návrh 98] |
d) |
přehled počet a výsledky řízení o stížnostech a opatření soudního přezkumu, včetně počtu případů, kdy bylo zjištěno, že byl obsah nesprávně označen za teroristický . [pozm. návrh 99] |
Článek 8a
Povinnosti příslušných orgánů týkající se transparentnosti
1. Příslušné orgány zveřejní výroční zprávy o transparentnosti, které zahrnou alespoň tyto informace:
a) |
počet vydaných příkazů k odstranění, počet odstranění a počet odmítnutých nebo ignorovaných příkazů k odstranění; |
b) |
množství identifikovaného teroristického obsahu, který vedl k vyšetřování a stíhání, a počet případů, kdy byl obsah nesprávně označen za teroristický; |
c) |
popis opatření požadovaných příslušnými orgány podle čl. 6 odst. 4. [pozm. návrh 100] |
Článek 9
Záruky týkající se používání a zavádění proaktivních konkrétních opatření [pozm. návrh 101]
1. Jestliže poskytovatelé hostingových služeb zpracovávají obsah, který uchovávají, automatizovanými nástroji podle tohoto nařízení, poskytnou efektivní a vhodné záruky, které zajistí, že rozhodnutí o daném obsahu, zejména rozhodnutí o odstranění obsahu nebo znemožnění přístupu k obsahu považovanému za teroristický, jsou přesná a odůvodněná. [pozm. návrh 102]
2. Záruky sestávají zejména z lidského dohledu a kontroly v případě potřeby a v každém případě tehdy, vhodnosti rozhodnutí o odstranění obsahu nebo zamítnutí přístupu k obsahu , zejména pokud je podrobné posouzení příslušného kontextu nutné k tomu, aby se stanovilo, má-li se obsah považovat za teroristický jde o právo na svobodu projevu a právo obdržet nestranné informace a ideje v otevřené a demokratické společnosti . [pozm. návrh 103]
Článek 9a
Účinná právní ochrana
1. Poskytovatelé obsahu, jejichž obsah byl odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup na základě příkazu k odstranění, a poskytovatelé hostingových služeb, kteří dostali příkaz k odstranění, mají právo na účinné opravné prostředky. Členské státy zavedou účinné postupy pro výkon tohoto práva. [pozm. návrh 104]
Článek 10
Mechanismy pro podávání a vyřizování stížností
1. Poskytovatelé hostingových služeb zavedou účinné a přístupné mechanismy, které poskytovatelům obsahu, jejichž obsah byl odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup na základě hlášení podle článku 5 nebo proaktivních konkrétních opatření podle článku 6, umožňují podat stížnost proti zásahu poskytovatele hostingových služeb s žádostí o obnovení obsahu. [pozm. návrh 105]
2. Poskytovatelé hostingových služeb neprodleně prošetří všechny stížnosti, které obdrží, a bez zbytečného prodlení obsah obnoví v případech, kdy je jeho odstranění či znemožnění přístupu k němu neoprávněné. O výsledku šetření informují stěžovatele do dvou týdnů od přijetí stížnosti spolu s vysvětlením v případech, kdy se poskytovatel hostingových služeb rozhodne neobnovit obsah. Obnovení obsahu nevylučuje další soudní opatření proti rozhodnutí poskytovatele hostingových služeb nebo příslušného orgánu . [pozm. návrh 106]
Článek 11
Informace pro poskytovatele obsahu
1. Jestliže poskytovatelé hostingových služeb teroristický obsah odstraní nebo k němu znemožní přístup, zpřístupní poskytovateli obsahu ucelené a stručné informace o odstranění teroristického obsahu či znemožnění přístupu k němu zpřístupní poskytovateli obsahu a o možnostech napadení tohoto rozhodnutí a na jeho žádost mu poskytnou kopii příkazu k odstranění vydaného podle článku 4 . [pozm. návrh 107]
2. Poskytovatel hostingových služeb poskytovatele obsahu na jeho žádost informuje o důvodech pro odstranění či znemožnění přístupu, jakož i o možnostech napadení tohoto rozhodnutí. [pozm. návrh 108]
3. Povinnost podle odstavců odstavce 1 a 2 se nevztahuje na případy, kdy příslušný orgán rozhodne , na základě objektivních důkazů a s přihlédnutím k přiměřenosti a nezbytnosti takového rozhodnutí , že by z důvodu veřejné bezpečnosti, jako je prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání teroristických trestných činů, neměly být zveřejněny žádné informace, a to po dobu nezbytně nutnou, avšak ne delší než [čtyři] týdny od uvedeného rozhodnutí. V takovém případě poskytovatel hostingových služeb nezveřejní žádné informace o odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu. [pozm. návrh 109]
ODDÍL IV
SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY, SUBJEKTY UNIE A POSKYTOVATELI HOSTINGOVÝCH SLUŽEB
Článek 12
Kapacity příslušných orgánů
Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly nezbytnou kapacitu a dostatečné zdroje k dosažení cílů a plnění svých povinností vyplývajících z tohoto nařízení , společně se silnými zárukami nezávislosti . [pozm. návrh 110]
Článek 13
Spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb, příslušnými orgány a případně příslušnými subjekty Unie [pozm. návrh 111 se netýká českého znění]
1. Příslušné orgány v členských státech se ve věci příkazů k odstranění a hlášení navzájem informují, koordinují svoji činnost, spolupracují mezi sebou a případně také s příslušnými subjekty Unie, jako je Europol Europolem , aby se zabránilo duplicitě, posílila se koordinace a zabránilo se zásahům do šetření v jiných členských státech. [pozm. návrh 112]
2. Příslušné orgány v členských státech informují příslušný orgán uvedený v čl. 17 odst. 1 písm. c) a d), koordinují činnost s tímto orgánem a spolupracují s ním, pokud jde o opatření přijatá podle článku 6 a donucovací opatření podle článku 18. Členské státy zajistí, aby měl příslušný orgán uvedený v čl. 17 odst. 1 písm. c) a d) k dispozici veškeré relevantní informace. Za tímto účelem členské státy zajistí vhodné a bezpečné komunikační kanály nebo mechanismy, aby byly příslušné informace sdíleny včas. [pozm. návrh 113]
3. Členské státy a poskytovatelé hostingových služeb se mohou rozhodnout, že využijí specializované nástroje, případně včetně nástrojů zavedených příslušnými subjekty Unie, jako je Europol Europolem , a to zejména za účelem usnadnění: [pozm. návrh 114]
a) |
zpracování a zpětné vazby, jež se týkají příkazů k odstranění podle článku 4; |
b) |
zpracování a zpětné vazby, jež se týkají hlášení podle článku 5; [pozm. návrh 115] |
c) |
spolupráce, jejímž cílem je vymezit a provádět proaktivní konkrétní opatření podle článku 6. [pozm. návrh 116] |
4. Pokud se poskytovatelé hostingových služeb dozví o jakémkoli důkazu teroristických trestných činů teroristickém obsahu , neprodleně uvědomí orgány odpovědné za vyšetřování a stíhání trestných činů v dotyčném členském státě. nebo Není-li možno dotyčný členský stát identifikovat, poskytovatel hostingových služeb uvědomí kontaktní místo v členském státě podle čl. 14 odst. 2, kde mají svou hlavní provozovnu nebo zákonného zástupce, V případě pochybností mohou poskytovatelé hostingových služeb předat a předá tyto informace rovněž Europolu za účelem provedení příslušných následných opatření. [pozm. návrh 117]
4a. Poskytovatel hostingových služeb spolupracuje s příslušnými orgány. [pozm. návrh 118]
Článek 14
Kontaktní místa
1. Poskytovatelé hostingových služeb , kteří obdrželi jeden nebo více příkazů k odstranění, zřídí kontaktní místo umožňující příjem příkazů k odstranění a hlášení elektronickou cestou a zajistí jejich rychlé zpracování podle článků článku 4 a 5. Zajistí, aby tyto informace byly veřejně dostupné. [pozm. návrh 119]
2. V informacích zmíněných v odstavci 1 musí být upřesněn úřední jazyk nebo jazyky Unie, jak jsou uvedeny v nařízení č. 1/58, v nichž je možné se obrátit na kontaktní místo a ve kterých se uskuteční další výměny informací o příkazech k odstranění a hlášeních podle článků článku 4 a 5. To zahrnuje alespoň jeden z úředních jazyků členského státu, v němž má poskytovatel hostingových služeb hlavní provozovnu nebo v němž má bydliště nebo je usazen jeho zákonný zástupce podle článku 16. [pozm. návrh 120]
3. Členské státy zřídí kontaktní místo pro vyřizování žádostí o objasnění a zpětnou vazbu týkající se příkazů k odstranění a hlášení jimi vydaných. Informace o kontaktním místě jsou veřejně dostupné. [pozm. návrh 121]
ODDÍL V
PROVÁDĚNÍ A VÝKON
Článek 15
Příslušnost
1. Členský stát, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele hostingových služeb, je příslušný pro účely článků 6, 18 a 21. Poskytovatel hostingových služeb, jehož hlavní provozovna není v některém z členských států, se považuje za poskytovatele hostingových služeb, který spadá do příslušnosti členského státu, v němž má bydliště nebo je usazen zákonný zástupce uvedený v článku 16.
2. Pokud poskytovatel hostingových služeb , který nemá hlavní provozovnu v jednom z členských států, nejmenuje zákonného zástupce, jsou příslušné všechny členské státy. Pokud se členský stát rozhodne vykonávat tuto svou příslušnost, uvědomí o tom všechny ostatní členské státy. [pozm. návrh 122]
3. Pokud příkaz k odstranění podle čl. 4 odst. 1 vydal orgán jiného členského státu, má tento členský stát příslušnost přijmout donucovací opatření v souladu se svým vnitrostátním právem za účelem výkonu příkazu k odstranění. [pozm. návrh 123]
Článek 16
Zákonný zástupce
1. Poskytovatel hostingových služeb, který nemá provozovnu v Unii, ale nabízí v Unii služby, určí písemně právnickou nebo fyzickou osobu, která je jeho zákonným zástupcem v Unii pro příjem, dodržování a výkon příkazů k odstranění, hlášení, žádostí a žádostí rozhodnutí vydaných příslušnými orgány na základě tohoto nařízení. Zákonný zástupce má bydliště nebo je usazen v jednom z členských států, v nichž poskytovatel hostingových služeb nabízí služby. [pozm. návrh 124]
2. Poskytovatel hostingových služeb svěří zákonnému zástupci přijetí, dodržování a výkon příkazů k odstranění, hlášení, žádostí a žádostí rozhodnutí uvedených v odstavci 1 jménem dotčeného poskytovatele hostingových služeb. Poskytovatelé hostingových služeb poskytnou svému zákonnému zástupci nezbytné pravomoci a zdroje ke spolupráci s příslušnými orgány a k plnění těchto rozhodnutí a příkazů. [pozm. návrh 125]
3. Určený zákonný zástupce může nést odpovědnost za nedodržení povinností vyplývajících z tohoto nařízení, aniž je tím dotčena odpovědnost poskytovatele hostingových služeb a právní opatření, která by proti němu mohla být zahájena.
4. Poskytovatel hostingových služeb o určení informuje příslušný orgán uvedený v čl. 17 odst. 1 písm. d) v členském státě, ve kterém má bydliště nebo v němž je usazen zákonný zástupce. Informace o zákonném zástupci jsou veřejně dostupné.
ODDÍL VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 17
Určení příslušných orgánů
1. Každý členský stát určí příslušný orgán nebo orgány soudní nebo funkčně nezávislý správní orgán příslušný k: [pozm. návrh 126]
a) |
vydávání příkazů k odstranění podle článku 4. |
b) |
odhalování, identifikaci a hlášení teroristického obsahu poskytovatelům hostingových služeb podle článku 5; [pozm. návrh 127] |
c) |
dohledu na provádění proaktivních konkrétních opatření podle článku 6; [pozm. návrh 128] |
d) |
výkonu povinnosti podle tohoto nařízení prostřednictvím sankcí podle článku 18. |
1a. Členské státy stanoví kontaktní místo u příslušných orgánů pro vyřizování žádostí o objasnění a zpětnou vazbu týkající se příkazů k odstranění jimi vydaných. Informace o kontaktním místě jsou veřejně dostupné. [pozm. návrh 129]
2. Nejpozději do … [šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí členský stát příslušné orgány uvedené v odstavci 1 Komisi. Komise vytvoří online rejstřík obsahující seznam všech těchto příslušných orgánů a určených kontaktních míst pro každý příslušný orgán . Komise toto hlášení a veškeré jeho změny zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. [pozm. návrh 130]
Článek 18
Sankce
1. Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení systematická a přetrvávající porušování povinností ze strany poskytovatelů hostingových služeb podle tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich provedení. Tyto sankce se omezují na porušení povinností vyplývajících z: [pozm. návrh 131]
a) |
čl. 3 odst. 2 (podmínky poskytovatelů hostingových služeb); [pozm. návrh 132] |
b) |
čl. 4 odst. 2 a 6 (provádění a zpětná vazba týkající se příkazů k odstranění); |
c) |
čl. 5 odst. 5 a 6 (posouzení a zpětná vazba týkající se hlášení); [pozm. návrh 133] |
d) |
čl. 6 odst. 2 a 4 (zprávy o proaktivních konkrétních opatřeních a přijetí opatření na základě rozhodnutí žádosti o uložení zvláštních proaktivních dalších konkrétních opatření); [pozm. návrh 134] |
e) |
článku 7 (uchovávání údajů); |
f) |
článku 8 (transparentnost pro poskytovatele hostingových služeb ); [pozm. návrh 135] |
g) |
článku 9 (záruky týkající se proaktivních zavádění konkrétních opatření); [pozm. návrh 136] |
h) |
článku 10 (postupy pro podávání stížností); |
i) |
článku 11 (informace pro poskytovatele obsahu) |
j) |
čl. 13 odst. 4 (informace o důkazu teroristických trestných činů teroristickém obsahu ); [pozm. návrh 137] |
k) |
čl. 14 odst. 1 (kontaktní místa); |
l) |
článku 16 (určení zákonného zástupce). |
2. Stanovené Sankce podle odstavce 1 musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy nejpozději do … [během šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] neprodleně oznámí Komisi tato pravidla a tato opatření a budou ji informovat o všech následných změnách, které se jich budou týkat. [pozm. návrh 138]
3. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány při určování druhu a výše sankcí zohledňovaly všechny relevantní okolnosti, včetně:
a) |
povahy, závažnosti a doby trvání porušení; |
b) |
záměrné či nedbalostní povahy porušení; |
c) |
předchozích porušení předpisů odpovědnou právnickou osobou; |
d) |
finanční síly odpovědné právnické osoby; |
e) |
úrovně spolupráce poskytovatele hostingových služeb s příslušnými orgány; [pozm. návrh 139] |
ea) |
povahy a velikosti poskytovatelů hostingových služeb, zejména pro mikropodniky nebo malé podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (13) . [pozm. návrh 140] |
4. Členské státy zajistí, aby systematické a přetrvávající nedodržování povinností podle čl. 4 odst. 2 podléhalo finančním sankcím ve výši až 4 % celosvětového obratu poskytovatele hostingových služeb v posledním hospodářském roce. [pozm. návrh 141]
Článek 19
Technické požadavky , kritéria pro posouzení významnost a změny šablon příkazů k odstranění [pozm. návrh 142]
1. Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem doplnění tohoto nařízení o nezbytné technické požadavky na elektronické prostředky, které mají příslušné orgány používat při předávání příkazů k odstranění. [pozm. návrh 143]
1a. Komise je v souladu s článkem 20 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení o kritéria a údaje, které příslušné orgány použijí pro určení toho, co se rozumí značným počtem nesporných příkazů k odstranění ve smyslu tohoto nařízení. [pozm. návrh 144]
2. Komise se zmocňuje k přijímání takových aktů v přenesené pravomoci za účelem změn přílohy I, II a III, aby účinně řešila případnou potřebu zlepšení obsahu formulářů příkazu k odstranění a formulářů používaných k poskytnutí informací o nemožnosti provést příkaz k odstranění.
Článek 20
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 19 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 19 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky určenými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 19 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 21
Monitorování
1. Členské státy shromažďují od svých příslušných orgánů a poskytovatelů hostingových služeb, kteří spadají do jejich pravomoci, informace o opatřeních, která přijaly v souladu s tímto nařízením, a tyto informace každoročně do [31. března] zasílají Komisi. Uvedené informace musí zahrnovat:
a) |
informace o počtu vydaných příkazů k odstranění a vydaných hlášení, o počtu položek teroristického obsahu, které byly odstraněny nebo k nimž byl znemožněn přístup, včetně uvedení příslušných časových lhůt podle článků článku 4 a 5, a informace o počtu odpovídajících případů úspěšného odhalení, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů ; [pozm. návrh 145] |
b) |
informace o zvláštních proaktivních opatřeních přijatých podle článku 6, včetně množství teroristického obsahu, který byl odstraněn nebo k němuž byl znemožněn přístup a příslušných časových lhůt; |
ba) |
informace o počtu žádostí o přístup vydaných příslušnými orgány ve vztahu k obsahu uchovávanému poskytovateli hostingových služeb podle článku 7; [pozm. návrh 146] |
c) |
informace o počtu zahájených postupů pro podávání stížností a o opatřeních přijatých poskytovateli hostingových služeb podle článku 10; |
d) |
informace o počtu zahájených odvolacích řízeních a o rozhodnutích přijatých příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy. |
2. Nejpozději do … [jeden rok od data použitelnosti tohoto nařízení] zavede Komise podrobný program monitorování výstupů, výsledků a dopadů tohoto nařízení. Program monitorování stanoví ukazatele, prostředky a intervaly shromažďování údajů a dalších potřebných důkazů. Stanoví opatření, která má Komise a členské státy přijmout při shromažďování a analýze údajů a jiných důkazů za účelem monitorování výsledků a hodnocení tohoto nařízení podle článku 23.
Článek 22
Zpráva o provádění
Do … [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Ve zprávě Komise se zohlední informace o monitorování podle článku 21 a informace vyplývající z povinností týkajících se transparentnosti podle článku 8. Členské státy poskytnou Komisi informace, které jsou pro vypracování zprávy nezbytné.
Článek 23
Hodnocení
Nejdříve … [tři roky Jeden rok ode dne použitelnosti tohoto nařízení] provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování, včetně fungování účinnosti ochranných mechanismů , a o jeho dopadu na základní práva, zejména svobodu projevu a svobodu přijímat a rozšiřovat informace a na právo na respektování soukromého života. V souvislosti s tímto hodnocením Komise rovněž předloží zprávu o nezbytnosti, proveditelnosti a účinnosti vytvoření evropské platformy pro teroristický obsah online, která by umožnila všem členským státům používat jeden zabezpečený komunikační kanál pro zasílání příkazů k odstranění teroristického obsahu poskytovatelům hostingových služeb . V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrhy. Členské státy poskytnou Komisi informace, které jsou pro vypracování zprávy nezbytné. [pozm. návrh 147]
Článek 24
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne … [šest dvanáct měsíců po vstupu v platnost]. [pozm. návrh 148]
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
předseda předseda nebo
Za Radu
předsedkyně
(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 67.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019.
(3) Doporučení Komise (EU) 2018/334 ze dne 1. března 2018 o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online (Úř. věst. L 63, 6.3.2018, s. 50).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 601, 2.3.2018, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, str. 53).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).
(11) COM(2018)0225.
(12) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(13) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
PŘÍLOHA I
PŘÍKAZ K ODSTRANĚNÍ TERORISTICKÉHO OBSAHU (článek 4 nařízení (EU) xxx)
Podle článku 4 nařízení (EU)… (1) musí adresát příkazu k odstranění odstranit teroristický obsah nebo znemožnit přístup k němu, a to do jedné hodniny od přijetí příkazu k odstranění od příslušného orgánu. V souladu s článkem 7 nařízení (EU) … (2) musí adresáti na žádost příslušných orgánů nebo soudů uchovat obsah i související údaje, které byly odstraněny nebo k nimž byl znemožněn přístup, po dobu nejméně šesti měsíců. Příkaz k odstranění by měl být zaslán v jednom z jazyků určených adresátem podle čl. 14 odst. 2. |
ODDÍL A: Členský stát, který vydal příkaz: Poznámka: údaje o orgánu, který vydal příkaz, se uvádějí na konci (oddíly E a F) Adresát (zákonný zástupce) . . . Adresát (kontaktní místo) . . . Členský stát, do jehož příslušnosti adresát spadá [pokud je jiný, než stát, který vydal příkaz] Čas a datum vydání příkazu k odstranění . . . Referenční číslo příkazu k odstranění |
ODDÍL B: Obsah, který má být odstraněn nebo k němuž má být znemožněn přístup do jedné hodiny bez zbytečného odkladu : [pozm. návrh 162] URL a jakékoli další informace umožňující identifikaci a přesnou lokalizaci uvedeného obsahu: . . . Odůvodnění, proč je obsah považován za teroristický v souladu s čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) xxx. Obsah (zaškrtněte příslušnou možnost/příslušné možnosti):
Další informace o důvodech, proč je obsah považován za teroristický (nepovinné): . . . . . . |
ODDÍL C: Informace pro poskytovatele obsahu Upozorňujeme Vás, že (je-li relevantní, zaškrtněte):
V jiném případě: podrobné informace o možnostech napadnutí příkazu k odstranění ve státě, který příkaz vydal (které lze předat poskytovateli obsahu, pokud o to požádá) v souladu s vnitrostátním právem; viz oddíl G níže: |
ODDÍL D: Informování členského státu příslušnosti
|
ODDÍL E: Podrobné informace o orgánu, který vydal příkaz k odstranění Orgánem, který vydal příkaz k odstranění, je (zaškrtněte příslušnou možnost):
Podrobné informace o vydávajícím orgánu a/nebo jeho zástupci, kteří osvědčují přesnost a správnost příkazu k odstranění: Název orgánu: Název/jméno jeho Pracovní pozice (titul/funkce): Spis číslo: Adresa: Tel. číslo: (mezinárodní předvolba) (místní předčíslí) Fax: (mezinárodní předvolba) (místní předčíslí) E-mail: Datum: . . . Úřadní razítko (je-li k dispozici) a podpis (3): |
ODDÍL F: Kontaktní údaje v případě navazujících opatření Kontaktní údaje orgánu, který vydal příkaz, pro účely zaslání zpětné vazby ohledně času odstranění obsahu či znemožnění přístupu k němu nebo poskytnutí dodatečných vysvětlení: . . . Kontaktní údaje orgánu ve státě příslušnosti adresáta [je-li jiný než členský stát, který vydal příkaz] . . . |
ODDÍL G: Informace o možnostech nápravy Informace o příslušném orgánu či soudu, lhůtách a postupech včetně formálních požadavků v případě napadení příkazu k odstranění: [pozm. návrh 154] Příslušný orgán nebo soud, u kterého lze příkaz napadnout: . . . Lhůta pro napadení rozhodnutí: Xxx měsísů počínaje od xxxx Odkaz na ustanovení vnitrostátních právních předpisů: . . . |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L …).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L …).
(3) Podpis není nutný v případě odeslání ověřenými kanály pro předkládání dokumentů.
PŘÍLOHA II
FORMULÁŘ PRO ZPĚTNOU VAZBU PO ODSTRANĚNÍ TERORISTICKÉHO OBSAHU ČI ZNEMOŽNĚNÍ PŘÍSTUPU K NĚMU
(čl. 4 odst. 5 nařízení (EU) xxx)
ODDÍL A: Adresát příkazu k odstranění: . . . Orgán, který vydal příkaz k odstranění:: . . . Refereční číslo spisu vydávajícího orgánu: . . . Referenční číslo spisu adresáta: . . . Čas a datum přijetí příkazu k odstranění: . . . |
ODDÍL B Teroristický obsah/přístup k teroristickému obsahu, který je předmětem příkazu k odstranění, byl (zaškrtněte příslušnou možnost):
Čas a datum odstranění či znemožnění přístupu . . . |
ODDÍL C: Údaje o adresátovi Název poskytovatele hostingových služeb / název/jméno zákonného zástupce: . . . Členský stát, v němž má hlavní provozovnu poskytovatel hostingových služeb nebo v němž usazen zákonný zástupce . . . Jméno oprávněné osoby: . . . Údaje o kontaktním místě (e-mail): . . . Datum: . . . |
PŘÍLOHA III
INFORMACE O NEMOŽNOSTI PROVÉST PŘÍKAZ K ODSTRANĚNÍ (čl. 4 odst. 6 a 7 nařízení (EU) xxx)
ODDÍL A: Adresát příkazu k odstranění: ………………………………………………………………………………….…………….. Orgán, který vydal příkaz k odstranění: ………………………………………………………………………………….…………….. Refereční číslo spisu vydávajícího orgánu: ………………………………………………………………………………….…………….. Referenční číslo spisu adresáta: ………………………………………………………………………………….…………….. Čas a datum přijetí příkazu k odstranění: ………………………………………………………………………………….…………….. |
ODDÍL B Důvody pro nesplnění
|
ODDÍL H: Údaje o poskytovateli služeb / jeho zákonném zástupci Název poskytovatele hostingových služeb / jméno zákonného zástupce: ………………………………………………………………………………….…………….. Jméno oprávněné osoby: ………………………………………………………………………………….…………….. Kontaktní údaje (e-mail): ………………………………………………………………………………….…………….. Podpis: ………………………………………………………………………………….…………….. Čas a datum: ………………………………………………………………………………….…………….. |
Čtvrtek, 18. dubna 2019
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/963 |
P8_TA(2019)0425
Dohoda o justiční spolupráci v trestních věcech mezi Eurojustem a Dánskem *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření Dohody o justiční spolupráci v trestních věcech mezi Eurojustem a Dánským královstvím ze strany Eurojustu (07770/2019 – C8-0152/2019 – 2019/0805(CNS))
(Konzultace)
(2021/C 158/69)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Rady (07770/2019), |
— |
s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0152/2019), |
— |
s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (1), a zejména na čl. 26a odst. 2 tohoto rozhodnutí, |
— |
s ohledem na článek 78c jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0192/2019), |
1. |
schvaluje návrh Rady; |
2. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
3. |
vyzývá Radu, aby opětovně konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/964 |
P8_TA(2019)0426
Výkonnostní emisní normy CO2 pro nová těžká vozidla ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová těžká vozidla (COM(2018)0284 – C8-0197/2018 – 2018/0143(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/70)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0284), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0197/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1), |
— |
po konzultaci s Výborem regionů, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0354/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2); |
2. |
bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení; |
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 286.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 14. listopadu 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0455).
P8_TC1-COD(2018)0143
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1242.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Prohlášení Komise
„Komise pokračuje v technickém vývoji nástroje pro výpočet spotřeby energie vozidla (VECTO) tak, aby jej mohla pravidelně a včas aktualizovat s přihlédnutím k inovacím a s ohledem na zavádění nových technologií, které zlepšují palivovou účinnost těžkých vozidel.“
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/967 |
P8_TA(2019)0427
Podpora čistých a energeticky účinných silničních vozidel ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (COM(2017)0653 – C8-0393/2017 – 2017/0291(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/71)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2017)0653), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 192 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0393/2017), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. dubna 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. července 2018 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0321/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 58.
(2) Úř. věst. C 387, 25.10.2018, s. 70.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 25. října 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0424).
P8_TC1-COD(2017)0291
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/1161.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/968 |
P8_TA(2019)0428
Využití digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností (COM(2018)0239 – C8-0166/2018 – 2018/0113(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/72)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0239), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 50 odst. 1 a 50 odst. 2 písm. b), c), f) a g) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0166/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0422/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0113
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/1151.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/969 |
P8_TA(2019)0429
Přeshraniční přeměny, fúze a rozdělení ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přeměny, fúze a rozdělení (COM(2018)0241 – C8-0167/2018 – 2018/0114(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/73)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0241), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 50 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0167/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Hospodářského a měnového výboru (A8-0002/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0114
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přeměny, fúze a rozdělení
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/2121.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/970 |
P8_TA(2019)0430
Evropský obranný fond ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond (COM(2018)0476 – C8-0268/2018 – 2018/0254(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/74)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0476), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 4 a článek 183 a čl. 188 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0268/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1), |
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, |
— |
s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0412/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 75.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 12. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0516).
P8_TC1-COD(2018)0254
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zřizuje Evropský obranný fond
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 4, článek 183 a druhý odstavec článku 188 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
v souladu s řádným legislativním postupem (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(-1b) |
V posledním desetiletí se dramaticky změnil geopolitický kontext Unie. Situace v sousedních regionech je nestabilní a Unie musí čelit komplexní a velmi náročné situaci, v níž se objevují nové hrozby, např. hybridní a kybernetické útoky, a zároveň se vracejí tradičnější problémy. V této situaci evropští občané i jejich političtí představitelé zastávají názor, že je třeba kolektivně učinit víc pro naši obranu. |
(-1c) |
Obranný průmysl se vyznačuje rostoucími náklady na obranné vybavení a vysokými náklady na výzkum a vývoj, které omezují možnosti provádění nových obranných programů a mají přímý vliv na konkurenceschopnost a inovační schopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany. S ohledem na tento strmý růst nákladů, je třeba vývoj nové generace hlavních obranných systémů a nových obranných technologií podporovat na úrovni Unie, tak aby se posílila spolupráce mezi členskými státy v oblasti investic do obranného vybavení. |
(1) |
V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných technologických a průmyslových kapacit v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný, inovativní a efektivní evropský obranný průmysl v celé Unii i mimo ni, a přispívat tak k vytvoření integrovanějšího evropského obranného trhu a podporovat přijetí evropských obranných produktů a technologií na vnitřním trhu, čímž se posílí nezávislost na zdrojích z oblastí mimo EU. Komise zejména navrhla zřídit Evropský obranný fond (dále jen „fond“) na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, což přispěje k synergiím a nákladové efektivnosti, a na podporu toho, aby členské státy nakupovaly a udržovaly obranné vybavení společně. Fond by doplnil vnitrostátní finanční prostředky již používané k tomuto účelu a měl by působit jako pobídka pro členské státy, aby více spolupracovaly a investovaly do obrany. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého cyklu obranných produktů a technologií. |
(2) |
Fond by přispěl k vytvoření silné, konkurenceschopné a inovativní evropské technologické a průmyslové ▌základny obrany a šel ruku v ruce s iniciativami Unie zaměřenými na integrovanější evropský obranný trh, a zejména pak se dvěma směrnicemi z roku 2009 (2) o veřejných zakázkách a o transferech uvnitř EU v odvětví obrany. |
(3) |
Evropský obranný fond by měl být zřízen integrovaným přístupem a tak, aby přispěl ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovativnosti obranného průmyslu Unie. Měl by být zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti, inovativnosti, efektivnosti a technologické autonomie obranného průmyslu Unie, a přispívat tak ke strategické autonomii Unie podporou přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky, vládami členských států, mezinárodními organizacemi a vysokými školami v celé Unii , a to jak ve fázi výzkumu, tak ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Aby bylo možné dosáhnout inovativnějších řešení a otevřeného vnitřního trhu, měl by fond podporovat a usnadňovat rozšiřování přeshraniční spolupráce malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v obranném odvětví. V rámci Unie jsou nedostatky v oblasti společných obranných schopností určeny v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností , zatímco zastřešující strategický plán výzkumu rovněž stanoví společné cíle v oblasti obranného výzkumu . Provádění příslušných priorit podpoří další procesy Unie, jako jsou koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a stálá strukturovaná spolupráce, a to prostřednictvím hledání a využívání příležitostí pro posílenou spolupráci s cílem splnit úroveň ambicí EU v oblasti bezpečnosti a obrany. Ve vhodných případech mohou být zohledněny také regionální a mezinárodní priority, včetně těch v kontextu Severoatlantické aliance, pokud jsou v souladu s prioritami Unie a nebrání tomu, aby se jich zúčastnil jakýkoli členský stát nebo přidružená země, přičemž bude zohledněno i to, že by nemělo docházet k zbytečné duplicitě. |
(4) |
▌Fáze výzkumu je klíčová , neboť podmiňuje kapacitu a autonomii evropského průmyslu vyvíjet produkty a nezávislost členských států jako koncových uživatelů v oblasti obrany. Fáze výzkumu spojená s rozvojem obranných schopností může zahrnovat významná rizika, zejména rizika související s nízkou úrovní vyspělosti a přelomovostí technologií. Také fázi vývoje, jež obvykle následuje po fázi výzkumu ▌, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a inovativnost obranného průmyslu Unie. Fond by měl podporovat provázanost fáze výzkumu a vývoje. |
(5) |
Fond by neměl podporovat základní výzkum, který by měl využívat jiných režimů podpory, mohl by však podporovat základní výzkum zaměřený na obranu, který by mohl tvořit základ pro řešení zjištěných nebo očekávaných problémů nebo možností. |
(6) |
Fond by mohl podporovat akce týkající se jak nových produktů a technologií, tak modernizace těch stávajících. Akce zaměřené na modernizaci stávajících obranných produktů a technologií by měly být způsobilé pouze za předpokladu , že již existující informace potřebné pro provedení akce ▌nepodléhají jakémukoliv omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí stanovenému takovým způsobem, že danou akci nelze provést . Při podávání žádostí o financování z prostředků Unie by po právních subjektech mělo být požadováno, aby předložily informace relevantní pro prokázání neexistence těchto omezení. Pokud nebudou takové informace předloženy, financování z prostředků Unie by nemělo být možné. |
(6a) |
Fond by měl finančně podporovat akce usnadňující vývoj přelomových obranných technologií. Vzhledem k tomu, že přelomové technologie mohou vycházet z koncepcí či myšlenek, jež nepocházejí od subjektů působících v oblasti tradiční obrany, měl by fond zajistit dostatečnou flexibilitu pro konzultace se zúčastněnými stranami a pro provádění těchto akcí. |
(7) |
Aby bylo zajištěno, že při provádění tohoto nařízení budou dodržovány mezinárodní závazky Unie a členských států, neměl by fond finančně podporovat akce související s produkty nebo technologiemi, jejichž použití, vývoj nebo výroba jsou zakázány mezinárodním právem. V tomto ohledu by vývoji mezinárodního práva měla podléhat i způsobilost akcí souvisejících s novými obrannými produkty nebo technologiemi ▌. Způsobilé pro finanční podporu fondu by neměly být ani akce na vývoj smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné lidské kontroly nad rozhodnutími o výběru a použití při provádění útoků na člověka, aniž by byla dotčena možnost poskytnout finanční prostředky na akce zaměřené na vývoj systémů včasného varování a protiopatření pro obranné účely. |
(8) |
Obtížnost shody na konsolidovaných požadavcích na obranné schopnosti a na společných technických specifikacích nebo normách ztěžuje přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a mezi právními subjekty usazenými v různých členských státech. Absence takových požadavků, specifikací a norem vedla k vysoké roztříštěnosti v odvětví obrany, technické komplexnosti, zdržením, nárůstu nákladů, zbytečnému zdvojování a nízké interoperabilitě. Shoda na společných technických specifikacích by měla být předpokladem pro akce, které zahrnují vyšší úroveň technologické připravenosti. Způsobilé pro podporu z fondu by měly být rovněž činnosti ▌ , které vedou ke společným požadavkům na obranné schopnosti, ▌jakož i činnosti zaměřené na podporu vytváření společné definice technických specifikací nebo norem , zejména pokud posilují interoperabilitu . |
(9) |
Jelikož cílem fondu je podpořit konkurenceschopnost, efektivitu a inovativnost obranného průmyslu Unie posilováním pákového efektu a doplňováním kooperativních činností v oblasti obranného výzkumu a technologií a snižováním rizika spojeného s vývojovou fází kooperativních projektů, měly by být pro podporu z fondu způsobilé rovněž akce, které se týkají výzkumu a vývoje obranného produktu nebo technologie. Totéž bude platit i pro modernizaci stávajících obranných produktů a technologií, včetně jejich interoperability. |
(10) |
Vzhledem k tomu, že fond usiluje zejména o posílení spolupráce mezi právními subjekty a členskými státy v Evropě, měla by být akce způsobilá k financování z fondu tehdy, ▌pokud je prováděna formou spolupráce v rámci konsorcia alespoň tří právních subjektů usazených nejméně ve třech různých členských státech ▌nebo přidružených zemích. Alespoň tři z těchto způsobilých ▌subjektů usazené nejméně ve dvou různých členských státech ▌nebo přidružených zemích by neměly být přímo ani nepřímo ▌kontrolovány týmž subjektem ani se nesmí kontrolovat navzájem. Kontrolu je třeba v tomto kontextu chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Tyto činnosti by s ohledem na specifičnost přelomových technologií pro obranné účely, jakož i studií by mohl provádět jediný právní subjekt. Pro posílení spolupráce mezi členskými státy může fond podporovat rovněž společné zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi. |
(11) |
Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (3)] by subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) měly být způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. |
(12) |
Jelikož je fond zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a efektivnosti ▌ obranného průmyslu Unie, měly by být k podpoře v zásadě způsobilé pouze subjekty, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružených zemích a které nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Kontrolu je třeba v tomto kontextu chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, neměly by se infrastruktura, zařízení, prostředky a zdroje, které příjemci a jejich subdodavatelé používají u akcí finančně podporovaných z fondu, nacházet na území nepřidružených třetích zemí a jejich struktury výkonného vedení by měly být usazeny v Unii nebo v přidružené zemi. Subjekt usazený v nepřidružené třetí zemi nebo subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi, jehož struktury výkonného vedení jsou však usazeny v nepřidružené třetí zemi, tudíž není způsobilý stát se příjemcem nebo subdodavatelem zapojeným do akce. V zájmu zajištění základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států by se tyto podmínky způsobilosti měly rovněž vztahovat na finanční prostředky poskytované prostřednictvím veřejných zakázek, odchylně od článku 176 finančního nařízení. |
(13) |
Za určitých okolností ▌by mělo být možné odchýlit se od pravidla, že příjemci a jejich subdodavatelé zapojení do akce finančně podporované fondem nejsou kontrolováni nepřidruženými třetími zeměmi nebo subjekty nepřidružených třetích zemí. V této souvislosti by právní subjekty usazené v Unii nebo v přidružené zemi , které kontroluje nepřidružená třetí země nebo subjekt z nepřidružené třetí země, měly být způsobilé jakožto příjemci nebo subdodavatelé zapojení do akce , jestliže jsou splněny přísné podmínky související s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států. Účast takových právních subjektů by neměla být v rozporu s cíli fondu. Žadatelé by měli poskytnout veškeré relevantní informace o infrastruktuře, zařízeních, prostředcích a zdrojích, které mají být v rámci akce využívány. V tomto kontextu je třeba zohlednit i obavy členských států v souvislosti se zabezpečením dodávek. |
(13-a) |
V rámci omezujících opatření EU přijatých na základě článku 29 SEU a čl. 215 odst. 2 SFEU nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje určeným právnickým osobám, subjektům či orgánům ani v jejich prospěch. Tyto určené subjekty a subjekty, které jsou jimi vlastněny nebo ovládány, proto nemohou být z fondu finančně podporovány. |
(13a) |
Finanční prostředky Unie by měly být přidělovány na základě konkurenčních výzev k podávání návrhů vydaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) (4) . V řádně odůvodněných výjimečných případech však mohou být finanční prostředky Unie uděleny rovněž podle čl. 195 písm. e) finančního nařízení. Vzhledem k tomu, že přidělení finančních prostředků podle čl. 195 písm. e) finančního nařízení představuje odchylku od obecného pravidla, jímž jsou konkurenční výzvy k podávání návrhů, je třeba tyto výjimečné případy vykládat restriktivně. Aby mohl být udělen grant bez výzvy k podávání návrhů, měla by v této souvislosti Komise za pomoci výboru členských států (dále jen „výbor“) posoudit, do jaké míry navrhovaná akce odpovídá cílům fondu, pokud jde o přeshraniční průmyslovou spolupráci a hospodářskou soutěž v celém dodavatelském řetězci. |
(14) |
Hodlá-li se na způsobilé akci podílet konsorcium a finanční pomoc Unie má mít podobu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora, který bude hlavní styčnou osobou. |
(15) |
V případě, že akci finančně podporovanou z fondu řídí projektový manažer jmenovaný členským státem nebo přidruženou zemí, měla by Komise před provedením platby příjemcům konzultovat projektového manažera, aby mohl zajistit, že příjemci dodrží časové rámce. ▌Projektový manažer by měl Komisi předávat ▌ poznámky k pokroku akce, aby Komise mohla ověřit, zda podmínky pro přistoupení k platbě byly splněny. |
(15a) |
Komise by měla provádět fond v rámci přímého řízení s cílem maximalizovat účinnost a účelnost realizace a zajistit plný soulad s ostatními iniciativami Unie. Komise by proto měla být i nadále odpovědná za výběrová řízení a postupy přidělování prostředků, a to i pokud jde o etické posudky. V odůvodněných případech však může Komise svěřit některé úkoly při provádění zvláštních činností za finanční podpory fondu subjektům uvedeným v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. Tak tomu může být například v případě, že je projektový manažer jmenován členskými státy, které spolufinancují akci za předpokladu, že jsou splněny požadavky finančního nařízení. Toto pověření by pomohlo zefektivnit řízení spolufinancovaných akcí a zajistit hladkou koordinaci dohody o financování se smlouvou podepsanou mezi konsorciem a projektovým manažerem jmenovaným členskými státy, které tuto akci spolufinancují. |
(16) |
Aby bylo zajištěno, že financované akce jsou finančně schůdné, je třeba, aby žadatelé prokázali, že náklady akce, na které se financování Unie nevztahuje, budou finančně pokryty jiným způsobem. |
(17) |
Členské státy by měly mít k dispozici různé druhy finančních mechanismů pro společný vývoj a pořizování obranných schopností. ▌Komise by mohla poskytnout různé druhy mechanismů, které by členské státy mohly dobrovolně využít k překonání překážek bránících kooperativnímu vývoji a zadávání veřejných zakázek z hlediska financování. Využívání takových finančních mechanismů by mohlo dále podpořit kooperativní a přeshraniční obranné projekty a zvýšit efektivnost výdajů na obranu, a to i pokud jde o projekty podporované fondem ▌ . |
(18) |
Vzhledem ke specifikům obranného průmyslu, kde poptávka přichází téměř výhradně jen od členských států a přidružených zemí, které také kontrolují veškeré pořizování produktů a technologií pro obranné účely, včetně vývozu, je fungování odvětví obrany jedinečné a neřídí se konvenčními pravidly a obchodními modely, které platí na tradičnějších trzích. Průmysl tudíž nemůže sám financovat významné projekty zaměřené na výzkum a vývoj v oblasti obrany, a veškeré náklady na výzkum a vývoj tak na sebe často berou členské státy a přidružené země. Aby bylo možné dosáhnout cílů fondu, především stimulovat spolupráci mezi právními subjekty z různých členských států a přidružených zemí, a vzhledem ke specifikům odvětví obrany by u akcí, které probíhají před fází vývoje prototypu, měly být způsobilé náklady hrazeny až do jejich celkové výše. |
(19) |
Prototypová fáze je důležitá fáze, kdy se členské státy a přidružené země obvykle domluví na svých konsolidovaných investicích a zahájí proces pořizování budoucích obranných produktů a technologií. To je důvod, proč se v této konkrétní fázi členské státy a přidružené země dohodnou na potřebných závazcích, včetně sdílení nákladů a odpovědnosti za projekt. Aby byla zajištěna důvěryhodnost jejich závazku, finanční pomoc Unie v rámci fondu by za normálních okolností neměla překročit 20 % způsobilých nákladů. |
(20) |
Pro akce po prototypové fázi by se mělo počítat s financováním ve výši 80 %. Tyto akce, které jsou blíže dokončení výrobku a technologií, mohou s sebou i tak nést velké náklady. |
(21) |
Subjekty v obranném odvětví čelí specifickým nákladům, jako jsou například bezpečnostní náklady. Tyto subjekty působí navíc na specifickém trhu, kde bez poptávky na straně kupujícího nedokáží získat zpět náklady na výzkum a vývoj, jak je to možné v civilním odvětví. Je tedy odůvodněné povolit paušální sazbu ve výši 25 % i možnost účtovat ▌ nepřímé náklady vypočtené v souladu s běžnými účetními postupy příjemců, které byly oznámeny Komisi, pokud tyto postupy uznávají jejich vnitrostátní orgány pro srovnatelné činnosti v oblasti obrany . ▌ |
(21a) |
Akce, jichž se účastní přeshraniční malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, podporují zpřístupňování dodavatelských řetězců a přispívají k dosažení cílů fondu. Tyto akce by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování, jíž by mohly využít všechny účastnící se subjekty. |
(22) |
Aby se zajistilo, že financované akce přispějí ke konkurenceschopnosti a efektivnosti evropského obranného průmyslu, je důležité, aby členské státy ▌měly v úmyslu společně pořídit konečný produkt nebo využívat technologii, zejména prostřednictvím společného přeshraničního zadávání veřejných zakázek, kdy členské státy organizují svá zadávací řízení společně, zejména s využitím centrálního zadavatele. |
(22a) |
Aby se zajistilo, že opatření finančně podporovaná fondem budou přispívat ke konkurenceschopnosti a efektivitě evropského obranného průmyslu, měla by být tržně orientována,, založena na poptávce a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu obchodně životaschopná. Z tohoto důvodu by se u kritérií způsobilosti pro vývojové akce mělo přihlédnout ke skutečnosti, že členské státy mají v úmyslu, a to prostřednictvím memoranda o porozumění nebo prohlášení o záměru, pořídit konečný obranný produkt nebo používat technologii, a to koordinovaným způsobem. Kritéria pro udělení prostředků na vývojové akce by měla rovněž zohledňovat skutečnost, že se členské státy politicky nebo právně zaváží společně používat, vlastnit či udržovat konečný obranný produkt nebo technologii . |
(23) |
Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by měla probíhat v souladu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie. Z toho vyplývá, že jedním z kritérií pro přidělení by měly být přínosy daných akcí pro tyto zájmy a pro priority v oblasti obranného výzkumu a schopností, na nichž se členské státy dohodly. ▌ |
(24) |
Způsobilé akce vyvíjené v rámci stálé strukturované spolupráce ▌v institucionálním rámci Unie by měly průběžně umocňovat spolupráci mezi právními subjekty v různých členských státech, a bezprostředně tak přispívat k cílům fondu. Takové projekty, pokud by byly vybrány, by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování. |
(25) |
Komise vezme v potaz ostatní činnosti financované z rámcového programu Horizont Evropa, aby nedocházelo zbytečné duplicitě a aby bylo zajištěno vzájemné obohacování a součinnost civilního a obranného výzkumu. |
(26) |
Stále významnějšími výzvami jsou kybernetická bezpečnost a kybernetická obrana; Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku uznaly v této souvislosti potřebu vytvořit synergie mezi akcemi v oblasti kybernetické obrany v rámci fondu a iniciativami Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, například těmi, jež byly oznámeny ve společném sdělení o kybernetické bezpečnosti. Konkrétně evropské výzkumné a odborné středisko pro kybernetickou bezpečnost, které má být zřízeno, by mělo hledat synergie mezi civilním a obranným rozměrem kybernetické bezpečnosti. Mohlo by aktivně podporovat členské státy a další relevantní aktéry poskytováním poradenství, sdílením odborných poznatků a usnadňováním spolupráce v rámci projektů a akcí, jakož i na žádost členských států působících jako projektový manažer ve vztahu k ▌fondu.] |
(27) |
Je třeba zajistit integrovaný přístup propojením činností, na něž se vztahuje přípravná akce v oblasti obranného výzkumu (Preparatory Action on Defence Research – PADR) zahájená Komisí ve smyslu čl. 58 odst. 2 písm. b) finančního nařízení a Evropský program rozvoje obranného průmyslu (European Defence Industrial Development Programme – EDIDP) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 (5), za účelem harmonizace podmínek účasti, vytvoření soudržnějšího souboru nástrojů a zvýšení inovačního, kooperativního a hospodářského dopadu, přičemž současně je třeba zabránit zbytečné duplicitě a roztříštěnosti. Pomocí tohoto integrovaného přístupu by fond také přispěl k lepšímu využívání výsledků obranného výzkumu, neboť by překlenul mezeru mezi fázemi výzkumu a vývoje s přihlédnutím ke specifikům odvětví obrany a podporoval všechny formy inovací, včetně přelomových inovací ▌. Případné pozitivní dopady lze také očekávat na civilní oblast. |
(28) |
Tam, kde je to s ohledem na specifika dané akce vhodné , by ▌cíle fondu měly být řešeny rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk ▌fondu InvestEU. |
(29) |
Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou ▌ přidanou hodnotu pro Unii . |
(30) |
Druhy financování a způsoby provádění fondu by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, zejména s přihlédnutím k nákladům na kontroly, k administrativní zátěži a očekávanému riziku neplnění podmínek. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle ▌čl. 125 odst. 1 ▌finančního nařízení. |
(31) |
Komise by měla sestavit roční ▌ pracovní programy odpovídající cílům fondu a zohledňovat přitom zkušenosti získané při provádění EDIDP a PADR. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor . Komise by měla usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. V této souvislosti se může výbor scházet ve složení vnitrostátních odborníků na oblast obrany a bezpečnosti, aby Komisi poskytovali specifickou pomoc, včetně poradenství ohledně ochrany utajovaných informací v rámci akcí. Rozhodnutí jmenovat své zástupce v uvedeném výboru přísluší členským státům. Členové výboru by měli mít příležitost včas a účinně posoudit návrhy prováděcích aktů a vyjádřit své názory. |
(31a) |
Jednotlivé kategorie pracovních programů by měly obsahovat funkční požadavky s cílem vyjasnit pro potřeby průmyslu, jaké funkce a úkoly mají být zajišťovány prostřednictvím schopností, jež budou vyvinuty. Tyto požadavky by měly jasně naznačit očekávané funkční způsobilosti, ale neměly by být zaměřeny na konkrétní řešení nebo konkrétní subjekty a neměly by bránit konkurenci na úrovni výzev k podávání návrhů. |
(31b) |
Během přípravy pracovních programů by Komise rovněž měla prostřednictvím vhodných konzultací s výborem zajistit, aby navrhované výzkumné nebo vývojové akce nevedly ke zbytečnému zdvojování. V tomto kontextu může Komise vypracovat předběžné posouzení možných případů zdvojení stávajících schopností nebo již financovaných programů výzkumu a vývoje v EU. |
(31bb) |
Komise by měla zajistit soudržnost pracovních programů po celou dobu průmyslového cyklu obranných produktů a technologií. |
(31bc) |
V pracovních programech by se mělo zajistit, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků. |
(31c) |
Aby bylo možné využívat v oblasti obrany odbornost Evropské obranné agentury, bude jí udělen status pozorovatele ve výboru. Vzhledem ke specifikům oblasti obrany by výboru měla být nápomocna i Evropská služba pro vnější činnost. |
(32) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovního programu a o přidělování finančních prostředků na vybrané vývojové akce. Při provádění vývojových akcí by zejména měla být zohledněna specifika odvětví obrany, především odpovědnost členských států nebo přidružených zemí za proces plánování a pořizování. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) ▌ č. 182/2011 ▌ (6). |
(32a) |
Komise poté, co s pomocí nezávislých odborníků, jejichž bezpečnostní prověření by měly potvrdit příslušné členské státy, vyhodnotí návrhy, by měla vybrat akce, které mají být z fondu finančně podpořeny. Komise by měla vytvořit databázi nezávislých odborníků. Tato databáze by neměla být zveřejňována. Nezávislí odborníci by měli být jmenováni na základě svých dovedností, zkušeností a znalostí s ohledem na úkoly, jež jim mají být přiděleny. Při jmenování nezávislých odborníků by Komise měla v rámci možností a s ohledem na situaci v oblasti daného opatření přijmout vhodná opatření s cílem dosáhnout vyváženého složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska rozmanitosti jejich dovedností, zkušeností a znalostí, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů. Je rovněž třeba usilovat o přiměřenou obměnu odborníků a o vyvážené zastoupení soukromého a veřejného sektoru. O výsledcích hodnocení prezentovaných formou seznamu vybraných akcí seřazených podle významu i o pokroku ve financovaných akcí by měly být informovány členské státy. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí a provádění pracovního programu, jakož i o přijetí rozhodnutí o přidělení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. |
(32b) |
Nezávislí odborníci by neměli hodnotit záležitosti, ohledně kterých se nacházejí ve střetu zájmu, zejména pokud jde o jejich stávající postavení, ani poskytovat poradenství či pomoc týkající se takových záležitostí. Především by neměli být v postavení, v jehož rámci by mohli využívat získaných informací na úkor konsorcia, jež hodnotí. |
(32bb) |
▌ Při navrhování nových obranných produktů nebo technologií či modernizace těch stávajících by se měli žadatelé zavázat k dodržování etických zásad, jako jsou zásady týkající se dobrých životních podmínek lidí a ochrany lidského genomu, které se odrážejí také v příslušných vnitrostátních, unijních a mezinárodních právních předpisech, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a případně jejích protokolů. Komise by měla zajistit, aby byly návrhy systematicky prověřovány s cílem určit akce, které vyvolávají závažné etické otázky, a předložit je k etickému posouzení. |
(33) |
Za účelem podpory otevřeného vnitřního trhu by měla být rovněž podporována účast přeshraničních malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, ať již jako členů konsorcií, ▌ subdodavatelů nebo jako subjektů v dodavatelském řetězci . |
(34) |
S cílem zajistit úspěšnost fondu by Komise měla usilovat o udržování dialogu s členskými státy a průmyslem. V tomto ohledu by měl být jako spolutvůrce právních předpisů a klíčový zainteresovaný subjekt zapojen i Evropský parlament. |
(35) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí pro Evropský obranný fond, které má pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [nové interinstitucionální dohody] mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7). Komise by měla zajistit, aby administrativní postupy byly co nejjednodušší a aby vznikaly co nejmenší dodatečné náklady. |
(36) |
Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na fond finanční nařízení. To stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. |
(37) |
Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) . Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z EU. |
(38) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (8), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (9), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (11) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí , včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřovat a stíhat ▌trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (12). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. |
(39) |
Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. |
(40) |
V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů je potřeba toto nařízení hodnotit na základě informací shromážděných podle zvláštních požadavků na monitorování a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení dopadu nařízení v praxi. Nejpozději čtyři roky po zahájení provádění fondu by Komise měla provést průběžné hodnocení – a to i s cílem předložit návrhy na jakékoli vhodné změny tohoto nařízení – a na konci prováděcího období fondu pak konečné hodnocení, které finanční činnosti přezkoumá z hlediska finančního plnění a, nakolik to v té chvíli bude možné, z hlediska výsledků a dopadů. V této souvislosti by závěrečná hodnotící zpráva měla rovněž napomoci k určení oblastí, ve kterých je Unie při vývoji obranných produktů a technologií závislá na třetích zemích. Tato závěrečná zpráva by rovněž měla analyzovat přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v projektech finančně podporovaných z fondu, jakož i účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací na globálním hodnotovém řetězci a přínos fondu k řešení nedostatků zjištěných v plánu rozvoje schopností a měla by obsahovat informace o původu příjemců, počtu členských států a přidružených zemí zapojených do jednotlivých akcí a o rozložení vzniklých práv duševního vlastnictví . Komise může rovněž navrhnout změny tohoto nařízení, které budou reagovat na případný vývoj během provádění fondu. |
( 40a) |
Komise by měla provádění fondu pravidelně monitorovat a každoročně podávat zprávu o dosaženém pokroku, včetně uplatňování poznatků a poučení získaných v rámci EDIDP a PADR při provádění fondu. Za tímto účelem by Komise měla zavést nezbytná opatření pro sledování. Tato zpráva by měla být předložena Evropskému parlamentu a Radě a neměla by obsahovat citlivé informace. |
(41) |
S ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento program přispěje k začlenění oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení toho, aby celkem 25 % výdajů z rozpočtu EU přispívalo k cílům v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění fondu a znovu posouzeny v kontextu jeho hodnocení v polovině období. |
(42) |
Jelikož fond podporuje pouze fáze výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, Unie by v zásadě neměla nabýt vlastnictví nebo práv duševního vlastnictví, pokud jde o produkty nebo technologie, jež jsou výsledkem financovaných akcí, ledaže by pomoc Unie byla poskytnuta prostřednictvím zadání veřejné zakázky. U výzkumných akcí by však členské státy a přidružené země, které o to mají zájem, měly mít možnost využít výsledky financovaných akcí k účasti na návazném kooperativním vývoji ▌. |
(43) |
Finanční podpora Unie by neměla mít vliv na transfery produktů pro obranné účely uvnitř Unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (13) ani na vývoz produktů, zařízení nebo technologií. Vývoz vojenského materiálu a technologií členskými státy je upraven společným postojem 944/2008/SZBP. |
(44) |
Použití citlivých základních informací , včetně údajů, know-how nebo informací vzniklých před zahájením fungování fondu či mimo jeho fungování, nebo přístup neoprávněných osob k ▌výsledkům vzniklým v souvislosti s akcemi finančně podporovanými z fondu může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Nakládání s citlivými informacemi by se proto mělo řídit ▌příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy ▌. |
(44a) |
V zájmu zajištění bezpečnosti utajovaných informací na požadované úrovni by se při podpisu utajovaných dohod o financování měly dodržovat minimální normy v oblasti průmyslové bezpečnosti. Komise by za tímto účelem měla v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 poskytnout odborníkům jmenovaným členskými státy jako vodítko pokyny k zajištění bezpečnosti programů včetně příručky pro stanovování stupňů utajení. |
(45) |
Za účelem doplňování nebo změny ukazatelů způsobu dosahování dopadů, pokud je to považováno za nezbytné, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci..“ |
(46) |
Komise by měla fond řídit s patřičným ohledem na požadavky na důvěrnost a bezpečnost, zejména pokud jde o utajované informace a citlivé informace, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PLATNÁ PRO VÝZKUM A VÝVOJ ▌
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se zřizuje Evropský obranný fond (dále jen „fond“) , jak je stanoveno v čl. 1 odst. 3 písm. b) nařízení …/…/EU [Horizont – 2018/0224(COD)] .
Stanoví cíle fondu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
0) |
„žadatelem“ právní subjekt, který podá žádost o podporu z fondu v návaznosti na výzvu k překládání návrhů nebo v souladu s čl. 195 písm. e) finančního nařízení; |
1) |
„operacemi kombinování zdrojů“ se rozumí akce podporované z rozpočtu EU, včetně akcí v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, které kombinují nevratné formy podpory ▌nebo finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; |
1a) |
„certifikací“ postup, jímž vnitrostátní orgán osvědčí, že obranný produkt, hmotná či nehmotná součást nebo technologie je v souladu s platnými předpisy; |
1b) |
„utajovanými informacemi“ jakékoli informace či materiál v jakékoli formě, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států a které nesou označení stupně utajení EU nebo jiné odpovídající označení stupně utajení v souladu s dohodou mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (2011/C 202/05); |
1c) |
„konsorciem“ skupina spolupracujících žadatelů nebo příjemců vázaná dohodou o konsorciu a vytvořená za účelem provádění akce v rámci fondu; |
1d) |
„koordinátorem“ právní subjekt, který je členem konsorcia a byl všemi členy konsorcia jmenován hlavním styčným bodem v rámci vztahů s Komisí; |
2) |
„kontrolou“ se rozumí schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů; |
3) |
„vývojovou akcí“ jakákoli akce spočívající ▌v činnostech zaměřených na obranu především ve fázi vývoje, která zahrnuje nové produkty nebo technologie nebo modernizaci těch stávajících, s výjimkou výroby nebo používání zbraní; |
4) |
„přelomovou obrannou technologií“ technologie, která způsobuje radikální změnu, včetně zdokonalené nebo zcela nové technologie způsobující změnu paradigmatu v koncepci a vedení obranných záležitostí , a to i tím, že stávající obranné technologie nahrazuje nebo vede k jejich zastarání ; |
5) |
„strukturou výkonného vedení“ orgán právního subjektu jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli , který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování právního subjektu a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje jej; |
5a) |
„novými informacemi“ údaje, know-how nebo informace získané při fungování fondu bez ohledu na jejich formu či povahu; |
6) |
„právním subjektem“ jakákoli ▌právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s ▌čl. 197 odst. 2 písm. c) ▌finančního nařízení; |
7) |
„společností se střední tržní kapitalizací“ podnik, který není ▌malým nebo středním podnikem a který má až 3 000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 ▌až 6 ▌přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (14); |
8) |
„zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ se rozumí zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků; |
9) |
„projektovým manažerem“ jakýkoli veřejný zadavatel usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi, pověřený členským státem nebo přidruženou zemí nebo skupinou členských států ▌nebo přidružených zemí za účelem trvalého nebo příležitostného řízení nadnárodních zbrojních projektů; |
9a) |
„kvalifikací“ celý proces, jímž se prokazuje, že návrh obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie splňuje stanovené požadavky, a poskytuje se objektivní důkaz, že byly splněny konkrétní požadavky návrhu; |
10) |
„příjemcem“ jakýkoli právní subjekt , s nímž byla podepsána dohoda o financování nebo jemuž bylo oznámeno rozhodnutí o financování ; |
11) |
„výzkumnou akcí“ jakákoli akce spočívající především ve výzkumných činnostech , a to zejména aplikovaném a případně základním výzkumu, s cílem získat nové znalosti a s výlučným zaměřením na obranné aplikace; |
12) |
„výsledky“ se rozumí jakékoli hmotné či nehmotné účinky akce, jako jsou údaje, znalosti nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohou být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví; |
12a) |
„ citlivými informacemi“ informace a údaje, včetně utajovaných informací, které musejí být chráněny před neoprávněným přístupem nebo vyzrazením z důvodu povinností stanovených ve vnitrostátním nebo unijním právu nebo v zájmu zajištění soukromí či bezpečnosti daného jednotlivce nebo organizace; |
12b) |
„malými a středními podniky“ neboli „MSP“ malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES; |
13) |
„zvláštní zprávou“ konkrétní výstup výzkumné akce, který shrnuje její výsledky a poskytuje podrobné informace o hlavních zásadách, cílech, skutečných výsledcích, základních vlastnostech, provedených zkouškách, možných přínosech, možných obranných aplikacích a předpokládaném způsobu využití výzkumu pro účely vývoje, včetně informací o vlastnictví práv duševního vlastnictví, avšak nevyžaduje zahrnutí informací o těchto právech ; |
14) |
„systémovým prototypem“ se rozumí model produktu nebo technologie, kterým lze prokázat jeho vlastnosti v operačním prostředí; |
15) |
„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie; |
16) |
„nepřidruženou třetí zemí“ se rozumí třetí země, která není přidruženou zemí ve smyslu článku 5; |
17) |
„subjektem nepřidružené třetí země“ právní subjekt, který je usazen v nepřidružené třetí zemi, nebo je-li usazen v Unii nebo v přidružené zemi, má v nepřidružené třetí zemi své struktury výkonného řízení. |
Článek 3
Cíle fondu
1. Fond má obecný cíl podporovat konkurenceschopnost, výkonnost a inovační schopnosti evropské technologické a průmyslové základny obrany v celé Unii, která přispívá ke strategické autonomii Unie a její svobodné akceschopnosti, tím, že bude podporovat kooperativní akce a rozšiřovat přeshraniční spolupráci mezi právními subjekty v celé Unii, zejména malými a středními podniky a společnostmi se střední tržní kapitalizací , a také zvyšovat a zlepšovat rychlost dodavatelského a hodnotového řetězce v oblasti obrany, rozšiřovat přeshraniční spolupráci právních subjektů a napomáhat využívání průmyslového potenciálu inovací, výzkumu a technologického vývoje v každé fázi průmyslového životního cyklu obranných produktů a technologií , a přispěje tak k autonomii průmyslu Unie. ▌
2. Fond má tyto specifické cíle:
a) |
podporovat ▌ kooperativní výzkum, který by mohl významně podpořit přínos budoucích schopností v celé Unii , s cílem maximalizovat inovace a zavádět nové obranné produkty a technologie, včetně těch přelomových , a zajistit co nejefektivnější vynakládání prostředků na obranný výzkum v Unii ; |
b) |
podporovat ▌ kooperativní vývoj obranných produktů a technologií, a přispívat tak k vyšší efektivnosti výdajů na obranu v Unii, dosahovat větších úspor z rozsahu, snižovat riziko zbytečné duplicity a tím také stimulovat přijetí evropských produktů a technologií na trhu a omezovat roztříštěnost, pokud jde o obranné produkty a technologie v celé Unii. V konečném důsledku fond napomůže ke zvýšení míry standardizace obranných systémů a větší interoperabilitě mezi schopnostmi členských států. Tato spolupráce probíhá v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se obecně dohodly členské státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a zejména v kontextu plánu rozvoje schopností. V tomto ohledu platí, že nevylučují-li možnost účasti kteréhokoli členského státu nebo přidružené země, mohou být ve vhodných případech též zohledněny regionální a mezinárodní priority, pokud slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, berouce v úvahu nutnost vyhnout se zbytečné duplicitě. |
Článek 4
Rozpočet
1. V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení …/…/EU finanční krytí pro provádění Evropského obranného fondu na období 2021–2027 činí 11 453 260 000 EUR v cenách roku 2018, 13 000 000 000 EUR v běžných cenách.
2. ▌Rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:
a) |
▌ 3 612 182 000 EUR v cenách roku 2018 ( 4 100 000 000 EUR na výzkumné akce; |
b) |
▌ 7 841 078 000 EUR v cenách roku 2018 ( EUR 8 900 000 000 v běžných cenách) na vývojové akce. |
2a . Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo na nový vývoj a potřeby, může Komise mezi sebou přerozdělit prostředky z částek na výzkumné akce a vývojové akce uvedených v odstavci 2 až do maximální výše 20 %.
3. Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou na provádění fondu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.
4. Nejméně 4 a nejvýše 8 % finančního krytí uvedeného v odstavci 1 bude přiděleno na výzvy k podávání návrhů a udělování finančních prostředků na podporu přelomových obranných technologií.
Článek 5
Přidružené země
Fond je otevřen členům Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru. Veškeré finanční příspěvky do fondu na základě tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [21 odst. 5] finančního nařízení.
Článek 6
Podpora přelomových obranných technologií
1. Komise udělí financování v návaznosti na otevřené a veřejné konzultace o ▌ technologiích zaměřených na obranné uplatnění s potenciálem způsobit přelom v obranných záležitostech v oblastech intervencí stanovených v pracovních programech.
2. Pracovní programy stanoví nejvhodnější formu financování těchto přelomových obranných technologií .
Článek 7
Etické otázky
1. Akce prováděné v rámci fondu musí být v souladu s příslušnými vnitrostátními, unijními a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie . Tyto akce musí být rovněž v souladu s etickými zásadami , které jsou zakotveny i v příslušných vnitrostátních, unijních a mezinárodních právních předpisech .
2. Komise návrhy před podpisem dohody o financování prověří na základě etického sebehodnocení vypracovaného konsorciem s cílem identifikovat ty akce, které vzbuzují ▌závažné etické otázky, a to i v souvislosti s podmínkami provádění, a v případě potřeby je podrobí etickému posouzení.
Etické prověřování a hodnocení provádí Komise za pomoci nezávislých odborníků z různých oblastí, zejména s uznávanými odbornými znalostmi v oblasti etiky obrany.
Podmínky provádění činností, které se dotýkají eticky citlivých otázek, se upřesní v dohodě o financování.
Komise v co největší míře zajistí transparentnost postupů týkajících se etiky a informuje o nich v rámci svých povinností podle článku 32 . Odborníci musí být státními příslušníky co největšího počtu členských států.
3. Subjekty účastnící se dané akce musí před zahájením relevantních činností získat všechna příslušná povolení nebo jiné povinné dokumenty vyžadované celostátními nebo místními etickými komisemi nebo jinými subjekty , například úřady pro ochranu údajů. Tyto dokumenty jsou součástí dokumentace a na vyžádání se předkládají ▌Komisi.
▌
5. Návrhy , které nejsou z etického hlediska přijatelné, musí být zamítnuty ▌.
▌
Článek 8
Provádění a formy financování z prostředků EU
1. Fond se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.
1a. Odchylně od odstavce 1 mohou v odůvodněných případech provádět zvláštní činnosti v rámci nepřímého řízení subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. To však nesmí zahrnovat výběrové řízení a postup přidělování prostředků podle článku 12.
2. Fond může poskytovat financování v souladu s finančním nařízením ▌ formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek a případně s ohledem na specifika dané akce i formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.
2a. Operace kombinování zdrojů se provádějí v souladu s hlavou X finančního nařízení a nařízením o fondu InvestEU.
2b. Finanční nástroje jsou řízeny výhradně příjemci.
▌
Článek 10
Způsobilé subjekty
1. Příjemci a ▌subdodavatelé zapojení do akce finančně podpořené z fondu musí být usazeni v Unii nebo v přidružené zemi ▌.
1a. Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců a subdodavatelů zapojených do akce, které se pro účely akcí finančně podpořených z fondu používají, se po celou dobu trvání akce musí nacházet na území členského státu nebo přidružené země a struktury výkonného vedení příjemců a subdodavatelů musí být usazeny v Unii nebo v přidružené zemi.
1b. Pro účely akce finančně podpořené z fondu nesmí příjemci ani subdodavatelé zapojení do akce podléhat kontrole nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.
2. Právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi a kontrolovaný nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země je , odchylně od odstavce 1b tohoto článku , způsobilý jako příjemce nebo subdodavatel zapojený do akce pouze tehdy, pokud jsou Komisi poskytnuty záruky schválené členským státem nebo přidruženou zemí, v nichž je usazen, v souladu s jejich vnitrostátními postupy. Tyto záruky se mohou týkat struktury výkonného vedení právního subjektu usazené v Unii nebo v přidružené zemi. Považuje-li to členský stát nebo přidružená země, v nichž je právní subjekt usazen, za vhodné, mohou se tyto záruky také týkat zvláštních práv vlády v oblasti kontroly nad právním subjektem.
Tyto záruky poskytují pojistku, že zapojení takového právního subjektu do akce nebude v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států , jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU nebo s cíli stanovenými v článku 3 . Záruky musí být také v souladu s články 22 a 25. Tyto záruky musí zejména doložit, že pro účely dané akce byla přijata opatření, jimiž se zajistí, že:
a) |
nad právním subjektem není vykonávána kontrola takovým způsobem, který by omezoval jeho schopnost provádět ▌akci a dosáhnout výsledků nebo mu v tom bránil, ukládal omezení ohledně jeho infrastruktury, zařízení, majetku, zdrojů, duševního vlastnictví nebo know-how, jež jsou nezbytné pro účely dané akce, nebo narušoval jeho schopnosti a normy nutné pro provedení akce ; |
b) |
nepřidružená třetí země nebo subjekt nepřidružené třetí země nemají přístup k citlivým ▌informacím týkajícím se příslušné akce; a zaměstnanci a jiné osoby zapojené do akce mají v případě potřeby vnitrostátní bezpečnostní prověrku vydanou členským státem nebo přidruženou zemí; |
c) |
duševní vlastnictví vzniklé na základě akce a výsledky akce zůstanou příjemci během provádění akce i po jejím dokončení, nepodléhají kontrole nebo omezením nepřidružených třetích zemí či jiného subjektu nepřidružené třetí země a nejsou vyváženy mimo Unii nebo mimo přidružené země bez souhlasu členských států nebo přidružené země, v nichž je právní subjekt usazen, ani není mimo Unii nebo mimo přidružené země umožněn přístup k nim, v souladu s cíli stanovenými v článku 3. |
Považuje-li to členský stát nebo přidružená země, v nichž je právní subjekt usazen, za vhodné, mohou být poskytnuty další záruky.
Komise informuje výbor uvedený v článku 28 o každém právním subjektu, který se považuje za způsobilý v souladu s tímto odstavcem.
▌
4. Nejsou-li v Unii nebo v přidružené zemi bezprostředně k dispozici konkurenceschopná náhradní řešení, mohou příjemci a subdodavatelé zapojení do akce používat svoje prostředky, infrastrukturu, zařízení a zdroje nacházející se nebo držené mimo území členských států Unie nebo přidružených zemí, pokud ▌to není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států a je to slučitelné s cíli stanovenými v článku 3 a plně v souladu s články 22 a 25 . ▌Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k finanční podpoře ze strany fondu.
4a. Není-li to v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, mohou příjemci a subdodavatelé zapojení do akce při provádění způsobilé akce rovněž spolupracovat s právními subjekty usazenými mimo území členských států nebo přidružených zemí či kontrolovanými nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země, a to včetně použití majetku, infrastruktury, zařízení a zdrojů takových právních subjektů. Taková spolupráce musí být v slučitelná s cíli stanovenými v článku 3 a plně v souladu s články 22 a 25.
Nesmí dojít k nepovolenému přístupu nepřidružené třetí země nebo jiného subjektu nepřidružené třetí země k utajovaným informacím týkajícím se provádění akce a je třeba zabránit potenciálním negativním dopadům na bezpečnost dodávek vstupů kritických pro danou akci.
Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k podpoře ze strany fondu.
▌
6. Žadatelé musí poskytnout všechny relevantní informace, které jsou nezbytné pro posouzení kritérií způsobilosti ▌. Dojde-li během provádění akce ke změně, která by mohla vést k pochybnostem ohledně splnění kritérií způsobilosti, informuje o tom příslušný právní subjekt Komisi, která posoudí, zda jsou tato kritéria a podmínky způsobilosti nadále splněny, a bude řešit případný dopad na financování akce.
7. ▌
8. ▌
9. Pro účely tohoto článku se subdodavateli zapojenými do akce finančně podpořené z fondu rozumí subdodavatelé s přímým smluvním vztahem s příjemcem, ostatní subdodavatelé, kterým je přiděleno nejméně 10 % celkových způsobilých nákladů na akci, a subdodavatelé, kteří mohou za účelem provádění akce vyžadovat přístup k utajovaným informacím a kteří nejsou členy konsorcia .
Článek 11
Způsobilé akce
1. Pro financování jsou způsobilé pouze akce zaměřené na provádění cílů uvedených v článku 3.
2. Fond podpoří akce týkající se ▌nových obranných produktů a technologií a modernizace těch stávajících za předpokladu , že použití již existujících informací potřebných k provedení akcí zaměřených na modernizaci nepodléhá ▌omezením ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, stanoveným takovým způsobem, že danou akci nelze provést .
3. Způsobilá akce se musí týkat jedné nebo více těchto činností :
a) |
činností zaměřených na získávání, podporu a zlepšování ▌znalostí , produktů a technologií , včetně přelomových technologií , které mohou mít na ▌oblast obrany významný dopad; |
b) |
činností zaměřených na zvýšení interoperability a odolnosti, včetně zabezpečeného vytváření a výměny údajů, hlavních kritických obranných technologií, posílení bezpečnosti dodávek nebo umožnění účinného využívání výsledků pro obranné produkty a technologie; |
c) |
studií, jako jsou studie proveditelnosti s cílem prozkoumat možnost zavedení nových nebo zdokonalených technologií , produktů , postupů , služeb a řešení ▌; |
d) |
návrhu obranného produktu, hmotné nebo nehmotné součásti nebo technologie, jakož i vymezení technických specifikací, podle kterých byl tento návrh vyvinut a které mohou zahrnovat částečné zkoušky pro snížení rizik v průmyslovém či reprezentativním prostředí; |
e) |
vývoje modelu obranného produktu, hmotné nebo nehmotné součásti nebo technologie, které mohou prokázat výkonnost tohoto prvku v provozním prostředí (systémového prototypu); |
f) |
zkoušení obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie; |
g) |
kvalifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie ▌; |
h) |
certifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie ▌; |
i) |
vývoje technologií nebo prostředků zvyšujících účinnost během celého životního cyklu obranných produktů a technologií; |
▌
4. Akce se provádí ▌ve spolupráci v rámci konsorcia alespoň tří způsobilých subjektů usazených nejméně ve třech různých členských státech ▌nebo přidružených zemích. Alespoň tři z těchto způsobilých subjektů usazené nejméně ve dvou členských státech ▌nebo přidružených zemích nesmí během celého provádění akce přímo ani nepřímo podléhat kontrole stejného subjektu ani se ovládat navzájem.
5. Odstavec 4 se nepoužije na akci týkající se přelomových obranných technologií ani na akce uvedené v odst. 3 písm. c) ▌.
6. Akce zaměřené na vývoj produktů a technologií, jejichž použití, vývoj nebo výroba jsou zakázány platnými mezinárodními právními předpisy, nejsou způsobilé.
Způsobilé pro finanční podporu fondu nejsou ani akce na vývoj smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné lidské kontroly nad rozhodnutími o výběru a použití při provádění útoků na člověka, aniž by byla dotčena možnost poskytnout finanční prostředky na akce zaměřené na vývoj systémů včasného varování a protiopatření pro obranné účely.
▌
▌
Článek 12
Kritéria pro výběr a udělení grantu
1. Finanční prostředky Unie se přidělí na základě konkurenčních výzev k podávání návrhů vydaných v souladu s finančním nařízením. V řádně odůvodněných výjimečných případech mohou být finanční prostředky Unie uděleny rovněž v souladu s ▌čl. 195 písm. e) ▌finančního nařízení.
▌
2a. Při udělování financování ▌jedná Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s postupem uvedeným v čl. 28 odst. 2.
Článek 13
Kritéria pro udělení grantu
Každý návrh se hodnotí podle těchto kritérií:
a) |
příspěvek k excelenci nebo potenciální přelomovosti v oblasti obrany, zejména prokázáním, že očekávané výsledky navrhované akce představují výrazné výhody oproti stávajícím obranným produktům nebo technologiím; |
b) |
příspěvek k inovacím a technologickému rozvoji evropského obranného průmyslu, zejména prokázáním, že navrhovaná akce zahrnuje průlomovou nebo novou koncepci a přístupy, nová slibná budoucí technická zlepšení nebo aplikaci technologií nebo koncepcí, které dříve nebyly v odvětví obrany uplatňovány , přičemž je třeba zabránit zbytečné duplicitě ; |
c) |
příspěvek ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu prokázáním toho, že navrhovaná akce vykazuje prokazatelně pozitivní vyváženost mezi nákladovou efektivitou a účinností, a vytváří tak v Unii i za jejími hranicemi nové tržní příležitosti a urychluje růst podniků v celé Unii; |
▌ |
|
d) |
příspěvek k autonomii evropské obranné technologické a průmyslové základny, a to i zvýšením nezávislosti na zdrojích mimo EU a posílením bezpečnosti dodávek, a k bezpečnostním a obranným zájmům Unie v souladu s prioritami uvedenými v článku 3 ▌; |
e) |
příspěvek k vytvoření nové přeshraniční spolupráce mezi právními subjekty usazenými v členských státech nebo přidružených zemích , zejména malými a středními podniky a společnostmi se střední tržní kapitalizací výrazně se akce účastnícími jako příjemci, subdodavatelé nebo jiné subjekty v rámci dodavatelského řetězce , které jsou usazeny v členských státech ▌nebo přidružených zemích jiných než těch, kde jsou usazeny subjekty v konsorciu, jež malými a středními podniky nejsou; |
f) |
kvalita a efektivita provádění akce. |
▌
Článek 14
Míra spolufinancování
1. Aniž je dotčen článek 190 finančního nařízení , financuje fond ▌až 100 % způsobilých nákladů činnosti uvedené v čl. 11 odst. 3 .
2. Odchylně od odstavce 1:
a) |
pro činnosti , jež jsou vymezeny v čl. 11 odst. 3 písm. e), finanční pomoc z fondu nepřevýší 20 % způsobilých nákladů na danou činnost ; |
b) |
pro činnosti , jež jsou vymezeny v čl. 11 odst. 3 písm. f) až h), finanční pomoc z fondu nepřevýší 80 % způsobilých nákladů na danou činnost . |
3. U vývojových akcí se míra financování zvýší v těchto případech:
a) |
u činnosti rozvíjené v rámci stálé strukturované spolupráce, jak stanoví rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, lze využít míry financování zvýšené o 10 procentních bodů; |
b) |
u činnosti lze využít navýšené míry financování podle druhého a třetího pododstavce tohoto odstavce, pokud je alespoň 10 % z jejích celkových způsobilých nákladů přiděleno malým a středním podnikům usazeným v členském státě nebo v přidružené zemi , které se dané činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako subjekty v rámci dodavatelského řetězce. Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající procentuálnímu podílu celkových způsobilých nákladů na činnost přidělenému malým a středním podnikům usazeným v členských státech nebo v přidružených zemích, v nichž jsou usazeni příjemci, kteří nejsou malými a středními podniky a kteří se činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako subjekty v rámci dodavatelského řetězce, a to nejvýše o dalších 5 procentních bodů. Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající dvojnásobku procentuálního podílu celkových způsobilých nákladů na činnost přiděleného malým a středním podnikům usazeným v členských státech nebo v přidružených zemích jiných než těch, v nichž jsou usazeni příjemci, kteří nejsou malými a středními podniky a kteří se činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako subjekty v rámci dodavatelského řetězce; |
c) |
u činnosti lze využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů, pokud je alespoň 15 % z jejích celkových způsobilých nákladů přiděleno společnostem se střední tržní kapitalizací usazeným v Unii nebo v přidružené zemi; |
d) |
celkově se nesmí míra financování činnosti zvýšit o více než 35 procentních bodů. Finanční pomoc Unie poskytnutá v rámci fondu včetně navýšené míry financování nesmí pokrývat více než 100 % způsobilých nákladů akce. |
Článek 15
Finanční způsobilost
Odchylně od článku ▌198▌finančního nařízení:
a) |
finanční způsobilost se ověřuje pouze u koordinátora a pouze v případě, kdy je požadováno financování z prostředků Unie nejméně ve výši 500 000 EUR. Pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční způsobilosti, ověří Komise rovněž finanční způsobilost dalších žadatelů nebo koordinátorů pod prahovou hodnotou uvedenou v první větě; |
b) |
finanční způsobilost se neověřuje u právních subjektů, jejichž životaschopnost je zaručena příslušnými orgány členských států ; |
c) |
zaručuje-li strukturálně finanční způsobilost jiný právní subjekt, ověří se finanční způsobilost u tohoto právního subjektu. |
Článek 16
Nepřímé náklady
1. Odchylně od čl. 181 odst. 6 finančního nařízení se nepřímé způsobilé náklady ▌stanoví za použití paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky a finanční podpory třetím stranám a jednotkových nákladů nebo paušálních částek, které zahrnují nepřímé náklady.
2. Alternativně mohou být nepřímé způsobilé náklady ▌stanoveny v souladu s běžnými postupy příjemce pro účtování nákladů na základě skutečných nepřímých nákladů, a to za předpokladu, že jsou tyto postupy účtování nákladů schváleny vnitrostátními orgány pro srovnatelné činnosti v oblasti obrany v souladu s článkem ▌185▌finančního nařízení a sděleny Komisi.
Článek 17
Využití jediné jednorázové částky nebo příspěvku, které nejsou spojeny s náklady
1. Pokud je z grantu Unie spolufinancováno méně než 50 % celkových nákladů na akci , může Komise použít:
a) |
příspěvku, který není spojen s náklady uvedenými v ▌čl. 180 odst. 3 ▌ finančního nařízení a je založen na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti; nebo |
b) |
jediné jednorázové částky uvedené v článku ▌182 ▌ finančního nařízení a na základě předběžného rozpočtu akce, který již byl schválen vnitrostátními orgány spolufinancujících členských států a přidružených zemí. |
2. Do jednorázové částky jsou zahrnuty nepřímé náklady.
Článek 18
Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi
1. Unie může podpořit zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi udělením grantu veřejným zadavatelům nebo zadavatelům ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (15), 2014/25/EU (16) a 2009/81/ES (17), kteří společně zadávají veřejnou zakázku na služby výzkumu a vývoje v oblasti obrany nebo koordinují své postupy zadávání veřejných zakázek.
2. Zadávací řízení:
a) |
musí být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení; |
b) |
může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů); |
c) |
stanoví zadání zakázek hospodářsky nejvýhodnější(m) nabídce (nabídkám) , přičemž zajistí, aby nedocházelo ke střetu zájmů . |
Článek 19
Garanční fond
Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].
▌
Článek 20
Podmínky způsobilosti pro zadávání veřejných zakázek a ceny
1. Články 10 a 11 se použijí obdobně na ceny.
2. Článek 10, odchylně od článku 176 finančního nařízení, a článek 11 se použijí obdobně na zadávání studií podle čl. 11 odst. 3 písm. c).
▌
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PLATNÁ PRO VÝZKUMNÉ AKCE
Článek 22
Vlastnictví výsledků výzkumných akcí
1. Vlastníky výsledků výzkumných akcí finančně podpořených z fondu jsou příjemci, kteří je vytvořili. Pokud právní subjekty vytvoří výsledky společně, přičemž nelze s jistotou určit jejich příslušný příspěvek nebo tyto společně vytvořené výsledky nelze rozdělit, jsou právní subjekty společnými vlastníky těchto výsledků. Spoluvlastníci uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu se svými povinnostmi podle grantové dohody.
2. Odchylně od odstavce 1, pokud je podpora Unie poskytnuta formou veřejné zakázky, ▌vlastníkem výsledků výzkumných akcí finančně podpořených z fondu je Unie. Členské státy a přidružené země na svoji písemnou žádost bezplatně získají přístupová práva k výsledkům.
3. ▌ Výsledky výzkumných akcí finančně podpořených z fondu nepodléhají žádné ▌kontrole či omezení ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země , a to přímo ani nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, včetně pokud jde o transfer technologií .
4. Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci prostřednictvím akcí finančně podpořených z fondu a aniž je dotčen odstavec 8a tohoto článku, je Komise předem informována o každém převodu vlastnictví ▌nebo udělení výhradní licence ▌na nepřidruženou třetí zemi nebo na subjekt nepřidružené třetí země ▌. Pokud tento převod vlastnictví ohrožuje bezpečnostní a obranné zájmy Unie a jejích členských států nebo cíle tohoto nařízení, jak jsou uvedeny v článku 3 , je nutné finanční prostředky poskytnuté z fondu vrátit .
5. Vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí mají přístupová práva ke zvláštní zprávě o výzkumné akci , která získala finanční prostředky Unie. Tato přístupová práva se udělují bezplatně a Komise je převede na členské státy a přidružené země po zajištění odpovídajících závazků zachování důvěrnosti.
6. Vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí použijí tuto zvláštní zprávu výhradně pro účely související s jejím použitím ozbrojenými, bezpečnostními nebo zpravodajskými silami nebo pro ozbrojené, bezpečnostní nebo zpravodajské síly a také v rámci jejich programů spolupráce. Takové použití zahrnuje mimo jiné studium, hodnocení, posouzení, výzkum, návrh ▌a přijetí a certifikaci produktu, provoz, školení a likvidaci ▌, jakož i posouzení a vypracování technických požadavků na zadávání veřejných zakázek.
7. Příjemci bezplatně udělí přístupová práva k výsledkům výzkumných činností finančně podpořených z fondu orgánům, subjektům nebo agenturám Unie pro řádně odůvodněné účely vývoje, provádění a sledování stávajících politik nebo programů Unie v oblasti její působnosti . Tato přístupová práva jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití.
8. Dohody o financování a smlouvy v případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi obsahují zvláštní ustanovení o vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co největší využití výsledků a nedocházelo k nespravedlivému zvýhodnění. Zadavatelé získají alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků za spravedlivých a přiměřených podmínek, bez práva udělovat sublicence, nebo právo vyžadovat, aby tyto licence udělovali příjemci. Všechny členské státy a přidružené země mají bezplatný přístup ke zvláštní zprávě. Jestliže dodavatel po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi ve lhůtě, která je stanovena ve smlouvě, výsledky obchodně nevyužije, převede veškeré vlastnictví výsledků na zadavatele.
8a. Ustanoveními tohoto nařízení není dotčen vývoz produktů, vybavení nebo technologií, které zahrnují výsledky výzkumných činností finančně podpořených z fondu, a nejsou jimi dotčeny pravomoci členských států v oblasti politiky vývozu produktů pro obranné účely.
8b. Jakékoli dva nebo více členských států nebo přidružených zemí, které na vícestranném základě nebo v rámci organizace Unie uzavřely společně jednu nebo několik smluv s jedním nebo více příjemci s cílem dále společně rozvíjet výsledky výzkumných činností podpořených z fondu, mají přístupová práva k těmto výsledkům, které jsou ve vlastnictví těchto příjemců a které jsou nezbytné pro plnění této smlouvy nebo těchto smluv. Tato přístupová práva se udělují bezplatně a na základě zvláštních podmínek, jejichž cílem je zajistit, že tato práva budou použita pouze pro účel této smlouvy nebo těchto smluv a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PLATNÁ PRO VÝVOJOVÉ AKCE
Článek 23
Dodatečná kritéria způsobilosti pro vývojové akce
1. ▌ Konsorcium prokáže, že zbývající náklady na činnost , na něž se podpora Unie nevztahuje, budou pokryty jinými způsoby financování, jako jsou příspěvky členských států ▌nebo přidružených zemí nebo spolufinancování ze strany právních subjektů.
2. Činnosti uvedené v čl. 11 odst. 3 písm. d) musí být ▌založeny na harmonizovaných požadavcích na způsobilost, které společně schválily přinejmenším dva členské státy ▌nebo přidružené země.
3. Pokud jde o činnosti uvedené v čl. 11 odst. 3 písm. e) až h), konsorcium prokáže prostřednictvím dokumentů vydaných vnitrostátními orgány, že:
a) |
nejméně dva členské státy ▌nebo přidružené země mají v úmyslu pořídit si konečný produkt nebo používat technologii koordinovaným způsobem, a to případně i prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek; |
b) |
činnost je založena na společných technických specifikacích, které si společně dohodly členské státy ▌nebo přidružené země, jež mají akci spolufinancovat nebo mají v úmyslu společně pořídit konečný produkt nebo společně používat dotyčnou technologii . |
Článek 24
Dodatečná kritéria pro udělení grantu na vývojové akce
Kromě kritérií pro udělení uvedených v článku 13 ▌pracovní program rovněž zohlední :
a) |
příspěvek ke zvýšení efektivnosti v průběhu životního cyklu obranných produktů a technologií, včetně nákladové účinnosti a potenciálu synergií v procesech pořízení, údržby a likvidace; |
b) |
přínos k další integraci evropského obranného průmyslu v Unii tím, že příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly společně používat, vlastnit či udržovat konečný produkt nebo technologii koordinovaným způsobem. |
▌
Článek 25
Vlastnictví výsledků vývojových akcí
1. Unie není vlastníkem produktů ani technologií, které z vývojových akcí finančně podpořených z fondu vzejdou, ani nemá žádná práva duševního vlastnictví týkající se výsledků těchto akcí.
▌
2. Výsledky akcí finančně podpořených z fondu nepodléhají žádné kontrole ani omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, a to přímo ani nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, včetně pokud jde o přenos technologií.
2a. Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti politiky vývozu produktů pro obranné účely.
3. Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci prostřednictvím akcí finančně podpořených z fondu a aniž je dotčen odstavec 2a tohoto článku , Komise musí být předem informována o každém převodu vlastnictví ▌nepřidruženým třetím zemím nebo subjektům nepřidružené třetí země . Je-li tento převod vlastnictví ▌v rozporu s ▌bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států nebo s cíli stanovenými v článku 3, je nutné finanční prostředky poskytnuté z fondu vrátit.
4. Je-li pomoc Unie poskytována ve formě veřejné zakázky na studii , mají členské státy ▌nebo přidružené země ▌na základě své písemné žádosti bezplatné právo na nevýhradní licenci na její používání ▌.
▌
HLAVA IV
SPRÁVA, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 27
Pracovní programy
1. Fond bude prováděn prostřednictvím ročních ▌pracovních programů stanovených v souladu s článkem ▌110 ▌ finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. V pracovních programech se stanoví celkový rozpočet určený na přeshraniční účast malých a středních podniků.
2. Komise přijme pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů postupem podle čl. 28 odst. 2.
3. V pracovních programech se podrobně stanoví témata výzkumu a kategorie akcí, které mají být finančně podpořeny z fondu. Tyto kategorie jsou v souladu s obrannými prioritami uvedenými v článku 3.
S výjimkou části pracovního programu, která se věnuje přelomovým technologiím pro obranné účely, zahrnují tato témata výzkumu a kategorie akcí produkty a technologie v těchto oblastech:
a) |
příprava, ochrana, zavádění a udržitelnost; |
b) |
správa informací a informační převaha a velení, řízení, spojení, komunikační a informační systémy, zpravodajství, sledování a průzkum (C4ISR), kybernetická obrana a kybernetická bezpečnost; a |
c) |
zapojení do střetu a efektory. |
4. Pracovní programy případně obsahují funkční požadavky a upřesňují formu financování EU v souladu s článkem 8, aniž by bránily konkurenci na úrovni výzev k podávání návrhů.
V pracovních programech lze rovněž zohlednit přenos výsledků výzkumných akcí s prokázanou přidanou hodnotu, které již byly finančně podpořeny z fondu, do vývojové fáze.
Článek 28
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura je přizvána jako pozorovatel, aby poskytla své názory a odborné znalosti. Evropská služba pro vnější činnost je rovněž přizvána k účasti.
Výbor se schází rovněž ve zvláštních složeních, mimo jiné i k projednání obranných a bezpečnostních aspektů, které se týkají akcí v rámci fondu.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 28a
Konzultace s projektovým manažerem
Byl-li členským státem nebo přidruženou zemí jmenován projektový manažer, Komise s ním před provedením platby konzultuje pokrok, jehož bylo v souvislosti s akcí dosaženo.
Článek 29
Nezávislí odborníci
1. Komise jmenuje nezávislé odborníky na pomoc při etickém šetření článku 7 a při hodnocení návrhů v souladu s článkem ▌237 ▌ finančního nařízení. ▌
2. Nezávislými odborníky jsou občané Unie zastupující co největší počet členských států , kteří byli vybráni na základě výzev k projevení zájmu adresovaných ▌ ministerstvům obrany a podřízeným agenturám , jiným příslušným vládním orgánům, výzkumným ústavům , univerzitám , obchodním sdružením nebo podnikům v odvětví obrany , s cílem vytvořit seznam odborníků. Odchylně od článku ▌237 ▌finančního nařízení se tento seznam nezveřejňuje.
3. Bezpečnostní prověrky jmenovaných nezávislých odborníků ověří příslušný členský stát .
4. V zájmu transparentnosti ohledně bezpečnostních prověrek odborníků je výboru uvedenému v článku 28 ▌ seznam odborníků každoročně předložen. Komise rovněž zajistí, aby odborníci nehodnotili záležitosti, ohledně kterých se nacházejí ve střetu zájmu, ani neposkytovali poradenství či pomoc týkající se takových záležitostí.
5. Nezávislí odborníci se vyberou podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí vhodných ke splnění úkolů, kterými jsou pověřeni.
Článek 30
Použití předpisů o utajovaných informacích
1. V rámci působnosti tohoto nařízení:
a) |
každý členský stát ▌zajistí, aby ▌ poskytoval pro utajované informace Evropské unie stupeň ochrany rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními pravidly ▌Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU (18); |
a1) |
Komise chrání utajované informace v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU ; |
▌ |
|
c) |
fyzické osoby s bydlištěm v ▌třetích zemích a právnické osoby usazené v ▌třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se fondu, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními pravidly Komise stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v ▌rozhodnutí 2013/488/EU; |
c1) |
rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci se stanoví v rámci dohody o bezpečnosti informací, která řeší i případné otázky průmyslové bezpečnosti, uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU; |
d) |
aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující průmyslovou bezpečnost, jak jsou stanovena v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím Evropské unie, je-li to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za nezbytné, a to s ohledem na povahu a obsah těchto informací, potřebu příjemce znát tyto informace a míru prospěchu pro Unii. |
2. Pokud se akce týkají utajovaných informací či takové informace vyžadují nebo obsahují, upřesní příslušný financující subjekt v dokumentaci k výzvě k překládání nabídek / zadávacímu řízení opatření a požadavky nezbytné k zajištění bezpečnosti těchto informací na požadované úrovni.
3. ▌Komise zřídí zabezpečený systém ▌výměny informací s cílem usnadnit výměnu citlivých a utajovaných informací mezi Komisí a členskými státy a přidruženými zeměmi a případně i s žadateli a příjemci . Systém zohlední vnitrostátní bezpečnostní předpisy členských států.
4. O původcovství utajovaných nových informací získaných na základě výzkumné nebo vývojové akce rozhodnou členské státy, na jejichž území jsou příjemci usazeni. K tomuto účelu mohou tyto členské státy rozhodnout o zvláštním bezpečnostním rámci na ochranu utajovaných informací, které se týkají akce, a nakládání s nimi a informují o tom Komisi. Tímto bezpečnostním rámcem není dotčena možnost Komise mít přístup k informacím potřebným k provádění akce.
Pokud tyto členské státy nezavedou takový zvláštní bezpečnostní rámec, zřídí Komise bezpečnostní rámec pro akci v souladu s ustanoveními rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444.
Bezpečnostní rámec platný pro akci musí být zaveden nejpozději před podpisem dohody o financování nebo smlouvy.
Článek 31
Monitorování a podávání zpráv
1. Ukazatele pro monitorování provádění a pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů fondu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze.
2. Aby se zajistilo účinné posouzení pokroku při plnění cílů fondu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, jimiž se v případě potřeby mění příloha za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se rámce pro monitorování a hodnocení.
3. Komise provádění fondu pravidelně monitoruje a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě, která mj. uvádí, jak jsou při provádění fondu zohledňovány získané poznatky a poučení vyvozená v rámci EDIDP a PADR . Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro monitorování.
4. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění fondu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.
Článek 32
Hodnocení fondu
1. Hodnocení se provádějí včas, aby bylo možné je promítnout do rozhodovacího procesu.
2. Průběžné hodnocení fondu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku jeho provádění ▌. Předmětem zprávy o průběžném hodnocení, která bude vypracována do 31. července 2024, je zejména posouzení správy fondu, a to i pokud jde o ustanovení týkající se nezávislých odborníků, uplatňování etických postupů podle článku 7 a poznatků vyvozených z EDIDP a PADR, míry plnění, výsledků udělování finančních prostředků projektům, včetně míry účasti malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací a míry jejich přeshraniční účasti, sazeb náhrady nepřímých nákladů ve smyslu článku 16, částek vyčleněných na přelomové technologie ve výzvách k podávání návrhů, a financování poskytnutého v souladu s článkem ▌195 ▌finančního nařízení. Průběžné hodnocení bude rovněž obsahovat informace o zemích původu příjemců, počtu zemí účastnících se jednotlivých projektů a případně rozdělení vzniklých práv duševního vlastnictví. Komise může předložit návrhy na jakékoli vhodné změny tohoto nařízení.
3. Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do čtyř let od 31. prosince 2027 provede Komise závěrečné hodnocení provádění fondu. Závěrečná hodnotící zpráva bude obsahovat výsledky provádění a v co největším možném rozsahu, s přihlédnutí k časovým důvodům, dopad fondu. Zpráva – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a přidruženými zeměmi a klíčovými zúčastněnými stranami – zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 3. Napomůže též k určení oblastí, ve kterých je Unie při vývoji obranných produktů a technologií závislá na třetích zemích. Rovněž bude analyzovat přeshraniční účast v projektech prováděných v rámci fondu, a to včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, a také zapojení těchto podniků a společností do globálního hodnotového řetězce a příspěvek fondu k odstraňování nedostatků zjištěných v plánu rozvoje schopností . Hodnocení bude rovněž obsahovat informace o zemích původu příjemců a případně rozdělení udělených práv duševního vlastnictví.
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Článek 33
Audity
Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku ▌127 ▌ finančního nařízení. Podle článku 287 SFEU Evropský účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Unie.
Článek 34
Ochrana finančních zájmů Unie
Pokud se třetí země účastní fondu na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo jiného právního nástroje, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, ▌úřadu ▌OLAF ▌a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům ▌.
Článek 35
Informace, komunikace a publicita
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci akcí a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. Možnost vydávat akademické práce o výsledcích výzkumných akcí je upravena dohodou o financování.
2. Komise provádí k fondu a jeho akcím a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na fond rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie ▌, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
2a. Finanční zdroje vyčleněné pro fond mohou rovněž přispívat k organizaci činností v oblasti šíření informací, událostí k navazování kontaktů a osvětových činností, které jsou zejména zaměřeny na otevření dodavatelských řetězců s cílem posílit přeshraniční účast malých a středních podniků.
HLAVA V
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 36
Akty v přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 31 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.
2. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 31 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 37
Zrušení
Nařízení (EU) 2018/1092 (Evropský program rozvoje obranného průmyslu) se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 38
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny dotčených akcí, a to až do jejich ukončení, v rámci ▌nařízení (EU) 2018/1092 a přípravné akce pro obranný výzkum, které se nadále použijí na dotčené akce až do doby jejich ukončení , jakož i na výsledky těchto akcí .
2. Finanční krytí fondu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k fondu od akcí přijatých podle jeho předchůdců, ▌ Evropského programu rozvoje obranného průmyslu ▌a přípravné akce pro obranný výzkum.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 4, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.
Článek 39
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda /předsedkyně
(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019. Podtržený text nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství, Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
(3) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(7) Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na internetové adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32013Q1220(01)&from=CS
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(9) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(10) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(11) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1).
(14) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
PŘÍLOHA
UKAZATELE PRO VYKAZOVÁNÍ POKROKU FONDU PŘI PLNĚNÍ JEHO SPECIFICKÝCH CÍLŮ
Specifický cíl vymezený v čl. 3 odst. 2 písm. a):
Ukazatel 1 |
Účastníci Měří se: Počet zúčastněných právních subjektů ( dále rozděleno podle velikosti , druhu a státní příslušnosti ) |
||||||
Ukazatel 2 |
Kooperativní výzkum Měří se:
|
||||||
Ukazatel 3 |
Inovativní produkty Měří se:
|
Specifický cíl vymezený v čl. 3 odst. 2 písm. b):
Ukazatel 4 |
Kooperativní vývoj schopností Měří se: Počet a hodnota financovaných akcí na odstraňování nedostatků ve schopnostech zjištěných v plánu rozvoje schopností |
Ukazatel 4 |
Nepřetržitá podpora během celého cyklu výzkumu a vývoje Měří se: Přítomnost práv duševního vlastnictví nebo výsledků získaných v rámci předchozích podporovaných akcí v podkladových informacích |
Ukazatel 5 |
Vytváření/podpora pracovních míst Měří se: Počet podporovaných zaměstnanců v oblasti obranného výzkumu a vývoje za členský stát |
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/1001 |
P8_TA(2019)0431
Expozice v krytých dluhopisech ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o expozice v krytých dluhopisech (COM(2018)0093 – C8-0112/2018 – 2018/0042(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/75)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0093), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0112/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 22. srpna 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0384/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0042
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o expozice v krytých dluhopisech
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2160.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/1002 |
P8_TA(2019)0432
Kryté dluhopisy a veřejný dohled nad nimi ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (COM(2018)0094 – C8-0113/2018 – 2018/0043(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/76)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0094), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 53 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0113/2018), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu, |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0390/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení; |
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0043
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/2162.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Prohlášení týkající se změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, pokud jde o požadavky na krytí likvidity úvěrovými institucemi
Požadavky na speciální rezervu v oblasti likvidity pro kryté dluhopisy stanovené v článku 16 návrhu [směrnice Evropského parlamentu a Rady o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU] se mohou překrývat s požadavky na úvěrové instituce udržovat obecnou rezervu v oblasti likvidity, jak jsou stanoveny v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.
Aby k takovému překrývání nedocházelo a zároveň bylo zajištěno, že speciální rezerva v oblasti likvidity pro kryté dluhopisy bude uplatňována i během období, na něž se vztahuje ukazatel krytí likvidity (LCR), je Komise ochotna změnit nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 s cílem zajistit úpravu pro zvláštní situaci krytých dluhopisů. Taková změna by měla být přijata včas, aby mohla vstoupit v platnost před datem použitelnosti směrnice o vydávání krytých dluhopisů a dohledu nad krytými dluhopisy.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/1005 |
P8_TA(2019)0433
Program InvestEU ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU (COM(2018)0439 – C8-0257/2018 – 2018/0229(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/77)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0439), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 173 a čl. 175 třetí pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0257/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze 17. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2), |
— |
s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, |
— |
s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na společné schůze Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 55 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0482/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 131.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 310.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 16. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0026).
P8_TC1-COD(2018)0229
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zavádí Program InvestEU
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 a čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic pro účely udržení dlouhodobého růstu s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie. |
(2) |
Hodnocení ukázala, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře jejich vzájemného překrývání. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, velmi komplikovaná. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by taková kombinace byla prospěšná pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, který bude rovněž vycházet ze zkušeností s Evropským fondem pro strategické investice zřízeným v rámci Investičního plánu pro Evropu, aby bylo možné dosáhnout efektivněji fungující podpory konečných příjemců prostřednictvím integrace a zjednodušení finanční nabídky v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijních intervencí a zároveň by se snížily náklady pro rozpočet Unie. |
(3) |
V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného růstu podporujícího začleňování a vytváření pracovních míst, jako je strategie Evropa 2020, unie kapitálových trhů, strategie pro jednotný digitální trh, Evropská agenda pro kulturu, balíček Čistá energie pro všechny Evropany, akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategie pro nízkoemisní mobilitu , úroveň ambicí EU v oblasti bezpečnosti a obrany a kosmická strategie pro Evropu a evropský pilíř sociálních práv . Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování. |
(4) |
Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy si případně ve spolupráci s místními a regionálními orgány vytvářejí pro podporu těchto reformních priorit ▌vlastní národní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být prezentovány společně s každoročními národními programy reforem jako způsob vytyčení a koordinace prioritních investičních projektů, které se budou financovat z vnitrostátních či unijních, nebo případně obojích prostředků. Měly by také zajišťovat soudržné využívání finančních prostředků Unie a maximalizovat přidanou hodnotu finanční podpory, především podpory poskytované z evropských strukturálních a investičních fondů, z evropské funkce investiční stabilizace a z Fondu InvestEU, je-li to relevantní. |
(5) |
Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti a k sociálně-ekonomickému sbližování Unie, mimo jiné v oblasti inovací, digitalizace, účinného využívání zdrojů v souladu se zásadami oběhového hospodářství, k udržitelnosti a inkluzivnosti hospodářského růstu Unie a k sociální odolnosti ▌a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. V této souvislosti by měl Fond InvestEU podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a finančních příspěvků prováděcích partnerů , pokud je to relevantní . Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na zajištění dlouhodobých strategických přínosů v hlavních oblastech politiky Unie, které by jinak nebyly financovány nebo by byly financovány pouze nedostatečně, a přispět tak k plnění cílů politiky Unie. Podpora z fondu by měla pokrývat širokou řadu odvětví a regionů, přičemž je třeba se vyhnout nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci. |
(5a) |
Kulturní a tvůrčí odvětví jsou odolnými a rychle rostoucími odvětvími v Unii, přičemž vytvářejí dvojí hospodářskou a kulturní hodnotu odvozenou z duševního vlastnictví a z kreativity jednotlivců. Nicméně nehmotná povaha jejich aktiv omezuje jejich přístup k soukromému financování, které je zásadní pro to, aby mohla tato odvětví investovat, posilovat činnost a účastnit se hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni. Program InvestEU by měl malým a středním podnikům a organizacím v kulturním a tvůrčím odvětví nadále usnadňovat přístup k finančním prostředkům. |
(6) |
Fond InvestEU by měl podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv , včetně kulturního dědictví, s cílem stimulovat udržitelný růst podporující začlenění , investice a zaměstnanost, čímž přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů a k větší hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii. Projekty financované z Fondu InvestEU by měly splňovat environmentální a sociální normy Unie, a to včetně pracovních práv. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů. |
(7) |
Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodu v roce 2015 a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení dohodnutých cílů včetně těch zakotvených v environmentální politice Unie je třeba, aby se zásadně zintenzivnila opatření zabývající se udržitelným rozvojem. Proto je třeba věnovat zásadám udržitelného rozvoje v koncepci Fondu InvestEU značnou pozornost. |
(8) |
Program InvestEU by měl přispívat k budování udržitelného finančního systému v Unii, který bude podporovat přesměrování soukromého kapitálu do udržitelných investic v souladu s cíli stanovenými v akčním plánu Komise týkajícím se financování udržitelného růstu (4). |
(9) |
Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů v období víceletého finančního rámce na roky 2021–2027 a ročního cíle 30 % co možná nejdříve a nejpozději do roku 2027 . Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU přispějí na klimatické cíle alespoň 40 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu. |
(10) |
Podíl Fondu InvestEU na dosažení klimatického cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu vyvinutého Komisí ve spolupráci s potenciálními prováděcími partnery a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (5)] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná. Program InvestEU by měl rovněž přispívat k plnění ostatních dimenzí cílů udržitelného rozvoje. |
(11) |
Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy , vnitrozemských a oceánských vod , mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a s ním související předcházení ekologickým rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. EU by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a kontrolou znečištění ovzduší s cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (6). Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikou vypracovanou v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti. |
(12) |
Investiční projekty s výraznou podporou Unie, obzvláště v oblasti infrastruktury, by měly být prověřeny prováděcím partnerem s cílem stanovit, zda mají environmentální, klimatické či sociální dopady, a pokud ano, měly by podléhat ověřování udržitelnosti v souladu s pokyny, které by měla vypracovat Komise v úzké spolupráci s potenciálními prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU, a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná, a to v souladu s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. V souladu se zásadou proporcionality by takové pokyny ▌měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži , a z přezkumu udržitelnosti by měly být vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech . Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že není třeba provést posouzení udržitelnosti, měl by investičnímu výboru sdělit své důvody. Operace, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu, by neměly být způsobilé pro podporu v rámci tohoto nařízení. |
(13) |
Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost a konvergenci. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně závazků Unie ve vztahu k cílům udržitelného rozvoje, a energetických a klimatických cílů do roku 2030, mají zásadní význam výrazné investice do evropské infrastruktury , zejména do propojení a energetické účinnosti a vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru . V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelných a jiných bezpečných, udržitelných a nízkoemisních zdrojů energie, životního prostředí a klimatu, námořní a digitální oblasti. Program InvestEU by se měl přednostně zaměřovat na oblasti, které jsou podinvestovány a v nichž je zapotřebí více investic. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a maximalizuje součinnost mezi příslušnými programy Unie v oblastech, jako je doprava, energetika a digitalizace . Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zahrnovat odolnost infrastruktury, včetně údržby a bezpečnosti infrastruktury, a zohlednit zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur. |
(13a) |
Program Invest EU by měl ve vhodných případech přispět k cílům [revidované směrnice o obnovitelných zdrojích] a [nařízení o správě] a podporovat energetickou účinnost v rozhodnutích o investicích. |
(13b) |
Skutečná multimodalita představuje příležitost k vytvoření účinné dopravní sítě šetrné k životnímu prostředí, která maximálně využívá potenciálu všech dopravních prostředků a vytváří mezi nimi součinnost. Program InvestEU by mohl podporovat investice do multimodálních dopravních uzlů, které jsou i přes svůj velký hospodářský potenciál a hospodářské opodstatnění spojeny s velkým rizikem pro soukromé investory. Program by mohl rovněž přispívat k rozvoji a zavádění inteligentních dopravních systémů (ITS). Program InvestEU by měl přispět k většímu úsilí zaměřenému na vytvoření a uplatňování technologií, které pomáhají zvýšit bezpečnost vozidel a silniční infrastruktury. |
(13c) |
Program InvestEU by měl prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a souvisejících finančních zásad přispívat k politikám EU týkajícím se moří a oceánů. Může se jednat o opatření v oblasti námořního podnikání a průmyslu, inovativního a konkurenceschopného námořního průmyslu i obnovitelné mořské energie a oběhového hospodářství. |
(14) |
Ačkoli se celková míra investic v Unii zvyšuje, investice do rizikovějších činností, jako je výzkum a inovace, jsou stále nedostačující. Výsledný nedostatek investic do výzkumu a inovací poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná a aby se podpořilo přední postavení Unie v oblasti udržitelných technologií na světové úrovni v součinnosti s programem Horizont Evropa, včetně Evropské rady pro inovace . V tomto ohledu by měly zkušenosti získané z finančních nástrojů zavedených v rámci programu Horizont 2020, jako je nástroj InnovFin zavedený za účelem snazšího a rychlejšího přístupu inovativních podniků k finančním prostředkům, sloužit jako pevný základ poskytování této cílené podpory. |
(14a) |
Cestovní ruch patří k důležitým oblastem hospodářství Unie a program InvestEU by měl přispívat k posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti této oblasti tím, že bude podporovat operace prosazující udržitelný, inovativní a digitální cestovní ruch. |
(15) |
Je naléhavě zapotřebí výrazně pracovat na investování do digitální transformace , na jejím posílení a distribuování jejích přínosů mezi všechny občany a podniky Unie. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence v souladu s programem Digitální Evropa . |
(16) |
Malé a střední podniky představují více než 99 % podniků v Unii a jejich ekonomická hodnota je významná a zásadní ▌. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace , transformace podle zásad oběhového hospodářství, inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. V porovnání s většími podniky navíc mají přístup k užšímu souboru finančních zdrojů: obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů nebo k velkým institucionálním investorům. Mezi malými a středními podniky a podniky sociální ekonomiky jsou rovněž stále četnější inovativní řešení, jako je akvizice podniku zaměstnanci nebo jejich účast v podniku. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, zajištěním snadnějšího přístupu k finančním prostředkům a poskytováním rozmanitějších zdrojů financování je nezbytná pro zvýšení schopnosti malých a středních podniků financovat svůj vznik, růst, inovace a udržitelný rozvoj , dosáhnout konkurenceschopnosti a překonat ekonomické poklesy a také pro zvýšení odolnosti hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu či otřesů a schopnosti vytvářet pracovní místa a sociální blahobyt . Navíc to doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Fond InvestEU by tudíž měl na tyto úspěšné programy, jako je COSME, navázat a poskytovat provozní kapitál a investice během životního cyklu společnosti, financování pro účely leasingových transakcí a příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty. |
(17) |
Jak uvádí diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy (7) a evropský pilíř sociálních práv (8) a právní rámec Unie týkající se Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením , budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu pro řešení nerovnosti v Unii a pro podporu politik sociálního začlenění v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě , kultuře, zaměstnání a zdravotním a sociálním službám . Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni EU. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, včetně rekvalifikací a zvyšování kvalifikací pracovníků mimo jiné v regionech závislých na uhlíkově intenzivním hospodářství a postižených strukturálním přechodem k nízkouhlíkovému hospodářství, na pomoc při zvyšování zaměstnanosti, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a ke zlepšení situace v oblasti genderové rovnosti, rovných příležitostí, mezigenerační solidarity, zdravotnictví a odvětví sociálních služeb, sociálního bydlení , bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit a situace týkající se role a místa mladých a zranitelných lidí ve společnosti, a to včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl také přispívat k podpoře evropské kultury a kreativity. Aby bylo možné reagovat na zásadní společenské proměny v Unii a proměny pracovního trhu v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, sociální infrastruktury, mikrofinancování, etického financování a financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a zadávání zakázek se sociálními výsledky. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků a zařízení sociální solidarity , aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě (9) identifikovala celkovou investiční mezeru ve výši nejméně 1,5 bilionu EUR v období let 2018 až 2030 v oblasti sociální infrastruktury a služeb včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, která vyžaduje podporu, a to i na úrovni EU. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora alternativních druhů poskytovatelů finančních prostředků, jako jsou etické, sociální a udržitelné subjekty, a podpora nadací. |
(18) |
Fond InvestEU by měl fungovat v rámci čtyř oken, která odpovídají hlavním politickým prioritám Unie, totiž udržitelná infrastruktura, výzkum, inovace a digitalizace, malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti. |
(18a) |
Okno pro malé a střední podniky by se mělo v první řadě zaměřit na podporu malých a středních podniků, avšak v jeho rámci jsou způsobilé i malé společnosti se střední tržní kapitalizací. Společnosti se střední tržní kapitalizací by měly být způsobilé pro podporu v rámci ostatních tří oken. |
(19) |
Každé okno by se mělo skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by měla přiměřeným způsobem řešit ▌selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky na úrovni celé Unie nebo jednotlivých členských států ; podporované akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Složka členského státu by měla dát členským státům i regionálním orgánům prostřednictvím členského státu možnost přispět částí svých zdrojů z fondů v rámci sdíleného řízení na tvorbu rezerv pro záruku EU s cílem využít záruky EU na finanční či investiční operace, které mají řešit specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky na jejich vlastním území, jak je stanoveno v dohodě o přiznání příspěvků, a to včetně znevýhodněných a odlehlých oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony Unie, za účelem plnění cílů fondu v rámci sdíleného řízení. Akce podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly duplikovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. |
(20) |
Složka členského státu by měla být konkrétně navržena tak, aby umožňovala využití prostředků v rámci sdíleného řízení na poskytování záruky vydané Unií. Tato možnost by zvýšila přidanou hodnotu rozpočtové záruky zaštítěné Unií tím, že bude poskytnuta širšímu okruhu finančních příjemců a projektů a zvýší se různorodost způsobů dosahování cílů fondů v rámci sdíleného řízení, a současně by zajistila konzistentní řízení rizik podmíněných závazků prostřednictvím provádění záruky poskytnuté Komisí v rámci nepřímého řízení. Unie by měla zaručit finanční a investiční operace uvedené v záručních dohodách uzavřených mezi Komisí a prováděcími partnery v rámci složky členského státu, fondy v rámci sdíleného řízení by měly poskytovat tvorbu rezerv pro záruku na základě míry tvorby rezerv stanovené Komisí a uvedené v dohodě o přiznání příspěvků podepsané s členským státem podle povahy operací a výsledných očekávaných ztrát a členský stát by převzal ztráty nad rámec očekávaných ztrát vydáním záruky „back-to-back“ ve prospěch Unie. Tato ujednání by měla být uzavřena v jednotné dohodě o přiznání příspěvku uzavřené s každým členským státem, který si tuto možnost dobrovolně zvolí. Dohoda o přiznání příspěvku by měla zahrnovat jednu nebo více konkrétních záručních dohod, které má příslušný členský stát provádět , jakož i jakékoli regionální účelové vázání, a to na základě pravidel Fondu InvestEU . Stanovení míry tvorby rezerv případ od případu vyžaduje odchylku od čl. 211 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 2018/1046 (10) („finanční nařízení“). Tento návrh přináší také jednotný soubor pravidel pro rozpočtové záruky podporované centrálně řízenými fondy nebo fondy v rámci sdíleného řízení, což by usnadnilo jejich kombinování. |
(20a) |
Mělo by být navázáno partnerství mezi Komisí a skupinou EIB, jež by mělo vycházet z relativních silných stránek každého z partnerů s cílem zajistit maximální dopad politik, účinné zavádění a přiměřený dohled nad rozpočtem a řízením rizika a mělo by podporovat účinný a inkluzivní přímý přístup. |
(20b) |
Komise by se měla vedle skupiny EIB seznámit případně i s názory dalších potenciálních prováděcích partnerů, pokud jde o investiční pokyny, dokumenty obsahující pokyny ke sledování klimatu a k udržitelnosti a společné metodiky, s cílem zajistit začlenění a provozuschopnost do doby, než budou zřízeny správní orgány. Následně by se měli prováděcí partneři zapojit do poradní komise a řídicí rady. |
(21) |
Fond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí států, na něž se vztahuje politika sousedství a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků. |
(22) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí pro další pro jiná opatření Programu InvestEU než tvorbu rezerv záruky EU, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude aktualizován v souladu s novou interinstitucionální dohodou: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (11)] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. |
(23) |
Očekává se, že záruka EU ve výši 40 817 500 000 EUR (v běžných cenách) na úrovni Unie mobilizuje více než 698 194 079 000 EUR dalších investic v celé Unii, a měla by být ▌přidělena na jednotlivá okna. |
(23a) |
Dne [datum] Komise prohlásila: „Aniž jsou dotčeny výsady Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států, a to buď členského státu samotného, nebo národních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu, do tematických investičních platforem či investičních platforem pro více zemí by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření ve smyslu čl. 5 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97. Komise dále, aniž jsou dotčeny výsady Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, zváží, do jaké míry lze stejné zacházení jako v případě EFSI v souvislosti se sdělením Komise o pružnosti uplatnit na InvestEU jakožto nástroj nahrazující EFSI, pokud jde o jednorázové příspěvky poskytnuté členskými státy v hotovosti na financování doplňujících prostředků záruky EU pro účely složky členského státu.“. |
(24) |
Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem ke konečným zprostředkovatelům, v příslušných případech, a ke konečným příjemcům . Výběr prováděcích partnerů by měl být transparentní a nemělo by zde docházet k žádnému střetu zájmů. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU, aby podpořila jejich finanční a investiční operace, které splňují cíle a kritéria způsobilosti Fondu InvestEU. Řízení rizik záruky by nemělo bránit přímému přístupu k záruce ze strany prováděcích partnerů. Je-li prováděcím partnerům poskytnuta záruka v rámci složky EU, měli by tito partneři plně odpovídat za celý investiční proces a za řádnou péči při financování investičních operací. Fond InvestEU by měl podporovat projekty, které mají typicky vyšší rizikový profil než projekty podporované normálními operacemi prováděcích partnerů a jež by nemohly být během období, v němž je možné použít záruku EU, provedeny nebo by nemohly být provedeny ve stejném rozsahu pomocí jiných veřejných nebo soukromých zdrojů bez podpory z fondu Invest EU. |
(24a) |
Fond InvestEU by měl mít řídicí strukturu, jejíž funkce by měla odpovídat jedinému účelu, jímž je zajištění odpovídajícího využití záruky EU, přičemž je třeba zajistit politickou nezávislost investičních rozhodnutí. Tato řídicí struktura by měla být složena z poradní komise, řídicí rady a zcela nezávislého investičního výboru. V rámci celkového složení řídicí struktury by se mělo usilovat o dosažení genderové vyváženosti. Řídicí struktura by neměla narušovat rozhodování skupiny EIB nebo jiných prováděcích partnerů ani do něj zasahovat a neměla by ani nahrazovat jejich příslušné řídicí orgány. |
(25) |
Za účelem výměny informací a sdělování informací o přijímání finančních produktů zavedených v rámci Fondu InvestEU a za účelem diskuse o vývoji potřeb a nových produktech včetně specifických územních mezer na trhu by měl být zřízen poradní výbor sestávající ze zástupců prováděcích partnerů a zástupců členských států a z jednoho odborníka jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem a jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů . |
(25a) |
Řídicí rada, složená ze zástupců Komise, prováděcích partnerů a jednoho odborníka bez hlasovacího práva jmenovaného Evropským parlamentem, by měla stanovit strategické a operační pokyny pro InvestEU. |
(26) |
Komise by měla posoudit slučitelnost finančních a investičních operací předložených prováděcími partnery s právem EU a jejími politikami, avšak rozhodnutí o finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner. |
(27) |
Investičnímu výboru by měl být nápomocen nezávislý sekretariát, zřízený při Komisi a odpovědný předsedovi investičního výboru. |
(28) |
Investiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl vyslovovat závěr o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl fungovat v různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví. |
(29) |
Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost protistrany plnit cíle Fondu InvestEU a přispívat vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři a byla zajištěna dostatečná diverzifikace rizik, jakož i ▌řešení pro selhání trhu a suboptimální investiční situace. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a fondem EFSI zůstane privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU Evropská investiční banka („EIB“). Kromě skupiny EIB by měly mít národní podpůrné banky nebo instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na vnitrostátní a regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na celém území Unie a s cílem zajistit spravedlivou zeměpisnou vyváženost projektů. Program InvestEU by měl být prováděn tak, aby podporoval rovné podmínky pro menší a mladší podpůrné banky nebo instituce. Kromě toho by mělo být možné mít za prováděcí partnery jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují srovnatelnou výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech a pokud se kapitál z velké části nachází v EU. Zároveň by mělo být možné, aby jako prováděcí partneři mohly působit i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení. |
(30) |
Ve snaze podporovat lepší zeměpisnou diverzifikaci lze zavést investiční platformy, přičemž bude kombinováno úsilí a odbornost prováděcích partnerů s dalšími národními podpůrnými bankami s omezenou zkušeností při využívání finančních nástrojů. Takové struktury by měly být podporovány, včetně dostupné podpory ze strany Poradenského centra InvestEU. Je vhodné sdružovat spoluinvestory, veřejné orgány, odborníky, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušné sociální partnery a zástupce občanské společnosti a další relevantní subjekty na unijní, národní a regionální úrovni, aby podpořily využívání investičních platforem v příslušných odvětvích. |
(31) |
Záruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena jakémukoli prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. c)] [finančního nařízení], včetně národních nebo regionálních podpůrných bank nebo institucí, EIB, Evropského investičního fondu a dalších mezinárodních finančních institucí . Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu Komise zohlední návrhy předložené jednotlivými členskými státy , jak se uvádí v dohodě o poskytnutí příspěvku. V souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] musí Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí. |
(32) |
O finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku rozhodovat prováděcí partner svým jménem a tyto operace by měl provádět v souladu se svými interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovávat ve svých vlastních finančních výkazech nebo případně zveřejnit v příloze k finančním výkazům . Komise by proto měla výhradně odpovídat za veškeré finanční závazky plynoucí ze záruky EU a zveřejnit maximální částku záruky včetně všech příslušných informací o poskytované záruce. |
(33) |
Fond InvestEU by měl podle potřeby umožňovat bezproblémovou, sourodou a účinnou kombinaci grantů či finančních nástrojů nebo grantů a finančních nástrojů, které jsou financovány z rozpočtu EU nebo z jiných fondů, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), s touto zárukou v situacích, kdy je to nezbytné pro nejlepší podporu investic za účelem řešení konkrétních selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací. |
(34) |
Projekty předložené prováděcími partnery pro získání podpory z Programu InvestEU, které zahrnují kombinaci s podporou z ostatních programů Unie, by měly být jako celek rovněž v souladu s cíli a kritérii způsobilosti obsaženými v pravidlech příslušných programů Unie. O použití záruky EU by mělo být rozhodnuto na základě pravidel Programu InvestEU. |
(35) |
Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každém okně , prostřednictvím poradenských iniciativ prováděných skupinou EIB, dalšími poradními partnery nebo přímo Komisí. Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat zeměpisnou diverzifikaci s cílem přispět k cíli Unie v podobě hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zmenšení rozdílů mezi regiony. Poradenské centrum InvestEUby mělo věnovat zvláštní pozornost tomu, že je nutné malé projekty shromáždit do větších portfolií. Komise, skupina EIB a další poradní partneři by měli úzce spolupracovat s cílem zajistit účinnost, synergie a účinné zeměpisné pokrytí podpory pro celou Unii, při zohlednění odbornosti a místních kapacit místních prováděcích partnerů i stávajících struktur, jako je Evropské centrum pro investiční poradenství. Kromě toho by poradenské centrum InvestEU mělo poskytnout ústřední kontaktní místo pro projekt rozvojové pomoci poskytované v rámci poradenského centra pro InvestEU pro orgány a pro předkladatele projektů. |
(35a) |
Poradenské centrum InvestEU by mělo být zřízeno Komisí a skupinou EIB jako hlavním partnerem, zejména na základě zkušeností získaných v rámci Evropského centra pro investiční poradenství. Komise by měla být odpovědná za politické řízení poradenského centra InvestEU a za řízení ústředního kontaktního místa. Skupina EIB by měla v rámci oken politiky poskytovat poradenské iniciativy. Kromě toho by skupina EIB měla poskytovat provozní služby Komisi, včetně poskytování informací pro strategické a politické pokyny, mapování stávajících a vznikajících iniciativ v oblasti poradenství, posuzování poradenských potřeb a poskytování poradenství Komisi o optimálních způsobech, jak tyto potřeby řešit stávajícími nebo novými poradenskými iniciativami. |
(36) |
V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, přičemž jsou zohledněny stávající režimy podpory a přítomnost místních partnerů a které by poskytovalo konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám v praxi. S cílem usnadnit poskytování poradenské podpory na místní úrovni a zajistit účinnost, synergie a účinné zeměpisné pokrytí podpory v Unii by Poradenské centrum InvestEU mělo spolupracovat s národními podpůrnými bankami nebo institucemi a mělo by těžit z jejich odborných znalostí a využívat je. |
(36a) |
Poradenské centrum InvestEU by mělo poskytovat poradenskou podporu malým projektům a projektům pro startupy, zejména pokud se startupy snaží ochránit své investice do výzkumu a inovací získáním titulů duševního vlastnictví, jako jsou patenty, a zohlední přitom existenci synergií a snahu o synergii s jinými službami než jsou ty, na něž se tato opatření vztahují. |
(37) |
V souvislosti s Fondem InvestEU je nezbytná podpora vytváření projektů a budování kapacit za účelem rozvoje organizačních kapacit a činností tvorby trhu, které jsou potřebné k vytváření kvalitních projektů. Kromě toho je cílem vytvořit podmínky pro zvyšování potenciálního počtu způsobilých příjemců v rodících se segmentech trhu, zejména pokud malé individuální projekty výrazně zvyšují transakční náklady na úrovni projektu, jako je tomu v případě ekosystému sociálního financování, včetně dobročinných organizací a v kulturním a tvůrčím odvětví. Podpora budování kapacit by ▌měla doplňovat akce prováděné v rámci dalších programů Unie, které se vztahují na specifickou oblast politiky. Úsilí by mělo být rovněž věnováno podpoře budování kapacit potenciálních předkladatelů projektů, zejména místních organizací a orgánů. |
(38) |
Portál InvestEU by měl být zřízen tak, aby nabízel snadno přístupnou a uživatelsky vstřícnou databázi projektů, která zvyšuje viditelnost investičních projektů, k nimž je hledáno financování, přičemž zvláštní důraz klade na vytvoření eventuální rezervy investičních projektů slučitelných s právem a politikami EU pro prováděcí partnery. |
(39) |
Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 (12) o zdokonalení tvorby právních předpisů je třeba Program InvestEU hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v případě potřeby obsahovat měřitelné ukazatele jako východisko pro hodnocení dopadu Programu InvestEU v praxi. |
(40) |
Ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů Unie by měl být zaveden pevný rámec pro monitorování založený na ukazatelích výstupů, výsledků a dopadů. Za účelem zajištění odpovědnosti vůči občanům EU by Komise měla každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, dopadu a operacích Programu InvestEU. |
(41) |
Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie. |
(42) |
Na program InvestEU se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení]. Stanoví pravidla plnění rozpočtu EU včetně pravidel rozpočtových záruk. |
(43) |
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (13) (dále jen „finanční nařízení“), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (14), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (15),, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (16) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (17) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 administrativní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat ▌trestné činy proti finančním zájmům Unie ▌, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (18). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu Evropského veřejného žalobce ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 , a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. |
(44) |
Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. |
(45) |
Podle [odkaz je nutné aktualizovat v souladu s novým rozhodnutím o ZZÚ: článek 88 rozhodnutí Rady 2013/755/EU] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů Programu InvestEU a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. |
(46) |
Za účelem doplnění méně podstatných prvků tohoto nařízení o investiční pokyny a ukazatele srovnávacího přehledu , s nimiž by měly být v souladu finanční a investiční operace, umožnění rychlého a pružného přizpůsobení ukazatelů výkonnosti a za účelem úpravy míry tvorby rezerv by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 SFEU akty s ohledem na vypracování investičních pokynů pro finanční a investiční operace v rámci různých oken, srovnávací přehled, změnu přílohy III tohoto nařízení v souvislosti s přezkumem nebo doplněním ukazatelů a úpravu míry tvorby rezerv. V souladu se zásadou proporcionality by tyto investiční pokyny měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci..“ |
(47) |
Program InvestEU by měl řešit selhání trhu a suboptimální investiční situace v rámci celé Unie nebo určitých členských států a stanovit celounijní tržní testy inovativních finančních produktů a systémů k jejich šíření pro potřeby komplexních selhání trhu. Z tohoto důvodu je opodstatněná akce na úrovni EU, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU poskytující záruky EU na podporu finanční a investiční operace realizované prováděcími partnery na podporu interních politik EU.
Tímto nařízením se také zřizuje podpůrný poradenský mechanismus na podporu rozvoje projektů, do nichž je možno investovat, a přístupu k financování a za účelem pomoci při budování souvisejících kapacit („Poradenské centrum InvestEU“). Dále se jím zřizuje databáze zajišťující viditelnost projektů, pro něž předkladatelé projektů hledají financování, která poskytne investorům informace o investičních příležitostech („Portál InvestEU“).
Nařízení stanovuje cíle Programu InvestEU, rozpočet a objem záruky EU na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) |
„operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie kombinující nevratné formy nebo vratné formy podpory z rozpočtu EU či obojí s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; pro účely této definice lze unijní programy financované z jiných zdrojů než z unijního rozpočtu, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), postavit na roveň programům Unie financovaným z rozpočtu Unie; |
1a) |
EIB Evropská investiční banka; |
1b) |
„skupinou EIB“ Evropská investiční banka a její dceřiné společnosti nebo jiné subjekty ve smyslu čl. 28 odst. 1 statutu EIB; |
1c)„ |
finančním příspěvkem“ příspěvek prováděcího partnera ve formě vlastního rizika, který se poskytuje za rovných podmínek se zárukou EU nebo v jiných formách, které umožňují účinné provádění programu InvestEU při současném zajištění odpovídajícího sladění zájmů; |
1d) |
„dohodou o příspěvcích“ právní nástroj, jímž Komise a jeden či více členských států upřesní podmínky záruky EU v rámci složky členského státu uvedené v článku 9; |
2) |
„zárukou EU“ celková neodvolatelná, bezpodmínečná a splatná záruka poskytnutá z rozpočtu Unie, na jejímž základě nabývají rozpočtové záruky v souladu s [čl. 219 odst. 1] [Finančního nařízení] účinnosti podpisem jednotlivých záručních dohod s prováděcími partnery; |
3) |
„finančním produktem“ finanční mechanismus nebo dohoda▌, které stanovují, za jakých podmínek prováděcí partner poskytuje konečným příjemcům přímé nebo zprostředkované financování v jakékoli z forem uvedených v článku 13; |
4) |
„finanční a/nebo investiční operací“ operace za účelem přímého nebo nepřímého poskytnutí financí konečným příjemcům ve formě finančních produktů, realizovaná prováděcím partnerem jeho vlastním jménem a v souladu s jeho interními pravidly , politikami a postupy a zaúčtovaná v jeho finančních výkazech nebo případně zveřejněná v příloze k finančním výkazům; |
5) |
„fondy v rámci sdíleného řízení“ fondy, které umožňují přidělení prostředků na rozpočtovou záruku v rámci složky členského státu Fondu InvestEU, konkrétně Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond+ (ESF+), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV); |
6) |
„záruční dohodou“ právní nástroj, v němž Komise a prováděcí partner stanoví podmínky pro navrhování finančních nebo investičních operací, kterým bude udělena záruka EU, pro poskytnutí rozpočtové záruky na tyto operace a pro jejich provádění v souladu s ustanoveními tohoto nařízení; |
7) |
„prováděcím partnerem“ způsobilá protistrana, například finanční instituce nebo jiný zprostředkovatel, se kterou Komise podepíše záruční dohodu▌; |
8) |
„Poradenským centrem InvestEU“ technická pomoc definovaná v článku 20; |
8a) |
„poradní dohodou“ právní nástroj, jímž Komise a poradní partner upřesní podmínky pro provádění poradenského centra InvestEU; |
8b) |
„iniciativou v oblasti poradenství“ se rozumí technická pomoc a poradenské služby na podporu investic, včetně činností spojených s budováním kapacit, jak jsou vymezeny v čl. 20 odst. 1 a 2, prováděné poradními partnery, externími poskytovateli služeb, s nimiž Komise nebo výkonná agentura uzavřela smlouvu; |
8c) |
„poradním partnerem“ se rozumí způsobilý subjekt, jako je finanční instituce nebo jiný subjekt, s nímž Komise podepíše dohodu o provedení jedné nebo více poradních iniciativ, s výjimkou poradenských iniciativ prováděných prostřednictvím externích poskytovatelů služeb, s nimiž uzavřela smlouvu Komise nebo výkonné agentury; |
9) |
„Portálem InvestEU“ databáze definovaná v článku 21; |
10) |
„Programem InvestEU“ souhrnně Fond InvestEU, Poradenské centrum InvestEU, Portál InvestEU a operace kombinování zdrojů; |
10b) |
„investičními platformami“ zvláštní účelové jednotky, spravované účty, smluvní režimy spolufinancování nebo sdílení rizik nebo režimy zavedené jinými nástroji, jejichž prostřednictvím subjekty poskytují finanční příspěvek k financování určitého počtu investičních projektů, a jež mohou zahrnovat:
|
11) |
„mikrofinancováním“ mikrofinancování definované v nařízení [[ESF+] č.]; |
▌ |
|
13) |
„národními podpůrnými bankami či institucemi“ právní subjekty, které se zabývají finančními činnostmi na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností; |
14) |
„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (19); |
15) |
„malými společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 499 zaměstnanců a nejsou malými nebo středními podniky; |
16) |
„sociálním podnikem“ sociální podnik dle definice v nařízení [[ESF+] č.]; |
17) |
„třetí zemí“ země, která není členem Unie. |
Článek 3
Cíle Programu InvestEU
1. Všeobecným cílem Programu InvestEU je podpora cílů politiky Unie prostřednictvím finančních a investičních operací, které přispívají k:
a) |
konkurenceschopnosti Unie včetně výzkumu, inovací a digitalizace; |
b) |
růstu a zaměstnanosti v hospodářství Unie, její udržitelnosti a její rozměr životního prostředí a klimatu a k dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody o klimatu a k vytváření kvalitních pracovních míst; |
c) |
sociální odolnosti ▌, inkluzivitě a inovativnosti Unie; |
ca) |
podpoře vědeckotechnického pokroku, kultury, vzdělávání a odborné přípravy; |
d) |
integraci kapitálových trhů Unie a posilování jednotného trhu včetně řešení roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie a propagace udržitelného financování; |
da) |
podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti. |
2. Program InvestEU má tyto specifické cíle:
a) |
podpora finančních a investičních operací v oblasti udržitelné infrastruktury v podoblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a); |
b) |
podpora finančních a investičních operací v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace, včetně podpory rozšiřování inovačních společností a uvádění technologií na trh; |
c) |
zvyšování přístupnosti a dostupnosti financování a posilování globální konkurenceschopnosti pro malé a střední podniky a ▌pro malé podniky se střední kapitalizací; |
d) |
zvyšování přístupnosti a dostupnosti mikrofinancování a financování sociálních podniků, podpora finančních a investičních operací souvisejících se sociálními investicemi, kompetencemi a dovednostmi a rozvoj a konsolidace trhů pro sociální investice v oblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. d). |
Článek 4
Rozpočet a objem záruky EU
1. Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) činí 40 817 500 000 EUR (v běžných cenách). Budou na ni vytvořeny rezervy ve výši 40 %.
Pro účely složky členského státu uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) lze poskytnout doplňující prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí v souladu s [čl. 10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] (20) a čl. [75 odst. 1] nařízení [[Plán SZP] č.] (21) odpovídající částky.
Doplňující prostředky záruky EU mohou být rovněž poskytnuty formou hotovosti členskými státy pro složky členského státu.
Záruku EU uvedenou v prvním pododstavci zvýší také příspěvky od třetích zemí uvedených v článku 5, poskytujících hotovostní rezervy v plné výši v souladu s [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení].
2. Orientační rozdělení částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci je uvedeno v příloze I tohoto nařízení. Komise může částky uvedené v příloze I v relevantních případech upravit až o 15 % na každý cíl. O veškerých úpravách uvědomí Evropský parlament a Radu.
3. Finanční krytí pro provádění opatření uvedených v kapitolách V a VI činí 525 000 000 EUR (v běžných cenách).
4. Prostředky uvedené v odstavci 3 lze také použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.
Článek 5
Třetí země přidružené k Fondu InvestEU
Složka EU Fondu InvestEU podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a každé okno dle čl. 7 odst. 1 může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení]:
a) |
členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; |
b) |
přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito subjekty; |
c) |
země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
d) |
třetí země v souladu s podmínkami stanovenými v konkrétní dohodě o účasti třetí země na jakémkoli programu Unie, za předpokladu, že tato dohoda:
|
Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků Unie
1. Záruka EU bude prováděna formou nepřímého řízení orgány uvedenými v [čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii), iii), v) až vi) ] [finančního nařízení]. Další formy financování z prostředků EU v rámci tohoto nařízení budou prováděny formou přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [finančním nařízením], a to včetně grantů prováděných v souladu s jeho [hlavou VIII] a operací kombinování zdrojů prováděných v souladu s tímto článkem co nejplynuleji a zajišťování účinné a soudržné podpory politik Unie .
2. Finanční a investiční operace kryté zárukou EU, které jsou součástí operace kombinování zdrojů, jež kombinuje podporu v rámci tohoto nařízení s podporou poskytovanou v rámci jednoho nebo více dalších unijních programů nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), musí:
a) |
být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena; |
b) |
být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. |
3. Operace kombinování zdrojů zahrnující finanční nástroj plně financovaný jinými unijními programy nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi bez použití záruky EU v rámci tohoto nařízení musí být v souladu s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora poskytnuta.
4. V souladu s čl. 6 odst. 2 bude o nevratných formách podpory a/nebo finančních nástrojů z unijního rozpočtu, které tvoří součást operace kombinování zdrojů podle odstavců 2 a 3, rozhodováno dle pravidel relevantního unijního programu a budou prováděny v rámci operace kombinování zdrojů v souladu s tímto nařízením a s [hlavou X] [finančního nařízení].
Podávání zpráv bude také obsahovat části týkající se souladu s cíli politiky a kritérii způsobilosti stanovenými v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena, a také souladu s tímto nařízením.
KAPITOLA II
Fond InvestEU
Článek 7
Okna
1. Fond InvestEU bude fungovat prostřednictvím následujících čtyř oken, která budou zaměřena na selhání trhu nebo suboptimální investiční situace v daných oblastech působnosti:
a) |
okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy včetně multimodální dopravy, bezpečnosti silničního provozu, rovněž v soulad s cílem Unie odstranit do roku 2050 smrtelné silniční nehody a závažná zranění, obnovy a údržby železniční a silniční infrastruktury, energie, zejména energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti v souladu s energetickým rámcem 2030, projektů na renovaci budov zaměřených na úspory energie a zapojení budov do propojeného energetického, skladovacího, digitálního a dopravního systému, zlepšování úrovně propojitelnosti, digitálního propojení a přístupu k němu, mimo jiné ve venkovských oblastech , dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů, , vody, včetně vnitrozemských vod, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpadem a oběhového hospodářství , přírodní a další environmentální infrastruktury , kulturního dědictví, cestovního ruchu , vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální odolnosti vůči změně klimatu nebo sociální udržitelnosti či obojího a splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti; |
b) |
okno pro výzkum, inovace a digitalizaci: zahrnuje výzkum, vývoj produktů a inovace, transfer technologií a výsledků výzkumu na trh, podporu tržních zprostředkovatelů a spolupráce mezi podniky, demonstrace a zavádění inovativních řešení, podporu rozšiřování inovativních společností ▌a digitalizaci průmyslu EU; |
c) |
okno pro malé a střední podniky: přístupnost a dostupnost financování především pro malé a střední podniky, včetně podniků inovativních a těch působících v kulturních a kreativních odvětvích, i pro malé podniky se střední kapitalizací; |
d) |
okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku, a opatření na podporu rovnosti žen a mužů, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby sociální infrastrukturu ( včetně zdravotní a vzdělávací infrastruktury a sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní a kreativní aktivity se sociálním cílem, začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí. |
2. V případech, kdy finanční nebo investiční operace předložená investičnímu výboru dle článku 19 spadá pod více než jedno okno, bude přiřazena k oknu, pod které spadá její hlavní cíl nebo hlavní cíl většiny dílčích projektů operace, ledaže by bylo v investičních pokynech uvedeno jinak.
3. Finanční a investiční operace ▌ budou prověřeny s cílem stanovit, zda mají environmentální, klimatické či sociální dopady a pokud je tomu tak, zda podléhají přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti s cílem minimalizovat škodlivý dopad a maximalizovat přínosy pro klima, životní prostředí a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé žádající financování adekvátní informace podle pokynů vytvořených Komisí. Z přezkumu budou vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech. Projekty, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu, nebudou způsobilé pro podporu v rámci tohoto nařízení.
Pokyny Komise umožní v souladu s cíli a normami Unie v oblasti životního prostředí:
a) |
zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik včetně příslušných adaptačních opatření a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů; |
b) |
zohlednit konsolidovaný dopad projektu z hlediska klíčových komponent přírodního kapitálu souvisejícího s ovzduším, vodou, půdou a biologickou rozmanitostí; |
c) |
odhadovat sociální dopad, včetně dopadu na rovnost žen a mužů , sociální začleňování některých oblastí nebo populací a hospodářský rozvoj oblastí a odvětví postižených strukturálními problémy, jako jsou potřeby dekarbonizace hospodářství; |
ca) |
určit projekty, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu; |
cb) |
poskytovat partnerům, kteří provádějí šetření, pokyny pro účely prověřování podle odst. 3 pododstavce 1. Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že není třeba provést posouzení udržitelnosti, investičnímu výboru sdělí své důvody. |
4. Prováděcí partneři budou poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise.
5. Prováděcí partneři stanoví cíl, aby alespoň 55 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.
Komise společně s prováděcími partnery usiluje o zajištění toho, aby část rozpočtové záruky použité pro okno pro udržitelné investice byla rozdělena tak, aby bylo mezi opatřeními v jednotlivých oblastech dosaženo rovnováhy.
6. Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými určí investiční pokyny pro každé okno. Tyto investiční pokyny budou připraveny v úzkém dialogu se skupinou EIB a ostatními prováděcími partnery.
6a. Komise poskytne informace týkající se uplatňování nebo výkladu investičních pokynů přístupných prováděcím partnerům, investičnímu výboru a poradním partnerům.
Článek 8
Složky
1. Jednotlivá okna uvedená v čl. 7 odst. 1 sestávají ze dvou složek zaměřených na ▌selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a to následovně:
a) |
složka EU je zaměřena na tyto situace:
|
b) |
složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu a suboptimální investiční situace v jednom nebo několika regionech nebo členských státech za účelem plnění cílů politik přispívajících fondů v rámci sdíleného řízení , zejména za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii řešením nerovnováhy mezi jejími regiony. |
2. Složky uvedené v odstavci 1 je možné případně využít na podporu finanční nebo investiční operace doplňujícím způsobem včetně kombinované podpory z obou složek.
Článek 9
Specifická ustanovení platná pro složku členského státu
1. Prostředky dobrovolně přidělené členským státem dle čl. [10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [[plánu SZP] č.] budou použity pro tvorbu rezerv na část záruky EU, která spadá pod složku členského státu a pokrývá finanční a investiční operace v daném členském státě nebo na území regionálního nebo místního orgánu řídicího přispívající fondy nebo pro možné příspěvky z fondů v rámci sdíleného řízení určené Poradenskému centru InvestEU . Tyto částky přispívají k dosažení cílů politiky stanovených v dohodě o partnerství a v programech a v programech, které přispívají k programu InvestEU.
Pro účely poskytnutí záruky se použijí částky přidělené podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce.
2. Stanovení části záruky EU spadající pod složku členského státu se řídí dohodou o příspěvcích uzavřenou mezi členským státem a Komisí.
Ustanovení čl. 9 odst. 2 čtvrtého pododstavce a čl. 9 odst. 5 se nepoužijí na dodatečnou částku poskytnutou členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce.
Ustanovení tohoto článku týkající se částek přidělených podle čl. 10 odst. 1 nařízení [nařízení o společných ustanoveních] nebo čl. 75 odst. 1 nařízení [plán SZP] se nepoužijí na dohodu o příspěvcích týkající se dodatečné částky členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce.
Členský stát a Komise uzavřou dohodu o příspěvcích nebo dodatek k této dohodě do čtyř měsíců od rozhodnutí Komise o přijetí dohody o partnerství nebo plánu SZP nebo současně s rozhodnutím Komise o změně programu nebo plánu SZP.
Dva nebo více členských států může s Komisí uzavřít společnou dohodu o příspěvcích.
Odchylně od [čl. 211 odst. 1] [finančního nařízení] je míra tvorby rezerv na záruku EU spadající pod složku členského státu stanovena na 40 % a je možné ji snížit či zvýšit v každé dohodě o příspěvcích tak, aby brala v potaz rizika související s finančními produkty, které mají být použity.
3. Dohoda o příspěvcích obsahuje alespoň tyto prvky:
a) |
celkový objem části záruky EU spadající pod složku členského státu týkající se členského státu, míru tvorby rezerv na tuto část, objem příspěvků z fondů v rámci sdíleného řízení, zahajovací fázi tvorby rezerv v souladu s ročním finančním plánem a objem výsledného podmíněného závazku krytého zárukou „back-to-back“ poskytnutou daným členským státem; |
b) |
strategii členských států zahrnující finanční produkty a jejich minimální páku, zeměpisné pokrytí, pokrytí, včetně případného regionálního pokrytí, druhů projektů investiční období a v relevantních případech kategorie konečných příjemců a způsobilých zprostředkovatelů; |
c) |
potenciálního prováděcího partnera nebo partnery navržené v souladu s článkem 12 , kteří vyjádřili svůj zájem, a povinnost Komise informovat členský stát o zvoleném prováděcím partnerovi či partnerech; |
d) |
možné příspěvky z fondů v rámci sdíleného řízení určené Poradenskému centru InvestEU; |
e) |
povinnost každoročního předkládání zpráv členskému státu včetně zpráv dle ukazatelů týkajícími se politických cílů uvedených v dohodě o partnerství nebo programu a uvedených v dohodě o příspěvcích uvedených v dohodě o příspěvcích; |
f) |
ustanovení o náhradách části záruky EU spadající pod složku členského státu; |
g) |
možnou kombinaci se zdroji v rámci složky EU včetně vrstvené struktury pro dosažení lepšího krytí rizik v souladu s čl. 8 odst. 2. |
4. Dohodu o příspěvcích bude Komise provádět prostřednictvím záručních dohod uzavřených s prováděcími partnery podle článku 14 a dohod o poradenství podepsaných s poradními partnery .
Pokud do devíti měsíců od podpisu dohody o příspěvcích nedojde k uzavření záruční dohody nebo nedojde k plné alokaci prostředků stanovených dohodou o příspěvcích prostřednictvím jedné nebo více záručních dohod, bude v prvním případě dohoda o příspěvcích ukončena či po vzájemné dohodě prodloužena nebo v druhém případě příslušně pozměněna ▌. Nevyužité částky z prostředků přidělených členskými státy dle čl. [10 odst. 1 nařízení [o společných ustanoveních]] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [[SZP]] budou použity opětovně použity podle [čl. 10 odst. 5] nařízení [[o společných ustanoveních] číslo] a čl. [75 odst. 5] nařízení [[plán SZP] číslo] . Nevyužité částky z prostředků přidělených členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce budou vráceny tomuto členskému státu.
Pokud záruční dohoda nebude řádně naplněna během období stanoveného v čl. [10 odst. 6] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo v čl. [75 odst. 6] nařízení [[plánu SZP] č.], bude dohoda o příspěvcích pozměněna ▌. Nevyužité vyhrazené prostředky z prostředků přidělených členskými státy podle čl. [10 odst. 1 nařízení [o společných ustanoveních] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [SZP]] budou opětovně použity podle [čl. 10 odst. 5] nařízení [[o společných ustanoveních] číslo] a čl. [75 odst. 5] nařízení [[plán SZP] č.]. Nevyužité vyhrazené prostředky z prostředků přidělených členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce budou vráceny tomuto členskému státu.
5. Na tvorbu rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu, která je stanovena dohodou o příspěvku, se vztahují tato pravidla:
a) |
po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku budou veškeré roční přebytky rezerv vypočtené porovnáním částky rezerv požadované dle míry tvorby rezerv a částky skutečných rezerv opětovně využity podle [ čl. 10 odst. 7 ] [nařízení o společných ustanoveních] a čl. [75 odst. 7 ] [[plánu SZP] číslo.]; |
b) |
odchylně od [čl. 213 odst. 4] [finančního nařízení] nebudou po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku rezervy během dostupnosti této části záruky EU spadající pod složku členského státu každoročně doplňovány; |
c) |
Komise ihned informuje členský stát, pokud v důsledku žádostí o plnění z dané části záruky EU spadající pod složku členského státu klesne úroveň rezerv na tuto část záruky EU pod 20 % počáteční rezervy; |
d) |
pokud úroveň rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu klesne na 10 % počáteční rezervy, poskytne příslušný členský stát na výzvu Komise do společného rezervního fondu částku ve výši až 5 % počáteční rezervy. |
KAPITOLA IIA
PARTNERSTVÍ MEZI KOMISÍ A SKUPINOU EIB
Článek 9a
Působnost partnerství:
1. Komise a skupina EIB vytvoří partnerství podle tohoto nařízení s cílem podpořit provádění programu a konzistentnost, inkluzivnost, adicionalitu a účinnost provádění. V souladu s podmínkami tohoto nařízení a jak se dále stanoví v dohodách uvedených v odstavci 2, skupina EIB:
a) |
provede část záruky EU uvedenou s čl. 10 odst. 1b; |
b) |
podpoří provádění složky EU a případně v souladu s čl. 12 odst. 1 složky členského státu fondu InvestEU, zejména tím, že:
|
c) |
může na žádost národní podpůrné banky nebo instituce poskytovat budování kapacit uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. f) této národní podpůrné bance nebo instituci anebo další služby spojené se zaváděním finančních produktů podporovaných zárukou EU; |
d) |
ve vztahu k poradenskému centru Invest EU:
|
2. Bankovní informace, jež Komise předává skupině EIB podle odstavce 1 písm. b) bodu ii), iv), v) a vi), se striktně omezují na informace, jež skupina EIB nutně potřebuje, aby mohla plnit své povinnosti podle uvedených bodů. Komise v úzkém dialogu se skupinou EIB a s potenciálními prováděcími partnery stanoví povahu a obsah výše uvedených informací a zohlední přitom požadavky zdravého finančního řízení záruky EU, oprávněné zájmy prováděcího partnera týkající se obchodně citlivých informací a potřeby skupiny EIB plnit své povinnosti podle těchto bodů.
3. Způsoby partnerství se stanoví v dohodách včetně:
a) |
zajištění a provádění části záruky EU specifikované v čl. 10 odst. 1b:
|
b) |
dohody mezi Komisí a skupinou EIB ohledně písmen b) a c) odstavce 1; |
c) |
dohody mezi Komisí a skupinou EIB ve vztahu k poradenskému centru InvestEU; |
d) |
servisních dohod mezi skupinou EIB a národními podpůrnými bankami a institucemi ohledně budování kapacit a dalších služeb podle odst. 1 písm. c). |
4. Aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 3 a čl. 20 odst. 4, musí náklady skupiny EIB na plnění úkolů uvedených v odst. 1 písm. b) a c) splňovat podmínky dohodnuté v dohodě uvedené v odst. 2 písm. b) a mohou být pokryty ze splátek nebo příjmů záruky EU přispívajících k rezervě, v souladu s čl. 211 odst. 4 a 5 finančního nařízení, nebo mohou být pokryty z celkové částky uvedené v čl. 4 odst. 3 poté, co skupiny EIB tyto náklady odůvodní a s celkovým stropem ve výši [7 000 000 EUR].
5. Náklady skupiny EIB na plnění provozních úkolů uvedené v odst. 1 písm. b) bodu ii) jsou plně kryty a hrazeny z částky uvedené v odst. 1 písm. d) bodu i), poté, co skupina EIB tyto náklady odůvodní a s celkovým stropem ve výši [10 000 000 EUR].
Článek 9b
Střet zájmů
Skupina EIB v rámci partnerství podnikne veškerá nezbytná opatření a předejde tomu, aby se vyhnula střetu zájmů s dalšími prováděcími partnery, včetně toho, že zřídí samostatný a nezávislý tým pro úkoly uvedené v čl. 9a odst. 1 písm. b) body iii), iv), v) a vi), který bude podléhat přísným pravidlům důvěrnosti, jež se budou vztahovat i na osoby, jež tento tým opustí. Skupina EIB nebo další prováděcí partneři bezodkladně informují Komisi o jakékoli situaci představující střet zájmů nebo pravděpodobně vedoucí k jakémukoli takovému střetu. V případě pochyb Komise rozhodne o tom, zda střet zájmů existuje, a informuje o tom skupinu EIB. V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření. O přijatých informacích a jejich výsledku je informována řídicí rada.
Skupina EIB přijme nezbytný předběžná opatření na zamezení situací střetu zájmů při zavádění poradenského centra Invest EU, zejména ve vztahu k provozním úkolům ve své úloze podporovat Komisi, jak je uvedeno v čl. 9a odst. 1) písm. d) bod ii). V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření.
KAPITOLA III
Záruka EU
Článek 10
Záruka EU
1. Záruka EU je poskytována jako neodvolatelná, bezpodmínečná a splatná záruka prováděcím partnerům v souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení a je spravována nepřímým řízením v souladu s hlavou X finančního nařízení.
1a. Odměna za záruky EU je spojena s charakteristikami a rizikovým profilem finančního produktu, s řádným zohledněním povahy podkladových finančních a investičních operací a plnění vytyčených politických cílů. V řádně odůvodněných případech spojených s povahou politických cílů, jež má plnit zaváděný finanční produkt, a s dostupností pro cílené konečné příjemce to může zahrnovat snížení nákladů nebo vylepšení podmínek financování poskytovaných konečnému příjemci úpravou odměny za záruku EU nebo v případě potřeby pokrytím zbývajících administrativních nákladů, které nese prováděcí partner, z rozpočtu EU, zejména:
a) |
v situacích, kdy by napjaté podmínky na finančních trzích zabránily uskutečnění operace za tržní ceny, nebo |
b) |
je-li to nezbytné k usnadnění finančních a investičních operací v odvětvích nebo oblastech, v nichž dochází k významným selháním trhu a/nebo suboptimální investiční situaci a k usnadnění zřizování investičních platforem, |
do té míry, aby snížená náhrada záruky EU nebo pokrytí zbývajících administrativních nákladů prováděcích partnerů neměly podstatný dopad na poskytování záruky InvestEU.
Ze snížení úhrady záruky EU musí mít plný prospěch koneční příjemci.
1b. Podmínky podle čl. 219 odst. 4 finančního nařízení jsou pro každého prováděcího partnera stanoveny na základě portfolia.
1c. Skupina EIB poskytuje 75 % záruky EU v rámci složky EU, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci, ve výši [30 613 125 000] EUR. Skupina EIB poskytuje sdružený finanční příspěvek ve výši [7 653 281 250] EUR. Tento příspěvek se poskytuje způsobem a formou umožňující provádění Fondu InvestEU ze strany skupiny EIB a naplňování cílů stanovených v čl. 12 odst. 2.
1d. Zbývajících 25 % záruky EU v rámci složky EU se poskytuje dalším prováděcím partnerům, kteří rovněž poskytují finanční příspěvek, který je stanoven v záručních dohodách.
1e. Je třeba co nejvíce usilovat o to, aby byla ke konci investičního období pokryta široká řada odvětví a regionů, a je třeba se vyhnout nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci. Toto úsilí zahrnuje pobídky pro menší a méně sofistikované národní podpůrné banky či instituce, které mají komparativní výhodu v důsledku jejich místní přítomnosti, znalostem a investičním kompetencím. Komise toto úsilí podpoří během rozvoje soudržného přístupu.
2. Podpora formou záruky EU může být poskytnuta na finanční a investiční operace, které se řídí tímto nařízením, na investiční období, jež končí dnem 31. prosince 2027. Smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem dle čl. 13 odst. 1 písm. a) musí být podepsány do 31. prosince 2028.
Článek 11
Způsobilé finanční a investiční operace
1. Fond InvestEU podporuje pouze finanční a investiční operace, které
a) |
splňují podmínky stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) až e) finančního nařízení, obzvláště pak ▌ požadavky týkající se selhání trhů, suboptimálních investičních situacích a adicionality stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) a b). finančního nařízení a v příloze V tohoto nařízení a v relevantních případech maximalizují soukromé investice v souladu s čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení; |
b) |
přispívají k plnění cílů unijní politiky a spadají do oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace v rámci příslušného okna dle přílohy II tohoto nařízení; ▌ |
ba) |
neposkytují finanční podporu vyloučeným činnostem stanoveným v bodu B přílohy V tohoto nařízení; a |
c) |
jsou v souladu s investičními pokyny. |
2. Kromě projektů umístěných v Unii může Fond InvestEU podpořit prostřednictvím finančních a investičních operací následující projekty a operace:
a) |
▌projekty mezi subjekty umístěnými nebo usazenými v jednom nebo více členských státech a dosahující do jedné nebo více třetích zemí včetně přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí spadajících do působnosti evropské politiky sousedství, zemí Evropského hospodářského prostoru nebo zemí Evropského sdružení volného obchodu nebo do zámořské země nebo území dle vymezení v příloze II SFEU nebo do přidružené třetí země, ať už v dané třetí zemi nebo zámořské zemi či území existuje či neexistuje partner; |
b) |
finanční a investiční operace v zemích uvedených v článku 5, které přispívají ke konkrétnímu finančnímu produktu. |
3. Fond InvestEU může podpořit finanční a investiční operace poskytující financování příjemcům, kteří jsou právními subjekty usazenými v kterékoli z těchto zemí:
a) |
v členském státě nebo v zámořské zemi či území s ním spojených; |
b) |
v třetí zemi nebo území přidružených k Programu InvestEU v souladu s článkem 5; |
c) |
v relevantním případě v třetí zemi uvedené v odst. 2 písm. a); |
d) |
v jiných zemích, je-li to nutné pro financování projektu v zemi nebo na území dle písmen a) až c). |
Článek 12
Výběr jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB
1. Komise v souladu s článkem 154 finančního nařízení vybírá prováděcí partnery jiné, než je skupina EIB.
Prováděcí partneři mohou vytvořit skupinu. Jeden prováděcí partner může být členem jedné nebo více skupin.
Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem ohledně části záruky EU uvedené v čl. 10 odst. 1c .▌
Pro složku členského státu může příslušný členský stát jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více ▌ protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem ▌. Dotyčný členský stát může rovněž navrhnout skupinu EIB jako prováděcího partnera a může na své náklady uzavřít se skupinou EIB smlouvu na poskytování služeb uvedených v článku 9a.
Pokud příslušný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, bude Komise postupovat v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce a vybere partnera z těch prováděcích partnerů, kteří jsou schopni krýt finanční a investiční operace v příslušných geografických oblastech.
2. Při výběru prováděcích partnerů Komise zajistí, aby portfolio finančních produktů v rámci Fondu InvestEU splňovalo následující cíle:
a) |
maximalizovalo pokrytí cílů stanovených v článku 3; |
b) |
maximalizovalo dopad záruky EU prostřednictvím vlastních zdrojů vložených prováděcím partnerem; |
c) |
maximalizovalo v relevantních případech soukromé investice; |
ca) |
podporovalo inovativní možnosti financování a řízení rizik, které řeší selhání trhu a suboptimální investiční situace. |
d) |
dosahovalo geografické rozmanitosti prostřednictvím postupného přidělování záruky EU a umožňovalo financování menších projektů ; |
e) |
poskytovalo dostatečnou diverzifikaci rizika; |
▌
3. Při výběru prováděcích partnerů Komise rovněž zohledňuje:
a) |
možné náklady a náhrady do rozpočtu Unie; |
b) |
způsobilost prováděcích partnerů plně vyhovět požadavkům čl. 155 odst. 2 a čl. 155 odst. 3 finančního nařízení v souvislosti s vyhýbáním se daním, daňovými podvody, daňovými úniky, praním peněz, financováním terorismu a nespolupracujícími jurisdikcemi. |
4. Národní podpůrné banky nebo instituce mohou být vybrány jako prováděcí partner za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto článku a v čl. 14 odst. 1 druhém pododstavci.
Článek 13
Způsobilé typy financování
1. Záruka EU může být použita na krytí rizik pro následující typy financování poskytované prováděcími partnery:
a) |
půjčky, záruky, protizáruky, nástroje kapitálových trhů, jakékoli další formy financování nebo úvěrového posílení včetně podřízeného dluhu nebo kapitálové či kvazikapitálové účasti poskytované přímo nebo nepřímo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, fondů, investičních platforem nebo dalších mechanismů směřujících financování ke konečným příjemcům; |
b) |
financování nebo záruky poskytované prováděcím partnerem jiné finanční instituci, která tím získá možnost realizovat finanční aktivity uvedené v písmeni a). |
Aby mohlo být financování uvedené v písm. a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce kryto zárukou EU, musí být poskytnuto, získáno nebo vydáno na finanční nebo investiční operace dle čl. 11 odst. 1 za předpokladu, že financování od prováděcího partnera bylo poskytnuto v souladu s dohodou o financování nebo transakcí za účelem financování podepsanou nebo uzavřenou s prováděcím partnerem po podpisu záruční dohody mezi Komisí a prováděcím partnerem a tato dohoda nebo transakce nevypršela ani nebyla zrušena.
2. Finanční a investiční operace prostřednictvím fondů nebo dalších zprostředkovatelských struktur jsou podporovány zárukou EU v souladu s ustanoveními investičních pokynů i tehdy, pokud takové struktury investují menšinu svých investic mimo Unii a v zemích uvedených v čl. 11 odst. 2 nebo do aktiv jiných, než jsou aktiva způsobilá dle tohoto nařízení.
Článek 14
Záruční dohody
1. Komise uzavře s každým prováděcím partnerem záruční dohodu o poskytnutí záruky EU v souladu s požadavky tohoto nařízení do výše určené Komisí.
Jestliže prováděcí partneři vytvoří skupinu ▌, bude uzavřena jediná záruční dohoda mezi Komisí a každým prováděcím partnerem ze skupiny nebo mezi Komisí a jedním z prováděcích partnerů jménem celé skupiny.
2. Záruční dohoda obsahuje zejména ustanovení o:
a) |
výši a podmínkách finančního příspěvku, který poskytne prováděcí partner; |
b) |
podmínkách financování nebo záruk, které prováděcí partner v příslušných případech poskytne jinému právnímu subjektu, který se podílí na provádění; |
c) |
podrobných pravidlech poskytování záruky EU v souladu s článkem 16 včetně krytí portfolií specifických druhů nástrojů a příslušných událostí, které jsou podnětem pro případné žádosti o plnění ze záruky EU; |
d) |
odměně za podstoupení rizika, která bude rozdělena poměrně podle rozsahu rizika podstoupeného Unií a rizika podstoupeného prováděcím partnerem, nebo jak je upraveno v řádně odůvodněných případech podle čl. 16 odst. 1 .; |
e) |
platebních podmínkách; |
f) |
závazku prováděcího partnera přijmout rozhodnutí Komise a Investičního výboru v souvislosti s použitím záruky EU ve prospěch navrhované finanční nebo investiční operace, aniž je dotčeno rozhodování prováděcího partnera o navrhovaných operacích bez záruky EU; |
g) |
opatřeních a postupech souvisejících s inkasem pohledávek, které bude svěřeno prováděcímu partnerovi; |
h) |
podávání finanční a operačních zpráv a monitorování operací, na něž se vztahuje záruka EU; |
i) |
klíčových ukazatelích výkonnosti, obzvláště v souvislosti s použitím záruky EU, plněním cílů a kritérií stanovených v článcích 3, 7 a 11, jakož i s mobilizací soukromého kapitálu; |
j) |
případných opatřeních a postupech souvisejících s operacemi kombinování zdrojů; |
k) |
dalších relevantních opatřeních v souladu s požadavky čl. 155 odst. 2 a hlavy X finančního nařízení. |
l) |
existenci vhodných mechanismů pro řešení možných obav soukromých investorů. |
3. Záruční dohoda také stanoví, že odměna příslušející Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, bude poskytnuta po odečtení plateb splatných na základě žádostí o plnění ze záruky EU.
4. Kromě toho záruční dohoda dále stanoví, že veškeré částky splatné prováděcímu partnerovi v souvislosti se zárukou EU budou odečteny od celkové výše odměn, příjmů a splátek z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, splatných prováděcím partnerem Unii. Pokud uvedená částka nebude dostačovat na pokrytí částky splatné prováděcímu partnerovi v souladu s čl. 15 odst. 3, bude zbývající výše čerpána z rezerv na záruku EU.
5. Pokud je záruční dohoda uzavřena v rámci složky členského státu, může upravovat účast zástupců příslušného členského státu nebo regionu na sledování provádění záruční dohody.
Článek 15
Požadavky pro využití záruky EU
1. Poskytnutí záruky EU je podmíněno tím, že vstoupí v platnost záruční dohoda uzavřená s příslušným prováděcím partnerem.
2. Finanční a investiční operace budou zárukou EU kryty pouze tehdy, pokud splní kritéria stanovená v tomto nařízení a v relevantních investičních pokynech a pokud investiční výbor dojde k závěru, že splňují požadavky na poskytnutí podpory formou záruky EU. Prováděcí partneři zodpovídají za zajištění souladu finančních a investičních operací s tímto nařízením a příslušnými investičními pokyny.
3. Komise nemá povinnost platit prováděcímu partnerovi žádné administrativní náklady nebo výdaje nebo poplatky související s prováděním finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU, ledaže by povaha cílů politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje a finanční dostupnost pro cílené finanční příjemce nebo typ poskytovaného financování , umožňovala prováděcímu partnerovi řádně odůvodnit Komisi potřebu výjimky. Krytí takových nákladů z rozpočtu EU se omezuje na částku striktně potřebu pro provedení příslušných finančních a investičních operací a poskytuje se pouze v míře, v níž tyto náklady nejsou pokryty z příjmů prováděcích partnerů z příslušných finančních a investičních operací. Úprava poplatků musí být stanovena v záruční dohodě a musí být v souladu s úpravou stanovenou v č. 14 odst. 4 a v čl. 209 odst. 2 písm. g) finančního nařízení.
4. Prováděcí partner může záruku EU rovněž použít na pokrytí příslušného podílu na nákladech spojených s inkasem pohledávek, pokud nebudou odečteny z výnosů inkasa v souladu s čl. 14 odst. 4.
Článek 16
Krytí a podmínky záruky EU
1. Odměny za podstoupení rizika budou rozděleny mezi Unii a prováděcího partnera v poměru odrážejícím jejich podíl na podstupovaném riziku ve vztahu k portfoliu finančních a investičních operací nebo v relevantních případech k jednotlivým operacím. Odměna za záruku EU může být v řádně odůvodněných případech zavedených v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci snížena.
Prováděcí partner bude mít vlastní odpovídající rizikovou expozici ve vztahu k finančním a investičním operacím podpořeným zárukou EU, ledaže by ve výjimečných případech cíle politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, byly takové povahy, že by prováděcí partner nemohl vlastní kapacitou k podstupování rizika v rozumné míře přispět.
2. Záruka EU kryje:
a) |
u dluhových produktů uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a):
|
b) |
u kapitálových nebo kvazikapitálových investic uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a) investované částky a s nimi spojené náklady na financování a ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro; |
c) |
u financování nebo záruk poskytnutých prováděcím partnerem jinému právnímu subjektu dle čl. 13 odst. 1 písm. b) použité částky a s nimi spojené náklady na financování. |
3. Pokud Unie provede platbu prováděcímu partnerovi na základě žádosti o plnění ze záruky EU, přejdou na ni v existujícím rozsahu relevantní práva prováděcího partnera související s jakoukoli jeho finanční nebo investiční operací krytou zárukou EU.
Prováděcí partner provádí jménem Unie inkaso pohledávek, pokud jde o částky, jež byly předmětem subrogace, a inkasované prostředky převede Unii.
KAPITOLA IV
ŘÍZENÍ
Článek 17
Poradní komise
1. Komisi a řídicí radě poskytuje poradenství poradní komise ▌.
1a. Poradní komise usiluje o zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů a zahrnuje:
a) |
jednoho zástupce za každého prováděcího partnera; |
b) |
jednoho zástupce z každého členského státu; |
c) |
jednoho člena zastupujícího Evropský hospodářský a sociální výbor, |
d) |
jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů. |
▌
4. ▌ Poradní komisi předsedá zástupce Komise. Zástupce jmenovaný skupinou EIB je místopředsedou .
▌
Poradní komise zasedá pravidelně a alespoň dvakrát ročně na žádost předsedy. ▌
▌
5. Poradní komise
a) |
▌poskytuje poradenství Komisi a řídicí radě k návrhům finančních produktů, které se mají provádět podle tohoto nařízení; |
b) |
poskytuje Komisi a řídicí radě poradenství ohledně vývoje a selhání trhu, nepříznivých investičních situací a tržních podmínek; ▌ |
c) |
vyměňuje si názory na vývoj trhu a sdílí osvědčené postupy. |
5a. Rovněž jsou pořádány nejméně dvakrát ročně samostatné schůze se zástupci členských států a těchto schůzím předsedá Komise.
5b. Poradní výbor a jeho formát v podobě zástupců členských států může vydávat doporučení k provádění a fungování programu InvestEU, jež jsou projednávány řídicí radou.
5c. Podrobné zápisy z jednání poradní komise jsou zveřejněny hned poté, co byly poradní komisí schváleny.
Komise stanoví provozní pravidla a postupy a řídí sekretariát poradní komise. Aby mohla poradní komise plnit své úkoly, jsou jí zpřístupněny veškeré vhodné dokumenty a informace.
5d. Národní podpůrné banky nebo instituce zastoupené v poradní komisi zvolí mezi sebou zástupce jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, v řídicí radě uvedené v čl. 17a odst. 1. Národní podpůrné banky nebo instituce směřují k vyváženému zastoupení v řídicí radě z hlediska jejich velikosti a zeměpisného rozmístění. Vybraní zástupci reprezentují schválený společný postup všech prováděcích partnerů, kteří nejsou členy skupiny EIB.
Článek 17a
Řídicí rada
1. Pro program InvestEU je zřízena řídicí rada. Je složena ze čtyř zástupců Komise, tří zástupců skupiny EIB a dvou zástupců jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, a z jednoho odborníka jmenovaného Evropským parlamentem jako nehlasujícího člena. Tento odborník nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí, úřadů nebo agentur Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů a jedná zcela nezávisle. Tento odborník vykonává své povinnosti nestranně a v zájmu Fondu InvestEU;
Členové jsou jmenováni na období čtyř let, jež je možné jednou prodloužit, s výjimkou jiných prováděcích partnerů, než je slupina EIB, kteří jsou jmenováni na dobu dvou let.
2. Řídící rada volí předsedu ze zástupců Komise na čtyřleté funkční období, které je možné jednou prodloužit. Předseda podává každé dva roky zprávu zástupcům členských států v poradním výboru o provádění a fungování programu InvestEU.
Podrobné zápisy z jednání řídicí rady jsou zveřejněny hned, jak byly řídicí radou schváleny.
3. Řídicí rada:
a) |
stanoví strategické a operační vedení pro prováděcí partnery včetně pokynů k návrhu finančních produktů a k dalším operačním politikám a postupům, jež jsou nezbytné pro fungování fondu InvestEU; |
b) |
přijímá rizika metodického rámce vyvinutého Komisí ve spolupráci se skupinou EIB a jinými prováděcími partnery. |
c) |
dohlíží nad prováděním programu InvestEU; |
d) |
je konzultována, s přihlédnutím ke stanoviskům všech jejích členů, k užšímu seznamu kandidátů do investičního výboru před jeho výběrem v souladu s čl. 19 odst. 2; |
e) |
přijímá jednací řád sekretariátu investičního výboru uvedeného v čl. 19 odst. 2. |
f) |
přijímá pravidla, jimiž se řídí operace s investičními platformami. |
4. Řídicí rada využívá ve svých diskusích konsenzuální přístup a v co nejvyšší míře zohledňuje postoj všech členů. Pokud se členové nemohou na svém postoji shodnout, jsou rozhodnutí řídicí rady přijímána kvalifikovanou většinou jejích hlasujících členů sestávající alespoň ze sedmi hlasů.
Článek 17b
Srovnávací přehled
1. Je vypracován srovnávací přehled ukazatelů (dále jen „srovnávací přehled“) pro zajištění nezávislého, transparentního a harmonizovaného posouzení žádostí o využívání záruky EU investičním výborem pro navrhovanou finanční nebo investiční operaci prováděcího partnera.
2. Prováděcí partneři vyplní srovnávací přehled pro jimi navrhované finanční a investiční operace.
3. Srovnávací přehled zahrne zejména tyto prvky:
a) |
popis finanční a investiční operace; |
b) |
příspěvek k cílům politik EU; |
c) |
doplňkovost, popis selhání trhu nebo suboptimální investiční situace a finanční a technický příspěvek prováděcího partnera; |
d) |
dopady investic; |
e) |
rizikový profil finančních a investičních operací; |
f) |
doplňkové ukazatele. |
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením dodatečných prvků srovnávacího přehledu, včetně podrobných pravidel pro srovnávací přehled, kterými se řídí prováděcí partneři.
Článek 18
Politická kontrola
3. Komise potvrdí, zda jsou finanční a investiční operace navrhované prováděcími partnery jinými než EIB v souladu s právními předpisy a politikami Unie.
3a. V případě finančních a investičních operací EIB v oblasti působnosti tohoto nařízení nejsou tyto operace kryty zárukou EU, pokud Komise v rámci postupu podle článku 19 protokolu č. 5 vydá nepříznivé stanovisko.
▌
Článek 19
Investiční výbor
1. Zřídí se zcela nezávislý investiční výbor pro fond InvestEU. Tento výbor
a) |
zkoumá návrhy finančních a investičních operací předložené prováděcími partnery ke krytí v rámci záruky EU, které prošly kontrolou souladu s právem a politikami Unie provedenou Komisí, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 3 nebo jež obdržely kladné stanovisko v rámci postupu podle článku 19 protokolu č. 5. |
b) |
ověřuje jejich soulad s tímto nařízením a s příslušnými investičními pokyny, |
ba) |
věnuje zvláštní pozornost požadavku adicionality podle čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení a přílohy V tohoto nařízení a požadavku přilákání soukromých investic dle čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení; a |
c) |
ověřuje, zda finanční a investiční operace, které by těžily z podpory záruky EU, splňují všechny příslušné požadavky. |
2. Investiční výbor zasedá ve čtyřech různých složeních odpovídajících oknům dle čl. 7 odst. 1.
Investiční výbor v každém složení sestává ze šesti placených externích odborníků. Odborníci jsou vybíráni v souladu s článkem 237 finančního nařízení a jsou jmenováni Komisí na doporučení řídicí rady na dobu ▌o délce až čtyři roky, kterou je možné jednou prodloužit o stejné období . Jsou placeni Unií. Komise se na doporučení řídicí rady může rozhodnout prodloužit funkční období úřadujícího člena investičního výboru, aniž by využila postupu stanoveného v tomto odstavci.
Odborníci mají vysokou úroveň příslušných tržních zkušeností v oblasti strukturování a financování projektů nebo financování malých a středních podniků či korporací.
Složení investičního výboru zajišťuje, aby měl výbor rozsáhlé znalosti odvětví spadajících do oken dle čl. 7 odst. 1 a zeměpisných trhů v Unii a aby byl jako celek genderově vyvážený.
Čtyři členové jsou stálými členy investičního výboru ve všech čtyřech složeních. Kromě toho jsou v každém ze čtyř složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do daného okna. Alespoň jeden ze stálých členů je odborníkem na udržitelné investice. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení řídicí rada. Investiční výbor si zvolí z řad stálých členů svého předsedu.
▌
3. Při účasti na činnostech investičního výboru vykonávají jeho členové své povinnosti nestranně a výhradně v zájmu Fondu InvestEU. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od prováděcích partnerů, orgánů Unie, členských států či jakéhokoli jiného veřejného nebo soukromého subjektu.
Životopisy a prohlášení o zájmech jednotlivých členů investičního výboru se zveřejňují a neustále se aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí Komisi a řídicí radě veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, zda nedochází ke střetu zájmů.
Řídicí rada může doporučit Komisi odvolat člena z funkce, pokud nedodržuje požadavky stanovené v tomto odstavci, nebo z dalších opodstatněných důvodů.
4. Při jednání v souladu s tímto článkem je investičnímu výboru nápomocen sekretariát . Sekretariát je nezávislý a odpovědný předsedovi investičního výboru. Sekretariát je administrativně umístěn v Komisi. Jednací řád sekretariátu zajišťuje důvěrnost výměny informací a dokumentů mezi prováděcími partnery a příslušnými řídícími orgány. Skupina EIB může předkládat své návrhy finančních a investičních operací přímo investičnímu výboru a sdělit je sekretariátu.
Dokumentace dodaná prováděcími partnery obsahuje standardní formulář žádosti, srovnávací přehled uvedený v článku 17b a veškeré další dokumenty, které investiční výbor považuje za relevantní, zejména popis povahy selhání trhu nebo suboptimální investiční situace a jak je lze řešit pomocí finanční nebo investiční operace, spolu s důkladným posouzením prokazujícím adicionalitu finanční nebo investiční operace. Sekretariát zkontroluje úplnost dokumentace dodané prováděcími partnery, kteří nejsou součásti skupiny EIB. Investiční výbor může po dotyčném prováděcím partnerovi požadovat vyjasnění návrhu investiční nebo finanční operace, a to i prostřednictvím přímé přítomnosti na projednání uvedené operace. Posouzení projektu, které provedl prováděcí partner, není pro účely finanční nebo investiční operace, která využívá krytí zárukou EU, pro investiční výbor závazné.
Investiční výbor používá při posuzování a ověřování návrhů srovnávací přehled ukazatelů dle článku 17b .
5. Závěry investičního výboru se přijímají prostou většinou všech členů, pokud je součástí této prosté většiny alespoň jeden z odborníků, kteří nemají statut stálého odborníka, za politické okno, v jehož rámci je návrh předkládán . V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy investičního výboru.
Závěry investičního výboru, kterými se schvaluje použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, jsou veřejně dostupné a obsahují odůvodnění schválení a informace o operaci, zejména její popis, identifikační údaje jejích původců nebo finančních zprostředkovatelů, a cíle operace . Závěry rovněž odkazují na komplexní posouzení vycházející ze srovnávacího přehledu.
Srovnávací přehled se zveřejňuje po podpisu finanční nebo investiční operace, případně dílčího projektu.
Zveřejnění uvedené ve druhém a třetím pododstavci neobsahuje citlivé obchodní informace ani osobní údaje, které nesmí být na základě pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány. Obchodně citlivé součásti závěrů investičního výboru jsou předány Komisí na požádání Evropskému parlamentu a Radě pod podmínkou dodržení přísných požadavků na důvěrnost.
Dvakrát ročně ▌ předkládá investiční výbor Evropskému parlamentu a Radě seznam všech závěrů, jakož i srovnávací přehledy týkající se všech těchto závěrů . Toto předání zahrnuje rozhodnutí o zamítnutí využití záruky EU a řídí se přísnými požadavky na důvěrnost.
Závěry investičního výboru se včas zpřístupní dotčeným prováděcím partnerům.
Veškeré informace týkající se návrhů finančních a investičních operací dodávaných investičnímu výboru a závěry investičního výboru o nich zaznamenává v centrálním úložišti sekretariát investičního výboru.
6. Pokud má investiční výbor schválit použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, která představuje nástroj, program nebo strukturu, které se skládají z dílčích projektů, musí se takové schválení vztahovat i na dané dílčí projekty, nerozhodne-li se investiční výbor ponechat si právo schválit je samostatně. Investiční výbor si toto právo neponechá, týká-li se schvalování podprojektů o nižší hodnotě než 3 000 000 EUR,
6a. Pokud to investiční výbor považuje za nezbytné, může předložit Komisi jakékoli provozní otázky týkající se používání nebo interpretování investičních pokynů.
KAPITOLA V
Poradenské centrum InvestEU
Článek 20
Poradenské centrum InvestEU
1. Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů nebo posiluje schopnost předkladatelů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace. Podpora centra se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo případně financování podporovaného subjektu.
Komise podepíše dohody o poradenství se skupinou EIB a dalšími možnými poradními partnery a pověří je poskytováním poradenské podpory, jak je uvedeno v předchozím pododstavci, a služeb uvedených v odstavci 2. Komise rovněž může provádět poradenské iniciativy, a to i prostřednictvím uzavírání smluv s externími poskytovateli služeb. Komise zřídí centrální vstupní místo pro Poradenské centrum InvestEU a přidělí žádosti o poradenskou podporu příslušné poradenské iniciativě. Komise, skupina EIB a ostatní poradní partneři úzce spolupracují s cílem zajistit účinnost, součinnost a účinné geografické pokrytí podpory v celé Unii, přičemž náležitě zohlední stávající struktury a práci.
Poradenské iniciativy jsou k dispozici jako komponenta každého okna dle čl. 7 odst. 1 a pokrývá ▌ odvětví v rámci tohoto okna. Kromě toho jsou poradenské iniciativy dostupné v rámci meziodvětvové složky .
2. Poradenské centrum InvestEU poskytuje zejména tyto služby:
a) |
slouží jako vstupní bod, který řídí a hostí Komise, pro projekty rozvojové pomoci v rámci poradenského centra InvestEU pro orgány a předkladatele projektů; |
aa) |
šíří u orgánů a předkladatelů projektů všechny dostupné dodatečné informace týkající se pokynů pro investování, a to včetně informací o používání a intepretaci investičních pokynů poskytovaných Komisí; |
b) |
v případě potřeby pomáhá předkladatelům projektů při vývoji projektů tak, aby splňovaly cíle a kritéria způsobilosti stanovená v článcích 3, 7 a 11, a usnadňuje vývoj agregátorů projektů malého rozsahu , a to i prostřednictvím investičních platforem uvedených v bodě e) ; poskytnutí této pomoci však nijak nepředjímá závěry investičního výboru, pokud jde o použití záruky EU na tyto projekty; |
c) |
podporuje opatření a posiluje místní znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací; |
d) |
usnadňuje zakládání platforem spolupráce pro vzájemnou výměnu informací a sdílení údajů, know-how a osvědčených postupů na podporu rezervy projektů a rozvoje odvětví; |
e) |
poskytuje proaktivní poradenskou podporu v souvislosti se zakládáním investičních platforem, včetně přeshraničních a makroregionálních investičních platforem , jakož i investičních platforem, které sdružují malé a střední projekty v jednom či více členských státech, a to podle tématu nebo podle regionu ; |
ea) |
podporuje kombinování podpory s granty nebo finančními nástroji financovanými z rozpočtu Unie nebo z jiných zdrojů, aby se posílila součinnost a doplňkovost mezi nástroji Unie a došlo k maximalizaci pákového efektu a dopadu Programu InvestEU; |
f) |
podporuje opatření zaměřená na budování kapacit s cílem rozvíjet organizační schopnosti, dovednosti a postupy a posilovat ochotu organizací investovat, aby mohli předkladatelé a orgány vytvářet rezervy investičních projektů, vyvíjet finanční mechanismy a investiční platformy a řídit projekty a aby mohli finanční zprostředkovatelé provádět finanční a investiční operace ve prospěch subjektů, které mají obtíže s přístupem k financování, přičemž mezi tyto činnosti patří podpora zaměřená na rozvíjení schopnosti posuzovat rizika nebo odvětvových znalostí; |
fa) |
poskytuje poradenskou podporu začínajícím podnikům, zejména pokud se snaží chránit své investice do výzkumu a inovací získáním titulů duševního vlastnictví, jako jsou patenty. |
3. Poradenské centrum InvestEU je dostupné veřejným a soukromým předkladatelům projektů, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, veřejným orgánům a národním podpůrným bankám a finančním i dalším zprostředkovatelům.
4. Komise uzavře poradní dohodu s jednotlivými poradními partnery o provádění jedné nebo více poradních iniciativ. Za služby uvedené v odstavci 2 mohou být účtovány poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb , vyjma služeb poskytovaných předkladatelům veřejných projektů a neziskovým institucím, které budou v odůvodněných případech poskytovány bezplatně . Poplatky účtované malým a středním podnikům za služby uvedené v odstavci 2 jsou omezeny na jednu třetinu nákladů na poskytování těchto služeb.
5. Za účelem dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování poradenské podpory vychází Poradenské centrum InvestEU z odborných znalostí Komise, skupiny EIB a dalších poradních partnerů .
5a. Každá poradenská iniciativa se zřizuje na základě mechanismu sdílení nákladů mezi Komisí a poradním partnerem a zajištění soudržného a rovného zacházení s poradními partnery, pokud Komise v řádně odůvodněných případech, v nichž to vyžadují specifika poradní iniciativy, neakceptuje, že pokryje všechny náklady poradenské iniciativy.
6. Poradenské centrum InvestEU je přítomno na místní úrovni tam, kde je to potřebné. Zřizuje se zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň s cílem budovat regionální a místní kapacity a odborné znalosti za účelem podpory uvedené v odstavci 1 , včetně podpory provádění malých projektů a vycházení vstříc jejich specifikám .
6a. Za účelem poskytování poradenské podpory uvedené v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování této poradenské podpory na místní úrovni spolupracuje Poradenské centrum InvestEU v případě potřeby s národními podpůrnými bankami nebo institucemi a těží z jejich odborných znalostí. Dohody o spolupráci s národními podpůrnými bankami nebo institucemi se uzavírají v rámci poradenského centra InvestEU, případně alespoň s jednou národní podpůrnou bankou nebo institucí v každém členském státě.
7. Prováděcí partneři navrhují v případě potřeby předkladatelům projektů žádajícím o financování, a to zejména předkladatelům projektů menšího rozsahu, aby v souvislosti se svými projekty požádali Poradenské centrum InvestEU o podporu, a případně tak zkvalitnili přípravu těchto projektů a umožnili posouzení možnosti jejich sdružení.
Prováděcí partneři a poradní partneři v relevantních případech informují předkladatele i o možnosti uvedení jejich projektů na Portálu InvestEU podle článku 21.
KAPITOLA VI
Článek 21
Portál InvestEU
1. Komise zřídí Portál InvestEU. Portál je snadno přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, která poskytuje relevantní informace o každém projektu.
2. Portál InvestEU představuje prostředek, jak mohou předkladatelé projektů své projekty, pro které hledají finance, zviditelnit a poskytnout tak informace o nich investorům. Zařazením projektu na Portál InvestEU nejsou dotčena rozhodnutí o výběru konečných projektů, které získají podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie nebo které získají veřejné financování.
3. Na portálu jsou uvedeny pouze projekty, jež jsou slučitelné s právními předpisy a politikami Unie.
4. Projekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 3, předá Komise příslušným prováděcím partnerům a případně, pokud existuje poradenská iniciativa, Poradenskému centru InvestEU .
5. Prováděcí partneři přezkoumají projekty, jež spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti.
KAPITOLA VII
ODPOVĚDNOST, MONITOROVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 21a
Odpovědnost
1. Předseda řídicí rady podá na žádost Evropského parlamentu nebo Rady dožadujícímu orgánu zprávu o výsledcích Fondu InvestEU, a to i formou účasti na slyšení v Evropském parlamentu.
2. Předseda řídící rady odpoví ústně nebo písemně na otázky, které Fondu InvestEU položí Evropský parlament nebo Rada, v každém případě do pěti týdnů ode dne obdržení otázky.
Článek 22
Monitorování a vykazování
1. Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů Programu InvestEU stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení.
2. Pro zajištění efektivního hodnocení pokroku dosaženého při plnění cílů Programu InvestEU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, pokud jde o změny přílohy III tohoto nařízení za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, a aby umožňoval dostatečné monitorování portfolia rizik a záruk . Za tímto účelem se prováděcím partnerům , poradním partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.
4. Komise podává zprávy o provádění Programu InvestEU v souladu s články 241 a 250 finančního nařízení. V souladu s čl. 41 odst. 5 nařízení o financování poskytuje výroční zpráva informace o úrovni provádění programu s ohledem na jeho cíle a ukazatele výkonnosti . Aby mohla Komise plnit své povinnosti v oblasti podávání zpráv, poskytují jí prováděcí partneři za tímto účelem každoročně potřebné informace, včetně informací o fungování záruky .
5. Kromě toho předkládá každý prováděcí partner Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, jež se ve zprávě podle potřeby rozdělí na složku EU a složku členského státu ▌. Prováděcí partner rovněž předloží informace o složce členského státu tomu členskému státu, jehož složku provádí. Zpráva obsahuje posouzení dodržování požadavků ohledně použití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze III tohoto nařízení. Zpráva také obsahuje operační, statistické, finanční a účetní údaje a odhad očekávaných peněžních toků ke každé finanční a investiční operaci a na úrovni složky, okna a Fondu InvestEU. Jednou ročně zpráva ze skupiny EIB a případně od jiných realizačních partnerů obsahuje rovněž informace o překážkách pro investice, které se vyskytly při provádění finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení. Tyto zprávy obsahují informace, které prováděcí partneři poskytují v souladu s čl. 155 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.
Článek 23
Hodnocení
1. Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
2. [Do 30. září 2024 ] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislé průběžné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU, o fungování způsobů zavedených podle čl. 9a odst. 1 písm. b) a c), o rozdělení záruky EU podle čl. 10 odst. 1b) a 1c), o provádění Poradenského centra InvestEU, o přidělení rozpočtu podle čl. 9a odst. 1 písm. d) bodu i) a o článku 7. Z hodnocení by mělo zejména vyplývat, jak zapojení prováděcích partnerů a poradních partnerů přispělo k naplňování programových cílů InvestEU a rovněž cílů politiky EU, zejména pokud se jedná o vyváženost podpořených finančních a investičních operací z hlediska přidané hodnoty, geografického hlediska a hlediska odvětví. Hodnocení rovněž posoudí uplatňování ověřování udržitelnosti a zaměření na malé a střední podniky v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky.
3. Na konci provádění Programu InvestEU, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislé závěrečné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU.
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
5. Prováděcí partneři a poradní partneři přispívají k hodnocením Komise uvedeným v odstavcích 1 a 2 a poskytují jí za tímto účelem potřebné informace.
6. V souladu s [čl. 211 odst. 1] [finančního nařízení] zahrne Komise každé tři roky do výroční zprávy uvedené v [článku 250] [finančního nařízení] přezkum přiměřenosti míry tvorby rezerv stanovené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení s ohledem na skutečný rizikový profil finančních a investičních operací krytých zárukou EU. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 s cílem upravit na základě tohoto přezkumu míru tvorby rezerv stanovenou v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení až o 15 %.
Článek 24
Audity
Audity týkající se použití finančních prostředků Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.
Článek 25
Ochrana finančních zájmů Unie
Účastní-li se třetí země Programu InvestEU na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo na základě jiného právního nástroje, udělí tato třetí země příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Článek 26
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. Akty v přenesené pravomoci týkající se aktivit prováděných skupinou EIB a dalšími prováděcími partnery nebo za jejich účasti budou vypracovány po konzultaci se skupinou EIB a případnými prováděcími partnery.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 6, článku 17b , čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 6, článku 17b, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 6 , článku 17b, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
KAPITOLA VIII
TRANSPARENTNOST A VIDITELNOST
Článek 27
Informace, komunikace a publicita
1. Prováděcí partneři a poradní partneři uvádějí původ a zajišťují viditelnost finančních prostředků Unie (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
1a. Prováděcí partneři a poradní partneři informují nebo pověří finanční zprostředkovatele, aby informovali konečné příjemce, včetně malých a středních podniků, o existenci podpory z Programu InvestEU tím, že uvedou tuto informaci na jasně viditelném místě, zejména v případě malých a středních podniků, v příslušné dohodě o poskytnutí podpory z InvestEU, čímž se zvýší informovanost veřejnosti a zlepší viditelnost.
2. Komise provádí k Programu InvestEU a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na Program InvestEU rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
KAPITOLA IX
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 28
Přechodná ustanovení
1. Příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení lze použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení.
2. Příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky ze záruky EU stanovené nařízením (EU) 2015/1017 lze použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení, nejsou-li použity pro účely uvedené v článcích 4, 9 a 12 nařízení (EU) 2015/1017.
Článek 29
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C […], […], s. […].
(2) Úř. věst. C […], […], s. […].
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019. Podtržený text nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(4) COM(2018)0097 final.
(5) COM(2018)0353.
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).
(7) COM(2017)0206.
(8) COM(2017)0250.
(9) Publikováno jako Diskusní dokument o evropské ekonomice č. 074 v lednu 2018.
(10)
(11) Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na internetových stránkách: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AC%3A2013%3A373%3ATOC
(12) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a změna nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(15) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(16) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(17) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(19) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(20)(21)
PŘÍLOHA I
Částky na specifické cíle
Orientační rozdělení na finanční a investiční operace podle čl. 4 odst. 2 je následující:
a) |
▌ 11 500 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a); |
b) |
▌ 11 250 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b); |
c) |
▌ 12 500 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c); |
d) |
▌ 5 567 500 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d). |
PŘÍLOHA II
Způsobilé oblasti pro finanční a investiční operace
Finanční a investiční operace mohou spadat do jedné nebo více z těchto oblastí:
1. |
Rozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie, přechodem na čistou energii a závazky přijatými v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:
|
2. |
Rozvoj udržitelné a bezpečné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti mobility , vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:
|
3. |
Životní prostředí a zdroje, zejména prostřednictvím:
|
4. |
Rozvoj infrastruktury pro digitální konektivitu, zejména projekty na podporu zavádění digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou , připojení 5G a zlepšování digitální konektivity a přístupu, zejména pro venkovské oblasti a okrajové regiony . |
5. |
Výzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím:
|
6. |
Vývoj, zavádění a rozšiřování digitálních technologií a služeb, které přispívají především k cílům programu Digitální Evropa, zejména prostřednictvím:
|
7. |
Finanční podpora subjektům s nejvýše 499 zaměstnanci se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím:
|
8. |
Kulturní a tvůrčí odvětví , kulturní dědictví , média, audiovizuální odvětví, novinářská práce a tisk, včetně (ale nikoli výlučně) prostřednictvím rozvoje nových technologií, využívání digitálních technologií a technologického řízení práv duševního vlastnictví . |
9. |
Turistika: |
9a. |
Rekultivace průmyslových zón (včetně kontaminovaných lokalit) a obnova udržitelného využívání. |
10. |
Udržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura a další prvky širší udržitelné bioekonomiky. |
11. |
Sociální investice, včetně investic na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména prostřednictvím:
|
12. |
Rozvoj obranného průmyslu, čímž se přispívá ke strategické autonomii Unie, zejména podporou:
|
13. |
Kosmické odvětví, zejména prostřednictvím rozvoje kosmického odvětví v souladu s cíli kosmické strategie:
|
13a. |
Moře a oceány prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a její finanční zásady, zejména prostřednictvím námořního podnikání a průmyslu, obnovitelné mořské energie a oběhového hospodářství. |
PŘÍLOHA III
Klíčové ukazatele výkonnosti
1. Objem financování z fondu InvestEU (v členění podle segmentů politiky)
1.1 |
Objem podepsaných operací |
1.2 |
Zmobilizované investice |
1.3 |
Částka zmobilizovaných soukromých finančních prostředků |
1.4 |
Dosažený pákový a multiplikační efekt |
2. Geografický rozsah financování z fondu InvestEU (v členění podle segmentů politiky, země a regionu na úrovni NUTS 2 )
2.1 |
Počet zahrnutých zemí (podle projektů) |
2.1a |
Počet zahrnutých regionů (podle projektů) |
2.1b |
Objem operací na členský stát a region |
3. Dopad financování z fondu InvestEU
3.1 |
Počet vytvořených nebo podporovaných pracovních míst |
3.2 |
Investice podporující cíle v oblasti klimatu a případně podrobně uvedené podle segmentu politiky |
3.3 |
Investice podporující digitalizaci |
3.3a |
Investice podporující průmyslovou transformaci |
4. Udržitelná infrastruktura
4.1 |
Energetika: Dodatečné instalované kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jiná bezpečná a udržitelná kapacita pro výrobu energie s nulovými a nízkými emisemi (MW) |
4.2 |
Energetika: Počet domácností , počet veřejných a obchodních prostor s lépe klasifikovanou spotřebou energie |
4.2a |
Energetika: Odhadované úspory energie díky projektům v Kw/hod. |
4.2b |
Energetika: Snížení / neuskutečnění ročních emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu. CO2 |
4.2c |
Energetika: Objem investic do rozvoje, zvýšení inteligence a modernizace udržitelné energetické infrastruktury |
4.3 |
Digitalizace: Domácnosti , komerční nebo veřejné budovy , které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 100 Mbps, již lze zvýšit až na gigabitovou rychlost , nebo počet vytvořených přístupových bodů ke službám WIFI |
4.4 |
Doprava: Zmobilizované investice
, zejména
do TEN-T
|
4.5 |
Životní prostředí: Investice přispívající k provádění plánů a programů, které vyžaduje acquis Unie v oblasti životního prostředí v souvislosti s kvalitou ovzduší, vodou, odpady a přírodou |
5. Výzkum, inovace a digitalizace
5.1 |
Přínos k dosažení cíle 3 % HDP Unie investovaných do výzkumu, vývoje a inovací |
5.2 |
Počet podporovaných podniků podle velikosti , které provádějí výzkumné a inovační projekty |
6. Malé a střední podniky
6.1 |
Počet podporovaných podniků podle velikosti (mikro, malé, střední a malé společnosti se střední tržní kapitalizací) |
6.2 |
Počet podporovaných podniků podle fáze (raná fáze , fáze růstu/expanze) |
6.2a |
Počet podniků podporovaných členským státem a regionem na úrovni NUTS 2 |
6.2b |
Počet podporovaných podniků podle odvětví v souladu s kódy NACE |
6.2c |
Procento objemu investic v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky určené pro MSP |
7. Sociální investice a dovednosti
7.1 |
Sociální infrastruktura: Kapacita podporované sociální infrastruktury podle odvětví a přístup k této infrastruktuře : bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, ostatní |
7.2 |
Mikrofinancování a financování sociálních podniků: počet podporovaných příjemců mikrofinancování a podniků sociální ekonomiky |
7.5 |
Dovednosti: Počet osob, jež získávají nové dovednosti nebo si je nechávají uznávat a získávají o nich osvědčení : formální kvalifikace získaná vzděláváním a odbornou přípravou |
PŘÍLOHA IV
Program InvestEU – Předchůdcovské nástroje
A. Kapitálové nástroje:
— |
Evropská technologická facilita (ETF98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa růstu a zaměstnanosti (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43). |
— |
TTP: Rozhodnutí Komise o přijetí doplňkového financování v rozhodnutí týkajícím se financování akcí činnosti „Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky“ generálního ředitelství pro podniky a průmysl za rok 2007 a přijetí rámcového rozhodnutí o financování přípravné akce „EU se ujímá své úlohy v globalizovaném světě“ a čtyř pilotních projektů „Erasmus pro mladé podnikatele“, „Opatření na podporu spolupráce a partnerství mezi mikropodniky a malými a středními podniky“, „Transfer technologií“ a „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007 (K(2007) 531). |
— |
Evropská technologická facilita (ETF01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84). |
— |
GIF: Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15). |
— |
Nástroj pro propojení Evropy (CEF) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1). |
— |
COSME EFG: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33). |
— |
InnovFin Equity:
|
— |
Investice do budování kapacit v rámci programu EaSI Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238). |
B. Záruční nástroje:
— |
Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 98 (SMEG98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa růstu a zaměstnanosti (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43). |
— |
Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 01 (SMEG01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84). |
— |
Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 07 (SMEG07): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15). |
— |
Evropský záruční nástroj mikrofinancování Progress (EPMF-G): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1). |
— |
RSI:
|
— |
EaSI-Záruka: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238). |
— |
Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME (LGF programu COSME): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33). |
— |
InnovFin Debt:
|
— |
Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví (CCS GF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221). |
— |
Nástroj pro záruky za studentské půjčky (SLGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50). |
— |
Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185). |
C. Nástroje pro sdílení rizik:
— |
Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1). |
— |
InnovFin:
|
— |
Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF DI) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129). |
— |
Nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185). |
D. Účelové investiční jednotky:
— |
Evropský nástroj mikrofinancování Progress – Fonds commun de placements – fonds d'investissements spécialisés (EPMF FCP-FIS): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1). |
— |
Marguerite:
|
— |
Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5). |
PŘÍLOHA V
Selhání trhu, nepříznivé investiční situace, adicionalita a vyloučené druhy činnosti
A. Selhání trhu, nepříznivé investiční situace a adicionalita
V souladu s čl. 209 finančního nařízení se záruka EU vztahuje na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace (čl. 209 odst. 2 písm. a)) a dosahuje adicionality tím, že brání nahrazení potenciální podpory a investic z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů (čl. 209 odst. 2 písm. b)).
Za účelem dosažení souladu s čl. 209 odst. 2 písm. a) a b) finančního nařízení musí finanční a investiční operace využívající záruku EU splňovat tyto požadavky stanovené v bodech 1 a 2 níže:
1. |
Selhání trhu a nepříznivé investiční situace V zájmu řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací podle čl. 209 odst. 2 písm. a) finančního nařízení zahrnují investice, na něž se zaměřují finanční a investiční operace, jeden z těchto rysů:
|
2. |
Adicionalita Finanční a investiční operace musí splňovat oba aspekty adicionality, jak je uvedeno v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení. To znamená, že operace by bez podpory z fondu InvestEU nebyly provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejné míře jinými veřejnými nebo soukromými zdroji. Pro účely tohoto nařízení se tyto operace považují za finanční a investiční operace, které splňují následující dvě kritéria:
|
Aby se prokázalo, že finanční a investiční operace, na které se vztahuje záruka EU, doplňují stávající trh a další veřejnou podporu, poskytnou prováděcí partneři informace prokazující alespoň jeden z těchto rysů:
a) |
Podporu poskytovanou prostřednictvím podřízených pozic ve vztahu k jiným veřejným nebo soukromým věřitelům nebo v rámci struktury financování. |
b) |
Podporu poskytovanou prostřednictvím vlastního kapitálu a kvazivlastního kapitálu nebo prostřednictvím dluhopisů s dlouhodobou splatností, cenami, požadavky na kolaterál nebo jinými podmínkami, které nejsou dostatečně dostupné na trhu nebo z jiných veřejných zdrojů. Podporu operací s vyšším rizikovým profilem, než je riziko obecně přijímané vlastními standardními činnostmi prováděcího partnera či podporu pro prováděcí partnery v případě, že překročí vlastní kapacitu při podpoře těchto operací. |
c) |
Účast na mechanismech sdílení rizik zaměřených na oblasti politiky, které vystavují prováděcího partnera vyšší míře rizika ve srovnání s úrovněmi obecně přijímanými prováděcím partnerem nebo které jsou soukromé finanční subjekty schopny nebo ochotny přijmout. |
d) |
Podporu, která v důsledku signalizačních účinků podpory poskytované v rámci fondu InvestEU vyvolá nebo přiláká dodatečné soukromé nebo veřejné zdroje financování a doplní ostatní soukromé nebo komerční zdroje, zejména od kategorií investorů, kteří nejsou ochotni podstupovat riziko, nebo institucionálních investorů. |
e) |
Podporu poskytovanou prostřednictvím finančních produktů, které nejsou v cílových zemích nebo regionech v důsledku chybějících, nedostatečně rozvinutých nebo neúplných trhů k dispozici nebo nejsou nabízeny v dostatečné míře. |
U zprostředkovaných finančních a investičních operací, zejména v případě podpory malých a středních podniků, musí být adicionalita ověřena na úrovni zprostředkovatele, a nikoli na úrovni konečného příjemce. Má se za to, že adicionalita existuje v případě, že fond InvestEU poskytne finančnímu zprostředkovateli podporu při zřizování nového portfolia s vyšší mírou rizika nebo vyšším objemem činností, které jsou již vysoce rizikové, v porovnání s úrovní rizika, kterou jsou soukromí a veřejní účastníci finančních operací v cílovém členském státě či regionech v současné době schopni nebo ochotni přijmout.
Záruka EU se neposkytuje na podporu operací refinancování (jako je nahrazení stávajících dohod o půjčkách nebo jiných forem finanční podpory projektům, které již byly částečně nebo v plném rozsahu uskutečněny), s výjimkou zvláštních výjimečných a řádně odůvodněných okolností, za nichž je prokázáno, že operace v rámci záruky EU umožní novou investici do způsobilé oblasti politiky nad rámec běžného objemu činnosti prováděcího partnera nebo finančního zprostředkovatele, a to alespoň ve výši částky operace, která splňuje kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení. Výše uvedená kritéria týkající se selhání trhu, nepříznivých investičních situací a adicionality se použijí také pro tyto refinanční operace.
B. Vyňaté činnosti
Fond InvestEU nepodporuje:
(1) |
činnosti, které omezují individuální práva a svobodu jednotlivce nebo porušují lidská práva; |
(2) |
v oblasti obranných činností, používání, vývoje nebo výroby produktů a technologií, které jsou zakázány platným mezinárodním právem; |
(3) |
výrobky a činnosti související s tabákem (výroba, distribuce, zpracování a obchod); |
(4) |
činnosti vyloučené v článku [X] nařízení [Horizont Evropa]: výzkumná činnost zaměřená na klonování lidí k reprodukčním účelům; činnosti zaměřené na změnu genetického dědictví lidských bytostí, které by mohly učinit tyto změny dědičnými, činnosti k vytvoření lidských embryí výhradně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky; |
(5) |
hazardní hry (činnosti související s výrobou, výstavbou, distribucí, zpracováním, obchodem nebo softwarem); |
(6) |
obchod se sexuálními službami a související infrastrukturu, služby a média; |
(7) |
činnosti zahrnující živá zvířata pro pokusné a vědecké účely, pokud nelze zaručit soulad s Úmluvou Rady Evropy na ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely; |
(8) |
činnost v oblasti rozvoje nemovitostí, tj. činnost, jejímž jediným účelem je renovace a opětovný pronájem nebo zpětný prodej stávajících budov, jakož i realizace nových projektů; činnosti v odvětví nemovitostí, které souvisejí se specifickými cíli fondu InvestEU, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, a /nebo způsobilé oblasti pro financování a investiční operace podle přílohy II tohoto nařízení, jako jsou investice do projektů energetické účinnosti nebo sociálního bydlení, jsou však způsobilé; |
(9) |
finanční činnosti, jako je nákup nebo obchodování s finančními nástroji. Zejména jsou vyloučeny intervence zaměřené na odkup aktiv nebo na náhradní kapitál, který je určen pro rozprodávání majetku. |
(10) |
činnosti, které jsou zakázány platnými vnitrostátními právními předpisy; |
(11) |
vyřazování jaderných elektráren z provozu, jejich provoz, úpravu nebo výstavbu; |
(12) |
Investice související s těžbou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním pevných fosilních paliv a ropy, jakož i investice související s těžbou plynu. Tato výjimka se nevztahuje na:
|
(13) |
Investice do zařízení k odstraňování odpadů na skládkách. Tato výjimka se nevztahuje na investice týkající se:
|
(14) |
Investice do závodů na mechanicko-biologické zpracování (MBT). Toto vyloučení se nevztahuje na investice do modernizace stávajících zařízení MBT pro účely výroby energie z odpadů nebo recyklace tříděného odpadu, jako je kompostování a anaerobní digesce. |
(15) |
Investice do spaloven pro zpracování odpadů. Tato výjimka se nevztahuje na investice týkající se:
|
Prováděcí partneři nadále nesou odpovědnost za to, že při provádění projektu budou dodržena kritéria při podpisu, a za sledování souladu finančních a investičních operací s kritérii pro vyloučení a za to, že v případě potřeby přijmou vhodná nápravná opatření.
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/1060 |
P8_TA(2019)0434
Evropské prostředí jednotného námořního portálu ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje prostředí jednotného evropského námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU (COM(2018)0278 – C8-0193/2018 – 2018/0139(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/78)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0278), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0193/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1), |
— |
po konzultací s Výborem regionů, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0006/2019), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0139
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/… ,kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1239.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/1061 |
P8_TA(2019)0435
Zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341 (COM(2018)0354 – C8-0208/2018 – 2018/0179(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/79)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0354), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0208/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0363/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0179
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019 /… o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2088.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/1062 |
P8_TA(2019)0436
Perzistentní organické znečišťující látky ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o perzistentních organických znečišťujících látkách (přepracované znění) (COM(2018)0144 – C8-0124/2018 – 2018/0070(COD))
(Řádný legislativní postup – přepracování)
(2021/C 158/80)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0144), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0124/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. července 2018 (1), |
— |
po konzultaci s Výborem regionů, |
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (2), |
— |
s ohledem na dopis, který dne 10. září 2018 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0336/2018), |
A. |
vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu; |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise (3); |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 93.
(2) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 15. listopadu 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0463).
P8_TC1-COD(2018)0070
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o perzistentních organických znečišťujících látkách (přepracované znění)
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1021.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/1064 |
P8_TA(2019)0437
Povinnost clearingu, požadavky na oznamování a techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv a registry obchodních údajů***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (COM(2017)0208 – C8-0147/2017 – 2017/0090(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/81)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0208), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0147/2017), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 11. října 2017 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. září 2017 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0181/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2017)0090
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/834.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/1066 |
P8_TA(2019)0438
Povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí (COM(2017)0331 – C8-0191/2017 – 2017/0136(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/82)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0331), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0191/2017), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 4. října 2017 (1), |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. září 2017 (2), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0190/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2017)0136
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2099.)
30.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/1068 |
P8_TA(2019)0439
Podpora využívání trhů pro růst malých a středních podniků ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) 2017/1129, pokud jde o podporu využívání trhů pro růst malých a středních podniků (COM(2018)0331 – C8-0212/2018 – 2018/0165(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 158/83)
Evropský parlament,
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0331), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0212/2018), |
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1), |
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0437/2018), |
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P8_TC1-COD(2018)0165
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) 2017/1129, pokud jde o podporu využívání trhů pro růst malých a středních podniků
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2115.)