31.3.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 116/22

P8_TA(2019)0339

Požadavky na prosazování a konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU (COM(2017)0278 – C8-0170/2017 – 2017/0121(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 116/11)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0278),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0170/2017),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2018 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. února 2018 (2),

—	s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0206/2018),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 45.

(2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 57.

P8_TC1-COD(2017)0121

Postoj Evropského parlamentu přijetý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU, a mění nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) [pozm. návrh 764]

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(-1)

Vzhledem k vysoké mobilitě pracovní síly v odvětví silniční dopravy je třeba stanovit zvláštní odvětvová pravidla, která zajistí rovnováhu mezi svobodou dopravců poskytovat přeshraniční služby, volným pohybem zboží a sociální ochranou řidičů. Tato směrnice má tedy zajistit právní jistotu a jednoznačnost, přispět k harmonizaci a podpoře prosazování práva a k boji proti nezákonným praktikám a snížit administrativní zátěž. [pozm. návrh 765]

(1)

Má-li být vytvořeno bezpečné, účinné a sociálně zodpovědné odvětví silniční dopravy, je nezbytné zajistit jednak volný pohyb zboží a služeb, přiměřené pracovní podmínky a sociální ochranu pro řidiče, jednak a vytvořit vhodné obchodní a konkurenční podmínky prostředí pro dopravce , přičemž je třeba především dodržovat základní svobody a zásady volného pohybu zboží a služeb, tak jak je zaručují Smlouvy . [pozm. návrh 766]

(1a)

Vnitrostátní předpisy uplatňované v oblasti silniční dopravy musí být přiměřené a odůvodněné a nesmí bránit výkonu základních svobod zaručených Smlouvou, jako je volný pohyb služeb, ani snižovat atraktivnost výkonu těchto svobod, tak aby se udržela nebo zvýšila konkurenceschopnost Unie a současně aby byly dodržovány pracovní podmínky a sociální ochrana řidičů. [pozm. návrh 767]

(2)

Vzhledem k přirozeně vysoké míře mobility ve službách silniční dopravy je třeba dbát zejména na to, aby řidiči mohli využívat práv, která jim náležejí, a aby dopravci , což jsou ve většině případů (90 %) malé a střední podniky s méně než 10 pracovníky, nemuseli čelit neúměrným správním překážkám nebo nepřiměřeným a diskriminačním kontrolám , které nepatřičně omezují jejich svobodu při přeshraničním poskytování služeb. [pozm. návrh 768]

(2a)

Vnitrostátní předpisy uplatňované v oblasti silniční dopravy musí být přiměřené a odůvodněné a nesmí bránit výkonu základních svobod zaručených Smlouvou, jako je volný pohyb zboží a služeb, ani snižovat atraktivnost výkonu těchto svobod, aby se zachovala, nebo dokonce zvýšila konkurenceschopnost Unie, což se týká i nákladů na výrobky a služby, a musí respektovat pracovní podmínky a sociální ochranu řidičů i specifické rysy tohoto odvětví, neboť řidiči jsou vysoce mobilními, nikoli vysílanými pracovníky. [pozm. návrh 769]

(3)

Rovnováha mezi zlepšením sociálních a pracovních podmínek řidičů na straně jedné a usnadněním přístupu ke svobodnému poskytování služeb silniční dopravy na základě spravedlivé , přiměřené a nediskriminační hospodářské soutěže mezi domácími a zahraničními dopravci na straně druhé má zásadní význam pro bezproblémové fungování vnitřního trhu. Vnitrostátní právní předpisy nebo politiky uplatňované v odvětví dopravy na vnitrostátní úrovni proto musí vždy napomáhat rozvoji a posilování jednotného evropského dopravního prostoru a nesmí žádným způsobem přispívat k roztříštěnosti vnitřního trhu. [pozm. návrh 770]

(4)

Na základě zhodnocení účinnosti a účelnosti současných sociálně-právních předpisů EU pro odvětví silniční dopravy byly zjištěny určité právní mezery ve stávajících ustanoveních a odhaleny nedostatky v jejich prosazování , jakož i nezákonné praktiky, například využívání společností s fiktivním sídlem typu poštovní schránky. Větší důraz by se měl klást na boj proti nehlášené práci v odvětví dopravy . Dále mezi členskými státy existují nesrovnalosti týkající se ve výkladu, uplatňování a provádění předpisů , které pro řidiče a dopravce vytvářejí velkou administrativní zátěž . Tím vzniká právní nejistota, a nerovné zacházení s řidiči a dopravci, které která zhoršuje pracovní, sociální i konkurenční podmínky v odvětví. [pozm. návrh 771]

(4a)

V zájmu správného uplatňování směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (4) a 2014/67/EU (5) je třeba na úrovni Unie posílit kontroly a spolupráci v boji proti podvodům souvisejícím s vysíláním řidičů a provádět přísnější kontroly, aby byly skutečně zajištěny platby příspěvků na sociální zabezpečení vysílaných řidičů. [pozm. návrh 772]

(5)

Přiměřené, účinné a jednotné prosazování ustanovení o pracovní době a době odpočinku má zásadní význam pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, ochranu pracovních podmínek řidičů a prevenci narušování hospodářské soutěže vyplývající z nedodržování předpisů. Proto je žádoucí rozšířit stávající jednotné požadavky na prosazování stanovené směrnicí 2006/22/ES i na kontrolu dodržování ustanovení o pracovní době uvedených ve směrnici 2002/15/ES. Mělo by být rovněž umožněno – aniž by tím vznikala dodatečná administrativní zátěž – kombinovat kontroly doby jízdy a pracovní doby s kontrolami dodržování pravidel pro vysílání pracovníků. Kontroly dodržování pracovní doby by měly být prováděny pouze v provozovnách dopravců, dokud nová technologie neumožní její dodržování účinně ověřovat při silničních kontrolách. [pozm. návrh 773]

(5a)

Vzhledem ke zvláštní povaze dopravních služeb a přímému dopadu na volný pohyb zboží se zvláštním důrazem na bezpečnost a zabezpečení silničního provozu by měly být silniční kontroly omezeny na minimum. Řidiči by neměli nést odpovědnost za dodatečné administrativní povinnosti svých příslušných podniků. Předpisy upravující pracovní dobu by měly být kontrolovány pouze v provozovnách dopravců. [pozm. návrh 774]

(5b)	S cílem umožnit účinnější, rychlejší a početnější silniční kontroly a zároveň snížit administrativní zátěž pro řidiče, kontroly souladu s ustanoveními směrnice 2002/15/ES by měly spíše než v rámci silničních kontrol probíhat v rámci inspekcí v podnikových provozovnách dopravců. [pozm. návrh 775]

(6)

Správní spolupráce mezi členskými státy při provádění sociálních předpisů v silniční dopravě se ukazuje jako nedostatečná, v důsledku čehož je přeshraniční prosazování předpisů obtížnější, neúčinné a nejednotné. Proto je nezbytné vytvořit rámec pro efektivní komunikaci a vzájemnou pomoc, včetně výměny údajů o porušování předpisů a informací o osvědčených postupech při prosazování.

(6a)

S cílem posílit účinnou administrativní spolupráci a účinnou výměnu informací by členské státy měly propojit své vnitrostátní elektronické rejstříky (NER) prostřednictvím systému Evropského rejstříku podniků silniční dopravy (ERRU), a to s právním základem v čl. 16 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 (6) . Členské státy by měly přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění propojení vnitrostátních elektronických rejstříků, tak aby příslušné orgány členských států, včetně silničních inspektorů, měly přímý přístup v reálném čase k údajům a informacím obsaženým v rejstříku ERRU. [pozm. návrh 776]

(6b)

V zájmu usnadnění lepšího a jednotnějšího uplatňování minimálních podmínek pro provádění nařízení (ES) č. 561/2006, nařízení (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES a podpory dodržování správních požadavků spojených s vysíláním pracovníků ze strany podnikatelů v silniční dopravě by Komise měla vytvořit jeden či více modulů systému IMI pro předkládání prohlášení o vyslání a elektronickou aplikaci, která inspektorům poskytne při silničních kontrolách přímý přístup v reálném čase k ERRU a IMI. [pozm. návrh 777]

(7)

V zájmu zlepšení účinnosti, účelnosti a jednotnosti prosazování je žádoucí zdokonalit prvky i využití stávajících vnitrostátních systémů hodnocení rizika. Přístup k údajům vedeným v systémech hodnocení rizika umožní lepší zacílení kontrol na dopravce nedodržující předpisy a vytvoření jednotného vzorce pro hodnocení rizika dopravců zajistí spravedlivější zacházení s dopravci při kontrolách.

(7a)

S cílem zajistit pro pracovníky a podniky spravedlivé a rovné podmínky je třeba dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu prosazování a poskytnout veškerou možnou podporu plnému zavedení a využívání systémů hodnocení rizika. Za tímto účelem je třeba donucovacím orgánům umožnit přístup v reálném čase k vnitrostátním elektronickým rejstříkům (NER) a maximálně využívat Evropský rejstřík podniků silniční dopravy (ERRU). [pozm. návrh 778]

(8)	Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnice 2006/22/ES by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 (7).

(8a)	Předpisy pro vysílání pracovníků platné pro činnosti v silniční dopravě by měly být vyvážené, jednoduché a měly by pro členské státy a dopravní podniky představovat nízkou administrativní zátěž. Záměrem by nemělo být, aby odrazovaly od činností mimo zemi, v níž je dopravce usazen. [pozm. návrh 779]

(9)

Potíže byly zaznamenány také při provádění předpisů o vysílání řidičů stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (8) a předpisů o správních požadavcích zakotvených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU (9) ve vysoce mobilním odvětví silniční dopravy. Nekoordinované vnitrostátní předpisy o provádění a prosazování ustanovení o vysílání pracovníků v odvětví silniční dopravy způsobují právní nejistotu, narušují hospodářskou soutěž v odvětví dopravy a kladou velkou administrativní zátěž na dopravce sídlící mimo území EU. Tím vznikají nepatřičná omezení svobody při přeshraničním poskytování služeb v odvětví silniční dopravy, což má nepříznivé vedlejší účinky na pracovní místa a na konkurenceschopnost dopravců. Je třeba harmonizovat správní požadavky a kontrolní opatření, aby se zabránilo tomu, že dopravci budou čelit zbytečným nebo svévolným zdržením . [pozm. návrh 780]

(9a)

Výměna údajů a informací, správní spolupráce a vzájemná pomoc mezi členskými státy za účelem zajištění plného dodržování pravidel by měla probíhat prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), který má právní základ v nařízení (EU) č. 1024/2012. Systém IMI by se měl rovněž používat k předkládání a aktualizaci prohlášení o vyslání mezi dopravci a příslušnými orgány přijímajících členských států. Za účelem splnění tohoto posledního cíle by bylo nezbytné vytvořit v rámci systému IMI paralelní veřejné rozhraní, k němuž by měli dopravci přístup. [pozm. návrh 781]

(9b)

Všechny subjekty činné v dodavatelském řetězci u zboží by měly nést svůj spravedlivý díl odpovědnosti za porušování pravidel stanovených v této směrnici. Mělo by tomu tak být v případě, že dotčeným subjektům bylo porušení pravidel skutečně známo nebo že o něm s ohledem na všechny relevantní okolnosti měly vědět. [pozm. návrh 782]

(9c)	Aby bylo zajištěno řádné uplatňování kontrolních opatření pro vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy podle směrnic 96/71/ES a 2014/67/EU, měly by být posíleny kontroly a spolupráce na úrovni Unie zaměřené na boj proti podvodům v oblasti vysílání řidičů. [pozm. návrh 783]

(9d)

Dodavatelé by měli být vybízeni k tomu, aby jednali sociálně odpovědným způsobem a využívali služeb podnikatelů v silniční dopravě, kteří dodržují pravidla stanovená touto směrnicí. Aby dodavatelům usnadnila nalezení takových podnikatelů v silniční dopravě, měla by Komise vyhodnotit stávající nástroje a osvědčené postupy na podporu sociálně odpovědného jednání všech subjektů v rámci dodavatelského řetězce u zboží s cílem zřídit v případě potřeby Evropskou platformu důvěryhodných dopravních podniků. [pozm. návrh 784]

(9e)

Nedodržování předpisů týkajících se místa usazení podniků provozujících mezinárodní silniční dopravu vytváří rozdíly na vnitřním trhu a přispívá k nekalé soutěži mezi podniky. Je tedy třeba zpřísnit podmínky týkající se místa usazení podniků provozujících mezinárodní silniční dopravu, aby mohly být lépe sledovány, a to především v zájmu boje proti zakládání společností typu poštovní schránka. [pozm. návrh 785]

(10)

Komise ve svém návrhu ze dne 8. března 2016 (10) na revizi směrnice 96/71/ES uznala, že provádění této směrnice ve vysoce mobilním odvětví silniční dopravy vzbuzuje určité otázky právního charakteru a působí obtíže, a uvedla, že tyto problémy by bylo nejlépe řešit zvláštními právními předpisy pro odvětví silniční dopravy.

(10a)

Vzhledem ke skutečnosti, že v Evropě panuje nedostatek řidičů, je třeba výrazně zlepšit pracovní podmínky, má-li se zvýšit přitažlivost tohoto povolání. [pozm. návrh 786]

(11)

Má-li být zajištěno účinné a přiměřené provádění směrnice 96/71/ES v odvětví silniční dopravy, je nezbytné stanovit konkrétní odvětvová pravidla, která zohlední specifika vysoce mobilních pracovních sil v odvětví silniční dopravy a zajistí rovnováhu mezi sociální ochranou řidičů a svobodou dopravců při přeshraničním poskytování služeb. Ustanovení o vysílání pracovníků ve směrnici 96/71/ES a o prosazování těchto ustanovení ve směrnici 2014/67/EU by se měla uplatňovat na odvětví silniční dopravy ve smyslu této směrnice. [pozm. návrh 787]

(12)

Tato vyvážená kritéria by měla vycházet z konceptu dostatečné vazby řidiče na území hostitelského členského státu. Proto by měl být stanoven časový limit, po jehož překročení bude Tato dostatečná vazba existuje v případě provozování mezinárodní dopravy platit minimální mzda a minimální placená dovolená za kalendářní rok hostitelského členského státu. Tento časový limit by se neměl vztahovat na případy případech kabotáže definované definovaných v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 (11) a (ES) č. 1073/2009 (12), neboť k veškeré přepravě dochází v hostitelském členském státu. Proto by se na kabotáž měla vztahovat minimální mzda ustanovení směrnice 96/71/ES a minimální placená dovolená za kalendářní rok hostitelského členského státu, a to bez ohledu na četnost a dobu trvání operací prováděných řidičem směrnice 2014/67/EU měla vztahovat na kabotáž . [pozm. návrh 788]

(12a)

V případě mezinárodní dopravy by převažující vazba řidiče v rámci dvoustranné mezinárodní dopravy měla být k členskému státu usazení dopravní společnosti, neboť řidič se pravidelně vrací do členského státu usazení dopravní společnosti. Řidič může během jedné cesty vykonat několik dvoustranných přepravních operací. Při jiných druzích operací, které řidič vykonává na území hostitelského členského státu, zejména v rámci jiné než dvoustranné mezinárodní přepravy, naopak dostatečná vazba na území tohoto státu existuje. [pozm. návrh 789]

(12b)

S cílem zajistit účinné využívání dopravních zdrojů, zohlednit provozní realitu a snížit počet jízd naprázdno, což je důležitý prvek při dosahování cílů Pařížské dohody, pokud jde o snižování emisí CO2, by měl být možný omezený počet dalších přepravních činností, aniž by to vedlo k uplatnění pravidel pro vysílání pracovníků. K těmto činnostem patří operace vykonávané během období provádění dvoustranné mezinárodní přepravní činnosti z členského státu usazení nebo následující po tomto provádění a před návratem do členského státu usazení. [pozm. návrh 790]

(12c)

V případě, že řidič vykonává kombinovanou přepravní operaci, je povaha poskytované služby během počátečního nebo závěrečného silničního úseku úzce spojena s členským státem usazení, pokud tento úsek sám o sobě představuje dvoustrannou přepravní operaci. Pokud je však přepravní operace během daného silničního úseku vykonána v hostitelském členském státě nebo jakožto jiná než dvoustranná mezinárodní přeprava, existuje zde dostatečná vazba na území hostitelského členského státu, a proto by se v tomto případě měla použít pravidla pro vysílání pracovníků. [pozm. návrh 791]

(12d)

Vzhledem k tomu, že neexistuje dostatečná vazba řidiče na území členského státu tranzitu, neměly by být tranzitní operace považovány za situace vyslání. Mělo by být rovněž jasně stanoveno, že skutečnost, že cestující vystupují z autobusu během zastávky z hygienických důvodů, nemění kvalifikaci přepravní operace. [pozm. návrh 792]

(12e)

Silniční doprava je vysoce mobilní odvětví a vyžaduje společný přístup k určitým aspektům odměňování v tomto odvětví. Dopravní podniky potřebují mít právní jistotu, pokud se jedná o pravidla a požadavky, které musejí dodržovat. Tato pravidla a tyto požadavky by měly být jednoznačné, srozumitelné a pro dopravní podniky snadno dostupné a měly by umožňovat také provádění účinných kontrol. Je důležité, aby nová pravidla nepředstavovala zbytečnou administrativní zátěž a aby řádně zohledňovala zájmy malých a středních podniků. [pozm. návrh 793]

(12f)

Pokud jsou pracovní podmínky uvedené v článku 3 směrnice 96/71/ES v souladu s vnitrostátními právními předpisy, tradicemi a zvyklostmi, mj. respektováním autonomie sociálních partnerů, stanoveny v kolektivních smlouvách podle čl. 3 odst. 1 a 8 uvedené směrnice, měly by členské státy zajistit, aby v souladu se směrnicí 2014/67/EU byly dopravní podniky z jiných členských států a vyslaní řidiči obeznámeni s těmito pracovními podmínkami dostupným a transparentním způsobem, a měly by v tomto ohledu usilovat o zapojení sociálních partnerů. Příslušné informace by se měly týkat zejména rozdílných mezd a jejich složek, včetně složek mezd stanovených v místních nebo regionálních kolektivních smlouvách, metody použité k výpočtu odměny za práci a případně kvalifikačních kritérií pro zařazení do různých mzdových kategorií. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 (13) , kterou se mění směrnice 96/71/ES, by dopravní podniky neměly být postihovány za nedodržování předpisů týkajících se prvků mezd, metody použité k výpočtu odměny za práci a případně kvalifikačních kritérií pro zařazení do různých mzdových kategorií, které nejsou veřejně dostupné. [pozm. návrh 794]

(13)

V zájmu zajištění účinného a účelného prosazování konkrétních odvětvových pravidel o vysílání řidičů a zabránění neúměrné administrativní zátěži kladené na dopravce neusazené na území daného státu je třeba v odvětví silniční dopravy zavést zvláštní správní a kontrolní požadavky, které budou plně využívat kontrolních přístrojů, jako jsou digitální tachografy. S cílem zjednodušit povinnosti stanovené v této směrnici a ve směrnici 96/71/ES by měly mít členské státy možnost ukládat podnikatelům v silniční dopravě pouze správní požadavky uvedené v této směrnici, které byly upraveny pro odvětví silniční dopravy. [pozm. návrh 795]

(13a)

Aby se co nejvíce omezila administrativní zátěž řidičů a jejich zátěž spojená se správou dokumentů, poskytnou podnikatelé v dopravě na žádost příslušných orgánů členského státu, ve kterém je dotyčný podnikatel usazen, všechny nezbytné dokumenty, jak je stanoveno v ustanoveních kapitoly III směrnice 2014/67/EU o vzájemné pomoci a spolupráci mezi členskými státy. [pozm. návrh 796]

(13b)

Aby se usnadnilo provádění, uplatňování a prosazování této směrnice, členské státy by měly využívat systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (14) s cílem zlepšit přeshraniční výměnu informací mezi regionálními a místními orgány. Mohlo by být také vhodné rozšířit systém IMI tak, aby zahrnoval předkládání a přenos jednoduchých prohlášení. [pozm. návrh 797]

(13c)

V zájmu snížení administrativní zátěže pro podnikatele v dopravě, kteří mnohdy patří mezi malé a střední podniky, by bylo vhodné zjednodušit postupy zasílání prohlášení o vyslání z jejich strany prostřednictvím standardizovaných formulářů s některými předem definovanými položkami přeloženými do všech úředních jazyků Unie. [pozm. návrh 798]

(13d)

Všeobecné provádění a uplatňování pravidel pro vysílání pracovníků v silniční dopravě by mohlo ovlivnit strukturu odvětví nákladní silniční dopravy v Unii. Členské státy a Komise by proto měly dopad tohoto procesu důkladně monitorovat. [pozm. návrh 799]

(13e)

Prosazování by se mělo zaměřit na kontroly v provozovnách podniků. Silniční kontroly by neměly být vyloučeny, ale měly by být prováděny nediskriminačním způsobem pouze pro nákladní listy nebo jejich elektronické verze, potvrzení o předběžné registraci a osvědčení pro návrat do země usazení podnikatele v dopravě nebo bydliště řidiče. Silniční kontroly by měly v první řadě kontrolovat údaje z tachografů, které jsou důležité pro stanovení aktivity řidiče a vozidla za čtyřtýdenní průběžné období a zeměpisné pokrytí této činnosti. Užitečné může být zaznamenání kódu země. [pozm. návrh 800]

(13f)

Dopad uplatňování a prosazování pravidel pro vysílání pracovníků na odvětví silniční dopravy by měla Komise pravidelně vyhodnocovat a podávat o něm zprávy Parlamentu a Radě a měly by být předloženy návrhy na jejich další zjednodušení a zmírnění administrativní zátěže. [pozm. návrh 801]

(13 g)

Protože je odvětví dopravy, kde je pohyb samotnou podstatou práce řidičů, třeba přiznat zvláštní zacházení, je třeba, aby se uplatňování směrnice 96/71/ES na odvětví silniční dopravy shodovalo s datem vstupu změny směrnice 2006/22/ES v platnost, pokud jde o požadavky na prosazování, a se zvláštními pravidly týkajícími se směrnic 96/71/ES a 2014/67/EU ve věci vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy. [pozm. návrh 802]

(13h)

V zájmu přizpůsobení příloh této směrnice vývoji v oblasti osvědčených postupů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny těchto příloh. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (15) . Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují. [pozm. návrh 803]

(-14a)

Výměna informací v rámci účinné správní spolupráce a vzájemné pomoci mezi členskými státy by měla splňovat pravidla ochrany osobních údajů stanovená v nařízení (EU) 2016/679. [pozm. návrh 804]

(-14b)

Všichni partneři v dodavatelském řetězci by měli dodržovat pravidla pro zachování dobrých sociálních podmínek napříč evropským trhem silniční nákladní dopravy. V zájmu vytvoření hospodářsky a sociálně udržitelného evropského vnitřního trhu by měl být zaveden a prováděn řetězec odpovědnosti zahrnující všechny subjekty v logistickém řetězci. Prosazování transparentnosti a odpovědnosti a zvyšování sociální a hospodářské rovnosti zvýší atraktivitu povolání řidiče a podpoří zdravou hospodářskou soutěž. [pozm. návrh 805]

(14)	Směrnice 2006/22/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2006/22/ES se mění takto:

(1)

Název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a nařízení (EU) č. 165/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS“

(2)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Tato směrnice stanovuje minimální podmínky pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a nařízení (EU) č. 165/2014 (*1) a směrnice 2002/15/ES (*2).

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1)."

(*2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).“;"

(3)

Článek 2 se mění takto:

(a)

V odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto kontroly každoročně zahrnují významnou a reprezentativní část mobilních pracovníků, řidičů, dopravců a vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 561/2006 a nařízení (EU) č. 165/2014, a v případě kontrol v provozovnách, mobilních pracovníků a řidičů, na něž se vztahuje směrnice 2002/15/ES. Členské státy budou pořádat silniční kontroly ohledně provádění směrnice 2002/15/ES teprve tehdy, až bude zavedena technologie umožňující provádění účinných kontrol. Do té doby budou tyto kontroly prováděny výhradně v provozovnách dopravců. “[pozm. návrh 806]

(b)

V odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Každý členský stát organizuje kontroly tak, aby zahrnovaly nejméně 3 % pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 561/2006, nařízení (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES. V návaznosti na silniční kontroly a v případě, že řidič není schopen předložit jeden nebo více požadovaných dokladů, je řidičům povoleno pokračovat v dopravě a dopravce je povinen v členském státě, kde je usazen, předložit požadované doklady prostřednictvím příslušných orgánů .“; [pozm. návrh 807]

(c)

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Informace sdělené Komisi v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 561/2006 zahrnují počet řidičů zkontrolovaných na silnici, počet kontrol v provozovnách dopravců, počet kontrolovaných pracovních dnů v provozovnách a počet i druh zaznamenaných porušení včetně záznamu o tom, zda byli převáženi cestující, nebo zboží.“; [pozm. návrh 808]

(3a)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Koordinované kontroly

Členské státy provedou nejméně šestkrát ročně vzájemně koordinované silniční kontroly a kontroly v provozovnách týkající se řidičů a vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 561/2006 nebo (EU) č. 165/2014. Kontrolní orgány dvou nebo více členských států provádějí tyto kontroly na svém území současně. Shrnutí výsledků koordinovaných kontrol se zveřejní v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.“; [pozm. návrh 809]

(4)

V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Kontroly v provozovnách dopravců se plánují s přihlédnutím ke zkušenostem s různými druhy dopravy a dopravců. Provádějí se rovněž v případech, kdy byla při silniční kontrole zjištěna vážná porušení nařízení (ES) č. 561/2006 či a nařízení (EU) č. 165/2014 nebo směrnice 2002/15/ES.“[pozm. návrh 810]

(4a)

v čl. 7 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„ (b)

každé dva roky předávat Komisi statistické údaje podle článku 17 nařízení (ES) č. 561/2006;“; [pozm. návrh 811]

(5)

V čl. 7 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„(d)	zajistit s ostatními členskými státy výměnu informací týkajících se provádění vnitrostátních ustanovení provádějících tuto směrnici a směrnici 2002/15/ES.“;

(6)

Článek 8 se mění takto:

(-a)	V čl. 8 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto: „1. Informace, které mají být vzájemně poskytovány podle čl. 22 odst. 2 nařízení ( ES ) č. 561 / 2006 nebo podle článku 40 nařízení ( EU ) č. 165 / 2014 , si určené orgány, které byly oznámeny Komisi podle článku 7, vyměňují:“; [pozm. návrh 812]

(a)

V odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„(b)	v jednotlivých případech na odůvodněnou konkrétní žádost členského státu , nejsou-li požadované informace dostupné prostřednictvím přímé konzultace vnitrostátních elektronických rejstříků podle čl . 16 odst. 5 nařízení (ES) č. 1071/2009 .“; [pozm. návrh 813]

(b)

Vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a. V případech vyžadujících hloubkovou analýzu nebo zahrnujících kontroly v provozovnách příslušných dopravců Členské státy předloží členský stát informace požadované jinými členskými státy podle odst. 1 písm. b) tohoto článku do 25 10 pracovních dní od obdržení žádosti. V řádně odůvodněných případech vyžadujících hloubkovou analýzu nebo zahrnujících kontroly v provozovnách příslušných dopravců činí tato lhůta 20 pracovních dnů. Členské státy se mohou dohodnout i na kratší lhůtě. V naléhavých případech či v případech, kdy postačuje nahlédnutí do rejstříků, například do rejstříku systému hodnocení rizika, musí být požadované informace předloženy do tří pracovních dnů. [pozm. návrh 814]

Má-li dožádaný členský stát za to, že žádost není dostatečně odůvodněna, do deseti pěti pracovních dnů o tom dožadující členský stát vyrozumí. Dožadující členský stát následně svůj požadavek konkrétněji doloží. Pokud to není možné, může dožádaný členský stát žádost zamítnout. [pozm. návrh 815]

Pokud je obtížné nebo nemožné žádosti o poskytnutí údajů vyhovět nebo provést kontroly, inspekce či šetření, musí o tom informuje dožádaný členský stát o této skutečnosti dožadující členský stát do deseti ve lhůtě pěti pracovních dnů vyrozumět a řádně tuto obtížnost nebo nemožnost poskytnout příslušné informace odůvodní a vysvětlí . Nastanou-li jakékoli problémy, projednají dotčené členské státy záležitost navzájem tak, aby nalezly řešení. [pozm. návrh 816]

Zjistí-li Komise, že přetrvává určitý problém při výměně informací nebo že dochází k setrvalému odmítání poskytování informací, může přijmout veškerá nezbytná opatření k nápravě situace, včetně případného zahájení šetření této záležitosti a v konečném důsledku uplatnění postihů vůči dotčenému členskému státu.“; [pozm. návrh 817]

(ba)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Odchylně od článku 21 směrnice 2014/67/EU se výměna informací mezi příslušnými orgány členských států podle odstavců 1 a 1a tohoto článku provádí prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), který byl zaveden nařízením (EU) č. 1024/2012. Příslušné orgány členských států mají přímý přístup v reálném čase k údajům ve vnitrostátních elektronických rejstřících prostřednictvím systému Evropského rejstříku podniků silniční dopravy (ERRU) podle článku 16 nařízení (ES) č. 1071/2009.“; [pozm. návrh 818]

(bb)

V článku 8 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„2a. Komise do roku 2020 vytvoří elektronickou aplikaci, která bude společná pro všechny členské státy EU a která inspektorům provádějícím silniční kontroly a kontroly v provozovně poskytne přímý přístup v reálném čase do systémů ERRU a IMI. Tato aplikace bude vytvořena na základě pilotního projektu.“, [pozm. návrh 819]

(7)

Článek 9 se mění takto:

(a)

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy zavedou systém hodnocení rizika dopravců na základě relativního počtu a závažnosti porušení nařízení (ES) č. 561/2006 či nařízení (EU) č. 165/2014 nebo vnitrostátních ustanovení provádějících směrnici 2002/15/ES, kterých se jednotlivý dopravce dopustil.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15a, v nichž stanoví obecný vzorec pro výpočet hodnocení rizika dopravců, který bude přihlížet k počtu, závažnosti a četnosti výskytu porušení, k výsledkům kontrol, při kterých nebyla zjištěna žádná porušení, a k tomu, zda silniční dopravci používají ve všech svých vozidlech tachograf tak, jak vyžaduje kapitola II nařízení (EU) č. 165/2014. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2 této směrnice.“; [pozm. návrh 820]

(b)	V odstavci 2 se vypouští druhá věta;

(ba)	V odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto: „3. Počáteční seznam porušení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 je uveden v příloze III.“; [pozm. návrh 821]

(bb)

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Aby bylo možno stanovit pokyny pro posuzování závažnosti porušení nařízení (ES) č. 561/2006 nebo (EU) č. 165/2014, je Komise zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci podle čl. 15a a upravit jimi přílohu III s cílem vypracovat pokyny týkající se společné stupnice porušení, rozdělené do kategorií podle závažnosti.“; [pozm. návrh 822]

(bc)	v odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto: „Kategorie vztahující se na nejvážnější porušení by měla obsahovat případy, kdy nedodržení příslušných ustanovení nařízení (ES) č. 561/2006 nebo (EU) č. 165/2014 představuje vážné riziko smrti či těžké újmy na zdraví.“; [pozm. návrh 823]

(c)

Doplňují se nové odstavce, které znějí:

„4. V zájmu usnadnění cílených kontrol na silnicích musí být údaje vedené ve vnitrostátních systémech hodnocení rizika a ve vnitrostátních rejstřících dopravních podniků a činností v době provádění kontroly přístupné všem příslušným kontrolním orgánům daného členského státu , a to přinejmenším prostřednictvím elektronické aplikace společné pro všechny členské státy, pomocí níž budou mít přímý přístup k ERRU v reálném čase . [pozm. návrh 824]

5. Na vyžádání musí členské státy v časových lhůtách stanovených v článku 8 poskytnout údaje vedené Členské státy poskytují přímý přístup k údajům vedeným ve vnitrostátních systémech hodnocení rizika všem příslušným orgánům ostatních členských států, a to buď na vyžádání, nebo prostřednictvím přímého přístupu interoperabilních vnitrostátních elektronických rejstříků ve smyslu článku 16 nařízení (ES) č. 1071/2009. V tomto ohledu se výměna informací a údajů o podnikatelích v dopravě, porušeních a hodnoceních rizik soustředí a uskuteční prostřednictvím propojení, které zajišťují evropské rejstříky podniků silniční dopravy (ERRU) mezi jednotlivými vnitrostátními rejstříky členských států .“[pozm. návrh 825]

(8)

V článku 11 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 15a, jimiž stanoví obecný přístup k záznamu a sledování dob vykonávání jiných prací, jak jsou definovány v článku 4 písm. e) nařízení (ES) č. 561/2006, včetně formy pořizování záznamu a konkrétních případů, kdy se mají pořizovat, a pořizování záznamů a sledování dob o délce nejméně jednoho týdne, kdy se řidič pohybuje mimo vozidlo , aniž by s ním mohl provádět jakoukoli činnost . Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.“[pozm. návrh 826]

(8a)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) č. 165/2014. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“; [pozm. návrh 827]

(8b)

V článku 13 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	podporovat soudržný přístup a harmonizovaný výklad nařízení (ES) č. 561/2006 u kontrolních orgánů;“ [pozm. návrh 828]

(8c)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Jednání se třetími zeměmi

Jakmile tato směrnice vstoupí v platnost, zahájí Unie s dotčenými třetími zeměmi jednání o uplatňování pravidel, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v této směrnici.

Do uzavření těchto jednání zahrnou členské státy údaje o kontrolách vozidel ze třetích zemí do svých formulářů pro Komisi, jak je uvedeno v článku 17 nařízení (ES) č. 561/2006.“ [pozm. návrh 829]

(8d)	Článek 15 se nahrazuje tímto: „Článek 15 Aktualizace příloh Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15a, kterými se mění přílohy I a II za účelem zavedení nezbytných úprav podle vývoje osvědčených postupů.“; [pozm. návrh 830]

(8e)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 15a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 3 a v článku 15 je svěřena Komisi na dobu 5 let od [datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 3 a článku 15 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 3 a článku 15 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“; [pozm. návrh 831]

(9)

Příloha I se mění takto:

(-a)

V části A se bod 1 nahrazuje tímto:

„1)

denní a týdenní doby řízení, přestávky v řízení a denní a týdenní doby odpočinku; také záznamové listy předchozích dnů, které se mají v souladu s čl. 36 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 165/2014 nacházet ve vozidle nebo údaje uložené pro stejnou dobu na kartě řidiče nebo v paměti záznamového zařízení v souladu s přílohou II této směrnice nebo na výtiscích;“; [pozm. návrh 832]

(-aa)

V části A se bod 2 nahrazuje tímto:

„2)

pro období uvedené v čl. 36 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 165/2014 všechny případy, kdy je překročena povolená rychlost vozidla, tj. jakýkoli časový úsek delší než jedna minuta, během něhož překročila rychlost vozidla u kategorie vozidel N3 90 km/h nebo u kategorie vozidel M3 105km/h (kategorie N3 a M3 odpovídají definici ve směrnici 2007/46/ES (16) )“; [pozm. návrh 833]

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1). "

(-ab)

V části A se bod 4 nahrazuje tímto:

„(4)	řádné fungování záznamového zařízení (určení možného zneužití zařízení nebo karty řidiče nebo záznamových listů) nebo případně předložení dokladů uvedených v čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 561/2006;“; [pozm. návrh 834]

(a)

Do části A se doplňuje nový bod, který zní:

„6.	týdenní pracovní dobu stanovenou v článcích 4 a 5 směrnice 2002/15/ES za podmínky, že technologie umožňuje provádění účinných kontrol .“[pozm. návrh 835]

(b)

Do části B se vkládá nový bod, který zní:

„4.	předpisy o týdenní pracovní době, přestávkách a noční práci stanovené v článcích 4, 5 a 7 směrnice 2002/15/ES.“;

(ba)

v části B se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„Členské státy mohou v případě zjištěného porušení kontrolovat případně i spoluodpovědnost ostatních účastníků dopravního řetězce, např. zasílatelů, dopravců nebo dodavatelů, včetně ověření, zda dopravní smlouvy umožňují dodržet nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014.“; [pozm. návrh 836]

Článek 2

1. Tento článek stanovuje konkrétní pravidla týkající se některých aspektů směrnice 96/71/ES vztahujících se k vysílání řidičů v odvětí silniční dopravy a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU vztahujících se ke správním požadavkům a kontrolním opatřením pro vysílání těchto řidičů.

1a. Tato konkrétní pravidla se použijí pro řidiče zaměstnané podniky usazenými v členském státě, který přijímá jedno z přechodných opatření uvedených v čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice 96/71/ES.

2. Členské státy nesmí uplatňovat čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c) směrnice 96/71/ES na řidiče v odvětví silniční dopravy, kteří jsou zaměstnáni u dopravců zmiňovaných v čl. 1 odst. 3 písm. a) uvedené směrnice, když provozují mezinárodní přepravu definovanou v nařízeních č. 1072/2009 a 1073/2009, u nichž doba vyslání na jejich území za účelem provozování uvedené přepravy za jeden kalendářní měsíc nepřesáhne tři dny.

2. Při výkonu dvoustranných přepravních činností se řidič nepovažuje za vyslaného pracovníka ve smyslu směrnice 96/71/ES.

Pro účely této směrnice se dvoustrannou přepravou zboží rozumí přeprava zboží založená na přepravní smlouvě, kdy je zboží přepravováno z členského státu usazení, jak je vymezen v čl. 2 odst. 8 nařízení (ES) č. 1071/2009, do jiného členského státu nebo do třetí země, anebo z jiného členského státu nebo třetí země do členského státu usazení.

2a. Od data, kdy řidiči zaznamenávají překročení hranice ručně podle čl. 34 odst. 7 nařízení (EU) č. 165/2014, členské státy rovněž uplatní výjimku uvedenou v odstavci 2 ohledně přepravy zboží, pokud:

—	řidič kromě výkonu dvoustranné přepravy provede jednu činnost nakládky nebo vykládky v členských státech nebo třetích zemích, jimiž projíždí, pokud řidič nakládku nebo vykládku zboží neuskuteční v témže členském státě.

V případě, že po dvoustranné přepravě z členského státu usazení, během níž nebyla vykonána žádná doplňková činnost, následuje dvoustranná přeprava do členského státu usazení, tato výjimka platí až pro dvě doplňkové činnosti nakládky nebo vykládky za podmínek uvedených výše.

Tato výjimka se uplatňuje pouze do data, kdy budou vozidla registrovaná poprvé v určitém členském státě vybavena inteligentním tachografem, který umožňuje zaznamenávat překročení hranic a doplňkové činnosti uvedené v prvním pododstavci čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 165/2014, jak je uvedeno ve druhém pododstavci čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení. Od tohoto data se výjimka uvedená v prvním pododstavci vztahuje pouze na řidiče používající vozidla vybavená inteligentním tachografem podle článku 8, 9 a 10 tohoto nařízení.

2b. Řidič, který vykonává mezinárodní příležitostnou nebo pravidelnou přepravu cestujících definovanou v nařízení (ES) č. 1073/2009, není považován za vyslaného pro účely směrnice 96/71/ES, pokud:

—	cestující nastupují v členském státě usazení a vystupují v jiném členském státě nebo ve třetí zemi; nebo

—	cestující nastupují v některém členském státě nebo ve třetí zemi a vystupují v členském státě usazení; nebo

—	cestující nastupují a vystupují v členském státě usazení pro účely místních výletů podle definice v nařízení (ES) č. 1073/2009.

2c. Řidič provádějící kabotáž, jak je vymezena v nařízeních (ES) č. 1072/2009 a (ES) č. 1073/2009, je považován za vyslaného podle směrnice 96/71/ES.

2d. Aniž je dotčen čl. 2 odst. 1 směrnice 96/71/ES, řidič se nepovažuje za vyslaného pracovníka na území členského státu, jímž projíždí, pokud neproběhne naložení nebo vyložení zboží nebo cestujících.

2e. Během počátečního nebo závěrečného silničního úseku kombinované přepravy, jak je vymezena ve směrnici 92/106/EHS, se řidič nepovažuje za vyslaného pracovníka ve smyslu směrnice 96/71/ES, pokud se tento úsek skládá z dvoustranných přepravních činností vymezených v odstavci 2.

2f. Členské státy zajistí, aby v souladu se směrnicí 2014/67/EU byly pracovní podmínky uvedené v článku 3 směrnice 96/71/ES, které jsou stanoveny v kolektivních smlouvách podle čl. 3 odst. 1 a 8 uvedené směrnice, dostupným a transparentním způsobem zpřístupněny dopravním podnikům z jiných členských států a vyslaným řidičům. Příslušné informace se týkají zejména rozdílných mezd a jejich složek, včetně složek mezd stanovených v místních nebo regionálních platných kolektivních smlouvách, metody použité k výpočtu odměny za práci a případně kvalifikačních kritérií pro klasifikaci v různých mzdových kategoriích. V souladu se směrnicí (EU) 2018/957, kterou se mění směrnice 96/71/ES, nebudou dopravní podniky postihovány za nedodržování předpisů týkajících se prvků mezd, metody použité k výpočtu odměny za práci a případně kvalifikačních kritérií pro klasifikaci v různých mzdových kategoriích, které nejsou veřejně dostupné.

2 g. Dopravním podnikům usazeným ve třetím státě nesmí být poskytováno lepší zacházení, než podnikům usazeným v některém členském státě.

Při poskytování přístupu na trh EU dopravním podnikům usazeným v těchto třetích zemích uplatňují členské státy ve svých dvoustranných dohodách s třetími zeměmi opatření, jež jsou rovnocenná směrnici 96/71/ES a této směrnici [XX/XX] (lex specialis). Členské státy budou rovněž usilovat o zavedení takových rovnocenných opatření v souvislosti s mnohostrannými dohodami se třetími zeměmi. Členské státy oznámí příslušná ustanovení svých dvoustranných a mnohostranných dohod se třetími zeměmi Komisi.

S cílem zajistit odpovídající kontrolu těchto rovnocenných opatření při vysílání pracovníků ze třetích zemí, členské státy zajistí, aby byla revidovaná pravidla v nařízení (EU) XXX/XXXX týkající se určování polohy pomocí tachografu [nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 165/2014] uplatňována v rámci Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR). [pozm. návrh 837]

Je-li doba vyslání delší než tři dny, musí členské státy uplatňovat čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c) směrnice 96/71/ES po celou dobu vyslání na své území v průběhu období jednoho kalendářního měsíce zmíněného v prvním pododstavci. [pozm. návrh 838]

3. Pro účely výpočtu období vyslání uvedených v odstavci 2 platí následující: [pozm. návrh 839]

(a)	denní pracovní doba kratší než šest hodin strávených na území členského státu se započítává jako půl dne; [pozm. návrh 840]

(b)	denní pracovní doba přesahující šest hodin strávených na území členského státu se započítává jako celý den; [pozm. návrh 841]

(c)	do pracovní doby se započítávají i přestávky, doby odpočinku a doby pohotovosti strávené na území členského státu. [pozm. návrh 842]

4. Odchylně od článku 9 směrnice 2014/67/EU mohou členské státy ukládat jen následující správní požadavky a kontrolní opatření: [pozm. návrh 843]

(a)

povinnost podnikatele v silniční dopravě usazeného v jiném členském státě zaslat předložit příslušným vnitrostátním orgánům členského státu, do kterého je řidič vyslán, nejpozději v okamžiku zahájení vyslání prohlášení o vyslání a jeho případné aktualizace v elektronické podobě, které je vyhotoveno v oficiálním jazyce hostitelského členského státu nebo prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), který byl zřízen nařízením (EU) č. 1024/2012, v angličtině a úředním jazyce Evropské unie, jež obsahuje jen tyto informace: [pozm. návrh 844]

i)	totožnost podnikatele v silniční dopravě v podobě jeho unijního daňového identifikačního čísla nebo čísla licence Společenství ; [pozm. návrh 845]

ii)	kontaktní údaje správce dopravy nebo jiných kontaktních osob v členském státě, kde je dopravce usazen, aby bylo možno spolupracovat s příslušnými orgány hostitelského členského státu, ve kterém jsou služby poskytovány, a odesílat a přijímat dokumenty a oznámení;

iii)	předpokládaný počet vyslaných řidičů a jejich totožnost informace o vyslaném řidiči, včetně: totožnosti, země pobytu, země, ve které odvádí příspěvky na sociální zabezpečení, čísla sociálního zabezpečení a čísla řidičského průkazu ; [pozm. návrh 846]

iv)	předpokládanou dobu vyslání a plánované datum začátku a předpokládané trvání a datum konce vyslání a právo, jímž se řídí pracovní smlouva [pozm. návrh 847],

iva)	u podnikatelů v silniční nákladní dopravě: totožnost a kontaktní údaje příjemce za předpokladu, že dopravce nepoužívá elektronický nákladní list (e-CMR); [pozm. návrh 848]

v)	poznávací značky vyslaných vozidel;

vi)	typ dopravních služeb (tj. přeprava zboží, přeprava osob, mezinárodní přeprava, kabotážní přeprava);

via)	u podnikatelů v silniční nákladní dopravě: adresy nakládky/nakládek a vykládky/vykládek za předpokladu, že dopravce nepoužívá elektronický nákladní list (e-CMR); [pozm. návrh 849]

(b)

povinnost řidiče uchovávat a podnikatele v silniční dopravě zajistit, aby na žádost silniční kontroly předložit měl řidič k dispozici v tištěné nebo elektronické podobě kopii prohlášení o vyslání a doklad o dopravní činnosti probíhající na území hostitelského členského státu, jako je elektronický nákladní list (e-CMR) nebo doklad uvedený v článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009; [pozm. návrh 850]

(c)	povinnost řidiče uchovávat a podnikatele v silniční dopravě zajistit, aby měl řidič na žádost silniční kontroly předložit k dispozici záznamy tachografu, a zejména kódy členských států, na kterých se řidič v rámci mezinárodních přepravních operací či kabotážních operací pohybuje; [pozm. návrh 851]

ca)	během silničních kontrol uvedených v písmenech b) a c) tohoto článku musí mít řidič možnost kontaktovat ústředí, manažera dopravy nebo jinou osobu či subjekt, kteří mohou požadované dokumenty poskytnout; [pozm. návrh 852]

(d)

povinnost řidiče uchovávat a na žádost silniční kontroly předložit v tištěné nebo elektronické podobě kopii pracovní smlouvy nebo rovnocenného dokumentu ve smyslu článku 3 směrnice Rady 91/533/EHS (17) , přeloženou do některého z oficiálních jazyků hostitelského členského státu nebo do angličtiny; [pozm. návrh 854]

(e)

povinnost řidiče předložit na vyžádání silniční kontroly v tištěné nebo elektronické podobě kopii výplatních pásek za období uplynulých dvou měsíců; během silniční kontroly musí mít řidič možnost kontaktovat ústředí, správce dopravy nebo osobu či subjekt, které mohou tuto kopii poskytnout; [pozm. návrh 855]

(f)

povinnost podnikatele v silniční dopravě poskytnout zaslat prostřednictvím veřejného rozhraní IMI po skončení období vyslání […] kopie dokumentů uvedených v písmenech b) a c) na žádost orgánů hostitelského členského státu, v přiměřené lhůtě tištěné do něhož je řidič vyslán, jakož i doklady o odměně vyslaných řidičů týkající se doby vyslání a jejich pracovní smlouvu či elektronické kopie dokumentů uvedených v písmenech b), c) rovnocenný dokument ve smyslu článku 3 směrnice Rady č. 91/533/EHS (18), pracovní výkazy týkající se práce řidiče a e) doklady o platbách ;

Podnikatel v silniční dopravě poskytne požadované doklady prostřednictvím veřejného rozhraní IMI do 2 měsíců od data žádosti. Pokud podnikatel v silniční dopravě neposkytne všechny požadované doklady prostřednictvím veřejného rozhraní IMI ve stanovené lhůtě, mohou příslušné orgány členského státu, kde se vyslání uskutečnilo, požádat v souladu s články 6 a 7 směrnice 2014/67/EU o pomoc příslušné orgány členského státu usazení podnikatele. Pokud je tato žádost podána prostřednictvím rozhraní IMI, musí mít příslušné orgány členského státu usazení podnikatele přístup k prohlášení o vyslání a dalším příslušným informacím, které podnikatel poskytl prostřednictvím veřejného rozhraní IMI. Příslušné orgány členského státu usazení podnikatele zajistí, aby doklady požadované příslušnými orgány členského státu, kde se vyslání uskutečnilo, byly poskytnuty prostřednictvím rozhraní IMI do 25 pracovních dnů od data žádosti. [pozm. návrh 853]

5. Pro účely odst. 4 písm. a) může podnikatel v silniční dopravě poskytnout prohlášení o vyslání pokrývající období maximálně šesti měsíců. [pozm. návrh 856]

5a. Informace z prohlášení jsou uloženy v databázi rozhraní IMI za účelem kontrol po dobu 18 měsíců a musí být přístupné přímo a v reálném čase všem příslušným orgánům ostatních členských států určených podle článku 3 směrnice 2014/67/EU, článku 18 nařízení (ES) č. 1071/2009 a článku 7 směrnice 2006/22/ES.

Příslušné vnitrostátní orgány mohou sociálním partnerům umožnit v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy přístup k informacím, pokud:

—	se informace týkají vyslání na území dotčeného členského státu;

—	se informace používají pro účely vymáhání pravidel pro vysílání pracovníků; a

—	zpracování údajů je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. [pozm. návrh 857]

5b. Komise přijme prováděcí akty, jejichž prostřednictvím vytvoří standardizované formuláře ve všech úředních jazycích Unie, které budou používány k předkládání prohlášení prostřednictvím veřejného systému IMI, uvede funkce prohlášení v tomto systému a to, jakým způsobem mají být informace uvedené v odst. 4 písm. a) bodech (i) až (via) v prohlášení předkládány, a zajistí, aby tyto informace z prohlášení byly automaticky překládány do jazyka hostitelského členského státu. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 2a odst. 2. [pozm. návrh 858]

5c. Členské státy zabrání zbytečným prodlením při provádění kontrolních opatření, která by mohla mít dopad na dobu a datum vyslání. [pozm. návrh 859]

5d. Příslušné orgány členských států úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc a veškeré relevantní informace za podmínek stanovených ve směrnici 2014/67/EU a v nařízení (ES) č. 1071/2009. [pozm. návrh 860]

Článek 2a

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) č. 165/2014. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 861]

Článek 2b

Členské státy stanoví sankce za nedodržení článku 2 této směrnice pro odesílatele, spediční firmy, dodavatele a subdodavatele, kteří vědí či by s ohledem na všechny relevantní okolnosti měli vědět, že přepravní služby, které objednávají, porušují tuto směrnici.

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení ustanovení této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené, odrazující a nediskriminační. [pozm. návrh 862]

Článek 2c

Komise vyhodnotí stávající nástroje a osvědčené postupy na podporu společensky odpovědného jednání všech aktérů dodavatelského řetězce u zboží a v případě potřeby do … [dvou let od vstupu této směrnice v platnost] předloží legislativní návrh na zřízení Evropské platformy důvěryhodných dopravních podniků. [pozm. návrh 863]

Článek 2d

Inteligentní prosazování

1. Aniž je dotčena směrnice 2014/67/EU, členské státy v zájmu důslednějšího prosazování povinností uvedených v článku 2 této směrnice zajistí, aby se na jejich území uplatňovala soudržná vnitrostátní strategie prosazování právních předpisů. Tato strategie se zaměří na dopravce s vysokým hodnocením rizika, jak je uvedeno v článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.

2. Každý členský stát zajistí, že kontroly stanovené v článku 2 směrnice 2006/22/ES budou případně zahrnovat kontrolu vysílání a že tyto kontroly budou prováděny bez diskriminace, a zejména bez diskriminace na základě poznávací značky vyslaných vozidel.

3. Členské státy se zaměří na podniky, jež byly vyhodnoceny jako podniky představující zvýšené riziko porušení ustanovení článku 2 této směrnice, která se na ně vztahují. Za tímto účelem členské státy v rámci systému hodnocení rizik zavedeného členskými státy podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES a rozšířeného podle článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 považují riziko takového porušení za samostatné riziko.

4. Pro účely odstavce 3 mají členské státy přístup k příslušným informacím a údajům zaznamenaným, zpracovaným nebo uloženým inteligentním tachografem uvedeným v kapitole II nařízení (EU) č. 165/2014, prohlášením o vyslání uvedeným ve čl. 2 odst. 4 této směrnice a v elektronických přepravních dokladech, jako jsou elektronické nákladní listy podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci, jimiž stanoví charakteristiky údajů, ke kterým mají členské státy přístup, podmínky jejich využívání a technické specifikace pro jejich předání nebo zpřístupnění, v nichž zejména stanoví:

a)	podrobný seznam informací a údajů, k nimž mají mít příslušné orgány členských států přístup, zahrnující přinejmenším čas a místo překročení hranice, činnosti nakládky a vykládky, registrační značku vozidla a údaje o řidiči;

b)	práva přístupu příslušných orgánů, která budou v případě potřeby rozlišena podle druhu příslušných orgánů, druhu přístupu a účelu využití údajů;

c)	technické specifikace přenosu údajů uvedených v písmenu a) nebo přístupu k nim, případně včetně maximální doby uchovávání těchto údajů, rozlišených ve vhodných případech podle druhu.

6. Veškeré osobní údaje uvedené v tomto článku nesmějí být přístupny ani uchovávány déle, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány. Jakmile již nejsou údaje pro tyto účely zapotřebí, jsou zničeny.

7. Členské státy nejméně třikrát za rok provedou vzájemně koordinované silniční kontroly vysílání, které se mohou krýt s kontrolami provedenými v souladu s článkem 5 směrnice 2006/22/ES. Tyto kontroly provádějí zároveň vnitrostátní orgány odpovědné za prosazování příslušných pravidel v oblasti vysílání z nejméně dvou členských států, přičemž každý z těchto orgánů tak činí na svém vlastním území. Členské státy si vyměňují informace o počtu a druhu porušení zjištěných po provedení vzájemně koordinovaných silničních kontrol.

Shrnutí výsledků koordinovaných kontrol se zveřejní v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. [pozm. návrh 864]

Článek 2e

Změny nařízení (EU) č. 1024/2012

V příloze nařízení (EU) č. 1024/2012 se doplňují nové body, které znějí:

„12a.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a nařízení (EU) č. 165/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS: Článek 8

12b.	Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU: Čl. 2 odst. 5“ [pozm. návrh 865]

Článek 3

1. Komise vyhodnotí provádění této směrnice, zejména dopad článku 2, do [tří let ode dne provedení této směrnice] a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím uplatňování. V případě potřeby Komise k této zprávě připojí legislativní návrh.

1. Členské státy podávají každoročně Komisi zprávu o provádění této směrnice, zejména o provádění inteligentního prosazování uvedeného v článku 2d a o případných obtížích při prosazování.

Aby se umožnilo účinné vymáhání informací, které mají být vyhodnoceny, obsahuje zpráva informace o účinnosti:

—	inteligentních tachografů uvedených v kapitole II nařízení (EU) č. 165/2014;

—	využívání rozhraní IMI podle čl. 2 odst. 5a a 5b této směrnice;

—	využívání elektronických přepravních dokladů, jako je elektronický nákladní list podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě;

—	výměny informací mezi příslušnými orgány prostřednictvím systémů ERRU a IMI a informací o účinnosti přímého přístupu orgánů v reálném čase jak do systému ERRU, tak do systému IMI prostřednictvím aplikace EU během silničních kontrol, jak je uvedeno v článcích 8 a 9 směrnice 2006/22/ES; a

—	provádění programu odborné přípravy zaměřeného na pomoc řidičům a všem dalším subjektům zapojeným do tohoto postupu, včetně podniků, správních orgánů, inspektorů, aby se přizpůsobili novým pravidlům a požadavkům, které se jich týkají.

2. Po zprávě uvedené v odstavci 1 Komise pravidelně vyhodnotí tuto směrnici a výsledky tohoto hodnocení předloží Evropskému parlamentu a Radě.

2. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví formát a pokyny pro podávání zpráv uvedených v odstavci 1.

Tyto prováděcí akty mohou zahrnovat pravidla, která vyžadují, aby členské státy poskytovaly Komisi údaje o dopravních tocích a údaje o členských státech, v nichž jsou registrována vozidla zaznamenaná v systémech mýtného v členských státech, pokud takové údaje existují, pro účely posouzení účinnosti prosazování této směrnice.

3. V případě potřeby se ke zprávám uvedeným v odstavci 1 a 2 připojí příslušné návrhy.

3. Nejpozději do 31. prosince 2025 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a účincích této směrnice, zejména pokud jde o účinnost prosazování, včetně analýzy nákladů a přínosů používání snímačů hmotnosti pro účely automatického zaznamenávání míst nakládky/vykládky. Komise ke zprávě případně připojí legislativní návrh. Zpráva se zveřejní. [pozm. návrh 866]

Článek 3a

Odborná příprava

V zájmu dodržování ustanovení této směrnice stanoví Komise i členské státy komplexní program odborné přípravy a přizpůsobení se novým pravidlům a požadavkům stanoveným jak pro řidiče, tak pro všechny subjekty řízení, podniky, orgány, inspektory. [pozm. návrh 867]

Článek 4

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do […] [Lhůta pro provedení bude co možná nejkratší a obecně nebude delší než dva roky.] 30. července 2020. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů. [pozm. návrh 868]

Odvětví dopravy je vzhledem ke své uznané vysoce mobilní povaze vyňato z opatření vyplývajících z legislativního aktu, jímž se mění směrnice 96/71/ES, až do doby, než vstoupí v platnost tato směrnice. [pozm. návrh 869]

Odvětví dopravy je vyňato z opatření vyplývajících z legislativního aktu, kterým se mění směrnice 96/71/ES, dokud nevstoupí v platnost požadavky na prosazování stanovující zvláštní pravidla v souvislosti s dopravou podle této směrnice. [pozm. návrh 870]

Použijí tyto předpisy ode dne […].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 45.

(2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 57.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009 , kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanovují pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).

(10) COM(2016)0128.

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných předpisech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006 (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 16).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).

(15) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(17) Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32).

(18) Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32).

31.3.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 116/43

P8_TA(2019)0340

Denní a týdenní doba řízení, minimální přestávky a doby odpočinku a určování polohy pomocí tachografů ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a denní a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů (COM(2017)0277 – C8-0167/2017 – 2017/0122(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 116/12)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0277),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0167/2017),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2018 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. února 2018 (2),

—	s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0205/2018),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 45.

(2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 57.

P8_TC1-COD(2017)0122

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dobré pracovní podmínky pro řidiče a spravedlivé podmínky pro podnikání pro silniční dopravce mají zásadní význam při vytváření bezpečného, účinného a společensky odpovědného a nediskriminačního odvětví silniční dopravy , které bude s to přilákat kvalifikované pracovníky . Aby se tento proces usnadnil, je nezbytné, aby byly předpisy Unie v sociální oblasti v silniční dopravě jasné, vhodné pro daný účel, snadno použitelné a vymahatelné a účinně a důsledně prováděné v celé Unii. [pozm. návrh 346]

(2)

Po zhodnocení účinnosti a účelnosti provádění stávajícího souboru předpisů Unie v sociální oblasti v silniční dopravě, a zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 (4), byly ve stávajícím právním rámci v zavádění právního rámce zjištěny určité nedostatky. Nejasné a nevhodné předpisy pro týdenní odpočinek, odpočívadla, přestávky při provozu s více řidiči a absence předpisů o návratu řidičů do jejich domovů nebo na jiné místo, které si zvolí, vedou k rozdílným výkladům a způsobům prosazování v členských státech. Některé členské státy nedávno přijaly jednostranná opatření dále zvyšující právní nejistotu a nerovné zacházení s řidiči a podnikateli v silniční dopravě. Na druhou stranu jsou maximální denní a týdenní doby řízení ve smyslu nařízení (ES) č. 561/2006 účinné ve zlepšování sociálních podmínek silničních řidičů a bezpečnosti silničního provozu obecně, a měly by proto být učiněny kroky k zajištění jejich dodržování. [pozm. návrh 347]

(2a)

Je v zájmu bezpečnosti silničního provozu a vymáhání pravidel, aby si byli všichni řidiči plně vědomi pravidel upravujících dobu řízení a odpočinku a aby byli také řádně informováni o dostupnosti odpočívadel. Členské státy by proto měly usilovat o vypracování pokynů, v nichž se toto nařízení představí jasným a jednoduchým způsobem a které poskytnou užitečné informace o parkovištích a odpočívadlech a rovněž zdůrazní význam boje proti únavě. [pozm. návrh 348]

(2b)

Je v zájmu bezpečnosti silničního provozu motivovat dopravní podniky k tomu, aby zavedly takovou kulturu bezpečnosti, která bude zahrnovat bezpečnostní politiku a postupy určované vyšším vedením, odhodlání přímého vedení provádět bezpečnostní politiku a ochotu pracovníků bezpečnostní pravidla dodržovat. V této souvislosti by měl být kladen důraz na otázky bezpečnosti silničního provozu, včetně problematiky únavy, odpovědnosti, plánování cest, rozpisů služeb, odměny založené na výkonu a řízení přesně na čas („just-in-time“). [pozm. návrh 349]

(3)

Hodnocení nařízení (ES) č. 561/2006 provedené ex post potvrdilo, že nedůsledné a neúčinné prosazování předpisů Unie v sociální oblasti je zejména důsledkem nejasných předpisů, neúčinného a nerovnoměrného využívání kontrolních nástrojů a nedostatečné správní spolupráce mezi členskými státy , což prohlubuje roztříštěnost evropského vnitřního trhu . [pozm. návrh 350]

(4)

Jasné, vhodné a jednotně prosazované předpisy jsou rovněž zásadní po dosažení politických cílů týkajících se zlepšování pracovních podmínek pro řidiče, a zejména zajištění nenarušené a spravedlivé hospodářské soutěže mezi podnikateli a zvýšení bezpečnosti silničního provozu pro všechny uživatele silnic. [pozm. návrh 351]

(4a)

Veškerá vnitrostátní pravidla uplatňovaná na silniční dopravu musí být přiměřená a rovněž opodstatněná, nesmí oslabovat základní svobody zaručené Smlouvou, jako například volný pohyb zboží a svobodu v poskytování služeb, ani činit méně atraktivním jejich uplatňování, aby se udržela nebo dokonce ještě zvýšila konkurenceschopnost Evropské unie. [pozm. návrh 352]

(4b)	V zájmu zajištění rovných podmínek v silniční dopravě na celoevropské úrovni by se toto nařízení mělo vztahovat na všechna vozidla, jejichž hmotnost přesahuje 2,4 tuny a jež jsou používána v mezinárodní dopravě. [pozm. návrh 353/rev]

(5)	Vyšlo najevo, že stávající požadavek na přestávky je nevhodný a nepraktický pro řidiče v týmu. Proto je vhodné upravit požadavek na záznam přestávek podle specifičnosti dopravy prováděné řidiči jedoucími v týmu.

(5a)	Přeprava zboží se od přepravy osob zásadně liší. Řidiči autokarů jsou v úzkém kontaktu s cestujícími a měli by mít možnost větší flexibility při volbě přestávek, aniž by docházelo k prodlužování doby řízení nebo zkracování doby odpočinku a přestávek. [pozm. návrh 354]

(6)

Řidiči v mezinárodní přepravě na dlouhé vzdálenosti tráví dlouhou dobu mimo domov. Současné požadavky na běžný týdenní odpočinek tato období zbytečně prodlužují. Je proto žádoucí upravit ustanovení o běžném týdenním odpočinku tak, aby bylo pro řidiče snazší provádět přepravu v souladu s těmito předpisy a dostat se domů nebo na místo, které si zvolí, na běžný týdenní odpočinek a aby obdrželi úplnou náhradu za všechna zkrácení týdenní doby odpočinku. Je rovněž nezbytné zajistit, aby podnikatelé organizovali práci řidičů tak, aby tato doba mimo domov nebyla nadměrně dlouhá. Pokud se řidič rozhodne strávit tuto dobu odpočinku doma, měl by mu dopravní podnik poskytnout prostředky k návratu. [pozm. návrh 355]

(6a)

V případě, že práce vykonávaná řidičem bude podle očekávání zahrnovat činnost pro zaměstnavatele, která je odlišná od jeho profesních úkolů spojených s řízením, jako je nakládka/vykládka, hledání parkovacího místa, údržba vozidla, příprava na cestu atd., měl by být při určování pracovní doby řidiče, možnosti řádného odpočinku a odměny zohledněn čas potřebný k plnění těchto úkolů. [pozm. návrh 356]

(6b)	Ve snaze zabezpečit pracovní podmínky řidičů v místech nakládky a vykládky by vlastníci a provozovatelé takovýchto zařízení měli řidiči zajistit přístup k hygienickým zařízením. [pozm. návrh 357]

(6c)

Rychlý vývoj technologií vede k rozvoji systémů autonomního řízení s rostoucí mírou důmyslnosti. V budoucnu by tyto systémy mohly umožnit různé způsoby využití vozidel, k jejichž provozu není zapotřebí řidiče. Výsledkem by mohly být nové možnosti provozu, jako je jízda nákladních automobilů v konvoji. V důsledku toho bude zapotřebí aktualizovat současné právní předpisy, včetně předpisů upravujících dobu řízení a odpočinku, k čemuž je nezbytné dosáhnout pokroku na úrovni pracovní skupiny EHK OSN. Za účelem zohlednění přínosů technologií autonomního řízení vypracuje Komise zprávu, v níž bude zhodnoceno používání systémů autonomního řízení v členských státech a již bude případně doprovázet legislativní návrh. Záměrem tohoto právního předpisu je zaručit bezpečnost na silnicích, rovné podmínky, jakož i řádné pracovní podmínky a zároveň umožnit EU razit cestu novým inovativním technologiím a postupům. [pozm. návrh 358]

(7)

Existují rozdíly mezi členskými státy ve výkladu a provádění požadavků na týdenní odpočinek, pokud jde o místo, kde má být týdenní odpočinek vybírán. Je proto V zájmu zajištění dobrých pracovních podmínek a bezpečnosti řidičů je vhodné objasnit tento požadavek, aby se zajistilo, že řidiči budou mít k dispozici odpovídající ubytování pro svůj běžný týdenní odpočinek, pokud si ho vybírají mimo domov , k dispozici kvalitní a genderově přizpůsobené ubytování nebo jiné místo, které si zvolí řidič a hradí zaměstnavatel. Členské státy by měly zajistit dostupnost dostatečných a bezpečných parkovacích ploch, které jsou uzpůsobeny potřebám řidičů. [pozm. návrh 359]

(7a)	Vyhrazené parkovací plochy by měly mít veškeré vybavení potřebné k zajištění vhodných podmínek pro odpočinek, konkrétně pokud jde o hygienu, stravování, bezpečnost a další aspekty. [pozm. návrh 360]

(7b)

Odpovídající odpočívadla jsou nezbytná pro zlepšení pracovních podmínek řidičů v tomto odvětví a pro zachování bezpečnosti silničního provozu. Vzhledem k tomu, že pro odvětví dopravy je odpočinek v kabině příznačný a že je v určitých případech z hlediska pohodlí a vhodnosti žádoucí, mělo by být řidičům umožněno odpočívat v jejich vozidle za předpokladu, že je vhodně vybaveno lůžkem. Proto by členské státy neměly neúměrně bránit nebo zdržovat zřizování vyhrazených parkovacích ploch. [pozm. návrh 361]

(7c)

Revidované hlavní směry pro TEN-T předpokládají budování parkovišť na dálnicích přibližně každých 100 km s cílem zajistit pro komerční uživatele silnic parkovací plochy s odpovídající úrovní bezpečnosti a ochrany, a proto by členské státy měly být vybízeny k realizaci těchto hlavních směrů a k dostatečné podpoře a investicím do bezpečných a vhodně uzpůsobených parkovišť. [pozm. návrh 362]

(7d)	V zájmu zajištění kvalitních a cenově dostupných odpočívadel by Komise a členské státy měly podporovat zakládání sociálních, obchodních, veřejných a jiných podniků, které by provozovaly vyhrazené parkovací plochy. [pozm. návrh 363]

(8)

Řidiči často narazí na nepředvídané okolnosti, které jim znemožní dostat se do požadovaného místa, kde si mají vybírat týdenní odpočinek, aniž by porušili předpisy Unie. Je žádoucí, aby se řidiči mohli snáze vyrovnat s těmito okolnostmi a měli možnost dostat se do místa týdenního odpočinku, aniž by porušili požadavky na maximální doby řízení.

(8a)	Velký podíl silniční dopravy v Unii zahrnuje část cesty trajektem nebo po železnici. Proto by se pro takové cesty měla stanovit srozumitelná a vhodná pravidla, pokud jde o dobu odpočinku a přestávky. [pozm. návrh 364]

(9)	Aby se omezily rozdílné způsoby prosazování a zabránilo se jim a dále se zvyšovala účinnost a účelnost přeshraničního prosazování, je zásadní zavést jasná pravidla pro pravidelnou správní spolupráci mezi členskými státy.

(9a)	V zájmu zajištění účinného prosazování pravidel, je nezbytné, aby mohly příslušné orgány při silničních kontrolách ověřit, zda v den kontroly a během předcházejících 56 dnů byly řádně dodrženy doby řízení a odpočinku. [pozm. návrh 365]

(9b)

Aby bylo zajištěna jasnost, srozumitelnost a vymahatelnost pravidel, je nezbytné, aby byly informace řidičům dostupné. Toho by mělo být dosaženo prostřednictvím koordinace ze strany Komise. Řidiči by také měli dostávat informace o odpočívadlech a zabezpečeném parkování, jež jim umožní cestu lépe naplánovat. Kromě toho by měla být prostřednictvím koordinace ze strany Komise zřízena bezplatná tísňová telefonická linka k upozornění služeb dohledu v případě, že je na řidiče vyvíjen nepatřičný tlak, nebo v případě podvodu či nezákonného jednání. [pozm. návrh 366]

(9c)

Článek 6 nařízení (ES) č. 1071/2009 ukládá členským státům povinnost, aby při posuzování dobré pověsti uplatňovaly jednotnou klasifikaci porušení. Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistily účinné, přiměřené a odrazující uplatňování vnitrostátních pravidel o sankcích pro případ porušení nařízení (ES) č. 561/2006 a nařízení (EU) č. 165/2014. Je nutné učinit další kroky, které zajistí, aby byly všechny sankce uplatňované členskými státy nediskriminační a přiměřené závažnosti porušení. [pozm. návrh 367]

(10)

K zajištění jednotných podmínek provádění nařízení (ES) č. 561/2006 by měla být Komisi svěřena prováděcí pravomoc k objasňování ustanovení tohoto nařízení a stanovení společných přístupů k jejich uplatňování a prosazování. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 (5).

(11)

Ke zlepšení nákladové efektivnosti prosazování předpisů v sociální oblasti je třeba plně využít možnosti stanovit v mezinárodní přepravě povinné používání současných a budoucích inteligentních systémů tachografů. Proto by se měly zlepšit funkce tachografu, aby umožňoval přesnější určování polohy, zejména během mezinárodní přepravy. [pozm. návrh 368]

(11a)

Rychlý rozvoj nových technologií a digitalizace celého hospodářství EU a potřeba zavést rovné podmínky pro všechny společnosti v mezinárodní silniční dopravě vedou k tomu, že je nezbytné zkrátit přechodné období pro instalaci inteligentního tachografu v registrovaných vozidlech. Inteligentní tachograf přispěje ke zjednodušení kontrol, a usnadní tak práci vnitrostátních orgánů. [pozm. návrh 369]

(11b)

S ohledem na široce rozšířené používání chytrých telefonů a neustálý rozvoj jejich funkcí a vzhledem k zavedení systému Galileo nabízejícího čím dál více možností lokalizace v reálném čase, které již mnoho mobilních telefonů využívá, by měla Komise prozkoumat možnosti vývoje a certifikace mobilní aplikace, která by se stejnými souvisejícími náklady přinášela tytéž výhody, jako nabízí inteligentní tachograf. [pozm. návrh 370]

(11c)

Aby byly zajištěny odpovídající zdravotní a bezpečnostní standardy pro řidiče, je třeba zřídit nebo modernizovat bezpečné parkovací plochy, vhodná hygienická zařízení a kvalitní ubytování. V Unii by měla fungovat dostatečná síť parkovacích ploch. [pozm. návrh 371]

(12)	Proto by měla být odpovídajícím způsobem změněna nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 (6),

(12a)

Uznává, že se přeprava zboží se od přepravy osob zásadně liší. Řidiči autokarů jsou v úzkém kontaktu s cestujícími a měly by jím být v rámci tohoto nařízení zajištěny vhodnější podmínky, aniž by docházelo k prodlužování doby řízení nebo zkracování doby odpočinku a přestávek. Komise by proto měla posoudit, zda lze pro toto odvětví přijmout zvláštní pravidla, zejména pro příležitostnou dopravu, jak ji definuje čl. 2 odst. 1 bod 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy. [pozm. návrh 372]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 561/2006 se mění takto:

-1)

V čl. 2 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

„-aa)

zboží v mezinárodní přepravě vozidly, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 2,4 tuny, nebo“ [pozm. návrh 373]

-1a)

V čl. 3 se písm. aa) nahrazuje tímto:

„aa)

vozidly nebo jejich kombinacemi s maximální přípustnou hmotností nepřekračující 7,5 tun, která jsou používána pro přepravu materiálu, zařízení nebo strojů, jež řidič při výkonu svého povolání potřebuje, nebo pro přepravu zboží, které bylo vyrobeno řemeslným způsobem v podniku zaměstnávajícím řidiče, a která jsou používána pouze na tratích v okruhu do 150 km od místa obvyklého odstavení vozidla a za podmínky, že řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost;“[pozm. návrh 374]

v čl. 3 se písmeno h) nahrazuje tímto:

„h)	vozidly nebo jejich kombinacemi používanými pro neobchodní přepravu zboží;“

1a)

V článku 3 se vkládá nové písmeno, které zní:

„ha)	lehkými užitkovými vozidly používanými pro přepravu zboží, pokud se přeprava neuskutečňuje na cizí účet nebo za úplatu, ale na vlastní účet společnosti nebo řidiče, a pokud řízení vozidla nepředstavuje hlavní činnost osoby, která vozidlo řídí;“ [pozm. návrh 375]

v článku 4 se doplňuje písmeno r), které zní:

„r)	‚neobchodní přepravou‘ silniční přeprava kromě přepravy na cizí účet a za úplatu nebo na vlastní účet, za kterou se nedostává žádná odměna a ze které neplynou žádné zisky , ani s ní není spojený žádný obrat .“[pozm. návrh 376]

2a)

V článku 4 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„ra)	‚domovem‘ ohlášené místo pobytu řidiče v členském státě.“ [pozm. návrh 377]

2b)	V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Minimální věk řidičů je 18 let.“ [pozm. návrh 378]

v čl. 6 odst. 5 se první věta nahrazuje tímto:

„Řidič zaznamená jako ‚jinou práci‘ dobu strávenou podle čl. 4 písm. e) a rovněž dobu řízení vozidla používaného k obchodním účelům, na něž se nevztahuje toto nařízení, a dále zaznamená dobu ‚pracovní pohotovosti‘, definovanou v čl. 3 písm. b) směrnice 2002/15/ES, v souladu s čl. 34 odst. 5 písm. b) bodem iii) nařízení (EU) č. 165/2014. Tento zápis provede buď ručně na záznamový list, výtisk nebo zadá ručně na záznamovém zařízení.“

4)	v článku 7 se doplňuje třetí pododstavec, který zní: „Řidič, který se zapojuje do provozu s více řidiči, se může rozhodnout, že si vybere přestávku v délce 45 minut ve vozidle řízeném jiným řidičem, pokud řidič, který si vybírá přestávku, právě nepomáhá řidiči, který řídí vozidlo.“

článek 8 se mění takto:

v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„6. V kterýchkoli čtyřech po sobě následujících týdnech musí mít řidič nejméně:

a)	čtyři běžné týdenní doby odpočinku nebo

b)	dvě běžné týdenní doby odpočinku v délce nejméně 45 hodin a dvě zkrácené týdenní doby odpočinku v délce nejméně 24 hodin.

Pro účely písm. b) musí však být zkrácení týdenní doby odpočinku vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou v celku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.“ [pozm. návrh 379]

b)	odstavec 7 se nahrazuje tímto: „7. Každá doba odpočinku vybraná náhradou za zkrácení týdenní doby odpočinku musí bezprostředně předcházet před navazovat na jinou dobou týdenní dobu odpočinku trvající nejméně 45 hodin nebo po ní následovat.“[pozm. návrh 381]

vkládají se nové odstavce 8a a 8b, které znějí:

„8a. Běžné týdenní doby odpočinku a jakýkoli týdenní odpočinek delší než 45 hodin vybraný náhradou za předchozí zkrácený týdenní odpočinek se nevybírají nevybírá ve vozidle. Vybírají Vybírá se ve vhodném v kvalitním a genderově přizpůsobeném ubytování, mimo kabinu vozidla, s odpovídajícím vybavením pro spaní hygienu a hygienu spaní pro řidiče . Takové ubytování je: [pozm. návrh 382]

a)	buď zajištěném, nebo zaplaceném zaměstnavatelem, nebo [pozm. návrh 383 se netýká českého znění]

b)	doma v řidičově domově, nebo na jiném soukromém místě vybraném řidičem. [pozm. návrh 384]

8b. Dopravní podnik organizuje práci řidičů takovým způsobem, aby řidiči mohli v průběhu před koncem každých tří čtyř po sobě následujících týdnů trávit doma nebo na jiném místě vybraném řidičem nejméně jednu běžnou týdenní dobu odpočinku nebo týdenní odpočinek delší než 45 hodin vybíraný náhradou za zkrácený týdenní odpočinek. Řidič informuje písemně dopravní podnik nejpozději dva týdny před začátkem doby odpočinku, pokud ji stráví jinde než doma. Pokud se řidič rozhodne strávit tuto dobu odpočinku doma, dopravní podnik mu zajistí prostředky nezbytné k návratu domů. Dopravce zdokumentuje, jak tuto povinnost plní, a uchovává dokumentaci ve svých prostorách, aby ji mohl na žádost kontrolních orgánů předložit. [pozm. návrh 385]

Řidič potvrdí, že běžná týdenní doba odpočinku nebo jakýkoli týdenní odpočinek delší než 45 hodin vybraný náhradou za zkrácený týdenní odpočinek byl vybrán na místě vybraném řidičem. Toto prohlášení se uchovává v prostorách podniku.“; [pozm. návrh 386]

ca)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„9a. Komise nejpozději … [dva roky po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] vyhodnotí a podá zprávu Parlamentu a Radě o tom, zda je možné přijmout vhodnější pravidla pro řidiče zapojené do příležitostné osobní přepravy, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 bodě 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy.“; [pozm. návrh 380]

5a)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

1. Do … [šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] sdělí členské státy Komisi polohu vyhrazených parkovacích ploch, které jsou na jejich území k dispozici, a následně oznámí jakékoli změny těchto informací. Komise uvede seznam všech veřejně přístupných vyhrazených parkovacích ploch na jednotné oficiální internetové stránce, která je pravidelně aktualizována.

2. Všechna parkoviště, která mají alespoň zařízení a prvky stanovené v příloze 1 a která Komise zveřejní podle odstavce 2, mohou u vjezdu uvádět, že jsou vyhrazenými parkovacími plochami.

3. Členské státy zajistí, aby byly pravidelně prováděny namátkové kontroly k ověřování shody prvků parkovišť s kritérii pro vyhrazené parkovací plochy stanovenými v příloze.

4. Členské státy prověří stížnosti na certifikované vyhrazené parkovací plochy, které nesplňují kritéria stanovená v příloze.

5. Členské státy motivují k vytváření vyhrazených parkovacích ploch v souladu s ustanoveními čl. 39 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1315/2013.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 31. prosince 2020 zprávu o dostupnosti vhodných odpočívadel pro řidiče a zabezpečených parkovišť. Tato zpráva bude doplněna návrhem nařízení, které stanoví normy a postupy pro certifikaci vyhrazených parkovacích ploch uvedených v odstavci 4 tohoto článku. Tato zpráva je každoročně aktualizována na základě informací, které Komise získá podle odstavce 5, a obsahuje seznam navrhovaných opatření ke zvýšení počtu a kvality vhodných odpočívadel pro řidiče a zabezpečených parkovišť.“ [pozm. návrh 387]

v článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Odchylně od článku 8 může být běžná denní doba odpočinku nebo zkrácená týdenní doba odpočinku, pokud řidič doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici, přerušena nanejvýš dvakrát jinými činnostmi, které nepřesahují celkem jednu hodinu. Během běžné denní doby odpočinku nebo zkrácené týdenní doby odpočinku musí mít řidič k dispozici spací kabinu, lůžko nebo lehátko.“[pozm. návrh 388]

6a)	V článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. Odchylka v odstavci 1 se může vztahovat i na běžné týdenní doby odpočinku v případě, kdy cesta trajektem trvá 12 nebo více hodin. Během této týdenní doby odpočinku musí mít řidič k dispozici spací kabinu.“; [pozm. návrh 389]

6b)

V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Dopravce nesmí nijak navíc odměňovat řidiče, jež zaměstnává nebo jejichž služeb využívá, a to ani prémiovým zvýhodněním nebo příplatky, za ujetou vzdálenost , rychlost dodání nebo objem přepravovaného zboží, pokud by tyto odměny podněcovaly k porušování tohoto nařízení.“; [pozm. návrh 390]

v článku 12 se doplňuje odstavec, který zní:

„Pokud tím není ohrožena bezpečnost silničního provozu, řidič se může výjimečně odchýlit od čl. 8 odst. 2 a čl. 8 odst. 6 druhého pododstavce, čl. 6 odst. 1 a 2, aby mohl po nejméně třicetiminutovém odpočinku dojet ke vhodnému ubytování, jak uvádí čl. 8 odst. 8a, a vybral si tam denní nebo týdenní odpočinek. Takové odchýlení nepovede k překročení denní nebo týdenní doby řízení ani ke zkrácení denní nebo týdenní doby odpočinku během dvou hodin do provozovny zaměstnavatele, kde má řidič obvyklé stanoviště a kde začíná běžná týdenní doba odpočinku řidiče . Řidič uvede důvod odchylky ručně na záznamovém listu záznamového zařízení, na výtisku ze záznamového zařízení nebo ve svém pracovním plánu nejpozději po dojetí na vhodné místo ubytování. Tato maximálně dvouhodinová doba je kompenzována odpovídající dobou odpočinku, kterou je třeba vybrat společně s jakoukoli dobou odpočinku do konce třetího týdne následujícího po daném týdnu .“; [pozm. návrh 391]

7a)

V čl. 13 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

vozidly nebo kombinacemi vozidel, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřekračuje 7,5 tuny a která používají poskytovatelé všeobecných služeb definovaní v čl. 2 bodě 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby za účelem doručování zásilek v rámci poštovních zásilek vymezených v čl. 2 odst. 6 směrnice 97/67/ES .“; [pozm. návrh 392]

7b)

V čl. 13 odst. 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)

vozidly provozovanými výlučně na ostrovech nebo v regionech izolovaných od zbytku vnitrostátního území s rozlohou do 2 300 km2, které nejsou propojeny se zbytkem území státu mostem, brodem nebo tunelem, jenž by mohl být používán motorovými vozidly , a které nehraničí s jiným členským státem;“; [pozm. návrh 393]

7c)

V čl. 13 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„pa)	vozidly nebo kombinací vozidel, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřekračuje 44 tun a která používá stavební podnik v okruhu do 100 km od základny podniku a za podmínky, že řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost;“; [pozm. návrh 394]

v článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. V naléhavých případech mohou členské státy udělit za výjimečných okolností dočasnou výjimku na dobu nepřesahující 30 dnů a tuto výjimku řádně zdůvodní a neprodleně oznámí Komisi.

Tyto informace jsou zveřejňovány ve všech jazycích EU na vyhrazené internetové stránce spravované Komisí. “; [pozm. návrh 395]

článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Členské státy zajistí, aby se na řidiče vozidel uvedených v čl. 3 písm. a) vztahovaly vnitrostátní předpisy, které zajišťují přiměřenou ochranu, pokud jde o povolené doby řízení a povinné přestávky v řízení a doby odpočinku. Je v zájmu pracovních podmínek řidičů, jakož i silniční bezpečnosti a prosazování práva, aby členské státy informují Komisi o příslušných vnitrostátních předpisech, které se na tyto řidiče vztahují zajišťovaly parkovací plochy a odpočívky, bez sněhu a ledu v zimním období, zejména v nejvzdálenějších nebo okrajových regionech Evropské unie .“; [pozm. návrh 396]

9a)

V článku 17 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a. Součástí zprávy je hodnocení systémů autonomního řízení v členských státech a možnosti řidiče zaznamenávat dobu, během níž je aktivován systém autonomního řízení, a tato zpráva je v případě potřeby předložena společně s legislativním návrhem na změnu tohoto nařízení, v němž jsou rovněž stanoveny nezbytné požadavky pro to, aby řidič tyto údaje zaznamenal do inteligentního tachografu.“; [pozm. návrh 397]

10)

v článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 165/2014 a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené závažnosti stanovené porušení uvedených v souladu s přílohou příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/22/ES (7), odrazující a nediskriminační. Při porušení tohoto nařízení nebo nařízení (EU) č. 165/2014 může být uložena pouze jedna sankce nebo zahájeno jedno řízení. Členské státy ve lhůtě stanovené v článku 29 druhém pododstavci oznámí tato opatření a sankce Komisi ve lhůtě stanovené v článku 29 druhém pododstavci. spolu s postupem a kritérii pro posuzování jejich přiměřenosti stanovenými na vnitrostátní úrovni . Členské státy neprodleně jí oznámí jakékoli jejich následné změny , které se jich týkají . Komise o nich těchto pravidlech a opatřeních a jejich změnách uvědomí ostatní členské státy“.

Tyto informace jsou zveřejňovány ve všech jazycích EU na vyhrazené internetové stránce spravované Komisí a obsahují podrobné informace o těchto sankcích platných v členských státech EU. [pozm. návrh 398]

11)

článek 22 se mění takto:

a)	odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Členské státyúzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc bez zbytečného prodlení s cílem usnadnit důsledné uplatňování tohoto nařízení a jeho účinné prosazování, v souladu s požadavky stanovenými v článku 8 směrnice 2006/22/ES.“;

v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c)	jiných specifických informacích, včetně hodnocení rizika podniku, které mohou mít důsledky pro dodržování ustanovení tohoto nařízení.“;

c)	vkládají se nové odstavce 3a a 3b, které znějí: „3a. Pro účely výměny informací v rámci tohoto nařízení využijí členské státy orgány pro styk uvnitř Společenství určené v souladu s článkem 7 směrnice 2006/22/ES. 3b. Vzájemná správní spolupráce a pomoc se poskytuje bezplatně.“;

12)	v článku 25 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. V případech uvedených v odstavci 1 přijme Komise prováděcí akty, které stanoví společné přístupy k provádění tohoto nařízení v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2.“; [pozm. návrh 399]

12a)

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„Minimální požadavky na parkovací plochy

Část A: Servisní zařízení

Čisté a funkční toalety s tekoucí vodou, které jsou pravidelně kontrolovány:

—	do 10 míst alespoň jedna sanitární jednotka se čtyřmi toaletami;

—	od 10 do 25 míst alespoň jedna sanitární jednotka s osmi toaletami;

—	od 25 do 50 míst alespoň dvě sanitární jednotky s 10 toaletami v každé jednotce;

—	od 50 do 75 míst alespoň dvě sanitární jednotky s 15 toaletami v každé jednotce;

—	od 75 do 125 míst alespoň čtyři sanitární jednotky s 15 toaletami v každé jednotce;

—	pro více než 125 míst alespoň šest sanitárních jednotek s 15 toaletami v každé jednotce.

Čisté a funkční sprchy, které jsou pravidelně kontrolovány:

—	do 10 míst alespoň jedna umývárna se dvěma sprchami;

—	od 25 do 50 míst alespoň dvě umývárny s pěti sprchami v každé umývárně;

—	od 50 do 75 míst alespoň dvě umývárny s 10 sprchami v každé umývárně;

—	od 75 do 125 míst alespoň čtyři umývárny s 12 sprchami v každé umývárně;

—	pro více než 125 míst alespoň šest umýváren s 15 sprchami v každé umývárně.

3)	Dostatečný přístup k pitné vodě.

4)	Vhodné vybavení pro vaření, bufet nebo restaurace.

5)	Obchod s pestrým výběrem potravin, nápojů atd. na místě či v blízkosti.

6)	Odpadkové koše v dostatečném množství a o dostatečném objemu.

7)	Přístřeší chránící před deštěm nebo sluncem blízko parkovací plochy.

8)	Dostupný pohotovostní plán / krizové řízení / kontaktní údaje pro naléhavé případy, které mají zaměstnanci k dispozici.

9)	Piknikové stoly s lavicemi nebo podobné vybavení v dostatečném množství.

10)	Vyhrazené wi-fi připojení.

11)	Bezhotovostní rezervační, platební a fakturační systém.

12)	Informace o počtu volných parkovacích míst uvedené u parkovací plochy a na internetu.

13)	Zařízení je genderově vstřícné.

Část B: Bezpečnostní prvky

1)	Úplné oddělení parkovací plochy a jejího okolí, například plotem nebo podobným ohrazením, které znemožňuje náhodný i záměrný nezákonný vstup nebo tento vstup oddaluje.

2)	Přístup do areálu parkovací plochy pro nákladní vozidla mají pouze jeho uživatelé a pracovníci.

3)	Digitální záznamové zařízení (alespoň 25fps). Systém zaznamenává nepřetržitě nebo v režimu detekce pohybu.

4)	Parkoviště je vybaveno kamerovým systémem monitorujícím celé ohrazení a zajišťujícím, že veškerá činnost v blízkosti ohrazení nebo na něm je zřetelně zaznamenávána (kamerový systém s režimem nahrávání).

5)	Ostraha areálu je zajištěna hlídkami či jiným způsobem.

6)	Každý incident v oblasti trestné činnosti se oznamuje pracovníkům parkovací plochy pro nákladní vozidla a policii. Je-li to možné, musí být vozidlo znehybněno až do vydání pokynů policie.

7)	Trvale osvětlené jízdní pruhy a pruhy pro chodce.

8)	Bezpečnost chodců na vyhrazených parkovacích plochách.

9)	Ostraha parkovací plochy prostřednictvím dostatečných a přiměřených bezpečnostních kontrol.

10)	Zřetelně uvedené telefonní číslo tísňových služeb.“ [pozm. návrh 400]

Článek 2

Nařízení (EU) č. 165/2014 se mění takto:

-1)

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Toto nařízení stanoví povinnosti a požadavky týkající se konstrukce, montáže, používání, zkoušení a kontroly tachografů používaných v silniční dopravě za účelem kontroly dodržování nařízení (ES) č. 561/2006, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES (8) a směrnice Rady 92/6/EHS (9) , nařízení (ES) č . 1072/2009 směrnice Rady 92/106/EHS (10) , směrnice 96/71/ES a směrnice 2014/67/EU, pokud jde o vysílání pracovníků v silniční dopravě, a směrnice, kterou se stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU.“; [pozm. návrh 401]

-1a)

V čl. 2 odst. 2 se vkládá nové písmeno, které zní:

„ha)	‚inteligentním tachografem‘ digitální tachograf využívající službu určování polohy na základě družicového navigačního systému s automatickým určováním polohy v souladu s tímto nařízením;“; [pozm. návrh 402]

-1b)

V článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Nejpozději do (11) … [3 roky po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] musí být následující vozidla vybavena inteligentním tachografem:

a)	vozidla, která jsou provozována v jiném členském státě, než je členský stát jejich registrace, a jsou vybavena analogovým tachografem;

b)	vozidla, která jsou provozována v jiném členském státě, než je členský stát jejich registrace, a jsou vybavena digitálním tachografem splňujícím specifikace v příloze IB nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 platné do 30. září 2011; nebo

c)	vozidla, která jsou provozována v jiném členském státě, než je členský stát jejich registrace, a jsou vybavena digitálním tachografem splňujícím specifikace v příloze IB nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 platné od 1. října 2011.“; [pozm. návrh 403]

-1c)

V článku 3 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4a Do … [4 roky po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] musí být vozidla, která jsou provozována v jiném členském státě, než je členský stát jejich registrace, a jsou vybavena digitálním tachografem splňujícím požadavky přílohy IB nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 platné od 1. října 2012, vybavena inteligentním tachografem.“; [pozm. návrh 404]

-1d)

V článku 3 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4b. Do … [5 let po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] musí být vozidla, která jsou provozována v jiném členském státě, než je členský stát jejich registrace, a jsou vybavena inteligentním tachografem splňujícím požadavky přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799 (12) , vybavena inteligentním tachografem.“; [pozm. návrh 405]

-1e)

V čl. 4 odst. 2 se za třetí odrážku vkládá nová odrážka, která zní:

„—	mít dostatečnou kapacitu paměti pro ukládání všech údajů požadovaných podle tohoto nařízení;“; [pozm. návrh 406]

-1f)

V článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy zajistí, aby zpracování osobních údajů v souvislosti s tímto nařízením bylo prováděno pouze pro účely ověření souladu s tímto nařízením a s nařízením (ES) č. 561/2006, se směrnicí 2002/15/ES, směrnicí Rady 92/6/EHS, směrnicí Rady 92/106/EHS, s nařízením (ES) č. 1072/2009, se směrnicí 96/71/ES a směrnicí 2014/67/EU, pokud jde o vysílání pracovníků v odvětví silniční dopravy, a se směrnicí stanovující konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96 / 71 / ES a směrnici 2014/67/EU, v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a se směrnicí 2002/58/ES a pod dozorem orgánu dozoru členského státu uvedeného v článku 51 nařízení (EU) 2016 / 679 .“; [pozm. návrh 407]

-1 g)

V čl. 7 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto:

„2. Členské státy zejména zajistí, aby byly osobní údaje chráněny proti jinému použití, než které souvisejí výhradně s tímto nařízením a nařízením (ES) č. 561/2006 , se směrnicí 2002/15/ES, směrnicí Rady 92/6/EHS, směrnicí Rady 92/106/EHS, s nařízením (ES) č. 1072/2009, se směrnicí 96/71/ES a směrnicí 2014/67/EU, pokud jde o vysílání pracovníků v odvětví silniční dopravy, a se směrnicí stanovující konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU, podle odstavce 1, v souvislosti s:“; [pozm. návrh 408]

v čl. 8 odst. 1 se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„—	každé tři hodiny celkové doby řízení a pokaždé, když vozidlo překročí státní hranici členského státu ; [pozm. návrh 409]

—	při každé nakládce či vykládce vozidla;“; [pozm. návrh 410]

1a)

V čl. 8 odst. 1 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Aby mohly kontrolní orgány snáze ověřovat dodržování příslušných předpisů, zaznamenává inteligentní tachograf také to, zda bylo vozidlo použito pro přepravu zboží nebo cestujících, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 561/2006.“; [pozm. návrh 411]

1b)

V čl. 8 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Vozidla, která byla poprvé registrována po… [24 měsíců po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost], musejí být vybavena tachografem v souladu s druhou odrážkou prvního pododstavce čl. 8 odst. 1 a s druhým pododstavcem čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení.“; [pozm. návrh 412]

1c)

V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Do … [1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] vybaví členské státy své kontrolní orgány v přiměřeném rozsahu zařízeními pro včasné dálkové zjišťování údajů, která jsou nezbytná k předávání údajů podle tohoto článku, a zohlední přitom specifické požadavky a strategie v oblasti prosazování práva. Do té doby mohou členské státy rozhodnout, zdali taková zařízení svým kontrolním orgánům poskytnou.“; [pozm. návrh 413/rev]

1d)

V článku 9 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Komunikace uvedená v odstavci 1 se s tachografem naváže pouze tehdy, je-li zařízením kontrolních orgánů vyžádána. Musí být zabezpečená, aby byla zajištěna integrita údajů a prokázána pravost záznamového a kontrolního zařízení. Přístup ke sdělovaným údajům mají pouze kontrolní orgány pověřené kontrolou porušování právních aktů Unie uvedených v čl. 7 odst. 1 a tohoto nařízení a dílny, pokud je to nutné k ověření správného fungování tachografu.“; [pozm. návrh 414]

1e)

V článku 11 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„S cílem zajistit, aby inteligentní tachografy splňovaly zásady a požadavky stanovené v tomto nařízení, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů podrobná ustanovení nezbytná k jednotnému uplatňování článků 8, 9 a 10, s výjimkou všech ustanovení, která by stanovovala zaznamenávání dalších údajů tachografem.

Komise přijme do… [12 měsíců od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro zaznamenávání každého překročení hranic vozidlem, uvedená v druhé odrážce prvního pododstavce čl. 8 odst. 1 a ve druhém pododstavci čl. 8 odst. 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 3.“; [pozm. návrh 415]

1f)

V čl. 34 odst. 5 písm. b) se bod iv) nahrazuje tímto:

„iv)	pod značkou: přerušení práce , doba odpočinku, roční dovolená nebo pracovní neschopnost, pod značkou ‚trajekt/vlak‘: kromě značky : doba odpočinku strávená na trajektu nebo ve vlaku, jak je uvedeno v článku 9 nařízení (ES) č. 561/2006.“; [pozm. návrh 416]

v čl. 34 odst. 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„7. Řidič po příjezdu Pokud tachograf není schopen automaticky zaznamenávat překročení hranic, řidič na vhodné místo zastávky zadá do digitálního tachografu prvním možném a dostupném místě zastávky zadá symboly zemí, ve kterých začala a skončila jeho denní pracovní doba, a také kde a kdy řidič překročil ve vozidle státní hranici. Kód země po překročení hranice do nové země se zadává do tachografu pod položkou BEGIN. Členský stát může požadovat na řidičích vozidel, která na jeho území provozují vnitrostátní dopravu, aby k symbolu země připojili přesnější zeměpisné údaje, jestliže je členský stát sdělil Komisi před 1. dubnem 1998.“; [pozm. návrh 471]

2a)

V článku 34 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„7a. Řidiči musí absolvovat školení ohledně toho, jak správně používat tachograf, s cílem dosáhnout plného využití tohoto zařízení. Řidič nesmí nést náklady tohoto svého školení, školení by mělo být poskytnuto jeho zaměstnavatelem.“; [pozm. návrh 418]

2b)	V článku 34 se doplňuje nový odstavec, který zní: „7b. Co nejvyšší počet pracovníků kontrolních orgánů by měl absolvovat školení, jak správně číst a sledovat tachograf.“; [pozm. návrh 419]

2c)

V čl. 36 odst. 1 se bod i) nahrazuje tímto:

„i)	záznamové listy pro daný den a záznamové listy použité řidičem v předcházejících 56 dnech,“; [pozm. návrh 420]

2d)

V čl. 36 odst. 1 se bod iii) nahrazuje tímto:

„iii)

veškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené daný den a v předcházejících 56 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 561/2006.“; [pozm. návrh 421]

2e)

V čl. 36 odst. 2 se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)	veškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené daný den a v předcházejících 56 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 561/2006.“; [pozm. návrh 422]

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 45.

(2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 57.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).

(9) Směrnice Rady 92/6/EHS ze dne 10. února 1992 o montáži a použití omezovačů rychlosti u určitých kategorií motorových vozidel ve Společenství (Úř. věst. L 57, 2.3.1992, s. 27).

(10) Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38).

(11) Za předpokladu, že silniční balíček vstoupí v platnost v roce 2019, druhá verze prováděcího aktu Komise týkajícího se inteligentních tachografů bude přijata do roku 2019/2020 (viz článek 11 níže) a poté bude uplatňován odstupňovaný přístup k dodatečnému vybavení.

(12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/799 ze dne 18. března 2016, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014, kterým se stanoví požadavky na konstrukci, zkoušení, montáž, provoz a opravy tachografů a jejich součástí (Úř. věst. L 139, 26.5.2016, s. 1).

31.3.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 116/59

P8_TA(2019)0341

Přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009 a nařízení (ES) č. 1072/2009 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví (COM(2017)0281 – C8-0169/2017 – 2017/0123(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 116/13)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0281),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0169/2017),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2018 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. února 2018 (2),

—	s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0204/2018),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 38.

(2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 57.

P8_TC1-COD(2017)0123

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009 a nařízení (ES) č. 1072/2009 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Zkušenost s prováděním nařízení (ES) č. 1071/2009 (4) a nařízení (ES) č. 1072/2009 (5) ukázala, že pravidla stanovená v těchto nařízeních nabízí v řadě bodů prostor ke zlepšení.

(2)

Nestanoví-li vnitrostátní předpisy jinak, pravidla pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě se dosud nevztahují na podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost včetně hmotnosti přípojného vozidla nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdními soupravami, které nepřesahují uvedenou hranici. Počet takových podniků provozujících vnitrostátní i mezinárodní přepravu se zvyšuje. V důsledku toho se několik členských států rozhodlo na tyto podniky uplatňovat pravidla pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě stanovená nařízením (ES) č. 1071/2009. Ve snaze zabránit vzniku možných mezer a pro zajištění minimální úrovně profesionalizace odvětví používajícího motorová vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost, nepřesahuje včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4 až 3,5 tuny, by v mezinárodní dopravě na základě společných pravidel, a tudíž za účelem sbližování podmínek hospodářské soutěže všech podnikatelů, toto ustanovení mělo být zrušeno a požadavky týkající se řádného a trvalého usazení a finanční způsobilosti by měly být povinné je třeba uplatňovat požadavky pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě stejně, přičemž je třeba zabránit neúměrné administrativní zátěži. Jelikož se toto nařízení vztahuje pouze na podniky, které přepravují zboží pro cizí potřebu, podniků provádějících přepravu vlastního nákladu se toto ustanovení netýká. [pozm. návrh 110]

(2a)	Ve svém posouzení dopadů Komise odhaduje, že úspory pro podniky by se v období 2020–2035 měly pohybovat v rozmezí 2,7–5,2 miliardy EUR. [pozm. návrh 111]

(3)

V současnosti jsou členské státy oprávněny uložit kromě požadavků uvedených v nařízení (ES) č. 1071/2009 ještě další požadavky, které je potřeba splnit, aby bylo možné vykonávat povolání podnikatele v silniční dopravě. Ukázalo se, že tato možnost není nezbytně nutná k tomu, aby bylo možné reagovat na naléhavé potřeby, a že vedla k rozdílné úpravě přístupu k povolání. Je proto třeba ji zrušit.

(4)

Je nezbytné zajistit, aby Aby bylo možno bojovat proti jevu tzv. „společností s fiktivním sídlem“ a zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky na vnitřním trhu, jsou nezbytná jasnější kritéria pro usazení , intenzivnější dohled a prosazování práva a zlepšení spolupráce mezi členskými státy. Podnikatelé v silniční dopravě usazení v členském státě byli by měli být v tomto státě skutečně a nepřetržitě přítomni a aby skutečně odtud vykonávali vykonávat svoji přepravní činnost a vyvíjet zásadní aktivity . Z tohoto důvodu a s ohledem na zkušenost je nezbytné upřesnit a zpřísnit ustanovení o řádném a trvalém usazení , přičemž však nesmí docházet k nepřiměřené administrativní zátěži . [pozm. návrh 112]

(5)	Jelikož přístup k povolání závisí na dobré pověsti dotyčného podniku, je třeba upřesnit, čí chování se posuzuje, správní postupy, které se musí dodržet, a čekací lhůty před rehabilitací odpovědného zástupce pro dopravu, který dobré pověsti pozbyl.

(6)	Vzhledem k tomu, že závažná porušení vnitrostátních daňových předpisů mohou výrazně ovlivnit podmínky spravedlivé hospodářské soutěže na trhu silniční nákladní dopravy, měla by být doplněna k bodům, k nimž se přihlíží při posuzování dobré pověsti.

(7)

Jelikož závažná porušení pravidel Unie pro vysílání pracovníků , kabotáž a závažná porušení práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy mohou výrazně ovlivnit trh silniční nákladní dopravy i sociální ochranu pracovníků, měla by být doplněna k bodům, k nimž se přihlíží při posuzování dobré pověsti. [pozm. návrh 113]

(8)

Vzhledem k důležitosti spravedlivé hospodářské soutěže na trhu by se při posuzování dobré pověsti odpovědných zástupů pro dopravu a dopravních podniků mělo přihlížet k porušením pravidel Unie vztahujícím se k této oblasti. Odpovídajícím způsobem by mělo být objasněno zmocnění Komise k vymezení stupně závažnosti porušení předpisů.

(9)	Vnitrostátní příslušné orgány mají problémy s určováním dokumentů, které mohou dopravní podniky předložit, aby prokázaly finanční způsobilost, zejména v případě, že nemají ověřenou účetní závěrku. Pravidla týkající se podkladů vyžadovaných k prokázání finanční způsobilosti by se měla upřesnit.

(10)

Podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje včetně hmotnosti přípojného vozidla je od 2,4 do 3,5 tuny, nebo jízdními soupravami, které nepřesahují uvedenou hranici, a které působí v mezinárodní přepravě, by měly mít minimální úroveň finanční způsobilosti, aby se zajistilo, že mají prostředky na to, aby činnost vykonávaly stabilně a dlouhodobě. Avšak vzhledem k tomu, že dotyčná činnost prováděná těmito vozidly je obecně omezeného rozsahu, související požadavky by měly být méně přísné než u podnikatelů, kteří používají vozidla nebo jízdní soupravy přesahující uvedenou hranici. [pozm. návrh 114]

(11)

Informace o podnikatelích v silniční dopravě obsažené ve vnitrostátních elektronických rejstřících by měly být co nejúplnější úplné a aktuální , aby umožňovaly vnitrostátním orgánům odpovědným za prosazování příslušných pravidel získat dostatečný přehled o vyšetřovaných podnikatelích. Lepší vnitrostátní a přeshraniční prosazování ustanovení nařízení (ES) č. 1071/2009 a nařízení (ES) č. 1072/2009 a dalších relevantních právních předpisů Unie by měly umožnit zejména informace o státní poznávací značce vozidel, které mají podnikatelé k dispozici, informace o počtu pracovníků, které zaměstnávají, a o jejich stupeň stupni rizika a základní finanční údaje. Navíc v zájmu toho, aby měli úředníci donucovacích orgánů, včetně těch, kteří provádějí silniční kontroly, jasný a úplný přehled o podnikatelích v silniční dopravě, které kontrolují, měli by mít přímý přístup v reálném čase ke všem relevantním informacím. Proto by měly být vnitrostátní elektronické rejstříky skutečně interoperabilní a k údajům v nich obsaženým by měli mít přímý přístup v reálném čase všichni k tomu oprávnění úředníci donucovacích orgánů všech členských států . Pravidla týkající se vnitrostátních elektronických rejstříků by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. [pozm. návrh 115]

(12)

Vymezení nejzávažnějších porušení týkajících se překročení denní doby řízení podle přílohy IV nařízení (ES) č. 1071/2009 není v souladu se stávajícím příslušným ustanovením uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 (6). Tento nesoulad vyvolává nejistotu a vede k tomu, že se postupy jednotlivých vnitrostátních orgánů liší, a k výsledným obtížím při prosazování dotčených pravidel. Tato definice by tudíž měla být upřesněna, aby se zajistila shoda uvedených dvou nařízení.

(13)	Pravidla pro vnitrostátní dopravu, kterou dočasně provozuje podnikatel v silniční nákladní dopravě – nerezident v hostitelském členském státě („kabotáž“), by měla být jasná, jednoduchá a snadno vymahatelná a zároveň by měla obecně zachovat dosud dosaženou míru liberalizace. [pozm. návrh 116]

(14)

Aby nedocházelo k jízdám prázdných vozidel, měla by být povolena kabotáž v hostitelském členském státě, ovšem za zvláštních podmínek. Za tímto účelem a s cílem usnadnit kontroly a odstranit nejistotu by se mělo zrušit omezení počtu kabotážních přeprav v návaznosti na mezinárodní přepravu a měl by se snížit počet dní, během nichž může být kabotáž prováděna. [pozm. návrh 117]

(14a)

S cílem zamezit provádění kabotáže systematickým způsobem, což by mohlo vést ke vzniku trvalé nebo nepřetržité činnosti, která narušuje vnitrostátní trh, by měla být zkrácena doba, po kterou je možno v jednom hostitelském členském státě provádět kabotáž. Kromě toho by nemělo být dopravcům povoleno provádět nové kabotážní operace v tomtéž hostitelském státě v určitém časovém údob, í a dokud neuskuteční novou mezinárodní přepravu z členského státu, kde je daný podnik usazen. Tímto ustanovením není dotčeno provádění operací mezinárodní přepravy. [pozm. návrh 118]

(15)

Účinné a účelné prosazování příslušných předpisů je nezbytným předpokladem spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Zásadní je další digitalizace nástrojů prosazování právních předpisů, aby se uvolnila kapacita donucovacích orgánů, snížila se zbytečná administrativní zátěž pro podnikatele v mezinárodní přepravě, zejména pro malé a střední podniky, a podařilo se lépe zacílit na vysoce rizikové podnikatele v přepravě a odhalit podvodné praktiky. Ve snaze o dematerializaci přepravních dokladů by se mělo v budoucnu stát pravidlem používání elektronických dokladů, zejména elektronických nákladních listů uvedených v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (eCMR). Měl by být upřesněn způsob, jak podnikatelé v silniční dopravě mohou prokázat dodržení pravidel kabotáže. Jedním z takových způsobů by mělo být používání a předávání elektronických údajů o dopravě, čímž by se zjednodušilo předkládání relevantních důkazů i to, jak s nimi mohou příslušné orgány nakládat. Formát využívaný k tomuto účelu by měl zajišťovat věrohodnost a pravost informací. Vzhledem k nárůstu používání účinné elektronické výměny informací v oblasti dopravy a logistiky je důležité zajistit soudržnost v regulačních rámcích a ustanoveních zabývajících se zjednodušením administrativních postupů. [pozm. návrh 119]

(15a)

Urychlené zavedení inteligentního tachografu má prvořadý význam, protože umožní donucovacím orgánům provádějícím silniční kontroly rychlejší a účinnější odhalování porušení předpisů a odchylek, což by mělo vést k lepšímu prosazování tohoto nařízení. [pozm. návrh 120]

(16)

Na dopravní podniky se vztahují pravidla mezinárodní přepravy a jako takové tyto podniky nesou následky případného porušení předpisů, kterého se dopustí. Aby se však předešlo zneužívání podniky, které objednávají přepravní služby u podnikatelů v silniční nákladní dopravě, měly by členské státy rovněž upravit sankce pro odesílatele, přepravce a spediční firmy, jestliže vědomě objednají dodavatele a subdodavatele, pokud si jsou vědomi toho, že přepravní služby, které objednávají, porušují ustanovení nařízení (ES) č. 1072/2009. Pokud podniky, které si nechávají smluvně zajišťovat přepravní služby, objednávají tyto služby u přepravních společností s nízkým stupněm rizika, měla by být snížena jejich odpovědnost. [pozm. návrh 121]

(16a)

Navrhovaný Evropský orgán pro pracovní záležitosti […] má podporovat a usnadňovat spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány v zájmu účinného prosazování příslušných právních předpisů Unie. Při podpoře a usnadňování prosazování tohoto nařízení může hrát tento orgán důležitou roli v tom, že bude napomáhat výměně informací mezi příslušnými orgány, podporovat členské státy při budování kapacit prostřednictvím výměny zaměstnanců a odborného vzdělávání a pomáhat členským státům při organizování koordinovaných kontrol. To by posílilo vzájemnou důvěru mezi členskými státy, zlepšilo účinnou spolupráci mezi příslušnými orgány a pomohlo při boji proti podvodům a zneužívání platných pravidel. [pozm. návrh 122]

(16b)

Právní předpisy v oblasti silniční dopravy by měly být posíleny, aby se zajistilo řádné uplatňování a prosazování nařízení ŘÍM I tak, aby pracovní smlouvy odrážely obvyklé místo výkonu práce zaměstnanců. Nařízení ŘÍM I doplňují základní pravidla nařízení (ES) č. 1071/2009 určená k boji proti společnostem s fiktivním sídlem a k zajištění řádných kritérií pro usazení společností, která s tímto nařízením přímo souvisejí. Tato pravidla je třeba zpřísnit, aby byla zaručena práva zaměstnanců, kteří dočasně pracují mimo svou zemi, kde mají obvyklé zaměstnaní, a aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž mezi podniky v odvětví dopravy. [pozm. návrh 123]

(17)

Jelikož toto nařízení vnáší určitou míru harmonizace do oblastí, které dosud nebyly unijním právem harmonizovány, zejména ve vztahu k dopravě využívající lehká užitková vozidla a k postupům při prosazování stanovených pravidel, nemůže být jeho cílů, a sice sblížení podmínek hospodářské soutěže a zlepšení prosazování, uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu povahy sledovaných cílů ve spojení s přeshraniční povahou silniční dopravy lépe dosaženo na úrovni Unie. Unie tudíž může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení sledovaných cílů.

(18)

Za účelem zohlednění vývoje na trhu a technického pokroku by na Komisi měla být podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, kterými se mění přílohy I, II a III nařízení (ES) č. 1071/2009, doplňuje uvedené nařízení o vypracovaný seznam kategorií, typů a stupňů závažnosti závažných porušení předpisů, jež kromě porušení uvedených v příloze IV nařízení (ES) č. 1071/2009 mohou vést ke ztrátě dobré pověsti, a mění přílohy I, II a III nařízení (ES) č. 1072/2009. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (7). Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty ve stejném okamžiku jako odborníci členských států a jejich odborníci by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.

(19)	Nařízení (ES) č. 1071/2009 a (ES) č. 1072/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1071/2009 se mění takto:

(1)

článek 1 se mění takto:

(a)

odstavec 4 se mění takto:

písmeno a) se zrušuje; nahrazuje tímto:

„a)	podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost včetně hmotnosti přípojného vozidla je nižší než 2,4 tuny;

aa)	podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost včetně hmotnosti přípojného vozidla je nižší než 3,5 tuny provozující výlučně vnitrostátní přepravu;“; [pozm. návrh 124]

ii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

podniky, které vykonávají výlučně služby silniční přepravy osob pro nekomerční účely, nebo které mají jiný hlavní předmět činnosti než povolání podnikatele v silniční osobní dopravě.

Silniční přeprava, za kterou jejímž účelem není přijata žádná odměna a která nevytváří příjem vytvářet zisk pro řidiče nebo jiné osoby , jako je přeprava osob pro charitativní účely poskytování této služby z charitativních důvodů nebo k čistě soukromým účelům filantropických pohnutek , se považuje za přepravu výlučně pro nekomerční účely;“; [pozm. návrh 125]

(b)

doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6. Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) a d) a články 4, 6, 8, 9, 14, 19 a 21 se nevztahují na podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdními soupravami, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny.

Členské státy však mohou:

(a)	vyžadovat, aby tyto podniky uplatňovaly některá nebo všechna ustanovení uvedená v prvním pododstavci;

(b)	snížit hranici uvedenou v prvním pododstavci pro všechny nebo některé kategorie silniční dopravy.“ [pozm. návrh 126]

(2)	v článku 3 se zrušuje odstavec 2;

(3)

článek 5 se mění takto:

(a)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

mít odpovídající prostory, přiměřené činnostem daného podniku, v nichž uchovává svou klíčovou podnikovou dokumentaci, má přístup k originálům své klíčové podnikové dokumentace, ať již v elektronické nebo v jiné podobě zejména své obchodní smlouvy, účetní doklady, doklady ke svým obchodním smlouvám , účetním dokladům , dokladům o vedení zaměstnanců, pracovní smlouvy, doklady obsahující pracovním smlouvám, dokladům k sociálnímu zabezpečení , dokladům obsahujícím údaje týkající se kabotáže, vysílání pracovníků a doby řízení a doby odpočinku a všechny ostatní doklady všem ostatním dokladům , k nimž musí mít příslušný orgán přístup k ověření, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením;“[pozm. návrh 127]

aa)

vkládá se nový bod, který zní:

„aa)	vozidla uvedená v písmenu b) provádět v rámci přepravní smlouvy nejméně jednu nakládku nebo jednu vykládku zboží každé čtyři týdny v členském státě usazení“;. [pozm. návrh 128]

(b)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)	účinně a nepřetržitě vykonávat s vhodnými administrativními prostředky a zařízením administrativní a obchodní činnost v prostorách uvedených v písmenu a) umístěných v tomto členském státě;“; [pozm. návrh 129]

(c)

doplňuje se nové písmeno d), které zní:

„d)	řídit účinně a nepřetržitě řídit dopravu vykonávanou vozidly uvedenými s použitím vozidel uvedených v písmeně b), a to s příslušným technickým vybavením nacházejícím se v tomto členském státě;“; [pozm. návrh 130]

(d)

doplňuje se nové písmeno e), které zní:

„e)	mít majetek a zaměstnávat pracovníky v rozsahu přiměřeném činnosti podniku.“;

(da)

doplňuje se nové písmeno f), které zní:

„f)	mít jasnou vazbu mezi prováděnou přepravou a členským státem usazení, operační středisko a přístup k dostatečnému počtu parkovacích stání, která budou pravidelně využívat vozidla uvedená v písmeně b).“; [pozm. návrh 131]

(db)

doplňuje se nové písmeno g), které zní:

„g)	přijímat a zaměstnávat řidiče na základě pracovně-právních předpisů daného členského státu;“; [pozm. návrh 132]

(dc)

doplňuje se nové písmeno h), které zní:

„h)	zajistit, aby usazení bylo místem, v němž nebo z nějž pracovník obvykle vykonává svoji práci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (*1) nebo Římské úmluvy.

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).“; [pozm. návrh 133]"

(4)

článek 6 se mění takto:

(a)

odstavec 1 se mění takto:

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Při zjišťování, zda určitý podnik splnil tento požadavek, zváží členské státy chování podniku, jeho odpovědných zástupců pro dopravu, jednatelů, v případě komanditní společnosti komplementářů, jiných právních zástupců a jakékoli jiné dotčené osoby, kterou může členský stát stanovit. Odkazy v tomto článku na odsouzení, sankce nebo porušení zahrnují odsouzení, sankce či porušení vztahující se na samotný podnik, jeho odpovědného zástupce pro dopravu, jednatele, v případě komanditní společnosti komplementáře, jiné právní zástupce a jakoukoli jinou dotčenou osobu, kterou může členský stát stanovit.“;

ii)

v písmenu a) třetího pododstavce se doplňuje nový bod vii), který zní:

„vii)

daňových zákonů.“;

iii)

v písmenu b) třetího pododstavce se doplňují nové body xi), a xii), a xiii ) které zní:

„xi)	vysílání zaměstnanců;

xii)	práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy;“

xiii)

kabotáže.“; [pozm. návrh 134]

(b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pro účely odst. 1 třetího pododstavce písm. b), byl-li v jednom nebo více členských státech odpovědný zástupce pro dopravu nebo dopravní podnik odsouzen za závažnou trestnou činnost nebo mu byla uložena sankce za některé z nejzávažnějších porušení pravidel Unie uvedených v příloze IV, příslušný orgán členského státu usazení vhodným a včasným způsobem provede a ukončí správní řízení, které případně zahrne kontrolu na místě v prostorách dotyčného podniku.

Během správního řízení mají odpovědný zástupce pro dopravu nebo případně jiní právní zástupci přepravního podniku právo předložit své argumenty a vysvětlení.

Během správního řízení příslušný orgán posoudí, zda by z důvodu zvláštních okolností představovala v daném případě ztráta dobré pověsti nepřiměřený následek. Při tomto posouzení příslušný orgán přihlédne k počtu závažných porušení vnitrostátních a unijních pravidel uvedených v odst. 1 třetím pododstavci i k počtu nezávažnějších porušení unijních pravidel podle přílohy IV, za která byl odpovědný zástupce pro dopravu nebo dopravní podnik odsouzen nebo za která mu byly uděleny pokuty. Takovýto případný závěr musí být řádně vysvětlen a odůvodněn.

Shledá-li příslušný orgán, že by ztráta dobré pověsti byla nepřiměřená, rozhodne, že dobrá pověst dotyčného podniku zůstane zachována. Důvody pro toto rozhodnutí se zanesou do vnitrostátního rejstříku. Počet těchto rozhodnutí bude uveden ve zprávě podle čl. 26 odst. 1.

Neshledá-li příslušný orgán, že by ztráta dobré pověsti byla nepřiměřená, má odsouzení nebo uložení sankcí za následek ztrátu dobré pověsti;“;

(c)

vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, kterými se stanoví seznam kategorií, typů a stupňů závažnosti závažných porušení předpisů Unie podle odst. 1 třetího pododstavce písm. b), jež kromě porušení uvedených v příloze IV mohou vést ke ztrátě dobré pověsti. Členské státy při určování priorit pro kontroly podle čl. 12 odst. 1 přihlédnou k informacím o těchto porušeních včetně informací obdržených od ostatních členských států.

Za tímto účelem Komise:

a)	stanoví kategorie a typy porušení předpisů, ke kterým dochází nejčastěji;

b)	určí stupeň závažnosti porušení podle jejich schopnosti vyvolat riziko smrtelných nebo vážných zranění a nebo narušit hospodářskou soutěž na trhu silniční dopravy, a to i zhoršením pracovních podmínek pracovníků v dopravě; [pozm. návrh 135]

c)	stanoví četnost výskytu, při jejímž překročení se opakovaná porušení považují za závažnější, s přihlédnutím k počtu řidičů využívaných při dopravních činnostech řízených odpovědným zástupcem pro dopravu.“;

(5)

článek 7 se mění takto:

(a)

v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely splnění požadavku stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. c) musí být podnik v průběhu ročního účetního období trvale schopen dostát svým finančním závazkům. Podnik na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokáže, že každým rokem disponuje vlastním kapitálem ve výši nejméně 9 000 EUR, je-li používáno jediné vozidlo, a 5 000 EUR na každé další užívané vozidlo s největší přípustnou hmotností včetně hmotnosti přípojného vozidla přesahující 3,5 tuny a 900 EUR na každé další užívané vozidlo s největší přípustnou hmotností včetně hmotnosti přípojného vozidla mezi 2,4 a 3,5 tuny. Podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdními soupravami, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje , včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4 -3,5 tuny, na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokážou, že každým rokem disponují vlastním kapitálem ve výši nejméně 1 800 EUR, je-li používáno jediné vozidlo, a 900 EUR na každé další užívané vozidlo.“[pozm. návrh 136]

(b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Odchylně od odstavce 1 v případě, že ověřená roční účetní závěrka není k dispozici, příslušný orgán souhlasí s tím, aby podnik prokázal svoji finanční způsobilost potvrzením, například bankovním bankovní zárukou, dokumentem vystaveným finančním ústavem, na jehož základě je získán přístup k úvěru na jméno podniku, nebo pojištěním , včetně pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání poskytnutého jednou nebo více bankami nebo jinými finančními institucemi včetně pojišťoven, nebo jiným závazným dokumentem, prokazujícím, že který představuje společnou a nerozdílnou záruku za podnik, disponuje částkami pokud jde o částky ve výši uvedené v odst. 1 prvním pododstavci.“; [pozm. návrh 137]

(5a)	v článku 8 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „Členské státy mohou podporovat pravidelnou odbornou přípravu v oborech uvedených v příloze I v tříletých intervalech, aby byla osoba nebo osoby uvedené v odstavci 1 dostatečně informovány o vývoji v daném odvětví.“; [pozm. návrh 138]

(6)	v článku 8 se odstavec 9 nahrazuje tímto: „9. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, kterými se mění přílohy I, II a III za účelem jejich přizpůsobení vývoji na trhu a technickému pokroku.“;

(7)	v čl. 11 odst. 4 se zrušuje třetí pododstavec;

(8)	v čl. 12 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Členské státy provádějí kontroly alespoň každé tři roky s cílem ověřit, zda podniky plní požadavky stanovené v článku 3.“; [pozm. návrh 139]

(9)

v čl. 13 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	lhůtu nepřesahující šest měsíců, není-li podmínka ohledně finanční způsobilosti splněna, s cílem prokázat, že uvedený požadavek je opět trvale plněn.“;

(10)	v čl. 14 odst. 1 se vkládá druhý pododstavec, který zní: „Příslušné orgány neprovedou rehabilitaci odpovědného zástupce pro dopravu dříve než po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy ke ztrátě dobré pověsti došlo.“;

(10a)

V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Do přijetí případného rehabilitačního opatření v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy pozbývá osvědčení o odborné způsobilosti, uvedené v čl. 8 odst. 8, odpovědného zástupce pro dopravu, který byl prohlášen za nezpůsobilého, platnosti ve všech členských státech. Komise sestaví seznam rehabilitačních opatření, která povedou k opětovnému získání dobré pověsti.“; [pozm. návrh 140]

(11)

článek 16 se mění takto:

odstavec 2 se mění takto:

-ia)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)	jména odpovědných zástupců pro dopravu určených pro splnění požadavků uvedených v článku 3 a týkajících se dobré pověsti a odborné způsobilosti a případně i jméno zákonného zástupce;“; [pozm. návrh 141]

doplňují se nová písmena g), h), i) a j), která znějí:

„g)	státní poznávací značky vozidel, které má podnik k dispozici podle čl. 5 písm. b);

h)	počet zaměstnanců osob zaměstnaných v daném podniku za poslední kalendářní rok ; [pozm. návrh 142]

i)	celková aktiva, závazky, vlastní kapitál a obrat za poslední dva roky;

j)	stupeň rizika podniku podle článku 9 směrnice 2006/22/ES.“;

ia)

vkládá se písmeno ja), které zní:

„ ja)

pracovní smlouvy mezinárodních řidičů z posledních šesti měsíců.“ [pozm. návrh 143]

ii)

druhý, třetí a čtvrtý pododstavec se nahrazují tímto:

„Členské státy se mohou rozhodnout uchovávat údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) až j) v oddělených rejstřících. V tom případě se příslušné údaje poskytují na žádost nebo se přímo zpřístupňují všem příslušným orgánům dotyčného členského státu. Požadované informace se poskytují do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti. Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) jsou veřejně přístupné v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů. [pozm. návrh 144]

V každém případě se Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) až j) se zpřístupňují jiným než příslušným orgánům pouze v případě, že jsou tyto orgány řádně oprávněné provádět kontroly a ukládat sankce v oblasti silniční dopravy a že jsou jejich úředníci pod přísahou nebo jsou jiným způsobem zavázáni formální povinností zachovávat mlčenlivost. [pozm. návrh 145]

Pro účely článku 14a nařízení (ES) č. 1072/2009 se údaje uvedené v písmenu j) poskytují na žádost odesílatelům, spedičním firmám, dodavatelům a subdodavatelům.“; [pozm. návrh 146]

(b)	odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby všechny údaje obsažené ve vnitrostátním elektronickém rejstříku byly aktuální a přesné.“;

(ba)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. S cílem zvýšit účinnost přeshraničního prosazování právních předpisů členské státy zajistí propojení a interoperabilitu elektronických rejstříků v celé Unii pomocí systému evropských rejstříků podniků silniční dopravy (ERRU) uvedeného v prováděcím nařízení Komise (EU) 2016/480, aby tak k údajům uvedeným v odstavci 2 měly přímý přístup v reálném čase všechny příslušné donucovací orgány a kontrolní subjekty všech členských států.“; [pozm. návrh 147]

(bb)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 24a akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví a aktualizuje společná pravidla s cílem zajistit, aby byly vnitrostátní elektronické rejstříky plně propojené a interoperabilní, aby tak příslušný orgán nebo kontrolní subjekt v kterémkoli členském státě měl přímý přístup v reálném čase do vnitrostátního elektronického rejstříku kteréhokoli členského státu, jak se stanoví v odstavci 5. Tato společná pravidla zahrnou pravidla týkající se formátu vyměňovaných údajů, technických postupů pro nahlížení do vnitrostátních elektronických rejstříků ostatních členských států prostřednictvím elektronického rozhraní a interoperability těchto rejstříků, jakož i zvláštní pravidla o přístupu k údajům, zápisu a sledování údajů.“; [pozm. návrh 148]

(c)	odstavec 7 se zrušuje;

(12)

článek 18 se nahrazuje tímto:

„Článek 18

Správní spolupráce mezi členskými státy

1. Každý členský stát určí národní kontaktní místo pověřené výměnou informací o provádění tohoto nařízení s ostatními členskými státy. Členské státy sdělí Komisi název a adresu příslušného kontaktního místa nejpozději do 31. prosince 2018. Komise sestaví seznam všech vnitrostátních kontaktních míst a rozešle jej členským státům. Členské státy Komisi ihned informují o případných změnách týkajících se kontaktních míst. Příslušné orgány členských států úzce spolupracují a pohotově si poskytují vzájemnou pomoc a jakékoli jiné relevantní informace, aby se usnadnilo uplatňování a prosazování tohoto nařízení . [pozm. návrh 149]

1a. Pro účely odstavce 1 se správní spolupráce, která je stanovena v tomto článku, provádí prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (*2) a umožňuje všem podnikatelům poskytovat údaje ve svých vlastních jazycích. [pozm. návrh 150]

2. Členský stát, který obdrží oznámení o závažném porušení předpisů, jež mělo během posledních dvou let za následek odsouzení nebo sankci v jiném členském státě, zaznamená toto porušení předpisů do svého vnitrostátního elektronického rejstříku.

3. Členské státy odpoví na žádosti o informace od všech příslušných orgánů jiných členských států a v případě potřeby provedou kontroly, inspekce a vyšetřování dodržování požadavku podle čl. 3 odst. 1 písm. a) podnikateli v silniční dopravě usazenými na jejich území. Žádosti o informace od příslušných orgánů členských států musí být opodstatněné a řádně odůvodněné. Za tímto účelem žádosti obsahují důvěryhodné údaje o případných porušeních čl. 3 odst. 1 písm. a). [pozm. návrh 151]

4. Domnívá-li se dožádaný členský stát, že žádost je odůvodněná nedostatečně, informuje o této skutečnosti dožadující členský stát ve lhůtě deseti pěti pracovních dnů. Dožadující členský stát žádost dále doloží. Není-li toto možné, žádost může být členským státem zamítnuta. [pozm. návrh 152]

5. Je-li vyřízení žádosti o informace nebo provedení kontrol, inspekcí či vyšetřování obtížné nebo nemožné, informuje dotyčný členský stát o této skutečnosti dožadující členský stát ve lhůtě deseti pěti pracovních dnů s uvedením důvodů a řádně tuto obtížnost nebo nemožnost odůvodní . Dotčené členské státy spolu projednají spolupracují na nalezení řešení každého nadneseného problému. Při přetrvávání problémů v oblasti výměny informací nebo při trvalém odmítání poskytnout informace bez řádného odůvodnění může Komise poté, co o tom byla informována a provedla konzultace s dotčenými členskými státy, přijmout veškerá nezbytná opatření k nápravě situace. [pozm. návrh 153]

6. V odpovědi na žádosti podle odstavce 3 členské státy předloží požadované informace a provedou požadované kontroly, inspekce a vyšetřování do dvaceti pěti patnácti pracovních dnů od obdržení žádosti, pokud se dotčené členské státy vzájemně nedohodly na jiné lhůtě nebo pokud neinformovaly dožadující členský stát, že žádost je podle odstavců 4 a 5 nedostatečně odůvodněná nebo její splnění není možné nebo je obtížné a tyto obtíže se nepodařilo vyřešit . [pozm. návrh 154]

7. Členské státy zajistí, aby informace, které jim byly předány v souladu s tímto článkem, byly použity pouze ve věci/věcech, pro kterou/které byly vyžádány.

8. Vzájemná správní spolupráce a pomoc se poskytuje bezplatně.

9. Žádost o informace nebrání příslušným orgánům v tom, aby přijaly opatření v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního a unijního práva za účelem šetření a prevence údajného porušení tohoto nařízení.

(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (‚nařízení o systému IMI‘), (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1). “;"

(12a)

vkládá se nový článek 18a, který zní:

„Článek 18a

Doprovodná opatření

1. Členské státy přijmou doprovodná opatření za účelem rozvoje, usnadnění a podpory výměn mezi úředníky odpovědnými za správní spolupráci a vzájemnou pomoc mezi členskými státy, jakož i mezi úředníky odpovědnými za kontrolu dodržování a prosazování platných pravidel tohoto nařízení.

2. Komise poskytne technickou a jinou podporu za účelem dalšího zlepšení správní spolupráce a posílení vzájemné důvěry členských států, a to mj. prostřednictvím podpory výměn zaměstnanců a společných programů odborné přípravy, jakož i prostřednictvím rozvoje, usnadnění a podpory iniciativ v oblasti osvědčených postupů. Komise může využít dostupných nástrojů financování s cílem dále posílit budování kapacit a správní spolupráci členských států, aniž by tím byly dotčeny výsady Evropského parlamentu a Rady v rozpočtovém procesu.

3. Členské státy vytvoří program vzájemných hodnocení, na němž se budou podílet všechny příslušné donucovací orgány a který zajistí vhodnou rotaci jak přezkumných, tak i kontrolovaných příslušných donucovacích orgánů. Členské státy informují Komisi o těchto programech každé dva roky v rámci zprávy o činnosti příslušných orgánů uvedené v článku 26.“; [pozm. návrh 155]

(13)	článek 24 se zrušuje;

(14)

vkládá se nový článek 24a, který zní:

„Článek 24a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 2 a čl. 8 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto (pozměňujícího) nařízení v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2 a čl. 8 odst. 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 2 a čl. 8 odst. 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

(*3) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;"

(15)	v článku 25 se zrušuje odstavec 3;

(16)

v článku 26 se doplňují nové odstavce 3, 4 a 5, které znějí:

„3. Každý rok členské státy vypracují zprávu o používání motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost, nepřesahuje včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4– 3,5tun, nebo jízdních souprav, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tun, tuny a která jsou používána v mezinárodní dopravě a registrována na svém jejich území a tuto zprávu předloží Komisi nejpozději do 30. června roku následujícího po skončení vykazovaného období. Tato zpráva zahrnuje: [pozm. návrh 156]

počet povolení udělených podnikatelům, kteří vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost, nepřesahuje včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4– 3,5 tuny, nebo jízdními soupravami, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny tuny a která jsou používána v mezinárodní dopravě ; [pozm. návrh 157]

b)	počet motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost, nepřesahuje včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4– 3,5 tuny, používaných v mezinárodní dopravě a registrovaných v členském státě každý kalendářní rok; [pozm. návrh 158]

c)	celkový počet motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost, nepřesahuje včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4 až 3,5 tuny, používaných v mezinárodní dopravě a registrovaných v členském státě každý rok k 31. prosinci; [pozm. návrh 159]

odhadovaný podíl motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost, nepřesahuje včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4– 3,5 tuny, nebo jízdních souprav i vozidel , jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 je nižší než 2,4 tuny, na celkové činnosti v silniční dopravě všech vozidel registrovaných v členském státě, v členění podle vnitrostátní a mezinárodní dopravy a kabotáže. [pozm. návrh 160]

4. Na základě informací shromážděných Komisí podle odstavce 3 a na základě dalších důkazů Komise nejpozději do 31. prosince 2024 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji celkového počtu motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost, nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdních souprav, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje včetně hmotnosti přípojného vozidla , je 2,4– 3,5 tuny, používaných ve vnitrostátní a mezinárodní silniční dopravě. Na základě této zprávy znovu posoudí, zda je nezbytné navrhnout další opatření. [pozm. návrh 161]

5. Každý rok členské státy podají Komisi zprávu o žádostech, které podaly na základě čl. článku 18 odst. 3 a 4, o odpovědích, které obdržely od ostatních členských států, a o opatřeních, která přijaly na základě poskytnutých informací.“; [pozm. návrh 162]

(16a)

doplňuje se nový odstavec 5a, který zní:

„5a. Na základě informací shromážděných Komisí podle odstavce 5 a na základě dalších důkazů Komise nejpozději do 31. prosince 2020 předloží Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu o rozsahu správní spolupráce členských států, o případných nedostatcích v tomto ohledu a o možných způsobech, jak tuto spolupráci zlepšit. Na základě této zprávy posoudí, zda je nezbytné navrhnout další opatření.“; [pozm. návrh 163]

(17)

v příloze IV bodu 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	Překročení maximální denní doby řízení během denní pracovní doby o 50 % nebo více.“;

Článek 2

Nařízení (ES) č. 1072/2009 se mění takto:

(1)	v čl. 1 odst. 1 se vkládá nový pododstavec, který zní: „Přeprava prázdných kontejnerů nebo palet se považuje za přepravu pro cizí potřebu, je-li předmětem smlouvy o přepravě.“

(1a)

v čl. 1 odst. 1 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Lhůty uvedené v čl. 8 odst. 2 a čl. 8 odst. 2a tohoto nařízení se vztahují rovněž na silniční přepravu dováženého nebo vyváženého zboží uskutečňovanou jako vnitrostátní počáteční nebo vnitrostátní závěrečný úsek kombinované dopravy podle ustanovení směrnice Rady 92/106/EHS.“; [pozm. návrh 164]

(1b)

v článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. V případě přepravy z členského státu do třetí země a naopak se toto nařízení vztahuje na část jízdy provedenou průjezdem přes území jakéhokoli členského státu. Tato část jízdy provedená průjezdem je však vyloučena z působnosti směrnice o vysílání pracovníků. Nepoužije se na část jízdy provedenou na území členského státu nakládky nebo vykládky, pokud není uzavřena nezbytná dohoda mezi Společenstvím a danou třetí zemí.“; [pozm. návrh 165]

(1c)

v odstavci 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	přeprava nákladu vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně největší přípustné hmotnosti přípojného vozidla, je nižší než 2,4 t;“; [pozm. návrh 166]

(2)

článek 2 se mění takto:

(a)

bod 6 se nahrazuje tímto:

„6.	‚kabotáží‘ vnitrostátní přeprava pro cizí potřebu dočasně provozovaná v hostitelském členském státě, zahrnující přepravu od vyzvednutí nákladu v jednom nebo několika místech nakládky až do jeho dodání do jednoho nebo několika míst dodání v souladu s údaji v nákladním listu;“;

aa)

doplňuje se nový bod, který zní:

„7a)	‚průjezdem‘ jízda vozidla s nákladem jedním či více členskými státy nebo jednou či více třetími zeměmi, při které výchozí a cílové místo neleží v těchto členských státech nebo třetích zemích.“; [pozm. návrh 167]

(3)

článek 4 se mění takto:

-a)

v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„ba)	provádí mezinárodní přepravu vozidly vybavenými inteligentními tachografy podle článku 3 a kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 (*4) .“

(*4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).“; [pozm. návrh 168]"

(a)	v odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto: „Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14b, kterými se mění toto nařízení s cílem přizpůsobit maximální dobu platnosti licence Společenství vývoji na trhu.“;

(b)	v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14b, kterými se mění přílohy I a II za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku.“;

(4)	v článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14b, kterými se mění příloha III za účelem jejího přizpůsobení technickému pokroku.“;

(5)

článek 8 se mění takto:

(a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Podnikatelé v silniční nákladní dopravě uvedení v odstavci 1 jsou oprávněni v návaznosti na mezinárodní přepravu nákladu z jiného členského státu nebo ze třetí země do hostitelského členského státu provést po dodání nákladu s týmž vozidlem, nebo v případě soupravy s týmž motorovým vozidlem, kabotáž v hostitelském členském státě nebo v sousedících členských státech. K poslední vykládce v rámci kabotáže musí dojít do pěti tří dnů od poslední vykládky v hostitelském členském státě navazující na mezinárodní přepravu a v souladu s příslušnou smlouvou o přepravě; “; [pozm. návrh 169]

aa)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a. Po skončení třídenního období uvedeného v odstavci 2 nesmějí podnikatelé v silniční nákladní dopravě provádět s týmž vozidlem, nebo v případě soupravy s motorovým vozidlem této soupravy, kabotážní činnosti v témže hostitelském členském státě do 60 hodin od návratu do členského státu, v němž je daný podnikatel v silniční nákladní dopravě usazen, a dokud neuskuteční novou mezinárodní přepravu z členského státu, kde je daný podnik usazen.“; [pozm. návrh 170]

(b)

v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Má se za to, že vnitrostátní silniční nákladní přeprava uvnitř hostitelského členského státu provozovaná podnikatelem v silniční nákladní dopravě – nerezidentem je v souladu s tímto nařízením pouze v případě, že tento podnikatel může předložit jasné důkazy o předcházející mezinárodní přepravě.“;

(c)

vkládá se nový odstavec 4a, který zní:

„4a. Důkazy uvedené v odstavci 3 se předloží nebo předají oprávněnému kontrolorovi hostitelského členského státu na žádost a během silniční kontroly. Mohou být předloženy nebo předány elektronicky Členské státy přijmou tyto důkazy předložené nebo předané v elektronické podobě s použitím upravitelného strukturovaného formátu, který lze přímo používat k ukládání a zpracování počítačem, například elektronického nákladního listu jako např. elektronický nákladní list uvedený v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě ( eCMR) (*5). Během silniční kontroly může řidič kontaktovat ústředí, odpovědného zástupce pro dopravu nebo jinou osobu či subjekt, který může poskytnout důkazy uvedené v odstavci 3.“; [pozm. návrh 171]

(*5) Elektronický nákladní list podle ‚Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě‘.“"

(5a)

v čl. 9 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„ea)	odměnu a délku placené dovolené za kalendářní rok, které jsou stanovené v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (*6).

(*6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1ú.“; [pozm. návrh 172]"

(6)

v čl. 10 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přezkoumá situaci zejména na základě příslušných údajů a po konzultaci výboru zřízeného podle čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 165/2014 (*7) ve lhůtě jednoho měsíce od obdržení žádosti členského státu rozhodne, zda jsou ochranná opatření nutná, a pokud nutná jsou, přijme je.

(*7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).“;"

(7)

vkládá se nový článek 10a, který zní:

„Článek 10a

Kontroly Inteligentní prosazování [pozm. návrh 173]

1. Každý členský stát organizuje kontroly tak, aby od 1. ledna 2020 byla v každém kalendářním roce zkontrolována nejméně 2 % všech kabotáží realizovaných na jeho území. Od 1. ledna 2022 se tento podíl zvýší nejméně na 3 %. Základem pro výpočet uvedeného podílu je celková kabotážní činnost v členském státě v roce t-2 vyjádřená v tunokilometrech podle údajů uvedených Eurostatem. V zájmu důslednějšího prosazování povinností uvedených v této kapitole členské státy zajistí, aby se na jejich území uplatňovala ucelená národní strategie prosazování práva . Tato strategie se zaměří na dopravce s vysokým hodnocením rizika, jak je uvedeno v článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES (*8). [pozm. návrh 174]

1a. Každý členský stát zajistí, aby kontroly stanovené v článku 2 směrnice 2006/22/ES ve vhodných případech zahrnovaly kontrolu kabotážních činností. [pozm. návrh 175]

2. Členské státy se zaměří na podniky, jež byly vyhodnoceny jako podniky představující zvýšené riziko porušení ustanovení této kapitoly, která se na ně vztahují. Za tímto účelem členské státy v rámci systému hodnocení rizik zavedeného členskými státy podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES (*9) a rozšířeného podle článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 (*10) považují riziko takového porušení za samostatné riziko.

2a. Pro účely odstavce 2 mají členské státy přístup k relevantním informacím a údajům zaznamenaným, zpracovaným nebo uloženým v inteligentních tachografech uvedených v kapitole II nařízení (EU) č. 165/2014 a v elektronických přepravních dokladech, jako jsou elektronické nákladní listy uvedené v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (eCMR). [pozm. návrh 176]

2b. Členské státy poskytnou přístup k těmto údajům pouze příslušným orgánům, které jsou oprávněny kontrolovat porušení právních aktů uvedená v tomto nařízení. Členské státy oznámí Komisi kontaktní údaje všech příslušných orgánů na svém území, které určily jako orgány s přístupem k těmto údajům. Do … sestaví Komise seznam všech příslušných orgánů a předá jej členským státům. Členské státy neprodleně oznámí případné následné změny tohoto seznamu. [pozm. návrh 177]

2c. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14b, kterými stanoví vlastnosti údajů, k nimž mají mít členské státy přístup, podmínky jejich použití a technické specifikace jejich přenosu nebo přístupu k nim, obsahující zejména:

a)	podrobný seznam informací a údajů, k nimž mají mít příslušné orgány členských států přístup, zahrnující přinejmenším čas a místo překročení hranice, činnosti nakládky a vykládky, registrační značku vozidla a údaje o řidiči;

b)	práva přístupu příslušných orgánů, která budou v případě potřeby rozlišena podle druhu příslušných orgánů, druhu přístupu a účelu využití údajů;

c)	technické specifikace přenosu údajů uvedených v písmenu a) nebo přístupu k nim, případně včetně maximální doby uchovávání těchto údajů, rozlišených ve vhodných případech podle druhu. [pozm. návrh 178]

2d. Veškeré osobní údaje uvedené v tomto článku nesmějí být přístupny ani uchovávány déle, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány. Jakmile již nejsou údaje pro tyto účely zapotřebí, jsou zničeny. [pozm. návrh 179]

3. Členské státy nejméně třikrát za rok provedou vzájemně koordinované silniční kontroly kabotáže , které mohou probíhat současně s kontrolami prováděnými podle článku 5 směrnice 2006/22/ES . Tyto kontroly provádějí zároveň vnitrostátní orgány odpovědné za prosazování příslušných pravidel v oblasti silniční dopravy z nejméně dvou členských států, přičemž každý z těchto orgánů tak činí na svém vlastním území. Národní kontaktní místa určená podle čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009**** Členské státy si vyměňují informace o počtu a druhu porušení zjištěných po provedení vzájemně koordinovaných silničních kontrol. [pozm. návrh 180]

(*9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35).; "

(*10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).“"

(8)

vkládají se nové články 14a a 14b, které znějí:

„Článek 14a

Odpovědnost

Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržení kapitol II a III pro odesílatele, spediční firmy, dodavatele a subdodavatele, za nedodržení kapitol II a III, kteří vědomě objednají kteří věděli nebo měli vědět , že přepravní služby, které objednávají, porušují toto nařízení.

Pokud odesílatelé, spediční firmy, dodavatelé a subdodavatelé objednají přepravní služby u podniku silniční dopravy s nízkou mírou rizika podle článku 9 směrnice 2006/22/ES, nenesou odpovědnost za porušení tohoto nařízení, není-li prokázáno, že o porušení věděli. [pozm. návrh 181]

Článek 14b

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 2 a 4 a čl. 5 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto (pozměňujícího) nařízení v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2 a 4 a čl. 5 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (*11).

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2 a 4 a čl. 5 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

(*11) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1."

(9)	článek 15 se zrušuje;

(10)

článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Podávání zpráv

1. Nejpozději do 31. ledna každého roku uvědomí členské státy Komisi o počtu držitelů licence Společenství k 31. prosinci předchozího roku a o počtu opisů licencí odpovídajícímu počtu vozidel v provozu k tomuto dni.

2. Nejpozději do 31. ledna každého roku uvědomí členské státy Komisi o počtu osvědčení řidiče vydaných v předchozím kalendářním roce i o celkovém počtu osvědčení řidiče k 31. prosinci předchozího kalendářního roku.

3. Svou národní strategii prosazování práva přijatou podle článku 10a předloží členské státy Komisi nejpozději do … [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Nejpozději do 31. ledna každého roku uvědomí členské státy Komisi o počtu kontrol kabotáže operacích v oblasti prosazování práva provedených v předchozím kalendářním roce podle článku 10a , případně včetně počtu provedených kontrol . Tyto poskytnuté informace zahrnují počet zkontrolovaných vozidel a počet zkontrolovaných tunokilometrů.“[pozm. návrh 182]

3a. Komise do konce roku 2022 vypracuje zprávu o situaci na trhu Unie v oblasti silniční dopravy. Tato zpráva bude obsahovat analýzu situace na trhu včetně hodnocení účinnosti kontrol a vývoje podmínek zaměstnávání v dané profesi. [pozm. návrh 183]

Článek 3

Přezkum

1. Komise vyhodnotí provádění tohoto nařízení, zejména dopad článku 2, kterým se mění článek 8 nařízení (ES) č. 1072/2009, do [tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost] a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Ke zprávě Komise se případně připojí legislativní návrh.

2. V návaznosti na zprávu uvedenou v odstavci 1 Komise toto nařízení pravidelně hodnotí a předkládá výsledky hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.

3. V případě potřeby se ke zprávám uvedeným v odstavcích 1 a 2 připojí příslušné návrhy.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [xx].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 38.

(2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 57.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.

(4) Nařízení (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).

(5) Nařízení (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1).

(7) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(*8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35).;

31.3.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 116/81

P8_TA(2019)0343

Evropský námořní a rybářský fond ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (COM(2018)0390 – C8-0270/2018 – 2018/0210(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 116/15)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0390),

—

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 91 odst. 1, čl. 100 odst. 2, čl. 173 odst. 3, články 175 a 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2, čl. 195 odst. 2 a článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0270/2018),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1),

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 16. května 2018 (2),

—	s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0176/2019),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 104.

(2) Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 9.

P8_TC1-COD(2018)0210

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 [pozm. návrh 1. Tento pozměňovací návrh se týká celého textu]

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 91 odst. 1, čl. 100 odst. 2, čl. 173 odst. 3, čl. 175, čl. 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2, čl. 195 odst. 2 a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pro období 2021-2027 je nezbytné zřídit Evropský námořní, a rybářský a akvakulturní fond (ENRF ENRAF ). [pozm. návrh 1. Tento pozměňovací návrh se týká celého textu.] Tento fond by se měl zaměřit na směřování finančních prostředků z rozpočtu Unie na podporu provádění společné rybářské politiky, rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, unijní námořní politiky a unijních mezinárodních závazků Unie v oblasti správy oceánů. Takové financování je klíčovým faktorem pro udržitelné rybářství a udržitelný rybolov, včetně zachování mořských biologických zdrojů a mořských zdrojů stanovišť, pro udržitelnou akvakulturu , pro zajišťování potravin prostřednictvím dodávky dodávkami mořských plodů produktů , pro růst udržitelné modré ekonomiky , pro prosperitu a ekonomickou a sociální soudržnost v rybářských a akvakulturních komunitách a pro zdravá, bezpečná, zajištěná, čistá a udržitelně řízená moře a oceány. Podpora z ENRAF by měla přispívat k naplňování potřeb producentů i spotřebitelů. [pozm. návrh 276]

(1a)	Evropský parlament zdůrazňuje svůj postoj, že v návaznosti na Pařížskou dohodu by horizontální výdaje související s klimatem měly být ve srovnání se současným víceletým finančním rámcem (VFR) výrazně navýšeny a měly by co nejdříve, nejpozději však do roku 2027 dosáhnout 30 %. [pozm. návrh 4]

(1b)

Dne 14. března 2018 a 30. května 2018 Evropský parlament ve svých usneseních o VFR na období 2021–2027 poukázal na význam horizontálních zásad, které by měly tvořit základ jak VFR na období 2021–2027, tak politik Unie ve všech souvisejících oblastech. V této souvislosti znovu potvrdil svůj postoj, že Unie musí dostát svému závazku stát v čele při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, a s hlubokým politováním konstatoval, že v návrzích týkajících se VFR chybí za tímto účelem jasné a viditelné závazky; požádal proto, aby byly cíle udržitelného rozvoje začleněny do všech politik a iniciativ Unie obsažených v příštím VFR. Navíc zopakoval, že Unie se může stát silnější a ambicióznější pouze tehdy, pokud jí bude poskytnuto více finančních prostředků. Evropský parlament proto vyzval k soustavné podpoře stávajících politik, zejména dlouhodobých politik Unie zakotvených ve Smlouvách, a sice společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky a politiky soudržnosti, neboť tyto politiky přinášejí občanům Unie hmatatelné výhody. [pozm. návrh 5]

(1c)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 zdůraznil socioekonomický a ekologický význam odvětví rybolovu, mořského prostředí a „modré ekonomiky“ a jejich přínos k udržitelné potravinové samostatnosti Unie, pokud jde o zajištění udržitelnosti evropské akvakultury a rybolovu a zmírnění dopadu na životní prostředí. Evropský parlament navíc vyzval k tomu, aby byla zachována konkrétní výše finančních prostředků, které byly na odvětví rybolovu určeny v současném VFR, a aby byly zvýšeny finanční prostředky na námořní problematiku, budou-li naplánovány nové cíle pro intervence do modré ekonomiky. [pozm. návrh 6]

(1d)

Evropský parlament kromě toho ve svých usneseních ze dne 14. března a 30. května 2018 o VFR na období 2021–2027 zdůraznil, že pro splnění závazků Unie týkajících se dosažení inkluzivní Evropy je naprosto klíčový boj proti diskriminaci, a že by proto do všech politik a iniciativ Unie v rámci příštího VFR měly být zahrnuty konkrétní finanční závazky zaměřené na rovnost žen a mužů a na její začleňování. [pozm. návrh 7]

(1e)	ENRF ENRAF by měl upřednostňovat podporu drobného rybolovu s cílem řešit konkrétní problémy v daném segmentu a podporovat udržitelné řízení dotčeného rybolovu na místní úrovni a rozvoj pobřežních komunit. [pozm. návrh 8]

(2)

Jako Unie se jako globální aktér v rámci oceánů, a pátý který disponuje největší světový producent námořní oblastí na světě, započítáme-li nejvzdálenější regiony a zámořské země a území, stala pátým největším světovým producentem mořských plodů produktů a má Unie velkou odpovědnost za ochranu, zachování a udržitelné využití oceánů a jejich zdrojů. Zachování moří a oceánů je skutečně nezbytné pro rychle rostoucí světovou populaci. Je i v socioekonomickém zájmu Unie, udržitelná modrá ekonomika, zvyšuje která se rozvíjí v rámci ekologických mezí, posiluje investice, pracovní místa vytváření pracovních míst a růst, podporuje inovace prostřednictvím výzkumu výzkum a inovací inovace a přispívá k energetické bezpečnosti prostřednictvím energie z oceánů. Bezpečná a zajištěná moře a oceány jsou navíc nezbytné pro účinnou hraniční kontrolu a pro globální boj proti trestné činnosti na moři, a tím i řešení obav občanů v oblasti bezpečnosti. [pozm. návrh 277]

(2a)

Udržitelný rybolov spolu s mořskou a sladkovodní akvakulturou významně přispívají k potravinovému zabezpečení Unie, k zachování a tvorbě pracovních míst ve venkovských oblastech a k uchování přirozeného prostředí, zejména biologické rozmanitosti. Podpora a rozvoj odvětví rybolovu a akvakultury by měly být ústředním bodem příští rybářské politiky Unie. [pozm. návrh 10]

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. xx/xx [nařízení, které stanoví společná ustanovení] („nařízení o společných ustanoveních“) (4) bylo přijato s cílem zlepšit koordinaci a harmonizovat provádění podpory z fondů v rámci sdíleného řízení (dále jen „fondy“) s hlavním cílem zjednodušit provádění politik soudržným způsobem. Tato společná ustanovení se vztahují na část ENRF ENRAF v rámci sdíleného řízení. Fondy sledují doplňující cíle a sdílejí stejný způsob řízení. Nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví společná ustanovení] proto stanoví řadu společných obecných cílů a obecných zásad, jako je partnerství a víceúrovňová správa. Obsahuje také společné prvky strategického plánování a programování, včetně ustanovení o dohodě o partnerství uzavírané s každým členským státem, a stanoví společný přístup k orientaci na výkonnost fondů. V souladu s tím zahrnuje podmínky, přezkum výkonnosti a opatření pro sledování, podávání zpráv a hodnocení. Společná ustanovení jsou také stanovena s ohledem na pravidla způsobilosti a zvláštní opatření jsou definována pro finanční nástroje, využívání fondu InvestEU, finanční řízení a řízení rozvoje vedeného místního komunitami. Pro všechny fondy jsou společná také některá opatření pro řízení a kontrolu. Doplňkovost fondů, včetně ENRF ENRAF a dalších programů Unie, bude popsána v dohodě o partnerství v souladu s nařízením (EU) [o společných ustanoveních].

(4)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) xx/xx ze dne [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie] (dále jen „finanční nařízení“) (5) a určují zejména postup pro sestavení a provádění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého provádění a upravují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádné finanční správy a efektivního financování z prostředků Unie.

(5)

V rámci přímého řízení by ENRF ENRAF měl rozvíjet synergie a doplňkovost s dalšími příslušnými fondy a programy Unie , jakož i součinnost mezi členskými státy a regiony . Měl by také umožnit financování v podobě finančních nástrojů s kombinováním zdrojů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) xx/xx [nařízení o InvestEU] (6). [pozm. návrh 11]

(6)

Podpora z ENRF ENRAF by měla být využita pro řešení selhání trhu nebo situací suboptimálního financování, a to přiměřeným způsobem, bez duplikace či vytlačování soukromého financování nebo narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Podpora by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a měla by přispívat k vyšším příjmům z rybolovu, k podpoře existence pracovních míst s patřičnými právy v daném odvětví, k zaručeným spravedlivým cenám pro producenty a k vyšší přidané hodnotě z rybolovu a podporovat rozvoj činností souvisejících s rybolovem, a to jak těch, které mu v produkčním řetězci předcházejí, tak těch, které na něj navazuj . [pozm. návrh 12]

(7)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě jejich schopností dosáhnout stanovených priorit činností a poskytnout výsledky, přičemž se berou v úvahu zejména náklady na kontroly, administrativní zátěž a očekávaná míra rizika nedodržení předpisů. Mělo by se zvážit využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie]. [pozm. návrh 13]

(8)

Víceletý finanční rámec VFR uvedený v nařízení (EU) xx/xx (7) stanoví, že rozpočet Unie musí i nadále podporovat rybolov a námořní politiky. Rozpočet ENRF ENRAF v běžných cenách by měl dosáhnout výše 6 140 000 000 EUR. Prostředky ENRAF by měl být oproti rozpočtu ENRAF na období 2014–2020 zvýšen nejméně o 10 % . Jeho prostředky by měly být rozděleny mezi sdílené, přímé a nepřímé řízení. 5 311 000 000 EUR 87 % by mělo být určeno na podporu v rámci sdíleného řízení a 829 000 000 EUR 13 % na podporu v rámci přímého a nepřímého řízení. Definice národních přídělů v rámci sdíleného řízení pro programové období 2021-2027 by měla vycházet z podílů v období 2014-2020, aby byla zajištěna stabilita, zejména pokud se týká dosažení cílů společné rybářské politiky. Zvláštní částky by měly být vyhrazeny pro nejvzdálenější regiony, kontrolu a prosazování a shromažďování a zpracování údajů pro řízení rybolovu a k vědeckým účelům, pro ochranu a obnovu mořské a pobřežní biologické rozmanitosti a ekosystémů a pro účely znalostí v námořní oblasti, zatímco částky pro trvalé zastavení a mimořádné dočasné zastavení činnosti rybolovných aktivit a pro investice do plavidel by měly být omezeny. [pozm. návrh 14]

(8a)	Vzhledem k významu odvětví akvakultury by měla být výše finančních prostředků Unie vyčleněných na toto odvětví, a zejména na sladkovodní akvakulturu zachována na úrovni stanovené pro stávající rozpočtové období. [pozm. návrh 15]

(9)

Evropský námořní sektor poskytuje více než 5 milionů pracovních míst, z nichž plyne téměř 500 miliard EUR ročně, a mohl by vytvořit ještě mnohem více pracovních příležitostí. Výsledek celosvětové ekonomiky oceánů se dnes odhaduje na 1,3 bilionu EUR a do roku 2030 by se mohl více než zdvojnásobit. V jiných odvětvích, jako je námořní vybavení, stavba lodí, pozorování oceánu, bagrování, ochrana pobřeží a námořní konstrukce, byla velkou motivací pro inovace potřeba snížit emise CO2 , Potřeba splnit cíle Pařížské dohody , pokud jde o emise CO2 , vyžaduje , aby alespoň 30 % rozpočtu Unie bylo využito na opatření související s klimatem. Je rovněž nezbytné zvýšit efektivitu zdrojů a snížit environmentální dopad modrého hospodářství na životní prostředí rozvíjejícího se v rámci ekologických limitů, jež bylo a i nadále musí být velkou motivací pro inovace v jiných odvětvích, jako je námořní vybavení, stavba lodí, pozorování oceánu, bagrování, ochrana pobřeží a námořní konstrukce . Investice do námořního hospodářství poskytovaly strukturální fondy Unie, především Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský rybářský a námořní fond. Pro využití K naplnění růstového potenciálu tohoto sektoru je třeba využít by mohly být využity nové nástroje, například InvestEU. [pozm. návrh 16]

(9a)

Investice do modré ekonomiky by měly být podloženy nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím s cílem zabránit škodlivým dopadům na životní prostředí, které ohrožují dlouhodobou udržitelnost. Nejsou-li žádné vhodné informace nebo odborné znalosti pro vyhodnocení dopadu investic na životní prostředí k dispozici, doporučuje se, aby subjekty ve veřejném i soukromém sektoru zaujímaly přístup předběžné opatrnosti, neboť jejich činnost může mít potenciálně škodlivé dopady. [pozm. návrh 17]

(10)

ENRF ENRAF by měl být založen na čtyřech pěti prioritách: podporování udržitelného rybolovu, a včetně zachování mořských biologických zdrojů; podpora udržitelné akvakultury; přispívání k zabezpečení potravin v Unii prostřednictvím konkurenceschopné konkurenceschopných a udržitelné udržitelných trhů s produkty rybolovu a akvakultury a trhů zpracovatelských odvětví ; vytváření podmínek pro růst udržitelné modré ekonomiky s ohledem na ekologickou únosnost a podporování prosperujících podpora prosperity a ekonomické a sociální soudržnosti v pobřežních komunit a vnitrozemských komunitách ; posilování mezinárodní správy oceánů a vytváření podmínek pro existenci bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně řízených moří a oceánů. Tyto priority by měly být sledovány prostřednictvím sdíleného, přímého a nepřímého řízení. [pozm. návrh 18]

(10a)

Priority by mohly být upřesněny uvedením konkrétních cílů Unie, aby bylo dále vyjasněno, k jakým účelům může být fond používán, a byla zvýšena jeho efektivita. [pozm. návrh 19]

(11)

ENRF ENRAF by měl být po roce 2020 založen na zjednodušené architektuře, aniž by bylo nutné příliš normativním způsobem předem definovat opatření a podrobná pravidla způsobilosti na úrovni Unie. Namísto toho by měly být v rámci každé priority popsány široké oblasti podpory. Členské státy by pak měly vypracovat svůj program s uvedením nejvhodnějších prostředků pro dosažení priorit. Různá opatření určená členskými státy v těchto programech by mohla být podporována podle pravidel stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních], pokud se na ně vztahují oblasti podpory priority uvedené v tomto nařízení. Je však nezbytné stanovit seznam nezpůsobilých operací, aby se zabránilo škodlivým dopadům z hlediska zachování rybolovu, například obecný zákaz investic zvyšující zvyšujících rybolovnou kapacitu s určitými řádně odůvodněnými výjimkami . Investice a vyrovnání pro loďstvo by kromě toho měly být přísně podmíněny jejich souladem s cíli zachování společné rybářské politiky. [pozm. návrh 20]

(12)

Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030 Organizace spojených národů určila zachování a udržitelné využívání oceánů jako jeden ze 17 cílů udržitelného rozvoje (SDG 14). Unie je plně zavázána vůči tomuto cíli a jeho plnění. V této souvislosti se zavázala podporovat udržitelné modré hospodářství rozvíjející se v rámci ekologických limitů , které je v souladu zejména s námořním územním plánováním ekosystémovým přístupem k námořnímu územnímu plánování zohledňujícímu citlivost druhů a stanovišť vůči lidské činnosti na moři , zachováním biologických zdrojů a dosažením dobrého stavu životního prostředí, zakázat určité formy dotací rybolovu, které přispívají k nadměrné kapacitě a nadměrnému rybolovu, omezit dotace, které přispívají k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a zdržet se zavádění takových nových dotací. Tohoto výsledku by mělo být dosaženo na jednání Světové obchodní organizace o dotacích v oblasti rybolovu. V průběhu jednání na Světovém summitu o udržitelném rozvoji Světové obchodní organizace v roce 2002 a na Konferenci o udržitelném rozvoji Organizace spojených národů (Rio+20) v roce 2012 se Unie kromě toho zavázala odstranit dotace, které přispívají k nadměrné rybolovné kapacitě loďstva a nadměrnému rybolovu. Odvětví udržitelného rybolovu a mořské a sladkovodní akvakultury v Unii významně přispívají k plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. [pozm. návrh 21]

(12a)

ENRAF by měl rovněž přispívat k dosahování ostatních cílů udržitelného rozvoje OSN. Toto nařízení přihlíží zejména k těmto cílům:

—	cíl udržitelného rozvoje č. 1 – „vymýtit chudobu“: ENRAF bude přispívat ke zlepšování životních podmínek nejzranitelnějších pobřežních komunit, zejména těch, které jsou závislé na rybolovných zdrojích ohrožených nadměrným rybolovem, celosvětovými změnami či problémy životního prostředí;

—	cíl udržitelného rozvoje č. 3 – „zdraví a kvalitní život“: ENRAF bude přispívat k boji proti znečištění pobřežních vod, které je příčinou endemických chorob, a k zaručení dobré kvality potravin z produktů rybolovu a akvakultury;

—

cíl udržitelného rozvoje č. 7 – „čistá energie“: ENRAF bude prosazovat rozvoj obnovitelné energie z mořských zdrojů financováním modré ekonomiky, na němž se budou podílet i prostředky určené na program Horizont Evropa, a zajistí, aby byl tento rozvoj v souladu s ochranou mořského prostředí a zachováním rybolovných zdrojů;

—

cíl udržitelného rozvoje č. 8– „důstojná práce a hospodářský růst“: ENRAF bude spolu s ESF přispívat k rozvoji modré ekonomiky jakožto faktoru hospodářského růstu; zajistí rovněž, aby byl hospodářský růst zdrojem důstojných pracovních míst pro pobřežní komunity; ENRAF bude dále přispívat ke zlepšování pracovních podmínek rybářů;

—	cíl udržitelného rozvoje č. 12 – „odpovědná spotřeba a výroba“: ENRAF bude přispívat k přechodu k odpovědnému využívání přírodních zdrojů a k omezení plýtvání přírodními zdroji a energií;

—	cíl udržitelného rozvoje č. 13 – „opatření v oblasti klimatu“: ENRAF poskytne pokyny týkající se jeho rozpočtu na boj proti změně klimatu. [pozm. návrh 22]

(13)

S ohledem na důležitost sledování změny klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cíli OSN pro trvale udržitelný rozvoj by toto nařízení mělo rozšířit opatření týkající s klimatu a přispět k dosažení celkového cíle ve výši 25 30 % výdajů z rozpočtu Unie vynaložených na dosažení cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že 30 % z celkových finančních prostředků opatření podle tohoto nařízení umožní, aby ENRF ENRAF přispěje k cílům přispíval ke splnění cílů v oblasti klimatu , aniž by však bylo dotčeno financování společné rybářské politiky, které musí být pozitivně přehodnoceno . Příslušná opatření , včetně projektů zaměřených na ochranu a obnovu mořského dna s výskytem mořské trávy a pobřežních mokřadů, které jsou hlavními propady uhlíku, budou vymezena během přípravy a provádění ENRF ENRAF a opětovně posouzena v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumů. [pozm. návrh 23]

(14)

ENRF ENRAF by měl přispívat k plnění cílů Unie v oblasti životního prostředí v rámci společné rybářské politiky a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, přičemž by měl náležitě zohledňovat sociální soudržnost, a měl by se řídit evropskou politikou v oblasti životního prostředí včetně norem pro kvalitu vody s cílem zaručit takovou kvalitu mořského prostředí, jež povede ke zlepšení vyhlídek pro rybolov . Tento příspěvek ENRF ENRAF by měl být sledován prostřednictvím environmentálních ukazatelů Unie a pravidelně hlášen v rámci hodnocení a výročních zpráv o činnosti. [pozm. návrh 24]

(15)

V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (nařízení společné rybářské politiky) (8) by finanční pomoc Unie v rámci ENRF ENRAF měla být podmíněna plným dodržováním pravidel společné rybářské politiky a příslušného práva Unie v oblasti životního prostředí. Finanční pomoc Unie by měla být poskytnuta pouze těm hospodářským subjektům a členským státům, jež plně dodržují své příslušné právní povinnosti . Žádosti příjemců, kteří nesplňují platná pravidla společné rybářské politiky, by neměly být přípustné. [pozm. návrh 25]

(16)

Aby bylo možné řešit specifické podmínky společné rybářské politiky uvedené v nařízení (EU) č. 1380/2013 a přispívat k plnému dodržování pravidel společné rybářské politiky, měla by být stanovena další ustanovení k pravidlům o přerušení, pozastavení a finančním opravám stanoveným v nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]. Pokud členský stát nebo příjemce nedodržel své povinnosti v rámci společné rybářské politiky nebo má-li Komise důkazy naznačující prokazující toto nedodržení, Komise by měla mít možnost v rámci preventivního opatření prozatímně přerušit platby. Aby se zabránilo zjevnému riziku vyplácení nezpůsobilých výdajů, Komise by měla mít kromě možnosti přerušení platební lhůty také možnost pozastavit platby a uložit finanční opravy v případě závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky členským státem. [pozm. návrh 26]

(17)

V posledních několika letech bylo společnou rybářskou politikou dosaženo mnohých výsledků při byly učiněny kroky směrem k navracení rybích populací zpět na zdravé úrovně, při zvyšování ziskovosti odvětví rybolovu Unie a při zachovávání mořských ekosystémů. Stále však přetrvávají značné problémy, k pokud jde o úplné dosažení socioekonomických a environmentálních cílů společné rybářské politiky , včetně právní povinnosti obnovit a udržet všechny rybí populace nad úrovní biomasy schopné dosáhnout maximálního udržitelného výnosu . To vyžaduje stálou podporu i po roce 2020, zejména v přímořských oblastech, kde byl pokrok pomalejší , a to zvláště v nejizolovanějších oblastech, jako jsou nejvzdálenější regiony . [pozm. návrh 27]

(17a)

Článek 13 Smlouvy o fungování EU stanoví, že při stanovování a provádění politik Unie mimo jiné v oblasti rybolovu zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí; přitom dodržují právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím. [pozm. návrh 2]

(18)

Rybolov je nezbytný pro živobytí a kulturní dědictví mnoha pobřežních a ostrovních komunit v Unii, zejména tam, kde hraje důležitou roli drobný pobřežní rybolov , jako jsou nejvzdálenější regiony . Vzhledem k tomu, že v mnoha rybářských komunitách je průměrný věk rybáře vyšší než 50 let, zůstává v odvětví rybolovu problémem generační obnova a diverzifikace činností. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby ENRAF podporoval přitažlivost odvětví rybolovu, a to zajištěním odborného vzdělávání a přístupu mladých lidí k zaměstnáním v odvětví rybolovu. [pozm. návrh 28]

(18a)

K dosahování cílů společné rybářské politiky přispívá, jsou-li v rámci profesionální a rekreační rybolovné činnosti a akvakultury uplatňovány mechanismy společného řízení, do kterých jsou přímo zapojeny příslušné zúčastněné strany, jako jsou správní orgány, odvětví rybolovu a akvakultury, vědecká obec a občanská společnost, přičemž tyto mechanismy zakládají své fungování na spravedlivém rozdělení odpovědnosti při rozhodování a na adaptivním řízení založeném na znalostech, informacích a okamžitosti. ENRAF by měl podporovat uplatňování těchto mechanismů na místní úrovni. [pozm. návrh 29]

(19)

ENRF ENRAF by se měl zaměřit na přispívat k dosažení environmentálních, ekonomických a sociálních cílů a cílů zaměstnanosti společné rybářské politiky podle článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tato podpora by měla zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly environmentálně udržitelné v dlouhodobém horizontu a řízeny způsobem, který je v souladu s cíli stanovenými v čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, jež přispějí k dosažení ekonomických, sociálních a zaměstnaneckých výhod, a aby přispívaly k dostupnosti dodávek zdravých potravin , a současně zaručit spravedlivé pracovní podmínky. V tomto ohledu by se mělo dostat zvláštní pozornosti a podpory rybolovu závislému na malých pobřežních ostrovech s cílem zajistit jeho životaschopnost a prosperitu . [pozm. návrh 30]

(20)

Podpora z ENRF ENRAF by měla být zaměřena na dosažení a zachování udržitelného rybolovu na základě minimálního přispět k včasnému splnění právní povinnosti obnovit a udržet všechny rybí populace nad úrovní biomasy schopné maximálního udržitelného výnosu a na co největší snížení negativních dopadů co nejvíce snížit a pokud možno odstranit negativní dopady neudržitelného a škodlivého rybolovu na mořské ekosystémy. Tato podpora by měla zahrnovat inovace a investice do rybolovných postupů a technik s nízkým dopadem, odolným vůči změně klimatu a s nízkým obsahem uhlíku , jakož i do technik zaměřených na selektivní rybolov . [pozm. návrh 31]

(21)

Povinnost vykládky je zákonnou povinností a jedním z hlavních problémů společné rybářské politiky. Vyvolává podstatné změny Vede k ukončení ekologicky nepřijatelné praxe výmětů a k podstatným a důležitým změnám v rybářských postupech pro v tomto odvětví, někdy s významnými finančními náklady. ENRAF Členské státy by proto měl mít možnost podporovat inovace a investice měly využívat ENRAF na podporu inovací a investic , které přispívají k úplnému a včasnému plnění povinnosti vykládky, s vyšší mírou podpory než u jiných operací, jako jsou investice do selektivních lovných zařízení , do uplatňování opatření časové a prostorové selektivity , do zlepšení přístavních infrastruktur a do uvádění nežádoucích úlovků na trh. Měl by také poskytovat maximální podporu ve výši 100 % na návrh, vývoj, monitorování, hodnocení a řízení transparentních systémů pro výměnu rybolovných práv mezi členskými státy („výměna kvót“) s cílem zmírnit dopad „blokačních druhů“ v důsledku povinností vykládky. [pozm. návrh 279]

(21a)

Povinnost vykládky by měla být sledována rovnoměrně v rámci celého spektra, od malých rybářských plavidel až po plavidla velká, a to v každém členském státě. [pozm. návrh 33]

(22)

ENRF ENRAF by měl mít možnost podporovat inovace a investice do rybářských plavidel s cílem zlepšit zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky, ochranu životního prostředí, energetickou účinnost , dobré životní podmínky zvířat a kvalitu úlovků , jakož i poskytnout podporu specifickým otázkám zdravotní péče . Tato podpora by však neměla vést ke k riziku zvýšení rybolovné kapacity nebo schopnosti vyhledat ryby a neměla by být poskytována jednoduše za účelem splnění požadavků, které jsou povinné v rámci právních předpisů Unie nebo národních právních předpisů. V rámci architektury bez preskriptivních opatření by mělo být na členských státech, aby definovaly přesná pravidla způsobilosti pro tyto investice a podporu . S ohledem na zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky na rybářských plavidlech by měla být povolena vyšší míra podpory, než míra povolená u jiných operací. [pozm. návrh 34]

(23)

Kontrola rybolovu má zásadní význam pro provádění společné rybářské politiky. ENRF ENRAF by proto měl podporovat v rámci sdíleného řízení rozvoj a provádění systému kontroly rybolovu Unie podle nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 („nařízení o kontrole“) (9). Některé povinnosti předvídané revizí nařízení o kontrole odůvodňují zvláštní podporu z fondu ENRF ENRAF , např. povinné sledování plavidel a elektronické systémy vykazování v případě plavidel pro drobný pobřežní rybolov, povinné dálkové elektronické monitorovací systém a povinné nepřetržité měření a zaznamenávání výkonu hnacího motoru. Investice členských států do kontroly aktiv mohou být rovněž použity pro účely námořního dohledu a spolupráce pobřežních stráží.

(24)

Úspěch společné rybářské politiky závisí na dostupnosti vědeckého poradenství pro řízení rybolovu, a tím i na dostupnosti údajů o rybolovu. S ohledem na problémy a náklady na získání spolehlivých a úplných údajů je třeba podporovat opatření členských států pro shromažďování , zpracování a zpracování výměnu údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1004 („rámcové nařízení o shromažďování údajů“) (10) a přispívání k nejlepšímu dostupnému vědeckému poradenství. Tato podpora by měla umožnit synergie se shromažďováním , zpracováním a zpracováním výměnou dalších druhů námořních údajů , včetně údajů o rekreačním rybolovu . [pozm. návrh 35]

(25)

ENRF ENRAF by měl podporovat účinné provádění založené na znalostech a správu společné rybářské politiky v rámci přímého a nepřímého řízení poskytováním vědeckého poradenství, rozvojem a prováděním systému kontroly rybolovu Unie, provozováním poradních sborů a dobrovolnými příspěvky mezinárodním organizacím , jakož i větší zapojení Unie do mezinárodní správy oceánů . [pozm. návrh 36]

(26)

Vzhledem k problémům s dosažením cílů společné rybářské politiky pro zachování mořských zdrojů by ENRAF měl mít možnost podporovat opatření pro řízení rybolovu a rybářských loďstev. V této souvislosti podpora pro přizpůsobení loďstva zůstává v některých případech nezbytnou s ohledem na konkrétní segmenty loďstva a jednotlivá moře. Tato podpora by měla být úzce zaměřena na zachování a udržitelné využívání mořských biologických zdrojů a orientována na dosažení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a dostupnými rybolovnými možnostmi. ENRF ENRAF by proto měl mít možnost podporovat trvalé ukončení rybolovných činností v segmentech loďstva, kde rybolovná kapacita není v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy. Taková podpora by měla být nástrojem pro akční plány pro přizpůsobení segmentů loďstva, v nichž byla zjištěna nadměrná strukturální kapacita podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, a měla by se provádět buď sešrotováním rybářského plavidla nebo jeho přeměnou a dovybavením pro jiné účely. Pokud by dovybavení zvýšilo tlak rekreačního rybolovu na mořské ekosystémy, měla by být podpora udělena pouze tehdy, pokud bude v souladu se společnou rybářskou politikou a cíli příslušných víceletých plánů. V zájmu zajištění shody strukturálního přizpůsobení loďstva s cíli zachování zdrojů, podpora pro trvalé zastavení rybolovných činností by měla být přísně podmíněna a propojena s dosažením výsledků. Měla by být proto prováděna pouze prostřednictvím financování, které není propojeno s náklady, jak stanoví nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]. V rámci tohoto mechanismu by členské státy neměly být odškodňovány Komisí za trvalé zastavení rybolovných aktivit na základě skutečně vynaložených nákladů, ale na základě splnění podmínek a dosažení výsledků. Za tímto účelem by Komise měla v přenesené pravomoci stanovit takové podmínky, jež by souvisely s dosažením cílů ochrany společné rybářské politiky. [pozm. návrh 37]

(26a)

ENRAF by měl za účelem zavedení udržitelného rybolovu ohleduplného k životnímu prostředí, jenž by méně zatěžoval rybolovné zdroje, podporovat modernizaci plavidel s cílem směřovat k jednotkám využívajícím méně energie, a to i v případě nevyvážených segmentů, a to buď prostřednictvím dotací, nebo finančních nástrojů. ENRAF by měl rovněž umožňovat poskytování pomoci mladým rybářům na nákup jejich pracovních nástrojů, včetně plavidel delších než 12 m, vyjma nevyvážených segmentů. [pozm. návrh 38]

(26b)

Jelikož hrají rybářské přístavy, místa vykládky, přístřešky a aukční síně klíčovou úlohu při zajišťování kvality vyložených produktů, jakož i bezpečnosti a pracovních podmínek, měl by ENRAF prioritně podporovat modernizaci přístavní infrastruktury s cílem optimalizovat přidanou hodnotu vyložených produktů, zejména při uvádění produktů rybolovu na trh. [pozm. návrh 39]

(27)

Vzhledem k vysoké úrovni nepředvídatelnosti rybolovných činností mohou výjimečné okolnosti může jejich dočasné zastavení způsobit rybářům značné ekonomické ztráty. V zájmu zmírnění těchto důsledků by měl mít ENRF ENRAF možnost podporovat vyrovnání za mimořádné dočasné zastavení rybolovné činnosti způsobené prováděním určitých opatření pro zachování zdrojů, např. prováděním víceletých plánů, cílů pro zachování a udržitelné využívání populací, opatření na přizpůsobení rybářské kapacity rybářských plavidel podle dostupných rybářských příležitostí nebo technických požadavků nebo zavedením mimořádných opatření, přerušením uplatňování nebo neobnovením dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu z důvodu vyšší moci, přírodní katastrofy nebo ekologické katastrofy , včetně období uzavření oblasti rybolovu ze zdravotních důvodů nebo kvůli neobvyklé mortalitě rybolovných zdrojů, nehod na moři během rybolovných činností a nepříznivých klimatických jev . Podpora by měla být poskytnuta pouze v případě, pokud je dopad pro rybáře za takových okolností významný, např. pokud jsou obchodní činnosti daného plavidla zastaveny po dobu alespoň 90 120 po sobě jdoucích dnů a pokud ekonomické ztráty plynoucí z ukončení činnosti činí více než 30 % ročního obratu dotčené firmy během posledních dvou let . V podmínkách pro poskytování takové podpory by měly být zohledněny zvláštní postupy rybolovu úhořů. [pozm. návrh 40]

(27a)

Rybáři a producenti v mořské a sladkovodní akvakultuře by měli mít možnost obdržet podporu z ENRAF v případě krize na trzích s produkty rybolovu a akvakultury a přírodních nebo ekologických katastrof. [pozm. návrh 41]

(27b)

Aby bylo možné přispět k pozitivnímu rozvoji vodních zdrojů a zachování rybolovu mimo období zákazu rybolovu, mělo by být možné podporovat z ENRAF období zákazu rybolovu v určitých klíčových etapách životního cyklu biologických druhů vždy, když budou potřebná pro udržitelné využívání rybolovných zdrojů. [pozm. návrh 306]

(27c)

Evropský parlament zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zřídit fond pro kompenzace mezd, který by pokryl období, kdy je rybolov zakázán, a dále je nutné, aby tato období byla pro účely starobního důchodu a dalších dávek sociálního zabezpečení považována za řádně odpracovanou dobu. Mimoto Evropský parlament hájí myšlenku zavedení minimální mzdy, která bude stanovena v souladu s místními postupy a na základě jednání a kolektivních smluv. [pozm. návrh 307]

(28)

Drobný pobřežní rybolov mohou provozovat rybářská plavidla kratší 12 metrů, která nepoužívají vlečná lovná zařízení. Tento sektor představuje téměř 75 % všech rybářských plavidel registrovaných v Unii a téměř polovinu všech pracovních míst v odvětví rybolovu. Provozovatelé drobného pobřežního rybolovu jsou závislí na zdravých rybích populacích, které představují jejich hlavní zdroj příjmů. ENRF ENRAF by jim proto měl poskytovat preferenční zacházení mírou podpory 100 %, včetně operací souvisejících s kontrolou a vynucováním, s cílem podpořit udržitelné rybářské postupy v souladu s cíli společné rybářské politiky . Kromě toho by určité oblasti podpory měly být vyhrazeny drobnému pobřežnímu rybolovu, v segmentu loďstva, kde je což je nezbytné proto , aby byla kapacita rybolovu vyvážená dostupnými rybolovnými možnostmi, např. podpora na pořízení plavidla z druhé ruky renovaci a překlasifikování plavidla a výměnu motoru nebo modernizaci , jakož i podpora pro mladé rybáře . Členské státy by dále měly do svého programu zahrnout akční plán pro drobný pobřežní rybolov, který by měl být monitorován na základě ukazatelů, pro které by měly být stanoveny milníky a cíle. [pozm. návrhy 42 a 308]

(29)

Podle sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 24. října 2017 s názvem „Pevnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (11) se Nejvzdálenější regiony se potýkají se specifickými problémy spojenými s jejich odlehlostí, topografií a klimatem, jak je uvedeno v článku 349 Smlouvy, a také mají zvláštní výhody, na jejichž základě je možné rozvíjet udržitelnou modrou ekonomiku. Pro každý nejvzdálenější region by proto akční plán pro rozvoj sektorů udržitelné modré ekonomiky, včetně udržitelného využívání rybolovu a akvakultury, měl být připojen k programu dotyčných členských států a na podporu provádění těchto akčních plánů by měl být vyhrazen finanční příděl. ENRAF může také podporovat Aby bylo možné udržet konkurenceschopnost určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů vůči podobným produktům z jiných regionů Unie, zavedla Unie v roce 1992 opatření k vyrovnání souvisejících dodatečných nákladů, kterým nejvzdálenější regiony čelí vzhledem ke své poloze a ostrovní povaze. Tato podpora my měla být stanovena jako procentní podíl z tohoto celkového finančního přídělu v odvětví rybolovu. Opatření, která platí v období 2014–2020, jsou stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (12) . Je nezbytné i nadále poskytovat podporu na vyrovnání dodatečných nákladů rybolovu, chovu, výroby a pro uvádění některých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů na trh, tak aby toto vyrovnání přispělo k zachování hospodářské životaschopnosti hospodářských subjektů z těchto regionů . S ohledem na rozdílné podmínky uvádění na trh v nejvzdálenějších regionech, na výkyvy v úlovcích a populacích a na tržní poptávku je třeba ponechat na jednotlivých členských státech, aby stanovily nárok na vyrovnání pro produkty rybolovu, jejich příslušná maximální množství a částku vyrovnání v rámci celkových prostředků přidělených dotčeným členským státům. Členské státy by měly být oprávněny určit seznam a množství dotčených produktů rybolovu a částku vyrovnání v rámci celkových prostředků přidělených příslušnému členskému státu. Je rovněž třeba, aby byly oprávněny upravit své plány vyrovnání, pokud to lze odůvodnit měnícími se podmínkami. Členské státy by měly stanovit částku vyrovnání ve výši umožňující vhodné vyrovnání dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění nejvzdálenějších regionů. Aby se zabránilo nadměrnému vyrovnání, částka by měla být úměrná dodatečným nákladům, které podpora vyrovnává. Za tímto účelem je také třeba, aby se vzaly v potaz další typy veřejné intervence, které mají dopad na úroveň dodatečných nákladů . V nejvzdálenějších regionech by navíc měla být použita vyšší míra podpory, než je tomu u jiných operací. [pozm. návrh 43]

(29a)

Za účelem zajištění zachování odvětví drobného pobřežního rybolovu v nejvzdálenějších regionech a v souladu se zásadami rozdílného zacházení s malými ostrovy a územími uvedenými v cíli udržitelného rozvoje č. 14 by měl mít ENRAF na základě článku 349 Smlouvy o fungování EU možnost podporovat v nejvzdálenějších regionech pořízení a obnovu plavidel pro drobný pobřežní rybolov, která vykládají všechny své úlovky v přístavech nejvzdálenějších regionů a přispívají k místnímu udržitelnému rozvoji, s cílem zvýšit bezpečnost osob, dodržovat normy Unie v oblasti hygieny, bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a dosáhnout větší efektivity v oblasti životního prostředí. Tato obnova rybářského loďstva by neměla překročit schválené stropy kapacity a měla by být v souladu s cíli společné rybářské politiky. ENRAF by měl mít možnost podporovat přidružená opatření, např. výstavbu nebo modernizaci loděnic vyhrazených pro plavidla pro drobný pobřežní rybolov v nejvzdálenějších regionech, pořízení nebo obnovu infrastruktury a vybavení nebo studie. [pozm. návrh 44]

(29b)

S ohledem na usnesení Evropského parlamentu o zvláštní situaci ostrovů (2015/3014(RSP)) a na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Specifické problémy ostrovů“ (1229/2011) tvoří zemědělství, chov hospodářských zvířat a rybolov významný prvek místní ekonomiky ostrovů. Evropské ostrovní regiony trpí kvůli své nedostatečné přístupnosti, zejména v případě malých a středních podniků, a malé míře diferenciace produktů a potřebují strategii pro využití veškerých možných synergií mezi evropskými strukturálními a investičními fondy a dalšími unijními nástroji s cílem vyvážit znevýhodnění ostrovů a posílit jejich hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a udržitelný rozvoj. I když článek 174 Smlouvy o fungování EU uznává, že ostrovy jsou z přírodního a zeměpisného hlediska trvale znevýhodněny, musí Komise vytvořit „strategický rámec Unie pro ostrovy“, aby došlo k propojení nástrojů, které mohou mít velký územní dopad. [pozm. návrh 45]

(30)

V rámci sdíleného řízení by ENRF ENRAF měl mít možnost podporovat ochranu a obnovu mořské a pobřežní biologické rozmanitosti a ekosystémů. Pro tento účel by měla být k dispozici podpora na vyrovnání rybářům za sběr ztracených lovných zařízení a odpadu z moře , zejména plastů, a na investice v přístavech na zajištění vhodných zařízení pro příjem a skladování těchto sebraných ztracených lovných zařízení a odpadu z moře. Podpora by měla být k dispozici také pro opatření k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2008/56/ES („rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí“) (13), k provádění opatření ochrany prostoru zavedených podle uvedené směrnice a v souladu s prioritními akčními rámci vytvořenými podle směrnice Rady 92/43/EHS („směrnice o stanovištích“) (14) ke správě, obnově a sledování oblastí NATURA 2000 i k ochraně druhů podle směrnice 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES („směrnice o ptácích“) (15) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (16) , jakož i norem Unie pro městské odpadní vody, a rovněž k výstavbě, instalaci, modernizaci a vědecké přípravě a hodnocení statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a posílení mořské fauny a flóry v nejvzdálenějších regionech. V rámci přímého řízení by měl ENRF ENRAF přispívat na podporu čistých a zdravých moří a na provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství zpracované ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 16. ledna 2016 (17) v souladu s cílem dosáhnout nebo zachovat dobrý stav mořského prostředí. [pozm. návrh 46]

(31)

Rybolov a akvakultura Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 stanovila vymýcení hladu a dosažení potravinového zabezpečení a lepší výživy jako jeden ze 17 cílů udržitelného rozvoje (cíl udržitelného rozvoje č. 2). Unie je plně zavázána vůči tomuto cíli a jeho plnění. V této souvislost přispívají rybolov a udržitelná akvakultura k zabezpečení potravin a výživy. Unie však v současné době dováží více než 60 % svých dodávek produktů rybolovu, a proto je velmi závislá na třetích zemích. Důležitým úkolem je podpořit spotřebu rybího proteinu produkovaného produktů rybolovu produkovaných v Unii s vysokými standardy kvality a dostupného dostupných spotřebitelům za přijatelné ceny , dodávat do veřejných institucí, jako jsou nemocnice nebo školy, produkty místního drobného rybolovu a zahájit ve vzdělávacích institucích školicí a osvětové programy zaměřené na význam konzumace místních ryb . [pozm. návrh 47]

(32)

ENRAF by měl mít možnost přispívat na podporu a trvale udržitelný rozvoj akvakultury, včetně sladkovodní akvakultury, pro chov vodních živočichů a rostlin na výrobu potravin a jiných surovin. Složité administrativní postupy v některých členských státech budou nadále v platnosti, jako např. obtížný přístup k prostoru a ztížené postupy při udělování licencí, které ztěžují odvětví zlepšení obrazu a konkurenceschopnosti chovaných mořských živočichů. Podpora by měla být v souladu s víceletými vnitrostátními strategickými plány pro akvakulturu vypracovanými na základě nařízení (EU) č. 1380/2013. Způsobilá bude zejména podpora na udržitelnost životního prostředí, produktivní investice, inovace, získávání profesních dovedností, zlepšování pracovních podmínek, kompenzační opatření poskytující kritické služby správy pozemků a přírody. Způsobilá budou rovněž opatření v oblasti veřejného zdraví, režimů pojištění populací chovaných v akvakultuře a v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. V případě produktivních investic však bude podpora Podpora by měla být pokud možno poskytována pouze prostřednictvím finančních nástrojů a nástroje InvestEU, které nabízejí vyšší pákový efekt na trzích, a jsou proto pro financování tohoto odvětví relevantnější než granty a grantů . [pozm. návrh 48]

(33)

Potravinová bezpečnost se opírá o ochranu mořského prostředí, udržitelné řízení rybích populací, účinné a dobře organizované trhy, které zlepšují transparentnost, stabilitu, kvalitu a rozmanitost dodavatelského řetězce, stejně jako informace pro spotřebitele. Za tímto účelem by měl mít ENRAF možnost podporovat uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v souladu s cíli nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 („nařízení o společné organizaci trhu“) (18). Jeho podpora by měla být dostupná zejména pro vytváření mimo jiné organizací producentů, včetně rybářských družstev a drobných výrobců, pro provádění výrobních a marketingových plánů , propagační a komunikační kampaně , propagaci nových odbytišť na trhu, provádění studií trhů, zachování a posílení Evropského střediska pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA) a rozvoj a šíření informací o trhu. [pozm. návrhy 49 a 280]

(33a)

Kvalita a různorodost unijních mořských plodů je pro producenty konkurenční výhodou, a významně tak obohacuje kulturní a gastronomické dědictví a spojuje zachování kulturních tradic s rozvojem a využitím nových vědeckých poznatků. Občané a spotřebitelé stále více vyžadují kvalitní produkty s různými specifickými vlastnostmi souvisejícími s jejich zeměpisným původem. ENRAF proto bude moci podporovat produkty z mořských plodů, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (19) . Zejména bude moci na základě tohoto nařízení podporovat uznávání a registraci zeměpisných označení kvality. Rovněž bude moci podporovat řídící subjekty pro chráněná označení původu (CHPO) a chráněná zeměpisná označení (CHZO) a programy, které vyvíjejí v zájmu zvýšení kvality. Kromě toho bude moci podporovat výzkum prováděný těmito řídícími subjekty s cílem zvýšit informovanost o specifickém výrobním zařízení, výrobních procesech a produktech. [pozm. návrh 50]

(33b)

S ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. prosince 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů a na usnesení ze dne 17. června 2010 o novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury by měl ENRAF podporovat vědecký výzkum a shromažďování údajů o vlivu stěhovavých ptáků na odvětví akvakultury a na příslušné populace ryb v Unii. [pozm. návrh 51]

(33c)

Vzhledem k potřebě růstu odvětví akvakultury a k významným úbytkům rybích populací, ke kterým dochází kvůli stěhovavým ptákům, by měl ENRAF zavést určité kompenzace za tyto ztráty, dokud nebude zaveden evropský plán řízení. [pozm. návrh 52]

(34)

Zpracovatelský průmysl hraje roli v dostupnosti a kvalitě produktů rybolovu a akvakultury. ENRF ENRAF by měl mít možnost podporovat cílené investice v tomto odvětví, za předpokladu, že přispívají k dosažení cílů společné organizace trhu. Taková podpora by měla může být poskytována pouze prostřednictvím prostřednictvím grantů, finančních nástrojů a fondu InvestEU, a nikoli prostřednictvím grantů. [pozm. návrh 53]

(34a)

Kromě způsobilých opatření, která již byla uvedena, by měl mít ENRAF možnost podporovat další oblasti spjaté s rybolovem a akvakulturou, a to i ochranný lov nebo řízení problematických volně žijících druhů, které ohrožují udržitelné stavy rybích populací, zejména tuleňů a kormoránů. [pozm. návrh 54]

(34b)

Kromě způsobilých opatření, která již byla uvedena, by měl mít ENRAF možnost podporovat další oblasti spjaté s rybolovem a akvakulturou, včetně náhrad škod na úlovcích, které způsobili savci a ptáci chránění právními předpisy Unie, zejména tuleni a kormoráni. [pozm. návrh 55]

(35)

Tvorba pracovních míst v pobřežních regionech se opírá o místně řízený rozvoj udržitelné modré ekonomiky, která se rozvíjí v rámci ekologických mezí a oživuje sociální strukturu těchto regionů , včetně ostrovů a nejvzdálenějších regionů . Námořní odvětví a služby pravděpodobně že překonají růst globální ekonomiky a významně přispějí k zaměstnanosti a růstu do roku 2030. Aby byl modrý růst udržitelný, závisí na inovaci a investici do nových námořních podniků , biohospodářství a biohospodářství biotechnologií , včetně modelů udržitelného cestovního ruchu, obnovitelných zdrojů energie z oceánů, inovativní špičkové stavby lodí a nových přístavních služeb a udržitelného rozvoje rybolovu a akvakultury , které mohou vytvářet pracovní místa a zároveň posílit místní rozvoj a rozvoj mořských produktů využívající poznatky biologie . Zatímco veřejná investice do udržitelné modré ekonomiky by měla být promítnuta do rozpočtu Unie, ENRF ENRAF by se měl konkrétně zaměřit na podmínky umožňující rozvoj udržitelné modré ekonomiky pro udržitelnou modrou ekonomiku rozvíjenou v rámci ekologických mezí a na odstraňování překážek s cílem usnadnit investice a rozvoj nových trhů a technologií či služeb. Podpora rozvoje udržitelné modré ekonomiky by měla být poskytována prostřednictvím sdíleného, přímého i nepřímého řízení. [pozm. návrh 56]

(35a)

Rekreační rybolov může mít v souladu s bodem odůvodnění 3 nařízení o společné rybářské politice významný dopad na rybolovné zdroje a členské státy by proto měly zajistit, aby byl tento rybolov prováděn způsobem slučitelným s cíli společné rybářské politiky. Rekreační rybolov nelze nicméně řádně řídit bez spolehlivého a opakovaného shromažďování údajů o tomto rybolovu, jak Evropský parlament zdůraznil ve svém usnesení o aktuálním stavu rekreačního rybolovu v Evropské unii (2017/2120(INI)). [pozm. návrh 57]

(35b)

Cílem udržitelné modré ekonomiky je zaručit udržitelnou spotřebu a výrobu, jakož i účinné využívání zdrojů ve spojení s ochranou a zachováním rozmanitosti, produktivity, odolnosti, hlavních funkcí a vnitřních hodnot mořských ekosystémů. Je založena na posuzování dlouhodobých potřeb stávající generace a generací budoucích. S tím rovněž souvisí stanovení správných cen za zboží a služby. [pozm. návrh 58]

(35c)

Je zapotřebí zavést podpůrná opatření, která by umožnila sociální dialog a využívání ENRAF s cílem pomoci vzdělávat kvalifikované odborníky pro námořní a rybolovné odvětví. Význam modernizace námořního a rybolovného odvětví a úloha, kterou v tomto ohledu hrají inovace, si žádá přehodnocení přidělování finančních zdrojů na profesní a odborné vzdělávání v rámci ENRAF. [pozm. návrh 59]

(35d)

Pro zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti rybolovu a námořních činností jsou rovněž mimořádně důležité investice do lidského kapitálu. Proto je nezbytné, aby ENRAF podporoval poradenské služby, spolupráci mezi vědci a rybáři, odbornou přípravu a celoživotní učení a aby podněcoval k šíření znalostí, přispíval ke zlepšování celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti hospodářských subjektů a podporoval sociální dialog. S vědomím důležitosti role, kterou hrají manželky a životní partnerky samostatně výdělečně činných rybářů ve svých komunitách, by jim měla být za určitých podmínek poskytnuta podpora pro odbornou přípravu, celoživotní učení, šíření znalostí a pro navazování kontaktů přispívající k jejich odbornému rozvoji. [pozm. návrh 60]

(36)

Rozvoj udržitelné modré ekonomiky je silně závislý na partnerství mezi místními zúčastněnými stranami, které přispívají k životaschopnosti a udržitelnosti obyvatelstva pobřežních , ostrovních a vnitrozemských komunit a ekonomik. ENRF ENRAF by měl poskytnout nástroje na podporu takových partnerství. Za tímto účelem by měla být v rámci sdíleného řízení dostupná podpora pro místní rozvoj se zapojením místních komunit. Tento přístup by měl posílit ekonomickou diverzifikaci v místním kontextu prostřednictvím rozvoje pobřežního a vnitrozemského rybolovu, akvakultury a udržitelné modré ekonomiky. Strategie místního rozvoje se zapojením místních komunit by měly zajistit, aby místní komunity lépe využívaly a těžily z příležitostí, které nabízí udržitelná modrá ekonomika, se zužitkováním a posílením environmentálních, kulturních, sociálních a lidských zdrojů. Každé místní partnerství by proto mělo odrážet hlavní zaměření své strategie zajištěním vyváženého zapojení a zastoupení všech příslušných zúčastněných stran z místní udržitelné modré ekonomiky. [pozm. návrh 61]

(37)

V rámci sdíleného řízení by ENRF ENRAF měl mít možnost podporovat udržitelnou modrou ekonomiku rozvíjející se v rámci ekologických mezí prostřednictvím shromažďování, řízení a využívání údajů s cílem zlepšit znalosti o stavu mořského a sladkovodního prostředí a zdrojů . Tato podpora by se měla zaměřit na plnění požadavků podle směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES, na podporu územního plánování námořních prostor , udržitelnosti odvětví rybolovu a akvakultury a na zvyšování kvality údajů a jejich sdílení prostřednictvím Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat. [pozm. návrh 62]

(38)

V rámci přímého a nepřímého řízení by se ENRF ENRAF měl zaměřit na podmínky umožňující vytváření podmínek umožňujících udržitelnou modrou ekonomiku , která se rozvíjí v rámci ekologických mezí a přispívá ke zdravému mořskému prostředí, prostřednictvím podpory integrované správy a řízení námořní politiky, posílení převodu a využívání výzkumu, inovací a technologií v udržitelné modré ekonomice, zlepšení námořních dovedností, gramotnosti v oblasti moří a oceánů a sdílení environmentálních a socioekonomických údajů o udržitelné modré ekonomice, podpory udržitelné modré ekonomiky s nízkým obsahem uhlíku a odolné vůči změně klimatu, a rozvoje souborů projektů a inovativních finančních nástrojů. Ve vztahu k výše uvedeným oblastem je třeba věnovat náležitou pozornost nejvzdálenějším a ostrovním regionům spadajícím do působnosti článku 174 Smlouvy o fungování EU . [pozm. návrh 63]

(39)

60 % oceánů je mimo hranice vnitrostátní jurisdikce. To znamená sdílenou mezinárodní odpovědnost. Většina problémů, kterým oceány čelí, jsou přeshraniční povahy, jako je nadměrné využívání, změna klimatu, acidifikace, znečištění, a průzkum nalezišť ropy nebo podmořská těžba, což vede ke klesající biologická rozmanitost biologické rozmanitosti , a vyžadují vyžaduje proto sdílenou odezvu. V rámci Úmluvy OSN o mořském právu, jíž je Unie smluvní stranou podle rozhodnutí Rady č. 98/392/ES (20), bylo mnoho svrchovaných práv, institucí a specifických rámců zřízeno s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech. V posledních letech se objevil globální konsensus, že mořské prostředí a námořní lidské činnosti by měly být řízeny efektivněji, aby bylo možné vypořádat s rostoucím tlakem, který je na oceány a moře vyvíjen. [pozm. návrh 64]

(40)

Unie jako celosvětový subjekt je pevně odhodlána podporovat mezinárodní správu oceánů v souladu se společným sdělením Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. listopadu 2016 s názvem „Mezinárodní správa oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů“ (21). Unijní politika správy oceánů je nová politika, která se vztahuje na oceány integrovaným způsobem. Mezinárodní správa oceánů není jen klíčový faktor dosažení agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030, a zejména cíle udržitelného rozvoje č. 14 („zachovat a udržitelně využívat oceánů, moří a mořských zdrojů pro udržitelný rozvoj“), ale také zaručení bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelným způsobem řízených moří a oceánů pro budoucí generace. Unie musí plnit tyto mezinárodní závazky a být hnací a vedoucí silou pro zlepšení mezinárodní správy oceánů na dvoustranné, regionální a mnohostranné úrovni, včetně předcházení, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a minimalizace jeho dopadu na mořské prostředí , ke zlepšení rámce mezinárodní správy oceánů, ke snížení tlaků vyvíjených na moře a oceány, k vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku rozvíjenou v rámci ekologických mezí a k podpoře mezinárodního výzkumu oceánů a údajů. [pozm. návrh 65]

(41)

Činnosti podporující mezinárodní správu oceánů v rámci ENRF ENRAF mají zlepšit zastřešující rámec mezinárodních a regionálních procesů, dohod, pravidel a institucí s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech. ENRF ENRAF by měl financovat mezinárodní ujednání, která Unie uzavřela v oblastech, na které se nevztahují dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (SFPA), jež byly podepsány s různými třetími zeměmi, a rovněž jako členských příspěvek Unie regionálním organizacím pro řízení rybolovu (RFMO). Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu budou i nadále financovány v rámci různých prostředků rozpočtu Unie.

(42)

S ohledem na bezpečnost a obranu je nezbytná zvýšená ochrana hranic a námořní bezpečnost. Na základě Strategie pro námořní bezpečnost Unie, kterou Rada Evropské unie přijala 24. června 2014, a akčního plánu, který byl přijat 16. prosince 2014, mají pro splnění těchto cílů klíčový význam sdílení informací a spolupráce v oblasti evropské pohraniční a pobřežní stráže mezi Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. ENRF ENRAF by proto měl podporovat námořní dohled a spolupráci s pobřežní ochranou v rámci sdíleného i přímého řízení včetně pořízení vybavení pro víceúčelové námořní operace. Měl by také umožnit příslušným agenturám provádět podporu v oblasti námořního dozoru a bezpečnosti prostřednictvím nepřímého řízení.

(43)

V rámci sdíleného řízení by každý členský stát měl ve spolupráci se všemi regiony vypracovat jeden program, který by měl být schválen Komisí. V rámci regionalizace a s cílem podpořit členské státy k strategičtějšímu přístupu během přípravy programů by Komise měla vypracovat analýzu pro každou přímořskou oblast s uvedením společných silných a slabých stránek, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky. Touto analýzou by se měly řídit členské státy i Komise při vyjednávání každého programu s přihlédnutím k regionálním problémům a potřebám. Při hodnocení těchto programů by Komise měla vzít v úvahu environmentální a socioekonomické problémy společné rybářské politiky, sociálně-ekonomické výsledky udržitelného modrého hospodářství, které se rozvíjí v rámci ekologických mezích, zejména pokud jde o drobný pobřežní rybolov, problémy na úrovni jednotlivých přímořských oblastí, zachování a obnovu mořských ekosystémů, snižování množství odpadu v moři a zmírňování změny jeho sběr a boj proti změně klimatu , její zmírňování a přizpůsobení se této změně. [pozm. návrh 66]

(43a)

Aby se zajistilo účinné provádění řídicích opatření na regionální úrovni, měly by členské státy zřídit režim společného řízení zahrnující poradní výbory, rybářské organizace a příslušné instituce/orgány k posílení dialogu a zapojení zúčastněných stran. [pozm. návrh 67]

(44)

Výkonnost podpory z ENRF ENRAF v členských státech by měla být posuzována na základě ukazatelů. Členské státy by měly podávat zprávy o stanovených milnících a cílech a Komise by měla provádět hodnocení výkonnosti na základě výročních zpráv o výkonnosti vypracovaných členskými státy, což umožní včasné odhalení případných problémů s prováděním a přijetí nápravných opatření. K tomuto účelu by měl být vytvořen společný rámec sledování a hodnocení.

(44a)

Postup provádění plateb u současného ENRAF je podle zpráv špatný, protože po čtyřech letech jeho uplatňování bylo využitou pouhých 11 % prostředků. Tento postup by měl být zdokonalen, aby se zrychlily platby příjemcům, zvláště v případě jednotlivců nebo rodin. [pozm. návrh 68]

(45)

V souladu s odstavci 22 a 23 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22) je třeba ENRF ENRAF hodnotit na základě informací získaných díky specifickým požadavkům na monitorování, a vyhnout se přitom nadměrné regulaci a správní zátěži především členských států. V příslušných případech mohou tyto požadavky zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení konkrétních dopadů ENRF ENRAF .

(46)	Komise by měla provádět informační a komunikační činnosti týkající se ENRF ENRAF a jejích činností a výsledků. Finanční zdroje přidělené ENRF ENRAF by měly přispívat také ke komunikaci o politických prioritách Unie v míře, v níž souvisí s prioritami ENRF ENRAF .

(46a)

Komise by také měla stanovit odpovídající nástroje pro informování společnosti o činnostech rybolovu a akvakultury a přínosech diverzifikované konzumace ryb a mořských plodů. [pozm. návrh 69]

(47)

V souladu s nařízením (EU) xx/xx [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie], nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (23), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 (24), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (25) a nařízením Rady (EU) č. 2017/1939 (26) mají finanční zájmy Unie být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, opravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, navrácení ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a tam, kde je to vhodné, uložení správních sankcí. Zejména v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 může by měl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) č. 2017/1939 může by měl Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy ohrožující finanční zájmy Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1371 (27). V souladu s nařízením (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie] musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Členské státy by měly zajistit, aby byly v rámci řízení a provádění ENRF ENRAF chráněny finanční zájmy Unie v souladu s nařízením (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie] a nařízením (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 70]

(48)

Pro posílení transparentnosti využívání prostředků Unie a jejich řádnou finanční správu, zejména s ohledem na posílení veřejné kontroly nad využitými finančními prostředky, by měly být některé informace o opatřeních financovaných z ENRF ENRAF zveřejněny v souladu s nařízením (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] na internetových stránkách členského státu. Členský stát musí při zveřejňování informací o opatřeních financovaných z ENRF ENRAF dodržovat pravidla pro ochranu osobních údajů stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (28). [pozm. návrh 71]

(49)

S cílem doplnit a změnit určitě nepodstatné prvky tohoto nařízení by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy měla být přenesena na Komisi, pokud jde o určení spouštěcího prahu a délky období nepřípustnosti, která se týká kritérií přípustnosti žádostí, vymezení podmínek souvisejících s prováděním ochranných opatření financování, které nesouvisí s náklady na trvalé zastavení rybolovných aktivit, vymezení kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění nejvzdálenějších regionů, vymezení případů závažného nedodržení členskými státy, které může vést k pozastavení plateb, vymezení kritérií pro stanovení výše finančních oprav, které mají být použity, a kritérií pro uplatňování paušálních sazeb nebo extrapolovaných finančních oprav a vymezení obsahu a konstrukce společného systému sledování a hodnocení, jakož i změn přílohy I a vytvoření rámce sledování a hodnocení. Pro usnadnění hladkého přechodu od režimu zavedeného nařízením (EU) č. 508/2014 na režim zavedený tímto nařízením by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 290 Smlouvy měla být svěřena Komisi rovněž v případech, pokud jde o stanovení přechodných podmínek.

(50)

S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se stanovení ročního rozdělení celkových prostředků mezi členské státy v rámci sdíleného řízení, schvalování a změn operačních programů, schvalování a změn národních pracovních plánů pro sběr dat, pozastavení plateb a finanční opravy.

(51)	S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci týkající se postupů, formátů a harmonogramů předkládání národních pracovních plánů pro sběr dat a pro předkládání výročních zpráv o výkonnosti.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I:

OBECNÝ RÁMEC

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský námořní, a rybářský a akvakulturní fond (ENRF ENRAF ). Nařízení stanoví priority ENRF ENRAF , rozpočet na období 2021-2027, unijní formy financování a zvláštní pravidla pro poskytování takového financování a doplňuje obecná pravidla platná pro ENRF ENRAF podle nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 2

Územní působnost

Toto nařízení se vztahuje na operace prováděné na území Unie, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

Článek 3

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčen odstavec 2, se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, článku 5 nařízení (EU) č. 1379/2013, článku 4 nařízení (ES) č. 1224/2009 a článku 2 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

2. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

„operacemi kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie], která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

2)	„společným prostředím pro sdílení informací“ (CISE) se rozumí prostředí systémů vyvinutých pro podporu výměny informací mezi orgány zapojenými do námořního dohledu napříč odvětvími a hranicemi za účelem zlepšení situační informovanosti o činnostech prováděných na moři; [pozm. návrh 72]

„pobřežní ochranou“ se rozumí vnitrostátní orgány, které vykonávají služby pobřežní ochrany, které zahrnují námořní bezpečnost, cla, prevenci a potlačování obchodu s lidmi a pašování, s tím spojené vynucování námořního práva, kontrolu námořní hranice, námořní dohled, ochranu mořského prostředí, vyhledávání a záchranu, reakci na nehody a katastrofy, kontrolu rybolovu , inspekce a další činnosti spojené s těmito službami; [pozm. návrh 73]

„Evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr dat“ (EMODnet) se rozumí partnerství, které shromažďuje námořní údaje a metadata v zájmu zajištění větší dostupnosti těchto roztříštěných zdrojů a jejich použitelnosti veřejnými a soukromými uživateli nabídkou kvalitních, interoperabilních a harmonizovaných námořních údajů;

5)	„průzkumným rybolovem“ se rozumí rybolov u populací, které nebyly předmětem rybolovu, nebo nebyly předmětem rybolovu konkrétním typem zařízení či techniky v minulých deseti letech;

6)	„rybářem“ se rozumí každá fyzická osoba, která provozuje komerční rybolov, jak je chápán příslušným členským státem;

6a)	„rekreačním rybolovem“ se rozumí neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje pro rekreační, turistické nebo sportovní účely; [pozm. návrh 74]

6b)	„odvětvím rekreačního rybolovu“ se rozumí všechny segmenty rekreačního rybolovu a podnikatelské aktivity a pracovní místa, která na tomto rybolovu závisí nebo vznikla v souvislosti s tímto rybolovem; [pozm. návrh 75]

7)	„vnitrozemským rybolovem“ se rozumí rybolovné činnosti provozované pro obchodní účely ve vnitrozemských vodách prostřednictvím plavidel nebo jiných zařízení včetně zařízení používaných pro rybolov pod ledem;

7a)	„rybářem lovícím ze břehu“ se rozumí každá fyzická osoba, která provozuje komerční rybolov ze břehu, jak je chápán příslušným členským státem; [pozm. návrh 76]

„mezinárodní správou oceánů“ se rozumí unijní iniciativa, jejímž cílem je zlepšit celkový rámec mezinárodních a regionálních procesů, dohod, ujednání, pravidel a institucí prostřednictvím soudržného meziodvětvového přístupu založeného na pravidlech pro zajištění zdravých, bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelné řízených oceánů;

„námořní politikou“ se rozumí politika Unie, jejímž cílem je podpořit integrované a soudržné rozhodování za účelem maximalizace udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti Unie a zejména pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionů, a odvětví modré ekonomiky, a to prostřednictvím soudržných politik v námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce;

10)

„námořní bezpečností a dohledem“ se rozumí činnosti na pochopení, případnou prevenci a komplexní řízení všech událostí a opatření týkající se námořní oblasti, které by měly vliv na oblasti námořní bezpečnosti, vynucování práva, obrany, hraniční kontroly, ochrany mořského prostředí, kontroly rybolovu, obchodu a hospodářského zájmu Unie;

11)	„územním plánováním námořních prostor“ se rozumí proces, kterým příslušné orgány členských států analyzují a organizují lidské činnosti v mořských oblastech za účelem dosažení ekologických, ekonomických a sociálních cílů;

12)	„produktivními investicemi“ se rozumí investice do výstavby, rozšíření, modernizace nebo na vybavení zařízení pro produkci akvakultury; [pozm. návrh 77]

13)

„strategií pro přímořskou oblast“ se rozumí integrovaný rámec pro řešení společných mořských a námořních problémů, s nimiž se členské státy a případně třetí země musejí vypořádat v určité přímořské oblasti nebo v jedné nebo více podmořských oblastech, a pro podporu spolupráce a koordinace v zájmu dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti; je vypracována Komisí ve spolupráci s dotyčnými členskými státy a třetími zeměmi, jejich regiony a případnými dalšími zúčastněnými stranami; [pozm. návrh 78]

14)	„drobným pobřežním rybolovem“ se rozumí rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení uvedená v čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (29) , rybolov ze břehu a sběr mořských plodů ; [pozm. návrh 79]

14a)	„drobným loďstvem z nejvzdálenějších regionů“ se rozumí drobné loďstvo, které působí v nejvzdálenějších regionech dle definice uvedené ve vnitrostátních operačních programech; [pozm. návrh 80]

15)

„udržitelnou modrou ekonomikou“ se rozumí všechny odvětvové a meziodvětvové ekonomické aktivity v rámci jednotného trhu související s oceány, moři, pobřežními i vnitrozemskými vodami, které pokrývají ostrovní a nejvzdálenější regiony a vnitrozemské země Unie, včetně rozvíjejících se odvětví a netržních výrobků a služeb, jejichž účelem je zajistit stávajícím a budoucím generacím dobré životní podmínky z hlediska environmentálního, sociálního a ekonomického a současně zachovat a obnovovat zdravé mořské ekosystémy a chránit křehké přírodní zdroje a které a jsou v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí; [pozm. návrh 81]

15a)

„společným řízením“ se rozumí dohoda o partnerství, v níž vláda, společenství místních uživatelů zdrojů (rybářů), vnější subjekty (nevládní organizace, výzkumné instituce) a někdy i jiné zúčastněné strany v oblasti rybolovu a pobřežních zdrojů (majitelé plavidel, obchodníci s produkty rybolovu, úvěrové agentury nebo poskytovatelé úvěrů, odvětví cestovního ruchu apod.) sdílejí odpovědnost a pravomoc rozhodovat o řízení rybolovu; [pozm. návrh 82]

15b)	„ekologickou katastrofou“ se rozumí nahodilý přírodní nebo člověkem způsobený jev, jehož důsledkem je zhoršení životního prostředí. [pozm. návrh 83]

Článek 4

Priority

ENRF ENRAF přispívá k provádění společné rybářské politiky a námořní politiky. Naplňuje následující priority:

1)	podpora udržitelného rybolovu a ochrana, obnova a zachování mořských biologických zdrojů; [pozm. návrh 291/rev]

1a)	podpora udržitelné akvakultury; [pozm. návrh 85]

2)	přispívání k zabezpečení potravin v Unii prostřednictvím konkurenceschopné udržitelné a udržitelné sociálně odpovědné akvakultury , rybolovu a trhů; [pozm. návrh 291/rev]

3)	vytvoření podmínek pro růst udržitelné modré ekonomiky a s ohledem na ekologickou únosnost, podpora prosperujících prosperity a ekonomické a sociální soudržnosti v pobřežních, komunit ostrovních a vnitrozemských komunitách ; [pozm. návrh 87]

4)	posilování mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro existenci bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně řízených moří a oceánů.

Podpora z ENRF ENRAF rovněž přispívá k dosažení cílů Unie týkajících se životního prostředí a zmírňování změn klimatu a přizpůsobování se této změně. Tento příspěvek se sleduje v souladu s metodikou uvedenou v příloze IV. [pozm. návrh 88]

Sledování těchto cílů nesmí vést ke zvyšování rybolovné kapacity. [pozm. návrh 281]

Článek 4a

Nejvzdálenější regiony

Všechna ustanovení tohoto nařízení musí zohledňovat specifické překážky, jež uznává článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. [pozm. návrh 89]

KAPITOLA II

Finanční rámec

Článek 5

Rozpočet

1. Finanční krytí pro provádění ENRF ENRAF na období 2021–2027 činí 6 140 000 000 se zvyšuje na 6 867 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 (tj. 7 739 000 000 EUR v běžných cenách). [pozm. návrh 90]

2. Část finančního krytí přidělená ENRF ENRAF podle hlavy II se plní v rámci sdíleného řízení v souladu s nařízením (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] a článku 63 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie].

3. Část finančního krytí přidělená ENRF ENRAF podle hlavy III plní buď přímo Komise v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie] nebo v rámci nepřímého řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

Článek 6

Rozpočtové prostředky v rámci sdíleného řízení

1. Část finančního krytí v rámci sdíleného řízení podle hlavy II činí 5 311 000 000 EUR 87 % finančního krytí ENRAF [EUR xxx] v běžných cenách v souladu s ročním rozdělením stanoveným v příloze V. [pozm. návrh 91]

2. U operací v nejvzdálenějších regionech každý dotčený členský stát přidělí v rámci finanční podpory Unie v souladu s přílohou V alespoň:

a)	102 000 000 EUR pro Azory a Madeiru;

b)	82 000 000 EUR pro Kanárské ostrovy;

c)	131 000 000 EUR pro Guadeloupe, Francouzskou Guyanu, Martinik, Mayotte, Réunion a Saint-Martin. [pozm. návrh 92]

3. Vyrovnání uvedené v článku 21 nepřekročí 50 % každého přídělu uvedeného v písmenech a), b) a c) odstavce 2. [pozm. návrh 93]

4. Nejméně 15 % z finanční podpory Unie přidělené každému členskému státu se přidělí na oblasti podpory uvedené v článcích 19 a 20. Členské státy, které nemají přístup do vod Unie, mohou uplatňovat nižší procento, pokud jde o rozsah jejich úkolů kontroly a shromažďování údajů. Pokud částky přidělené na kontrolu a shromažďování údajů na základě článků 19 a 20 tohoto nařízení nejsou využity, dotčené členské státy mohou odpovídající částky převést v rámci přímého řízení na účely rozvoje a provádění systému kontroly rybolovu Unie Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu podle čl. 40 písm. b) tohoto nařízení. [pozm. návrh 94]

4a. Nejméně 25 % finanční podpory Unie přidělené každému členskému státu se vyčlení na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů v mořských a pobřežních oblastech a na rozvoj znalostí v námořní oblasti (články 22 a 27). [pozm. návrhy 283 a 315]

4b. Nejméně 10 % z finanční podpory Unie přidělené každému členskému státu se přidělí na zlepšení bezpečnosti, pracovních a životních podmínek posádek, na odbornou přípravu, sociální dialog, dovednosti a zaměstnanost. Nicméně finanční příspěvek Unie z ENRAF přidělený každému členskému státu na všechny investice do plavidel nepřekročí 60 % finanční podpory Unie přidělené každému členskému státu. [pozm. návrh 96]

5. Finanční podpora Unie z ENRF ENRAF přidělená každému členskému státu na oblasti podpory uvedené v čl. 17 odst. 2 a článku 18 nesmí přesáhnout vyšší z těchto dvou prahových hodnot:

a)	6 000 000 EUR nebo

b)	10 15 % finanční podpory Unie přidělené každému členskému státu. [pozm. návrh 97]

6. V souladu s články 30 až 32 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] může ENRF ENRAF podporovat technickou pomoc pro účinnou správu a využívání tohoto fondu z podnětu některého členského státu.

Článek 7

Finanční rozdělení pro sdílené řízení

Zdroje, které jsou k dispozici na závazky členských států podle čl. 6 odst. 1 na období 2021–2027, jsou uvedeny v příloze V.

Článek 8

Rozpočtové prostředky v rámci přímého a nepřímého řízení

1. Část finančního krytí v rámci přímého a nepřímého řízení podle hlavy III činí 829 000 000 EUR 13 % finančního krytí ENRAF [EUR xxx] v běžných cenách. [pozm. návrh 98]

2. Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění ENRF ENRAF , jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Z podnětu Komise a v mezích stropu ve výši 1,7 % finančního rámce uvedeného v čl. 5 odst. 1 může ENRF ENRAF podporovat zejména:

a)	technickou pomoc potřebnou k provádění tohoto nařízení, jak je uvedeno v článku 29 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních];

b)	přípravu, monitorování a hodnocení dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a účasti Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu;

c)	zřízení evropské sítě místních akčních skupin.

3. ENRF ENRAF podporuje náklady na informační a komunikační činnosti související s prováděním tohoto nařízení.

KAPITOLA III

Programování

Článek 9

Programování podpory v rámci sdíleného řízení

1. V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] každý členský stát vypracuje jeden celostátní program nebo regionální operační programy pro provádění priorit uvedených v článku 4. [pozm. návrh 99]

2. Podpora podle hlavy II musí být organizována podle oblastí podpory stanovených v příloze II.

3. Kromě prvků uvedených v článku 17 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] program obsahuje:

a)	analýzu situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb a určení potřeb, které je nutno řešit v příslušné zeměpisné oblasti, , na niž se program vztahuje, případně i včetně přímořské oblasti;

b)	akční plán pro drobný pobřežní rybolov podle článku 15;

c)	případně akční plány pro nejvzdálenější regiony uvedené v odstavci 4 článku 29c ; [pozm. návrh 100]

ca)	případně akční plány pro přímořské oblasti vypracované pro orgány na nižší než celostátní úrovni a pro orgány na regionální úrovni, které jsou odpovědné za problematiku rybolovu, mořských plodů a námořní problematiku. [pozm. návrh 101]

4. Dotyčné členské státy vypracují v rámci svého programu akční plán pro každý ze svých nejvzdálenějších regionů uvedených v čl. 6 odst. 2, který musí stanovit:

a)	strategii pro udržitelné využívání rybolovu a rozvoj odvětví udržitelné modré ekonomiky;

popis předpokládaných hlavních opatření a odpovídajících finančních prostředků, včetně:

i)	strukturální podpory pro odvětví rybolovu a akvakultury podle hlavy II;

ii)	vyrovnání dodatečných nákladů podle článku 21;

iii)	jakýchkoli jiných investic do udržitelné modré ekonomiky nezbytných k dosažení udržitelného rozvoje pobřeží. [pozm. návrh 102]

5. Komise Poté, co získá stanoviska příslušných poradních výborů, vypracuje Komise analýzu každé přímořské oblasti s uvedením společných silných a slabých stránek dané přímořské oblasti, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky podle článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dosažení dobrého stavu životního prostředí v souladu se směrnicí 2008/56/ES . V případě potřeby Tato analýza vezme v úvahu stávající strategie pro přímořskou oblast a makroregionální strategie. [pozm. návrh 103]

6. Komise program vyhodnotí podle článku 18 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]. Ve svém hodnocení vezme v úvahu zejména:

a)	maximalizaci příspěvku programu k prioritám uvedeným v článku 4;

b)	rovnováhu mezi rybolovnou kapacitou loďstva a dostupnými rybolovnými právy podle každoročního hlášení členských států v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;

ba)	případně potřebu modernizovat nebo obnovit loďstva; [pozm. návrh 104]

c)	případně víceleté plány řízení přijaté na základě článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013, plány řízení přijaté na základě článku 19 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a doporučení regionálních organizací pro řízení rybolovu tam, kde jsou použitelná v rámci Unie;

d)	plnění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;

da)	kontrolu invazivních druhů, které způsobují značné škody na produktivitě rybolovu; [pozm. návrh 105]

db)	podporu výzkumu a využívání inovativních selektivních lovných zařízení v celé Unii, mj. v souladu s článkem 27 nařízení (EU) č. 1380/2013; [pozm. návrh 106]

e)	nejnovější důkazy o socioekonomické výkonnosti rovnováze mezi environmentálními prioritami a socioekonomickou výkonností udržitelné modré ekonomiky a zejména odvětví rybolovu a akvakultury; [pozm. návrh 107]

f)	případné analýzy uvedené v odstavci 5;

příspěvek programu k zachování a obnově mořských ekosystémů, zatímco podpora vztahující se dosažení rovnováhy mezi ekonomickými a sociálními hledisky a k oblastem programu Natura 2000 bude v souladu s akčními rámci stanovujícími prioritní opatření podle čl. 8 odst. 4 směrnice č. 92/43/EHS zachování a obnově mořských a sladkovodních ekosystémů ; [pozm. návrh 108]

h)	příspěvek programu ke snížení objemu sběru odpadu v moři a snížení jeho objemu v souladu se směrnicí xx/xx Evropského parlamentu a Rady [směrnice o snížení dopadu některých plastových produktů na životní prostředí] (30); [pozm. návrh 109]

i)	příspěvek programu ke k boji proti změně klimatu, zmírnění této změny klimatu a přizpůsobení se jí , a to i prostřednictvím snížení emisí CO2 díky úsporám paliva ; [pozm. návrh 110]

ia)	příspěvek programu k boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. [pozm. návrh 111]

7. S výhradou článku 18 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] Komise přijímá prováděcí akty o schválení programu. Komise schválí navržený program, pokud jí budou předloženy nezbytné informace.

8. S výhradou článku 19 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] Komise přijímá prováděcí akty, kterými se schvalují změny programu.

Článek 10

Programování podpory v rámci přímého a nepřímého řízení

Hlava III se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie]. V pracovních programech bude v příslušných případech stanovena celková částka vyhrazená pro kombinování opatření podle článku 47.

HLAVA II

PODPORA V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Obecné principy podpory

Článek 11

Státní podpora

1. Aniž je dotčen odstavec 2, platí pro podporu poskytnutou členskými státy odvětví rybolovu a akvakultury články 107, 108 a 109 Smlouvy.

2. Články 107, 108 a 109 Smlouvy však neplatí pro platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení a spadající do působnosti článku 42 Smlouvy.

3. Vnitrostátní předpisy zavádějící financování z veřejných prostředků, které přesahuje ustanovení tohoto nařízení týkající se plateb uvedených v odstavci 2, se posuzují jako celek na základě odstavce 1.

Článek 12

Přípustnost žádostí

1. Žádosti podané příjemcem žadatelem nejsou přípustné pro podporu z ENRF ENRAF v určeném časovém období stanoveném podle odstavce 4, pokud bylo příslušným orgánem zjištěno, že se dotčený příjemce žadatel : [pozm. návrh 112]

dopustil závažných porušení podle článku 42 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (31) nebo článku 90 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 nebo podle jiných právních předpisů, přijatých Evropským parlamentem a Radou které Evropský parlament a Rada přijaly v rámci společné rybářské politiky a unijní environmentální legislativy ; [pozm. návrh 317]

podílel na provozu, řízení nebo vlastnictví rybářských plavidel uvedených na unijním seznamu plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov podle čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo plavidla plujícího pod vlajkou zemí určených jako nespolupracující třetí země podle článku 33 uvedeného nařízení; nebo

c)	dopustil kteréhokoli z environmentálních činů uvedených v článcích 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (32), pokud je podána žádost o podporu podle článku 23. [pozm. návrh 114]

2. Příjemce po podání žádosti musí nadále splňovat podmínky přípustnosti uvedené v odstavci 1 po celou dobu provádění operace a po dobu pěti dvou let po uskutečnění poslední platby tomuto příjemci. [pozm. návrh 115]

3. Aniž jsou dotčena širší vnitrostátní pravidla dohodnutá v dohodě o partnerství s dotyčným členským státem, je žádost předložená příjemcem nepřípustná po dobu stanovenou v odstavci 4, pokud příslušný orgán určil, že se příjemce dopustil podvodu ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2017/1371/EU (33).

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52, pokud jde o:

a)	určení spouštěcího prahu a délky období nepřípustnosti uvedené v odstavcích 1 a 3, které musí být přiměřené povaze, závažnosti, době trvání a opakování závažného porušení předpisů, trestných činů nebo podvodu a která nesmí být kratší než jeden rok;

aa)	případné podmínky, za nichž je délka období nepřípustnosti zkrácena; [pozm. návrh 116]

ab)	určení podmínek, které musí být splněny po podání žádosti podle odstavce 2, a opatření pro navrácení poskytnuté podpory v případě porušení povinností, která musí být odstupňována pro různé stupně závažnosti porušení; [pozm. návrh 117]

b)	určení příslušných počátečních nebo koncových dat doby uvedené v odstavcích 1 a 3.

5. Členské státy požadují, aby příjemci, kteří podali žádost v rámci ENRF ENRAF , předložili řídícímu orgánu podepsané prohlášení potvrzující, že respektují kritéria uvedená v odstavcích 1 a 3. Členské státy před schválením operace ověří pravdivost tohoto prohlášení na základě informací dostupných podle vnitrostátních rejstříků porušení předpisů uvedeného v článku 93 nařízení (ES) č. 1224/2009 nebo na základě jiných dostupných údajů.

Pro účely ověření podle prvního pododstavce členský stát poskytne na žádost jiného členského státu informace obsažené ve svém vnitrostátním rejstříku porušení předpisů, jak je uvedeno v článku 93 nařízení (ES) č. 1224/2009.

5a. Členské státy mohou uplatnit dobu nepřípustnosti také u žádostí předložených rybáři lovících ve vnitrozemských vodách, kteří se podle vnitrostátních předpisů dopustili vážných přestupků. [pozm. návrh 118]

Článek 12a

Způsobilé operace

Z ENRAF mohou být podporovány různé operace vymezené v programech členských států, pokud patří mezi priority uvedené v tomto nařízení. [pozm. návrh 119]

Článek 13

Nezpůsobilé operace

V rámci ENRF ENRAF nejsou způsobilé tyto operace:

operace, které zvyšují rybolovnou kapacitu rybářského plavidla nebo podporují pořízení zařízení, které zvyšuje schopnost rybářského plavidla vyhledat ryby; kromě operací, které mají zlepšit bezpečnost nebo pracovní a životní podmínky posádky a které zahrnují opravy, jež mají zvýšit stabilitu plavidla, nebo zkvalitnění produktu za předpokladu, že toto zvýšení je v mezích stropu přiděleného dotčenému členskému státu, neohrozí rovnováhu mezi rybolovnými kapacitami a dostupnými rybolovnými možnostmi a neposílí rybolovnou kapacitu dotčeného rybářského plavidla; [pozm. návrh 120]

b)	výstavba a pořízení rybářských plavidel nebo dovoz rybářských plavidel, pokud není stanoveno jinak v tomto nařízení;

c)	převod nebo přenos vlajky rybářských plavidel do třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím vytváření společných podniků s partnery z těchto zemí;

d)	dočasné nebo trvalé zastavení rybolovných činností, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak;

e)	průzkumný rybolov;

f)	převod vlastnictví podniku , kromě převodu podniku na mladé rybáře nebo mladé podnikatele v akvakultuře ; [pozm. návrh 121]

g)	přímé vysazování ryb s výjimkou případů, kdy je v právním předpisu Unie výslovně stanoveno jako ochranné opatření nebo v případě experimentálního vysazování ryb či vysazování ryb v rámci opatření na zlepšení environmentálních a výrobních podmínek v přirozeném životním prostředí ; [pozm. návrh 122]

h)	výstavba nových přístavů, nebo nových míst vykládky nebo nových aukčních síní s výjimkou malých přístavů a míst vykládky v odlehlých oblastech, zejména v nejvzdálenějších regionech, na odlehlých ostrovech a v okrajových a mimoměstských oblastech ; [pozm. návrh 123]

mechanismy tržní intervence, jejichž cílem je dočasné nebo trvalé stahování produktů rybolovu a akvakultury z trhu s cílem snížit dodávky v zájmu zabránění poklesu cen nebo řízení zvyšování cen; obdobně skladovací operace v logistickém řetězci, které by vyvolaly stejné účinky buď úmyslně, nebo neúmyslně; [pozm. návrh 124]

není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, investice do rybářských plavidel, které jsou nezbytné pro splnění požadavků podle práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, včetně požadavků v rámci závazků Unie v souvislosti s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu , s výjimkou případů, kdy tyto investice způsobují provozovatelům nepřiměřené náklady ; [pozm. návrh 125]

k)	investice do rybářských plavidel, která prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů za každý ze dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu. [pozm. návrh 126]

ka)	výměna nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru rybářského plavidla, pokud se tím zvýší výkon v kW; [pozm. návrh 127]

kb)	chov geneticky modifikovaných organismů, pokud se taková produkce může negativně odrazit na přirozeném životním prostředí; [pozm. návrh 128]

Článek 13a

Podpora operací pro řízení rybolovu a rybářského loďstva

ENRAF může podporovat operace pro řízení rybolovu a rybářského loďstva v souladu s režimem vstupu a výstupu definovaným v článku 23 nařízení (EU) č. 1380/2013 a se stropy rybolovných kapacit uvedenými v příloze II zmíněného nařízení. Členské státy by měly především usilovat o optimalizaci přidělování jejich dostupných rybolovných kapacit s ohledem na potřeby jejich loďstva a bez zvyšování jejich celkové rybolovné kapacity. [pozm. návrh 323]

KAPITOLA II

Priorita č. 1: Podporování udržitelného rybolovu, a zachování mořských biologických zdrojů a socio-ekonomické stability [pozm. návrh 129]

ODDÍL 1

OBECNÉ PODMÍNKY

Článek 14

Obecný rozsah podpory

1. Podpora v rámci této kapitoly přispívá k dosahování environmentálních, ekonomických a sociálních cílů a cílů zaměstnanosti společné rybářské politiky podle článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a posiluje sociální dialog mezi zúčastněnými stranami . [pozm. návrh 130]

2. Je-li podpora podle této kapitoly poskytnuta pro plavidlo, toto plavidlo nesmí být převedeno nebo změnit vlajku mimo Unii během nejméně pěti let od poslední platby pro podporované operace.

3. Podpora v rámci této kapitoly se vztahuje i na vnitrozemský rybolov, s výjimkou článků 15 a 17.

ODDÍL 2

DROBNÝ POBŘEŽNÍ RYBOLOV

Článek 15

Akční plán pro drobný pobřežní rybolov

1. Členské státy v těsné spolupráci s příslušnými odvětvími vypracují v rámci svého programu zvláštní akční plán pro drobný pobřežní rybolov, který stanoví strategii pro rozvoj ziskového a udržitelného drobného pobřežního rybolovu. Tato strategie je podle potřeby strukturována podle následujících částí: [pozm. návrh 131]

a)	úprava a řízení rybolovné kapacity,

b)	podpora rybolovných postupů s nízkým dopadem, odolným vůči změně klimatu a s nízkým obsahem uhlíku, které minimalizují škody na mořském prostředí,

posílení hodnotového řetězce tohoto odvětví a podpora marketingových strategií, podpora všech mechanismů, které zlepšují cenu při prvním prodeji, aby zajistily výhody pro rybáře plynoucí z vyšší odměny za jejich práci, a které prosazují spravedlivou a náležitou distribuci přidané hodnoty v hodnotovém řetězci tohoto odvětví, a to zvyšováním cen hrazených producentům a omezováním cen hrazených konečnými spotřebiteli, [pozm. návrh 311]

d)	podpora dovedností, znalostí, inovací a budování kapacit, zejména v případě mladých rybářů, [pozm. návrh 132]

e)	zlepšení zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek na palubě rybářských plavidel, při rybolovu ze břehu a sběru mořských plodů i při činnostech na pobřeží, které přímo souvisejí s rybolovem, [pozm. návrh 133]

f)	zvýšené dodržování požadavků shromažďování údajů, sledovatelnosti, monitorování, kontroly a dohledu,

g)	zapojení do participativního řízení námořního prostoru, včetně chráněných mořských oblastí a oblastí Natura 2000;

h)	diverzifikace činností v širší udržitelné modré ekonomice,

i)	kolektivní organizace a účast na rozhodování a poradenství.

2. Akční plán musí brát v úvahu dobrovolné pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pro zabezpečení udržitelného drobného rybolovu a případně regionální akční plán pro drobný rybolov Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři.

3. Za účelem monitorování provádění strategie podle odstavce 1 akční plán stanoví specifické milníky a cíle spojené s příslušnými ukazateli stanovenými v rámci monitorování a hodnocení podle článku 37.

3a. V zájmu snížení administrativní zátěže provozovatelů, kteří žádají o podporu, členské státy usilují o zavedení zjednodušené žádosti pro opatření v rámci ENRAF, která je jednotná pro celou Unii. [pozm. návrh 134]

Článek 16

Investice do plavidel pro drobný pobřežní rybolov

1. ENRF ENRAF může podporovat tyto investice s ohledem na drobná pobřežní rybářská plavidla, která patří do skupiny loďstva, u které zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu:

a)	první pořízení rybářského plavidla mladým rybářem, který v okamžiku podání žádosti, je mladší 40 let a pracuje nejméně pět let jako rybář nebo má dostatečnou odbornou kvalifikaci;

aa)	překlasifikování, obnova a změna počtu plavidel, což umožní zlepšit podmínky rybolovu a prodloužit dobu strávenou na moři, pokud jsou plavidla jednoznačně zastaralá; [pozm. návrh 312]

b)	výměna nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru;

ba)	usnadnění přístupu k úvěrovým či pojistným produktům a k nástrojům financování; [pozm. návrh 136]

2. Plavidla uvedená v odstavci 1 musí být vybavena pro mořský rybolov a jejich stáří musí být mezi 5 a 30 lety. [pozm. návrh 137]

3. Podpora uvedená v odst. 1 písm. b) může být poskytnuta pouze za následujících podmínek:

a)	nový nebo modernizovaný motor nesmí mít větší výkon v kW, než je výkon současného motoru;

b)	případné snížení rybolovné kapacity v kW v důsledku výměny nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru musí být trvale vyřazeno z rejstříku loďstva Unie;

c)	výkon motoru rybářského plavidla musí být fyzicky kontrolován členským státem v zájmu zajištění, že nepřesáhne výkon motoru uvedený v rybářské licenci.

4. Podpora na základě tohoto článku se neposkytne, pokud hodnocení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy v poslední zprávě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 pro skupinu loďstva, do níž dotčená plavidla patří, nebylo vypracováno na základě biologických a ekonomických ukazatelů a ukazatelů o využití plavidla podle společných pokynů v tomto nařízení.

ODDÍL 3

SPECIFICKÉ OBLASTI PODPORY

Článek 17

Řízení rybolovu a rybářských loďstev

1. ENRF ENRAF může podporovat operace pro řízení rybolovu a rybářského loďstva.

2. Pokud je podpora Podpora uvedená v odstavci 1 může být poskytnuta prostřednictvím vyrovnání za trvalé zastavení rybolovné činnosti, musí být pokud jsou splněny následující podmínky: [pozm. návrh 139]

a)	zastavení je plánováno jako nástroj akčního plánu podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013;

aa)	zastavení rybolovné činnosti vede ke stálému snížení rybolovné kapacity, jelikož získaná podpora není znovu investována do loďstva; [pozm. návrh 140]

b)	zastavení bylo dosaženo vrakováním rybářského plavidla nebo jeho vyřazením z provozu a dodatečným vybavením pro jiné činnosti, než je komerční rybolov, v souladu s cíli společné rybářské politiky a víceletými plány;

c)	rybářské plavidlo je registrováno jako aktivní plavidlo a provádělo rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 120 90 dnů pro každý v každém z posledních tří dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu; [pozm. návrh 141]

d)	rovnocenná rybolovná kapacita je trvale odstraněna z rejstříku rybářského loďstva Unie a je trvale odebrána licence a povolení k rybolovu v souladu s čl. 22 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 a

e)	příjemce nesmí zaregistrovat rybářské plavidlo po dobu pěti let po obdržení podpory.

Podporu podle odstavce 1 lze poskytnout i rybářům, včetně majitelů rybářských plavidel a členů posádky, kteří pracovali na moři na palubě rybářského plavidla Unie, kterého se týká trvalé zastavení rybolovné činnosti, nejméně 90 dnů v každém ze dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu. Dotčení rybáři musí zcela zastavit veškeré rybolovné činnosti. Příjemce podpory u příslušného orgánu prokáže, že skutečně zastavil veškeré rybolovné činnosti. Rybář, který se vrátí k rybolovné činnosti dříve než za dva roky ode dne podání žádosti o podporu, musí vyrovnávací platbu vrátit v poměrné výši. [pozm. návrh 143]

3. Podpora pro trvalé zastavení rybolovných činností podle odstavce 2 se poskytuje financováním, které není spojeno s náklady, v souladu s čl. 46 písm. a) a článkem 89 nařízení Rady (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních], a vychází z: je podmíněna splněním podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku. [pozm. návrh 144]

a)	splnění podmínek, v souladu s čl. 46 písm. a) bodem i) nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]; a [pozm. návrh 145]

b)	dosažení výsledků v souladu s čl. 46 písm. a) bodem ii) nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 146]

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52, který stanoví podmínky uvedené v písmenu a), které souvisí s prováděním ochranných opatření uvedených v článku 7 nařízení (EU) č. 1380/2013. [pozm. návrh 147]

4. Podpora na základě odstavce 2 se neposkytne, pokud hodnocení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy v poslední zprávě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 pro skupinu loďstva, do níž dotčená plavidla patří, nebylo vypracováno na základě biologických a ekonomických ukazatelů a ukazatelů o využití plavidla podle společných pokynů v tomto nařízení.

Článek 18

Mimořádné Dočasné zastavení rybolovných činností [pozm. návrh 148]

1. ENRF ENRAF může podporovat vyrovnání za mimořádné dočasné zastavení rybolovných činností v důsledku: [pozm. návrh 149]

ochranných opatření podle čl. 7 odst. 1, písm. a), b), c) a j) nařízení Rady (EU) č. 1380/2013 , včetně doby hájení a s vyloučením celkových přípustných odlovů a kvót, nebo rovnocenných ochranných opatření přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu tam, kde jsou použitelná v rámci Unie; [pozm. návrh 150]

b)	opatření Komise v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů podle článku 12 nebo opatření členských států podle článku 12 13 nařízení (EU) č. 1380/2013 v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů ; [pozm. návrh 151]

c)	přerušení uplatňování nebo neobnovení dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu nebo protokolu k uvedené dohodě z důvodů vyšší moci nebo protokolu k uvedené dohodě nebo [pozm. návrh 152]

přírodní katastrofy , ekologické katastrofy, včetně období uzavření oblasti rybolovu ze zdravotních důvodů nebo ekologické katastrofy kvůli neobvyklé mortalitě rybolovných zdrojů, nehody na moři během rybolovných činností a nepříznivých klimatických jevů, včetně delších období s nebezpečnými povětrnostními podmínkami na moři, které mají dopad na určitý druh rybolovné činnosti, jak je formálně uznané příslušnými uznávají příslušné orgány příslušného členského státu. [pozm. návrh 153]

Pravidelné sezónní přerušení rybolovných činností není důvodem k přidělení podpory nebo provádění plateb podle tohoto článku. [pozm. návrh 154]

2. Podpora uvedená v odstavci 1 se může poskytnout pouze v těchto případech:

a)	obchodní rybolovné činnosti dotčeného plavidla jsou zastaveny po dobu alespoň 90 30 po sobě následujících dnů; a [pozm. návrh 155]

b)	ekonomické ztráty vyplývající ze zastavení činnosti přesahují hodnotu 30 % ročního obratu dotčeného podniku, vypočteného na základě průměrného obratu podniku během předcházejících tří kalendářních let.

3. Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje pouze:

majitelům rybářských plavidel, jejichž plavidla nebo rybářům lovícím ze břehu, kteří jsou registrována registrováni jako aktivní plavidla rybáři a kteří prováděli rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 120 dnů pro každý z během posledních tří dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu nebo [pozm. návrh 157]

b)	rybářům, kteří pracovali na moři na palubě rybářského plavidla Unie, kterého se týká mimořádné dočasné zastavení činnosti , nejméně 120 dnů každého ze tří během dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu. [pozm. návrh 158]

Odkaz na počet dnů na moři v tomto odstavci se nevztahuje na rybolov úhořů.

4. Podporu uvedenou v odstavci 1 lze v období 2021 až 2027 poskytnout na dobu nejvýše 6 měsíců na plavidlo. [oddělené hlasování]

5. Veškeré rybářské činnosti prováděné plavidly a danými rybáři se během dotyčného období zastavení skutečně přerušují. Příslušný orgán se ujistí, že dotyčné plavidlo zastavilo veškerou rybolovnou činnost během období, jehož se mimořádné dočasné zastavení týká, a že nedošlo k jakékoliv nadměrné kompenzaci vyplývající z použití plavidla k jiným účelům. [pozm. návrh 159]

Článek 19

Kontrola a vynucování

1. ENRAF ERNF může podporovat vývoj a provádění systému kontroly rybolovu Unie uvedeného v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále upřesněného v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009.

2. Odchylně od čl. 13 písm. j) může podpora uvedená v odstavci 1 zahrnovat rovněž:

nákup, a instalaci na plavidlech a správu komponent na plavidlech potřebných pro povinné systémy sledování a elektronického hlášení plavidel používané pro účely kontroly a inspekce , a to pouze v případě drobných pobřežních rybolovných plavidel případě rybolovných plavidel do 12 m délky ; [pozm. návrh 160]

b)	nákup a instalaci komponent na plavidlech potřebných pro povinné systémy dálkového elektronického monitorování používané pro kontrolu plnění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013; [pozm. návrh 161]

c)	nákup a instalaci zařízení na plavidlech pro povinné kontinuální měření a zaznamenávání hnací síly motoru. [pozm. návrh 162]

3. Podpora uvedená v odstavci 1 může rovněž přispívat k námořnímu dohledu uvedenému v článku 28 a evropské spolupráci pobřežních stráží uvedené v článku 29.

4. Odchylně od článku 2 může být podpora podle odstavce 1 poskytnuta také na operace prováděné mimo území Unie.

Článek 20

Shromažďování , zpracování a zpracování šíření údajů pro řízení rybolovu a akvakultury a pro vědecké účely [pozm. návrh 163]

1. ENRF ENRAF může podporovat shromažďování, správu , zpracování, a využívání a šíření údajů (včetně údajů o rekreačním rybolovu) pro řízení rybolovu a akvakultury a pro vědecké účely, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 27 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále specifikováno v nařízení (EU) č. 2017/1004, na základě národních pracovních plánů uvedených v článku 6 nařízení (EU) č. 2017/1004. [pozm. návrh 164]

2. Odchylně od článku 2 může být podpora podle odstavce 1 poskytnuta také na operace prováděné mimo území Unie.

3. Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla týkající se postupů, formátu a časových rozvrhů pro předkládání národních pracovních plánů uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 53 odst. 2.

4. Komise přijme prováděcí akty, jimiž se schvalují nebo mění národní pracovní plány uvedené v odstavci 1, do 31. prosince roku předcházejícího roku zahájení uplatňování pracovního plánu.

Článek 22

Ochrana a obnova mořské, a pobřežní a sladkovodní biologické rozmanitosti a ekosystémů [pozm. návrh 166]

1. ENRF ENRAF může p odporovat opatření pro ochranu a obnovu mořské, a pobřežní a sladkovodní biologické roz manitosti a ekosystémů, včetně vnitrozemských vod. Za tímto účelem by měla být podporována spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou a evropskými družicovými programy, aby bylo získáno více údajů o stavu znečištění moří, zejména o plastovém odpadu v mořích. [pozm. návrh 167]

2. Podpora uvedená v odstavci 1 může zahrnovat:

a)	vyrovnání poskytované rybářům za sběr ztraceného rybářského vybavení a pasivní sběr odpadu z moře , včetně chaluh rodu hroznovice v postižených nejvzdálenějších regionech ; [pozm. návrh 168];

b)	investice do přístavů na zajištění přiměřených zařízení pro příjem , skladování a recyklaci ztracených lovných zařízení a odpadu z moře a nežádoucích úlovků v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 ; [pozm. návrh 169]

ba)	ochranu lovných zařízení a úlovků před savci a ptáky chráněnými směrnicí 92/43/EHS nebo směrnicí 2009/147/ES za předpokladu, že tím není narušena selektivita rybolovných zařízení; [pozm. návrh 170]

bb)	vyrovnání za používání udržitelných zařízení pro lov ryb a mořských plodů; [pozm. návrh 171]

c)	činnosti k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice č. 2008/56/ES;

ca)	opatření na dosažení a zachování dobrého ekologického stavu sladkovodního prostředí; [pozm. návrh 172]

cb)	sanační opatření v pobřežních oblastech, přístavech a rybolovných oblastech Unie, zejména úklid plastů; [pozm. návrh 173]

d)	provedení opatření na ochranu prostoru podle čl. 13 odst. 4 směrnice č. 2008/56/ES;

e)	správu, obnovu a monitorování oblastí Natura 2000 v souladu s prioritními akčními rámci stanovenými podle článku 8 směrnice 92/43/EHS;

ochranu druhů podle požadavků směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 2009/147/ES v souladu s prioritními akčními rámci stanovenými podle článku 8 směrnice č. 92/43/EHS a ochranu všech druhů chráněných Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) nebo druhů uvedených na červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) ; [pozm. návrh 174]

fa)

výstavbu, instalaci nebo modernizaci statických nebo pohyblivých zařízení určených k ochraně a posílení mořské fauny a flóry, včetně jejich vědecké přípravy a vyhodnocení, a v případě nejvzdálenějších regionů ukotvená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem, která přispívají k udržitelnému a selektivnímu rybolovu; [pozm. návrh 175]

fb)	režim vyrovnání škod na úlovcích, které způsobili savci a ptáci chránění směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES; [pozm. návrh 176]

fc)	opatření, která přispívají k lepšímu řízení nebo zachování mořských biologických zdrojů; [pozm. návrh 177]

fd)	podporu ochranného lovu nebo řízení problematických volně žijících druhů, které ohrožují udržitelné stavy rybích populací; [pozm. návrh 178]

fe)	přímé vysazování ryb, které je v některém právním předpisu Unie stanoveno jako ochranné opatření; [pozm. návrh 179]

ff)	podporu shromažďování a správy údajů o výskytu nepůvodních druhů, které mohou mít katastrofální důsledky pro biologickou rozmanitost; [pozm. návrh 180]

fg)	odbornou přípravou rybářů, zejména školení o používání selektivnějších rybolovných zařízeních a vybavení, s cílem zvýšit informovanost a zmírnit dopady rybolovu na mořské prostředí. [pozm. návrh 181]

2a. Z ENRAF lze v plné výši financovat náhradu škod a investice s odkazem na čl. 22 odst. 2 písm. a) a b). [pozm. návrh 182]

2b. Odst. 2 písm. e) a f) se vztahují i na odpovídající opatření rybích farem a chovatelů ryb. [pozm. návrh 183]

Článek 22 a

Vědecký výzkum a shromažďování údajů o dopadu stěhovavých ptáků

1. ENRAF může na základě víceletých vnitrostátních strategických plánů podpořit zahájení vnitrostátních nebo přeshraničních projektů vědeckého výzkumu a shromažďování údajů, jež si kladou za cíl lépe pochopit dopad stěhovavých ptáků na odvětví akvakultury a další relevantní populace ryb v Unii. Tyto projekty své výsledky včas zveřejní a předloží doporučení pro lepší řízení.

2. Má-li být vnitrostátní projekt vědeckého výzkumu a shromažďování údajů způsobilý pro podporu, musí do něj být zapojen alespoň jeden institut uznaný na vnitrostátní nebo unijní úrovni.

3. Má-li být přeshraniční projekt vědeckého výzkumu a shromažďování údajů způsobilý pro podporu, musí do něj být zapojen alespoň jeden institut minimálně ze dvou různých členských států. [pozm. návrh 184]

Článek 22b

Inovace

1. V zájmu povzbuzení inovací v oblasti rybolovu může ENRAF podporovat projekty zaměřené na vývoj nebo zavádění nových nebo podstatně zdokonalených produktů a vybavení, nových nebo zdokonalených postupů a technik, nových nebo zdokonalených řídicích a organizačních systémů, a to i na úrovni zpracování a uvádění na trh, postupné odstranění výmětů a vedlejších úlovků, zavádění nových odborných nebo organizačních poznatků do praxe, zmírnění rybolovných činností na životní prostředí, mimo jiné pomocí dokonalejších rybolovných technik a lepší selektivity lovných zařízení, nebo docílení udržitelnějšího využívání živých mořských zdrojů a koexistence s chráněnými predátory.

2. Operace financované podle tohoto článku zahájí jednotliví podnikatelé nebo organizace producentů a jejich sdružení.

3. Členské státy zveřejňují výsledky operací financovaných podle tohoto článku. [pozm. návrh 185]

KAPITOLA IIa

Priorita 1 a: Podpora udržitelné akvakultury [pozm. návrh 186]

Článek 23

Akvakultura

1. ENRF ENRAF může přispívat k podpoře udržitelné akvakultury podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 – mořské i sladkovodní, včetně akvakultury s uzavřenými systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí a akvakultury se systémy recirkulace vody – a ke zvýšení výnosů akvakultury, přičemž zohledňuje ekologickou únosnost . Měl by mít také možnost podporovat zdraví a dobré životní podmínky zvířat v akvakultuře v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (34) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (35) [pozm. návrh 187]

2. Podpora uvedená v odstavci 1 je v souladu s víceletými vnitrostátními strategickými plány pro rozvoj akvakultury podle čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

3. Produktivní investice Investice do akvakultury podle tohoto článku lze podporovat pouze prostřednictvím grantů v souladu s čl. 48 odst. 1 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních], a pokud možno prostřednictvím finančních nástrojů stanovených v článku 52 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] a fondem fondu InvestEU v souladu s článkem 10 tohoto nařízení. [pozm. návrh 188]

Článek 23a

Síť statistických informací o akvakultuře

1. ENRAF může podporovat shromažďování, správu a využívání údajů pro řízení akvakultury podle čl. 34 odst. 1 písm. a) a e), čl. 34 odst. 5 a čl. 35 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem vytvoření sítě statistických informací o akvakultuře (ASIN-RISA) a vnitrostátních pracovních plánů pro její realizaci.

2. Odchylně od článku 2 může být podpora uvedená v odstavci 1 poskytnuta také pro operace mimo území Unie.

3. Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla ohledně postupů, formátu a časových harmonogramů pro vytvoření sítě ASIN-RISA uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 53 odst. 2.

4. Komise může do 31. prosince roku, který předchází roku zahájení realizace pracovního plánu, přijmout prováděcí akty, jimiž schválí nebo změní vnitrostátní pracovní plány uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 53 odst. 2. [pozm. návrhy 1 a 189]

KAPITOLA III

Priorita č. 2: Přispívání k zabezpečení potravin v Unii prostřednictvím konkurenceschopné a udržitelné akvakultury a trhů Podpora konkurenceschopného a udržitelného trhu s produkty rybolovu a akvakultury a zpracovatelských odvětví, které přispívají k zabezpečení potravin v Unii [pozm. návrh 190]

Článek 24

Uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh

1. ERNF ENRAF může podporovat opatření, která přispívají k dosahování cílů společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury uvedených v článku 35 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále specifikovaných v nařízení (EU) č. 1379/2013. Může také podporovat konkrétní investice a opatření na podporu uvádění produktů rybolovu a udržitelné akvakultury na trh, jejich kvality a přidané hodnoty. [pozm. návrh 191]

1a. Pokud jde o vypracování a provádění výrobních a marketingových plánů uvedených v článku 28 nařízení (EU) č. 1379/2013, dotčený členský stát může po schválení výrobního a marketingového plánu v souladu s čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. 1379/2013 poskytnout zálohu ve výši 50 % finanční podpory. [pozm. návrh 192]

1b. Podpora, která je podle tohoto článku poskytnuta organizaci producentů na rok, nesmí překročit 3 % průměrné roční hodnoty produktů uvedených na trh touto organizací producentů během posledních tří kalendářních let nebo produktů uvedených na trh členy této organizace producentů během stejného období. V případě nově uznaných organizací producentů nesmí tato podpora překročit 3 % průměrné roční hodnoty produktů uvedených na trh členy této organizace během posledních tří kalendářních let. [pozm. návrh 193]

1c. Podpora uvedená v odstavci 1a se poskytuje pouze organizacím producentů a sdružením organizací producentů. [pozm. návrh 194]

Článek 25

Zpracování a skladování produktů rybolovu a akvakultury [pozm. návrh 195]

1. ENRF ENRAF může podporovat investice do zpracování a skladování produktů rybolovu a akvakultury. Tato podpora přispívá k dosahování cílů společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury uvedených v článku 35 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále specifikovaných v nařízení (EU) č. 1379/2013. [pozm. návrh 196]

1a. ENRAF může rovněž podporovat investice do inovativních postupů zpracování produktů rybolovu a akvakultury a posilování partnerství mezi organizacemi producentů a vědeckými institucemi. [pozm. návrh 197]

2. Podpora podle tohoto článku se poskytuje pouze prostřednictvím prostřednictvím grantů a finančních nástrojů uvedených v článku 52 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] a fondem fondu InvestEU v souladu s článkem 10 tohoto nařízení. [pozm. návrh 198]

2a. Členské státy mohou podporovat rozvoj továren na zpracování produktů rybolovu a akvakultury i z jiných zdrojů strukturálních fondů. [pozm. návrh 199]

Článek 25a

Podpora skladování

1. ENRAF může podporovat vyrovnání uznaných organizací producentů a sdružení organizací producentů, které skladují produkty rybolovu uvedené v příloze II nařízení (EU) č. 1379/2013 za předpokladu, že tyto produkty jsou skladovány v souladu s články 30 a 31 uvedeného nařízení, a s výhradou těchto podmínek:

a)	výše podpory skladování nepřesahuje výši technických a finančních nákladů na činnosti nutné pro stabilizaci a skladování dotčených produktů;

b)	objemy způsobilé pro podporu skladování nepřesahují 15 % ročních objemů dotčených produktů daných do prodeje organizací producentů;

finanční podpora za rok nepřesahuje 2 % průměrné roční hodnoty produkce, která byla členy organizace producentů uvedena na trh v období 2016–2018. Pro účely tohoto písmene se v případě, že členové organizace producentů neměli v období 2016–2018 žádnou produkci uvedenou na trh, vezme v úvahu průměrná roční hodnota produkce uvedené na trh v prvních třech letech produkce těchto členů.

2. Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytne pouze tehdy, jsou-li produkty uvolněny k lidské spotřebě.

3. Členské státy stanoví použitelnou výši technických a finančních nákladů na svém území takto:

a)	technické náklady se počítají každý rok na základě přímých nákladů souvisejících s činnostmi nezbytnými pro stabilizaci a skladování dotčených produktů;

b)	finanční náklady se počítají každý rok s použitím úrokové sazby stanovené každoročně v každém členském státě; tyto technické a finanční náklady jsou zpřístupněny veřejnosti.

4. Členské státy provádějí kontroly, aby zajistily, že produkty využívající podpory skladování splňují podmínky stanovené v tomto článku. Pro účely těchto kontrol vedou příjemci podpory skladování skladní účetnictví pro každou kategorii produktů uskladněných a později znovu uvedených na trh k lidské spotřebě. [pozm. návrh 200]

KAPITOLA IV

Priorita č. 3: Vytvoření podmínek pro růst udržitelné modré ekonomiky udržitelnou modrou ekonomiku v rámci ekologických mezí a podpora prosperujících pobřežních , ostrovních a příbřežních komunit [pozm. návrh 201]

Článek 26

Místní rozvoj vedený místními komunitami

1. ENRF ENRAF může podporovat udržitelný rozvoj místních ekonomik příznivé podmínky nutné pro udržitelnou modrou ekonomiku a blahobyt místních komunit prostřednictvím rozvoje vedeného místními komunitami podle článku 25 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 202]

2. Pro účely podpory ENRF ENRAF , strategie pro rozvoj vedený místními komunitami podle článku 26 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] zajistí, aby místní komunity lépe využívaly a těžily z příležitostí, které nabízí modrá ekonomika rozvíjená v rámci ekologických mezí , se zužitkováním a posílením environmentálních, kulturních, sociálních a lidských zdrojů. [pozm. návrh 203]

2a. Strategie musí být v souladu s možnostmi a potřebami zjištěnými v této oblasti a prioritami Unie stanovenými v článku 4. Rozsah strategií může sahat od strategií, které se zaměřují na rybolov, až po širší strategie zaměřené na diverzifikaci rybolovných oblastí. Strategie musí jít nad rámec pouhé sbírky operací nebo srovnání odvětvových opatření. [pozm. návrh 204]

2b. Opatření přijímaná v tomto odvětví by měla být v souladu se strategiemi regionálního rozvoje s cílem umožnit rozvoj udržitelné modré ekonomiky a přidanou hodnotu pro pobřežní území. [pozm. návrh 205]

2c. Členské státy uplatňují režim společného řízení s cílem zajistit, aby cílů tohoto nařízení bylo dosaženo při zohlednění místní situace z hlediska rybolovu. [pozm. návrh 206]

Článek 27

Znalosti v námořní a sladkovodní oblasti [pozm. návrh 207]

ENRAF může rovněž podporovat shromažďování, správu , analýzu, zpracování a využívání údajů s cílem zlepšit znalosti o stavu mořského a sladkovodního prostředí , rekreačního rybolovu a odvětví rekreačního rybolovu s ohledem na: [pozm. návrh 208]

a)	plnění požadavků na monitorování a vymezení lokalit a řízení podle směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 2009/147/ES;

aa)	dodržení požadavků na sběr údajů podle nařízení Komise (ES) č. 665/2008 (36) , rozhodnutí Komise 2010/93/EU (37) , prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1251 (38) a rámcového nařízení o shromažďování údajů; [pozm. návrh 209]

b)	podporování územního plánování námořních prostor podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/89/EU (39);

ba)	splnění požadavků na sběr údajů podle nařízení o společné rybářské politice; [pozm. návrh 210]

c)	zvyšování kvality dat a sdílení prostřednictvím evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet) , jakož i jiných datových sítí vztahujících se na sladkou vodu; [pozm. návrh 211]

ca)	zvyšování dostupnosti spolehlivých údajů o úlovcích z rekreačního rybolovu; [pozm. návrh 212]

cb)	investice do analýzy a sledování znečištění moří, zejména plasty, pro získání více údajů o této situaci; [pozm. návrh 213]

cc)	zvyšování znalostí o plastovém odpadu v mořích a jeho koncentraci; [pozm. návrh 214]

KAPITOLA V

Priorita č. 4: Posilování mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro existenci bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně řízených moří a oceánů

Článek 28

Námořní dohled

1. ENRF ENRAF může podporovat opatření, která přispívají k dosahování cílů společného prostředí pro sdílení informací.

2. Odchylně od článku 2 může být podpora podle odstavce 1 tohoto článku poskytnuta také na operace prováděné mimo území Unie.

2a. V souladu s cílem dosáhnout bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelným způsobem řízených moří a oceánů přispívá ENRAF k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. [pozm. návrh 215]

Článek 29

Spolupráce pobřežní stráže

1. ENRF ENRAF může podporovat opatření vnitrostátních orgánů, která přispívají k evropské spolupráci v oblasti pobřežní stráže podle článku 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1624 (40), článku 2b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1625 (41) a článku 7a nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/1626 (42).

2. Podpora opatření uvedených v odstavci 1 může rovněž přispívat na rozvoj a provádění systému Unie pro kontrolu a inspekce v oblasti rybolovu za podmínek stanovených v článku 19. [pozm. návrh 216]

3. Odchylně od článku 2 může být podpora podle odstavce 1 poskytnuta také na operace prováděné mimo území Unie.

Článek 29a

Ochrana přírody a druhů

ENRAF podporuje provádění opatření na ochranu přírody v rámci Světové charty OSN na ochranu přírody a zejména jejích článků 21, 22, 23 a 24.

ENRAF rovněž podporuje opatření zaměřená na dobrovolnou spolupráci a koordinaci s mezinárodními orgány, organizacemi a institucemi a mezi nimi, a to za účelem sdružování zdrojů pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, pytláctví mořských druhů a vybíjení druhů považovaných za „predátorské“ vůči rybím populacím. [pozm. návrhy 217 a 301]

KAPITOLA Va

Nejvzdálenější regiony“ [pozm. návrh 218]

Článek 29b

Rozpočtové prostředky v rámci sdíleného řízení

1. Na operace v nejvzdálenějších regionech vyčlení každý dotčený členský stát v rámci finanční podpory, kterou mu přidělila Unie podle přílohy V, alespoň (43):

a)	114 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 (tj. 128 566 000 EUR v běžných cenách) pro Azory a Madeiru;

b)	91 700 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 (tj. 103 357 000 EUR v běžných cenách) pro Kanárské ostrovy;

c)	146 500 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 (tj. 165 119 000 EUR v běžných cenách) pro Guadeloupe, Francouzskou Guyanu, Martinik, Mayotte, Réunion a Saint-Martin.

2. Každý členský stát určí část finančního krytí podle odstavce 1, která je vyčleněna na vyrovnání podle článku 29d, tak aby nepřesáhla 50 % přídělů stanovených v odstavci 1.

3. Odchylně od čl. 9 odst. 8 tohoto nařízení a čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. …/… [nařízení o společných ustanoveních] a s cílem zohlednit měnící se podmínky mohou členské státy každoročně upravovat seznam a množství způsobilých produktů rybolovu a úroveň vyrovnání podle článku 29d za předpokladu, že budou dodrženy částky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto úpravy jsou možné pouze tehdy, pokud dojde k odpovídajícímu zvýšení či snížení plánů vyrovnání jiného regionu stejného členského státu. Členské státy o těchto úpravách předem informují Komisi. [pozm. návrh 321]

Článek 29c

Akční plán

Dotyčné členské státy vypracují v rámci svého programu akční plán pro každý ze svých nejvzdálenějších regionů uvedených v čl. 6 odst. 2, který musí stanovit:

a)	strategii pro udržitelné využívání rybolovu a rozvoj odvětví udržitelné modré ekonomiky;

popis předpokládaných hlavních opatření a odpovídajících finančních prostředků, včetně:

i)	strukturální podpory pro odvětví rybolovu a akvakultury podle hlavy II;

ii)	vyrovnání dodatečných nákladů podle článku 29d, včetně seznamu a množství produktů rybolovu a akvakultury a míry vyrovnání;

iii)	jakýchkoli jiných investic do udržitelné modré ekonomiky nezbytných k dosažení udržitelného rozvoje pobřeží. [pozm. návrh 220]

Článek 29d

Obnova loďstva pro drobný pobřežní rybolov a související opatření

Aniž je dotčen čl. 13 písm. a) a b) a článek 16, může ENRAF v nejvzdálenějších regionech podporovat:

obnovu loďstva pro drobný pobřežní rybolov, včetně výroby a nákupu nových plavidel, v případě žadatelů, kteří mají po dobu pěti let před datem podání žádosti o podporu hlavní místo registrace v nejvzdálenějším regionu, v němž bude registrováno i nové plavidlo, a kteří veškeré úlovky vykládají v přístavech nejvzdálenějších regionů, s cílem zvýšit bezpečnost osob, splňovat unijní a vnitrostátní hygienické, zdravotní a pracovní normy na palubě, bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a dosáhnout lepších environmentálních výsledků. Plavidlo zakoupené ze získané podpory zůstane registrováno v nejvzdálenějším regionu po dobu nejméně 15 let od data přiznání podpory. Není-li tato podmínka splněna, musí být podpora uhrazena v přiměřené výši podle povahy, závažnosti a doby porušování pravidel a podle toho, zda k porušení došlo opakovaně. Tato obnova rybářského loďstva nepřekročí schválené stropy kapacity a je v souladu s cíli společné rybářské politiky;

b)	výměnu nebo modernizaci hlavního nebo pomocného motoru. Výkon nového či modernizovaného motoru může překročit výkon stávajícího motoru, pokud to je řádně odůvodněno bezpečností na moři a pokud se tak nezvýší rybolovná kapacita dotyčného rybářského plavidla;

c)	částečnou renovaci dřevěné konstrukce trupu rybářské lodi v souladu s objektivními technickými kritérii konstrukce lodi, je-li to nezbytné kvůli zlepšení námořní bezpečnosti;

d)	výstavbu a modernizaci přístavů, přístavní infrastruktury, míst vykládky, aukčních síní, loděnic a konstrukčních a opravárenských dílen, pokud tato infrastruktura přispívá k udržitelnému rybolovu; [pozm. návrh 287]

Článek 29e

Vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech pro produkty rybolovu a akvakultury

1. ENRF ENRAF může podporovat vyrovnání dodatečných nákladů vynaložených příjemci v odvětví rybolovu, chovu, zpracování a uvádění na trh v případě určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů, uvedených v čl. 6 29b odst. 2 1 .

1a. Vyrovnání je úměrné dodatečným nákladům, které má kompenzovat. Výše vyrovnání dodatečných nákladů musí být řádně odůvodněna v plánu vyrovnání. Vyrovnávací platba však v žádném případě nepřekročí celkovou výši vzniklých nákladů.

2. V souladu s kritérii stanovenými v souladu s odstavcem 7 každý dotčený členský stát určí pro oblasti uvedené v odstavci 1 seznam produktů rybolovu a akvakultury a objem těchto produktů způsobilých pro vyrovnání.

3. Při sestavování seznamu a objemů podle odstavce 2 členské státy vezmou v úvahu všechny příslušné faktory, zejména potřebu zajistit, aby vyrovnání bylo kompatibilní s pravidly společné rybářské politiky.

4. Vyrovnání nebude poskytnuto za produkty rybolovu a akvakultury:

a)	ulovené plavidly třetích zemí, s výjimkou rybářských plavidel plujících pod vlajkou Venezuely a operujících ve vodách Unie v souladu s rozhodnutím Rady (EU) č. 2015/1565 (44);

b)	ulovené rybářskými plavidly Unie, která nejsou registrovaná v přístavu jednoho z regionů uvedených v odstavci 1;

ba)	ulovené rybářskými plavidly Unie, která jsou registrovaná v přístavu některého regionu uvedeného v odstavci 1, která avšak svou činnost nevykonávají v tomto regionu;

c)	dovezené ze třetích zemí.

5. Ustanovení odst. 4 písm. b) se nepoužije, pokud stávající kapacita zpracovatelského odvětví v dotčeném nejodlehlejším regionu překročí množství dodané suroviny.

6. Vyrovnání vyplacené příjemcům, kteří vykonávají činnosti uvedené v odstavci 1 v nejvzdálenějších regionech nebo kteří vlastní plavidlo registrované v přístavu a vykonávají svou činnost v těchto regionech, musí za účelem zabránění vyplacení nadměrné náhrady zohlednit:

a)	u každého produktu rybolovu nebo akvakultury nebo kategorie produktů dodatečné náklady vyplývající ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů a

b)	rovněž jakýkoli jiný typ veřejné intervence ovlivňující úroveň dodatečných nákladů.

7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52, pokud jde o stanovení kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů a schválení metodického rámce pro platbu vyrovnání nákladů . [pozm. návrh 165]

Článek 29f

Státní podpora

1. U produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, na něž se vztahují její články 107, 108 a 109, může Komise v souladu s článkem 108 Smlouvy o fungování EU schválit v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU provozní podporu v odvětví produkce, zpracování a uvádění těchto produktů na trh, aby se tím zmírnily zvláštní obtíže zemědělské produkce v uvedených regionech způsobené odlehlostí, ostrovní povahou a vzdálenou polohou.

2. Členské státy mohou poskytnout dodatečné financování pro provádění plánů vyrovnání podle článku 29d. V takových případech členské státy oznámí Komisi státní podporu, kterou Komise může schválit v souladu s tímto nařízením jako součást těchto plánů. Tato oznámená státní podpora se považuje za oznámenou ve smyslu čl. 108 odst. 3 první věty Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 222]

Článek 29 g

Revize – POSEI

Komise předloží zprávu o provádění ustanovení této kapitoly do 31. prosince 2023 a v případě potřeby přijme příslušné návrhy. Komise posoudí možnost vytvoření programu speciálně zaměřeného na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI) pro záležitosti týkající se námořnictví a rybolovu. [pozm. návrh 223]

KAPITOLA VI

Pravidla provádění v rámci sdíleného řízení

ODDÍL 1

PODPORA Z ENRF ENRAF

Článek 30

Výpočet dodatečných nákladů nebo ušlých příjmů

Podpora poskytnutá na základě dodatečných nákladů nebo ušlého příjmu se poskytuje některou z forem uvedených v čl. 46 písm. a), c), d) a e) nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 31

Určení míry spolufinancování

Maximální míra spolufinancování ENRF ENRAF pro každou oblast podpory je stanovena v příloze II.

Článek 32

Intenzita veřejné podpory

1. Členské státy uplatňují maximální míru intenzity veřejné podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

2. Odchylně od odstavce 1 se specifické maximální míry podpory pro určité oblasti podpory a určité typy operací stanoví v příloze III.

3. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 2 až 16 přílohy III, použije se maximální míra intenzity podpory.

4. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 2 až 16 přílohy III a zároveň pod řádek 1 této přílohy, použije se maximální míra intenzity podpory pro řádek 1.

Článek 32a

Námořní politika a rozvoj udržitelné modré ekonomiky

ENRAF podporuje provádění integrované námořní politiky a růst udržitelné modré ekonomiky prostřednictvím rozvoje regionálních platforem pro financování inovativních projektů. [pozm. návrh 224]

ODDÍL 2

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

Článek 33

Přerušení platební lhůty

1. V souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] může Komise zcela nebo zčásti pozastavit lhůtu splatnosti žádosti o vyplacení platby nebo její části, pokud existuje důkaz, že členský stát nedodržuje pravidla platná v rámci společné rybářské politiky nebo příslušné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí , může-li toto nedodržení pravidel ovlivnit výdaje obsažené v žádosti o platbu, pro kterou je průběžná platba požadována. [pozm. návrh 225]

2. Před přerušením uvedeným v odstavci 1 uvědomí Komise daný členský stát o důkazech o nedodržování pravidel a dá mu příležitost, aby se k záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřil.

3. Přerušení uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené, s přihlédnutím k povaze, závažnosti, době trvání a opakování nedodržování pravidel.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52 vymezující případy nedodržení pravidel podle odstavce 1.

Článek 34

Pozastavení plateb

1. V souladu s čl. 91 odst. 3 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž zcela nebo zčásti pozastaví vyplácení průběžných plateb týkajících se programu v případě, že členský stát závažným způsobem nedodržuje pravidla platná v rámci společné rybářské politiky nebo příslušné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí , může-li toto závažné nedodržení pravidel ovlivnit výdaje obsažené v žádosti o platbu, pro kterou je průběžná platba požadována. [pozm. návrh 226]

2. Před pozastavením podle odstavce 1 Komise uvědomí členský stát, že Komise je toho názoru, že existuje případ závažného nedodržování pravidel platných v rámci společné rybářské politiky a poskytne mu příležitost, aby se k záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřil.

3. Pozastavení uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené, s přihlédnutím k povaze, závažnosti, době trvání a opakování závažného nedodržování pravidel.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52 vymezující případy závažného nedodržení pravidel podle odstavce 1.

Článek 35

Finanční opravy prováděné členskými státy

1. V souladu s čl. 97 odst. 4 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] použijí členské státy finanční opravy v případě nedodržení povinností uvedených v čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Pro případy finančních oprav podle odstavce 1 určí členské státy částku opravy, která je přiměřená s ohledem na povahu, závažnost, délku trvání a opakování porušení povinností nebo trestného činu ze strany příjemce a na význam příspěvku ENRF ENRAF pro hospodářskou činnost příjemce.

Článek 36

Finanční opravy prováděné Komisí

1. V souladu s čl. 98 odst. 5 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] Komise přijme prováděcí akty, jimiž provede finanční opravy zrušením celého příspěvku Unie na program nebo jeho části, pokud po provedení nezbytného přezkumu dojde k závěru, že:

a)	výdaje obsažené v žádosti o platbu jsou ovlivněny případy, v nichž příjemce neplní povinnosti podle čl. 12 odst. 2, a tyto výdaje nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

výdaje obsažené v žádosti o platbu jsou ovlivněny případy, v nichž členský stát závažným způsobem nedodržuje pravidla společné rybářské politiky nebo příslušné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí , což mělo za následek pozastavení platby podle článku 34, a dotčený členský stát dosud neprokázal, že přijal nezbytná nápravná opatření pro zajištění dodržování a vynucování použitelných pravidel v budoucnosti. [pozm. návrh 227]

2. Komise rozhodne o výši opravy s přihlédnutím k povaze, závažnosti, délce trvání a opakování závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky nebo příslušných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí ze strany členského státu nebo příjemce a k významu příspěvku ERNF ENRAF pro hospodářskou činnost dotčeného příjemce. [pozm. návrh 228]

3. Pokud není možné přesně kvantifikovat výši výdajů spojených s nedodržováním pravidel společné rybářské politiky nebo příslušných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí členským státem, Komise použije finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace podle odstavce 4. [pozm. návrh 229]

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52, pokud jde o stanovení kritérií pro určení úrovně finanční opravy, která má být použita, a kritérií pro uplatnění paušálních sazeb nebo finančních oprav na základě extrapolace.

ODDÍL 3

MONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 37

Rámec monitorování a hodnocení

1. Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku ENRF ENRAF při dosahování priorit uvedených v článku 4 jsou stanoveny v příloze I.

2. Pro zajištění efektivního hodnocení pokroku ENRF ENRAF při dosahování priorit bude Komise moci přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 52 ke změně přílohy I nebo k revizi či doplnění ukazatelů, bude-li to nezbytné, a k doplnění tohoto nařízení ustanoveními o zřízení rámce pro monitorování a hodnocení.

Článek 38

Výroční zpráva o výkonnosti

1. V souladu s čl. 36 odst. 6 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] každý členský stát předloží Komisi výroční zprávu o výkonnosti nejpozději do jednoho měsíce před výročním jednáním o přezkumu. První zpráva bude předložena v roce 2023 a poslední zpráva v roce 2029.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 popisuje pokrok při provádění programu a při dosahování milníků a cílů uvedených v článku 12 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]. Dále popisuje případné problémy, které ovlivňují plnění programu a přijatá opatření k řešení těchto problémů.

3. Zpráva uvedená v odstavci 1 se kontroluje při výročním jednání o přezkumu v souladu s článkem 36 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

3a. Každý členský stát zveřejní zprávu uvedenou v odstavci 1 jak v původním jazyce, tak i v jednom z pracovních jazyků Evropské komise. [pozm. návrh 230]

3b. Zpráva uvedená v odstavci 1 je automaticky zveřejněna na webových stránkách Evropské komise. [pozm. návrh 231]

3c. Každý členský stát a Komise zveřejňují zprávy o osvědčených postupech na svých webových stránkách. [pozm. návrh 232]

4. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla předkládání zprávy uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 53 odst. 2.

4a. Komise zveřejňuje veškeré příslušné dokumenty týkající se přijímání prováděcích aktů uvedených v odstavci 7. [pozm. návrh 233]

HLAVA III

PODPORA V RÁMCI PŘÍMÉHO A NEPŘÍMÉHO ŘÍZENÍ

Článek 39

Územní působnost

Odchylně od článku 2 se tato hlava může použít také na operace prováděné mimo území Unie, s výjimkou technické pomoci.

KAPITOLA I

Priorita č. 1: Podpora udržitelného rybolovu a zachování mořských biologických zdrojů

Článek 40

Provádění společné rybářské politiky

ENRF ENRAF podporuje provádění společné rybářské politiky prostřednictvím:

a)	poskytování vědeckého poradenství a znalostí za účelem podpory řádných a účinných rozhodnutí v oblasti řízení rybolovu v rámci společné rybářské politiky, a to i prostřednictvím účasti odborníků ve vědeckých institucích;

aa)	co možná největšího využití finančních prostředků programu pro výzkum a rozvoj Horizont Evropa na podporu výzkumu a rozvoje a inovačních činností v odvětví rybolovu a akvakultury; [pozm. návrh 234]

b)	vývoje a provádění systému Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování uvedeného v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále upřesněného v nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)	provozování poradních sborů založených v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1380/2013, jejichž cíl je součástí společné rybářské politiky, kterou zároveň podporuje;

d)	dobrovolných příspěvků k činnostem mezinárodních organizací působících v oblasti rybolovu v souladu s články 29 a 30 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 41

Podpora čistých a zdravých moří

1. ENRF ENRAF přispívá k podpoře čistých a zdravých moří, a to i prostřednictvím opatření na podporu provádění směrnice č. 2008/56/ES a opatření k zajištění soudržnosti s dosažením dobrého stavu životního prostředí podle čl. 2 odst. 5 písm. j) nařízení (EU) č. 1380/2013 a provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství.

2. Podpora uvedená v odstavci 1 musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice č. 2008/56/ES.

KAPITOLA II

Priorita č. 2: Přispívání Příspěvek k zabezpečení potravin v Unii prostřednictvím konkurenceschopné konkurenceschopného a udržitelné udržitelného rybolovu, akvakultury a trhů [pozm. návrh 235]

Článek 42

Informace o trhu

ERNF ERNAF podporuje vypracování a šíření informací o trhu, pokud jde o produkty rybolovu a akvakultury, které provádí Komise v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 1379/2013 , konkrétně prostřednictvím vytvoření sítě statistických informací o akvakultuře (ASIN-RISA) . [pozm. návrh 236]

KAPITOLA III

Priorita č. 3: Vytvoření vhodných podmínek pro růst udržitelné modré ekonomiky udržitelnou modrou ekonomiku a podpora prosperujících pobřežních komunit zdravého mořského prostředí pro prosperující pobřežní komunity [pozm. návrh 237]

Článek 43

Námořní politika a rozvoj udržitelné modré ekonomiky rozvíjené v rámci ekologických mezí v mořích nebo sladkých vodách [pozm. návrh 238]

ENRF ENRAF podporuje provádění námořní politiky a rozvoj udržitelné modré ekonomiky prostřednictvím: [pozm. návrh 239]

a)	podpory udržitelné, nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné modré ekonomiky zajišťující blahobyt lidí i dobré podmínky pro životní prostředí a rozvíjející se v rámci ekologických mezí v mořích a sladkých vodách ; [pozm. návrh 240]

aa)	obnovy, ochrany a zachování rozmanitosti, produktivity, odolnosti a vnitřní hodnoty mořských systémů; [pozm. návrh 241]

b)	podpory integrované správy a řízení námořní politiky, mimo jiné prostřednictvím územního plánování námořních prostor, strategií pro přímořské oblasti, a námořní regionální spolupráce , makroregionálních strategií Unie a přeshraniční ; [pozm. návrh 242]

ba)	podpory odpovědné výroby a spotřeby, čistých technologií, obnovitelných zdrojů energie a oběhových materiálových toků; [pozm. návrh 243]

zlepšením přenosu a přebírání výzkumu, inovací a technologií v udržitelné modré ekonomice včetně evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet) , jakož i jiných datových sítí vztahujících se na sladkou vodu, s cílem zajistit, aby růst nepřevažoval nad přínosy z hlediska technologie a účinnosti, aby byl kladen důraz na udržitelné hospodářské činnosti, které splňují potřeby stávajících a příštích generací, a aby byly nezbytné nástroje a kapacity pro přechod na oběhové hospodářství rozvíjeny v souladu se strategií Unie pro plasty v oběhovém hospodářství; [pozm. návrh 244]

d)	zlepšováním námořních dovedností, gramotnosti v oblasti oceánů a sladké vody a sdílení socioekonomických a environmentálních údajů o udržitelné modré ekonomice; [pozm. návrh 245]

e)	rozvojem zásoby projektů a inovativních finančních nástrojů;

ea)	podpory opatření na ochranu a obnovu mořské a pobřežní biologické rozmanitosti a ekosystémů prostřednictvím vyrovnání rybářům za sběr ztraceného rybářského vybavení a odpadu z moře. [pozm. návrh 246]

Článek 43a

Investiční rozhodnutí v modré ekonomice

Investiční rozhodnutí v rámci udržitelné modré ekonomiky se opírají o nejlepší dostupné vědecké poradenství s cílem zabránit škodlivým dopadům na životní prostředí, které by mohly ohrozit dlouhodobou udržitelnost. Pokud nejsou k dispozici dostatečné poznatky či informace, použije se jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru přístup předběžné opatrnosti, jelikož hrozí, že by mohly být uskutečněny kroky s potenciálně škodlivými účinky. [pozm. návrh 247]

KAPITOLA IV

Priorita č. 4: Posilování mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro existenci bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně řízených moří a oceánů

Článek 44

Námořní bezpečnost a dohled

ENRF ENRAF přispívá k podpoře námořní bezpečnosti a dohledu, mimo jiné prostřednictvím sdílení dat, spolupráce pobřežní stráže a agentur a boje proti trestné a nezákonné činnosti na moři.

Článek 45

Mezinárodní správa oceánů

ENRF ENRAF podporuje provádění politiky mezinárodní správy oceánů:

a)	dobrovolnými příspěvky mezinárodním organizacím působícím v oblasti správy oceánů;

b)	dobrovolnou spoluprací a koordinací mezi mezinárodními fóry, organizacemi, orgány a institucemi v rámci Úmluvy OSN o mořském právu, agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030 a dalších příslušných mezinárodních dohod, ujednání a partnerství;

c)	prováděním partnerství v oblasti oceánů mezi Unií a příslušnými aktérů v oblasti oceánů;

d)	prováděním příslušných mezinárodních dohod, ujednání a nástrojů, které jsou zaměřeny na podporu lepší správy oceánů, jakož i rozvoj činností, opatření, nástrojů a znalostí, které vytvářejí podmínky pro existenci bezpečných, čistých, zajištěných a udržitelně řízených oceánů;

prováděním příslušných mezinárodních smluv, opatření a nástrojů k prevenci, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a opatření a nástrojů k minimalizaci dopadu na mořské prostředí, zejména vedlejších úlovků mořských ptáků, mořských savců a mořských želv ; [pozm. návrh 248]

f)	mezinárodní spoluprací a rozvojem v oblasti výzkumu oceánů a údajů o oceánech.

Článek 45a

Sanace oceánů

ENRAF podporuje provádění opatření pro sanaci moří a oceánů od všech druhů odpadů, zejména od plastů, „plastových ostrovů“ a nebezpečného nebo radioaktivního odpadu. [pozm. návrhy 249 a 300]

KAPITOLA V

Pravidla provádění v rámci přímého a nepřímého řízení

Článek 46

Formy financování Unie

1. ENRF ENRAF může poskytovat prostředky v některé z forem stanovených v nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie], zejména ve formě veřejných zakázek podle hlavy VII uvedeného nařízení a grantů podle hlavy VIII uvedeného nařízení. Může rovněž poskytovat financování v podobě finančních nástrojů s kombinováním zdrojů, jak je uvedeno v článku 47.

2. Hodnocení návrhů na grant mohou provádět nezávislí odborníci.

2a. V zájmu snížení ekonomické zátěže pro rybáře dojde k urychlení platebních postupů souvisejících s tímto nařízením. Komise vyhodnotí současnou výkonnost s cílem platební postupy zlepšit a urychlit. [pozm. návrh 250]

Článek 47

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci ENRF ENRAF se provádějí v souladu s nařízeními (EU) č. xx/xx [nařízení o fondu InvestEU] a hlavou X nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie]. Do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto nařízení v Úředním věstníku předloží Komise členským státům soubor podrobných pokynů k provádění operací kombinování zdrojů ve vnitrostátních operačních programech v souladu s ENRAF, přičemž věnuje zvláštní pozornost operacím kombinování zdrojů prováděným místními aktéry v rámci místního rozvoje. [pozm. návrh 251]

Článek 48

Hodnocení

1. Hodnocení se provádí včas, aby se mohlo promítnout do rozhodovacího procesu.

2. Průběžné hodnocení podpory podle hlavy III se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o provádění, nejpozději čtyři roky po zahájení provádění podpory. Toto hodnocení má podobu zprávy Komise a poskytuje podrobné posouzení veškerých zvláštních aspektů provádění. [pozm. návrh 252]

3. Na konci lhůty pro provedení, avšak nejpozději čtyři roky poté, Komise vypracuje závěrečnou zprávu o hodnocení podpory v rámci hlavy III.

4. Komise sdělí závěry těchto hodnocení, spolu s vlastními připomínkami, předá hodnotící zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. [pozm. návrh 253]

4a. Komise může případně navrhnout změny tohoto nařízení na základě zprávy uvedené v odstavci 2. [pozm. návrh 254]

Článek 49

Audity

Audity o využití příspěvku Unie prováděné osobami či subjekty, včetně těch, které pověřily instituce nebo orgány Unie, tvoří základ celkové věrohodnosti podle článku 127 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie].

Článek 50

Informace, komunikace a propagace

1. Příjemci finančních prostředků Unie potvrdí původ a zajistí viditelnost finančních prostředků Unie, zejména při podpoře činností a jejich výsledků, poskytnutím soudržných, účinných a přiměřených cílených informací různým cílovým skupinám, včetně médií a veřejnosti.

2. Komise provede informační a komunikační činnosti týkající se ENRF ENRAF a jejích činností a výsledků. Finanční zdroje přidělené ENRF ENRAF přispějí také ke komunikaci o politických prioritách Unie ve vztahu k prioritám uvedeným v článku 4.

Článek 51

Způsobilé subjekty

1. Kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 3 se použijí jako doplněk kritérií stanovených v článku 197 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie].

2. Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)	právní subjekty se sídlem v členském státě , na území zámořské země nebo území nebo ve třetí zemi uvedené na seznamu pracovního programu za podmínek uvedených v odstavcích 3 a 4, [pozm. návrh 255]

b)	právní subjekt zřízený podle práva Unie , včetně profesních organizací nebo mezinárodní organizace mezinárodních organizací . [pozm. návrh 256]

3. Právní subjekty zřízené ve třetí zemi jsou výjimečně způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cíle určitého opatření.

4. Právní subjekty se sídlem ve třetí zemi, která není přidružena k programu, by měly v zásadě nést náklady na svou účast.

HLAVA IV

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 52

Výkon přenesení pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 12, 17, 21, 33, 34, 36, 37 a 55 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedená v článcích 12, 17, 21, 33, 34, 36, 37 a 55 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 12, 17, 21, 33, 34, 36, 37 nebo 55 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 53

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský námořní a rybářský fond. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (45).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 5 nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 257]

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 54

Zrušení

1. Nařízení (EU) č. 508/2014 se ruší s platností od 1. ledna 2021.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 55

Přechodná ustanovení

1. Aby se usnadnil přechod z režimu podpory zavedeného nařízením (EU) č. 508/2014 na systém zavedený tímto nařízením, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52, jimiž stanoví podmínky, za kterých může být podpora schválená Komisí podle nařízení (EU) č. 508/2014 začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení.

2. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 508/2014, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

3. Žádosti podané podle nařízení (EU) č. 508/2014 zůstávají v platnosti.

Článek 56

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve … dne

Za Evropský parlament

předseda nebo předsedkyně

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 104.

(2) Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 9.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.

(4) Úř. věst. C […], […], s. […].

(5) Úř. věst. C […], […], s. […].

(6) Úř. věst. C […], […], s. […].

(7) Úř. věst. C […], […], s. […].

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(9) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.06.2017, s. 1).

(11) COM(2017)0623

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(14) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.07.1992, s. 7.

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.01.2010, s. 7).

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(17) COM(2018)0028

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(20) Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.06.1998, s. 1).

(21) JOIN(2016)0049

(22) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou Komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.09.2013, s. 1).

(24) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(25) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(26) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(29) Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

(30) Úř. věst. C […], […], s. […].

(31) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 06.12.2008, s. 28).

(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.07.2017, s. 29).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.03.2016, s. 1).

(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se ruší rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.06.2014, s. 1).

(36) Nařízení Rady (ES) č. 665/2008 ze dne 14. července 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 199/2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 186, 15.7.2008, s. 3).

(37) Rozhodnutí Komise 2010/93/EU ze dne 18. prosince 2009, kterým se přijímá víceletý program Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu pro období 2011–2013 (oznámené podle dokumentu C(2009) 10121) (Úř. věst. L 41, 16.2.2010, s. 8).

(38) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1251 ze dne 12. července 2016, kterým se přijímá víceletý program Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a akvakultury na období 2017–2019 (Úř. věst. L 207, 1.8.2016, s. 113).

(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014 , kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135).

(40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a o zrušení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).

(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1625 ze dne 14. září 2016 o změně nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 77).

(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1626 ze dne 14. září 2016 o změně nařízení Rady (ES) č. 768/2005, kterým se zřizuje Agentura společenství pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 80).

(43) Tyto částky budou upraveny podle dohodnutých částek v čl. 5 odst. 1.

(44) Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1565 ze dne 14. září 2015, kterým se jménem Evropské unie schvaluje Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (Úř. věst. L 244, 14.9.2015, s. 55).

(45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ UKAZATELE

PRIORITA	UKAZATEL
Podpora udržitelného rybolovu a zachování mořských biologických zdrojů	Vývoj objemu vykládek populací hodnocených na základě maximálního udržitelného výnosu
	Vývoj ziskovosti rybářského loďstva Unie a zaměstnanosti [pozm. návrh 260]
	Rozloha Stupeň shody s cíli v oblasti životního prostředí stanovenými akčním plánem pro ochranu mořského prostředí v souladu s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí, nebo v případě, že neexistují, výrazně pozitivní výsledky oblastí Natura 2000 (v ha) a dalších chráněných mořských oblastí podle rámcové směrnice o ochraně mořských prostředí, na něž se vztahují opatření pro ochranu, zachování a obnovu [pozm. návrh 261]
	Procento rybářských plavidel vybavených zařízeními pro elektronické vykazování pozice a úlovků
Příspěvek k zabezpečení potravin v Unii prostřednictvím konkurenceschopné konkurenceschopného a udržitelné udržitelného rybolovu, akvakultury a trhů [pozm. návrh 258]	Vývoj hodnoty a objemu produkce z akvakultury v Unii
	Vývoj ziskovosti rybářského loďstva Unie a zaměstnanosti [pozm. návrh 262]
	Vývoj hodnoty a objemu vykládek
Vytvoření podmínek pro růst udržitelné modré ekonomiky a podpora prosperity pobřežních a ostrovních komunit [pozm. návrh 259]	Vývoj HDP v přímořských regionech NUTS 3
	Vývoj počtu pracovních míst (v ekvivalentu plných pracovních úvazků) v udržitelné modré ekonomice
Posílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelným způsobem spravovaná moře a oceány	Počet sdílených operací přispívajících k evropské spolupráci při plnění úkolů pobřežní stráže

PŘÍLOHA II

OBLASTI PODPORY V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

PRIORITA

OBLAST PODPORY

TYP OBLASTI PODPORY (tato nomenklatura se použije ve finančním plánu)

MAXIMÁLNÍ MÍRA SPOLUFINANCOVÁNÍ

(% způsobilých veřejných výdajů)

Čl. 14 odst. 1

Dosažení environmentálních, ekonomických a sociálních cílů a cílů zaměstnanosti společné rybářské politiky

1.1

75 %

Článek 16

Investice do plavidel pro drobný pobřežní rybolov

1.1

75 85 % [pozm. návrh 263]

Čl. 17 odst. 1

Řízení rybolovu a rybářských loďstev

1.1

75 %

Čl. 17 odst. 2

Trvalé zastavení rybolovných činností

1.2

50 %

Článek 18

Mimořádné zastavení rybolovných činností

1.2

50 %

Článek 19

Kontrola a vynucování

1.3

85 %

Článek 20

Shromažďování a zpracování údajů pro řízení rybolovu a vědecké účely

1.3

85 %

Článek 21

Vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech pro produkty rybolovu a akvakultury

1.4

100 %

Článek 22

Ochrana a obnova mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů

1.5

85 %

Článek 23

Akvakultura

2.1

75 85 %

Rybolov

2.1

75 % [pozm. návrh 264]

Článek 23a

Síť statistických informací o akvakultuře

75 % [pozm. návrh 265]

Článek 24

Uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh

2.1

3.1

75 % [pozm. návrh 266]

Článek 25

Zpracování produktů rybolovu a akvakultury

2.1

3.1

75 %[pozm. návrh 267]

Článek 26

Místní rozvoj vedený místními komunitami

3.1

75 %

Článek 27

Znalosti v námořní oblasti

3.1

75 %

Článek 28

Námořní dohled

4.1

75 %

Článek 29

Spolupráce pobřežní stráže

4.1

75 %

Technická pomoc

5.1

75 %

PŘÍLOHA III

SPECIFICKÉ MAXIMÁLNÍ MÍRY INTENZITY PODPORY V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

ČÍSLO ŘÁDKU

OBLAST PODPORY NEBO TYP OPATŘENÍ

MAXIMÁLNÍ MÍRA INTENZITY PODPORY

Článek 16

Investice do plavidel pro drobný pobřežní rybolov

30 55 % [pozm. návrh 268]

Opatření přispívající ke splnění povinnosti vykládky uvedené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013:

—	opatření zvyšující velikostní nebo druhovou selektivitu lovných zařízení;

—	opatření na zlepšení infrastruktury rybářských přístavů, aukčních síní, míst vykládky a přístřešků s cílem usnadnit vykládku a skladování nežádoucích úlovků;

—	opatření usnadňující uvádění nežádoucích úlovků komerčních populací na trh v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1379/2013.

75 %

Opatření na zlepšení hygienických, bezpečnostních a pracovních podmínek na palubách rybářských plavidel

75 %

Opatření v nejvzdálenějších regionech

85 %

Opatření na odlehlých irských ostrovech, řeckých ostrovech a na chorvatských ostrovech Dugi otok, Vis, Mljet a Lastovo [pozm. návrh 269]

85 %

Článek 19

Kontrola a vynucování

85 %

Opatření související s drobným pobřežním rybolovem (včetně kontroly a vynucování)

100 %

Je-li příjemcem veřejnoprávní subjekt nebo podnik pověřený poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, je-li pomoc poskytnuta na poskytování takových služeb

100 %

Čl. 17 odst. 2

Trvalé zastavení rybolovných činností

100 %

Článek 18

Mimořádné zastavení rybolovných činností

100 %

Článek 20

Shromažďování a zpracování údajů pro řízení rybolovu a vědecké účely

100 %

Článek 21

Vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech pro produkty rybolovu a akvakultury

100 %

Článek 27

Znalosti v námořní oblasti

100 %

Článek 28

Námořní dohled

100 %

Článek 29

Spolupráce pobřežní stráže

100 %

Opatření související s vytvářením, vývojem, sledováním, hodnocením nebo správou transparentních systémů pro výměnu rybolovných práv mezi členskými státy v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013

100 %

16a

Opatření uplatňovaná příjemci společných projektů

60 % [pozm. návrh 270]

16b

Opatření prováděná mezioborovou organizací, organizací producentů nebo sdružením organizací producentů

75 % [pozm. návrh 271]

PŘÍLOHA IV

KOEFICIENTY PRO VÝPOČET PODPORY NA PLNĚNÍ CÍLŮ SOUVISEJÍCÍCH SE ŽIVOTNÍM PROSTŘEDNÍM A ZMĚNOU KLIMATU

OBLAST PODPORY	TATO NOMENKLATURA SE POUŽIJE V PROGRAMU	Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu	Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti životního prostředí
Výdaje přispívající k prioritě 1: Podpora udržitelného rybolovu a zachování mořských biologických zdrojů
Čl. 14 odst. 1 Dosažení environmentálních, ekonomických a sociálních cílů a cílů zaměstnanosti společné rybářské politiky	1.1	40 %	100 % pro výdaje související s cíli v oblasti životního prostředí 0 % pro ostatní cíle
Článek 16 Investice do plavidel pro drobný pobřežní rybolov	1.1	0 % (*1)	0 % pro výdaje související s prvním pořízením rybářského plavidla mladým rybářem 40 % pro výdaje související s výměnou nebo modernizací hlavního či pomocného motoru
Čl. 17 odst. 1 Řízení rybolovu a rybářských loďstev	1.1	0 %	0 %
Čl. 17 odst. 2 Trvalé zastavení rybolovných činností	1.2	100 %, je-li podpory dosaženo vrakováním rybářského plavidla 0 % (*1), je-li podpory dosaženo dovybavením rybářského plavidla pro jiné činnosti než komerční rybolov	0 % (*1)
Článek 18 Mimořádné zastavení rybolovných činností	1.2	40 %	40 %
Článek 19 Kontrola a vynucování	1.3	0 %	40 %
Článek 20 Shromažďování a zpracování údajů pro řízení rybolovu a vědecké účely	1.3	0 %	40 50 % [pozm. návrh 272]
Článek 21 Vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech pro produkty rybolovu a akvakultury	1.4	0 %	0 %
Článek 22 Ochrana a obnova mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů	1.5	40 %	100 %
Článek 22a Vědecký výzkum a sběr údajů v oblasti vlivu stěhovavých ptáků na akvakulturu	2.1	0 %	100 % [pozm. návrh 273]
Výdaje přispívající k prioritě 2: Příspěvek k zabezpečení potravin v Unii prostřednictvím konkurenceschopné a udržitelné akvakultury a trhů
Článek 23 Akvakultura	2.1	0 % (*1)	40 75 % [pozm. návrh 274]
Článek 24 Uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh	2.1	0 %	0 20 % [pozm. návrh 275]
Článek 25 Zpracování produktů rybolovu a akvakultury	2.1	0 % (*1)	0 %
Výdaje přispívající k prioritě 3: Vytvoření podmínek pro růst udržitelné modré ekonomiky a podpora prosperity pobřežních komunit
Článek 26 Místní rozvoj vedený místními komunitami	3.1	0 % (*1)	40 %
Článek 27 Znalosti v námořní oblasti	3.1	40 %	100 %
Výdaje přispívající k prioritě 4: Posílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelným způsobem spravovaná moře a oceány
Článek 28 Námořní dohled	4.1	0 %	0 %
Článek 29 Spolupráce pobřežní stráže	4.1	0 %	0 %
Výdaje přispívající k technické pomoci
Technická pomoc	5.1	0 % (*1)	0 % (*1)

(*1) Členský stát může ve svém programu navrhnout, aby byl oblasti podpory, která je v tabulce označena *, přidělen koeficient 40 %, pokud může prokázat význam dané oblasti podpory pro zmírnění změny klimatu nebo přizpůsobení se této změně nebo případně pro cíle související se životním prostředím.

PŘÍLOHA V

CELKOVÉ ZDROJE EVROPSKÉHO NÁMOŘNÍHO, A RYBÁŘSKÉHO A AKVAKULTURNÍHO FONDU PRO OBDOBÍ 2021–2027 V ČLENĚNÍ PODLE ČLENSKÝCH STÁTŮ

	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
BE	5 420 528	5 528 939	5 639 520	5 752 311	5 867 358	5 984 701	6 072 814	40 266 171
BG	11 435 037	11 663 737	11 897 017	12 134 959	12 377 660	12 625 203	12 811 085	84 944 698
CZ	4 039 229	4 120 014	4 202 416	4 286 465	4 372 195	4 459 635	4 525 295	30 005 249
DK	27 053 971	27 595 050	28 146 963	28 709 906	29 284 109	29 869 767	30 309 543	200 969 309
DE	28 513 544	29 083 814	29 665 502	30 258 817	30 863 998	31 481 253	31 944 754	211 811 682
EE	13 110 534	13 372 744	13 640 205	13 913 011	14 191 273	14 475 087	14 688 206	97 391 060
IE	19 165 423	19 548 731	19 939 714	20 338 511	20 745 284	21 160 173	21 471 716	142 369 552
EL	50 480 983	51 490 602	52 520 436	53 570 852	54 642 278	55 735 079	56 555 673	374 995 903
ES	150 831 009	153 847 625	156 924 643	160 063 158	163 264 447	166 529 604	168 981 438	1 120 441 924
FR	76 346 460	77 873 387	79 430 888	81 019 517	82 639 920	84 292 652	85 533 702	567 136 526
HR	32 804 523	33 460 613	34 129 839	34 812 441	35 508 695	36 218 841	36 752 095	243 687 047
IT	69 761 016	71 156 235	72 579 390	74 030 988	75 511 619	77 021 791	78 155 791	518 216 830
CY	5 156 833	5 259 970	5 365 171	5 472 475	5 581 926	5 693 560	5 777 387	38 307 322
LV	18 156 754	18 519 888	18 890 294	19 268 103	19 653 468	20 046 521	20 341 668	134 876 696
LT	8 236 376	8 401 103	8 569 129	8 740 512	8 915 324	9 093 623	9 227 510	61 183 577
LU	—	—	—	—	—	—	—	—
HU	5 076 470	5 177 999	5 281 561	5 387 193	5 494 938	5 604 832	5 687 353	37 710 346
MT	2 938 064	2 996 826	3 056 763	3 117 899	3 180 258	3 243 860	3 291 620	21 825 290
NL	13 182 316	13 445 962	13 714 887	13 989 186	14 268 972	14 554 340	14 768 625	97 924 288
AT	904 373	922 460	940 910	959 728	978 923	998 500	1 013 200	6 718 094
PL	68 976 348	70 355 873	71 763 020	73 198 291	74 662 268	76 155 454	77 276 699	512 387 953
PT	50 962 391	51 981 638	53 021 293	54 081 726	55 163 369	56 266 592	57 095 013	378 572 022
RO	21 868 723	22 306 097	22 752 228	23 207 276	23 671 425	24 144 835	24 500 321	162 450 905
SI	3 221 347	3 285 774	3 351 490	3 418 521	3 486 892	3 556 627	3 608 990	23 929 641
SK	2 049 608	2 090 600	2 132 413	2 175 061	2 218 563	2 262 933	2 296 250	15 225 428
FI	9 659 603	9 852 795	10 049 855	10 250 853	10 455 872	10 664 981	10 822 003	71 755 962
SE	15 601 692	15 913 725	16 232 007	16 556 649	16 887 785	17 225 527	17 479 140	115 896 525
CELKEM	714 953 155	729 252 201	743 837 554	758 714 409	773 888 819	789 365 971	800 987 891	5 311 000 000

31.3.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 116/150

P8_TA(2019)0349

Ochrana rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324 – C8-0178/2018 – 2018/0136(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 116/21)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0324),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, v souladu s nimiž Komise předložila návrh Parlamentu (C8-0178/2018),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 17. srpna 2018 (1),

—	s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—	s ohledem na společné schůze Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu podle článku 55 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro ústavní záležitosti ((A8-0469/2018),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2);

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 291, 17.8.2018, s. 1.

(2) Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 17. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0038).

P8_TC1-COD(2018)0136

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Právní stát je jednou ze základních hodnot, na nichž je Unie založena. Jak připomíná článek Unie je založena na hodnotách spočívajících v úctě k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právním státu a v dodržování lidských práv , včetně práv příslušníků menšin, což je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, tyto (dále jen „Smlouva o EU“) a v kritériích pro členství v Unii. Jak připomíná článek 2 Smlouvy o EU , takové hodnoty jsou pro členské státy společné , a to ve společnosti, v níž převládá pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů . [pozm. návrh 1]

(1a)

Členské státy by měly dostát svým závazkům a jít příkladem v jejich skutečném dodržování a přiklánět se ke společné kultuře právního státu jako ke všeobecně platné hodnotě, kterou mají všechny zúčastněné strany rovnou mírou uplatňovat. Úplné dodržování a prosazování těchto zásad je nezbytným předpokladem pro legitimitu evropského projektu jako celku a základní podmínkou pro budování důvěry občanů v Unii a zajištění efektivního provádění jejích politik. [pozm. návrh 2]

(1b)

V souladu s článkem 2, čl. 3 odst. 1 a článkem 7 Smlouvy o EU může Unie využít možnosti jednat v zájmu ochrany svého „ústavního základu“ a společných hodnot, na nichž je založena, což zahrnuje také její rozpočtové zásady. Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a kandidátské země jsou povinny dodržovat, ochraňovat a podporovat tyto zásady a hodnoty a mají povinnost loajálně spolupracovat. [pozm. návrh 3]

(2)

V právním státu se veškeré veřejné pravomoci vykonávají v mezích stanovených zákonem, v souladu s hodnotami demokracie a základních práv v respektu vůči základním právům a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů. Musí se v něm především dodržovat zásada zákonnosti (3), včetně transparentního, odpovědného a demokratického postupu pro přijímání právních předpisů, právní jistoty (4), zákazu svévole výkonné moci (5), oddělení pravomocí (6) , přístupu ke spravedlnosti a účinné soudní ochrany nezávislými soudy ochraně u nezávislých a nestranných soudů (7) (8). Tyto zásady byly zohledněny mimo jiné na úrovni Benátské komise Rady Evropy a tvoří také základ příslušné judikatury Evropského soudu pro lidská práva (9) . [pozm. návrh 4]

(2a)

Přístupová kritéria neboli kodaňská kritéria, stanovená Evropskou radou v Kodani roku 1993 a posílená Evropskou radou v Madridu roku 1995, tvoří základní podmínky, jimž musí všechny kandidátské země dostát, aby se mohly stát členským státem. K těmto kritériím patří stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochrana menšin; fungující tržní hospodářství, schopnost vyrovnat se s hospodářskou soutěží a tržními silami a schopnost plnit závazky vyplývající z členství v EU. [pozm. návrh 5]

(2b)

Není-li kandidátská země schopna splnit požadované normy, hodnoty a demokratické zásady, její přistoupení k Unii je odloženo, dokud tyto normy v plné míře nesplní. Povinnosti kandidátských zemí, které vyplývají z kodaňských kritérií, platí na základě článku 2 Smlouvy o Evropské unii a zásady loajální spolupráce zakotvené v článku 4 Smlouvy o EU pro členské státy po jejich vstupu do Unie i nadále. Je tedy třeba členské státy pravidelně posuzovat a ověřovat z toho hlediska, zda jejich právní předpisy a postupy stále odpovídají těmto kritériím a společným hodnotám, na nichž je Unie založena, aby tak byl zajištěn řádný právní a správní rámec pro provádění politik Unie. [pozm. návrh 6]

(3)

Právní stát je základním předpokladem Vzhledem k tomu, že pro hodnoty Unie neexistuje žádná hierarchie, dodržování zásad právního státu je nezbytné pro ochranu ostatních základních hodnot, na nichž je Unie založena, jako je svoboda, demokracie, rovnost a dodržování lidských práv. Dodržování zásad právního státu je svou podstatou spojeno s dodržováním demokratických zásad a základních práv: nemůže existovat demokracie a dodržování základních práv bez dodržování zásad právního státu a naopak. Soudržnost a konzistence vnitřní a vnější demokracie, právního státu a politiky základních práv jsou pro důvěryhodnost Unie klíčové. [pozm. návrh 7]

(4)	Kdykoli členské státy plní rozpočet Unie, ať už využívají jakéhokoli způsobu jeho plnění, dodržování zásad právního státu je nezbytnou podmínkou pro dodržování zásady řádného finančního řízení zakotvené v článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(5)

Řádné finanční řízení mohou členské státy zajistit pouze tehdy, jestliže orgány veřejné moci jednají v souladu s právem, v případě jeho porušení jsou účinně stíhány orgány pověřenými vyšetřováním a trestním stíháním a rozhodnutí orgánů veřejné moci může být předmětem účinného soudního přezkumu nezávislými soudy a Soudním dvorem Evropské unie.

(6)

Soudní orgány Vždy by měly jednat nezávisle měla být zaručena nezávislost a nestranně nestrannost soudnictví a orgány pověřené vyšetřováním a trestním stíháním by měly být schopny řádně plnit svou funkci. Měly by být vybaveny dostatečnými zdroji a mít k dispozici postupy, aby jednaly účinně a plně dodržovaly právo na spravedlivý proces. Tyto podmínky jsou nezbytné jako minimální záruka proti nezákonným a svévolným rozhodnutím orgánů veřejné moci, která by mohla narušit tyto základní zásady a poškodit finanční zájmy Unie. [pozm. návrh 8]

(7)

Nezávislost soudnictví zejména předpokládá, že daný orgán může vykonávat své soudní funkce zcela samostatně, není hierarchicky vázán ani podřízen jinému orgánu a od nikoho nepřijímá příkazy či pokyny jakéhokoliv původu, čímž je chráněn před vnějšími zásahy nebo tlaky, které by mohly narušit nezávislost rozhodování jeho členů a ovlivnit jejich rozhodnutí. Záruky nezávislosti a nestrannosti vyžadují existenci pravidel, zejména pokud jde o složení orgánu a jmenování, funkční období a důvody pro zdržení se účasti na rozhodování, vyloučení pro podjatost a odvolání jeho členů, která umožní rozptýlit jakékoli legitimní pochybnosti jednotlivců stran neovlivnitelnosti uvedeného orgánu ve vztahu k vnějším skutečnostem a jeho neutrality ve vztahu k protichůdným zájmům.

(7a)	Nezávislost státních zastupitelství a soudů zahrnuje jak formální (de jure), tak skutečnou (de facto) nezávislost státních zastupitelství a soudů a jednotlivých státních zástupců a soudců. [pozm. návrh 9]

(8)

Dodržování zásad právního státu je důležité naprosto klíčové nejen pro občany Unie, ale i pro podnikatelské iniciativy, inovace, investice , hospodářskou, sociální a územní soudržnost a řádné fungování vnitřního trhu, které se budou vzkvétat nejvíce udržitelně rozvíjet pouze tam, kde je pevný právní a institucionální rámec. [pozm. návrh 10]

(8a)

Začlenění stávajících mechanismů Unie v oblasti sledování, jako je mechanismus pro spolupráci a ověřování, srovnávací přehled o soudnictví a zprávy o boji s korupcí, do širšího rámce pro sledování právního státu by mohlo přinést účinnější a efektivnější kontrolní mechanismy pro ochranu finančních zájmů Unie. [pozm. návrh 11]

(8b)

Nedostatečná transparentnost, svévolná diskriminace, narušení hospodářské soutěže a nerovné podmínky na vnitřním trhu a mimo něj, vliv na integritu jednotného trhu a na spravedlnost, stabilitu a legitimitu daňového systému, vyšší ekonomická nerovnost, nekalá hospodářská soutěž mezi státy, nespokojenost ve společnosti, nedůvěra a demokratický deficit patří k negativním dopadům škodlivých daňových postupů. [pozm. návrh 12]

(9)

Článek 19 Smlouvy o EU, který konkretizuje hodnotu právního státu stanovenou v článku 2 Smlouvy o EU, ukládá členským státům povinnost poskytnout účinnou soudní ochranu v oblastech, na které se vztahuje právo Unie, včetně těch oblastí, které souvisejí s plněním rozpočtu Unie. Samotná existence účinného soudního přezkumu sloužícího k zajištění dodržování unijního práva je podstatou právního státu a vyžaduje nezávislé soudy (10). Zachování nezávislosti soudů je zásadní, jak bylo potvrzeno v čl. 47 druhém pododstavci Listiny základních práv Evropské unie (11). To platí zejména pro soudní přezkum platnosti opatření, smluv nebo jiných nástrojů vytvářejících výdaje nebo zadlužení z veřejných prostředků, mimo jiné v souvislosti s postupy při zadávání veřejných zakázek, které mohou být také předloženy soudu.

(10)	Existuje tedy jasný vztah mezi dodržováním zásad právního státu a účinným plněním rozpočtu Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

(10a)

Unie má k dispozici řadu nástrojů a procesů, jimiž může zajistit plné a řádné uplatňování zásad a hodnot stanovených Smlouvou o EU, ale v současné době chybí pohotová a efektivní reakce ze strany orgánů Unie, především co se týče zajištění řádného finančního řízení. Mají-li stávající nástroje být přiměřené a efektivní, měly by být prosazovány, vyhodnocovány a doplňovány v rámci mechanismu právního státu. [pozm. návrh 13]

(11)

Všeobecné nedostatky v členských státech týkající se právního státu, které ovlivňují především řádné fungování orgánů veřejné moci a účinný soudní přezkum, mohou vážně poškodit finanční zájmy Unie. Účinné vyšetřování těchto nedostatků a uplatňování efektivních a přiměřených opatření, je-li zjištěn všeobecný nedostatek, jsou nutné nejen k zajištění finančních zájmů Unie, včetně efektivního výběru příjmů, ale také k zajištění důvěry veřejnosti v Unii a v její orgány. Pouze nezávislé soudnictví, které prosazuje právní stát a právní jistotu ve všech členských státech, může v konečném důsledku zaručit, že peníze z rozpočtu Unie jsou dostatečně ochráněny. [pozm. návrh 14]

(11a)

Rozsah daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti odhaduje Komise až na 1 bilion EUR ročně. Negativní dopady podobných praktik na rozpočty Unie a členských států a na občany jsou zřejmé a mohly by snižovat důvěru v demokracii. [pozm. návrh 15]

(11b)

Vyhýbání se dani z příjmů právnických osob má přímý dopad na rozpočty členských států a EU a na rozložení daňového zatížení mezi kategorie daňových poplatníků, jakož i mezi ekonomické faktory. [pozm. návrh 16]

(11c)

Členské státy by v záležitostech týkajících se daňové soutěže měly plně uplatňovat zásadu loajální spolupráce. [pozm. návrh 17]

(11d)

Komise jako strážkyně smluv by měla zajistit, aby bylo plně dodržováno právo Unie a zásada upřímné spolupráce mezi členskými státy. [pozm. návrh 18]

(11e)

Hodnocení a sledování daňových politik členských států na úrovni Unie by zajistilo, že v členských státech nebudou zavedena nová škodlivá daňová opatření. Sledování toho, zda se členské státy, jejich jurisdikce, regiony nebo jiné správní struktury řídí společným unijním seznamem nespolupracujících jurisdikcí, by chránilo jednotný trh a zajistilo jeho řádné a soudržné fungování. [pozm. návrh 19]

(12)

K rozpoznání všeobecného nedostatku je potřeba důkladné kvalitativní posouzení Komise. Toto posouzení by mohlo mělo být objektivní, nestranné a transparentní a mělo by být založeno na informacích ze všech dostupných relevantních zdrojů tím, že budou zohledněna kritéria používaná v souvislosti s jednáními o přistoupení k Unii, zejména kapitoly acquis o soudnictví a základních právech, o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, o finanční kontrole a o zdanění, a rovněž pokyny používané v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování ke sledování pokroku daného členského státu, a mělo by být založeno také na informacích od uznaných orgánů, včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie, Evropského soudu pro lidská práva, usnesení Evropského parlamentu, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí, jako jsou orgány Rady Evropy , k čemuž patří zejména seznam kritérií právního státu Benátské komise, a od relevantních mezinárodních sítí, jako jsou a evropské sítě nejvyšších soudů a rad pro soudnictví. [pozm. návrh 20]

(12a)

S cílem napomáhat Komisi při posuzování všeobecných nedostatků by měla být zřízena poradní skupina nezávislých odborníků na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Tato skupina by měla provádět nezávislá roční hodnocení otázek, které se ve všech členských státech týkají právního státu a jež ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, a měla by při tom zohledňovat informace ze všech relevantních zdrojů a od uznaných orgánů. Při rozhodování o přijetí či zrušení případných opatření by Komise měla brát v úvahu příslušná stanoviska této skupiny. [pozm. návrh 21]

(13)

Měly Měla by se stanovit možná opatření, která by měla být přijata v případě všeobecných nedostatků, a postup, který je třeba dodržet k jejich přijetí. Tato opatření by měla zahrnovat pozastavení plateb a závazků, snížení objemu finančních prostředků v rámci stávajících závazků a zákaz uzavírat nové závazky s příjemci. [pozm. návrh 22]

(14)

Při stanovování opatření, která se mají přijmout, by se měla uplatnit zásada proporcionality, zejména s ohledem na závažnost situace, dobu, která uplynula od okamžiku, kdy dané jednání začalo, dobu jeho trvání a opakování, úmysl a míru spolupráce dotčeného členského státu při ukončování trvání všeobecného nedostatku týkajícího se právního státu a dopadů tohoto nedostatku na příslušné finanční prostředky Unie.

(14a)

Jsou-li přijímána opatření v návaznosti na všeobecné nedostatky, je zásadní řádně zaručit oprávněné zájmy konečných příjemců a příjemců. Při zvažování toho, jaká opatření mají být přijata, by Komise měla brát v úvahu jejich možný dopad na konečné příjemce a příjemce. Za účelem zesílení ochrany konečných příjemců nebo příjemců by Komise měla na internetových stránkách nebo internetovém portálu poskytovat informace a poradenství a současně i vhodné nástroje k tomu, aby bylo možné Komisi informovat o jakémkoli porušení právní povinnosti orgánů státní správy a členských států pokračovat v provádění plateb i po přijetí opatření na základě tohoto nařízení. S cílem zajistit, aby každá částka splatná vládními subjekty nebo členskými státy byla skutečně vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům, měla by mít Komise možnost získat zpět platby provedené těmto subjektům, případně provést finanční opravu tak, že sníží podporu poskytovanou určitému programu, a možnost převést odpovídající částku do rezervy Unie, aby mohla být použita ku prospěchu konečných příjemců nebo příjemců. [pozm. návrh 23]

(15)

V zájmu zajištění jednotného provádění tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních účinků opatření ukládaných podle tohoto nařízení by Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise, měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, mělo by se hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou. [pozm. návrh 24]

(15a)

Opatření uložená podle tohoto nařízení mají vliv na rozpočet Unie, a tudíž by měla vstoupit v platnost až poté, co Evropský parlament a Rada schválí převod částky, která odpovídá výši přijatých opatření, do rozpočtové rezervy. S cílem usnadnit přijímání rozhodnutí na ochranu finančních zájmů Unie by tyto převody měly být považovány za schválené, pokud je Evropský parlament nebo Rada, která bude jednat kvalifikovanou většinou, v průběhu stanoveného období nepozmění či nezamítne. [pozm. návrh 25]

(16)

Předtím, než Komise navrhne přijetí jakýchkoli opatření podle tohoto nařízení, měla by informovat dotčený členský stát, proč má za to, že by v daném členském státě mohl existovat všeobecný nedostatek týkající se právního státu. Komise by o každém takovém oznámení a o jeho obsahu měla neprodleně informovat Evropský parlament a Radu. Dotčený členský stát by měl mít možnost předložit své připomínky. Komise a Rada by měly měla vzít tyto připomínky v úvahu. [pozm. návrh 26]

(17)	Rada Komise by měla na návrh Komise zrušit opatření s odkladným účinkem a navrhnout Evropskému parlamentu a Radě úplné nebo částečné zrušení rozpočtové rezervy těchto opatření , pokud situace, jež vedla k uložení těchto opatření, byla dostatečně napravena. [pozm. návrh 27]

(18)	Komise by měla Evropský parlament průběžně informovat o všech opatřeních navrhovaných a přijatých podle tohoto nařízení, [pozm. návrh 28]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla nezbytná k ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„právním státem“ odkaz na unijní hodnotu zakotvenou spojitost s hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU a v kritériích pro členství v Unii, která jak připomíná článek 49 Smlouvy o EU; zahrnuje zásadu zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného, demokratického a pluralitního procesu přijímání zákonů, právní jistoty, zákazu svévole výkonné moci, přístupu ke spravedlnosti a účinné soudní ochrany nezávislými soudy ochraně u nezávislých a nestranných soudů , včetně ochrany základních práv, jež jsou uvedena v Listině základních práv Evropské unie a v mezinárodních dohodách o lidských právech, oddělení pravomocí , zákazu diskriminace a rovnosti před zákonem; [pozm. návrh 29]

„všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu“ rozšířený nebo opakující se postup nebo opomenutí či opatření orgánů veřejné moci, jež ovlivňují ovlivňuje právní stát tak, že ovlivňuje nebo hrozí, že ovlivní zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie; všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu může být rovněž důsledek systematického ohrožení hodnot Unie zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU, které ovlivňuje nebo může ovlivňovat zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie ; [pozm. návrh 30]

„vládním subjektem“všechny orgány jakýkoli orgán veřejné moci na všech úrovních veřejné správy, včetně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) č. […] 2018/1046 Evropského parlamentu a Rady (12) (dále jen „finanční nařízení“). [pozm. návrh 31]

Článek 2a

Všeobecné nedostatky

Za všeobecné nedostatky týkající se právního státu, které ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, se považuje zejména:

ohrožení nezávislosti soudnictví, včetně případů, kdy je jakýmkoli způsobem omezena schopnost samostatně vykonávat soudní funkce tím, že dochází k vnějšímu zasahování do záruk nezávislosti, k vynucování rozsudku příkazem z vnějšku, ke svévolnému přepracování pravidel pro jmenování soudních zaměstnanců nebo jejich služebního řádu nebo k ovlivňování soudních pracovníků tak, že to ohrožuje jejich nestrannost nebo zasahuje do nezávislosti advokacie;

b)	neuskutečnění prevence, nápravy nebo sankce svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, mimo jiné ze strany donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají vliv na jejich řádné fungování, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů;

c)	omezování dostupnosti a účinnosti právních opravných prostředků, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel, nedostatečné provádění soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, stíhání nebo trestání případů porušování práva;

d)	ohrožení administrativní kapacity členského státu plnit povinnosti plynoucí z členství v Unii, včetně schopnosti efektivně provádět pravidla, normy a politiky, které tvoří soubor právních předpisů Unie;

e)	opatření, která oslabují ochranu důvěrné komunikace mezi právníkem a klientem. [pozm. návrh 32]

Článek 3

Opatření Ohrožení finančních zájmů Unie [pozm. návrh 33]

1. Přijmou se vhodná opatření, pokud všeobecný nedostatek týkající Existenci všeobecného nedostatku týkajícího se právního státu v členském státě ovlivňuje lze konstatovat, pokud je zejména ovlivněn nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, zejména bude ovlivněn přinejmenším jeden z těchto prvků : [pozm. návrh 34]

a)	řádné fungování orgánů tohoto členského státu, který plní rozpočet Unie, především v souvislosti s postupy pro zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů a při provádění sledování a kontrol; [pozm. návrh 35]

aa)	řádné fungování tržního hospodářství, a v důsledku toho respektování hospodářské soutěže a tržních sil v Unii, stejně jako efektivní plnění závazků plynoucích z členství, včetně dodržování cíle politické, hospodářské a měnové unie; [pozm. návrh 36]

ab)	řádné fungování orgánů, které provádí finanční kontrolu, sledování a interní a externí audity, a řádné fungování efektivních a transparentních systémů finančního řízení a odpovědnosti; [pozm. návrh 37]

b)	řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti se stíháním podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie; [pozm. návrh 38]

c)	účinný soudní přezkum jednání nebo opomenutí ze strany orgánů uvedených v písmenech a) , ab) a b) nezávislými soudy; [pozm. návrh 39]

d)	prevenci a potrestání podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie a uložení účinných a odrazujících sankcí příjemcům finančních prostředků vnitrostátními soudy nebo správními orgány; [pozm. návrh 40]

e)	zpětné získávání neoprávněně vyplacených finančních prostředků;

ea)	prevenci a potrestání daňových úniků a daňové soutěže a řádné fungování orgánů přispívajících ke správní spolupráci v daňových záležitostech; [pozm. návrh 41]

f)	účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a v závislosti na zapojení dotčených členských států s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce; [pozm. návrh 42]

fa)	řádné plnění rozpočtu Unie v důsledku systémového porušování základních práv. [pozm. návrh 43]

2. Za všeobecné nedostatky týkající se právního státu se může považovat zejména:

a)	ohrožení nezávislosti soudnictví;

b)	neuskutečnění prevence, nápravy nebo sankce svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, mimo jiné ze strany donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají vliv na jejich řádné fungování, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů;

c)	omezování dostupnosti a účinnosti právních opravných prostředků, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel, nedostatečné provádění soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, stíhání nebo trestání případů porušování práva. [pozm. návrh 44]

Článek 3a

Skupina nezávislých odborníků

1. Komise zřídí skupinu nezávislých odborníků (dále jen „skupina“).

Skupinu tvoří nezávislí odborníci na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Jednoho odborníka jmenuje národní parlament každého členského státu a pět odborníků jmenuje Evropský parlament. Složení skupiny je takové, aby byl zajištěn vyvážený počet mužů a žen.

V souladu s jednacím řádem zmíněným v odstavci 6 mohou být do skupiny jako pozorovatelé případně přizváni zástupci relevantních organizací a sítí, jako jsou Evropská federace národních akademií věd, Evropská síť vnitrostátních institucí pro lidská práva, orgány Rady Evropy, Evropská komise pro efektivitu justice, Rada advokátních komor a sdružení právníků v Evropě, síť Tax Justice Network, OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

2. Účelem poradní funkce skupiny je napomáhat Komisi při odhalování všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členském státě, které ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie.

Skupina každoročně posuzuje situaci ve všech členských státech na základě kvantitativních a kvalitativních kritérií a informací a s náležitým přihlédnutím k informacím a doporučením uvedeným v čl. 5 odst. 2.

3. Skupina každoročně zveřejňuje shrnutí svých zjištění.

4. V rámci své poradní funkce a s přihlédnutím k výsledkům posouzení podle odstavce 2 může skupina vyjádřit své stanovisko ke všeobecnému nedostatku týkajícímu se právního státu v členském státě.

Skupina usiluje předkládání stanovisek na základě konsensu. Pokud konsensu nelze dosáhnout, skupina vydá stanovisko na základě názoru prosté většiny svých členů.

5. Při přijímání prováděcích aktů podle čl. 5 odst. 6 a čl. 6 odst. 2 Komise zohlední všechna relevantní stanoviska skupiny, která skupina předložila v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

6. Skupina volí mezi svými členy předsedu. Skupina stanoví svůj jednací řád. [pozm. návrh 45]

Článek 4

Obsah opatření Opatření na ochranu rozpočtu Unie [pozm. návrh 46]

1. Jsou-li splněny podmínky uvedené v článku 3, lze přijmout jedno nebo více těchto vhodných opatření:[pozm. návrh 47]

plní-li Komise rozpočet Unie v rámci přímého nebo nepřímého řízení podle čl. 62 písm. a) a c) finančního nařízení a v případě, že vládní subjekt je příjemcem:

1)	pozastavení plateb nebo plnění právního závazku či ukončení platnosti právního závazku podle čl. [131 odst. 3] finančního nařízení;

2)	zákaz uzavírat nové právní závazky;

plní-li Komise rozpočet Unie v rámci sdíleného řízení podle [čl. 62 písm. b)] finančního nařízení:

1)	pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jeho/jejich změny;

2)	pozastavení závazků;

3)	snížení závazků, mimo jiné prostřednictvím finančních oprav nebo převodů na jiné výdajové programy;

4)	snížení předběžného financování;

5)	přerušení platebních lhůt;

6)	pozastavení plateb.

2. Pokud rozhodnutí, kterým se přijímají opatření, nestanoví jinak, uložení vhodných opatření nemá vliv na povinnost ústředních orgánů státní správy uvedených v odst. 1 písm. a) nebo členských států uvedených v odst. 1 písm. b) provádět program nebo využívat fond ovlivněný tímto opatřením, a zejména povinnost provést platby konečným příjemcům nebo příjemcům.

3. Přijatá opatření musí být přiměřená povaze, závažnosti , trvání a rozsahu všeobecných nedostatků týkajících se právního státu. Musí být pokud možno zaměřena na akce Unie ovlivněné nebo potenciálně ovlivněné tímto nedostatkem. [pozm. návrh 48]

3a. Ku prospěchu konečných příjemců a příjemců poskytuje Komise na internetových stránkách či na internetovém portálu informace a poradenství ohledně povinností členských států ve smyslu odstavce 2.

Na týchž stránkách nebo témže portálu poskytuje Komise pro konečné příjemce nebo příjemce rovněž vhodné nástroje k tomu, aby bylo možné ji informovat o porušení těchto povinností, které konečné příjemce nebo příjemce podle jejich názoru přímo ovlivňuje. Ustanovení tohoto odstavce se použijí tak, aby byla zajištěna ochrana osob oznamujících porušení práva Unie v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici XXX (směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie). Informace poskytnuté konečnými příjemci nebo příjemci v souladu s tímto odstavcem může Komise zohlednit pouze tehdy, pokud je k nim přiložen důkaz o tom, že dotčený konečný příjemce nebo příjemce podal formální stížnost příslušnému orgánu. [pozm. návrh 49]

3b. Komise na základě informací poskytnutých konečnými příjemci nebo příjemci v souladu s odstavcem 3 zajistí, aby jakákoli částka dlužná vládními subjekty nebo členskými státy byla v souladu s odstavcem 2 skutečně vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům.

Případně,

pokud jde o prostředky z rozpočtu Unie spravované v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, Komise:

i)	vymáhá úhradu částek vyplacených kterémukoli ze subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech v) až vii) finančního nařízení, a to ve výši, která se rovná částce, která v rozporu s odstavcem 2 tohoto článku nebyla vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům;

ii)

převede částku ve výši uvedené v předchozím bodě do rezervy Unie podle článku 12 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR). Tato částka se považuje za dostupnou marži ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. a) nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) a bude v nejvyšší možné výši uvolněna v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) pro konečné příjemce nebo příjemce podle odstavce 2 tohoto článku;

pokud jde o prostředky z rozpočtu Unie spravované v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. b) finančního nařízení:

povinnost vládních orgánů nebo členských států uvedená v odstavci 2 tohoto článku je považována za povinnost členských států ve smyslu [článku 63] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních). V případě porušení jakékoli takové povinnosti se postupuje v souladu s [článkem 98] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních).

ii)

částku, jež je výsledkem snížené podpory poskytované některému programu z fondů převede Komise při uplatnění [článku 98] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních) do rezervy Unie zmíněné v čl. 12 odst. 1 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR). Tato částka se považuje za dostupnou marži ve smyslu čl. 12 písm. a) nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) a bude v nejvyšší možné výši uvolněna v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení Rady XXC (nařízení o VFR) pro konečné příjemce nebo příjemce podle odstavce 2 tohoto článku. [pozm. návrh 50]

Článek 5

Postup

1. Pokud Komise s ohledem na stanoviska skupiny usoudí, že má dostatečné důvody se domnívat, že jsou splněny podmínky článku 3, zašle danému členskému státu písemné oznámení, ve kterém uvede důvody, o které opírá své zjištění. Komise o každém takovém oznámení a o jeho obsahu neprodleně informuje Evropský parlament a Radu. [pozm. návrh 51]

2. Komise může vzít Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky článku 3, vezme Komise v úvahu všechny relevantní informace, včetně stanovisek skupiny, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie , usnesení Evropského parlamentu , zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí. Komise rovněž zohlední kritéria používaná v souvislosti s jednáními o přistoupení k Unii, zejména kapitoly acquis o soudnictví a základních právech, o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, o finanční kontrole a o zdanění, a rovněž pokyny používané v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování ke sledování pokroku daného členského státu . [pozm. návrh 52]

3. Komise si může vyžádat jakékoli další informace, které jsou nezbytné pro její posouzení, a to před zjištěním podle odstavce 1 i po něm.

4. Dotyčný členský stát poskytne veškeré nezbytné informace a může vznést připomínky ve lhůtě stanovené Komisí, která nesmí být kratší než 1 jeden měsíc a delší než tři měsíce od data oznámení zjištění. Ve svém vyjádření může členský stát navrhnout přijetí nápravných opatření. [pozm. návrh 53]

5. Komise při rozhodování o tom, zda předloží návrh přijme rozhodnutí o vhodných jakýchkoli opatřeních uvedených v článku 4 , zohlední informace, které obdržela, a případné připomínky dotčeného členského státu, jakož i přiměřenost navrhovaných nápravných opatření. O tom, jakými kroky naváže na obdržené informace, Komise rozhodne v orientační lhůtě jednoho měsíce, a v každém případě v přiměřeném časovém rámci ode dne, kdy tyto informace obdržela. [pozm. návrh 54]

5a. Při posuzování toho, zda jsou zamýšlená opatření přiměřená, Komise řádným způsobem zohlední informace a poradenství uvedená v odstavci 2. [pozm. návrh 55]

6. Pokud se Komise domnívá, že byl zjištěn všeobecný nedostatek týkající se právního státu, předloží Radě návrh prostřednictvím prováděcího aktu o vhodných přijme rozhodnutí o opatřeních uvedených v článku 4 . [pozm. návrh 56]

6a. V době, kdy přijímá rozhodnutí, předkládá Komise současně Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod částky, která odpovídá výši přijatých opatření, do rozpočtové rezervy. [pozm. návrh 57]

6b. Odchylně od čl. 31 odst. 4 a 6 finančního nařízení je návrh na převod projednán Evropským parlamentem a Radou ve lhůtě čtyř týdnů od doby, kdy jej oba orgány obdrží. Návrh na převod je považován za schválený, pokud jej Evropský parlament většinou odevzdaných hlasů nebo Rada kvalifikovanou většinou v průběhu čtyřtýdenní lhůty nepozmění či nezamítne. Pokud Evropský parlament nebo Rada návrh na převod změní, použije se čl. 31 odst. 8 finančního nařízení. [pozm. návrh 58]

6c. Rozhodnutí uvedené v odstavci 6 vstoupí v platnost, pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 6b návrh na převod nezamítnou. [pozm. návrh 59]

7. Rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do jednoho měsíce od jeho přijetí Komisí. [pozm. návrh 60]

8. Rada může kvalifikovanou většinou návrh Komise pozměnit a přijmout pozměněné znění jako rozhodnutí Rady. [pozm. návrh 61]

Článek 6

Zrušení opatření

1. Dotčený členský stát může kdykoliv Komisi předložit formální oznámení s důkazy, jimiž prokáže, že všeobecný nedostatek týkající se právního státu byl napraven nebo přestal existovat. [pozm. návrh 62]

2. Na žádost dotčeného členského státu nebo z vlastní iniciativy a s přihlédnutím ke stanoviskům skupiny posoudí Komise situaci v dotčeném členském státě posoudí v orientační lhůtě jednoho měsíce, a v každém případě v přiměřeném časovém rámci ode dne, kdy obdržela formální oznámení . Jakmile všeobecné nedostatky týkající se právního státu, na jejichž základě byla přijata vhodná opatření opatření uvedená v článku 4 , přestanou zcela nebo částečně existovat, Komise předloží Radě návrh bezodkladně přijme rozhodnutí na zrušení těchto opatření v plném rozsahu nebo jejich části. V době, kdy přijímá rozhodnutí, předkládá Komise současně Evropskému parlamentu a Radě návrh na úplné nebo částečné zrušení rozpočtové rezervy uvedené v čl. 5 odst. 6a. Použije se postup uvedený v čl. 5 odst. 2, 4, 5, 6 , 6b a 6c 7. [pozm. návrh 63]

3. Jsou-li opatření týkající se pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změn podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu i) nebo pozastavení závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu ii) zrušena, částky odpovídající pozastaveným závazkům se zapíší do rozpočtu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXXX (nařízení o víceletém finančním rámci). Pozastavené závazky z roku n nelze zapsat do rozpočtu po roce n + 2. Počínaje rokem n + 3 je částka odpovídající pozastaveným závazkům zapsána do rezervy Unie na závazky, kterou stanoví článek 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXXX (nařízení o víceletém finančním rámci). [pozm. návrh 64]

Článek 7

Oznámení Evropskému parlamentu

Komise neprodleně informuje Evropský parlament o každém opatření navrženém nebo přijatém podle článků 4 a 5. [pozm. návrh 65]

Článek 7a

Podávání zpráv

Nejpozději pět let po vstupu nařízení v platnost podá Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování tohoto nařízení, zejména o účinnosti případně přijatých opatření.

V případě potřeby bude zpráva doplněna o vhodné návrhy. [pozm. návrh 66]

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2021. [pozm. návrh 67]

Článek 8a

Začlenění do finančního nařízení

Při příští revizi bude obsah tohoto nařízení začleněn do finančního nařízení . [pozm. návrh 68]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 291, 17.8.2018, s. 1.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.

(3) Rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004 ve věci Succhi di Frutta, C-496/99, PECLI:EU:C:2004:236, bod 63.

(4) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. listopadu 1981 ve společných věcech Amministrazione delle finanze dello Stato v. Srl Meridionale Industria Salumi a ostatní Ditta Italo Orlandi & Figlio a Ditta Vincenzo Divella v. Amministrazione delle finanze dello Stato, 212 až 217/80, ECLI:EU:C:1981:270, bod 10.

(5) Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. září 1989 ve společných věcech Hoechst, 46/87 a 227/88, ECLI:EU:C:1989:337, bod 19.

(6) Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci Kovalkovas, C-477/16, ECLI:EU:C:2016:861, bod 36. Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci PPU Poltorak, C-452/16, ECLI:EU:C:2016:858, bod 35. Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. prosince 2010 ve věci Bodson, C-279/09, ECLI:EU:C:2010:811, bod 58.

(7) Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. února 2018 ve věci Associação Sindical dos Juízes Portugueses v. Tribunal de Contas, C-64/16, ECLI:EU:C:2018:117, body 31, 40, 41 ; rozsudek Soudního dvora ze dne 25. července 2018 ve věci LM , C-216/18, PPU, ECLI:EU:C:2018:586, body 63–67 .

(8) Sdělení Komise s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158, příloha I.

(9) Zpráva Benátské komise ze dne 4. dubna 2011, studie č. 512/2009 (CDL-AD (2011) 003rev).

(10) Věc C-64/16, body 32–36.

(11) Věc C-64/16, body 40–41.

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

31.3.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 116/162

P8_TA(2019)0350

Evropský sociální fond plus (ESF+) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 116/22)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2018)0382),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), články 164 a čl. 168 odst. 5, čl. 175 odst. 3 a článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0232/2018),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

—	s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2),

—	s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0461/2018),

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, pokud svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 165.

(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 84.

(3) Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 16. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0020).

P8_TC1-COD(2018)0206

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/… o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), článek 164, čl. 168 odst. 5, čl. 175 odst. 3 a článek 349 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(-1)

Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) usiluje Unie při vytváření vnitřního trhu o vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku; podporuje rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte; a bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci. Podle článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) má Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlížet k požadavkům spojeným mimo jiné s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví. [pozm. návrh 1]

(1)

Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU. Veškeré činnosti v rámci ESF+ by měly být v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a měly by přihlížet k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejichž smluvními stranami je i Evropská unie a všechny její členské státy. [pozm. návrh 2]

(2)

Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené Tyto strategie by měly být rozvíjeny v rámci partnerství mezi celostátními, regionálními a místními orgány, měly by zahrnovat hledisko rovnosti žen a mužů a měly by být představeny společně předkládány souběžně s každoročními vnitrostátními národními programy reforem jako způsob navržení a koordinování prioritních investičních projektů , jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a/nebo prostředky podporovány vnitrostátním financováním, příp. financováním z prostředků Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a, v příslušných případech, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU. [pozm. návrh 3]

(3)

Rada Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států přijaté Radou v souladu s čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, a to: zvyšování poptávky po práci; zvyšování nabídky práce: přístup k zaměstnání, dovednostem a schopnostem; zlepšení fungování trhů práce a účinnost sociálního dialogu a podpora rovných příležitostí pro všechny, podpora sociálního začlenění a boje proti chudobě, včetně zlepšování veřejných služeb ve zdravotnictví a jiných sektorech, spolu se všeobecnými hospodářskými pokyny přijatými v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU jsou součástí integrovaných hlavních směrů, na nichž je založena strategie Evropa 2020. Rada dne […] přijala revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, aby se jejich znění sladilo sladily se zásadami evropského pilíře sociálních práv, s cílem podnítit vytváření pracovních míst a posilovat sociální soudržnost , a zvýšit tak konkurenceschopnost Evropy a přitažlivost Unie pro investice zvýšit konkurenceschopnost Evropy, její přitažlivost pro investice, její schopnost vytvářet pracovní místa a podpořit sociální soudržnost. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o politiky v oblasti zaměstnanosti , měly by členské státy plánovat podporu ESF+ , která je pro ně relevantní, a přihlédnout při tom k těmto zaměstnanost, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a k příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU 4 a čl. 148 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a případně na vnitrostátní úrovni k národním programům k zaměstnanostním a sociálním aspektům národních programů reforem podloženým podložených národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, zejména agendy dovedností pro Evropu a Evropského prostoru vzdělávání, záruky pro mladé a dalších příslušných doporučení Rady a dalších iniciativ, jako je záruka pro mladé lidi jsou investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění ,, cesty prohlubování dovedností a začleňování dlouhodobě nezaměstnaných , rámec pro kvalifikaci stáží a učňovského vzdělávání a akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí . [pozm. návrh 4]

(4)

Dne 20. června 2017 schválila Rada reakci Unie na „Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ – udržitelnou budoucnost Evropy. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech třech směrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ ze dne 22. listopadu 2016 jako první krok k začlenění cílů udržitelného rozvoje a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů. ESF+ by měl zvláště přispět k realizaci cílů udržitelného rozvoje mimo jiné vymýcením extrémních forem chudoby (cíl č. 1); podporou kvalitního a inkluzivního vzdělávání (cíl č. 4), prosazováním rovnosti žen a mužů (cíl č. 5) podporou trvalého a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny (cíl č. 8); a snižováním nerovnosti (cíl č. 10). [pozm. návrh 5]

(4a)

Unie a její členské státy by s ohledem na Evropskou sociální chartu, podepsanou v Turíně dne 18. října 1961, měly mít mezi svými cíli podporu zaměstnanosti, zlepšení životních a pracovních podmínek s ohledem na trvale vysokou úroveň zaměstnanosti a boj proti vyloučení, a to v souladu s článkem 151 Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 6]

(4b)

V evropské společnosti přetrvávají mnohé sociální výzvy. Více než 100 milionů občanů je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, nezaměstnanost mladých lidí je stále více než dvojnásobná oproti celkové míře nezaměstnanosti a je zapotřebí lepší integrace státních příslušníků třetích zemí. Tyto výzvy nejen ohrožují dobré životní podmínky přímo zasažených občanů, ale vedou k hospodářskému a sociálnímu tlaku na celou evropskou společnost. [pozm. návrh 7]

(5)

Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, sociální nerovnosti, řízení migračních toků a souvisejících integračních výzev , čisté energie a spravedlivého přechodu , nárůstu bezpečnostních hrozeb, z přechodu na čistou energii, technologických změn , demografického poklesu, nezaměstnanosti obecně a stárnutí pracovní síly a se stále častějšími nedostatky, které se týkají nezaměstnanosti mladých lidí a stárnutí společnosti a pracovníků a sílícího nedostatku dovedností a pracovních sil a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním zaměstnanosti kompetencí a znalostí, a sociálních politik včetně pracovní mobility občanů Unie a řešením zvětšujících se nerovností v oblasti zdraví mezi členskými státy i v rámci nich. [pozm. návrh 8]

(6)

Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+, koordinovat tento fond s jinými fondy a stanovit a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány. [pozm. návrh 9]

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (4) (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a synergií mezi finančními nástroji . Finanční nařízení se vztahuje na činnosti, které mají být realizovány v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci fondu ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie. Toto nařízení by mělo specifikovat operační cíle a stanovovat zvláštní ustanovení pro způsobilé činnosti, které mohou být financovány z ESF+ v rámci přímého a nepřímého řízení. [pozm. návrh 10]

(8)

Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací socioekonomickým začleněním státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.[pozm. návrh 11]

(9)

Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měly by být činnosti, které byly podporovány Fondem evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace a programem činnosti Unie v oblasti zdraví, začleněny do jediného fondu ESF+. ESF+ by proto měl zahrnovat tři složky: složku Sociální soudržnost a sociální práva ESF+ v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pod přímým i nepřímým řízením . To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené se správou s řízením různých fondů, a to zejména v případě členských států a příjemců pro členské státy, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin , příp a/nebo základní hmotné pomoci. [pozm. návrh 12]

(10)

Unie by měla přispívat k politikám zaměstnanosti členských států prostřednictvím podpory spolupráce a doplňování své činnosti. Vzhledem Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné počítat s tím, že cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti t inkluzivních, otevřených a spravedlivých t rhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality, napomáhání reintegraci do vzdělávacích systémů a podpora celoživotního učení, jakož i podpora sociálního začleňování a zdraví a snižování vymýcení chudoby, budou nadále jsou prováděny zejména nejen v rámci sdíleného řízení, ale také v rámci přímého a nepřímého řízení jež bude v případě potřeby doplněno přímým a nepřímým řízením v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v případě opatření vyžadovaných na úrovni Unie. [pozm. návrh 13]

(11)

Začlenění programu činnosti Unie v oblasti zdraví do ESF+ rovněž vytvoří synergie mezi vývojem a testováním iniciativ a politik, jejichž cílem bude zvýšit účinnost, odolnost a udržitelnost systémů zdravotní péče, které byly vyvíjeny v rámci složky Zdraví programu ESF+, a jejich provádění v členských státech na celostátní, regionální a místní úrovni prostřednictvím nástrojů, které poskytly ostatní složky nařízení o ESF+. [pozm. návrh 14]

(12)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro ESF+. Mělo Části tohoto finančního krytí by stanovovat přidělení prostředků na měly být použity pro činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví. sdíleného řízení, a na činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení . [pozm. návrh 15]

(13)

ESF+ by se měl v úzké spolupráci s členskými státy zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících (opětovnou) integraci a reintegraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané , pečovatele, ekonomicky neaktivní osoby a znevýhodněné skupiny a podporou samostatně výdělečné činnosti , podnikání a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení politik zaměstnanosti a fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené a ve vhodných případech individualizované poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru , se zvláštním zaměřením na znevýhodněné skupiny, a aby se zlepšila mobilita pracovníků , a poskytovat jejich službu nediskriminačním způsobem . ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit snadný přístup k cenově dostupné nebo bezplatné kvalitní péči o děti a o seniory a k dalším kvalitním pečovatelským službám či podpoře . ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění bezpečného zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s prací i s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly. Fond ESF+ by měl rovněž podporovat opatření zaměřená na usnadnění přechodu mladých lidí ze vzdělávání do zaměstnání. [pozm. návrh 16]

(13a)

S cílem podpořit a odblokovat potenciál vytváření pracovních míst v sociální ekonomice by měl ESF+ přispívat k lepšímu začlenění podniků sociální ekonomiky do národních plánů zaměstnanosti a sociálních inovací a jejich národních programů reforem. Definice podniku sociální ekonomiky by se měla řídit definicemi použitými v právních předpisech členských států týkajících se sociální ekonomiky a závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 o podpoře sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě. [pozm. návrh 17]

(14)

ESF+ musí být jakožto hlavní evropský nástroj určený pro zaměstnanost, dovednosti a sociální začlenění schopen přispívat k sociální, hospodářské a územní soudržnosti po celé Unii. ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, nediskriminační povahy, dostupnosti, inkluzivnosti , účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o jazykové dovednosti, podnikatelské a digitální dovednosti – včetně ochrany údajů a řízení informací – , které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. V případě dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob pocházejících ze znevýhodněného sociálního prostředí by měla být zvláštní pozornost věnována posilování jejich postavení. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru a reintegraci do práce , měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost všech a přispívat k inkluzivitě, konkurenceschopnosti, snižování míry horizontální a vertikální segregace a společenských pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost a společenské a ekonomické inovace ekonomickým inovacím tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí investic do odborného vzdělávání, výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání zejména se zaměřením na úspěšný koncept duálního vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci se sociálními partnery , aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, podpora informálního a neformálního učení, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací. ESF+ by měl rovněž prosazovat přístup menšin k pedagogické profesi a zaměřit se přitom na hlubší integraci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, menšiny a migranti. [pozm. návrh 18]

(14a)

V souladu se sdělením Komise s názvem „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (5) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 (6) by měl ESF+ podporovat opatření obsažená v národních plánech členských států, jejichž cílem je vymýcení energetické chudoby a zvyšování energetické účinnosti v budovách v případě ohrožených domácností, včetně domácností postižených energetickou chudobou, a případě v sociálním bydlení. [pozm. návrh 19]

(14b)

Prostředky z ESF+ poskytované členským státům by měly být v budoucnu podmíněny současným prokázáním účinného zapojení do projektů zavádění nebo posilování duálního vzdělávání v rámci záruky pro mladé lidi, pokud jde o zaměstnanost. [pozm. návrh 20]

(15)

Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství, se zvláštní pozorností věnovanou dětem ze znevýhodněného sociálního prostředí, například dětem v ústavní péči a dětem bez domova, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a opětovné začlenění do vzdělávacího systému a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se zabrání předávání chudoby mezi generacemi, podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, zamezí předejde se či omezí předčasné odchody předčasným odchodům ze vzdělávání a sociální vyloučení , zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. Tyto formy neformálního učení by neměly nahrazovat přístup k řádnému vzdělávání, zejména předškolnímu a základnímu. V tomto kontextu by se měla zajistit podporovat součinnost , komplementarity a politická soudržnost s programem Erasmus, s cílem zejména usnadnit účast znevýhodněných studentů odpovídajícím způsobem a aktivně oslovit znevýhodněné studenty a připravit je na zkušenosti s mobilitou v zahraničí a zvýšit jejich účast na přeshraniční na vzdělávací mobilitě. [pozm. návrh 21]

(15a)

Podpora v rámci investiční priority „komunitně vedený místní rozvoj“ přispívá k plnění všech cílů stanovených v tomto nařízení. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje podporované z ESF+ by měly být inkluzivní ve vztahu ke znevýhodněným osobám žijícím na daném území, a to jak pokud jde o správu místních akčních skupin, tak pokud jde o obsah těchto strategií. ESF by měl být schopen podporovat strategie komunitně vedeného místního rozvoje v městských a venkovských oblastech a také integrované území investice. [pozm. návrh 22]

(15b)

Přidaná hodnota politiky soudržnosti EU spočívá konkrétně v přístupu k územnímu rozměru založeném na místních podmínkách, víceúrovňové správě, víceletém plánování a sdílených a měřitelných cílech, přístupu integrovaného rozvoje a sbližování směrem k evropským standardům v oblasti správních kapacit. [pozm. návrh 23]

(15c)

Komise a členské státy by měly zajistit, aby rovnost žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti žen a mužů byly závaznou zásadou ve všech fázích plánování, od utváření priorit operačních programů až po provádění, monitorování a hodnocení, a aby byly podporovány klíčové akce pro začleňování genderového hlediska. [pozm. návrh 24]

(15d)

ESF by měl podporovat vzdělávací programy, které poskytnou dospělým osobám s nízkou úrovní dovedností možnost dosáhnout minimální úrovně gramotnosti, početních znalostí a digitálních dovedností v souladu s doporučením Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nových příležitostech pro dospělé (7) . [pozm. návrh 25]

(16)

V souladu s agendou dovedností pro Evropu a v koordinaci a při vzájemném doplňování s programem Digitální Evropa by ESF+ měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny a zohledňovat přitom problémy jednotlivých znevýhodněných sociálních skupin , zejména pokud jde o podnikatelské a digitální dovednosti a klíčové základní technologie, s cílem poskytnout lidem a místním komunitám dovednosti kompetence a znalosti , které jsou přizpůsobené digitalizaci, technologickým změnám, jako jsou změny vyvolané přechodem na nízkouhlíkové hospodářství, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňují přechod od vzdělávání do zaměstnání kariérní změny a mobilitu a podporují zejména dospělé osoby nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením s nízkou a/nebo osoby se špatnou kvalifikací. [pozm. návrh 26]

(17)

Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence, které jsou potřebné pro jejich osobní a profesní rozvoj a pro pracovní místa budoucnosti , a aby se řešily současné a budoucí společenské výzvy. Komise by měla zajistit synergie mezi složkou Zdraví a programem Horizont Evropa, a to v zájmu posílení výsledků dosažených v oblasti ochrany zdraví a prevence nemocí. [pozm. návrh 27]

(17a)

Díky součinnosti s programem Práva a hodnoty by se mělo zajistit, aby ESF+ začleňoval a posiloval opatření k prevenci diskriminace, rasismu, xenofobie, antisemitismu, islamofobie a dalších forem nesnášenlivosti a k boji proti těmto jevům a zvláštní opatření k prevenci nesnášenlivosti, segregace a stigmatizace, včetně šikany, obtěžování a netolerantního zacházení. [pozm. návrh 28]

(17b)

Výsledkem synergií vzniklých díky evropské územní spolupráci na regionální a přeshraniční úrovni jsou také projekty spolupráce s cílem zlepšit zaměstnanost, začlenění nejzranitelnějších obyvatel, demografické problémy, zdravotnictví a školství nejen v Unii, ale také v zemích, které chtějí vstoupit do Unie, a v sousedních zemích, v nichž představuje evropská spolupráce přínos. Fond ESF+ by měl zlepšit financování projektů tohoto druhu a zajistit předávání znalostí mezi nimi a legislativním postupem, aby se zlepšil evropský regulační rámec a podpořilo sdílení osvědčených postupů mezi územími Unie. [pozm. návrh 29]

(18)

ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mobilizovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl na všech úrovních veřejné správy – i regionální a místní – , zaměřené na vymýcení chudoby , včetně energetické chudoby, a to v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 , s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální aktivní začleňování tak , že zajistí rovné příležitosti pro všechny , bude odstraňovat překážky a bojovat proti diskriminaci , sociálním nerovnostem a nerovnostem v oblasti zdraví . osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost. Je tedy nutné mimo jiné mobilizovat řadu proaktivních a reaktivních politik a strategií zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, osob se zdravotním postižením, osob bez domova, státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci, a to i prostřednictvím cílené podpory sociální ekonomiky . Členské státy by měly podporovat činnosti ESF+, které doplňují opatření členských států v souladu s doporučením Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (8) , včetně přiměřené podpory příjmu. Měl by být rovněž využíván k rozšíření včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a kvalitním službám, jako je zdravotní péče orientovaná na člověka, podpůrná a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit, a službám umožňujícím přístup k přiměřenému sociálnímu nebo cenově dostupnému bydlení . To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče. ESF+ by měl přispět k modernizaci institucí systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost, inkluzivitu a účinnost v reagování na měnící se podmínky pracovního světa. ESF by se měl také zaměřit na chudobu ve venkovských oblastech, která je výsledkem zvláštních znevýhodnění těchto oblastí, jako je nepříznivá demografická situace, slabý pracovní trh, omezený přístup ke službám v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a sociálních služeb. [pozm. návrh 30]

(19)

ESF+ by měl přispět ke snížení k vymýcení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci chudých nebo sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na to, že na úrovni Unie jsou nejméně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeny na podporu nejchudších osob, měly by členské státy Členské státy y měly vyčlenit alespoň 2 % 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a seniorů a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala jednodušší co nejjednodušší pravidla. [pozm. návrh 31]

(19a)

ESF+ by se měl zaměřit na řešení chudoby starších žen v celé Unii, vzhledem ke skutečnosti, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů ve výši 40 % představuje naléhavé riziko zhoršení úrovně chudoby starších žen, zejména žen, které žijí bez partnera, čímž naváže na závazky přijaté v roce 2015 v závěrech Rady nazvaných rovné příležitosti pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů (9) . Chudobu mezi staršími ženami také zhoršují rostoucí úhrady zdravotní péče a léků na vlastní náklady, které hradí především starší pacienti, zejména ženy, které tráví větší část svého života ve špatném zdravotním stavu než muži, většinou kvůli delší střední délce života. [pozm. návrh 32]

(19b)

Za účelem boje proti chudobě a zlepšení sociálního začleňování musí ESF+ podporovat aktivní účast specializovaných nevládních organizací a organizací osob žijících v chudobě jak na vypracování, tak na provádění specifických programů. [pozm. návrh 33]

(20)

S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu pro solidaritu a spravedlivé sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integraci státních příslušníků třetích zemí – včetně migrantů , což může zahrnovat iniciativy na místní úrovni – , která by doplňovala akce financované z Azylového a migračního fondu , Evropského fondu pro regionální rozvoj a z těch fondů, které mohou mít pozitivní dopad na začleňování státních příslušníků ze třetích zemí . [pozm. návrh 34]

(20a)

Orgány členských států odpovědné za plánování a provádění programů ESF + by se měly koordinovat s orgány určenými členskými státy, aby řídily intervence Azylového a migračního fondu s cílem co nejlepším způsobem podpořit integraci státních příslušníků třetích zemí na všech úrovních prostřednictvím strategií, jež jsou prováděny především místními a regionálními orgány a nevládními organizacemi, a nejvhodnějších opatření přizpůsobených konkrétní situaci státních příslušníků třetích zemí. Rozsah integračních opatření by se měl zaměřit na státní příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě nebo s nimiž bylo případně zahájeno řízení za účelem získání povolení k pobytu v členském státě, včetně osob požívajících mezinárodní ochrany. [pozm. návrh 35]

(21)

ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, chudoby, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu posílení souladu s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti fondu ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit účast místních a regionálních orgánů a zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkami ESF+ v rámci sdíleného řízení a složkou Zdraví a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci , a to s přihlédnutím k zásadám a právům stanoveným evropským pilířem sociálních práv, srovnávacímu přehledu sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru, Agendě důstojné práce MOP a specifickým rysům jednotlivých regionů, čímž se přispěje k dosažení cílů Unie uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o zvyšování hospodářské, sociální a územní soudržnosti . [pozm. návrh 36].

(21a)

Vzhledem k různé úrovni rozvoje v regionech a odlišné sociální situaci v různých částech Unie by míra pružnosti ESF+ měla být dostačující na to, aby byly zohledněny regionální a územní zvláštnosti. [pozm. návrh 37]

(22)

Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv, a aby byly vyčleněny základní minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 25 27 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování a vymýcení chudoby . Toto procento musí být doplňkem k vnitrostátním zdrojům na boj proti extrémní chudobě. [pozm. návrh 38]

(22a)

Všechny členské státy ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte (UNCRC), která představuje standard v oblasti podpory a ochrany práv dítěte. Podpora práv dětí je výslovným cílem politik Unie (článek 3 Lisabonské smlouvy) a Listina základních práv EU vyžaduje, aby nejlepší zájmy dítěte byly hlavním zájmem všech činností Unie. Unie a členské státy by měly vhodným způsobem využít ESF+ k prolomení cyklu znevýhodnění pro děti žijící v chudobě a sociálním vyloučení, jak je stanoveno v doporučení Komise o investicích do dětí z roku 2013. Fond ESF+ by měl podporovat akce podporující účinné zásahy, které přispívají k realizaci práv dětí. [pozm. návrh 39]

(22b)

Vzhledem k trvale vysoké úrovni dětské chudoby a sociálního vyloučení v EU (26,4 % v roce 2017) a s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zlepšení rovných příležitostí, by měly členské státy přidělit alespoň 5 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení evropskému systému záruk pro děti v zájmu zlepšení rovného přístupu dětí k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a adekvátní výživě v zájmu vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení. Včasné investování do těchto dětí má značný přínos pro děti i společnost jako celek a je zásadní pro prolomení cyklu znevýhodnění. Podpora dětí při rozvíjení dovedností a schopností jim umožňuje rozvinout jejich plný potenciál a pomáhá jim dosahovat nejlepších výsledků v oblasti vzdělávání a zdraví, aby se staly aktivními členy společnosti a měly vyšší šance na trhu práce. [pozm. návrh 40]

(23)

Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, přičemž tato míra je ještě vyšší u mladých lidí pocházejících ze znevýhodněného sociálního prostředí, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly dostatečné přiměřené zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže včetně , zejména prostřednictvím provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do kvalitního zaměstnání a vzdělávání a účinná opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem , mladým lidem, které je nejobtížnější oslovit, a mladým lidem ve zranitelných situacích, a to mimo jiné prostřednictvím práce s mládeží. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru , a na to, aby byla jejich služba poskytována bez diskriminace jakéhokoli druhu. Členské státy by měly přidělit alespoň 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ na podporu politik v oblasti zaměstnatelnosti, dalšího vzdělávání mladých lidí a jejich kvalitního zaměstnání, učňovského vzdělávání a stáží. Členské státy, v nichž podíl osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, převyšuje unijní průměr nebo je vyšší než 15 %, by měly věnovat nejméně 15 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ na podporu politik v této oblasti, působíce na vhodné teritoriální úrovni. Dotčené členské státy by proto měly přidělit alespoň 10 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí. [pozm. návrh 41]

(23a)

Vzhledem k tomu, že dochází k nárůstu nerovností na úrovni subregionální, a to i v nejbohatších regionech, v nichž existují chudé oblasti. [pozm. návrh 42]

(23b)

Vzhledem k rozšíření působnosti ESF+ by měly být dodatečné úkoly doprovázeny navýšením rozpočtu, aby bylo možné splnit cíle programu. K boji proti nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mládeže, chudobě a k zajištění podpory pro profesní rozvoj a přípravu, především na digitálních pracovištích, je nutné v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv zajistit více finančních prostředků. [pozm. návrh 43]

(23c)

Síť EURES by měla být dlouhodobě posílena, zejména prostřednictvím komplexního rozvoje internetové platformy a aktivní účasti členských států. Členské státy by měly účinněji využívat tento současný model a zveřejňovaly v systému EURES všechna volná místa v členských státech. [pozm. návrh 44]

(24)

Členské státy a Komise by měly zajistit koordinaci a doplňkovost a využívat synergií mezi opatřeními, která jsou těchto prostředků podporována podporována z prostředků ESF+ a dalších programů a nástrojů Unie, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský námořní a rybářský fond, Erasmus, Azylový a migrační fond, programy Horizont Evropa, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Digitální Evropa, InvestEU, Kreativní Evropa nebo Evropský sbor solidarity . [pozm. návrh 45]

(25)

V souladu s článkem články 349 a 174 Smlouvy o fungování EU a článkem 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 mají nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony a ostrovní regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů EU.. Protože trpí vážným a trvalým přírodním znevýhodněním, potřebují tyto regiony zvláštní podporu . [pozm. návrh 46]

(25a)

V souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU by měly členské státy a Komise dbát na to, aby ESF přispíval k rozvoji a plnění konkrétních politik týkajících se omezení a obtíží, jimž čelí regiony trvalé postižené velmi složitými demografickými podmínkami, jako jsou vylidněné regiony a řídce osídlené regiony. [pozm. návrh 47]

(26)

Efektivní a účinné provádění činností podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi institucemi Unie a místními, regionálními a celostátními orgány, jakož i všemi subjekty příslušných sociálně-ekonomickými subjekty, zejména sociálními partnery a občanskou společností. Je proto nezbytné, aby členské státy v partnerství s regionálními a místními orgány zajistily smysluplnou při provádění ESF+ v rámci sdíleného řízení podporovaly účast sociálních partnerů a občanské společnosti v organizacích, ,občanské společnosti orgánech pro rovnost, vnitrostátních institucích působících v oblasti lidských práv a dalších relevantních nebo reprezentativních organizacích při plánování a provádění ESF+ od prvotní formulace priorit operačních programů po provádění, monitorování a hodnocení výsledků a dopadu v souladu s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů stanoveným nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 (10) . V zájmu nediskriminace a rovných příležitostí je dále třeba, aby byly v každé fázi zapojeny subjekty pro rovnost mezi muži a ženami a lidskoprávní instituce členských států . [pozm. návrh 48]

(26a)

Řádná správa věcí veřejných a partnerství mezi řídícími orgány a partnery vyžadují účinné a efektivní využívání budování kapacit pro zúčastněné strany, kterým by členské státy měly přidělit odpovídající množství prostředků z ESF+. Vzhledem k tomu, že investice do institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni s ohledem na reformy, lepší regulaci a řádnou správu věcí veřejných již nejsou zahrnuty do operačního cíle ESF+ v rámci sdíleného řízení, nýbrž byly zahrnuty do programu na podporu strukturálních reforem, je nezbytné, aby Komise a členské státy zajistily účinnou koordinaci mezi těmito dvěma nástroji. [pozm. návrh 49]

(27)

Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci inovativních řešení , a to i na místní úrovni, je zásadní podpora sociálních inovací a sociální ekonomiky .. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+. [pozm. návrh 50]

(27a)

V zájmu plného využití potenciálu meziodvětvové spolupráce a zlepšení součinnosti a soudržnosti s ostatními politickými oblastmi a dosažení obecných cílů by ESF+ měl být podporovat inovační opatření, která prostřednictvím sportu, fyzické aktivity a kultury napomáhají sociálnímu začlenění, zejména znevýhodněných skupin, zlepšují sociální začlenění marginalizovaných skupin a podporují zdraví a prevenci nemocí. [pozm. návrh 51]

(28)

Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování EU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. Ke genderovému aspektu je třeba přihlížet ve všech prováděných programech ve fázi přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. ESF+ by měl být zejména v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že se zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. Dále je rovněž zakázána jakákoli diskriminace na základě pohlavních znaků nebo genderové identity či na základě národnosti. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování EU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením s ohledem mimo jiné na vzdělávání, práci, zaměstnání a všeobecnou přístupnost . Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenčníústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací a s diskriminací z důvodu příslušnosti k více skupinám . ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) …/… [nové nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů musí být souladu s Listinou a mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení. [pozm. návrh 52]

(28a)

Je třeba zvažovat použití regionálních ukazatelů, aby se lépe zohlednily subregionální rozdíly. [pozm. návrh 53]

(28b)

ESF+ by měl podporovat studium jazyků v zájmu rozvíjení vzájemného porozumění a vytváření společnosti podporující začlenění. Součástí této podpory by mělo být širší přijetí sady nástrojů pro jazykovou podporu uprchlíků, které vyvinula Rada Evropy, v členských státech. [pozm. návrh 54]

(29)

Členské státy by měly umožnit řídicím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků, pokud jsou tyto údaje v rejstřících k dispozici, pokud možno rozdělené podle pohlaví za účelem snížení administrativní zátěže při shromažďování údajů , a zároveň plně dodržovat ochranu osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 Evropského parlamentu a Rady (11) . Doporučuje se motivovat k tomu, aby bylo elektronické předávání údajů využíváno i nadále, neboť přispívá ke snížení administrativní zátěže . [pozm. návrh 55]

(30)	Pokud jde o zpracovávání osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vnitrostátní správci údajů by měli plnit své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

(31)

Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z fondu ESF+ i z jiných zdrojů nebo v kombinaci s jinými zdroji by mělo být možné zkoušet nápady na místní úrovni, což by se mělo podporovat, a následně uskutečňovat realizovatelné uskutečnit proveditelné nápady v širším měřítku, pokud je to vhodné, nebo v jiných kontextech jiném kontextu v různých regionech nebo členských státech . [pozm. návrh 56]

(32)

ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními veřejnými službami zaměstnanosti členských států navzájem , s Komisí a se sociálními partnery . a s Komisí. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla při zapojení sociálních partnerů podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ rovněž zahrnuje rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce. ESF+ se vztahuje na přeshraniční partnerství mezi regionálními veřejnými službami zaměstnanosti a sociálními partnery a jejich činnostmi na podporu mobility, jakož i na transparentnost a integraci přeshraničních trhů práce prostřednictvím informací, poradenství a umisťování. V mnoha příhraničních regionech hrají důležitou roli při rozvoji skutečného evropského trhu práce. [pozm. návrh 57]

(33)

Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální ekonomiku a sociální podniky je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených od trhu práce. Nařízení o ESF+ obsahuje ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky financování a přístupu k němu a nabídky podpůrných služeb financování pro podniky sociální ekonomiky, mimo jiné v kulturním a tvůrčím odvětví podniky, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a znevýhodněných skupin zranitelných osob, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU. [pozm. návrh 58]

(33a)

V této souvislosti vyzývá Komisi, aby zavedla na úrovni Unie „pečeť kvality evropského sociálního hospodářství“ pro sociální a solidární podniky s jasnými kritérii, s cílem zdůraznit zvláštnosti těchto podniků a jejich sociální dopad, zvýšit jejich viditelnost a vytvořit investiční pobídky, usnadnit přístup k finančním prostředkům a k vnitřnímu trhu pro ty, kteří chtějí rozšiřovat svou činnost na vnitrostátní úrovni či do jiných členských států, přičemž je zároveň zapotřebí respektovat různé právní formy a rámcové podmínky v tomto odvětví a v členských státech. [pozm. návrh 59]

(34)

Při dosahování několika cílů ESF+ mohou hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být podle potřeby a za předpokladu, že jejich politická a sociální agenda není v rozporu s ideály Unie, zapojeni do vhodných činností ESF+, a to zejména činností, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi. [pozm. návrh 60]

(34a)

Významnou přidanou hodnotu představuje nadnárodní spolupráce, a proto by měla být podporována všemi členskými státy s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy je třeba zohlednit zásadu proporcionality. Je rovněž nezbytné posílit úlohu Komise při usnadňování výměny zkušeností a koordinaci provádění příslušných iniciativ. [pozm. návrh 61]

(35)

V souladu s článkem 168 Smlouvy o fungování EU musí být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Unie má doplňovat a podporovat zdravotní politiky členských států, podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat koordinaci jejich programů a zároveň plně uznávat odpovědnost členských států za vymezení jejich zdravotních politik a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče.

(35a)

Evropská komise by měla zvýšit účast členských států a nedostatečně zastoupených organizací tím, že co nejvíce omezí překážky bránící účasti, např. administrativní zátěž při podávání žádosti a získávání financování. [pozm. návrh 62]

(35b)

Jedním z hlavních cílů Unie je posílit systémy zdravotnictví prostřednictvím podpory digitální transformace odvětví zdravotnictví a péče o pacienty, vytvoření udržitelného systému informací v oblasti zdraví a podpory vnitrostátních reforem, díky nimž budou systémy zdravotnictví efektivnější, přístupnější a odolnější. [pozm. návrh 63]

(36)

Pokud Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy o fungování EU je zapotřebí nepřetržité úsilí. Pokud se všichni obyvatelé budou bez diskriminace udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí na zdraví, nerovnostech v oblasti zdraví, kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Podpora a uznávání inovací, včetně sociálních inovací, které mají dopad na zdraví, pomáhají čelit výzvě udržitelnosti v odvětví zdravotnictví v rámci řešení problémů demografické změny. Navíc jsou pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“ důležitá opatření k snížení nerovností v oblasti zdraví. Komise se zavázala pomáhat členským státům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“ (12). [pozm. návrh 64]

(36a)

Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) „je zdraví stavem úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouhou nepřítomností nemoci či vady“. Za účelem zlepšení zdraví obyvatelstva v Unii nerovností v oblasti zdraví se proto nelze soustředit pouze na fyzické zdraví. Podle WHO se problémy s duševním zdravím podílejí na téměř 40 % let prožitých se zdravotním postižením. Tyto problémy jsou nadto velmi rozmanité a dlouhotrvající, bývají zdrojem diskriminace a významně se podílejí na rozdílné úrovni zdraví. Kromě toho hospodářská krize ovlivňuje faktory, které jsou určující pro duševní zdraví, neboť oslabuje ochranné faktory a zvyšuje faktory rizikové. [pozm. návrh 65]

(37)

Důkazy a společné hodnoty a zásady ve zdravotnických systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 by měly podporovat rozhodovací procesy pro plánování a řízení inovativních, účinných a odolných systémů zdravotní péče zaměřené na jednotlivce a související péči , podpůrné nástroje pro zajištění všeobecného přístupu ke kvalitní zdravotní péči a dobrovolné zavádění osvědčených postupů v širším měřítku. To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče. [pozm. návrh 66]

(37a)

Předchozí programy pro činnost Unie v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) a v oblasti zdraví (2008–2013 a 2014–2020) přijaté rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES (13) a 1350/2007/ES (14) , resp. nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 (15) (dále jen „předchozí programy v oblasti zdraví“) jsou hodnoceny kladně, neboť přinesly řadu důležitých vývojových tendencí a zlepšení. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla navázat na výsledky předchozích programů v oblasti zdraví. [pozm. návrh 67]

(37b)

Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla být prostředkem propagujícím opatření v oblastech s přidanou hodnotou Unie, kterou lze prokázat na základě těchto aspektů: výměna osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi regiony, podpora sítí pro sdílení poznatků nebo vzájemné učení, podpora kvalifikací pracovníků ve zdravotnictví, řešení přeshraničních hrozeb za účelem omezení jejich rizik a zmírnění jejich následků, řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde má Unie značnou legitimitu k zajištění vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy, uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví, opatření, která mohou vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů umožňujícího informované rozhodování na úrovni Unie, zvyšování účinnosti díky zamezení plýtvání zdroji v důsledku duplicit a optimalizace využívání finančních zdrojů. [pozm. návrh 68]

(38)

Pomocí složky Zdraví v rámci ESF+ by se mělo přispět k předcházení nemocem , včasné diagnostice během celého života osob žijících v Unii občanů Unie a k podpoře zdraví tím, že se budou řešit rizikové faktory související se zdravím – jako je například konzumace, kouření a pasivní kouření, nadměrná konzumace alkoholu, environmentální rizikové faktory související se zdravím , užívání nedovolených drog a snižování škodlivých účinků drog na zdraví, obezita a nezdravé stravovací návyky , rovněž související s chudobou, a nedostatek tělesné aktivity, – a mělo by se vytvořit prostředí příznivé pro zdravý životní styl a podporovat větší veřejné povědomí o rizikových faktorech i náležitě vypracované intervence v oblasti veřejného zdraví za účelem zmírnění, i prostřednictvím očkování, zatížení infekcemi a infekčními nemocemi, jimž lze předcházet, a jejich dopadu na celkové zdraví během celého života, s cílem doplnit opatření členských států v souladu s příslušnými strategiemi. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost vzdělávání v oblasti zdraví, neboť jednotlivcům i komunitám napomáhá ve zlepšování jejich zdravotního stavu a rozšiřování jejich znalostí a ovlivňuje jejich postoje. Stávající výzvy v oblasti zdraví lze účinně řešit pouze prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie a soustavných opatření Unie týkajících se zdraví. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla podporovat provádění příslušných právních předpisů Unie a zahrnovat účinné modely prevence, inovativní technologie a nové obchodní modely a řešení, aby se přispělo k vytváření inovativních , přístupných , účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a zlepšila se dostupnost kvalitnější a bezpečnější zdravotní péče pro evropské občany osoby žijící v Unii jak v městských, tak i venkovských oblastech . [pozm. návrh 69]

(38a)

Za účelem provádění opatření v rámci složky Zdraví by Komise měla podpořit vytvoření řídicího výboru pro otázky zdraví. Dále by měla Komise navrhnout způsoby a metodiku, jak sladit činnosti související se zdravím s procesem evropského semestru, který má nyní pravomoc doporučovat reformy zdravotnických systémů (a de facto i jiných sociálních faktorů ovlivňujících zdraví) s cílem zajistit větší přístupnost a udržitelnost zdravotní péče a sociální ochrany v členských státech. [pozm. návrh 70]

(39)

Nepřenosné nemoci v Unii způsobují více než 80 % předčasných úmrtí a účinná prevence vyžaduje několik opatření napříč odvětvími a přeshraničních rozměrů. Evropský parlament a Rada současně zdůraznily potřebu minimalizovat dopady závažných přeshraničních zdravotních hrozeb, jako jsou náhlé a kumulativní emise do životního prostředí a jeho znečištění, přenosné nemoci a další biologické, chemické, environmentální a neznámé hrozby, na veřejné zdraví, a to podporou připravenosti a zvyšováním reakceschopnosti. [pozm. návrh 71]

(39a)

Neustálé investice do inovativních komunitních přístupů s cílem řešit přeshraniční nemoci, jako jsou epidemie HIV/AIDS, tuberkulózy a virové hepatitidy, jsou zásadně důležité, jelikož sociální rozměr těchto nemocí je významným faktorem ovlivňujícím schopnost řešit je jako epidemie v Unii a sousedních zemích. Pro dosažení cílů udržitelného rozvoje v souvislosti s těmito nemocemi bude zásadně důležité ambicióznější politické vedení a odpovídající technické a finanční prostředky umožňující udržitelnou regionální reakci v oblasti boje proti HIV/AIDS, tuberkulóze a hepatitidě v Evropě. [pozm. návrh 72]

(40)	V zájmu efektivity zdravotních systémů a pro zdraví občanů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými se zdravotní péčí a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek , a přitom omezit jejich používání v zájmu řešení antimikrobiální rezistence . [pozm. návrh 73]

(41)

Komise nedávno předložila návrh (16) týkající se hodnocení zdravotnických technologií, aby podpořila spolupráci při hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Unie s cílem zlepšit dostupnost inovativních zdravotnických technologií pro pacienty v celé Unii, lépe využívat dostupných zdrojů a zlepšit obchodní předvídatelnost.

(42)

Vzhledem ke specifické povaze některých cílů, na něž se ve fondu ESF+ vztahuje složka Zdraví a určitá opatření uvedené složky, jsou k provádění souvisejících činností nejlépe připraveny příslušné orgány členských států s aktivní podporou občanské společnosti . Uvedené orgány, které určí samy členské státy, a dále případně organizace občanské by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [nového finančního nařízení] a granty by měly být těmto orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů. [pozm. návrh 74]

(42a)

Aby se zvýšila výkonnost programu při monitorování neefektivnosti a nedostatků, měla by Komise zavést a používat monitorovací ukazatele specifické pro tento program a opatření s cílem zajistit splnění cílů programu. [pozm. návrh 75]

(42b)

Program ESF+ by měl řešit stávající překážky bránící zapojení občanské společnosti, např. tím, že zjednoduší postup podávání žádostí, zmírní finanční kritéria tím, že v některých případech nebude požadovat dané procento spolufinancování, ale také tím, že bude rozvíjet schopnosti pacientů, jejich organizací a jiných zúčastněných stran prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. Cílem programu je rovněž umožnit, aby na úrovni Unie fungovaly sítě a organizace občanské společnosti, které přispívají ke splnění jeho cílů, včetně organizací na úrovni Unie. [pozm. návrh 76]

(42c)

Při provádění složky Zdraví fondu ESF+ by měla být respektována odpovědnost členských států za vymezení jejich zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče. Měly by se zapojit příslušné orgány na nižší než vnitrostátní úrovni, aby se zajistil účinný a trvalý dopad zdravotní politiky Unie prostřednictvím jejího propojení se sociálními politikami na místě, a zároveň by měly být dodržovány povinnosti vyplývající ze Smluv a respektována úloha členských států jako primárních aktérů v rozhodovacím procesu Unie. [pozm. návrh 77]

(43)

Evropské referenční sítě jsou sítě mezi poskytovateli zdravotní péče v celé Evropě, které mají řešit vzácné, málo rozšířené a komplexní onemocnění a choroby, které vyžadují vysoce specializovanou zdravotní péči a soustředění poznatků a zdrojů. Evropské referenční sítě schválila jako sítě rada členských států evropských referenčních sítí v souladu s postupem schvalování stanoveným v prováděcím rozhodnutí Komise č. 2014/287/EU (17). Uvedené sítě by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [finančního nařízení] a granty pro evropské referenční sítě by měly být poskytnuty bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.

(44)

Právní předpisy EU v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na životy občanů, na účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a na dobré fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu) i pro právní předpisy o tabákových výrobcích, právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče a vážných přeshraničních zdravotních hrozbách je zásadní pro ochranu zdraví v EU. Nařízení, jakož i jeho provádění a prosazování, musí držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti při dosahování cílů v oblasti zdraví. Je proto nutné neustále rozvíjet důkazní základnu potřebnou k provádění právních předpisů takové vědecké povahy. Významný dopad na zdraví má také řada dalších právních aktů Unie , např. ty týkající se potravin a jejich označování, znečištění ovzduší, endokrinních disruptorů a pesticidů. V některých případech nejsou kumulativní dopady environmentálních rizikových faktorů zcela jasné, což může potenciálně vést k nepřijatelným rizikům pro zdraví občanů . [pozm. návrh 78]

(44a)

Předpisy týkající se zdraví, jejich provádění a prosazování by mělo držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti, ale zároveň musí dodržovat zásadu předběžné opatrnosti, která je zakotvena ve Smlouvách. Je tudíž nezbytné neustále shromažďovat faktické informace nezbytné pro provádění právních předpisů vědecké povahy a také za účelem zajištění možnosti nezávislé kontroly, která obnoví důvěru veřejnosti v procesy Unie, jakož i z toho důvodu, že sdílení těchto faktických informací je ze své podstaty ve veřejném zájmu, a proto by měla být zaručena nejvyšší úroveň transparentnosti. [pozm. návrh 79]

(44b)

Odvětví zdravotnictví nemůže výzvám souvisejícím se zdravím čelit samo, jelikož zdraví ovlivňuje řada dalších faktorů. Proto je pro schopnost Unie čelit budoucím výzvám důležitá zásada zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky, která je uvedena v Maastrichtské a Amsterodamské smlouvě. Jedním z největších problémů, jimž evropské odvětví zdravotnictví nyní čelí, je však ten, aby si ostatní odvětví uvědomila zdravotní dopady svých rozhodnutí a aby otázky zdraví začlenila do svých politik. Zásadního pokroku v oblasti zdraví bylo doposud dosaženo díky politikám v odvětvích, jako je vzdělávání, doprava, výživa, zemědělství, práce nebo plánování. Například v případě zdraví srdce došlo k podstatnému zlepšení díky změnám v politikách a předpisech týkajících se kvality potravin, vyšší fyzické aktivity a omezení kouření. [pozm. návrh 80]

(45)

Za účelem co nejvyšší efektivity a účinnosti opatření na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni by měla být rozvíjena spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Organizace spojených národů a její specializované agentury, především se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), jakož i s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), s cílem provádět složku Zdraví.

(46)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování dosažení obecného cíle vyčlenit v rámci VFR na období 2021–2027 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu 25 % výdajů EU a ročního cíle 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027 . Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období. [pozm. návrh 81]

(47)

Podle článku [94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (18)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k financování, které podléhá pravidlům a cílům složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví a možným ujednáním platným pro členský stát, se kterým jsou dotčené zámořské země a území spojeny. Program bude muset brát v úvahu zvláštní omezení týkající se osob a subjektů usazených na těchto územích, aby jim byl zajištěn řádný přístup k těmto složkám. [pozm. návrh 82]

(48)

Pokud splňují veškeré příslušné předpisy a nařízení, mohou se třetí Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené v rámci Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Tímto nařízením by měla být zavedena zvláštní ustanovení pro udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohli komplexně vykonávat své pravomoci. [pozm. návrh 83]

(49)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (19), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (20), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (21) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (22) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v souladu s finančním nařízením a dalšími příslušnými pravidly, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Konkrétně to znamená, že v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jiným trestným činům ohrožujícím finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce v EU vyšetřovat a stíhat podvody a další trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (23). V souladu s finančním nařízením musí veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit nezbytná práva a přístup Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) a zajistit, aby veškeré třetí strany podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva.

(50)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání zakázek, cen a nepřímého provádění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, jelikož právní stát je zásadním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování ze strany EU.

(50a)

Je důležité zajistit řádné a spravedlivé finanční řízení fondu s cílem zaručit, že bude prováděn co nejsrozumitelnějším, nejúčinnějším a uživatelsky co nejvstřícnějším způsobem, přičemž je třeba zaručit právní jistotu a dostupnost fondu pro všechny účastníky. Vzhledem k tomu, že činnosti ESF+ jsou prováděny v rámci sdíleného řízení, neměly by členské státy zavádět dodatečná pravidla nebo stávající pravidla průběžně měnit, protože by to příjemcům komplikovalo využívání finančních prostředků a mohlo by to vést ke zpožděným úhradám faktur. [pozm. návrh 84]

(51)

Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je zlepšení účinnosti a spravedlnosti trhů práce a podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy a péče , podpora sociálního začleňování , rovných příležitostí a zdraví a snižování vymýcení chudoby, jakož i opatření v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, [pozm. návrh 85]

(52)

Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu a doplnění příloh týkajících se ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 (24) o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(53)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se vzoru pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců by měly být s ohledem na povahu tohoto vzoru vykonávány v souladu s poradním postupem podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Část I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+). ESF+ obsahuje tři složky: složku v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví.

Nařízení S tanoví cíle ESF+, rozpočet na období let 2021–2027, způsoby provádění, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování těchto finančních prostředků , čímž doplňuje obecná pravidla vztahující se na fond ESF+ uvedená v nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních] . [pozm. návrh 86]

Článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„doprovodnými opatřeními“ činnosti, které přesahují rámec distribuce potravinové a/nebo základní materiální pomoci a jejichž cílem je zmírnění sociálního vyloučení a vymýcení chudoby – například tak, že je dotyčné osobě doporučeno obrátit se na sociální služby a psychologickou podporu , – a poskytování těchto sociálních služeb a podpory, dále relevantních informací o veřejných službách nebo poradenství při řízení domácího rozpočtu;

2)	„přidruženou zemí“ třetí země, která je stranou dohody, jež byla uzavřena s Unií a jež umožňuje účastnit se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v rámci ESF+ v souladu s článkem 30;

3)	„základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky a mezi něž patří například oblečení, hygienické potřeby , včetně dámských hygienických potřeb, a školní potřeby;

„operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

5)	„společnými ukazateli pro okamžité výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky do čtyř týdnů ode dne, kdy účastník opustil operaci (datum ukončení);

6)	„společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky šest a dvanáct měsíců poté, co účastník opustil operaci;

7)	„náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci“ skutečné náklady, které příjemci vzniknou v souvislosti s nákupem potravinové a/nebo základní materiální pomoci a které nezahrnují pouze nákupní cenu potravinové a/nebo základní materiální pomoci;

(7a)	„přeshraničními partnerstvími“ v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace trvalé systémy spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti, občanskou společností nebo sociálními partnery nacházejícími se alespoň ve dvou členských státech;

8)	„konečným příjemcem“ nejchudší osoba nebo osoby, jež obdrží pomoc uvedenou v čl. 4 odst. 1 bodě xi);

9)	„zdravotní krizí“ jakákoli krize, která je obecně vnímána jako hrozba, má zdravotní rozměr a vyžaduje naléhavé opatření ze strany orgánů v podmínkách nejistoty;

10)	„právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti;

11)

„mikrofinancováním“ záruky, mikroúvěry, vlastní a kvazivlastní kapitál ve spojení s doprovodnými službami pro rozvoj podnikání, jako je individuální poradenství, školení a mentorování, které jsou poskytovány osobám a mikropodnikům, jež mají potíže se získáním úvěru pro profesní činnosti a/nebo činnosti vytvářející příjmy;

12)	„mikropodnikem“ podnik s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou nižšími než 2 000 000 EUR;

13)

„nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny složené z takových osob, včetně dětí a bezdomovců, jejichž potřeba pomoci je stanovena v souladu s objektivními kritérii, která jsou vymezena příslušnými vnitrostátními orgány v konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke střetu zájmů, a která jsou uvedenými příslušnými vnitrostátními orgány schválena a mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;

14)	„referenční hodnotou“ hodnota, která slouží k vymezení cílů týkajících se společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro jednotlivé programy a která je založena na podobných intervencích, ať již právě probíhajících, nebo předchozích;

15)

„sociálním podnikem“ podnik v rámci sociální ekonomiky , bez ohledu na jeho právní formu, nebo fyzická osoba, jehož

jejichž hlavním hlavním společenským cílem je – v souladu s jeho jejich zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem vytvářejícím odpovědnost podle pravidel členského státu, v němž se nacházejí nachází, – dosáhnout měřitelných, pozitivních sociálních dopadů včetně dopadů na životní prostředí spíše než vygenerovat zisk pro jiné účely a jež poskytují jenž poskytuje služby nebo zboží vytvářející společenskou návratnost a/nebo používají používá způsoby výroby zboží nebo poskytování služeb , které představují přestavujících sociální cíle;

b)	jež většinu svých zisků znovu investují využívá své zisky především k dosažení svého hlavního sociálního cíle a má mají zavedeny předem definované postupy a pravidla pro veškeré rozdělování zisku, jimiž se zajistí, aby takové rozdělování zisku hlavní sociální cíl neohrozilo;

c)	jež jsou řízeny je řízen podnikatelským, demokratickým, participačním , odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných subjektů, kterých se jeho jejich podnikatelská činnost týká;

15a)

„podnikem sociální ekonomiky“ nejrůznější podniky a subjekty, které spadají do sociální ekonomiky, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, sdružení, nadace, sociální podniky a jiné formy podniků, jejichž činnost upravují právní předpisy jednotlivých členských států a které se zakládají na upřednostňování jednotlivce a sociálních cílů před kapitálem, na demokratické správě, solidaritě a opětovném investování většiny zisku či přebytků;

16)

„sociálními inovacemi“ činnosti, včetně kolektivních činností, které mají co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnosti, které se týkají vývoje a realizace nových nápadů (ohledně produktů, služeb , postupů a modelů), jež současně naplňují sociální potřeby a vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráci, a to i mezi veřejnými organizacemi, organizacemi třetího sektoru, jako jsou dobrovolnické a komunitní organizace, a podniky sociální ekonomiky , čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;

17)

„sociálními experimenty“ opatření v oblasti politiky, která inovativně reagují na sociální potřeby, jsou prováděna v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jejich dopad předtím, než budou provedena v jiném kontextu , včetně zeměpisného a odvětvového kontextu, či v širším měřítku, pokud se ukáže, že jsou jejich výsledky přesvědčivé;

18)

„klíčovými kompetencemi“ znalosti, dovednosti a kompetence, které každý jednotlivec potřebuje, a to ve všech fázích svého života, pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnanost, sociální začlenění a aktivní občanství. Klíčovými kompetencemi se rozumí: gramotnost; mnohojazyčnost; matematika, přírodní vědy, technologie , humanitní vědy a inženýrství; digitální kompetence ; média; osobní a sociální kompetence a schopnost učit se; občanství; podnikavost; (mezi) kulturní povědomí a projev a kritické myšlení ;

19)	„třetí zemí“ země, která není členským státem Evropské unie.

(19a)

„znevýhodněnými skupinami“ cílové skupiny s vysokou mírou osob trpících nebo ohrožených chudobou, diskriminací nebo sociálním vyloučením, mj. včetně etnických menšin, jako jsou Romové, státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů, starších osob, dětí, rodičů samoživitelů, osob se zdravotním postižením nebo osob s chronickými onemocněními;

(19b)

„celoživotním učením“ učení ve všech jeho formách (formální, neformální a informální učení), které probíhá ve všech fázích života, včetně předškolního vzdělávání, všeobecného vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých, a jehož výsledkem je zdokonalení znalostí, dovedností, kompetencí a možností zapojit se do společnosti.

2. Definice v článku [2] nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních] se použijí také na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

2a. Definice v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 se použijí také na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví v rámci přímého a nepřímého řízení. [pozm. návrh 87]

Článek 3

Obecné cíle a způsoby provádění

Cílem ESF+ je podpořit podporuje členské státy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jakož i Unii v tom, aby dosáhly inkluzivních společností, vysoké úrovně kvalitní zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017. tvorby pracovních míst, kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, rovných příležitostí, vymýcení chudoby, včetně dětské chudoby, sociálního začlenění a integrace, sociální soudržnosti a sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce .

ESF+ je v souladu se Smlouvami Evropské unie a s Listinou a plní zásady stanovené v evropském pilíři sociálních práv, čímž přispívá k dosažení cílů Unie, pokud jde o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU, k plnění závazku Unie a jejích členských států spočívajícího v dosažení cílů udržitelného rozvoje a ke splnění závazků přijatých v rámci Pařížské dohody.

ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, rovný přístup na trh práce, celoživotní učení, vysoce kvalitní spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu integraci a začlenění, vymýcení chudoby, včetně dětské chudoby, investice do dětí a mladých lidí, nediskriminaci, rovnost pohlaví, přístup k základním službám a jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví. [pozm. návrh 88]

Provede se:

a)	v rámci sdíleného řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá zvláštním cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 („složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“), a

b)	v rámci přímého a nepřímého řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a článku 23 („složka Zaměstnanost a sociální inovace“), a o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a 3 a článku 26 („složka Zdraví“).

Článek 4

Specifické cíle

1. ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání, mobilita, sociální začleňování , vymýcení chudoby a zdraví, čímž se rovněž přispěje k obecnému cíli, kterým je „Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“ a který je stanoven v článku [4] nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních]:

zlepšit přístup ke kvalitnímu zaměstnání a k aktivačním opatřením zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména ke zvláštním opatřením pro mladé lidi, zvláště prostřednictvím provádění záruk pro mladé lidi, dále pro a dlouhodobě nezaměstnané , ekonomicky neaktivní osoby a znevýhodněné skupiny se zaměřením na neaktivní osoby, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce, podporovat zaměstnanost samostatně výdělečné činnosti podnikání a sociální ekonomiku;

ii)	modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;

iii)

prosazovat účast žen na trhu práce a jejich kariérní postup, zásadu stejné odměny za stejnou práci , lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem se zvláštním důrazem na rodiče samoživitele – včetně přístupu dostupné, inkluzivní a kvalitní k péči o děti, zdravého a přiměřeného pracovního k předškolnímu vzdělávání, péči o seniory a k dalším službám péče a podpory, a zdravé a dobře uzpůsobené pracovní prostředí , kde by byla řešena problematika rizik spojených se zdravím a chorobami, s ohledem na zdravotní rizika a přizpůsobení pracovníků, profesní rekvalifikace, podniků a podnikatelů změnám , jakož i – a aktivní a zdravé stárnutí;

iv)

zvýšit kvalitu, inkluzivitu, účinnost a relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby se podpořilo získávání klíčových kompetencí včetně podnikatelských a digitálních dovedností , a uznávat neformální a informální učení s cílem prosazovat e-inkluzi a usnadnit přechod ze vzdělávacích institucí na trh práce za účelem zohlednění sociálních a ekonomických požadavků ;

podporovat rovný přístup k vysoce ke kvalitnímu , finančně dostupnému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména pro znevýhodněné skupiny a pečovatele , od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, v řešit předčasný odchod ze vzdělávání, prosazovat zavádění duálních systémů odborné přípravy, učňovské přípravy, četně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny a přístupu pro osoby se zdravotním postižením ;

vi)

podporovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na podnikatelské a digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu a plné zapojení do společnosti ;

vii)	posílit aktivní začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti , nediskriminaci a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost , zejména v případě znevýhodněných skupin ;

viii)

podporovat dlouhodobou sociálně-ekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí marginalizovaných komunit, jako jsou Romové včetně migrantů ;

viiia)

bojovat proti diskriminaci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a podporovat jejich sociálně-ekonomickou integraci;

ix)

zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným , přístupným a cenově dostupným službám , včetně služeb zajišťujících přístup k bydlení, zdravotní péče zaměřené na jednotlivce a související péče ;; modernizovat instituce sociálního zabezpečení, veřejné služby zaměstnanosti, systémy sociální ochrany a sociálního začlenění, včetně podpory přístupu k rovné sociální ochraně , se zvláštním zaměřením na děti, znevýhodněné skupiny a nejchudší osoby ; zlepšit dostupnost , i pro osoby se zdravotním postižením , účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;

ixa)	posílit dostupnost pro osoby se zdravotním postižením s cílem zlepšit jejich začlenění v oblasti zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy;

x)	podporovat sociální začlenění osob zasažených či ohrožených chudobou a/ nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;

xi)	řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření , s cílem zajistit jejich sociální začlenění, přičemž je nutné zaměřit se na děti ve zranitelném postavení .

2. Prostřednictvím činností, které spadají pod složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 1, usiluje ESF+ o přispění přispívá rovněž k dalším cílům politiky uvedeným v článku [4] nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních], zejména cílům týkajícím se:

inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky zdravotnickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika , a to s přihlédnutím k právním předpisům a rámcům týkajícím se sociální ekonomiky, které existují v členských státech ;

dosažení zelené a nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, bude se zvyšovat povědomí obyvatel o udržitelném rozvoji a životním stylu, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energií , oběhovým hospodářstvím a biohospodářstvím.

2a.	Unie blíže občanům prostřednictvím opatření snižování chudoby a sociálního začleňování, při kterých se budou zohledňovat zvláštnosti městských, venkovských a pobřežních regionů s cílem řešit socioekonomické nerovnosti ve městech a regionech;

2b.

v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace podporuje ESF+ vypracování, provádění, monitorování a hodnocení nástrojů, politik a příslušných právních předpisů Unie a prosazuje tvorbu politik podložených fakty, sociální inovace a sociální pokrok ve spolupráci se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a veřejnými a soukromými subjekty (specifický cíl 1); podporuje dobrovolnou geografickou mobilitu pracovníků na spravedlivém základě a zvyšuje pracovní příležitosti (specifický cíl 2); podporuje zaměstnanost a sociální začlenění zvyšováním dostupnosti a přístupnosti mikrofinancování pro mikropodniky a podniky sociální ekonomiky, zejména pro ohrožené osoby (specifický cíl 3);

V rámci složky Zdraví přispívá ESF+ k dosažení vysoké míry ochrany lidského zdraví a prevence podporuje ESF+ zdraví a prevenci nemocí, mj. podporou fyzické aktivity a zdravotní výuky, přispívá k účinnosti, dostupnosti a odolnosti systémů zdravotní péče, usiluje o bezpečnější zdravotní péči, dále snižuje nerovnosti v oblasti zdraví, zvyšuje střední délku života při narození, chrání občany před přeshraničními zdravotními hrozbami, napomáhá prevenci a včasné diagnostice chorob, přispívá k podpoře zdraví v průběhu celého života, posiluje a a podporuje právní předpisy EU v oblasti zdravi , včetně environmentálního zdraví, a prosazuje aspekt zdraví ve všech politikách Unie. Zdravotní politika Unie se řídí cíli udržitelného rozvoje, aby bylo zajištěno, že Unie a členské státy dosáhnou cíle udržitelného rozvoje č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“. [pozm. návrh 89]

Článek 5

Rozpočet

1. Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 101 174 000 000 106 781 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (120 457 000 000 EUR v běžných cenách).

2. Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 100 000 000 000 105 686 000 000 EUR v běžných cenách z roku 2018 (119 222 000 000 EUR v běžných cenách) , nebo 88 646 194 590 v cenách z roku 2018, z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách nebo 175 000 000 EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i), 5 900 000 000 EUR je přiděleno na opatření spadající pod evropskou záruku pro děti uvedenou v článku 10a a 400 000 000 EUR v běžných cenách nebo 376 928 934 EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

3. Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pro období 2021–2027 činí 1 174 000 000 1 095 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (1 234 000 000 EUR v běžných cenách.

4. Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:

a)	675 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (761 000 000 EUR v běžných cenách) na provádění složky Zaměstnanost a sociální inovace;

b)	420 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (473 000 000 EUR v běžných cenách nebo 0,36 % VFR na období 2021–2017) 413 000 000 EUR na provádění složky Zdraví.

5. Částky uvedené v odstavcích 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. [pozm. návrh 90]

Článek 6

Rovnost mužů a žen pohlaví a rovné příležitosti a nediskriminace

1. Všechny programy prováděné ve složce ESF+ v rámci ESF+ sdíleného řízení, jakož i operace podporované složkou Zaměstnanost a sociální inovace a složkou Zdraví zajistí rovnost pohlaví mužů a žen v průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. V průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení rovněž podporují konkrétní opatření zaměřená na zvýšení účasti žen na pracovním životě a na jejich profesionální rozvoj, jakož i na sladění pracovního a soukromého života, a rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení či zdravotního stavu , věku nebo sexuální orientace , včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, i v souvislosti s IKT, a tak posilují sociální začlenění a zmírňují nerovnosti .

2. Členské státy a Komise rovněž podporují konkrétní cílená opatření, kterými se budou prosazovat zásady uvedené v odstavci 1 v rámci kteréhokoli z cílů ESF+, včetně přechodu od rezidenční péče v institucionálním prostředí k rodinné a komunitní péči a zlepšení všeobecné přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením . [pozm. návrh 91]

Část II – Provádění spadající do složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Kapitola I

Společná ustanovení o programování

Článek 7

Provázanost a tematické zaměření

1. Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv , srovnávací přehled sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru a regionální zvláštnosti, čímž přispívají k cílům Unie stanoveným v článku 174 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jež jsou plně v souladu s Pařížskou dohodou a cíli udržitelného rozvoje OSN .

Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy ESF+ a ostatními fondy, programy a nástroji Unie, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), Evropský námořní a rybářský fond, InvestEU, Kreativní Evropa, nástroj Práva a hodnoty, Erasmus, Azylový a migrační fond , rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů po roce 2020 a program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi řídicími orgány osobami odpovědnými za provádění integrovaných přístupů a , a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných opatření.

2. Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti ESF+, jak je uvedeno v článku 4 tohoto nařízení.

3. Členské státy přidělí nejméně 27 % 25 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až xi), včetně podpory sociálně ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí.

3a. Členské státy přidělí v rámci specifických cílů v oblasti politiky sociálního začleňování stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x) nejméně 5 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílená opatření zaměřená na provádění evropské záruky pro děti s cílem přispět k rovnému přístupu dětí k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídající výživě.

4. Kromě minimálního přídělu ve výši alespoň 27 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x) Členské státy přidělí nejméně 2 % 3 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifický cíl řešení s ociálního začleňování nejchudších osob a/nebo materiální deprivace jak je stanoveno stanovený v čl. 4 odst. 1 bodech x) a xi).bodě xi).

5. Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, přidělí alespoň 3 %10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2021–2025 na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.

Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, jež jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy (NEET), v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie nebo u kterých je tento počet vyšší než 15 %, přidělí alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro roky 2021–2025 v programovém období na výše uvedené činnosti a opatření strukturálních reforem, přičemž věnují zvláštní pozornost regionům, které jsou více postiženy, a zohledňují rozdíly mezi těmito regiony.

Při programování zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na roky 2026 a 2027 v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie nebo u kterých je tento počet vyšší než 15 % ,, na uvedené činnosti nebo opatření strukturálních reforem alespoň 10 % 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027.

Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené v prvním a druhém ve druhém a třetím pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo. Toto přidělení nenahrazuje financování nezbytné pro infrastrukturu a rozvoj nejvzdálenějších regionů. Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření.

6. Odstavce 2 až 5 se nepoužijí na zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994.

7. Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na technickou pomoc.[pozm. návrh 92]

Článek 7a

Dodržování základních práv

Členské státy a Komise zajistí dodržování základních práv a Listiny při využívání finančních prostředků.

Jakékoliv náklady na činnosti, které nejsou v souladu s Listinou, nejsou způsobilé podle čl. 58 odst. 2 nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních] a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014. [pozm. návrh 93]

Článek 8

Partnerství

1. Každý členský stát zajistí v souladu s článkem 6 nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních] a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ve spolupráci s místními a regionálními orgány smysluplnou přiměřenou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, subjektů pro rovnost, vnitrostátních institucí pro lidská práva a dalších relevantních nebo reprezentativních organizací při plánování a provádění politik a iniciativ v oblasti zaměstnání, vzdělávání a iniciativ a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení a iniciativ. Tato smysluplná účast je inkluzivní a přístupná pro osoby se zdravotním postižením.

2. Členské státy přidělí alespoň 2 % každému programu odpovídající část zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni ve formě školení, opatření k navazování kontaktů a posilování sociálního dialogu a na činnosti, které společně vykonávají sociální partneři . [pozm. návrh 94]

Článek 9

Řešení materiální deprivace

Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 4 týkající se sociálního začleňování nejchudších osob a/nebo materiální deprivace se plánují v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu. Míra spolufinancování pro tuto prioritu nebo program je stanovena na minimálně 85 %. [pozm. návrh 95]

Článek 10

Podpora zaměstnanosti mladých lidí

Podpora podle čl. 7 odst. 5 se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu a prosazuje specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě i). [pozm. návrh 96]

Článek 10a

Podpora evropské záruky pro děti

Podpora v souladu s čl. 7 odst. 3a se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu odrážejících doporučení Evropské komise z roku 2013 o investicích do dětí. Podporuje boj s dětskou chudobou a sociálním vyloučením v rámci specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x). [pozm. návrh 97]

Článek 11

Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země

Činnosti určené k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci jedné nebo více vyhrazených priorit. rámci kteréhokoli ze specifických cílů uvedených ve čl. 4 odst. 1. Členské státy zajišťují doplňkovost, soudržnost, koordinaci a součinnost s evropským pilířem sociálních práv.

Dostatečná flexibilita musí být zajištěna na úrovni řídicího orgánu, aby bylo možné stanovit priority a oblasti pro investice z ESF+ v souladu se specifickými místními nebo regionálními problémy. [pozm. návrh 98]

Článek 11a

Integrovaný územní rozvoj

1. ESF+ může podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních] v souladu s kapitolou II hlavy III uvedeného nařízení.

2. Členské státy realizují integrovaný územní rozvoj s podporou z ESF+ výlučně prostřednictvím forem uvedených v článku [22] nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 99]

Článek 11b

Nadnárodní spolupráce

1. Členské státy mohou podpořit činnosti nadnárodní spolupráce v rámci vyhrazené priority.

2. Činnosti nadnárodní spolupráce mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech i) až x).

3. Maximální míra spolufinancování pro tuto prioritu může být zvýšena na 95 %, pokud je na tyto priority vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení. [pozm. návrh 100]

Kapitola II

Obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Článek 12

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodů i) až x), pokud se provádí v rámci sdíleného řízení („obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení“). Článek 13 se rovněž použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodu xi). [pozm. návrh 101]

Článek 13

Činnosti v oblasti sociálních inovací Inovační činnosti

1. Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a /nebo sociálních experimentů , včetně těch se sociálně-kulturní složkou, za využití přístupů nebo posilují přístupy zdola nahoru založených založené na partnerství mezi veřejnými orgány, soukromým sektorem a občanskou společností, jako jsou například místní akční skupiny vytvářející a provádějící strategie komunitně vedeného místního rozvoje sociálními partnery, podniky sociální ekonomiky , soukromým sektorem a občanskou společností .

1a. Členské státy určí buď ve svých operačních programech, nebo v pozdější fázi provádění oblasti pro sociální inovace a sociální experimenty, které odpovídají konkrétním potřebám těchto členských států.

2. Členské státy mohou podporovat rozšiřování inovativních přístupů testovaných v malém měřítku (sociálních experimentů inovací a sociálních experimentů, včetně těch se sociálně-kulturní složkou ), které byly vytvořeny v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a dalších programů Unie.

3. Inovativní činnosti a přístupy mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech i) až x).

4. Každý členský stát si stanoví alespoň jednu prioritu na provádění odstavců 1 nebo 2 nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro tyto priority může být zvýšena na 95 %, pokud je na tyto priority vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení. [pozm. návrh 102]

Článek 14

Způsobilost

1. Kromě nákladů uvedených v článku [58] nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních] nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé následující náklady:

a)	náklady na nákup pozemků a nemovitostí a na nákup zajištění infrastruktury a

b)	náklady na nákup nábytku, vybavení a vozidel, s výjimkou případů, kdy je nákup absolutně nezbytný pro dosažení cíle operace, nebo pokud jsou tyto položky plně odepsány, nebo je pořízení těchto položek nejhospodárnější možností.

2. Příspěvky ve formě věcného plnění, jež mají podobu dávek nebo platů a jsou ve prospěch účastníků operace vyplaceny třetí stranou, mohou být způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud uvedené věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly včetně účetních pravidel a jejich výše nepřesahuje náklady, které nese třetí strana.

3. Zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994, se použije na podporu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení.

4. Přímé náklady na zaměstnance jsou způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení. Je-li v platnosti kolektivní dohoda, stanoví se podle této dohody. Není-li v platnosti kolektivní dohoda , nepřesahuje jejich výše 100 % obvyklé odměny pokud jejich výše není vyšší než 100 % obvyklé odměny, která je podložena údaji Eurostatu, za výkon dotyčného povolání nebo specifické odborné znalosti v členském státě nebo regionu, která je podložena příslušným písemným odůvodněním poskytnutým příslušným řídicím orgánem a/nebo údaji Eurostatu. [pozm. návrh 103].

Článek 15

Ukazatele a podávání zpráv

1. U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění činností zaměřených na sociální začleňování nejchudších osob podle čl. 4 odst. 1 bodu x) použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze I nebo IIa tohoto nařízení. Tyto p rogramy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy a opatření .

2. Výchozí hodnota společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, v absolutních číslech se pro tyto ukazatele nastaví souhrnné kvantifikované milníky a cílové hodnoty. Vykazované hodnoty ukazatelů výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.

3. U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž je nastaven souhrnný kvantifikovaný milník pro rok 2024 a souhrnná kvantifikovaná cílová hodnota pro rok 2029, se referenční hodnota stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Cíle pro společné ukazatele výsledků jsou stanoveny v absolutních číslech nebo v procentech. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně. Vykazované hodnoty společných ukazatelů výsledků musí být vyjádřeny v absolutních číslech.

4. Údaje o ukazatelích pro účastníky se předají pouze tehdy, jsou-li veškeré údaje požadované v bodě 1a přílohy I a týkající se uvedeného účastníka k dispozici.

4a. Údaje uvedené v odstavci 3 zahrnují hodnocení dopadu na rovnost žen a mužů s cílem sledovat provádění programů ESF+ s ohledem na tuto rovnost a jsou rozčleněny podle pohlaví.

5. Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích mohou , členské státy umožní umožnit , aby řídicí orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení celkové podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze I a IIa , pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů. [pozm. návrh 104]

Kapitola III

Podpora z ESF+ pro řešení materiální deprivace

Článek 16

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodu xi).

Článek 17

Zásady

1. Podpory z ESF+ lze pro účely řešení materiální deprivace využít pouze na podporu distribuce potravin a zboží v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.

2. Členské státy a příjemci vybírají potravinovou a/nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně zboží, rovněž zohledňují klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami a užívání plastů na jedno použití . Ve vhodných případech se při výběru typu potravin, které mají být distribuovány, přihlíží k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.

Potravinová a/nebo základní materiální pomoc může být poskytnuta přímo nejchudším osobám nebo nepřímo prostřednictvím elektronických poukázek nebo karet, pokud je možné je vyměnit pouze za potravinovou a/nebo základní materiální pomoc, jak je stanoveno čl. 2 odst. 3 , a nenahrazují se jí jakékoli stávající sociální dávky.

Potraviny poskytnuté nejchudším osobám mohou být získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (26), jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin nejchudším osobám.

Kromě částek, které jsou pro daný program již k dispozici, se ve prospěch nejchudších osob použije také každá částka získaná z uvedené transakce.

3. Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci podpory z ESF+, která je určena na řešení materiální deprivace, respektovala důstojnost a zabránila stigmatizaci nejchudších osob.

4. Dodávku potravinové a/nebo materiální pomoci mohou doprovázet doprovází také přesměrování na příslušné služby a další doprovodná opatření zaměřená na sociální začlenění nejchudších osob. [pozm. návrh 105]

Článek 18

Obsah priority

Priorita týkající se podpory podle čl. 4 odst. 1 bodu xi) stanoví:

a)	typ podpory;

b)	hlavní cílové skupiny;

c)	popis národních nebo regionálních režimů podpory.

V případě programů omezených na tento typ podpory a související technickou pomoc jsou součástí priority rovněž kritéria pro výběr operací.

Článek 19

Způsobilost operací

1 Potravinová a/nebo základní materiální pomoc poskytovaná nejchudším osobám může být pořízena příjemcem nebo jeho jménem nebo může být příjemci bezplatně poskytnuta.

2. Potravinová a/nebo základní materiální pomoc se nejchudším osobám poskytuje bezplatně.

Článek 20

Způsobilost výdajů

1. Způsobilými náklady na podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace jsou:

a)	náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci včetně nákladů spojených s přepravou potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří potravinovou a/nebo základní materiální pomoc dodají konečným příjemcům;

pokud se na přepravu potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří ji dodají konečným příjemcům, nevztahuje písmeno a), náklady, které nese nákupní subjekt a které se týkají přepravy potravinové a/nebo základní materiální pomoci do skladů a/nebo k příjemcům, a náklady na skladování v paušální sazbě ve výši 1 % nákladů zmíněných v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech skutečně vynaložené a uhrazené náklady;

správní náklady, náklady na přepravu a na skladování, které nesou příjemci podílející se na distribuci potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, v paušální sazbě ve výši 5 % nákladů zmíněných v písmeni a); nebo 5 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;

d)	náklady na sběr, přepravu, skladování a distribuci potravinových darů a s tím přímo spojené činnosti v oblasti zvyšování informovanosti;

e)	náklady na doprovodná opatření podniknutá příjemci nebo jejich jménem a vykázaná příjemci poskytujícími potravinovou a/nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám v paušální sazbě ve výši 5 % nákladů zmíněných v písmeni a).

2. Snížení způsobilých nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci nevede ke snížení způsobilých nákladů, které jsou stanoveny v odst. 1 písm. c) a e).

3. Za způsobilé náklady se nepovažují:

a)	úroky z dlužných částek;

b)	poskytování nákup infrastruktury;

c)	náklady na použité zboží nižší jakosti . [pozm. návrh 106]

Článek 21

Ukazatele a podávání zpráv

1. U priorit zaměřených na řešení materiální deprivace se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze II tohoto nařízení. Tyto programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

2. Stanoví se referenční hodnoty pro společné ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy. Požadavky na podávání zpráv musí být co nejjednodušší.

3. Do 30. června 2025 a 30. června 2028 podají řídicí orgány Komisi zprávu o výsledcích strukturovaného anonymního průzkumu, který byl u konečných příjemců proveden v předchozím roce a který je také zaměřen na jejich životní podmínky a povahu jejich materiální deprivace . Tento průzkum vychází ze vzoru, který stanovila Komise prostřednictvím prováděcího aktu.

4. Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze II, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů. [pozm. návrh 107]

Článek 22

Audit

Audit operací může zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly konečných příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu. Audit operací zahrnuje více kontrol v raných fázích provádění, aby v případě rizika podvodu byly finanční prostředky přesměrovány do jiných projektů. [pozm. návrh 108]

Část III – Provádění v rámci přímého a nepřímého řízení

Kapitola I – Zvláštní pravidla pro složku Zaměstnanost a sociální inovace

Oddíl I: Obecná ustanovení

Článek 23

Operační cíle

Složka Zaměstnanost a sociální inovace má tyto operační cíle:

a)	rozvíjet vysoce kvalitní srovnávací analytické znalosti s cílem zajistit, aby politiky zaměřené na dosažení specifických cílů uvedených v článku 4 byly založeny na spolehlivých důkazech a byly relevantní pro potřeby, výzvy a podmínky v přidružených zemích;

b)	usnadňovat účinné a inkluzivní sdílení informací, vzájemné učení, vzájemné hodnocení a dialog o politikách v oblastech uvedených v článku 4 s cílem pomoci přidruženým zemím při přijímání vhodných politických opatření;

podporovat sociální experimenty v oblastech uvedených v článku 4 a rozvíjet schopnost zúčastněných stran připravovat, navrhovat, provádět, převádět či dále rozvíjet otestované inovace v oblasti sociální politiky se zvláštním důrazem na podporu rozvoje místních projektů, které vypracovávají města, místní a regionální orgány, sociální partneři, organizace občanské společnosti a socioekonomické subjekty v oblasti přijímání, sociálního začlenění a integrace státních příslušníků třetích zemí ;

poskytovat specifické podpůrné služby zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání za účelem rozvoje integrovaných evropských trhů práce, od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, aby byla obsazena volná pracovní místa v určitých odvětvích, profesích, zemích, pohraničních oblastech nebo nabídnuta určitým skupinám (například zranitelným osobám ve zranitelném postavení );

da)	podporovat přeshraniční partnerství mezi veřejnými službami zaměstnanosti, občanskou společností a sociálními partnery s cílem posílit přeshraniční trh práce a přeshraniční mobilitu za odpovídajících podmínek;

db)	podporovat poskytování služeb EURES při náboru a umísťování pracovníků do kvalitního a udržitelného zaměstnání pomocí porovnání nabídek volných pracovních míst se žádostmi o zaměstnání, a to i prostřednictvím přeshraniční partnerství;

dc)	usnadnit dobrovolnou územní mobilitu pracovníků za odpovídajících sociálních podmínek a rozšířit pracovní příležitosti rozvíjením vysoce kvalitních trhů práce v Unii podporujících začlenění, které jsou otevřené a přístupné všem, a to při respektování práv pracovníků na celém území Unie;

podporovat rozvoj tržního ekosystému souvisejícího s poskytováním mikrofinancování , jakož i jeho dostupnosti a přístupnosti pro mikropodniky, podniky sociální ekonomiky a zranitelné osoby mikropodnikům ve fázi zahájení činnosti a rozvoje, a to zejména pro ty podnikům, které zaměstnávají zranitelné osoby osoby ve zranitelném postavení, včetně znevýhodněných skupin ;

podporovat vytváření sítí na úrovni Unie a dialogů s příslušnými zúčastněnými stranami v oblastech uvedených v článku 4 i mezi těmito stranami a přispívat k budování institucionálních kapacit těchto zapojených zúčastněných stran včetně veřejných služeb zaměstnanosti, institucí sociálního zabezpečení, občanské společnosti, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících financování sociálním podnikům podnikům sociální ekonomiky a také sociální ekonomice;

g)	podporovat rozvoj podniků sociální ekonomiky sociálních podniků a vznik trhu pro sociální investice tím, že se usnadní veřejné a soukromé interakce a účast nadací a dobročinných organizací na tomto trhu;

poskytovat pokyny pro rozvoj sociální infrastruktury (včetně bydlení, předškolního vzdělávání a péče, péče o seniory, požadavků na přístupnost, přechodu od institucionálních k rodinným a komunitním pečovatelským službám, stejně jako požadavků na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, péče o děti, vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a dlouhodobé péče) potřebné pro provádění evropského pilíře sociálních práv;

i)	podporovat nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, a to zejména v oblastech boje proti chudobě, zaměstnanosti, dovedností a sociálního začleňování v celé Evropě;

j)	podporovat provádění příslušných mezinárodních sociálních a pracovních norem v kontextu využívání potenciálu globalizace a vnějšího rozměru politik Unie v oblastech uvedených v článku 4. [pozm. návrh 109]

Článek 23a

Tematické zaměření a finanční prostředky

Část finančního krytí ESF+ pro složku Zaměstnanost a sociální inovace uvedená v čl. 5 odst. 4 písm. b) je vynakládána po celé období na specifické cíle vymezené v čl. 4 odst. 2b podle těchto orientačních procentních hodnot:

a)	55 % na specifický cíl č. 1;

b)	18 % na specifický cíl č. 2;

c)	18 % na specifický cíl č. 3. [pozm. návrh 110]

Oddíl II – Způsobilost

Článek 24

Způsobilá opatření

1. Pro financování jsou způsobilá pouze opatření zaměřená na plnění cílů uvedených v článku 3 a 4.

2. V rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace mohou být podporována následující opatření:

analytické činnosti včetně činností, které se vztahují k třetím zemím, zejména:

i)	průzkumy, studie, statistické údaje, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele, financování středisek pro sledování na evropské úrovni a referenční hodnoty;

ii)	sociální experimenty, kterými se hodnotí sociální inovace;

iii)	monitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;

provádění politik, zejména:

i)	přeshraničních partnerství a podpůrných služeb v přeshraničních regionech;

ii)	celounijního režimu mobility zaměřeného na pracovní sílu v Unii s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce;

iii)	podpora mikrofinancování a sociálních podniků podniků sociální ekonomiky , a to rovněž prostřednictvím operací kombinování zdrojů, jako je asymetrické sdílení rizika nebo snížení transakčních nákladů, jakož i podpora rozvoje sociální infrastruktury a dovedností;

iv)	podpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a dalšího rozvoje inovativních řešení;

budování kapacit, zejména:

i)	sítí na úrovni Unie souvisejících s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;

ii)	národních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním složky;

iii)

správních institucí zúčastněných zemí, institucí sociálního zabezpečení a služeb zaměstnanosti odpovědných za podporu mobility pracovníků, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům podniků sociální ekonomiky , nebo jiným subjektům činným v oblasti sociálních investic, jakož i podpora jejich vzájemných kontaktů;

iv)	pro zúčastněné strany sociálních partnerů a zúčastněných stran s ohledem na nadnárodní spolupráci;

komunikační činnost a šíření informací zejména:

i)	vzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a referenční hodnoty;

ii)	pokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ, které se týkají oblastí uvedených v čl. 4 odst. 1;

iii)	informační systémy šířící důkazní informace souvisejí s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;

iv)	akce, konference a semináře v rámci předsednictví Rady technická a administrativní pomoc určená k provádění pracovního programu, například přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií. [pozm. návrh 111]

Článek 25

Způsobilé subjekty

1. Aby byly subjekty způsobilé, použijí se kromě kritérií, která jsou stanovena v článku [197] finančního nařízení, také následující kritéria:

právní subjekty usazené v některé z těchto zemí:

i)	v členském státě nebo zámořské zemi či území s ním spojeném;

ii)	v přidružené zemi;

iii)	třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3;

b)	jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli příslušná mezinárodní organizace. [pozm. návrh 112]

2. Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidruženou zemí, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů daného opatření.

3. Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidruženou zemí, by měly v zásadě nést náklady spojené s jejich účastí.

Článek 25a

Řízení

1. Komise vede se zúčastněnými stranami v celé Unii, zejména se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti, konzultace o programech pro zaměstnanost a sociální inovace a o jejich prioritách, strategické orientaci i provádění.

2. Komise naváže nezbytné spojení s Výborem pro zaměstnanost, Výborem pro sociální ochranu a Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, skupinou generálních ředitelů pro pracovní vztahy a Poradním výborem pro volný pohyb pracovníků, aby bylo zajištěno pravidelné a řádné informování těchto orgánů o pokroku v provádění uvedených programů. Komise rovněž informuje ostatní výbory, které se zabývají politikami, nástroji a opatřeními souvisejícími se složkou Zaměstnanost a sociální inovace. [pozm. návrh 113]

Kapitola II – Zvláštní ustanovení pro složku Zdraví

Oddíl I: Obecná ustanovení

Článek 26

Operační cíle

1. Pro financování jsou způsobilá pouze opatření, kterými se provádí cíle uvedené v článcích 3 a 4.

2. Složka Zdraví má tyto operační cíle:

-a)

podporovat strategii EU v oblasti veřejného zdraví, která má tyto cíle:

i)	podporovat členské státy v jejich úsilí o ochranu a zlepšování veřejného zdraví; a

ii)	pomáhat při plnění úkolů Unie v oblasti zdraví v souladu s článkem 168 Smlouvy o fungování EU, jenž stanoví, že při vymezení a provádění všech politických opatření a činnosti Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. [pozm. návrh 114]

posílit zlepšit připravenost na krizové situace, jejich řízení a reakci na ně v rámci Unie, a chránit řešit tak přeshraniční zdravotní hrozby: občany před přeshraničními zdravotními hrozbami: [pozm. návrh 115]

i)	provádět opatření v oblasti budování kapacit pro zajištění připravenosti na krizové situace, jejich řízení a reakce na ně;

ii)	reagovat na přeshraniční zdravotní hrozby během krize;

iii)	podporovat kapacitu laboratoří;

iv)	řešit otázky mikrobiální rezistence;

iva)	provádět kvalitně koncipované intervence v oblasti veřejného zdraví za účelem snížení zátěže a dopadu infekcí a infekčních onemocnění, jimž lze předcházet; [pozm. návrh 116]

ivb)	podporovat rozvoj dovedností a nástrojů pro efektivní informování o rizicích; [pozm. návrh 117]

posílit zdravotní systémy;

i)	investovat do podpory zdraví a prevence nemocí , mimo jiné za pomoci programů na zvyšování zdravotní gramotnosti a vzdělávacích programů a také podporou tělesné aktivity ; [pozm. návrh 118]

ia)	investovat do včasné diagnostiky a skríningu; [pozm. návrh 119]

ii)	podporovat digitální transformaci zdraví a péče péče, která by reagovala na potřeby a obavy pacientů a občanů, zejména vytvářením vazeb s programy, které podporují mediální gramotnost a digitální dovednosti ; [pozm. návrh 120]

iia)	podporovat digitální veřejné služby v oblastech, jako je zdraví; [pozm. návrh 121]

iib)	zvýšit kvalitu informací o zdravotním stavu a posílit jejich zabezpečení; [pozm. návrh 122]

iii)	podporovat rozvoj udržitelného transparentního a přístupného zdravotního informačního systému Unie a zároveň zajistit ochranu soukromých údajů ; [pozm. návrh 123]

iv)

podporovat členské státy předáváním znalostí a opatřeními na podporu provádění , která v předávání znalostí, které jsou užitečná užitečné pro vnitrostátní reformní procesy, aby se zvýšila účinnost, přístupnost a odolnost, nediskriminační charakter, inkluzivnost a nestrannost zdravotních systémů , které řeší sociální nerovnost, a aby se více a více se podporovalo zdraví a prevence nemocí při současném zaměření zejména na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru . To zahrnuje také podporu státních rejstříků na vysoce kvalitní úrovni, které musí rovněž poskytovat srovnatelné údaje ; [pozm. návrh 124]

v)	rozvíjet a zavádět přístupy, jimiž se reaguje na budoucí problémy týkající se systémů zdravotní péče;

va)	podporovat přechod na individuálně zaměřenou péči, blízkost zdravotních a sociálních služeb a také integrovanou komunitní péči, zejména podporou organizačních modelů založených na mezioborové týmové práci a vytváření sítí mezi více zúčastněnými stranami; [pozm. návrh 125]

vb)	zajistit zapojení všech příslušných zúčastněných stran do provádění výše uvedených opatření, a to na úrovni Unie a/nebo na úrovni členských států podle potřeby; [pozm. návrh 126]

vc)	vypracovat a zavést nástroje a strategie k prevenci a řešení nerovností v oblasti zdraví, podporovat sociální začlenění a posilovat postavení občanů a zapojení komunit; [pozm. návrh 127]

podporovat právní předpisy EU v oblasti zdraví;

i)	podporovat provádění právních předpisů týkajících se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků , jakož i přístup k těmto přípravkům v celé Unii ; [pozm. návrh 128]

ii)	podporovat provádění právních předpisů Unie v oblasti hodnocení zdravotnických technologií (27);

iii)	monitorovat a podporovat členské státy při provádění právních předpisů v oblasti látek lidského původu (SoHO);

iv)	podporovat provádění právních předpisů týkajících se tabáku;

v)	podporovat provádění právních předpisů Unie v oblasti přeshraniční zdravotní péče;

vi)

podporovat vědecké výbory Komise pro bezpečnost spotřebitele a pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika rozvíjení zásady zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky a zavést takové postupy , které by braly v úvahu důsledky pro zdraví a zohlednily je ve všech politikách ; [pozm. návrh 129]

ca)

podporovat monitorování, provádění a upevňování dalších právních předpisů a politik Unie s důsledky pro zdraví, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví, mimo jiné opatření, která se týkají:

i)	znečišťování ovzduší;

ii)	endokrinních disruptorů a dalších chemických látek se škodlivými vlastnostmi;

iii)	reziduí pesticidů v potravinách, ve vodě a v ovzduší;

iv)	potravin a jejich označování, včetně označování transmastných kyselin, označování alkoholických nápojů, přídatných látek a materiálů určených pro styk s potravinami; [pozm. návrh 130]

podporovat integrovanou činnost (pokud jde například o evropské referenční sítě, hodnocení zdravotnických technologií a zavádění osvědčených postupů na podporu zdraví, prevence a léčby nemocí);

i)	pokračovat v podpoře evropských referenčních sítí;

ii)	podporovat rozvoj spolupráce a budování kapacit v oblasti hodnocení zdravotnických technologií při přípravě nových harmonizovaných pravidel; [pozm. návrh 131]

iii)	podporovat zavádění osvědčených postupů pro inovace v oblasti veřejného zdraví.

iiia)

podporovat provádění programů a používání osvědčených postupů ve vzdělávání v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a kampaní pro mládež; [pozm. návrh 132]

iiib)

podporovat organizace občanské společnosti na unijní úrovni, které se zabývají oblastí zdraví a souvisejícími otázkami; [pozm. návrh 133]

iiic)

podpořit zřízení řídicího výboru pro otázky zdraví v zájmu provádění opatření v rámci složky Zdraví; [pozm. návrh 134]

Oddíl II

Způsobilost

Článek 27

Způsobilá opatření

1. Pro financování jsou způsobilá pouze opatření vztahující se k oblasti zdraví, která jsou zaměřena zaměřená na plnění cílů uvedených v článcích 3 , 4 a 26. [pozm. návrh 135]

2. Složka Zdraví může podporovat následující opatření:

analytické činnosti, zejména:

i)	průzkumy, studie, sběr údajů, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele a srovnávací kritéria;

ia)	činnosti určené ke sledování kumulativních dopadů rizikových faktorů na životní prostředí, včetně těch, které vznikají v důsledku přítomnosti kontaminujících látek v potravinách, ve vodě, v ovzduší a jiných zdrojích; [pozm. návrh 136]

ib)	činnosti, které sledují dopady právních předpisů Unie na zdraví, jako je farmakovigilance a obdobné postupy; [pozm. návrh 137]

ii)	monitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;

Výsledky analytické činnosti, jakmile je dokončena, se zpřístupní veřejnosti. [pozm. návrh 138]

provádění politik, zejména:

i)	přeshraniční spolupráce a partnerství, a to i v přeshraničních regionech , mimo jiné, i pokud jde o znečištění ovzduší a jinou přeshraniční kontaminaci životního prostředí ; [pozm. návrh 139]

ii)	podpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a dalšího rozvoje inovativních řešení;

iii)	cvičení připravenosti na zdravotní krizi;

budování kapacit, zejména:

i)	prostřednictvím výměny přenosu, přizpůsobení a zavádění osvědčených postupů, které zajistí přidanou hodnotu na úrovni Unie mezi členskými státy; [pozm. návrh 140]

ii)	sítí na úrovni EU souvisejících s oblastmi uvedenými v článku 26 , a to trvalým a udržitelným způsobem a se zajištěním účasti aktivní občanské společnosti na unijní úrovni ; [pozm. návrh 141]

iii)	prostřednictvím poskytování podpory na zavádění, provozování a údržbu infrastruktury informačních technologií pro výměnu údajů;

iv)	národních regionálních a národních kontaktních míst a kontaktních míst na nižší než státní úrovni , která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním programu; [pozm. návrh 142]

v)	zúčastněných stran s ohledem na nadnárodní spolupráci;

vi)	prostřednictvím pomoci v oblasti spolupráce se třetími zeměmi;

vii)	prostřednictvím obstarávání zboží a služeb v případě zdravotní krize;

komunikační činnost a šíření informací, zejména:

i)	vzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a referenční hodnoty;

ii)	pokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ týkajících se oblastí uvedených v článku 26;

iii)	informační systémy šířící důkazní informace, které souvisejí s oblastmi uvedenými v článku 26;

iv)	akce v rámci předsednictví Rady a příslušné přípravné akce, konference a semináře.

3. Opatření uvedená v odstavci 2 jsou způsobilá pouze tehdy, pokud podporují vytváření úspor z rozsahu, zlepšování připravenosti na krizové situace, zavádění zjištěných osvědčených postupů s velkou přidanou hodnotou, nebo se snaží zajistit, aby byla pravidla Unie v oblastech uvedených v čl. 26 odst. 3 prováděna, prosazována, hodnocena a přezkoumána podle potřeby.

Článek 28

Způsobilé subjekty a náklady

1. Aby byly subjekty způsobilé, použijí se kromě kritérií, která jsou stanovena v článku 197 finančního nařízení, také následující kritéria:

právní subjekty usazené v některé z těchto zemí:

i)	v členském státě nebo zámořské zemi či území s ním spojeném;

ii)	v přidružené zemi;

iii)	třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4;

b)	jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace;

2. Fyzické osoby nejsou způsobilé.

3. Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidruženou zemí, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů daného opatření.

4. Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidruženou zemí, by měly v zásadě nést náklady spojené s jejich účastí.

5. Ve výjimečných případech během krize způsobené vážnou přeshraniční zdravotní hrozbou, jak je definována v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1082/2013 (28), mohou být náklady vzniklé mimo přidružené země výjimečně považovány za způsobilé, pokud jsou řádně opodstatněny důvody boje proti šíření rizika v zájmu ochrany zdraví občanů EU.

Článek 29

Řízení

Komise konzultuje zdravotnické orgány členských států v Řídicí skupině pro podporu zdraví, prevenci chorob a zvládání nepřenosných nemocí nebo v jiné příslušné skupině odborníků Komise nebo v podobných subjektech , jako jsou profesní sdružení v odvětví zdravotnictví, ohledně ročních pracovních plánů stanovených pro složku Zdraví a ohledně jejích priorit, strategických směrů i jejího provádění, jakož i ohledně zdravotních aspektů u jiných politik a podpůrných mechanismů, aby se zvýšila jejich celková koordinace a přidaná hodnota. Silné politické vedení a odpovídající struktura řízení věnovaná oblasti zdraví zajistí, aby byla zaručena ochrana a podpora zdraví ve všech portfoliích Komise v souladu s čl. 168 odst. 1 Smlouvy o fungováníEU. [pozm. návrh 143]

Článek 29a

Řídicí výbor pro otázky zdraví

1. Komise zřídí k provádění opatření v rámci složky Zdraví řídicí výbor pro otázky zdraví (dále jen „řídicí výbor“).

2. Řídicí výbor se zaměřuje na vytváření pozitivních vazeb mezi složkou Zdraví a dalšími programy, které obsahují zdravotní aspekt, a to prostřednictvím koordinace a spolupráce, podporou zapojení pacientů a společnosti a poskytováním vědeckého poradenství a doporučení. Tato činnost zajišťuje hodnotově zaměřená opatření v oblasti zdraví, udržitelnost a lepší řešení otázek spojených se zdravím, podporuje dostupnost a snižuje nerovnosti v oblasti zdraví.

3. Řídicí výbor zajišťuje komplexní strategii a řízení při vytváření pracovních plánů v rámci složky Zdraví.

4. Řídicí výbor je nezávislou skupinou zúčastněných stran složenou ze subjektů z příslušných odvětví v oblasti veřejného zdraví, dobrých životních podmínek a sociální ochrany, jehož činnosti se účastní zástupci regionálních a místních zdravotnických orgánů, zástupců pacientů a občanů.

5. Řídicí výbor se skládá z patnácti až dvaceti vysoce postavených osob vybraných z různých oborů a oblastí činnosti uvedených v odstavci 4. Členy řídicího výboru jmenuje Komise na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů nebo vyjádření zájmu či obojího.

6. Předsedu řídicího výboru jmenuje Komise ze svých členů.

7. Řídicí výbor:

a)	poskytuje vstupní informace pro vypracování ročních pracovních plánů v rámci složky Zdraví v návaznosti na návrh Komise;

b)	připravuje plán řízení koordinace a spolupráce mezi složkou Zdraví a dalšími programy, které obsahují zdravotní aspekt.

Tento plán by měl usnadnit zajištění viditelnosti a koordinace všech stávajících finančních mechanismů významných pro oblast zdraví a napomáhat při řízení koordinace a spolupráce. [pozm. návrh 144]

Článek 29b

Mezinárodní spolupráce

Za účelem co nejvyšší efektivity a účinnosti opatření na unijní i mezinárodní úrovni rozvíjí Komise spolupráci na provádění složky Zdraví s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Organizace spojených národů a její specializované agentury, především se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), stejně jako s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). [pozm. návrh 145]

Kapitola III

Společná pravidla použitelná pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku zdraví

Článek 30

Účast třetích zemí přidružených ke složce Zaměstnanost a sociální inovace a složce Zdraví

1. Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví jsou otevřeny těmto přidruženým zemím:

a)	členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;.

třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě vztahující se na účast třetí země v dané složce, za předpokladu, že dohoda:

i)	zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami třetí země, která se účastní programů Unie;

ii)	stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy nebo složky programů a jejich administrativních nákladů. Tyto příspěvky představují v souladu s čl. [21 odst. 5 nového finančního nařízení] účelově vázané příjmy;

iii)	neuděluje třetí zemi ohledně dané složky rozhodovací pravomoc;

iv)	zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

2. Složka Zdraví bude dostupná také zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi.

Článek 31

Formy financování EU a metody provádění

1. Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví mohou poskytovat finanční prostředky ve všech formách stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek , příspěvků a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie, nebo na jejichž práci se podílí. [pozm. návrh 146]

2. Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví se provádějí přímo, jak je stanoveno ve finančním nařízení, nebo nepřímo se subjekty uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

Při udělování grantů může být hodnotící výbor uvedený v článku [150] finančního nařízení složen z externích odborníků.

3. Operace kombinování zdrojů v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace se provádějí v souladu s [nařízením o InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.

4. Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů na financování opatření, která mají pro Unii jasnou přidanou hodnotu a jsou spolufinancována příslušnými orgány zodpovědnými za zdraví v členských státech nebo v třetích zemích přidružených k programu, nebo subjekty veřejného sektoru a nevládními subjekty, které jednají jednotlivě, nebo jako síť, a byly těmito příslušnými orgány pověřeny.

5. Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů evropským referenčním sítím, které jako sítě schválila rada členských států evropských referenčních sítí v souladu s postupem schvalování stanoveným v prováděcím rozhodnutí Komise 2014/287/EU, kterým se stanoví kritéria pro zřizování a hodnocení evropských referenčních sítí, pro schvalování a hodnocení jejich členů a pro usnadnění výměny informací a odborných poznatků o zřizování a hodnocení těchto sítí.

Článek 32

Pracovní program a koordinace

Komise přijímá v souladu s článkem 38 akty v přenesené pravomoci s cílem zavést roční pracovní programy uvedené Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku [108] finančního nařízení , aby byla doplněna složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví . V těchto pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. [pozm. návrh 147]

Komise a členské státy podpoří synergie a zajistí účinnou koordinaci mezi složkou Zdraví v rámci ESF+ a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu.

Článek 33

Monitorování a vykazování

1. Stanoví se ukazatele, kterými se bude u složek monitorovat jejich provádění a pokrok na cestě ke splnění specifických cílů stanovených v článku 4 a operačních cílů stanovených v článcích 23 a 26.

2. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění složek, jakož i výsledky byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem doplnit či změnit ukazatele v přílohách IIb a příloze III, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.

3a. Za účelem pravidelného monitorování složek a provádění případných nezbytných úprav priorit svých politik a financování vypracuje Komise úvodní kontrolní zprávu o kvalitativních a kvantitativních aspektech týkajících se prvního roku, po které následují tři zprávy za následující dvouletá období, a tyto zprávy zasílá Evropskému parlamentu a Radě. Zprávy jsou také předávány pro informaci Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tyto zprávy pokrývají výsledky složek a to, do jaké míry byly v jejich činnostech dodrženy zásady rovnosti žen a mužů a začleňování genderového hlediska a jak při nich byly řešeny otázky zákazu diskriminace, včetně problematiky přístupnosti. Tyto zprávy jsou v zájmu zvýšení transparentnosti složek zpřístupněny veřejnosti. [pozm. návrh 148]

Článek 34

Ochrana finančních zájmů Unie

Pokud se třetí země účastní programu na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody, třetí země udělí nezbytná práva a přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013

Článek 35

Hodnocení

1. Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu.

2. Průběžné hodnocení složek se může provést, jakmile je k dispozici dostatek informací o jejich provádění, avšak nejpozději do čtyř let od zahájení provádění složek. Do 31. prosince 2024 Komise provede hodnocení složek v polovině období s cílem:

a)	určit na kvalitativním a kvantitativním základě pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů složky;

b)	zabývat se sociálním prostředím v Unii a veškerými hlavními změnami provedenými právními předpisy Unie;

c)	zjistit, zda byly zdroje složky využity účinným způsobem a posoudit související evropskou přidanou hodnotu.

Výsledky uvedeného hodnocení v polovině období budou předloženy Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 149]

3. Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 5, provede Komise závěrečné hodnocení složek.

4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 36

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 37

Informace, komunikace a publicita

1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2. Komise provádí informační a komunikační opatření týkající se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, jakož i souvisejících činností a výsledků. Finanční zdroje vyčleněné na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článcích 4, 23 a 26. [pozm. návrh 150]

Část VI – Závěrečná ustanovení

Článek 38

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 , článku 32 a čl. 33 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 , článku 32 a čl. 33 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 , článku 32 a čl. 33 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 151]

Článek 39

Postup projednávání ve výboru u složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

1. Komisi je nápomocen výbor uvedený v čl. [109 odst. 1] nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 40

Výbor podle článku 163 Smlouvy o fungování EU

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU („výbor ESF+“).

2. Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů , jednoho zástupce občanské společnosti, jednoho zástupce subjektů pro rovnost nebo jiných nezávislých orgánů pro lidská práva v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních] a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.

3. Výbor EFS+ zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace , organizace zaměstnavatelů a organizace občanské společnosti zaměstnavatelů na úrovni Unie.

3a. Výbor EFS+ může na svá zasedání zvát zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu.

3b. V rámci výboru ESF+ je nezbytné zajistit genderovou vyváženost a odpovídající zastoupení menšin i jiných vyloučených skupin.

4. Výbor ESF+ je konzultován ohledně plánovaného využití technické pomoci v případě poskytnutí podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení a ohledně dalších otázek, které mají dopad na provádění strategií na úrovni Unie týkajících se ESF+.

5. Výbor ESF+ může vydat stanoviska:

a)	k otázkám souvisejícím s přínosem ESF+ při provádění evropského pilíře sociálních práv včetně doporučení pro jednotlivé země a priorit týkajících se semestru (národní programy reforem atd.);

b)	k otázkám týkajícím se nařízení (EU) …/… [nového nařízení o společných ustanoveních] relevantním pro ESF+;

c)	k otázkám týkajícím se ESF+, které mu předala Komise a které nepatří mezi otázky uvedené v odstavci 4.

Stanoviska výboru ESF+ se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise písemně uvědomí výbor ESF+, jakým způsobem jeho stanoviska zohlednila.

6. Výbor ESF+ může pro každou ze složek ESF+ zřizovat pracovní skupiny. [pozm. návrh 152]

Článek 41

Přechodná ustanovení pro ESF+ v rámci sdíleného řízení

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (29), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (30) nebo jakýkoli akt přijatý na jejich základě se nadále použijí na programy a operace podporované z Evropského sociálního fondu a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v programovém období 2014–2020.

Článek 42

Přechodná ustanovení pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví

1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (31) a nařízení (EU) č. 282/2014 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

2. Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi ESF+ a opatřeními přijatými v rámci předcházejících programů: programu pro zaměstnanost a sociální inovace a programu Unie v oblasti zdraví.

3. V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 5 odst. 6 [technická a administrativní pomoc], aby bylo možno řídit opatření, jež nebyla dokončena do 31. prosince 2027.

4. Prostředky získané z dřívějších operací v rámci finančních nástrojů zřízených programem pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI 2014–2020) se investují do finančních nástrojů „sociálního okna“ fondu InvestEU zřízeného nařízením (EU) …/… .

Článek 43

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda/předsedkyně

Za Radu

předseda/předsedkyně

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 165.

(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 84.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti ( Úř. věst. L 328, 21.12.2018 , s. 210).

(7) Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.

(8) Doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11).

(9) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9302-2015-INIT/en/pdf.

(10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(12) COM(2016)0739.

(13) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).

(14) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).

(16) COM(2018)0051.

(17) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/287/EU ze dne 10. března 2014, kterým se stanoví kritéria pro zřizování a hodnocení evropských referenčních sítí, pro schvalování a hodnocení jejich členů a pro usnadnění výměny informací a odborných poznatků o zřizování a hodnocení těchto sítí (Úř. věst. L 147, 17.5.2014, s. 79).

(18) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(20) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(21) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(22) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(24) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013 , kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(27) Komise přijala návrh týkající se hodnocení zdravotnických technologií (COM(2018)0051).

(28) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1082/2013 ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1).

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

PŘÍLOHA I (1)

Společné ukazatele pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Všechny osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (žena, muž, nebinární osoba). Pokud některé výsledky nejsou možné dostupné , údaje týkající se těchto výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat. Citlivé osobní údaje mohou být sledovány anonymně.

Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby:

1a)

Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků

—

Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků jsou:

—	nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných*,

—	dlouhodobě nezaměstnaní*,

—	neaktivní*,

—	zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných*,

—	nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET),*

—	děti ve ve věku do 30 18 let*,

—	mladí lidé ve věku 18–29 let*,

—	ve věku nad 54 let*,

—	osoby s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0-2)*,

—	osoby s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním vzděláním (ISCED 4)*,

—	osoby s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*.

Celkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů souvisejících s postavením v zaměstnání.

1b)

Ostatní společné ukazatele výstupů

Pokud se údaje pro tyto ukazatele neshromažďují v registrech údajů, lze hodnoty u těchto ukazatelů stanovit na základě informovaného odhadu ze strany příjemce. Účastníci údaje předkládají vždy dobrovolně.

—	účastníci se zdravotním postižením**,

—	účastníci ve věku do 18 let*,

—	státní příslušníci třetích zemí*,

—	účastníci zahraničního původu*,

—	menšiny (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové kromě romské komunity )**,

—	účastníci z romské komunity**,

—	bezdomovci nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení*,

—	účastníci z venkovských oblastí*,

—	účastníci ze zeměpisných oblastí s vysokou mírou chudoby a sociálního vyloučení*,

—	účastníci v přechodu od institucionálních k rodinným a komunitním pečovatelským službám**.

Společné ukazatele výstupů pro subjekty jsou:

—	počet podporovaných orgánů veřejné správy nebo veřejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni,

—	počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a sociálních podniků).

Společné ukazatele pro okamžité výsledky pro účastníky jsou:

—	účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti*,

—	účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy po ukončení své účasti*,

—	účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,

—	účastníci zaměstnaní po ukončení své účasti, včetně osob samostatně výdělečně činných*.

Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky pro účastníky:

—	účastníci zaměstnaní do šesti a dvanácti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost*,

—	účastníci, jejichž situace na trhu práce se šest a dvanáct měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila*.

Jako minimální požadavek platí, že tyto údaje mají být shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každého specifického cíle. Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni specifického cíle. [pozm. návrh 153]

(1) Údaje uváděné u ukazatelů označené * se považují za osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. Údaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 9 nařízení (EU) 2016/679.

PŘÍLOHA II

Společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace

1) Ukazatele výstupů

Celková peněžní hodnota distribuovaných potravin a zboží;

celková hodnota potravinové pomoci;

ia)	celková peněžní hodnota potravin pro děti;

ib)	celková peněžní hodnota potravin pro bezdomovce;

ic)	celková peněžní hodnota potravin pro jiné cílové skupiny;

ii)

celková hodnota distribuovaného zboží

iia)	celková peněžní hodnota zboží pro děti;

iib)	celková peněžní hodnota zboží pro bezdomovce;

iic)	celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny;

celkové množství distribuované potravinové pomoci (v tunách).

Z toho (1):

a)	podíl potravin, u nichž byla programem uhrazena pouze přeprava, distribuce a skladování (v %);

b)	podíl potravinových produktů spolufinancovaných z ESF+ v celkovém množství potravin distribuovaných příjemcům (v %).

2) Společné ukazatele výsledků (2)

Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc

—	počet dětí ve věku do 18 let,

—	počet mladých lidí ve věku 18–29 let,

—	počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,

—	počet konečných příjemců se zdravotním postižením,

—	počet státních příslušníků třetích zemí,

—	počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové kromě romské komunity ),

—	účastníci z romské komunity,

—	počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.

Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta materiální pomoc

—	počet dětí ve věku do 18 let,

—	počet mladých lidí ve věku 18–29 let,

—	počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,

—	počet konečných příjemců se zdravotním postižením,

—	počet státních příslušníků třetích zemí,

—	počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové kromě romské komunity ),

—	účastníci z romské komunity,

—	počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení. [pozm. návrh 154]

(1) Hodnoty těchto ukazatelů se stanoví na základě informovaného odhadu ze strany příjemců.

(2) Tamtéž.

PŘÍLOHA IIa

Společné ukazatele pro podporu z fondu ESF+ na posílení sociálního začlenění nejchudších osob

Ukazatele výstupů

(1)

Celkový počet osob, kterým je poskytována pomoc k sociálnímu začlenění.

Z toho:

a)	počet dětí ve věku 15 let nebo mladších,

b)	počet osob ve věku 65 let nebo starších,

c)	počet žen,

d)	počet osob, které jsou původem cizinci, a počet osob, které náleží k menšinám (kromě romské komunity),

e)	účastníci z romské komunity,

f)	počet osob bez domova. [pozm. návrh 155]

PŘÍLOHA IIb

Ukazatele pro složku Zaměstnanost a sociální inovace

Do jaké míry se dle prohlášení zlepšilo porozumění politikám a právním předpisům EU

(1)	Počet analytických činností

(2)	Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací

(3)	Podpora hlavních aktérů

Úroveň aktivní spolupráce a partnerství mezi vládními orgány EU, členskými státy a přidruženými zeměmi

(1)	Počet analytických činností

(2)	Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací

(3)	Podpora hlavních aktérů

Jak byla dle prohlášení využívána inovace v oblasti sociální politiky při provádění sociální odpovědnosti podniků a jaké jsou výsledky experimentálních postupů v oblasti sociální politiky pro tvorbu politik

(1)	Počet analytických činností

(2)	Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací

(3)	Podpora hlavních aktérů

Počet návštěv platformy EURES.

Počet pracovních míst, která byla obsazena mladými lidmi nebo byla podpořena v rámci přípravných činností „Tvoje první práce přes EURES“ a rovněž v rámci cílených programů mobility

Počet osobních kontaktů poradců sítě EURES s uchazeči o zaměstnání, s osobami usilujícími o změnu zaměstnání a se zaměstnavateli

Počet vytvořených nebo konsolidovaných podniků, které využily podporu Unie.

Podíl příjemců, kteří za pomoci mikrofinancování Unie vytvořili nové podniky nebo je rozšířili a kteří jsou nezaměstnaní nebo patří k znevýhodněným skupinám. [pozm. návrh 156]

PŘÍLOHA III

Ukazatele pro složku Zdraví

Úroveň integrované činnosti v oblasti zdraví a úroveň využívání výsledků programu ve vnitrostátních zdravotních politikách

Počet pacientů podporovaných evropskými referenčními sítěmi

Počet společných klinických hodnocení týkajících se zdravotnických technologií příjemců (odborníků, občanů, pacientů), jichž se týkají výsledky programu [pozm. návrh 157]

Počet převedených osvědčených postupů společných klinických hodnocení týkajících se zdravotnických technologií [pozm. návrh 158]

Stupeň využívání výsledků programu ve vnitrostátních zdravotních politikách, který je měřen na základě dotazníku vyplněného před opatřením a po něm Počet převedených osvědčených postupů [pozm. návrh 159]

4a.

Stupeň využití výsledků programu v rámci regionální a vnitrostátní politiky v oblasti zdraví nebo nástrojů měřených validovanými metodami [pozm. návrh 160]

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 116

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 64 31. března 2021

	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Evropský parlament
	Čtvrtek, 4. dubna 2019
2021/C 116/01	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o nakládání s odpady (2019/2557(RSP))	2
2021/C 116/02	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o žádosti o posudek Soudního dvora ve věci slučitelnosti návrhů na přistoupení Evropské unie k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí se Smlouvami a o postupu pro přistoupení k této úmluvě (2019/2678(RSP))	7
2021/C 116/03	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 Zdanění penzijních produktů včetně celoevropského osobního penzijního produktu (2018/2002(INI))	9

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropský parlament
	Čtvrtek, 4. dubna 2019
2021/C 116/04	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o žádosti, aby byl Georgios Epitideios zbaven imunity (2018/2268(IMM))	10
2021/C 116/05	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o žádosti, aby byl Lampros Fountoulis zbaven imunity (2018/2269(IMM))	12
2021/C 116/06	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o žádosti, aby byl Eleftherios Synadinos zbaven imunity (2018/2270(IMM))	14

	III Přípravné akty
	Evropský parlament
	Čtvrtek, 4. dubna 2019
2021/C 116/07	Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 28. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana ((C(2019)02530 – 2019/2679(DEA))	16
2021/C 116/08	Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 28. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti (C(2019)02533 – 2019/2680(DEA))	18
2021/C 116/09	P8_TA(2019)0336 Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, a zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (COM(2018)0745 – C8-0483/2018 – 2018/0390(COD)) P8_TC1-COD(2018)0390 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1806, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie	20
2021/C 116/10	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (COM(2019)0151 – C8-0131/2019 – 2019/0056(NLE))	21
2021/C 116/11	P8_TA(2019)0339 Požadavky na prosazování a konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU (COM(2017)0278 – C8-0170/2017 – 2017/0121(COD)) P8_TC1-COD(2017)0121 Postoj Evropského parlamentu přijetý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU, a mění nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (nařízení o systému IMI) [pozm. návrh 764]	22
2021/C 116/12	P8_TA(2019)0340 Denní a týdenní doba řízení, minimální přestávky a doby odpočinku a určování polohy pomocí tachografů ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a denní a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů (COM(2017)0277 – C8-0167/2017 – 2017/0122(COD)) P8_TC1-COD(2017)0122 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů	43
2021/C 116/13	P8_TA(2019)0341 Přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009 a nařízení (ES) č. 1072/2009 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví (COM(2017)0281 – C8-0169/2017 – 2017/0123(COD)) P8_TC1-COD(2017)0123 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009 a nařízení (ES) č. 1072/2009 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví (Text s významem pro EHP)	59
2021/C 116/14	P8_TA(2019)0342 Společná pravidla pro vnitřní trh se zemním plynem ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (COM(2017)0660 – C8-0394/2017 – 2017/0294(COD)) P8_TC1-COD(2017)0294 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem	79
2021/C 116/15	P8_TA(2019)0343 Evropský námořní a rybářský fond ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (COM(2018)0390 – C8-0270/2018 – 2018/0210(COD)) P8_TC1-COD(2018)0210 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 [pozm. návrh 1. Tento pozměňovací návrh se týká celého textu]	81
2021/C 116/16	P8_TA(2019)0344 Víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři (COM(2018)0115 – C8-0104/2018 – 2018/0050(COD)) P8_TC1-COD(2018)0050 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014	139
2021/C 116/17	P8_TA(2019)0345 Posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu (COM(2018)0212 – C8-0153/2018 – 2018/0104(COD)) P8_TC1-COD(2018)0104 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu	142
2021/C 116/18	P8_TA(2019)0346 Řízení bezpečnosti silniční infrastruktury ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (COM(2018)0274 – C8-0196/2018 – 2018/0129(COD)) P8_TC1-COD(2018)0129 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury	144
2021/C 116/19	P8_TA(2019)0347 Celoevropský osobní penzijní produkt (PEPP) ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o celoevropském osobním penzijním produktu (PEPP) (COM(2017)0343 – C8-0219/2017 – 2017/0143(COD)) P8_TC1-COD(2017)0143 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP)	146
2021/C 116/20	P8_TA(2019)0348 Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (COM(2017)0253 – C8-0137/2017 – 2017/0085(COD)) P8_TC1-COD(2017)0085 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU	148
2021/C 116/21	P8_TA(2019)0349 Ochrana rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324 – C8-0178/2018 – 2018/0136(COD)) P8_TC1-COD(2018)0136 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech	150
2021/C 116/22	P8_TA(2019)0350 Evropský sociální fond plus (ESF+) ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD)) P8_TC1-COD(2018)0206 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/… o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)	162
2021/C 116/23	P8_TA(2019)0351 Zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani (přepracované znění) (COM(2018)0341 – C8-0215/2018 – 2018/0187(COD)) P8_TC1-COD(2018)0187 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/… o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani (přepracované znění)	215
2021/C 116/24	P8_TA(2019)0352 Opakované použití informací veřejného sektoru (přepracované znění) ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění) (COM(2018)0234 – C8-0169/2018 – 2018/0111(COD)) P8_TC1-COD(2018)0111 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)	217
2021/C 116/25	P8_TA(2019)0353 Víceletý plán obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení (ES) č. 1967/2006 a (EU) 2017/2107 (COM(2018)0229 – C8-0162/2018 – 2018/0109(COD)) P8_TC1-COD(2018)0109 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107	219
2021/C 116/26	P8_TA(2019)0354 Minimální úroveň výcviku námořníků ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků a zrušuje směrnice 2005/45/ES (COM(2018)0315 – C8-0205/2018 – 2018/0162(COD)) P8_TC1-COD(2018)0162 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků a zrušuje směrnice 2005/45/ES o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy	221
2021/C 116/27	P8_TA(2019)0355 Úprava ročního předběžného financování na období 2021 až 2023 ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o úpravu ročního předběžného financování na období 2021 až 2023 (COM(2018)0614 – C8-0396/2018 – 2018/0322(COD)) P8_TC1-COD(2018)0322 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o úpravu ročního předběžného financování na období 2021 až 2023	223
2021/C 116/28	P8_TA(2019)0356 Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, pokud jde o pravidla pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic (COM(2017)0571 – C8-0326/2017 – 2017/0245(COD)) P8_TC1-COD(2017)0245 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, pokud jde o pravidla pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic	226

Obsah		Strana

	EVROPSKÝ PARLAMENT ZASEDÁNÍ 2019–2020 Dílčí zasedání 3. a 4. dubna 2019 Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn Úř. věst. C 51, 12.2.2021 PŘIJATÉ TEXTY	1