ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 108

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 64
26. března 2021


Obsah

Strana

 

 

EVROPSKÝ PARLAMENT
ZASEDÁNÍ 2019–2020
Dílčí zasedání od 25. do 28. března 2019
Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v  Úř. věst. C 438, 18.12.2020
Přijaté texty ze dne 26. března 2019, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2017, byly uveřejněny v  Úř. věst. L 249, 27.9.2019 .
PŘIJATÉ TEXTY

1


 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament

 

Úterý, 26. března 2019

2021/C 108/01

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě (2018/2899(RSP))

2

2021/C 108/02

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích (2018/2121(INI))

8

 

Středa, 27. března 2019

2021/C 108/03

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 (MON-87751-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D060916/01 – 2019/2603(RSP))

63

2021/C 108/04

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × NK603 (DAS-Ø15Ø7-1 × MON-ØØ6Ø3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D060917/01 – 2019/2604(RSP))

69

2021/C 108/05

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se částečně uděluje povolení určitých použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (DEZA a.s.) (D060865/01 – 2019/2605(RSP))

75

2021/C 108/06

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se částečně uděluje povolení určitých použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (Grupa Azoty Zakłady Azotowe Kędzierzyn S.A.) (D060866/01 – 2019/2606(RSP))

80

2021/C 108/07

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se uděluje povolení určitých použití oxidu chromového podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (Lanxess Deutschland GmbH a další) (D060095/03 – 2019/2654(RSP))

85

2021/C 108/08

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o období po arabském jaru: další postup pro oblast Blízkého východu a severní Afriky (2018/2160(INI))

90

 

Čtvrtek, 28. března 2019

2021/C 108/09

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o mimořádné situaci ve Venezuele (2019/2628(RSP))

103

2021/C 108/10

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku (2018/2965(RSP))

107

2021/C 108/11

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o aktuálním vývoji kauzy Dieselgate (2019/2670(RSP))

120

 

DOPORUČENĺ

 

Evropský parlament

 

Úterý, 26. března 2019

2021/C 108/12

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se nové komplexní dohody mezi EU a Uzbekistánem (2018/2236(INI))

126

2021/C 108/13

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, týkající se dohody o institucionálním rámci mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací (2018/2262(INI))

133

 

Čtvrtek, 28. března 2019

2021/C 108/14

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 Radě a místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se návrhu předloženého Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje (2018/2237(INI))

141


 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

 

Úterý, 26. března 2019

2021/C 108/15

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o žádosti, aby byl Jørn Dohrmann zbaven imunity (2018/2277(IMM))

150


 

III   Přípravné akty

 

Evropský parlament

 

Úterý, 26. března 2019

2021/C 108/16

P8_TA(2019)0222
Zástupné žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (COM(2018)0184 – C8-0149/2018 – 2018/0089(COD))
P8_TC1-COD(2018)0089
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES
(Text s významem pro EHP)

152

2021/C 108/17

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (09547/2018 – C8-0021/2019 – 2018/0080(NLE))

179

2021/C 108/18

P8_TA(2019)0225
Ukončení sezónních změn času ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se ukončují sezónní změny času a zrušuje směrnice 2000/84/ES (COM(2018)0639 – C8-0408/2018 – 2018/0332(COD))
P8_TC1-COD(2018)0332
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterou se ukončují sezónní změny času a zrušuje směrnice 2000/84/ES
(Text s významem pro EHP)

180

2021/C 108/19

P8_TA(2019)0226
Společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) (COM(2016)0864 – C8-0495/2016 – 2016/0380(COD))
P8_TC1-COD(2016)0380
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění)

187

2021/C 108/20

P8_TA(2019)0227
Vnitřní trh s elektřinou ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) (COM(2016)0861 – C8-0492/2016 – 2016/0379(COD))
P8_TC1-COD(2016)0379
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění)

190

2021/C 108/21

P8_TA(2019)0228
Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění) (COM(2016)0863 – C8-0494/2016 – 2016/0378(COD))
P8_TC1-COD(2016)0378
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění)

193

2021/C 108/22

P8_TA(2019)0229
Riziková připravenost v odvětví elektřiny ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a o zrušení směrnice 2005/89/ES (COM(2016)0862 – C8-0493/2016 – 2016/0377(COD))
P8_TC1-COD(2016)0377
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/… o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES

195

2021/C 108/23

P8_TA(2019)0230
Označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009 (COM(2018)0296 – C8-0190/2018 – 2018/0148(COD))
P8_TC1-COD(2018)0148
Postoj Evropského parlamentu a Rady přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009
(Text s významem pro EHP)

196

2021/C 108/24

P8_TA(2019)0231
Autorské právo na jednotném digitálním trhu ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (COM(2016)0593 – C8-0383/2016 – 2016/0280(COD))
P8_TC1-COD(2016)0280
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES

231

2021/C 108/25

P8_TA(2019)0232
Smlouvy o poskytování digitálního obsahu ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu (COM(2015)0634 – C8-0394/2015 – 2015/0287(COD))
P8_TC1-COD(2015)0287
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb

234

2021/C 108/26

P8_TA(2019)0233
Smlouvy o prodeji zboží ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech smluv o prodeji zboží, kterou se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES a kterou se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES (COM(2017)0637 – C8-0379/2017 – 2015/0288(COD))
P8_TC1-COD(2015)0288
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES

236

2021/C 108/27

P8_TA(2019)0234
Rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1343/2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) (COM(2018)0143 – C8-0123/2018 – 2018/0069(COD))
P8_TC1-COD(2018)0069
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1343/2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři)

238

2021/C 108/28

P8_TA(2019)0235
Sladění povinností podávání zpráv v oblasti politiky životního prostředí ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o sladění povinností podávání zpráv v oblasti politiky životního prostředí a o změně směrnic 86/278/EHS, 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010 a nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 (COM(2018)0381 – C8-0244/2018 – 2018/0205(COD))
P8_TC1-COD(2018)0205
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS

241

2021/C 108/29

P8_TA(2019)0236
Zvláštní pravidla týkající se maximální délky v případě kabin***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Rady 96/53/ES, pokud jde o lhůtu pro provádění zvláštních pravidel týkajících se maximální délky v případě kabin vykazujících zlepšené aerodynamické vlastnosti, vyšší energetickou účinnost a úroveň bezpečnosti (COM(2018)0275 – C8-0195/2018 – 2018/0130(COD))
P8_TC1-COD(2018)0130
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění směrnice Rady 96/53/ES, pokud jde o lhůtu pro provádění zvláštních pravidel týkajících se maximální délky kabin vykazujících zlepšené aerodynamické vlastnosti, vyšší energetickou účinnost a úroveň bezpečnosti

243

2021/C 108/30

P8_TA(2019)0237
Referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem (COM(2018)0355 – C8-0209/2018 – 2018/0180(COD))
P8_TC1-COD(2018)0180
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty

245

2021/C 108/31

P8_TA(2019)0238
Zvláštní ustanovení týkající se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (COM(2018)0374 – C8-0229/2018 – 2018/0199(COD))
P8_TC1-COD(2018)0199
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti

247

 

Středa, 27. března 2019

2021/C 108/32

P8_TA(2019)0295
Zdroje na zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zdroje na zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (COM(2019)0055 – C8-0041/2019 – 2019/0027(COD))
P8_TC1-COD(2019)0027
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zdroje na zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí

309

2021/C 108/33

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění) (COM(2018)0346 – C8-0381/2018 – 2018/0176(CNS))

310

2021/C 108/34

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 940/2014/EU, pokud jde o produkty, jež mohou využít osvobození nebo snížení tzv. octroi de mer (přístavní daně) (COM(2018)0825 – C8-0034/2019 – 2018/0417(CNS))

311

2021/C 108/35

P8_TA(2019)0298
Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (COM(2018)0460 – C8-0275/2018 – 2018/0243(COD))
P8_TC1-COD(2018)0243
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci

312

2021/C 108/36

P8_TA(2019)0299
Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (COM(2018)0465 – C8-0274/2018 – 2018/0247(COD))
P8_TC1-COD(2018)0247
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III)

409

2021/C 108/37

P8_TA(2019)0300
Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365 (COM(2016)0856 – C8-0484/2016 – 2016/0365(COD))
P8_TC1-COD(2016)0365
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365
(Text s významem pro EHP)

442

2021/C 108/38

P8_TA(2019)0301
Evropští poskytovatelé služeb skupinového financování pro podniky ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky (COM(2018)0113 – C8-0103/2018 – 2018/0048(COD))
P8_TC1-COD(2018)0048
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky
(Text s významem pro EHP)

534

2021/C 108/39

P8_TA(2019)0302
Trhy finančních nástrojů: poskytovatelé služeb skupinového financování ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (COM(2018)0099 – C8-0102/2018 – 2018/0047(COD))
P8_TC1-COD(2018)0047
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů
(Text s významem pro EHP)

563

2021/C 108/40

P8_TA(2019)0303
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (COM(2018)0372 – C8-0227/2018 – 2018/0197(COD))
P8_TC1-COD(2018)0197
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti

566

2021/C 108/41

P8_TA(2019)0304
Výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel a kterým se mění nařízení (ES) č. 715/2007 (přepracované znění) (COM(2017)0676 – C8-0395/2017 – 2017/0293(COD))
P8_TC1-COD(2017)0293
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (přepracované znění)

599

2021/C 108/42

P8_TA(2019)0305
Omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (COM(2018)0340 – C8-0218/2018 – 2018/0172(COD))
P8_TC1-COD(2018)0172
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí

602

2021/C 108/43

P8_TA(2019)0306
Hnojivé výrobky EU ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 (COM(2016)0157 – C8-0123/2016 – 2016/0084(COD))
P8_TC1-COD(2016)0084
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003

604

2021/C 108/44

P8_TA(2019)0307
Ochrana zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (COM(2018)0171 – C8-0130/2018 – 2018/0081(COD))
P8_TC1-COD(2018)0081
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci

606

2021/C 108/45

P8_TA(2019)0308
Společná pravidla pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/106/EHS o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (COM(2017)0648 – C8-0391/2017 – 2017/0290(COD))
P8_TC1-COD(2017)0290
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterou se mění směrnice Rady 92/106/EHS o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy
(Text s významem pro EHP)

608

2021/C 108/46

P8_TA(2019)0309
Zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček (COM(2016)0198 – C8-0146/2016 – 2016/0107(COD))
P8_TC1-COD(2016)0107
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček
(Text s významem pro EHP)

623

2021/C 108/47

P8_TA(2019)0310
Společná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (COM(2018)0375 – C8-0230/2018 – 2018/0196(COD))
P8_TC1-COD(2018)0196
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza [pozm. návrh 1]

638

2021/C 108/48

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 14. prosince 2018, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (C(2018)08466 – 2018/2996(DEA))

875

2021/C 108/49

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 14. prosince 2018, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz (C(2018)08465 – 2018/2994(DEA))

876

 

Čtvrtek, 28. března 2019

2021/C 108/50

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) (COM(2016)0277 – C8-0177/2016 – 2016/0139(COD))

877

2021/C 108/51

P8_TA(2019)0320
Jakost vody určené k lidské spotřebě ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (COM(2017)0753 – C8-0019/2018 – 2017/0332(COD))
P8_TC1-COD(2017)0332
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění)
(Text s významem pro EHP)

878

2021/C 108/52

P8_TA(2019)0321
Zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU (COM(2016)0723 – C8-0475/2016 – 2016/0359(COD))
P8_TC1-COD(2016)0359
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/ … o rámcích preventivní restrukturalizace o oddlužení a zákazech činnosti a o opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci)

930

2021/C 108/53

P8_TA(2019)0322
Pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů (COM(2016)0594 – C8-0384/2016 – 2016/0284(COD))
P8_TC1-COD(2016)0284
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS

932

2021/C 108/54

P8_TA(2019)0323
Zavedení programu Kreativní Evropa (2021–2027) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (COM(2018)0366 – C8-0237/2018 – 2018/0190(COD))
P8_TC1-COD(2018)0190
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013
(Text s významem pro EHP)

934

2021/C 108/55

P8_TA(2019)0324
Program Erasmus: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Erasmus: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (COM(2018)0367 – C8-0233/2018 – 2018/0191(COD))
P8_TC1-COD(2018)0191
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí program Erasmus Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 [pozm. návrh 1. Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text.]
(Text s významem pro EHP)

965

2021/C 108/56

P8_TA(2019)0325
Zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (COM(2018)0353 – C8-0207/2018 – 2018/0178(COD))
P8_TC1-COD(2018)0178
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování
(Text s významem pro EHP)

1005

2021/C 108/57

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2020 (2019/2003(BUD))

1032


Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Postup konzultace

***

Postup souhlasu

***I

Řádný legislativní postup: první čtení

***II

Řádný legislativní postup: druhé čtení

***III

Řádný legislativní postup: třetí čtení

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu)

Pozměňovací návrhy Parlamentu:

Nové části textu jsou označeny tučně kurzivou . Vypuštěné části textu jsou označeny buď symbolem ▌nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučně kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne.

CS

 


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/1


EVROPSKÝ PARLAMENT

ZASEDÁNÍ 2019–2020

Dílčí zasedání od 25. do 28. března 2019

Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 438, 18.12.2020

Přijaté texty ze dne 26. března 2019, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2017, byly uveřejněny v Úř. věst. L 249, 27.9.2019.

PŘIJATÉ TEXTY

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Evropský parlament

Úterý, 26. března 2019

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/2


P8_TA(2019)0239

Základní práva osob afrického původu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě (2018/2899(RSP))

(2021/C 108/01)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na druhou odrážku a čtvrtou až sedmou odrážku preambule a na čl. 2, čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec a článek 6 této smlouvy,

s ohledem na články 10 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (1),

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2),

s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (3),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (4),

s ohledem na druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii (EU-MIDIS II) zveřejněné v prosinci 2017 Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) a zprávou agentury FRA o zkušenostech s rasovou diskriminací a rasistickým násilím mezi lidmi afrického původu v EU (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2016 (6),

s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, k němuž došlo v červnu 2016,

s ohledem na kodex chování zaměřený na boj proti nezákonným nenávistným projevům online, na němž se dne 31. května 2016 dohodly Komise a přední společnosti v oblasti informačních technologií, jakož i další platformy a společnosti provozující sociální média,

s ohledem na obecné doporučení Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace č. 34 z 3. října 2011 týkající se rasové diskriminace vůči lidem afrického původu,

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 68/237 z 23. prosince 2013, která vyhlásila období 2015–2024 Mezinárodním desetiletím lidí afrického původu,

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 69/16 z 18. listopadu 2014, která obsahuje program aktivit spojených s realizací desetiletí lidí afrického původu,

s ohledem na Durbanskou deklaraci a Akční program Světové konference OSN proti rasismu z roku 2001, které uznávají po staletí trvající rasismus, diskriminaci a nespravedlnost, kterým čelí lidé afrického původu,

s ohledem na obecná politická doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI),

s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 19. září 2001 k evropskému kodexu policejní etiky (7),

s ohledem na připomínku o lidských právech komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 25. července 2017 s názvem „Afrofobie: Evropa by se měla vyrovnat s dědictvím kolonialismu a obchodu s otroky“,

s ohledem na článek 12 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod o nediskriminaci,

s ohledem na otázku týkající se základních práv lidí afrického původu v Evropě položenou Komisi (O-000022/2019 – B8-0016/2019),

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že výraz „lidé afrického původu“ – případně „Afroevropané“, „Evropané afrického původu“, „černošští Evropané“, „Evropané afrokaribského původu“ nebo „Evropané černošsko-karibského původu“ – odkazuje na lidi afrického původu, kteří se narodili nebo žijí v Evropě či jsou evropskými občany;

B.

vzhledem k tomu, že pojmy „afrofobie“, „afrifobie“ a „protičernošský rasismus“ se vztahují k určité formě rasismu, včetně jakéhokoli násilného činu nebo diskriminace, které mají kořeny v historickém zneužívání a negativních stereotypech a vyúsťují ve vyloučení a dehumanizaci lidí afrického původu; vzhledem k tomu, jak uznal komisař Rady Evropy pro lidská práva, že toto souvisí s historicky represivními strukturami kolonialismu a transatlantickým obchodováním s otroky;

C.

vzhledem k tomu, že v Evropě žije zhruba 15 milionů lidí afrického původu (8), ačkoli shromažďování údajů týkajících se rovnosti v členských státech EU není systematické a založené na sebeidentifikaci a často opomíjí potomky přistěhovalců, tj. třetí a další generaci migrantů;

D.

vzhledem k tomu, že agentura FRA zdokumentovala, že menšiny v Evropě, které jsou původem ze subsaharské Afriky, jsou zvláště náchylné k rasismu a diskriminaci ve všech oblastech života (9);

E.

vzhledem k tomu, že podle výsledků druhého šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii provedeného agenturou FRA (10), v němž mladí respondenti afrického původu ve věku 16–24 let zaznamenali v období 12 měsíců před začátkem průzkumu vyšší míru obtěžování vyvolaného nenávistí (32 %), než byla zaznamenána u starších respondentů, přičemž kybernetické obtěžování je nejvyšší vůči mladým respondentům a s věkem postupně klesá;

F.

vzhledem k tomu, že historie nespravedlností vůči Afričanům a lidem afrického původu, včetně zotročování, nucené práce, rasového apartheidu, masakru a genocid v kontextu evropského kolonialismu a transatlantického obchodování s otroky zůstává na institucionální úrovni v členských státech EU značně nevyjasněná a bez povšimnutí;

G.

vzhledem k tomu, že přetrvávání diskriminačních stereotypů v některých tradicích v Evropě, včetně používání černých masek, udržuje hluboce zakořeněné stereotypy o lidech afrického původu, které mohou diskriminaci ještě zhoršit;

H.

vzhledem k tomu, že by měla být vítána a podporována důležitá práce vnitrostátních orgánů pro rovnost a evropské sítě vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení (Equinet);

I.

vzhledem k tomu, že výroční zpráva o trestných činech z nenávisti Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) (11) zjistila, že lidé afrického původu jsou často terčem rasistických útoků, že však v mnoha zemích přesto chybí obětem při zotavování se z násilných útoků právní pomoc a finanční podpora;

J.

vzhledem k tomu, že hlavní odpovědnost za právní stát a základní práva občanů nesou vlády, a tudíž také odpovídají za monitorování a prevenci násilí, včetně afrofobního násilí, i za stíhání pachatelů;

K.

vzhledem k tomu, že vzdělávací systém disponuje omezenými údaji o rasové diskriminaci, nicméně důkazy naznačují, že děti afrického původu v členských státech EU dostávají ve školách nižší známky než jejich bílí vrstevníci a děti afrického původu mnohem častěji předčasně ukončují školní docházku (12);

L.

vzhledem k tomu, že dospělí a děti afrického původu jsou stále zranitelnější, když jsou zadržováni policií, a v četných případech jsou oběťmi násilí a úmrtí ve vazbě; vzhledem k tomu, že jsou vystaveni rutinnímu rasovému profilování, diskriminačnímu zastavování, prohlídkám a policejnímu sledování v souvislosti se zneužíváním pravomoci v oblasti vymáhání práva, prevence kriminality, opatření proti terorismu nebo kontrol přistěhovalectví;

M.

vzhledem k tomu, že právní prostředky pro případy diskriminace existují a že jsou zapotřebí silné a konkrétní politiky, které by řešily strukturální rasismus, kterému lidé afrického původu v Evropě čelí, mj. v oblasti zaměstnání, vzdělávání, zdraví, trestního soudnictví a účasti na politickém životě a v rámci dopadů migrační a azylové politiky a postupů;

N.

vzhledem k tomu, že lidé afrického původu v Evropě čelí diskriminaci na trhu s bydlením a prostorové segregaci v nízkopříjmových lokalitách se špatnou kvalitou bydlení a stísněnými byty;

O.

vzhledem k tomu, že i když lidé afrického původu v dějinách významně přispěli k vybudování evropské společnosti, přesto velká část z nich čelí na pracovním trhu diskriminaci;

P.

vzhledem k tomu, že lidé afrického původu jsou neúměrně vysoko zastoupeni ve vrstvách s nízkými příjmy evropského obyvatelstva;

Q.

vzhledem k tomu, že lidé afrického původu jsou v Evropské unii velmi nedostatečně zastoupeni v politických a zákonodárných institucích na evropské, vnitrostátní i místní úrovni;

R.

vzhledem k tomu, že lidé afrického původu jsou ve veřejné sféře na vnitrostátní i evropské úrovni stále vystavováni potupným útokům;

S.

vzhledem k tomu, že rasismus a diskriminace, které lidé afrického původu zažívají, mají strukturální povahu a často se prolínají s dalšími formami diskriminace a utlačování na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

T.

vzhledem k tomu, že stále více afrofobních útoků v Evropě v poslední době přímo směřuje na státní příslušníky třetích zemí, zejména na uprchlíky a migranty;

1.

žádá členské státy a orgány EU, aby uznaly, že lidé afrického původu jsou obzvláště vystaveni rasismu, diskriminaci, xenofobii, a obecně nerovnému požívání lidských a základních práv, což představuje strukturální rasismus, a že mají nárok na ochranu před těmito nerovnostmi jako jednotlivci i jako skupina, včetně pozitivních opatření na propagaci, a na rovné požívání svých práv;

2.

domnívá se, že aktivní a smysluplné sociální, hospodářské, politické a kulturní zapojení lidí afrického původu je klíčem k vyřešení fenoménu afrofobie a k zajištění začlenění těchto lidí do Evropy;

3.

žádá Evropskou komisi, aby pro vnitrostátní strategie pro sociální začlenění a integraci lidí afrického původu vytvořila rámec EU;

4.

důrazně odsuzuje veškeré fyzické nebo slovní útoky ve veřejné i soukromé sféře zaměřené na lidi afrického původu;

5.

vybízí orgány EU a členské státy, aby oficiálně uznaly a připomněly si historii lidí afrického původu v Evropě – včetně minulých a stále probíhajících nespravedlností a zločinů proti lidskosti, jako je otroctví a transatlantické obchodování s otroky nebo zločiny spáchané v rámci evropského kolonialismu –, ale také obrovské úspěchy a pozitivní přínos lidí afrického původu, a to jak prostřednictvím oficiálního uznání mezinárodního dne památky obětí otroctví a transatlantického obchodování s otroky na unijní i vnitrostátní úrovni, tak zavedením měsíců černošské historie;

6.

vybízí členské státy a evropské orgány, aby oficiálně uznaly Mezinárodní desetiletí lidí afrického původu OSN a aby přijaly účinná opatření pro uskutečnění programových aktivit v duchu uznávání, spravedlnosti a rozvoje;

7.

připomíná, že členské státy již podnikly kroky ke smysluplné a efektivní nápravě minulých nespravedlností a zločinů proti lidskosti spáchaných na lidech afrického původu a uvědomují si jejich přetrvávající dopad na přítomnost;

8.

žádá orgány EU a ostatní členské státy, aby následovaly tento příklad, jenž může zahrnovat i jistou formu kompenzace, jako je nabídka veřejné omluvy a navrácení odcizených artefaktů zpět do zemí původu;

9.

žádá členské státy, aby odtajnily své koloniální archivy;

10.

žádá orgány EU a její členské státy, aby se snažily systematicky bojovat proti etnické diskriminaci a trestným činům z nenávisti a aby spolu s dalšími zúčastněnými stranami v reakci na tyto jevy podnikly účinné právní a politické kroky založené na důkazech; domnívá se, že pokud by měly být shromažďovány údaje o etnické diskriminaci a trestných činech z nenávisti, mělo by být toto shromažďování určeno výhradně k identifikaci příčin xenofobních a diskriminačních projevů a činů a k boji proti nim, a to v souladu s vnitrostátními právními rámci a právními předpisy EU v oblasti ochrany údajů;

11.

vyzývá členské státy, aby rozvíjely vnitrostátní strategie proti rasismu, které se budou zabývat srovnáváním situace lidí afrického původu v oblastech, jako je vzdělávání, bydlení, zdravotnictví, zaměstnanost, policie, sociální služby a soudní systém, politická účast a zastoupení, a podporovat přítomnost lidí afrického původu v televizních pořadech a sdělovacích prostředcích, a aby odpovídajícím způsobem řešily nedostatečné zastoupení lidí afrického původu, jakož i nedostatek vzorů pro děti afrického původu;

12.

zdůrazňuje důležitou úlohu organizací občanské společnosti v boji proti rasismu a diskriminaci a vyzývá k posílení finanční podpory pro občanské organizace na evropské, státní i místní úrovni;

13.

vyzývá Komisi, aby se v rámci svých stávajících programů financování a programů na příští víceleté období zaměřila i na lidi afrického původu;

14.

žádá Komisi, aby ve svých příslušných útvarech vytvořila specializovaný tým se zvláštním zaměřením na problematiku afrofobie;

15.

trvá na tom, aby členské státy prováděly a řádně prosazovaly rámcové rozhodnutí Rady o boji proti určitým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, zejména pokud jde o uznání předpojatostí k rasovému, národnostnímu nebo etnickému původu jako motivace k trestným činům za přitěžující okolnost, a zajistily, aby byly trestné činy z nenávisti proti lidem afrického původu zaznamenávány, vyšetřovány, stíhány a sankcionovány;

16.

žádá členské státy, aby efektivně reagovaly na zločiny z nenávisti, včetně vyšetřování trestných činů motivovaných předpojatostí založené na rase, národnosti nebo etnickém původu; žádá členské státy, aby zajistily, aby byly trestné činy z nenávisti proti lidem afrického původu zaznamenávány, vyšetřovány, stíhány a sankcionovány;

17.

vyzývá členské státy, aby ve všech podobách prosazování trestního práva, protiteroristických opatření a kontroly přistěhovalectví ukončily všechny formy rasového nebo etnického profilování a aby na praktiky protiprávní diskriminace a násilí oficiálně reagovaly prostřednictvím školení příslušných orgánů týkajících se potlačování rasismu a předsudků a bojem proti nim;

18.

žádá členské státy, aby odsoudily rasistické a afrofobní tradice a odrazovaly od nich;

19.

žádá členské státy, aby monitorovaly rasovou předpojatost ve svých systémech trestního soudnictví, vzdělávacích systémech a v sociálních službách a aby podnikly proaktivní kroky k zajištění rovného právního systému a zlepšení vztahů mezi donucovacími orgány a menšinovými komunitami, aby zajistily rovný přístup ke vzdělávání a zlepšily vztahy mezi vzdělávacími orgány a menšinovými komunitami a aby zajistily rovnocenné sociální služby a zlepšily vztahy mezi orgány sociálních služeb a menšinovými komunitami, zejména černošskými komunitami a lidmi afrického původu;

20.

žádá členské státy, aby zajistily, aby měli dospělí a děti afrického původu rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a péči bez diskriminace a segregace a v případě potřeby přijaly odpovídající opatření upravující podporu výuky; vyzývá členské státy, aby zahrnuly dějiny lidí afrického původu do učebních osnov a poskytly úplný pohled na kolonialismus a otroctví, který rovněž uznává historický a současný nepříznivý vliv těchto jevů na lidi afrického původu, a aby zajistily, aby učitelé byli pro tento úkol náležitě vyškoleni a dokázali se vypořádat s různorodostí v učebně;

21.

žádá orgány EU a členské státy, aby prosazovaly a podporovaly iniciativy v oblasti zaměstnanosti, podnikání a zlepšení ekonomické situace pro lidi afrického původu a aby se zabývaly nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a diskriminací na pracovním trhu, které lidé afrického původu čelí;

22.

žádá členské státy, aby řešily diskriminaci lidí afrického původu na trhu s bydlením a aby přijaly konkrétní opatření s cílem řešit nerovnosti v přístupu k bydlení a zajistily adekvátní bydlení;

23.

žádá Komisi a členské státy, aby s ohledem na stávající právní předpisy a postupy zajistily bezpečné a legální cesty pro přistěhovalce, uprchlíky a žadatele o azyl, kteří chtějí vstoupit do EU;

24.

žádá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby účinně zajistily, aby žádné finanční prostředky či podpora Unie nebyly poskytnuty organizacím nebo skupinám zabývajícím se zotročováním, mučením a vydíráním černošských a afrických přistěhovalců či obchodováním s nimi ani organizacím nebo skupinám nějak napojeným na tyto aktivity a aby s nimi neprobíhala žádná forma spolupráce;

25.

žádá evropské orgány, aby přijaly strategii rozmanitosti a začleňování pracovní síly, která zavede strategický plán účasti etnických a rasových menšin na jejich pracovní síle a doplní stávající úsilí vynakládané v tomto směru;

26.

žádá evropské politické strany a politické nadace, jakož i parlamenty na všech úrovních v EU, aby podporovaly a rozvíjely iniciativy podporující politickou účast lidí afrického původu;

27.

žádá Komisi, aby v boji proti afrofobii na mezinárodní úrovni úzce spolupracovala s mezinárodními aktéry, jako jsou OBSE, OSN, Africká unie a Rada Evropy, i s dalšími mezinárodními partnery;

28.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.

(1)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(3)  Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.

(4)  Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(5)  „Being Black in Europe“, listopad 2018, zpráva nastiňující vybrané výsledky EU-MIDIS II.

(6)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0056.

(7)  https://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectID=09000016805e297e.

(8)  Viz Evropská síť proti rasismu: Afrofobie v Evropě – stínová zpráva sítě ENAR za léta 2014–15, 2015, dostupné na: http://www.enar-eu.org/IMG/pdf/shadowreport_afrophobia_final_with_corrections.pdf.

(9)  Viz druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii (EU-MIDIS II), dostupné na: http://fra.europa.eu/en/publication/2017/eumidis-ii-main-results.

(10)  Tamtéž.

(11)  Viz poslední publikace z roku 2016: http://hatecrime.osce.org/2016-data.

(12)  Stanovisko č. 11 agentury FRA.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/8


P8_TA(2019)0240

Finanční trestná činnost, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích (2018/2121(INI))

(2021/C 108/02)

Evropský parlament,

s ohledem na články 4 a 13 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

s ohledem na články 107, 108, 113, 115 a 116 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na rozhodnutí ze dne 1. března 2018 o zřízení zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) a o definici jeho povinností, početního složení a délky mandátu (1),

s ohledem na usnesení výboru TAXE ze dne 25. listopadu 2015 (2) a usnesení výboru TAX2 ze dne 6. července 2016 (3) o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem,

s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politiky v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii (4),

s ohledem na výsledky, k nimž dospěl vyšetřovací výbor pro praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky a které byly dne 13. prosince 2017 předloženy Radě a Komisi (5),

s ohledem na opatření, která Komise přijala v návaznosti na výše uvedená usnesení Evropského parlamentu, (6)

s ohledem na řadu odhalení investigativních novinářů, jako je LuxLeaks, Panama Papers, Paradise Papers a nedávno také skandály cum-ex, i případy praní peněz, do nichž byly zapojeny zejména banky v Dánsku, Estonsku, Lotyšsku, Německu, Nizozemí a Velké Británii;

s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o skandálu cum-ex: finanční kriminalita a nedostatky současného právního rámce (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové (8),

s ohledem na studie připravené výzkumnou službou Evropského parlamentu nazvané „Citizenship by investment (CBI) and residency by investment (RBI) schemes in the EU: state of play, issues and impacts“ („Režimy občanství za investice a povolení pobytu za investice v EU: současná situace, problémy a dopady“), „Money laundering and tax evasion risks in free ports and customs warehouses“ („Rizika praní peněz a daňových úniků ve svobodných přístavech a v celních skladech“) a „An overview of shell companies in the European Union“ (9) („Přehled krycích společností v Evropské unii“),

s ohledem na studii nazvanou „VAT fraud: economic impact, challenges and policy issues“ (10) („Podvody s DPH: hospodářský dopad, výzvy a politické problémy“), na studii „Cryptocurrencies and blockchain – Legal context and implications for financial crime, money laundering and tax evasion“ („Kryptoměny a blockchain – právní souvislosti a důsledky pro organizovanou trestnou činnost, praní peněz a daňové úniky“) a na studii „Impact of Digitalisation on International Tax Matters“ (11) („Dopady digitalizace na mezinárodní daňové záležitosti“),

s ohledem na studie Komise o ukazatelích agresivního daňového plánování (12),

s ohledem na průkazné údaje, které shromáždil výbor TAX3 během 34 slyšení za účasti expertů a výměn názorů s komisaři a ministry a v průběhu svých cest do Washingtonu, Rigy, na ostrov Man, do Estonska a Dánska,

s ohledem na modernizovaný a pevnější rámec daně z příjmů právnických osob, který byl zaveden během tohoto legislativního období, zejména s ohledem na směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD I (13) a ATAD II (14)) a přezkumy směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC) (15),

s ohledem na návrhy Komise, které mají být přijaty, zejména na návrh týkající se společného (konsolidovaného) základu daně z příjmů právnických osob (CC(C)TB) (16), soubor opatření pro digitální daň (17) a veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí (CBCR) (18), i s ohledem na postoj Evropského parlamentu k těmto návrhům,

s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států ze dne 1. prosince 1997 o Skupině pro kodex chování (zdanění podniků) a s ohledem na pravidelné zprávy, které tato skupina podává Radě ECOFIN,

s ohledem na seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti přijatý Radou dne 5. prosince 2017 a upravený na základě průběžného sledování závazků třetích zemí,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. března 2018 o nových požadavcích proti vyhýbání se daňovým povinnostem v právních předpisech EU, jimiž se řídí zejména finanční a investiční operace (C(2018)1756),

s ohledem na probíhající modernizaci rámce pro DPH, zejména na definitivní systém DPH,

s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 nazvané „Směrem k definitivnímu systému DPH a boj proti podvodům v oblasti DPH (19),

s ohledem na nedávno přijatý rámec EU proti praní peněz, zejména v návaznosti na přijetí čtvrtého (AMLD4) (20) a pátého (AMLD5) (21) přezkumu směrnice o boji proti praní peněz,

s ohledem na řízení o nesplnění povinnosti zahájená Komisí proti 28 členským státům kvůli tomu, že řádně neprovedly čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz (AMLD4) ve vnitrostátním právu,

s ohledem na akční plán Komise ze dne 2. února 2016 pro zesílení boje proti financování terorismu (COM(2016)0050) (22),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2018 o posílení rámce Unie pro obezřetnostní dohled a dohled v oblasti boje proti praní peněz (COM(2018)0645),

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o naléhavé nutnosti zavést unijní černou listinu třetích zemí v souladu se směrnicí o boji proti praní peněz (23);

s ohledem na mapování situace a analýzu nedostatků ze dne 15. prosince 2016, které provedla Platforma finančních zpravodajských jednotek Evropské unie (platforma EU FIU), týkající se pravomocí a překážek finančních zpravodajských jednotek EU v oblasti získávání a výměny informací a s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. června 2017 o zlepšování spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami EU (SWD(2017)0275),

s ohledem na doporučení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Komise ze dne 11. července 2018 maltské finanční zpravodajské a analytické jednotce (FIAU) týkající se opatření nezbytných k plnění směrnice o boji proti praní peněz a potírání financování terorismu,

s ohledem na dopis, který dne 7. prosince 2018 zaslal předseda výboru TAX3 stálému zástupci Malty při EU Jeho Excelenci Danielovi Azzopardimu, obsahující žádost o vysvětlení v souvislosti se společností „17 Black“;

s ohledem na šetření a rozhodnutí Komise ve věci státní podpory (24),

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2018 o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (COM(2018)0218),

s ohledem na návrh dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii;

s ohledem na politické prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím;

s ohledem na výsledky různých summitů zemí G7, G8 a G20, jejichž předmětem byly mezinárodní daňové záležitosti,

s ohledem na rezoluci o akčním programu z Addis Abeby přijatou dne 27. července 2015 Valným shromážděním Organizace spojených národů,

s ohledem na zprávu panelu na vysoké úrovni o nezákonných finančních tocích z Afriky, kterou nechala společně vypracovat Konference afrických ministrů financí, plánování a hospodářského rozvoje komise Africké unie (AUC)/Hospodářské komise OSN pro Afriku (ECA),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2016 nazvané „Vnější strategie pro efektivní zdanění“ (COM(2016)0024), v němž Komise mimo jiné žádá, aby „EU šla příkladem“,

s ohledem na svá usnesení ze dne 8. července 2015 o vyhýbání se daňovým povinnostem a o daňových únicích, sociální ochraně a rozvoji v rozvojových zemích (25) a ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU (26),

s ohledem na povinnost podle čl. 8 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) vždy zachovávat právní předpisy na ochranu soukromí;

s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. ledna 2019 o režimech občanství pro investory a režimech pobytu pro investory v Evropské unii (COM(2019)0012),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019 nazvané „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2017 nazvané „Rozvojová partnerství EU a výzva, kterou představují mezinárodní daňové dohody“,

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (A8-0170/2019),

1.    Obecný úvod do problematiky

1.1.    Změny

1.

zastává názor, že stávající daňové předpisy často nestačí stále rychlejšímu tempu hospodářství; připomíná, že současné mezinárodní i vnitrostátní daňové předpisy byly z větší části vytvořeny na začátku 20. století; zastává názor, že tyto předpisy je třeba naléhavě a průběžně reformovat, tak aby mezinárodní, unijní a vnitrostátní daňové systémy odpovídaly novým hospodářským, sociálním a technologickým výzvám 21. století; poukazuje na širokou shodu ohledně toho, že současné daňové systémy a účetní metody nestačí tempu tohoto vývoje a neumožňují zajistit, aby všichni účastníci trhu platili spravedlivý díl daní;

2.

zdůrazňuje, že Evropský parlament významnou měrou přispěl k boji proti finančním trestným činům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, které vyšly najevo mimo jiné v souvislosti s LuxLeaks, Panama Papers, Paradise Papers, Football Leaks, Bahamas Leaks, a cum-ex, a to zejména díky činnosti zvláštních výborů TAXE, TAX2 (27) a TAX3, vyšetřovacímu výboru PANA a Hospodářskému a měnovému výboru (ECON);

3.

vítá skutečnost, že Komise během stávajícího funkčního období předložila 26 legislativních návrhů, jejichž cílem je zaplnit některé právní mezery, zlepšit boj proti finanční trestné činnosti a agresivnímu daňovému plánování a posílit účinnost vybírání daní a daňovou spravedlnost; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se v Radě nepodařilo pokročit při přijímání důležitých iniciativ týkajících se reformy daně z příjmů právnických osob, které v důsledku nedostatku skutečné politické vůle stále ještě nebyly dokončeny; vyzývá k urychlenému přijetí iniciativ EU, jež dosud nebyly dokončeny, a k pečlivému sledování jejich provádění s cílem zajistit účinnost a náležité prosazování, aby bylo možné reagovat na proměnlivost daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování;

4.

připomíná, že každá daňová jurisdikce má kontrolu pouze nad daňovými záležitostmi na svém území, zatímco ekonomické toky a někteří daňoví poplatníci, jako jsou nadnárodní společnosti a jednotlivci s vysokým čistým jměním, působí globálně;

5.

zdůrazňuje, že ke stanovení základu daně je třeba mít celkový přehled o situaci poplatníka daně, včetně příjmů, které nespadají do příslušné daňové jurisdikce, a být schopen určit, do které jurisdikce jednotlivé příjmy patří; podotýká, že právě tak je třeba, aby základy daně byly náležitě rozděleny mezi jednotlivé daňové jurisdikce, aby nedocházelo k dvojímu zdanění ani k dvojímu nezdanění; připomíná, že prioritou by mělo být zamezit dvojímu nezdanění a zajistit řešení problému dvojího zdanění;

6.

domnívá se, že všechny orgány EU i členské státy by se měly snažit vysvětlovat občanům práci, kterou v daňové oblasti vykonávají, a opatření přijímaná pro napravení stávajících problémů a právních mezer; domnívá se, že by EU měla přijmout široce koncipovanou strategii, která jí umožní podpořit prostřednictvím vhodných politických opatření členské státy, aby opustily své současné škodlivé daňové systémy a zavedly daňový systém, který bude slučitelný s právním rámcem EU a s duchem Smluv EU;

7.

konstatuje, že ekonomické toky (28) a příležitosti měnit daňovou rezidenci významně vzrostly; upozorňuje na to, že některé nové jevy (29) s sebou nesou značnou míru neprůhlednosti nebo ji usnadňují a umožňují tak daňové podvody, vyhýbání se daňovým povinnostem, agresivní daňové plánování a praní peněz;

8.

vyjadřuje politování nad skutečností, že některé členské státy vytvářejí pobídky pro převádění zisků, které vznikly jinde, a přivlastňují si tak základ daně jiných členských států, čímž společnostem umožňují umělé snižování jejich základu daně; zdůrazňuje, že takové jednání je nejenom v rozporu se zásadou solidarity EU, ale také vede k redistribuci bohatství ve prospěch nadnárodních společností a jejich akcionářů, a to na úkor občanů EU; podporuje důležitou práci, kterou odvádějí akademici a novináři pomáhající toto jednání osvětlit;

1.2.    Účel zdanění a dopad daňových podvodů, vyhýbání se daňovým povinnostem, škodlivých daňových praktik a praní peněz na evropská společenství

9.

domnívá se, že spravedlivé zdanění a odhodlaný boj proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem, agresivnímu daňovému plánování a praní peněz hrají ústřední úlohu při utváření spravedlivé společnosti a silného hospodářství i při obhajobě společenské smlouvy a právního státu; konstatuje, že spravedlivý a účinný systém zdanění je klíčový pro řešení nerovnosti, a to nejen prostřednictvím financování veřejných výdajů na podporu sociální mobility, ale také prostřednictvím snižování příjmové nerovnosti; zdůrazňuje, že daňová politika může mít významný dopad na rozhodování v oblasti zaměstnanosti, na úrovně investic a ochotu společností expandovat;

10.

zdůrazňuje, že nejnaléhavější prioritou je snížit daňový deficit vyplývající z daňových podvodů, vyhýbání se daňovým povinnostem, agresivního plánování a praní peněz a jejich dopad na rozpočty členských států a EU, aby se zajistily rovné podmínky a daňová spravedlnost pro všechny poplatníky daně, zabránilo nárůstu nerovnosti a posílila důvěra v demokratickou politiku díky tomu, že podvodníci nebudou mít konkurenční daňovou výhodu nad poctivými daňovými poplatníky;

11.

zdůrazňuje, že společné úsilí na unijní i vnitrostátní úrovni je klíčové pro ochranu rozpočtu EU a členských států před ztrátami vyplývajícími z neplacení daní; konstatuje, že pouze prostřednictvím plně a účinně vybraných daňových příjmů mohou státy poskytovat mimo jiné kvalitní veřejné služby, včetně dostupného vzdělávání, zdravotní péče a bydlení, bezpečnosti, boje proti trestné činnosti a reakce na mimořádné události, sociálního zabezpečení a péče, prosazování profesních a environmentálních norem, boje proti změně klimatu, podpory rovnosti žen a mužů, veřejné dopravy a klíčové infrastruktury, s cílem podporovat a případně stabilizovat sociálně vyvážený rozvoj a usilovat o splnění cílů udržitelného rozvoje;

12.

domnívá se, že nejnovější vývoj v oblasti zdanění a výběru daní, který přesunul daňovou zátěž od bohatství k příjmům, od kapitálových příjmů k příjmům z práce a ke spotřebě, od nadnárodních společností k malým a středním podnikům a od finančního odvětví k reálné ekonomice, má nepřiměřený dopad na ženy a osoby s nízkými příjmy, které obvykle více spoléhají na příjmy z práce a utrácejí větší část svých příjmů za spotřebu (30); konstatuje, že nejvyšší míra vyhýbání se daňovým povinnostem panuje mezi těmi nejbohatšími (31); vyzývá Komisi, aby ve svých legislativních návrzích v oblasti daní a boje proti praní peněz zohledňovala dopad na sociální rozvoj, včetně rovnosti žen a mužů a dalších výše uvedených politik;

1.3.    Rizika a přínosy spojené s hotovostními transakcemi

13.

zdůrazňuje, že hotovostní transakce jsou i nadále vysoce rizikové z hlediska praní peněz a vyhýbání se daňové povinnosti, včetně podvodů v oblasti DPH, a to přes jejich přínosy, jako je dostupnost a rychlost; konstatuje, že řada členských států již zavedla omezení hotovostních plateb; dále konstatuje, že ačkoli předpisy pro kontroly hotovosti na vnějších hranicích EU byly sladěny, předpisy týkající se pohybu hotovosti v rámci EU se v jednotlivých členských státech liší;

14.

konstatuje, že roztříštěnost a rozdílná povaha těchto opatření mohou narušit řádné fungování vnitřního trhu; vyzývá proto Komisi, aby připravila návrh, který by na evropské úrovni omezil hotovostní platby, ale zároveň zachoval hotovost jako způsob platby; dále konstatuje, že eurobankovky s vysokou nominální hodnotou představují vyšší riziko z hlediska praní peněz; vítá skutečnost, že Evropská centrální banka (ECB) v roce 2016 oznámila, že již nebude vydávat nové bankovky v hodnotě 500 EUR (ačkoli vydané bankovky zůstávají zákonným platidlem); vyzývá ECB, aby připravila harmonogram pro postupné rušení možnosti používat bankovky v hodnotě 500 EUR;

1.4.    Kvantitativní posouzení

15.

zdůrazňuje, že daňové podvody, daňové úniky a agresivní daňové plánování vedou ke ztrátě příjmů pro vnitrostátní rozpočty i pro rozpočet Evropské unie (32); uznává, že vyčíslení těchto ztrát není jednoduché; konstatuje nicméně, že přísnější požadavky na transparentnost by nejen umožnily získat lepší údaje, ale přispěly by také k omezení neprůhlednosti;

16.

připomíná, že několik hodnocení se pokusilo vyčíslit objem ztrát z daňových podvodů, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivního daňového plánování; připomíná, že žádné z těchto hodnocení neposkytuje samo o sobě dostatečně široký náhled na tuto problematiku kvůli povaze použitých údajů nebo kvůli jejich nedostatku; konstatuje, že některá nedávná hodnocení se vzájemně doplňují, protože jsou založena na rozdílných, avšak komplementárních metodikách;

17.

konstatuje, že zatímco Komise posuzuje výpadek příjmů z DPH pro EU, zatím pouze 15 členských států připravuje vlastní hodnocení výpadku příjmů z DPH na vnitrostátní úrovni; apeluje na každý členský stát, aby s podporou Komise vypracoval podrobný odhad výpadku příjmů, který se nebude omezovat jen na DPH a bude zahrnovat posouzení nákladů na všechny daňové pobídky;

18.

opětovně vyjadřuje politování „nad nedostatkem důvěryhodných a objektivních statistických údajů o rozsahu vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků“ a „zdůrazňuje, že je důležité vyvinout odpovídající a transparentní metodiky pro stanovení rozsahu těchto jevů, jakož i jejich dopadu na veřejné finance, hospodářskou činnost a veřejné investice v rámci jednotlivých zemí“ (33); zdůrazňuje význam politické a finanční nezávislosti statistických úřadů pro zajištění spolehlivosti statistických údajů; žádá, aby Eurostatu byla zajištěna technická pomoc pro účely shromažďování ucelených a přesných statistických údajů, tak aby byly poskytovány ve srovnatelném a přehledně uspořádaném digitálním formátu;

19.

připomíná zejména empirické posouzení rozsahu každoročních ztrát příjmů, k němuž v EU dochází v důsledku agresivního plánování daně z příjmu právnických osob, vypracované v roce 2015; konstatuje, že podle tohoto posouzení se tyto ztráty pohybují v rozmezí od 50–70 miliard EUR (výše ztráty způsobené pouhým přesunem zisků, odpovídající nejméně 17 % výnosů z daně z příjmu právnických osob v roce 2013 a 0,4 % HDP) do 160–190 miliard EUR (po započtení individualizovaných daňových režimů nadnárodních společností a neúčinného výběru daní);

20.

vyzývá Radu a členské státy, aby se s podporou programu Fiscalis přednostně zaměřovaly na projekty, jejichž cílem je určit rozsah vyhýbání se daňovým povinnostem a umožnit tak lépe řešit problém současného daňového deficitu; zdůrazňuje, že Evropský parlament schválil (34) navýšení rozpočtu programu Fiscalis; naléhavě žádá členské státy, aby v koordinaci s Komisí prováděly odhady svých daňových deficitů a výsledky každoročně zveřejňovaly;

21.

konstatuje, že podle odhadů MMF (35) činí celosvětové ztráty, k nimž dochází v důsledku eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) a v souvislosti s daňovými ráji, přibližně 600 miliard USD ročně; konstatuje, že podle dlouhodobých přibližných odhadů MMF se v případě zemí OECD jedná o 400 miliard USD (1 % jejich HDP) a v případě rozvojových zemí o 200 miliard USD (1,3 % jejich HDP);

22.

vítá skutečnost, že průzkum daňových politik v Evropské unii z roku 2017 (36) obsahuje nejnovější odhady týkající se nezjištěné ekonomiky – nazývané také „šedá ekonomika“–, které poskytují širší obrázek daňových úniků; zdůrazňuje, že hodnota nezjištěné ekonomiky měří hospodářské činnosti, které nemusejí být podchyceny v základních zdrojích údajů používaných při sestavování národních účtů;

23.

upozorňuje na skutečnost, že téměř 40 % zisků nadnárodních společností se v celosvětovém měřítku každoročně přesouvá do daňových rájů, přičemž některé státy Evropské unie patří k zemím, které mají v souvislosti s přesouváním zisků nejvyšší ztráty, protože 35 % přesunutých zisků pochází ze zemí EU, po nichž následují rozvojové země (30 %) (37); zdůrazňuje, že přibližně 80 % zisků přesunutých z mnoha členských států EU je převedeno do několika jiných členských států nebo je jejich prostřednictvím vyvedeno; poukazuje na to, že nadnárodní společnosti mohou platit až 30 % méně daní než jejich domácí konkurenti a že agresivní daňové plánování narušuje hospodářskou soutěž pro domácí společnosti, zejména malé a střední podniky;

24.

bere na vědomí, že podle posledních odhadů přichází EU v důsledku vyhýbání se daňovým povinnostem o přibližně 825 miliard EUR ročně (38);

25.

konstatuje, že nadnárodní společnosti vyslechnuté výborem TAX3 vydávají své vlastní odhady efektivních daňových sazeb (39); zdůrazňuje, že někteří odborníci tyto odhady zpochybňují;

26.

žádá, aby byly shromažďovány statistické údaje o velkých transakcích ve svobodných přístavech, celních skladech a zvláštních hospodářských zónách a aby byly zpřístupňovány informace od zprostředkovatelů a oznamovatelů;

1.5.    Daňové podvody, daňové úniky a agresivní daňové plánování

27.

připomíná, že boj proti daňovým únikům a podvodům je bojem proti nezákonné činnosti, kdežto boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem se týká situací, které využívají mezery v právních předpisech nebo jsou a priori v mezích zákona – pokud je daňové orgány, případně soudy, nepovažují za nezákonné – ale jsou proti jeho duchu; vyzývá proto ke zjednodušení daňového rámce;

28.

připomíná, že je pravděpodobné, že se zlepšením výběru daní v zemích EU dojde i k omezení trestné činnosti spojené s daňovými úniky a následným praním peněz;

29.

připomíná, že agresivním daňovým plánováním je míněn způsob vykazování daní, jehož cílem je snížení daňové povinnosti s využitím různých technických postupů, které určitý daňový systém nabízí, nebo volba mezi dvěma nebo více daňovými systémy, což jde proti duchu zákona;

30.

vítá odpověď Komise na výzvy obsažené v usneseních jeho výborů TAXE, TAX2 a PANA, aby bylo lépe určováno agresivní daňové plánování a škodlivé daňové praktiky;

31.

vyzývá Komisi a Radu, aby navrhly a přijaly ucelenou a specifickou definici ukazatelů agresivního daňového plánování, která bude vycházet z určujících znaků stanovených v rámci pátého přezkumu směrnice o správní spolupráci (DAC6) (40) a z příslušných studií a doporučení Komise (41); zdůrazňuje, že tyto jasně vymezené ukazatele mohou v případě potřeby vycházet z mezinárodně platných norem; vyzývá členské státy, aby na základě těchto ukazatelů postupovaly proti všem škodlivým daňovým praktikám, které využívají stávajících mezer v daňových předpisech; vyzývá Komisi a Radu, aby v případě, že se objeví nové modely či postupy agresivního daňového plánování, tyto ukazatele pravidelně aktualizovaly;

32.

poukazuje na podobnost mezi plátci daně z příjmu právnických osob a jednotlivci s vysokým čistým jměním, pokud jde o využívání korporátních a podobných struktur, jako jsou svěřenské fondy a offshorové lokality, pro účely agresivního daňového plánování; poukazuje na úlohu zprostředkovatelů (42) při zřizování těchto režimů; v této souvislosti připomíná, že větší část příjmů jednotlivců s vysokým čistým jmění pochází z kapitálových zisků, a nikoli z výdělku;

33.

vítá Komisí provedené posouzení ukazatelů agresivního daňového plánování a jejich začlenění do zpráv o jednotlivých zemích v rámci evropského semestru 2018; žádá, aby se toto posouzení stalo jejich pravidelnou součástí s cílem zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu EU a v dlouhodobém výhledu též větší stabilitu veřejných příjmů; vyzývá Komisi, aby přijímala jasná návazná opatření s cílem ukončit praktiky agresivního daňového plánování, případně v podobě formálních doporučení;

34.

opětovně vyzývá společnosti, aby jakožto daňoví poplatníci v plném rozsahu plnily své daňové povinnosti a přestaly uplatňovat agresivní daňové plánování vedoucí k erozi základu daně a přesouvání zisku a aby spravedlivou daňovou strategii a nepoužívání škodlivých daňových praktik chápaly jako důležitou součást sociální odpovědnosti podniku s ohledem na obecné zásady Organizace spojených národů v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, s cílem zajistit důvěru daňových poplatníků v daňové rámce;

35.

naléhavě vyzývá členské státy zapojené do postupu posílené spolupráce, aby se co nejrychleji dohodly na přijetí daně z finančních transakcí, a zároveň uznává, že celosvětové řešení by bylo nejvhodnější;

2.    Zdanění podniků

36.

připomíná, že možnosti výběru sídla společnosti nebo místa pobytu na základě regulačního rámce se s nástupem globalizace a digitalizace rozšířily;

37.

připomíná, že daně se musí platit v jurisdikcích, v nichž skutečně probíhá významná a reálná hospodářská činnost a v nichž vznikají významné a reálné hodnoty, nebo – v případě nepřímého zdanění – v zemích spotřeby; zdůrazňuje, že toho je možné dosáhnout přijetím společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob v EU s vhodným a spravedlivým rozdělením, který bude mimo jiné zahrnovat všechna hmotná aktiva;

38.

konstatuje, že v rámci první směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD I) schválila EU zdanění při odchodu, které členským státům umožňuje zdanit hospodářskou hodnotu kapitálového zisku vytvořeného na jejich území i v případě, že tohoto zisku nebylo v době odchodu ještě fakticky dosaženo; domnívá se, že zásada zdanění zisků vytvořených v členských státech před jejich převedením za hranice Unie by měla být posílena, například prostřednictvím koordinovaných daní vybíraných srážkou z úroků a licenčních poplatků, aby byly odstraněny stávající právní mezery a nedocházelo k tomu, že z EU budou unikat nezdaněné příjmy; vyzývá Radu, aby znovu otevřela jednání o návrhu týkajícím se úroků a licenčních poplatků (43); konstatuje, že daňové smlouvy často vedou ke snížení sazby daně vybírané srážkou s cílem zabránit dvojímu zdanění (44);

39.

opětovně potvrzuje, že úprava mezinárodních právních předpisů v daňové oblasti musí reagovat na problém vyhýbání se daňovým povinnostem, k němuž dochází kvůli možnosti využívat vzájemného působení vnitrostátních daňových ustanovení a sítí daňových smluv, důsledkem čehož je eroze základu daně a dvojí nezdanění, ale zároveň je třeba zajistit, aby nedocházelo ke dvojímu zdanění;

2.1.    Akční plán v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku a jeho provádění v EU: Směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD)

40.

oceňuje projekt boje proti erozi základu daně a přesouvání zisku prováděný pod vedením skupiny G20/OECD, jehož cílem bylo koordinované řešení příčin a podmínek vedoucích k praktikám eroze základu daně a přesouvání zisku posilováním soudržnosti daňových předpisů mezi státy, zpřísňováním požadavků týkajících se podstaty a zvyšováním transparentnosti a jistoty; konstatuje však, že ochota a připravenost ke spolupráci na akčním plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku není stejná u všech zemí a liší se i v případě různých opatření;

41.

konstatuje, že patnáctibodový akční plán skupiny G20/OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku, jehož záměrem je koordinovaně řešit příčiny a okolnosti vzniku postupů, které k erozi základu daně a přesouvání zisku vedou, je prováděn a monitorován a probíhají další diskuse v širším okruhu zemí, tj. nejenom v původních účastnických státech, prostřednictvím inkluzivního rámce; vyzývá proto členské státy, aby podpořily změnu mandátu a fungování tohoto inkluzivního rámce s cílem zajistit, aby zbývající mezery v daňových právních předpisech a nevyřešené daňové otázky řešil současný mezinárodní rámec; vítá iniciativu inkluzivního rámce, aby proběhla diskuse a aby se dospělo k obecnému konsensu ve věci lepšího rozdělení práv zdanění mezi jednotlivými zeměmi;

42.

je si vědom toho, že tato opatření je třeba realizovat v praxi; bere na vědomí politické sdělení (45) o inkluzivním rámci pro řešení BEPS, jehož cílem je připravit řešení zjištěných problémů, které se týkají zdanění digitální ekonomiky;

43.

poukazuje na to, že některé země nedávno přijaly jednostranná protiopatření proti škodlivým daňovým praktikám (například daň z odkloněných zisků ve Spojeném království nebo ustanovení o minimální dani z celosvětových příjmů (GILTI) přijaté v rámci daňové reformy ve Spojených státech) s cílem zajistit, aby příjmy nadnárodních společností dosahované v zahraničí byly v zemi, kde sídlí mateřská společnost, řádně zdaněny určitou minimální efektivní daňovou sazbou; vyzývá EU k posouzení těchto opatření; konstatuje, že EU na rozdíl od těchto jednostranných opatření obecně při hledání řešení problému spravedlivého rozdělení práv zdanění usiluje o opatření mnohostranná a konsensuální; zdůrazňuje například, že EU upřednostňuje globální řešení pro zdanění digitálního odvětví, jelikož však jednání na celosvětové úrovni postupují pomalu, navrhuje daň EU z digitálních služeb;

44.

připomíná, že balíček opatření EU z roku 2016 proti vyhýbání se daňovým povinnostem doplňuje existující ustanovení, jejichž cílem je provádět koordinovaným způsobem 15 opatření proti erozi základu daně a přesouvání zisku v rámci celého jednotného trhu EU;

45.

vítá skutečnost, že EU přijala směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD I a ATAD II); konstatuje, že tyto směrnice zavádějí spravedlivější zdanění, protože v rámci celé EU poskytují určitou minimální úroveň ochrany proti vyhýbání se daňovým povinnostem právnických osob a zajišťují spravedlivější a stálejší prostředí pro podniky, a to jak z hlediska poptávky, tak z hlediska nabídky; vítá ustanovení týkající se hybridních nesouladů, která mají předcházet dvojímu nezdanění a odstranit tak stávající nesoulady a zamezit vytváření dalších nesouladů mezi členskými státy navzájem i ve vztahu ke třetím zemím;

46.

vítá ustanovení o ovládané zahraniční společnosti, která jsou součástí směrnice ATAD I a která mají zajistit, aby zisky vytvořené příbuznými společnostmi uložené v zemích s nízkým nebo nulovým zdaněním daněmi byly efektivně zdaněny; oceňuje, že tato ustanovení jsou formulována tak, aby v situaci, kdy v členských státech předpisy pro ovládané zahraniční společnosti chybí nebo jsou odlišné, nebylo narušováno fungování vnitřního trhu s výjimkou zcela umělých režimů, jak o to Parlament opakovaně žádal; vyjadřuje politování nad tím, že směrnice ATAD I obsahuje dva různě přístupy k uplatňování předpisů pro ovládané zahraniční společnosti, a vyzývá členské státy, aby uplatňovaly ty předpisy pro ovládané zahraniční společnosti, které jsou jednodušší a nejúčinnější, a sice předpisy uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. a) směrnice ATAD I;

47.

vítá obecné ustanovení směrnice ATAD I, které je namířeno proti zneužívání daňových předpisů pro účely výpočtu výše daně z příjmu právnických osob a které členským státům umožňuje ignorovat uspořádání, která nejsou založena na skutečnosti, a zohlednit všechny významné skutečnosti a okolnosti, jejichž cílem je pouze získat daňovou výhodu; opětovně žádá, aby byl přijat obecný a společný přísný předpis proti zneužívání daňových předpisů, jednak v rámci platných právních předpisů, a zejména pak v rámci směrnice o mateřských a dceřiných společnostech, směrnice o fúzích a směrnice o úrocích a licenčních poplatcích;

48.

opakovaně požaduje jasnou definici „stálé provozovny“ a „významné ekonomické přítomnosti“, která bude formulována tak, aby se společnostem znemožnilo uměle obcházet daňové povinnosti v členském státě, v němž vyvíjejí hospodářskou činnost;

49.

žádá, aby byla v rámci Společného fóra EU pro převodní ceny (JTPF) dokončena činnost v oblasti formulace osvědčených postupů a sledování stavu provádění v jednotlivých členských státech ze strany Komise;

50.

opakuje své výhrady týkající se používání převodních cen pro účely agresivního daňového plánování a v souvislosti s tím připomíná, že v zájmu řešení tohoto problému je třeba podniknout odpovídající kroky a zlepšit stávající rámec pro převodní ceny; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby odpovídaly ekonomické realitě, zaručovaly jistotu, jednoznačnost a spravedlnost pro členské státy a společnosti vyvíjející svou činnost v Unii a aby snižovaly riziko zneužívání předpisů pro účely přesouvání zisku, přičemž by měly brát v úvahu pokyny OECD z roku 2010 pro stanovování převodních cen (46); konstatuje však, že jak již zdůraznila řada odborníků a publikací, používání pojmů „koncept nezávislého subjektu“ nebo „zásada obvyklých tržních podmínek“ představuje jeden z hlavních faktorů umožňujících škodlivé daňové praktiky (47);

51.

zdůrazňuje, že díky opatřením EU zaměřeným na řešení eroze základu daně a přesouvání zisku a agresivního daňového plánování mají nyní daňové orgány nový soubor nástrojů pro zajištění spravedlivého výběru daní a současně pro zachování konkurenceschopnosti podniků EU; zdůrazňuje, že daňové orgány by měly být odpovědné za účinné využívání tohoto souboru nástrojů, aniž by tím současně zvyšovaly zatížení odpovědných daňových poplatníků, zejména malých a středních podniků;

52.

uznává, že nový tok informací směřující k daňovým orgánům po přijetí první směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD I) a směrnice o správní spolupráci (DAC4) s sebou nese potřebu náležitého financování, aby bylo zajištěno co nejúčinnější využití těchto informací a efektivní snížení současného daňového deficitu; vyzývá všechny členské státy, aby zajistily, že jejich orgány budou mít k dispozici dostatečné a přiměřené nástroje k využívání těchto informací a ke kombinování a křížové kontrole informací z různých zdrojů a datových souborů;

2.2.    Posílení opatření EU v oblasti boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a doplnění akčního plánu v oblasti boje proti erozi základu daně a přesouvání zisku

2.2.1.    Prověřování daňových systémů členských států a jejich celkového daňového prostředí – agresivní daňové plánování v rámci EU (evropský semestr)

53.

vítá skutečnost, že daňové systémy členských států a jejich celkové daňové prostředí se staly součástí evropského semestru, jak o to žádal Evropský parlament (48); vítá studie a údaje připravené Komisí (49), které umožňují lépe řešit situace ukazující na agresivní daňové plánování a jednoznačně určit, kdy k takovému daňovému plánování může docházet, a díky nimž mají všechny členské státy k dispozici databázi, která je bohatým zdrojem informací o tomto jevu; zdůrazňuje, že v souladu se zásadou loajální spolupráce nesmí členské státy usnadňovat vytváření režimů agresivního daňového plánování, které by nebyly slučitelné s právním rámcem EU a duchem Smluv EU;

54.

požaduje, aby tyto nové daňové ukazatele pro evropský semestr měly stejný status jako ukazatele týkající se kontroly výdajů; zdůrazňuje, že bude přínosné, pokud bude do evropského semestru začleněn i tento daňový rozměr, protože pak bude možné řešit některé škodlivé daňové praktiky, které se dosud nepodařilo odstranit za pomoci směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) ani jiných stávajících evropských právních předpisů;

55.

vítá skutečnost, že směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC6) stanoví určující znaky přeshraničních uspořádání, která jsou zprostředkovatelé povinni hlásit daňovým orgánům, aby je mohly následně posoudit; vítá skutečnost, že tyto prvky režimů agresivního daňového plánování lze aktualizovat, pokud se objeví nějaký nový typ uspořádání nebo praktik; zdůrazňuje, že lhůta pro provedení této směrnice dosud neuplynula a že ustanovení bude třeba monitorovat, aby byla zajištěna jejich účinnost;

56.

vyzývá skupinu pro kodex chování (zdanění podniků), aby Radě a Parlamentu každoročně podávala zprávu o hlavních typech uspořádání zjištěných v členských státech, a umožnila tak orgánům, které v této oblasti rozhodují, aby byly informovány o nově vznikajících daňových režimech a mohly přijímat případná protiopatření;

57.

vyzývá orgány EU i členské státy, aby zajistily, že smlouvy na veřejné zakázky nebudou dodavatelům usnadňovat vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že členské státy by měly monitorovat a zajišťovat, aby se společnosti i ostatní právní subjekty, které se účastní výběrových řízení a uzavírají smlouvy na veřejné zakázky, nedopouštěly daňových podvodů, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivního daňového plánování; vyzývá Komisi, aby vyjasnila stávající postup zadávání veřejných zakázek, který stanoví směrnice EU o zadávání veřejných zakázek, a aby v případě potřeby navrhla novelu této směrnice, která nebude zakazovat uplatňování daňových hledisek jako kritérií pro vyloučení nebo dokonce pro výběr účastníků řízení při zadávání veřejných zakázek;

58.

vyzývá Komisi, aby vydala návrh, který by uložil členským státům povinnost zajistit, že hospodářské subjekty účastnící se řízení o veřejných zakázkách postupují v souladu s minimální úrovní transparentnosti, pokud jde o daně, zejména pak jde o veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí a transparentní vlastnické struktury;

59.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh zaměřený na rušení daňových režimů pro příjmy z patentů, a vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly neškodnou a pokud je to vhodné, přímou podporu výzkumu a vývoje na svém území; zdůrazňuje, že daňové úlevy pro společnosti musí být pečlivě koncipovány a zaváděny pouze tehdy, pokud mají pozitivní dopad na zaměstnanost a růst a je vyloučeno riziko, že by mohly vytvořit nové právní mezery v daňovém systému;

60.

opětovně žádá, aby bylo prozatím zajištěno, že stávající daňové režimy pro příjmy z patentů budou svázány se skutečnou hospodářskou činností, například formou prověřování výdajů, a aby tyto režimy nenarušovaly hospodářskou soutěž; poukazuje vzrůstající význam nehmotných aktiv v hodnotovém řetězci nadnárodních společností; bere na vědomí vylepšenou definici nákladů na výzkum a vývoj v návrhu týkajícím se společného základu daně z příjmů právnických osob (CCTB); podporuje postoj Parlamentu, že pokud jde o náklady na výzkum a vývoj, je vhodnější využívat daňové dobropisy než odečet těchto nákladů;

2.2.2.    Lepší spolupráce v oblasti zdanění, včetně společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob

61.

zdůrazňuje, že daňová politika v Evropské unii by se měla zaměřit jak na boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování, tak na usnadňování přeshraniční hospodářské činnosti prostřednictvím spolupráce daňových orgánů a inteligentní koncepce daňové politiky;

62.

zdůrazňuje, že přeshraniční hospodářská činnost naráží na celou řadu daňových překážek; připomíná v této souvislosti své usnesení ze dne 25. října 2012 k dvaceti nejdůležitějším připomínkám evropských občanů a podniků k fungování jednotného trhu (50); naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala akční plán, jenž se bude těmito překážkami přednostně zabývat;

63.

vítá opětovné zahájení realizace projektu v oblasti společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, kdy Komise přijala vzájemně související návrhy týkající se společného základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) i společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB); zdůrazňuje, že jakmile bude projekt CCCTB plně proveden, odstraní se právní mezery mezi vnitrostátními daňovými systémy, zejména pokud jde o stanovování převodních cen;

64.

vyzývá Radu, aby co nejdříve přijala a provedla oba návrhy současně a vzala přitom v úvahu stanovisko Parlamentu, které již obsahuje koncept virtuální stálé provozovny a vzorce pro rozdělení, jež vyplní stávající právní mezery umožňující vyhýbat se daňovým povinnostem a nastolí rovné podmínky s ohledem na digitalizaci; lituje skutečnosti, že některé členské státy dlouhodobě odmítají nalézt řešení, a vyzývá členské státy, aby své rozdílné postoje překonaly;

65.

připomíná, že uplatňování společného (konsolidovaného) základu daně z příjmů právnických osob by mělo být doprovázeno prováděním společných účetních pravidel a vhodnou harmonizací správních postupů;

66.

připomíná, že má-li ustat praxe přesouvání zisku a má-li být zavedena zásada, že daně se platí tam, kde byl vytvořen zisk, měly by být CCTB a CCCTB zavedeny ve všech členských státech současně; vyzývá Komisi, aby vydala nový návrh na základě článku 116 SFEU, podle kterého přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem za tímto účelem potřebné právní předpisy, nepřijme-li Rada jednomyslné rozhodnutí ohledně návrhu na zavedení CCCTB;

2.2.3.    Digitální zdanění podniků

67.

konstatuje, že fenomén digitalizace vytvořil na trhu novou situaci, kdy digitální a digitalizované společnosti mohou využívat výhod místních trhů, aniž by na daném trhu musely být fyzicky přítomny, a vznikala jim proto daňová povinnost, což vytváří nerovné podmínky a znevýhodňuje tradiční společnosti; konstatuje, že digitální obchodní modely jsou v EU zatíženy v průměru nižším daňovým břemenem než tradiční obchodní modely (51);

68.

poukazuje v této souvislosti na to, že v hodnotových řetězcích nadnárodních společností dochází k postupnému posunu od hmotné výroby k nehmotným aktivům, což se v průběhu posledních pěti let projevilo v relativní míře růstu příjmů z licenčních poplatků (téměř 5 % ročně), která je vyšší než v případě obchodu se zbožím a přímých zahraničních investic (méně než 1 % ročně) (52); vyjadřuje politování nad tím, že digitální podniky neplatí v některých členských státech téměř žádné daně, navzdory své významné digitální přítomnosti a vysokým výnosům, jichž v těchto členských státech dosahují;

69.

má za to, že by EU měla usilovat o přitažlivější obchodní prostředí s cílem dosáhnout dobře fungujícího jednotného digitálního trhu a zároveň zajistit spravedlivější zdanění digitálního hospodářství; připomíná, že v souvislosti s digitalizací celého hospodářství by se při určování místa vytvoření konkrétní hodnoty mělo přihlížet k uživatelským vstupům i ke shromážděným informacím o chování spotřebitelů online;

70.

zdůrazňuje, že nejednotný přístup Unie k řešení problémů v oblasti zdanění digitálního hospodářství povede členské státy k tomu (a skutečně k tomu již začalo docházet), aby přijímaly jednostranná řešení, která mohou vést k regulatorní arbitráži a fragmentaci jednotného trhu a mohou představovat zátěž pro společnosti vyvíjející přeshraniční činnost i pro daňové orgány;

71.

připomíná vůdčí úlohu Komise a některých členských států v globální diskusi o zdanění digitálního hospodářství; vybízí členské státy, aby pokračovaly ve své proaktivní činnosti na úrovni OECD a OSN, zejména prostřednictvím postupu zavedeného politickým sdělením inkluzivního rámce pro řešení BEPS (53); připomíná však, že EU by neměla čekat na celosvětové řešení a musí jednat okamžitě;

72.

vítá soubor opatření pro digitální daň přijatý Komisí dne 21. března 2018; vyjadřuje však politování nad tím, že Dánsko, Finsko, Irsko a Švédsko potvrdily své výhrady či kategorické odmítnutí souboru opatření pro digitální daň během zasedání Rady ECOFIN dne 12. března 2019 (54);

73.

zdůrazňuje, že shoda na tom, co znamená pojem „stálá digitální provozovna“, které bylo dosud jako jediné dosaženo, je sice krokem správným směrem, neřeší však otázku stanovení základu daně;

74.

vyzývá členské státy, které jsou ochotny zvážit zavedení digitální daně, aby tak učinily v rámci posílené spolupráce, aby se zamezilo další fragmentaci jednotného trhu, k níž už dochází, když jednotlivé členské státy uvažují o řešení této záležitosti na vnitrostátní úrovni;

75.

chápe, že takzvané prozatímní řešení není optimální; je však přesvědčen, že pomůže urychlit hledání lepšího řešení na celosvětové úrovni a zároveň do určité míry vyrovná podmínky na místních trzích; vyzývá členské státy EU, aby projednaly, přijaly a provedly dlouhodobé řešení týkající se zdanění digitální ekonomiky (s ohledem na významnou digitální přítomnost), jakmile to bude možné, aby EU i nadále udávala směr na celosvětové úrovni; zdůrazňuje, že dlouhodobé řešení navrhované Komisí by mělo sloužit jako základ pro další činnost na mezinárodní úrovni;

76.

připomíná silnou poptávku po dani z digitálních služeb ze strany občanů EU; připomíná, že z průzkumů vyplývá, že 80 % občanů Německa, Francie, Rakouska, Nizozemska, Švédska a Dánska podporuje zavedení daně z digitálních služeb a domnívá se, že EU by měla být průkopníkem mezinárodního úsilí; dále zdůrazňuje, že většina dotazovaných občanů by upřednostňovala širokou působnost daně z digitálních služeb (55);

77.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že daň z digitálních služeb zůstane dočasným opatřením, tím, že do návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018 o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb (56) (COM(2018)0148) začlení ustanovení o skončení platnosti a zároveň urychlí diskusi o významné digitální přítomnosti;

2.2.4.    Efektivní zdanění

78.

konstatuje, že nominální sazby daně z příjmů právnických osob se na úrovni EU snížily z průměrných 32 % v roce 2000 na 21,9 % v roce 2018 (57), což znamená pokles o 32 %; je znepokojen dopady této soutěže na udržitelnost daňových systémů a jeho případnými vedlejšími účinky na ostatní země; konstatuje, že první projekt G20/OECD zaměřený proti erozi základu daně a přesouvání zisku se tímto jevem nezabýval; vítá oznámení inkluzivního rámce pro řešení BEPS, že bude „bez předsudků“ zkoumat práva zdanění, která by do roku 2020 (58) posílila možnost jurisdikcí danit zisky v případě, že jiná jurisdikce s právem zdanění uplatňuje na dané zisky nízkou efektivní daňovou sazbu, což vede k minimálnímu efektivnímu zdanění; konstatuje, že jak uvádí inkluzivní rámec pro řešení BEPS, stávající činnost vedená OECD nemá za cíl měnit skutečnost, že země či jurisdikce mohou svobodně určovat své vlastní daňové sazby nebo nemusí mít vůbec žádný systém zdanění právnických osob (59);

79.

vítá novou celosvětovou normu OECD týkající se faktoru významných činností uplatňovaného u jurisdikcí, které neukládají žádné nebo jen nominální daně (60), přičemž tato norma do značné míry vychází z úsilí EU o sestavení seznamu EU (kritérium spravedlivosti 2.2 seznamu EU);

80.

připomíná nesrovnalosti mezi odhady efektivních daňových sazeb velkých společností, které jsou často založeny na daňovém ustanovení (61), a daněmi, které velké nadnárodní společnosti ve skutečnosti platí; připomíná, že v tradičních odvětvích činí průměrná efektivní sazba daně z příjmů právnických osob 23 %, zatímco v digitálním odvětví je to 9,5 % (62);

81.

připomíná rozdílné metodiky pro posuzování efektivních daňových sazeb, které neumožňují spolehlivě porovnávat efektivní daňové sazby v EU a po celém světě; konstatuje, že některá posouzení efektivních daňových sazeb v EU se rozcházejí o 2,2 % až o 30 % (63); vybízí Komisi, aby si vytvořila vlastní metodiky a pravidelně zveřejňovala efektivní daňové sazby v členských státech;

82.

vybízí Komisi, aby posoudila jev spočívající ve snižování nominálních daňových sazeb a jeho dopad na efektivní daňové sazby v EU a aby navrhla nápravná opatření jak v rámci EU, tak případně ve vztahu ke třetím zemím, včetně přísných pravidel proti zneužívání daňového režimu, defenzivních opatření, jako jsou přísněji kontrolovaná pravidla pro ovládané zahraniční společnosti a doporučení, aby byly upraveny daňové smlouvy;

83.

je přesvědčen, že globální koordinace daňové základny jako výsledek projektu OECD/BEPS by měla být doprovázena lepší koordinací daňových sazeb v zájmu zlepšení efektivity;

84.

vybízí členské státy, aby aktualizovaly mandát Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) tak, aby zahrnoval koncept minimálního efektivního zdanění zisků právnických osob v návaznosti na práci OECD v oblasti daňových výzev vyplývajících z digitalizace hospodářství;

85.

bere na vědomí prohlášení francouzského ministra financí na zasedání výboru TAX3, které se konalo dne 23. října 2018, že je třeba vést diskusi o koncepci minimálního zdanění; vítá skutečnost, že je Francie připravena učinit z diskuse o minimálním zdanění jednu z priorit svého předsednictví svého předsednictví ve skupině G7 v roce 2019, jak bylo potvrzeno během zasedání Rady ECOFIN dne 12. března 2019;

2.3.    Správní spolupráce v oblasti přímých daní

86.

zdůrazňuje, že od června 2014 se směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC) čtyřikrát změnila;

87.

vyzývá Komisi, aby posoudila a předložila návrhy na odstranění právních mezer ve směrnici DAC2, zejména začleněním hmotného majetku a kryptoměn do působnosti směrnice, stanovením sankcí za nedodržování pravidel nebo podávání nepravdivých zpráv ze strany finančních institucí a rovněž začleněním dalších druhů finančních institucí a typů účtů, které se v současné době nevykazují, jako jsou například penzijní fondy;

88.

opakuje svou výzvu, aby se rozšířila oblast její působnosti, pokud jde o výměnu daňových rozhodnutí a poskytnutí širšího přístupu Komisi a aby byly více harmonizovány postupy různých vnitrostátních daňových orgánů v oblasti daňových rozhodnutí;

89.

vyzývá Komisi, aby v této souvislosti urychleně vydala první posouzení směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC3), ve kterém by se měla zaměřit především na počet rozhodnutí, které se staly předmětem výměny, a počet případů, kdy vnitrostátní správci daně využili přístupu k informacím, které byly v držení jiného členského státu; žádá, aby v tomto posouzení byly rovněž zohledněny dopady zpřístupnění klíčových informací souvisejících s daňovými rozhodnutími (počet rozhodnutí, jména příjemců, efektivní sazba daně stanovená na základě jednotlivých rozhodnutí); žádá členské státy, aby vnitrostátní daňová rozhodnutí zveřejňovaly;

90.

s politováním konstatuje, že komisař odpovědný za daňovou oblast neuznává potřebu rozšířit stávající systém výměny informací mezi vnitrostátními daňovými orgány;

91.

opětovně také žádá, aby byly zajištěny souběžné daňové audity osob, které mají společné nebo vzájemně se doplňující zájmy (včetně mateřských společností a jejich dceřiných společností), a aby byla ještě více posílena spolupráce členských států v daňové oblasti stanovením povinnosti odpovídat na skupinové dotazy, které se týkají daňových záležitostí; poukazuje na to, že právo mlčet v rámci jednání s daňovými orgány se nevztahuje na čistě správní vyšetřování a že spolupráce je povinná (64);

92.

domnívá se, že koordinované kontroly na místě a společné audity by měly být součástí evropského rámce pro spolupráci mezi správci daně;

93.

zdůrazňuje, že k účinnějšímu výběru daní přispívá nejen výměna informací a jejich zpracování, ale i sdílení osvědčených postupů mezi daňovými orgány; vyzývá členské státy, aby sdílení osvědčených postupů mezi daňovými orgány považovaly za prioritu, zejména pokud jde o digitalizaci daňových správ;

94.

vyzývá Komisi a členské státy, aby harmonizovaly postupy pro digitální systém pro podávání daňových přiznání s cílem usnadnit přeshraniční aktivity a omezit administrativní zátěž;

95.

žádá Komisi, aby co nejdříve posoudila provádění směrnice o správní spolupráci (DAC4) a zjistila, zda vnitrostátní správci daně fakticky využívají přístup k informacím rozčleněným podle jednotlivých zemí, které se nacházejí v držení jiného členského státu; žádá Komisi, aby posoudila, jak se směrnice DAC4 vztahuje k opatření č. 13 akčního plánu skupiny G20 v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku, které se týká výměny informací rozčleněných podle jednotlivých zemí;

96.

vítá automatickou výměnu informací o finančních účtech s Andorrou, Lichtenštejnskem, Monakem, Republikou San Marino a Švýcarskem, která se řídí celosvětovou normou, kterou vypracovala OECD; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktualizovaly ustanovení Smlouvy tak, aby odpovídala směrnici o správní spolupráci v oblasti daní v pozměněném znění;

97.

rovněž zdůrazňuje příspěvek prostřednictvím programu Fiscalis 2020, jehož cílem je posílit spolupráci mezi zúčastněnými zeměmi, jejich daňovými orgány a úředníky; podtrhuje přidanou hodnotu společných akcí v této oblasti a úlohu případného programu při vývoji a provozu významných celoevropských informačních systémů;

98.

připomíná členským státům povinnosti, které mají podle Smlouvy (65), zejména povinnosti loajální a rychlé spolupráce; vzhledem k tomu, že se objevují přeshraniční případy, zejména zdokumentované případy podvodů typu „cum-ex“, aby vnitrostátní orgány daňové správy všech členských států určily jednotná kontaktní místa v souladu se systémem jednotných kontaktních míst Mezinárodní pracovní skupiny pro společné sdílení informací a spolupráci (JITSIC) při OECD (66), s cílem usnadňovat a prohlubovat spolupráci v oblasti boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování; vyzývá dále Komisi, aby usnadňovala a koordinovala spolupráci mezi jednotnými kontaktními místy členských států;

99.

doporučuje, aby orgány členských států, kterým jejich protějšky v jiných členských státech oznámily možné porušení zákona, byly povinny vydat úřední potvrzení o doručení a v příslušných případech včas poskytnout podrobné informace o opatřeních, která byla v reakci na toto oznámení přijata;

2.4.    „Dividend stripping“ a „coupon washing“

100.

konstatuje, že ačkoli jsou transakce „cum-ex“ jsou již od 90. let 20. století známým globálním problémem, a to i v Evropě, nebyla dosud nebyla přijatá žádná koordinovaná protiopatření; odsuzuje daňové podvody odhalené v kauze „cum-ex files“, které podle veřejně dostupných údajů vedly ke ztrátám daňových příjmů členských států dosahujících podle odhadů některých sdělovacích prostředků až 55,2 miliardy EUR; zdůrazňuje, že konsorcium evropských novinářů tvrdí, že hlavními cílovými trhy pro obchodní praktiky typu „cum-ex“ je Německo, Dánsko, Španělsko, Itálie a Francie, po nichž následují Belgie, Finsko, Polsko, Nizozemsko, Rakousko a Česká republika;

101.

zdůrazňuje, že složitost daňových systémů může způsobovat vznik právních mezer, které daňové podvody typu cum-ex usnadňují;

102.

konstatuje, že systematické podvody typu „cum-ex“ a „cum-cum“ byly možné mimo jiné i proto, že příslušné orgány členských států neprováděly dostatečné kontroly žádostí o vrácení daně a neměly jasný a úplný přehled o skutečném vlastnictví akcií; vyzývá členské státy, aby všem příslušným orgánům poskytly přístup k úplným a aktuálním informacím o vlastnictví akcií; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda jsou v této souvislosti nutná opatření na úrovni EU, a aby předložila legislativní návrh, pokud posouzení prokáže, že tato opatření zapotřebí jsou;

103.

zdůrazňuje, že tato odhalení poukazují na možné nedostatky vnitrostátního daňového práva a stávajících systémů výměny informací a spolupráce mezi orgány členských států; vyzývá členské státy, aby efektivně využívaly veškerých komunikačních kanálů, vnitrostátních údajů a údajů dostupných díky posílenému rámci pro výměnu informací;

104.

zdůrazňuje, že přeshraniční aspekty kauzy „cum-ex“ by měly být řešeny mnohostranně; varuje před zaváděním nových dvoustranných smluv o výměně informací a dvoustranných mechanismů spolupráce mezi jednotlivými členskými státy, které by komplikovaly již tak složitou síť mezinárodních pravidel, vytvářely nové právní mezery a dále snižovaly transparentnost;

105.

vyzývá všechny členské státy, aby důkladně prošetřily a analyzovaly postupy vyplácení dividend ve svých jurisdikcích, aby nalezly mezery ve svých daňových zákonech, které lze využít k daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, provedly analýzu možného přeshraničního rozměru těchto praktik a aby veškerým těmto škodlivým daňovým praktikám učinily přítrž; vyzývá v tomto ohledu členské státy k výměně osvědčených postupů;

106.

vyzývá členské státy a jejich orgány finančního dohledu, aby posoudily, zda je nutné zakázat finanční praktiky motivované výlučně daňovými účely, jako je „dividend arbitrage“, „dividend stripping“ nebo podobné systémy, pokud emitent nepředloží důkaz, že tyto finanční postupy mají jiný závažný ekonomický účel než neodůvodněné vrácení daní či vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá legislativní orgány EU, aby zvážily možnost zavedení tohoto opatření na unijní úrovni;

107.

vyzývá Komisi, aby začala neprodleně připravovat návrh na vytvoření evropské finanční policie v rámci Europolu, která by disponovala vlastními vyšetřovacími kapacitami, a návrh na vytvoření evropského rámce pro přeshraniční daňová vyšetřování;

108.

dospívá k názoru, že kauza „cum-ex“ poukázala na to, že je naléhavě zapotřebí zlepšit spolupráci mezi daňovými orgány členských států EU, zejména pokud jde o sdílení informací; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby zintenzivnily vzájemnou spolupráci při odhalování, zastavování, vyšetřování a stíhání systémů daňových podvodů a daňových úniků, jako je „cum-ex“ a „cum-cum“, včetně výměny osvědčených postupů, a aby v odůvodněných případech podporovaly řešení na úrovni EU;

2.5.    Transparentnost daní z příjmu právnických osob

109.

vítá přijetí směrnice DAC4, která stanoví podávání zpráv podle jednotlivých zemí daňovým orgánům v souladu s normou 13 akčního plánu proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku;

110.

připomíná, že veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí je jedním z klíčových opatření, jak dospět k větší transparentnosti v oblasti informací o zdanění podniků; zdůrazňuje, že návrh na veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí předložili společní normotvůrci dne 12. dubna 2016 krátce po skandálu Panama Papers a že Evropský parlament přijal své stanovisko dne 4. července 2017 (67); připomíná, že v tomto usnesení vyzval ke zvětšení rozsahu oblastí, na niž se tyto zprávy vztahují, a k ochraně citlivých obchodních informací s patřičným ohledem na konkurenceschopnost unijních podniků;

111.

připomíná postoj Parlamentu v doporučeních výboru PANA, kdy vyzýval k ambicióznímu veřejnému podávání zpráv podle jednotlivých zemí, aby se posílila daňová transparentnost a veřejná kontrola nadnárodních společností; naléhavě vyzývá Radu, aby dosáhla společné dohody s cílem přijmout veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí jako jedno z klíčových opatření pro dosažení větší transparentnosti v souvislosti s dostupností daňových informací společností pro všechny občany;

112.

lituje, že ze strany Rady nedošlo od roku 2016 k výraznějšímu pokroku a spolupráci; vyzývá Radu, aby v této věci urychleně postoupila vpřed a začala s Parlamentem jednat;

113.

připomíná, že veřejný dohled je užitečný k tomu, aby výzkumní pracovníci (68), investigativní novináři, investoři a další zúčastněné strany mohli řádně posuzovat rizika, pasiva a příležitosti, které napomáhají poctivému podnikání; připomíná, že podobná ustanovení již platí pro bankovní sektor, konkrétně článek 89 směrnice 2013/36/EU (CDR IV) (69), a pro těžební průmysl a těžbu dřeva podle směrnice 2013/34/EU (70); poukazuje na to, že některé soukromé subjekty v rámci svých programů sociální odpovědnosti podniků dobrovolně vyvíjejí nové nástroje vykazování s cílem zvýšit transparentnost; příkladem je norma Global Reporting Initiative „Poskytování informací státní správě o daních a platbách“;

114.

připomíná, že kroky ke zvýšení transparentnosti podnikových daní je třeba chápat jako opatření vztahující se k čl. 50 odst. 1 SFEU o svobodě usazování, a proto je tento článek vhodným právním základem pro veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí, jak Komise uvádí v posouzení dopadu zveřejněném dne 12. dubna 2016 (COM(2016)0198);

115.

poukazuje na to, že s ohledem na omezenou schopnost rozvojových zemí plnit požadavky prostřednictvím stávajících postupů pro výměnu informací má zvláštní význam transparentnost, díky níž by měly jejich daňové správy snazší přístup k informacím;

2.6.    Pravidla státní podpory

116.

připomíná, že oblast přímého zdanění podnikatelské činnosti spadá do oblasti působnosti státní podpory (71), pokud fiskální opatření v rozporu s obecně platnými fiskálními opatřeními, která platí bez rozdílu pro všechny podniky, rozlišují mezi plátci daně;

117.

vyzývá Komisi a zejména její generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, aby posoudily možnost přijetí opatření, která by členské státy odrazovala od poskytování takovéto státní podpory formou daňového zvýhodnění;

118.

vítá nový iniciativní a otevřený přístup Komise k vyšetřováním protiprávní státní podpory během současného funkčního období, díky němuž se jí podařilo uzavřít několik velkých kauz;

119.

odsuzuje skutečnost, že společnosti mohou s vládami uzavírat dohody, aby v dané zemi neodváděly téměř žádné daně navzdory tomu, že zde vykonávají významnou činnost; v této souvislosti upozorňuje na rozhodnutí o daňovém režimu mezi nizozemským úřadem daňové správy a společností Royal Dutch Shell plc, které je patrně v rozporu s nizozemskými daňovými předpisy a bylo vydáno pouze z toho důvodu, že ústředí firmy se má po sloučení původních dvou mateřských společností nacházet v Nizozemsku, což povede k osvobození od nizozemské srážkové daně z dividend; zároveň poukazuje na to, že nedávná vyšetřování podle všeho prokazují, že tato společnost v Nizozemsku neplatí ani daň ze zisku; znovu vyzývá Komisi, aby tento případ možné protiprávní státní podpory vyšetřila;

120.

vítá, že od roku 2014 Komise na základě tvrzení o údajně zvýhodňujícím daňovém zacházení s některými společnostmi prošetřuje postupy vydávání daňová rozhodnutí v členských státech a že od roku 2014 zahájila již devět formálních šetření a v šesti z nich dospěla k závěru, že daňové rozhodnutí představovalo nezákonnou státní podporu (72); poukazuje na to, že jedno šetření uzavřela Komise s tím, že dvojí nezdanění některých zisků nepředstavovalo státní podporu (73), zatímco dvě další šetření stále ještě probíhají (74);

121.

vyjadřuje politování nad tím, že téměř pět let po odhalení skandálu LuxLeaks zahájila Komise formální vyšetřování (75) pouze jediného z více než 500 daňových rozhodnutí vydaných Lucemburskem, která byla zjištěna v rámci vyšetřování LuxLeaks vedeného Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ);

122.

konstatuje, že ačkoli podle zjištění Komise společnost McDonald’s získala prospěch v důsledku dvojího nezdanění části svých zisků v EU, nebylo možné vydat rozhodnutí na základě pravidel EU pro státní podporu, protože Komise dospěla k závěru, že toto dvojí nezdanění vyplývalo z nesouladu mezi daňovými předpisy Lucemburska a Spojených států a ze smlouvy o dvojím zdanění mezi Lucemburskem a Spojenými státy (76); bere na vědomí, že Lucembursko oznámilo, že tuto věc prošetří a přezkoumá své smlouvy o zamezení dvojího zdanění v zájmu jejich sladění s mezinárodním daňovým právem;

123.

je znepokojen tím, že Komise rozhodla, že dvojí nezdanění, jehož dosáhla společnost McDonald’s, vyplývalo z nesouladu mezi lucemburskými a americkými daňovými zákony a smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi Lucemburskem a USA a z tohoto nesouladu měla společnost prospěch díky volbě mezi těmito jurisdikcemi; dále je znepokojen tím, že je v EU umožňováno takovéto arbitrážně schválené vyhýbání se daňové povinnosti;

124.

je znepokojen rozsahem daňových ztrát, které dlouhodobě postihují všechny členské státy (77); připomíná, že účelem navracení nezákonné podpory je obnovit původní stav a že výpočet přesné výše podpory, která má být vrácena, patří k implementačním úkolům vnitrostátních orgánů; vyzývá Komisi, aby posoudila a zavedla realistická protiopatření, jako jsou mimo jiné finanční sankce, jež by přispěla k tomu, aby členské státy přestaly nabízet selektivní zvýhodňujícího daňového zacházení, které představuje státní podporu odporující unijním pravidlům;

125.

opakuje svou výzvu Komisi, aby vydala pokyny, které vyjasní, co představuje státní podporu daňové povahy a „přiměřené“ převodní ceny; žádá rovněž Komisi, aby odstranila právní nejistotu, ve které se nacházejí jak plátci daně plnící své povinnosti, tak orgány daňové správy, a aby tak byl pro členské státy vytvořen určitý rámec pro jejich daňové postupy;

126.

vyjadřuje politování nad tím, že proti daňovým opatřením, která závažným způsobem narušují hospodářskou soutěž, Komise nepoužívá pravidla pro státní podporu, která namísto toho uplatňuje pouze ve vybraných případech se zvláštními charakteristikami s cílem přimět daný stát, aby změnil svou praxi; vyzývá Komisi, aby vyvinula veškeré úsilí o zpětné získání neoprávněně poskytnuté státní podpory – mimo jiné podniků zapojeným do kauzy Luxleaks – a vytvořila tak rovné podmínky; rovněž vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům a hospodářským subjektům další pokyny ohledně uplatňování pravidel pro státní podporu a jejich významu pro praxi daňového plánování podniků;

127.

vyzývá k reformě práva hospodářské soutěže a k rozšíření působnosti pravidel pro státní podporu tak, aby bylo možné důrazněji zakročit proti škodlivým fiskálním podporám pro nadnárodní společnosti, včetně daňových rozhodnutí;

2.7.    Fiktivní společnosti

128.

poukazuje na to, že neexistuje jednotná definice fiktivních společností („letterbox companies“), tj. společností registrovaných v určité jurisdikci pouze za účelem daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem, aniž by společnost vyvíjela jakoukoliv významnou hospodářskou činnost; poukazuje však na to, že k odhalení fiktivních společností a zastavení jejich šíření mohou posloužit jednoduchá kritéria, jako je skutečná obchodní činnost nebo fyzická přítomnost pracovníků pracujících pro tuto společnost; opakuje svou výzvu ke stanovení jasné definice;

129.

zdůrazňuje, že jak Parlament navrhoval ve svém postoji v rámci interinstitucionálních jednání o pozměňující směrnici o přeshraničních přeměnách, fúzích a rozděleních společností (78), členské státy by měly mít povinnost zajistit, aby přeshraniční přeměny – včetně přeměn týkajících se podniků v digitálním odvětví – probíhaly s cílem vyvíjet skutečnou hospodářskou činnost, a nedocházelo tedy k zakládání fiktivních společností;

130.

vyzývá členské státy, aby před provedením přeshraničních přeměn, fúzí nebo rozdělení požadovaly výměnu souboru finančních informací mezi příslušnými orgány;

131.

doporučuje, aby byl subjekt, který zakládá offshorovou strukturu, povinen uvést příslušným orgánům legitimní důvody, které jej k tomuto rozhodnutí vedly, aby se zaručilo, že zahraniční bankovní účty nebudou zneužívány k praní peněz či daňovým únikům;

132.

požaduje, aby byla daňovým orgánům sdělena totožnost skutečných vlastníků;

133.

poukazuje na vnitrostátní opatření, která konkrétně zakazují obchodní styky s fiktivními společnostmi; vyzdvihuje zejména lotyšský zákon vymezující fiktivní společnost jako subjekt, který nevyvíjí skutečnou hospodářskou činnost a není schopen příslušnými dokumenty doložit opak, který je registrován v jurisdikci, kde společnosti nejsou povinny předkládat účetní závěrky a/nebo který v zemi, kde má své sídlo, nepodniká; vyjadřuje však politování nad tím, že zákaz fiktivních společností v Lotyšsku nelze použít k zákazu fiktivních společností sídlících v členských státech EU, protože to by se rovnalo diskriminaci (79); vyzývá Komisi, aby navrhla změny současné unijní právní úpravy, aby bylo možné zakázat fiktivní společnosti, i když jsou usazeny v členských státech EU;

134.

zdůrazňuje, že vysoký procentuální podíl příchozích a odchozích přímých zahraničních investic na HDP v sedmi členských státech (Belgie, Irsko, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Malta a Nizozemsko) lze pouze částečně vysvětlit reálnou hospodářskou činností, která v těchto zemích probíhá (80);

135.

poukazuje na vysoký podíl přímých zahraničních investic v několika členských státech, zejména v Lucemburku, na Maltě, na Kypru, v Nizozemsku a v Irsku (81); konstatuje, že tyto přímé zahraniční investice jsou obvykle v držení tzv. jednotek pro zvláštní účel (special purpose entities, SPE), s jejichž pomocí jsou často využívány právní mezery; žádá Komisi, aby posoudila úlohu jednotek pro zvláštní účel, které mají v držení přímé zahraniční investice;

136.

konstatuje, že hospodářské ukazatele, jako je neobvykle vysoká míra přímých zahraničních investic nebo skutečnost, že přímé zahraniční investice jsou v držení zvláštních účelových jednotek, představují ukazatele agresivního daňového plánování (82);

137.

konstatuje, že pravidla proti zneužívání daňových předpisů, jež stanoví směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) (vykonstruované operace), se vztahují i na fiktivní společnosti a že CCTB a CCCTB by umožnily zajistit, aby příjmy zůstaly vázány tam, kde probíhá skutečná hospodářská činnost;

138.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily koordinované požadavky závazné, vynutitelné a významné hospodářské činnosti a výdajové testy;

139.

1vyzývá Komisi, aby v průběhu následujících dvou let provedla kontroly účelnosti vzájemně souvisejících legislativních a politických iniciativ zaměřených na řešení problému využívání fiktivních společností k daňovým podvodům, daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a praní peněz;

3.    DPH

140.

zdůrazňuje, že je nutné harmonizovat pravidla týkající se DPH na úrovni EU v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná k tomu, aby byl vytvořen a dobře fungoval vnitřní trh a aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže (83);

141.

zdůrazňuje, že DPH je důležitým zdrojem daňových příjmů do státního rozpočtu; konstatuje, že v roce 2016 dosahovala výše příjmů z DPH v 28 členských státech EU 1 044 miliardy EUR, což odpovídá 18 % veškerých daňových příjmů členských států; podotýká, že v roce 2017 činil roční rozpočet EU 157 miliard EUR;

142.

vyjadřuje politování nad tím, že každoročně se velké množství prostředků, které by se měly stát příjmem z DPH, ztratí v důsledku podvodů; zdůrazňuje, že podle statistik Komise činil deficit DPH (tj. rozdíl mezi očekávaným příjmem z DPH a skutečně vybranou daní, resp. odhad ztráty na DPH v důsledku podvodů, úpadku firem, špatných výpočtů a vyhýbání se daňovým povinnostem) v roce 2016 v EU celkem 147 miliard EUR, což odpovídá více než 12 % celkových očekávaných příjmů z DPH (84), ačkoli v některých členských státech je situace mnohem horší, s deficitem kolem 20 % a někdy i více, což poukazuje na to, že způsob řešení deficitu DPH je v různých členských státech velmi odlišný;

143.

konstatuje, že podle odhadů Komise se přibližně 50 miliard EUR – což je v přepočtu na jednoho občana EU 100 EUR ročně – ztratí v důsledku přeshraničních podvodů s DPH (85); vzhledem k tomu, že Europol odhaduje, že podvody s DPH v hodnotě přibližně 60 milionů mají vazbu na organizovaný zločin a financování terorismu; poukazuje na to, že dochází k větší harmonizaci a zjednodušování systémů pro DPH v EU, ačkoli spolupráce mezi členskými státy je zatím nedostatečná a neefektivní; vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu boje proti podvodům s DPH svou spolupráci prohloubily; vyzývá příští Komisi, aby jednou ze svých priorit učinila zavedení a provedení konečného, dokonalejšího režimu DPH;

144.

žádá, aby byly zpracovány spolehlivé statistiky, které umožní odhadovat rozsah deficitu DPH, a zdůrazňuje, že shromažďování údajů a jejich sdílení v rámci EU by mělo probíhat v souladu s jednotným přístupem; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila shromažďování harmonizovaných statistických údajů a jejich pravidelné zveřejňování v členských státech;

145.

zdůrazňuje, že podvodníci zneužívají možnosti uplatnění výjimky na vnitřní dodávky a vývoz uvnitř EU, kterou nabízí současný (přechodný) režim DPH, a to zejména v rámci tzv. „kolotočových podvodů“ s DPH nebo podvodů s chybějícím článkem při obchodech ve Společenství;

146.

bere na vědomí, že náklady podniků obchodujících v přeshraničním měřítku spojené s dodržováním právních předpisů jsou v současnosti o 11 % vyšší než tytéž náklady u společností, které obchodující pouze v rámci jednoho státu; poukazuje na to, že nepřiměřeně vysoké náklady na dodržování požadavků spojených s DPH dopadají zejména na malé a střední podniky, což je jedním z důvodů, proč se stále zdráhají využívat výhod jednotného trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvíjely řešení, která sníží náklady na dodržování požadavků spojených s DPH při obchodování přes hranice členských států;

3.1.    Modernizaci rámce pro DPH

147.

vítá proto akční plán Komise pro DPH ze dne 6. dubna 2016, jehož cílem je reformovat rámec pro DPH, jakož i 13 legislativních návrhů, které Komise přijala od prosince 2016 a které se týkají přechodu ke konečnému režimu DPH, odstraňují překážky bránící elektronickému obchodování, revidují režim DPH pro MSP, modernizují politiku v oblasti sazeb DPH a zabývají se problémem deficitu DPH;

148.

vítá, že v roce 2015 byl zaveden tzv. „Mini One Stop Shop“ (MOSS) – dobrovolný systém pro registraci, podávání přiznání a placení DPH v oblasti telekomunikací, vysílání a elektronických služeb, který poskytuje jednotné kontaktní místo; vítá, že od 1. ledna 2021 bude tento systém rozšířen i na další zboží a služby poskytované konečným spotřebitelům;

149.

konstatuje, že podle odhadů Komise by modernizační reforma DPH měla snížit administrativní zátěž o 95 %, což odpovídá přibližně 1 miliardě EUR;

150.

vítá především to, že dne 5. prosince 2017 přijala Rada nová pravidla usnadňující podnikům obchodujícím online plnění povinností v oblasti DPH; vítá rovněž skutečnost, že Rada zohlednila stanovisko Evropského parlamentu týkající se zavedení povinnosti internetových platforem vybírat DPH z jimi zprostředkovaného prodeje na dálku; domnívá se, že toto opatření zajistí rovné podmínky ve vztahu k podnikům ze třetích zemí, protože velká část zboží dováženého do EU v rámci prodeje na dálku není zatíženo DPH; vyzývá členské státy, aby zajistily správné provedení těchto nových pravidel do roku 2021;

151.

vítá, že 4. října 2017 (86) a 24. května 2018 (87) byly přijaty návrhy na konečný systém DPH; vítá zejména návrh Komise na uplatňování zásady zdanění v místě určení, z níž vyplývá, že DPH bude odváděna v členském státě konečného spotřebitele podle sazby platné v dané zemi;

152.

vítá zejména, že v Radě bylo dosaženo pokroku na cestě ke konečnému systému DPH, jehož bylo dosaženo přijetím „rychlých řešení“ (88) dne 4. října 2018; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že nebyla přijata žádná ochranná ustanovení týkající se aspektů důležitých z hlediska podvodů s DPH, která by odpovídala postoji Parlamentu (89) k návrhu o certifikovaných osobách povinných k dani (90), vyjádřenému v usnesení ze dne 3. října 2018 (91); velmi lituje toho, že Rada odložila rozhodnutí o zavedení statutu certifikované osoby povinné k dani až na dobu, kdy bude schválen konečný režim DPH;

153.

vyzývá Radu, aby zajistila, že status CTP je v souladu se statusem oprávněného hospodářského subjektu, který udělují některé celní orgány;

154.

požaduje, aby byla zajištěna minimální transparentní koordinace, pokud jde o definici statusu certifikované osoby povinné k dani na úrovni EU, v jejímž rámci by Komise mimo jiné pravidelně posuzovala, jak členské státy tento status udělují; požaduje, aby v zájmu jednotného postupu a společných norem probíhala výměna informací mezi daňovými orgány členských států o případech neudělení tohoto statusu určitým společnostem;

155.

vítá rovněž revizi zvláštních režimů pro malé a střední podniky (92), která je klíčová pro zajištění rovných podmínek, protože systémy osvobození od DPH jsou v současnosti k dispozici pouze pro vnitrostátní subjekty, a může přispět ke snížení nákladů malých a středních podniků na dodržování předpisů v oblasti DPH; vyzývá Radu, aby zohlednila stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. září 2018 (93), zvláště pokud jde o další administrativní zjednodušení pro malé a střední podniky; žádá proto Komisi, aby zřídila internetový portál, kde se budou malé a střední podniky, které si budou přát získat výjimku v jiném členském státě, povinně registrovat, a aby vytvořila jednotné správní místo, jehož prostřednictvím budou moci malé podniky podávat přiznání k dani z DPH za jednotlivé členské státy, ve kterých působí;

156.

bere na vědomí, že byl přijat návrh Komise o všeobecném mechanismu přenesení daňové povinnosti (94), který umožní dočasné odchylky od běžných pravidel DPH v zájmu účinnějšího boje proti kolotočovým podvodům v těch členských státech, ve kterých k němu dochází nejčastěji; vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala provádění, potenciální rizika a důsledky této nové právní úpravy; tento mechanismus by však za žádných okolností neměl zpomalit zavádění zavedení konečného systému DPH;

157.

poukazuje na to, že rozvoj elektronického obchodu často vytváří obtíže pro daňové orgány, spojené např. s neexistencí daňové identifikace prodejce v EU a podáváním přiznání k DPH, které je značně nižší než skutečná hodnota přiznávaných obchodů; vítá proto celkové zaměření navrhovaných prováděcích pravidel týkajících se prodeje zboží na dálku, která dne 11. prosince 2018 přijala Komise (COM(2018)0819 a COM(2018)0821) a podle kterých budou mít velké internetové platformy – zejména od roku 2021 – povinnost zajistit výběr DPH, pokud podniky ze třetích zemí prodávají jejich prostřednictvím zboží spotřebitelům v EU;

158.

vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly elektronické obchodní transakce, jichž se účastní prodejci usazení mimo EU, kteří nedeklarují žádnou DPH (např. proto, že neoprávněně zasílají zboží jako „vzorky“) nebo záměrně uvádějí nižší hodnotu, aby výši DPH snížili nebo se jejímu placení zcela vyhnuli; domnívá se, že tato praxe narušuje integritu a fungování vnitřního trhu EU; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby předložila vhodné legislativní návrhy;

3.2.    Deficit DPH, potírání podvodů a správní spolupráce

159.

opakuje svou výzvu, aby byly řešeny faktory, které přispívají k daňovému deficitu, a to nejen DPH;

160.

vítá, že Komise zahájila dne 8. března 2018 řízení pro porušení povinnosti proti Kypru, Řecku a Maltě, a dne 8. listopadu 2018 také řízení proti Itálii a Isle of Man ve věci nekalých daňových postupů týkajících se nákupu jachet a letadel, přičemž cílem těchto řízení je ukončit údajně nezákonné poskytování daňového zvýhodnění pří nákupu soukromých jachet a letadel, které narušuje hospodářskou soutěž v odvětví námořní plavby a letectví;

161.

vítá změny nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty; vítá, že v roce 2017 provedla Komise v 10 členských státech inspekční návštěvy a zvláště následné doporučení na zlepšení odolnosti systému výměny informací o DPH (VIES);

162.

konstatuje, že Komise nedávno navrhla zavedení dalších kontrolních nástrojů, posílení úlohy sítě Eurofisc a zřízení mechanismů pro užší spolupráci mezi celními a daňovými orgány; vyzývá členské státy, aby se aktivněji zapojily do systému TNA (Transactional Network Analysis – analýza sítě transakcí) v rámci sítě Eurofisc;

163.

zastává názor, že účast všech členských států na činnosti sítě Eurofisc by měla být povinná a měla by být podmínkou pro přijímání prostředků z fondů EU; připojuje se k připomínkám Evropského účetního dvora ohledně vracení DPH v rámci výdajů politiky soudržnosti (95) a Programu EU na boj proti podvodům (96);

164.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by bylo možné, aby členské státy v reálném čase shromažďovaly a předávaly transakční data o DPH za účelem zvýšení účinnosti sítě Eurofisc a dalšího rozvoje nových strategií v boji proti podvodům s DPH; vyzývá všechny příslušné orgány, aby využívaly nejrůznějších statistických metod a technologií vytěžování údajů k odhalování anomálií, podezřelých vztahů a vzorců, a pomáhaly tak daňovým orgánům, aby se aktivněji, cíleněji a efektivněji zabývaly širokým spektrem chování, jež je spojeno s porušováním předpisů;

165.

vítá přijetí směrnice o ochraně finančních zájmů (97), která vyjasňuje otázky přeshraniční spolupráce a vzájemné právní pomoci mezi členskými státy, agenturami Eurojust a Europol, Úřadem evropského veřejného žalobce, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Komisí při řešení podvodů s DPH; vyzývá Úřad evropského veřejného žalobce, OLAF, Eurofisc, Europol a Eurojust, aby úzce spolupracovaly s cílem koordinovat své úsilí v boji proti podvodům s DPH a při odhalování nových podvodných praktiky a jejich řešení;

166.

poukazuje nicméně na to, že zapotřebí zlepšit spolupráci mezi správními, soudními a policejními orgány v rámci EU, na kterou poukázali i experti na slyšení konaném dne 28. června 2018 a ve studii, jejíž vypracování zadal výbor TAX3;

167.

vítá sdělení Komise o rozšíření pravomoci evropského veřejného žalobce i na přeshraniční teroristické činy; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že Úřad evropského veřejného žalobce bude moci zahájit svou činnost co nejrychleji, nejpozději v roce 2022, a bude zajišťovat úzkou spolupráci s již existujícími orgány, institucemi, agenturami a úřady Unie, které jsou pověřeny ochranou finančních zájmů Unie; požaduje, aby byly ukládány exemplární, odrazující a přiměřené sankce; domnívá se, že každý, kdo se podílí na organizovaných podvodech s DPH, by měl být přísně potrestán, aby nevznikal dojem, že takové jednání je beztrestné;

168.

domnívá se, že jedním z hlavních problémů, který podvodné jednání v oblasti DPH umožňuje, je to, že podvodník může získat „hotovostní zisk“; vyzývá proto Komisi, aby posoudila návrh předložený skupinou odborníků (98), podle něhož by údaje o přeshraničních transakcích údaje měly být zanášeny do distribuovaných transakčních databází (blockchain) a pro účely plateb DPH (výhradní účel) by se neměly používat měny s nuceným oběhem, nýbrž pouze zabezpečené digitální měny;

169.

vítá skutečnost, že se Rada začala zabývat podvody spojenými s dovozem (99); domnívá se, že řádné zanášení údajů z celních prohlášení do systému výměny informací o DPH (VIES) umožní členským státům původu provádět křížové kontroly cel a informací o DPH a zajistit tak, aby DPH byla odváděna v zemi určení; vyzývá členské státy, aby tyto právní předpisy rychle a účinně provedly, a to do 1. ledna 2020;

170.

domnívá se, že správní spolupráce mezi daňovými a celními orgány neprobíhá optimálním způsobem (100); vyzývá členské státy, aby pověřily síť Eurofisc vývojem nových strategií pro sledování zboží v rámci celního režimu 42, což je mechanismus, který umožňuje dovozci získat osvobození do DPH, pokud má být dovezené zboží v konečném důsledku přepraveno obchodnímu zákazníkovi v jiném členském státě, než je členský stát dovozu;

171.

poukazuje na význam zřízení rejstříku skutečných vlastníků právnických osob v rámci AMLD5 jakožto významného nástroje proti podvodům s DPH; žádá členské státy, aby rozšířily pravomoci a zvýšily kvalifikaci policejních orgánů, daňových orgánů, veřejných žalobců a soudců zabývajících se tímto typem podvodů;

172.

je znepokojen výsledky studie (101), jejíž vypracování zadal výbor TAX3 a podle níž návrhy Komise podvody spojené s dovozem sice omezí, zcela je však nevymýtí; poukazuje na to, že problém s vykazováním nižších cen a obecně problém s vymáháním právních předpisů EU v případě osob povinných k dani, které nejsou občany EU, zůstane nevyřešen; vyzývá Komisi, aby v případě těchto dodávek hledala dlouhodobější možnosti alternativního vybírání daně; zdůrazňuje, že spoléhat se na to, že osoby povinné k dani, které nejsou občany EU, budou v dobré víře vybírat DPH pro EU, není udržitelný předpoklad; domnívá se, že takové alternativní modely vybírání DPH by se měly zaměřit nejen na prodeje uskutečňované prostřednictvím elektronických platforem, ale měly být zahrnovat veškerý prodej, který realizují osoby povinné k dani, jež nejsou občany EU, a to bez ohledu na obchodní model, který přitom používají;

173.

vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala, jaké důsledky bude mít zavedení konečného systému výběru DPH pro členské státy; vyzývá Komisi, aby se vážně zabývala možností, že v konečném systému DPH vzniknou nová rizika podvodů v DPH, mezi něž patří zejména model potenciálně chybějícího dodavatele v přeshraničních transakcích, který by nahradil typ kolotočového podvodu s chybějícím zákazníkem; v této souvislosti zdůrazňuje, že obchod v rámci EU lze nepochybně usnadnit opatřeními, jako je celní tranzitní režim; upozorňuje však na to, že podvody jsou možné a že zločinecké organizace, které se vyhýbají placení daní a cel, mohou členským státům i Unii způsobovat obrovské ztráty (v důsledku neplacení DPH); vyzývá proto Komisi, aby celní tranzitní režim sledovala a předložila návrhy vycházející z doporučení, která vypracovaly OLAF, Europol a Eurofisc;

174.

je přesvědčen, že velká většina evropských občanů očekává jasné evropské a vnitrostátní předpisy, které umožní odhalit a stíhat neplatiče daní a v přijatelné lhůtě od nich nezaplacenou částku daně vymoci;

4.    Zdanění fyzických osob

175.

zdůrazňuje, že fyzické osoby obvykle neuplatňují svobodu pohybu za účelem daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování; podtrhuje však, že některé fyzické osoby mají natolik velkou daňovou základnu, že zahrnuje několik daňových jurisdikcí;

176.

vyjadřuje politování nad tím, že osoby s vysokým čistým jměním (HNWI) a osoby s velmi vysokým čistým jměním (UHNWI) mají i nadále možnost přesouvat své výdělky a prostředky nebo své nákupy prostřednictvím různých daňových jurisdikcí, a zajistit si tak s pomocí služeb správců majetku a dalších zprostředkovatelů podstatně nižší nebo nulovou výši závazků; lituje, že některé členské státy EU zavádějí daňové režimy, jejichž cílem je přilákat osoby s vysokým čistým jměním, které nevyvíjejí žádnou reálnou hospodářskou činnost;

177.

konstatuje, že hlavní sazby daně z příjmu zaměstnanců jsou v EU obvykle vyšší než daně z kapitálových výnosů; lituje, že celkově zůstává podíl daní z majetku na celkových daňových příjmech spíše nízký na úrovni 4,3 % celkových daňových příjmů v EU (102);

178.

s politováním konstatuje, že podvody na dani z příjmu právnických osob, daňové úniky a agresivní daňové plánování přispívají k přesouvání daňového zatížení na poctivé daňové poplatníky;

179.

vyzývá členské státy, aby v případech daňových podvodů, daňových úniků a nezákonného agresivního daňového plánování ukládaly odrazující, účinné a přiměřené sankce a zajistily jejich vymáhání;

180.

lituje, že některé členské státy vytvořily pochybné daňové režimy, které některým jednotlivcům, které se stávají jejich daňovými rezidenty pouze pro daňové účely, umožňují získávat daňové výhody, čímž narušují daňovou základu ostatních členských států a podporují škodlivé postupy, které jsou diskriminační vůči jejich vlastním občanům; poukazuje na to, že tyto režimy někdy nabízejí výhody, které nemají občané daného státu, jako je nezdanění zahraničního majetku a příjmů, paušální sazba daně ze zahraničních příjmů, nezdanitelné částky jako součásti příjmů získaných v dané zemi, nižší sazba daně u důchodů zasílaných do dané země;

181.

připomíná, že Komise ve svém sdělení z roku 2001 navrhla začlenit na svůj seznam škodlivých daňových praktik, který vede Skupina pro kodex chování (zdanění podniků), zvláštní režimy pro vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky režimy (103), ale od té doby o rozsahu tohoto problému neposkytla žádné údaje; žádá Komisi, aby se tomuto problému znovu věnovala, a zejména posoudila riziko, že tyto režimy povedou ke dvojímu zdanění nebo dvojímu nezdanění;

4.1.    Občanství za investice (CBI) a povolení pobytu za investice (RBI)

182.

konstatuje, že většina členských států zavedla programy získávání občanství za investice (CBI) nebo povolení pobytu za investice (RBI) (104), známé jako „zlatá víza“ nebo „zlaté pasy“, na jejichž základě se výměnou za finanční investice uděluje občanství nebo povolení k pobytu občanům členských států nebo třetích zemí;

183.

poukazuje na to, že investice realizované v rámci těchto programů ne vždy pomáhají reálné ekonomice členských států, které občanství nebo pobyt udělují, a že tyto státy často ani nevyžadují, aby žadatelé strávili na jejich území určitý čas v období realizace dané investice, a že dokonce i tam, kde takový požadavek existuje, není jeho plnění obvykle ověřováno; zdůrazňuje, že tyto režimy brání dosažení cílů Unie, a jsou proto v rozporu se zásadou loajální spolupráce;

184.

konstatuje, že prostřednictvím režimů občanství za investice získalo občanství nejméně 5 000 občanů třetích zemí (105); poukazuje na to, že podle jedné studie (106) takto získalo občanství nejméně 6 000 osob a téměř 100 000 osob bylo vydáno povolení k pobytu;

185.

je znepokojen tím, že CBI a RBI se udělují bez náležité bezpečnostní prověrky žadatelů, a to i státním příslušníků vysoce rizikových třetích zemí, takže představují pro Unii bezpečnostní riziko; lituje toho, že nejasný původ peněz spojených s režimy CBI a RBI výrazně zvýšil politická, ekonomická a bezpečnostní rizika pro evropské země;

186.

zdůrazňuje, že režimy CBI a RBI) s sebou nesou další významná rizika, včetně snížení prestiže občanství EU a členských států a rizika korupce, praní peněz a daňových úniků; konstatuje, že rozhodnutí jednoho členského státu zavést režimy CBI a RBI má účinky i na jiné členské státy; opětovně vyjadřuje své znepokojení nad tím, že občanství nebo povolení k pobytu lze prostřednictvím těchto režimů udělovat i bez řádné nebo dokonce bez jakékoli hloubkové kontroly klienta ze strany příslušných orgánů;

187.

poukazuje na to, že povinnosti stanovené v AMLD5, které povinným subjektům ukládají povinnost považovat žadatele o CBI a RBI v průběhu postupu hloubkové kontroly za vysoce rizikové, nezbavují členské státy jejich povinnosti zřídit a provádět rozšířené systémy náležité péče; konstatuje, že na úrovni členských států i EU bylo zahájeno několik formálních vyšetřování případů korupce a praní peněz, které přímo souvisejí s režimy CBI a RBI;

188.

zdůrazňuje současně, že hospodářská udržitelnost a životaschopnost investic získaných prostřednictvím těchto režimů bývá nejistá; zdůrazňuje, že občanství a práva s ním spojená by nikdy nemělo být na prodej;

189.

konstatuje, že režimy CBI a RBI některých členských států jsou hojně využívány ruskými občany a občany zemí pod ruským vlivem; zdůrazňuje, že ruští občané, vůči nimž byly po ruské ilegální anexi Krymu a ruské agresi na Krymu uvaleny sankce, mohou tyto režimy využívat k tomu, aby se sankcím EU vyhnuli;

190.

konstatuje, že příjemci v rámci těchto programů zpravidla získávají daňové výsady nebo zvláštní daňové režimy; je znepokojen tím, že tyto výsady mohou mařit úsilí o to, aby všichni občané přispívali do daňového systému spravedlivým dílem;

191.

je znepokojen velmi nízkou mírou transparentnosti, pokud jde o počet a původ žadatelů, počty fyzických osob, kterým bylo na základě těchto režimů uděleno občanství nebo povolení k pobytu, a objem a původ prostředků investovaných jejich prostřednictvím; oceňuje, že některé členské státy výslovně uvádějí jméno a státní příslušnost fyzických osob, kterým bylo na základě těchto režimů uděleno občanství nebo povolení k pobytu; vybízí ostatní členské státy, aby tohoto příkladu následovaly;

192.

je znepokojen tím, že podle OECD mohou být režimy CBI a RBI zneužívány k narušování postupů hloubkové kontroly podle společného standardu pro oznamování (CRS), což vede k tomu, že informace poskytované podle tohoto standardu jsou nepřesné nebo neúplné, zvláště pokud finanční instituci nejsou nahlášeny všechny jurisdikce daňové rezidence; konstatuje, že podle názoru OECD mezi vízové režimy, které s sebou mohou nést vysoké riziko narušení CRS, patří vízové režimy, které daňovému poplatníkovi umožňují využívat nízké sazby daně z příjmů fyzických osob z offshorových finančních aktiv, jež může být nižší než 10 %, a které nevyžadují, aby se v dané jurisdikci, kde je mu nabízen zlatý vízový režim, výrazněji fyzicky zdržoval po dobu alespoň 90 dní;

193.

je znepokojen tím, že také Kypr a Malta mají režimy (107), které potenciální ohrožují CRS;

194.

dochází k závěru, že možné hospodářské přínosy režimů CBI a RBI nevyvažují vážná bezpečnostní rizika a rizika praní peněz a daňových úniků, která jsou s nimi spojena;

195.

vyzývá členské státy, aby všechny stávající režimy CBI a RBI co nejdříve začaly rušit;

196.

zdůrazňuje zároveň, že dokud se tak nestane, měly by členské státy v souladu s požadavkem směrnice AMLD5 podmiňovat udělení občanství nebo pobytu na základě režimů CBI a RBI fyzickou přítomností v zemi a měly by náležitě zajistit řádné provádění důslednějších hloubkových kontrol žadatelů o udělení občanství nebo povolení k pobytu na základě těchto režimů; zdůrazňuje, že směrnice AMLD5 stanovuje zesílenou hloubkovou kontrolu pro politicky exponované osoby; vyzývá členské státy, aby zajistily, že konečnou odpovědnost za plnění požadavků náležité péče ve vztahu k žadatelům o CBI nebo RBI ponesou vlády; vyzývá Komisi, aby průběžně sledovala provádění a uplatňování hloubkových kontrol žadatelů v rámci režimů CBI a RBI, a to až do doby, kdy všechny členské státy tyto režimy zruší;

197.

konstatuje, že získání povolení k pobytu nebo občanství členského státu dává jeho držiteli přístup k celé řadě práv a nároků na celém území Unie, včetně práva svobodně se pohybovat a pobývat v schengenském prostoru; vyzývá tudíž členské státy, které uplatňují režimy CBI a RBI, aby do té doby, než tyto režimy zruší, řádně ověřovaly povahu žadatelů a odmítly jejich žádost, pokud představují bezpečnostní riziko, mimo jiné v oblasti praní peněz; upozorňuje na rizika spojená s možností slučování rodiny v rámci režimů CBI a RBI, takže povolení k pobytu nebo občanství mohou získávat také rodinní příslušníci příjemců režimu CBI/RBI, a to s minimálními nebo žádnými kontrolami;

198.

v této souvislosti vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a zveřejňovaly transparentní údaje týkající se jejich režimů CBI a RBI, a to včetně počtu zamítnutých žádostí a jejich důvodech; vyzývá Komisi, aby do doby, než budou tyto režimy zrušeny, vydala příslušné pokyny a zajistila lepší shromažďování údajů a výměnu informací mezi členskými státy v souvislosti s jejich režimy CBI a RBI, a to mimo jiné ohledně žadatelů, jejichž žádost byla zamítnuta z bezpečnostních důvodů;

199.

domnívá se, že do doby, než budou režimy CBI a RBI zrušeny, by měly členské státy ukládat zprostředkovatelům obchodům v režimu CBI a RBI stejné povinnosti jako povinným subjektům podle AML, vyzývá členské státy, aby zabránily střetům zájmů, k nimž může v souvislosti s režimy CBI a RBI docházet v případě, kdy soukromé firmy, které vládě pomáhaly s vytvářením koncepce, řízením a propagováním těchto režimů, poskytovaly zároveň poradenství a podporu dotčeným jednotlivcům v podobě hodnocení jejich vhodnosti a podání jejich žádostí o občanství nebo povolení k pobytu;

200.

vítá zprávu Komise ze dne 23. ledna 2019 o režimech občanství pro investory a režimech pobytu pro investory v Evropské unii (COM(2019)0012); konstatuje, že zpráva potvrzuje, že oba typy režimů představují závažná rizika pro členské státy a Unii jako celek, zejména pokud jde o bezpečnost, praní peněz, korupci, obcházení unijních předpisů a daňové úniky, a že tato rizika se dále zhoršují v důsledku nedostatků v transparentnosti a řízení těchto režimů; je znepokojen tím, že Komise vyjadřuje obavy z toho, že opatření členských států ke zmírnění rizik těchto režimů nejsou vždy dostatečná;

201.

bere na vědomí záměr Komise ustavit skupinu odborníků pověřenou řešením otázek transparentnosti, řízení a bezpečnosti těchto režimů; vítá, že Komise se zavázala monitorovat dopady režimů udělování občanství investorům, které udělují země bez vízového styku v rámci mechanismu uvolnění vízové povinnosti; vyzývá Komisi, aby koordinovala výměnu informací o zamítnutých žádostech mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby v rámci svého příštího nadnárodního posuzování rizik posoudila rizika spojená s prodejem občanství a povolení k pobytu; vyzývá Komisi, aby posoudila rozsah, v jakém tyto režimy využívají občané EU;

4.2.    Svobodné přístavy, celní sklady a zvláštní ekonomické zóny (SEZ)

202.

vítá skutečnost, že svobodné přístavy se na základě směrnice AMLD5 stanou povinnými subjekty a budou mít povinnost plnit požadavky vztahující se na hloubkové kontroly klientů a podezřelé transakce hlásit finančním zpravodajským jednotkám;

203.

konstatuje, že svobodné přístavy lze v EU založit na základě režimu svobodného pásma; konstatuje, že svobodná pásma jsou uzavřené oblasti v rámci určitého celního území Unie, kam může být zboží z nečlenských zemí uváděno bez dovozního cla a dalších poplatků (tj. daní) a obchodněpolitických opatření;

204.

připomíná, že svobodné přístavy jsou sklady ve svobodných zónách, které měly původně sloužit jako prostor pro uskladnění zboží během tranzitu; vyjadřuje politování nad skutečností, že postupem času začaly být s oblibou využívány k uskladnění náhrady aktiv, mj. uměleckých děl, drahokamů, starožitností, zlata a sbírek vín, a to často natrvalo, a byly financovány z neznámých zdrojů (108); zdůrazňuje, že svobodné přístavy ani svobodná pásma nesmí být využívány za stejným účelem jako daňové ráje;

205.

konstatuje, že jednou z motivací používání svobodných přístavů je kromě bezpečného uskladnění i vysoká míra důvěrnosti a odložení povinnosti zaplatit dovozní cla a nepřímé daně, jako je DPH nebo daň z užívání;

206.

zdůrazňuje, že v EU je více než 80 svobodných pásem (109) a mnoho tisíc dalších skladů spadajících do „zvláštního skladovacího režimu“, zejména tzv. celních skladů, které mohou nebo by mohly nabízet stejný stupeň důvěrnosti a (nepřímých) daňových výhod (110);

207.

konstatuje, že podle Celního kodexu Unie mají celní sklady téměř stejné právní postavení jako svobodné přístavy; doporučuje proto, aby celním skladům bylo v rámci právních opatření zaměřených na zmírňování rizik praní peněz a daňových úniků, jako je směrnice AMLD5, přiznáno stejné právní postavení, jaké mají svobodné přístavy; domnívá se, že sklady by měly zaměstnávat dostatečný počet kvalifikovaných počet pracovníků schopných provádět nezbytnou kontrolu operací, které ve skladu probíhají;

208.

konstatuje, že rizika praní peněz ve svobodných přístavech přímo souvisejí s riziky praní peněz na trhu s náhradami aktiv;

209.

konstatuje, že podle směrnice DAC5 mají orgány odpovědné za vybírání přímých daní od 1. ledna 2018„na vyžádání“ přístup k celé řadě různých informací týkajících se skutečného konečného vlastníka, které jsou shromažďovány na základě směrnice o boji proti praní peněz; konstatuje, že právní předpisy EU týkající se boje proti praní peněz, jsou založeny na důvěře ve spolehlivost hloubkových kontrol klientů a řádné oznamování podezřelých transakcí ze strany povinných subjektů, z nichž se v rámci boje proti praní peněz stanou tzv. strážci; se znepokojením konstatuje, že budou-li informace, které mají svobodné přístavy k dispozici, přístupné pouze „na vyžádání“, může být výsledný efekt v některých případech velmi omezený (111);

210.

vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry mohou být svobodné přístavy a obchodní licence používány k daňovým únikům (112); vyzývá dále Komisi, aby předložila legislativní návrh, který zajistí automatickou výměnu informací mezi příslušnými orgány (např. policejními orgány, daňovými a celními orgány a Europolem) o skutečném vlastnictví a transakcích, které probíhají ve svobodných přístavech, celních skladech a zvláštních ekonomických zónách, a bude zahrnovat povinnosti v oblasti sledovatelnosti;

211.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh na rychlé zahájení postupného rušení systému svobodných přístavů v EU;

212.

konstatuje, že zrušení bankovního tajemství mělo za následek vznik investic do nových aktiv, jako je umění, což vedlo k tomu, že trh s uměleckými díly zaznamenal v posledních letech rychlý růst; zdůrazňuje, že svobodné zóny jim poskytují bezpečný a všeobecně přehlížený prostor k uskladnění, kde může být obchod prováděn bez zdanění a vlastnictví může být skryto, ačkoli samotné umění i nadále představuje neregulovaný trh kvůli faktorům, jako je obtížné určování tržních cen a hledání odborníků; poukazuje na to, že je například snazší přemístit na druhou stranu světa cenný obraz než obdobnou sumu peněz;

4.3.    Daňové amnestie

213.

připomíná (113), že amnestie je třeba používat velmi obezřetně nebo se jim vůbec vyhýbat, protože jsou sice snadným a rychlým způsobem, jak v krátké době snadno a rychle zajistit výběr daní, takže se často používají k zaplnění mezer v rozpočtu, ale současně mohou motivovat daňové rezidenty k tomu, aby se placení daní vyhýbali a čekali na příští amnestii, aniž by riskovali, že jim budou uloženy odrazující sankce nebo pokuty; vyzývá členské státy, které mají daňové amnestie uzákoněny, aby od příjemců vždy vyžadovaly vysvětlení původu dříve nepřiznaných prostředků;

214.

vyzývá Komisi, aby posoudila programy daňových amnestií, které členské státy v minulosti vyhlásily, a především pak výši příjmů do veřejných rozpočtů, které se díky nim podařilo získat, a jejich střednědobý a dlouhodobý dopad na volatilitu daňové základny; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že příslušné údaje týkající se osob, které využily nebo využijí daňových amnestií, budou vždy předány soudním, policejním a daňovým orgánům a že budou dodržována pravidla v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a bude možné tyto osoby stíhat za jiné finanční trestné činy;

215.

zastává názor, že každý program daňové amnestie by ještě předtím, než začne být určitým členským státem uskutečňován, měla prověřit a schválit skupina pro kodex chování pro zdanění podniků; zastává názor, že daňový poplatník nebo skutečný majitel podniku, který jedné nebo více amnestií již v minulosti využil, by už žádnou další takovou možnost neměl dostat; žádá vnitrostátní orgány spravující údaje o osobách, které využily daňových amnestií, aby se zapojily do účinné výměny údajů od donucovacích nebo jiných příslušných orgánů, které vyšetřují jiné trestné činy než daňové podvody nebo daňové úniky;

4.4.    Správní spolupráce

216.

uvědomuje si, že správní spolupráce v oblasti přímých daní se nyní vztahuje na daňové poplatníky z řad právnických i fyzických osob;

217.

zdůrazňuje, že mezinárodní standardy pro správní spolupráci jsou standardy minimální; domnívá se proto, že členské státy by měly jít nad rámec pouhého dodržování minimálních standardů; vyzývá členské státy, aby dále odstraňovala překážky pro správní a právní spolupráci;

218.

vítá, že díky přijetí celosvětové normy pro automatickou výměnu informací (AEOI), která je provedena směrnicí o povinné automatické výměně informací (DAC1) a zrušení směrnice o zdanění příjmů z úspor z roku 2003 byl vytvořen jednotný mechanismus EU pro výměnu informací;

5.    Boj proti praní peněz

219.

zdůrazňuje, že praní peněz může nabývat odlišných forem a že prané peníze mohou pocházet z různých nezákonných aktivit, jako je korupce, obchodování se zbraněmi, lidmi a drogami či daňové úniky a podvody, a mohou být používány k financování terorismu; se znepokojením konstatuje, že výnosy z trestné činnosti v EU dosahují podle odhadů 110 miliard EUR ročně (114), což odpovídá 1 % celého HDP Unie; zdůrazňuje, že podle odhadů Komise má v některých členských státech až 70 % případů praní peněz přeshraniční rozměr (115); podotýká rovněž, že podle odhadů OSN (116) dosahuje praní peněz svým rozsahem hodnoty odpovídající 2–5 % celosvětového HDP, což představuje zhruba 715 miliard až 1,87 bilionu EUR ročně;

220.

zdůrazňuje, že řada nedávných případů praní peněz v Unii je zvláště spojena s kapitálem, vládnoucími elitami či občany pocházejícími z Ruska a Společenství nezávislých států (SNS); je znepokojen hrozbou, kterou pro evropskou bezpečnost a stabilitu představují nezákonné výnosy pocházející z Ruska a zemí SNS, které vstupují do evropského finančního systému, aby byly vyprány, a jsou dále využívány k financování trestné činnosti; zdůrazňuje, že tyto výnosy ohrožují bezpečnost občanů Unie, narušují hospodářskou soutěž a vytvářejí nespravedlivé konkurenční nevýhody pro občany a podniky dodržující zákony; domnívá se, že vedle odlivu kapitálu, jemuž nelze zamezit bez řešení hospodářských a správních problémů země původu, a praní peněz z čistě trestních důvodů, jsou tyto nepřátelské činnosti – vykonávané s úmyslem oslabit evropské demokracie a jejich hospodářství a instituce – prováděny v takovém rozsahu, aby destabilizovaly celý evropský kontinent; požaduje lepší spolupráci mezi členskými státy v oblasti kontroly kapitálu vstupujícího do Unie z Ruska;

221.

opakuje svou výzvu (117), aby byl za porušování lidských práv zaveden systém celounijních sankcí inspirovaný globálním Magnitského zákonem (Global Magnitsky Act) Spojených států, který by umožňoval uložit zákaz udělování víz a cílené sankce, jako je zablokování majetku a majetkové účasti v jurisdikci EU, vůči jednotlivým státním úředníkům nebo osobám jednajícím v rámci úřední pravomoci, které jsou odpovědné za korupční jednání nebo vážné porušení lidských práv; vítá, že Parlament přijal zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie (118); požaduje důslednější kontrolu portfolií nerezidentů v bankách a podílů v těchto portfoliích pocházejících ze zemí, o nichž se má za to, že pro Unii představují bezpečnostní riziko;

222.

vítá přijetí směrnic AMLD4 a AMLD5; zdůrazňuje, že tyto směrnice představují významné kroky na cestě ke zvýšení účinnosti úsilí EU v oblasti boje proti praní peněz pocházejících z trestné činnosti a v oblasti boje proti financování teroristické činnosti; konstatuje, že rámec EU pro boj proti praní peněz se zakládá především na preventivním přístupu k praní peněz a zaměřuje se na odhalování a oznamování podezřelých transakcí;

223.

vyjadřuje politování nad tím, že členské státy směrnici AMLD4 ve svém vnitrostátním právu ve stanovené lhůtě neprovedly nebo ji provedly pouze částečně, a že Komise proti nim musela proto zahájit řízení o nesplnění povinnosti a některé případy postoupit Soudnímu dvoru Evropské unie (119); vyzývá dotčené členské státy, aby situaci urychleně napravily; naléhavě žádá členské státy, aby především splnily svou právní povinnost a dodržely lhůtu pro provedení směrnice AMLD5 ve vnitrostátním právu, stanovenou na 10. ledna 2020; zdůrazňuje a vítá závěry Rady ze dne 23. listopadu 2018, které vyzvaly členské státy, aby směrnici AMLD5 ve svém vnitrostátním právu provedly ještě před uplynutím lhůty v roce 2020; vyzývá Komisi, aby v plné míře využila dostupné nástroje a poskytla členským státům podporu s cílem zajistit, aby směrnici AMLD5 provedly ve vnitrostátním právu řádně a začaly ji uplatňovat co nejdříve;

224.

připomíná zásadní význam hloubkových kontrol klientů prováděných v rámci povinného uplatňování zásady „poznej svého klienta“ (KYC, dále jen „prověřování klientů“), při nichž mají povinné osoby řádně ověřit totožnost svých klientů a zdroj jejich prostředků, jakož i skutečného majitele aktiv, včetně imobilizace anonymních účtů; lituje, že některé finanční instituce a jejich příslušné obchodní modely aktivně usnadňují praní peněz; vyzývá soukromý sektor, aby hrál v boji proti financování terorismu a v prevenci teroristické činnosti co možná nejaktivnější úlohu; žádá finanční instituce, aby aktivně revidovaly své vnitřní postupy s cílem předcházet veškerému riziku praní peněz;

225.

vítá akční plán přijatý Radou dne 4. prosince 2018, jenž zahrnuje několik nelegislativních opatření ke zlepšení boje proti praní peněz a financování terorismu v Unii; žádá Komisi, aby Parlament o pokroku dosaženém při provádění tohoto akčního plánu pravidelně informovala;

226.

vyjadřuje znepokojení nad absencí konkrétních postupů pro posuzování a přezkum bezúhonnosti členů Rady guvernérů ECB, zejména pokud jsou formálně obviněni z trestné činnosti; požaduje mechanismy pro sledování a přezkum jednání a korektnosti členů Rady guvernérů ECB a žádá, aby byli chráněni v případě zneužití pravomoci orgánem oprávněným ke jmenování;

227.

odsuzuje skutečnost, že systémová selhání při vymáhání plnění požadavků právních předpisů zaměřených na boj proti praní peněz a neúčinný dohled vedly nedávno k několika velmi sledovaným případům praní peněz v evropských bankách, spojeným se soustavným porušováním těch nejzákladnějších požadavků týkajících se prověřování klientů a hloubkových kontrol klientů;

228.

připomíná, že prověřování klientů a hloubkové kontroly klientů jsou naprosto klíčové a měly by se uplatňovat po celou dobu obchodního vztahu a že je třeba soustavně a důkladně monitorovat, zda transakce klientů nesvědčí o podezřelých nebo neobvyklých aktivitách; v této souvislosti připomíná, že povinné osoby mají povinnost z vlastní iniciativy neprodleně informovat vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky o transakcích vyvolávajících podezření z praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu; lituje skutečnosti, že navzdory úsilí Parlamentu umožňuje směrnice AMLD5 v krajních případech i nadále, aby byly fyzické osoby, které zastávají pozici ve vrcholném vedení, registrovány jako skuteční majitelé společnosti nebo svěřenského fondu, i když opravdový skutečný majitel není znám nebo o něm existuje podezření; vyzývá Komisi, aby při příští revizi pravidel upravujících boj proti praní peněz v EU vypracovala hodnocení, které jasně ukáže dopad tohoto ustanovení na dostupnost spolehlivých informací o skutečném vlastnictví v členských státech, a pokud toto hodnocení naznačí, že uvedené ustanovení může vést k maskování identity skutečných vlastníků, aby jej zrušila;

229.

bere na vědomí, že v některých členských státech fungují nevysvětlené mechanismy kontroly majetku, které sledují výnosy z trestné činnosti; zdůrazňuje, že takový mechanismus se často zakládá na soudním příkazu, jenž po osobě, která je důvodně podezřelá ze zapojení do závažné trestné činnosti nebo z napojení na osobu zapojenou do této činnosti, požaduje, aby vysvětlila povahu a rozsah svého podílu v dotčeném majetku a aby vysvětlila, jak tento majetek získala, jestliže existuje důvodné podezření, že by známé legálně získané příjmy této osoby k nabytí daného majetku nestačily; vybízí Komisi, aby posoudila účinnost a proveditelnost takového opatření na úrovni Unie;

230.

vítá rozhodnutí některých členských států zakázat vydávání akcií na majitele a stávající akcie na majitele převést na cenné papíry na jméno; žádá členské státy, aby s ohledem na nová ustanovení směrnice AMLD5 týkající se oznamování skutečného vlastnictví a zjištěných rizik zvážily, zda by neměly přijmout podobná opatření i ve své jurisdikci;

231.

upozorňuje, že je naléhavě zapotřebí vytvořit účinnější systém pro komunikaci a výměnu informací mezi soudními orgány v Unii, jenž nahradí tradiční nástroje vzájemné právní pomoci v trestních věcech, které stanoví zdlouhavé a komplikované postupy, jež ve svém důsledku poškozují přeshraniční vyšetřování praní peněz a dalších závažných trestných činů; opětovně vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je v této oblasti zapotřebí podniknout legislativní kroky;

232.

vyzývá Komisi, aby posoudila úlohu a konkrétní rizika, která pro praní peněz představují právní ujednání, jako jsou jednotky pro speciální účel (SPV nebo SPE) a necharitativní účelové fondy, a to zejména ve Spojeném království a jeho korunních závislých územích a zámořských územích, a aby o této úloze a rizicích podala Parlamentu zprávu;

233.

naléhavě žádá členské státy, aby plně dodržovaly právní předpisy v oblasti praní peněz při vydávání státních dluhopisů na finančních trzích; domnívá se, že při těchto finančních operacích jsou naprosto nezbytné hloubkové kontroly;

234.

konstatuje, že pouze během funkčního období výboru TAX3 byly odhaleny tři politováníhodné případy praní peněz prostřednictvím unijních bank: ING Bank N.V. nedávno připustila, že se dopustila vážných nedostatků při uplatňování ustanovení namířených proti praní peněz či financování terorismu a dohodla se s nizozemským státním zastupitelstvím na zaplacení vyrovnání ve výši 775 milionů EUR (120); ABLV Bank v Lotyšsku vstoupila do dobrovolné likvidace poté, co se americká Síť pro stíhání finanční trestné činnosti (Financial Crimes Enforcement Network, FinCEN) rozhodla na základě podezření z praní peněz zrušit její korespondentský účet ve Spojených státech (121); Danske Bank poté, co proběhlo vyšetřování týkající se 15 000 jejích klientů a přibližně 9,5 milionu transakcí spojených s její estonskou pobočkou, připustila, že závažné nedostatky v řídicích a kontrolních systémech banky umožnily využívat její estonskou pobočku k podezřelým transakcím (122);

235.

se znepokojením konstatuje, že případ tzv. „prádelny trojky“ veřejně ukázal, jak 4,6 miliard USD z Ruska a jiných zemí prošlo evropskými bankami a podniky; zdůrazňuje, že v centru tohoto skandálu je Troika Dialog, původně jedna z největších ruských soukromých investičních bank, a síť, která pravděpodobně umožňovala ruské vládní elitě potají využívat nezákonné zisky k získání akcií ve státem vlastněných firmách, pořizovat nemovitosti v Rusku i v zahraničí a nakupovat luxusní zboží; odsuzuje také to, že do těchto podezřelých transakcí bylo údajně zapleteno několik evropských bank, jmenovitě Danske Bank, Swedbank AB, Nordea Bank Abp, ING Groep NV, Credit Agricole SA, Deutsche Bank AG, KBC Group NV, Raiffeisen Bank International AG, ABN Amro Group NV, Cooperatieve Rabobank U.A. a nizozemská pobočka banky Turkiye Garanti Bankasi A.S.;

236.

konstatuje, že v případě Danske Bank protekly přes její estonskou pobočku příchozí a odchozí transakce ve výši přesahující 200 miliard EUR (123), aniž by banka zavedla odpovídající vnitřní postupy proti praní peněz a postupy prověřování klientů, což banka sama následně přiznala a což potvrdily estonské i dánské orgány finančního dohledu; domnívá se, že toto selhání je projevem naprosté nezodpovědnosti banky i příslušných vnitrostátních orgánů; vyzývá příslušné orgány, aby co nejdříve provedly hodnocení vhodnosti postupů prověřování klientů a postupů proti praní peněz ve všech evropských bankách s cílem zajistit řádné prosazování právních předpisů Unie v oblasti boje proti praní peněz;

237.

poukazuje rovněž na zjištění, že podezřelých transakcí estonské pobočky Danske Bank se účastnilo 6 200 jejích klientů, že zhruba 500 klientů využívalo veřejně známých režimů umožňujících praní peněz, že 177 klientů bylo spojeno se skandálem „ruské prádelny“ a 75 se skandálem „ázerbájdžánské prádelny“ a že 53 klientů představovaly společnosti, které měly společné adresy a ředitele (124); vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby sledovaly místa určení podezřelých transakcí provedených 6 200 klienty estonské pobočky Danske Bank a pokusily se potvrdit, že vyprané peníze nebyly použity k další trestné činnosti; jelikož řetězce podezřelých transakcí mají zřetelně přeshraniční povahu, vyzývá příslušné vnitrostátní orgány k řádné spolupráci v této věci;

238.

zdůrazňuje, že ECB odebrala bankovní licenci maltské Pilatus Bank poté, co byl ve Spojených státech mj. kvůli obvinění z praní peněz zatčen prezident této banky a její jediný akcionář Alí Sadr Hašámí Nejád; zdůrazňuje, že Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) dospěl k závěru, že maltská finanční zpravodajská a analytická jednotka porušila právní předpisy EU, neboť v důsledku procedurálních nedostatků a nečinnosti nevykonávala nad Pilatus Bank účinný dohled; konstatuje, že dne 8. listopadu 2018 Komise vydala formální stanovisko určené maltské finanční zpravodajské a analytické jednotce, v němž ji vyzvala, aby přijala dodatečná opatření nezbytná pro úplné splnění svých právních povinností (125); vyzývá maltskou finanční zpravodajskou a analytickou jednotku, aby podnikla kroky s cílem splnit příslušná doporučení;

239.

bere na vědomí dopis, který výboru TAX3 zaslal stálý zástupce Malty při EU v reakci na znepokojení vyjádřené výborem, pokud jde o údajné zapojení několika maltských politicky exponovaných osob do možného nového případu praní peněz a daňových úniků souvisejícího se společností 17 Black se sídlem ve Spojených arabských emirátech (126); vyjadřuje politování nad nedostatečnou přesností obdržených odpovědí; je znepokojen zjevnou politickou nečinností maltských orgánů; je zvláště znepokojen tím, že podle odhalení týkajících se společnosti 17 Black se zdá, že jsou do věci zapojeny politicky exponované osoby z nejvyšších pater maltské vlády; žádá maltské orgány, aby si formou právní pomoci v podobě dopisů vyžádaly důkazy od orgánů Spojených arabských emirátů; žádá Spojené arabské emiráty, aby s maltskými a evropskými orgány spolupracovaly a zajistily, aby finanční prostředky zmrazené na bankovních účtech společnosti 17 Black zůstaly zmrazené až do doby, než bude celý případ důkladně vyšetřen; zvláště upozorňuje na zřejmou nedostatečnou nezávislost maltské finanční zpravodajské a analytické jednotky a maltského policejního komisaře; lituje, že vůči politicky exponovaným osobám zapojeným do údajných případů korupce dosud nebyla přijata žádná opatření; zdůrazňuje, že by maltskému vyšetřování prospělo, kdyby byl v zájmu rozptýlení vážných pochybností ohledně nezávislosti a kvality probíhajícího vnitrostátního vyšetřování vytvořen na základě dohody ad hoc společný vyšetřovací tým (127), který by podporovaly Europol a Eurojust;

240.

konstatuje, že v době svého zavraždění zpracovávala investigativní novinářka Daphne Caruana Galizia největší únik informací, jaký kdy obdržela, jenž pocházel ze serverů společnosti ElectroGas, která provozuje maltskou elektrárnu; dále konstatuje, že majitel společnosti 17 Black, která měla maltským politicky exponovaným osobám odpovědným za tuto elektrárnu převést velké finanční obnosy, je taktéž ředitelem a akcionářem společnosti ElectroGas;

241.

vyjadřuje znepokojení nad nárůstem praní peněz v souvislosti s dalšími formami obchodních činností, zejména s jevem tzv. „létajících peněz“ („flying money“) a „nechvalně známých ulic“ („notorious streets“); zdůrazňuje, že k řešení těchto problémů v evropských městech je nezbytná užší koordinace a spolupráce mezi místními a regionálními správními a donucovacími orgány;

242.

uvědomuje si, že dosavadní právní rámec pro boj proti praní peněz vytvářejí směrnice a zakládá se na minimální harmonizaci, což vedlo k tomu, že se praxe jednotlivých členských států v oblasti dohledu a prosazování práva liší; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s další revizí legislativy v oblasti boje proti praní peněz posoudila v rámci posouzení dopadů, které bude muset provést, zda by vhodnějším právním aktem nebylo spíše nařízení nežli směrnice; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby v případě, že Komise v posouzení dopadů k takovému doporučení dospěje, byla legislativa v oblasti boje proti praní peněz co nejdříve přepracována do podoby nařízení;

5.1.    Unijní spolupráce mezi orgány činnými v oblasti boje proti praní peněz a orgány vykonávajícími obezřetnostní dohled

243.

vítá skutečnost, že v návaznosti na nedávné případy porušování nebo údajného porušování právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz ohlásil předseda Komise ve svém projevu o stavu Unie ze dne 12. září 2018 doplňující opatření;

244.

požaduje nezbytnou důslednější kontrolu členů správních rad a akcionářů úvěrových institucí, investičních podniků a pojišťoven v Unii a průběžný dohled nad jejich činností, a poukazuje především na obtíže spojené s odebíráním bankovních licencí nebo obdobných zvláštních oprávnění;

245.

podporuje práci společné pracovní skupiny složené ze zástupců Generálního ředitelství Komise pro spravedlnost a spotřebitele, Generálního ředitelství Komise pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, ECB, evropských orgánů dohledu a předsedy podvýboru (jejich smíšeného výboru) pro boj proti praní špinavých peněz, jejímž cílem je odhalit stávající nedostatky a navrhnout opatření, která umožní účinnou spolupráci, koordinaci a výměnu informací mezi dohledovými a donucovacími orgány;

246.

dospěl k závěru, že současná úroveň koordinace dohledu nad finančními institucemi v oblasti boje proti praní peněz a proti financování terorismu – zejména v případech praní peněz a financování terorismu, které mají přeshraniční dopady – není dostatečná a neumožňuje řešit současné výzvy v tomto odvětví a že schopnost Unie prosazovat koordinovaná pravidla a postupy v oblasti boje proti praní peněz je v současné době neuspokojivá;

247.

žádá, aby bylo v souladu s tím, co se uvádí v Diskusním dokumentu o možných bodech plánu na vybudování fungující spolupráce mezi orgány činnými v oblasti boje proti praní peněz a orgány vykonávajícími obezřetnostní dohled v Evropské unii (128), provedeno posouzení dlouhodobých cílů, na jehož základě bude možné rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu posílit, a aby za tímto účelem došlo např. k vytvoření mechanismu na úrovni Unie pro lepší koordinaci činnosti orgánů vykonávajících v souvislosti s bojem proti praní peněz a financování terorismu dohled nad subjekty finančního sektoru, zejména v situacích, kdy je pravděpodobné, že podezření na praní peněz a financování terorismu bude mít přeshraniční dopady, a k případné centralizaci dohledu v oblasti boje proti praní peněz prostřednictvím již existujícího nebo nově zřízeného unijního orgánu s pravomocí prosazovat harmonizovaná pravidla a postupy v členských státech; podporuje další úsilí o centralizaci dohledu nad bojem proti praní peněz a domnívá se, že pokud bude takový mechanismus vytvořen, měly by mu být přiděleny dostatečné lidské a finanční zdroje, aby mohl účinně fungovat;

248.

připomíná, že ECB má pravomoc a povinnost odebrat úvěrové instituci, která se dopustí závažného porušení právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, licenci; konstatuje však, že pokud se jedná o informace o takovém porušení, které odhalily vnitrostátní orgány, ECB je zcela závislá na vnitrostátních orgánech dohledu v oblasti boje proti praní peněz; vyzývá tedy vnitrostátní orgány příslušné pro boj proti praní peněz, aby ECB včas zpřístupňovaly kvalitní informace, aby mohla řádně plnit svou funkci; vítá v tomto ohledu mnohostrannou dohodu o praktických postupech pro výměnu informací mezi ECB a všemi příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad tím, jak úvěrové a finanční instituce dodržují své povinnosti plynoucí ze směrnice AMLD4;

249.

domnívá se, že nelze oddělovat obezřetnostní dohled a dohled nad praním peněz; upozorňuje, že evropské orgány dohledu mají v důsledku svých rozhodovacích struktur, nedostatečných pravomocí a omezených zdrojů jen omezené možnosti, aby v oblasti boje proti praní peněz zaujímaly významnější úlohu; zdůrazňuje, že orgán EBA by měl hrát v tomto boji vedoucí úlohu a současně úzce koordinovat své kroky s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), a měly by mu proto být naléhavě poskytnuty dostatečné kapacity, pokud jde o lidské i materiální zdroje, aby mohl účinně přispívat k důslednému a účinnému předcházení využívání finančního systému pro účely praní peněz, mj. prováděním posouzení rizik příslušných orgánů a přezkumů ve svém celkovém rámci; žádá, aby se těmto přezkumům dostávalo větší publicity, a zejména aby v případě závažných nedostatků zjištěných na úrovni členských států nebo Unie byly relevantní informace systematicky poskytovány Parlamentu a Radě (129);

250.

bere na vědomí zvýšený význam vnitrostátních orgánů finančního dohledu; naléhavě vyzývá Komisi, aby po konzultaci s orgánem EBA navrhla mechanismus k usnadnění intenzívnější spolupráce a koordinace mezi orgány finančního dohledu; žádá, aby se v dlouhodobém horizontu zvýšila harmonizace postupů v oblasti dohledu uplatňovaných jednotlivými vnitrostátními orgány příslušnými pro boj proti praní peněz;

251.

vítá sdělení Komise ze dne 12. září 2018 o posílení rámce Unie pro obezřetnostní dohled a dohled v oblasti boje proti praní peněz nad finančními institucemi (COM(2018)0645) a v něm obsažený návrh přezkumu evropských orgánů dohledu za účelem většího sblížení v oblasti dohledu; připomíná, že orgán EBA by měl na úrovni Unie zaujmout vedoucí, koordinační a monitorovací úlohu, s cílem účinně chránit finanční systém před praním peněz a riziky financování terorismu, a to s ohledem na neblahé potenciální systémové důsledky těchto činností pro finanční stabilitu Unie, které by mohly ze zneužívání finančního odvětví pro účely praní peněz nebo financování terorismu plynout, a na zkušenosti, které orgán EBA při ochraně bankovního odvětví před tímto zneužíváním jakožto orgán vykonávající dohled nad všemi členskými státy již získal;

252.

bere na vědomí obavy, které orgán EBA vyjádřil v souvislosti s prováděním směrnice o kapitálových požadavcích (směrnice 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky) (130); vítá návrhy řešení nedostatků současného právního rámce EU předložené orgánem EBA; vyzývá členské státy, aby urychleně provedly nedávno přijaté změny směrnice o kapitálových požadavcích ve vnitrostátním právu;

5.2.    Spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami

253.

připomíná, že podle směrnice AMLD5 jsou členské státy povinny zřídit automatizovaný ústřední mechanismus umožňující rychlé zjišťování totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů a zajistit, aby každá finanční zpravodajská jednotka mohla včas poskytovat informace vedené v rámci těchto ústředních mechanismů kterékoli jiné finanční zpravodajské jednotce; klade důraz na význam včasného přístupu k informacím, má-li se předcházet závažným trestným činům a zabránit přerušení vyšetřování; vyzývá členské státy, aby zřizování těchto mechanismů urychlily a umožnily tak vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám na odhalování případů praní peněz vzájemně účinně spolupracovat a zasahovat proti nim; důrazně vybízí finanční zpravodajské jednotky členských států, aby využívaly síť FIU.NET; bere na vědomí, že i v této oblasti je důležitá ochrana údajů;

254.

domnívá se, že v zájmu účinného boje proti praní peněz je zásadně důležité, aby měly vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky náležité zdroje a kapacity;

255.

zdůrazňuje, že pro účinné vedení boje proti praní peněz je zásadně důležité nejen to, aby finanční zpravodajské jednotky členských států spolupracovaly mezi sebou navzájem, ale aby spolupracovaly i s finančními zpravodajskými jednotkami třetích zemí; bere na vědomí politické dohody týkající se interinstitucionálních jednání (131) s cílem zajistit budoucí přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení směrnice Rady 2000/642/SVV;

256.

vyzývá Komisi, aby vytvořila specializované odborné kurzy pro finanční zpravodajské jednotky, zejména s ohledem na omezenější kapacity v některých členských státech; bere na vědomí působení Egmontské skupiny, která sdružuje 159 finančních zpravodajských jednotek a prostřednictvím podpory pokračování a provádění četných projektů usiluje o posílení jejich operativní spolupráce; očekává, že Komise předloží posouzení rámce pro spolupráci finančních zpravodajských jednotek s třetími zeměmi a překážek a možností zlepšení spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami v Unii, včetně možnosti vytvoření koordinačního a podpůrného mechanismu; připomíná, že by toto posouzení mělo být vypracováno do 1. června 2019; žádá Komisi, aby zvážila využití této příležitosti k vypracování legislativního návrhu na vytvoření finanční zpravodajské jednotky EU, čímž by vzniklo centrum pro společnou vyšetřovací činnost a spolupráci se svou vlastní autonomní kompetencí a vyšetřovacími pravomocemi v oblasti přeshraniční finanční trestné činnosti a rovněž mechanismus včasného varování; domnívá se, že taková jednotka by měla plnit obecnou funkci koordinace a podpory finančních zpravodajských jednotek členských států v přeshraničních případech a poskytovat těmto jednotkám v takových případech asistenci, a to za účelem rozšíření výměny informací a provádění společné analýzy přeshraničních případů a zásadní koordinace činnosti;

257.

vyzývá Komisi, aby se spolu s členskými státy aktivně podílela na hledání mechanismů, které zlepší a posílí spolupráci finančních zpravodajských jednotek členských států s finančními zpravodajskými jednotkami třetích zemí; žádá Komisi, aby v tomto ohledu vhodným způsobem jednala na příslušných mezinárodních fórech, jako je OECD a Finanční akční výbor (FATF); domnívá se, že jakákoli výsledná dohoda by měla náležitě zohledňovat ochranu osobních údajů;

258.

žádá Komisi, aby pro Parlament a Radu vypracovala zprávu, v níž posoudí, zda spolupráci v boji proti závažným trestným činům s přeshraničním rozměrem nenarušují odlišnosti týkající se statusu a organizace finančních zpravodajských jednotek členských států;

259.

upozorňuje, že v důsledku chybějícího standardu pro hlášení podezřelých transakcí, která mají v jednotlivých členských státech a v případě odlišných povinných osob různý formát a odlišné limity, vznikají při zpracovávání informací a jejich vzájemné výměně mezi finančními zpravodajskými jednotkami obtíže; vyzývá Komisi, aby s pomocí orgánu EBA prozkoumala způsob, jak co nejdříve zavést pro toto oznamování standardizovaný formát, který by používaly povinné osoby a který by usnadnil zpracování a výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami v případech, jež mají přeshraniční rozměr, a aby zvážila standardizaci limitů pro podezřelé transakce;

260.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření automatizovaných systémů s údaji o oznámených podezřelých transakcích, které by finančním zpravodajským jednotkám členských států umožnily dohledat transakce, jež byly v jednotlivých členských státech opakovaně oznámeny jako podezřelé, a rovněž původce a příjemce těchto transakcí;

261.

vybízí příslušné orgány a finanční zpravodajské jednotky, aby se v součinnosti s finančními institucemi a dalšími povinnými osobami zasadily o zlepšení úrovně oznamování podezřelých aktivit a snížení „obranného“ oznamování a pomohly tak zajistit, aby finanční zpravodajské jednotky dostávaly užitečnější, cílenější a úplnější informace, které jim umožní řádně plnit své povinnosti, při současném zajištění souladu s požadavky obecného nařízení o ochraně údajů;

262.

připomíná, že je důležité zlepšovat mechanismy dialogu, komunikace a výměny informací mezi veřejnými orgány a zvláštními zúčastněnými stranami v soukromém sektoru, jež jsou obecně známy jako „partnerství veřejného a soukromého sektoru“, zejména pro povinné subjekty podle směrnice o boji proti praní peněz, a upozorňuje na existenci a pozitivní výsledky jediného nadnárodního partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým je finanční zpravodajství Europolu, jež podporuje sdílení strategických informací mezi bankami, finančními zpravodajskými jednotkami, donucovacími orgány a vnitrostátními regulačními orgány ve všech členských státech;

263.

podporuje, aby i nadále pokračovalo zlepšování sdílení informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a donucovacími orgány včetně Europolu; domnívá se, že je třeba vytvořit partnerství v oblasti nových technologií, zahrnujících virtuální aktiva, a formalizovat tak operace, které již v členských státech existují; vyzývá Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB), aby organizátorům trhu, kteří zpracovávají osobní údaje v rámci svých povinností provádět hloubkovou kontrolu, podal další objasnění, jež by jim umožnilo dodržovat příslušná ustanovení obecného nařízení o ochraně údajů;

264.

zdůrazňuje, že rozsáhlejší a lepší spolupráce mezi vnitrostátními orgány dohledu a finančními zpravodajskými jednotkami je pro účinný boj proti praní peněz a daňovým únikům zásadně důležitá; zdůrazňuje, že boj proti praní peněz a daňovým únikům rovněž vyžaduje dobrou spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami a celními orgány;

265.

žádá Komisi, aby podala zprávu o stávající situaci finančních zpravodajských jednotek členských států a o zlepšeních v souvislosti se šířením, výměnou a zpracováním informací dosažených na základě doporučení výboru PANA (132) a mapovací zprávy vypracované Platformou finančních zpravodajských jednotek členských států;

5.3.    Povinné osoby (oblast působnosti)

266.

vítá skutečnost, že směrnice AMLD5 rozšířila seznam povinných osob o poskytovatele směnárenských služeb mezi virtuálními měnami a fiat měnami, poskytovatele elektronických peněženek, obchodníky s uměleckými díly a svobodné přístavy;

267.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která umožní lepší prosazování plnění povinnosti provádět hloubkové kontroly klientů, a která především jasně stanoví, že odpovědnost za správné provádění těchto kontrol nese vždy povinná osoba, a to i v případě, že je zajišťováno externě, jakož i za opatření pro případ sankcí v případě nedbalosti nebo střetu zájmů, je-li jejich provádění zajišťováno externě; zdůrazňuje právní povinnost povinných subjektů podle směrnice AMLD5 provádět zesílené kontroly a systematicky podávat zprávy při provádění hloubkových kontrol klientů týkajících se obchodních vztahů nebo transakcí, jež se týkají zemí, které Komise určila jako „třetí země vysoce rizikové z hlediska praní peněz“;

5.4.    Rejstříky

268.

vítá skutečnost, že na základě směrnice DAC5 získaly daňové orgány přístup k informacím o skutečných majitelích a k dalším informacím získaným na základě hloubkové kontroly klienta; připomíná, že přístup k těmto informacím je pro daňové orgány nezbytný pro řádné plnění jejich povinností;

269.

konstatuje, že právních předpisy Unie v oblasti boje proti praní peněz ukládají členským státům povinnost, aby zřídily ústřední rejstříky, které budou obsahovat úplné údaje o skutečných majitelích společností a svěřenských fondů, a že podle uvedených právních předpisů mají být tyto rejstříky také vzájemně propojeny; vítá skutečnost, že směrnice AMLD5 ukládá členským státům povinnost zajistit, aby ve všech případech měla přístup k informacím o skutečných majitelích široká veřejnost;

270.

konstatuje nicméně, že pokud jde o svěřenské fondy, budou vnitrostátní rejstříky v zásadě přístupné pouze pro ty, kteří vykazují oprávněný zájem o přístup; zdůrazňuje, že členské státy jsou i nadále oprávněny v souladu s doporučením Parlamentu zpřístupnit rejstříky skutečných majitelů svěřenských fondů veřejnosti; vyzývá členské státy, aby zřídily volně přístupné a otevřené datové rejstříky; v každém případě připomíná, že poplatek, který se mohou rozhodnout uplatňovat, by neměl přesahovat správní náklady na zpřístupnění informací, k nimž ovšem patří i náklady na údržbu a vývoj rejstříku;

271.

zdůrazňuje, že vzájemné propojení rejstříků skutečných majitelů by měla zajišťovat Komise; domnívá se, že Komise by měla pečlivě sledovat fungování tohoto propojeného systému a v přiměřeném časovém horizontu posoudit, zda funguje uspokojivě a zda by jako jeho doplněk neměl být vytvořen také veřejný rejstřík skutečných majitelů na úrovni EU nebo jiné nástroje, které by účinně napravily veškeré případné nedostatky; vyzývá Komisi, aby mezitím vypracovala a vydala technické pokyny, které podpoří sbližování formátu, interoperabilitu a propojení rejstříků členských států; zastává názor, že na skutečné vlastnictví svěřenských fondů by se – při zajištění odpovídajících záruk – měla vztahovat stejná míra transparentnosti jako na společnosti podle směrnice AMLD5;

272.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že informace v rejstřících skutečných majitelů nejsou vždy dostatečné či správné; vyzývá proto členské státy, aby zajistily, aby rejstříky skutečných majitelů zahrnovaly ověřovací mechanismy, které zaručí správnost údajů; žádá Komisi, aby ověřovací mechanismy a spolehlivost údajů posuzovala ve svých přezkumech;

273.

požaduje přísnější a přesnější vymezení skutečného vlastnictví, aby bylo zajištěno určení totožnosti všech fyzických osob, které jsou konečnými majiteli daného právnického subjektu nebo o něm s konečnou platností rozhodují;

274.

připomíná, že je třeba stanovit jasná pravidla usnadňující přímočarou identifikaci skutečných majitelů, včetně pravidla, že svěřenský fond a podobné struktury musí existovat v psané podobě a být registrovány v členském státě, v němž je svěřenský fond vytvořen, spravován či provozován;

275.

upozorňuje na problém praní peněz prostřednictvím investic do nemovitostí v evropských městech, které zajišťují zahraniční krycí společnosti; připomíná, že by Komise měla posoudit nezbytnost a přiměřenost harmonizace informací v katastrálních registrech a posoudit potřebnost vzájemného propojení těchto registrů; žádá Komisi, aby ke své zprávě případně připojila legislativní návrh; zastává názor, že by členské státy měly zavést veřejně přístupné informace o skutečných majitelích půdy a staveb;

276.

opakuje svůj postoj k vytvoření rejstříků skutečných majitelů smluv o životním pojištění, jak zazněl na interinstitucionálních jednáních o směrnici AMLD5; žádá Komisi, aby posoudila proveditelnost a nezbytnost zpřístupnění informací o skutečných majitelích smluv o životním pojištění a finančních nástrojů příslušným orgánům;

277.

konstatuje, že podle směrnice AMLD5 je Komise povinna zpracovat analýzu proveditelnosti konkrétních opatření a mechanismů na úrovni Unie a členských států, které mají umožnit shromažďování a vyhodnocování informací o skutečných majitelích podnikových a jiných právnických subjektů sídlících mimo Unii; vyzývá Komisi, aby v případě kladného výsledku analýzy proveditelnosti předložila legislativní návrh takového mechanismu;

5.5.    Technologická rizika a virtuální aktiva včetně virtuálních měn a kryptoměn

278.

zdůrazňuje kladný potenciál nových technologií distribuované účetní knihy, jako je blockchain; zároveň ale poukazuje na stále častější zneužívání nových platebních a převodních metod, jež se zakládají na těchto technologiích, pro účely praní výnosů z trestné činnosti nebo páchání dalších trestných činů; uznává, že rychle se měnící technologický vývoj je třeba sledovat, má-li být legislativa schopna účinně řešit problém zneužívání nových technologií a anonymity, která páchání trestní činnosti usnadňuje, aniž by byly omezeny její pozitivní aspekty;

279.

naléhavě vyzývá Komisi, aby důkladně sledovala příslušné aktéry v oblasti kryptoměn, na něž se dosud nevztahují právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz, a aby případně rozšířila seznam povinných subjektů, a to především o poskytovatele služeb v oblasti transakcí zahrnujících směnu jedné či více virtuálních měn; žádá členské státy, aby prozatím co nejdříve provedly ustanovení směrnice AMLD5 ve vnitrostátním právu a uložily poskytovatelům peněženek pro virtuální měnu a směnárenských služeb povinnost zjišťovat totožnost svých klientů, což by velmi ztížilo anonymní používání virtuálních měn;

280.

žádá Komisi, aby důkladně sledovala technologický vývoj, mj. rychlé šíření inovativních obchodních modelů založených na finančních technologiích a zavádění nově vznikajících technologií, jako je umělá inteligence, technologie distribuované účetní knihy, kognitivní informatika či strojové učení, ve snaze o posouzení technologických rizik a potenciálních mezer a o posílení odolnosti vůči kybernetickým útokům a selháním systému, zvláště podporou ochrany údajů; vybízí příslušné orgány a Komisi, aby provedly důkladné posouzení možných systémových rizik spojených s aplikacemi technologie distribuované účetní knihy;

281.

zdůrazňuje, že vznik a používání virtuálních aktiv je dlouhodobým trendem a očekává se, že bude v nadcházejících letech pokračovat a vzrůstat, zejména prostřednictvím používání virtuálních mincí k různým účelům, např. k financování podniků; vyzývá Komisi, aby na úrovni EU vytvořila odpovídající rámec, který se bude tímto vývojem zabývat a bude se inspirovat činností realizovanou na mezinárodní úrovni a na úrovni evropských subjektů, jako je orgán ESMA; domnívá se, že tento rámec by měl poskytovat nezbytnou ochranu před zvláštními riziky, která virtuální aktiva představují, aniž by však narušoval inovace;

282.

zejména konstatuje, že neprůhlednost virtuálních aktiv lze využít k usnadnění praní peněz a daňových úniků; naléhavě žádá v této souvislosti Komisi, aby vydala jasné pokyny, za jakých podmínek lze virtuální aktiva klasifikovat jako stávající nebo nové finanční nástroje podle směrnice MiFID II a za jakých okolností se stávající právní předpisy EU vztahují na prvotní nabídky digitální měny;

283.

žádá Komisi, aby v souvislosti s konkrétními virtuálními aktivy zvážila zákaz některých opatření týkajících se anonymity a aby v případě potřeby posoudila možnost regulovat virtuální aktiva jako finanční nástroje; domnívá se, že finanční zpravodajské jednotky by měly být schopny přiřazovat adresy virtuálních měn a kryptoměn k totožnosti majitele virtuálních aktiv; domnívá se, že by Komise měla posoudit možnost povinné registrace uživatelů virtuálních aktiv; připomíná, že některé členské státy již přijaly různé druhy opatření pro dílčí segmenty této oblasti, jako jsou například prvotní nabídky digitální měny, což by mohlo být zdrojem inspirace pro budoucí kroky Unie;

284.

zdůrazňuje, že Finanční akční výbor (FATF) nedávno upozornil, že je naléhavě zapotřebí, aby proti využívání virtuálních aktiv pro účely trestné činnosti a terorismu postupovaly všechny země koordinovaně, a že je nezbytné, aby právní i praktické kroky, které umožní zabránit zneužívání virtuálních aktiv, podnikaly všechny jurisdikce (133); žádá Komisi, aby hledala způsob, jak do evropského právního rámce začlenit doporučení a standardy týkající se virtuálních aktiv, které vytvořil výbor FATF; zdůrazňuje, že EU by měla na základě úsilí, které vynaložila v rámci skupiny G20, i nadále prosazovat soudržný a koordinovaný mezinárodní regulační rámec pro virtuální aktiva;

285.

znovu žádá Komisi, aby urychleně posoudila, jaké důsledky plynou z činnosti v odvětví elektronických hazardních her pro praní peněz a daňové trestné činy; považuje toto posouzení za prioritu; bere na vědomí růst odvětví elektronických hazardních her v některých jurisdikcích, mj. v některých korunních závislých územích Spojeného království, jako je na Ostrov Man, kde elektronické hazardní hry již představují 18 % národního důchodu;

286.

bere na vědomí práci týkající se elektronické identifikace a postupů prověřování klientů na dálku, která probíhá na expertní úrovni a která se zabývá mj. otázkou, zda by finanční instituce nemohly používat elektronickou identifikaci (e-ID) a zda by výsledky prověřování klientů nemohly být přenositelné, aby bylo možné klienty identifikovat digitálně; žádá v této souvislosti Komisi, aby posoudila potenciální výhody zavedení evropského systému elektronické identifikace (e-ID); připomíná, že je důležité udržovat náležitou rovnováhu mezi ochranou údajů a soukromí a potřebou zajistit, aby měly příslušné orgány přístup k informacím pro účely vyšetřování trestné činnosti;

5.6.    Sankce

287.

zdůrazňuje, že právní předpisy EU v oblasti boje proti praní peněz od členských států vyžadují, aby za porušování právních předpisů proti praní peněz ukládaly sankce; zdůrazňuje, že tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující; požaduje, aby pro vymáhání finančních sankcí uložených za porušení právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz zavedly členské státy zjednodušené postupy;

288.

naléhavě vyzývá členské státy, aby vedle informací o druhu a povaze porušení a totožnosti odpovědné osoby co nejdříve a bez výjimky zveřejňovaly také informace o povaze a výši uložených sankcí; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly sankce a opatření i na členy řídicích orgánů a další fyzické osoby, které podle vnitrostátního práva zodpovídají za porušení předpisů proti praní peněz (134);

289.

žádá Komisi, aby Parlamentu každé dva roky předkládala zprávu o vnitrostátní legislativě a postupech týkajících se sankcí za porušení předpisů proti praní peněz;

290.

vítá přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci (135), které má za cíl usnadnit vymáhání majetku z trestné činnosti v přeshraničním měřítku, a pomůže tudíž posílit schopnost Unie bojovat proti organizované trestné činnosti a terorismu a odříznout pachatele trestných činů a teroristy v celé Unii od zdrojů financování;

291.

vítá přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz (136), která zavádí nová ustanovení trestního práva a usnadňuje účinnější a rychlejší přeshraniční spolupráci mezi příslušnými orgány s cílem účinněji zamezit praní peněz a souvisejícímu financování terorismu a organizovaného zločinu; konstatuje, že by členské státy měly přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby jejich příslušné orgány v souladu se směrnicí 2014/42/EU (137) zajistily nebo případně konfiskovaly výnosy pocházející ze spáchání nebo z přispění ke spáchání těchto trestných činů a nástroje, které byly použity nebo byly určeny k použití pro spáchání takových trestných činů nebo k přispění k jejich spáchání;

5.7.    Mezinárodní rozměr

292.

konstatuje, že podle směrnice AMLD4 má Komise povinnost určit vysoce rizikové třetí země se strategickými nedostatky v režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

293.

domnívá se, že jakkoli je třeba zohledňovat práci vykonanou na mezinárodní úrovni, pokud jde o určení třetích zemí, které jsou z hlediska boje proti praní peněz a financování terorismu vysoce rizikové, zvláště pak práci Finančního akčního výboru (FATF), je nezbytné, aby Unie měla svůj autonomní seznam vysoce rizikových třetích zemí; vítá v tomto ohledu nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 13. února 2019, kterým se směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (C(2019)1326), a lituje, že Rada vyjádřila k tomuto aktu v přenesené pravomoci námitku; vítá rovněž nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 31. ledna 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o regulační technické normy pro minimální opatření a druh dalších opatření, která musí úvěrové a finanční instituce přijmout ke zmírnění rizika praní peněz a financování terorismu v některých třetích zemích (138);

294.

bere na vědomí, že Komise přijala metodiku určování vysoce rizikových třetích zemí podle směrnice (EU) 2015/849, zveřejněnou dne 22. června 2018 (139); vítá posouzení Komise ze dne 31. ledna 2019 týkající se zemí první prioritní kategorie;

295.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit soulad a komplementaritu seznamu vysoce rizikových třetích zemí pro boj proti praní peněz s evropským seznamem nespolupracujících jurisdikcí; opakuje svou výzvu, aby byla Komisi svěřena při řízení obou těchto seznamů ústřední úloha; žádá Komisi, aby zajistila transparentnost procesu prověřování jurisdikcí;

296.

vyjadřuje znepokojení nad tvrzeními, že příslušné orgány ve Švýcarsku neplní řádně své úkoly v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (140); žádá Komisi, aby k tomuto přihlížela, až bude aktualizovat seznam vysoce rizikových třetích zemí a při budoucích dvoustranných jednáních mezi Švýcarskem a Unií;

297.

vyzývá Komisi, aby poskytovala technickou pomoc třetím zemím s cílem vytvořit účinné systémy pro boj proti praní peněz a soustavně tyto systémy zlepšovat;

298.

žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby ve Finančním akčním výboru (FATF) EU hovořila jedním hlasem, a aby aktivně přispívaly k probíhající diskuzi o jeho reformě, s cílem posílit jeho zdroje a legitimitu; vyzývá Komisi, aby pracovníkům Evropského parlamentu umožnila účast v delegaci Komise ve výboru FATF v roli pozorovatelů;

299.

vyzývá Komisi, aby vedla globální iniciativu zaměřenou na zavedení veřejných ústředních rejstříků skutečných majitelů ve všech jurisdikcích; v této souvislosti upozorňuje na zásadní úlohu mezinárodních organizací, jako jsou OECD a OSN;

6.    Mezinárodní rozměr zdanění

300.

poukazuje na to, že spravedlivý evropský daňový systém vyžaduje spravedlivější globální daňové prostředí; opakuje svou výzvu, že je třeba sledovat daňové reformy probíhající ve třetích zemích;

301.

bere na vědomí snahu některých třetích zemí rozhodným způsobem zasahovat proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku; zdůrazňuje však, že tyto reformy by měly zůstat v souladu s platnými pravidly WTO;

302.

považuje za nejvýše důležité informace získané během návštěvy výboru ve Washingtonu DC o daňových reformách ve Spojených státech a jejich možném dopadu na mezinárodní spolupráci; bere na vědomí, že některá ustanovení zákona o snížení daní a pracovních místech (Tax Cuts and Jobs Act) z roku 2017 mohou být podle některých odborníků neslučitelná s platnými pravidly WTO; konstatuje, že některá ustanovení uvedené daňové reformy se snaží jednostranně a bez jakékoli reciprocity posílit nadnárodní příjmy, které lze připsat na vrub území Spojených států (za předpokladu, že jsou alespoň z 50 % vytvářeny na území USA); vítá skutečnost, že Komise v současné době provádí posouzení regulačních a obchodních důsledků, které mohou mít v rámci nové daňové reformy ve Spojených státech zejména ustanovení o BEAT, GILTI a FDII (141); vyzývá Komisi, aby o výsledcích tohoto posouzení informovala Parlament;

303.

bere na vědomí, že byly vypracovány dva modely mezivládní dohody o zákonu o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely (FATCA), které mají napomoci tomu, aby byl zákon FATCA v souladu s mezinárodními právními předpisy (142); konstatuje, že pouze jeden z těchto modelů je reciproční; vyjadřuje politování nad závažnou nerovnováhou, pokud jde o reciprocitu těchto dohod, neboť Spojené státy zpravidla získají od zahraničních vlád výrazně více informací, než samy poskytnou; vyzývá Komisi, aby zmapovala a analyzovala míru reciprocity při výměně informací mezi Spojenými státy a členskými státy;

304.

vyzývá Radu, aby Komisi pověřila vyjednáním dohody se Spojenými státy, která zajistí v rámci zákona FATCA reciprocitu;

305.

připomíná návrhy předložené ve svém usnesení ze dne 5. července 2018 o nepříznivém dopadu amerického zákona o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely (FATCA) na občany EU, zejména na tzv. „náhodné Američany“ (143), v nichž vyzývá Komisi, aby podnikla kroky s cílem zajistit zaručení základních práv všech občanů, zejména pak „náhodných Američanů“;

306.

vyzývá Komisi a Radu, aby v zájmu náležité ochrany práv evropských občanů, zejména „náhodných Američanů“, a zajištění reciprocity při automatické výměně informací ze strany USA, předložily společný přístup EU k zákonu FATCA, přičemž preferovaným mechanismem je společný standard pro oznamování; vyzývá Komisi a Radu, aby v mezidobí zvážily přijetí případných protiopatření, např. srážkové daně, která zajistí rovné podmínky, pokud Spojené státy nezajistí v rámci zákona FATCA reciprocitu;

307.

vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly nová ustanovení týkající se daně z příjmů právnických osob v zemích, které s EU spolupracují na základě mezinárodní dohody (144);

6.1.    Daňové ráje a jurisdikce usnadňující agresivní daňové plánování v EU i za jejími hranicemi

308.

připomíná, že je důležité, aby EU měla společný seznam nespolupracujících jurisdikcí pro daňové účely (dále jen „seznam EU“), vycházející z komplexních, transparentních, spolehlivých, objektivně ověřitelných a společně přijímaných kritérií, který je pravidelně aktualizován;

309.

vyjadřuje politování nad tím, že proces sestavování seznamu EU zpočátku zahrnoval pouze třetí země; konstatuje, že Komise určila v rámci evropského semestru nedostatky daňových systémů některých členských států, které usnadňují agresivní daňové plánování; vítá nicméně prohlášení předsedkyně Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) učiněné během slyšení ve výboru TAX3 dne 10. října 2018 týkající se možnosti prověřit členské státy podle stejných kritérií, jako byla stanovena pro účely seznamu EU, v souvislosti s revizí mandátu této skupiny (145);

310.

vítá skutečnost, že dne 5. prosince 2017 přijala Rada první seznam EU a že se závazky, jež učinily třetí země, průběžně monitorují; poznamenává, že seznam EU byl na základě posouzení těchto závazků několikrát aktualizován a některé země z něj byly vyřazeny; konstatuje, že v důsledku revize ze dne 12. března 2019 jsou v současnosti na seznamu tyto daňové jurisdikce: Americká Samoa, Aruba, Guam, Barbados, Belize, Bermudy, Dominika, Fidži, Marshallovy ostrovy, Omán, Samoa, Trinidad a Tobago, Spojené arabské emiráty, Americké Panenské ostrovy a Vanuatu;

311.

bere na vědomí přidání dvou dalších jurisdikcí (Austrálie a Kostariky) na seznam šedých zón (146);

312.

konstatuje, že osm významných offshorových finančních center známých jako tzv. „pass-through economies“ – Nizozemsko, Lucembursko, Hongkong, Britské Panenské ostrovy, Bermudy, Kajmanské ostrovy, Irsko a Singapur – hostí přes 85 % globálních investic do zvláštních účelových jednotek, které jsou často vytvořeny z daňových důvodů (147); vyjadřuje politování nad tím, že na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (148) je v tuto chvíli pouze jediná z nich (Bermudy);

313.

zdůrazňuje, že procesy prověřování a monitorování jsou neprůhledné a že je nejasné, zda bylo u zemí, jež byly ze seznamu odstraněny, dosaženo reálného pokroku;

314.

zdůrazňuje, že Rada a její Skupina pro kodex chování (zdanění podniků) vychází při posuzování z kritérií, jež se odvíjející od technického srovnávacího přehledu vypracovaného Komisí, a že Parlament neměl na tomto procesu žádnou právní účast; vyzývá v této souvislosti Komisi a Radu, aby Parlament o každé navržené změně tohoto seznamu předem podrobně informovaly; vyzývá Radu, aby v rámci pravidelných aktualizací, které jí Skupina pro kodex chování předkládá, pravidelně uveřejňovala zprávy o pokroku týkající se jurisdikcí zařazených na seznam nespolupracujících jurisdikcí a na seznam šedých zón;

315.

vyzývá Komisi a Radu, aby pracovaly na seriózní a objektivní metodice, která se nezakládá na závazcích, ale spíše na hodnocení dopadů řádně a správně provedených právních předpisů v těchto zemích;

316.

vyjadřuje hluboké politování nad neprůhledností postupů při sestavování prvního seznamu a odsuzuje skutečnost, že kritéria pro sestavování seznamu stanovená Radou ECOFIN jsou uplatňována neobjektivně; trvá na tom, že proces nesmí být nijak politicky ovlivňován; vítá nicméně to, že transparentnost se zvětšila díky zpřístupnění dopisů zaslaných jurisdikcím, které sleduje skupina pro kodex chování a souboru přijatých dopisů obsahujících závazky; žádá, aby všechny dopisy, které dosud nebyly zpřístupněny, byly zveřejněny, aby byla zajištěna kontrola a řádné plnění závazků; zastává názor, že jurisdikce, které odmítají udělit souhlas se zveřejněním svých závazků, vyvolávají u veřejnosti podezření, že v daňových záležitostech nespolupracují;

317.

vítá vysvětlující informace ke kritériím spravedlivého zdanění, které skupina pro kodex chování nedávno poskytla, zvláště co se týče problému hospodářského opodstatnění zdanění v případě jurisdikcí, které mají nulovou nebo téměř nulovou sazbu daně z příjmu právnických osob; vyzývá členské státy, aby se společně zasazovaly o postupné tříbení kritérií, podle kterých se seznam EU sestavuje, tak aby tato kritéria zahrnovala veškeré škodlivé daňové postupy (149), zejména aby mezi ně zařadily podrobné hospodářské analýzy zaměřené na postupy, které usnadňují vyhýbání se daňovým povinnostem, a nulovou daňovou sazbu nebo absenci daně z příjmu právnických osob jako samostatná kritéria;

318.

304. vítá novou celosvětovou normu OECD týkající se uplatňování faktoru významných činností u jurisdikcí, které neukládají žádné nebo jen nominální daně (150), přičemž tato norma do značné míry vychází z práce EU na sestavení seznamu EU (151); vyzývá členské státy, aby přiměly skupinu G20 reformovat kritéria černé listiny OECD tak, aby překračovala rámec daňové transparentnosti a byla rovněž zaměřena proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování;

319.

bere na vědomí a vítá práci vyjednávacích týmů EU a Spojeného království v oblasti zdanění, jak je uvedeno v příloze 4 k návrhu dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (152); je znepokojen možnými neshodami, které se mohou objevit krátce před vystoupením Spojeného království z EU v politikách zaměřených na boj proti finanční trestné činnosti, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem mezi Spojeným královstvím a EU, jež by přinesly nová hospodářská, fiskální a bezpečnostní rizika; vyzývá Komisi a Radu, aby na tato rizika okamžitě reagovaly a zajistily ochranu zájmů EU;

320.

připomíná, že v souladu s článkem 79 politického prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím (153), by budoucí vztahy měly zajistit otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž prostřednictvím ustanovení o státní pomoci, hospodářské soutěži, sociálních a pracovních norem, environmentálních norem, změně klimatu a příslušných daňových otázkách; se znepokojením bere na vědomí, že britská premiérka Theresa Mayová oznámila, že ve Spojeném království bude zavedena „nejnižší daň z příjmů právnických osob v celé skupině G20“; vyzývá Spojené království, aby jakožto člen mezinárodního společenství zůstalo silným partnerem v globálním úsilí o zajištění lepšího a účinnějšího zdanění a v boji proti finanční trestné činnosti; vyzývá Komisi a Radu, aby Spojené království zařadily do hodnocení při sestavování unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a unijního seznamu jurisdikcí s nedostatky v režimech pro boj proti praní peněz a zároveň pečlivě monitorovaly hospodářské vztahy Spojeného království s jeho závislými územími a zámořskými územími, jakmile se Spojené království stane třetí zemí;

321.

zdůrazňuje, že bez ohledu na vývoj po lhůtě pro vystoupení z EU zůstane Spojené království členem OECD, který bude vázán doporučeními akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku a ostatními opatřeními v oblasti řádné správy daní;

322.

požaduje, aby jmenovitě Švýcarsko, pro které nebyl s ohledem na předchozí dohodu mezi Švýcarskem a EU stanoven žádný přesný termín, bylo do konce roku 2019 uvedeno v příloze I, pokud v návaznosti na řádný postup eskalace do té doby nezruší daňové režimy, které jsou v rozporu s právními předpisy a které umožňují nerovné zacházení se zahraničními a domácími příjmy, jakož i daňové výhody pro určité typy společností;

323.

se znepokojením konstatuje, že třetí země mohou zrušit daňové režimy, které jsou v rozporu s právními předpisy, a nahradit je novými, jež jsou pro EU potenciálně škodlivé; zdůrazňuje, že to může platit zejména v případě Švýcarska; vyzývá Radu, aby Švýcarsko a jakoukoli jinou třetí zemi (154), která podobné legislativní změny zavede, podrobila opětovnému přezkoumání (155);

324.

konstatuje, že jednání mezi EU a Švýcarskem o revizi dvoustranného přístupu k vzájemnému přístupu na trh stále probíhají; vyzývá Komisi, aby zajistila, že konečná dohoda mezi EU a Švýcarskem bude obsahovat ustanovení o řádné správě v oblasti daní, včetně zvláštních pravidel státní podpory v podobě daňového zvýhodnění, pravidel o automatické výměně informací o zdanění a případně veřejném přístupu k informacím o skutečném vlastnictví, a ustanovení proti praní peněz; požaduje, aby vyjednavači EU finalizovali dohodu, která mimo jiné odstraní nedostatky (156) švýcarského systému dohledu a ochrání oznamovatele;

325.

vítá revidovaný seznam EU ze dne 12. března 2019 (157); vítá, že současně s prvním seznamem EU, který byl vydán dne 5. prosince 2017, bylo vydáno podrobné hodnocení závazků a reforem jurisdikcí uvedených na seznamu v příloze II; vítá, že jurisdikce dříve uvedené v příloze II díky závazkům přijatým v roce 2017 jsou nyní uvedeny v příloze I, neboť reformy nebyly provedeny do konce roku 2018 nebo ve stanovené lhůtě;

326.

je znepokojen tím, že rakouští rezidenti, kteří mají bankovní účty u úvěrových institucí v Lichtenštejnsku, nejsou dotčeni aktem o společném standardu pro oznamování v případě, že jejich kapitálové příjmy pocházejí ze struktury investičního majetku (soukromé nadace, podniky, svěřenské fondy a podobně), a úvěrové instituce v Lichtenštejnsku mají na starost zdanění v souladu s dvoustrannými dohodami; vyzývá Rakousko, aby v tomto ohledu upravilo své právní předpisy tak, aby byla odstraněna právní mezera v úpravě společného standardu pro oznamování;

327.

konstatuje, že například podle údajů OECD o přímých zahraničních investicích má Lucembursko společně s Nizozemskem více příchozích investic než USA, že většinou se jedná o investice do jednotek pro speciální účel, které nevykonávají žádnou podstatnou hospodářskou činnost, a že do Irska směřuje více investic než do Německa či Francie; poukazuje na to, že zahraniční investice na Maltě činí podle jejího národního statistického úřadu 1 474 % velikosti ekonomiky této země;

328.

připomíná vědeckou studii, z níž vyplývá, že vyhýbání se daňovým povinnostem prostřednictvím šesti členských států EU způsobuje ztráty daňových příjmů ostatních 22 členských států (158) ve výši 42,8 miliardy EUR, což znamená, že čistou platební situaci těchto zemí lze započíst proti ztrátám, které způsobí daňové základně ostatních členských států; konstatuje například, že Nizozemsko vytváří Unii jako celku čisté náklady ve výši 11,2 miliardy EUR, čímž připravuje ostatní členské státy o daňové příjmy ve prospěch nadnárodních společností a jejich akcionářů;

329.

připomíná, že v zájmu intenzivnějšího boje Unie a členských států proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz musí být efektivně využívány veškeré dostupné údaje, včetně údajů makroekonomických;

330.

připomíná, že Komise kritizovala sedm členských států (159) (Belgii, Kypr, Maďarsko, Irsko, Lucembursko, Maltu a Nizozemsko) za nedostatky v jejich daňových systémech, které umožňují „agresivní“ daňové plánování, s tím, že ohrožují integritu evropského jednotného trhu; zastává názor, že tyto jurisdikce lze rovněž považovat za nástroj usnadňující agresivní daňové plánování v celosvětovém měřítku; poukazuje na to, že Komise uznala, že některé z výše uvedených členských států přijaly v reakci na kritiku ze strany Komise opatření ke zlepšení svých daňových systémů (160); bere na vědomí, že nedává výzkumná studie (161) určila pět členských států EU jako korporátní daňové ráje: Kypr, Irsko, Lucembursko, Maltu a Nizozemsko; zdůrazňuje, že kritéria a metody, které byly použity k výběru uvedených členských států, zahrnovaly komplexní posouzení jejich škodlivých daňových praktik, opatření, která usnadňují agresivní daňové plánování, a narušení hospodářských toků, což bylo zpracováno na základě dat Eurostatu, které zahrnují kombinaci vysokých příchozích a odchozích přímých zahraničních investic, autorské poplatky, úroky a dividendové toky; vyzývá Komisi, aby nyní považovala alespoň těchto pět členských států za daňové ráje EU, dokud neprovedou zásadní reformy;

331.

žádá Radu, aby zveřejnila podrobné hodnocení závazků u jurisdikcí, které se zavázaly k reformě a byly uvedeny v příloze II v době zveřejnění prvního seznamu EU dne 5. prosince 2017;

6.2.    Protiopatření

332.

znovu vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly účinná a odrazující protiopatření namířená proti nespolupracujícím jurisdikcím s cílem podnítit dobrou spolupráci v daňových záležitostech a zajistit, aby země uvedené v příloze I seznamu EU dodržovaly stanovená pravidla;

333.

nesouhlasí s tím, že většina protiopatření, které Rada navrhla, je ponecháno členským státům k uvážení; se znepokojením konstatuje, že během slyšení ve výboru TAX3 dne 15. května 2018 někteří odborníci (162) zdůraznili skutečnost, že protiopatření nemusí nespolupracující jurisdikce ke splnění požadavků dostatečně motivovat, neboť „seznam EU opomíjí některé z nejznámějších daňových rájů“; je přesvědčen, že to oslabuje důvěryhodnost procesu sestavování seznamů, na což někteří odborníci rovněž poukázali;

334.

vyzývá členské státy, aby přijaly jednotný soubor silných protiopatření, jako jsou srážkové daně, vyloučení ze soutěží o veřejné zakázky, zpřísnění požadavků na audit a automatické uplatňování pravidel pro ovládané zahraniční společnosti u společností přítomných v nespolupracujících jurisdikcích, pokud tam plátci daně nevykonávají skutečnou ekonomickou činnost;

335.

vybízí orgány daňové správy i daňové poplatníky, aby spolupracovaly na shromažďování relevantních údajů v případě, že ovládaná zahraniční společnost vyvíjí významnou a skutečnou hospodářskou činnost a její významnou hospodářskou působnost dokládají její pracovníci, vybavení, majetek a pozemky, o čemž svědčí příslušná fakta a okolnosti;

336.

konstatuje, že rozvojové země by nemusely disponovat prostředky k provádění nově dohodnutých mezinárodních nebo evropských daňových standardů; vyzývá proto Radu, aby vyloučila protiopatření, jako jsou škrty v rozvojové pomoci;

337.

konstatuje, že protiopatření mají zásadní význam pro boj proti daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a praní peněz; dále konstatuje, že hospodářská váha Evropské unie může sloužit k tomu, aby odradila nespolupracující jurisdikce a plátce daně od využívání mezer v daňových předpisech a škodlivých daňových praktik, které tyto jurisdikce nabízejí;

338.

vyzývá evropské finanční instituce (163), aby zvážily možnost uplatňovat v případě jurisdikcí uvedených na seznamu EU v příloze II důkladnější a přísnější hloubkové kontroly klientů a pro každý projekt zvlášť, aby nedocházelo k tomu, že prostředky EU budou investovány do subjektů ve třetích zemích, které nesplňují daňový normy EU, nebo budou jejich prostřednictvím převáděny; bere na vědomí, že EIB schválila svou revidovanou skupinovou politiku pro nedostatečně regulované, netransparentní a nekooperativní jurisdikce a dobrou daňovou správu, a vyzývá k tomu, aby tato politika byla pravidelně aktualizována a aby do ní byly začleněny přísnější požadavky na transparentnost v souladu s normami EU; vyzývá EIB, aby tuto politiku zveřejnila co nejdříve po jejím přijetí; vyzývá k zajištění rovných podmínek a stejné úrovně norem pro evropské finanční instituce;

6.3.    EU v pozici celosvětového lídra

339.

opětovně vyzývá EU a její členské státy, aby se na základě předchozího koordinačního ujednání postavily do čela celosvětového boje proti daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a praní peněz, a to zejména na základě iniciativ Komise na všech příslušných mezinárodních fórech, včetně OSN, G20 a OECD, která hrála ústřední roli v daňových záležitostech zejména po mezinárodní finanční krizi;

340.

připomíná, že multilaterální politiky a mezinárodní spolupráce mezi zeměmi, včetně rozvojových zemí, jsou i nadále upřednostňovaným prostředkem k dosažení konkrétních výsledků při dodržování zásady vzájemnosti; lituje však, že některé legislativní návrhy, které jdou nad rámec doporučení OECD pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku a mohly se stát východiskem pro další plodnou spolupráci na mezinárodní úrovni, jsou v Radě stále zablokovány;

341.

domnívá se, že vytvoření mezivládního daňového orgánu v rámci OSN, který by měl být dobře vybaven a mít dostatek prostředků a případně dostatečné donucovací pravomoci, by zajistilo, že se všechny země budou moci podílet na tvorbě a reformě globálních daňové agendy za rovných podmínek (164) s cílem účinně bojovat proti škodlivým daňovým praktikám a zajistit náležité přidělení práv zdanění; všímá si výzev z poslední doby, aby byl Odborný výbor OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech modernizován do podoby mezivládního celosvětového daňového orgánu OSN (165); zdůrazňuje, že vzorová daňová úmluva OSN zajišťuje spravedlivější rozdělení práv zdanění mezi zeměmi původu a rezidence;

342.

vyzývá k uspořádání mezivládního setkání na vrcholné úrovni, jehož předmětem by byly nezbytné globální daňové reformy, které ještě zbývá provést a které by umožnily posílit mezinárodní spolupráci a vyvíjet tlak na všechny země, zvláště pak na jejich finanční střediska, aby dodržovaly normy transparentnosti a spravedlivého zdanění; vyzývá Komisi, aby k takovému setkání dala podnět a aby se na tomto setkání zahájil druhý soubor mezinárodních daňových reforem v návaznosti na akční plán proti erozi základu daně a přesouvání zisku a aby na něm došlo k ustavení výše zmíněného mezivládního daňového orgánu;

343.

bere na vědomí činnost a přínos Komise v Globálním fóru OECD pro transparentnost a výměnu informací v daňových záležitostech a inkluzivním rámci pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku, konkrétně pokud jde o snahy prosadit vyšší úroveň řádné správy v oblasti daní v celém světě a současně zajistit, aby v EU byly mezinárodní normy pro správu v oblasti daní i nadále dodržovány v plném rozsahu;

6.4.    Rozvojové země

344.

domnívá se, že podpora rozvojových zemích v boji proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, jakož i v boji proti korupci a utajování informací, jež usnadňují nezákonné finanční toky, má zásadní význam pro posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v EU i pro zlepšení daňové kapacity a schopností rozvojových zemí pro mobilizaci jejich vlastních zdrojů pro účely udržitelného hospodářského rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit podíl finanční a technické pomoci daňovým správám rozvojových zemí s cílem vytvořit stabilní a moderní právní rámce pro zdanění;

345.

vítá spolupráci mezi EU a Africkou unií (AU) v rámci addisabebské iniciativy v oblasti daní a iniciativy v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu a kimberleyského procesu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily země AU při provádění politik transparentnosti; v této souvislosti vybízí vnitrostátní a regionální daňové orgány, aby si automaticky vyměňovaly informace; připomíná, že je výhodné uzavřít úzkou a posílenou spolupráci mezi Interpolem a Afripolem;

346.

připomíná, že členské státy musí v úzké spolupráci s Komisí provádět pravidelné analýzy vedlejších účinků podstatného dopadu daňových politik a dvoustranných daňových dohod na ostatní členské státy a rozvojové země, přičemž uznává, že v tomto ohledu již byly učiněny některé kroky v rámci Platformy pro řádnou správu daní; vyzývá všechny členské státy, aby pod dohledem Komise tyto analýzy vedlejších účinků provedly;

347.

vybízí členské státy, aby přezkoumaly a aktualizovaly dvoustranné daňové dohody mezi členskými státy a dvoustranné daňové dohody se třetími zeměmi s cílem odstranit mezery, které jsou pobídkou pro obchodní praktiky motivované krácením daní za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem;

348.

připomíná, že je nutné zohledňovat konkrétní právní specifika a slabá místa rozvojových zemí, zvláště pak v souvislosti s automatickou výměnou informací, zejména během přechodného období, a jejich potřebu podpory budování kapacit;

349.

poukazuje na potřebu užší spolupráce s regionálními organizacemi, zejména s AU, za účelem potírání nezákonných finančních toků a korupce v soukromém i veřejném sektoru;

350.

vítá skutečnost, že všechny země mají rovné podmínky účasti v inkluzivním rámci, který shromažďuje 115 zemí a jurisdikcí ke spolupráci na provádění souboru opatření OECD/G20 proti erozi základu daně a přesouvání zisku; vyzývá členské státy, aby podpořily reformu mandátu i fungování inkluzivního rámce, tak aby bylo zajištěno, že budou zohledňovány zájmy rozvojových zemí; připomíná však, že z jednání o opatřeních proti erozi základu daně a přesouvání zisku bylo vyloučeno více než 100 rozvojových zemí;

351.

konstatuje, že režimy daňových rájů existují i v rozvojových zemích; vítá návrh Komise na posílení spolupráce se třetími zeměmi v boji proti financování terorismu a zejména na vytvoření dovozní licence pro starožitnosti;

352.

připomíná, že rozvojová pomoc z veřejných prostředků zaměřená na snižování chudoby by se měla více zaměřovat na provádění vhodného regulačního rámce a posilování orgánů daňové správy a institucí zodpovědných za boj proti nezákonným finančním tokům; vyzývá k tomu, aby pomoc byla poskytována formou odborného poradenství v oblasti řízení zdrojů, finančních informací a protikorupčních pravidel; žádá rovněž, aby tato pomoc napomohla regionální spolupráci v oblasti boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a praní peněz; zdůrazňuje, že tato pomoc by měla zahrnovat i podporu občanské společnosti s cílem zajistit veřejnou kontrolu nad domácí daňovou politikou;

353.

očekává, že Komise poskytne potřebné prostředky k uplatňování zásady „vybrat více, utratit lépe“, a to zejména v rámci svých stěžejních programů (166);

354.

požaduje koordinovanou vnější činnost EU a jejích členských států na všech úrovních politiky s cílem poskytnout třetím zemím, a zejména rozvojovým zemím, finanční prostředky na posílení vyváženého hospodářského rozvoje a prevenci závislosti na jediném odvětví, především na odvětví finančním;

355.

připomíná, že při sjednávání daňových dohod je třeba s rozvojovými zeměmi zacházet spravedlivě a se zřetelem k jejich konkrétní situaci, přičemž je třeba zajistit spravedlivé rozdělení práv zdanění, tak aby odpovídala skutečné hospodářské aktivitě a tvorbě hodnot; vyzývá v tomto ohledu k dodržování vzorové daňové úmluvy OSN jakožto minimální normy a k zajištění transparentnosti při vyjednávání dohod; konstatuje, že vzorová daňová úmluva OECD přiznává více práv zemi, v níž se nachází sídlo společnosti;

356.

vyzývá Komisi, aby do dohody, která má být vyjednána se zeměmi AKT po vypršení stávající dohody z Cotonou v únoru 2020, zahrnula ustanovení proti finančním trestným činům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování; poukazuje na zvláštní význam transparentnosti v daňových záležitostech pro účinné provádění těchto ustanovení;

6.5.    Dohody EU se třetími zeměmi

357.

připomíná, že řádná správa v oblasti daní je celosvětová výzva, která vyžaduje především celosvětová řešení; připomíná proto svůj postoj, že doložka o řádné správě v oblasti daní by měla být systematicky začleňována do všech příslušných dohod, které EU nově uzavře se třetími zeměmi, aby bylo zajištěno, že společnosti nebo zprostředkovatelé nebudou moci tyto dohody zneužívat k vyhýbáním se daňovým povinnostem nebo k daňovým únikům či k legalizaci výnosů z trestné činnosti, aniž by byly omezeny výlučné pravomoci EU; zastává názor, že tato doložka by měla obsahovat konkrétní pravidla státní podpory poskytované formou daňového zvýhodnění, požadavky týkající se transparentnosti a ustanovení proti praní peněz;

358.

vybízí členské státy, aby využívaly své dvoustranné vztahy s příslušnými třetími zeměmi koordinovaným způsobem a s podporou Komise, bude-li to vhodné, k navázání další dvoustranné spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami, daňovými orgány a příslušnými orgány v boji proti finanční trestné činnosti;

359.

konstatuje, že vedle politických dohod obsahujících tuto doložku o řádné správě v oblasti daní obsahují dohody EU o volném obchodu daňové výjimky, které vytvářejí politický prostor pro uplatňování přístupu EU k boji proti daňovým únikům a praní peněz, spočívající například v požadavku řádné správy v oblasti daní a faktickém používání seznamu EU nespolupracujících daňových jurisdikcí; poznamenává rovněž, že cílem dohod o volném obchodu je také prosazovat příslušné mezinárodní normy a jejich uplatňování ve třetích zemích;

360.

domnívá se, že EU by neměla uzavírat dohody s nespolupracujícími jurisdikcemi, které jsou uvedeny na seznamu EU v příloze I, dokud příslušná jurisdikce nezačne jednat v souladu s normami EU pro řádnou správu v oblasti daní; vyzývá Komisi, aby prošetřila, zda v případech, kdy dohoda byla již podepsána, nemá nedodržování norem EU pro řádnou správu v oblasti daní nepříznivý vliv na řádné plnění dohod o volném obchodu nebo politických dohod;

361.

připomíná, že doložky o řádné správě v oblasti daní a o transparentnosti, jakož i výměna informací, by měly být zahrnuty do všech nových příslušných dohod EU se třetími zeměmi a měly by se o nich jednat v rámci revize stávajících dohod, neboť se jedná o základní nástroje vnější politiky EU, přestože v různých oblastech politiky má EU různou míru pravomocí;

6.6.    Dvoustranné daňové dohody uzavírané členskými státy

362.

konstatuje, že podle názoru některých odborníků mnohé, v současnosti platné daňové dohody, které mají uzavřeny členské státy EU, omezují daňová práva zemí s nízkými a nižšími středními příjmy (167); požaduje, aby Evropská unie a její členské státy při vyjednávání daňových dohod dodržovaly zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v článku 208 SFEU; zdůrazňuje, že členské státy mají právo uzavírat daňové dohody;

363.

konstatuje, že míra ztrát způsobená vyhýbáním se daňovým povinnostem je v zemích s nízkými a středními příjmy, zejména v subsaharské Africe, Latinské Americe a karibské oblasti a v jižní Asii, v porovnání s ostatními regiony podstatně větší (168); žádá proto členské státy, aby opětovně projednaly své dvoustranné daňové smlouvy se třetími zeměmi s cílem zahrnout do nich ustanovení proti zneužívání systému, zamezit hledání výhodnějších smluvních podmínek (tzv. treaty shopping) a soupeření rozvojových zemí ve změkčování podmínek;

364.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala všechny platné daňové dohody, které členské státy uzavřely se třetími zeměmi, a zajistila, aby všechny vyhovovaly novým celosvětovým normám, jako je mnohostranná úmluva o provádění opatření souvisejících s daňovými dohodami za účelem předcházení erozi základu daně a přesouvání zisku; konstatuje, že mnohostranná úmluva o provádění opatření souvisejících s daňovými dohodami za účelem předcházení erozi základu daně a přesouvání zisku představuje normy OECD, jež nebyly stanoveny s ohledem na potřeby a problémy rozvojových zemí; žádá Komisi, aby pro členské státy vydala doporučení týkající se stávajících dvoustranných daňových dohod, aby bylo zajištěno, že tyto dohody budou obsahovat obecná pravidla proti zneužívání daňového režimu s ohledem na skutečnou hospodářskou aktivitu a tvorbu hodnot;

365.

je si vědom toho, že dvoustranné daňové smlouvy nezohledňují současnou realitu digitálních ekonomik; vyzývá členské státy, aby modernizovaly své dvoustranné daňové smlouvy na základě doporučení Komise týkajícího se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (169);

6.7.    Dvojí zdanění

366.

vítá posílený rámec, který brání dvojímu nezdanění; zdůrazňuje, že odstranění dvojího zdanění má velký význam pro zajištění toho, aby se s poctivými daňovými poplatníky zacházelo spravedlivě a aby nebyla ohrožena jejich důvěra; vyzývá členské státy, aby dodržovaly své dohody o zamezení dvojímu zdanění a loajálně a pohotově spolupracovaly v případě, kdy je dvojí zdanění oznámeno;

367.

vítá přijetí směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, která provádí normu stanovenou v opatření č. 14 proti erozi základu daně a přesouvání zisku; poukazuje na to, že prováděcí lhůta této směrnice (30. června 2019) dosud neuplynula a že tato ustanovení bude třeba sledovat, aby byla zajištěna jejich účinnost a účelnost;

368.

vyzývá Komisi, aby zjistila a zveřejnila informace o počtu zahájených a vyřešených daňových sporů, které roztřídí podle typu sporu, roku a dotčených zemí, tak aby bylo možné tento mechanismus sledovat a zajistit jeho účinné a účelné fungování;

6.8.    Nejvzdálenější regiony

369.

žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že nejvzdálenější regiony EU provedou minimální normy týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku a směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem;

370.

konstatuje, že Komise zahájila hloubkové šetření s cílem zjistit, zda Portugalsko ve svobodném pásmu Madeiry uplatňuje režim regionální podpory (170);

7.    Zprostředkovatelé

371.

vítá široce pojatou definici „zprostředkovatele“ (171) a „přeshraničního uspořádání, které se má oznamovat“ uvedené v nedávno přijaté směrnici DAC6 (172); žádá, aby stěžejní ustanovení směrnice DAC6 byla aktualizována tak, aby zahrnovala mimo jiné režimy dividendových arbitráží, včetně vyplácení daňových vratek z dividend a kapitálových zisků; vyzývá Komisi, aby se opětovně zabývala rozšířením oznamovací povinnosti podle směrnice DAC6 na domácí případy; připomíná povinnost zprostředkovatelů podle DAC6 oznamovat správcům daně režimy založené na strukturálních nedostatcích v daňových právních předpisech, zejména s ohledem na rostoucí počet přeshraničních strategií vyhýbání se daňovým povinnostem; domnívá se, že je třeba se režimy, které jsou příslušnými vnitrostátními orgány považovány za škodlivé, zabývat a zveřejňovat je v anonymní podobě;

372.

opakuje, že zprostředkovatelé hrají rozhodující úlohu v usnadňování praní peněz a financování terorismu a měli by se z této činnosti zodpovídat;

373.

opakuje, že je zapotřebí posílené spolupráce mezi daňovými správami a orgány finančního dohledu, které budou společně a účinně dohlížet nad působením finančních zprostředkovatelů, a to i s ohledem na to, že některé finanční nástroje motivované daněmi mohou představovat riziko pro stabilitu finančního trhu a integritu trhu;

374.

domnívá se, že Unie by měla jít příkladem, a vyzývá Komisi, aby zajistila, že zprostředkovatelé, kteří podporují agresivní daňové plánování a daňové úniky, nebudou zasahovat formou pokynů či poradenství do tvorby politiky Unie týkající se těchto záležitostí;

375.

vyzývá Komisi a členské státy, aby si byly vědomy rizika střetů zájmů při poskytování poradenství korporátním klientům a veřejným orgánům vyplývajícího z poskytování právního poradenství, daňového poradenství a auditorských služeb jak korporátním klientům, tak veřejným orgánům, a aby toto riziko řešily; poukazuje na to, že tento střet zájmů může mít řadu podob, může k němu docházet prostřednictvím veřejných zakázek, které vyžadují, aby bylo v těchto záležitostech poskytováno placené poradenství, neformální či neplacené poradenství prostřednictvím oficiálních poradenských či odborných skupin či prostřednictvím tzv. „otáčivých dveří“; vyzdvihuje proto důležitost transparentních informací, z nichž je zřejmé, jaké služby jsou tomu kterému klientovi poskytovány, a jasného vzájemného odlišení těchto služeb; opakuje své požadavky z předchozích zpráv (173) na toto téma;

376.

vítá sledování provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek (174), a nařízení (EU) č. 537/2014 Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (175), zejména ustanovení o statutárních auditorech a auditorských společnostech provádějících statutární audity subjektů veřejného zájmu; upozorňuje, že je nezbytné zajistit řádné uplatňování předpisů;

377.

vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení povinnosti daňového výkaznictví pro všechny daňové a finanční zprostředkovatele uvedené v opatření č. 12 projektu řešení eroze základu daně a přesouvání zisku, kteří se v průběhu výkonu odborné činnosti dozvěděli o nekalých nebo agresivních transakcích, nástrojích nebo strukturách;

378.

požaduje, aby se auditoři střídali každých sedm let s cílem zabránit střetům zájmů a aby se poskytování neauditorských služeb udržovalo na minimu;

379.

znovu opakuje, že finanční instituce, poradci a další zprostředkovatelé, kteří vědomě, systematicky a opakovaně umožňují, vykonávají nebo se účastní praní peněz nebo daňových úniků nebo zřizují kanceláře, pobočky nebo dceřiné společnosti v jurisdikcích uvedených na seznamu EU, jež nabízejí svým klientům režimy agresivního daňového plánování, měli čelit účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím; vyzývá k tomu, aby tyto instituce a jednotlivci měli pro svou činnost licence, které by byly podrobeny serióznímu přezkumu v případě, že by byli usvědčeni z účasti na podvodném jednání nebo si byli vědomi toho, že se tohoto jednání dopouští jejich klienti, a aby se v příslušných případech omezila jejich činnost na jednotném trhu;

380.

upozorňuje, že profesní tajemství nesmí být zneužíváno k ochraně či utajování nezákonných praktik nebo k jednání v rozporu s duchem zákona; naléhavě žádá, aby povinnost mlčenlivosti ve vztahu klienta a právního zástupce nebránila odpovídajícímu oznamování podezřelých obchodů ani podávání zpráv o jiných potenciálně nezákonných činnostech, aniž jsou dotčena práva zaručená Listinou základních práv Evropské unie a obecné zásady trestního práva;

381.

vyzývá Komisi, aby vydala pokyny týkající se výkladu a uplatňování povinnosti mlčenlivosti advokáta, jimiž by se tato profese řídila, a stanovila jasnou hranici mezi tradičním právním poradenstvím a případy, kdy právníci jednají jako finanční aktéři, a to v souladu s judikaturou evropských soudů;

8.    Ochrana oznamovatelů a novinářů

382.

je přesvědčen, že ochrana oznamovatelů v soukromém i veřejném sektoru má velmi důležitou úlohu v prevenci nezákonných aktivit a porušování práva nebo v jejich rozmáhání; uznává, že oznamovatelé mají zásadní význam v posilování demokracie ve společnosti v boji proti korupci a jiné závažné trestné činnosti či nezákonným aktivitám, jakož i v ochraně finančních zájmů Unie; zdůrazňuje, že oznamovatelé jsou mnohdy klíčovým zdrojem informací pro investigativní novináře, a měli by proto být chráněni před veškerými formami obtěžování a odvety; poukazuje na to, že je důležité dát k dispozici pro oznamování všechny kanály;

383.

je přesvědčen, že pokud má investigativní žurnalistika má i nadále plnit svou roli hlídacího psa demokratické společnosti, je nutné chránit důvěrnost zdrojů investigativních novinářů včetně oznamovatelů;

384.

domnívá se proto, že je namístě stanovit, že od této povinnosti utajení se lze odchýlit pouze za okolností omezených na výjimečné případy, kdy je zveřejnění údajů o totožnosti oznamující osoby nezbytnou a přiměřenou povinností vyplývající z právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s vyšetřováním nebo soudním řízením nebo za účelem ochrany svobod jiných osob, včetně práva dotčené osoby na obhajobu, a v každém případě při poskytnutí náležitých záruk podle těchto právních předpisů; domnívá se, že pro případ nedodržení povinnosti utajení totožnosti oznamující osoby by měly být stanoveny odpovídající sankce (176);

385.

konstatuje, že zákon USA o neoprávněných nárocích představuje spolehlivý rámec pro odměnu oznamovatelů v případech, kdy vládní instituce získají zpět finanční prostředky ztracené z důvodu podvodu (177); zdůrazňuje, že podle zprávy ministerstva spravedlnosti USA byli oznamovatelé přímo odpovědní za odhalení a oznámení případů, které umožnily navrácení 3,4 miliardy z celkové sumy 3,7 miliardy USD; vyzývá členské státy, aby zavedly kanály pro bezpečnou a důvěrnou komunikaci pro oznamovatele v rámci příslušných orgánů a soukromých subjektů;

386.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala osvědčené postupy využívané po celém světě (178) za účelem ochrany oznamovatelů a poskytování pobídek pro ně, a aby tam, kde je to vhodné a nutné, zvážila přezkum stávající legislativy s cílem zefektivnit obdobná opatření v EU;

387.

požaduje, aby byl zřízen obecný fond EU, z nějž by byla oznamovatelům, jejichž živobytí je ohroženo z důvodu odhalení trestné činnosti nebo skutečností jasného veřejného zájmu, poskytována odpovídající finanční podpora;

388.

je znepokojen tím, že oznamovatele od sdělení informací často odrazují jejich obavy z odvety, a pokud od odvety není odrazováno nebo pokud není trestána, může se stát, že potenciální oznamovatelé raději svá zjištění raději neoznámí; domnívá se, že díky tomu, že směrnice AMLD5 uznává právo oznamovatelů, kteří jsou terčem výhrůžek nebo odvety, podat stížnost příslušným orgánům bezpečným způsobem, t.j. ve složitých mezinárodních případech prostřednictvím jednotného kontaktního místa, jakož i jejich právo na účinnou ochranu představuje významné zlepšení situace jednotlivých osob, které buď uvnitř společnosti, nebo finanční zpravodajské jednotce oznámí, že mají podezření, že dochází k praní peněz nebo financování terorismu; naléhavě vyzývá členské státy, aby včas provedly a řádně vymáhaly ustanovení týkající se ochrany oznamovatelů stanovené ve směrnici AMLD5;

389.

vítá výsledek interinstitucionálních jednání mezi Evropským parlamentem a Radou o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie a vyzývá členské státy, aby co nejdříve přijaly nové normy s cílem chránit oznamovatele prostřednictvím opatření, jako jsou jasné kanály pro oznamování, důvěrnost, právní ochrana a sankce pro osoby, které se pokoušejí oznamovatele stíhat;

390.

připomíná, že úředníci EU požívají ochrany oznamovatelů podle služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (179), a vyzývá členské státy, aby zavedly srovnatelné normy pro své úředníky;

391.

domnívá se, že dohody o zachování důvěrnosti obsažené v pracovních smlouvách a v dohodách o propouštění by v žádném případě neměly zaměstnancům bránit v tom, aby příslušným orgánům hlásili podezření na případy porušování právních předpisů a lidských práv (180); vyzývá Komisi, aby posoudila možnost návrhu legislativního opatření, kterým by se zakazovaly nepatřičné dohody o zachování důvěrnosti;

392.

poznamenává, že výbor TAX3 pozval oznamovatele v případech Julius Bär a Danske Bank, aby svá svědectví přednesli na veřejném parlamentním slyšení (181); je znepokojen skutečností, že ochrana oznamovatelů ve finančních institucích není plně uspokojivá a že obavy z odvetných opatření zaměstnavatelů i orgánů mohou zabránit tomu, aby oznamovatelé předložili informace o porušování právních předpisů; hluboce lituje, že oznamovatel Danske Bank nemohl z důvodu právních omezení svobodně a v plném rozsahu o případu Danske Bank sdílet své informace;

393.

vyjadřuje politování nad skutečností, že dánský orgán finančního dohledu nenavázal kontakt s oznamovatelem, který upozornil na rozsáhlé praní peněz v Danske Bank; je toho názoru, že toto opomenutí představuje ze strany dánského orgánu finančního dohledu hrubé zanedbání jeho povinnosti řádně prošetřit závažná obvinění banky z rozsáhlého a soustavného praní peněz; vyzývá příslušné orgány EU a členských států, aby informace, kterém jim oznamovatelé poskytnou, plně využívaly a na základě informací, které od nich obdrží, rychle a rozhodně jednaly;

394.

vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly v rámci Rady Evropy na tom, aby všech státy, které jsou členy Rady Evropy, ve svém vnitrostátním právu prosadily a provedly doporučení ohledně ochrany oznamovatelů; vyzývá Komisi a členské státy, aby na jiných mezinárodních fórech zaujaly vedoucí postavení a podporovaly přijetí mezinárodně závazných norem ochrany oznamovatelů;

395.

konstatuje, že kromě zachování utajení totožnosti oznamovatelů, což má zásadní význam pro ochranu oznamujících osob, je třeba dále chránit anonymní oznamování před všeobecnými hrozbami a útoky domněle dotčených subjektů, které mají oznamující osobu zdiskreditovat;

396.

uvědomuje si obtíže, na něž narážejí novináři, kteří vyšetřují případy praní peněz, daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování nebo o takových případech podávají zprávu; obává se, že investigativní novináři jsou často vystaveni hrozbám a zastrašování, včetně právního zastrašování strategickými žalobami proti účasti veřejnosti; vyzývá členské státy, aby zlepšily ochranu novinářů, zejména těch, kteří se účastní vyšetřování finanční trestné činnosti;

397.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve zavedla režim finanční podpory investigativní žurnalistiky, případně ve formě stálé a specifické rozpočtové položky, za účelem podpory nezávislých, kvalitních sdělovacích prostředků a investigativní žurnalistiky v rámci nového víceletého finančního rámce;

398.

důrazně odsuzuje násilí namířené proti novinářům; připomíná, že je hluboce otřesen smrtí novinářů, kteří vyšetřovali pochybné aktivity spojené s praním peněz a kteří byli v nedávné době zavražděni na Maltě a na Slovensku (182); zdůrazňuje, že podle Rady Evropy nekorektní a trestné jednání vůči novinářům silně paralyzuje svobodu projevu a umocňuje fenomén autocenzury;

399.

vyzývá maltské orgány, aby využily všech dostupných zdrojů a pokročily v pátrání po osobách, které si objednaly vraždu investigativní novinářky Daphne Caruany Galiziaové; vítá iniciativu 26 mezinárodních organizací pro svobodu sdělovacích prostředků a novinářských organizací, jež usilují o zahájení nezávislého veřejného vyšetřování vraždy Daphne Caruany Galiziaové a o posouzení toho, zda bylo možné jejímu zavraždění zabránit; naléhavě vyzývá maltskou vládu, aby toto nezávislé veřejné vyšetřování neprodleně zahájila; Konstatuje také, že maltská vláda spolupracuje s mezinárodními organizacemi, jako je Europol, FBI a nizozemský forenzní ústav, aby prohloubila své odborné znalosti;

400.

vítá obvinění vznesená slovenskými orgány proti údajnému strůjci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a údajným pachatelům vražd; vybízí slovenské orgány, aby pokračovaly ve vyšetřování vražd a zajistily, aby byly plně vyšetřeny všechny aspekty případu, včetně případných politických souvislostí těchto zločinů; vyzývá slovenské orgány, aby v plném rozsahu prošetřily případy strategií rozsáhlých daňových úniků, podvodů v oblasti DPH a praní peněz, na něž upozornil Ján Kuciak v rámci své investigativní činnosti;

401.

vyjadřuje politování nad skutečností, že investigativní novináři, např. Daphne Caruana Galiziaová, se často stávají oběťmi soudních žalob zneužívaných jako prostředku censury, zastrašování a umlčení, kdy jsou novináři pod tíhou soudních výloh spojených s právní obhajobou nakonec nuceni přestat kritizovat a klást odpor; připomíná, že zneužívání soudních procesů představuje ohrožení demokratických práv, jako je svoboda projevu, svoboda sdělovacích prostředků a svoboda přijímat a šířit informace;

402.

vyzývá členské státy, aby zavedly mechanismy, které zabrání podávání strategických žalob proti účasti veřejnosti; domnívá se, že tyto mechanismy by měly náležitě zohledňovat právo na respektování dobrého jména a pověsti; vyzývá Komisi, aby se zabývala možností přijetí konkrétního opatření v této oblasti a jeho povahou;

403.

odsuzuje švýcarské právní předpisy o urážce na cti, které jsou využívány k umlčení kritiků ve Švýcarsku i v celém světě, neboť důkazní břemeno podle nich nese žalovaný, nikoli žalobce; zdůrazňuje, že to má dopad nejen na novináře a oznamovatele, ale také na oznamující subjekty v Evropské unii a osoby, které mají oznamovací povinnost podle rejstříku skutečných vlastníků, neboť v případě, že má oznamující osoba povinnost oznámit skutečného vlastníka, který je švýcarským státním příslušníkem, může být ve Švýcarsku žalována pro urážku a pomluvu, které jsou trestnými činy (183);

9.    Institucionální hlediska

9.1.    Transparentnost

404.

vítá práci, kterou odvedla Platforma pro řádnou správu daní; poznamenává, že mandát této platformy platí do 16. června 2019; žádá, aby její mandát byl prodloužen nebo obnoven, a bylo tak zajištěno, aby členské státy a Komise znaly výhrady a odborné názory občanské společnosti; vybízí Komisi, aby rozšířila okruh odborníků přizvaných do odborné skupiny pro praní peněz a financování terorismu (EGMLTF) o odborníky ze soukromého sektoru (podnikové sféry a z nevládních organizací);

405.

zdůrazňuje, že evropský veřejný ochránce práv je oprávněn dohlížet na to, jakým způsobem orgány EU uplatňují pravidla EU pro zveřejňování dokumentů, včetně pracovních metod Rady a skupiny pro kodex chování v oblasti daní;

406.

připomíná výsledky šetření zaměřeného na pracovní metody Rady, které veřejná ochránkyně práv provedla z vlastního podnětu, a její doporučení ze dne 9. února 2018, v němž dospěla k závěru, že praxe Rady nezpřístupňovat legislativní dokumenty široké veřejnosti, její nadměrné využívání statutu omezeného přístupu a soustavné nezaznamenávání toho, které členské státy zastávaly v daném legislativním postupu určitý postoj, představuje nesprávný úřední postup (184);

407.

připomíná, že zdanění zůstává v kompetenci členských států a že Evropský parlament má v této oblasti omezené pravomoci;

408.

upozorňuje však, že problém daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování nemohou členské státy jednotlivě účinně řešit; kritizuje proto skutečnost, že navzdory požadavkům předloženým Radě nebyly výboru TAX3 zpřístupněny žádné relevantní dokumenty; je hluboce znepokojen chybějící politickou vůlí členských států a Rady podniknout zásadní kroky v boji proti praní peněz, daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování či jednat v souladu se SEU a zásadou loajální spolupráce (185) tím, že zajistí dostatečnou transparentnost a spolupráci s ostatními orgány EU;

409.

lituje, že současná pravidla pro přístup k utajovaným informacím a dalším důvěrným informacím poskytovaným Radou, Komisí nebo členskými státy Evropskému parlamentu nezajišťují úplnou právní srozumitelnost, ale obecně jsou vykládány tak, že akreditovaní parlamentní asistenti nesmí nahlížet do neutajovaných „jiných důvěrných informací“ v zabezpečené čítárně a studovat je; požaduje proto, aby do vyjednávané interinstitucionální dohody bylo zavedeno jasně formulované ustanovení, které akreditovaným parlamentním asistentům zaručí právo na přístup k dokumentům na základě „potřeby znát“ v rámci jejich úlohy, kterou je podpora poslanců;

410.

lituje, že zástupci předsednictví Rady i přes opakované výzvy odmítli vystoupit ve výboru TAX3, aby informovali o pokroku v provádění doporučení výborů TAXE, TAX3 a PANA; zdůrazňuje, že pracovní kontakty mezi předsednictvím Rady a zvláštními a vyšetřovacími výbory Evropského parlamentu by měly být standardní praxí;

9.2.    Skupina pro kodex chování ve věci zdanění podniků

411.

poukazuje za větší míru komunikace ze strany skupiny pro kodex chování a vítá zejména uveřejňování její pololetní zprávy, kterou předkládá Radě, jakož i dopisy zaslané různým jurisdikcím a závazky, které přijala v souvislosti s vytvářením seznamu EU;

412.

vyjadřuje nicméně politování nad neprůhledností jednání, která v rámci procesu vytváření seznamu EU probíhají, a vyzývá členské státy, aby zajistily transparentnost nadcházející aktualizace seznamů;

413.

vítá skutečnost, že předseda skupiny pro kodex chování navštívil výbor TAX3, což ve srovnání s dřívějším postojem této skupiny představuje určitý obrat; poznamenává rovněž, že skupina pro kodex chování poskytovala výboru TAX3 od zahájení jeho činnosti souborné přehledy výsledků své práce (186); lituje nicméně, že tyto dokumenty nebyly zveřejněny dříve a že podstatné části byly redigovány;

414.

zdůrazňuje, že výše zmíněná doporučení veřejné ochránkyně práv se vztahují i na skupinu pro kodex chování, která by měla poskytovat nezbytné informace týkající se zejména škodlivých daňových praktik členských států a procesu vytváření seznamu EU;

415.

vyzývá skupinu pro kodex chování, aby přijala další opatření k zajištění transparentnosti svých jednání, zejména tím, že zveřejní postoje jednotlivých členských států k projednávané agendě nejpozději šest měsíců po schůzi;

416.

vyzývá Komisi, aby předložila zprávu o provádění kodexu chování ve věci zdanění podniků a uplatňování daňové státní podpory, jak je stanoveno v bodě odůvodnění N kodexu chování (187);

417.

domnívá se, že mandát skupiny pro kodex chování je třeba upravit, protože skupina se zabývá záležitostmi nad rámec posuzování škodlivých daňových praktik v EU, a poskytuje tedy víc než pouhé technické údaje pro rozhodnutí Rady; s ohledem na práci, kterou skupina vykonává a která je rovněž politické povahy, žádá, aby tyto úkoly začala vykonávat opět v rámci, který bude umožňovat demokratickou kontrolu nebo dohled, přičemž prvním krokem je zajištění transparentnosti;

418.

v této souvislosti žádá, aby byl uveřejněn seznam členů skupiny pro kodex chování, čímž by se napravil problém, který představuje neprůhlednost týkající se jejího složení;

9.3.    Prosazování právních předpisů EU

419.

žádá, aby nově zvolený parlament dal podnět k celkovému posouzení pokroku, pokud jde o zpřístupňování dokumentů, které si vyžádaly výbory TAXE, TAX 2, PANA a TAX3, přičemž tyto žádosti by se měly srovnat s těmi, kterým Rada a jiné orgány EU vyhověly, a aby v případě, že to bude potřebné, dal podnět k nezbytným procedurálním a/nebo právním opatřením;

420.

žádá vytvoření nového unijního centra pro soudržnost a koordinaci daňové politiky v rámci Komise, které by mělo být schopno posuzovat a monitorovat daňové politiky členských států na úrovni Unie a zajistit, aby členské státy neprováděly žádná nová škodlivá daňová opatření;

9.4.

Spolupráce neinstitucionálních účastníků

421.

vítá účast a příspěvek zúčastněných stran v rámci slyšení ve výboru TAX3, jak je uvedeno v oddílu IV.3 přehledu činností během mandátu výboru TAX3; kritizuje fakt, že další zúčastněné strany odmítly účast na slyšeních ve výboru TAX3, jak je uvedeno v oddílu IV.4 přehledu činností; konstatuje, že v případech, kdy nebyl důvod pro toto odmítnutí, nebyly zjištěny žádné odrazující sankce;

422.

vyzývá Radu a Komisi, aby se dohodly na sestavení veřejně přístupného a pravidelně aktualizovaného seznamu nespolupracujících neinstitucionálních stran v interinstitucionální dohodě o povinném rejstříku transparentnosti pro lobbisty; domnívá se také, že by se měly vést záznamy o odbornících a organizacích, které se bez náležitého zdůvodnění odmítli slyšení ve výborech TAXE, TAX2, PANA a TAX3 zúčastnit; vyzývá orgány EU, aby tento přístup zohlednily při veškerých budoucích jednáních s dotčenými zúčastněnými stranami a aby jim odebraly průkazy ke vstupu do svých prostor;

9.5.    Právo Evropského parlamentu prověřovat a vyšetřovat

423.

domnívá se, že pro výkon demokratické kontroly nad exekutivou je nezbytné, aby byly Parlamentu svěřeny vyšetřovací a prověřovací pravomoci, které se shodují s pravomocemi vnitrostátních parlamentů členských států; je přesvědčen, že za účelem plnění této úlohy musí mít Parlament pravomoc předvolávat svědky a vyžadovat, aby se dostavili či předložili dokumenty;

424.

domnívá se, že aby tato práva mohla být uplatňována, musí členské státy souhlasit se zavedením sankcí proti jednotlivcům v případě, že se nedostaví nebo nepředloží dokumenty, v souladu s vnitrostátním právem upravujícím vyšetřovací a prověřovací postupy ve vnitrostátních parlamentech;

425.

naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby včas dokončily jednání o návrhu nařízení Evropského parlamentu o pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Parlamentu;

9.6.    Jednomyslnost versus kvalifikovaná většina

426.

připomíná svou výzvu Komisi, aby případně použila postup stanovený v článku 116 SFEU, který umožňuje pravidlo jednomyslnosti změnit v případech, kdy Komise shledá, že existující rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států narušují podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

427.

vítá příspěvek Komise v podobě jejího sdělení „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“, v němž navrhuje, aby se o specifických a naléhavých politických otázkách, v jejichž případě byly v Radě důležité legislativní návrhy a podněty týkající se boje proti daňovým podvodům, daňových úniků nebo finanční trestné činnosti ke škodě většiny členských států zablokovány, hlasovalo kvalifikovanou většinou; vítá podporu, kterou některé členské státy pro tento návrh vyjádřily (188);

428.

zdůrazňuje, že v úvahu je třeba stále brát v úvahu všechny možné scénáře, a nikoli pouze přechod od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou na základě překlenovacího ustanovení; vyzývá Evropskou radu, aby do konce roku 2019 doplnila tento bod na pořad jednání svého summitu a zapojila se do plodné diskuse o tom, jak usnadnit rozhodování o daňových otázkách v zájmu fungování jednotného trhu;

9.7.    Návazná opatření

429.

zastává názor, že práce výborů TAXE, TAX2, PANA a TAX3 by měla pokračovat i v příštím volebním období Parlamentu v rámci stálé parlamentní struktury v podobě podvýboru Hospodářského a měnového výboru (ECON), který by umožnil účast všech výborů;

o

o o

430.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě pro hospodářské a finanční věci, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, evropským orgánům dohledu, Úřadu evropského veřejného žalobce, Evropské centrální bance, výboru Moneyval, členským státům, vnitrostátním parlamentům, OSN, skupině G20, Finančnímu akčnímu výboru a OECD.

(1)  Rozhodnutí ze dne 1. března 2018 o zřízení zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) a o definici jeho povinností, početního složení a délky mandátu, P8_TA(2018)0048.

(2)  Usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51).

(3)  Usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79).

(4)  Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 74.

(5)  Doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132).

(6)  Společné navazující opatření ze dne 16. března 2016 on zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii a usnesení výboru TAXE 1, navazující opatření ze dne 16. listopadu 2016 na usnesení výboru TAXE 2 a navazující opatření na usnesení výboru PANA z dubna 2018.

(7)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0475.

(8)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0183.

(9)  Scherrer A. a Thirion E., Citizenship by Investment (CBI) and Residency by Investment (RBI) schemes in the EU, EPRS, PE 627.128, Evropský parlament, říjen 2018; Korver R., Money laundering and tax evasion risks in free ports, EPRS, PE 627.114, Evropský parlament, říjen 2018 a Kiendl Kristo I. a Thirion E., An overview of shell companies in the European Union, EPRS, Evropský parlament, říjen 2018.

(10)  Lamensch M. a Ceci, E., VAT fraud:Economic impact, challenges and policy issues, Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, Tematická sekce A – Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života , 15. října 2018.

(11)  Houben R. a Snyers A, Cryptocurrencies and blockchain, Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, Tematická sekce A – Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, 5. července 2018 a Hadzhieva E., Impact of Digitalisation on International Tax Matters, Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, Tematická sekce A – Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, 15. února 2019.

(12)  „Study on Structures of Aggressive Tax Planning and Indicators – Final Report“ (Taxation paper No. 61, 27. ledna 2016), „The Impact of Tax Planning on Forward-Looking Effective Tax Rates“ (Taxation paper No. 64, 25. října 2016) a Aggressive tax planning indicators – Final Report (Taxation paper No 71, 7. března 2018).

(13)  Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1).

(14)  Směrnice Rady (EU) 2017/952 ze dne 29. května 2017, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi (Úř. věst. L 144, 7.6.2017, s. 1).

(15)  Směrnice týkající se automatické výměny daňových rozhodnutí (směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 1, DAC3), automatické výměny zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí mezi daňovými orgány (směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8, DAC4), přístupu daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz, o skutečných majitelích a dalším informacím získaným na základě hloubkové kontroly klienta (směrnice Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 1, DAC5), automatické povinné výměny informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1, DAC6).

(16)  Návrh směrnice Rady ze dne 25. října 2016 o společném základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) COM(2016)0685 a ze dne 25. října 2016 o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), COM(2016)0683.

(17)  Soubor obsahuje sdělení Komise ze dne 21. března 2018 nazvané „Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky“ (COM(2018)0146), návrh směrnice Rady ze dne 21. března 2018, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018)0147), návrh směrnice Rady ze dne 21. března 2018 o společném systému daně z příjmů plynoucích z poskytování některých digitálních služeb (COM(2018)0148) a doporučení Komise ze dne 21. března 2018 ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650).

(18)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. dubna 2016, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček (COM(2016)0198).

(19)  Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 107.

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).

(22)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 2. února 2016 o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu, COM(2016)0050.

(23)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0216

(24)  Týkající se společností Fiat a Starbucks, belgického rozsudku ve věci nadměrného zisku a rozhodnutí zahájit vyšetřování státní podpory týkající se společností McDonalds, Apple a Amazon.

(25)  Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 59.

(26)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0014.

(27)  Podle vnitřních pravidel Parlamentu mohou být názvy výborů zkráceny na maximálně čtyři písmena, proto se na bývalé dočasné daňové výbory odkazuje jako na TAXE, TAX2, PANA a TAX3. Je však třeba připomenout, že mandát ke „zřízení zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem“ se vztahuje výhradně na výbor TAXE2.

(28)  Jako je financializace

(29)  Například používání počítačových programů umožňujících automatické odebírání hotovosti z elektronických registračních pokladen či prodejních pokladních systémů („zapping“) nebo rozmáhající se využívání mzdových systémů třetích stran, které podvodníkům umožňují odklánět zákonné daně.

(30)  Gunnarsson A., Schratzenstaller M. a Spangenberg U., Gender equality and taxation in the European Union, Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 15. března 2017; Grown C. a Valodia I (editoři), Taxation and Gender Equity: A Comparative Analysis of Direct and Indirect Taxes in Developing and Developed Countries, Routledge, 2010, s. 32–74, s. 309–310 a s. 315; Action Aid, Value-Added Tax (VAT), Progressive taxation policy briefing, 2018; a Stotsky J. G., Gender and Its Relevance to Macroeconomic Policy: A Survey, pracovní dokument MMF, WP/06/233, s. 42.

(31)  Slyšení výboru TAX3 o daňovém deficitu EU, 24. ledna 2018: viz obrázek 4.

(32)  Bod 49 postoje Parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci pro období 2021–2027. Přijaté texty, P8_TA(2018)0449.

(33)  Viz bod 59 doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132).

(34)  Průběžná zpráva o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody a pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (Přijaté texty, P8_TA(2019)0039).

(35)  Crivelli E., De Mooij R. A., a Keen M., Base Erosion, Profit Shifting and Developing Countries , 2015.

(36)  Průzkum z roku 2017 „Daňové politiky v Evropské unii“, 2017, ISBN 978-92-79-72282-0.

(37)  Tørsløv T. R., Wier L. S. a Zucman G., The missing profits of nations, National Bureau of Economic Research, Working Paper 24701, 2018.

(38)  Richard Murphy, The European Tax Gap (Evropský výpadek příjmů z daní), 2019 – http://www.taxresearch.org.uk/Documents/EUTaxGapJan19.pdf

(39)  Zpráva z pracovní cesty delegace do Washingtonu D.C.

Doslovný záznam z veřejného slyšení výboru TA X 3 ze dne 27. listopadu 2018

(40)  Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat, Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1.

(41)  Study on Structures of Aggressive Tax Planning and Indicators – Final Report Taxation paper No 61, 27. ledna 2016) a Tax policies in the EU – 2017 Survey

(42)  Někdy jsou také nazýváni aktivními subjekty nebo strůjci vyhýbání se daňovým povinnostem.

(43)  Návrh směrnice Rady ze dne 11. listopadu 2011 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, COM(2011)0714.

(44)  Hearson M. The European Union’s Tax Treaties with Developing Countries: Leading By Example?, 27. září 2018.

(45)  Politické sdělení ve znění schváleném inkluzivním rámcem pro řešení BEPS nazvané: „Addressing the Tax Challenges of the Digitalisation of the Economy“, vydané dne 29. ledna 2019.

(46)  Viz pokyny OECD pro stanovování převodních cen z roku 2017 ze dne 10. července 2017.

(47)  Veřejné slyšení ze dne 24. ledna 2019 o hodnocení daňového deficitu a politické sdělení OECD vydané dne 29. ledna 2019 nazvané „Addressing the Tax Challenges of the Digitalisation of the Economy“.

(48)  Usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem, Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51, bod 96.

(49)  Uvedeno výše. Studie přinášejí přehled o tom, jak jsou jednotlivé členské státy otevřeny strukturám agresivního daňového plánování ovlivňujícím (oslabujícím nebo posilujícím) jejich základ daně, a přestože neexistuje žádný jediný specifický ukazatel tohoto jevu, existuje soubor ukazatelů, které lze považovat za souhrnný důkaz.

(50)  Úř. věst. C 72 E, 11.3.2014, s. 1.

(51)  Jak je zřejmé z posouzení dopadů ze dne 21. března 2018, které je doprovodným dokumentem k souboru opatření pro digitální daň (SWD(2018)0081) a v němž se uvádí, že efektivní sazba daně činí u digitalizovaných podniků v průměru pouhých 9,5 %, zatímco v případě tradičních obchodních modelů dosahuje 23,2 %.

(52)  UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji), World Investment Report, 2018.

(53)  Řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace hospodářství – politické sdělení zveřejněné dne 29. ledna 2019.

(54)  Závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 12. března 2019.

(55)  KiesKompas, Public Perception towards taxing digital companies in six countries, prosinec 2018.

(56)  COM(2018)0148.

(57)  Tendence v oblasti zdanění v Evropské unii, tabulka 3: Nejvyšší sazby zákonné daně z příjmů právnických osob (včetně poplatků), 1995–2018, Evropská komise, 2018.

(58)  Addressing the Tax Challenges of the Digitalisation of the Economy – politické sdělení schválené inkluzivním rámcem pro řešení BEPS ze dne 23. ledna 2019.

(59)  Tamtéž

(60)  OECD, Resumption of Application of Substantial Activities Factor to No or only Nominal Tax Jurisdictions Inclusive Framework on BEPS: Action 5), 2018.

(61)  Veřejné slyšení ze dne 27. listopadu 2018 o systémech potenciálně agresivního daňového plánování v rámci EU.

(62)  Sdělení Komise nazvané „Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky“ (COM(2018)0146).

(63)  Veřejné slyšení o hodnocení daňového deficitu, 24. ledna 2019.

(64)  ESLP, rozsudek ze dne 16. června 2015 (č. 787/14), van Weerelt v. Nizozemsko.

(65)  Čl. 4 odst. 3 SEU.

(66)  Joint International Taskforce on Shared Intelligence and Collaboration.

(67)  Viz též doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132).

(68)  Veřejné slyšení o hodnocení daňového deficitu, 24. ledna 2019.

(69)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 63).

(70)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(71)  Jak konstatoval Soudní dvůr Evropské unie již v roce 1974.

(72)  Rozhodnutí ze dne 20. června 2018 o státní podpoře poskytnuté Lucemburskem skupině ENGIE(SA.44888); rozhodnutí ze dne 4. října 2017 o státní podpoře poskytnuté Lucemburskem skupině Amazon (SA.38944); rozhodnutí ze dne 30. srpna 2016 o státní podpoře poskytnuté Irskem společnosti Apple (SA.38373); rozhodnutí ze dne 11. ledna 2016 o osvobození nadměrného zisku od daně v Belgii – § 185 odst. 2 písm. b) zákona o dani z příjmu (CIR 92) (SA.37667); rozhodnutí ze dne 21. října 2015 o státní podpoře poskytnuté Nizozemskem společnosti Starbucks (SA.38374); rozhodnutí ze dne 21. října 2015 o státní podpoře poskytnuté Lucemburskem společnosti Fiat (SA.38375). Před Soudním dvorem Evropské unie a Tribunálem probíhá několik řízení týkajících všech šesti rozhodnutí.

(73)  Rozhodnutí ze dne 19. září 2018 o údajné pomoci společnosti Mc Donald’s – Lucembursko (SA.38945).

(74)  Vyšetřování „možné státní podpory ve prospěch společnosti Inter IKEA“ zahájené dne 18. prosince 2017(SA.46470)a vyšetřování daňového režimu Spojeného království pro nadnárodní společnosti (pravidla pro ovládana zahraniční společnosti) zahájené dne 26. října 2018 (SA.44896).

(75)  Rozhodnutí ze dne 7. března 2019 o „údajné pomoci společnosti Huhtamaki – Luxembourg“ (SA.50400).

(76)  http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-5831_en.htm

(77)  Jako je tomu v případě rozhodnutí ze dne 30. srpna 2016 (SA.38373) o státní podpoře poskytnuté Irskem společnosti Apple. Příslušná daňová rozhodnutí vydalo Irsko 29. ledna 1991 a 23. května 2007.

(78)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(79)  Delegace výboru TAX3 v Rize (Lotyšsko), 30.–31. srpna 2018, Zpráva o pracovní cestě.

(80)  Kiendl Kristo I. a Thirion E., An overview of shell companies in the European Union, EPRS, PE 627.129, Evropký parlament, říjen 2018, s. 23.

(81)  Kiendl Kristo I. a Thirion E., op. cit., s. 23; Study on Structures of Aggressive Tax Planning and Indicators – Final Report (Taxation paper No 61, 27. ledna 2016); The Impact of Tax Planning on Forward-Looking Effective Tax Rates (Taxation paper No 64, 25. října 2016) a Aggressive tax planning indicators – Final Report (Taxation paper No 71, 7. března 2018).

(82)  IHS, Aggressive tax planning indicators, zpracováno pro Evropskou komisi, DG TAXUD Taxation papers, Working paper č. 71, 7. března 2018.

(83)  Článek 113 SFEU

(84)  Studie a zprávy týkající se výpadku příjmů z DPH v členských státech EU-28: závěrečná zpráva 2018 / TAXUD/2015/CC/131.

(85)  Viz tisková zpráva Komise.

(86)  COM(2017)0569, COM(2017)0568 a COM(2017)0567.

(87)  COM(2018)0329.

(88)  Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty, a která zavádí konečný systém zdanění obchodu mezi členskými státy (COM(2017)0569).

(89)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty, a která zavádí konečný systém zdanění obchodu mezi členskými státy, přijaté texty, P8_TA(2018)0366.

(90)  Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku (COM(2016)0757).

(91)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0367.

(92)  Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky (COM(2018)0021).

(93)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. září 2018 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky, přijaté texty, P8_TA(2018)0319.

(94)  Návrh směrnice Rady ze dne 21. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o dočasné používání všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání zboží a poskytnutí služeb nad určitou prahovou hodnotu (COM(2016)0811).

(95)  Evropský účetní dvůr, Rychlý přezkum, Proplácení DPH v oblasti „soudržnosti“ – neoptimální způsob využívání prostředků EU náchylný k chybám, 29. listopadu 2018.

(96)  Stanovisko Evropského účetního dvora č. 9/2018 ze dne 22. listopadu 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům.

(97)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29), zejména její články 3 a 15.

(98)  Ainsworth, R. T., Alwohabi, M., Cheetham, M. a Tirand, C.: A VATCoin Solution to MTIC Fraud: Past Efforts, Present Technology, a návrh EU z roku 2017, Boston University School of Law, Law and Economics Series Paper, č. 18–08, 26. března 2018. Viz též: Ainsworth, R. T., Alwohabi, M. a Cheetham, M.: VATCoin: Can a Crypto Tax Currency Prevent VAT Fraud?, Tax Notes International, sv. 84, 14. listopadu 2016.

(99)  Nařízení Rady (EU) 2017/2454 ze dne 5. prosince 2017, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 348, 29.12.2017, s. 1).

(100)  Lamensch M. a Ceci E., VAT fraud: Economic impact, challenges and policy issues, Evropský parlament, GŘ pro vnitřní politiky, Tematická sekce A – politiky v oblasti hospodářství, vědy a kvality života, 15. října 2018.

(101)  Tamtéž.

(102)  Gunnarsson A., Schratzenstaller M. a Spangenberg U., Gender equality and taxation in the European Union, Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 17. ledna 2017;

(103)  Sdělení Komise „Daňová politika v Evropské unii – Priority pro příští roky’ (COM(2001)0260).

(104)  určitou formu RBI má 18 členských států, mezi nimiž jsou i čtyři státy, které kromě RBI mají také režimy CBI; Bulharsko, Kypr, Malta, Rumunsko. Deset členských států žádné takové režimy nemá: Belgie, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko. Zdroj: Scherrer A. a Thirion E., Citizenship by Investment (CBI) and Residency by Investment (RBI) schemes in the EU, EPRS, PE 627.128, Evropský parlament, říjen 2018; ISBN: 978-92-846-3375-3.

(105)  Viz výše uvedenou studii. Jiné studie uvádějí vyšší čísla a zahrnují také RBI.

(106)  Transparency International a Global Witness, European Getaway: Inside the Murky World of Golden Visas, 10. října 2018.

(107)  Kyperské občanství za investice: režim naturalizace investorů na základě výjimky, povolení k pobytu na Kypru za investice, maltský individuální investorský program a maltský rezidenční a vízový program.

(108)  Korver R.,Money Laundering and tax evasion risks in free ports, EPRS, EP: 627.114, říjen 2018. ISBN: 978-92-846-3333-3.

(109)  Evropská komise seznam svobodných pásem v EU.

(110)  Korver R., op. cit.

(111)  Korver R., op. cit.

(112)  Doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132.

(113)  Doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132.

(114)  Od nelegálních trhů k legálním podnikům: portfolio organizované trestné činnosti, závěrečná zpráva projektu OCP – Portfolio organizované trestné činnosti, březen 2015.

(115)  http://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20171211IPR90024/new-eu-wide-penalties-for-money-laundering, návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti praní peněz prostředky trestního práva (COM(2016)0826), předložený Komisí dne 21. prosince 2016.

(116)  Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC).

(117)  Viz např. usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o korupci a lidských právech ve třetích zemích (Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 82), body 35 a 36, a výsledek 3662. zasedání Rady pro zahraniční věci konaného dne 10. prosince 2018 v Bruselu.

(118)  Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0121).

(119)  Dne 19. července 2018 podala Komise k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Řecko a Rumunsko pro nesplnění povinnosti provést čtvrtou směrnici o praní peněz ve vnitrostátním právu. Irsko provedlo pouze velmi omezenou část těchto pravidel a Komise na ně rovněž podala žalobu k Soudnímu dvoru. Dne 7. března 2019 zaslala Komise odůvodněné stanovisko Rakousku a Nizozemsku a výzvu České republice, Maďarsku, Itálii, Slovinsku, Švédsku a Spojenému království, jelikož nesplnily povinnost zcela provést čtvrtou směrnici o praní peněz ve svém vnitrostátním právu.

(120)  Nizozemské státní zastupitelství, 4. září 2018.

(121)  Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, oddělení pro podporu správy ekonomických záležitostí, hloubková analýza nazvaná „Money laundering – Recent cases from a EU banking supervisory perspective“, duben 2018, PE 614.496.

(122)  Bruun & Hjejle: Report on the Non-Resident Portfolio at Danske Bank’s Estonian Branch, Kodaň, 19. září 2018.

(123)  Tamtéž.

(124)  Tamtéž.

(125)  Stanovisko Komise ze dne 8. listopadu 2018 určené finanční zpravodajské a analytické jednotce Malty na základě čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) č. 1093/2010 o opatřeních nezbytných pro zajištění souladu s právem Unie (C(2018)7431).

(126)  Dopis stálého zástupce Malty při EU ze dne 20. prosince 2018, zaslaný jako odpověď na dopis předsedy výboru TA X 3 ze dne 7. prosince 2018.

(127)  Na základě přílohy usnesení Rady o vzorové dohodě o vytvoření společného vyšetřovacího týmu (Úř. věst. C 18, 19.1.2017, s. 1).

(128)  Reflection paper on possible elements of a Roadmap for seamless cooperation between Anti Money Laundering and Prudential Supervisors in the European Union, 31. srpna 2018.

(129)  V okamžiku hlasování výboru TAX3 dne 27. února 2019 stále probíhala interinstitucionální jednání.

(130)  Dopis zaslaný dne 24. září 2018 paní Tiině Astolové týkající se žádosti o vyšetření možného porušení právních předpisů Unie v souvislosti s článkem 17 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(131)  COM(2018)0213.

(132)  Doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132).

(133)  FATF, „Regulation of virtual assets“, 19. října 2018.

(134)  Zpráva o služební cestě delegace výboru TAX3 do Estonska a Dánska, 6.–8. února 2019.

(135)  Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 1.

(136)  Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 22.

(137)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39).

(138)  C(2019)0646.

(139)  SWD(2018)0362.

(140)  Na slyšení ve výboru TAX3 dne 1. října 2018 o vztazích se Švýcarskem v daňových záležitostech a boji proti praní peněz uvedli účastníci panelové diskuse, že Švýcarsko neplní doporučení Finančního akčního výboru (FATF) č. 9 a 40.

(141)  Daň proti oslabování daňové základny a zneužívání daňových předpisů (Base Erosion and Anti-abuse Tax, BEAT), minimální daň z celosvětových příjmů (Global Intangible Low-Taxed Income, GILTI) a příjem z nehmotného majetku pocházejícího ze zahraničí (Foreign-Derived Intangible Income, FDII).

(142)  Konkrétně: „Model 1 IGA“, podle nějž zahraniční finanční instituce podávají příslušné informace svým domácím orgánům, které je poté předají federálnímu daňovému úřadu (Internal Revenue Service, IRS) Spojených států, a „Model 2 IGA“, podle nějž zahraniční finanční instituce nepodávají zprávy svým domácím vládám, ale přímo IRS.

(143)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0316.

(144)  Jak bylo zmíněno na slyšení ve výboru TAX3 konaném dne 1. října 2018.

(145)  Výměna názorů ve výboru TAX3 s předsedkyní Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) Fabrizií Lapecorellovou, která se konala dne 10. října 2018.

(146)  Revidovaný unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti – závěry Rady ze dne 12. března 2019, k dispozici na https://www.consilium.europa.eu/media/38450/st07441-en19-eu-list-oop.pdf.

(147)  https://www.oxfam.org/en/research/hook-how-eu-about-whitewash-worlds-worst-tax-havens

(148)  Revidovaný unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti – závěry Rady ze dne 12. března 2019, k dispozici na https://www.consilium.europa.eu/media/38450/st07441-en19-eu-list-oop.pdf.

(149)  Vypracování kritérií spravedlivého zdanění, body 2.1 a 2.2 závěrů Rady č. 1416/16 ze dne 8. listopadu 2016.

(150)  OECD, „Resumption of Application of Substantial Activities Factor to No or only Nominal Tax Jurisdictions Inclusive Framework on BEPS: Action 5“ , 2018

(151)  Kritérium spravedlivého zdanění 2.2 seznamu EU.

(152)  Znění návrhu dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii je k dispozici na: https://ec.europa.eu/commission/publications/draft-agreement-withdrawal-united-kingdom-great-britain-and-northern-ireland-european-union-and-european-atomic-energy-community-agreed-negotiators-level-14-november-2018_cs

(153)  Znění politického prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, je k dispozici zde: https://www.consilium.europa.eu/media/37059/20181121-cover-political-declaration.pdf

(154)  Včetně Andorry a Lichtenštejnska.

(155)  TAX3, veřejné slyšení na téma „Vztahy se Švýcarskem v daňových záležitostech a boj proti praní peněz“, které se konalo dne 1. října 2018, a výměna názorů tohoto výboru s Fabrizií Lapecorellovou, předsedkyní Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků), která se konala dne 10. října 2018.

(156)  Tamtéž.

(157)  Revidovaný unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti – závěry Rady 7441/19 ze dne 12. března 2019

(158)  V první části studie „The missing profits of nations“ autoři T. Torslov, L. Wier a G. Zucman za použití moderních makroekonomických modelů a nedávno zveřejněných údajů o platební bilanci uvádějí, že rozdíl v celkových daňových příjmech činí přibližně 200 miliard USD a že přímé zahraniční investice realizované prostřednictvím jurisdikcí daňových rájů se pohybují mezi 10 a 30 % celkových přímých zahraničních investic. Tyto údaje jsou o dosti vyšší než předchozí odhady stanovené na základě jiných metod.

(159)  Country Report Belgium 2018;

Country Report Cyprus 2018;

Country Report Hungary 2018;

Country Report Ireland 2018;

Country Report Luxembourg 2018;

Country Report Malta 2018;

Country Report The Netherlands 2018.

(160)  Viz Country Report Belgium 2019; Country Report Cyprus 2019; Country Report Hungary 2019; Country Report Ireland 2019; Country Report Luxembourg 2019; Country Report Malta 2019; Country Report The Netherlands 2019 (https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/2019-european-semester-country-report-netherlands_en_0.pdf)

(161)  https://www.oxfam.org/en/research/hook-how-eu-about-whitewash-worlds-worst-tax-havens

(162)  Příspěvek Alexe Cobhama (Tax Justice Network) a Johana Langerocka (Oxfam), slyšení ve výboru TAX3 na téma boje proti škodlivým daňovým praktikám v rámci EU a mimo ni, 15. května 2018.

(163)  Jmenovitě Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj.

(164)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79) a doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132).

(165)  Skupina G77 vyzvala k vytvoření takového orgánu v roce 2017.

(166)  Diskusní dokument Evropské komise: A Contribution to the Third Financing for Development Conference in Addis Ababa .

(167)  Action Aid, Mistreated Tax Treaties Report, únor 2016.

(168)  Cobham, A a Janský, P., 2017. „Global distribution of revenue loss from tax avoidance“.

(169)  C(2018)1650.

(170)  Hloubkové šetření Komise s cílem zjistit, zda Portugalsko ve svobodném pásmu Madeiry uplatňovalo režim regionální podpory v souladu s jejími rozhodnutími z roku 2007 a 2013, jimiž tento režim schválila, přičemž bude ověřovat, zda daňové výjimky, které Portugalsko přiznalo společnostem usazeným ve svobodném pásmu Madeiry, jsou v souladu s rozhodnutími Komise a pravidly EU pro státní podporu; zdůrazňuje, že Komise ověřuje, zda Portugalsko splnilo požadavky těchto režimů, tj. zda zisky, kterých společnost dosáhla díky nižším daním z příjmu, pocházely výlučně z činností uskutečněných na Madeiře a zda přijímající společnosti na Madeiře skutečně vytvořily a udržují pracovní místa;

(171)  V některých právních předpisech se na ně rovněž odkazuje jako na podporovatele či facilitátory.

(172)  Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1).

(173)  Viz např. doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, odstavec 143 (Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132).

(174)  Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 196.

(175)  Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77.

(176)  Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. listopadu 2018 o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (COM(2018)0218 – C8-0159/2018 – 2018/0106(COD)).

(177)  Slyšení ve výboru TA X 3 ze dne 21. listopadu 2018.

(178)  Zejména relevantní legislativu USA.

(179)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (Úř. věst. L 124, 27.4.2004, s. 1).

(180)  Jak navrhla Rada Evropy ve svém doporučení CM/Rec (2014) 7 Výboru ministrů členským státům o ochraně oznamovatelů, které bylo přijato dne 30. dubna 2014.

(181)  Pan Rudolf Elmer, slyšení konané dne 1. října 2018; pan Howard Wilkinson, slyšení konané dne 21. listopadu 2018.

(182)  Daphne Caruana Galiziaová, zavražděna na Maltě dne 16. října 2017; Ján Kuciak, zavražděn spolu se svou partnerkou Martinou Kušnírovou na Slovensku dne 21. února 2018.

(183)  Slyšení ve výboru TA X 3 ze dne 1. října 2018.

(184)  Doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ve věci OI/2/2017/TE k transparentnosti legislativního postupu Rady.

(185)  Čl. 4 odst. 3 SEU.

(186)  Jak se připomíná především ve zprávě skupiny pro kodex chování předložené Radě v červnu 2018: procesní pokyny pro provádění procesu monitorování závazků týkajících se unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (dokument 6213/18); soubor všech pokynů dohodnutých od vytvoření skupiny v roce 1998 (dok. 5814/18 REV1); soubor všech dopisů podepsaných předsedou skupiny pro kodex chování obracejících se na jurisdikce s žádostí o sdělení závazků (dok. 6671/18); soubor všech písemných závazků ve formě odpovědi v případě souhlasu dotčené jurisdikce (dok. 6972/18 a dodatky); a přehled jednotlivých opatření, jejichž posuzováním se skupina zabývala od roku 1998 (dok. 9 639/18).

(187)  Tento kodex je uveden v příloze I závěrů ze zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 1. prosince 1997 o daňové politice, jehož bod odůvodnění N se týká sledování a revize ustanovení kodexu (Úř. věst. C 2, 6.1.1998, s. 1).

(188)  Slyšení ve výboru TAX3 se španělským státním tajemníkem pro finance konané dne 19. února 2019.


Středa, 27. března 2019

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/63


P8_TA(2019)0313

Geneticky modifikovaná sója MON 87751 (MON-87751-7)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 (MON-87751-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D060916/01 – 2019/2603(RSP))

(2021/C 108/03)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 (MON-87751-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D060916/01,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 7. března 2019 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 20. června 2018, které bylo zveřejněno dne 2. srpna 2018 (3),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, 2017/0035(COD),

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 26. září 2014 podala společnost Monsanto Europe S.A./N.V. jménem společnosti Monsanto, Spojené státy americké, v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“), a vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh geneticky modifikované sóji MON 87751 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA přijal dne 20. června 2018 kladné stanovisko k povolení (5);

C.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója MON 87751 byla upravena tak, aby získala rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera, a exprimuje za tímto účelem proteiny Bt Cry1A.105 a Cry2Ab2;

Toxiny Bt

D.

vzhledem k tomu, že studie prokazují, že toxiny Bt mohou mít adjuvantní vlastnosti, které posilují alergenní vlastnosti jiných potravin; vzhledem k tomu, že sója samotná produkuje řadu rostlinných alergenů a existuje konkrétní riziko, že proteiny Bt mohou ve fázi spotřeby posílit reakci imunitního systému na tyto sloučeniny;

E.

vzhledem k tomu, že člen vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy dříve uvedl, že ačkoliv nikdy nebyly u žádné žádosti zjištěny nežádoucí účinky v případě exprimace proteinů Bt, „nemohly být zjištěny toxikologickými studiemi, které se doporučují a provádějí v současnosti pro posouzení bezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin úřadem EFSA, protože testy vhodné k tomuto účelu nejsou součástí těchto studií“ (6);

F.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se současným povolováním samotná vědecká komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy uznává, že je k dispozici jen omezené penzum znalostí a experimentálních důkazů o možnosti, že nově exprimované proteiny budou fungovat jako adjuvanty (7);

G.

vzhledem k tomu, že ve studiích se zdůrazňuje nutnost dalšího výzkumu a dlouhodobých studií zaměřených na adjuvantní vlastnosti toxinů Bt; vzhledem k tomu, že jelikož zůstávají nezodpovězené otázky o úloze toxinů Bt a jejich adjuvantních vlastnostech, nemělo by být povoleno dovážet geneticky modifikované rostliny, které je obsahují, pro použití jako potraviny a krmiva;

Studie toxicity a 90denní krmné studie

H.

vzhledem k tomu, že byly provedeny dvě 28denní studie toxicity po opakovaných dávkách na myších, jedna s proteinem Cry1a.105 a druhá s proteinem Cry2Ab2;

I.

vzhledem k tomu, že tyto studie toxicity byly provedeny v souvislosti s izolovanými proteiny, tj. nikoliv s proteiny v kombinaci, které byly získány z baktérií, a proto nejsou totožné s těmi, které se produkují v rostlině; vzhledem k tomu, že to znamená, že uvedené studie nesimulovaly expozici za reálných podmínek;

J.

vzhledem k tomu, že žádná z uvedených studií toxicity nebyla provedena v úplném souladu s příslušnými požadavky OECD v tom smyslu, že zkoušky koagulace byly založeny na poměrně malém počtu vzorků a nebyla vytvořena funkční pozorovací skupina a provedeny testy lokomotorické činnosti; vzhledem k tomu, že je nutné, aby byly v rámci povolovacího řízení splněny všechny tyto požadavky;

K.

vzhledem k tomu, že v 90denní krmné studii byla zjištěna řada statisticky významných rozdílů mezi kontrolní a experimentální skupinou, které podle připomínek příslušného orgánu jednoho členského státu měly být dále zkoumány (8);

L.

vzhledem k tomu, že 90denní krmná studie na potkanech vykazovala tyto nedostatky: ve studii se nepoužívaly dvě různé dávky testovacího materiálu, jak vyžaduje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 (9), a nebyl analyzován žádný z testovacích materiálů s ohledem na možnou kontaminaci s jinými geneticky modifikovanými organismy;

M.

vzhledem k tomu, že ačkoliv úřad EFSA určil, že hlavní složkou sóji v lidské stravě je sójové mléko, u kterého je nejvyšší chronická expozice (10), jako testovací materiál v krmné studii byl použit opečený, odtučněný sójový šrot; vzhledem k tomu, že úroveň exprimace proteinů Bt v sójovém šrotu nebyla měřena, což znamená, že není možné určit souvislost mezi výsledkem studie a konkrétními úrovněmi toxinů Bt;

Připomínky příslušných orgánů členských států

N.

vzhledem k tomu, že orgány členských států předložily během tříměsíčního období konzultací řadu kritických připomínek (11), mimo jiné týkajících se toho, že řada otázek ohledně bezpečnosti a možné toxicity geneticky modifikované sóji zůstává nezodpovězena, že nebyly analyzovány kombinační účinky obou proteinů, že je třeba zvážit další informace předtím, než bude možné dokončit posouzení rizik, že plán monitorování životního prostředí nesplňuje cíle stanovené v příloze VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (12) a že by měl být změněn před udělením souhlasu a že není důvod se domnívat, že je konzumace proteinů Cry bezpečná a nepředstavuje nebezpečí pro lidi, zvířata a životní prostředí;

O.

vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, jejíž smluvní strany jsou povinny zajistit, aby činnosti spadající do jejich pravomoci nepoškozovaly životní prostředí jiných států, které jsou smluvní stranou úmluvy (13); vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda vydat povolení pro geneticky modifikovanou sóju, nebo ne, spadá do pravomoci Unie;

P.

vzhledem k tomu, že v souladu s žádostí jednoho členského státu by měly být při projednávání žádosti zváženy stávající údaje o dopadu pěstování geneticky modifikované sóji MON 87751 na země, které produkují a vyvážejí sóju; vzhledem k tomu, že týž členský stát doporučuje provést studii k posouzení toho, jak dovozy některých produktů ovlivňují volbu plodin v Evropě, a tudíž i biologickou rozmanitost vyplývající z těchto rozhodnutí zemědělského systému (14);

Q.

vzhledem k tomu, že příslušné orgány několika členských států kritizovaly nedostatečnou robustnost plánu monitorování po uvedení na trh;

Nedostatek demokratické legitimity

R.

vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 7. března 2019, nebylo přijato žádné stanovisko, což znamená, že pro vydání povolení nebyla kvalifikovaná většina;

S.

vzhledem k tomu, že Komise několikrát (15) vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou (16);

T.

vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, dne 28. října 2015 v prvním čtení zamítl (17) a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

U.

vzhledem k tomu, že ve14. bodu odůvodnění nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

V.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí obnovit povolení zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

1.

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1829/2003;

2.

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (18), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.

vyzývá Komisi, aby vzala návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

4.

opakovaně zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011; vyzývá Radu, aby se vší naléhavostí pokročila v práci ve vztahu k tomuto návrhu Komise;

5.

vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

6.

vyzývá Komisi, aby stáhla návrhy na povolení geneticky modifikovaných organismů, pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepřijal žádné stanovisko, ať již jde o pěstování, nebo o použití jako potraviny a krmiva;

7.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(3)  Vědecké stanovisko vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy z roku 2018 k posouzení geneticky modifikované sóji MON 87751 na použití v potravinách a krmivech podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-NL-2014–121). EFSA Journal 2018; 16(8):5346, s. 32. doi: 10.2903/j.efsa.2018.5346.

(4)  

Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).

Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 76).

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 80).

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaných semen kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 70).

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 73).

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 83).

Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 34).

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 71).

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 67).

Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 54).

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 55).

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 60).

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 122).

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 127).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 133).

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).

Usnesení ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197).

Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0221).

Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0222).

Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × MON 810 (MON-ØØ6Ø3-6 × MON-ØØ81Ø-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0416).

Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507× MON 88017 × 59122 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, 1507, MON 88017 a 59122, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2011/366/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0417).

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o změně prováděcího rozhodnutí 2013/327/EU, pokud jde o obnovení povolení uvedení krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3 nebo z ní sestávají, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0057).

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 (SYN-Ø53Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2019)0058).

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87403 (MON-874Ø3-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0059).

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0060).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 4114 (DP-ØØ4114-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0196).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87411 (MON-87411-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0197).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × 1507 × GA21 a podkombinace Bt11 × MIR162 × 1507, MIR162 × 1507 × GA21 a MIR162 × 1507, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0198).

(5)  https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5346

(6)  https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2018.5309, s. 34

(7)  Reakce úřadu EFSA na připomínky členských států, s. 109, příloha G: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2014-00719

(8)  Příloha G, Připomínky členských států, s. 27–33, http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2014-00719

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 ze dne 3. dubna 2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 (Úř. věst. L 157, 8.6.2013, s. 1).

(10)  Stanovisko EFSA, s. 22 https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5346

(11)  Příloha G, Připomínky členských států http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2014-00719

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).

(13)  Úmluva Organizace spojených národů o biologické rozmanitosti, 1992, článek 3, https://www.cbd.int/convention/articles/default.shtml?a=cbd-03

(14)  Příloha G, Připomínky členských států, s. 67–68, http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2014-00719

(15)  Viz například důvodová zpráva legislativního návrhu předloženého dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, a důvodová zpráva legislativního návrhu předloženého dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011.

(16)  Např. v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).

(17)  Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165.

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/69


P8_TA(2019)0314

Geneticky modifikovaná kukuřice 1507 × NK603 (DASØ15Ø7- 1 × MON-ØØ6Ø3-6)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × NK603 (DAS-Ø15Ø7-1 × MON-ØØ6Ø3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D060917/01 – 2019/2604(RSP))

(2021/C 108/04)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × NK603 (DAS-Ø15Ø7-1 × MON-ØØ6Ø3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D060917/01,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 7. března 2019 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 20. června 2018, které bylo zveřejněno dne 25. července 2018 (3),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, 2017/0035(COD),

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2007/703/ES (5) se povoluje uvedení na trh potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507× NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že oblast působnosti uvedeného povolení se rovněž vztahuje na uvedení jiných produktů než potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × NK603 nebo z ní sestávají, na trh pro stejná použití jako jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že dne 20. října 2016 společnost Pioneer Overseas Corporation jménem společnosti Pioneer Hi-Bred International, Inc. and společnost Dow AgroSciences Europe jménem společnosti Dow AgroSciences LLC společně předložily Komisi žádost v souladu s články 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 o obnovení uvedeného povolení;

C.

vzhledem k tomu, že dne 25. července 2018 úřad EFSA vydal příznivé stanovisko v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003;

D.

vzhledem k tomu, že ve stanovisku úřadu EFSA se uvádí, že při rešerši odborné literatury žadatelé našli 120 publikací, z nichž po uplatnění kritérií způsobilosti a kritérií pro začlenění, která byla žadateli definována a priori, zbyla pouze jediná publikace, kterou žadatelé považovali za relevantní, a sice stanovisko vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy;

E.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA navzdory skutečnosti, že se domníval, že je možné v budoucnu zlepšit rešerši odborné literatury ze strany žadatelů, neprovedl vlastní systematickou rešerši odborné literatury, ale pouze zhodnotil rešerši odborné literatury provedenou žadateli a na jejím základě dospěl k závěru, že nebyly zjištěny žádné nové publikace, které by mohly vyvolat obavy o bezpečnost;

F.

vzhledem k tomu, že obdobně i u jiných posuzovaných bodů, jako jsou bioinformatické údaje, monitorování po uvedení na trh, jakož i celkové posouzení, úřad EFSA prostě spoléhá na informace předložené žadateli, a tudíž přejímá hodnocení žadatelů;

G.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA přijal své stanovisko na základě předpokladu, že sekvence DNA dvou modifikací v geneticky modifikované kukuřici NK603 x MON 810 je stejná jako sekvence původně posuzovaných modifikací; vzhledem k tomu, že se tato hypotéza patrně nezakládá na žádných údajích nebo důkazech předložených žadateli, ale naopak čistě na jejich tvrzení;

H.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA uznává, že výroční zprávy o monitorování životního prostředí po uvedení na trhy, které navrhli žadatelé, sestávají hlavně z obecných pozorování dovezeného geneticky modifikovaného rostlinného materiálu; vzhledem k tomu, že se úřad EFSA domnívá, že je třeba dále diskutovat s žadateli a subjekty odpovědnými za řízení rizika o praktickém provádění zprávy o monitorování životního prostředí po uvedení na trh, např. ohledně skutečných shromážděných údajů o expozici a/nebo nepříznivých účincích, jak je zavedeno ve stávajících systémech monitorování;

I.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 1507 × NK603 exprimuje gen cry1F, který uděluje ochranu před některými škůdci z řádu Lepidoptera, gen pat, který přináší toleranci k herbicidům na bázi glufosinátu amonného, a gen cp4 epsps, který nabízí toleranci k herbicidům na bázi glyfosátu;

J.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikované rostliny Bt exprimují po celou dobu svého života insekticidní toxin v každé buňce, včetně částí, které konzumují lidé a zvířata; vzhledem k tomu, že pokusy v oblasti krmení zvířat prokázaly, že geneticky modifikované rostlin Bt mohou mít toxické účinky (6); vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že toxin Bt v geneticky modifikovaných rostlinách se značně liší od přirozeně se vyskytujícího toxinu Bt (7); vzhledem k tomu, že panují obavy ohledně možného vzniku rezistence vůči proteinům Cry u cílovým škůdců z řádu Lepidoptera, což pak může vést ke změně postupů kontroly pesticidů v zemích, kde je rostlina s tímto proteinem pěstována;

K.

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci, a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (8); vzhledem k tomu, že povolení pro používání glufosinátu skončí platnost dne 31. července 2018 (9);

L.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako možný karcinogen pro člověka (10);

M.

vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů, v tomto případě glyfosátu a glufosinátu, je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou ve sklizni vždy přítomna a budou jejími nevyhnutelnými složkami;

N.

vzhledem k tomu, že je nutné očekávat, že geneticky modifikovaná kukuřice bude vystavena vyšším a také opakovaným dávkám glyfosátu a glufosinátu, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, ale též mohou ovlivnit složení rostliny geneticky modifikované kukuřice a její agronomické charakteristiky;

O.

vzhledem k tomu, že informace o úrovni reziduí herbicidů a jejich metabolitů jsou zásadní pro důkladné posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům; vzhledem k tomu, že se má za to, že rezidua z postřiku herbicidy nespadají do oblasti působnosti vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy; vzhledem k tomu, že nebyly posuzovány dopady postřiku geneticky modifikované kukuřice herbicidy ani kumulativní účinek postřiku glyfosátem i glufosinátem;

P.

vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, jejíž smluvní strany jsou povinny zajistit, aby činnosti spadající do jejich pravomoci nepoškozovaly životní prostředí jiných států, které jsou smluvní stranou úmluvy (11); vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda vydat povolení pro geneticky modifikovanou kukuřici, nebo ne, spadá do pravomoci Unie;

Q.

vzhledem k tomu, že připomínky předložené členskými státy během tříměsíčního období konzultací se týkají mimo jiné: nedodržení pokynů úřadu EFSA, pokud jde o zprávy o monitorování životního prostředí po uvedení na trh, několik nedostatků v těchto zprávách, včetně skutečnosti, že byl ignorován výskyt teosintes, tedy volně rostoucích příbuzných kukuřice, v Evropě a že chybějí informace ohledně toho, co se dále děje s toxiny Bt v životním prostředí; obav ohledně spolehlivosti údajů, které potvrzují závěr posouzení rizik; nedostatečného plánu monitorování, který byl předložen; nedostatečné rešerše odborné literatury, což vedlo k opomenutí důležitých studií, a nevhodného prohlášení nalezené odborné literatury za irelevantní; a neposkytnutí jakýchkoliv údajů prokazujících totožnost sekvence současné odrůdy kukuřice obsahující kombinovanou událost 1507 x NK603 s původně hodnocenou transformační událostí (12);

R.

vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 7. března 2019, nebylo přijato žádné stanovisko, což znamená, že pro vydání povolení neexistuje kvalifikovaná většina;

S.

vzhledem k tomu, že Komise několikrát (13) vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímá rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou (14);

T.

vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, dne 28. října 2015 v prvním čtení zamítl (15) a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

U.

vzhledem k tomu, že ve 14. bodu odůvodnění nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

V.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí obnovit povolení zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

1.

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1829/2003;

2.

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (16), spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.

vyzývá Komisi, aby vzala návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

4.

opakovaně zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011; vyzývá Radu, aby se vší naléhavostí pokročila v práci ve vztahu k tomuto návrhu Komise;

5.

vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby odstranil nedostatky stávajícího postupu;

6.

vyzývá Komisi, aby stáhla návrhy na povolení geneticky modifikovaných organismů, pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepřijal žádné stanovisko, ať již jde o pěstování, nebo o použití jako potraviny a krmiva;

7.

vyzývá Komisi, aby dostála svým závazkům v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a zejména aby nepovolila dovoz žádné geneticky modifikované rostliny za účelem použití jako potraviny a krmiva, která získala toleranci k herbicidu, jehož použití není v Unii povoleno;

8.

vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům, aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy a z nich vyrobenými komerčními přípravky, jak jsou používány v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;

9.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(3)  Vědecká komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy 2018. Vědecké stanovisko k posouzení geneticky modifikované kukuřice 1507 × NK603 pro obnovení povolení podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-RX-008). EFSA Journal 2018; 16(7): 5347.

(4)  

Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).

Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh, (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování, (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 76).

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 80).

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaných semen kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 70).

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 73).

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 83).

Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 34).

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 71).

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 67).

Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 54).

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 55).

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 60).

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 122).

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 127).

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 133).

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).

Usnesení ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197).

Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0221).

Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0222).

Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × MON 810 (MON-ØØ6Ø3-6 × MON-ØØ81Ø-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0416).

Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507× MON 88017 × 59122 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, 1507, MON 88017 a 59122, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2011/366/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0417).

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o změně prováděcího rozhodnutí 2013/327/EU, pokud jde o obnovení povolení uvedení krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3 nebo z ní sestávají, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0057).

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 (SYN-Ø53Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2019)0058).

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87403 (MON-874Ø3-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0059).

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0060).

Usnesení ze dne 13. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 4114 (DP-ØØ4114-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0196).

Usnesení ze dne 13. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87411 (MON-87411-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0197).

Usnesení ze dne 13. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × 1507 × GA21 a podkombinace Bt11 × MIR162 × 1507, MIR162 × 1507 × GA21 a MIR162 × 1507, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0198).

(5)  Rozhodnutí Komise 2007/703/ES ze dne 24. října 2007 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × NK603 (DAS-Ø15Ø7-1 × MON-ØØ6Ø3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 285, 31.10.2007, s. 47).

(6)  Viz například El-Shamei, Z. S., Gab-Alla, A. A., Shatta, A. A., Moussa, E. A., Rayan, A. M., Histopathological Changes in Some Organs of Male Rats Fed on Genetically Modified Corn (Histopatologické změny některých orgánů krysích samců krmených geneticky modifikovanou kukuřicí) (Ajeeb Y.G.). Journal of American Science 2012; 8(9):1127–1123. https://www.researchgate.net/publication/235256452_Histopathological_Changes_in_Some_Organs_of_Male_Rats_Fed_on_Genetically_Modified_Corn_Ajeeb_YG

(7)  Székács, A., Darvas, B., Comparative aspects of Cry toxin usage in insect control (Srovnávací aspekty používání toxinu Cry pro hubení hmyzu). In: Ishaaya, I., Palli, S. R., Horowitz, A. R., eds. Advanced Technologies for Managing Insect Pests. Dordrecht, Nizozemsko: Springer; 2012:195–230. https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-94-007-4497-4_10.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(9)  https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/active-substances/?event=as.details&as_id=79

(10)  IARC Monographs, svazek 112: Some organophosphate insecticides and herbicides (Hodnocení některých organofosfátových insekticidů a herbicidů), 20. března 2015, (http://www.iarc.fr/en/media-centre/iarcnews/pdf/MonographVolume112.pdf).

(11)  Článek 3 https://www.cbd.int/convention/articles/default.shtml?a=cbd-03.

(12)  Viz Seznam otázek úřadu EFSA, příloha G k otázce č. EFSA-Q-2018-00509,

k dispozici na internetové adrese: https://www.efsa.europa.eu/en/register-of-questions.

(13)  Viz například důvodová zpráva k legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, a důvodová zpráva k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011.

(14)  Například v úvodním prohlášení na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).

(15)  Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165.

(16)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/75


P8_TA(2019)0315

Určitá použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) (DEZA a.s.)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se částečně uděluje povolení určitých použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (DEZA a.s.) (D060865/01 – 2019/2605(RSP))

(2021/C 108/05)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se částečně uděluje povolení určitých použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (DEZA a.s.) (D060865/01,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (1) (dále jen „nařízení REACH“), a zejména na čl. 64 odst. 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanoviska Výboru pro posuzování rizik (RAC) a Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) (2) v souladu se třetím pododstavcem čl. 64 odst. 5 nařízení (ES) č. 1907/2006,

s ohledem na nařízení Komise (EU) 2018/2005 ze dne 17. prosince 2018, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP), dibutyl-ftalát (DBP), benzyl-butyl-ftalát (BBP) a diisobutyl-ftalát (DIBP) (3),

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise XXX, kterým se uděluje povolení k používání bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (5),

s ohledem na rozsudek Tribunálu Evropské unie ve věci T-837/16 (6),

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že DEHP byl v roce 2008 přidán na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy, z něhož jsou vybírány látky, které mají být začleněny do přílohy XIV nařízení REACH (7), protože byl klasifikován jako toxický pro reprodukci;

B.

vzhledem k tomu, že DEHP byl v roce 2011 kvůli této klasifikaci, svému hojnému používání a vysokému objemu výroby v Unii (8) začleněn do přílohy XIV nařízení REACH (9) a datum zániku bylo stanoveno na 21. února 2015;

C.

vzhledem k tomu, že společnosti, které chtěly i nadále používat DEHP, musely do srpna 2013 podat žádost o povolení; vzhledem k tomu, že společnost DEZA podala žádost před uplynutím lhůty a získala povolení i nadále používat DEHP do vydání rozhodnutí o povolení podle článku 58 nařízení REACH;

D.

vzhledem k tomu, že Komise v lednu 2015 obdržela stanoviska výborů RAC a SEAC; vzhledem k tomu, že prodlení Komise s vypracováním rozhodnutí de facto mělo za následek tolerování pokračování používání DEHP více než čtyři roky po datu zániku;

E.

vzhledem k tomu, že DEHP byl v roce 2014 určen jako látka s vlastnostmi endokrinního disruptoru pro zvířata a lidi; vzhledem k tomu, že v roce 2014 (10) byl v tomto smyslu aktualizován seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV s ohledem na životní prostředí a v roce 2017 (11) s ohledem na lidské zdraví;

F.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2018/2005 omezilo používání DEHP a dalších ftalátů v mnoha předmětech na základě nepřijatelného rizika pro lidské zdraví; vzhledem k tomu, že výbor RAC v souvislosti s tímto omezením zdůraznil skutečnost, že „z posouzení nejistoty vyplývá, že nebezpečí, a tudíž rizika uvedených čtyř ftalátů mohou být podceňována“ (12);

G.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2018/2005 uděluje určitým použitím výjimku, protože se má za to, že nepředstavují nepřijatelné riziko pro lidské zdraví; vzhledem k tomu, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise má proto kromě vývozu přípravků obsahujících DEHP zvláštní význam pro tato použití, která mají výjimku;

H.

vzhledem k tomu, že by však tato použití mohla představovat nepřijatelné riziko pro životní prostředí, zejména kvůli vlastnostem DEHP coby endokrinního disruptoru;

I.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem nařízení REACH je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí s ohledem na 16. bod odůvodnění, jak vyložil Soudní dvůr Evropské unie (13);

J.

vzhledem k tomu, že podle článku 55 a 12. bodu odůvodnění nařízení REACH nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy vhodnými alternativními látkami či technologiemi je ústředním cílem povolování;

K.

vzhledem k tomu, že čl. 62 odst. 4 písm. d) nařízení REACH ukládá žadateli povinnost předložit zprávu o chemické bezpečnosti v souladu s přílohou I;

L.

vzhledem k tomu, že v této věci bylo ve stanovisku výboru RAC zjištěno několik významných nedostatků, pokud jde o informace poskytované žadatelem (14); vzhledem k tomu, že u jednoho použití nebyly poskytnuty vůbec žádné informace (15);

M.

vzhledem k tomu, že výbor RAC a Komise dospěly k závěru, že žadatel neprokázal, že rizika jsou dostatečně kontrolována ve smyslu čl. 60 odst. 2; vzhledem k tomu, že výbor RAC rovněž dospěl k závěru, že v rozporu s čl. 60 odst. 10 nebyla rizika omezena na nejnižší technicky a prakticky možnou úroveň;

N.

vzhledem k tomu, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise odmítá povolit to použití, pro nějž nebyly v žádosti poskytnuty žádné informace, a to na základě čl. 60 odst. 7 nařízení REACH;

O.

vzhledem k tomu, že v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise se na jiném místě uznávají nedostatky uvedené výborem RAC prostřednictvím odkazu na „mezené množství předložených informací o expozici na pracovišti“ (16), ale místo aby bylo povolení v souladu s čl. 60 odst. 7 rovněž zamítnuto, ukládá se žadateli povinnost předložit chybějící údaje ve zprávě o přezkumu 18 měsíců po přijetí uvedeného rozhodnutí (17);

P.

vzhledem k tomu, že zpráva o přezkumu uvedená v článku 61 není zamýšlena tak, aby dávala společnostem více času na zaplnění mezer v informacích, které měly poskytnout na začátku procesu, ale má zajistit, že informace poskytnuté na začátku procesu jsou stále aktuální i po uplynutí stanoveného období, včetně zejména toho, zda nejsou nově k dispozici alternativy;

Q.

vzhledem k tomu, že Tribunál jasně uvedl, že podmínky povolení uložené podle čl. 60 odst. 8 a 9 z právního hlediska nemohou mít za cíl zhojení případných nedostatků nebo mezer, pokud jde o informace předložené žadatelem o povolení (18);

R.

vzhledem k tomu, že čl. 60 odst. 4 stanoví povinnost prokázat, že socioekonomické přínosy plynoucí z použití látky převažují nad riziky pro lidské zdraví nebo životní prostředí a že nejsou k dispozici žádné vhodné alternativní látky;

S.

vzhledem k tomu, že stanovisko výboru SEAC zdůraznilo zásadní nedostatky v socioekonomické analýze předložené žadatelem, což je i zohledněno v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise (19);

T.

vzhledem k tomu, že žadatel musí v souladu s článkem 55 a čl. 60 odst. 4 doložit, že neexistují žádné vhodné alternativy pro použití, pro která podal žádost;

U.

vzhledem k tomu, že v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise se uznává, že použití č. 2 nebylo dostatečně konkrétní (20); vzhledem k tomu, že výbor SEAC zjistil závažné nedostatky v žádosti, pokud jde o dostupnost alternativ (21) (22);

V.

vzhledem k tomu, že nelze považovat za oprávněné odůvodnění to, že žadatel s ohledem na neschopnost předložit dostatečné informace o vhodnosti alternativ pro použití uvedená v žádosti odkazuje na svůj status výrobce látky;

W.

vzhledem k tomu, že kvůli předložení nedostatečných údajů jeden člen výboru SEAC oficiálně nesouhlasil se závěrem výboru SEAC o nedostatku vhodných alternativ (23);

X.

vzhledem k tomu, že ustanovení čl. 60 odst. 5 nelze vykládat v tom smyslu, že vhodnost alternativ z hlediska žadatele je jedinečným a rozhodujícím faktorem; vzhledem k tomu, že čl. 60 odst. 5 nestanoví vyčerpávající seznam informací, které je třeba při analýze alternativ zohlednit; vzhledem k tomu, že čl. 60 odst. 4 písm. c) též vyžaduje, aby byly zohledněny informace od přispěvatelů z řad třetích osob; vzhledem k tomu, že informace poskytnuté ve veřejné konzultaci odhalily již v té době dostupné alternativy pro uvedená použití (24);

Y.

vzhledem k tomu, že Tribunál připomněl Komisi, že chce-li v souladu s právními předpisy udělit povolení podle čl. 60 odst. 4, musí ověřit dostatečné množství podstatných a spolehlivých informací umožňujících učinit závěr, že alternativa skutečně chyběla pro všechna použití uvedená v žádosti nebo že v tomto ohledu nejistota přetrvávající ještě ke dni přijetí povolení mohla být považována za zanedbatelnou (25);

Z.

vzhledem k tomu, že v prováděcím rozhodnutí Komise se jako důvod opožděného přijetí uvádí zohlednění „nově dostupných informací z procesu omezování“ (26); vzhledem k tomu, že je proto překvapivé, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise nevzal v úvahu dostupnost alternativ, která je jasně zdokumentována v dané dokumentaci (27); vzhledem k tomu, že alternativy uvedené v návrhu na omezení jsou také relevantní pro použití uvedená v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise (28);

AA.

vzhledem k tomu, že Komise nezohlednila skutečnost, že DEHP byl oficiálně uznán za endokrinní disruptor, který ovlivňuje lidské zdraví a životní prostředí; vzhledem k tomu, že Komise měla tuto informaci zohlednit v souvislosti se socioekonomickým posouzením podle čl. 60 odst. 4, protože jinak dojde k podcenění přínosů zamítnutí povolení;

AB.

vzhledem k tomu, že povolení navržené Komisí je tudíž v rozporu s čl. 60 odst. 4 a čl. 60 odst. 7 nařízení REACH;

AC.

vzhledem k tomu, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise by odměňoval zaostávající subjekty a nepříznivě ovlivnil společnosti, které investovaly do alternativ (29);

AD.

vzhledem k tomu, že v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise se uvádí, že „Komise vzala na vědomí“ usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2015; vzhledem k tomu, že současný návrh prováděcího rozhodnutí Komise rovněž vykazuje řadu strukturálních nedostatků při provádění kapitoly o povolování v nařízení REACH, na které Parlament upozornil v uvedeném usnesení (30);

AE.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování balíčku opatření v oblasti oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (31) zopakoval, že „přechod na oběhové hospodářství vyžaduje důsledné uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady a pokud možno postupné ukončení používání látek vzbuzujících obavy, zejména pokud existují nebo budou vyvinuty bezpečnější alternativy“;

1.

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1907/2006;

2.

vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí a předložila nový návrh, který zamítne žádost o povolení;

3.

vyzývá Komisi, aby urychleně zakázala všechny ostatní způsoby používání DEHP, zejména s ohledem na skutečnost, že jsou dostupné bezpečnější alternativy k měkčenému PVC a DEHP;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2)  Stanoviska výborů RAC a SEAC k použití č. 1: https://echa.europa.eu/documents/10162/60f338a5-09ac-423a-b7c1-2511ee2d9b77; k použití č. 2: https://echa.europa.eu/documents/10162/1ce96eb6-9e30-447d-a9ff-dc315f75f124; k použití č. 3: https://echa.europa.eu/documents/10162/bfbf6ddc-dd94-456b-bbff-32d7d32e6c92

(3)  Úř. věst. L 322, 18.12.2018, s. 14.

(4)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(5)  Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 96.

(6)  http://curia.europa.eu/juris/documents.jsf?oqp=&for=&mat=or&lgrec=en&jge=&td=%3BALL&jur=C%2CT%2CF&num=T-837%252F16&page=1&dates=&pcs=Oor&lg=&pro=&nat=or&cit=none%252CC%252CCJ%252CR%252C2008E%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252Ctrue%252Cfalse%252Cfalse&language=cs&avg=&cid=5309582

(7)  https://echa.europa.eu/documents/10162/c94ac248-378f-4058-9907-205b497c286e

(8)  https://echa.europa.eu/documents/10162/6f89a308-c467-4836-ae1e-9c6163a9ae10

(9)  Nařízení Komise (EU) č. 143/2011 ze dne 17. února 2011, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek („REACH“) (Úř. věst. L 44, 18.2.2011, s. 2).

(10)  https://echa.europa.eu/documents/10162/30b654ce-1de3-487a-8696-e05617c3173b

(11)  https://echa.europa.eu/documents/10162/88c20879-606b-03a6-11e4-9edb90e7e615

(12)  „Z posouzení nejistoty vyplývá, že nebezpečí, a tudíž rizika uvedených čtyř ftalátů mohou být podceňována. Úrovně DNEL pro DEHP a BBP mohou být nižší než ty, které jsou v současnosti odvozovány. Řada experimentálních a epidemiologických studií svědčí o možných dopadech na imunitní a metabolický systém a neurologický vývoj. V některých studiích se uvádí, že toxicita pro reprodukci nemusí být nejcitlivější sledovaná vlastnost a že vybrané úrovně DNEL nemusí dostatečně chránit před těmito jinými dopady. Kromě toho Výbor členských států (MSC) potvrdil, že tyto čtyři ftaláty jsou endokrinní disruptory mající vliv na lidské zdraví a Komise zvažuje, zda je neoznačí za látky vzbuzující stejné obavy podle čl. 57 písm. f) nařízení REACH. To vyvolává další nejistotu ohledně rizika těchto látek.“ Viz https://www.echa.europa.eu/documents/10162/713fd91d-2919-0575-836a-f66937202d66, s. 9.

(13)  Věc C-558/07, S.P.C.M. SA aj. v. Secretary of State for the Environment, Food and Rural Affairs, ECLI:EU:C:2009:430, bod 45.

(14)  „Výbor RAC dospěl k hodnocení, že údaje o expozici předložené ve zprávě o chemické bezpečnosti nejsou reprezentativní pro extenzivní rozsah použití. Proto výbor nemůže provést řádně podložené hodnocení expozice. Následující hodnocení vychází pouze z neúplného penza údajů, a je tudíž jen málo významné pro následující posuzování rizika“ – viz stanovisko výboru RAC k použití č. 2, s. 10. https://echa.europa.eu/documents/10162/1ce96eb6-9e30-447d-a9ff-dc315f75f124

(15)  Návrh rozhodnutí, 19. bod odůvodnění.

(16)  Návrh rozhodnutí, 17. bod odůvodnění.

(17)  Návrh rozhodnutí, 17. bod odůvodnění.

(18)  Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2019, Švédsko v. Komise, věc T-837/16, body 82–83.

(19)  „kvantitativní posouzení dopadu dalšího používání na lidské zdraví nebylo možné kvůli omezenému množství dostupných informací“ – návrh rozhodnutí o povolení, 5. bod odůvodnění.

(20)  Návrh rozhodnutí, 18. bod odůvodnění.

(21)  „závěr o vhodnosti a dostupnosti alternativ uvedených v žádosti… není dostatečně odůvodněn“ – Stanovisko výboru SEAC k použití č. 2, s. 18 – https://echa.europa.eu/documents/10162/1ce96eb6-9e30-447d-a9ff-dc315f75f124.

(22)  „posouzení alternativ se nezabývá konkrétně různými situacemi v rámci velmi široké působnosti této žádosti, a proto není prokázáno, že alternativy nejsou technicky možné“ – Stanovisko výboru SEAC k použití č. 2, s. 19.

(23)  https://echa.europa.eu/documents/10162/03434073-5619-4395-8293-92ddaf6c85ad

(24)  https://echa.europa.eu/cs/comments-public-consultation-0004-02 – viz zejména řádek 58;

(25)  Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2019, Švédsko v. Komise, EU:T:2019:144, bod 86.

(26)  Návrh rozhodnutí o povolení, 3. bod odůvodnění.

(27)  „Technicky proveditelné alternativy s nižším rizikem jsou v současnosti dostupné za podobné ceny pro všechna použití v oblasti působnosti tohoto návrhu.“ – https://www.echa.europa.eu/documents/10162/713fd91d-2919-0575-836a-f66937202d66.

(28)  https://www.echa.europa.eu/documents/10162/713fd91d-2919-0575-836a-f66937202d66 – s. 69; viz „žádosti“ v tabulce uvádějící venkovní použití.

(29)  Viz například: https://marketplace.chemsec.org/Alternative/Non-phthalate-plasticizer-for-extreme-applications-302; https://marketplace.chemsec.org/Alternative/Safe-plasticizer-for-demanding-outdoor-applications-298; http://grupaazoty.com/en/wydarzenia/plastyfikatory-nieftalanowe.html.

(30)  Viz především body odůvodnění N, O, P a R tohoto usnesení.

(31)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0353.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/80


P8_TA(2019)0316

Určitá použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) (Grupa Azoty Zakłady Azotowe Kędzierzyn S.A.)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se částečně uděluje povolení určitých použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (Grupa Azoty Zakłady Azotowe Kędzierzyn S.A.) (D060866/01 – 2019/2606(RSP))

(2021/C 108/06)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se částečně uděluje povolení určitých použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (Grupa Azoty Zakłady Azotowe Kędzierzyn S.A.) (D060866/01,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (1) (dále jen „nařízení REACH“), a zejména na čl. 64 odst. 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanoviska Výboru pro posuzování rizik (RAC) a Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) (2) v souladu se třetím pododstavcem čl. 64 odst. 5 nařízení (ES) č. 1907/2006,

s ohledem na nařízení Komise (EU) 2018/2005 ze dne 17. prosince 2018, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek pokud jde o bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP), dibutyl-ftalát (DBP), benzyl-butyl-ftalát (BBP) a diisobutyl-ftalát (DIBP) (3),

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise XXX, kterým se uděluje povolení k používání bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (5),

s ohledem na rozsudek Tribunálu Evropské unie ve věci T-837/16 (6),

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že DEHP byl v roce 2008 přidán na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy, z něhož jsou vybírány látky, které mají být začleněny do přílohy XIV nařízení REACH (7), protože byl klasifikován jako toxický pro reprodukci;

B.

vzhledem k tomu, že DEHP byl v roce 2011 kvůli této klasifikaci, svému hojnému používání a vysokému objemu výroby v Unii (8) začleněn do přílohy XIV nařízení REACH (9) a datum zániku bylo stanoveno na 21. února 2015;

C.

vzhledem k tomu, že společnosti, které chtěly i nadále používat DEHP, musely do srpna 2013 předložit žádost o povolení; vzhledem k tomu, že Grupa Azoty předložila žádost před uplynutím lhůty a získala povolení i nadále používat DEHP do vydání rozhodnutí o povolení podle článku 58 nařízení REACH;

D.

vzhledem k tomu, že Komise v lednu 2015 obdržela stanoviska výborů RAC a SEAC; vzhledem k tomu, že prodlení Komise s vypracováním rozhodnutí de facto mělo za následek tolerování pokračování používání DEHP více než čtyři roky po datu zániku;

E.

vzhledem k tomu, že DEHP byl v roce 2014 určen jako látka s vlastnostmi endokrinního disruptoru pro zvířata a lidi; vzhledem k tomu, že v roce 2014 (10) byl v tomto smyslu aktualizován seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV s ohledem na životní prostředí a v roce 2017 (11) s ohledem na lidské zdraví;

F.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2018/2005 omezilo používání DEHP a jiných ftalátů v mnoha předmětech na základě nepřijatelného rizika pro lidské zdraví; vzhledem k tomu, že výbor RAC v souvislosti s tímto omezením zdůraznil skutečnost, že „z posouzení nejistoty vyplývá, že nebezpečí, a tudíž rizika uvedených čtyř ftalátů mohou být podceňována“ (12);

G.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2018/2005 omezilo používání DEHP a jiných ftalátů v mnoha předmětech, ačkoliv pro některá použití stanovilo výjimku; vzhledem k tomu, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise má proto kromě vývozu přípravků obsahujících DEHP zvláštní význam pro tato použití, která mají výjimku;

H.

vzhledem k tomu, že by však tato použití mohla představovat nepřijatelné riziko pro životní prostředí, zejména kvůli vlastnostem DEHP coby endokrinního disruptoru;

I.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem nařízení REACH je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí s ohledem na 16. bod odůvodnění, jak vyložil Soudní dvůr Evropské unie (13);

J.

vzhledem k tomu, že podle článku 55 a 12. bodu odůvodnění nařízení REACH nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy vhodnými alternativními látkami či technologiemi je ústředním cílem povolování;

K.

vzhledem k tomu, že čl. 62 odst. 4 písm. d) nařízení REACH ukládá žadateli povinnost předložit zprávu o chemické bezpečnosti v souladu s přílohou I;

L.

vzhledem k tomu, že v této věci bylo ve stanovisku výboru RAC zjištěno několik významných nedostatků, pokud jde o informace poskytované žadatelem (14);

M.

vzhledem k tomu, že výbor RAC a Komise dospěly k závěru, že žadatel neprokázal, že rizika jsou dostatečně kontrolována ve smyslu čl. 60 odst. 2; vzhledem k tomu, že výbor RAC rovněž dospěl k závěru, že v rozporu s čl. 60 odst. 10 nebyla rizika omezena na nejnižší technicky a prakticky možnou úroveň;

N.

vzhledem k tomu, že v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise se uznává „omezené množství předložených informací o expozici na pracovišti“ (15), ale místo aby bylo povolení v souladu s čl. 60 odst. 7 zamítnuto, ukládá se žadateli povinnost předložit chybějící údaje ve zprávě o přezkumu 18 měsíců po přijetí uvedeného rozhodnutí (16);

O.

vzhledem k tomu, že zpráva o přezkumu uvedená v článku 61 není zamýšlena tak, aby dávala společnostem více času na zaplnění mezer v informacích, které měly poskytnout na začátku procesu, ale má zajistit, že informace poskytnuté na začátku procesu jsou stále aktuální i po uplynutí stanoveného období, včetně zejména toho, zda nejsou nově k dispozici alternativy;

P.

vzhledem k tomu, že Tribunál jasně uvedl, že podmínky povolení uložené podle čl. 60 odst. 8 a 9 z právního hlediska nemohou mít za cíl zhojení případných nedostatků nebo mezer, pokud jde o informace předložené žadatelem o povolení (17);

Q.

vzhledem k tomu, že čl. 60 odst. 4 stanoví povinnost prokázat, že socioekonomické přínosy plynoucí z použití látky převažují nad riziky pro lidské zdraví nebo životní prostředí a že nejsou k dispozici žádné vhodné alternativní látky;

R.

vzhledem k tomu, že stanovisko výboru SEAC zdůraznilo zásadní nedostatky v socioekonomické analýze předložené žadatelem, což je i zohledněno v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise (18);

S.

vzhledem k tomu, že žadatel musí v souladu s článkem 55 a čl. 60 odst. 4 doložit, že neexistují žádné vhodné alternativy pro použití, pro která podal žádost;

T.

vzhledem k tomu, že v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise se uznává, že použití č. 2 nebylo dostatečně konkrétní (19); vzhledem k tomu, že výbor SEAC zjistil závažné nedostatky v žádosti, pokud jde o dostupnost alternativ (20) (21);

U.

vzhledem k tomu, že nelze považovat za oprávněné odůvodnění to, že žadatel s ohledem na neschopnost předložit dostatečné informace o vhodnosti alternativ pro použití uvedená v žádosti odkazuje na svůj status výrobce látky;

V.

vzhledem k tomu, že kvůli předložení nedostatečných údajů jeden člen výboru SEAC oficiálně nesouhlasil se závěrem výboru SEAC o nedostatku vhodných alternativ (22);

W.

vzhledem k tomu, že ustanovení čl. 60 odst. 5 nelze vykládat v tom smyslu, že vhodnost alternativ z hlediska žadatele je jedinečným a rozhodujícím faktorem; vzhledem k tomu, že čl. 60 odst. 5 nestanoví vyčerpávající seznam informací, které je třeba při analýze alternativ zohlednit; vzhledem k tomu, že čl. 60 odst. 4 písm. c) též vyžaduje, aby byly zohledněny informace od přispěvatelů z řad třetích osob; vzhledem k tomu, že informace poskytnuté ve veřejné konzultaci odhalily již v té době dostupné alternativy pro uvedená použití (23);

X.

vzhledem k tomu, že Tribunál připomněl Komisi, že chce-li v souladu s právními předpisy udělit povolení podle čl. 60 odst. 4, musí ověřit dostatečné množství podstatných a spolehlivých informací umožňujících učinit závěr, že alternativa skutečně chyběla pro všechna použití uvedená v žádosti nebo že v tomto ohledu nejistota přetrvávající ještě ke dni přijetí povolení mohla být považována za zanedbatelnou (24);

Y.

vzhledem k tomu, že v prováděcím rozhodnutí Komise se jako důvod opožděného přijetí uvádí zohlednění „nově dostupných informací z procesu omezování“ (25); vzhledem k tomu, že je proto překvapivé, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise nevzal v úvahu dostupnost alternativ, která je jasně zdokumentována v dané dokumentaci (26); vzhledem k tomu, že alternativy uvedené v návrhu na omezení jsou také relevantní pro použití uvedená v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise (27);

Z.

vzhledem k tomu, že žadatel sám uvedl, že nyní upouští od používání orthoftalátů, včetně DEHP (28);

AA.

vzhledem k tomu, že Komise nezohlednila skutečnost, že DEHP byl oficiálně uznán za endokrinní disruptor, který ovlivňuje lidské zdraví a životní prostředí; vzhledem k tomu, že Komise měla tuto informaci zohlednit v souvislosti se socioekonomickým posouzením podle čl. 60 odst. 4, protože jinak dojde k podcenění přínosů zamítnutí povolení;

AB.

vzhledem k tomu, že povolení navržené Komisí je tudíž v rozporu s čl. 60 odst. 4 a čl. 60 odst. 7 nařízení REACH;

AC.

vzhledem k tomu, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise by odměňoval zaostávající subjekty a nepříznivě ovlivnil společnosti, které investovaly do alternativ (29);

AD.

vzhledem k tomu, že v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise se uvádí, že „Komise vzala na vědomí“ usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2015; vzhledem k tomu, že současný návrh prováděcího rozhodnutí Komise rovněž vykazuje řadu strukturálních nedostatků při provádění kapitoly o povolování v nařízení REACH, na které Parlament upozornil v uvedeném usnesení (30);

AE.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování balíčku opatření v oblasti oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (31) zopakoval, že „přechod na oběhové hospodářství vyžaduje důsledné uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady a pokud možno postupné ukončení používání látek vzbuzujících obavy, zejména pokud existují nebo budou vyvinuty bezpečnější alternativy“;

1.

domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1907/2006;

2.

vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí a předložila výboru nový návrh, který zamítne žádost o povolení;

3.

vyzývá Komisi, aby urychleně zakázala všechny ostatní způsoby používání DEHP, a to zejména s ohledem na skutečnost, že jsou dostupné bezpečnější alternativy k měkčenému PVC a DEHP;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2)  Stanoviska výboru RAC a SEAC k použití č. 1 – https://echa.europa.eu/documents/10162/99c8c723-b76e-4ca4-a747-6e1b59a8d7f7; a 2 – https://echa.europa.eu/documents/10162/29db4e36-94dd-41bd-b9ea-9d0f08fbbac7.

(3)  Úř. věst. L 322, 18.12.2018, s. 14.

(4)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(5)  Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 96.

(6)  Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2019, Švédsko v. Komise, T-837/16, ECLI:EU:T:2019:144, dostupný na adrese: http://curia.europa.eu/juris/documents.jsf?oqp=&for=&mat=or&lgrec=cs&jge=&td=;ALL&jur=C,T,F&num=T-837%2F16&page=1&dates=&pcs=Oor&lg=&pro=&nat=or&cit=none%2CC%2CCJ%2CR%2C2008E%2C%2C%2C%2C%2C%2C%2C%2C%2C%2Ctrue%2Cfalse%2Cfalse&language=cs&avg=&cid=2535071.

(7)  https://echa.europa.eu/documents/10162/c94ac248-378f-4058-9907-205b497c286e

(8)  https://echa.europa.eu/documents/10162/6f89a308-c467-4836-ae1e-9c6163a9ae10

(9)  Nařízení Komise (EU) č. 143/2011 ze dne 17. února 2011, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek („REACH“) (Úř. věst. L 44, 18.2.2011, s. 2).

(10)  https://echa.europa.eu/documents/10162/30b654ce-1de3-487a-8696-e05617c3173b

(11)  https://echa.europa.eu/documents/10162/88c20879-606b-03a6-11e4-9edb90e7e615

(12)  „Z posouzení nejistoty vyplývá, že nebezpečí, a tudíž rizika uvedených čtyř ftalátů mohou být podceňována. Úrovně DNEL pro DEHP a BBP mohou být nižší než ty, které jsou v současnosti odvozovány. Řada experimentálních a epidemiologických studií svědčí o možných dopadech na imunitní a metabolický systém a neurologický vývoj. V některých studiích se uvádí, že toxicita pro reprodukci nemusí být nejcitlivější sledovaná vlastnost a že vybrané úrovně DNEL nemusí dostatečně chránit před těmito jinými dopady. Kromě toho Výbor členských států (MSC) potvrdil, že tyto čtyři ftaláty jsou endokrinní disruptory mající vliv na lidské zdraví a Komise zvažuje, zda je neoznačí za látky vzbuzující stejné obavy podle čl. 57 písm. f) nařízení REACH. To vyvolává další nejistoty ohledně rizika těchto látek.“ Viz https://www.echa.europa.eu/documents/10162/713fd91d-2919-0575-836a-f66937202d66, s. 9.

(13)  Věc C-558/07, S.P.C.M. SA aj. v. Secretary of State for the Environment, Food and Rural Affairs, bod 45, ECLI:EU:C:2009:430.

(14)  „Výbor RAC dospěl k hodnocení, že údaje o expozici předložené ve zprávě o chemické bezpečnosti nejsou reprezentativní pro extenzivní rozsah použití. Proto výbor nemůže provést řádně podložené hodnocení expozice. Následující hodnocení vychází pouze z neúplného penza údajů, a je tudíž jen málo významné pro následující posuzování rizika“ – viz stanovisko výboru RAC o použití č. 2, s. 10.

(15)  Návrh rozhodnutí, 17. bod odůvodnění.

(16)  Návrh rozhodnutí, 17. bod odůvodnění.

(17)  Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2019, Švédsko v. Komise, věc T-837/16, body 82–83, ECLI:EU:T:2019:144.

(18)  „kvantitativní posouzení dopadu dalšího používání na lidské zdraví nebylo možné kvůli omezenému množství dostupných informací“ – návrh rozhodnutí, 5. bod odůvodnění.

(19)  Návrh rozhodnutí, 18. bod odůvodnění.

(20)  „závěr o vhodnosti a dostupnosti alternativ uvedených v žádosti… není dostatečně odůvodněn“ – Stanovisko výboru SEAC o použití č. 2, s. 18.

(21)  „posouzení alternativ se nezabývá konkrétně různými situacemi v rámci velmi široké působnosti této žádosti, a proto není prokázáno, že alternativy nejsou technicky možné“ – Stanovisko výboru SEAC o použití č. 2, s. 19.

(22)  Viz menšinové stanovisko: https://echa.europa.eu/documents/10162/7211effb-0e5a-430b-a1f1-15114cb9fcc9.

(23)  https://echa.europa.eu/comments-public-consultation-0003-02, viz zejména řádek 56.

(24)  Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2019, Švédsko v. Komise, věc T-837/16, bod 86, ECLI:EU:T:2019:144.

(25)  Návrh rozhodnutí, 3. bod odůvodnění.

(26)  „Technicky proveditelné alternativy s nižším rizikem jsou v současnosti dostupné za podobné ceny pro všechna použití v oblasti působnosti tohoto návrhu“ – https://www.echa.europa.eu/documents/10162/713fd91d-2919-0575-836a-f66937202d66

(27)  https://www.echa.europa.eu/documents/10162/713fd91d-2919-0575-836a-f66937202d66, s. 69 – viz „žádosti“ v tabulce uvádějící venkovní použití.

(28)  http://grupaazoty.com/en/wydarzenia/plastyfikatory-nieftalanowe.html

(29)  Viz například https://marketplace.chemsec.org/Alternative/Non-phthalate-plasticizer-for-extreme-applications-302; https://marketplace.chemsec.org/Alternative/Safe-plasticizer-for-demanding-outdoor-applications-298.

(30)  Viz především body odůvodnění N, O, P a R tohoto usnesení.

(31)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0353.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/85


P8_TA(2019)0317

Určitá použití oxidu chromového

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se uděluje povolení určitých použití oxidu chromového podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (Lanxess Deutschland GmbH a další) (D060095/03 – 2019/2654(RSP))

(2021/C 108/07)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se uděluje povolení určitých použití oxidu chromového podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (Lanxess Deutschland GmbH a další) (D060095/03,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (1) (dále jen „nařízení REACH“), a zejména na čl. 64 odst. 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanoviska Výboru pro posuzování rizik (RAC) a Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC (2)) v souladu s druhým pododstavcem čl. 64 odst. 5 nařízení (ES) č. 1907/2006,

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (3),

s ohledem na rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2019 ve věci T-837/16 (4),

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že oxid chromový byl v roce 2010 přidán na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy, z něhož jsou vybírány látky, které mají být začleněny do přílohy XIV nařízení REACH (5), protože byl klasifikován jako karcinogenní (kategorie 1A) a mutagenní (kategorie 1B);

B.

vzhledem k tomu, že oxid chromový byl v roce 2013 kvůli této klasifikaci, vysokému objemu používání v současné době, velkému počtu míst v Unii, kde se používá, a významnému riziku expozice pracovníků (6) začleněn do přílohy XIV nařízení REACH (7) a datum zániku bylo stanoveno na 21. září 2017;

C.

vzhledem k tomu, že společnosti, které chtějí pokračovat v používání oxidu chromového, měly do 21. března 2016 podat žádost o povolení;

D.

vzhledem k tomu, že Lanxess a šest dalších společností (dále jen „žadatelé“) utvořily konsorcium, jehož členy je více než 150 společností, jejichž přesné členství však není známé, s cílem předložit společnou žádost (8);

E.

vzhledem k tomu, že společnou žádost podali před vypršením lhůty dne 21. března 2016, a žadatelům a jejich následným uživatelům tak bylo umožněno do vydání rozhodnutí o povolení používat oxid chromový v souladu s článkem 58 nařízení REACH, pokud jde o použití zahrnutá v žádosti;

F.

vzhledem k tomu, že Komise v září 2016 obdržela stanoviska výborů RAC a výboru SEAC; vzhledem k tomu, že prodlení Komise s vypracováním de facto mělo za následek, že pokračující používání oxidu chromového bylo tolerováno jeden a půl roku po datu zániku;

G.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem nařízení REACH, s ohledem na jeho 16. bod odůvodnění, jak jej vykládá Soudní dvůr Evropské unie (9), je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

H.

vzhledem k tomu, že podle článku 55 a s ohledem na 12. bod odůvodnění nařízení REACH je náhrada látek vzbuzujících mimořádné obavy bezpečnějšími látkami nebo technologiemi ústředním cílem povolování;

I.

vzhledem k tomu, že výbor RAC potvrdil, že pro karcinogenní vlastnosti oxidu chromového není možné určit odvozenou úroveň, při které nedochází k nepříznivým účinkům, a oxid chromový je proto pro účely čl. 60 odst. 3 písm. a) nařízení REACH považován za látku bez stanovené prahové hodnoty; vzhledem k tomu, že to znamená, že u této látky nelze stanovit „bezpečnou hranici expozice“, která by sloužila jako měřítko pro posouzení, zda je riziko spojené s jejím používáním dostatečně kontrolováno;

J.

vzhledem k tomu, že výbor RAC má za to, že udělení takového povolení by každoročně vedlo k 50 statistickým případům smrtelné rakoviny;

K.

vzhledem k tomu, že podle čl. 60 odst. 4 nařízení REACH lze povolení k používání látky, jejíž rizika nejsou náležitě kontrolována, udělit pouze v případě, že se prokáže, že socioekonomické přínosy převažují nad riziky pro lidské zdraví nebo životní prostředí plynoucími z použití této látky, a pokud nejsou k dispozici žádné vhodné alternativní látky nebo technologie;

L.

vzhledem k tomu, že žádost se týká použití 20 000 tun oxidu chromového ročně;

M.

vzhledem k tomu, že žádost se týká opravdu velkého počtu následných uživatelů (více než 4 000 míst) aktivních v průmyslových odvětvích od kosmetiky po letectví, od obalů potravin po automobilismus a od hygieny po stavebnictví, s nebývalým počtem pracovníků, kteří jsou této látce vystaveni (přes 100 000 pracovníků);

N.

vzhledem k tomu, že žádost se formálně týká šesti „použití“; vzhledem k tomu, že popisy použití jsou však tak obecné, že výsledkem je velmi široká, nebo dokonce „extrémně“ široká oblast působnosti (10); vzhledem k tomu, že to zhoršuje jak socioekonomické posouzení, tak posouzení vhodných alternativ;

O.

vzhledem k tomu, že čl. 62 odst. 4 písm. d) nařízení REACH ukládá žadateli povinnost předložit zprávu o chemické bezpečnosti v souladu s přílohou I; vzhledem k tomu, že tato zpráva musí zahrnovat posouzení expozice (11);

P.

vzhledem k tomu, že výbor RAC poukázal na výrazný nesoulad mezi rozsahem podané žádosti a informacemi v ní obsaženými (12);

Q.

vzhledem k tomu, že výbor RAC zjistil významné mezery v informacích poskytnutých žadateli v souvislosti se scénáři expozice pracovníků (13);

R.

vzhledem k tomu, že Komise v návrhu prováděcího rozhodnutí uznala, že žadatelé neposkytli potřebné informace o scénářích expozice pracovníků (14);

S.

vzhledem k tomu, že prováděcí rozhodnutí Komise, namísto toho, aby žádost považovalo za nevyhovující ve smyslu čl. 60 odst. 7 nařízení REACH, pouze požaduje, aby žadatelé poskytli chybějící údaje ve své zprávě o přezkumu, a to roky po přijetí tohoto návrhu rozhodnutí (15);

T.

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 61 není zpráva o přezkumu od toho, aby společnostem poskytla dodatečný čas na doplnění chybějících informací, které měly být poskytnuty již na počátku (jelikož tyto informace jsou klíčové pro postup rozhodování), ale má zajistit, že informace původně předložené v žádosti jsou stále aktuální;

U.

vzhledem k tomu, že Tribunál jasně uvedl, že podmínky připojené k povolení ve smyslu čl. 60 odst. 8 a 9 nařízení REACH, nesmí směřovat k nápravě případných nedostatků nebo mezer v žádosti o povolení (16);

V.

vzhledem k tomu, že stanovisko výboru SEAC navíc poukázalo na významné nejistoty v analýze alternativ předložené žadateli, což se rovněž projevilo v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise (17);

W.

vzhledem k tomu, že s ohledem na článek 55 a čl. 60 odst. 4 nařízení REACH musí žadatel prokázat, že pro požadovaná použití neexistují žádné vhodné alternativní látky nebo technologie;

X.

vzhledem k tomu, že se ukázalo, že pro mnoho aplikací, na něž se vztahují použití, která mají být schválena, existují vhodné alternativy (18);

Y.

vzhledem k tomu, že Tribunál Komisi připomněl, že aby mohla legálně udělit povolení v souladu s čl. 60 odst. 4 nařízení REACH, musí ověřit dostatečné množství podstatných a ověřitelných informací, aby mohla učinit závěr, že buď nejsou k dispozici žádné vhodné alternativy pro požadovaná použití, nebo že ke dni udělení povolení jsou zbývající nejistoty v souvislosti s dostupnými alternativami pouze zanedbatelné (19);

Z.

vzhledem k tomu, že v tomto případě zdaleka nebyly nejistoty související s analýzou alternativ zanedbatelné (20);

AA.

vzhledem ke skutečnosti, že „použití“, pro něž se žadatelé rozhodli podat žádost, jsou velmi obecná a není možné legitimně odůvodnit neúplnou analýzu alternativ;

AB.

vzhledem k tomu, že článek 62 nařízení REACH nestanoví žádné zproštění povinnosti informovat pro společnosti, které předkládají žádost společně jako konsorcium;

AC.

vzhledem k tomu, že povolení navržené Komisí je proto v rozporu s čl. 60 odst. 7 a 4 nařízení REACH;

AD.

navíc vzhledem k tomu, že řada následných uživatelů, na něž se vztahuje návrh prováděcího nařízení Komise, již o povolení zažádala jednotlivě; vzhledem k tomu, že výbory RAC a SEAC již k některým těmto žádostem vydaly své stanovisko; vzhledem k tomu, že některá povolení pro následné uživatele již byla udělena;

AE.

nicméně vzhledem k tomu, že mezi velmi obecnými použitími ve společné žádosti žadatelů mohou být obsažena i konkrétní použití, u nichž si následní uživatelé zvlášť nezažádali o povolení, ale u nichž mohou být splněny podmínky čl. 60 odst. 4 nařízení REACH;

AF.

vzhledem k tomu, že může jít o žádosti ve významných oblastech;

AG.

vzhledem k tomu, že by proto bylo vhodné, dát těm následným uživatelům, kteří dosud nepředložili konkrétní žádost, výjimečně možnost předložit v krátké lhůtě samostatnou žádost,

1.

vyzývá Komisi, aby vzala návrh prováděcího rozhodnutí zpět a předložila nový návrh;

2.

vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda lze nějaké povolení udělit v plném souladu s nařízením REACH pro dobře definovaná zvláštní použití obsažená v žádosti předložené žadateli;

3.

vyzývá Komisi, aby následným uživatelům, jejichž použití je obsažené v žádosti podané žadateli, ale pro něž dosud nebyla podána žádná samostatná žádost o povolení a pro něž chybějí příslušné údaje, výjimečně umožnila tyto chybějící údaje v krátké lhůtě předložit;

4.

vyzývá výbory RAC a SEAC, aby tyto následně doplněné žádosti urychleně posoudily a řádně přitom zkontrolovaly, že obsahují všechny potřebné informace uvedené v článku 62 nařízení REACH;

5.

vyzývá Komisi, aby přijala rychlé rozhodnutí v souvislosti s těmito žádostmi v plném souladu s nařízením REACH;

6.

vyzývá výbory RAC a SEAC, aby již nepřijímaly žádosti, které neobsahují informace, jež musí být poskytnuty v souladu s článkem 62 nařízení REACH;

7.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2)  Použití č. 1: https://echa.europa.eu/documents/10162/a43a86ab-fcea-4e2b-87d1-78a26cde8f80.

Použití č. 2: https://echa.europa.eu/documents/10162/dc9ea416-266e-4f49-88cb-35576f574f4a.

Použití č. 3:https://echa.europa.eu/documents/10162/fab6fe18-3d69-483b-8618-f781d18d472e.

Použití 4: https://echa.europa.eu/documents/10162/0f5571f8-d3aa-4031-9454-843cd7f765a8.

Použití č. 5: https://echa.europa.eu/documents/10162/6ee57573-de19-43b5-9153-dad5d9de3c1e.

Použití č. 6: https://echa.europa.eu/documents/10162/ab92f048-a4df-4d06-a538-1329f666727a.

(3)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(4)  Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2019, Švédsko v. Komise, T-837/16, ECLI:EU:T:2019:144: http://curia.europa.eu/juris/documents.jsf?oqp=&for=&mat=or&lgrec=en&jge=&td=%3BALL&jur=C%2CT%2CF&num=T-837%252F16&page=1&dates=&pcs=Oor&lg=&pro=&nat=or&cit=none%252CC%252CCJ%252CR%252C2008E%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252C%252Ctrue%252Cfalse%252Cfalse&language=cs&avg=&cid=2535071.

(5)  https://echa.europa.eu/documents/10162/6b11ec66-9d90-400a-a61a-90de9a0fd8b1

(6)  https://echa.europa.eu/documents/10162/13640/3rd_a_xiv_recommendation_20dec2011_en.pdf

(7)  Nařízení Komise (EU) č. 348/2013 ze dne středa 17. dubna 2013, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 108, 18.4.2013, s. 1).

(8)  http://www.jonesdayreach.com/SubstancesDocuments/CTAC%20Press%20Release%20Conclusion%20plus%20Annex%20+%20Cons%20Agt+amendm.PDF

(9)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. července 2009, S.P.C.M. SA, a další v. Secretary of State for the Environment, Food and Rural Affairs., ECLI:EU:C:2009:430, bod 45.

(10)  Viz stanovisko výborů RAC/SEAC k použití č. 2, s. 25, nebo k použití č. 5, s. 61.

(11)  Nařízení REACH, Příloha I, oddíl 5.1.

(12)  „Výbor RAC poukazuje na nesoulad v jednotlivých požadovaných použitích, … mezi a) celkovým počtem potenciálních míst, u nichž má žadatel za to, že by se na ně tato žádost mohla vztahovat (až 1 590 míst, jak je uvedeno v SEA) [pro použití č. 2]; b) počtem členů CTAC (více než 150) a c) poskytnutými naměřenými údaji expozice (od šesti do 23 míst pro použití č. 1 až 5)“.

(13)  „Největší nejistotu vzbuzuje nedostatečně jasná vazba mezi provozními podmínkami, opatřeními k řízení rizik a hodnotami expozice pro konkrétní úkoly a místa, které by mohly oprávněně představovat použití. Výbor RAC toto považuje za významný nedostatek žádosti.“ (stanovisko RAC k použití č. 2, s. 12).

(14)  „Výbor RAC dospěl k závěru, že existují významné nejistoty týkající se expozice pracovníků v důsledku omezené dostupnosti naměřených údajů expozice. Dále dospěl k závěru, že převažující nedostatek souvisejících informací ztěžuje vytvoření vazby mezi provozními podmínkami a opatřeními k řízení rizika popsanými v žádosti a uváděnými úrovněmi expozice pro konkrétní úkoly a místa, čímž se výboru RAC znemožňuje další hodnocení. Tyto nejistoty se týkají spolehlivosti a reprezentativnosti údajů o expozici a toho, jak souvisí s konkrétními opatřeními k řízení rizika na místě.“ Návrh rozhodnutí, 7. bod odůvodnění.

(15)  Návrh rozhodnutí, 25. bod odůvodnění a článek 8.

(16)  Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2019 ve věci Švédsko v. Komise, ECLI:EU:T:2019:144, bod č. 82 a 83.

(17)  „Kvůli velmi širokému škále zamýšlených použití nemohl výbor SEAC vyloučit možnou nejistotu v souvislosti s technickou proveditelností alternativ u omezeného počtu konkrétních použití, na něž se vztahoval popis požadovaných použití“, návrh rozhodnutí, 14. bod odůvodnění.

(18)  Alternativy v souvislosti s použitími č. 2 až 5:

PVD CROMATIPIC povrchová úprava za pomoci plazmatu, viz https://marketplace.chemsec.org/Alternative/Eco-friendly-chrome-plating-based-on-nanotechnologies-94.

Postup EHLA, viz https://marketplace.chemsec.org/Alternative/Effective-Protection-against-Wear-Corrosion-with-the-EHLA-Process--185.

TripleHard, vizhttps://marketplace.chemsec.org/Alternative/TripleHard-REACH-compliant-hard-chrome-is-the-best-in-the-market-96.

Hexigone Inhibitors, viz https://marketplace.chemsec.org/Alternative/Chrome-and-Zinc-free-Corrosion-Inhibitor-for-Coatings-Highly-Effective-Drop-In-Replacement-of-Hexavalent-Chromate--95.

SUPERCHROME PVD COATING, vizhttps://marketplace.chemsec.org/Alternative/SUPERCHROME-PVD-COATING-a-green-alternative-to-hexavalent-chrome-plating-10.

Oerlikon Balzers ePD, viz https://marketplace.chemsec.org/Alternative/Oerlikon-Balzers-ePD-Reach-compliant-Chrome-look-for-plastic-parts-on-a-new-level-69.

(19)  Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2019, Švédsko v. Komise, ECLI:EU:T:2019:144, bod 86.

(20)  „Podle žadatele se na použití, kde již náhrady jsou možné, žádost tak jako tak nevztahuje. Žadatel však tato použití ani jejich technické požadavky nespecifikuje. Výbor SEAC považuje přístup žadatele k řešení této záležitosti za ne zcela přiměřený a zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby žadatel konkrétněji ukázal, že tam, kde to již bylo proveditelné, k nahrazení došlo. Toho se dalo dosáhnout prováděním přesnějších posouzení alternativ pro konkrétní použití“, stanovisko výboru SEAC k použití č. 2, s. 25.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/90


P8_TA(2019)0318

Období po arabském jaru: další postup pro oblast Blízkého východu a severní Afriky

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o období po arabském jaru: další postup pro oblast Blízkého východu a severní Afriky (2018/2160(INI))

(2021/C 108/08)

Evropský parlament,

s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (1), a na zprávy o provádění za rok 2017 a rok 2018,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (2) ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 (3) ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě,

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. června 2018, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (COM(2018)0460),

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. listopadu 2015 s názvem „Přezkum evropské politiky sousedství“ (JOIN(2015)0050) a na společnou zprávu Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2017 o zprávě o provádění přezkumu evropské politiky sousedství (JOIN(2017)0018),

s ohledem na společná sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. března 2011 s názvem „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ (COM(2011)0200) a ze dne 25. května 2011 s názvem „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ (COM(2011)0303),

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 14. března 2017 s názvem „Základní prvky strategie EU pro Sýrii“ (JOIN(2017)0011) a na závěry Rady o Sýrii ze dne 3. dubna 2017, které společně vytvářejí novou strategii EU pro Sýrii,

s ohledem na priority partnerství uzavřené mezi Evropskou unií a řadou zemí Blízkého východu včetně Egypta, Libanonu a Jordánska,

s ohledem na prohlášení ze summitu NATO z roku 2018,

s ohledem na Středomořský dialog NATO a současné snahy v souvislosti s řízením krizí a bezpečnostní spoluprací v daném regionu,

s ohledem na globální přístup EU k migraci a mobilitě,

s ohledem na soubor tématických obecných zásad EU v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad týkajících se dialogů o lidských právech se třetími zeměmi a obránců lidských práv,

s ohledem na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbicky, homosexuálně, bisexuálně, transsexuálně a intersexuálně orientovanými (LGBTI) osobami, které přijala Rada dne 24. června 2013,

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. ledna 2017 s názvem: „Migrace na trase přes centrální Středomoří. Řízení toků, záchrana životů“ (JOIN(2017)0004),

s ohledem na globální pakt o migraci,

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN,

s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii 2015–2019, který Rada přijala dne 20. července 2015, a na přezkum tohoto plánu v polovině období z června 2017,

s ohledem na společný pracovní dokument Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 21. září 2015 s názvem „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“ (SWD(2015)0182),

s ohledem na doporučení Výboru pro práva žen Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří, nazvané „Účast žen na vedoucích pozicích a při rozhodování: výzvy a perspektivy“, které bylo přijato na 13. plenárním zasedání tohoto shromáždění v květnu 2017 v Římě,

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu z roku 1995 a na akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (káhirské konference) ze září 1994 a výsledky konferencí o jejich přezkumu,

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o bezpečnostních výzvách v regionu Blízkého východu a severní Afriky a o výhledech na dosažení politické stability (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2016 o vztazích EU s Tuniskem v současném regionálním kontextu (6),

s ohledem na usnesení ze dne 18. dubna 2018 o provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020 (7),

s ohledem na své doporučení ze dne 30. května 2018 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Libyi (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 (9),

s ohledem na zasedání Rady přidružení EU–Tunisko ze dnů 11. května 2017 a 15. května 2018, zasedání Rady přidružení EU–Alžírsko ze dne 14. května 2018 a zasedání Rady přidružení EU–Egypt ze dne 25. července 2017,

s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ohledně Libye ze dne 6. února 2017 a 15. října 2018 a ohledně Sýrie ze dne 3. dubna 2017 a 16. dubna 2018,

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0077/2019),

A.

vzhledem k tomu, že arabská povstání, která ovlivnila oblast Blízkého východu a severní Afriky v roce 2011, byla okamžikem masových protestů proti autoritářským režimům a zhoršujícím se sociálním a ekonomickým podmínkám; vzhledem k tomu, že velkou část protestujících tvořili mladí lidé usilující o demokracii, svobodu, právní stát, lepší budoucnost podporující začlenění, uznání své důstojnosti, větší sociální začlenění a lepší ekonomické vyhlídky; vzhledem k tomu, že svržení některých režimů a demokratické reformy, které byly v některých případech zavedeny, daly vzniknout velkým nadějím a očekávání;

B.

vzhledem k tomu, že většina obyvatel Blízkého východu a severní Afriky je mladší 35 let; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí v této oblasti je jedna z nejvyšších na světě; vzhledem k tomu, že tato situace vede k sociálnímu vyloučení, ztrátě politických práv a odlivu mozků do třetích zemí; vzhledem k tomu, že všechny tyto faktory byly příčinou protestů v roce 2011 a v některých zemích vedou nyní k dalším protestům; vzhledem k tomu, že mladí lidé žijící ve zranitelných podmínkách, kteří nemají podporu ani vyhlídky, mohou být cílovými skupinami pro radikální hnutí;

C.

vzhledem k tomu, že celosvětová finanční krize, pokles ceny ropy, demografické trendy, konflikty a terorismus vedly zejména v zemích dovážejících ropu k dalšímu zhoršení situace, která nastala po událostech z roku 2011; vzhledem k tomu, že ekonomický model typický pro tyto země je již dále neudržitelný a že tato situace vyústila v krizi důvěry, kterou musí dotčené vlády naléhavě řešit, aby vytvořily s občany svých zemí novou sociální smlouvu; vzhledem k tomu, že čím dál citelnější sociální dopady poklesu státních dotací, úbytku pracovních míst ve veřejném sektoru a klesající úrovně veřejných služeb, rozšiřování chudoby a environmentální problémy, zejména v odlehlých oblastech a mezi marginalizovanými společenstvími, způsobily, že v oblasti stále dochází k nepokojům a spontánním protestům, které se budou v nadcházejících letech pravděpodobně dále rozrůstat;

D.

vzhledem k tomu, že osm let po arabském jaru a politických událostech, v jejichž důsledku se země v regionech Maghreb a Mašrek vyvíjely mnoha různými způsoby, co se politiky a stability týče, je nezbytné posoudit, jakým způsobem je zapotřebí reagovat na legitimní demokratické ambice a touhu po udržitelné stabilitě v této oblasti, jakož i na naléhavou potřebu pracovních míst, právního státu, lepších životních podmínek a udržitelné bezpečnosti; vzhledem k tomu, že je důležité zhodnotit úsilí a politický postoj EU k situaci po arabském jaru a posoudit její kapacitu pro provádění politik; vzhledem k tomu, že je nezbytné opětovně posoudit a přizpůsobit rámec politiky EU vůči zemím jižního sousedství, jeho budoucí cíle a prostředky pro dosažení těchto cílů a vzít současně v potaz různorodost situací, v nichž se nachází země v tomto regionu;

E.

vzhledem k tomu, že nedostatek koordinace mezi členskými státy a EU oslabuje schopnost obou těchto stran působit na regiony Maghreb a Mašrek pozitivně; vzhledem k tomu, že činnost jednotlivých členských států v regionu musí být koordinovaná a musí probíhat v součinnosti s cíli EU; vzhledem k tomu, že EU musí sledovat cíle stanovené v článcích 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii; vzhledem k tomu, že EU musí zvýšit svůj politický a diplomatický vliv; vzhledem k tomu, že dlouhodobá politická a hospodářská stabilita a odolnost v regionech Maghreb a Mašrek má pro EU zásadní strategický význam a jako taková vyžaduje dlouhodobý, integrovaný a na budoucnost orientovaný přístup, pokud jde o politický rámec a jeho cíle, a to v souladu s potřebami občanů partnerských zemí a se strategickými zájmy EU;

F.

vzhledem k tomu, že politika, kterou EU uplatňuje vůči zemím severní Afriky a Blízkého východu, má dva hlavní cíle: totiž jednak podpořit politické a hospodářské reformy v každé z těchto zemí a přitom zohlednit jejich zvláštní rysy a jednak vybízet k regionální spolupráci mezi jednotlivými zeměmi regionu a mezi těmito zeměmi a EU;

G.

vzhledem k tomu, že EU by měla zastávat stěžejní úlohu při podpoře prevence, mediace a řešení konfliktů, ochraně a propagaci lidských práv, právního státu a prostoru pro občanskou společnost, demokratické a sociální správy věcí veřejných a spravedlivé správy ekonomických záležitostí v regionech Maghreb a Mašrek; vzhledem k tomu, že otevřená občanská společnost a práce obránců lidských práv coby aktérů sociálních změn mají zásadní význam pro vybudování dlouhodobé odolnosti a prosperity v regionu;

H.

vzhledem k tomu, že jakékoli zadržování za uplatňování práv nebo svobod, které jsou zaručeny mezinárodním právem, např. svobody projevu a svobody shromažďování, představuje svévolné zadržování, které je podle mezinárodního práva zakázáno; vzhledem k tomu, že v mnohých oblastech Blízkého východu a severní Afriky čelí obránci lidských práv, novináři, právní obhájci, aktivisté politické opozice a občanská společnost jako celek stále častějšímu a systematickému pronásledování, hrozbám, útokům, odvetným opatřením, soudní šikaně, svévolnému zatýkání, mučení a špatnému zacházení; vzhledem k tomu, že EU a členské státy musí výrazně posílit své úsilí o náležité řešení tohoto problému;

I.

vzhledem k tomu, že v tomto regionu zuří řada ozbrojených konfliktů a že tisíce lidí zde byly zavražděny nebo zmizely a miliony lidí byly vysídleny; vzhledem k tomu, že organizace ISIS/Dá'iš a jiné džihádistické skupiny páchají krutá zvěrstva, včetně brutálních poprav a nevyslovitelného sexuálního násilí, únosů, mučení, nucené konverze a zotročování žen a dívek; vzhledem k tomu, že k teroristickým útokům jsou verbovány a využívány děti; vzhledem k tomu, že panují vážné obavy, pokud jde o životní podmínky obyvatel, kteří v současné době žijí v oblastech kontrolovaných organizací ISIS/Dá'iš, a pokud jde o možnost, že budou během osvobozovacího tažení využiti coby lidské štíty; vzhledem k tomu, že takové zločiny mohou představovat válečné zločiny a zločiny proti lidskosti;

J.

vzhledem k tomu, že v reakci na vývoj v regionu přezkoumala EU v roce 2015 svou politiku sousedství; vzhledem k tomu, že v přezkumu je stanoveno hlubší zapojení členských států do evropské politiky sousedství;

K.

vzhledem k tomu, že odolnost státu a společnosti patří k hlavním prioritám globální strategie EU; vzhledem k tomu, že tato strategie uznává, že odolná společnost, v níž vládne demokracie, důvěra v instituce a udržitelný rozvoj, je středem odolného státu, zatímco represivní státy jsou ve své podstatě z dlouhodobého hlediska křehké;

L.

vzhledem k tomu, že pro země, s nimiž EU uzavřela dohody o přidružení, by měly právně závazné povinnosti vyplývající z těchto dohod, včetně závazků v oblasti lidských práv, tvořit základ vztahů, především pak partnerských priorit dohodnutých mezi EU a některými sousedními zeměmi;

M.

vzhledem k tomu, že podle organizace UNICEF je první hrozbou, které čelí děti žijící v oblasti Blízkého východu a severní Afriky, dětská práce; vzhledem k tomu, že 2,1 milionu dětí v Sýrii a 700 000 dětských uprchlíků ze Sýrie nemá přístup ke vzdělání; vzhledem k tomu, že v důsledku pokračujícího násilí a vnějšího vysídlení, přírodních katastrof, rostoucí ekonomické a genderové nerovnosti a vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí a chudoby v řadě zemí oblasti Blízkého východu a severní Afriky je 28 milionů dětí odkázáno na humanitární pomoc;

1.

se znepokojením konstatuje, že osm let po protestech většina legitimních očekávání poklidných demonstrantů volajících po důstojnosti, lidských právech a postupných sociálních, ekonomických a politických reformách stále není naplněna; uznává, že v některých případech došlo k několika pozitivním změnám a že některé demokratické výdobytky byly posíleny, ale poukazuje na skutečnost, že tyto výsledky stále nestačí; odsuzuje neustálé porušování lidských práv, právního státu a základních svobod a rozsáhlou diskriminaci menšin; je velmi znepokojen přetrvávající zoufalou socioekonomickou situací v regionu a zvláště vysokou mírou nezaměstnanosti (zejména u žen a mladých lidí) a sociálního vyloučení, jež u celé řady lidí způsobují rozčarování a vyvolávají pocit, že jejich hlasy nejsou vyslyšeny, zejména mezi mladými lidmi, které taková situace dohání k zoufalství či k nelegální migraci, v níž vidí východisko, nebo k tomu, že se stanou snadným cílem radikalizace; zdůrazňuje, že ekonomická situace v těchto zemích má silný dopad také na jejich bezpečnostní situaci; vyjadřuje hluboké politování nad korupcí, nepotismem a nezodpovědností, jež v regionu přetrvávají;

2.

zdůrazňuje, že dlouhodobá prosperita zemí, které zažily arabské jaro, jde ruku v ruce s jejich schopností aktivně zajistit ochranu všeobecných lidských práv a ustavení a zakotvení demokratických a transparentních institucí, jež se zapojí do ochrany základních práv občanů; je proto velmi znepokojen tím, že v řadě zemí Blízkého východu a severní Afriky pokračuje porušování lidských práv, zmenšuje se či zcela se uzavírá prostor pro demokracii a místní organizace občanské společnosti, zpomaluje se pokrok v oblasti svobody projevu, jak on-line, tak off-line, a svobody shromažďování a sdružování, probíhají represe vůči obráncům lidských práv, dochází k potlačení úlohy sdělovacích prostředků, a to i zneužíváním legislativy a technologií dohledu namířených proti terorismu, a je omezován právní stát; se znepokojením konstatuje, že vojenské a bezpečnostní služby mají zvláštní odpovědnost za narušování politického vývoje některých zemí v období po arabském jaru a soustavně a panovačně se snaží kontrolovat stát a jeho hospodářské zdroje; vyzývá tudíž EU a členské státy, aby tento základní rozměr náležitě zakomponovaly do svých závazků vůči Blízkému východu a severní Africe; vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly s vládami třetích zemí s cílem ukončit tyto praktiky a zrušit represivní právní předpisy, jakož i zajistit řádné prověřování vývozu evropské sledovací technologie a technické pomoci; naléhavě vyzývá EU, aby si jako prioritu stanovila podporu parlamentních snah a snah občanské společnosti o zajištění větší odpovědnosti a transparentnosti bezpečnostních a vojenských služeb;

3.

vítá pokračující snahy EU a členských států prosazovat v zemích po arabském jaru demokracii, právní stát, lidská práva, základní svobody, ekonomický rozvoj a důležitou vazbu mezi demokracií a udržitelnou bezpečností a bere na vědomí složitost tohoto úkolu; je však toho názoru, že i přes patnáct let trvající politickou orientaci na země jižního a východního Středomoří, obnovené politické úsilí a navýšené rozpočtové prostředky po arabském jaru nebyly cíle a politiky EU stále v dostatečné míře realizovány (a v některých případech se situace zhoršila) a že skutečný proces socioekonomického začleňování musí teprve začít; zdůrazňuje, že vnější kroky EU vůči zemím po arabském jaru by měly zohledňovat situaci na místě a odpovídajícím způsobem přizpůsobovat politické strategie a jejich provádění; domnívá se, že vzhledem k nedostatečné vůdčí úloze EU a neexistenci iniciativ zaměřených na řešení dlouhotrvajících konfliktů byla oslabena schopnost EU vyvíjet na tento region diplomatický vliv; vyzývá EU, aby významně podpořila mírový proces OSN, jehož cílem je na urovnání konfliktů v oblasti Blízkého východu a severní Afriky;

4.

připomíná škody a utrpení, které do regionu přinesly extremismus a terorismus, a zdůrazňuje, že násilí vážně ohrožuje stabilitu oblasti a že bezpečnostní spolupráce mezi jednotlivými zeměmi regionu, jakož i s EU a jejími členskými státy probíhající v naprostém souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, je i nadále velmi důležitá pro poražení teroristických organizací, jako je Dá'iš, a pro pomoc místním obyvatelům k tomu, aby konečně žili v míru, stabilitě a pokroku; vítá proto iniciativy EU zaměřené na řešení hrozby terorismu v oblasti Blízkého východu a severní Afriky; zdůrazňuje, že je důležité posílit kapacity státních subjektů, které hrají klíčovou roli v boji proti terorismu a násilnému extremismu, a že zásadní je soustředit se na vytváření partnerství mezi orgány, mládeží a komunitami, které by řešilo základní faktory, jež mohou způsobovat, že je komunita náchylná k násilnému extremismu, a současně se zabývalo základními příčinami konfliktu;

5.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že navzdory značným politickým a rozpočtovým investicím a trvalému politickému a hospodářskému působení nebyla EU schopna získat skutečný a podstatný politický a hospodářský vliv, že dopad politik EU je stále omezený a země v dotčeném regionu nepovažují EU za hybatele změn; poukazuje na nespokojenost občanské společnosti, místních nevládních organizací a mladých lidí obecně s tím, že EU neproměňuje v terénu svou vizi plně v činy; je znepokojen čím dál složitější politickou situací v Maghrebu a Mašreku a konstatuje příchod nových a znovuožívajících politických a hospodářských regionálních aktérů, jako je Rusko a Čína, a navíc jej znepokojují konkurující interpretace a financování pocházející ze zemí v Perském zálivu a Íránu, které sledují cíle, jež by mohly být s cíli EU dokonce v rozporu; vyzývá k odhodlanější angažovanosti EU a důraznější vizi, která by jí umožnila stát se důležitějším hráčem; vyzývá EU, aby se více zapojovala do dialogu s organizacemi občanské společnosti s cílem provádět politiku, která bude schopna plnit očekávání všech demokratických zúčastněných stran; zdůrazňuje, že je třeba, aby se EU zapojila do dialogu se všemi politickými aktéry v zemích Blízkého východu a severní Afriky;

6.

zdůrazňuje význam Unie pro Středomoří, což je jediné politické fórum, které spojuje členské státy EU a všechny země Středomoří; zdůrazňuje, že Unie pro Středomoří, která nedávno oslavila desáté výročí, musí hrát větší úlohu při společném řešení náročných úkolů, které jsou nám společné; s potěšením bere na vědomí, že 3. regionální fórum Unie pro Středomoří, které se konalo dne 8. října 2018 a bylo připomínkou 10. výročí pařížského summitu pro Středomoří, uznalo prospěšnost dalšího rozvíjení vztahů mezi Unií pro Středomoří a jinými subjekty v evropsko-středomořském regionu; vyzývá Komisi, Evropskou službou pro vnější činnost a vysokou představitelku, aby podstatným způsobem přehodnotily a oživily projekt Unie pro Středomoří; vybízí k využití tohoto projektu jako prostředku k posílení užší spolupráce mezi EU a středomořskými zeměmi;

7.

vyjadřuje politování nad tím, že priority partnerství jsou se zeměmi uzavírány, aniž by je doprovázely jakékoli podmínky, a navzdory stále se zhoršující situaci v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu;

8.

je toho názoru, že politický postoj vůči zemím Maghrebu a Mašreku příliš dlouho kazil přístup, který byl příliš založen na vyhlídkách a cílech EU, nebral plně v potaz zájmy partnerských zemí EU a realitu v těchto zemích a vyznačoval se malou motivací pro přijímající země a odpovědností z jejich strany a nedostatečným zohledňováním přání obyvatel, kteří by měli mít z politik EU prospěch, jakož i specifické politické situace v jednotlivých zemích; vyjadřuje politování nad tím, že počáteční úsilí po arabském jaru o zavedení přísnějších podmínek a pobídek pro přijímající země prostřednictvím zásady „více za více“ nevedlo ve většině zemí k většímu vlivu EU a její schopnosti prosadit skutečnou změnu v oblasti demokracie, právního státu, lidských práv, základních svobod, ekonomického a sociálního rozvoje a udržitelné bezpečnosti; zdůrazňuje, že diferenciace a větší vzájemná odpovědnost jsou základními znaky evropské politiky sousedství, která uznává různou úroveň angažovanosti a odráží zájmy každé země ve vztahu k povaze a zaměření jejího partnerství s Unií; vyzývá k důslednějšímu uplatňování zásady „více za více“, a to tím, že v rámci bilaterálních vztahů budou na úrovni jednotlivých politik, programů a projektů stanoveny konkrétní cíle a ukazatele větší podpory; připomíná, že trvale udržitelné demokracie lze dosáhnout pouze tehdy, je-li proces demokratizace v dotčených zemích důsledně prováděn jak v městských, tak ve venkovských oblastech, a tam obzvláště, a zdůrazňuje, že rozvoji demokracie napomáhá stabilita a že k dosažení tohoto cíle je prospěšný dobře načasovaný přípravný proces, jehož součástí by měly být rozsáhlé konzultace a zapojení příslušných společenských skupin a jejich čelných představitelů; dále podtrhuje, že demokratizace podporuje ekonomický rozvoj a současně posiluje právní stát;

9.

oceňuje počáteční snahy ESVČ a Komise o to, aby ve spolupráci a na základě dialogu s Evropským parlamentem připravily zásadní reformu politického rámce EU pro země po arabském jaru, která by vedla ke zvýšení jejího politického vlivu v regionech Maghreb a Mašrek; poukazuje na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a její přidanou hodnotu, pokud jde o potenciál pro dosažení součinnosti v opatřeních na úrovni EU, která budou založena na politickém, hospodářském a sociálním dialogu, ještě více zdůrazní spojitost mezi socioekonomickým rozvojem a udržitelnou bezpečností a zajistí náležitou podporu a provádění vnější činnosti EU prostřednictvím finančních nástrojů; bere na vědomí revizi evropské politiky sousedství z roku 2015, jejímž cílem bylo zohlednit měnící se situaci v tomto regionu; trvá na tom, že je důležité podávat každoročně podrobné zprávy o provádění evropské politiky sousedství rozdělené podle jednotlivých zemí; připomíná také důležitou podporu, kterou poskytuje evropský nástroj pro demokracii a lidská práva při provádění strategického rámce a akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii a jejích obecných lidskoprávních zásad a strategií pro jednotlivé země, jenž EU umožnil jednat v této oblasti, a to i v jižním sousedství, strategičtěji a zajistil větší odpovědnost, viditelnost a účinnost;

10.

zdůrazňuje, že je třeba usilovat o co nejefektivnější využití dostupných zdrojů s cílem optimalizovat dopad vnější činnosti EU, čehož by mělo být dosaženo na základě soudržnosti a doplňkovosti nástrojů Unie pro financování vnější činnosti;

11.

poukazuje na složitost odpovídající reakce na migrační a uprchlické toky, které proudí z Maghrebu a Mašreku a těmito regiony procházejí, bezpečnostně zaměřeného pohledu na migraci, problému terorismu a legitimních obav z nestability některých zemí v tomto regionu, nutnosti více zohledňovat naléhavé otázky spojené se změnou klimatu a potíží vyplývajících z nejednotného přístupu členských států; je znepokojen skutečností, že v důsledku těchto faktorů se činnost EU spojená s tímto regionem opírá příliš mnoho o koncepci krátkodobé stability a ignoruje jiné důležité aspekty; je toho názoru, že když se stabilita a bezpečnost stanou hlavními cíli, vedou ke krátkodobé a krátkozraké politické vizi a ubírají činnosti EU zaměřené na obhajobu lidských práv a základních svobod na potřebné intenzitě; připomíná, že posilování odolnosti státu a společnosti by nemělo vést k pokračování autoritářských režimů; znovu opakuje, že lidská práva nejsou druhořadou záležitostí vedle řízení migrace nebo boje proti terorismu, a je přesvědčen, že důvěryhodné a konzistentní stability a udržitelné bezpečnostní politiky lze dosáhnout jedině prosazováním dlouhodobějších zájmů a zásad, jako je inkluzivní a prospěšný ekonomický a sociální rozvoj a posilování lidských práv a základních svobod na základě přístupu zaměřeného na člověka a vnímavého ke konfliktům; připomíná nicméně, že dlouhodobou stabilitu těchto zemí lze zajistit jedině prostřednictvím vyváženého vztahu mezi bezpečnostními požadavky a rozvojem na základě respektování zásad právního státu a lidských práv;

12.

vyzývá EU, aby řešila základní příčiny migrace, jako jsou konflikty, environmentální důvody, extrémní chudoba a sociální vyloučení, a přeorientovala politickou spolupráci směrem k vyváženějšímu a rovnoprávnějšímu partnerství s regionem Blízkého východu a severní Afriky, a to s hlavním důrazem na politiky týkající se mládeže a investic do místních malých a středních podniků;

13.

konstatuje, že některé země přijímají miliony uprchlíků, z nichž většinu tvoří ženy a děti, které žijí v chudobě, což zhoršuje situaci v oblasti domácího násilí, prostituce žen a mladých dívek, nucených dětských sňatků a dětské práce v komunitě;

14.

vyzývá evropské orgány a instituce, členské státy EU i vnitrostátní rozvojové agentury, aby usilovaly o zajištění jednotného evropského postoje vůči tomuto regionu, který by byl zaměřen na naše společné zájmy, aby zajistily jednotnou a konzistentní evropskou strategii s cílem plně využít potenciálu EU coby smysluplného podporovatele demokratických, hospodářských a sociálních reforem;

15.

s mimořádným znepokojením konstatuje, že občanská společnost a obránci lidských práv čelí v celé oblasti Blízkého východu a severní Afriky čím dál častěji hrozbám, odvetným opatřením, soudní šikaně, svévolnému zatýkání, mučení, špatnému zacházení a dalším formám pronásledování; zdůrazňuje, že činnost obránců lidských práv má zásadní význam pro dlouhodobý rozvoj a stabilitu regionu; v této souvislosti opakuje svůj požadavek, aby byly zcela uplatňovány obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby vedoucí představitelé a diplomaté EU a členských států na všech úrovních upozorňovali vlády třetích zemí na případy ohrožených obránců lidských práv, a to případně formou veřejných prohlášení, diplomatických demarší a pravidelného dialogu, setkávání s lidskoprávními obránci, navštěvování vězněných obránců a sledování soudních řízení vedených proti nim; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU a členské státy zvýšily své financování a kapacity určené k podpoře ohrožených obránců lidských práv, a to prostřednictvím grantů na mimořádné události i prostřednictvím podpory mechanismů ochrany občanské společnosti, jako je ProtectDefenders.eu; vítá konzistentní úsilí Evropské nadace pro demokracii a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva o prosazování demokracie a o dodržování základních práv a svobod v jižním sousedství EU; trvá na tom, že EU a její členské státy musí aktivně usilovat o spolupráci s nejzranitelnějšími obránci lidských práv a aktéry občanské společnosti v celém tomto regionu a o jejich podporu, včetně těch, kteří žijí v odlehlých a venkovských oblastech, těch, kdo bojují za práva LGBTI osob a původního obyvatelstva, za životní prostředí a za pozemková práva, včetně ochránců uprchlíků, obránců pracovních práv a žen, které s ohledem na své pohlaví čelí specifickým rizikům a hrozbám;

16.

vítá koncepci společné odpovědnosti, která byla předložena v rámci revidované evropské politiky sousedství; obává se však, že tím vzniká nebezpečí, že autoritářským režimům v některých partnerských zemích tak bude umožněno vybírat si priority podle svého národního programu, místo aby postupovaly cestou demokratizace; zdůrazňuje proto důležitost dlouhodobého rámce politiky a součinnosti při plánování programů pro země po arabském jaru založených na upřednostňování demokracie, začlenění všech demokratických politických sil a nadřazeném významu právního státu, lidských práv a základních hodnot; připomíná, že posílení těchto aspektů, stejně jako rozvoj přitažlivého hospodářského prostředí a podpora pozitivních reforem, je v zájmu partnerských zemí a jejich obyvatel, jakož i EU, a požaduje přísnější podmínky v případech systematického porušování lidských práv ze strany orgánů; připomíná, že partnerským zemím, které jsou ochotny provádět reformy, vést intenzivnější politický dialog a které dosahují více, by se měly poskytnout nové pobídky a podpora odpovídající jejich ambicím a odhodlání, a požaduje přístup založený na výkonnosti na základě inkluzivního dialogu, jasných priorit a cílů v tomto směru; trvá na tom, že v případech systematického porušování lidských práv ze strany orgánů by rozpočtová pomoc EU měla směřovat do místní občanské společnosti;

17.

podporuje touhy všech obyvatel regionu Blízkého východu a severní Afriky, včetně většiny mladých lidí, kteří si přejí vybudovat svobodné, stabilní, prosperující a demokratické země podporující začlenění a dodržující své vnitrostátní a mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a základních svobod; vítá demokratické procesy v regionu a trvalé partnerství s EU; vyzývá EU, aby tuto skutečnost zohlednila ve všech oblastech své politiky s cílem posílit jejich soudržnost a účinněji napomáhat partnerským zemím; zdůrazňuje, že aby byla jakákoli politická transformace zcela udržitelná, je důležité a nezbytné vyrovnat se s minulostí, a v této souvislosti poukazuje na důležitou práci tuniské Komise pro pravdu a důstojnost, která je příkladem pro celý region;

18.

vyjadřuje politování nad tím, že v určitých případech nebyla dvoustranná vyšetřovací a soudní spolupráce dostatečná, pokud jde o zadržování, násilí nebo úmrtí občanů EU, jako v případě italského výzkumného pracovníka Giulia Regeniho; považuje za zásadní podmínit další spolupráci v jiných odvětvích podstatnými zlepšeními v této oblasti;

19.

je přesvědčen, že v zemích, kde předpoklady pro jednání o prohloubených a komplexních zónách volného obchodu, které jsou podmíněny demokratickým pokrokem, ještě neexistují, nebo nesplňují ambice příslušných zemí, měla by EU poskytnout lepší přístup k udržitelnému obchodu a investicím, zejména ve prospěch obyvatel a ekonomik jižního Středomoří, a to podporou výrobních kapacit, modernizací infrastruktury a vytvořením přitažlivého hospodářského prostředí se zaměřením na domácí a regionální trhy, se současnou podporou důstojné práce, sociální ochrany a inkluzivního sociálně-ekonomického rozvoje;

20.

je toho názoru, že vzhledem k tomu, že se EU nedaří vytvořit výhledovou vizi založenou na právech a zaměřenou na lidi pro svou migrační a azylovou politiku, narůstá riziko, že by některé země v této oblasti mohly využít omezování migrace a svou úlohu v této souvislosti k tomu, aby posílily svou pozici v rámci politického a strategického dialogu s EU; domnívá se, že zemím Blízkého východu a severní Afriky by měla být poskytnuta větší pomoc při řešení přílivu přistěhovalců ze subsaharské Afriky, a v této souvislosti vítá úsilí, které EU vynaložila na řešení základních příčin migrace, připomíná však, že v tomto směru bude třeba vyvinout většího úsilí, aby se dosáhlo úspěchu; považuje za důležité zapojit partnery ze zemí Blízkého východu a severní Afriky do provádění společných řešení problémů, jako je například boj proti obchodování s lidmi; je nicméně znepokojen případným zneužíváním zahraniční politiky EU jako je „řízení migrace“, a zdůrazňuje, že veškeré snahy o spolupráci se zeměmi arabského jara v oblasti migrace, včetně zemí původu a tranzitu, musí jít ruku v ruce s lepším uplatňováním lidských práv v těchto zemích a jejich dodržováním mezinárodních lidskoprávních předpisů a uprchlického práva; zdůrazňuje, že výzva představovaná migračními toky je společnou výzvou pro země regionu Blízkého východu a severní Afriky (země původu a tranzitu) a země Unie (cílové země); dále zdůrazňuje význam rámce politiky, který bude podporovat demokratické, politické a socioekonomické začlenění jako vzájemně se posilující faktory, a to i pokud jde o vytváření podmínek pro bezpečný a důstojný život obyvatel regionu a omezení násilného vysídlení;

21.

poukazuje na riziko, že činnost EU v tomto regionu a přístup uplatňovaný členskými státy prostřednictvím dvoustranných vztahů mohou být podrývány nekoordinovanými a jednostrannými přístupy a že EU v důsledku toho může přijít o schopnost vyvíjet politický vliv; v této souvislosti vítá návrh předložený předsedou Komise na odklon od jednomyslného hlasování v Radě při rozhodování o oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jelikož by to mohlo pomoci EU vystupovat ve svých zahraničních vztazích jednotně, sjednotit se v jedné jasné strategii a mít větší vliv; zastává názor, že je třeba více usilovat o hlubší zapojení členských států do evropské politiky sousedství, jak je stanoveno v přezkumu evropské politiky sousedství za rok 2015, i když již tento přezkum vyzněl pozitivně; zdůrazňuje význam a hluboké propojení některých členských států a jejich obyvatel s mnohými zeměmi jižního Středomoří; vyzývá v této souvislosti členské státy EU, aby posílily koordinaci svých činností v regionu a přezkoumaly způsoby, jak by mohly účinněji jednat;

22.

vyzývá EU a členské státy, aby s ohledem na acquis EU v oblasti boje proti korupci posílily své programy soudní spolupráce s partnerskými zeměmi v regionu, a podpořily tak výměnu osvědčených postupů a vytváření účinných právních prostředků v boji proti korupci; je přesvědčen, že reformy veřejné správy a veřejného sektoru v jižním sousedství by měly být prioritou, a to společně s bojem proti korupci, a měly by být prováděny prostřednictvím navýšených finančních zdrojů, budováním kapacit a užší spoluprací s členskými státy, jakož i podporou subjektů občanské společnosti v oblastech, jako je boj proti korupci, transparentnost a odpovědnost;

23.

připomíná, že prosazování a ochrana lidských práv, demokracie a právního státu patří mezi základní zásady zahraniční politiky EU; vyjadřuje znepokojení nad pokračujícím prodejem zbraní a bezpečnostních zařízení, včetně sledovacích technologií využívaných k vnitřní represi, z členských států EU vládám v regionu, které nedodržují lidská práva a mezinárodní humanitární právo; naléhavě vyzývá členské státy, aby přísně dodržovaly společný postoj Rady 2008/994/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (10), v němž je mimo jiné uvedeno, že vývozní licence by měly být zamítnuty, jestliže existuje zřejmé riziko, že by vojenská technologie nebo vojenský materiál, které mají být vyvezeny, mohly být použity pro vnitřní represi nebo k závažnému porušování mezinárodního humanitárního práva; opakuje svůj postoj obsažený v pozměňovacích návrzích k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování, technické pomoci a tranzitu u zboží dvojího užití, přijatých dne 17. ledna 2018 (11); naléhavě vyzývá členské státy EU, aby při usilování o dosažení dohody v Radě věnovaly tomuto spisu mimořádnou pozornost;

24.

domnívá se, že priority partnerství dohodnuté mezi EU a partnerskými zeměmi v rámci evropské politiky sousedství by měly výslovně odkazovat na příslušnou dohodu o přidružení, zejména na její doložku o lidských právech, a zajistit tak, aby lidská práva představovala zásadní a průřezový aspekt dohodnutých priorit partnerství, o němž by se diskutovalo na všech úrovních, zejména na nejvyšší politické úrovni, a nikoli pouze na schůzkách podvýboru na nízké úrovni;

25.

požaduje větší začlenění a užší zapojení místní občanské společnosti do určování potřeb v partnerských zemích; vítá úsilí ESVČ a Komise o rozšíření dosahu občanské společnosti a zahrnutí soukromého sektoru a vybízí je, aby v tomto ohledu vykonaly více; zdůrazňuje, že je třeba zajistit účast nezávislých zástupců občanské společnosti, včetně neregistrovaných skupin působících v oblasti lidských práv a obránců lidských práv, a vyjadřuje politování nad tím, že je to obtížné zejména v případech, kdy dialog a podpora procházejí přes vládou kontrolované agentury nebo se zaměřují pouze na provládní organizace; zastává názor, že by EU měla usnadnit přístup k dostupným finančním prostředkům pro menší a místní organizace občanské společnosti, včetně sociálních partnerů, zjednodušit postup pro podávání žádostí a zaměřit se na místní organizace občanské společnosti; poukazuje na to, že místní účastníci dialogu z občanské společnosti mají pocit, že EU se primárně zaměřuje na velké, mezinárodní organizace občanské společnosti; vyzývá EU, aby investovala více prostředků do podpory budování kapacit místních organizací občanské společnosti a do usnadňování posílených partnerství mezi nimi a velkými, mezinárodními organizacemi občanské společnosti, jakož i do zlepšování kapacit sociálních partnerů pro sociální dialog s vládou za účelem zvýšení podílu odpovědnosti místních subjektů;

26.

vyzývá ESVČ, aby zvýšila své úsilí o výměnu osvědčených postupů, pokud jde o úlohu žen ve veřejném životě;

27.

zdůrazňuje, že zapojení žen do veřejné, politické, hospodářské a kulturní sféry v zemích regionu Blízkého východu a severní Afriky a posílení jejich postavení je klíčové pro dosažení dlouhodobé stability, míru a hospodářské prosperity; zdůrazňuje, že v zemích, v nichž vedlo arabské jaro k pokračujícímu konfliktu, je zapojení žen do budování míru a mediace nezbytné pro obnovení společnosti bez násilí; domnívá se, že pro dosažení tohoto cíle je zásadní přístup žen ke vzdělání s podporou organizací občanské společnosti a rovnost žen a mužů;

28.

zdůrazňuje, že posílení místních orgánů přispívá k šíření demokracie a zásad právního státu; požaduje proto podporu procesu decentralizace a posílení regionů prostřednictvím rozvoje místních samospráv; podněcuje a podporuje partnerství s členskými státy EU a projekty decentralizované spolupráce prováděné místními orgány členských států s cílem rozvíjet komunální a regionální veřejnou správu v zemích regionu;

29.

připomíná, že je důležité zajistit odpovídající zviditelnění úsilí EU a pomoci a investic EU v regionu prostřednictvím intenzivní strategické komunikace, veřejné diplomacie, mezilidských kontaktů, kulturní diplomacie, spolupráce v oblasti vzdělávání a v akademických záležitostech a informační činnosti s cílem propagovat hodnoty Unie; požaduje zejména obnovení mandátu zvláštního zástupce EU pro jižní Středomoří, což by podpořilo zapojení EU v tomto regionu a zajistilo větší zviditelnění EU;

30.

je přesvědčen, že za účelem zvýšení schopnosti EU vyvíjet politický vliv a posílit odpovědnost a rozšířenou podporu ze strany přijímajících zemí by jednotlivé delegace EU měly zajistit pravidelné konzultace s odborníky a zástupci organizací občanské společnosti, a zejména by měly zřídit poradní sbory na vysoké úrovni, které budou odrážet sociální, hospodářskou a politickou rozmanitost dotčené země a sestávat z hospodářských, mediálních, kulturních a akademických vedoucích představitelů a zástupců občanské společnosti i z výrazných vůdčích představitelů mladé generace, jakož i ze sociálních partnerů a vedoucích obránců lidských práv z dotčené země a budou přinášet poznatky ohledně politických priorit a struktury politiky vypracované EU;

31.

je přesvědčen, že činnost EU v tomto regionu by měla být zaměřena především na mladé lidi, a to s využitím průřezového přístupu; požaduje, aby byly politiky týkající se mladých lidí začleněny do všech politik Unie v oblasti Blízkého východu a severní Afriky; je přesvědčen, že je klíčové vypracovat trvalá řešení, která budou úměrná velikosti problému nezaměstnanosti mladých lidí, a zdůrazňuje význam podpory důstojného zaměstnání, podnikání a příležitostí k samostatné výdělečné činnosti; v této souvislosti navrhuje, aby každá delegace EU pracovala na zřízení neformálních rad mladých lidí, které budou sestávat z mladých vedoucích představitelů z oblasti politiky, sociální oblasti, hospodářství, medií a kultury a ze zástupců organizací občanské společnosti, s cílem poskytnout poznatky a rady ohledně politických priorit a schopnosti politik EU uplatňovat vliv v dané zemi a zavádět další prvek odpovědnosti v souvislosti s politickými rozhodnutími; vyzývá evropská politická uskupení a think-tanky k zapojení se do intenzivnější výměny názorů s aktivními místními mladými lidmi ze zemí Blízkého východu a severní Afriky za účelem posílení jejich postavení, podpory odborné přípravy a budování kapacit, aby jim bylo umožněno kandidovat v místních volbách a stát se novými nositeli změn v příslušných zemích;

32.

vyzývá EU, aby svým partnerům pomohla vyřešit základní příčiny radikalizace, jako je chudoba, nezaměstnanost, sociální a politické vyloučení a neschopnost společnosti řešit potřeby lidí a vytvářet příležitosti pro mladé lidi, a to prostřednictvím posílené spolupráce s regionem Blízkého východu a severní Afriky, jejímž ústředním bodem budou lidé, zejména mládež; vyzývá EU, aby podporovala přístup mladých lidí k podnikání, například povzbuzením a podporou investic do začínajících podniků; je přesvědčen, že činnost EU v této oblasti by měla klást větší důraz na inkluzivní hospodářský a sociální rozvoj podporující vytváření pracovních míst, zaměstnatelnost mladých lidí, zavádění odborné přípravy lépe přizpůsobené trhu práce a reformám pracovních práv společně s reformami zaměřenými na vytvoření silných univerzálních systémů sociální ochrany se zvláštním zaměřením na nejzranitelnější skupiny; vyzývá EU, aby investovala více zdrojů do opatření zaměřených na zlepšení přístupu ke kvalitním základním službám pro všechny, jako je vzdělávání a zdravotní péče, a aby zintenzivnila své úsilí o posílení sociálního dialogu, jakož i o podporu legislativních reforem týkajících se svobody sdružování, pokojného shromažďování a projevu, svobody tisku, boje proti korupci a zajišťování přístupu ke zdrojům a informacím, jež jsou klíčovými složkami stability a otevřené, dynamické a odolné společnosti;

33.

je velmi znepokojen stupňováním napětí v tomto regionu; odsuzuje zneužívání náboženských rozdílů k podněcování politických krizí a sektářských válek;

34.

vyzývá EU, aby důrazně podporovala země Blízkého východu a severní Afriky v jejich boji proti nebezpečí náboženského radikalismu, jemuž jsou obzvláště vystaveni nezaměstnaní mladí lidé;

35.

je přesvědčen, že jsou potřebné mechanismy k zastavení financování terorismu prostřednictvím zahraničních (offshore) subjektů zahrnujících státy a finanční instituce a k zastavení nelegálního obchodu se zbraněmi a nákupu a prodeje zdrojů energie a surovin, z něhož profitují teroristické skupiny;

36.

poukazuje na problémy způsobené změnou klimatu, desertifikací a nedostatkem vody, které tento region tvrdě postihují; důrazně vybízí tvůrce politik i všechny aktéry jak v EU, tak v regionu Blízkého východu a severní Afriky, k posílení spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti s partnerskými zeměmi, včetně místních orgánů a organizací občanské společnosti, a to podporou energie z obnovitelných zdrojů, udržitelné energie a cílů pro energetickou účinnost s cílem přispět k provádění Pařížské dohody; zdůrazňuje příležitost, aby tento region pokročil v transformaci energetiky prostřednictvím většího využívání obnovitelných zdrojů energie, které mají pro mnoho zemí Blízkého východu a severní Afriky velký hospodářský potenciál; poukazuje na příležitosti pro udržitelný růst a tvorbu pracovních míst, jež by tento vývoj přinesl, jakož i na možnosti regionální spolupráce v oblasti energetiky a změny klimatu; v této souvislosti vyzdvihuje příležitost, kterou může představovat nedávné objevení zásob zemního plynu ve východním Středomoří pro všechny zúčastněné země;

37.

upozorňuje na skutečnost, že otevření soukromého sektoru a další diferencování ekonomik může přispět k velmi potřebné tvorbě pracovních míst v regionu, zejména pro mladé lidi a ženy; vítá pozitivní známky oživení v odvětví cestovního ruchu v regionu, uznává jeho velký potenciál při podpoře udržitelného růstu a pracovních příležitostí a vyzývá EU, aby věnovala zvláštní pozornost a podporu oblastem, jež se potýkají s infrastrukturálními a/nebo bezpečnostními problémy; vyzývá EU, aby zintenzivnila svou podporu zemím, jež jsou více ochotné dosáhnout pokroku v oblasti demokratizace, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod, a to využitím všech dostupných finančních prostředků, které má k dispozici, od makrofinanční pomoci přes evropský nástroj sousedství až po evropský plán vnějších investic i budoucí nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI);

38.

připomíná, že je nutné využívat potenciál inovací a dynamiky soukromého sektoru v regionu, který zůstává do velké míry nevyužitý; vybízí EU, aby v tomto smyslu posílila dialog a finanční a technickou pomoc; vítá iniciativy, jako je iniciativa Startup Europe Mediterranean (SEMED), jejichž cílem je zmapovat a vytvořit síť mezi začínajícími podniky, investory, univerzitami, výzkumnými institucemi a tvůrci politik na obou stranách Středozemního moře, jako klíčové opatření ke stimulaci spolupráce v oblasti inovací, tvorby pracovních míst a udržitelného hospodářského růstu;

39.

zdůrazňuje význam propojení všech reforem a investic, jakož i činnosti EU týkající se této oblasti, s dosažením cílů udržitelného rozvoje a s udržitelným rozvojem obecně;

40.

připomíná přidanou hodnotu parlamentní diplomacie a pravidelných dvoustranných meziparlamentních setkání, která pořádá Evropský parlament spolu s partnerskými parlamenty ze zemí jižního sousedství, jakožto nástroje pro výměnu zkušeností a posilování vzájemného porozumění; poukazuje v této souvislosti na význam smíšených parlamentních výborů, jež jsou jedinečným nástrojem formulování ambiciózních společných politik EU a jejích nejbližších partnerů; vybízí vnitrostátní parlamenty EU, aby pořádaly dvoustranná meziparlamentní setkání v rámci evropské politiky sousedství; znovu zdůrazňuje, že politické strany ve vnitrostátních parlamentech a v Evropském parlamentu mohou v tomto ohledu hrát určitou úlohu; je toho názoru, že dialog mezi Evropským parlamentem, vnitrostátními parlamenty EU a parlamenty zemí jižního sousedství by mohl poskytnout velmi cennou příležitost k posílení regionálního dialogu a spolupráce v zemích jižního sousedství; v této souvislosti poukazuje na důležitou úlohu, kterou by mohlo hrát Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří coby prostředí, v němž by regionální integrace a ambiciózní politický a hospodářský program pro tuto organizaci mohly opět získat dynamiku; konstatuje, že se Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří a Parlamentní shromáždění pro Středomoří překrývají; zastává názor, že by Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří mělo hrát v regionálním rámci Unie pro Středomoří důležitější úlohu, přičemž by měla být zajištěna transparentnost a parlamentní kontrola činnosti Unie pro Středomoří, zejména u projektů nesoucích její označení;

41.

zdůrazňuje, že ženy mohou být mocnými hybateli při prosazování a budování míru, řešení konfliktů a při stabilizačních procesech, a zdůrazňuje zásadní úlohu žen při předcházení radikalizaci, boji proti násilnému extremismu a boji proti terorismu; připomíná, že účast žen na všech úrovních rozhodovacího procesu při navrhování a uplatňování těchto strategií přispívá k účinnosti a udržitelnosti politik a programů; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly ženy v regionu Blízkého východu a severní Afriky a organizace, které hájí a prosazují jejich práva; poukazuje na to, že je třeba zajistit snadný přístup ke spravedlnosti a přechodnému soudnictví zaměřenému na ženy, které přežily sexuální násilí spojené s konfliktem;

42.

znovu vyzývá Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří, aby podpořilo evropsko-středomořský projekt zaměřený na genderové rozdíly, který by zahrnoval analýzu zastoupení žen v národních a regionálních parlamentech a v místních orgánech; zastává názor, že výbor pro práva žen uvedeného parlamentního shromáždění a Výbor Evropského parlamentu pro práva žen a rovnost pohlaví musí být každoročně informovány o ukazatelích nerovnosti žen a mužů v evropsko-středomořském regionu;

43.

připomíná, že práva žen, posílení postavení žen, rovnost žen a mužů, práva dětí, svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení a zákaz diskriminace etnických a náboženských menšin a zranitelných skupin, včetně osob se zdravotním postižením a osob LGBTQI, jsou základními právy a hlavními zásadami vnější činnosti EU;

44.

požaduje posílení rozměru rovnosti žen a mužů a práv žen v rámci evropské politiky sousedství v souladu s prioritami akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů II (GAP II); vítá nedávné reformy, které byly v některých zemích schváleny v takových záležitostech, jako je zproštění viny sexuálních násilníků, kteří následně uzavřeli manželství se svými oběťmi, násilí páchané na ženách a dědická práva; vyzývá k důraznému prosazování takových právních předpisů; je však znepokojen tím, že celkově se situace žen ve většině zemí, jichž se týkalo arabské jaro, nezlepšila; zdůrazňuje, že zapojení žen do veřejné, politické, hospodářské a kulturní sféry v zemích tohoto regionu a posílení jejich postavení je klíčové pro dosažení dlouhodobé stability, míru a hospodářské prosperity; domnívá se, že přístup žen ke vzdělání je zásadní pro dosažení tohoto cíle; je dále znepokojen skutečností, že účast žen na trhu práce je v tomto regionu jedna z nejnižších na světě, což vede k sociálnímu vyloučení i ke značným ztrátám pro ekonomiku jako celek; upozorňuje, že je důležité se touto otázkou zabývat, neboť je základní složkou udržitelného růstu a sociální soudržnosti; konstatuje také, že obránci práv žen čelí svévolnému zadržování, soudní šikaně, pomlouvačným kampaním a zastrašování;

45.

odsuzuje rozšířené pronásledování osob LGBTI a obhájců jejich práv v celé oblasti Blízkého východu a severní Afriky, včetně soudní šikany, mučení, fyzických napadení a pomlouvačných kampaní; vyzývá Komisi, Evropský parlament a členské státy, aby v rámci své spolupráce se státy Blízkého východu a severní Afriky aktivně a soustavně hájily nedělitelnost lidských práv, včetně práv osob LGBTQI, a aby zdůrazňovaly, že je třeba tato práva dodržovat jak prostřednictvím státní praxe, tak právních předpisů;

46.

vyzývá země Blízkého východu a severní Afriky, aby aktivně přispívaly k boji proti všem formám násilí vůči ženám; vyzývá tyto země, aby podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu jako nástroj boje proti násilí vůči ženám a dívkám, včetně domácího násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů; vyzývá zejména země, které tak dosud neučinily, aby přezkoumaly své právní předpisy a doplnily formulaci o násilí na základě pohlaví, zločinech ze cti a trestně stíhaly rovněž vyhrožování a stanovily přísnější tresty za všechny takové trestné činy;

47.

vyzývá země Blízkého východu a severní Afriky, aby uplatňovaly Pekingskou akční platformu pro přístup žen ke vzdělávání a zdraví jakožto základním lidským právům, včetně dobrovolného plánování rodičovství, sexuálního reprodukčního zdraví a práv, jako je přístup k bezplatné antikoncepci, bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství a výchově a vzdělávání dívek a chlapci v oblasti pohlavního života a vztahů;

48.

je znepokojen omezeními v přístupu k veřejné zdravotní péči, zejména v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, zvláště v případě žen a dívek ve venkovských oblastech;

49.

naléhavě vybízí všechny tyto země, aby ratifikovaly úmluvu CEDAW a zrušily všechny své stávající výhrady k této úmluvě; vyzývá současně tyto země, aby přijaly vhodná opatření k posílení rovnosti mužů a žen ve společnosti, a to např. přijetím vnitrostátních akčních plánů zahrnujících účinná opatření na podporu rovnosti pohlaví, a to ve spolupráci s organizacemi žen a s dalšími zainteresovanými subjekty občanské společnosti;

50.

je přesvědčen, že by EU měla vypracovat komplexnější přístup k poskytování pomoci v oblasti vzdělávacích reforem v partnerských zemích a vyčlenit příslušné zdroje a programy na vzdělávání v raném věku, včetně předškolního, a na zajištění toho, aby byly ve společnosti obecně rozvíjeny schopnosti, dovednosti, včetně digitálních dovedností, odpovídající odborné vzdělávání a příprava a podnikatelské vzdělávací programy, kritické myšlení a sociální povědomí, a to již od velmi útlého věku; zdůrazňuje, jak důležité je zajišťovat kvalitní vzdělávání coby prostředek posilování postavení mladých lidí a upevňování sociální soudržnosti;

51.

vítá programy, které vypracoval sekretariát Unie pro Středomoří, jako např. Med4Jobs, usilující o řešení problematiky zaměstnatelnosti mladých lidí a žen ve Středomoří; žádá členské státy Unie pro Středomoří, aby pověřily svůj sekretariát zaměřením činnosti na hospodářský a sociální rozvoj zemí Blízkého východu a severní Afriky s cílem podpořit konsolidaci procesu přechodu těchto zemí se zaměřením zejména na ženy a mladé dívky;

52.

opět vyzývá Komisi, aby jednala podle návrhu Parlamentu na vytvoření ambiciózního evropsko-středomořského programu Erasmus odděleného od programu Erasmus+, který bude mít zvlášť vyčleněné finanční prostředky a ambiciózní rozměr, pokud jde o rozsah a dostupné zdroje, a nezaměří se pouze na základní, střední a vysokoškolské vzdělání, ale také na učňovské programy; opakuje, že investice do mladých lidí poskytnou pevný základ pro dlouhodobou odolnost a prosperitu regionu; žádá Komisi a Parlament, aby zvětšily rozsah svého návštěvnického programu Evropské unie a účast v něm a usnadnily účast mladých lidí a ženských vůdčích osobností v oblasti politiky; dále vyzývá EU, aby podporovala reformy zaměřené na modernizaci vzdělávacích systémů v těchto zemích;

53.

připomíná svou podporu financování akademických programů a programů odborné přípravy s cílem vytvořit velké zálohy profesionálních dovedností v zemích Blízkého východu a severní Afriky, jakož i opatřením, jako je Erasmus+ Certifikát mobility v odborném vzdělávání a přípravě, která by měla být do těchto zemí co nejvíce rozšířena prostřednictvím flexibilních a vyvíjejících se nástrojů, jako jsou partnerství v oblasti mobility;

54.

znovu důrazně odsuzuje všechna zvěrstva a rozsáhlá porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva spáchané během konfliktu, zejména ta, jichž se dopustily jednotky Asadova režimu – a to i s podporou jeho spojenců – a teroristické organizace uvedené na seznamu OSN; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se ani přes opakované regionální a mezinárodní snahy nepodařilo válku ukončit, a naléhavě vyzývá k další intenzivní celosvětové spolupráci, která povede k dosažení trvalého mírového řešení konfliktu; zdůrazňuje, že by neměla existovat žádná tolerance nebo beztrestnost, pokud jde o hrůzné zločiny spáchané v Sýrii; opět vyzývá k nezávislému, nestrannému, důkladnému a důvěryhodnému vyšetřování a stíhání odpovědných osob a podporuje činnost Mezinárodního nestranného a nezávislého mechanismu pro vyšetření mezinárodních zločinů spáchaných v Syrské arabské republice od března 2012 (IIIM); požaduje dále podporu organizací občanské společnosti a nevládních organizací, které shromažďují a pomáhají zajistit důkazy o porušování lidských práv a humanitárního práva;

55.

vyjadřuje politování nad skutečností, že od roku 2015, kdy proběhla revize evropské politiky sousedství, se pouze jedna zpráva – ze dne 18. května 2017 o provádění přezkumu evropské politiky sousedství (JOIN(2017)0018), zabývala posouzením vývoje v sousedních zemích na regionální úrovni, a to navzdory závazku obsaženému ve sdělení z roku 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství, že kromě zpráv pro jednotlivé země budou vypracovávány pravidelné zprávy na úrovni sousedství, jež budou obsahovat informace o základních svobodách, právním státu, rovnosti pohlaví a problematice lidských práv; požaduje, aby zprávy pro jednotlivé země a regionální zprávy zahrnovaly odpovídající analýzy výsledků politik EU a členských států a posouzení jejich dopadů na lidská práva;

56.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

(1)  https://eeas.europa.eu/archives/docs/top_stories/pdf/eugs_review_web.pdf

(2)  Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27.

(3)  Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 85.

(4)  Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 110.

(5)  Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 98.

(6)  Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 100.

(7)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0119.

(8)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0227.

(9)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0449.

(10)  Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.

(11)  Úř. věst. C 458, 19.12.2018, s. 187.


Čtvrtek, 28. března 2019

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/103


P8_TA(2019)0327

Mimořádná situace ve Venezuele

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o mimořádné situaci ve Venezuele (2019/2628(RSP))

(2021/C 108/09)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Venezuele, zejména na usnesení ze dne 3. května 2018 o volbách ve Venezuele (1), usnesení ze dne 5. července 2018 o migrační krizi a humanitární situaci ve Venezuele a na jejích pozemních hranicích s Kolumbií a Brazílií (2) a usnesení ze dne 25. října 2018 (3) a ze dne 31. ledna 2019 o situaci ve Venezuele (4), v němž Juana Guaidóa uznává legitimním prozatímním prezidentem Venezuely,

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Venezuele ze dne 10. ledna 2019, 26. ledna 2019 a 24. února 2019 a na nejnovější závěry Rady,

s ohledem na prohlášení Organizace amerických států ze dne 20. dubna 2018 o zhoršující se humanitární situaci ve Venezuele a na společné prohlášení členských států Organizace amerických států o Venezuele ze dne 24. ledna 2019,

s ohledem na prohlášení tzv. Limské skupiny ze dne 25. února 2019,

s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva o Venezuele ze dne 25. ledna 2019 a 20. března 2019,

s ohledem na venezuelskou ústavu, a zejména na její článek 233,

s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Venezuela se potýká s hlubokou a bezprecedentní politickou, hospodářskou, institucionální, sociální a vícerozměrnou humanitární krizí, nedostatkem léků a potravin, masivním porušováním lidských práv, hyperinflací, politickým útlakem, korupcí a násilím; vzhledem k tomu, že životní podmínky se prudce zhoršily a 87 % obyvatelstva nyní žije v chudobě; vzhledem k tomu, že 78 % venezuelských dětí je ohroženo podvýživou; vzhledem k tomu, že 31 dětí z 1 000 umírá do 5 let věku; vzhledem k tomu, že více než 1 milion dětí již nechodí do školy;

B.

vzhledem k tomu, že EU je nadále přesvědčena, že mírové a demokratické politické řešení je jedinou udržitelnou cestou z krize; vzhledem k tomu, že jakékoli spekulace nebo strategie, jejichž cílem je zahájit vojenskou intervenci ve Venezuele, by vedly ke vzniku a eskalaci násilí v zemi a měly by katastrofální důsledky pro celý region;

C.

vzhledem k tomu, že hrozí nebezpečí, že již tak omezené dodávky potravin do Venezuely se zkazí; vzhledem k tomu, že občané jen obtížně získávají vodu, potraviny a léky; vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) od roku 2015 opustilo Venezuelu více než 2,7 milionu lidí a že tento počet by mohl do konce roku vzrůst na 5 milionů, bude-li se krize nadále zhoršovat;

D.

vzhledem k tomu, že dne 23. února 2019 Madurův nezákonný režim tvrdě odmítl a v některých případech za použití vojenských a paravojenských sil zničil humanitární pomoc uskladněnou v Kolumbii a v Brazílii; vzhledem k tomu, že v důsledku represí přišlo několik lidí o život, desítky osob utrpěly zranění a stovky občanů byly zatčeny; vzhledem k tomu, že venezuelské vojenské operace, organizovaná trestná činnost a teroristé ohrožují stabilitu regionu, zejména území sousední Kolumbie;

E.

vzhledem k tomu, že na začátku března zažila Venezuela masivní výpadek elektrického proudu po dobu více než 100 hodin, což ještě zhoršilo již tak dramatickou situaci v oblasti zdravotní péče, kdy nemocnicím docházela pitná voda a jejich služby kolabovaly a kdy docházelo k rabování; vzhledem k tomu, že podle organizace Lékaři pro zdraví v nemocnicích kvůli výpadku elektřiny zemřelo nejméně 26 osob; vzhledem k tomu, že dne 25. března 2019 došlo k dalšímu dlouhému výpadku elektřiny, který způsobil naprostou tmu v Caracasu a 20 dalších venezuelských regionech;

F.

vzhledem k tomu, že výpadky proudu, k nimž dochází již řadu let, jsou přímým důsledkem špatné správy, nedostatečné údržby a korupce nezákonného Madurova režimu;

G.

vzhledem k tomu, že v únoru 2019 byla ze země vyhoštěna čtyřčlenná delegace poslanců skupiny Evropské lidové strany (PPE), která přijela na oficiální pozvání Národního shromáždění a prozatímního prezidenta Juana Guaidóa;

H.

vzhledem k tomu, že dne 6. března 2019 nařídil nezákonný Madurův režim německému velvyslanci, aby opustil zemi, a obvinil ho z toho, že se „opakovaně vměšuje do vnitřních záležitostí“; vzhledem k tomu, že byli zatčeni také někteří zahraniční a místní novináři, bylo jim zabaveno pracovní vybavení a po svém propuštění byli vyhoštěni;

I.

vzhledem k tomu, že Juan Guaidó jmenoval Ricarda Hausmanna zástupcem země v Meziamerické rozvojové bance (IDB) a Korporaci pro meziamerické investice (IIC);

J.

vzhledem k tomu, že dne 21. března 2019 venezuelská zpravodajská služba zadržela Roberta Marrera, vedoucího kanceláře Juana Guaidóa, a násilně vnikla do domu poslance Národního shromáždění za stát Táchira Sergia Vergary, bez ohledu na jeho poslaneckou imunitu;

K.

vzhledem k tomu, že dne 23. března 2019 přistály na mezinárodním letišti Simóna Bolívara v Maiquetíi dvě letadla patřící ruskému letectvu s vojenským vybavením a nejméně stovkou vojáků na palubě, a vzhledem k tomu, že tento postup se v posledních měsících opakuje;

L.

vzhledem k tomu, že dne 21. března 2019 byl venezuelské soudkyni Afiuni Morové uložen trest odnětí svobody na dobu pěti let na základě obvinění z „duchovní korupce“; vzhledem k tomu, že tato soudkyně již v minulosti vykonávala dlouhý trest odnětí svobody a byla nadále v nespravedlivém domácím vězení;

M.

vzhledem k tomu, že dne 15. března 2019 bylo oznámeno, že Tomasz Surdel, venezuelský dopisovatel polského deníku Gazeta Wyborcza, se údajně stal v době, kdy řídil v Caracasu své auto, terčem násilného útoku ze strany zvláštních jednotek venezuelské státní policie (FAES);

N.

vzhledem k tomu, že kubánské policejní jednotky a vojenské zpravodajství jsou klíčovým prvkem, který umožňuje pokračování nezákonného Madurova režimu;

1.

potvrzuje, že uznává Juana Guaidóa za legitimního prozatímního prezidenta Bolívarovské republiky Venezuela v souladu s článkem 233 venezuelské ústavy, a znovu vyjadřuje plnou podporu Národnímu shromáždění jakožto jedinému zákonnému orgánu Venezuely; vyjadřuje plnou podporu plánovanému postupu Juana Guaidóa, který konkrétně hodlá ukončit uzurpaci moci, sestavit národní prozatímní vládu a uspořádat předčasné prezidentské volby; s potěšením bere na vědomí, že významná část mezinárodního společenství a drtivá většina členských států EU uznala Guaidóa za legitimního vůdce, a vyzývá zbývající členské státy, aby tak rovněž bezodkladně učinily;

2.

odsuzuje kruté represe a násilí, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné; vyjadřuje solidaritu s venezuelským lidem a upřímnou soustrast rodinám a přátelům obětí;

3.

znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad krizovou humanitární situací, která velmi tvrdě doléhá na životy Venezuelanů;

4.

opětovně vyzývá k plnému uznání diplomatických zástupců, které jmenoval legitimní prozatímní prezident Bolívarovské republiky Venezuela Juan Guaidó velvyslanci v EU a členských státech; s potěšením bere na vědomí, že rada guvernérů Meziamerické rozvojové banky (IDB) a Korporace pro meziamerické investice (IIC) uznaly Ricarda Hausmanna zástupcem Venezuely ve svých strukturách; vyjadřuje politování nad tím, že čínští hostitelé odložili letošní výroční zasedání rady guvernérů IDB;

5.

odsuzuje zneužívání donucovacích prostředků a brutální represe ze strany bezpečnostních složek, které brání dodávkám humanitární pomoci do země; dále odsuzuje využívání nezákonných ozbrojených skupin k útokům a zastrašování civilních obyvatel a poslanců, kteří se zapojili do distribuce pomoci; vyjadřuje podporu příslušníkům venezuelských ozbrojených sil, kteří během krize odmítli utlačovat civilní obyvatelstvo a dezertovali; vyjadřuje uznání kolumbijským úřadům za poskytnutí ochrany a péče vojákům, kteří zůstali věrni venezuelské ústavě a venezuelskému lidu;

6.

rozhodně odsuzuje pronásledování, zadržování a vyhoštění několika novinářů, kteří informují o situaci ve Venezuele; znovu vyzývá nezákonný Madurův režim, aby okamžitě přestal utlačovat vedoucí politické činitele, novináře a členy opozice, včetně nositele Sacharovovy ceny Leopolda Lópeze; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech osob, které byly zadrženy na základě toho, že jsou rodinnými příslušníky prozatímního prezidenta Juana Guaidóa či členy jeho týmu;

7.

odsuzuje razie Madurových bezpečnostních služeb, zadržování Roberta Marrera, jenž je vedoucím kanceláře prozatímního prezidenta Juana Guaidóa, i nedávnou násilnou domovní prohlídku poslance Národního shromáždění Sergia Vergary; žádá, aby byl Roberto Marrero okamžitě propuštěn; odsuzuje únos poslance Národního shromáždění Juana Requesense a žádá jeho okamžité propuštění;

8.

znovu vyjadřuje podporu pokojnému řešení situace ve Venezuele v podobě svobodných, transparentních a věrohodných prezidentských voleb uspořádaných na základě pevně stanoveného časového harmonogramu a spravedlivých podmínek pro všechny aktéry, jakož i ustavení neutrální národní volební komise a přítomnosti důvěryhodných mezinárodních pozorovatelů;

9.

uznává úsilí zemí tzv. Limské skupiny, která je hlavním regionálním mechanismem a snaží se nalézt demokratické řešení této krize pod vedením legitimního prozatímního prezidenta Venezuely Juana Guaidóa;

10.

upozorňuje na vyostřování migrační krize v celém regionu, oceňuje úsilí a solidaritu sousedních zemí a žádá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s těmito zeměmi, a to nejen poskytováním humanitární pomoci, ale také zajištěním více zdrojů a prostřednictvím rozvojové politiky;

11.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad přítomností sílících teroristických gangů a organizovaného zločinu ve Venezuele, které se šíří i za hranice, zejména do Kolumbie, což ohrožuje stabilitu celého regionu;

12.

požaduje další sankce zaměřené na nezákonný majetek státních orgánů v zahraničí a na osoby zodpovědné za porušování lidských práv a represe; domnívá se, že orgány EU proto musí omezit pohyb těchto osob a jejich nejbližší rodiny a zmrazit jejich majetek a víza;

13.

bere na vědomí vytvoření Mezinárodní kontaktní skupiny, kterou nesmí Madurův nezákonný režim využívat k taktickému oddalování vyřešení krize, aby se tak mohl udržet u moci; konstatuje, že kontaktní skupina zatím nedospěla k žádným hmatatelným výsledkům, přičemž by měla hlavně vytvořit podmínky pro uspořádání předčasných prezidentských voleb a usnadnit dodávky humanitární pomoci, která by řešila nejnaléhavější potřeby obyvatel Venezuely; vyzývá Mezinárodní kontaktní skupinu ke spolupráci s hlavním regionálním aktérem – tzv. Limskou skupinou; v této souvislosti vyzývá ESVČ, aby ve spolupráci s Evropským parlamentem nabídla své odborné zkušenosti s volební pomocí;

14.

vyzývá členské státy, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a země dotčeného regionu, aby prozkoumaly možnost zřízení mezinárodní dárcovské konference, která by poskytla rozsáhlou finanční pomoc na obnovu a přechod k demokracii;

15.

rozhodně podporuje výzvu generálního tajemníka OSN, aby byly nezávisle a komplexně vyšetřeny oznámené oběti; připomíná, že EU se na půdě OSN zavázala k multilateralismu, aby se zabránilo humanitární katastrofě s ještě vážnějšími následky; plně podporuje úlohu Mezinárodního trestního soudu v boji proti beztrestnosti a v úsilí o soudní stíhání osob, které se dopouštějí násilí a porušují lidská práva, a souhlasí s tím, aby bylo po předběžném přezkoumání zahájeno vyšetřování zločinů spáchaných nezákonným Madurovým režimem, z nichž lze některé klasifikovat jako zločiny proti lidskosti;

16.

odsuzuje vliv kubánského režimu ve Venezuele, který prostřednictvím svých agentů přispívá k destabilizaci demokracie a k rostoucím politickým represím proti venezuelským demokratickým silám; zdůrazňuje, že tyto intervence by se mohly odrazit ve vztazích EU s Kubou, včetně Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, legitimnímu prozatímnímu prezidentovi republiky a Národnímu shromáždění Bolívarovské republiky Venezuela, vládám a parlamentům zemí tzv. Limské skupiny, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika a generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0199.

(2)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0313.

(3)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0436.

(4)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0061.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/107


P8_TA(2019)0328

Situace v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku (2018/2965(RSP))

(2021/C 108/10)

Evropský parlament,

s ohledem na články 2, 4, 5, 6, 7, 9 a 10 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

s ohledem na článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na články 6, 7, 8, 10, 11, 12 a 47 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na stanovisko k otázkám týkajícím se jmenování soudců ústavního soudu Slovenské republiky, které přijala Benátská komise na svém 110. plenárním zasedání (Benátky, 10.–11. března 2017),

s ohledem na stanovisko k ústavnímu uspořádání, dělbě moci, nezávislosti soudnictví a prosazování práva na Maltě, které přijala Benátská komise na svém 117. plenárním zasedání (Benátky, 14.–15. prosince 2018),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. ledna 2019 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanou „Občanství pro investory a pobytové režimy v Evropské unii“ (COM(2019)0012),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o občanství EU na prodej (1) a na společné tiskové prohlášení Komise a maltských orgánů o programu pro individuální investory na Maltě ze dne 29. ledna 2014,

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 s doporučeními Komisi k vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (2) a na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o právním státě na Maltě (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku (5) a na svá předchozí usnesení ze dne 13. dubna 2016 o situaci v Polsku (6), ze dne 14. září 2016 o nedávném vývoji v Polsku a jeho dopadu na základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie (7) a ze dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků v Evropské unii (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, zda existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena (11), a na svá předchozí usnesení ze dne 10. června 2015 (12), 16. prosince 2015 (13) a 17. května 2017 (14) o situaci v Maďarsku,

s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o právním státě v Rumunsku (15),

s ohledem na zprávu ze dne 22. března 2018 o návštěvě delegace ad hoc Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensku ve dnech 7.–9. března 2018,

s ohledem na zprávu ze dne 30. ledna 2019 z vyšetřovací mise Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensku ve dnech 17.–19. prosince 2018,

s ohledem na zprávu ze dne 11. ledna 2018 o cestě delegace ad hoc Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a vyšetřovacího výboru pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky (výbor PANA) na Maltu od 30. listopadu do 1. prosince 2017,

s ohledem na zprávu ze dne 16. listopadu 2018 o cestě delegace ad hoc Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci na Maltu a na Slovensko ve dnech 17. až 20. září 2018,

s ohledem na slyšení a výměny názorů, které pracovní skupina provedla s obecným pověřením sledovat situaci v EU, pokud jde o právní stát a boj proti korupci, a řešit konkrétní situace, zejména na Maltě a na Slovensku (skupina pro sledování právního státu), kterou dne 4. června 2018 zřídil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, zejména ve spolupráci s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a jeho Výborem expertů pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu (MONEYVAL), Skupinou států proti korupci (GRECO), vnitrostátními institucemi a orgány, zástupci Evropské komise, agenturami EU, jako je Europol, a různými zúčastněnými stranami, včetně zástupců občanské společnosti a oznamovatelů na Maltě a na Slovensku,

s ohledem na dopis předsedy vlády Malty ze dne 13. března 2019,

s ohledem na otázku Komisi o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku (O-000015/2019 – B8-0017/2019),

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu byla zřízena dne 4. června 2018 s obecným mandátem monitorovat situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU a zkoumat konkrétní situace, zejména na Maltě a na Slovensku;

B.

vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy mají povinnost dodržovat zásady právního státu, demokracie, lidská práva a základní svobody a řídit se hodnotami a zásadami zakotvenými ve Smlouvách EU a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a musí této povinnosti dostát;

C.

vzhledem k tomu, že čl. 6 odst. 3 SEU potvrzuje, že základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie;

D.

vzhledem k tomu, že EU funguje na základě presumpce vzájemné důvěry v to, že členské státy jednají ve shodě s principy demokracie, právního státu a se základními právy zakotvenými v EÚLP, Listině základních práv Evropské unie a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;

E.

vzhledem k tomu, že ani národní svrchovanost ani subsidiarita nemohou odůvodnit systematické odmítání ze strany členského státu dodržovat základní hodnoty Evropské unie a Smlouvy, jejichž smluvní stranou se dobrovolně stal;

F.

vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu uspořádala řadu setkání s různými zúčastněnými stranami, přičemž hlavní pozornost byla věnována situaci na Maltě a na Slovensku; vzhledem k tomu, že rovněž proběhla výměna názorů na bezpečnost novinářů v Bulharsku následně po vraždě Viktorie Marinové; vzhledem k tomu, že na zmíněné schůzi se rovněž diskutovalo o dočasném zadržení novinářů Attily Bira a Dimitara Stojanova, kteří vyšetřovali obvinění z podvodů v souvislosti s finančními prostředky EU v Rumunsku a Bulharsku;

G.

vzhledem k tomu, že vraždy Daphne Caruanové Galiziové na Maltě, Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové na Slovensku a vražda Viktorie Marinové v Bulharsku otřásly evropským veřejným míněním a působí na novináře v EU odrazujícím účinkem;

H.

vzhledem k tomu, že vyšetřování těchto vražd dosud vedlo k identifikaci několika podezřelých, aniž by se však dospělo k závěrům, pokud jde o to, kdo za vraždami ve skutečnosti stojí, ačkoli se jedná o nejdůležitější prvek, který je třeba vyjasnit; vzhledem k tomu, že na Maltě došlo k zastrašování tří osob a policie i oficiální vyšetřování vraždy jsou i nadále aktivní;

I.

vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu neměla možnost ověřit stav vyšetřování ve všech jeho aspektech, neboť příslušné orgány se dovolávaly legitimní potřeby zajistit důvěrnost, aby bylo v těchto případech vražd možné dosáhnout pokroku;

J.

vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu měla možnost se na Maltě i na Slovensku zabývat ve vztahu k právnímu státu řadou problematických témat, zejména pokud jde o oblasti, jichž se týká práce Daphne Caruanové Galiziové a Jána Kuciaka;

K.

vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu byla pravidelně informována, a to i příbuznými Daphne Caruanové Galiziové, pokud jde o žádost o úplné a nezávislé oficiální vyšetřování její vraždy, zejména co se týče okolností, které tento čin umožnily, reakci veřejných orgánů, a opatření, která mohou být zavedena, aby se zajistilo, že k takové vraždě nedojde znovu;

L.

vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce s Europolem v rámci uvedených vyšetřování se v jednotlivých šetřeních liší;

M.

vzhledem k tomu, že zejména v případě Malty zhodnotil předchozí ředitel Europolu míru spolupráce mezi maltskými orgány a Europolem jako suboptimální, což je situace, kterou jeho nástupce následně vyhodnotil tak, že se zlepšila a je uspokojivá; vzhledem k tomu, že zástupci Europolu sdělili členům skupiny pro sledování právního státu, že vyšetřování nebylo zastaveno, s tím, že byly zatčeny tři osoby podezřelé ze spáchání trestného činu; vzhledem k tomu, že byli jmenováni odborníci Europolu za účelem plnění specifických úkolů v rámci úředního vyšetřování;

N.

vzhledem k tomu, že co se týče nabytí telefonu novinářky Pavly Holcové na Slovensku, přetrvává nejasnost ohledně způsobu, jakým byl získán, a přístupu Europolu k údajům získaným z tohoto telefonu, ačkoli Europol uvedl, že podpoří, aby byl telefon podroben analýze;

O.

vzhledem k tomu, že existují vážné obavy v souvislosti s bojem proti korupci a organizované trestné činnosti v EU, a to i na Maltě a na Slovensku, a vzhledem k tomu, že to ohrožuje důvěru občanů ve veřejné instituce, což může mít za následek nebezpečné propojení mezi zločineckými skupinami a veřejnými orgány;

P.

vzhledem k tomu, že velké evropské konsorcium investigativních novinářů přezkoumalo a rozsáhle zveřejnilo vyšetřování, která publikovala Daphne Caruanová Galiziová;

Q.

zejména vzhledem k tomu, že boj proti praní špinavých peněz v EU je neuspokojivý, mimo jiné z důvodu stávajících nedostatků v provádění právních předpisů EU proti praní špinavých peněz, jak se zdůraznilo v rámci nedávných případů nedostatečného prosazování boje proti těmto praktikám, do něhož jsou zapojeny velké bankovní instituce v různých členských státech;

R.

vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) ve svém doporučení z července 2018 adresovaném maltské finanční zpravodajské a analytické jednotce (FIAU) dospěl k závěru, že na Maltě existují „obecné a systematické nedostatky v boji proti praní peněz“, zejména pokud jde o případ Pilatus Bank, a zároveň uznal, že akční plán FIAU byl „krok správným směrem“; vzhledem k tomu, že Komise následně zjistila, že „maltská finanční zpravodajská a analytická jednotka porušila své povinnosti“ v rámci právních předpisů EU proti praní špinavých peněz a že doporučení orgánu EBA plně neprovedla; vzhledem k tomu, že Komise proto v listopadu 2018 přijala své stanovisko k této věci;

S.

vzhledem k tomu, že na Maltě sídlí rozsáhlý bankovní sektor, jenž zahrnuje některé bankovní instituce, které nesplňují všechny regulační standardy a požadavky, jak dokládá případ banky Pilatus Bank a odnětí její licence Evropskou centrální bankou (ECB);

T.

vzhledem k tomu, že zpráva z vyšetřování případu „Egrant“ není veřejně přístupná; vzhledem k tomu, že dostupné závěry nepodporují tvrzení, podle nichž je vlastnictví společnosti Egrant Inc. spojeno s maltským předsedou vlády a jeho manželkou; vzhledem k tomu, že k úplné neupravené zprávě z vyšetřování má přístup jen předseda vlády, ministr spravedlnosti, vedoucí kanceláře předsedy vlády a mluvčí předsedy vlády;

U.

vzhledem k tomu, že nebylo zahájeno žádné následné vyšetřování s cílem odhalit skutečné vlastníky podniku Egrant, což je ještě třeba objasnit;

V.

vzhledem k tomu, že odhalení týkající se skutečného majitele společnosti „17 Black“, kterým je nyní údajně generální ředitel společnosti Tumas Group, jíž maltská vláda zadala zakázku na výstavbu elektrárny Electrogas na Maltě, ještě více zdůrazňují potřebu větší transparentnosti, pokud jde o finanční zájmy a vazby na členy vlády, jako je ředitel kanceláře předsedy vlády a současný ministr cestovního ruchu a bývalý ministr energetiky;

W.

vzhledem k tomu, že ředitel kanceláře předsedy vlády a současný ministr cestovního ruchu a bývalý ministr energetiky jsou jedinými vysoce postavenými vládními činiteli z kteréhokoli členského státu EU, o nichž se zjistilo, že jsou skutečnými majiteli právnické osoby, která byla odhalena v kauze Panama Papers; vzhledem k tomu, že posledně jmenovaný ministr poskytl delegaci Evropského parlamentu svědectví ohledně využívání svých společností a učinil přitom prohlášení, která jsou v rozporu s dokumenty uveřejněnými v kauze Panama Papers;

X.

vzhledem k tomu, že nedostatečná bezpečnost novinářů a zmenšující se prostor pro občanskou společnost z důvodu obtěžování a zastrašování podkopává dohled nad výkonnou mocí a snižuje občanskou angažovanost občanů;

Y.

vzhledem k tomu, že novináři, a zejména, avšak nikoli výhradně investigativní novináři stále častěji čelí takzvaným „strategickým žalobám proti účasti veřejnosti“ (SLAPP), které jsou zamýšleny pouze k maření jejich práce;

Z.

vzhledem k tomu, že se rodina Daphne Caruanové Galiziové musí zabývat nenávistnými kampaněmi a žalobami pro pomluvu i po její smrti, a to i ze strany členů maltské vlády, a že místopředseda vlády uvedl, že není přesvědčen, že by bylo nutné tyto žaloby pro pomluvy brát zpět;

AA.

vzhledem k tomu, že rodina a přátelé Daphne Caruanové Galiziové i aktivisté z řad občanské společnosti se také musí vypořádat se současnou situací týkající se jejího improvizovaného památníčku, což zahrnuje odstraňování a ničení upomínkových předmětů;

AB.

vzhledem k tomu, že Benátská komise ve svém stanovisku k Maltě, které přijala na svém 117. plenárním zasedání ve dnech 14. a 15. prosince 2018 (16), zdůraznila pozitivní povinnost států chránit novináře jakožto otázku, která přímo souvisí s právním státem, a poukázala na to, že „mezinárodním závazkem vlády [Malty] je zajistit, aby sdělovací prostředky a občanská společnost mohly hrát aktivní úlohu v tom, aby orgány musely skládat účty“ (17);

AC.

vzhledem k tomu, že Benátská komise zdůraznila, že zřízení výboru pro jmenování soudců v roce 2016 bylo ze strany maltských orgánů pozitivním krokem, a že rovněž zdůraznila, že přesto zůstává několik znepokojivých bodů v souvislosti se zásadou nezávislosti soudnictví, zejména pokud jde o organizaci pravomocí státních zastupitelství a o strukturu soudnictví, a v souvislosti s celkovým rozdělením a vyvážeností pravomocí v zemi, které se jednoznačně kloní k exekutivě, a zejména k předsedovi vlády, jenž má dalekosáhlý soubor pravomocí, a to i v rámci různých postupů jmenování, jako u členů soudních orgánů, a že to není spojeno s řádnými brzdami a protiváhami (18);

AD.

vzhledem k tomu, že Benátská komise uvedla, že stávající rozdělení pravomocí státního zastupitelství mezi policii a nejvyššího státního zástupce na Maltě představuje rozporný systém, který „je z hlediska dělby moci problematický“; vzhledem k tomu, že rovněž konstatovala, že nejvyšší státní zástupce, který má pravomoci v rámci trestního stíhání, zároveň je právním poradcem vlády a předsedá finanční zpravodajské a analytické jednotce (FIAU), zastává velmi vlivný úřad, který je „problematický z hlediska zásady demokratických brzd a protivah a dělby moci“ (19);

AE.

vzhledem k tomu, že delegace Benátské komise poznamenala, že budoucí oddělení úloh nejvyššího státního zástupce „je v návaznosti na zprávu komise pro celkovou reformu soudního systému z roku 2013 na Maltě nyní široce akceptováno“ (20); vzhledem k tomu, že maltská vláda nyní oznámila zahájení legislativního procesu, jehož cílem je zavést toto oddělení úloh;

AF.

vzhledem k tomu, že Benátská komise uvedla, že vedle úkolů policie a nejvyššího státního zástupce v oblasti trestního stíhání mají i soudci možnost zahajovat šetření a že „se zdá, že neexistuje žádná koordinace mezi šetřeními a policejním vyšetřováním“ (21);

AG.

vzhledem k tomu, že Benátská komise rovněž zdůraznila, že Stálý protikorupční výbor (PCAC) vykazuje nedostatky, pokud jde o jeho složení, jelikož jmenování jeho členů je závislé na předsedovi vlády, ač je musí konzultovat s opozicí, a také pokud jde o příjemce jeho zpráv, konkrétně ministra spravedlnosti, který nemá žádnou vyšetřovací pravomoc, což vede k tomu, že zprávy vedou k faktickému vyšetřování a stíhání pouze ve velmi omezeném počtu případů (22);

AH.

vzhledem k tomu, že Benátská komise dospěla k závěru, že postup pro jmenování policejního prezidenta by měl být založen na veřejném výběrovém řízení; policejní prezident by měl být širokou veřejností vnímán jako politicky neutrální (23);

AI.

vzhledem k tomu, že Malta zahájila pod vedením prezidenta proces zkoumání možností ústavních reforem, do nějž jsou zapojeny různé politické síly a občanská společnost, přičemž většina těchto reforem bude k přijetí vyžadovat dvoutřetinovou většinu v Parlamentu;

AJ.

vzhledem k tomu, že nezbytnou součástí evropské demokracie je monitorování zhoršující se situace právního státu v členských státech ze strany Evropského parlamentu a formát skupiny pro sledování právního státu umožňuje Parlamentu pozorně sledovat situaci a spolupracovat s orgány členských států a s občanskou společností;

AK.

vzhledem k tomu, že navzdory široce podporovaným usnesením Evropského parlamentu (24) Komise stále ještě nepředložila návrh komplexního a nezávislého mechanismu pro sledování situace, pokud jde o demokracii, právní stát a základní práva, a to každoročně ve všech členských státech;

AL.

vzhledem k tomu, že využívání „režimů udělování občanství a pobytu investorům“ členskými státy EU představuje vážné riziko pro boj proti praní špinavých peněz, podrývá vzájemnou důvěru a integritu schengenského prostoru, umožňuje vstup státních příslušníků třetích zemí pouze na základě jejich nahromaděného bohatství, a nikoli na základě jejich užitečných znalostí, dovedností nebo humanitárních aspektů a vede ke skutečnému prodeji občanství EU; vzhledem k tomu, že Komise výslovně uvedla, že již nepodporuje maltské režimy udělování občanství a pobytu investorům;

AM.

vzhledem k tomu, že Komise zveřejnila zprávu o režimech udělování občanství a pobytu investorům, jež podává přehled stávajících postupů a identifikuje některá rizika, která tyto režimy představují pro EU, zejména pokud jde o bezpečnost, praní peněz, daňové úniky a korupci;

AN.

vzhledem k tomu, že maltská vláda uzavřela se soukromou firmou Henley & Partners důvěrnou dohodu o realizaci maltského „režimu udělování občanství a pobytu investorům“, což znemožňuje ověřit, zda jsou dohodnuté postupy, objemy prodejů a další podmínky v souladu s maltským, unijním a mezinárodním právem a s bezpečnostními aspekty;

AO.

vzhledem k tomu, že uplatňování požadavku pobytu u žadatelů o maltský režim udělování občanství a pobytu investorům není v souladu s podmínkami pro tyto režimy, jež byly dohodnuty s Komisí v roce 2014; vzhledem k tomu, že Komise nepřijala žádná účinná opatření k řešení tohoto nedodržování požadavku na pobyt;

AP.

vzhledem k tomu, že obvinění týkající se prodeje zdravotních a schengenských víz v Libyi a Alžírsku maltskými úředníky nebyla plně prošetřena (25);

AQ.

vzhledem k tomu, že novináři na Slovensku uvedli během návštěvy skupiny pro sledování právního státu (ROLMG), že působí v prostředí, kde nemůže být vždy zaručena plná nezávislost a bezpečnost; vzhledem k tomu, že v případě organizace RTVS (Rozhlas a televize Slovenska) došlo k situacím, jež byly vnímány jako politické zasahování do novinářské práce, například když vydány krátké pokyny pro zpravodajství;

AR.

vzhledem k tomu, že národní zákon o tisku na Slovensku právě prochází novelizací, což je příležitostí k posílení svobody sdělovacích prostředků a bezpečnosti novinářů; vzhledem k tomu, že současný legislativní návrh hrozí tím, že by mohl omezit svobodu sdělovacích prostředků;

AS.

vzhledem k tomu, že se vyskytují zprávy o korupci a podvodech na Slovensku, jež se týkají i zemědělských fondů EU a je do nich zapojena platební agentura pro zemědělství, a tyto zprávy si vyžadují důkladné a nezávislé prošetření, přičemž některé z nich skutečně úřad OLAF vyšetřuje a parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu provedl s ohledem na ně v prosinci 2018 pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů na Slovensko; vzhledem k tomu, že Slovensko má nejvyšší míru odhalování nesrovnalostí a podvodů ze všech členských států EU (26);

AT.

vzhledem k tomu, že členové skupiny pro sledování právního státu (ROLMG) jsou znepokojeni ohledně nestrannosti donucovacích orgánů a nezávislosti soudnictví na Slovensku, zejména s ohledem na politizaci a nedostatek transparentnosti při procesech výběru a jmenování důležitých činitelů, jako je policejní prezident;

AU.

vzhledem k tomu, že po vraždě Jána Kuciaka podal demisi slovenský předseda vlády a další vysocí členové vlády, stejně jako zástupce nejvyššího státního zástupce a policejní prezident;

AV.

vzhledem k tomu, že na Slovensku nebyl dokončen legislativní proces reformy výběru soudců Ústavního soudu a nadcházející výběrové řízení, v němž má být nahrazeno devět soudců, kteří odcházejí do důchodu, proběhne podle stávajících postupů; vzhledem k tomu, že je uvedený postup výběru soudců v současnosti ve slovenském parlamentu zablokován;

AW.

vzhledem k tomu, že členové skupiny pro sledování právního státu v rámci své pracovní cestu zaznamenali závazek hájit standardy právního státu, který projevili různí zaměstnanci slovenských veřejných orgánů a aktéři z řad občanské společnosti;

AX.

vzhledem k tomu, že světový index svobody tisku za rok 2018, který vypracovala organizace Reportéři bez hranic, řadí Slovensko na 27. místo na rozdíl od 17. místa z roku 2017, Maltu na 65. místo, na něž klesla ze 47. místa, a Bulharsko jakožto nejhůře umístěný členský stát EU na 111. místo oproti 109. místu z roku 2017;

AY.

vzhledem k tomu, že organizace Transparency International zařadila ve svém ročním indexu vnímání korupce Maltu na 51. místo (oproti 46. místu v roce 2017), Slovensko na 57. místo (pokles z 54. místa v roce 2017) a Bulharsko na 77. místo (oproti 71. místu v roce 2017); vzhledem k tomu, že všechny tyto tři země se umisťují hluboko pod průměrem EU (27);

OBECNÉ PŘIPOMÍNKY

1.

důrazně odsuzuje neustálé úsilí stále vyššího počtu vlád členských států o narušení právního státu, dělby moci a nezávislosti soudnictví; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ačkoli většina členských států přijala právní předpisy s cílem zajistit nezávislost soudů a nestrannost v souladu se standardy Rady Evropy, přetrvávají problémy, pokud jde o způsob, jak se tyto standardy uplatňují;

2.

připomíná, že jednou ze složek hodnot uvedených v článku 2 SEU a zároveň nezbytnou podmínkou jejich ochrany je právní stát; vyzývá všechny příslušné subjekty na úrovni EU a členských států, včetně vlád, parlamentů a justice, aby více usilovaly o dodržování a posilování právního státu;

3.

konstatuje s hlubokým znepokojením, že dochází k nárůstu výhrůžek, jejichž cílem jsou novináři a svoboda sdělovacích prostředků, k nárůstu veřejného znevažování a všeobecného oslabování této profese, zvyšující se hospodářské koncentraci tohoto odvětví a sílící dezinformaci; připomíná, že silná demokracie vycházející z právního státu nemůže fungovat bez silné a nezávislé „čtvrté složky moci“;

4.

naléhavě vyzývá Radu, aby přezkoumala a dále sledovala veškeré návrhy Komise a Parlamentu, pokud jde o řízení o nesplnění povinnosti a postup podle článku 7 SEU, a to zejména tím, že přijme neprodlená opatření na základě odůvodněného návrhu Komise ze dne 20. prosince 2017 ohledně Polska a prioritně zařadí bod o situaci v Maďarsku na program Rady, že bude okamžitě a úplně informovat Parlament ve všech fázích postupu a vyzve Parlament, aby Radě předložil odůvodněný návrh týkající se Maďarska;

VYŠETŘOVÁNÍ A PROSAZOVÁNÍ PRÁVA

5.

vyzývá vládu Malty, aby neprodleně zahájila kompletní a nezávislý průzkum veřejného mínění, pokud jde o vraždy Daphne Caruanové Galiziové, se zvláštním důrazem na okolnosti, které umožnily, aby k ní došlo, reakce veřejných orgánů a opatření, která mohou být zavedena s cílem zajistit, aby se podobná vražda již neopakovala;

6.

naléhavě vyzývá maltskou vládu, aby veřejně a jednoznačně odsoudila jakékoli projevy nenávisti vůči zesnulé Daphne Caruanové Galiziové a znevažování její památky; naléhavě žádá, aby byla přijata důrazná opatření vůči všem veřejným činitelům šířícím nenávist;

7.

považuje za nanejvýš důležité nalézt řešení pamětního místa připomínajícího Daphne Caruanovou Galiziovou ve Vallettě, a to ve spolupráci s občanskou společností a s rodinou zesnulé, aby bylo možné si ji neomezeně připomínat;

8.

vyzývá příslušné maltské orgány, aby zveřejnily úplnou, redakčně neupravenou zprávu o soudním vyšetřování společnosti Egrant;

9.

naléhavě žádá vládu Malty a vládu Slovenska, aby zajistily, aby donucovací orgány urychleně a úplně vyšetřily veškeré náznaky trestných činů, a to i v případech, kdy tyto náznaky odhalují oznamovatelé a novináři, zejména v údajných případech souvisejících například s korupcí, finanční trestnou činností, praním peněz, podvody a daňovými úniky, o nichž Daphne Caruanová Galizianová a Ján Kuciak informovali;

10.

vyzývá orgány EU a členské státy, aby zahájily nezávislé mezinárodní veřejné šetření vraždy Daphne Caruanové Galiziové a údajných případů korupce, finančních trestných činů, praní špinavých peněz, podvodů a daňových úniků, o nichž informovala, což zahrnuje vysoce postavené současné a bývalé veřejné činitele na Maltě;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že ne všichni členové maltské vlády, například ministr pro cestovní ruch a bývalý ministr energetiky, byli ochotni se setkat s delegací pracovní skupiny monitorující situaci v oblasti právního státu (ROLMG), a nad tím, že se tato skupina nemohla setkat ani se zástupci společnosti Nexia BT, například s jejím jednatelem;

12.

bere se znepokojením na vědomí, že se maltské orgány neobrátily s žádnou oficiální žádostí o právní pomoc na německou spolkovou kriminální policii (Bundeskriminalamt) s cílem získat přístup k údajům uloženým v laptopech a na pevných discích Daphne Caruanové Galiziové, poté co je její rodina předala německým orgánům;

13.

vítá obvinění vznesená slovenskými orgány proti údajnému strůjci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a proti údajným pachatelům vražd; vyzývá donucovací orgány, aby pokračovaly ve vyšetřování na vnitrostátní i na mezinárodní úrovni, a to všemi dostupnými prostředky, mimo jiné prodloužením platnosti dohody společného vyšetřovacího týmu i po dubnu 2019, a zajistily, aby byly všechny aspekty případu plně prošetřeny, včetně případných politických vazeb na tyto zločiny;

14.

konstatuje, že vyšetřování vraždy Jána Kuciaka a Mariny Kušnírové odhalilo další trestnou činnost, včetně údajného záměru zavraždit prokurátory Petera Šufliarského a Maroše Žilinku a právníka Daniela Lipšice; konstatuje, že uvedené vyšetřování má na základě společného rozhodnutí generálního prokurátora a zvláštního státního zastupitelství provádět policejní inspektorát ministerstva vnitra vzhledem k možnému zapojení příslušníků policie do kontroly policejních databází týkajících se dotyčných osob, a bude tento vývoj dále sledovat;

15.

vítá vznik Vyšetřovacího střediska Jána Kuciaka a projektu Daphne koncem roku 2018, který založilo několik novinářů, i projektu Daphne Zakázané příběhy, který v březnu 2018 založilo 18 konsorcií investigativních novinářů s cílem pokračovat v práci Daphne tam, kde ji ukončila; konstatuje, že šest měsíců po svém vzniku přinesl projekt Daphne ve své první publikaci nová odhalení;

16.

vyzývá Komisi a Evropský úřad pro boj proti podvodům, aby podrobně vyšetřovaly všechny případy, na něž byly upozorněny ad hoc delegace Parlamentu v roce 2018, zejména údajné případy korupce a podvodů, také pokud jde o zemědělské fondy EU a možné nesprávné pobídky pro zabírání půdy;

17.

vyzývá maltskou vládu, aby zahájila vyšetřování zjištění ve věci panamských dokumentů a spojení mezi společností „17 Black“ sídlící v Dubaji a ministrem pro cestovní ruch, bývalým ministrem energetiky a vedoucím úřadu předsedy vlády;

18.

vyzývá maltskou a slovenskou vládu a všechny členské státy EU a jejich donucovací orgány, aby zintenzivnily boj proti organizované trestné činnosti a korupci s cílem obnovit důvěru veřejnosti v jejich instituce;

19.

bere na vědomí, že dne 22. března 2019 přijala skupina GRECO dodatek ke druhé zprávě o plnění závazků na Slovensku, pokud jde o předcházení korupci s ohledem na poslance, soudce a státní zástupce; vyzývá slovenskou vládu, aby plně provedla všechna její doporučení;

20.

bere na vědomí, že dne 23. března 2019 přijala skupina GRECO zprávu z pátého kola hodnocení o Maltě; vyzývá maltskou vládu, aby co nejdříve povolila zveřejnění této zprávy a aby plně provedla všechna doporučení;

21.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad možnou úlohou, již hrála slovenská vláda při únosu vietnamského občana z Německa, a vyzývá k vypracování komplexní vyšetřovací zprávy za stálé spolupráce s německými orgány, včetně údajného zapojení bývalého ministra vnitra;

22.

vyjadřuje své znepokojení nad obviněními z korupce, střety zájmů, beztrestností a nad případy tzv. „otočných dveří“ ve slovenských mocenských kruzích; je šokovaný skutečností, že po své rezignaci byli bývalý vyšší policejní úředník Národní kriminální agentury a bývalý policejní prezident jmenováni poradci ministra vnitra, mimo jiné v České republice; konstatuje, že bývalý policejní prezident nyní ze své funkce poradce ministra vnitra odstoupil, poté co se objevily tiskové zprávy o vyhledávání informací o Jánu Kuciakovi v policejní databázi před jeho vraždou, přičemž toto vyhledávání údajně nařídil bývalý policejní prezident;

23.

vítá angažovanost slovenských a maltských občanů a organizací občanské společnosti v boji za demokracii, právní stát a základní práva; naléhavě vyzývá vládu Slovenska a Malty, aby plně podporovaly občanskou angažovanost a aby od ní neodrazovaly;

24.

vyzývá vládu Malty, Slovenska a Bulharska, aby nadále usnadňovaly veškerou spolupráci s Europolem, včetně plného zapojení této agentury, a aby proaktivně zajistily jeho plný přístup k dokumentaci související s vyšetřováním;

25.

vyzývá Komisi, aby poskytla jasné pokyny ohledně způsobů a právního rámce, pokud jde o výměnu údajů a důkazů mezi donucovacími orgány členských států a mezi nimi a agenturami EU, mimo jiné pomocí uplatnění evropského vyšetřovacího příkazu;

26.

poukazuje na to, že současné rozpočtové a lidské zdroje a mandáty Europolu a Eurojustu nejsou pro tyto agentury dostatečné k tomu, aby poskytovaly plnou a proaktivní přidanou hodnotu EU při provádění vyšetřování, například v případech vraždy Daphne Caruanové Galiziové a Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové; vyzývá k tomu, aby byly Europolu a Eurojustu přiděleny další zdroje na takováto vyšetřování v blízké budoucnosti;

27.

zdůrazňuje, že donucovací a soudní orgány členských států jsou součástí unijního systému spolupráce; domnívá se, že by orgány, instituce a agentury EU měly proto proaktivně zasahovat při řešení nedostatků na straně vnitrostátních orgánů, a považuje za znepokojivé, že taková opatření orgánů, institucí a agentur EU jsou pravidelně zahajována až poté, co informace odhalili novináři a oznamovatelé;

28.

vyzývá Komisi a Radu, aby zvýšily rozpočet Europolu v souladu s operačními a strategickými potřebami zjištěnými během jednání o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027 a aby posílily mandát Europolu tak, aby mu umožnily se proaktivněji účastnit vyšetřování hlavních skupin páchajících organizovanou trestnou činnost v členských státech, pokud existují závažné pochybnosti o nezávislosti a kvalitě takového vyšetřování, například aby byly v podobných případech schopny proaktivně iniciovat zřizování společných vyšetřovacích týmů;

29.

vyzývá Eurojust a budoucí Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), aby optimálně spolupracovaly při vyšetřováních, pokud jde o finanční zájmy EU, zvláště s ohledem na členské státy, které se rozhodly se na činnosti úřadu EPPO nepodílet; vyzývá za tímto účelem členské státy a orgány EU, aby usnadnily urychlené zřízení úřadu EPPO, a domnívá se, že všechny členské státy, které dosud neoznámily svůj úmysl podílet se na činnosti úřadu EPPO, by tak měly učinit;

30.

vyzývá Komisi, aby navázala na ta usnesení Parlamentu, která vyzvala k mapování osvědčených postupů v oblasti vyšetřovacích technik v celé EU s cílem usnadnit vývoj společných vyšetřovacích postupů v EU (28);

ÚSTAVNÍ VÝZVY NA MALTĚ A NA SLOVENSKU

31.

vítá prohlášení maltské vlády ohledně provádění doporučení uvedených v nedávné zprávě Benátské komise;

32.

vítá vytvoření skupiny, v níž se členové obou vlád a opozice zapojily do zkoumání ústavní reformy;

33.

vítá nedávné oznámení vlády Malty o zahájení legislativního procesu s cílem provedení různých doporučení Benátské komise; vyzývá vládu a parlament Malty, aby prováděly všechna doporučení Benátské komise bez výjimky, a to případně i retroaktivně, aby tak zajistily uvedení minulých i současných rozhodnutí, postojů a struktur do souladu s doporučeními, a aby zejména:

posílily nezávislost, pravomoci v oblasti dohledu a kapacity členů maltské Sněmovny reprezentantů, zvláště zpřísněním režimu neslučitelnosti a zajištěním odpovídající mzdy a nepředpojaté podpory;

veřejně oznamovaly volná místa na obsazení soudních funkcí (bod 44);

změnily složení výboru pro jmenování soudců (JAC) tak, aby alespoň polovina jeho členů byli soudci volení svými kolegy, a aby výboru JAC udělily pravomoc stanovit pořadí uchazečů na základě zásluh a uvedené uchazeče přímo navrhovat předsedovi ke jmenování, také v případě jmenování nejvyššího soudce (bod 44);

udělily Komisi pro správu justice pravomoc odvolávat soudce nebo státní zástupce a zajistily soudní přezkum disciplinárních opatření, která tato komise uloží (bod 53);

v souladu s doporučením Benátské komise (body 61-73) zřídily nezávislý úřad ředitele státního zastupitelství pro trestní věci, který by odpovídal za veškeré trestní stíhání a přebíral tak úkoly, které v současnosti plní vrchní státní zástupce, policie a vyšetřující soudci, vyzývá maltskou vládu, aby tento úřad, bude-li vytvořen, podrobila soudnímu přezkumu, a to zejména pokud jde o rozhodnutí o nezahájení trestního stíhání (body 68, 73);

reformovaly Stálý protikorupční výbor (PCAC) s cílem zajistit, aby proces jmenování jeho členů méně závisel na výkonné moci a zvláště na premiérovi a aby jeho zprávy skutečně vedly k zahájení trestního stíhání; měly by rovněž zvážit možnost, že by PCAC byl přímo podřízen nově zřízenému úřadu ředitele státního zastupitelství pro trestní věci;

zahájily ústavní reformy s cílem zajistit, aby rozhodnutí ústavního soudu vedly ke zrušení ustanovení označených za neústavní, přičemž parlament do tohoto procesu nesmí zasahovat (bod 79);

ukončily praxi, kdy poslanci vykonávají svou funkci na částečný úvazek, zvýšily platy poslanců, omezily jmenování poslanců do oficiálních funkcí, daly poslancům k dispozici dostatečný personál a poskytly jim možnost získávat nezávislé odborné poradenství a přestaly ve velké míře používat podzákonné normy (bod 94);

zajistily, aby státní orgány vždy plně vyhověly žádostem veřejného ochránce práv o informace, aby zprávy veřejného ochránce práv byly předmětem rozprav v Parlamentu, aby byl jeho úřad regulován na úrovni ústavy a aby byl novelizován zákon o svobodě informací (body 100–101);

změnily proces jmenování stálých tajemníků, zejména zavedly systém, kdy je nebude vybírat předseda vlády, nýbrž nezávislá komise pro státní službu, a to na základě jejich schopností a zkušeností (body 119–120);

výrazně omezily praxi „funkcí a osob s důvěrou“ a zavedly jednoznačné právní normy a změnily ústavu s cílem vytvořit základ a rámec pro regulaci této praxe (bod 129);

změnily postup jmenování policejního komisaře, který by měl projít veřejným výběrovým řízením, v němž se budou posuzovat jeho schopnosti a zkušenosti;

34.

poukazuje na to, že na Slovensku probíhá postup výběru a jmenování členů Ústavního soudu, protože v únoru končí funkční období devíti z třinácti soudců; zdůrazňuje, že pravidla pro výběr a jmenování soudců, jejich kvalifikaci a další požadavky na ně kladené musí splňovat nejvyšší normy transparentnosti, kontroly a odpovědnosti v souladu se závěry, které v této věci přijala Benátská komise (29); je znepokojen současným nedostatkem pokroku v tomto procesu výběru ve slovenském parlamentu;

35.

požaduje, aby pro výběr nového velitele slovenské policie, který má být jmenován v roce 2019, byla uplatněna transparentní, jednoznačná a objektivní pravidla a postupy, která zaručí nezávislost tohoto úřadu; konstatuje, že proces výběru nyní probíhá a že se kandidáti brzy zúčastní slyšení před příslušným výborem slovenského parlamentu; žádá, aby tato slyšení byla veřejná;

OBČANSTVÍ, POBYT A VÍZA PRO INVESTORY

36.

vyzývá maltskou vládu, aby ukončila režimy udělování občanství a pobytu investorům a aby požádala o nezávislé mezinárodní šetření vlivu takového obchodu na schopnost maltských orgánů bojovat proti praní peněz, na přeshraniční trestnou činnost a na integritu schengenského prostoru;

37.

vyzývá maltskou vládu, aby každoročně zveřejňovala samostatný seznam všech osob, které si zakoupili maltské a evropské občanství, a aby zajistila, že tyto osoby nebudou uváděny společně s těmi, které získaly občanství Malty jiným způsobem; vyzývá maltskou vládu, aby zajistila, že tito občané budou před zakoupením občanství skutečně pobývat na Maltě po dobu jednoho roku, jak bylo před zahájením tohoto programu dohodnuto s Komisí; vyzývá Komisi, aby v rámci svých pravomocí učinila vše pro to, aby původní dohoda o této věci byla napříště dodržována;

38.

vítá, že v únoru 2019 Komise v reakci na žádost o objasnění této věci jednoznačně uvedla, že maltské režimy občanství pobytu pro investory v žádném případě neschvaluje;

39.

vyzývá maltskou vládu, aby zveřejnila úplné znění své smlouvy s Henley & Partners, soukromou firmou, která v současné době provádí maltské režimy občanství a pobytu pro investory, a aby tuto smlouvu vypověděla a přitom zajistila, aby vypovězení nebo pozastavení platnosti smlouvy nemělo negativní důsledky pro veřejné finance;

40.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda smlouvy mezi orgány členských států a soukromými firmami o externím zajišťování režimů občanství a pobytu pro investory jsou v souladu s právem Unie a s mezinárodním právem a zda nepředstavují bezpečnostní riziko;

41.

vítá zveřejnění zprávy Komise „Režimy občanství pro investory a režimy pobytu pro investory v Evropské unii“, avšak je znepokojen tím, že zpráva neobsahuje dostatečné údaje; vyzývá Komisi, aby nadále sledovala rozsah a vliv různých režimů občanství a pobytu pro investory v EU a zvláště se přitom zaměřila na procesy náležité péče, profily a činnosti příjemců, potenciální důsledky pro přeshraniční trestnou činnosti a integritu schengenského prostoru; vyzývá členské státy, aby co nejdříve ukončily veškeré stávající režimy udělování občanství a pobytu investorům; vyzývá Komisi, aby se mezitím režimům občanství a pobytu pro investory výslovně věnovala v schengenském hodnotícím mechanismu, a aby předložila legislativní návrhy, které pro tyto režimy stanoví jednoznačné limity;

42.

vyzývá Komisi, aby se v návaznosti na svou zprávu o režimech občanství a pobytu pro investory v různých členských státech EU zabývala zvláště vlivem maltských režimů na integritu schengenského prostoru;

43.

vyzývá Europol a Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, aby vypracovaly společné posouzení hrozeb, které režimy občanství a pobytu pro investory v členských státech EU představují z hlediska boje proti organizované trestné činnosti a integrity schengenského prostoru;

44.

vyzývá maltskou vládu, aby plně prošetřila tvrzení o hromadném prodeji schengenských víz a víz pro léčebné účely na Maltě, do něhož byli údajně zapleteni i někteří bývalí i současní vysocí státní úředníci, mezi nimiž údajně byl i vedoucí úřadu předsedy vlády a Neville Gafà;

BEZPEČNOST NOVINÁŘŮ A NEZÁVISLOST SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ

45.

vyzývá slovenskou vládu, aby zajistila bezpečnost novinářů; vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností vlastnických struktur sdělovacích prostředků; vyjadřuje pochybnosti o nezávislosti o kvalitě veřejnoprávních médií po odchodu několika novinářů z RTVS; se znepokojením konstatuje, že stávající legislativní návrh zákona o tisku představuje riziko omezení svobody sdělovacích prostředků;

46.

je znepokojen výroky slovenských politiků, které zpochybňují hodnotu nezávislé žurnalistiky a veřejnoprávních médií, jaké veřejně pronesl mimo jiné slovenský premiér, například na tiskové konferenci dne 2. října 2018;

47.

znovu vyzývá příslušné členy maltské vlády, aby s okamžitou platností zajistili stažení žalob pro pomluvu, které byly podány na pozůstalé Daphne Caruany Galizové, a aby přestali používat zákony proti pomluvě k obstavování bankovních účtů kritických novinářů a aby změnili tyto zákony proti pomluvě, které jsou používány k tomu, aby novinářům znepříjemňovaly jejich práci;

48.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy s cílem zamezit tzv. strategickým žalobám proti účasti veřejnosti (strategic lawsuits against public participation, SLAPP);

REAKCE EU

49.

opakuje svou výzvu Komisi, aby zahájila dialog s maltskou vládou na základě postupu pro právní stát;

50.

bere na vědomí, že Komise a Rada vyvíjí úsilí o to, aby všechny členské státy plně dodržovaly právní stát, demokracii a základní práva; je přesto znepokojen tím, že postup pro právní stát, který stanovila Komise, a postupy zahájené podle č. 7 odst. 1 SEU zatím měly jen omezené výsledky; zdůrazňuje, že dlouhodobé neřešení závažného a dlouhotrvajícího porušování hodnot uvedených v článku 2 SEU motivuje další členské státy k tomu, aby se vydaly stejnou cestou; lituje, že Komise se rozhodla odložit zveřejnění svého návrhu na posílení postupu pro právní stát až na červenec 2019;

51.

připomíná, že je nezbytné nestranně a pravidelně hodnotit stav právního státu, demokracie a základních práv ve všech členských státech; zdůrazňuje, že toto hodnocení musí být založeno na objektivních kritériích; znovu upozorňuje na svá usnesení z 10. října 2016 a 14. listopadu 2018, v nichž požadoval vytvoření komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv; domnívá se, že by tím vznikl spravedlivý, vyvážený a pravidelný preventivní mechanismus pro případy porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU, a zdůrazňuje je takový mechanismus je dnes více zapotřebí než kdykoli dříve;

52.

lituje, že Komise tento návrh komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv dosud nepředložila, a vyzývá ji tedy, aby tak včas učinila, a aby zejména předložila návrh interinstitucionální dohody o Paktu EU pro demokracii a základní práva;

53.

vítá návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, opětovně poukazuje na zprávu, kterou na toto téma přijal Parlament v lednu 2019, a žádá Radu, aby co nejdříve zahájila konstruktivní jednání;

54.

zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropský parlament vysílal do členských států delegace ad hoc jako účinný nástroj sledování případů porušování demokracie, právního státu a základních práv; doporučuje, aby v rámci Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vznikla stálá struktura k monitorování těchto případů v členských státech;

55.

vyzývá orgány EU a členské státy EU, aby rozhodně zasáhly proti systémové korupci a aby vytvořily účinné nástroje k její prevenci, potírání a stíhání a k boji proti podvodům a aby pravidelně monitorovaly využívání veřejných prostředků; opakovaně vyjadřuje politování nad tím, že Komise se v posledních letech rozhodla nezveřejňovat zprávu o boji proti korupci v EU, a zdůrazňuje, že údaje o korupci, které jsou součástí evropského semestru, nejsou dostatečně účinným opatřením k tomu, aby byla korupce jednoznačnou součástí pracovního programu; vyzývá proto Komisi, aby neprodleně obnovila svou činnost monitorování a podávání zpráv o korupci a věnovala se přitom všem členským státům a institucím EU;

56.

vítá, že ECB a vnitrostátní orgány pro dohled uzavřely dohodu o novém mechanismu spolupráce, který bude zajišťovat výměnu informací; vybízí všechny zúčastněné orgány, aby tohoto mechanismu co nejvíce využívaly s cílem zajistit rychlou a účinnou spolupráci v boji proti praní peněz;

57.

připomíná svému předsedovi, že jeho požadavek, aby vznikla „evropská cena Daphne Caruanové Galiziové za investigativní žurnalistiku“, která by byla každoročně udělována za vynikající investigativní žurnalistiku v Evropě, měl být už dávno realizován;

58.

vítá rozhodnutí parlamentu pojmenovat program stáží pro investigativní novináře po Jánu Kuciakovi;

o

o o

59.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.

(1)  Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 117.

(2)  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.

(3)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0456.

(4)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0438.

(5)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0055.

(6)  Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 148.

(7)  Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 95.

(8)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0442.

(9)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0183.

(10)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0204.

(11)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0340.

(12)  Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 46.

(13)  Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 127.

(14)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0216.

(15)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0446.

(16)  Stanovisko k ústavnímu uspořádání a dělbě moci, které přijala Benátská komise na svém 117. plenárním zasedání (Benátky, 14.–15. prosince 2018).

(17)  Stanovisko Benátské komise, odstavec 142.

(18)  Tamtéž, body 107-112.

(19)  Tamtéž, bod 54.

(20)  Tamtéž, bod 59.

(21)  Tamtéž, bod 71.

(22)  Tamtéž, bod 72.

(23)  Tamtéž, bod 132.

(24)  Usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva – Úř. věst. C 215, 19.06.2018, s. 162; Usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv, přijaté texty P8_TA(2018)0456.

(25)  http://nao.gov.mt//loadfile/77c82f0e-89b3-44b4-85d4-e48ecfd251b0

(26)  https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/ SR19_01/SR_FRAUD_RISKS_CS.pdf

(27)  https://www.transparency.org/cpi2018

https://www.transparency.org/news/feature/corruption_perceptions_index_2017

(28)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1539189225045&uri=CELEX:52011IP0459

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52016IP0403

(29)  https://www.venice.coe.int/webforms/documents/?pdf=CDL-AD(2017)001-e


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/120


P8_TA(2019)0329

Aktuální vývoj kauzy Dieselgate

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o aktuálním vývoji kauzy Dieselgate (2019/2670(RSP))

(2021/C 108/11)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 226 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise č. 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních o výkonu vyšetřovacího práva Evropského parlamentu (1),

s ohledem na své rozhodnutí (EU) 2016/34 ze dne 17. prosince 2015 o zřízení vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu, jeho působnosti, početním složení a funkčním období (2),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (3),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (5),

s ohledem na nařízení Komise (EU) 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) (6),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2015 o měření emisí v automobilovém odvětví (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu (9) (vycházející z průběžné zprávy vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu),

s ohledem na závěrečnou zprávu vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu ze dne 2. března 2017,

s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 4. dubna 2017 v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu (10),

s ohledem na informační dokument Evropského účetního dvora ze dne 7. února 2019 o reakci EU na skandál „dieselgate“,

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze dne 13. prosince 2018 ve spojených věcech T-339/16, T-352/16 a T-391/16 (11),

s ohledem na doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1275/2018/EWM,

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2019 o Evropě, která chrání: čistý vzduch pro všechny (12),

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Parlament požádal Komisi o vypracování souhrnné zprávy o opatřeních přijatých Komisí a členskými státy v návaznosti na závěry a doporučení vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu (dále jen „výbor EMIS“);

B.

vzhledem k tomu, že komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska zaslala dne 18. října 2018 v reakci na žádost o „souhrnnou zprávu o opatřeních přijatých Komisí a členskými státy v návaznosti na závěry a doporučení výboru EMIS“ dopis bývalé předsedkyni tohoto výboru, který obsahoval tabulku návazných opatření přijatých Komisí;

C.

vzhledem k tomu, že tabulka v příloze tohoto dopisu reaguje pouze na otázky nadnesené v doporučeních, a nikoli na závěry výboru EMIS, zejména pokud jde o případy nesprávného úředního postupu a porušení práva EU; vzhledem k tomu, že komisařka Bieńkowska v tabulce několikrát zdůraznila, že některé otázky nadnesené v doporučeních nespadají do její oblasti působnosti;

D.

vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv dne 12. října 2018 dala za pravdu stížnosti jednoho z poslanců Evropského parlamentu a dospěla k závěru, že odmítnutí Komise umožnit veřejnosti přístup ke všem stanoviskům zástupců členských států týkajícím se informací o životním prostředí představuje nesprávný úřední postup;

E.

vzhledem k tomu, že toto obstrukční jednání ze strany Komise mělo za následek značné zpomalení práce výboru EMIS a kromě jiných negativních dopadů vedlo i k omezení množství informací, které měli poslanci EP k dispozici, když při slyšeních kladli dotazy zástupcům Komise;

F.

vzhledem k tomu, že Tribunál Evropské unie dne 13. prosince 2018 rozhodl vyhovět žalobám podaným městy Paříží, Bruselem a Madridem (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve spojených věcech T-339/16, T-352/16 a T-391/16) a částečně zrušil nařízení Komise (EU) 2016/646, které pro zkoušky nových lehkých osobních a užitkových vozidel stanovovalo nadměrně vysoké mezní hodnoty emisí dusíku;

G.

vzhledem k tomu, že Komise se dne 22. února 2019 rozhodla proti tomuto rozsudku odvolat, což může vést k posunu lhůty stanovené Soudním dvorem, do které mohou tzv. „faktory shodnosti“ zůstat v platnosti;

H.

vzhledem k tomu, že Komise dne 6. prosince 2016 rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti sedmi členským státům, konkrétně České republice, Litvě, Lucembursku, Německu, Řecku, Spojenému království a Španělsku, neboť nezavedly systémy sankcí, které by odrazovaly výrobce automobilů od porušování právních předpisů o emisích z automobilů, nebo v případě skupiny Volkswagen tyto sankce neuplatnily;

I.

vzhledem k tomu, že Komise dne 17. května 2017 zahájila další řízení o nesplnění povinnosti v souvislosti se strategiemi pro regulaci emisí používanými skupinou Fiat Chrysler Automobiles (FCA) a skutečností, že Itálie nesplnila své povinnosti a nepřijala vůči tomuto výrobci nápravná opatření, ani na něj neuvalila sankce;

J.

vzhledem k tomu, že ačkoli byla tato řízení (jež stále pokračují v případě Itálie, Lucemburska, Německa a Spojeného království) zahájena před více než dvěma lety, Komisi se stále nepodařilo pokročit v nich dále, než je fáze získávání dalších informací od členských států prostřednictvím zasílání dodatečných výzev;

K.

vzhledem k tomu, že se zdá, že některé členské státy se v tomto ohledu nesnaží s Komisí upřímně spolupracovat;

L.

vzhledem k tomu, že předseda Evropského účetního dvora (EÚD) Klaus-Heiner Lehne vydal dne 16. října 2018 tiskové prohlášení o pracovním programu EÚD na rok 2019, ve kterém oznámil, že Účetní dvůr se bude zabývat přístupem EU k měření emisí vozidel s cílem zjistit, „zda EU plní to, co slíbila“;

M.

vzhledem k tomu, že EÚD ve svém informačním dokumentu ze dne 7. února 2019 o reakci EU na skandál „dieselgate“ upozornil, že na silnicích se stále vyskytuje velké množství vysoce znečišťujících vozidel, a poznamenal, že probíhající svolávání vozidel mělo jen omezený dopad na emise oxidů dusíku, stejně jako aktualizace softwaru, které byly v této souvislosti provedeny;

N.

vzhledem k tomu, že Německo od německých výrobců automobilů vyžaduje, aby vlastníkům automobilů nabídli program výměny nebo mechanické úpravy se systémem selektivní katalytické redukce (SCR);

O.

vzhledem k tomu, že odkaz vysoce znečišťujících vozidel s naftovým motorem zůstává do velké míry nezměněn, neboť budou i nadále nepříznivě ovlivňovat kvalitu ovzduší po mnoho následujících let, pokud Komise a členské státy nepřijmou účinná koordinovaná opatření ke snížení škodlivých emisí, jež produkují, zejména v oblastech, do kterých jsou tato vozidla ve velkém počtu vyvážena;

P.

vzhledem k tomu, že podle informací, které Komisi předaly členské státy, se svolávací kampaně ve členských státech týkají pouze omezeného počtu automobilů těchto značek: Volkswagen, Renault, Daimler, Opel a Suzuki;

Q.

vzhledem k tomu, že některé nevládní organizace a sdělovací prostředky informovaly o tom, že modely několika dalších značek vykazují podezřelé chování, pokud jde o produkci emisí, nebo překračují mezní hodnoty znečišťujících látek stanovené v právních předpisech EU;

R.

vzhledem k tomu, že některé členské státy, konkrétně Bulharsko, Irsko, Maďarsko, Slovinsko a Švédsko, dosud Komisi o svých svolávacích programech nezaslaly žádné informace;

S.

vzhledem k tomu, že reakce Komise na kauzu Dieselgate nezahrnovala pouze revizi směrnice 2007/46/ES, ale také návrh směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (COM(2018)0184); vzhledem k tomu, že tento závazný právní předpis je klíčový k zajištění toho, aby spotřebitelé měli jasná práva a mohli podávat smysluplné kolektivní žaloby, zejména uvážíme-li, že doporučení z roku 2013 ohledně kolektivních žalob je ve většině členských států uplatňováno jen zřídka; vzhledem k tomu, že zatímco ve Spojených státech, kde je systém hromadných žalob dobře rozvinut, získaly oběti Dieselgate mezi 5 000 a 10 000 USD v kompenzačních platbách, spotřebitelé v EU dosud náležitou náhradu neobdrželi; vzhledem k tomu, že tento spis patří k mnoha dalším, které jsou blokovány Radou;

T.

vzhledem k tomu, že předseda Juncker navrhl přezkum nařízení (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (13), s cílem přinutit členské státy k větší transparentnosti, pokud jde o postoje, jež zaujímají na úrovni výboru; vzhledem k tomu, že – jak se uvádí v závěrech výboru EMIS – transparentnější postup pro přijetí zkoušky emisí v reálném provozu (RDE) by zamezil neoprávněnému zdržování tohoto postupu ze strany členských států; vzhledem k tomu, že i tato záležitost patří k mnoha dalším, které jsou blokovány Radou;

U.

vzhledem k tomu, že na základě šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) uzavřela Evropská investiční banka a společnost Volkswagen AG dohodu ohledně dílčího projektu financovaného z půjčky ve výši 400 milionů EUR, která byla společnosti poskytnuta v roce 2009 a v plné výši a podle plánu splacena v únoru 2014;

V.

vzhledem k tomu, že podle této dohody Evropská investiční banka svá šetření uzavřela a společnost Volkswagen AG se zavázala, že se dobrovolně nebude účastnit žádných projektů Evropské investiční banky po dobu 18 měsíců;

Povinnosti Komise

1.

připomíná, že podle čl. 17 odst. 8 Smlouvy o Evropské unii „Komise je jako sbor odpovědná Evropskému parlamentu“; vyjadřuje proto politování nad tím, že Komise, jako sbor, nepředložila Parlamentu souhrnnou zprávu ohledně závěrů a doporučení výboru EMIS;

2.

velmi kriticky vnímá skutečnost, že dopis komisařky pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbiety Bieńkowské bývalé předsedkyni výboru EMIS je nedostatečný, byť s odůvodněním, že ne všechny záležitosti jsou v působnosti komisaře, a že dopis se k závěrům výboru EMIS nevyjadřuje;

3.

vyzývá Komisi, aby Parlamentu okamžitě zaslala souhrnnou zprávu schválenou celým kolegiem, jak Parlament požaduje ve svém usnesení, a aby se tato zpráva nezabývala pouze doporučeními, ale také jádrem parlamentního vyšetřování, t.j. závěry výboru EMIS, zejména pokud jde o případy nesprávného úředního postupu a porušování právních předpisů EU; domnívá se, že Komise by měla ze závěrů výboru EMIS vyvodit jasné politické závěry;

4.

poukazuje na to, že v doporučení evropské veřejné ochránkyně práv se potvrzuje, že Komise oficiálnímu parlamentnímu vyšetřovacímu výboru výrazně bránila v činnosti; je toho názoru, že Komise by měla z tohoto selhání vyvodit jasné politické závěry;

5.

vyzývá Komisi, aby zpřístupnila zápisy z jednání technických výborů obecně a konkrétně pak z jednání svého technického výboru pro motorová vozidla;

6.

vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny pro stažení vozidel, přičemž by měla přesně uvést, jak mají stažená vozidla dosáhnout shody s příslušnými předpisy EU, a to i pokud jde o provádění dodatečných mechanických úprav, pokud aktualizace softwaru dodržování emisních limitů nezajistí;

7.

vyzývá Komisi, aby do pokynů začlenila opatření, která zajistí, aby vysoce znečišťující vozidla nezůstávala na trhu s ojetými vozy, a to ani v jiných členských státech a ve třetích zemích;

8.

vyzývá Komisi, aby monitorovala nastavení a provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem ze strany členských států v souladu s nařízením (EU) 2018/858;

9.

vyzývá Komisi, aby pokročila v práci na první fázi řízení o nesplnění povinnosti proti Německu, Lucembursku, Spojenému království a Itálii, jelikož tato řízení byla zahájena před více než dvěma lety, a aby vydala odůvodněná stanoviska;

10.

vítá rozsudek SDEU ze dne 13. prosince 2018, který dospěl k závěru, že Evropská komise nemá žádné pravomoci měnit v rámci druhého balíčku ohledně emisí v reálném provozu emisní limity pro NOx stanovené normou Euro 6; konstatuje, že SDEU rovněž dospěl k závěru, že Komise neposkytla dostatečné technické vysvětlení, proč je třeba přizpůsobit emisní limity NOx zavedení faktorů shodnosti; domnívá se, že limity NOx stanovené normou Euro 6 musí být splněny během normálních podmínek použití a že Komise odpovídá za navržení zkoušek emisí v reálném provozu tak, aby tyto reálné emise odrážely;

11.

lituje rozhodnutí Komise odvolat se proti rozsudku SDEU ve věcech T-339/16, T-352/16 a T-391/16 a žádá Komisi, aby své rozhodnutí ve světle posledního vývoje přehodnotila;

12.

žádá Komisi, aby Parlament informovala, zda v důsledku rozhodnutí o odvolání bude posunuta lhůta stanovená SDEU, do níž mohou faktory shodnosti zůstat v platnosti;

13.

vyzývá Komisi, aby respektovala v současnosti platné emisní limity stanovené nařízením (ES) č. 715/2007, které mají být podle tohoto nařízení dodržovány v reálných podmínkách řízení, a aby nezaváděla žádné opravné koeficienty (faktory shodnosti), jimiž by se přísnost těchto zákonných limitů snížila;

14.

vyjadřuje politování nad tím, že zpráva úřadu OLAF, která byla sepsána na základě vyšetřování v souvislosti s půjčkou EIB společnosti Volkswagen AG v rámci programu „Antrieb RDI“, nebyla nikdy zveřejněna a také nad mírností opatření, jež EIB v návaznosti na tuto zprávu přijala;

Povinnosti členských států

15.

vyzývá členské státy, aby neprodleně poskytly všechny informace požadované Komisí k přípravě zprávy o opatřeních Komise a členských států v návaznosti na závěry a doporučení výboru EMIS;

16.

vyjadřuje politování nad nejednotností přístupu a nedostatečnou koordinací ze strany členských států, pokud jde o stahování vozidel a nabídku programů výměny; domnívá se, že tato různorodost přístupů poškozuje zájmy spotřebitelů a je na úkor ochrany životního prostředí, zdraví občanů a fungování vnitřního trhu;

17.

vyzývá členské státy, aby neodkladně provedly opatření nutná ke stažení nebo odstranění velkého počtu vysoce znečišťujících vozidel z trhu a aby plně spolupracovaly s Komisí na společném přístupu ke stahování vozidel z trhu na základě pokynů Komise;

18.

vyjadřuje politování nad tím, že požadavky na programy výměny a dodatečné mechanické úpravy pro výrobce německých automobilů v Německu neplatí i mimo Německo nebo pro jiné výrobce automobilů v Unii;

19.

vyzývá členské státy a výrobce automobilů, aby koordinovali povinné dodatečné mechanické úpravy vozidel s naftovým motorem nesplňujících požadavky, včetně mechanických úprav se systémem selektivní katalytické redukce (SCR), s cílem snížit emise oxidu dusičitého (NO2) a ozdravit stávající vozový park; domnívá se, že náklady na tyto dodatečné úpravy by měl nést příslušný výrobce automobilu;

20.

vyzývá ty členské státy, které Komisi dosud neposkytly žádné informace o svých programech stahování vozidel z trhu, aby tak bez prodlení učinily;

21.

vyzývá členské státy, aby zajistily účinnost kontrol v rámci dohledu nad trhem a aby automobily v oběhu testovaly i nad rámec parametrů emisí v reálném provozu, aby se zajistilo, že výrobci nebudou optimalizovat automobily pro účely měření těchto emisí pomocí svých vlastních zařízení, jak se uvádí v informačním dokumentu EÚD;

22.

vyzývá členské státy, jichž se příslušné řízení pro nesplnění povinnosti týká, aby v plné míře spolupracovaly s Komisí a poskytly jí veškeré potřebné informace;

23.

vyzývá členské státy, aby zamezily výrobcům automobilů, aby při laboratorních testech v rámci celosvětově harmonizovaného zkušebního postupu pro lehká vozidla (WLTP) používali způsoby, jak své emise CO2 snížit;

24.

připomíná členským státům, že mají zajistit, aby u všech automobilů v prodejnách byly uváděny pouze hodnoty CO2 naměřené v rámci WLTP, aby nedošlo k matení spotřebitele, a zdůrazňuje, že členské státy by měly přizpůsobit zdanění automobilů a daňové pobídky hodnotám WLTP a dodržovat přitom zásadu, že WLTP by neměl mít nepříznivý dopad na spotřebitele;

25.

naléhavě vyzývá Radu Evropské unie, aby převzala odpovědnost a neodkladně přijala obecný přístup k návrhu směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a k návrhu na přezkum nařízení (EU) č. 182/2011;

26.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit na jednotném trhu vysokou a jednotnou úroveň ochrany spotřebitele vůči jakékoli budoucí manipulaci ze strany výrobců automobilů, která by vedla k vyšším emisím, než se očekávalo, a vyzývá členské státy, aby podporovaly rozvoj spravedlivých, cenově dostupných a včasných postupů kolektivního odškodnění;

27.

vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly rozhodné kroky, které ve všech členských státech umožní přístup k vozidlům s nulovými a nízkými emisemi a současně zabrání zvýšenému používání starých, ovzduší vysoce znečišťujících vozidel v členských státech s nižšími příjmy;

28.

zdůrazňuje v tomto ohledu, že dostupnost a přístupnost infrastruktury pro nabíjení těchto vozidel, včetně soukromých a veřejných budov, v souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov (směrnice EPBD) (14), a konkurenceschopnost elektrických vozidel jsou zásadní pro zvýšení míry jejich přijetí ze strany spotřebitelů;

29.

naléhavě vyzývá předsedu Evropské rady a předsedu Komise, aby se zúčastnili plenárního zasedání Evropského parlamentu v dubnu 2019, aby tam zodpověděli veškeré zbývající otázky ohledně závěrů a doporučení výboru EMIS, doporučení evropské veřejné ochránkyně práv a dalších prvků tohoto usnesení;

o

o o

30.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 113, 19.5.1995, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 10, 15.1.2016, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 109, 26.4.2016, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 11.

(9)  Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 21.

(10)  Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 140.

(11)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. prosince 2018, Ville de Paris, Ville de Bruxelles, Ayuntamiento de Madrid v. Komise, T-339/16, T-352/16 a T-391/16, ECLI:EU:T:2018:927.

(12)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0186.

(13)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75).


DOPORUČENĺ

Evropský parlament

Úterý, 26. března 2019

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/126


P8_TA(2019)0224

Komplexní dohoda mezi EU a Uzbekistánem

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se nové komplexní dohody mezi EU a Uzbekistánem (2018/2236(INI))

(2021/C 108/12)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2018/… ze dne 16. července 2018, kterým se Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zmocňují zahájit jednání a jednat jménem Evropské unie o těch ustanoveních komplexní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé, jež spadají do pravomoci Unie (10336/18),

s ohledem na rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě dne 16. července 2018, kterým se Evropská komise zmocňuje zahájit jednání a jednat jménem členských států o těch ustanoveních komplexní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé, jež spadají do pravomoci členských států (10337/18),

s ohledem na směrnice Rady pro jednání ze dne 16. července 2018 (10601/18 EU Restricted), které byly Parlamentu předloženy dne 6. srpna 2018,

s ohledem na stávající dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Republikou Uzbekistán, která je v platnosti od roku 1999,

s ohledem na memorandum o porozumění v oblasti energetiky, které podepsala EU s Uzbekistánem v lednu 2011,

s ohledem na Obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami, které přijala Rada v roce 2013,

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 14. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích (1),

s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 14. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2014 o lidských právech v Uzbekistánu (3),

s ohledem na své usnesení o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii (4) ze dne 15. prosince 2011 a na usnesení o provádění strategie EU pro Střední Asii a její revizi ze dne 13. dubna 2016 (5),

s ohledem na společné prohlášení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. září 2018 s názvem „Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031),

s ohledem na návštěvu Uzbekistánu, kterou uskutečnil Výbor Evropského parlamentu pro zahraniční věci v září 2018 a podvýbor Evropského parlamentu pro lidská práva v květnu 2017, a na pravidelné návštěvy této země vykonané delegací ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán, EU-Uzbekistán a EU-Tádžikistán a pro vztahy s Turkmenistánem a Mongolskem,

s ohledem na výsledky 13. zasedání ministrů zahraničních věcí EU a Střední Asie konaného dne 10. listopadu 2017 v Samarkandu, které se zaměřilo na dvoustrannou agendu (hospodářství, konektivita, bezpečnost a právní stát) a regionální záležitosti,

s ohledem na společné prohlášení ze 14. zasedání ministrů zahraničních věcí EU a Střední Asie konaného dne 23. listopadu 2018 v Bruselu nazvané „EU a Střední Asie – společným úsilím k zajištění budoucnosti vyznačující se inkluzivním růstem, udržitelnou konektivitou a pevnějšími partnerstvími“ (6),

s ohledem na nepřetržitou rozvojovou pomoc EU poskytovanou Uzbekistánu, která v období 2014–2020 dosáhla výše 168 milionu EUR, finanční pomoc Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a další opatření EU přijímaná na podporu míru a bezpečnosti a omezení jaderného odpadu v této zemi,

s ohledem na prohlášení z Taškentské konference o Afghánistánu, která se pod názvem „Mírový proces, bezpečnostní spolupráce a regionální propojení“ konala ve dnech 26. a 27. března 2018 v Uzbekistánu a jíž spolupředsedal Afghánistán,

s ohledem na Strategii činností v pěti prioritních oblastech v zájmu rozvoje Uzbekistánu (rozvojová strategie) na období 2017–2021,

s ohledem na kroky, které Uzbekistán učinil směrem k otevřenější společnosti a k větší otevřenosti vztahů se svými sousedy od jeho vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu,

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN,

s ohledem na článek 113 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0149/2019),

A.

vzhledem k tomu, že dne 23. listopadu 2018 zahájila EU s Uzbekistánem společná jednání o komplexní posílené dohodě o partnerství a spolupráci, která by nahradila stávající dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem s cílem posílit a prohloubit spolupráci v oblastech společného zájmu na základě společných hodnot demokracie, právního státu, dodržování základních svobod a řádné správy věcí veřejných, a posílit tak udržitelný rozvoj a mezinárodní bezpečnost a účinně řešit globální výzvy, jako je terorismus, změna klimatu a organizovaná trestná činnost;

B.

vzhledem k tomu, že komplexní posílená dohoda bude vyžadovat souhlas Parlamentu, aby mohla vstoupit v platnost;

1.

doporučuje Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následující:

Vztahy mezi EU a Uzbekistánem

a)

uvítat závazky a kroky, které Uzbekistán učinil směrem k otevřenější společnosti, a plné zapojení této země do politického dialogu s EU, který vyústil v zahájení jednání o komplexní posílené dohodě o partnerství a spolupráci; zdůraznit zájem EU na posílení vztahů s Uzbekistánem založených na společných hodnotách a uznat úlohu Uzbekistánu jakožto významného kulturního a politického mostu mezi Evropou a Asií;

b)

umožnit pravidelný intenzivní dialog a monitorovat, zda jsou plně prováděny politické a demokratické reformy, jejichž cílem je vznik nezávislého soudnictví (včetně odstranění veškerých omezení nezávislosti právníků), skutečně nezávislý parlament vzešlý z řádného konkurenčního volebního procesu, ochrana lidských práv, rovnost žen a mužů, svoboda sdělovacích prostředků, depolitizace bezpečnostních služeb a zajištění toho, aby se zavázaly k dodržování právního státu, a výrazné zapojení občanské společnosti do reformního procesu; uvítat nové pravomoci udělené nejvyššímu shromáždění (Oliy Majlis) a nový mechanismus posilující parlamentní dohled; povzbudit orgány, aby prováděly doporučení zprávy mise OBSE/ODIHR vypracované po parlamentních volbách v roce 2014;

c)

zdůraznit význam udržitelných reforem a jejich provádění a významně je podpořit na základě stávajících a budoucích dohod, jež by měly vést k hmatatelným výsledkům a řešit politické, společenské a hospodářské otázky, přičemž by se měla zejména zlepšit správa věcí veřejných, vytvořit podmínky pro skutečně rozmanitou a nezávislou občanskou společnost, posílit dodržování lidských práv, chránit všechny menšiny a zranitelné osoby včetně osob se zdravotním postižením, zajistit odpovědnost za porušování lidských práv a jinou trestnou činnost a odstranit překážky podnikání;

d)

ocenit a podpořit závazky Uzbekistánu k provádění strukturálních, správních a hospodářských reforem zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí, soudního systému a bezpečnostních služeb, pracovních podmínek a správní odpovědnosti a účinnosti a zdůraznit význam jejich plného a ověřitelného provádění; uvítat liberalizaci operací s cizími měnami a devizového trhu; zdůraznit, že komplexní reformní plán Uzbekistánu, rozvojová strategie na období 2017–2021, musí být prováděn za podpory opatření na usnadnění zahraničního obchodu a zlepšení podnikatelského prostředí; vzít na vědomí, že pracovní migrace a remitence jsou klíčovými mechanismy pro řešení chudoby v Uzbekistánu;

e)

naléhavě žádat uzbeckou vládu o zajištění toho, aby obránci lidských práv, občanská společnost, mezinárodní pozorovatelé a organizace hájící lidská práva mohli svobodně vykonávat svou činnost v právně zdravém a politicky bezpečném prostředí, a to zejména tím, že zjednoduší registrační proces a umožní využití právních prostředků v případě zamítnutí registrace; naléhat na uzbeckou vládu, aby umožnila pravidelné, nestranné a nezávislé sledování podmínek ve věznicích a vazebních zařízeních; vybídnout uzbeckou vládu, aby pozvala zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, prováděla doporučení z jeho poslední návštěvy v roce 2003 a uvedla vnitrostátní zákony a postupy do souladu s mezinárodním právem a standardy, a to i pokud jde o nezávislý monitorovací mechanismus, který umožní neomezený přístup do vězeňských zařízení za účelem kontroly zacházení s vězni; vyzvat orgány, aby důkladně prošetřily všechna obvinění z mučení nebo nelidského zacházení;

f)

podpořit vznik tolerantní, inkluzivní, pluralitní a demokratické společnosti s důvěryhodnou vládou prosazováním postupné liberalizace při plném dodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokroku v sociálně-ekonomické oblasti ve prospěch obyvatelstva;

g)

uvítat propuštění politických vězňů, ale naléhat na orgány Uzbekistánu, aby jim zaručily plnou rehabilitaci, přístup k nápravě a lékařské péči; vyzvat k propuštění všech zbývajících politických vězňů a všech ostatních osob uvězněných nebo pronásledovaných na základě politicky motivovaných obvinění, jako jsou lidskoprávní aktivisté, aktivisté občanské společnosti, náboženští aktivisté, novináři a opoziční politici; vyjádřit znepokojení nad několika soudními procesy za zavřenými dveřmi a naléhat na vládu, aby ukončila praxi takovýchto soudních procesů; naléhat na vládu Uzbekistánu, aby urychleně pozměnila ustanovení trestního zákoníku týkající se extremismu, která jsou někdy zneužívána k trestnímu stíhání disentu; uvítat přijaté závazky týkající se upuštění od praxe obviňování z „porušování pravidel věznic“ za účelem svévolného prodlužování trestů politických vězňů; zajistit, aby všem politickým vězňům odsouzeným za trestné a jiné činy byly předány kopie soudních rozsudků v jejich věcech, aby jim byl umožněn přístup k jejich právu se odvolat a požádat o rehabilitaci; přivítat uvolnění některých omezení bránících svobodě pokojného shromažďování a vybízet k dalšímu odstraňování omezení, která brání v uplatňování těchto práv, jako je zadržování pokojných demonstrantů, a tedy k dodržování Všeobecné deklarace lidských práv; přivítat nedávnou návštěvu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení;

h)

konstatovat, že umístění Uzbekistánu na žebříčku světového indexu svobody tisku, který vypracovává organizace Reportéři bez hranic, se mezi lety 2016 a 2018 zlepšilo jen nepatrně, a i nadále vyjadřovat znepokojení nad cenzurou, blokováním internetových stránek, autocenzurou novinářů a blogerů, pronásledováním v online i offline prostředí a politicky motivovanými obviněními; naléhat na orgány Uzbekistánu, aby ukončily tlak na sdělovací prostředky a dohled nad nimi, přestaly blokovat nezávislé internetové stránky, umožnily mezinárodním sdělovacím prostředkům akreditovat korespondenty a působit v této zemi; podpořit a uvítat opatření přijatá k zajištění nezávislosti sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti, například zrušení některých omezení jejich činností a návrat zahraničních a mezinárodních sdělovacích prostředků a nevládních organizací, které byly dříve z této země vyloučeny; uvítat nový zákon o registraci nevládních organizací, který uvolňuje některé registrační postupy a některé požadavky na rozšířené povolení k pořádání aktivit nebo setkání; naléhat na orgány Uzbekistánu, aby tento nový zákon plně prováděly, a to i tím, že odstraní všechny překážky bránící registraci nevládních organizací, a vybídnout orgány země i k řešení zbývajících překážek omezujících práci nevládních organizací, jako jsou nepřiměřeně přísné požadavky na registraci a dohled narušující činnost;

i)

uvítat pokrok, jehož bylo učiněno v otázce vymýcení dětské práce a postupného upouštění od nucené práce, a dále návštěvy Uzbekistánu, které v nedávné době v této souvislosti vykonali zvláštní zpravodajové OSN, a opětovné otevření země mezinárodním nevládním organizacím zabývajícím se těmito otázkami; zdůraznit, že problémem i nadále zůstává státem podporovaná nucená práce v odvětví bavlny a hedvábí a dalších oblastech; vyžadovat po uzbecké vládě kroky, které povedou k vymýcení všech forem nucené práce, k řešení hlavních příčin tohoto jevu, zejména pokud jde o systém povinných kvót, a k tomu, že budou pohnány k odpovědnosti místní orgány, které pod nátlakem mobilizují pracovníky veřejného sektoru a studenty; zdůraznit, že v zájmu dosažení takového pokroku v této oblasti, který by vedl k zákazu nucené práce, je třeba vyvinout větší úsilí a přijmout další právní opatření; podporovat v této souvislosti další spolupráci s Mezinárodní organizací práce (MOP); vybízet k umožnění návštěvy zvláštního zpravodaje OSN pro současné formy otroctví; zdůraznit význam úsilí o vytvoření udržitelného dodavatelského řetězce v oblasti produkce bavlny a zavádění moderních a environmentálně vhodných technologií pro pěstování bavlny a zemědělských postupů v zemi; podpořit domácí zemědělce zabývající se pěstováním bavlny, aby zlepšili svou efektivitu výroby, chránili životní prostředí a zlepšili pracovní postupy, a mohlo se tak docílit zákazu nucené práce;

j)

vyzvat orgány Uzbekistánu k tomu, aby zintenzivnily kroky vedoucí ke snížení nezaměstnanosti ve své zemi, včetně otevření soukromého sektoru a posílení malých a středních podniků; uvítat v tomto ohledu rozšíření programu odborné přípravy v oblasti řízení a podporovat další programy odborné přípravy pro podnikatele; připomenout potenciál jeho mladého obyvatelstva a jeho relativně vysoké úrovně vzdělání v tomto smyslu; povzbudit k podpoře vzdělávacích programů v oblasti podnikání; připomenout význam programů EU, jako je program Erasmus+, spočívající v podpoře mezikulturního dialogu mezi EU a Uzbekistánem a v poskytování příležitostí k posílení postavení studentů, kteří se programů účastní, jakožto pozitivních aktérů změn ve své společnosti;

k)

pokračovat v každoročním dialogu o lidských právech, který pořádá Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), a v této souvislosti vyvíjet tlak na řešení jednotlivých případů, včetně případů politických vězňů; dohodnout se na konkrétních oblastech jednání před každým kolem dialogů pořádaných jednou ročně a posoudit pokrok v dosahování výsledků v souladu se standardy EU a současně začleňovat otázky lidských práv do programu všech dalších jednání a politik; vybízet k dodržování mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv, jak je Uzbekistán ratifikoval, zejména v rámci OSN, OBSE a MOP, a posuzovat, zda jsou skutečně dodržovány; vyjádřit pokračující obavy z nevyřešených problémů a nedostatečného provádění některých reforem; povzbudit orgány k dekriminalizaci konsensuálních sexuálních vztahů mezi jedinci stejného pohlaví a podporovat kulturu tolerance vůči osobám LGBT; vyzvat orgány Uzbekistánu, aby prosazovaly a podporovaly práva žen;

l)

zajistit přezkoumání systému cestovních pasů; uvítat zrušení systému „výstupních víz“, která byla dříve požadována od uzbeckých občanů cestujících mimo Společenství nezávislých států (SNS); uvítat prohlášení Uzbekistánu, že od ledna 2019 již nebude od občanů členských států EU vyžadovat vízum;

m)

naléhat na orgány Uzbekistánu, aby pracovaly na zlepšení místního zdravotnictví a navýšily za tímto účelem státní prostředky, neboť po získání nezávislosti země se situace v této oblasti výrazně zhoršila;

n)

naléhat na orgány Uzbekistánu, aby poskytly potřebnou podporu a usilovaly o pomoc a podporu mezinárodních partnerů s cílem umožnit Uzbekistánu, zejména Karakalpakstánské republice, řešit hospodářské, sociální a zdravotní důsledky ekologické katastrofy v Aralském jezeře tím, že se zavedou politiky a postupy udržitelného hospodaření s vodou a ochrany vodních zdrojů a vypracuje se plán postupné sanace pro dotčený region; uvítat pokrok v regionální spolupráci v oblasti vodních zdrojů, zejména s Tádžikistánem a Kazachstánem, zřízení svěřeneckého fondu OSN se zapojením většího počtu partnerů pro lidskou bezpečnost v oblasti Aralského jezera a závazek přijatý orgány Uzbekistánu; i nadále podporovat úsilí o zlepšení zavlažovací infrastruktury;

o)

ocenit novou zahraniční politiku Uzbekistánu, jejíž výsledkem je zlepšení spolupráce se sousedními zeměmi a mezinárodními partnery, zejména pokud jde o podporu stability a bezpečnosti v regionu, správu hranic a vodní hospodářství, vymezení hranic a energetiku; podpořit pozitivní vývoj, pokud jde o zapojení Uzbekistánu do mírového procesu v Afghánistánu;

p)

uvítat trvalý závazek Uzbekistánu podporovat středoasijskou zónu bez jaderných zbraní; připomenout závazek EU podporovat Uzbekistán při nakládání s toxickým a radioaktivním odpadem; pobídnout Uzbekistán k podpisu Smlouvy o zákazu jaderných zbraní;

q)

zohlednit významnou roli Uzbekistánu, pokud jde o chystanou revizi strategie EU pro Střední Asii, která uplatňuje zásadu diferenciace;

r)

uznat legitimní obavy Uzbekistánu o bezpečnost a posílit spolupráci při řešení krizí, předcházení konfliktům, integrované správě hranic a boji proti násilné radikalizaci, terorismu, organizované trestné činnosti a nezákonnému obchodování s drogami, přičemž je nutné dodržovat zásady právního státu včetně ochrany lidských práv;

s)

zajistit účinnou spolupráci v boji proti korupci, praní peněz a daňovým únikům;

t)

podmínit poskytování pomoci Uzbekistánu z nástrojů EU pro financování vnější činnosti a půjček od EIB a EBRD pokračováním reformního procesu;

u)

podpořit účinné provádění klíčových mezinárodních úmluv potřebných pro získání statusu GSP+;

v)

podpořit úsilí Uzbekistánu o zapojení se do procesu přistoupení k Světové obchodní organizaci (WTO), aby se země mohla lépe integrovat do světové ekonomiky a zlepšit své podnikatelské prostředí, a přilákat tak více přímých zahraničních investic;

w)

zohlednit vývoj vztahů s dalšími třetími zeměmi v souvislosti s prováděním čínské iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“ (One Belt One Road); trvat na potřebě řešit obavy v oblasti lidských práv spojené s touto iniciativou, a to i prostřednictvím vypracování pokynů v tomto smyslu;

Nová komplexní dohoda

x)

využít jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci k podpoře skutečného a udržitelného pokroku Uzbekistánu na cestě k odpovědnějšímu a demokratičtějšímu režimu, který zaručuje a chrání základní práva pro všechny občany a zaměřuje se zejména na zajištění příznivého prostředí pro občanskou společnost, obránce lidských práv a nezávislost právníků; zajistit, aby Uzbekistán před uzavřením jednání výrazně pokročil v zajišťování svobody projevu a svobody sdružování a pokojného shromažďování v souladu s mezinárodními standardy, a to i tím, že odstraní překážky, které brání všem novým skupinám registrovat se a legálně zahájit činnost v zemi a přijímat zahraniční financování;

y)

vyjednat moderní komplexní a ambiciózní dohodu mezi EU a Uzbekistánem, která nahradí dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1999 a posílí kontakt mezi lidmi, politickou spolupráci, vztahy v oblasti obchodu a investic a spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje, ochrany životního prostředí, konektivity, lidských práv a řádné správy věcí veřejných a přispěje k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji Uzbekistánu;

z)

obnovit jejich závazek ke zlepšení demokratických standardů, dodržování zásad řádné správy věcí veřejných a právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod, včetně svobody náboženského vyznání či přesvědčení, a respektu k těm, kteří tato práva a svobody hájí;

aa)

podpořit obnovené úsilí Uzbekistánu o multilaterální a mezinárodní spolupráci v otázkách globálního i regionálního významu, jako je například mezinárodní bezpečnost a boj proti násilnému extremismu, organizované trestné činnosti a obchodu s drogami, řízení vodních zdrojů, zhoršování stavu životního prostředí, změna klimatu a migrace;

ab)

zajistit, aby komplexní dohoda usnadnila a posílila regionální spolupráci a mírové řešení konfliktů stávajících sporů, což připraví půdu pro skutečné dobré sousedské vztahy;

ac)

zlepšit ustanovení týkající se obchodních a hospodářských vztahů jejich lepším propojením s opatřeními v oblasti lidských práv a závazkem k uplatňování obecných zásad OSN v oblasti obchodních a lidských práv a poskytnutím mechanismů pro hodnocení a řešení negativních dopadů na lidská práva na jedné straně a prosazováním zásad tržní ekonomiky, včetně právní jistoty, a nezávislých a transparentních institucí, sociálního dialogu a provádění pracovních norem MOP s cílem zajistit udržitelné přímé zahraniční investice a přispět k diverzifikaci hospodářství této země na straně druhé; zlepšit spolupráci v boji proti korupci, praní peněz a daňovým únikům a zajistit, aby prostředky, které jsou v současné době v několika členských státech EU a EHP zmrazeny, byly odpovědně repatriovány ve prospěch všech uzbeckých občanů;

ad)

posílit aspekty meziparlamentní spolupráce v rámci zmocnění Výboru pro parlamentní spolupráci v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv, včetně přímé odpovědnosti zástupců Rady pro spolupráci a Výboru pro parlamentní spolupráci;

ae)

zajistit zapojení všech příslušných aktérů včetně občanské společnosti během jednání i prováděcí fáze dohody;

af)

zahrnout podmínky možného pozastavení spolupráce v případě porušení nedílných součástí dohody jednou ze stran, zejména pokud jde o dodržování demokracie, lidských práv a právního státu, včetně konzultace Evropského parlamentu v těchto případech; zavést nezávislý mechanismus sledování a mechanismus pro podávání stížností, který poskytne postiženým skupinám obyvatelstva a jejich zástupcům účinný nástroj k řešení negativních dopadů na lidská práva a ke sledování provádění;

ag)

zajistit, aby byl Evropský parlament úzce zapojen do monitorování provádění všech částí posílené dohody o partnerství a spolupráci, jakmile tato dohoda vstoupí v platnost, a bylo s ním v této souvislosti konzultováno, přičemž je třeba zajistit, aby Parlament a občanská společnost byly o provádění dohody náležitě informovány Evropskou službou pro vnější činnost a v reakci na to jednaly;

ah)

zajistit předávání všech dokumentů souvisejících s jednáním Evropskému parlamentu, za dodržení pravidel v souvislosti s ochranou důvěrných informací, s cílem umožnit Parlamentu řádný přezkum vyjednávacího procesu; plnit interinstitucionální povinnosti vyplývající z čl. 218 odst. 10 SFEU, a pravidelně Parlament informovat;

ai)

prozatímně uplatňovat posílenou dohodu o partnerství a spolupráci pouze tehdy, dal-li k tomu Parlament svůj souhlas;

aj)

spustit informační kampaň s cílem seznámit veřejnost s očekávanými pozitivními výsledky spolupráce ve prospěch občanů EU i Uzbekistánu, což by rovněž posílilo kontakty mezi lidmi;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Republiky Uzbekistán.

(1)  Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 394.

(2)  Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 51.

(3)  Úř. věst. C 274, 27.7.2016, s. 25.

(4)  Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 91.

(5)  Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 119.

(6)  https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage/54354/joint-communiqué-european-union-–-central-asia-foreign-ministers-meeting-brussels-23-november_en


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/133


P8_TA(2019)0241

Dohoda o institucionálním rámci mezi EU a Švýcarskem

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, týkající se dohody o institucionálním rámci mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací (2018/2262(INI))

(2021/C 108/13)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 218 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014 o schválení jednání o dohodě mezi EU a Švýcarskem o institucionálním rámci upravujícím dvoustranné vztahy a o zahájení jednání dne 22. května 2014,

s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 28. února 2017 o vztazích mezi EU a Švýcarskou konfederací,

s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 14. prosince 2010 a 20. prosince 2012 o vztazích mezi EU a státy ESVO,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (EHP) ze dne 1. ledna 1994 (1),

s ohledem na skutečnost, že švýcarský lid odmítl v referendu v prosinci 1992 počtem 50,3 % hlasů přistoupit k Evropskému hospodářskému prostoru (EHP), iniciativu „Zahájení jednání o členství v EU: nechť lid rozhodne“ v červnu 1997 počtem 74 % hlasů a v březnu 2001 iniciativu „Říkáme Evropě ano!“ 77 % hlasů,

s ohledem na dohodu mezi EU a Švýcarskou konfederací o obchodování s emisemi, která byla podepsána dne 23. listopadu 2017 (2),

s ohledem na rámec Evropské obranné agentury a Švýcarska, který byl podepsán dne 16. března 2012,

s ohledem na dohodu mezi Švýcarskem a Eurojustem o soudní spolupráci, která byla podepsána dne 27. listopadu 2008 a vstoupila v platnost dne 22. července 2011,

s ohledem na dohodu mezi Švýcarskem a Europolem o spolupráci mezi policejními orgány v oblasti prevence závažné a organizované mezinárodní trestné činnosti a terorismu a boje proti nim, která byla podepsána dne 24. září 2004 a vstoupila v platnost dne 1. března 2006, a na rozšíření oblasti působnosti uvedené dohody ze dne 1. ledna 2008,

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob ze dne 21. června 1999 (3), zejména na její přílohu I o volném pohybu osob a přílohu III o vzájemném uznávání odborných kvalifikací,

s ohledem na Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající se účasti Bulharské republiky a Rumunska jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii ze dne 27. května 2008 (4),

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží a o celně bezpečnostních opatřeních ze dne 25. června 2009 (5),

s ohledem na švýcarskou federální iniciativu ze dne 9. února 2014, kdy 50,3 % švýcarských občanů podpořilo návrhy na obnovení kvót pro přistěhovalectví s Evropskou unií, na vnitrostátní preference při obsazování volných pracovních míst a omezení práva přistěhovalců na sociální dávky,

s ohledem na dohodu o volném obchodu mezi EU a Švýcarskem (6) z roku 1972, která byla v průběhu let pozměněna a aktualizována,

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě, která vstoupila v platnost dne 1. června 2002 (7),

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici, která vstoupila v platnost dne 1. června 2002 (8),

s ohledem na jednání o dohodách mezi EU a Švýcarskou konfederací o elektřině, bezpečnosti potravin, bezpečnosti výrobků a veřejném zdraví,

s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/2047 ze dne 20. prosince 2018 o rovnocennosti právního rámce a rámce dohledu použitelných pro burzy cenných papírů ve Švýcarsku v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (9),

s ohledem na 37. meziparlamentní setkání EU–Švýcarsko, které se uskutečnilo v Bruselu ve dnech 4. a 5. července 2018,

s ohledem na svá usnesení o Švýcarsku, zejména usnesení ze dne 9. září 2015 o EHP-Švýcarsku: Překážky s ohledem na úplné provedení vnitřního trhu (10) a na návrh usnesení Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů týkající se téhož tématu ze dne 24. dubna 2018,

s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o výroční zprávě o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2017 (11),

s ohledem na čl. 108 odst. 4 a článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0147/2019),

A.

vzhledem k tomu, že stávající vztahy Švýcarska s EU vycházejí z komplexního souboru přibližně 20 hlavních odvětvových dvoustranných dohod a přibližně 100 dalších dohod; vzhledem k tomu, že se Švýcarsko účastní všech čtyř svobod jen částečně; vzhledem k tomu, že i když tyto dohody v minulosti prohloubily spolupráci mezi EU a Švýcarskem v oblasti vnitřního trhu, vnitřní bezpečnosti a azylu, dopravy a daní, tento složitý soubor dohod by v budoucnu mohl být zastaralý a jejich provádění by bylo méně relevantní, pokud nebude dohodnut zastřešující rámec;

B.

vzhledem k tomu, že podle údajů Eurostatu bylo v roce 2017 Švýcarsko třetím největším partnerem EU z hlediska vývozu zboží a jeho čtvrtým největším z hlediska dovozu zboží;

C.

vzhledem k tomu, že Rada uvedla, že zastřešující dohoda o institucionálním rámci se Švýcarskem by měla mít za cíl chránit jednotnost vnitřního trhu a zajistit právní jistotu pro orgány, občany a hospodářské subjekty;

D.

vzhledem k tomu, že Švýcarská federální rada chce uzavřít dohodu o institucionálním rámci s EU, která zajistí právní jistotu v oblasti přístupu na trh a zachová švýcarskou prosperitu, nezávislost a právní systém (12); vzhledem k tomu, že Švýcarská spolková rada oznámila konzultaci se zúčastněnými stranami na základě znění dohodnutého vyjednavači dne 23. listopadu 2018;

E.

vzhledem k tomu, že dobře fungující a efektivní jednotný trh založený na vysoce konkurenčním a sociálně tržním hospodářství je zapotřebí k podpoře růstu a konkurenceschopnosti, pro vytváření pracovních míst a návazné oživení evropského hospodářství; vzhledem k tomu, že právní předpisy o jednotném trhu musejí být řádně prováděny, uplatňovány a prosazovány, aby členské státy a Švýcarsko mohly plně využít jejich výhod;

F.

vzhledem k tomu, že Švýcarsko vyjádřilo přání ponechat si závazná materiální ustanovení o státní podpoře pro budoucí dohodu o přístupu na trh a mít přístup na jednotný trh s elektřinou;

G.

vzhledem k tomu, že Federální rada dne 28. září 2018 schválila druhý příspěvek Švýcarska několika členským státům EU ve výši 1,3 miliard CHF na dobu deseti let a nyní čeká na kladné rozhodnutí Federálního shromáždění;

H.

vzhledem k tomu, že Švýcarsko je členem Evropské agentury pro životní prostředí;

I.

vzhledem k tomu, že Švýcarsko ratifikovalo svou účast v evropských programech družicové navigace Galileo a EGNOS;

J.

vzhledem k tomu, že účast Švýcarska na rámcovém programu EU pro výzkum Horizont 2020 a jeho předchůdci sedmému rámcovému programu (7. RP) byla pro všechny zúčastněné strany přínosem vzhledem k vysoké kvalitě návrhů;

K.

vzhledem k tomu, že Švýcarsko a EU podepsaly dne 27. května 2015 dodatečný protokol k dohodě o zdanění a zdanění příjmů z úspor, která vyžaduje, aby si obě strany od září 2018 automaticky vyměňovaly informace o finančních účtech svých rezidentů; vzhledem k tomu, že EU zařadila Švýcarsko do přílohy II k závěrům Rady ze dne 5. prosince 2017, v níž jsou vyjmenovány země, které se zavázaly k provádění zásad řádné správy v daňové oblasti s cílem zabývat se otázkami, které se týkají transparentnosti, spravedlivého zdanění a eroze základu daně a přesouvání zisku;

L.

vzhledem k tomu, že Švýcarsko spolupracuje na vybraných částech společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a podílí se na civilních a vojenských mírových misích společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), zejména na Ukrajině a v Mali; vzhledem k tomu, že rámec pro spolupráci EDA-Švýcarsko, který byl podepsán dne 16. března 2012, umožňuje výměnu informací a předpokládá společné činnosti v oblasti výzkumu a technologií a zbrojních projektů a programů;

M.

vzhledem k tomu, že Švýcarsko je součástí schengenského prostoru od počátku jeho uplatňování ve Švýcarsku v prosinci 2008;

N.

vzhledem k tomu, že se Švýcarsko účastní Schengenského informačního systému (SIS), Vízového informačního systému (VIS), Evropské databáze otisků prstů v oblasti azylu (Eurodac) a zapojí se do budoucího systému vstupu/výstupu (EES), který zaznamenává překračování vnějších hranic EU, a evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), který zajišťuje bezpečnostní a nelegální migraci státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti;

O.

vzhledem k tomu, že na základě Dublinské dohody o přidružení je Švýcarsko přidružené k částem acquis EU v oblasti azylu; vzhledem k tomu, že Švýcarsko od roku 2010 finančně a provozně přispívá do agentury Frontex;

P.

vzhledem k tomu, že v roce 2017 z celkového počtu švýcarské populace 8,48 milionu bylo 2,13 milionu cizích státních příslušníků, z nichž 1,4 milionu pocházelo z členských států EU a Evropského sdružení volného obchodu (ESVO); vzhledem k tomu, že každý den dojíždí do Švýcarska 320 000 občanů EU; vzhledem k tomu, že 750 000 švýcarských občanů žije v zahraničí, z nichž 450 000 žije v EU;

Q.

vzhledem k tomu, že v roce 2009 Švýcarsko souhlasilo s pokračováním dvoustranné dohody mezi EU a Švýcarskem o volném pohybu osob z roku 1999, které švýcarským občanům a občanům z členských států EU uděluje právo svobodně si zvolit místo zaměstnání a bydliště na území smluvních stran;

R.

vzhledem k tomu, že zahraniční společnosti jsou povinny dodržovat švýcarské minimální pracovní podmínky při vysílání pracovníků do Švýcarska; vzhledem k tomu, že hlavní dodavatel má právní odpovědnost za zajištění toho, aby subdodavatelé dodržovali švýcarské předpisy upravující trh práce;

S.

vzhledem k tomu, že Švýcarsko zavedlo v roce 2002 „doprovodná opatření“, jejichž stanoveným cílem je chránit švýcarské mzdy, pracovní podmínky a sociální normy, přičemž EU shledává, že tato opatření nejsou v souladu s dohodou o volném pohybu osob;

T.

vzhledem k tomu, že provádění směrnice o právech občanů EU (2004/38/ES) a uplatňování práv občanů EU na sociální dávky a svobody usazování vyvolalo ve Švýcarsku obavy;

U.

vzhledem k tomu, že Švýcarsko je od roku 1960 členem Evropského sdružení volného obchodu a členem OSN od roku 2002;

V.

vzhledem k tomu, že dne 25. listopadu 2018 byla v referendu zamítnuta iniciativa „Švýcarské právní předpisy, nikoli zahraniční soudci“ (známá jako „Iniciativa sebeurčení“), proti níž hlasovalo 66 % všech švýcarských kantonů;

W.

vzhledem k tomu, že Švýcarsko se zavázalo k politické neutralitě a jako takové je hostitelem řady mezinárodních jednání, jejichž cílem je dosáhnout mírových řešení ozbrojených konfliktů na celém světě;

X.

vzhledem k tomu, že Komise koncem roku 2018 prodloužila o šest měsíců své rozhodnutí uznat obchodní systémy ve Švýcarsku jako způsobilé pro plnění obchodní povinnosti pro akcie stanovené ve směrnici o trzích finančních nástrojů (2004/39/ES) a v nařízení o trzích ((EU) č. 600/2014);

Y.

vzhledem k tomu, že Meziparlamentní unie (IPU) se nachází v Ženevě;

Z.

vzhledem k tomu, že Švýcarsko je hostitelskou zemí 25 významných mezinárodních organizací a konferencí, přičemž většina z nich se nachází v Ženevě;

AA.

vzhledem k tomu, že ve Švýcarsku sídlí stovky mezinárodních nevládních organizací, které poskytují poradenství OSN a dalším nevládním organizacím;

AB.

vzhledem k tomu, že Švýcarsko plánuje uspořádat dne 20. října 2019 federální volby;

1.

doporučuje Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následující:

a)

zdůrazňuje, že Švýcarsko a EU se těší blízkému, rozsáhlému a komplexnímu partnerství, které je vzájemně prospěšné a založené na společné kulturní historii a sdílených hodnotách, a že hospodářské, politické, sociální, environmentální, vědecké a mezilidské vazby a propojení jsou mezi nimi ukázkové s ohledem na jejich jedinečnou kulturní a geografickou blízkost;

b)

zdůrazňuje, že Švýcarsko je pevně propojeno s EU, že je podobně smýšlejícím partnerem sdílejícím evropské regionální a globální výzvy s EU; vítá švýcarské prohlášení, že je v jeho zájmu obnovit a upevňovat dvoustranný přístup a vytvářet stále bližší vztah;

c)

konstatuje, že EU je pro Švýcarsko hlavním obchodním partnerem, kam směřuje 52 % jeho vývozu a odkud do Švýcarska plyne více než 71 % jeho dovozu, a že obchod se zbožím v rámci současných dvoustranných obchodních dohod dosahuje nejméně 1 miliardy švýcarských franků denně (13); vzhledem k tomu, že Švýcarsko je třetím největším obchodním partnerem EU, jehož podíl na obchodních výměnách EU činí 7 %; domnívá se, že vysoký stupeň integrace Švýcarska do vnitřního trhu EU je důležitým faktorem hospodářského růstu, díky kterému je EU nejdůležitějším hospodářským a obchodním partnerem Švýcarska;

d)

zdůrazňuje, že EU prokázala při jednáních o dohodě o institucionálním rámci značnou flexibilitu a že tato skutečnost musí být uznána všemi zúčastněnými stranami;

e)

naléhavě vyzývá k tomu, aby byla dvoustranná dohoda o institucionálním rámci co nejdříve uzavřena, aby bylo dosaženo souladu se stávajícím komplexním souborem dvoustranných dohod, včetně zřízení mechanismu pro urovnávání sporů; vítá dohodu vyjednavačů o konečném znění dohody; vyzývá Švýcarskou federální radu, aby přijala rozhodnutí o uzavření dohody, jakmile budou v tomto ohledu ukončeny konzultace se zúčastněnými stranami;

f)

připomíná, že zřízení společného institucionálního rámce pro stávající a budoucí dohody, které umožňují Švýcarsku zapojit se do vnitřního trhu EU, aby se zajistila jednotnost a právní jistota pro občany a podniky, je i nadále předpokladem pro další rozvoj odvětvového přístupu; zdůrazňuje, že po čtyřech letech jednání nastal čas dohodu o institucionálním rámci uzavřít; domnívá se, že uzavření dohody umožní, aby komplexní partnerství mezi EU a Švýcarskem plně rozvinulo svůj potenciál;

g)

uznává, že dohoda o institucionálním rámci je zapotřebí, jelikož vztah mezi EU a Švýcarskem je založen na komplexním souboru 120 odvětvových dohod a další soudržnost a právní jistota by prospěla všem stranám;

h)

vyzývá smluvní strany, aby co nejdříve uspořádaly meziparlamentní setkání zákonodárců z EU a Švýcarska, s cílem projednat veškeré záležitosti související s touto dohodou;

i)

vyjadřuje politování nad tím, že Komise předložila dojednané znění dohody o institucionálním rámci mezi EU a Švýcarskem Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro mezinárodní obchod teprve 6. února 2019 navzdory tomu, že bylo finalizováno v listopadu 2018;

j)

uznává, že pevné vztahy mezi EU a Švýcarskem jdou nad rámec hospodářské integrace a rozšíření jednotného trhu a přispívají ke stabilitě a k prosperitě, z čehož těží všichni občané a podniky včetně malých a středních podniků; zdůrazňuje, že je důležité zajistit řádné fungování jednotného trhu za účelem vytvoření rovných podmínek a vzniku nových pracovních míst;

k)

domnívá se, že zajistit dohodu o institucionálním rámci se Švýcarskem je velmi důležité, protože se tím zaručí právní jistota pro Švýcarsko i EU, dynamické začlenění acquis EU, lepší přístup Švýcarska na vnitřní trh, z čehož budou mít prospěch obě strany, a pravomoc Soudního dvora Evropské unie v případě nevyřešených sporů týkajících se uplatňování nebo výkladu dohody o institucionálním rámci;

l)

vítá, že Komise dne 20. prosince 2018 přijala rozhodnutí, kterým uznala, že obchodní systémy ve Švýcarsku splňují povinnost obchodovat akcie stanovenou ve směrnici (14) a nařízení (15) o trzích finančních nástrojů (MiFID II/MiFIR); zdůrazňuje, že tato rovnocennost Švýcarska je časově omezena do 30. června 2019, ale může být prodloužena za předpokladu, že bylo ve věci podpisu dohody o zřízení společného institucionálního rámce dosaženo pokroku;

m)

zdůrazňuje spolu s Radou, že volný pohyb osob představuje základní pilíř politiky EU a vnitřního trhu, o němž nelze vyjednávat, a že čtyři unijní svobody vnitřního trhu jsou nedělitelné; vyjadřuje politování nad nepřiměřeně jednostrannými „doprovodnými opatřeními“ Švýcarska, která jsou v platnosti od roku 2004; vyzývá Švýcarsko, které tato doprovodná opatření považuje za důležitá, aby našlo řešení, jež bude plně v souladu s příslušnými nástroji EU; vyzývá Švýcarsko, aby rovněž zvážilo zkrácení doby uplatňování přechodných opatření týkajících se pracovníků z Chorvatska, s ohledem na přínos volného pohybu osob mezi EU a Švýcarskem;

n)

bere na vědomí provedení iniciativy tzv. systému národní preference i to, že podle názoru Rady bude moci být výsledný text přijatý dne 16. prosince 2016 švýcarským Spolkovým shromážděním uplatňován způsobem, který je v souladu s právy občanů EU zakotvenými v dohodě o volném pohybu osob, pokud nezbytné prováděcí předpisy vyjasní zbývající otázky, jako je právo na informace o volných pracovních místech a dodržování práv příhraničních pracovníků; připomíná však, že otázka migrace občanů z třetích zemí by neměla být zaměňována s volným pohybem osob, jak je zakotven ve Smlouvách; zdůrazňuje, že uplatňování prováděcích ustanovení je nutné důsledně monitorovat, aby bylo možné posoudit jejich soulad s dohodou o volném pohybu osob;

o)

zdůrazňuje skutečnost, že Švýcarsko má velký prospěch z demokratického a konkurenceschopného rozvoje v zemích všech svých evropských sousedů a že jeho finanční příspěvky do programů, jako je Fond soudržnosti, jsou tudíž v jeho vlastním zájmu a Švýcarsko by v nich mělo pokračovat, a vítá pozitivní výsledky příspěvků v přijímajících členských státech; připomíná, že Švýcarsko čerpá z účasti na jednotném trhu značné výhody; zdůrazňuje, že budoucí příspěvek Švýcarska k soudržnosti EU má zásadní význam a měl by být podstatně posílen, podle vzoru EHP/Norska;

p)

vítá intenzivní vnitropolitickou diskusi o spolupráci s EU, která ve Švýcarsku probíhá; navrhuje však, aby se Švýcarsko pokoušelo svým občanům ještě lépe vysvětlovat množství hmatatelných výhod plynoucích z přístupu na vnitřní trh a potřebu užší spolupráce s EU;

q)

naléhavě vyzývá k tomu, aby byla dohoda o institucionálním rámci neprodleně předložena Evropskému parlamentu, členským státům a švýcarskému parlamentu ke schválení a ke schválení švýcarskými voliči v referendu v souladu se švýcarskou ústavou;

r)

konstatuje, že ve Švýcarsku žije 1,4 milionu občanů EU, zatímco v EU žije více než 450 000 švýcarských občanů;

s)

připomíná, že v návaznosti na referendum ze dne 9. února 2014 schválil švýcarský parlament v roce 2016 změnu zákona o cizích státních příslušnících za účelem provádění článku 121a federální ústavy s tím, že tato změna vstoupí v platnost dne 1. července 2018; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby federální rada věnovala náležitou pozornost provádění článku 121a tak, aby neohrožoval právo občanů EU na volný pohyb;

t)

vyjadřuje politování nad případnými iniciativami na kantonální nebo celostátní úrovni, které by vedly k omezení přístupu pracovníků z EU, a zejména příhraničních pracovníků, na švýcarský trh práce, a tedy k oslabení práv občanů EU vyplývajících z dohody o volném pohybu osob a narušení spolupráce mezi EU a Švýcarskem;

u)

velmi vítá politické prohlášení o záměru modernizovat dohodu o vládních zakázkách a dohodu o volném obchodu mezi EU a Švýcarskem z roku 1972 a podporuje snahu o dosažení revidovaného obchodního partnerství, které by zahrnovalo oblasti, jako jsou služby, které nejsou v působnosti dohody o institucionálním rámci a na které se jen zčásti vztahuje dohoda o volném pohybu osob, včetně digitálních aspektů, ale i práva duševního vlastnictví, usnadnění obchodu, vzájemné uznávání posuzování shody a zadávání veřejných zakázek, a také kapitolu týkající se obchodu a udržitelného rozvoje; požaduje další spolupráci s cílem lépe chránit zeměpisná označení a rozšířit moderní a spolehlivý mechanismus pro řešení mezistátních sporů, který je součástí návrhu dohody o institucionálním rámci, a to tak, aby se vztahoval na budoucí bilaterální obchodní vztah a účinně řešil obchodní překážky mezi smluvními stranami;

v)

je si vědom toho, že mezi EU a Švýcarskem neexistuje žádná komplexní dohoda o službách a že služby jen zčásti pokrývá dohoda o volném pohybu osob, takže je zřejmé, že je zde prostor pro další rozvoj;

w)

bere na vědomí revidovaný právní předpis o zadávání veřejných zakázek, který byl přijat v roce 2017 v kantonu Ticino a jenž by měl být v souladu s dohodou Světové obchodní organizace o vládních zakázkách a s příslušnou odvětvovou dohodou mezi EU a Švýcarskem, která vstoupila v platnost v roce 2002; důrazně vybízí veřejné zadavatele, aby k dodavatelům a poskytovatelům služeb z Evropské unie přistupovali nediskriminačním způsobem, a to i v případě veřejných zakázek pod prahovou hodnotou;

x)

naléhavě vyzývá k pokračování v současné praxi, kdy mohou provozovatelé taxislužeb z členských států EU poskytovat své služby ve Švýcarsku bez omezení, jelikož tato praxe dlouhodobě přispívá k hospodářskému rozvoji v regionech sousedících se Švýcarskem a je vzájemně prospěšná;

y)

zastává názor, že zásady vzájemnosti a spravedlnosti mezi EHP a Švýcarskem jsou nezbytné, pokud mají mít z jednotného trhu prospěch obě strany;

z)

konstatuje, že spolupráce v oblasti posuzování shody na základě dohody mezi EU a Švýcarskem o vzájemném uznávání je celkově uspokojivá; vítá nejnovější aktualizaci této dohody v roce 2017 a doufá, že budoucí aktualizace budou moci být provedeny ihned poté, co budoucí dohoda o institucionálním rámci dosáhne svého plného potenciálu;

aa)

vítá nové daňové právní předpisy, které omezí preferenční daňové režimy a sblíží postupy s mezinárodními standardy, a doufá v pozitivní výsledek nadcházejícího referenda ve Švýcarsku; zdůrazňuje, že je zapotřebí nadále zlepšovat spolupráci s cílem bojovat proti vyhýbání se daňovým povinnostem a posílit daňovou spravedlnost;

ab)

vyzývá Švýcarsko, aby nadále pracovalo na strategii digitálního Švýcarska, s cílem dosáhnout souladu s jednotným digitálním trhem EU;

ac)

uznává, že k úzkému partnerství mezi EU a Švýcarskem přispívají dvoustranné odvětvové dohody o volném pohybu osob, důchodech, životním prostředí, statistice, soudní a policejní spolupráci, schengenském prostoru, azylu (Dublin), SZBP/SBOP, družicové navigaci, výzkumu, civilním letectví, pozemní dopravě, vzájemném přístupu na trh pro dohodnuté zboží a služby, zpracovaných zemědělských produktech, právní harmonizaci, vzájemném uznávání, boji proti podvodům a o zdanění a úsporách; naléhá však, že je nejvyšší čas posunout toto partnerství na vyšší úroveň a co nejdřívějším uzavřením rámcové dohody učinit mnohem komplexnější a zásadnější krok k dvoustranným vztahům;

ad)

vítá skutečnost, že podpora míru, mediace a mírového řešení konfliktů je již dlouho důležitou součástí švýcarské zahraniční politiky; vítá významnou úlohu Švýcarska v oblasti budování míru a jeho zapojení do snahy o nalezení řešení krizí, usnadňování dialogu, vypracování opatření k budování důvěry a usmíření; vítá, že Švýcarsko usnadňuje provádění komplexních federálních struktur a dohodnutých mírových ústavních ujednání, které mají pomoci v koexistenci různých etnických skupin;

ae)

vítá účast Švýcarska na bezpečnostních a obranných misích EU, jako jsou mise EUFOR ALTHEA, EULEX Kosovo, EUTM Mali a EUBAM Libya, a jeho podporu těmto misím, a na činnosti Evropské obranné agentury; vítá úzkou spolupráci se Švýcarskem v oblasti humanitární pomoci, civilní ochrany, boje proti terorismu a změny klimatu;

af)

uznává příspěvek Švýcarska a spolupráci v souvislosti s masovou migrací do schengenského prostoru a při provádění evropského programu pro migraci; vybízí Švýcarsko, aby se připojilo ke globálnímu paktu o migraci, a očekává, že se tak stane po diskusi ve švýcarském parlamentu;

ag)

vyzývá Švýcarsko, aby uplatňovalo příslušné směrnice EU s cílem zachovat současnou úroveň sociální ochrany a výši mezd, pokud jde o přeshraniční nabídku služeb;

ah)

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby dohoda o institucionálním rámci mezi EU a Švýcarskem obsahovala ustanovení o řádné správě v oblasti daní, včetně zvláštních pravidel státní podpory v podobě daňového zvýhodnění, požadavky na transparentnost týkající se automatické výměny informací o zdanění a skutečném vlastnictví a ustanovení proti praní peněz;

ai)

vítá rozhodnutí Švýcarska o přistoupení k společné pracovní skupině Europolu pro boj proti kyberkriminalitě (J-CAT) v dubnu 2018 jako proaktivní krok v boji proti mezinárodním hrozbám v oblasti kyberkriminality;

aj)

vítá přidružení Švýcarska k celému programu Horizont 2020 a doufá v další spolupráci na budoucích výzkumných programech;

ak)

naléhavě vyzývá Švýcarsko, aby začalo jednat o svém přidružení k programům Erasmus;

al)

vítá pokrok ve výstavbě transalpského železničního spojení, známého jako nové železniční spojení přes Alpy (NRLA), švýcarské investice, která je přínosná také pro EU;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a federálnímu shromáždění a Federální radě Švýcarské konfederace

(1)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 322, 7.12.2017, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 6.

(4)  Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 53.

(5)  Úř. věst. L 199, 31.7.2009, s. 24.

(6)  Úř. věst. L 300, 31.12.1972, s. 189.

(7)  Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 73.

(8)  Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 91.

(9)  Úř. věst. L 327, 21.12.2018, s. 77.

(10)  Úř. věst. C 316, 22.09.2017, s. 192.

(11)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 164.

(12)  https://www.eda.admin.ch/dam/dea/en/documents/fs/11-FS-Institutionelle-Fragen_en.pdf

(13)  https://www.eda.admin.ch/dam/dea/en/documents/abkommen/InstA-Wichtigste-in-Kuerze_en.pdf

(14)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.

(15)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84.


Čtvrtek, 28. března 2019

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/141


P8_TA(2019)0330

Rozhodnutí o zřízení evropského mírového nástroje

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 Radě a místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se návrhu předloženého Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise „Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“ (2018/2237(INI))

(2021/C 108/14)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména na cíle č. 1, 16 a 17, zaměřené na podporu mírumilovných a inkluzivních společností v zájmu udržitelného rozvoje (1),

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/322 ze dne 2. března 2015 o provádění 11. Evropského rozvojového fondu (2),

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/528 ze dne 27. března 2015 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (Athena) a o zrušení rozhodnutí 2011/871/SZBP (3),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (5),

s ohledem na interinstitucionální prohlášení připojené k nařízení (EU) 2017/2306 týkající se zdrojů financování opatření pomoci podle článku 3a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (6),

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond (7),

s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (8), a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (9),

s ohledem na vnitřní dohodu mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (10),

s ohledem na návrh předložený Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise ze dne 13. června 2018„Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“ (HR(2018) 94),

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013, 26. června 2015, 15. prosince 2016, 9. března 2017, 22. června 2017, 20. listopadu 2017, 14. prosince 2017 a 28. června 2018,

s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka“),

s ohledem na závěry Rady ze dne 13. listopadu 2017, 25. června 2018 a 19. listopadu 2018 o bezpečnosti a obraně v kontextu globální strategie EU,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2017 nazvané „Diskusní dokument o budoucnosti evropské obrany“ (COM(2017)0315),

s ohledem na společné sdělení Komise a ESVČ ze dne 5. července 2016 nazvané „Prvky pro celounijní strategický rámec na podporu reformy bezpečnostního sektoru“,

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 20 ze dne 18. září 2018 nazvanou „Africká struktura pro mír a bezpečnost: nutnost změnit zaměření podpory EU“,

s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2015 o financování společné bezpečnostní a obranné politiky (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 (13) a 12. prosince 2018 (14) o výroční zprávě o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP),

s ohledem na článek 113 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0157/2019),

A.

vzhledem k tomu, že ambicí EU je být světovým aktérem mírového dění usilujícím o zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a dodržování mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv;

B.

vzhledem k tomu, že EU má zvyšující se odpovědnost za zajištění vlastní bezpečnosti ve strategickém prostředí, které se za posledních několik let výrazně zhoršilo;

C.

vzhledem k tomu, že náročné bezpečnostní prostředí v okolí EU vyžaduje, aby měla strategickou autonomii, což v červnu roku 2016 uznalo 28 vrcholných představitelů států a vlád v globální strategii EU a kvůli čemuž je nutné vytvořit nástroje, které upevní schopnost EU udržovat mír, předcházet konfliktům, podporovat mírumilovné, spravedlivé a inkluzivní společnosti a posilovat mezinárodní bezpečnost; vzhledem k tomu, že bylo uznáno, že bezpečné a mírumilovné společnosti jsou předpokladem k trvalému rozvoji;

D.

vzhledem k tomu, že cílem evropského mírového nástroje (dále jen „evropský mírový nástroj“ nebo „nástroj“) není militarizovat vnější činnost Evropské unie, nýbrž dosáhnout součinnosti a zvýšit účinnost prostřednictvím poskytnutí komplexního přístupu k operačnímu financování již probíhajících vnějších činností, u kterých není možné financování z rozpočtu EU;

E.

vzhledem k tomu, že Smlouva vyžaduje, aby EU a její orgány prováděly společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla v souladu s článkem 42 vést ke společné obraně, a posilovat tak evropskou identitu a její nezávislost v zájmu podpory míru, bezpečnosti a pokroku v Evropě a ve světě; vzhledem k tomu, že navrhovaný nástroj musí být vítán jako postupný krok tímto směrem a že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka musí být povzbuzována k tomu, aby pokračovala v jeho dalším rozvoji a provádění;

F.

vzhledem k tomu, že EU je největším světovým poskytovatelem rozvojové a humanitární pomoci, která posiluje vztah mezi bezpečností a rozvojem s cílem dosáhnout udržitelného míru;

G.

vzhledem k tomu, že by mělo být podporováno další využívání finančních prostředků a nástrojů Unie za účelem zlepšení spolupráce, rozvoje schopností a nasazení budoucích misí, jakož i s cílem zachovat mír, předcházet konfliktům, zvládat je a řešit je a řešit také hrozby pro mezinárodní bezpečnost; zdůrazňuje, že evropský mírový nástroj by měl zejména financovat vojenské mise Unie, posilovat vojenské a obranné kapacity třetích států a regionálních a mezinárodních organizací a přispívat k financování operací na podporu míru pod vedením regionálních nebo mezinárodních organizací nebo třetích států;

H.

vzhledem k tomu, že pro EU bylo v minulosti náročné financovat operace související s obranou; vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně zdůrazňoval potřebu financování, jež by bylo pružnější a efektivnější a projevovalo by solidaritu a odhodlání; vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout další nástroje, které zajistí, aby EU mohla plnit úlohu celosvětového aktéra v oblasti bezpečnosti; vzhledem k tomu, že všechny tyto nástroje musí podléhat řádné parlamentní kontrole a právním předpisům EU;

I.

vzhledem k tomu, že přestože jsou ženy hlavními oběťmi bezpečnostních a humanitárních krizí, a navzdory skutečnosti, že pokud hrají ženy v mírových procesech jednoznačnou úlohu, zvyšuje se o 35 % pravděpodobnost, že bude dosaženo dohody trvající nejméně 15 let, zůstává účast žen v mírových procesech jedním z nejvíce nenaplněných aspektů agendy žen, míru a bezpečnosti;

J.

vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější bezpečnost je stále více provázaná; vzhledem k tomu, že EU podnikla významné kroky ke zvýšení spolupráce v oblasti obrany mezi svými členskými státy; vzhledem k tomu, že EU byla vždy hrdá na svou „měkkou sílu“, v jejímž využívání hodlá pokračovat; vzhledem k tomu, že znepokojující vývoj událostí však vyžaduje, aby EU nezůstala výlučně „civilní mocností“, ale aby rozvíjela a posilovala své vojenské kapacity, jež by měly být využívány způsobem, který je konzistentní a soudržný se všemi ostatními vnějšími činnostmi EU; vzhledem k tomu, že rozvoj ve třetích zemích není možný bez bezpečnosti a míru; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu plní klíčovou úlohu armáda, zejména v zemích, kde civilní orgány nejsou s ohledem na bezpečnostní situaci schopny plnit své úkoly; vzhledem k tomu, že nástroj má jasný potenciál vést k větší angažovanosti EU v partnerských zemích a zvýší účinnost vnější činnosti EU, což EU umožní, aby se v budoucnu stala relevantním poskytovatelem stability a bezpečnosti;

K.

vzhledem k tomu, že vnější činnost EU nesmí být nástrojem pro „řízení migrace“ a veškeré úsilí o spolupráci se třetími zeměmi musí být doprovázeno zlepšením situace v oblasti lidských práv v těchto zemích;

L.

vzhledem k tomu, že nešíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení bude mít významný vliv na omezení podnětů ke konfliktům a přispěje k větší stabilitě v souladu se závazky vyplývajícími ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a souvisejícího usnesení Parlamentu o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní (15); vzhledem k tomu, že svět je bez zbraní hromadného ničení bezpečnějším; vzhledem k tomu, že EU je vedoucím aktérem, pokud jde o zákaz jaderných zbraní, a v tomto smyslu by měla rozšířit svou úlohu;

M.

vzhledem k tomu, že Smlouvy nepředpokládají žádné vnější vojenské akce Unie mimo rámec SBOP; vzhledem k tomu, že skutečná SZBP pro všechny členské státy EU rozšiřuje prostor pro činnost EU v oblasti vnější politiky; vzhledem k tomu, že jediná forma vnější vojenské akce, kterou SBOP připouští, je mise mimo Unii zaměřená na udržování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN, jak je uvedeno v čl. 42 odst. 1 SEU;

N.

vzhledem k tomu, že podpora vojenských operací partnerů na podporu míru byla doposud poskytována mimo rozpočet EU prostřednictvím afrického mírového projektu, který byl zřízen a financován v rámci Evropského rozvojového fondu (ERF); vzhledem k tomu, že africký mírový projekt se v současné době omezuje na operace vedené Africkou unií (AU) nebo africkými regionálními organizacemi;

O.

vzhledem k tomu, že evropský mírový nástroj by měl Unii umožnit přispívat přímo na financování operací na podporu míru pod vedením třetích zemí, jakož i příslušným mezinárodním organizacím, a to na celosvětové úrovni, nikoli pouze v oblasti Afriky nebo AU;

P.

vzhledem k tomu, že navrhovaný nástroj nahradí mechanismus Athena a africký mírový projekt; vzhledem k tomu, že bude doplňovat iniciativu na budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje financováním nákladů na obranné činnosti EU, jako jsou mírové mise AU, společné náklady na vlastní vojenské operace SBOP a budování vojenských kapacit partnerů, které jsou podle čl. 41 odst. 2 SEU vyloučeny z rozpočtu EU;

Q.

vzhledem k tomu, že operace prováděné v rámci tohoto nástroje musí být v souladu se zásadami a hodnotami zakotvenými v Listině základních práv a dodržovat mezinárodní humanitární právo a právo v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že operace, které nejsou definovány jako eticky přijatelné z hlediska lidské bezpečnosti, zdraví a zabezpečení, svobody, soukromí, integrity a důstojnosti, musí být důkladně posouzeny a přezkoumány;

R.

vzhledem k tomu, že stávající podíl společných nákladů zůstává velmi nízký (odhadem přibližně 5–10 % celkových nákladů) a že vysoký podíl nákladů a odpovědnosti, které ve vojenských operacích nesou státy podle zásady „náklady platí ten, komu vzniknou“, odporuje zásadám solidarity a sdílení zátěže a ještě více členské státy odrazuje od aktivního zapojení do operací SBOP;

S.

vzhledem k tomu, že navrhované průměrné finanční krytí na evropský mírový nástroj činí 1 500 000 000 EUR, zatímco kombinované výdaje v rámci mechanismu Athena a afrického mírového projektu se pohybují mezi 250 000 000 EUR a 500 000 000 EUR ročně; vzhledem k tomu, že potenciální účely další 1 000 000 000 EUR ročně nejsou v návrhu dostatečně upřesněny či zaručeny;

T.

vzhledem k tomu, že jakožto mimorozpočtový mechanismus financovaný prostřednictvím ročních příspěvků členských států, jejichž rozdělovací klíč je založený na HND, by měl evropský mírový nástroj podle očekávání umožnit EU financovat vyšší podíl společných nákladů (35–45 %) vojenských misí a operací, jak tomu je v současnosti u mechanismu Athena; vzhledem k tomu, že se od evropského mírového nástroje rovněž očekává, že zajistí trvalou dostupnost financování z EU, čímž zaručí odpovídající programování připravenosti na krize, usnadní rychlé nasazení a zlepší pružnost v případě rychlé reakce; vzhledem k tomu, že ambiciózní začlenění a rozšíření mechanismu Athena pro společné financování misí a operací SBOP je jedním z dlouhodobých požadavků Parlamentu; vzhledem k tomu, že navrhované rozhodnutí Rady však nemá stejně závazný charakter jako vnitřní dohoda afrického mírového projektu, což znamená, že členské státy se mohou rozhodnout, že se na financování akcí v rámci evropského mírového nástroje nebudou podílet;

U.

vzhledem k tomu, že díky navýšení společných nákladů posílí navrhovaný nástroj solidaritu a sdílení zátěže mezi členskými státy a povzbudí členské státy, zejména ty, které nemají dostatek finančních nebo operačních zdrojů, aby přispívaly k operacím SBOP;

V.

vzhledem k tomu, že Rada je ve svých závěrech ze dne 19. listopadu 2018 ve své podpoře návrhu evropského mírového nástroje zdrženlivá; vzhledem k tomu, že je nicméně důležité pracovat na přijetí ambiciózního návrhu obsahujícího všechny navrhované složky, včetně mechanismu Athena;

W.

vzhledem k tomu, že všechny vojenské úkoly v rámci nástroje, jako jsou společné akce v oblasti odzbrojení, humanitární a záchranné mise, poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti, mise pro předcházení konfliktům a udržení míru, mise bojových sil v oblasti řešení krizí, včetně nastolování míru a stabilizačních opatření po skončení konfliktu, boj proti terorismu, včetně podpory třetích zemí v boji proti terorismu na jejich území, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 1 SEU, při plném dodržování lidských práv, spadají do oblasti působnosti SBOP; vzhledem k tomu, že výjimka v čl. 41 odst. 2 SEU se vztahuje výlučně na operační výdaje, které vzniknou při provádění těchto vojenských misí; vzhledem k tomu, že všechny ostatní operační výdaje vyplývající z SBOP, včetně výdajů vyplývajících z jakéhokoli jiného opatření uvedeného v článku 42 SEU, by měly být hrazeny z rozpočtu Unie; vzhledem k tomu, že správní výdaje evropského mírového nástroje by měly být hrazeny z rozpočtu Unie;

X.

vzhledem k tomu, že podle čl. 41 odst. 2 SEU jsou všechny operační výdaje, které vzniknou při provádění SZBP, hrazeny z rozpočtu Unie, s výjimkou výdajů na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou; vzhledem k tomu, že v čl. 2 písm. a) a d) návrhu rozhodnutí se uvádí, že z evropského mírového nástroje by měly být financovány jak „operace, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou“, tak i jiné operační akce „Unie, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou“;

Y.

vzhledem k tomu, že Unie podle čl. 21 odst. 2 písm. d) SEU vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o vysoký stupeň spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů za účelem podpory udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje v rozvojových zemích, přičemž hlavním cílem je vymýcení chudoby;

Z.

vzhledem k tomu, že čl. 208 odst. 1 druhý pododstavec SFEU stanoví, že: „hlavním cílem politiky Unie v této oblasti [rozvojové spolupráce] je snížení a výhledově i vymýcení chudoby“; vzhledem k tomu, že podle stejného pododstavce „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“; vzhledem k tomu, že druhá věta tvoří ustanovení Smlouvy, a tudíž pro EU představuje ústavní povinnost označovanou jako „soudržnost politik ve prospěch rozvoje“;

AA.

vzhledem k tomu, že vojenské a civilní mise mimo Unii musí zůstat vzájemně odděleny, aby se zajistilo, že civilní mise budou financovány výlučně z rozpočtu Unie;

AB.

vzhledem k tomu, že EU by měla poskytnout pracovníkům misí SBOP podobný status, jaký mají vyslaní národní odborníci, a to tak, že jim přizná jednotný status a poskytne nejlepší možnou ochranu podle služebního řádu Unie; vzhledem k tomu, že by veškeré příspěvky vyplývající z tohoto statusu a veškeré výdaje na cestu, pobyt a zdravotní péči měly být hrazeny z rozpočtu Unie jako správní výdaje;

AC.

vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr (EÚD) zveřejnil zvláštní zprávu o africké struktuře pro mír a bezpečnost financované prostřednictvím afrického mírového projektu, která by měla být podle návrhu zahrnuta do evropského mírového nástroje a rozšířena; vzhledem k tomu, že podle EÚD nebyla tato podpora dostatečně upřednostněna a měla omezený účinek; vzhledem k tomu, že k doporučením EÚD musí být náležitě přihlíženo s ohledem na ambiciózně navýšené financování nového nástroje;

AD.

vzhledem k tomu, že návrh nedoprovázelo žádné posouzení finančního dopadu týkající se správních výdajů; vzhledem k tomu, že správní výdaje na evropský mírový nástroj mají značné dopady na rozpočet EU; vzhledem k tomu, že do evropského mírového nástroje by neměli být přijati nebo vysláni žádní další zaměstnanci mimo pracovníky, kteří již nyní pracují v nahrazovaných nástrojích; vzhledem k tomu, že součinnost vyplývající ze sdružování současných různých nástrojů do jedné správní struktury by měla usnadnit správu větší zeměpisné oblasti evropského mírového nástroje; vzhledem k tomu, že další zaměstnanci by měli být přijímáni pouze tehdy, pokud by byly od všech zúčastněných členských států účinně vybrány příjmy na misi nebo opatření; vzhledem k tomu, že časově omezený charakter příjmů vyžaduje, aby byly obdobně časově omezeny smlouvy zaměstnanců, které tento nástroje přijímá, jakož i dočasná přidělení zaměstnanců tomuto nástroji na konkrétní misi nebo opatření; vzhledem k tomu, že tímto nástrojem by neměli být zaměstnáni ani k němu být přiděleni žádní zaměstnanci z členského státu, který v souvislosti s konkrétní misí nebo opatřením učinil formální prohlášení podle čl. 31 odst. 1 SEU;

AE.

vzhledem k tomu, že by místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka měla pravidelně předkládat Parlamentu ke konzultaci veškerá hlavní hlediska a základní volby týkající se SZBP a SBOP a informovat jej o jejich následném vývoji; vzhledem k tomu, že Parlament by měl být konzultován a informován včas, aby mohl před učiněním rozhodnutí nebo přijetím rozhodného opatření předložit místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce a Radě své názory a položit jim otázky; vzhledem k tomu, že by místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka měla názory Parlamentu, včetně těch týkajících se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zvážit a zahrnout je do svých návrhů, měla by přehodnotit rozhodnutí nebo části rozhodnutí, s nimiž Parlament vyslovil nesouhlas, nebo by měla tyto návrhy stáhnout, a to bez ohledu na to, že v takovém případě může danou iniciativu prosazovat členský stát, a měla by předkládat návrhy rozhodnutí Rady týkající se SBOP, pokud ji k tomu Parlament vyzve; vzhledem k tomu, že Parlament by měl každoročně jednat s místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou o operacích financovaných z tohoto nástroje;

1.

doporučuje Radě:

a)

nesnižovat příspěvek členského státu do nástroje, pokud členský stát použije čl. 31 odst. 1 Smlouvy o EU, protože by to ohrozilo rozdělovací klíč založený na HND, na němž je založen mechanismus financování, a celkové financování nástroje;

b)

zahrnout do rozhodnutí odkaz na úlohu Parlamentu jakožto orgánu příslušného k udělení absolutoria, jak tomu je v současné době v případě Evropského rozvojového fondu (ERF), a tedy i v případě afrického mírového projektu v souladu s příslušnými ustanoveními finančních předpisů platných pro ERF, s cílem zachovat v souladu s článkem 18 Smlouvy o EU a čl. 21 odst. 2 písm. d) Smlouvy o EU ve spojení s článkem 208 Smlouvy o fungování EU provázanost vnější činnosti EU v rámci fondu a dalších příslušných oblasti politiky;

c)

pracovat na zavedení mechanismu v rámci Evropského parlamentu, který by v rámci přísně definovaných parametrů zajistil přístup k veškerým informacím, včetně originálních dokumentů, týkajících se ročního rozpočtu evropského mírového nástroje, opravných rozpočtů, převodů, akčních programů (včetně přípravné fáze), provádění opatření v rámci pomoci (včetně účelových opatření), dohod s provádějícími subjekty, a přístup ke zprávám o plnění příjmů a výdajů, k roční účetní závěrce, hodnotící zprávě a výroční zprávě Evropského účetního dvora;

d)

souhlasit se zahrnutím přístupu k veškerým důvěrným dokumentům v rámci jednání o aktualizované interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou o přístupu Parlamentu k citlivým informacím Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky;

e)

zajistit, aby operace, akční programy, účelová opatření v rámci pomoci a další operační činnosti financované tímto nástrojem neporušovaly základní zásady stanovené v článku 21 Smlouvy o EU ani nebyly použity k jejich porušování a aby neporušovaly mezinárodní právo, zejména mezinárodní humanitární právo a právo v oblasti lidských práv;

f)

dokončit přezkum mechanismu Athena pokud možno do konce tohoto roku a bezproblémově jej zahrnout do evropského mírového nástroje a zároveň zachovat provozní účinnost a pružnost tohoto mechanismu;

g)

zajistit, aby byla při provádění nezbytných úprav návrhu lepší účelnost a vyšší účinnost, kterou nástroj nabízí;

h)

začlenit níže uvedené pozměňovací návrhy:

nahradit ve 4. bodě odůvodnění a v článku 1 obrat „společná zahraniční a bezpečnostní politika“ obratem „společná bezpečnostní a obranná politika“;

doplnit nový bod odůvodnění (10a), který zní: „Poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti uvedené v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU mohou mít podobu posílení vojenských a obranných kapacit třetích zemí, regionálních a mezinárodních organizací pro udržení míru, předcházení konfliktům, jejich zvládání a řešení a za účelem řešení hrozeb pro mezinárodní bezpečnost při přísném dodržování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a kritérií společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití“;

doplnit nový bod odůvodnění (10b), který zní: „(10b) Mise pro předcházení konfliktům a udržení míru uvedené v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU mohou mít podobu příspěvku na financování operací na podporu míru pod vedením regionální nebo mezinárodní organizace nebo třetího státu.“;

doplnit nový bod odůvodnění (10c), který zní: „(10c) Operace podporované z prostředků EU musejí zahrnovat rezoluci OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti.“;

pozměnit čl. 2 písm. a) takto: „přispívat k financování misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), které souvisejí s vojenstvím nebo obranou“;

pozměnit čl. 2 písm. b) takto: „b) posílit vojenské a obranné kapacity třetích zemí, regionálních a mezinárodních organizací s cílem zachovat mír, předcházet konfliktům, zvládat je a řešit je a řešit hrozby pro mezinárodní bezpečnost a kybernetickou bezpečnost“;

doplnit do článku 3 nový bod 2a, který zní: „2a. Roční rozčlenění správních výdajů pro tento nástroj, které jsou hrazeny z rozpočtu Unie, je pro informaci uvedeno v příloze Ia (nová).“;

pozměnit čl. 5 písm. c) takto: „c) ‚operací‘ vojenská operace v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu s článkem 42 Smlouvy o EU za účelem plnění úkolů uvedených v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou, včetně úkolu svěřeného skupině členských států podle článku 44 Smlouvy a EU“;

doplnit na konec článku 6 nový pododstavec, který zní: „Všechny civilní aspekty, majetek nebo mise v rámci SZBP a zejména v rámci SBOP nebo jejich části jsou financovány výlučně z rozpočtu Unie.“;

pozměnit článek 7 takto: „Návrhy na akce Unie podle hlavy V Smlouvy o EU, které mají být v rámci nástroje financovány, může předkládat každý členský stát, vysoký představitel nebo vysoký představitel s podporou Komise. Vysoký představitel o každém takovém návrhu neprodleně uvědomí Evropský parlament.“;

pozměnit čl. 10 odst. 1 takto: „Provázanost akcí Unie, které mají být financovány na základě tohoto nástroje, s jinými unijními akcemi v rámci jiných příslušných oblastí politiky se zajistí v souladu s čl. 21 odst. 3 a čl. 26 odst. 2 Smlouvy o EU. Akce Unie, které mají být financovány na základě tohoto nástroje, jsou v souladu s cíli těchto jiných oblastí politiky Unie vůči třetím zemím a mezinárodním organizacím;“;

doplnit do článku 10 nový odstavec 3a, který zní: „3a. Dvakrát ročně předkládá vysoký představitel Evropskému parlamentu zprávu o provázanosti akcí podle odstavce 1.“;

doplnit do článku 11 nový odstavec 2a: „2a. Nástroj má styčného úředníka z Evropského parlamentu. Za účelem předkládání přehledu informací vede navíc zástupce generálního tajemníka pro SBOP a reakce na krize každoroční výměnu názorů s příslušným parlamentním orgánem.“;

pozměnit čl. 12 odst. 1 takto: „Zřizuje se Výbor pro nástroj (dále jen ‚výbor‘) složený z jednoho zástupce každého zúčastněného členského státu. Zástupci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a Komise jsou zváni, aby se účastnili schůzí výboru bez účasti na hlasování. Zástupci Evropské obranné agentury mohou být zváni, aby se účastnili schůzí výboru k tématům, o nichž se diskutuje a která se týkají oblasti působnosti Evropské obranné agentury, aniž by se účastnili nebo byli přítomni při hlasování. Zástupci Evropského parlamentu mohou být přizváni k účasti na schůzích výboru, aniž by se účastnili nebo byli přítomni při hlasování.“;

pozměnit čl. 13 odst. 8 takto: „8. Správce zajišťuje kontinuitu svých funkcí prostřednictvím správní struktury příslušných vojenských struktur ESVČ uvedených v článku 9.“;

doplnit do článku 13 nový bod 8a, který zní: „8a. Správce se podílí na předkládání přehledu informací Evropskému parlamentu.“;

doplnit do článku 16 nový bod 8a, který zní: „8a. Velitelé operace se podílejí na předkládání přehledu informací Evropskému parlamentu.“;

pozměnit čl. 34 odst. 1 takto: „Správce navrhne výboru jmenování interního auditora tohoto nástroje a alespoň jednoho zástupce interního auditora na období čtyř let s možností jeho prodloužení na celkové období nepřesahující 8 let. Interní auditoři musejí mít potřebnou odbornou kvalifikaci a poskytovat dostatečné záruky bezpečnosti, objektivity a nezávislosti. Interní auditor nesmí být ani schvalující osobou, ani účetním a nesmí se účastnit vypracovávání účetní závěrky.“;

pozměnit čl. 47 odst. 4 takto: „4. Konečné určení společně financovaných zařízení a infrastruktury schvaluje výbor s přihlédnutím k provozním potřebám, lidských právům, posouzení bezpečnosti a rizika odklonu, pokud jde o certifikované koncové uživatele a koncové uživatele a finanční kritéria. Konečné určení může být tuto podobu:

i)

v případě infrastruktury prodej nebo převod prostřednictvím tohoto nástroje do hostitelské země, členského státu nebo na třetí stranu;

ii)

v případě vybavení prodej prostřednictvím tohoto nástroje členskému státu, hostitelské zemi nebo třetí straně, anebo uskladnění a údržba tímto nástrojem, členským státem nebo třetí stranou za účelem použití při další operaci.“;

pozměnit čl. 47 odst. 6 takto: „6. Prodej nebo převod do hostitelské země nebo třetí osobě by měl být v souladu s mezinárodním právem, mj. s příslušnými ustanoveními v oblasti lidských práv a se zásadou ‚neškodit‘ a také s platnými bezpečnostními pravidly a měl by přísně dodržovat kritéria společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití.“;

pozměnit čl. 48 odst. 1 takto: „Vysoký představitel může Radě předložit koncepci možného akčního programu nebo možného účelového opatření v rámci pomoci. Vysoký představitel o každé takové koncepci informuje Evropský parlament.“;

pozměnit čl. 49 odst. 1 takto: „Akční programy schvaluje Rada na návrh vysokého představitele. O akčních programech je poté, co je schválí Rada, informován Evropský parlament.“;

pozměnit čl. 50 odst. 3 takto: „Pokud žádost nespadá do stávajících akčních programů, může Rada na návrh vysokého představitele schválit v rámci pomoci účelové opatření. O účelových opatřeních v rámci pomoci je poté, co je přijme Rada, informován Evropský parlament;“

doplnit do čl. 52 bodu 2 nové písm. fa), které zní: „fa) Zpřístupní se podrobný seznam zařízení financovaných v rámci tohoto nástroje;“

pozměnit čl. 53 odst. 53 písm. b) takto: „b) účinně poskytují ozbrojeným silám dotyčného třetího státu, pokud byl posouzen soulad s kritérii společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití;“;

pozměnit čl. 53 odst. 1 písm. d) takto: „d) používají v souladu s politikou Unie, s patřičným ohledem na mezinárodní právo, zejména na mezinárodní právo v oblasti lidských práv, a osvědčení koncových uživatelů, zejména ustanovení o zpětném převodu;“;

pozměnit čl. 53 odst. 1 písm. e) takto: „e) spravují v souladu s veškerými omezeními jejich používání, prodeje nebo převodu, o nichž rozhodne Rada nebo výbor, a podle příslušných koncových osvědčení, kritérií společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití;“;

pozměnit čl. 54 odst. 1 takto: „Každý provádějící subjekt pověřený vynakládáním výdajů financovaných prostřednictvím tohoto nástroje dodržuje zásady řádného finančního řízení a transparentnosti, provádí nezbytné posouzení rizik a koncové kontroly a zajistí řádné dodržování základních hodnot EU a mezinárodního práva, zejména v oblasti lidských práv a dodržování zásady ‚neškodit‘. Každý takový provádějící subjekt bude podroben předchozímu posouzení rizik, jehož cílem bude posoudit možná rizika v oblasti lidských práv a řízení.“;

2.

doporučuje místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:

a)

předložit Parlamentu doporučené pozměňovací návrhy ke konzultaci a zajistit, aby byly v souladu s článkem 36 Smlouvy o EU zohledněny názory Parlamentu;

b)

v souladu s článkem 36 Smlouvy o EU přihlížet při přípravě návrhů na víceleté „akční programy“ nebo na účelová opatření v rámci pomoci ke všem stanoviskům Parlamentu, mj. tím, že stáhne návrhy, s nimiž Parlament vyslovil nesouhlas;

c)

poskytnout úplné posouzení finančního dopadu tohoto rozhodnutí s ohledem na jeho dopad na rozpočet EU, zejména s přihlédnutím k potřebě rozšířit počet zaměstnanců;

d)

předkládat Parlamentu návrhy rozhodnutí Rady týkající se evropského mírového nástroje ke konzultaci ve stejné době, kdy je předkládá Radě nebo Politickému a bezpečnostnímu výboru, a poskytnout Parlamentu čas k předložení svých stanovisek; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby pozměnila návrhy rozhodnutí Rady, pokud jí o to Parlament požádá;

e)

v souladu s článkem 18 Smlouvy o EU zajišťovat doplňkovost se stávajícími fondy, programy a nástroji EU, soulad evropského mírového nástroje se všemi ostatními aspekty vnější činnosti EU, zejména pokud jde o iniciativu budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje a navrhovaný nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, které by měly být ve všech případech uplatňovány v rámci širšího programu reformy bezpečnostního sektoru a které by obsahovaly propracované prvky týkající se řádné správy věcí veřejných, ustanovení týkající se boje proti násilí založenému na pohlaví, a zejména civilního dohledu nad bezpečnostním systémem a demokratickou kontrolou ozbrojených sil;

f)

poskytovat Parlamentu pravidelnou zpětnou vazbu o pokroku při uplatňování rezoluce č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a konzultovat s Parlamentem doporučený genderový prvek zaměřený na úlohu žen při předcházení konfliktům a jejich řešení a při obnově po skončení konfliktu a mírových jednáních, jakož i pravidelná hodnocení opatření přijatých k ochraně zranitelných osob, včetně žen a dívek, před násilím v konfliktních situacích;

g)

v souladu s článkem 18 Smlouvy o EU zajistit soulad evropského mírového nástroje se všemi ostatními aspekty vnější činnosti EU, včetně rozvojové a humanitární politiky, s cílem podpořit rozvoj dotyčných třetích zemí a snížit a vymýtit v těchto zemích chudobu;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a pro informaci Evropské službě pro vnější činnost a Komisi.

(1)  https://sustainabledevelopment.un.org/

(2)  Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 84, 28.3.2015, s. 39.

(4)  Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6.

(6)  Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6.

(7)  Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.

(8)  Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.

(9)  Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.

(11)  Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 68.

(12)  Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 18.

(13)  Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 36.

(14)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0514.

(15)  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 202.


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropský parlament

Úterý, 26. března 2019

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/150


P8_TA(2019)0221

Žádost, aby byl Jørn Dohrmann zbaven imunity

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o žádosti, aby byl Jørn Dohrmann zbaven imunity (2018/2277(IMM))

(2021/C 108/15)

Evropský parlament,

s ohledem na žádost, aby byl Jørn Dohrmann zbaven imunity, kterou dne 6. listopadu 2018 předložil dánský ministr spravedlnosti prostřednictvím stálého zástupce Dánska při EU a která byla dne 28. listopadu 2018 oznámena na plenárním zasedání, v souvislosti se stíháním trestných činů ve smyslu ustanovení § 260 odst. 1, věty první, § 291 odst. 1 a § 293 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 21 dánského trestního zákoníku,

s ohledem na to, že Jørn Dohrmann byl vyslechnut v souladu s čl. 9. odst. 6 jednacího řádu,

s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013 (1),

s ohledem na článek 57 dánské ústavy,

s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0178/2019),

A.

vzhledem k tomu, že Státní zastupitelství ve Viborgu předložilo žádost, aby byl Jørn Dohrmann, poslanec Evropského parlamentu zvolený za Dánsko, zbaven imunity v souvislosti s trestnými činy ve smyslu ustanovení § 260 odst. 1, věty první, § 291 odst. 1 a § 293 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 21 dánského trestního zákoníku (dále jen „TZ“); vzhledem k tomu, že se řízení týká údajného vydírání, úmyslného poškození cizí věci a neoprávněného užívání cizí věci ve stádiu pokusu;

B.

vzhledem k tomu, že dne 26. dubna 2017 před svou soukromou rezidencí ve Vamdrupu Jørn Dohrmann odňal kameru kameramanovi, který jeho dům natáčel ze vzdálenosti okolo 195 metrů s cílem použít získané záběry pro televizní dokument o několika dánských poslancích EP; vzhledem k tomu, že Jørn Dohrmann hrozil zničením kamery; vzhledem k tomu, že poničil tuto kameru včetně jejího mikrofonu, obrazovky a kabelu; vzhledem k tomu, že se kamery a paměťové karty zmocnil s úmyslem neoprávněně je použít k prohlédnutí pořízeného záznamu, v čemž mu bylo nakonec zabráněno policií, která byla na místo přivolána a která zajistila kameru i paměťovou kartu, již předtím ze zařízení vyjmul.

C.

vzhledem k tomu, že uvedený kameraman byl zpočátku obviněn z trestného činu podle § 264a TZ za neoprávněné natáčení osob na soukromém pozemku; vzhledem k tomu, že státní zástupkyně doporučila, aby toto obvinění bylo staženo s ohledem na nedostatek nezbytného prvku, jakým je úmysl, jenž je nezbytný pro to, aby bylo možné osobu shledat vinnou z naplnění skutkové podstaty trestného činu podle § 264a TZ;

D.

vzhledem k tomu, že policejní sbor Jihovýchodního Jutska upozornil na to, že společnost zaměstnávající novináře a držitele kamery vznesla nárok na náhradu škody ve výši 14 724,71 DKK ve spojení s touto událostí a že případy zahrnující úmyslné poškození cizí věci, krádež, neoprávněné užívání cizí věci apod., v nichž se ukládá peněžitý trest, musí být řešeny v řízení před soudem, pokud poškozená strana nárokuje náhradu škody;

E.

vzhledem k tomu, že státní zástupkyně doporučila, aby v případu Jørna Dohrmanna byla místo trestu odnětí svobody uložena této osobě pokuta ve výši 20 000 DKK, aniž by bylo nutné formálně vznášet obvinění;

F.

vzhledem k tomu, že Jørn Dohrmann obvinění proti své osobě odmítl; vzhledem k tomu, že by podle Nejvyššího státního zastupitelství nebylo v zájmu ustálenosti rozhodování usilovat o mimosoudní urovnání sporu uložením peněžitého trestu;

G.

vzhledem k tomu, že aby bylo možné zahájit trestní stíhání Jørna Dohrmanna, předložil příslušný orgán žádost o zbavení jeho osoby poslanecké imunity;

H.

vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu „na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu“;

I.

vzhledem k tomu, že v ustanovení čl. 57 odst. 1 dánské ústavy se uvádí, že aniž by k tomu dal dánský parlament souhlas, nemůže být jeho poslanec obviněn či jakkoli zbaven svobody, pakliže nebyl zadržen při trestném činu; vzhledem k tomu, že toto ustanovení chrání před trestním stíháním, ale nikoli před soukromoprávními žalobami v trestních věcech; vzhledem k tomu, že pokud tak může být o případu rozhodnuto mimo soudní řízení vydáním platebního příkazu, souhlas dánského parlamentu s vydáním poslance se nevyžaduje;

J.

vzhledem k tomu, že imunita poslanců dánského parlamentu fakticky odpovídá rozsahu imunity, jíž podle článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské rozhodl, že aby mohl poslanec Evropského parlamentu požívat imunity, musí při výkonu své funkce vyjádřit názor, což znamená, že je vyžadována souvislost mezi vyjádřeným názorem a poslaneckým mandátem; vzhledem k tomu, že tato souvislost musí být přímá a zjevná;

K.

vzhledem k tomu, že se tvrzené skutky nevztahují na názory či hlasování během výkonu funkce poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, a nemají proto zjevný a přímý vliv na výkon funkce Jørna Dohrmanna jakožto poslance Evropského parlamentu;

L.

vzhledem k tomu, že nic nenasvědčuje fumus persecutionis a není zde ani podezření z takového jednání;

1.

rozhodl, že se Jørn Dohrmann zbavuje imunity;

2.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru dánskému ministrovi spravedlnosti a Jørnu Dohrmannovi.

(1)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


III Přípravné akty

Evropský parlament

Úterý, 26. března 2019

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/152


P8_TA(2019)0222

Zástupné žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (COM(2018)0184 – C8-0149/2018 – 2018/0089(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/16)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0184),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0149/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená rakouskou Spolkovou radou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. září 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2018 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a rovněž na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0447/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 66.

(2)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 232.


P8_TC1-COD(2018)0089

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Účelem této směrnice je umožnit kvalifikovaným zastupujícím subjektům, které zastupují kolektivní zájmy spotřebitelů, domáhat se nápravného prostředku prostřednictvím zástupných žalob proti porušování práva Unie. Kvalifikovaným zastupujícím subjektům by mělo být umožněno požádat o zastavení nebo zákaz porušování předpisů a o potvrzení toho, že k porušení předpisů došlo, a domáhat se nápravy, jako je odškodnění, vrácení zaplacené částky, oprava , náhrada, stažení z oběhu , snížení ceny nebo ukončení smlouvy dle vnitrostátního práva. [pozm. návrh 1]

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES (4) umožňovala kvalifikovaným zastupujícím subjektům podávat zástupné žaloby zaměřené zejména na zastavení a zákaz porušování právních předpisů Unie, jímž dochází k poškozování kolektivních zájmů spotřebitelů. Směrnice však dostatečně neřešila výzvy pro vymáhání spotřebitelského práva. Za účelem odrazování od nezákonných praktik , rozšíření poctivého a odpovědného podnikání a zmírnění újmy vzniklé spotřebitelům je nutné posílit mechanismus ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů. Vzhledem k mnoha změnám je z důvodu lepší srozumitelnosti vhodné nahradit směrnici 2009/22/ES. S cílem zajistit přístup ke spravedlnosti a její řádný výkon existuje významná potřeba zásahu ze strany Unie na základě článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), protože tím dojde ke snížení nákladů i omezení zátěže spojené s individuálními žalobami. [pozm. návrh 2]

(3)

Zástupná žaloba by měla poskytovat účinný a účelný způsob ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů proti porušování jejich práv ve vnitrostátním i přeshraničním měřítku . Měla by umožňovat kvalifikovaným zastupujícím subjektům jednat za účelem zajištění dodržování příslušných ustanovení práva Unie a překonávat překážky, s nimiž se v rámci individuálních žalob potýkají spotřebitelé a k nimž patří nejistota spotřebitelů ohledně jejich práv a ohledně dostupných procesních prostředků, předchozí zkušenosti s neúspěšnými pokusy, nadměrná zdlouhavost řízení, zdráhavost jednat a záporná bilance předpokládaných nákladů a přínosů samostatné žaloby , a posílit tak právní jistotu žalujících i žalovaných stran a celého právního systému . [pozm. návrh 3]

(4)

Je důležité zajistit nezbytnou rovnováhu mezi přístupem ke spravedlnosti a procesními zárukami proti zneužívání soudních sporů, které by mohlo nepřijatelným způsobem bránit podnikům v působení na jednotném trhu. Aby nedocházelo ke zneužívání zástupných žalob, měly by být vyloučeny prvky, jako jsou odškodnění represivní povahy a absence omezení týkajících se oprávnění podávat žaloby jménem poškozených spotřebitelů, a měla by být stanovena jasná pravidla o různých procesních aspektech, jako je určování kvalifikovaných zastupujících subjektů, původ jejich financí a povaha informací požadovaných na podporu zástupné žaloby. Tato směrnice Náklady řízení by neměla mít dopad na vnitrostátní pravidla týkající se přidělování nákladů na měl nést jeho neúspěšný účastník řízení. Soud nebo tribunál by však neměl neúspěšnému účastníkovi řízení ukládat k úhradě náklady, které byly vynaloženy zbytečně nebo jsou s ohledem na daný nárok nepřiměřené . [pozm. návrh 4]

(5)

Porušování předpisů, které má dopad na kolektivní zájmy spotřebitelů, má často přeshraniční důsledky. Účinnější a účelnější zástupné žaloby v celé Unii by měly zvýšit důvěru spotřebitelů ve vnitřní trh a umožnit jim, aby uplatňovali svá práva.

(6)

Tato směrnice by se měla vztahovat na různé oblasti, jako je ochrana údajů, finanční služby, cestování a turismus, energetika, telekomunikace a ochrana životního prostředí a zdraví . Měla by se týkat porušování ustanovení práva Unie, které chrání kolektivní zájmy spotřebitelů bez ohledu na to, zda jsou v příslušném právním předpisu Unie označováni jako spotřebitelé či jako cestující, uživatelé, zákazníci, retailoví investoři, neprofesionální zákazníci, nebo jinak , jakož i kolektivní zájmy subjektů údajů ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů . Za účelem zajištění dostatečné reakce na porušování právních předpisů Unie, jehož forma a rozsah se rychle vyvíjí, by při každém přijetí nového aktu Unie relevantního pro ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů mělo být zváženo, zda nepozměnit přílohu této směrnice tak, aby byl daný akt zahrnut pod její oblast do oblasti její působnosti. [pozm. návrh 5]

(6a)

Tato směrnice se použije na zástupné žaloby podané proti případům porušování právních předpisů, které mají na spotřebitele široký dopad z hlediska ustanovení, na něž se vztahují právní předpisy Unie uvedené v příloze I. O široký dopad se jedná už v případě, že dané porušení předpisů má dopad na dva spotřebitele. [pozm. návrh 6]

(7)

Komise přijala legislativní návrhy nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nařízení (ES) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce s ohledem na leteckou přepravu cestujících a jejich zavazadel, a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech a povinnostech cestujících na železnici. Je tedy vhodné stanovit, aby po uplynutí jednoho roku od vstupu této směrnice v platnost Komise posoudila, zda unijní pravidla v oblasti práv cestujících leteckou a železniční dopravou poskytují dostatečnou ochranu spotřebitelů, srovnatelnou s ochranou, kterou zajišťuje tato směrnice, a aby učinila nezbytné závěry, co se týče oblasti působnosti této směrnice.

(8)

Tato směrnice, která vychází ze směrnice 2009/22/ES, by se měla vztahovat jak na domácí, tak na přeshraniční porušování předpisů, a to zejména v případech, kdy spotřebitelé dotčení porušením předpisů žijí v jiném členském státě nebo v několika jiných členských státech, než je členský stát, ve kterém je usazen obchodník porušující předpisy. Rovněž by se měla vztahovat na porušování předpisů, které ustalo před zahájením nebo ukončením zástupné žaloby, jelikož může být stále nutné zabránit tomu, aby se tato praktika opakovala, konstatovat, že daná praktika představuje porušování předpisů, a umožnit spotřebitelům nápravu.

(9)

Směrnice by neměla stanovovat pravidla mezinárodního práva soukromého, co se týče soudní příslušnosti, uznávání a vymáhání rozsudků nebo příslušných zákonů. Pro zástupné žaloby stanovené touto směrnicí platí stávající právní nástroje Unie platí pro zástupné žaloby stanovené touto směrnicí snižující riziko spekulativního výběru jurisdikce . [pozm. návrh 7]

(9a)

Touto směrnicí není dotčeno uplatňování pravidel EU týkajících se mezinárodního práva soukromého v přeshraničních případech. Na zástupné žaloby stanovené v této směrnici se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění – Brusel I), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). [pozm. návrh 8]

(10)

Protože zástupné žaloby mohou podávat pouze kvalifikované zastupující subjekty, měly by tyto subjekty splňovat kritéria stanovená touto směrnicí, čímž bude zajištěno, že kolektivní zájmy spotřebitelů budou zastoupeny dostatečně. Kvalifikované zastupující subjekty by zejména musely být řádně založeny v souladu se zákony členského státu, které mohou by měly obsahovat například požadavky na počet členů, míru stálosti nebo požadavky na transparentnost v příslušných aspektech jejich struktury, jako jsou zakládací listiny, struktura vedení, cíle a pracovní metody. Tyto subjekty by rovněž měly být neziskové a měly by mít oprávněný zájem na zajišťování toho, aby byly příslušné právní předpisy Unie dodržovány. Tato kritéria by měla platit jak pro předem určené Kvalifikované zastupující subjekty musejí být navíc nezávislé na účastnících trhu, a to i finančně. Kvalifikované zastupující subjekty, tak pro kvalifikované subjekty založené ad hoc pro účely konkrétní žaloby musejí mít rovněž zavedený postup pro předcházení střetu zájmů. Členské státy nesmějí stanovovat kritéria nad rámec kritérií stanovených v této směrnici . [pozm. návrh 9]

(11)

Nezávislé veřejné subjekty a zejména spotřebitelské organizace by měly hrát aktivní roli při zajišťování, aby byla dodržována příslušná ustanovení práva Unie, a mají dobré předpoklady působit jako kvalifikované subjekty. Jelikož tyto subjekty mají přístup k různým zdrojům informací ohledně praktik, které obchodníci uplatňují vůči spotřebitelům, a ve své činnosti mají různé priority, měly by mít členské státy pravomoc rozhodnout, kterých typů opatření se smí každý z těchto kvalifikovaných subjektů domáhat.

(12)

Jelikož soudní i správní řízení mohou účinně a účelně sloužit ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů, je na uvážení členských států, zda může být zástupná žaloba podána v soudním nebo správním řízení nebo v obou typech řízení v závislosti na příslušné oblasti práva nebo na příslušném hospodářském odvětví. Tím nesmí být dotčeno právo na účinnou právní ochranu zaručené článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, podle kterého musejí členské státy zajistit, aby spotřebitelé i podniky měli právo na účinnou právní ochranu před soudem nebo tribunálem proti jakémukoli správnímu rozhodnutí přijatému podle národních ustanovení pro provádění této směrnice. Patří sem možnost zúčastněných stran získat rozhodnutí, které jim v souladu s vnitrostátním právem poskytne odklad vymáhání zpochybněného rozhodnutí.

(13)

Za účelem zvýšení účinnosti zástupných žalob by kvalifikované subjekty měly mít možnost domáhat se různých opatření v rámci jedné zástupné žaloby nebo v rámci jednotlivých zástupných žalob. K těmto opatřením by měla patřit předběžná opatření, kterými lze zastavit přetrvávající praktiku nebo zakázat praktiku v případě, kdy nebyla použita, ale kdy hrozí, že by způsobila spotřebitelům závažnou nebo nevratnou škodu, dále opatření, které konstatuje, že daná praktika představuje porušování práva, a které tuto praktiku v nezbytných případech zastaví nebo do budoucna zakáže, a také opatření odstraňující přetrvávající účinky porušení předpisů, včetně odškodnění. Pokud se kvalifikované subjekty domáhají opatření v rámci jedné žaloby, měly by se veškerých příslušných opatření domáhat ve chvíli, kdy žalobu podávají nebo kdy poprvé žádají o soudní zákaz a poté, v příslušných případech, o příkaz k odškodnění.

(14)

Soudní zákazy se zaměřují na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů nezávisle na skutečné ztrátě nebo škodě, kterou utrpěli jednotliví spotřebitelé. Soudní zákazy mohou obchodníkům ukládat, aby podnikli konkrétní kroky, například aby zákazníkům poskytli informace, které dříve neposkytli, čímž porušili zákonné povinnosti. Rozhodnutí, kterými se konstatuje, že určitá praktika představuje porušování předpisů, by neměla záviset na tom, zda daná praktika byla použita úmyslně nebo z nedbalosti.

(15)

Kvalifikovaný subjekt, jenž podává zástupnou žalobu dle této směrnice, by měl být účastníkem řízení. Spotřebitelé dotčení porušením předpisů by měli mít dostatečnou příležitost získat z výsledků dostatečné informace o výsledcích zástupné žaloby , které se jich týkají, a o tom, jaký mohou mít z těchto výsledků prospěch. Soudními zákazy vydanými podle této směrnice by neměly být dotčeny individuální žaloby podané spotřebiteli, kteří byli poškozeni praktikou, jež soudnímu zákazu podléhá. [pozm. návrh 10]

(16)

Kvalifikovaným zastupujícím subjektům by mělo být umožněno, aby se domáhaly opatření zaměřených na odstranění přetrvávajících účinků porušení předpisů. Tato opatření by měla mít formu příkazu k odškodnění, který obchodníkovi nařizuje poskytnout mimo jiné náhradu škody, opravu, výměnu , stažení z oběhu , snížení ceny, ukončení smlouvy nebo vrácení zaplacené ceny v závislosti na tom, co je vhodné a co umožňují vnitrostátní zákony. [pozm. návrh 11]

(17)

Náhrada škody přiznaná spotřebiteli dotčenému událostí hromadné škody by v souladu s příslušným vnitrostátním nebo unijním právem neměla přesáhnout částku, kterou obchodník dluží, aby byla pokryta skutečná újma, která spotřebiteli vznikla. Používáno by nemělo být zejména odškodnění represivní povahy, jež by vedlo k nadměrné náhradě způsobené škody ve prospěch žalující strany.

(18)

Členské státy mohou by měly požadovat, aby kvalifikované zastupující subjekty podložily zástupnou žalobu o odškodnění dostatečnými informacemi včetně popisu skupiny spotřebitelů dotčených porušením předpisů a včetně skutkových a právních otázek, jež mají být v rámci zástupné žaloby vyřešeny. Nemělo by být požadováno, aby kvalifikovaný subjekt kvůli zahájení žaloby identifikoval všechny spotřebitele dotčené porušením předpisů. V případě zástupných žalob o odškodnění by měl soud nebo správní orgán v co možná nejranější fázi řízení ověřit, zda je vhodné, aby byl vzhledem k povaze porušení předpisů a charakteru škod vzniklých spotřebitelům daný případ řešen formou zástupné žaloby. Nároky by mělo být zejména možné ověřit a měly by být jednotné, přičemž opatření, kterých se žalující domáhají, by měla být společná, financování kvalifikovaného subjektu ze strany třetích stran by mělo být transparentní a neměl by v jeho případě existovat žádný střet zájmů. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby soud nebo správní orgán měl pravomoc zamítnout v co možná nejranější fázi řízení věci, které jsou zjevně právně nepodložené. [pozm. návrh 12]

(19)

Členským státům by mělo být umožněno rozhodovat, zda jejich soud nebo vnitrostátní orgán vedoucí řízení o zástupné žalobě o odškodnění smí ve výjimečných případech místo příkazu k odškodnění vydat deklaratorní rozhodnutí, které se týká odpovědnosti obchodníka vůči spotřebitelům poškozeným porušením předpisů a z něhož lze vycházet při následných žalobách o odškodnění podávaných jednotlivými spotřebiteli. Tato možnost by měla být vyhrazena pro řádně odůvodněné případy, kdy je vyčíslení individuálního odškodnění, které má být přiznáno každému spotřebiteli, jehož se zástupná žaloba týká, složité a kdy by bylo neefektivní provádět vyčíslení v rámci zástupné žaloby. Deklaratorní rozhodnutí by neměla být vydávána v situacích, které nejsou složité, a zejména v případech, kdy jsou dotčení spotřebitelé identifikovatelní a kdy spotřebitelé utrpěli srovnatelnou újmu ve vztahu k časovému období nebo nákupu. Podobně by deklaratorní rozhodnutí neměla být vydávána v případech, kdy každý jednotlivý spotřebitel utrpěl tak drobnou ztrátu, že je nepravděpodobné, že by jednotliví spotřebitelé žádali o individuální odškodnění. Soud nebo vnitrostátní orgán by měl vždy řádně zdůvodnit, proč se v daném případě uchýlil k vydání deklaratorního rozhodnutí místo příkazu k odškodnění. [pozm. návrh 13]

(20)

Pokud jsou spotřebitelé dotčení touž praktikou identifikovatelní a pokud utrpěli srovnatelnou újmu ve vztahu k časovému období nebo nákupu, jako například v případě dlouhodobých spotřebitelských smluv, může soud nebo správní orgán jasně určit skupinu spotřebitelů, kteří jsou dotčeni porušením předpisů, v průběhu zástupné žaloby. Konkrétně by soud nebo správní orgán mohl obchodníka porušujícího předpisy požádat, aby poskytl příslušné informace, jako je totožnost dotčených spotřebitelů a délka trvání dané praktiky. Z důvodu účelnosti a efektivity mohou členské státy v těchto případech v souladu se svými vnitrostátními zákony zvážit, zda spotřebitelům poskytnou možnost mít prospěch přímo z příkazu k odškodnění, poté co byl tento příkaz vydán, aniž by museli udílet individuální pověření před vydáním příkazu. [pozm. návrh 14]

(21)

U nároků s nízkou hodnotou je u většiny spotřebitelů nepravděpodobné, že by kvůli prosazování svých práv podávali žalobu, neboť vynaložené úsilí by v tomto případě převážilo nad individuálním užitkem. Pokud má však stejná praktika dopad na několik spotřebitelů, může být souhrnná ztráta značná. V takových případech může soud nebo správní orgán dospět k závěru, že je nepřiměřené rozdělovat finance zpět dotčeným spotřebitelům například proto, že je to příliš obtížné nebo neproveditelné. Finance získané jako odškodnění prostřednictvím zástupné žaloby by tedy lépe posloužily účelům ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů a měly by být použity k příslušnému veřejnému účelu, jako jsou fond pro právní ochranu spotřebitelů, osvětové kampaně nebo spotřebitelská hnutí. [pozm. návrh 15]

(22)

O opatření zaměřená na odstranění přetrvávajících účinků porušení předpisů by mělo být usilováno pouze na základě konečného rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení právních předpisů Unie, na něž se vztahuje oblast působnosti této směrnice a které poškozuje kolektivní zájmy spotřebitelů, včetně soudního zákazu vydaného v rámci zástupné žaloby. Konkrétně lze o opatření zaměřená na odstranění přetrvávajících účinků porušení předpisů usilovat na základě konečného rozhodnutí soudu nebo správního orgánu v souvislosti s donucovacími činnostmi upravenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (5).

(23)

Tato směrnice stanoví stanovuje procesní mechanismy, které nemají dopad na pravidla přiznávající spotřebitelům, v případě, že jejich zájmy byly poškozeny porušením předpisů, hmotná práva na smluvní a nesmluvní prostředky nápravy, jako je právo na náhradu škody, ukončení smlouvy, refundace, výměna , stažení z oběhu , oprava nebo snížení ceny. Zástupnou žalobu na odškodnění dle této směrnice lze podat pouze v případech, kdy právo Unie nebo vnitrostátní právo taková hmotná práva stanoví stanovují . [pozm. návrh 16]

(24)

Tato směrnice má za cíl dosáhnout minimální harmonizace a nenahrazuje stávající vnitrostátní mechanismy hromadné žaloby. S ohledem na jejich právní tradice tradici ponechává směrnice na členských státech, zda vytvoří zástupnou žalobu, která je upravena touto směrnicí, jako součást stávajícího nebo budoucího mechanismu hromadné žaloby nebo jako alternativu k těmto mechanismům, pokud je vnitrostátní mechanismus v souladu se způsoby stanovenými touto směrnicí. Nebrání členským státům, aby si zachovaly svůj stávající rámec, ani jim neukládá povinnost tento rámec upravit. Členské státy budou mít možnost začlenit pravidla uvedená v této směrnici do vlastního systému kolektivní žaloby o odškodnění, nebo je uplatňovat v rámci samostatného řízení. [pozm. návrh 17]

(25)

Kvalifikované zastupující subjekty by měly být zcela transparentní, co se týče zdroje financování jejich činnosti obecně i co se týče zdrojů financování konkrétní zástupné žaloby o odškodnění, což umožní soudům a správním orgánům posoudit, zda nemůže docházet ke střetu zájmů mezi třetí stranou poskytující financování a kvalifikovaným subjektem, a zabránit rizikům zneužívání soudních sporů a také posoudit, zda třetí strana poskytující financování má dostatečné zdroje ke splnění svých finančních závazků vůči kvalifikovanému subjektu má kvalifikovaný subjekt dostatečné zdroje k tomu, aby zastupoval nejlepší zájmy dotyčných spotřebitelů a aby financoval veškeré nutné soudní náklady, pokud žalobu o odškodnění prohraje . Informace poskytnuté kvalifikovaným subjektem v co nejranější fázi řízení by měly soudu nebo správnímu orgánu, který má zástupnou žalobu na starost, umožnit, aby posoudil, zda daná některá třetí strana nemůže ovlivnit procesní rozhodnutí kvalifikovaného subjektu , a to jednak obecně, a jednak v souvislosti se zástupnou žalobou včetně rozhodnutí o vyrovnání, a zda tato třetí strana poskytuje financování zástupné žaloby o odškodnění proti žalovanému, který je konkurentem poskytovatele financování, nebo proti žalovanému, na němž je poskytovatel financování závislý. Jsou-li jakékoli kterékoli z těchto okolností potvrzeny, měl by musí mít soud nebo správní orgán mít pravomoc požadovat, aby kvalifikovaný subjekt příslušné financování odmítl, a pokud je to nutné, zamítnout postavení kvalifikovaného subjektu v konkrétním případu. Členské státy by měly zabránit právnickým firmám v zakládání kvalifikovaných zastupujících subjektů. Jako financování třetí stranou je přípustné nepřímé financování žaloby prostřednictvím darů, včetně darů obchodníků v rámci iniciativ v oblasti sociální odpovědnosti podniků, pokud je v souladu s požadavky týkajícími se transparentnosti, nezávislosti a neexistence střetu zájmů, které jsou uvedeny v článku 4 a 7. [pozm. návrh 18]

(26)

Před podáním zástupné žaloby nebo v jakékoli její fázi by měly být zúčastněné strany motivovány ke kolektivnímu mimosoudnímu vyrovnání , jako je mediace, zaměřenému na poskytnutí odškodnění poškozeným spotřebitelům. [pozm. návrh 19]

(27)

Členské státy mohou stanovit, že kvalifikovaný subjekt a obchodník, kteří dosáhli vyrovnání ohledně odškodnění spotřebitelů postižených údajně protiprávní činností obchodníka, mohou společně požádat soud nebo správní orgán o schválení tohoto vyrovnání. Takové žádosti by měl soud nebo správní orgán vyhovět pouze v případě, že ohledně téže praktiky není podána žádná další zástupná žaloba. Příslušný soud nebo správní orgán schvalující takové kolektivní vyrovnání musí vzít v potaz zájmy a práva všech dotčených stran včetně jednotlivých spotřebitelů. Jednotlivým dotčeným spotřebitelům bude poskytnuta možnost přijmout nebo odmítnout to, že se tímto vyrovnáním budou řídit. Vyrovnání by mělo být konečné a závazné pro všechny strany . [pozm. návrh 20]

(28)

Soudy a správní orgány by měly mít pravomoc vyzvat obchodníka porušujícího předpisy a kvalifikovaný subjekt, který zástupnou žalobu podal, aby zahájili jednání s cílem dosáhnout vyrovnání, co se týče odškodnění, jež má být poskytnuto dotčeným spotřebitelům. Rozhodnutí o tom, zda zúčastněné strany vyzvat k mimosoudnímu vyrovnání sporu, by mělo zohledňovat typ porušení předpisů, ke kterému se žaloba vztahuje, charakteristiku dotčených spotřebitelů, možné typy odškodnění, které lze poskytnout, ochotu zúčastněných stran dosáhnout vyrovnání a rychlost řízení.

(29)

Za účelem usnadnění odškodnění jednotlivých spotřebitelů vymáhaného na základě konečných deklaratorních rozhodnutí ohledně odpovědnosti obchodníka vůči spotřebitelům poškozeným porušením předpisů, která byla vydána v rámci zástupných žalob, by měl soud nebo správní orgán, jenž rozhodnutí vydal, mít pravomoc požádat kvalifikovaný subjekt a daného obchodníka, aby dosáhli kolektivního vyrovnání. [pozm. návrh 21]

(30)

Jakékoli mimosoudní vyrovnání dosažené v souvislosti se zástupnou žalobou nebo na základě konečného deklaratorního rozhodnutí by měl příslušný soud nebo správní orgán schválit, a zajistit tak jeho oprávněnost a spravedlnost s ohledem na zájmy a práva všech dotčených stran. Jednotlivým dotčeným spotřebitelům bude poskytnuta možnost přijmout nebo odmítnout to, že se tímto vyrovnáním budou řídit. Toto vyrovnání je závazné pro všechny strany a nejsou jím dotčena žádná další práva na odškodnění, která mohou mít dotčení spotřebitelé podle práva Unie nebo členských států. [pozm. návrh 22]

(31)

Pro úspěšnost zástupné žaloby je zásadní, aby bylo zajištěno, že o ní budou spotřebitelé informováni. Spotřebitelé by měli být informováni o probíhající zástupné žalobě, o tom, že obchodníkova praktika byla prohlášena za porušení předpisů, o svých právech poté, co bylo konstatováno porušení předpisů, a o veškerých následných krocích, které mají dotčení spotřebitelé podniknout zejména za účelem získání odškodnění. Pro odrazování obchodníků porušujících práva spotřebitelů má také význam riziko ztráty dobré pověsti spojené se šířením informací o porušení předpisů.

(32)

Aby bylo informování účinné, měly by být informace dostatečné a přiměřené okolnostem daného případu. Obchodník porušující předpisy by měl Členské státy by měly zajistit, aby soud nebo správní orgán mohl od neúspěšné strany požadovat, aby všechny dotčené spotřebitele dostatečně informovat informovala o konečném soudním rozhodnutí týkajícím se soudního zákazu a o příkazech k odškodnění vydaných v rámci zástupné žaloby a také o obě strany pak v případě vyrovnání, které schválil soud nebo správní orgán. Tyto informace mohou být poskytnuty například prostřednictvím internetových stránek obchodníka, sociálních médii, internetových tržišť nebo populárních novin včetně těch, které jsou šířeny elektronickými komunikačními prostředky. Pokud je to možné, měli by být spotřebitelé informováni individuálně elektronickou poštou nebo dopisem. Tyto informace by měly být na požádání poskytovány ve formátech přístupných osobám se zdravotním postižením. Náklady na informování spotřebitelů nese strana, která spor prohrála. [pozm. návrh 23]

(32a)

Členské státy by měly být vyzvány k vytvoření zdarma přístupného vnitrostátního rejstříku zástupných žalob, který by mohl ještě více zvýšit transparentnost závazků. [pozm. návrh 24]

(33)

Za účelem zvýšení právní jistoty, zabránění nedůslednosti v uplatňování práva Unie a zvýšení účinnosti a procesních úspor zástupných žalob a případných následných žalob o odškodnění, by zjištění porušení či neexistence porušení předpisů konstatované v konečném rozhodnutí vydaném správním orgánem nebo soudem , včetně konečného soudního zákazu dle této směrnice, nemělo mělo být znovu předmětem sporu v následných právních krocích souvisejících s týmž porušením předpisů ze strany téhož obchodníka, co se týče povahy porušení předpisů a jeho hmotného, osobního, časového a územního rozsahu vymezeného v konečném rozhodnutí pro všechny strany, které se zástupné žaloby účastnily, závazné. Konečným rozhodnutím by neměla být dotčena žádná další práva na odškodnění, která mohou spotřebitelé mít podle práva Unie nebo členských států. Odškodnění, jehož bylo dosaženo vyrovnáním, by mělo být závazné také pro případy, které se týkají téže praktiky, téhož obchodníka a téhož spotřebitele . Je-li žaloba domáhající se opatření zaměřených na odstranění přetrvávajících účinků porušení nebo neexistenci porušení předpisů, včetně žaloby o odškodnění, podána v jiném členském státě, než je ten, kde bylo vydáno konečné rozhodnutí konstatující porušení předpisů, mělo by může být toto rozhodnutí představovat vyvratitelnou domněnku o tom považováno za důkaz toho , že k porušení předpisů došlo nebo nedošlo. Členské státy zajistí, aby se konečné rozhodnutí soudu jednoho členského státu, v němž je konstatována existence či neexistence jakéhokoli porušení práva pro účely jakýchkoli následných žalob o odškodnění podaných u soudů v jiném členském státě proti témuž obchodníkovi za totéž porušení práva, považovalo za vyvratitelnou domněnku . [pozm. návrh 25]

(34)

Členské státy by měly zajistit, aby individuální žaloby o odškodnění mohly vycházet z konečného deklaratorního rozhodnutí vydaného v rámci zástupné žaloby. Takové žaloby by měly být k dispozici prostřednictvím rychlých a zjednodušených řízení.

(35)

Žalobám o odškodnění, které vycházející vycházejí z konstatování porušení předpisů v konečném soudním zákazu nebo v konečném deklaratorním rozhodnutí ohledně odpovědnosti obchodníka vůči poškozeným spotřebitelům dle této směrnice, by neměla bránit vnitrostátní pravidla o promlčecích lhůtách. Podání zástupné žaloby způsobí pozastavení nebo přerušení promlčecí lhůty u jakýchkoli žalob o kolektivní odškodnění spotřebitelů, jichž se tato žaloba týká. [pozm. návrh 26]

(36)

Zástupné žaloby na vydání soudního zákazu by měly být vyřizovány s náležitou účelností řízení. Soudní zákazy, které mají účinek předběžného opatření, by měly být vždy vyřizovány ve zkráceném řízení, aby bylo zabráněno jakékoli újmě nebo další újmě, již by mohlo porušování předpisů způsobit.

(37)

Důkazy jsou důležitým prvkem pro konstatování toho, zda daná praktika představuje porušování předpisů a zda existuje riziko jejího opakování, pro určení spotřebitelů dotčených porušením předpisů, rozhodnutí o odškodnění a dostatečné informování spotřebitelů, jichž se zástupná žaloba týká, o probíhajícím řízení a o jeho konečných výsledcích. Vztahy mezi podnikem a spotřebitelem se však vyznačují informační asymetrií a může se stát, že nezbytné informace má výlučně obchodník, což znamená, že nejsou dostupné kvalifikovanému subjektu. Kvalifikovaným subjektům by tedy mělo být poskytnuto právo požádat příslušný soud nebo správní orgán, aby obchodníkovi nařídil zveřejnit důkazy vztahující se k jejich nároku nebo potřebné k informování spotřebitelů, jichž se týká zástupná žaloba, aniž by bylo nutné, aby tyto subjekty specifikovaly jednotlivé důkazy. Soud nebo správní orgán, který má danou zástupnou žalobu na starost, by měl s ohledem na ochranu oprávněných zájmů třetích stran a v souladu s příslušnými unijními nebo vnitrostátními pravidly pečlivě posoudit potřebu, rozsah a přiměřenost takového zveřejnění.

(38)

Aby byla zajištěna účinnost zástupných žalob, měly by obchodníkům porušujícím předpisy hrozit účinné, odrazující a přiměřené sankce za nedodržování konečného rozhodnutí vydaného v rámci zástupné žaloby.

(39)

S ohledem na to, že zástupné žaloby ochranou kolektivních zájmů spotřebitelů sledují veřejný zájem, by měly členské státy zajistit, aby kvalifikovaným zastupujícím subjektům nebránily v podávání zástupných žalob dle této směrnice nebránily náklady na řízení. Toto ustanovení by však v souladu s příslušnými podmínkami, které stanovují vnitrostátní předpisy, nemělo mít vliv na to, že strana, která se svou zástupnou žalobou neuspěje, hradí nutné soudní výlohy, jež vznikly vítězné straně (podle zásady, že náklady nese ten, kdo spor prohrál). Soud nebo správní orgán by však neměl dát straně, která spor prohrála, k tíži úhradu nákladů, které byly vynaloženy zbytečně nebo jsou s ohledem na daný nárok nepřiměřené. [pozm. návrh 27]

(39a)

Členské státy by měly zajistit, aby se zabránilo poplatkům při úspěšném vyřešení sporu (tzv. contingency fees) a aby odměny právních zástupců ani způsob, jakým jsou vypočteny, nedávaly podnět k soudnímu sporu, který je z hlediska zájmu spotřebitelů nebo kterékoli ze zúčastněných stran zbytečný a mohl by spotřebitelům bránit v tom, aby v plné míře využívali zástupné žaloby. Členské státy, které tyto poplatky povolí, by měly zajistit, aby nebránily plnému odškodnění spotřebitelů. [pozm. návrh 28]

(40)

Při řešení přeshraničního porušování předpisů se osvědčila spolupráce a výměna informací , osvědčených postupů a zkušeností mezi kvalifikovanými zastupujícími subjekty z různých členských států. Je zapotřebí, aby nadále pokračovalo budování kapacit a vytváření opatření v oblasti spolupráce nadále pokračovalo a aby bylo rozšířeno na větší počet kvalifikovaných zastupujících subjektů v celé Unii, čímž dojde k většímu využívání zástupných žalob s přeshraničním dopadem. [pozm. návrh 29]

(41)

Za účelem účinného boje proti porušování předpisů, které má přeshraniční dopad, by mělo být zajištěno vzájemné uznávání právního postavení kvalifikovaných subjektů určených předem v jednom členském státě, které pak mohou podat zástupnou žalobu v jiném členském státě. Kvalifikované subjekty z různých členských států by navíc měly mít možnost dle příslušných unijních a vnitrostátních pravidel jednat společně v rámci jedné zástupné žaloby před jedním soudem. Z důvodů účelnosti a účinnosti by mělo být možné, aby jeden kvalifikovaný subjekt podal zástupnou žalobu jménem dalších kvalifikovaných subjektů zastupujících spotřebitele z různých členských států.

(41a)

S cílem zjistit, zda je možné, aby na úrovni Unie existoval postup pro podávání přeshraničních zástupných žalob, by Komise měla posoudit možnost zřízení funkce evropského veřejného ochránce práva na kolektivní odškodnění. [pozm. návrh 30]

(42)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tato směrnice by proto měla být vykládána a uplatňována v souladu s těmito právy a zásadami, mimo jiné i s právy a zásadami týkajícími se práva na účinné opravné prostředky a práva na spravedlivý proces i práva na obhajobu.

(43)

S ohledem na právo životního prostředí bere tato směrnice v potaz úmluvu EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“).

(44)

Cílů této směrnice, totiž stanovení mechanismu zástupné žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele v celé Unii a správného fungování vnitřního trhu, nelze dosáhnout prostřednictvím činností vykonávaných pouze členskými státy, lze jich však, vzhledem k přeshraničním dopadům zástupných žalob, lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak to stanoví článek 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(45)

V souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (6) se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení svých prováděcích opatření o jeden či více dokumentů, v nichž vysvětlí vztah mezi ustanoveními směrnice a odpovídajícími částmi vnitrostátních nástrojů přijatých k jejímu provedení. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(46)

Je vhodné stanovit pravidla pro časovou působnost této směrnice,

(47)

Směrnice 2009/22/ES by proto měla být zrušena,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Kapitola 1

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

1.   Tato směrnice stanoví stanovuje pravidla, která umožňují kvalifikovaným zastupujícím subjektům podávat zástupné žaloby, jejichž cílem je ochrana společných zájmů spotřebitelů, a  dosáhnout tím zejména vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a přístupu ke spravedlnosti a prosazovat je, a  zároveň zajišťují poskytnout vhodné záruky proti zneužívání soudních sporů. [pozm. návrh 31]

2.   Tato směrnice nebrání členským státům přijímat nebo ponechat v platnosti ustanovení, která kvalifikovaným zastupujícím subjektům nebo jakýmkoli jiným dotčeným osobám veřejnoprávnímu orgánu poskytují možnost uplatňovat jiné procesní prostředky k podávání žalob, jejichž cílem je ochrana společných zájmů spotřebitelů na vnitrostátní úrovni. Uplatňování této směrnice za žádných okolností nezakládá důvod k omezení ochrany spotřebitelů v oblastech spadajících do působnosti práva Unie. [pozm. návrh 32]

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se použije na zástupné žaloby podané proti porušením případům porušování právních předpisů Unie uvedených v příloze I ze strany obchodníků, která poškozují nebo mohou poškodit se širokým dopadem na spotřebitele, které chrání společné zájmy spotřebitelů. Směrnice se použije na vnitrostátní a přeshraniční porušení případy porušování právních předpisů , a to i tehdy, pokud porušování právních předpisů toto porušování skončilo ještě předtím, než bylo řízení týkající se zástupné žaloby zahájeno nebo než bylo toto řízení uzavřeno. [pozm. návrh 33]

2.   Touto směrnicí nejsou dotčena pravidla, kterými se stanoví smluvní a mimosmluvní prostředky nápravy, jež mají spotřebitelé v případě těchto porušení k dispozici podle práva Unie nebo podle vnitrostátního práva.

3.   Touto směrnicí nejsou dotčena pravidla Unie pro mezinárodní právo soukromé, zejména pravidla o soudní příslušnosti , uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a rozhodném právu pro smluvní a mimosmluvní závazky, které platí pro zástupné žaloby stanovené touto směrnicí . [pozm. návrh 34]

3a.     Touto směrnicí nejsou dotčeny jiné formy nápravy stanovené v právu členských států. [pozm. návrh 35]

3b.     Tato směrnice ctí základní práva a zásady, které jsou uznány v Listině základních práv Evropské unie a Evropské úmluvě o lidských právech, zvláště pak právo na spravedlivý a nestranný proces a právo na účinnou právní ochranu. [pozm. návrh 36]

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)

„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba jednající mimo rámec své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání;

1a)

„spotřebitelskou organizací“ jakákoli skupina, která se domáhá ochrany zájmů spotřebitelů před nezákonným jednáním nebo opomenutím ze strany obchodníků. [pozm. návrh 37]

2)

„obchodníkem“ fyzická nebo právnická osoba, bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná jakožto občanský subjekt spadající do působnosti občanského práva , i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo v jejím zastoupení, za účelem provozování své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo výkonu povolání; [pozm. návrh 38]

3)

„společným zájmem spotřebitelů“ se rozumí zájmy určitého počtu spotřebitelů nebo subjektů údajů, jak jsou stanoveny v nařízení (EU) 2016/679 (obecném nařízení o ochraně osobních údajů) ; [pozm. návrh 39]

4)

„zástupnou žalobou“ se rozumí žaloba na ochranu společných zájmů spotřebitelů, jejíž stranou nejsou dotčení spotřebitelé;

5)

„praktikou“ se rozumí jakékoliv jednání nebo opomenutí ze strany obchodníka;

6)

„konečným rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí soudu členského státu, proti kterému není možné nebo již není možné se odvolat, nebo rozhodnutí správního orgánu, které již nelze podrobit soudnímu přezkumu;

6a)

„spotřebitelským právem“ právní předpisy Unie a členských států přijaté za účelem ochrany spotřebitelů. [pozm. návrh 40]

Kapitola 2

Zástupné žaloby

Článek 4

Kvalifikované zastupující subjekty [pozm. návrh 41]

1.   Členské státy zajistí, aby zástupné žaloby mohly podávat kvalifikované subjekty, které na jejich vlastní žádost předem k tomuto účelu určí a uvedou na seznamu přístupném veřejnosti. Členské státy nebo jejich soudy určí alespoň jeden kvalifikovaný zastupující subjekt s působností na jejich území za účelem podávání zástupných žalob ve smyslu čl. 3 odst. 4.

Členské státy určí subjekt jako kvalifikovaný zastupující subjekt, pokud splňuje všechna tato kritéria: [pozm. návrh 42]

a)

je zřízen řádně podle práva členského státu;

b)

jeho statut nebo jiný vhodný správní dokument a trvalá činnost zahrnující ochranu zájmu spotřebitelů prokazuje, že má legitimní zájem na zajištění toho, aby byla dodržována právní ustanovení Unie, na něž se vztahuje tato směrnice; [pozm. návrh 43]

c)

je neziskové povahy;

ca)

jedná způsobem nezávislým na jiných subjektech a jiných osobách, než jsou spotřebitelé, kteří mohou mít na výnosu ze zástupných žalob hospodářský zájem, zejména na jiných osobách, než jsou účastníci trhu; [pozm. návrh 44]

cb)

nemá finanční dohodu s právnickými firmami podávajícími žalobu, která by přesahovala rámec běžné dohody o poskytování služeb; [pozm. návrh 45]

cc)

má zavedeny vnitřní postupy umožňující předcházet střetu zájmů mezi ním samotným a poskytovateli financování; [pozm. návrh 46]

Členské státy zajistí, aby kvalifikované zastupující subjekty vhodným způsobem, např. na svých internetových stránkách, uveřejňovaly jednoduchým a srozumitelným jazykem informace o způsobu svého financování, o své organizační a řídicí struktuře, o svém cíli a svých pracovních metodách a o své činnosti.

Členské státy pravidelně posuzují, zda kvalifikovaný zastupující subjekt tato kritéria stále splňuje. Členské státy zajistí, aby kvalifikovaný zastupující subjekt, který již jedno nebo více kritérií uvedených v prvním pododstavci nesplňuje, svůj status podle této směrnice ztratil.

Členské státy vytvoří seznam zastupujících subjektů splňujících kritéria uvedená v odstavci 1 a tento seznam zveřejní. Členské státy předají tento seznam Komisi a podle potřeby jej aktualizují.

Komise zveřejní seznam zastupujících subjektů, který obdržela od členských států, na veřejně přístupném internetovém portálu. [pozm. návrh 47]

1a.     Členské státy mohou stanovit, že veřejnoprávní subjekty určené v souladu s vnitrostátními právními předpisy ještě před vstupem této směrnice v platnost mají i nadále nárok na získání statusu zastupujícího subjektu ve smyslu tohoto článku. [pozm. návrh 48]

2.   Členské státy mohou určit kvalifikovaný subjekt ad hoc pro konkrétní zástupnou žalobu na žádost tohoto subjektu, splňuje-li kritéria uvedená v odstavci 1. [pozm. návrh 49]

3.   Členské státy zajistí, aby byly pro status kvalifikovaného zastupujícího subjektu způsobilé zejména spotřebitelské organizace a nezávislé splňující kritéria uvedená v odstavci 1 a  veřejnoprávní subjekty. Členské státy mohou jako kvalifikovaný zastupující subjekt určit spotřebitelské organizace, které zastupují členy z více než jednoho členského státu. [pozm. návrh 50]

4.   Členské státy mohou stanovit pravidla specifikující, které kvalifikované subjekty mohou uplatňovat všechna opatření uvedená v článcích 5 a 6 a které kvalifikované subjekty mohou uplatňovat jen jedno nebo více těchto opatření. [pozm. návrh 51]

5.   Souladem kvalifikovaného subjektu s kritérii uvedenými v odstavci 1 není dotčeno právo dotčena povinnost soudu nebo správního orgánu zkoumat, zda účel kvalifikovaného subjektu odůvodňuje, aby v konkrétním případě podal žalobu v souladu s  článkem 4 a čl. 5 odst. 1. [pozm. návrh 52]

Článek 5

Zástupné žaloby na ochranu společných zájmů spotřebitelů

1.   Členské státy zajistí, aby způsobilé pouze kvalifikované zastupující subjekty určené podle čl. 4 odst. 1 mohly podávat zástupné žaloby u vnitrostátních soudů nebo správních orgánů, existuje-li zároveň přímá souvislost mezi hlavními cíli subjektu a právy plynoucími z práva Unie, která byla údajně porušena a v souvislosti s nimiž se žaloba podává.

Kvalifikované zastupující subjekty mohou svobodně zvolit libovolný postup podle vnitrostátního práva nebo práva Unie, který zajistí vysokou úroveň kolektivních zájmů spotřebitelů.

Členské státy zajistí, že u soudu nebo správního orgánu členského státu není podána žádná další žaloba týkající se téže praktiky, téhož obchodníka a týchž spotřebitelů. [pozm. návrh 53]

2.   Členské státy zajistí, aby byly předem určené kvalifikované zastupující subjekty , včetně předem určených veřejných orgánů, způsobilé podávat zástupné žaloby, jejichž cílem jsou tato opatření: [pozm. návrh 54]

a)

příkaz ke zdržení se jednání jako předběžné opatření k zastavení nezákonné praktiky nebo, pokud k dané praktice ještě nedošlo, ale hrozí, že k ní dojde, k zákazu praktiky nezákonných praktik ; [pozm. návrh 56]

b)

příkaz ke zdržení se jednání, kterým se stanoví, že daná praktika porušuje právo, a je-li to nezbytné, praktiku zastavit nebo, pokud k dané praktice ještě nedošlo, ale hrozí, že k ní dojde, praktiku zakázat.

Pro účely dosažení příkazu ke zdržení se jednání nemusí kvalifikované zastupující subjekty získat pověření jednotlivých dotčených spotřebitelů či a předložit důkaz o skutečné ztrátě nebo škodě na straně dotčených spotřebitelů ani či důkaz o záměru nebo nedbalosti obchodníka. [pozm. návrh 55]

3.   Členské státy zajistí, aby byly kvalifikované zastupující subjekty způsobilé podávat zástupné žaloby, jejichž cílem jsou opatření k zastavení pokračujícího účinku porušování předpisů. O tato opatření se usiluje na základě jakéhokoliv konečného rozhodnutí, kterým se stanoví, že daná praktika je porušením práva Unie uvedeným v příloze I a poškozuje společné zájmy spotřebitelů, včetně konečného příkazu ke zdržení se jednání uvedeného v odst. 2 písm. b). [pozm. návrh 57]

4.   Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 4 odst. 4, členské státy zajistí, aby kvalifikované subjekty mohly v rámci jedné zástupné žaloby požadovat opatření k odstranění pokračujícího účinku porušování společně s opatřeními uvedenými v odstavci 2. [pozm. návrh 58]

Článek 5a

Registr kolektivních žalob

1.     Členské státy mohou zřídit vnitrostátní rejstřík zástupných žalob, do něhož by měla mít každá zainteresovaná osoba bezplatný přístup elektronickou a/nebo jinou cestou.

2.     Internetové stránky uveřejňující tyto rejstříky by měly umožňovat přístup k úplným a objektivním informacím o dostupných metodách získání odškodnění, včetně metod mimosoudních, a o projednávaných zástupných žalobách.

3.     Vnitrostátní rejstříky budou navzájem propojené. Použije se článek 35 nařízení (EU) 2017/2394. [pozm. návrh 59]

Článek 6

Opatření pro odškodnění

1.   Pro účely čl. 5 odst. 3 členské státy zajistí, aby kvalifikované zastupující subjekty byly způsobilé podávat zástupné žaloby usilující o příkaz k odškodnění, který obchodníka zavazuje, aby v závislosti na situaci zajistil mimo jiné náhradu, opravu, výměnu, snížení ceny, ukončení smlouvy nebo vrácení zaplacené částky. Členský stát může či nemusí před tím, než je vydáno deklaratorní rozhodnutí nebo vydán příkaz k odškodnění, požadovat pověření od jednotlivých dotčených spotřebitelů. [pozm. návrh 60]

Pokud členský stát nevyžaduje pověření jednotlivého spotřebitele k tomu, aby se mohl připojit k zástupné žalobě, tento členský stát přesto umožní jednotlivcům, kteří nemají trvalé bydliště v členském státě, v němž byla zástupná žaloba podána, účastnit se zástupné žaloby, pokud výslovně poskytli svůj mandát být součástí dané zástupné žaloby v rámci příslušné lhůty. [pozm. návrh 61]

Kvalifikovaný zastupující subjekt poskytne na podporu opatření dostatečné veškeré nezbytné informace, jak požaduje vnitrostátní právo, včetně popisu spotřebitelů, jichž se žaloba týká, a skutkových a právních otázek, které se mají vyřešit. [pozm. návrh 62]

2.   V odůvodněných případech, kde je z povahy individuální újmy způsobené dotčeným spotřebitelům kvantifikace individuálního odškodnění složitá, mohou členské státy odchylně od odstavce 1 zmocnit soud nebo správní orgán, aby místo příkazu k odškodnění vydal deklaratorní rozhodnutí o povinnostech obchodníka vůči zákazníkům poškozeným porušením práv Unie uvedeným v příloze I. [pozm. návrh 63]

3.   Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případech, kdy:

a)

jsou spotřebitelé dotčení porušením identifikovatelní a utrpěli v důsledku téže praktiky srovnatelnou újmu ve vztahu k časovému období nebo nákupu. V těchto případech není požadavek pověření jednotlivými dotčenými spotřebiteli pro podání žaloby podmínkou. Odškodnění se směřuje na dotčené spotřebitele;

b)

spotřebitelé utrpěli ztrátu v malé výši a rozdělovat odškodnění mezi ně by bylo nepřiměřené. Členské státy v takových případech zajistí, aby se nevyžadovalo pověření individuálních spotřebitelů. Odškodnění se směřuje na veřejný účel sloužící společným zájmům spotřebitelů. [pozm. návrh 64]

4.   Odškodnění Odškodněním , jehož bylo dosaženo konečným rozhodnutím v souladu s odstavci odstavcem 1, 2 a 3, nejsou dotčena žádná další práva na odškodnění, která mohou spotřebitelé mít podle práva Unie nebo podle vnitrostátního práva. Při uplatňování tohoto ustanovení se bude používat zásada věci rozsouzené. [pozm. návrh 65]

4a.     Opatření pro odškodnění se zaměřují na to, aby dotčeným spotřebitelům poskytla plnou náhradu za utrpěnou ztrátu. V případě, že po odškodnění zůstane nenárokovaná částka, rozhodne o příjemci této zbývající nenárokované částky soud. Žádná nenárokovaná částka nesmí být poskytnuta kvalifikovanému zastupujícímu subjektu nebo obchodníkovi. [pozm. návrh 66]

4b.     Zejména je zakázáno odškodnění represivní povahy, jež by vedlo k nadměrné náhradě způsobené škody ve prospěch žalující strany. Například náhrada škody přiznaná kolektivně poškozeným spotřebitelům nesmí v souladu s příslušným vnitrostátním nebo unijním právem přesáhnout částku, kterou obchodník dluží, aby byla pokryta skutečná újma, která vznikla jednotlivým spotřebitelům. [pozm. návrh 67]

Článek 7

Financování Přípustnost zástupné žaloby [pozm. návrh 68]

1.   Kvalifikovaný zastupující subjekt požadující příkaz k odškodnění, jak je uveden v čl. 6 odst. 1, předloží soudu nebo správnímu orgánu rané co nejranější fázi řízení učiní prohlášení o zdroji úplný finanční přehled, v němž uvede veškeré zdroje prostředků, jimiž financuje svou činnost obecně, a prostředků, které používá na financování dané žaloby , s cílem prokázat neexistenci střetu zájmů . Prokáže, že má dostatečné finanční prostředky, aby zastupoval nejlepší zájmy dotčených spotřebitelů a aby uhradil výlohy protistrany, pokud soud nerozhodne ve prospěch žalujícího. [pozm. návrh 69]

2.   Členské státy zajistí, aby bylo v případech, kdy zástupnou žalobu financuje třetí strana, třetí straně zakázáno: Vnitrostátní soud může zástupnou žalobu prohlásit za nepřípustnou, jestliže konstatují, že financování třetí stranou by: [pozm. návrh 70]

a)

ovlivňovat rozhodnutí kvalifikovaného zastupujícího subjektu v souvislosti se zástupnou žalobou, včetně otázek podávání žalob a rozhodnutí o vyrovnání; [pozm. návrh 71]

b)

financovat kolektivní žalobu proti žalovanému, který je konkurentem poskytovatele finančních prostředků, nebo na němž je poskytovatel financování závislý.

3.   Členské státy zajistí, aby měly soudy a správní orgány pravomoc posuzovat, okolnosti uvedené zda nedochází ke střetu zájmů uvedeného v odstavci 2 1 v závislosti na tom od kvalifikovaném subjektu požadovat, aby financování odmítl, okolnosti uvedené v odstavci 2 ve fázi rozhodování o přípustnosti zástupné žaloby je-li to nezbytné, odmítl úlohu kvalifikovaného subjektu v daném případě v pozdější fázi během soudních řízení , a to pouze tehdy, je-li to opodstatněné . [pozm. návrh 72]

3a.     Členské státy zajistí, aby soudní nebo správní orgán měl pravomoc zamítnout zjevně právně nepodložené případy v co nejrannější fázi soudních řízení. [pozm. návrh 73]

Článek 7a

Zásada „kdo prohrál, platí“

Členské státy zajistí, aby strana, která řízení o kolektivní žalobě prohraje, vítězné straně nahradila náklady řízení za podmínek stanovených vnitrostátním právem. Soud nebo správní orgán by však straně, která neměla úspěch ve věci, neměl stanovit náhradu nákladů v rozsahu, v němž nebyly nutně vynaložené nebo nebyly přiměřené ve vztahu k nároku. [pozm. návrh 74]

Článek 8

Vyrovnání

1.   Členské státy mohou stanovit, že kvalifikovaný zastupující subjekt a obchodník, kteří se dohodli na vyrovnání, pokud jde o odškodnění pro spotřebitele poškozené údajnou protiprávní praktikou daného obchodníka, mohou společně požádat soud nebo správní orgán, aby vyrovnání schválil. Takovou žádost by měl soud nebo správní orgán přijmout, pouze pokud u soudu nebo správního orgánu téhož členské státu neprobíhá žádná jiná zástupná žaloba týkající se téhož obchodníka a téže praktiky. [pozm. návrh 75]

2.   Členské státy zajistí, aby soud nebo správní orgán mohly kdykoliv v průběhu zástupných žalob kvalifikovaný subjekt a žalovaného po konzultaci vyzvat, aby se dohodli na vyrovnání, pokud jde o odškodnění ve stanovené přiměřené lhůtě.

3.   Členské státy zajistí, aby měl soud nebo správní orgán, který vydal konečné deklaratorní rozhodnutí uvedené v čl. 6 odst. 2, pravomoc požadovat od stran zástupné žaloby, aby se na vyrovnání, pokud jde o odškodnění, které má být poskytnuto spotřebitelům na základě tohoto konečného rozhodnutí, dohodly ve stanovené přiměřené lhůtě.

4.   Vyrovnání uvedená v odstavcích 1, 2 a 3 podléhají kontrole ze strany soudu nebo správního orgánu. Soud nebo správní orgán posoudí legalitu a správnost vyrovnání s přihlédnutím k právům a zájmům všech stran, včetně dotčených spotřebitelů.

5.   Pokud vyrovnání uvedeného v odstavci 2 není dosaženo ve stanovených lhůtách nebo pokud není dohodnuté vyrovnání schváleno, soud nebo správní orgán v zástupné žalobě pokračují.

6.   Jednotliví dotčení spotřebitelé dostanou možnost přijmout nebo odmítnout to, že se mají řídit vyrovnáním uvedeným v odstavcích 1, 2 a 3. Odškodněním Odškodnění , jehož bylo dosaženo schváleným vyrovnáním v souladu s odstavcem 4, je závazné pro všechny strany a nejsou jím dotčena žádná další práva na odškodnění, která mohou spotřebitelé mít podle práva Unie nebo podle vnitrostátního práva. [pozm. návrh 76]

Článek 9

Informace o zástupných žalobách

-1     Členské státy zajistí, aby zastupující subjekty:

a)

informovaly spotřebitele o tom, která práva vyplývající z práva Unie byla porušena, a o úmyslu domáhat se vydání soudního příkazu nebo uplatnit žalobu o náhradu škody,

b)

vysvětlily dotčeným spotřebitelům již předem, že je zde možnost připojit se k zástupné žalobě, s cílem zajistit zachování příslušných dokumentů a dalších informací nezbytných pro danou žalobu.

c)

informovaly o případných následných krocích a o možných právních důsledcích. [pozm. návrh 77]

1.   Členské V případech, kdy vyrovnání nebo konečné rozhodnutí přináší prospěch spotřebitelům, kteří o něm případně nevědí, členské státy zajistí, aby soud nebo správní orgán od obchodníka, který porušil právo, poražené strany nebo obou stran požadoval, aby postižené spotřebitele na své náklady informoval postižené spotřebitele informovala o konečných rozhodnutích, kterými se stanoví opatření uvedená v článcích 5 a 6, a aby schválil vyrovnání uvedená schválených vyrovnáních uvedených v článku 8 prostředky odpovídajícími okolnostem případu a v určených lhůtách. ve vhodných případech také formou oznámení adresovaných jednotlivě všem dotčeným spotřebitelům. Členské státy mohou stanovit , že tato povinnost informovat může být splněna prostřednictvím veřejně dostupných a snadno přístupných internetových stránek . [pozm. návrh 78]

1a.     Poražená strana je povinna nést náklady na informování spotřebitele v souladu se zásadou stanovenou v článku 7. [pozm. návrh 79]

2.   Informace uvedené v odstavci 1 musí obsahovat srozumitelně formulované vysvětlení předmětu zástupné žaloby, jejích právních důsledků a případně následných kroků, které mají přijmout dotčení spotřebitelé. Způsoby a časový rámec poskytnutí informací jsou navrženy po dohodě se soudem nebo správním orgánem. [pozm. návrh 80]

2a.     Členské státy zajistí, aby byly informace o nadcházejících, probíhajících a uzavřených kolektivních žalobách dostupné veřejnosti, a to i prostřednictvím médií a na internetu prostřednictvím veřejné internetové stránky, pokud soud stanoví, že případ je přípustný. [pozm. návrh 81]

2b.     Členské státy zajistí, aby veřejná sdělení kvalifikovaných subjektů v souvislosti s nároky byla věcná a respektovala jak právo spotřebitelů na informace, tak právo žalovaných na ochranu dobré pověsti a právo na obchodní tajemství. [pozm. návrh 82]

Článek 10

Účinky konečných rozhodnutí

1.   Členské státy zajistí, aby se porušení poškozující společné zájmy spotřebitelů zjištěná v konečném konečné rozhodnutí správního orgánu nebo soudu, včetně konečného příkazu ke zdržení se jednání uvedeného v čl. 5 odst. 2 písm. b), považovalo za nevyvratitelné důkaz o zjištění existence , či neexistence daného porušení práva v jakýchkoli následných žalobách o odškodnění v témže členském státě proti témuž obchodníkovi pro totéž porušení tytéž skutečnosti, zajišťující, aby stejná škoda nebyly dotčeným spotřebitelům nahrazena dvakrát . [pozm. návrh 83]

2.   Členské státy zajistí, aby jejich soudy nebo správní orgány považovaly konečné rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijaté v jiném členském státě za vyvratitelnou domněnku, že k porušení došlo. [pozm. návrh 84]

2a.     Členské státy zajistí, aby konečné rozhodnutí soudu jednoho státu, kterým se stanoví existence či neexistence jakéhokoliv porušení práva v jakýchkoli následných žalobách o odškodnění vpřed vnitrostátními soudy v jiném členském státě proti témuž obchodníkovi pro tytéž skutečnosti, bylo považováno za vyvratitelnou domněnku. [pozm. návrh 85]

3.   Členské státy zajistí, aby se konečné deklaratorní rozhodnutí uvedené v čl. 6 odst. 2 považovalo za nevyvratitelné stanovení povinnosti obchodníka vůči spotřebitelům, kteří utrpěli újmu v důsledku poškození práva, v jakýchkoli následných vyzývají , aby vytvořily databázi obsahující veškerá konečná rozhodnutí o žalobách o odškodnění za uvedené porušení úprava u jejich vnitrostátních soudů proti témuž obchodníkovi. Členské státy zajistí, aby byly tyto žaloby o kolektivním odškodnění, která by mohla usnadnit další opatření pro odškodnění, které spotřebitelé podají individuálně, k dispozici prostřednictvím rychlých a zjednodušených postupů a aby vzájemně sdílely osvědčené postupy v této oblasti . [pozm. návrh 86]

Článek 11

Pozastavení promlčecí lhůty

Členské státy zajistí, aby podání zástupné žaloby v souladu s vnitrostátními právními předpisy , jak je uvedeno v článcích 5 a 6, mělo za účinek pozastavení nebo přerušení promlčecí lhůty, kterou lze v případě dotčených spotřebitelů jednotlivců uplatnit při jakýchkoliv žalobách o odškodnění, jestliže příslušná práva podle práva Unie a podle vnitrostátního práva promlčecí době podléhají. [pozm. návrh 87]

Článek 12

Účelnost řízení

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že jsou zástupné žaloby uvedené v článcích 5 a 6 vyřizovány účelně.

2.   Zástupné žaloby usilující o příkaz ke zdržení se jednání v podobě předběžného opatření uvedeného v čl. 5 odst. 2 písm. a) se vyřizují zrychleným postupem.

Článek 13

Důkazní prostředky

Členské státy zajistí, aby na žádost kvalifikovaného subjektu, který předložil jedné ze stran , která předložila přiměřeně dostupné skutečnosti a důkazy a věcné vysvětlení dostatečné na podporu zástupné žaloby jejího názoru poukázal poukázala na další konkrétní a jasně definované důkazy, nad nimiž má kontrolu žalovaný druhá strana , mohl soud nebo správní orgán v souladu s vnitrostátními procesními pravidly nařídit, aby byly tyto důkazy předloženy žalovaným touto stranou, v co neužším smyslu na základě přiměřeně dostupných skutečností, v souladu s platnými pravidly důvěrnosti Unie a členských států. Příkaz musí být adekvátní a přiměřený příslušnému případu a nesmí vytvářet nerovnováhu mezi oběma zúčastněnými stranami. [pozm. návrh 88]

Členské státy zajistí, aby soudy omezily zpřístupnění důkazů na to, co je přiměřené. Aby posoudil, zda je zpřístupnění, o které zastupující subjekt zažádal, přiměřené, uváží soud oprávněné zájmy všech zúčastněných stran, konkrétně v jaké míře je žádost o zpřístupnění důkazů podložena dostupnými skutečnostmi a důkazy a zda důkazy, o jejichž zpřístupnění je žádáno, obsahují důvěrné informace. [pozm. návrh 89]

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy měly pravomoc nařídit zpřístupnění důkazů obsahujících informace, považují-li je za relevantní pro danou žalobu o náhradu škody. [pozm. návrh 90]

Článek 14

Sankce

1.   Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné na nesoulad s konečnými rozhodnutími vydanými v rámci zástupné žaloby a přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění jejich provedení. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Členské státy zajistí, aby sankce mohly mít mimo jiné podobu pokut. [pozm. návrh 91]

3.   Při rozhodování o přidělení příjmů z pokut členské státy přihlížejí ke společným zájmům. spotřebitelů. Členské státy mohou rozhodnout o takových příjmech tak, že budou přiděleny fondu vytvořenému pro účel financování zástupných žalob . [pozm. návrh 92]

4.   Členské státy uvědomí o předpisech uvedených v odstavci 1 Komisi do [datum provedení směrnice ve vnitrostátním právu] a neprodleně ji informují také o jakýchkoliv pozdějších změnách těchto předpisů.

Článek 15

Asistence kvalifikovaným zastupujícím subjektům [pozm. návrh 93]

1.   Členské státy jsou v souladu s čl. 7 odst. 1 vyzvány, aby zajistily, aby kvalifikované zastupující subjekty měly k dispozici dostatek finančních prostředků na zástupné žaloby. Ppřijmou nezbytná opatření, aby usnadnily přístup ke spravedlnosti a zajistily, že procesní náklady spojené se zástupnými žalobami nejsou finanční překážkou bránící kvalifikovaným subjektům účinně uplatňovat právo usilovat o opatření uvedená v článcích 5 a 6 , například tím, že omezí platné soudní nebo správní poplatky, nebo v nutných případech poskytne přístup k právní pomoci či poskytne pro tento účel veřejné financování. [pozm. návrh 94]

1a.     Členské státy poskytnou strukturální podporu subjektům vystupujícím jako kvalifikované subjekty v rámci působnosti této směrnice. [pozm. návrh 95]

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že v případech, kde musí kvalifikované subjekty informovat dotčené spotřebitele o probíhající zástupné žalobě, lze související náklady získat zpět od obchodníka, je-li žaloba úspěšná.

3.   Členské státy a Komise musí podporovat a usnadňovat spolupráci kvalifikovaných subjektů a výměnu a šíření jejich osvědčených postupů a zkušeností, co se týče řešení přeshraničních a vnitrostátních porušování předpisů.

Článek 15a

Právní zastoupení a odměny

Členské státy zajistí, aby odměny právních zástupců a způsob jejich výpočtu nepodněcovaly k vedení soudních sporů, které jsou z hlediska zájmů jakékoliv strany zbytečné. Zejména členské státy zakáží možnost podílových odměn. [pozm. návrh 96]

Článek 16

Přeshraniční zástupné žaloby

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby se jakýkoliv kvalifikovaný zastupující subjekt předem určený v jednom členském státě v souladu s čl. 4 odst. 1 mohl po předložení veřejně dostupného seznamu podle uvedeného článku obracet na soudy nebo správní orgány jiného členského státu. Soudy nebo správní orgány přijímají tento seznam jako doklad o statusu mohou přezkoumat status kvalifikovaného zastupujícího subjektu, aniž je dotčeno jejich právo přezkoumat, zda jej účel kvalifikovaného zastupujícího subjektu v daném případě opravňuje k podání žaloby. [pozm. návrh 97]

2.   Členské státy zajistí, aby tam, kde porušení poškozuje nebo by mohlo poškodit spotřebitele z různých členských států, mohlo zástupnou žalobu u příslušného soudu nebo správního orgánu členského státu za účelem ochrany společných zájmů spotřebitelů z několika členských států podat několik kvalifikovaných subjektů z různých členských států, které jednají společně nebo jsou zastoupeny jediným kvalifikovaným subjektem.

2a.     Členské státy mohou v případě kolektivní žaloby požadovat od spotřebitelů s pobytem v daném členském státě, pověření a požádají o pověření od jednotlivých spotřebitelů s pobytem v jiném členském státě, jde-li o přeshraniční žalobu. Za takových okolností bude v úvodu žaloby soudu nebo správnímu orgánu a žalovanému předložen souhrnný seznam všech spotřebitelů z jiných členských států, kteří takové pověření udělili. [pozm. návrh 98]

3.   Pro účely přeshraničních zástupných žalob a aniž jsou dotčena práva příslušející jiným subjektům podle vnitrostátního práva, poskytnou členské státy Komisi seznam kvalifikovaných subjektů určených předem. Členské státy sdělí Komisi název a účel těchto oprávněných subjektů. Komise tyto informace zveřejní a aktualizuje je.

4.   Vyjádří-li členský stát , Komise nebo Komise obchodník znepokojení, pokud jde o soulad určitého kvalifikovaného zastupujícího subjektu s kritérii stanovenými v čl. 4 odst. 1, členský stát, který subjekt určil, znepokojení prošetří, a pokud jedno nebo více kritérií není splněno, určení případně zruší. [pozm. návrh 99]

Článek 16a

Veřejný rejstřík

Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní oprávněné orgány vytvořily veřejně přístupný rejstřík protiprávního jednání, který by podléhal předběžným opatřením dle ustanovení této směrnice. [pozm. návrh 100]

Kapitola 3

Závěrečná ustanovení

Článek 17

Zrušující ustanovení

Směrnice 2009/22/EU se zrušuje dnem … [datum použitelnosti této směrnice], aniž je dotčen čl. 20 odst. 2.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 18

Monitorování a hodnocení

1.   Komise provede hodnocení této směrnice nejdříve 5 let ode dne její použitelnosti a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Toto hodnocení se provádí v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy. Komise ve zprávě posoudí zejména oblast použitelnosti této směrnice vymezenou v článku 2 a v příloze I.

2.   Nejpozději po uplynutí jednoho roku od vstupu této směrnice v platnost Komise posoudí, zda pravidla v oblasti práv cestujících leteckou a železniční dopravou poskytují dostatečnou úroveň ochrany práv spotřebitelů srovnatelnou s úrovní, kterou zajišťuje tato směrnice. V případech, kde tomu tak je, Komise zamýšlí učinit příslušné návrhy, které mohou spočívat zejména v odstranění aktů uvedených v bodech 10 a 15 přílohy I z oblasti použitelnosti této směrnice, jak je vymezena v článku 2. [pozm. návrh 101]

3.   Nejpozději 4 roky ode dne použitelnosti této směrnice poskytnou členské státy Komisi poprvé tyto informace nezbytné pro přípravu zprávy uvedené v odstavci 1:

a)

počet zástupných žalob podaných podle této směrnice u správních a soudních orgánů;

b)

typ kvalifikovaného subjektu, který žaloby podal;

c)

druh porušení předpisů, na něž jsou zástupné žaloby podávány, strany zástupných žalob a hospodářské odvětví dotčené zástupnými žalobami;

d)

délka řízení od podání žaloby do přijetí konečných příkazů ke zdržení se jednání uvedených článku 5, příkazů k odškodnění nebo deklaratorních rozhodnutí uvedených v článku 6 nebo konečného schválení vyrovnání uvedeného v článku 8;

e)

výsledky zástupných žalob;

f)

počet kvalifikovaných subjektů účastnících se spolupráce a mechanismu výměny osvědčených postupů uvedeného v čl. 15 odst. 3.

Článek 18a

Ustanovení o přezkumu

Aniž je dotčen článek 16, Komise posoudí, zda by nebylo nejlepší řešit přeshraniční zástupné žaloby na úrovni Unie ustavením evropského veřejného ochránce práv pro kolektivní odškodnění. Nejpozději do tří let od vstupu této směrnice v platnost Komise v tomto smyslu vypracuje zprávu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě, případně společně s příslušným návrhem. [pozm. návrh 102]

Článek 19

Provedení

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do … [18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Členské státy použijí tyto předpisy ode dne [6 šest měsíců od uplynutí lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 20

Přechodná ustanovení

1.   Členské státy použijí vnitrostátní právní a správní předpisy provádějící tuto směrnici na porušení, která začala po dni … [datum použitelnosti této směrnice].

2.   V případě porušení, která začala přede dnem … [datum použitelnosti této směrnice], použijí členské státy právní a správní předpisy provádějící směrnici 2009/22/ES.

Článek 21

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 22

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 66.

(2)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 232.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019.

(4)  Úř. věst. L 110, 1.5.2009, s. 30.

(5)  Úř. věst. L 345, 27.12.2017.

(6)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

PŘÍLOHA I

SEZNAM USTANOVENÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ UNIE, NA NĚŽ SE ODKAZUJE V ČL. 2 ODST. 1

(1)

Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29–33(1).

(2)

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12).

(5)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(6)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 100.

(7)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51–77).

(8)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37): článek 13.

(9)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16).

(10)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1).

(11)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(12)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1).

(13)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8.

(14)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(15)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).

(16)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

(17)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3): články 22, 23 a 24.

(18)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1–1355).

(19)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (Úř. věst. L 33, 3.2.2009, s. 10).

(20)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55–93).

(21)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94–136).

(22)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32–96).

(23)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11–18).

(24)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7–17).

(25)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10–35).

(26)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46–58).

(27)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1–155): články 183, 184, 185 a 186.

(28)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1): články 9, 10, 11 a články 19 až 26.

(29)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13–35).

(30)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1–19).

(31)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).

(32)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).

(33)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45–65).

(34)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1–73).

(35)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(36)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18–63).

(37)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22–37).

(38)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 10–35).

(39)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1–56).

(40)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13.

(41)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14.

(42)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1–17).

(43)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18–38).

(44)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34): články 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 23, kapitola 10 a přílohy I a II.

(45)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349–496).

(46)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2.

(47)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1).

(48)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1–23).

(49)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98–121).

(50)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35–127).

(51)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1–18).

(52)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (přepracované znění) (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19–59).

(53)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88).

(54)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37–85).

(55)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 1).

(56)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12–82).

(57)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8–45).

(58)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1–23).

(59)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 60, 2.3.2018, s. 1).

(59a)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4). [pozm. návrh 103]

(59b)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357). [pozm. návrh] 104

(59c)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1). [pozm. návrh 105]

(59d)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107). [pozm. návrh 106]

(59e)

Nařízení Rady (EHS) č. 2136/89 ze dne 21. června 1989 o stanovení společných obchodních norem pro konzervované sardinky a obchodních názvů pro konzervované sardinky a výrobky typu sardinek. [pozm. návrh 107]

(59f)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005. [pozm. návrh 108]


(1)  Uvedená směrnice byla změněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/34/ES ze dne 10. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 85/374/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 141, 4.6.1999, s. 20–21).

PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 2009/22/ES

Tato směrnice

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2

Článek 3

Čl. 2 odst. 1

Čl. 5 odst. 1

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

Čl. 5 odst. 2 písm. a) a b)

Článek 12

Článek 5 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 2 odst. 1 písm. b)

Čl. 5 odst. 3

Článek 9

Čl. 2 odst. 1 písm. c)

Článek 14

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 3

Článek 3

Čl. 4 odst. 1 až 3

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 5

Čl. 5 odst. 4

Článek 6

Článek 7

Článek 8

Článek 10

Článek 11

Článek 13

Článek 15

Článek 4

Článek 16

Článek 5

Článek 6

Článek 18

Článek 7

Čl. 1 odst. 2

Článek 8

Článek 19

Článek 9

Článek 17

Článek 20

Článek 10

Článek 21

Článek 11

Článek 22


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/179


P8_TA(2019)0223

Protokol k Evropsko-středomořské dohodě mezi EU a Izraelem (přistoupení Chorvatska) ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (09547/2018 – C8-0021/2019 – 2018/0080(NLE))

(Souhlas)

(2021/C 108/17)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09547/2018),

s ohledem na návrh Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a státem Izrael na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (09548/2018),

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0021/2019),

s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0164/2019),

1.

uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Státu Izrael.

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/180


P8_TA(2019)0225

Ukončení sezónních změn času ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se ukončují sezónní změny času a zrušuje směrnice 2000/84/ES (COM(2018)0639 – C8-0408/2018 – 2018/0332(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/18)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0639),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0408/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená dánským parlamentem, Dolní sněmovnou Spojeného království a Sněmovnou lordů Spojeného království v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na výsledky on-line konzultace provedené Evropskou komisí mezi 4. červencem 2018 a 16. srpnem 2018,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro právní záležitosti a Petičního výboru (A8-0169/2019);

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 305.


P8_TC1-COD(2018)0332

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterou se ukončují sezónní změny času a zrušuje směrnice 2000/84/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Členské státy se v minulosti rozhodly zavést úpravu letního času na vnitrostátní úrovni. Pro fungování vnitřního trhu bylo tedy důležité, aby bylo pro začátek a konec období letního času stanoveno společné datum a čas v celé Unii s cílem koordinovat změnu času v jednotlivých členských státech . V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES (3) používají všechny členské státy v současné době úpravu letního sezónní změnu času, od k níž dochází dvakrát ročně. Standardní čas se mění na letní čas poslední neděle neděli v březnu a platí do poslední neděle v říjnu téhož roku. [pozm. návrh 1]

(2)

Na základě několika petic od občanů, občanských iniciativ a parlamentních otázek Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. února 2018 vyzval Komisi, aby důkladně posoudila úpravu letního času stanovenou směrnicí 2000/84/ES a aby v případě potřeby předložila návrh na její revizi. Usnesení zároveň potvrdilo zdůraznilo , že je nezbytné důležité , aby byl v celé Unii zachován harmonizovaný a koordinovaný přístup k úpravě času zachován v celé Unii a jednotný časový režim EU . [pozm. návrh 2]

(3)

Komise přezkoumala dostupné důkazy, které poukazují na důležitost harmonizace pravidel Unie v této oblasti, aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu , aby byla zaručena předvídatelnost a dlouhodobá jistota a zabránilo se mimo jiné narušení plánování dopravních činností a fungování informačních a komunikačních systémů, vyšším nákladům na přeshraniční obchod či nižší produktivitě v oblasti zboží a služeb. Z důkazů jednoznačně nevyplývá, zda výhody úpravy letního času převažují nad nevýhodami spojenými se změnou času dvakrát ročně. [pozm. návrh 3]

(3a)

Veřejná diskuse o úpravě letního času není nová a od zavedení letního času bylo na ukončení jeho používání zaměřeno několik iniciativ. V některých členských státech se uskutečnily konzultace na vnitrostátní úrovni a většina podniků a zúčastněných stran ukončení používání letního času podpořila. Konzultace zahájená Evropskou komisí vedla ke stejnému závěru. [pozm. návrh 4]

(3b)

V této souvislosti může jako příklad sloužit situace chovatelů hospodářských zvířat, kteří původně považovali úpravu letního času za neslučitelnou s pracovními postupy v zemědělství, zejména vzhledem k již tak velmi brzkému začátku pracovního dne podle standardního času. Také změna času každého půlroku ztěžovala vstup produktů nebo zvířat na trh. A v neposlední řadě se předpokládala nižší produkce mléka vzhledem k tomu, že krávy nezměnily svůj přirozený rytmus dojení. Moderní zemědělské vybavení a postupy však způsobily v zemědělství revoluci, takže většina těchto problémů se již nejeví jako relevantní, zatímco stále převládají obavy týkající se biorytmu zvířat a pracovních podmínek zemědělců. [pozm. návrh 5]

(4)

O úpravě letního času se vede živá veřejná diskuse . Do veřejné konzultace, kterou uspořádala Komise, se zapojilo kolem 4,6 milionu občanů, což je největší počet odpovědí, jaký kdy Komise při konzultaci obdržela. Řada občanských iniciativ upozornila na to, že občané vnímají změnu času uskutečňovanou dvakrát ročně jako problém, a některé členské státy již daly najevo, že upřednostňují, aby tato úprava letního času přestala být používána. S ohledem na tento vývoj je nezbytné i nadále zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zabránit jeho významnému narušení v důsledku rozdílnosti mezi členskými státy v této oblasti. Je tudíž vhodné, aby se úprava letního času koordinovaně koordinovaným a harmonizovaným způsobem ukončila. [pozm. návrh 6]

(4a)

Chronobiologie ukazuje, že na biorytmus lidského těla má vliv jakákoli změna času, což může mít nepříznivý dopad na lidské zdraví. Nedávné vědecké důkazy jasně naznačují souvislost mezi změnami času a kardiovaskulárními onemocněními, zánětlivými onemocněními imunitního systému nebo vysokým tlakem, které souvisejí s narušením cirkadiánního cyklu změnami času. Vůči těmto změnám jsou citlivé zejména některé skupiny, jako jsou děti a starší lidé. V zájmu ochrany lidského zdraví je proto vhodné sezónní změny času ukončit. [pozm. návrh 7]

(4b)

Území členských států jiná než jejich zámořská území jsou seskupena ve třech různých časových pásmech nebo standardních časech, tj. UTC, UTC + 1 a UTC + 2. Značné rozpětí Evropské unie od severu k jihu znamená, že účinky denního světla z hlediska času se v rámci Unie liší. Je proto důležité, aby členské státy před změnou svého časového pásma vzaly v úvahu zeměpisné aspekty času, tj. přirozená časová pásma a zeměpisnou polohu. Členské státy by měly před rozhodnutím o změně časových pásem konzultovat občany a příslušné [pozm. návrh 8]

(4c)

Řada občanských iniciativ upozornila na obavy občanů, pokud jde o změnu času dvakrát ročně, a členským státům by měl být poskytnut prostor a příležitost, aby provedly vlastní veřejné konzultace a posouzení dopadů s cílem lépe pochopit důsledky zrušení sezónních změn času ve všech regionech. [pozm. návrh 9]

(4d)

Letní čas, nebo úspora denního světla, umožnil v letních měsících zdánlivě pozdější západ slunce. Mnoho občanů Unie má léto spojeno s tím, že je světlo až do pozdních večerních hodin. Návrat ke „standardnímu“ času by znamenal, že v létě dojde k západu slunce o hodinu dřív a část roku, kdy je denní světlo dostupné do pozdního večera, bude mnohem kratší. [pozm. návrh 10]

(4e)

Řada studií zkoumala souvislost mezi přechodem na letní čas a rizikem srdečních infarktů, narušeným biorytmem, nedostatkem spánku, snížením koncentrace a pozornosti, zvýšeným rizikem nehod, nižší mírou životní spokojenosti a dokonce i mírou sebevražd. Delší doba denního světla, čas strávený venku po práci nebo po škole a expozice slunečnímu světlu má však jednoznačně několik pozitivních dlouhodobých účinků na celkovou pohodu člověka. [pozm. návrh 11]

(4f)

Sezónní změny času mají také nepříznivý dopad na životní podmínky zvířat, což je patrné v zemědělství, například poklesem produkce kravského mléka. [pozm. návrh 12]

(4 g)

Všeobecně se předpokládá, že sezónní změny času přinášejí úspory energie. To byl i hlavní důvod, proč byly v minulém století původně zavedeny. Z výzkumu však vyplývá, že i když sezónní změny času mohou nepatrně přispívat ke snižování spotřeby energie v Unii jako celku, neplatí to pro každý členský stát. Úspora energie za osvětlení přechodem na letní čas může být rovněž převážena zvýšením spotřeby energie na vytápění. Výsledky je navíc obtížné interpretovat, neboť jsou silně ovlivněny vnějšími faktory, jako je meteorologie, chování uživatelů energie nebo probíhající transformace energetiky. [pozm. návrh 13]

(5)

Touto směrnicí by nemělo být dotčeno právo jednotlivých členských států rozhodovat o standardním čase nebo časech ve vztahu k územím, která spadají do jejich pravomoci a územní působnosti Smluv, a o dalších příslušných změnách. Aby se však zajistilo, že používání úpravy letního času jen některými z členských států nenaruší fungování vnitřního trhu, měly by se členské státy zdržet změny standardního času na určitém území spadajícím do jejich pravomoci z důvodů souvisejících se sezónními změnami, ať už by změna byla vydávána za změnu časového pásma. Aby se navíc minimalizovalo narušení mimo jiné v oblasti dopravy, komunikací a v dalších dotčených odvětvích, měly by členské státy Komisi včas oznámit svůj záměr změnit standardní čas a následně tyto oznámené změny uplatnit. Komise by na základě uvedeného oznámení měla nejpozději do 1. dubna 2020 Komisi informovat všechny členské státy, aby mohly přijmout veškerá nezbytná opatření. Rovněž by měla tyto informace zveřejnit, a informovat tak širokou veřejnost a zúčastněné strany o tom , že hodlají v poslední říjnovou neděli roku 2021 změnit svůj standardní čas . [pozm. návrh 14]

(6)

Je tudíž nezbytné ukončit harmonizaci úpravy období letního času stanovené směrnicí 2000/84/ES a zavést společná pravidla, která by členským státům bránila v používání různé úpravy sezónního času, kdy by ke změně jejich standardního času docházelo častěji než jednou za rok, a která by pro plánované změny standardní času stanovila oznamovací povinnost. Tato směrnice má za cíl přispět rozhodujícím způsobem k řádnému fungování vnitřního trhu, a měla by proto vycházet z článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jak je vykládán v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie. [pozm. návrh 15]

(6a)

Rozhodnutí o tom, jaký standardní čas se má v každém členském státě použít, musí předcházet konzultace a studie, které zohlední preference občanů, zeměpisné rozdíly, regionální rozdíly, standardní pracovní podmínky a další faktory relevantní pro daný členský stát. Členské státy by proto měly mít dostatek času na to, aby dopad návrhu analyzovaly a zvolily řešení, které bude jeho obyvatelstvu nejlépe vyhovovat, a zároveň zohlednily řádné fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 16]

(6b)

Změna času nesouvisející se sezónním přechodem povede k nákladům na přechod, zejména pokud jde o systémy IT v dopravě a dalších odvětvích. S cílem výrazně snížit náklady na tento přechod je zapotřebí přiměřeného přípravného období pro provedení této směrnice. [pozm. návrh 17]

(7)

Tato směrnice by se měla použít ode dne 1. dubna 2019 2021 , a poslední období letního času, na něž se vztahují pravidla směrnice 2000/84/ES, by tudíž v každém členském státě mělo začít v 1:00 hodin koordinovaného světového času dne 31. poslední neděli března 2019 2021 . Členské státy, které po tomto období letního času zamýšlejí přijmout standardní čas odpovídající času, který je používán v zimním období v souladu se směrnicí 2000/84/ES, by měly změnit svůj standardní čas v 1:00 hodin koordinovaného světového času dne 27. poslední neděli října 2019 2021 tak, aby podobné a trvalé změny prováděné v různých členských státech nastaly současně. Je žádoucí, aby členské státy přijaly rozhodnutí o standardním čase, který každý z nich uplatní od roku 2019 2021 , ve vzájemné shodě. [pozm. návrh 18]

(7a)

Za účelem zajištění jednotného provádění této směrnice by členské státy měly navzájem spolupracovat a přijímat rozhodnutí o zamýšlené úpravě času ve vzájemné shodě a koordinovaně. Proto by měl být vytvořen mechanismus koordinace sestávající z jednoho určeného zástupce každého členského státu a jednoho zástupce Komise. Mechanismus koordinace by měl prodiskutovat a posoudit možný dopad plánovaného rozhodnutí o standardním čase členského státu na fungování vnitřního trhu, aby se zabránilo významným narušením. [pozm. návrh 19]

(7b)

Komise by měla posoudit, zda by zamýšlená úprava času v jednotlivých členských státech mohla významně a trvale narušit řádné fungování vnitřního trhu. Pokud na základě tohoto posouzení členské státy svou zamýšlenou úpravu času nepřehodnotí, měla by mít Komise možnost odložit datum použitelnosti této směrnice o maximálně 12 měsíců a předložit případně legislativní návrh. Proto by za účelem zajištění řádného provádění této směrnice měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o odložení data použitelnosti této směrnice o maximálně 12 měsíců. [pozm. návrh 20]

(8)

Provádění této směrnice by mělo být monitorováno. Výsledky tohoto monitorování by měla Komise předložit ve zprávě Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva by měla být vypracována na základě informací, které jednotlivé členské státy včas poskytnou Komisi, aby mohla zprávu předložit ve stanovené lhůtě.

(9)

Jelikož cílů této směrnice, pokud jde o harmonizovanou úpravu času, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(10)

Harmonizovaná úprava času by měla být používána v souladu s ustanoveními o územní působnosti Smluv uvedenými v článku 355 Smlouvy o fungování EU.

(11)

Směrnice 2000/84/ES by proto měla být zrušena,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1.   Členské státy nepoužívají sezónní změny svého standardního času nebo časů.

2.   Bez ohledu na odstavec Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy použít sezonní změnu svého standardního času nebo časů i v roce 2019 2021 , pokud tak učiní v 1:00 hodin koordinovaného světového času dne 27. října 2019 poslední neděli v říjnu uvedeného roku . Členské státy oznámí toto rozhodnutí oznámí v souladu s článkem 2 Komisi nejpozději do 1. dubna 2020 . [pozm. návrh 21]

Článek 2

1.   Aniž je dotčen článek 1, pokud Zřizuje se členský stát rozhodne změnit svůj standardní čas nebo časy na jakémkoli území spadajícím do jeho pravomoci, oznámí to Komisi nejméně 6 měsíců před tím, než změna nabude účinku. Členský stát, který učinil takové oznámení mechanismus koordinace s cílem zajistit harmonizovaný nestáhl je zpět nejméně 6 měsíců před datem předpokládané změny, tuto změnu použije koordinovaný přístup k úpravě času v celé Unii . [pozm. návrh 22]

2.   Do jednoho měsíce od tohoto oznámení o něm Komise informuje ostatní členské státy a dané informace zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie . Mechanismus koordinace sestává z jednoho zástupce každého členského státu jednoho zástupce Komise . [pozm. návrh 23]

2a.     Pokud členský stát oznámí Komisi své rozhodnutí podle čl. 1 odst. 2, je svolán mechanismus koordinace, aby projednal a posoudil potenciální dopad zamýšlené změny na fungování vnitřního trhu, aby se předešlo podstatným narušením. [pozm. návrh 24]

2b.     Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavci 2a usoudí, že zamýšlená změna bude mít značný dopad na řádné fungování vnitřního trhu, informuje o tom oznamující členský stát. [pozm. návrh 25]

2c.     Nejpozději do 31. října 2020 se oznamující členský stát rozhodne, zda zachová svůj záměr či nikoliv. Pokud se oznamující členský stát rozhodne zachovat svůj záměr, poskytne podrobné vysvětlení, jak hodlá řešit negativní dopad této změny na fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 26]

Článek 3

1.   Komise Nejpozději do 31. prosince 2025 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o  uplatňování a provádění této směrnice, do 31. prosince 2024 v případě potřeby doplněnou o legislativní návrh její revize, jemuž bude předcházet důkladné posouzení dopadů se zapojením všech příslušných zúčastněných stran . [pozm. návrh 27]

2.   Členské státy poskytnou Komisi příslušné informace do 30. dubna 2024 2025 . [pozm. návrh 28]

Článek 4

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. dubna 2019 2021 . Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. dubna 2019 2021 .

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. [pozm. návrh 29]

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4a

1.     Komise v úzké spolupráci s mechanismem koordinace uvedeným v článku 2 pozorně monitoruje zamýšlené úpravy času v celé Unii.

2.     Shledá-li Komise, že zamýšlené úpravy času oznámené členskými státy v souladu s čl. 1 odst. 2 by mohly významně a trvale narušit řádné fungování vnitřního trhu, je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o posunutí data použitelnosti této směrnice o maximálně 12 měsíců, a předloží případně legislativní návrh. [pozm. návrh 30]

Článek 4b

1.     Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.     Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 4a je svěřena Komisi na dobu od … [datum vstupu této směrnice v platnost] do … [datum použitelnosti této směrnice].

3.     Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 4a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.     Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.     Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.     Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 4a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 31]

Článek 5

Směrnice 2000/84/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. dubna 2019 2021 . [pozm. návrh 32]

Článek 6

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 305.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES ze dne 19. ledna 2001 o úpravě letního času (Úř. věst. L 31, 2.2.2001, s. 21).


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/187


P8_TA(2019)0226

Společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) (COM(2016)0864 – C8-0495/2016 – 2016/0380(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2021/C 108/19)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0864),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0495/2016),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená maďarským parlamentem, rakouskou Spolkovou radou a polským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. července 2017 (2),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (3),

ohledem na dopis, který dne 7. září 2017 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0044/2018),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

bere na vědomí prohlášení Komise připojená k tomuto usnesení;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 91.

(2)  Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79

(3)  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


P8_TC1-COD(2016)0380

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/944.)


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE O DEFINICI PROPOJOVACÍHO VEDENÍ

„Komise bere na vědomí dohodu spoluzákonodárců týkající se přepracovaného znění směrnice o elektřině a přepracovaného znění nařízení o elektřině, která se vrací zpět k definici ‚propojovacího vedení‘ používaného ve směrnici 2009/72/ES a nařízení (ES) č. 714/2009. Komise souhlasí s tím, že trhy s elektřinou se liší od jiných trhů, jako je trh se zemním plynem, např. prostřednictvím obchodování s produkty, jež v současné době nelze snadno skladovat, a vyrábí je velká škála výrobních zařízení, včetně distribučních zařízení. V důsledku toho se úloha propojení se třetími zeměmi mezi odvětvím elektřiny a plynu značně liší a lze zvolit odlišné regulační přístupy.

Komise bude dopad této dohody dále zkoumat a v případě potřeby poskytne pokyny k uplatňování příslušných právních předpisů.

V zájmu právní srozumitelnosti chce Komise zdůraznit následující:

Dohodnutá definice propojovacího vedení ve směrnici o elektřině se vztahuje na zařízení propojující elektroenergetické soustavy. Toto znění nerozlišuje různé regulační rámce nebo technické situace, a proto a priori zahrnuje veškerá elektrická spojení do třetích zemí v oblasti působnosti. Pokud jde o dohodnutou definici propojovacího vedení v nařízení o elektřině, Komise zdůrazňuje, že integrace trhů s elektřinou vyžaduje vysokou míru spolupráce mezi provozovateli soustav, účastníky trhu a regulačními orgány. I když se rozsah působnosti platných pravidel může v závislosti na stupni integrace s vnitřním trhem s elektřinou lišit, měla by být úzká integrace třetích zemí do vnitřního trhu s elektřinou, například účast na projektech propojování trhů, založena na dohodách, které vyžadují použití příslušných právních předpisů Unie.“

PROHLÁŠENÍ KOMISE O ALTERNATIVNÍM ŘEŠENÍ SPORŮ

Komise bere na vědomí dohodu spoluzákonodárců týkající se článku 26, kde se na úrovni EU stanoví, že účast poskytovatelů energetických služeb na alternativním řešení sporů je povinná. Komise vyjadřuje nad tímto rozhodnutím politování, jelikož její návrh ponechával tuto volbu členským státům v souladu s přístupem přijatým ve směrnici 2013/11/EU o alternativním řešení spotřebitelských sporů a s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality.

Není úlohou Komise provádět srovnávací hodnocení jednotlivých modelů alternativního řešení sporů zavedených členskými státy. Komise proto zváží celkovou účinnost různých způsobů alternativního řešení sporů na vnitrostátní úrovni v souvislosti se svou obecnou povinností sledovat provedení a účinné uplatňování práva Unie.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/190


P8_TA(2019)0227

Vnitřní trh s elektřinou ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) (COM(2016)0861 – C8-0492/2016 – 2016/0379(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2021/C 108/20)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2016)0861),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0492/2016),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality českou Poslaneckou sněmovnou, německým Bundestagem, španělským parlamentem, francouzským Senátem, maďarským parlamentem, rakouskou Spolkovou radou, polským Sejmem, polským Senátem, rumunskou Poslaneckou sněmovnou a rumunským Senátem, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017 (1)

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. července 2017 (2),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (3),

s ohledem na dopis, který dne 13. července 2017 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0042/2018),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise neobsahuje návrh Komise žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 91.

(2)  Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79.

(3)  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


P8_TC1-COD(2016)0379

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/943.)


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE O DEFINICI PROPOJOVACÍHO VEDENÍ

„Komise bere na vědomí dohodu spoluzákonodárců týkající se přepracovaného znění směrnice o elektřině a přepracovaného znění nařízení o elektřině, která se vrací zpět k definici ‚propojovacího vedení‘ používaného ve směrnici 2009/72/ES a nařízení (ES) č. 714/2009. Komise souhlasí s tím, že trhy s elektřinou se liší od jiných trhů, jako je trh se zemním plynem, např. prostřednictvím obchodování s produkty, jež v současné době nelze snadno skladovat, a vyrábí je velká škála výrobních zařízení, včetně distribučních zařízení. V důsledku toho se úloha propojení se třetími zeměmi mezi odvětvím elektřiny a plynu značně liší a lze zvolit odlišné regulační přístupy.

Komise bude dopad této dohody dále zkoumat a v případě potřeby poskytne pokyny k uplatňování příslušných právních předpisů.

V zájmu právní srozumitelnosti chce Komise zdůraznit následující:

Dohodnutá definice propojovacího vedení ve směrnici o elektřině se vztahuje na zařízení propojující elektroenergetické soustavy. Toto znění nerozlišuje různé regulační rámce nebo technické situace, a proto a priori zahrnuje veškerá elektrická spojení do třetích zemí v oblasti působnosti. Pokud jde o dohodnutou definici propojovacího vedení v nařízení o elektřině, Komise zdůrazňuje, že integrace trhů s elektřinou vyžaduje vysokou míru spolupráce mezi provozovateli soustav, účastníky trhu a regulačními orgány. I když se rozsah působnosti platných pravidel může v závislosti na stupni integrace s vnitřním trhem s elektřinou lišit, měla by být úzká integrace třetích zemí do vnitřního trhu s elektřinou, například účast na projektech propojování trhů, založena na dohodách, které vyžadují použití příslušných právních předpisů Unie.“

PROHLÁŠENÍ KOMISE K PLÁNŮM PROVÁDĚNÍ REFORMY TRHU

Komise bere na vědomí dohodu spolunormorvůrců týkající se čl. 20 odst. 3, který stanoví, že členské státy, v nichž byly zjištěny obtíže s přiměřeností zdrojů, zveřejní plán provádění obsahující časový harmonogram pro přijetí opatření k odstranění veškerých zjištěných narušení regulačního rámce a/nebo selhání trhu v rámci procesu státní podpory.

Podle článku 108 SFEU má Komise výlučnou pravomoc posuzovat slučitelnost opatření státní podpory s vnitřním trhem. Tímto nařízením není dotčena výlučná pravomoc Komise podle SFEU. Komise proto může v relevantních případech vydat své stanovisko k plánům reformy trhu souběžně s procesem schvalování kapacitních mechanismů podle pravidel státní podpory, avšak oba procesy jsou právně odděleny.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/193


P8_TA(2019)0228

Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění) (COM(2016)0863 – C8-0494/2016 – 2016/0378(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2021/C 108/21)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0863),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0494/2016),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená německou Spolkovou radou, francouzským Senátem a rumunským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality a uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. července 2017 (2),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (3),

s ohledem na dopis, který dne 13. července 2017 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0040/2018),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 91.

(2)  Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79.

(3)  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


P8_TC1-COD(2016)0378

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/942.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/195


P8_TA(2019)0229

Riziková připravenost v odvětví elektřiny ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a o zrušení směrnice 2005/89/ES (COM(2016)0862 – C8-0493/2016 – 2016/0377(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/22)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2016)0862),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0493/2016),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. července 2017 (2),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0039/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 91.

(2)  Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79.


P8_TC1-COD(2016)0377

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/… o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/941.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/196


P8_TA(2019)0230

Označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009 (COM(2018)0296 – C8-0190/2018 – 2018/0148(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/23)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0296),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0190/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0086/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 280.


P8_TC1-COD(2018)0148

Postoj Evropského parlamentu a Rady přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 a čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výboreuregionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie se zavázala budovat energetickou unii s progresivní politikou v oblasti změny klimatu. Palivová účinnost je stěžejním prvkem rámce politiky Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a má klíčový význam pro zmírňování poptávky po energii.

(2)

Komise přezkoumala (3) účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 (4) a dospěla k závěru, že za účelem zvýšení této účinnosti je třeba jeho ustanovení aktualizovat.

(3)

Nařízení (ES) č. 1222/2009 je vhodné nahradit novým nařízením, které zahrnuje změny provedené v roce 2011 a mění a zdokonaluje některá z jeho ustanovení v zájmu vyjasnění a aktualizace jejich obsahu, přičemž bere v potaz technologický pokrok, k němuž u pneumatik za poslední roky došlo. Avšak vzhledem k tomu, že nabídka a poptávka se ve vztahu k palivové účinnosti téměř nezměnily, není v této fázi zapotřebí klasifikační stupnici pro palivovou účinnost jakkoli měnit. Mimoto by se měly zkoumat příslušné kupní faktory, jako je cena, výkon atd., a důvody, proč k tomuto vývoji nedošlo. [pozm. návrh 1]

(4)

Na odvětví dopravy připadá třetina spotřeby energie v Unii. Silniční doprava v roce 2015 zodpovídala za přibližně 22 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii. Na pneumatiky – především kvůli jejich valivému odporu – připadá 5 % až 10 % spotřeby paliva vozidly. Snížení valivého odporu pneumatik by tudíž významně přispělo k palivové účinnosti silniční dopravy, a tedy ke snížení emisí a dekarbonizaci odvětví dopravy . [pozm. návrh 2]

(4a)

Má-li být dosaženo snížení emisí CO2 ze silniční dopravy, je vhodné, aby členské státy ve spolupráci s Komisí poskytovaly pobídky k inovacím nového technologického procesu ve prospěch bezpečných pneumatik třídy C1, C2 a C3 s vyšší palivovou účinností. [pozm. návrh 3]

(5)

Pneumatiky se vyznačují řadou parametrů, které jsou vzájemně provázané. Zlepšení jednoho parametru, například valivého odporu, může mít nepříznivý dopad na ostatní, jako je přilnavost za mokra, a zlepšení přilnavosti za mokra může nepříznivě ovlivnit vnější hluk odvalování. Výrobci pneumatik by měli být motivováni k tomu, aby optimalizovali všechny parametry nad již dosaženou úroveň. [pozm. návrh 4 se netýká českého znění]

(6)

Pneumatiky s vysokou palivovou účinností mohou být nákladově efektivní, neboť úspory paliva více než vyrovnají vyšší pořizovací cenu pneumatik danou vyššími výrobními náklady.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 (5) stanoví minimální požadavky na valivý odpor pneumatik. Technologický vývoj umožňuje snížit energetické ztráty způsobené valivým odporem pneumatik v míře významně překračující tyto minimální požadavky. V zájmu snížení dopadu silniční dopravy na životní prostředí je proto vhodné aktualizovat ustanovení o označování pneumatik s cílem motivovat konečné uživatele ke koupi pneumatik s vyšší palivovou účinností, a to poskytováním aktualizovaných harmonizovaných informací o tomto parametru.

(7a)

Díky lepšímu označování pneumatik se ke spotřebitelům dostane více důležitých a navzájem porovnatelných informací o palivové účinnosti, bezpečnosti a hluku, a při nákupu pneumatik se tak budou moci rozhodovat se nákladově účinným a ekologickým způsobem. [pozm. návrh 5]

(8)

Hluk z dopravy významně obtěžuje okolí a škodí zdraví. Nařízení (ES) č. 661/2009 stanoví minimální požadavky na vnější hluk odvalování pneumatik. Technologický vývoj umožňuje snížit vnější hluk odvalování v míře významně překračující tyto minimální požadavky. Za účelem snížení hluku z dopravy je proto vhodné aktualizovat ustanovení o označování pneumatik, tak aby byli koneční uživatelé motivováni ke koupi pneumatik s nižším vnějším hlukem odvalování, a to poskytováním harmonizovaných informací o tomto parametru.

(9)

Poskytování harmonizovaných informací o vnějším hluku odvalování rovněž usnadňuje provádění opatření omezujících hluk z dopravy a přispívá k větší informovanosti o vlivu pneumatik na hluk z dopravy v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (6).

(10)

Nařízení (ES) č. 661/2009 stanoví minimální požadavky na přilnavost pneumatik za mokra. Technologický vývoj umožňuje zlepšit přilnavost za mokra významně nad rámec těchto požadavků a zkrátit tak brzdnou dráhu na mokrém povrchu. Za účelem zvýšení bezpečnosti silničního provozu je proto vhodné aktualizovat ustanovení o označování pneumatik, tak aby byli koneční uživatelé motivováni ke koupi pneumatik s vysokou přilnavostí za mokra, a to poskytováním harmonizovaných informací o tomto parametru.

(11)

Aby byl zajištěn soulad s mezinárodním rámcem, odkazuje nařízení (ES) č. 661/2009 na předpis EHK OSN č. 117 (7), který obsahuje příslušné metody měření valivého odporu, hluku a přilnavosti za mokra a na sněhu u pneumatik.

(12)

S cílem zlepšit bezpečnost silničního provozu v Unii tam, kde vládnou chladnější podnebné podmínky, a poskytovat konečným uživatelům informace o výkonnosti pneumatik navržených speciálně pro jízdu na sněhu a ledu je vhodné vyžadovat, aby byly na označení doplněny požadavky na informace o pneumatikách pro jízdu na sněhu a ledu. Pneumatiky pro jízdu na sněhu a ledu mají specifické parametry, které nejsou plně srovnatelné s parametry ostatních typů pneumatik. Má-li se zajistit, aby koneční uživatelé mohli činit uvážená a informovaná rozhodnutí, měly by na označení být spolu s QR kódem zobrazeny informace o přilnavosti na sněhu a na ledu. Komise by měla vypracovat výkonnostní stupnici pro přilnavost na sněhu a přilnavost na ledu. U sněhu by tyto stupnice měly vycházet z předpisu EHK OSN č. 117 a u ledu z normy ISO 19447. Na pneumatikách, které splňují minimální hodnoty indexu přilnavosti na sněhu stanovené v předpisu EHK OSN č. 117, by v každém případě mělo být vytlačeno logo třívrcholové hory se sněhovou vločkou („3PMSF“). Obdobně i pneumatiky, které splňují minimální hodnoty indexu přilnavosti na ledu stanovené v normě ISO 19447, by měly být označeny logem pneumatik pro jízdu na ledu stanoveným v této normě. [pozm. návrh 6]

(13)

Oděr pneumatik během užívání je významným zdrojem mikroplastů, které poškozují životní prostředí, a sdělení Komise „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ (8) proto zmiňuje nutnost řešit nezáměrné uvolňování mikroplastů z pneumatik, mimo jiné prostřednictvím informačních opatření, jako je označování, a minimálních požadavků na pneumatiky. V současnosti však není k dispozici vhodná zkušební metoda Uplatňování požadavků na označování ohledně uvádění míry oděru pneumatik by tedy mělo podstatný přínos pro měření oděru pneumatik lidské zdraví a životní prostředí . Komise by proto měla zadat vypracování takové metody, a to s plným zohledněním všech nejmodernějších norem nebo předpisů vytvořených nebo navržených na mezinárodní úrovni , jakož i výsledků průmyslového výzkumu , aby byla vhodná zkušební metoda zavedena co nejdříve. [pozm. návrh 7]

(14)

Protektorované pneumatiky tvoří významnou část trhu s pneumatikami pro těžká vozidla. Protektorování pneumatik prodlužuje jejich životnost a přispívá k cílům oběhového hospodářství, jako je snižování množství odpadu. Uplatňování požadavků na označování u těchto pneumatik by přineslo značné úspory energie. Jelikož však v současnosti není k dispozici vhodná zkušební metoda pro měření výkonnosti protektorovaných pneumatik, mělo by toto nařízení počítat s jejich zařazením v budoucnosti.

(15)

Energetický štítek v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (9), který u výrobků hodnotí spotřebu energie na stupnici „A“ až „G“, zná coby nástroj podávající jasné a transparentní informace více než 85 % spotřebitelů v Unii a ukázalo se, že účinně podporuje energeticky účinnější výrobky. Označení pneumatik by mělo mít v maximální možné míře i nadále stejný vzhled, i když se zohledněním zvláštností parametrů pneumatik. [pozm. návrh 8]

(16)

Poskytování srovnatelných informací o parametrech pneumatik formou standardního označení pravděpodobně ovlivní rozhodování konečných uživatelů o koupi ve prospěch bezpečnějších , udržitelných a tišších pneumatik s vyšší palivovou účinností. To pak nejspíše bude výrobce pneumatik motivovat k optimalizaci těchto parametrů, což povede k udržitelnější spotřebě a výrobě. [pozm. návrh 9]

(17)

Potřeba větší informovanosti o palivové účinnosti pneumatik a dalších parametrech má význam pro všechny konečné uživatele, včetně uživatelů kupujících náhradní pneumatiky nebo pneumatiky montované na nová vozidla, správců vozových parků a podniků silniční dopravy, kteří při neexistenci režimu označování a harmonizovaných zkoušek nemohou snadno porovnávat parametry různých značek pneumatik. Je proto vhodné ve všech případech vyžadovat, aby byly pneumatiky dodávané s vozidly označeny.

(18)

V současnosti se označení výslovně vyžadují u pneumatik pro osobní automobily (třídy C1) a pneumatik pro dodávky (třídy C2), ale nikoli u pneumatik pro těžká vozidla (třídy C3). Vozidla s pneumatikami třídy C3 spotřebovávají více paliva a ujedou více kilometrů za rok než vozidla s pneumatikami C1 a C2, a potenciál ke snížení spotřeby paliva a emisí z těžkých nákladních vozidel je tedy významný.

(19)

Plné zahrnutí pneumatik třídy C3 do oblasti působnosti tohoto nařízení je rovněž v souladu s dvěma návrhy Komise: návrhem nařízení o sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel (10) a návrhem, který se týká norem CO2 pro těžká vozidla (11).

(20)

Mnoho konečných uživatelů se o koupi pneumatik rozhoduje, aniž by danou pneumatiku viděli, a tudíž nevidí ani označení, které je k ní připevněno. Ve všech takových situacích by mělo být konečnému uživateli označení ukázáno předtím, než se o koupi definitivně rozhodne. Uvedení označení na pneumatikách v místě prodeje a jeho uvedení v technických propagačních materiálech by mělo zajistit, aby distributoři i potenciální koneční uživatelé získali harmonizované informace o důležitých parametrech pneumatik na místě a v okamžiku, kdy činí rozhodnutí o koupi.

(21)

Někteří koneční uživatelé si vybírají pneumatiky předtím, než se dostaví na místo prodeje, nebo je kupují prostřednictvím zásilkového prodeje či na internetu. Aby mohli i tito koneční uživatelé činit informovaná rozhodnutí podle harmonizovaných informací o palivové účinnosti, přilnavosti za mokra, vnějším hluku odvalování a dalších parametrech pneumatik, mělo by být označení uvedeno ve veškerých technických propagačních materiálech, včetně materiálů dostupných na internetu.

(22)

Potenciální koneční uživatelé by měli obdržet informace vysvětlující všechny prvky označení a jejich význam. Tyto informace by měly být obsaženy v technických propagačních materiálech, například na internetových stránkách dodavatelů. Technické propagační materiály by neměly být chápány tak, že mezi ně náleží reklamy na velkoplošných reklamních panelech, v novinách, časopisech, rozhlasovém vysílání a televizi. [pozm. návrh 10]

(23)

Palivová účinnost, přilnavost za mokra, vnější hluk a další parametry pneumatik by měly být měřeny pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohledňují obecně uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů. Tyto metody by měly pokud možno odrážet chování průměrného spotřebitele a měly by být robustní, aby odrazovaly od úmyslného obcházení a zabránily neúmyslnému porušení. V rámci omezení daných potřebou zajistit spolehlivé, přesné a opakovatelné laboratorní zkoušky by označení pneumatik mělo odrážet poměrnou výkonnost pneumatik při skutečném používání, aby mohli koneční uživatelé porovnávat různé pneumatiky a aby byly omezeny náklady výrobců na zkoušky.

(24)

Dodržování předpisů o označování pneumatik dodavateli a distributory má zásadní význam pro zajištění rovných podmínek v Unii. Členské státy by proto měly toto dodržování sledovat prostřednictvím dozoru nad trhem a pravidelných kontrol ex post v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (12).

(25)

S cílem usnadnit sledování souladu, poskytnout užitečný nástroj konečným uživatelům a umožnit obchodníkům, aby získávali informační listy výrobků alternativním způsobem, by pneumatiky měly být zařazeny do databáze výrobků zřízené podle nařízení (EU) 2017/1369. Nařízení (EU) 2017/1369 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(26)

Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států v oblasti dozoru nad trhem a povinnost dodavatelů kontrolovat shodu výrobků, měli by dodavatelé v databázi výrobků v elektronické podobě zpřístupnit požadované informace o souladu výrobků.

(27)

Aby měli koneční uživatelé v označení pneumatik důvěru, neměla by být povolena jiná označení, která je napodobují. Ze stejného důvodu by nemělo být povoleno ani používání doplňujících štítků, značek, symbolů či nápisů, které by mohly uvádět konečné uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o parametry, jichž se označení pneumatiky týká.

(28)

Sankce ukládané za porušení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(29)

Za účelem podpory energetické účinnosti, zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí by členské státy měly mít možnost vytvářet pobídky k používání energeticky účinných výrobků. Členské státy mohou samy rozhodnout o povaze těchto pobídek. Tyto pobídky by měly být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory a neměly by představovat neodůvodněné překážky na trhu. Tímto nařízením není dotčen výsledek jakéhokoli budoucího řízení o státní podpoře, které může být ohledně takových pobídek zahájeno v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(30)

Za účelem změny obsahu a formátu označení, zavedení požadavků týkajících se protektorovaných pneumatik, pneumatik pro jízdu na sněhu nebo na ledu, oděru a počtu kilometrů a přizpůsobení příloh technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (13). Aby se zajistila rovná účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Rada zejména obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají. [pozm. návrh 12]

(30a)

Jakmile bude k dispozici vhodná zkušební metoda, údaje o ujetých kilometrech a oděru pneumatik se stanou přínosným nástrojem pro informování spotřebitelů o výdrži a životnosti jimi zakoupené pneumatiky a také o nezáměrném uvolňování mikroplastů z ní. Informace o ujetých kilometrech by spotřebitelům rovněž umožnila učinit informovanou volbu o koupi pneumatik s delší životností, což by napomohlo ochraně životního prostředí a zároveň umožnilo odhadnout provozní náklady spojené s používáním těchto pneumatik po delší časový úsek. Výkonnostní údaje o ujetých kilometrech a oděru by proto měly být přidány na označení, až bude pro účely uplatňování tohoto nařízení k dispozici vhodná, smysluplná a reprodukovatelná zkušební metoda. Výzkum a vývoj nových technologií v této oblasti by měl pokračovat. [pozm. návrh 13]

(31)

Pneumatiky, které již byly uvedeny na trh před datem použitelnosti požadavků uvedených v tomto nařízení, by nemělo být nutné opatřovat novým označením.

(32)

V zájmu posílení důvěry v označení a zajištění jeho přesnosti by údaje, které dodavatelé na označení uvádějí ohledně hodnot valivého odporu, přilnavosti za mokra , přilnavosti na sněhu a hluku, měly podléhat procesu schválení typu podle nařízení (ES) č. 661/2009. [pozm. návrh 14]

(32a)

Velikost označení by měla zůstat shodná s tou, jež je stanovena v nařízení (ES) č. 1222/2009. Na označení by také měly být uvedeny podrobné informace o přilnavosti na sněhu, přilnavosti na ledu a QR kód. [pozm. návrh 15]

(33)

Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. V souladu s bodem 22 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 by uvedené hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích: účinnosti, účelnosti, relevanci, soudržnosti a přidané hodnotě Unie a mělo by sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných dalších opatření.

(34)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení bezpečnosti a ekonomické a environmentální účinnosti silniční dopravy tím, že budou konečným uživatelům poskytovány informace umožňující volit bezpečnější a tišší pneumatiky s vyšší palivovou účinností, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, neboť vyžaduje harmonizované informace pro konečné uživatele, ale spíše jej z důvodu harmonizovaného regulačního rámce a rovných podmínek pro výrobce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Vhodným právním nástrojem zůstává nařízení, protože stanoví jasná a podrobná pravidla, jež znemožňují rozdílné provedení jednotlivými členskými státy, a tak zajišťuje vyšší míru harmonizace v celé Unii. Harmonizovaný právní rámec na úrovni Unie, a nikoli členských států, snižuje náklady pro dodavatele, zaručuje rovné podmínky a zajišťuje volný pohyb zboží v rámci celého vnitřního trhu. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(35)

Nařízení (ES) č. 1222/2009 by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíl a předmět

1.   Cílem tohoto nařízení je zvýšit bezpečnost, ochranu zdraví a ekonomickou a environmentální účinnost silniční dopravy prostřednictvím podpory bezpečných pneumatik s vysokou palivovou účinností a nízkou hlučností podporovat bezpečné pneumatiky s vysokou palivovou účinností nízkou hlučností, které by mohly napomoci k minimalizování dopadu na životní prostředí a zdraví a zároveň zvýšit bezpečnost ekonomickou účinnost silniční dopravy . [pozm. návrh 16]

2.   Toto nařízení stanoví rámec pro poskytování harmonizovaných informací o parametrech pneumatik prostřednictvím jejich označování, aby se koncoví uživatelé mohli při nákupu pneumatik informovaně rozhodovat.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na pneumatiky tříd C1, C2 a C3 , které jsou uváděné na trh . [pozm. návrh 17]

2.   Toto nařízení se bude vztahovat také na protektorované pneumatiky, až bude prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci podle článku 12 do příloh doplněna vhodná zkušební metoda pro měření výkonnosti těchto pneumatik.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na:

a)

profesionální terénní pneumatiky;

b)

pneumatiky určené pouze pro montáž na vozidla poprvé zaregistrovaná před 1. říjnem 1990;

c)

náhradní pneumatiky pro dočasné užití typu T;

d)

pneumatiky s kategorií rychlosti nižší než 80 km/h;

e)

pneumatiky se jmenovitým průměrem ráfku nepřekračujícím 254 mm a pneumatiky se jmenovitým průměrem ráfku 635 mm nebo více;

f)

pneumatiky vybavené dalšími prostředky ke zlepšení trakčních vlastností, například pneumatiky s hroty;

g)

pneumatiky určené pouze k montáži na závodní vozidla.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„pneumatikami tříd C1, C2 a C3“ třídy pneumatik vymezené v článku 8 nařízení (ES) č. 661/2009;

2)

„protektorovanou pneumatikou“ použitá pneumatika, která byla repasována nahrazením opotřebovaného běhounu novým materiálem;

3)

„náhradní pneumatikou pro dočasné užití typu T“ náhradní pneumatika pro dočasné užití navržená pro použití při tlaku v pneumatice vyšším, než jaký je stanoven pro standardní a zesílené pneumatiky;

4)

„označením“ grafické vyobrazení v tištěné nebo elektronické podobě, včetně podoby nálepky, které obsahuje symboly informující konečné uživatele o výkonnosti pneumatiky nebo série pneumatik ve vztahu k parametrům stanoveným v příloze I;

5)

„místem prodeje“ místo, kde jsou pneumatiky vystaveny nebo skladovány a nabízeny k prodeji konečným uživatelům, včetně předváděcích prostor pro automobily, pokud jde o pneumatiky nabízené k prodeji konečným uživatelům, které nejsou namontovány na vozidlech;

6)

„technickým propagačním materiálem“ dokumentace v tištěné nebo elektronické podobě, kterou vytvořil dodavatel, aby doplnil reklamní materiály alespoň o technické informace podle přílohy V;

7)

„informačním listem výrobku“ normalizovaný dokument v tištěné či elektronické podobě obsahující informace stanovené v příloze IV;

8)

„technickou dokumentací“ dokumentace dostatečně umožňující orgánům dozoru nad trhem posoudit přesnost označení a informačního listu výrobku, včetně informací stanovených v příloze III;

9)

„databází výrobků“ databáze zřízená podle nařízení (EU) 1369/2017, jež je tvořena veřejnou částí zaměřenou na spotřebitele, ve které jsou v elektronické podobě zpřístupněny informace o jednotlivých parametrech výrobku, internetovým portálem pro zpřístupnění a částí věnovanou souladu, s jasně stanovenými požadavky na přístupnost a bezpečnost;

10)

„prodejem na dálku“ nabízení ke koupi, pronájmu či koupi na splátky prostřednictvím zásilkového prodeje, katalogu, internetu, telemarketingu nebo jakýmkoli jiným způsobem, při němž nelze předpokládat, že potenciální konečný uživatel vystavený výrobek uvidí;

11)

„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí výrobek nebo dává výrobek navrhnout nebo vyrobit a tento výrobek uvádí na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou;

12)

„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;

13)

„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů;

14)

„dodavatelem“ výrobce usazený v Unii, zplnomocněný zástupce výrobce neusazeného v Unii nebo dovozce, který uvádí výrobek na trh Unie;

15)

„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než dodavatel, která výrobek dodává na trh;

16)

„dodáním na trh“ dodání výrobku k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať za úplatu, nebo bezplatně;

17)

„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;

18)

„konečným uživatelem“ spotřebitel, správce vozového parku nebo podnik silniční dopravy, který pneumatiky nakupuje, nebo se očekává, že je koupí;

19)

„parametrem“ parametr pneumatik uvedený v příloze I, například valivý odpor, přilnavost za mokra, vnější hluk odvalování, přilnavost na sněhu, přilnavost nebo na ledu, počet kilometrů nebo oděr, který má při užívání značný dopad na životní prostředí, bezpečnost silničního provozu nebo zdraví; [pozm. návrh 18]

20)

„typem pneumatiky“ verze pneumatiky, jejíž všechny kusy výrobku mají stejné technické vlastnosti s významem pro označení a informační list výrobku a nesou shodnou identifikační značku modelu.

Článek 4

Povinnosti dodavatelů pneumatik

1.   Dodavatelé zajistí, aby pneumatiky tříd C1, C2 a C3 uváděné na trh byly bezplatně opatřeny: [pozm. návrh 19]

a)

v případě každé jednotlivé pneumatiky označením v podobě nálepky podle přílohy II uvádějícím informace a třídu u každého z parametrů stanovených v příloze I a informačním listem výrobku stanoveným v příloze IV; nebo [pozm. návrh 20]

b)

v případě každé série jedné nebo více totožných pneumatik označením v tištěné podobě podle přílohy II uvádějícím informace a třídu u každého z parametrů stanovených v příloze I a informačním listem výrobku stanoveným v příloze IV;

2.   Pokud jde o pneumatiky inzerované nebo prodávané na internetu, dodavatelé označení zpřístupní a při prodeji zajistí, aby bylo označení viditelně zobrazeno v blízkosti ceny a aby byl informační list výrobku přístupný. Označení může být zobrazeno za pomoci vnořeného obrázku po kliknutí myší, ukázání myší na obrázek, rozevření obrázku gestem na dotykovém displeji či po použití podobné metody. [pozm. návrh 21]

3.   Dodavatelé zajistí, aby bylo označení uvedeno na vizuální reklamě na konkrétní typ pneumatiky, včetně reklamy na internetu. [pozm. návrh 22]

4.   Dodavatelé zajistí, aby technické propagační materiály týkající se konkrétního typu pneumatiky, včetně materiálů na internetu, zobrazovaly označení a splňovaly požadavky uvedené v příloze V. [pozm. návrh 23]

5.   Dodavatelé zajistí, aby hodnoty, související třídy , identifikační značka modelu a veškeré další informace o výkonnosti, které uvádějí na označení u důležitých parametrů stanovených v příloze I,  stejně jako parametry technické dokumentace stanovené v příloze III, byly podrobeny procesu schválení typu podle nařízení (ES) č. 661/2009 před uvedením pneumatiky na trh předloženy schvalovacím orgánům . Schvalovací orgán potvrdí, že dokumentaci od dodavatele obdržel, a ověří ji . [pozm. návrh 24]

6.   Dodavatelé zajistí přesnost jimi poskytovaných označení a informačních listů výrobků.

7.   Dodavatelé na vyžádání zpřístupní orgánům členských států nebo jakékoli akreditované třetí straně technickou dokumentaci podle přílohy III. [pozm. návrh 25]

8.   Dodavatelé spolupracují s orgány dozoru nad trhem a z vlastního podnětu nebo na pokyn orgánů dozoru nad trhem přijímají okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s požadavky stanovenými tímto nařízením, za nějž nesou odpovědnost.

9.   Dodavatelé neposkytují ani nevystavují jiná označení, značky, symboly či nápisy, které nesplňují požadavky tohoto nařízení, jestliže by to mohlo uvést konečné uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o důležité parametry.

10.   Dodavatelé neposkytují ani nevystavují označení, která napodobují označení stanovené tímto nařízením.

Článek 5

Povinnosti dodavatelů pneumatik ve vztahu k databázi výrobků

1.   S účinkem od 1. ledna 2020 devět měsíců po… [vložte, prosím, datum vstupu tohoto nařízení v platnost] mají dodavatelé povinnost před uvedením pneumatiky vyrobené po tomto datu na trh zadat do databáze výrobků informace uvedené v příloze I nařízení (EU) 2017/1369 , s výjimkou naměřených technických parametrů modelu .

2.   V případě pneumatik, které jsou uvedeny na trh vyrobeny mezi … [vložter, prosím, datum vstupu tohoto nařízení v platnost] a 31. prosincem 2019 devět měsíců mínus jeden den po … [vložte, prosím, datum vstupu tohoto nařízení v platnost] , zadá dodavatel do 12 měsíců po … [vložte, prosím, datum vstupu tohoto nařízení v platnost] do databáze výrobků informace uvedené v příloze I nařízení (EU) 2017/1369, jež se těchto pneumatik týkají, do 30. června 2020 s výjimkou naměřených technických parametrů modelu .

2a.     V případě pneumatik, které jsou uvedeny na trh před … [vlote, prosím, datum vstupu tohoto nařízení v platnost], může dodavatel zadat do databáze výrobků informace uvedené v příloze I nařízení (EU) 2017/1369, jež se těchto pneumatik týkají.

3.   Dokud nejsou informace uvedené v odstavcích 1 a 2 zadány do databáze výrobků, dodavatel zpřístupní pro účely kontroly technickou dokumentaci v elektronické podobě do deseti dnů od obdržení žádosti od orgánů dozoru nad trhem.

4.   Pneumatika, u které byly provedeny změny, jež mají dopad na označení nebo informační list výrobku, se považuje za nový typ pneumatiky. Pokud již dodavatel neuvádí na trh kusy některého typu pneumatiky, uvede to v databázi.

5.   Po uvedení posledního kusu určitého typu pneumatiky na trh uchová dodavatel informace týkající se tohoto typu pneumatiky po dobu pěti let v části databáze výrobků věnované souladu. [pozm. návrh 58]

Článek 6

Povinnosti distributorů pneumatik

1.   Distributoři zajistí, aby

a)

pneumatiky byly v místě prodeje opatřeny označením podle přílohy II v podobě nálepky na snadno viditelném místě, kterou v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) poskytne dodavatel; nebo [pozm. návrh 26]

b)

před prodejem pneumatiky, která patří do série jedné nebo více totožných pneumatik, bylo označení uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) ukázáno předloženo konečnému uživateli a bylo jasně viditelné v bezprostřední blízkosti pneumatiky v místě prodeje; [pozm. návrh 27]

ba)

označení musí být upevněno přímo na pneumatice a být v celém svém rozsahu čitelné, aniž by cokoli rušilo jeho viditelnost. [pozm. návrh 28]

2.   Distributoři zajistí, aby bylo označení uvedeno na vizuální reklamě na konkrétní typ pneumatiky, včetně reklamy na internetu. [pozm. návrh 29]

3.   Distributoři zajistí, aby technické propagační materiály týkající se konkrétního typu pneumatiky, včetně materiálů na internetu, zobrazovaly označení a splňovaly požadavky uvedené v příloze V. [pozm. návrh 30]

4.   V případě, že konečný uživatel pneumatiku nabízenou k prodeji fyzicky nevidí, distributoři zajistí, aby mu byla před prodejem poskytnuta kopie označení.

5.   Distributoři zajistí, aby při prodeji na dálku prostřednictvím tištěných materiálů muselo být ukázáno označení a aby měl konečný uživatel přístup k informačnímu listu výrobku prostřednictvím volně přístupných internetových stránek nebo si mohl vyžádat jeho vytištěnou verzi.

6.   Distributoři využívající prodej na dálku založený na telemarketingu výslovně informují konečné uživatele o třídách důležitých parametrů na označení a o tom, že mají přístup k plnému označení a informačnímu listu výrobku prostřednictvím volně přístupných internetových stránek nebo si mohou vyžádat vytištěnou verzi.

7.   Pokud jde o pneumatiky inzerované nebo prodávané přímo na internetu, distributoři označení zpřístupní a při prodeji zajistí, aby bylo označení zobrazeno v blízkosti ceny a aby byl informační list výrobku přístupný. Označení může být zobrazeno za pomoci vnořeného obrázku po kliknutí myší, ukázání myší na obrázek, rozevření obrázku gestem na dotykovém displeji či po použití podobné metody. [pozm. návrh 31]

Článek 7

Povinnosti dodavatelů a distributorů vozidel

Jestliže si konečný uživatel zamýšlí pořídit nové vozidlo, poskytnou mu dodavatel i distributor vozidla před uskutečněním prodeje označení pneumatik nabízených spolu s vozidlem, jakož i příslušné technické propagační materiály.

Článek 8

Zkušební metody a metody měření

Informace o parametrech uvedených na označení, které mají být poskytnuty podle článků 4, 6 a 7, se získají použitím zkušebních metod a  v souladu se zkušebními metodami měření uvedenými v příloze I a s postupy pro sladění laboratoří uvedeného v příloze VI. [pozm. návrh 32]

Článek 9

Postup ověřování

Členské státy postupem stanoveným v příloze VII posoudí shodu uváděných tříd u každého z důležitých parametrů uvedených v příloze I.

Článek 10

Povinnosti členských států

1.   Členské státy na svém území nesmějí ztěžovat uvádění pneumatik, které jsou v souladu s tímto nařízením, na trh nebo do provozu.

2.   Členské státy neposkytnou pobídky pro pneumatiky třídy nižší než B v případě palivové účinnosti nebo přilnavosti za mokra ve smyslu přílohy I částí A a B. Daňová a fiskální opatření nepředstavují pobídky pro účely tohoto nařízení.

2a.     Členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány dozoru nad trhem zavedly systém pravidelných a jednorázových inspekcí prodejních míst s cílem zajistit soulad s tímto nařízením. [pozm. návrh 33]

3.   Členské státy stanoví pravidla pro sankce a mechanismy vynucování použitelné v případě porušení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

4.   Členské státy do 1. června 2020 oznámí Komisi pravidla uvedená v odstavci 3, jež doposud nebyla Komisi oznámena, a neprodleně Komisi oznámí i všechny jejich následné změny.

Článek 11

Dozor nad trhem Unie a kontrola výrobků, které vstupují na trh Unie

1.   U výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení a příslušné akty v přenesené pravomoci přijaté na jeho základě, se použijí [články 16 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008 / nařízení o dodržování a vymáhání předpisů navrhované v dokumentu COM(2017)0795].

2.   Komise podněcuje a podporuje spolupráci a výměnu informací v oblasti dozoru nad trhem týkající se označování výrobků mezi vnitrostátními orgány členských států, které jsou odpovědné za dozor nad trhem nebo za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie, jakož i mezi nimi a Komisí, zejména větším zapojením odborné skupiny pro správní spolupráci při dozoru nad trhem v oblasti označování pneumatik.

3.   Obecné programy pro dozor nad trhem zavedené členskými státy podle [článku 13 nařízení (ES) č. 765/2008 / nařízení o dodržování a vymáhání předpisů navrhovaného v dokumentu COM(2017)0795] zahrnují opatření k zajištění účinného vynucování tohoto nařízení a musí být posíleny . [pozm. návrh 34]

Článek 11a

Protektorované pneumatiky

Do … [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci na základě článku 13 s cílem doplnit toto nařízení tím, že do příloh zavede nové požadavky na informace o protektorovaných pneumatikách, jestliže bude k dispozici vhodná a proveditelná metoda. [pozm. návrh 35]

Článek 12

Akty v přenesené pravomoci

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13 za účelem:

a)

provádění změn obsahu a formátu označení;

aa)

stanovení parametrů a požadavků na informace týkajících se přilnavosti pneumatik pro jízdu na sněhu a na ledu; [pozm. návrh 37]

ab)

zavedení vhodné zkušební metody pro měření přilnavosti pneumatik pro jízdu na sněhu a na ledu; [pozm. návrh 38]

b)

zařazení parametrů nebo požadavků na informace do příloh, zejména pokud jde o počet kilometrů a oděr, budou-li k dispozici vhodné zkušební metody; [pozm. návrh 39]

c)

přizpůsobení hodnot, metod výpočtů a požadavků uvedených v přílohách technickému pokroku.

Ve vhodných případech Komise při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci ověří provedení a obsah označení pro konkrétní skupiny výrobků pro pneumatiky na reprezentativních skupinách zákazníků z Unie s cílem zajistit, aby pro ně byla tato označení jasně srozumitelná. [pozm. návrh 40]

Článek 13

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 12 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne … [vložte, prosím, datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 12 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 14

Hodnocení a podávání zpráv

Do 1. června 2026 2022 provede Komise hodnocení tohoto nařízení , přiloží k němu posouzení dopadu a výsledky průzkumu mezi spotřebiteli a předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu. Ve zprávě budou k dispozici vhodné zkušební metody, přičemž zprávu bude případně doprovázet legislativní návrh na změnu nařízení. [pozm. návrh 41]

V této zprávě posoudí, jak účinně toto nařízení a akty v přenesené pravomoci přijaté na jeho základě umožnily konečným uživatelům volit výkonnější pneumatiky, přičemž zohlední jeho dopady na podniky, spotřebu paliva, bezpečnost, emise skleníkových plynů a činnosti v oblasti dozoru nad trhem a informovanost spotřebitelů . Rovněž v ní posoudí náklady a přínosy nezávislého a povinného ověření třetí stranou informací uvedených na označení, přičemž zohlední rovněž zkušenosti s širším rámcem stanoveným v nařízení (ES) č. 661/2009. [pozm. návrh 42]

Článek 15

Změna nařízení (EU) 2017/1369

V čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1369 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

podporovat orgány dozoru nad trhem při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a příslušných aktů v přenesené pravomoci, včetně jejich vynucování, a podle nařízení (EU) [vložit odkaz na toto nařízení]“.

Článek 16

Zrušení nařízení (ES) č. 2009/1222

Nařízení (ES) č. 2009/1222 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. června 2020 [12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] . [pozm. návrh 43]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019 , s. 280.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019.

(3)  COM(2017)0658.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).

(7)  Úř. věst. L 307, 23.11.2011, s. 3.

(8)  COM(2018)0028.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).

(10)  COM(2017)0279.

(11)  Odkaz se doplní po přijetí návrhu.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(13)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

PŘÍLOHA I

Zkoušení, klasifikace a měření parametrů pneumatik

Část A: Třídy palivové účinnosti

Třída palivové účinnosti se stanoví a uvede na označení na základě koeficientu valivého odporu (RRC) podle níže uvedené stupnice od A do G, měří a v souladu s přílohou 6 předpisu EHK OSN č. 117 ve znění pozdějších předpisů a je sladěna podle postupu stanoveného v příloze VI. [pozm. návrh 44]

Je-li jeden typ pneumatiky schválen pro více než jednu třídu pneumatik (např. C1 a C2), pro stanovení třídy palivové účinnosti tohoto typu pneumatiky se použije klasifikační stupnice použitelná pro nejvyšší třídu pneumatik (např. C2, nikoli C1).

Třída F pneumatik tříd C1, C2 a C3 nesmí být dále uváděna na trh poté, co budou plně provedena ustanovení o požadavcích pro schvalování typu uvedená v nařízení (ES) č.

Pneumatiky třídy C1

Pneumatiky třídy C2

Pneumatiky třídy C3

RRC v kg/t

Třída energetické účinnosti

RRC v kg/t

Třída energetické účinnosti

RRC v kg/t

Třída energetické účinnosti

RRC ≤ 5,4 6,5

A

RRC ≤ 4,4 5,5

A

RRC ≤ 3,1 4,0

A

5,5 6,6 ≤ RRC ≤ 6,5 7,7

B

4,5 5,6 ≤ RRC ≤ 5,5 6,7

B

3,2 4,1 ≤ RRC ≤ 4,0 5,0

B

6,6 7,8 ≤ RRC ≤ 7,7 9,0

C

5,6 6,8 ≤ RRC ≤ 6,7 8,0

C

4,1 5,1 ≤ RRC ≤ 5,0 6,0

C

7,8 ≤ RRC ≤ 9,0 prázdná

D

6,8 ≤ RRC ≤ 8,0 prázdná

D

5,1 6,1 ≤ RRC ≤ 6,0 7,0

D

9,1 ≤ RRC ≤ 10,5

E

8,1 ≤ RRC ≤ 9,2

E

6,1 7,1 ≤ RRC ≤ 7,0 8,0

E

10,6 RRC ≥ 10,6 12,0

F

9,3 RRC ≥ 9,3 10,5

F

RRC ≥ 7,1 8,1

F

[pozm. návrh 46]

Část B: Třídy přilnavosti za mokra

1.

Třída přilnavosti za mokra se stanoví a uvede na označení na základě indexu přilnavosti za mokra (G) podle stupnice od A do G uvedené v tabulce níže, vypočítá v souladu s bodem 2 a změří s přílohou 5 předpisu EHK OSN č. 117. [pozm. návrh 47]

1a.

Třída F pneumatik tříd C1, C2 a C3 nesmí být dále uváděna na trh poté, co budou plně provedena ustanovení o požadavcích pro schvalování typu uvedená v nařízení (ES) č. 661/2009, a na označení musí být vyobrazena v šedé barvě. [pozm. návrh 48]

2.

Výpočet indexu přilnavosti za mokra (G)

G = G(T) – 0,03

kde:

G(T) = index přilnavosti zkoušené pneumatiky za mokra změřený v jednom zkušebním cyklu

Pneumatiky třídy C1

Pneumatiky třídy C2

Pneumatiky třídy C3

G

Třída přilnavosti za mokra

G

Třída přilnavosti za mokra

G

Třída přilnavosti za mokra

1,68 ≤ G 1,55 ≤ G

A

1,53 ≤ G 1,40 ≤ G

A

1,38 ≤ G 1,25 ≤ G

A

1,55 ≤ G ≤ 1,67 1,40 ≤ G ≤ 1,54

B

1,40 ≤ G ≤ 1,52 1,25 ≤ G ≤ 1,39

B

1,25 ≤ G ≤ 1,37 1,10 ≤ G ≤ 1,24

B

1,40 ≤ G ≤ 1,54 1,25 ≤ G ≤ 1,39

C

1,25 ≤ G ≤ 1,39 1,10 ≤ G ≤ 1,24

C

1,10 ≤ G ≤ 1,24 0,95 ≤ G ≤ 1,09

C

1,25 ≤ G ≤ 1,39 prázdná

D

1,10 ≤ G ≤ 1,24 prázdná

D

0,95 ≤ G ≤ 1,09 0,80 ≤ G ≤ 0,94

D

1,10 ≤ G ≤ 1,24

E

0,95 ≤ G ≤ 1,09

E

0,80 ≤ G ≤ 0,94 0,65 ≤ G ≤ 0,79

E

G ≤ 1,09

F

G ≤ 0,94

F

0,65 ≤ G ≤ 0,79 G ≤ 0,64

F

prázdná

G

prázdná

G

G ≤ 0,64

G

[pozm. návrh 49]

Část C: Třídy a naměřená hodnota vnějšího hluku odvalování [pozm. návrh 50]

Naměřená Hodnota vnějšího hluku odvalování (N) se uvede v decibelech a vypočítá se v souladu s přílohou 3 předpisu EHK OSN č. 117. [pozm. návrh 51]

Třída vnějšího hluku odvalování se stanoví a uvede na označení na základě mezních hodnot souladu s mezními hodnotami (LV) uvedených v příloze II části C nařízení (ES) stupně 2 uvedenými v předpisu EHK OSN č. 661/2009 takto: 117. [pozm. návrh 52]

N v dB

Třída vnějšího hluku odvalování

Image 1

N ≤ LV – 6 N ≤ LV – 3

Image 2

LV – 6 < N ≤ LV – 3 LV – 3 < N ≤ LV

Image 3

N > LV – 3 N > LV

[pozm. návrh 53]

Část D: Přilnavost na sněhu

Výkonnost při jízdě na sněhu se zkouší označí v souladu s přílohou 7 předpisu EHK OSN č. 117. [pozm. návrh 54]

Pneumatika, která splňuje minimální hodnoty indexu přilnavosti na sněhu stanovené v předpisu EHK OSN č. 117, se klasifikuje jako pneumatika pro jízdu na sněhu a na označení se uvede může být uveden tento piktogram: [pozm. návrh 55]

Image 4

Část E: Přilnavost na ledu:

Výkonnost při jízdě na ledu se zkouší označí podle normy ISO 19447. [pozm. návrh 56]

Pneumatika, která splňuje minimální hodnotu indexu přilnavosti na ledu stanovenou v normě ISO 19447 a která byla typově schválena v souladu s výkonností při jízdě na sněhu stanovenou v předpisu EHK OSN č. 117 , se klasifikuje jako pneumatika pro jízdu na ledu a na označení se uvede může být uveden tento piktogram: [pozm. návrh 57]

Image 5

PŘÍLOHA II

Formát označení

1.   OZNAČENÍ

1.1.

Označení ve shodě s níže uvedenými obrázky obsahuje tyto informace:

Image 6

Image 7

Image 8

I.

jméno nebo ochranná známka dodavatele;

II.

identifikační značka modelu dodavatele, přičemž „identifikační značkou modelu“ se rozumí kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní typ pneumatiky od jiných typů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným jménem dodavatele;

III.

kód QR;

IV.

palivová účinnost;

V.

přilnavost za mokra;

VI.

vnější hluk odvalování;

VII.

přilnavost na sněhu;

VIII.

přilnavost na ledu.

2.   NÁVRH OZNAČENÍ

2.1.

Návrh označení odpovídá tomuto obrázku:

Image 9

2.2.

Označení má minimální šířku 90 mm a minimální výšku 130 mm. Je-li označení vytištěno ve větším formátu, jeho obsah zachovává poměry dle výše uvedené specifikace.

2.3.

Označení splňuje tyto požadavky:

a)

barevné provedení CMYK – azurová, purpurová, žlutá a černá – podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % azurová, 70 % purpurová, 100 % žlutá, 0 % černá;

b)

čísla níže uvedených bodů se týkají očíslovaných prvků na vyobrazení v bodě 2.1:

1)

ohraničení označení: tloušťka čáry: 1,5 bodu – barva: X-10-00-05;

2)

Calibri, obyčejný řez, 8 bodů;

3)

evropská vlajka: šířka: 15 mm, výška: 10 mm;

4)

proužek: šířka: 51,5 mm, výška: 13 mm;

text „BRAND“ (ZNAČKA): Calibri, obyčejný řez, 15 bodů, 100 % bílá;

text „Model Number“ (číslo modelu): Calibri, obyčejný řez, 13 bodů, 100 % bílá;

5)

kód QR: šířka: 13 mm, výška: 13 mm;

6)

stupnice A až F:

šipky: výška: 5,6 mm, mezera: 0,78 mm, tloušťka černé čáry: 0,5 bodu – barvy:

A: X-00-X-00;

B: 70-00-X-00;

C: 30-00-X-00;

D: 00-00-X-00;

E: 00-30-X-00;

F: 00-70-X-00;

7)

čára: šířka: 88 mm, výška: 2 body – barva: X-00-00-00;

8)

piktogram vnějšího hluku odvalování:

piktogram podle vzoru: šířka: 25,5 mm, výška: 17 mm – barva: X-10-00-05;

9)

šipka:

šipka: šířka: 20 mm, výška: 10 mm, 100 % černá;

text: Helvetica, tučný řez, 20 bodů, 100 % bílá;

text jednotky: Helvetica, tučný řez, 13 bodů, 100 % bílá;

10)

piktogram přilnavosti na ledu:

piktogram podle vzoru: šířka: 15 mm, výška: 15 mm – tloušťka čáry: 1,5 bodu – barva: 100 % černá;

11)

piktogram přilnavosti na sněhu:

piktogram podle vzoru: šířka: 15 mm, výška: 15 mm – tloušťka čáry: 1,5 bodu – barva: 100 % černá;

12)

A až G: Calibri, obyčejný řez, 13 bodů – 100 % černá;

13)

šipky:

šipky: šířka: 11,4 mm, výška: 9 mm, 100 % černá;

text: Calibri, tučný řez, 17 bodů, 100 % bílá;

14)

piktogram palivové účinnosti:

piktogram podle vzoru: šířka: 19,5 mm, výška: 18,5 mm – barva: X-10-00-05;

15)

piktogram přilnavosti za mokra:

piktogram podle vzoru: šířka: 19 mm, výška: 19 mm – barva: X-10-00-05;

c)

pozadí je bílé.

2.4.

Třída pneumatik je na označení uvedena ve formátu předepsaném na obrázku v bodě 2.1.

Příloha III

Technická dokumentace

Technická dokumentace uvedená v čl. 4 odst. 7 obsahuje:

a)

jméno a adresu dodavatele;

b)

jméno a podpis osoby oprávněné přijímat závazky jménem dodavatele;

c)

obchodní firmu nebo ochrannou známku dodavatele;

d)

model pneumatiky;

e)

rozměry pneumatiky, index nosnosti a kategorii rychlosti;

f)

odkazy na použité metody měření.

PŘÍLOHA IV

Informační list výrobku

Informace v informačním listu výrobku pneumatik jsou obsaženy v brožuře k výrobku nebo v jiné dokumentaci poskytované s výrobkem a zahrnují:

a)

jméno nebo ochrannou známku dodavatele;

b)

identifikační značku modelu používanou dodavatelem;

c)

třídu palivové účinnosti pneumatiky v souladu s přílohou I;

d)

třídu přilnavosti pneumatiky za mokra v souladu s přílohou I;

e)

třídu vnějšího hluku odvalování a příslušný počet decibelů v souladu s přílohou I;

f)

údaj o tom, zda jde o pneumatiku pro jízdu na sněhu;

g)

údaj o tom, zda jde o pneumatiku pro jízdu na ledu.

PŘÍLOHA V

Informace poskytované v technických propagačních materiálech

1.

Informace o pneumatikách v technických propagačních materiálech se uvádějí v tomto pořadí:

a)

třída palivové účinnosti (písmeno A až F);

b)

třída přilnavosti za mokra (písmeno A až G);

c)

třída a naměřená hodnota (dB) vnějšího hluku odvalování;

d)

údaj o tom, zda jde o pneumatiku pro jízdu na sněhu;

e)

údaj o tom, zda jde o pneumatiku pro jízdu na ledu.

2.

Informace uvedené v bodě 1 splňují tyto požadavky:

a)

snadná čitelnost;

b)

snadná srozumitelnost;

c)

existují-li pro daný typ pneumatiky různé klasifikace v závislosti na rozměru nebo dalších parametrech, uvede se rozsah klasifikací mezi nejhorší a nejlepší pneumatikou.

3.

Dodavatelé na svých internetových stránkách rovněž uvedou

a)

odkaz na příslušnou internetovou stránku Komise věnovanou tomuto nařízení;

b)

vysvětlení piktogramů uvedených na označení;

c)

upozornění, že skutečná úspora paliva a bezpečnost silničního provozu výrazně závisejí na chování řidičů, a zejména uvedou, že

ekologická jízda může výrazně snížit spotřebu paliva,

pro optimalizaci přilnavosti za mokra a palivové účinnosti je třeba pravidelně kontrolovat tlak v pneumatikách,

je nezbytné vždy přísně dodržovat vzdálenosti mezi vozidly s ohledem na brzdnou dráhu.

PŘÍLOHA VI

Postup pro sladění laboratoří pro měření valivého odporu

1.   DEFINICE

Pro účely postupu pro sladění laboratoří se rozumí:

1.

„referenční laboratoří“ laboratoř, která je součástí sítě laboratoří, jejíž název byl pro účely postupu sladění zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, a která je pomocí svého referenčního zařízení schopna dosahovat přesnosti výsledků zkoušek stanovené v bodě 3;

2.

„posuzovanou laboratoří“ laboratoř, která se účastní postupu sladění, ale není referenční laboratoří;

3.

„sladěnou pneumatikou“ pneumatika, která je zkoušena za účelem provedení postupu sladění;

4.

„sadou sladěných pneumatik“ sada pěti nebo více sladěných pneumatik pro účely sladění jediného zařízení;

5.

„přiřazenou hodnotou“ teoretická hodnota koeficientu valivého odporu (RRC) jedné sladěné pneumatiky změřená teoretickou laboratoří, která je reprezentativní pro síť referenčních laboratoří, jež se používá v rámci postupu sladění;

6.

„zařízením“ každá hřídel pro zkoušení pneumatik v rámci jedné konkrétní metody měření. Za jedno zařízení se nepovažují například dvě hřídele působící na stejný buben.

2.   OBECNÁ USTANOVENÍ

2.1.   Princip

Naměřený (m) koeficient valivého odporu v referenční laboratoři (l) (RRCm, l ) se sladí s přiřazenými hodnotami sítě referenčních laboratoří.

Naměřený (m) koeficient valivého odporu získaný pomocí zařízení v posuzované laboratoři (c), RRCm, c , se sladí prostřednictvím jedné referenční laboratoře sítě podle vlastní volby.

2.2.   Požadavky na výběr pneumatik

Pro postup sladění se vybere sada pěti nebo více sladěných pneumatik v souladu s níže uvedenými kritérii. Jedna sada se vybere pro pneumatiky třídy C1 spolu s pneumatikami třídy C2 a jedna sada pro pneumatiky třídy C3.

a)

Sada sladěných pneumatik se vybere tak, aby pokrývala škálu různých RRC pneumatik třídy C1 spolu s pneumatikami třídy C2, nebo pneumatik třídy C3. V každém případě musí být rozdíl mezi nejvyšším RRCm sady pneumatik a nejnižším RRCm sady pneumatik před sladěním i po sladění roven alespoň

i)

3 kg/t u pneumatik třídy C1 a C2 a

ii)

2 kg/t u pneumatik třídy C3.

b)

RRCm v posuzovaných nebo referenčních laboratořích (RRCm, c nebo RRCm, l ) na základě uvedených hodnot RRC u každé sladěné pneumatiky sady musí být rozmístěn rovnoměrně.

c)

Hodnoty indexu nosnosti musí náležitě pokrývat škálu pneumatik, které mají být zkoušeny, tak aby hodnoty síly valivého odporu rovněž pokrývaly škálu pneumatik, které mají být zkoušeny.

Každá sladěná pneumatika se před použitím zkontroluje a nahradí, pokud

a)

je ve stavu, který ji činí nepoužitelnou pro další zkoušky; a/nebo

b)

objevují se odchylky RRCm, c nebo RRCm, l , které jsou větší než 1,5 % v porovnání s dřívějšími měřeními po korekci o případné vybočení zařízení.

2.3.   Metoda měření

Referenční laboratoř měří každou sladěnou pneumatiku čtyřikrát a tři poslední výsledky použije pro další analýzu v souladu s bodem 4 přílohy 6 předpisu EHK OSN č. 117 ve znění pozdějších předpisů, přičemž uplatní podmínky uvedené v bodě 3 přílohy 6 předpisu EHK OSN č. 117 ve znění pozdějších předpisů.

Posuzovaná laboratoř měří každou sladěnou pneumatiku (n + 1)krát, kde n je specifikováno v oddíle 5, a n posledních výsledků použije pro další analýzu v souladu s bodem 4 přílohy 6 předpisu EHK OSN č. 117 ve znění pozdějších předpisů, přičemž uplatní podmínky uvedené v bodě 3 přílohy 6 předpisu EHK OSN č. 117 ve znění pozdějších předpisů.

Pokaždé, když je měřena sladěná pneumatika, musí být sestava pneumatiky a kola ze zařízení odstraněna a celý zkušební postup podle bodu 4 přílohy 6 předpisu EHK OSN č. 117 ve znění pozdějších předpisů musí být proveden znovu od začátku.

Posuzovaná nebo referenční laboratoř vypočítá

a)

naměřenou hodnotu každé sladěné pneumatiky pro každé měření, jak je uvedeno v příloze 6 bodech 6.2 a 6.3 předpisu EHK OSN č. 117 ve znění pozdějších předpisů (tj. korigovanou na teplotu 25 oC a na průměr bubnu 2 m);

b)

střední hodnotu ze tří (v případě referenčních laboratoří) nebo n (v případě posuzovaných laboratoří) posledně naměřených hodnot u každé sladěné pneumatiky a

c)

směrodatnou odchylku (σm) podle tohoto vzorce:

Image 10

kde:

i je počitadlo od 1 do p pro sladěné pneumatiky,

j je počitadlo od 2 do n+1 pro n posledních opakování každého měření dané sladěné pneumatiky,

n+1 je počet opakování měření pneumatiky (n+1 = 4 u referenčních laboratoří a n+1 ≥ 4 u posuzovaných laboratoří),

p je počet sladěných pneumatik (p ≥ 5).

2.4.   Formáty dat pro výpočty a výsledky

Naměřené hodnoty RRC korigované na průměr bubnu a na teplotu se zaokrouhlí na 2 desetinná místa.

Výpočty se následně provádějí se všemi desetinnými místy: s výjimkou konečných rovnic pro sladění se již dále nezaokrouhluje.

Všechny hodnoty směrodatných odchylek se uvedou na 3 desetinná místa.

Všechny hodnoty RRC se uvedou na 2 desetinná místa.

Všechny sladěné koeficienty (A1l, B1l, A2c a B2c) se zaokrouhlí a uvedou na 4 desetinná místa.

3.   POŽADAVKY NA REFERENČNÍ LABORATOŘE A STANOVENÍ PŘIŘAZENÝCH HODNOT

Přiřazené hodnoty každé sladěné pneumatiky určí síť referenčních laboratoří. Každé dva roky síť posoudí stálost a platnost přiřazených hodnot.

Každá referenční laboratoř zapojená do sítě musí být v souladu s požadavky přílohy 6 předpisu EHK OSN č. 117 ve znění pozdějších předpisů a musí mít směrodatnou odchylku (σm)

a)

ne větší než 0,05 kg/t u pneumatik třídy C1 a C2 a

b)

ne větší než 0,05 kg/t u pneumatik třídy C3.

Sady sladěných pneumatik odpovídající požadavkům bodu 2.2 měří každá referenční laboratoř sítě podle bodu 2.3.

Přiřazená hodnota každé sladěné pneumatiky je průměrem naměřených hodnot poskytnutých referenčními laboratořemi sítě pro tuto sladěnou pneumatiku.

4.   POSTUP PRO SLADĚNÍ REFERENČNÍ LABORATOŘE S PŘIŘAZENÝMI HODNOTAMI

Každá referenční laboratoř (l) provede sladění s každou novou sadou přiřazených hodnot a po každé významné změně zařízení nebo v případě posunu v údajích o sledování kontrolní pneumatiky zařízení.

V rámci sladění se pro všechna jednotlivá data použije technika lineární regrese. Regresní koeficienty A1 l a B1l se vypočítají takto:

Image 11

kde:

RRC je přiřazená hodnota koeficientu valivého odporu,

RRCm, l je jednotlivá hodnota koeficientu valivého odporu naměřená referenční laboratoří „l“ (včetně korekcí týkajících se teploty a průměru bubnu).

5.   POŽADAVKY NA POSUZOVANÉ LABORATOŘE

Posuzované laboratoře postup sladění opakují u každého zařízení alespoň jednou za dva roky a po každé významné změně zařízení nebo v případě posunu v údajích o sledování kontrolní pneumatiky zařízení.

Společná sada pěti různých pneumatik, která odpovídá požadavkům bodu 2.2, se změří v souladu s bodem 2.3 nejprve v posuzované laboratoři a následně v jedné referenční laboratoři. Na žádost posuzované laboratoře může být zkoušeno více než pět sladěných pneumatik.

Posuzovaná laboratoř poskytne sadu sladěných pneumatik vybrané referenční laboratoři.

Posuzovaná laboratoř (c) musí být v souladu s požadavky přílohy 6 předpisu EHK OSN č. 117 ve znění pozdějších předpisů a pokud možno musí mít směrodatné odchylky (am)

a)

ne větší než 0,075 kg/t u pneumatik třídy C1 a C2 a

b)

ne větší než 0,06 kg/t u pneumatik třídy C3.

Je-li směrodatná odchylka (σm) v posuzované laboratoři vyšší než výše uvedené hodnoty u čtyř měření, přičemž poslední tři se použijí pro výpočty, zvýší se počet opakování měření n+1 u celé série takto:

n+1 = 1+(σm/γ)2, zaokrouhleno nahoru na nejbližší vyšší celé číslo,

kde:

γ = 0,043 kg/t u pneumatik třídy C1 a C2,

γ = 0,035 kg/t u pneumatik třídy C3.

6.   POSTUP PRO SLADĚNÍ POSUZOVANÉ LABORATOŘE

Jedna z referenčních laboratoří (i) sítě vypočítá funkci lineární regrese pro všechna jednotlivá data posuzované laboratoře (c). Regresní koeficienty A2c a B2c se vypočítají takto:

Image 12

kde:

RRCm, l je jednotlivá hodnota koeficientu valivého odporu naměřená referenční laboratoří (i) (včetně korekcí týkajících se teploty a průměru bubnu),

RRCm, c je jednotlivá hodnota koeficientu valivého odporu naměřená posuzovanou laboratoří (c) (včetně korekcí týkajících se teploty a průměru bubnu).

Je-li koeficient určení R2 nižší než 0,97, posuzovaná laboratoř se nesladí.

Sladěný koeficient RRC pneumatik zkoušených v posuzované laboratoři se vypočítá takto:

Image 13

PŘÍLOHA VII

Postup ověřování

Shodnost s tímto nařízením u uvedených tříd palivové účinnosti, přilnavosti za mokra a vnějšího hluku odvalování, jakož i uvedených hodnot a veškerých dalších informací o výkonnosti na označení se posuzuje u každého typu pneumatik nebo skupiny pneumatik podle rozhodnutí dodavatele, a to použitím jednoho z těchto postupů:

a)

nejprve se provede zkouška na jedné pneumatice nebo sadě pneumatik:

1.

splňují-li naměřené hodnoty parametry uvedených tříd nebo shodují-li se s uvedenou hodnotou vnějšího hluku odvalování v rámci tolerance uvedené v tabulce 1, je zkouška úspěšná;

2.

nesplňují-li naměřené hodnoty parametry uvedených tříd nebo neshodují-li se s uvedenou hodnotou vnějšího hluku odvalování v rozsahu stanoveném v tabulce 1, přezkouší se ještě tři další pneumatiky nebo sady pneumatik. Průměrná hodnota naměřená u těchto tří odzkoušených pneumatik nebo sad pneumatik se použije pro posouzení shody s uvedenými informacemi v rozsahu stanoveném v tabulce 1;

b)

pokud jsou třídy nebo hodnoty uvedené na označení odvozeny z výsledků zkoušek schválení typu, které byly získány v souladu s nařízením (ES) č. 661/2009 nebo předpisem EHK OSN č. 117 ve znění pozdějších předpisů, mohou členské státy využít údaje naměřené při zkouškách shodnosti výroby pneumatik.

Při posuzování údajů naměřených při zkouškách shodnosti výroby se přihlíží k tolerancím uvedeným v tabulce 1.

Tabulka 1

Měřený parametr

Tolerance pro ověřování

Koeficient valivého odporu (palivová účinnost)

Sladěná naměřená hodnota nesmí být větší než horní mez (nejvyšší RRC) uvedené třídy o více než 0,3  kg/1 000  kg.

Vnější hluk odvalování

Naměřená hodnota nesmí být větší než uvedená hodnota N o více než 1 dB(A).

Přilnavost za mokra

Naměřená hodnota G(T) nesmí být nižší než dolní mez (nejnižší hodnota G) uvedené třídy.

Přilnavost na sněhu

Naměřená hodnota nesmí být nižší než minimální hodnota indexu přilnavosti na sněhu.

Přilnavost na ledu

Naměřená hodnota nesmí být nižší než minimální hodnota indexu přilnavosti na ledu.

PŘÍLOHA VIII

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 1222/2009

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 2

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 2

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 4

Čl. 3 odst. 4

Čl. 3 odst. 5

Čl. 3 odst. 6

Čl. 3 odst. 5

Čl. 3 odst. 7

Čl. 3 odst. 8

Čl. 3 odst. 9

Čl. 3 odst. 6

Čl. 3 odst. 10

Čl. 3 odst. 7

Čl. 3 odst. 11

Čl. 3 odst. 8

Čl. 3 odst. 12

Čl. 3 odst. 9

Čl. 3 odst. 13

Čl. 3 odst. 10

Čl. 3 odst. 14

Čl. 3 odst. 11

Čl. 3 odst. 15

Čl. 3 odst. 16

Čl. 3 odst. 12

Čl. 3 odst. 17

Čl. 3 odst. 13

Čl. 3 odst. 18

Čl. 3 odst. 19

Článek 4

Článek 4

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 1 písm. a)

Čl. 4 odst. 1 písm. b)

Čl. 4 odst. 1 písm. b)

Čl. 4 odst. 1 písm. b)

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 3

Čl. 4 odst. 3

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 6

Čl. 4 odst. 5

Čl. 4 odst. 6

Čl. 4 odst. 7

Čl. 4 odst. 8

Čl. 4 odst. 9

Článek 5

Článek 5

Článek 6

Čl. 5 odst. 1

Čl. 6 odst. 1

Čl. 5 odst. 1 písm. a)

Čl. 6 odst. 1 písm. a)

Čl. 5 odst. 1 písm. b)

Čl. 6 odst. 1 písm. b)

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Čl. 5 odst. 2

Čl. 6 odst. 4

Čl. 5 odst. 3

Čl. 6 odst. 5

Čl. 6 odst. 6

Čl. 6 odst. 7

Článek 6

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Článek 8

Článek 9

Čl. 9 odst. 1

Čl. 10 odst. 1

Čl. 9 odst. 2

Článek 10

Čl. 10 odst. 2

Článek 11

Článek 12

Čl. 12 písm. a)

Čl. 12 písm. b)

Čl. 12 písm. c)

Čl. 11 písm. a)

Čl. 11 písm. b)

Čl. 11 písm. c)

Čl. 12 písm. d)

Článek 12

Článek 11

Čl. 11 odst. 1

Čl. 11 odst. 2

Čl. 11 odst. 3

Článek 13

Článek 13

Článek 14

Článek 14

Článek 15

Článek 15

Článek 16

Článek 16

Článek 17


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/231


P8_TA(2019)0231

Autorské právo na jednotném digitálním trhu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (COM(2016)0593 – C8-0383/2016 – 2016/0280(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/24)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0593),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0383/2016),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 53 odst. 1 a články 62 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. ledna 2017 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. února 2017 (2),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0245/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou k tomuto usnesení;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 27.

(2)  Úř. věst. C 207, 30.6.2017, s. 80.


P8_TC1-COD(2016)0280

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/790.)


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE O POŘADATELÍCH SPORTOVNÍCH AKCÍ

„Komise uznává význam organizátorů sportovních akcí a jejich úlohy při financování sportovních činností v Unii. Vzhledem ke společenskému a ekonomickému rozměru sportu v Unii Komise posoudí problémy, s nimiž se potýkají pořadatelé sportovních akcí v digitálním prostředí, zejména pokud jde o otázky související s protiprávním vysíláním sportovních přenosů přes internet“.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/234


P8_TA(2019)0232

Smlouvy o poskytování digitálního obsahu ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu (COM(2015)0634 – C8-0394/2015 – 2015/0287(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/25)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0634),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0394/2015),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016 (1),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušnými výbory podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na společná jednání Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti podle článku 55 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0375/2017),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 57.


P8_TC1-COD(2015)0287

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/770.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/236


P8_TA(2019)0233

Smlouvy o prodeji zboží ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech smluv o prodeji zboží, kterou se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES a kterou se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES (COM(2017)0637 – C8-0379/2017 – 2015/0288(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/26)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0635) a na pozměněný návrh (COM(2017)0637),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0379/2017),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016 (1) a 15. února 2018 (2),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0043/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 57.

(2)  Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 58.


P8_TC1-COD(2015)0288

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/771.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/238


P8_TA(2019)0234

Rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1343/2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) (COM(2018)0143 – C8-0123/2018 – 2018/0069(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/27)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0143),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0123/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2018 (1),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0381/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 95.


P8_TC1-COD(2018)0069

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1343/2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/982.)


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise o rekreačním rybolovu

Komise připomíná, že jedním z cílů stanovených v ministerském prohlášení MedFish4Ever přijatém v březnu 2017 je co nejdříve a nejpozději do roku 2020 stanovit soubor základních pravidel pro zajištění účinného řízení rekreačního rybolovu ve Středozemním moři.

V souladu s tímto cílem zahrnuje střednědobá strategie Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (dále jen „GFCM“) na období 2017–2020 mezi opatřeními, jež mají být v oblasti působnosti GFCM provedena, posouzení dopadů rekreačního rybolovu a posouzení nejlepších opatření v oblasti řízení pro regulaci těchto činností. V této souvislosti byla v rámci GFCM zřízena pracovní skupina pro rekreační rybolov, jejímž úkolem je vytvořit harmonizovanou regionální metodiku pro posuzování rekreačního rybolovu.

Komise bude pokračovat ve svém úsilí v oblasti působnosti GFCM, aby cíle stanoveného v prohlášení MedFish4Ever dosáhla.

Prohlášení Komise o korálu červeném

Komise připomíná, že opatření pro zachování zdrojů přijatá v rámci regionálního plánu adaptivního řízení pro využívání populace korálu červeného ve Středozemním moři (doporučení GFCM/41/2017/5) jsou dočasná. Tato opatření, která zahrnují možnost zavést omezení odlovu, posoudí v roce 2019 vědecký poradní výbor GFCM, aby je poté mohla komise GFCM přezkoumat na svém 43. výročním zasedání (v listopadu 2019).


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/241


P8_TA(2019)0235

Sladění povinností podávání zpráv v oblasti politiky životního prostředí ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o sladění povinností podávání zpráv v oblasti politiky životního prostředí a o změně směrnic 86/278/EHS, 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010 a nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 (COM(2018)0381 – C8-0244/2018 – 2018/0205(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/28)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0381),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114, čl. 192 odst. 1 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0244/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro právní záležitosti (A8-0324/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2);

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 99.

(2)  Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 23. října 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0399).


P8_TC1-COD(2018)0205

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1010.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/243


P8_TA(2019)0236

Zvláštní pravidla týkající se maximální délky v případě kabin***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Rady 96/53/ES, pokud jde o lhůtu pro provádění zvláštních pravidel týkajících se maximální délky v případě kabin vykazujících zlepšené aerodynamické vlastnosti, vyšší energetickou účinnost a úroveň bezpečnosti (COM(2018)0275 – C8-0195/2018 – 2018/0130(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/29)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0275),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0195/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0042/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 286.


P8_TC1-COD(2018)0130

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění směrnice Rady 96/53/ES, pokud jde o lhůtu pro provádění zvláštních pravidel týkajících se maximální délky kabin vykazujících zlepšené aerodynamické vlastnosti, vyšší energetickou účinnost a úroveň bezpečnosti

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2019/984.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/245


P8_TA(2019)0237

Referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem (COM(2018)0355 – C8-0209/2018 – 2018/0180(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/30)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0355),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0209/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0483/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 24.


P8_TC1-COD(2018)0180

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2089.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/247


P8_TA(2019)0238

Zvláštní ustanovení týkající se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (COM(2018)0374 – C8-0229/2018 – 2018/0199(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/31)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0374),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 178, 209 odst. 1, 212 odst. 2 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0229/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0470/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 116.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 137.

(3)  Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 16. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0021).


P8_TC1-COD(2018)0199

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 178, čl. 209 odst. 1, čl. 212 odst. 2 a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva fungování EU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a ke snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost některým kategoriím regionů, mezi nimiž jsou výslovně uvedeny přeshraniční regiony venkovských oblastí, oblastí postižených průmyslovými přeměnami, oblastí s nízkou hustotou obyvatelstva, ostrovních a horských oblastí . [pozm. návrh 1]

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] (4) obsahuje společná ustanovení pro EFRR a některé další fondy a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nařízení o novém EFRR] (5) obsahuje ustanovení týkající se specifických cílů a oblasti působnosti podpory z EFRR. Nyní je potřeba přijmout zvláštní ustanovení vztahující se k cíli Evropská územní spolupráce (Interreg) pro případy, kdy jeden nebo více členských států spolupracuje a jejich regiony spolupracují na přeshraniční úrovni, pokud jde o efektivní programování, včetně ustanovení o technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikaci, způsobilosti, řízení a kontrole a finančním řízení. [pozm. návrh 2]

(3)

Za účelem podpory kooperativního a harmonického rozvoje území Unie na různých úrovních a zmírnění stávajících nerovností by měl EFRR v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovat přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci, námořní spolupráci, spolupráci nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráci. V tomto procesu je třeba zohlednit zásady víceúrovňové správy a partnerství a posílit místně orientované přístupy. [pozm. návrh 3]

(3a)

Jednotlivé složky programu Interreg by měly přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje popsaných v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, která byla přijata v září 2015. [pozm. návrh 4]

(4)

Cílem složky přeshraniční spolupráce by mělo být řešení společných výzev, které byly společně identifikovány v příhraničních regionech, a zužitkování nevyužitého růstového potenciálu v příhraničních oblastech, který dokládá sdělení Komise „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ (6) (dále jen „sdělení o příhraničních regionech“). Přeshraniční složka by se tak proto měla omezit na zahrnovat spolupráci na pozemních hranicích a přeshraniční spolupráce na námořních hranicích by měla být začleněna do nadnárodní složky i námořních hranicích, aniž by tím byla dotčena nová složka pro spolupráci nejvzdálenějších regionů . [pozm. návrh 5]

(5)

Součástí složky přeshraniční spolupráce by měla být také spolupráce mezi jedním nebo více členskými státy nebo jejich regiony a jednou nebo více zeměmi nebo regiony nebo jinými územími mimo Unii. Zahrnutí vnitřní a vnější přeshraniční spolupráce do tohoto nařízení by mělo vést k zásadnímu zjednodušení a zefektivnění použitelných ustanovení pro programové orgány v členských státech i pro partnerské orgány a příjemce mimo Unii ve srovnání s programovým obdobím 2014–2020. [pozm. návrh 6]

(6)

Složka nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce by měla být zaměřena na posílení spolupráce prostřednictvím opatření přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji v souvislosti s prioritami politiky soudržnosti Unie a měla by rovněž zahrnovat námořní přeshraniční spolupráci při plném dodržování subsidiarity . Nadnárodní spolupráce by se měla vztahovat na větší území na pevnině Unie, zatímco námořní spolupráce by měla pokrývat nadnárodní území a případně též na území kolem přímořských oblastí a zahrnovat přeshraniční spolupráci na námořních hranicích v programovém období 2014–2020. Měla by být dána maximální flexibilita, která by umožnila pokračovat v provádění předchozí námořní přesahujících zeměpisný rozsah území spadajících do programů přeshraniční spolupráce na základě širšího rámce pro námořní spolupráci, zejména vymezením rozsahu příslušného území, specifických cílů této spolupráce, požadavků na partnerství v rámci projektu a zřízením podprogramů a zvláštních řídicích výborů. [pozm. návrh 7]

(7)

Na základě zkušeností v programovém období 2014–2020 s přeshraniční a nadnárodní spoluprací v nejvzdálenějších regionech, kde kombinace obou složek v rámci jednoho programu na každou oblast spolupráce nepřinesla dostatečné zjednodušení pro programové orgány a příjemce, by měla být vytvořena další zvláštní složka nejvzdálenějších regionů, která by umožnila nejvzdálenějším regionům spolupracovat se třetími zeměmi, zámořskými zeměmi a územími či organizacemi pro regionální integraci a spolupráci způsobem, který bude co nejúčinnější a nejjednodušší spolupráci se sousedními zeměmi a územími a který bude zohledňovat jejich individuální charakteristiky . [pozm. návrh 8]

(8)

S ohledem na pozitivní zkušenosti s programy meziregionální spolupráce v rámci Interreg na jedné straně a absenci této spolupráce v programech cíle Investice pro zaměstnanost a růst v programovém období 2014–2020 by se měla složka na straně druhé je meziregionální spolupráce více zaměřit na zvýšení účinnosti politiky soudržnosti. Tato složka by se proto měla omezit měst a regionů – založená na dva programy, z nichž jeden by měl umožňovat celou škálu výměně zkušeností, inovačních přístupů a budování rozvoji kapacit pro programy v rámci obou cílů a podporovat (Evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která byla nebo budou zřízena podle nařízení Evropského parlamentuRady (ES) č. 1082/2006 (7), spolupráce Investice pro růst druhý by měl být určen ke zlepšení analýzy vývojových trendů. Projektová spolupráce v celé Unii by měla být začleněna do nové složky pro meziregionální inovační investice a úzce provázána s prováděním sdělení Komise „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“ (8), zaměstnanost) – důležitou složkou hledání společných řešení rámci politiky soudržnosti budování trvalých partnerství. Proto by měly pokračovat stávající programy zejména na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v oblastech jako například energetika, modernizace průmyslu nebo zemědělsko-potravinářské odvětví. Kromě toho by se integrovaný územní rozvoj zaměřený na funkční městské oblasti nebo na městské oblasti měl soustředit do programů v rámci cíle Investice podpora projektové spolupráce , včetně podpory evropských seskupení pro zaměstnanost a růst a v jednom doprovodném nástroji „Evropská městská iniciativa“. Oba programy v rámci složky meziregionální spolupráce by měly pokrývat celou Uniiměly by územní spolupráci (ESÚS), a rovněž umožňovat účast třetích zemí makroregionální strategie . [pozm. návrh 9]

(8a)

Nová iniciativa pro meziregionální investice do inovací by se měla zakládat na inteligentní specializaci a měla by být využívána na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v oblastech jako je energetika, modernizace průmyslu nebo oběhové hospodářství, sociální inovace, životní prostředí nebo zemědělsko-potravinářské odvětví a pomáhat při sdružování subjektů, které se podílejí na strategiích inteligentní specializace s cílem posílit inovace a uvádět na evropský trh inovativní výrobky, procesy a ekosystémy. Důkazy svědčí o tom, že ve zkušební a ověřovací fázi při předvádění nových technologií (např. klíčových podpůrných technologií) existují přetrvávající systémové vady, zejména v případech, kdy je inovace výsledkem integrace vzájemně se doplňujících regionálních specializací, které vytvářejí inovativní hodnotové řetězce. Obzvláště kritický význam má tato vada ve fázi mezi pilotním a úplným uvedením dané technologie na trh. V některých strategicky významných technologických a průmyslových oblastech nemohou MSP v současné době počítat s excelentní a otevřenou, celoevropsky propojenou demonstrační infrastrukturou. Tyto programy v rámci iniciativy meziregionální spolupráce by měly pokrývat celou Evropskou unii a měly by rovněž umožňovat účast zámořských zemí a území, třetích zemí, jejich regionů a organizací pro regionální integraci a spolupráci, včetně nejvzdálenějších sousedních regionů. Měla by být podporována součinnost mezi meziregionálními investicemi do inovací a dalšími příslušnými programy EU, jako jsou programy v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, program Horizont 2020, digitální trh v Evropě a program jednotného trhu, neboť se tím znásobí dopad investic a zvýší se hodnota pro občany. [pozm. návrh 10]

(9)

Měla by být stanovena společná objektivní kritéria pro určování způsobilých regionů a oblastí. K tomuto účelu by měla být identifikace způsobilých regionů a oblastí na úrovni Unie založena na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (9). [pozm. návrh 11]

(10)

Je třeba i nadále podporovat nebo v příslušném případě zřídit spolupráci ve všech jejích dimenzích se sousedními třetími zeměmi Unie, neboť taková spolupráce je významným nástrojem politiky regionálního rozvoje a měly by z ní prospěch regiony členských států mající hranice se třetími zeměmi. Za tímto účelem by EFRR a nástroje Unie pro financování vnější činnosti, NPP (10), NDICI (11) a PZZÚ (12), měly podporovat programy v rámci přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce, spolupráce nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráce. Podpora z EFRR a z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měla být založena na vzájemnosti a proporcionalitě. Avšak u přeshraniční spolupráce v rámci NPP III a přeshraniční spolupráce v rámci NDICI by podporu z EFRR měla doplňovat alespoň rovnocenná částka v kontextu přeshraniční spolupráce v rámci NPP III a přeshraniční spolupráce v rámci NDICI, jejíž výše podléhá maximální částce stanovené v příslušném legislativním aktu, tj. až 3 % finančního krytí v rámci NPP III a až 4 % finančního krytí zeměpisného programu Sousedství podle čl. 4 odst. 2 písm. a) NDICI. [pozm. návrh 12]

(10a)

Zvláštní pozornost je třeba věnovat regionům, které se staly novými pohraničními oblastmi na vnější hranici Unie s cílem zajistit odpovídající kontinuitu stávajících programů spolupráce. [pozm. návrh 13]

(11)

V případě NPP III by účelem pomoci mělo být především pomáhat příjemcům NPP posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování a zákaz diskriminace , jakož i regionální a místní rozvoj . Pomoc NPP by měla i nadále podporovat úsilí příjemců NPP o pokrok v oblasti regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce a územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Pomoc NPP by navíc měla řešit i otázky bezpečností, migrace a správy hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení ochrany hranic a pokračování společného úsilí v boji proti nelegální migraci a převaděčství migrantů. [pozm. návrh 14]

(12)

S ohledem na pomoc NDICI by Unie měla rozvíjet se sousedními zeměmi výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrého sousedství, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy založenými na spolupráci. Toto nařízení a NDICI by proto měly podporovat vnitřní a vnější aspekty příslušných makroregionálních strategií. Tyto iniciativy jsou strategicky důležité a představují významné politické rámce pro prohlubování vztahů s partnerskými zeměmi i vztahů mezi nimi na základě zásady vzájemné odpovědnosti, sdílené odpovědnosti a dodržování závazků.

(12a)

Vytvoření synergií s vnější činností a rozvojovými programy Unie by mělo rovněž pomoci zajistit maximální vliv při současném naplňování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je uvedeno v článku 208 Smlouvy o fungování EU. Soudržnost všech politik EU je zásadní pro dosažení cílů udržitelného rozvoje. [pozm. návrh 15]

(13)

Při přípravě strategického programování a programů Interreg podporovaných z EFRR a NDICI je důležité i nadále dodržovat úlohu ESVČ a Komise, jak je stanovena v rozhodnutí Rady 2010/427/EU (13).

(14)

S ohledem na specifickou situaci nejvzdálenějších regionů Unie je nezbytné přijmout opatření týkající se zlepšení podmínek, za nichž tyto regiony mohou mít přístup ke strukturálním fondům. V důsledku toho by měla být určitá ustanovení tohoto nařízení přizpůsobena specifickým rysům nejvzdálenějších regionů, aby se zjednodušila a posílila jejich spolupráce s jejich sousedy třetími zeměmi a zámořskými zeměmi a územími , a to s přihlédnutím ke sdělení Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (14). [pozm. návrh 16]

(14a)

Toto nařízení stanovuje pro zámořské země a území (ZZÚ) možnost zapojit se do programů Interreg. V zájmu usnadnění jejich účinného přístupu a zapojení by se měly vzít v úvahu specifické rysy a problémy ZZÚ. [pozm. návrh 17]

(15)

Je zapotřebí stanovit zdroje přidělené na každou z jednotlivých složek Interreg, včetně podílu každého členského státu na celkové výši částek určených na přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci, spolupráci nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráci, a potenciál, jímž disponují členské státy, pokud jde o flexibilitu mezi těmito složkami. Ve srovnání Vzhledem ke globalizaci by se však spolupráce zaměřená na zvýšení investic do většího počtu pracovních míst a růstu a společných investic programovým obdobím 2014–2020 by se měl zmenšit podíl přeshraniční spolupráce, dalšími regiony měla určit rovněž společnými charakteristikami a ambicemi regionů a ne nezbytně hranicemi naopak proto by měl vzrůst podíl nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce z důvodu integrace námořní spolupráce a měla by být vytvořena nová složka spolupráce nejvzdálenějších regionů měly být k dispozici dostatečné dodatečné prostředky pro novou iniciativu v oblasti meziregionálních inovačních investic, aby bylo možné reagovat na celosvětovou situaci na trhu . [pozm. návrh 18]

(16)

V zájmu co nejúčinnějšího využití podpory z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měl být zřízen mechanismus, který by umožnil navrácení této podpory v případě, kdy programy vnější spolupráce nemohou být přijaty nebo musí být ukončeny, a který by se vztahoval i na třetí země, jež nedostávají podporu z žádného finančního nástroje Unie. Tento mechanismus by měl usilovat o dosažení optimálního fungování programů a maximální možnou koordinaci mezi těmito nástroji.

(17)

EFRR by měl přispívat v rámci Interreg ke specifickým cílům v rámci cílů politiky soudržnosti. Seznam specifických cílů v rámci různých tematických cílů by však měl být přizpůsoben specifickým potřebám Interreg stanovením dalších specifických cílů v rámci cíle politiky „Sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv“ tak, aby umožňoval intervence typu ESF.

(18)

V kontextu jedinečných a specifických okolností na ostrově Irsko a za účelem podpory spolupráce mezi severem a jihem v rámci Velkopáteční dohody by nový přeshraniční program „PEACE PLUS“ měl pokračovat v činnosti předchozích programů mezi pohraničními hrabstvími Irska a Severního Irska a navázat na ni. Při zohlednění jeho praktického významu je třeba zajistit, aby v případě, kdy tento program podporuje mír a usmíření, EFRR rovněž přispíval k podpoře sociální, hospodářské a regionální stability a ke spolupráci v dotčených regionech, zejména opatřeními na podporu soudržnosti mezi komunitami. Vzhledem ke specifickým rysům uvedeného programu by měl být spravován integrovaným způsobem, přičemž příspěvek Spojeného království by měl být do programu začleněn jako vnější účelově vázaný příjem. Kromě toho by se některá pravidla tohoto nařízení týkající se výběru operací neměla na uvedený program vztahovat, pokud jde o operace podporující mír a usmíření. [pozm. návrh 19]

(19)

Tímto nařízením by měly být doplněny dva specifické cíle Interreg, jeden na podporu specifického cíle Interreg pro posílení institucionální kapacity, prohlubování právní a správní spolupráce, zejména ve spojení s prováděním sdělení o příhraničních regionech, zintenzivnění spolupráce mezi občany a institucemi a rozvoj a koordinaci makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, a druhý pro řešení specifických otázek vnější spolupráce, jako je bezpečnost, ochrana, řízení překračování hranic a migrace.

(20)

Větší část podpory Unie by se měla soustředit na omezený počet cílů politik, aby se maximalizoval dopad Interreg. Je třeba posílit součinnost mezi jednotlivými složkami Interreg a jejich doplňkovost. [pozm. návrh 20]

(21)

Ustanovení o přípravě, schvalování a změnách programů Interreg a o územním rozvoji, výběru operací, monitorování a hodnocení, programových orgánech, auditu operací a o transparentnosti a komunikaci by měla být přizpůsobena specifickým rysům programů Interreg v porovnání s ustanoveními v nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Tato zvláštní ustanovení by měla být jednoduchá a jasná, aby se předešlo tzv. gold-platingu a další administrativní zátěži pro členské státy a příjemce. [pozm. návrh 21]

(22)

Ustanovení o kritériích pro operace, které mají být považovány za skutečně společné a zakládající spolupráci, o partnerství v rámci operace Interreg a o povinnostech vedoucího partnera vytvořená v programovém období 2014–2020 by měla být zachována. Partneři Interreg by však měli spolupracovat ve všech čtyřech dimenzích (vývoj, v oblasti vývoje a provádění, personální jakož i v oblasti personálního obsazení a nebo financování) nebo obou těchto oblastech, a v rámci spolupráce nejvzdálenějších regionů ve třech ze čtyř, protože by mělo být jednodušší kombinovat podporu z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti na úrovni programů i operací. [pozm. návrh 22]

(22a)

Důležitým a úspěšným nástrojem v rámci programů přeshraniční spolupráce jsou projekty „people-to-people“ (P2P) a malé projekty zaměřené na odstraňování pohraničních a přeshraničních překážek, podporu místních kontaktů a následné vzájemné sbližování příhraničních regionů a jejich občanů. Projekty P2P a malé projekty jsou realizovány v celé řadě oblastí, jako je kultura, sport, cestovní ruch, všeobecné vzdělávání a odborná příprava, hospodářství, věda, ochrana životního prostředí a ekologie, zdravotní péče, doprava a drobná infrastruktura, správní spolupráce, styk s veřejností atd. Jak se rovněž uvádí ve stanovisku Výboru regionů „Projekty ‚people-to-people‘  (15) a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“, projekty P2P mají velkou přidanou evropskou hodnotu a významně přispívají k uskutečňování celkového cíle programů přeshraniční spolupráce. [pozm. návrh 23]

(23)

Je nutné vyjasnit pravidla, jimiž se řídí fondy malých projektů, které byly prováděny od doby existence Interreg, Od doby existence Interreg byly projekty P2P a malé projekty podporovány především z fondu malých projektů nebo podobných nástrojů , nikdy se však na ně nevztahovala žádná zvláštní ustanovení, Jak se rovněž uvádí ve stanovisku Výboru regionů „Projekty ‚people-to-people‘malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“ (16) , tyto proto je nutné vyjasnit pravidla , jimiž se fondy malých projektů plní důležitou úlohu při budování důvěry mezi občany řídí. V zájmu získání přidané hodnoty přínosů z projektů P2P institucemi, nabízejí velkou evropskou přidanou hodnotuvýznamně přispívají k celkovému cíli programů přeshraniční spolupráce překonáváním překážek v podobě hranic malých projektů integrací příhraničních oblastí a jejich občanů. a v zájmu zjednodušení finančního řízení malých projektů na straně konečných příjemců, kteří často nemají zkušenosti s předkládáním žádostí o prostředky z fondů Unie, by mělo být stanoveno povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů a paušálních částek pod určitou prahovou hodnotou. [pozm. návrh 24]

(24)

Vzhledem k zapojení více než jednoho členského státu a výsledným vyšším správním nákladům, mj. pro regionální kontaktní místa (či tzv. antény), která jsou důležitými kontaktními místy pro předkladatele a řešitele projektů, a proto fungují jako přímá linka pro společné sekretariáty nebo jiné příslušné orgány, ale zejména v souvislosti s kontrolami a překladem, by měl být strop pro výdaje na technickou pomoc vyšší než v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. Aby bylo možné kompenzovat vyšší správní náklady, členské státy by měly být motivovány ke snižování administrativní zátěže související s prováděním společných projektů, kdykoliv to bude možné. Kromě toho by programy Interreg s omezenou podporou Unie nebo programy vnější přeshraniční spolupráce měly obdržet určitou minimální částku na technickou pomoc, aby bylo zajištěno dostatečné financování účinných činností technické pomoci. [pozm. návrh 25]

(25)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit fondy na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. V příslušných případech mohou být stanovovány i měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké mají fondy účinky v praxi.

(25a)

V rámci snižování administrativní zátěže by měly Komise, členské státy a regiony úzce spolupracovat, aby mohly pro systém řízení a kontroly programu Interreg použít posílená přiměřená opatření stanovená v čl. 77 nařízení (EU) …/… [nové nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 26]

(26)

Na základě zkušeností z programového období 2014–2020 by měl být zachován systém, který zavádí jasnou hierarchii pravidel způsobilosti výdajů, a zároveň by měla být zachována zásada, že pravidla způsobilosti výdajů mají být stanovena na úrovni Unie nebo pro program Interreg v celém jeho rozsahu, aby se zabránilo jakýmkoli možným rozporům či nesrovnalostem mezi jednotlivými nařízeními a mezi nařízeními a vnitrostátními pravidly. Přijímání dalších pravidel jedním členským státem, která by se vztahovala pouze na příjemce v tomto členském státě, by mělo být omezeno na naprosté minimum. Zejména by měla být do tohoto nařízení začleněna ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 (17) přijatá na programové období 2014–2020.

(27)

Členské státy V příslušných případech by měly být motivovány k tomu, aby pověřovaly členské státy měly pověřit funkcí řídicího orgánu nový nebo případně stávající ESÚS nebo aby by těmto seskupením, stejně jako jiným přeshraničním právním subjektům, svěřovaly měly svěřovat odpovědnost za řízení podprogramu, integrované územní investice nebo jednoho či více fondů malých projektů, popřípadě aby plnily úlohu jediného partnera. Členské státy by měly regionálním a místním orgánům či jiným veřejným orgánům jiných členských států umožnit vytvářet uvedená kooperativní uskupení s právní subjektivitou a zapojit místní a regionální orgány do jejich fungování. [pozm. návrh 27]

(28)

Aby byl zachován platební řetězec vytvořený pro programové období 2014–2020, tj. od Komise k vedoucímu partnerovi prostřednictvím certifikačního orgánu, mělo by se v tomto platebním řetězci v rámci vedení účetnictví pokračovat. Podpora Unie by měla být vyplácena vedoucímu partnerovi, pokud by to nevedlo k dvojímu poplatku za převod na euro a zpět na jinou měnu, nebo naopak mezi vedoucím partnerem a ostatními partnery. Není-li stanoveno jinak, vedoucí partner by měl zajistit, aby ostatní partneři obdrželi celý příspěvek z příslušného fondu Unie v jeho plné výši a ve lhůtě dohodnuté všemi partnery a na základě téhož postupu, jaký je uplatňován v případě vedoucího partnera. [pozm. návrh 28]

(29)

Podle čl. [63 odst. 9] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] mají odvětvová pravidla vzít v úvahu potřeby programů Evropské územní spolupráce (Interreg), zejména pokud jde o funkci auditu. Ustanovení týkající se každoročního výroku auditora, výroční kontrolní zprávy a auditů operací by proto měla být zjednodušena a přizpůsobena programům, na kterých se podílí více než jeden členský stát. [pozm. návrh 29 se netýká českého znění]

(30)

Měl by být stanoven jasný řetězec finančních závazků v souvislosti se zpětným získáváním částek v případě nesrovnalostí, počínaje jediným nebo ostatními partnery přes vedoucího partnera a řídicí orgán až po Komisi. Měl by být stanoven závazek členských států, třetích zemí, partnerských zemí nebo zámořských zemí a území (ZZÚ) pro případ, že částky od jediného nebo dalšího nebo vedoucího partnera nelze získat zpět, což znamená, že částku řídicímu orgánu uhradí členský stát. U programů Interreg proto neexistuje prostor pro nevymahatelné částky na úrovni příjemců. Je však třeba nezbytné vyjasnit pravidla pro případ, že členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ řídicímu orgánu částku neuhradí. Rovněž by měly být objasněny povinnosti vedoucího partnera při zpětném získávání. Měly by být také stanoveny a monitorovacím výborem schváleny postupy spojené se zpětným získáváním prostředků. Řídicí orgán by zejména však neměl být oprávněn zavázat vedoucího partnera, aby zahajoval soudní řízení v jiné zemi. [pozm. návrh 30]

(30a)

Je třeba podporovat finanční kázeň. Ujednání týkající se rušení rozpočtových závazků by však měla zároveň zohledňovat složitost programů Interreg a jejich provádění. [pozm. návrh 31]

(31)

V zájmu uplatňování převážně společného souboru pravidel jak v zúčastněných členských státech, tak ve třetích zemích, partnerských zemích nebo ZZÚ by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na účast třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ, pokud nejsou v některé kapitole tohoto nařízení stanovena zvláštní pravidla. Programovým orgánům programu Interreg mohou odpovídat srovnatelné orgány ve třetích zemích, partnerských zemích nebo ZZÚ. Zahájení způsobilosti výdajů by mělo být spojeno s podpisem dohody o financování příslušnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ. Zadávání veřejných zakázek příjemcům ve třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ by se mělo řídit pravidly pro vnější zadávání zakázek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [nové FN-Omnibus] (18). Měly by být stanoveny postupy pro uzavírání dohod o financování s každou ze třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ a uzavírání dohod mezi řídicím orgánem a každou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, pokud jde o podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti nebo pro případ převodu dalšího příspěvku ze třetí země, partnerské země nebo ZZÚ do programu Interreg jiného, než je vnitrostátní spolufinancování.

(32)

I když programy Interreg s účastí třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ by měly být prováděny v rámci sdíleného řízení, spolupráce nejvzdálenějších regionů Interreg může být prováděna v rámci nepřímého řízení. Měla by být stanovena zvláštní pravidla, pro způsob provádění těchto programů jak provádět tyto programy v celém rozsahu nebo částečně v rámci nepřímého řízení. [pozm. návrh 32]

(33)

Na základě zkušeností s velkými infrastrukturními projekty v programovém období 2014–2020 v programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství by mělo dojít ke zjednodušení postupů. Komise by si však měla ponechat určitá práva týkající se výběru takových projektů.

(34)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci přijímat a měnit seznamy programů Interreg, seznam celkových částek podpory Unie pro každý z programů Interreg a přijímat rozhodnutí, jimiž se schvalují programy Interreg a jejich změny. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (19). Ačkoliv mají tyto akty obecnou povahu, měl by být použit poradní postup vzhledem k tomu, že pouze technicky provádějí ustanovení.

(35)

Pro zajištění jednotných podmínek k přijetí nebo změně programů Interreg by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Programy vnější přeshraniční spolupráce V příslušném případě by však měly v příslušném případě programy vnější přeshraniční spolupráce respektovat postupy projednávání ve výboru stanovené nařízeními (EU) [NPP III] a [NDICI] s ohledem na první rozhodnutí o schválení těchto programů. [pozm. návrh 33]

(36)

Za účelem doplnění nebo změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu přílohy o šabloně pro programy Interreg. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(36a)

Podpora Evropské územní spolupráce je důležitou prioritou politiky soudržnosti Unie. Podpora MSP v případě nákladů na projekty evropské územní spolupráce je již blokově vyňata podle nařízení Komise (EU) č. 651/2014  (20) (obecné nařízení o blokových výjimkách). Zvláštní ustanovení týkající se regionální podpory investic realizovaných podniky všech velikostí jsou rovněž zahrnuta v Pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–2020  (21) a v části obecného nařízení o blokových výjimkách věnované regionální podpoře. S ohledem na získané zkušenosti by podpora na projekty Evropské územní spolupráce měla mít pouze omezený vliv na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy, a Komise by tak měla mít možnost prohlásit, že tato podpora je slučitelná s vnitřním trhem a že na financování poskytnuté na podporu projektů Evropské územní spolupráce se může bloková výjimka vztahovat. [pozm. návrh 34]

(37)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpory spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale naopak jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

ODDÍL I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A SLOŽKY INTERREG

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), aby byla posílena spolupráce mezi členskými státy a jejich regiony uvnitř Unie a mezi členskými státy , jejich regiony přilehlými třetími zeměmi, popřípadě partnerskými zeměmi, jinými územími či zámořskými zeměmi a územími (dále jen „ZZÚ“) nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci nebo skupinou třetích zemí tvořících součást regionální organizace . [pozm. návrh 35]

2.   Tímto nařízením se rovněž stanoví ustanovení nezbytná k zajištění účinného programování, včetně technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikace, způsobilosti, řízení a kontroly, stejně jako finančního řízení programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (dále jen „programy Interreg“) podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“).

3.   Pokud jde o podporu z „nástroje předvstupní pomoci“ (dále jen „NPP III“), „nástroje pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci“ (dále jen „NDICI“) a finančního krytí pro všechny ZZÚ na období 2021 až 2027 zřízeného rozhodnutím Rady (EU) XXX jako program (dále jen „PZZÚ“) na programy Interreg (uvedené tři nástroje dále souhrnně jen „nástroje Unie pro financování vnější činnosti“), toto nařízení vymezuje další specifické cíle a rovněž začlenění těchto fondů do programů Interreg, kritéria pro způsobilost třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ a jejich regionů a některá konkrétní prováděcí pravidla.

4.   Pokud jde o podporu z EFRR a nástroje Unie pro financování vnější činnosti (dále souhrnně jen „fondy Interreg“) na programy Interreg, vymezuje toto nařízení specifické cíle Interreg, stejně jako uspořádání, kritéria, jež musí členské státy, třetí země, partnerské země a ZZÚ a jejich regiony splnit, aby se staly způsobilými, finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělování.

5.   Na programy Interreg se použijí nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a nařízení (EU) [o novém EFRR], pokud není v uvedených nařízeních a v tomto nařízení stanoveno jinak nebo pokud ustanovení nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] neplatí pouze pro cíl Investice pro zaměstnanost a růst.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku [2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Použijí se rovněž tyto definice:

1)

„příjemcem NPP“ se rozumí země nebo území uvedené v příloze I nařízení (EU) [NPP III];

2)

„třetí zemí“ se rozumí země, která není členským státem Unie a nepřijímá podporu z fondů Interreg;

3)

„partnerskou zemí“ se rozumí příjemce NPP nebo země či území spadající do „zeměpisné oblasti sousedství“ uvedené v příloze I nařízení (EU) [NDICI] a Ruská federace, jestliže přijímá podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti;

4)

„přeshraničním právním subjektem“ se rozumí právní subjekt , včetně euroregionu, zřízený podle práva jedné ze zemí zúčastněných v programu Interreg, pokud je vytvořen územními samosprávami nebo jinými subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí; [pozm. návrh 36]

4a)

„organizací pro regionální integraci a spolupráci“ se rozumí uskupení členských států či regionů patřících do téže zeměpisné oblasti, jejichž cílem je úzká spolupráce ve věcech společného zájmu. [pozm. návrh 37]

2.   Pro účely tohoto nařízení, pokud se v ustanoveních nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] odkazuje na „členský stát“, rozumí se tím „členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán“, a pokud se odkazuje na „každý členský stát“ nebo „členské státy“, rozumí se tím „členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu Interreg“.

Pro účely tohoto nařízení, pokud se v ustanoveních nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] odkazuje na „fondy“ ve smyslu čl. [1 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení nebo na „EFRR“, má se za to, že tyto odkazy zahrnují i příslušný nástroj Unie pro financování vnější činnosti.

Článek 3

Složky cíle Evropská územní spolupráce (Interreg)

V rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) jsou z EFRR a popřípadě z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti podporovány tyto složky:

1)

přeshraniční spolupráce mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného a harmonizovaného regionálního rozvoje (složka 1): [pozm. návrh 38]

a)

vnitřní přeshraniční spolupráce mezi přilehlými pozemními nebo námořními pohraničními regiony dvou nebo více členských států či mezi přilehlými pozemními nebo námořními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jedné třetí země či více třetích zemích uvedených v čl. 4 odst. 3, nebo [pozm. návrh 39]

b)

vnější přeshraniční spolupráce mezi přilehlými pozemními nebo námořními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jednoho nebo více těchto stran: [pozm. návrh 40]

i)

příjemců NPP, nebo

ii)

partnerských zemí, které přijímají podporu z NDICI, nebo

iii)

Ruské federace za účelem umožnění její účasti na přeshraniční spolupráci, která je rovněž podporována z NDICI;

2)

nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce na větších nadnárodních územích nebo v okolí přímořských oblastí, do níž jsou zapojeni vnitrostátní, regionální a místní partneři programu v členských státech, třetích zemích a partnerských zemích a v Grónsku ZZÚ , za účelem dosažení vyššího stupně územní integrace („složka 2“); pokud se odkazuje pouze na nadnárodní spolupráci: „složka 2A“; pokud se odkazuje pouze na námořní spolupráci: „složka 2B“); [pozm. návrh 41]

3)

spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a spolupráce těchto regionů se sousedními třetími nebo partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci nebo některými z nich za účelem usnadnění jejich regionální integrace a harmonizovaného rozvoje v jejich sousedství („složka 3“); [pozm. návrh 42]

4)

meziregionální spolupráce s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti („složka 4“) podporou:

a)

výměny zkušeností, inovačních přístupů a budování kapacit v souvislosti s:

i)

prováděním programů Interreg;

ia)

provádění společných meziregionálních rozvojových projektů; [pozm. návrh 43]

ib)

rozvoj kapacit mezi partnery v celé Unii v souvislosti s: [pozm. návrh 44]

ii)

prováděním programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, zejména s ohledem na meziregionální a nadnárodní činnosti s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom jiném členském státě;

iia)

určení a šíření osvědčených postupů za účelem jejich přenosu především do operačních programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst; [pozm. návrh 45]

iib)

výměna zkušeností, které se týkají určení, přenosu a šíření osvědčených postupů v oblasti udržitelného rozvoje měst, včetně vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi; [pozm. návrh 46]

iii)

zřizováním, fungováním a využíváním evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

iiia)

vytvoření, fungování a používání evropského přeshraničního mechanismu uvedeného v nařízení (EU) č. …/… [nový evropský přeshraniční mechanismus]; [pozm. návrh 47]

b)

analýzy vývojových trendů ve vztahu k cílům územní soudržnosti;

5)

meziregionální inovační investice prostřednictvím komercializace a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů, které mají potenciál podpořit rozvoj evropských hodnotových řetězců („složka 5“). [pozm. návrh 48]

ODDÍL II

ZEMĚPISNÉ POKRYTÍ

Článek 4

Zeměpisné pokrytí přeshraniční spolupráce

1.   Pro účely přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních nebo námořních hranic se třetími zeměmi nebo partnerskými zeměmi , aniž jsou dotčeny případné úpravy nezbytné pro zajištění soudržnosti a kontinuity oblastí spolupráce stanovených pro programové období 2014–2020 . [pozm. návrh 49]

2.   Regiony na námořních hranicích, které jsou propojeny přes moře pevným spojením, jsou také podporovány v rámci přeshraniční spolupráce. [pozm. návrh 50]

3.   Programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci mohou pokrývat regiony v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království, které jsou rovnocenné regionům úrovně NUTS 3, a také Lichtenštejnsko, Andorru, a Monako a San Marino . [pozm. návrh 51]

4.   Pro účely vnější přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z NPP III nebo NDICI regiony úrovně NUTS 3 příslušné partnerské země nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti podél všech pozemních nebo námořních hranic mezi členskými státy a partnerskými zeměmi způsobilými v rámci NPP III nebo NDICI. [pozm. návrh 52]

Článek 5

Zeměpisné pokrytí nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce [pozm. návrh 53]

1.   Pro účely nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 2 pokrývající souvislé funkční oblasti, popřípadě aniž by byly dotčeny potenciální úpravy přihlédnutím k makroregionálním strategiím cílem zajistit soudržnost a kontinuitu této spolupráce ve větších souvislých oblastech v programovém období 2014–2020, přičemž se případně zohlední makroregionální strategie nebo strategiím strategie pro přímořské oblasti. [pozm. návrh 54]

2.   Programy Interreg pro nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci mohou zahrnovat: [pozm. návrh 55]

a)

regiony na Islandu, v Norsku, Švýcarsku, Spojeném království, stejně jako Lichtenštejnsko, Andorru, Monako a San Marino;

b)

Grónsko ZZÚ využívající podporu poskytovanou v rámci programu pro ZZÚ ; [pozm. návrh 56]

c)

Faerské ostrovy;

d)

regiony partnerských zemí v rámci NPP III nebo NDICI,

bez ohledu na to, zda jsou podporovány z rozpočtu Unie, či nikoli.

3.   Mezi regiony, třetí země, nebo partnerské země nebo ZZÚ uvedené v odstavci 2 patří regiony úrovně NUTS 2 nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti. [pozm. návrh 57]

Článek 6

Zeměpisné pokrytí spolupráce nejvzdálenějších regionů

1.   Pokud jde o spolupráci nejvzdálenějších regionů, jsou všechny regiony uvedené v čl. 349 odst. 1 Smlouvy o fungování EU podporovány z EFRR.

2.   Programy Interreg pro nejvzdálenější regiony mohou rovněž pokrývat sousední partnerské země podporované z NDICI, nebo ZZÚ podporovaná z PZZÚ, ( organizace pro regionální spolupráci nebo obojí) kombinaci dvou nebo všech tří typů těchto subjektů . [pozm. návrh 58]

Článek 7

Zeměpisné pokrytí meziregionální spolupráce a meziregionálních inovačních investic [pozm. návrh 59]

1.   Pro účely jakéhokoli programu Interreg složky 4 nebo meziregionálních inovačních investic v rámci složky 5 je k podpoře z EFRR způsobilé celé území Unie , včetně nejvzdálenějších regionů . [pozm. návrh 60]

2.   Programy Interreg složky 4 mohou zahrnovat celé třetí země, partnerské země, další území nebo ZZÚ uvedené v článcích 4, 5 a 6 nebo jejich části bez ohledu na to, zda jsou podporovány z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, či nikoli. Účast třetích zemí v těchto programech je možná, pokud přispívají k financování formou vnějších účelově vázaných příjmů. [pozm. návrh 61]

Článek 8

Seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora

1.   Pro účely článků 4, 5 a 6 přijme Komise prováděcí akt, v němž stanoví seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora, rozdělený na jednotlivé složky a jednotlivé programy Interreg. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

Vnější přeshraniční programy Interreg se uvádějí v seznamu jako „programy Interreg pro přeshraniční spolupráci v rámci NPP III“, nebo „programy Interreg pro přeshraniční spolupráci v rámci sousedství“.

2.   Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 obsahuje rovněž seznam, v němž se uvedou regiony Unie úrovně NUTS 3, které jsou zohledněny pro příděl z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatňují nástroje Unie pro financování vnější činnosti, stejně jako seznam s uvedením těch regionů úrovně NUTS 3, které jsou zohledněny pro účely přídělu v rámci složky 2B a jsou uvedeny v čl. 9 odst. 3 písm. a). [pozm. návrh 62]

3.   V seznamu zmíněném v odstavci 1 se uvedou rovněž regiony třetích nebo partnerských zemí nebo území mimo Unii, které nepřijímají podporu z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti. [pozm. návrh 63 se netýká českého znění]

ODDÍL III

ZDROJE A MÍRY SPOLUFINANCOVÁNÍ

Článek 9

Zdroje z EFRR na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg)

1.   Zdroje z EFRR na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 8 430 000 000 11 165 910 000 EUR (podle cen platných v roce 2018) z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti na programové období 2021–2027 a stanovených v čl. [ 103 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 64]

2.   Zdroje uvedené Částka 10 195 910 000 EUR (91,31 %) ze zdrojů uvedených v odstavci 1 se přidělují přiděluje takto: [pozm. návrh 65]

a)

52,7 % (tj. celkem EUR 4 440 000 000 7 500 000 000 EUR (67,16 % ) na přeshraniční spolupráci (složka 1); [pozm. návrh 66]

b)

31,4 % (tj. celkem EUR 2 649 900 000 1 973 600 880 EUR ( 17,68 % ) na nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci (složka 2); [pozm. návrh 67]

c)

357 309 120 EUR ( 3,2 %) na spolupráci nejvzdálenějších regionů (složka 3); [pozm. návrh 68]

d)

1,2 % (tj. celkem EUR 100 000 000 365 000 000 EUR ( 3,27 % ) na meziregionální spolupráci (složka 4); [pozm. návrh 69]

e)

11,5 % (tj. celkem EUR 970 000 000) na meziregionální inovační investice (složka 5). [pozm. návrh 70]

3.   Komise každému členskému státu oznámí jeho podíl na celkové částce pro složky 1, 2 a 3 rozdělený podle jednotlivých let.

Jako kritérium pro rozdělení podle členských států se použije počet obyvatel v těchto regionech:

a)

regiony úrovně NUTS 3 pro složku 1 a regiony úrovně NUTS 3 pro složku 2B uvedené v prováděcím aktu podle čl. 8 odst. 2; [pozm. návrh 71]

b)

regiony úrovně NUTS 2 pro složky složku 2A a 3; [pozm. návrh 72]

ba)

regiony úrovně NUTS 2 a 3 pro složku 3. [pozm. návrh 73]

4.   Každý členský stát může převést až 15 % svého finančního přídělu pro každou složku 1, 2 a 3 z jedné z těchto složek do jiné nebo jiných složek.

5.   Na základě částek oznámených podle odstavce 3 informuje každý členský stát Komisi o tom, zda a jak naložil s možností převodu stanovenou v odstavci 4, stejně jako o výsledném rozdělení jeho podílu mezi programy Interreg, jichž se daný členský stát účastní.

5a.     970 000 000 EUR (8,69 %) z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na novou iniciativu meziregionálních inovačních investic, jak je uvedeno v článku 15a (nový).

Pokud Komise do 31. prosince 2026 nepřidělí na projekty vybrané v rámci této iniciativy veškeré dostupné zdroje uvedené v odstavci 1, zbývající nevyužité zůstatky se rozdělí mezi složku 1 až 4. [pozm. návrh 74]

Článek 10

Ustanovení uplatňovaná napříč fondy

1.   Komise přijme prováděcí akt, v němž stanoví víceletý strategický dokument pro vnější přeshraniční programy Interreg podporované z EFRR a NDICI nebo NPP III. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

Pokud jde o programy Interreg podporované z EFRR a NDICI, stanoví tento prováděcí akt prvky uvedené v čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) [o NDICI].

2.   Příspěvek z EFRR na vnější přeshraniční programy Interreg, které mají být rovněž podporovány z finančního krytí v rámci nástroje NPP III přiděleného na přeshraniční spolupráci (dále jen „NPP III na přeshraniční spolupráci“) nebo z finančního krytí v rámci nástroje NDICI přiděleného na přeshraniční spolupráci pro zeměpisnou oblast sousedství (dále jen „NDICI na přeshraniční spolupráci“), stanoví Komise a dotčené členské státy. Příspěvek z EFRR stanovený pro každý členský stát se následně mezi dotčenými členskými státy nepřerozděluje.

3.   Podpora z EFRR se poskytne na jednotlivé vnější přeshraniční programy Interreg za předpokladu poskytnutí alespoň rovnocenných částek z NPP III na přeshraniční spolupráci a z NDICI na přeshraniční spolupráci podle příslušného strategického programového dokumentu. Tato rovnocennost Tento příspěvek podléhá maximální částce stanovené v legislativním aktu o NPP III nebo NDICI. [pozm. návrh 75]

Pokud však přezkoumání příslušného strategického programového dokumentu v rámci NPP III nebo NDICI vede ke snížení odpovídajících částek pro zbývající roky, každý dotčený členský stát si zvolí z těchto možností:

a)

požádá o mechanismus podle čl. 12 odst. 3;

b)

bude pokračovat v provádění programu Interreg se zbývající podporou z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci, nebo

c)

zkombinuje možnosti a) a b).

4.   Roční prostředky odpovídající výši podpory na vnější přeshraniční programy Interreg z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci se v rámci plnění rozpočtu pro rok 2021 zapisují do příslušných rozpočtových položek.

5.   Pokud Komise zahrnula zvláštní finanční příděl na pomoc partnerským zemím nebo regionům podle nařízení (EU) [o NDICI] a na pomoc ZZÚ podle rozhodnutí Rady [rozhodnutí o ZZÚ] nebo na obojí při posílení jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie v souladu s čl. [33 odst. 2] nařízení (EU) [o NDICI] nebo článkem [87] [rozhodnutí o PZZÚ] nebo v souladu s oběma, může EFRR popřípadě v souladu s tímto nařízením a na základě reciprocity a proporcionality, pokud jde o výši financování z NDICI nebo PZZÚ nebo obou, rovněž přispívat na činnosti, které provádí partnerská země nebo region nebo jakýkoli jiný subjekt podle nařízení (EU) [o NDICI], země, území nebo jakýkoli jiný subjekt podle [rozhodnutí o ZZÚ] nebo nejvzdálenější region Unie, zejména v rámci jednoho nebo více společných programů Interreg složek 2, 3 nebo 4, nebo v rámci opatření spolupráce uvedených v článku 60 a zavedených a prováděných podle tohoto nařízení.

Článek 11

Seznam programových zdrojů Interreg

1.   Komise na základě informací poskytnutých členskými státy podle čl. 9 odst. 5 přijme prováděcí akt, v němž vytvoří seznam všech programů Interreg a uvede celkovou výši celkové podpory z EFRR pro každý z programů a popřípadě celkovou podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

2.   Tento prováděcí akt rovněž obsahuje seznam částek převedených podle čl. 9 odst. 5 rozdělených podle jednotlivých členských států a podle jednotlivých nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.

Článek 12

Vrácení zdrojů a ukončení

1.   V letech 2022 a 2023 se roční příspěvek z EFRR na vnější přeshraniční programy Interreg, pro které nebyl Komisi předložen žádný program do 31. března daného roku a který nebyl přerozdělen do jiného programu předloženého v rámci stejné kategorie vnějších přeshraničních programů Interreg, přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se dotčený členský stát nebo dotčené členské státy účastní.

2.   Budou-li k 31. březnu 2024 stále existovat vnější přeshraniční programy Interreg, které nebyly předloženy Komisi, celý příspěvek z EFRR uvedený v čl. 9 odst. 5 na tyto programy na zbývající léta až do roku 2027, který nebyl přerozdělen do jiného vnějšího přeshraničního programu Interreg rovněž podporovaného z NPP III na přeshraniční spolupráci, popřípadě NDICI na přeshraniční spolupráci, se přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se dotčený členský stát nebo dotčené členské státy účastní.

3.   Veškeré vnější přeshraniční programy Interreg, které již byly schváleny Komisí, se ukončí nebo se příděly určené na tyto programy sníží v souladu s platnými pravidly a postupy, zejména jestliže:

a)

žádná z partnerských zemí zahrnutých do příslušného programu Interreg nepodepsala příslušnou dohodu o financování ve lhůtách stanovených v souladu s článkem 57;

b)

v řádně odůvodněných případech, kdy program Interreg nemůže být proveden podle plánu z důvodu problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi. [pozm. návrh 76]

V těchto případech se příspěvek z EFRR uvedený v odstavci 1, který odpovídá dosud nevyčleněným ročním splátkám nebo ročním splátkám vyčleněným a zrušeným celkově nebo částečně ve stejném rozpočtové roce, které dosud nebyly přerozděleny do jiného vnějšího přeshraničního programu Interreg rovněž podporovaného z NPP III na přeshraniční spolupráci, popřípadě NDICI na přeshraniční spolupráci, přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se dotčený členský stát nebo dotčené členské státy účastní.

4.   Pokud jde o program Interreg složky 2, který již byl schválen Komisí, účast partnerské země nebo Grónska ZZÚ se ukončí, pokud nastane jedna ze situací stanovených v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) a b). [pozm. návrh 77]

Zúčastněné členské státy a popřípadě zbývající zúčastněné partnerské země požádají o jeden z těchto scénářů:

a)

aby byl program Interreg zcela ukončen, zejména pokud není možné splnit jeho hlavní společné rozvojové výzvy bez účasti této partnerské země nebo Grónska ZZÚ ; [pozm. návrh 78]

b)

aby byl příděl vyčleněný na tento program Interreg snížen v souladu s platnými pravidly a postupy;

c)

aby program Interreg pokračoval bez účasti této partnerské země nebo Grónska ZZÚ . [pozm. návrh 79]

V případě snížení přídělu na program Interreg podle písmene b) druhého pododstavce tohoto odstavce se příspěvek z EFRR, který odpovídá dosud nevyčleněným ročním splátkám, přidělí na jiný program Interreg složky 2, jehož se účastní jeden nebo více dotčených členských států, nebo v případě, že se členský stát účastní pouze jednoho programu Interreg složky 2, na jeden nebo více vnitřních přeshraničních programů Interreg, jichž se tento členský stát účastní.

5.   Příspěvky z NPP III, NDICI nebo PZZÚ snížené podle tohoto článku se použijí v souladu s nařízením (EU) [o NPP III], nařízením (EU) [o NDICI] nebo rozhodnutím Rady [o ZZÚ].

6.   Pokud třetí země, nebo partnerská země nebo ZZÚ přispívající do programu Interreg vnitrostátními zdroji, které nepředstavují vnitrostátní spolufinancování podpory z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti, sníží tento příspěvek během provádění programu Interreg, a to buď celkově, nebo ve vztahu k už vybraným společným operacím, pro které již byl vystaven dokument uvedený v čl. 22 odst. 6, zúčastněný členský stát nebo členské státy požádají o uplatnění jedné z možností stanovených v odst. 4 druhém pododstavci tohoto článku . [pozm. návrh 80]

Článek 13

Míry spolufinancování

Míra spolufinancování na úrovni každého programu Interreg není vyšší než 70  80 %, pokud není s ohledem na vnější přeshraniční programy Interreg nebo programy Interreg složky 3 stanoven vyšší podíl v nařízení (EU) [o NPP III], nařízení (EU) [o NDICI] nebo rozhodnutí Rady (EU) [o PZZÚ] nebo v některém z aktů přijatých podle těchto právních předpisů. [pozm. návrh 81]

KAPITOLA II

Specifické cíle Interreg a tematické zaměření

Článek 14

Specifické cíle Interreg

1.   EFRR v rámci své oblasti působnosti stanovené v článku [4] nařízení (EU) [o novém EFRR] a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti přispívají k cílům politiky stanoveným v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] prostřednictvím společných činností v rámci programů Interreg.

2.   V případě programu PEACE PLUS, pokud má za cíl podporu míru a usmíření, přispívá EFRR v souvislosti se specifickým cílem v rámci cíle politiky 4 rovněž k prosazování sociální, hospodářské a regionální stability v dotčených regionech, zejména činnostmi na podporu soudržnosti dotčených komunit. Uvedený specifický cíl je podpořen v rámci zvláštní priority.

3.   Kromě specifických cílů pro EFRR stanovených v článku [2] nařízení (EU) [o novém EFRR] může přispěje EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti rovněž přispívat k dosažení specifických cílů v rámci cíle politiky 4, a to za účelem: [pozm. návrh 82]

a)

zvýšení účinnosti trhů práce a zlepšení přeshraničního přístupu ke kvalitnímu zaměstnání;

b)

zlepšení přístupu k přeshraničnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení a jejich kvality s cílem zvýšení dosaženého vzdělání a zlepšení dovedností na úroveň, jež umožňuje přeshraniční uznávání;

c)

zlepšení rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným přeshraničním službám zdravotní péče;

d)

zlepšení dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů přeshraniční zdravotní péče a přeshraničních služeb dlouhodobé péče;

e)

podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě, a to i prostřednictvím posílení rovných příležitostí a boje proti přeshraniční diskriminaci.

4.   V rámci složek 1, 2 a 3 může EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti podporovat rovněž specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“, zejména prostřednictvím těchto činností:

a)

v rámci programů Interreg složek 1 a 2B: [pozm. návrh 83]

i)

posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy, zejména těch, které jsou pověřeny správou konkrétního území, jakož i zúčastněných stran;

ii)

zvýšení účinnosti veřejné správy podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany , včetně projektů eč, subjekty občanské společnosti a orgány, zejména s cílem vyřešit právní a jiné překážky v příhraničních regionech; [pozm. návrh 84]

b)

v rámci programů Interreg složek 1, 2 a 3: posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran za účelem provádění makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti;

c)

v rámci vnějších přeshraničních programů Interreg a programů Interreg složek 2 a 3 podporovaných z fondů Interreg, kromě činností uvedených v písmenech a) a b): budování vzájemné důvěry, zejména podporou kontaktů mezi lidmi, posilováním udržitelné demokracie a podporou subjektů občanské společnosti a jejich úlohy v reformních procesech a přechodu k demokracii.

5.   V rámci vnějších přeshraničních programů Interreg a programů Interreg složek 1, 2 a 3 přispívá může fond EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti přispět rovněž k vnějšímu ke specifickému cíli Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“, zejména činnostmi v oblasti správy překračování hranic a řízení mobility a migrace, včetně ochrany a hospodářské a sociální integrace migrantů a uprchlíků pod mezinárodní ochranou . [pozm. návrh 85]

Článek 15

Tematické zaměření

1.   Nejméně 60 % prostředků z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti přidělených v rámci priorit jiných než technická pomoc se pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 přidělí nejvýše na tři cíle politiky stanovené v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.   Dalších 15 % prostředků z  Z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc se pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 přidělí až 15 % prostředků na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“ nebo až 10 % prostředků může být přiděleno na vnější specifický cíl Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“. [pozm. návrh 86]

3.   Pokud program Interreg složky složek 1 a 2A podporuje makroregionální strategii, jsou celkové příděly nebo strategii pro přímořské oblasti , alespoň 80 % přídělů fondu EFRR a popřípadě popřípadě část nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných priorit než technická pomoc plánovány na základě přispívá k dosažení cílů dané strategie. [pozm. návrh 87]

4.   Pokud program Interreg složky 2B podporuje makroregionální strategii nebo strategii pro přímořské oblasti, přidělí se nejméně 70 % celkových přídělů z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc na cíle dané strategie. [pozm. návrh 88]

5.   V případě programů Interreg složky 4 se celkové příděly z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc přidělí na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“.

Článek 15 a

Meziregionální inovační investice

1.     Zdroje uvedené v čl. 9 odst. 5a (nový) se přidělí na novou iniciativu meziregionálních inovačních investic, která je určena na:

a)

komercializaci a rozšiřování společných inovačních projektů, které mohou podpořit rozvoj evropských hodnotových řetězců,

b)

sdružování vědecko-výzkumných pracovníků, podniků, organizací občanské společnosti a orgánů veřejné správy zapojených do strategií pro inteligentní specializaci a sociální inovace na celostátní nebo regionální úrovni,

c)

pilotní projekty zaměřené na hledání nebo testování nových vývojových řešení na regionální a místní úrovni, která by byla založena na strategiích pro inteligentní specializaci, nebo

d)

výměnu zkušeností s inovacemi, jejímž cílem by bylo využít zkušenosti získané v rámci regionálního nebo místního rozvoje.

2.     V zájmu zachování zásady evropské územní soudržnosti s přibližně rovným podílem finančních zdrojů se uvedené investice zaměří na vytváření vazeb mezi méně rozvinutými regiony a vedoucími regiony, a to zvýšením kapacity regionálních inovačních ekosystémů v méně rozvinutých regionech s cílem integrovat se do stávající nebo vznikající hodnoty EU, jakož i schopnosti podílet se na partnerství s jinými regiony.

3.     Komise provádí tyto investice v rámci přímého nebo nepřímého řízení. Při definování dlouhodobého pracovního programu a s ním souvisejících výzev jí pomáhá odborná skupina.

4.     Z fondu EFRR se podporují meziregionální investice do inovací na celém území Unie. Účast třetích zemí na těchto investicích je možná, pokud přispívají k financování formou vnějších účelově vázaných příjmů. [pozm. návrh 89]

KAPITOLA III

Tvorba programů

ODDÍL I

PŘÍPRAVA, SCHVALOVÁNÍ A ZMĚNA PROGRAMŮ INTERREG

Článek 16

Příprava a předkládání programů Interreg

1.   Cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) se plní prostřednictvím programů Interreg v rámci sdíleného řízení s výjimkou složky 3, která může být prováděna zcela nebo částečně v rámci nepřímého řízení, a složky 5, která po konzultaci se provádí v rámci přímého nebo nepřímého řízení zúčastněnými stranami . [pozm. návrh 90]

2.   Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, nebo ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci připraví program Interreg v souladu se šablonou uvedenou v příloze pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. [pozm. návrh 91]

3.   Zúčastněné členské státy připraví program Interreg ve spolupráci s programovými partnery uvedenými v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Při vypracovávání programů Interreg, které se týkají makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, by měly členské státy a partneři programu přihlížet k tematickým prioritám příslušných makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti a konzultovat s příslušnými subjekty. Členské státy a partneři programu vytvoří předběžný mechanismus k zajištění toho, aby na začátku programového období došlo k setkání všech subjektů na makroregionální a přímořské úrovni, programových orgánů EÚS a zástupců regionů a zemí, aby společně rozhodli o prioritách každého programu. Uvedené priority případně odpovídají akčnímu plánu makroregionálních strategií nebo strategií pro přímořské oblasti. [pozm. návrh 92]

Zúčastněné třetí země nebo partnerské země nebo ZZÚ popřípadě zahrnou rovněž programové partnery rovnocenné těm, kteří jsou uvedeni ve zmíněném článku.

4.   Členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, předloží Komisi program jeden nebo více programů Interreg do [datum vstupu v platnost plus devět dvanáct měsíců] jménem všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí, nebo ZZÚ nebo organizací pro regionální integraci a spolupráci . [pozm. návrh 93]

Program Interreg zahrnující podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti však předkládá členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, nejpozději šest dvanáct měsíců poté, co Komise přijme příslušný strategický programový dokument podle čl. 10 odst. 1 nebo popřípadě podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. [pozm. návrh 94]

5.   Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ před předložením programu Interreg Komisi písemně potvrdí svůj souhlas s jeho obsahem. Tento souhlas obsahuje také závazek všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ poskytnout spolufinancování potřebné k provádění programu Interreg a případně závazek třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ k poskytnutí finančního příspěvku.

Odchylně od prvního pododstavce v případě programů Interreg, do nichž jsou zapojeny nejvzdálenější regiony a třetí země, partnerské země nebo ZZÚ, konzultují dotčené členské státy příslušné třetí země, partnerské země nebo ZZÚ ještě před tím, než tyto programy Interreg předloží Komisi. V tomto případě může být souhlas ohledně obsahu programů Interreg a možného příspěvku třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ místo toho vyjádřen ve formálně schváleném zápisu z konzultačních jednání se třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo ze zasedání organizací pro regionální spolupráci.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 62 za účelem změny přílohy s cílem přizpůsobit se změnám jejích méně podstatných prvků, k nimž dojde během programového období.

Článek 17

Obsah programů Interreg

1.   Každý program Interreg stanoví společnou strategii svého přispění k dosažení cílů politiky stanovených v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a specifických cílů Interreg stanovených v čl. 14 odst. 4 a 5 tohoto nařízení a ke komunikaci o výsledcích programu.

2.   Každý program Interreg se skládá z priorit.

Každá priorita odpovídá jednomu cíli politiky nebo popřípadě jednomu nebo oběma specifickým cílům Interreg nebo technické pomoci. Priorita odpovídající cíli politiky nebo popřípadě jednomu nebo oběma specifickým cílům Interreg se skládá z jednoho či několika specifických cílů. Jednomu cíli politiky nebo specifickému cíli Interreg může odpovídat více než jedna priorita.

3.   V řádně odůvodněných případech a po dohodě s Komisí může dotčený členský stát Za účelem lepší účinnosti provádění programů a dosažení většího objemu operací může dotčený členský stát rozhodnout o tom, že do programů Interreg převede až [x]  20 % částky z prostředků EFRR přidělených na odpovídající program v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro stejný region. Každý členský stát předem informuje Komisi o tom, že hodlá tuto možnost převodu využít, a sdělí Komisi důvody pro své rozhodnutí. Převedená částka představuje zvláštní prioritu nebo zvláštní priority. [pozm. návrh 95]

4.   Každý program Interreg stanoví:

a)

programovou oblast (včetně mapy v samostatném dokumentu);

b)

souhrn hlavních společných úkolů , obzvláště s přihlédnutím k: [pozm. návrh 96]

i)

hospodářským, sociálním a územním rozdílům;

ii)

společným investičním potřebám a doplňkovosti s jinými formami podpory a možným synergiím, jichž je třeba dosáhnout ; [pozm. návrh 97]

iii)

poučením vyvozeným z minulých zkušeností a ke způsobu jejich zohlednění v programu ; [pozm. návrh 98]

iv)

makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti, pokud se na celou programovou oblast nebo její část vztahuje jedna či více strategií;

c)

odůvodnění vybraných cílů politiky a specifických cílů Interreg, odpovídajících priorit, specifických cílůforem podpory, popřípadě řešení chybějících spojení v přeshraniční infrastruktuře; [pozm. návrh 99]

d)

specifické cíle pro každou prioritu, s výjimkou technické pomoci;

e)

pro každý specifický cíl:

i)

související typy činností, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti, případně soubor kritérií a odpovídající transparentní kritéria výběru pro takovou operaci ; [pozm. návrh 100]

ii)

ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iii)

hlavní cílové skupiny; [pozm. návrh 101]

iv)

konkrétní cílová území, včetně plánovaného využití integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje či jiných územních nástrojů;

v)

plánované využití finančních nástrojů; [pozm. návrh 102]

vi)

orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervence;

f)

pro prioritu „technická pomoc“ plánované využití v souladu s články [30], [31] a [32] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a příslušné typy intervencí;

g)

finanční plán obsahující níže uvedené tabulky (bez rozdělení podle zúčastněných členských států, třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ, není-li uvedeno jinak):

i)

tabulku, jež uvádí výši celkového finančního přídělu pro EFRR a popřípadě pro každý nástroj Unie pro financování vnější činnosti, a to na celé programové období a na každý rok;

ii)

tabulku, jež uvádí výši celkového finančního přídělu pro každou prioritu z EFRR a popřípadě každého nástroje Unie pro financování vnější činnosti podle priorit, výši vnitrostátního spolufinancování a informaci o tom, zda je vnitrostátní spolufinancování složeno z veřejného a soukromého spolufinancování;

h)

opatření přijatá k zapojení příslušných programových partnerů uvedených v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] do přípravy programu Interreg a úlohu těchto programových partnerů při provádění, monitorování a hodnocení uvedeného programu;

i)

zamýšlený přístup ke komunikaci a viditelnosti programu Interreg definováním jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů, komunikace pomocí sociálních médií, plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení.

5.   Informace podle odstavce 4 se uvádějí takto:

a)

pokud jde o tabulky uvedené v písmenu g) a podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, stanoví se tyto fondy takto:

i)

pro vnější přeshraniční programy Interreg podporované nástroji NPP III a NDICI jako jedna částka („NPP III na přeshraniční spolupráci“ nebo „sousedství na přeshraniční spolupráci“), která kombinuje příspěvek z [okruhu 2 Soudržnost a hodnoty, dílčího stropu Hospodářská, sociální a územní soudržnost] a [okruhu 6 Sousedství a svět];

ii)

pro programy Interreg složek 2 a 4 podporované nástroji NPP III, NDICI nebo PZZÚ jako jedna částka („fondy Interreg“), která kombinuje příspěvek z [okruhu 2] a [okruhu 6], nebo odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů „EFRR“, „NPP III“, „NDICI“ a „PZZÚ“ na základě výběru programových partnerů;

iii)

pro programy Interreg složky 2 podporované nástrojem PZZÚ odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů („EFRR“ a „PZZÚ Grónsko“); [pozm. návrh 103]

iv)

pro programy Interreg složky 3 podporované nástroji NDICI a PZZÚ odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů („EFRR“, „NDICI“ a „PZZÚ“);

b)

tabulka uvedená v odst. 4 písm. g) bodě ii) zahrnuje pouze částky pro roky 2021 až 2025. [pozm. návrh 104]

6.   Pokud jde o odst. 4 písm. e) bod vi) a písm. f), vycházejí typy intervencí z nomenklatury uvedené v příloze [I] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

7.   Program Interreg:

a)

určí řídicí orgán, auditní orgán a subjekt, kterému bude Komise vyplácet platby;

b)

stanoví postup zřízení společného sekretariátu a případně postup podpory řídících struktur v členských státech nebo ve třetích zemích ; [pozm. návrh 105]

c)

uvádí rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ v případě finančních oprav uložených řídicím orgánem nebo Komisí.

8.   Řídicí orgán sdělí Komisi veškeré změny informací uvedených v odst. 7 písm. a), aniž by bylo nutné program měnit.

9.   Odchylně od odstavce 4 se obsah programů Interreg složky 4 přizpůsobí specifické povaze těchto programů Interreg, a to zejména takto:

a)

informace podle písmene a) se nevyžadují;

b)

informace požadované podle písmen b) a h) se uvedou ve formě krátkého přehledu;

c)

pro každý specifický cíl v rámci jakékoli priority jiné než technická pomoc se uvedou tyto informace:

i)

určení jediného příjemce nebo omezeného seznamu příjemců a postup udělování;

ii)

související typy činností a jejich očekávané přispění ke specifickým cílům;

iii)

ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iv)

hlavní cílové skupiny;

v)

orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervence;

Článek 18

Schválení programů Interreg

1.   Komise zcela transparentně posoudí každý program Interreg a jeho soulad s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením a v případě podpory z nástroje Unie pro financování vnější činnosti a ve vhodných případech jeho soulad s víceletým strategickým dokumentem podle čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení nebo s příslušným strategickým programovým rámcem podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více těchto nástrojů. [pozm. návrh 106]

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu Interreg členským státem, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán.

3.   Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, nebo ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci přezkoumají program Interreg s ohledem na připomínky Komise. [pozm. návrh 107]

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu Interreg nejpozději do šesti tří měsíců ode dne předložení revidované podoby tohoto programu členským státem, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán. [pozm. návrh 08]

5.   Pokud jde o vnější přeshraniční programy Interreg, přijme Komise svá rozhodnutí v souladu s odstavcem 4 po konzultaci s „Výborem pro NPP III“ podle článku [16] nařízení (EU) [NPP III] a s „Výborem pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci“ podle článku [36] nařízení (EU) [NDICI].

Článek 19

Změna programů Interreg

1.    Po konzultacích s místními a regionálními orgány a v souladu s článkem 6 nařízení (EU) …/… [nové nařízení o společných ustanoveních] členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán, může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu Interreg spolu s pozměněným programem, v níž uvede očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů. [pozm. návrh 109]

2.   Komise posoudí, zda je změna v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením, a může vyjádřit své připomínky do tří měsíců jednoho měsíce od předložení pozměněného programu. [pozm. návrh 110]

3.   Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, nebo ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci přezkoumají pozměněný program a vezmou při tom v úvahu připomínky Komise. [pozm. návrh 111]

4.   Komise schválí změnu programu Interreg nejpozději do šesti tří měsíců od jejího předložení členským státem. [pozm. návrh 112]

5.   Členský stát může Po konzultacích s místními a regionálními orgány a v souladu s článkem 6 nařízení (EU) …/… [nové nařízení o společných ustanoveních] může členský stát během programového období převést až 5 10 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3 5 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného programu Interreg. [pozm. návrh 113]

Takové převody se nedotýkají předchozích let.

Jsou považovány za nepodstatné a nevyžadují rozhodnutí Komise o změně programu Interreg. Musí však splňovat všechny regulatorní požadavky. Řídicí orgán předloží Komisi revidovanou tabulku uvedenou v čl. 17 odst. 4 písm. g) bodě ii).

6.   V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu Interreg, se schválení Komise nepožaduje. Řídicí orgán o těchto úpravách uvědomí Komisi.

ODDÍL II

ÚZEMNÍ ROZVOJ

Článek 20

Integrovaný územní rozvoj

Příslušnými městskými, místními nebo jinými územními orgány nebo subjekty odpovědnými za vypracovávání strategií územního nebo místního rozvoje uvedených v článku [22] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo odpovědnými za výběr operací, které mají být v rámci těchto strategií podpořeny, jak je uvedeno v čl. [23 odst. 4] uvedeného nařízení, nebo za obojí, jsou pro programy Interreg buď přeshraniční právní subjekty nebo ESÚS.

Přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS provádějící integrované územní investice podle článku [24] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo jiný územní nástroj podle čl. [22] písm. c) uvedeného nařízení mohou rovněž být jediným příjemcem ve smyslu čl. 23 odst. 5 tohoto nařízení za předpokladu, že uvnitř přeshraničního právního subjektu nebo ESÚS dochází k oddělení funkcí.

Článek 21

Komunitně vedený místní rozvoj

Komunitně vedený místní rozvoj podle čl. [22 písm. b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] může být prováděn ve formě programů Interreg za předpokladu, že se příslušné místní akční skupiny skládají ze zástupců veřejných a soukromých místních socio-ekonomických zájmů, přičemž žádná jediná zájmová skupina neovládá rozhodovací proces, a alespoň dvou zúčastněných zemí, z nichž alespoň jedna je členským státem.

ODDÍL III

OPERACE A FONDY MALÝCH PROJEKTŮ

Článek 22

Výběr operací Interreg

1.   Operace Interreg vybírá v souladu se strategií a cíli programu monitorovací výbor zřízený v souladu s článkem 27.

Tento monitorovací výbor může zřídit jeden nebo – zejména v případě podprogramů – více řídicích výborů, které jednají v rámci jeho odpovědnosti za výběr operací. Řídicí výbory uplatňují zásadu partnerství, jak je stanovena v článku 6 nařízení (EU)…/… [nové nařízení o společných ustanoveních], a zahrnou partnery ze všech zúčastněných členských států. [pozm. návrh 114]

Pokud je celá operace nebo její část prováděna mimo programovou oblast [v rámci Unie nebo mimo ni], vyžaduje výběr této operace výslovné schválení řídicím orgánem v monitorovacím výboru nebo popřípadě řídicím výboru.

2.   Pro výběr operací monitorovací výbor nebo popřípadě řídicí výbor stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují rovnost žen a mužů a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie a zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Tato kritéria a postupy zajistí stanovení priorit u operací, které mají být vybrány, s ohledem na co největší přínos financování Unie pro dosažení cílů programu Interreg a s ohledem na naplnění dimenze spolupráce u operací v rámci programů Interreg, jak je stanoveno v čl. 23 odst. 1 a 4.

3.   Řídicí orgán konzultuje uvědomí Komisi a vezme v úvahu její připomínky před prvním předložením kritérií pro výběr monitorovacímu výboru nebo popřípadě řídicímu výboru. Totéž platí pro veškeré následné změny těchto kritérií. [pozm. návrh 115]

4.   Při výběru operací Dříve než monitorovací výbor nebo popřípadě řídicí výbor vybere operace, řídicí orgán : [pozm. návrh 116]

a)

zajistí, aby vybrané operace odpovídaly programu Interreg a představovaly skutečné přispění k dosažení jeho specifických cílů;

b)

zajistí, aby vybrané operace nebyly v rozporu s příslušnými strategiemi vytvořenými podle čl. 10 odst. 1 nebo vytvořenými pro jeden či více nástrojů Unie pro financování vnější pomoci;

c)

zajistí, aby vybrané operace vytvářely nejlepší vztah mezi výší podpory, vykonávanými činnostmi a dosažením cílů;

d)

ověří, že příjemce má nezbytné finanční zdroje a mechanismy, které pokryjí náklady na operace a údržbu;

e)

zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (22), podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení, a to na základě požadavků uvedené směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU (23);

f)

ověří, že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, bylo dodrženo platné právo;

g)

zajistí, aby vybrané operace spadaly do působnosti daného fondu Interreg a aby byly přiřazeny určitému typu intervence;

h)

zajistí, aby operace nezahrnovaly činnosti, které byly součástí operace, jež byla přemístěna v souladu s článkem [60] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo jež by představovala převod výrobní činnosti v souladu s čl. [59 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení;

i)

zajistí, aby vybrané operace nebyly předmětem odůvodněného stanoviska Komise s ohledem na nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, kterým je ohrožena legalita a správnost výdajů nebo výkonnost operací;

j)

zajistí posouzení klimatické odolnosti investic do infrastruktury s očekávanou délkou trvání alespoň pět let.

5.   Monitorovací výbor nebo popřípadě řídicí výbor schválí metodiku a kritéria použitá pro výběr operací Interreg včetně jakýchkoli jejich změn, aniž je dotčen čl. [27 odst. 3 písm. b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] s ohledem na komunitně vedený místní rozvoj a článek 24 tohoto nařízení.

6.   Pro každou operaci Interreg poskytne řídicí orgán hlavnímu nebo jedinému partnerovi dokument, který stanoví podmínky podpory dané operace Interreg, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů či služeb, které mají být dodány, její finanční plán a lhůtu pro její provedení a popřípadě metodu, která se má použít pro určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení grantu.

Uvedený dokument stanoví rovněž povinnosti vedoucího partnera, pokud jde o zpětné získávání prostředků podle článku 50. Tyto povinnosti Postupy související se zpětným získáváním stanoví a schvaluje monitorovací výbor. Nicméně vedoucí partner, který se nachází v jiném členském státě, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ než partner, není povinen zpětně získávat prostředky prostřednictvím soudního řízení. [pozm. návrh 117]

Článek 23

Partnerství v rámci operací Interreg

1.   Operace vybrané v rámci složek 1, 2 a 3 zahrnují subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí nebo ZZÚ , přičemž alespoň jeden z nich je příjemcem z členského státu. [pozm. návrh 118]

Příjemci podpory z některého fondu Interreg a partneři, kteří z těchto fondů nepřijímají žádnou finanční podporu (příjemci a partneři dále souhrnně jen „partneři“), tvoří operační partnerství Interreg.

2.   Operace Interreg může být prováděna v jediné zemi nebo ZZÚ za předpokladu, že v žádosti o podporu operace budou uvedeny dopady a přínosy pro programovou oblast. [pozm. návrh 119]

3.   Odstavec 1 se nevztahuje na operace v rámci programu PEACE PLUS, pokud má program za cíl podporu míru a usmíření.

4.   Partneři spolupracují na rozvoji, a provádění, jakož i na personálním obsazení a nebo financování operací Interreg. Je třeba usilovat o to, aby počet partnerů zapojených do jedné operace Interreg byl omezen nejvýše na deset. [pozm. návrh 120]

Pokud jde o operace Interreg v rámci programů Interreg složky 3, jsou partneři z nejvzdálenějších regionů a třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ povinni spolupracovat pouze v rámci tří dvou ze čtyř dimenzí uvedených v prvním pododstavci. [pozm. návrh 121]

5.   Pokud existují dva nebo více partnerů, jeden z nich bude všemi partnery určen jako vedoucí partner.

6.   Jediným partnerem operace Interreg v rámci programů Interreg složek 1, 2 a 3 může být přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS za předpokladu, že mezi jeho členy jsou i partneři alespoň ze dvou zúčastněných zemí nebo ZZÚ . [pozm. návrh 122]

V rámci programů Interreg složky 4 musí mít přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS členy alespoň ze tří zúčastněných zemí.

Právní subjekt, který provádí finanční nástroj nebo popřípadě fond fondů, může být jediným partnerem operace Interreg, aniž by byly uplatňovány požadavky na jeho složení stanovené v odstavci 1.

7.   Jediný partner je zaregistrován v členském státě účastnícím se programu Interreg.

Avšak pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 23, může být jediný partner zaregistrován v členském státě, který se daného programu neúčastní. [pozm. návrh 123]

Článek 24

Fondy malých projektů

1.    Celkový příspěvek z EFRR nebo popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti do fondu nebo vícero fondů malých projektů v rámci programu Interreg nepřesáhne částku 20 000 000 EUR nebo 15 % z celkového přídělu na program Interreg podle toho, která hodnota je nižší a v případě programu Interreg pro přeshraniční spolupráci bude představovat alespoň 3 % celkového přídělu . [pozm. návrh 124]

Koneční příjemci v rámci fondu malých projektů obdrží podporu z EFRR nebo popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti prostřednictvím příjemce a provádějí malé projekty v rámci uvedeného fondu malých projektů (dále jen „malý projekt“).

2.   Příjemcem fondu malých projektů je přeshraniční právní veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt , subjekt s právní subjektivitou nebo ESÚS bez ní, popř. fyzická osoba, který odpovídá za zahájení nebo za zahájení i provádění operací . [pozm. návrh 125]

3.   Dokument stanovící podmínky podpory fondu malých projektů stanoví kromě prvků uvedených v čl. 22 odst. 6 také prvky nezbytné k zajištění toho, že příjemce:

a)

zavede nediskriminační a transparentní výběrové řízení;

b)

uplatňuje objektivní kritéria pro výběr malých projektů, která zabraňují vzniku střetu zájmů;

c)

posuzuje žádosti o podporu;

d)

vybírá projekty a stanoví výši podpory pro jednotlivé malé projekty;

e)

je odpovědný za provedení operace a uchovává na své úrovni veškeré podpůrné dokumenty vyžadované pro auditní stopu v souladu s přílohou [XI] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];

f)

zpřístupní veřejnosti seznam konečných příjemců, kteří z operace těží.

Příjemce zajistí, aby koneční příjemci splňovali požadavky stanovené v článku 35.

4.   Výběr malých projektů nepředstavuje přenesení úkolů ze strany řídicího orgánu na zprostředkující subjekt ve smyslu čl. [65 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

5.   Náklady na zaměstnance a  další přímé náklady odpovídající kategoriím nákladů v článcích 39 až 42, jakož i nepřímé náklady na řízení fondu nebo fondů malých projektů vzniklé na úrovni příjemce nesmí překročit 20 % celkových způsobilých nákladů příslušného fondu nebo fondů malých projektů. [pozm. návrh 126]

6.   Pokud příspěvek z veřejných zdrojů na malý projekt nepřesáhne 100 000 EUR, má příspěvek z EFRR nebo popřípadě z nástroje Unie pro financování vnější činnosti podobu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo zahrnuje paušální sazby, a to s výjimkou projektů, u kterých podpora představuje státní podporu. [pozm. návrh 127]

Pokud celkové náklady na každou operaci nepřekročí 100 000 EUR, částka podpory na jeden nebo více malých projektů může být stanovena na základě návrhu rozpočtu sestaveného případ od případu a odsouhlaseného ex ante subjektem, který operaci vybírá. [pozm. návrh 128]

Je-li použito financování paušální sazbou, kategorie nákladů, na něž je paušální sazba uplatněna, lze proplatit v souladu s čl. [48 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

Článek 25

Úkoly vedoucího partnera

1.   Vedoucí partner:

a)

stanoví ujednání s ostatními partnery v dohodě, která obsahuje ustanovení, jež mimo jiné zaručují řádné finanční řízení příslušného fondu Unie přiděleného na operaci Interreg, včetně mechanismů pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek;

b)

přebírá odpovědnost za zajištění provedení celé operace Interreg;

c)

zajišťuje, že výdaje předkládané všemi partnery vznikly při provádění operace Interreg a odpovídají činnostem dohodnutým mezi všemi partnery a že jsou v souladu s dokumentem poskytnutým řídicím orgánem podle čl. 22 odst. 6.

2.   Není-li v ujednáních stanovených v souladu s odst. 1 písm. a) stanoveno jinak, vedoucí partner zajistí, aby ostatní partneři obdrželi celkovou částku příspěvku z příslušného fondu Unie co nejrychleji a v plné výši, plné výši časovém harmonogramu, na kterém se dohodli všichni partneři, a na základě stejného postupu, jako byl použit u vedoucího partnera . Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by tuto částku určenou ostatním partnerům snížily. [pozm. návrh 129]

3.   Kterýkoli z příjemců v členském státě, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ účastnící se programu Interreg může být určen vedoucím partnerem. [pozm. návrh 130]

Členské státy, třetí země, partnerské země nebo ZZÚ účastnící se programu Interreg se však mohou dohodnout, že vedoucím partnerem může být určen partner, který nepřijímá podporu z EFRR nebo nástroje Unie pro financování vnější činnosti. [pozm. návrh 131]

ODDÍL IV

TECHNICKÁ POMOC

Článek 26

Technická pomoc

1.   Technická pomoc pro každý program Interreg je hrazena paušální sazbou uplatněním procentních podílů stanovených v odstavci 2 na roční splátky předběžného financování podle čl. 49 odst. 2 písm. a) a b) tohoto nařízení v letech 2021 a 2022 a poté na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. [85 odst. 3 písm. a) nebo c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] v následujících letech . [pozm. návrh 132]

2.   Procentní podíl EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, který má být uhrazen na technickou pomoc, je:

a)

pro programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci podporované z EFRR: 6  7 %; [pozm. návrh 133]

b)

pro vnější přeshraniční programy Interreg podporované z NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci: 10 %;

c)

pro programy Interreg složek 2, 3 a 4, jak pro EFRR, tak popřípadě i pro nástroje Unie pro financování vnější činnosti: 7  8 %. [pozm. návrh 134]

3.   Pro programy Interreg s celkovým přídělem ve výši od 30 000 000 EUR do 50 000 000 EUR se částka vyplývající z procentního podílu na technickou pomoc zvýší o dodatečnou částku 500 000 EUR. Komise tuto částku připočte k první průběžné platbě.

4.   Pro programy Interreg s celkovým přídělem ve výši pod 30 000 000 EUR se částka potřebná na technickou pomoc vyjádřená v eurech a vyplývající z procentního podílu stanoví v rozhodnutí Komise o schválení dotčeného programu Interreg.

KAPITOLA IV

Monitorování, hodnocení a komunikace

ODDÍL I

MONITOROVÁNÍ

Článek 27

Monitorovací výbor

1.   Do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí Komise o přijetí programu Interreg členským státům zřídí členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, a ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci spolupráci účastnící se daného programu po dohodě s řídicím orgánem výbor pro monitorování provádění příslušného programu Interreg (dále jen „monitorovací výbor“). [pozm. návrh 135]

2.   Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu, v němž má sídlo řídicí orgán, nebo zástupce řídicího orgánu.

Pokud jednací řád monitorovacího výboru stanoví rotující předsednictví, může monitorovacímu výboru předsedat zástupce třetí země, partnerské země nebo ZZÚ a spolupředsedat zástupce členského státu nebo řídicího orgánu a naopak. [pozm. návrh 136]

3.   Každý člen monitorovacího výboru má hlasovací právo.

4.   Každý monitorovací výbor přijme během svého prvního zasedání svůj jednací řád.

Jednací řád monitorovacího výboru a popřípadě řídicího výboru zabraňuje vzniku jakéhokoli střetu zájmů při výběru operací Interreg.

5.   Monitorovací výbor se schází nejméně jednou za rok a posuzuje veškeré otázky, které ovlivňují pokrok programu směrem k dosažení jeho cílů.

6.   Řídicí orgán zveřejní jednací řád monitorovacího výboru , souhrn údajů všechny údaje a informace sdílené informací a také veškerá rozhodnutí sdílená s monitorovacím výborem na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2. [pozm. návrh 137]

Článek 28

Složení monitorovacího výboru

1.   Na složení monitorovacího výboru každého programu Interreg se dohodnou mohou dohodnout členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu a jeho cílem tohoto složení zajistí je vyvážené zastoupení příslušných orgánů, zprostředkujících subjektů a zástupců programových partnerů uvedených v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] z členských států, třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ. [pozm. návrh 138]

Složení monitorovacího výboru zohledňuje počet zúčastněných členských států, třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ v příslušném programu Interreg. [pozm. návrh 139]

V monitorovacím výboru jsou rovněž zastoupeny regiony a místní vlády, jakož i další subjekty zřízené společně v rámci celé programové oblasti nebo její části, včetně ESÚS. [pozm. návrh 140]

2.   Řídicí orgán zveřejní seznam členů orgánů nebo subjektů, jež byly jmenovány členy monitorovacího výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2. [pozm. návrh 141]

3.   Zástupci Komise se účastní mohou účastnit práce monitorovacího výboru jako poradci. [pozm. návrh 142]

3a.     Zástupci subjektů zřízených v rámci celé programové oblasti nebo její části, včetně ESÚS, se mohou účastnit práce monitorovacího výboru jako poradci. [pozm. návrh 143]

Článek 29

Funkce monitorovacího výboru

1.   Monitorovací výbor prověřuje zejména:

a)

pokrok při provádění programu a dosahování milníků a cílů programu Interreg;

b)

veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu Interreg, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek;

c)

pokud jde o finanční nástroje, prvky posouzení ex ante uvedené v čl. [52 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a strategickém dokumentu uvedeném v čl. [53 odst. 2] uvedeného nařízení;

d)

pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutí hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na závěry hodnocení;

e)

provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

f)

pokrok při provádění operací Interreg strategického významu a popřípadě velkých infrastrukturních projektů;

g)

pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí a příjemců, je-li to relevantní , a v případě potřeby navrhne další podpůrná opatření . [pozm. návrh 144]

2.   Kromě úkolů týkajících se výběru operací uvedených v článku 22 monitorovací výbor schvaluje:

a)

metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jejich změn, po konzultaci s Komisí jejich oznámení Komisi podle čl. 22 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení čl. [27 odst. 3 písm. b), c) a d)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]; [pozm. návrh 145]

b)

plán hodnocení a veškeré jeho změny;

c)

jakýkoli návrh řídicího orgánu na změnu programu Interreg včetně návrhu převodu v souladu s čl. 19 odst. 5;

d)

závěrečnou zprávu o výkonnosti.

Článek 30

Přezkum

1.   Komise může zorganizovat přezkum, který by prověřil výkonnost programů Interreg.

Přezkum může být proveden písemně.

2.   Na žádost Komise jí řídicí orgán do jednoho měsíce tří měsíců poskytne informace o prvcích uvedených v čl. 29 odst. 1: [pozm. návrh 146]

a)

o pokroku při provádění programu a dosahování milníků a cílů, veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost příslušného programu Interreg, a opatřeních přijatých za účelem vyřešení těchto otázek;

b)

o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutích hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na zjištění hodnocení;

c)

o pokroku při budování administrativních kapacit orgánů veřejné správy a příjemců.

3.   Závěry přezkumu se zaznamenají ve schváleném zápisu z jednání.

4.   Řídicí orgán přijme opatření v návaznosti na otázky vznesené Komisí a do tří měsíců Komisi o těchto přijatých opatřeních informuje.

Článek 31

Předávání údajů

1.   Do 31. ledna, 31. března, 31. května, 31. července, 30. září a 30. listopadu září každého roku předá každý řídicí orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za příslušný program Interreg podle čl. 31 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a jednou ročně údaje podle čl. 31 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, a to v souladu se šablonou stanovenou v příloze [VII] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 147]

Předávání údajů se provádí za použití stávajících systémů vykazování údajů, pokud se uvedené systémy během předchozího programového období osvědčily jako spolehlivé. [pozm. návrh 148]

První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.

2.   Údaje uvedené v odstavci 1 jsou rozčleněny pro každou prioritu podle specifického cíle a zahrnují:

a)

počet vybraných operací Interreg, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z příslušného fondu Interreg a celkové způsobilé výdaje vykázané partnery řídicímu orgánu, všechny rozčleněné podle typů intervencí;

b)

hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací Interreg a hodnoty dosažené dokončenými operacemi Interreg. [pozm. návrh 149]

3.   V případě finančních nástrojů se také poskytují údaje o:

a)

způsobilých výdajích podle typu finančního produktu;

b)

výši nákladů na správu a poplatků za správu vykázaných jako způsobilé výdaje;

c)

výši soukromých a veřejných zdrojů uvolněných nad rámec fondů podle typu finančního produktu;

d)

úrocích a dalších výnosech vytvořených podporou finančních nástrojů poskytnutou z fondů Interreg podle článku 54 nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a vrácených zdrojích, jež připadají na podporu z fondů Interreg podle článku 56 uvedeného nařízení.

4.   Údaje předložené v souladu s tímto článkem musí být aktuální ke konci měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.

5.   Řídicí orgán zveřejní všechny údaje předané Komisi na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.

Článek 32

Závěrečná zpráva o výkonnosti

1.   Každý řídicí orgán předloží Komisi do 15. února 2031 závěrečnou zprávu o výkonnosti příslušného programu Interreg.

Závěrečná zpráva o výkonnosti se předloží za použití šablony stanovené v souladu s čl. [38 odst. 5] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.   Závěrečná zpráva o výkonnosti vyhodnotí dosažení cílů programu na základě prvků uvedených v článku 29 s výjimkou odst. 1 písm. c) uvedeného článku.

3.   Do pěti měsíců ode dne obdržení závěrečné zprávy o výkonnosti Komise tuto zprávu posoudí a sdělí řídicímu orgánu případné připomínky. Jsou-li takové připomínky předloženy, poskytne řídicí orgán veškeré nezbytné informace, které s těmito připomínkami souvisejí, a případně do tří měsíců vyrozumí Komisi o přijatých opatřeních. Komise informuje členské státy o akceptaci uvedené zprávy.

4.   Řídicí orgán zveřejní závěrečnou zprávu o výkonnosti na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.

Článek 33

Ukazatele pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg)

1.   Společné ukazatele výstupů a společné ukazatele výsledků, jak jsou stanoveny v příloze [I] nařízení (EU) [nový EFRR], a popřípadě ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy jež byly shledány nejvhodnějšími k měření pokroku směrem k cílům programu cíle Evropská územní spolupráce (Interreg), se použijí v souladu s čl. [12 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a s čl. 17 odst. 3 4 písm. d) e) bodem ii) a čl. 31 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení. [pozm. návrh 150]

1a.     V případě potřeby a v případech řádně odůvodněných řídicím orgánem se jako dodatečné k ukazatelům, jež byly vybrány v souladu s odstavcem 1, použijí ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy. [pozm. návrh 151]

2.   Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

ODDÍL II

HODNOCENÍ A KOMUNIKACE

Článek 34

Hodnocení během programového období

1.   Řídicí orgán provádí hodnocení každého programu Interreg maximálně jednou ročně . Každé hodnocení posoudí jeho účinnost, efektivnost, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu na úrovni EU za účelem zvýšení kvality struktury a provádění daného programu Interreg. [pozm. návrh 152]

2.   Řídicí orgán kromě toho provede do 30. června 2029 hodnocení každého programu Interreg za účelem posouzení jeho dopadů.

3.   Řídicí orgán svěří provedení hodnocení funkčně nezávislým odborníkům.

4.   Řídicí orgán zajistí Cílem řídicího orgánu je zajistit nezbytné postupy pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení. [pozm. návrh 153]

5.   Řídicí orgán vypracuje plán hodnocení, který může zahrnovat více než jeden program Interreg.

6.   Řídicí orgán předloží plán hodnocení monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku od schválení příslušného programu Interreg.

7.   Řídicí orgán zveřejní všechna hodnocení na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.

Článek 35

Odpovědnosti řídicích orgánů a partnerů v oblasti transparentnosti a komunikace

1.   Každý řídicí orgán určí komunikačního pracovníka pro každý program Interreg, za který zodpovídá.

2.   Řídicí orgán do šesti měsíců od schválení programu Interreg zajistí zřízení internetových stránek, na kterých jsou k dispozici informace o každém programu Interreg, za který zodpovídá, včetně cílů programu, jeho činností, dostupných možností financování a úspěchů.

3.   Na odpovědnosti řídicího orgánu se použije čl. [44 odst. 2 až 7 6 ] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 154]

4.   Každý partner operace Interreg nebo každý subjekt provádějící některý z finančních nástrojů dává najevo, že na operaci Interreg obdržel podporu z fondu Interreg, včetně zdrojů použitých opakovaně pro finanční nástroje v souladu s článkem 56 nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], a to takto:

a)

zveřejní na internetových stránkách partnera, pokud takové stránky existují, stručný popis operace Interreg úměrný míře podpory poskytnuté z fondu Interreg, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora Unie;

b)

uvede v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění operace Interreg, určených pro veřejnost nebo pro účastníky, prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu z fondu Interreg;

c)

veřejně vystaví cedule nebo billboardy, jakmile se zahájí fyzické provádění operace Interreg zahrnující hmotné investice nebo nákup zařízení, jehož celkové náklady přesahují částku 100  50 000 EUR; [pozm. návrh 155]

d)

v případě operací Interreg, které nespadají pod písmeno c), veřejně vystaví alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 2 v tištěném nebo a případně i elektronickém formátu s informacemi o operaci Interreg, přičemž zdůrazní podporu z fondu Interreg; [pozm. návrh 156]

e)

v případě operací strategického významu a operací, jejichž celkové náklady přesahují 10 5 000 000 EUR, uspořádá komunikační akci a včas přizve Komisi a příslušný řídicí orgán. [pozm. návrh 157]

Slovo „Interreg“ se použije vedle znaku Unie v souladu s článkem [42] (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

5.   V případě fondů malých projektů a finančních nástrojů příjemce zajistí, aby koneční příjemci plnili požadavky stanovené v odst. 4 písm. c).

6.   Pokud příjemce neplní své povinnosti podle článku [42] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo odstavců 1 a 2 tohoto článku, nebo své opomenutí včas nenapraví, uplatní členský stát řídicí orgán finanční opravu zrušením až 5 % podpory z fondů na dotčenou operaci. [pozm. návrh 158]

KAPITOLA V

Způsobilost

Článek 36

Pravidla způsobilosti výdajů

1.   Celou operaci Interreg nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace Interreg přispívá k cílům daného programu Interreg.

2.   Aniž jsou dotčena pravidla způsobilosti stanovená v článcích [57 až 62] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], článcích [4 a 6] nařízení (EU) [nový EFRR] nebo v této kapitole, včetně aktů přijatých na jejich základě, zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ stanoví na základě společného rozhodnutí v monitorovacím výboru pouze dodatečná pravidla způsobilosti výdajů programu Interreg týkající se kategorií výdajů, na něž se tato ustanovení nevztahují. Uvedená dodatečná pravidla se týkají programové oblasti jako celku.

Nicméně, pokud program Interreg vybírá operace na základě výzvy k předkládání návrhů, budou tato dodatečná pravidla přijata před zveřejněním první výzvy k předkládání návrhů. Ve všech ostatních případech se tato dodatečná pravidla přijmou před výběrem prvních operací.

3.   Pro záležitosti, na které se nevztahují pravidla způsobilosti stanovená v článcích [57 až 62] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], článcích [4 a 6] nařízení (EU) [nový EFRR] a v této kapitole, včetně aktů přijatých na jejich základě nebo podle pravidel stanovených v souladu s odstavcem 4, se použijí vnitrostátní předpisy členského státu a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ, v nichž jsou výdaje vynaloženy.

4.   V případě rozporných stanovisek řídicího orgánu a auditního orgánu, pokud jde o způsobilost operace Interreg vybrané v rámci příslušného programu Interreg, má přednost stanovisko řídicího orgánu s patřičným ohledem na stanovisko monitorovacího výboru.

5.   ZZÚ nejsou způsobilé k získání podpory z EFRR v rámci programů Interreg, ale mohou se na těchto programech podílet za podmínek stanovených v tomto nařízení.

Článek 37

Obecná ustanovení o způsobilosti kategorií nákladů

1.   Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ se mohou v rámci monitorovacího výboru programu Interreg dohodnout, že výdaje spadající do jedné nebo více kategorií uvedených v článcích 38 až 43 nejsou způsobilé v rámci jedné či více priorit programu Interreg.

2.   Veškeré výdaje způsobilé podle tohoto nařízení vynaložené partnerem Interreg nebo z jeho pověření se vztahují na náklady spojené se zahájením nebo se zahájením a prováděním operace nebo části operace.

3.   Kritéria způsobilosti nesplňují tyto náklady:

a)

pokuty, finanční sankce a výdaje na právní spory a soudní spory;

b)

náklady na dary, s výjimkou těch, jejichž hodnota nepřesahuje 50 EUR za dar, pokud souvisejí s propagací, komunikací, publicitou nebo informováním;

c)

náklady související s kolísáním směnných kurzů.

Článek 38

Náklady na zaměstnance

1.   Náklady na zaměstnance se skládají z hrubých mzdových nákladů na zaměstnance zaměstnávané partnerem Interreg jedním z těchto způsobů:

a)

na plný úvazek;

b)

na částečný úvazek s pevně stanoveným procentním podílem odpracované doby za měsíc;

c)

na částečný úvazek s pružným počtem odpracovaných hodin za měsíc nebo

d)

na hodinovém základě.

2.   Náklady na zaměstnance jsou omezeny na:

a)

vyplácení platů souvisejících s činnostmi, které by subjekt nevykonával, kdyby příslušná operace nebyla prováděna, stanovenými v pracovní smlouvě/dohodě, rozhodnutí o jmenování (obojí dále jen „doklad o zaměstnání“) nebo zákonem a souvisejícími s odpovědností uvedenou v popisu pracovní náplně příslušného zaměstnance;

b)

jakékoli další náklady přímo spojené s vyplácením platů, vzniklé a vynaložené zaměstnavatelem, jako jsou daně z mezd a příspěvky na sociální zabezpečení, včetně důchodů, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (24), pokud:

i)

jsou stanoveny v dokladu o zaměstnání nebo zákonem;

ii)

jsou v souladu s právními předpisy, na které odkazuje doklad o zaměstnání, a s obvyklými postupy v zemi nebo organizaci, kde příslušný zaměstnanec skutečně pracuje, nebo obojí, a

iii)

nemohou být zaměstnavateli nahrazeny.

Pokud jde o písmeno a), na platby fyzickým osobám pracujícím pro partnera Interreg na základě jiné smlouvy než pracovní smlouvy/dohody lze pohlížet jako na vyplácení platu a takovou smlouvu lze považovat za doklad o zaměstnání.

3.   Náklady na zaměstnance lze uhradit buď:

a)

v souladu s čl. [48 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] (prokázané dokladem o zaměstnání a výplatními páskami), nebo

b)

na základě zjednodušeného vykazování nákladů, jak je stanoveno v čl. [48 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) až e)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo

c)

paušální přímé náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou až do výše 20 % jiných přímých nákladů, než jsou přímé náklady na zaměstnance souladu s čl. [50 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] rámci dané operace, aniž by byl členský stát povinen provést výpočet ke stanovení použitelné sazby . [pozm. návrh 159]

4.   Náklady na zaměstnance vztahující se k jednotlivcům, kteří pracují na dané operaci na částečný úvazek, se vypočítají buď jako:

a)

pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s čl. [50 odst. 2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo

b)

pružný podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s počtem hodin odpracovaných na operaci a měnících se každý měsíc, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby, který pokrývá 100 % pracovní doby zaměstnance.

5.   U přiřazení na částečný úvazek podle odst. 4 písm. b) se úhrada nákladů na zaměstnance vypočítá na základě hodinové sazby, která se stanoví buď:

a)

podílem posledních doložených měsíčních hrubých mzdových nákladů a měsíční pracovní doby stanovené v dokladu o zaměstnání dané osoby souladu s příslušným právem, jak je uvedeno v pracovní smlouvě, vyjádřené v hodinách, čl. 50 odst. 2 písm. b)nařízení (EU) …/… [nové nařízení o společných ustanoveních] , nebo [pozm. návrh 160]

b)

podílem posledních doložených ročních hrubých mzdových nákladů a 1 720 hodin v souladu s čl. [50 odst. 2, 3 a 4] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

6.   Pokud jde o náklady na zaměstnance vztahující se na jednotlivce, kteří podle dokladu o zaměstnání pracují na hodinovém základě, tyto náklady jsou způsobilé, když se počet hodin skutečně odpracovaných na operaci vynásobí hodinovou sazbou dohodnutou v dokladu o zaměstnání, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby. Nejsou-li ještě zahrnuty v dohodnuté hodinové sazbě, mzdové náklady podle čl. 38 odst. 2 písm. b) mohou být k této hodinové sazbě přidány v souladu s příslušnými vnitrostátním právem. [pozm. návrh 161]

Článek 39

Kancelářské a administrativní náklady

Kancelářské a administrativní náklady jsou omezeny 15 % celkových přímých nákladů operace a na na tyto prvky: [pozm. návrh 162]

a)

nájem kancelářských prostorů;

b)

pojištění a daně související s budovami, v nichž se nacházejí zaměstnanci, a s vybavením kanceláře (např. pojištění proti požáru, krádeži);

c)

veřejné služby (např. elektřina, topení, voda);

d)

kancelářské potřeby;

e)

všeobecné účetnictví zajišťované uvnitř organizace, která je příjemcem;

f)

archivy;

g)

údržba, úklid a opravy;

h)

bezpečnost;

i)

systémy informačních technologií;

j)

komunikace (např. telefon, fax, internet, poštovní služby, vizitky);

k)

bankovní poplatky za otevření a správu účtu nebo účtů, jestliže provádění operace vyžaduje otevření zvláštního účtu;

l)

poplatky za nadnárodní finanční transakce.

Článek 40

Náklady na cestování a ubytování

1.   Náklady na cestování a ubytování jsou omezeny na tyto prvky:

a)

náklady na cestování (např. jízdenky, cestovní pojištění a pojištění motorových vozidel, palivo, počet ujetých kilometrů, dálniční poplatky a parkovací poplatky);

b)

náklady na stravu;

c)

náklady na ubytování;

d)

náklady na víza;

e)

denní příspěvky,

bez ohledu na to, zda tyto náklady vznikly a byly uhrazeny mimo programovou oblast.

2.   Žádné prvky uvedené v odst. 1 písm. a) až d), na něž se vztahuje denní příspěvek, nesmí být hrazeny nad rámec denního příspěvku.

3.   Náklady na cestování a ubytování externích odborníků a poskytovatelů služeb spadají do nákladů na externí odborné poradenství a služby uvedených v článku 41.

4.   Výdaje s ohledem na náklady podle tohoto článku, které zaplatil přímo zaměstnanec příjemce, musí být doloženy dokladem prokazujícím, že příjemce tyto výdaje zaměstnanci uhradil. Uvedená kategorie nákladů může být využívána pro cestovní náklady operačních zaměstnanců a jiných zúčastněných stran za účelem provádění a podpory operace a programu Interreg. [pozm. návrh 163]

5.   Náklady na cestování a ubytování v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou až do výše 15 % jiných přímých nákladů, než jsou přímé náklady na zaměstnance v rámci uvedené operace. [pozm. návrh 164]

Článek 41

Náklady na externí odborné poradenství a služby

Náklady na externí odborné poradenství a služby jsou omezeny na tvoří mimo jiné následující služby a poradenství poskytované subjektem veřejného nebo soukromého práva nebo fyzickou osobou jinou než příjemce operace , včetně všech partnerů : [pozm. návrh 165]

a)

studie nebo šetření (např. hodnocení, strategie, koncepční poznámky, konstrukční výkresy, příručky);

b)

odborná příprava;

c)

překlady;

d)

vývoj, úpravy a aktualizace systémů informačních technologií a internetových stránek;

e)

podpora, komunikace, propagace nebo informování související s operací nebo programem spolupráce jako takovým;

f)

finanční řízení;

g)

služby související s pořádáním a prováděním akcí nebo zasedání (včetně nájmu, stravování nebo tlumočení);

h)

účast na akcích (např. registrační poplatky);

i)

právní poradenství a notářské služby, technické a finanční odborné poradenství, jiné poradenské a účetní služby;

j)

práva duševního vlastnictví;

k)

ověření podle čl. [68 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a čl. 45 odst. 1 tohoto nařízení;

l)

náklady na účetní funkci na úrovni programu podle článku [70] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a článku 46 tohoto nařízení;

m)

náklady na audit na úrovni programu podle článků [72] a [75] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a článků 47 a 48 tohoto nařízení;

n)

poskytnutí záruk bankou nebo jinou finanční institucí, pokud to vyžadují unijní nebo vnitrostátní právní předpisy nebo programový dokument přijatý monitorovacím výborem;

o)

cestování a ubytování externích odborníků, přednášejících, osob předsedajících zasedáním a poskytovatelů služeb; [pozm. návrh 166]

p)

jiné specifické odborné poradenství a služby potřebné pro operace.

Článek 42

Náklady na vybavení

1.   Náklady na koupi, pronájem nebo leasing vybavení příjemcem operace, a to s výjimkou nákladů, na které se vztahuje článek 39, jsou omezeny na tvoří mimo jiné : [pozm. návrh 167]

a)

kancelářské vybavení;

b)

hardware a software informačních technologií;

c)

nábytek a vybavení;

d)

laboratorní vybavení;

e)

stroje a přístroje;

f)

nástroje nebo zařízení;

g)

vozidla;

h)

jiné specifické vybavení potřebné pro operace.

2.   Náklady na nákup použitého vybavení mohou být způsobilé za těchto podmínek:

a)

nebyla na ně obdržena žádná jiná pomoc z fondů Interreg nebo fondů uvedených v čl. [1 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];

b)

tato cena nepřevyšuje obecně přijímanou cenu na daném trhu;

c)

má technické vlastnosti nezbytné pro operaci a splňuje použitelné normy a standardy.

Článek 43

Náklady na infrastrukturu a stavební práce

Náklady na infrastrukturu a stavební práce jsou omezeny na:

a)

nákup pozemků v souladu s čl. [58 odst. 1 písm. c) b) ] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]; [pozm. návrh 168]

b)

stavební povolení;

c)

stavební materiál;

d)

pracovní síla;

e)

zvláštní práce (např. sanace půdy, odminování).

KAPITOLA VI

Programové orgány Interreg, řízení, kontrola a audit

Článek 44

Programové orgány Interreg

1.   Členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, a ZZÚ a organizace pro regionální integraci a spolupráci účastnící se programu Interreg stanoví pro účely článku [65] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] jediný řídicí orgán a jediný auditní orgán. [pozm. návrh 169]

2.   Řídicí orgán a auditní orgán se nacházejí mohou nacházet ve stejném členském státě. [pozm. návrh 170]

3.   Pokud jde o program PEACE PLUS, má se za to, že Zvláštní úřad pro programy EU, jestliže je určen jako řídicí orgán, se nachází v členském státě.

4.   Členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg mohou určit jako řídicí orgán daného programu ESÚS.

5.   S ohledem na program Interreg v rámci složky 2B nebo v rámci složky 1, pokud v rámci druhé zmiňované složky program pokrývá dlouhé hranice s různorodými problémy a potřebami v oblasti rozvoje, mohou členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg definovat podprogramové oblasti. [pozm. návrh 171]

6.   Pokud řídicí orgán určí zprostředkující subjekt , resp. více zprostředkujících subjektů, v rámci programu Interreg v souladu s čl. [65 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], vykonává tento příslušný zprostředkující subjekt dané úkoly ve více než jednom zúčastněném členském státě nebo popřípadě třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ, resp. vykonává tyto úkoly více zprostředkujících subjektů ve svých příslušných členských státech, popřípadě ve více než jedné třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ. [pozm. návrh 172]

Článek 45

Funkce řídicího orgánu

1.   Řídicí orgán programu Interreg plní funkce stanovené v článcích [66], [68] a [69] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] s výjimkou výběru operací podle čl. 66 odst. 1 písm. a) a článku 67 a plateb příjemcům podle čl. 68 odst. 1 písm. b). Uvedené funkce musí být plněny na celém území, na které se daný program vztahuje, a to s výhradou odchylek stanovených v kapitole VIII tohoto nařízení.

1a.     Odchylně od čl. 87 odst. 2 nařízení EU …/… [nové nařízení o společných ustanoveních] Komise uhradí jako průběžné platby 100 % částek uvedených v žádosti o platbu, které vyplývají z uplatnění sazby spolufinancování z programu na celkové způsobilé náklady, popřípadě na příspěvek z veřejných rozpočtů. [pozm. návrh 173]

1b.     Pokud řídicí orgán neprovádí kontroly podle čl. 68 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) …/… [nové nařízení o společných ustanoveních] v celé programové oblasti, určí každý členský stát subjekt nebo osobu odpovědnou za provádění takovýchto kontrol u příjemců na jeho území. [pozm. návrh 174]

1c.     Odchylně od článku 92 nařízení (EU) …/… [nové nařízení o společných ustanoveních] nemusí být u programů Interreg schválena roční účetní závěrka. Účetní závěrka se schvaluje na konci příslušného programu, a to na základě závěrečné zprávy o výkonnosti. [pozm. návrh 175]

2.   Řídicí orgán zřídí po konzultaci s členskými státy a popřípadě s jakýmikoli třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ účastnícími se programu Interreg společný sekretariát, složení jehož pracovníků bude odpovídat programovému partnerství.

Společný sekretariát pomáhá řídicímu orgánu a monitorovacímu výboru při výkonu jejich příslušných funkcí. Společný sekretariát také poskytuje informace potenciálním příjemcům o možnostech financování v rámci programů Interreg a pomáhá příjemcům a partnerům s prováděním operací.

3.   Odchylně od čl. [70 odst. 1 písm. c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] převede výdaje vyplacené v jiné měně každý partner na euro s využitím měsíčního účetního směnného kurzu Komise platného v měsíci, během kterého byly tyto výdaje v souladu s [čl. 68 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení předloženy ke kontrole řídicímu orgánu.

Článek 46

Účetní funkce

1.   Členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg se dohodnou na způsobu provádění účetní funkce.

2.   Účetní funkce spočívá v provádění úkolů uvedených v [čl. 70 odst. 1 písm. a) a b)] nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních] a zahrnuje rovněž platby prováděné Komisí a zpravidla také platby prováděné vedoucímu partnerovi v souladu s čl. [68 odst. 1 písm. b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

Článek 47

Funkce auditního orgánu

1.   Auditní orgán programu Interreg plní funkce stanovené v tomto článku a v článku 48 na celém území, na které se vztahuje daný program Interreg, a to s výhradou odchylek stanovených v kapitole VIII.

Zúčastněný členský stát však může určit, kdy má být auditní orgán doprovázen auditorem tohoto zúčastněného členského státu.

2.   Auditní orgán programu Interreg je odpovědný za provádění auditů systémů a auditů operací s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, že systémy řízení a kontroly fungují účinně a že výdaje zahrnuté v účetní závěrce předložené Komisi jsou legální a správné.

3.   Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybírá společný vzorek podle čl. 48 odst. 1, provádí auditní orgán audity operací vybraných Komisí s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, že systémy řízení a kontroly fungují účinně.

4.   Auditní činnost se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy.

5.   Každoročně do 15. února následujícího po skončení účetního období auditní orgán vypracuje a předloží Komisi výroční výrok auditora v souladu s čl. [63 odst. 7] nařízení [FN-Omnibus] a se šablonou stanovenou v příloze [XVI] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], založený na veškeré provedené auditní činnosti a zahrnující všechny tyto složky:

a)

úplnost, přesnost a věcnou správnost účetní závěrky;

b)

legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi;

c)

systém řízení a kontroly programu Interreg.

Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybrala vzorek podle čl. 48 odst. 1, výroční výrok auditora zahrnuje pouze složky uvedené v písmenech a) a c) prvního pododstavce.

Lhůtu stanovenou na 15. únor může Komise na základě sdělení členského státu, v němž má sídlo dotčený řídicí orgán, výjimečně prodloužit až do 1. března.

6.   Každoročně do 15. února následujícího po skončení účetního období auditní orgán vypracuje a předloží Komisi výroční kontrolní zprávu v souladu s čl. [63 odst. 5 písm. b)] nařízení [FN-Omnibus] a se šablonou stanovenou v příloze [XVII] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], která podporuje výrok auditora uvedený v odstavci 5 tohoto článku a stanoví shrnutí zjištění, včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření a výsledné celkové chybovosti a zbytkové chybovosti pro výdaje zapsané do účetní závěrky předložené Komisi.

7.   Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybírá vzorek podle čl. 48 odst. 1, auditní orgán vypracuje výroční kontrolní zprávu uvedenou v odstavci 6 tohoto článku, která splňuje požadavky čl. [63 odst. 5 písm. b)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus], je v souladu se šablonou stanovenou v příloze [XVII] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a podporuje výrok auditora uvedený v odstavci 5 tohoto článku.

Tato zpráva obsahuje shrnutí zjištění, včetně analýzy povahy a rozsahu případných chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření, výsledků auditů operací provedených auditním orgánem ve vztahu ke společnému vzorku uvedenému v čl. 48 odst. 1 a finančních oprav provedených programovými orgány Interreg u případných jednotlivých nesrovnalostí zjištěných u těchto operací auditním orgánem.

8.   Auditní orgán předá Komisi zprávy o auditu systému, jakmile bude ukončeno požadované řízení o sporných otázkách s příslušnými auditovanými subjekty.

9.   Komise a auditní orgán se scházejí pravidelně, nejméně jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily strategii auditu, výroční kontrolní zprávu a výrok auditora, koordinovaly své plány a metody auditu a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

Článek 48

Audit operací

1.   Komise vybere společný vzorek operací (nebo jiných jednotek vzorku) za použití metody statistického výběru vzorků pro audity operací, které mají provést auditní orgány pro programy Interreg, které přijímají podporu z EFRR nebo nástroje Unie pro financování vnější činnosti, a to za každé účetní období.

Společný vzorek musí být reprezentativní pro všechny programy Interreg tvořící daný základní soubor.

Pro účely výběru společného vzorku může Komise rozvrstvit skupiny programů Interreg podle jejich specifických rizik.

2.   Programové orgány poskytnou Komisi informace nezbytné pro výběr společného vzorku do 1. září následujícího po skončení každého účetního období.

Tyto informace se předkládají ve standardizovaném elektronickém formátu a musí být úplné a slučitelné s výdaji vykázanými Komisi za referenční účetní období.

3.   Aniž je dotčen požadavek na provádění auditu uvedený v čl. 47 odst. 2, auditní orgány programů Interreg, na které se vztahuje společný vzorek, neprovádějí další audity operací v rámci těchto programů, pokud o to Komise nepožádá v souladu s odstavcem 8 tohoto článku nebo v případech, pro něž auditní orgán zjistil specifická rizika.

4.   Komise informuje auditní orgány dotčených programů Interreg o vybraném společném vzorku včas tak, aby tyto orgány mohly provést audit operací, obecně do 1. října následujícího po skončení každého účetního období.

5.   Příslušné auditní orgány předloží informace o výsledcích těchto auditů a o všech finančních opravách provedených v souvislosti s jednotlivými zjištěnými nesrovnalostmi nejpozději ve výročních kontrolních zprávách, které mají být předloženy Komisi v souladu s čl. 47 odst. 6 a 7.

6.   Po vyhodnocení výsledků auditů operací vybraných podle odstavce 1 vypočítá Komise pro účely vlastního procesu poskytnutí jistoty celkovou extrapolovanou chybovost s ohledem na programy Interreg zahrnuté v základním souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek.

7.   Pokud celková extrapolovaná chybovost uvedená v odstavci 6 přesahuje 2  3,5  % celkových výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, vypočítá Komise celkovou zbytkovou chybovost s přihlédnutím k finančním opravám provedeným příslušnými programovými orgány Interreg u jednotlivých nesrovnalostí zjištěných auditem operací vybraných podle odstavce 1. [pozm. návrh 176]

8.   Pokud celková zbytková chybovost uvedená v odstavci 7 přesahuje 2  3,5  % výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, Komise rozhodne, zda je potřeba si vyžádat provedení další auditní činnosti u auditního orgánu specifického programu Interreg nebo skupiny nejvíce postižených programů Interreg, aby bylo možné dále vyhodnotit chybovost a posoudit požadovaná nápravná opatření pro programy Interreg postižené zjištěnými nesrovnalostmi. [pozm. návrh 177]

9.   Komise může na základě posouzení výsledků další auditní činnosti vyžádané podle odstavce 8 požadovat provedení dodatečných finančních oprav u programů Interreg, které byly postiženy zjištěnými nesrovnalostmi. V takových případech provedou programové orgány Interreg požadované finanční opravy podle článku [97] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

10.   Každý auditní orgán programu Interreg, u něhož chybí informace uvedené v odstavci 2 nebo jsou neúplné nebo nebyly předloženy ve lhůtě stanovené v odst. 2 prvním pododstavci, provede samostatný výběr vzorku pro příslušný program Interreg v souladu s článkem [73] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

KAPITOLA VII

Finanční řízení

Článek 49

Platby a předběžné financování

1.   Podpora z EFRR a případně podpora z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti na jednotlivé programy Interreg se vyplácí v souladu s čl. 46 odst. 2 na jediný účet bez vnitrostátních podúčtů.

2.   Komise vyplatí částku předběžného financování na základě celkové podpory z každého fondu Interreg, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení každého programu Interreg podle článku 18, podle dostupných finančních prostředků, v níže uvedených ročních splátkách a před 1. červencem v letech 2022 až 2026, nebo – v roce přijetí rozhodnutí o schválení – nejpozději do 60 dnů od přijetí uvedeného rozhodnutí:

a)

2021: 1  3 %; [pozm. návrh 178]

b)

2022: 1  2,25 %; [pozm. návrh 179]

c)

2023: 1  2,25 %; [pozm. návrh 180]

d)

2024: 1  2,25 %; [pozm. návrh 181]

e)

2025: 1  2,25 %; [pozm. návrh 182]

f)

2026: 1  2,25 %. [pozm. návrh 183]

3.   Pokud jsou vnější přeshraniční programy Interreg podporovány z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci, vyplácí se předběžné financování pro všechny fondy podporující takový program Interreg v souladu s nařízením (EU) [NPP III] nebo [NDICI] nebo jakýmkoli aktem přijatým na jejich základě. [pozm. návrh 184]

Předběžné financování může být případně vyplaceno ve dvou splátkách podle rozpočtových potřeb.

Celková částka vyplacená v rámci předběžného financování musí být vrácena Komisi, jestliže jí není do 24 36 měsíců od vyplacení první splátky předběžného financování zaslána žádost o platbu v rámci přeshraničního programu Interreg. Takto vrácené prostředky představují vnitřní účelově vázané příjmy a nesnižují podporu programu z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci. [pozm. návrh 185]

Článek 50

Zpětné získání finančních prostředků

1.   Řídicí orgán zajistí, aby každou částku vyplacenou v důsledku nesrovnalosti hlavní nebo jediný partner vrátil. Partneři vrátí vedoucímu partnerovi veškeré neoprávněně vyplacené částky.

2.   Jestliže se vedoucímu partnerovi nepodaří zajistit vrácení plateb od ostatních partnerů nebo jestliže se řídicímu orgánu nepodaří zajistit vrácení plateb od vedoucího či jediného partnera, uhradí členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ, na jejichž území se dotčený partner nachází nebo v případě ESÚS je zaregistrován, řídicímu orgánu jakoukoliv částku neoprávněně vyplacenou uvedenému partnerovi. Řídicí orgán zodpovídá za vrácení částek do souhrnného rozpočtu Unie v souladu s rozdělením závazků mezi zúčastněnými členskými státy, třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ, jak je stanoveno v programu Interreg.

3.   Jakmile členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ řídicímu orgánu uhradí zpět veškeré částky, které byly partnerovi vyplaceny neoprávněně, může pokračovat v postupu zpětného získávání finančních prostředků od tohoto partnera podle svého vnitrostátního práva nebo tento postup zahájit. V případě úspěšného zpětného získání finančních prostředků může členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ tyto částky použít pro vnitrostátní spolufinancování příslušného programu Interreg. Členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ nemají vůči programovým orgánům, monitorovacímu výboru ani Komisi žádnou oznamovací povinnost, pokud jde o tato vnitrostátní zpětná získání finančních prostředků.

4.   Pokud členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ neuhradily řídicímu orgánu částky, které byly partnerovi neoprávněně vyplaceny podle odstavce 3, podléhají tyto částky inkasnímu příkazu vydanému pověřenou schvalující osobou, který se provádí pokud možno započtením proti částce splatné příslušnému členskému státu, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ v rámci následných plateb na stejný program Interreg, nebo v případě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ v rámci následných plateb na programy v rámci příslušných nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. Takové zpětné získání finančních prostředků nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu Interreg poskytovanou z EFRR nebo jakéhokoli nástroje Unie pro financování vnější činnosti. Částky získané zpět představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [177 odst. 3] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus].

KAPITOLA VIII

Účast třetích zemí nebo partnerských zemí nebo ZZÚ , nebo organizací pro regionální integraci nebo spolupráci v programech Interreg v rámci sdíleného řízení [pozm. návrh 186]

Článek 51

Příslušná ustanovení

Kapitoly I až VII a kapitola X se vztahují na účast třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ nebo organizací pro regionální integraci nebo spolupráci v programech Interreg, s výhradou zvláštních ustanovení uvedených v této kapitole. [pozm. návrh 187]

Článek 52

Programové orgány Interreg a jejich funkce

1.   Třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg buď umožní řídicímu orgánu tohoto programu vykonávat své funkce na jejich příslušném území, nebo určí vnitrostátní orgán jakožto kontaktní místo pro řídicí orgán nebo vnitrostátní kontrolní subjekt, který bude na jejich příslušném území provádět řídicí kontroly podle čl. [68 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.   Třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg buď umožní auditnímu orgánu daného programu vykonávat své funkce na jejich příslušném území, nebo určí vnitrostátní auditní orgán nebo subjekt funkčně nezávislý na vnitrostátním orgánu.

3.   Třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg delegují mohou delegovat pracovníky do společného sekretariátu daného programu, nebo po dohodě s řídicím orgánem zřídí pobočku společného sekretariátu na svém příslušném území, nebo provedou obojí. [pozm. návrh 188]

4.   Vnitrostátní orgán nebo úřad rovnocenný komunikačnímu pracovníkovi programu Interreg uvedenému v čl. 35 odst. 1 podporuje může podpořit řídicí orgán a partnery v příslušné třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ, pokud jde o úkoly uvedené v čl. 35 odst. 2 až 7. [pozm. návrh 189]

Článek 53

Metody řízení

1.   Vnější přeshraniční programy Interreg podporované z EFRR a rovněž z NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci se provádějí v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo partnerské zemi.

Program PEACE PLUS se provádí v rámci sdíleného řízení jak v Irsku, tak i ve Spojeném království.

2.   Programy Interreg složek 2 a 4, které kombinují příspěvky z EFRR a z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, se provádějí v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi, nebo partnerské zemi, zúčastněné ZZÚ, nebo pokud jde o složku 3, v kterékoli ZZÚ, bez ohledu na to, zda taková ZZÚ přijímá či nepřijímá podporu z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. [pozm. návrh 190]

3.   Programy Interreg složky 3, které kombinují příspěvky z EFRR a z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, se provádějí jedním z těchto způsobů:

a)

v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ nebo ve skupině třetích zemí, které jsou součástí regionální organizace ; [pozm. návrh 191]

b)

v rámci sdíleného řízení pouze v členských státech a v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ, nebo skupině třetích zemí, které jsou součástí regionální organizace, pokud jde o výdaje EFRR mimo Unii na jednu nebo více operací, zatímco příspěvky z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou řízeny v rámci nepřímého řízení; [pozm. návrh 192]

c)

v rámci nepřímého řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ , nebo skupině třetích zemí, které jsou součástí regionální organizace . [pozm. návrh 193]

Pokud se celý program Interreg složky 3 nebo jeho část provádí v rámci nepřímého řízení, vyžaduje se předchozí dohoda mezi dotčenými členskými státy a regiony a použije se článek 60. [pozm. návrh 194]

3a.     Společné výzvy k předkládání návrhů, které mobilizují financování z dvoustranných programů nebo programů nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) pro vícero zemí a programů evropské územní spolupráce (ETC) mohou být zahájeny, pokud s tím příslušné řídící orgány souhlasí. V obsahu výzvy se konkrétně uvede zeměpisná oblast působnosti a očekávaný přínos k dosažení cílů příslušných programů. Řídicí orgány rozhodnou o tom, zda se pravidla nástroje NDICI nebo ETC použijí na tuto výzvu. Mohou rozhodnout o jmenování vedoucího řídicího orgánu odpovědného za úkoly správy a kontrolu související s touto výzvou. [pozm. návrh 195]

Článek 54

Způsobilost

1.   Odchylně od čl. [57 odst. 2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, pokud partnerovi nebo soukromému partnerovi operací prováděných v partnerství veřejného a soukromého sektoru vznikly při přípravě a provádění operací Interreg po 1. lednu 2021 a byly zaplaceny po dni uzavření dohody o financování s příslušnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ.

Výdaje na technickou pomoc řízené programovými orgány nacházejícími se v členském státě jsou však způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly zaplaceny za činnosti prováděné ve prospěch třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ.

2.   Pokud program Interreg vybírá operace na základě výzvy k předkládání návrhů, mohou takové výzvy zahrnovat žádosti o příspěvek z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti i tehdy, pokud byly zahájeny před podepsáním příslušné dohody o financování, a operace mohou být vybrány již před tímto datem.

Řídicí orgán však před tímto datem nesmí poskytnout dokument uvedený v čl. 22 odst. 6.

Článek 55

Velké infrastrukturní projekty

1.   Programy Interreg v rámci tohoto oddílu mohou podporovat „velké infrastrukturní projekty“, tedy operace sestávající ze souboru stavebních prací, činností nebo služeb, které mají plnit nedělitelnou přesně danou funkci, která sleduje jasně stanovené cíle společného zájmu pro účely provádění investic, jež mají přeshraniční dopad a přínos a pro něž jsou z rozpočtu přiděleny prostředky ve výši nejméně 2 500 000 EUR na získání infrastruktury.

2.   Každý příjemce, který provádí velký infrastrukturní projekt nebo jeho část, použije příslušná pravidla pro zadávání veřejných zakázek.

3.   Pokud je na programu zasedání monitorovacího nebo popřípadě řídicího výboru výběr jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů, předá řídicí orgán Komisi nejpozději dva měsíce před datem takového zasedání pro každý takový projekt koncepční poznámky. Koncepční poznámky jsou dlouhé maximálně tři strany pět stran a uvádějí název, umístění, rozpočet, vedoucího partnera a partnery, jakož i hlavní cíle a výstupy , jakož i věrohodný obchodní plán, který prokazuje, že projekt nebo pokračování projektů jsou zajištěny i bez poskytnutí finančních prostředků z programu Interreg . Nejsou-li koncepční poznámky týkající se jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů Komisi v uvedeném termínu předány, může Komise požádat předsedu monitorovacího nebo řídicího výboru o vyřazení dotčených projektů z programu zasedání. [pozm. návrh 196]

Článek 56

Zadávání veřejných zakázek

1.   Pokud provedení operace vyžaduje zadání veřejných zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce příjemcem, použijí se tato pravidla:

a)

pokud je příjemce veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu právních předpisů Unie platných pro zadávací řízení, použije vnitrostátní právní a správní předpisy přijaté ve spojení s právními předpisy Unie;

b)

pokud je příjemce orgánem veřejné správy partnerské země v rámci NPP III nebo NDICI, jehož spolufinancování je převedeno na řídicí orgán, může použít vnitrostátní právní a správní předpisy za předpokladu, že to dohoda o financování dovoluje a že zakázka je zadána ekonomicky nejvýhodnější nabídce nebo případně nabídce s nejnižší cenou, přičemž je současně zajištěno, aby nedošlo ke střetu zájmů.

2.   Pro zadávání zakázek na zboží, stavební práce nebo služby ve všech jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 1, se použijí zadávací řízení podle článků [178] a [179] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] a přílohy 1 kapitoly 3 (bodů 36 až 41) uvedeného nařízení.

Článek 57

Finanční řízení

Rozhodnutí Komise o schválení programů Interreg podporovaných rovněž z nástroje Unie pro financování vnější činnosti musí splňovat požadavky nezbytné pro vytvoření rozhodnutí o financování ve smyslu čl. [110 odst. 2] nařízení (EU, Euratom) [FR-Omnibus].

Článek 58

Uzavírání dohod o financování v rámci sdíleného řízení

1.   Za účelem provádění programu Interreg v třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ se v souladu s čl. [112 odst. 4] nařízení (EU, Euratom) [FR-Omnibus] uzavře dohoda o financování mezi Komisí zastupující Unii a každou zúčastněnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, zastoupenou v souladu s jejím vnitrostátním právním rámcem.

2.   Jakákoli dohoda o financování se uzavírá do 31. prosince roku následujícího po roce, kdy byl učiněn první rozpočtový závazek, a považuje se za uzavřenou v den, kdy ji podepsala poslední strana.

Jakákoli dohoda o financování vstupuje v platnost buď ke dni:

a)

kdy ji podepsala poslední strana, nebo

b)

kdy třetí země, partnerská země nebo ZZÚ dokončila požadovaný postup pro ratifikaci podle jejího vnitrostátního právního rámce a informovala o tom Komisi.

3.   Pokud program Interreg zahrnuje více než jednu třetí zemi, partnerskou zemi nebo ZZÚ, podepíší obě strany před tímto datem alespoň jednu dohodu o financování. Ostatní třetí země, partnerské země nebo ZZÚ mohou podepsat příslušné dohody o financování nejpozději do 30. června druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn první rozpočtový závazek.

4.   Členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán příslušného programu Interreg,

a)

může také podepsat dohodu o financování, nebo

b)

ve stejný den podepíše s každou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ účastnící se příslušného programu Interreg prováděcí dohodu, která stanoví vzájemná práva a povinnosti, pokud jde o jeho provádění a finanční řízení.

Při předávání podepsané kopie dohody o financování nebo kopie prováděcí dohody Komisi zašle členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán, jako samostatný dokument také seznam plánovaných velkých infrastrukturních projektů, jak jsou definovány v článku 55, s uvedením jejich předpokládaného názvu, umístění, rozpočtu a vedoucího partnera.

5.   Prováděcí dohoda podepsaná podle odst. 4 písm. b) zahrnuje přinejmenším tyto prvky:

a)

podrobná ustanovení týkající se plateb;

b)

finanční řízení;

c)

vedení záznamů;

d)

oznamovací povinnosti;

e)

ověřování, kontroly a audit;

f)

nesrovnalosti a zpětné získávání finančních prostředků.

6.   Pokud se členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán programu Interreg, rozhodne podepsat dohodu o financování podle odst. 4 písm. a), považuje se tato dohoda o financování za nástroj k plnění rozpočtu Unie v souladu s finančním nařízením, a nikoli za mezinárodní dohodu ve smyslu článků 216 až 219 Smlouvy o fungování EU.

Článek 59

Jiný příspěvek třetí země, partnerské země nebo ZZÚ než spolufinancování

1.   Pokud třetí země, partnerská země nebo ZZÚ převede řídicímu orgánu jiný finanční příspěvek na program Interreg než své spolufinancování podpory Unie na daný program Interreg, jsou pravidla týkající se tohoto finančního příspěvku obsažena v tomto dokumentu:

a)

pokud členský stát podepíše dohodu o financování podle čl. 58 odst. 4 písm. a), v samostatné prováděcí dohodě podepsané buď členským státem, v němž má sídlo řídicí orgán, a třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, nebo přímo řídicím orgánem a příslušným orgánem třetí země, partnerské země nebo ZZÚ;

b)

pokud členský stát podepíše prováděcí dohodu podle čl. 58 odst. 4 písm. b), buď

i)

v samostatné části uvedené prováděcí dohody, nebo

ii)

v dodatečné prováděcí dohodě podepsané stejnými stranami, které jsou uvedeny v písmenu a).

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu i) mohou oddíly prováděcí dohody případně zahrnovat jak převedený finanční příspěvek, tak i podporu Unie na program Interreg.

2.   Prováděcí dohoda podle odstavce 1 obsahuje přinejmenším prvky uvedené v čl. 58 odst. 5 týkající se spolufinancování třetí země, partnerské země nebo ZZÚ.

Mimoto stanoví:

a)

výši dodatečného finančního příspěvku;

b)

a jeho zamýšlené použití a podmínky tohoto použití, včetně podmínek pro žádosti o tento dodatečný příspěvek.

3.   Pokud jde o program PEACE PLUS, tvoří finanční příspěvek Spojeného království na činnosti Unie ve formě vnějších účelově vázaných příjmů uvedených v čl. [21 odst. 2 písm. e)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] součást rozpočtových prostředků pro okruh 2 „Soudržnost a hodnoty“, dílčí strop „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“.

Tento příspěvek je předmětem zvláštní dohody o financování se Spojeným královstvím v souladu s článkem 58. Stranami této zvláštní dohody o financování jsou Komise a Spojené království a rovněž Irsko.

Podepsána musí být před tím, než se program začne provádět, což Zvláštnímu úřadu pro programy EU umožní použít pro provádění programu veškeré právní předpisy Unie.

KAPITOLA IX

Zvláštní ustanovení pro přímé nebo nepřímé řízení

Článek 60

Spolupráce s nejvzdálenějšími regiony

1.   Pokud je po konzultaci se zúčastněnými stranami celý program Interreg složky 3 nebo jeho část prováděn v rámci nepřímého řízení podle čl. 53 odst. 3 písm. b) nebo c), jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny jednomu ze subjektů uvedených v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus], zejména subjektu nacházejícímu se v zúčastněném členském státě, včetně řídicího orgánu dotčeného programu Interreg. [pozm. návrh 197]

2.   V souladu s čl. [154 odst. 6 písm. c)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] může Komise rozhodnout, že nebude požadovat provedení posouzení ex-ante uvedeného v odstavcích 3 a 4 zmíněného článku, pokud jsou úkoly související s plněním rozpočtu uvedené v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení (EU, Euratom) č. [FN-Omnibus] svěřeny řídicímu orgánu programu Interreg pro nejvzdálenější regiony určenému podle čl. 37 odst. 1 tohoto nařízení a v souladu s článkem [65] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

3.   Pokud jsou úkoly související s plněním rozpočtu uvedené v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení [FN-Omnibus] svěřeny organizaci členského státu, použije se článek [157] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus].

4.   Pokud jsou program nebo činnost spolufinancované z jednoho nebo více nástrojů financování vnější činnosti prováděny třetí zemí, partnerskou zemí, ZZÚ nebo některým z ostatních subjektů uvedených v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] nebo uvedených v nařízení (EU) [NDICI] nebo v rozhodnutí Rady [rozhodnutí o ZZÚ] nebo v obou, použijí se příslušná pravidla těchto nástrojů, zejména kapitoly I, III a V hlavy II nařízení (EU) [NDICI].

Článek 61

Meziregionální inovační investice

Z podnětu Komise může EFRR podporovat meziregionální inovační investice, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 5, a sdružovat výzkumné pracovníky, podniky, občanskou společnost a orgány veřejné správy zapojené do strategií pro inteligentní specializaci zřízených na vnitrostátní nebo regionální úrovni. [pozm. návrh 198]

Článek - 62

Osvobození od oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU

Komise může prohlásit, že podpora ve prospěch projektů, které EU podporuje v rámci Evropské územní spolupráce, je slučitelná s vnitřním trhem a nepodléhá požadavkům na oznámení podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 199]

KAPITOLA X

Závěrečná ustanovení

Článek 62

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 16 odst. 6 je svěřena Komisi od [od prvního dne po vyhlášení = ode dne vstupu v platnost] do 31. prosince 2027.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě [dvou měsíců] ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o [dva měsíce].

Článek 63

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. [108 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 64

Přechodná ustanovení

Nařízení (EU) č. 1299/2013 nebo jakýkoli akt přijatý na jeho základě se nadále použije na programy a operace podporované z EFRR v programovém období 2014–2020.

Článek 65

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda / předsedkyně

Za Radu

předseda / předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 116.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 137.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019.

(4)  [Odkaz].

(5)  [Odkaz].

(6)  Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“, COM(2017)0534, 20.9.2017.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.)

(8)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionůPosílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění, COM(2017) 376 final, 18.7.2017.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(10)  Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj předvstupní pomoci (Úř. věst. L xx, s. y).

(11)  Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci (Úř. věst. L xx, s. y).

(12)  Rozhodnutí Rady (EU) XXX o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii a rovněž o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (Úř. věst. L xx, s. y).

(13)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(14)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, COM(2017)0623, 24.10.2017.

(15)   Stanovisko Evropského výboru regionů ‚Projekty »people-to-people« a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce‘ ze dne 12. července 2017 (Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 38).

(16)  Stanovisko Evropského výboru regionů „Projekty ‚people-to-people‘ a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“ ze dne 12. července 2017 (Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 38).

(17)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 45).

(18)  [Odkaz].

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(20)   Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(21)   Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (Úř. věst. C 209, 23.7.2013, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

PŘÍLOHA

ŠABLONA PRO PROGRAMY INTERREG

CCI

[15 znaků]

Název

[255]

Verze

 

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Způsobilý od

 

Způsobilý do

 

Číslo rozhodnutí Komise

 

Datum rozhodnutí Komise

 

Číslo rozhodnutí, kterým se mění program

[20]

Datum vstupu v platnost rozhodnutí, kterým se mění program

 

Regiony NUTS zahrnuté do programu

 

Složka programu Interreg

 

1.   Strategie programu: hlavní problémy související s rozvojem a politické reakce

1.1.

Programová oblast (nevyžaduje se pro programy Interreg složky 4)

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. a), čl. 17 odst. 9 písm. a)

Textové pole [2 000 ]

1.2.

Souhrn hlavních společných úkolů s přihlédnutím k hospodářským, sociálním a územním rozdílům, k potřebám společných investic a k doplňkovosti s jinými formami podpory, k poznatkům získaným v minulosti a podpoře makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, pokud se na celou programovou oblast nebo její část vztahuje jedna či více strategií

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. b), čl. 17 odst. 9 písm. b)

Textové pole [50 000 ]

1.3.

Odůvodnění pro výběr cílů politiky a specifických cílů Interreg, odpovídajících priorit, specifických cílů a forem podpory, popřípadě řešení chybějících spojení v přeshraniční infrastruktuře

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. c)

Tabulka 1

Vybraný cíl politiky nebo vybraný specifický cíl Interreg

Vybraný specifický cíl

Priorita

Odůvodnění výběru

 

 

 

[2 000 pro každý cíl]

2.   Priority [300]

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. d) a e)

2.1.   Název priority (uvedeno opakovaně pro každou prioritu)

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. d)

Textové pole: [300]


Jedná se o prioritu podle převodu v souladu s čl. 17 odst. 3

2.1.1.

Specifický cíl (uvedeno opakovaně pro každý vybraný specifický cíl, pro jiné priority než technická pomoc)

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e)

2.1.2

Související typy činnosti, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod i), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod ii)

Textové pole [7 000 ]

Seznam plánovaných operací strategického významu

Textové pole [2 000 ]

Pro programy Interreg složky 4:

Odkaz: čl. 17 odst. 9 písm. c) bod i)

Definice jediného příjemce nebo omezeného seznamu příjemců a postup udělování

Textové pole [7 000 ]

2.1.3   Ukazatele

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod ii), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod iii)

Tabulka 2: Ukazatele výstupů

Priorita

Specifický cíl

ID

[5]

Ukazatel

Jednotka měření

[255]

Milník (2024)

[200]

Konečný cíl (2029)

[200]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 3: Ukazatele výsledků

Priorita

Specifický cíl

ID

Ukazatel

Jednotka měření

Základní hodnota

Referenční rok

Konečný cíl (2029)

Zdroj údajů

Poznámky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.1.4   Hlavní cílové skupiny

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod iii), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod iv)

Textové pole [7 000 ]

2.1.5   Konkrétní cílová území, včetně plánovaného využívání integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje nebo jiných nástrojů územního rozvoje

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod iv)

Textové pole [7 000 ]

2.1.6   Plánované využívání finančních nástrojů

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod v)

Textové pole [7 000 ]

2.1.7   Orientační rozdělení programových zdrojů EU podle typu intervence

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod vi), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod v)

Tabulka 4: Dimenze 1 – oblast intervence

Číslo priority

Fond

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 


Tabulka 5: Dimenze 2 – forma financování

Číslo priority

Fond

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 


Tabulka 6: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření

Číslo priority

Fond

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

2.T.   Priorita „Technická pomoc“

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. f) EÚS

Textové pole [8 000 ]


Číslo priority

Fond

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

3.   Plán financování

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. g)

3.1   Finanční prostředky podle roku

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. g) bod i), čl. 17 odst. 5 písm. a) body i) až iv)

Tabulka 7

Fond

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III – Přeshraniční spolupráce  (1)

 

 

 

 

 

 

 

 

Přeshraniční spolupráce v rámci sousedství  (2)

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III  (3)

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI  (4)

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ Grónsko  (5)

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ  (6)

 

 

 

 

 

 

 

 

Fondy Interreg  (7)

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

3.2   Celkové finanční prostředky z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. g) bod ii), čl. 17 odst. 5 písm. a) body i) až iv), čl. 17 odst. 5 písm. b)

Tabulka 8 (*1)

Č. cíle politiky nebo technické pomoci

Priorita

Fond

(v příslušných případech)

Základ pro výpočet podpory EU (celkem nebo z veřejných zdrojů)

Příspěvek EU

(a)

Vnitrostátní příspěvek

(b) = (c) + (d)

Orientační rozdělení příspěvku členského státu

Celkem

(e) = (a) + (b)

Míra spolufinancování

(f) = (a)/(e)

Příspěvky třetích zemí

(pro informaci)

Vnitrostátní veřejné zdroje

(c)

Vnitrostátní soukromé zdroje

(d)

 

Priorita 1

EFRR

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III – Přeshraniční spolupráce  (8)

 

 

 

 

 

 

 

 

Přeshraniční spolupráce v rámci sousedství  (9)

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III  (10)

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI  (11)

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ Grónsko  (12)

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ  (13)

 

 

 

 

 

 

 

 

Fondy Interreg  (14)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 2

(fondy jako výše)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

Všechny fondy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

EFRR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III – Přeshraniční spolupráce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přeshraniční spolupráce v rámci sousedství

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ Grónsko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fondy Interreg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

Všechny fondy

 

 

 

 

 

 

 

 

4.   Opatření přijaté k zapojení příslušných programových partnerů do přípravy programu Interreg a úloha těchto programových partnerů při provádění, monitorování a hodnocení

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. h)

Textové pole [10 000 ]

5.   Přístup ke komunikaci a viditelnosti programu Interreg, včetně plánovaného rozpočtu

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. i)

Textové pole [10 000 ]

6.   Prováděcí ustanovení

6.1.   Programové orgány

Odkaz: čl. 17 odst. 7 písm. a)

Tabulka 10

Programové orgány

Název instituce [255]

Jméno kontaktní osoby [200]

E-mail [200]

Řídicí orgán

 

 

 

Vnitrostátní orgán (v příslušných případech pro programy se zúčastněnými třetími zeměmi)

 

 

 

Auditní orgán

 

 

 

Skupina zástupců auditorů (v příslušných případech pro programy se zúčastněnými třetími zeměmi)

 

 

 

Subjekt, kterému má Komise poukazovat platby

 

 

 

6.2.   Postup zřízení společného sekretariátu

Odkaz: čl. 17 odst. 7 písm. b)

Textové pole [3 500 ]

6.3   Rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy, a v příslušných případech třetí země a zámořské země a území, v případě finančních oprav uložených řídicím orgánem nebo Komisí

Odkaz: čl. 17 odst. 7 písm. c)

Textové pole [10 500 ]


(1)  Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce

(2)  Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce

(3)  Složky 2 a 4

(4)  Složky 2 a 4

(5)  Složky 2 a 4

(6)  Složky 3 a 4

(7)  EFRR, NPP III, NDICI nebo PZZÚ, pokud je uvedeno jako jedna částka pod složkami 2 a 4

(8)  Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce

(9)  Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce

(10)  Složky 2 a 4

(11)  Složky 2 a 4

(12)  Složky 2 a 4

(13)  Složky 3 a 4

(14)  EFRR, NPP III, NDICI nebo PZZÚ, pokud je uvedeno jako jedna částka pod složkami 2 a 4

(*1)  Před provedením přezkumu v polovině období zahrnuje tato tabulka pouze částky pro roky 2021–2025.

DODATKY

Mapa programové oblasti

Úhrada způsobilých výdajů Komisí členskému státu na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Financování nespojené s náklady

Dodatek 1:

Mapa programové oblasti

Dodatek 2:

Úhrada způsobilých výdajů Komisí členskému státu na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Úhrada způsobilých výdajů Komisí členskému státu na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(článek 88 nařízení o společných ustanoveních)

Datum předložení návrhu

 

Aktuální verze

 

A.   Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Odhadovaný podíl celkového finančního přídělu v rámci priority, na niž bude uplatněno zjednodušené vykazování nákladů (SCO), v % (odhad)

Typ(y) operace

Název odpovídajícího ukazatele (ukazatelů)

Jednotka měření pro ukazatel

Typ SCO (standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby)

Odpovídající standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby

 

 

 

Kód

Popis

Kód

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.   Podrobnosti podle typu operace (nutno vyplnit u každého typu operace)

Obdržel řídicí orgán k níže uvedenému zjednodušenému vykazování nákladů podporu od externí společnosti?

Pokud ano, uveďte, od které externí společnosti
Ano/Ne – Název externí společnosti

Typy operace:

1.1

Popis typu operace

 

1.2

Dotčená priorita / specifický cíl (cíle)

 

1.3

Název ukazatele (1)

 

1.4

Jednotka měření pro ukazatel

 

1.5

Standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázová částka nebo paušální sazba

 

1.6

Částka

 

1.7

Kategorie nákladů pokryté jednotkovými náklady, jednorázovou částkou nebo paušální sazbou

 

1.8

Pokrývají tyto kategorie nákladů všechny způsobilé výdaje na operaci? (A/N)

 

1.9

Metoda úprav(y)

 

11.10

Ověření dosažení jednotky měření

uveďte, jaký dokument či dokumenty se použijí k ověření dosažení jednotky měření

uveďte, co bude ověřeno v průběhu řídicí kontroly (včetně kontrol na místě) a kým

uveďte, jaká opatření jsou zavedena ke sběru a uchovávání údajů/dokumentů

 

1.11

Možné nevhodné pobídky nebo problémy způsobené tímto ukazatelem, jak by mohly být zmírněny a odhadovaná míra rizika

 

1.12

Celková částka (na vnitrostátní úrovni a úrovni EU), která má být vyplacena

 

C:   Výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb

1.

Zdroj údajů použitých pro výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb (kdo údaje vytvořil sbíral a zaznamenával; kde jsou údaje uchovávány; termíny; validace atd.):

 

2.

Upřesněte, proč jsou navrhovaná metoda a výpočet relevantní pro daný typ operace:

 

3.

Uveďte, jak byly výpočty provedeny, zejména včetně veškerých předpokladů ohledně kvality nebo kvantity. V příslušných případech by měly být použity průkazné statistické údaje a ukazatele, jež by měly být připojeny k této příloze ve formátu, který může Komise použít.

 

4.

Vysvětlete, jak jste zajistili, aby do výpočtu standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby byly zahrnuty pouze způsobilé výdaje.

 

5.

Posouzení metodiky výpočtu a částek, jakož i opatření k zajištění ověření, kvality, sběru a uchování údajů, provedené auditním orgánem (orgány).

 

Dodatek 3: Financování nesouvisející s náklady

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(článek 89 nařízení o společných ustanoveních)

Datum předložení návrhu

 

Aktuální verze

 

A.   Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Částka, na kterou se vztahuje financování nesouvisející s náklady

Typ(y) operace

Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo

Název odpovídajícího ukazatele (ukazatelů)

Jednotka měření pro ukazatel

 

 

 

 

 

Kód

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celková pokrytá částka

 

 

 

 

 

 

 

B.   Podrobnosti podle typu operace (nutno vyplnit u každého typu operace)

Typy operace:

1.1

Popis typu operace

 

1.2

Dotčená priorita / specifický cíl (cíle)

 

1.3

Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo

 

1.4

Lhůta pro splnění podmínek nebo dosažení výsledků

 

1.5

Definice ukazatele výstupů

 

1.6

Jednotka měření pro ukazatel výstupů

 

1.7

Případné průběžné výstupy podmiňující úhradu ze strany Komise s harmonogramem úhrad

Průběžné výstupy

Datum

Částky

 

 

 

 

 

 

1.8

Celková částka (včetně úrovně EU a vnitrostátní úrovně)

 

1.9

Metoda úprav(y)

 

1.10

Ověření dosažení výsledku nebo splnění podmínky (případně průběžných výstupů)

uveďte, jaký dokument či dokumenty se použijí k ověření dosažení jednotky měření

uveďte, co bude ověřeno v průběhu řídicí kontroly (včetně kontrol na místě) a kým

uveďte, jaká opatření jsou zavedena ke sběru a uchovávání údajů/dokumentů

 

1.11

Opatření pro zajištění auditní stopy

Uveďte subjekt či subjekty odpovědné za uvedená opatření.

 


(1)  U jednoho typu operace je možných několik doplňkových ukazatelů (například jeden ukazatel výstupů a jeden ukazatel výsledků). V těchto případech se vyplní pole 1.3 až 1.11 pro každý ukazatel.


Středa, 27. března 2019

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/309


P8_TA(2019)0295

Zdroje na zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zdroje na zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (COM(2019)0055 – C8-0041/2019 – 2019/0027(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/32)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0055),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 177 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0041/2019),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. března 2019 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0085/2019),

A.

vzhledem k tomu, že z důvodu naléhavosti lze přikročit k hlasování před uplynutím lhůty osmi týdnů stanovené v článku 6 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


P8_TC1-COD(2019)0027

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zdroje na zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/711.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/310


P8_TA(2019)0296

Obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění) *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění) (COM(2018)0346 – C8-0381/2018 – 2018/0176(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace – přepracování)

(2021/C 108/33)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0346),

s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0381/2018),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (1),

s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 22. února 2019 zaslaný Hospodářskému a měnovému výboru podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na články 104 a 78c jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0117/2019),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.

schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/311


P8_TA(2019)0297

Produkty, jež mohou využít osvobození nebo snížení tzv. „octroi de mer“ (přístavní daně) *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 940/2014/EU, pokud jde o produkty, jež mohou využít osvobození nebo snížení tzv. „octroi de mer“ (přístavní daně) (COM(2018)0825 – C8-0034/2019 – 2018/0417(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

(2021/C 108/34)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0825),

s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0034/2019),

s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0112/2019),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/312


P8_TA(2019)0298

Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (COM(2018)0460 – C8-0275/2018 – 2018/0243(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/35)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0460),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 209, 212 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0275/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 13. prosince 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018 (3),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na společná jednání Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj podle článku 55 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj, jakož i stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0173/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 45, 4.2.2019, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 163.

(3)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 295.


P8_TC1-COD(2018)0243

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 209, 212 a čl. 322 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

v souladu s řádným legislativním postupem (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obecným cílem programu „nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci“ (dále jen „nástroj“) by mělo být prosazování a podpora vytvoření finančního rámce na podporu prosazování hodnot , zásad základních zájmů Unie na celém světě v zájmu plnění cílů souladu s cíli zásad zásadami vnější činnosti Unie stanovených stanovenými v čl. 3 odst. 5 a článcích 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). [pozm. návrh 1]

(2)

V souladu s článkem 21 Smlouvy o EU usiluje Unie o soulad mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami a rovněž o dosažení vysokého stupně spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů. Široká škála akcí, které toto nařízení umožňuje, by měla přispět k plnění cílů stanovených v uvedeném článku Smlouvy o EU.

(2a)

V souladu s článkem 21 Smlouvy o EU spočívá uplatňování tohoto nařízení na zásadách vnější činnosti Unie, tedy na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcty k lidské důstojnosti, rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. Cílem tohoto nařízení je přispět k dosažení cílů vnější činnosti Unie, včetně politik Unie týkajících se lidských práv a cílů nastíněných ve strategickém rámci a v akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii. Akce Unie by měly podporovat dodržování Všeobecné deklarace lidských práv. [pozm. návrh 2]

(3)

V souladu s článkem 8 Smlouvy o EU rozvíjí Unie se sousedními zeměmi výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrého sousedství, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy založenými na spolupráci. Toto nařízení by mělo přispět k uvedenému cíli.

(3a)

V souladu s článkem 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by měly Unie a členské státy podporovat spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Toto nařízení by mělo přispět k plnění cílů stanovených v uvedeném článku. [pozm. návrh 3]

(4)

Primárním cílem rozvojové politiky Unie, jak je stanoveno v článku 208 Smlouvy o fungování EU, je snížení a výhledově i vymýcení chudoby. Rozvojová politika Unie rovněž přispívá k cílům vnější činnosti Unie, zejména k těm, které se týkají podpory udržitelného rozvoje v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích s hlavním cílem vymýcení chudoby, jak stanoví čl. 21 odst. 2 písm. d) Smlouvy o EU , a zachování trvalého míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti, stanoví čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU . [pozm. návrh 4]

(5)

Unie zajistí soudržnost politik ve prospěch rozvoje v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování EU. Unie by měla zohledňovat cíle rozvojové spolupráce v politikách, které by mohly mít vliv na rozvojové země, což bude zásadním prvkem strategie pro dosažení cílů udržitelného rozvoje stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), přijaté Organizací spojených národů v září 2015 (5). K zajištění soudržnosti politik v oblasti udržitelného rozvoje zakotvených v Agendě 2030 je zapotřebí zohlednit dopad všech politik týkajících se této oblasti, a to na všech úrovních – na úrovni jednotlivých zemí, v rámci EU, v jiných zemích i na globální úrovni. Politiky Unie a členských států v oblasti rozvojové spolupráce by se měly navzájem doplňovat a posilovat. [pozm. návrh 5]

(6)

Tento nástroj stanoví akce na podporu uvedených cílů a politik vnější činnosti a vychází z akcí, jež byly dříve podporovány podle nařízení (EU) 233/2014 (6); 11. Evropského rozvojového fondu (ERF) – vnitřní dohody (7) a prováděcího nařízení (8); nařízení (EU) č. 232/2014 (9), nařízení (EU) č. 230/2014 (10), nařízení (EU) č. 235/2014 (11), nařízení (EU) č. 234/2014 (12), nařízení (Euratom) č. 237/2014 (13); nařízení (EU) č. 236/2014 (14), rozhodnutí č. 466/2014/EU, nařízení (ES, Euratom) č. 480/2009 (15) a nařízení (EU) 2017/1601 (16).

(7)

Globálním kontextem pro činnost je usilování o globální systém založený na pravidlech a hodnotách , jehož klíčovou zásadou je multilateralismus a ústředním aktérem Organizace spojených národů. Agenda 2030 spolu s Pařížskou dohodou o změně klimatu (17) (dále jen „Pařížská dohoda“) a akčním programem z Addis Abeby (18) je reakcí mezinárodního společenství na globální výzvy a trendy týkající se udržitelného rozvoje. Vzhledem k tomu, že základem Agendy 2030 jsou cíle udržitelného rozvoje, je Agenda 2030 transformativním rámcem pro vymýcení chudoby a dosažení udržitelného rozvoje na celém světě a podporu mírumilovných, spravedlivých a inkluzivních společností a pro zmírňování klimatické změny a úsilí o zachování oceánů a lesů . Má univerzální platnost a poskytuje komplexní společný rámec pro činnost vztahující se na Unii, její členské státy a její partnery. Agenda se vyváženě zaměřuje na ekonomický, sociální , kulturní, vzdělávací a environmentální rozměr udržitelného rozvoje a zohledňuje důležité vzájemné vazby mezi svými cíli a úkoly. Cílem Agendy 2030 je, aby nikdo nebyl opomenut , a snaží se dosáhnout v první řadě na ty nejopomíjenější . Provádění Agendy 2030 bude důkladně koordinováno s jinými příslušnými mezinárodními závazky Unie. U akcí prováděných Akce prováděné podle tohoto nařízení by měly být vedeny zásadami a cíli vymezenými v Agendě 2030, Pařížské dohodě a akčním programu z Addis Abeby a měly by přispívat k naplňování cílů udržitelného rozvoje, přičemž by měla být věnována zvláštní pozornost vzájemným vazbám mezi cíli udržitelného rozvoje a integrovanými akcemi, které mohou vytvářet vedlejší přínosy, a plnit tak více cílů soudržným způsobem , aniž by bylo oslabeno dosahování jiných cílů . [pozm. návrh 6]

(8)

Provádění Uplatňování tohoto nařízení by se mělo řídit spočívat na pěti prioritami stanovenými prioritách stanovených v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (dále jen „globální strategie“) (19), předložené dne 19. června 2016, která představuje společnou vizi a rámec Unie pro jednotnou a odpovědnou vnější angažovanost ve spolupráci s dalšími partnery za účelem prosazování jejích hodnot a zájmů. Unie by měla posilovat partnerství, podporovat politický dialog a kolektivní reakci na problémy globálního významu. Její činnost by měla podpořit základní zájmy , zásady a hodnoty Unie ve všech aspektech, včetně podpory demokracie a lidských práv, úsilí o vymýcení chudoby, zachovávání míru, předcházení konfliktům, zprostředkování míru a postkonfliktní rekonstrukce, přičemž by měla zapojovat ženy do všech jejich fází, zajištění jaderné bezpečnosti, posilování mezinárodní bezpečnosti, odstraňování řešení základních příčin nelegální migrace a  násilného vysídlování obyvatelstva a pomoci obyvatelstvu, zemím a regionům, které čelí přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám, a umožnit tak vznik podmínek pro vytvoření mezinárodního právního rámce na ochranu osob vysídlených v důsledku změny klimatu, včetně podpory kvalitního, inkluzivního vzdělávání, spravedlivé a udržitelné obchodní politiky, založené na pravidlech a hodnotách jako nástroje rozvoje a zlepšování právního státu a lidských práv , hospodářské a kulturní diplomacie a hospodářské spolupráce, prosazování inovací, digitálních řešení a technologií , ochrany kulturního dědictví zejména v oblastech konfliktu, řešení globálních hrozeb pro veřejné zdraví a podpory mezinárodního rozměru politik Unie. Při prosazování svých klíčových zájmů , zásad a hodnot by Unie měla dodržovat a podporovat zásady uznávání vysokých sociálních , pracovních a environmentálních norem, a to i s ohledem na změnu klimatu, a zásady uznávání právního státu, mezinárodního práva , včetně humanitárního mezinárodního práva v oblasti a lidských práv. [pozm. návrh 7]

(9)

Nový Evropský konsensus Uplatňování tohoto nařízení by mělo rovněž spočívat na Evropském konsensu o rozvoji (dále jen „konsensus“) (20), podepsaný podepsaném dne 7. června 2017, který poskytuje rámec pro společný přístup k rozvojové spolupráci Unie a jejích členských států za účelem provádění Agendy 2030 a akčního programu z Addis Abeby. Základem politiky rozvojové spolupráce je Mělo by se opírat o řešení diskriminace a nerovností, cíl úsilí nikoho neopomíjet , ochraně životního prostředí, boji proti změně klimatu posílení posilování odolnosti. [pozm. návrh 8]

(9a)

Kromě Agendy OSN 2030, Pařížské dohody o změně klimatu, akčního programu z Addis Abeby, globální strategie EU, Evropského konsensu o rozvoji a evropské politiky sousedství, které představují základní politický rámec, by se mělo uplatňování tohoto nařízení řídit rovněž následujícími dokumenty a jejich budoucími revizemi:

strategický rámec EU a akční plán EU pro lidská práva a demokracii;

obecné zásady EU týkající se lidských práv;

integrovaný přístup k vnější činnosti vymezený v globální strategii a komplexní přístup EU k vnějším konfliktům a krizím z roku 2013;

komplexní přístup k provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820 o ženách, míru a bezpečnosti v EU;

program Unie pro předcházení násilným konfliktům;

závěry Rady ze dne 20. června 2011 o předcházení konfliktům;

koncepce pro posílení schopností EU v oblasti mediace a dialogu;

celounijní strategický rámec na podporu reformy bezpečnostního sektoru;

strategie EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně;

koncepce EU na podporu odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění (DDR);

závěry Rady ze dne 19. listopadu 2007 o reakci EU na nestabilní situace a závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě rovněž ze dne 19. listopadu 2007 o bezpečnosti a rozvoji;

prohlášení Evropské rady ze dne 25. března 2004 o boji proti terorismu, strategie Evropské unie pro boj proti terorismu ze dne 30. listopadu 2005 a závěry Rady ze dne 23. května 2011 o posílení vazeb mezi vnitřními a vnějšími aspekty boje proti terorismu;

pokyny OECD pro nadnárodní podniky;

hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv;

nová městská agenda OSN;

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením;

Úmluva o právním postavení uprchlíků;

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen;

výsledky Pekingské akční platformy a akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji;

plán UNCTAD týkající se udržitelné restrukturalizace státního dluhu (duben 2015);

hlavní zásady Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva týkající se vnějšího dluhu a lidských práv;

globální pakt o uprchlících;

globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci přijatý v Marrákeši dne 10. prosince 2018;

Úmluva Organizace spojených národů o právech dítěte. [pozm. návrh 9]

(10)

V zájmu provádění nového mezinárodního rámce vytvořeného Agendou 2030, globální strategií a konsensem by cílem tohoto nařízení mělo být zvýšení soudržnosti a zajištění účinnosti vnější činnosti Unie tím, že prostřednictvím zefektivněného nástroje zaměří své úsilí na zlepšení provádění různých politik vnější činnosti.

(11)

V souladu s globální strategií a sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof (2015–2030), přijatým dne 18. března 2015 (21), je třeba uznat nutnost přechodu od řešení krizí a zamezení jejich šíření ke strukturálnějšímu, dlouhodobějšímu přístupu, který účinněji řeší nestabilní situace, přírodní a člověkem způsobené katastrofy a vleklé krize. Je zapotřebí klást větší důraz na snižování rizik, jejich předcházení a zmírňování a připravenost na ně, a uplatňovat přitom kolektivní přístupy; další úsilí je třeba k posílení rychlé reakce a trvalé obnovy. Toto nařízení by tudíž mělo přispět k posílení odolnosti a propojení humanitární pomoci a rozvojové činnosti především prostřednictvím akcí rychlé odezvy . a příslušných zeměpisných a tematických programů a současně zajistit odpovídající předvídatelnost, transparentnost a odpovědnost, stejně jako soudržnost, konzistentnost a doplňkovost s humanitární pomocí a úplné dodržování mezinárodního humanitárního práva, aniž by byla blokována humanitární pomoc poskytovaná v souladu se zásadami lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti v případě mimořádných situací a situací následujících po jejich překonání . [pozm. návrh 10]

(12)

V souladu s mezinárodními závazky Unie v oblasti účinnosti rozvoje, které byly přijaty v Pusanu v roce 2011, obnoveny na fóru na vysoké úrovni v Nairobi v roce 2016 a připomenuty v konsensu, by rozvojová spolupráce Unie měla Unie měla v rámci své oficiální rozvojové pomoci prostřednictvím všech jejích forem uplatňovat zásady účinnosti rozvoje, zejména odpovědnost rozvojových zemí za priority rozvoje, zaměření na výsledky, inkluzivní rozvojová partnerství a také vzájemnou transparentnost a odpovědnost odpovědnost, jakož i zásady sjednocování a harmonizace . [pozm. návrh 11]

(13)

Podle cílů udržitelného rozvoje by toto nařízení mělo přispět k intenzivnějšímu monitorování a podávání zpráv s důrazem na výsledky, včetně výstupů, výsledků a dopadů v partnerských zemích přijímajících vnější finanční pomoc Unie. Jak bylo dohodnuto v konsensu, zejména se očekává, že akce nejméně 20 % oficiální rozvojové pomoci financované v rámci tohoto nařízení přispějí 20 % oficiální rozvojové pomoci financované v rámci tohoto nařízení by mělo přispívat na sociální začleňování a lidský rozvoj, se zaměřením na základní sociální začleňování služby, jako je zdravotnictví, vzdělávání, výživa, voda, hygiena lidský rozvoj, včetně rovnosti sociální ochrana , zejména ve prospěch nejokrajovějších skupin, přičemž je nutné zohledňovat rovnost žen a mužů, a posilování postavení žen a práva dětí jako horizontální otázky . [pozm. návrh 12]

(14)

Bude-li to možné Aby se skutečně zlepšila odpovědnost vhodné, měly transparentnost Unie při plnění rozpočtu , měla by být Komise vytvořit jasné mechanismy pro sledování a hodnocení s cílem zajistit účinné posuzování pokroku při dosahování cílů tohoto nařízení. Výsledky vnější činnosti Unie by měly být monitorovány a hodnoceny na základě předem definovaných, transparentních a měřitelných ukazatelů pro jednotlivé země, které jsou přizpůsobeny specifikům a cílům nástroje a které by, pokud možno, měly být založeny na rámci pro výsledky partnerské země. Komise by měla pravidelně sledovat své činnosti a přezkoumávat pokrok a zveřejňovat výsledky, zejména v podobě výroční zprávy pro Evropský parlament a Radu. [pozm. návrh 13]

(15)

Toto nařízení by mělo přispět ke kolektivnímu cíli EU, a sice poskytnout v časovém rámci Agendy 2030 0,7 % hrubého národního důchodu jako oficiální rozvojovou pomoc. Tento závazek by měl vycházet z jasného plánu postupu pro Unii a její členské státy, v němž budou stanoveny lhůty a způsoby jeho dosažení.  V tomto ohledu by nejméně 92 % finančních prostředků v rámci tohoto nařízení mělo přispět k akcím navrženým tak, aby splňovaly kritéria oficiální rozvojové pomoci stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. [pozm. návrh 14]

(16)

Aby se zajistilo, že zdroje směřují tam, kde je jich nejvíce zapotřebí, zejména do nejméně rozvinutých zemí, nestabilních zemí a zemí zasažených konfliktem, mělo by toto nařízení přispívat ke kolektivnímu cíli, kterým je dosažení 0,20 % hrubého národního důchodu Unie pro nejméně rozvinuté země v časovém rámci Agendy 2030. Tento závazek by měl vycházet z jasného plánu postupu pro EU a její členské státy, v němž budou stanoveny lhůty a způsoby jeho dosažení. [pozm. návrh 15]

(16a)

V souladu se stávajícími závazky vymezenými v akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů II by alespoň 85 % zeměpisných a tematických programů financovaných z oficiální rozvojové pomoci mělo mít jako hlavní nebo významný cíl rovnost žen a mužů, jak stanovil Výbor pro rozvojovou pomoc OECD. Povinný přezkum výdajů by měl zajistit, aby významná část těchto programů měla jako jeden z hlavních cílů rovnost žen a mužů a práva a posilování postavení žen a dívek. [pozm. návrh 16]

(16b)

Toto nařízení by mělo věnovat zvláštní pozornost dětem a mládeži jako přispěvatelům k realizaci Agendy 2030. Vnější činnost Unie podle tohoto nařízení by měla věnovat zvláštní pozornost jejich potřebám a posílení jejich postavení a prostřednictvím investic do lidského rozvoje a sociálního začleňování přispívat k uplatnění jejich potenciálu jako klíčových aktérů změn. [pozm. návrh 17]

(16c)

Obyvatelstvo zemí subsaharské Afriky tvoří převážně dospívající a mladí lidé. O populační politice by měla rozhodovat příslušná země. Populační dynamika by však měla být řešena komplexním způsobem, aby bylo zajištěno, že současné a budoucí generace budou moci udržitelným způsobem dosáhnout svého plného potenciálu. [pozm. návrh 18]

(17)

Toto nařízení by mělo odrážet potřebu zaměřit se na strategické priority jak z hlediska zeměpisného – evropské sousedství a Afrika, jakož i země, které jsou zranitelné a mají nejvíce zapotřebí pomoci, zejména nejméně rozvinuté země, tak z hlediska tematického – udržitelný rozvoj, vymýcení chudoby, demokracie a lidská práva, právní stát, řádná správa, bezpečnost, bezpečná, řádná a legální migrace, změna snižování nerovnosti, rovnost žen a mužů, zabránění zhoršování životního prostředí a zmírňování změny klimatu a lidská práva globální hrozby pro veřejné zdraví . [pozm. návrh 19]

(17a)

Toto nařízení by mělo přispět k vytvoření odolnosti státu a společnosti v oblasti globálního veřejného zdraví prostřednictvím řešení globálních hrozeb pro veřejné zdraví, posílení zdravotních systémů, zajištění všeobecné zdravotní péče, předcházení vzniku přenosných nemocí a boje proti nim a pomoci při zajišťování dostupných léků a očkovacích látek pro všechny. [pozm. návrh 20]

(18)

Toto Zvláštní vztah, který se vytvořil se sousedními zeměmi Unie v souladu s článkem 8 Smlouvy o EU, by měl být prostřednictvím uplatňování tohoto nařízení zachován a posílen. Toto nařízení by mělo přispět ke zvýšení odolnosti států a společností v sousedství Unie v návaznosti na angažovanost v globální strategii. Nařízení by mělo podporovat provádění evropské politiky sousedství přezkoumané v roce 2015 a provádění regionálních rámců spolupráce, jako je přeshraniční spolupráce a vnější aspekty příslušných makroregionálních strategií a politik a strategií a politik pro přímořskou oblast ve východním a jižním sousedství, včetně severního rozměru a regionální spolupráce v oblasti Černého moře . Tyto iniciativy představují doplňkové politické rámce pro prohlubování vztahů s partnerskými zeměmi i vztahů mezi nimi na základě zásady vzájemné odpovědnosti, sdílené odpovědnosti a dodržování závazků. [pozm. návrh 21]

(19)

Cílem evropské politiky sousedství přezkoumané v roce 2015 (22) je je prohlubování demokracie, prosazování lidských práv a dodržování zásad právního státu,  stabilizace sousedních zemí a zvýšení odolnosti, zejména posílením hospodářského rozvoje politických, hospodářských a sociálních reforem , jako hlavních priorit Unie. Revidovaná evropská politika Provádění revidované evropské politiky sousedství prostřednictvím tohoto nařízení by se v zájmu dosažení svých cílů soustředila mělo soustředit na čtyři následující prioritní oblasti: řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva, se zvláštním zaměřením na další zapojení občanské společnosti; hospodářský socioekonomický rozvoj , včetně boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, a vzdělávání a udržitelnost životního prostředí ; bezpečnost; migrace a mobilita, včetně řešení základních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlení a podpory populací, zemí a regionů, které čelí zvýšenému migračnímu tlaku. Toto nařízení by mělo podporovat provádění dohod o přidružení k Unii a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu se zeměmi v sousedství . Diferenciace a větší vzájemná odpovědnost jsou základními znaky evropské politiky sousedství, která uznává různé úrovně angažovanosti a odráží zájmy každé země týkající se povahy a zaměření jejího partnerství s Unií. Přístup založený na výkonnosti je jedním z klíčových zásad evropské politiky sousedství. Pokud v některé z partnerských zemí dojde k vážnému nebo trvalému zhoršení demokracie, podpora by měla být pozastavena. Financování sousedství je klíčovým přínosem pro řešení společných výzev, jako je nelegální migrace a změna klimatu, jakož i pro šíření prosperity, bezpečnosti a stability prostřednictvím hospodářského rozvoje a lepšího řízení a správy. Je třeba zlepšit viditelnost pomoci Unie v oblasti politiky sousedství. [pozm. návrh 22]

(20)

Toto nařízení by mělo podporovat provádění modernizované dohody o přidružení se zeměmi skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) a umožnit EU a jejím partnerům ze zemí AKT, aby vytvořily další pevná spojenectví pro klíčové společné globální výzvy. Toto nařízení by mělo zejména podpořit pokračování zavedené spolupráce mezi EU a Africkou unií v souladu se společnou strategií EU-Afrika , včetně odhodlání Afriky i Unie prosazovat práva dětí posilovat postavení mladých lidí v Evropě a Africe, a vycházet z budoucí dohody mezi EU a zeměmi AKT po roce 2020, mimo jiné prostřednictvím kontinentálního přístupu k Africe a vzájemně prospěšné, rovnocenné partnerství mezi EU a Afrikou . [pozm. návrh 23]

(20a)

Nařízení by mělo přispět rovněž k obchodním aspektům vnějších vztahů Unie, jakými je spolupráce s třetími zeměmi v oblasti povinností náležité péče v dodavatelském řetězci týkajících se dodávek cínu, tantalu a zlata, kimberleyský proces, pakt udržitelnosti, provádění závazků na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012  (23) (nařízení o systému GSP), spolupráce v rámci iniciativ týkajících se prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví (FLEGT), a program pomoci na podporu obchodu (Aid for Trade) s cílem zajistit na úrovni Unie soudržnost a vzájemnou podporu mezi obchodní politikou Unie a rozvojovými cíli a akcemi. [pozm. návrh 24]

(21)

Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zajištěním soudržnosti , konsistence a doplňkovosti mezi nástroji financování vnější činnosti Unie, zejména nástroje předvstupní pomoci III (24), nástroje humanitární pomoci (25), rozhodnutí o zámořských zemích a územích (26), evropského nástroje pro jadernou bezpečnost jako doplňku nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu (27), společné zahraniční a bezpečnostní politiky a nově navrženého evropského mírového nástroje (28), který je financován mimo rozpočet Unie, jakož i vytvořením synergií s dalšími politikami a programy Unie , včetně svěřenských fondů a politik a programů členských států EU . To případně zahrnuje soudržnost a doplňkovost s makrofinanční pomocí. Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné na základě tohoto nařízení kombinovat financování s jinými programy Unie, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady. [pozm. návrh 25]

(22)

Finanční prostředky z tohoto nařízení by měly být použity k financování akcí v rámci mezinárodního rozměru programu programů Erasmus a Kreativní Evropa , jejichž provádění by mělo probíhat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (dále jen „nařízení o programu Erasmus“) (29) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (dále jen „nařízení o programu Kreativní Evropa“)  (30). [pozm. návrh 26]

(22a)

Měl by být posílen mezinárodní rozměr programu Erasmus+, jehož cílem je rozšířit příležitosti pro mobilitu a spolupráci jednotlivců a organizací z méně rozvinutých zemí světa a současně podporovat budování kapacit ve třetích zemích, rozvoj dovedností, mezilidské kontakty a nabízet více příležitostí pro spolupráci a mobilitu ve vztahu k rozvinutým a rozvíjejícím se zemím. [pozm. návrh 27]

(22b)

S ohledem na to, že je důležité zabývat se vzděláváním a kulturou v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a strategií EU pro mezinárodní kulturní vztahy, mělo by toto nařízení přispět k zajištění inkluzivního a spravedlivého kvalitního vzdělávání, podpoře příležitostí k celoživotnímu vzdělávání pro všechny, pěstování mezinárodních kulturních vztahů a uznání úlohy kultury při podpoře evropských hodnot prostřednictvím vyhrazených a cílených akcí, které budou mít zřetelný dopad na úlohu EU na světové scéně. [pozm. návrh 28]

(23)

Hlavní přístup k akcím financovaných v rámci tohoto nařízení by měl být založen na zeměpisných programech, aby se maximalizoval dopad pomoci Unie a aby se činnost Unie přiblížila partnerským zemím a jejich obyvatelům. Tento obecný přístup by měly a současně aby byly podpořeny tematické priority, jako jsou lidská práva, občanská společnost a udržitelnost . Cíle v rámci zeměpisných a tematických programů by měly být v souladu a vzájemně soudržné a měly by je doplňovat tematické programy a případně akce rychlé odezvy. Měla by být zajištěna účinná doplňkovost mezi zeměpisnými a tematickými programy a akcemi a programy a akcemi rychlé reakce. Aby mohla být zohledněna specifičnost každého programu, měla by být Komisi svěřena pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU k doplnění ustanovení tohoto nařízení tím, že stanoví strategie, prioritní oblasti, podrobné cíle, očekávané výsledky, specifické ukazatele výkonnosti a konkrétní finanční příděly Unie pro každý program. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů  (31) . Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují. [pozm. návrh 29]

(24)

V souladu s konsensem by Unie a její členské státy měly zintenzivnit společné programování v oblasti rozvojové spolupráce s cílem zvýšit kolektivní dopad tím, že spojí své zdroje a kapacity. Společné programování by mělo být založeno na angažovanosti, zapojení a odpovědnosti partnerských zemí. Ve všech vhodných případech by se Unie a její členské státy měly snažit podporovat partnerské země prostřednictvím společného provádění uplatňování. Společné uplatňování by mělo podporovat začlenění a bude otevřené všem partnerům Unie, kteří souhlasí se společnou vizí a mohou k ní přispět, včetně agentur členských států a jejich institucí pro financování rozvoje, soukromého sektoru, občanské společnosti a akademické obce . [pozm. návrh 30]

(24a)

V případě závažného nebo trvalého zhoršení demokracie, lidských práv a právního státu v některé z partnerských zemí uvedených v příloze I může být aktem v přenesené pravomoci podpora částečně nebo plně pozastavena. Komise by měla rozhodovat při náležitém zohlednění příslušných usnesení Evropského parlamentu. [pozm. návrh 31]

(24b)

Toto nařízení by mělo znovu potvrdit jadernou bezpečnost jako důležitou součást vnější činnosti Unie a usnadnit cíle spolupráce uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…  (32) (dále jen „nařízení o EINS“). V případě, kdy partnerská země trvale nedodržuje základní jaderné bezpečnostní standardy, jako jsou ustanovení příslušných mezinárodních úmluv v rámci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), úmluvy z Espoo a Aarhuské úmluvy a jejich následných změn, Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a dodatkových protokolů k ní, dále závazky týkající se provádění zátěžových testů a související opatření a cíle spolupráce stanovené v nařízení o EINS, by proto měla být pomoc pro dotyčnou zemi podle tohoto nařízení přezkoumána a mohla by být úplně nebo částečně pozastavena. [pozm. návrh 32]

(25)

Zatímco demokracie , lidská práva lidská práva základní svobody, včetně rovnosti ochrany dětí, menšin, osob se zdravotním postižením a LGBTI, stejně jako rovnost žen a mužů a posilování postavení žen a dívek by měly být konzistentně zohledňovány a začleňovány po celou dobu provádění uplatňování tohoto nařízení, pomoc Unie v rámci tematických programů pro lidská práva a demokracii a organizace občanské společnosti – místní orgány by měla mít zvláštní doplňující a dodatečnou úlohu, která vyplývá z její globální povahy a z nezávislosti akcí na souhlasu vlád a orgánů veřejné moci dotčených třetích zemí. Přitom by Unie měla věnovat zvláštní pozornost zemím a naléhavým situacím, ve kterých jsou lidská práva a základní svobody nejvíce ohroženy a jejich nedodržování je obzvláště výrazné a systematické, a situacím, kde je ohrožen prostor pro občanskou společnost. Pomoc Unie podle tohoto nařízení by měla být navržena tak, aby umožňovala podporu občanské společnosti a spolupráci a partnerství s občanskou společností v citlivých otázkách a otázkách demokracie založené na lidských právech, která by poskytovala pružnost a nezbytnou schopnost reakce umožňující reagovat na měnící se podmínky, potřeby příjemců či období krize, a je-li to nutné, přispívat k budování kapacit občanské společnosti. V takových případech by mělo být politickou prioritou prosazování dodržování mezinárodního práva a poskytnutí prostředků pro činnost místní občanské společnosti a dalším příslušným subjektům působícím v oblasti lidských práv, a přispět tak k jejich práci, kterou vykonávají za velmi obtížných podmínek. Toto nařízení by mělo rovněž umožnit organizacím občanské společnosti v případě nutnosti rychle a efektivně získat menší granty, a to zejména v nejobtížnějších situacích, jako jsou nestabilita, krize a vnitrospolečenské napětí. [pozm. návrh 33]

(25a)

V souladu s články 2, 3 a 21 Smlouvy o EU a článkem 8 Smlouvy o fungování EU by se provádění tohoto nařízení mělo řídit zásadami rovnosti žen a mužů, posilování postavení žen a dívek a mělo by se snažit chránit a prosazovat práva žen v souladu s akčním plánem pro rovnost žen a mužů II, se závěry Rady o míru a bezpečnosti žen ze dne 10. prosince 2018, s Istanbulskou úmluvou Rady Evropy a s cílem č. 5 Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. [pozm. návrh 34]

(25b)

Toto nařízení by se mělo zabývat podporou práv žen a rovností žen a mužů v celosvětovém měřítku, a to i podporou organizací, které se zabývají podporou sexuálního a reprodukčního zdraví a práv (přístup ke kvalitním a dostupným informacím, vzdělávání a služby), a bojovat proti genderově-podmíněnému násilí a diskriminaci, jakož i uznávat a řešit úzké vazby mezi otázkami míru, bezpečnosti, rozvoje a rovnosti žen a mužů. Tato činnost by měla být v souladu s uplatňováním příslušných mezinárodních a evropských zásad a úmluv a podporovat je. [pozm. návrh 35]

(26)

Organizace občanské společnosti by měly zahrnovat celou řadu aktérů s různými úlohami a mandáty, jež zahrnuje všechny nestátní neziskové subjekty, které jsou nestranné a nenásilné, a jejichž prostřednictvím se občané sdružují, aby sledovali společné cíle a ideály, ať již politické, kulturní, náboženské, environmentální, sociální nebo hospodářské , či aby volali úřady k zodpovědnosti . Působí na místní, národní, regionální a mezinárodní úrovni a zahrnují formální a neformální organizace ve městech i na venkově. Jiné orgány nebo aktéři, kteří nejsou tímto nařízením výslovně vyloučeni, mohou být financováni, je-li to nezbytné pro dosažení cílů tohoto nařízení. [pozm. návrh 36]

(26a)

V souladu s konsensem o rozvoji by měly Unie a její členské státy podporovat účast organizací občanské společnosti a místních orgánů, jestliže přispívají k udržitelnému rozvoji a k provádění cílů udržitelného rozvoje, např. v oblasti demokracie, právního státu, základních svobod a lidských práv, sociální spravedlnosti, a také proto, že poskytují základní sociální služby obyvatelům, kteří to nejvíce potřebují. Měly by ocenit množství úloh, které organizace občanské společnosti a místní orgány plní; místní orgány jsou těmi, kdo prosazují územní přístup v rámci rozvoje, včetně postupů decentralizace, účasti, dohledu a odpovědnosti. Unie a její členské státy by měly usilovat o operační prostor a příznivé prostředí pro občanské společnosti a dále posílit svou podporu schopnosti organizací občanské společnosti a místních orgánů budovat kapacity s cílem posílit jejich vliv v procesu udržitelného rozvoje a podpořit politický, sociální a hospodářský dialog, mimo jiné prostřednictvím programů nástrojů pro občanskou společnost. [pozm. návrh 37]

(26b)

Unie podporuje organizace občanské společnosti a jejich větší strategické zapojení do všech vnějších nástrojů a programů, včetně zeměpisných programů a akcí rychlé odezvy dle tohoto nařízení, v souladu se závěry Rady ze dne 15. října 2012„Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“. [pozm. návrh 38]

(27)

Toto nařízení stanoví finanční krytí tohoto nástroje, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (33) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(28)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu , ochrany životního prostředí a boje proti ztrátě biologické rozmanitosti v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody , Úmluvy o biologické rozmanitosti a cílů udržitelného rozvoje OSN by mělo toto nařízení přispět k začlenění opatření v oblasti klimatu a životního prostředí do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu a podporovat akce se zřetelným, identifikovatelným přínosem pro několik odvětví současně . Očekává se, že akce podle opatření tohoto nařízení přispějí 25 45 % svého celkového finančního krytí k cílům v oblasti na cíle v oblasti klimatu, řízení a ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti a boje proti desertifikaci, z nichž by 30 % celkového finančního krytí mělo být věnováno na zmírňování změny klimatu . a přizpůsobování se této změně Relevantní akce budou identifikovány během provádění uplatňování tohoto nařízení a celkový příspěvek na základě tohoto nařízení by měl být součástí příslušných hodnocení a postupů přezkumu. Akce Unie v této oblasti by měly podporovat dodržování Pařížské dohody a úmluv z Ria a neměly by přispívat ke zhoršování životního prostředí ani poškozovat životní prostředí či klima. Akce a opatření přispívající k dosažení cíle týkajícího se klimatu by měly klást zvláštní důraz na podporu pro přizpůsobování se změně klimatu ve vysoce ohrožených zemích a měly by brát v úvahu vztah mezi klimatem, mírem a bezpečností, posílením postavení žen a bojem proti chudobě. Toto nařízení by mělo přispívat k udržitelnému hospodaření s přírodními zdroji a prosazovat udržitelnou a bezpečnou těžbu, lesní hospodářství a zemědělství. [pozm. návrh 39]

(29)

Je nezbytné posílit spolupráci Spolupráce v oblasti migrace s partnerskými zeměmi a využít výhod řádně řízené legální může vést k vzájemnému prospěchu z řádné, bezpečné a odpovědné migrace a účinně řešit k účinnému řešení nelegální migraci migrace a nuceného vysídlování . Taková spolupráce by měla přispět k  usnadnění bezpečné a legální migrace a azylu, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, řešení základních příčin nelegální migrace a násilného vysídlování, zapojení diaspor , posílení správy hranic a k úsilí v boji proti o řešení nelegální migraci migrace , obchodování s lidmi a převaděčství migrantů a případně k činnostem v oblasti bezpečného, důstojného a udržitelného navracení, zpětného přebírání a opětovného začlenění způsobem vnímavým vůči konfliktům , a to na základě vzájemné odpovědnosti a plného dodržování humanitárních závazků a závazků v oblasti lidských práv. Účinná spolupráce třetích zemí s Uniítéto oblasti by tedy měla být nedílnou součástí obecných zásad tohoto nařízení. Zvýšení soudržnosti souladu s mezinárodním a unijním právem . Soudržnost mezi migrační politikou a politikami politikami v oblasti migrace a rozvojové spolupráce je důležité k důležitá pro zajištění toho, aby rozvojová pomoc pomáhala partnerským zemím řídit migraci efektivněji podporovala partnerské země v boji proti chudobě a nerovnosti, podpoře práv a svobod a aby přispívala k řádnému, bezpečnému a odpovědnému řízení migrace . Toto nařízení by mělo přispívat ke koordinovanějšímu, komplexnějšímu a strukturovanějšímu přístupu, maximalizovat synergie a uplatňovat potřebné aktivační prvky pozitivní dopad migrace a mobility na rozvoj . [pozm. návrh 40]

(30)

Toto nařízení by mělo Unii umožnit reagovat na výzvy, potřeby a příležitosti týkající se migrace a doplňovat migrační politiku EU a politiku rozvoje . Za tímto účelem, s cílem maximalizovat příspěvek migrace k rozvoji aniž jsou dotčeny nepředvídané okolnosti, bez ohledu na nově se objevující výzvy nebo nové potřeby by mělo být 10 nejvýše 10  % finančního krytí přiděleno na řešení základních příčin nelegální migrace a násilného vysídlování a na podporu správy posílené angažovanosti za účelem usnadnění bezpečné, řádné, legální řízení odpovědné migrace a provádění plánovaných a náležitě řízených migračních politik a správy migrace, včetně ochrany práv uprchlíků a migrantů na základě mezinárodního a unijního práva v rámci cílů tohoto nařízení. Toto nařízení by mělo rovněž přispět k řešení problému odlivu mozků a pomoci podpořit potřeby vysídlených osob a hostitelských komunit, zejména poskytováním přístupu k základním službám a možnostem obživy. [pozm. návrh 41]

(30a)

Informační a komunikační technologie (IKT) a služby jsou prokázanými faktory umožňujícími udržitelný rozvoj a inkluzivní růst. Mohou být klíčem ke zlepšení života občanů i v nejchudších zemích, zejména posílením postavení žen a dívek, zlepšením demokratické správy a transparentnosti a posílením produktivity a vytváření pracovních míst. Možnost připojení a finanční dostupnost přesto zůstávají problémem jak mezi jednotlivými regiony, tak v jejich rámci, neboť existují velké rozdíly mezi zeměmi s vysokým a nižším příjmem a mezi městy a venkovskými oblastmi. Toto nařízení by proto mělo Unii pomoci dále začleňovat digitalizaci do rozvojových politik Unie. [pozm. návrh 42]

(30b)

V Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030, přijaté rezolucí Valného shromáždění OSN dne 25. září 2015, je vyzdvižen význam prosazování mírumilovných a inkluzivních společností jako cíle udržitelného rozvoje (cíl udržitelného rozvoje č. 16) i jako prostředku k dosažení jiných výsledků v oblasti rozvojové politiky. Cíl udržitelného rozvoje č. 16 výslovně požaduje, aby byly posilněny příslušné vnitrostátní instituce, mimo jiné prostřednictvím mezinárodní spolupráce, při budování kapacit na všech úrovních s cílem předcházet násilí a bojovat proti terorismu a trestné činnosti, zejména v rozvojových zemích. [pozm. návrh 43]

(30c)

Na zasedání na vysoké úrovni ze dne 19. února 2016 Výbor pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj aktualizoval směrnice pro podávání zpráv o oficiální rozvojové pomoci v oblasti míru a bezpečnosti. Financování činností prováděných v souladu s tímto nařízením se považuje za oficiální rozvojovou pomoc, pokud splňuje kritéria stanovená v uvedených směrnicích pro podávání zpráv či v jakýchkoli následujících směrnicích pro podávání zpráv, na kterých se Výbor pro rozvojovou pomoc může dohodnout. [pozm. návrh 44]

(30d)

Budování kapacit na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje by mělo být využíváno pouze ve výjimečných případech, kdy cíle nařízení nelze splnit jinými činnostmi v oblasti rozvojové spolupráce. Podpora subjektů bezpečnostního sektoru v třetích zemích, včetně podpory vojenských subjektů za výjimečných okolností za účelem předcházení konfliktům, řešení krizí či stabilizace má zásadní význam pro zajištění vhodných podmínek pro vymýcení chudoby a rozvoj. Řádná správa věcí veřejných a účinná demokratická kontrola a civilní dohled nad bezpečnostním systémem, včetně vojenských složek, jakož i dodržování lidských práv a zásad právního státu jsou nezbytnými předpoklady dobře fungujícího státu za jakýchkoli okolností a měly by být prosazovány prostřednictvím podpory rozsáhlejší reformy bezpečnostního sektoru poskytované třetím zemím. [pozm. návrh 45]

(30e)

Toto nařízení by mělo vycházet ze závěrů hodnocení Komise, které by mělo být provedeno v červnu 2020, včetně rozsáhlých veřejných konzultací se zapojením mnoha zúčastněných stran, a mělo by posoudit soudržnost budování kapacit na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje v rámci propojení mezi bezpečností a rozvojem financovaného Unií a jejími členskými státy prostřednictvím globální strategie a cílů udržitelného rozvoje OSN. [pozm. návrh 46]

(30f)

Unie by měla ve všech opatřeních a programech v rámci tohoto nařízení rovněž prosazovat vnímavost vůči konfliktům a vnímavost k otázce rovnosti žen a mužů s cílem zabránit negativním dopadům a maximalizovat dopady pozitivní. [pozm. návrh 47]

(31)

Na toto nařízení by se měla vztahovat horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) (34) a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění, finanční pomoci, rozpočtové podpory, svěřenských fondů, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech a ve třetích zemích, protože dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků EU.

(32)

Formy financování a způsoby provádění uplatňování podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě potřeb partnerů, jejich preferencí a specifického kontextu, jejich relevance, udržitelnosti a  schopnosti dodržovat zásady účinnosti rozvoje, dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika nesouladu. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení . Podle tohoto nařízení by měla být posílena a podpořena úloha Evropské nadace pro demokracii jakožto nadace pověřené prostřednictvím evropských orgánů podporou demokracie, občanské společnosti a lidských práv po celém světě. Evropská nadace pro demokracii by měla získat flexibilitu z hlediska administrativy a z finančního hlediska by měla mít možnost vyplácet cílené granty subjektům občanské společnosti v rámci evropského sousedství, které se zasazují o provádění evropské politiky sousedství, zejména pokud jde o rozvoj demokracie, lidských práv, svobodných voleb a právního státu . [pozm. návrh 48]

(33)

Nový Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (dále jen „EFSD+“) založený na jeho předchůdci, EFSD (35), by měl tvořit integrovaný finanční balíček, který poskytuje finanční kapacitu ve formě grantů, rozpočtových záruk a finančních nástrojů po celém světě. EFDS+ by měl podporovat plán vnějších investic a spojovat operace kombinování zdrojů a rozpočtových záruk kryté zárukou pro vnější činnost, včetně těch, které kryjí rizika vlády spojená s úvěrovými operacemi dříve prováděnými podle vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky. Evropská investiční banka s ohledem na její úlohu podle smluv a její zkušenosti za poslední desetiletí v podpoře politik Unie by měla zůstat přirozeným partnerem Komise pro provádění uplatňování operací v rámci záruky pro vnější činnost. Další mezinárodní rozvojové banky či národní rozvojové banky EU mají rovněž dovednosti a kapitál, jež mohou významným způsobem přispět k dopadu na rozvojovou politiku EU, a jejich účast v EFSD+ by proto rovněž měla být prostřednictvím tohoto nařízení rozhodně podporována. [pozm. návrh 49]

(34)

V souladu s příslušnými orientačními programovými dokumenty by cílem EFSD+ měla být podpora investic jako prostředku, který přispěje k dosažení cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím udržitelného a inkluzivního hospodářského , kulturního a sociálního rozvoje, a podpora socioekonomické odolnosti v partnerských zemích se zvláštním zaměřením na vymýcení chudoby, předcházení konfliktům a podporu mírumilovných, spravedlivých a inkluzivních společností, udržitelný a inkluzivní růst hospodářský pokrok, boj proti změně klimatu prostřednictvím zmírňování a přizpůsobení a zhoršování životního prostředí , vytváření důstojných pracovních míst, hospodářské příležitosti, dovednosti v souladu s příslušnými normami MOP a hospodářských příležitostí , zejména pro ženy , mladé lidi a znevýhodněné osoby. Důraz by měl být kladen na poskytování inkluzivního spravedlivého kvalitního vzdělávání a na rozvoj dovedností a podnikání, socioekonomická posílením vzdělávacích a kulturních struktur , mimo jiné pro děti v naléhavých humanitárních situacích a v situacích nuceného vysídlení. Cílem by rovněž měla být podpora stabilního investičního prostředí, industrializace, sociálně ekonomických odvětví, mikropodniky a malé a střední podniky družstev, sociálních podniků, mikropodniků malých a středních podniků , jakož i řešení konkrétních socioekonomických základních příčin posílení demokracie, pokud jde o zásady právního státu a lidská práva, jejichž nedodržování často představuje konkrétní socioekonomické příčiny nelegální migrace a nuceného vysídlování, v souladu s příslušnými orientačními programovými dokumenty . Zvláštní pozornost by měla být věnována zemím, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země a silně zadlužené chudé země. Zvláštní pozornost by měla být věnována také zlepšení poskytování nejdůležitějších základních veřejných služeb, zabezpečení potravin a zlepšení kvality života rychle rostoucího počtu obyvatel ve městech, a to i prostřednictvím odpovídajícího, bezpečného a cenově dostupného bydlení. EFSD+ by měl podporovat zisková/nezisková partnerství jako prostředek k nasměrování investic soukromého sektoru do udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby. Ve všech fázích projektového cyklu by mělo být podporováno také strategické zapojení organizací občanské společnosti a delegací Unie v partnerských zemích, s cílem pomoci nalézt individualizovaná řešení na podporu socioekonomického rozvoje komunit, vytváření pracovních míst a nových obchodních příležitostí. Investice by se měly opírat o analýzu konfliktů, zaměřit se na základní příčiny konfliktů, křehkost a nestabilitu pomocí maximalizace potenciálu pro podporu míru a minimalizace rizik zhoršení konfliktů. [pozm. návrh 50]

(35)

EFSD+ by měl maximalizovat adicionalitu financování, řešit selhání trhu a nepříznivé investiční situace, přinášet inovativní produkty a umožnit příliv finančních prostředků ze soukromého sektoru způsobem, který povede k optimalizaci přínosu soukromého financování pro místní udržitelný rozvoj . Zapojení soukromého sektoru do unijní spolupráce s partnerskými zeměmi prostřednictvím EFSD+ by mělo přinášet měřitelné a dodatečné dopady na rozvoj při plném respektování životního prostředí a práv místních společenství a živobytí , aniž by došlo docházelo k narušení místního trhu a  nekalé hospodářské soutěži s místními hospodářskými subjekty. Mělo by být nákladově efektivní a založeno na vzájemné odpovědnosti a na sdílení rizik a nákladů. EFSD+ by měl na základě odpovídajících kritérií odpovědnosti a průhlednosti fungovat jako „jednotné kontaktní místo“ pro přijímání návrhů na financování od finančních institucí a veřejných nebo soukromých investorů a poskytování širokého spektra finanční podpory pro způsobilé investice. [pozm. návrh 51]

(35a)

Součástí EFSD+ je záruka EU pro operace suverénních fondů. Záruka EU nesmí překročit výši operací suverénního fondu, který zahrnuje půjčky soukromému sektoru nebo půjčky ve prospěch státem řízených subjektů, které mohou využívat financování bez státních záruk. Aby bylo možné pomoci EIB při plánování kapacit, přidělí se EIB minimální zaručený objem těchto operací v oblasti státních investic. [pozm. návrh 52]

(36)

Záruka pro vnější činnost by měla být zřízena na základě stávající záruky EFSD a Záručního fondu pro vnější vztahy. Záruka pro vnější činnost by měla podporovat operace EFSD+ kryté rozpočtovými zárukami, makrofinanční pomoc a úvěry poskytované třetím zemím na základě rozhodnutí Rady 77/270/Euratom (36). Tyto operace by měly být podporovány z prostředků v rámci tohoto nařízení, jakož i z prostředků v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č…/… (37) (dále jen „nařízení NPP III“) a nařízení o EINS, jež by se měly vztahovat rovněž na tvorbu rezerv a závazků vyplývajících z úvěrů v rámci makrofinanční pomoci a úvěrů třetím zemím uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení o evropském nástroji pro jadernou bezpečnost. Při financování operací EFSD+ by měly být upřednostněny operace, které mají velký dopad na vytváření kvalitních pracovních míst a na živobytí a jejichž poměr nákladů a přínosů přispívá k udržitelnosti investic a které poskytují nejvyšší záruky udržitelnosti a dlouhodobého dopadu na rozvoj v celém rozsahu místní odpovědnosti . Operace podporované zárukou pro vnější činnost by měly být případně doprovázeny důkladným předběžným hodnocením environmentálních, finančních a sociálních aspektů , včetně dopadu na lidská práva a živobytí dotčených společenství a dopadu na nerovnosti a určení způsobů řešení těchto nerovností v souladu s požadavky na zlepšování právní úpravy a při náležitém zohlednění zásady svobodného a předchozího informovaného souhlasu dotčených společenství v souvislosti s investicemi souvisejícími s půdou . Záruka pro vnější činnost by neměla sloužit k poskytování základních veřejných služeb, kteréžto je i nadále odpovědností vlády. Měla by se rovněž provádět následná posouzení dopadu, která budou měřit dopady operací EFSD+ na rozvoj. [pozm. návrh 53]

(37)

Aby se umožnila flexibilita, zvýšila přitažlivost pro soukromý sektor , podporovala spravedlivá hospodářská soutěž a maximalizoval dopad investic, měla by se s ohledem na způsobilé protistrany stanovit odchylka od pravidel pro způsoby plnění rozpočtu Unie stanovených ve finančním nařízení. Tyto způsobilé protistrany by rovněž mohly být subjekty, které nejsou pověřeny uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, a mohly by jimi být rovněž soukromoprávní subjekty v partnerské zemi. [pozm. návrh 54]

(38)

Aby se zvýšil dopad záruky pro vnější činnost, měly by mít členské státy a smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru možnost poskytovat příspěvky v hotovosti nebo ve formě záruky. Příspěvky ve formě záruky by neměly překročit 50 % částky operací zaručených Unií. Neměla by se vytvářet rezerva na finanční závazky vyplývající z této záruky a likviditní polštář by měl být zajišťován společným rezervním fondem.

(39)

Vnější činnosti jsou často prováděny ve vysoce nestálém prostředí, což vyžaduje průběžně a rychlé přizpůsobení měnícím se potřebám partnerů EU a globálním výzvám v oblasti lidských práv a základních svobod , demokracie a řádné správy věcí veřejných, bezpečnosti a stability, změny klimatu a životního prostředí, oceánů a migrační krize a jejích migrace, včetně jejich základních příčin , jako je chudoba či nerovnost, a dopadu rostoucího počtu vysídlených osob na celém světě, zejména na rozvojové země . Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby ve svém důsledku znamená přizpůsobení finančního provádění uplatňování programů. Aby se zvýšila schopnost EU reagovat na nepředvídané potřeby potřeby, které nejsou zahrnuty v programech a programových dokumentech, a na základě úspěšných zkušeností Evropského rozvojového fondu (ERF), měla by určitá částka zůstat nepřidělena jako rezerva pro nově se objevující výzvy a priority. Měla by být uvolněna v řádně odůvodněných případech v souladu s postupy stanovenými v tomto nařízení. [pozm. návrh 55]

(40)

Při dodržení zásady, že rozpočet Unie se sestavuje každoročně, by mělo toto nařízení zachovat možnost uplatňování flexibility, kterou již umožňuje finanční nařízení u jiných politik, konkrétně převody a opětovné přidělení finančních prostředků, aby se zajistilo účinné využití prostředků Unie jak pro občany EU, tak pro partnerské země, a maximalizovaly se tak prostředky EU dostupné pro intervence EU v oblasti vnější činnosti.

(41)

Podle článku 83 rozhodnutí Rady…/… (zámořské země a území) by osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích měly být způsobilé pro financování podle tohoto nařízení, s výhradou jeho pravidel a cílů případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země a území spojena. Kromě toho by měla být podporována spolupráce v oblastech společného zájmu mezi partnerskými zeměmi a zámořskými zeměmi a územími jakož i nejvzdálenějšími regiony Unie podle článku 349 Smlouvy o fungování EU.

(42)

Aby se posílila demokratická odpovědnost partnerských zemí za jejich rozvojové procesy a udržitelnost vnější pomoci, měla by Unie v příslušných případech upřednostňovat využívání zdrojů a know-how vlastních institucí, systémů a postupů partnerských zemí, a to u všech aspektů projektového cyklu spolupráce při současném zajištění místních zdrojů a know-how a plného zapojení místních orgánů veřejné správy a občanské společnosti. Unie by měla také zajistit proškolení v otázce postupu podávání žádostí o finanční prostředky Unie pro úředníky místních orgánů a organizace občanské společnosti s cílem pomoci jim zvýšit způsobilost a účinnost jejich projektů. Tyto programy by se měly provádět v dotyčných zemích a měly by být k dispozici v jazyce země s cílem doplnit všechny již zavedené programy dálkového odborné přípravy, aby bylo možné zajistit cílenou odbornou přípravu reagující na potřeby dané země . [pozm. návrh 56]

(43)

Roční nebo víceleté akční plány a opatření uvedené v článku 19 představují pracovní programy podle finančního nařízení. Roční nebo víceleté akční plány sestávají ze souboru opatření, která jsou seskupena do jediného dokumentu.

(44)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (38), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (39), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (40) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (41) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím účinných a přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (42). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva; z tohoto důvodu by dohody se třetími zeměmi a územími i mezinárodními organizacemi a jakékoli smlouvy nebo dohody vyplývající z provádění tohoto nařízení měly obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění auditů, kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich pravomocemi a zajišťují, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(44a)

S cílem přispět k mezinárodnímu boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům, podvodům, korupci a praní peněz by veškeré financování prostřednictvím tohoto nařízení mělo být prováděno naprosto transparentním způsobem. Dále by zainteresované partnerské strany neměly podporovat žádné činnosti sloužící protiprávním účelům, ani se podílet na žádné finanční nebo investiční operaci prostřednictvím subjektu umístěného v nespolupracující jurisdikci nebo v daňovém ráji. Partnerské strany by se též měly zdržet jakéhokoli vyhýbání se daňové povinnosti nebo používání systémů agresivního daňového plánování. [pozm. návrh 57]

(45)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení příslušných ustanovení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (43). [pozm. návrh 58]

(46)

Za účelem doplnění nebo změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie EU , pokud jde o míry tvorby rezerv uvedené v čl. 26 odst. 3, oblasti spolupráce a intervence uvedené v přílohách II, III stanovení strategie, prioritních oblastí, podrobných cílů, očekávaných výsledků, specifických ukazatelů výkonnosti konkrétních finančních přídělů a způsobů spolupráce pro každý zeměpisný a tematický program , stejně jako pro akční plány IV; prioritní oblasti operací EFSD+ uvedené v příloze V, správu EFSD+ v příloze VI, s cílem přezkoumat nebo doplnit ukazatele opatření, které nevycházejí z programových dokumentů a jimiž se stanoví operační rámec pro lidská práva , stanoví rámec pro řízení rizik , rozhoduje o potřebách, které nejsou zahrnuty příloze VII, je-li to považováno za nezbytné, programech a programových dokumentech, rozhoduje o pozastavení pomoci , stanoví rámec přístupu založeného na výkonnosti, stanoví míry tvorby rezerv , stanoví rámec pro monitorování hodnocení a rozšiřuje způsobilost akcí i na země a území, na které se toto nařízení nevztahuje. Za účelem doplnění změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení fungování EU oblasti spolupráce a intervence uvedené v přílohách II, III IV; prioritní oblasti operací EFSD+ a investiční okna uvedená v příloze V, stejně jako ukazatele uvedené v příloze VII . [pozm. návrh 59]

(47)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (44) je třeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v příslušných případech by měly zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, příslušnými zúčastněnými stranami, jako např. s občanskou společností a odborníky, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují. [pozm. návrh 60]

(48)

Odkazy na nástroje Unie v článku 9 rozhodnutí Rady 2010/427/EU (45), Vzhledem k širokému rozsahu působnosti a povaze tohoto nařízení a za účelem zajištění soudržnosti zásad, cílů a výdajů podle tohoto nařízení i jiných nástrojů financování vnější činnosti, jako je nařízení o EINS, nebo nástrojů , které se nahrazují tímto nařízením, jsou neoddělitelně spjaty s vnější politikou, jako je nařízení IPA III , by se měly považovat měla být za vedení, koordinaci a řízení politik, programů, cílů a činností podle tohoto nařízení za odkazy na toto nařízení účelem zajištění souladu, účinnosti, transparentnosti a odpovědnosti financování vnější činnosti EU odpovědná horizontální řídicí skupina tvořená zástupci všech příslušných oddělení Komise ESVČ, které by předsedal místopředseda Komise, by měla zajistit, aby bylo toto nařízení prováděno v souladu s úlohou vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku nebo zástupce jeho úřadu. Celkovou politickou koordinaci vnější činnosti Unie by měl zajišťovat místopředseda Komise / vysoký představitel. V případě všech akcí , včetně akcí rychlé odezvy a mimořádných opatření pomoci, a také průběhu celého plánování programů a plánování a uplatňování nástrojů by měl vysoký představitel a ESVČ, jak je stanoveno v uvedeném rozhodnutí spolupracovat s příslušnými členy a útvary Komise , jak byly stanoveny na základě povahy a cílů předpokládaných akcí, přičemž vycházejí z jejich odborných znalostí. Veškeré návrhy rozhodnutí by měly být vypracovávány v souladu s postupy Komise a předloženy Komisi k přijetí . [pozm. návrh 61]

(48a)

Uplatňování tohoto nařízení by mělo případně doplňovat opatření přijatá Unií při plnění cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky v rámci hlavy V druhé kapitoly Smlouvy o EU a opatření přijatá v rámci uvedeném v páté části Smlouvy o fungování EU a být s nimi v souladu. [pozm. návrh 62]

(49)

Níže uvedené zamýšlené akce by měly striktně dodržovat podmínky a postupy stanovené omezujícími opatřeními Unie, [pozm. návrh 63]

(49a)

Evropský parlament by měl být plně zapojen do fází navrhování, programování, monitorování a hodnocení těchto nástrojů a zaručit tak politickou a demokratickou kontrolu a odpovědnost za financování Unie v oblasti vnější činnosti. Je třeba posílit dialog mezi orgány a tím zajistit, že Evropský parlament bude moci při uplatňování tohoto nařízení vykonávat systematickou a bezproblémovou politickou kontrolu, a tím zvyšovat jeho účinnost i legitimitu, [pozm. návrh 64]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí program „nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci“ (dále jen „nástroj“).

Stanoví cíle nástroje, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Dále zřizuje Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (dále jen „EFSD+“) a záruku pro vnější činnost.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„programem pro zemi“ se rozumí orientační program vztahující se na jednu zemi;

2)

„programem pro více zemí“ se rozumí orientační program vztahující se na více než jednu zemi;

3)

„přeshraniční spoluprací“ se rozumí spolupráce mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi a územími podél vnějších hranic Unie;

4)

„regionálním programem“ se rozumí orientační program pro více zemí, který se vztahuje na více než jednu třetí zemi ze stejné zeměpisné oblasti uvedené v čl. 4 odst. 2;

5)

„transregionálním programem“ se rozumí orientační program pro více zemí, který se vztahuje na více než jednu třetí zemi z různých oblastí uvedených v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení;

6)

„právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

6a)

„organizacemi občanské společnosti“ se rozumí všechny nestátní neziskové a nenásilné struktury, jejichž prostřednictvím lidé organizují společné cíle a ideály, ať už politické, kulturní, sociální, hospodářské, náboženské, environmentální, nebo volají k odpovědnosti veřejné orgány, jež působí na místní, státní, regionální nebo mezinárodní úrovni, které mohou zahrnovat městské a venkovské, jakož i formální a neformální organizace; v kontextu tematického programu o lidských právech a demokracii zahrnují „občanské společnosti“ všechny typy jednotlivců nebo skupin, které jsou nezávislé na státu a jejichž činnosti napomáhají prosazování lidských práv a demokracie, včetně obránců lidských práv ve smyslu definice Deklarace OSN o právu a povinnosti jednotlivců; [pozm. návrh 65]

6b)

„místními orgány“ se rozumí pobočky vládních nebo veřejných orgánů, které působí na nižší než vnitrostátní úrovni (např. na úrovni obce, komunity, okresu, kraje, provincie nebo regionu); [pozm. návrh 66]

7)

„investičním oknem“ se rozumí cílová oblast pro podporu prostřednictvím záruky EFSD+ investičním portfoliím v konkrétních regionech, zemích nebo odvětvích;

8)

„přispěvatelem“ se rozumí členský stát, mezinárodní finanční instituce nebo veřejnoprávní instituce členského státu, veřejný orgán nebo jiné veřejné nebo soukromé subjekty přispívající v hotovosti nebo ve formě záruk do společného rezervního fondu; [pozm. návrh 67]

8a)

„adicionalitou“ se rozumí zásada, jež zajišťuje, že podpora prostřednictvím záruky pro vnější činnost přispívá k udržitelnému rozvoji prostřednictvím operací, které by bez záruky pro vnější činnost nebylo možné provést nebo které dosahují pozitivních výsledků nad rámec těch, jichž by mohlo být dosaženo bez této záruky, a rovněž zapojení finančních prostředků ze soukromého sektoru a řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, stejně jako zlepšení kvality, udržitelnosti, dopadu nebo rozsahu investice. Tato zásada rovněž zajišťuje, že investiční a finanční operace v rámci záruky pro vnější činnost nenahrazují podporu členského státu, soukromé financování či jiné unijní či mezinárodní finanční zásahy a nevedou k vytlačení jiných veřejných či soukromých investic. Projekty podporované prostřednictvím záruky pro vnější činnost mají zpravidla vyšší rizikový profil ve srovnání s portfoliem investic, které mají podporu způsobilých partnerských stran v rámci jejich běžné investiční politiky bez zapojení záruky pro vnější činnost; [pozm. návrh 68]

8b)

„průmyslovými zeměmi“ se rozumí třetí země jiné než rozvojové země, které jsou uvedeny na seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci Výboru pro rozvojovou pomoc OECD; [pozm. návrh 69]

8c)

„chudobou“ se rozumí všechny situace, kdy lidé nacházejí ve špatných životních podmínkách a je na ně nahlíženo jako na osoby, jež jsou v různých společnostech a místních souvislostech diskvalifikováni; hlavní aspekty chudoby zahrnují ekonomické, lidské, politické, sociálně kulturní a ochranné podmínky; [pozm. návrh 70]

8d)

„vnímavostí k otázce rovnosti žen a mužů“ se rozumí jednání s cílem porozumět a brát v úvahu společenské a kulturní faktory spojené s vyloučením a diskriminací na základě pohlaví ve všech sférách veřejného a soukromého života; [pozm. návrh 71]

8e)

„vnímavostí vůči konfliktům“ se rozumí jednání s vědomím, že každá iniciativa v prostředí postiženém konfliktem bude tímto konfliktem ovlivněna a že toto vzájemné působení bude mít důsledky, které mohou mít pozitivní i negativní účinky; vnímavostí vůči konfliktům se rozumí také zajištění toho, aby se akce Unie (politické, týkající se politik, vnější pomoc) co nejvíce vyhnuly negativnímu dopadu a maximalizovaly pozitivní dopad na dynamiku konfliktu a tím přispěly k předcházení konfliktům, strukturální stabilitě a budování míru. [pozm. návrh 72]

Odkazy na lidská práva je třeba chápat tak, že zahrnují i základní svobody; [pozm. návrh 73]

V souvislosti s článkem 15 mohou „nejpotřebnější země“ zahrnovat také země uvedené v příloze I. [pozm. návrh 74]

Článek 3

Cíle

1.   Obecným cílem tohoto nařízení je stanovit finanční rámec umožňující Unii prosazovat a podporovat své hodnoty , zásady zájmy Unie základní zájmy na celém světě, za účelem plnění cílů v souladu s cíli zásad zásadami vnější činnosti Unie stanovených stanovenými v čl. 3 odst. 5 a článcích 8 a 21 Smlouvy o EU , stejně jako v článcích 11 a 208 Smlouvy o fungování EU . [pozm. návrh 75]

2.   V souladu s odstavcem 1 má toto nařízení tyto specifické cíle:

a)

podporovat a posilovat dialog a spolupráci se třetími zeměmi a regiony v sousedství, v subsaharské Africe, Asii a Tichomoří a v Americe a Karibiku;

aa)

přispívat k naplňování mezinárodních závazků a cílů, k nimž se Unie zavázala, zejména cílů Agendy 2030, cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody; [pozm. návrh 76]

ab)

rozvíjet zvláštní posílené vztahy se zeměmi východního a jižního sousedství Unie založené na spolupráci, míru a bezpečnosti, vzájemné odpovědnosti a sdílené oddanosti všeobecně platným hodnotám demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a sociálně-ekonomické integrace, ochraně životního prostředí a opatřeních v oblasti klimatu; [pozm. návrh 77]

ac)

usilovat o snižování a výhledově i vymýcení chudoby, především v nejméně rozvinutých zemích; umožňovat udržitelný sociální a hospodářský rozvoj; [pozm. návrh 78]

b)

na globální úrovni upevňovatpodporovat demokracii, právní stát podporovat organizace občanské společnosti lidská práva, podporovat organizace občanské společnosti, stabilitu místní orgány , stabilitu a mír, předcházet konfliktům mír prosazovat spravedlivou a inkluzivní společnost, prosazovat multilateralismus , mezinárodní spravedlnost odpovědnost a řešit další globální a regionální výzvy včetně migracemobility změny klimatu degradace životního prostředí, stejně jako potřeby a priority v oblasti zahraniční politiky, jak jsou stanoveny v příloze III, včetně podpory budování důvěry a dobrých sousedských vztahů ; [pozm. návrh 79]

ba)

chránit, podporovat a prosazovat lidská práva, demokracii, právní stát, jakož i genderovou a sociální rovnost, a to i v těch nejtěžších podmínkách a v naléhavých situacích v partnerství s občanskou společností, včetně obránců lidských práv na celém světě; [pozm. návrh 80]

c)

rychle reagovat na: krizové situace, nestabilitu a konflikt; problémy odolnosti a propojení humanitární pomoci a rozvojové činnosti a potřeby a priority v oblasti zahraniční politiky. [pozm. návrh 81]

Dosahování těchto cílů se měří pomocí příslušných ukazatelů uvedených v článku 31.

3.   Nejméně 92  95 % výdajů v rámci tohoto nařízení musí splňovat kritéria oficiální rozvojové pomoci stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Toto nařízení přispěje k dosažení kolektivního cíle, tj. poskytnout 0,2 % hrubého národního důchodu Unie nejméně rozvinutým zemím a 0,7 % hrubého národního důchodu Unie jako oficiální rozvojovou pomoc v časovém rámci Agendy 2030. [pozm. návrh 82]

3a.     Nejméně 20 % oficiální rozvojové pomoci financované podle tohoto nařízení musí být ve všech programech, geografických i tematických, každoročně a po celou dobu trvání jejich činnosti účelové vázáno na sociální začleňování a lidský rozvoj, aby bylo možné podpořit a rozšířit poskytování základních sociálních služeb, jako je zdravotnictví, vzdělávání, výživa a sociální ochrana, zejména nejvíce marginalizovaným skupinám, s důrazem na ženy a děti. [pozm. návrh 83]

3b.     Hlavním nebo významným cílem nejméně 85 % zeměpisných a tematických programů financovaných z oficiální rozvojové pomoci podle tohoto nařízení musí být rovnost žen a mužů, práva žen a dívek a posilování jejich postavení, jak je definuje Výbor pro rozvojovou pomoc OECD (DAC OECD). Podstatná část těchto programů musí mít navíc jako jeden z hlavních cílů rovnost mezi muži a ženami a práva a upevňování postavení žen a dívek. [pozm. návrh 84]

Článek 4

Oblast působnosti a struktura

1.   Financování z prostředků Unie podle tohoto nařízení se provádí uplatňuje prostřednictvím: [pozm. návrh 85]

a)

zeměpisných programů;

b)

tematických programů;

c)

akce rychlé odezvy.

2.   Zeměpisné programy zahrnují spolupráci s jednou a více zeměmi v těchto oblastech:

a)

sousedství;

b)

subsaharská Afrika;

c)

Asie a Tichomoří;

d)

Amerika a Karibik.

Zeměpisné programy se mohou vztahovat na všechny třetí země kromě kandidátů a potenciálních kandidátů, jak je definováno v nařízení (EU) …/… (46). (NPP), a na zámořské země a území, jak je definováno v rozhodnutí Rady …/… (EU). Mohou být zřízeny zeměpisné programy kontinentální nebo nadregionální působnosti, zejména panafrický program, který by zahrnoval africké země podle písmen a) a b), a program, který by zahrnoval africké, karibské a tichomořské země podle písmen b), c) a d). [pozm. návrh 86]

Zeměpisné programy v oblasti sousedství se mohou vztahovat na jakoukoli zemi uvedenou v příloze I.

V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 3 jsou zeměpisné programy založeny na oblastech spolupráce uvedených v příloze II.

3.   Tematické programy zahrnují akce spojené s plněním cílů udržitelného rozvoje na globální úrovni v těchto oblastech:

a)

lidská práva a demokracie:

b)

organizace občanské společnosti a místní orgány ; [pozm. návrh 87]

c)

stabilita a mír;

d)

globální výzvy;

da)

Potřeby a priority zahraniční politiky [pozm. návrh 88]

Tematické programy se mohou vztahovat na všechny třetí země a zámořské země a území mají plný přístup k tematickým programům , jak je definováno stanoveno v rozhodnutí Rady …/… (EU). Musí být zajištěna jejich účinná účast s přihlédnutím k jejich specifikům a výzvám, kterým musí čelit. [pozm. návrh 89]

V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 3 jsou tematické programy založeny na intervenčních oblastech uvedených v příloze III.

4.   Akce rychlé odezvy umožní včasnou akci s cílem:

a)

přispět ke k míru, stabilitě a předcházení konfliktům v naléhavých situacích, za vznikajících krizí, v krizových situacích a v situacích po ukončení krize; [pozm. návrh 90]

b)

přispět k posílení odolnosti států včetně místních orgánů , společností, komunit a jednotlivců a k propojení humanitární pomoci a rozvojové činnosti; [pozm. návrh 91]

c)

řešit potřeby a priority v oblasti zahraniční politiky. [pozm. návrh 92]

Akce rychlé odezvy se mohou vztahovat na všechny třetí země a zámořské země a území, jak je definováno v rozhodnutí Rady …/… (EU).

V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 3 jsou akce rychlé odezvy založeny na intervenčních oblastech uvedených v příloze IV.

5.   Akce podle tohoto nařízení se provádějí uplatňují především prostřednictvím zeměpisných programů. [pozm. návrh 93]

Akce realizované uplatňované prostřednictvím tematických programů jsou doplňkové k opatřením financovaným podle zeměpisných programů a podporují globální a transregionální iniciativy zaměřené na dosažení mezinárodně dohodnutých cílů, zejména cílů udržitelného rozvoje, ochranu jak jsou uvedeny ve čl. 3 odst. 2 písm. aa) , i globálních veřejných statků nebo řešení globálních výzev. Akce lze rovněž provádět nezávisle, a to i v případě, že neexistuje žádný zeměpisný program, nebo byl-li pozastaven, nebo neexistuje dohoda o akci s dotčenou partnerskou zemí, nebo když akci nelze náležitě řešit zeměpisnými programy. [pozm. návrh 94]

Akce rychlé odezvy doplňují zeměpisné a tematické programy , jakož i akce financované prostřednictvím nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 (dále jen „nařízení o humanitární pomoci“) . Tyto akce musí být koncipovány a prováděny uplatňovány tak, aby v příslušných případech umožňovaly kontinuitu zeměpisných nebo tematických programů. [pozm. návrh 95]

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem změny příloh II, III a IV.

Článek 5

Soudržnost, soulad a doplňkovost

1.   Při provádění t uplatňován ohoto nařízení musí být zajištěn soulad, soudržnost, synergie a doplňkovost s jinými se všemi oblastmi vnější činnosti Unie včetně dalších nástrojů financování vnější činnosti, zejména nařízením o NPP III, jakož i s opatřeními přijatými podle hlavy V druhé kapitoly Smlouvy o EU a podle páté části Smlouvy o fungování EU a s ostatními příslušnými politikami a programy Unie, spolu se soudržností politik ve prospěch rozvoje. Při uplatňování politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce. [pozm. návrh 96]

1a.     Unie a členské státy koordinují své programy podpory s cílem zvýšit účinnost a účelnost jejich provádění a zabránit překrývání financování. [pozm. návrh 97]

1b.     Při uplatňování tohoto nařízení Komise a ESVČ řádně zohledňují postoje Evropského parlamentu. [pozm. návrh 98]

2.   V rámci tohoto nařízení nejsou financovány akce spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1257/96.

3.   V příslušném případě mohou na akce stanovené podle tohoto nařízení přispět jiné programy Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Toto nařízení rovněž může přispět na opatření zavedená v rámci jiných programů Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. V takových případech pracovní program týkající se těchto akcí stanoví, který soubor pravidel se použije.

Článek 6

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění uplatňování tohoto nařízení na období 2021–2027 činí 82 451 milionů EUR v cenách roku 2018 ( 89 200 93 154  milionů EUR v běžných cenách ) [100 %] . [pozm. návrh 99]

2.   Finanční krytí uvedené v odstavci 1 se skládá z:

a)

68 000 63 687 milionů EUR v cenách roku 2018 (71 954 milionů EUR v běžných cenách) [77,24 %] na zeměpisné programy: [pozm. návrh 100]

sousedství nejméně 22 000 20 572 milionů EUR v cenách roku 2018 (23 243 milionů EUR v běžných cenách) [24,95 %] , [pozm. návrh 101]

subsaharská Afrika nejméně 32 000 30 723 milionů EUR v cenách roku 2018 (34 711 milionů EUR v běžných cenách) [37,26 %] , [pozm. návrh 102]

Asie a Tichomoří 8 851 milionů EUR v cenách roku 2018 ( 10 000 milionů EUR v běžných cenách) [10,73 %], včetně nejméně 620 milionů EUR v cenách roku 2018 (700 milionů EUR v běžných cenách) pro Tichomoř , [pozm. návrh 103]

Amerika a Karibik 3 540 milionů EUR v cenách roku 2018 ( 4 000 miliony EUR v běžných cenách) [4,29 %], včetně nejméně 1 062 milionů EUR v cenách roku 2018 (1 200 milionů EUR v běžných cenách) pro Karibik ; [pozm. návrh 104]

b)

7 000 9 471 milionů EUR v cenách roku 2018 (10 700 milionů EUR v běžných cenách) [11,49 %] na tematické programy: [pozm. návrh 105]

lidská práva a demokracie 1 500 nejméně 1 770 milionů EUR v cenách roku 2018 (2 000 milionů EUR v běžných cenách) [2,15 %], přičemž až 25 % programu bude věnováno na financování volebních pozorovatelských misí EU , [pozm. návrh 106]

organizace občanské společnosti 1 500 a místní orgány 2 390 milionů EUR v cenách roku 2018 (2 700 milionů EUR v běžných cenách) [2,90 %], z čehož 1 947 milionů EUR v cenách roku 2018 (2 200 milionů EUR v běžných cenách) [2,36 %] na organizace občanské společnosti a 443 milionů EUR v cenách roku 2018 (500 milionů EUR v běžných cenách) [0,54 %] na místní orgány , [pozm. návrh 107]

stabilita a mír 885 milionů EUR v cenách roku 2018 ( 1 000 milionů EUR v běžných cenách) [1,07 %] , [pozm. návrh 108]

globální výzvy 3 0003 983 milionů EUR v cenách roku 2018 (4 500 milionů EUR v běžných cenách) [4,83 %] ; [pozm. návrh 109]

potřeby a priority zahraniční politiky 443 milionů EUR v cenách roku 2018 (500 milionů EUR v běžných cenách) [0,54 %], [pozm. návrh 110]

c)

4 000 3 098 milionů EUR v cenách roku 2018 (3 500 milionů EUR v běžných cenách) [3,76 %] na akce rychlé odezvy:

stabilita a předcházení konfliktům v naléhavých situacích, za vznikajících krizí, v krizových situacích a v situacích po ukončení krize, 1 770 milionů EUR v cenách z roku 2018 (2 000 milionů EUR v běžných cenách) [2,15 %],

zvýšení odolnosti států, společností, komunit a jednotlivců a propojení humanitární pomoci a rozvojové činnosti, 1 328 milionů EUR v cenách z roku 2018 (1 500 milionů EUR v běžných cenách) [1,61 %], [pozm. návrh 111]

3.   Rezerva pro nově se objevující výzvy a priority ve výši 10 200 6 196 milionů EUR v cenách roku 2018 (7 000 milionů EUR v běžných cenách) navyšuje částky uvedené v odstavci 2 v souladu s článkem 15. [pozm. návrh 112]

4.   Finanční krytí uvedené v odst. 2 písm. a) odpovídá nejméně 75 % finančního krytí uvedeného v odstavci 1.

4a.     Akce podle článku 9 jsou financovány až do výše 270 milionů EUR. [pozm. návrh 113]

4b.     Roční přidělené prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce během rozpočtového procesu poté, co se orgány dohodou na prioritách. [pozm. návrh 114]

Článek 7

Rámec politiky

Zastřešující rámec politiky pro provádění uplatňování tohoto nařízení tvoří dohody o přidružení, dohody o partnerství a spolupráci, vícestranné obchodní dohody a jiné dohody, které zakládají právně závazný vztah s partnerskými zeměmi, doporučení a akty přijaté v orgánech zřízených těmito dohodami, jakož i  příslušné vícestranné dohody, legislativní akty Unie, závěry Evropské rady a závěry Rady, prohlášení z vrcholných schůzek nebo a další mezinárodní prohlášení a závěry setkání na vysoké úrovni s partnerskými zeměmi, příslušná usnesení a postoje Evropského parlamentu, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a rezoluce a úmluvy OSN . [pozm. návrh 115]

Článek 8

Obecné zásady

1.   Unie se snaží prostřednictvím působení v Organizaci spojených národů a na dalších mezinárodních fórech a prostřednictvím spolupráce s organizacemi občanské společnosti, orgány místní správy a soukromými aktéry podporovat, rozvíjet a upevňovat zásady , na nichž je založena, tedy zásady demokracie, právního státu , řádné správy věcí veřejných, univerzálnosti dodržování nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, na nichž je založena úcty k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva , a to prostřednictvím dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi a regiony. Financování podle tohoto nařízení musí být v souladu s těmito zásadami, jakož i se závazky Unie podle mezinárodního práva. [pozm. návrh 116]

1a.     V souladu s články 2 a 21 Smlouvy o EU vychází příspěvek Unie k demokracii a právnímu státu a k podpoře a ochraně lidských práv a základních svobod ze Všeobecné deklarace lidských práv, mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. [pozm. návrh 117]

2.   Uplatňuje se přístup založený na právech, který zahrnuje všechna lidská práva, ať už se jedná o práva občanská, politická, ekonomická, sociální či kulturní, s cílem začlenit zásady v oblasti lidských práv, podpořit držitele práv při vymáhání jejich nároků, se zaměřením na chudší marginalizované zranitelnější zranitelné skupiny , včetně menšin, žen, dětí a mládeže, starších osob, původních obyvatel, osob LGBTI a osob se zdravotním postižením, na základní pracovní práva a sociální začleňování, a napomoci partnerským zemím při provádění jejich mezinárodních závazků v oblasti lidských práv. Toto nařízení prosazuje rovnost žen a mužů a posílení postavení žen , mladých osob a dětí, a to i sexuální a reprodukční zdraví a práva . [pozm. návrh 118]

3.   Unie případně podpoří provádění dvoustranné, regionální a mnohostranné spolupráce a dialogu, smluv o partnerství a třístranné spolupráce.

Unie prosazuje mnohostranný přístup ke globálním veřejným statkům a výzvám založený na pravidlech a hodnotách a v tomto ohledu spolupracuje s členskými státy, partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi , včetně mezinárodních finančních institucí a agentur, fondů a programů OSN, a jinými dárci. [pozm. návrh 119]

Unie podporuje spolupráci s mezinárodními a regionálními organizacemi a jinými dárci. [pozm. návrh 120]

Ve vztazích s partnerskými zeměmi jsou zohledňovány jejich výsledky při provádění závazků, mezinárodních dohod , zejména Pařížské dohody, a naplňování smluvních vztahů s Unií , zejména dohod o přidružení, dohod o partnerství a spolupráci a obchodních dohod . [pozm. návrh 121]

4.   Spolupráce mezi Unií a členskými státy na jedné straně a partnerskými zeměmi na druhé straně je založena na zásadách účinnosti rozvoje a tyto zásady případně prosazuje prosazuje v rámci všech druhů , a sice: odpovědnost na odpovědnosti partnerských zemí za priority rozvoje, na zaměření na výsledky, inkluzivní rozvojová partnerství, transparentnost a vzájemná odpovědnost na inkluzivních rozvojových partnerstvích , na transparentnosti vzájemné odpovědnosti a na souladu s prioritami partnerských zemí . Unie podporuje účinnou a efektivní mobilizaci zdrojů a jejich využívání. [pozm. návrh 122]

V souladu se zásadou inkluzivního partnerství Komise v příslušných případech zajistí, aby se uskutečnily náležité konzultace příslušných zúčastněných stran partnerských zemí, včetně organizací občanské společnosti a místních orgánů, a aby měly včasný přístup k odpovídajícím informacím, které jim umožní hrát smysluplnou úlohu během procesů navrhování, provádění uplatňování a souvisejícího monitorování programů. [pozm. návrh 123]

V souladu se zásadou odpovědnosti Komise ve vhodných případech upřednostní, aby pro provádění uplatňování programů byly použity systémy partnerských zemí. [pozm. návrh 124]

5.   K prohloubení vzájemného doplňování a účinnosti svých činností Unie a členské státy koordinují své politiky a navzájem se konzultují ohledně svých programů pomoci, a to i v rámci mezinárodních organizací a na mezinárodních konferencích.

6.   Programy a akce podle tohoto nařízení zohledňují hledisko změny klimatu, ochrany životního prostředí v souladu s článkem 11 Smlouvy o fungování EU, snižování rizika katastrof a připravenosti, lidského rozvoje, předcházení konfliktům a budování míru, a rovnosti žen a mužů a  posilování postavení žen, dětí a mládeže, nediskriminace, vzdělání a kultury, jakož i digitalizace a v příslušném případě se zaměřují na vzájemné vazby mezi cíli udržitelného rozvoje za účelem podpory integrovaných akcí, které mohou vytvářet vedlejší přínosy, a plnit tak soudržně více cílů. Tyto programy a akce jsou založeny na analýze kapacit, rizik a zranitelnosti, začleňují přístup založený na zvyšování odolnosti jednotlivých osob a celé komunity a zohledňují možné konflikty. Řídí se zásadou, že nikdo nemá být opomenut , a zásadou „neškodit“ . [pozm. návrh 125]

7.   Spolu s partnery Aniž jsou dotčeny další cíle vnější činnosti Unie, je nutné spolu s partnery usilovat o koordinovanější, ucelenější a strukturovanější přístup k migraci, jehož účinnost musí být pravidelně vyhodnocována a který nepodmiňuje přidělování rozvojové pomoci třetím zemím spoluprací v oblasti řízení migrace a zahrnuje dodržování lidských práv včetně práva každého jednotlivce opustit svou zemi původu . [pozm. návrh 126]

7a.     Komise zajistí, aby uplatňování akcí přijatých na základě tohoto nařízení v oblasti bezpečnosti, stability a míru, zejména pokud jde o budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, o boj proti terorismu a organizované trestné činnosti a o kybernetickou bezpečnost, probíhalo v souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Komise může společně s partnery, kteří jsou příjemci pomoci, vypracovat plány s cílem zlepšit institucionální a operační soulad vojenských aktérů se standardy v oblasti transparentnosti a lidských práv. Komise pečlivě monitoruje a hodnotí uplatňování těchto akcí pro každý příslušný cíl podle článku 31 a podává o něm zprávu, aby zajistila soulad v oblasti lidských práv. U těchto akcí bude Komise kromě ustanovení o řízení rizik podle čl. 8 odst. 8 písm. b) uplatňovat přístup založený na vnímavosti vůči konfliktům včetně důsledné a systematické předběžné analýzy konfliktů, která bude plně začleňovat genderovou analýzu. Komise přijme v souladu s článkem 34 akt v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje toto nařízení, v němž stanoví operační rámec na základě stávajících pokynů s cílem zajistit zohledňování lidských práv při navrhování a uplatňování opatření uvedených v tomto článku, zejména pokud jde o předcházení mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a dodržování požadavků na řádné soudní řízení včetně presumpce neviny, práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu. [pozm. návrh 127]

8.   Komise pravidelně informuje Evropský parlament a pravidelně si s ním vyměňuje názory vede s ním smysluplné politické dialogy, a to z vlastního podnětu i na žádost Evropského parlamentu . [pozm. návrh 128]

8a.     Komise pořádá pravidelnou výměnu informací s občanskou společností a s místními orgány. [pozm. návrh 129]

8b.     Komise přijme v souladu s článkem 34 akt v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje toto nařízení, a to vytvořením vhodného rámce pro řízení rizik, který zahrnuje posuzování a zmírňující opatření pro každý příslušný cíl tohoto nařízení. [pozm. návrh 130]

8c.     Základem celého nástroje je transparentnost a odpovědnost s rozhodným zaměřením na podávání zpráv a kontrolu. Jeho součástí je transparentní kontrolní systém včetně podávání informací o příjemcích finančních prostředků a o tom, zda byly platby provedeny včas. [pozm. návrh 131]

Článek 9

Budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje

1.   V souladu s čl. 41 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii nesmí být finanční prostředky Unie poskytované podle tohoto nařízení použity k financování nákupu zbraní nebo střeliva ani k operacím souvisejícím s vojenstvím či obranou. Veškerá zařízení, služby nebo technologie dodávané v rámci tohoto nařízení podléhají přísným kontrolám převodů, jak jsou uvedeny ve společném postoji 944/2008/SZBP, nařízení o dvojím užití a veškerých platných restriktivních opatření EU. V souladu s nařízením (EU) …/… [nařízení EU o produktech používaných pro trest smrti a mučení] se toto nařízení nepoužije na financování dodávek jakéhokoli druhu zařízení, které může být použito pro mučení, týrání nebo jiné porušování lidských práv. [pozm. návrh 132]

2.   S cílem přispět k udržitelnému rozvoji, který vyžaduje vytvoření stabilních, mírumilovných a inkluzivních společností, lze pomoc Unie poskytovanou podle tohoto nařízení za výjimečných okolností stanovených v odstavci 4 použít v souvislosti s širší reformou bezpečnostního sektoru nebo k budování kapacit vojenských aktérů v partnerských zemích za účelem provádění rozvojových činností a činností souvisejících s bezpečností v zájmu rozvoje , a to v souladu se zastřešujícím cílem dosažení udržitelného rozvoje . [pozm. návrh 133]

3.   Pomoc podle tohoto článku může zahrnovat zejména zajišťování programů budování kapacit na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, včetně odborné přípravy, odborného vedení a poradenství, jakož i poskytování vybavení, zlepšení infrastruktury a poskytování služeb, které s touto pomocí přímo souvisejí.

4.   Pomoc podle tohoto článku se poskytuje pouze za těchto podmínek:

a)

pokud požadavky k náležitému dosažení cílů Unie podle tohoto nařízení není možné splnit prostřednictvím nevojenských aktérů a pokud je ohrožena existence fungujících státních institucí či ochrana lidských práv a základních svobod a státní instituce nemohou tomuto ohrožení čelit a

b)

pokud mezi dotčenou partnerskou zemí a Unií panuje shoda v tom, že vojenské aktéry vojenští aktéři mají klíčový význam pro zachování, nastolení nebo opětovné nastolení podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj a že tito vojenští aktéři nejsou zapojeni do porušování lidských práv ani nepředstavují hrozbu pro fungování státních institucí , mimo jiné v kontextu a situacích krizí, nestability nebo destabilizace. [pozm. návrh 134]

5.   Pomoc Unie podle tohoto článku nelze použít k financování budování kapacit vojenských aktérů pro jiné účely, než je provádění činností v oblasti rozvoje a v oblasti bezpečnosti v zájmu rozvoje. Zejména ji nelze využít k financování:

a)

běžných vojenských výdajů;

b)

nákupu zbraní a střeliva nebo jakéhokoli jiného vybavení určeného k použití smrtící síly;

c)

výcviku, jehož účelem je konkrétně zlepšit bojeschopnost ozbrojených sil.

6.   Při navrhování a provádění opatření podle tohoto článku Komise podporuje vlastní odpovědnost partnerské země. Vytvoří také nezbytné předpoklady a rozvíjí osvědčené postupy nezbytné pro zajištění udržitelnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a prosazuje právní stát a zavedené zásady mezinárodního práva. Komise zajistí, aby tato opatření vytvářela přímé přínosy v oblasti lidské bezpečnosti pro obyvatelstvo, byla začleněna do širší politiky reformy bezpečnostního sektoru, která bude zahrnovat silné prvky demokracie, parlamentního dohledu a odpovědnosti, a to i pokud jde o lepšího poskytování bezpečnostních služeb, a byla v souladu s dlouhodobými strategiemi pro mír a rozvoj, jež jsou koncipovány k řešení hlavních příčin konfliktů. Komise rovněž zajistí, aby akce zaměřené na reformu vojenských sil přispívaly k jejich větší transparentnosti, odpovědnosti a dodržování lidských práv všech, kdo spadají do jejich jurisdikce. Pokud jde o opatření, jejichž cílem je poskytování zařízení partnerským vojenským silám, vymezí Komise druh zařízení, která budou poskytována v rámci každého opatření. Komise použije ustanovení uvedená v čl. 8 odst. 8 písm. b) (nové) s cílem zajistit, že tato zařízení budou používat pouze jejich zamýšlení příjemci. [pozm. návrh 135]

7.   Komise zavede vhodné postupy pro posouzení rizik, monitorování a provádí v rámci hodnocení podle článku 32 , a zejména pokud jde o hodnocení v polovině období, společná hodnocení opatření podle tohoto článku s členskými státy. Jejich výsledky se využijí jako zpětná vazba pro sestavování programů a přidělování zdrojů a k dalšímu posílení soudržnosti a doplňkovosti vnější činnosti Unie . [pozm. návrh 136]

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ UPLATŇOVÁNÍ TOHOTO NAŘÍZENÍ [POZM. NÁVRH 137]

KAPITOLA I

Programování

Článek 9a

Oblast působnosti zeměpisných programů

1.     Spolupráce Unie podle tohoto článku se uplatňuje v rámci činností místní, vnitrostátní, regionální, nadregionální a kontinentální povahy.

2.     V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 3 se zeměpisné programy vypracovávají na základě těchto oblastí spolupráce:

a)

řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát, lidská práva, základní svobody a občanská společnost;

b)

vymýcení chudoby, boj proti nerovnostem a lidský rozvoj;

c)

migrace a mobilita;

d)

životní prostředí a změna klimatu;

e)

inkluzivní a udržitelný hospodářský růst a důstojné pracovní podmínky;

f)

bezpečnost, stabilita a mír;

g)

partnerství.

3.     Další podrobnosti o výše uvedených oblastech spolupráce uvedených v odstavci 2 jsou stanoveny v příloze II. [pozm. návrh 138]

Článek 9b

Oblast působnosti tematických programů

1.     Tematické programy se týkají následujících oblastí intervence:

a)

Lidská práva, základní svobody a demokracie:

ochrana a prosazování lidských práv a obránců lidských práv v zemích a naléhavých situacích, kde jsou lidská práva a základní svobody nejvíce ohroženy, mimo jiné prostřednictvím pružného a komplexního řešení naléhavých potřeb ochrany obránců lidských práv,

dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny, napomáhání vytváření společností, v nichž převládá účast, zákaz diskriminace, rovnost, sociální spravedlnost a odpovědnost.

upevňování a podpora demokracie týkající se všech aspektů demokratické správy věcí veřejných, včetně upevňování demokratického pluralismu, rozšiřování účasti občanů, mimo jiné prostřednictvím podpory občanských organizací pro pozorování voleb a jejich regionálních sítí na celém světě, vytváření příznivého prostředí pro občanskou společnost, a podpora důvěryhodných, inkluzivních a transparentních volebních procesů v průběhu celého volebního cyklu, zejména prostřednictvím volebních pozorovatelských misí EU.

prosazování účinného multilateralismu a strategického partnerství, přispívání k posílení kapacit mezinárodních, regionálních a vnitrostátních rámců a posilování postavení místních aktérů prostřednictvím podpory a ochrany lidských práv, demokracie a právního státu,

podpora nových meziregionálních součinností a vytváření sítí mezi místními občanskými společnostmi a mezi občanskou společností a dalšími příslušnými orgány a mechanismy na ochranu lidských práv s cílem maximalizovat sdílení osvědčených postupů v oblasti lidských práv a demokracie a vytvořit pozitivní dynamiku;

b)

Organizace občanské společnosti a místní orgány:

podpora inkluzivní, participativní, posílené a nezávislé občanské společnosti v partnerských zemích,

podpora dialogu s organizacemi občanské společnosti a mezi nimi,

podpora budování kapacit místních orgánů a mobilizace jejich odborných znalostí s cílem podpořit územní přístup k rozvoji,

zvyšování povědomí, znalostí a angažovanosti občanů Unie v souvislosti s cíli uvedenými v článku 3 tohoto nařízení,

podpora zapojení občanské společnosti do veřejné obhajoby politiky a do dialogu s vládami a mezinárodními institucemi,

podpora občanské společnosti při zvyšování vnímavosti spotřebitelů a občanů a při zvyšování jejich povědomí, pokud jde o výrobu a spotřebu šetrnou pro životní prostředí a spravedlivý obchod, a při jejich podněcování k přijetí udržitelnějšího chování;

c)

Stabilita a mír

pomoc určená pro předcházení konfliktům, budování míru a připravenost na krize,

pomoc při řešení globálních a nadregionálních hrozeb a vznikajících hrozeb;

d)

Globální výzvy

zdraví,

vzdělávání,

rovnost žen a mužů,

děti a mládež,

migrace a násilné vysídlování,

důstojná práce, sociální ochrana a nerovnost,

kultura,

zajištění zdravého životního prostředí a boj proti změně klimatu,

udržitelná energetika,

udržitelný a inkluzivní růst, důstojná pracovní místa a zapojení soukromého sektoru,

potraviny a výživa,

podpora inkluzivních společností, dobrá správa ekonomických záležitostí a transparentní řízení veřejných financí;

přístup k bezpečné vodě, hygienickým zařízením a hygieně,

e)

potřeby a priority zahraniční politiky

poskytování podpory strategiím pro dvoustrannou, regionální a meziregionální spolupráci Unie prosazováním politického dialogu a rozvíjením kolektivního přístupu a reakce na problémy globálního významu,

poskytování podpory pro obchodní politiku Unie,

přinos k provádění mezinárodního rozměru vnitřních politik Unie a prosazování všeobecného chápání a viditelnosti Unie a její úlohy na mezinárodní scéně.

2.     Další podrobnosti o výše uvedených oblastech spolupráce uvedených v odstavci 1 jsou stanoveny v příloze III. [pozm. návrh 139]

Článek 10

Obecný přístup k programování

1.   Spolupráce a intervence podle tohoto nařízení se programují, s výjimkou akcí rychlé odezvy uvedených v čl. 4 odst. 4.

2.   Na základě článku 7 je programování podle tohoto nařízení založeno na těchto zásadách:

a)

programové dokumenty poskytují soudržný rámec pro spolupráci mezi Unií a partnerskými zeměmi či regiony v souladu s celkovým cílem a oblastí působnosti a s cíli a zásadami stanovenými v tomto nařízení a na základě strategie Unie vůči partnerské zemi nebo regionu nebo na základě tematických strategií Unie ; [pozm. návrh 140]

b)

v zájmu podpory soudržnosti, doplňkovosti a jednotnosti svých činností v oblasti spolupráce se Unie a její členské státy v počáteční fázi a během procesu programování vzájemně konzultují. Společné programování je upřednostňovaný přístup pro programování v jednotlivých zemích. Společné programování je případně otevřeno pro další dárce;

c)

Unie konzultuje také další dárce v rané fázi a v průběhu celého procesu plánování podporuje pravidelný a inkluzivní dialog se zapojením mnoha zúčastněných stran s dalšími dárci a aktéry, případně z Unie i mimo ni, včetně zástupců občanské společnosti a místních orgánů a soukromých a politických nadací. O výsledku těchto konzultací je informován Evropský parlament ; [pozm. návrh 141]

d)

tematické programy v oblasti lidských práv, demokracie , organizací a občanské společnosti a místních orgánů a stability a míru uvedené v čl. 4 odst. 3 písm. a) , b) b) c) poskytují pomoc nezávisle na souhlasu vlád a jiných orgánů veřejné správy dotčených třetích zemí. Tyto tematické programy v oblasti lidských práv, demokracie, organizací občanské společnosti a místních orgánů podporují zejména organizace občanské společnosti občanskou společnost včetně obránců lidských práv a novinářů pod tlakem . [pozm. návrh 142]

Článek 11

Programové zásady pro zeměpisné programy [pozm. návrh 143]

-1.     Při plánování podle tohoto nařízení se řádně zohledňují lidská práva, základní svobody, řádná správa věcí veřejných a demokracie v partnerských zemích. [pozm. návrh 144]

-1a.     Při přípravě, uplatňování a přezkumu veškerých programových dokumentů podle tohoto článku se uplatňuje zásada soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zásada účinnosti pomoci. [pozm. návrh 145]

-1b.     Zeměpisné a tematické programy se navzájem doplňují a jsou navzájem soudržné a vytvářejí přidanou hodnotu. [pozm. návrh 146]

1.   Programování zeměpisných programů je založeno na těchto zásadách:

a)

aniž je dotčen odstavec 4, jsou akce v nejvyšším možném rozsahu založeny na inkluzivním dialogu mezi Unií orgány Unie , členskými státy a dotčenými partnerskými zeměmi, včetně vnitrostátních , místních místních regionálních orgánů, do něhož jsou zapojeny občanská společnost organizace občanské společnosti, regionální , vnitrostátní a místní parlamenty společenství a další zúčastněné strany, aby byla zvýšena vlastní demokratická odpovědnost za tento proces a stimulována podpora vnitrostátních a regionálních strategií; [pozm. návrh 147]

b)

je-li kdykoli je to možné, programové období je z časového hlediska sladěno se strategickými cykly partnerských zemí; [pozm. návrh 148]

c)

programování může předpokládat činnosti v oblasti spolupráce financované různých prostředků uvedených v čl. 6 odst. 2 a z jiných programů Unie v souladu s jejich základními akty.

2.   Programování Aniž je dotčen odstavec 1, plánování pro zeměpisné programy poskytuje zvláštní, přizpůsobený rámec pro spolupráci, který vychází z: [pozm. návrh 149]

a)

potřeb partnerů určených na základě zvláštních kritérií a podrobné analýzy s přihlédnutím k počtu obyvatel, chudobě, nerovnosti, lidskému rozvoji , stavu lidských práv, základních svobod, demokracie a rovnosti žen a mužů, občanského prostoru , hospodářské a environmentální zranitelnosti a odolnosti státu a společnosti; [pozm. návrh 150]

b)

schopností partnerů vytvářet finanční zdroje a mít mobilizace a účinného využívání domácích zdrojů nim přístup podpoře vnitrostátních priorit rozvoje a jejich absorpčních kapacit; [pozm. návrh 151]

c)

závazků partnerů, a jejich plnění včetně závazků, které byly společně dohodnuty s Unií, a úsilí posuzovaného na základě kritérií, jako je politická reforma , pokrok v oblasti právního státu, řádné správy věcí veřejných, lidských práv boje proti korupci, a hospodářský a sociální rozvoj , environmentální udržitelnost a účinné využívání pomoci ; [pozm. návrh 152]

d)

potenciálního dopadu financování z prostředků Unie v partnerských zemích a regionech;

e)

schopnosti a závazku partnera prosazovat společné zájmy hodnoty, zásady základní zájmy a podporovat společné cíle a mnohostranné aliance a také pokrok v prioritách Unie. [pozm. návrh 153]

3.   Nejpotřebnější země, zejména nejméně rozvinuté země, země s nízkými příjmy a země v krizi nebo v období po skončení krize a nestabilní a zranitelné země, včetně malých ostrovních rozvojových států, mají při přidělování zdrojů přednost.

4.   Spolupráce s průmyslovými zeměmi se zaměřuje na podporu zájmů Unie a společných zájmů , stejně jako na sdílené základní zájmy a hodnoty, společně dohodnuté cíle a multilateralismus. Taková spolupráce se případně zakládá na dialogu mezi Unií, včetně Evropského parlamentu, a členskými státy, do něhož je zapojena občanská společnost . [pozm. návrh 154]

5.   Programové dokumenty pro zeměpisné programy musí být založeny jsou zaměřené na výsledcích výsledky případně zohledňovat mezinárodně dohodnuté pokud možno obsahují jednoznačné cíle a ukazatele stanovené pro měření pokroku a dopadu pomoci Unie. Ukazatele mohou být případně založeny na mezinárodně dohodnutých standardech stanovených zejména pro cíle udržitelného rozvoje, jakož i rámce výsledků na úrovni zemí. aby bylo možné posuzovat a oznamovat příspěvek Unie k výsledkům na úrovni výstupů, výsledků a dopadu. [pozm. návrh 155]

6.   Při přípravě programových dokumentů pro země a regiony v krizových situacích, v období po krizi a v nestabilních a zranitelných situacích je nutno řádně zohlednit zvláštní potřeby a okolnosti dotčených zemí nebo regionů , jakož i zranitelnost, rizika a kapacity s cílem zvýšit odolnost. Pozornost by měla být věnována předcházení konfliktům, budování státu a míru, usmíření po ukončení konfliktu a obnově země, připravenosti na katastrofy a rovněž úloze žen a právům dětí v těchto procesech. Použije se přístup založený na lidských právech a zaměřený na lidi .

V případech, kdy jsou partnerské země nebo regiony přímo účastny krize, situace po krizi nebo nestabilní situace nebo kdy jsou těmito situacemi postiženy, se klade zvláštní důraz na zlepšení koordinace mezi všemi příslušnými aktéry, aby se napomohlo předcházení násilí a přechodu z mimořádné situace do fáze rozvoje. [pozm. návrh 156]

7.   Toto nařízení přispívá z programů zřízených podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení k akcím stanoveným v nařízení o programu Erasmus.Na akce věnované mobilitě, spolupráci a politickému dialogu s orgány, institucemi a organizacemi partnerských zemí by měla být vyčleněna orientační částka 2 000 milionů EUR ze zeměpisných programů. Na základě tohoto nařízení se vypracuje jednotný programový dokument na období sedmi let zahrnující finanční prostředky z nařízení o NPP III. Na použití těchto finančních prostředků se vztahuje nařízení o programu Erasmus , při zajištění souladu s nařízením o NPP III . [pozm. návrh 157]

7a.     Toto nařízení přispívá k akcím stanoveným v nařízení o programu Kreativní Evropa. Na základě tohoto nařízení se vypracuje jednotný programový dokument na období sedmi let zahrnující finanční prostředky z nařízení o NPP III. Nařízení o programu Kreativní Evropa se vztahuje na použití těchto finančních prostředků. [pozm. návrh 158]

Článek 12

Programové dokumenty pro zeměpisné programy

-1.     Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení stanovením rámců pro víceletý program pro každou konkrétní zemi a pro více zemí. Tato rámcová ustanovení:

a)

stanoví výčet prioritních oblastí z oblastí, které jsou vymezeny v článcích 9a a 15b;

b)

stanoví konkrétní podrobné a měřitelné cíle každého programu;

c)

stanoví očekávané výsledky s měřitelnými cíli a jednoznačnými a specifickými ukazateli výkonnosti souvisejícími s danými cíli;

d)

stanoví orientační příděly finančních prostředků, jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti;

e)

stanoví způsoby spolupráce, včetně příspěvků k záruce pro vnější činnost. [pozm. návrh 159]

1.   V případě zeměpisných programů se toto nařízení provádí prostřednictvím víceletých orientačních programů pro zemi a pro více zemí. [pozm. návrh 160]

2.   Víceleté orientační programy stanoví zvolené prioritní oblasti pro financování z prostředků Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, jasné a konkrétní ukazatele výkonnosti a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti. [pozm. návrh 161]

3.   Víceleté orientační programy jsou založeny na: [pozm. návrh 162]

-a)

zprávě, která obsahuje analýzu potřeb, schopností, závazků a výkonnosti dotčené partnerské země nebo zemí a možný dopad financování z Unie ve smyslu čl. 11 odst. 2, stejně jako některou nebo některé z následujících možností: [pozm. návrh 163]

a)

vnitrostátní nebo regionální strategii ve formě rozvojového plánu nebo podobného dokumentu založeného na smysluplné konzultaci místního obyvatelstva a občanské společnosti a schváleného Komisí jako základ pro příslušný víceletý orientační program v době přijímání uvedeného dokumentu; [pozm. návrh 164]

b)

rámcovém dokumentu, který stanoví politiku Unie ve vztahu k dotčenému partnerovi nebo partnerům, včetně společného dokumentu mezi Unií a členskými státy; [pozm. návrh 165]

c)

společném dokumentu mezi Unií a dotčeným partnerem nebo partnery, v němž se stanoví společné priority.

4.   Aby se pokud možno zvýšil dopad kolektivní spolupráce Unie, společný programový dokument nahrazuje programové dokumenty Unie a členských států. Víceletý orientační program Unie může být nahrazen společným programovým dokumentem, pokud je schválen v aktu přijatém podle článku 14 a v souladu s články 10 a 11, obsahuje prvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku a stanoví dělbu práce mezi Unií a členskými státy. [pozm. návrh 166]

4a.     Víceleté programy mohou stanovit částku finančních prostředků, která nepřesahuje 5 % celkové částky a není přidělena na žádnou prioritní oblast ani žádné partnerské zemi nebo skupině zemí. Tyto prostředky se přidělí na závazky v souladu s článkem 21. [pozm. návrh 167]

Článek 13

Programové dokumenty pro tematické programy

-1.     Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, kterými se stanoví rámce pro každý konkrétní tematický víceletý program. Tato rámcová ustanovení:

a)

stanoví výčet prioritních oblastí z oblastí, které jsou vymezeny v článku 9b;

b)

stanoví konkrétní podrobné a měřitelné cíle každého programu;

c)

stanoví očekávané výsledky s měřitelnými cíli a jednoznačnými a specifickými ukazateli výkonnosti souvisejícími s danými cíli;

d)

stanoví orientační příděly finančních prostředků, jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti.

e)

stanoví způsoby spolupráce. [pozm. návrh 168]

1.   V případě tematických programů se toto nařízení provádí prostřednictvím víceletých orientačních programů. [pozm. návrh 169]

2.   Ve víceletých orientačních programech se v případě tematických programů stanoví pro příslušná témata strategie Unie, priority zvolené pro financování ze strany Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, jasné a konkrétní ukazatele výkonnosti a mezinárodní situace a činnosti hlavních partnerů. [pozm. návrh 170]

Případně se stanoví zdroje a priority intervencí pro účast v globálních iniciativách.

Ve víceletých orientačních programech se pro tematické programy stanoví orientační finanční příděl, a to celkový, podle oblastí spolupráce a podle priorit. Tento orientační finanční příděl může být uveden ve formě rozmezí. [pozm. návrh 171]

Rámcová ustanovení uvedená v článcích 12 a 13 vycházejí ze zprávy obsahující analýzu mezinárodní situace a činnosti hlavních partnerů pro dané téma a uvádějí očekávané výsledky programu. [pozm. návrh 172]

2a.     Víceleté programy mohou stanovit částku finančních prostředků, která nepřesahuje 5 % celkové částky a není přidělena na žádnou prioritní oblast ani žádné partnerské zemi nebo skupině zemí. Tyto prostředky se přidělí na závazky v souladu s článkem 21. [pozm. návrh 173]

Článek 14

Přijímání a změny víceletých orientačních programů [pozm. návrh 174]

1.   Komise přijímá víceleté orientační Komisi je v souladu s článkem 34 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení tak, že se stanoví rámce pro víceleté programy uvedené v článcích 12 a 13 prostřednictvím prováděcích aktů aktů v přenesené pravomoci . Tyto prováděcí akty akty v přenesené pravomoci se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 35 odst. 2 článku 34 . Tento postup se vztahuje rovněž na přezkumy uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 tohoto článku, v jejichž důsledku dochází k podstatné změně obsahu víceletého orientačního programu. [pozm. návrh 175]

2.   Když se přijímají společné víceleté programové dokumenty uvedené v článku 12, rozhodnutí Komise akt v přenesené pravomoci se vztahuje pouze na příspěvek Unie ke společnému víceletému programovému dokumentu. [pozm. návrh 176]

3.   Víceleté orientační programy pro zeměpisné zeměpisné a tematické programy mohou být přezkoumány, je-li to zapotřebí v zájmu účinného provádění, zejména když dojde k podstatným změnám v rámci politiky uvedeném v článku 7 nebo v návaznosti na krizi či skončí nejpozději ke dni 30. června 2025. Komise přijme do 30. června 2025 nové víceleté programy na základě výsledků, zjištění a závěrů hodnocení situaci po ukončení krize článku 32 . [pozm. návrh 177]

4.   Víceleté orientační programy pro tematické programy mohou být přezkoumány pozměněny , je-li to zapotřebí v zájmu účinného provádění uplatňování , zejména když dojde k podstatným změnám v rámci politiky uvedeném v článku 7. Víceleté programy se pozmění v případech, kdy mobilizace rezerv pro nově se objevující výzvy a priority vyžaduje změnu rámcových ustanovení příslušného programu. [pozm. návrh 178]

5.   V případě náležitě opodstatněných závažných a naléhavých důvodů, jako jsou krize nebo bezprostřední ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise víceleté orientační programy uvedené v článcích 12 a 13 tohoto nařízení změnit prostřednictvím prováděcích aktů aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy uvedeným v čl. 35 odst. 4 článku 34a . [pozm. návrh 179]

Článek 15

Rezerva pro nově se objevující výzvy a priority

1.   Částka uvedená v čl. 6 odst. 3 se použije mimo jiné v řádně odůvodněných případech, přičemž budou upřednostněny nejvíce potřebné země, a v plné doplňkovosti a souladu s akty přijatými podle tohoto nařízení : [pozm. návrh 180]

a)

k zajištění odpovídající reakce Unie v případě nepředvídaných okolností potřeb, které nejsou zahrnuty v programech a programových dokumentech ; [pozm. návrh 181]

b)

k řešení nových potřeb nebo nově se objevujících výzev, jako jsou výzvy na hranicích Unie nebo na hranicích jejích sousedů či ve třetích zemích související s krizovými situacemi , přírodními či způsobenými člověkem, a situacemi po ukončení krize nebo migračním tlakem fenoménem migrace, zejména nuceným vysídlováním ; [pozm. návrh 182]

c)

k prosazování nových mezinárodních iniciativ nebo priorit pod vedením Unie nebo reakci na ně. [pozm. návrh 183].

2.   O použití těchto finančních prostředků se rozhoduje v souladu s postupy stanovenými v článcích 14 a 21.

Článek 15a

Pozastavení pomoci

1.     Aniž jsou dotčena ustanovení o pozastavení pomoci poskytované na základě dohod s partnerskými zeměmi a regiony, pokud partnerská země trvale porušuje zásady demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných nebo nedodržuje lidská práva, základní svobody či normy v oblasti jaderné bezpečnosti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34, kterými se mění příloha VIIa tím, že doplní danou partnerskou zemi na seznam partnerských zemí, u nichž je pomoc Unie pozastavena nebo částečně pozastavena. V případě částečného pozastavení pomoci budou uvedeny programy, kterých se pozastavení týká.

2.     Shledá-li Komise, že důvody pro pozastavení pomoci již pominuly, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34, kterými se mění příloha VII-a za účelem obnovení pomoci Unie.

3.     V případě částečného pozastavení se pomoc Unie využívá především na podporu organizací občanské společnosti a nestátních subjektů ve vztahu k opatřením zaměřeným na podporu lidských práv a základních svobod a na podporu demokratizace a procesů vedení dialogu v partnerských zemích.

4.     Komise při svém rozhodování náležitě zohledňuje příslušná usnesení Evropského parlamentu. [pozm. návrh 184]

KAPITOLA II

Zvláštní ustanovení týkající se sousedství

Článek 15b

Specifické cíle týkající se oblasti politiky sousedství

1.     V souladu s články 3 a 4 je cílem podpory Unie podle tohoto nařízení v oblasti sousedství:

a)

posílení politické spolupráce a vlastní odpovědnosti evropské politiky sousedství ze strany Unie a jejích partnerských zemí;

b)

podpora provádění dohod o přidružení nebo jiných stávajících a budoucích dohod a společně dohodnutých programů pro přidružení a priorit partnerství nebo rovnocenných dokumentů;

c)

posílení a upevnění demokracie, budování státu, řádné správy věcí veřejných, právního státu a lidských práv, stejně jako podpora účinnějšího způsobu provádění reforem dohodnutých ve vzájemných formátech;

d)

stabilizaci sousedství z politického, hospodářského a bezpečnostního hlediska;

e)

posílení regionální spolupráce, zejména v rámci Východního partnerství, Unie pro Středomoří a celého evropského sousedství, a přeshraniční spolupráce;

f)

prosazování opatření na budování důvěry, dobrých sousedských vztahů a dalších opatření přispívajících k bezpečnosti ve všech formách, předcházení a řešení konfliktů včetně dlouhotrvajících konfliktů, podpora postiženého obyvatelstva a rekonstrukce a respektování mnohostrannosti a mezinárodního práva;

g)

prosazování posíleného partnerství se společnostmi mezi Unií a partnerskými zeměmi, mimo jiné prostřednictvím posílené mobility a mezilidských kontaktů, zejména v souvislosti s kulturními, vzdělávacími, profesními a sportovními aktivitami;

h)

zintenzivnění spolupráce v oblasti legální i nelegální migrace;

i)

dosažení postupné integrace do vnitřního trhu Unie a posílené odvětvové a meziodvětvové spolupráce, mimo jiné prostřednictvím sbližování a sjednocování právních a správních předpisů s předpisy Unie a dalšími příslušnými mezinárodními standardy, mimo jiné prostřednictvím prohloubených a komplexních zón volného obchodu, souvisejícího budování institucí a investic;

j)

podpora udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje zaměřeného na začlenění a přínosného pro všechny, který umožňuje tvorbu pracovních míst a zaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi;

k)

podpora provádění Pařížské dohody formou posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti dodávek energií a prosazování obnovitelné energie, udržitelné energetiky a cílů energetické účinnosti;

l)

podpora zavádění tematických rámců se zeměmi sousedícími s partnerskými zeměmi sousedství s cílem čelit společným výzvám, jako je například migrace, energie, bezpečnost a zdraví. [pozm. návrh 185]

Článek 16

Programové dokumenty a kritéria pro přidělování prostředků

1.   V případě partnerských zemí uvedených v příloze I se prioritní oblasti pro financování z prostředků Unie zvolí zejména z těch oblastí, které jsou obsaženy v dokumentech uvedených v čl. 12 odst. 3 písm. c) v souladu s oblastmi spolupráce pro oblast sousedství uvedenými v příloze II.

2.   Odchylně od čl. 11 odst. 2 je podpora Unie v rámci zeměpisných programů v oblasti sousedství rozlišená co do formy i příslušných částek a bere v úvahu níže uvedené prvky, jež u dané partnerské země zohledňují její:

a)

potřeby na základě ukazatelů, jako je například počet obyvatel a úroveň rozvoje;

b)

závazek naplňovat společně dohodnuté cíle v oblasti politických, hospodářských , environmentálních a sociálních reforem a pokrok při jejich provádění; [pozm. návrh 186]

c)

závazek vybudovat pevnou a udržitelnou demokracii a pokrok v tomto procesu , včetně podpory lidských práv, řádné správy věcí veřejných a prosazování právního státu a boje proti korupci ; [pozm. návrh 187]

ca)

závazek k multilateralismu; [pozm. návrh 188]

d)

partnerství s Unií, včetně úrovně jejích ambicí pro toto partnerství;

e)

absorpční kapacitu a potenciální dopad podpory Unie podle tohoto nařízení.

3.   Tato podpora uvedená v odstavci 2 se zohlední v programových dokumentech uvedených v článku 12.

3a.     Podpora Unie partnerským zemím uvedeným v příloze I se uplatňuje v souladu se zásadou spolufinancování stanovenou v článku 190 finančního nařízení. [pozm. návrh 189]

Článek 17

Přístup založený na výkonnosti

1.   Orientačně Alespoň 10 % finančního krytí stanoveného v čl. 4 6 odst. 2 písm. a)  první odrážka , které má doplnit finanční příděly pro jednotlivé země uvedené v článku 12, se přidělí partnerským zemím v seznamu v příloze I za účelem uplatnění přístupu založeného na výkonnosti. O přidělení prostředků na základě výkonnosti se rozhoduje na základě jejich pokroku na cestě k demokracii, lidským právům, právnímu státu, řádné správě věcí veřejných, spolupráci v oblasti bezpečné, řízené a legální migrace, správě ekonomických záležitostí a reformám provádění dohodnutých reforem . Pokrok partnerských zemí se posuzuje ročně za aktivní účasti občanské společnosti, konkrétně prostřednictvím zpráv o pokroku jednotlivých zemí, které informují i o vývoji v porovnání s předchozími roky . [pozm. návrh 190]

1a.     Uplatňování přístupu založeného na výkonnosti podle tohoto nařízení je předmětem pravidelné výměny názorů v Evropském parlamentu a v Radě. [pozm. návrh 191]

2.   Přístup založený na výkonnosti se nevztahuje na podporu občanské společnosti, mezilidských kontaktů včetně spolupráce mezi místními orgány, podporu zlepšení situace v oblasti lidských práv nebo podpůrná opatření v souvislosti s krizí. Podporu těchto akcí lze je třeba v případě závažného nebo přetrvávajícího zhoršování stavu demokracie nebo právního státu případně zvýšit. [pozm. návrh 192]

2a.     Komise a ESVČ v případě závažného nebo trvalého zhoršení demokracie, lidských práv nebo právního státu provedou přezkum podpory na základě výkonnosti. [pozm. návrh 193]

2b.     Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem doplnění tohoto nařízení, kterým se stanoví metodický rámec přístupu založeného na výkonnosti. [pozm. návrh 194]

Článek 18

Přeshraniční spolupráce

1.   Přeshraniční spolupráce, jak je definována v čl. 2 odst. 3, se vztahuje na spolupráci v přilehlých pozemních a námořních pohraničních regionech na větších nadnárodních územích, námořní spolupráci v okolí přímořských oblastí, jakož i na meziregionální spolupráci. Přeshraniční spolupráce usiluje o soudržnost s cíli stávajících a budoucích makroregionálních strategií a procesů regionální integrace. [pozm. návrh 195]

2.   Oblast sousedství přispívá k programům přeshraniční spolupráce uvedeným v odstavci 1 spolufinancovaným z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (47) (dále jen „nařízení o EÚS“). Na podporu těchto programů se orientačně přidělí až 4 % finančního krytí pro oblast sousedství.

3.   Příspěvky na programy přeshraniční spolupráce jsou stanoveny a použity v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení o EÚS.

4.   Míra spolufinancování z prostředků Unie není vyšší než 90 % způsobilých výdajů programu přeshraniční spolupráce. Pokud jde o technickou pomoc, činí míra spolufinancování 100 %.

5.   Předběžné financování pro programy přeshraniční spolupráce se stanoví v pracovním programu v souladu s potřebami zúčastněných třetích zemí a území a může překročit procento uvedené v článku 49 nařízení o EÚS.

6.   Víceletý orientační strategický dokument pro přeshraniční spolupráci, v němž se stanoví prvky uvedené v čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení, se přijímá v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení o EÚS.

7.   Jsou-li přeshraniční programy spolupráce ukončeny v souladu s článkem 12 nařízení o EÚS, lze podporu z oblasti sousedství pro pozastavený program, která zůstává k dispozici, použít na financování jiné činnosti v rámci oblasti sousedství.

KAPITOLA III

Akční plány, opatření a způsoby Provádění [pozm. návrh 196]

Článek 19

Akční plány a opatření

1.   Komise přijme roční nebo víceleté akční plány nebo opatření. Opatření mohou mít formu jednotlivých opatření, zvláštních opatření, podpůrných opatření nebo mimořádných opatření pomoci. Akční plány a opatření stanoví pro každou akci sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní činnosti, způsoby provádění uplatňování , rozpočet a výdaje na podporu. [pozm. návrh 197]

2.   Akční plány jsou založeny na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a 4.

Před přijetím nebo po přijetí akčních plánů může být v případě potřeby přijata určitá akce jako jednotlivé opatření. Jednotlivá opatření jsou založena na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a jiných řádně odůvodněných případů.

Vyskytnou-li se nepředvídané potřeby nebo okolnosti a financování není možné z vhodnějších zdrojů, může Komise přijmout zvláštní opatření, která nejsou stanovena v založena na programových dokumentech. [pozm. návrh 198]

3.   Roční nebo víceleté akční plány a jednotlivá opatření lze použít k provádění akcí rychlé odezvy uvedených v čl. 4 odst. 4 písm. b) a c). [pozm. návrh 199]

4.   Komise může přijmout mimořádná opatření pomoci pro akce rychlé odezvy stanovené v čl. 4 odst. 4 písm. a).

Mimořádné opatření pomoci může trvat až 18 měsíců a v případě objektivních a neočekávaných překážek bránících jeho provedení může být dvakrát prodlouženo o další období až šesti měsíců, nejvýše na celkovou dobu 30 měsíců, jestliže nedojde ke zvýšení finanční částky určené pro dané opatření. [pozm. návrh 200]

V případě vleklých krizí a konfliktů může Komise přijmout druhé mimořádné opatření pomoci trvající až 18 měsíců. V řádně odůvodněných případech, a pokud má kontinuita činnosti Unie zásadní význam a nemůže být zajištěna jinými prostředky, mohou být přijata další opatření. [pozm. návrh 201]

4a.     Opatření přijatá podle čl. 19 odst. 3 a 4 mohou trvat až 18 měsíců a v případě objektivních a nepředvídatelných překážek bránících jeho plnění může být dvakrát prodlouženo o další období až šesti měsíců, nejvýše na celkovou dobu 30 měsíců, jestliže nedojde ke zvýšení finanční částky určené pro dané opatření.

V případě vleklých krizí a konfliktů může Komise přijmout druhé mimořádné opatření pomoci trvající až 18 měsíců. V řádně odůvodněných případech, a pokud má kontinuita činnosti Unie podle tohoto odstavce zásadní význam a nemůže být zajištěna jinými prostředky, mohou být přijata další opatření. [pozm. návrh 202]

Článek 20

Podpůrná opatření

1.   Financování z prostředků Unie může pokrývat podpůrné výdaje na provádění nástroje a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnoticími činnostmi nezbytnými pro provádění, jakož i výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní podporu potřebnou pro program a k řízení operací financovaných v rámci tohoto nařízení, včetně informačních a komunikačních činností a systémů informačních technologií na úrovni organizace. [pozm. návrh 203 se netýká českého znění]

2.   Nejsou-li podpůrné výdaje zahrnuty do akčních plánů nebo opatření uvedených v článku 21, Komise přijme tam, kde je to možné, podpůrná opatření. Financování z prostředků Unie v rámci podpůrných opatření může pokrývat:

a)

studie, zasedání, poskytování informací, osvětu, školení, přípravu a výměnu zkušeností a osvědčených postupů, publikační činnost a veškeré další výdaje na správní nebo technickou pomoc nezbytnou pro programování a řízení akcí, včetně placených externích odborníků;

b)

výzkumné a inovační činnosti a studie o příslušných otázkách a jejich šíření;

c)

výdaje spojené se zajišťováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a sdělování a zviditelňování politických priorit Unie na úrovni organizace.

Článek 21

Přijímání akčních plánů a opatření

1.   Akční plány a opatření se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2 rozhodnutí Komise v souladu s finančním nařízením . [pozm. návrh 204]

2.   Postup uvedený v odstavci 1 se nevyžaduje v případě:

a)

akčních plánů, jednotlivých opatření a podpůrných opatření, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 10 milionů EUR;

b)

zvláštních opatření, jakož i akčních plánů a opatření přijatých za účelem provedení akcí rychlé odezvy, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 20 milionů EUR;

c)

technických změn, pokud tyto změny nemají podstatný vliv na cíle dotčeného akčního plánu nebo opatření, jako jsou:

i)

změna způsobu provádění;

ii)

přerozdělení prostředků mezi různé akce obsažené v akčním plánu;

iii)

zvýšení či snížení rozpočtu akčních plánů a opatření nejvýše o 20 % původního rozpočtu, přičemž jejich rozpočet nepřekročí 10 milionů EUR.

V případě víceletých akčních plánů a opatření se finanční limity uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) bodě iii) uplatňují každoročně.

Akční plány a opatření přijaté podle tohoto odstavce, s výjimkou mimořádných opatření pomoci a technických změn, se sdělují Evropskému parlamentu a členským státům prostřednictvím příslušného výboru uvedeného v článku 35 ve lhůtě jednoho měsíce od jejich přijetí. [pozm. návrh 205]

3.   Před přijetím nebo prodloužením mimořádných opatření pomoci nepřekračujících 20 milionů EUR informuje Komise Radu o jejich povaze a cílech a předpokládaných finančních částkách. Komise informuje Radu dříve, než přistoupí k zásadním změnám mimořádných opatření pomoci, která již byla přijata. V zájmu soudržnosti vnější činnosti Unie zohlední Komise přístup přijatý Radou a Evropským parlamentem v rámci příslušné politiky, a to při plánování a následném provádění uplatňování těchto opatření. [pozm. návrh 206]

Komise včas řádně bezodkladně informuje Evropský parlament o plánování a provádění mimořádných opatření pomoci podle tohoto článku, mimo jiné o plánovaných finančních částkách, a rovněž informuje Evropský parlament o zásadních změnách nebo prodlouženích této pomoci. Co nejdříve po přijetí opatření či po jeho podstatné změně a v každém případě do jednoho měsíce Komise informuje Evropský parlament a Radu a předloží jim přehled o povaze opatření, jeho trvání, rozpočtu a souvislostech a o důvodech pro jeho přijetí a rovněž o doplňkovosti dalších opatření k probíhající a plánované pomoci Unie. U mimořádných opatření pomoci Komise rovněž uvede, zda, v jakém rozsahu a jak bude zajišťovat kontinuitu politiky prováděné prostřednictvím mimořádné pomoci prostřednictvím střednědobé a dlouhodobé pomoci podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 207]

3a.     Před přijetím akčních plánů a opatření, které nevycházejí z programových dokumentů podle čl. 19 odst. 2, vyjma případů uvedených v čl. 19 odst. 3 a 4, přijme Komise v souladu s článkem 34 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením specifických cílů, které mají být dosaženy, očekávaných výsledků, použitých nástrojů, hlavních činností a orientačního přídělu finančních prostředků těchto akčních plánů a opatření. [pozm. návrh 208]

4.   V případě náležitě opodstatněných závažných a naléhavých důvodů, jako jsou krize, včetně přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, bezprostředního ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise přijmout akční plány a opatření nebo změny existujících akčních plánů a opatření jako okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 35 odst. 4. [pozm. návrh 209]

5.   Na úrovni akce se v souladu s platnými legislativními akty Unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (48) a směrnice Rady 85/337/EHS (49), provede náležité prověření z hlediska životního prostředí, včetně dopadů na změnu klimatu a biologickou rozmanitost, které u akcí citlivých z hlediska lidských práv, ze sociálního hlediska a z hlediska životního prostředí, zejména v případě významné nové infrastruktury, tam, kde je to vyžadováno, zahrnuje posouzení vlivu na životní prostředí. [pozm. návrh 210]

Dodatečně budou provedena předběžná posouzení dopadů na lidská práva, problematiku genderu a na sociální sféru a pracovní sféru spolu s analýzou konfliktů a posouzením rizik. [pozm. návrh 211]

Tam, kde je to vhodné, se při provádění plnění odvětvových programů použije strategické posuzování vlivů na lidská práva, sociálních vlivů a vlivů na životní prostředí. Zajistí se zapojení zainteresovaných stran do posuzování vlivů na životní prostředí tohoto posuzování a přístup veřejnosti k výsledkům tohoto posuzování jeho výsledkům . [pozm. návrh 212]

Článek 21a

Programy pomoci Evropského parlamentu

Komise vede s Evropským parlamentem dialog a přihlíží k jeho názorům v oblastech, v nichž Evropský parlament realizuje své vlastní programy pomoci (např. v oblasti budování kapacit či pozorování voleb). [pozm. návrh 213]

Článek 22

Metody spolupráce

1.   Jak je uvedeno ve finančním nařízení, provádí financování podle tohoto nástroje Komise buď přímo sama, prostřednictvím delegací Unie a výkonných agentur, nebo nepřímo prostřednictvím subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.   Financování podle tohoto nástroje může být poskytováno také prostřednictvím příspěvků do mezinárodních, regionálních nebo vnitrostátních fondů, jako jsou fondy zřízené nebo spravované EIB, členskými státy, partnerskými zeměmi a regiony nebo mezinárodní organizacemi nebo jinými dárci.

3.   Všechny subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení a čl. 29 odst. 1 tohoto nařízení každoročně plní svoji povinnost podávat zprávy podle článku 155 finančního nařízení. Požadavky na podávání zpráv ze strany těchto subjektů jsou stanoveny v rámcové dohodě o partnerství, dohodě o přiznání příspěvku, dohodě o rozpočtových zárukách nebo dohodě o financování.

4.   Akce financované v rámci nástroje mohou být prováděny souběžným nebo sdíleným spolufinancováním.

5.   V případě souběžného spolufinancování je akce rozdělena do několika zřetelně odlišitelných dílčích složek, z nichž každou financuje jiný partner takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat.

6.   V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři poskytující spolufinancování celkové náklady na akci a zdroje se slučují takovým způsobem, že již není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást akce.

7.   Spolupráce mezi Unií a jejími partnery může mít mimo jiné formu:

a)

třístranných dohod, jimiž Unie koordinuje s třetími zeměmi financování své pomoci partnerské zemi nebo regionu;

b)

opatření administrativní spolupráce, jako jsou partnerství mezi veřejnými institucemi, místními orgány, vnitrostátními veřejnými subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby v členském státě a subjekty partnerské země nebo regionu, jakož i opatření spolupráce se zapojením odborníků z veřejného sektoru členských států a jejich regionálních a místních orgánů;

c)

příspěvků na nezbytné náklady na zřízení a spravování partnerství veřejného a soukromého sektoru , včetně podpory široké účasti zřízením nezávislého orgánu organizace občanské společnosti jakožto třetí strany, který by posuzoval a monitoroval nastavení partnerství veřejného a soukromého sektoru ; [pozm. návrh 214]

d)

programů na podporu odvětvových politik, kterými Unie poskytuje podporu odvětvovému programu partnerské země;

e)

příspěvků na náklady účasti zemí v programech a akcích Unie prováděných agenturami a orgány Unie a také orgány nebo osobami pověřenými prováděním specifických akcí společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) podle hlavy V Smlouvy o EU;

f)

úrokové subvence.

Článek 23

Formy financování z prostředků EU Unie a způsoby provádění uplatňování [pozm. návrh 215]

1.   Financování z prostředků Unie může být poskytnuto formami financování uvedenými ve finančním nařízení, a zejména formou:

a)

grantů;

b)

zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce;

c)

rozpočtové podpory;

d)

příspěvků do svěřenských fondů zřízených Komisí v souladu s článkem 234 finančního nařízení;

e)

finančních nástrojů;

f)

rozpočtových záruk;

g)

kombinování zdrojů;

h)

odpuštění dluhu v kontextu mezinárodně schváleného programu na odpuštění dluhu;

i)

finanční pomoci;

j)

placených externích odborníků.

2.   Při stanovování způsobů financování, druhu příspěvku, způsobů udělování a správních ustanovení pro správu grantů zohlední Komise v rámci spolupráce se zúčastněnými stranami partnerských zemí jejich zvláštní rysy, včetně potřeb a příslušného kontextu, s cílem oslovit co nejširší škálu těchto zúčastněných stran a reagovat na jejich potřeby. Toto posouzení přihlíží k podmínkám pro smysluplnou účast a zapojení všech zúčastněných stran, zejména místních organizací občanské společnosti.  V souladu s finančním nařízením jsou podporovány zvláštní způsoby, jako jsou dohody o partnerství, schválení finanční podpory pro třetí strany, přímé udělování nebo výzvy k podávání návrhů s omezenou způsobilostí či jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování a také financování nesouvisející s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Tyto různé způsoby zajistí transparentnost, sledovatelnost a inovace. Musí být podporována spolupráce mezi místními a mezinárodními nevládními organizacemi s cílem posílit kapacity místní občanské společnosti, aby se dosáhlo její plné účasti na rozvojových programech. [pozm. návrh 216]

3.   Kromě případů uvedených v článku 195 finančního nařízení lze postup přímého udělování použít v případě:

a)

grantů nízké hodnoty pro obránce lidských práv a mechanismů ochrany ohrožených obhájců lidských práv k financování naléhavých činností zaměřených na ochranu, případně bez potřeby spolufinancování , stejně jako pro mediátory a aktéry občanské společnosti účastnící se dialogu týkajícího se krizí a ozbrojených konfliktů, usmíření a budování míru ; [pozm. návrh 217]

b)

grantů, případně bez potřeby spolufinancování, na financování akcí v nejobtížnějších podmínkách, pokud by zveřejnění výzvy k podávání návrhů bylo nevhodné, včetně situací, které se vyznačují značným deficitem základních svobod, ohrožením demokratických institucí, eskalací krize, ozbrojenými konflikty, ve kterých je nejvíce ohrožena bezpečnost lidí, nebo ve kterých organizace na ochranu lidských práv a obránci lidských práv , mediátoři a další aktéři občanské společnosti účastnící se dialogu týkajícího se krizí a ozbrojených konfliktů, usmíření a budování míru působí v nejsložitějších podmínkách. Hodnota těchto grantů nepřesáhne 1 000 000 EUR a doba jejich trvání je až 18 měsíců, přičemž může být prodloužena o dalších 12 měsíců v případě objektivních a nečekaných překážek při jejich provádění uplatňování ; [pozm. návrh 218]

c)

grantů pro Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a také pro Globální kampus, Evropské meziuniverzitní centrum pro lidská práva a demokratizaci, jež nabízí evropský magisterský studijní program v oblasti lidských práv a demokratizace, a jeho síť partnerských univerzit umožňujících získání postgraduálního vzdělání v oblasti lidských práv, včetně stipendií pro studenty , výzkumné pracovníky, vyučující a  a obránce lidských práv ze třetích zemí; [pozm. návrh 219]

ca)

malých projektů uvedených v článku 23a. [pozm. návrh 220]

Rozpočtová podpora uvedená v odst. 1 písm. c), mimo jiné prostřednictvím smluv o provádění odvětvových reforem, je založena na odpovědnosti země, vzájemné odpovědnosti a sdílené oddanosti všeobecně platným hodnotám, demokracii, lidským právům , rovnosti žen a mužů, sociálnímu začleňování, lidskému rozvoji a právnímu státu, a jejím cílem je posílit partnerství mezi Unií a partnerskými zeměmi. Zahrnuje posílený politický dialog, rozvoj kapacit a zlepšenou správu, které doplňují doplňující úsilí partnerů shromáždit o shromáždění více prostředků a lépe o to, aby je vynakládat za účelem podpory udržitelného lépe vynakládali s cílem podpořit udržitelný inkluzivního hospodářského růstu, inkluzivní společensko-ekonomický rozvoj s přínosem pro všechny a tvorbu důstojných pracovních míst , a to se zvláštním důrazem na mladé lidi, omezování nerovností a vymýcení chudoby , přičemž je nutné patřičně zohledňovat místní hospodářství a environmentální a sociální práva [pozm. návrh 221].

Jakékoli rozhodnutí o poskytnutí rozpočtové podpory musí vycházet z politik rozpočtové podpory dohodnutých Unií, souboru jasných kritérií způsobilosti a důkladného posouzení rizik a přínosů. Jedním z hlavních určujících faktorů pro takové rozhodnutí je posouzení závazků, výsledků a pokroku partnerských zemí, pokud jde o demokracii, lidská práva a právní stát. [pozm. návrh 222]

4.   Rozpočtová podpora je diferencována tak, aby lépe reagovala na politickou, hospodářskou a sociální situaci dané partnerské země, se zohledněním nestabilních situací.

Při poskytování rozpočtové podpory v souladu s článkem 236 finančního nařízení Komise jasně stanoví a monitoruje kritéria pro podmíněnost rozpočtové podpory, včetně pokroku v reformách a transparentnosti, a podporuje rozvoj parlamentní kontroly, vnitrostátních kapacit pro provádění auditu , účast organizací občanské společnosti na monitorování, a zvýšenou transparentnost a přístup veřejnosti k informacím a rozvoj důkladných systémů zadávání veřejných zakázek, které podporují místní hospodářský rozvoj a místní podniky . [pozm. návrh 223]

5.   Vyplácení rozpočtové podpory je založeno na ukazatelích, které ukazují uspokojivý pokrok směrem k dosažení cílů dohodnutých s dotčenou partnerskou zemí.

6.   Finanční nástroje podle tohoto nařízení mohou mít formy například úvěrů, záruk, vlastního kapitálu či kvazikapitálu, investic nebo účasti a nástrojů pro sdílení rizik, kdykoli je to možné a v souladu se zásadami stanovenými v čl. 209 odst. 1 finančního nařízení pod vedením EIB, některé mnohostranné evropské finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nebo některé dvoustranné evropské finanční instituce, například dvoustranné rozvojové banky, a jsou případně sdruženy s dalšími formami finanční podpory od členských států i třetích zemí.

Příspěvky pro finanční nástroje Unie podle tohoto nařízení mohou poskytovat členské státy a rovněž každý subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

7.   Pro účely provádění uplatňování a podávání zpráv mohou být tyto finanční nástroje seskupeny do tzv. facilit. [pozm. návrh 224]

7a.     Komise a ESVČ nezahájí ani neobnoví operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích, jež jsou v rámci příslušné politiky Unie označeny jakožto nespolupracující nebo jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 považovány za vysoce rizikové třetí země či se reálně neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací. [pozm. návrh 225]

8.   Na financování z prostředků Unie se nevztahují zvláštní daně, cla ani poplatky a poskytnutí této pomoci nevede k jejich výběru.

9.   Daně, cla a poplatky ukládané partnerskými zeměmi mohou být způsobilé pro financování podle tohoto nařízení.

Článek 23a

Fondy pro malé projekty

1.     Financování může být podle tohoto nařízení poskytnuto fondům pro malé projekty za účelem výběru a realizace projektů s omezeným finančním objemem.

2.     Příjemcem financí z fondu pro malé projekty jsou organizace občanské společnosti.

3.     Koneční příjemci v rámci fondu pro malé projekty jsou podporováni na základě tohoto nařízení prostřednictvím příjemce a provádějí malé projekty v rámci tohoto fondu pro malé projekty („malý projekt“).

4.     Pokud veřejný příspěvek na malý projekt nepřesáhne 50 000 EUR, bude mít podobu jednotkových nákladů či jednorázových částek nebo bude zahrnovat paušální sazby. [pozm. návrh 226]

Článek 24

Způsobilé osoby a subjekty

1.   Účast na zadávacím řízení, postupech udělování grantů a cen pro akce financované v rámci zeměpisných programů a programů pro organizace občanské společnosti a globální výzvy je otevřena všem právním subjektům, které jsou státními příslušníky dále uvedených zemí nebo území, přičemž v případě právnických osob platí, že musí být v těchto zemích a na těchto územích rovněž skutečně usazeny:

a)

členské státy, příjemci uvedení v nařízení o NPP III a smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru;

b)

partnerské země sousedství a Ruská federace, pokud příslušný postup probíhá v kontextu programů uvedených v příloze I, kterých se účastní;

c)

rozvojové země a území, jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci zveřejněném Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, které nejsou členy skupiny G20, a zámořské země a území vymezené v rozhodnutí Rady …/… (EU);

d)

rozvojové země, jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci, které jsou členy skupiny zemí G20, a další země a území, pokud příslušný postup probíhá v rámci akce financované Unií podle tohoto nařízení, které se účastní;

e)

země, pro které Komise stanoví přístup k vnějšímu financování na základě vzájemnosti; tento přístup může být udělen na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přiznává-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a subjektům ze zemí způsobilých podle tohoto nařízení; Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti a o délce jeho trvání po konzultaci s dotčenou přijímající zemí nebo zeměmi;

f)

členské země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v případě smluv prováděných uplatňovaných v některé z nejméně rozvinutých zemí nebo silně zadlužených chudých zemí, jak jsou uvedeny v seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci. [pozm. návrh 227]

2.   Aniž jsou dotčena omezení vyplývající z povahy a cílů akce, je účast na zadávacím řízení, na řízení o udělení grantů a cen, jejichž předmětem jsou akce financované v rámci programů v oblasti lidských práv a demokracie a stability a míru, jakož i akce rychlé odezvy, otevřená a nevztahují se na ni žádná omezení.

3.   Veškeré dodávky a materiály financované v rámci tohoto nařízení mohou pocházet z jakékoli země.

4.   Pravidla stanovená v tomto článku se nevztahují na fyzické osoby a ani jim nekladou omezení týkající se státní příslušnosti, pokud jsou tyto osoby zaměstnané způsobilým dodavatelem či případně subdodavatelem, nebo jsou s nimi jinak smluvně vázány.

5.   U akcí, které spolufinancuje subjekt nebo které jsou prováděny uplatňovány v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii) až viii) finančního nařízení, se použijí rovněž pravidla určující způsobilost daných subjektů. [pozm. návrh 228]

6.   Pokud dárci poskytují financování pro svěřenský fond zřízený Komisí nebo prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů, uplatňují se pravidla způsobilosti uvedená ve zřizovacím aktu svěřenského fondu, nebo v případě vnějších účelově vázaných příjmů, uvedená v dohodě s dárcem.

7.   V případě akcí financovaných podle tohoto nařízení a jiným programem Unie se způsobilé subjekty podle jakéhokoli z těchto programů považují za způsobilé.

8.   V případě akcí pro více zemí se za způsobilé mohou považovat právní subjekty, které jsou státními příslušníky zemí a území, na něž se vztahuje daná akce, nebo v případě právnických osob právní subjekty skutečně usazené v těchto zemích a územích.

9.   Pravidla způsobilosti podle tohoto článku mohou být omezena s ohledem na státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu žadatelů, jestliže taková omezení vyžaduje zvláštní povaha a cíle akce a jsou-li nezbytná pro její účinné provádění uplatňování. Omezení s ohledem na státní příslušnost se nevztahují na mezinárodní organizace. [pozm. návrh 229]

10.   Uchazeči, žadatelé a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být přijati za způsobilé v případě naléhavosti nebo nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo realizaci akce.

11.   V zájmu podpory místních kapacit, trhů a nákupů jsou upřednostňováni místní a regionální dodavatelé v případě, že finanční nařízení umožňuje zadání zakázky na základě jediné nabídky , přičemž je třeba věnovat pozornost jejich výsledkům v oblasti udržitelnosti životního prostředí a spravedlivého obchodu . Ve všech ostatních případech musí být účast místních a regionálních dodavatelů podporována v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného nařízení. Ve všech případech se použijí kritéria udržitelnosti a náležité péče. [pozm. návrh 230]

12.   Podle programu pro demokracii a lidská práva je jakýkoli subjekt, na který se nevztahuje definice právního subjektu v čl. 2 bodě 6, způsobilý, je-li to nezbytné s ohledem na intervenční oblasti tohoto programu.

12a.     Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci nepodporuje akce, které v souladu s prověřením z hlediska životního prostředí uvedeným v článku 21 poškozují životní prostředí nebo klima. Příděly finančních prostředků musí být plně v souladu s Pařížskou dohodou a celkově musí evropské financování věnované na vnější činnost přispívat k dlouhodobým cílům této dohody; Nástroj nepodporuje zejména:

a)

akce neslučitelné s vnitrostátně stanovenými příspěvky přijímajících zemí podle Pařížské dohody;

b)

investice do počáteční, střední a koncové fáze využívání fosilních paliv. [pozm. návrh 231]

Článek 25

Přenesené prostředky, roční splátky, prostředky na závazky, zpětné úhrady a příjmy vytvářené finančními nástroji

1.   Kromě ustanovení čl. 12 odst. 2) finančního nařízení se prostředky na závazky a na platby podle tohoto nařízení přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se poprvé použijí v následujícím rozpočtovém roce.

Komise informuje Evropský parlament předloží Evropskému parlamentu Radu Radě nformace automaticky přenesených , včetně příslušných částek, prostředcích na závazky v souladu s čl. 12 odst. 6 finančního nařízení. [pozm. návrh 232]

2.   Pro účely článku 15 finančního nařízení, jenž se týká opětovného poskytnutí prostředků, se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce podle tohoto nařízení, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky.

Má se za to, že odkazy na článek 15 finančního nařízení v čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, zahrnují odkaz na tento odstavec pro účely tohoto nařízení.

3.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 finančního nařízení.

Třetí pododstavec čl. 114 odst. 2 finančního nařízení se na tyto víceleté akce nevztahuje. Komise automaticky zruší kteroukoli část rozpočtového závazku na akci, která do 31. prosince pátého roku po roce, v němž byl rozpočtový závazek přijat, nebyla použita k předběžnému financování ani k provedení průběžných plateb nebo u níž nebyl předložen certifikovaný výkaz výdajů ani žádost o platbu.

Odstavec 2 tohoto článku se použije rovněž na roční splátky.

4.   Odchylně od čl. 209 odst. 3 finančního nařízení se splátky a příjmy generované finančním nástrojem přiřadí do původní rozpočtové položky jako vnitřní účelově vázané příjmy po odečtení nákladů řízení a poplatků za řízení. Komise jednou za pět let posoudí přínos stávajících finančních nástrojů k naplňování cílů Unie a jejich účelnost.

KAPITOLA IV

EFSD+, rozpočtové záruky a finanční pomoc třetím zemím

Článek 26

Oblast působnosti a financování

1.    Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruka pro vnější činnost se financují z finančního krytí pro zeměpisné programy uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a), se financuje Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruka pro vnější činnost. přičemž je nutné zajistit, aby toto financování nebylo k tíži dalších akcí podporovaných prostřednictvím zeměpisných programů . [pozm. návrh 233]

V souladu s příslušnými orientačními programovými dokumenty je účelem EFSD+ jakožto integrovaného finančního balíčku, který zabezpečuje finanční kapacitu podle způsobů provádění stanovených ve formě grantů, záruk a dalších finančních nástrojů uvedených v čl. 23 odst. 1, písm. a), e), f)g), podpora investic je podporovat investice zlepšení přístupu k financování, zlepšit přístup k financování a současně maximalizovat doplňkovost , přinášet inovativní produkty a shromažďovat finanční prostředky ze soukromého sektoru, aby se posílil udržitelný a inkluzivní hospodářský , environmentální a sociální rozvoj, a prosazovala socioekonomická industrializace stabilní investiční prostředí s cílem prosazovat socioekonomickou a environmentální odolnost v partnerských zemích se zvláštním zaměřením na vymýcení chudoby, udržitelný a inkluzivní růst, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, ochranu životního prostředí a environmentálního řízení, vytváření důstojných pracovních míst, v souladu s příslušnými normami MOP, zejména ve prospěch zranitelných skupin, včetně žen a mladých lidí, hospodářské příležitosti, dovednosti a podnikání, socioekonomická odvětví, mikropodniky a to se zaměřením na sociální podniky družstva s ohledem na jejich potenciál omezit chudobu a nerovnosti, posilovat lidská práva a zajišťovat živobytí za podpory mikropodniků a malých malé středních podniků a střední podniky, jakož i řešení řešením konkrétních socioekonomických základních příčin nelegální migrace a násilného vysídlování a také přispíváním k udržitelnému opětovnému začleňování migrantů navrátivších se do svých zemí původu . 45 % finančních prostředků musí být vyhrazeno na investice přispívající k naplňování cílů v oblasti klimatu, environmentálního řízení a ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti a boje proti desertifikaci, z nichž bude 30 % celkového finančního krytí přiděleno na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně . Zvláštní pozornost a dodatečná podpora budování institucionální kapacity, správa ekonomických záležitostí a odborná pomoc je věnována zemím, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země a silně zadlužené chudé země. Záruka pro vnější činnost se použije navíc k investicím vlád do základních veřejných služeb, což spadá i nadále mezi jejich povinnosti. [pozm. návrh 234]

2.   Záruka pro vnější činnost podporuje operace EFSD+ kryté rozpočtovými zárukami v souladu s články 27, 28 a 29 tohoto nařízení, makrofinanční pomoc a úvěry poskytované třetím zemím uvedeným v čl. 10 odst. 2 nařízení o evropském nástroji pro jadernou bezpečnost.

3.   V rámci záruky pro vnější činnost může Unie ručit za operace podepsané mezi 1. lednem 2021 do 31. prosincem 2027 až do výše 60 000 000 000 EUR. Tento strop bude přezkoumán v rámci zprávy o hodnocení v polovině období podle článku 32. [pozm. návrh 235]

4.   Míra tvorby rezerv se pohybuje v rozmezí od 9 % do 50 % v závislosti na typu operací. Nejvýše 10 miliard EUR se poskytne z rozpočtu Unie prostřednictvím zvláštní rozpočtové položky v rámci ročního rozpočtového procesu nebo prostřednictvím převodu rozpočtových prostředků. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 s cílem tuto maximální částku v případě potřeby změnit. [pozm. návrh 236]

Míra tvorby rezerv pro záruku pro vnější činnost činí 9 % pro makrofinanční pomoc Unie a pro rozpočtové záruky, které kryjí rizika vlád spojená s úvěrovými operacemi.

Míry tvorby rezerv se přezkoumávají každé tři dva roky od data počínaje datem použitelnosti tohoto nařízení stanoveného v článku 40. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem změny těchto měr a úpravy dotčených finančních částek . [pozm. návrh 237]

5.   Záruka pro vnější činnost se považuje za jednu jistotu ve společném rezervním fondu zřízeném článkem 212 finančního nařízení.

6.   EFSD+ a záruka pro vnější činnost může podpořit finanční a investiční operace v partnerských zemích v zeměpisných oblastech uvedených v čl. 4 odst. 2. Tvorba rezerv na záruku pro vnější činnost je financována z rozpočtu příslušných zeměpisných programů stanovených v čl. 6 odst. 2 písm. a) a tyto rezervy se převedou do společného rezervního fondu. Zeměpisné rozložení operací EFSD+ rovněž odráží v nejvyšší možné míře i relativní váhu přídělu finančních prostředků pro jednotlivé regiony, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2 písm. a). Z EFSD+ a záruky pro vnější činnost mohou být rovněž podporovány operace v zemích, které jsou příjemci podpory, uvedených v příloze I nařízení o NPP III. Prostředky pro tyto operace podle EFSD+ a pro tvorbu rezerv na záruku pro vnější činnost jsou poskytovány z nařízení o NPP. Tvorba rezerv na záruku pro vnější činnost na úvěry pro třetí země uvedená v čl. 10 odst. 2 nařízení o EINS je financována z nařízení o evropském nástroji pro jadernou bezpečnost. [pozm. návrh 238]

7.   Tvorba rezerv uvedená v čl. 211 odst. 2 finančního nařízení vychází z celkových nesplacených závazků Unie vyplývajících z každé operace, včetně operací podepsaných před rokem 2021 a zaručených Unií. Požadovaná roční částka na tvorbu rezerv může být vytvořena na období až sedmi let.

8.   Rozvaha aktiv ke dni 31. prosince 2020 v záručním fondu EFSD zřízeném nařízením Evropského parlamentu a Rady EU 2017/1601 a v Záručním fondu pro vnější vztahy zřízeném nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 se převede do společného rezervního fondu za účelem tvorby rezerv pro jeho příslušné operace v rámci stejné jedné záruky stanovené v odstavci 4 tohoto článku.

Článek 26a

Cíle EFSD+

1.     Operace EFSD+ způsobilé pro podporu prostřednictvím záruky pro vnější činnost přispívají k těmto prioritním oblastem:

a)

poskytování finančních prostředků a podpory na rozvoj podnikání v rámci soukromého, družstevního a sociálního sektoru s cílem přispět k udržitelnému rozvoji v hospodářském, sociálním a ekologickém rozměru se zvláštním důrazem na vymýcení chudoby a případně k realizaci evropské politiky sousedství a cílů stanovených v článku 3 nařízení o NPP III;

b)

odstraňování překážek soukromých investic, zejména zajištěním právní jistoty investic;

c)

uvolnění finančních prostředků soukromého sektoru se zvláštním zaměřením na mikropodniky a malé a střední podniky;

d)

posílení sociálně-ekonomických odvětví a oblastí, související veřejné a soukromé infrastruktury a udržitelného propojení a udržitelné výroby s cílem podpořit inkluzivní a udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj, který respektuje lidská práva a životní prostředí;

e)

přispívání k opatřením v oblasti změn klimatu, ochrany životního prostředí a environmentálního řízení;

f)

přispívání k řešení specifických základních příčin migrace, včetně nelegální migrace a nuceného vysídlení, a přispívání k bezpečné, řádné a legální migraci a mobilitě, a to prostřednictvím udržitelného rozvoje. [pozm. návrh 239]

Článek 27

Způsobilost a výběr operací a protistran

1.   Finanční a investiční operace způsobilé pro podporu prostřednictvím záruky pro vnější činnost musí být v souladu s politikami Unie, zejména s její rozvojovou politikou a evropskou politikou sousedství, jakož i se strategiemi a politikami partnerských zemí , a nabízet řešení selhání místních trhů nebo neoptimálních investičních operací, aniž by docházelo k nekalé hospodářské soutěži s místními hospodářskými subjekty . Podporují zejména cíle, obecné zásady a rámec politiky tohoto nařízení a příslušné orientační programové dokumenty s náležitým zohledněním prioritních oblastí stanovených v článku 26a a podrobněji popsaných v příloze V. [pozm. návrh 240]

1a.     Poskytnutí záruky vnější činnosti je podmíněno uzavřením příslušných dohod o záruce EFSD mezi Komisí jménem Unie a způsobilou protistranou. [pozm. návrh 241]

2.   Záruka pro vnější činnost podporuje finanční a investiční operace, které řeší selhání trhu či neoptimální investiční situace. Operace jsou rovněž v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 209 odst. 2 písm. a) až c) d) finančního nařízení a které: [pozm. návrh 242]

-aa)

poskytují finanční a rozvojovou adicionalitu; [pozm. návrh 243]

-ab)

se podrobují veřejně dostupnému předběžnému participativnímu hodnocení v oblasti lidských práv, vlivu na sociální a pracovní oblast a na životní prostředí, přičemž je nutné identifikovat a řešit rizika v těchto oblastech a náležitě zohledňovat zásadu svobodného a předchozího informovaného souhlasu dotčených společenství v oblasti investic souvisejících s půdou; [pozm. návrh 244]

a)

zajišťují doplňkovost s dalšími iniciativami;

b)

jsou ekonomicky a finančně životaschopné, s patřičným přihlédnutím k možné podpoře a spolufinancování ze strany soukromých i veřejných partnerů projektu, a současně zohledňují konkrétní podmínky fungování a kapacity zemí, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země a silně zadlužené chudé země, kterým mohou být poskytnuty výhodnější podmínky;

c)

jsou technicky proveditelné a jsou udržitelné z environmentálního a sociálního sociálně-ekonomického hlediska; [pozm. návrh 245]

ca)

se zaměřují na sektory a problémy, kde dochází k jednoznačným selháním trhu či institucionálním selháním, které brání financování ze soukromého sektoru; [pozm. návrh 246]

cb)

jsou strukturovány způsobem, který přispívá k urychlení rozvoje trhu a k mobilizaci zdrojů soukromého sektoru v oblasti investičních mezer; [pozm. návrh 247]

cc)

se zaměřují na projekty s vyššími riziky, než jaká jsou soukromí věřitelé ochotni přijímat pouze na komerčním základě; [pozm. návrh 248]

cd)

nenarušují trhy v partnerských zemích a regionech; [pozm. návrh 249]

ce)

pokud možno maximalizují mobilizaci kapitálu místního soukromého sektoru; [pozm. návrh 250]

cf)

řídí se jednak zásadami účinnosti rozvoje stanovenými v Pusanském partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci a znovu potvrzenými v roce 2016 v Nairobi, včetně vlastní odpovědnosti, sladění, důrazu na výsledky, transparentnosti a vzájemné odpovědnosti, a jednak cílem uvolňování pomoci; [pozm. návrh 251]

cg)

jsou navrženy tak, aby s přihlédnutím ke specifickým rysům rozvoje soukromého sektoru splňovaly kritéria oficiální rozvojové pomoci stanovená výborem OECD-DAC, s výjimkou operací v průmyslových zemích, které pro tuto pomoc nejsou způsobilé; [pozm. návrh 252]

ch)

jsou prováděny v plném souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, mezinárodně sjednanými pokyny, zásadami a úmluvami, mimo jiné i se zásadami odpovědného investování, zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, zásadami Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) týkajícími se odpovědného investování v rámci zemědělských a potravinových systémů a úmluvami a zásadami Mezinárodní organizace práce, Úmluvou OSN o odstranění všech forem diskriminace žen, Maastrichtskými principy týkajícími se extrateritoriálních závazků států v oblasti hospodářských, sociálních a kulturních práv a dobrovolnými pokyny FAO pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu v kontextu vnitrostátního zajišťování potravin; [pozm. návrh 253]

3.   Záruka pro vnější činnost se použije na krytí rizik pro tyto nástroje:

a)

úvěry, včetně úvěrů v místní měně a úvěry v rámci makrofinanční pomoci;

b)

záruky;

c)

protizáruky;

d)

nástroje kapitálového trhu;

e)

jakoukoli jinou formu financování nebo úvěrového posílení, pojištění a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti.

4.   S podmínkou souhlasu Komise v souladu s článkem 28 tohoto nařízení a stanoviska strategické rady jsou způsobilými protistranami pro účely záruky pro vnější činnost protistrany uvedené v čl. 208 odst. 4 finančního nařízení, včetně protistran ze třetích zemí přispívajících na záruku pro vnější činnost. Kromě toho a odchylně od čl. 62 odst. 2 písm. c) finančního nařízení jsou pro účely záruky pro vnější činnost způsobilé soukromoprávní subjekty členského státu nebo třetí země, které přispěly na tuto záruku v souladu s článkem 28 a které poskytují přiměřenou jistotu o finanční kapacitě. [pozm. návrh 254]

4a.     Skupina Evropské investiční banky mimo jiné vykonává tyto činnosti:

a)

společně s ostatními evropskými finančními institucemi se podílí na řízení rizik EFSD+ s ohledem na nutnost zamezit možnému střetů zájmů;

b)

výlučně provádí část investičního okna týkající se půjček státům, na niž je určena částka nejméně 1 000 000 000 EUR z finančního krytí zeměpisných programů v souladu s postupy stanovenými v kapitolách 1 a 3 této hlavy;

c)

je způsobilou protistranou u prováděcích činností v rámci jiných investičních oken. [pozm. návrh 255]

5.   Způsobilé protistrany musí vyhovět pravidlům a podmínkám stanoveným v čl. 62 odst. 2 písm. c) finančního nařízení. V případě soukromoprávních subjektů členského státu nebo třetí země, které přispívaly na záruku pro vnější činnost v souladu s článkem 28 tohoto nařízení, se dává přednost těm, které poskytnou informace o environmentálních , sociálních sociálních daňových kritériích, jakož i o kritériích týkajících se správy a řízení společností. [pozm. návrh 256]

Komise zajišťuje účinné, efektivní a spravedlivé využívání zdrojů dostupných mezi způsobilými protistranami a zároveň podporuje spolupráci mezi nimi.

Komise zajistí spravedlivé zacházení se všemi způsobilými protistranami , rovný přístup k financování a také to, aby v žádném období provádění uplatňování fondu EFSD+ nedocházelo ke střetu zájmů. Aby byla zajištěna doplňkovost, může si Komise od způsobilých protistran vyžádat veškeré důležité informace o jejich operacích probíhajících mimo EFSD+. [pozm. návrh 257]

5a.     Evropský parlament nebo Rada mohou vyzvat způsobilé protistrany, organizace občanské společnosti a místní komunity k tomu, aby se zúčastnily výměny názorů na finanční a investiční operace podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 258]

6.   Komise vybere způsobilé protistrany v souladu s článkem 154 finančního nařízení, přičemž řádně zohlední:

a)

doporučení strategické a regionální rady v souladu s přílohou VI;

b)

cíle investičního okna;

c)

zkušenosti a kapacitu řízení rizik způsobilé protistrany;

d)

výši vlastních zdrojů a spolufinancování ze strany soukromého sektoru, které je způsobilá protistrana připravena mobilizovat pro investiční okno;

da)

zásady spravedlivých a otevřených zadávacích řízení. [pozm. návrh 259]

7.   Komise vytvoří investiční okna pro regiony, konkrétní partnerské země nebo pro oboje, pro konkrétní odvětví nebo pro konkrétní projekty, konkrétní kategorie konečných příjemců nebo pro oboje, jež mají být financována tímto nařízením a pokryta zárukou pro vnější činnost až do stanovené výše. Komise informuje Evropský parlament a Radu o tom, nakolik jsou investiční okna v souladu s tímto článkem, a o jejich podrobných finančních prioritách. Veškeré žádosti o finanční podporu v rámci investičních oken se podávají Komisi.

Volba investičních oken musí být řádně odůvodněna analýzou selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací. Tuto analýzu provede Komise ve spolupráci s potenciálně způsobilými protistranami a zúčastněnými stranami.

Způsobilé protistrany mohou poskytnout nástroje uvedené v odstavci 3 v rámci investičního okna nebo individuálního projektu spravovaného způsobilou protistranou. Nástroje mohou být poskytnuty ve prospěch partnerských zemí, včetně nestabilních zemí nebo zemí zasažených konfliktem nebo zemí, jež čelí problémům při rekonstrukci a obnově po skončení konfliktu, ve prospěch orgánů těchto partnerských zemí, včetně jejich veřejných národních i soukromých místních bank a finančních institucí, jakož i ve prospěch subjektů soukromého sektoru těchto partnerských zemí. [pozm. návrh 260]

8.   Komise porovná operace podporované prostřednictvím záruky pro vnější činnost s kritérii způsobilosti uvedenými v odstavci 2 a 3 . Komise vytvoří srovnávací tabulku ukazatelů pro vedení výběru projektů. Provádějící partneři tuto tabulku vyplní u všech operací v rámci EFSD+. Komise vyhodnotí všechny operace podporované zárukou podle kritérii způsobilosti uvedených v článku 27 použije srovnávací tabulku k provedení nezávislé kontroly kvality v oblasti náležité péče a posouzení vypracovaného provádějícími partnery na úrovni projektu. V případě potřeby Komise požádá o objasnění a změnu prováděcích partnerů bude se přitom pokud možno opírat o stávající systémy pro měření výsledků, které mají způsobilé protistrany zavedeny použije srovnávací tabulku k provedení nezávislé kontroly kvality v oblasti náležité péče a posouzení vypracovaného provádějícími partnery na úrovni projektu. V případě potřeby Komise požádá o objasnění a změnu prováděcích partnerů . Komise každoročně zveřejňuje srovnávací tabulku pro všechny projekty po schválení použití záruky Komisí a provádějícími partnery a výsledky všech záručních nástrojů a jednotlivých projektů v rámci svého hodnocení každého investičního okna. [pozm. návrh 261]

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34, pokud jde o doplnění nebo změnu prioritních oblastí a investičních oken uvedených v příloze V. a správu EFSD+ v příloze VI. Při doplňování či úpravě investičních oken pro konkrétní regiony, partnerské země či obojí, specifické sektory či projekty, zvláštní kategorie konečných příjemců nebo pro oboje, jež mají být financována na základě tohoto nařízení pokryta zárukou pro vnější činnost až do stanovené výše, Komise patřičně zohlední poradenství poskytované ze strany strategické rady a vede konzultace s provozními radami .

Komise informuje Evropský parlament a Radu o tom, nakolik jsou investiční okna v souladu s požadavky stanovenými v článku 26a a s tímto článkem, a o jejich podrobných finančních prioritách. Veškeré žádosti o finanční podporu v rámci investičních oken se podávají Komisi.

Volba investičních oken musí být řádně odůvodněna analýzou selhání trhu nebo neoptimálních investičních situací. Tuto analýzu provede Komise ve spolupráci s potenciálně způsobilými protistranami a zúčastněnými stranami.

Způsobilé protistrany mohou poskytnout nástroje uvedené v odstavci 3 v rámci investičního okna nebo individuálního projektu spravovaného způsobilou protistranou. Nástroje mohou být poskytnuty ve prospěch partnerských zemí, včetně nestabilních zemí nebo zemí zasažených konfliktem nebo zemí, jež čelí problémům při rekonstrukci a obnově po skončení konfliktu, ve prospěch orgánů těchto partnerských zemí, mimo jiné i jejich veřejných národních i soukromých místních bank a finančních institucí, jakož i ve prospěch subjektů soukromého sektoru těchto partnerských zemí. V nestabilních zemích nebo zemích zasažených konfliktem a v odůvodněných případech také v dalších zemích lze podpořit investice veřejného sektoru, které mají příslušné účinky na rozvoj soukromého sektoru. [pozm. návrh 262]

Článek 27a

Řízení a struktura EFSD+

1.     EFSD+ je tvořen regionálními investičními platformami zřizovanými na základě pracovních metod, postupů a struktur stávajících unijních nástrojů vnějšího kombinovaného financování, které mohou spojovat své operace kombinování zdrojů s operacemi v rámci záruky pro vnější činnost podle EFSD+.

2.     Komise je odpovědná za celkové řízení EFSD+ a záruku pro vnější činnost. Kromě toho Komise neusiluje o provádění obecných bankovních operací. Komise pravidelně informuje Evropský parlament, aby byla zajištěna co nejvyšší úroveň transparentnosti a finanční odpovědnosti.

3.     Při řízení EFSD+ poskytuje Komisi poradenství strategická rada, s výjimkou operací zahrnujících politiku rozšíření Unie a financovaných na základě nařízení o NPP III, kdy Komisi poskytuje poradenství strategická rada investičního rámce pro západní Balkán. Komise při provozním řízení záruky pro vnější činnost rovněž úzce spolupracuje se všemi způsobilými partnerskými stranami. Za tímto účelem se zřídí technická pracovní skupina složená z odborníků z Komise a způsobilých partnerských stran s cílem posuzovat rizika a související tvorbu cen.

4.     Strategická rada poskytuje poradenství Komisi ohledně strategického směřování a priorit pro investice se zárukou pro vnější činnost podle EFSD+ a přispívá k jejich sladění s hlavními zásadami a cíli vnější činnosti Unie, s unijní rozvojovou politikou, evropskou politikou sousedství, jakož i s cíli vymezenými v článku 3 a účelem EFSD+ stanoveným v článku 26. Strategická rada také podporuje Komisi při stanovování celkových investičních cílů, pokud jde o využívání záruky pro vnější činnost na podporu operací EFSD+, a sleduje zeměpisně i tematicky vhodné a rozmanité pokrytí investičních oken, přičemž věnuje zvláštní pozornost zemím, které byly označeny za nestabilní či zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země a silně zadlužené chudé země.

5.     Strategická rada také podporuje celkovou koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi regionálními investičními platformami, mezi třemi pilíři evropského investičního plánu, mezi evropským investičním plánem a ostatními snahami Unie v oblasti migrace a provádění Agendy 2030, jakož i ve vztahu k dalším programům stanoveným v tomto nařízení, dalším nástrojům financování Unie a svěřenským fondům.

6.     Strategická rada sestává ze zástupců Komise a vysokého představitele, všech členských států a Evropské investiční banky. Evropský parlament má status pozorovatele. Přispěvatelům, způsobilým protistranám, partnerským zemím, relevantním regionálním organizacím a dalším zúčastněným stranám může být případně udělen status pozorovatele. Strategická rada musí být před začleněním jakéhokoli nového pozorovatele konzultována. Strategické radě společně předsedá Komise a vysoký představitel.

7.     Strategická rada se schází alespoň dvakrát ročně a přijímá stanoviska, pokud možno na základě konsenzu. Další zasedání mohou být uspořádána předsedajícím kdykoliv nebo na žádost jedné třetiny členů. Není-li možné dosáhnout konsenzu, použijí se hlasovací práva dohodnutá během prvního zasedání strategické rady a stanovená v jejím jednacím řádu. Tato hlasovací práva zohlední zdroj financování. Jednací řád stanoví rámec týkající se úlohy pozorovatelů. Zápisy ze zasedání a programy zasedání strategické rady se po jejich přijetí zveřejňují.

8.     Komise podává strategické radě každý rok zprávu o dosaženém pokroku při uplatňování EFSD+. Strategická rada investičního rámce pro západní Balkán tyto zprávy doplní informacemi o pokroku dosaženém při uplatňování záručního nástroje pro region zemí v procesu rozšíření. Strategická rada pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami ohledně strategického směřování a uplatňování EFSD+.

9.     Existence dvou strategických rad nemá vliv na nutnost mít k dispozici jediný jednotný rámec pro řízení rizik pro EFSD+.

10.     Během období uplatňování EFSD+ strategická rada co nejdříve přijme a zveřejní pokyny, v nichž stanoví, jak má být zajištěn soulad operací EFSD+ s cíli a kritérii způsobilosti uvedenými v článcích 26a a 27.

11.     Strategická rada ve svých strategických pokynech řádně zohlední příslušná usnesení Evropského parlamentu a rozhodnutí a závěry Rady.

12.     Provozní rady regionálních investičních platforem jsou nápomocny Komisi na úrovni uplatňování při definování regionálních a odvětvových investičních cílů a regionálních, odvětvových a tematických investičních oken a vypracovávají stanoviska týkající se operací kombinování zdrojů a používání záruky pro vnější činnost, která pokrývá operace EFSD+. [pozm. návrh 263]

Článek 28

Příspěvek dalších dárců na záruku pro vnější činnost

1.   Na záruku pro vnější činnost mohou přispívat členské státy, třetí země a jiné třetí strany.

Odchylně od čl. 218 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení mohou smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru přispívat ve formě záruk nebo v hotovosti.

Příspěvek třetích zemí jiných než smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru a jiných třetích stran je poskytován v hotovosti a podléhá stanovisku strategické rady a schválení Komisí. [pozm. návrh 264]

Komise o potvrzených příspěvcích neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

Na žádost členských států mohou být jejich příspěvky vyčleněny na zahájení akcí v konkrétních regionech, zemích, odvětvích nebo v rámci stávajících investičních oken. [pozm. návrh 265]

2.   Příspěvky ve formě záruky nepřekročí 50 % částky uvedené v čl. 26 odst. 2 tohoto nařízení.

Z příspěvků členských států a smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru poskytnutých ve formě záruky lze čerpat pro účely plateb v rámci čerpání záruky teprve poté, co bylo financování ze souhrnného rozpočtu Unie zvýšené o další příspěvky v hotovosti použito na platby uskutečněné v rámci čerpání záruk.

Na pokrytí čerpání záruky lze bez ohledu na jeho vyčlenění použít jakýkoli příspěvek. [pozm. návrh 266]

Dohoda o příspěvcích se uzavírá mezi Komisí jednající jménem Unie a přispěvatelem a obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek.

Článek 29

Provádění Uplatňování dohod o záruce pro vnější činnost [pozm. návrh 267]

1.   Komise jménem Unie uzavře dohody o záruce pro vnější činnost se způsobilými protistranami vybranými v souladu s článkem 27. Tyto dohody jsou bezpodmínečné, neodvolatelné, vynutitelné na první žádost a ve prospěch vybraných partnerských stran. Dohody mohou být uzavřeny s konsorciem dvou nebo více způsobilých protistran. [pozm. návrh 268]

2.   Pro každé investiční okno se mezi Komisí a vybranou způsobilou protistranou nebo vybranými způsobilými protistranami uzavře jedna nebo více dohod o záruce pro vnější činnost. Za účelem řešení specifických potřeb může být navíc záruka pro vnější činnost poskytnuta pro jednotlivé finanční nebo investiční operace.

Veškeré dohody o záruce pro vnější činnost se na vyžádání zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s přihlédnutím k ochraně důvěrných a obchodně citlivých informací. [pozm. návrh 269]

3.   Dohody o záruce pro vnější činnost obsahují zejména:

a)

podrobná pravidla týkající se krytí, požadavků, způsobilosti, způsobilých protistran a postupů;

b)

podrobná pravidla pro poskytování záruky pro vnější činnost, včetně způsobů krytí a jejího vymezeného krytí portfolií a projektů konkrétních druhů nástrojů, a rovněž analýzy rizik projektů a jejich portfolií, mimo jiné na odvětvové, regionální a celostátní úrovni;

c)

zmínku o cílech a účelu tohoto nařízení, posouzení potřeb a uvedení očekávaných výsledků, s přihlédnutím k podpoře sociální odpovědnosti podniků a odpovědného nutnosti zajistit odpovědné podnikání , především i dodržování mezinárodně dohodnutých pokynů, zásad a právních nástrojů uvedených v čl. 27 odst. 2 písm. ch) ; [pozm. návrh 270]

d)

protiplnění za záruku, které má odrážet míru rizika, a možnosti, aby protiplnění bylo v odůvodněných případech v zájmu poskytnutí výhodnějších podmínek částečně dotováno , a to zejména v případě nestabilních zemí nebo zemí zasažených konfliktem, nejméně rozvinutých zemí a vysoce zadlužených zemí ; [pozm. návrh 271]

e)

požadavky pro využívání záruky pro vnější činnost, včetně platebních podmínek, jako jsou zvláštní časové rámce, úroky ze splatných částek, náklady a náklady spojené s vymáháním a případně nezbytná ujednání týkající se likvidity;

f)

postupy týkající se pohledávek, mimo jiné včetně rozhodných událostí a čekacích lhůt, a postupů ohledně vymáhání pohledávek;

g)

povinnosti transparentního monitorování, podávání zpráv a hodnocení; [pozm. návrh 272]

h)

jasný a přístupný postup pro podávání stížností třetími stranami, které by mohly být dotčeny uplatňováním projektů podporovaných prostřednictvím záruky pro vnější činnost. [pozm. návrh 273 se netýká českého znění]

4.   Schválení finančních a investičních operací provádí způsobilá protistrana podle svých vlastních pravidel a postupů a v souladu s podmínkami dohody o záruce pro vnější činnost.

5.   Záruka pro vnější činnost může pokrývat:

a)

v případě dluhových nástrojů jistiny a veškeré úroky a částky, které jsou splatné ve prospěch vybrané způsobilé partnerské strany, které však tato strana v souladu s podmínkami finančních operací po okamžiku selhání neobdržela;

b)

v případě kapitálových investic investované částky a s nimi spojené náklady na financování;

c)

v případě ostatních finančních a investičních operací podle čl. 27 odst. 2 použité částky a s nimi spojené náklady na financování;

d)

veškeré související náklady a náklady na vymáhání spojené se selháním, pokud nejsou odečteny od výnosů z vymáhání.

5a.     Komise při uzavírání dohod o záruce pro vnější činnost se způsobilými protistranami náležitě zohlední:

a)

poradenství a doporučení strategické rady a regionálních provozních rad;

b)

cíle investičního okna;

c)

zkušenosti a provozní a finanční schopnosti způsobilé protistrany a její schopnost řízení rizik;

d)

výši vlastních zdrojů a spolufinancování ze strany soukromého sektoru, které je způsobilá protistrana připravena mobilizovat pro investiční okno. [pozm. návrh 274]

6.   Pro účely kontroly účetnictví, podávání zpráv o rizicích krytých zárukou pro vnější činnost a v souladu s čl. 209 odst. 4 finančního nařízení předkládají způsobilé protistrany, s nimiž byla uzavřena dohoda o záruce, Komisi a Účetnímu dvoru jednou ročně finanční zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, auditovanou nezávislým externím auditorem, obsahující mimo jiné informace o:

a)

posouzení rizik finančních a investičních operací způsobilých protistran, včetně informací týkajících se závazků Unie měřených v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 finančního nařízení a IPSAS;

b)

neuhrazených finančních závazcích Unie vyplývajících z operací EFSD+ poskytnutých způsobilým protistranám na jejich finanční a investiční operace, rozčleněné podle jednotlivých operací.

7.   Způsobilé protistrany na vyžádání poskytnou Komisi veškeré další informace nezbytné k plnění povinností Komise v souvislosti s tímto nařízením , zejména pokud jde o provádění doporučení z předběžného posouzení dopadu na lidská práva, na sociální a pracovní oblast a na životní prostředí a další kvalifikační kritéria uvedená v článku 27 . [pozm. návrh 275]

8.   Komise podává zprávu o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách, finanční pomoci v souladu s články 241 a 250 finančního nařízení. Za tímto účelem způsobilé protistrany poskytnou každý rok Komisi informace nezbytné k plnění povinností Komise v souvislosti s tímto nařízením. Kromě toho předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu, jak je stanoveno v čl. 31 odst. 6a. [pozm. návrh 276]

8a.     Komise nebo způsobilé protistrany neprodleně informují úřad OLAF, pokud v jakékoli fázi přípravy, provádění nebo ukončování finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, vyvstane důvod se domnívat, že došlo k podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávnímu jednání, které může ohrozit finanční zájmy Unie. Komise nebo způsobilé protistrany poskytnou úřadu OLAF veškeré nezbytné informace, které mu umožní provést úplné a důkladné vyšetření těchto případů. [pozm. návrh 277]

Článek 29a

Mechanismus podávání stížností a poskytování náhrad

Vzhledem k možným stížnostem ze strany třetích stran v partnerských zemích, včetně komunit a jednotlivců, kteří jsou dotčeni projekty podporovanými prostřednictvím záruky EFSD+ a záruky pro vnější činnost, zveřejní delegace Komise a delegace Evropské unie na svých webových stránkách přímý odkaz na mechanismy podávání stížností příslušných protistran, které uzavřely dohodu s Komisí. Komise také zřídí centralizovaný unijní mechanismus pro stížnosti ve vztahu ke všem projektům podle kapitoly IV tohoto nařízení s cílem poskytnout možnost přímého přijímání stížností týkajících se řešení stížností způsobilými protistranami. Komise tyto informace zohlední s ohledem na budoucí spolupráci s těmito protistranami. [pozm. návrh 278]

Článek 29b

Vyloučené činnosti a nespolupracující jurisdikce

1.     Na základě záruky pro vnější činnost nelze podporovat finanční a investiční operace, které:

a)

jsou spojeny s vojenským sektorem nebo sektorem státní bezpečnosti;

b)

podporují rozvoj jaderné energie, s výjimkou půjček poskytovaných v souladu s nařízením o evropském nástroji pro jadernou bezpečnost, a fosilních paliv a které podporují setrvání ekonomik a společností v závislosti na uhlí;

c)

jsou spojeny s významným environmentálními externími náklady, jako např. náklady, které zahrnují zhoršování stavu chráněných území, nejdůležitějších stanovišť a míst, pro které není prováděn žádný plán udržitelného rozvoje a řízení;

d)

vedou k porušování lidských práv v partnerských zemích, jako je upírání práv komunitám na přístup k přírodním zdrojům, např. k půdě, a jejich kontrolu, přispívají k násilnému vysídlování nebo k nucené práci nebo dětské práci.

2.     Způsobilé protistrany v rámci svých finančních a investičních operací dodržují příslušné unijní právní předpisy a přijaté mezinárodní a unijní normy, a proto nesmějí na základě tohoto nařízení podporovat žádné projekty, které přispívají k praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům. Kromě toho způsobilé protistrany nezahájí ani neobnoví operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích zařazených na seznamu vypracovaném v rámci příslušné politiky Unie týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 považovány za vysoce rizikové třetí země či které se skutečně neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací. Způsobilé protistrany se mohou od této zásady odchýlit pouze tehdy, pokud se projekt fyzicky realizuje v jedné z těchto jurisdikcí a neexistují žádné náznaky, že příslušná operace spadá pod některou z kategorií uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce. Při uzavírání dohod s finančními zprostředkovateli zanesou způsobilé protistrany do příslušných dohod požadavky podle tohoto článku a budou po finančních zprostředkovatelích požadovat jejich dodržování.

3.     Při svých finančních a investičních operacích uplatňují způsobilé protistrany zásady a normy stanovené unijními právními předpisy o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (2) a směrnicí (EU) 2015/849. Způsobilé protistrany podmíní přímé i zprostředkované financování podle tohoto nařízení zveřejněním informací o skutečném vlastnictví v souladu se směrnicí (EU) 2015/849 a zveřejní v souladu s čl. 89 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU údaje o jednotlivých zemích. [pozm. návrh 279]

Článek 30

Kapitálová účast v rozvojové bance

Finanční krytí na zeměpisné programy uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a) lze využít jako příspěvek ke kapitálové dotaci evropských a jiných rozvojových finančních institucí.

KAPITOLA V

Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

Článek 31

Monitorování a podávání zpráv

-1.     Dosažení cílů tohoto nařízení se posuzuje prostřednictvím odpovídajícího, transparentního a odpovědného systému monitorování, podávání zpráv a hodnocení, který zajišťuje řádné zapojení Evropského parlamentu a Rady, stejně jako posílení účasti všech partnerů Unie, včetně občanské společnosti, na uplatňování programů. [pozm. návrh 280]

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci tohoto nařízení při plnění specifických cílů uvedených v článku čl. 3 odst. 2 , jsou stanoveny v příloze VII v souladu s ukazateli cílů udržitelného rozvoje. Jako základ pro posouzení toho, do jaké míry bylo dosaženo stanovených cílů, se použijí hodnoty ukazatelů k 1. lednu 2021. [pozm. návrh 281]

2.   Komise pravidelně monitoruje své akce a posuzuje pokrok v plnění cílů stanovených v článku 3, stejně jako očekávaných výsledků, včetně výstupů a výsledků. [pozm. návrh 282]

Pokrok s ohledem na očekávané výsledky by měl být monitorován na základě jasných, transparentních a případně měřitelných ukazatelů stanovených v příloze VII a v rámci pro monitorování a hodnocení přijatém podle odstavce 9, stejně jako v souladu s pravidly plnění rozpočtu Unie . Používá se omezený počet ukazatelů, aby se usnadnilo včasné podávání zpráv , a ukazatele jsou přinejmenším členěné podle pohlaví a věku . [pozm. návrh 283]

3.   Společné rámce pro výsledky zahrnuté do společných programových dokumentů, které splňují kritéria stanovená v čl. 12 odst. 4, poskytují základ pro společné monitorování realizace kolektivní podpory pro partnerskou zemi, které provádí uplatňují Unie a členské státy. [pozm. návrh 284]

Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění uplatňování programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování. [pozm. návrh 285]

4.   Komise posoudí pokrok dosažený při provádění uplatňování tohoto nařízení. Počínaje rokem 2022 předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o plnění cílů tohoto nařízení prostřednictvím ukazatelů , včetně ukazatelů, které jsou stanoveny v příloze VII, stejně jako ukazatelů plnění rozpočtu Unie , jimiž se měří dosažené výsledky a účinnost nařízení. Tato zpráva se předkládá rovněž Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. [pozm. návrh 286]

5.   Tato výroční zpráva obsahuje informace týkající se předchozího roku, pokud jde o financovaná opatření, o výsledky monitorování a hodnocení, o zapojení a úroveň spolupráce příslušných partnerů a provádění uplatňování rozpočtových závazků a prostředků na platby rozčleněné podle jednotlivých zemí, regionů a odvětví spolupráce. Zpráva musí obsahovat hodnocení pokroku při dosahování očekávaných výsledků a pokroku v oblasti začleňování průřezových témat, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 6. Posoudí se v ní výsledky financování z prostředků Unie, pokud možno za použití konkrétních a měřitelných ukazatelů jeho úlohy při dosahování cílů tohoto nařízení. U rozvojové spolupráce posoudí zpráva, je-li to možné a relevantní, i dodržování zásad účinnosti rozvoje, a to i u inovativních finančních nástrojů. [pozm. návrh 287]

6.   Výroční zpráva vypracovaná v roce 2021 musí obsahovat souhrnné informace z výročních zpráv týkajících se období 2014–2020 o veškerém financování podle nařízení uvedených v čl. 40 39 odst. 2, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, včetně rozčlenění výdajů podle zemí, využití finančních nástrojů, závazků a plateb. Uvedená zpráva odráží hlavní získané poznatky a reakce na doporučení z externích hodnocení provedených v předchozích letech. Zahrnuje posouzení úrovně kapacity zaměstnanců v ústředí a na úrovni delegací Unie za účelem plnění všech cílů, na něž se vztahuje toto nařízení. [pozm. návrh 288]

6a.     Komise jako součást výroční zprávy podává podrobné informace o finančních a investičních operacích krytých zárukou pro vnější činnost a o fungování EFSD+, jeho řízení a účinném příspěvku k plnění jeho cílů. K této části výroční zprávy se přikládá stanovisko Účetního dvora. To mimo jiné zahrnuje:

a)

posouzení výsledků přispívajících k dosažení účelu a cílů EFSD+ podle tohoto nařízení;

b)

posouzení stávajících finančních a investičních operací, které jsou kryté zárukou pro vnější činnost, na úrovni odvětví, země a regionu a jejich souladu s tímto nařízením, včetně rizikových opatření a jejich dopadu na finanční a ekonomickou stabilitu partnerů;

c)

posouzení doplňkovosti a přidané hodnoty, mobilizace zdrojů soukromého sektoru, odhadovaných a skutečných výstupů a výsledků a dopadu finančních a investičních operací krytých zárukou pro vnější činnost na souhrnném základě, včetně dopadu na tvorbu důstojných pracovních míst a schopnost zajistit životní minimum, odstraňování chudoby a snižování nerovnosti; toto hodnocení zahrnuje pokud možno genderovou analýzu krytých operací na základě faktů a údajů rozčleněných podle pohlaví a analýzu typu podporovaného soukromého odvětví, včetně družstev a sociálních podniků;

d)

posouzení dodržování požadavků týkajících se využití záruky pro vnější činnost a dosažení hodnot klíčových ukazatelů výkonnosti stanovených pro každý předložený návrh;

e)

posouzení pákového efektu dosaženého operacemi krytými zárukou pro vnější činnost a EFSD+;

f)

finanční částku, která byla převedena příjemcům, a posouzení finančních a investičních operací každé způsobilé protistrany na souhrnném základě;

g)

posouzení doplňkovosti a přidané hodnoty finančních a investičních operací způsobilých protistran a souhrnného rizika spojeného s těmito operacemi;

h)

podrobné informace o čerpání záruky pro vnější činnost, ztrátách, výnosech, zpětně získaných částkách a jakýchkoli dalších obdržených platbách a rovněž o celkové rizikové expozici;

i)

finanční zprávy o finančních a investičních operacích způsobilých protistran, na něž se vztahuje toto nařízení, auditované nezávislým externím auditorem;

j)

posouzení synergického působení a doplňkovosti mezi operacemi krytými zárukou pro vnější činnost a druhým a třetím pilířem EIP, a to na základě příslušných stávajících zpráv a se zvláštním ohledem na pokrok dosažený v oblasti řádné správy věcí veřejných, včetně boje proti korupci a nezákonným finančním tokům, v oblasti dodržování lidských práv a zásad právního státu a zohledňování rovnosti žen a mužů v jednotlivých oblastech politiky, a také s ohledem na podporu podnikání, místní podnikatelské prostředí a místní finanční trhy;

k)

posouzení souladu operací v rámci záruky pro vnější činnost s mezinárodně přijatými zásadami účinnosti rozvoje;

l)

posouzení protiplnění za záruky;

m)

posouzení provádění ustanovení týkajících se vyloučených činností a nespolupracujících jurisdikcí. [pozm. návrh 289]

7.   Odhad celkových ročních výdajů na opatření v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti dosahování cílů vytyčených tímto nařízením se provede na základě přijatých orientačních programových dokumentů. Finanční prostředky přidělené podle tohoto nařízení jsou předmětem každoročního systému sledování založeného na metodice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, „ukazatele včetně „ukazatelů z Ria“), aniž by bylo vyloučeno použití přesnějších metodik, jsou-li dostupné; tento systém je začleněn do stávající metodiky řízení výkonnosti programů Unie, aby bylo možné vyčíslit výdaje vztahující se k opatřením v oblasti změny klimatu , biologické rozmanitosti biologické rozmanitosti životního prostředí, lidského rozvoje a sociálního začleňování, rovnosti pohlaví a oficiální rozvojové pomoci na úrovni akčních plánů a opatření uvedených v článku 19 a zaznamenaných do hodnocení a výročních zpráv. Komise předá tento odhad jako součást výroční zprávy Evropskému parlamentu. [pozm. návrh 290]

8.   Komise zveřejní informace o rozvojové spolupráci na základě uznávaných mezinárodních norem , včetně norem Mezinárodní organizace práce, a za použití rámce pro společný standard vytvořený Mezinárodní iniciativou na podporu transparentnosti . [pozm. návrh 291]

9.   Aby bylo možné zajistit účinné posouzení pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci tohoto nařízení při plnění jeho cílů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat Komise přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem změny přílohy VII s cílem přezkoumat nebo doplnit ukazatele, je-li to považováno za nezbytné, mimo jiné v souvislosti s přezkumem v polovině období podle článku 32, to a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení , což může zahrnovat dodatečné ukazatele výkonnosti platné pro každý specifický cíl tohoto nařízení . [pozm. návrh 292]

Článek 32

Hodnocení a přezkum v polovině období [pozm. návrh 293]

1.   Průběžné Nejpozději do 30. června 2024 předloží Komise zprávu o hodnocení uplatňování tohoto nařízení v polovině období. Tato zpráva o hodnocení v polovině období se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění nástroje vztahuje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2023 a posoudí příspěvek Unie dosažení cílů tohoto nařízení na základě ukazatelů, kterými se měří dosažené výsledky, a všechna zjištění a závěry týkající se dopadu tohoto nařízení , mimo jiné i EFSD+ a záruky pro vnější činnost . [pozm. návrh 294]

Evropský parlament může přispět vstupem do tohoto hodnocení. Komise a ESVČ uspořádají konzultaci s hlavními zúčastněnými stranami a příjemci, včetně organizací občanské společnosti. Komise a ESVČ věnují zvláštní pozornost tomu, aby zajistily zastoupení nejvíce upozaděných subjektů. [pozm. návrh 295]

Komise rovněž vyhodnotí dopad a účinnost svých akcí na oblast intervence a účinnost programování prostřednictvím externích hodnocení. Komise a ESVČ náležitě zohlední návrhy a stanoviska Evropského parlamentu a Rady týkající se nezávislých externích hodnocení. Hodnocení se případně zakládají na zásadách osvědčených postupů Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a jejich účelem je stanovit, zda byly splněny specifické cíle, a navrhnout doporučení pro zlepšení budoucích akcí. Průběžné hodnocení posoudí, jak Unie plnila cíle vytyčené tímto nařízením. [pozm. návrh 296]

2.   Na konci provádění nařízení, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení Zpráva o hodnocení v polovině období se rovněž zabývá účinností , přidanou hodnotou, fungováním zjednodušené a zefektivněné struktury vnějšího financování, vnitřní a vnější soudržností a trvalým významem cílů tohoto nařízení, Toto hodnocení posoudí příspěvek Unie k dosažení cílů tohoto nařízení s přihlédnutím k ukazatelům, kterými se měří dosažené výsledky, a ke všem zjištěním a závěrům týkajícím se dopadu tohoto nařízení doplňkovostí a synergickými vazbami mezi financovanými akcemi, příspěvkem opatření ucelené vnější činnosti Unie a popřípadě i mírou , v jaké si je veřejnost v přijímajících zemích vědoma finanční podpory ze strany Unie , a  zahrnuje zjištění ze zpráv uvedených v čl. 31 odst. 4 . [pozm. návrh 297]

Zpráva o závěrečném hodnocení se zabývá rovněž efektivností, přidanou hodnotou, rozsahem zjednodušení, vnitřní a vnější soudržností a trvající relevantností cílů tohoto nařízení. [pozm. návrh 298]

Konkrétním účelem zprávy o závěrečném hodnocení hodnocení v polovině období je zdokonalit provádění způsob financování z prostředků Unie. Obsahuje informace týkající se rozhodnutí o obnovení, úpravě či pozastavení druhů akcí prováděných v rámci nařízení. [pozm. návrh 299]

Zpráva o závěrečném v polovině období hodnocení rovněž obsahuje souhrnné informace z příslušných výročních zpráv o veškerém financování, které se řídí tímto nařízením, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, včetně rozčlenění výdajů podle přijímajících zemí, využití finančních nástrojů, závazků a plateb , jakož i o zeměpisných a tematických programech a akcích rychlé reakce a také finančních prostředcích uvolněných z rezerv určených pro výzvy a priority . [pozm. návrh 300]

Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. prostřednictvím příslušného výboru uvedeného v článku 35. Konkrétní hodnocení mohou být na žádost členských států projednána v uvedeném výboru. Výsledky se zohlední při sestavování programů a přidělování zdrojů. [pozm. návrh 301]

Komise zapojí ve vhodném rozsahu všechny příslušné zúčastněné strany a příjemce, včetně organizací občanské společnosti, do procesu hodnocení financování z prostředků Unie podle tohoto nařízení a může tam, kde je to vhodné, usilovat o provedení společných hodnocení s členskými státy s úzkým zapojením partnerských zemí. [pozm. návrh 302]

2a.     Komise zprávu o hodnocení v polovině období uvedenou v odstavci 2 předloží Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě budou případně přiloženy legislativní návrhy uvádějící nezbytné změny tohoto nařízení. [pozm. návrh 303]

2b.     Po uplynutí lhůty pro uplatňování tohoto nařízení, avšak nejpozději do tří let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení nařízení za týchž podmínek jako hodnocení v polovině období uvedené v odstavci 2 tohoto článku. [pozm. návrh 304]

3.   V souladu se zvláštními ustanoveními finančního nařízení týkajícími se podávání zpráv Komise do 31. prosince 2025 a poté každé tři roky zhodnotí využívání záruky pro vnější činnost a její fungování. Komise svou hodnotící zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě. K této hodnotící zprávě bude přiloženo stanovisko Účetního dvora.

HLAVA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Účast země nebo území, na které se nevztahuje toto nařízení

1.   V řádně odůvodněných případech, a pokud akce, která má být provedena uplatňována , je celosvětové, regionální, transregionální nebo přeshraniční povahy, může Komise v rámci příslušných víceletých orientačních programů nebo příslušných akčních plánů či opatření rozhodnout rozšířit způsobilost akcí i na je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem doplnění tohoto nařízení přidáním země a území, na které se toto nařízení podle článku 4 nevztahuje, aby se zajistila soudržnost a účinnost financování z prostředků Unie nebo podpořila regionální a transregionální spolupráce do výčtu zemí a území , na které se vztahuje toto nařízení podle článku 4, pro účely těchto akcí . [pozm. návrh 305]

2.   Komise může začlenit zvláštní finanční příděl za účelem pomoci partnerským zemím a regionům při posilování jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie a se zámořskými zeměmi a územími, na něž se vztahuje rozhodnutí Rady rozhodnutí o ZZÚ . Toto nařízení může za tímto účelem a na základě reciprocity a proporcionality, pokud jde o výši financování z rozhodnutí o ZZÚ a/nebo nařízení o EÚS , případně přispět k akcím prováděným partnerskou zemí nebo regionem nebo jiným subjektem podle tohoto nařízení, zemí, územím nebo jiným subjektem podle rozhodnutí o ZZÚ , nebo nejvzdálenějším regionem Unie v rámci společných operačních programů či opatření stanovených a prováděných podle nařízení o EÚS. [pozm. návrh 306]

Článek 33a

Spolupráce partnerských zemí a regionů se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie a se zámořskými zeměmi a územími

1.     Komise může začlenit zvláštní finanční příděl za účelem poskytnutí pomoci partnerským zemím a regionům při upevňování jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie a se zámořskými zeměmi a územími, na něž se vztahuje rozhodnutí Rady o zámořských zemích a územích. Toto nařízení může za tímto účelem na základě reciprocity a proporcionality, pokud jde o výši financování z rozhodnutí o zámořských zemích a územích nebo nařízení o EÚS, případně přispět k akcím uskutečňovaným partnerskou zemí nebo regionem nebo jiným subjektem podle tohoto nařízení, zemí, územím nebo jiným subjektem podle rozhodnutí o zámořských zemích a územích nebo nejvzdálenějším regionem Unie v rámci společných operačních programů či na programy v rámci meziregionální spolupráce nebo na opatření stanovená a uplatňovaná podle nařízení o EÚS.

2.     Míra spolufinancování prostředků Unie nepřesáhne 90 % způsobilých výdajů programu nebo opatření. Pokud jde o technickou pomoc, činí míra spolufinancování 100 %. [pozm. návrh 307]

Článek 34

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 6, čl. 8 odst. 7a, čl. 8 odst. 8b, čl. 14 odst. 1, článku 15a, čl. 17 odst. 4, čl. 21 odst. 3a, čl. 26 odst. 3 4 , čl. 27 odst. 9, a čl. 31 odst. 9 a čl. 33 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu platnosti tohoto nařízení. Komise přijme tyto akty v přenesené pravomoci co nejdříve. Akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 7a, čl. 8 odst. 8b, čl. 17 odst. 4 a čl. 31 odst. 9 se však přijmou do … [6 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. [pozm. návrh 308]

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 6, čl. 8 odst. 7a, čl. 8 odst. 8b, čl. 14 odst. 1, článek 15a, čl. 17 odst. 4, čl. 21 odst. 3a, čl. 26 odst. 3, čl. 27 odst. 9, a čl. 31 odst. 9 a čl. 33 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci , které je v něm blíže určené uvedeno . Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 309]

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 6, čl. 8 odst. 7a, čl. 8 odst. 8b, čl. 14 odst. 1, článek 15a, čl. 17 odst. 4, čl. 21 odst. 3a , čl. 26 odst. 3 4 , čl. 27 odst. 9, a čl. 31 odst. 9 a čl. 33 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 310]

Článek 34a

Postup pro naléhavé případy

1.     Pokud to ze závažných a naléhavých důvodů vyžadují okolnosti přírodních nebo člověkem způsobených katastrof či bezprostředního ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, přičemž se uplatní postup stanovený v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.     Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 3. V oznámení o aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

3.     Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v č. 34 odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek. [pozm. návrh 311]

Článek 34b

Demokratická kontrola

1.     Za účelem rozšíření dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Komisí a ESVČ, a za účelem zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti, stejně jako účelnosti při přijímání aktů a opatření ze strany Komise, může Evropský parlament vyzvat Komisi a ESVČ, aby předstoupily před Parlament za účelem projednání strategických směrů a pokynů pro plánování programů podle tohoto nařízení. Tento dialog přispívá také k celkové provázanosti všech nástrojů financování vnější činnosti v souladu s článkem 5. Může proběhnout před přijetím aktů v přenesené pravomoci a před přijetím návrhu ročního rozpočtu Komisí. Tento dialog může na žádost Evropského parlamentu nebo Evropské komise probíhat v souvislosti s významným politickým vývojem i účelově.

2.     Komise a ESVČ předloží Evropskému parlamentu veškeré příslušné dokumenty v tomto ohledu nejméně jeden měsíc před zahájením dialogu. Pro dialog týkající se ročního rozpočtu poskytne Komise a ESVČ konsolidované informace o všech akčních plánech a opatřeních přijatých nebo plánovaných v souladu s článkem 21, informace o spolupráci rozlišené podle jednotlivých zemí, regionů a tematických oblastí a o využívání akcí rychlé reakce, rezervy pro nově se objevující výzvy a priority a záruky pro vnější činnost.

3.     Komise a ESVČ zohlední v nejvyšší míře postoj vyjádřený Evropským parlamentem. V případě, že Komise nebo ESVČ nezohlední postoje Evropského parlamentu, poskytne řádné odůvodnění.

4.     Za informování Evropského parlamentu o stavu uplatňování tohoto nařízení, zejména o probíhajících opatřeních, akcích a výsledcích odpovídá Komise a ESVČ, a to zejména prostřednictvím řídící skupiny uvedené v článku 38. [pozm. návrh 312]

Článek 35

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

5.   Přijaté rozhodnutí zůstává v platnosti po dobu trvání přijatého nebo pozměněného dokumentu, akčního programu nebo opatření.

6.   Jednání výboru se u otázek týkajících se Evropské investiční banky účastní její pozorovatel. [pozm. návrh 313]

Článek 36

Informace Transparentnost , komunikace a publicita zveřejňování informací [pozm. návrh 314]

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. Za plnění této povinnosti příjemci odpovídá Komise. [pozm. návrh 315]

2.   Komise provádí uplatňuje k tomuto nařízení a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na toto nařízení rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li mají-li přímou souvislosti s cíli uvedenými v článku 3. [pozm. návrh 316]

2a.     Komise přijme opatření k zintenzivnění strategické komunikace a veřejné diplomacie pro účely informování o hodnotách Unie a přínosu Unie. [pozm. návrh 317]

2b.     Komise zřídí jediný komplexní veřejný centrální elektronický registr všech akcí financovaných v rámci tohoto nařízení, včetně kritérií používaných ke stanovení potřeb partnerů při přidělování zdrojů, a zajistí jeho pravidelnou aktualizaci s výjimkou akcí, u nichž existují obavy z důvodů bezpečnosti nebo místních politicky citlivých záležitostí ve smyslu článku 37. [pozm. návrh 318]

2c.     Rejstřík obsahuje také informace o veškerých finančních a investičních operacích, a to na individuální i projektové úrovni, a základní body všech dohod o záruce EFSD+, včetně informací o právní identitě způsobilých protistran, očekávaných přínosech z hlediska rozvoje a postupech při podávání stížností, a to s přihlédnutím k ochraně důvěrných a citlivých obchodních informací. [pozm. návrh 319]

2d.     Protistrany, které mají v souladu se svou politikou transparentnosti a s pravidly Unie pro ochranu údajů a přístup k dokumentům a informacím nárok na záruku EFSD+, proaktivně a systematicky zveřejňují na svých internetových stránkách informace o všech svých finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje záruka pro vnější činnost, týkající se zejména toho, jakým způsobem přispívají tyto operace k dosažení cílů a požadavků tohoto nařízení. Tyto informace jsou rozčleněny podle jednotlivých projektů. Při zveřejňování těchto informací se vždy přihlíží k ochraně důvěrných a citlivých obchodních informací. V rámci všech informací o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje záruka pro vnější činnost, zveřejňují způsobilé protistrany v souladu s tímto nařízením rovněž údaje o podpoře Unie. [pozm. návrh 320]

Článek 37

Výjimka z požadavků na zviditelnění

Z důvodů bezpečnosti nebo místních politicky citlivých záležitostí může být v některých zemích či oblastech nebo po určitou dobu vhodnější, případně nutné omezit činnosti v oblasti komunikace a zviditelňování. V těchto případech se cílová skupina a nástroje, materiál a kanály používané pro zviditelnění dané akce určují pro každý jednotlivý případ po konzultaci a dohodě s Unií. Je-li třeba rychlé intervence v reakci na náhlou krizi, není nutné neprodleně vypracovat úplný plán komunikace a zviditelnění. Nicméně podpora Unie musí být v těchto situacích náležitě uvedena od samého začátku.

Článek 38

Doložka o ESVČ

Toto nařízení se použije v souladu s rozhodnutím 2010/427/EU. [pozm. návrh 321]

Článek 38a

Správa

Za řízení, koordinaci a správu tohoto nástroje v rámci daného cyklu řízení odpovídá horizontální řídicí skupina složená ze všech příslušných oddělení Komise a ESVČ, které předsedá místopředseda Komise / vysoký představitel nebo představitel tohoto úřadu, s cílem zajistit ucelenost, účinnost, transparentnost a odpovědnost veškerého vnějšího financování EU. Celkovou politickou koordinaci vnější činnosti Unie zajišťuje místopředseda Komise / vysoký představitel. V případě všech akcí, včetně akcí rychlé odezvy a mimořádných opatření pomoci, a také v průběhu celého plánování programů a plánování a uplatňování nástrojů musí vysoký představitel a ESVČ spolupracovat s příslušnými členy a útvary Komise, jak byly stanoveny na základě povahy a cílů předpokládaných akcí, přičemž vycházejí z jejich odborných znalostí. Veškeré návrhy rozhodnutí se vypracovávají v souladu s postupy Komise a předkládají Komisi k přijetí.

Evropský parlament je plně zapojen do fáze navrhování, plánování, monitorování a hodnocení těchto nástrojů a zaručuje tak politickou a demokratickou kontrolu a odpovědnost za financování Unie v oblasti vnější činnosti. [pozm. návrh 322]

Článek 39

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Rozhodnutí č. 466/2014/EU, nařízení (ES, Euratom) č. 480/2009 a nařízení (EU) 2017/1601se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

2.   Finanční krytí tohoto nařízení může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k nařízení od opatření přijatých podle jeho předchůdců: nařízení (EU) č. 233/2014; nařízení (EU) č. 232/2014; nařízení (EU) č. 230/2014; nařízení (EU) č. 235/2014; nařízení (EU) č. 234/2014, nařízení (Euratom) č. 237/2014, nařízení (EU) č. 236/2014, rozhodnutí č. 466/2014/EU, nařízení (ES, Euratom) č. 480/2009 a nařízení (EU) 2017/1601.

3.   Finanční krytí tohoto nařízení může zahrnovat výdaje s přípravou případného předpisu, který nahradí toto nařízení.

4.   V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 20 odst. 1, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.

Článek 40

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od ode dne 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 . [pozm. návrh 323]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda předseda nebo

Za Radu

předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 45, 4.2.2019, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 163.

(3)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 295.

(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019.

(5)  „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, přijatá na summitu OSN o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015 (A/RES/70/1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).

(7)  Vnitřní dohoda mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210/1, 6.8.2013).

(8)  Nařízení Rady (EU) 2015/322 ze dne 2. března 2015 o provádění 11. Evropského rozvojového fondu (Úř. věst. L 58/1, 3.3.2015).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014. s. 27).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 85).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 77).

(13)  Nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014 ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 109).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95).

(15)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD.

(17)  Podepsána v New Yorku dne 22. dubna 2016.

(18)  „Akční program z Addis Abeby pro třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje“ přijatý dne 16. června 2015 a potvrzený Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 27. července 2015 (A/RES/69/313).

(19)  „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa. ‚ Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie‘, červen 2016“.

(20)  „Nový Evropský konsensus o rozvoji ‚Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost‘“, společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Evropské komise, 8. června 2017.

(21)  „Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof“, přijatý dne 18. března 2015 a potvrzený Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 3. června 2015 (A/RES/69/283).

(22)  Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Přezkum evropské politiky sousedství“, ze dne 18. listopadu 2015.

(23)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

(24)  COM(2018)0465. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení nástroje předvstupní pomoci (NPP III).

(25)  Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1).

(26)  COM(2018)0461. Návrh rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé(„rozhodnutí o přidružení zámoří“).

(27)  COM(2018)0462. Návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě smlouvy o Euratomu.

(28)  C(2018)3800. Návrh rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje evropský mírový nástroj, předložený Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(29)  COM(2018)0367. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) 1288/2013.

(30)   COM(2018)0366. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013.

(31)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne … (Úř. věst. …).

(33)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD.

(36)  Rozhodnutí Rady 77/270/Euratom ze dne 29. března 1977, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky za účelem přispění na financování jaderných elektráren (Úř. věst. L 88, 6.4.1977, s. 9).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne … (Úř. věst. …).

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(39)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(40)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(41)  Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.

(42)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(43)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(44)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(45)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(46)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (Úř. věst. L).

(47)  COM(2018)0374. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti.

(48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (kodifikované znění) (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(49)  Směrnice Rady ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 0040–0048).

PŘÍLOHA I

SEZNAM ZEMÍ A ÚZEMÍ V OBLASTI SOUSEDSTVÍ

Alžírsko

Arménie

Ázerbájdžán

Bělorusko

Egypt

Gruzie

Izrael

Jordánsko

Libanon

Libye

Moldavská republika

Maroko

okupované palestinské území

Sýrie

Tunisko

Ukrajina

Podpora Unie v rámci této oblasti se může rovněž používat k tomu, aby se Ruské federaci umožnila účast v programech přeshraniční spolupráce a jiných příslušných programech pro více zemí , včetně spolupráce v oblasti vzdělávání, zejména výměny studentů . [pozm. návrh 324]

PŘÍLOHA II

OBLASTI SPOLUPRÁCE PRO ZEMĚPISNÉ PROGRAMY

A.   Pro všechny zeměpisné regiony

LIDÉ

1.

Řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva

a)

posílení upevnění demokracie a  inkluzivních demokratických procesů, správy věcí veřejných a dohledu, včetně nezávislého soudnictví, zásad právního státu a transparentních , mírumilovných a  a důvěryhodných volebních procesů; [pozm. návrh 325]

b)

posílení větší prosazování a podpora lidských práv, jak jsou uvedeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv, a uplatňování souvisejících mezinárodních nástrojů, podpora a ochrana lidských práv, a základních svobod přispívání k uplatňování globálních a regionálních paktů a rámců, rozšiřování schopnosti občanské společnosti k jejich provádění a monitorování a příprava základů pro vypracování právního rámce na ochranu osob vysídlených z důvodu změny klimatu ; [pozm. návrh 326]

c)

podpora boje proti diskriminaci ve všech jejích formách a zásady rovnosti, zejména rovnosti žen a mužů, a práv a posílení postavení žen a dívek a práv dětí, mladých lidí, osob se zdravotním postižením a  příslušníků menšin , osob LGBTI a domorodého obyvatelstva ; [pozm. návrh 327]

d)

podpora prosperující občanské společnosti a  posílení její úlohy při politických změnách, v reformních procesech a demokratických transformacích a prosazování příznivého prostředí pro zapojení občanské společnosti a občanů do politického života a kontroly rozhodování; [pozm. návrh 328]

e)

zlepšení plurality, nezávislosti a profesionality svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků;

f)

budování odolnosti států, společností, komunit a jednotlivců, vůči politickým, hospodářským aby byli schopni odolávat , environmentálním a hospodářským , demografickým a společenským tlakům a přírodním a člověkem způsobeným katastrofám a konfliktům, zdravotním krizím a otřesům a tlakům a otřesům v souvislosti s potravinami oblasti zajišťování potravin, přizpůsobit se jim a rychle se z nich zotavit ; [pozm. návrh 329]

g)

posílení rozvoje demokratických veřejných institucí na mezinárodní, celostátní a nižší úrovni, včetně nezávislého, efektivního, účinného a odpovědného soudního systému, podpora právního státu , mezinárodní spravedlnost, odpovědnost a přístup ke spravedlnosti pro všechny; [pozm. návrh 330]

h)

podpora reformních procesů veřejné správy, mimo jiné prostřednictvím využívání elektronické veřejné správy zaměřené na občany, posílení právních rámců a institucionálního uspořádání, národních statistických systémů, kapacit, řádného řízení veřejných financí a přispívání k boji proti korupci , vyhýbání se daňové povinnosti, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování ; [pozm. návrh 331]

i)

podpora inkluzivních, vyvážených a integrovaných územních a městských politik posílením veřejných institucí a orgánů na celostátní a nižší úrovni a napomáhání účinné decentralizaci a procesům restrukturalizace státu;

j)

zvýšení transparentnosti a odpovědnosti veřejných institucí, posílení zadávání veřejných zakázek , včetně podpory rozvoje kritérií a cílů udržitelnosti (environmentálních, sociálních a ekonomických) a správy veřejných financí, rozvoj elektronické veřejné správy a zlepšení poskytování služeb; [pozm. návrh 332]

k)

podpora udržitelného, odpovědného a transparentního řízení odvětví přírodních zdrojů a souvisejících příjmů a reforem k zajištění spravedlivých, odůvodněných a udržitelných daňových politik;

ka)

podpora parlamentní demokracie. [pozm. návrh 333]

2.

Vymýcení chudoby, boj proti nerovnostem a lidský rozvoj

a)

vymýcení chudoby ve všech jejích aspektech, řešení diskriminace a nerovností a cíl nikoho neopomíjet a v první řadě oslovení těch nejopomíjenějších upřednostněním investic do veřejných služeb v oblasti zdravotní péče, výživy, vzdělávání a sociální ochrany ; [pozm. návrh 334]

b)

zvýšení úsilí o přijetí politik politiky odpovídající investice odpovídajících investic na podporu , ochranu a plnění práv žen a mladých lidí , dětí a osob se zdravotním postižením s cílem usnadnit jejich zapojení do společenského, občanského a hospodářského života a smysluplnou účast a zajistit jejich plný příspěvek k inkluzivnímu růstu a udržitelnému rozvoji; [pozm. návrh 335]

c)

podpora ochrany a naplňování práv a posílení postavení žen a dívek, včetně hospodářských, pracovních a sociálních práv , práva k půdě a sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a předcházení sexuálnímu a genderovému násilí ve všech formách a ochrana žen a dívek před tímto násilím ; to zahrnuje podporu přístupu všech ke komplexním informacím o sexuálním a reprodukčním zdraví a ke komplexnímu sexuálnímu vzdělávání; podpora spolupráce v oblasti výzkumu a inovací týkajících se nových a vylepšených nástrojů zajišťujících sexuální a reprodukční zdravotní péči, včetně plánování rodiny, zejména v prostředí s omezenými finančními prostředky ; [pozm. návrh 336]

d)

věnování zvláštní pozornosti těm, kteří jsou znevýhodnění, ohrožení znevýhodněni , ohroženi a na okraji společnosti, mimo jiné dětem, starším osobám, osobám se zdravotním postižením, osobám LGBTI a domorodým národům. To zahrnuje podporu přechodu od institucionální ke komunitní péči o děti se zdravotním postižením i bez něj ; [pozm. návrh 337]

e)

napomáhání prosazování integrovaného přístupu k podpoře komunit, především těch nejchudších, zajištěním které se nejhůře oslovují, na základě lepší všeobecné dostupnosti základních potřeb a služeb , zejména v oblasti zdraví, včetně služeb, informací a potřeb týkajících se sexuálního a reprodukčního zdraví, a dostupnosti vzdělávání, výživy a sociální ochrany ; [pozm. návrh 338]

f)

umožnit dětem, zejména těm nejvíce marginalizovaným, co nejlepší start do života pomocí investic do rozvoje v raném dětství a zajistit, aby děti postižené chudobou nebo nerovností měly přístup k základním službám, jako je zdravotní péče, výživa, vzdělávání a sociální ochrana; podpora zajištění bezpečného a podnětného prostředí coby důležitého prvku na podporu zdravé mladé populace, která je by byla schopna dosáhnout svého plného potenciálu , se zvláštním přihlédnutím k potřebám dívek ; [pozm. návrh 339]

g)

podpora všeobecného přístupu k dostatečnému množství cenově dostupných, bezpečných a výživných potravin, a to zejména pro osoby, které jsou nejvíce ohroženy, mimo jiné děti do pěti let, dospívající dívky a chlapci a také ženy, zejména během těhotenství a kojení, a zajištění potravinového zabezpečení a výživy především v zemích, které se potýkají s vleklými nebo opakujícími se krizemi; podpora víceodvětvového přístupu k zemědělství zaměřeného na výživu; [pozm. návrh 340]

h)

podpora všeobecného přístupu k nezávadné pitné vodě v dostatečném množství, sanitárním a hygienickým zařízením a udržitelným a integrovaným systémům hospodaření s vodou jako určujícím faktorům zdravotní péče, vzdělávání, výživy, odolnosti vůči změně klimatu a rovnosti žen a mužů ; [pozm. návrh 341]

i)

zajištění všeobecné zdravotní péče s rovným přístupem ke kvalitním a cenově přístupným zdravotním službám, kromě jiného i podporou budování silných, kvalitních a odolných systémů zdravotní péče a zvýšení kapacity pro včasné varování, snížení rizik, řízení a obnovu; doplňování opatření prostřednictvím rámcového programu Unie pro výzkum a inovace, aby bylo možné řešit celosvětové hrozby pro zdraví, vyvinout bezpečné, účinné a cenově dostupné očkovací látky a léčebné metody pro nemoci související s chudobou a opomíjené nemoci a zlepšit reakci na zdravotní výzvy, včetně přenosných onemocnění, antimikrobiální rezistence a nových onemocnění a epidemií; [pozm. návrh 342]

j)

podpora všeobecné a spravedlivé sociální ochrany a posílení sociálních bezpečnostních sítí v zájmu zaručení základního příjmu, prevence opakovaných návratů do stavu extrémní chudoby a rozvoje odolnosti;

ja)

posílení odolnosti lidí a komunit, mimo jiné prostřednictvím vyšších investic do projektů snižování rizika katastrof a projektů připravenosti na úrovni komunit; [pozm. návrh 343]

jb)

podpora celostátních, regionálních a místních vlád a správních orgánů s cílem zajistit požadovanou infrastrukturu, mimo jiné fyzické, technické a lidské zdroje, s využitím nejnovějšího technického vývoje ve správní oblasti, aby bylo možné řádně provádět veškerou registraci občanů (od narození do smrti) a v případě potřeby zveřejňovat oficiálně uznávané duplicitní dokumenty, aby se zajistilo, že všichni občané oficiálně existují a mají přístup ke svým základním právům; [pozm. návrh 344]

k)

prosazování inkluzivního udržitelného rozvoje měst s cílem řešit nerovnosti, které jsou s městským prostředím spojené, s tím, že se pozornost zaměří na ty nejpotřebnější , a používání přístupu zohledňujícího rovnost žen a mužů ; [pozm. návrh 345]

l)

podpora místních orgánů v zájmu lepšího poskytování základních služeb na úrovni měst a rovného přístupu k potravinovému zabezpečení a dostupnému a důstojnému bydlení za přiměřenou cenu a zlepšení kvality života zejména pro osoby žijící v neoficiálních osadách a slumech; [pozm. návrh 346]

m)

prosazování dosažení mezinárodně dohodnutých cílů v oblasti vzdělávání se zvláštním zaměřením na bezplatné systémy veřejného vzdělávání prostřednictvím inkluzivního a rovného kvalitního formálního, informálního a neformálního vzdělávání a propagováním celoživotního vzdělávání pro všechny na všech úrovních, včetně rozvoje v raném dětském věku, technického a odborného vzdělávání, mimo jiné i v mimořádných a krizových situacích s využitím digitálních technologií s cílem zlepšit vzdělávání, výuku a učení; [pozm. návrh 347]

ma)

podpora vzdělávacích koridorů s cílem přijímat na univerzity v Unii studenty ze zemí zasažených válečnými konflikty; [pozm. návrh 348]

n)

podpora akcí na budování kapacit, v oblasti mobility ve vzdělávání , budování kapacit a kulturní spolupráce směrem do partnerských zemí, z partnerských zemí nebo mezi Unií a partnerskými zeměmi a  dále podpora spolupráce a politického dialogu s institucemi, organizacemi, místními prováděcími subjekty a orgány z těchto zemí zemích ; [pozm. návrh 349]

na)

podpora budování kapacit a spolupráce v oblasti vědy, techniky a výzkumu, zejména při řešení společenských problémů souvisejících s chudobou, které se nepřiměřeně dotýkají partnerských zemí, a v případě opomíjených oblastí výzkumu a inovací s omezenými investicemi ze soukromého sektoru, a v oblasti veřejně přístupných dat, a podpora sociálních inovací; [pozm. návrh 350]

o)

podpora posílení kapacit a spolupráce v oblastech vědy, technologie techniky a výzkumu a veřejně přístupných dat , dat velkého objemu, umělé inteligence a inovací v koordinaci s rámcovým programem Unie pro výzkum a inovace s cílem bojovat především proti odlivu mozků ; [pozm. návrh 351]

p)

zvýšení koordinace mezi všemi příslušnými aktéry s cílem poskytnout pomoc při přechodu z mimořádné situace do fáze rozvoje;

q)

podpora mezikulturního dialogu a kulturní rozmanitosti ve všech formách, zachování a podpora kulturního dědictví a uvolnění využití potenciálu kulturního a tvůrčího odvětví ve prospěch udržitelného, sociálního a hospodářského rozvoje; [pozm. návrh 352]

qa)

podpora akcí a spolupráce v oblasti sportu s cílem přispět k posílení postavení žen a mladých lidí, jednotlivců i komunit a také cílů agendy 2030 v oblasti zdraví, vzdělávání a sociálního začlenění; [pozm. návrh 353]

r)

podpora důstojnosti a odolnosti osob, které jsou dlouhodobě nuceně vysídleny, a jejich zapojení do hospodářského a společenského života v hostitelských zemích a hostitelských komunitách.

3.

Migrace, a mobilita a násilné vysídlení [pozm. návrh 354]

-a)

podpora účinné migrační politiky založené na lidských právech na všech úrovních, včetně programů ochrany, s cílem usnadnit bezpečnou, řádnou a legální migraci; [pozm. návrh 355]

a)

příspěvek k posílení dvoustranných, regionálních a mezinárodních partnerství v oblasti migrace a mobility , mimo jiné partnerství „jih-jih“, na základě integrovaného a vyváženého přístupu, zahrnující všechny aspekty migrace, včetně pomoci při provádění unijních dvoustranných nebo regionálních dohod a ujednání, včetně partnerství a to v souladu s mezinárodním a unijním právem a povinnostmi v oblasti mobility lidských práv ; [pozm. návrh 356]

aa)

poskytování pomoci při uplatňování dvoustranných nebo regionálních dohod a ujednání Unie se třetími zeměmi, včetně partnerství v oblasti mobility, a vytvoření bezpečných a zákonných možností na základě vzájemné odpovědnosti a dodržování veškerých humanitárních závazků a závazků v oblasti lidských práv, mj. prostřednictvím vypracovávání dohod o zjednodušení vízového režimu a přesídlení; [pozm. návrh 357]

b)

podpora udržitelného a úspěšného sociálně-ekonomického opětovného začlenění vracejících se migrantů; [pozm. návrh 358]

c)

řešení a zmírnění základních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlení;

d)

boj proti omezení zranitelnosti při migraci, mj. tím, že se pozornost věnuje nelegální migraci, a zjištění větší mezinárodní reakce na obchodování s lidmi, a převaděčství migrantů, posílení spolupráce v oblasti integrované správy hranic v souladu s mezinárodním a unijním právem ; [pozm. návrh 359]

e)

posílení vědeckých, technických, lidských a institucionálních kapacit v oblasti řízení migrace , mj. shromažďování a používání přesných a rozčleněných údajů, jež tvoří základ pro politiku založenou na důkazech, s cílem usnadnit bezpečnou, řádnou a odpovědnou migraci [pozm. návrh 360];

f)

prosazování účinných a na lidských právech založených migračních politik, včetně programů ochrany; [pozm. návrh 361]

g)

podpora podmínek pro usnadnění legální migrace a řádně řízené mobility, a mezilidských kontaktů, a maximalizace dopadu migrace na rozvoj mimo jiné poskytováním přesných a včasných informací ve všech fázích migrace ; [pozm. návrh 362]

ga)

maximalizace dopadů migrace na rozvoj a zlepšení obecného chápání spojení mezi migrací a rozvojem; [pozm. návrh 363]

h)

zajištění ochrany migrantů a nuceně vysídlených osob zejména s přihlédnutím k ohroženým skupinám, k zajištění přístupu založeného na právech a uznávání a určení statusu osob, které potřebují mezinárodní ochranu, mezi smíšeným migračními vlnami ; [pozm. návrh 364]

i)

podpora řešení založených na rozvoji pro nuceně vysídlené osoby a jejich hostitelské komunity , včetně přístupu ke vzdělání a důstojných pracovních míst, na podporu důstojnosti, odolnosti a soběstačnosti vysídlených osob, a podpora jejich začlenění do hospodářského a společenského života hostitelských zemí ; [pozm. návrh 365]

j)

podpora zapojení diaspory v zemích původu , aby plně přispívala k udržitelnému rozvoji ; [pozm. návrh 366]

k)

podpora rychlejších, levnějších a bezpečnějších převodů peněz ve zdrojových i přijímajících zemích a tedy využití jejich potenciálu pro rozvoj;

ka)

příspěvek k zajištění silnějšího postavení migrantů a společností s cílem dosáhnout jejich plného začlenění a sociální soudržnosti. [pozm. návrh 367]

Spolupráce v této oblasti bude řízena v souladu s [azylovým a migračním fondem] při plném dodržování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. [pozm. návrh 368]

PLANETA

4.

Životní prostředí a změna klimatu

a)

posilování vědeckých, technických, lidských a institucionálních kapacit v oblasti správy, začleňování a monitorování oblasti klimatu a životního prostředí; posilování správy klimatu na regionální a vnitrostátní úrovni;

b)

podpora přizpůsobení se změně klimatu se zvláštním důrazem na zvláště zranitelné státy a obyvatelstvo, které nemají dostatečné prostředky k přijetí nezbytných opatření; přispívání k úsilí partnerů o plnění jejich závazků v oblasti změny klimatu v souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu, včetně plnění vnitrostátně stanoveného příspěvku (NDC) a akčních plánů pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, včetně součinnosti mezi přizpůsobováním a zmírňováním , a o plnění závazků plynoucích z dalších mnohostranných dohod o životním prostředí, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti a Úmluva Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci ; [pozm. návrh 369]

c)

rozvíjení a/nebo posílení udržitelného zeleného a modrého růstu ve všech hospodářských odvětvích;

d)

posílení podpora přístupu k udržitelné energii v rozvojových zemích s cílem dodržet závazek Unie z roku 2012 poskytnout tento přístup do roku 2030 dalším 500 milionům lidí, a to způsobem, který by upřednostňoval malokapacitní řešení, malé elektrické sítě a řešení, která nejsou vázaná na rozvodné sítě a která mají vysokou úroveň, pokud jde o ochranu životního prostředí a zajištění rozvoje; prohloubení spolupráce v oblasti udržitelné energie; podpora a zvýšení rozšíření spolupráce v oblasti energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie podpora přístupu ke spolehlivým, bezpečným, cenově dostupným, čistým a udržitelným službám v oblasti energetiky, zejména k místním a decentralizovaným řešením, která by zajistila přístup k energii osobám žijícím v chudobě a ve vzdálených regionech ; [pozm. návrh 370]

da)

budování kapacit pro začleňování cílů v oblasti udržitelnosti životního prostředí a změny klimatu a usilování o začlenění zeleného růstu do vnitrostátních a místních rozvojových strategií, včetně podpory kritérií udržitelnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek; [pozm. návrh 371]

db)

podpora společenské odpovědnosti podniků, náležitá péče v dodavatelských řetězcích a systematické uplatňování „přístupu předběžné opatrnosti“ a zásady „znečišťovatel platí“; [pozm. návrh 372]

dc)

podpora ekologicky udržitelných zemědělských postupů včetně agroekologie, u nichž se prokázalo, že přispívají k ochraně ekosystémů a biologické rozmanitosti a dlouhodobě zvyšují environmentální a sociální odolnost vůči změně klimatu; [pozm. návrh 373]

e)

zlepšení místních, vnitrostátních, regionálních a kontinentálních multimodálních dopravních sítí a služeb s cílem dále zvýšit příležitosti pro udržitelný hospodářský rozvoj odolný vůči změně klimatu a vytváření pracovních míst se zřetelem na nízkouhlíkový rozvoj odolný vůči změně klimatu; posílení usnadňování a liberalizace dopravy, zlepšení udržitelnosti, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a odvětví dopravy;

f)

posílení zajištění širšího zapojení místních komunit a domorodých národů do reakce na změnu klimatu, boj proti ztrátě biologické rozmanitosti a trestné činnosti poškozující volně žijící druhy, zachování ekosystémů a řízení přírodních hospodaření s přírodními zdroji, mj. na základě lepšího hospodaření s půdou a dokonalejší správy vodních zdrojů; podpora udržitelného městského rozvoje a odolnosti v městských oblastech; [pozm. návrh 374]

fa)

zastavení obchodu s nerostnými surovinami pocházejícími z oblastí konfliktů a zneužívání horníků a podpora rozvoje místních komunit v souladu s nařízením (EU) 2017/821, kterým se stanovují povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci, a doprovodných opatření a dále zajištění tohoto přístupu v případě nerostných surovin, na které se toto nařízení dosud nevztahuje; [pozm. návrh 375]

fb)

podpora konceptu vzdělávání pro udržitelný rozvoj, aby měli lidé možnost transformovat společnost a budovat udržitelnou budoucnost; [pozm. návrh 376]

g)

podpora zachování, udržitelného řízení, využívání a obnovy přírodních zdrojů, zdravých ekosystémů a zastavení ztráty biologické rozmanitosti a podpora ochrany volně žijících a planě rostoucích druhů , včetně boje proti pytláctví a obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy ; [pozm. návrh 377]

ga)

boj proti ztrátě biologické rozmanitosti, uplatňování mezinárodních a unijních iniciativ k jejich řešení, zejména prosazováním zachování, udržitelného využívání a řízení suchozemských a mořských ekosystémů a související biologické rozmanitosti; [pozm. návrh 378]

h)

podpora integrovaného a udržitelného vodního hospodářství a přeshraniční spolupráce v oblasti vody v souladu s mezinárodním právem ; [pozm. návrh 379]

i)

podpora zachování a zvýšení zásob uhlíku prostřednictvím udržitelného obhospodařování, pokud jde o využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví, a boj proti zhoršování životního prostředí, desertifikaci a znehodnocování půdy a lesů a proti suchu ; [pozm. návrh 380]

j)

omezení odlesňování, podpora prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví (FLEGT) a boj proti nezákonné těžbě dřeva, obchodu s nezákonně vytěženým dřevem a výrobky z tohoto dřeva; podpora lepší správy a budování kapacit pro udržitelné hospodaření s přírodními zdroji; podpora vyjednávání dobrovolných dohod o partnerství a jejich plnění; [pozm. návrh 381]

k)

podpora správy oceánů, včetně ochrany a zachování a obnovy pobřežních a mořských oblastí ve všech jejich formách, včetně ekosystémů, boje proti odpadkům v moři, boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (rybolov NNN) a ochrany mořské biologické rozmanitosti v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu ; [pozm. návrh 382]

l)

posilování snižování zajištění většího omezení rizika katastrof , připravenosti odolnosti na regionální úrovni odolnosti prostřednictvím komunitního přístupu zaměřeného na lidi , v součinnosti s politikami politikou a opatřeními v oblasti přizpůsobování se změně klimatu; [pozm. návrh 383]

m)

podpora účinného využívání zdrojů a udržitelné spotřeby a výroby, včetně boje proti znečištění a řádného nakládání s chemickými látkami a odpadem (v celém dodavatelském řetězci) , mj. na základě omezeného používání přírodních zdrojů, které jsou využívány k financování konfliktů, a podporou zúčastněných subjektů při dodržování iniciativ, jako je systém certifikace kimberleyského procesu ; boj proti znečištění a řádné nakládání s chemickými látkami a odpadem; [pozm. návrh 384]

n)

podpora úsilí o zlepšení udržitelné hospodářské diverzifikace, konkurenceschopnosti , dodavatelských řetězců se sdílenými hodnotami spravedlivého obchodu, rozvoje soukromého sektoru se zvláštním důrazem na nízkouhlíkový a vůči změnám klimatu odolný zelený růst, mikropodniků, malých sociálních podniků malých a středních podniků a družstev s využitím výhod existujících obchodních dohod s EU , pokud jde o zajištění rozvoje; [pozm. návrh 385]

na)

plnění mezinárodních závazků týkajících se zachování biologické rozmanitosti uvedených ve smlouvách, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti, Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) a dalších smluv o biologické rozmanitosti; [pozm. návrh 386]

nb)

zajištění větší integrace a začlenění cílů v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí do rozvojové spolupráce Unie prostřednictvím podpory metodické a výzkumné práce o rozvojových zemích, kterou by ve vlastní zemi prováděly rozvojové země, včetně mechanismů monitorování, podávání zpráv a ověřování, mapování ekosystémů, posuzování a oceňování, rozšiřování odborných znalostí v oblasti životního prostředí a podpora inovačních opatření a ucelené politiky; [pozm. návrh 387]

nc)

řešení globálních a nadregionálních účinků změny klimatu, které by mohly mít destabilizující dopad na rozvoj, mír a bezpečnost. [pozm. návrh 388]

PROSPERITA

5.

Inkluzivní a udržitelný hospodářský růst a důstojné pracovní podmínky

a)

podpora podnikání, mimo jiné prostřednictvím mikrofinancování, důstojných pracovních míst a zaměstnatelnosti prostřednictvím rozvoje dovedností a schopností, včetně vzdělávání, zlepšení úplného uplatňování pracovních norem MOP, včetně sociálního dialogu boje proti dětské práci, a pracovních podmínek ve zdravém prostředí, mzdy, která by zajišťovala živobytí, a vytváření příležitostí zejména pro mladé lidi; [pozm. návrh 389]

b)

podpora vnitrostátních cest rozvoje, jež maximalizují pozitivní sociální výsledky a dopady, prosazování účinného prosazování progresivního únosného zdanění a veřejných politik veřejné politiky přerozdělování , a vytváření a rozšiřování udržitelných systémů sociální ochrany a systémů sociálního pojištění; podpora úsilí na vnitrostátní a mezinárodní úrovni v boji proti daňovým únikům a daňovým rájům ; [pozm. návrh 390]

c)

zlepšení odpovědného podnikatelského a investičního prostředí, vytvoření příznivého regulačního prostředí pro hospodářský rozvoj a podpora společností, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, družstev a sociálních podniků, při rozšiřování jejich podnikatelských aktivit a vytváření důstojných pracovních míst , podpora rozvoje solidární ekonomiky a zvýšení odpovědnosti soukromého sektoru ; [pozm. návrh 391]

ca)

podpora mechanismů podnikové odpovědnosti a poskytování náhrad za porušování lidských práv v souvislosti s činností soukromého sektoru; podpora úsilí na místní, regionální a globální úrovni, aby bylo zajištěno dodržování norem v oblasti lidských práv ze strany podniků a regulační vývoj, mj. pokud jde o povinnou náležitou péči a mezinárodní závazný nástroj pro podnikání a lidská práva na celosvětové úrovni; [pozm. návrh 392]

d)

posílení sociální a environmentální udržitelnosti, sociální odpovědnosti podniků a odpovědného podnikání v průběhu celého hodnotového řetězce , zajištění sdílení hodnot, spravedlivých cen a spravedlivých obchodních podmínek ; [pozm. návrh 393]

e)

zvýšení účinnosti a udržitelnosti veřejných výdajů , mj. na základě podpory udržitelného zadávání veřejných zakázek ; [pozm. návrh 394]

f)

zvýšení potenciálu měst coby středisek udržitelného a inkluzivního růstu a inovací;

g)

podpora vnitřní hospodářské, sociální a územní soudržnosti, budování pevnějších vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi a usnadnění rozvoje jak tvůrčího odvětví, tak i  cestovního ruchu jakožto stimulujícího orientovaného na kulturu jakožto faktoru udržitelného rozvoje stimulujícího udržitelný rozvoj ; [pozm. návrh 395]

h)

podpora a diverzifikace udržitelných a inkluzivních zemědělských a potravinových hodnotových řetězců, podpora zabezpečení potravin a hospodářské diverzifikace, přidané hodnoty, regionální integrace, konkurenceschopnosti a  spravedlivého obchodu a posílení udržitelných nízkouhlíkových inovací odolných vůči změně klimatu; [pozm. návrh 396]

ha)

zaměření na ekologicky účinnou zemědělskou intenzifikaci v případě drobných zemědělců, a zejména žen, podporou účinné a udržitelné vnitrostátní politiky, strategií a právních rámců za účelem spravedlivého a udržitelného přístupu ke zdrojům, včetně půdy, vody, (mikro)úvěrů a dalších zemědělských vstupů; [pozm. návrh 397]

hb)

aktivní podpora většího zapojení občanské společnosti a organizací zemědělců do programů tvorby politiky a výzkumu a zajištění jejich většího zapojení do provádění a hodnocení vládních programů; [pozm. návrh 398]

i)

podpora řízení udržitelného rybolovu a udržitelné akvakultury;

j)

podpora všeobecného přístupu k  bezpečné, cenově dostupné a  udržitelné energii, prosazování nízkouhlíkového oběhového hospodářství odolného vůči změně klimatu a účinně využívajícího zdroje, v souladu s Pařížskou dohodou a změně klimatu; [pozm. návrh 399]

k)

podpora inteligentní, udržitelné, inkluzivní a bezpečné mobility a zlepšení dopravního propojení s Unií;

l)

prosazování cenově dostupné, inkluzivní, a spolehlivé a bezpečné digitální konektivity a posílení digitálního hospodářství; prosazování digitální gramotnosti a dovedností; podpora digitálního podnikání a digitální tvorby pracovních míst; podpora používání digitálních technologií jako prostředku zajišťujícího udržitelný rozvoj; řešení kybernetické bezpečnosti, ochrany osobních údajů a další regulační problematiky spojené s digitalizací; [pozm. návrh 400]

m)

rozvoj a posílení trhů a odvětví tak, aby napomáhaly inkluzivnímu a udržitelnému růstu , a spravedlivého obchodu ; [pozm. návrh 401]

n)

podpora agendy regionální integrace, optimálních obchodních politik a optimální obchodní politiky s cílem podpořit inkluzivní udržitelný rozvoj a podpora konsolidace a provádění spravedlivých obchodních dohod mezi EU Unií a jejími partnery , včetně ucelených a asymetrických dohod s partnery z rozvojových zemí; podpora a rozšiřování multilateralismu, udržitelné hospodářské spolupráce a pravidel Světové obchodní organizace ; [pozm. návrh 402]

o)

podpora spolupráce v oblastech oblasti vědy, technologie techniky a výzkumu , digitalizace, a veřejně přístupných dat , dat velkého obejmu, umělé inteligence a inovací , včetně rozvoje vědecké diplomacie ; [pozm. návrh 403]

p)

podpora mezikulturního dialogu a kulturní rozmanitosti ve všech jejích formách , rozvoj místní řemeslné výroby, současného umění a kulturního projevu a ochrana a podpora kulturního dědictví; [pozm. návrh 404]

q)

posílení postavení žen se zřetelem na jejich větší ekonomickou úlohu a účast v rozhodovacím procesu;

r)

zlepšení přístupu k důstojné práci ve zdravém prostředí pro všechny a vytváření inkluzivnějších a dobře fungujících trhů práce a politik politiky zaměstnanosti zaměřených zaměřené na zajištění důstojné práce , dodržování lidských práv a pracovních práv, včetně mzdy, která by zajišťovala živobytí, pro všechny, zejména pro mladé lidi; [pozm. návrh 405]

ra)

zajištění takového přístupu k těžebnímu odvětví, který by byl spravedlivý a udržitelný, aniž by přispíval ke konfliktům nebo korupci; [pozm. návrh 406]

s)

podpora spravedlivého, udržitelného a nenarušeného přístupu k těžebnímu odvětví ; zajištění větší transparentnosti, náležité péče a odpovědnosti investorů při prosazování odpovědnosti soukromého sektoru; uplatňování opatření s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanovují povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí . [pozm. návrh 407]

MÍR

6.

Mír , bezpečnost, a stabilita a mír [pozm. návrh 408]

a)

přispívání k míru a předcházení konfliktům, tím ke stabilitě budováním odolnosti států, společností, komunit a jednotlivců vůči politickým, hospodářským, environmentálním, demografickým a společenským tlakům a  otřesům, mj. podporou posuzování jejich odolnosti, s cílem zjistit, jak vysokou vlastní kapacitu mají společnosti, která by jim umožnila těmto tlakům a  otřesům odolat, přizpůsobit se jim a rychle se zotavit ; [pozm. návrh 409]

aa)

prosazování kultury nenásilí, mj. na základě podpory formální a neformální výchovy k míru; [pozm. návrh 410]

b)

podpora prevence konfliktů, včasného varování a budování míru pomocí zprostředkování, řešení krizí a stabilizace a rekonstrukce území po konfliktech, včetně zajištění větší úlohy žen ve všech těchto fázích; podpora a snadnější budování kapacit v oblasti důvěry, mediace, dialogu a usmíření, dobré sousedské vztahy a další opatření přispívající k předcházení konfliktům a jejich řešení, se zvláštním zřetelem na vznikající napětí mezi komunitami a na opatření zaměřená na usmíření mezi jednotlivými částmi společnosti a při dlouhotrvajících konfliktech a krizích; [pozm. návrh 411]

ba)

podpora rehabilitace a opětovného začlenění obětí ozbrojených konfliktů do společnosti a dále podpora odzbrojení, demobilizace a opětovného začleňování bývalých bojovníků a jejich rodin do občanské společnosti, zejména s ohledem na specifické potřeby žen; [pozm. návrh 412]

bb)

posílení úlohy žen a mládeže při budování míru a předcházení konfliktům a podpora jejich většího začlenění do společnosti, smysluplné občanské a politické účasti a sociálního uznání; podpora uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, zejména v nestabilních zemích, v zemích, kde probíhá konflikt, a v situacích a zemích po skončení konfliktu; [pozm. návrh 413]

c)

podpora reformy bezpečnostního sektoru s ohledem na konflikty , která by postupně poskytuje poskytovala jednotlivcům a státu účinnější , demokratičtější a odpovědnější zajištění bezpečnosti pro udržitelný rozvoj a mír ; [pozm. návrh 414]

d)

napomáhání budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje; [pozm. návrh 415]

da)

podpora regionálních a mezinárodních iniciativ v oblasti odzbrojování a režimů a mechanismů kontroly vývozu zbraní; [pozm. návrh 416]

e)

podpora místních, regionálních a mezinárodních iniciativ, které přispívají k bezpečnosti, stabilitě a míru , a propojování těchto různých iniciativ ; [pozm. návrh 417]

f)

prevence radikalizace, která vede k násilnému extremismu a terorismu, a boj proti ní prostřednictvím kontextově specifických programů a akcí, které by přihlížely ke konfliktům a k genderovému hledisku a byly by zaměřeny na lidi ; [pozm. návrh 418]

fa)

řešení problematiky socioekonomického dopadu protipěchotních min, nevybuchlé munice nebo zbytků výbušnin z války na civilní obyvatelstvo, včetně potřeb žen; [pozm. návrh 419]

fb)

řešení sociálního dopadu či restrukturalizace ozbrojených sil, včetně potřeb žen; [pozm. návrh 420]

fc)

podpora účelově zřízených místních, regionálních, celostátních a mezinárodních tribunálů, komisí a mechanismů pro zjišťování pravdy a pro usmíření; [pozm. návrh 421]

g)

boj proti jakékoli formě násilí, korupce a organizovaného zločinu a praní peněz;

h)

podpora přeshraniční spolupráce týkající se udržitelného řízení sdílených přírodních zdrojů v souladu s mezinárodním a unijním právem ; [pozm. návrh 422]

i)

spolupráce se třetími zeměmi v oblasti mírového využívání jaderné energie, zejména prostřednictvím budování kapacit a rozvoje infrastruktury ve třetích zemích v oblastech zdraví, zemědělství a bezpečnosti potravin; a dále podpora sociálních opatření zaměřených na řešení důsledků pro nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, které by případně byly vystaveny radiační havárii, a na zlepšení jejich životních podmínek; podpora správy managementu znalostí, odborné přípravy a vzdělávání v jaderné oblasti . Tato činnost se vyvíjí společně s činností v rámci evropského nástroje pro jadernou bezpečnost zřízeného prostřednictvím nařízení o EINS [pozm. návrh 423]

j)

zvýšení námořní bezpečnosti a ochrany se zřetelem na bezpečné, chráněné, čisté a udržitelně spravované oceány; [pozm. návrh 424]

k)

podpora budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, odolných digitálních sítí, ochrany údajů a soukromí.

PARTNERSTVÍ

7.

Partnerství

a)

posílení odpovědnosti zemí, partnerství a dialogu s cílem přispět k vyšší účinnosti rozvojové spolupráce ve všech jejích aspektech (se zvláštním zřetelem na konkrétní problémy nejméně rozvinutých zemí a zemí postižených konfliktem a rovněž na konkrétní problémy přechodového období vyspělejších rozvojových zemí);

b)

prohloubení politického, hospodářského, sociálního, environmentálního a kulturního dialogu mezi Unií a třetími zeměmi a regionálními organizacemi a podpora plnění dvoustranných a mezinárodních závazků;

c)

podpora dobrých sousedských vztahů, regionální integrace, zvýšené propojenosti, spolupráce a dialogu;

ca)

podpora a prohloubení spolupráce partnerských zemí a regionů se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie a se zámořskými zeměmi a územími, na něž se vztahuje rozhodnutí Rady  (1) o […] o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii; [pozm. návrh 425]

d)

prosazování příznivějšího prostředí pro organizace občanské společnosti, včetně nadací, podpora jejich smysluplné a strukturované účasti na domácích politikách domácí politice a jejich schopnosti plnit úlohu nezávislých aktérů v oblasti rozvoje a správy věcí veřejných; posílení rozšiřování nových způsobů partnerství s organizacemi občanské společnosti, prosazování věcného a strukturovaného dialogu s Unií a účinného využívání a provádění plánů EU Unie pro zapojení občanské společnosti; [pozm. návrh 426]

e)

spolupráce s místními orgány a podpora jejich úlohy jakožto tvůrců politik a rozhodovacích orgánů s cílem posílit místní rozvoj a lepší správu věcí veřejných;

f)

účinnější spolupráce s občany a obránci lidských práv ve třetích zemích, včetně plného využití hospodářské, kulturní , sportovní a veřejné diplomacie; [pozm. návrh 427]

g)

zapojení průmyslových a vyspělejších rozvojových zemí do provádění Agendy 2030, programu pro globální veřejné statky a výzvy, mimo jiné v oblasti spolupráce jih-jih a třístranné spolupráce;

h)

podpora regionální integrace a spolupráce na základě přístupu zaměřeného na výsledky a prostřednictvím podpory regionální integrace a dialogu.

B.   Specifické pro oblast sousedství

a)

prosazování posílené politické spolupráce;

b)

podpora provádění dohod o přidružení nebo jiných stávajících a budoucích dohod a společně dohodnutých programů pro přidružení a priorit partnerství nebo rovnocenných dokumentů;

c)

prosazování posíleného partnerství se společnostmi mezi Unií a partnerskými zeměmi, mimo jiné prostřednictvím mezilidských kontaktů;

d)

posílení regionální spolupráce, zejména v rámci Východního partnerství, Unie pro Středomoří a celého evropského sousedství, a přeshraniční spolupráce;

e)

dosažení postupné integrace do vnitřního trhu Unie a posílené odvětvové a meziodvětvové spolupráce, mimo jiné prostřednictvím sbližování a sjednocování právních a správních předpisů s předpisy Unie a dalšími příslušnými mezinárodními standardy, mimo jiné prostřednictvím prohloubených a komplexních zón volného obchodu, souvisejícího budování institucí a investic. [pozm. návrh 428]


(1)  Nařízení Rady …/…ze dne … o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (Úř. věst. …).

PŘÍLOHA III

OBLASTI INTERVENCE PRO TEMATICKÉ PROGRAMY

1.   OBLASTI INTERVENCE TÝKAJÍCÍ SE LIDSKÝCH PRÁV A DEMOKRACIE

Přispívání k prosazování základních hodnot demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv, úcty k lidské důstojnosti, zásadám nediskriminace, rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. [pozm. návrh 429]

Umožnění spolupráce a partnerství s občanskou společností v otázkách lidských práv a demokracie, mimo jiné v citlivých a naléhavých situacích. Za účelem dosažení níže uvedených cílů je na všech úrovních rozvíjena jednotná a ucelená strategie. [pozm. návrh 430]

Dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny, napomáhání vytváření společností, v nichž převládá účast, nediskriminace, tolerance, spravedlnost a odpovědnost, solidarita a rovnost. Respektování a dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny je monitorováno, prosazováno a posilováno v souladu se zásadami univerzálnosti, nedělitelnosti a vzájemné závislosti lidských práv. Oblast působnosti programu zahrnuje občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní práva. Při řešení problémů v oblasti lidských práv je třeba stimulovat občanskou společnost a chránit a posilovat postavení ochránců lidských práv, a to i ve vztahu ke zmenšujícímu se prostoru pro jejich činnost. [pozm. návrh 431]

Rozvoj, posílení a ochrana demokracie, komplexní řešení všech aspektů demokratické správy, včetně posílení demokratického pluralismu, účasti občanů a podpory důvěryhodných a transparentních volebních procesů. Demokracie je posilována dodržováním hlavních pilířů demokratických systémů, včetně právního státu, demokratických norem a hodnot, nezávislých sdělovacích prostředků, odpovědných a inkluzivních institucí, včetně politických stran a parlamentů, a boje proti korupci. Volební pozorovatelské mise se plně podílejí na širší podpoře demokratických procesů. V této souvislosti zůstávají pozorovatelské mise EU, jakož i opatření navazující na doporučení těchto misí hlavní složkou programu. [pozm. návrh 432]

Prosazování účinného multilateralismu a strategického partnerství, přispívání k posílení kapacit mezinárodních, regionálních a vnitrostátních rámců prostřednictvím podpory a ochrany lidských práv, demokracie a právního státu. Jsou rozvíjena strategická partnerství, přičemž je zvláštní pozornost věnována Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva, Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS) a příslušným regionálním a vnitrostátním mechanismům v oblasti lidských práv. Kromě toho program podporuje vzdělávání a výzkum v oblasti lidských práv a demokracie, prostřednictvím globálního kampusu lidských práv a demokracie. [pozm. návrh 433]

V rámci tohoto programu poskytuje Unie v partnerství s občanskou společností pomoc při řešení globálních, celostátních, regionálních a místních problémů s dodržováním lidských práv a demokratizací, a to v těchto strategických oblastech intervence:

1a.

Ochrana obránců lidských práv a ochrana a prosazování lidských práv v zemích a naléhavých situacích, kde jsou lidská práva a základní svobody nejvíce ohroženy, mimo jiné prostřednictvím pružného a komplexního řešení naléhavých potřeb v rámci ochrany obránců lidských práv.

Důraz je kladen na otázky lidských práv a demokracie, které kvůli jejich citlivé povaze nebo naléhavému charakteru nelze řešit pomocí zeměpisných nebo jiných tematických programů. V těchto případech je prioritou podpora dodržování příslušného mezinárodního práva a poskytnutí hmatatelné podpory a prostředků pro činnost místní občanské společnosti, která je vykonávána za velmi obtížných podmínek. Zvláštní pozornost je rovněž věnována rozšíření zvláštního mechanismu ochrany obránců lidských práv.

1b.

Dodržování lidských práv a základních svobod v případě všech, napomáhání vytváření společností, v nichž by převládala účast, zákaz diskriminace, rovnost, sociální spravedlnost, mezinárodní spravedlnost a odpovědnost.

Na základě pomoci Unie je díky nezávislosti akcí a vysoké flexibilitě, pokud jde o způsob spolupráce, možné řešit nejcitlivější politické otázky, jako je trest smrti, mučení, svoboda projevu tam, kde je omezována, diskriminace zranitelných skupin, ochrana a prosazování práv dítěte (např. pokud jde o dětskou práci, obchodování s dětmi, dětskou prostituci a dětské vojáky), a reagovat na vznikající a složité problémy, jako je ochrana osob vysídlených v důsledku změny klimatu.

1c.

Upevňování a podpora demokracie týkající se všech aspektů demokratické správy věcí veřejných, včetně upevňování demokratického pluralismu, rozšiřování účasti občanů, vytváření příznivého prostředí pro občanskou společnost, a podpora důvěryhodných, inkluzivních a transparentních volebních procesů, zejména prostřednictvím volebních pozorovatelských misí EU.

Demokracie je upevňována prostřednictvím dodržování hlavních pilířů demokratických systémů, včetně právního státu, demokratických norem a hodnot, nezávislých sdělovacích prostředků, odpovědných a inkluzivních institucí, včetně politických stran a parlamentů, a také prostřednictvím odpovědných bezpečnostních orgánů a boje proti korupci. Prioritou je poskytování hmatatelné podpory a prostředků pro činnost politických aktérů, kterou vykonávají za velmi obtížných podmínek. Na širší podpoře demokratických procesů se plně podílejí volební pozorovatelské mise. V této souvislosti jsou pozorovatelské mise EU stejně jako opatření přijatá v návaznosti na doporučení těchto misí i nadále hlavní složkou programu. Dále se pomoc Unie zaměřuje na podporu občanských organizací pro pozorování voleb a jejich regionálních sítí po celém světě. Je nutné rozšířit kapacitu a zajistit větší viditelnost občanských organizací pro pozorování voleb v rámci evropského východního a jižního sousedství a příslušných organizací regionálních platforem, a to prosazováním trvalého programu vzájemného proškolování pro nezávislé, nestranné občanské volební pozorovatelské organizace. Unie se snaží o rozšíření kapacity domácích občanských organizací pro pozorování voleb, zajistí vzdělávání voličů, mediální gramotnost, programy pro sledování toho, jak jsou uplatňována doporučení domácích a mezinárodních volebních pozorovatelských misí, a brání důvěryhodnost a důvěru v instituty voleb a jejich pozorování.

1d.

Prosazování účinného multilateralismu a strategického partnerství, přispívání k rozšíření kapacit mezinárodních, regionálních a celostátních rámců a upevňování postavení místních aktérů prostřednictvím podpory a ochrany lidských práv, demokracie a právního státu.

Je nezbytné vytvořit partnerství pro lidská práva, která by se zaměřovala na upevnění národní a mezinárodní struktury lidských práv, včetně podpory multilateralismu, mj. nezávislosti a účinnosti Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva, Mezinárodního trestního soudu (MTS) a příslušných regionálních mechanismů v oblasti lidských práv. Je nutné zajistit další podporu vzdělávání a výzkumu v oblasti lidských práv a demokracie a prosazování akademických svobod, mimo jiné prostřednictvím globálního kampusu lidských práv a demokracie.

1e.

Podpora nové meziregionální součinnosti a vytváření sítí mezi místní občanskou společností a mezi občanskou společností a dalšími příslušnými orgány a mechanismy na ochranu lidských práv s cílem zajistit co nejširší výměnu osvědčených postupů v oblasti lidských práv a demokracie a vytvořit pozitivní dynamiku.

Důraz bude kladen na ochranu a prosazování zásady univerzálnosti, nacházení a výměnu osvědčených postupů v oblasti všech lidských práv, ať již občanských a politických práv, nebo hospodářských, sociálních a kulturních a základních svobod, mj. při řešení hlavních problémů, včetně zajištění trvalé bezpečnosti, boje proti terorismu, nelegální migrace a zmenšování prostoru pro nevládní organizace. Bude to vyžadovat intenzivnější úsilí, aby se dostala do kontaktu široká škála zúčastněných stran v oblasti lidských práv (např. aktivisté z místní občanské společnosti a z oblasti lidských práv, právníci, akademická obec, národní instituce pro lidská práva a práva žen, odbory) z různých zemí a kontinentů, které by mohly v oblasti lidských práv dosáhnout úspěchu s multiplikačním účinkem.

1f.

Unie dále ve svých vztazích s třetími zeměmi v rámci tohoto nástroje prosazuje mezinárodní úsilí o uzavření mnohostranné dohody o zákazu obchodu se zbožím používaným k mučení a výkonu trestu smrti. [pozm. návrh 434]

2.   OBLASTI INTERVENCE TÝKAJÍCÍ SE ORGANIZACÍ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI A MÍSTNÍCH ORGÁNŮ [pozm. návrh 435]

1.

Inkluzivní, participativní, posílený posílená nezávislý občanský prostor občanské společnosti nezávislá občanská společnost a místní orgány v partnerských zemích [pozm. návrh 436]

a)

vytvoření příznivého prostředí pro účast občanů a akce občanské společnosti, mimo jiné prostřednictvím podpory aktivní účasti občanské společnosti na politickém dialogu prostřednictvím nadací; [pozm. návrh 437]

b)

podpora a budování kapacit organizací občanské společnosti, včetně nadací, aby působily jako aktéři rozvoje i správy věcí veřejných; [pozm. návrh 438]

c)

zvýšení kapacit sítí, platforem a aliancí občanských společností partnerských zemí;

ca)

Budování kapacit, koordinace a institucionální posilování sítí občanské společnosti a místních orgánů – včetně jižních sítí organizací občanské společnosti a místních orgánů a zastřešujících organizací za účelem zapojení se do jejich organizací a mezi různými druhy subjektů činných ve veřejné diskusi o rozvoji, jakož i dialogu s vládami v oblasti veřejné politiky a účinného zapojení do procesu rozvoje. [pozm. návrh 439]

2.

Dialog o rozvojové politice s organizacemi občanské společnosti a mezi těmito organizacemi [pozm. návrh 440]

a)

podpora dalších inkluzivních fór pro dialog se zapojením mnoha zúčastněných stran a institucionálního posilování sítí občanské společnosti a místních orgánů , včetně interakce a koordinace mezi občany, organizacemi občanské společnosti, místními orgány, členskými státy, partnerskými zeměmi a jinými klíčovými aktéry rozvoje; [pozm. návrh 441]

b)

umožnění spolupráce a výměny zkušeností mezi aktéry občanské společnosti;

c)

zajištění věcného a trvalého strukturovaného dialogu a partnerství s EU.

3.

Informovanost, znalosti a zapojení evropských občanů, pokud jde o otázky rozvoje

a)

posilování postavení jednotlivců s cílem zvýšit jejich zapojení;

b)

mobilizování veřejné podpory v Unii, kandidátských zemích a potenciálních kandidátech ve prospěch zmírňování chudoby a inkluzivních udržitelných strategií rozvoje v partnerských zemích; [pozm. návrh 442]

ba)

zvyšování povědomí o udržitelné spotřebě a výrobě, povědomí o dodavatelských řetězcích a vlivu kupní síly občanů Unie na umožnění udržitelného rozvoje. [pozm. návrh 443]

3a.

Poskytování základních sociálních služeb obyvatelům v nouzi

Intervence v partnerských zemích, které podporují ohrožené skupiny a skupiny na okraji společnosti prostřednictvím poskytování základních sociálních služeb, jako jsou zdravotnické služby – včetně výživy, vzdělávání, sociální ochrany a přístupu k bezpečné vodě a hygieně poskytované prostřednictvím organizací občanské společnosti a místních orgánů. [pozm. návrh 444]

3b.

Posílení úlohy místních orgánů jako aktérů rozvoje prostřednictvím:

a)

zvyšování způsobilosti sítí, platforem a aliancí místních orgánů v Unii a rozvojových zemích za účelem zajištění věcného a průběžného politického dialogu a účinné účasti v oblasti rozvoje a podpory demokratické správy věcí veřejných, zejména prostřednictvím územního přístupu k místnímu rozvoji;

b)

zvyšování interakce s občany Unie v otázkách rozvoje (zlepšování informovanosti, sdílení znalostí, angažovanost, včetně přijetí kritérií udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek), zejména pokud jde o cíle udržitelného rozvoje, rovněž v Unii, kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích;

c)

zvýšení odpovědnosti a absorpce pomoci prostřednictvím vzdělávacích programů pro pracovníky místních orgánů v oblasti způsobů, jak žádat o finanční prostředky Unie, [pozm. návrh 445]

3.   OBLASTI INTERVENCE TÝKAJÍCÍ SE STABILITY BUDOVÁNÍ MÍRU, PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM  A MÍRU STABILITY [pozm. návrh 446]

1.

Pomoc určená pro předcházení konfliktům, budování míru a připravenost na krize

Unie poskytuje technickou a finanční pomoc, která zahrnuje podporu opatření, jejichž cílem je budování a posilování kapacit Unie a jejích partnerů v oblasti předcházení konfliktům, budování míru a řešení potřeb před krizí a po ní v úzké koordinaci s Organizací spojených národů a dalšími mezinárodními, regionálními a subregionálními organizacemi a státními aktéry a aktéry občanské společnosti v souvislosti s jejich úsilím zejména v těchto oblastech, a to včetně zvláštní pozornosti věnované zapojení žen a mužů, a posilování postavení žen a mladých lidí : [pozm. návrh 447]

a)

včasné varování a analýza rizik citlivých z hlediska konfliktu; budování důvěry, zprostředkování, dialog při tvorbě a opatření týkající se usmíření provádění politik ; [pozm. návrh 448]

aa)

usnadnění a budování kapacity v rámci budování důvěry, zprostředkování, dialogu a opatření k usmíření se zvláštním přihlédnutím ke vznikajícímu napětí mezi komunitami a zejména k předcházení genocidě a zločinům proti lidskosti; [pozm. návrh 449]

ab)

posilování kapacit pro účast a nasazování v civilních stabilizačních misích; posílení kapacit Unie, občanské společnosti a partnerů Unie pro účast a rozmístění civilních mírových misí a misí na budování míru; výměna informací a osvědčených postupů v oblasti budování míru, analýzy konfliktů, včasného varování nebo školení a poskytování služeb; [pozm. návrh 450]

b)

obnova podpora obnovy po skončení konfliktu, včetně řešení otázky pohřešovaných osob po skončení konfliktu a po katastrofách , včetně řešení otázky protipěchotních min a zbytků výbušnin z války prostřednictvím plného provádění příslušných vícestranných dohod, a po katastrofách významných z hlediska politické a bezpečnostní situace ; [pozm. návrh 451]

c)

podpora opatření na podporu budování míru a budování státu , včetně místních a mezinárodních organizací občanské společnosti, států a mezinárodních organizací; a rozvoj strukturálních dialogů mezi nimi na různých úrovních, mezi místní občanskou společností a partnerskými zeměmi a s Unií ; [pozm. návrh 452]

d)

předcházení konfliktům a reakce na krizi;

da)

omezit využívání přírodních zdrojů k financování konfliktů a podporovat dodržování iniciativ, jako je systém certifikace kimberleyského procesu, včetně opatření týkajících se nařízení (EU) 2017/821 Evropské parlament a Rady ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí  (1) , zejména pokud jde o zavedení účinných vnitřních kontrol výroby a obchodu s přírodními zdroji; [pozm. návrh 453]

e)

budování kapacity vojenských aktérů na podporu bezpečnosti rozvoje bezpečnosti v zájmu rozvoje. [pozm. návrh 454]

ea)

podpora akcí propagujících rovnost žen a mužů a posilujících postavení žen, zejména prováděním rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a č. 2250, jakož i účast žen a mladých lidí a jejich zastoupení ve formálních a neformálních mírových procesech; [pozm. návrh 455]

eb)

podpora opatření na propagování kultury nenásilí, včetně formální a neformální výchovy k míru; [pozm. návrh 456]

ec)

podpora opatření posilující odolnost států, společností, společenství a jednotlivců, včetně posouzení odolnosti určeného ke stanovení endogenních kapacit uvnitř společností, které jim umožní odolat, přizpůsobit se a rychle se zotavit z tlaků a otřesů; [pozm. návrh 457]

ed)

podpora mezinárodních trestních tribunálů a ad hoc vnitrostátních tribunálů, komisí pro pravdu a usmíření, přechodného soudnictví a dalších mechanismů pro právní řešení nároků v oblasti lidských práv a uplatňování majetkových práv a rozhodování o nich, zřízených v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv a právního státu; [pozm. návrh 458]

ee)

podpora opatření pro boj proti nedovolenému použití a přístupu k palným zbraním a ručním palným a lehkým zbraním; [pozm. návrh 459]

Opatření v této oblasti:

a)

zahrnují předávání know-how, výměnu informací a osvědčených postupů, posuzování, zkoumání a analýzu rizik nebo hrozeb, systémy včasného varování, odbornou přípravu a poskytování služeb;

b)

přispívají k dalšímu rozvoji strukturálního dialogu o otázkách budování míru;

c)

mohou zahrnovat technickou a finanční pomoc při uplatňování podpůrných činností zaměřených na budování míru a státu. [pozm. návrh 460]

2.

Pomoc při řešení globálních a transregionálních hrozeb a nově vznikajících hrozeb

Unie poskytuje technickou a finanční pomoc na podporu úsilí partnerů a akcí Unie při řešení globálních a transregionálních hrozeb a nově vznikajících hrozeb, zejména v těchto oblastech: [pozm. návrh 461]

a)

ohrožení veřejného pořádku, ochrany a bezpečnosti osob, včetně terorismu, násilného extremismu, organizovaného zločinu, kybernetické kriminality, hybridních hrozeb, nezákonného obchodování, nelegálního obchodu a převozu;, zejména posílení kapacity donucovacích a justičních orgánů zapojených do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti, včetně kybernetické kriminality, a všem formám nezákonného obchodování a do účinné kontroly nelegálního obchodu a převozu.

Prioritou je nadregionální spolupráce se zapojením dvou nebo více třetích zemí, které projevily jednoznačnou politickou vůli vznikající problémy řešit. Opatření kladou důraz zejména na řádnou správu věcí veřejných a musí být v souladu s mezinárodním právem. Spolupráce v boji proti terorismu může být rovněž uskutečňována s jednotlivými zeměmi, regiony nebo mezinárodními, regionálními a subregionálními organizacemi. Pokud jde o pomoc orgánům zapojeným do boje proti terorismu, je prioritou podpora opatření, která se týkají vypracovávání a posilování právních předpisů pro boj proti terorismu, provádění a uplatňování právních předpisů ve finanční, celní a imigrační oblasti, vypracovávání donucovacích postupů, které jsou v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami a mezinárodním právem, posílení demokratické kontroly a mechanismů institucionálního dohledu a předcházení násilnému radikalismu. Pokud jde o pomoc v souvislosti s problematikou drog, je třeba věnovat náležitou pozornost mezinárodní spolupráci s cílem šířit osvědčené postupy vedoucí ke snižování poptávky, výroby a napáchaných škod. [pozm. návrh 462]

b)

ohrožení veřejných prostor, kritické infrastruktury včetně mezinárodní dopravy, včetně osobní a nákladní dopravy, energetických operací a distribuce energie , kybernetické bezpečnosti, hrozby pro veřejné zdraví , včetně náhlých epidemií s možným nadnárodním dopadem, nebo environmentální stabilitu, hrozby v oblasti námořní bezpečnosti, globální a nadregionální hrozby související s dopady změny klimatu s potenciálně destabilizujícím dopadem na mír a bezpečnost ; [pozm. návrh 463]

c)

zmírňování rizik, ať již vzniklých záměrně, náhodně nebo z přírodních příčin, spojených s chemickými, biologickými, radiologickými nebo jadernými materiály či látkami, a rizik pro příslušná zařízení nebo místa; , zejména v těchto oblastech:

(1)

podpora a prosazování civilních výzkumných činností jako alternativy k obrannému výzkumu;

(2)

zlepšení bezpečnostních postupů týkajících se civilních objektů, v nichž jsou uloženy citlivé chemické, biologické, radiologické nebo jaderné materiály či látky nebo v nichž se s těmito materiály nebo látkami nakládá v rámci civilních výzkumných programů;

(3)

podpora – poskytovaná v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů – vytvoření civilní infrastruktury a příslušných civilních studií nutných k demontáži, dekontaminaci nebo přebudování těch zařízení a lokalit sloužících k výrobě nebo skladování zbraní, které byly prohlášeny za vyňaté z obranného programu;

(4)

posílení kapacity příslušných civilních orgánů zapojených do vytváření a vykonávání účinné kontroly nedovoleného obchodu s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály nebo látkami (včetně vybavení pro jejich výrobu nebo nosiče);

(5)

rozvíjení právního rámce a institucionálních kapacit pro zavedení a prosazování účinných kontrol vývozu, zejména pro zboží dvojího užití, včetně opatření v oblasti regionální spolupráce, a pokud jde o provádění ustanovení Smlouvy o obchodu se zbraněmi a podpora jejího dodržování;

(6)

vypracování účinných opatření v oblasti civilní připravenosti na katastrofy, plánování pro případ mimořádných situací, reakce na krizi a kapacit pro sanační opatření.

Tyto činnosti se vyvíjejí společně s činnostmi v rámci evropského nástroje pro jadernou bezpečnost zřízeného prostřednictvím nařízení o EINS. [pozm. návrh 464]

d)

budování kapacity vojenských aktérů na podporu bezpečnosti rozvoje bezpečnosti v zájmu rozvoje. [pozm. návrh 465]

4.   OBLASTI INTERVENCE TÝKAJÍCÍ SE GLOBÁLNÍCH VÝZEV

A.   LIDÉ

1.   Zdraví

a)

rozvoj klíčových prvků účinného a komplexního systému zdravotní péče, které lze nejlépe vyřešit na nadnárodní úrovni, s cílem zajistit rovný , cenově dostupný, inkluzivní a univerzální přístup ke k veřejným zdravotním službám a sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům; [pozm. návrh 466]

aa)

podporovat, poskytovat a rozšiřovat základní služby a psychologickou pomoc obětem násilí, zejména ženám a dětem, které jsou oběťmi znásilnění; [pozm. návrh 467]

b)

posílení globálních iniciativ, které jsou klíčovými aktivátory všeobecné zdravotní péče, a to prostřednictvím celosvětově vedoucí pozice, pokud jde o přístup „zohledňování otázky zdraví ve všech oblastech politiky“ s kontinuální péčí, včetně opatření na podporu zdraví, od prevence po následnou péči;

c)

řešení celosvětové zdravotní bezpečnosti prostřednictvím výzkumu přenosných nemocí, včetně nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených nemocí, a kontroly přenosných nemocí bojem proti nemocem a padělaným lékům , promítnutím znalostí do bezpečných, přístupných a cenově dostupných produktů a politik, které řeší měnící imunizaci, široké spektrum trvalé zátěže způsobené infekčními, nově a opakovaně se zátěž způsobenou chorobami objevujícími chorobami a epidemiemi a rezistenci vůči antimikrobiálním látkám (nepřenosné nemoci, všechny formy podvýživy a environmentální rizikové faktory) a vytváření celosvětových trhů s cílem zlepšit přístup k důležitým zdravotnickým pomůckám a službám zdravotní péče, zejména pro sexuální a reprodukční zdraví. [pozm. návrh 468]

ca)

podpora iniciativ zaměřených na rozšíření přístupu k bezpečným, účinným a cenově dostupným lékům, včetně generických léčiv, diagnostiky a souvisejících zdravotnických technologií, s využitím všech dostupných nástrojů ke snížení cen život zachraňujících léků a diagnostiky; [pozm. návrh 469]

cb)

podpora dobrého zdraví a potírání přenosných nemocí prostřednictvím posílení systémů zdravotní péče a dosažením cílů udržitelného rozvoje, mimo jiné prostřednictvím posíleného zaměření na prevenci a řešení nemocí, jímž lze předcházet očkováním; [pozm. návrh 470]

2.   Vzdělávání

a)

podpora dosažení mezinárodně dohodnutých cílů ve vzdělávání prostřednictvím společného celosvětového úsilí o inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu na všech úrovních, a to i v nouzových a krizových situacích , a se zvláštním důrazem na posílení bezplatných systémů veřejného vzdělávání ; [pozm. návrh 471]

b)

posílení znalostí a rozšíření výzkumu a inovací , dovedností a hodnot prostřednictvím partnerství a aliancí pro aktivní občanství a produktivní, vzdělané, demokratické, inkluzivní a odolné společnosti; [pozm. návrh 472]

c)

podpora celosvětové akce zaměřené na snižování všech aspektů diskriminace a nerovností, například rozdílů mezi dívkami/ženami a chlapci/muži, s cílem zajistit, aby měl každý stejnou možnost podílet se na hospodářském , politickém, a společenském a kulturním životě. [pozm. návrh 473]

ca)

podpora úsilí a zlepšení osvědčených postupů, které používají subjekty občanské společnosti s cílem zajistit inkluzivní a kvalitní vzdělávání v nestabilních prostředích, kde jsou správní struktury slabé; [pozm. návrh 474]

cb)

podpora akcí a podpora spolupráce v oblasti sportu s cílem přispět k posílení postavení žen a mladých lidí, jednotlivců a komunit, jakož i cílů agendy 2030 v oblasti zdraví, vzdělávání a sociálního začlenění; [pozm. návrh 475]

3.   Ženy a děti [pozm. návrh 476]

a)

vedení a podpora místních, vnitrostátních a regionálních iniciativ a celosvětového úsilí, partnerství a aliancí s cílem odstranit všechny formy násilí proti pro práva žen, jak jsou stanovena v Úmluvě OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a jejím opčním protokolu, jakož i opatření pro boj a odstranění všech forem, škodlivých postupů a všech forem diskriminace proti ženám a dívkám; to zahrnuje fyzické, psychologické, sexuální, hospodářské, politické a jiné druhy násilí a diskriminace, včetně vyloučení, jimž jsou ženy vystaveny v různých oblastech svého soukromého a veřejného života; [pozm. návrh 477]

aa)

řešení základních příčin genderových rozdílů jakožto prostředku podpory předcházení konfliktům a budování míru; podpora posílení postavení žen, a to i v jejich úloze při rozvoji a budování míru; posílení zastoupení žen a dívek, jejich hlasu a účasti na sociálním, hospodářském, politickém a občanském životě; [pozm. návrh 478]

ab)

podpora ochrany a naplňování práv žen a dívek, včetně hospodářských, pracovních, sociálních a politických práv a sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a to včetně služeb sexuálního a reprodukčního zdraví, vzdělávání a dodávek; [pozm. návrh 479]

b)

prosazování nových iniciativ za účelem budování silnějších systémů ochrany dětí ve třetích zemích, zajištění, aby byly děti chráněny ve všech oblastech před násilím, zneužíváním a zanedbáváním, mimo jiné prostřednictvím podpory přechodu od institucionální ke komunitní péči o děti. [pozm. návrh 480]

3a.     Děti a mládež

a)

Prosazování nových iniciativ za účelem budování silnějších systémů ochrany dětí, tak aby měly co nejlepší start v životě a aby byly chráněny ve všech oblastech před násilím, zneužíváním a zanedbáváním, mimo jiné prostřednictvím podpory přechodu od institucionální ke komunitní péči o děti;

b)

podpora přístupu k základním sociálním službám pro děti a mládež, včetně dětí a mládeže, kteří jsou nejvíce marginalizováni, se zaměřením na služby v oblasti zdraví, výživy, vzdělávání, předškolního vzdělávání a sociální ochrany, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, informací a dodávek, služeb vstřícných k mládeži a komplexní sexuální výchovy, výživy, vzdělávání a sociální ochrany;

c)

podpora přístupu mladých lidí k dovednostem, k důstojné práci a kvalitním pracovním místům prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a technického vzdělávání a přístupu k digitálním technologiím; podpora podnikání mladých lidí a podpora vytváření udržitelných pracovních míst s důstojnými pracovními podmínkami;

d)

podpora iniciativ, které posilují mladé lidi a děti a podporují politiky a akce, které zaručují jejich začlenění a smysluplné občanské a politické zapojení a společenské uznání a které uznávají jejich skutečný potenciál jakožto pozitivních aktérů změn v oblastech, jako je mír, bezpečnost, udržitelný rozvoj, změna klimatu, ochrana životního prostředí a zmírnění chudoby. [pozm. návrh 481]

4.   Migrace , mobilita a násilné vysídlení [pozm. návrh 482]

a)

zajištění trvalého vedoucího postavení EU při vytváření celosvětové agendy v oblasti správy migrace a násilného vysídlení ve všech jejích aspektech s cílem usnadnit bezpečnou, řádnou a legální migraci ; [pozm. návrh 483]

b)

vedení a podpora celosvětových a meziregionálních politických dialogů, včetně migrace jih-jih a výměn a spolupráce v oblasti migrace a násilného vysídlení; [pozm. návrh 484]

c)

podpora plnění mezinárodních závazků a závazků EU týkajících se migrace a násilného vysídlení, kromě jiného v návaznosti na globální pakt o migraci a globální pakt o uprchlících;

d)

zdokonalení celosvětové základny poznatků, mimo jiné o vazbě mezi migrací a rozvojem, a zavedení akcí pilotního charakteru zaměřených na rozvoj inovativních operačních přístupů v oblasti migrace a násilného vysídlení;

da)

Spolupráce v této oblasti uplatňuje přístup založený na lidských právech a je řízena v souladu s [azylovým a migračním fondem] při plném respektování lidské důstojnosti a dodržování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. [pozm. návrh 485]

5.   Důstojná práce, sociální ochrana a nerovnost

a)

vytváření celosvětové agendy a iniciativ na podporu začlenění silného prvku rovnosti a sociální spravedlnosti v souladu s evropskými hodnotami;

b)

přispívání k celosvětové agendě týkající se důstojné práce pro všechny ve zdravém prostředí v souladu se základními pracovními normami MOP, včetně sociálního dialogu, mezd dostatečných k živobytí a boje proti dětské a nucené práci , zejména zabezpečením udržitelnosti, odpovědnosti v globálních hodnotových řetězcích, na základě horizontálních povinností náležité péče a zvyšování znalostí o účinných politikách zaměstnanosti, které reagují na potřeby trhu práce, včetně odborného vzdělávání a přípravy a celoživotního učení; [pozm. návrh 486]

ba)

podpora globálních iniciativ v oblasti obchodních a lidských práv, včetně odpovědnosti podniků za porušování práv a přístup k nápravě; [pozm. návrh 487]

c)

podpora celosvětových iniciativ v oblasti všeobecné sociální ochrany, které dodržují zásady efektivnosti, udržitelnosti a rovnosti; včetně podpory zaměřené na řešení nerovnosti a zajištění sociální soudržnosti , zejména pomocí vytváření a posilování udržitelných systémů sociální ochrany, systémů sociálního pojištění a daňové reformy, posilování kapacity daňových systémů a boje proti podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování ; [pozm. návrh 488]

d)

trvalý celosvětový výzkum a vývoj prostřednictvím sociálních inovací, které zvyšují sociální začlenění a řeší potřeby nejzranitelnějších vrstev společnosti.

6.   Kultura

a)

podpora iniciativ v oblasti kulturní rozmanitosti a mezikulturního a mezináboženského dialogu pro mírumilovné vztahy mezi komunitami; [pozm. návrh 489]

b)

podpora kultury a tvůrčího a uměleckého vyjádření a jako hybné síly pro udržitelný sociální a hospodářský rozvoj a posílení spolupráce v oblasti a při zachování kulturního dědictví , současného umění a dalších kulturních projevů ; [pozm. návrh 490]

ba)

rozvoj místní řemeslné výroby jako prostředku, který umožňuje chránit místní kulturní dědictví; [pozm. návrh 491]

bb)

posilování spolupráce při ochraně, zachování a posilování kulturního dědictví, včetně zachování obzvláště zranitelného kulturního dědictví, a to zejména z prostředí menšinových a izolovaných společenství a původního obyvatelstva; [pozm. návrh 492]

bc)

podpora iniciativ za navracení kulturních statků do jejich zemí původu nebo jejich restituce v případě nezákonného přisvojení; [pozm. návrh 493]

bd)

podpora kulturní spolupráce s Unií, včetně výměn, partnerství a jiných iniciativ a uznávání profesionality autorů, umělců a kulturních a kreativních subjektů; [pozm. návrh 494]

be)

podpora spolupráce a partnerství mezi sportovními organizacemi; [pozm. návrh 495]

B.   PLANETA

1.   Zajištění zdravého životního prostředí a boj proti změně klimatu

a)

posílení globální správy v oblasti klimatu a životního prostředí, provádění Pařížské dohody o změně klimatu, úmluv z Ria a jiných vícestranných environmentálních dohod;

b)

přispění k promítnutí politik Unie týkajících se životního prostředí a změny klimatu do oblasti vnějších vztahů s plným respektováním zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje ; [pozm. návrh 496]

c)

začlenění cílů v oblasti životního prostředí, změny klimatu a snížení rizika katastrof do politik, plánů a investic, mimo jiné prostřednictvím lepších znalostí a informací , a do programů nebo opatření meziregionální spolupráce mezi partnerskými zeměmi a regiony na jedné straně a sousedními nejvzdálenějšími regiony a zámořskými zeměmi a územími, na něž se vztahuje rozhodnutí o zámořských zemích a územích, na straně druhé ; [pozm. návrh 497]

d)

uskutečňování mezinárodních iniciativ a iniciativ EU zaměřených na podporu přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování a na rozvoj odolný vůči změně klimatu a založený na nízkých emisích, mimo jiné prostřednictvím plnění vnitrostátně stanovených příspěvků (NDC), nízkouhlíkových a vůči změně klimatu odolných strategií, podpora snižování rizika katastrof, řešení zhoršování životního prostředí a zastavení ztráty biologické rozmanitosti, podpora zachování a udržitelného využívání a správy suchozemských a mořských ekosystémů a obnovitelných přírodních zdrojů, včetně půdy, vody, oceánů, rybolovu a lesů, řešení problematiky odlesňování , desertifikace , degradace půdy, nezákonné těžby dřeva a nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy, boj proti znečištění a zajištění zdravého životního prostředí, řešení nově se objevujících problémů týkajících se klimatu a životního prostředí, prosazování účinného využívání zdrojů, udržitelné spotřeby a výroby , integrované řízení vodních zdrojů a řádného nakládání s chemickými látkami a odpadem a podpora přechodu na nízkoemisní zelené a oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu. [pozm. návrh 498]

da)

podpora environmentálně udržitelných zemědělských postupů včetně agroekologie s cílem chránit ekosystémy a biologickou rozmanitost a zlepšit odolnost životního prostředí a společnosti vůči změně klimatu se zvláštním zaměřením na podporu drobných zemědělců, pracovníků a řemeslníků; [pozm. návrh 499]

db)

provádění mezinárodních iniciativ a iniciativ Unie k řešení ztráty biologické rozmanitosti, podpory zachování, udržitelného využívání a řízení suchozemských a mořských ekosystémů a související biologické rozmanitosti; [pozm. návrh 500]

2.   Udržitelná energie

a)

podpora celosvětových úsilí, závazků, partnerství a aliancí, včetně zejména přechodu na udržitelnou energii; [pozm. návrh 501]

aa)

podpora bezpečnosti dodávek energií pro partnerské země a místní společenství, například prostřednictvím diverzifikace zdrojů a tras, řešení otázek kolísání cen, potenciálu pro snížení emisí, zlepšování trhů a posilování propojení energetických a zejména elektrických sítí a obchodu; [pozm. návrh 502]

b)

podpora partnerských vlád, aby přijaly energetickou politiku a reformy trhu s cílem vytvořit příznivé prostředí pro inkluzivní růst a investice zvyšující přístup k energetickým službám, které jsou šetrné ke klimatu, cenově dostupné, moderní, spolehlivé a udržitelné, se silným zaměřením na a upřednostňují obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost; [pozm. návrh 503]

c)

prozkoumání, určení, začleňování v celosvětovém měřítku a podpora finančně udržitelných obchodních modelů s potenciálem pro rozšíření a replikovatelnost, poskytování inovativní a digitální technologie na základě inovativního výzkumu, zajištění vyšší účinnosti, zejména pro decentralizované metody, poskytování přístupu k energii prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné v oblastech, kde je místní kapacita trhu omezená.

C.   PROSPERITA

1.   Udržitelný a inkluzivní růst, důstojná pracovní místa a zapojení soukromého sektoru

a)

prosazování udržitelných soukromých investic prostřednictvím inovativních finančních mechanismů, a sdílení rizika a to i pro nejméně rozvinuté země a nestabilní státy, které by jinak nepřilákaly takové investice a kde lze prokázat adicionalitu ; [pozm. návrh 504]

b)

rozvoj sociálně a ekologicky odpovědného soukromého sektoru, zlepšení podnikatelského prostředí a investičního klimatu, podpora posíleného dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem a budování kapacit, mikropodníků konkurenceschopnosti a odolnosti místních mikropodniků a malých a středních podniků , jakož i družstev a sociálních podniků, a jejich integrace do místního, regionálního a globálního hospodářství ; [pozm. návrh 505]

ba)

podpora finančního začleňování prostřednictvím snadnějšího přístupu k finančním službám a jejich účinného využívání, jako jsou mikroúvěry a úspory, mikropojištění a platby mikropodniků a malých a středních podniků a domácností, zejména znevýhodněných a zranitelných skupin; [pozm. návrh 506]

c)

podpora provádění obchodní politiky a obchodních dohod Unie, a jejich provádění které mají za cíl udržitelný rozvoj ; zlepšování přístupu na trhy partnerských zemí a oživení spravedlivého obchodu, odpovědných investic a obchodních příležitostí pro podniky z Unie a současně odstranění překážek bránících v přístupu na trh a k investicím , snaha o zjednodušení přístupu k technologiím šetrným vůči klimatu a duševnímu vlastnictví a zároveň zajištění co největšího sdílení hodnot a náležité péče v oblasti dodržování lidských práv v dodavatelských řetězcích a při plném respektování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, pokud jde o rozvojové země ; [pozm. návrh 507]

d)

prosazování účinných politických opatření podporujících hospodářskou diverzifikaci, přidanou hodnotu a regionální integraci, jakož i udržitelnou zelenou a modrou ekonomiku;

e)

podpora přístupu k digitálním technologiím, včetně podpory přístupu k financování a finančního začlenění;

f)

podpora udržitelné spotřeby a výroby a inovativních technologií a postupů pro nízkouhlíkové oběhové hospodářství účinně využívající zdroje.

2.   Zabezpečení potravin a výživy

a)

podpora a ovlivňování mezinárodních strategií, organizací, mechanismů a aktérů, kteří rozvíjejí hlavní otázky a rámce celosvětové politiky týkající se udržitelného zabezpečování potravin a výživy a přispívání k odpovědnosti za mezinárodní závazky v oblasti zabezpečování potravin, výživy a udržitelného zemědělství, včetně cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody ; [pozm. návrh 508]

b)

zajištění spravedlivého přístupu k potravinám, včetně pomoci při řešení mezery v oblasti financování výživy; zlepšení globálních veřejných statků s cílem ukončit hlad a podvýživu; nástroje jako globální síť pro potravinové krize zvyšují schopnost náležitě reagovat na krize v oblasti potravin a výživy v kontextu vazeb mezi humanitární oblastí, rozvojem a mírem (a tudíž pomáhají mobilizování zdrojů třetího pilíře); [pozm. návrh 509]

ba)

zlepšení koordinovaného a urychleného postupu napříč odvětvími s cílem zvýšit kapacitu pro místní a regionální produkci potravin, zajistit zabezpečení potravin a výživu a přístup k pitné vodě a posílit odolnost nejzranitelnějších skupin, především v zemích, které se potýkají s vleklými nebo opakujícími se krizemi; [pozm. návrh 510]

c)

na globální úrovni opětovné potvrzení stěžejní úlohy udržitelného zemědělství, rybolovu a akvakultury , včetně drobného zemědělství, chovu hospodářských zvířat a pastevectví pro zvýšené zabezpečení potravin, vymýcení chudoby, vytváření pracovních míst, spravedlivý a udržitelný přístup ke zdrojům a hospodaření s nimi, včetně půdy a práv k půdě, vody, (mikro)úvěrů a dalších zemědělských vstupů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, odolnost a zdravý ekosystémy ekosystém ; [pozm. návrh 511]

d)

zajišťování inovací prostřednictvím mezinárodního výzkumu a posílení globálních znalostí a odborných poznatků , podpora a posílení místních a autonomních strategií přizpůsobování, týkajících se zejména přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování, zemědělské biologické rozmanitosti, globálních a inkluzivních hodnotových řetězců , spravedlivého obchodu , bezpečnosti potravin, odpovědných investicí, správy půdy přírodních zdrojů. [pozm. návrh 512]

da)

aktivní podpora většího zapojení občanské společnosti a organizací zemědělců do programů tvorby politik a výzkumu a zvýšení jejich zapojení do provádění a hodnocení vládních programů; [pozm. návrh 513]

D.   PARTNERSTVÍ

1.

Posílení role místních orgánů jako aktérů rozvoje prostřednictvím:

a)

zvyšování způsobilosti sítí, platforem a aliancí místních orgánů v Evropě a zemích Jihu za účelem zajištění věcného a průběžného politického dialogu v oblasti rozvoje a podpory demokratické správy věcí veřejných, zejména prostřednictvím územního přístupu k místnímu rozvoji;

b)

zvýšení interakce s evropskými občany v otázkách rozvoje (zlepšování informovanosti, sdílení znalostí, angažovanost), zejména pokud jde o cíle udržitelného rozvoje, rovněž v Unii, kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích.

2.

Prosazování inkluzivních společností, řádné správy ekonomických záležitostí, včetně spravedlivé a inkluzivní mobilizace domácích příjmů a boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem, transparentního řízení veřejných financí a účinného a inkluzivního vynakládání veřejných prostředků. [pozm. návrh 514]

4a.     OBLASTI INTERVENCE TÝKAJÍCÍ SE POTŘEB A PRIORIT ZAHRANIČNÍ POLITIKY

Akce na podporu cílů stanovených v bodě 4 odst. 3 písm. da) napomáhají zahraniční politice Unie v politických otázkách, otázkách rozvoje, ekonomických a bezpečnostních otázkách. Tyto akce umožňují Unii jednat v případech zájmu zahraniční politiky či příležitosti k dosažení jejích cílů, které se obtížně řeší jinými prostředky. Mohou zahrnovat:

a)

podporu unijních dvoustranných, regionálních a meziregionálních strategií spolupráce, prosazování politického dialogu a rozvíjení kolektivních přístupů k problémům celosvětového zájmu a reakcí na ně, včetně otázek migrace, rozvoje, změny klimatu a bezpečnosti, zejména v následujících oblastech:

podpora provádění dohod o partnerství a spolupráci, akčních plánů a podobných dvoustranných nástrojů,

prohloubení politického a hospodářského dialogu s třetími zeměmi, které plní zvláště důležitou úlohu na světové scéně, mimo jiné i v rámci zahraniční politiky,

podpora spolupráce s příslušnými třetími zeměmi v dvoustranných a globálních otázkách společného zájmu,

podpora přiměřeného dalšího postupu nebo koordinovaného provádění závěrů a závazků přijatých na příslušných mezinárodních fórech,

b)

podpora pro obchodní politiku Unie:

podpora obchodní politiky Unie a sjednávání, provádění a vymáhání obchodních dohod při plném respektování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje ve vztahu k rozvojovým zemím, a v plném souladu s plněním cílů udržitelného rozvoje,

podpora zlepšování přístupu na trhy partnerských zemí a oživení obchodu, investic a obchodních příležitostí pro podniky z Unie, zejména malé a střední podniky, při současném odstranění překážek bránících v přístupu na trh a k investicím a při zajištění ochrany práv duševního vlastnictví prostřednictvím spolupráce v oblasti hospodářské diplomacie, obchodu a regulace s potřebnými úpravami ve vztahu k partnerům z rozvojových zemí.

c)

příspěvky k provádění mezinárodního rozměru vnitřních politik Unie:

příspěvky k naplňování mezinárodního rozměru vnitřních politik Unie, mimo jiné např. v oblasti životního prostředí, změny klimatu, energie a spolupráce týkající se řízení a správy oceánů,

prosazování vnitřních politik Unie ve vztahu ke klíčovým partnerským zemím a v tomto ohledu podpora sbližování právních předpisů.

d)

prosazování všeobecného chápání a viditelnosti Unie a její úlohy na světové scéně:

prosazování všeobecného chápání a viditelnosti Unie a její úlohy na světové scéně prostřednictvím strategické komunikace, veřejné diplomacie, mezilidských kontaktů, kulturní diplomacie, spolupráce ve vzdělávacích a akademických záležitostech a informačních činností k prosazování hodnot a zájmů Unie,

zvýšení mobility studentů a akademických pracovníků, které povede k vytvoření partnerství s cílem zlepšit kvalitu vysokoškolského vzdělávání a společných diplomů za účelem akademického uznávání (program Erasmus+).

Těmito akcemi se uplatňují inovační politiky nebo iniciativy, které odpovídají současným nebo vyvíjejícím se krátkodobým až střednědobým potřebám, příležitostem a prioritám, kromě jiného i s potenciálem poskytnout informace pro budoucí akce podle zeměpisných nebo tematických programů. Zaměří se na prohloubení vztahů a dialogu Unie a budování partnerství a aliancí s klíčovými zeměmi strategického zájmu, zejména s rozvíjejícími se ekonomikami a zeměmi se středně vysokými příjmy, které hrají stále důležitější úlohu na světové scéně, v globálním řízení, zahraniční politice, mezinárodní ekonomice a na multilaterálních fórech. [pozm. návrh 515]

(1)   Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.

PŘÍLOHA IV

OBLASTI INTERVENCE PRO AKCE RYCHLÉ ODEZVY

1.

Akce přispívající k míru, ke stabilitě a předcházení konfliktům v mimořádných situacích, za vznikajících krizí, v krizových situacích a v situacích po krizi [pozm. návrh 516]

Akce rychlé odezvy uvedené v čl. 4 odst. 4 písm. a) jsou určeny k účinné reakci Unie na tyto mimořádné a nepředvídané situace:

a)

naléhavá situace, krize, vznikající krize nebo přírodní katastrofy , pokud je to významné z hlediska stability, míru a bezpečnosti ; [pozm. návrh 517]

b)

situace, která představuje hrozbu pro mír, demokracii, veřejný pořádek, ochranu lidských práv a základních svobod nebo ochranu a bezpečnost osob, zejména těch, které jsou v nestabilních situacích vystaveny násilí páchanému na základě pohlaví; [pozm. návrh 518]

c)

situace, u níž hrozí, že by mohla vyústit v ozbrojený konflikt, nebo by mohla vážně destabilizovat dotyčnou třetí zemi nebo země.

1a.

Technická a finanční pomoc podle odstavce 1 se může vztahovat na:

a)

podporu úsilí mezinárodních, regionálních a místních organizací a aktérů státu a občanské společnosti o podporu budování důvěry, zprostředkování, dialogu a usmíření, přechodného soudnictví, posílení postavení žen a mladých lidí, zejména pokud jde o napětí ve společenství a vleklé konflikty, a to prostřednictvím poskytování technické a logistické pomoci;

b)

podpora provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN se zvláštním zaměřením na ženy, mír a bezpečnost a mládež, mír a bezpečnost, a to zejména v nestabilních, konfliktních a postkonfliktních zemích;

c)

podporu zřízení a fungování prozatímních správ ustavených v souladu s mezinárodním právem;

d)

podporu rozvoje demokratických státních institucí fungujících na principu plurality, včetně opatření na podporu úlohy žen v těchto institucích, podporu účinné civilní správy a civilního dohledu nad bezpečnostním systémem, jakož i opatření k posílení kapacity donucovacích a justičních orgánů zapojených do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti a všem formám nezákonného obchodování;

e)

podpora mezinárodních trestních tribunálů a ad hoc vnitrostátních tribunálů, komisí pro pravdu a usmíření, přechodného soudnictví a dalších mechanismů pro právní řešení nároků v oblasti lidských práv a uplatňování majetkových práv a rozhodování o nich, zřízených v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv a právního státu;

f)

podporu posílení schopnosti státu v situaci, kdy čelí značným tlakům na rychlé budování, zachování nebo obnovu jeho stěžejních funkcí a základní společenské a politické soudržnosti;

g)

podporu opatření nezbytných k zahájení obnovy a rekonstrukce základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku a základní výrobní kapacity a rovněž opatření k obnovení hospodářské činnosti, vytváření pracovních míst a nastolení minimálních podmínek nutných pro udržitelný sociální rozvoj;

h)

podporu civilních opatření týkajících se demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků a jejich rodin do občanské společnosti a v případě potřeby jejich návratu do vlasti a rovněž opatření zaměřených na řešení situace dětských vojáků a bojovnic;

i)

podporu opatření na zmírnění sociálních následků restrukturalizace ozbrojených sil;

j)

podporu opatření, která v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů řeší socioekonomické dopady, jež pro civilní obyvatelstvo vyplývají z přítomnosti protipěchotních min, nevybuchlé munice nebo výbušných zbytků válečné munice. Činnosti financované na základě tohoto nařízení mohou mimo jiné zahrnovat informování o rizicích, odhalování min a odminování a s tím spojenou likvidaci zásob;

k)

podporu opatření, která se v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů přijímají za účelem boje proti nedovolenému používání palných, ručních palných a lehkých zbraní a k zabránění přístupu k nim;

l)

podpora opatření, která zajistí, že budou odpovídajícím způsobem uspokojeny zvláštní potřeby žen a dětí v krizových situacích a konfliktech, včetně předcházení situacím, kdy jsou vystaveny násilí na základě pohlaví;

m)

podporu rehabilitace obětí ozbrojených konfliktů a jejich opětovného začleňování do společnosti, včetně opatření, která řeší zvláštní potřeby žen a dětí;

n)

podporu opatření, jejichž cílem je prosazovat a hájit úctu k lidským právům a základním svobodám, demokracii a právnímu státu a příslušné mezinárodní nástroje;

o)

podporu socioekonomických opatření, která prosazují spravedlivý přístup k přírodním zdrojům v krizové situaci nebo v případě vznikající krize a jejich transparentní řízení, včetně budování míru;

p)

podporu opatření, která řeší možný dopad náhlých přesunů obyvatelstva významných z hlediska politické a bezpečnostní situace, včetně opatření, která řeší potřeby hostitelských komunit v krizové situaci nebo při vznikající krizi, včetně budování míru;

q)

podporu opatření, která podporují rozvoj a organizovanost občanské společnosti a její účast na politickém procesu, včetně opatření, která mají podpořit úlohu žen v těchto procesech, a opatření na podporu nezávislých, pluralitních a profesionálních sdělovacích prostředků;

r)

budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje. [pozm. návrh 519]

2.

Akce přispívající k posílení odolnosti a propojení opatření humanitární pomoci a rozvojové činnosti

Akce rychlé odezvy uvedené v čl. 4 odst. 4 písm. b) jsou určeny k účinnému posílení odolnosti a propojení opatření humanitární pomoci a rozvojové činnosti, jež nelze rychle řešit pomocí zeměpisných a tematických programů a zajištění soudržnosti, konzistentnosti a doplňkovosti s humanitární pomocí ve smyslu článku 5 . [pozm. návrh 520]

Tyto akce mohou zahrnovat:

a)

posílení odolnosti podporou jednotlivců, komunit, institucí a zemí, aby se mohly lépe připravit na politické, hospodářské a společenské tlaky a otřesy, přírodní katastrofy nebo katastrofy zaviněné člověkem, konflikty a globální hrozby a čelit jim, adaptovat se na ně a rychle se z nich zotavit; kromě jiného i posílením schopnosti státu v situaci, kdy čelí značným tlakům na rychlé budování, zachování společností, komunit a jednotlivců stabilně zvládat příležitosti a rizika a vybudovat , udržovat nebo obnovu jeho stěžejních funkcí a základní společensképolitické soudržnosti, obnovovat živobytí tváří v tvář významným tlakům, schopnosti podporou jednotlivců , společenství a společností, komunit aby určili jednotlivců využívat příležitosti posílily své stávající místní kapacity, jak odolat, přizpůsobit se řídit rizika mírovým a stabilním způsobem rychle se zotavit z těchto tlaků udržovat nebo obnovovat živobytí tváří v tvář opakujícím se tlakům otřesů, včetně těch, které by mohly vést k eskalaci násilí ; [pozm. návrh 521]

b)

zmírňování krátkodobých nepříznivých účinků vyplývajících z vnějších otřesů, které vytvářejí makroekonomickou nestabilitu, a snahy o zajištění socioekonomických reforem a prioritních veřejných výdajů na socioekonomický rozvoj a snížení chudoby;

c)

provádění krátkodobé obnovy a rekonstrukce s cílem umožnit obětem přírodních katastrof nebo katastrof zaviněných člověkem, konfliktů a globálních hrozeb těžit z minimální socioekonomické integrace a co nejdříve vytvořit podmínky pro obnovu rozvoje na základě dlouhodobých cílů stanovených dotčenými zeměmi a regiony; to zahrnuje řešení naléhavých a okamžitých potřeb plynoucích z  násilného vysídlení obyvatel (uprchlíci, vysídlené osoby a navrátilci) po přírodních nebo člověkem zaviněných katastrofách; a [pozm. návrh 522]

d)

pomoc příslušnému státu , regionu, místním orgánům či regionu příslušným nevládním organizacím vybudovat krátkodobé mechanismy pro předcházení katastrofám a připravenosti na ně, včetně systémů pro předpovědi a včasné varování, s cílem zmenšit následky katastrof. [pozm. návrh 523]

3.

Akce, které řeší potřeby a priority zahraniční politiky

Akce rychlé odezvy na podporu cílů stanovených v čl. 4 odst. 4 písm. c) napomáhají zahraniční politice Unie v politických, ekonomických a bezpečnostních záležitostech. Umožňují Unii jednat tam, kde existuje naléhavý nebo mimořádný zájem zahraniční politiky či příležitost k dosažení jejích cílů, které si vyžadují rychlou reakci a obtížně se řeší jinými prostředky.

Tyto akce mohou zahrnovat:

a)

podporu unijních dvoustranných, regionálních a meziregionálních strategií spolupráce, prosazování politického dialogu a rozvíjení kolektivních přístupů k problémům celosvětového zájmu a reakcí na ně, včetně otázek migrace a bezpečnosti, a využití prostoru pro příležitosti v tomto ohledu;

b)

podporu obchodní politiky a obchodních dohod Unie a jejich provádění; a zlepšování přístupu na trhy partnerských zemí a oživení obchodu, investic a obchodních příležitostí pro podniky z Unie, zejména malé a střední podniky, při současném odstranění překážek bránících v přístupu na trh a k investicím prostřednictvím spolupráce v oblasti hospodářské diplomacie, obchodu a regulace.

c)

příspěvky k naplňování mezinárodního rozměru vnitřních politik Unie, mimo jiné např. v oblasti životního prostředí, změny klimatu, energie a spolupráce týkající se řízení a správy oceánů;

d)

prosazování všeobecného chápání a viditelnosti Unie a její úlohy na světové scéně prostřednictvím strategické komunikace, veřejné diplomacie, mezilidských kontaktů, kulturní diplomacie, spolupráce ve vzdělávacích a akademických záležitostech a informačních činností k prosazování hodnot a zájmů Unie.

Těmito akcemi se provádějí inovační politiky nebo iniciativy, které odpovídají současným nebo vyvíjejícím se krátkodobým až střednědobým potřebám, příležitostem a prioritám, kromě jiného i s potenciálem poskytnout informace pro budoucí akce podle zeměpisných nebo tematických programů. Zaměří se na prohloubení vztahů a dialogu Unie a budování partnerství a aliancí s klíčovými zeměmi strategického zájmu, zejména s rozvíjejícími se ekonomikami a zeměmi se středně vysokými příjmy, které hrají stále důležitější úlohu na světové scéně, v globálním řízení, zahraniční politice, mezinárodní ekonomice a na multilaterálních fórech. [pozm. návrh 524]

PŘÍLOHA V

PRIORITNÍ OBLASTI OPERACÍ EFSD+, NA KTERÉ SE VZTAHUJE ZÁRUKA PRO VNĚJŠÍ ČINNOST

Operace EFSD+ způsobilé pro podporu prostřednictvím záruky pro vnější činnost se zaměřují především na tyto prioritní oblasti přispívají k těmto prioritním oblastem : [pozm. návrh 525]

a)

poskytovat financování a podporu ve prospěch rozvoje soukromého a družstevního sektoru a sociálních podniků za podmínek stanovených v čl. 209 odst. 2 [finančního nařízení] přispívat k udržitelnému hospodářskému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji a provádění Agendy 2030, Pařížské dohody a ve vhodných případech evropské politiky sousedství a cílů stanovených v článku 3 nařízení o IPA III, vymýcení chudoby, podpoře dovedností a podnikání, rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a mladých lidí, s náležitým ohledem na posilování právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv, se zvláštním důrazem na místní společnosti, sociální podniky a mikropodniky a malé a střední podniky, podporu vytváření důstojných pracovních míst , v souladu s normami MOP, mzdami dostatečnými k živobytí, hospodářskými příležitostmi na podporu zapojení evropských společností při dosahování cílů EFSD+; [pozm. návrh 526]

b)

odstraňovat překážky pro soukromé investice poskytováním finančních nástrojů, jež mohou být denominovány v místní měně dotyčné partnerské země, včetně záruk na první ztrátu u záruk portfolií pro projekty soukromého sektoru, jako jsou úvěrové záruky pro malé a střední podniky a záruky pro specifická rizika pro projekty infrastruktury a jiný rizikový kapitál;

c)

mobilizovat finanční prostředky soukromého sektoru, se zvláštním zaměřením na mikropodniky a malé a střední podniky, řešením nedostatků a odstraňováním překážek pro investice;

d)

posílit, za účelem zlepšení socioekonomického prostředí, socioekonomická odvětví a oblasti a související veřejnou a soukromou infrastrukturu a udržitelnou konektivitu, včetně obnovitelných a udržitelných zdrojů energie, vodohospodářství a zpracování odpadů, dopravy, informačních a komunikačních technologií, jakož i životního prostředí, udržitelného využívání přírodních zdrojů, udržitelného zemědělství a udržitelné modré ekonomiky, sociální infrastruktury, zdraví a lidského kapitálu;

e)

přispívat k opatřením v oblasti změn klimatu a ochrany a správy životního prostředí , čímž se vytváří související přínosy pro klima a životní prostředí, a to vyčleněním 45 % finančních prostředků na investice, které přispívají k plnění cílů v oblasti klimatu, ochrany a řízení životního prostředí, biologické rozmanitosti a boje proti desertifikaci, z nichž by 30 % celkového finančního krytí mělo být věnováno na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ; [pozm. návrh 527]

f)

prostřednictvím podpory udržitelného rozvoje přispívat k řešení konkrétních základních chudoby a nerovnosti jako příčin migrace, včetně nelegální migrace, a přispívat k bezpečné, řádné a legální migraci prostřednictvím posilování odolnosti jakož i posilovat odolnost tranzitních a hostitelských komunit, a přispívat k udržitelnému znovuzačlenění migrantů vracejících se do svých zemí původu s náležitým ohledem na posilování právního státu, řádné správy věcí veřejných , rovnosti žen a mužů, sociální spravedlnost a dodržování lidských práv. [pozm. návrh 528]

Vytvoří se tato investiční okna:

udržitelná energetika a udržitelná konektivita

financování mikropodniků, malých a středních podniků

udržitelné zemědělství, podnikatelé na venkově, včetně živnostenského podnikání a drobného zemědělství, pastevectví a agroprůmysl šetrný k životnímu prostředí;

udržitelná města

digitalizace pro udržitelný rozvoj

lidský rozvoj [pozm. návrh 529]

PŘÍLOHA VI

ŘÍZENÍ EFSD+

1.   Struktura EFSD+

1.

EFSD+ je tvořen regionálními investičními platformami zřizovanými na základě pracovních metod, postupů a struktur stávajících unijních nástrojů vnějšího kombinovaného financování, které mohou spojovat své operace kombinování zdrojů s operacemi v rámci záruky pro vnější činnost podle EFSD+.

2.

Řízení EFSD+ je zajištěno Komisí.

2.   Strategická rada EFSD+

1.

Při řízení EFSD+ poskytuje Komisi poradenství strategická rada, s výjimkou operací zahrnujících politiku rozšíření EU a financovaných [NPP III], v jejichž případě je strategická rada zajištěna v rámci investičního rámce pro západní Balkán.

2.

Strategická rada poskytuje poradenství Komisi ohledně strategického směřování a priorit pro investice se zárukou pro vnější činnost podle EFSD+ a přispívá k jejich sladění s hlavními zásadami a cíli vnější činnosti Unie, s unijní rozvojovou politikou, evropskou politikou sousedství, jakož i s cíli stanovenými v článku 3 tohoto nařízení a účelem EFSD+ stanoveným v článku 26. Strategická rada také podporuje Komisi při stanovování celkových investičních cílů, pokud jde o využívání záruky pro vnější činnost k podpoře operací v rámci EFSD+, a sleduje zeměpisně i tematicky vhodné a rozmanité pokrytí investičních oken.

3.

Strategická rada také podpoří celkovou koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi regionálními investičními platformami, mezi třemi pilíři evropského investičního plánu, mezi evropským investičním plánem a ostatními snahami Unie v oblasti migrace a provádění Agendy 2030, jakož i s dalšími programy stanovenými v tomto nařízení.

4.

Strategická rada sestává ze zástupců Komise a vysokého představitele, všech členských států a Evropské investiční banky. Evropský parlament má status pozorovatele. Přispěvatelům, způsobilým protistranám, partnerským zemím, příslušným regionálním organizacím a dalším zúčastněným stranám může být případně udělen status pozorovatele. Strategická rada bude před začleněním jakéhokoli nového pozorovatele konzultována. Strategické radě společně předsedá Komise a vysoký představitel.

5.

Strategická rada se schází alespoň dvakrát ročně a přijímá stanoviska, pokud možno na základě konsenzu. Další zasedání mohou být uspořádána předsedajícím kdykoliv nebo na žádost jedné třetiny členů. Není-li možné dosáhnout konsenzu, použijí se hlasovací práva, jak bylo dohodnuto během prvního zasedání strategické rady a jak je stanoveno v jejím jednacím řádu. Tato hlasovací práva zohlední zdroj financování. Jednací řád stanoví rámec týkající se úlohy pozorovatelů. Zápisy ze zasedání a programy zasedání strategické rady se po jejich přijetí zveřejňují.

6.

Komise podává strategické radě každý rok zprávu o dosaženém pokroku při provádění EFSD+. Strategická rada investičního rámce pro západní Balkán uvedené zprávy doplní zprávou o pokroku dosaženém při provádění záručního nástroje pro region zemí v procesu rozšíření. Strategická rada pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami ohledně strategického směřování a provádění EFSD+.

7.

Existence dvou strategických rad nemá vliv na nutnost mít k dispozici jediný, jednotný rámec pro řízení rizik pro EFSD+.

3.   Regionální provozní rady

Provozní rady regionálních investičních platforem jsou nápomocny Komisi na úrovni provádění při definování regionálních a odvětvových investičních cílů a regionálních, odvětvových a tematických investičních oken a vypracovávají stanoviska týkající se operací kombinování zdrojů a používání záruky pro vnější činnost, která pokrývá operace EFSD+. [pozm. návrh 530]

PŘÍLOHA VII

SEZNAM KLÍČOVÝCH UKAZATELŮ VÝKONNOSTI

V souladu s cíli udržitelného rozvoje se použije tento seznam klíčových ukazatelů výkonnosti, který pomůže měřit příspěvek Unie k dosahování jejích specifických cílů.

1)

hodnocení stavu právního státu

2)

podíl obyvatel žijících pod mezinárodně stanovenou hranicí chudoby

3)

počet žen v reprodukčním věku, dospívajících dívek a dětí mladších 5 let, které měly přístup k programům v oblasti výživy s podporou EU

4)

počet jednoročních dětí plně imunizovaných s podporou EU

5)

počet žáků, zapsaných do základního kteří dokončili základní a/nebo sekundárního sekundární vzdělávání a získali minimální dovednosti gramotnosti a matematické dovednosti s podporou EU Unie [pozm. návrh 531]

6)

emise skleníkových plynů, které se snížily, nebo jimž se zabránilo (kilotun ekvivalentu CO2) s podporou EU

7)

oblast chráněných mořských, suchozemských a sladkovodních ekosystémů a/nebo udržitelně řízených s podporou EU

8)

mobilizace investic a dosažený multiplikační účinek

9)

ukazatel politické stability a neexistence násilí založené na základním hodnocení [pozm. návrh 532]

10)

počet procesů týkajících se praxe partnerských zemí v oblasti obchodu, investic a podnikání nebo podpory vnějšího rozměru vnitřních politik EU, které byly ovlivněny

Kdykoliv Ukazatel 4) je to možné, musí být všechny ukazatele členěné členěný podle pohlaví, a ukazatele 2) , 3) a 5) jsou členěny podle pohlaví a věku . [pozm. návrh 533]

Příloha VII a

Partnerské země, do nichž je pomoc Unie pozastavena.

[Stanoví Komise podle článku 15a.] [pozm. návrh 534]

 


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/409


P8_TA(2019)0299

Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (COM(2018)0465 – C8-0274/2018 – 2018/0247(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/36)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0465),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0274/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0174/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 156.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 8.


P8_TC1-COD(2018)0247

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 (4) pozbyde dne 31. prosince 2020 platnosti. V zájmu udržení účinnosti vnější činnosti Unie by měl být zachován rámec pro plánování a poskytování vnější pomoci.

(2)

Cíle Cílem nástroje předvstupního procesu se výrazně liší od obecných cílů je vnější činnosti Unie, neboť tento nástroj si klade za cíl připravit příjemce uvedené v příloze I  (dále jen „příjemci“) na budoucí členství v Unii a podpořit jejich proces přistoupení. Je proto nezbytné mít speciální nástroj na podporu rozšíření a současně zajistit jeho doplňkovost v souladu s obecnými cíli vnější činnosti Unie, včetně dodržování základních práv a zásad a ochrany a prosazování lidských práv, demokracie a právního státu stanovených článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) . Jelikož specifická povaha procesu přistoupení vyžaduje speciální nástroj na podporu rozšíření , měly by být cíle fungování tohoto nástroje v souladu s obecnými cíli vnější činnosti Unie, zejména s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) , a tyto cíle doplňovat . [pozm. návrh 1]

(3)

Článek 49 Smlouvy o EU stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii. Evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může členem stát pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že splňuje kritéria členství stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že Unie je schopna integrovat nového člena. Kodaňská kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž rovněž povinnosti podle Smluv, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. [pozm. návrh 2]

(4)

Proces rozšíření je založen na stanovených kritériích a spravedlivých a přesně vymezených podmínkách. Každý příjemce je posuzován na základě svých vlastních výsledků. Posouzení dosaženého pokroku a určení nedostatků mají fungovat jako pobídka a návod, jak mají příjemci uvedení v příloze I provádět nezbytné dalekosáhlé reformy. Aby se vyhlídka na rozšíření stala skutečností, je i nadále zásadní důsledně dodržovat princip „základní zásady na prvním místě“ (5). Dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce založené na definitivním, inkluzivním a závazném řešení dvoustranných sporů jsou zásadními prvky procesu rozšíření a jsou rozhodující pro bezpečnost a stabilitu Unie jako celku. Pokrok na cestě k přistoupení závisí v případě každého žadatele na dodržování hodnot Unie a na jeho schopnosti provést a uplatnit potřebné reformy s cílem přizpůsobit svůj politický, institucionální, právní , sociální , správní a hospodářský systém pravidlům, standardům, politikám a postupům v Unii. Rámec pro jednání stanoví jasné požadavky, podle nichž se hodnotí pokrok každé kandidátské země v přístupových jednáních. [pozm. návrh 3]

(4a)

Každý evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může stát členským státem Unie pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že v plném rozsahu splňuje kritéria pro přistoupení stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že Unie je schopna integrovat nového člena. Kodaňská kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž i povinnosti podle Smluv, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie. [pozm. návrh 4]

(5)

Politika rozšiřování je nedílnou součástí vnější činnosti Unie je investicí do a přispívá k míru, bezpečnosti , prosperitě stability stabilitě jak Evropě rámci EU, tak mimo ni . Poskytuje větší hospodářské a obchodní příležitosti, jež jsou vzájemně prospěšné Unii i zemím, které o členství v Unii usilují , a zároveň dodržuje zásadu postupné integrace, aby se zajistila hladká transformace příjemců . Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, protože přináší pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny. [pozm. návrh 5]

(6)

Evropská komise znovu potvrdila pevnou a výsledky podloženou vyhlídku západního Balkánu na členství v EU ve svém sdělení „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ (6). To je významný povzbuzující signál pro celý západní Balkán a projev závazku EU ohledně jeho evropské budoucnosti.

(7)

Pomoc by měla být také poskytována v souladu s  mezinárodními dohodami, které Unie uzavřela , včetně dohod s příjemci uvedenými v příloze I. Pomoc by se měla zaměřit především na pomáhání příjemcům uvedeným v příloze I posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva , včetně práv menšin, a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování , dodržování mezinárodních pracovních norem v oblasti práv pracovníků a zákaz diskriminace zranitelných skupin, včetně dětí a osob se zdravotním postižením . Pomoc by měla rovněž podporovat klíčové zásady dodržování klíčových zásad práva vymezené práv vymezených v evropském pilíři sociálních práv (7) , sociálně tržní hospodářství a sbližování se zásadami sociálního acquis ze strany příjemců . Pomoc by měla i nadále podporovat jejich úsilí o posílení regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce, jakož i územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie s cílem rozvíjet dobré sousedské vztahy a přispět k usmíření . Měla by zlepšit rovněž rovněž podporovat struktury odvětvové regionální spolupráce a zlepšit jejich hospodářský a sociální rozvoj a správu ekonomických záležitostí, podporovat hospodářskou integraci s jednotným trhem Unie včetně celní spolupráce, a prosazovat otevřený a spravedlivý obchod , což je základem agendy inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, mimo jiné prováděním regionálního rozvoje, soudržnosti a začleňování, rozvoje zemědělství a venkova a sociální politiky a politiky zaměstnanosti a rozvoje digitální ekonomiky a společnosti, a to i v souladu se stěžejní iniciativou Digitální agenda pro západní Balkán. [pozm. návrh 6]

(7a)

S ohledem na transformační povahu reformního procesu během rozšiřování v kandidátských zemích by Unie měla zvýšit své úsilí při upřednostňování klíčových oblastí pro financování Unie, jako je budování institucí a bezpečnosti, a posílit svou podporu kandidátským zemím při provádění projektů s cílem chránit kandidátské země před vlivy mimo EU. [pozm. návrh 7]

(7b)

Úsilí Unie o podporu reformního pokroku v kandidátských zemích prostřednictvím financování NPP by mělo být v kandidátských zemích i v členských státech dobře komunikováno. Unie by v tomto ohledu měla posílit komunikaci a kampaně s cílem zajistit viditelnost financování z NPP jakožto hlavního nástroje EU zajišťujícího mír a stabilitu v oblasti, kde k rozšiřování dochází. [pozm. návrh 8]

(7c)

Uznává se význam napomáhání a provádění rozpočtu, pokud jde o budování institucí, které následně pomůže předejít případným bezpečnostním problémům a možným budoucím nelegálním migračním tokům do členských států. [pozm. návrh 9]

(8)

Na základě zkušeností členských států by Unie měla poskytnout podporu pro transformaci na cestě k přistoupení ve prospěch příjemců uvedených v příloze I. Tato spolupráce by se měla zaměřit zejména na výměnu zkušeností, které členské státy získaly v procesu reforem.

(9)

Posílená strategická a operativní spolupráce mezi Unií a příjemci uvedenými v příloze I v oblasti reformy odvětví bezpečnosti a obrany je klíčová pro účinné a efektivní řešení bezpečnostních hrozeb týkajících se bezpečnosti, organizovaného zločinu teroristických hrozeb terorismu . [pozm. návrh 10]

(9a)

Činnosti v rámci nástroje, který se zřizuje tímto nařízením, by měly rovněž přispívat k pomoci příjemcům při postupném dosahování souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) a provádění restriktivních opatření a širších vnějších politik Unie v mezinárodních institucích a na vícestranných fórech. Komise by měla podněcovat příjemce, aby dodržovali celosvětový pořádek založený na pravidlech a hodnotách a spolupracovali na podpoře multilateralismu a dalšímu upevňování mezinárodního obchodního systému, včetně reforem WTO. [pozm. návrh 11]

(10)

Je nezbytné dále posílit spolupráci Spolupráce v oblasti migrace, včetně správy a kontroly hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení rozvojových přínosů migrace, usnadnění legální a pracovní migrace, posílení ochrany hranic a pokračování našeho úsilí v boji proti zaměřené na předcházení nelegální migraci, a nucenému vysídlení a odrazování od nich a na boj proti obchodování s lidmi a převaděčství migrantů osob jsou důležitým aspektem spolupráce mezi Unií a příjemci . [pozm. návrh 12]

(11)

Pro většinu příjemců uvedených v příloze I Klíčovým úkolem zůstává klíčovým úkolem posílení právního státu, včetně nezávislosti soudnictví, boje proti korupci , praní peněz a organizované trestné činnosti, a řádná správa věcí veřejných, včetně reformy veřejné správy , poskytování podpory obhájcům lidských práv, pokračující harmonizace v oblasti transparentnosti, zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže, státní podpory, duševního vlastnictví a zahraničních investic, přičemž ;tyto aspekty mají zásadní význam, aby se tito příjemci přiblížili Unii a později se připravili převzít v plném rozsahu převzali povinnosti vyplývající z členství v Unii. Vzhledem k dlouhodobější povaze reforem prováděných v těchto oblastech a k potřebě dosahovat lepších výsledků by finanční pomoc podle tohoto nařízení měla co nejdříve řešit požadavky kladené na příjemce uvedené v příloze I. být naplánována tak, aby tyto otázky řešila co nejdříve . [pozm. návrh 13]

(12)

Parlamentní rozměr zůstává při procesu přistoupení zásadní. Komise by v souladu se zásadou participativní demokracie měla u každého příjemce uvedeného v příloze I podporovat posilování parlamentních kapacit, parlamentní dohled , demokratické postupy a spravedlivé zastoupení . [pozm. návrh 14]

(13)

Příjemci uvedení v příloze I musí být lépe připraveni na řešení globálních výzev, jako je udržitelný rozvoj a změna klimatu, a zajistit soulad s úsilím Unie při řešení těchto záležitostí. Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje by měl tento program přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že Činnosti v rámci tohoto programu přispějí by měly přispět alespoň 16 % celkového finančního krytí programu k cílům v oblasti klimatu a usilovat o dosažení cíle, aby výdaje spojené s činnostmi v oblasti klimatu do roku 2027 dosáhly 30 % výdajů v rámci VFR. Upřednostnit by se měly projekty v oblasti životního prostředí určené k řešení přeshraničního znečištění . Relevantní činnosti budou identifikovány během přípravy a provádění programu a celkový příspěvek z tohoto programu by měl být součástí příslušných hodnocení a procesu přezkumu. [pozm. návrh 15]

(14)

Činnosti v rámci tohoto nástroje by měly podporovat provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, jakožto univerzální agendy, k jejímuž plnění se EU a její členské státy plně zavázaly a kterou všichni příjemci uvedení v příloze I schválili.

(15)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro dobu jeho použitelnosti, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude příslušně aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (8)] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(16)

Komise a členské státy by měly zajistit soulad, soudržnost , jednotnost a doplňkovost své pomoci v oblasti financování vnější činnosti , zejména prostřednictvím pravidelných konzultací a častých výměn informací v průběhu různých fází cyklu pomoci. Dále je třeba podniknout kroky nezbytné k zajištění lepší koordinace a doplňkovosti s dalšími dárci, mimo jiné prostřednictvím pravidelných konzultací. Měla by být posílena úloha občanské společnosti jak v programech Smysluplnou úlohu by v tomto procesu měly hrát různé nezávislé organizace občanské společnosti a různé typy a úrovně místních orgánů. V souladu se zásadou inkluzivního partnerství by organizace občanské společnosti měly být zapojeny do navrhování, provádění, monitorování a hodnocení programů prováděných vládními orgány, tak i jako přímého příjemce a zároveň být přímými příjemci pomoci Unie. [pozm. návrh 16]

(17)

Priority činnosti zaměřené na dosažení cílů v příslušných oblastech politik, jež budou podporovány na základě tohoto nařízení, V programovém rámci, jejž vypracuje Komise ve formě aktu v přenesené pravomoci by měly být pro každého příjemce stanoveny specifické a měřítelné cíle programovém rámci, jenž vypracuje Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie na období 2021–2027 příslušných oblastech politik a následně i priority činnosti zaměřené na dosažení těchto cílů. Tento programový rámec by měl být vypracován za partnerského přispění příjemců uvedených v příloze I na základě agendy rozšíření a jejich specifických potřeb v souladu s obecnými a specifickými cíli vymezenými tímto nařízením a  zásadami vnější činnosti Unie a s řádným ohledem na příslušné vnitrostátní strategie a související usnesení Evropského parlamentu. Toto partnerství by mělo případně zahrnovat příslušné orgány i organizace občanské společnosti. Komise by měla podporovat spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami a koordinaci dárců. Programový rámec by měl být přezkoumán na základě hodnocení v polovině období . Programový rámec by měl určit oblasti, jež je třeba poskytnutím pomoci podporovat, a orientační příděl podle jednotlivých oblastí podpory, včetně odhadu výdajů souvisejících s oblastí klimatu. [pozm. návrh 17]

(18)

Je v ve společném zájmu Unie napomáhat příjemcům uvedeným v příloze I a příjemců napomáhat příjemcům v reformním úsilí zaměřeném na politické, právní a hospodářské systémy za účelem členství v Unii. Pomoc by měla být řízena v souladu důrazným zaměřením přístupem založeném na výsledky výkonnosti a pomocí výrazných pobídek pro účinnější a efektivnější využívání finančních prostředků pro příjemce, kteří účinným prováděním předvstupní pomoci a pokrokem při plnění kritérií pro členství prokáží odhodlání k reformě. Pomoc by měla být přidělována v souladu se zásadou „spravedlivého podílu“ a v případech závažného zhoršení nebo nedostatečného pokroku, pokud jde o lidskou důstojnost, svobodu, demokracii, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, by měly být vyvozeny jasné důsledky. [pozm. návrh 18]

(18a)

Komise by měla vytvořit jasné mechanismy monitorování a hodnocení, které zajistí, aby cíle a činnosti ve vztahu k různým příjemcům byly i nadále relevantní a proveditelné, a budou pravidelně měřit pokrok. Za tímto účelem by měl být každý cíl doplněn o jeden či více ukazatelů výkonnosti, které by vyhodnocovaly, do jaké míry příjemci reformy přijímají a jaké je jejich konkrétní provádění. [pozm. návrh 19]

(19)

Přechod od přímého řízení prostředků předvstupní pomoci ze strany Komise k nepřímému řízení příjemci uvedenými v příloze I by měl být postupný a měl by být v souladu s kapacitami těchto příjemců. Tento přechod by měl být ve specifických oblastech politiky nebo programech pozastaven nebo by mělo být od něj upuštěno v případě, že příjemci nesplní příslušné povinnosti nebo nebudou spravovat finanční prostředky Unie v souladu se stanovenými pravidly, zásadami a cíli. Při takovém rozhodnutí by měly být řádně zohledněny všechny možné negativní hospodářské a sociální důsledky. Pomoc by měla i nadále využívat struktury a nástroje, které se osvědčily v předvstupním procesu. [pozm. návrh 20]

(20)

Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností , souladem a doplňkovostí nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie , aby se předešlo překrývání s jinými stávajícími nástroji financování vnější činnosti . To zahrnuje, je-li to relevantní, soudržnost a doplňkovost s makrofinanční pomocí. [pozm. návrh 21]

(21)

Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné na základě tohoto nařízení přispívat k činnostem v rámci jiných programů, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady.

(21a)

Aniž by byl dotčen rozpočtový postup a ustanovení o pozastavení pomoci stanovené v mezinárodních dohodách s příjemci, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o změny přílohy I tohoto nařízení s cílem pozastavit či částečně pozastavit pomoc Unie. Tato pravomoc by se měla využívat v případech, kdy příjemce soustavně neplní jedno nebo více kodaňských kritérií, nedodržuje zásady demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod nebo porušuje závazky vyplývající z příslušných dohod uzavřených s Unií. Shledá-li Komise, že důvody pro pozastavení pomoci již pominuly, měla by mít pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na změny přílohy I s cílem obnovit pomoc Unie. [pozm. návrh 22]

(22)

Finanční prostředky z tohoto nařízení by měly být použity k financování činností v rámci mezinárodního rozměru programu Erasmus, jejichž provádění by mělo probíhat podle nařízení (EU) …/… („nařízení o programu Erasmus“ (9).

(23)

Na toto nařízení by se měla vztahovat horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) („finanční nařízení“) a určují zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění, finanční pomoci, rozpočtové podpory, svěřenských fondů, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a zajišťují kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech a třetích zemích, protože dodržování zásad právního státu má zásadní význam pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků EU.

(24)

Typy financování a metody způsoby provádění na základě tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů činností a přinášet výsledky, přičemž se přihlédne zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Je potřeba rovněž zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů a financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. [pozm. návrh 23]

(25)

Unie by měla nadále uplatňovat společná pravidla pro provádění vnějších činností. Pravidla a postupy pro provádění uplatňování nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [nařízení o NDICI]. Další podrobná ustanovení by měla být stanovena pro řešení specifických situací, zejména v oblasti politiky přeshraniční spolupráce, zemědělství a rozvoje venkova. [pozm. návrh 24]

(26)

Vnější činnosti jsou často prováděny ve vysoce nestálém prostředí, což vyžaduje průběžně a rychlé přizpůsobení měnícím se potřebám partnerů Unie a globálním výzvám, jako jsou lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných, bezpečnost , obrana a stabilita, změna klimatu a životní prostředí , hospodářský protekcionismus, a nelegální migrace a její nucené vysídlení a jejich základní příčiny. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby ve svém důsledku znamená přizpůsobení finančního provádění programů. S cílem zvýšit schopnost Unie reagovat na nepředvídané potřeby a současně respektovat zásadu, že rozpočet Unie se sestavuje každoročně, by mělo toto nařízení zachovat možnost uplatňování flexibility, kterou již umožňuje finanční nařízení u jiných politik, konkrétně převody a opětovné přidělení přislíbených finančních prostředků, jsou-li i nadále plněny cíle stanovené v tomto nařízení, aby se zajistilo účinné využití prostředků EU jak pro občany EU, tak pro příjemce uvedené v příloze I, a maximalizovaly se tak prostředky EU dostupné pro intervence EU v oblasti vnější činnosti. Měly by být umožněny i jiné formy flexibility, jako je přerozdělení prostředků v rámci priorit, postupné provádění projektů a nadměrné uzavírání smluv. [pozm. návrh 25]

(27)

Nový Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) navazující na svého předchůdce by měl představovat integrovaný finanční balíček poskytující finanční kapacitu ve formě grantů, rozpočtových záruk a dalších finančních nástrojů po celém světě, mimo jiné i příjemcům uvedeným v příloze I. Řízení operací prováděných podle tohoto nařízení by mělo být i nadále zajišťováno investičním rámcem pro západní Balkán.

(28)

Operace EFSD+ by měla podporovat záruka pro vnější činnost a NPP III by měl přispívat k potřebám v oblasti tvorby rezerv, co se týče operací ve prospěch příjemců uvedených v příloze I, včetně tvorby rezerv a závazků vyplývajících z úvěrů v rámci makrofinanční pomoci.

(29)

Je důležité zajistit, aby programy přeshraniční spolupráce byly prováděny v souladu s rámcem stanoveným v programech vnějších činností a nařízením o územní spolupráci. V tomto nařízení by měla být uvedena zvláštní ustanovení o spolufinancování.

(29a)

Programy přeshraniční spolupráce jsou nejviditelnějšími programy nástroje předvstupní pomoci a občané je dobře znají. Tyto programy přeshraniční spolupráce by tudíž mohly výrazně zlepšit viditelnost projektů financovaných Unie v kandidátských zemích. [pozm. návrh 26]

(30)

Roční nebo víceleté akční plány a opatření uvedené v článku 8 představují pracovní programy podle finančního nařízení. Roční nebo víceleté akční plány sestávají ze souboru opatření seskupených do jednoho dokumentu.

(31)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (11), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (12), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (13) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (14) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím účinných a přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (15). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, v příslušném případě Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Příjemci uvedení v příloze I by měli také neprodleně oznámit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informovat o vývoji správního a právního řízení. V zájmu sladění osvědčených postupů v členských státech by měla být tato oznámení předkládána elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.

(31a)

Přidělování finančních prostředků podle tohoto nařízení by mělo probíhat transparentním, účinným, odpovědným, nepolitickým a nediskriminačním způsobem, a to i prostřednictvím spravedlivého rozdělování, které bude odrážet potřeby regionů a obcí. Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise (dále jen „vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise“) a zejména delegace Unie by měly důkladně sledovat dodržování těchto kritérií a zásad transparentnosti, odpovědnosti a nediskriminujícího přístupu při přidělování finančních prostředků. [pozm. návrh 27]

(31b)

Komise, vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a zejména delegace Unie a příjemci by měli posílit viditelnost předvstupní pomoci Unie s cílem informovat o přidané hodnotě podpory Unie. Příjemci finančních prostředků Unie by měli přiznat původ prostředků Unie a zajišťovat jejich řádné zviditelnění. NPP by měl přispět k financování komunikačních činností s cílem propagovat výsledky pomoci Unie u různých cílových skupin v přijímajících zemích. [pozm. návrh 28]

(32)

V zájmu zohlednění změn rámce politiky rozšíření nebo významných změn týkajících se příjemců uvedených v příloze I by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přizpůsobení a aktualizaci tematických priorit pro poskytování pomoci uvedených v přílohách II a III. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16). Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(33)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o specifické podmínky a struktury pro nepřímé řízení s příjemci uvedenými v příloze I a o provedení pomoci v oblasti rozvoje venkova, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s [nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17) ]. Při stanovování jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být zohledněny poznatky získané při řízení a provádění předchozí předvstupní pomoci. Bude-li to vyžadovat vývoj situace, měly by být tyto jednotné podmínky změněny. [pozm. návrh 29]

(34)

Výbor zřízený tímto nařízením by měl být rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení (ES) č. 1085/2006 (18) , podle nařízení (EU) č. 231/2014 a pro provádění článku 3 nařízení Rady (ES) č. 389/2006 (19). [pozm. návrh 30]

(34a)

Evropský parlament by měl být plně zapojen do fází navrhování, programování, monitorování a hodnocení těchto nástrojů a zaručit tak politickou a demokratickou kontrolu a odpovědnost za financování Unie v oblasti vnější činnosti. Je třeba posílit dialog mezi orgány s cílem zajistit, že Evropský parlament bude moci při uplatňování tohoto nařízení vykonávat systematickou a bezproblémovou politickou kontrolu, a tím zvyšovat jeho účinnost i legitimitu. [pozm. návrh 31]

(35)

S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost [dříve než dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje program „nástroj předvstupní pomoci“ (NPP III).

Toto nařízení stanoví jeho cíle, rozpočet na období 2021–2027, formy pomoci Unie a pravidla pro poskytování této pomoci.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použije tato definice:

a)

„přeshraniční spoluprací“ se rozumí spolupráce mezi členskými státy EU a příjemci uvedenými v příloze I tohoto nařízení, mezi dvěma či více příjemci uvedenými v této příloze nebo mezi příjemci uvedenými v příloze I a zeměmi a územími uvedenými v příloze I tohoto nařízení o NDICI, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) …/… nařízení o EÚS (20).

b)

„zásadou spravedlivého podílu pomoci“ se rozumí doplnění přístupu založeného na výsledcích o nápravný mechanismus přidělování v případech, kdy by přidělená pomoc jinak byla nepřiměřeně nízká nebo vysoká ve srovnání s jinými příjemci, přičemž se zohlední potřeby dotčeného obyvatelstva a relativní pokrok v oblasti reforem souvisejících se zahájením jednání o přistoupení nebo pokrok v těchto jednáních. [pozm. návrh 32]

Článek 3

Cíle NPP III

1.   Obecným cílem NPP III je podporovat příjemce uvedené v příloze I při přijímání a provádění politických, institucionálních, právních, správních, sociálních a hospodářských reforem, které jsou zapotřebí k tomu, aby tito příjemci dosáhli souladu s hodnotami a acquis Unie a postupného sblížení s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie s ohledem na jejich budoucí členství v Unii, a tím přispívat k jejich míru, stabilitě, bezpečnosti a prosperitě , jakož i ke strategickým zájmům Unie . [pozm. návrh 33]

2.   NPP III má tyto specifické cíle:

a)

posilovat právní stát, demokracii, dodržování lidských práv, včetně práv menšin a dětí, rovnost pohlaví, dodržování základních práv a mezinárodního práva, občanskou společnost , akademickou svobodu, mír a bezpečnost, a zlepšovat řízení migrace včetně správy hranic dodržování kulturní rozmanitosti, zákazu diskriminace a tolerance ; [pozm. návrh 34]

aa)

řešit nucené vysídlení a nelegální migraci a zajistit, aby migrace probíhala bezpečným, řízeným a legálním způsobem a aby byl zajištěn přístup k mezinárodní ochraně; [pozm. návrh 35]

b)

posilovat účinnost veřejné správy a podporovat transparentnost, strukturální reformy , nezávislost soudnictví, boj proti korupci a řádnou správu věcí veřejných na všech úrovních , a to i v oblasti veřejných zakázek, státní podpory, hospodářské soutěže, zahraničních investic a duševního vlastnictví ; [pozm. návrh 36]

c)

utvářet pravidla, standardy, politiky a postupy příjemců uvedených v příloze I v souladu s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie, a včetně SZBP, podporovat multilaterální mezinárodní pořádek založený na pravidlech, posilovat vnitřní a vnější usmíření a dobré sousedské vztahy, jakož i mezilidské budování míru a předcházení konfliktům, mj. budováním důvěry a mediací, otevřeným a integrovaným vzděláváním, mezilidskými kontakty, a komunikaci svobodou sdělovacích prostředků komunikací ; [pozm. návrh 37]

d)

posilovat hospodářský, a sociální a územní rozvoj a soudržnost , mimo jiné prostřednictvím většího propojení a regionálního rozvoje, rozvoje zemědělství a venkova a sociální politiky a politiky zaměstnanosti, posilovat ochranu životního prostředí, zvyšovat odolnost vůči změně klimatu, urychlit přechod na nízkouhlíkové hospodářství a rozvíjet digitální ekonomiku a společnost snižování chudoby a regionálních rozdílů , podpory sociální ochrany a začleňování díky posílení struktur regionální spolupráce na celostátní úrovni, malých středních podniků (MSP), rozvíjení iniciativ vycházejících ze samotných komunit, podpory investic ve venkovských oblastech zlepšení podnikatelského a investičního prostředí ; [pozm. návrh 38]

da)

posilovat ochranu životního prostředí, zvyšovat odolnost vůči změně klimatu, urychlit přechod na nízkouhlíkové hospodářství a rozvíjet digitální ekonomiku a společnost, a vytvářet tak pracovní příležitosti, zejména pro mladé lidi; [pozm. návrh 39]

e)

podporovat územní a přeshraniční spolupráci , kromě jiného i napříč mořskými hranicemi, a posílit obchodní a hospodářské vztahy plným prováděním stávajících dohod s Unií a snižováním regionálních rozdílů . [pozm. návrh 40]

3.   Tematické priority pro poskytování pomoci podle potřeb a kapacit příjemců uvedených v příloze I jsou v souladu se specifickými cíli uvedeny v příloze II. Tematické priority pro přeshraniční spolupráci mezi příjemci uvedenými v příloze I jsou uvedeny v příloze III. Každá z těchto tematických priorit může přispívat k dosahování více než jednoho specifického cíle.

Článek 4

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění NPP III na období 2021–2027 činí 14 500 000 000 13 009 976 000 EUR v cenách roku 2018 (14 663 401 000 EUR v běžných cenách). [pozm. návrh 41]

2.   Částku uvedenou Stanovený procentní podíl částky uvedené v odstavci 1 lze použít se použije na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou jež zahrnuje přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, podporu zaměřenou na posilování institucí a budování administrativních kapacit, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace, a jakékoliv činnosti související s přípravou nástupnického programu předvstupní pomoci, v souladu s článkem 20 [nařízení o NDICI]. [pozm. návrh 42]

Článek 5

Ustanovení o vztahu mezi programy

1.   Při provádění uplatňování tohoto nařízení se zajistí soulad, synergie a doplňkovost s ostatními oblastmi vnější činnosti Unie, s dalšími příslušnými politikami a programy Unie a soudržnost politik ve prospěch rozvoje. [pozm. návrh 43]

2.   Na činnosti prováděné podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení o NDICI, pokud je na něj v tomto nařízení odkazováno. [pozm. návrh 4]

3.   NPP III přispívá na opatření zavedená podle nařízení o programu Erasmus. Na použití těchto finančních prostředků se vztahuje nařízení o programu Erasmus. Za tímto účelem se příspěvek z NPP III uvede v jednotném orientačním programovém dokumentu uvedeném v čl. 11 odst. 7 nařízení o NDICI a přijme se v souladu s postupy stanovenými v uvedeném nařízení.

4.   Pomoc v rámci NPP III může být poskytnuta na typy opatření stanovených v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti (21) (dále jen „EFRR“), Evropského sociálního fondu plus (22), a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (23) a Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty, a to na vnitrostátní úrovni, jakož i v přeshraničním, nadnárodním, meziregionálním nebo makroregionálním kontextu . [pozm. návrh 45]

4a.     Komise vyčlení určitý procentní podíl zdrojů NPP III na přípravu příjemců uvedených v příloze I na účast na evropských strukturálních a investičních fondech (ESIF), zejména na Evropském sociálním fondu (ESF). [pozm. návrh 46]

5.   EFRR přispívá na programy nebo opatření zavedené pro účely přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a  jedním či více členskými státy. Tyto programy a opatření přijímá Komise v souladu s článkem 16. Výše příspěvku z NPP-přeshraniční spolupráce se určí podle čl. 10 odst. 3 nařízení o EÚS , přičemž maximální výše příspěvku z NPP III se stanovuje na 85 % . Programy NPP-přeshraniční spolupráce jsou řízeny v souladu s nařízením o EÚS. [pozm. návrh 47]

6.   NPP III může přispět na programy nebo opatření nadnárodní a meziregionální spolupráce zavedené a prováděné podle nařízení o EÚS, jichž se účastní příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení.

7.   V příslušném případě mohou na opatření zavedená podle tohoto nařízení v souladu s článkem 8 přispět jiné programy Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Toto nařízení rovněž může přispět na opatření zavedená v rámci jiných programů Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. V takových případech pracovní program týkající se těchto opatření stanoví, který soubor pravidel se použije.

8.   V řádně odůvodněných případech a k zajištění soudržnosti a účinnosti financování Unie nebo na podporu regionální spolupráce může Komise rozhodnout o rozšíření způsobilosti akčních programů a opatření uvedených v čl. 8 odst. 1 na země, území a regiony jiné než uvedené v příloze I, pokud má daný program nebo opatření globální, regionální nebo přeshraniční povahu. [pozm. návrh 48 se netýká českého znění]

KAPITOLA II

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ

Článek 6

Rámec politiky a obecné zásady

1.   Celkový rámec politiky pro provádění uplatňování tohoto nařízení tvoří komplexní rámec politiky rozšíření, který vymezí Evropská rada a Rada, dohody, které stanoví právně závazný vztah s příjemci uvedenými v příloze I a příslušná usnesení Evropského parlamentu, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Komise zajistí soudržnost mezi pomocí a  s celkovým rámcem politiky rozšíření.

Místopředseda Komise, vysoký představitel a Komise zajistí politickou koordinaci vnější činnosti Unie a její politiky rozšiřování v rámci politických cílů stanovených v článku 3.

Komise koordinuje plánování programů podle tohoto nařízení, přičemž je řádně zapojena ESVČ.

Pomoc se poskytuje na základě rámce politiky rozšíření. [pozm. návrh 49]

2.   Programy a opatření podle tohoto nařízení zohledňují hledisko změny klimatu, ochrany životního prostředí , lidských práv, předcházení konfliktům jejich řešení, migrace a nuceného vysídlení, bezpečnosti, sociální a regionální soudržnosti, snižování chudoby a a rovnosti žen a mužů a v příslušném případě se zaměřují na vzájemné vazby mezi cíli udržitelného rozvoje (24) za účelem podpory integrovaných činností, které mohou vytvářet vedlejší přínosy, a plnit tak soudržně více cílů. Jejich cílem je poskytovat nejméně 16 % celkového finančního krytí programu na cíle v oblasti klimatu. [pozm. návrh 50]

3.   Komise a členské státy spolupracují při zajišťování soudržnosti a usilují o to, aby se zabránilo předcházejí zdvojování mezi pomocí poskytovanou v rámci NPP III a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy a Evropskou investiční bankou, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci a pro harmonizaci politik a postupů, zejména mezinárodními zásadami týkajícími se účinnosti rozvoje (25). Koordinace zahrnuje pravidelné konzultace, časté výměny informací v jednotlivých fázích cyklu pomoci a inkluzivní setkání zaměřená na koordinaci pomoci a představuje klíčový krok v procesech programování Unie a členských států. Cílem pomoci je zajištění souladu se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, účinného a efektivního vynakládání finančních prostředků, ujednání týkajících se zásady partnerství a integrovaného přístupu k územnímu rozvoji. [pozm. návrh 51]

3a.     Komise jedná v partnerství s příjemci. Toto partnerství zahrnuje případně příslušné celostátní a místní orgány a organizace občanské společnosti, kterým umožňuje plnit významnou úlohu ve fázích navrhování, provádění a monitorování.

Komise podporuje koordinaci mezi příslušnými zúčastněnými subjekty. Pomoc z NPP III posiluje kapacity organizací občanské společnosti, které mohou být případně i přímými příjemci pomoci. [pozm. návrh 52]

4.   Komise ve spolupráci s členskými státy rovněž přijme nezbytná opatření pro zajištění koordinace a doplňkovosti s mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, jako jsou mezinárodní organizace a finanční instituce, agentury a dárci mimo Unii.

KAPITOLA III

PROGRAMOVÝ RÁMEC A PROVÁDĚNÍ [pozm. návrh 53]

Článek 7

Programový rámec NPP

1.   Pomoc v rámci IPA III je založena na programovém rámci NPP Toto nařízení se doplní o programový rámec NPP, který v dalších ustanoveních určí způsoby pro dosahování specifických cílů uvedených v článku 3. Programový rámec NPP stanoví Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3 tohoto článku .

Komise v řádné lhůtě před začátkem programového období předloží Evropskému parlamentu příslušné programové dokumenty. Tyto dokumenty uvádějí orientační příděly na jednotlivá tematická okna a ve vhodných případech na jednotlivé země/regiony, jakož i očekávané výsledky a zvolená ujednání o pomoci. [pozm. návrh 54]

1a.     Evropský parlament a Rada schvalují roční rozpočtové prostředky v mezích víceletého finančního rámce na období 2021–2027. [pozm. návrh 55]

2.   Programový rámec NPP náležitě zohlední příslušné příslušná usnesení a postoje Evropského parlamentu a vnitrostátní strategie a odvětvové politiky. [pozm. návrh 56]

Pomoc je cílená a je uzpůsobena konkrétní situaci příjemců uvedených v příloze I, přičemž se bere v úvahu další úsilí potřebné ke splnění kritérií pro členství i kapacity těchto příjemců. Rozsah a intenzita pomoci závisí na potřebách, odhodlání provádět reformy a pokroku při provádění těchto reforem.

3.   Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku , přijme Komise programový rámec NPP přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem výboru uvedeného v článku 16 včetně ujednání pro uplatňování zásady „spravedlivého podílu“ prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 . Platnost programového rámce NPP skončí nejpozději do 30. června 2025. Komise přijme nový programový rámec NPP do 30. června 2025 na základě hodnocení v polovině období konzistentního s ostatními finančními nástroji pro vnější pomoc, přičemž zohlední příslušná usnesení Evropského parlamentu. Komise může případně také provést přezkum účinného provádění programového rámce NPP, zejména pokud došlo k významným změnám rámce politiky uvedeného v článku 6, přičemž musí být zohledněna příslušná usnesení Evropského parlamentu . [pozm. návrh 57]

4.   Programový rámec pro přeshraniční spolupráci s členskými státy přijme Komise v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení o EÚS.

5.   Součástí programového rámce NPP jsou ukazatele Programový rámec NPP se zakládá na jasných a ověřitelných ukazatelích výkonnosti stanovených v příloze IV pro posuzování pokroku při dosahování cílů, které jsou v něm stanoveny , a to mimo jiné pokud jde o pokrok a výsledky v oblasti:

a)

demokracie, právního státu a nezávislého a efektivního soudního systému;

b)

lidských práv a základních svobod, včetně práv příslušníků menšin a zranitelných skupin;

c)

rovnosti pohlaví a práv žen;

d)

boje proti korupci a organizované trestné činnosti;

e)

usmíření, budování míru a dobrých sousedských vztahů;

f)

svobody sdělovacích prostředků;

g)

boje proti změně klimatu v souladu se závazky stanovenými v Pařížské dohodě.

Komise ve svých výročních zprávách uvede, jakého pokroku bylo ve vztahu k těmto ukazatelům dosaženo.

Přístup založený na výkonnosti podle tohoto nařízení je předmětem pravidelné výměny názorů v Evropském parlamentu a Radě. [pozm. návrh 123]

Článek 7a

Hodnocení a přezkum v polovině období

1.     Komise přijme nový programový rámec NPP na základě hodnocení v polovině období. Nejpozději do 30. června 2024 předloží Komise hodnotící zprávu o uplatňování tohoto nařízení v polovině období. Tato zpráva o hodnocení v polovině období se vztahuje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2023 a posuzuje příspěvek Unie k dosažení cílů tohoto nařízení na základě ukazatelů, kterými se měří dosažené výsledky, a všech zjištění a závěrů týkajících se dopadu tohoto nařízení.

Evropský parlament může k tomuto hodnocení poskytnout příspěvek. Komise a ESVČ zajistí konzultace s hlavními zúčastněnými stranami a příjemci, včetně organizací občanské společnosti. Komise a ESVČ věnují zvláštní pozornost tomu, aby bylo zajištěno, že jsou zastoupeny nejvíce marginalizované skupiny.

Komise rovněž vyhodnotí dopad a účinnost svých činností podle oblastí intervence a účinnost programování pomocí externích hodnocení. Komise a ESVČ zohlední návrhy a stanoviska Evropského parlamentu a Rady týkající se nezávislých externích hodnocení. Průběžné hodnocení posuzuje, jak Unie plnila cíle stanovené v tomto nařízení.

2.     Zpráva o hodnocení v polovině období se zabývá rovněž účinností, přidanou hodnotou, fungováním zjednodušené a racionalizované struktury financování vnější činnosti, vnitřní a vnější soudržností a trvalým významem cílů tohoto nařízení, doplňkovostí a součinností mezi financovanými akcemi, příspěvkem opatření k soudržné vnější činnosti Unie a případně tím, do jaké míry je veřejnost v přijímajících zemích o finanční podpoře Unie informována.

3.     Konkrétním účelem zprávy o hodnocení v polovině období je zdokonalit vynakládání finančních prostředků Unie. Bude zdrojem informací při přijímání rozhodnutí o obnovení, úpravě či pozastavení druhů akcí prováděných v rámci tohoto nařízení.

4.     Zpráva o hodnocení v polovině období rovněž obsahuje souhrnné informace z příslušných výročních zpráv o veškerém financování, které se řídí tímto nařízením, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, včetně rozčlenění výdajů podle přijímajících zemí, využití finančních nástrojů, závazků a plateb.

5     Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. Výsledky se zohlední při sestavování programů a přidělování zdrojů.

6.     Komise zapojí do procesu hodnocení financování z prostředků Unie podle tohoto nařízení všechny příslušné zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti, a v případě potřeby může usilovat o vypracování společných hodnocení s členskými státy s úzkým zapojením příjemců.

7.     Komise předloží zprávu o hodnocení v polovině období uvedenou v tomto článku Evropskému parlamentu, Radě případně doprovázenou legislativními návrhy, jimiž se stanoví nezbytné změny tohoto nařízení.

8.     Po uplynutí lhůty uplatňování tohoto nařízení, avšak nejpozději do tří let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení nařízení za stejných podmínek jako hodnocení v polovině období uvedené v tomto článku. [pozm. návrh 124]

Článek 7b

Pozastavení pomoci

1.     Pokud příjemce nedodržuje zásady demokracie, právního státu, řádné správy, lidská práva a základní svobody či jaderné bezpečnostní standardy nebo porušuje závazky přijaté v příslušných dohodách uzavřených s Unií nebo soustavně neplní jedno nebo více kodaňských kritérií, je Komise oprávněna přijmout v souladu s článkem 14 akt v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy I tohoto nařízení s cílem zastavit nebo částečně pozastavit pomoc Unie. V případě částečného pozastavení pomoci budou uvedeny programy, kterých se pozastavení týká.

2.     Shledá-li Komise, že důvody pro pozastavení pomoci již pominuly, má pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změny přílohy I s cílem obnovit pomoc Unie.

3.     V případě částečného pozastavení se pomoc Unie využívá především na podporu organizací občanské společnosti a nestátních subjektů v souvislosti s opatřeními zaměřenými na podporu lidských práv a základních svobod a na podporu demokratizace a procesů vedení dialogu v partnerských zemích.

4.     Komise při svém rozhodování náležitě zohledňuje příslušná usnesení Evropského parlamentu. [pozm. návrh 125]

Článek 7c

Správa

Za řízení, koordinaci a správu tohoto nástroje v rámci daného cyklu řízení odpovídá horizontální řídicí skupina, kterou tvoří všechna příslušná oddělení Komise a ESVČ a jíž předsedá místopředseda Komise, vysoký představitel nebo zástupce tohoto úřadu, s cílem zajistit ucelenost, účinnost, transparentnost a odpovědnost veškerého vnějšího financování EU. Celkovou politickou koordinaci vnější činnosti Unie zajišťuje místopředseda Komise, vysoký představitel. V průběhu celého plánování programů a plánování a uplatňování tohoto nástroje místopředseda Komise, vysoký představitel a ESVČ spolupracují s příslušnými členy a útvary Komise, jak byly stanoveny na základě povahy a cílů předpokládaných akcí, přičemž vycházejí z jejich odborných znalostí. Místopředseda Komise, vysoký představitel, ESVČ a Komise připraví veškeré návrhy rozhodnutí v souladu s postupy Komise a předkládají je Komisi k přijetí.

Evropský parlament je plně zapojen do fáze navrhování, plánování, monitorování a hodnocení těchto nástrojů financování vnější činnosti, aby tak zaručil politickou a demokratickou kontrolu a odpovědnost za financování Unie v oblasti vnější činnosti. [pozm. návrh 126]

Článek 8

Prováděcí opatření a metody [pozm. návrh 62 se netýká českého znění]

1.   Pomoc podle IPA III se provádí v rámci přímého q nebo nepřímého řízení v souladu s finančním nařízením prostřednictvím ročních nebo víceletých akčních plánů a opatření uvedených v kapitole III hlavy II [nařízení o NDICI]. Na toto nařízení se vztahuje kapitola III hlavy II [nařízení o NDICI] s výjimkou čl. 24 odst. 1 [způsobilé osoby a subjekty] IIIa . [pozm. návrh 63]

1a.     Nepřímé řízení může být zrušeno, pokud není příjemce schopen nebo ochoten spravovat přidělené fondy v souladu se stanovenými pravidly, zásadami a cíli tohoto nařízení. Pokud příjemce nedodrží zásady demokracie nebo právního státu nebo lidská práva a základní svobody nebo poruší závazky vyplývající z příslušných dohod uzavřených s Unií, může Komise ve specifických oblastech politiky nebo programech přejít v případě takovéhoto příjemce z nepřímého řízení na nepřímé řízení pověřeným subjektem nebo více pověřenými subjekty jinými než příjemce, nebo na přímé řízení. [pozm. návrh 64]

1b.     Komise vede s Evropským parlamentem dialog a přihlíží k názorům Evropského parlamentu v oblastech, v nichž Evropský parlament realizuje své vlastní programy pomoci, např. v oblasti budování kapacit či pozorování voleb. [pozm. návrh 65]

2.   Podle tohoto nařízení mohou být přijaty akční plány na období až sedmi let.

2a.     Komise v otázkách týkajících se plánování a provádění opatření podle tohoto článku včetně jakýchkoli předpokládaných významných změn či přídělů udržuje Evropský parlament plně zapojený. [pozm. návrh 66]

2b.     Vyplácení obecné či odvětvové rozpočtové podpory je podmíněno uspokojivým pokrokem v dosahování cílů dohodnutých s dotčeným příjemcem.

Komise uplatňuje kritéria pro udělení rozpočtové podpory stanovené v čl. 23 odst. 4 nařízení o NDICI. Komise podnikne kroky s cílem snížit nebo pozastavit financování Unie v podobě rozpočtové podpory v případě systémových nesrovnalostí v systémech řízení a kontroly nebo neuspokojivého pokroku při dosahování cílů dohodnutých s příjemcem.

Obnovení pomoci ze strany Komise po pozastavení uvedeném v tomto článku je doprovázeno cílenou pomocí pro vnitrostátní orgány auditu. [pozm. návrh 67]

KAPITOLA IIIA

PROVEDENÍ [pozm. návrh 68]

Článek 8a

Akční plány a opatření

1.     Komise přijme roční nebo víceleté akční plány nebo opatření. Opatření mohou mít formu jednotlivých opatření, zvláštních opatření, podpůrných opatření nebo mimořádných opatření pomoci. Akční plány a opatření stanoví pro každou akci sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní činnosti, způsoby uplatňování, rozpočet a výdaje na podporu.

2.     Akční plány jsou založeny na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a 4.

Před přijetím nebo po přijetí akčních plánů může být v případě potřeby přijata určitá akce jako jednotlivé opatření. Jednotlivá opatření jsou založena na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a jiných řádně odůvodněných případů.

Vyskytnou-li se nepředvídané potřeby nebo okolnosti a financování není možné z vhodnějších zdrojů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 nařízení o NDICI pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci], kterým se stanoví opatření, jež nejsou založena na programových dokumentech.

3.     Roční nebo víceleté akční plány a jednotlivá opatření lze využít k provedení akcí rychlé reakce, na něž odkazuje čl. 4 odst. 4 písm. b) nařízení o NDICI.

4.     Komise může přijmout opatření pro mimořádnou pomoc v souvislosti s akcemi rychlé reakce, na něž odkazuje čl. 4 odst. 4 písm. a) nařízení o NDICI.

5.     Opatření přijatá podle čl. 19 odst. 3 a 4 mohou trvat až 18 měsíců a v případě objektivních a nepředvídatelných překážek bránících jejich plnění může být dvakrát prodlouženo o další období až šesti měsíců, nejvýše na celkovou dobu 30 měsíců, jestliže nedojde ke zvýšení finanční částky určené pro dané opatření.

V případě vleklých krizí a konfliktů může Komise přijmout druhé mimořádné opatření pomoci trvající až 18 měsíců. V řádně odůvodněných případech, a pokud má kontinuita činnosti Unie podle tohoto odstavce zásadní význam a nemůže být zajištěna jinými prostředky, mohou být přijata další opatření. [pozm. návrh 69]

Článek 8b

Podpůrná opatření

1.     Financování z prostředků Unie může pokrývat výdaje na podporu uplatňování nástroje a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnoticími činnostmi nezbytnými pro takovéto uplatňování, jakož i výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní podporu potřebnou pro program a k řízení operací financovaných v rámci tohoto nařízení, včetně informačních a komunikačních činností a systémů informačních technologií na úrovni organizací.

2.     Nejsou-li podpůrné výdaje zahrnuty do akčních plánů nebo opatření uvedených v článku 8c, Komise přijme v případech, kdy je to třeba, podpůrná opatření. Financování z prostředků Unie v rámci podpůrných opatření může pokrývat:

a)

studie, zasedání, poskytování informací, osvětu, školení, přípravu a výměnu zkušeností a osvědčených postupů, publikační činnost a veškeré další výdaje na správní nebo technickou pomoc nezbytnou pro programování a řízení akcí, včetně placených externích odborníků;

b)

výzkumné a inovační činnosti a studie o příslušných otázkách a jejich šíření;

c)

výdaje spojené se zajišťováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a sdělování a zviditelňování politických priorit Unie na úrovni organizací. [pozm. návrh 70]

Článek 8c

Přijímání akčních plánů a opatření

1.     Komise přijímá akční plány a opatření na základě rozhodnutí Komise v souladu s finančním nařízením.

2.     V zájmu soudržnosti vnější činnosti Unie zohlední Komise přístup přijatý Radou a Evropským parlamentem v oblasti příslušné politiky při plánování a následném uplatňování takovýchto akčních plánů a opatření.

Komise bezodkladně informuje Evropský parlament o plánování akčních plánů a opatření podle tohoto článku, mimo jiné o plánovaných finančních částkách, a rovněž informuje Evropský parlament o zásadních změnách nebo prodlouženích této pomoci. Co nejdříve po přijetí opatření pomoci nebo po jeho podstatné změně a v každém případě do jednoho měsíce Komise informuje Evropský parlament a Radu a předloží jim přehled o povaze opatření, jeho trvání, rozpočtu a souvislostech a důvodech pro jeho přijetí a rovněž o doplňkovosti uvedeného opatření k probíhající a plánované reakci Unie. V případě mimořádných opatření pomoci Komise rovněž uvede, zda, do jaké míry a jakým způsobem zajistí kontinuitu politiky prováděné prostřednictvím mimořádné pomoci střednědobou a dlouhodobou pomocí podle tohoto nařízení.

3.     Před přijetím akčních plánů a opatření, které nevycházejí z programových dokumentů podle čl. 8a odst. 2, vyjma případů uvedených v čl. 8a odst. 3 a 4, přijme Komise v souladu s článkem 14 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením specifických cílů, které mají být dosaženy, očekávaných výsledků, nástrojů, jež mají být využity, hlavních činností a orientačního přídělu finančních prostředků těchto akčních plánů a opatření.

4.     Na úrovni akcí se v souladu s platnými legislativními akty Unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU  (26) a směrnice Rady 85/337/EHS  (27) , provede náležité prověření z hlediska lidských práv, ze sociálního hlediska a z hlediska životního prostředí, včetně dopadů na změnu klimatu a biologickou rozmanitost, které u akcí citlivých z hlediska životního prostředí, zejména v případě významné nové infrastruktury, tam, kde je to vyžadováno, zahrnuje posouzení vlivu na životní prostředí.

Kromě toho se provádí předběžná posuzování dopadů na lidská práva, rovnost žen a mužů, posuzování sociálních a pracovněprávních dopadů, jakož i analýza konfliktů a hodnocení rizik.

V případě potřeby se při plnění odvětvových programů použije strategické posuzování dopadů na lidská práva, sociálních dopadů a dopadů na životní prostředí. Komise zajistí zapojení zainteresovaných stran do těchto posouzení a přístup veřejnosti k výsledkům tohoto posuzování. [pozm. návrh 127]

Článek 8d

Metody spolupráce

1.     Jak je uvedeno ve finančním nařízení, provádí financování podle tohoto nástroje Komise buď přímo sama, prostřednictvím delegací Unie a výkonných agentur, nebo nepřímo prostřednictvím subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.     Financování podle tohoto nástroje může být poskytováno také prostřednictvím příspěvků do mezinárodních, regionálních nebo vnitrostátních fondů, jako jsou fondy zřízené nebo spravované EIB, členskými státy, partnerskými zeměmi a regiony nebo mezinárodními organizacemi nebo jinými dárci.

3.     Subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení a čl. 29 odst. 1 nařízení o NDICI každoročně plní svoji povinnost podávat zprávy podle článku 155 finančního nařízení. Požadavky na podávání zpráv ze strany těchto subjektů jsou stanoveny v rámcové dohodě o partnerství, dohodě o přiznání příspěvku, dohodě o rozpočtových zárukách nebo dohodě o financování.

4.     Akce financované v rámci tohoto nástroje mohou být prováděny souběžným nebo sdíleným spolufinancováním.

5.     V případě souběžného spolufinancování je akce rozdělena do několika zřetelně odlišitelných dílčích složek, z nichž každou financuje jiný partner tohoto spolufinancování takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat.

6.     V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři zajišťující spolufinancování celkové náklady na akci a zdroje se slučují takovým způsobem, že již není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást akce.

7.     Spolupráce mezi Unií a jejími partnery může mít mimo jiné formu:

a)

třístranných dohod, jimiž Unie koordinuje s třetími zeměmi financování své pomoci partnerské zemi nebo regionu;

b)

opatření administrativní spolupráce, jako jsou partnerství mezi veřejnými institucemi, místními orgány, vnitrostátními veřejnými subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby v členském státě a subjekty partnerské země nebo regionu, jakož i opatření spolupráce se zapojením odborníků z veřejného sektoru členských států a jejich regionálních a místních orgánů;

c)

příspěvků na nezbytné náklady na zřízení a spravování partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně podpory široké účasti prostřednictvím zřízení nezávislého subjektu organizace občanské společnosti třetí strany, který by posoudil a monitoroval nastavení partnerství veřejného a soukromého sektoru;

d)

programů na podporu odvětvových politik, kterými Unie poskytuje podporu odvětvovému programu partnerské země;

e)

příspěvků na náklady účasti zemí v programech a akcích Unie prováděných agenturami a orgány Unie a také orgány nebo osobami pověřenými prováděním specifických akcí společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) podle hlavy V Smlouvy o EU;

f)

úrokových subvencí. [pozm. návrh 72]

Článek 8e

Formy financování z prostředků Unie a způsoby uplatňování

1.     Financování z prostředků Unie může být poskytnuto formami financování uvedenými ve finančním nařízení, a zejména formou:

a)

grantů;

b)

smluv o veřejných zakázkách na služby, dodávky nebo práce;

c)

rozpočtové podpory;

d)

příspěvků do svěřenských fondů zřízených Komisí v souladu s článkem 234 finančního nařízení;

e)

finančních nástrojů;

f)

rozpočtových záruk;

g)

kombinování zdrojů;

h)

odpuštění dluhu v rámci mezinárodně schváleného programu na odpuštění dluhu;

i)

finanční pomoci;

j)

placených externích odborníků.

2.     Při stanovování způsobů financování, druhu příspěvku, způsobů udělování a správních ustanovení pro správu grantů zohlední Komise v rámci spolupráce se zúčastněnými stranami partnerských zemí jejich zvláštní rysy, včetně potřeb a příslušného kontextu, s cílem oslovit co nejširší škálu těchto zúčastněných stran a reagovat na jejich potřeby. Toto posouzení přihlíží k podmínkám pro smysluplnou účast a zapojení všech zúčastněných stran, zejména místních organizací občanské společnosti. V souladu s finančním nařízením jsou podporovány zvláštní způsoby, jako jsou dohody o partnerství, schválení finanční podpory pro třetí strany, přímé udělování nebo výzvy k podávání návrhů s omezenou způsobilostí či jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování a také financování nesouvisející s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Tyto různé způsoby zajistí transparentnost, sledovatelnost a inovace. Podporuje se spolupráce mezi místními a mezinárodními nevládními organizacemi s cílem posílit kapacity místní občanské společnosti, aby se zajistila její plná účast na rozvojových programech.

3.     Kromě případů uvedených v článku 195 finančního nařízení lze postup přímého udělování použít v případě:

a)

grantů nízké hodnoty určených pro obránce lidských práv a pro mechanismy na ochranu ohrožených obránců lidských práv, na financování naléhavých ochranných opatření, případně bez potřeby spolufinancování, a pro mediátory a další aktéry z řad občanské společnosti v situaci krize a ozbrojených konfliktů v souvislosti s dialogem, řešením konfliktů, usmířením a budováním míru;

b)

grantů, případně bez potřeby spolufinancování, na financování akcí v nejobtížnějších podmínkách, pokud by zveřejnění výzvy k podávání návrhů bylo nevhodné, včetně situací, které se vyznačují značným deficitem základních svobod, ohrožením demokratických institucí, eskalací krize, ozbrojenými konflikty, ve kterých je nejvíce ohrožena bezpečnost lidí, nebo ve kterých organizace na ochranu lidských práv a obránci lidských práv, mediátoři a další aktéři občanské společnosti, včetně těch, kteří se účastní dialogu týkajícího se krizí a ozbrojených konfliktů, usmíření a budování míru, působí v nejsložitějších podmínkách. Hodnota těchto grantů nepřesáhne 1 000 000 EUR a doba jejich trvání je až 18 měsíců, přičemž může být prodloužena o dalších 12 měsíců v případě objektivních a nečekaných překážek při jejich uplatňování;

c)

grantů pro Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a také pro Globální kampus, Evropské meziuniverzitní centrum pro lidská práva a demokratizaci, jež nabízí evropský magisterský studijní program v oblasti lidských práv a demokratizace, a jeho síť partnerských univerzit umožňujících získání postgraduálního vzdělání v oblasti lidských práv, včetně stipendií pro studenty, výzkumné pracovníky, učitele a obránce lidských práv ze třetích zemí.

d)

malých projektů popsaných v článku 23a nařízení o NDICI.

Rozpočtová podpora uvedená v odst. 1 písm. c), mimo jiné prostřednictvím smluv o provádění odvětvových reforem, je založena na odpovědnosti země, vzájemné odpovědnosti a sdílené oddanosti všeobecně platným hodnotám, demokracii, lidským právům, rovnosti žen a mužů, sociálního začleňování, lidského rozvoje a právnímu státu, a jejím cílem je posílit partnerství mezi Unií a partnerskými zeměmi. Zahrnuje posílený politický dialog, budování kapacit a zlepšenou správu doplňující úsilí partnerů zaměřené na to, aby vybírali více prostředků a lépe je vynakládali, s cílem podpořit udržitelný a inkluzivní společensko-hospodářský rozvoj, který je přínosný pro všechny, tvorbu kvalitních pracovních míst, se zvláštní pozorností zaměřenou na mladé lidi, omezování nerovností a vymýcení chudoby, přičemž je nutné patřičně zohledňovat místní hospodářství a životní a sociální práva. Rozhodnutí o poskytnutí rozpočtové podpory musí vycházet ze strategií rozpočtové podpory schválených Unií, z vymezeného souboru kritérií způsobilosti a z pečlivého posouzení rizik a přínosů. Jedním z hlavních určujících faktorů pro takové rozhodnutí je posouzení závazků, výsledků a pokroku partnerských zemí, pokud jde o demokracii, lidská práva a právní stát.

4.     Rozpočtová podpora je diferencována tak, aby lépe reagovala na politickou, hospodářskou a sociální situaci dané partnerské země, se zohledněním nestabilních situací.

Při poskytování rozpočtové podpory v souladu s článkem 236 finančního nařízení Komise jasně stanoví a monitoruje kritéria pro podmíněnost rozpočtové podpory, včetně pokroku v reformách a transparentnosti, a podporuje rozvoj parlamentní kontroly, vnitrostátních kapacit pro provádění auditu, účast organizací občanské společnosti na monitorování a zvýšenou transparentnost a přístup veřejnosti k informacím a rozvoj důkladných systémů zadávacích řízení, které podporují místní hospodářský rozvoj a místní podniky.

5.     Vyplácení rozpočtové podpory je založeno na ukazatelích, které ukazují uspokojivý pokrok směrem k dosažení cílů dohodnutých s dotčenou partnerskou zemí.

6.     Finanční nástroje podle tohoto nařízení mohou mít formy například úvěrů, záruk, vlastního kapitálu či kvazikapitálu, investic nebo účasti a nástrojů pro sdílení rizik, kdykoli je to možné a v souladu se zásadami stanovenými v čl. 209 odst. 1 finančního nařízení pod vedením EIB, některé mnohostranné evropské finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nebo některé dvoustranné evropské finanční instituce, například dvoustranné rozvojové banky, a jsou případně sdruženy s dalšími formami finanční podpory od členských států i třetích zemí.

Příspěvky pro finanční nástroje Unie podle tohoto nařízení mohou poskytovat členské státy a rovněž každý subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

7.     Pro účely uplatňování a podávání zpráv mohou být tyto finanční nástroje seskupeny do tzv. facilit.

8.     Komise a ESVČ nezahájí ani neobnoví operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích, jež jsou podle příslušné politiky Unie definovány jakožto nespolupracující, nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849  (28) považovány za vysoce rizikové třetí země či které se skutečně neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací.

9.     Na financování z prostředků Unie se nevztahují zvláštní daně, cla ani poplatky a poskytnutí této pomoci nevede k jejich výběru.

10.     Daně, cla a poplatky ukládané partnerskými zeměmi mohou být způsobilé pro financování podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 73]

Článek 8f

Přenesené prostředky, roční splátky, prostředky na závazky, zpětné úhrady a příjmy vytvářené finančními nástroji

1.     Kromě ustanovení čl. 12 odst. 2) finančního nařízení se nevyužité prostředky na závazky a na platby podle tohoto nařízení přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se prioritně použijí v následujícím rozpočtovém roce.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o prostředcích, které byly automaticky přeneseny, včetně příslušných částek, v souladu s čl. 12 odst. 6 finančního nařízení.

2.     Pro účely článku 15 finančního nařízení, jenž se týká opětovného poskytnutí prostředků, se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce podle tohoto nařízení, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky.

Má se za to, že odkazy na článek 15 finančního nařízení v čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, zahrnují odkaz na tento odstavec pro účely tohoto nařízení.

3.     Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 finančního nařízení.

Třetí pododstavec čl. 114 odst. 2 finančního nařízení se na tyto víceleté akce nevztahuje. Komise automaticky zruší kteroukoli část rozpočtového závazku na akci, která do 31. prosince pátého roku po roce, v němž byl rozpočtový závazek přijat, nebyla použita k předběžnému financování ani k provedení průběžných plateb nebo u níž nebyl předložen certifikovaný výkaz výdajů ani žádost o platbu.

Odstavec 2 tohoto článku se použije rovněž na roční splátky.

4.     Odchylně od čl. 209 odst. 3 finančního nařízení se splátky a příjmy generované finančním nástrojem přiřadí do původní rozpočtové položky jako vnitřní účelově vázané příjmy po odečtení nákladů řízení a poplatků za řízení. Komise jednou za pět let posoudí přínos stávajících finančních nástrojů k naplňování cílů Unie a jejich účinnost. [pozm. návrh 74]

Článek 9

Přeshraniční spolupráce

1.   Až 3 % finančního krytí se orientačně přidělí na programy přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a členskými státy v souladu s jejich potřebami a prioritami.

2.   Míra spolufinancování Unie na úrovni jednotlivých priorit nesmí být vyšší než 85 % způsobilých výdajů na program přeshraniční spolupráce. Pokud jde o technickou pomoc, činí míra spolufinancování Unie 100 %.

3.   Výše předběžného financování u přeshraniční spolupráce s členskými státy se určí v pracovním programu, v souladu s potřebami příjemců uvedených v příloze I a může překročit procento uvedené v článku 49 nařízení o EÚS.

4.   Pokud jsou programy přeshraniční spolupráce ukončeny v souladu s článkem 12 nařízení o EÚS, lze podporu z tohoto nařízení na ukončený program, která zůstává k dispozici, použít na financování jakýchkoliv dalších opatření způsobilých podle tohoto nařízení. Pokud v tomto případě neexistují způsobilá opatření, která by měla být financována v současném roce, je možné přenést prostředky do následujícího roku. [pozm. návrh 75]

KAPITOLA IV

ZPŮSOBILOST A DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Článek 10

Způsobilost pro financování v rámci NPP III

1.   Pro financování v rámci NPP III jsou způsobilí uchazeči, žadatelé a zájemci z těchto zemí:

a)

členské státy, příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení, smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru a země, na něž se vztahuje příloha I nařízení o NDICI, a

b)

země, pro které Komise stanoví přístup k vnější pomoci na základě vzájemnosti. Přístup na základě vzájemnosti může být přiznán na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přizná-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a ze zemí způsobilých podle tohoto nařízení. Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti po konzultaci s dotčenou přijímající zemí či zeměmi.

KAPITOLA V

EFSD+ A ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY

Článek 11

Finanční nástroje a záruka pro vnější činnost

1.   Příjemci uvedení v příloze I jsou způsobilí pro Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruku pro vnější činnost, jak je stanoveno v kapitole IV hlavy II nařízení o NDICI. Za tímto účelem NPP III přispívá k tvorbě rezerv související se zárukou pro vnější činnost uvedenou v článku 26 nařízení o NDICI úměrně k investicím uskutečněným ve prospěch příjemců uvedených v příloze I tohoto nařízení.

KAPITOLA VI

MONITOROVÁNÍ, PODÁVÁNÍ ZPRÁV, A HODNOCENÍ, A KOMUNIKACE [pozm. návrh 76]

Článek 12

Monitorování, audit, hodnocení a ochrana finančních zájmů Unie

1.   Na toto nařízení se ve vztahu k monitorování, vykazování a hodnocení vztahuje kapitola V hlavy II nařízení o NDICI.

2.   Ukazatele pro monitorování provádění uplatňování NPP III a pokroku dosaženého při plnění specifických cílů stanovených v článku 3 jsou stanoveny v příloze IV tohoto nařízení. [pozm. návrh 77]

3.   V případě přeshraniční spolupráce s členskými státy se použijí ukazatele uvedené v článku 33 nařízení o EÚS.

4.   Kromě ukazatelů uvedených v příloze IV se ve výsledkovém rámci pomoci z NPP III zohlední zprávy o rozšíření a hodnocení programů hospodářských reforem provedená Komisí . [pozm. návrh 78]

4a.     Komise Evropskému parlamentu a Radě předloží a představí prozatímní a konečné hodnotící zprávy uvedené v článku 32 nařízení o NDICI. Komise tyto zprávy zveřejní. [pozm. návrh 79]

5.   Kromě článku 129 finančního nařízení o ochraně finančních zájmů Unie musí v rámci nepřímého řízení příjemci uvedení v příloze I neprodleně oznámit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informovat o vývoji správního a právního řízení. Tato oznámení se podávají elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí. Komise v přijímajících zemích podporuje rozvíjení možností parlamentní kontroly a auditu a zvyšování transparentnosti a přístupu veřejnosti k informacím. Komise, vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a zejména delegace Unie v přijímajících zemích zajistí, aby veškeré přidělování finančních prostředků na základě nepřímého řízení probíhalo transparentním, nepolitickým a nestranným způsobem prostřednictvím spravedlivého rozdělování, které bude odrážet potřeby regionů a obcí. [pozm. návrh 80]

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 měnící přílohy II, III a IV tohoto nařízení.

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s  čl. 7 odst. 3, článkem 7a, čl. 7b odst. 1 a 2, čl. 8c odst. 3 a s články 13 a 15 . [pozm. návrh 128]

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 14a

Demokratická odpovědnost

1.     Za účelem posílení dialogu mezi orgány a dalšími subjekty Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Komisí a ESVČ, upevnění celkové soudržnosti všech nástrojů financování vnější činnosti a zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti, stejně jako účelnosti při přijímání aktů a opatření ze strany Komise, může Evropský parlament vyzvat Komisi a ESVČ, aby předstoupily před Parlament za účelem projednání strategických směrů a pokynů pro programování podle tohoto nařízení. Tento dialog může probíhat před přijetím aktů v přenesené pravomoci a návrhu ročního rozpočtu ze strany Komise nebo na žádost Evropského parlamentu, Komise nebo ESVČ i „ad hoc“ v souvislosti s významným politickým vývojem.

2.     Pokud se má konat dialog podle odstavce 1, Komise a ESVČ předloží Evropskému parlamentu všechny příslušné dokumenty související s tímto dialogem. Pro dialog týkající se ročního rozpočtu předloží konsolidované informace o všech akčních plánech a opatřeních přijatých nebo plánovaných v souladu s článkem 8c, informace o spolupráci rozlišené podle jednotlivých zemí, oblastí a tematických oblastí a o využívání akcí rychlé reakce a záruky pro vnější činnost.

3.     Komise a ESVČ v nejvyšší míře zohlední postoj vyjádřený Evropským parlamentem. V případě, že Komise nebo ESVČ nezohlední postoje Evropského parlamentu, poskytne řádné odůvodnění.

4.     Komise a ESVČ, a to zejména prostřednictvím řídící skupiny uvedené v článku 7c, odpovídají za informování Evropského parlamentu o stavu uplatňování tohoto nařízení, zejména o probíhajících opatřeních, akcích a výsledcích. [pozm. návrh 82]

Článek 15

Přijetí dalších prováděcích pravidel [pozm. návrh 83]

1.   Zvláštní pravidla, jimiž se stanoví jednotné podmínky k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o struktury, týkající se struktur, které budou zřízeny při přípravě na přistoupení a pomoc v oblasti rozvoje venkova, se přijmou přezkumným postupem podle článku 16 prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci . [pozm. návrh 84]

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Komise přijímá akční plány a opatření na základě rozhodnutí v souladu s finančním nařízením. [pozm. návrh 85]

Článek 16

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor („Výbor pro nástroj předvstupní pomoci“). Tento výbor je výborem ve smyslu [nařízení (EU) č. 182/2011].

2.   Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

3.   Jednání výboru o otázkách týkajících se EIB se účastní její pozorovatel.

4.   Výbor pro NPP III je nápomocen Komisi a je rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení (ES) č. 1085/2006, nařízení č. 231/2014 a pro provádění článku 3 nařízení (ES) č. 389/2006.

5.   Výbor pro NPP III není příslušný pro příspěvek na program Erasmus+ uvedený v čl. 5 odst. 3. [pozm. návrh 86]

Článek 17

Informace, komunikace, viditelnost a publicita [pozm. návrh 87]

1.   Použijí se články 36 a 37 [nařízení o NDICI]. Komise, vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a zejména delegace Unie v přijímajících zemích při poskytování finanční pomoci na základě tohoto nařízení přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily viditelnost finanční podpory Unie, včetně sledování souladu příjemců s takovými požadavky. Činnosti financované NPP podléhají požadavkům stanoveným v Příručce pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Unie. Komise přijme pro projekty financované Unií pokyny pro každého příjemce ohledně viditelnosti a komunikačních činností. [pozm. návrh 88]

1a.     Komise přijme opatření k posílení strategické komunikace a veřejné diplomacie za účelem informování o hodnotách Unie a zdůraznění přidané hodnoty podpory Unie. [pozm. návrh 89]

1b.     Příjemci finančních prostředků Unie přiznají původ prostředků Unie a zajistí jejich řádnou viditelnost pomocí těchto postupů:

a)

v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se uplatňování finančních prostředků, včetně na oficiální internetové stránce, pokud existuje, uvedou prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu Unie; a

b)

podpoří činnosti a jejich výsledky poskytováním ucelených a účinných informací přiměřeně zacílených na různá publika včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

Komise provádí informační a komunikační činnosti související s tímto nařízením, jakož i s činnostmi, jež jsou v něm stanoveny, a s dosaženými výsledky. Finanční zdroje vyčleněné na toto nařízení rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li přímo s cíli uvedenými v článku 3 a přílohách II a III. [pozm. návrh 90]

Článek 18

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení č. 231/2014 IPA II a nařízení (ES) č. 1085/2006 IPA, která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení. Na tato opatření se použije kapitola III hlavy II nařízení o NDICI, dříve podle nařízení č. 236/2014, s výjimkou čl. 24 odst. 1.

2.   Finanční krytí NPP III může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k NPP III od opatření přijatých podle jeho předchůdce NPP II.

3.   V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost […] [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 . [pozm. návrh 91]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda předseda nebo

Za Radu

předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 156.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 8.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11).

(5)  Přístup „základní zásady na prvním místě“ spojuje právní stát a základní práva s dvěma dalšími klíčovými oblastmi procesu přistoupení: správa ekonomických záležitostí – posílené zaměření na hospodářský rozvoj a lepší konkurenceschopnost – a posílení demokratických institucí a reformy veřejné správy. Každá z těchto tří základních zásad má klíčový význam pro reformní procesy kandidátských zemí a potenciálních kandidátů a reaguje na hlavní obavy občanů.

(6)  COM(2018)0065.

(7)  Evropský pilíř sociálních práv slavnostně vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise 17. listopadu 2017 na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu konaném v Göteborgu.

(8)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne …(Úř. věst. …).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(12)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(13)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(14)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(16)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011. s. 13).

(18)  Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82).

(19)  Nařízení Rady (ES) č. 389/2006 ze dne 27. února 2006, kterým se vytváří nástroj finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru a mění nařízení (ES) č. 2667/2000 o Evropské agentuře pro obnovu (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 5).

(20)  COM(2018)0374 – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti.

(21)  COM(2018)0372 – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti.

(22)  COM(2018)0382 – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+).

(23)  COM(2018)0392 – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013.

(24)  https://ec.europa.eu/europeaid/policies/sustainable-development-goals_en

(25)  https://ec.europa.eu/europeaid/policies/eu-approach-aid-effectiveness_en

(26)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (kodifikované znění) (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(27)   Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40).

(28)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

PŘÍLOHA I

Albánie

Bosna a Hercegovina

Island

Kosovo (*1)

Černá Hora

Srbsko

Turecko

Bývalá jugoslávská republika Republika Severní Makedonie [pozm. návrh 129]


(*1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

PŘÍLOHA II

Tematické priority pro poskytování pomoci

Pomoc může být dle potřeby zaměřena na tyto tematické priority:

a)

Zavádění orgánů nezbytných pro zajištění právního státu a prosazování jejich řádného fungování od počáteční fáze. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: dělbu moci, zavádění nezávislých, odpovědných a účinných systémů soudnictví, včetně transparentního náboru založeného na zásluhách, a podporu systémů justiční spolupráce, hodnocení a povyšování a účinných kárných postupů pro případy pochybení; zajištění tvorby odolných vhodných systémů pro ochranu hranic, řízení migračních toků a poskytování azylu osobám v nouzi; vytvoření účinných nástrojů pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, převaděčství migrantů, obchodu s drogami, praní peněz / financování terorismu a korupci a pro boj proti nim; podporu a ochranu lidských práv , včetně práv dítěte, genderové rovnosti , práv příslušníků menšin, včetně Romů a osob homosexuální, bisexuální, transsexuální a intersexuální orientace, základních svobod, včetně svobody sdělovacích prostředků a ochrany údajů; [pozm. návrh 92]

b)

Reforma orgánů veřejné správy v souladu se zásadami veřejné správy. Cíle intervencí zahrnují: posilování rámce reforem veřejné správy; zlepšení strategického plánování a inkluzivní a fakticky podložený rozvoj politik a právních předpisů; posilování profesionalizace veřejné služby a odstranění politického vlivu na ni zavedením zásad zásluhovosti; podpora transparentnosti a odpovědnosti; zlepšení kvality a poskytování služeb, včetně řádných správních postupů a využívání elektronické veřejné správy zaměřené na občany; posilování správy veřejných financí a vytváření spolehlivých statistik;

c)

Posilování správy ekonomických záležitostí. Cíle intervencí zahrnují podporu účasti v procesu programu hospodářských reforem a systematickou spolupráci s mezinárodními finančními orgány, pokud jde o základní aspekty hospodářské politiky a posílení mnohostranných hospodářských institucí . Zlepšování schopnosti posilovat makroekonomickou stabilitu a  sociální soudržnost a podpora pokroku na cestě k  udržitelnému rozvoji a fungujícímu tržnímu hospodářství se schopností vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie; [pozm. návrh 93]

d)

Posilování kapacity Unie a jejích partnerů v oblasti předcházení konfliktům, budování míru, dobrých sousedských vztahů a řešení předkrizové a pokrizové situace mimo jiné prostřednictvím včasného varování a analýzy rizik citlivých z hlediska konfliktu; podpora opatření zaměřených na navazování mezilidských kontaktů, usmíření , odpovědnost, mezinárodní spravedlnost, a budování míru a důvěry, včetně zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a jiných případech vážného porušení lidských práv spáchaných v bývalé Jugoslávii, jakož i podpora budování kapacit na podporu akcí v oblasti bezpečnosti a rozvoje , posilování kapacity v oblasti kybernetické obrany a strategické komunikace za účelem podpory systematického odhalování dezinformací ; [pozm. návrh 94]

e)

Posilování kapacit , nezávislosti a plurality organizací občanské společnosti a organizací sociálních partnerů, včetně profesních sdružení, u příjemců uvedených v příloze I a podpora navazování kontaktů na všech úrovních mezi organizacemi v Unii a organizacemi u příjemců uvedených v příloze I, jež jim umožní navázat účinný dialog s aktéry veřejného i soukromého sektoru; Pomoc by měla být dostupná co nejširší řadě organizací v přijímajících zemích. [pozm. návrh 95]

f)

Podpora sbližování pravidel partnerských zemí, jejich standardů, politik a postupů s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie, včetně pravidel pro zadávání veřejných zakázek a pravidel státní podpory; [pozm. návrh 96]

g)

Posilování dostupnosti a kvality vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení na všech úrovních a poskytování podpory kulturnímu a tvůrčímu odvětví a sportu . Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: podporu rovného přístupu ke kvalitnímu , inkluzivnímu a komunitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, lepší poskytování základních dovedností; zvyšování úrovně dosaženého vzdělání, omezování předčasného ukončování školní docházky a posilování odborné přípravy učitelů; posilování postavení dětí a mládeže s cílem umožnit jim plné rozvinutí jejich potenciálu; rozvoj systémů odborného vzdělávání a přípravy a podpora učebních systémů zaměřených na praxi k usnadnění přechodu na trh práce; zlepšování kvality a relevantnosti vysokoškolského vzdělávání; podpora činností souvisejících s absolventy; posilování přístupu k celoživotnímu učení a fyzickým aktivitám a podpora investic do infrastruktur v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a sportu , zejména za účelem odstraňování nerovností mezi jednotlivými regiony a posilování nesegregovaného vzdělávání, mimo jiné využíváním digitálních technologií; [pozm. návrh 97]

h)

Posilování kvalitní zaměstnanosti a přístupu na trh práce. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: boj proti vysoké nezaměstnanosti a neaktivitě podporou udržitelné integrace do trhu práce, zejména mladých lidí (zejména těch, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy), žen, dlouhodobě nezaměstnaných a všech nedostatečně zastoupených skupin. Opatření mají podněcovat vytváření kvalitních pracovních míst a podporovat účinné vymáhání pracovněprávních pravidel a  mezinárodně dohodnutých norem na celém území včetně posilování dodržování klíčových zásad a práv uvedených v evropském pilíři sociálních práv . K dalším klíčovým oblastem intervencí patří podpora rovnosti žen a mužů, podpora zaměstnatelnosti a produktivity, adaptace pracovníků a podniků na změny, nastolení udržitelného sociálního dialogu a modernizace a posilování orgánů trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti a inspektoráty práce; [pozm. návrh 98]

i)

Podpora sociální ochrany a začleňování a boj proti chudobě. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují modernizaci systémů sociální ochrany k zajištění účinné, účelné a přiměřené ochrany ve všech fázích života jednotlivce, podporu sociálního začleňování, podporu rovných příležitostí a řešení nerovností a chudoby a podporu přechodu od institucionální k rodinné a komunitní péči . Intervence v této oblasti se rovněž zaměřují na: začleňování marginalizovaných skupin obyvatel, jako jsou Romové; boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; podporu přístupu k dostupným a udržitelným rodinným a komunitním službám vysoké kvality, pokud jde například o  inkluzivní a nesegregované předškolní vzdělávání a péči, bydlení, zdravotní péči a základní sociální služby a dlouhodobou péči, mimo jiné prostřednictvím modernizace systémů sociální ochrany; Činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo sociálního vyloučení, nejsou podporovány; [pozm. návrh 99]

j)

Podpora inteligentní, udržitelné, inkluzivní a bezpečné dopravy a odstraňování překážek u klíčových síťových infrastruktur investováním do projektů s vysokou přidanou hodnotou pro EU. U těchto investic by měla být stanovena priorita v závislosti na jejich relevantnosti pro spojení TEN-T s EU, přeshraniční spojení, vytváření pracovních míst, přispění k udržitelné mobilitě, snižování emisí, dopadu na životní prostředí a bezpečné mobilitě, v součinnosti s reformami podporovanými Smlouvou o Dopravním společenství; [pozm. návrh 100]

k)

Zlepšování prostředí v soukromém sektoru a konkurenceschopnosti podniků , zejména malých a středních podniků, včetně inteligentní specializace coby klíčových hybatelů růstu, vytváření pracovních míst a soudržnosti. Prioritu mají udržitelné projekty zlepšující podnikatelské prostředí; [pozm. návrh 101]

l)

Zlepšování přístupu k digitálním technologiím a službám a posilování výzkumu, technologického vývoje a inovací prostřednictvím investic do digitálního propojení, digitální důvěry a bezpečnosti, digitálních dovedností a podnikavosti a do výzkumné infrastruktury a příznivého prostředí a podpory navazování kontaktů a spolupráce;

m)

Přispění k zabezpečení a bezpečnosti dodávek potravin vody a a udržování rozmanitých a životaschopných systémů zemědělského hospodaření v aktivních venkovských společenstvích a na venkově; [pozm. návrh 102]

n)

Ochrana a zvyšování kvality životního prostředí, řešení zhoršování životního prostředí a zastavení úbytku biologické rozmanitosti, prosazování ochrany a udržitelného hospodaření se suchozemskými a mořskými ekosystémy a obnovitelných přírodních zdrojů, prosazování účinného využívání zdrojů, udržitelné spotřeby a produkce a podpora přechodu k zelenému a oběhovému hospodářství, přispívání ke snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování odolnosti proti změně klimatu a podpora správy a informací zaměřených na oblast klimatu a energetické účinnosti. NPP III podporuje politiku zaměřenou na přechod k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství šetrnému ke zdrojům a posilování odolnosti proti pohromám a prevence pohrom, připravenosti a reakci na ně. Podporuje rovněž vysokou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a uplatňování účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích a zavádění rámců a metod pro uplatňování účinných a efektivních záruk na jaderné materiály;

o)

Podpora nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti, včetně kultury jaderné bezpečnosti, připravenosti na mimořádné situace, odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování jaderných zařízení z provozu a sanace bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení; radiační ochrana a evidence a kontrola jaderného materiálu;

p)

Zvyšování schopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám, jakož i postupné dosahování souladu s pravidly a normami Unie s cílem zvýšit kapacitu pro dovozy na unijní trh , a zároveň sledování hospodářských, sociálních a environmentálních cílů v rámci vyváženého územního rozvoje venkovských a pobřežních oblastí; [pozm. návrh 103]

pa)

Podpora činností a zdokonalování dlouhodobých strategií a politik zaměřených na prevenci a potírání radikalizace a násilného extremismu. [pozm. návrh 104]

PŘÍLOHA III

Tematické priority pro poskytování pomoci v oblasti přeshraniční spolupráce

Pomoc v oblasti přeshraniční spolupráce může být dle potřeby zaměřena na tyto tematické priority:

a)

Podpora přeshraničního zaměstnávání, pracovní mobility a sociálního a kulturního začleňování mimo jiné prostřednictvím integrace přeshraničních trhů práce včetně přeshraniční mobility; společných iniciativ v oblasti zaměstnanosti na místní úrovni; informačních a poradenských služeb a společné odborné přípravy; rovnosti žen a mužů; rovných příležitostí; integrace společenství přistěhovalců a zranitelných skupin; investic do veřejných služeb zaměstnanosti; a podpory investic do služeb veřejného zdravotnictví a sociálních služeb. přechodu k rodinným a komunitním sociálním službám; [pozm. návrh 105]

b)

Ochrana životního prostředí a podpora přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování, předcházení rizikům a jejich řízení mimo jiné prostřednictvím společných opatření na ochranu životního prostředí; podpory udržitelného využívání přírodních zdrojů, koordinovaného územního plánování námořních prostor, účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství, obnovitelných zdrojů energie a přechodu k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému, zelenému hospodářství; podpory investic do řešení specifických rizik, zajišťování odolnosti proti pohromám a prevence pohrom a připravenosti a reakce na ně;

c)

Podpora udržitelné dopravy a zlepšování veřejných infrastruktur mimo jiné prostřednictvím snižování izolace cestou zlepšení dostupnosti dopravy, digitálních sítí a služeb a investic do přeshraničních vodárenských, odpadních a energetických systémů a zařízení;

d)

Podpora digitálního hospodářství a společnosti mimo jiné prostřednictvím zavádění digitálního propojení, rozvoje služeb elektronické veřejné správy, digitální důvěry a bezpečnosti a digitálních dovedností a podnikání;

da)

Podpora odstraňování zbytečných překážek obchodu, včetně byrokracie, celních a necelních bariér; [pozm. návrh 106]

e)

Podpora cestovního ruchu , sportu a kulturního a přírodního dědictví; [pozm. návrh 107]

f)

Investice do mládeže, sportu, vzdělávání a dovedností mimo jiné prostřednictvím zajištění uznávání dovedností a kvalifikací, rozvoje a uplatňování společného vzdělávání, odborné přípravy, programů odborné přípravy a infrastruktury na podporu společných aktivit mládeže; [pozm. návrh108]

g)

Podpora správy na místní a regionální úrovni včetně přeshraniční spolupráce mezi správními orgány s cílem posílit usmíření budování míru, a posilování kapacit místních a regionálních orgánů v oblasti plánování a správy; [pozm. návrh 109]

ga)

Investice do budování kapacit organizací občanské společnosti; [pozm. návrh 110]

gb)

Podpora přeshraniční spolupráce mezi správními orgány s cílem posílit usmíření a budování míru včetně zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a jiných případech vážného porušení lidských práv spáchaných v bývalé Jugoslávii; [pozm. návrh 111]

h)

Zlepšování konkurenceschopnosti, podnikatelského prostředí a rozvoj malých a středních podniků, obchodu a investic mimo jiné prostřednictvím propagace a podpory podnikání, zejména malých a středních podniků, a rozvoje místních přeshraničních trhů a internacionalizace;

i)

Posilování výzkumu, technologického rozvoje, inovací a digitálních technologií mimo jiné prostřednictvím podpory sdílení lidských zdrojů a zařízení pro výzkum a technologický rozvoj;

ia)

Zlepšování přeshraniční policejní a soudní spolupráce a výměny informací s cílem usnadnit vyšetřování a trestní stíhání přeshraniční organizované trestné činnosti a s ní souvisejících případů hospodářské a finanční trestné činnosti a korupce, obchodování s lidmi a převaděčství. [pozm. návrh 112]

PŘÍLOHA IV

Seznam klíčových ukazatelů výkonnosti

Následující seznam klíčových ukazatelů výkonnosti a jejich každoroční hodnocení se použije použijí jako pomůcka měření příspěvku Unie k dosažení jejích specifických cílů a pokroku dosaženého příjemci : [pozm. návrh 113]

1.

Složený ukazatel (1) toho, jak jsou země zapojené do procesu rozšíření připraveny na základní oblasti politických kritérií přistoupení (včetně demokracie, právního státu (soudnictví, boj proti korupci a boj proti organizované trestné činnosti) a lidských práv) (zdroj: Evropská komise);

1a.

Složený ukazatel úsilí partnerských zemí, pokud jde o usmíření, budování míru, dobré sousedské vztahy a mezinárodní závazky, rovnost žen a mužů a práva žen; [pozm. návrh 114]

1b.

Ukazatel neexistence násilí, pokud jde o zmírňování příčin konfliktů (např. politické nebo ekonomické vyloučení), ve vztahu k základnímu hodnocení; [pozm. návrh 115]

1c.

Podíl občanů přijímajících zemí, kteří se domnívají, že jsou dobře informováni o pomoci poskytované Unií podle tohoto nařízení (zdroj: Evropská komise); [pozm. návrh 116]

2.

Připravenost zemí zapojených do procesu rozšíření na reformu veřejné správy (zdroj: Evropská komise);

3.

Složený ukazatel toho, jak jsou kandidátské země a potenciální kandidáti připraveni na acquis EU (zdroj: Evropská komise);

3a.

Míra a každoroční hodnocení uvádění do souladu s rozhodnutími a opatřeními v rámci SZBP (zdroj: ESVČ); [pozm. návrh 117]

4.

Složený ukazatel toho, jak jsou kandidátské země a potenciální kandidáti připraveni na základní oblasti hospodářských kritérií (fungující tržní hospodářství a konkurenceschopnost) (zdroj: Evropská komise);

5.

Výdaje na veřejné sociální zabezpečení (procento HDP) (zdroj: ILO) , výdaje na zdravotnictví, příjmová nerovnost, míra chudoby, nebo míra zaměstnanosti a míra nezaměstnanosti (zdroj: oficiální vnitrostátní statistiky); [pozm. návrh 118]

5a.

Změny Giniho koeficientu přijímající země v průběhu času; [pozm. návrh 119]

6.

Digitální propast mezi příjemci a průměrem EU (zdroj: index DESI Evropské komise);

7.

Ztráta na nejlépe hodnocené země (podnikání) (zdroj: Světová banka);

8.

Energetická náročnost měřená podle primární energie a HDP (zdroj: EUROSTAT);

9.

Snížené nebo nevypuštěné emise skleníkových plynů (kilotuny ekv. CO2) s podporou EU;

10.

Počet programů přeshraniční spolupráce uzavřených a prováděných mezi příjemci NPP a NPP / členskými státy EU (zdroj: Evropská komise); [pozm. návrh 120]

10a.

Počet nových organizací zapojených do činností a programů v průběhu času; [pozm. návrh 121]

Ukazatele budou v příslušném případě rozděleny podle minimálního věku a pohlaví. [pozm. návrh 122]


(1)  Tyto tři složené ukazatele vypracovává Evropská komise na základě zpráv o rozšíření, které rovněž vycházejí z různých nezávislých zdrojů.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/442


P8_TA(2019)0300

Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365 (COM(2016)0856 – C8-0484/2016 – 2016/0365(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/37)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0856),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0484/2016),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená italským Senátem, španělským parlamentem a rumunským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 20. září 2017 (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. března 2017 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0015/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 372, 1.11.2017, s. 6.

(2)  Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 28.


P8_TC1-COD(2016)0365

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise, (1)

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, (2)

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky, (3)

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Finanční trhy jsou pro funkci moderních hospodářství klíčové. Čím větší jej jejich integrace, tím větší bude potenciál pro účinné přiřazení hospodářských zdrojů, které bude moci přispívat k hospodářské výkonnosti. Aby však bylo možné vylepšit funkci jednotného trhu v oblasti finančních služeb, je důležité stanovit postupy pro řešení případů selhání trhu zajišťující, že pokud dojde k finančním problémům nebo k hrozícímu selhání finanční instituce nebo infrastruktury finančního trhu aktivní na trhu, nepovede tato situace k destabilizaci celého finančního trhu a poškození růstu napříč širším hospodářstvím. Ústřední protistrany představují klíčové prvky finančních trhů, které vstupují mezi účastníky a plní roli kupujícího pro každého prodávajícího a prodávajícího pro každého kupujícího. Zároveň sehrávají ústřední roli při zpracování finančních transakcí a řízení expozic vůči různým rizikům spojeným s příslušnými transakcemi. Ústřední protistrany soustřeďují zpracování transakcí a pozic protistran a zajišťují dodržení povinností vytvořených těmito transakcemi a rovněž přijímají marži a příspěvky do fondů proti selhání od svých členů v podobě odpovídajícího kolaterálu.

(2)

Ústřední protistrany představují klíčové prvky světových finančních trhů, které vstupují mezi účastníky a plní roli kupujícího pro každého prodávajícího a prodávajícího pro každého kupujícího. Zároveň sehrávají ústřední roli při zpracování finančních transakcí a řízení expozic vůči různým rizikům spojeným s příslušnými transakcemi. Ústřední protistrany soustřeďují zpracování transakcí a pozic protistran a zajišťují dodržení povinností vytvořených těmito transakcemi a rovněž vyžadují marži a příspěvky do fondů proti selhání od svých členů v podobě odpovídajícího kolaterálu.

(3)

Integrace finančních trhů Unie znamenala, že se ústřední protistrany z institucí sloužících zejména domácím potřebám a trhům rozvinuly v klíčové uzly širších finančních trhů v rámci Unie. Ústřední protistrany, které mají v současnosti povolení nabízet v Unii svoje služby, provádějí clearing různých kategorií produktů, od kotovaných a OTC finančních a komoditních derivátů až po hotovostní kapitál, dluhopisy či jiné produkty, například repo operace. Tyto instituce poskytují služby ve více zemích širokému spektru finančních i jiných institucí napříč celou Unií. I když jsou některé ústřední protistrany, které mají povolení nabízet svoje služby v Unii, nadále soustředěny na domácí trhy, všechny jsou systémově důležité minimálně na svých domácích trzích.

(4)

Protože je významné množství finančního rizika ve finančním systému Unie spravováno a soustředěno v ústředních protistranách jménem členů clearingového systému a jejich klientů, je klíčové zajistit účinnou regulaci a spolehlivý dohled nad ústředními protistranami. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) platné od srpna 2012 vyžaduje, aby ústřední protistrany dodržovaly přísné obezřetnostní a organizační normy, stejně jako normy týkající se obchodních postupů. Úkolem příslušných orgánů je poskytovat úplný dohled nad činností těchto institucí ve spolupráci s kolegii dohledu , která sdružují příslušné orgány pro dané úkoly, které jsou jim přiřazeny. V souladu se závazky přijatými představiteli skupiny G20 od finanční krize, nařízení (EU) č. 648/2012 také vyžaduje centrální clearing standardizovaných OTC derivátů prostřednictvím ústřední protistrany. Se vstupem povinnosti týkající se centrálního clearingu OTC derivátů v platnost lze očekávat, že se objem a rozsah transakcí prováděných ústředními protistranami zvýší, což bude představovat dodatečnou výzvu pro strategie řízení rizik ústředních protistran.

(5)

Nařízení (EU) č. 648/2012 přispělo ke zvýšení odolnosti ústředních protistran a širších finančních trhů vůči širokému spektru rizik, která jsou zpracovávána a soustředěna v ústředních protistranách. Žádný systém pravidel a postupů však nedokáže zabránit tomu, aby byly stávající prostředky nedostatečné k řízení rizik snášených ústředními protistranami, včetně rizika selhání ze strany jednoho nebo více členů clearingového systému. Pokud finanční instituce čelí scénáři vážných finančních problémů nebo hrozícího selhání, v principu by se na ně mělo vztahovat běžné úpadkové řízení. Jak však ukázala finanční krize, zejména v době déle trvající ekonomické nestability a nejistoty mohou taková řízení narušit funkce klíčové pro hospodářství a ohrozit finanční stabilitu. Běžné postupy uplatňované při platební neschopnosti podniků nemusí vždy zajistit dostatečně rychlý zásah nebo dostatečně upřednostňovat zachování klíčových funkcí finančních institucí v zájmu zachování finanční stability. Abychom předešli těmto negativním důsledkům běžného úpadkového řízení, je nezbytné vytvořit pro ústřední protistrany zvláštní rámec řešení krize.

(6)

Krize také zvýraznila nedostatek přiměřených nástrojů umožňujících zachovat klíčové funkce poskytované krachujícími finančními institucemi. Dále také prokázala nedostatek rámců, které by umožňovaly spolupráci a společný postup mezi orgány, zejména mezi těmi, které se nacházejí v různých členských státech nebo jurisdikcích, za účelem zajištění implementace rychlé a rozhodné akce. Bez těchto nástrojů a při nedostatku rámců pro spolupráci a společný postup byly členské státy přinuceny zachraňovat finanční instituce pomocí prostředků daňových poplatníků, aby předešly šíření krize a snížily míru paniky. I když ústřední protistrany nebyly přímými příjemci veřejné finanční podpory v průběhu krize, nepřímo těžily ze záchranných opatření provedenými ve prospěch bank a byly chráněny před následky, které by pro ně mělo, kdyby příslušné banky přestaly plnit svoje závazky vůči daným protistranám. Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pro ústřední protistrany je proto nezbytný k zabránění spoléhání se na prostředky daňových poplatníků v případě neřízeného úpadku. Takový rámec by se měl také zabývat možností vstupu ústředních protistran do řešení krize z jiných důvodů než z důvodu selhání jednoho nebo několika členů jejich clearingového systému.

(7)

Cílem důvěryhodného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize je zajistit v co nejvyšší možné míře, aby ústřední protistrany stanovily opatření umožňující ozdravení v případě finančních problémů, aby byly zachovány klíčové funkce ústřední protistrany, která selhává nebo které hrozí selhání, při ukončení zbývajících aktivit prostřednictvím běžného úpadkového řízení, a aby byla zachována finanční stabilita při minimalizaci nákladů na krach ústřední protistrany pro koncové klienty a daňové poplatníky. Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize dále posilňuje připravenost ústředních protistran i orgánů týkající se zmírnění finančních problémů a poskytuje orgánům lepší představu o přípravách ústředních protistran na scénáře finančních problémů. Také poskytuje orgánům pravomoci, které jim umožní připravit se na možné řešení krize ústřední protistrany a řešit klesající finanční zdraví ústřední protistrany koordinovaným způsobem, a tím přispět k hladkému fungování finančních trhů.

(8)

Momentálně neexistují žádná harmonizovaná ustanovení pro ozdravení a řešení krize ústředních protistran pro celou Unii. Některé členské státy již provedly legislativní změny, které vyžadují, aby ústřední protistrany vytvořily ozdravné plány, a které zavádějí mechanismy pro řešení krize krachujících ústředních protistran. Mezi právními a správními předpisy, jakož i nařízeními, jimiž se platební neschopnost ústředních protistran v jednotlivých členských státech řídí, dále panují velké hmotné i procesní rozdíly. Je pravděpodobné, že neexistence společných podmínek, pravomocí a procesů k ozdravení a řešení krize ústředních protistran bude překážkou řádného fungování vnitřního trhu a spolupráce vnitrostátních orgánů při postupu v případě selhání ústřední protistrany a uplatnění příslušných mechanismů alokace ztrát mezi členy dané protistrany v rámci Unie i globálně. To platí zejména tam, kde v důsledku různých přístupů nemají vnitrostátní orgány stejnou úroveň kontroly či stejnou schopnost řešit krizi ústřední protistrany. Tyto rozdíly v režimech ozdravení a řešení krize mohou mít různý dopad na ústřední protistrany a jejich členy v různých členských státech, což může vést k vytvoření nerovných konkurenčních podmínek v rámci vnitřního trhu. Nepřítomnost společných pravidel a nástrojů týkajících se řešení finančních problémů nebo selhání ústředních protistran může ovlivnit volbu účastníků týkající se clearingu, stejně jako volbu ústředních protistran týkající se jejich sídla, a tím zabránit ústředním protistranám v plném uplatnění svých základních svobod v rámci jednotného trhu. To by zase mohlo odradit účastníky od přístupu k ústředním protistranám v zahraničí v rámci jednotného trhu a zpomalit další integraci evropských kapitálových trhů. Z tohoto důvodu jsou společná pravidla ozdravení a řešení krize pro všechny členské státy nezbytná k zajištění toho, aby nebyly ústřední protistrany omezovány v uplatňování svých svobod souvisejících s vnitřním trhem v důsledku finančních možností členských států a jejich orgánů při řízení případného selhání daných ústředních protistran.

(9)

Díky kontrole regulačního rámce uplatňovaného na banky a další finanční instituce, která proběhla po finanční krizi, a zejména posílení kapitálových a likvidních rezerv bank, vytvoření lepších nástrojů pro makroobezřetnostní politiky a komplexních pravidel týkajících se ozdravení a řešení krize bank, došlo ke snížení pravděpodobnosti budoucí krize a vylepšení odolnosti všech finančních institucí a trhových infrastruktur, včetně ústředních protistran, vůči finančním problémům, zda už jsou způsobeny systémovými potížemi nebo událostmi specifickými pro jednotlivé instituce. Od 1. ledna 2015 platí ve všech členských státech režim ozdravení a řešení krize pro banky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (5).

(10)

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by měly stavět na přístupu k ozdravení a řešení krize bank a měly by být připraveny a mít k dispozici přiměřené nástroje k ozdravení a k řešení krize, které jim umožní řešit situace zahrnující selhání ústředních protistran. V důsledku odlišných funkcí a obchodních modelů jsou však rizika spojená s bankami a ústředními protistranami odlišná. Z tohoto důvodu jsou potřebné konkrétní nástroje a pravomoci pro scénáře selhání ústřední protistrany způsobené selháním členů clearingového systému ústřední protistrany nebo v důsledku událostí nesouvisejících se selháním.

(11)

Použití nařízení je nezbytné k doplnění a dalšímu stavění na přístupu stanoveném nařízením (EU) č. 648/2012, které poskytuje jednotné obezřetnostní požadavky platné pro ústřední protistrany. Stanovení požadavků týkajících se ozdravení a řešení krize pomocí směrnice by mohlo vést k nejednotnému přijetí potenciálně odlišných vnitrostátních právních předpisů s ohledem na oblast, která je jinak řízena přímo uplatnitelnými právními předpisy Unie a ve stále větší míře charakterizována mezinárodním poskytováním služeb ústředních protistran. Proto je vhodné také přijmout jednotná a přímo uplatnitelná pravidla týkající se ozdravení a řešení krize ústředních protistran.

(12)

Je třeba zajistit soudržnost s platnou právní úpravou Unie v oblasti finančních služeb a také maximální možnou finanční stabilitu napříč Unií, a proto by se měl režim ozdravení a řešení krize vztahovat na všechny ústřední protistrany podléhající požadavkům obezřetnosti stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, bez ohledu na to, zda jim byly uděleny bankovní licence či nikoliv. Ačkoli v rizikovém profilu spojeném s alternativními strukturami společností mohou existovat rozdíly, tento právní předpis považuje ústřední protistrany za nezávislé subjekty v rámci kterékoli skupiny nebo tržní struktury a zajišťuje, aby plán ozdravení a řešení krize ústřední protistrany byl nezávislý, a to bez ohledu na strukturu skupiny ústřední protistrany. To se týká zejména požadavků na držení dostatečných finančních zdrojů na úrovni subjektu pro řízení situace selhání nebo situace, která se selháním nesouvisí.

(13)

Členské státy by měly k zajištění účinného a účelného provádění opatření k řešení krize a v souladu s cíli řešení krize jmenovat veřejné orgány nebo orgány, kterým byly svěřeny veřejné pravomoci k vykonávání funkcí a úkolů týkajících se řešení krize. Členské státy by také měly zajistit, aby byly těmto orgánům příslušným k řešení krize přiděleny odpovídající zdroje. Pokud členský stát určí jako orgán příslušný k řešení krize orgán odpovědný za obezřetnostní dohled nad ústředními protistranami, měla by být zajištěna nezávislost rozhodovacího procesu a měla by být přijata veškerá nezbytná opatření pro oddělení funkce dohledu a funkce řešení krize, aby se předešlo jakýmkoli konfliktům zájmů a rizikům regulační shovívavosti.

(14)

S ohledem na dopady, které může mít selhání ústřední protistrany a následující opatření na finanční systém a ekonomiku členského státu, i případnou krajní potřebu využít k řešení krize jakožto poslední možnosti veřejných finančních prostředků by do procesu ozdravení a řešení krize měla být již v počáteční fázi zapojena ministerstva financí i další dotčená ministerstva členských států.

(15)

Protože ústřední protistrany často poskytují služby v rámci celé Unie, účinné ozdravení a řešení krize vyžaduje spolupráci mezi příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize v rámci kolegií k řešení krize a kolegií dohledu, zejména v přípravných fázích ozdravení a řešení krize. To zahrnuje posouzení ozdravných plánů vytvořených ústřední protistranou, posouzení plánů řešení krize , které vypracuje orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany, a řešení jakýchkoli překážek týkajících se způsobilosti k řešení krize.

(16)

Řešení krize ústředních protistran by mělo dosáhnout rovnováhy mezi potřebou toho, aby postupy zohledňovaly naléhavost situace a umožňovaly účinná, spravedlivá a včasná řešení na jedné straně, jakož i nezbytností ochrany finanční stability ve všech členských státech, v nichž ústřední protistrana poskytuje služby, na straně druhé. Orgány, jejichž oblasti působnosti by byly ovlivněny selháním ústřední protistrany, by se měly podělit o svoje názory v rámci kolegií k řešení krize za účelem dosažení těchto cílů. Podobně platí, že za účelem zajištění pravidelné výměny názorů a koordinace s relevantními orgány třetích zemí by měly být příslušné orgány v případě potřeby přizvány, aby se účastnily kolegií k řešení krize jako pozorovatelé. Orgány by měly vždy zohlednit dopad svých rozhodnutí na finanční stabilitu členských států, pro které je provoz dané ústřední protistrany klíčový nebo důležitý z hlediska místních finančních trhů, včetně států, ve kterých se nacházejí členové clearingového systému a kde jsou usazeny propojené obchodní systémy a infrastruktury finančního trhu.

(16a)

Vzhledem k přeshraniční globální povaze určitých operací ústředních protistran mohou mít rozhodnutí orgánů příslušných k řešení krize hospodářské a fiskální dopady v jiných jurisdikcích. V přiměřeně možné míře by se mělo k těmto přeshraničním důsledkům přihlížet v situacích ozdravných postupů a řešení krize, a to i s ohledem na svrchovanost fiskálních orgánů v jiných jurisdikcích.

(17)

Za účelem přípravy rozhodnutí Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy týkajících se úkolů svěřených příslušnému orgánu a zajištění komplexního zapojení Evropského orgánu pro bankovnictví a jeho členů do těchto rozhodnutí by měl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vytvořit interní výbor pro řešení krize a přizvat do něj jako pozorovatele příslušné orgány Evropského orgánu pro bankovnictví.

(18)

Aby bylo možné řešit případné selhání ústřední protistrany účinným a přiměřeným způsobem, měly by orgány zohlednit při uplatňování svých pravomocí týkajících se ozdravení a řešení krize několik faktorů, například podstatu obchodních transakcí ústřední protistrany, její právní a organizační strukturu, rizikový profil, velikost, právní postavení a propojení s finančním systémem. Orgány by také měly zohlednit, zda je pravděpodobné, že by její selhání a následná likvidace v běžném úpadkovém řízení měly výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, na jiné finanční instituce nebo na širší hospodářství.

(19)

V zájmu účinného jednání s ústředními protistranami, kterým hrozí krize, by příslušné orgány měly mít pravomoc ukládat ústředním protistranám přípravná opatření. Měly by být stanoveny minimální normy týkající se obsahu a informací zahrnutých v ozdravných plánech, aby se zajistilo, že mají všechny ústřední protistrany v Unii dostatečně podrobné ozdravné plány pro případ finančních problémů. Tyto plány by měly předpokládat odpovídající škálu scénářů uvažujících jak systémovou zátěž, tak zátěž specifickou pro konkrétní ústřední protistranu . Scénáře by měly uvažovat zátěžové situace, které by byly extrémnější než situace použité pro účely pravidelných zátěžových testů podle kapitoly XII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013, ale přesto by byly možné, například selhání více než dvou členů clearingového systému, vůči kterým má ústřední protistrana největší expozice, a jedné nebo více dalších ústředních protistran. Ozdravný plán by měl být součástí provozních pravidel ústřední protistrany, která jsou smluvně dohodnuta se členy clearingového systému. Tato provozní pravidla by dále měla obsahovat ustanovení zajišťující vymahatelnost opatření pro ozdravení uvedených v plánu pro všechny příslušné scénáře. Ozdravné plány ozdravných postupů by neměly předpokládat přístup k veřejné finanční podpoře nebo vystavovat riziku ztrát daňové poplatníky.

(19a)

Ozdravné plány by měly zajistit řádné pobídky pro ústřední protistrany, členy clearingového systému a klienty, aby nedopustili další zhoršování situace a podpořili kooperativní chování. Aby byla taková struktura pobídek důvěryhodná, měly by odchylky od ozdravného plánu podléhat souhlasu příslušného orgánu.

(20)

Ústřední protistrany by měly připravit ozdravné plány a pravidelně je aktualizovat. Fáze ozdravení by měla být s ohledem na uvedené spuštěna, pokud dojde k významnému zhoršení finanční situace ústřední protistrany nebo pokud hrozí porušení obezřetnostních požadavků stanovených v nařízení (EU) 648/2012. To by mělo být posouzeno s ohledem na rámec kvalitativních i kvantitativních indikátorů zahrnutých v ozdravném plánu.

(20a)

Ozdravné plány by měly zajistit, aby posloupnost využití nástrojů ozdravení řádně vyvažovala alokaci ztrát mezi ústředními protistranami, členy clearingového systému a jejich klienty. Obecně by měly být ztráty rozděleny mezi ústřední protistrany, členy clearingového systému a klienty podle jejich schopnosti kontrolovat rizika. Tím vzniknou spolehlivé pobídky ex ante a bude zajištěna spravedlivá alokace ztrát a na tomto základě by měla být úměrná míře odpovědnosti každé zúčastněné strany i alokace ztrát z událostí nesouvisejících se selhání. Ozdravné plány by měly zajistit, aby byl ke krytí prvních ztrát v případech selhání, a ještě více pak v případech nesouvisejících se selháním, využit nejprve kapitál ústředních protistran. Před využitím jakýchkoli nástrojů pro alokaci ztrát klientům by se měla předpokládat podstatná absorpce ztrát ze strany členů clearingového systému.

(21)

Ústřední protistrana by měla předložit svůj ozdravný plán příslušným orgánům a kolegiu pro dohled vytvořenému podle nařízení (EU) č. 648/2012 k úplnému posouzení, které má být dosaženo pomocí společného rozhodnutí kolegia. Posouzení by mělo zahrnovat, zda plán je komplexní a zda by snadno mohl obnovit životaschopnost ústřední protistrany, včas, a to i v období vážného finančního napětí.

(22)

Plány obnovy by měly komplexně stanovit opatření, která by ústřední protistrana měla přijmout, aby se zabývala jakýmikoliv neuzavřenými nesplacenými závazky, nekrytou ztrátou, nedostatkem likvidity nebo kapitálovou nedostatečností, jakož i opatření k doplnění jakýchkoliv vyčerpaných předem financovaných finančních zdrojů a opatření likvidity za účelem obnovení životaschopnosti ústřední protistrany a její pokračující schopnosti plnit své požadavky na povolení a za tímto účelem musí zahrnovat dostatečnou kapacitu pro absorpci ztrát. Navržené nástroje by měly být komplexní. Každý nástroj by měl být spolehlivý, včasný a měl by se opírat o řádný právní základ. Měly by zajišťovat vhodné pobídky pro akcionáře a členy ústřední protistrany a jejich klienty, aby kontrolovali riziko, které vnášejí do systému nebo které jim v systému vzniká, aby sledovali činnosti ústřední protistrany týkající se podstupování a řízení rizik a aby se účastnili procesu řízení selhání.

(22a)

V ozdravných plánech by mělo být výslovně stanoveno, jaká opatření má ústřední protistrana přijmout v případě kybernetických útoků, které by mohly případně vést k výraznému zhoršení její finanční situace nebo k riziku porušení jejích obezřetnostních požadavků podle nařízení (EU) č. 648/2012.

(23)

Ústřední protistrany by měly zajistit, aby plány byly nediskriminační a vyvážené z hlediska dopadů a pobídky, které vytvoří. Neměly by nepřiměřeným způsobem znevýhodnit členy clearingového systému ani klienty. Zejména v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 by měly ústřední protistrany zajistit, aby jejich členové clearingového systému měli omezenou expozici vůči ústřední protistraně. Ústřední protistrany by měly zajistit, aby všechny zúčastněné strany byly zapojeny do přípravy ozdravného plánu, dle potřeby prostřednictvím své účasti v rizikovém výboru ústřední protistrany, a tím, že s nimi bude odpovídajícím způsobem konzultováno . Vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že se názory zúčastněných stran budou lišit, měly by ústřední protistrany stanovit jasné postupy pro řízení různorodosti názorů zúčastněných stran i jakéhokoli střetu zájmů mezi těmito zúčastněnými stranami a ústřední protistranou.

(23a)

Ústřední protistrany by měly zajistit, aby klienti členů clearingového systému, kteří neselhali, byli přiměřeně odškodněni, pokud by byla v rámci ozdravného postupu použita jejich aktiva.

(24)

S ohledem na globální povahu trhů obsluhovaných ústředními protistranami, je nutné zajistit schopnost ústřední protistrany použít možnosti obnovy v případě potřeby na smlouvy nebo aktiva, které se řídí právem třetí země, nebo subjekty usazené ve třetích zemích . Z toho důvodu by provozní pravidla ústřední protistrany měla zahrnovat smluvní ustanovení , která tuto schopnost zabezpečí .

(25)

Pokud ústřední protistrana nepředloží adekvátní ozdravný plán, měly by mít příslušné orgány možnost požadovat, aby ústřední protistrana přijala opatření nezbytná k nápravě závažných nedostatků plánu s cílem posílit obchodní činnost ústřední protistrany a zajistit, aby ústřední protistrana mohly obnovit svůj kapitál nebo vyrovnat své účetnictví v případě selhání. Toto oprávnění by mělo umožnit příslušným orgánům, aby přijaly preventivní opatření do té míry, ve které je třeba k řešení případných nedostatků, a tudíž ke splnění cílů finanční stability.

(25a)

Jestliže ústřední protistrana, která je předmětem ozdravných postupů, použila nástroje k alokaci ztrát a pozic, které překračují rámec postupné ochrany proti selhání podle nařízení (EU) č. 648/2012, a v důsledku toho nevstoupila do řešení krize, měl by být příslušný orgán schopen, jakmile dojde k obnovení vyrovnaného stavu pozic (matched book), buď požadovat, aby ústřední protistrana odškodnila účastníky za jejich ztrátu hotovostními platbami, nebo případně požadovat, aby ústřední protistrana emitovala nástroje vlastnického práva k budoucím ziskům ústřední protistrany.

(26)

Nezbytnou složkou účinného řešení krize je jeho plán. Plány by měly být vypracovány orgánem ústřední protistrany příslušným k řešení krize a společně dohodnuty příslušnými orgány kolegia k řešení krize. Orgány by měly mít k dispozici veškeré informace, které potřebují k určení a zajištění kontinuity zásadních funkcí. Provozní pravidla ústřední protistrany smluvně dohodnutá se členy clearingového systému by měla obsahovat ustanovení, která zajistí vykonatelnost opatření k řešení krize ze strany orgánů příslušných k řešení krize, včetně výzvy k peněžnímu příspěvku.

(27)

Orgány příslušné k řešení krize by na základě posouzení způsobilosti k řešení krize měly mít pravomoc požadovat přímo či nepřímo, prostřednictvím příslušného orgánu, změny právní struktury a organizace ústřední protistrany a přijímat nezbytná a přiměřená opatření ke snížení nebo odstranění věcných překážek pro používání nástrojů k řešení krize a k zajištění způsobilosti dotčených subjektů k řešení krize.

(28)

Plány řešení krize a hodnocení způsobilosti k řešení krize představují oblasti, kde jsou každodenní úvahy týkající se dohledu vyváženy potřebou urychlit a zajistit rychlé kroky restrukturalizace s cílem zajistit zásadní funkce ústřední protistrany a finanční stabilitu. V případě neshody mezi jednotlivými členy kolegia k řešení krize o rozhodnutích, která mají být přijata s ohledem na plán řešení krize ústřední protistrany, posouzení způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize a rozhodnutí odstranit všechny překážky, by ESMA měl hrát mediační roli v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Taková závazná mediace ESMA by měla být nicméně připravena k projednání vnitřním výborem ESMA, s ohledem na kompetence členů ESMA k zajištění finanční stability a dohledu na členy clearingového systému v několika členských státech. Některé příslušné orgány by podle nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví měly být přizváni k účasti jako pozorovatelé k tomuto internímu výboru ESMA s ohledem na skutečnost, že tyto orgány provádějí podobné úkoly podle směrnice 2014/59/EU. Uvedené závazné zprostředkování by nemělo bránit provádění nezávazného zprostředkování v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1095/2010 v jiných případech.

(29)

▌V závislosti na struktuře skupiny, do které ústřední protistrana patří, může být nezbytné, aby ozdravný plán ústřední protistrany stanovil podmínky, za nichž by bylo aktivováno poskytnutí dobrovolně odsouhlasených smluvních či jinak závazných vztahů, například záruk mateřské společnosti nebo dohod o kontrole a převodu zisku a ztráty, nebo jiných forem provozní podpory ústřední protistraně od mateřského podniku nebo jiného subjektu skupiny v rámci stejné skupiny. Průhlednost takových ujednání by zmírnila rizika pro likviditu a solventnost subjektu skupiny poskytujícího podporu ústřední protistraně čelící finančním potížím. Jakákoli změna těchto opatření by měla být považována za podstatnou změnu ohledně účelu kontroly ozdravného plánu.

(30)

S ohledem na citlivost informací, které ozdravné plány a plány řešení krize obsahují, by se na tyto plány měla vztahovat příslušná ustanovení o důvěrnosti.

(31)

Příslušné orgány by měly předat ozdravné plány a jejich veškeré změny relevantním orgánům příslušným k řešení krize a ty by měly dále předat plány řešení krize a jejich veškeré změny příslušným orgánům, aby byly všechny relevantní orgány neustále plně informovány.

(32)

Pro zachování finanční stability je nezbytné, aby příslušné orgány dokázaly napravit narušenou finanční a hospodářskou situaci ústřední protistrany dříve, než se ústřední protistrana dostane do bodu, kdy již orgány nemají jinou možnost než přistoupit k řešení krize nebo nařídit ústřední protistraně změnu kurzu, pokud by její akce mohly být škodlivé pro celkovou finanční stabilitu. Proto by příslušným orgánům měly být poskytnuty pravomoci k včasnému zásahu, aby se zabránilo negativním dopadům na finanční stabilitu nebo na zájmy klientů, které by mohly vyplynout z implementace určitých opatření ústřední protistranou, nebo aby se tyto minimalizovaly. Pravomoci rané intervence by měly být svěřeny příslušným orgánům navíc k jejich pravomocem stanoveným ve vnitrostátním právu členských států nebo podle nařízení (EU) č. 648/2012 pro jiné okolnosti, než které se považují za včasnou intervenci. Práva včasné intervence zahrnují pravomoc v maximální možné míře omezit nebo zakázat jakékoli výplaty odměn z kapitálu nebo nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, aniž by došlo k přímému selhání, včetně plateb dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, a možnost omezit, zakázat nebo zmrazit jakékoli platby pohyblivé složky odměny podle směrnice 2013/36/EU a obecných pokynů orgánu EBA EBA/GL/2015/22, zvláštní penzijní výhody nebo odstupného pracovníkům vedení.

(33)

V průběhu fází obnovy a rané intervence fáze by si akcionáři měli zcela ponechat svá práva. Taková práva by ztratili , jakmile by ústřední strana byla dána do režimu řešení krize. Jakékoli výplaty odměn z kapitálu nebo nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, včetně plateb dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou by měly být při ozdravném postupu v maximální možné míře omezeny nebo zakázány.

(34)

Rámec pro řešení krize by měl zajistit včasný vstupu do řešení krize předtím, než se ústřední strana ocitne v platební neschopnosti. Ústřední strana by měla být považována za ústřední protistranu, jež je v úpadku nebo u níž úpadek pravděpodobný, pokud porušuje nebo je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti poruší požadavky pro pokračující povolení, pokud její ozdravení selhalo v obnovení její životaschopnosti, kdy aktiva ústřední protistrany jsou nebo pravděpodobně v blízké budoucnosti budou menší než její závazky, pokud ústřední protistrana není nebo pravděpodobně v blízké budoucnosti nebude schopna splácet své splatné závazky, nebo pokud ústřední protistrana požaduje veřejnou finanční podporu. Nicméně skutečnost, že ústřední protistrana nesplňuje všechny požadavky pro udělení povolení, by neměla být sama o sobě odůvodněním pro zahájení řešení krize. Aby byl umožněn včasný vstup do řešení krize, lze napadnout rozhodnutí přijaté orgánem příslušným k řešení krize s cílem urychlit přechod od ozdravného postupu k řešení krize pouze z věcných důvodů, a to na základě toho, že rozhodnutí bylo v době přijetí na základě tehdy okamžitě dostupných informací svévolné a nepřiměřené.

(35)

Poskytnutí nouzové asistence na zvýšení likvidity ústřední protistraně od centrální banky – kde taková možnost existuje – by neměla být podmínkou, která prokazuje, že instituce není nebo v blízké budoucnosti nebude schopna splácet své splatné závazky. V zájmu zachování finanční stability, zejména v případě systémového nedostatku likvidity, by neměly státní záruky za likviditní facility poskytnuté centrálními bankami nebo státní záruky za nově vydané závazky za účelem nápravy závažného narušení ekonomiky členského státu vyvolat řešení krize, pokud je splněna řada podmínek.

(36)

Pokud ústřední protistrana splňuje podmínky pro řešení krize, orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany by měl mít k dispozici harmonizovaný soubor nástrojů a pravomocí k řešení krize. Na jejich uplatňování by se měly vztahovat společné podmínky, cíle a obecné zásady. Používání dalších nástrojů a pravomocí orgány příslušnými k řešení krize by mělo být v souladu se zásadami a cíli. Použitím takových nástrojů a pravomocí by zejména nemělo být dotčeno účinné řešení krize přeshraničních skupin. S ohledem na cíl, kterým je v maximální možné míře předejít použití veřejných finančních prostředků, a s přihlédnutím k obtížnosti prognózy přesné povahy závažné krize, v níž by orgán příslušný k řešení krize musel přijmout opatření, by žádné nástroje k řešení krize neměly být předem vyloučeny. Aby nedocházelo k morálnímu hazardu a byla zajištěna účinnější ochrana daňových poplatníků, měly by příslušné orgány předem stanovit jasná a komplexní opatření pro zpětné získání těchto finančních prostředků od účastníků clearingového systému.

(37)

Prvořadým účelem řešení krize by mělo být zajištění kontinuity zásadních funkcí, zabránění nepříznivým dopadům na finanční stabilitu a ochrana veřejných finančních prostředků ▌.

(38)

Zásadní funkce selhávající ústřední protistrany by měly být zachovány, i když ve vhodných případech restrukturalizovány pomocí změn v řízení prostřednictvím použití nástrojů k řešení krize za předpokladu pokračování činnosti s použitím soukromých fondů v největším možném rozsahu. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo buď prodejem ústřední protistrany solventní třetí straně , nebo jejím sloučením se solventní třetí stranou, nebo restrukturalizací či odepsáním smluv a závazků ústřední protistrany prostřednictvím alokace ztrát a  převodu pozic z člena, který selhal, na členy, kteří neselhali, nebo provedením rekapitalizace ústřední protistrany odepsáním jejích akcií nebo odepsáním a přeměnou dluhu na vlastní kapitál. V souladu s cílem spočívajícím v zachování zásadních funkcí ústřední protistrany a ještě před přijetím výše popsaných opatření by orgán příslušný k řešení krize měl zvážit vymáhání jakýchkoliv stávajících a nesplacených smluvních závazků ústřední protistrany, zejména včetně veškerých smluvních závazků ze strany členů clearingového systému splnit výzvy k peněžnímu příspěvku nebo převzít pozice členů clearingového systému, kteří selhali, ať prostřednictvím aukce, nebo jiných dohodnutých prostředků stanovených v provozních předpisech ústřední protistrany, jakož i veškerých stávajících a nesplacených smluvních závazků, které zavazují jiné strany než členy clearingového systému k jakýmkoli formám finanční podpory. Smluvní závazky by měl vymáhat orgán příslušný k řešení krize, a to způsobem , jak by bylo požadováno v rámci běžného úpadkového řízení.

(39)

K zachování důvěry trhů a minimalizaci dalšího šíření krize je nutné rychlé a rozhodné jednání. Poté, co byly splněny podmínky pro řešení krize, by orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany neměl otálet při přijímání vhodného a koordinovaného opatření k řešení krize ve veřejném zájmu. K selhání ústřední protistrany může dojít za okolností, které vyžadují okamžitou reakci ze strany orgánu příslušného k řešení krize. Tomuto orgánu by proto mělo být umožněno, aby přijal opatření k řešení krize i bez ohledu na provádění opatření k ozdravení ústřední protistrany nebo bez ukládání povinnosti nejprve využít pravomoci včasné intervence.

(40)

Při přijímání opatření k řešení krize by měl vzít orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany v úvahu opatření stanovená v plánech řešení krize vyvinutých v rámci kolegia k řešení krize a podle těchto opatření postupovat, pokud s ohledem na okolnosti případu nevyhodnotí, že účelu řešení krize bude účinněji dosaženo prostřednictvím opatření, která v plánech řešení krize stanovena nejsou. Orgán příslušný k řešení krize by měl neprodleně informovat kolegium k řešení krize o opatřeních k řešení krize, která hodlá podniknout, zejména tam, kde se toto opatření odchyluje od plánu.

(41)

Zasahování do vlastnických práv by mělo být úměrné riziku finanční stability. Nástroje k řešení krize by proto měly být uplatněny pouze na ústřední protistrany, které splňují podmínky k řešení krize, zejména tam, kde je to nezbytné ke splnění cíle finanční stability ve veřejném zájmu. Vzhledem k tomu, že nástroje a pravomoci k řešení krize mohou narušit práva akcionářů, členů clearingového systému, jejich klientů a širších věřitelů, měla by být přijatá opatření k řešení krize pouze v případě potřeby ve veřejném zájmu, a jakýkoli zásah do těchto práv by měl být slučitelný s Listinou. Zejména v případech, kdy se věřitelům patřícím do téže třídy dostane v souvislosti s opatřením k řešení krize rozdílného zacházení, mělo by být takové rozlišení odůvodněno veřejným zájmem a úměrné rizikům, na něž jsou tato opatření zacílena, a nemělo by být přímo ani nepřímo diskriminační na základě státní příslušnosti.

(42)

Postiženým akcionářům, členům a věřitelům clearingového systému by neměly vzniknout ztráty větší než ty, které by vznikly v případě, že by orgán příslušný k řešení krize neučinil kroky k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně a oni by byli místo toho vystaveni případným nevyrovnaným závazkům podle ozdravného plánu ústřední protistrany nebo jiných ujednání v jejích provozních předpisech či při likvidaci ústřední protistrany v běžném úpadkovém řízení. V případě částečného převodu aktiv ústřední protistrany v režimu řešení krize na soukromého kupujícího nebo překlenovací ústřední protistranu by zbývající část takové ústřední protistrany měla být likvidována v běžném úpadkovém řízení.

(43)

Na ochranu práva akcionářů, věřitelů, členů clearingového systému a jejich klientů by měly být stanoveny jasné povinnosti ohledně ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany a ohledně ocenění zacházení, jehož by se těmto stranám dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize neučinil opatření k řešení krize. Mělo by být možné zahájit ocenění již ve fázi ozdravení. Před přijetím jakýchkoli opatření k řešení krize by mělo být provedeno spravedlivé a realistické ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany včetně ceny, za kterou by bylo provedeno jakékoli ukončení smluv ústřední protistrany, jež by mělo zohledňovat výkyvy a likviditu trhu v okamžiku řešení krize . Takové ocenění by mělo podléhat soudnímu přezkumu pouze společně s rozhodnutím o řešení krize. Kromě toho by v určitých případech mělo být po použití nástrojů k řešení krize provedeno ex post srovnání mezi zacházením, které bylo akcionářům, věřitelům , členům clearingového systému a jejich klientům skutečně poskytováno, a zacházením, které by obdrželi, pokud by byl orgán příslušný k řešení krize neučinil kroky k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně a oni místo toho byli vystaveni případným nevyrovnaným závazkům podle ozdravného plánu ústřední protistrany nebo jiných ujednání v jejích provozních předpisech či při běžném úpadkovém řízení , s řádným přihlédnutím k jakýmkoli možným nepříznivým účinkům systémové nestability a turbulencí na trzích . Tam, kde akcionáři, věřitelé , členové clearingového systému a jejich klienti obdrželi jako kompenzaci za své požadavky méně než částku, kterou by obdrželi, pokud by byl orgán příslušný k řešení krize neučinil kroky k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně a oni místo toho by podléhali případným nevyrovnaným závazkům podle ozdravného plánu ústřední protistrany nebo jiných ujednání v jejích provozních předpisech či při běžném úpadkovém řízení, s řádným přihlédnutím k jakýmkoli možným nepříznivým účinkům systémové nestability a turbulencí na trzích , měli by mít v určitých případech právo na vyplacení rozdílu. Výpočet částky, kterou by obdrželi, by neměl předpokládat poskytnutí veřejné finanční podpory . Na rozdíl od ocenění před přijetím opatření k řešení krize by toto srovnání mělo být možné napadnout odděleně od rozhodnutí o řešení krize. Členské státy by měly mít volnost rozhodnout o postupu pro úhradu jakéhokoli rozdílu v zacházení s akcionáři, věřiteli, členy clearingového systému a jejich klienty , jenž byl zjištěn.

(44)

Aby se zajistilo účinné řešení krize, postup oceňování by měl stanovit co nejpřesněji případné ztráty, které musí být přiděleny ústřední protistraně ke znovuvytvoření odpovídajícího portfolia nesplacených pozic a ke splnění probíhajících platebních povinností. Ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany v úpadku by mělo vycházet ze spravedlivých, obezřetných a realistických předpokladů v okamžiku použití nástrojů k řešení krize. Při oceňování by však neměla být ovlivněna hodnota závazků finanční situace ústřední protistrany. V naléhavých případech by mělo být možné, aby orgány příslušné k řešení provedly rychlé ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany v úpadku. Takové ocenění by mělo být prozatímní a mělo by se použít do doby, než bude provedeno nezávislé ocenění.

(45)

Po vstupu do řešení krize by orgán příslušný k řešení krize měl zajistit, aby veškeré nezaplacené smluvní závazky ústřední protistrany, členů clearingového systému a jiných protistran stanovené v provozních pravidlech smluvní protistrany, včetně nesplacených ozdravných opatření, byly uznány s výjimkou případů, kdy je výkon jiné pravomoci nebo nástroje k řešení krize vhodnější, aby se zmírnily nežádoucí dopady na finanční stabilitu a zajistily se zásadní funkce ústřední protistrany včas. Ztráty by měly být absorbovány nástroji regulačního kapitálu a měly by být přiděleny akcionářům do jejich kapacity buď zrušením či převodem nástrojů vlastnického práva, nebo silným rozmělněním podílů, a to s přihlédnutím k veškerým ztrátám, které mají být absorbovány vymáháním splatných závazků vůči ústřední protistraně . Tam, kde nejsou tyto nástroje dostatečné, by měly mít orgány příslušné k řešení krize pravomoc odepsat nezajištěný dluh a nezajištěné závazky, v nezbytné míře, aniž by byla ohrožena širší finanční stabilita, v souladu s pořadím v rámci platného vnitrostátního úpadkového práva.

(46)

V případě, že provádění ozdravných opatření ústřední protistranou neuspělo v zastavení ztrát, obnovení do vyrovnaného stavu, což znamená mít odpovídající portfolio nesplacených pozic nebo komplexního doplnění předfinancovaných zdrojů, nebo tam, kde orgán příslušný k řešení shledá, že by výkon těchto opatření ústřední protistranou byl škodlivý pro finanční stabilitu, by mělo být provedení pravomocí k alokaci ztrát a pozic ze strany orgánu zaměřeno na alokaci zbývajících ztrát, což zajistí návrat ústřední protistrany do vyrovnaného stavu a doplnění požadovaných předfinancovaných zdrojů buď prostřednictvím pokračujícího provádění nástrojů v provozních předpisech ústřední protistrany nebo prostřednictvím jiných opatření.

(47)

Orgány příslušné k řešení krize by měly rovněž zajistit, aby byly náklady na řešení krize ústřední protistrany minimalizovány a aby se s věřiteli stejné třídy zacházelo spravedlivým způsobem. Pokud se věřitelům patřícím do téže třídy dostane v souvislosti s opatřením k řešení krize rozdílného zacházení, mělo by být takové rozlišení odůvodněno veřejným zájmem a nemělo by být přímo ani nepřímo diskriminační na základě státní příslušnosti nebo jakéhokoliv jiného důvodu.

(48)

Nástroje k  ozdravení a řešení krize by měly být použity v nejširším možném rozsahu před poskytnutím jakékoli kapitálové injekce veřejného sektoru nebo odpovídající veřejné finanční podpory ústřední protistraně. Využití veřejné finanční podpory k řešení krize selhávajících institucí by mělo být v souladu s příslušnými předpisy o státní podpoře a mělo by se považovat za krajní nástroj .

(49)

Účinný režim řešení krize by měl minimalizovat náklady řešení krize ústřední protistrany v úpadku, které nesou daňoví poplatníci. Měl by zajistit, aby bylo možné řešit krizi ústředních protistran bez ohrožení finanční stability. Nástroje k alokaci ztrát a pozic by tohoto cíle měly dosahovat tím, že zajišťují, aby akcionáře a protistrany, kteří jsou mezi věřiteli ústřední protistrany v úpadku, postihly odpovídající ztráty a aby nesli příslušnou část nákladů vzniklých v důsledku selhání ústřední protistrany. Nástroje k alokaci ztrát a pozic by proto měly akcionářům a protistranám ústředních protistran poskytovat silnější pobídku pro sledování zdraví ústřední protistrany za normálních okolností v souladu s doporučeními Rady pro finanční stabilitu.

(50)

Aby se zajistilo, že orgány příslušné k řešení krize mají potřebnou pružnost k alokaci ztrát a pozic protistranám za různých okolností, je vhodné, aby tyto orgány mohly nejprve uplatnit nástroje k alokaci ztrát a pozic, kde cílem je zachovat zásadní clearingové služby v rámci ústřední protistrany v režimu řešení krize následně, bude-li to nezbytné, převést takové zásadní služby na překlenovací ústřední protistranu nebo třetí stranu a  ponechat zbytkovou část ústřední protistrany, aby ukončila provoz a  byla zlikvidována.

(51)

Jsou-li nástroje k alokaci ztrát a pozic použity s cílem obnovit životaschopnost ústřední protistrany v úpadku, aby mohla dále fungovat jako fungující podnik, měla by řešení krize doprovázet výměna vedení ▌a následná restrukturalizace ústřední protistrany a jejích činností, směřující k odstranění příčin selhání. Takové restrukturalizace by mělo být dosaženo prostřednictvím realizace reorganizačního plánu podniku ▌.

(52)

Nástroje k alokaci ztrát a pozic by měly být využívány s cílem obnovit odpovídající portfolio ústřední protistrany, zastavit jakékoliv další ztráty a získat dodatečné zdroje na pomoc rekapitalizovat ústřední protistranu a doplnit její předfinancované zdroje. Aby bylo zajištěno, že jsou účinné a dosahují svého cíle, měly by být schopny použití na co nejširší možnou škálu smluv, které vedou k nezajištěným závazkům nebo vytvoření neodpovídajícího portfolia pro selhávající ústřední protistranu. Měly by zajistit možnost dražit pozice neplatičů mezi zbývajícími členy clearingového systému, snižovat hodnotu odchozích plateb variační marže takovým členům a jejich klientům , uplatňovat všechny nevyřízené výzvy k peněžnímu příspěvku stanovené v ozdravných plánech, uplatňovat dodatečné výzvy k peněžnímu příspěvku pro řešení krize speciálně vyčleněné pro orgán příslušný k řešení krize v provozních pravidlech ústřední protistrany a odepisovat kapitálové a dluhové nástroje emitované ústřední protistranou nebo jiné nezajištěné závazky a konverzi jakýchkoliv dluhových nástrojů do akcií. Je-li to považováno za nezbytné k tomu, aby bylo včas dosaženo cílů řešení krize a zároveň byla minimalizována rizika pro finanční stabilitu a předešlo se využití veřejných prostředků, měly by mít orgány příslušné k řešení krize možnost zčásti nebo zcela rozdělit smlouvy členů clearingového systému, kteří selhali, produktových řad a ústřední protistrany.

(53)

Orgány příslušné k řešení krize by při řádném zohlednění dopadu na finanční stabilitu a jako krajní opatření měly v řadě situací zvážit možnost pouze částečného začlenění určité smlouvy do alokace ztrát. Při pouze částečném využití těchto nástrojů může být úroveň použité ztráty nebo expozice aplikovaná na jiné smlouvy upravena, s výhradou respektování zásady, „že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení“.

(54)

Jestliže byly nástroje k řešení krize využity k převodu zásadních funkcí či životaschopné podnikatelské činnosti ústřední protistrany na zdravý subjekt, kterým je kupující ze soukromého sektoru nebo překlenovací ústřední protistrana, měla by být zbylá část ústřední protistrany zlikvidována v přiměřené lhůtě s ohledem na nutnost toho, aby ústřední protistrana v úpadku poskytla služby nebo podporu tak, aby kupující či překlenovací ústřední protistrana mohly provozovat činnosti či poskytovat služby, které na ně v důsledku daného převodu přešly.

(55)

Nástroj převodu činnosti by měl umožnit orgánům prodat ústřední protistranu nebo část její podnikatelské činnosti jednomu či více kupujícím bez svolení akcionářů. Při použití nástroje převodu činnosti by příslušné orgány měly provést kroky k uvedení ústřední protistrany nebo části jejích podnikatelských činností na trh v otevřeném, transparentním a nediskriminačním procesu a usilovat o dosažení co nejvyšší prodejní ceny.

(56)

Veškeré čisté výnosy z převodu aktiv nebo závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize při použití nástroje převodu činnosti by měly být využity ve prospěch subjektu, který zůstane v likvidačním řízení. Veškeré čisté výnosy z převodu nástrojů vlastnického práva emitovaných ústřední protistranou v režimu řešení krize při použití nástroje převodu činnosti by měly být využity ve prospěch akcionářů. Při výpočtu výnosů by se měly odečíst náklady vzniklé selháním ústřední protistrany a během procesu řešení krize.

(57)

Za účelem včasného prodeje obchodních činností a ochrany finanční stability by mělo být posouzení kupujícího kvalifikované účasti provedeno včasným způsobem, který nezpozdí uplatnění nástroje převodu činnosti.

(58)

Informace týkající se prodeje ústřední protistrany v úpadku a jednání s potenciálními nabyvateli před použitím nástroje převodu činnosti budou pravděpodobně mít systémový význam. V zájmu zajištění finanční stability je důležité, aby bylo zveřejnění takových informací požadovaných nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (6) odloženo po dobu nezbytnou k vypracování plánu a struktury řešení krize ústřední protistrany v souladu se lhůtami povolenými v rámci režimu zneužívání trhu.

(59)

Hlavním účelem překlenovací ústřední protistrany jako ústřední protistrany zcela nebo zčásti vlastněné jedním nebo více veřejnými orgány nebo ovládané orgánem příslušným k řešení krize by bylo zajistit, aby členům clearingového systému a klientům ústřední protistrany, která byla umístěna do řešení krize, ústřední protistrana i nadále poskytovala základní finanční činnosti. Překlenovací ústřední protistrana by měla být provozována jako životaschopný fungující podnik a měla by být co nejdříve, jakmile pro to nastanou vhodné podmínky, vrácena na trh nebo zlikvidována, pokud již není životaschopná.

(60)

Pokud by byly všechny ostatní možnosti prakticky nedostupné nebo prokazatelně nestačily k zajištění finanční stability, měla být možná vládní účast ve formě kapitálové podpory nebo dočasného veřejného vlastnictví, v souladu s platnými pravidly pro státní podporu, včetně restrukturalizace provozů ústřední protistrany a umožnění získání nasazených prostředků v průběhu času zpět od účastníků clearingového systému, kteří jsou příjemci finanční podpory . Využívání vládních stabilizačních nástrojů probíhá bez ohledu na úlohu jakýchkoli centrálních bank při poskytování likvidity finančnímu systému, a to i v době krize , které je ponecháno na jejich vlastním uvážení a nemělo by být předpokládáno jako pravděpodobné . Mělo by být dočasného charakteru. Proto by měly být zřízeny komplexní a důvěryhodné mechanismy, které umožní za příslušné období získat poskytnuté veřejné finanční prostředky zpět.

(61)

Aby byla zajištěna schopnost orgánu příslušného k řešení krize uplatňovat nástroje k alokaci ztrát a pozic na smlouvy se subjekty se sídlem ve třetích zemích, uznání této možnosti by mělo být zahrnuto do provozních pravidel ústřední protistrany.

(62)

Orgány příslušné k řešení krize by měly mít veškeré nezbytné zákonné pravomoci, které mohou být v různých kombinacích vykonány při používání nástrojů k řešení krize. Měly by zahrnovat pravomoc k převodu nástrojů vlastnického práva, majetku, práv, povinností nebo závazků ústřední protistrany v úpadku na jiný subjekt, například jinou ústřední protistranu nebo překlenovací ústřední protistranu, pravomoc odepisovat nebo rušit nástroje vlastnického práva nebo odepisovat nebo převádět pasiva ústřední protistrany v úpadku, pravomoc odepisovat variační marži, pravomoc prosadit jakékoliv nesplněné závazky třetích stran ve vztahu k ústřední protistraně, včetně výzev k peněžnímu příspěvku pro ozdravný postup a řešení krize (včetně těch, které stanoví provozní pravidla ústřední protistrany) a alokací pozice, pravomoc porušit smlouvy ústřední protistrany částečně a plně, pravomoc nahradit vedení a pravomoc ukládat dočasné moratorium na placení pohledávek. Ústřední protistrana a členové její rady a vrcholového vedení by měli zůstat odpovědní, podle práva členských států, podle občanského nebo trestního práva za svou odpovědnost za selhání ústřední protistrany.

(63)

Rámec řešení krize by měl zahrnovat procesní požadavky, jimiž se zajistí, že se opatření k řešení krize řádně oznámí a zveřejní. Avšak vzhledem k tomu, že informace získané orgány příslušnými k řešení a jejich odbornými poradci během procesu řešení krize budou nejspíše citlivé, měl by se na ně předtím, než se rozhodnutí o řešení krize zveřejní, vztahovat účinný režim důvěrnosti. Je nutné vzít v úvahu skutečnost, že informace o obsahu a podrobnostech ozdravných plánů a plánů řešení krize a výsledku posouzení těchto plánů mohou mít dalekosáhlé důsledky, zejména pro dotčené podniky. Je nutné předpokládat, že veškeré informace poskytnuté v souvislosti s rozhodnutím před jeho vydáním, ať již se jedná o to, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize, či o použití konkrétního nástroje nebo opatření v rámci zvoleného postupu, mají dopad na veřejné a soukromé zájmy, jichž se dané kroky dotýkají. Nepříznivý dopad na ústřední protistranu může však mít již informace o tom, že orgán příslušný k řešení krize se touto ústřední protistranou zabývá. Je proto nezbytné zajistit vhodné mechanismy pro zachování důvěrnosti takových informací, jako jsou obsah a podrobnosti ozdravných plánů a plánů řešení krize a výsledek posouzení provedených v této souvislosti.

(64)

Orgány příslušné k řešení krize by měly mít doplňkové pravomoci k zajištění účinnosti převodu nástroj vlastnického práva nebo dluhových nástrojů a aktiv, práv a závazků. S výhradou záruk by tyto pravomoci měly zahrnovat pravomoc vyjmout z převáděných nástrojů nebo aktiv práva třetích stran a pravomoc vymáhat plnění smluv a stanovovat kontinuitu ujednání ve vztahu k příjemci převedených aktiv a nástrojů vlastnického práva. Práva zaměstnanců ukončit pracovní smlouvu by však neměla být dotčena. Právo některé ze stran ukončit smlouvu s ústřední protistranou v režimu řešení krize nebo se subjektem její skupiny z důvodů jiných, než je pouhé řešení krize ústřední protistrany v úpadku, by rovněž nemělo být dotčeno. Orgány příslušné k řešení krize by měly mít doplňkovou pravomoc uložit zbytkové ústřední protistraně, u níž probíhá likvidace v běžném úpadkovém řízení, aby poskytovala nezbytné služby, které umožní, aby ústřední protistrana, na kterou byly na základě použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací ústřední protistrany převedeny aktiva, smlouvy nebo nástroje vlastnického práva, provozovala své podnikání.

(65)

Podle článku 47 Listiny mají dotčené strany právo na řádný proces a na účinné prostředky nápravy vůči opatřením, která se jich týkají. Rozhodnutí přijatá orgány příslušnými k řešení krize by proto měla podléhat soudnímu přezkumu z věcných důvodů, pokud bylo rozhodnutí v době přijetí s ohledem na tehdy snadno dostupné informace svévolné a nepřiměřené .

(66)

Opatření k řešení krize přijatá vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize mohou vyžadovat ekonomická hodnocení a velký prostor pro rozhodování na základě vlastního uvážení. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize disponují speciální odborností k provádění těchto hodnocení a k vymezení podmínek pro náležité využívání diskreční pravomoci. Proto je důležité zajistit, aby z těchto ekonomických hodnocení vypracovaných vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize v této souvislosti vycházely vnitrostátní soudy při přezkumu daných opatření krizového řízení.

(67)

K pokrytí nanejvýš naléhavé situace a vzhledem k tomu, že odklad účinnosti jakéhokoli rozhodnutí orgánů příslušných k řešení krize by mohl bránit kontinuitě zásadních funkcí, je nezbytné stanovit, že by podání jakéhokoli návrhu na soudní přezkum nemělo mít automatický odkladný účinek na napadené rozhodnutí a že by rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize mělo být okamžitě vykonatelné.

(68)

Kromě toho, pokud je to nutné za účelem ochrany třetích stran, které v dobré víře získaly aktiva, smluvní práva a závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize na základě výkonu pravomocí k řešení krize orgánů, a pro zajištění stability finančních trhů, by právem na přezkum neměl být dotčen žádný následný správní akt nebo transakce uzavřená na základě zrušeného rozhodnutí. V takových případech by se náprava protiprávního rozhodnutí proto měla omezit na přiznání náhrady škody, kterou dotčené osoby utrpěly.

(69)

Vzhledem k tomu, že si závažné ohrožení finanční stability v členském státě a v Unii může vynutit naléhavé přijetí opatření k řešení krize, měly by postup stanovený vnitrostátním právem pro podání žádosti o soudní schválení opatření krizového řízení předem a soudní posouzení této žádosti probíhat urychleně. Tím není dotčeno právo zúčastněných stran požádat soud o zrušení rozhodnutí v omezené době po přijetí opatření krizového řízení orgánem příslušným k řešení krize.

(70)

Je v zájmu účinného řešení krize a zamezení sporům o příslušnost, aby nebyla vůči ústřední protistraně v úpadku zahajována žádná běžná úpadková řízení či aby se v nich nepokračovalo, zatímco orgán příslušný k řešení krize vykonává své pravomoci k řešení krize nebo používá nástroje k řešení krize, pokud se tak neděje z podnětu nebo se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize. Je užitečné a nezbytné pozastavit na omezenou dobu některé smluvní závazky, aby orgán příslušný k řešení krize měl čas zavést do praxe nástroje k řešení krize. To by však nemělo platit pro povinnosti ústřední protistrany v úpadku vůči systémům určeným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/26/ES23, včetně dalších ústředních protistran a centrálních bank. Směrnice č. 98/26/ES snižuje riziko spojené s účastí v platebních systémech a systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, zejména snížením míry narušení v případě platební neschopnosti účastníka takového systému. Aby bylo zajištěno, že se tato ochranná opatření řádně uplatní v situacích krize při zachování odpovídající jistoty pro provozovatele platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a další účastníky trhu, opatření k předejití krizi nebo opatření k řešení krize by nemělo být pokládáno za úpadkové řízení ve smyslu směrnice č. 98/26/ES, pokud jsou nadále plněny podstatné povinnosti podle smlouvy. Nicméně provoz systému určeného podle směrnice č. 98/26/ES nebo práva na zajištění bezpečnosti zaručeného touto směrnicí by neměly být ohroženy.

(71)

K zajištění toho, aby orgány příslušné k řešení krize, pokud převádějí aktiva a závazky kupujícímu ze soukromého sektoru nebo překlenovací ústřední protistraně, měly dost času na identifikaci smluv, které je zapotřebí převést, může být vhodné uvalit přiměřená omezení na práva protistran finanční smlouvu závěrečně vypořádat, urychlit ji nebo jiným způsobem ukončit před uskutečněním převodu. Takové omezení by bylo nezbytné z toho důvodu, aby příslušné orgány mohly získat úplnou představu o rozvaze ústřední protistrany v úpadku, beze změn hodnoty nebo rozsahu v důsledku případného rozsáhlého uplatnění práv na ukončení smlouvy. Aby se zajistilo, že k zasahování do smluvních práv protistran dojde pouze v minimální nezbytné míře, mělo by se omezení práv na ukončení uplatnit jedině ve vztahu k opatření k předejití krizi nebo opatření k řešení krize, včetně jakékoli události nastalé v přímé souvislosti s uplatněním takového opatření, přičemž práva na výpověď vyplývající z jakéhokoli jiného selhání, včetně nezaplacení nebo nedodání marže, by měla zůstat zachována.

(72)

Pro zachování legitimních ujednání kapitálového trhu v případě převodu některých, nikoli však všech aktiv, smluv, práv a závazků ústřední protistrany v úpadku je vhodné zahrnout podle potřeby záruky, které zabrání dělení propojených závazků, práv a smluv. Toto omezení účelového výběru z propojených smluv a souvisejících zajištění by mělo zahrnovat smlouvy se stejnou protistranou kryté zajišťovacími dohodami, dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva, dohody o vzájemném započtení pohledávek, nettingové dohody při okamžitém vypořádání smlouvy a ujednání o strukturovaném financování. Pokud se používá záruka, orgány příslušné k řešení by měly usilovat o převedení všech propojených smluv v rámci chráněného ujednání nebo je všechny ponechat ve zbytkové ústřední protistraně v úpadku. Tyto záruky by měly zajistit, že nakládání s regulatorním kapitálem expozic krytých nettingovou dohodou podle směrnice 2013/36/EU bude dotčeno minimálně.

(73)

Ústřední protistrany z EU poskytují služby členům clearingového systému a klientům nacházejícím se ve třetích zemích a ústřední protistrany ze třetích zemí poskytují služby členům clearingového systému a klientům nacházejícím se v EU. Účinné řešení krize mezinárodně působících ústředních protistran vyžaduje spolupráci mezi členskými státy a orgány třetích zemí. K tomuto účelu by měl ESMA poskytnout návod ohledně příslušného obsahu dohod o spolupráci, které budou uzavřena s orgány třetích zemí. Tyto dohody o spolupráci by měly zajistit efektivní plánování, rozhodování a koordinaci ve vztahu k mezinárodně aktivním ústředním protistranám. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize by měly uznat a vynucovat za určitých okolností postupy řešení krize třetích zemí. Spolupráce by rovněž měla probíhat v souvislosti s dceřinými společnostmi ústředních protistran z Unie či třetích zemí a jejich členy clearingového systému a klienty.

(74)

S cílem zajištění důsledné harmonizace a přiměřené ochrany pro účastníky trhu v celé Unii by Komise měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracovaných ESMA prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 k určení obsahu písemných opatření a postupů pro fungování kolegií k řešení krize, obsahu plánů k řešení krize a prvků důležitých pro provádění ocenění.

(75)

Komise by měla mít možnost pozastavit jakoukoliv povinnost clearingu stanovenou v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 648/2012, v návaznosti na žádost orgánu příslušného k řešení krize ústřední protistrany v řešení krize nebo příslušného orgánu člena clearingového systému ústřední protistrany v řešení krize a v návaznosti na nezávazné stanovisko ESMA, pro určité kategorie OTC derivátů, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, která je v řešení krize. Rozhodnutí o pozastavení by mělo být přijato pouze v případě, že je nutné zachovat finanční stabilitu a důvěru na trhu, zejména aby se zabránilo dominovému efektu a zabránilo se protistranám a investorům mít vysoké a nejisté riziko velkých expozic vůči ústřední protistraně. Za účelem přijetí rozhodnutí by Komise měla brát v úvahu cíle řešení krize a kritéria uvedená v nařízení (EU) č. 648/2012 pro podrobování OTC derivátů povinnosti clearingu týkající se těchto OTC derivátů, pro které je požadováno pozastavení. Pozastavení by mělo být dočasného charakteru s možností prodloužení. Podobně by role výboru pro rizika ústřední protistrany, jak je uvedeno v článku 28 nařízení (EU) č. 648/2012, měla být posílena tak, aby dále podporovala ústřední protistranu v řízení jejích rizik obezřetně a zlepšení její odolnosti. Členové výboru pro rizika by měli být schopni informovat příslušný orgán, pokud ústřední protistrana nedodržuje doporučení výboru pro rizika, a zástupci členů clearingového systému a klientů ve výboru pro rizika by měli být schopni využívat poskytnuté informace ke sledování svých expozic vůči ústřední protistraně, v souladu se zárukami důvěrnosti. A konečně, orgány ústředních protistran příslušné k řešení krize by rovněž měly mít přístup ke všem potřebným informacím v registrech obchodních údajů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2365/2015 (7) by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(76)

Aby se zajistilo, že orgány ústředních protistran příslušné k řešení krize jsou zastoupeny ve všech relevantních fórech, a aby se zajistilo, že ESMA profituje ze všech odborných znalostí nezbytných k vykonávání úkolů spojených s ozdravením a řešením krize ústředních protistran, nařízení (EU) č. 1095/2010 by mělo být změněno tak, aby zahrnovalo vnitrostátní orgány ústřední protistrany příslušné k řešení krize v konceptu příslušných orgánů stanovených tímto nařízením.

(77)

Za účelem přípravy rozhodnutí ESMA ve vztahu k úkolům jí přiděleným, zahrnujícím vývoj návrhů technických norem pro oceňování ex ante a ex post a pro kolegia a plány k řešení krize i pro závaznou mediaci a k zajištění komplexního zapojení EBA a jejích členů do přípravy těchto rozhodnutí by ESMA měl vytvořit vnitřní výbor k řešení krize, kde by příslušné orgány EBA byly přizvány k účasti jako pozorovatelé.

(78)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí práva, svobody a zásady uznané zejména v Listině, a zejména právo na vlastnictví, právo na účinnou nápravu a spravedlivý proces a právo na obranu.

(79)

Při přijímání rozhodnutí nebo opatření podle tohoto nařízení by příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize měly vždy náležitě zohlednit jejich dopad na finanční stabilitu a hospodářskou situaci v jiných jurisdikcích a měly by zvážit význam jakéhokoli člena clearingového systému pro finanční odvětví a hospodářství jurisdikce , v níž je takový člen clearingového systému usazen.

(80)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž harmonizace pravidel a procesů pro řešení krize ústředních protistran, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, a proto jej, z důvodů dopadů selhání kterýchkoli ústředních protistran v celé Unii, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.

(81)

S cílem vyhnout se rozporům mezi ustanoveními týkajícími se ozdravení a řešení krize ústředních protistran a právního rámce, kterým se řídí ozdravení a řešení krize úvěrových institucí a investičních firem, je vhodné odložit použití tohoto nařízení až do data, od kterého mají členské státy uplatňovat opatření provádějící [PO: vložte prosím odkaz na směrnici, kterou se mění směrnice č. 2014/59/EU].

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla a postupy týkající se ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran (CCP) registrovaných v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 a pravidla týkající se ujednání s třetími zeměmi v oblasti ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

2)

„kolegiem k řešení krize“ kolegium zřízené podle článku 4;

3)

„orgánem příslušným k řešení krize“ orgán určený ▌v souladu s článkem 3;

4)

„nástrojem k řešení krize“ nástroj k řešení krize uvedený v čl. 27 odst. 1;

5)

„pravomocí k řešení krize“ pravomoc uvedená v článku 48;

6)

„cíli řešení krize“ cíle řešení krize uvedené v článku 21;

7)

„příslušným orgánem“ orgán určený ▌v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 648/2012;

7a)

„událostí selhání“ scénář, kdy jeden nebo více členů clearingového systému nesplní své finanční závazky vůči ústřední protistraně;

7b)

„událostí nesouvisející se selháním“ scénář, kdy ústřední protistraně vznikne ztráta z jiného důvodu než z důvodu selhání člena clearingového systému, například z důvodu ztráty z obchodní činnosti, svěřenské správy, investic, právního nebo provozního selhání nebo podvodu, včetně selhání v důsledku kybernetických útoků nebo nekrytých schodků likvidity;

8)

„plánem řešení krize“ plán řešení krize vypracovaný pro ústřední protistranu v souladu s článkem 13;

9)

„opatřením k řešení krize“ použití nástroje k řešení krize nebo výkon jedné nebo více pravomocí k řešení krize , jakmile jsou splněny podmínky pro řešení krize stanovené v článku 22 ;

10)

„členem clearingového systému“ člen clearingového systému ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) č. 648/2012;

11)

„mateřským podnikem“ mateřský podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

12)

„ústřední protistranou ze třetí země“ ústřední protistrana, jejíž ústředí je ustaveno ve třetí zemi;

13)

„dohodou o vzájemném započtení“ dohoda, podle níž lze vzájemně započíst dvě nebo více pohledávek nebo závazků mezi ústřední protistranou v režimu řešení krize a protistranou;

14)

„infrastrukturou finančního trhu“ (FMI) ústřední protistrana, centrální depozitář cenných papírů, registr obchodních údajů, platební systém nebo jiný systém definovaný a určený členským státem podle čl. 2 písm. a) směrnice č. 98/26/ES;

15)

„klientem“ klient ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) č. 648/2012;

15a)

„institucemi J-SVI“ jiné systémově významné instituce podle čl. 131 odst. 3 směrnice 2013/36/EU;

16)

interoperabilní ústřední protistranou“ ústřední protistrana, která uzavřela dohodu o interoperabilitě podle hlavy V nařízení (EU) č. 648/2012;

18)

„ozdravným plánem“ ozdravný plán vypracovaný a aktualizovaný ústřední protistranou v souladu s článkem 9;

19)

„radou“ správní nebo dozorčí rada nebo obě, ustavené v souladu s vnitrostátním právem obchodních společností v souladu s čl. 2 odst. 27 nařízení č. 648/2012.

20)

„kolegiem dohledu “ kolegium uvedené v čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 , kterého se účastní Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB) ;

21)

„kapitálem“ základní kapitál vymezený v čl. 2 bodě 25 nařízení (EU) č. 648/2012 ;

22)

„postupnou ochranou proti selhání“ se rozumí postupná ochrana proti selhání v souladu s článkem 45 nařízení (EU) č. 648/2012;

23)

„zásadními funkcemi“ činnosti, služby nebo operace poskytované třetím stranám mimo ústřední protistranu, jejichž přerušení by pravděpodobně vedlo k narušení služeb, jež mají zásadní význam pro reálnou ekonomiku, nebo k narušení finanční stability v jednom nebo více členských státech vzhledem k velikosti, podílu na trhu, vnější a vnitřní propojenosti, složitosti či přeshraniční činnosti ústřední protistrany či skupiny, se zvláštním ohledem na nahraditelnost těchto činností, služeb či operací;

24)

„skupinou“ skupina ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (EU) č. 648/2012 ;

25)

„propojenou infrastrukturou finančního trhu“ interoperabilní ústřední protistrana nebo jiná infrastruktura finančního trhu nebo ústřední protistrana , se kterou má ústřední protistrana smluvní ujednání;

26)

„▌veřejnou finanční podporou“ státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU nebo jakákoli jiná veřejná finanční podpora na nadnárodní úrovni, která by představovala státní podporu, pokud by byla poskytnuta na vnitrostátní úrovni, a která je poskytována s cílem zachovat nebo obnovit životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost ústřední protistrany nebo skupiny, jejíž součástí je taková ústřední protistrana;

27)

„finančními smlouvami“ smlouvy a dohody uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 100 směrnice 2014/59/EU;

28)

„běžným úpadkovým řízením“ kolektivní úpadkové řízení, které zahrnuje částečný nebo úplný odprodej majetku dlužníka a jmenování likvidátora nebo správce, běžně použitelné na ústřední protistrany podle vnitrostátního práva, ať už specifické pro uvedené instituce nebo obecně použitelné na jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu;

29)

„nástroji vlastnického práva“ akcie, jiné nástroje, jež udělují vlastnický podíl, nástroje, jež jsou přeměnitelné na akcie nebo na jiné nástroje vlastnického práva nebo jež udělují právo na nabytí akcií nebo jiné nástroje vlastnického práva, a nástroje představující podíly na akciích nebo na jiných nástrojích vlastnického práva;

30)

„určeným vnitrostátním makroobezřetnostním orgánem“ orgán pověřený prováděním makroobezřetnostní politiky uvedený v doporučení B bodě 1 doporučení Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ze dne 22. prosince 2011 o makroobezřetnostním mandátu vnitrostátních orgánů (ESRB/2011/3);

31)

„fondem pro riziko selhání“ fond pro riziko selhání v držení ústřední protistrany v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 648/2012;

32)

„předfinancovanými zdroji“ zdroje, které jsou drženy a volně k dispozici příslušné právnické osobě;

33)

„vrcholovým vedením“ osoba nebo osoby, které skutečně řídí obchodní činnost ústřední protistrany, a výkonný člen nebo členové rady;

34)

„registrem obchodních údajů“ registr obchodních údajů, jak je definováno v bodě 2 článku 2 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo v bodě 1 článku 3 nařízení (EU) č. 2015/2365 Evropského parlamentu a Rady (8);

35)

„rámcem státní podpory Unie“ rámec zřízený články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování Evropské Unie (TFEU) a nařízeními a všemi akty Unie, včetně obecných směrů, sdělení a oznámení, vydanými nebo přijatými podle čl. 108 odst. 4 nebo článku 109 Smlouvy o fungování EU;

36)

„dluhovými nástroji“ dluhopisy nebo jiné formy nezajištěného převoditelného dluhu, nástroje vytvářející, nebo uznávající dluh a nástroje poskytující práva na nabytí dluhových nástrojů;

37)

„výzvou k peněžnímu příspěvku pro řešení krize“ žádost o hotovostní prostředky, které mají být poskytnuty členy clearingového systému ústřední protistraně navíc k předfinancovaným zdrojům na základě zákonných pravomocí dostupných orgánu příslušnému k řešení krize v souladu s článkem 31 a podle provozních pravidel ústřední protistrany ;

38)

„výzvami k peněžnímu příspěvku pro ozdravný postup “ žádosti o hotovostní prostředky, které mají být poskytnuté členy clearingového systému ústřední protistraně, nad rámec předfinancovaných zdrojů, na základě smluvních ujednání stanovených v provozních pravidlech ústřední protistrany;

39)

„pravomocemi k převodu“ pravomoci vymezené v čl. 48 odst. 1 písm. c) nebo d) k převodu akcií, jiných nástrojů vlastnického práva, dluhových nástrojů, aktiv, práv, povinností nebo závazků či jakékoli kombinace těchto položek z ústřední protistrany v režimu řešení krize na příjemce;

40)

„derivátem“ derivát ve smyslu článku 2, bodu 5 nařízení (EU) č. 648/2012;

41)

„nettingovou dohodou“ dohoda, podle níž lze určitý počet pohledávek nebo závazků konvertovat na jednu čistou pohledávku, včetně dohod o závěrečném vypořádání, podle nichž se v případě rozhodné události pro vymáhání (jakkoli a kdekoli definované) závazky stran urychlí, takže jsou okamžitě splatné, nebo se ukončí, a v obou případech jsou konvertovány na jednu čistou pohledávku nebo jsou jí nahrazeny, včetně „doložek o závěrečném vypořádání“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. n) bodu i) směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES (9) a 'vzájemného započtení' („nettingu“) ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice č. 98/26/ES;

42)

„opatřením k předcházení krizím“ výkon pravomocí požadovat, aby ústřední protistrana přijala opatření k nápravě nedostatků ve svém ozdravném plánu podle čl. 10 odst. 8 a 9, výkon pravomocí k řešení nebo odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle článku 17, nebo uplatnění opatření včasné intervence podle článku 19;

43)

„právem na ukončení“ právo ukončit smlouvu, právo na urychlení, závěrečné vypořádání, vzájemné započtení nebo netting závazků nebo jakékoli podobné ustanovení, jež pozastavuje, mění nebo ruší povinnost smluvní strany, nebo ustanovení bránící tomu, aby ze smlouvy vznikla povinnost, která by jinak vznikla;

44)

„dohodou o finančním zajištění s převedením vlastnického práva“ dohoda o finančním zajištění s převedením vlastnického práva ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2002/47/ES;

45)

„krytým dluhopisem“ nástroj uvedený v čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (10);

46)

„postupem třetí země k řešení krize“ opatření podle práva třetí země ke zvládnutí selhání ústřední protistrany ze třetí země, která jsou co do cílů a očekávaných výsledků srovnatelná s opatřeními k řešení krize podle tohoto nařízení;

47)

„příslušnými vnitrostátními orgány“ orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány nebo příslušná ministerstva určená v souladu s tímto nařízením nebo v souladu s článkem 3 směrnice č. 2014/59/EU nebo jiné orgány v členských státech s pravomocemi ve vztahu k majetku, právům, povinnostem nebo závazkům ústředních protistran ze třetích zemí poskytující clearingové služby ve své jurisdikci;

48)

„příslušným orgánem třetí země“ se rozumí orgán třetí země příslušný k výkonu funkcí srovnatelných s funkcemi orgánů příslušných k řešení nebo příslušných orgánů podle tohoto nařízení.

HLAVA II

ORGÁNY, KOLEGIUM K ŘEŠENÍ KRIZE A POSTUPY

ODDÍL I

ORGÁNY PŘÍSLUŠNÉ K ŘEŠENÍ KRIZE, KOLEGIA K ŘEŠENÍ KRIZE A ZAPOJENÍ EVROPSKÝCH ORGÁNŮ DOHLEDU

Článek 3

Určení orgánů příslušných k řešení krize a příslušných ministerstev

1.    Členské státy, v nichž je usazena ústřední protistrana, určí a členské státy, v nichž není usazena žádná ústřední protistrana, mohou určit jeden orgán příslušný k řešení krize, který je oprávněn uplatňovat nástroje k řešení krize a vykonávat pravomoci k řešení krize stanovené v tomto nařízení.

Orgány příslušnými k řešení krize jsou národní centrální banky, příslušná ministerstva, orgány veřejné správy či jiné orgány, jimž byly svěřeny pravomoci v oblasti veřejné správy.

2.   Orgány příslušné k řešení krize disponují odborností, zdroji a provozní kapacitou pro uplatňování opatření k řešení krize a vykonávání svých pravomocí s rychlostí a pružností nezbytnou pro dosažení cílů řešení krize.

3.   Jsou-li orgánu příslušnému k řešení krize určenému podle odstavce 1 svěřeny další funkce, musí být zajištěna skutečná provozní nezávislost, včetně oddělených zaměstnanců, oddělených hierarchických vztahů a nezávislého rozhodování tohoto orgánu příslušného k řešení krize, zejména jeho nezávislost na příslušném orgánu určeném podle článku 22 nařízení (EU) č. 648/2012 a na příslušných orgánech a orgánech příslušných k řešení krize členů clearingového systému podle čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012, a musí být zavedena a doložena ke spokojenosti orgánu ESMA veškerá nezbytná opatření, aby nedošlo ke střetu zájmů mezi funkcemi svěřenými orgánu příslušného k řešení krize podle toto nařízení a všemi ostatními funkcemi svěřenými tomuto orgánu.

Požadavky uvedené v prvním odstavci nevylučují sblížení hierarchických vztahů na nejvyšší úrovni organizace, která zahrnuje různé orgány, ani to, aby zaměstnanci byli za předem definovaných podmínek vysíláni z jednoho orgánu do druhého za účelem pokrytí dočasně vysoké pracovní zátěže.

4.   ▌Orgán příslušný k řešení krize přijme a zveřejní veškerá interní pravidla zajišťující strukturální oddělení podle prvního pododstavce, včetně pravidel upravujících profesní tajemství a výměnu informací mezi jednotlivými funkčními oblastmi.

5.   Každý členský stát určí jedno ministerstvo odpovědné za výkon funkcí svěřených příslušnému ministerstvu podle tohoto nařízení.

6.   ▌Orgán příslušný k řešení krize včas informuje příslušné ministerstvo o rozhodnutích přijatých na základě tohoto nařízení.

7.   V případě, že rozhodnutí podle odstavce 6 mají přímý fiskální dopad ▌, vyžádá si orgán příslušný k řešení krize potřebný souhlas stanovený právními předpisy .

8.   Členské státy uvědomí Komisi a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) o orgánech příslušných k řešení krize určených podle odstavce 1.

9.   ▌

10.   ESMA zveřejní seznam orgánů příslušných k řešení krize a kontaktních orgánů oznámených podle odstavce 8.

Článek 4

Kolegia k řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany zřídí, spravuje a předsedá kolegiu k řešení krize určenému k výkonu úkolů uvedených v článcích 13, 16 a 17 a k zajištění spolupráce a koordinace s orgány příslušnými k řešení krize ve třetích zemích.

Kolegia k řešení krize poskytují rámec pro orgány příslušné k řešení krize a další příslušné orgány k provádění následujících úkolů:

a)

výměny informací relevantních pro vypracování plánů řešení krize, pro posouzení provázanosti ústřední protistrany a jejích účastníků, spolu s dalšími centrálními bankami zájmu , pro výkon přípravných a preventivních opatření a pro řešení krize;

b)

posouzení plánů řešení krize podle článku 13;

c)

posouzení způsobilosti ústředních protistran k řešení krize podle článku 16;

d)

identifikování, řešení a odstranění překážek způsobilosti ústředních protistran k řešení krize podle článku 17;

e)

koordinace zveřejňování strategií a režimů řešení krize;

ea)

výměny ozdravných plánů a plánů řešení krize členů clearingového systému a posouzení možného dopadu a provázanosti s ústřední protistranou;

2.   Členy kolegia k řešení krize jsou:

a)

orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany;

b)

příslušný orgán ústřední protistrany;

c)

příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize členů clearingového systému uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012;

d)

příslušné orgány uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 648/2012;

e)

příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 648/2012;

g)

příslušné orgány uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 648/2012;

g)

členové ESCB uvedení v čl. 18 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 648/2012;

h)

emisní centrální banky uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) č. 648/2012;

i)

příslušný orgán mateřského podniku, kde se uplatňuje čl. 11 odst. 1;

ia)

příslušné orgány pověřené dohledem nad institucemi J-SVI podle čl. 131 odst. 3 směrnice 2013/36/EU;

j)

příslušné ministerstvo, pokud orgánem příslušným k řešení krize uvedeným v písmenu a) není příslušné ministerstvo;

k)

ESMA;

l)

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

3.   ESMA, EBA a příslušné orgány pověřené dohledem nad institucemi J-SVI nesmí mít hlasovací práva v kolegiích k řešení krize.

4.   Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize členů clearingového systému se sídlem ve třetích zemích a příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran ze třetích zemí, se kterými má ústřední protistrana uzavřeny dohody o interoperabilitě, mohou být vyzvány k účasti v kolegiu řešení krize jako pozorovatelé. Jejich účast je podmíněna tím, že tyto orgány podléhají požadavkům důvěrnosti, jež jsou podle názoru předsedy kolegia k řešení krize rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 71.

Účast orgánů třetích zemí v kolegiu k řešení krize může být omezena na diskusi o  vybraných přeshraničních otázkách prosazování, které mohou zahrnovat následující:

a)

účinné a koordinované prosazování opatření k řešení krize, zejména v souladu s články 53 a 75;

b)

identifikace a odstraňování případných překážek bránících účinnému opatření k řešení krize, které mohou pramenit z rozdílných právních předpisů upravujících zajištění, netting a dohody o zápočtu a různé ozdravné pravomoci nebo strategie a pravomoci a strategie k řešení krize;

c)

identifikace a koordinace jakékoli potřeby nových licenčních požadavků, požadavků na uznání nebo povolení, s ohledem na potřebu včasného provedení opatření k řešení krize;

d)

možné pozastavení jakékoliv povinnosti clearingu u příslušných kategorií aktiv postižených řešením krize ústřední protistrany podle článku 6a nařízení (EU) č. 648/2012 nebo jakéhokoli ekvivalentního ustanovení podle vnitrostátního práva dotčené třetí země;

e)

možný vliv různých časových pásem na příslušný konec pracovní doby, pokud jde o ukončení obchodování.

5.   Předseda kolegia k řešení krize je odpovědný za následující úkoly:

a)

po konzultaci s ostatními členy kolegia určuje písemná ujednání a postupy pro fungování kolegia k řešení krize;

b)

koordinuje veškeré činnosti kolegia k řešení krize;

c)

svolává a řídí všechny schůze kolegia k řešení krize;

d)

udržuje všechny členy kolegia předem plně informované o organizaci schůzí, o hlavních projednávaných otázkách na těchto schůzích a o bodech ke zvážení pro účely těchto jednání;

e)

rozhoduje o tom, zda a které orgány třetích zemí jsou přizvány k účasti na konkrétních zasedáních kolegia k řešení krize v souladu s odstavcem 4;

f)

koordinuje včasnou výměnu všech relevantních informací mezi členy kolegia k řešení krize;

g)

průběžně a včas všechny členy kolegia k řešení krize informuje o rozhodnutích a výsledcích těchto zasedání;

ga)

zajišťuje, aby si členové kolegia včas vyměňovali veškeré informace relevantní pro výkon jejich úkolů podle tohoto nařízení.

6.   Za účelem zajištění jednotného a soudržného fungování kolegií k řešení krize v celé Unii ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit obsah písemných opatření a postupů pro fungování kolegií k řešení krize uvedených v odstavci 1.

Pro účely přípravy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci ESMA vezme v úvahu příslušná ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 876/2013 (11), z oddílu 1 kapitoly 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) XXX/2016 doplňujícího směrnici č. 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy přijaté na základě čl. 88 odst. 7 směrnice č. 2014/59/EU (12).

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [PO: vložte prosím datum: 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v odstavci 6 postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 5

Výbor pro řešení krize ESMA

1.   ESMA vytvoří výbor pro řešení krize podle článku 41 nařízení (EU) č. 1095/2010 za účelem přípravy rozhodnutí svěřených ESMA v tomto nařízení, s výjimkou rozhodnutí, která mají být přijata v souladu s článkem 12 tohoto nařízení.

Výbor pro řešení krize také podporuje vypracovávání a koordinaci plánů řešení krize a  připravuje strategie řešení krize ústředních protistran v úpadku.

2.   Výbor pro řešení krize je složen z orgánů určených na základě čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení.

Orgány uvedené v čl. 4 odst. 2 bodech i) a iv) nařízení (EU) č. 1093/2010 a příslušné orgány pověřené dohledem nad institucemi J-SVI jsou zvány k účasti ve výboru pro řešení krize jako pozorovatelé.

2a.     ESMA posoudí ozdravná ujednání a ujednání k řešení krize ústřední protistrany v celé Unii z hlediska jejich souhrnného účinku na finanční stabilitu Unie prostřednictvím pravidelných zátěžových testů a simulací krize, pokud jde o zátěžové události s možným systémovým dopadem. Při plnění této úlohy ESMA zajistí jednotnost s hodnoceními odolnosti jednotlivých ústředních protistran provedenými podle kapitoly XII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013, pokud jde o četnost a návrh testů, a bude úzce spolupracovat s kolegii dohledu zřízenými v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 648/2012, ESRB a příslušnými orgány určenými podle článku 4 směrnice 2013/36/EU, včetně ECB při plnění jejích úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013, a s jakýmikoli vnitrostátními příslušnými orgány pověřenými dohledem nad ústředními protistranami. V oblastech, kde bude na základě těchto komplexních zátěžových testů zjištěno, že uvedená ujednání jsou nedostatečná, bude(ou) odpovědná(é) instituce muset nedostatky řešit a svá ujednání znovu předložit do dalšího kola zátěžových testů do šesti měsíců od předcházejících zátěžových testů.

3.   Pro účely tohoto nařízení ESMA spolupracuje s Evropským orgánem pro zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a EBA v rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu zřízeného článkem 54 nařízení (EU) č. 1093/2010, článkem 54 nařízení (EU) č. 1094/2010 a článkem 54 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.   Pro účely tohoto nařízení zajistí ESMA strukturální oddělení výboru pro řešení krize od dalších funkcí uvedených v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 6

Spolupráce mezi orgány

1.   Příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a ESMA úzce spolupracují při přípravě, plánování a  v co největší míře na provádění rozhodnutí k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize a ostatní příslušné orgány včetně orgánu ESMA, orgánů příslušných k řešení krize určených v souladu s článkem 3 směrnice 2014/59/EU a příslušných orgánů a orgánů propojených infrastruktur finančního trhu zejména účinně spolupracují a komunikují během ozdravného postupu, aby orgánu příslušnému k řešení krize umožnily včas jednat.

2.   Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize spolupracují pro účely tohoto nařízení s ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize neprodleně poskytnou ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl plnit své povinnosti podle článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

ODDÍL II

ROZHODOVÁNÍ A POSTUPY

Článek 7

Obecné zásady pro rozhodování

Příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a ESMA vezmou v úvahu všechny z těchto zásad a aspektů při rozhodování a přijímání opatření podle tohoto nařízení:

a)

aby byla zajištěna účinnost a přiměřenost jakéhokoli rozhodnutí nebo jednání ve vztahu k individuální ústřední protistraně, s přihlédnutím alespoň k těmto faktorům:

i)

vlastnická, právní a organizační struktura ústřední protistrany včetně toho, zda je součástí větší skupiny infrastruktur finančního trhu nebo jiných finančních institucí;

ii)

povaha, velikost a složitost činnosti ústřední protistrany;

iii)

povaha a rozmanitost členské struktury clearingového systému ústřední protistrany včetně členů clearingového systému, jejich klientů a ostatních protistran, kterým tito členové clearingového systému a jejich klienti poskytují clearingové služby v rámci dané ústřední protistrany, pokud je lze snadno a bez nepřiměřených prodlev určit ;

▌v)

provázanost ústřední protistrany s ostatními infrastrukturami finančního trhu, jinými finančními institucemi a s finančním systémem obecně;

va)

zda ústřední protistrana provádí clearing jakékoli OTC derivátové smlouvy týkající se kategorie OTC derivátů, u níž byla podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 stanovena povinnost clearingu;

vb)

dostupnost jiných ústředních protistran, které by mohly důvěryhodně a proveditelně jednat jako náhrada kritických funkcí dané ústřední protistrany;

vi)

skutečné nebo potenciální následky porušení uvedené v čl. 19 odst. 1 a čl. 22 odst. 2.

b)

při přijímání opatření včasné intervence nebo opatření k řešení krize je kladen důraz na efektivnost rozhodování a minimalizaci nákladů a prevenci narušení trhu, aby se předešlo použití veřejných prostředků ;

c)

aby byla rozhodnutí přijímána a opatření prováděna včas a s příslušnou naléhavostí, je-li to zapotřebí;

d)

aby orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány a jiné orgány vzájemně spolupracovaly s cílem zajistit, aby rozhodnutí byla přijímána a opatření prováděna koordinovaně a efektivně;

e)

aby úlohy a odpovědnosti příslušných orgánů v jednotlivých členských státech byly jasně vymezeny;

f)

aby byly řádně zváženy zájmy členských států, v nichž ústřední protistrana poskytuje služby a v nichž jsou usazeni její členové clearingového systému, jejich klienti a jakékoliv propojené ústřední protistrany, a zejména dopad jakéhokoli rozhodnutí, opatření nebo nečinnosti na finanční stabilitu nebo fiskální zdroje v těchto členských státech a Unii jako celku;

g)

aby byl řádně zvážen cíl dosáhnout rovnováhy mezi zájmy různých členů clearingového systému, jejich klientů, širších věřitelů a  zúčastněných stran dané ústřední protistrany v jednotlivých zúčastněných členských státech a nepřipuštěno, aby byly nespravedlivě dotčeny nebo chráněny zájmy konkrétních činitelů v některých členských státech, včetně nespravedlivého rozložení zátěže mezi členské státy;

ga)

aby se v maximální možné míře předešlo veřejné finanční podpoře a taková podpora byla využita jen jako krajní řešení a za podmínek stanovených v článku 45 a aby nevznikalo žádné očekávání veřejné finanční podpory;

h)

aby jakákoli povinnost podle tohoto nařízení konzultovat před rozhodnutím nebo provedením opatření s určitým orgánem znamenala přinejmenším povinnost konzultovat ty prvky navrhovaného rozhodnutí nebo opatření, které mají nebo pravděpodobně budou mít:

i)

účinek na členy clearingového systému, klienty nebo propojené infrastruktury finančního trhu;

ii)

dopad na finanční stabilitu členského státu, kde jsou usazeni nebo kde se nacházejí členové clearingového systému, klienti nebo propojené infrastruktury finančního trhu;

i)

aby plány řešení krize uvedené v článku 13 byly splněny, ledaže je nutná odchylka od těchto plánů, aby bylo možno lépe dosáhnout cílů řešení krize;

j)

aby byla zajištěna transparentnost vůči příslušným orgánům všude , kde je to možné, a zejména tam, kde navrhované rozhodnutí nebo opatření bude mít pravděpodobně dopady na finanční stabilitu a fiskálních zdroje , a vůči jiným jurisdikcím nebo jiným stranám, je-li to přiměřeně možné ;

k)

aby koordinovali a spolupracovali co nejtěsněji, rovněž s cílem snížit celkové náklady na řešení krize;

l)

aby byly zmírněny negativní ekonomické a sociální dopady každého rozhodnutí ve všech členských státech a ve třetích zemích, kde ústřední protistrana poskytuje služby, včetně negativních dopadů na finanční stabilitu.

Článek 8

Výměna informací

1.   Orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány a ESMA si z vlastního podnětu nebo na požádání včas vzájemně poskytují veškeré informace relevantní pro výkon úkolů podle tohoto nařízení.

2.   Orgány příslušné k řešení krize sdělují pouze důvěrné informace poskytnuté orgánem třetí země, kde tento orgán dal svůj předchozí písemný souhlas.

Orgány příslušné k řešení krize poskytnou příslušnému ministerstvu veškeré informace vztahující se k rozhodnutí nebo opatření, které vyžadují oznámení, konzultace nebo souhlas tohoto ministerstva.

HLAVA III

PŘÍPRAVA

KAPITOLA I

Plánování ozdravných postupů a řešení krize

ODDÍL 1

PLÁNOVÁNÍ OZDRAVNÝCH POSTUPŮ

Článek 9

Ozdravné plány

1.   Ústřední protistrana vypracuje a udržuje komplexní a účinný ozdravný plán stanovující opatření, která mají být přijata v případě událostí selhání a událostí nesouvisejících se selháním a v případě kombinace obojího s cílem obnovit její finanční pozice bez jakékoli veřejné finanční podpory a s cílem umožnit ústřední protistraně nadále poskytovat clearingové služby následující po výrazném zhoršení její finanční situace nebo riziku porušení jejích obezřetnostních požadavků na základě nařízení (EU) č. 648/2012.

1a.     Ozdravný plán bude jasně rozlišovat, zejména pomocí samostatných oddílů, pokud je to proveditelné, mezi scénáři, které vycházejí z:

a)

událostí selhání;

b)

událostí nesouvisejících se selháním.

Ozdravný plán zahrnuje ustanovení o tom, jakým způsobem mají být uplatněna opatření scénáře a) a zároveň opatření scénáře b), vyskytnou-li se oba scénáře současně.

2.   Ozdravný plán zahrnuje rámec ukazatelů, které vycházejí z rizikového profilu ústřední protistrany a určují, za jakých okolností mají být přijata opatření v plánu ozdravných postupů, a to při zohlednění různých scénářů. Ukazatele mohou být buď kvalitativní, nebo kvantitativní povahy vztahující se k finanční situaci ústřední protistrany.

Ústřední protistrany zavedou příslušná opatření pro pravidelné sledování ukazatelů , včetně úzké spolupráce mezi příslušnými orgány . Ústřední protistrany podávají orgánu ESMA a příslušným orgánům zprávy o výstupu tohoto sledování.

2a.     ESMA do … [jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] vydá v souladu s ESRB pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, které budou specifikovat minimální výčet kvalitativních i kvantitativních ukazatelů podle prvního pododstavce odstavce 2 tohoto článku.

3.   Ústřední protistrany do svých provozních pravidel zařadí ustanovení vymezující postupy, v nichž za účelem dosažení cílů ozdravného postupu navrhnou :

a)

přijmout opatření stanovená v jejich ozdravném plánu navzdory tomu, že nebyly splněny příslušné ukazatele; nebo

b)

zdržet se opatření stanovených v jejich ozdravném plánu navzdory tomu, že byly splněny příslušné ukazatele.

3a.     Jakékoli opatření, které má být přijato podle odstavce 3, vyžaduje souhlas příslušného orgánu.

4.   ▌Pokud má ústřední protistrana v úmyslu aktivovat svůj ozdravný plán, uvědomí příslušný orgán a ESMA o povaze a závažnosti problémů, které určila, vymezí všechny relevantní okolnosti a uvede ozdravná opatření nebo jiná opatření, která hodlá přijmout k nápravě této situace.

Pokud se příslušný orgán domnívá, že ozdravné opatření, které ústřední protistrana hodlá přijmout, může mít závažné nepříznivé účinky na finanční systém, pravděpodobně nebude účinné, nebo by mohlo nepřiměřeně ovlivnit klienty členů clearingového systému, může poté, co uvědomí orgán ESMA, vyžadovat, aby se ústřední protistrana zdržela tohoto opatření.

5.   Příslušný orgán neprodleně uvědomí orgán příslušný k řešení krize o každém oznámení obdrženém v souladu s prvním pododstavcem odstavce 4 a jakýmkoliv následným pokynům příslušného orgánu v souladu s druhým pododstavcem odstavce 4.

Je-li příslušný orgán informován podle odst. 4 prvního pododstavce, omezí nebo zakáže v maximální možné míře jakékoli výplaty odměn z kapitálu nebo nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, aniž by došlo k přímému selhání, včetně plateb dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, a může omezit, zakázat nebo zmrazit jakékoli platby pohyblivé složky odměny podle směrnice 2013/36/EU a obecných pokynů EBA/GL/2015/22, které vydal orgán EBA, zvláštních penzijních výhod a odstupného pracovníkům vedení.

6.   Ústřední protistrany musí přezkoumat a dle potřeby aktualizovat své ozdravné plány nejméně jednou ročně a po jakékoli změně své právní či organizační struktury či obchodní nebo finanční situace, které by mohly mít významný vliv na tyto plány nebo jinak vyžadovaly změnu plánů. Příslušné orgány mohou požadovat, aby ústřední protistrany aktualizovali své ozdravné plány častěji.

7.   Ozdravné plány:

a)

nesmí předpokládat přístup k veřejné finanční podpoře ani poskytnutí veřejné finanční podpory, nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou ani jakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek zajištění, obsahu a úrokové sazby;

b)

musí přihlížet k zájmům všech zúčastněných stran, které by mohly být takovým plánem dotčeny, zvláště ve vztahu k členům clearingového systému a jejich klientům, a to přímým i nepřímým; a

c)

zajistí, aby členové clearingového systému neměli neomezené expozice vůči ústřední protistraně.

7a.     Ozdravné nástroje musí umožňovat:

a)

řešení ztrát z událostí nesouvisejících se selháním;

b)

řešení ztrát z událostí selhání;

c)

obnovení vyrovnaného účtu aktiv a závazků po události selhání;

d)

řešení nekrytých schodků likvidity; a

e)

doplnění finančních zdrojů ústřední protistrany včetně jejího kapitálu na úroveň dostatečnou k tomu, aby ústřední protistrana splnila své závazky podle nařízení (EU) č. 648/2012 a aby byl podpořen pokračující a včasný provoz zásadních funkcí ústřední protistrany.

7b.     Ozdravné plány musí předpokládat širokou škálu extrémních scénářů, včetně selhání členů clearingového systému nad rámec dvou největších členů a dalších ústředních protistran, relevantních pro konkrétní podmínky ústřední protistrany, včetně kombinace jejích produktů, obchodního modelu a rámce řízení likvidity a rizik. Tato škála scénářů musí zahrnovat jak události se systémovým dopadem, tak zátěžové události pro konkrétní ústřední protistranu s ohledem na potenciální dopad vnitrostátního a přeshraničního šíření krizí, jakož i souběžných krizí na několika významných trzích.

7c.     ESMA do … [12 měsíců po datu vstupu tohoto nařízení v platnost] vydá ve spolupráci s ESRB pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, kde dále upřesní rozsah scénářů uvažovaných pro účely odstavce 1. Při vydávání těchto pokynů ESMA dle potřeby zohlední relevantní mezinárodní činnost prováděnou v oblasti dohledových zátěžových testů ústředních protistran a ozdravení ústředních protistran. Je-li to možné, snaží se využít synergie mezi dohledovými zátěžovými testy a modelováním scénářů ozdravných postupů.

7d.     Pokud je ústřední protistrana členem skupiny a součástí ozdravného plánu jsou dohody o smluvní mateřské podpoře, včetně financování kapitálových požadavků ústřední protistrany určených v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 648/2012 prostřednictvím nástrojů účasti vydaných mateřským podnikem, uvažuje ozdravný plán scénáře, kdy tyto dohody nelze plnit.

7e.     Ozdravný plán obsahuje tyto položky:

a)

souhrn hlavních částí plánu a souhrn celkové schopnosti ozdravení;

b)

souhrn podstatných změn v ústřední protistraně od posledního předložení ozdravného plánu;

c)

plán komunikace a zveřejňování, který stanoví, jak hodlá ústřední protistrana zvládnout jakékoli potenciálně negativní reakce trhu a současně jednat co nejtransparentnějším způsobem;

d)

rozsáhlou škálu kapitálových opatření, opatření k alokaci ztrát a likviditních opatření nutných k zachování nebo obnovení životaschopnosti a finanční pozice ústřední protistrany, včetně obnovení jejího účtu aktiv a závazků a kapitálu, a k doplnění předfinancovaných finančních prostředků, které jsou nezbytné k tomu, aby si ústřední protistrana uchovala životaschopnost jako trvající podnik a aby nadále poskytovala klíčové služby v souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 152/2013 a s čl. 32 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013;

e)

vhodné podmínky a postupy pro zajištění včasné realizace ozdravných opatření, jakož i širokou škálu ozdravných variant, včetně odhadu časového rámce pro provedení každého podstatného aspektu plánu;

f)

podrobný popis případné podstatné překážky, která by bránila účinnému a včasnému provedení plánu, včetně zohlednění dopadu na členy clearingového systému a klienty, též v případech, kdy je pravděpodobné, že členové clearingového systému přijmou opatření podle svých ozdravných plánů podle článků 5 a 7 směrnice 2014/59/EU, a případně na zbytek skupiny;

g)

určení zásadních funkcí;

h)

podrobný popis postupů určení hodnoty a prodejnosti hlavních linií podnikání, operací a aktiv ústřední protistrany;

i)

podrobný popis toho, jak je plánování ozdravných postupů začleněno do struktury správy a řízení ústřední protistrany, jak tvoří součást provozních pravidel ústřední protistrany dohodnutých členy clearingového systému, jakož i zásad a postupů, jimiž se řídí schválení ozdravného plánu, a stanovení osob, které jsou v rámci organizace odpovědné za přípravu a provádění plánu;

j)

mechanismy a opatření podněcující členy clearingového systému, kteří neselhali, k soutěživému podávání nabídek na pozice členů, kteří selhali;

k)

mechanismy a opatření k zajištění toho, aby ústřední protistrana měla přiměřený přístup k pohotovostním zdrojům financování, včetně možných zdrojů likvidity, posouzení dostupného zajištění a posouzení možnosti převádět finanční prostředky nebo likviditu mezi liniemi podnikání, aby bylo zajištěno, že ústřední protistrana je nadále schopna vykonávat své operace a plnit své závazky v okamžiku jejich splatnosti;

l)

mechanismy a opatření:

i)

ke snížení rizika;

ii)

k restrukturalizaci smluv, práv, aktiv a závazků, mimo jiné:

a)

k částečnému nebo plnému ukončování smluv;

b)

ke snížení hodnoty příjmů splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali, a jejich klientům;

iii)

k restrukturalizaci linií podnikání;

iv)

nezbytné k zachování nepřetržitého přístupu k infrastruktuře finančních trhů;

v)

nezbytné k udržení nepřetržitého fungování provozních postupů ústřední protistrany, včetně infrastruktury a IT služeb;

vi)

popis opatření v oblasti řízení či strategií k obnově finančního zdraví a předpokládaný finanční dopad těchto opatření či strategií;

vii)

přípravná opatření, která ústřední protistrana přijala či plánuje přijmout ve snaze usnadnit provádění ozdravného plánu, včetně opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby mohlo dojít k včasné rekapitalizaci ústřední protistrany, k obnovení vyrovnaného stavu pozic a k doplnění předfinancovaných finančních prostředků, jakož i zajištění vykonatelnosti ozdravného plánu přes hranice; to zahrnuje mechanismy umožňující členům clearingového systému, kteří neselhali, uhradit minimální peněžní příspěvky dané ústřední protistraně až do výše jejich příspěvku do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany;

viii)

rámec ukazatelů, který stanoví, v jakém okamžiku lze přijmout příslušná opatření uvedená v plánu;

ix)

pokud je to relevantní, analýzu toho, jak a kdy by mohla ústřední protistrana za podmínek, jež plán řeší, požádat o využití facilit centrální banky, a označení aktiv, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění podle podmínek facility centrální banky;

x)

s ohledem na ustanovení čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 škálu extrémních zátěžových scénářů relevantních pro zvláštní podmínky ústřední protistrany, včetně událostí se systémovým dopadem a obtíží specifických pro právnické osoby a všechny skupiny, ke kterým náleží, a konkrétní zátěže jednotlivých členů clearingového systému ústřední protistrany nebo případně propojené infrastruktury finančního trhu;

xi)

s ohledem na ustanovení článku 34 a čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 scénáře zapříčiněné zátěží nebo selháním jednoho nebo více jejích členů i jinými důvody, včetně ztrát z investiční činnosti ústřední protistrany nebo z provozních problémů ústřední protistrany (včetně závažných vnějších ohrožení operací ústřední protistrany v důsledku vnějšího narušení, šoku nebo nežádoucí příhody související s kybernetikou);

7f.     Podle události selhání použije ústřední protistrana dodatečnou částku vyčleněných vlastních zdrojů ve výši požadované v souladu s čl. 45 odst. 4 nařízení (EU) č. 678/2012, dříve než použije nástroje uvedené v odst. 7e písm. l) tohoto článku. Pokud se příslušný orgán domnívá, že rizika vedoucí ke ztrátě kontroluje ústřední protistrana, může požadovat, aby ústřední protistrana použila vyšší částku vyčleněných vlastních zdrojů, kterou stanoví příslušný orgán.

7 g.     V případě události nesouvisející se selháním použije ústřední protistrana vyčleněné vlastní zdroje ve výši trojnásobku částky, která má být použita v souladu s čl. 45 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012, dříve než použije nástroje uvedené v odst. 7e písm. l) tohoto článku, a v zájmu zachování striktně pobídkového postupu ústřední protistrana nepoužije fond pro riziko selhání ani postupnou ochranu proti selhání. Pokud se příslušný orgán domnívá, že rizika vedoucí ke ztrátě nekontroluje ústřední protistrana, může povolit, aby ústřední protistrana použila nižší částku vyčleněných vlastních zdrojů, kterou stanoví příslušný orgán.

7h.     Ústřední protistrana po dohodě s příslušným orgánem použije nástroje uvedené v odst. 7e písm. l) bodě ii) až poté, co budou provedeny výzvy k peněžnímu příspěvku v minimální výši fondu pro riziko selhání ústřední protistrany za podmínek stanovených v odst. 7e písm. l) bodě vii).

7i.

Příslušné orgány mohou požadovat, aby ústřední protistrany zahrnuly do svých ozdravných plánů další informace.

8.   Rada ústřední protistrany posoudí, s přihlédnutím k doporučení výboru pro rizika v souladu s čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, a schválí ozdravný plán před jeho podáním příslušnému orgánu a ESMA .

9.   Plány ozdravných postupů se považují za součást provozních postupů ústředních protistran a ústřední protistrany a členové jejich clearingových systémů v případě ustanovení týkajících se jejich klientů zajistí, že opatření uvedená v ozdravných plánech jsou vykonatelná za všech okolností.

9a.     Ústřední protistrany zveřejní položky uvedené v odst. 7e písm. a) až g). Položky uvedené v odst. 7e písm. h) až l) jsou zveřejněny, existuje-li veřejný zájem na jejich transparentnosti. Členové clearingového systému zajistí, aby byla veškerá ustanovení, která mají dopad na jejich klienty, těmto klientům odpovídajícím způsobem sdělena.

9b.     Na opatření, která ústřední protistrana přijme v souladu se svým ozdravným plánem podle tohoto nařízení, se neuplatní pravidla vnitrostátního insolvenčního práva týkající se neplatnosti nebo nevymahatelnosti právních úkonů poškozujících věřitele.

Článek 10

Posouzení ozdravných plánů

1.   Ústřední protistrany ▌předloží své ozdravné plány příslušnému orgánu ▌.

2.   Příslušný orgán předá každý plán kolegiu dohledu a orgánu příslušnému k řešení krize bez zbytečného prodlení.

Do šesti měsíců od podání každého plánu a v koordinaci s kolegiem dohledu v souladu s postupem stanoveným v článku 12 příslušný orgán přezkoumá ozdravný plán a posoudí, do jaké míry splňuje požadavky stanovené v článku 9.

3.   Při posuzování ozdravného plánu musí příslušný orgán konzultovat s ESRB a vzít v úvahu kapitálovou strukturu ústřední protistrany, její postupnou ochranu proti selhání, úroveň složitosti organizační struktury a rizikový profil ústřední protistrany, a to i z hlediska finančních, provozních a kybernetických rizik , udržitelnost její činnosti , jakož i dopad, jaký by měla realizace ozdravného plánu na členy clearingového systému, jejich klienty, finanční trhy obsluhované ústřední protistranou a na finanční systém jako celek. Příslušný orgán řádně přihlédne k tomu, zda ozdravný plán zajistí vhodné pobídky pro vlastníky ústřední protistrany a pro členy clearingového systému a jejich klienty, aby kontrolovali výši rizika, které vnášejí do systému nebo které jim v systému vzniká. Příslušný orgán musí povzbuzovat sledování činností ústřední protistrany při podstupování a řízení rizik a podporovat co největší účast na procesu řízení selhání ústřední protistrany.

3a.     Při posuzování ozdravného plánu bere příslušný orgán v úvahu jako jeho platnou součást pouze dohody o podpoře mateřského podniku, které jsou smluvně závazné.

4.   Orgán příslušný k řešení krize přezkoumá ozdravný plán s cílem určit jakákoliv opatření, která mohou mít nepříznivý dopad na způsobilost k řešení krize ústřední protistrany. Jsou-li takové záležitosti zjištěny, orgán příslušný k řešení krize na ně upozorní příslušný orgán a vydá příslušnému orgánu doporučení, jak řešit nepříznivý dopad těchto opatření na způsobilost ústřední protistrany k řešení krize.

5.   Pokud se příslušný orgán rozhodne nejednat podle doporučení orgánu příslušného k řešení krize podle odstavce 4, musí zdůvodnit toto rozhodnutí v plném rozsahu orgánu příslušnému k řešení krize.

6.   V případě, že příslušný orgán souhlasí s doporučeními orgánu příslušného k řešení krize nebo se jinak domnívá, že existují podstatné nedostatky v ozdravném plánu nebo významné překážky k jeho provádění, oznámí to ústřední protistraně nebo jejímu mateřskému podniku a poskytne ústřední protistraně možnost předložit své názory.

7.   Příslušný orgán, s přihlédnutím k názorům ústřední protistrany, může vyžadovat, aby ústřední protistrana nebo mateřský podnik předložily ve lhůtě dvou měsíců, kterou lze prodloužit o jeden měsíc se souhlasem příslušného orgánu, revidovaný plán ukazující, jak se řeší tyto nedostatky nebo překážky. Revidovaný plán musí být posouzen v souladu s druhým pododstavcem odstavce 2.

8.   Pokud se příslušný orgán domnívá, že nedostatky a překážky nebyly dostatečně řešeny v revidovaném plánu, nebo tam, kde ústřední protistrana nebo mateřský podnik nepředložily revidovaný plán, požádá ústřední stranu nebo mateřský podnik, aby předložily konkrétní změny plánu.

9.   Tam, kde není možné odpovídajícím způsobem napravit nedostatky nebo překážky prostřednictvím konkrétních změn plánu, příslušný orgán požaduje, aby ústřední protistrana nebo mateřský podnik identifikovaly v přiměřeném časovém rámci jakékoliv změny, které mají být provedeny v jejich činnosti s cílem řešit nedostatky nebo překážky realizace ozdravného plánu.

Pokud ústřední protistrana nebo mateřský podnik nedokáží identifikovat takové změny ve lhůtě stanovené příslušným orgánem, nebo pokud se příslušný orgán domnívá, že navrhovaná opatření dostatečně neřeší nedostatky nebo překážky realizace ozdravného plánu nebo nezlepšují způsobilost ústřední protistrany k řešení krize , požaduje příslušný orgán po ústřední protistraně nebo mateřském podniku, aby v přiměřené lhůtě stanovené příslušným orgánem učinily některé z následujících opatření, s ohledem na závažnost nedostatků a překážek, účinku těchto opatření na činnosti ústřední protistrany a schopnost ústřední protistrany nadále dodržovat nařízení (EU) č. 648/2012 :

a)

snížit rizikový profil ústřední protistrany;

b)

zvýšit schopnost ústřední protistrany být rekapitalizována včas ke splnění jejích obezřetnostních požadavků;

c)

přezkoumat strategii a strukturu ústřední protistrany;

d)

provést změny postupné ochrany proti selhání, ozdravných opatření a dalších opatření týkajících se alokace ztrát, aby se zlepšila způsobilost k řešení krize a odolnost zásadních funkcí;

e)

provést změny struktury řízení ústřední protistrany.

10.   Žádost uvedená v druhém pododstavci odstavce 9 musí být odůvodněna a musí být písemně oznámena ústřední protistraně.

10a.     ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit pro účely posouzení podle odstavce 2 tohoto článku a čl. 11 odst. 1.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do … [12 měsíců od data vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 11

Ozdravné plány pro ústřední protistrany, které patří do skupiny

1.   V případě, že mateřský podnik skupiny, do které ústřední protistrana náleží, je institucí, jak je definována v čl. 2 odst. 1 bodě 23 směrnice 2014/59/EU nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nebo d) uvedené směrnice, může příslušný orgán, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 bodě 21 uvedené směrnice, požádat mateřský podnik, aby předložil ozdravný plán skupiny v souladu s uvedenou směrnicí. Tento příslušný orgán předloží ozdravný plán pro skupinu příslušnému orgánu ústřední protistrany.

V případě, že mateřský podnik skupiny, k níž ústřední protistrana náleží, nejsou instituce nebo subjekt uvedené v prvním pododstavci a  dle potřeby za účelem posouzení všech prvků bodu A přílohy, mohou příslušné orgány ▌v souladu s postupem stanoveným v článku 10 tohoto nařízení vyzvat ústřední protistranu , aby předložila ozdravný plán ústřední protistrany zohledňující všechny relevantní prvky týkající se struktury skupiny . Tato žádost musí být odůvodněná a musí být oznámena písemně ústřední protistraně a jejímu mateřskému podniku.

2.   V případě, že mateřský podnik předloží ozdravný plán v souladu s prvním pododstavcem odstavce 1, tvoří ustanovení o ozdravení ústřední protistrany výraznou část tohoto ozdravného plánu, musí být v souladu s požadavky tohoto nařízení a po ústřední protistraně se nemusí vyžadovat, aby připravila individuální ozdravný plán.

3.   Příslušný orgán ústřední protistrany posoudí v souladu s článkem 10 ustanovení o ozdravení ústřední protistrany, a tam, kde je to vhodné, konzultuje příslušný orgán skupiny.

Článek 12

Koordinační postup pro ozdravné plány

1.   Kolegium dohledu dosáhne společného rozhodnutí ohledně všech následujících záležitostí:

a)

přezkoumání a posouzení ozdravného plánu;

b)

uplatňování opatření uvedených v čl. 9 odst. 6, odst. 7, odst. 8 a odst. 9;

c)

zda ozdravný plán má být vypracován mateřskými podniky v souladu s čl. 11 odst. 1.

2.   Kolegium přijme společné rozhodnutí o otázkách uvedených v písmenech a) a b) do čtyř měsíců od data odevzdání ozdravného plánu příslušným orgánem.

Kolegium přijme společné rozhodnutí o otázkách uvedených v písmenu c) do čtyř měsíců od data, kdy se příslušný orgán rozhodne požádat mateřský podnik o sestavení skupinového plánu.

Na žádost příslušného orgánu v rámci kolegia dohledu může Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) pomoci kolegiu dohledu dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.   Pokud do čtyř měsíců od odevzdání ozdravného plánu kolegium nepřijme společné rozhodnutí o otázkách uvedených v odst. 1 písm. a) a b), přijme příslušný orgán ústřední protistrany (CCP) vlastní rozhodnutí.

Příslušný orgán ústřední protistrany přijme rozhodnutí podle prvního pododstavce s přihlédnutím k názorům ostatních členů kolegia vyjádřeným v průběhu tohoto čtyřměsíčního období. Příslušný orgán ústřední protistrany své rozhodnutí písemně oznámí ústřední protistraně, jejímu mateřskému podniku, pokud to je potřebné, a ostatním členům kolegia dohledu.

4.   Pokud do konce tohoto čtyřměsíčního období kterákoliv skupina členů kolegia dohledu představující prostou většinu členů tohoto kolegia předloží Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010 záležitost vztahující se k posouzení ozdravného plánu a realizaci opatření podle čl. 10 odst. 9 písm. a), b) a d) tohoto nařízení, příslušný orgán ústřední protistrany vyčká rozhodnutí orgánu ESMA podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010 a rozhodne v souladu s rozhodnutím ESMA.

5.   Uvedená čtyřměsíční lhůta se považuje za fázi smírného urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla záležitost postoupena. Záležitost nelze Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) postoupit po skončení tohoto čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Pokud ESMA nerozhodne do jednoho měsíce, použije se rozhodnutí příslušného orgánu ústřední protistrany.

ODDÍL 2

PLÁNOVÁNÍ ŘEŠENÍ KRIZE

Článek 13

Plány řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany po konzultaci s příslušným orgánem a orgánem ESMA a v koordinaci s kolegiem k řešení krize sestaví pro každou ústřední protistranu plán řešení krize podle postupu definovaného v článku 15.

2.   Plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize, která může orgán příslušný k řešení krize přijmout, pokud ústřední protistrana splňuje podmínky zahájení řešení krize podle článku 22.

3.   Plán řešení krize zohledňuje přinejmenším následující:

a)

selhání ústřední protistrany způsobené:

i.

událostmi selhání;

ii.

událostmi nesouvisejícími se selháním;

iii.

širší finanční nestabilitou nebo systémovými událostmi;

b)

dopad, jaký by realizace plánu řešení krize mohla mít na členy clearingového systému a jejich klienty, včetně případů, kdy by členové clearingového systému byli předmětem opatření ozdravných postupů nebo úkonů řešení krize podle směrnice 2014/59/EU, na případné propojené infrastruktury finančního trhu, finanční trhy obsluhované ústřední protistranou a finanční systém jako celek;

c)

způsob a okolnosti, za nichž může ústřední protistrana žádat o využití úvěru centrální banky, a určení aktiv, která by se podle předpokladu mohla stát zajištěním tohoto úvěru.

4.   Plán řešení krize nesmí předpokládat žádné z těchto opatření:

a)

▌veřejnou finanční podporu;

b)

nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou;

c)

poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.

4a.     Plán řešení krize je založen na obezřetných předpokladech týkajících se finančních zdrojů, které jsou k dispozici jako nástroj řešení krize a které mohou být požadovány k dosažení cílů řešení krize, a zdrojů, které podle očekávání budou k dispozici v souladu s pravidly a ujednáními ústřední protistrany v době, kdy vstoupí do řešení krize. Tyto obezřetné předpoklady vycházejí ze zjištění posledních zátěžových testů provedených v souladu s čl. 5 odst. 2a) a jsou platné i ve scénářích mimořádných tržních podmínek, které jsou doprovázeny ozdravnými postupy a řešením krize jedné nebo více ústředních protistran, včetně selhání jednoho nebo několika dalších členů clearingového systému nad rámec dvou členů clearingového systému, vůči nimž má ústřední protistrana největší expozice.

5.   Orgány příslušné k řešení krize přezkoumají plány řešení krize a v případě potřeby je nejméně jednou ročně a po každé podstatné změně právní či organizační struktury ústřední protistrany, jejích obchodních činností nebo její finanční situace, nebo po jiné změně, která by mohla mít podstatný dopad na účinnost plánu, aktualizují.

Ústřední protistrana a příslušné orgány o každé takové změně ihned informují orgány příslušné k řešení krize.

5a.     Plán řešení krize musí jasně rozlišovat, zejména pomocí samostatných oddílů, pokud je to proveditelné, mezi scénáři, které vycházejí z okolností uvedených v odst. 3 písm. a) bodech i), ii) a iii).

6.   Plán řešení krize definuje okolnosti a různé scénáře pro používání nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí při řešení krize. Plán řešení krize musí obsahovat, a to v kvantifikované podobě, je-li to účelné a možné:

a)

shrnutí klíčových prvků plánu rozlišující mezi událostmi selhání, událostmi nesouvisejícími se selháním a kombinacemi těchto událostí;

b)

přehled významných změn u ústřední protistrany, které nastaly od poslední aktualizace plánu;

c)

přehled toho, jak by bylo možné zásadní funkce ústřední protistrany v nezbytné míře právně a ekonomicky oddělit od ostatních funkcí, aby se zajistila kontinuita v případě vstupu do veškerých možných forem řešení krize včetně selhání ústřední protistrany;

d)

odhad časového rámce pro provedení každého podstatného aspektu plánu, včetně doplnění finančních zdrojů ústřední protistrany ;

e)

podrobný popis posouzení možnosti obnovení platební schopnosti provedeného v souladu s článkem 16;

f)

popis veškerých opatření vyžadovaných podle článku 17 k řešení nebo odstranění překážek bránících způsobilosti k řešení krize zjištěných v posouzení provedeném podle článku 16;

g)

popis procesů pro určení hodnoty a prodejnosti zásadních funkcí a aktiv ústřední protistrany;

h)

podrobný popis opatření pro zajištění toho, že informace vyžadované podle článku 14 jsou aktuální a vždy k dispozici orgánům příslušným k řešení krize;

i)

vysvětlení, jakým způsobem by varianty řešení krize mohly být financovány, aniž se předpokládá kterákoli součást odstavce 4;

j)

podrobný popis různých strategií řešení krize, které by mohly být uplatněny podle různých možných scénářů a jim odpovídajících harmonogramů;

k)

popis významných závislostí mezi ústřední protistranou a dalšími účastníky trhu, včetně závislostí ve skupině, dohod o interoperabilitě a vazeb na jiné infrastruktury finančního trhu, spolu se způsoby řešení takových závislostí ;

l)

popis různých možností zajištění:

i.

přístupu k platebním a clearingovým službám a jiné infrastruktuře;

ii.

včasného vypořádání závazků vůči členům clearingového systému a jejich klientům a případným propojeným infrastrukturám finančního trhu;

iii.

přístupu členů clearingového systému a jejich klientů k cenným papírům nebo hotovostním účtům ústřední protistrany a cenným papírům a peněžnímu zajištění vydanému ústřední protistranou, která těmto členům dluží, a to transparentním a nediskriminačním způsobem;

iv.

kontinuity v provozování vazeb mezi ústřední protistranou a jinými infrastrukturami finančního trhu;

v.

přenosnosti aktiv a pozic klientů a nepřímých klientů členů clearingového systému podle článku 39 nařízení (EU) č. 648/2012;

vi.

zachování licencí, povolení, uznání a právních ustanovení ústřední protistrany potřebných pro kontinuitu hlavních funkcí ústřední protistrany včetně jejího uznání pro účely uplatnění příslušných vypořádacích pravidel a účasti či vazeb na jiné infrastruktury finančního trhu;

la)

popis přístupu, který hodlá orgán příslušný k řešení krize uplatnit, aby určil působnost a hodnotu smluv, které mají být ukončeny podle článku 29;

m)

analýzu dopadu plánu na zaměstnance dané ústřední protistrany, včetně posouzení souvisejících nákladů, a popis předpokládaných postupů konzultace se zaměstnanci během procesu řešení krize, zohledňující veškerá vnitrostátní pravidla a systémy pro dialog se sociálními partnery;

n)

plán komunikace s médii a s veřejností v zájmu zajištění maximální možné transparentnosti;

o)

popis klíčových operací a systémů pro udržování nepřerušeného fungování provozních procesů ústřední protistrany;

oa)

popis režimu pro výměnu informací v rámci kolegia k řešení krize před řešením krize a během něho v souladu s písemnými ujednáními a postupy týkajícími se činností kolegií k řešení krize, jež jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1.

Dotčené ústřední protistraně musí být poskytnuty informace uvedené v odst. 6 písm. a). Ústřední protistrana může orgánu příslušnému k řešení krize písemně předat své stanovisko k plánu řešení krize. Toto stanovisko musí být do plánu zahrnuto.

7.   Orgány příslušné k řešení krize mohou od ústřední protistrany požadovat, aby jim poskytla podrobné záznamy smluvních ujednání podle článku 29 nařízení (EU) č. 648/2012, jichž je smluvní stranou. Orgány příslušné k řešení krize mohou určit lhůtu pro poskytnutí těchto záznamů a pro různé druhy smluv mohou určit lhůty různé.

7a.     Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany úzce spolupracuje s orgány k řešení krize členů clearingového systému ústřední protistrany v zájmu odstranění překážek řešení krize.

8.   ESMA, po konzultaci s ESRB a při zohlednění příslušných ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) XXX/2016 doplňujícího směrnici 2014/59/EU s ohledem na regulační technické normy přijaté na základě čl. 10 odst. 9 směrnice 2014/59/EU a při dodržení zásady proporcionality , vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž je podrobněji specifikován obsah plánu řešení krize podle odstavce 6.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem ESMA řádně zohlední míru odlišnosti vnitrostátních právních rámců v celé Unii, zejména v oblasti insolvenčního práva, jakož i odlišné velikosti a povahu ústředních protistran usazených v Unii.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedený návrh regulačních technických norem Komisi do [PO: vložte prosím datum: dvanácti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 14

Povinnost ústředních protistran spolupracovat a poskytovat informace

Ústřední protistrany podle potřeby spolupracují na sestavování plánů řešení krize a poskytují orgánům příslušným k řešení krize buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných orgánů veškeré informace potřebné pro sestavení a realizaci těchto plánů, včetně informací a analýz definovaných v oddíle B přílohy.

Příslušné orgány poskytnou orgánům příslušným k řešení krize veškeré informace uvedené v prvním pododstavci, které již mají k dispozici.

Ústřední protistrana si včas vyměňuje informace s příslušnými orgány a s orgánem ESMA, aby usnadnila hodnocení rizikových profilů ústřední protistrany a provázanosti s ostatními infrastrukturami finančního trhu, s jinými finančními institucemi a s finančním systémem obecně podle článků 9 a 10 tohoto nařízení.

Článek 15

Postup koordinace plánů řešení krize

1.   Kolegium k řešení krize přijme společné rozhodnutí týkající se plánu řešení krize a jeho změn do čtyř měsíců od data odevzdání plánu řešení krize orgánem příslušným k řešení krize podle odstavce 2.

2.   Orgán příslušný k řešení krize předá kolegiu k řešení krize návrh plánu řešení krize, informace poskytnuté podle článku 14 a veškeré další informace, jež jsou pro kolegium k řešení krize relevantní.

Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby orgán ESMA obdržel veškeré informace, které jsou relevantní pro jeho úlohu podle tohoto článku.

3.   Orgán příslušný k řešení krize se může rozhodnout zapojit do přípravy a kontroly plánu řešení krize orgány třetích zemí, za podmínky zachování důvěrnosti podle článku 71 a náležitosti do některé z jurisdikcí, v nichž je usazen některý z těchto subjektů:

i.

mateřský podnik ústřední protistrany, pokud jej CCP má;

ii.

členové clearingového systému , vůči nimž má ústřední protistrana významnou expozici ;

iii.

dceřiné podniky ústřední protistrany, pokud nějaké má;

iv.

další poskytovatelé významných služeb ústřední protistraně;

iva.

ústřední protistrana s dohodou o interoperabilitě s danou ústřední protistranou.

4.   Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může ESMA pomoci kolegiu k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.   Pokud do čtyř měsíců od odevzdání plánu řešení krize kolegium k řešení krize nepřijme společné rozhodnutí, přijme orgán příslušný k řešení krize ve vztahu k plánu řešení krize vlastní rozhodnutí. Orgán příslušný k řešení krize přihlédne při formulaci vlastního rozhodnutí k názorům ostatních členů kolegia k řešení krize , které během této čtyřměsíční lhůty vyjádřili. Orgán příslušný k řešení krize své rozhodnutí písemně oznámí ústřední protistraně, jejímu mateřskému podniku, pokud to bude potřebné, a ostatním členům kolegia k řešení krize .

6.   Pokud na konci uvedeného čtyřměsíčního období kterákoli skupina členů kolegia k řešení krize představující prostou většinu členů tohoto kolegia předloží záležitost vztahující se k plánu řešení krize orgánu ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010, odloží orgán příslušný k řešení krize na úrovni instituce řešící krizi své rozhodnutí a vyčká rozhodnutí, které může ESMA přijmout podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodne v souladu s rozhodnutím ESMA.

Uvedená čtyřměsíční lhůta se považuje za fázi smírného urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla záležitost postoupena. Záležitost nelze Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) postoupit po skončení tohoto čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Pokud ESMA nerozhodne do jednoho měsíce, použije se rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize.

7.   Pokud je přijato společné rozhodnutí podle odstavce 1 a kterýkoliv orgán příslušný k řešení krize rozhodne podle odstavce 6 o tom, že předmět sporu překračuje finanční odpovědnost členského státu, pak orgán příslušný k řešení krize příslušné ústřední protistrany zahájí přehodnocení plánu řešení krize.

KAPITOLA II

Způsobilost k řešení krize

Článek 16

Posouzení způsobilosti k řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize ve spolupráci s kolegiem k řešení krize podle článku 17 posoudí míru způsobilosti ústřední protistrany k vyřešení krize a obnově platební schopnosti bez pomoci následujícího:

a)

▌veřejné finanční podpory;

b)

nouzového poskytnutí likvidity centrální bankou;

c)

poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.

2.   Ústřední protistrana je považována za způsobilou k řešení krize, pokud orgán příslušný k řešení krize považuje za proveditelné a důvěryhodné buď v normálním úpadkovém řízení provést úhradu jejích dluhů, nebo vyřešit její krizi nástroji a uplatněním pravomocí k řešení krize při zachování kontinuity jejích zásadních funkcí a v maximální možné míře zamezit jakémukoli použití veřejných prostředků a významnému negativnímu dopadu na finanční systém.

Negativní dopad podle tohoto pododstavce zahrnuje širší finanční nestabilitu nebo systémové události v kterémkoliv členském státě.

Orgán příslušný k řešení krize zavčas oznámí orgánu ESMA, pokud usoudí, že ústřední protistrana není způsobilá k řešení krize.

3.   Na žádost orgánu příslušného k řešení krize ústřední protistrana je povinna doložit, že:

a)

neexistují překážky ke snížení hodnoty nástrojů vlastnického práva po uplatnění pravomocí k řešení krize, bez ohledu na to, zda byly zcela vyčerpány dosud platné podmínky otevřených smluv nebo jiná opatření podle ozdravného plánu ústřední protistrany;

b)

smlouvy ústřední protistrany s členy clearingového systému nebo třetími stranami neumožňují těmto členům clearingového systému nebo třetím stranám úspěšně napadnout uplatnění pravomocí k řešení krize orgánem příslušným k řešení krize nebo jinak se vyhnout tomu, aby se staly předmětem uplatnění těchto pravomocí.

4.   Pro účely posouzení způsobilosti k řešení krize uvedeného v odstavci 1 posoudí orgán příslušný k řešení krize příslušné aspekty uvedené v oddíle C přílohy.

4a.     ESMA přijme pokyny na podporu sjednocení praxe dohledu a řešení krize, pokud jde o použití oddílu C přílohy do … [18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

5.   Orgán příslušný k řešení krize ve spolupráci s kolegiem k řešení krize posoudí způsobilost k řešení krize současně s vypracováním a aktualizací plánu řešení krize v souladu s článkem 13.

Článek 17

Řešení nebo odstraňování překážek způsobilosti k řešení krize

1.   Pokud po posouzení podle článku 16 a po konzultaci s kolegiem k řešení krize orgán příslušný k řešení krize dojde k závěru , že existují významné překážky způsobilosti k řešení krize ústřední protistrany, připraví orgán příslušný k řešení krize ve spolupráci s příslušným orgánem zprávu pro ústřední protistranu a kolegium k řešení krize.

Tato zpráva podle prvního pododstavce výše musí obsahovat analýzu ▌ překážek účinného uplatnění nástrojů a pravomocí k řešení krize na ústřední protistranu, zvážení jejich dopadu na obchodní model ústřední protistrany a doporučení cílených opatření k jejich odstranění , je-li to možné .

2.   Požadavek, aby kolegia k řešení krize dosáhla společného rozhodnutí o plánech řešení krize podle čl. 15, se pozastavuje po předložení zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku, dokud orgán příslušný k řešení krize nepřijme v souladu s odstavcem 3 tohoto článku opatření pro odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize, nebo nerozhodne o alternativních opatřeních v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

3.   Ve lhůtě čtyř měsíců od obdržení zprávy podle odstavce 1 ústřední protistrana orgánu příslušnému k řešení krize navrhne možná opatření k řešení či odstranění podstatných překážek uvedených ve zprávě. Orgán příslušný k řešení krize opatření navrhovaná ústřední protistranou sdělí kolegiu k řešení krize. Orán příslušný k řešení krize a kolegium k řešení krize podle čl. 18 odst. 1 písm. b) posoudí, zda navrhovaná opatření účinně tyto překážky řeší nebo odstraňují.

4.   Pokud orgán příslušný k řešení krize s přihlédnutím ke stanovisku kolegia k řešení krize dojde k závěru , že opatření navrhovaná ústřední protistranou podle odstavce 3 překážky uvedené ve zprávě účinně nesnižují nebo neodstraňují, určí orgán příslušný k řešení krize alternativní opatření, která sdělí kolegiu za účelem přijetí společného rozhodnutí podle článku 18.

Alternativní opatření podle prvního pododstavce vezmou v úvahu následující:

a)

hrozbu, kterou tyto překážky způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize představují pro finanční stabilitu;

b)

dopad alternativních opatření na konkrétní ústřední protistranu, její členy clearingového systému a jejich klienty, případnou propojenou infrastrukturu finančního trhu a vnitřní trh;

ba)

účinky poskytování integrovaných clearingových služeb u různých produktů a stanovení marží u všech tříd aktiv.

Pro účely písmene b) druhého pododstavce se orgán příslušný k řešení krize poradí s příslušným orgánem, kolegiem dohledu a kolegiem k řešení krize a případně, kde je to vhodné, s  ESRB .

5.   Orgán příslušný k řešení krize podle článku 18 písemně informuje ústřední protistranu buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím příslušného orgánu o alternativních opatřeních, které je potřeba učinit pro dosažení cíle odstranění překážek způsobilosti k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize odůvodní, proč opatření navrhovaná ústřední protistranou nejsou schopna překážky způsobilosti k řešení krize odstranit, a jak alternativní opatření mohou jejich odstranění účinně dosáhnout.

6.   Ústřední protistrana během měsíce navrhne plán , jak hodlá zavést alternativní opatření ve lhůtě stanovené orgánem příslušným k řešení krize .

7.    Pouze pro účely odstavce 4 orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s příslušným orgánem může:

a)

požadovat, aby ústřední protistrana revidovala nebo uzavřela dohody o poskytování služeb, ať už uvnitř skupiny či se třetími stranami, k zajištění zásadních funkcí;

b)

požadovat, aby ústřední protistrana omezila svou maximální individuální nebo celkovou nekrytou expozici;

c)

požadovat, aby ústřední protistrana provedla změny v inkasu a zachovávání marží podle článku 41 nařízení (EU) č. 648/2012;

d)

požadovat, aby ústřední protistrana provedla změny ve složení a počtu svých fondů pro riziko selhání podle článku 42 nařízení (EU) č. 648/2012;

e)

uložit ústřední protistraně specifickou nebo pravidelnou dodatečnou povinnost poskytnout informace;

f)

požadovat, aby se ústřední protistrana sama zbavila konkrétních aktiv;

g)

požadovat, aby ústřední protistrana omezila či ukončila konkrétní existující či navrhované činnosti;

h)

požadovat, aby ústřední protistrana změnila svůj ozdravný plán , provozní pravidla a jiná smluvní ujednání ;

i)

omezit rozvoj nových či stávajících druhů obchodních činností nebo poskytování nových či stávajících služeb;

j)

požadovat změny právní či provozní struktury ústřední protistrany nebo kteréhokoli subjektu skupiny, který je pod její přímou či nepřímou kontrolou, aby bylo možné právně i provozně oddělit zásadní funkce od jiných funkcí použitím nástrojů k řešení krize;

k)

požadovat, aby ústřední protistrana založila mateřskou finanční holdingovou společnost v členském státě nebo mateřskou finanční holdingovou společnost v Unii;

l)

požadovat, aby ústřední protistrana ▌vydala dluhopisy, které by bylo možno odepisovat nebo konvertovat, nebo oddělila jiné zdroje pro zvýšení kapacity absorpce ztráty, rekapitalizace a doplnění předfinancovaných zdrojů;

m)

požadovat, aby ústřední protistrana ▌učinila další kroky, kterými by umožnila, aby kapitál, jiné závazky a smlouvy byly schopny absorpce ztrát, rekapitalizace ústřední protistrany nebo doplnění předfinancovaných zdrojů . Uvažovaná opatření mohou zahrnovat především pokusy znovu projednat dluhopisy emitované ústřední protistranou nebo revidovat smluvní podmínky s ohledem na zajištění, aby jakékoliv rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize odepsat, konvertovat nebo restrukturalizovat příslušný závazek, nástroj nebo smlouvu bylo realizovatelné podle práva, které je pro daný závazek nebo nástroj rozhodné;

n)

na)

omezit nebo pozastavit vazby interoperability ústřední protistrany v případě, že je takové omezení nebo pozastavení nezbytné, aby se zabránilo nepříznivým dopadům, které by uplatnění nástrojů ozdravení a výkon pravomocí k řešení krize mohly mít na interoperabilní ústřední protistrany.

Článek 18

Koordinace řešení nebo odstraňování překážek způsobilosti k řešení krize

1.   Kolegium k řešení krize přijme společné rozhodnutí ohledně:

a)

určení zásadních překážek způsobilosti k řešení krize podle čl. 16 odst. 1;

b)

posouzení opatření navrhovaných ústřední protistranou podle čl. 17 odst. 3, podle potřeby;

c)

alternativních opatření požadovaných podle čl. 17 odst. 4.

2.   Společné rozhodnutí ohledně určení zásadních překážek způsobilosti k řešení krize podle odst. 1 písm. a) musí být přijato do čtyř měsíců od předložení zprávy, o níž hovoří čl. 17 odst. 1, kolegium k řešení krize.

Společné rozhodnutí podle odst. 1 písm. b) a c) musí být přijato do čtyř měsíců od předložení opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize ústřední protistranou.

Společná rozhodnutí podle odstavce 1 musí být odůvodněna a písemně oznámena orgánem příslušným k řešení krize ústřední protistraně a případně jejímu mateřskému podniku.

Na žádost daného orgánu příslušného k řešení krize může ESMA pomoci kolegiu k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.   Pokud po uplynutí čtyř měsíců od data předložení zprávy podle čl. 17 odst. 1 kolegium k řešení krize nepřijme žádné společné rozhodnutí, přijme orgán příslušný k řešení krize vlastní rozhodnutí o vhodných opatřeních, která mají být přijata podle čl. 17 odst. 5. Orgán příslušný k řešení krize přihlédne před formulací vlastního rozhodnutí k názorům ostatních členů kolegia k řešení krize , které během této čtyřměsíční lhůty vyjádřili.

Orgán příslušný k řešení krize své rozhodnutí oznámí ústřední protistraně, jejímu mateřskému podniku, pokud to je potřebné, a ostatním členům kolegia k řešení krize písemně.

4.   Pokud na konci uvedeného čtyřměsíčního období kterákoli skupina členů kolegia k řešení krize představující prostou většinu členů tohoto kolegia předloží záležitost podle čl. 17 odst. 7 písm. j), k) nebo n) orgánu ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010, odloží orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které může ESMA přijmout podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení. V takovém případě orgán příslušný k řešení krize rozhodne podle rozhodnutí ESMA.

Uvedená čtyřměsíční lhůta se považuje za fázi smírného urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla záležitost postoupena. Záležitost nelze Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) postoupit po skončení tohoto čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Pokud ESMA nerozhodne do jednoho měsíce, použije se rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize.

HLAVA IV

VČASNÁ INTERVENCE

Článek 19

Opatření včasné intervence

1.   Pokud ústřední protistrana poruší nebo je pravděpodobné, že poruší obezřetnostní požadavky nařízení (EU) č. 648/2012 nebo představuje riziko pro finanční stabilitu globálního finančního systému, finančního systému Unie nebo částí těchto systémů nebo pokud příslušný orgán určí, že existují jiné náznaky vývoje, který by mohl ovlivnit provoz ústřední protistrany, zejména její schopnost poskytovat clearingové služby, pak příslušný orgán může:

a)

požadovat, aby ústřední protistrana aktualizovala ozdravný plán podle článku 9 , pokud jsou okolnosti požadující včasnou intervenci odlišné od předpokladů stanovených v původním ozdravném plánu;

b)

požadovat, aby ústřední protistrana v daném časovém rámci zavedla jeden nebo více mechanismů a opatření uvedených v ozdravném plánu. Pokud je plán podle písmene a) aktualizován, zahrnují tato opatření i veškerá aktualizovaná opatření.

c)

požadovat, aby ústřední protistrana určila příčiny porušení nebo pravděpodobného budoucího porušení podle odstavce 1 a sestavila akční plán, včetně vhodných opatření a časových rámců;

d)

požadovat, aby ústřední protistrana svolala valnou hromadu svých akcionářů, a pokud tak neučiní, svolat ji sám. V obou případech příslušný orgán stanoví program valné hromady, včetně rozhodnutí, které mají akcionáři přijmout;

e)

požadovat odvolání nebo nahrazení jednoho nebo více členů rady nebo vrcholného vedení, pokud je zjištěno, že tyto osoby nejsou schopny plnit své povinnosti podle článku 27 nařízení (EU) č. 648/2012;

f)

požadovat změny obchodní strategie ústřední protistrany;

g)

požadovat změny právní nebo provozní struktury ústřední protistrany;

h)

poskytnout orgánu příslušnému k řešení krize veškeré informace nezbytné k aktualizaci plánu řešení krize ústřední protistrany za účelem přípravy možného řešení krize ústřední protistrany a k ocenění jejích aktiv a závazků v souladu s článkem 24, včetně informací požadovaných při kontrolách na místě;

i)

požadovat, kde to je nutné a v souladu s odstavcem 4, realizaci ozdravných postupů ústřední protistranou;

j)

požadovat, aby se ústřední protistrana vzdala realizace jistých ozdravných postupů, u nichž příslušný orgán určí, že by mohly mít negativní dopad na finanční stabilitu nebo nežádoucím způsobem poškodit zájmy klientů ;

k)

požadovat, aby ústřední protistrana včas doplnila své finanční zdroje;

ka)

výjimečně a jednorázově umožnit klientům členů clearingových systémů účastnit se přímo aukcí a současně od těchto klientů nevyžadovat plnění jiných obezřetnostních požadavků podle kapitoly 3 hlavy IV nařízení (EU) č. 648/2012, než jsou maržové požadavky podle článku 41 nařízení (EU) č. 648/2012. Členové clearingových systémů těchto klientů poskytnou klientům komplexní informace o aukci a usnadní klientům postup podávání nabídek. Požadované platby marží ze strany klientů budou předány prostřednictvím člena clearingového systému, který není v selhání;

kb)

v maximální možné míře omezit nebo zakázat jakékoli výplaty odměn z kapitálu nebo nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, aniž by došlo k přímému selhání, včetně plateb dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, a omezit, zakázat nebo zmrazit jakékoli platby pohyblivé složky odměny podle směrnice 2013/36/EU a obecných pokynů EBA/GL/2015/22, které vydal orgán EBA, zvláštních penzijních výhod a odstupného pracovníkům vedení.

2.   Pro každé z těchto opatření stanoví příslušný orgán odpovídající lhůtu a po jejich realizaci vyhodnotí jejich účinnost.

2a.     Na opatření včasné intervence, která příslušný orgán přijme v souladu s tímto nařízením, se nepoužijí pravidla vnitrostátního insolvenčního práva týkající se neplatnosti nebo nevymahatelnosti právních úkonů poškozujících věřitele.

3.   Příslušný orgán může uplatnit opatření podle odst. 1 písm. a) až k) až po vyhodnocení jejich dopadu na jiné členské státy, kde ústřední protistrana působí nebo poskytuje služby, především tam, kde má působení ústřední protistrany kritickou nebo významnou hodnotu pro místní finanční trhy, včetně míst, v nichž jsou usazeny propojené obchodní systémy a infrastruktury finančního trhu členů clearingového systému.

4.   Příslušný orgán může uplatnit opatření podle odst. 1 bodu i) pouze tehdy, pokud je toto opatření ve veřejném zájmu a je nutné pro dosažení některého z těchto cílů:

a)

udržení finanční stability Unie;

b)

udržení kontinuity kritických funkcí ústřední protistrany na transparentním a nediskriminačním základě ;

c)

udržení a posílení finanční odolnosti ústřední protistrany.

Příslušný orgán neuplatní opatření podle odst. 1 bodu i) ve vztahu k převodům majetku, práv a závazků jiné ústřední protistrany.

5.   Pokud ústřední protistrana zahájí postupnou ochranu proti selhání podle článku 45 nařízení (EU) č. 648/2012, neprodleně o tom informuje příslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize s vysvětlením, jestli je tato událost odrazem slabých stránek nebo problémů příslušné ústřední protistrany.

6.   Pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 1, příslušný orgán uvědomí ESMA a orgán příslušný k řešení krize a poradí se s kolegiem dohledu .

Po těchto oznámeních a poradě s kolegiem dohledu rozhodne příslušný orgán, zda má být uplatněno některé z opatření podle odstavce 1. Příslušný orgán pak oznámí své rozhodnutí o opatřeních, která mají být uplatněna, kolegiu dohledu , orgánu příslušnému k řešení krize a ESMA.

7.   Orgán příslušný k řešení krize po oznámení podle prvního pododstavce odstavce 6 může požadovat, aby ústřední protistrana kontaktovala možné kupující za účelem přípravy řešení své krize, s výhradou podmínek stanovených v článku 41 a ustanovení o důvěrnosti uvedených v článku 71 , jakož i rámce pro sondování trhu stanoveného v článku 11 nařízení (EU) č. 596/2014 a příslušných právních předpisech v přenesené pravomoci a prováděcích právních předpisech .

Článek 20

Odstranění vrcholného vedení a rady

Pokud dojde k významnému zhoršení finanční situace ústřední protistrany nebo ústřední protistrana poruší své zákonné povinnosti, včetně pravidel svého provozu, a jiná opatření přijatá podle článku 19 nejsou pro nápravu této situace dostatečná, mohou příslušné orgány požadovat odstranění celého vrcholného vedení nebo rady ústřední protistrany nebo jeho části.

Jmenování nového vrcholného vedení nebo rady se uskuteční v souladu s článkem 27 nařízení (EU) č. 648/2012 a podléhá schválení nebo souhlasu příslušného orgánu.

HLAVA IVA

POKRYTÍ ZTRÁT

Článek 20a

Emise nástrojů vlastnického práva k budoucím ziskům pro členy clearingového systému a klienty, kteří utrpěli ztráty

1.     Jestliže ústřední protistrana, která je předmětem ozdravných postupů v důsledku události nesouvisející se selháním, použila vůči členům clearingového systému, kteří neselhali, a jejich klientům mechanismy a opatření stanovené v jejím ozdravném plánu podle čl. 9 odst. 7b písm. l) bodu ii) podbodu b), které překračují rámec postupné ochrany proti selhání podle článku 45 nařízení (EU) č. 648/2012, aby snížila hodnotu příjmů splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali, a jejich klientům, a v důsledku toho nevstoupila do řešení krize, může příslušný orgán ústřední protistrany, jakmile dojde k obnovení vyrovnaného stavu pozic, buď požadovat, aby ústřední protistrana odškodnila účastníky za jejich ztrátu hotovostními platbami, nebo případně požadovat, aby ústřední protistrana emitovala nástroje vlastnického práva k budoucím ziskům ústřední protistrany.

Hodnota nástrojů vlastnického práva k budoucím ziskům této ústřední protistrany, které jsou emitovány každému zasaženému členu clearingového systému, který neselhal, a které musí být předány klientům ve vhodné podobě, musí být v poměru k jeho ztrátám a vycházet z ocenění provedeného v souladu s čl. 24 odst. 3. Tyto nástroje vlastnického práva opravňují držitele k obdržení každoročních plateb od dané ústřední protistrany, dokud nebude ztráta plně kompenzována, a to po dobu nepřesahující příslušný maximální počet let ode dne emise. Na platby související s těmito nástroji vlastnického práva se použije příslušný maximální podíl ročních zisků dané ústřední protistrany.

2.     Tímto článkem se nesnižuje odpovědnost členů clearingového systému za ztráty, které překračují rámec postupné ochrany proti selhání.

3.     ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určí pořadí, v jakém bude odškodnění placeno, příslušný maximální počet let a příslušný maximální podíl ročních zisků dané ústřední protistrany, jak je uvedeno v druhém pododstavci odstavce 1.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [XXX od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

HLAVA V

ŘEŠENÍ KRIZE

CHAPTER I

Cíle, podmínky a obecné zásady

Článek 21

Cíle řešení krize

1.   Při používání nástrojů a uplatňování pravomocí k řešení krize vezme orgán příslušný k řešení krize ohled na všechny níže uvedené cíle řešení krize a vyváží je podle povahy a okolností každého jednotlivého případu:

a)

zajištění kontinuity zásadních funkcí ústřední protistrany, konkrétně:

i)

včasné splnění závazků ústřední protistrany vůči jejím členům clearingového systému a jejich klientům;

ii)

průběžný přístup členů clearingového systému k cenným papírům nebo hotovostním účtům u ústřední protistrany a kolaterálu ve formě cenných papírů nebo hotových peněz drženému ústřední protistranou jménem těchto členů clearingového systému; b)

b)

zajištění kontinuity vazeb na ostatní infrastruktury finančního trhu, jejichž přerušení by mělo významný negativní dopad na finanční stabilitu nebo včasnou realizaci funkcí plateb, clearingu, vypořádání a  vedení záznamů ;

c)

zamezení významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém, zejména zabráněním šíření finančních problémů na členy clearingového systému ústřední protistrany a jejich klienty nebo dále ve finančním systému, včetně dalších infrastruktur finančního trhu, a zachováním důvěry na trhu a důvěry veřejnosti ;

d)

ochrana veřejných finančních prostředků tím, že se minimalizuje využití veřejné finanční podpory a omezí na minimum případné ztráty pro daňové poplatníky ;

e)

minimalizace nákladů řešení krize pro všechny zainteresované strany a zamezení znehodnocení ústřední protistrany , není-li takové znehodnocení nezbytné pro dosažení cílů řešení krize .

2.   Rada a vrcholové vedení ústřední protistrany poskytují orgánu příslušnému k řešení krize veškerou nezbytnou pomoc pro dosažení cílů řešení krize.

Článek 22

Podmínky pro řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize přijme ve vztahu k ústřední protistraně opatření k řešení krize, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)

ústřední protistrana je v úpadku nebo je u ní úpadek pravděpodobný, jak je určeno některým z následujících orgánů:

i)

příslušného orgánu po poradě s orgánem příslušným k řešení krize;

ii)

orgánu příslušného k řešení krize po poradě s příslušným orgánem, pakliže má orgán příslušný k řešení krize potřebné nástroje pro učinění tohoto závěru;

b)

není reálný předpoklad, že alternativní opatření soukromého sektoru nebo dohledu, včetně přijatých opatření včasné intervence, tomuto selhání ústřední protistrany zabrání v přiměřeném časovém rámci, s ohledem na veškeré relevantní okolnosti; a

c)

řešení krize je nutné ve veřejném zájmu, aby bylo dosaženo cílů řešení krize, pokud by provádění smluvních ujednání ústřední protistrany k alokaci ztrát, nebo nejsou-li taková ujednání komplexní, ukončení činnosti ústřední protistrany v normálním úpadkovém řízení tyto cíle nesplnilo ve stejném rozsahu.

Pro účely písmene a) odrážky ii) příslušný orgán poskytne orgánu příslušnému k řešení krize neprodleně a z vlastního podnětu všechny informace, které mohou nasvědčovat tomu, že ústřední protistrana je v úpadku nebo je u ní úpadek pravděpodobný . Příslušný orgán rovněž poskytne orgánu příslušnému k řešení krize na jeho žádost jakékoliv další informace, které potřebuje k provedení svého posouzení.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a) se má za to, že ústřední protistrana je v úpadku nebo je u ní úpadek pravděpodobný, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

ústřední protistrana porušuje nebo je pravděpodobné, že poruší požadavky svého povolení k činnosti způsobem, který by mohl být odůvodněním jeho odnětí podle článku 20 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)

ústřední protistrana není schopna nebo je pravděpodobné, že nebude schopna zajistit některou svou zásadní funkci;

c)

ústřední protistrana není schopna nebo je pravděpodobné, že nebude schopna obnovit realizací ozdravných postupů svou životaschopnost;

d)

ústřední protistrana není schopna nebo je pravděpodobné, že nebude schopna zaplatit své dluhy nebo jiné závazky k datu jejich splatnosti;

e)

ústřední protistrana vyžaduje ▌veřejnou finanční podporu.

Pro účely písmene e)  se opatření nepovažuje za veřejnou finanční podporu, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

i)

má formu státní záruky podpory nástrojů likvidity poskytnutých centrální bankou podle jejích podmínek, nebo formu státní záruky za nově vydané závazky;

ia)

v okamžiku, kdy se uděluje veřejná finanční podpora, nenastala žádná z okolností uvedených v písm. a), b), c) nebo d) tohoto odstavce;

ib)

státní záruky podle bodu i) jsou požadovány pro nápravu závažného narušení ekonomiky členského státu a zachování finanční stability;

ii)

státní záruky podle bodu i) jsou omezeny na solventní ústřední protistrany, podléhají konečnému schválení v kontextu rámce Unie pro státní podporu, jsou preventivní a dočasné povahy , proporcionální k nápravě následků vážného narušení uvedeného v bodě ib) a nejsou určeny k úhradě ztrát, které utrpěla ústřední protistrana nebo které pravděpodobně utrpí v budoucnu;

 

3.   Orgán příslušný k řešení krize může také přijmout opatření k řešení krize, pokud se domnívá, že ústřední protistrana uplatňuje nebo zamýšlí uplatnit opatření k řešení krize, která by mohla zabránit jejímu selhání, ale měla by závažný negativní dopad na finanční systém.

3a.     Rozhodnutí přijaté orgánem příslušným k řešení krize, který má za to, že ústřední protistrana je v úpadku nebo je u ní úpadek pravděpodobný, lze napadnout pouze na základě toho, že rozhodnutí bylo v době přijetí s ohledem na tehdy okamžitě dostupné informace svévolné a nepřiměřené.

4.   ESMA přijme pokyny na podporu sjednocení praxe dohledu a řešení krize pro případ okolností, kdy se má za to, že ústřední protistrana je v úpadku nebo je u ní úpadek pravděpodobný, do [PO: vložte datum 12 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] , přičemž se případně zohlední odlišná velikost a povaha ústředních protistran usazených v Unii.

Při přijímání těchto pokynů vezme ESMA v úvahu pokyny vydané podle čl. 32 odst. 6 směrnice 2014/59/EU.

Článek 23

Obecné zásady řešení krize

Orgán příslušný k řešení krize přijme veškerá vhodná opatření pro použití nástrojů k řešení krize z článku 27 a výkonu pravomocí k řešení krize z článku 48 podle těchto zásad:

a)

všechny smluvní závazky a další ustanovení ozdravného plánu v ústřední protistraně jsou vymoženy, ▌pokud se tak nestalo ještě před vstupem do procesu řešení krize, pokud za mimořádných okolností orgán příslušný k řešení krize neurčí, že je vhodnější pro včasné dosažení cílů řešení krize použít nástroje a uplatnit pravomoci k řešení krize;

b)

po vymožení veškerých smluvních závazků a ustanovení podle písmene a) způsobem podle tohoto písmene nesou první ztráty akcionáři ústřední protistrany řešící krizi;

c)

po akcionářích nesou ztráty věřitelé ústřední protistrany v režimu řešení krize v souladu s pořadím priority jejich pohledávek v běžném úpadkovém řízení, není-li v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak;

d)

věřitelům ústřední protistrany stejné třídy se dostane rovného zacházení;

e)

žádný z  akcionářů, věřitelů a členů clearingového systému ústřední protistrany nebo jejich klientů neponese vyšší ztrátu, než by nesl podle článku 60 ;

f)

rada a vrcholné vedení ústřední protistrany řešící krizi jsou odvolány a nahrazeny, pokud orgán příslušný k řešení krize neusoudil, že pro dosažení cílů řešení krize je nezbytné zachovat stávající radu a vrcholné vedení nebo alespoň jeh část;

g)

orgány příslušné k řešení krize informovaly a radily se se zástupci zaměstnanců podle národních zákonů nebo zavedené praxe;

h)

pokud je ústřední protistrana členem skupiny, orgány příslušné k řešení krize vzaly v úvahu dopad na ostatní členy skupiny a na skupinu jako celek.

KAPITOLA II

Oceňování

Článek 24

Cíle oceňování

1.   Orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby všechna opatření k řešení krize byla realizována na základě ocenění a aby toto ocenění bylo spravedlivým, obezřelým a realistickým oceněním aktiv, závazků, práv a povinností ústřední protistrany.

2.   Než orgán příslušný k řešení krize vyhlásí krizi ústřední protistrany, zajistí nejprve její ocenění, aby zjistil, zda jsou splněny podmínky pro řešení krize této instituce podle čl. 22 odst. 1.

3.   Poté, co se orgán příslušný k řešení krize rozhodne vyhlásit řešení krize ústřední protistrany, zajistí druhé ocenění za účelem:

a)

zajištění potřebných informací pro výběr vhodných opatření řešení krize;

b)

zajištění úplného zaúčtování veškerých ztrát na aktivech a právech ústřední protistrany v okamžiku uplatnění nástrojů k řešení krize;

c)

zajištění potřebných informací pro rozhodnutí o rozsahu zrušení nebo rozpuštění nástrojů vlastnického práva a rozhodnutí o hodnotě a počtu emitovaných nebo převedených nástrojů vlastnického práva následkem výkonu pravomocí při řešení krize;

d)

zajištění informací k rozhodnutí o rozsahu odpisu nebo konverze nezajištěných závazků, včetně dluhových nástrojů;

e)

pokud jsou použity nástroje k alokaci ztrát a pozic, zajištění informací pro rozhodnutí o rozsahu ztrát, které jsou uplatněny vůči nárokům postižených věřitelů, nesplaceným závazkům nebo pozicím ve vztahu k ústřední protistraně, a o rozsahu a nezbytnosti výzvy k peněžnímu příspěvku pro řešení krize ;

f)

je-li použit nástroj překlenovací ústřední protistrany, zajištění informací k rozhodnutí o aktivech, závazcích, právech a povinnostech nebo nástrojích vlastnického práva, které mají být převedeny na překlenovací ústřední protistranu, a rozhodnutí o hodnotě jakéhokoli protiplnění, které má být vyplaceno ústřední protistraně v režimu řešení krize nebo případně vlastníkům nástrojů vlastnického práva;

g)

je-li použit nástroj prodeje podniku, zajištění informací k rozhodnutí o aktivech, závazcích, právech a povinnostech nebo nástrojích vlastnického práva, které mají být převedeny na třetí stranu jako kupujícího, aby orgán příslušný k řešení krize porozuměl, co představuje obchodní podmínky pro účely článku 40;

ga)

cena jakéhokoli ukončení smluv orgánem příslušným k řešení krize v možné míře vychází ze spravedlivé tržní ceny určené podle pravidel a mechanismů ústřední protistrany a bude nahrazena jinou metodou zjištění ceny jen v případě, že to bude orgán příslušný k řešení krize považovat za nezbytné.

Pro účely písmene d) vezme ocenění v úvahu veškeré ztráty, které by mohly být absorbovány vymožením nesplacených závazků členů clearingového systému nebo jiných třetích stran vůči ústřední protistraně, a úroveň konverze uplatnitelnou pro dluhové nástroje.

4.   Ocenění podle odstavců 2 a 3 může být předmětem odvolání podle článku 72 pouze společně s rozhodnutím o použití nástroje nebo výkonu pravomoci k řešení krize.

Článek 25

Požadavky na oceňování

1.   Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby ocenění podle článku 24 bylo provedeno:

a)

osobou nezávislou na veškerých státních orgánech a ústřední protistraně;

b)

orgánem příslušným k řešení krize, pokud by toto ocenění nebylo možno provést osobou podle písmene a).

2.   Ocenění podle článku 24 bude považováno za konečné, pokud bude provedeno osobou podle písmene a) odstavce 1 a budou splněny všechny požadavky tohoto článku.

3.   Bez ohledu na rámec Unie pro státní podporu, uplatňuje-li se, musí být konečné ocenění založeno na obezřetných předpokladech a nesmí předpokládat žádné potenciální poskytnutí ▌veřejné finanční podpory, nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou ani jakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek zajištění, obsahu a úrokové sazby ústřední protistraně od okamžiku zahájení řešení její krize. Ocenění rovněž musí vzít v úvahu potenciální refundaci přiměřených nákladů vynaložených ústřední protistranou v režimu řešení krize v souladu s čl. 27 odst. 9.

4.   konečné ocenění bude doplněno následujícími informacemi v držení ústřední protistrany:

a)

aktualizovanou účetní uzávěrkou a zprávou o finanční situaci ústřední protistrany, včetně zbývajících předfinancovaných zdrojů a nesplacených finančních závazků;

b)

zápisy o vypořádaných smlouvách podle článku 29 nařízení (EU) č. 648/2012;

c)

informacemi o tržní a účetní hodnotě jejích aktiv, závazků a pozic, včetně souvisejících nároků a nesplněných závazků splatných ústřední protistraně.

5.   Konečné ocenění bude obsahovat rozdělení věřitelů do tříd podle priority na základě příslušného insolvenčního zákona. Bude také zahrnovat odhad očekávaného zacházení s každou třídou akcionářů a věřitelů po uplatnění zásady podle písmene e) článku 23.

Odhad, o němž se hovoří v prvním pododstavci, nesmí poškodit ocenění podle článku 61.

6.   S přihlédnutím k regulačním technickým normám, které byly sestaveny podle čl. 36 odst. 14 a 15 směrnice 2014/59/EU sestaví ESMA návrh regulačních technických norem, které stanoví:

a)

okolnosti, za nichž bude osoba pro účely odstavce 1 tohoto článku považována za nezávislou jak na orgánu příslušnému k řešení krize, tak na ústřední protistraně;

b)

metodologii posuzování hodnoty aktiv a závazků ústřední protistrany;

c)

oddělení ocenění podle článků 24 a 61.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [PO: vložte datum: 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 26

Prozatímní ocenění

1.   Ocenění podle článku 24, které nesplňuje požadavky stanovené čl. 25 odst. 2, se považuje za prozatímní ocenění.

Prozatímní ocenění zahrnuje rezervu na dodatečné ztráty a její náležité odůvodnění.

2.   Pokud orgán příslušný k řešení krize přijme opatření k řešení krize na základě tohoto prozatímního ocenění, musí zajistit provedení konečného ocenění co nejdříve.

Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby konečné ocenění podle prvního pododstavce:

a)

umožnilo plné zaúčtování ztrát ústřední protistrany v jejím účetnictví;

b)

poskytlo informace k rozhodnutí o zvýšení hodnoty pohledávek věřitelů nebo o zvýšení hodnoty hrazeného protiplnění v souladu s odstavcem 3.

3.   Pokud by byl odhad čisté hodnoty aktiv ústřední protistrany v konečném ocenění vyšší než v prozatímním ocenění, pak orgán příslušný k řešení krize může:

a)

zvýšit hodnotu pohledávek postižených věřitelů, které budou odepsány nebo restrukturalizovány;

b)

požadovat od překlenovací ústřední protistrany, aby ve vztahu k aktivům, závazků, právům a povinnostem ústřední protistrany v režimu řešení krize této protistraně, případně ve vztahu k nástrojům vlastnického práva vlastníkům těchto nástrojů uhradila další protiplnění.

4.   S přihlédnutím k regulačním technickým normám, které byly sestaveny podle čl. 36 odst. 15 směrnice 2014/59/EU sestaví ESMA návrh regulačních technických norem, které stanoví pro účely odstavce 1 tohoto článku metodologii výpočtu rezervy na dodatečné ztráty pro zařazení do prozatímního ocenění.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [PO: vložte datum: 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA III

Nástroje k řešení krize

ODDÍL 1

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 27

Obecná ustanovení o nástrojích k řešení krize

1.   Orgány příslušné k řešení krize přijmou opatření k řešení krize podle článku 21, přičemž použijí jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci kterékoliv z následujících nástrojů k řešení krize:

a)

nástroje k alokaci ztrát a pozic;

b)

nástroje odpisu a konverze;

c)

nástroj převodu činnosti;

d)

nástroj překlenovací ústřední protistrany;

e)

jakýkoliv jiný nástroj k řešení krize, který je konsistentní s články 21 a 23.

2.   V případě systémové krize může orgán příslušný k řešení krize také poskytnout ▌veřejnou finanční podporu použitím státních stabilizačních nástrojů podle článků 45, 46 a 47 za podmínky předběžného a konečného schválení v kontextu rámce Unie pro státní podporu a návrhu ucelených a věrohodných opatření na zpětné získání poskytnutých finančních prostředků v průběhu vhodného časového období .

3.   Před uplatněním nástrojů podle odstavce 1 orgán příslušný k řešení krize nejprve vymůže:

a)

stávající a nevypořádaná práva ústřední protistrany včetně smluvních závazků členů clearingového systému provést kupní opce, poskytnout ústřední protistraně další zdroje nebo přijmout pozice členů clearingového systému, kteří selhali, ať už formou aukce nebo jinými dohodnutými prostředky podle provozních pravidel ústřední protistrany;

b)

jakékoliv jiné stávající a nevypořádané smluvní závazky zavazující smluvní strany jiné než členy clearingového systému k poskytnutí jakékoliv formy finanční podpory ústřední protistraně.

Pokud v rozumné době nelze tyto smluvní závazky podle písmen a) a b) vymoci v úplnosti, pak je orgán příslušný k řešení krize může vymáhat alespoň částečně.

4.   Odchylně od odstavce 3 se stanoví, že orgán příslušný k řešení krize může ustoupit od plného nebo částečného vymáhání příslušných stávajících a nevypořádaných závazků, aby zamezil významnému negativnímu dopadu na finanční systém nebo rozsáhlému šíření krize, nebo pokud by použití nástrojů podle odstavce 1 bylo k včasnému dosažení cílů řešení krize vhodnější.

▌6.   Pokud uplatnění nástroje k řešení krize mimo nástroje odpisu a konverze povede ke ztrátám členů clearingového systému, uplatní orgán příslušný k řešení krize pravomoc odpisu a konverze nástrojů vlastnického práva a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků těsně před použitím příslušného nástroje k řešení krize nebo společně s ním.

7.   Pokud jsou použity pouze nástroje k řešení krize podle odst. 1 písm. c) a d), a převodu podle článků 40 a 42 podléhá pouze část aktiv, práv, povinností a závazků ústřední protistrany řešící krizi, je zbytek této ústřední protistrany zrušen v normálním úpadkovém řízení a je ukončena jeho činnost.

8.   Na převody aktiv, práv, povinností a závazků ústřední protistrany v krizi, na niž byly použity nástroje k řešení krize nebo státní nástroje finanční stabilizace, se neuplatní pravidla národní insolvenční legislativy týkající se neplatnosti nebo nevymahatelnosti právních úkonů ke škodě věřitelů.

9.   Orgán příslušný k řešení krize získá zpět během přiměřeného časového období veškeré přiměřené výdaje, včetně náležité rizikové přirážky , jež byly řádně vynaloženy v souvislosti s použitím nástrojů či pravomocí k řešení krize nebo v souvislosti s použitím vládních nástrojů finanční stabilizace některým z těchto způsobů:

a)

od ústřední protistrany v režimu řešení krize, jakožto přednostní věřitel;

b)

z úhrady prodeje podniku kupujícím, kde byl použit tento nástroj;

c)

z výtěžku zrušení překlenovací ústřední protistrany jakožto přednostní věřitel;

ca)

od kteréhokoliv člena clearingového systému v takovém rozsahu, aby žádnému členovi clearingového systému nevznikly větší ztráty, než by mu byly vznikly, kdyby orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize v souvislosti s danou ústřední protistranou a tito členové by místo toho museli uhradit případné neuhrazené závazky v souladu s ozdravným plánem ústřední protistrany nebo čelit jiným opatřením stanoveným v jejích provozních pravidlech nebo by ústřední protistrana ukončila činnost v běžném úpadkovém řízení;

cb)

z jakýchkoliv příjmů plynoucích z využívání vládních stabilizačních nástrojů, včetně zisků z prodeje nástrojů vlastnických práv uvedených v článku 46 a z prodeje ústřední protistrany, která podléhá přechodnému veřejnému vlastnictví, jak je uvedeno v článku 47.

9a.     Při určování částek, které mají být získány podle předchozího odstavce, orgán příslušný k řešení krize zohlední částku, kterou by jinak klienti a členové ústřední protistrany byli nuceni přispět, a to jak podle pravidel a opatření ústřední protistrany, tak při řešení krize, pokud by nebyla poskytnuta veřejná podpora ze strany orgánů.

10.   Při použití nástrojů k řešení krize orgány příslušné k řešení krize zajistí na základě ocenění splňujícího podmínky článku 25 úplné rozdělení ztrát, obnovení vyrovnaného stavu pozic , doplnění předfinancovaných zdrojů ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany, a jejich rekapitalizaci.

Článek 27a

Možnost poskytnout náhradu účastníkům ústřední protistrany se nepoužije na ztráty vyplývající ze smluvní odpovědnosti ve fázi řízení selhání nebo uplatňování ozdravných postupů.

ODDÍL 2

NÁSTROJE K ALOKACI POZIC A NÁSTROJE K ALOKACI ZTRÁT

Článek 28

Cíl a rozsah nástrojů k alokaci ztrát a pozic

1.   Orgány příslušné k řešení krize používají nástroj k alokaci pozic používat podle článku 29 a nástroje k alokaci ztrát podle článků 30 a 31.

2.   Nástroje podle odstavce 1 se mohou používat ve vztahu ke všem smlouvám na clearingové služby a zajištění poskytovaná pro tyto služby pro ústřední protistranu.

3.   Orgány příslušné k řešení krize použijí nástroj k alokaci pozic podle článku 29 za účelem vyrovnání účtů ústřední protistrany, případně překlenovací ústřední protistrany.

Orgány příslušné k řešení krize použití nástroje k alokaci ztrát podle článků 30 a 31 pro následující účely:

a)

na pokrytí ztrát ústřední protistrany oceněných podle čl. 27 odst. 10;

b)

na obnovu schopnosti ústřední protistrany platit své finanční závazky k datu jejich splatnosti;

ba)

k usnadnění obnovy vyrovnaného stavu pozic;

c)

za účelem usnadnění obnovení vyrovnaného stavu pozic tím, že budou ústřední protistraně poskytnuty finanční prostředky na pokrytí dražební nabídky, která ústřední protistraně umožní alokovat pozice účastníků, kteří selhali, nebo provést platby v rámci smluv ukončených podle článku 29 ;

d)

na dosažení výsledků podle písmen a), b) a c) ve vztahu k překlenovací ústřední protistraně;

e)

na podporu převodu podniku ústřední protistrany nástroje prodeje podniku solventní třetí straně.

Článek 29

Ukončení smluv – částečné nebo úplné

1.   Orgán příslušný k řešení krize může ukončit některé nebo všechny z těchto smluv:

a)

smlouvy člena clearingového systému v selhání;

b)

smlouvy týkající se postižené clearingové služby nebo kategorie aktiv;

c)

smlouvy ústřední protistrany v režimu řešení krize.

1a.     Orgán příslušný k řešení krize uplatňující pravomoc podle odstavce 1 ukončí smlouvy uvedené v písm. a), b) a c) uvedeného odstavce obdobným způsobem, aniž by rozlišoval mezi smluvními stranami těchto smluv, s výjimkou smluvních závazků, které nelze vymoci v přiměřené lhůtě.

2.   Orgán příslušný k řešení krize může smlouvy podle odst. 1 písm. a) ukončit pouze tehdy, pokud převod aktiv a pozic, který z nich plyne, neproběhl ve smyslu čl. 48 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 648/2012.

3.   Orgán příslušný k řešení krize je povinen o datu ukončení smlouvy podle odstavce 1 informovat veškeré relevantní členy clearingového systému.

4.   Před ukončením jakékoliv smlouvy podle odstavce 1 provede orgán příslušný k řešení krize tyto kroky:

a)

požádá ústřední protistranu v krizi o ocenění každé smlouvy a aktualizaci účetních zůstatků všech členů clearingového systému;

b)

určí čistou výši závazku splatného každým členem clearingového systému nebo tomuto členu clearingového systému, s přihlédnutím ke každé splatné, avšak nezaplacené proměnné marži včetně splatné proměnné marže plynoucí z ocenění smluv podle písmene a);

c)

oznámí každému členu clearingového systému stanovenou částku a provede její inkaso.

Jakmile je smlouva ukončena, orgán příslušný k řešení krize včas oznámí příslušnému orgánu každého klienta určeného jako instituce J-SVI, jehož smlouva je ukončena.

4a.     Cena za jakékoliv ukončení smluv podle tohoto článku ze strany orgánu příslušného k řešení krize vychází ze spravedlivé tržní ceny určené na základě pravidel a mechanismů ústřední protistrany nebo v případě, že by orgán příslušný k řešení krize považoval za nezbytné použití takovéto alternativní metody, určené na základě jakékoliv jiné vhodné metody ke stanovení cen.

5.   Pokud člen clearingového systému, který neselhal, není schopen částku určenou podle odstavce 4 v čisté výši uhradit, může orgán příslušný k řešení krize požadovat, aby ústřední protistrana vyhlásila selhání tohoto člena clearingového systému, který neselhal, a použila jeho původní marži a příspěvek do fondu pro riziko selhání podle článku 45 nařízení (EU) č. 648/2012.

6.   Pokud orgán příslušný k řešení krize ukončí jednu nebo více smluv typu uvedeného v odst. 1 písm. a), b) a c), dočasně zakáže ústřední protistraně clearing jakékoli nové smlouvy stejného typu jako ukončená smlouva.

Orgán příslušný k řešení krize může povolit ústřední protistraně obnovu clearingu těchto typů smluv pouze při splnění následujících podmínek:

a)

ústřední protistrana splňuje požadavky nařízení (EU) č. 648/2012;

b)

orgán příslušný k řešení krize vydá a zveřejní oznámení k tomuto účelu prostředky uvedenými v čl. 70 odst. 3.

Článek 30

Snížení hodnoty příjmů splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali , a jejich klientům

1.   Orgán příslušný k řešení krize může snížit částku platebních závazků ústřední protistrany vůči členům clearingového systému, kteří neselhali, a jejich klientům , pokud tyto závazky plynou z příjmů splatných podle procesů ústřední protistrany pro výplaty proměnných marží nebo ekonomicky rovnocenných plateb. Členové clearingového systému neprodleně informují své klienty o použití nástroje k řešení krize a o tom, jaký dopad na ně tato situace bude mít.

2.   Orgán příslušný k řešení krize vypočte snížení platebních závazků podle odstavce 1 podle mechanismu nestranného rozdělení určeného v ocenění provedeném podle čl. 24 odst. 3 a sděleného členům clearingového systému ihned po uplatnění tohoto nástroje k řešení krize. Celkové snížení čistých příjmů členů clearingového systému bude provedeno poměrně k výši dlužné částky, která jim má být zaplacena ústřední protistranou.

3.   Snížení hodnoty splatných zisků je účinné a okamžitě závazné pro ústřední protistranu a postižené členy clearingového systému od okamžiku přijetí tohoto opatření k řešení krize orgánem příslušným k řešení krize.

3a.     Jakékoli využití pravomocí uvedených v tomto článku, které ovlivní pozice klienta určeného jako instituce J-SVI, musí být včas oznámeno příslušnému orgánu tohoto klienta.

4.     Člen clearingového systému, který neselhal, není oprávněn v žádném následném řízení vůči ústřední protistraně nebo její nástupnické společnosti vznášet jakékoliv nároky plynoucí z tohoto snížení platebních závazků ústřední protistrany podle odstavce 1.

5.   Pokud orgán příslušný k řešení krize sníží hodnotu splatných zisků jen částečně, zůstane zbytek splatné částky vůči členu clearingového systému, který neselhal, splatným dluhem vůči němu.

5a.     Ústřední protistrana zahrne do svých provozních pravidel odkaz na pravomoc snížit platební závazky uvedené v prvním odstavci spolu se všemi podobnými opatřeními stanovenými v těchto provozních pravidlech pro fázi uplatňování ozdravných postupů. Ústřední protistrana zajistí, že se uzavřou smluvní ujednání, která umožní orgánu příslušnému k řešení krize vykonávat své pravomoci podle tohoto článku.

Článek 31

Výzva k peněžnímu příspěvku pro řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize může od členů clearingového systému, kteří neselhali, požadovat peněžní příspěvky ústřední protistraně . Výši těchto peněžních příspěvků určí orgán příslušný k řešení krize tak, aby co nejlépe dosáhl cílů řešení krize podle čl. 21 odst. 1.

Pokud ústřední protistrana vede více fondů pro riziko selhání, pak se příspěvek člena clearingového systému podle prvního pododstavce bude rovnat jeho příspěvku do fondu nebo fondů pro riziko selhání pro postiženou clearingovou službu nebo kategorii aktiv.

Orgán příslušný k řešení krize může zveřejnit výzvu k peněžnímu příspěvku pro řešení krize bez ohledu na to, zda byly vyčerpány všechny smluvní závazky vyžadující peněžní příspěvek od členů clearingového systému, kteří neselhali.

Orgán příslušný k řešení krize určí částku peněžního příspěvku každého člena clearingového systému, který neselhal, podle výše jeho příspěvku do fondu pro riziko selhání.

2.   Pokud člen clearingového systému, který neselhal, tento příspěvek nezaplatí, může orgán příslušný k řešení krize požadovat, aby ústřední protistrana vyhlásila selhání příslušného člena clearingového systému a použila původní marži a příspěvek do fondu pro riziko selhání tohoto člena clearingového systému podle článku 45 nařízení (EU) č. 648/2012.

2a.     Ústřední protistrana začlení odkaz na výzvu k peněžnímu příspěvku pro řešení krize vedle výzev k peněžnímu příspěvku pro ozdravný postup do svých provozních pravidel a zajistí, aby byla uzavřena smluvní ujednání, která orgánu příslušnému k řešení krize umožní výkon jeho pravomocí podle tohoto článku.

2b.     Orgán příslušný k řešení krize určí částku peněžního příspěvku pro řešení krize, která bude začleněna do provozních pravidel a která bude přinejmenším odpovídat příspěvku členů clearingového systému do fondu pro riziko selhání.

2c.     Orgán příslušný k řešení krize vymezí částku výzvy k peněžnímu příspěvku pro řešení krize, která má být začleněna do provozních pravidel.

ODDÍL 3

ODPISY A KONVERZE NÁSTROJŮ VLASTNICKÉHO PRÁVA A DLUHOVÝCH NÁSTROJŮ A DALŠÍCH NEZAJIŠTĚNÝCH ZÁVAZKŮ

Článek 32

Požadavek na odpis a konverzi nástrojů vlastnického práva a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků

1.   Orgán příslušný k řešení krize použije nástroje odpisu a konverze podle článku 33 na nástroje vlastnického práva a dluhové nástroje emitované ústřední protistranou v krizi nebo na další nezajištěné závazky za účelem absorpce ztráty, rekapitalizace příslušné ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany nebo na podporu použití nástroje prodeje podniku.

▌2.   Na základě ocenění provedeného podle čl. 24 odst. 3 určí orgán příslušný k řešení krize:

a)

částku odpisu nástrojů vlastnického práva a dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků s ohledem na ztráty, které mají být absorbovány vymáháním splatných závazků členů clearingového systému nebo jiných třetích stran, které tito členové nebo třetí strany dluží dané ústřední protistraně;

b)

částku konverze dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků na nástroje vlastnického práva za účelem obnovy plnění obezřetných požadavků danou ústřední protistranou nebo překlenovací ústřední protistranou.

Článek 33

Ustanovení rozhodná pro odpisy a konverze nástrojů vlastnického práva a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků

1.   Orgán příslušný k řešení krize použije nástroj odpisu a konverze podle priority nároků uplatnitelných v rámci běžného úpadkového řízení.

2.   Před snížením nebo konverzí jistiny dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků sníží orgán příslušný k řešení krize nominální hodnotu nástrojů vlastnického práva v poměru ke ztrátám, v případě nutnosti až do výše jejich plné hodnoty.

Pokud si podle ocenění provedeného podle čl. 24 odst. 3 ústřední protistrana po snížení hodnoty nástrojů vlastnického práva udrží kladnou čistou hodnotu, orgán příslušný k řešení krize tyto nástroje vlastnického práva zruší nebo rozpustí, podle okolností.

3.   Orgán příslušný k řešení krize sníží, konvertuje nebo provede oboje ve vztahu k jistině dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků v míře potřebné pro dosažení cílů řešení krize, v případě potřeby až do výše její plné hodnoty.

4.   Orgán příslušný k řešení krize nepoužije nástroje odpisu a konverze ve vztahu k těmto závazkům:

a)

závazky vůči zaměstnancům ve vztahu ke splatné mzdě, důchodovým dávkám nebo jiné pevné odměně, s výjimkou pohyblivé složky odměny, která není regulována kolektivní smlouvou;

b)

závazky vůči obchodním věřitelům, vzniklým na základě poskytování zboží nebo služeb dané ústřední protistraně nutných pro každodenní fungování jejích operací, včetně IT služeb, energií a pronájmu, obsluhy a údržby prostor;

c)

závazky vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení, pokud jsou tyto závazky podle příslušného úpadkového práva přednostními závazky;

d)

závazky vůči systémům nebo provozovatelům systémů podle směrnice 98/26/ES.

5.   Pokud bude snížena pomyslná částka nástroje vlastnického práva nebo částka jistiny dluhového nástroje nebo jiného nezajištěného závazku, uplatní se následující podmínky:

a)

toto snížení bude trvalé;

b)

držitel nástroje nebude oprávněn z titulu tohoto snížení vznášet žádné nároky, s výjimkou již vzniklých závazků, odpovědnosti za škody vzniklé z odvolání napadajícího legálnost tohoto snížení a nároků na základě nástrojů vlastnického práva emitovaných nebo převedených podle odstavce 6;

c)

pokud bude snížení pouze částečné, zůstane dohoda, na jejímž základě nástroj původně vznikl, v platnosti pro zbytkovou hodnotu tohoto nástroje s tím, že budou provedeny odpovídající změny této dohody vyžadované provedeným snížením.

Písmeno a) nebrání orgánům příslušným k řešení krize v uplatnění mechanismu odpisu na odškodnění držitelů dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků a posléze držitelů nástrojů vlastnického práva, pokud bude zjištěno, že úroveň odpisu vycházející z prozatímního ocenění přesahuje potřebnou částku vypočtenou na základě konečného ocenění podle čl. 26 odst. 2.

6.   Pokud bude provedena konverze dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků podle odstavce 3, může orgán příslušný k řešení krize požadovat od ústřední protistrany nebo jejího mateřského podniku emitování nebo převod nástrojů vlastnického práva na držitele těchto dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků.

7.   Orgán příslušný k řešení krize provede konverzi dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků podle odstavce 3 pouze v případě splnění následujících podmínek:

a)

orgán příslušný k řešení krize obdržel souhlas příslušného orgánu mateřského podniku, který je povinen tyto nástroje vlastnického práva vydat;

b)

tyto nástroje vlastnického práva se vydají předtím, než daná ústřední protistrana emituje jakékoli nástroje vlastnického práva pro účely poskytnutí kapitálu ze strany státu nebo vládního subjektu;

c)

sazba konverze představuje odpovídající kompenzaci pro postižené držitele dluhopisů, jaké by se jim dostalo v běžném úpadkovém řízení.

Po konverzi dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků na nástroje vlastnického práva budou tyto neprodleně po konverzi upsány nebo převedeny.

8.   Pro účely odstavce 7 zajistí orgán příslušný k řešení krize v kontextu vypracování a aktualizace plánu řešení krize ústřední protistrany a jako součást pravomoci odstraňovat překážky způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize, aby ústřední protistrana mohla kdykoliv emitovat potřebný počet nástrojů vlastnického práva.

Článek 34

Účinky odepisování a konverze

Orgán příslušný k řešení krize provede nebo bude požadovat provedení všech administrativních a procesních úkonů potřebných pro účinnost použitého nástroje odpisu a konverze, včetně:

a)

změny ve všech příslušných registrech;

b)

vyloučení z kotace nebo vyřazení nástrojů vlastnického práva či dluhových nástrojů z obchodování;

c)

kotování nebo přijetí k obchodování nových nástrojů vlastnického práva;

d)

znovuzařazení do kotování nebo znovupřijetí jakýchkoli dluhových nástrojů, které byly odepsány, bez požadavku na vydání prospektu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (13).

Článek 35

Odstranění procesních překážek odpisů a konverzí

Pokud bude uplatněn druhý pododstavec čl. 32 odst. 1, bude příslušný orgán požadovat od ústřední protistrany nebo jejího mateřského podniku průběžné udržování dostatečného počtu nástrojů vlastnického práva pro zajištění, aby tato ústřední protistrana nebo její mateřský podnik mohly emitovat dostatečný počet nových nástrojů vlastnického práva tak, aby mohla efektivně probíhat konverze na nástroje vlastnického práva a jejich upisování.

Orgán příslušný k řešení krize použije nástroje odpisu a konverze bez ohledu na znění příslušných ustanovení zakládacích dokumentů nebo stanov příslušné ústřední protistrany, včetně ustanovení o předkupním právu akcionářů nebo požadavku souhlasu akcionářů se zvýšením kapitálu.

Článek 36

Předložení plánu reorganizace obchodní činnosti

1.   Do měsíce od použití nástrojů podle článku 32 ústřední protistrany provedou přezkum příčin svého selhání a předloží jej orgánu příslušnému k řešení krize spolu s plánem reorganizace obchodní činnosti podle článku 37. Pokud se použije rámec Unie pro státní podporu, musí být tento plán slučitelný s plánem restrukturalizace, jejž má ústřední protistrana povinnost podle uvedeného rámce předložit Komisi.

Kde to pro dosažení cílů řešení krize bude nutné, může orgán příslušný k řešení krize prodloužit lhůtu uvedenou v prvním pododstavci až na dva měsíce.

2.   Pokud existuje povinnost oznámit plán restrukturalizace v souvislosti s rámcem Unie pro státní podporu, pak se na předložení plánu reorganizace obchodní činnosti nebude vztahovat lhůta pro oznámení plánu restrukturalizace podle rámce státní pomoci EU.

3.   Orgán příslušný k řešení krize předloží přezkum a plán reorganizace obchodní činnosti a jeho revize podle článku 38 příslušnému orgánu a kolegiu k řešení krize.

Článek 37

Obsah plánu reorganizace obchodní činnosti

1.   Plán reorganizace obchodní činnosti podle článku 36 stanoví opatření zaměřená na obnovu dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany nebo částí jejího podniku v přiměřené lhůtě. Uvedená opatření vycházejí z realistických předpokladů o hospodářských podmínkách a podmínkách na finančních trzích, za nichž bude ústřední protistrana fungovat.

Plán reorganizace obchodní činnosti musí zohledňovat současný a potenciální budoucí stav finančních trhů a brát v úvahu nejoptimističtější a nejpesimističtější předpoklady, včetně kombinace událostí, které umožňují identifikovat hlavní slabé stránky ústřední protistrany. Předpoklady se porovnávají s vhodnými referenčními hodnotami pro celý sektor.

2.   Plán reorganizace obchodní činnosti musí obsahovat alespoň tyto prvky:

a)

podrobnou analýzu faktorů a okolností, které způsobily, že ústřední protistrana selhala nebo je její selhání pravděpodobné;

b)

popis opatření pro obnovu dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany;

c)

harmonogram realizace uvedených opatření.

3.   Opatření pro obnovu dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany mohou zahrnovat:

a)

reorganizaci a restrukturalizaci činností ústřední protistrany;

b)

změny provozních systémů a infrastruktury ústřední protistrany;

c)

prodej aktiv nebo druhů obchodní činnosti.

3a.     Pokud se použije rámec Unie pro státní podporu v souladu s čl. 36 odst. 1 a 2, měly by orgán příslušný k řešení krize, příslušný orgán a Komise koordinovat posouzení opatření stanovených k obnově dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany, veškeré žádosti o opětovné předložení pozměněného plánu ze strany ústřední protistrany a konečné přijetí plánu reorganizace obchodní činnosti nebo plánu restrukturalizace.

3b.     Orgán ESMA vydá do … [18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, v nichž upřesní minimální prvky, které by měly být začleněny do plánu reorganizace obchodní činnosti podle druhého odstavce.

3c.     Orgán ESMA může, případně s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování obecných pokynů uvedených v odstavci 3a, vypracovat návrhy regulačních technických norem k dalšímu upřesnění minimálních prvků, které by měly být začleněny do plánu reorganizace obchodní činnosti podle odstavce 2.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 38

Vyhodnocení a přijetí plánu reorganizace obchodní činnosti

1.   Do měsíce od předložení plánu reorganizace obchodní činnosti ústřední protistranou podle čl. 36 odst. 1 posoudí orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán, zda jsou opatření uvedená v tomto plánu schopna spolehlivě obnovit dlouhodobou životaschopnost ústřední protistrany.

Pokud orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán dojdou k závěru, že by plán uvedeného cíle obnovy dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany dosáhl, orgán příslušný k řešení krize jej schválí.

2.   Pokud orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán dojdou k závěru, že by plán uvedeného cíle obnovy dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany nedosáhl, orgán příslušný k řešení krize oznámí své obavy ústřední protistraně a požádá o předložení pozměněného plánu s vyřešením těchto obav do dvou týdnů od tohoto oznámení.

3.   Orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán předložený pozměněný plán znovu posoudí a do týdne od jeho obdržení oznámí ústředí protistraně, zda byly jejich obavy uspokojivě vyřešeny nebo zda jsou potřebné další změny.

3a.     Orgán ESMA vydá do … [18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, v nichž blíže upřesní minimální kritéria, která má splňovat plán reorganizace obchodní činnosti, aby jej mohl schválit orgán příslušný k řešení krize podle prvního odstavce.

3b.     Orgán ESMA může, případně s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování obecných pokynů uvedených v odstavci 3a, vypracovat návrhy regulačních technických norem k dalšímu upřesnění minimálních kritérií, která má splňovat plán reorganizace obchodní činnosti, aby jej mohl schválit orgán příslušný k řešení krize podle prvního odstavce 1s.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 39

Zavedení a monitorování plnění plánu reorganizace obchodní činnosti

1.   Ústřední protistrana plán reorganizace své obchodní činnosti zavede a předloží o tom zprávu orgánu příslušnému k řešení krize a příslušnému orgánu a pak na požádání nebo alespoň dvakrát do roka bude předkládat zprávy o postupu realizace.

2.   Orgán příslušný k řešení krize, po dohodě s příslušným orgánem, může v případě potřeby požadovat od ústřední protistrany revizi tohoto plánu, aby bylo dosaženo cíle stanoveného v čl. 37 odst. 1.

Ústřední protistrana je povinna revizi podle prvního pododstavce předložit orgánu příslušnému k řešení krize k posouzení podle čl. 38 odst. 3. V případě, že se použije rámec Unie pro státní podporu, orgán příslušný k řešení krize koordinuje toto posuzování s Komisí.

ODDÍL 4

NÁSTROJ PŘEVODU ČINNOSTI

Článek 40

Nástroj převodu činnosti

1.   Orgán příslušný k řešení krize může na kupujícího, který není překlenovací ústřední protistrana, převést následující:

a)

nástroje vlastnického práva emitované ústřední protistranou v režimu řešení krize;

b)

jakákoli aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize.

K převodu uvedenému v prvním pododstavci dochází bez získání souhlasu akcionářů ústřední protistrany nebo jakékoli třetí strany jiné než nabyvatel a bez dodržení jakýchkoli procesních požadavků na základě právních předpisů týkajících se obchodních společností nebo cenných papírů, s výjimkou ustanovení článku 41.

2.   Převod podle odstavce 1 se provádí za obchodních podmínek, s ohledem na okolnosti a v souladu s rámcem Unie pro státní podporu.

Pro účely prvního pododstavce učiní orgán příslušný k řešení krize přiměřené kroky k dosažení obchodních podmínek odpovídajících ocenění podle čl. 24 odst. 3.

3.   Pokud není v tomto nařízení uvedeno jinak, úhrada ceny prodávaného podniku jeho kupujícím bude sloužit ve prospěch:

a)

majitelů nástrojů vlastnického práva, pokud byl převod činnosti uskutečněn převodem nástrojů vlastnického práva emitovaných ústřední protistranou v režimu řešení krize z držitelů těchto nástrojů na kupujícího;

b)

ústřední protistrany v režimu řešení krize, pokud byl převod činnosti uskutečněn převodem některých nebo všech aktiv nebo závazků této ústřední protistrany na kupujícího.

c)

členů clearingového systému, kteří neselhali a kteří před vyřešením krize utrpěli ztrátu.

Rozdělení úhrady ceny prodávaného podniku kupujícím se provádí podle postupné ochrany proti selhání ústřední protistrany podle článků 43 a 45 nařízení (EU) č. 648/2012 a priorit nároků v rámci standardního úpadkového řízení.

4.   Orgán příslušný k řešení krize může uplatnit pravomoc převodu podle odstavce 1 víc než jednou za účelem doplňkového převodu nástrojů vlastnického práva emitovaných ústřední protistranou nebo podle okolností aktiv, práv, povinností a závazků ústřední protistrany.

5.   Orgán příslušný k řešení krize může se souhlasem kupujícího převést aktiva, práva, povinnosti a závazky, které byly převedeny na kupujícího, zpět na ústřední protistranu a nástroje vlastnického práva zpět na jejich původní vlastníky.

Pokud orgán příslušný k řešení krize využije pravomoci převodu podle prvního pododstavce, ústřední protistrana nebo původní vlastníci si vezmou svá aktiva, závazky, práva, povinnosti či nástroje vlastnického práva zpět.

6.   Převod podle odstavce 1 proběhne bez ohledu na to, zda kupující je oprávněn poskytovat služby a provádět činnosti plynoucí z této akvizice.

Pokud kupující nebude oprávněn poskytovat služby nebo provádět činnosti plynoucí z akvizice, pak orgán příslušný k řešení krize po poradě s příslušným orgánem provede odpovídající hloubkovou kontrolu ve společnosti kupujícího a zajistí, aby si kupující co nejdříve, nejpozději do měsíce od použití nástroje prodeje podniku, o povolení příslušných činností zažádal. Příslušný orgán zajistí urychlené vyřízení takových žádostí.

7.   Pokud převod nástrojů vlastnického práva podle odstavce 1 povede k akvizici nebo rozšíření akcionářských práv podle čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, provede příslušný orgán posouzení podle příslušného článku v termínu, který ani nezdrží uplatnění nástroje prodeje podniku, ani nezabrání dosažení relevantních cílů řešení krize.

8.   Pokud příslušný orgán neprovede posouzení podle odstavce 7 k datu účinků převodu nástrojů vlastnického práva, uplatní se následující:

a)

převod nástrojů vlastnického práva nabude právní moci ihned k datu jejich převodu;

b)

v průběhu lhůty pro posouzení a jakékoli lhůty pro prodej nástrojů vlastnického práva stanovené v písmeni f) je pozastaveno hlasovací právo nabyvatele spojené s těmito nástroji vlastnického práva a toto právo má pouze orgán příslušný k řešení krize, který není povinen vykonat a nenese žádnou odpovědnost za výkon nebo zdržení se výkonu takového hlasovacího práva;

c)

v průběhu lhůty pro posouzení a jakékoli lhůty pro prodej nástrojů vlastnického práva stanovené v písmeni f) se na tento převod neuplatní žádné pokuty a opatření v případě porušení požadavků na akvizici nebo dispozici s akcionářskými právy podle článku 12 nařízení (EU) č. 648/2012;

d)

příslušný orgán písemně oznámí orgánu příslušnému k řešení krize a nabyvateli výsledek svého posouzení podle článku 32 nařízení (EU) č. 648/2012 ihned po jeho dokončení;

e)

pokud příslušný orgán nebude proti převodu nic namítat, budou hlasovací práva spojená s převáděnými nástroj vlastnického práva považována za plně převedená na nabyvatele od data oznámení podle písmene d);

f)

pokud bude mít příslušný orgán proti převodu nástrojů vlastnického práva námitky, bude nadále platit písmeno b) a orgán příslušný k řešení krize může po zvážení tržních podmínek stanovit období, během nějž nabyvatel bude povinen tyto nabyté nástroje vlastnického práva opět prodat.

9.   Pro účely výkonu práva poskytovat služby v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 se kupující považuje za pokračování ústřední protistrany v režimu řešení krize a může i nadále vykonávat veškerá taková práva, jež tato ústřední protistrana vykonávala ve vztahu k převedeným aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům.

10.   Nabyvatel podle odstavce 1 smí uplatňovat členská práva ústřední protistrany na přístup k platebním a účetním systémům nebo jiné infrastruktuře finančního trhu, pokud splní kritéria členství nebo účasti na těchto systémech nebo infrastrukturách.

Pokud nabyvatel kritéria uvedená v prvním pododstavci nesplní, může nadále tato práva ústřední protistrany vykonávat a přistupovat k těmto systémům a infrastrukturám s výhradou schválení orgánem příslušným k řešení krize. Toto schválení je uděleno jen na dobu nepřekračující 12 měsíců.

11.   Nabyvateli nebude po dobu 12 měsíců bráněno v přístupu k platebním a účetním systémům ani jiné infrastruktuře finančního trhu na základě nedosažení ratingu některé ratingové agentury nebo proto, že tento rating bude nižší, než je pro přístup k těmto systémům a infrastrukturám požadováno.

12.   Pokud není v tomto nařízení uvedeno jinak, akcionáři, věřitelé, členové clearingového systému a klienti ústřední protistrany řešící krizi a další třetí strany, jejichž aktiva, práva, povinnosti nebo závazky nejsou převáděny, nebudou mít na převáděná práva, povinnosti, aktiva a závazky ani v souvislosti s nimi žádná práva.

Článek 41

Nástroj převodu činnosti: procesní požadavky

1.   Pokud orgán příslušný k řešení krize použije ve vztahu k ústřední protistraně řešící krizi nástroj převodu činnosti, bude povinen veřejně oznámit tento převod nebo zajistit uvedení příslušných aktiv, závazků, práv a povinností nebo nástrojů vlastnického práva, které mají být převedeny, na trh. Soubory práv, povinností, aktiv a závazků lze uvádět na trh odděleně.

2.   Aniž je případně dotčen rámec Unie pro státní podporu, uskuteční se uvedení na trh podle odstavce 1 v souladu s těmito kritérii:

a)

je co nejtransparentnější a podstatně nezkresluje aktiva, práva, povinnosti, závazky nebo nástroje vlastnického práva této ústřední protistrany s ohledem na okolnosti a zejména na potřebu udržet finanční stabilitu;

b)

nepřiměřeně neupřednostňuje ani nediskriminuje konkrétní potenciální kupující;

c)

je prosté jakéhokoli střetu zájmů;

d)

zohledňuje potřebu uskutečnit rychlá opatření k řešení krize;

e)

usiluje o dosažení nejvyšší možné prodejní ceny za dotčené nástroje vlastnického práva, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky.

Kritéria uvedená v prvním pododstavci krize nebrání orgánu příslušnému k řešení kontaktovat konkrétní potenciální kupující.

3.   Odchylně od odstavce 1 se stanoví, že orgán příslušný k řešení krize může uvést aktiva, závazky, práva, povinnosti a nástroje vlastnického práva na trh bez dodržení kritérií uvedených v odstavci 2, pokud by jejich dodržení bránilo splnění jednoho nebo více cílů řešení krize.

ODDÍL 5

NÁSTROJ PŘEKLENOVACÍ ÚSTŘEDNÍ PROTISTRANY

Článek 42

Nástroj překlenovací ústřední protistrany

1.   Orgán příslušný k řešení krize může na překlenovací ústřední protistranu převést následující:

a)

nástroje vlastnického práva emitované ústřední protistranou v režimu řešení krize;

b)

jakákoli aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize.

K převodu uvedenému v prvním pododstavci může dojít bez získání souhlasu akcionářů ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo jakékoli třetí strany jiné než překlenovací ústřední protistrana a bez dodržení jakýchkoli procesních požadavků na základě právních předpisů týkajících se obchodních společností nebo cenných papírů, s výjimkou ustanovení článku 43.

2.   Překlenovací ústřední protistrana je právnická osoba, která splňuje všechny tyto požadavky:

a)

je řízena orgánem příslušným k řešení krize a je zcela nebo částečně vlastněna jedním nebo více veřejnými orgány, mezi něž může patřit orgán příslušný k řešení krize;

b)

je vytvořena za účelem přijímání a držení některých nebo všech nástrojů vlastnického práva emitovaných ústřední protistranou v režimu řešení krize nebo některých nebo všech aktiv, práv, závazků a povinností ústřední protistrany s cílem zachování zásadních funkcí ústřední protistrany a následnému prodeji ústřední protistrany.

3.   Při použití nástroje překlenovací ústřední protistrany orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby celková hodnota závazků a povinností převedených na překlenovací ústřední protistranu nepřekročila celkovou hodnotu práv a aktiv převedených z ústřední protistrany v režimu řešení krize.

4.   Pokud není v tomto nařízení uvedeno jinak, bude jakákoliv úhrada ceny zaplacená překlenovací protistranou sloužit ve prospěch:

a)

majitelů nástrojů vlastnického práva, pokud byl převod na překlenovací ústřední protistranu uskutečněn převodem nástrojů vlastnického práva emitovaných ústřední protistranou v režimu řešení krize z držitelů těchto nástrojů na překlenovací protistranu;

b)

ústřední protistrany v režimu řešení krize, pokud byl převod na překlenovací ústřední protistranu uskutečněn převodem některých nebo všech aktiv nebo závazků této ústřední protistrany na překlenovací ústřední protistranu.

5.   Orgán příslušný k řešení krize může uplatnit pravomoc převodu podle odstavce 1 víc než jednou za účelem doplňkového převodu nástrojů vlastnického práva emitovaných ústřední protistranou nebo jejích aktiv, práv, povinností a závazků.

6.   Orgán příslušný k řešení krize může přenést práva, povinnosti, aktiva a závazky, které byly převedeny na překlenovací ústřední protistranu zpět do ústřední protistrany v režimu řešení krize, nebo nástroje vlastnického práva zpět jejich původním majitelům, kde je tento převod výslovně stanovený v nástroji, kterým je převod uvedený v odstavci 1 prováděný.

Pokud orgán příslušný k řešení krize využije pravomoci převodu podle prvního pododstavce, ústřední protistrana v režimu řešení krize nebo původní vlastníci budou povinni převzít zpět svá aktiva, závazky, práva, povinnosti či nástroje vlastnického práva za předpokladu, že jsou splněny podmínky v prvním pododstavci tohoto odstavce nebo v odstavci 7.

7.   V případě, že zvláštní nástroje vlastnického práva, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky nespadají do kategorií, nebo nesplňují podmínky pro převod, nástroje vlastnického práva, aktiva, práva, povinnosti a závazky uvedené v nástroji, kterým byl převod proveden, může je orgán příslušný k řešení krize převést z překlenovací ústřední protistrany zpět do ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo původním vlastníkům.

8.   Převod uvedený v odstavcích 6 a 7 mohou být provedený kdykoliv a musí být v souladu s jakýmikoliv jinými podmínkami stanovenými v nástroji, kterým se převod k příslušnému účelu provádí.

9.   Orgán příslušný k řešení krize může převést nástroje vlastnického práva nebo aktiva, práva, povinnosti nebo závazky z překlenovací ústřední protistrany na třetí stranu.

10.   Pro účely výkonu práva poskytovat služby v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 se překlenovací ústřední protistrana považuje za pokračování ústřední protistrany v režimu řešení krize a může i nadále vykonávat veškerá taková práva, jež tato ústřední protistrana vykonávala ve vztahu k převedeným aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům.

Pro jakékoliv jiné účely mohou orgány příslušné k řešení krize vyžadovat, aby se překlenovací ústřední protistrana považovala za pokračování ústřední protistrany v režimu řešení krize a mohla i nadále vykonávat veškerá taková práva, jež ústřední protistrana v režimu řešení krize vykonávala ve vztahu k převedeným aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům.

11.   Překlenovací ústřední protistraně nesmí být bráněno ve výkonu práv z členství a přístupu k platebním a účetním systémům a dalším infrastrukturám finančního trhu ústřední protistrany v režimu řešení krize za předpokladu, že splňuje kritéria pro členství a účast v těchto systémech a infrastrukturách.

Pokud překlenovací ústřední protistrana kritéria uvedená v prvním pododstavci nesplní, může nadále tato práva ústřední protistrany vykonávat a přistupovat k těmto systémům a infrastrukturám po dobu stanovenou orgánem příslušným k řešení krize. Tato doba nesmí přesáhnout 12 měsíců.

12.   Překlenovací ústřední protistraně nesmí být odpírán přístup k platebním a účetním systémům ani jiné infrastruktuře finančního trhu z důvodu, že překlenovací ústřední protistrana nemá rating od některé ratingové agentury, nebo že tento rating je nižší, než je pro přístup k těmto systémům a infrastrukturám požadováno.

13.   Akcionáři nebo věřitelé ústřední protistrany v režimu řešení krize a další třetí strany, jejichž aktiva, práva, povinnosti nebo závazky nejsou převáděny překlenovací ústřední protistraně, nebudou mít na práva, povinnosti, aktiva a závazky převáděná překlenovací ústřední protistraně ani v souvislosti s nimi žádné požadavky, ani proti její radě nebo vrcholnému vedení.

14.   Překlenovací ústřední protistrana nebude mít žádné povinnosti ani odpovědnost vůči akcionářům nebo věřitelům ústřední protistrany v režimu řešení krize a rada nebo vrcholové vedení překlenovací ústřední protistrany nenesou vůči těmto akcionářům nebo věřitelům žádnou odpovědnost za škodu způsobenou svým jednáním nebo opomenutím při výkonu svých povinností, ledaže toto jednání nebo opomenutí představuje hrubou nedbalost nebo závažné pochybení podle platného vnitrostátního práva.

Článek 43

Překlenovací ústřední protistrana: procesní požadavky

1.   Překlenovací ústřední protistrana musí splňovat všechny tyto následující požadavky:

a)

překlenovací ústřední protistrana si vyžádá schválení orgánu příslušného k řešení krize pro všechny následující:

i)

pravidla založení překlenovací ústřední protistrany;

ii)

členy rady překlenovací ústřední protistrany, pokud tito členové nejsou přímo jmenováni orgánem příslušným k řešení krize;

iii)

odpovědnosti a odměny členů rady překlenovací ústřední protistrany, kde odměna a odpovědnosti nejsou stanoveny orgánem příslušným k řešení krize;

iv)

strategie a rizikový profil překlenovací ústřední protistrany;

b)

překlenovací ústřední protistrana převezme oprávnění ústřední protistrany v režimu řešení krize poskytovat služby nebo vykonávat činnosti vyplývající z převodu uvedeného v čl. 42 odst. 1, v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.

V případě, že překlenovací protistrana není oprávněna, jak je požadováno podle odst. 1 písm. b), orgán příslušný k řešení krize požádá o schválení příslušného orgánu k provedení převodu uvedeného v čl. 42 odst. 1. V případě, že příslušný orgán schválí takový převod, uvede období, pro které se upouští od povinnosti překlenovací ústřední protistrany splnit požadavky nařízení (EU) č. 648/2012.

Obezřetnostní požadavky podle kapitoly 3 hlavy IV nařízení (EU) č. 648/2012 budou prominuty na dobu nejvýše tří měsíců, zatímco všechna ostatní ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012 lze prominout na dobu nejvýše 12 měsíců.

2.   S výhradou případných omezení uložených v souladu s předpisy Unie nebo vnitrostátními pravidly hospodářské soutěže, bude vedení překlenovací ústřední protistrany provozovat překlenovací ústřední protistranu s cílem zachování přístupu zainteresovaných stran k zásadním funkcím překlenovací ústřední protistrany a prodat překlenovací ústřední protistranu nebo některé z jejích aktiv, práv, povinností a závazků jednomu nebo více kupujícím ze soukromého sektoru. Prodej se uskuteční, pokud jsou vhodné tržní podmínky a ve lhůtě stanovené v odstavci 5, případně 6 tohoto článku.

3.   Orgán příslušný k řešení krize zlikviduje překlenovací ústřední protistranu v jakémkoliv z těchto případů:

a)

jsou-li splněny cíle řešení krize;

b)

překlenovací ústřední protistrana se sloučí s jiným subjektem;

c)

překlenovací ústřední protistrana přestane splňovat požadavky stanovené čl. 42 odst. 2;

d)

překlenovací ústřední protistrana nebo v podstatě veškerá její aktiva, práva, povinnosti nebo závazky byly prodány v souladu s odstavcem 4;

e)

lhůta uvedená v odstavci 5 vyprší;

f)

smlouvy, u nichž provedla clearing překlenovací ústřední protistrana, byly vyrovnány, jejich platnost vypršela nebo byly ukončeny a práva a povinnosti ústřední protistrany týkající se těchto smluv jsou proto zcela naplněné.

4.   Před prodejem překlenovací ústřední protistrany nebo jejích aktiv, práv, povinností a závazků musí orgán příslušný k řešení krize inzerovat dostupnost prvků zamýšlených k prodeji a zajistí, aby byly uváděny na trh otevřeně a transparentně a nebyly podstatně zkresleny.

Orgán příslušný k řešení krize provádí prodej podle prvního pododstavce za obchodních podmínek a nesmí neoprávněně upřednostňovat ani diskriminovat potenciální odběratele.

5.   Orgán příslušný k řešení krize ukončí provoz překlenovací ústřední protistrany dva roky po datu, ve kterém byl proveden poslední převod z ústřední protistrany v režimu řešení krize.

V případě, že orgán příslušný k řešení krize ukončí provoz překlenovací ústřední protistrany, musí požádat příslušný orgán, aby odňal překlenovací ústřední protistraně oprávnění.

6.   Orgán příslušný k řešení krize může prodloužit dobu uvedenou v odstavci 5 o jeden nebo více dalších jednoletých období, kdy je prodloužení nezbytné k likvidaci překlenovací ústřední protistrany, jak je uvedeno v odst. 3 písm. a) až d).

Rozhodnutí o prodloužení doby uvedené v odstavci 5 musí být odůvodněné a obsahovat podrobné posouzení situace překlenovací ústřední protistrany v souvislosti k relevantním tržním podmínkám a vyhlídkám na trhu.

7.   Je-li překlenovací ústřední protistrana zlikvidována za okolností uvedených v odst. 3 písm. d) nebo e), překlenovací ústředí protistrana se zlikviduje v běžném úpadkovém řízení.

Není-li stanoveno jinak v tomto nařízení, veškerý výnos, který vznikne v důsledku překlenovací ústřední protistrany, bude ve prospěch jejích akcionářů.

Je-li překlenovací ústřední protistrana využita pro převod aktiv a závazků více než jedné ústřední protistrany v režimu řešení krize, budou výnosy uvedené v druhém pododstavci připsány podle odkazu k aktivům a závazkům převedeným z každé ústřední protistrany v režimu řešení krize.

ODDÍL 6

DODATEČNÉ MECHANISMY FINANCOVÁNÍ

Článek 44

Alternativní finanční prostředky

Orgán příslušný k řešení krize může uzavírat smlouvy, aby si půjčoval nebo získal jiné formy finanční podpory, včetně předfinancovaných zdrojů dostupných v jakýchkoliv nevyčerpaných výchozích fondech v ústřední protistraně v režimu řešení krize, pokud je to nezbytné k zajištění účinného využití nástrojů k řešení krize.

ODDÍL 7

VLÁDNÍ NÁSTROJE STABILIZACE

Článek 45

Vládní nástroje finanční stabilizace

1.   Orgán příslušný k řešení krize může používat vládní nástroje finanční stabilizace v souladu s články 46 a 47 za účelem vyřešení ústřední protistrany, pouze pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

finanční podpora je nezbytná ke splnění cílů řešení krize;

b)

finanční podpora se použije jako poslední možnost, poté co byly zváženy a v maximální možné míře využity všechny ostatní nástroje k řešení krize, při současném zachování finanční stability, jak určí příslušné ministerstvo nebo vláda po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize;

c)

finanční podpora je v souladu s rámcem Unie pro státní podporu;

ca)

finanční podpora se použije po omezenou dobu;

d)

da)

orgán příslušný k řešení krize předem určil ucelená a věrohodná opatření na zpětné získání poskytnutých finančních prostředků v průběhu vhodného časového období od účastníků, kteří jsou příjemci veřejné podpory, pokud tyto prostředky již nebyly získány zpět prodejem soukromému kupujícímu podle čl. 46 odst. 3 nebo čl. 47 odst. 2.

2.   Za účelem použití vládních nástrojů finanční stabilizace budou mít příslušná ministerstva nebo vlády příslušné pravomoci k řešení krize uvedené v článcích 48 až 59, a zajistí dodržení článků 52, 54, 75 a 70.

3.   Vládní nástroje finanční stabilizace se považují za používané jako poslední možnost pro účely písmene b) odstavce 1, pokud jsou splněny alespoň některé z následujících podmínek:

a)

příslušné ministerstvo nebo vláda a orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s centrální bankou a příslušným orgánem shledají, že by použití nástrojů k řešení krize nestačilo k zabránění významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém;

b)

příslušné ministerstvo nebo vláda a orgán příslušný k řešení krize shledají, že by uplatnění nástrojů k řešení krize nestačilo k ochraně veřejného zájmu, jestliže již předtím centrální banka mimořádně poskytla ústřední protistraně likviditu;

c)

ve vztahu k nástroji pro přechodné veřejné vlastnictví příslušné ministerstvo nebo vláda po konzultaci s příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize shledají, že by uplatnění nástrojů k řešení krize nestačilo k ochraně veřejného zájmu, jestliže již předtím byla ústřední protistraně poskytnuta veřejná kapitálová podpora prostřednictvím nástroje pro kapitálovou podporu.

Článek 46

Nástroj pro veřejnou kapitálovou podporu

1.   Veřejná finanční podpora může být poskytnuta na rekapitalizaci ústřední protistrany výměnou za nástroje vlastnického práva.

2.   Ústřední protistrany podléhající nástroji pro veřejnou kapitálovou podporu musí být spravovány na komerčním a profesionálním základě.

3.   Nástroje vlastnického práva uvedené v odstavci 1 musí být prodány soukromému kupujícímu, jakmile to obchodní a finanční okolnosti dovolí.

Článek 47

Nástroj pro přechodné veřejné vlastnictví

1.   Ústřední protistrana může být vzata do přechodného veřejného vlastnictví prostřednictvím jednoho či více převodních příkazů nástrojů vlastnického práva provedených členským státem na nabyvatele, který je jedním z následujících:

a)

osoba jmenovaná členským státem;

b)

společnost v plném vlastnictví členského státu.

2.   Ústřední protistrana podléhající nástroji pro přechodné veřejné vlastnictví musí být spravována na komerčním a profesionálním základě a prodána soukromému kupujícímu, jakmile to obchodní a finanční okolnosti dovolí , také s ohledem na možnost získat zpět náklady na řešení krize .

KAPITOLA IV

Pravomoci k řešení krize

Článek 48

Obecné pravomoci

1.   Orgán příslušný k řešení krize má všechny nezbytné pravomoci k tomu, aby efektivně využíval nástroje k řešení krize, včetně všech těchto pravomocí:

a)

pravomoc vyžádat si od jakékoli osoby poskytnutí orgánu příslušnému k řešení krize jakékoliv informace, které požaduje k tomu, aby rozhodl o opatření k řešení krize a jeho přípravě, včetně aktualizovaných a doplňkových informací obsažených v plánu řešení krize nebo požadovaných prostřednictvím kontrol na místě;

b)

pravomoc převzít kontrolu nad ústřední protistranou v režimu řešení krize a vykonávat veškerá práva a pravomoci svěřené držitelům nástrojů vlastnického práva a radě ústřední protistrany;

ba)

pravomoc pozměnit nebo upravit provozní pravidla ústřední protistrany, a to i pokud jde o její podmínky účasti, jsou-li takové změny nezbytné k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize;

bb)

pravomoc upustit od vymáhání některých smluvních povinností podle pravidel a mechanismů ústřední protistrany nebo se jinak odchýlit od pravidel a mechanismů ústřední protistrany, je-li to nutné k dosažení cílů řešení krize a zabránění závažným nepříznivým dopadům na finanční systém;

c)

pravomoc převést nástroje vlastnického práva emitované ústřední protistranou v režimu řešení krize;

d)

pravomoc převést na jiný subjekt, s jejím souhlasem, práva, aktiva, povinnosti a závazky ústřední protistrany;

e)

pravomoc snížit, a to až na nulu, jistinu způsobilých závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo jí neuhrazenou částku splatnou ve vztahu k dluhovým nástrojům či jiným nezajištěným závazkům;

f)

pravomoc převádět dluhové nástroje nebo jiné nezajištěné závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize do nástrojů vlastnického práva této ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany, na kterou byly převedeny aktiva, práva, povinnosti a závazky z ústřední protistrany v režimu řešení krize;

g)

pravomoc zrušit dluhové nástroje emitované ústřední protistranou v režimu řešení krize;

h)

pravomoc snížit, případně až na nulu, jmenovitou hodnotu nástrojů vlastnického práva ústřední protistrany v režimu řešení krize a tyto nástroje vlastnického práva zrušit;

i)

pravomoc uložit ústřední protistraně v režimu řešení krize povinnost ▌vydat nové nástroje vlastnického práva, včetně prioritních akcií a podmíněných konvertibilních nástrojů;

j)

s ohledem na dluhové nástroje a další závazky ústřední protistrany pravomoc pozměnit či změnit jejich splatnost, změnit výši splatného úroku nebo změnit datum, k němuž se úrok stává splatným, včetně pozastavení plateb na přechodnou dobu;

k)

pravomoc uzavřít a ukončit finanční smlouvy;

l)

pravomoc odvolat nebo vyměnit radu a vrcholové vedení ústřední protistrany v režimu řešení krize;

m)

pravomoc požadovat po příslušném orgánu, aby včas posoudil kupujícího kvalifikované účasti, odchylně od lhůt stanovených v článku 31 nařízení (EU) č. 648/2012;

n)

pravomoc snížit, a to až na nulu, množství variační marže splatné členovi clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo klientovi tohoto člena clearingového systému s výhradou podmínek stanovených v článku 30 ;

o)

pravomoc převést otevřené pozice a všechna související aktiva, včetně příslušného převodního titulu a bezpečnostních dohod o finančním zajištění, dohod o zápočtu a nettingových dohod, z účtu člena clearingového systému, který selhal, na člena clearingového systému, který neselhal, způsobem, který je v souladu s článkem 48 nařízení (EU) č. 648/2012;

p)

pravomoc prosadit jakékoliv stávající a nesplacené smluvní povinnosti účastníků ústřední protistrany v režimu řešení krize;

q)

pravomoc vymáhat veškeré stávající i nesplněné závazky z mateřského podniku ústřední protistrany v režimu řešení krize, včetně poskytnutí finanční podpory ústřední protistraně formou záruk nebo úvěrových linek;

r)

pravomoc požadovat po členech clearingového systému, aby poskytli další příspěvky v hotovosti.

Orgány příslušné k řešení krize mohou vykonávat pravomoci uvedené v prvním pododstavci jednotlivě nebo v libovolné kombinaci.

2.   Není-li stanoveno jinak v tomto nařízení a rámci Unie pro státní podporu, orgán příslušný k řešení krize nemůže být předmětem žádného z těchto požadavků tam, kde vykonává pravomoci uvedené v odstavci 1:

a)

požadavek získat povolení nebo souhlas z jakékoliv veřejné nebo soukromé osoby;

b)

požadavky týkající se převodu finančních nástrojů, práv, povinností, aktiv a závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo překlenovací ústřední protistrany;

c)

požadavek uvědomit jakoukoli veřejnou nebo soukromou osobu;

d)

požadavek na zveřejňování jakéhokoliv oznámení nebo prospektu;

e)

požadavek na podání nebo registrování jakéhokoli dokument u jakéhokoliv jiného orgánu.

Článek 49

Doplňkové pravomoci

1.   V případě, že pravomoc uvedená v čl. 48 odst. 1 je vykonávána, orgán příslušný k řešení krize může rovněž vykonávat některou z těchto doplňkových pravomocí:

a)

s výhradou článku 65 stanovit, že k převodu dojde bez jakéhokoli závazku nebo zatížení pro převáděné finanční nástroje, práva, povinnosti, aktiva nebo závazky;

b)

odstranit práva k nabývání dalších nástrojů vlastnického práva;

c)

požadovat po relevantním orgánu, aby ukončil nebo pozastavil přijetí jakýchkoliv finančních nástrojů emitovaných ústřední protistranou k obchodování na regulovaném trhu nebo jejich kótování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (14) č. 2001/34/ES;

d)

stanovit, aby se s kupujícím nebo překlenovací ústřední protistranou pro účely veškerých práv nebo závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo opatření, která ústřední protistrana v režimu řešení krize přijala, včetně veškerých práv nebo závazků souvisejících s účastí na infrastruktuře trhu, zacházelo podle článků 40 a 42, jako by se jednalo o ústřední protistranu v režimu řešení krize;

e)

uložit ústřední protistraně v režimu řešení krize nebo kupujícímu nebo překlenovací protistraně, kde je to relevantní, aby si vzájemně poskytovali informace a součinnost;

f)

zajistit, aby člen clearingového systému, který je příjemcem jakýchkoliv pozic mu přidělených z titulu pravomocí v čl. 48 odst. 1 písm. o) a p), převzal jakákoliv práva nebo povinnosti související s účastí v ústřední protistraně ve vztahu k těmto pozicím;

g)

zrušit či změnit podmínky smlouvy, ve které je ústřední protistrana v režimu řešení krize stranou, nebo nahradit kupujícím nebo překlenovací ústřední protistranou ústřední protistranu v řešení krize jako jednu ze stran;

h)

upravovat nebo pozměňovat provozní pravidla ústřední protistrany v režimu řešení krize ▌;

i)

převést členství člena clearingového systému z ústřední protistrany v režimu řešení krize na kupujícího ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistranu.

Jakékoli právo na odškodnění podle tohoto nařízení nesmí být považovány za závazek nebo přítěž pro účely písmene a) prvního pododstavce.

2.   Orgán příslušný k řešení krize může stanovit opatření pro zachování kontinuity nezbytná k zajištění toho, aby akce řešení krize byla účinná a převáděný podnik mohl být provozován kupujícím nebo překlenovací ústřední protistranou. Uvedená opatření pro zachování kontinuity mohou zahrnovat:

a)

kontinuitu smluv uzavřených ústřední protistranou v režimu řešení krize tak, aby kupující nebo překlenovací protistrana převzaly práva a závazky této ústřední protistrany v souvislosti s jakýmkoli převedeným finančním nástrojem, právem, povinností, aktivem nebo závazkem a aby tuto ústřední protistranu v režimu řešení krize výslovně nebo implicitně nahradili ve všech příslušných smluvních dokumentech;

b)

nahrazení ústřední protistrany v řešení krize kupujícím nebo překlenovací ústřední protistranou ve veškerých právních řízeních týkajících se jakéhokoli převedeného finančního nástroje, práva, povinnosti, aktiva nebo závazku.

3.   Pravomocemi uvedenými v odst. 1 písm. d) a v odst. 2 písm. b) není dotčeno:

a)

právo zaměstnance ústřední protistrany na ukončení pracovní smlouvy;

b)

podle článků 55, 56 a 57 výkon smluvních práv účastníka smluvního vztahu, včetně práva na ukončení, kde je stanoveno v podmínkách smlouvy, kvůli jednání nebo opomenutí ze strany ústřední protistrany před převodem nebo kupujícím nebo překlenovací ústřední protistranou po převodu.

Článek 50

Zvláštní správa

1.   Orgán příslušný k řešení krize může jmenovat jednoho nebo více zvláštních správců k nahrazení rady ústřední protistrany v režimu řešení krize. Zvláštní správce musí mít dostatečně dobrou pověst a musí mít dostatečnou odbornost v oblasti finančních služeb, řízení rizik a clearingových služeb v souladu s čl. 27 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 648/2012.

2.   Zvláštní správce má veškeré pravomoci akcionářů a rady ústřední protistrany. Zvláštní správce smí vykonávat tyto pravomoci pouze pod kontrolou orgánu příslušného k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize může omezit činnosti zvláštního správce nebo vyžadovat předchozí souhlas pro určité úkony.

Orgán příslušný k řešení krize zveřejní jmenování uvedené v odstavci 1 a podmínky spojené s tímto jmenováním.

3.   Zvláštní správce je jmenován nejvýše na jeden rok. Orgán příslušný k řešení krize může prodloužit tuto lhůtu v případě potřeby k dosažení cílů řešení krize.

4.   Zvláštní správce přijme veškerá nezbytná opatření k podpoře cílů řešení krize a realizuje opatření k řešení krize přijatá orgánem příslušným k řešení krize. V případě nesouladu nebo rozporu má tato zákonná povinnost přednost před jakoukoli jinou povinností správy v souladu se stanovami ústřední protistrany nebo vnitrostátními právními předpisy.

5.   Zvláštní správce vypracovává zprávy pro jmenující orgán příslušný k řešení krize v pravidelných intervalech stanovených orgánem příslušným k řešení krize a na začátku a na konci mandátu. Tyto zprávy podrobně popisují finanční situaci ústřední protistrany a uvádějí důvody pro přijatá opatření.

6.   Orgán příslušný k řešení krize může zvláštního správce kdykoliv odvolat. V každém případě zvláštního správce odvolá v následujících případech:

a)

pokud se zvláštnímu správci nedaří plnit jeho povinnosti v souladu s podmínkami stanovenými orgánem příslušným k řešení krize;

b)

pokud by cílů řešení krize bylo lépe dosaženo odvoláním nebo výměnou tohoto zvláštního správce;

c)

pokud již nejsou podmínky pro jmenování splňovány.

7.   Stanoví-li vnitrostátní insolvenční zákon jmenování insolvenční správy, zvláštní správce jmenovaný podle odstavce 1 může být také jmenován insolvenčním správcem či naopak .

Článek 51

Pravomoc vyžadovat poskytnutí služeb a zařízení

1.   Orgán příslušný k řešení krize může požadovat, aby ústřední protistrana v režimu řešení krize nebo jakýkoli subjekt její skupiny nebo člen clearingového systému poskytl jakékoliv služby nebo zařízení nezbytné k tomu, aby kupující nebo překlenovací ústřední protistrana mohli účinně provozovat podnik, jenž na ně byl převeden.

První pododstavec se použije bez ohledu na to, zda subjekt ve stejné skupině jako ústřední protistrana nebo jeden z členů clearingového systému ústřední protistrany vstoupil do běžného úpadkového řízení nebo je sám v režimu řešení krize.

2.   Orgán příslušný k řešení krize může vymáhat uložené povinnosti podle odstavce 1, orgány příslušnými k řešení krize v jiných členských státech, ve kterých jsou tyto pravomoci vykonávány v souvislosti se subjekty, které patří do stejné skupiny jako ústřední protistrana v režimu řešení krize, nebo členy clearingového systému této ústřední protistrany.

3.   Služby a zařízení uvedené v odstavci 1 nesmí obsahovat žádnou formu finanční podpory.

4.   K dispozici budou služby a zařízení poskytované podle odstavce 1:

a)

za stejných obchodních podmínek, na nichž byly poskytovány ústřední protistraně bezprostředně před učiněním opatření k řešení krize, kdy existuje dohoda k těmto účelům;

b)

za přiměřených obchodních podmínek, kde neexistuje dohoda k těmto účelům nebo kdy taková dohoda uplynula.

Článek 52

Pravomoc vynucovat opatření k řešení krize nebo opatření k předcházení krizím ze strany ostatních členských států

1.   Pokud se nástroje vlastnického práva, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize nacházejí nebo řídí právem členského státu jiného, než je členský stát orgánu příslušného k řešení krize, musí mít jakýkoli převod těchto nástrojů, aktiv, práv, povinností a závazků nebo s nimi související opatření k řešení krize účinek v souladu s právními předpisy tohoto jiného členského státu.

2.   Orgánu členského státu příslušnému k řešení krize musí být poskytnuta veškerá nezbytná pomoc ze strany orgánů jiných příslušných členských států, aby bylo zajištěno, že veškeré nástroje vlastnického práva, aktiva, práva, povinnosti a závazky přecházejí na kupujícího nebo překlenovací ústřední protistranu nebo že vstoupí v účinnost jakékoli jiné opatření k řešení krize v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

3.   Akcionáři, věřitelé a třetí strany, kteří jsou ovlivněny převodem nástrojů vlastnického práva, aktiv, práv, povinností nebo závazků uvedených v odstavci 1, nesmějí být oprávněni zabránit, napadnout nebo zrušit tento převod podle práva členského státu, který spravuje tento převod.

4.   V případě, že orgán členského státu příslušný k řešení krize používá nástroje k řešení krize uvedené v článcích 28 a 32, a smlouvy, závazky, nástroje vlastnického práva nebo dluhové nástroje ústřední protistrany v režimu řešení krize zahrnují nástroje, smlouvy a závazky, které se řídí právem jiného členského státu, nebo závazky vůči věřitelům a smlouvy v souvislosti s  členy clearingového systému nebo jejich klienty nacházejícími se v tomto jiném členském státě, musí příslušné orgány tohoto jiného členského státu zajistit, aby jakékoliv opatření vyplývající z těchto nástrojů k řešení krize vstoupilo v platnost.

Pro účely prvního pododstavce nejsou akcionáři, věřitelé a  členové clearingového systému nebo jejich klienti ovlivnění těmito nástroji k řešení krize oprávněni napadnout snížení jistiny nebo splatné částky nástroje nebo závazku nebo jeho přeměny nebo restrukturalizace.

5.   Následující práva a záruky musí být stanoveny v souladu s právem členského státu orgánu příslušného k řešení krize:

a)

právo akcionářů, věřitelů a třetích stran podat podle článku 72 podat návrh na soudní přezkum převodu akcií, jiných nástrojů vlastnického práva, aktiv, práv, povinností nebo závazků uvedených v odstavci 1 tohoto článku;

b)

právo postižených věřitelů podat podle článku 72 návrh na soudní přezkum snížení jistiny nebo splatné částky nebo konverzi nebo restrukturalizaci nástroje, závazku nebo smlouvy, na něž se vztahuje odstavec 4 tohoto článku;

c)

záruky pro částečné převody podle kapitoly VII ve vztahu k aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 53

Pravomoc ve vztahu k aktivům, smlouvám, právům, závazkům, povinnostem a nástrojům vlastnického práva osob nacházejících se nebo se řídících právem třetích zemí

1.   V případě, kdy se opatření k řešení krize týká aktiv nebo smluv osob nacházejících se ve třetí zemi nebo nástrojů vlastnického práva, práv, povinností nebo závazků řídících se právem třetí země, může orgán příslušný k řešení krize požadovat, aby:

a)

ústřední protistrana v řešení krize a příjemce těchto aktiv, smluv, nástrojů vlastnického práva, práv, povinností a závazků přijali veškerá nezbytná opatření, k zajištění, že opatření vstoupí v platnost;

b)

ústřední protistrana v řešení krize byla držitelem nástrojů vlastnického práva, aktiv či práv nebo se zbavila závazků či povinností jménem příjemce, dokud opatření nabude účinnosti;

c)

přiměřené výdaje příjemce řádně vynaložené na provedení kteréhokoli opatření podle písmen a) a b) tohoto odstavce byly hrazeny některým ze způsobů uvedených v čl. 27 odst. 9.

2.   Pro účely odstavce 1 může orgán příslušný k řešení krize požadovat, aby ústřední protistrana zajistila zahrnutí ustanovení do svých smluv a jiných dohod s členy clearingového systému a držiteli nástrojů vlastnického práva a dluhových nástrojů nebo jiných závazků nacházejících se ve třetích zemích nebo řídících se právem třetích zemí , kterým souhlasí být vázáni jakýmkoliv opatřením, pokud jde o jejich aktiva, smlouvy, práva, povinnosti a závazky přijaté orgánem příslušným k řešení krize, včetně použití článků 55, 56 a 57. Orgán příslušný k řešení krize může požadovat, aby mu ústřední protistrana poskytla právní stanovisko týkající se právní vymahatelnosti a účinnosti takových ustanovení.

3.   V případě, že opatření k řešení krize uvedené v odstavci 1 nevstoupí v platnost, bude takové opatření neplatné ve vztahu k dotčeným nástrojům vlastnického práva, aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům.

Článek 54

Vyloučení některých smluvních podmínek z včasné intervence a řešení krize

1.   Opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize přijatá v souladu s tímto nařízením nebo jakákoliv událost přímo spojená s uplatňováním tohoto opatření se nepovažují za rozhodnou událost pro vymáhání nebo za úpadkovou událost ve smyslu směrnice 2002/47/ES a směrnice 98/26/ES za předpokladu, že hmotněprávní závazky vyplývající ze smlouvy, včetně platebních a dodacích závazků a poskytování záruky, jsou nadále prováděny.

Pro účely prvního pododstavce musí být řízení třetích zemí k řešení krize uznaná v souladu s článkem 75 nebo jiným způsobem, pokud tak orgán příslušný k řešení krize rozhodne, a musí být považována za opatření k řešení krize přijaté v souladu s tímto nařízením.

2.   Opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize uvedená v odstavci 1 nesmí být použita k:

a)

vykonávání jakýchkoliv práv na ukončení, pozastavení, pozměnění, netting nebo vzájemné započtení, včetně práv, jež jsou ve vztahu ke smlouvě uzavřené kterýmkoli subjektem skupiny, do které patří ústřední protistrana, která zahrnuje křížová ujednání pro případ selhání nebo povinnosti, které jsou zaručeny nebo jinak podporovány jakýmkoliv subjektem skupiny;

b)

získání držení jakéhokoli majetku ústřední protistrany nebo jakéhokoli subjektu ze stejné skupiny, která zahrnuje křížová ujednání pro případ selhání, vykonávání kontroly nad nimi nebo vymáhání jakéhokoli zajištění s nimi souvisejícího;

c)

postihnutí jakýchkoli smluvních práv dotčené ústřední protistrany nebo subjektu ve vztahu ke smlouvě, která zahrnují křížová ujednání pro případ selhání.

Článek 55

Pravomoc pozastavit některé povinnosti

1.   Orgán příslušný k řešení krize může pozastavit jakékoli povinnosti platby nebo plnění obou protistran k jakékoliv smlouvě uzavřené ústřední protistranou v režimu řešení krize od zveřejnění oznámení o pozastavení v souladu s článkem 70 do konce pracovního dne, který následuje po takovém zveřejnění.

Pro účely prvního pododstavce se koncem pracovního dne rozumí půlnoc v členském státě orgánu příslušného k řešení krize.

2.   Pokud by jakákoli povinnost platby nebo plnění měla nastat v průběhu doby pozastavení, platba bude splatná nebo povinnost plnění nastane okamžitě po skončení doby pozastavení.

3.   Orgán příslušný k řešení krize nebude vykonávat pravomoc podle odstavce 1 na povinnosti platby nebo plnění vůči systémům nebo provozovatelům systémů určených pro účely směrnice č. 98/26/ES, včetně ostatních ústředních protistran a centrálních bank.

Článek 56

Pravomoc omezit vynucování práv ze zajištění

1.   Orgán příslušný k řešení krize může zabránit zajištěným věřitelům ústřední protistrany v režimu řešení krize vynucování práv ze zajištění ve vztahu k jakýmkoli aktivům této ústřední protistrany v režimu řešení krize od zveřejnění oznámení o omezení v souladu s článkem 70 do konce pracovního dne, který následuje po takovém zveřejnění.

Pro účely prvního pododstavce se koncem pracovního dne rozumí půlnoc v členském státě orgánu příslušného k řešení krize.

2.   Orgán příslušný k řešení krize nevykoná pravomoc uvedenou v odstavci 1 ve vztahu k jakýmkoli právům ze zajištění systémů nebo provozovatelů systémů uvedených pro účely směrnice 98/26/ES, včetně jiných ústředních protistran a centrálních bank nad aktivy zastavenými nebo poskytnutými ústřední protistranou v režimu řešení krize formou marže nebo zajištění.

Článek 57

Pravomoc dočasně pozastavit práva na ukončení

1.   Orgán příslušný k řešení krize může pozastavit práva na ukončení jakékoli strany smluvního vztahu s ústřední protistranou v režimu řešení krize od zveřejnění oznámení o ukončení v souladu s článkem 70 do konce pracovního dne, který následuje po takovém zveřejnění, za předpokladu, že povinnosti platby a plnění a poskytování zajištění budou nadále prováděny.

Pro účely prvního pododstavce se koncem pracovního dne rozumí půlnoc v členském státě řešení krize.

2.   Orgán příslušný k řešení krize nebude vykonávat pravomoc podle odstavce 1 ve vztahu k systémům nebo provozovatelům systémů určených pro účely směrnice 98/26/ES, včetně ostatních ústředních protistran a centrálních bank.

3.   Smluvní strana může vykonat právo na ukončení podle dané smlouvy před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, pokud tato strana od orgánu příslušného k řešení krize obdrží oznámení o tom, že práva a závazky, na něž se smlouva vztahuje, nebudou:

a)

převedeny na jiný subjekt;

b)

podléhat odpisu, konverzi nebo použití nástroje k řešení krize k alokaci ztrát či pozic.

4.   Tam, kde nebyla dána výpověď uvedená v odstavci 3, mohou být práva na ukončení vykonána po uplynutí doby pozastavení, s výhradou článku 54, a to následovně:

a)

pokud práva a závazky uvedené v příslušné smlouvě byly převedeny na jiný subjekt, může protistrana vykonat práva na ukončení v souladu s podmínkami uvedené smlouvy pouze za předpokladu, že přijímající subjekt způsobí, že událost pro vymáhání trvá nebo pokračuje;

b)

pokud práva a závazky uvedené ve smlouvě zůstávají ústřední protistraně, práva na ukončení smlouvy se použijí v souladu s  podmínkami ukončení stanovenými v této smlouvě mezi ústřední protistranou a příslušnou protistranou pouze v případě, že událost pro vymáhání trvá nebo pokračuje po uplynutí lhůty pozastavení.

Článek 58

Pravomoc vykonávat kontrolu nad ústřední protistranou

1.   Orgán příslušný k řešení krize může vykonávat kontrolu nad ústřední protistranou v režimu řešení krize:

a)

řídit činnosti a služby ústřední protistrany, vykonávat pravomoci jejích akcionářů a rady a konzultovat výbor pro rizika;

b)

spravovat aktiva a majetek ústřední protistrany a nakládat s nimi.

Kontrolu uvedenou v prvním pododstavci může vykonávat buď přímo orgán příslušný k řešení krize, nebo nepřímo osoba nebo osoby jmenované orgánem příslušným k řešení krize.

2.   V případě, že orgán příslušný k řešení krize vykonává kontrolu nad ústřední protistranou, nemůže být orgán příslušný k řešení krize považován za stínového ředitele nebo de facto ředitele podle vnitrostátních právních předpisů.

Článek 59

Výkon pravomocí orgány příslušnými k řešení krize

Podle článku 72 podniknou orgány příslušné k řízení krize opatření k řešení krize pomocí úředního příkazu v souladu s národními správními pravomocemi a postupy.

KAPITOLA V

Záruky

Článek 60

Zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení

V případě, že orgán příslušný k řešení krize používá jeden nebo více nástrojů k řešení krize, měl by se snažit zajistit , aby akcionářům, věřitelům, členům clearingového systému a jejich klientům nevznikaly větší ztráty, než by jim vznikly, kdyby orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně v době, kdy se orgán příslušný k řešení krize domníval, že podmínky pro řešení krize podle čl. 22 odst. 1 byly splněny, a namísto toho by podléhali všem případným nevyrovnaným závazkům podle ozdravného plánu ústřední protistrany a veškerých jiných smluvních vztahů ve svých provozních předpisech buď pro událost selhání, nebo událost, která se selháním nesouvisí, a ústřední protistrana ukončila svoji činnost bez zbytkové franšízové hodnoty a byla zlikvidována v běžném úpadkovém řízení , a to řádným přihlédnutím k jakýmkoli možným nepříznivým účinkům systémové nestability a turbulencí na trzích .

a)

b)

Možné nepříznivé účinky systémové nestability a turbulence na trzích uvedené v prvním pododstavci se nezohlední, pokud regulační technické normy uvedené v odstavci 5 článku 61 neumožní jejich oceňování.

Po vstupu regulačních technických norem uvedených v odstavci 5 článku 61 v platnost, orgány příslušné k řešení krize pro účely prvního pododstavce zohlední možné nepříznivé účinky systémové nestability a turbulencí na trzích.

Článek 61

Ocenění pro použití zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení

1.    Pro účely informování zúčastněných stran vystavených ústřední protistraně vypracuje ústřední protistrana odhad toho, jaký dopad by mohly mít ztráty na jednotlivé kategorie věřitelů za předpokladu extrémních, ale možných scénářů pro událost selhání a události, které se selháním nesouvisí, které však povedou k platební neschopnosti ústřední protistrany, a každoročně jej aktualizuje.

Tento odhad plně zohlední smluvní ujednání, jimiž se řídí rozložení ztrát při selhání ústřední protistrany, a je v souladu s metodikou stanovení marží a zátěžových testů, která se používá při plnění povinností ústřední protistrany podle nařízení (EU) č. 648/2012.

1a.     Pro účely posouzení souladu se zásadou, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, jak je stanovena v článku 60, zajistí orgán příslušný k řešení krize, aby po provedení opatření k řešení krize bylo co nejdříve provedeno ocenění nezávislou osobou.

2.   Ocenění uvedené v odstavci 1 zahrnuje:

a)

zacházení, kterého by se akcionářům, věřitelům a  členům clearingového systému nebo jejich klientům dostalo, kdyby orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně, pokud se orgán příslušný k řešení krize domníval, že podmínky pro řešení krize podle čl. 22 odst. 1 byly splněny, a namísto toho by podléhali vymáhání případných nevyrovnaných závazků podle ozdravného plánu ústřední protistrany a jiných smluvních vztahů ve svých provozních předpisech a ústřední protistrana by byla zlikvidována v běžném úpadkovém řízení a ukončila svoji činnost bez zbytkové franšízové hodnoty, a to s řádným přihlédnutím k jakýmkoli možným nepříznivým účinkům systémové nestability a turbulencí na trzích ;

b)

skutečné zacházení, kterého se akcionářům, věřitelům a  členům clearingového systému nebo jejich klientům dostalo v rámci řešení krize ústřední protistrany;

c)

zda existuje rozdíl mezi zacházením podle písmene a) a zacházením podle písmene b).

3.   Pro účely výpočtu zacházení uvedených v odst. 2 písm. a musí ocenění uvedené v odstavci 1 opominout jakékoliv poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory ústřední protistraně v režimu řešení krize a vlastní metodika ústřední protistrany pro oceňování nebude brána v potaz, pokud by neodrážela skutečné podmínky na trhu .

4.   Ocenění uvedené v odstavci 1 se odlišuje od ocenění prováděného podle čl. 24 odst. 3.

5.   S přihlédnutím k regulačním technickým normám, které byly sestaveny podle čl. 74 odst. 4 směrnice 2014/59/EU, sestaví ESMA návrh regulačních technických norem specifikujících provádění ocenění uvedeného v odstavci 1 , a bude-li to technicky možné, i ocenění možných nepříznivých účinků systémové nestability a turbulence na trzích .

ESMA předloží tyto návrhy regulačních norem Komisi do [PO: vložte prosím datum 12 měsíců po vstupu nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 62

Záruka pro akcionáře, věřitele a členy clearingového systému a klienty členů clearingového systému

Pokud v souladu s oceněním provedeným podle článku 61 utrpěl jakýkoliv akcionář, věřitel , člen clearingového systému nebo klient člena clearingového systému větší ztrátu, než kterou by utrpěl, pokud by orgán příslušný k řešení krize neučinil opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně a namísto toho by podléhali případným nevyrovnaným závazkům podle ozdravného plánu ústřední protistrany nebo jiných ujednání v jejích provozních předpisech či při likvidaci ústřední protistrany v běžném úpadkovém řízení, takový akcionář, věřitel nebo účastník clearingového systému bude mít nárok na vyplacení rozdílu.

Článek 62a

Vrácení plateb

Orgán příslušný k řešení krize získá zpět veškeré přiměřené výdaje vynaložené v souvislosti s platbami podle článku 62 některým z těchto způsobů:

a)

od ústřední protistrany v režimu řešení krize, jakožto přednostní věřitel;

b)

z úhrady prodeje podniku kupujícím, kde byl použit tento nástroj;

c)

z výtěžku zrušení překlenovací ústřední protistrany jakožto přednostní věřitel;

d)

od kteréhokoliv člena clearingového systému v takovém rozsahu, aby žádnému členovi clearingového systému nevznikly větší ztráty, než by mu byly vznikly, kdyby orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně a tito členové by byli místo toho vystaveni případným nevyrovnaným závazkům podle ozdravného plánu ústřední protistrany nebo jiných ujednání v jejích provozních předpisech či při likvidaci ústřední protistrany v běžném úpadkovém řízení.

Článek 63

Záruky pro protistrany u částečných převodů

Ochrany podle článků 64, 65 a 66 se použijí v následujících případech:

a)

pokud orgán příslušný k řešení krize převede některá, ale ne všechna aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize, nebo překlenovací ústřední protistrany, na kupujícího;

b)

pokud orgán příslušný k řešení krize vykonává pravomoci uvedené v čl. 49 odst. 1 písm. g).

Článek 64

Ochrana dohod o finančním zajištění, vzájemném započtení a nettingových dohod

Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby použití nástroje k řešení krize nemělo za následek převod některých, ale ne všech, práv a závazků na základě dohod o finančním zajištění s převedením vlastnického práva, dohod o vzájemném započtení nebo nettingových dohod mezi ústřední protistranou v režimu řešení krize a ostatními stranami dohod, nebo při úpravě nebo zrušení práv a závazků v rámci těchto dohod s využitím doplňkových pravomocí.

Dohody uvedené v prvním odstavci zahrnují zejména jakoukoli dohodu, podle které mají účastníci nárok na započtení nebo netting těchto práv a závazků.

Článek 65

Ochrana dohod o zajištění

Aniž je dotčeno použití nástrojů k alokaci pozic podle článku 29, orgán příslušný k řešení krize zajistí, že použití nástroje k řešení krize nepovede k žádnému z následujících případů, s ohledem na dohody o zajištění mezi ústřední protistranou v režimu řešení krize a ostatními stranami těchto dohod:

a)

převodu aktiv, kterými je závazek zajištěn, s výjimkou případu, kdy je rovněž převeden uvedený závazek a výnos ze zajištění;

b)

převodu zajištěného závazku, s výjimkou případu, kdy je rovněž převeden výnos ze zajištění;

c)

převodu uvedeného výnosu ze zajištění, s výjimkou případu, kdy je rovněž převeden zajištěný závazek;

d)

změně nebo ukončení dohody o zajištění využitím doplňkových pravomocí, pokud by závazek v důsledku takové změny nebo ukončení přestal být zajištěn.

Článek 66

Ochrana mechanismů strukturovaného financování a krytých dluhopisů

Orgán příslušný k řešení krize zajistí, že použití nástroje k řešení krize nepovede k žádnému z následujících případů s ohledem na mechanismy strukturovaného financování, včetně krytých dluhopisů:

a)

převodu některých, avšak nikoli všech aktiv, práv a závazků, jež představují nebo tvoří část mechanismu strukturovaného financování, jehož stranou je řešená ústřední protistrana ;

b)

ukončení nebo změně aktiv, práv a závazků, jež představují nebo tvoří část mechanismu strukturovaného financování, jehož stranou je řešená ústřední protistrana , prostřednictvím doplňkových pravomocí.

Pro účely prvního pododstavce mechanismy strukturovaného financování zahrnují sekuritizaci a nástroje používané pro účely zajištění, které tvoří nedílnou součást krycího portfolia a které jsou podle vnitrostátního práva zajištěny podobným způsobem jako kryté dluhopisy, jejichž součástí je poskytnutí a držení zajištění stranou uvedeného ujednání nebo svěřenským správcem, zmocněncem či jinou jmenovanou osobou.

Článek 67

Částečné převody: ochrana obchodních, clearingových a vypořádacích systémů

1.   Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby použitím nástroje k řešení krize nebylo dotčeno fungování systémů a pravidel systémů, na něž se vztahuje směrnice 98/26/ES, pokud orgán příslušný k řešení krize:

a)

převede některá, ale nikoli všechna, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize na kupujícího;

b)

zruší nebo změní podmínky smlouvy, jejíž stranou je ústřední protistrana v režimu řešení krize, nebo nahradí kupujícího nebo překlenovací ústřední protistranu jako stranu.

2.   Pro účely odstavce 1 zajistí orgán příslušný k řešení krize, aby použití nástrojů k řešení krize nevedlo k některému z následujících výsledků:

a)

zrušení příkazu k převodu v souladu s článkem 5 směrnice č. 98/26/ES;

b)

ovlivnění vymahatelnosti příkazů k převodu a vzájemného započtení podle požadavků článků 3 a 5 směrnice č. 98/26/ES;

c)

ovlivnění využívání finančních prostředků, cenných papírů nebo úvěrových produktů podle požadavků článku 4 směrnice č. 98/26/ES;

d)

ovlivnění ochrany zajištění bezpečnosti, jak vyžaduje článek 9 směrnice č. 98/26/ES.

KAPITOLA VI

Procesní povinnosti

Článek 68

Oznamovací povinnost

1.   Ústřední protistrana uvědomí příslušný orgán, pokud se domnívá, že selhává nebo pravděpodobně selže, jak je uvedeno v čl. 22 odst. 2.

2.   Příslušný orgán uvědomí orgán příslušný k řešení krize o jakýchkoli oznámeních obdržených podle odstavce 1 a o jakémkoliv ozdravení nebo jiných opatřeních v souladu s kapitolou IV, jejichž přijetí příslušný orgán po ústřední protistraně požaduje.

Příslušný orgán uvědomí orgán příslušný k řešení krize o jakékoliv mimořádné situaci uvedené v článku 24 nařízení (EU) č. 648/2012 spojené s ústřední protistranou a o každém oznámení přijatém v souladu s článkem 48 uvedeného nařízení.

3.   Pokud příslušný orgán nebo orgán příslušný k řízení krize zjistí, že jsou podmínky uvedené v čl. 22 odst. 1 písm. a) a b) splněny ve vztahu k ústřední protistraně, oznámí to včas těmto orgánům:

a)

příslušnému orgánu nebo orgánu příslušného k řešení krize pro tuto ústřední protistranu;

b)

příslušnému orgánu pro mateřský podnik ústřední protistrany;

ba)

kolegiu orgánů dohledu nad touto ústřední protistranou;

bb)

kolegiu k řešení krize dané ústřední protistrany;

c)

centrální bance;

d)

příslušnému ministerstvu;

e)

ESRB a určenému vnitrostátnímu makroobezřetnostnímu orgánu.

Článek 69

Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize

1.   Po oznámení od příslušného orgánu podle čl. 68 odst. 3 určí orgán příslušný k řešení krize, zda je potřeba nějaké opatření k řešení krize.

2.   Rozhodnutí, zda učinit opatření k řešení krize, či ne ve vztahu k ústřední protistraně, musí obsahovat následující informace:

a)

posouzení orgánu příslušného k řešení krize, zda ústřední protistrana splňuje podmínky pro řešení krize;

b)

jakékoliv opatření, které orgán příslušný k řešení krize hodlá podniknout, včetně rozhodnutí o podání žádosti o likvidaci, jmenování správce nebo jiného opatření v rámci platného běžného úpadkového řízení nebo, podle čl. 27 odst. 1 písm. e), podle vnitrostátního práva.

Článek 70

Procesní povinnosti orgánů příslušných k řešení krize

1.   Co možná nejdříve po učinění opatření k řešení krize uvědomí orgán příslušný k řešení krize všechny následující:

a)

ústřední protistranu v režimu řešení krize;

b)

kolegium k řešení krize;

c)

určený vnitrostátní makroobezřetnostní orgán a ESRB;

d)

Komisi, Evropskou centrální banku a EIOPA;

e)

provozovatele systémů, na něž se vztahuje směrnice 98/26/ES, kterých se ústřední protistrana v režimu řešení krize účastní.

2.   Oznámení podle odstavce 1 musí zahrnovat kopii jakéhokoli příkazu nebo nástroje, jimiž je prováděno příslušné opatření, a uvádět datum nabytí účinnosti opatření k řešení krize.

Oznámení kolegiu k řešení krize podle odst. 1 písm. b) rovněž uvede, zda se opatření k řešení krize odchyluje od plánu řešení krize, a poskytne důvody pro každou takovou odchylku.

3.   Kopie příkazu nebo nástroje, kterými se přijímá opatření k řešení krize, nebo oznámení shrnující účinky opatření k řešení krize a případné podmínky a dobu pozastavení nebo omezení podle článků 55, 56 a 57 budou zveřejněny všemi těmito prostředky:

a)

internetové stránky orgánu příslušného k řešení krize;

b)

internetové stránky příslušného orgánu, pokud se liší od orgánu příslušného k řešení krize, a na internetových stránkách ESMA;

c)

internetové stránky ústřední protistrany v režimu řešení krize;

d)

pokud jsou nástroje vlastnického práva nebo dluhové nástroje ústřední protistrany v režimu řešení krize přijaty k obchodování na regulovaném trhu, prostředky užívané ke zveřejnění regulovaných informací o ústřední protistraně v režimu řešení krize v souladu s čl. 21 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (15) 2004/109/ES.

4.   Pokud nástroje vlastnického práva nebo dluhové nástroje nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, zajistí orgán příslušný k řešení krize, aby byly dokumenty dokládající příkaz uvedený v odstavci 3 zaslány držitelům nástrojů vlastnického práva a věřitelům ústřední protistrany v režimu řešení krize, kteří jsou známi na základě rejstříků nebo databází ústřední protistrany v režimu řešení krize, jež jsou dostupné orgánu příslušnému k řešení krize.

Článek 71

Důvěrnost informací

1.   Požadavky služebního tajemství jsou vázány následující osoby:

a)

orgány příslušné k řešení krize;

b)

příslušné orgány, ESMA a EBA;

c)

příslušná ministerstva;

d)

zvláštní správci nebo dočasní správci jmenovaní podle tohoto nařízení;

e)

potenciální nabyvatelé oslovení příslušnými orgány nebo vyzvaní orgány příslušnými k řešení krize, bez ohledu na to, zda k uvedenému oslovení nebo výzvě došlo v rámci přípravy pro použití nástroje prodeje obchodních činností, a bez ohledu na to, zda oslovení vyústilo v akvizici;

f)

auditoři, účetní, právní a odborní poradci, odhadci a jiní odborníci, které si přímo či nepřímo najmou orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány, příslušná ministerstva nebo potenciální nabyvatelé uvedení v písmenu e);

g)

centrální banky a ostatní orgány zapojené do procesu řešení krize;

h)

překlenovací ústřední protistrana:

i)

jakékoli jiné osoby, které přímo či nepřímo, dlouhodobě nebo příležitostně poskytují nebo poskytovaly služby osobám uvedeným v písmenech a) až k);

j)

vrcholné vedení, členové rady ústřední protistrany a zaměstnanci orgánů nebo subjektů uvedených v písmenech a) až k) před, během a po jejich jmenování;

k)

všichni ostatní členové kolegia k řešení krize neuvedení v písmenech a), b), c) a g).

2.   Aby se zajistilo dodržování požadavků na důvěrnost stanovených v odstavcích 1 a 3, zajistí osoby uvedené v písmenech a), b), c), g), h) a k) odstavce 1, aby existovala interní pravidla, včetně pravidel o zabezpečení důvěrnosti informací mezi osobami přímo zapojenými do procesu řešení krize.

3.   Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí důvěrné informace, které získají během své profesní činnosti nebo od příslušného orgánu nebo orgánu příslušného k řešení krize v souvislosti se svými úkoly podle tohoto nařízení, poskytnout žádné osobě ani orgánu, s výjimkou informací podaných v rámci plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení či v souhrnné nebo agregované formě, z níž nelze identifikovat jednotlivé ústřední protistrany, nebo s výslovným a předchozím souhlasem orgánu nebo ústřední protistrany, které dané informace poskytly.

Před zveřejněním jakéhokoliv druhu informací posoudí osoby uvedené v odstavci 1 dopady, které by poskytnutí těchto informací mohlo mít na veřejný zájem, pokud jde o finanční, měnovou a hospodářskou politiku, na obchodní zájmy fyzických a právnických osob a na účel kontrol, na vyšetřování a na audity.

Postup kontroly dopadů poskytování informací zahrne konkrétní posouzení dopadů jakéhokoli sdělení obsahu a podrobností ozdravných plánů a plánů řešení krize podle článků 9 a 13 a výsledku jakéhokoli posouzení provedeného podle článků 10 a 16.

Pokud jakákoli osoba nebo subjekt uvedený v odstavci 1 poruší tento článek, nese občanskoprávní odpovědnost v souladu s vnitrostátním právem.

4.   Odchylně od odstavce 3 si osoby uvedené v odstavci 1 mohou vyměňovat důvěrné informace s kýmkoli z následujících za předpokladu, že existují dohody o utajení pro účely této výměny:

a)

s jakoukoliv osobou, pokud je to nezbytné pro účely plánování nebo provádění opatření k řešení krize;

b)

s parlamentními vyšetřovacími výbory v jejich členském státu, účetními dvory v jejich členském státu a jinými subjekty pověřenými šetřením v jejich členském státu;

c)

s vnitrostátními orgány odpovědnými za dozor nad platebními systémy, orgány odpovědnými za běžné úpadkové řízení, orgány příslušnými k dohledu nad jinými subjekty finančního sektoru, orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy a pojišťovnami a inspektory jednajícími jejich jménem, orgány odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech používáním makroobezřetnostních pravidel, orgány odpovědnými za ochranu stability finančního systému a s osobami provádějícími povinný audit účtů.

5.   Tento článek nebrání:

a)

zaměstnancům a odborníkům orgánů nebo subjektů uvedených v písmenech a) až g) a v písmenu k) odstavce 1, aby mezi sebou sdíleli informace v rámci orgánu nebo subjektu;

b)

orgánům příslušným k řešení krize a příslušným orgánům, včetně jejich zaměstnanců a odborníků, ve sdílení informací mezi sebou a s ostatními orgány příslušnými k řešení krize v Unii, jinými příslušnými orgány v Unii, příslušnými ministerstvy, centrálními bankami, orgány odpovědnými za běžné úpadkové řízení, orgány odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech používáním makroobezřetnostních pravidel, osobami provádějícími povinný audit účtů, orgánem EBA nebo, podle článku 78, orgány třetích zemí vykonávajícími úkoly odpovídající úkolům orgánů příslušných k řešení krize, nebo pod podmínkou přísných požadavků na důvěrnost, potenciálnímu nabyvateli pro účely plánování nebo provádění opatření k řešení krize.

6.   Tímto článkem není dotčeno vnitrostátní právo upravující poskytování informací pro účely soudních řízení v trestních nebo občanskoprávních věcech.

KAPITOLA VII

Právo na soudní přezkum a vyloučení jiných opatření

Článek 72

Soudní povolení ex ante a práva na soudní přezkum

1.   ▌

2.   Všechny osoby ovlivněné rozhodnutím přijmout opatření k prevenci krize nebo rozhodnutí vykonávat jakoukoliv pravomoc, jinou než opatření k řešení krize, mají právo podat návrh na soudní přezkum tohoto rozhodnutí.

3.   Všechny osoby ovlivněné rozhodnutím učinit opatření k řešení krize mají právo podat návrh na soudní přezkum tohoto rozhodnutí.

4.   Právo podat návrh na soudní přezkum podle odstavce 3 podléhá těmto podmínkám:

a)

rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize je okamžitě vymahatelné a vyplývá z něj vyvratitelná právní domněnka, že by odklad jeho výkonu byl proti veřejnému zájmu;

b)

postup týkající se návrhu na soudní přezkum musí být urychlený;

c)

soud použije ekonomické posouzení skutkového stavu prováděné orgánem příslušným k řešení krize jako základ pro své vlastní hodnocení.

4a.     Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize přijmout opatření k řešení krize, opatření k předcházení krizím nebo rozhodnutí o výkonu jakékoli pravomoci jiné než opatření k řešení krize se zruší z věcných důvodů pouze v případě, že bylo v době přijetí rozhodnutí s ohledem na tehdy okamžitě dostupné informace svévolné a nepřiměřené.

4b.     Podání návrhu na soudní přezkum nemá automatický odkladný účinek na napadené rozhodnutí.

5.   Pokud je to nezbytné k ochraně zájmů třetích osob jednajících v dobré víře, které nabyly nástroje vlastnického práva, aktiva, práva, povinnosti či závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize v důsledku použití opatření k řešení krize, se zrušení rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize nedotýká žádných následných správních aktů nebo transakcí uzavřených dotčeným orgánem příslušným k řešení krize, která byla založena na zrušeném rozhodnutí.

Pro účely prvního pododstavce budou nápravná opatření, která má k dispozici žadatel, pokud je rozhodnutí orgánu příslušným k řešení krize zrušeno, omezena na náhradu škody vzniklé v důsledku tohoto rozhodnutí.

Článek 73

Omezení jiných řízení

1.   Běžné úpadkové řízení nesmí být zahájeno ve vztahu k ústřední protistraně s výjimkou podnětu orgánu příslušného k řešení krize nebo s jeho souhlasem v souladu s odstavcem 3.

2.   Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení musí být neprodleně informovány o každé žádosti o zahájení běžných úpadkových řízení ve vztahu k CCP, a to bez ohledu na to, zda je CCP v režimu řešení krize nebo bylo rozhodnutí zveřejněno v souladu s čl. 70 odst. 3.

3.   Orgány odpovědné za běžné úpadkové řízení mohou toto řízení zahájit pouze poté, co je orgán příslušný k řešení krize uvědomil o svém rozhodnutí nepřijmout žádné opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně nebo pokud nebylo obdrženo žádné oznámení ve lhůtě sedmi dnů od oznámení uvedeného v odstavci 2.

Pokud je to nezbytné pro efektivní využívání nástrojů k řešení krize a pravomocí, mohou orgány příslušné k řešení krize požádat soud, aby uplatnil pozastavení na přiměřenou dobu v souladu se sledovaným cílem na jakékoliv soudní řízení nebo řízení, ve kterém ústřední protistrana v režimu řešení krize je nebo se může stát stranou.

HLAVA VI

VZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 74

Dohody se třetími zeměmi

1.   V souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU může Komise předložit Radě doporučení na sjednání dohod s jednou nebo více třetími zeměmi o způsobech spolupráce mezi orgány příslušnými k řešení krize a relevantními orgány třetích zemí souvisejících s plánováním ozdravných postupů a řešení krize ve vztahu k ústředním protistranám a ústředním protistranám ze třetích zemí v těchto situacích:

a)

pokud ústřední protistrana ze třetí země poskytuje služby nebo má pobočky v jednom nebo více členských státech;

b)

pokud ústřední protistrana se sídlem v členském státě poskytuje služby nebo má jednu nebo více poboček ve třetí zemi;

ba)

pokud je významný počet členů clearingového systému ústřední protistrany usazen v této třetí zemi;

bb)

pokud má ústřední protistrana ze třetí země významný počet členů clearingového systému, kteří jsou usazeni v Unii.

2.   Dohody uvedené v odstavci 1 usilují zejména o ustavení postupů a ujednání v rámci spolupráce při provádění úkolů a výkonu pravomocí uvedených v článku 77, včetně výměny informací nezbytné k těmto účelům.

Článek 75

Uznání a vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize

1.   Tento článek se použije na postupy třetích zemí k řešení krize, pokud a dokud nevstoupí v platnost mezinárodní dohoda podle čl. 74 odst. 1 s dotyčnou třetí zemí. Použije se i poté, co mezinárodní dohoda podle čl. 74 odst. 1 s příslušnou třetí zemí vstoupí v platnost, v té míře, ve které není uznávání a vymáhání postupů třetích zemí v uvedené dohodě upraveno.

2.   Příslušné vnitrostátní orgány uznají řízení ze třetích zemí k řešení krize v souvislosti s ústřední protistranou ze třetí země v jakémkoli z těchto případů:

a)

ústřední protistrana ze třetí země poskytuje služby nebo má dceřiné společnosti se sídlem v jednom nebo více členských státech;

b)

ústřední protistrana ze třetí země má aktiva, práva, povinnosti a závazky nacházející se v jednom nebo více členských státech nebo se řídí právem těchto členských států.

Příslušné vnitrostátní orgány zajistí vymáhání uznaných řízení třetích zemí k řešení krize v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy.

3.   Příslušné vnitrostátní orgány musí mít přinejmenším pravomoc provést následující:

a)

vykonávat pravomoci k řešení krize, pokud jde o:

i)

aktiva ústřední protistrany ze třetí země, jež se nacházejí v jejich členském státu, nebo jež se řídí právem jejich členského státu;

ii)

práva nebo závazky ústřední protistrany ze třetí země, pokud jsou zaúčtovány v jejich členském státě, pokud se řídí právem jejich členského státu nebo pokud jsou nároky týkající se těchto práv a závazků vymahatelné v jejich členském státě;

b)

provést, nebo požadovat po jiné osobě, aby provedla, převod nástrojů vlastnického práva v dceřiné společnosti se sídlem v určujícím členském státě;

c)

vykonat pravomoci uvedené v článcích 55, 56 a 57 ve vztahu k právům jakékoli strany smlouvy se subjektem podle odstavce 2 tohoto článku, pokud jsou tyto pravomoci nezbytné k vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize;

d)

učinit nevymahatelným jakékoli právo ukončit, likvidovat nebo urychlit smlouvy, které uzavřely, nebo postihnout smluvní práva, která mají subjekty uvedené v odstavci 2 a jiné subjekty skupiny, pokud toto právo vzniká na základě opatření k řešení krize přijatého ve vztahu k ústřední protistraně ze třetí země, ať už přímo orgánem třetí země příslušným k řešení krize, nebo jinak podle právních nebo regulatorních požadavků týkajících se mechanismů k řešení krize v uvedené zemi, za předpokladu, že jsou nadále plněny podstatné povinnosti podle smlouvy, včetně povinnosti platby a plnění, jakož i poskytování zajištění.

4.   Uznáním a vymáháním postupů třetích zemí k řešení krize nejsou dotčena žádná běžná úpadková řízení podle použitelného vnitrostátního práva.

Článek 76

Právo zamítnout uznání nebo vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize

Odchylně od čl. 75 odst. 2 příslušné vnitrostátní orgány mohou odmítnout uznat nebo vymáhat řízení třetí země k řešení krize v jakémkoli z následujících případů:

a)

postupy třetí země k řešení krize by měly nepříznivé dopady na finanční stabilitu jejich členského státu;

b)

věřitelům nebo členům clearingového systému nebo klientům těchto členů clearingového systému nacházejícím se ve svém členském státu by se podle vnitrostátních postupů třetích zemí k řešení krize nedostalo stejného zacházení jako věřitelům nebo členům clearingového systému nebo klientům těchto členů clearingového systému z třetí země s podobnými zákonnými právy;

c)

uznání nebo vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize by mělo pro jejich členský stát závažné fiskální důsledky;

d)

uznání nebo vymáhání by byly v rozporu s vnitrostátním právem.

Článek 77

Spolupráce s orgány třetích zemí

1.   Tento článek se použije na spolupráci se třetí zemí, pokud a dokud nevstoupí v platnost mezinárodní dohoda s ní uvedená v čl. 74 odst. 1. Použije se i poté, co mezinárodní dohoda podle čl. 74 odst. 1 s příslušnou třetí zemí vstoupí v platnost, v té míře, ve které není předmět tohoto článku v uvedené dohodě upraven.

2.   Příslušné orgány nebo orgány příslušné k řešení krize případně uzavřou dohody o spolupráci s těmito příslušnými orgány třetích zemí, přičemž vezmou v úvahu stávající dohody o spolupráci ustavené podle čl. 25 odst. 7 nařízení (EU) č. 648/2012:

a)

pokud ústřední protistrana ze třetí země poskytuje služby nebo má pobočky v jednom nebo více členských státech, příslušné orgány třetí země, kde má ústřední protistrana sídlo;

b)

pokud ústřední protistrana poskytuje služby nebo má jednu nebo více dceřiných společností ve třetích zemích, příslušné orgány třetích zemí, kde jsou tyto služby poskytované, nebo tam, kde mají dceřiné společnosti sídlo.

3.   Dohody o spolupráci uvedené v odstavci 2 stanoví postupy a ujednání mezi zúčastněnými orgány pro sdílení informací nezbytných pro provádění následujících úkolů a pro výkon následujících pravomocí a pro jejich spolupráci při uvedených činnostech, pokud jde o ústřední protistrany uvedené v odst. 2 písm. a) až d) nebo skupiny, jež takové ústřední protistrany zahrnují:

a)

vypracování plánů řešení krize v souladu s článkem 13 a podobnými požadavky podle práva relevantních třetích zemí;

b)

posouzení možnosti obnovit platební schopnost takových institucí a skupin v souladu s článkem 16 a podobnými požadavky podle práva relevantních třetích zemí;

c)

použití pravomocí k řešení nebo odstranění překážek pro možnost obnovení platební schopnosti podle článku 17 a případných podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí;

d)

použití opatření včasného zásahu podle článku 19 a podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí;

e)

použití nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí k řešení krize a podobných pravomocí svěřených relevantním orgánům třetí země.

4.   Ujednání o spolupráci uzavřená mezi orgány příslušnými k řešení krize a příslušnými orgány v členských státech a třetích zemích podle odstavce 2 mohou obsahovat ustanovení týkající se těchto záležitostí:

a)

výměny informací nezbytných pro vypracování a vedení plánů k řešení krize;

b)

konzultace a spolupráce při vypracování plánů řešení krize, včetně zásad pro výkon pravomocí podle článku 75 a podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí;

c)

výměny informací nezbytných pro použití nástrojů k řešení krize a pro výkon pravomocí k řešení krize a podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí;

d)

včasného varování nebo včasné konzultace stran ujednání o spolupráci před přijetím jakéhokoli významného opatření podle tohoto nařízení nebo relevantního práva třetí země, jímž by byla dotčena ústřední protistrana nebo skupina, které se ujednání týká;

e)

koordinace komunikace s veřejností v případě společných opatření k řešení krize;

f)

postupů a ujednání pro výměnu informací a spolupráci podle písmen a) až e), případně včetně ustavení a fungování skupin krizového řízení.

V zájmu zajištění společného, jednotného a důsledného uplatňování odstavce 3 ESMA vydá pokyny o druzích a obsahu ustanovení uvedených v odstavci 4 do [PO: vložte prosím datum odpovídající 18 měsícům od vstupu nařízení v platnost].

5.   Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány oznámí ESMA veškeré dohody o spolupráci, které podle tohoto článku uzavřely.

Článek 78

Výměna důvěrných informací

1.   Orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány, příslušná ministerstva a případně další relevantní vnitrostátní orgány si budou vyměňovat důvěrné informace, včetně ozdravných plánů, s relevantními orgány třetích zemí pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

uvedené orgány třetích zemí podléhají požadavkům na služební tajemství a souvisejícím normám, jež jsou podle názoru všech dotčených orgánů považovány alespoň za rovnocenné požadavkům uloženým podle článku 71;

b)

tyto informace jsou nezbytné k tomu, aby relevantní orgány třetích zemí vykonávaly své funkce podle vnitrostátního práva, jež jsou srovnatelné s funkcemi podle tohoto nařízení, a nejsou používány k jakýmkoli jiným účelům.

2.   Pokud se výměna informací týká osobních údajů, řídí se nakládání s těmito osobními údaji a jejich předávání orgánům třetích zemí platným právem Unie a vnitrostátním právem v oblasti ochrany údajů.

3.   Pokud důvěrné informace pocházejí z jiného členského státu, mohou orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány a příslušná ministerstva sdělit uvedené informace relevantním orgánům třetích zemí pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

relevantní orgán členského státu, odkud informace pocházejí, souhlasí s jejich sdělením;

b)

informace se sdělují pouze pro účely povolené orgánem uvedeným v písmenu a).

4.   Pro účely tohoto článku se za důvěrné informace považují informace, jež podléhají požadavkům na důvěrnost podle práva Unie.

Článek 78a

Správní sankce a jiná správní opatření

1.     Aniž je dotčeno právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy pravidla pro správní sankce a jiná správní opatření, která se použijí v případě porušení ustanovení tohoto nařízení, a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Pokud se členské státy rozhodnou, že nestanoví pravidla pro správní sankce za porušení předpisů, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo, sdělí Komisi příslušná trestněprávní ustanovení. Správní sankce a jiná správní opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.     Členské státy zajistí, aby v případech, kdy ústředním protistranám, členům clearingového systému ústředních protistran nebo mateřským podnikům vznikají povinnosti uvedené v odstavci 1, mohly být v případě porušení předpisů, s výhradou podmínek stanovených vnitrostátním právem, uloženy správní sankce členům rady ústřední protistrany a dalším fyzickým osobám odpovědným podle vnitrostátního práva za toto porušení.

3.     Pravomoc ukládat správní sankce stanovené v tomto nařízení má být v závislosti na druhu porušení předpisů svěřena orgánům příslušným k řešení krize nebo, nejde-li o tentýž orgán, příslušným orgánům. Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány musí mít veškeré pravomoci ke shromažďování informací a k šetření, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů. Při výkonu pravomoci ukládat sankce orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní sankce či jiná správní opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.

4.     Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány vykonávají své správní pravomoci ukládat sankce v souladu s tímto nařízením a vnitrostátním právem kterýmkoli z těchto způsobů:

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány;

c)

na svou odpovědnost přenesením pravomocí na takové orgány;

d)

prostřednictvím dožádání u příslušných soudních orgánů.

Článek 78b

Zvláštní ustanovení

1.     Členské státy zajistí, aby jejich právní a správní předpisy stanovily sankce a jiná správní opatření, přinejmenším pokud jde o tyto situace:

a)

nejsou sestaveny, dodrženy nebo aktualizovány ozdravné plány, čímž je porušen článek 9;

b)

nebyly poskytnuty všechny informace nezbytné pro vypracování plánů řešení krize, čímž byl porušen článek 14;

c)

rada ústřední protistrany neoznámila příslušnému orgánu, že ústřední protistrana je v úpadku nebo je u ní úpadek pravděpodobný, čímž porušila ustanovení čl. 68 odst. 1.

2.     Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odstavci 1 zahrnovaly správní sankce a jiná správní opatření, jež lze uložit, přinejmenším:

a)

veřejné oznámení, které uvádí odpovědnou fyzickou osobu, instituci, mateřský podnik v Unii, ústřední protistranu nebo jinou právnickou osobu a povahu daného porušení předpisů;

b)

příkaz, aby odpovědná fyzická nebo právnická osoba upustila od daného chování a vyvarovala se jeho opakování;

c)

dočasný zákaz výkonu funkcí v ústředních protistranách pro kteréhokoliv člena vrcholového vedení ústřední protistrany nebo kteroukoliv jinou fyzickou osobu, která byla shledána odpovědnou;

d)

v případě právnických osob správní pokuty až do výše 10 % celkového ročního čistého obratu této právnické osoby v předchozím hospodářském roce. Je-li právnická osoba dceřiným podnikem mateřského podniku, je příslušným obratem obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky daného mateřského podniku v předchozím hospodářském roce;

e)

v případě fyzické osoby správní pokuty ve výši až do 5 000 000 EUR nebo v členských státech, kde euro není úřední měnou, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně ke dni [datum vstupu tohoto nařízení v platnost];

f)

správní pokuty ve výši až dvojnásobku výše výhody získané z porušení předpisů, lze-li výši této výhody zjistit.

Článek 78c

Zveřejňování správních sankcí

1.     Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány na svých úředních internetových stránkách zveřejnily alespoň veškeré správní sankce, proti nimž nebylo podáno odvolání nebo proti nimž bylo právo na odvolání vyčerpáno a které uložily za porušení ustanovení tohoto nařízení. Tyto sankce se zveřejní bez zbytečného odkladu poté, co byla fyzická nebo právnická osoba o těchto sankcích informována, včetně informací o druhu a povaze porušení předpisů a totožnosti fyzických nebo právnických osob, jimž byly sankce uloženy.

Pokud členské státy povolí zveřejnění sankcí, proti nimž bylo podáno odvolání, zveřejní orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány bez zbytečného odkladu na svých úředních internetových stránkách informace o stavu odvolacího řízení a jeho výsledku.

2.     Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány zveřejní jimi uložené sankce bez uvedení totožnosti a způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, v každém z těchto případů:

a)

je-li sankce uložena fyzické osobě a povinné předchozí posouzení přiměřenosti zveřejnění osobních údajů ukázalo, že takové zveřejnění je nepřiměřené;

b)

pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování;

c)

pokud by zveřejnění, lze-li to zjistit, způsobilo zúčastněným ústředním protistranám nebo fyzickým osobám nepřiměřenou škodu.

Alternativně může být v těchto případech zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud lze předpokládat, že důvody pro anonymní zveřejnění po jejím uplynutí pominou.

3.     Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění v souladu s tímto článkem zůstalo na jejich úředních internetových stránkách po dobu nejméně pěti let. Osobní údaje, jež taková uveřejněná informace obsahuje, se na úředních internetových stránkách orgánu příslušného k řešení krize nebo příslušného orgánu ponechají pouze po dobu, která je nezbytně nutná podle příslušných pravidel pro ochranu údajů.

4.     ESMA předloží do … [PO: vložte datum: 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komisi zprávu o zveřejňování sankcí členskými státy bez uvedení totožnosti, jak je stanoveno v odstavci 2, za nedodržování ustanovení tohoto nařízení, a zejména o tom, zda v tomto směru existují mezi členskými státy významné rozdíly. Zpráva se bude také zabývat veškerými významnými rozdíly, pokud jde o dobu, po niž jsou sankce zveřejňovány podle vnitrostátního práva členských států v oblasti zveřejňování sankcí.

Článek 78d

Centrální databáze vedená orgánem ESMA

1.     S výhradou požadavků profesního tajemství uvedených v článku 71 informují orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány orgán ESMA o všech správních sankcích, které uložily podle článku 78a za porušení ustanovení stanovených v tomto článku, jakož i o odvolacím řízení proti těmto sankcím a jeho výsledku.

2.     Orgán ESMA vede centrální databázi sankcí, které mu byly nahlášeny, výhradně pro účely výměny informací mezi orgány příslušnými k řešení krize a tato databáze je přístupná pouze orgánům příslušným k řešení krize a je aktualizována na základě informací jimi poskytnutých.

3.     Orgán ESMA vede centrální databázi sankcí, které mu byly nahlášeny, výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány a tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a je aktualizována na základě informací jimi poskytnutých.

4.     ESMA provozuje internetové stránky s odkazy na sankce zveřejněné jednotlivými orgány příslušnými k řešení krize a jednotlivými příslušnými orgány podle článku 78c a uvede, po jakou dobu jednotlivé členské státy sankce zveřejňují.

Článek 78e

Účinné uplatňování sankcí a výkon pravomoci příslušných orgánů a orgánů příslušných k řešení krize ukládat sankce

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zohlednily při určování druhu správních sankcí a jiných správních opatření a výše správních pokut všechny relevantní okolnosti, v případě potřeby včetně:

a)

závažnosti a délky trvání daného porušení předpisů;

b)

stupně odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

c)

finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby, kterou například udává celkový obrat odpovědné právnické osoby nebo roční příjem odpovědné fyzické osoby;

d)

výše zisku, kterého odpovědná fyzická nebo právnická osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, pokud je lze stanovit;

e)

ztrát třetích stran způsobených porušením předpisů, pokud je lze stanovit;

f)

míry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem a s orgánem příslušným k řešení krize;

(g)

předchozích porušení předpisů ze strany odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

h)

všech případných systémových důsledků porušení předpisů.

HLAVA VII

ZMĚNY NAŘÍZENÍ (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012 A (EU) 2015/2365

Článek 79

Změny nařízení (EU) č. 1095/2010

Nařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:

22)

v článku 4 se v odstavci 3 doplňuje nový bod iv), který zní:

„iv)

s ohledem na nařízení (EU) č. [o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran] orgán příslušný k řešení krize, jak je definován čl. 2 odst. 1 bodě 3 nařízení (EU) č. [o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran].“;

23)

v článku 40 se v odstavci 5 doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely postupu v oblasti působnosti nařízení (EU) [o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran] může člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) případně doprovázet zástupce orgánu příslušného k řešení krize z každého členského státu; tento zástupce nemá hlasovací právo.“.

Článek 80

Změny nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1)

Vkládá se nový článek 6a, který zní:

„Článek 6a

Pozastavení povinnosti clearingu v režimu řešení krize

1.   Pokud ústřední protistrana splňuje podmínky podle článku 22 nařízení (EU) [o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran], orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany určený podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení ▌ může požádat Komisi, aby dočasně pozastavila povinnost clearingu stanovenou v čl. 4 odst. 1 pro určité kategorie OTC derivátů, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

ústřední protistrana v režimu řešení krize má povoleno podle článku 14 provádět clearing pro určité kategorie OTC derivátů, na něž se vztahuje povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1, pro které je požadováno pozastavení;

b)

pozastavení povinnosti clearingu stanovené v článku 4 pro uvedené určité kategorie OTC derivátů je nezbytné, aby se předešlo vážnému ohrožení finanční stability v Unii v souvislosti s řešením krize ústřední protistrany, zejména pokud jsou splněna všechna následující kritéria:

i)

existují nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability;

ii)

opatření je nezbytné pro řešení této hrozby a nebude mít škodlivý účinek na finanční stabilitu – včetně případných procyklických účinků – , který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření;

iia)

nejsou k dispozici žádné alternativní ústřední protistrany, které by nabízely clearingové služby účastníkům clearingového systému ústřední protistrany v řešení krize, nebo členové clearingového systému a klienti nejsou z provozních a technických důvodů schopni dodržet v přiměřeném časovém rámci všechny právní nebo provozní požadavky těchto alternativních ústředních protistran.

Žádost uvedená v prvním pododstavci musí být doložena důkazem, že jsou splněny podmínky stanovené v písmenech a) a b) prvního pododstavce.

Orgán příslušný k řešení krize uvedený v prvním pododstavci oznámí svou odůvodněnou žádost ESMA a ESRB zároveň s tím, že je žádost oznámena Komisi.

2.   ESMA do 24 hodin od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 a po konzultaci s ESRB vydá stanovisko k zamýšlenému pozastavení, přičemž zohlední nutnost, aby se předešlo vážnému ohrožení finanční stability v Unii, cíle řešení krize stanovené v článku 21 nařízení (EU) [o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran] a kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4 a 5 tohoto nařízení.

3.   Stanovisko uvedené v odstavci 2 se nezveřejní.

4.   Komise do 48 hodin od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 a v souladu s odstavcem 6 přijme rozhodnutí o dočasném pozastavení povinnosti clearingu pro určité kategorie OTC derivátů, nebo o zamítnutí požadovaného pozastavení.

5.   Rozhodnutí Komise se sdělí orgánu, který požádal o pozastavení, a ESMA a zveřejní se na internetových stránkách Komise. Pokud se Komise rozhodne pozastavit povinnost clearingu, musí být tato skutečnost zveřejněna ve veřejném rejstříku uvedeném v článku 6.

6.   Komise může rozhodnout o dočasném pozastavení povinnosti clearingu uvedeném v odstavci 1 pro určité kategorie OTC derivátů za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) a b). Při přijímání takového rozhodnutí musí Komise zohlednit stanovisko vydané ESMA podle odstavce 2, cíle řešení krize podle článku 21 nařízení (EU) [o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran], kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4 a 5 týkající se uvedených kategorií OTC derivátů a nutnost pozastavení, aby se předešlo vážnému ohrožení finanční stability.

7.   Pozastavení povinnosti clearingu podle odstavce 4 platí po počáteční období nepřesahující jeden měsíc ode dne vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

8.   Komise může po konzultaci s  orgánem příslušným k řešení krize , orgánem ESMA a ESRB prodloužit pozastavení podle odstavce 7 o jedno nebo více období, jež v souhrnu nepřesahují šest měsíců od konce počátečního období pozastavení, pokud důvody pro pozastavení nadále platí.

9.   Není-li pozastavení prodlouženo do konce počátečního období nebo do konce jakéhokoli následujícího období obnovení, jeho platnost automaticky skončí.

10.   Komise uvědomí ESMA o svém záměru prodloužit pozastavení povinnosti clearingu.

ESMA do 48 hodin od oznámení ze strany Komise o jejím záměru prodloužit pozastavení povinnosti clearingu vydá stanovisko k prodloužení pozastavení, přičemž zohlední nutnost toho, aby se předešlo vážnému ohrožení finanční stability v Unii, cíle řešení krize stanovené v článku 21 nařízení (EU) [o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran] a kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4 a 5 tohoto nařízení.“;

2)

V článku 28 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Výbor pro rizika podává radě rady ke všem opatřením, která mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany, jako jsou významná změna jejího modelu rizik, postupy v případě selhání, kritéria pro přijímání členů clearingového systému, clearing nových kategorií nástrojů nebo outsourcing funkcí. Výbor pro rizika uvědomí radu včas o jakémkoliv novém riziku ovlivňujícím odolnost ústřední protistrany. Rady výboru pro rizika se nevyžadují pro každodenní operace ústřední protistrany. Je třeba vyvíjet náležité úsilí, aby byly s výborem pro rizika konzultovány skutečnosti, které mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany v naléhavých situacích, včetně skutečností týkajících se expozic členů clearingového systému vůči ústřední protistraně a vzájemných závislostí s jinými ústředními protistranami , aniž jsou dotčena omezení výměny informací stanovená v právních předpisech v oblasti hospodářské soutěže .“

3)

V článku 28 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán a výbor pro rizika o každém rozhodnutí, kdy se rada rozhodne neřídit se radou výboru pro rizika, a vysvětlí toto rozhodnutí. Výbor pro rizika nebo kterýkoli člen výboru pro rizika může informovat příslušný orgán o jakýchkoli oblastech, v nichž podle jeho názoru rada výboru pro rizika nebyla dodržena.“;

4)

V článku 38 se vkládá nový odstavec 6, který zní:

„Členové clearingového systému ústřední protistrany jasně informují své stávající i potenciální klienty o konkrétních možných ztrátách nebo jiných nákladech, které mohou nést v důsledku použití procesu řízení selhání ústřední protistrany a opatření týkajících se alokace ztrát stanovených v provozních pravidlech ústřední protistrany , včetně typu náhrady, kterou mohou obdržet, s přihlédnutím k čl. 48 odst. 7 nařízení (EU) č. 648/2012. Klientům musí být poskytnuty dostatečné informace, aby bylo zajištěno, že rozumí ztrátám, k nimž dojde v nejhorším případě, nebo jiným nákladům, kterým by mohli čelit, pokud by ústřední protistrana podstoupila ozdravná opatření.“;

5)

v článku 81 se v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno q), které zní:

„q)

orgánům příslušným k řešení krize určeným podle článku 3 nařízení (EU) [o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran].“.

Článek 81

Změna nařízení (EU) 2015/2365

v článku 12 se v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno n), které zní:

„n)

orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 nařízení (EU) [o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran].“.

HLAVA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 82

Přezkum

Orgán ESMA nejpozději do… [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] nebo i dříve, je-li to vhodné s ohledem na jiné právní předpisy, které byly přijaty, posoudí personální a finanční potřeby vyplývající z toho, že se ujme svých pravomocí a povinností v souladu s tímto nařízením, a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Komise do … [tři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost nebo po přijetí jiných příslušných právních předpisů] přezkoumá toto nařízení a jeho provádění a posoudí účinnost opatření pro řízení za účelem ozdravení a řešení krize ústředních protistran v Unii a podá o  tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

V této zprávě se zejména:

a)

posoudí, zda by zřízení jednotného orgánu příslušného k řešení krize pro ústřední protistrany v Unii bylo přínosné, včasné a v souladu s vývojem struktury dohledu nad ústředními protistranami v Unii a se stupněm integrace takovéto struktury; a

b)

prověří orgány, instituce a jiné subjekty Unie, které by se mohly ujmout povinností jednotného orgánu příslušného k řešení krize pro ústřední protistrany v Unii, a posoudí se jejich vhodnost.

Pokud byl v době vypracovávání této zprávy zřízen jednotný orgán dohledu nad ústředními protistranami v Unii nebo pokud zpráva dospěje k závěru, že struktura dohledu nad ústředními protistranami v Unii je dostatečně integrovaná na to, aby s ní jednotný orgán příslušný k řešení krize ústředních protistran byl v souladu, předloží Komise návrh na změnu tohoto nařízení s cílem vytvořit jednotný orgán příslušný k řešení krize pro ústřední protistrany, případně s cílem pověřit řešením krize ústředních protistran v Unii jakýkoliv vhodný orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie.

Článek 83

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [PO: Vložte prosím datum uvedené v čl. 9 odst. 1 druhém pododstavci směrnice, kterou se mění směrnice 2014/59/EU].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C, , s. .

(2)  Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 28.

(3)  Úř. věst. C 372, 1.11.2017, s. 6.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12. 6. 2014, s. 190).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/6/ES a směrnic Komise č. 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23. 12. 2015, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23. 12. 2015, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27. 6. 2002, s. 43).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17. 11. 2009, s. 32)

(11)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 876/2013 ze dne 28. května 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se kolegií pro ústřední protistrany (Úř. věst. L 244, 13. 9. 2013, s. 19)

(12)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) ze dne 23. 3. 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize, C(2016)1691 konečné [Poznámka pro Úřad pro publikace – prosím uveďte číslo nařízení v přenesené pravomoci]

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (Úř. věst. L 184, 6. 7. 2001, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31. 12. 2004, s. 38).

PŘÍLOHA

ODDÍL A

ODDÍL A POŽADAVKY NA OZDRAVNÉ PLÁNY

1.

Ozdravný plán:

1)

nesmí předpokládat přístup k mimořádné veřejné finanční podpoře ani její obdržení;

2)

zohlední zájmy všech zúčastněných stran, které budou pravděpodobně uvedeným plánem dotčeny;

3)

zajistí, aby členové clearingového systému neměli neomezené expozice vůči ústřední protistraně.

Ústřední protistrana vypracuje odpovídající mechanismy pro zapojení propojených infrastruktur finančního trhu a dalších zúčastněných stran, které by nesly ztráty, jimž by vznikly náklady nebo jež by přispívaly k pokrytí výpadků likvidity v případě, že by ozdravný plán byl prováděn již během sestavování.

ODDÍL B

INFORMACE, JEJICHŽ POSKYTNUTÍ MOHOU ORGÁNY PŘÍSLUŠNÉ K ŘEŠENÍ KRIZE PO ÚSTŘEDNÍCH PROTISTRANÁCH POŽADOVAT ZA ÚČELEM VYPRACOVÁNÍ A AKTUALIZACE PLÁNŮ ŘEŠENÍ KRIZE

Za účelem vypracování a aktualizace plánů řešení krize mohou orgány příslušné k řešení krize požadovat po institucích přinejmenším tyto informace:

1)

podrobný popis organizační struktury ústřední protistrany včetně seznamu všech právnických osob;

2)

označení přímého držitele a procentní podíl práv spojených s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva každé právnické osoby;

3)

umístění, jurisdikce založení, licence a vrcholné vedení každé právnické osoby;

4)

zmapování zásadních operací a hlavních linií podnikání ústřední protistrany, včetně rozvahových údajů v souvislosti s těmito operacemi a liniemi podnikání, formou odkazu na jednotlivé právnické osoby;

5)

podrobný popis složek podnikatelských činností ústřední protistrany a všech jejích právnických osob, v rozčlenění minimálně podle druhu služeb a odpovídajících částek objemů, u nichž byl proveden clearing, otevřených úrokových pozic, počáteční marže, toků variační marže, fondů pro riziko selhání a případných souvisejících práv posouzení nebo jiných opatření k vyřešení krize týkajících se těchto linií podnikání;

6)

údaje o kapitálových a dluhových nástrojích emitovaných ústřední protistranou a jejími právnickými osobami;

7)

identifikaci, od koho ústřední protistrana obdržela kolaterál a v jaké formě (převod vlastnického práva nebo právo ze zajištění) a komu zastavila kolaterál a v jaké formě a osoby, která kolaterál drží, a v obou případech jurisdikce, v níž se kolaterál nachází;

8)

popis podrozvahových expozic ústřední protistrany a jejích právnických osob, včetně zmapování ve vazbě na její zásadní operace a hlavní linie podnikání;

9)

podstatná zajištění (hedges) ústřední protistrany včetně zmapování ve vazbě na právnické osoby;

10)

identifikaci relativních expozic a významnosti členů clearingového systému ústřední protistrany, a rovněž analýzu dopadu selhání hlavních členů clearingového systému na ústřední protistranu;

11)

všechny systémy, v nichž ústřední protistrana realizuje z pohledu četnosti či hodnoty podstatný objem obchodu, včetně zmapování ve vazbě na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;

12)

veškeré platební a zúčtovací systémy nebo systémy vypořádání, jichž je ústřední protistrana přímým či nepřímým členem, včetně zmapování ve vazbě na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;

13)

podrobný výčet a popis klíčových řídících informačních systémů, včetně systémů pro řízení rizik a účetní, finanční a regulatorní výkaznictví, které ústřední protistrana využívá, včetně zmapování ve vazbě na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;

14)

označení vlastníků systémů uvedených v bodě 13, s nimi souvisejících dohod o úrovni služeb a veškerého softwaru a systémů nebo licencí, včetně zmapování ve vazbě na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;

15)

označení a popis právnických osob a propojení mezi nimi a vzájemné závislosti jednotlivých právnických osob, například:

společní či sdílení zaměstnanci, zařízení a systémy;

ujednání týkající se kapitálu, financování či likvidity;

stávající či podmíněné úvěrové expozice;

dohody o vzájemných zárukách, ujednání o vzájemném zajištění, křížová ujednání pro případ neplnění závazku a dohody o vzájemném započtení mezi spřízněnými subjekty;

převody rizik a obchodní ujednání „back-to-back“; dohody o úrovni služeb;

16)

příslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize jednotlivých právnických osob, pokud se liší od orgánů určených podle článku 22 nařízení (EU) č. 648/2012 a podle článku 3 tohoto nařízení;

17)

člen správní rady odpovědný za poskytnutí informací nutných pro přípravu plánu řešení krize ústřední protistrany, a pokud se jedná o jiné osoby, osoby odpovědné za jednotlivé právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;

18)

popis opatření, která ústřední protistrana zavedla s cílem zajistit, aby v případě řešení krize měl orgán příslušný k řešení krize k dispozici veškeré potřebné informace, v rozsahu jím stanoveném, k používání nástrojů a pravomocí k řešení krize;

19)

veškeré smlouvy, které ústřední protistrana a její právnické osoby uzavřely se třetími stranami, jejichž ukončení může být vyvoláno rozhodnutím orgánů použít nástroj k řešení krize, a zda mohou mít důsledky ukončení dopad na použití nástroje k řešení krize;

20)

popis možných zdrojů likvidity, které pomohou při řešení krize;

21)

informace o zatížení aktiv, likvidních aktivech, podrozvahových činnostech, strategiích zajištění (hedging) a účetních postupech.

ODDÍL C

SKUTEČNOSTI, KTERÉ MÁ ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ K ŘEŠENÍ KRIZE POSOUDIT PŘI POSUZOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI ÚSTŘEDNÍ PROTISTRANY K ŘEŠENÍ KRIZE

Při posuzování způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize orgán příslušný k řešení krize zohlední tyto skutečnosti:

22)

do jaké míry je ústřední protistrana schopna zmapovat hlavní linie podnikání a zásadní operace ve vztahu k právnickým osobám;

23)

do jaké míry jsou právní a podnikové struktury sladěny s hlavními liniemi podnikání a zásadními operacemi;

24)

do jaké míry jsou zavedeny mechanismy zajišťující zásadní personální zdroje, infrastrukturu, financování, likviditu a kapitál na podporu a udržení hlavních linií podnikání a zásadních operací;

25)

do jaké míry jsou dohody o poskytování služeb, které ústřední protistrana má, plně vymahatelné v případě řešení krize ústřední protistrany;

26)

do jaké míry je struktura správy a řízení ústřední protistrany vhodná k řízení a zajištění souladu s vnitřními opatřeními ústřední protistrany s ohledem na její dohody o úrovni služeb;

27)

do jaké míry má ústřední protistrana zaveden postup pro přenesení služeb v rámci dohod o úrovni služeb na třetí strany v případě oddělení zásadních funkcí či hlavních linií podnikání;

28)

do jaké míry existují pohotovostní plány a opatření pro zajištění kontinuity přístupu k platebním systémům a systémům vypořádání;

29)

adekvátnost řídicích informačních systémů pro zajištění toho, aby orgány příslušné k řešení krize mohly dostávat přesné a úplné informace o hlavních liniích podnikání a zásadních operacích s cílem usnadnit rychlé rozhodování;

30)

schopnost řídicích informačních systémů vždy poskytovat informace nezbytné pro účinné řešení krize ústřední protistrany, a to i za rychle se měnících podmínek;

31)

do jaké míry ústřední protistrana otestovala své řídicí informační systémy v zátěžových podmínkách definovaných orgánem příslušným k řešení krize;

32)

do jaké míry může ústřední protistrana zajistit kontinuitu svých řídicích informačních systémů pro dotčenou ústřední protistranu i pro novou ústřední protistranu v případě, že zásadní operace a hlavní linie podnikání budou odděleny od ostatních operací a linií podnikání;

33)

v případě, že ústřední protistrana využívá vnitroskupinové záruky nebo je v nich angažována, do jaké míry jsou poskytovány za tržních podmínek a jak jsou systémy řízení rizik související s těmito zárukami spolehlivé;

34)

v případě, že ústřední protistrana využívá transakce „back-to-back“, do jaké míry probíhají za tržních podmínek a jak jsou systémy řízení rizik týkající se těchto transakcí spolehlivé;

35)

do jaké míry zvyšuje využívání případných vnitroskupinových záruk či účetních transakcí „back-to-back“ míru šíření krize v rámci skupiny;

36)

do jaké míry právní struktura ústřední protistrany brání použití nástrojů k řešení krize v důsledku počtu právnických osob, složitosti struktury skupiny či obtíží z hlediska uspořádání linií podnikání ve vazbě na jednotlivé subjekty skupiny;

37)

do jaké míry by řešení krize ústřední protistrany mohlo případně mít negativní dopad na jiné části skupiny;

38)

existenci a spolehlivost dohod o úrovni služeb;

39)

zda orgány třetích zemí mají nástroje k řešení krize, které jsou zapotřebí k tomu, aby podpořily opatření k řešení krize přijatá unijními orgány příslušnými k řešení krize, a prostor pro koordinaci opatření mezi orgány Unie a třetích zemí;

40)

snadnost použití nástrojů k řešení krize tak, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na dostupnost nástrojů a strukturu ústřední protistrany;

41)

případné zvláštní požadavky potřebné pro emitování nových nástrojů vlastnického práva podle čl. 33 odst. 1;

42)

mechanismy a prostředky, které by mohly řešení krize bránit v případech, kdy ústřední protistrana má členy clearingového systému usazené v různých jurisdikcích nebo ujednání o zajištění z různých jurisdikcí;

43)

důvěryhodnost použití nástrojů k řešení krize tak, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na možný dopad na účastníky provádějící clearing, ostatní protistrany a zaměstnance a možná opatření, která mohou učinit orgány třetích zemí;

44)

do jaké míry může být adekvátně vyhodnocen dopad řešení krize ústřední protistrany na finanční systém a na důvěru na finančním trhu;

45)

do jaké míry by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít významný přímý nebo nepřímý nepříznivý důsledek pro finanční systém, důvěru na trhu nebo ekonomiku;

46)

do jaké míry by rozšíření krize na jiné ústřední protistrany nebo finanční trhy mohlo být potlačeno použitím nástrojů a pravomocí k řešení krize;

47)

do jaké míry by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít významný vliv na fungování platebních systémů a systémů vypořádání.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/534


P8_TA(2019)0301

Evropští poskytovatelé služeb skupinového financování pro podniky ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky (COM(2018)0113 – C8-0103/2018 – 2018/0048(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/38)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0113),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0103/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018 (1),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0364/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 65.


P8_TC1-COD(2018)0048

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Skupinové financování se stále větší měrou stává zavedenou formou alternativního financování pro startupy a malé a střední podniky v rané fázi růstu společnosti, která se obvykle opírá o malé investice. Skupinové financování představuje stále významnější druh zprostředkování, kdy poskytovatel služeb skupinového financování provozuje digitální platformu otevřenou pro veřejnost s cílem spárovat potenciální investory nebo poskytovatele půjček s podniky, které se snaží získat finanční prostředky, nebo toto spárování usnadnit, a to bez ohledu na to, zda toto financování vede ke smlouvě o úvěru, ke kapitálové účasti nebo k jiné formě účasti založené na převoditelných cenných papírech , aniž by sám poskytovatel skupinového financování přejímal riziko . Je proto vhodné zařadit do oblasti působnosti tohoto nařízení jak skupinové financování založené na poskytování úvěrů, tak skupinové financování založené na investicích ▌.

(2)

▌Skupinové financování může napomoci přístupu malých a středních podniků k financování a ▌ také dokončení unie kapitálových trhů. Nedostatečný přístup těchto firem k financování představuje problém dokonce i v členských státech, kde přístup k bankovnímu financování zůstal po celou dobu finanční krize stabilní. Skupinové financování se vyvinulo v zavedený postup financování projektu nebo podnikání , obvykle velkým počtem osob nebo organizací, prostřednictvím on-line platforem, na nichž soukromé osoby , organizace a podniky včetně startupů získávají poměrně malé finanční částky.

(3)

Poskytování služeb skupinového financování obecně využívá tří druhů aktérů: vlastníka projektu, který navrhuje projekt nebo podnikatelské úvěry , jež mají být financovány, investorů, kteří navrhovaný projekt financují, obvykle investicemi nebo úvěry v omezené výši, a zprostředkovatelské organizace v podobě poskytovatele služeb, který vlastníky projektů a investory nebo poskytovatele půjček propojuje prostřednictvím on-line platformy.

(4)

Vedle poskytování alternativního zdroje financování včetně rizikového kapitálu může skupinové financování firmám nabídnout i další přínosy. Může pro ▌ projekt nebo podnikání zajistit potvrzení jejich koncepce a myšlenky, poskytnout přístup k většímu počtu osob, které podnikateli nabídnou svůj pohled a informace, a může být propagačním nástrojem ▌. ▌

(5)

Několik členských států již zavedlo své vlastní vnitrostátní režimy skupinového financování. Tyto režimy jsou přizpůsobeny charakteristikám a potřebám místních trhů a investorů. V důsledku toho se stávající vnitrostátní pravidla různí z hlediska podmínek provozu platforem skupinového financování, oblasti působnosti povolených činností a požadavků na udělování licencí.

(6)

Rozdíly mezi stávajícími vnitrostátními pravidly jsou takové, že brání přeshraničnímu poskytování služeb skupinového financování, a mají tudíž přímý dopad na fungování vnitřního trhu s těmito službami. Zejména skutečnost, že právní rámec je roztříštěný podle hranic členských států, znamená podstatné náklady na dodržování předpisů pro retailové investory, kteří se při určování pravidel použitelných na přeshraniční služby skupinového financování často potýkají s problémy, jež nejsou úměrné velikosti jejich investice. Tito investoři se proto od přeshraničního investování prostřednictvím platforem pro skupinové financování nechají často odradit. Z týchž důvodů se poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří tyto platformy provozují, nechávají odradit od nabízení svých služeb v jiném členském státě než ve státě, v němž jsou usazeni. V důsledku toho mají dosud činnosti skupinového financování do značné míry stále vnitrostátní povahu, což je na škodu trhu skupinového financování v celé Unii a připravuje to podniky o přístup ke službám skupinového financování , zejména v případech, kdy podnik provozuje svou činnost v členském státě, v němž není přístup k dostatečnému počtu financujících, protože má poměrně malý počet obyvatel .

(7)

Aby byly u poskytovatelů skupinového financování podpořeny přeshraniční činnosti skupinového financování a usnadněn výkon svobody poskytování a přijímání takových služeb na vnitřním trhu, je nezbytné řešit stávající překážky řádného fungování vnitřního trhu služeb skupinového financování. Stanovení jednotného souboru pravidel pro poskytování služeb skupinového financování, který poskytovatelům služeb skupinového financování nabídne možnost požádat o jednotné a v celé Unii platné povolení k výkonu jejich činnosti podle uvedených pravidel, představuje vhodný první krok k podpoře přeshraničních činností skupinového financování, a tudíž i k lepšímu fungování jednotného trhu.

(8)

Řešením překážek fungování vnitřního trhu se službami skupinového financování toto nařízení usiluje o podporu přeshraničního financování podniků. Do oblasti působnosti tohoto nařízení by tudíž neměly spadat služby skupinového financování týkající se půjček spotřebitelům ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (3).

(9)

Aby se předešlo tomu, že tatáž činnost bude v rámci Unie podléhat různým povolením, měly by být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny služby skupinového financování poskytované osobami, které jsou povoleny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4), nebo poskytované v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

(10)

Pokud jde o skupinové financování založené na poskytování úvěrů, činnosti, které usnadňují poskytování úvěrů, včetně služeb, jako je předkládání nabídek skupinového financování klientům nebo hodnocení úvěruschopnosti vlastníků projektů, by měly obsáhnout různé obchodní modely, které umožňují uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím platformy skupinového financování mezi jedním nebo více klienty a jedním nebo více vlastníky projektů.

(11)

Pokud jde o skupinové financování založené na investicích, představuje převoditelnost cenného papíru důležitý ochranný prvek pro investory umožňující odejít z investice, neboť jim poskytuje zákonnou možnost prodeje jejich majetkové účasti na kapitálových trzích. Toto nařízení proto zahrnuje a povoluje pouze služby skupinového financování založené na investicích v souvislosti s převoditelnými cennými papíry. Finanční nástroje jiné než převoditelné cenné papíry by však měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny, neboť tyto cenné papíry v sobě nesou pro investory riziko, které nelze v tomto právním rámci řádně řídit.

(11a)

Charakteristiky prvotní nabídky digitálních měn (ICO) se výrazně liší od skupinového financování regulovaného tímto nařízením. Mimo jiné ICO obvykle nevyužívají zprostředkovatelů, jako jsou například platformy skupinového financování, a mnohdy získávají finanční prostředky přesahující 1 000 000 EUR. Začlenění prvotní nabídky digitálních měn do tohoto nařízení by komplexně neřešilo problémy s nimi spojené.

(12)

S ohledem na rizika spojená s investicemi v rámci skupinového financování je v zájmu účinné ochrany investorů a zajištění mechanismu tržní disciplíny vhodné stanovit prahovou hodnotu pro maximální protiplnění za každou nabídku skupinového financování. Uvedená prahová hodnota by měla být stanovena ve výši 8 000 000 EUR , což je maximální limit, do nějž mohou členské státy vyjmout nabídky cenných papírů veřejnosti z povinnosti zveřejnit prospekt v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 (5). Bez ohledu na potřebnou vysokou míru ochrany investora by tyto prahové hodnoty měly být stanoveny v souladu s postupy používanými na vnitrostátních trzích tak, aby unijní platforma byla přitažlivá pro přeshraniční financování podniků.

(12a)

Toto nařízení stanoví obsah dokumentu s klíčovými informacemi o investicích, které mají být potenciálním investorům předloženy pro každou nabídku skupinového financování. Tento dokument s klíčovými informacemi o investicích je vytvářen tak, aby byl uzpůsoben zvláštnostem nabídky sdíleného financování a potřebám investorů, pokud jde o informace, a měl by tak nahradit prospekt požadovaný nařízením (EU) 2017/1129 týkající se veřejné nabídky cenných papírů. Je tedy třeba vyjmout nabídky skupinového financování v tomto nařízení z oblasti působnosti nařízení (EU) 2017/1129 a toto nařízení příslušným způsobem změnit.

(13)

Aby se předešlo regulatorní arbitráži a zajistil účinný dohled nad poskytovateli služeb skupinového financování, mělo by být poskytovatelům služeb skupinového financování zakázáno přijímat vklady nebo jiné splatné prostředky od veřejnosti, nejsou-li povoleni jako úvěrová instituce podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (6).

(14)

Aby se tohoto účelu dosáhlo, měli by mít poskytovatelé služeb skupinového financování možnost požádat o jednotné povolení platné v celé Unii a vykonávat uvedenou činnost v souladu s těmito jednotnými požadavky. Aby však byla zachována široká dostupnost nabídek skupinového financování cílených výhradně na vnitrostátní trhy, pokud se poskytovatelé služeb skupinového financování rozhodnou poskytovat své služby podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, měli by mít stále možnost tak učinit. Jednotné požadavky stanovené v tomto nařízení by tedy měly být nepovinné, a proto by se neměly používat na ty poskytovatele služeb skupinového financování, kteří se rozhodnou nadále působit jen ve vnitrostátním měřítku.

(15)

Aby byla zachována vysoká úroveň ochrany investorů, snížena rizika spojená se skupinovým financováním a zajištěno spravedlivé zacházení se všemi klienty, měli by mít poskytovatelé služeb skupinového financování zavedenu politiku, která zajistí, že budou projekty vybírány odborně, spravedlivě a transparentně a že tímto způsobem budou poskytovány i služby skupinového financování.

(15a)

Ze stejných důvodů by měli být poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří na svých platformách využívají prvotní nabídky digitálních měn, vyjmuti z působnosti tohoto nařízení. Aby se dosáhlo účinné regulace této nově vznikající technologie prvotní nabídky digitálních měn, mohla by Komise v budoucnosti navrhnout komplexní právní předpisy na úrovni EU založené na důkladném posouzení dopadů.

(15b)

Alternativní investiční nástroje, jako je prvotní nabídka digitálních měn, mají potenciál pro financování malých a středních podniků, inovativních startupů a rozvíjejících se podniků a pro urychlení přenosu technologií a mohou být klíčovou součástí unie kapitálových trhů. Komise by měla posoudit, zda je třeba pro prvotní nabídky digitálních měn navrhnout samostatný legislativní rámec. Zvýšená právní jistota regulačního rámce může být zásadní pro zvyšování ochrany investorů a spotřebitelů a snižování rizik vyplývajících z asymetrických informací, podvodného chování a protizákonných činností.

(16)

Aby zlepšili služby klientům, mezi něž mohou patřit potenciální nebo stávající investoři nebo vlastníci projektu, měli by poskytovatelé služeb skupinového financování schopni jednat dle vlastního uvážení jménem klientů, pokud jde o parametry pokynů klientů, za předpokladu, že přijmou veškerá potřebná opatření k dosažení nejlepšího možného výsledku pro své klienty a zveřejní přesnou metodu a parametry jednání dle vlastního uvážení. Aby bylo zajištěno, že potenciálním investorům budou nabízeny investiční příležitosti na neutrálním základě, neměli by poskytovatelé služeb skupinového financování platit ani přijímat žádnou odměnu, rabat či nepeněžitou výhodu za směrování pokynů klientů k určité nabídce uvedené na jejich platformě nebo k určité nabídce uvedené na platformě třetí strany.

(17)

Cílem tohoto nařízení je usnadnit finančním zprostředkovatelům regulovaným podle jiných právních předpisů Unie, zejména podle pravidel Unie pro správce aktiv, přímé investice a předejít vzniku příležitostí k regulatorní arbitráži. Využívání právních struktur (včetně zvláštních účelových jednotek) vložených mezi projekt nebo podnik skupinového financování a investory by proto mělo být přísně regulováno a povoleno pouze způsobilým protistranám nebo voleným profesionálním investorům ve smyslu definice směrnice 2014/65/EU .

(18)

Zajištění účinného systému správy a řízení je nezbytným předpokladem pro řádné řízení rizik a předcházení veškerým střetům zájmů. Poskytovatelé služeb skupinového financování by proto měli mít mechanismy pro správu a řízení, které zajistí účinné a obezřetné řízení, a jejich vedení by mělo mít dobrou pověst a odpovídající znalosti a zkušenosti. Poskytovatelé služeb skupinového financování by také měli stanovit postupy pro přijímání a vyřizování stížností klientů.

(19)

Poskytovatelé služeb skupinového financování by na své platformě měli působit jako neutrální zprostředkovatelé mezi klienty. Aby se předešlo střetům zájmů, měly by být stanoveny určité požadavky týkající se poskytovatelů služeb skupinového financování a jejich řídících pracovníků a zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je přímo nebo nepřímo ovládá. Pakliže na svých internetových stránkách poskytovatelé služeb skupinového financování předem nezveřejní své finanční účasti na projektech nebo nabídkách, neměli by mít možnost držet jakoukoli finanční účast v jakékoli nabídce skupinového financování na své platformě skupinového financování. To umožní, aby se zájmy poskytovatelů služeb skupinového financování uvedly do souladu se zájmy investorů. Kromě toho by akcionáři, kteří drží nejméně 20 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, a řídící pracovníci ▌, ani žádná osoba, která přímo ▌ ovládá platformy skupinového financování, neměli vystupovat jako klienti ve vztahu ke službám skupinového financování poskytovaným na dané platformě skupinového financování.

(20)

V zájmu účinného a bezproblémového poskytování služeb skupinového financování by poskytovatelé služeb skupinového financování měli mít možnost pověřit jakoukoli provozní funkcí v plném nebo částečném rozsahu jiné poskytovatele služeb, pokud toto externí zajištění služeb podstatným způsobem nenaruší kvalitu vnitřních kontrol a účinného dohledu poskytovatelů služeb skupinového financování. Poskytovatelé služeb skupinového financování by však měli nadále nést plnou odpovědnost za dodržování tohoto nařízení.

(21)

Držení finančních prostředků klientů a poskytování platebních služeb vyžaduje povolení pro poskytovatele platebních služeb podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (7). Tento povinný požadavek povolení nelze splnit povolením pro činnost poskytovatele služeb skupinového financování. Je proto vhodné vyjasnit, že pokud poskytovatel služeb skupinového financování takové platební služby v souvislosti se svými službami skupinového financování provádí, musí být povolen i jako platební instituce podle směrnice (EU) 2015/2366. Aby byl umožněn řádný dohled nad takovými činnostmi, měl by být příslušný vnitrostátní orgán informován, zda poskytovatel služeb skupinového financování hodlá provádět platební služby sám s příslušným povolením, nebo zda tyto služby nechá externě zajistit třetí stranou, která je držitelem povolení.

(22)

Růst a bezproblémové fungování přeshraničních služeb skupinového financování vyžaduje dostatečný rozsah a důvěru veřejnosti v tyto služby. Je proto nutné stanovit jednotné, přiměřené a přímo použitelné požadavky na udělení povolení a jednotné místo dohledu.

(23)

Vysoká úroveň důvěry investorů přispívá k růstu služeb skupinového financování. Požadavky na služby skupinového financování by proto měly usnadňovat přeshraniční poskytování těchto služeb, snižovat provozní rizika a zajišťovat vysokou míru transparentnosti a ochrany investorů.

(24)

Jak je zdůrazněno ve zprávě Komise o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi (8), mohou být služby skupinového financování vystaveny rizikům týkajícím se praní peněz a financování terorismu. Proto by měla být stanovena ochranná opatření, pokud jde o splnění podmínek potřebných pro povolení, posuzování dobré pověsti vedení a poskytování platebních služeb pouze prostřednictvím licencovaných subjektů, jež podléhají požadavkům v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Aby byla dále zajištěna finanční stabilita předcházením rizika praní peněz a financování terorismu, a s přihlédnutím k maximální prahové hodnotě finančních prostředků, které lze získat nabídkou skupinového financování podle tohoto nařízení , měla by Komise posoudit nutnost a přiměřenost toho, aby poskytovatelé služeb skupinového financování oprávnění podle tohoto nařízení podléhali některým nebo veškerým povinnostem v souvislosti s dodržováním vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2015/849, pokud jde o praní peněz nebo financování terorismu, a aby byli tito poskytovatelé služeb skupinového financování doplněni na seznam povinných osob pro účely směrnice (EU) 2015/849.

(25)

Aby mohli poskytovatelé služeb skupinového financování provozovat přeshraniční činnost, aniž by čelili odchylným pravidlům, a aby tak mohli zprostředkovávat financování projektů v celé Unii investory z různých členských států, neměly by být členské státy oprávněny ukládat poskytovatelům služeb skupinového financování povoleným podle tohoto nařízení dodatečné požadavky.

(26)

Povolovací postup by měl příslušnému vnitrostátnímu orgánu umožnit, aby byl informován o službách, které potenciální poskytovatelé služeb skupinového financování hodlají zajišťovat a platformách skupinového financování, které hodlají provozovat , aby posoudil kvalitu jejich vedení a zhodnotil vnitřní organizaci a postupy stanovené potenciálními poskytovateli služeb skupinového financování pro zajištění souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení.

(27)

Aby usnadnil transparentnost pro retailové investory, pokud jde o poskytování služeb skupinového financování, měl by orgán ESMA zřídit veřejný a aktualizovaný registr všech oprávněných poskytovatelů služeb a platforem skupinového financování činných v Unii v souladu s tímto nařízením.

(28)

Pokud již nejsou splněny podmínky pro jeho udělení, mělo by být povolení odňato. Příslušný vnitrostátní orgán by měl být zejména schopen posoudit, zda byla poškozena dobrá pověst vedení nebo zda závažným způsobem selhaly vnitřní postupy a systémy. Aby mohl příslušný vnitrostátní orgán posoudit, zda by mělo být povolení poskytovatele služeb skupinového financování odňato, měl b y být tento příslušný vnitrostátní orgán informován , jakmile poskytovatel služeb skupinového financování nebo třetí strana, která jedná jeho jménem, přijde o své povolení jakožto platební instituce, nebo jakmile je zjištěno, že porušuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (9).

(29)

Aby potenciální investoři jasně chápali povahu, rizika, náklady a poplatky služeb skupinového financování, měli by poskytovatelé služeb skupinového financování svým klientům poskytovat jasné a rozčleněné informace.

(30)

Investice do produktů uváděných na trh na platformách skupinového financování nejsou srovnatelné s tradičními investičními nebo spořicími produkty a neměly by být takto uváděny na trh. Aby však bylo zajištěno, že budou potenciální investoři chápat míru rizika spojeného s investicemi do skupinového financování, mají poskytovatelé služeb skupinového financování povinnost provádět vstupní test znalostí svých potenciálních investorů, aby zjistili jejich vědomosti v oblasti investování. Poskytovatelé služeb skupinového financování by měli potenciální investory výslovně varovat, kdykoli budou poskytované služby skupinového financování považovány za pro ně nevhodné.

(31)

Aby mohli investoři přijmout informované investiční rozhodnutí, měli by poskytovatelé služeb skupinového financování potenciálním investorům poskytnout dokument s klíčovými informacemi pro investory. Dokument s klíčovými informacemi pro investory by měl potenciální investory varovat, že investiční prostředí, do něhož vstupují, zahrnuje rizika a není kryto ani systémem náhrad vkladů, ani zárukami odškodnění investorů.

(32)

Dokument s klíčovými informacemi pro investory by také měl zohlednit zvláštní rysy a rizika spojená se začínajícími společnostmi a měl by se zaměřit na podstatné informace týkající se vlastníků projektů, práv investorů a poplatků a druhu nabízených cenných papírů a úvěrových smluv. Vzhledem k tomu, že dotčený vlastník projektu je v nejlepší pozici, aby tyto informace poskytl, měl by dokument s klíčovými informacemi pro investory vypracovat tento vlastník projektu. Avšak s ohledem na to, že poskytovatelé služeb skupinového financování nesou odpovědnost za informování svých potenciálních investorů, jsou odpovědni za úplnost svého dokumentu s klíčovými informacemi pro investory.

(33)

Aby byl zajištěn bezproblémový a vhodný přístup ke kapitálovým trhům pro startupy a malé a střední podniky, snížily se jejich náklady na financování a předešlo se prodlením a nákladům na straně poskytovatelů služeb skupinového financování, neměl by dokument s klíčovými informacemi pro investory schvalovat příslušný orgán.

(34)

Aby se zabránilo zbytečným nákladům a administrativní zátěži při přeshraničním poskytování služeb skupinového financování, neměla by propagační sdělení podléhat požadavkům na překlad ▌.

(35)

Poskytovatelé služeb skupinového financování by neměli mít možnost provádět párování zájmů na nákupu a prodeji dle svého vlastního uvážení či jinak, neboť tato činnost vyžaduje, aby byli držiteli povolení jakožto investiční podnik podle článku 5 směrnice 2014/65/EU nebo jako regulovaný trh podle článku 44 uvedené směrnice. Poskytovatelé služeb skupinového financování by v zájmu transparentnosti a toku informací měli být schopni umožnit investorům, kteří investovali prostřednictvím jejich platformy, vzájemný kontakt a provádění transakcí na platformách poskytovatelů v souvislosti s investicemi, které byly původně provedeny na jejich platformě. Poskytovatelé služeb skupinového financování by však měli informovat své klienty, že neprovozují obchodní systém a že jakékoli nákupní a prodejní činnosti na jejich platformě probíhají dle vlastního uvážení a na odpovědnost klienta.

(36)

Aby byla usnadněna transparentnost a zajištěna řádná dokumentace veškeré komunikace s klientem, měli by poskytovatelé služeb skupinového financování uchovávat veškeré příslušné záznamy související s jejich službami a transakcemi.

(37)

Aby bylo zajištěno spravedlivé a nediskriminační zacházení s investory a vlastníky projektů , neměli by poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří prosazují své služby prostřednictvím propagačních sdělení, zacházet s kterýmkoli konkrétním projektem příznivěji než s ostatními projekty nabízenými na jejich platformě , s výjimkou případu, kdy existuje objektivní důvod tak učinit, např. na základě konkrétních požadavků investora nebo s ohledem předem stanovený rizikový profil investora. Poskytovatelům služeb skupinového financování by se však nemělo bránit uvádět úspěšně uzavřené nabídky, do nichž již nelze prostřednictvím dané platformy investovat , a vybízejí se k tomu, aby zajistili možnost srovnatelnosti svých již uzavřených projektů.

(38)

V zájmu větší právní jistoty poskytovatelů služeb skupinového financování činných v celé Unii a pro zajištění snadnějšího přístupu na trh by měly být úplné informace o právních a správních předpisech použitelných v členských státech (a shrnutí těchto informací), které konkrétně upravují propagační sdělení poskytovatelů služeb skupinového financování, zveřejňovány elektronickou cestou ▌. Za tímto účelem by měly příslušné orgány a orgán ESMA vést centrální databáze.

(39)

Aby bylo možné lépe porozumět rozsahu regulačních rozdílů existujících mezi členskými státy ve věci požadavků použitelných na propagační sdělení, měly by příslušné orgány každoročně předkládat orgánu ESMA podrobnou zprávu o svých činnostech spojených s vymáháním práva v této oblasti.

(39a)

Aby bylo zajištěno důsledné uplatňování povolení a požadavků týkajících se poskytovatelů služeb skupinového financování po celé Unii, měl by orgán ESMA vypracovat regulační technické normy a předložit je Komisi.

(40)

Je důležité účinně a efektivně zajistit dodržování požadavků týkajících se povolování a poskytování služeb skupinového financování v souladu s tímto nařízením. Příslušný vnitrostátní orgán by měl udělovat povolení a vykonávat dohled. Příslušný vnitrostátní orgán by měl mít pravomoc požadovat informace, provádět obecná šetření a kontroly na místě, vydávat veřejná oznámení a varování a ukládat sankce. Příslušný vnitrostátní orgán by měl svých pravomocí týkajících se dohledu a ukládání sankcí využívat přiměřeným způsobem.

 

(42)

Příslušný vnitrostátní orgán by měl subjektům, nad nimiž vykonává přímý dohled, účtovat poplatky, aby pokryl své náklady, a to včetně režijních nákladů. Výše poplatku by měla být úměrná velikosti subjektu, nad nímž je vykonáván přímý dohled, s ohledem na ranou fázi vývoje odvětví skupinového financování.

(43)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž řešení roztříštěnosti právního rámce použitelného na služby skupinového financování za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu s těmito službami při posílení ochrany investorů a zvýšení efektivnosti trhu a zároveň příspěvku k vytvoření unie kapitálových trhů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(44)

Použití tohoto nařízení by mělo být odloženo s cílem uvést je do souladu s používáním vnitrostátních pravidel, kterými se ve vnitrostátním právním řádu provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady XXX/XXXX/EU, která vyjímá poskytovatele služeb skupinového financování spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení z použití směrnice 2014/65/EU.

(45)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie. Proto je třeba toto nařízení vykládat a uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami.

(46)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (10),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví jednotné požadavky pro tyto oblasti:

a)

činnost a organizace poskytovatelů služeb skupinového financování;

b)

udělování povolení poskytovatelům služeb skupinového financování a dohled nad nimi;

c)

transparentnost a propagační sdělení v souvislosti s poskytováním služeb skupinového financování v Unii.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se použije na právnické osoby, které se rozhodnou žádat o povolení podle článku 10, a na poskytovatele služeb skupinového financování povolené v souladu s uvedeným článkem, pokud jde o poskytování služeb skupinového financování. Aby tyto právnické osoby byly způsobilé žádat o povolení, musí mít řádné a stálé sídlo v některém z členských států Unie.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na:

a)

služby skupinového financování poskytované vlastníkům projektů, kteří jsou spotřebiteli ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice 2008/48/ES;

b)

služby skupinového financování, které poskytují fyzické nebo právnické osoby, které jsou povoleny jako investiční podnik v souladu s článkem 7 směrnice 2014/65/EU;

c)

služby skupinového financování, které poskytují fyzické nebo právnické osoby v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

d)

nabídky skupinového financování s protiplněním vyšším než 8 000 000 EUR za jednu nabídku skupinového financování, které se pro konkrétní projekt skupinového financování vypočítává za období dvanácti měsíců.

2a.     Právní předpisy členských států týkající se požadavků pro získání povolení vztahující se na vlastníky projektů nebo investory nesmí těmto vlastníkům nebo investorům bránit ve využívání služeb skupinového financování poskytovatelů služeb skupinového financování v souladu s tímto nařízením a tímto nařízením povolených.

Článek 3

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„službou skupinového financování“ poskytování platformy skupinového financování, která umožňuje některou z těchto činností:

i)

přímou službu skupinového financování spočívající v usnadnění spárování konkrétního investora s konkrétním vlastníkem projektu a spárování konkrétního vlastníka projektu s konkrétním investorem;

ii)

zprostředkovanou službu skupinového financování spočívající ve spárování investora s vlastníkem projektu a stanovení souvisejících cen a balíčků nabídek nebo usnadnění spárování vlastníka projektu a investora a stanovení ceny jejich nabídek, nebo obojí;

b)

„platformou skupinového financování“ elektronický ▌systém, který provozuje nebo řídí poskytovatel služeb skupinového financování;

c)

„poskytovatelem služeb skupinového financování“ právnická osoba, jež poskytuje jednu či více služeb skupinového financování, které k tomuto účelu příslušný vnitrostátní orgán udělil povolení v souladu s článkem 10 tohoto nařízení;

d)

„nabídkou skupinového financování“ jakékoli sdělení ze strany poskytovatelů služeb skupinového financování, jež obsahuje informace, které potenciálním investorům umožňují rozhodnout se o kladech vstupu do transakce skupinového financování;

e)

„klientem“ jakýkoli potenciální nebo skutečný investor nebo vlastník projektu, kterému poskytovatel služeb skupinového financování poskytuje nebo může poskytovat služby skupinového financování;

f)

„vlastníkem projektu“ jakákoli osoba, která se snaží získat financování prostřednictvím platformy skupinového financování;

g)

„investorem“ jakákoli osoba, která prostřednictvím platformy skupinového financování poskytuje úvěry nebo získává převoditelné cenné papíry;

h)

„projektem skupinového financování“ účel, který vlastník projektu financuje nebo pro který se snaží získat financování prostřednictvím nabídky skupinového financování;

i)

„převoditelnými cennými papíry“ převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU;

j)

„propagačním sdělením“ jakékoli informace nebo sdělení ze strany poskytovatele služeb skupinového financování potenciálnímu investorovi nebo potenciálnímu vlastníkovi projektu týkající se služeb poskytovatele služeb skupinového financování, jiné než informace pro investory vyžadované podle tohoto nařízení;

k)

„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje uchování informací způsobem, který zajistí jejich budoucí dostupnost po dobu přiměřenou jejich účelu a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě;

l)

„zvláštní účelovou jednotkou“ subjekt vytvořený pouze za účelem sekuritizace nebo pouze sloužící tomuto účelu ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 (11);

la)

„úvěrem“ se rozumí smlouva, která zavazuje investora k tomu, aby dal vlastníkovi projektu k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu, již je vlastník projektu povinen splatit v dohodnuté lhůtě;

lb)

„příslušným vnitrostátním orgánem“ vnitrostátní orgán nebo orgány, které členský určí a svěří jim nezbytné pravomoci a vymezené povinnosti, pokud jde o výkon úkolů souvisejících s udělováním povolení a prováděním dohledu nad poskytovateli služeb skupinového financování v oblasti působnosti tohoto nařízení.

Kapitola II

Poskytování služeb skupinového financování a organizační a provozní požadavky na poskytovatele služeb skupinového financování

Článek 4‘

Poskytování služeb skupinového financování

1.   Služby skupinového financování poskytují pouze právnické osoby, které jsou řádně a trvale usazeny v členském státě Unie a jsou povoleny jako poskytovatelé služeb skupinového financování v souladu s článkem 10 tohoto nařízení.

Právnická osoba se sídlem ve třetí zemi nemůže požádat o povolení k poskytování služeb jakožto poskytovatel služeb skupinového financování podle tohoto nařízení.

2.   Poskytovatelé služeb skupinového financování jednají čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepším zájmem svých klientů a potenciálních klientů.

3.   Poskytovatelé služeb skupinového financování nevyplatí ani nepřijmou žádnou odměnu, rabat či nepeněžitou výhodu v souvislosti se směrováním pokynů klientů k určité nabídce skupinového financování uvedené na jejich platformě nebo k určité nabídce skupinového financování uvedené na platformě třetí strany.

4.   Poskytovatelé služeb skupinového financování mohou jménem svých klientů jednat dle vlastního uvážení, pokud jde o parametry pokynů klientů, a v takovém případě sdělí svým klientům přesnou metodu a parametry výkonu tohoto vlastního uvážení a přijmou veškerá nezbytná opatření, aby pro své klienty dosáhli nejlepšího možného výsledku.

5.   Pokud jde o využití zvláštních účelových jednotek k poskytování služeb skupinového financování pro investory, kteří nejsou způsobilými protistranami, jak je definuje směrnice 2014/65/EU, jsou poskytovatelé služeb skupinového financování oprávněni převést do zvláštní účelové jednotky pouze jedno aktivum, aby investorům umožnili expozici vůči danému aktivu formou pořízení cenných papírů. Rozhodnutí přijmout expozici vůči danému podkladovému aktivu je výhradně na investorech.

Článek 4a

Zprostředkované služby skupinového financování

Pro účely tohoto nařízení spočívají zprostředkované služby skupinového financování v následujícím:

a)

umisťování bez pevného závazku převzetí, jak uvádí bod 7) oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU, pokud jde o převoditelné cenné papíry nebo usnadňování úvěrů vydaných vlastníky projektu;

b)

investičním poradenství, jak uvádí bod 5) oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU, pokud jde o převoditelné cenné papíry nebo usnadňování úvěrů vydaných vlastníky projektu; a

c)

přijímání a předávání pokynů klientů, jak uvádí bod 1) oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU, pokud jde o převoditelné cenné papíry nebo usnadňování úvěrů vydaných vlastníky projektu.

Článek 5

Účinné a obezřetné řízení

Vedení poskytovatelů služeb skupinového financování stanoví odpovídající politiky a postupy zajišťující účinné a obezřetné řízení, včetně oddělení funkcí, kontinuity činností a předcházení střetů zájmů, a zajistí dohled nad prováděním těchto politik a postupů, a to způsobem, který podporuje integritu trhu a zájmy jejich klientů. Poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří nabízejí služby uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iia), zajistí, aby měli odpovídající systémy a kontroly pro řízení rizika a finanční modelování pro tuto nabídku služeb.

Článek 5a

Požadavky na náležitou péči

1a.     Poskytovatelé služeb skupinového financování věnují přinejmenším minimální náležitou péči vlastníkům projektů, kteří předkládají projekt, jež má být financován prostřednictvím jejich platformy pro skupinové financování.

2a.     Minimální náležitá péče uvedená v odstavci 1 zahrnuje veškeré následující patrnosti:

a)

důkazy o tom, že vlastník projektu nemá záznam v trestním rejstříku týkající se porušení vnitrostátního obchodního práva, vnitrostátního insolvenčního práva, vnitrostátního práva v oblasti finančních služeb, právních předpisů týkajících se boje proti praní špinavých peněz, právních předpisů proti podvodům nebo vnitrostátních předpisů týkajících profesní odpovědnosti v případě porušení profesních povinností;

b)

důkazy o tom, že vlastník projektu, který usiluje o získaní financování prostřednictvím platformy skupinového financování:

i)

nemá sídlo v nespolupracující jurisdikci, jak ji uznává příslušná politika Unie, nebo ve vysoce rizikové třetí zemi podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849; nebo

ii)

se skutečně řídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací.

Článek 6

Vyřizování stížností

1.   Poskytovatelé služeb skupinového financování mají zavedené popisy účinných a transparentních postupů pro bezodkladné, spravedlivé a jednotné vyřizování stížností obdržených od klientů a tyto popisy zveřejní .

2.    Poskytovatelé služeb skupinového financování zajistí, aby klienti měli možnost proti nim bezplatně podat stížnost.

3.   Poskytovatelé služeb skupinového financování vypracují a klientům zpřístupní standardní formulář pro podávání stížností a vedou evidenci všech obdržených stížností a přijatých opatření.

3a.     Poskytovatelé služeb skupinového financování včas a spravedlivě vyšetří veškeré stížnosti a v přiměřené lhůtě sdělí výsledek stěžovateli.

4.    Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví požadavky, standardní formáty a postupy pro vyřizování stížností.

Orgán ESMA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do … [XXX měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 7

Střety zájmů

1.   Poskytovatelé služeb skupinového financování nesmí držet žádnou finanční účast v jakékoli nabídce skupinového financování na své platformě skupinového financování.

Odchylně od prvního pododstavce mohou poskytovatelé služeb skupinového financování držet finanční podíl v nabídce skupinového financování na svých platformách skupinového financování, pokud jsou informace jednoznačně k dispozici klientům formou zveřejnění srozumitelných a transparentních výběrových postupů.

2.   Poskytovatelé služeb skupinového financování nesmí jako své klienty přijmout žádného ze svých akcionářů, kteří drží 20 a více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv, žádného ze svých řídících pracovníků▌, ani žádnou osobu, která je přímo ▌ spojena s těmito akcionáři a řídícími pracovníky ▌kontrolou ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 35 písm. b) směrnice 2014/65/EU.

3.   Poskytovatelé služeb skupinového financování udržují a uplatňují účinná vnitřní pravidla pro předcházení střetům zájmů a zajistí, aby jejich zaměstnanci nemohli mít přímo ani nepřímo žádný vliv na projekty, na nichž mají finanční podíl .

4.   Poskytovatelé služeb skupinového financování přijmou veškerá vhodná opatření k prevenci, zjištění, řízení a zveřejnění střetů zájmů mezi nimi samotnými, jejich akcionáři, řídícími pracovníky a zaměstnanci nebo jakoukoli osobou, která je s nimi přímo nebo nepřímo spojena kontrolou ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 35 písm. b) směrnice 2014/65/EU, a jejich klienty, nebo mezi dvěma různými klienty.

5.   Poskytovatelé služeb skupinového financování sdělí svým klientům ▌obecnou povahu a zdroje střetů zájmů a přijatá opatření ke zmírnění těchto rizik ▌.

6.   Sdělení uvedené v odstavci 5 je:

a)

poskytnuto na trvalém nosiči;

a)

dostatečně podrobné s přihlédnutím k povaze každého klienta, tak aby klient mohl o službě, u níž ke střetu zájmů dochází, učinit informované rozhodnutí.

7.    Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a)

požadavky na udržování nebo uplatňování výběrových postupů pro finanční účast a vnitřních pravidel podle odstavce 1 a 3;

b)

kroky podle odstavce 4;

c)

režim pro sdělení podle odstavců 5 a 6.

Orgán ESMA předloží návrh těchto regulačních technických norem Komisi do [XXX měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 7a

Sladění zájmů platformy skupinového financování s investory

1.     S cílem zajistit, aby platformy skupinového financování sladily své pobídky s pobídkami investorů, se podporují mechanismy pobídek.

2.     Platformy skupinového financování se mohou zapojit do financování projektu. Toto zapojení nepřesáhne 2 % kapitálu shromážděného pro projekt.

3.     Poskytovateli služby skupinového financování může být přiznána odměna za úspěch, kdykoliv projekt z platformy skupinového financování úspěšně vystoupí.

4.     Poskytovatelé služeb skupinového financování popíší před získáním povolení orgánu ESMA politiku pro sladění zájmů, kterou mají v plánu použít, a požádají o její schválení.

5.     Platformy mohou upravit politiky pro sladění zájmů každé tři roky. Jakékoliv změny podléhají schválení orgánem ESMA.

6.     Platformy výslovně popíší své politiky pro sladění zájmů na svých internetových stránkách na viditelném místě.

Článek 8

Externí zajištění služeb nebo činností

1.   Pokud poskytovatelé služeb skupinového financování pověří výkonem provozních funkcí třetí stranu, přijmou veškerá přiměřená opatření k vyloučení dodatečného provozního rizika.

2.   Externí zajištění provozních funkcí nesmí ▌zhoršit kvalitu vnitřní kontroly poskytovatelů služeb skupinového financování a schopnost příslušného vnitrostátního orgánu sledovat, zda poskytovatel služeb skupinového financování dodržuje všechny povinnosti stanovené v tomto nařízení.

3.   Poskytovatelé služeb skupinového financování nadále nesou plnou odpovědnost za dodržování tohoto nařízení, pokud jde o externě zajišťované činnosti.

Článek 9

Úschova aktiv klientů, držení finančních prostředků a poskytování platebních služeb

1.   Poskytovatelé služeb skupinového financování své klienty informují:

a)

zda a za jakých podmínek poskytují služby úschovy aktiv, včetně odkazů na použitelné vnitrostátní právní předpisy;

b)

zda služby úschovy aktiv zajišťují oni sami nebo třetí strana;

c)

zda jsou platební služby a držení a ochrana finančních prostředků poskytovány poskytovatelem služeb skupinového financování nebo prostřednictvím třetí strany, která jedná jeho jménem.

2.   Poskytovatelé služeb skupinového financování nebo třetí strany, které jednají jejich jménem, nesmí držet finanční prostředky klientů nebo poskytovat platební služby, nejsou-li tyto finanční prostředky určeny k poskytování platebních služeb v souvislosti se službami skupinového financování a není-li poskytovatel služeb skupinového financování nebo třetí strana, která jedná jeho jménem, poskytovatelem platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 11 směrnice (EU) 2015/2366.

3.   Finanční prostředky uvedené v odstavci 2 jsou chráněny v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se ve vnitrostátním právním řádu provádí směrnice (EU) 2015/2366.

4.   Pokud poskytovatelé služeb skupinového financování neposkytují platební služby nebo držení a ochranu finančních prostředků v souvislosti se službami skupinového financování sami nebo prostřednictvím třetí strany, zavedou a zachovávají opatření, která zajistí, aby vlastníci projektů přijímali financování v rámci nabídek skupinového financování nebo jakoukoli platbu pouze prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poskytovatele plateb ve smyslu čl. 4 bodu 11 a článku 19 směrnice (EU) 2015/2366.

Kapitola III

Udělování povolení poskytovatelům služeb skupinového financování a dohled nad nimi

Článek 10

Povolení poskytovatele služeb skupinového financování

1.    S cílem stát se poskytovatelem služeb skupinového financování podle tohoto nařízení podá potenciální poskytovatel služeb skupinového financování u příslušného vnitrostátního orgánu členského státu, v němž má sídlo, žádost o povolení poskytovat služby skupinového financování.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 zahrnuje vše níže uvedené:

a)

adresu potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

b)

právní postavení potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

c)

stanovy potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

d)

program činnosti vymezující druhy služeb skupinového financování, které potenciální poskytovatel služeb skupinového financování hodlá nabízet , a platformu, kterou hodlá provozovat, včetně informací o tom, kde a jak se má s nabídkami obchodovat ;

e)

popis mechanismů pro správu a řízení a vnitřních kontrolních mechanismů potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování pro zajištění dodržování tohoto nařízení, včetně postupů řízení rizik a účetních postupů;

f)

popis systémů, zdrojů a postupů potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování pro kontrolu a ochranu systémů zpracování dat;

g)

popis opatření potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování pro zajištění kontinuity činností , aby se zajistilo, že splácení půjčky a investice budou pro investory spravovány i nadále, i v případě platební neschopnosti potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

h)

totožnost osob odpovědných za řízení potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

i)

důkaz o tom, že osoby uvedené v písmenu h) mají dobrou pověst a vhodné znalosti a zkušenosti k řízení potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

j)

popis vnitřních pravidel potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování, která mají zabránit tomu, aby se jeho akcionáři, kteří drží 20 a více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv, jeho řídící pracovníci nebo ▌jakákoli osoba, která je s nimi přímo ▌ spojena kontrolou, podíleli na transakcích skupinového financování, jež nabízí potenciální poskytovatel služeb skupinového financování , a popis, který by měl také zahrnovat vnitřní pravidla potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování týkající se střetů zájmů souvisejících s expozicí zaměstnanců vůči projektům ;

k)

popis režimu potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování pro externí zajištění služeb nebo činností;

l)

popis postupů potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování pro vyřizování stížností klientů;

m)

dle potřeby popis platebních služeb, které potenciální poskytovatel služeb skupinového financování hodlá poskytovat podle směrnice (EU) 2015/2366;

ma)

doklad toho, že poskytovatel služeb skupinového financování je dostatečně kryt nebo disponuje dostatečným kapitálem, který jej kryje, v případě finančních důsledků jeho profesní odpovědnosti, pokud dojde k porušení jeho profesních povinností stanovených v tomto nařízení.

3.   Pro účely odst. 2 písm. i) poskytnou potenciální poskytovatelé služeb skupinového financování důkazy:

a)

o neexistenci záznamů v rejstříku trestů týkajících se odsouzení či trestů podle platných vnitrostátních právních předpisů v oblasti obchodního práva, insolvenčního práva, právních předpisů v oblasti finančních služeb, právních předpisů týkajících se boje proti praní peněz, podvodů nebo profesní odpovědnosti pro všechny osoby zapojené do řízení potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování;

b)

důkaz o tom, že osoby zapojené do řízení poskytovatele služeb skupinového financování mají kolektivně dostatečné znalosti, kvalifikaci a zkušenosti k řízení poskytovatele služeb skupinového financování a že tyto osoby jsou povinny věnovat plnění svých povinností dostatek času.

4.   Do třiceti pracovních dní od obdržení žádosti podle odstavce 1 příslušný vnitrostátní orgán posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví příslušný vnitrostátní orgán lhůtu, v níž musí potenciální poskytovatel služeb skupinového financování poskytnout chybějící informace.

5.   Je-li žádost uvedená v odstavci 1 úplná, příslušný vnitrostátní orgán o tom okamžitě vyrozumí potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování.

5a.     Před tím, než přijme rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení k provozování činnosti poskytovatele služeb skupinového financování, konzultuje příslušný vnitrostátní orgán v následujících případech příslušný vnitrostátní orgán jakéhokoli jiného členského státu:

a)

potenciální poskytovatel služeb skupinového financování je dceřinou společností poskytovatele služeb skupinového financování v tomto jiném členském státě;

b)

potenciální poskytovatel služeb skupinového financování je mateřskou společností poskytovatele služeb skupinového financování v tomto jiném členském státě;

c)

potenciální poskytovatel služeb skupinového financování je řízen stejnými fyzickými nebo právnickými osobami, které řídí poskytovatele služeb skupinového financování s povolením v tomto jiném členském státě;

d)

potenciální poskytovatel služeb skupinového financování hodlá přímo obchodovat s nabídkami v tomto jiném členském státě.

5b.     Jestliže některý z příslušných vnitrostátních orgánů uvedených v odstavci 5a nesouhlasí s postupem nebo obsahem činnosti či nečinností druhého příslušného orgánu, tato neshoda se řeší v souladu s článkem 13a.

6.    Příslušný vnitrostátní orgán do tří měsíců od obdržení úplné žádosti posoudí, zda potenciální poskytovatel služeb skupinového financování splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, a přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení pro poskytovatele služeb skupinového financování. Příslušný vnitrostátní orgán je oprávněn odmítnout udělit povolení, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že vedení poskytovatele služeb skupinového financování může představovat ohrožení jeho účinného, řádného a obezřetného řízení a kontinuity jeho činností a patřičného zohlednění zájmu jeho klientů a integrity trhu.

6a.     Příslušný vnitrostátní orgán informuje orgán ESMA o úspěšném vyřízení žádosti o povolení na základě tohoto článku. Orgán ESMA doplní takovou žádost do registru schválených platforem uvedeného v článku 11. Orgán ESMA může požádat o informace, aby zajistil, že příslušné vnitrostátní orgány udělují povolení podle tohoto článku konzistentně. Jestliže orgán ESMA nesouhlasí s rozhodnutím příslušného vnitrostátního orgánu o udělení nebo zamítnutí povolení k provozování činnosti podle tohoto článku, uvede důvody svého nesouhlasu a vysvětlí a odůvodní všechny podstatné odchylky od tohoto rozhodnutí.

7.    Příslušný vnitrostátní orgán informuje potenciálního poskytovatele služeb skupinového financování o svém rozhodnutí do dvou pracovních dnů od přijetí tohoto rozhodnutí.

7a.     Poskytovatel služeb skupinového financování s povolením podle tohoto článku vždy splňuje podmínky pro toto povolení.

8.   Povolení podle odstavce 1 je účinné a platné pro celé území Unie.

9.   Členské státy nesmí od poskytovatelů služeb skupinového financování pro poskytování přeshraničních služeb skupinového financování požadovat fyzickou přítomnost na území členského státu kromě zařízení v členském státě , v němž jsou tito poskytovatelé služeb skupinového financování usazeni a v němž získali povolení .

10.    Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro žádost o povolení.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do …. [XX měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 11

Registr poskytovatelů služeb skupinového financování

1.   Orgán ESMA vytvoří registr všech poskytovatelů služeb skupinového financování. Tento registr bude veřejně dostupný na internetových stránkách orgánu ESMA a bude pravidelně aktualizován.

2.   Registr podle odstavce 1 obsahuje tyto informace:

a)

název a právní formu poskytovatele služeb skupinového financování;

b)

obchodní název a internetovou adresu platformy skupinového financování, kterou provozuje poskytovatel služeb skupinového financování;

c)

informace o službách, pro které má poskytovatel služeb skupinového financování povolení;

d)

sankce uložené poskytovateli služeb skupinového financování nebo jeho řídícím pracovníkům.

3.   Jakékoli odnětí povolení v souladu s článkem 13 bude zveřejněno v registru po dobu pěti let.

Článek 12

Dohled

1.   Poskytovatelé služeb skupinového financování poskytují své služby pod dohledem příslušného vnitrostátního orgánu členského státu, v němž byl poskytovatel služeb skupinového financování povolen .

2.   Poskytovatelé služeb skupinového financování trvale splňují podmínky potřebné pro povolení , které jsou uvedeny v článku 10 tohoto nařízení .

3.    Příslušný vnitrostátní orgán posuzuje, zda poskytovatelé služeb skupinového financování dodržují povinnosti stanovené v tomto nařízení. Stanoví četnost a důkladnost tohoto posouzení s ohledem na rozsah a složitost činností poskytovatele služeb skupinového financování. Pro účely tohoto posouzení může příslušný vnitrostátní orgán podrobit poskytovatele služeb skupinového financování kontrole na místě.

4.   Poskytovatelé služeb skupinového financování bez zbytečného prodlení uvědomí příslušný vnitrostátní orgán o veškerých podstatných změnách podmínek týkajících se povolení a na požádání poskytnou informace potřebné k posouzení jejich souladu s tímto nařízením.

Článek 12a

Určení příslušného orgánu

1.     Každý členský stát určí příslušný vnitrostátní orgán odpovědný za plnění povinností podle tohoto nařízení týkajících se udělování povolení a dohledu nad poskytovateli služeb skupinového financování a informuje o něm orgán ESMA.

Pokud členský stát určí více příslušných vnitrostátních orgánů, stanoví jejich příslušné kompetence a určí jeden orgán, který bude odpovědný za spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány ostatních členských států a orgánem ESMA, kdykoli je tak stanoveno v tomto nařízení.

2.     Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní seznam příslušných orgánů určených v souladu s prvním pododstavcem.

3.     Příslušné vnitrostátní orgány mají pravomoci dohledu a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí.

Článek 13

Odnětí povolení

1.    Příslušné vnitrostátní orgány jsou oprávněny odejmout povolení poskytovatele služeb skupinového financování v kterékoli z následujících situací, kdy poskytovatel služeb skupinového financování:

a)

nevyužil svého povolení do osmnácti měsíců poté, co bylo povolení uděleno;

b)

výslovně se svého povolení vzdal;

c)

neposkytuje služby skupinového financování po dobu šesti po sobě jdoucích měsíců;

d)

získal své povolení nedovolenými prostředky, včetně uvedení nepravdivých prohlášení ve své žádosti o povolení;

e)

již nesplňuje podmínky, za nichž bylo povolení uděleno;

f)

vážně porušil ustanovení tohoto nařízení;

g)

přišel o své povolení jakožto platební instituce ve smyslu článku 13 směrnice 2015/2366/EU, nebo o toto povolení přišel poskytovatel jako třetí strana jednající jeho jménem;

h)

porušil ustanovení vnitrostátní předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2015/849, v souvislosti s praním peněz nebo financováním terorismu, nebo takové předpisy porušili jeho řídící pracovníci, zaměstnanci či třetí strany jednající jeho jménem.

 

4.    Příslušné vnitrostátní orgány bez zbytečného odkladu informují orgán ESMA o svém rozhodnutí odejmout povolení poskytovatele služeb skupinového financování.

4a.     Před tím, než přijme rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování činnosti poskytovatele služeb skupinového financování, příslušný vnitrostátní orgán konzultuje příslušný vnitrostátní orgán jakéhokoli jiného členského státu, a to v případech, kdy poskytovatel služeb skupinového financování:

a)

je dceřinou společností poskytovatele služeb skupinového financování v tomto jiném členském státě;

b)

je dceřinou společností mateřského poskytovatele služeb skupinového financování povoleného v tomto druhém členském státě;

c)

je řízen stejnými fyzickými nebo právnickými osobami, které řídí poskytovatele služeb skupinového financování s povolením v tomto jiném členském státě;

d)

přímo obchoduje s nabídkami v tomto jiném členském státě.

Článek 13a

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány

1.     Jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem činnosti či nečinností příslušného orgánu jiného členského státu týkajících se uplatňování tohoto nařízení, může orgán ESMA na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů pomoci orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4.

V případech, kdy je možné na základě objektivních kritérií zjistit spor mezi příslušnými orgány z různých členských států, může orgán ESMA ze své vlastní iniciativy pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4.

2.     Orgán ESMA stanoví lhůtu pro smírné urovnání sporu mezi příslušnými orgány, přičemž vezme v úvahu veškeré související lhůty a složitost a naléhavost záležitosti. V této fázi působí orgán ESMA jako zprostředkovatel.

Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v prvním pododstavci, může orgán ESMA postupem stanoveným v čl. 44 odst. 1 třetím a čtvrtém pododstavci nařízení (EU) č. 1095/2010 přijmout rozhodnutí požadující, aby dotčené příslušné orgány za účelem urovnání dané záležitosti přijaly konkrétní opatření nebo se zdržely jednání, přičemž toto rozhodnutí bude mít pro tyto příslušné orgány závazné účinky, aby bylo zajištěno dodržování práva Unie.

3.     Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 SFEU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu ESMA, a tedy nezajistí, aby poskytovatel služeb skupinového financování splnil požadavky uvedené v tomto nařízení, může orgán ESMA přijmout individuální rozhodnutí určené poskytovateli služeb skupinového financování, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

4.     Rozhodnutí přijatá podle odstavce 3 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti. Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3, je v souladu s tímto rozhodnutím.

5.     Ve zprávě podle čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 informuje předseda orgánu ESMA o povaze a druhu sporů mezi příslušnými orgány, o dosažených dohodách a o rozhodnutích ohledně urovnání takových sporů.

Kapitola IV

Transparentnost a vstupní test znalostí poskytovatelů služeb skupinového financování

Článek 14

Informace pro klienty

1.   Všechny informace včetně propagačních sdělení podle článku 19, které poskytují poskytovatelé služeb skupinového financování klientům ▌o sobě, o nákladech, finančních rizicích a poplatcích souvisejících se službami skupinového financování nebo investicemi, ale také o rizicích platební neschopnosti poskytovatele služeb skupinového financování , o podmínkách skupinového financování včetně kritérií výběru projektů skupinového financování nebo o povaze svých služeb skupinového financování a rizicích spojených s těmito službami, jsou přiměřené , jasné a  nejsou zavádějící .

2.    Všechny informace , které mají být poskytnuty klientům v souladu s odstavcem 1, jsou poskytnuty stručným, přesným a snadno přístupným způsobem, a to i na internetových stránkách poskytovatele služeb skupinového financování . Informace jsou poskytovány kdykoli je to vhodné, a to i před uzavřením transakce skupinového financování.

Článek 14a

Zveřejnění výchozí sazby

1.     Poskytovatelé služeb skupinového financování každoročně zveřejní výchozí sazby projektů skupinového financování, které byly nabízeny na jejich platformách přinejmenším v uplynulých 24 měsících.

2.     Výchozí sazby uvedené v odstavci 1 se zveřejňují on-line na viditelném místě internetové stránky poskytovatele služeb skupinového financování.

3.     Orgán ESMA v úzké spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit metodiku pro výpočet výchozí sazby projektů nabízených platformami skupinového financování.

Orgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do … [XX měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 15

Vstupní test znalostí a simulace schopnosti nést ztrátu

1.   ▌Poskytovatelé služeb skupinového financování posoudí, zda jsou nabízené služby skupinového financování pro potenciální investory vhodné a které z nich jsou pro ně vhodné.

2.   Pro účely posouzení podle odstavce 1 si poskytovatelé služeb skupinového financování vyžádají informace o tom, jaké má potenciální investor ▌ zkušenosti, investiční cíle, jaká je jeho finanční situace a jak rozumí riziku v oblasti investic obecně a riziku druhů investic nabízených na platformě skupinového financování, včetně informací o:

a)

předešlých investicích potenciálního investora do převoditelných cenných papírů nebo úvěrových smluv včetně investic do podniků v rané fázi nebo fázi rozvoje;

b)

tom, jak potenciální investor rozumí rizikům spojeným s poskytováním půjček nebo získáváním převoditelných cenných papírů prostřednictvím platformy skupinového financování, a o odborných zkušenostech týkajících se investic v rámci skupinového financování.

▌4.   Jestliže ▌poskytovatelé služeb skupinového financování budou mít na základě informací obdržených podle odstavce 2 za to, že potenciální investoři nerozumí dostatečně nabídce nebo že nabídka není pro tyto potenciální investory vhodná , sdělí poskytovatelé služeb skupinového financování takovým potenciálním investorům, že služby nabízené na jejich platformách pro ně nemusí být vhodné, a upozorní je na rizika. Tyto informace nebo upozornění na rizika nebrání potenciálním investorům investovat do projektů skupinového financování. Informace nebo upozornění na rizika jasně uvádějí riziko úplné ztráty investovaných peněžních prostředků.

5.    Všichni poskytovatel é služeb skupinového financování vždy nabídnou potenciálním investorům a investorům možnost simulovat jejich schopnost nést ztrátu, která bude vypočtena jako 10 % jejich čistého jmění na základě těchto údajů:

a)

pravidelného, celkového příjmu , případně příjmu domácnosti, a toho, zda je příjem získáván jako trvalý nebo dočasný;

b)

aktiv včetně finančních investic, osobního a investičního majetku, penzijních fondů a veškerých peněžních vkladů;

c)

finančních závazků včetně pravidelných, stávajících či budoucích.

Na základě výsledků simulace mohou poskytovatelé služeb skupinového financování zabránit potenciálním investorům a investorům ▌investovat do projektů skupinového financování. Investoři jsou však nadále zodpovědní za veškerá rizika spojená s provedením investice.

6.    Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit mechanismy, které jsou zapotřebí k:

a)

provedení posouzení podle odstavce 1;

b)

provedení simulace podle odstavce 5 ;

c)

poskytnutí informací podle odstavců 2 a 4.

Orgán ESMA předloží návrhy těchto regulačních technických norem Komisi do [XX měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 16

Dokument s klíčovými informacemi pro investory

-1.     Poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří nabízejí služby uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i) tohoto nařízení, poskytnou potenciálním investorům všechny informace uvedené v tomto článku.

1.   ▌Potenciálním investorům se poskytuje dokument s klíčovými informacemi pro investory, který vypracuje vlastník projektu pro každou nabídku skupinového financování. Dokument s klíčovými informacemi pro investory musí být vypracován nejméně v jednom z úředních jazyků dotčeného členského státu nebo v angličtině .

2.   Dokument s klíčovými informacemi pro investory uvedený v odstavci 1 zahrnuje všechny níže uvedené informace:

a)

informace stanovené v příloze;

b)

následující vysvětlující prohlášení, uvedené přímo pod názvem dokumentu s klíčovými informacemi pro investory:

„Tuto nabídku skupinového financování neověřily ani neschválily Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ani příslušné vnitrostátní orgány.

Předtím, než vám byl poskytnut přístup k této investici, nebyla posouzena vhodnost vašeho vzdělání a znalostí. Uskutečněním této investice přejímáte plné riziko této investice včetně rizika částečné nebo úplné ztráty investovaných peněžních prostředků.“;

c)

upozornění na rizika v tomto znění:

„Investice do této nabídky skupinového financování je spojena s riziky včetně rizika částečné nebo úplné ztráty investovaných peněžních prostředků. Vaše investice není kryta systémem pojištění vkladů a systémem pro odškodnění investorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (*1) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES (*2).

Ze své investice nemusíte získat žádný výnos.

Nejedná se o spořicí produkt a  doporučujeme, abyste do projektů skupinového financování neinvestovali více než 10 % vašeho čistého jmění.

V okamžiku, kdy tak budete chtít učinit, nemusíte být schopni investiční nástroje prodat. I když je budete moci prodat, můžete utrpět ztráty.

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149)."

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22).“"

3.   Dokument s klíčovými informacemi pro investory je přiměřený, jasný , není zavádějící a neobsahuje žádné poznámky pod čarou kromě těch, které uvádějí odkazy na použitelné právní předpisy. Dokument je prezentován na samostatném trvalém nosiči, který lze jasně odlišit od propagačních sdělení, a v tištěné papírové podobě obsahuje nejvýše tři strany o velikosti A4.

4.   Poskytovatel služeb skupinového financování dokument s klíčovými informacemi pro investory průběžně aktualizuje, a to vždy a po celou dobu platnosti nabídky skupinového financování.

4a.     Požadavek stanovený v odst. 3 písm. a) tohoto článku se nepoužije na poskytovatele služeb skupinového financování, kteří nabízejí služby uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii). Tito poskytovatelé naopak vypracují dokument s klíčovými informacemi pro investory týkající se poskytovatele služeb skupinového financování, který bude obsahovat podrobné informace o poskytovateli služeb skupinového financování, o jeho systémech a kontrolách pro řízení rizik a finanční modelování pro nabídku skupinového financování a historické údaje o jeho výkonnosti.

5.    Všichni poskytovatelé služeb skupinového financování mají zavedeny a uplatňují odpovídající postupy k ověření úplnosti, správnosti a jasnosti informací obsažených v dokumentu s klíčovými informacemi pro investory.

6.   Jestliže poskytovatel služeb skupinového financování zjistí v dokumentu s klíčovými informacemi pro investory ▌opomenutí, ▌chybu nebo ▌nepřesnost , které by mohly mít podstatný dopad na očekávanou návratnost investice, provádí se následující opravy:

a)

poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří nabízí služby uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i), informují neprodleně o opomenutí, chybě nebo nepřesnosti vlastníka projektu, který tyto informace doplní nebo opraví;

b)

poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří nabízí služby uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě ii), opraví opomenutí, chybu nebo nepřesnost v dokumentu s klíčovými informacemi sami.

Pokud k takovému doplnění nebo opravě nedojde , poskytovatel služeb skupinového financování danou nabídku skupinového financování neuskuteční, nebo stávající nabídku zruší do okamžiku, než bude dokument s klíčovými informacemi pro investory vyhovovat požadavkům tohoto článku.

7.   Investor může požadovat, aby poskytovatel služeb skupinového financování zajistil překlad dokumentu s klíčovými informacemi pro investory do jazyka dle volby investora. Překlad musí věrně a přesně odrážet obsah originálního dokumentu s klíčovými informacemi pro investory.

Pokud poskytovatel služeb skupinového financování nezajistí požadovaný překlad dokumentu s klíčovými informacemi pro investory, vydá investorovi jasné doporučení, aby se provedení investice zdržel.

8.   Příslušné vnitrostátní orgány nevyžadují, aby byl dokument s klíčovými informacemi pro investory předem oznámen a schválen.

9.    Orgán ESMA může vypracovat návrhy regulačních technických norem, které upřesní:

a)

požadavky týkající se vzoru pro uvádění informací podle odstavce 2 a přílohy a obsah tohoto vzoru;

b)

druhy rizik, která jsou pro nabídku skupinového financování významná, a proto musí být sdělena v souladu s částí C přílohy;

ba)

použití určitých finančních ukazatelů za účelem většího objasnění informací obsažených v dokumentu s klíčovými informacemi;

c)

provize a poplatky a náklady na transakce uvedené v písm. a) části H přílohy včetně podrobného členění přímých a nepřímých nákladů, které nese investor.

Orgán ESMA při vypracovávání norem rozlišuje mezi službami uvedenými v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i) a službami uvedenými v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě ii).

Orgán ESMA předloží návrhy těchto regulačních technických norem Komisi do … [XXX měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 17

Informační vývěska

1.   Poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří umožňují, aby jejich investoři navzájem vstupovali do přímé interakce za účelem nákupu a prodeje úvěrových smluv nebo převoditelných cenných papírů, které byly původně skupinově financovány na platformách poskytovatelů, své klienty informují, že neprovozují obchodní systém a že tyto nákupní a prodejní činnosti na jejich platformách se uskutečňují dle vlastního uvážení a na odpovědnost klienta. Tito poskytovatelé služeb skupinového financování také sdělí svým klientům, že pravidla platná pro obchodní systémy podle směrnice 2014/65/EU, která jsou uvedena v čl. 4 odst. 1 bodě 24 této směrnice, se nevztahují na jejich platformy.

2.   Poskytovatelé služeb skupinového financování, kteří poskytují referenční cenu pro nákup a prodej podle odstavce 1, své klienty informují o tom, zda je referenční cena závazná, či nezávazná, a odůvodní základ, podle něhož byla referenční cena vypočtena .

2a.     Aby investoři mohli nakupovat a prodávat půjčky získané prostřednictvím své platformy, umožní poskytovatelé služeb skupinového financování investorům transparentní pohled na jejich platformy tím, že jim poskytnou informace o výkonnosti vytvořených půjček.

Článek 18

Přístup k záznamům

Poskytovatelé služeb skupinového financování:

a)

uchovávají všechny záznamy týkající se jejich služeb a transakcí na trvalém nosiči po dobu pěti let;

b)

zajistí, aby jejich klienti měli vždy okamžitý přístup k záznamům o službách, které jim jsou poskytovány;

c)

archivují po dobu pěti let všechny smlouvy mezi poskytovateli služeb skupinového financování a jejich klienty.

Kapitola V

Propagační sdělení

Článek 19

Požadavky týkající se propagačních sdělení

1.   Poskytovatelé služeb skupinového financování zajistí, aby byla veškerá jejich propagační sdělení pro investory jako taková jasně identifikovatelná.

2.    Před ukončením získávání finančních prostředků pro projekt se nesmí žádné propagační sdělení nepřiměřeně soustředit na jednotlivé plánované, probíhající nebo stávající projekty nebo nabídky skupinového financování. ▌

3.   Pro svá propagační sdělení používají poskytovatelé služeb skupinového financování jeden nebo více úředních jazyků členského státu, v němž je poskytovatel služeb skupinového financování činný, nebo angličtinu .

4.   Příslušné vnitrostátní orgány nevyžadují, aby byla propagační sdělení předem oznámena a schválena.

Článek 20

Zveřejňování vnitrostátních předpisů týkajících se požadavků na propagaci

1.   Příslušné vnitrostátní orgány zveřejní a průběžně aktualizují na svých internetových stránkách vnitrostátní právní a správní předpisy použitelné pro propagační sdělení poskytovatelů služeb skupinového financování.

2.   Příslušné orgány informují orgán ESMA o právních a správních předpisech uvedených v odstavci 1 a o odkazech na internetové stránky příslušných orgánů, na nichž jsou tyto informace zveřejněny. Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA souhrn těchto příslušných vnitrostátních předpisů v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

3.   Příslušné orgány oznámí orgánu ESMA jakoukoli změnu informací poskytnutých podle odstavce 2 a neprodleně mu předloží aktualizovaný souhrn příslušných vnitrostátních předpisů.

4.   Orgán ESMA zveřejní a bude vést na svých internetových stránkách souhrn příslušných vnitrostátních předpisů v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí a odkazy na internetové stránky příslušných orgánů podle odstavce 1. Orgán ESMA nenese odpovědnost za informace uvedené v souhrnu.

5.   Příslušné vnitrostátní orgány jsou jednotnými kontaktními místy, která odpovídají za poskytování informací o pravidlech pro uvádění na trh ve svých členských státech.

▌7.   Příslušné orgány pravidelně a nejméně jednou ročně podávají orgánu ESMA zprávu o svých donucovacích opatřeních přijatých během předcházejícího roku na základě jejich vnitrostátních právních a správních předpisů použitelných na propagační sdělení poskytovatelů služeb skupinového financování. Zpráva zejména obsahuje:

a)

celkový počet přijatých donucovacích opatření, případně rozdělených podle druhu pochybení;

b)

jsou-li k dispozici, výstupy donucovacích opatření včetně druhů uložených sankcí podle druhu sankce nebo opravných prostředků nabízených poskytovateli služeb skupinového financování;

c)

jsou-li k dispozici, příklady toho, jak příslušné orgány řešily případy, kdy se poskytovatelé služeb skupinového financování dopustili nedodržení vnitrostátních předpisů.

Kapitola VI

Pravomoci příslušného vnitrostátního orgánu

ODDÍL I

PRAVOMOCI A POSTUPY

Článek 21

Právní výsada

Pravomoci svěřené příslušnému vnitrostátnímu orgánu nebo kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším osobám pověřeným příslušným vnitrostátním orgánem nesmějí být využity k tomu, aby se vyžadovalo zveřejnění informací, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 25

Výměna informací

Orgán ESMA a příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují informace požadované pro účely výkonu jejich povinností podle tohoto nařízení.

Článek 26

Služební tajemství

Povinnost zachovat služební tajemství uvedená v článku 76 směrnice 2014/65/EU se vztahuje na příslušné vnitrostátní orgány , orgán ESMA a na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné vnitrostátní orgány nebo orgán ESMA nebo pro jakoukoli jinou osobu, jež byla pověřena určitými úkoly, včetně auditorů a odborníků, s nimiž ▌jsou uzavřeny smlouvy.

ODDÍL II

SPRÁVNÍ SANKCE A JINÁ SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Článek 27a

Správní sankce a jiná správní opatření

1.     Aniž je dotčeno právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce podle článku 27c, členské státy stanoví pravidla zavádějící náležité správní sankce a jiná správní opatření, která se použijí alespoň v situacích, kdy poskytovatel služeb skupinového financování nesplnil požadavky stanovené v kapitolách I až V. Tyto správní sankce a jiná správní opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující.

Členské státy zajistí, aby byly správní sankce a jiná správní opatření účinně uplatňovány.

2.     Členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy svěří příslušným vnitrostátním orgánům pravomoc ukládat za porušení uvedená v kapitolách I až V tohoto nařízení alespoň tyto správní sankce a jiná správní opatření:

a)

veřejné oznámení, v němž je uvedena osoba odpovědná za porušení předpisů a povaha daného porušení;

b)

příkaz, aby tato osoba upustila od neoprávněného jednání a vyvarovala se jeho opakování;

c)

dočasný nebo trvalý (za závažná opakovaná porušení) zákaz, který brání kterémukoli členu řídicího orgánu právnické osoby odpovědné za porušení předpisů nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která byla shledána odpovědnou za porušení předpisů, vykonávat řídicí funkce v takových podnicích;

d)

v případě fyzické osoby, správní peněžní pokutu ve výši nejvýše 5 % ročního obratu poskytovatele služeb skupinového financování za kalendářní rok, v němž došlo k porušení předpisů;

e)

správní peněžité pokuty, jejichž maximální výše činí alespoň dvojnásobek výhody, které bylo v důsledku porušení pravidel dosaženo, jestliže ji lze určit, a to i pokud je tato částka vyšší než maximální částky uvedené v písmenu d).

3.     Pokud se ustanovení uvedená v odstavci 1 použijí na právnické osoby, svěří členské státy příslušným orgánům pravomoc uplatňovat správní sankce a jiná správní opatření uvedená v odstavci 2, s výhradou podmínek stanovených ve vnitrostátním právu, na členy řídicího orgánu a na další osoby, které nesou podle vnitrostátního práva odpovědnost za dané porušení.

4.     Členské státy zajistí, aby veškerá rozhodnutí nebo opatření ukládající správní sankce nebo jiná správní opatření uvedená v odstavci 2 byla řádně odůvodněna a aby bylo možné podat proti nim u soudu opravný prostředek.

Článek 27b

Výkon pravomoci ukládat správní sankce a jiná správní opatření

1.     Příslušné orgány náležitě vykonávají pravomoc ukládat správní sankce a jiná správní opatření podle článku 27a v souladu s tímto nařízením a se svým vnitrostátním právním řádem:

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány;

c)

na svou odpovědnost přenesením na jiné orgány;

d)

podáním návrhu příslušným justičním orgánům.

2.     Příslušné orgány při stanovení druhu a míry správní sankce nebo jiného správního opatření uloženého podle článku 27a zohledňují, do jaké míry bylo porušení předpisů způsobeno úmyslně nebo z nedbalosti, a všechny ostatní relevantní okolnosti, případně včetně:

a)

významu, závažnosti a délky trvání daného porušení;

b)

míry odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

c)

finanční síly fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

d)

významu nabytého zisku nebo ztráty, které se fyzická nebo právnická osoba odpovědná za porušení vyhnula, pokud je lze stanovit;

e)

ztrát třetích stran způsobených porušením, pokud je lze stanovit;

f)

míry spolupráce fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

g)

předchozího porušení povinností ze strany fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení povinnosti.

Článek 27c

Trestní sankce

1.     Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce nebo jiná správní opatření za porušení předpisů, na které se podle jejich vnitrostátního trestního práva vztahují trestní sankce.

2.     Pokud se členské státy rozhodly v souladu s odstavcem 1 tohoto článku stanovit za porušení uvedená v čl. 27a odst. 1 trestní sankce, zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci nezbytné ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení v rámci své jurisdikce, aby mohly získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného pro porušení uvedená v čl. 27a odst. 1 a předat tyto informace ostatním příslušným orgánům, jakož i orgánu ESMA, aby splnily svou povinnost spolupráce pro účely tohoto nařízení.

Článek 27d

Oznamovací povinnosti

Členské státy oznámí právní a správní předpisy k provedení této kapitoly včetně jakýchkoli relevantních trestněprávních ustanovení Komisi a orgánu ESMA do… [jeden rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Dále Komisi a orgánu ESMA bez zbytečného prodlení oznámí všechny následné změny těchto pravidel.

Článek 27e

Spolupráce mezi příslušnými orgány a s orgánem ESMA

1.     Příslušné vnitrostátní orgány a orgán ESMA vzájemně úzce spolupracují a vyměňují si informace s cílem vykonávat povinnosti podle této kapitoly.

2.     Příslušné vnitrostátní orgány úzce koordinují svůj dohled za účelem zjišťování případů porušení tohoto nařízení a jejich nápravy, rozvoje a prosazování osvědčených postupů, usnadňování spolupráce, prosazování jednotnosti výkladu a poskytování hodnocení napříč jurisdikcemi v případě jakékoli neshody.

3.     Pokud příslušný vnitrostátní orgán zjistí nebo má důvod se domnívat, že byl porušen nějaký požadavek podle kapitoly I až V, informuje o svých zjištěních dostatečně podrobně příslušný orgán subjektu či subjektů podezřelých z tohoto porušení. Dotčené příslušné orgány úzce koordinují svůj dohled s cílem zajistit jednotnost svých rozhodnutí.

Článek 27f

Zveřejnění správních sankcí a jiných správních opatření

1.     S výhradou odstavce 4 členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány zveřejňovaly na svých oficiálních internetových stránkách jako nutné minimum a bez zbytečného prodlení každé rozhodnutí, které ukládá správní sankci nebo jiné správní opatření a proti němuž nebylo podáno odvolání, a to poté, co byl příjemce této sankce nebo opatření o tomto rozhodnutí informován.

2.     Zveřejnění uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace o druhu a povaze porušení, totožnosti odpovědných osob a uložených správních sankcích nebo jiných správních opatřeních.

3.     Pokud má příslušný orgán na základě individuálního posouzení za to, že by zveřejnění totožnosti v případě právnických osob nebo totožnosti a osobních údajů v případě fyzických osob bylo nepřiměřené, nebo pokud má příslušný orgán za to, že by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování, nebo pokud by zveřejnění, lze-li to zjistit, způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu, zajistí členské státy, aby příslušné orgány učinily jedno z následujících opatření:

a)

odložily zveřejnění rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření, dokud důvody pro toto odložení nepominou;

b)

zveřejnily rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření anonymně v souladu s vnitrostátními právními předpisy; nebo

c)

nezveřejnily rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření, pokud je příslušný orgán toho názoru, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

i)

aby nebyla ohrožena stabilita finančních trhů; nebo

ii)

přiměřenost zveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření, jež jsou považována za méně významná.

4.     V případě rozhodnutí zveřejnit správní sankci nebo jiné správní opatření anonymně může být zveřejnění příslušných údajů odloženo. Pokud příslušný vnitrostátní orgán zveřejní rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření, vůči němuž bylo podáno odvolání k příslušným soudním orgánům, příslušné orgány tuto informaci rovněž ihned zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách spolu s případnými následnými informacemi o výsledku tohoto odvolání. Jakékoli soudní rozhodnutí, kterým se ruší rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření, se rovněž zveřejní.

5.     Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby každé rozhodnutí zveřejněné v souladu s odstavci 1 až 4 zůstalo přístupné na jejich oficiálních internetových stránkách nejméně po dobu pěti let po svém zveřejnění. Osobní údaje obsažené v těchto rozhodnutích se na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu ponechají pouze po dobu, která je nezbytně nutná podle příslušných předpisů v oblasti ochrany údajů.

6.     Příslušné vnitrostátní orgány informují orgán ESMA o veškerých uložených správních sankcích a jiných správních opatřeních včetně veškerých případných odvolání proti nim a jejich výsledků.

7.     Orgán ESMA vede centrální databázi správních sankcí a jiných správních opatření, které mu byly sděleny. Tato databáze je přístupná pouze orgánům ESMA, EBA a EIOPA a příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými vnitrostátními orgány v souladu s odstavcem 6.

Článek 36

Ochrana údajů

1.   Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vykonávají příslušné orgány své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.

2.   Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem ESMA v rámci oblasti působnosti tohoto nařízení, řídí se orgán ESMA nařízením (ES) č. 45/2001.

Kapitola VII

Akty v přenesené pravomoci

Článek 37

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 31 odst. 10 a čl. 34 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [▌datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 7, čl. 10 odst. 10, čl. 15 odst. 6, čl. 16 odst. 9, čl. 31 odst. 10 a čl. 34 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 7, čl. 10 odst. 10, čl. 15 odst. 6, čl. 16 odst. 9, čl. 31 odst. 10 a čl. 34 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Kapitola VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 38

Zpráva

1.   Do … [Úřad pro publikace: vložte prosím datum 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, v případě potřeby doprovázenou legislativním návrhem.

2.   Zpráva posoudí následující otázky:

a)

fungování trhu pro poskytovatele služeb skupinového financování v Unii včetně vývoje a trendů na tomto trhu ▌a jejich podíl na trhu; zejména pak musí zkoumat, zda jsou zapotřebí jakékoli úpravy definic a prahových hodnot stanovených v tomto nařízení a zda je rozsah služeb zahrnutých do tohoto nařízení nadále odpovídající;

b)

dopad tohoto nařízení na řádné fungování vnitřního trhu se službami skupinového financování včetně dopadu na přístup malých a středních podniků k financování a dopadu na investory a jiné kategorie osob dotčených uvedenými službami;

c)

provádění technologických inovací v odvětví skupinového financování včetně používání nebankovních metod financování (včetně prvotních nabídek digitálních měn), nových inovačních obchodních modelů a technologií;

d)

zda je prahová hodnota stanovená v čl. 2 odst. 2 písm. d) nadále přiměřená pro dosažení cílů stanovených v tomto nařízení;

e)

účinky, které mají vnitrostátní právní a správní předpisy upravující propagační sdělení poskytovatelů služeb skupinového financování na volný pohyb služeb, hospodářskou soutěž a ochranu investorů;

f)

uplatňování správních sankcí, a zejména jakoukoli potřebu další harmonizace správních sankcí stanovených za porušení tohoto nařízení;

g)

nutnost a přiměřenost toho, aby poskytovatelé služeb skupinového financování podléhali povinnostem v souvislosti s dodržováním vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2015/849, pokud jde o praní peněz nebo financování terorismu, a aby byli tito poskytovatelé služeb skupinového financování doplněni na seznam povinných osob pro účely směrnice (EU) 2015/849;

h)

vhodnost rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na třetí země;

i)

spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány a orgánem ESMA a vhodnost toho, aby vnitrostátní příslušné orgány byly orgány dohledu nad tímto nařízením;

j)

možnost zavést v rámci tohoto nařízení zvláštní opatření na podporu udržitelných a inovačních projektů skupinového financování, jakož i používání finančních prostředků EU.

Článek 38a

Změna nařízení (EU) 2017/1129

V čl. 1 odst. 4 nařízení (EU) č. 2017/1129 se vkládá nové písmeno, které zní:

k)

nabídku skupinového financování učiněnou evropským poskytovatelem služeb skupinového financování podle definice v čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) …/…  (*3) , pokud nepřesahuje prahovou hodnotu stanovenou v čl. 2 odst. 2 písm. d) tohoto nařízení.

Článek 39

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne … [Úřad pro publikace: vložte prosím datum 12 měsíců od vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament

předseda předseda nebo

Za Radu

předsedkyně


(1)  Úř. věst. C , , s. .

(2)  Úř. věst. C , , s. .

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(8)  COM(2017)0340. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi.

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 107.

(*3)   Úř. věst.: vložte prosím číslo a údaje o zveřejnění tohoto nařízení.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/563


P8_TA(2019)0302

Trhy finančních nástrojů: poskytovatelé služeb skupinového financování ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (COM(2018)0099 – C8-0102/2018 – 2018/0047(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/39)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0099),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0102/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018 (1)

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0362/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 65.


P8_TC1-COD(2018)0047

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Skupinové financování je řešení z oblasti finančních technologií, které poskytuje malým a středním podnikům , a zejména začínajícím a rozvíjejícím se podnikům, alternativní přístup k financování s cílem podporovat inovativní podnikání v Unii , a  posílit tak unii kapitálových trhů. To zase přispívá k diverzifikovanějšímu finančnímu systému, který je méně závislý na financování bankami, čímž se omezují systémová rizika a rizika koncentrace. Mezi další přínosy podpory inovativního podnikání prostřednictvím skupinového financování patří uvolnění zmrazeného kapitálu za účelem investic do nových a inovativních projektů, zrychlení účinného přidělování zdrojů a diverzifikace aktiv.

(2)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/XXX (3) se právnické osoby mohou rozhodnout požádat příslušný vnitrostátní orgán o povolení působit jako poskytovatelé služeb skupinového financování.

(3)

Nařízení (EU) XXX/XXXX [nařízení o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování] stanoví jednotné, přiměřené a přímo použitelné požadavky na udělování povolení a dohled nad poskytovateli služeb skupinového financování▌.

(4)

Za účelem zajištění právní jistoty, pokud jde o osoby a činnosti, na něž se vztahují příslušná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/XXXX, případně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4), a aby se předešlo tomu, že tatáž činnost bude v rámci Unie podléhat různým povolením, by právnické osoby s povolením pro poskytovatele služeb skupinového financování podle nařízení (EU) XXX/XXXX [nařízení o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování] měly být vyňaty z oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU.

(5)

Jelikož změna, již stanoví tato směrnice, je přímo spojena s nařízením (EU) XXX/XXXX [nařízení o službách skupinového financování v Evropské unii], mělo by být datum, od kterého mají členské státy používat vnitrostátní opatření provádějící uvedenou změnu, odloženo tak, aby bylo v souladu s datem použitelnosti stanoveným v uvedeném nařízení.

(5a)

Virtuální měny jsou používány retailovými investory jako náhrada za jiná aktiva. Na rozdíl od jiných finančních nástrojů jsou virtuální měny v současnosti do značné míry neregulované. V důsledku toho nejsou trhy s virtuálními měnami transparentní, může snadno docházet k jejich zneužívání a vyznačují se nedostatkem základní ochrany investorů. Komise by měla virtuální měny průběžně přezkoumávat a navrhnout jasné pokyny stanovující podmínky, za nichž lze virtuální měny klasifikovat jako finanční nástroje, a v případě potřeby doplnit virtuální měny na seznam finančních nástrojů jako novou kategorii. Pokud Komise dospěje k závěru, že virtuální měny je vhodné regulovat, měla by Evropskému parlamentu a Radě předložit návrh v tomto smyslu,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

V čl. 2 odst. 1 směrnice 2014/65/EU se doplňuje nové písmeno p), které zní:

„p)

poskytovatele služeb skupinového financování podle vymezení v čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/XXX (*1) a právnické osoby poskytující služby skupinového financování v souladu s vnitrostátními právními předpisy, pokud nepřekračují prahovou hodnotu stanovenou v čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/XXX* .

Článek 2

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do … [Úřad pro publikace: 6 měsíců od vstupu nařízení o skupinovém financování v platnost].

Členské státy tato opatření použijí ode dne … [Úřad pro publikace: datum vstupu nařízení o skupinovém financování v platnost].

2.   Členské státy sdělí Komisi a orgánu ESMA znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda


(1)  Úř. věst. C […], […], s. […].

(2)  Úř. věst. C […], […], s. […].

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/XXX o evropských poskytovatelích skupinového financování (Úř. věst. L […], […], s. […]).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/566


P8_TA(2019)0303

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (COM(2018)0372 – C8-0227/2018 – 2018/0197(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/40)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2018)0372),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 177, 178 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0227/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj, jakož i na stanovisko Rozpočtového výboru, postoj Výboru pro rozpočtovou kontrolu ve formě pozměňovacích návrhů a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0094/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 90.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s 115.


P8_TC1-COD(2018)0197

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 177 druhý pododstavec, článek 178 a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. V souladu s uvedeným článkem a s druhým a třetím pododstavcem čl. 174 SFEU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, mezi nimiž má být zvláštní pozornost věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

(2)

Fond soudržnosti byl zřízen proto, aby přispěl k obecnému cíli posílit ekonomickou, sociální a územní soudržnosti Unie poskytováním finančních příspěvků v oblastech životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury (dále jen „TEN-T“), jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (4).

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XXX [nové nařízení o společných ustanoveních] (5) stanoví společná pravidla týkající se různých fondů včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropského sociálního fondu plus (dále jen „ESF+“), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“), Evropského námořního a rybářského fondu (dále jen „ENRF“), Azylového a migračního fondu (dále jen „AMIF“), Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) a Nástroje pro správu hranic a víza (dále jen „BMVI“), které fungují na základě společného rámce (dále jen „fondy“). [pozm. návrh 1]

(3a)

Členské státy a Komise zajistí koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Fondem soudržnosti (FS), Evropským sociálním fondem plus (ESF+), Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), aby se mohly navzájem doplňovat v případech, kdy je to přínosné pro vytváření úspěšných projektů. [pozm. návrh 2]

(4)

Za účelem zjednodušení pravidel použitelných jak na EFRR, tak i na Fond soudržnosti, by v programovém období 2014–2020 mělo pravidla použitelná pro oba fondy stanovit jediné nařízení.

(5)

Při provádění EFRR a Fondu soudržnosti by měly být dodržovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a v článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 SEU, a to s ohledem na ustanovení Listiny základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a na evropský pilíř sociálních práv. Členské státy Komise by se měly zaměřit na odstranění sociálních příjmových nerovností , podporu boje proti chudobě, zachování zajistit dostupnost v souladu s jejím článkem 9 a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by podporu tvorby kvalitních pracovních míst se měly zaměřit souvisejícími právy na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti pohlaví, jakož i boje zajištění toho, aby EFRR Fond soudržnosti podporovaly rovné příležitosti pro všechny , a na boj proti diskriminaci na základě pohlaví genderu , rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by měly rovněž podporovat přechod od ústavní péče k rodinné a komunitní péči, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, operace, z nichž mají podniky prospěch, musí splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 SFEU. Investice v rámci EFRR součinnosti s ESF+ by měly přispívat k podpoře sociálního začleňování , boji proti chudobě ke zvyšování kvality života občanů v souladu se závazky vyplývajícími z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a Úmluvy OSN o právech dítěte (UNCRC) s cílem přispět k dodržování práv dětí . [pozm. návrh 3]

(6)

Je nezbytné pokrýt ustanovení pro EFRR týkající se jeho podpory cíle Investice pro zaměstnanost a růst i cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) (dále jen „EÚS/Interreg“).

(7)

Za účelem stanovení druhu činností, které mohou získat podporu z EFRR a Fondu soudržnosti, by měly být stanoveny specifické cíle politiky pro poskytování podpory z těchto fondů, aby se zajistilo, že budou přispívat k jednomu nebo několika ze společných cílů politiky stanovených v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2018/xxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

(8)

Ve stále více propojeném světě a s ohledem na interní i externí dynamiku demografického vývoje a vývoje migrace je zřejmé, že migrační politika Unie vyžaduje společný přístup založený na součinnosti a doplňkovosti různých nástrojů financování. EFRR musí při navrhování a provádění programů věnovat ve větší míře zvláštní pozornost demografickým změnám, které představují hlavní výzvu a prioritní oblast. Za účelem zajištění soudržné, silné a soustavné podpory úsilí o  solidarity a odpovědnosti, jakož i sdílení solidarity a odpovědnosti úsilí mezi členskými státy při řízení migrace by EFRR měl poskytovat podporu na usnadnění dlouhodobé integrace migrantů. politika soudržnosti mohla přispívat k procesům integrace uprchlíků a migrantů pod mezinárodní ochranou přijetím přístupu zaměřeného na ochranu jejich důstojnosti a práv, mj. s ohledem na vzájemně se posilující vztah mezi integrací a místním hospodářským růstem, a to zejména poskytováním podpory v oblasti infrastruktury městům a místním orgánům zapojeným do provádění integračních politik; [pozm. návrh 4]

(9)

Za účelem podpory úsilí členských států a regionů při zmírňování rozdílů v úrovni rozvoje a slaďování rozdílné situace v regionech EU, vyrovnávání se se sociálními rozdíly, s novými úkoly a s cílem zajistit inkluzivní společnost a vysokou úroveň bezpečnosti pro občany a prevenci marginalizace a radikalizace by investice v rámci EFRR měly kromě zajišťování součinnosti a doplňkovosti s ostatními politikami Unie přispívat k bezpečnosti v oblastech na oblasti , kde je potřeba zajistit bezpečné , moderní, přístupné a zabezpečené veřejné prostory a bezpečnou a zabezpečenou kritickou infrastrukturu, jako je jsou komunikace, veřejná doprava, a energetika a univerzální a kvalitní veřejné služby, které jsou nezbytné pro řešení regionálních a sociálních rozdílů, podporu sociální soudržnosti a regionálního rozvoje a motivaci podniků a lidí k tomu, aby zůstali ve své oblasti . [pozm. návrh 5]

(10)

Kromě toho by investice v rámci EFRR měly přispět na rozvoj globální sítě vysokorychlostní digitální infrastruktury v celé Unii včetně venkovských oblastí, kde zásadním způsobem přispívají k rozvoji malých a středních podniků (MSP), a na podporu čisté neznečišťující a udržitelné multimodální městské mobility se zaměřením na chůzi, cyklistiku, veřejnou dopravu a sdílenou mobilitu . [pozm. návrh 6]

(10a)

Mnoho největších náročných úkolů v Evropě se stále více týká marginalizovaných romských komunit, které často žijí v nejvíce znevýhodněných mikroregionech, které nemají bezpečnou a dostupnou pitnou vodu, kanalizaci a elektřinu a v nichž chybějí možnosti dopravního spojení, digitální připojení, systémy obnovitelné energie nebo opatření zajišťující odolnost vůči katastrofám. EFRR a FS proto musí přispívat ke zlepšení životních podmínek Romů a k naplnění jejich skutečného potenciálu jakožto občanů EU a členské státy musí zajistit, aby z přínosů všech pěti politických cílů EFRR a FS těžili i Romové. [pozm. návrh 7]

(11)

V důsledku obecného zaměření Fondu soudržnosti, jak je stanoven v SFEU, je třeba vytyčit a vymezit specifické cíle, které by měl Fond soudržnosti podporovat.

(12)

V zájmu zlepšení celkové administrativní kapacity orgánů Aby se přispělo k řádné správě, prosazování, přeshraniční spolupráci a šíření osvědčených postupů inovací v oblasti inteligentní specializace a oběhového hospodářství a aby se zlepšila celková správní kapacita orgánů a veřejné moci členských států , a to i na regionální a místní úrovni v souladu se zásadami víceúrovňové správy, provádějících programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, je nutné umožnit podpůrná prosazovat strukturální opatření v rámci posilující administrativu na podporu všech specifických cílů. Vzhledem k tomu, že tato opatření jsou založena na měřitelných cílech a že jsou občanům a podnikům předkládána jako prostředek ke zjednodušení a snížení administrativní zátěže, které čelí příjemci a správní orgány, je možné nalézt díky těmto opatřením správnou rovnováhu mezi zaměřením politiky na výsledky a mírou ověřování a kontrol. [pozm. návrh 8]

(13)

V zájmu podpory a posílení opatření pro spolupráci v programech realizovaných v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst je nezbytné posílit opatření pro spolupráci s partnery , a to i s těmi na místní a regionální úrovni, v daném členském státě nebo mezi různými členskými státy ve vztahu k podpoře poskytované v rámci všech specifických cílů. Tato posílená spolupráce doplní spolupráci v rámci cíle EÚS/Interreg a měla by zejména podporovat spolupráci mezi strukturovanými partnerstvími s cílem provádět regionální strategie, jak je uvedeno ve sdělení Komise „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“ (6). Partneři tedy mohou pocházet z jakéhokoli regionu v Unii, ale i z přeshraničních regionů a regionů, na něž se vztahuje vztahují evropská seskupení pro územní spolupráci, makroregionální strategie nebo strategie pro přímořskou oblast nebo kombinace obou. [pozm. návrh 9]

(13a)

V rámci budoucí politiky soudržnosti se mohou přiměřeně zohlednit regiony Unie, které jsou nejvíce vystaveny důsledkům odchodu Spojeného království z Unie, zejména ty, které se po brexitu ocitnou na vnějších námořních nebo pozemních hranicích Unie, a může jim být poskytnuta podpora; [pozm. návrh 10]

(14)

S ohledem Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být realizovány v rámci udržitelného rozvoje, zejména pokud jde o velmi důležitý boj proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu, Agendu Organizace spojených národů 2030 a cíle udržitelného rozvoje vytyčené OSN, jakož i prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“ a se zaměřením na chudobu, nerovnost a spravedlivý přechod k sociálně a environmentálně udržitelnému hospodářství na základě participativního přístupu ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy, ekonomickými a sociálními partnery a s organizacemi občanské společnosti. S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem a ztrátě biologické rozmanitosti s cílem přispět k financování opatření, která je třeba přijmout na úrovni EU a na vnitrostátní a místní úrovni za účelem naplnění závazku Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj , jakož i zajišťovat integrovaná opatření pro předcházení katastrofám, která zahrnují opatření týkající se odolnosti a předcházení rizikům, připravenosti i reakce, fondy přispívají k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 ochrany biologické rozmanitosti vyčleněním 30 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Fondy musí zásadním způsobem přispět k dosažení oběhového a nízkouhlíkového hospodářství na celém území Unie při plném začlenění regionálního rozměru. Operace v rámci EFRR mají podle očekávání by měly přispět z celkového finančního krytí EFRR 30 alespoň 35 % na cíle v oblasti klimatu. Operace v rámci Fondu soudržnosti mají podle očekávání přispět z celkového finančního krytí Fondu soudržnosti 37 40 % na cíle v oblasti klimatu. Tyto procentní podíly by měly být dodrženy během celého programového období. Proto se během přípravy a provádění těchto fondů stanoví příslušná opatření a opětovně se posoudí v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumů. Tato opatření a finanční příděl vyhrazený na jejich provádění mají být zahrnuty do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou IV nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] i do dlouhodobé strategie renovací zavedené na základě revidované směrnice (EU) 2018/844 o energetické náročnosti budov s cílem přispět k vytvoření fondu budov bez emisí uhlíku do roku 2050 a mají být připojeny k programům. Zvláštní pozornost by se měla věnovat oblastem s vysokými emisemi uhlíku, které čelí problémům v důsledku závazků ke snížení těchto emisí, s cílem pomoci jim při provádění strategií, které jsou v souladu se závazkem Unie v oblasti klimatu a které jsou stanoveny v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v rámci směrnice 2018/410 o ETS, a s cílem chránit pracovníky také prostřednictvím možností odborné přípravy a rekvalifikace. [pozm. návrh 11]

(15)

Aby mohla být z EFRR v rámci cíle EÚS/Interreg poskytnuta podpora jak na investice do infrastruktury, tak na související investice, odbornou přípravu, a integrující činnosti a zlepšování a rozvoj administrativních dovedností a kompetencí , je nutné stanovit, že z EFRR mohou být podporovány i činnosti v rámci specifických cílů ESF+, jež byly stanoveny na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XXX a [nového nařízení o ESF+] (7). [pozm. návrh 12]

(16)

V zájmu co nejúčinnějšího soustředění využití omezených zdrojů by podpora produktivních investic v rámci příslušného specifického cíle z EFRR měla být omezena zaměřena pouze na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (8), s výjimkou případů, kdy investice zahrnují spolupráci s malými a středními podniky v oblasti činností výzkumu a inovací a jiné podniky než malé a střední , aniž by tím byla dotčena pracovní místa související se stejnou či podobnou činností jiných evropských regionech, ve smyslu článku 60 nařízení (EU) …/…[nové nařízení o společných ustanoveních] . [pozm. návrh 190/rev]

(17)

EFRR by měl pomoci odstranit hlavní regionální rozdíly v Unii a zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, včetně regionů, které čelí výzvám vyplývajícím ze závazků v oblasti snižování emisí uhlíku , prostřednictvím finanční podpory na přechodné období. Měl by také podpořit odolnost a zabránit zaostávání zranitelných území . Podpora EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ by proto měla být zaměřena na klíčové priority Unie v souladu s cíli politiky stanovenými v nařízení (EU) 2018/xxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. Podpora z EFRR by měla být zaměřena konkrétně na dva cíle politiky „inteligentnější Evropa díky podpoře inovativníinteligentní ekonomické transformace“ inovativního, inteligentního a inkluzivního ekonomického rozvoje transformace, regionálního propojení v oblasti technologií, rozvoje informačních a komunikačních technologií, konektivity a účinné veřejné správy“ a „zelenější, nízkouhlíková a odolná Evropa pro všechny díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“ , přičemž by měly být zohledněny celkové politické cíle soudržnější Evropy založené na solidaritě a usilující o zmenšení ekonomických, sociálních a územních rozdílů . Uvedeného Tohoto tematického zaměření by mělo být dosaženo na vnitrostátní úrovni a zároveň by měla být umožněna určitá flexibilita na úrovni jednotlivých programů a mezi třemi skupinami členských států vytvořenými podle jejich hrubého národního důchodu různými kategoriemi regionů, s přihlédnutím také k rozdílné úrovni rozvoje . Kromě toho by měla být podrobně stanovena metodika klasifikace členských států regionů , která by zohledňovala zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů. [pozm. návrh 14]

(17a)

V zájmu zajištění strategického významu investic spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti by členské státy mohly předložit řádně odůvodněnou žádost o větší flexibilitu ve stávajícím rámci Paktu o stabilitě a růstu pro veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje. [pozm. návrh 15]

(18)

V zájmu zaměření podpory na klíčové priority Unie a v souladu s cíli sociální, ekonomické a územní soudržnosti stanovenými v článku 174 SFEU a cíli politiky stanovenými v nařízení (EU) 2018/xxx [nové nařízení o společných ustanoveních] je rovněž vhodné dále stanovit, že tematické zaměření by mělo být dodržováno během celého programového období, včetně v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy. [pozm. návrh 16]

(18a)

EFRR by měl reagovat na problémy týkající se dostupnosti velkých trhů a odlehlosti oblastí s extrémně nízkou hustotou obyvatelstva od těchto trhů, jak je uvedeno v Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl č. 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku a Švédsku, který tvoří přílohu aktu o přistoupení z roku 1994. EFRR by měl rovněž reagovat na specifické obtíže některých ostrovů, pohraničních regionů, hornatých oblastí a řídce osídlených oblastí, jejichž geografická situace zpomaluje jejich rozvoj, s cílem jejich udržitelný rozvoj podpořit. [pozm. návrh 17]

(19)

Toto nařízení by mělo stanovit různé druhy činností, na jejichž náklady lze poskytnout podporu prostřednictvím investic z EFRR a Fondu soudržnosti v rámci jejich příslušných cílů, jak je stanoveno v SFEU , včetně skupinového financování . Fond soudržnosti by měl být schopen podporovat investice do životního prostředí a do TEN-T. Pokud jde o EFRR, měl by být seznam činností zohlednit specifické celostátní i regionální potřeby v oblasti rozvoje i vnitřní potenciál a měl by být zjednodušen a posledně uvedený fond by měl být schopen podporovat investice do infrastruktury, včetně infrastruktury a zařízení pro výzkum a inovace, infrastruktury v oblasti kultury, kulturního dědictví a udržitelného cestovního ruchu mj. v turistických oblastech a služeb pro podniky, jakož i investice do bydlení, investice v souvislosti s přístupem ke službám (se zvláštním zaměřením na znevýhodněné, marginalizované a segregované komunity) , produktivní investice do malých a středních podniků, zařízení, software a nehmotného majetku, pobídky během přechodného období regionů, v nichž probíhá dekarbonizace, stejně jako opatření týkající se informací, komunikace, studií, vytváření sítí, spolupráce, výměny zkušeností mezi partnery a činností zahrnující klastry. V zájmu podpory provádění programu by měly být oba fondy rovněž schopny podporovat činnosti technické pomoci. Za účelem podpory poskytování širší škály intervencí pro programy Interreg by měl být rozsah rozšířen tak, aby zahrnoval i sdílení široké škály zařízení a lidských zdrojů a nákladů souvisejících s opatřeními v rámci ESF+. [pozm. návrh 18]

(20)

Projekty transevropských dopravních sítí v souladu s nařízením (EU) č. 1316/2013 jsou i nadále financovány z Fondu soudržnosti , včetně řešení chybějících propojení a odstraňování překážek vyváženým způsobem a zlepšování bezpečnosti stávajících mostů a tunelů, prostřednictvím sdíleného řízení a režimu přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy (dále jen „CEF“). Tyto sítě musí podporovat veřejné služby ve venkovských oblastech, zejména v řídce osídlených oblastech a v oblastech se značným podílem stárnoucího obyvatelstva, s cílem posílit vzájemnou propojenost mezi městy a venkovem, podporovat rozvoj venkova a překlenout digitální propast. [pozm. návrh 19]

(21)

Zároveň je důležité nalézt součinnost na jedné straně a vyjasnit činnosti, které nespadají do oblasti působnosti EFRR a Fondu soudržnosti, včetně investic, jejichž cílem je snižovat emise skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (9), aby na straně druhé; to proto , aby se dosáhlo multiplikačních účinků nebo nedocházelo k překrývání dostupného financování, které již existuje v rámci uvedené směrnice. Kromě toho by mělo být výslovně stanoveno, že zámořské země a území uvedená v příloze II SFEU nejsou způsobilé pro podporu z EFRR ani z Fondu soudržnosti. [pozm. návrh 20]

(22)

Členské státy by měly pravidelně předávat Komisi informace o dosaženém pokroku zpracované na základě společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I. Společné ukazatele výstupů by měly být doplněny o specifické ukazatele výsledků a případně o specifické ukazatele výstupů pro jednotlivé programy. Informace poskytnuté členskými státy by měly tvořit základ, z něhož by Komise měla vycházet při přípravě zpráv o pokroku dosaženém při plnění specifických cílů v průběhu celého programového období, přičemž za tímto účelem použije základní soubor ukazatelů stanovený v příloze II.

(23)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je nutné hodnotit fondy na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, z nichž je možné vycházet při hodnocení dopadu fondů v praxi. [pozm. návrh 21]

(24)

Aby se maximalizoval přínos pro územní rozvoj, akce a bylo možné účinněji řešit ekonomické , demografické, environmentální a sociální problémy, jak je stanoveno v článku 174 SFEU, v oblastech s přírodním nebo demografickým znevýhodněním, včetně stárnutí populace, vylidňování venkova a demografického poklesu, ale i demografického tlaku, nebo této oblasti by oblastech, kde je přístup k základním službám obtížný, měly by být akce v této oblasti založeny na programech, osách nebo integrovaných územních strategiích, včetně městských oblastí. Podpora z EFRR by proto měla být poskytována prostřednictvím forem stanovených v článku 22 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních], a venkovských komunit . Tato opatření by měla představovat dvě strany téže mince a měla by se zaměřovat jak na centrální městské uzly a jejich okolí, tak i na odlehlejší venkovské oblasti. Tyto strategie mohou rovněž využívat integrovaný přístup založený na financování z více fondů, včetně EFRR, ESF+, ENRF a EZFRV. Na integrovaný územní rozvoj by mělo být na vnitrostátní úrovni vyčleněno nejméně 5 % prostředků EFRR. Měla by proto být poskytována podpora , jež zajistí vhodné zapojení místních, regionálních a městských orgánů , hospodářských a sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti a nevládních organizací . [pozm. návrh 22]

(24a)

Zvláštní pozornost by se měla věnovat oblastem s vysokými emisemi uhlíku, které čelí problémům v důsledku svých závazků ke snížení těchto emisí, s cílem pomoci jim při provádění strategií, které jsou v souladu se závazkem Unie v oblasti klimatu podle Pařížské dohody a chrání pracovníky i dotčené komunity. Těmto oblastem by měla být poskytnuta zvláštní podpora na vytváření a provádění plánů na dekarbonizaci jejich ekonomik s přihlédnutím k potřebě cíleného odborného vzdělávání a rekvalifikace pro pracovníky. [pozm. návrh 23]

(25)

V rámci udržitelného rozvoje měst se považuje za nezbytné podporovat integrovaný rozvoj za účelem účinnějšího řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických , technologických a sociálních a kulturních problémů, které mají dopad na městské oblasti, včetně funkčních městských oblastí a venkovských komunit , přičemž je třeba zohlednit potřebu podporovat vazby mezi městy a venkovem , a to případně prostřednictvím příměstských oblastí . Zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděly na tato opatření by měly být stanoveny v programech v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. přičemž k tomuto účelu Uvedená opatření mohou rovněž využívat integrovaný přístup založený na financování z více fondů, včetně EFRR, ESF +, ENRF a EZFRV. Na prioritu udržitelného rozvoje měst by mělo být přiděleno vyčleněno alespoň 6  10 % prostředků z EFRR na vnitrostátní úrovni. Dále by mělo být stanoveno, že toto procento musí být dodržováno v průběhu celého programového období v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy, a to i při přezkumu v polovině období. [pozm. návrh 24]

(26)

Za účelem určení nebo zajištění nových řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst na úrovni Unie by Městská inovativní opatření měla v oblasti udržitelného rozvoje měst být nahrazena Evropskou městskou iniciativou, která má pokračovat a měla by být prováděna s využitím přímého nebo nepřímého řízení rozvinuta do Evropské městské iniciativy . Tato iniciativa by měla pokrývat všechny městské oblasti a podpořit městskou agendu Evropské unie (10) s cílem stimulovat růst, obyvatelnost a inovace v evropských městech a určovat a úspěšně řešit sociální výzvy . [pozm. návrh 25]

(27)

Zvláštní pozornost by se měla věnovat nejvzdálenějším regionům, a to zejména přijetím opatření podle článku 349 SFEU zajišťujících dodatečné příděly pro nejvzdálenější regiony s cílem kompenzovat dodatečné náklady vzniklé v těchto regionech v důsledku jednoho nebo několika trvalých omezení uvedených v článku 349 SFEU, jako jsou např. odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj. Tento příděl může zahrnovat investice, provozní náklady a závazky veřejné služby určené ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených takovými omezeními. Provozní podpora může zahrnovat výdaje na služby nákladní dopravy , zelenou logistiku, řízení mobility a na podporu zavádění dopravních služeb, stejně jako výdaje na činnosti související s omezeními při skladování, nadměrnou velikostí a údržbou výrobních nástrojů či nedostatkem lidského kapitálu na místním trhu práce. Tento příděl nepodléhá tematickému zaměření stanovenému tímto nařízením. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu – a stejně jako v případě všech operací spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti –, měla by jakákoli podpora z EFRR na financování provozní a investiční podpory v nejvzdálenějších regionech splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 SFEU. [pozm. návrh 26]

(28)

Za účelem změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o provádění opodstatněných úprav přílohy II, která stanoví seznam ukazatelů, jež tvoří základ informací o provádění programů poskytovaných Evropskému parlamentu a Radě. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (11). Zejména pak za účelem zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(29)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti odstraněním zásadních regionálních rozdílů v Unii prostřednictvím přístupu zaměřeného na občany, usilujícího o podporu rozvoje vedeného na úrovni komunit a podporujícího aktivní občanství , nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a omezenosti finančních prostředků členských států a regionů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle, [pozm. návrh 27]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Společná ustanovení

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanoví specifické cíle a oblast působnosti podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“) s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst a cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) uvedené v čl. [4 odst. 2] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.   Toto nařízení rovněž stanoví specifické cíle a oblast působnosti podpory z Fondu soudržnosti s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst (dále jen „cíl Investice pro zaměstnanost a růst“) uvedený v [čl. 4 odst. 2 písm. a)] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

Článek 1a

Úkoly EFRR a Fondu soudržnosti

EFRR a Fond soudržnosti přispívají k celkovému cíli posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie.

EFRR přispívá ke snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů v Unii a ke snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, včetně problémů v oblasti životního prostředí, a to prostřednictvím udržitelného rozvoje a strukturálních změn regionálních ekonomik.

Fond soudržnosti přispívá na projekty v oblasti transevropských sítí a životního prostředí. [pozm. návrh 28]

Článek 2

Specifické cíle pro EFRR a Fond soudržnosti

1.   V souladu s cíli politiky (dále jen „CP“) stanovenými v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] podporuje EFRR tyto specifické cíle:

a)

„inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace“ inovativního, inteligentního inkluzivního ekonomického rozvoje a transformace, regionálnímu propojení v oblasti technologií, rozvoji informačních a komunikačních technologií (IKT), konektivity a účinné veřejné správy (dále jen „CP 1“) prostřednictvím: [pozm. návrh 29]

i)

posílení výzkumných podpory rozvoje posílení výzkumných a inovačních kapacit , investic infrastruktury, a zavádění pokročilých technologií a podpory a propagace klastrů pro inovace mezi podniky, výzkumem, akademickou obcí a veřejnými orgány ; [pozm. návrh 30]

ii)

využití zlepšení digitální propojenosti a využití přínosů digitalizace pro občany, vědecká zařízení, podniky , vlády vlády veřejnou správu na regionální a místní úrovni, včetně inteligentních měst a inteligentních vesnic ; [pozm. návrh 31]

iii)

posílení udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a poskytování podpory pro vytváření a ochranu pracovních míst a podpory technologického zlepšení a modernizace ; [pozm. návrh 32]

iv)

rozvoje dovedností a strategií a budování kapacit pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci spravedlivý přechod, oběhové hospodářství, sociální inovace, podnikání, odvětví cestovního ruchu podnikání přechod k průmyslu 4.0 ; [pozm. návrh 33]

b)

„zelenější, nízkouhlíková a odolná Evropa pro všechny díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“ (dále jen „CP 2“) prostřednictvím: [pozm. návrh 34]

i)

podpory opatření v oblasti energetické účinnosti , úspor a energetické chudoby ; [pozm. návrh 35]

ii)

podpory udržitelné energie z obnovitelných zdrojů; [pozm. návrh 36]

iii)

rozvoje inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni; [pozm. návrh 37]

iv)

podpory přizpůsobení se změnám klimatu, prevence rizik , řízení mimořádných meteorologických jevů přírodních katastrof, včetně zemětřesení, lesních požárů, záplav a sucha, a zvyšování a odolnosti vůči katastrofám nim, s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům ; [pozm. návrh 38]

v)

podpory všeobecného přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou; [pozm. návrh 39]

vi)

podpory přechodu k oběhovému hospodářství a účinnějšího využívání zdrojů ; [pozm. návrh 40]

via)

podpory procesů regionální transformace směrem k dekarbonizaci i přechodu k nízkouhlíkové výrobě energie; [pozm. návrh 41]

vii)

posílení ochrany a posílení biologické rozmanitosti, zelené infrastruktury v městském prostředí a přírodního dědictví , zachování chráněných přírodních oblastí a přírodních zdrojů a zvyšování povědomí o nich a snížení všech forem znečištění , například ovzduší, vody, půdy a znečištění hlukem a světlem ; [pozm. návrh 42]

viia)

posílení zelené infrastruktury ve funkčních městských oblastech a rozvoje lokální multimodální městské mobility jako součásti hospodářství s nulovými emisemi; [pozm. návrh 43]

c)

„propojenější Evropa pro všechny díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT“ (dále jen „CP 3“) prostřednictvím: [pozm. návrh 44]

i)

zvýšení digitálního propojení; [pozm. návrh 45] (Tento pozměňovací návrh bude vyžadovat odpovídající změny v přílohách I a II.)

ii)

rozvoje udržitelné, inteligentní, bezpečné a  udržitelné silniční, železniční a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu a přeshraničních spojení se zaměřením na opatření k omezování hluku, na veřejnou dopravu šetrnou k životnímu prostředí a železniční sítě ; [pozm. návrh 46]

iii)

rozvoje udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility a sítí veřejné dopravy šetrných k životnímu prostředí ; [pozm. návrh 47]

iv)

podpory udržitelné multimodální městské mobility; [pozm. návrh 48] (Tento pozměňovací návrh bude vyžadovat odpovídající změny v přílohách I a II.)

d)

„sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv“ (dále jen „CP 4“) prostřednictvím: [pozm. návrh 49]

i)

zlepšení efektivity a inkluzivnosti trhů práce a přístupu ke k vysoce kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje sociální inovace a infrastruktury a podpory sociální ekonomiky a inovací ; [pozm. návrh 50]

ii)

zlepšení rovného přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení a sportu pomocí rozvoje přístupné infrastruktury a služeb ; [pozm. návrh 51]

iia)

investic do budov, pokud jsou ve vlastnictví orgánů veřejné moci nebo neziskových provozovatelů a jsou-li využívány k bydlení pro domácnosti s nízkými příjmy nebo pro osoby se zvláštními potřebami; [pozm. návrh 52]

iii)

posílení sociálně-ekonomické integrace podpory sociálně-ekonomického začleňování marginalizovaných komunit, migrantů nejchudších komunit, jako jsou Romové, a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření akcí , včetně bydlení a sociálních služeb; [pozm. návrh 53]

iiia)

podpory dlouhodobé sociálně-ekonomické integrace uprchlíků a migrantů pod mezinárodní ochranou prostřednictvím integrovaných akcí, včetně bydlení a sociálních služeb, a to zajištěním infrastrukturní podpory dotčeným městům a místním orgánům; [pozm. návrh 54]

iv)

zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči pomocí rozvoje zdravotnické infrastruktury a dalších aktiv , včetně primární péče a preventivních opatření, a pokroku v přechodu od institucionální k rodinné a komunitní péči ; [pozm. návrh 55]

iva)

zajištění podpory pro materiální, hospodářskou a sociální obnovu v nejchudších komunitách; [pozm. návrh 56]

e)

„Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních a všech dalších oblastí a místních iniciativ“(dále jen „CP 5“) prostřednictvím: [pozm. návrh 57]

i)

podpory integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kulturního kultury, přírodního dědictví , udržitelného cestovního ruchu, to i prostřednictvím turistických oblastí, sportu a bezpečnosti v městských oblastech , včetně funkčních městských oblastí ; [pozm. návrh 58]

ii)

podpory integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního místního rozvoje, kulturního rozvoje, kultury , přírodního dědictví , udržitelného cestovního ruchu, to i prostřednictvím turistických oblastí, sportu a bezpečnosti a v případě na místní úrovni, venkovských , horských, ostrovních a pobřežních oblastí, také izolovaných a řídce osídlených oblastí a všech dalších oblastí s obtížným přístupem k základním službám, včetně oblastí na úrovni NUTS 3, prostřednictvím komunitně vedeného strategií územního a místního rozvoje , a to ve formě stanovené v čl. 22 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] . [pozm. návrh 59]

1a.     Posílení lokální multimodální městské mobility uvedené v písm. b) bodě vii a) tohoto článku, která se považuje za způsobilou pro získání podpory, pokud příspěvek z EFRR na její fungování nepřesáhne 10 000 000 EUR. [pozm. návrh 60]

2.   Fond soudržnosti podporuje CP 2 a specifické cíle v rámci CP 3 uvedené v odst. 1 písm. c) bodech ii), iii) a iv).

3.   S ohledem na specifické cíle uvedené splnění specifických cílů uvedených v odstavci 1 může EFRR nebo případně Fond soudržnosti podporovat rovněž činnosti v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, pokud tyto činnosti: [pozm. návrh 61]

a)

zlepšují kapacitu programových orgánů i subjektů spojených s realizací fondů a podporují veřejné orgány, místní a regionální správní orgány odpovědné za provádění EFRR a Fondu soudržnosti prostřednictvím specifických plánů na budování administrativní kapacity zaměřených na lokalizaci cílů udržitelného rozvoje, zjednodušení postupů a zkrácení doby provádění u opatření, za předpokladu, že jsou strukturální povahy a samotný program má měřitelné cíle ; [pozm. návrh 62]

b)

posilují spolupráci s partnery jak v rámci daného členského státu, tak mimo něj.

Podpora budování kapacit uvedená v písm. a) tohoto článku se může doplnit dodatečnou podporou z programu na podporu reforem zřízeného podle nařízení EU (2018/xxx (program na podporu reforem); [pozm. návrh 63]

Spolupráce uvedená v písmenu b) zahrnuje spolupráci s partnery z přeshraničních regionů, z nesousedících regionů nebo z regionů na území, na něž se vztahuje evropské seskupení pro územní spolupráci, makroregionální strategie nebo strategie pro přímořskou oblast nebo jejich kombinace. [pozm. návrh 64]

V souladu se zásadami stanovenými v evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci se zajistí smysluplná účast regionálních a místních orgánů a organizací občanské společnosti včetně příjemců ve všech fázích přípravy, provádění, monitorování a vyhodnocování programů v rámci EFRR. [pozm. návrh 65]

Článek 3

Tematické zaměření podpory z EFRR

1.   Pokud jde o programy prováděné v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, musí být celkové zdroje z EFRR v jednotlivých členských státech soustředěny na vnitrostátní úrovni v souladu s odstavci 3 a 4.

2.   Pokud jde o tematické zaměření podpory pro členské státy, jejichž součástí jsou nejvzdálenější regiony, používají se zdroje z EFRR přidělené konkrétně na programy pro nejvzdálenější regiony odděleně od zdrojů z EFRR přidělených na všechny ostatní regiony.

3.   Členské státy Regiony úrovně NUTS 2 se podle svého poměru hrubého národního důchodu hrubého domácího produktu na obyvatele dělí do těchto skupin: [pozm. návrh 66]

a)

státy regiony , jejichž poměr hrubého národního důchodu se rovná nebo je vyšší než HDP na obyvatele přesahuje 100 % průměru HDP v EU- 27 (dále jen „skupina 1“); [pozm. návrh 67]

b)

státy regiony , jejichž poměr hrubého národního důchodu HDP na obyvatele se rovná nebo je vyšší než pohybuje mezi 75 % a nižší než 100 % průměru EU HDP v EU-27 (dále jen „skupina 2“); [pozm. návrh 68]

c)

státy regiony , jejichž poměr hrubého národního důchodu HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU HDP v EU-27 (dále jen „skupina 3“). [pozm. návrh 69]

Pro účely tohoto článku se poměrem hrubého národního důchodu rozumí poměr mezi hrubým národním důchodem region zařadí do jedné z těchto tří skupin na základě poměru hrubého domácího produktu na osobu daného členského státu obyvatele každého regionu , měřeno podle standardu kupní síly a vypočteno na základě údajů Unie za období 2014 až 2016, a průměrným hrubým národním důchodem na osobu podle standardu kupní síly průměrného HDP EU- 27 členských státech za stejné referenční období. [pozm. návrh 70]

Pokud jde o programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro nejvzdálenější regiony, řadí se do kategorie spadající do skupiny 3.

4.   Členské státy dodržují tyto požadavky na tematické zaměření:

a)

Členské státy skupiny 1 přidělí nejméně 85 % svých celkových zdrojů z EFRR v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP  Pro kategorii rozvinutějších regionů (skupina 1) a CP 2 a nejméně 60 % na CP 1. přidělí [pozm. návrh 71]

i)

nejméně 50 % celkových zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni na CP 1 a [pozm. návrh 72]

ii)

nejméně 30 % celkových zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni na CP 2. [pozm. návrh 73]

b)

Členské státy skupiny 2 přidělí nejméně 45 % svých celkových zdrojů z EFRR v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP 1 a nejméně 30 % na CP 2. Pro kategorii přechodových regionů (skupina 2) přidělí: [pozm. návrh 74]

i)

nejméně 40 % celkových zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni na CP 1 a [pozm. návrh 75]

ii)

nejméně 30 % celkových zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni na CP 2. [pozm. návrh 76]

c)

Členské státy skupiny 3 přidělí nejméně 35 % svých celkových zdrojů z EFRR v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP 1 a nejméně 30 % na CP 2. Pro kategorii méně rozvinutých regionů (skupina 3) přidělí: [pozm. návrh 77]

i)

nejméně 30 % celkových zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni na CP 1 a [pozm. návrh 78]

ii)

nejméně 30 % celkových zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni na CP 2. [pozm. návrh 79]

4a.     V řádně odůvodněných případech může dotčený členský stát požádat o snížení úrovně zaměření u zdrojů na úrovni kategorií regionů, a to o maximálně 5 procentních bodů, nebo o 10 procentních bodů v případě nejvzdálenějších regionů, pro tematický cíl určený v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. a) bodem i) a čl. 3 odst. 4 písm. c) bodem i) [nový EFRR-Fond soudržnosti]. [pozm. návrh 80]

5.   Požadavky na tematické zaměření stanovené v odstavci 4 musí být dodržovány v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů přídělů z EFRR mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

6.   Je-li příděl z EFRR, pokud jde o týkající se hlavních cílů politiky CP 1 nebo CP 2 či oba cíle obou těchto cílů daného programu, snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržování požadavku tematického zaměření stanoveného v odstavci 4 se znovu neposuzuje. [pozm. návrh 81]

Článek 4

Oblast působnosti podpory z EFRR

1.   EFRR podporuje:

a)

investice do infrastruktury;

aa)

investice do výzkumu, vývoje a inovací; [pozm. návrhy 83 a 191/rev]

b)

investice do přístupu ke službám;

c)

produktivní investice do a investice, které přispívají k ochraně stávajících pracovních míst a vytváření nových pracovních míst v malých a středních podnicích, a jakoukoli podporu v malých a středních podniků podnicích ve formě grantů a finančních nástrojů ; [pozm. návrhy 84 a 192/rev]

d)

vybavení, software a nehmotná aktiva;

e)

informační a komunikační činnosti, studie, vytváření sítí, spolupráci, výměnu zkušeností a činnosti zahrnující klastry;

f)

technickou pomoc.

Kromě toho lze podporovat Produktivní investice do jiných podniků, než jsou malé a střední podniky, lze podporovat, pokud zahrnují spolupráci s malými a středními podniky na výzkumných a inovačních činnostech podporovaných podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo podnikovou infrastrukturu, která přináší užitek malým středním podnikům .

Kromě toho lze podporovat produktivní investice do jiných podniků, než jsou malé a střední podniky, a to v oblasti výzkumných a inovačních činností podporovaných podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i) a v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 2 odst. 1 písm. b) bodu i)a ii), v souladu s čl. 59 odst. 1 písm. a) a článkem 60 nařízení (EU) …/…[nové nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 193/rev]

S cílem přispět ke specifickému cíli v rámci CP 1 uvedenému v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě iv) podporuje EFRR také odbornou přípravu, osobní vedení, celoživotní učení , rekvalifikaci a vzdělávací činnosti. [pozm. návrhy 87 a 194/rev]

2.   V rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) může EFRR rovněž podporovat:

a)

sdílení zařízení a lidských zdrojů;

b)

doprovodné měkké investice a jiné činnosti spojené s CP 4 v rámci Evropského sociálního fondu plus, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2018/xxxx [nový ESF+].

Článek 5

Oblast působnosti podpory z Fondu soudržnosti

1.   Fond soudržnosti podporuje:

a)

investice do životního prostředí včetně investic souvisejících s  oběhovým hospodářstvím, udržitelným rozvojem a energetikou energií z obnovitelných zdrojů , které představují přínos pro životní prostředí; [pozm. návrh 88]

b)

investice do hlavní a globální sítě TEN-T; [pozm. návrh 89]

c)

technickou pomoc , včetně zlepšování a rozvoje administrativních dovedností a kompetencí místních orgánů, pokud jde o správu těchto prostředků ; [pozm. návrh 90]

ca)

informační a komunikační činnosti, studie, vytváření sítí, spolupráci, výměnu zkušeností a činnosti zahrnující klastry. [pozm. návrh 91]

Členské státy zajistí přiměřenou rovnováhu mezi investicemi podle písmen a) a b) , a to na základě investic a specifických požadavků každého členského státu . [pozm. návrh 92]

2.   Částka převedená z Fondu soudržnosti do Nástroje pro propojení Evropy (12) se je proporcionální a použije se na projekty TEN-T. [pozm. návrh 93]

Článek 6

Vyloučení z oblasti působnosti EFRR a Fondu soudržnosti

1.   EFRR a Fond soudržnosti nepodporují:

a)

vyřazování jaderných elektráren z provozu ani jejich výstavbu;

b)

investice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedeny v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (13);

c)

výrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh;

d)

podniky v obtížích definované v čl. 2 bodě 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (14);

e)

investice do nových regionálních letišť a letištní infrastruktury, vyjma: nejvzdálenějších regionů; [pozm. návrh 94]

ea)

investice související s nejvzdálenějšími regiony; [pozm. návrh 95]

eb)

podporu související s hlavními sítěmi TEN-T; [pozm. návrh 96]

ec)

investice související s ochranou životního prostředí a zaměřené na omezení či snížení jejich negativního dopadu na životní prostředí. [pozm. návrh 97]

f)

investice do odstraňování odpadů skládkováním , vyjma v nejvzdálenějších regionech a na podporu vyřazení, přeměny nebo zajištění bezpečnosti stávajících zařízení, a aniž jsou dotčena ustanovení čl. 4 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES  (15); [pozm. návrh 98]

g)

investice do zařízení pro zpracování zbytkového odpadu s výjimkou nejvzdálenějších regionů a v případě nejmodernějších řešení v oblasti recyklace v souladu se zásadami oběhového hospodářství a hierarchie způsobů nakládání s odpady v plném souladu s cíli stanovenými v čl. 11 odst. 2 směrnice 2008/98/ES a za předpokladu, že členské státy zavedly své plány pro nakládání s odpady podle článku 29 směrnice (EU) 2018/851. Zbytkovým odpadem by se měl rozumět především netříděný komunální odpad a zbytky ze zpracování odpadu ; [pozm. návrh 99]

h)

investice související s výrobou, zpracováním, přepravou, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv, vyjma investicsouvisejících s čistými vozidly podle definice v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES (16); [pozm. návrh 100]

i)

investice do širokopásmové infrastruktury v oblastech, kde jsou alespoň dvě širokopásmové sítě rovnocenné kategorie; [pozm. návrh 102]

j)

financování nákupu kolejových vozidel pro použití v železniční dopravě, vyjma případů, kdy souvisí s:

i)

plněním závazků veřejné služby, uzavřených na základě řízení o zadávání veřejných zakázek, podle nařízení 1370/2007 ve znění pozdějších předpisů;

ii)

poskytováním služeb železniční dopravy na tratích, jež jsou plně otevřeny hospodářské soutěži, a příjemce je nový účastník na trhu způsobilý pro financování podle nařízení (EU) 2018/xxxx [nařízení o fondu InvestEU]. [pozm. návrhy 103 a 245]

ja)

investice do výstavby zařízení institucionální péče, která klienty segregují nebo narušují osobní volbu a nezávislost; [pozm. návrh 104]

1a.     Výjimky uvedené v písm. h se omezí na částku až do výše 1 % z celkového objemu zdrojů EFRR-FS na vnitrostátní úrovni. [pozm. návrh 101]

2.   Kromě toho Fond soudržnosti nepodporuje investice do bydlení, pokud nesouvisejí s podporou energetické účinnosti a účinným využíváním zdrojů nebo využíváním obnovitelné energie a podmínkami pro bezbariérový život pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením a se seizmickým zodolněním . [pozm. návrh 105]

3.   Zámořské země a území nejsou způsobilé k získání podpory z EFRR nebo Fondu soudržnosti, ale mohou se zapojit do programů Interreg v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení (EU) 2018/xxxx [EÚS (Interreg)].

Článek 6a

Partnerství

Každý členský stát zajistí účelnou a inkluzivní účast sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a uživatelů služeb na řízení, programování, provádění, monitorování a hodnocení činností a politik podporovaných z EFRR a Fondu soudržnosti v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem 6 navrhovaného nařízení o společných ustanoveních (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014. [pozm. návrh 106]

Článek 7

Ukazatele

1.   Společné ukazatele výstupů a výsledků uvedené a vymezené v příloze I pro EFRR a Fond soudržnosti a v případě potřeby případně ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy se používají v souladu s čl. [12 odst. 1] druhým pododstavcem písm. a), čl. [17 odst. 3] písm. d) bodem ii) a čl. [37 odst. 2] písm. b) nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 107]

2.   Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnoty stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

3.   Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. [38 odst. 3 písm. e) bodu i)] finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti v souladu s přílohou II.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, pokud jde o změny přílohy I za účelem provedení nezbytných úprav v seznamu ukazatelů, jež mají používat členské státy, a změny přílohy II za účelem provedení nezbytných úprav informací o výkonnosti předkládaných Evropskému parlamentu a Radě.

4a.     Členské státy mohou předložit řádně odůvodněnou žádost o zvýšenou flexibilitu v rámci stávajícího Paktu o stabilitě a růstu pro veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje, které jsou podporovány veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic aktivovaných jako součást EFRR a Fondu soudržnosti. Komise stanoví fiskální úpravy buď v rámci preventivní, nebo nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu a pečlivě přitom tuto žádost posoudí způsobem, který zohlední strategický význam investic spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti. [pozm. návrh 108]

KAPITOLA II

Zvláštní ustanovení o zacházení v případech zvláštní povahy území

Článek 8

Integrovaný územní rozvoj

1.   EFRR může podporovat podporuje integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] v souladu s kapitolou II hlavy III uvedeného nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 109]

1a.     Nejméně 5 % zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, jiných než určených na technickou pomoc, se přidělí na integrovaný územní rozvoj v mimoměstských oblastech s přírodními, zemědělskými nebo demografickými znevýhodněními nebo nedostatky, a nebo s obtížným přístupem k základním službám. Nejméně 17,5 % z této částky se přidělí venkovským oblastem a komunitám, přičemž se zohlední ustanovení Paktu inteligentních vesnic, jejichž cílem je rozvoj projektů, jako jsou inteligentní vesnice. [pozm. návrh 110]

2.   Členské státy realizují integrovaný územní rozvoj s podporou z EFRR výlučně prostřednictvím specifické osy nebo programu nebo prostřednictvím jiných forem uvedených v článku [22] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] a mohou rovněž využívat integrovaný přístup využívající více fondů v rámci EFRR, ESF+, ENRF a EZFRV . [pozm. návrh 111]

Článek 9

Udržitelný rozvoj měst

1.   EFRR podporuje Za účelem řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních výzevpodporuje EFRR integrovaný územní rozvoj na základě územních strategií v souladu s článkem [23] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] , které mohou rovněž využívat integrovaný přístup využívající více fondů v rámci EFRR, ESF+, se zaměřením na funkční městské oblasti („udržitelný rozvoj měst“) v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 zmíněného nařízení. [pozm. návrh 112]

2.   Nejméně 6 10  % zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, jiných než určených na technickou pomoc, se přidělí na udržitelný rozvoj měst ve formě specifického programu, specifické prioritní osy, komunitně vedeného místního rozvoje, integrovaných územních investic nebo jiného územního nástroje , jak je definováno čl. 22 písm. c) nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. K výběru příslušných operací a projektů mají pravomoc „městské orgány“ uvedené v článku 6 nařízení (EU) 2018/ XXX [nové nařízení o společných ustanoveních]. Operace vyvinuté v rámci různých CP jiných než CP 5 mohou, v případě, že jsou s nimi v souladu, přispět k dosažení 10 % minimálního prahu, který má být přidělen na udržitelný rozvoj měst. Investice uskutečněné v rámci CP 5 (i) by měly být považovány za příspěvek k tomuto vyčlenění ve výši 10 %, stejně jako operace prováděné v rámci jiných CP, jsou-li v souladu s udržitelným rozvojem měst . [pozm. návrh 113]

Dotčený program nebo programy stanoví částky plánované pro tento účel na základě čl. [17 odst. 3] písm. d) bodu vii) nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

3.   Procento prostředků přidělené na udržitelný rozvoj měst podle odstavce 2 musí být dodržováno v průběhu celého programového období, pokud jsou příděly z EFRR převáděny mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy, jakož i při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

4.   Je-li příděl z EFRR snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) č. [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržení odstavce 2 se znovu neposuzuje.

Článek 10

Evropská městská iniciativa

1.   EFRR podporuje také Evropskou městskou iniciativu, prováděnou Komisí formou přímého a nepřímého řízení.

Tato iniciativa pokrývá všechny funkční městské oblasti a podporuje partnerství a organizační náklady na městskou agendu Unie. Na vytvoření a provádění Evropské městské iniciativy by se měly aktivně podílet místní orgány. [pozm. návrh 114]

2.   Evropská městská iniciativa sestává ze tří složek a všechny se týkají udržitelného rozvoje měst:

a)

podpora budování kapacit , včetně výměnných opatření pro regionální a místní zástupce na nižší než celostátní úrovni ; [pozm. návrh 115]

b)

podpora inovačních opatření , na něž mohou být podle nařízení (EU) 2018/xxx (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) uvolněny další prostředky na spolufinancování, které lze poskytnout společně s prostředky z Evropské sítě pro rozvoj venkova, zejména pokud jde o spojení mezi městskými a venkovskými oblastmi a projekty na podporu rozvoje městských a funkčních městských oblastí ; [pozm. návrh 116]

c)

podpora znalostí, posuzování územního dopadu, rozvoje politik a komunikace. [pozm. návrh 117]

Na žádost jednoho nebo více členských států může Evropská městská iniciativa také podporovat mezivládní spolupráci v otázkách týkajících se měst , jako je referenční rámec pro udržitelná města, Územní agenda Evropské unie, a přizpůsobení cílů OSN týkajících se udržitelného rozvoje místním okolnostem . [pozm. návrh 118]

Komise předkládá Evropskému parlamentu výroční zprávu o vývoji v souvislosti s Evropskou městskou iniciativou. [pozm. návrh 119]

Článek 10a

Oblasti potýkající se s přírodními nebo demografickými znevýhodněními a problémy

V programech spolufinancovaných z EFRR v oblastech, které se závažně a trvale potýkají s přírodními nebo demografickými znevýhodněními a problémy, jako jsou podmínky uvedené v článku 174 SFEU, se zvláštní pozornost věnuje řešení konkrétních obtíží těchto oblastí.

Konkrétně na oblasti úrovně NUTS 3 nebo systémy místních správních jednotek s hustotou obyvatel nižší než 12,5 osob na km2 u řídce osídlených oblastí, s hustotou obyvatel nižší než 8 obyvatel na km2 u velmi řídce osídlených oblastí nebo s průměrným poklesem počtu obyvatel o více než 1 % od roku 2007 do roku 2017 se vztahují specifické regionální a vnitrostátní plány, které mají do regionu přitáhnout více lidí, zvýšit investice do obchodu a dostupnost digitálních a veřejných služeb, včetně financování coby součásti dohody o partnerství. Zvláštní finanční zdroje lze vyčlenit v dohodě o partnerství. [pozm. návrh 120]

Článek 11

Nejvzdálenější regiony

1.    Článek 3 se nepoužije na zvláštní doplňkový příděl na nejvzdálenější regiony. Tento zvláštní doplňkový příděl na nejvzdálenější regiony se použije s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v těchto regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 SFEU. [pozm. návrh 121]

2.   Příděl uvedený v odstavci 1 podporuje:

a)

činnosti spadající do oblasti působnosti stanovené v článku 4;

b)

odchylně od článku 4 opatření týkající se provozních nákladů s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v nejvzdálenějších regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 SFEU.

Příděl uvedený v odstavci 1 může rovněž podporovat výdaje na vyrovnávací platbu poskytnutou za plnění závazků a smluv veřejné služby v nejvzdálenějších regionech.

3.   Příděl uvedený v odstavci 1 nepodporuje:

a)

operace týkající se produktů uvedených v příloze I SFEU;

b)

podporu na přepravu osob povolenou podle čl. 107 odst. 2 písm. a) SFEU;

c)

osvobození od daně a od placení příspěvků na sociální zabezpečení;

d)

závazky veřejných služeb, které nejsou prováděny podniky a při nichž stát jedná při výkonu veřejné moci.

3a.     Odchylně od čl. 4 odst. 1 může EFRR podporovat produktivní investice do podniků v nejvzdálenějších regionech, a to bez ohledu na jejich velikost. [pozm. návrh 122]

KAPITOLA III

Závěrečná ustanovení

Článek 12

Přechodná ustanovení

Nařízení (ES) č. 1300/2013 a 1301/2013 nebo jakýkoli akt přijatý na jejich základě se nadále použijí na programy a operace podporované z EFRR nebo Fondu soudržnosti v programovém období 2014–2020.

Článek 13

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost do 31. prosince 2027 . [pozm. návrh 123]

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (17).

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 13a

Zrušení

Aniž je dotčen článek 12 tohoto nařízení, nařízení (ES) č. 1301/2013 a (ES) č. 1300/2013, se dnem 1. ledna 2021 zrušují. [pozm. návrh 124]

Článek 13b

Přezkum

Evropský parlament a Rada přezkoumají toto nařízení do 31. prosince 2027 v souladu s článkem 177 Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 125]

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda nebo předsedkyně

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 90.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 115.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(5)  [Úplný odkaz – nové nařízení o společných ustanoveních].

(6)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. července 2017, COM(2017)0376.

(7)  [Úplný odkaz – nový ESF+].

(8)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(10)  Závěry Rady o městské agendě EU ze dne 24. června 2016.

(11)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(12)  Odkaz

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.

(14)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(15)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).

(17)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.

PŘÍLOHA I

Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR a Fond soudržnosti – čl. 7 odst. 1 (1)

Tabulka 1: Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR (Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg) a Fond soudržnosti  (**)

Cíl politiky

Výstupy

Výsledky

(1)

(2)

(3)

1.

Inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace, regionálnímu propojení v oblasti technologií, rozvoji informačních a komunikačních technologií (IKT), konektivity a účinné veřejné správy (dále jen „CP 1“) prostřednictvím: [pozm. návrh 126]

RCO (2) 01 – podporované podniky (z toho: mikropodniky, malé, střední, velké)*

RCO - 01 – průměrný regionální příjem [pozm. návrh 127]

RCO 02 – podniky podporované granty*

RCO 03 – podniky podporované finančními nástroji*

RCO 04 – podniky s nefinanční podporou*

RCO 05 – podporované začínající podniky*

RCO 06 – výzkumní pracovníci, kteří pracují v podporovaných výzkumných zařízeních

RCO 07 – výzkumné instituce zapojené do společných výzkumných projektů

RCO 08 – nominální hodnota vybavení pro výzkum a inovace

RCO 10 – podniky spolupracující s výzkumnými institucemi

RCO 10a – podniky podporované za účelem přechodu jejich produktů a služeb k oběhovému hospodářství [pozm. návrh 128]

RCO 96 – meziregionální investice do projektů EU*

RCR - 01 – zvýšení poměru regionálního příjmu podle definice v čl. 3 odst. 3 [pozm. návrh 131]

RCR (3) 01 – pracovní místa vytvořená v podporovaných subjektech

RCR 02 – soukromé investice ve srovnatelné výši jako podpora z veřejných zdrojů (z toho: granty, finanční nástroje)*

RCR 03 – malé a střední podniky zavádějící inovace produktů nebo procesů*

RCR 04 – malé a střední podniky zavádějící marketingové nebo organizační inovace*

RCR 05 – malé a střední podniky provádějící vnitropodnikové inovace*

RCR 06 – patentové přihlášky předložené Evropskému patentovému úřadu*

RCR 07 – přihlášky ochranných známek a průmyslových vzorů*

RCR 08 – společné publikace veřejného a soukromého sektoru

RCO 12 – podniky podporované pro účely digitalizace jejich produktů a služeb

RCO 13 – digitální služby a produkty vyvinuté pro podniky

RCO 14 – veřejné instituce podporované pro účely vývoje digitálních služeb a aplikací

RCO 14a – další socioekonomická střediska s přístupem k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou [pozm. návrh 129]

RCR 11 – uživatelé nových veřejných digitálních služeb a aplikací*

RCR 12 – uživatelé nových digitálních produktů, služeb a aplikací vyvinutých podniky*

RCR 13 – podniky vykazující vysokou míru digitalizace*

RCR 14 – podniky využívající veřejné digitální služby* [pozm. návrh 132 se netýká českého znění]

RCR 14a – socioekonomická střediska s předplaceným širokopásmovým připojením k sítím s velmi vysokou kapacitou [pozm. návrh 130]

RCO 15 – vytvořená kapacita pro inkubace*

RCR 16 – podporované rychle rostoucí podniky*

RCR 17 – tři roky staré podniky přežívající na trhu*

RCR 18 – malé a střední podniky využívající služeb inkubátoru rok po jeho vytvoření

RCR 19 – podniky s větším obratem

RCR 25 – přidaná hodnota na každého zaměstnance v podporovaných malých a středních podnicích*

RCO 16 – zainteresované subjekty podílející se na procesu objevování podnikatelského potenciálu

RCO 17 – investice do regionálních/místních ekosystémů pro rozvoj dovedností

RCO 101 – malé a střední podniky investující do rozvoje dovedností

RCO 102 – malé a střední podniky investující do systémů řízení odborné přípravy*

RCR 24 – malé a střední podniky, které mají přínos z činností pro rozvoj dovedností díky místnímu/regionálnímu ekosystému

RCR 97 – podporovaná učňovská příprava v malých a středních podnicích

RCR 98 – pracovníci malých a středních podniků, kteří dokončili další odborné vzdělávání a přípravu (podle druhu dovednosti: technické, řídicí, podnikatelské, zelené nebo jiné dovednosti)

RCR 99 – pracovníci malých a středních podniků, kteří dokončili alternativní odbornou přípravu v oblasti služeb, které jsou náročné na znalosti (podle druhu dovednosti: technické, řídicí, podnikatelské, zelené nebo jiné dovednosti)

RCR 100 – pracovníci malých a středních podniků, kteří dokončili formální odbornou přípravu zaměřenou na rozvoj dovedností (podle druhu dovednosti: technické, řídicí, podnikatelské, zelené nebo jiné dovednosti)*

2.

Zelenější, nízkouhlíková a odolná Evropa pro každého občana díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik [pozm. návrh 133]

RCO 18 – domácnosti, které dostávají podporu na snížení energetické náročnosti svých obydlí

RCO 18a – procento ročních úspor energie pro celý bytový fond (v porovnání s výchozí hodnotou) v souladu s cílem dosáhnout vysoce efektivního a dekarbonizovaného bytového fondu, jak je zahrnuto ve vnitrostátní dlouhodobé strategii renovací, a to na podporu renovací vnitrostátních bytových a nebytových prostor [pozm. návrh 134]

RCO 18b – domácnosti s nižší energetickou náročností svých obydlí dosahující nejméně 60 % úspor energie [pozm. návrh 135]

RCO 18c – domácnosti s nižší energetickou náročností svých obydlí, které po renovaci docílily standardní úrovně budov s téměř nulovou spotřebou energie [pozm. návrh 136]

RCO 19 – veřejné budovy, které dostávají podporu na snížení energetické náročnosti (z toho: obytné, jiné než obytné soukromé, jiné než obytné veřejné) [pozm. návrh 137]

RCO 19b – počet energeticky chudých/ohrožených spotřebitelů, kteří dostávají podporu na snížení energetické náročnosti svých obydlí [pozm. návrh 138]

RCO 20 – nově vybudované nebo vylepšené sítě dálkového vytápění

RCO 20a – budovy, které dostávají podporu na zlepšení své inteligentní připravenosti [pozm. návrh 139]

RCR 26 – roční konečná spotřeba energie (z toho: v obytných budovách, jiných než obytných soukromých budovách, jiných než obytných veřejných budovách)

RCR 27 – domácnosti s nižší energetickou náročností svých obydlí dosahující nejméně 60 % úspor energie [pozm. návrh 150]

RCR 28 – budovy s lepší energetickou klasifikací (z toho: obytné, jiné než obytné soukromé, jiné než obytné veřejné)

RCR 28a – budovy s vyšší energetickou účinností vyplývající ze smluvních ujednání, která zaručují ověřitelné úspory energie a vyšší účinnost, jako jsou smlouvy o energetických službách, jak jsou definovány v čl. 2 bodě 27 směrnice 2012/27/EU  (4) [pozm. návrh 151]

RCR 29 – odhadované emise skleníkových plynů*

RCR 30 – podniky s nižší energetickou náročností

RCO 30a – budovy se zvýšenou inteligentní připraveností [pozm. návrh 152]

RCO 22 – zvýšení kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo)

RCO 22a – celková konečná spotřeba energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a spotřeba energie podle odvětví (vytápění a chlazení, doprava, elektřina) [pozm. návrh 140]

RCO 22b – podíl celkového množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů [pozm. návrh 141]

RCO 22c – snížení ročního dovozu energie z neobnovitelných zdrojů [pozm. návrh 142]

RCO 97 – počet podporovaných energetických komunit a komunit z obnovitelných zdrojů*

RCO 97a – podíl výrobců-spotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů na celkovém instalovaném výkonu elektřiny [pozm. návrh 143]

RCR 31 – celkové množství vyrobené energie z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo)

RCR 32 – energie z obnovitelných zdrojů: kapacita připojená k síti (provozní)*

RCO 23 – digitální systémy pro správu inteligentních sítí

RCO 98 – domácnosti, které dostávají podporu na využívání inteligentních energetických sítí

RCO 98a – podpora v přechodném období pro regiony zasažené dekarbonizací [pozm. návrh 144]

RCR 33 – uživatelé připojení k inteligentním sítím

RCR 34 – zavádění projektů inteligentních sítí

RCO 24 – nové nebo modernizované systémy monitorování, připravenosti, varování a reakce v případě katastrofy* , jako jsou zemětřesení, lesní požáry, povodně či sucha [pozm. návrh 145]

RCO 25 – nově vybudovaná nebo zpevněná ochrana pobřežního pásu a břehů řek a jezer a ochrana proti sesuvům půdy na ochranu osob, majetku a přírodního prostředí

RCO 26 – zelená infrastruktura vybudovaná v souvislosti s přizpůsobováním se změnám klimatu

RCO 27 – celostátní/regionální/místní strategie zaměřené na přizpůsobování se změnám klimatu

RCO 28 – oblasti, na něž se vztahují opatření na ochranu před lesními požáry , zemětřesením, povodněmi či suchem [pozm. návrh 146]

RCR 35 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z protipovodňových opatření

RCR 36 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před lesními požáry

RCR 37 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před přírodními katastrofami souvisejícími s klimatem (jinými než povodně a lesní požáry)

RCR 96 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před přírodními riziky nesouvisejícími se klimatem a riziky souvisejícími s lidskou činností*

RCR 38 – odhadovaná průměrná doba reakce na katastrofy*

RCO 30 – délka nového nebo rekonstruovaného potrubí pro vodovodní přípojky pro domácnostRCO 31 – délka nově vybudované nebo rekonstruované kanalizace

RCO 32 – nová nebo modernizovaná kapacita pro čištění odpadních vod

RCO 32a – celkový objem fosilních paliv nahrazených zdroji energie s nízkými emisemi [pozm. návrh 147]

RCR 41 – počet obyvatel napojených na zlepšené zásobování vodou

RCR 42 – počet obyvatel napojených alespoň na sekundární čištění odpadních vod

RCR 43 – omezování ztráty vody [pozm. návrh 153]

RCR 44 – řádně čištěná odpadní voda

RCO 34 – zvýšení kapacity pro předcházení vzniku odpadu a recyklaci odpadu [pozm. návrh 148]

RCO 34a – počet transformovaných pracovních míst [pozm. návrh 149]

RCR 46 – počet obyvatel, kteří využívají zařízení na recyklaci odpadu a systémy pro nakládání s drobným odpadem

RCR - 46a – produkce odpadu na obyvatele [pozm. návrh 154]

RCR - 46b – objem odpadu na obyvatele odeslaného k likvidaci a energetickému využití [pozm. návrh 155]

RCR 47 – recyklovaný odpad

RCR - 47a – recyklovaný biologický odpad [pozm. návrh 156]

RCR 48 – recyklovaný odpad používaný jako surovina

RCR 48a – počet obyvatel, kteří využívají zařízení na přípravu odpadu k opětovnému použití [pozm. návrh 157]

RCR 48b – míra využití oběhového materiálu [pozm. návrh 158]

RCR 49 – opětovně využitý odpad [pozm. návrh 159]

RCR 49a – odpad připravený k opětovnému použití [pozm. návrh 160]

RCO 36 – plocha podporované zelené infrastruktury v městských oblastech

RCO 37 – rozloha lokalit náležejících do sítě Natura 2000, na něž se vztahují ochranná a rekultivační opatření v souladu s prioritním akčním rámcem

RCO 99 – rozloha oblasti mimo lokality náležející do sítě Natura 2000, na niž se vztahují ochranná a rekultivační opatření

RCO 38 – plocha podporované rekultivované půdy

RCO 39 – instalované systémy pro monitorování znečištění ovzduší

RCR 50 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření pro kvalitu ovzduší

RCR 95 – počet obyvatel, kteří mají přístup k nové nebo modernizované zelené infrastruktuře v městských oblastech

RCR 51 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření pro snížení hluku

RCR 52 – rekultivovaná půda využívaná pro zeleň, sociální bydlení, ekonomické nebo komunitní činnosti

3.

Propojenější Evropa pro všechny díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT [pozm. návrh 161]

RCO 41 – zvýšení počtu domácností s přístupem k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

RCO 42 – zvýšení počtu podniků s přístupem k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

RCR 53 – počet domácností s připojením k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

RCR 54 – počet podniků s připojením k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

RCO 43 – délka podporovaných nových silnic – TEN-T (5) (hlavní a globální sítě) [pozm. návrh 162]

RCO 44 – délka podporovaných nových silnic – jiné

RCO 45 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic – TEN-T  (hlavní a globální sítě) [pozm. návrh 163]

RCO 46 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic – jiné

RCR 55 – uživatelé nově vybudovaných, rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic

RCR - 55a – míra dokončení koridoru sítě TEN-T na území členského státu [pozm. návrh 166]

RCR 56 – časové úspory díky lepší silniční infrastruktuře

RCR 101 – časové úspory díky lepší železniční infrastruktuře

RCO 47 – délka podporovaných nových železničních tratí – TEN-T  (hlavní a globální sítě) [pozm. návrh 164]

RCO 48 – délka podporovaných nových železničních tratí – jiné

RCO 49 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí – TEN-T  (hlavní a globální sítě) [pozm. návrh 165]

RCO 50 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí – jiné

RCO 51 – délka nových nebo modernizovaných vnitrozemských vodních cest – TEN-T

RCO 52 – délka nových nebo modernizovaných vnitrozemských vodních cest – jiné

RCO 53 – železniční stanice a zařízení – nové nebo modernizované

RCO 54 – intermodální spojení – nové nebo modernizované

RCO 100 – počet podporovaných přístavů

RCR 57 – délka železničních tratí v provozu vybavených evropským systémem řízení železničního provozu

RCR - 57a – míra dokončení koridoru sítě TEN-T na území členského státu [pozm. návrh 167]

RCR 58 – počet osob přepravených za rok na podporovaných železničních tratích

RCR 59 – železniční nákladní doprava

RCR 60 – nákladní doprava po vnitrozemských vodních cestách

RCO 55 – délka tramvajových tratí a tratí metra – nové

RCO 56 – délka tramvajových tratí a tratí metra – rekonstruované/modernizované

RCO 57 – kolejová vozidla pro veřejnou dopravu šetrná k životnímu prostředí

RCO 58 – podporovaná specializovaná cyklistická infrastruktura

RCO 59 – podporovaná infrastruktura pro alternativní paliva (plnicí/dobíjecí stanice)

RCO 60 – města, která mají nové nebo modernizované digitalizované městské dopravní systémy

RCR 62 – počet cestujících ve veřejné dopravě za rok

RCR 63 – počet uživatelů nových/modernizovaných tramvajových tratí a tratí metra za rok

RCR 64 – počet uživatelů specializované cyklistické infrastruktury za rok

4.

Sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv [pozm. návrh 168]

RCO 61 – počet nezaměstnaných osob za rok, které využívají zlepšená zařízení pro služby v oblasti zaměstnanosti

RCR 65 – počet uchazečů o zaměstnání za rok, kteří využívají podporované služby v oblasti zaměstnanosti

RCO 63 – kapacita vybudované dočasné infrastruktury pro přijímání

RCO 64 – kapacita renovovaných obytných prostor – migranti, uprchlíci a osoby požívající mezinárodní ochrany nebo o ni žádající

RCO 65 – kapacita renovovaných obytných prostor – jiné

RCR 66 – obsazenost vybudované nebo renovované dočasné infrastruktury pro přijímání

RCR 67 – obsazenost renovovaných obytných prostor – migranti, uprchlíci a osoby požívající mezinárodní ochrany nebo o ni žádající

RCR 68 – obsazenost renovovaných obytných prostor – jiné

RCR - 68a – příslušníci marginalizovaných komunit a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných akcí, včetně bydlení a sociálních služeb (jiní než Romové) [pozm. návrh 169]

RCR - 68b – příslušníci marginalizovaných komunit a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných akcí, včetně bydlení a sociálních služeb (Romové) [pozm. návrh 170]

RCO 66 – kapacita tříd podporované infrastruktury péče o děti (nová nebo modernizovaná)

RCO 67 – kapacita tříd podporované vzdělávací infrastruktury (nová nebo modernizovaná)

RCR 70 – počet dětí využívajících podporovanou infrastrukturu péče o děti za rok

RCR 71 – počet žáků využívajících podporovanou vzdělávací infrastrukturu za rok

RCO 69 – kapacita podporované zdravotnické infrastruktury

RCO 70 – kapacita podporované sociální infrastruktury (vyjma bydlení)

RCR 72 – osoby s přístupem k zlepšeným službám zdravotní péče

RCR 73 – počet osob využívajících podporovaná zdravotnická zařízení za rok

RCR 74 – počet osob využívajících podporovaná zařízení sociální péče za rok

RCR 75 – průměrná doba reakce u naléhavých zdravotních případů v podporované oblasti

5.

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních a všech dalších oblastí a místních iniciativ [pozm. návrh 171]

RCO 74 – počet obyvatel, na než se vztahují strategie pro integrovaný rozvoj měst

RCO 75 – integrované strategie pro rozvoj měst

RCO 76 – projekty spolupráce

RCO 77 – kapacita podporované infrastruktury v oblasti kultury a cestovního ruchu

RCR 76 – zainteresované subjekty zapojené do přípravy a realizace strategií pro rozvoj měst

RCR 77 – turisté/návštěvy podporovaných významných míst*

RCR 78 – uživatelé, kteří mají prospěch z podporované kulturní infrastruktury

RCO 80 – strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro místní rozvoj

 

Horizontální – provádění

RCO 95 – zaměstnanci financovaní z EFRR a Fondu soudržnosti

RCR 91 – průměrný čas potřebný pro zveřejnění výzev, výběr projektů a podpis smluv*

RCR 92 – průměrný čas na zadávání zakázek (od zahájení zadávacího řízení do podepsání smlouvy)*

RCR 93 – průměrný čas potřebný na realizaci projektu (od podepsání smlouvy do poslední platby)*

RCR 94 – jediná nabídka na intervence EFRR a Fondu soudržnosti*


Tabulka 2: Doplňkové společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR a Interreg

Specifické ukazatele Interreg

RCO 81 – účastníci iniciativ přeshraniční mobility

RCO 82 – účastníci společných opatření na podporu rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a sociálního začleňování

RCO 83 – vypracované nebo realizované společné strategie / akční plány

RCO 84 – společné pilotní činnosti realizované v rámci projektů

RCO 85 – účastníci společných vzdělávacích programů

RCR 96 – identifikované právní nebo správní překážky

RCO 86 – podepsané společné správní nebo právní dohody

RCO 87 – organizace zapojené do přeshraniční spolupráce

RCO 88 – projekty přesahující státní hranice zaměřené na vzájemné učení ke zlepšení činností spolupráce

RCO 89 – projekty přesahující hranice zaměřené na zlepšení víceúrovňové správy

RCO 90 – projekty přesahující státní hranice vedoucí k vytváření sítí/klastrů

RCR 79 – společné strategie / akční plány, které organizace zahájily při/po dokončení projektu

RCR 80 – společné pilotní činnosti, které organizace zahájily nebo rozšířily při/po dokončení projektu

RCR 81 – účastníci, kteří dokončili společné vzdělávací programy

RCR 82 – vyřešené nebo zmírněné právní nebo správní překážky

RCR 83 – osoby, na něž se vztahují podepsané společné dohody

RCR 84 – organizace zapojené do přeshraniční spolupráce 6–12 měsíců po dokončení projektu

RCR 85 – účastníci podílející se na společných opatřeních 6–12 měsíců po dokončení projektu

RCR 86 – zainteresované subjekty / instituce s posílenou schopností spolupráce přesahující státní hranice


(1)  Použije se pro Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg v souladu s čl. [12 odst. 1] písm. a) druhým pododstavcem a čl. [36 odst. 2] písm. b) [předávání údajů] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a pro Investice pro zaměstnanost a růst v souladu s čl. [17 odst. 3] písm. d) bodem ii) nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a pro Interreg v souladu s čl. 17 odst. 4 písm. e) bodem ii) nařízení (EU) [nové nařízení o EÚS].

(2)  RCO: společný ukazatel výstupů regionální politiky.

(3)  RCR: společný ukazatel výsledků regionální politiky.

(4)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(**)  Kvůli přehlednosti jsou ukazatele seskupeny pod cíl politiky, avšak vztahují se nejen na něj. Zejména v rámci cíle politiky 5 mohou být u příslušných ukazatelů použity specifické cíle z cílů politiky 1–4. Kromě toho pro utvoření celkového obrazu očekávané a skutečné výkonnosti programů mohou být ukazatele označené (*) v příslušném případě používány u specifických cílů v rámci více než jednoho cíle politiky 1 až 4.

PŘÍLOHA II

Základní soubor ukazatelů výkonnosti pro EFRR a Fond soudržnosti podle čl. 7 odst. 3 (1)

Cíl politiky

Specifický cíl

Výstupy

Výsledky

(1)

(2)

(3)

(4)

1.

Inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace, regionálnímu propojení v oblasti technologií, rozvoji informačních a komunikačních technologií (IKT), konektivity a účinné veřejné správy: [pozm. návrh 172]

i)

posílení výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií

CCO 01 – podniky podporované pro účely inovace

CCO - 01a – podniky podporované v zájmu udržitelné ekonomické činnosti [pozm. návrh 173]

CCO 02 – výzkumní pracovníci pracující v podporovaných výzkumných zařízeních

CCR 01 – malé a střední podniky zavádějící inovace v oblasti produktů, procesů, marketingu nebo organizace

CCR - 01a – navýšení míry regionálního příjmu [pozm. návrh 175]

ii)

využití přínosů digitalizace pro občany, podniky a vlády

CCO 03 – podniky a veřejné instituce podporované pro účely vývoje digitálních produktů, služeb a aplikací

CCR 02 – zvýšení počtu uživatelů nových digitálních produktů, služeb a aplikací vyvinutých podniky a veřejnými institucemi

iii)

posílení růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků

CCO 04 – malé a střední podniky podporované pro účely vytváření pracovních míst a  udržitelného růstu [pozm. návrh 174]

CCR 03 – pracovní místa vytvořená v podporovaných malých a středních podnicích

iv)

rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

CCO 05 – malé a střední podniky investující do rozvoje dovedností

CCR 04 – zaměstnanci malých a středních podniků využívající odbornou přípravu pro rozvoj dovedností

2.

Zelenější, nízkouhlíková a odolná Evropa pro každého občana díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik [pozm. návrh 176]

i)

podpora opatření v oblasti energetické účinnosti

CCO 06 – investice do opatření na zlepšení energetické účinnosti

CCR 05 – příjemci s lepší klasifikací energetické účinnosti

ii)

podpora energie z obnovitelných zdrojů

CCO 07 – zvýšení kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů

CCR 06 – zvýšení objemu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů

iii)

rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni

CCO 08 – digitální systémy správy vyvinuté pro inteligentní sítě

CCO 08a – rozvoj nových podniků [pozm. návrh 177]

CCR 07 – zvýšení počtu uživatelů připojených k inteligentním sítím

CCR 07a – počet vytvořených pracovních míst [pozm. návrh 179]

iv)

podpora přizpůsobení se změnám klimatu, prevence rizik a odolnosti vůči katastrofám

CCO 09 – nové nebo modernizované systémy monitorování, varování a reakce v případě katastrofy

CCO 09a – větší přizpůsobení se změnám klimatu, zvýšená prevence rizik přírodních katastrof a posilování odolnosti vůči pohromám a extrémnímu počasí [pozm. návrh 178]

CCR 08 – zvýšení počtu obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před povodněmi, lesními požáry a jinými přírodními katastrofami souvisejícími s klimatem

v)

podpora udržitelného hospodaření s vodou

CCO 10 – nová nebo modernizovaná kapacita pro čištění odpadních vod

CCR 09 – zvýšení počtu obyvatel připojených alespoň k sekundárnímu čištění odpadních vod

vi)

podpora přechodu k oběhovému hospodářství

CCO 11 – nová nebo modernizovaná kapacita pro recyklaci odpadu

CCR 10 – zvýšený objem recyklovaného odpadu

vii)

posílení biologické rozmanitosti, zelené infrastruktury v městském prostředí a snížení znečištění

CCO 12 – plocha zelené infrastruktury v městských oblastech

CCR 11 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření pro kvalitu ovzduší

3.

Propojenější Evropa pro všechny díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT [pozm. návrh 180]

i)

zvýšení digitálního propojení

CCO 13 – zvýšení počtu domácností a podniků s pokrytím širokopásmovými sítěmi s velmi vysokou kapacitou

CCR 12 – zvýšení počtu domácností a podniků s připojením k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

ii)

rozvoj udržitelné, inteligentní, bezpečné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu

CCO 14 – silniční síť TEN-T: nové a modernizované silnice a mosty [pozm. návrh 181]

CCR 13 – časové úspory díky lepší silniční a mostní infrastruktuře [pozm. návrh 182]

iii)

rozvoj udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility

CCO 15 – železniční síť TEN-T: nové a modernizované železniční tratě

CCR 14 – počet cestujících za rok, kteří využívají zlepšenou železniční dopravu

iv)

podpora udržitelné multimodální městské mobility

CCO 16 – prodloužení a modernizace tramvajových tratí a tratí metra

CCR 15 – počet uživatelů za rok, kteří využívají nové a modernizované tramvajové tratě a tratě metra

4.

Sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv [pozm. návrh 183]

i)

zlepšení efektivity trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje sociální inovace a infrastruktury

CCO 17 – počet nezaměstnaných osob za rok, které využívají zlepšená zařízení pro služby v oblasti zaměstnanosti

CCR 16 – počet uchazečů o zaměstnání za rok, kteří využívají zlepšená zařízení pro služby v oblasti zaměstnanosti

ii)

zlepšení přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje infrastruktury

CCO 18 – nová nebo modernizovaná kapacita infrastruktury péče o děti a vzdělávací infrastruktury

CCR 17 – počet uživatelů za rok, kteří využívají novou a modernizovanou infrastrukturu péče o děti nebo vzdělávací infrastrukturu

iii)

posílení sociálně-ekonomické integrace marginalizovaných komunit, migrantů a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

CCO 19 – zvýšení kapacity vytvořených nebo modernizovaných přijímacích infrastruktur

CCR 18 – počet uživatelů za rok, kteří využívají nová a zlepšená přijímací a ubytovací zařízení

iv)

zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči pomocí rozvoje infrastruktury, včetně primární péče

CCO 20 – nová nebo modernizovaná kapacita pro zdravotnickou infrastrukturu

CCR 19 – počet obyvatel s přístupem k zlepšeným službám zdravotní péče

5.

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí a místních iniciativ všech dalších oblastí [pozm. návrh 184]

i)

podpora integrovaného sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kulturního dědictví a bezpečnosti v městských oblastech

CCO 21 – počet obyvatel, na než se vztahují strategie pro integrovaný rozvoj měst

 


(1)  Tyto ukazatele bude Komise používat v souladu se svou povinností podávat zprávy podle čl. 38 odst. 3 písm. e) bodu i) [použitelného] finančního nařízení.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/599


P8_TA(2019)0304

Výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel a kterým se mění nařízení (ES) č. 715/2007 (přepracované znění) (COM(2017)0676 – C8-0395/2017 – 2017/0293(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2021/C 108/41)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0676),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0395/2017),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. února 2018 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (2),

s ohledem na dopis, který dne 3. května 2018 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin výboru podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0287/2018),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise (3);

2.

bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 52.

(2)  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

(3)  Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 3. října 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0370).


P8_TC1-COD(2017)0293

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/631.)


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise k článku 15

V průběhu přezkumu stanoveného v článku 15 a v případě návrhu legislativní změny tohoto nařízení provede Komise v souladu se Smlouvami příslušné konzultace. Zejména bude v této souvislosti konzultovat Evropský parlament a členské státy.

V rámci uvedeného přezkumu Komise rovněž posoudí přiměřenost horní hranice ve výši 5 % uvedené v příloze I části A bodě 6.3 vzhledem k nutnosti zintenzivnit podporu vozidel s nulovými a nízkými emisemi v dotčených členských státech.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/602


P8_TA(2019)0305

Omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (COM(2018)0340 – C8-0218/2018 – 2018/0172(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/42)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0340),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0218/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2018 (2),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro rybolov (A8-0317/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (3);

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 207.

(2)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 210.

(3)  Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 24. října 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0411).


P8_TC1-COD(2018)0172

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/904.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/604


P8_TA(2019)0306

Hnojivé výrobky EU ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 (COM(2016)0157 – C8-0123/2016 – 2016/0084(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/43)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0157),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0123/2016),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0270/2017),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2);

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 80.

(2)  Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 24. října 2017 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0392).


P8_TC1-COD(2016)0084

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/1009.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/606


P8_TA(2019)0307

Ochrana zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (COM(2018)0171 – C8-0130/2018 – 2018/0081(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/44)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0171),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 153 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0130/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0382/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 145.


P8_TC1-COD(2018)0081

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/983.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/608


P8_TA(2019)0308

Společná pravidla pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/106/EHS o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (COM(2017)0648 – C8-0391/2017 – 2017/0290(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/45)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2017)0648),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0391/2017),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. dubna 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. července 2018 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0259/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 52.

(2)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


P8_TC1-COD(2017)0290

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterou se mění směrnice Rady 92/106/EHS o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obecným cílem této směrnice je zavést multimodální dopravní síť, která účinněji využívá zdroje, a snížit negativní dopad dopravy na znečištění ovzduší, emise skleníkových plynů, nehody, hluk a dopravní přetížení. stále představuje problém pro ekonomiku, zdraví a životní podmínky evropských občanů. Přestože je silniční doprava hlavním faktorem, který přispívá k těmto negativním důsledkům, očekává se, že silniční nákladní doprava [uvnitř Unie?] vzroste do roku 2050 o 60 procent. [pozm. návrh]

(2)

Snížení negativního dopadu přepravních činností zůstává jedním z hlavních cílů dopravní politiky Unie. Směrnice Rady 92/106/EHS (4), která stanoví opatření na podporu rozvoje kombinované dopravy, je na úrovni Unie jediným právním nástrojem, který přímo pobízí k přesunu od silniční nákladní dopravy ke způsobům dopravy s nižšími emisemi, jako je vnitrozemská vodní doprava, námořní doprava a železniční doprava. Mají-li se dále omezit negativní účinky silniční nákladní dopravy, je třeba podporovat výzkum v oblasti osvědčených postupů a jejich sdílení mezi členskými státy vedoucí k lepšímu plánování trasy, optimalizaci sítě, zlepšení efektivity vytížení a možností zpoplatňování externích nákladů. [pozm. návrh 2]

(3)

Dosažení cíle, jímž je přesunutí 30 % silniční nákladní dopravy na vzdálenost větší než 300 km do jiných druhů dopravy, jako je železniční nebo vodní doprava, do roku 2030 a více než 50 % do roku 2050, aby se optimalizovala výkonnost multimodálních logistických řetězců, včetně většího využívání energeticky účinnějších druhů dopravy, je pomalejší, než bylo očekáváno, a podle současných prognóz nebude tento cíl splněn třeba uskutečnit zvýšením efektivity a zlepšením infrastruktury v odvětví železniční a vodní dopravy . [pozm. návrh 3]

(4)

Směrnice 92/106/EHS přispěla k vypracování politiky Unie v oblasti kombinované dopravy a pomohla odklonit značnou část nákladní dopravy ze silnic. Nedostatky v provádění uvedené směrnice, zejména nejednoznačné formulace a neaktuální ustanovení i omezený rozsah jejích podpůrných opatření a také byrokratické a protekcionistické překážky uvnitř odvětví železnic , její dopad výrazně snížily. [pozm. návrh 4]

(4a)

Tato směrnice by měla otevřít cestu pro účinné služby intermodální a multimodální nákladní dopravy a vytvořit rovné podmínky pro různé druhy dopravy. [pozm. návrh 5]

(5)

Směrnici 92/106/EHS je třeba zjednodušit a její provádění zlepšit pomocí revize ekonomických pobídek ke kombinované dopravě s cílem povzbudit odklon zboží ze zlepšit konkurenceschopnost železniční a vodní dopravy ve srovnání se silniční dopravy k druhům dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, bezpečnější, energeticky účinnější a které způsobují méně dopravního přetížení dopravou . [pozm. návrh 6]

(6)

Objem vnitrostátních intermodálních operací tvoří 19,3 % celkové intermodální dopravy v Unii. Vzhledem k omezenému rozsahu definice kombinované dopravy nemohou tyto přepravní operace v současnosti využívat podpůrná opatření podle směrnice 92/106/EHS. Negativní vliv vnitrostátních silničních přepravních operací, a zejména emise skleníkových plynů a dopravní přetížení, však mají dopad i mimo státní hranice. Proto je třeba působnost směrnice 92/106/EHS rozšířit na vnitrostátní (v rámci členského státu) přepravní operace v rámci kombinované dopravy, aby se podpořil další rozvoj kombinované dopravy v Unii a tedy i zintenzivnil přechod od silniční dopravy k dopravě po železnici, vnitrozemských vodních cestách a po moři na krátké vzdálenosti. Výjimka z pravidel pro kabotáž však zůstává omezena pouze na mezinárodní přepravní operace v rámci kombinované dopravy mezi členskými státy. Členské státy budou povinny provádět účinné kontroly, aby zajistily dodržování těchto pravidel a podpořily harmonizaci pracovních a sociálních podmínek mezi různými způsoby dopravy a jednotlivými členskými státy. [pozm. návrh 7]

(7)

Kombinovanou přepravní operaci je třeba považovat za jednu přepravní operaci, která přímo konkuruje unimodální přepravní operaci z místa odjezdu do místa konečného určení. Právní podmínky by měly zajistit rovnocennost mezi mezinárodní kombinovanou dopravou a mezinárodní unimodální dopravou, respektive mezi vnitrostátní kombinovanou dopravou a vnitrostátní unimodální dopravou.

(7a)

S cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu by se na silniční úseky kombinované přepravní operace měla vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009  (5) a (ES) č. 1072/2009  (6) , pokud jsou součástí mezinárodní přepravní operace nebo vnitrostátní přepravní operace. Je rovněž nezbytné zajistit sociální ochranu řidičů, kteří vykonávají činnost v jiném členském státě. Ustanovení o vysílání řidičů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES  (7) a o prosazování těchto ustanovení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU  (8) by se měla vztahovat na dopravce působící na silničních úsecích kombinovaných přepravních operací. Silniční úseky by měly být považovány za nedílnou součást jediné kombinované přepravní operace. Zejména pravidla o mezinárodních přepravních operacích podle těchto směrnic by se měla vztahovat na silniční úseky, které jsou součástí mezinárodní kombinované přepravní operace. Kromě toho by v případě kabotáže měla pravidla pro kabotáž stanovená v nařízení 1072/2009 vztahovat na silniční úseky, které jsou součástí vnitrostátní kombinované přepravní operace. [pozm. návrh 8]

(8)

Současná definice kombinované dopravy zahrnuje různé limity vzdálenosti pro silniční úseky kombinované přepravní operace podle druhu nesilničního úseku, přičemž u železnice není stanoven pevný limit vzdálenosti, ale místo toho je umožněna koncepce „nejbližšího vhodného terminálu“, což poskytuje určitou flexibilitu pro zohlednění specifických situací. Tato definice vyvolává řadu obtíží při provádění v důsledku různých výkladů a specifické problémy při vytváření podmínek pro provádění. Bylo by užitečné tyto nejednoznačnosti odstranit, ale zároveň zajistit ponechání určité míry flexibility.

(9)

V současné definici kombinované dopravy zajišťuje minimální vzdálenost 100 km pro nesilniční úsek kombinované přepravní operace, že je pokryta většina kombinovaných přepravních operací. Železniční a krátké námořní úseky probíhají přes velké vzdálenosti, aby mohly konkurovat dopravě pouze po silnici. Tato minimální vzdálenost také zajišťuje vyloučení specifických operací, jako jsou krátké přejezdy trajektem nebo přeprava přes volné moře, k nimž by docházelo stejně. Při těchto limitech však řada operací na vnitrozemských vodních cestách kolem přístavů a v aglomeracích a jejich blízkosti, které značně přispívají ke snížení dopravního přetížení na silničních sítích v námořních přístavech a v bezprostředním okolí a k redukci environmentální zátěže v aglomeracích, není pro účely kombinovaných přepravních operací brána v úvahu. Bylo by proto užitečné tuto minimální vzdálenost zrušit, ale zachovat vyloučení některých operací, jako je přeprava na volném moři nebo krátké přejezdy trajektem.

(9a)

Je nutno ujasnit, že jeřábem manipulovatelné přívěsy a návěsy mohou mít celkovou hmotnost ve výši 44 tun, pokud jsou nákladové jednotky určeny podle mezinárodních norem ISO6346 a EN13044. [pozm. návrh 9]

(10)

Minimální limit pro velikost nákladových jednotek uvedený v definici kombinované dopravy by mohl zbrzdit budoucí rozvoj inovačních intermodálních řešení pro městskou dopravu. Naproti tomu schopnost identifikovat nákladové jednotky pomocí existujících standardů by mohla urychlit manipulaci s nimi v terminálech a usnadnit průběh kombinovaných přepravních operací, aby bylo zajištěno snazší zpracování definovaných nákladových jednotek a aby byly použitelné i do budoucna.

(11)

Zastaralé používání razítek jako dokladu o tom, že proběhla kombinovaná přepravní operace, brání účinnému vymáhání či ověřování způsobilosti k opatřením stanoveným ve směrnici 92/106/EHS. Měly by být upřesněny doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že probíhá kombinovaná přepravní operace, jakož i prostředky, s jejichž pomocí se to prokazuje. Mělo by být podporováno používání a přenos elektronických přepravních informací, což by zjednodušilo poskytování relevantních důkazů a jejich zpracování příslušnými orgány , s cílem postupně ukončit používání papírových dokumentů . Používaná forma by měla být spolehlivá a autentická. Regulační rámec a iniciativy zjednodušující správní postupy a digitalizaci aspektů přepravy by měly zohledňovat vývoj na úrovni Unie. [pozm. návrh 10]

(11a)

Aby se zvýšila konkurenceschopnost kombinované dopravy a její atraktivita pro provozovatele dopravy, zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, je třeba co nejvíce omezit administrativní zátěž, jež by mohla být spojena s realizací kombinované přepravní operace v porovnání s unimodální přepravní operací. [pozm. návrh 11]

(12)

Rozsah stávajících opatření ekonomické podpory stanovený ve směrnici 92/106/EHS je velmi omezený a zahrnuje jen daňová opatření (a to refundaci nebo snížení daní), jež se týkají pouze kombinovaných železničních/silničních přepravních operací. Tato opatření by se měla rozšířit i na kombinované přepravní operace zahrnující vnitrozemské vodní cesty a námořní dopravu. Rovněž by měly být podporovány i jiné relevantní druhy opatření, jako je podpora investic do infrastruktury a do digitálních technologií nebo různé druhy ekonomické podpory. Pokud jde o digitální technologie, mělo by být stanoveno přechodné období pro dematerializaci dokumentů, které potvrzují, že došlo ke kombinované přepravě. Během tohoto období by měly být nástroje kontrolních orgánů technologicky vylepšeny. Členské státy by měly upřednostňovat investice do překládkových terminálů s cílem snížit dopravní přetížení na silnicích, zmenšit izolovanost průmyslových oblastí, kde tato infrastruktura chybí, a zlepšit přístupnost a fyzické i digitální připojení zařízení pro manipulaci s nákladem. [pozm. návrh 12]

(13)

Hlavní úzké místo infrastruktury, které brzdí odklon od silniční nákladní dopravy k jiným druhům dopravy, je na úrovni překládkových terminálů a je ještě zhoršeno chybějícím soudržným provedením sítě TEN-T . Stávající rozložení a dosah překládkových terminálů v Unii, alespoň u hlavní sítě TEN-T a globální sítě, je nedostatečné, přesto dosahuje kapacita současných překládkových terminálů svého limitu a bude se muset rozvíjet, aby zvládla celkový růst nákladní přepravy. Investování do kapacity překládkových terminálů může snížit celkové náklady na překládku a generovat tak odvozený přechod k jiným druhům dopravy, jak se ukázalo v některých členských státech. Členské státy by proto měly v koordinaci se sousedními členskými státy a s Komisí zajistit, aby byly stávající překládkové terminály v případě potřeby rozšířeny a aby se stavělo více překládkových terminálů pro kombinovanou dopravu a aby měli podnikatelé v dopravě k dispozici větší překládkovou kapacitu , nebo aby v oblastech, kde je to potřeba, byla zřízena místa překládky . Motivovalo by to k používání alternativ nákladní dopravy a zvýšilo přechod k jiným druhům dopravy, takže by kombinované přepravní operace byly konkurenčnější než silniční přeprava samotná. Minimálně by vedle stávající hlavní sítě TEN-T a globálních sítí mělo vzniknout větší pokrytí a kapacita překládkových terminálů. V průměru by měl být alespoň jeden vhodný překládkový terminál pro kombinovanou dopravu ne dále než 150 km od každého přepravního místa v Unii. Kombinovaná doprava by měla využívat příjmy z poplatků za externí náklady podle článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES  (9) . [pozm. návrh 13]

(13a)

Členské státy by měly upřednostnit investice do překládkových terminálů, což by umožnilo zredukovat místa s omezenou propustností a oblasti dopravního přetížení, zejména v blízkosti městských a příměstských oblastí, s cílem usnadnit překonání přírodních překážek, jako jsou horské oblasti, zlepšit přeshraniční propojení, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a zlepšit přístup do průmyslových oblastí, v nichž tato infrastruktura chybí. [pozm. návrh 14]

(14)

Členské státy by měly vedle stávajících opatření zavést i další ekonomická podpůrná opatření, zacílená na různé úseky kombinované přepravní operace, aby se snížila silniční nákladní doprava a povzbudilo používání jiných druhů dopravy, jako je železniční doprava, vnitrozemské vodní cesty a námořní doprava, čímž by se snížilo znečištění ovzduší, emise skleníkových plynů, dopravní nehody, hluk a dopravní přetížení , jakož i opatření zaměřená na podporu a provedení digitalizace odvětví a jednotného evropského trhu . Tato opatření mohou zahrnovat snížení některých daní nebo přepravních poplatků, dotace na intermodální nákladové jednotky skutečně přepravované v kombinovaných přepravních operacích nebo částečnou refundaci nákladů na překládku. Tato opatření by mohla zahrnovat podporu integrace propojených systémů a automatizace provozu, jakož i investice do digitální logistiky, inovačních informačních a komunikačních technologií pro nákladní dopravu a inteligentních dopravních systémů s cílem usnadnit tok informací. Tato opatření by mohla rovněž zahrnovat posilování environmentální výkonnosti, účinnosti a udržitelnosti kombinované dopravy podporováním používání čistých vozidel nebo vozidel s nízkou úrovní emisí a alternativních paliv, využíváním energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů během celého řetězce kombinované dopravy a omezováním různých škodlivých aspektů dopravy, včetně hluku. [pozm. návrh 15]

(14a)

Členské státy by při dosahování cílů této směrnice měly být i nadále podporovány jednotlivými fondy a programy Unie pro financování výzkumu. [pozm. návrh 16]

(14b)

Investice do logistiky představují další významnou páku pro zvýšení konkurenceschopnosti kombinované dopravy. Systematičtější využívání digitálních řešení, jako jsou informační a komunikační technologie nebo inteligentní propojené systémy, by umožnilo usnadnit výměnu údajů, zlepšit účinnost překládek a snížit náklady na ně a zkrátit dobu jejich trvání. [pozm. návrh 17]

(14c)

K větší konkurenceschopnosti kombinované dopravy by rovněž přispěly investice do odborné přípravy pracovníků v logistickém řetězci, zejména těch, kteří pracují v překládkových terminálech. [pozm. návrh 18]

(15)

Opatření na podporu kombinovaných přepravních operací by měla být prováděna v souladu s pravidly pro státní podporu stanovenými Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU). Státní podpora usnadňuje rozvoj hospodářských činností, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, a je užitečným nástrojem napomáhajícím uskutečnění významných projektů společného evropského zájmu ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU. V takových případech by proto měla Komise zvážit osvobození členských států od povinnosti informovat Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 19]

(16)

Aby se zabránilo případnému překrývání investic mezi členskými státy v bezprostřední blízkosti, měla by být podpůrná opatření by měla být podle potřeby koordinována mezi členskými státy a Komisí podle potřeby koordinována na základě úzké spolupráce příslušných orgánů členských států . [pozm. návrh 20]

(17)

Podpůrná opatření by měla být také pravidelně kontrolována členskými státy, aby byla zajištěna jejich účelnost a efektivnost , a měl by být posouzen jejich celkový dopad na evropské odvětví dopravy, jak je uvedeno v Evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu . Nápravná opatření by měla být přijímána podle potřeby. Komise by měla na základě informací poskytnutých členskými státy provést posouzení různých opatření přijatých v členských státech a jejich účinnosti a podporovat sdílení osvědčených postupů . [pozm. návrh 21]

(18)

Pro účely této směrnice by neměl být rozdíl mezi kombinovanou dopravou pro cizí potřebu a kombinovanou dopravou pro vlastní potřebu.

(18a)

Absence srovnatelných a spolehlivých statistik je v současnosti překážkou pro hodnocení kombinované dopravy v Unii a pro přijetí opatření umožňujících využití jejího potenciálu. [pozm. návrh 22]

(19)

Aby členské státy mohly zvládnout vývoj dopravy v Unii, a zejména trh kombinované dopravy, měly by shromažďovat relevantní údaje a informace a pravidelně je předávat Komisi a Komise by měla každé čtyři roky předkládat zprávu Evropskému parlamentu, a Radě a příslušným orgánům členských států o uplatňování této směrnice. [pozm. návrh 23]

(19a)

Komise by měla být odpovědná za řádné provádění této směrnice a za dosažení cíle v oblasti rozvoje kombinované dopravy v celé Unii pro roky 2030 a 2050. Za tímto účelem by měla pravidelně hodnotit pokrok ve zvyšování podílu kombinované dopravy v každém členském státě na základě informací, které jí jednotlivé členské státy poskytnou, a v případě nutnosti by měla předložit návrh na změnu stávající směrnice s cílem dosáhnout tohoto celounijního cíle. [pozm. návrh 24]

(20)

Pro všechny účastníky kombinovaných přepravních operací, zejména pro ty, na něž dopadá tato směrnice, je důležitá transparentnost. Za účelem podpoření této transparentnosti a další spolupráce by měly být v každém členském státu určeny příslušné orgány.

(21)

Za účelem zohlednění vývoje na trhu a technického pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění této směrnice o další podrobnosti o informacích o kombinovaných přepravních operacích, jež mají členské státy předkládat. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (10). Aby se zajistila rovná účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají.

(22)

Protože cíle této směrnice, totiž dále podporovat odklon od učinit kombinovanou dopravu konkurenceschopnou ve vztahu k silniční dopravy k druhům dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a snižovat tak negativní externality systému dopravy v Unii dopravě , nemohou dostatečně splnit členské státy, ale vzhledem k primárně přeshraniční povaze nákladní kombinované dopravy a propojené infrastruktuře a vzhledem k problémům, jež má řešit tato směrnice, by mohly být lépe dosaženy na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice to, co je k dosažení těchto cílů nezbytné. [pozm. návrh 25]

(23)

Směrnice 92/106/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 92/106/EHS se mění takto:

1)

název se nahrazuje tímto:

„směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží“;

2)

článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1.   Tato směrnice se vztahuje na operace kombinované přepravy.

2.   Pro účely této směrnice se ‚kombinovanou přepravou‘ rozumí přeprava zboží v přepravní operaci sestávající z počátečního nebo konečného silničního úseku cesty, případně z obou takových úseků, jakož i z nesilničního úseku cesty za použití železniční dopravy, vnitrozemské vodní cesty nebo námořní dopravy:

a)

na přípojném vozidle nebo návěsu, s hnacím vozidlem nebo bez něj, na výměnné nástavbě nebo v kontejneru označeném v souladu s identifikačním režimem stanoveným podle mezinárodních norem ISO6346 a EN13044, včetně jeřábem manipulovatelných návěsů s maximální povolenou celkovou hmotností 44 tun, kde je intermodální nákladová jednotka bez doprovodu překládána mezi různými druhy dopravy (kombinovaná přepravní operace bez doprovodu) ; nebo [pozm. návrh 26]

b)

silničním vozidlem, které je v nesilničním úseku cesty doprovázeno řidičem a vezeno po železnici, vnitrozemskou vodní cestou nebo námořní dopravou v doprovodu řidiče (přepravní operace s doprovodem) . [pozm. návrh 27]

Odchylně od těchto předpisů se však písm. a) tohoto odstavce do … [pět let od data po vstupu této směrnice v platnost] vztahuje i na přívěsy a návěsy nemanipulovatelné jeřábem v kombinované přepravní operaci bez doprovodu, které nejsou označené v souladu s identifikačním režimem stanoveným podle mezinárodních norem ISO6346 a EN13044. [pozm. návrh 28]

Pro účely kombinovaných přepravních operací se neberou v úvahu nesilniční úseky využívající vnitrozemskou vodní cestu nebo námořní dopravu, pro něž neexistuje žádná rovnocenná nebo hospodářsky rentabilní alternativa silniční dopravy nebo které jsou při komerčně životaschopné přepravní operaci nevyhnutelné. [pozm. návrh 29]

3.   Žádný silniční úsek uvedený v odstavci 2 nesmí na území Unie překročit nejdelší z těchto vzdáleností: vzdálenost 150 km .

a)

150 km vzdušnou čarou;

b)

20 % vzdálenosti vzdušnou čarou mezi místem nakládky u počátečního úseku a místem vykládky u konečného úseku, pokud činí více než vzdálenost uvedená v písmeni a). [pozm. návrh 30]

Tento limit vzdálenosti silničního úseku platí pro celkovou délku každého silničního úseku včetně všech mezinakládek a mezivykládek. Nevztahuje se na přepravu prázdné nákladové jednotky ani na dopravu na místo nakládky zboží či z místa dodání zboží.

Limit Překročení limitu vzdálenosti stanoveného v tomto odstavci u silničního úseku může být překročen u kombinovaných silničních/železničních přepravních operací, pokud je to povoleno členským státem povolí členský stát nebo členskými členské státy, na jejichž území silniční úsek probíhá, je-li to nutné, aby mohl být dosažen geograficky nejbližší dopravní terminál nebo bod překládky , který má potřebné provozní překládkové možnosti pro naložení či vyložení z hlediska překládkového vybavení, kapacity terminálu , provozní doby terminálu a vhodných služeb železniční nákladní přepravy , neexistuje-li překládkový terminál nebo místo překládky splňující všechny tyto podmínky v limitu vzdálenosti. Takové překročení by mělo být řádně odůvodněno v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. ea). Členské státy mohou snížit 150km délku silničního úseku až o 50 % v případě kombinovaných silničních/železničních přepravních operací na přesně vymezené části svého území z důvodů zohledňujících životní prostředí za předpokladu, že se v daném limitu vzdálenosti nachází vhodný terminál . [pozm. návrh 31]

4.   Má se za to, že kombinovaná přepravní operace probíhá v Unii, pokud tato operace nebo její část probíhající v Unii splňuje požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3. Pro účely této směrnice se silniční úsek nebo nesilniční úsek či jejich část, které se uskutečňují mimo území Unie, nepovažují za součást kombinované přepravní operace. “; [pozm. návrh 32]

3)

článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

1.   Členské státy zajistí, aby byla silniční doprava považována za součást kombinované přepravní operace podle této směrnice pouze v případě, že přepravce může předložit informace poskytující jednoznačné doklady prokazující, že tato silniční doprava představuje silniční úsek kombinované přepravní operace, včetně přepravy prázdných nákladových jednotek před přepravou zboží a po ní a pokud jsou tyto informace řádně předány dopravci uskutečňujícímu přepravní operaci před začátkem operace . [pozm. návrh 33]

2.    Aby byly informace uvedené v odstavci 1 považovány za jasné doklady, podle odstavce 1 musí být předloženy nebo předány ve formátu uvedeném v odstavci 5 a musí o každé kombinované přepravní operaci obsahovat tyto údaje: [pozm. návrh 34]

a)

název/jméno, adresa, kontaktní údaje a podpis přepravce;[.]

aa)

liší-li se od přepravce, název/jméno, adresa, kontaktní údaje a podpis podnikatele v dopravě odpovědného za trasu kombinované přepravní operace; [pozm. návrh 35]

b)

místo a datum, kde a kdy kombinovaná přepravní operace v Unii začíná;

c)

název/jméno, adresa a kontaktní údaje příjemce;

d)

místo, kde kombinovaná přepravní operace v Unii končí;

e)

vzdálenost vzdušnou čarou mezi místem, kde kombinovaná přepravní operace začíná, a místem, kde kombinovaná přepravní operace v Unii končí;

ea)

pokud tato vzdálenost přesahuje limity uvedené v čl. 1 odst. 3, odůvodnění v souladu s kritérii stanovenými v posledním pododstavci uvedeného odstavce; [pozm. návrh 36]

f)

popis trasy kombinované přepravní operace s podpisem přepravce provozovatele odpovědného za plánování, kdy podpis může být i elektronický, zahrnující alespoň tyto údaje o každém úseku operace v rámci Unie, a to pro každý druh dopravy, který tvoří nesilniční úsek: [pozm. návrh 37]

i)

pořadí úseku (tj. první úsek, nesilniční úsek nebo konečný úsek);

ii)

název/jméno, adresa a kontaktní údaje přepravce (přepravců) ; [pozm. návrh 38]

iii)

druh dopravy a její pořadí v operaci;

g)

identifikaci přepravované intermodální nákladové jednotky;

h)

u počátečního silničního úseku:

i)

místo překládky na nesilniční úsek; [pozm. návrh 39]

ii)

vzdálenost počátečního silničního úseku vzdušnou čarou mezi místem nakládky a prvním překládkovým dopravním terminálem nebo překládkovým terminálním bodem ; [pozm. návrh 40]

iii)

pokud je počáteční silniční úsek dokončen, podpis přepravce dopravce potvrzující, že byla provedena přepravní operace na silničním úseku; [pozm. návrh 41]

i)

u konečného silničního úseku:

i)

místo převzetí zboží z nesilničního úseku (železniční doprava, vnitrozemská vodní cesta nebo námořní doprava);

ii)

vzdálenost konečného silničního úseku vzdušnou čarou mezi místem překládky a místem, kde kombinovaná přepravní operace v Unii končí); [pozm. návrh 42]

j)

u nesilničního úseku:

i)

pokud je nesilniční úsek dokončen, podpis přepravce (nebo přepravců v případě dvou či více nesilničních operací na nesilničním úseku) potvrzující, že byla provedena přepravní operace na nesilničním úseku;

ii)

pokud je k dispozici, podpis nebo razítko příslušných železničních příslušného železničního orgánu nebo přístavních orgánů odpovědného subjektu v příslušných terminálech (železniční stanice nebo přístav) zapojených do operace na nesilničním úseku potvrzující, že byla dokončena příslušná část nesilničního úseku. [pozm. návrh 43]

ja)

pokud dojde k překročení limitu vzdálenosti silničního úseku v souladu s čl. 1 odst. 3 třetím pododstavcem, odůvodnění. [pozm. návrh 44]

3.   K prokázání skutečnosti, že přepravce provádí kombinovanou přepravní operaci, se nepožadují žádné další doklady.

4.   Doklady podle odstavce 1 musí být předloženy nebo zaslány na žádost oprávněného kontrolního pracovníka členského státu, kde je prováděna kontrola , a to ve formátu podle odstavce 5 . V případě silniční kontroly se předloží v průběhu této kontroly , a to nejpozději do 45 minut . Nejsou-li v době silniční kontroly k dispozici, podpisy uvedené v odst. 2 písm. h) bodu iii) a písm. j) se předloží nebo předají do 5 pracovních dnů ode dne kontroly příslušnému orgánu dotčeného členského státu. Doklady musí být v úředním jazyce daného členského státu nebo v angličtině. Během silniční kontroly musí být řidiči umožněno kontaktovat ústředí, odpovědného zástupce pro dopravu nebo jinou osobu či subjekt, který ho může podpořit při prokazování poskytování informací podle odstavce 2. [pozm. návrh 45]

5.   Prokazování může být provedeno pomocí přepravního dokladu, který splňuje požadavky stanovené v článku 6 nařízení Rady č. 11, nebo pomocí jiných existujících přepravních dokladů, jako je přepravní doklad podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční jsou nákladní dopravě (CMR) nebo přepravní doklad podle Jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) listy podle platných mezinárodních či vnitrostátních úmluv o přepravě, dokud Komise prováděcím aktem nestanoví standardizovaný formulář . [pozm. návrh 46]

Tento doklad může být předložen nebo zaslán elektronicky v upravitelném strukturovaném formátu, který může být použit přímo pro uložení a počítačové zpracování, včetně doplnění elektronického nákladního listu podle platné mezinárodní či vnitrostátní Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (eCMR) pro silniční část přepravě. Od orgánů členských států se požaduje, aby přijímaly elektronické informace týkající se dokladů. Při výměně informací mezi orgány a dopravci prostřednictvím elektronických nástrojů se tyto výměny a uchovávání těchto informací provádějí pomocí metod elektronického zpracování dat . [pozm. návrh 47]

Členské státy postupně dematerializují doklady a zavedou přechodné období trvající až do úplného upuštění od využívání tištěných dokladů. [pozm. návrh 48]

6.   Pro účely silničních kontrol se povoluje nesrovnalost přepravní operace s předloženým dokladem, a to v údajích o trase podle odst. 2 písm. g) f), h) a i) , pokud je řádně odůvodněna v případě výjimečných okolností mimo kontrolu přepravce dopravce (přepravců dopravců ), které vyvolaly změny v kombinované přepravní operaci. Za tímto účelem musí být řidiči umožněno kontaktovat ústředí, odpovědného zástupce pro dopravu nebo jinou osobu či subjekt, který může poskytnout další odůvodnění této nesrovnalosti mezi předloženým dokladem a skutečnou operací.“; [pozm. návrh 49]

4)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

1.   Členské státy předloží Komisi poprvé do [xx/xx/xxxx – 18 12 měsíců od provedení této směrnice] a poté každé dva roky zprávu obsahující tyto informace o kombinovaných přepravních operacích podle této směrnice na svém území: [pozm. návrh 50]

a)

spojení koridory vnitrostátní a přeshraniční dopravní sítě používaná používané při kombinovaných přepravních operacích; [pozm. návrh 51]

b)

objem celkový a roční objem kombinovaných přepravních operací v jednotkách TEU (jednotky odpovídající kontejneru o délce 20 stop) a v tunokilometrech podle typu přepravy ( silniční úsek / nesilniční úsek, tj. železniční, silniční/vnitrozemská vodní cesta atd. a námořní trasy ) a podle geografického pokrytí (vnitrostátní a v rámci Unie); [pozm. návrh 52]

c)

počet překládek prostřednictvím bimodálních technologií a zeměpisné pokrytí těchto bodů překládky a také počet, lokalita a geografické pokrytí terminálů obsluhujících kombinované přepravní operace a s rozčleněním podle druhu operace na terminál (silniční úsek / nesilniční úsek, tj. po železnici, vnitrozemských vodních cestách, námořních trasách), počet překládek za rok na těchto a posouzení kapacity využívané v terminálech; [pozm. návrh 53]

ca)

vývoj podílu kombinované dopravy a jednotlivých druhů dopravy na jejich území; [pozm. návrh 54]

d)

přehled všech používaných i předpokládaných vnitrostátních podpůrných opatření, včetně jejich čerpání a posouzení dopadů na využití kombinované dopravy a jejího vlivu na sociální a environmentální udržitelnost, nedostatečnou kapacitu, přetížení, bezpečnost a účinnost; [pozm. návrh 55]

da)

počet a zeměpisná lokalita operací, které překračují limit vzdálenosti silničního úseku uvedený v čl. 1 odst. 3; [pozm. návrh 56]

db)

výchozí a konečná místa toků silniční nákladní dopravy na úrovni NUTS 3 transevropské dopravní sítě (TEN-T) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013  (*1) ; [pozm. návrh 57]

1a.     Komise zveřejní údaje předávané členskými státy v podobě umožňující srovnání mezi členskými státy. [pozm. návrh 58]

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, kterými se tato směrnice doplňuje popisem obsahu a podrobnostmi o informacích o kombinovaných přepravních operacích uvedených v odstavci 1.

3.   Na základě analýzy vnitrostátních zpráv a statistických údajů vypracovaných na základě indikací a metodik společných pro celou Unii vypracuje Komise poprvé do [xx/xx/xxxx – 9 měsíců od uplynutí lhůty pro předložení zpráv členských států] a poté každé dva roky a předloží Evropskému parlamentu , Radě Radě příslušným orgánům členských států zprávu o: [pozm. návrh 59]

a)

ekonomickém rozvoji kombinované přepravy na úrovni členských států a Unie , zejména z hlediska vývoje environmentálního profilu různých druhů přepravy; [pozm. návrh 60]

b)

účincích provádění směrnice a souvisejících legislativních aktů Unie v této oblasti;

c)

účelnosti a efektivnosti podpůrných opatření podle článku 6 , přičemž upřesní opatření, jež považuje za nejúčinnější s ohledem na původní účel této směrnice a osvědčené postupy v členských státech ; [pozm. návrh 61]

ca)

vývoji podílu kombinované dopravy v každém členském státu a na úrovni Unie s ohledem na dosažení dopravních cílů Unie pro roky 2030 a 2050; [pozm. návrh 62]

d)

případných dalších opatřeních, včetně revize definice kombinované přepravy podle článku 1 , zlepšení shromažďování údajů a zveřejňování těchto údajů na úrovni Unie a úpravy seznamu opatření podle článku 6 , včetně možných změn pravidel pro státní podporu ; [pozm. návrh 63]

(*1)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).“; "

4a)

V čl. 6 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby daně uvedené v odstavci 3, které se vztahují na silniční vozidla (nákladní automobily, tahače, přívěsy , návěsy, kontejner vnitrozemské vodní dopravy nebo multimodální nákladové jednotky ) použitá v kombinované dopravě, byly sníženy o standardní částku nebo nahrazeny standardní částkou nebo v poměru k délce cesty, kterou tato vozidla vykonají po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě , a to v mezích a za podmínek a pravidel, které stanoví po konzultaci s Komisí.“ [pozm. návrh 64]

4b)

V čl. 6 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Snížení nebo náhrady uvedené v prvním pododstavci poskytuje členský stát, v němž jsou uvedená vozidla registrována, na základě cesty vykonané po železnici nebo vodní cestě na území tohoto členského státu.“[pozm. návrh 65]

4c)

V čl. 6 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy však mohou poskytnout tato snížení nebo náhrady na základě cest po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě vykonaných částečně nebo úplně mimo území členského státu, v němž jsou tato vozidla registrována.“[pozm. návrh 66]

5)

V článku 6 se doplňují nové odstavce 4, 5, 6, 7 a 8, které znějí:

„4.   Pokud je to nutné pro dosažení cíle uvedeného v odstavci 9, přijmou členské státy nezbytná opatření na podporu investic do překládkových dopravních terminálů a překládkových bodů , pokud jde o: [pozm. návrh 67]

a)

výstavbu a v oblastech, kde nejsou k dispozici žádná vhodná zařízení případě potřeby rozšíření těchto překládkových limitu vzdálenosti uvedeném v čl. 1 odst. 3, výstavbu dopravních terminálů nebo zřízení překládkových bodů pro kombinovanou přepravu , ledaže nejsou taková zařízení potřebná, protože nemají hospodářský význam nebo z důvodů souvisejících s geografickými či přírodními prvky dané oblasti ; [pozm. návrh 68]

aa)

v oblastech, kde je třeba rozšířit kapacitu terminálů, rozšíření stávajících terminálů nebo zřízení dodatečných překládkových bodů a – na základě vyhodnocení hospodářského dopadů ukazující, že by trh nebyl negativně ovlivněn a že jsou nové terminály nezbytné, a za předpokladu, že byly zohledněny environmentální otázky – výstavbu nových terminálů pro kombinovanou přepravu; [pozm. návrh 69]

b)

zvýšení provozní efektivnosti stávajících terminálů , mj. zajištěním přístupu k těmto terminálům . [pozm. návrh 70]

Opatření na podporu kombinované přepravy se považují za slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a jsou vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU za předpokladu, že nepředstavují více než 35 % celkových provozních nákladů. [pozm. návrh 71]

Členské státy provádění těchto opatření koordinují se sousedními členskými státy a s Komisí a zajistí, aby bylo přednostně zajištěno vyvážené a dostatečné geografické rozložení vhodných zařízení v Unii, a zejména na hlavní síti TEN-T a globálních sítích, které umožní, aby žádná lokalita v Unii nebyla od takového terminálu ve větší vzdálenosti než 150 km je limit uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a). Při přijímání opatření uvedených v tomto odstavci členské státy náležitě zohlední potřebu:

a)

snížit dopravní přetížení, zejména v blízkosti městských a příměstských oblastí nebo v oblastech s přírodními omezeními;

b)

zlepšit přeshraniční spojení;

c)

zmírnit izolovanost oblastí s nedostatečnou infrastrukturou při zohlednění zvláštních potřeb a omezení okrajových a nejvzdálenějších regionů;

d)

zlepšit dostupnost a propojení, zejména pokud jde o přístupovou infrastrukturu k překládkovým terminálům; a

e)

urychlit přechod k digitalizaci; a

f)

snížit dopad nákladní dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví, například prostřednictvím podpory účinnosti vozidel, používání alternativních a méně znečišťujících paliv, využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to i v terminálech, nebo účinnějšího využívání dopravních sítí prostřednictvím zavedení informačních a komunikačních technologií. [pozm. návrh 72]

Členské státy zajistí, aby byla překládková zařízení bez diskriminace přístupná pro všechny provozovatele.

Členské státy mohou určit další podmínky způsobilosti pro podporu. Oznámí tyto podmínky zainteresovaným stranám [pozm. návrh 73]

5.   Členské státy mohou přijmout přijmou do 31. prosince 2021 další opatření hospodářské a legislativní povahy , aby zlepšily konkurenceschopnost kombinovaných přepravních operací v porovnání s rovnocennými alternativními přepravními operacemi po silnici , zejména za účelem snížení času nezbytného pro překládku a nákladů s ní spojených . [pozm. návrh 74]

Tato opatření mohou řešit jakoukoli část kombinované přepravní operace, jako je provoz silničního úseku nebo nesilničního úseku, včetně vozidel používaných na tomto úseku, nebo jako je nákladová jednotka nebo překládkové operace.

V zájmu snížení času a nákladů spojených s kombinovanými přepravními operacemi musí opatření uvedená v prvním pododstavci zahrnovat jednu nebo více z následujících pobídek:

a)

osvobození dopravců od poplatků za externí náklady a/nebo poplatků za přetížení uvedených v článku 2 směrnice 1999/62/ES, zejména v případě vozidel poháněných alternativními palivy, jak je uvedeno v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU  (*2) ;

b)

proplacení poplatků za využívání určité infrastruktury podnikům, které provádějí operace v rámci kombinované dopravy;

c)

vynětí dopravců z omezení vyplývajících z vnitrostátních zákazů provozu. [pozm. návrh 75]

Členské státy při přijímání dodatečných opatření náležitě zohlední potřebu urychlit přechod k digitalizaci odvětví kombinované dopravy a zejména:

a)

podpoří integraci propojených systémů a automatizaci operací;

b)

zlepší investice do digitální logistiky, informačních a komunikačních technologií a inteligentních dopravních systémů; a

c)

postupně ukončí používání papírových dokumentů v budoucnu. [pozm. návrh 76]

5a.     Tato dodatečná opatření motivují k využívání nesilničních úseků dopravy. Členské státy zahrnou opatření pro posílení konkurenceschopnosti vodní dopravy, například finanční pobídky pro využívání cest po moři na krátké vzdálenosti nebo vnitrozemských vodních cest, nebo pro vytvoření nových krátkých spojení po moři. [pozm. návrh 77]

6.   Členské státy podávají Komisi zprávy o opatřeních přijatých podle tohoto článku a jejich specifikacích.

7.   Členské státy alespoň každé čtyři roky posoudí dopad těchto podpůrných opatření a přehodnotí své potřeby a v případě potřeby tato opatření upraví.“;

8.   Členské státy zajistí, aby byla podpůrná opatření pro kombinované přepravní operace zaměřena na snížení objemu silniční nákladní dopravy a povzbuzení používání jiných druhů dopravy, jako je železniční doprava, vnitrozemské vodní cesty a námořní doprava či vozidla s nízkými emisemi, nebo používání alternativních paliv s nižšími emisemi, jako jsou biopaliva, elektřina z obnovitelných zdrojů, zemní plyn nebo vodíkové palivové články , aby se tak snížilo znečištění ovzduší, emise skleníkových plynů, dopravní nehody, hluk a dopravní přetížení.“; [pozm. návrh 78]

(*2)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).“; "

6)

Články 7 a 9 se zrušují.

7)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

1.   Členské státy pověří jeden nebo více příslušných orgánů, aby zajišťovaly provádění této směrnice a působily jako hlavní kontaktní místo pro její provádění.

Členské státy uvědomí ostatní členské státy a Komisi o příslušných orgánech podle prvního pododstavce.

2.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní příslušné orgány spolupracovaly s příslušnými orgány z jiných členských států. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby si příslušné orgány navzájem předávaly informace potřebné pro uplatňování této směrnice. U předávaných informací zajistí přijímající orgán stejnou úroveň důvěrnosti jako orgán, který informaci poskytl.

3.   Členské státy zveřejní snadno přístupným způsobem a zdarma na internetu relevantní informace o opatřeních přijatých podle článku 6, jakož i další relevantní informace pro účely uplatňování této směrnice. [pozm. návrh 79]

4.   Komise na internetu zveřejní a v případě potřeby aktualizuje seznam příslušných orgánů podle odstavce 1, jakož i seznam opatření podle článku 6.“; [pozm. návrh 80]

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 10a

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu neurčitou pěti let od … [data vstupu této (pozměňující) směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomocí nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto pětiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 81]

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (*3).

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky do dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

(*3)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.;“"

Článek 2

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do XXXXXX [jednoho roku po přijetí této směrnice]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda / předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 52.

(2)  Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019.

(4)  Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38).

(5)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).

(6)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72).

(7)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21. 1. 1997, s. 1).

(8)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).

(9)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42).

(10)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/623


P8_TA(2019)0309

Zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček (COM(2016)0198 – C8-0146/2016 – 2016/0107(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/46)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0198),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0146/2016),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená irským a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. září 2016 (1),

s ohledem na akční plán OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS),

s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro právní záležitosti podle článku 55 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A8-0227/2017),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2);

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 62.

(2)  Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 4. července 2017 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0284).


P8_TC1-COD(2016)0107

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(-1)

Rovné daňové zacházení s daňovými poplatníky, zejména se všemi podniky, je nezbytnou podmínkou jednotného trhu. K zaručení řádného fungování jednotného trhu je nezbytný koordinovaný a harmonizovaný přístup k provádění vnitrostátních daňových systémů, který by přispěl k předcházení vyhýbání se daňovým povinnostem a přesouvání zisku. [pozm. návrh 1]

(-1a)

Vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky spolu s režimy přesouvání zisku připravují vlády a obyvatele o zdroje potřebné mimo jiné k zajištění všeobecného bezplatného přístupu k veřejnému vzdělávání, zdravotnictví a státním sociálním službám a připravuje státy o možnost zajišťovat cenově dostupné bydlení a veřejnou dopravu či budovat infrastruktury, které jsou nezbytné pro dosažení sociálního rozvoje a hospodářského růstu. Stručně řečeno jsou tyto režimy jedním z činitelů vedoucích k nespravedlnosti, nerovnosti a hospodářským, sociálním a územním rozdílům [pozm. návrh 2]

(-1b)

Spravedlivý a účinný systém daně z příjmu právnických osob by měl být reakcí na naléhavou potřebu moderní a spravedlivé globální daňové politiky a měl by podporovat přerozdělování bohatství a bojovat proti nerovnostem. [pozm. návrh 3]

(1)

Transparentnost je pro hladké fungování jednotného trhu zásadní.  V posledních letech problém představovaný vyhýbáním se placení daně z příjmu právnických osob výrazně nabyl na rozsahu a dostal se do středu pozornosti v rámci Unie i celosvětově. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2014 uznala, že je naléhavě nutné pokročit v úsilí v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem na celosvětové i evropské úrovni. Komise ve svých sděleních s názvem „Pracovní program Komise na rok 2016 – Nyní není doba pro obvyklá řešení“ (3) a „Pracovní program Komise na rok 2015 – Nový začátek“ (4) označila za prioritu nutnost přejít na systém, kdy země, ve které jsou vytvářeny zisky, je zároveň zemí zdanění. Komise rovněž určila jako prioritu nutnost reagovat na volání našich společností evropských občanů po spravedlnosti a daňové transparentnosti a  potřebu jednat jako vzor pro ostatní země. Je nezbytné, aby transparentnost zohledňovala reciprocitu mezi konkurenčními subjekty . [pozm. návrh 4]

(2)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 16. prosince 2015 o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii (5) uznal, že vyšší větší transparentnost , spolupráce a soudržnost v oblasti politiky zdaňování právnických osob v  Unii může zlepšit výběr daní, zefektivnit činnost správců daně, podpořit tvůrce politik při hodnocení stávajícího systému zdanění, a zajistit větší důvěru veřejnosti v daňové systémy a ve vlády a zlepšit investiční rozhodování na základě přesnějších rizikových profilů firem . [pozm. návrh 5]

(2a)

Veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí je účinným a přiměřeným nástrojem ke zvýšení transparentnosti činností nadnárodních společností, který umožní veřejnosti posuzovat dopad těchto činností na reálnou ekonomiku. Akcionáři tak rovněž získají lepší možnost řádně posuzovat rizika přijímaná společnostmi, díky čemuž se budou strategie opírat o přesné informace a osoby s rozhodovací pravomocí budou mít možnost lépe hodnotit účinnost a dopad vnitrostátních právních předpisů. [pozm. návrh 6]

(2b)

Podávání zpráv podle jednotlivých zemí bude mít také příznivý dopad na právo zaměstnanců na informování a projednávání, jak je stanoveno ve směrnici 2002/14/ES, a díky zvýšení znalostí o činnostech společností, i na kvalitu angažovaného dialogu v rámci společností. [pozm. návrh 7]

(3)

V návaznosti na závěry Evropské rady ze dne 22. května 2013 byla zavedena doložka o přezkumu ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (6), která požaduje, aby Komise zvážila možnost zavedení povinnosti pro velké podniky dalších odvětví průmyslu, aby každoročně podávaly zprávy podle jednotlivých zemí, přičemž se zohlední vývoj v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a výsledky souvisejících evropských iniciativ.

(4)

Když se v listopadu 2015 dožadovala globálně spravedlivého a moderního mezinárodního daňového systému, schválila skupina G20 „akční plán OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku“ (akční plán BEPS), jehož cílem je poskytovat vládám jasná mezinárodní řešení nedostatků, mezer a nesouladů ve stávajících pravidlech, které umožňují přesun zisků podniků na místa s nulovým nebo nízkým zdaněním, kde nemůže docházet ke skutečnému vytváření hodnot. Zejména opatření č. 13 projektu BEPS zavádí pro některé nadnárodní podniky podávání zpráv podle jednotlivých zemí národním správcům daně na základě důvěrnosti. Dne 27. ledna 2016 přijala Komise „balíček pro boj proti daňovým únikům“. Jedním z cílů tohoto balíčku je provést do práva Unie opatření č. 13 projektu BEPS, a to novelou směrnice Rady 2011/16/EU (7). Zdanění zisků tam, kde jsou vytvářeny hodnoty, však vyžaduje komplexnější přístup k podávání zpráv podle jednotlivých zemí, který je založen na veřejném podávání zpráv. [pozm. návrh 8]

(4a)

Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) by měla aktualizovat příslušné mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) a mezinárodní účetní standardy (IAS) tak, aby usnadňovaly zavádění požadavků na podávání zpráv podle jednotlivých zemí. [pozm. návrh 9]

(4b)

Podávání zpráv podle jednotlivých zemí bylo v Evropské unii zavedeno pro bankovní odvětví směrnicí 2013/36/EU a pro těžební průmysl a odvětví těžby dřeva směrnicí 2013/34/EU. [pozm. návrh 10]

(4c)

Ojedinělým zavedením podávání zpráv podle jednotlivých zemí Unie dokazuje, že se staví do čela boje proti daňovým únikům v celosvětovém měřítku. [pozm. návrh 11]

(4d)

Vzhledem k tomu, že účinný boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování může být úspěšný jen v případě, že bude probíhat na mezinárodní úrovni, je nezbytné, aby Unie, kromě toho, že bude i nadále stát v čele tohoto boje, koordinovala svá opatření s ostatními mezinárodními aktéry, například v rámci OECD. Jednostranná opatření, třebaže velmi ambiciózní, nemají reálnou naději na úspěch a současně ohrožují konkurenceschopnost evropských společností a poškozují investiční klima Unie. [pozm. návrh 12]

(4e)

Větší transparentnost při zveřejňování finančních informací je v důsledku všestranně prospěšná, protože povede k vyšší účinnosti daňových správ, většímu zapojení občanské společnosti, lepší informovanosti zaměstnanců a větší ochotě investorů podstupovat riziko. A navíc budou podniky moci využívat lepší vztahy s těmito zúčastněnými stranami, což bude mít za následek větší stabilitu a tím i snadnější přístup k finančním prostředkům díky zřetelnějšímu rizikovému profilu a posílené dobré pověsti. [pozm. návrh 13]

(5)

Posílit veřejnou kontrolu Kromě větší transparentnosti, které bude dosaženo prostřednictvím podávání zpráv podle jednotlivých zemí národním správcům daně, posílená veřejná kontrola daně z příjmu právnických osob hrazené nadnárodními podniky, které provádějí činnosti v rámci Unie, je zásadním prvkem na podporu odpovědnosti podniků a pro další povzbuzování sociální odpovědnosti podniků, přispívání k prosperitě prostřednictvím daní, podpoření spravedlivější daňové soutěže uvnitř Evropské unie prostřednictvím informovanější veřejné diskuse a obnovení důvěry veřejnosti ve spravedlnost národních daňových systémů. Této veřejné kontroly lze dosáhnout prostřednictvím zprávy s informacemi o dani z příjmu bez ohledu na to, kde je usazen nejvyšší mateřský podnik nadnárodní skupiny. Veřejnou kontrolu je však třeba provádět tak, aby nepoškozovala investiční klima v Unii ani konkurenceschopnost společností v EU, zejména malých a středních podniků, jak jsou definovány v této směrnici, a společností se střední tržní kapitalizací, jak jsou definovány v nařízení (EU) 2015/1017  (8) , které by měly být z povinnosti podávat zprávy zřízené tímto nařízením vyňaty. [pozm. návrh 14]

(5a)

Komise definovala sociální odpovědnost podniků jako odpovědnost podniků za dopad jejich činnosti na společnost. Rozvoj sociální odpovědnosti podniků by měl být veden podniky. Úloha veřejných orgánů by měla spočívat v podpoře poskytované formou inteligentní kombinace dobrovolných politických opatření a v případě potřeby formou doplňkové regulace. Podniky se mohou stát společensky odpovědnými buď tím, že plní právní předpisy, nebo tím, že do svých obchodních strategií a činností začlení sociální, environmentální, etická či spotřebitelská hlediska nebo hlediska lidských práv, nebo obojím způsobem. [pozm. návrh 15]

(6)

Veřejnost by měla být s to kontrolovat všechny činnosti skupiny, pokud má nějaká skupina některá zařízení v rámci Unie. U skupin, které vykonávají činnosti v rámci Unie pouze prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček, by zprávu nejvyššího mateřského podniku měly zveřejnit a zpřístupnit dceřiné podniky a pobočky. Nicméně v zájmu proporcionality a efektivity by povinnost zveřejnit a zpřístupnit zprávu měla být omezena na střední nebo velké dceřiné podniky usazené v Unii nebo pobočky srovnatelné velikosti vytvořené v členském státě. Oblast působnosti směrnice 2013/34/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem rozšířena na pobočky vytvořené v členském státě podnikem, který je usazen mimo Unii. a mimo ní. Skupiny s pobočkami v Unii by měly podporovat zásady Evropské unie, pokud jde o normy řádné správy v oblasti daní. Nadnárodní podniky působí po celém světě a jejich chování má značný dopad na rozvojové země. Díky zpřístupňování informací o podnicích podle jednotlivých zemí získají občané a daňové správy těchto zemí možnost tyto podniky sledovat, posuzovat a přimět k odpovědnosti. Díky zveřejňování informací ze všech daňových jurisdikcí, kde nadnárodní podniky působí, zvýší Unie soudržnost svých politik ve prospěch rozvoje a omezí případné systémy vyhýbání se daňovým povinnostem v zemích, kde je mobilizace domácích zdrojů považována za jeden z klíčových prvků rozvojové politiky Unie. [pozm. návrh 16]

(7)

Aby se zamezilo dvojímu podávání zpráv u bankovního sektoru, měly by být nejvyšší mateřské podniky, které spadají do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady2013/36/EU (9) a které zařadí do své zprávy vypracované v souladu s článkem 89 směrnice 2013/36/EU veškeré své činnosti a veškeré činnosti svých přidružených podniků zahrnutých v konsolidované účetní závěrce, včetně činností, které nejsou předmětem ustanovení kapitoly 2 hlavy 1 části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (10), vyňaty z požadavků na podávání zpráv stanovených v této směrnici.

(8)

Zpráva s informacemi o dani z příjmu by měla poskytovat informace týkající se veškerých činností podniku nebo veškerých přidružených podniků skupiny kontrolovaných nejvyšším mateřským podnikem. Informace by měly vycházet ze specifikací zohledňovat specifikace pro podávání zpráv podle opatření č. 13 projektu BEPS a měly by být omezeny na to, co je nezbytné pro umožnění účinné veřejné kontroly, aby se zajistilo, že zveřejnění nevyvolá nepřiměřená rizika nebo nevýhody , pokud jde o konkurenceschopnost nebo chybný výklad týkající se dotčených podniků . Zpráva by také měla obsahovat stručný popis povahy činností. Tento popis může vycházet z kategorizace stanovené v tabulce č. 2 přílohy III kapitoly V pokynů OECD pro vnitropodnikové oceňování a související dokumentaci. Zpráva by měla obsahovat celkový výklad, poskytnout vysvětlení v případě včetně případů významných nesrovnalostí na úrovni skupiny mezi částkami naběhlých daní a částkami daní zaplacených, a přitom zohlednit odpovídající částky za předchozí účetní období. [pozm. návrh 17]

(9)

Pro zajištění určité míry podrobnosti, která občanům umožní lépe posoudit, jakým způsobem nadnárodní podniky přispívají k blahobytu v každém členském státě, každé jurisdikci na území Unie i mimo Unii, v níž provozují svou činnost, aniž by to poškodilo jejich konkurenceschopnost , měly by měly být tyto informace rozčleněny podle jednotlivých členských států. Informace týkající se operací nadnárodních podniků by navíc měly být rovněž uvedeny s vysokou mírou podrobnosti, pokud jde o určité daňové jurisdikce, které představují zvláštní problémy. U všech ostatních operací ve třetích zemích by měly být tyto informace sdělovány agregovaným číslem jurisdikcí . Zprávy s informacemi o dani z příjmu mohou být dobře srozumitelné a použitelné pouze v případě, že budou informace rozčleněny podle jednotlivých jurisdikcí . [pozm. návrh 18]

(9a)

Pokud by podnik mohl informace, které mají být zveřejněny, považovat za obchodně citlivé, měl by mít možnost požádat příslušný orgán tam, kde je usazen, o povolení nezveřejňovat informace v plném rozsahu. V případech, kdy příslušným vnitrostátním orgánem není daňový orgán, měl by být do rozhodnutí zapojen příslušný daňový orgán. [pozm. návrh 82]

(10)

S cílem posílit odpovědnost vůči třetím stranám a zajistit náležitou správu, měli by členové správních, řídicích a dozorčích orgánů nejvyššího mateřského podniku, který je usazen v Unii a který má povinnost vypracovat, zveřejnit a zpřístupnit zprávu s informacemi o dani z příjmu, být kolektivně odpovědní za zajištění dodržování těchto povinností týkajících se předkládání zpráv. Vzhledem k tomu, že členové správních, řídicích a dozorčích orgánů dceřiných podniků, které jsou usazeny v Unii a jsou pod kontrolou nejvyššího mateřského podniku usazeného mimo Unii, nebo osoba (osoby) zodpovědná (zodpovědné) za provádění náležitostí zveřejnění pro pobočku mohou mít omezené znalosti obsahu zprávy s informacemi o dani z příjmu vypracované nejvyšším mateřským podnikem, jejich odpovědnost za zveřejnění a zpřístupnění zprávy s informacemi o dani z příjmu by měla být omezená.

(11)

Aby se zajistilo, že případy nedodržení pravidel budou zpřístupněny veřejnosti, měli by statutární auditor (auditoři) nebo auditorská společnost (společnosti) ověřit, zda zpráva s informacemi o dani z příjmu byla předložena v souladu s požadavky této směrnice a zda byla zpřístupněna na příslušných internetových stránkách přidruženého podniku a zda zveřejněné informace odpovídají auditovaným finančním informacím podniku ve lhůtách stanovených touto směrnicí . [pozm. návrh 19]

(11a)

Případy porušení povinností v oblasti podávání zpráv s informacemi o dani z příjmu ze strany podniků a poboček, na základě kterých členské státy stanovily sankce podle směrnice 2013/34/EU, je třeba uvést ve veřejném registru spravovaném Evropskou komisí. Tyto sankce mohou mimo jiné zahrnovat správní pokuty nebo vyloučení z nabídkových řízení na zadávání veřejných zakázek a přidělování finančních prostředků ze strukturálních fondů Unie. [pozm. návrh 20]

(12)

Cílem této směrnice je zvýšit transparentnost a veřejnou kontrolu u daně z příjmu právnických osob přizpůsobením stávajícího právního rámce týkajícího se povinností uložených společnostem a podnikům ohledně zveřejňování zpráv, ochrany zájmů společníků a třetích osob ve smyslu čl. 50 odst. 2 písm. g) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Jak judikoval Soudní dvůr zejména ve věci C-97/96 Verband deutscher Daihatsu-Händler (11), vztahuje se čl. 50 odst. 2 písm. g) Smlouva o fungování EU na potřebu ochrany zájmů třetích osob obecně, bez rozlišování či vylučování některé kategorie spadající pod uvedený termín. Cíl dosažení svobody usazování, který je určen velice široce institucím ustanovením čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, nemůže být omezen ustanoveními čl. 50 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem k tomu, že tato směrnice se netýká harmonizace daní, ale pouze povinností zveřejňovat zprávy s informacemi o dani z příjmu, tvoří čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování EU vhodný právní základ.

(13)

V zájmu určení některých daňových jurisdikcí, u nichž by měly být informace podány s vysokou mírou podrobnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o vypracování společného unijního seznamu těchto daňových jurisdikcí. Tento seznam by měl být vypracován na základě určitých kritérií stanovených na základě přílohy 1 sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Vnější strategie pro efektivní zdanění (COM(2016)0024). Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů, která je schválena Evropským parlamentem, Radou a Komisí a před formálním podpisem. Zejména s cílem zajistit rovnou účast na vypracování aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží všechny dokumenty ve stejné době jako odborníci členských států a jejich odborníci mají soustavně přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 21]

(13a)

V zájmu zajištění jednotných podmínek k provedení čl. 48b odst. 1, 3, 4 a 6 a čl. 48c odst. 5 směrnice 2013/34/EU by měly být Komisi svěřeny rovněž prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011  (12) . [pozm. návrh 22]

(14)

Jelikož cíle této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jej, z důvodu účinků uvedeného opatření, být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Opatření na úrovni Unie je tudíž odůvodněné s cílem řešit přeshraniční rozměr v případě existence agresivního daňového plánování nebo režimů převodních cen. Tato iniciativa reaguje na obavy vyjádřené zúčastněnými stranami ohledně potřeby řešit narušení jednotného trhu, aniž by byla ohrožena konkurenceschopnost Unie. Neměla by způsobovat zbytečnou administrativní zátěž pro společnosti, vytvářet další daňové konflikty ani přinášet riziko dvojího zdanění.  V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle alespoň pokud jde o větší transparentnost . [pozm. návrh 23]

(15)

Celkově je v rámci této směrnice rozsah zveřejňovaných informací úměrný cílům zlepšování veřejné transparentnosti a veřejné kontroly. Má se proto za to, že tato tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. [pozm. návrh 24]

(16)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (13) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více informativních dokumentů vysvětlujících vztah mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů, kterými se směrnice provádí ve vnitrostátním právu , například ve formě srovnávací tabulky . Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné, a to s ohledem na dosažení cíle této směrnice a na to, aby se zabránilo případným opomenutím a nesrovnalostem v provádění členskými státy podle jejich vnitrostátních právních předpisů. [pozm. návrh 25]

(17)

Směrnice 2013/34/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2013/34/EU

Směrnice 2013/34/EU se mění takto:

1)

V článku 1 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

„1a.   Koordinační opatření podle článků 2, 48a až 48 g a 51 se rovněž použijí na právní a správní předpisy členských států, které se týkají poboček vytvořených v některém členském státě podnikem, který se neřídí právem žádného členského státu, avšak jehož právní forma je srovnatelná s formami podniků uvedenými v příloze I.“;

2)

Vkládá se nová kapitola 10a, která zní:

„Kapitola 10a

Zpráva s informacemi o dani z příjmu

Článek 48a

Definice týkající se podávání zpráv s informacemi o dani z příjmu

Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

(1)

‚nejvyšším mateřským podnikem‘ se rozumí podnik, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku největšího subjektu z podniků;

(2)

‚konsolidovanou účetní závěrkou‘ se rozumí účetní závěrka vypracovaná mateřským podnikem skupiny, v níž jsou aktiva, závazky, vlastní kapitál, výnosy a náklady prezentovány, jako by náležely jedinému hospodářskému subjektu;

(3)

‚daňovou jurisdikcí‘ se rozumí jurisdikce s fiskální autonomií ve vztahu k dani z příjmu právnických osob, ať už státní, nebo jiná než státní.

Článek 48b

Podniky a pobočky, které mají povinnost podávat zprávu s informacemi o dani z příjmu

1.   Členské státy vyžadují, aby nejvyšší mateřské podniky, které se řídí jejich vnitrostátními právem a které mají konsolidovaný čistý obrat nad nejméně 750 000 000 EUR, jakož i podniky, které se řídí jejich vnitrostátním právem, nejsou přidruženými podniky a mají čistý obrat nad 750 000 000 EUR, každoročně sestavovaly a  veřejnosti bezplatně zpřístupňovaly zveřejňovaly zprávu s informacemi o dani z příjmu. [pozm. návrh 26]

Zpráva s informacemi o dani z příjmu se podle společného vzoru zdarma dostupného v otevřeném datovém formátu zveřejní a  zpřístupní veřejnosti na internetových stránkách podniku ke dni jejího zveřejnění v alespoň jednom úředním jazyce Unie. Tentýž den podnik také předloží zprávu veřejnému registru spravovanému Komisí .

Členské státy neuplatňují pravidla stanovená v tomto odstavci na podniky, které mají sídlo pouze na území jednoho členského státu a v žádné jiné daňové jurisdikci. [pozm. návrh 27]

2.   Členské státy neuplatňují pravidla stanovená v odstavci 1 tohoto článku na nejvyšší mateřské podniky, pokud tyto podniky nebo jejich přidružené podniky podléhají článku 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (*1) a zahrnují ve zprávě rozčleněné podle jednotlivých zemí, informace o veškerých činnostech veškerých přidružených podniků zahrnutých do konsolidované účetní závěrky uvedených nejvyšších mateřských podniků.

3.   Členské státy vyžadují, aby střední a velké dceřiné podniky uvedené v čl. 3 odst. 3 a 4, které se řídí jejich vnitrostátním právem a které jsou kontrolovány nejvyšším mateřským podnikem, který má ve své rozvaze v jednom rozpočtovém roce konsolidovaný čistý obrat nad nejméně 750 000 000 EUR a neřídí se právem některého členského státu, každoročně zveřejňovaly zprávu s informacemi o dani z příjmu uvedeného nejvyššího mateřského podniku. [pozm. návrh 28]

Zpráva s informacemi o dani z příjmu se podle společného vzoru zdarma dostupného v otevřeném datovém formátu zveřejní a  zpřístupní veřejnosti v den jejího zveřejnění na internetových stránkách dceřiného podniku nebo na internetových stránkách přidruženého podniku v alespoň jednom úředním jazyce Unie. Tentýž den podnik také předloží zprávu veřejnému registru spravovanému Komisí . [pozm. návrh 29]

4.   Členské státy vyžadují, aby pobočky, které na jejich území otevřel podnik, který se neřídí právem některého členského státu, každoročně zveřejňovaly a veřejnosti bezplatně zpřístupňovaly zprávu s informacemi o dani z příjmu nejvyššího mateřského podniku uvedeného v odst. 5 písm. a) tohoto článku. [pozm. návrh 30]

Zpráva s informacemi o dani z příjmu se podle společného vzoru dostupného v otevřeném datovém formátu zveřejní a  zpřístupní veřejnosti v den jejího zveřejnění na internetových stránkách pobočky nebo na internetových stránkách přidruženého podniku v alespoň jednom úředním jazyce Unie. Tentýž den podnik také předloží zprávu veřejnému registru spravovanému Komisí . [pozm. návrh 31]

Členské státy použijí první pododstavec tohoto odstavce pouze na pobočky, které mají čistý obrat vyšší než prahovou hodnotu čistého obratu vymezenou právními předpisy každého členského státu podle čl. 3 odst. 2.

5.   Členské státy použijí předpisy uvedené v odstavci 4 na pobočku pouze tehdy, pokud jsou splněna tato kritéria:

(a)

podnik, který otevřel pobočku, je buď přidruženým podnikem ve skupině, která je kontrolována nejvyšším mateřským podnikem neřídícím se právem některého členského státu, a má ve své rozvaze čistý konsolidovaný obrat nad nejméně 750 000 000 EUR, nebo podnikem, který není přidruženým podnikem a má čistý obrat nad nejméně 750 000 000 EUR; [pozm. návrh 32]

(b)

nejvyšší mateřský podnik uvedený v písmenu a) nemá střední nebo velký dceřiný podnik uvedený v odstavci 3 , na který se už vztahují povinnosti podávat zprávy . [pozm. návrh 33]

6.   Členské státy nepoužijí pravidla stanovená v odstavcích 3 a 4 tohoto článku, pokud je zpráva s informacemi o dani z příjmu vypracovaná v souladu s čl. 48c zpřístupněna veřejnosti na internetových stránkách nejvyššího mateřského podniku neřídícího se právem některého členského státu v přiměřené době, která nesmí překročit 12 měsíců po rozvahovém dni, a pokud tato zpráva uvádí název a sídlo jediného dceřiného podniku nebo jediné pobočky řídících se právem některého členského státu, který (která) zveřejnil (zveřejnila) zprávu podle čl. 48d odst. 1.

7.   Členský stát vyžaduje, aby dceřiné podniky nebo pobočky, na něž se nevztahují ustanovení odstavců 3 a 4, zveřejňovaly a zpřístupňovaly zprávu s informacemi o dani z příjmu, pokud tyto dceřiné podniky nebo pobočky byly zřízeny za účelem vyhýbání se požadavkům na podávání zpráv stanoveným v této kapitole.

7a.     V případě členských států, které dosud nepřijaly euro, částka v národní měně odpovídající částkám uvedeným v odstavcích 1, 3 a 5 se vypočte pomocí směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie, který je platný v den vstupu této kapitoly v platnost. [pozm. návrh 34]

Článek 48c

Obsah zprávy s informacemi o dani z příjmu

1.   Zpráva s informacemi o dani z příjmu zahrnuje informace týkající se veškerých činností podniku a nejvyššího mateřského podniku včetně činnosti veškerých přidružených podniků konsolidovaných v účetní závěrce za relevantní účetní období.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 se předkládají podle společného vzoru a musí zahrnovat následující údaje, rozdělené podle daňových jurisdikcí : [pozm. návrh 35]

(a)

název nejvyššího podniku a případně seznam všech jeho dceřiných společností, stručný popis povahy jejich činností a jejich příslušné zeměpisné umístění, [pozm. návrh 36]

(b)

počet zaměstnanců v přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku , [pozm. návrh 37]

ba)

dlouhodobá aktiva jiná než peněžní prostředky nebo peněžní ekvivalenty, [pozm. návrh 38]

(c)

výši čistého obratu, jež zahrnuje obrat uskutečněný včetně odlišení obratu uskutečněného se spřízněnými stranami a obratu uskutečněného s nespřízněnými stranami, [pozm. návrh 39]

(d)

výši zisku nebo ztráty před uplatněním daně z příjmu,

(e)

výši naběhlé daně z příjmu (běžný rok), což je stávající daňový náklad u zdanitelných zisků nebo ztrát účetního období účtovaný podniky a pobočkami, které jsou rezidenty pro daňové účely v relevantní daňové jurisdikci,

(f)

výši zaplacené daně z příjmu, což je částka daně z příjmu zaplacená během relevantního účetního období podniky a pobočkami, které jsou rezidenty pro daňové účely v relevantní daňové jurisdikci,

(g)

výši kumulovaných zisků,

(ga)

emitovaný kapitál, [pozm. návrh 40]

(gb)

podrobné údaje o obdržených státních dotacích a případných darech poskytnutých politikům, politickým subjektům nebo politickým nadacím, [pozm. návrh 65]

(gc)

informace, zda podniky, dceřiné podniky nebo pobočky využívaly režimy daňového zvýhodnění pro příjmy z patentů nebo rovnocenné režimy . [pozm. návrh 41]

Pro účely písmene e) prvního pododstavce se stávající daňový náklad vztahuje pouze k činnostem podniku v běžném účetním období a nesmí zahrnovat odložené daňové povinnosti ani rezervy na nejisté daňové závazky.

3.   Tato zpráva prezentuje informace uvedené v odstavci 2 zvlášť pro každý členský stát. Je-li členský stát tvořen více daňovými jurisdikcemi; musí být tyto informace sloučeny na úrovni členského státu předkládány odděleně pro každou daňovou jurisdikci . [pozm. návrh 42]

Zpráva rovněž prezentuje informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku zvlášť pro každou daňovou jurisdikci, která je na konci předchozího účetního období uvedena na společném seznamu Unie některých daňových jurisdikcí vypracovaného v souladu s článkem 48 g, ledaže se v této zprávě výslovně potvrzuje, s výhradou odpovědnosti podle článku 48e, že přidružené subjekty skupiny, které se řídí právem této daňové jurisdikce, neprovádějí přímo transakce s některým přidruženým podnikem ze stejné skupiny, který se řídí právem některého členského státu mimo Unii . [pozm. návrh 43]

Tato zpráva prezentuje informace uvedené v odstavci 2 agregovaně pro ostatní daňové jurisdikce. [pozm. návrh 44]

Aby se chránily obchodně citlivé informace a zajistila spravedlivá hospodářská soutěž, mohou členské státy dovolit, aby jedna nebo více konkrétních informací uvedených v tomto článku byly ze zprávy dočasně vynechány, pokud jde o činnosti v jedné nebo více konkrétních daňových jurisdikcích, jestliže jsou takové povahy, že by jejich zveřejnění mohlo závažně poškodit obchodní postavení podniků uvedených v čl. 48b odst. 1 a čl. 48b odst. 3, jichž se týkají. Vynechání informací nesmí bránit spravedlivému a vyváženému zobrazení daňového postavení podniku. Vynechání informací musí být uvedeno ve zprávě spolu s řádně odůvodněným vysvětlením pro každou daňovou jurisdikci, proč k němu došlo, a s odkazem na dotčenou daňovou jurisdikci nebo daňové jurisdikce. [pozm. návrh 83]

Členské státy toto vynechání informací podmíní předchozím svolením ze strany příslušného vnitrostátního orgánu. Podnik musí každý rok žádat o nové svolení příslušného vnitrostátního orgánu, který přijme rozhodnutí na základě nového posouzení situace. Pokud vynechané informace již nesplňují požadavek stanovený v pododstavci 3a, jsou okamžitě zveřejněny. Po skončení období neposkytování informací podnik rovněž retroaktivně – formou aritmetického průměru – zveřejní informace požadované podle tohoto článku za předchozí roky, na něž se vztahuje období neposkytování informací. [pozm. návrh 69/rev]

Členské státy udělení takovéto dočasné výjimky oznámí Komisi a důvěrně jí poskytnou vynechanou informaci spolu s podrobným vysvětlením udělené výjimky. Komise na svých webových stránkách každoročně zveřejní oznámení obdržená od členských států a vysvětlení poskytnutá v souladu s pododstavcem 3a. [pozm. návrh 47]

Komise ověří, že požadavek stanovený v pododstavci 3a je řádně dodržován, a monitoruje využívání těchto dočasných výjimek schvalovaných vnitrostátními orgány. [pozm. návrh 48]

Pokud Komise na základě posouzení informací obdržených v souladu s pododstavcem 3c dospěje k závěru, že požadavek stanovený v pododstavci 3a není splněn, dotčený podnik informace okamžitě zveřejní. Po skončení období neposkytování informací podnik rovněž retroaktivně – formou aritmetického průměru – zveřejní informace požadované podle tohoto článku za předchozí roky, na něž se vztahuje období neposkytování informací. [pozm. návrh 70/rev]

Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijme pokyny, které členským státům pomohou definovat případy, v nichž lze zveřejnění informací považovat za vážně poškozující obchodní postavení podniků, jichž se týkají. [pozm. návrh 50]

Informace musí být přiřazeny ke každé relevantní daňové jurisdikci na základě existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které vyplývají z činností skupiny a mohou vést ke vzniku daňové povinnosti v uvedené daňové jurisdikci.

Mohou-li činnosti vykonávané několika přidruženými podniky vést ke vzniku daňové povinnosti v rámci jediné daňové jurisdikce, informace přiřazené k uvedené daňové jurisdikci představují součet informací týkajících se těchto činností každého přidruženého podniku a jejich poboček v uvedené daňové jurisdikci.

Informace o určité konkrétní činnosti nesmí být přiřazeny současně více než jedné daňové jurisdikci.

4.   Zpráva obsahuje na úrovni skupiny celkový výklad, podává vysvětlení případných významných nesrovnalostí mezi částkami zveřejněnými podle písm. e) a f) odst. 2 a zohledňuje případné odpovídající částky, které se týkají předchozích účetních období.

5.   Zpráva s informacemi o dani z přijmu musí být zveřejněna příjmu se podle společného vzoru zdarma dostupného v otevřeném datovém formátu zveřejní zpřístupněna zpřístupní veřejnosti v den jejího zveřejnění na internetových stránkách dceřiného podniku nebo na internetových stránkách přidruženého podniku v alespoň jednom z úředních jazyků Unie. Tentýž den podnik také předloží zprávu veřejnému registru spravovanému Komisí. [pozm. návrh 51]

6.   Měnou použitou ve zprávě s informacemi o dani z příjmu je měna, v níž je prezentována konsolidovaná účetní závěrka. Členské státy nevyžadují, aby byla tato zpráva zveřejněna v jiné měně, než je měna užitá v účetní závěrce.

7.   Pokud členské státy nepřijaly euro, přepočte se prahová hodnota uvedená v čl. 48b odst. 1 na národní měnu pomocí směnného kurzu ke dni … [Publications Office – set the date = the date of the entry in force of this Directive datum vstupu této směrnice v platnost] zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie a jeho zvýšením nebo snížením o více než 5 % za účelem vytvoření zaokrouhlené částky v národních měnách.

Prahové hodnoty uvedené v čl. 48b odst. 3 a 4 se přepočtou na odpovídající částku v národní měně relevantní třetí země pomocí směnného kurzu ke dni … [Publications Office – set the date = the date of the entry in force of this Directive datum vstupu této směrnice v platnost], zaokrouhlenou na nejbližší celý tisíc.

Článek 48d

Zveřejňování a přístupnost

1.   Zpráva s informacemi o dani z příjmu musí být zveřejněna způsobem stanoveným právními předpisy každého členského státu v souladu s kapitolou 2 směrnice 2009/101/ES, spolu s dokumenty uvedenými v čl. 30 odst. 1 této směrnice, případně spolu s účetními doklady uvedenými v článku 9 směrnice Rady 89/666/EHS (*2).

2.   Zpráva uvedená v čl. 48b odst. 1, 3, 4 a 6 zůstane na internetových stránkách přístupná po dobu nejméně pěti po sobě následujících let.

Článek 48e

Odpovědnost za sestavení, zveřejnění a zpřístupnění zprávy s informacemi o dani z příjmu

1.    Aby byla posílena odpovědnost vůči třetím stranám a zajištěna vhodná správa věcí veřejných, členské státy zajistí, aby členové správních, řídicích a dozorčích orgánů nejvyššího mateřského podniku podle čl. 48b odst. 1 jednající v mezích pravomocí svěřených jim podle vnitrostátního práva měli kolektivní povinnost zajistit, aby zpráva s informacemi o dani z příjmu byla sestavena, zveřejněna a zpřístupněna v souladu s články 48b, 48c a 48d. [pozm. návrh 52]

2.   Členské státy zajistí, aby členové správních, řídicích a dozorčích orgánů dceřiných podniků podle čl. 48b odst. 3 této směrnice a osoby pověřené prováděním náležitostí zveřejňování stanovených v článku 13 směrnice 89/666/EHS pro pobočky uvedené v čl. 48b odst. 4 této směrnice jednající v mezích pravomocí svěřených jim podle vnitrostátního práva měli kolektivní povinnost zajistit, aby podle jejich nejlepších znalostí a schopností byla zpráva s informacemi o dani z příjmu sestavena, zveřejněna a zpřístupněna v souladu s články 48b, 48c a 48d.

Článek 48f

Nezávislá kontrola

Členské státy zajistí, aby, pokud je účetní závěrka přidruženého podniku auditována jedním nebo více statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi podle čl. 34 odst. 1, statutární auditor (auditoři) nebo auditorská společnost (společnosti) rovněž ověřili, zda byla předložena a zpřístupněna zpráva s informacemi o dani z příjmu v souladu s články 48b, 48c a 48d. Statutární auditor (auditoři) nebo auditorská společnost (společnosti) musí uvést ve zprávě o auditu, zda byla v souladu s uvedenými články předložena nebo zpřístupněna zpráva s informacemi o dani z příjmu.

Článek 48 g

Společný unijní seznam některých daňových jurisdikcí

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, pokud jde o vypracování společného unijního seznamu některých daňových jurisdikcí. Tento seznam vychází z posouzení daňových jurisdikcí, které nesplňují tato kritéria:

(1)

transparentnost a výměnu informací, včetně výměny informací na požádání a automatické výměny informací o finančních účtech;

(2)

spravedlivou daňovou soutěž;

(3)

standardy stanovené skupinou G20 a/nebo OECD;

(4)

další relevantní standardy, včetně mezinárodních standardů stanovených Finančním akčním výborem (FATF).

Komise seznam pravidelně reviduje a v příslušných případech pozmění tak, aby zohledňoval nové okolnosti. [pozm. návrh 53]

Článek 48h

První den pro podávání zpráv s informacemi o dani z příjmu

Členské státy zajistí, aby se právní a správní předpisy provádějící články 48a až 48f použily nejpozději od prvního dne prvního účetního období začínajícího dnem … [Publications Office- set the date = one year after the transposition deadline dva roky po vstupu této směrnice v platnost] nebo začínajícího po tomto dni.

Článek 48i

Zpráva

Komise podá zprávu o plnění a dopadu povinností podávat zprávu stanovených v článcích 48a až 48f. Tato zpráva obsahuje hodnocení toho, zda zpráva s informacemi o dani z příjmu přináší odpovídající a přiměřené výsledky a  hodnotí náklady a přínosy snížení prahové hodnoty čistého konsolidovaného obratu pod částku, kdy se od podniků a poboček požaduje, aby předkládaly zprávy s informacemi o dani z příjmu. Tato zpráva také posoudí, zda je případně nezbytné přijmout další doplňující opatření , přičemž se zohlední potřeba zajistit dostatečnou úroveň transparentnosti i potřeba zachovat a zajistit konkurenční konkurenčního prostředí pro podniky a soukromé investice . [pozm. návrh 54]

Tato zpráva bude předložena Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do … [ Publications Office- set the date = five years after the transposition date of this Directive šest let po vstupu této směrnice v platnost].

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338)."

(*2)  Jedenáctá Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného členského státu (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 36).“"

2a)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 48ia

Nejpozději do čtyř let od přijetí této směrnice a s ohledem na situaci na úrovni OECD Komise přezkoumá a posoudí ustanovení této kapitoly a podá o nich zprávu, zejména pokud jde o:

podniky a pobočky, od nichž se požaduje, aby předkládaly zprávy s informacemi o dani z příjmu, především zda by bylo vhodné rozšířit působnost této kapitoly, aby zahrnovala velké podniky, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 4, a velké skupiny, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 7 této směrnice;

obsah zpráv s informacemi o dani z příjmu podle článku 48c;

dočasnou výjimku stanovenou v čl. 48c odst. 3 pododstavcích 3a až 3f.

Komise tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.“ [pozm. návrh 55]

2b)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 48ib

Společný vzor pro zprávu

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví společný vzor, na který odkazují čl. 48b odst. 1, 3, 4 a 6 a čl. 48c odst. 5. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.“ [pozm. návrh 56]

3)

Článek 49 se mění takto:

a)

Odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 13, čl. 46 odst. 2 a v článku 48 g se Komisi svěřuje na dobu neurčitou počínaje dnem uvedeným v článku 54.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 13, čl. 46 odst. 2 a článku 48 g kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“

b)

Vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje odborníky jmenované každým členským státem v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne [ date ] (***) a zejména s přihlédnutím k ustanovením Smluv a Listiny základních práv Evropské unie . [pozm. návrh 57]

(***)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).“ "

c)

Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 13, čl. 46 odst. 2 nebo článku 48 g vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

3a)

V článku 51 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy stanoví alespoň správní opatření a sankce za porušování vnitrostátních ustanovení přijatých v souladu s touto směrnicí ze strany podniků.

Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději do … [datum provedení jeden rok po vstupu této směrnice v platnost] a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny týkající se těchto ustanovení.

Do … [tři roky od vstupu této směrnice v platnost] sestaví Komise seznam opatření a sankcí stanovených jednotlivými členskými státy v souladu s touto směrnicí.“ [pozm. návrh 58]

Článek 2

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do … [Publications Office – set the date = one year after entry into force jeden rok po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 62.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019.

(3)  COM(2015)0610 ze dne 27. října 2015.

(4)  COM(2014)0910 ze dne 16. prosince 2014.

(5)  2015/2010(INL).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(7)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(8)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(11)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 4. prosince 1997, C-97/96 Verband deutscher Daihatsu-Händler ECLI:EU:C:1997:581.

(12)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/638


P8_TA(2019)0310

Společná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (COM(2018)0375 – C8-0230/2018 – 2018/0196(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/47)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0375),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 177 a čl. 322 odst. 1 písm. a) a článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0230/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 25. října 2018 (3),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru, postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro rozpočtovou kontrolu, stanovisko Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0043/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (4);

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 83.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 41.

(3)  Úř. věst. C 17, 14.1.2019, s. 1.

(4)  Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 13. února 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0096).


P8_TC1-COD(2018)0196

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza [pozm. návrh 1]

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 177, čl. 322 odst. 1 písm. a) a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (3),

v souladu s řádným legislativním postupem (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že za účelem posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti se Unie má zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, přičemž zvláštní pozornost má být věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Tyto regiony mají prospěch zejména z politiky soudržnosti. Článek 175 Smlouvy o fungování EU požaduje, aby Unie podporovala dosahování těchto cílů činností, kterou provádí prostřednictvím orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropské investiční banky a jiných nástrojů. Článek 322 SFEU stanoví základ pro přijímání finančních pravidel stanovících podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu a pravidel pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. [pozm. návrh 2]

(1a)

Pro budoucnost Evropské unie a jejích občanů je důležité, aby politika soudržnosti zůstala i nadále hlavní investiční politikou Unie, přičemž její financování v období 2021–2027 by mělo zůstat alespoň na stejné úrovni jako v programovém období 2014–2020. Nové financování dalších oblastí činnosti nebo programů Unie by nemělo být na úkor Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus nebo Fondu soudržnosti. [pozm. návrh 3]

(2)

Pro další rozvoj koordinovaného a harmonizovaného provádění fondů Unie se sdíleným řízením, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), opatření financovaných pod sdíleným řízením v Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Fondu pro integrovanou správu hranic (BMVI), by měla být pro všechny tyto fondy (dále jen „fondy“) přijata finanční pravidla na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU, která jasně stanoví oblast působnosti příslušných ustanovení. Kromě toho by měla být na základě článku 177 Smlouvy o fungování EU stanovena společná ustanovení, která by se týkala pravidel specifických pro jednotlivé politiky EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, ENRF a  ve specifickém rozsahu Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) . [pozm. návrh 430]

(3)

Vzhledem ke zvláštnostem jednotlivých fondů by měla být zvláštní pravidla vztahující se na každý fond a na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) v rámci EFRR stanovena v samostatných nařízeních (dále jen „nařízení pro jednotlivé fondy“), která doplní ustanovení tohoto nařízení.

(4)

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony by měly požívat zvláštních opatření a dodatečného financování podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a článku 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 , aby byly schopny řešit specifická znevýhodnění spojená s jejich zeměpisnou polohou . [pozm. návrh 5]

(5)

Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 Smlouvy o fungování EU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech dítěte a Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. V tomto kontextu by měly být fondy čerpány způsobem, který podporuje deinstitucionalizaci a komunitní péči. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností, o prosazování rovnosti žen a mužů a o systematické zohledňování genderových aspektů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo vyloučení, či podpůrnou infrastrukturu, která je nepřístupná pro osoby se zdravotním postižením . Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“ a závazků přijatých v rámci Pařížské dohody . V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu musí být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Jednou z největších výzev EU je chudoba. Fondy by proto měly přispívat k jejímu vymýcení. Měly by rovněž přispívat k plnění závazku Unie a jejích členských států k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. [pozm. návrh 6]

(6)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání zakázek, cen a nepřímého provádění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, jelikož právní stát je zásadním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování ze strany EU.

(7)

Pokud je Komisi stanovena lhůta pro přijetí opatření vůči členským státům, měla by Komise včas a efektivně zohlednit všechny nezbytné informace a dokumenty. Pokud jsou údaje předané členskými státy neúplné nebo neodpovídají požadavkům tohoto nařízení a nařízení pro jednotlivé fondy, takže Komisi neumožňují přijmout plně informované opatření, tato lhůta by měla být pozastavena do doby, než členské státy dosáhnou souladu s regulačními požadavky.

(8)

Aby fondy přispívaly k prioritám Unie, měla by se jejich podpora zaměřit na omezený počet cílů politiky v souladu se zvláštními úlohami jednotlivých fondů podle jejich cílů stanovených ve Smlouvě. Cíle politik pro AMIF, ISF a BMVI by měly být stanoveny v příslušných nařízeních pro jednotlivé fondy.

(9)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj budou fondy přispívat k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 30 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Nedílnou součástí tvorby a provádění programů by měly být mechanismy na ochranu klimatu. [pozm. návrh 7]

(9a)

Vzhledem k dopadu migračních toků z třetích zemí by měla politika soudržnosti přispívat k integračním procesům, zejména poskytováním infrastrukturní podpory městům a místním a regionálním orgánům, které jsou v první linii a více se zapojují do provádění integračních politik. [pozm. návrh 8]

(10)

Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí prováděna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy, ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení(5) (dále jen „finanční nařízení“). Proto by při provádění fondů pod sdíleným řízením měla Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení a nediskriminace. Za přípravu a provádění programů by měly být odpovědné členské státy. Jejich příprava a provádění by měly probíhat na příslušné územní úrovni v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem členských států prostřednictvím subjektů, které pro tyto účely určí. Členské státy by měly upustit od zavádění dalších pravidel, která příjemcům znesnadňují využívání fondů. [pozm. návrh 9]

(11)

Zásada partnerství je klíčovým prvkem při provádění fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení regionálních, místních a dalších veřejných orgánů, občanské společnosti a sociálních partnerů. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, mělo měla by se nadále používat být Komise zmocněna ke změně a úpravě nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 (6). [pozm. návrh 10]

(12)

Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu těchto priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU. [pozm. návrh 11]

(13)

Členské státy by měly určit, jak jsou při přípravě programových dokumentů zohledňována zohlednit příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU , pokud jsou v souladu s cíli daného programu . Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země a evropského pilíře sociálních práv . Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn programu tak, aby zohledňoval příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá nebo změněná po zahájení programového období. [pozm. návrh 12]

(14)

Členské státy by měly zohlednit obsah svých návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které mají být vypracovány podle nařízení o správě energetické unie (7), a výsledek procesu, který vyústil v doporučení Unie týkající se těchto plánů, u svých programů , mimo jiné v rámci přezkumu v polovině období, i finančních potřeb na investice do nízkouhlíkových technologií. [pozm. návrh 13]

(15)

Dohoda o partnerství vypracovaná každým členským státem by měla představovat strategický dokument, kterým se budou řídit jednání o koncepci programů mezi Komisí a dotčeným členským státem. Aby se snížila administrativní zátěž, nemělo by být během programového období nutné dohody o partnerství měnit. Aby se usnadnilo programování a zabránilo se překrývání obsahu programových dokumentů, mohou mělo by být možné zahrnout dohody o partnerství zahrnuty jako součást programu. [pozm. návrh 14]

(16)

Každý členský stát by měl mohl mít možnost přispívat do fondu InvestEU za účelem poskytnutí rozpočtových záruk pro investice v daném členském státě , a to za určitých podmínek uvedených v článku 10 tohoto nařízení . [pozm. návrh 15]

(17)

Aby se zajistily nezbytné předpoklady pro inkluzivní, nediskriminační, účinné a efektivní využívání podpory Unie poskytované prostřednictvím fondů, měl by být vytvořen omezený seznam základních podmínek a stručný a vyčerpávající soubor objektivních kritérií pro jejich posuzování. Každá základní podmínka by měla být vázána na specifický cíl a měla by se automaticky použít, pokud bude daný specifický cíl vybrán k podpoře. Pokud uvedené podmínky nejsou splněny, neměly by být výdaje související s operacemi v rámci souvisejících specifických cílů zahrnuty do žádostí o platby. V zájmu zachování příznivého investičního rámce by se mělo pravidelně sledovat průběžné plnění základních podmínek. Je rovněž důležité zajistit, aby operace vybrané pro podporu byly prováděny v souladu se zavedenými strategiemi a plánovacími dokumenty, aby splňovaly základní podmínky, a tím zajistit, že všechny spolufinancované operace budou v souladu s rámcem politiky Unie. [pozm. návrh 16]

(18)

Členské státy by měly pro každý program vytvořit výkonnostní rámec, který bude zahrnovat všechny ukazatele, milníky a cíle pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu. To by mělo umožnit, aby výběr projektů a jejich hodnocení byly zaměřeny na výsledky. [pozm. návrh 17]

(19)

Členský stát by měl provést přezkum v polovině období pro každý program podporovaný z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti. Uvedený přezkum by měl zajistit plnohodnotnou úpravu programů na základě jejich výkonnosti a současně vytvořit příležitost k zohlednění nových úkolů a příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v roce 2024 a pokroku při provádění vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a evropského pilíře sociálních práv. Zohledněny by měly být i demografické výzvy . Souběžně by Komise v roce 2024 měla, společně s technickou úpravou na rok 2025, přezkoumat celkové příděly všech členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst politiky soudržnosti na roky 2025, 2026 a 2027 a uplatnit metodu přidělování stanovenou v příslušném základním právním aktu. Uvedený přezkum by měl společně s výsledky přezkumu v polovině období vést ke změnám programů spočívajícím v úpravě finančních přídělů pro roky 2025, 2026 a 2027. [pozm. návrh 18]

(20)

Měly by být dále upřesněny mechanismy zajišťující vazbu mezi politikami financování Unie a správou ekonomických záležitostí Unie, přičemž Komise bude mít možnost předložit Radě návrh na pozastavení všech nebo některých závazků v rámci jednoho nebo více programů dotčeného členského státu, pokud uvedený členský stát nepřijme v souvislosti s procesem správy ekonomických záležitostí účinná opatření. Aby se zajistilo jednotné provádění, a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise.Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, jež jsou nezbytná k zajištění účinných opatření v souvislosti se správou ekonomických záležitostí, mělo by se hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou. [pozm. návrhy 425rev, 444rev, 448 a 469]

(20a)

Členské státy by v rámci stávajícího Paktu o stabilitě a růstu mohly v řádně odůvodněných případech předložit žádost o flexibilitu pro veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje podporované veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic aktivovaných v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy). Komise by měla stanovit fiskální úpravy v rámci preventivní nebo nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu po pečlivém zvážení příslušné žádosti. [pozm. návrh 20]

(21)

Je nezbytné stanovit společné požadavky na obsah programů s přihlédnutím ke konkrétní povaze každého fondu. Uvedené společné požadavky mohou být doplněny zvláštními pravidly pro jednotlivé fondy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] (8) (dále jen „nařízení o EÚS“) by mělo stanovit zvláštní ustanovení týkající se obsahu programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

(22)

Aby byla zajištěna flexibilita při provádění programu a snížila se administrativní zátěž, měly by být mezi prioritami jednoho a téhož programu povoleny omezené finanční převody, aniž by bylo vyžadováno rozhodnutí Komise, kterým by se takový program změnil. Komisi by měly být předloženy revidované finanční tabulky, aby se zajistila dostupnost aktuálních informací o finančních přídělech pro každou prioritu.

(22a)

Velké projekty zaujímají významný podíl na financování Unie a často mají klíčový význam pro plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Proto je odůvodněné, aby operace přesahující určitou mezní hodnotu nadále podléhaly zvláštním schvalovacím postupům podle tohoto nařízení. Mezní hodnota by měla být stanovena v souvislosti s celkovými způsobilými náklady po zohlednění očekávaných čistých příjmů. K zajištění jednoznačnosti je vhodné pro tento účel vymezit obsah žádosti velkého projektu. Žádost by měla obsahovat nezbytné informace, které poskytnou dostatečné ujištění o tom, že finanční příspěvek z fondů nebude mít za následek podstatnou ztrátu pracovních míst ve stávajících výrobních lokalitách v Unii. Členský stát by měl poskytnout veškeré nezbytné informace a Komise by měla velký projekt ohodnotit, aby určila, zda je požadovaný finanční příspěvek odůvodněný. [pozm. návrh 21]

(23)

Aby se posílil integrovaný přístup k územnímu rozvoji, měly by investice v podobě územních nástrojů, například integrované územní investice, komunitně vedený místní rozvoj (v rámci EZFRV označovaný jako „LEADER“) nebo jakýkoli jiný územní nástroj v rámci cíle politiky „Evropa bližší občanům“, který podporuje iniciativy vyvíjené členským státem pro investice naplánované z EFRR, vycházet ze strategií územního a místního rozvoje . Totéž by mělo platit pro související iniciativy, jako jsou „inteligentní vesnice“ . Pro účely integrovaných územních investic a územních nástrojů vytvářených členskými státy by měly být stanoveny minimální požadavky na obsah územních strategií. Uvedené územní strategie by měly být vytvářeny a schvalovány v rámci odpovědnosti příslušných orgánů nebo subjektů. Aby se zajistilo zapojení příslušných orgánů nebo subjektů do provádění územních strategií, měly by být uvedené orgány nebo subjekty odpovědné za výběr operací, které budou podpořeny, nebo by měly být do tohoto výběru zapojeny. [pozm. návrh 22]

(24)

Pro lepší mobilizaci potenciálu na místní úrovni je nezbytné posílit a usnadnit komunitně vedený místní rozvoj. Ten by měl zohledňovat místní potřeby a potenciál i příslušné sociokulturní charakteristiky a měl by zajišťovat strukturální změny, budovat kapacity komunit komunitní a administrativní kapacity a stimulovat inovace. Měla by být posílena úzká spolupráce a integrované využívání fondů pro provádění strategií místního rozvoje. Měla by platit základní zásada, že místní akční skupiny zastupující zájmy komunity budou odpovědné za koncepci a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje. Aby se zjednodušila koordinovaná podpora strategií komunitně vedeného místního rozvoje z různých fondů i jejich provádění, je třeba usnadnit využívání přístupu s hlavním fondem. [pozm. návrh 23]

(25)

Pro snížení administrativní zátěže by měla být technická pomoc z podnětu členského státu prováděna prostřednictvím paušální sazby na základě pokroku při provádění programu. Uvedená technická pomoc může být doplněna cílenými opatřeními pro budování administrativních kapacit , jako je hodnocení souboru dovedností lidských zdrojů na základě metod úhrady nesouvisejících s náklady. Činnosti a výstupy i příslušné platby Unie mohou být dohodnuty v plánu a mohou vést k platbám za výsledky přímo na místě. [pozm. návrh 24]

(26)

Je vhodné objasnit, že pokud členský stát navrhne Komisi, že určitá priorita programu nebo jeho část je podporována prostřednictvím systému financování, který není spojen s náklady, dohodnutá opatření, výstupy a podmínky by měly být spojeny s konkrétními investicemi realizovanými v rámci programů v režimu sdíleného řízení v daném členském státě nebo regionu.

(27)

Pro přezkum výkonnosti programů by měl členský stát ustavit monitorovací výbory tvořené rovněž zástupci občanské společnosti a sociálních partnerů . V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měly být výroční zprávy o provádění nahrazeny každoročním strukturovaným politickým dialogem na základě nejnovějších informací a údajů o provádění programu, které předloží členský stát. [pozm. návrh 25]

(28)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (9) je třeba fondy hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však omezovat nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků fondů v praxi. Je třeba stanovit ukazatele pokud možno zohledňující genderové aspekty. [pozm. návrh 26]

(29)

Aby se zajistila dostupnost podrobných aktuálních informací o provádění programu, je třeba vyžadovat častější účinné a včasné podávání elektronických zpráv obsahujících kvantitativní údaje. [pozm. návrh 27]

(30)

Za účelem podpory přípravy souvisejících programů a činností v příštím programovém období by Komise měla provést hodnocení fondů v polovině období. Na konci programového období by Komise měla provádět zpětná hodnocení fondů, která by se měla zaměřit na dopad fondů. Výsledky těchto hodnocení by měly být zveřejněny. [pozm. návrh 28]

(31)

Programové orgány, příjemci a zúčastněné strany v členských státech by měly zvyšovat povědomí o úspěších financování Unie a v tomto smyslu informovat širokou veřejnost. Činnosti související s transparentností, komunikací a viditelností mají zásadní význam pro zviditelňování činnosti Unie v praxi a měly by vycházet z pravdivých, přesných a aktualizovaných informací. Aby tyto požadavky byly vymahatelné, programové orgány a Komise by měly být schopny uplatnit nápravná opatření v případě, že se nedodržují.

(32)

Řídicí orgány by měly zveřejňovat strukturované informace o vybraných operacích a příjemcích na internetových stránkách programu, který operaci podporuje, a současně by měly zohledňovat požadavky na ochranu osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (10).

(33)

S cílem zjednodušit využívání fondů a snížit riziko chyb je vhodné vymezit jak formy příspěvku Unie členským státům, tak i formy podpory poskytnuté členskými státy příjemcům.

(34)

Pokud jde o granty poskytnuté příjemcům, měly by členské státy stále více využívat zjednodušeného vykazování nákladů. Finanční limit pro povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů by měl být vázán na celkové náklady na operaci, aby se zajistil stejný přístup ke všem operacím pod limitem bez ohledu na to, zda je podpora veřejná nebo soukromá. Pokud má členský stát v úmyslu navrhnout využití zjednodušeného vykazování nákladů, měl by tento krok konzultovat s monitorovacím výborem. [pozm. návrh 29]

(35)

Aby bylo možné ihned provádět paušální sazby, měly by být veškeré paušální sazby zavedené členskými státy v období 2014–2020 na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu používány i nadále pro podobné operace podporované v rámci tohoto nařízení, aniž by byla vyžadována nová metoda výpočtu.

(36)

V zájmu optimalizace využívání spolufinancovaných investic do ochrany životního prostředí by měla být zajištěna součinnost s programem LIFE pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména prostřednictvím strategických integrovaných projektů LIFE a strategických projektů na ochranu přírody a projektů financovaných v rámci programu Horizont Evropa a dalších unijních programů . [pozm. návrh 30]

(37)

Za účelem zajištění právní srozumitelnosti je vhodné stanovit období způsobilosti výdajů nebo nákladů souvisejících s operacemi, kterým fondy poskytují podporu podle tohoto nařízení, a omezit podporu ukončených operací. Kromě toho by mělo být vyjasněno datum, od kterého jsou výdaje způsobilé k podpoře z fondů v případě přijetí nových programů nebo změn programů, včetně výjimečné možnosti prodloužení období způsobilosti do začátku výskytu přírodní katastrofy, pokud panuje naléhavá potřeba mobilizovat zdroje na reakci na takovou katastrofu.

(38)

Aby byla zajištěna inkluzivnost, účinnost, spravedlnost a trvale udržitelný dopad fondů, měla by být přijata ustanovení, která zaručí, že investice do infrastruktury nebo produktivní investice nebudou diskriminační a že budou mít dlouhou životnost, a zabrání tomu, aby se fondy využívaly k získání nepatřičných výhod. Řídicí orgány by měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby při výběru operací nepodporovaly přemisťování a aby se částky neoprávněně vyplacené na operace, které nesplňují požadavek na trvalost, považovaly za nesrovnalosti. [pozm. návrh 31]

(39)

Za účelem zlepšení doplňkovosti a jednoduššího provádění by mělo být možné podporu z Fondu soudržnosti a EFRR kombinovat s podporou z ESF+ ve společných programech v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

(40)

S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi fondy a přímo řízenými nástroji, včetně nástroje pro provádění reforem. Koordinace této politiky by měla podporovat snadno uplatnitelné mechanismy a mnohoúrovňovou správu. K dosažení této součinnosti by měly sloužit klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady programu Horizont Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů. [pozm. návrh 32]

(41)

Finanční nástroje by neměly být používány na podporu činností souvisejících s refinancováním, jako je nahrazení stávajících smluv o úvěru nebo jiných forem financování investic, které již byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny ke dni, kdy bylo přijato investiční rozhodnutí, nýbrž spíše k podpoře jakéhokoli typu nových investic v souladu s hlavními politickými cíli.

(42)

Rozhodnutí o financování podpůrných opatření prostřednictvím finančních nástrojů by mělo být stanoveno na základě předběžného hodnocení. Toto nařízení by mělo stanovit minimální povinné prvky předběžných hodnocení a mělo by umožnit členským státům využívat předběžného hodnocení realizovaného pro období 2014–2020 a jeho případné aktualizace, aby se zamezilo administrativní zátěži a prodlevám při sestavování finančních nástrojů.

(42a)

Řídicí orgány měly mít možnost uplatňovat finanční nástroje přímým zadáváním zakázek skupině EIB, vnitrostátním podpůrným bankám a mezinárodním finančním institucím. [pozm. návrh 33]

(43)

Aby se zjednodušilo provádění určitých typů finančních nástrojů v případech, kdy se počítá s doplňkovým grantem, je možné uplatnit na tuto kombinaci pravidla o finančních nástrojích v jedné operaci finančního nástroje. V takových případech by měly být stanoveny zvláštní podmínky k zamezení dvojího financování.

(44)

Při plném dodržování platných pravidel pro státní podporu a zadávání veřejných zakázek, která byla objasněna již během programového období 2014–2020, by řídicí orgány měly mít možnost rozhodnout o nejvhodnějších variantách pro provádění finančních nástrojů, aby byly schopny řešit konkrétní potřeby cílových regionů. V tomto rámci by měla Komise ve spolupráci s Evropským účetním dvorem vydat doporučení pro auditory, řídící orgány a příjemce týkající se posuzování souladu s pravidly státní podpory a vytváření režimů státní podpory. [pozm. návrh 34]

(45)

V souladu se zásadou a pravidly sdíleného řízení by měly být členské státy a Komise odpovědné za řízení a kontrolu programů a měly by poskytnout jistotu zákonného a řádného využívání fondů. Vzhledem k tomu, že členské státy by měly nést hlavní odpovědnost za řízení a kontrolu a měly by zajistit, aby operace podporované z fondů byly v souladu s platnými právními předpisy, měly by být přesně stanoveny jejich povinnosti v tomto ohledu. V této souvislosti by měly být rovněž stanoveny pravomoci a odpovědnosti Komise.

(45a)

Aby se zvýšila odpovědnost a transparentnost, měla by Komise zajistit systém pro vyřizování stížností, který bude přístupný všem občanům a zúčastněným subjektům ve všech fázích přípravy a provádění programů včetně monitorování a hodnocení. [pozm. návrh 35]

(46)

Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se pokud možno zjednodušit převzetí prováděcích opatření , včetně administrativních a IT systémů, z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie. [pozm. návrh 36]

(47)

Aby se zjednodušily řídicí funkce programu, začlenění účetních funkcí s funkcemi řídicího orgánu by mělo zůstat zachováno pro programy podporované z fondů AMIF, ISF a BMVI a mělo by být k dispozici pro ostatní fondy.

(48)

Jelikož řídicí orgán nese hlavní odpovědnost za účinné a efektivní provádění fondů, a proto zastává značné množství funkcí, měly by být podrobně stanoveny jeho funkce v souvislosti s výběrem projektů, řízením programu a podporou monitorovacího výboru. Vybrané operace by měly odpovídat horizontálním principům.

(48a)

V zájmu účinného využívání fondů by měla být podpora EIB na požádání k dispozici všem členským státům. Zahrnovat by mohla budování kapacit, podporu identifikace, přípravy a provádění projektu, jakož i poradenství ohledně finančních nástrojů a investičních platforem. [pozm. návrh 37]

(49)

S cílem optimalizovat součinnost mezi fondy a přímo řízenými nástroji by mělo být zjednodušeno poskytování podpory operacím, které již obdržely certifikaci pečeť excelence.

(50)

Aby se zajistila vhodná rovnováha mezi účinným a efektivním prováděním fondů a souvisejícími administrativními náklady a zátěží, měla by četnost, rozsah a působnost řídicích kontrol vycházet z posouzení rizik, které zohlední faktory, jako například druh prováděné operace, složitost a počet operací, příjemce a úroveň rizik identifikovaných při předchozích řídicích kontrolách a auditech. Opatření v oblasti řízení a kontroly fondů by měla být úměrná míře rizika pro rozpočet Unie. [pozm. návrh 38]

(51)

Audity by měl provádět auditní orgán, který by měl současně zajistit spolehlivost výroku auditora předloženého Komisi. Uvedený výrok auditora by měl Komisi poskytnout jistotu ve třech bodech, kterými jsou legalita a správnost vykázaných výdajů, účinné fungování systémů řízení a kontroly a úplnost, přesnost a věrohodnost účetní závěrky.

(52)

Snížení požadavků na kontroly a audit by mělo být možné, pokud existuje záruka, že program účinně fungoval během posledních dvou po sobě jdoucích let, neboť to svědčí o tom, že fondy jsou v průběhu delšího období prováděny účinně a efektivně.

(53)

Aby se snížila administrativní zátěž pro příjemce a administrativní náklady, mělo by být pro fondy konkrétně stanoveno použití zásad jediného auditu.

(54)

Aby se zlepšilo finanční řízení, měl by být stanoven zjednodušený plán předběžného financování. Plán předběžného financování by měl zajistit, že členský stát má k dispozici prostředky pro poskytování podpory příjemcům hned od začátku provádění programu.

(55)

Aby se snížila administrativní zátěž pro členské státy i pro Komisi, měl by být vytvořen závazný harmonogram čtvrtletních žádostí o platby. Nadále by se mělo zadržovat 10 % výše plateb Komise až do úhrady ročních účetních zůstatků, kdy je Komise schopna dospět k závěru, že účetní závěrka je úplná, přesná a věrná.

(56)

Aby se snížila administrativní zátěž, měl by být postup ročního schválení účetní závěrky zjednodušen tak, že budou stanoveny snazší způsoby platby a vracení peněz, pokud mezi Komisí a členským státem nebude žádná neshoda.

(57)

S cílem zajistit finanční zájmy a rozpočet Unie by měla být stanovena a provedena přiměřená opatření na úrovni členských států a Komise. Pokud jsou splněny příslušné podmínky, Komise by měla mít možnost přerušit platební lhůty, pozastavit průběžné platby a použít finanční opravy. Komise by měla dodržovat zásadu proporcionality tím, že zohlední povahu, závažnost a četnost nesrovnalostí a jejich finanční důsledky pro rozpočet Unie.

(58)

Členské státy by rovněž měly předcházet veškerým nesrovnalostem včetně podvodů ze strany příjemců, odhalovat je a účinně je odstraňovat. Kromě toho v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 (11) a nařízeními (Euratom, ES) č. 2988/95 (12) a (ES) č. 2185/96 (13) může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 (14) může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a další trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2017/1371 (15) o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly při ochraně finančních zájmů Unie, udělily nezbytná práva a přístup ke Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) a zajistily, aby veškeré třetí strany podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva. Členské státy by měly podat Komisi podrobnou zprávu o zjištěných nesrovnalostech, včetně podvodů, a o následných opatřeních, jakož i o opatřeních navazujících na vyšetřování úřadu OLAF. Členské státy, které se neúčastní posílené spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce, by měly podávat Komisi zprávy o rozhodnutích přijatých vnitrostátními orgány činnými v trestním řízení v souvislosti se zjištěnými nedostatky, jež mají vliv na rozpočet Unie. [pozm. návrh 39]

(59)

Za účelem podpory finanční kázně je vhodné stanovit opatření ke zrušení rozpočtových závazků na úrovni programu.

(60)

Aby se přispělo k plnění cílů Smlouvy o fungování EU souvisejících s hospodářskou, sociální a územní soudržností, měl by cíl Investice pro zaměstnanost a růst podporovat všechny regiony. Aby se poskytovala vyrovnaná a postupná podpora a zohlednil se hospodářský a sociální rozvoj, měly by se zdroje v rámci tohoto cíle přidělovat z EFRR a ESF+ na základě klíče pro přidělování, který je založen především na HDP na obyvatele. Členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru Unie, by měly z Fondu soudržnosti čerpat prostředky v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

(61)

Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (16), ve znění nařízení Komise (EU) č. 868/2014 2016 / 2066  (17). [pozm. návrh 40]

(62)

Aby bylo možné určit přiměřený finanční rámec pro EFRR, ESF+ , EZFRV, ENRF a Fond soudržnosti, měla by Komise stanovit orientační roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, společně se seznamem způsobilých regionů, a rozpis přídělů pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg). Jelikož by příděly jednotlivých členských států měly být stanoveny na základě statistických údajů a prognóz dostupných v roce 2018, a s ohledem na nejistoty při prognózování, měla by Komise na základě nejnovějších statistik dostupných v dané době přezkoumat celkové příděly všech členských států v roce 2024 a měla by tyto příděly na roky 2025 až 2027 upravit, pokud bude kumulativní rozdíl činit více než +/– 5 %, aby byly ve změnách programů zároveň zohledněny výsledky přezkumu v polovině období a provedení technických úprav. [pozm. návrh 41]

(63)

Projekty transevropských dopravních sítí v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy] (18) budou nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení i přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Na základě úspěšného přístupu v programovém období 2014–2020 by pro tento účel měla být do Nástroje pro propojení Evropy převedena částka 10 000 000 000  4 000 000 000  EUR z Fondu soudržnosti. [pozm. návrh 42]

(64)

Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, která by se měla provádět pod přímým nebo nepřímým řízením Komise. V budoucnu je nutné další uvážení zvláštní podpory poskytované znevýhodněným regionům a komunitám. [pozm. návrh 43]

(65)

Aby byl zajištěn přiměřený příděl pro kategorie regionů, neměly by být celkové příděly pro členské státy na méně rozvinuté regiony, regiony s přechodnou podporou a rozvinutější regiony mezi kategoriemi v zásadě převoditelné. Aby však členské státy mohly reagovat na nutnost řešit konkrétní problémy, měly by mít možnost požádat o převod svých přídělů pro rozvinutější regiony nebo pro regiony s přechodnou podporou do méně rozvinutých regionů a uvedené rozhodnutí by měly odůvodnit. Aby se zajistil dostatek finančních zdrojů pro méně rozvinuté regiony, měl by být stanoven strop pro převody do rozvinutějších regionů nebo do regionů s přechodnou podporou. Převoditelnost zdrojů mezi cíli by neměla být možná.

(65a)

S ohledem na výzvy, s nimiž se potýkají regiony se středními příjmy, jak jsou popsány v sedmé zprávě o soudržnosti  (19) (nízký růst ve srovnání s rozvinutými regiony, ale také ve srovnání s méně rozvinutými regiony, přičemž tomuto problému čelí zejména regiony, jejichž HDP na obyvatele je mezi 90 % a 100 % průměru HDP zemí EU-27), by měly „přechodové regiony“ obdržet odpovídající podporu a měly by být definovány jako regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 100 % průměru HDP zemí EU-27. [pozm. návrh 44]

(66)

Vzhledem k jedinečným a specifickým okolnostem na ostrově Irsko a s cílem podpořit spolupráci mezi severem a jihem podle Velkopáteční dohody by měl pokračovat nový přeshraniční program PEACE PLUS, který by měl vycházet z činností realizovaných předchozími programy Peace a INTERREG mezi pohraničními okresy Irska a Severního Irska. S ohledem na jeho praktický význam by tento program měl být podpořen specifickým přídělem, aby mohl dále podporovat opatření pro zajištění míru a usmíření a na tento program by měl být vyčleněn i vhodný podíl irského přídělu v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

(66a)

V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie budou některé regiony a členské státy v závislosti na svých geografických a přírodních podmínkách a s ohledem na rozsah vzájemných obchodních vazeb vystaveny důsledkům tohoto kroku více než jiné. Je proto důležité stanovit praktická řešení rovněž v rámci politiky soudržnosti s cílem podpořit dotčené regiony a členské státy poté, co Spojené království z EU vystoupí. Mimoto je třeba navázat trvalou spolupráci zahrnující výměnu informací a osvědčených postupů na úrovni místních a regionálních orgánů nejvíce zasažených regionů a členských států. [pozm. návrh 45]

(67)

Je nutné stanovit míry spolufinancování v oblasti politiky soudržnosti podle kategorií regionů, aby se zajistilo respektování zásady spolufinancování pomocí vhodné míry vnitrostátní podpory z veřejných nebo soukromých prostředků. Uvedené míry by měly odpovídat úrovni hospodářského rozvoje regionů z hlediska HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27 a současně zajistit, aby nedocházelo k méně příznivému zacházení kvůli přesunům mezi kategoriemi . [pozm. návrh 46]

(68)

Aby bylo možné doplnit a změnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu některých prvků obsažených v přílohách tohoto nařízení, tj. pro dimenze a kódy pro typy intervencí, šablony dohod o partnerství a programů, šablony pro předávání údajů, použití znaku Unie, prvky dohod o financování a strategických dokumentů, auditní stopu, systémy pro elektronickou výměnu údajů, šablony pro popis systému řízení a kontroly, pro prohlášení řídicího subjektu, výrok auditora, výroční kontrolní zprávu, strategii auditu, žádosti o platby, účetní závěrky, jakož i pro určení úrovně finančních oprav.

(69)

Kromě toho by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o  změny evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci s cílem přizpůsobit jej tomuto nařízení, stanovení kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které mají být vykázány, definice jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady vztahujícího se na všechny členské státy, jakož i zavedení standardizovaných rutinních metod výběru vzorků. [pozm. návrh 47]

(70)

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla se všemi zainteresovanými stranami odpovídající a transparentní konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 48]

(71)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro přijímání dohod o partnerství, přijímání nebo změnu programů a rovněž uplatňování finančních oprav by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se formátu pro podávání zpráv o nesrovnalostech, elektronických údajů, které mají být zaznamenávány a uchovávány, a vzoru závěrečné zprávy o výkonnosti by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (20). Ačkoliv tyto akty mají obecnou povahu, měl by být použit poradní postup, jelikož pouze stanoví technické aspekty, formuláře a šablony. Prováděcí pravomoci týkající se určení rozdělení finančních přídělů pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti by měly být přijaty bez projednávání ve výborech, jelikož pouze odrážejí použití předem stanovené metodiky výpočtu.

(72)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (21) nebo jakýkoli akt použitelný na programové období 2014–2020 by se měly i nadále použít na programy a operace podporované z fondů, na něž se vztahuje programové období 2014 až 2020. Jelikož se očekává, že prováděcí období nařízení (EU) č. 1303/2013 bude rozšířeno na programové období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých operací schválených uvedeným nařízením, měla by být zavedena ustanovení týkající se jednotlivých fází. Každá jednotlivá fáze takové vícefázové operace, která sleduje stejný obecný cíl, by měla být prováděna podle pravidel programového období, tj. období, ve kterém jsou přiděleny finanční prostředky,

(73)

Cíle tohoto nařízení, tj. posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a stanovit společná finanční pravidla pro tu část rozpočtu Unie, která se provádí v rámci sdíleného řízení, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, na jedné straně z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti konkrétní výzvy, jimž čelí nejvíce znevýhodněných regionů znevýhodněné regiony , jakož i nedostatku finančních prostředků členských států a regionů, a na druhé straně proto, že je zapotřebí soudržného prováděcího rámce zahrnujícího několik fondů Unie ve sdíleném řízení. Jelikož uvedených cílů tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů. [pozm. návrh 49]

(74)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

CÍLE A OBECNÁ PRAVIDLA PODPORY

KAPITOLA I

Předmět a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví:

a)

finanční pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropský sociální fond plus (dále jen „ESF+“), Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“), Evropský námořní a rybářský fond (dále jen „ENRF“), Azylový a migrační fond (dále jen „AMIF“), Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) a Nástroj pro správu hranic a víza (dále jen „BMVI“) (dále jen „fondy“); [pozm. návrh 50]

b)

společná ustanovení pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a ENRF a pro EZFRV, jak je předepsáno v odstavci 1a tohoto článku . [pozm. návrh 431]

1a.     Hlava I, kapitola I – čl. 2 odst. 4 písm. a), kapitola II – článek 5, hlava III, kapitola II – články 22 až 28 a hlava IV – kapitola III – oddíl I – články 41 až 43 se uplatní na podpůrná opatření financovaná z EZFRV a hlava I – kapitola 1 – čl. 2 odst. 15 až 25, a také hlava V – kapitola II – oddíl II – články 52 až 56 se uplatní na finanční nástroje stanovené v článku 74 nařízení (EU) …/… [nařízení o strategických plánech SZP] a podporované z EZFRV. [pozm. návrh 432]

2.   Toto nařízení se nepoužije na složky ESF+ Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví a na složky ENRF, AMIF, ISF a BMVI s přímým nebo nepřímým řízením, s výjimkou technické pomoci z podnětu Komise.

3.   Články 4 a 10, hlava II kapitola III, hlava III kapitola II a hlava VIII se nepoužijí na AMIF, ISF a BMVI.

4.   Hlava VIII se nepoužije na ENRF.

5.   Hlava II kapitola II čl. 11 a kapitola III čl. 15, hlava III kapitola I, hlava IV kapitola I čl. 33 až 36 a čl. 38 odst. 1 až 4, kapitola II čl. 39 a kapitola III čl. 45 a hlava VI kapitola II čl. 67, 71, 73 a 74 a kapitola III se nepoužijí na programy Interreg.

6.   Níže uvedená nařízení pro jednotlivé fondy mohou stanovit doplňující pravidla k tomuto nařízení, která nesmí být v rozporu s tímto nařízením. V případě pochybnosti, zda použít toto nařízení nebo nařízení pro jednotlivé fondy, má přednost toto nařízení:

a)

nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o EFRR a FS“) (22);

b)

nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o ESF+“) (23);

c)

nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o EÚS“) (24);

d)

nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o ENRF“) (25);

e)

nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o AMIF“) (26);

f)

nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o ISF“) (27);

g)

nařízení (EU) […] (dále jen „nařízení o BMVI“) (28);

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„příslušnými doporučeními pro jednotlivé země“ doporučení Rady přijatá v souladu s čl. 121 odst. 2 a  4 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU týkající se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, která podle nařízení pro jednotlivé fondy spadají do oblasti působnosti fondů, a příslušná doporučení přijatá v souladu s článkem [XX] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo nového nařízení o správě energetické unie]; [pozm. návrh 54]

1a)

„základní podmínkou“ konkrétní a přesně definovaná podmínka, která má skutečnou souvislost s přímým dopadem na účinné a účelné dosažení specifického cíle programu; [pozm. návrh 55]

2)

„platným právem“ právo Unie a vnitrostátní právo týkající se jeho uplatňování;

3)

„operací“:

a)

projekt, smlouva, činnost nebo skupina projektů, které byly vybrány v rámci dotčených programů;

b)

v souvislosti s finančními nástroji příspěvek z programu na finanční nástroj a následná finanční podpora, kterou tento finanční nástroj poskytuje konečným příjemcům;

4)

„operací strategického významu“ operace, která zásadně přispívá k dosažení cílů programu a která je předmětem zvláštních monitorovacích a komunikačních opatření;

4a)

„programem“ v souvislosti s EZFRV strategické plány SZP uvedené v nařízení (EU) […] („nařízení o strategických plánech SZP“); [pozm. návrh 56]

5)

„prioritou“ v souvislosti s AMIF, ISF a BMVI specifický cíl; v souvislosti s ENRF typ oblastí podpory podle nomenklatury uvedené v příloze III nařízení o ENRF;

6)

„specifickým cílem“ v souvislosti s ENRF oblasti podpory uvedené v příloze III nařízení o ENRF;

7)

„zprostředkujícím subjektem“ jakýkoli veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, za jehož činnost odpovídá řídicí orgán, nebo který z pověření takového orgánu vykonává funkce nebo úkoly;

8)

„příjemcem“:

a)

veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, s právní subjektivitou nebo bez ní, popř. fyzická osoba, odpovědné za zahájení nebo za zahájení a provádění operací;

b)

v souvislosti s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru (PPP) veřejnoprávní subjekt, který zahájí operaci prováděnou v partnerství veřejného a soukromého sektoru, nebo soukromý partner vybraný pro její provádění;

c)

v souvislosti se systémy státní podpory subjekt, popřípadě podnik, který dostává podporu , s výjimkou případů, kdy je výše podpory na podnik nižší než 200 000 EUR, a dotčený členský stát se může rozhodnout, že příjemcem je subjekt poskytující podporu, aniž jsou dotčena nařízení Komise (EU) č. 1407/2013  (29) , (EU) č. 1408/2013  (30) a (EU) č. 717/2014  (31); [pozm. návrh 57]

d)

v souvislosti s finančními nástroji subjekt, který provádí holdingový fond, nebo, pokud není zavedena struktura holdingového fondu, subjekt, který provádí zvláštní fond, nebo, pokud finanční nástroj spravuje řídicí orgán, samotný řídicí orgán;

9)

„fondem malých projektů“ operace v programu Interreg, jejímž cílem je výběr a provádění projektů včetně občanských (people-to-people) projektů omezeného finančního objemu; [pozm. návrh 58]

10)

„cílem“ předem dohodnutá hodnota, které má být dosaženo na konci programového období ve vztahu k ukazateli zahrnutému pod specifický cíl;

11)

„milníkem“ průběžná hodnota, které má být dosaženo v daný okamžik během programového období ve vztahu k ukazateli zahrnutému pod specifický cíl;

12)

„ukazatelem výstupů“ ukazatel, který měří konkrétní výstupy intervence;

13)

„ukazatelem výsledků“ ukazatel, který měří krátkodobé účinky podporovaných zásahů, se zvláštním zřetelem na přímé adresáty, cílovou populaci nebo uživatele infrastruktury;

14)

„operací prováděnou v partnerství veřejného a soukromého sektoru“ operace, která se provádí v rámci partnerství mezi veřejnými orgány a soukromým sektorem v souladu s dohodou o partnerství veřejného a soukromého sektoru a jejímž cílem je poskytovat veřejné služby prostřednictvím sdílení rizik a odborných znalostí soukromého sektoru nebo poskytováním dalších zdrojů kapitálu;

15)

„finančním nástrojem“ struktura, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány finanční produkty;

16)

„finančním produktem“ kapitálové nebo kvazikapitálové investice, půjčky a záruky podle definice v článku 2 nařízení (EU, Euratom) […] (dále jen „finanční na nařízení“);

17)

„konečným příjemcem“ právnická nebo fyzická osoba, která dostává podporu z fondů prostřednictvím příjemce fondu malých projektů nebo z finančního nástroje;

18)

„příspěvkem z programu“ podpora finančního nástroje z fondů a vnitrostátního veřejného a případně soukromého spolufinancování;

19)

„subjektem provádějícím finanční nástroj“ subjekt, který se řídí veřejným nebo soukromým právem a vykonává úkoly holdingového fondu nebo zvláštního fondu;

20)

„holdingovým fondem“ fond zřízený řídicím orgánem v rámci jednoho nebo několika programů za účelem provádění finančních nástrojů prostřednictvím jednoho nebo více zvláštních fondů;

21)

„zvláštním fondem“ fond zřízený řídicím orgánem nebo holdingovým fondem, za účelem poskytování finančních produktů jehož prostřednictvím poskytují finanční produkty konečným příjemcům; [pozm. návrh 59]

22)

„aktivačním účinkem“ podíl objemu návratného financování poskytnutého konečným příjemcům a výše příspěvku z fondů;

23)

„multiplikačním poměrem“ v souvislosti se záručními nástroji poměr mezi hodnotou vyplacených podkladových nových půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic a částky vyčleněné z příspěvku z programu podle ujednání v záručních dohodách na očekávané i neočekávané ztráty z těchto nových půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

24)

„náklady na správu“ přímé či nepřímé náklady na provádění finančních nástrojů, hrazené na základě předloženého výdajového dokladu;

25)

„poplatky za správu“ cena poskytnutých služeb stanovená dohodou o financování uzavřenou mezi řídicím orgánem a subjektem provádějícím holdingový fond nebo zvláštní fond; a případně mezi subjektem provádějícím holdingový fond a subjektem provádějícím zvláštní fond;

26)

„přemístěním“ převedení stejné nebo podobné činnosti nebo její části ve smyslu čl. 2 odst. 61a nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (32), kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem;

27)

„příspěvkem z veřejných zdrojů“ jakýkoli příspěvek na financování operací, jehož zdrojem je rozpočet celostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy nebo jakéhokoli evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (33), rozpočet Unie, který je vyčleněn pro fondy, rozpočet veřejnoprávních subjektů nebo rozpočet sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů a který může – pro účely stanovení podílu spolufinancování pro programy ESF+ nebo priority – zahrnovat případné finanční zdroje, jimiž kolektivně přispívají zaměstnavatelé a pracovníci;

28)

„účetním obdobím“ období od 1. července do 30. června následujícího roku, s výjimkou prvního účetního období programového období, u nějž se tím rozumí období od počátečního dne způsobilosti výdajů do 30. června 2022; v případě posledního účetního období se tím rozumí období od 1. července 2029 do 30. června 2030;

29)

„nesrovnalostí“ jakékoli porušení platného práva, které vyplývá z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu zapojeného do provádění fondů a v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie tím, že by byl z uvedeného rozpočtu uhrazen neoprávněný výdaj;

30)

„závažným nedostatkem“ nedostatek v účinném fungování systému řízení a kontroly programu, který vyžaduje podstatné vylepšení systémů řízení a kontroly a u kterého je kterýkoli z klíčových požadavků 2, 4, 5, 9, 12, 13 a 15 uvedených v příloze X nebo dva či více ostatních klíčových požadavků hodnoceno v kategorii 3 a 4 uvedené přílohy;

31)

„celkovou chybovostí“ součet projektovaných náhodných chyb, případných systémových chyb a neopravených anomálií vydělený základním souborem;

32)

„zbytkovou chybovostí“ celková chybovost po odečtení finančních oprav uplatněných členským státem, jejichž záměrem je snížit rizika identifikovaná auditním orgánem při auditech operací;

33)

„dokončenou operací“ operace, která je fyzicky dokončena nebo zcela provedena a v souvislosti s níž příjemci provedli všechny příslušné platby a byl jim vyplacen odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů;

34)

„jednotkou vzorku“ jedna z jednotek, na které je základní soubor rozdělen pro účely výběru vzorku; může jít o operaci, projekt v rámci operace nebo žádost o platbu od příjemce;

35)

„účelově vázaným účtem“ v případě operace prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru bankovní účet podle písemné dohody mezi veřejným subjektem, který je příjemcem, a soukromým partnerem schváleným řídicím orgánem nebo zprostředkujícím subjektem použitý pro platby během období způsobilosti a/nebo po něm;

36)

„účastníkem“ fyzická osoba, která má z operace prospěch, ale není příjemcem finanční podpory z fondů;

36a)

zásadou „energetická účinnost v první řadě“ upřednostňování opatření zvyšujících efektivitu poptávky po energii a zásobování energií při rozhodování ohledně energetického plánování, politiky a investic; [pozm. návrh 60]

37)

„posouzením klimatické odolnosti“ proces, který zajišťuje, aby byla infrastruktura odolná vůči nepříznivým dopadům klimatu v souladu s  mezinárodně uznávanými normami nebo vnitrostátními pravidly a pokyny, jsou-li k dispozici, nebo mezinárodně uznávanými normami. aby byla dodržována zásada energetické účinnosti v první řadě a aby byly voleny způsoby snižování emisí a dekarbonizace specifické pro jednotlivá odvětví; [pozm. návrh 61]

37a)

„EIB“ Evropská investiční banka, Evropský investiční fond nebo jakákoli dceřiná společnost Evropské investiční banky. [pozm. návrh 62]

Článek 3

Výpočet lhůt pro činnost Komise

Pokud je pro opatření Komise stanovena lhůta, tato lhůta začíná plynout v okamžiku, kdy členský stát předloží všechny informace podle požadavků stanovených v tomto nařízení nebo nařízeních pro jednotlivé fondy.

Tato lhůta se přerušuje od dne následujícího po dni, kdy Komise zašle své připomínky nebo žádost o revidované dokumenty členskému státu, do dne, kdy členský stát Komisi odpoví.

KAPITOLA II

Cíle politiky a zásady podpory fondů

Článek 4

Cíle politiky

1.   EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a ENRF podporují tyto cíle politiky:

a)

konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a posílení malých a střední podniků ; [pozm. návrh 63]

b)

zelenější, nízkouhlíková nízkouhlíkový přechod k hospodářství s nulovými emisemi a odolná Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se změnám klimatu těmto změnám a prevence a řízení rizik; [pozm. návrh 64]

c)

propojenější Evropa díky zvyšování zlepšování mobility , včetně udržitelné a inteligentní mobility, a regionálního propojení IKT; [pozm. návrh 65]

d)

sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv; [pozm. návrh 66]

e)

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních všech regionů, oblastí a místních iniciativ. [pozm. návrh 67]

2.   EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti přispívají k činnostem Unie, které vedou k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU, a to na základě plnění následujících cílů:

a)

Investice pro zaměstnanost a růst v členských státech a regionech, který má být podporován z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti, a

b)

Evropská územní spolupráce (Interreg), který má být podporován z EFRR.

3.   Členské státy v průběhu celého procesu plánování a provádění zajistí posouzení příslušných operací z hlediska klimatu a poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I. [pozm. návrh 68]

4.   Členské státy V souladu se svými příslušnými kompetencemi Komise se zásadou subsidiarity a víceúrovňové správy zajistí členské státy a Komise koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy a jinými nástroji Unie, jako je program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty, za účelem zabránění které zabrání zdvojování úsilí během plánování a provádění. [pozm. návrh 69]

4a.     Členské státy a Komise zajistí soulad s příslušnými pravidly státní podpory. [pozm. návrh 70]

Článek 5

Sdílené řízení

1.   Členské státy , v souladu se svým institucionálním a právním rámcem, a Komise plní rozpočet Unie přidělený fondům v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem [63] nařízení (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (dále jen „finanční nařízení“). [pozm. návrh 71]

2.   A niž je dotčen čl. 1 odst. 2, provádí Komise částku podpory z Fondu soudržnosti převedenou na Nástroj pro propojení Evropy, Evropskou městskou iniciativu, meziregionální investiční inovace, částku podpory převedenou z ESF+ na nadnárodní spolupráci, částky přidělené na InvestEU (34) a technickou pomoc z podnětu Komise však Komise provádí v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a) a c)] finančního nařízení. [pozm. návrh 72]

3.   Komise může po dohodě s příslušným členským státem a regionem provádět spolupráci s nejvzdálenějšími regiony v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) v rámci nepřímého řízení. [pozm. návrh 73]

Článek 6

Partnerství a víceúrovňová správa

1.   Každý V souvislosti s dohodou o partnerství a s každým jednotlivým programem naváže každý členský stát naváže partnerskou spolupráci s příslušnými regionálními v souladu se svým institucionálním a právním rámcem plnohodnotnou místními orgány účinnou partnerskou spolupráci . Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery: [pozm. návrh 74]

a)

regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné správy; [pozm. návrh 75]

b)

hospodářské a sociální partnery;

c)

příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, např. partnery v oblasti životního prostředí , nevládní organizace a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, rovnosti žen a mužů a nediskriminace; [pozm. návrh 76]

ca)

výzkumné instituce a univerzity, je-li to relevantní. [pozm. návrh 77]

2.   V souladu se zásadou víceúrovňové správy a na základě přístupu zdola nahoru zapojí členský stát uvedené partnery do přípravy dohod o partnerství a po celou dobu přípravy , provádění provádění hodnocení programů, včetně účasti v monitorovacích výborech v souladu s článkem 34. V této souvislosti členské státy přidělí odpovídající podíl zdrojů z fondů na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. U přeshraničních programů zapojí dotčené členské státy partnery ze všech zúčastněných členských států. [pozm. návrh y78 a 459]

3.   Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 (35). Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 107 týkající se změn nařízení v přenesené pravomoci (EU) 240/2014 za účelem jeho přizpůsobení tomuto nařízení. [pozm. návrh 79]

4.   Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů a informuje o jejím výsledku Evropský parlament a Radu [pozm. návrh 80].

Článek 6a

Horizontální zásady

1.     Při vynakládání prostředků z fondů zajistí členské státy a Komise dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie.

2.     Členské státy a Komise zajistí, aby byla zohledňována a prosazována rovnost žen a mužů a aby bylo genderové hledisko začleněno do všech programů v průběhu jejich přípravy i provádění, a to i v souvislosti s monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením.

3.     Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby během přípravy, provádění a monitorování, podávání zpráv a hodnocení programů nedocházelo k diskriminaci na základě genderu, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění programů je zejména třeba zohlednit dostupnost pro osoby se zdravotním postižením.

4.     Cíle fondů jsou naplňovány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, při zohlednění cílů udržitelného rozvoje OSN a při prosazování cíle Unie zachovávat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a zmírňovat změnu klimatu, při dodržení zásady „znečišťovatel platí“ zakotvené v čl. 191 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování EU.

Členské státy a Komise při přípravě a provádění programů zajistí podporu požadavků na ochranu životního prostředí, účinného využívání zdrojů, zásady energetické účinnosti v první řadě, sociálně spravedlivé transformace energetiky, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, biologické rozmanitosti, odolnosti vůči katastrofám a předcházení rizikům. Měly by se vyvarovat investic spojených s výrobou, zpracováním, distribucí, skladováním či spalováním fosilních paliv. [pozm. návrh 81]

HLAVA II

STRATEGICKÝ PŘÍSTUP

KAPITOLA I

Dohoda o partnerství

Článek 7

Příprava a předložení dohody o partnerství

1.   Každý členský stát připraví dohodu o partnerství, která stanoví opatření pro účinné a efektivní využívání fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Tato dohoda o partnerství je vypracována v souladu s kodexem chování stanoveným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014. [pozm. návrh 82]

2.   Členský stát předloží dohodu o partnerství Komisi před předložením prvního programu nebo současně s ním , nejpozději však do 30. dubna 2021. [pozm. návrh 83].

3.   Dohodu o partnerství lze předložit společně s příslušným ročním národním programem reforem a vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu . [pozm. návrh 84]

4.   Členský stát vypracuje dohodu o partnerství podle šablony stanovené v příloze II. Dohodu o partnerství může začlenit do jednoho ze svých programů.

5.   Programy Interreg lze Komisi předkládat před předložení dohody o partnerství.

Článek 8

Obsah dohody o partnerství

Dohoda o partnerství obsahuje tyto prvky:

a)

vybrané cíle politiky s uvedením toho, které fondy a programy budou tyto cíle plnit, a jejich odůvodnění, a v příslušných případech odůvodnění použití realizačního modelu InvestEU, přičemž se zohlední a uvedou příslušná doporučení pro jednotlivé země a regionální výzvy ; [pozm. návrh 85]

b)

pro každý z vybraných cílů politiky uvedených v písmenu a):

i)

souhrn politických rozhodnutí a očekávaných hlavních výsledků pro každý fond, včetně případně použitím InvestEU; [pozm. návrh 86]

ii)

koordinaci, vymezení a doplňkovost mezi fondy a případně i koordinaci mezi národními a regionálními programy , zejména s ohledem na strategické plány SZP uvedené v nařízení (EU) […] („nařízení o strategických plánech SZP“) ; [pozm. návrh 87]

iii)

doplňkovost a součinnost mezi fondy a jinými nástroji Unie, včetně strategických integrovaných projektů a strategických projektů na ochranu přírody programu LIFE a případně projektů financovaných z programu Horizont Evropa ; [pozm. návrh 88]

iiia)

plnění cílů, politik a opatření v rámci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu; [pozm. návrh 89]

c)

předběžné finanční příděly z každého fondu podle cílů politiky na vnitrostátní a případně na regionální úrovni v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy týkajícími se tematického zaměření; [pozm. návrh 90]

d)

v příslušném případě rozdělení finančních zdrojů podle kategorií regionů v souladu s čl. 102 odst. 2 a výše prostředků, jejichž převod mezi kategoriemi regionů se navrhuje podle článku 105; [pozm. návrh 91]

e)

částky, které se mají přispět do InvestEU, podle fondů a kategorií regionů; [pozm. návrh 92]

f)

seznam plánovaných programů v rámci fondů s příslušnými předběžnými finančními příděly podle fondů a s odpovídajícím národním příspěvkem podle kategorií regionů;

g)

souhrn opatření, která dotčený členský stát přijme pro posílení vlastních administrativních kapacit potřebných k provádění fondů a svého systému řízení a kontroly ; [pozm. návrh 93]

ga)

případně integrovaný přístup k řešení demografických problémů regionů a/nebo specifických potřeb regionů a oblastí; [pozm. návrh 94]

gb)

strategii pro komunikaci a viditelnost. [pozm. návrh 95]

EIB se může na žádost členských států podílet na přípravě dohody o partnerství, jakož i na činnostech souvisejících s přípravou operací, finančních nástrojů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. [pozm. návrh 96]

Pokud jde o cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), obsahuje dohoda o partnerství pouze seznam plánovaných programů a potřeb v oblasti přeshraničních investic v dotčeném členském státě . [pozm. návrh 97]

Článek 9

Schválení dohody o partnerství

1.   Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro jednotlivé fondy. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu ustanovení článku 4 a 6, příslušná doporučení pro jednotlivé země a opatření související s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, jakož i způsob, jakým jsou tyto plány řešeny . [pozm. návrh 98]

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří dvou měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem. [pozm. návrh 99]

3.   Členský stát přezkoumá dohodu o partnerství s přihlédnutím k připomínkám Komise do jednoho měsíce od data jejich předložení . [pozm. návrh 100]

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení partnerské dohody nejpozději do čtyř měsíců ode dne prvního předložení partnerské dohody dotčeným členským státem. Dohoda o partnerství nesmí být měněna. [pozm. návrh 101]

5.   Pokud je podle čl. 7 odst. 4 partnerská dohoda zahrnuta do programu, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení daného programu nejpozději do šesti měsíců ode dne předložení daného programu dotčeným členským státem.

Článek 10

Použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF prostřednictvím InvestEU

1.   Členské státy mohou v dohodě o partnerství nebo od 1. ledna 2023 se souhlasem dotčených řídicích orgánů v žádosti o změnu programu vyčlenit částku z ERDF, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF částku ve výši až 2 % , kterou se má přispět do InvestEU a  která se má poskytnout prostřednictvím rozpočtových záruk. Částka, kterou Do InvestEU se má přispět do InvestEU, nepřekročí může v rámci přezkumu v polovině období dále přispět částkou ve výši až 3 % celkového přídělu z každého fondu. s výjimkou řádně odůvodněných případů. Takové příspěvky nepředstavují převod zdrojů podle Takové příspěvky jsou k dispozici pro investice, jež jsou v souladu cíli politiky soudržnosti a směřují do stejné kategorie regionů, na kterou se zaměřovaly fondy, z nichž pocházejí . Kdykoli je do InvestEU poskytnuta částka z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti, použijí se základní podmínky popsané v článku 21 11 a v přílohách III a IV tohoto nařízení. Přiděleny mohou být pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky . [pozm. návrh 428]

2.   Na dohodu o partnerství mohou být přiděleny zdroje pro běžný rozpočtový rok a pro budoucí kalendářní roky. V případě žádosti o změnu programu mohou být přiděleny pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky. [pozm. návrh 103]

3.   Částka uvedená v odstavci 1 se použije na tvorbu rezerv části záruky EU v rámci složky pro příslušný členský stát. [pozm. návrh 104]

4.   Pokud do 31. prosince 2021 2023 nebyla uzavřena dohoda o přiznání příspěvku podle článku [9] [nařízení o InvestEU], ve výši uvedené v odstavci 1 vyčleněné v dohodě o partnerství, předloží členský stát žádost o změnu programu nebo programů k použití odpovídající částky. [pozm. návrh 105]

Dohoda o přiznání příspěvku ve výši uvedené v odstavci 1 vyčleněné v žádosti o změnu programu se uzavře nebo případně pozmění souběžně s přijetím rozhodnutí o změně programu. [pozm. návrh 106]

5.   Pokud záruční dohoda podle článku [9] [nařízení o InvestEU] nebyla uzavřena do devíti měsíců od schválení dohody o přiznání příspěvku, převedou se příslušné částky vložené do společného rezervního fondu k tvorbě rezerv zpět do původního programu nebo programů a členský stát předloží příslušnou žádost o změnu programu. V tomto konkrétním případě mohou být pozměněny zdroje z předchozích kalendářních roků, pokud ještě nedošlo k realizaci závazků. [pozm. návrh 107]

6.   Pokud záruční dohoda podle článku [9] [nařízení o InvestEU] nebyla plně provedena do čtyř let od jejího podpisu, může členský stát požádat, aby se k částkám, které jsou vázané v záruční dohodě, ale nepokrývají příslušné půjčky či jiné rizikové nástroje, přistupovalo v souladu s odstavcem 5.

7.   Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, které se přispěly do InvestEU, a poskytnuté prostřednictvím rozpočtových záruk se dají k dispozici členskému státu a  místnímu nebo regionálnímu orgánu, jehož se tento příspěvek týká, a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů ve formě finančních nástrojů. [pozm. návrh 108]

8.   Komise opětovně zapíše do rozpočtu příspěvky, které se nepoužily pro InvestEU za rok, ve kterém byla schválena příslušná změna programu. Takové opětovné zapsání nelze provést po roce 2027.

Lhůta pro zrušení závazků v případě částek opětovně zapsaných do rozpočtu v souladu s článkem 99 začíná rokem, ve kterém je závazek opětovně zapsán do rozpočtu.

KAPITOLA II

Základní podmínky a výkonnostní rámec

Článek 11

Základní podmínky

1.   Pro každý specifický cíl jsou v tomto nařízení stanoveny nezbytné podmínky pro jeho účinné a efektivní plnění (dále jen „základní podmínky“). Základní podmínky platí do té míry, do jaké přispívají k dosažení specifických cílů programu. [pozm. návrh 109]

Příloha III stanoví horizontální základní podmínky vztahující se na všechny specifické cíle a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

Příloha IV stanoví tematické základní podmínky pro EFRR, Fond soudržnosti a ESF+ a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

2.   Při přípravě programu nebo stanovení nového specifického cíle v rámci změny programu členský stát posoudí, zda jsou splněny základní podmínky, které souvisí s vybraným specifickým cílem. Základní podmínka je splněna, pokud jsou splněna všechna související kritéria. Členský stát v každém programu nebo ve změně programu uvede splněné i nesplněné základní podmínky, a pokud považuje základní podmínku za splněnou, poskytne odůvodnění. Na žádost členského státu se na posouzení opatření, jež jsou nutná ke splnění příslušných základních podmínek, může podílet EIB. [pozm. návrh 110]

3.   Pokud základní podmínka není v okamžiku schválení programu nebo změny programu splněna, uvědomí členský stát Komisi, jakmile považuje takovou základní podmínku za splněnou, a poskytne odůvodnění.

4.   Do tří dvou měsíců od obdržení informace uvedené v odstavci 3 provede Komise posouzení a uvědomí členský stát, pokud se splněním podmínky souhlasí. [pozm. návrh 111]

Pokud Komise nesouhlasí s posouzením členského státu, členský stát o tom uvědomí a dá mu příležitost do jednoho měsíce maximálně dvou měsíců předložit připomínky. [pozm. návrh 112]

5.   Výdaje související s operací týkající se daného specifického cíle nelze zahrnout nebo, v případě EZFRV, s dotčenou intervencí mohou být zahrnuty do žádostí o platbu, dokud předtím , než Komise neuvědomí uvědomí členský stát o splnění základní podmínky podle odstavce 4 , aniž je však dotčeno pozastavení úhrady samotné do té doby, dokud není podmínka splněna . [pozm. návrh 113]

První pododstavec se nevztahuje na operace, které přispívají ke splnění odpovídající základní podmínky.

6.   Členský stát zajistí splnění a uplatňování základních podmínek po celé programové období. Uvědomí Komisi o každé změně, jež má dopad na splnění základních podmínek.

Pokud se Komise domnívá, že základní podmínka již není nadále splněna, uvědomí o tom členský stát a dá mu příležitost do jednoho měsíce předložit připomínky. Pokud Komise dojde k závěru, že nesplnění podmínky stále trvá, není možné ode dne, kdy o tom Komise uvědomí členský stát, výdaje související s dotčeným specifickým cílem zahrnovat do žádostí o platbu.

7.   Příloha IV se nepoužije na podporované z ENRF.

Článek 12

Výkonnostní rámec

1.   Členský stát , případně ve spolupráci s místními a regionálními orgány, stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů. [pozm. návrh 115]

Výkonnostní rámec je tvořen:

a)

ukazateli výstupů a výsledků souvisejícími se specifickými cíli, které jsou stanoveny v nařízeních pro jednotlivé fondy;

b)

pro ukazatele výstupů milníky, kterých je třeba dosáhnout do konce roku 2024, a

c)

pro ukazatele výstupů a výsledků cíli, kterých je třeba dosáhnout do konce roku 2029.

2.   Milníky a cíle se stanoví s ohledem na každý specifický cíl v rámci programu, s výjimkou technické pomoci a specifického cíle zaměřeného na materiální deprivaci stanoveného v čl. [4 písm. c) odst . 1 bodě vii xi )] nařízení o ESF+. [pozm. návrh 116]

3.   Milníky a cíle umožňují Komisi a členskému státu měřit pokrok směrem k dosažení specifických cílů. Musí rovněž splňovat požadavky stanovené v čl. [33 odst. 3] finančního nařízení.

Článek 13

Metodiky pro stanovení výkonnostního rámce

1.   Metodiky pro stanovení výkonnostního rámce zahrnují:

a)

kritéria uplatňovaná členským státem při výběru ukazatelů;

b)

použité údaje nebo podklady, zajištění kvality údajů a způsob výpočtu;

c)

faktory, které mohou ovlivnit dosažení milníků a cílů, a způsob jejich zohlednění.

2.   Členský stát tyto metodiky na žádost Komise zpřístupní.

Článek 14

Přezkum v polovině období

1.   Členský stát přezkoumá a příslušné řídicí orgány přezkoumají všechny programy podporované z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti a zohlední při tom tyto prvky: [pozm. návrh 117]

a)

nové úkoly uvedené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v roce 2024 a případně cíle identifikované při provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu ; [pozm. návrh 118]

b)

socioekonomickou situaci dotčeného členského státu nebo regionu , včetně stavu provádění evropského pilíře sociálních práv a územních potřeb s cílem zmírnit rozdíly i ekonomické a sociální nerovnosti ; [pozm. návrh 119]

c)

pokrok při dosahování milníků;

d)

v příslušném případě výsledek technické úpravy, jak je stanoveno v č. 104 odst. 2;

da)

každý zásadní negativní finanční, hospodářský nebo sociální vývoj, který vyžaduje úpravu programů, mimo jiné v důsledku symetrických či asymetrických otřesů v členských státech a jejich regionech. [pozm. návrh 120]

2.   Do 31. března 2025 V souladu s výsledky přezkumu předloží členský stát do 31. března 2025 Komisi žádost o změnu každého programu v souladu s čl. 19 odst. 1 , nebo uvede, že žádnou změnu nepožaduje . Členský stát odůvodní změnu na základě prvků stanovených v odstavci 1 , nebo případně uvede důvody, proč o změnu programu nepožádal . [pozm. návrh 121]

Revidovaný program musí obsahovat:

a)

revidované původní příděly finančních zdrojů podle priorit, včetně částek na roky 2026 a 2027; [pozm. návrh 122]

b)

revidované nebo nové cíle;

ba)

částky, které se mají přispět do InvestEU, případně podle fondů a kategorií regionů; [pozm. návrh 123]

c)

revidované příděly finančních zdrojů v důsledku technické úpravy stanovené v čl. 104 odst. 2, včetně v příslušných případech částek na roky 2025, 2026 a 2027.

3.   Pokud přezkum vede k předložení nového programu, musí plán financování podle čl. 17 odst. 3 písm. f) bodu ii) obsahovat celkovou výši finanční podpory pro každý fond platnou od roku schválení programu.

3a.     Komise do 31. března 2026 přijme zprávu, v níž budou shrnuty výsledky přezkumu uvedeného v odstavcích 1 a 2. Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. [pozm. návrh 124]

KAPITOLA III

Opatření spojená s řádnou správou ekonomických záležitostí

Článek 15

Opatření propojující účinnost fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí

1.   Komise může členský stát požádat, aby přezkoumal příslušné programy a navrhl jejich změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady.

Taková žádost může být učiněna z těchto důvodů:

a)

na podporu provádění příslušného doporučení pro jednotlivé země přijatého v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušného doporučení Rady přijatého v souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, které je určeno dotyčnému členskému státu;

b)

na podporu provádění příslušných doporučení Rady určených dotyčnému členskému státu, která byla přijata v souladu s čl. 7 odst. 2 nebo čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (36) , má-li se za to, že uvedené změny jsou nezbytné k nápravě makroekonomické nerovnováhy.

2.   Žádost Komise adresovaná členskému státu v souladu s odstavcem 1 musí být odůvodněná s odkazem na potřebu podporovat provádění příslušných doporučení a musí uvádět dotčené programy nebo priority a povahu očekávaných změn.

3.   Členský stát předloží svou odpověď na žádost uvedenou v odstavci 1 do dvou měsíců od jejího obdržení a uvede změny v příslušných programech, které považuje za nezbytné, důvody těchto změn, určí dotčené programy a popíše povahu navrhovaných změn a jejich očekávané účinky na provádění doporučení i na provádění fondů. Komise v případě potřeby sdělí své připomínky do jednoho měsíce od obdržení této odpovědi.

4.   Členský stát předloží návrh na změnu příslušných programů do dvou měsíců ode dne předložení odpovědi uvedené v odstavci 3.

5.   Pokud Komise žádné připomínky nesdělí nebo pokud je Komise přesvědčena, že připomínky byly řádně zohledněny, přijme rozhodnutí o schválení změn příslušných programů ve lhůtě stanovené v čl. [19 odst. 4].

6.   Pokud členský stát nepřijme účinná opatření v reakci na žádost učiněnou v souladu s odstavcem 1 ve lhůtách stanovených v odstavcích 3 a 4, může Komise zcela nebo částečně pozastavit platby pro dotčené programy nebo priority v souladu s článkem 91

7.   Komise podá návrh Radě, aby zcela nebo částečně pozastavila závazky nebo platby u jednoho nebo více programů členského státu v těchto případech:

a)

pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo 11 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku;

b)

pokud Rada v rámci téhož postupu při nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (37) s odůvodněním, že členský stát předložil nedostatečný plán nápravných opatření;

c)

pokud Rada v rámci téhož postupu při nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 1176/2011, v nichž konstatuje, že členský stát neplní požadavky, jelikož nepřijal doporučená nápravná opatření;

d)

pokud Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (38) , a v důsledku toho rozhodne, že nepovolí vyplacení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu;

e)

pokud Rada rozhodne, že členský stát neplní makroekonomický ozdravný program uvedený v článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (39) nebo opatření požadovaná v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Upřednostňuje se pozastavení závazků; platby se pozastavují pouze v případě, kdy je žádoucí okamžité opatření, a v případě významného neplnění požadavků. Pozastavení plateb se vztahuje na žádosti o platbu předložené v souvislosti s dotčenými programy po dni přijetí rozhodnutí o pozastavení.

Komise může z důvodu výjimečných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí nebo doporučení uvedeného v předchozím pododstavci doporučit, aby Rada pozastavení uvedené v témže pododstavci zrušila.

8.   Návrh Komise týkající se pozastavení závazků je považován za přijatý Radou, pokud Rada nerozhodne prostřednictvím prováděcího aktu o zamítnutí takového návrhu kvalifikovanou většinou do jednoho měsíce od předložení návrhu Komise.

Pozastavení závazků se vztahuje na závazky z fondů pro dotčený členský stát od 1. ledna roku následujícího po přijetí rozhodnutí o pozastavení.

Rada přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o návrhu Komise uvedeném v odstavci 7 a týkajícím se pozastavení plateb.

9.   Rozsah a míra pozastavení ukládaných závazků nebo plateb jsou úměrné, respektují rovné zacházení mezi členskými státy a berou ohled na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu, zejména úroveň nezaměstnanosti, míru chudoby nebo sociálního vyloučení v dotčeném členském státě ve srovnání s průměrem Unie a dopad pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu. Dopad pozastavení na programy, které mají zásadní význam pro řešení nepříznivých hospodářských, či sociálních podmínek, je specifickým faktorem, který je třeba zohlednit.

10.   Výše pozastavených závazků dosahuje maximálně 25 % závazků týkajících se následujícího kalendářního roku u fondů, nebo 0,25 % nominálního HDP, podle toho, která hodnota je nižší, v kterémkoli z těchto případů:

a)

v prvním případě neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odst. 7 písm. a);

b)

v prvním případě neplnění požadavků ohledně plánu nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 7 písm. b);

c)

při neplnění doporučených nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 7 písm. c);

d)

v prvním případě neplnění podle odst. 7 písm. d) a e).

V případě přetrvávajícího neplnění může výše pozastavených závazků překročit maximální podíly stanovené v prvním pododstavci.

11.   Rada pozastavení závazků zruší na návrh Komise v souladu s postupem podle odstavce 8 v těchto případech:

a)

pokud je postup při nadměrném schodku pozastaven v souladu s článkem 9 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (40) nebo pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU rozhodla, že rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zruší;

b)

pokud Rada schválila plán nápravných opatření předložený dotčeným členským státem v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo pokud je postup při nadměrné nerovnováze dočasně pozastaven v souladu s čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení nebo pokud Rada postup při nadměrné nerovnováze v souladu s článkem 11 uvedeného nařízení uzavřela;

c)

pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský přijal vhodná opatření podle nařízení (ES) č. 332/2002;

d)

pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření k plnění ozdravného programu uvedeného v článku 7 nařízení Rady (EU) č. 472/2013 nebo opatření vyžadovaná rozhodnutím Rady v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Poté, co Rada zruší pozastavení závazků, Komise opětovně zapíše pozastavené závazky do rozpočtu v souladu s článkem [8] nařízení Rady (EU, Euratom) [ […] (nařízení o víceletém finančním rámci) ].

Pozastavené závazky nelze opětovně zapsat do rozpočtu po roce 2027.

Lhůta pro zrušení závazků v případě částek opětovně zapsaných do rozpočtu v souladu s článkem 99 začíná rokem, ve kterém je pozastavený závazek opětovně zapsán do rozpočtu.

Rozhodnutí o zrušení pozastavení plateb přijme Rada na návrh Komise, pokud jsou splněny platné podmínky stanovené v prvním pododstavci.

12.   Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. Zejména Komise neprodleně informuje Evropský parlament v případě, kdy některý členský stát splňuje jednu z podmínek uvedených v odstavci 7, a sdělí mu podrobnosti o fondech a programech, u nichž by mohlo dojít k pozastavení závazků.

Evropský parlament může Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku s ohledem na předávání informací uvedených v prvním pododstavci.

Komise předá návrh na pozastavení závazků nebo návrh na zrušení tohoto pozastavení Evropskému parlamentu a Radě.

13.   Odstavce 1 až 12 se nepoužijí na priority či programy podle čl. [4 písm. c) bodu v) podbodu ii)] nařízení o ESF+. [pozm. návrhy 425/rev, 444/rev, 448 a 469]

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

Obecná ustanovení o fondech

Článek 16

Příprava a předkládání programů

1.   Členské státy připraví ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 6 programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. [pozm. návrh 140]

2.   Členské státy předloží programy Komisi nejpozději do tří měsíců od předložení dohody o partnerství.

3.   Členské státy připraví programy v souladu se šablonou programu stanovenou v příloze V.

V případě AMIF, ISF a BMVI připraví členský stát programy v souladu se šablonou stanovenou v příloze VI.

Článek 17

Obsah programů

1.   Každý program stanoví strategii svého přispění k dosažení cílů politiky a komunikaci o výsledcích programu.

2.   Program se skládá z priorit. Každá priorita odpovídá jednomu cíli nebo několika cílům politiky nebo technické pomoci. Priorita odpovídající jednomu z cílů politiky se skládá z jednoho nebo několika specifických cílů. Jednomu cíli politiky může odpovídat více než jedna priorita. [pozm. návrh 141]

V případě programů podporovaných z ENRF může každá priorita odpovídat jednomu nebo několika cílům politiky. Specifické cíle odpovídají oblastem podpory vymezeným v příloze [III] nařízení o ENRF.

Programy podporované z AMIF, ISF a BMVI se skládají ze specifických cílů.

3.   Každý program stanoví:

a)

souhrn hlavních úkolů s přihlédnutím k:

i)

hospodářským, sociálním a územním rozdílům a nerovnostem , s výjimkou programů podporovaných z ENRF; [pozm. návrh 142]

ii)

selháním trhu, investičním potřebám a doplňkovosti a součinnosti s jinými formami podpory; [pozm. návrh 143]

iii)

úkolům uvedeným v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a ostatních příslušných doporučeních Unie adresovaných členskému státu; [pozm. návrh 144]

iv)

úkolům v oblasti administrativních kapacit a správy a řízení a ke zjednodušujícím opatřením ; [pozm. návrh 145]

iva)

integrovanému přístupu k řešení demografických výzev, je-li to nutné; [pozm. návrh 146]

v)

poučením vyvozeným z minulých zkušeností;

vi)

makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti, pokud se členské státy a regiony těchto strategií účastní;

via)

výzvám a souvisejícím cílům identifikovaným ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v evropském pilíři sociálních práv; [pozm. návrh 147]

vii)

v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI pokroku při provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů , jakož i ke zjištěným nedostatkům ; [pozm. návrh 148]

b)

odůvodnění vybraných cílů politiky, odpovídajících priorit, specifických cílů a forem podpory;

c)

specifické cíle pro každou prioritu, s výjimkou technické pomoci;

d)

pro každý specifický cíl:

i)

související typy činností, včetně orientačního seznamu a harmonogramu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti; [pozm. návrh 149]

ii)

ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iii)

hlavní cílové skupiny;

iiia)

činnosti na ochranu rovnosti, inkluze a nediskriminace; [pozm. návrh 150]

iv)

konkrétní cílová území, včetně plánovaného využití integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje či jiných územních nástrojů;

v)

meziregionální , přeshraniční a nadnárodní činnosti s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státě; [pozm. návrh 151]

va)

udržitelnost investic; [pozm. návrh 152]

vi)

plánované využití finančních nástrojů;

vii)

typy intervencí a orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervencí nebo oblasti podpory;

viia)

popis opatření pro zajištění doplňkovosti a součinnosti s jinými fondy a nástroji; [pozm. návrh 153]

e)

plánované využití technické pomoci v souladu s články 30 až 32 a příslušné typy intervencí;

f)

plán financování obsahující:

i)

tabulku, ve které je uvedena celková výše finančních přídělů pro každý fond a pro každou kategorii regionu na celé programové období a podle jednotlivých let, včetně částek převedených podle článku 21;

ii)

tabulku, ve které je uvedena celková výše finančních přídělů pro každou prioritu podle fondu a podle kategorie regionu a příspěvku členského státu a informace o tom, zda ji tvoří veřejné a soukromé příspěvky;

iii)

pro programy podporované z ENRF pouze tabulku, ve které je uvedena pro každý typ intervence nebo oblast podpory celková výše finančních přídělů z fondu, a příspěvek členského státu;

iv)

pro programy podporované z AMIF, ISF a BMVI tabulku, ve které jsou uvedeny podle specifických cílů celkové finanční příděly podle typu činnosti, příspěvku členského státu a informace o tom, zda ji tvoří veřejné a soukromé příspěvky;

g)

opatření přijatá k zapojení příslušných partnerů uvedených v článku 6 do přípravy programu a úlohy partnerů při provádění, monitorování a hodnocení programu;

h)

pro každou základní podmínku stanovenou podle článku 11, přílohy III a přílohy IV posouzení skutečnosti, zda je tato základní podmínka ke dni předložení programu splněna;

i)

zamýšlený přístup ke komunikaci a viditelnosti programu definováním jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů a případně komunikace pomocí sociálních médií, jakož i plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení; [pozm. návrh 154]

j)

řídicí orgán, auditní orgán , subjekt odpovědný za účetní funkci podle článku 70 a subjekt, který dostává platby od Komise. [pozm. návrh 155]

Písmena c) a d) tohoto odstavce se nepoužijí na specifické cíle stanovené v čl. [4 písm. c) bodě vii) odst . 1 bodu xi )] nařízení o ESF+. [pozm. návrh 156]

Přílohu programu tvoří zpráva o vlivech na životní prostředí obsahující příslušné informace o vlivech na životní prostředí v souladu se směrnicí 2001/42/ES a přihlížející k potřebám v oblasti zmírňování změny klimatu. [pozm. návrh 157]

4.   Odchylně od odst. 3 písm. d) se pro každý specifický cíl programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI poskytnou tyto náležitosti:

a)

popis výchozí situace, úkolů a reakcí podporovaných fondem;

b)

informace o provozních cílech;

c)

orientační seznam činností a jejich očekávané přispění k dosažení specifických a operačních cílů;

d)

v příslušném případě odůvodnění operační podpory, specifických akcí, mimořádné pomoci a opatření uvedených v článcích [16 a 17] nařízení o AMIF;

e)

ukazatele výstupů a výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

f)

orientační rozdělení programových zdrojů pro podle typu intervencí.

5.   Typy intervencí vycházejí z nomenklatury stanovené v příloze I. V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI vycházejí typy intervencí z nomenklatury stanovené v nařízeních pro jednotlivé fondy.

6.   V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti u programů předložených podle článku 16 obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. f) bodu ii) pouze částky na roky 2021 až 2025 2027 . [pozm. návrh 158]

7.   Členský stát sdělí Komisi veškeré změny informací uvedených v odst. 3 písm. j), aniž by bylo nutné program měnit.

Článek 18

Schvalování programů

1.   Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením, s nařízeními pro specifické fondy a také s dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země , jakož i relevantní obtíže zjištěné při provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a v evropském pilíři sociálních práv a způsob, jakým jsou řešeny . [pozm. návrh 160]

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří dvou měsíců ode dne předložení programu členským státem. [pozm. návrh 161]

3.   Členský stát přezkoumá program s přihlédnutím k připomínkám Komise do dvou měsíců od jejich předložení . [pozm. návrh 162]

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu nejpozději do šesti pěti měsíců ode dne prvního předložení programu členským státem. [pozm. návrh 163]

Článek 19

Změna programů

1.   Členský stát může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu spolu s pozměněným programem uvádějící očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů.

2.   Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro specifické fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do tří dvou měsíců od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky. [pozm. návrh 164]

3.   Členský stát přezkoumá změnu programu a vezme při tom v úvahu připomínky Komise do dvou měsíců od jejich předložení . [pozm. návrh 165]

4.   Komise schválí změnu programu nejpozději do šesti tří měsíců od jejího předložení členským státem. [pozm. návrh 166]

5.   Členský stát může během programového období převést až 5  7 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3  5 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného fondu a stejného programu. Dodržuje přitom kodex chování stanovený nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014.  V případě programů podporovaných z EFRR a ESF+ se převod týká pouze přídělů pro stejnou kategorii regionu. [pozm. návrh 167]

Takové převody se nedotýkají předchozích let. Nepovažují se za podstatné a nevyžadují rozhodnutí Komise o změně programu. Musí však splňovat všechny regulatorní požadavky. Členský stát předloží Komisi revidovanou tabulku uvedenou v čl. 17 odst. 3 písm. f) bodech ii), iii) nebo případně iv).

6.   V případě úprav čistě administrativní , technické nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto úpravách uvědomí Komisi. [pozm. návrh 168]

7.   V případě programů podporovaných z ENRF nevyžadují změny programů týkající se zavedení ukazatelů schválení Komise.

Článek 20

Společná podpora z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti

1.   Z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti lze společně poskytovat podporu programům v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

2.   Z EFRR a ESF+ lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10  15 % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění. [pozm. návrh 169]

Článek 21

Převod zdrojů

1.   Členské sáty mohou za účelem zajištění flexibility, a pokud to schválí monitorovací výbor programu, požádat o převod až 5 % programových finančních přídělů z kteréhokoli z fondů do kteréhokoli jiného Evropského fondu v rámci sdíleného řízení nebo kteréhokoli nástroje v rámci přímého pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Fondu soudržnosti nebo nepřímého řízení Evropského námořního a rybářského fondu . [pozm. návrh 170]

2.   Převedené zdroje se použijí v souladu s pravidly fondu nebo nástroje, do kterých se zdroje převedou a v případě převodů do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení ve prospěch dotčeného členského státu. [pozm. návrhy 171 a 434]

3.   V žádostech podle odstavce 1 se uvede celková částka převedená každý rok podle fondu a případně kategorie regionu, žádosti se řádně odůvodní s ohledem na doplňkovost a dopady, jichž má být dosaženo, a přiloží se k nim revidovaný program nebo revidované programy, ze kterých mají být zdroje převedeny v souladu s článkem 19, přičemž se uvede, do kterého jiného fondu nebo nástroje se částky převádějí. [pozm. návrhy 172, 433 a 434]

4.   Komise může vznést námitky proti žádosti o převod v související změně programu, pokud by to ohrozilo dosažení cílů programu, ze kterého se mají zdroje převést.

5.   Mohou být převedeny pouze zdroje budoucích kalendářních roků.

KAPITOLA Ia

Velké projekty [pozm. návrh 173]

Článek 21a

Obsah

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti mohou jako součást programu nebo programů podporovat operaci skládající se z řady prací, činností nebo služeb, které jsou samy o sobě určeny ke splnění nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy s jasně určenými cíli, jejíž celkové způsobilé náklady přesahují 100 000 000 EUR (dále jen „velký projekt“). Finanční nástroje se za velké projekty nepovažují. [pozm. návrh 174]

Článek 21b

Informace nezbytné ke schvalování velkých projektů

Před schválením velkého projektu předloží řídicí orgán Komisi tyto informace:

a)

údaje o subjektu, který má odpovídat za realizaci velkého projektu, a o jeho kapacitách;

b)

popis investice a jejího umístění;

c)

celkové náklady a celkové způsobilé náklady;

d)

vypracované studie proveditelnosti, včetně analýzy variant, a výsledky;

e)

analýzu nákladů a přínosů, včetně hospodářské a finanční analýzy a posouzení rizik;

f)

analýzu dopadů na životní prostředí s ohledem na potřeby v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů a odolnost vůči katastrofám;

g)

vysvětlení toho, jakým způsobem je velký projekt v souladu s příslušnými prioritami dotyčného programu nebo programů, a jeho očekávaný přínos k dosažení specifických cílů těchto priorit a očekávaný přínos pro socioekonomický rozvoj;

h)

plán financování, ve kterém jsou uvedeny celkové plánované finanční zdroje a plánovaná podpora z fondů, od EIB a ze všech dalších zdrojů financování, spolu s materiálními a finančními ukazateli pro sledování pokroku s ohledem na zjištěná rizika;

i)

harmonogram realizace velkého projektu, a pokud se předpokládá, že období realizace bude delší než programové období, rovněž údaje o tom, pro které fáze se žádá o podporu z fondů během programového období. [pozm. návrh 175]

Článek 21c

Rozhodnutí o velkém projektu

1.     Komise velký projekt ohodnotí na základě informací uvedených v článku 21b, aby určila, zda je požadovaný finanční příspěvek pro velký projekt vybraný řídicím orgánem odůvodněný. Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí o schválení finančního příspěvku na vybraný velký projekt nejpozději do tří měsíců ode dne předložení informací uvedených v článku 21b.

2.     Schválení Komisí podle odstavce 1 je podmíněno zadáním první zakázky, nebo v případě operací prováděných v rámci struktur partnerství veřejného a soukromého sektoru podpisem dohody o partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi veřejným a soukromým subjektem do tří let ode dne schválení.

3.     Jestliže Komise finanční příspěvek na vybraný velký projekt neschválí, uvede ve svém rozhodnutí důvody tohoto zamítnutí.

4.     Velké projekty předložené ke schválení podle odstavce 1 jsou uvedeny na seznamu velkých projektů programu.

5.     Výdaje spojené s velkým projektem mohou být zahrnuty do žádosti o platbu po předložení ke schválení uvedeném v odstavci 1. Pokud Komise velký projekt vybraný řídícím orgánem neschválí, výkaz výdajů se po stažení žádosti členským státem nebo po přijetí rozhodnutí Komise odpovídajícím způsobem upraví. [pozm. návrh 176]

KAPITOLA II

Územní rozvoj

Článek 22

Integrovaný územní rozvoj

Členský stát podporuje integrovaný územní rozvoj prostřednictvím strategií územního a místního rozvoje v kterékoli z těchto forem:

a)

integrované územní investice;

b)

komunitně vedený místní rozvoj;

c)

jiný územní nástroj, který podporuje investiční iniciativy navržené členským státem a naplánované pro podporu z EFRR v rámci cíle politiky uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. e). [pozm. návrh 177]

Členský stát zajistí soudržnost a koordinaci, pokud jsou strategie místního rozvoje financovány z více než jednoho fondu. [pozm. návrh 178]

Článek 23

Územní strategie

1.   Územní strategie prováděné podle čl. 22 písm. a) nebo c) obsahují tyto prvky:

a)

zeměpisnou oblast, na kterou se strategie vztahuje , včetně vzájemných hospodářských, sociálních a environmentálních vazeb ; [pozm. návrh 179]

b)

analýzu rozvojových potřeb a potenciálu dané oblasti;

c)

popis integrovaného přístupu, který se zabývá identifikovanými rozvojovými potřebami a potenciálem;

d)

popis zapojení partnerů v souladu s článkem podle článku 6 do přípravy a provádění strategie. [pozm. návrh 180]

Vedle toho mohou obsahovat i seznam operací, které mají být podporovány.

2.   Územní strategie se připravují a schvalují pod vedením příslušných městských regionálních , místních či a jiných územních veřejných orgánů či subjektů. Již existující strategické dokumenty týkající se pokrytých oblastí mohou být aktualizovány a použity pro účely územních strategií . [pozm. návrh 181]

3.   Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se do jejich výběru zapojí příslušné městské regionální , místní nebo jiné územní orgány či subjekty. [pozm. návrh 182]

Vybrané operace jsou v souladu s územní strategií.

3a.     Při přípravě územních strategií spolupracují orgány uvedené v odstavci 2 s příslušnými řídicími orgány na stanovení rozsahu operací, které mají být podpořeny v rámci příslušného programu. [pozm. návrh 183]

4.   Pokud městský regionální , místní nebo jiný územní veřejný orgán či jiný subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídicího orgánu, s výjimkou výběru operací, je takový orgán označen řídicím orgánem za zprostředkující subjekt. [pozm. návrh 184]

Vybrané operace lze podporovat v rámci více než jedné priority téhož programu. [pozm. návrh 185]

5.   Je možné poskytnout podporu pro přípravu a návrh územních strategií.

Článek 24

Integrované územní investice

1.   Pokud strategie prováděná podle článku 23 zahrnuje investice financované z jednoho nebo několika více fondů, z více než jednoho programu nebo z více než jedné priority téhož programu, je možné vykonávat činnosti jako integrovanou územní investici. Každá integrovaná územní investice může být případně doplňována finanční podporou z EZFRV. [pozm. návrh 186]

2.   Řídicí orgán zajistí, aby elektronický systém pro program či programy umožňoval určení operací, výstupů a výsledků přispívajících k integrované územní investici.

2a.     Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, zapojí se do jejich výběru příslušné regionální, místní nebo jiné veřejné orgány či subjekty. [pozm. návrh 187]

Článek 25

Komunitně vedený místní rozvoj

1.   Z EFRR, ESF+, a ENRF lze podporovat a EZFRV je podporován komunitně vedený místní rozvoj. V rámci EZFRV je takový rozvoj označován za místní rozvoj v rámci iniciativy LEADER. [pozm. návrh 188]

2.   Členský stát zajistí, aby komunitně vedený místní rozvoj:

a)

byl zaměřen na subregionální oblasti;

b)

byl veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují místní veřejné a soukromé socioekonomické zájmy, v nichž není rozhodování kontrolováno jednou zájmovou skupinou , včetně veřejného sektoru ; [pozm. návrh 189]

c)

se uskutečňoval na základě integrovaných strategií v souladu s článkem 26;

d)

podporoval vytváření sítí, , přístupy zdola nahoru, dostupnost, inovativní prvky v místních souvislostech a případně spolupráci s jinými územními subjekty. [pozm. návrh 190]

3.   Pokud je k dispozici podpora strategií podle odst. 2 písm. c) z více než jednoho fondu, zajistí příslušné řídicí orgány společnou výzvu k výběru těchto strategií a sestaví společný výbor pro všechny dotčené fondy, který má monitorovat provádění uvedených strategií. Příslušné řídicí orgány mohou vybrat jeden z dotčených fondů na podporu nákladů na přípravu, řízení a oživení podle čl. 28 odst. 1 písm. a) a c), které souvisejí s těmito strategiemi.

4.   Pokud provádění takové strategie zahrnuje podporu z více než jednoho fondu, mohou příslušné řídicí orgány zvolit jeden z dotčených fondů jako hlavní fond. Lze také upřesnit druhy opatření a operací, které mají být z každého dotčeného fondu financovány. [pozm. návrh 191]

5.   Pro tuto strategii se použijí pravidla hlavního fondu. Orgány jiných fondů se spoléhají na rozhodnutí a řídicí kontroly vykonávané příslušným orgánem hlavního fondu.

6.   Orgány hlavního fondu předávají orgánům ostatních fondů informace nezbytné pro monitorování a hrazení plateb v souladu s pravidly stanovenými v nařízení pro daný fond.

Článek 26

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

1.   Příslušné řídicí orgány zajistí, aby každá strategie podle čl. 25 odst. 2 písm. c) obsahovala tyto prvky:

a)

zeměpisnou oblast a počet obyvatel, na něž se daná strategie vztahuje;

b)

postup zapojení komunity do vypracování této strategie;

c)

analýzu rozvojových potřeb a potenciálu dané oblasti;

d)

cíle této strategie, včetně měřitelných cílů u výsledků a souvisejících plánovaných činností v reakci na místní potřeby identifikované místními komunitami ; [pozm. návrh 192]

e)

opatření pro řízení, monitorování a hodnocení, která prokáží schopnost místní akční skupiny tuto strategii provádět;

f)

plán financování, včetně plánovaného přídělu z každého dotčeného fondu , případně včetně EZFRV, každého dotčeného a programu. [pozm. návrh 193]

2.   Příslušné řídicí orgány stanoví kritéria pro výběr těchto strategií, zřídí výbor pro realizaci tohoto výběru a schválí strategie vybrané tímto výborem.

3.   Příslušné řídicí orgány dokončí první kolo výběru strategií a zajistí, aby vybrané místní akční skupiny mohly plnit své úkoly podle čl. 27 odst. 3 do dvanácti měsíců ode dne schválení příslušného programu nebo, v případě strategií podporovaných z více než jednoho fondu, do dvanácti měsíců ode dne schválení posledního dotčeného programu.

4.   V rozhodnutí o schválení strategie se stanoví příděl každého dotčeného fondu a programu a odpovědnost za úkoly řízení a kontroly v rámci programu nebo programů. Odpovídající příspěvky z vnitrostátních veřejných zdrojů se zaručí předem na celé období. [pozm. návrh 194]

Článek 27

Místní akční skupiny

1.   Místní akční skupiny navrhují a provádějí strategie uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. c).

2.   Řídicí orgány zajistí, aby si byly místní akční skupiny inkluzivní a buď si zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury za účelem provádění úkolů týkajících se strategie komunitně vedeného místního rozvoje . [pozm. návrh 195]

3.   Všechny následující úkoly vykonávají výhradně místní akční skupiny:

a)

zvyšování způsobilosti administrativní kapacity místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací; [pozm. návrh 196]

b)

vypracování nediskriminačního a transparentního procesu a kritérií výběru, jež brání střetu zájmů a zajišťují, že rozhodnutí o výběru nebude kontrolovat jedna zájmová skupina;

c)

příprava a zveřejňování výzev k podávání návrhů;

d)

výběr operací a stanovení výše podpory a předkládání návrhů orgánu odpovědnému za závěrečné ověření způsobilosti před schválením;

e)

sledování pokroku směrem k dosažení cílů strategie;

f)

hodnocení provádění strategie.

4.   Pokud místní akční skupiny plní úkoly, na něž se odstavec 3 nevztahuje a které spadají do odpovědnosti řídicího orgánu či platební agentury, jsou tyto místní akční skupiny označeny řídicím orgánem jako zprostředkující subjekty v souladu s pravidly pro daný fond.

5.   Místní akční skupina může být příjemcem a může provádět operace v souladu se strategií , přičemž je podporováno oddělení funkcí v této místní akční skupině . [pozm. návrh 197]

Článek 28

Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z fondů

1.   Členský stát s cílem dosáhnout doplňkovosti a součinnosti zajistí, aby se podpora z fondů pro komunitně vedený místní rozvoj vztahovala na: [pozm. návrh 198]

a)

budování administrativních kapacit a přípravné činnosti na podporu návrhu a budoucího provádění strategií; [pozm. návrh 199]

b)

provádění operací, včetně činností v rámci spolupráce a jejich přípravy, vybraných v rámci strategie místního rozvoje;

ba)

oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměny mezi zúčastněnými stranami, poskytovat jim informace a podporovat případné příjemce při vypracovávání žádostí; [pozm. návrh 200]

c)

řízení, monitorování a hodnocení strategie a její oživení.

2.   Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) je způsobilá bez ohledu na to, zda je následně strategie vybrána k financování.

Podpora uvedená v odst. 1 písm. c) nepřekročí 25 % celkového příspěvku na strategii z veřejných zdrojů.

KAPITOLA III

Technická pomoc

Článek 29

Technická pomoc z podnětu Komise

1.   Z fondů mohou být z podnětu Komise financována opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení, která jsou zaměřena na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení, komunikaci včetně komunikační činnosti týkající se politických priorit Unie, viditelnost a veškerou správní a technickou pomoc, případně i ve spolupráci se třetími zeměmi.

1a.     Mezi opatření uvedená v prvním pododstavci může patřit zejména:

a)

pomoc při vypracovávání a posuzování projektů;

b)

podpora zaměřená na posilování institucí a budování administrativních kapacit pro účinné řízení fondů;

c)

studie související se zprávami Komise o fondech a se zprávou o soudržnosti;

d)

opatření zaměřená na analýzu, řízení, monitorování, výměnu informací a provádění fondů a opatření zaměřená na zavádění systémů kontroly a technickou a administrativní pomoc;

e)

hodnocení, zprávy odborníků, statistiky a studie, včetně těch obecné povahy, týkající se současného a budoucího fungování fondů;

f)

opatření k šíření informací, případné podpoře vytváření sítí, provádění komunikačních činností se zvláštním zaměřením na výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů a ke zvyšování povědomí a podpoře spolupráce a výměny zkušeností, mimo jiné i se třetími zeměmi;

g)

instalace, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, audit, kontrolu a hodnocení;

h)

opatření ke zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech hodnocení;

i)

opatření týkající se auditu;

j)

posílení vnitrostátních a regionálních kapacit pro plánování investic, potřeby financování, přípravu, vypracování a provádění finančních nástrojů, společných akč [pozm. návrh 202]ních plánů a velkých projektů;

k)

šíření osvědčených postupů s cílem pomoci členským státům posílit kapacity příslušných partnerů uvedených v čl. 6 odst. 1 a jejich zastřešujících organizací. [pozm. návrh 201]

1b.     Komise vyčlení nejméně 15 % zdrojů na technickou pomoc z podnětu Komise s cílem zefektivnit komunikaci s veřejností a dosáhnout účinnější synergie mezi komunikačními činnostmi vyvíjenými z podnětu Komise rozšířením znalostí o výsledcích, zejména prostřednictvím účinnějšího shromažďování, šíření, vyhodnocování a oznamování údajů, zvláště pak zdůrazňováním příspěvku fondů ke zkvalitňování života občanů a zvyšováním viditelnosti podpory z fondů, jakož i zvyšováním povědomí o výsledcích a přidané hodnotě takové podpory. V opatřeních za účelem informování, komunikace a zvyšování viditelnosti, pokud jde o výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů se zvláštním důrazem na operace, se bude případně pokračovat i po ukončení programů. Taková opatření rovněž přispívají k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie v míře, v níž souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení.

2.   Taková opatření se mohou vztahovat na budoucí i předchozí předchozí a budoucí programová období. [pozm. návrh 203]

2a.     Aby se zabránilo situaci, kdy jsou pozastaveny platby, Komise zajistí, aby členské státy a regiony, které se obávají neplnění požadavků z důvodu nedostatečné administrativní kapacity, získaly přiměřenou technickou pomoc ke zvýšení této kapacity. [pozm. návrh 204]

3.   Komise stanoví své plány, pokud se předpokládá příspěvek z fondů v souladu s článkem [110] finančního nařízení.

4.   V závislosti na účelu mohou být opatření uvedená v tomto článku financována jako operační výdaje nebo jako správní výdaje.

Článek 30

Technická pomoc členských států

1.   Z fondů lze z podnětu členského státu financovat opatření, která se mohou týkat předchozích i následujících programových období, nezbytná pro účinnou správu a využívání těchto fondů a pro budování kapacity partnerů uvedených v článku 6 i k zajištění funkcí, jako je příprava, školení, řízení, monitorování, hodnocení, viditelnost a komunikace . [pozm. návrh 205]

2.   Z každého fondu lze podpořit činnosti technické pomoci způsobilé pro podporu z kteréhokoli jiného fondu.

3.   V rámci každého programu má technická pomoc podobu priority týkající se buď jednoho fondu , nebo několika fondů . [pozm. návrh 206]

Článek 31

Financování technické pomoci členských států paušální sazbou

1.   Technická pomoc pro každý program je hrazena paušální sazbou uplatněním procentních podílů stanovených v odstavci 2 na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. 85 odst. 3 písm. a) nebo případně c).

2.   Jako technická pomoc Na základě dohody mezi Komisí a členskými státy a s ohledem na finanční plán programu je vyplácen možné tento procentní podíl z fondů vyplácený jako technická pomoc stanovit až do výše : [pozm. návrh 207]

a)

v případě podpory z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst a podpory z Fondu soudržnosti: 2,5  3 %; [pozm. návrh 208]

b)

v případě podpory z ESF+: 4 5 % a pro programy podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii) xi) nařízení o ESF+: 5  6 %; [pozm. návrh 209]

c)

v případě podpory z ENRF: 6 %;

d)

v případě podpory z AMIF, ISF a BMVI: 6  7 %. [pozm. návrh 210]

V případě nejvzdálenějších regionů je u písmen a), b), c) procentní podíl až o 1 % vyšší. [pozm. návrh 211]

3.   Zvláštní pravidla pro technickou pomoc pro programy Interreg se stanoví v nařízení o EÚS.

Článek 32

Financování nesouvisející s náklady na technickou pomoc členských států

Nad rámec článku 31 může členský stát navrhnout provedení dalších opatření technické pomoci na posílení institucionálních kapacit a účinnosti veřejných orgánů členského státu a služeb , příjemců a příslušných partnerů, která jsou nezbytná pro účinnou správu a využívání fondů. [pozm. návrh 212]

Podpora pro tato opatření se provádí v podobě financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 89. Technická pomoc ve formě nepovinného zvláštního programu může být poskytována buď v podobě financování, které nesouvisí s náklady na technickou pomoc, nebo v podobě úhrady přímých nákladů. [pozm. návrh 213]

HLAVA IV

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ, KOMUNIKACE A VIDITELNOST

KAPITOLA I

Monitorování

Článek 33

Monitorovací výbor

1.   Členský stát do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu a po konzultaci s řídicím orgánem zřídí výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“). [pozm. návrh 214]

Členský stát může zřídit jediný monitorovací výbor pro více programů.

2.   Každý monitorovací výbor přijme svůj jednací řád , s přihlédnutím k nutnosti zajistit plnou transparentnost . [pozm. návrh 215]

3.   Monitorovací výbor zasedá nejméně jednou ročně a posuzuje všechny otázky, které mají vliv na pokrok směrem k dosažení cílů programu.

4.   Členský stát zveřejní jednací řád monitorovacího výboru a veškeré údaje a informace předávané monitorovacímu výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1.

5.   Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na programy podle čl. [4 písm. c) odst. 1 bodu vi) xi) ] nařízení o ESF+. [pozm. návrh 216]

Článek 34

Složení monitorovacího výboru

1.   Členský stát určí složení monitorovacího výboru a zajistí vyvážené zastoupení příslušných orgánů členského státu a zprostředkujících subjektů i zástupců partnerů uvedených v článku 6 prostřednictvím transparentního postupu . [pozm. návrh 217]

Každý člen monitorovacího výboru má jeden hlas.

Členský stát zveřejní seznam členů monitorovacího výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1.

2.   Zástupci Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru jako poradci a mají přitom monitorovací a poradní funkci. Zástupci Evropské investiční banky mohou být případně pozváni, aby se zapojili do činnosti monitorovacího výboru v poradní funkci . [pozm. návrh 218]

2a.     V případě fondů AMIF, ISF a BMVI se činnosti monitorovacího výboru účastní příslušné decentralizované agentury v poradní funkci. [pozm. návrh 219]

Článek 35

Funkce monitorovacího výboru

1.   Monitorovací výbor prověřuje zejména:

a)

pokrok při provádění programu a dosahování milníků a cílů;

aa)

návrhy případných zjednodušujících opatření pro příjemce; [pozm. návrh 220]

b)

veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek , také včetně případných nesrovnalostí ; [pozm. návrh 221]

c)

přispění programu k řešení úkolů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země;

d)

prvky předběžného hodnocení uvedené v čl. 52 odst. 3 a strategického dokumentu uvedeného v čl. 53 odst. 2;

e)

pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutí hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na závěry hodnocení;

f)

provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

g)

pokrok při provádění případných operací strategického významu;

h)

plnění základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období;

i)

pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí , partnerů a příjemců, je-li to relevantní. [pozm. návrh 222]

2.   Monitorovací výbor schvaluje:

a)

metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jejich změn, po konzultaci s Komisí podle čl. 67 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 27 odst. 3 písm. b), c) a d);

b)

výroční zprávu o výkonnosti programů podporovaných z  fondu EZFRV, ENRF, AMF, AMIF, ISF a BMVI a závěrečnou zprávu o výkonnosti programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti; [pozm. návrh 224]

c)

plán hodnocení a veškeré jeho změny;

d)

jakýkoli návrh řídicího orgánu na změnu programu včetně návrhu převodů v souladu s čl. 19 odst. 5 a článkem 21;

da)

změny seznamu plánovaných operací strategického významu, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 3 písm. d). [pozm. návrh 225]

2a.     Monitorovací výbor může řídicímu orgánu navrhnout další funkce umožňující zasáhnout. [pozm. návrh 226]

Článek 36

Výroční přezkum výkonnosti

1.   Každý rok se uspořádá přezkumné jednání mezi Komisí a každým členským státem za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů. Do tohoto procesu jsou řádně zapojeny řídicí orgány. [pozm. návrh 227]

Výročnímu přezkumnému jednání předsedá Komise nebo, požaduje-li to členský stát, spolupředsedají mu členský stát a Komise.

2.   V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI se přezkumné jednání uspořádá alespoň dvakrát během programového období.

3.   V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti poskytne členský stát nejpozději jeden měsíc před výročním přezkumným jednáním Komisi informace o prvcích uvedených v čl. 35 odst. 1.

V případě programů podle čl. [4 odst. 1 písm. c) bodu vii)] nařízení o ESF+ se poskytují pouze informace podle čl. 35 odst. 1 písm. a), b), e), f) a h).

4.   Závěry výročního přezkumného jednání se zaznamenají ve schváleném zápisu z jednání.

5.   Členský stát přijme opatření v návaznosti na otázky vznesené Komisí a do tří měsíců Komisi o těchto přijatých opatřeních informuje.

6.   V případě programů podporovaných z  fondu EZFRV, ENRF, AMF, AMIF , ISF a BMVI předloží členský stát výroční zprávu o výkonnosti v souladu se nařízeními pro jednotlivé fondy. [pozm. návrh 228]

Článek 37

Předávání údajů

1.   Do 31. ledna, 31. března, 31. května, 31. července, 30. září a 30. listopadu každého roku předá řídicí orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za každý program v souladu se šablonou stanovenou v příloze VII.

První předání proběhne do 31. ledna 28 . února 2022 a poslední do 31. ledna 28 . února 2030. [pozm. návrh 229]

V případě programů podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii) xi) nařízení o ESF+ se údaje předávají ročně do 30. listopadu. [pozm. návrh 230]

2.   Údaje jsou rozčleněny pro každou prioritu podle specifického cíle a kategorie regionů a zahrnují:

a)

při předávání údajů do 31. ledna, 31. března, 31. května, 31. července, 30. září a 30. listopadu každého roku počet vybraných operací, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z fondů a celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci řídicímu orgánu, všechny rozčleněné podle typu intervencí; [pozm. návrh 231]

b)

pouze při předávání údajů do 31. května a 30. listopadu každého roku hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací a hodnoty dosažené operacemi. [pozm. návrh 232]

3.   V případě finančních nástrojů se také poskytují údaje o:

a)

způsobilých výdajích podle typu finančního produktu;

b)

výši nákladů na správu a poplatků za správu vykázaných jako způsobilé výdaje;

c)

výši soukromých a veřejných zdrojů uvolněných nad rámec fondů podle typu finančního produktu;

d)

úrocích a dalších výnosech vytvořených podporou finančních nástrojů poskytnutou z fondů podle článku 54 a vrácených zdrojích, jež připadají na podporu z fondů podle článku 56.

4.   Údaje předložené v souladu s tímto článkem musí být spolehlivé a aktuální ke konci měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.

5.   Řídicí orgán zveřejní všechny údaje předané Komisi na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1.

6.   V případě programů podporovaných z ENRF přijme Komise prováděcí akt poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2 za účelem stanovení šablony, která se má použít pro provedení tohoto článku.

Článek 38

Závěrečná zpráva o výkonnosti

1.   V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti předloží každý řídicí orgán Komisi do 15. února 2031 závěrečnou zprávu o výkonnosti programu.

2.   Závěrečná zpráva o výkonnosti vyhodnotí dosažení cílů programu na základě prvků uvedených v čl. 35 odst. 1, s výjimkou informací uvedených v čl. 35 odst. 1 písm. d).

3.   Do pěti měsíců ode dne obdržení závěrečné zprávy o výkonnosti Komise tuto zprávu posoudí a sdělí řídicímu orgánu případné připomínky. Jsou-li takové připomínky vysloveny, poskytne řídicí orgán veškeré nezbytné informace, které s těmito připomínkami souvisejí, a případně do tří měsíců vyrozumí Komisi o přijatých opatřeních. Komise informuje členské státy o akceptaci uvedené zprávy.

4.   Řídicí orgán zveřejní závěrečné zprávy o výkonnosti na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1.

5.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví šablona závěrečné zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v článku 108.

KAPITOLA II

Hodnocení

Článek 39

Hodnocení vypracovaná členským státem

1.   Řídicí orgán provádí hodnocení programu. Každé hodnocení posoudí jeho inkluzivnost, nediskriminační povahu, účinnost, efektivitu, relevanci, soudržnost , viditelnost a přidanou hodnotu na úrovni EU za účelem zvýšení kvality struktury a provádění programu. [pozm. návrh 233]

2.   Řídicí orgán kromě toho provede do 30. června 2029 hodnocení každého programu za účelem posouzení jeho dopadů.

3.   Řídicí orgán svěří provedení hodnocení funkčně nezávislým odborníkům.

4.   Řídicí orgán nebo členský stát zajistí nezbytné postupy pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení.

5.   Řídicí orgán nebo členský stát vypracuje plán hodnocení. Plán hodnocení se může vztahovat na více než jeden program. V případě AMIF, ISF a BMVI tento plán obsahuje hodnocení v polovině období, které se vypracuje do 31. března 2024.

6.   Řídicí orgán předloží plán hodnocení monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku od schválení programu.

7.   Řídicí orgán zveřejní všechna hodnocení na internetových stránkách uvedených v čl. 44 odst. 1.

Článek 40

Hodnocení vypracované Komisí

1.   Komise provede do konce roku 2024 hodnocení v polovině období ohledně účinnosti, efektivity, relevance, soudržnosti každého fondu a jeho přidané hodnoty na úrovni EU. Komise může využít všechny již dostupné související informace v souladu s článkem [128] finančního nařízení.

2.   Komise provede zpětné hodnocení účinnosti, efektivity, relevance a soudržnosti každého fondu a jeho přidané hodnoty na úrovni EU do 31. prosince 2031.

2a.     Hodnocení podle odstavce 2 zahrnuje posouzení socioekonomického dopadu a finančních potřeb v souladu s cíli politiky stanovenými v čl. 4 odst. 1 v rámci programů i mezi nimi se zaměřením na konkurenceschopnější a inteligentnější Evropu díky podpoře inovativní a inteligentní hospodářské transformace a propojenější Evropy posilováním mobility, včetně inteligentní a udržitelné mobility a regionálního propojení IKT. Komise zveřejní výsledky tohoto posouzení na svých webových stránkách a sdělí je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. [pozm. návrh 234]

KAPITOLA III

Viditelnost, transparentnost a komunikace

ODDÍL I

VIDITELNOST PODPORY Z FONDŮ

Článek 41

Viditelnost

Každý členský stát zajistí:

a)

viditelnost podpory při všech činnostech souvisejících s operacemi podporovanými z fondů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost operacím strategického významu;

b)

poskytování informací o úloze a úspěších fondů všem občanům Unie prostřednictvím jediného internetového portálu, který umožňuje přístup ke všem programům týkajícím se daného členského státu.

Článek 42

Znak Unie

Při provádění činností v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace použijí členské státy, řídicí orgány a příjemci znak Evropské unie v souladu s přílohou VIII.

Článek 43

Komunikační pracovníci a sítě

1.   V souvislosti s podporou z fondů, včetně programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg), u kterých v členském státu působí řídicí orgán, určí každý členský stát koordinátora komunikace pro činnosti v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace. Koordinátor komunikace koordinuje opatření v oblasti komunikace a viditelnosti v rámci všech programů.

Koordinátor komunikace zapojí do činností v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace tyto subjekty:

a)

zastoupení Evropské komise a kontaktní kanceláře Evropského parlamentu v členských státech a také informační střediska Europe Direct a další sítě a vzdělávací a výzkumné instituce;

b)

další příslušné partnery a subjekty , včetně regionálních, místních a jiných veřejných orgánů a hospodářských a sociálních partnerů . [pozm. návrh 235]

2.   Každý řídicí orgán určí komunikačního pracovníka pro každý program (dále jen „komunikační pracovník programu“).

3.   Komise zajišťuje provoz sítě koordinátorů komunikace, komunikačních pracovníků programů a zástupců Komise za účelem výměny informací o činnostech v oblasti viditelnosti, transparentnosti a komunikace.

ODDÍL II

TRANSPARENTNOST PROVÁDĚNÍ FONDŮ A KOMUNIKACE TÝKAJÍCÍ SE PROGRAMŮ

Článek 44

Odpovědnost řídicího orgánu

1.   Řídicí orgán do šesti měsíců od schválení programu zajistí zřízení internetových stránek, na kterých jsou k dispozici informace o programech, za které zodpovídá, včetně cílů programů, činností, orientačního časového plánu výzev k předkládání návrhů, dostupných možností financování a výsledků. [pozm. návrh 236]

2.   Nejpozději jeden měsíc před začátkem platnosti výzvy k podávání návrhů zveřejní řídicí orgán na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 stručný souhrn plánovaných i zveřejněných výzev, který obsahuje tyto údaje:

a)

zeměpisnou oblast, které se výzva k podávání návrhů týká;

b)

dotčený cíl politiky nebo specifický cíl;

c)

druh způsobilých žadatelů;

d)

celkovou výši podpory v rámci výzvy;

e)

datum zahájení a ukončení platnosti výzvy.

3.   Řídicí orgán zveřejní na internetových stránkách seznam operací vybraných pro poskytnutí podpory z fondů alespoň v jednom úředním jazyce Unie a tento seznam aktualizuje minimálně každé tři měsíce. Každá operace má jedinečný kód. Seznam obsahuje tyto údaje:

a)

v případě právních subjektů název příjemce a dodavatele ; [pozm. návrh 237]

b)

pokud je příjemcem fyzická osoba, křestní jméno a příjmení;

c)

v případě operací v rámci ENRF, které souvisejí s rybářským plavidlem, identifikační číslo uvedené v rejstříku rybářského loďstva Unie podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218 (41);

d)

název operace;

e)

účel operace a její výsledky;

f)

datum zahájení operace;

g)

očekávané nebo skutečné datum ukončení operace;

h)

celkové náklady na operaci;

i)

dotčený fond;

j)

dotčený specifický cíl;

k)

míru spolufinancování Unie;

l)

ukazatel místa nebo zeměpisnou polohu operace a dotčenou zemi;

m)

v případě mobilních operací nebo operací prováděných na více místech umístění příjemce, pokud je příjemcem právnická osoba, nebo region na úrovni NUTS 2, pokud je příjemcem fyzická osoba;

n)

typ intervence v případě operací podle čl. 67 odst. 3 písm. g).

Pokud jde o údaje uvedené v prvním pododstavci písm. b), c) a k), tyto údaje se po dvou letech ode dne původního zveřejnění na internetových stránkách odstraní.

V případě programů podporovaných z ENRF se údaje uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c) zveřejní pouze tehdy, pokud je takové zveřejnění v souladu s vnitrostátním právem týkajícím se ochrany osobních údajů.

4.   Údaje uvedené v odstavcích 2 a 3 se zveřejní na internetových stránkách v otevřených a strojově čitelných formátech, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES (42), které umožňují třídění, prohledávání, extrahování, srovnávání a opětovné použití údajů.

5.   Řídicí orgán vyrozumí příjemce, že údaje budou zveřejněny, ještě před jejich zveřejněním v souladu s tímto článkem.

6.   Řídicí orgán zajistí, aby byly všechny materiály týkající se komunikace a viditelnosti, včetně na úrovni příjemců, dány k dispozici na požádání orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie a aby byla Unii udělena bezúplatná, nevýhradní a neodvolatelná licence k použití takových materiálů a jakýchkoli dříve založených práv k nim v souladu s přílohou VIII.

Článek 45

Odpovědnost příjemců

1.   Příjemci a subjekty provádějící finanční nástroje dávají najevo, že na operaci obdrželi podporu z fondů, včetně zdrojů použitých opakovaně v souladu s článkem 56, a to tím, že:

a)

zveřejní na svých pracovních internetových stránkách nebo a na stránkách sociálních sítí, pokud takové stránky existují, stručný popis operace úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora od Unie; [pozm. návrh 240]

b)

uvedou v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění operace, určených pro veřejnost nebo pro příjemce, prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu z fondů;

c)

veřejně vystaví vystaví trvalé cedule nebo billboardy dobře viditelné pro veřejnost , jakmile se zahájí fyzické provádění operací zahrnující hmotné investice nebo nákup zařízení, pokud jde o: [pozm. návrh 241]

i)

operace podporované z EFRR a Fondu soudržnosti, jejichž celkové náklady přesahují 500 000 EUR;

ii)

operace podporované z ESF+, ENRF, ISF, AMIF a BMVI, jejichž celkové náklady přesahují 100 000 EUR;

d)

v případě operací, které nespadají pod písmeno c), veřejně vystaví vystaví na místě dobře viditelném pro veřejnost alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 v tištěném nebo elektronickém formátu s informacemi o operaci, přičemž se zdůrazní podpora z fondů; [pozm. návrh 243]

e)

v případě operací strategického významu a operací, jejichž celkové náklady přesahují 10 000 000 EUR, uspořádají komunikační akci a včas přizvou Komisi a příslušný řídicí orgán;

ea)

jakmile se zahájí fyzické provádění operací, veřejně a trvale vystaví emblém Unie tak, aby byl dobře viditelný pro veřejnost a v souladu s technickými charakteristikami stanovenými v příloze VIII. [pozm. návrh 244]

V případě operací podporovaných v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě vii) xi) nařízení o ESF+ se tento požadavek neuplatňuje. [pozm. návrh 245]

2.   V případě fondů malých projektů příjemce zajistí, aby koneční příjemci plnili požadavky stanovené v odstavci 1.

V případě finančních nástrojů příjemce zajistí, aby koneční příjemci plnili požadavky stanovené v odst. 1 písm. c).

3.   Pokud příjemce neplní své povinnosti podle článku 42 nebo odstavců 1 a 2 tohoto článku, uplatní členský stát finanční opravu zrušením až 5 % podpory z fondů na dotčenou operaci.

HLAVA V

FINANČNÍ PODPORA Z FONDŮ

KAPITOLA I

Formy příspěvku Unie

Článek 46

Formy příspěvku Unie na programy

Příspěvek Unie může mít některou z těchto forem:

a)

financování nesouvisející s náklady na příslušné operace v souladu s článkem 89 a na základě:

i)

splnění podmínek, nebo

ii)

dosažení výsledků;

b)

úhrada způsobilých nákladů, které příjemcům nebo soukromému partnerovi při operaci prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru skutečně vznikly a byly zaplaceny při provádění operací;

c)

jednotkové náklady v souladu s článkem 88, pokrývající všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny jako určitá částka na jednotku;

d)

jednorázové částky v souladu s článkem 88, obecně pokrývající všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny;

e)

financování paušální sazbou v souladu s článkem 88, pokrývající konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny procentní částkou;

f)

kombinace forem uvedených v písmenech a) až e).

KAPITOLA II

Formy podpory od členských států

Článek 47

Formy podpory

Členské státy použijí příspěvek z fondů, aby poskytly podporu příjemcům ve formě grantů, omezeného využívání finančních nástrojů nebo cen nebo jejich kombinace. [pozm. návrh 246]

ODDÍL I

FORMY GRANTŮ

Článek 48

Formy grantů

1.   Granty poskytované členskými státy mohou být poskytnuty v jedné z těchto forem:

a)

úhrada způsobilých nákladů, které příjemci nebo soukromému partnerovi při operacích prováděných v partnerství veřejného a soukromého sektoru skutečně vznikly a byly zaplaceny při provádění operací, včetně věcných příspěvků a odpisů;

b)

jednotkové náklady;

c)

jednorázové částky;

d)

financování paušální sazbou;

e)

kombinace forem uvedených v písmenech a) až d) za předpokladu, že se každá forma vztahuje na jiné kategorie nákladů, nebo pokud se použijí pro různé projekty, které tvoří součást operace, nebo na jednotlivé po sobě jdoucí fáze operace.

Jestliže celkové náklady na operaci nepřekročí 200 000 EUR, má příspěvek poskytnutý příjemci z EFRR, ESF+, AMIF, ISF a BMVI formu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb, s výjimkou operací, u kterých má podpora formu státní podpory. Pokud je použito financování paušální sazbou, mohou být uhrazeny pouze kategorie nákladů, na které se vztahuje paušální sazba, v souladu s prvním pododstavcem písm. a).

Vedle toho by měly být uhrazeny příspěvky a mzdy vyplacené účastníkům v souladu s prvním pododstavcem písm. a).

2.   Částky u forem grantů uvedených v odst. 1 písm. b), c) a d) se určují jedním z těchto způsobů:

a)

přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou výpočtu založenou na:

i)

statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii)

ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let;

iii)

použití obvyklých postupů účtování nákladů jednotlivých příjemců;

b)

návrhem rozpočtu individuálně sestaveným a předběžně odsouhlaseným subjektem, který vybírá operaci, jestliže celkové náklady operace nepřekračují 200 000 EUR;

c)

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb platných v rámci politik Unie pro podobný druh operace;

d)

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, které se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace;

e)

paušálními sazbami a zvláštními metodami stanovenými tímto nařízením nebo nařízeními pro jednotlivé fondy.

Článek 49

Financování nepřímých nákladů týkajících se grantů paušální sazbou

Pokud se na pokrytí nepřímých nákladů použije paušální sazba, zakládá se na jedné z těchto možností:

a)

paušální sazba až do výše 7 % způsobilých přímých nákladů, v případě které se od členského státu nepožaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;

b)

paušální sazba až do výše 15 % způsobilých nepřímých nákladů na zaměstnance, v případě které se od členského státu nepožaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;

c)

paušální sazba až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte v souladu s čl. 48 odst. 2 písm. a)  nebo c ). [pozm. návrh 247]

A pokud členský stát vypočítal paušální sazbu v souladu s čl. 67 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013, může se uvedená paušální sazba použít na podobnou operaci pro účely písmene c).

Článek 50

Přímé náklady na zaměstnance týkající se grantů

1.   Přímé náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou až do výše 20 % jiných přímých nákladů, než jsou náklady na zaměstnance v rámci operace, aniž by se od členského státu požadovalo provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby, za předpokladu, že přímé náklady v rámci operace nezahrnují veřejné zakázky na stavební práce nebo na dodávky nebo služby, které překračují finanční limity uvedené v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (43) nebo v článku 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (44).

V případě AMIF, ISF a BMVI se do základu pro výpočet paušální sazby nezahrnují žádné náklady související se zadáváním veřejných zakázek ani přímé náklady na zaměstnance uvedené operace.

2.   Pro účely stanovení přímých nákladů na zaměstnance může být hodinová sazba vypočtena jedním z těchto způsobů:

a)

poslední doložené roční hrubé mzdové náklady s očekávanými dodatečnými náklady, aby se přihlédlo k faktorům, jako je zvýšení tarifů nebo povýšení zaměstnanců, se vydělí 1 720 hodinami v případě osob pracujících na plný úvazek, nebo odpovídající poměrnou částí 1 720 hodin v případě osob pracujících na částečný úvazek; [pozm. návrh 248]

b)

poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady s očekávanými dodatečnými náklady, aby se přihlédlo k faktorům, jako je zvýšení tarifů nebo povýšení zaměstnanců, se vydělí měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, uvedenou v pracovní smlouvě. [pozm. návrh 249]

3.   Při použití hodinové sazby v souladu s odstavcem 2 nesmí celkový počet hodin vykázaných na osobu v daném roce nebo měsíci překročit počet hodin použitých k výpočtu této hodinové sazby.

4.   Pokud roční hrubé mzdové náklady nejsou k dispozici, lze je odvodit z dostupných doložených hrubých mzdových nákladů nebo z pracovní smlouvy s náležitou úpravou pro období dvanácti měsíců.

5.   Náklady na zaměstnance vztahující se k jednotlivcům, kteří pracují na dané operaci na částečný úvazek, se mohou vypočítat jako pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s pevně stanoveným procentním podílem doby odpracované na operaci za měsíc, bez povinnosti zavést zvláštní systém zaznamenávání pracovní doby. Zaměstnavatel vydá zaměstnancům doklad uvádějící příslušný pevně stanovený procentní podíl.

Článek 51

Financování jiných způsobilých nákladů než přímých nákladů na zaměstnance týkajících se grantů paušální sazbou

1.   Paušální sazbu až do výše 40 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance lze použít ke krytí zbývajících způsobilých nákladů operace. Od členského státu se nepožaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby.

2.   V případě operací podporovaných z AMIF, ISF, BMVI, ESF+ a EFRR se platy a příspěvky vyplacené účastníkům považují za dodatečné způsobilé náklady nezahrnuté do paušální sazby.

3.   Paušální sazba uvedená v odstavci 1 tohoto článku se nepoužije na náklady na zaměstnance vypočítané na základě paušální sazby, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 1.

ODDÍL II

FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 52

Finanční nástroje

1.   Řídicí orgány mohou poskytnout příspěvek z programu, v rámci jednoho nebo více programů, na finanční nástroje zřízené na celostátní, regionální, nadnárodní či přeshraniční úrovni a spravované řídicím orgánem nebo na jeho odpovědnost, které přispívají k dosažení specifických cílů.

2.   Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na nové investice, u nichž se očekává, že budou rentabilní, jako jsou investice vytvářející příjmy nebo úspory, a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů. Tato podpora se může v souladu s platnými předpisy Unie pro poskytování státní podpory zaměřovat na investice do hmotného a nehmotného majetku i na provozní kapitál. [pozm. návrh 250]

3.   Podpora z fondů prostřednictvím finančních nástrojů je založena na předběžném hodnocení vypracovaném pod vedením řídicího orgánu. Předběžné hodnocení ale musí být dokončeno dříve, než řídicí orgány rozhodnou, že finanční nástroje obdrží příspěvky z programu.

Předběžné hodnocení obsahuje alespoň tyto prvky:

a)

navrhovanou výši příspěvku z programu na finanční nástroj a očekávaný aktivační účinek spolu s příslušnými hodnoceními ; [pozm. návrh 251]

b)

navrhované finanční produkty, které mají být nabízeny, včetně případné potřeby rozdílného zacházení s investory;

c)

navrhovanou cílovou skupinu konečných příjemců;

d)

očekávané přispění finančního nástroje k dosažení specifických cílů.

Předběžné hodnocení může být přezkoumáváno či aktualizováno, může se vztahovat na celé území členského státu nebo jeho část a může vycházet ze současných nebo aktualizovaných předběžných hodnocení.

4.   Podpora pro konečné příjemce může být kombinována s libovolnou formou příspěvku Unie, včetně příspěvku z téhož fondu, a může se týkat stejné položky výdajů. V takovém případě se podpora z finančního nástroje fondů, jež je součástí operace finančního nástroje, nesmí vykázat Komisi za účelem získání podpory v rámci jiné formy, jiného fondu nebo jiného unijního nástroje.

5.   Finanční nástroje lze kombinovat s doplňkovou podporou z programu ve formě grantů jako jedinou operaci finančního nástroje v rámci jedné dohody o financování, přičemž obě tyto odlišné formy podpory poskytuje subjekt provádějící finanční nástroj. V takových případech se pravidla platná pro finanční nástroje použijí i pro tuto jedinou operaci případě, že výše programové podpory ve formě grantu nedosahuje výše programové podpory ve formě finančního nástroje, použijí se pravidla pro finanční nástroje. [pozm. návrh 252]

6.   V případě kombinované podpory podle odstavců 4 a 5 jsou vedeny samostatné záznamy pro každý jednotlivý zdroj podpory.

7.   Úhrn všech forem kombinované podpory nepřekročí celkovou částku dotčené výdajové položky. Granty se nepoužijí na proplacení podpory obdržené z finančních nástrojů. Finanční nástroje se nepoužijí na předběžné financování grantů.

Článek 53

Provádění finančních nástrojů

1.   Z finančních nástrojů spravovaných řídicím orgánem lze poskytovat pouze půjčky nebo záruky. Řídicí orgán stanoví ve strategickém dokumentu podmínky příspěvku z programu na finanční nástroj, včetně všech prvků stanovených v příloze IX.

2.   Finanční nástroje spravované v rámci odpovědnosti řídícího orgánu mohou být zřízeny jako jedno z následujícího:

a)

investování zdrojů programu do kapitálu právnické osoby;

b)

samostatné bloky finančních prostředků nebo svěřenské účty v rámci instituce.

Řídicí orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj , což by mělo být možné buď prostřednictvím přímého, nebo nepřímého udělení zakázky . [pozm. návrh 253]

Řídicí orgán může svěřit provádění těchto nástrojů prostřednictvím přímého udělení zakázky:

a)

EIB,

b)

mezinárodní finanční instituci, jejímž akcionářem je členský stát,

c)

bance nebo instituci ve veřejném vlastnictví zřízené jako právnická osoba, která se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě. [pozm. návrh 254]

Jestliže subjekt vybraný řídicím orgánem provádí holdingový fond, může tento subjekt vybrat další subjekty pro provádění zvláštního fondu.

3.   Podmínky příspěvků z programu na finanční nástroje prováděné v souladu s odstavcem 2 se stanoví v dohodách o financování:

a)

v příslušných případech mezi řádně zmocněnými zástupci řídicího orgánu a subjektem provádějícím holdingový fond;

b)

mezi řádně zmocněnými zástupci řídicího orgánu, nebo v příslušných případech subjektem provádějícím holdingový fond a subjektem provádějícím zvláštní fond.

Uvedené dohody o financování obsahují všechny prvky stanovené v příloze IX.

4.   Finanční odpovědnost řídicího orgánu nepřekročí částku vloženou řídicím orgánem do finančního nástroje v rámci příslušných dohod o financování.

5.   Dotčené subjekty provádějící finanční nástroje, nebo v kontextu záruk subjekt poskytující podkladovou půjčku, vyberou konečné příjemce, přičemž náležitě zohlední cíle programu a potenciál rentability investice odůvodněné v podnikatelském plánu nebo rovnocenném dokumentu. Proces výběru konečných příjemců musí být transparentní a podložený povahou činnosti a nesmí vést ke střetu zájmů.

6.   Vnitrostátní spolufinancování programu může být poskytnuto buď řídicím orgánem, nebo na úrovni holdingových fondů, nebo na úrovni zvláštních fondů, nebo na úrovni investic do konečných příjemců v souladu se zvláštními pravidly pro dané fondy. Jestliže je vnitrostátní spolufinancování poskytnuto na úrovni investice do konečných příjemců, vede subjekt provádějící finanční nástroje písemné doklady prokazující způsobilost podkladových výdajů.

7.   Řídicí orgán v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 2 nebo subjekt provádějící finanční nástroj v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 3 vedou oddělené účty nebo používají jeden účetní kód pro každou prioritu a každou kategorii regionu nebo podle druhu intervence z fondu EZFRV u každého příspěvku z programu a zvlášť u zdrojů uvedených v článku 54, respektive článku 56. [pozm. návrh 255]

7a.     Požadavky na podávání zpráv o používání finančního nástroje k zamýšleným účelům jsou omezeny na řídicí orgány a finanční zprostředkovatele. [pozm. návrh 256]

Článek 54

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů

1.   Podpora z fondů poskytovaná na finanční nástroje se poukazuje na úročené účty vedené u finančních institucí se sídlem v členských státech a spravuje se v souladu se zásadami aktivní správy pokladny a řádného finančního řízení.

2.   Úroky a jiné výnosy vztahující se k podpoře z fondů poskytovanou na finanční nástroje se používají v rámci stejného cíle nebo cílů jako počáteční podpora z fondů buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo po skončení dotčeného finančního nástroje v rámci jiných finančních nástrojů nebo forem podpory k dalším investicím do konečných příjemců, nebo případně ke krytí ztráty nominální hodnoty příspěvku z fondů na finanční nástroj v důsledku záporných úroků, pokud k těmto ztrátám dojde navzdory aktivní správě pokladny ze strany subjektů provádějících finanční nástroje, až do konce období způsobilosti. [pozm. návrh 257]

3.   Úrok a další výnosy uvedené v odstavci 2, nepoužité v souladu s jeho ustanovením, se odečtou od způsobilých výdajů.

Článek 55

Rozdílné zacházení s investory

1.   Podporu finančních nástrojů z fondů investovanou do konečných příjemců a všechny typy příjmů vytvořené těmito investicemi, které připadají na podporu z fondů, lze použít k rozdílnému zacházení s investory působícími v souladu se zásadou tržní ekonomiky nebo k jiným formám podpory Unie prostřednictvím přiměřeného sdílení rizik a zisků , přičemž se zohlední zásada řádného finančního řízení . [pozm. návrh 258]

2.   Úroveň takového rozdílného zacházení nesmí překročit míru nezbytnou k vytvoření pobídek pro přilákání soukromých zdrojů stanovenou buď konkurenčním procesem nebo nezávislým posouzením posouzením ex ante vypracovaným v souladu s článkem 52 tohoto nařízení . [pozm. návrh 259]

Článek 56

Opětovné využití zdrojů vztahující se k podpoře z fondů

1.   Zdroje vložené zpět před koncem období způsobilosti do finančních nástrojů pocházející z investic do konečných příjemců nebo z uvolnění zdrojů vyčleněných podle ustanovení smluv o zárukách, včetně kapitálových splátek a jakéhokoli typu vytvořených příjmů, které mohou být připsány podpoře z fondů, se použijí znovu na stejné nebo jiné finanční nástroje za účelem dalších investic do konečných příjemců v rámci stejného specifického cíle nebo specifických cílů a k úhradě jakýchkoli nákladů na správu a poplatků za správu souvisejících s těmito dalšími investicemi , přičemž se zohlední zásada řádného finančního řízení . [pozm. návrh 260]

Úspory, jichž bylo dosaženo účinnějšími operacemi, nejsou považovány za příjem vytvořený pro účely prvního pododstavce. Zejména úspory nákladů plynoucí z opatření v oblasti energetické účinnosti nesmí vést k odpovídajícímu snížení provozních dotací. [pozm. návrh 261]

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se zdroje uvedené v odstavci 1 a vložené zpět do finančních nástrojů během období nejméně osmi let po skončení období způsobilosti opětovně využívaly v souladu s cíli politiky programu nebo programů, na základě kterých byly stanoveny, buď v rámci téhož finančního nástroje nebo poté, co tyto zdroje opustí finanční nástroj, u jiných finančních nástrojů nebo v rámci jiných forem podpory.

KAPITOLA III

Pravidla způsobilosti

Článek 57

Způsobilost

1.   Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo v nařízeních pro jednotlivé fondy či na jejich základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních pravidel.

2.   Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů, jestliže vznikly příjemci nebo soukromému partnerovi při operaci prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru a byly uhrazeny při provádění operací v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2029 2030 . [pozm. návrh 262]

V případě nákladů hrazených podle čl. 48 odst. 1 písm. b) a c) musí být opatření, která tvoří základ pro poskytnutí náhrady, provedena v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2029.

3.   V případě EFRR se výdaje související s operacemi, které se vztahují na více než jednu kategorii regionu, jak je stanoveno v čl. 102 odst. 2, v členském státě přidělí na dotčené kategorie regionů poměrně na základě objektivních kritérií.

V případě ESF+ výdaje související s operacemi přispějí k dosažení specifických cílů programu.

4.   Celou operaci v rámci EFRR, ESF+ nebo Fondu soudržnosti nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace spadá do jedné z pěti složek cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) ve smyslu článku 3 nařízení (EU) […] („nařízení o EÚS“) a přispívá k cílům programu. [pozm. návrh 263]

5.   V případě grantů v některé z forem uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. b), c) a d) se výdaje způsobilé pro příspěvek z fondů rovnají částkám vypočítaným podle čl. 48 odst. 2.

6.   Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z fondů, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před předložením žádosti o financování v rámci programu řídicímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny všechny související platby či nikoli. Tento odstavec se nepoužije na kompenzaci dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech z ENRF, ani na náklady financované prostřednictvím specifických dodatečných prostředků vyčleněných na tyto regiony v rámci EFRR a ESF+. [pozm. návrh 264]

7.   Výdaje způsobilé v důsledku změny programu jsou způsobilé ode dne předložení příslušné žádosti Komisi.

V případě EFRR a Fondu soudržnosti je tomu tak, pokud se do programu přidá nový typ intervence uvedený v tabulce 1 přílohy I, nebo v případě AMIF, ISF a BMVI uvedený v nařízeních pro jednotlivé fondy.

Pokud dojde ke změně programu za účelem reakce na přírodní katastrofy, může program stanovit, že způsobilost výdajů souvisejících s takovou změnou počíná dnem výskytu přírodní katastrofy.

8.   Pokud je v kontextu přezkumu v polovině období podle článku 14 schválen nový program, jsou výdaje způsobilé ode dne podání příslušné žádosti Komisi.

9.   Operace může získat podporu z jednoho nebo více fondů nebo z jednoho či více programů a z jiných nástrojů Unie. V takových případech se výdaje vykázané v žádosti o platbu z jednoho z fondů nevykážou pro žádnou z těchto podpor:

a)

podpora z jiného fondu nebo nástroje Unie;

b)

podpora z téhož fondu v rámci jiného programu.

Výši výdajů uvedených v žádosti o platbu z fondu lze pro každý fond a pro dotčený program či dotčené programy vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.

Článek 58

Nezpůsobilé náklady

1.   Pro příspěvek z fondů nejsou způsobilé tyto náklady:

a)

úroky z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky nebo v souvislosti s příspěvkem do finančních nástrojů, který vyplývá ze záporných úroků ; [pozm. návrh 265]

b)

nákup pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci; v případě opuštěných ploch a ploch dříve využívaných k průmyslovým účelům, které zahrnují budovy, se tento strop zvýší na 15 %; v případě záruk se tyto procentní podíly vztahují na částku příslušné půjčky;

c)

daň z přidané hodnoty (DPH) s výjimkou operací, jejichž celkové náklady jsou nižší než 5 000 000 EUR. [pozm. návrh 266]

V případě písmene b) se limity nepoužijí na operace týkající se zachování životního prostředí.

Způsobilost operací spojených s daní z přidané hodnoty (DPH) se určuje případ od případu, s výjimkou operací, jejichž celkové náklady jsou nižší než 5 000 000 EUR, a investic a výdajů ze strany konečných příjemců. [pozm. návrh 267]

2.   Nařízení pro jednotlivé fondy mohou určit další náklady, které nejsou způsobilé pro příspěvek z jednotlivých fondů.

Článek 59

Trvalost operací

1.   Členský stát vrátí příspěvek z fondů na operaci představující investici do infrastruktury nebo produktivní investici, jestliže do pěti let od poslední platby příjemci či případně v době stanovené v pravidlech pro státní podporu dojde u této operace k:

a)

zastavení nebo převodu výrobní činnosti;

b)

změně vlastnictví položky infrastruktury, která podniku či veřejnému subjektu poskytuje nepatřičnou výhodu;

c)

podstatné změně nepříznivě ovlivňující povahu, cíle nebo prováděcí podmínky operace, která by vedla k ohrožení jejích původních cílů.

Členský stát může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci zkrátit na tři roky v  řádně odůvodněných případech uvedených v písmenech a), b) a c) , kdy se jedná o zachování investic nebo pracovních míst vytvořených malými a středními podniky. [pozm. návrh 268]

2.   U operací podporovaných z ESF+ se podpora z ESF+ vrací pouze tehdy, pokud se na tyto operace vztahuje povinnost zachování investice podle pravidel pro státní podporu.

3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na příspěvky z programu poskytnuté na finanční nástroje nebo z finančních nástrojů ani na žádnou operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku. [pozm. návrh 269]

Článek 60

Přemístění

1.   Výdaje podporující přemístění podle definice v čl. 2 bodě 26 nejsou způsobilé pro příspěvek z fondů.

2.   Pokud příspěvek z fondů představuje státní podporu, přesvědčí se řídicí orgán, že příspěvek nepodporuje přemístění podle čl. 14 odst. 16 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.

Článek 61

Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty

1.   Věcné příspěvky ve formě poskytnutí stavebních prací, zboží, služeb, pozemků a nemovitostí, u nichž nebyla provedena platba doložená fakturami nebo doklady stejné důkazní hodnoty, mohou být způsobilé, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

podpora z veřejných zdrojů poskytnutá na operaci, jejíž součástí jsou věcné příspěvky, nesmí s výjimkou věcných příspěvků přesáhnout celkové způsobilé výdaje na konci operace;

b)

hodnota přisuzovaná věcným příspěvkům nepřesahuje ceny obvyklé na dotyčném trhu;

c)

hodnotu a poskytnutí příspěvku v podobě věcného plnění lze nezávisle posoudit a ověřit;

d)

v případě poskytnutí pozemků nebo nemovitostí může být učiněna platba za účelem plnění Smlouvy o pronájmu, jejíž roční nominální hodnota nepřesahuje jednotku měny členského státu;

e)

v případě věcných příspěvků ve formě neplacené práce se hodnota této práce určuje s přihlédnutím k ověřenému objemu vynaložené pracovní doby a sazby používané při odměňování za rovnocennou práci.

Hodnotu pozemků nebo nemovitostí uvedenou v prvním pododstavci písm. d) tohoto článku osvědčuje nezávislý kvalifikovaný odborník nebo náležitě oprávněný úřední orgán, přičemž tato hodnota nesmí překročit limit stanovený v čl. 58 odst. 1 písm. b).

2.   Odpisy, u kterých nebyla provedena platba podložená fakturami, lze za způsobilé považovat, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

umožňují to pravidla způsobilosti programu;

b)

jsou-li způsobilé náklady proplaceny ve formě uvedené v čl. 48 odst. 1 písm. a), je výše výdajů doložena účetními doklady, jejichž důkazní hodnota je rovnocenná fakturám na tyto náklady;

c)

náklady se týkají výhradně období, ve kterém je daná operace podporována;

d)

na pořízení odepisovaného majetku nebyly použity granty z veřejných zdrojů.

Článek 62

Zvláštní pravidla způsobilosti pro finanční nástroje

1.   Způsobilé výdaje z finančního nástroje představují celkovou výši příspěvku z programu vyplacenou na finanční nástroj nebo, v případě záruk, vyčleněnou podle ustanovení záručních dohod finančním nástrojem během období způsobilosti, přičemž tato částka odpovídá:

a)

platbám konečným příjemcům v případě půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

b)

zdrojům vyčleněným podle ustanovení záručních dohod bez ohledu na to, zda dosud nejsou splacené nebo zda se již staly splatnými, aby bylo umožněno čerpání záruky za ztráty; zdroje se vypočítají na základě multiplikačního poměru zahrnujícího více částek příslušných vyplacených nových půjček, kapitálových či kvazikapitálových investic do konečných příjemců;

c)

platbám konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, pokud jsou finanční nástroje kombinovány s jiným příspěvkem Unie do jedné operace finančního nástroje v souladu s čl. 52 odst. 5;

d)

platbám poplatků za správu a náhradám nákladů na správu vynaloženým orgány provádějícími finanční nástroj.

2.   Pro účely odst. 1 písm. b) se multiplikační poměr stanoví obezřetným předběžným posouzením rizik a uvede se v příslušné dohodě o financování. Multiplikační poměr se může přezkoumat, pokud je to odůvodněno následnými změnami tržních podmínek. Tento přezkum nemá zpětnou účinnost.

3.   Pro účely odst. 1 písm. d) jsou poplatky za správu založeny na výkonnosti. V průběhu prvních dvanácti měsíců provádění finančního nástroje je základní odměna za náklady a poplatky související s řízením způsobilá. Pokud jsou subjekty provádějící holdingový fond a/nebo zvláštní fondy v souladu s čl. 53 odst. 3 2 vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky, podléhá výše nákladů na správu a poplatků za správu vyplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, finančnímu limitu až 5 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům v půjčkách, kapitálových nebo kvazikapitálových investicích nebo vyčleněných podle ustanovení záručních dohod. [pozm. návrh 270]

Tento finanční limit se nepoužije, Pokud je výběr subjektů provádějících finanční nástroje proveden prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s platným právem a při tomto nabídkovém řízení je stanovena potřeba vyšší úrovně nákladů na správu a poplatků za správu , které jsou založeny na výkonnosti . [pozm. návrh 271]

4.   Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nesmí být vykázány jako způsobilé výdaje.

5.   Způsobilé výdaje vykázané v souladu s odstavcem 1 nepřekročí součet celkové výše podpory z fondů vyplacené pro účely uvedeného odstavce a příslušného vnitrostátního spolufinancování.

HLAVA VI

ŘÍZENÍ A KONTROLA

KAPITOLA I

Obecné zásady řízení a kontroly

Článek 63

Odpovědnost členských států

1.   Členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly pro své programy v souladu s touto hlavou a zajišťují jejich fungování v souladu se zásadou řádného finančního řízení a klíčovými požadavky uvedenými v příloze X.

2.   Členské státy zajistí legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi a přijmou veškerá potřebná opatření k předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, k jejich odhalování a nápravě a podávání zpráv o nich. Členské státy plně spolupracují s úřadem OLAF. [pozm. návrh 272]

3.   Členské státy na žádost Komise přijmou opatření nezbytná k zajištění účinného fungování svých systémů řízení a kontroly a legality a správnosti výdajů předložených Komisi. Pokud je tímto opatřením audit, mohou se jich úředníci Komise nebo jejich pověření zástupci účastnit.

4.   Členské státy zajistí kvalitu , nezávislost a spolehlivost systému monitorování a údajů o ukazatelích. [pozm. návrh 273]

5.   Členské státy mají zavedeny systémy a postupy k zajištění toho, aby se všechny dokumenty vyžadované pro auditní stopu podle přílohy XI uchovávaly v souladu s požadavky stanovenými v článku 76.

6.   Členské státy přijmou opatření k zajištění účinného posuzování stížností týkajících se fondů. Oblast působnosti, pravidla a postupy týkající se těchto opatření jsou v pravomoci členských států v souladu s jejich institucionálním a právním rámcem. Členské státy na žádost Komise v souladu s čl. 64 odst. 4a prošetří stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich programů, a informují Komisi o výsledcích tohoto prošetření. [pozm. návrh 274]

Pro účely tohoto článku se stížností rozumí veškeré spory mezi potenciálními a vybranými příjemci s ohledem na navrhované nebo vybrané operace a veškeré spory se třetími stranami týkající se provádění programu nebo operací v jejich rámci bez ohledu na kvalifikaci prostředku právní nápravy podle vnitrostátního práva.

7.   Členské státy zajistí, aby veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány probíhala prostřednictvím uživatelsky vstřícného systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XII. [pozm. návrh 275]

V případě programů podporovaných z ENRF, AMIF, ISF a BMVI se první pododstavec použije od 1. ledna 2023 2022 . [pozm. návrh 276]

První pododstavec se nepoužije na programy podle čl. [4 písm. odst. 1 písm. c) bodu vii) xi) ] nařízení o ESF+. [pozm. návrh 277]

8.   Členské státy zajistí, aby veškerá oficiální výměna informací s Komisí probíhala prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XIII.

9.   Každý členský stát po schválení programu a nejpozději v době předložení konečné žádosti o platbu za první účetní období a ne později než 30. června 2023 vypracuje popis systému řízení a kontroly podle šablony stanovené v příloze XIV. Tento popis se aktualizuje tak, aby odrážel veškeré pozdější změny.

10.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 107 k doplnění odstavce 2 tohoto článku stanovením kritérií určení případů nesrovnalostí, které je třeba oznámit, a údajů, jež je třeba poskytnout.

11.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení a pravidel pro provádění tohoto článku přijme Komise poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2 prováděcí akt, který stanoví formát, jenž se má použít pro podávání zpráv o nesrovnalostech. [pozm. návrh 278]

Článek 64

Pravomoci a odpovědnost Komise

1.   Komise se přesvědčí o tom, že členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly v souladu s tímto nařízením a že tyto systémy během provádění programů fungují účinně a účelně . Komise vypracuje pro členské státy strategii auditu a plán auditu, který bude založen na posouzení rizik. [pozm. návrh 279]

Komise a auditní orgány své plány auditu koordinují.

2.   Audity Komise se provádějí po dobu až tří dvou kalendářních roků po schválení účetní závěrky, v níž byly dotčené výdaje zahrnuty. Toto období se nevztahuje na operace, u nichž existuje podezření na podvod. [pozm. návrh 280]

3.   Úředníci Komise nebo jejich pověření zástupci musí mít pro účely svých auditů přístup ke všem potřebným záznamům, dokumentům a metadatům, a to bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy, které se týkají operací podporovaných z fondů nebo systémů řízení a kontroly a obdržet kopie v požadovaném formátu.

4.   Pro audity na místě se uplatňují také tato ustanovení:

a)

Komise oznámí audit příslušnému programovému orgánu alespoň dvanáct patnáct pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu. [pozm. návrh 281]

b)

Pokud uplatnění vnitrostátních ustanovení vyhrazuje určitá jednání pro pověřené osoby specificky určené vnitrostátními právními předpisy, musí mít úředníci a pověření zástupci Komise přístup k takto získaným informacím, aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních soudů, a při plném dodržování základních práv dotčených právních subjektů.

c)

Komise předá předběžná zjištění auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději tři dva měsíce po posledním dni auditu příslušnému orgánu členského státu. [pozm. návrh 282]

d)

Komise předá zprávu o auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději tři dva měsíce po obdržení úplné odpovědi příslušného orgánu členského státu k předběžným zjištěním auditu. Odpověď členského státu se považuje za vyčerpávající, pokud Komise do dvou měsíců neoznámí, že některá dokumentace dosud chybí. [pozm. návrh 283]

Komise může v řádně odůvodněných případech prodloužit lhůty stanovené v písmenech c) a d) o další tři dva měsíce. [pozm. návrh 284]

4a.     Aniž je dotčen čl. 63 odst. 6, Komise zajistí systém pro vyřizování stížností, který bude přístupný všem občanům a zúčastněným subjektům. [pozm. návrh 285]

Článek 65

Programové orgány

1.   Pro účely čl. [63 odst. 3] finančního nařízení určí členský stát pro každý program řídicí orgán a auditní orgán. Jestliže členský stát využije možnosti uvedené v čl. 66 odst. 2, je dotčený subjekt označen za programový orgán. Tytéž orgány mohou být odpovědné za více než jeden program.

2.   Auditním orgánem je orgán veřejné správy nebo soukromý orgán funkčně nezávislý na auditovaných řídicím orgánu a na orgánech či subjektech , kterým byly svěřeny nebo na které byly přeneseny určité funkce . [pozm. návrh 286]

3.   Řídicí orgán může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů k vykonávání určitých úkolů spadajících do jeho působnosti. Ujednání mezi řídicím orgánem a zprostředkujícími subjekty se zaznamenají písemně.

4.   Členské státy zajistí dodržování zásady oddělení funkcí mezi programovými orgány a v rámci nich.

5.   Subjekt provádějící spolufinancování programů podle článku [11] nařízení EU (…) [pravidla pro účast v programu Horizont Evropa] je určen řídicím orgánem jako zprostředkující subjekt v souladu s odstavcem 3.

KAPITOLA II

Standardní systémy řízení a kontroly

Článek 66

Funkce řídicího orgánu

1.   Řídicí orgán odpovídá za řízení programu tak, aby bylo dosaženo jeho cílů. Vykonává zejména tyto funkce:

a)

vybírá operace v souladu s článkem 67;

b)

plní úkoly v oblasti řízení programu v souladu s článkem 68;

c)

podporuje práci monitorovacího výboru v souladu s článkem 69;

d)

dohlíží na zprostředkující subjekty;

e)

zaznamenává a uchovává v elektronickém systému elektronických systémech údaje o každé operaci nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, kontrolu a audity a zajišťuje bezpečnost, celistvost a důvěrnost údajů a ověřování uživatelů. [pozm. návrh 287]

2.   Členský stát může účetní funkci uvedenou v článku 70 svěřit řídicímu orgánu nebo jinému subjektu.

3.   V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI vykonává účetní funkci řídicí orgán nebo za ni nese odpovědnost.

4.   Za účelem zajištění jednotných podmínek pro zaznamenávání a uchovávání elektronických údajů uvedených v odst. 1 písm. e) přijme Komise poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2 prováděcí akt. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2.

Článek 67

Výběr operací řídicím orgánem

1.   Pro výběr operací řídicí orgán stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, rovnost žen a mužů a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie, zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 288]

Kritéria a postupy zajistí stanovení priorit u vybraných operací s cílem maximalizovat přispění financování Unie k dosažení cílů programu.

2.   Řídicí orgán konzultuje Komisi na její žádost a zohlední její připomínky před prvním předložením kritérií pro výběr monitorovacímu výboru a před jakoukoli následnou změnou těchto kritérií.

3.   Při výběru operací řídicí orgán:

a)

zajistí, aby vybrané operace byly udržitelné, odpovídaly programu i územním strategiím a představovaly účinné přispění k dosažení jeho specifických cílů; [pozm. návrh 289]

b)

zajistí, aby vybrané operace byly v souladu s příslušnými strategiemi a plánovacími dokumenty vytvořenými za účelem splnění podmínek umožňujících podporu;

c)

zajistí, aby vybrané operace vytvářely nejlepší měly přiměřený vztah mezi výší podpory, vykonávanými činnostmi a dosažením cílů; [pozm. návrh 290]

d)

ověří, že příjemce má nezbytné finanční zdroje a mechanismy, které pokryjí náklady na operaci a údržbu;

e)

zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (45), podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení a aby bylo řádně zohledněno posouzení alternativních řešení i komplexní veřejná konzultace , a to na základě požadavků uvedené směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU (46); [pozm. návrh 291]

f)

ověří zajistí , že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, bylo dodrženo platné právo; [pozm. návrh 292]

g)

zajistí, aby vybrané operace spadaly do působnosti dotyčného fondu a aby byly přiřazeny určitému typu intervence nebo oblasti podpory v případě ENRF;

h)

zajistí, aby operace nezahrnovaly činnosti, které byly součástí operace, jež byla přemístěna v souladu s článkem 60 nebo by představovala převod výrobní činnosti v souladu s čl. 59 odst. 1 písm. a);

i)

zajistí, aby se na vybrané operace nevztahovalo odůvodněné stanovisko Komise s ohledem na nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které stanoví, že je ohrožena legalita a správnost výdajů nebo výkonnost operací;

j)

zajistí , před přijetím investičních rozhodnutí, posouzení klimatické odolnosti investic do infrastruktury s očekávanou životností alespoň pět let i uplatnění zásady „energetická účinnost v první řadě“ . [pozm. návrh 293]

4.   Řídicí orgán zajistí, aby byl příjemci poskytnut dokument, který stanoví všechny podmínky podpory pro každou operaci, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů či služeb, které mají být dodány, plánu jejího financování a lhůty pro její provedení a popřípadě metody, která se má použít pro určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení grantu.

5.   V případě operací, které obdržely certifikaci „pečeť excelence“, nebo operací vybraných v rámci spolufinancování programů pod programem Horizont Evropa může řídicí orgán udělit podporu z EFRR, ESF+ přímo, pokud jsou uvedené operace v souladu s cíli daného programu.

Uplatňuje se míra spolufinancování nástroje zajišťujícího certifikaci „pečeť excelence“ nebo spolufinancování programů, která se stanoví v dokumentu uvedeném v odstavci 4.

5a.     Řídicí orgán může v řádně odůvodněných případech také rozhodnout o příspěvku ve výši až 5 % programového finančního přídělu z EFRR a ESF+ na konkrétní projekty v členském státě způsobilé v rámci programu Horizont Evropa, včetně těch, které byly vybrány v druhé fázi, za předpokladu, že tyto konkrétní projekty přispívají k cílům programu v daném členském státě. [pozm. návrh 294]

6.   Pokud řídicí orgán vybere operaci strategického významu, bezodkladně do jednoho měsíce o tom uvědomí Komisi a poskytne jí o této operaci všechny příslušné informace , včetně analýzy nákladů a přínosů . [pozm. návrh 295]

Článek 68

Řízení programu řídicím orgánem

1.   Řídicí orgán:

a)

provádí řídicí kontroly a ověřuje, že spolufinancované produkty a služby byly dodány a že operace je v souladu s platným právem, programem a podmínkami podpory operace, a:

i)

mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 48 odst. 1 písm. a), že byla proplacena částka výdajů vykázaných příjemci ve vztahu k těmto nákladům a že příjemci vedou oddělené účetní záznamy u všech transakcí souvisejících s operací;

ii)

mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 48 odst. 1 písm. b), c) a d), že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů příjemci;

b)

zajistí, s ohledem na dostupnost pokud jde o předběžné financování a průběžné platby , aby příjemce obdržel splatnou částku na ověřené výdaje v plné výši a nejpozději do devadesáti šedesáti dnů ode dne předložení žádosti o platbu příjemcem; [pozm. návrh 296]

c)

má zavedena účinná a přiměřená opatření a postupy proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným rizikům;

d)

předchází nesrovnalostem, zjišťuje a napravuje je;

e)

potvrzuje legalitu a správnost výdajů uvedených v účetní závěrce;

f)

vypracovává prohlášení řídicího subjektu v souladu se šablonou stanovenou v příloze XV;

g)

stanoví odhady částky na žádosti o platbu, které mají být předloženy ve stávajícím kalendářním roce a v následujících kalendářních letech do 31. ledna a 31. července, v souladu s přílohou VII.

V případě písmene b) prvního pododstavce se žádná částka neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené příjemcům.

V případě operací prováděných v partnerství veřejného a soukromého sektoru provádí řídicí orgán platby na účelově vázaný účet, zřízený k tomuto účelu na jméno příjemce a určený k použití v souladu s dohodou o partnerství veřejného a soukromého sektoru.

2.   Řídicí kontroly uvedené v odst. 1 písm. a) jsou prováděny na základě rizik a jsou přiměřené zjištěným rizikům podle definice ve strategii řízení rizik.

Řídicí kontroly zahrnují správní kontroly žádostí o platbu od příjemců a kontroly operací na místě. Provádějí se nejpozději před vypracováním účetní závěrky v souladu s článkem 92.

3.   Je-li v rámci programu řídicí orgán rovněž příjemcem, zajišťují opatření týkající se řídicích kontrol oddělení funkcí.

4.   Odchylně od odstavce 2 může nařízení o EÚS stanovit zvláštní pravidla pro řídicí kontroly vztahující se na programy Interreg.

Článek 69

Podpora práce monitorovacího výboru řídicím orgánem

Řídicí orgán:

a)

předává monitorovacímu výboru včas veškeré informace nezbytné pro plnění jeho úkolů;

b)

zajišťuje činnosti v návaznosti na rozhodnutí a doporučení monitorovacího výboru.

Článek 70

Účetní funkce

1.   Účetní funkce sestává z těchto úkolů:

a)

příprava a předkládání žádostí o platbu Komisi v souladu s články 85 a 86 a zohlednění auditů provedených auditním orgánem nebo na jeho odpovědnost ; [pozm. návrh 297]

b)

příprava a předložení účetní závěrky ověřující úplnost, přesnost a správnost v souladu s článkem 92 a vedení záznamů o všech prvcích účetní závěrky v elektronickém systému; [pozm. návrh 298]

c)

přepočet výše výdajů vynaložených v jiné měně na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v měsíci, v němž je výdaj zaúčtován v účetních systémech subjektu odpovědného za plnění úkolů uvedených v tomto článku.

2.   Účetní funkce nezahrnuje kontroly na úrovni příjemců.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. c) může nařízení o EÚS stanovit odlišnou metodu převodu výše výdajů vzniklých v jiné měně na eura.

Článek 71

Funkce auditního orgánu

1.   Auditní orgán je odpovědný za provádění auditů systému, auditů operací a auditů účetních závěrek s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, pokud jde o účinné fungování systémů řízení a kontroly a legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi.

2.   Auditní činnost se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

3.   Auditní orgán vypracuje a předloží Komisi:

a)

výroční výrok auditora v souladu s čl. [63 odst. 7] finančního nařízení a šablonou stanovenou v příloze XVI založený na veškeré provedené auditní činnosti a zahrnující všechny tyto složky:

i)

úplnost, přesnost a věcnou správnost účetní závěrky;

ii)

legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi;

iii)

účinné fungování systému řízení a kontroly;

b)

výroční kontrolní zprávu, která splňuje požadavky čl. [63 odst. 5 písm. b)] finančního nařízení, v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVII, a která podporuje výrok auditora uvedený v písmenu a) a stanoví shrnutí zjištění, včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření a výslednou celkovou chybovost a zbytkovou chybovost pro výdaje zapsané do účetní závěrky předložené Komisi.

4.   Pokud jsou programy seskupeny pro účely auditů operací podle čl. 73 odst. 2, je možné informace požadované podle odst. 3 písm. b) seskupit do jediné zprávy.

Pokud auditní orgán použije tuto možnost pro programy podporované z fondů AMIF, ISF a BMVI, vykáže informace požadované podle odst. 3 písm. b) příslušný fond.

5.   Auditní orgán předá Komisi zprávy o auditu systému, jakmile bude ukončeno řízení o sporných otázkách s příslušnými auditovanými subjekty.

6.   Komise a auditní orgány se scházejí pravidelně, nejméně jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily strategii auditu, výroční kontrolní zprávu a výrok auditora, koordinovaly své plány a metody auditu a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

6a.     Audit se provádí s odkazem na normy platné v době sjednání auditované operace, s výjimkou případů, kdy jsou nové normy pro příjemce příznivější. [pozm. návrh 299]

6b.     Zjištění nesrovnalosti v rámci auditu operace vedoucí k finanční pokutě nesmí vyústit v rozšíření rozsahu kontroly nebo k finančním opravám nad rámec výdajů pokrytých v účetním období, kdy byl proveden auditovaný výdaj. [pozm. návrh 300]

Článek 72

Strategie auditu

1.   Na základě posouzení rizik a s přihlédnutím k popisu systému řízení a kontroly uvedenému v čl. 63 odst. 9 vypracuje auditní orgán po konzultacích s řídicím orgánem strategii auditu, která se zabývá audity systémů a audity operací. Strategie auditu zahrnuje audity systémů nově určených řídicích orgánů a orgánů odpovědných za účetní funkci . Audit se provádí do devíti měsíců následujících po prvním roce jejich fungování. Strategie auditu se vypracuje v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVIII a každoročně se aktualizuje v návaznosti na první výroční kontrolní zprávu a výrok auditora předložené Komisi. Může se vztahovat na jeden nebo více programů. Ve strategii auditu může auditní orgán stanovit limit pro jednotlivé účetní audity. [pozm. návrh 301]

2.   Strategie auditu se na žádost předkládá Komisi.

Článek 73

Audity operací

1.   Audity operací se zabývají výdaji vykázanými Komisi za účetní období na základě výběru vzorku. Vzorek musí být reprezentativní a zakládat se na statistických metodách výběru vzorků.

2.   Pokud základní soubor zahrnuje méně než 300 jednotek vzorku, lze pro odborný úsudek auditního orgánu použít metodu nestatistického výběru vzorků. V těchto případech musí být velikost vzorku dostatečná k tomu, aby auditnímu orgánu umožnila vypracovat platný výrok auditora. Metoda nestatistického výběru vzorků musí zahrnovat minimálně 10 % náhodně vybraných jednotek vzorku v základním souboru za účetní období.

Statistický vzorek může zahrnovat jeden nebo více programů, které přijímají podporu z EFRR, Fondu soudržnosti a ESF+, a s ohledem na případnou stratifikaci jeden nebo více programových období podle odborného úsudku auditního orgánu.

Vzorek operací podporovaných z AMIF, ISF a BMVI a ENRF se vztahuje na operace podporované každým fondem zvlášť.

3.   Audity operací zahrnují kontroly na místě fyzického provádění operace, pouze pokud to typ dotčené operace vyžaduje.

V případě neshody mezi Komisí a členským státem ohledně výsledků auditu se zahájí postup pro řešení sporů. [pozm. návrh 302]

Nařízení o ESF+ může stanovit zvláštní ustanovení pro programy podle čl. [4 písm. odst. 1 písm. c) bodu vii)] nařízení o ESF+.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 107 za účelem doplnění tohoto článku stanovením standardizovaných metodik a způsobů výběru vzorků k pokrytí jednoho nebo několika programových období.

Článek 74

Opatření pro jediný audit

1.   Komise a auditní orgány při provádění auditů náležitě zohlední zásady jediného auditu a proporcionality ve vztahu k úrovni rizika pro rozpočet Unie. Zamezí zdvojování auditů stejných výdajů vykázaných Komisi s cílem minimalizovat náklady na řídicí kontroly a audity a administrativní zátěž pro příjemce.

Komise a auditní orgány nejprve použijí všechny informace a záznamy dostupné v elektronickém systému uvedeném elektronických systémech uvedených v čl. 66 odst. 1 písm. e), včetně výsledků řídicích kontrol, a požadují a získávají další dokumenty a důkazní informace od dotčených příjemců pouze tehdy, pokud je to na základě jejich odborného úsudku nezbytné k vyvození jednoznačných auditních závěrů. [pozm. návrh 303]

2.   V případě programů, u kterých dojde Komise k závěru, že výrok auditního orgánu je spolehlivý, a jestliže je dotčený členský stát zapojen do posílené spolupráce v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce, jsou vlastní audity Komise omezeny na auditování práce auditního orgánu.

3.   Na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují v případě EFRR a Fondu soudržnosti 400 000 EUR, v případě ESF+ 300 000 EUR nebo v případě ENRF, AMIF, ISF a BMVI 200 000 EUR, se nevztahuje více než jeden audit provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před předložením účetní závěrky, v níž jsou zahrnuty konečné výdaje ukončené operace.

Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní období provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před předložením účetní závěrky, v níž jsou zahrnuty konečné výdaje ukončené operace. Operace nepodléhají auditu ze strany Komise nebo auditního orgánu v roce, kdy audit již provedl Evropský účetní dvůr, pokud mohou být výsledky uvedeného auditu provedeného Účetním dvorem s ohledem na tyto operace použity auditním orgánem nebo Komisí za účelem splnění jejich příslušných povinností.

4.   Odchylně od ustanovení odstavce 3 může být jakákoli operace předmětem více než jednoho auditu, pokud auditní orgán na základě svého odborného úsudku dojde k závěru, že není možné vypracovat platný výrok auditora.

5.   Odstavce 2 a 3 se nepoužijí v případě, že:

a)

existuje zvláštní riziko nesrovnalosti nebo náznak podvodu;

b)

je potřebné zopakovat práci auditního orgánu, aby byla získána jistota o jeho účinném fungování;

c)

existují známky závažných nedostatků v práci auditního orgánu.

Článek 75

Řídicí kontroly a audity finančních nástrojů

1.   Řídicí orgán provádí řídicí kontroly na místě v souladu s čl. 68 odst. 1 pouze na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 127 finančního nařízení, pokud daný finanční nástroj stanoví podávání kontrolních zpráv podkládajících žádost o platby, může se řídicí orgán rozhodnout neprovádět řídicí kontroly na místě. [pozm. návrh 304]

2.   Řídicí orgán neprovádí kontroly na místě na úrovni Evropské investiční banky (dále jen „EIB“) nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž podílníkem je členský stát.

EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, ale předkládají řídicímu orgánu kontrolní zprávy na podporu žádostí o platby. [pozm. návrh 305 se netýká českého znění]

3.   Auditní orgán provádí řídicí audity systémů a audity operací v souladu s články 71, 73 nebo 77 na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 127 finančního nařízení, pokud daný finanční nástroj podává auditnímu orgánu do konce každého kalendářního roku výroční auditní zprávu vypracovanou externími auditory, která pokrývá prvky zahrnuté v příloze XVII, může se auditní orgán rozhodnout neprovádět žádné další audity. [pozm. návrh 306]

3a.     V souvislosti se záručními fondy mohou subjekty odpovědné za audity programů provádět kontroly nebo audity subjektů poskytujících příslušné nové půjčky pouze v případě, že nastane jedna z těchto situací:

a)

podpůrné dokumenty dokládající podporu z finančního nástroje pro konečné příjemce nejsou k dispozici na úrovni řídicího orgánu nebo na úrovni subjektů provádějících finanční nástroje;

b)

existují důkazy o tom, že dokumenty, které jsou k dispozici na úrovni řídicího orgánu nebo subjektů provádějících finanční nástroje, nepředstavují pravdivý a přesný záznam o poskytnuté podpoře. [pozm. návrh 307]

4.   Auditní orgán neprovádí audity na úrovni EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž podílníkem je členský stát, v případě finančních nástrojů, které EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce provádějí.

EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, ale předkládají Komisi a auditnímu orgánu do konce každého kalendářního roku výroční zprávu o auditu vypracovanou jejich externími auditory. Tato zpráva se zabývá prvky uvedenými v příloze XVII.

5.   EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce poskytují programovým orgánům všechny nezbytné dokumenty, aby jim umožnily plnit jejich povinnosti.

Článek 76

Dostupnost podkladů

1.   Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu, řídicí orgán zajistí, aby se všechny podklady týkající se operace podporované z fondů uchovávaly na příslušné úrovni po dobu pěti tří let od 31. prosince roku, ve kterém řídicí orgán provedl poslední platbu příjemci. [pozm. návrh 308]

2.   Tato lhůta se přeruší buď v případě soudního řízení, nebo na základě žádosti Komise.

2a.     Dobu pro uchovávání dokumentů je možné na základě rozhodnutí řídicího orgánu zkrátit v závislosti na rizikovém profilu a velikosti příjemců. [pozm. návrh 309]

KAPITOLA III

Spoléhání se na vnitrostátní systémy řízení

Článek 77

Posílená přiměřená opatření

Členský stát může pro systém řízení a kontroly programu použít následující přiměřená opatření, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 78:

a)

odchylně od čl. 68 odst. 1 písm. a) a čl. 68 odst. 2 může řídicí orgán používat pro provádění řídicích kontrol pouze vnitrostátní postupy;

b)

odchylně od čl. 73 odst.1 a 3 může řídicí orgán omezit svou auditní činnost pro dotčený program nebo skupinu programů na statistický vzorek 30 jednotek;

c)

pokud dostupné informace nepoukazují na závažný nedostatek v práci auditního orgánu, omezí Komise své vlastní audity pouze na přezkum práce auditního orgánu ve formě opětovného vykonání této práce na své úrovni.

V případě písmena b), jestliže má základní soubor méně než 300 jednotek vzorku, může auditní orgán použít metodu nestatistického výběru vzorků v souladu s čl. 73 odst. 2.

Článek 78

Podmínky použití posílených přiměřených opatření

1.   Členský stát může použít posílená přiměřená opatření stanovená v článku 77 kdykoli během programového období, jestliže Komise ve svých zveřejněných výročních zprávách o činnosti za poslední dva roky předcházející rozhodnutí členského státu uplatňovat ustanovení tohoto článku potvrdila, že systém řízení a kontroly daného programu funguje účinně a že celková chybovost v každém roce je nižší než 2 %. Komise při posuzování účinného fungování systému řízení a kontroly uvedeného programu zohlední zapojení dotčeného členského státu do posílené spolupráce v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce.

Pokud se členský stát rozhodne tuto možnost využít, vyrozumí Komisi o použití posílených přiměřených opatření stanovených v článku 77 a tato opatření se použijí od začátku následujícího účetního období.

2.   Na začátku programového období může členský stát použít opatření uvedená v článku 77 za předpokladu, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku jsou splněny v souvislosti s podobným programem prováděným v období let 2014–2020 a jestliže opatření pro řízení a kontrolu stanovená pro program v období let 2021–2027 vycházejí převážně z opatření pro předchozí programové období. V takových případech se posílená přiměřená opatření použijí od začátku programového období.

3.   Členský stát vypracuje nebo odpovídajícím způsobem aktualizuje popis systému řízení a kontroly a strategii auditu popsanou v čl. 63 odst. 9 a článku 72.

Článek 79

Úprava během programového období

1.   Pokud Komise nebo auditní orgán dospěje na základě provedených auditů a výroční kontrolní zprávy k závěru, že podmínky stanovené v článku 78 již nejsou splněny, požádá Komise auditní orgán, aby vykonal další auditní činnost v souladu s čl. 63 odst. 3 a přijal nápravná opatření.

2.   Pokud následná výroční kontrolní zpráva potvrdí, že podmínky nejsou i nadále plněny, čímž se omezuje platnost ujištění daného Komisi o účinném fungování systémů řízení a kontroly a o legalitě a správnosti výdajů, požádá Komise auditní orgán o provedení auditů systémů.

3.   Komise poskytne členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky, a následně může členský stát informovat o tom, že posílená přiměřená opatření uvedená v článku 77 se již nadále nepoužijí.

HLAVA VII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ, PŘEDKLÁDÁNÍ A KONTROLA ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A FINANČNÍ OPRAVY

KAPITOLA I

Finanční řízení

ODDÍL I

VŠEOBECNÁ ÚČETNÍ PRAVIDLA

Článek 80

Rozpočtové závazky

1.   Rozhodnutí o schválení programu v souladu s článkem 18 je rozhodnutím o financování ve smyslu [čl. 110 odst. 3] finančního nařízení a oznámení o něm předané dotčenému členskému státu tvoří právní závazek.

Uvedené rozhodnutí přesně stanoví příspěvek Unie na každý fond a každý rok.

2.   Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 uskutečňuje Komise v ročních splátkách.

3.   Odchylně od čl. 111 odst. 2 finančního nařízení následují rozpočtové závazky na první splátku po přijetí programu Komisí.

Článek 81

Použití eura

Veškeré částky uvedené v programech, ohlášené nebo vykázané Komisi členskými státy, se vyjadřují v eurech.

Článek 82

Vrácení platby

1.   Každá částka, která má být vrácena do rozpočtu Unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s [článkem 98 finančního nařízení]. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2.   Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

ODDÍL II

PRAVIDLA PRO PLATBY ČLENSKÝM STÁTŮM

Článek 83

Druhy plateb

Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb a výplaty zůstatků na účtech za účetní období.

Článek 84

Předběžné financování

1.   Komise vyplatí částku předběžného financování na základě celkové podpory z fondů, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení programu podle čl. 17 odst. 3 písm. f) bodu i).

2.   Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku podle dostupných prostředků takto: [pozm. návrh 310]

a)

2021: 0,5 %;

b)

2022: 0,5  0,7 %; [pozm. návrh 311]

c)

2023: 0,5  1 %; [pozm. návrh 312]

d)

2024: 0,5  1,5 %; [pozm. návrh 313]

e)

2025: 0,5  2 %; [pozm. návrh 314]

f)

2026: 0,5  2 %. [pozm. návrh 315]

Pokud je program přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.

3.   Odchylně od odstavce 2 se pro programy Interreg stanoví zvláštní pravidla týkající se předběžného financování v nařízení o EÚS.

4.   Částku vyplacenou v rámci předběžného financování Komise zúčtuje nejpozději v posledním účetním období.

5.   Veškeré úrokové výnosy z předběžného financování se použijí pro dotčený program stejným způsobem jako fondy a zahrnou se do účetní závěrky za poslední účetní období.

Článek 85

Žádosti o platbu

1.   Členský stát předloží maximálně čtyři žádosti o platbu na jeden program a jedno účetní období. Každá žádost o platbu musí být předložena vždy do 30. dubna, 31. července, 31. října a 26. prosince každého roku.

Poslední žádost o platbu předložená do 31. července se považuje za konečnou žádost o platbu za účetní období končící 30. června.

2.   Žádosti o platbu nejsou přípustné, pokud nebyl předložen nejnovější balíček pro poskytnutí jistoty.

3.   Žádosti o platbu se předkládají Komisi v souladu se šablonou stanovenou v příloze XIX a pro každou prioritu a podle kategorie regionu obsahují tyto údaje:

a)

celkovou výši způsobilých výdajů, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací, zanesenou v systému subjektu provádějícího účetní funkci;

b)

výši technické pomoci vypočtené v souladu s čl. článkem 31 odst. 2; [pozm. návrh 316]

c)

celkovou výši příspěvků z veřejných zdrojů, které byly zaplaceny nebo mají být zaplaceny, zanesenou v účetních systémech subjektu provádějícího účetní funkci;

4.   Odchylně od odst. 3 písm. a) se použijí tato pravidla:

a)

pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 46 písm. a), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám vázaným na pokrok při plnění podmínek nebo dosažení výsledků v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 89 odst. 2;

b)

pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 46 písm. c), d) a e), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám určeným v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 88 odst. 3;

c)

v případě forem grantů uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. b), c) a d) se částky obsažené v žádosti o průběžnou platbu rovnají nákladům vypočteným na příslušném základě.

ca)

v případě státní podpory může žádost o platbu zahrnovat zálohy, které příjemci vyplatil orgán poskytující podporu, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky: vztahuje se na ně bankovní nebo jiná rovnocenná záruka, nepřesahují 40 % celkové výše podpory poskytnuté příjemci na určitou operaci a jsou kryty výdaji placenými příjemci a doloženy příjmovými fakturami za tři roky. [pozm. návrh 317]

5.   Odchylně od odst. 3 písm. c) vyplácí příjemcům v případě režimů podpor podle článku 107 Smlouvy o fungování EU příspěvek z veřejných zdrojů odpovídající výdajům uvedeným v žádosti o platbu orgán poskytující podporu.

Článek 86

Zvláštní prvky pro finanční nástroje v žádostech o platbu

1.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 53 odst. 2 1 , zahrnují žádosti o platbu předložené v souladu s přílohou XIX celkové vyplacené částky nebo, v případě záruk, částky vyčleněné podle ustanovení záručních dohod, řídicím orgánem pro konečné příjemce podle čl. 62 odst. 1 písm. a), b) a c). [pozm. návrh 318]

2.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 53 odst. 3 2 , předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje pro finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami: [pozm. návrh 319]

a)

částka zahrnutá do první žádosti o platbu byla do finančních nástrojů vyplacena a může případně dosahovat až 25 % celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro finanční nástroje v rámci příslušné dohody o financování v souladu s příslušnou prioritou a kategorií regionu;

b)

částka zahrnutá do následných žádostí o platbu předložených během období způsobilosti zahrnuje způsobilé výdaje uvedené v čl. 62 odst. 1.

3.   Částku zahrnutou do první žádosti o platbu podle odst. 2 písm. a) Komise zúčtuje nejpozději poslední účetní období.

V žádostech o platbu se částka uvádí odděleně.

Článek 87

Společná pravidla pro platby

1.   V závislosti na dostupných finančních prostředcích Komise provede Komise průběžné platby nejpozději do šedesáti dnů ode dne, kdy Komise žádost o platbu obdrží. [pozm. návrh 320]

2.   Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku dotčeného fondu a kategorie regionu. Jako průběžné platby uhradí Komise 90 % z částek zahrnutých v žádosti o platbu, která vyplyne z uplatnění míry spolufinancování stanovené pro každou prioritu podle situace buď na celkové způsobilé výdaje, nebo na příspěvek z veřejných zdrojů. Komise určí výši zbývajících prostředků, které mají být vyplaceny nebo získány zpět, při výpočtu zůstatků na účtech v souladu s článkem 94.

3.   Podpora poskytnutá z fondů na prioritu v průběžných platbách nesmí být vyšší než výše podpory z fondů pro prioritu stanovená v rozhodnutí Komise o schválení daného programu.

4.   Pokud má příspěvek Unie podobu podle čl. 46 písm. a) nebo granty mají formu podle čl. 48 odst. 1 písm. b), c) a d), vyplatí Komise maximálně částku, o kterou členský stát žádá.

5.   Podpora poskytovaná z fondů na prioritu výplatou zůstatku za poslední účetní období navíc nepřekročí tyto částky:

a)

příspěvek z veřejných zdrojů vykázaný v žádostech o platbu;

b)

podporu z fondů vyplacenou příjemcům;

c)

částku, o kterou členský stát požádá.

6.   Na žádost členského státu lze průběžné platby navýšit o 10 % nad míru spolufinancování platnou pro jednotlivé priority v rámci fondů, pokud členský stát splňuje jednu z následujících podmínek po [datum přijetí tohoto nařízení]:

a)

členský stát obdrží půjčku od Unie na základě nařízení Rady (EU) č. 407/2010;

b)

členský stát obdrží střednědobou finanční pomoc v rámci ESM zřízeného smlouvou o vytvoření ESM ze dne 2. února 2012 nebo podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (47) pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu;

c)

členský stát má přístup k finanční pomoci pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu, jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (48).

Vyšší míra, která nesmí přesáhnout 100 %, se uplatňuje na platby do konce kalendářního roku, v němž je související finanční pomoc ukončena.

7.   Odstavec 6 se nepoužije na programy Interreg.

Článek 88

Úhrada způsobilých výdajů na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

1.   Komise může uhradit příspěvek Unie na program na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb k úhradě příspěvku Unie na program.

2.   Aby mohly členské státy využívat příspěvek Unie na program na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb podle článku 46, předloží Komisi v rámci programu nebo žádosti o jeho změnu návrh v souladu se šablonami stanovenými v přílohách V a VI.

Částky a sazby navrhované členským státem se stanoví na základě aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 4 nebo na základě tohoto:

a)

spravedlivých, přiměřených a ověřitelných metod výpočtu založených na:

i)

statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii)

ověřených historických údajích;

iii)

použití obvyklých postupů účtování nákladů;

b)

návrzích rozpočtu;

c)

pravidel pro odpovídající jednotkové náklady a jednorázové částky platných v rámci politik Unie pro podobný druh operace;

d)

pravidel pro odpovídající jednotkové náklady a jednorázové částky, které se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace.

3.   Rozhodnutí Komise o schválení programu nebo jeho změny stanoví druhy operací, na které se úhrada založená na jednotkových nákladech, jednorázových částkách a paušálních sazbách vztahuje, definici a výši krytou jednotkovými náklady, jednorázovými částkami a paušálními sazbami a způsoby úpravy těchto částek.

Členské státy použijí jednu z forem grantů uvedených v čl. 48 odst. 1 na podporu operací, u kterých Komise hradí výdaje na základě tohoto článku.

Cílem auditů Komise nebo členských států je výhradně ověřit, že byly splněny podmínky pro úhradu vyplacenou Komisí.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 107, kterými se doplní tento článek, pokud jde o stanovení jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb, jejich výše a metod úpravy způsoby uvedenými v odst. 2 druhém pododstavci.

Článek 89

Financování nesouvisející s náklady

1.   Aby mohl členský stát využívat příspěvek Unie na celou prioritu programu nebo její část na základě financování nesouvisejícího s náklady, předloží Komisi v rámci programu nebo žádosti o jeho změnu návrh v souladu se šablonami stanovenými v přílohách V a VI. Návrh musí obsahovat tyto informace:

a)

označení dotčené priority a celkovou částku krytou financováním nesouvisejícím s náklady; popis části programu a druhu operací krytých financováním nesouvisejícím s náklady;

b)

popis podmínek, které mají být splněny, nebo výsledků, kterých má být dosaženo, a harmonogram;

c)

průběžné výstupy podmiňující úhradu ze strany Komise;

d)

jednotky měření;

e)

harmonogram úhrad Komise a související částky vázané na pokrok při plnění podmínek nebo dosahování výsledků;

f)

opatření pro ověření průběžných výstupů a splnění podmínek nebo dosažení výsledků;

g)

způsoby případných úprav částek;

h)

opatření pro zajištění auditní stopy v souladu s přílohou XI, která prokáže splnění podmínek nebo dosažení výsledků.

2.   Rozhodnutí Komise o schválení programu nebo žádosti o její změnu stanoví všechny prvky uvedené v odstavci 1.

3.   Členské státy použijí jednu z forem grantů uvedených v čl. 48 odst. 1 na podporu operací, u kterých Komise hradí výdaje na základě tohoto článku.

Cílem auditů Komise nebo členských států je výhradně ověřit, že byly splněny podmínky nebo dosaženy výsledky pro úhradu vyplacenou Komisí.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 107, kterými se doplní tento článek, pokud jde o stanovení částek pro financování nesouvisející s náklady podle druhu operace, metody úprav částek a podmínky, které je třeba splnit, nebo výsledky, kterých je třeba dosáhnout.

ODDÍL III

PŘERUŠENÍ A POZASTAVENÍ

Článek 90

Přerušení platební lhůty

1.   Komise může přerušit lhůtu pro platbu, s výjimkou předběžného financování, na maximální dobu šesti měsíců, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a)

existují důkazy o možných závažných nedostatcích, aniž by byla přijata nápravná opatření; [pozm. návrh 321]

b)

Komise musí provést dodatečné ověření poté, kdy obdrží informace o tom, že výdaje v žádosti o platbu mohou souviset s nesrovnalostí.

2.   Členský stát může souhlasit s prodloužením doby přerušení o tři měsíce.

3.   Komise omezí přerušení platební lhůty pouze na část výdajů ovlivněnou situacemi uvedenými v odstavci 1, ledaže by nebylo možné určit část výdajů, které se to týká. Komise písemně informuje členský stát o důvodu přerušení platební lhůty a vyzve jej k nápravě situace. Komise přerušení ukončí, jakmile jsou přijata opatření pro nápravu prvků uvedených v odstavci 1.

4.   Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro přerušení plateb v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

Článek 91

Pozastavení plateb

1.   Komise poskytne členskému státu příležitost předložit připomínky a následně může pozastavit všechny nebo některé platby, jestliže je splněna některá z těchto podmínek:

a)

členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 90;

b)

existuje závažný nedostatek;

c)

výdaje v žádostech o platbu souvisejí s nesrovnalostí, která nebyla napravena;

d)

existuje odůvodněné stanovisko Komise týkající se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů;

e)

členský stát nepřijal nezbytná opatření podle čl. 15 odst. 6. [pozm. návrh 322]

2.   Komise ukončí pozastavení všech plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme opatření, která napraví prvky uvedené v odstavci 1.

3.   Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro pozastavení plateb v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

KAPITOLA II

Předkládání a kontrola účetní závěrky

Článek 92

Obsah a předložení účetní závěrky

1.   Pro každé účetní období, ve kterém byly předloženy žádosti o platbu, předloží členský stát Komisi do 15. února tyto dokumenty (dále jen „balíček pro poskytnutí jistoty“), které se týkají předcházejícího účetního období podle definice v čl. 2 bodě 28:

a)

účetní závěrku v souladu se šablonou stanovenou v příloze XX;

b)

prohlášení řídicího subjektu uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. f) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XV;

c)

výrok auditora uvedený v čl. 71 odst. 3 písm. a) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVI;

d)

výroční kontrolní zprávu uvedenou v čl. 71 odst. 3 písm. b) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVII.

2.   Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března.

3.   Na úrovni každé priority a případně fondu a kategorie regionu účetní závěrka uvádí:

a)

celkovou výši způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů subjektu provádějícího účetní funkci, která byla zahrnuta do konečné žádosti o platbu za dané účetní období, a celkovou výši odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl uhrazen nebo má být uhrazen;

b)

částky čerpané během účetního období;

c)

výši příspěvků z veřejných zdrojů vyplacených na každý finanční nástroj;

d)

pro každou prioritu vysvětlení veškerých rozdílů mezi částkami vykázanými podle písmena a) a částkami vykázanými v žádostech o platbu za totéž účetní období.

4.   Účetní závěrka není přípustná, jestliže členské státy neprovedly nezbytné opravy za účelem snížení zbytkových rizik pro legalitu a správnost výdajů obsažených v účetní závěrce na hodnotu nižší než 2 %.

5.   Členské státy z účtů odečtou zejména:

a)

výdaje s nesrovnalostmi, u kterých byly provedeny finanční opravy v souladu s článkem 97;

b)

výdaje, které jsou předmětem probíhajícího posuzování legality a správnosti;

c)

jiné částky podle potřeby snížit zbytkovou chybovost u výdajů vykázaných v účetní závěrce na 2 %.

Členský stát může zahrnout výdaje podle prvního pododstavce písm. b) do žádosti o platbu v následujících účetních obdobích, jakmile bude potvrzena jejich legalita a správnost.

6.   Aniž je dotčen článek 98, může členský stát nahradit nesprávné částky, které zjistil po předložení účetní závěrky, provedením odpovídajících úprav v účetní závěrce za účetní období, v němž jsou nesrovnalosti odhaleny.

7.   V rámci balíčku pro poskytnutí jistoty předloží členský stát za poslední účetní období závěrečnou zprávu o výkonnosti uvedenou v článku 38 nebo v případě ENRF, AMIF, ISF a BMVI poslední výroční zprávu o provádění.

Článek 93

Kontrola účetní závěrky

Komise se do 31. května roku následujícího po konci účetního období přesvědčí, že účetní závěrka je úplná, přesná a věrná, pokud se nepoužije článek 96.

Článek 94

Výpočet zůstatku

1.   Při stanovení částky k tíži fondů za účetní období a vyplývajících úprav ve vztahu k platbám pro členský stát Komise zohlední:

a)

zaúčtované částky uvedené v čl. 95 odst. 2 písm. a) a částky, u kterých se použije míra spolufinancování pro každou prioritu;

b)

celkovou částku průběžných plateb provedených Komisí v průběhu daného účetního období.

2.   Pokud existuje částka, která má být získána zpět od členského státu, musí být předmětem inkasního příkazu vydaného Komisí, který se provádí pokud možno započtením proti částce splatné příslušnému členskému státu v rámci následných plateb na stejný program. Takové zpětné získání finančních prostředků nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu poskytovanou z fondů. Částka získaná zpět představuje v souladu s čl. [177 odst. 3 finančního nařízení] účelově vázaný příjem.

Článek 95

Postup kontroly účetní závěrky

1.   Postup stanovený v článku 96 se použije v kterémkoli z těchto případů:

a)

auditní orgán předložil výrok auditora s výhradou nebo záporný výrok auditora z důvodů souvisejících s úplností, přesností a věrností účetní závěrky;

b)

Komise má důkazy zpochybňující spolehlivost výroku auditora bez výhrad.

2.   Ve všech ostatních případech vypočítá Komise částky k tíži fondů v souladu s článkem 94 a provede příslušné platby nebo zpětné získání finančních prostředků do 1. července. Taková platba nebo zpětné získání finančních prostředků představuje schválení účetní závěrky.

Článek 96

Řízení o sporných otázkách při kontrole účetní závěrky

1.   Pokud auditní orgán předloží výrok auditora s výhradou z důvodů souvisejících s úplností, přesností a věrností účetní závěrky, požádá Komise členský stát o revizi účetní závěrky a opětovné předložení dokumentů uvedených v čl. 92 odst. 1 do jednoho měsíce.

Pokud ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci:

a)

je výrok auditora bez výhrad, použije se článek 94 a Komise uhradí veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků do dvou měsíců;

b)

je výrok auditora stále s výhradou nebo členský stát opětovně nepředloží požadované dokumenty, použijí se odstavce 2, 3 a 4.

2.   Pokud výrok auditora zůstane s výhradou z důvodů souvisejících s úplností, přesností a věrností účetní závěrky nebo pokud zůstane výrok auditora nespolehlivý, vyrozumí Komise členský stát o částce k tíži fondů za dané účetní období.

3.   Pokud členský stát odsouhlasí tuto částku do jednoho měsíce, uhradí Komise veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků v souladu s článkem 94 do dvou měsíců.

4.   Pokud členský stát nesouhlasí s částkou uvedenou v odstavci 2, stanoví Komise částku k tíži fondů za dané účetní období. Takový akt nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu poskytovanou z fondů. Komise uhradí veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků v souladu s článkem 94 do dvou měsíců.

5.   Pokud jde o poslední účetní období, Komise uhradí nebo zpětně získá roční zůstatek účtů programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti nejpozději do dvou měsíců ode dne přijetí závěrečné zprávy o výkonnosti uvedené v článku 38.

KAPITOLA III

Finanční opravy

Článek 97

Finanční opravy prováděné členskými státy

1.   Členské státy chrání rozpočet Unie a používají finanční opravy tak, že zruší veškerou podporu z fondů na operaci či program nebo její část, jestliže jsou zjištěny nesrovnalosti ve výdajích vykázaných Komisi.

2.   Finanční opravy se zaznamenají do účetní závěrky za účetní rok, ve kterém se o zrušení rozhodlo.

3.   Zrušenou podporu z fondů může členský stát znovu použít v rámci dotčeného programu, s výjimkou operace, která byla předmětem příslušné opravy, nebo – pokud je finanční oprava provedena z důvodu systémové nesrovnalosti – operace ovlivněné touto systémovou nesrovnalostí.

4.   Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné členskými státy v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

5.   Odchylně od odstavců 1 až 3 lze u operací zahrnujících finanční nástroje příspěvek zrušený v souladu s tímto článkem v důsledku jednotlivé nesrovnalosti opětovně použít v rámci stejné operace za těchto podmínek:

a)

je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni konečného příjemce: pouze pro jiné konečné příjemce v rámci téhož finančního nástroje;

b)

je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni subjektu provádějícího zvláštní fond, pokud je finanční nástroj prováděn prostřednictvím struktury zahrnující holdingový fond: pouze pro jiné subjekty provádějící zvláštní fondy.

Je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni subjektu provádějícího holdingový fond nebo na úrovni subjektu provádějícího zvláštní fond, pokud je finanční nástroj prováděn prostřednictvím struktury nezahrnující holdingový fond, zrušený příspěvek se znovu nepoužije v rámci téže operace.

V případě uložení finanční opravy v důsledku systémové nesrovnalosti se zrušený příspěvek znovu nepoužije na operaci dotčenou touto systémovou nesrovnalostí.

6.   Subjekty provádějící finanční nástroje uhradí členským státům příspěvky z programu vykazující nesrovnalosti spolu s úrokem a dalšími výnosy z těchto příspěvků.

Subjekty provádějící finanční nástroje neuhradí členským státům částky uvedené v prvním pododstavci, doloží-li v případě jednotlivé nesrovnalosti splnění těchto kumulativních podmínek:

a)

nesrovnalost se vyskytla na úrovni konečných příjemců nebo, v případě holdingového fondu, na úrovni subjektů provádějících zvláštní fondy či konečných příjemců;

b)

subjekty provádějící finanční nástroje plnily své povinnosti ve vztahu k příspěvkům z programu dotčeným nesrovnalostí v souladu s platným právem a postupovaly s úrovní odborné péče, transparentnosti a náležité péče očekávané od profesního sdružení se zkušenostmi s prováděním finančních nástrojů;

c)

částky vykazující nesrovnalost nebylo možné získat zpět navzdory tomu, že subjekty provádějící finanční nástroje s náležitou péčí podnikly veškerá použitelná smluvní a právní opatření.

Článek 98

Finanční opravy prováděné Komisí

1.   Komise provede finanční opravy snížením podpory poskytnuté na program z fondů, jestliže dojde k závěru, že:

a)

existuje závažný nedostatek, který ohrožuje podporu z fondů již uhrazenou do programu;

b)

ve výdajích obsažených v přijaté účetní závěrce jsou nesrovnalosti a členský stát je nezjistil a neohlásil;

c)

členský stát nesplnil před zahájením postupu finančních oprav Komisí své povinnosti podle článku 91.

Pokud Komise uplatní paušální nebo extrapolované finanční opravy, musí to být provedeno v souladu s přílohou XXI.

2.   Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě vyrozumí Komise členský stát o svých závěrech a dá mu příležitost do dvou měsíců předložit připomínky.

3.   Nepřijme-li členský stát závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se zaručilo, že jsou k vyvození závěrů Komise ohledně uplatnění finanční opravy k dispozici všechny důležité informace a zjištění.

4.   Komise přijme rozhodnutí o finanční opravě prostřednictvím prováděcího aktu do dvanáct měsíců ode dne slyšení nebo od předložení dalších informací vyžadovaných Komisí.

Při rozhodování o finančních opravách Komise zohlední veškeré předložené informace a připomínky.

Jestliže členský stát odsouhlasí finanční opravu v případech uvedených v odst. 1 písm. a) a c) ještě před přijetím rozhodnutí uvedeného v odstavci 1, může členský stát dotčené částky opětovně použít. Tato možnost se nepoužije na finanční opravu v případech uvedených v odst. 1 písm. b).

5.   Zvláštní pravidla pro ENRF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné Komisí v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

KAPITOLA IV

Zrušení závazků

Článek 99

Zásady a pravidla pro zrušení závazků

1.   Komise zruší jakoukoli částku v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 84 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 85 a 86 do 26. 31. prosince druhého třetího kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026. [pozm. návrh 323]

2.   Pokud jde o rozpočtový závazek na rok 2021, představují částky, které mají být pokryty předběžným financováním nebo žádostmi o platbu ve lhůtě stanovené v odstavci 1, 60 % daného závazku. Pro účely výpočtu částek, které se mají pokrýt, se 10 % rozpočtového závazku na rok 2021 přiřadí ke každému rozpočtovému závazku pro roky 2022 až 2025. [pozm. návrh 324]

3.   Část závazků, která je k 31. prosinci 2029 2030 stále otevřená, se zruší, pokud není Komisi předložen balíček pro poskytnutí jistoty a závěrečná zpráva o výkonnosti pro programy podporované z ESF+, EFRR a Fondu soudržnosti do lhůty stanovené v čl. 38 odst. 1. [pozm. návrh 325]

Článek 100

Výjimky z pravidel pro zrušení závazků

1.   Částka, jíž se zrušení týká, se snižuje o částky odpovídající té části rozpočtového závazku, u níž:

a)

operace byly pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem, nebo

b)

nebylo možné zažádat o platbu z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění programu nebo jeho části,

ba)

nebylo možné včas zažádat o platbu z důvodu zpoždění na úrovni Unie při vytváření právního a správního rámce pro fondy na období let 2021–2027. [pozm. návrh 326]

Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění programu nebo jeho části.

2.   Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odst. 1 písm. a) a b) v souvislosti s částkou, která se má vykázat do 26. prosince.

Článek 101

Postupy zrušení závazků

1.   Komise na základě informací, které obdržela ke dni 31. ledna, informuje členský stát o výši zrušeného závazku podle těchto informací.

2.   Členský stát má jeden měsíc dva měsíce , aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo předložil své připomínky. [pozm. návrh 327]

3.   Do 30. června předloží členský stát Komisi revidovaný plán financování zohledňující snížení částky podpory na dotčený kalendářní rok pro jednu nebo více priorit programu. V případě programů podporovaných z více než jednoho fondu se výše podpory sníží podle fondu úměrně částkám, kterých se zrušení závazků dotklo a které nebyly použity v dotčeném kalendářním roce.

Pokud jej nepředloží, Komise upraví plán financování snížením příspěvku z fondů na dotčený kalendářní rok. Toto snížení se přidělí ke každé prioritě úměrně částkám, kterých se zrušení závazků dotklo a které nebyly použity v dotčeném kalendářním roce.

4.   Komise pozmění rozhodnutí o schválení programu nejpozději do 31. října.

HLAVA VIII

FINANČNÍ RÁMEC

Článek 102

Zeměpisné pokrytí podpory pro cíl Investice pro zaměstnanost a růst

1.   EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti podporují cíl Investice pro zaměstnanost a růst ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 2“) vytvořené nařízením (ES) č. 1059/2003, ve znění nařízení Komise (ES) č. 868/2014 2016/2066 . [pozm. návrh 328]

2.   Prostředky z EFRR a ESF+ pro cíl Investice pro zaměstnanost a růst se rozdělují mezi tyto tři kategorie regionů úrovně NUTS 2:

a)

méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP v EU-27 (dále jen „méně rozvinuté regiony“);

b)

přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 100 % průměru HDP v EU-27 (dále jen „přechodové regiony“);

c)

rozvinutější regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 100 % průměru HDP v EU-27 (dále jen „rozvinutější regiony“).

Zařazení regionů do jedné z těchto tří kategorií se určí na základě vztahu HDP na obyvatele každého regionu, vyjádřeného ve standardu kupní síly (dále jen „PPS“) a vypočteného na základě údajů Unie za období let 2014–2016, k průměru HDP v zemích EU-27 za stejné referenční období.

3.   Fond soudržnosti podporuje ty členské státy, jejichž HND na obyvatele, vyjádřený v PPS a vypočtený na základě údajů Unie za období let 2014–2016, je nižší než 90 % průměru HND na obyvatele v zemích EU-27 za stejné referenční období.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým stanoví seznam regionů, jež splňují kritéria jedné ze tří kategorií regionů, a členských států, jež splňují kritéria odstavce 3. Tento seznam platí od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Článek 103

Prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost

1.   Celkové prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky pro období let 2021–2027, činí 330 624 388 630  378 097 000 000 EUR v cenách roku 2018. [pozm. návrh 329]

Pro účely programování a následného zahrnutí do rozpočtu Unie se částka indexuje sazbou 2 % ročně.

2.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každou kategorii regionu, spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s metodikou stanovenou v příloze XXII. Minimální celková částka přidělená z fondů by na vnitrostátní úrovni měla odpovídat 76 % rozpočtu přiděleného jednotlivým členským státům nebo regionům v období let 2014–2020. [pozm. návrh 330]

Toto rozhodnutí také stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

Financování určené pro regiony, které jsou pro období let 2021–2027 zařazeny do nižší kategorie, bude zachováno na úrovni prostředků přidělených na období let 2014–2020, aniž to bude mít vliv na prostředky přidělené jednotlivým členským státům. [pozm. návrh 429]

S ohledem na zvláštní význam, jaký má financování z fondů soudržnosti pro přeshraniční a nadstátní spolupráci a také pro nevzdálenější regiony, by kritéria způsobilosti pro toto financování neměla být o nic méně příznivá než v období let 2014–2020 a měla by zajišťovat maximální kontinuitu se stávajícími programy. [pozm. návrh 331]

3.   Částka ve výši 0,35 % z celkových finančních zdrojů se po odečtení podpory pro Nástroj pro propojení Evropy podle čl. 104 odst. 4 přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise.

Článek 104

Prostředky na cíl Investice pro zaměstnanost a růst a cíl Evropská územní spolupráce (Interreg)

1.   Prostředky na cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 97,5 % z celkových finančních zdrojů (tzn. celkem 322 194 388 630  366 754 000 000 EUR) a přidělí v cenách roku 2018 ) 5 900 000 000 EUR z této částky bude přiděleno na záruku pro děti ze zdrojů v rámci ESF+. Zbývající krytí ve výši 360 854 000 000 EUR (v cenách roku 2018) se přidělí takto: [pozm. návrh 332]

a)

61,6 % (tzn. celkem 198 621 593 157 222 453 894 000 EUR) pro méně rozvinuté regiony; [pozm. návrh 333]

b)

14,3 % (tzn. celkem 45 934 516 595 51 446 129 000 EUR) pro přechodové regiony; [pozm. návrh 334]

c)

10,8 % (tzn. celkem 34 842 689 000 39 023 410 000 EUR) pro rozvinutější regiony; [pozm. návrh 335]

d)

12,8 % (tzn. celkem 41 348 556 877 46 309 907 000 EUR) pro členské státy podporované Fondem soudržnosti; [pozm. návrh 336]

e)

0,4 % (tzn. celkem 1 447 034 001  1 620 660 000 EUR) jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994. [pozm. návrh 337]

2.   V roce 2024 Komise ve své technické úpravě na rok 2025 v souladu s článkem [6] nařízení (EU, Euratom) […] (nařízení o víceletém finančním rámci) přezkoumá celkové příděly v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každý členský stát na období let 2025 až 2027.

Komise ve svém přezkumu použije metodu přidělování stanovenou v příloze XXII na základě nejnovějších dostupných statistik.

Po technické úpravě Komise změní prováděcí akt, kterým se stanoví revidovaný roční rozpis uvedený v čl. 103 odst. 2.

3.   Výše zdrojů, které jsou k dispozici pro ESF+ , činí 28,8 % zdrojů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, činí 88 646 194 590 (tj. 105 686 000 000 EUR v cenách roku 2018). To nezahrnuje finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace ani pro složku Zdraví . [pozm. návrh 338]

Výše dodatečných finančních prostředků pro nejvzdálenější regiony uvedené v odst. 1 písm. e) přidělených ESF+ činí 376 928 934 odpovídá 0,4 % prostředků uvedených v prvním pododstavci (tj. 424 296 054 EUR v cenách roku 2018) . [pozm. návrh 339]

4.   Částka podpory z Fondu soudržnosti, která má být převedena do Nástroje pro propojení Evropy, činí 104 000 000 000 EUR Využije v cenách roku 2018 . S přihlédnutím k potřebě investovat do infrastruktury v členských státech a regionech se tato částka využije na projekty dopravní infrastruktury na základě specifických výzev v souladu s nařízením (EU) [číslo nového nařízení o Nástroji pro propojení Evropy] výlučně v členských státech způsobilých k financování z Fondu soudržnosti. [pozm. návrh 340]

Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené každému členskému státu z Fondu soudržnosti do Nástroje pro propojení Evropy a která se určí na poměrném základě na celé období.

Příděl z Fondu soudržnosti pro každý stát se odpovídajícím způsobem sníží.

Roční prostředky odpovídající výši podpory z Fondu soudržnosti zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek Nástroje pro propojení Evropy od rozpočtového procesu pro rok 2021.

30 % zdrojů převedených do Nástroje pro propojení Evropy je bezprostředně po převodu k dispozici všem členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) [ nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy ]. [pozm. návrh 341]

Na specifické výzvy uvedené ve prvním pododstavci se uplatní platná pravidla pro odvětví dopravy uvedená v nařízení (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy]. Do 31. prosince 2023 se s ohledem na 70 % zdrojů převedených do Nástroje pro propojení Evropy provádí výběr projektů způsobilých pro financování provádí při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. [pozm. návrh 342]

Od 1. ledna 2024 se zdroje převedené do Nástroje pro propojení Evropy, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, dají k dispozici všem ostatním členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy].

5.   Částka ve výši 500 560 000 000 EUR v cenách roku 2018 z prostředků určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na Evropskou městskou iniciativu v rámci přímého či nepřímého řízení Komisí. [pozm. návrh 343]

6.   Částka ve výši 175 196 000 000 EUR v cenách roku 2018 z prostředků ESF+ určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na nadnárodní spolupráci podporující inovativní řešení v rámci přímého či nepřímého řízení. [pozm. návrh 344]

7.   Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 2,5  3 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2021–2027 (tzn. celkem 8 430 000 000  11 343 000 000 EUR v cenách roku 2018 ). [pozm. návrh 345]

Článek 105

Převoditelnost zdrojů

1.   Komise může přijmout návrh členského státu v rámci jeho předložení dohody o partnerství nebo v rámci přezkumu v polovině období na převod:

a)

nejvýše 15  5 % celkových přídělů pro méně rozvinuté regiony na přechodové regiony nebo rozvinutější regiony a z přechodových regionů na rozvinutější regiony; [pozm. návrh 346]

b)

z přídělů pro rozvinutější regiony nebo přechodové regiony na méně rozvinuté regiony.

2.   Celkové příděly každému členskému státu na cíl Investice pro zaměstnanost a růst a na cíl Evropská územní soudržnost (Interreg) nelze mezi těmito cíli převádět.

Článek 106

Určení míry spolufinancování

1.   V rozhodnutí Komise o schválení programu se stanoví míra spolufinancování a maximální výše podpory z fondů pro každou prioritu.

2.   U každé priority se v rozhodnutí Komise stanoví, zda se míra spolufinancování pro danou prioritu má vztahovat na některý z těchto příspěvků:

a)

celkový příspěvek, včetně příspěvků z veřejných zdrojů a soukromých příspěvků;

b)

příspěvek z veřejných zdrojů.

3.   Míra spolufinancování na cíl Investice pro zaměstnanost a růst na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než:

a)

70  85 % pro méně rozvinuté regiony; [pozm. návrh 347]

b)

55  65 % pro přechodové regiony; [pozm. návrh 348]

c)

40 50 % pro vyspělejší regiony. [pozm. návrhy 349 a 447]

Míry spolufinancování stanovené v písmenu a) se vztahují také nejvzdálenější regiony a na dodatečný příděl pro nevzdálenější regiony . [pozm. návrh 350]

Míra spolufinancování pro Fond soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než 70 85 %. [pozm. návrh 351]

Nařízení o ESF+ může v řádně odůvodněných případech stanovit vyšší míry spolufinancování až do 90 % pro priority podporující inovativní opatření v souladu s článkem [14 13 ] uvedeného a čl. [4 odst. 1 písm. x)] a [xi) ] tohoto nařízení , jakož i pro programy zaměřené na řešení materiální deprivace v souladu s článkem [9], podporu zaměstnanosti mladých lidí v souladu s článkem [10], evropskou záruku pro děti v souladu s článkem [10a] a nadnárodní spolupráci v souladu s článkem [11b] . [pozm. návrh 352]

4.   Míra spolufinancování u programů Interreg není vyšší než 70  85 %. [pozm. návrh 353]

Nařízení o EÚS může stanovit vyšší míry spolufinancování u programů vnější přeshraniční spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

4a.     Členské státy mohou v rámci stávajícího Paktu o stabilitě a růstu v řádně odůvodněném případě předložit žádost o flexibilitu pro veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje podporované veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic v rámci evropských strukturálních a investičních fondů. Komise stanoví fiskální úpravy v rámci preventivní nebo nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu po pečlivém zvážení příslušné žádosti a při zohlednění strategického významu investic. [pozm. návrh 453]

5.   Opatření v oblasti technické pomoci prováděná z podnětu nebo z pověření Komise lze financovat ve 100 % výši.

HLAVA IX

PŘENESENÍ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 107

Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny příloh s cílem přizpůsobit se změnám méně podstatných prvků tohoto nařízení, k nimž dojde během programového období, s výjimkou příloh III, IV, X a XXII. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny nebo doplnění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 uvedeného v čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení; [pozm. návrh 354]

Článek 108

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 3, čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost až do 31. prosince 2027 . [pozm. návrh 355]

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl.  6 odst. 3, čl.  63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, a čl. 89 odst. 1 4 a článku 107 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 356]

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl.  6 odst. 3, čl.  63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 357]

Článek 109

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA II

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 110

Přechodná ustanovení

Nařízení (ES) č. 1303/2013 nebo jakýkoli jiný právní akt platný pro programové období let 2014–2020 se i nadále použijí pro programy a operace podporované z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF během uvedeného období.

Článek 111

Podmínky pro operace prováděné po fázích

1.   Řídicí orgán může přistoupit k výběru operace, která spočívá v druhé fázi operace vybrané k podpoře a zahájené podle nařízení (ES) č. 1303/2013, za předpokladu, že jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a)

operace vybraná k podpoře podle nařízení (ES) č. 1303/2013 má z pohledu financování dvě identifikovatelné fáze s oddělenými auditními stopami;

b)

celkové náklady operace převyšují 10 milionů EUR;

c)

výdaje zahrnuté do žádosti o platbu v souvislosti s první fází nejsou zahrnuty do žádné žádosti o platbu týkající se druhé fáze;

d)

druhá fáze operace je v souladu s platným právem a je způsobilá k podpoře z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti podle ustanovení tohoto nařízení nebo nařízení pro jednotlivé fondy;

e)

členský stát se zaváže dokončit během programového období a zprovoznit druhou a závěrečnou fázi v závěrečné zprávě o provádění předložené v souladu s článkem 141 nařízení (ES) č. 1303/2013.

2.   Ustanovení tohoto nařízení se použijí na druhou fázi operace.

Článek 112

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve … dne

Za Evropský parlament

předseda / předsedkyně

Za Radu

předseda / předsedkyn


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 83.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 41.

(3)  Úř. věst. C 17, 14.1.2019, s. 1.

(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019.

(5)  Úř. věst. L […], […], s. […].

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(7)  [Nařízení o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 (COM(2016)0759 – 2016/0375(COD)].

(8)  Nařízení (EU) […] o zvláštních ustanoveních pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), který je podporován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L […], […], s. […]).

(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(12)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(13)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(14)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(17)  Nařízení Komise (EU) č. 868/2014 2066 / 2016 ze dne 8. srpna 2014 21 . listopadu 2016 , kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 241, 13.8.2014, 322 , 29 . 11 . 2016, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] ze dne […] o [Nástroji pro propojení Evropy] (Úř. věst. L […], […], s. […]).

(19)   Sedmá zpráva Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvaná „Můj region, má Evropa, naše budoucnost: sedmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“ (COM(2017)0583, 9. října 2017).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(22)  Úř. věst. L , , s. .

(23)  Úř. věst. L , , s. .

(24)  Úř. věst. L , , s. .

(25)  Úř. věst. L , , s. .

(26)  Úř. věst. L , , s. .

(27)  Úř. věst. L , , s. .

(28)  Úř. věst. L , , s. .

(29)   Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1.

(30)   Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9.

(31)   Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45.

(32)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

(34)  [Nařízení (EU) č. […] o […] (Úř. věst. L […], […], s. […])].

(35)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(38)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002).

(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

(40)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(41)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9).

(42)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).

(43)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(44)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(45)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(46)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).

(47)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

(48)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

PŘÍLOHA I

Dimenze a kódy pro typy intervencí pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti – čl. 17 odst. 5

TABULKA 1: KÓDY PRO DIMENZI OBLASTI INTERVENCE

 

OBLAST INTERVENCE

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

Koeficient pro výpočet podpory na plnění environmentálních cílů

CÍL POLITIKY 1: INTELIGENTNĚJŠÍ EVROPA DÍKY PODPOŘE INOVATIVNÍ A INTELIGENTNÍ EKONOMICKÉ TRANSFORMACE

001

Investice do fixních aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností [pozm. návrh 359]

0 %

0 %

002

Investice do fixních aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností [pozm. návrh 360]

0 %

0 %

003

Investice do fixních aktiv ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

004

Investice do nehmotných aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností [pozm. návrh 361]

0 %

0 %

005

Investice do nehmotných aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností [pozm. návrh 362]

0 %

0 %

006

Investice do nehmotných aktiv ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

007

Výzkumné a inovační činnosti v mikropodnicích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

008

Výzkumné a inovační činnosti v malých a středních podnicích, včetně vytváření sítí

0 %

0 %

009

Výzkumné a inovační činnosti ve veřejných výzkumných střediscích, vysokoškolském vzdělávání a odborných střediscích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

010

Digitalizace malých a středních podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových obchodních procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

0 %

0 %

011

Vládní IKT řešení, elektronické služby, aplikace

0 %

0 %

012

IT služby a aplikace pro digitální dovednosti a digitální začlenění

0 %

0 %

013

Služby a aplikace elektronického zdravotnictví (včetně elektronické péče, internetu věcí pro fyzickou aktivitu a asistovaného žití v přirozeném prostředí)

0 %

0 %

014

Podnikatelská infrastruktura pro malé a střední podniky (včetně průmyslových parků a objektů)

0 %

0 %

015

Rozvoj podnikání a internacionalizace malých a středních podniků

0 %

0 %

016

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

0 %

0 %

017

Pokročilé podpůrné služby pro malé a střední podniky a skupiny malých a středních podniků (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu)

0 %

0 %

018

Inkubace, podpora podniků typu „spin offs“ a „spin outs“ a startupů

0 %

0 %

019

Podpora inovačních klastrů a podnikatelských sítí, které jsou prospěšné především pro malé a střední podniky

0 %

0 %

020

Inovační procesy v malých a středních podnicích (proces, organizace, marketing, spoluvytváření, inovace založené na uživateli a poptávce)

0 %

0 %

021

Přenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a vysokoškolským sektorem

0 %

0 %

022

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na nízkouhlíkové hospodářství, odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobování se změně klimatu

100 %

40 %

023

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na oběhové hospodářství

40 %

100 %

CÍL POLITIKY 2: ZELENĚJŠÍ, NÍZKOUHLÍKOVÁ EVROPA DÍKY PODPOŘE PŘECHODU NA ČISTOU A SPRAVEDLIVOU ENERGII, ZELENÝCH A MODRÝCH INVESTIC, OBĚHOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ, PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNÁM KLIMATU A PREVENCE A ŘÍZENÍ RIZIK

024

Energetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích a podpůrná opatření

100 %

40 %

025

Renovace zvyšující energetickou účinnost stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření

100 %

40 %

026

Renovace zvyšující energetickou účinnost veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření

100 %

40 %

027

Podpora podniků, které poskytují služby přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství a k odolnosti vůči změně klimatu

100 %

40 %

028

Energie z obnovitelných zdrojů: větrná

100 %

40 %

029

Energie z obnovitelných zdrojů: solární

100 %

40 %

030

Energie z obnovitelných zdrojů: biomasa

100 %

40 %

031

Energie z obnovitelných zdrojů: mořská

100 %

40 %

032

Jiné obnovitelné zdroje energie (včetně geotermální energie)

100 %

40 %

033

Inteligentní systémy distribuce energie středního a nízkého napětí (včetně inteligentních sítí a systémů IKT) a související skladování

100 %

40 %

034

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení

100 %

40 %

035

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: povodně a sesuvy půdy (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof) [pozm. návrh 363]

100 %

100 %

036

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: požáry (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof)

100 %

100 %

037

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: jiné, např. bouře a sucha (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof)

100 %

100 %

038

Předcházení rizikům a řízení přírodních rizik nesouvisejících se změnou klimatu (zemětřesení) a rizik souvisejících s lidskou činností (např. technologických nehod), včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof

0 %

100 %

039

Poskytování vody pro lidskou spotřebu (čerpání, zpracování, skladování a distribuční infrastruktura, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody)

0 %

100 %

040

Hospodaření s vodou a ochrana vodních zdrojů (včetně správy povodí, zvláštních opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, opětovného využívání a snižování úniků)

40 %

100 %

041

Odvádění a čištění odpadních vod

0 %

100 %

042

Nakládání s odpady v domácnostech: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění a recyklace

0 %

100 %

043

Nakládání s odpady v domácnostech: mechanicko-biologické zpracování, tepelné ošetření

0 %

100 % [pozm. návrh 364]

044

Nakládání s živnostenskými, průmyslovými nebo nebezpečnými odpady

0 %

100 %

045

Podpora použití recyklovaných materiálů jako surovin

0 %

100 %

046

Sanace průmyslových objektů a kontaminované půdy

0 %

100 %

047

Podpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů v malých a středních podnicích

40 %

40 %

048

Kvalita ovzduší a opatření ke snižování hluku

40 %

100 %

049

Ochrana, obnova a udržitelné využívání lokalit sítě Natura 2000

40 %

100 %

050

Ochrana přírody a biologické rozmanitosti, zelená infrastruktura

40 %

100 %

CÍL POLITIKY 3: PROPOJENĚJŠÍ EVROPA DÍKY ZVYŠOVÁNÍ MOBILITY A REGIONÁLNÍHO PROPOJENÍ IKT

051

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (backhaul / síť páteřního propojení)

0 %

0 %

052

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro vícebytové budovy)

0 %

0 %

053

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro domácnosti a podniky)

0 %

0 %

054

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do základnové stanice pro vyspělou bezdrátovou komunikaci)

0 %

0 %

055

IKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení)

0 %

0 %

056

Nově postavené dálnice , mosty a silnice – hlavní síť TEN-T [pozm. návrh 365]

0 %

0 %

057

Nově postavené dálnice , mosty a silnice – globální síť TEN-T [pozm. návrh 366]

0 %

0 %

058

Nově postavené vedlejší silniční napojení na silniční síť a uzly TEN-T

0 %

0 %

059

Nově postavené další vnitrostátní, regionální a místní přístupové silnice

0 %

0 %

060

Rekonstruované nebo modernizované dálnice , mosty a silnice – hlavní síť TEN-T [pozm. návrh 367]

0 %

0 %

061

Rekonstruované nebo modernizované dálnice , mosty a silnice – globální síť TEN-T [pozm. návrh 368]

0 %

0 %

062

Ostatní rekonstruované nebo modernizované silnice (dálnice, vnitrostátní, regionální či místní silnice)

0 %

0 %

063

Digitalizace dopravy: silnice

40 %

0 %

064

Nově postavené železnice – hlavní síť TEN-T

100 %

40 %

065

Nově postavené železnice – globální síť TEN-T

100 %

40 %

066

Jiné nově postavené železnice

100 %

40 %

067

Rekonstruované nebo modernizované železnice – hlavní síť TEN-T

0 %

40 %

068

Rekonstruované nebo modernizované železnice – globální síť TEN-T

0 %

40 %

069

Jiné rekonstruované nebo modernizované železnice

0 %

40 %

070

Digitalizace dopravy: železnice

40 %

0 %

071

Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS)

0 %

40 %

072

Mobilní majetek železnic

40 %

40 %

073

Infrastruktura čisté městské dopravy

100 %

40 %

074

Kolejová vozidla čisté městské dopravy

100 %

40 %

075

Cyklistická infrastruktura

100 %

100 %

076

Digitalizace městské dopravy

40 %

0 %

077

Infrastruktura pro alternativní paliva

100 %

40 %

078

Multimodální doprava (TEN-T)

40 %

40 %

079

Multimodální doprava (mimo městské dopravy)

40 %

40 %

080

Námořní přístavy (TEN-T)

40 %

0 %

081

Ostatní námořní přístavy

40 %

0 %

082

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T)

40 %

0 %

083

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (regionální a místní)

40 %

0 %

084

Digitalizace dopravy: ostatní druhy dopravy

40 %

0 %

CÍL POLITIKY 4: SOCIÁLNĚJŠÍ EVROPA DÍKY PROVÁDĚNÍ EVROPSKÉHO PILÍŘE SOCIÁLNÍCH PRÁV

085

Infrastruktura pro předškolní vzdělávání a péči

0 %

0 %

086

Infrastruktura pro primární a sekundární vzdělávání

0 %

0 %

087

Infrastruktura pro terciární vzdělávání

0 %

0 %

088

Infrastruktura pro odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých

0 %

0 %

089

Bytová infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

090

Bytová infrastruktura (nikoli pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají)

0 %

0 %

091

Jiná sociální infrastruktura přispívající k sociálnímu začlenění do komunity

0 %

0 %

092

Zdravotní infrastruktura

0 %

0 %

093

Zdravotní vybavení

0 %

0 %

094

Mobilní majetek zdravotnických zařízení

0 %

0 %

095

Digitalizace ve zdravotní péči

0 %

0 %

096

Dočasná přijímací infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

097

Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání

0 %

0 %

098

Opatření na podporu přístupu k zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných

0 %

0 %

099

Specifická podpora pro zaměstnanost a socioekonomickou integraci mladých lidí

0 %

0 %

100

Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků

0 %

0 %

101

Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků

0 %

0 %

102

Opatření na modernizaci a posílení institucí trhu práce a služeb s cílem posoudit a předjímat poptávku po dovednostech a zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc

0 %

0 %

103

Podpora souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a přechodů na trhu práce

0 %

0 %

104

Podpora pracovní mobility

0 %

0 %

105

Opatření na podporu účasti žen na trhu práce a snížení segregace podle pohlaví na trhu práce

0 %

0 %

106

Opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby

0 %

0 %

107

Opatření na podporu zdravého a dobře uzpůsobeného pracovního prostředí se zohledněním rizik pro zdraví, včetně podpory fyzické aktivity

0 %

0 %

108

Podpora rozvoje digitálních dovedností

0 %

0 %

109

Podpora přizpůsobení se pracovníků, podniků a podnikatelů změnám

0 %

0 %

110

Opatření na podporu aktivního a zdravého stárnutí

0 %

0 %

111

Podpora předškolního vzdělávání a péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

112

Podpora primárního až sekundárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

113

Podpora terciárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

114

Podpora vzdělávání dospělých (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

115

Opatření na podporu rovných příležitostí a aktivního zapojení do společnosti

0 %

0 %

116

Cesty k integraci a opětovnému nástupu znevýhodněných osob do zaměstnání

0 %

0 %

117

Opatření na zlepšení přístupu marginalizovaných skupin, například Romů, ke vzdělání, zaměstnání a na podporu jejich sociálního začleňování

0 %

0 %

118

Podpora občanské společnosti pracující s marginalizovanými komunitami, například s Romy

0 %

0 %

119

Zvláštní opatření na zvýšení účasti státních příslušníků třetích zemí na zaměstnanosti

0 %

0 %

120

Opatření k integraci státních příslušníků třetích zemí do společnosti

0 %

0 %

121

Opatření na zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám

0 %

0 %

122

Opatření na zlepšování poskytování služeb v rodině a služeb komunitní péče

0 %

0 %

123

Opatření na zlepšování dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

124

Opatření na zlepšování přístupu k dlouhodobé péči (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

125

Opatření na modernizaci systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu k sociální ochraně

0 %

0 %

126

Podpora sociální integrace osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob a dětí

0 %

0 %

127

Řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové a/nebo materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření

0 %

0 %

CÍL POLITIKY 5: EVROPA BLIŽŠÍ OBČANŮM DÍKY PODPOŘE UDRŽITELNÉHO A INTEGROVANÉHO ROZVOJE MĚSTSKÝCH, VENKOVSKÝCH A POBŘEŽNÍCH OBLASTÍ A MÍSTNÍCH INICIATIV  (1)

128

Ochrana, rozvoj a podpora veřejných objektů cestovního ruchu a souvisejících služeb cestovního ruchu [pozm. návrh 369]

0 %

0 %

129

Ochrana, rozvoj a podpora kulturního dědictví a kulturních služeb

0 %

0 %

130

Ochrana, rozvoj a podpora přírodního dědictví a ekoturistiky mimo síť Natura 2000 [pozm. návrh 370]

0 %

100 %

131

Fyzická regenerace a bezpečnost veřejných prostranství

0 %

0 %

OSTATNÍ KÓDY TÝKAJÍCÍ SE CÍLŮ POLITIKY 1–5

132

Zlepšení kapacity programových orgánů a subjektů spojených s prováděním fondů

0 %

0 %

133

Zlepšování spolupráce s partnery v rámci členského státu i mimo něj

0 %

0 %

134

Křížové financování v rámci EFRR (podpora opatření typu ESF nezbytných pro provádění části operace týkající se EFRR a přímo spojené s EFRR)

0 %

0 %

135

Posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran provádět projekty a iniciativy územní spolupráce v přeshraničním, nadnárodním, námořním a meziregionálním kontextu

0 %

0 %

136

Nejvzdálenější regiony: kompenzace veškerých dodatečných nákladů způsobených nedostatečnou dostupností a roztříštěností území

0 %

0 %

137

Nejvzdálenější regiony: zvláštní opatření ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených faktory velikosti trhu

0 %

0 %

138

Nejvzdálenější regiony: podpora na kompenzaci dodatečných nákladů způsobených klimatickými podmínkami a nepřístupným povrchem

40 %

40 %

139

Nejvzdálenější regiony: letiště

0 %

0 %

TECHNICKÁ POMOC

140

Informace a komunikace

0 %

0 %

141

Příprava, provádění, monitorování a kontrola

0 %

0 %

142

Hodnocení a studie, sběr údajů

0 %

0 %

143

Posilování kapacity orgánů členských států, příjemců a příslušných partnerů

0 %

0 %


TABULKA 2: KÓDY PRO DIMENZI FORMY FINANCOVÁNÍ

FORMA FINANCOVÁNÍ

01

Grant

02

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: vlastní kapitál nebo kvazikapitál

03

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: půjčka

04

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: záruka

05

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: doplňková podpora

06

Cena


TABULKA 3: KÓDY PRO DIMENZI MECHANISMU ÚZEMNÍHO PLNĚNÍ A ÚZEMNÍHO ZAMĚŘENÍ

MECHANISMUS ÚZEMNÍHO PLNĚNÍ A ÚZEMNÍ ZAMĚŘENÍ

INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE (ITI)

ITI zaměřené na udržitelný rozvoj měst

11

Městské okrajové oblasti

x

12

Velkoměsta, města, a předměstí předměstí propojené venkovské oblasti [pozm. návrh 371]

x

13

Funkční městské oblasti

x

14

Horské oblasti

 

15

Ostrovy a pobřežní oblasti

 

16

Venkovské a řídce osídlené oblasti [pozm. návrh 372]

 

17

Ostatní druhy cílových území

 

KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

CLLD zaměřený na udržitelný rozvoj měst

21

Městské okrajové oblasti

x

22

Velkoměsta, města, a předměstí a propojené venkovské oblasti [pozm. návrh 373]

x

23

Funkční městské oblasti

x

24

Horské oblasti

 

25

Ostrovy a pobřežní oblasti

 

26

Venkovské a řídce osídlené oblasti [pozm. návrh 374]

 

27

Ostatní druhy cílových území

 

JINÝ DRUH ÚZEMNÍHO NÁSTROJE V RÁMCI CÍLE POLITIKY 5

Jiný druh územního nástroje zaměřeného na udržitelný rozvoj měst

31

Městské okrajové oblasti

x

32

Velkoměsta, města, a předměstí a propojené venkovské oblasti [pozm. návrh 375]

x

33

Funkční městské oblasti

x

34

Horské oblasti

 

35

Ostrovy a pobřežní oblasti

 

36

Venkovské a řídce osídlené oblasti [pozm. návrh 376]

 

37

Ostatní druhy cílových území

 

JINÉ PŘÍSTUPY  (2)

41

Městské okrajové oblasti

42

Velkoměsta, města a předměstí

43

Funkční městské oblasti

44

Horské oblasti

45

Ostrovy a pobřežní oblasti

46

Řídce osídlené oblasti

47

Ostatní druhy cílových území

48

Žádné územní zaměření


TABULKA 4: KÓDY PRO DIMENZI HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI

HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST

01

Zemědělství a lesnictví

02

Rybolov

03

Akvakultura

04

Jiná odvětví modré ekonomiky

05

Výroba potravinářských výrobků a nápojů

06

Výroba textilií a textilních výrobků

07

Výroba dopravních prostředků a zařízení

08

Výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení

09

Ostatní nespecifikovaná výrobní odvětví

10

Stavebnictví

11

Těžba a dobývání

12

Elektřina, plyn, pára, horká voda a klimatizace

13

Zásobování vodou, kanalizace, činnosti související s nakládáním s odpady a sanacemi

14

Doprava a skladování

15

Informační a komunikační činnosti, včetně telekomunikací

16

Velkoobchod a maloobchod

17

Cestovní ruch, ubytování, stravování a pohostinství [pozm. návrh 377]

18

Peněžnictví a pojišťovnictví

19

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání nemovitostí a služby pro podniky

20

Veřejná správa

21

Vzdělávání

22

Činnosti související se zdravotní péčí

23

Činnosti v oblasti sociální práce, komunitní, sociální a osobní služby

24

Činnosti týkající se životního prostředí

25

Umělecké, zábavní, tvůrčí odvětví a rekreační činnosti

26

Jiné nespecifikované služby


TABULKA 5: KÓDY PRO DIMENZI POLOHY

POLOHA

Kód

Poloha

 

Kód regionu nebo oblasti, kde je operace umístěna / kde se provádí, podle klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (3), naposledy pozměněného nařízením Komise (EU) č. 868/2014


TABULKA 6: KÓDY PRO VEDLEJŠÍ TÉMATA ESF

VEDLEJŠÍ TÉMATA ESF

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

01

Podpora zelených dovedností a pracovních míst a zelené ekonomiky

100 %

02

Rozvoj digitálních dovedností a pracovních míst

0 %

03

Investice do výzkumu a inovací a inteligentní specializace

0 %

04

Investice do malých a středních podniků

0 %

05

Zákaz diskriminace

0 %

06

Rovnost žen a mužů

0 %

07

Budování kapacit sociálních partnerů

0 %

08

Budování kapacit organizací občanské společnosti

0 %

09

Nepoužije se

0 %


TABULKA 7: KÓDY PRO MAKROREGIONÁLNÍ STRATEGE A STRATEGIE PRO PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI

MAKROREGIONÁLNÍ STRATEGIE A STRATEGIE PRO PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI

11

Strategie pro jadransko-jónský region

12

Strategie pro alpský region

13

Strategie pro region Baltského moře

14

Strategie pro dunajský region

21

Severní ledový oceán

22

Strategie pro oblast Atlantiku

23

Černé moře

24

Středozemní moře

25

Severní moře

26

Strategie pro západní Středomoří

30

Žádný příspěvek k makroregionálním strategiím nebo strategiím pro přímořské oblasti


(1)  U cíle politiky 5 mohou být navíc ke kódům uvedeným v rámci cíle politiky 5 vybrány všechny kódy dimenzí v rámci cílů politiky 1 až 4.

(2)  Jiné přístupy zaujaté v rámci jiných cílů politiky než cíle politiky 5 a nikoli ve formě ITI nebo ve formě CLLD.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

PŘÍLOHA II

Šablona dohody o partnerství – čl. 7 odst. 4

CCI

[15 znaků]

Název

[255]

Verze

 

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Číslo rozhodnutí Komise

 

Datum rozhodnutí Komise

 

1.   Výběr cílů politiky

Odkaz: čl. 8 písm. a), nařízení o spol. ustanoveních, článek 3 nařízení o AMIF, ISF a BMVI

Tabulka 1: Výběr cíle politiky s odůvodněním

Vybraný cíl politiky

Program

Fond

Odůvodnění výběru cíle politiky

 

 

 

[3 500 na cíl politiky]

2.   Výběr politik, koordinace a doplňkovost

Odkaz: čl. 8 písm. b) body i)–iii), nařízení o spol. ustanoveních

Textové pole [60 000 ]

3.   Příspěvek na rozpočtovou záruku v rámci InvestEU s odůvodněním

Odkaz: čl. 8 písm. e) nařízení o spol. ustanoveních, čl. 10 písm. a) nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 2: Převod do InvestEU

 

Kategorie regionů*

Okno 1

Okno 2

Okno 3

Okno 4

Okno 5

Částka

 

 

a)

b)

c)

d)

e)

f)=a)+b)+c)+d)+e)

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější

 

 

 

 

 

 

FS

 

 

 

 

 

 

 

ENRF

 

 

 

 

 

 

 

AMIF

 

 

 

 

 

 

 

ISF

 

 

 

 

 

 

 

BMVI

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 


Textové pole [3 500 ] (odůvodnění)

4.   Převod mezi kategoriemi regionů s odůvodněním

Odkaz: čl. 8 písm. d). článek 105 nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 3: Převod mezi kategoriemi regionů

Kategorie regionu

Příděly podle kategorie regionu  (*1)

Převod do:

Částka převodu

Podíl původního převedeného přídělu

Příděl podle kategorie regionu po převodu

a)

b)

c)

d)

g)=d)/b)

h)=b)–d)

Méně rozvinuté

 

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

Více rozvinuté

 

Méně rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

Méně rozvinuté

 

 

 


Textové pole [3 500 ] (odůvodnění)

5.   Předběžné finanční příděly podle cíle politiky

Odkaz: čl. 8 písm. c) nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 4: Předběžné finanční příděly z EFRR, FS, ESF+, ENRF podle cíle politiky  (*2)

Cíle politiky

EFRR

Fond soudržnosti

ESF+

ENRF

Celkem

Cíl politiky 1

 

 

 

 

 

Cíl politiky 2

 

 

 

 

 

Cíl politiky 3

 

 

 

 

 

Cíl politiky 4

 

 

 

 

 

Cíl politiky 5

 

 

 

 

 

Technická pomoc

 

 

 

 

 

Příděl na období 2026–2027

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 


Textové pole [3 500 ] (odůvodnění)


Tabulka 5: Předběžné finanční příděly z AMIF, ISF a BMVI podle cíle politiky  (*3)

Cíl politiky

Příděl

Cíl politiky uvedený v článku 3 [nařízení o AMIF]

 

Cíl politiky uvedený v článku 3 [nařízení o ISF]

 

Cíl politiky uvedený v článku 3 [nařízení o BMVI]

 

Technická pomoc

 

Celkem

 

6.   Seznam programů

Odkaz: čl. 8 písm. f) nařízení o spol. ustanoveních, článek 104

Tabulka 6: Seznam programů s předběžnými finančními příděly  (*4)

Název [255]

Fond

Kategorie regionů

Příspěvek EU

Příspěvek členských států (*5)

Celkem

Program 1

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

Program 1

FS

 

 

 

 

Program 1

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

Přechodové

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

Nejvzdálenější

 

 

 

Celkem

EFRR, FS, ESF+

 

 

 

 

Program 2

ENRF

 

 

 

 

Program 3

AMIF

 

 

 

 

Program 4

ISF

 

 

 

 

Program 5

BMVI

 

 

 

 

Celkem

Všechny fondy

 

 

 

 

Odkaz: článek 8 nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 7: Seznam programů Interreg

Program 1

Název 1 [255]

Program 2

Název 1 [255]

7.   Shrnutí opatření k posílení správní kapacity

Odkaz: čl. 8 písm. g), nařízení o spol. ustanoveních

Textové pole [4 500 ]


(*1)  Původní příděl podle kategorie regionu oznámený Komisí po převodech uvedených v tabulkách 2–4 použitelný pouze na EFRR a ESF +.

(*2)  Cíle politiky podle čl. 4 odst. 1 nařízení o spol. ustanoveních. Pro EFRR, FS a ESF+ na období 2021–2025; pro ENRF na období 2021–2027.

(*3)  Cíle politiky podle nařízení pro jednotlivé fondy (ENRF, AMIF, ISF a BMVI); příděl na období 2021–2027

(*4)  Cíle politiky podle čl. 4 odst. 1 nařízení o spol. ustanoveních. Pro EFRR, FS a ESF+ na období 2021–2025; pro ENRF na období 2021–2027.

(*5)  V souladu s čl. 106 odst. 2 o určení míry spolufinancování.

PŘÍLOHA III

Základní horizontální podmínky – čl. 11 odst. 1

Platné pro všechny specifické cíle

Název základních podmínek

Kritéria pro splnění

Účinné mechanismy monitorování trhu s veřejnými zakázkami

Jsou zavedeny mechanismy monitorování, které se vztahují na všechna řízení podle vnitrostátních právních předpisů o zadávání veřejných zakázek, které zahrnují:

1.

Opatření k sestavování účinných, spolehlivých a úplných údajů a ukazatelů v rámci jednoho IT systému nebo sítě interoperabilních systémů s cílem zavést zásadu „pouze jednou“ a usnadnit oznamovací povinnosti podle čl. 83 odst. 3 směrnice 2014/24/EU v souladu s požadavky na elektronické zadávání zakázek a podle článku 84 směrnice 2014/24/EU. Údaje a ukazatele zahrnují alespoň tyto prvky:

a.

Kvalitu a intenzitu hospodářské soutěže: názvy vítězných i počátečních uchazečů, počet počátečních uchazečů, počet vybraných uchazečů, smluvní cena – oproti původnímu rozpočtovému přídělu a kdykoli to je možné prostřednictvím registrů smluv, konečná cena po dokončení;

b.

Účast malých a středních podniků jako přímých uchazečů;

c.

Odvolání proti rozhodnutím veřejných zadavatelů, včetně přinejmenším jejich počtu, čas potřebný k vydání rozhodnutí v prvním stupni a počet rozhodnutí předkládaných druhému stupni;

d.

Seznam všech zakázek zadaných podle pravidel o vyloučení ze zadávání veřejných zakázek s uvedením konkrétního použitého ustanovení.

2.

Opatření k zajištění dostatečné kapacity pro monitorování a analýzu údajů ze strany určených příslušných vnitrostátních orgánů.

3.

Opatření zajišťující dostupnost údajů a ukazatelů a rovněž výsledku analýzy pro veřejnost prostřednictvím uživatelsky přístupných otevřených dat.

4.

Opatření zajišťující, aby veškeré informace poukazující na podezření z kartelové dohody mezi uchazeči o veřejnou zakázku byly systematicky sdělovány příslušným vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž.

Nástroje a kapacita pro účinné uplatňování pravidel státní podpory

Řídicí orgány mají nástroje a kapacitu ověřovat soulad s pravidly státní podpory prostřednictvím:

1.

Snadného a úplného přístupu k průběžně aktualizovaným informacím o podnicích v obtížích a o podnicích, na něž se vztahuje požadavek navrácení podpory.

2.

Přístup k odbornému poradenství a pokynům ohledně záležitostí státní podpory poskytovaným místním nebo vnitrostátním odborným centrem za koordinace vnitrostátních orgánů v oblasti státní podpory s pracovními postupy zajišťujícími účinnou konzultaci se zúčastněnými stranami.

Účinné provádění a uplatňování Listiny základních práv EU.

Jsou zavedeny účinné mechanismy k zajištění souladu s Listinou základních práv EU, které zahrnují:

1.

Opatření k zajištění ověření souladu operací podporovaných z fondů s Listinou základních práv.

2.

Opatření k oznamování souladu operací podporovaných z fondů s listinou monitorovacímu výboru.

Provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES

Je zaveden vnitrostátní rámec pro provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, který zahrnuje:

1.

Měřitelné cíle, mechanismus sběru údajů a monitorování použitelné u všech cílů politiky .

2.

Opatření zajišťující, že politika, právní předpisy a normy týkající se přístupnosti jsou řádně zohledňovány při přípravě a provádění programů v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a že jsou zahrnuty mezi kritéria a povinnosti související s výběrem projektů .

2a.

Opatření k oznamování souladu podporovaných operací monitorovacímu výboru. [pozm. návrh 378]

Uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv, které přispívají k vzestupné sociální konvergenci a soudržnosti v Evropské unii.

Opatření na vnitrostátní úrovni k zajištění řádného uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv, které přispívají k vzestupné sociální konvergenci a soudržnosti v EU, zvláště pak zásad zabraňujících nekalé hospodářské soutěži na vnitřním trhu. [pozm. návrh 379]

Účinné uplatňování zásady partnerství

Je zaveden rámec pro to, aby všichni partneři hráli plnohodnotnou roli při přípravě, provádění, monitorování a vyhodnocování programů, který zahrnuje:

1.

Opatření k zajištění transparentních postupů pro zapojení partnerů.

2.

Opatření k šíření a zveřejňování informací, které jsou významné pro partnery z hlediska přípravy setkání a činností na tato setkání navazujících.

3.

Podporu k posílení postavení partnerů a budování kapacit. [pozm. návrh 380]

PŘÍLOHA IV

Základní tematické podmínky platné pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti – čl. 11 odst. 1

Cíl politiky

Specifický cíl

Název základní podmínky

Kritéria pro splnění základní podmínky

1.

Inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace

EFRR:

Všechny specifické cíle v rámci tohoto cíle politiky

Řádná správa vnitrostátní nebo regionální strategie pro inteligentní specializaci

Strategie pro inteligentní specializaci se opírá (opírají) o:

1.

Aktuální analýzy překážek pro šíření inovací, včetně digitalizace

2.

Příslušnou regionální/vnitrostátní instituci nebo subjekt odpovědný za řízení strategie pro inteligentní specializaci

3.

Nástroje monitorování a hodnocení na měření výsledků vzhledem k cílům strategie

4.

Účinné fungování procesu objevování podnikatelského potenciálu

5.

Opatření nezbytná ke zlepšení vnitrostátních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací

6.

Opatření ke zvládnutí průmyslové transformace

7.

Opatření pro mezinárodní spolupráci

2.

Zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik

EFRR a Fond soudržnosti:

2.1

Podpora opatření v oblasti energetické účinnosti

Strategický rámec politiky na podporu renovace zvyšující energetickou účinnost obytných a nebytových budov

1.

Je přijata dlouhodobá vnitrostátní strategie renovací na podporu renovace vnitrostátního fondu obytných a nebytových budov, která je v souladu s požadavky směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a která:

a.

Obsahuje orientační milníky pro rok 2030, 2040 a cíle pro rok 2050

b.

Stanoví orientační přehled rozpočtových zdrojů na podporu provádění strategie

c.

Definuje účinné mechanismy na podporu investic do renovace budov

2.

Uvádí opatření na zvýšení energetické účinnosti k dosažení požadovaných úspor energie

EFRR a Fond soudržnosti:

2.1

Podpora opatření v oblasti energetické účinnosti

2.2

Podpora energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím investic do výrobní kapacity

Správa a řízení odvětví energetiky

Je přijat vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu v souladu s cílem Pařížské dohody omezit globální oteplování na 1,5  oC , který zahrnuje:

1.

Všechny prvky požadované v šabloně v příloze I nařízení o správě energetické unie (1)

2.

Orientační přehled Přehled plánovaných finančních zdrojů a mechanismů pro opatření na podporu nízkouhlíkové energetiky [pozm. návrh 381]

EFRR a Fond soudržnosti:

2.2

Podpora energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím investic do výrobní kapacity

Účinná podpora využívání obnovitelné energie v různých odvětvích a v celé EU

Jsou zavedena opatření, která zajišťují:

1.

Soulad se závazným vnitrostátním cílem v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2020 a s tímto základním scénářem až do roku 2030 v souladu s přepracovaným zněním směrnice 2009/28/ES (2)

2.

Nárůst podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení o jeden procentní bod do roku 2030

EFRR a Fond soudržnosti:

2.4

Podpora přizpůsobení se změnám klimatu a strukturálním změnám , předcházení rizikům a odolnosti vůči katastrofám

[pozm. návrh 382]

Rámec účinného řízení rizik katastrof

Je zaveden vnitrostátní nebo regionální plán řízení rizik katastrof, který je v souladu se stávajícími strategiemi přizpůsobení se změně klimatu a který zahrnuje:

1.

Popis klíčových rizik posuzovaných v souladu s čl. 6 písm. a) rozhodnutí č. 1313/2013/EU, který odráží současné a dlouhodobé hrozby (25–35 let). Posouzení vychází z rizik souvisejících s klimatem, z prognóz a scénářů týkajících se změny klimatu

2.

Popis opatření pro předcházení katastrofám, připravenost a reakci pro řešení hlavních zjištěných rizik. Priorita opatření musí být stanovena úměrně k rizikům a jejich hospodářskému dopadu, nedostatkům v kapacitách (3), jejich účinnosti a efektivnosti s přihlédnutím k možným alternativám

3.

Informace o rozpočtových a finančních zdrojích a dostupných mechanismech pro pokrytí nákladů na provoz a údržbu souvisejících s prevencí, připraveností a reakcí

EFRR a Fond soudržnosti:

2.5

Podpora účinného hospodaření s vodou

Aktualizovaný plán pro nezbytné investice do odvětví vodního hospodářství a odpadních vod

Je zaveden vnitrostátní investiční plán, který zahrnuje:

1.

Posouzení současného stavu provádění směrnice o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS a směrnice o pitné vodě (98/83/ES)

2.

Identifikaci a plánování veškerých veřejných investic, včetně orientačního finančního odhadu

a.

Požadované k dosažení souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod, včetně stanovení priorit s ohledem na velikost aglomerací a dopadu na životní prostředí, s rozdělením investic podle každé aglomerace odpadních vod

b.

Požadované k provádění směrnice o pitné vodě 98/83/ES

c.

Požadované ke sladění potřeb vycházejících z navrhovaného přepracovaného znění (COM(2017)0753), zejména pokud jde o revidované ukazatele jakosti uvedené v příloze I

3.

Odhad investic potřebných k obnově stávající infrastruktury pro odpadní vody a pro zásobování vodou, včetně sítí, na základě jejího stáří a plánů amortizace

4.

Uvedení potenciálních zdrojů financování z veřejných zdrojů, je-li potřeba coby doplnění poplatků za užívání

EFRR a Fond soudržnosti:

2.6

Rozvoj oběhového hospodářství nebo přechod na oběhové hospodářství prostřednictvím investic do odvětví zpracování odpadů a efektivního využívání zdrojů

Aktualizované plány pro nakládání s odpady

Je zaveden plán (plány) pro nakládání s odpady v souladu s článkem 28 směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice EU 2018/xxxx, který pokrývá celé území členského státu a zahrnuje:

1.

Analýzu stávající situace v nakládání s odpady v dotčené zeměpisné jednotce, včetně druhu, množství a zdroje vzniklého odpadu a posouzení jejich budoucího vývoje s přihlédnutím k očekávaným dopadům opatření stanovených v programech předcházení vzniku odpadů vypracovaných v souladu s článkem 29 směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice 2018/xx/EU

2.

Posouzení stávajících systémů sběru odpadů, včetně materiálového a územního pokrytí tříděného sběru a opatření na zlepšení jeho fungování a potřeby nových systémů sběru

3.

Posouzení investiční mezery odůvodňující potřebu dodatečné nebo modernizované infrastruktury pro nakládání s odpady obsahující informace o zdrojích příjmů, které jsou k dipozici pro pokrytí nákladů na provoz a údržbu

4.

Informace o kritériích pro umístění s cílem určit místo a kapacitu budoucích zařízení na zpracování odpadu

EFRR a Fond soudržnosti

2.6

Podpora zelené infrastruktury v městském prostředí a snížení znečištění

Akční program zahrnující opatření na různém stupni priorit pro nezbytná opatření pro zachování zahrnující spolufinancování ze strany Unie

Je zaveden akční program zahrnující opatření na různém stupni priorit podle článku 8 směrnice 92/43 EHS, který zahrnuje:

1.

Všechny prvky požadované v šabloně pro rámec prioritních činností na období 2021–2027 schválený Komisí a členskými státy , včetně prioritních opatření a odhadu potřeb financování

2.

Určení prioritních opatření a odhad potřeb financování [pozm. návrh 383]

3.

Propojenější Evropa díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT

EFRR:

3.1

Zvýšení digitálního propojení

Vnitrostátní nebo regionální plán pro širokopásmový přístup

Je zaveden vnitrostátní nebo regionální plán pro širokopásmový přístup, který zahrnuje:

1.

Posouzení investiční mezery, kterou je třeba řešit, aby byly splněny cíle gigabitového připojení EU (4), na základě:

aktuálního zmapování (5) stávající soukromé a veřejné infrastruktury a kvality služeb pomocí standardních ukazatelů mapování širokopásmového přístupu

konzultací o plánovaných investicích

2.

Odůvodnění plánované veřejné intervence na základě udržitelných investičních modelů, které:

posilují cenovou dostupnost a přístup k otevřené kvalitní infrastruktuře a službám, které budou fungovat i v budoucnu

přizpůsobují formy finanční pomoci zjištěným selháním trhu

umožňují komplementární využívání různých forem financování z unijních, vnitrostátních nebo regionálních zdrojů

3.

Opatření na podporu poptávky a využívání vysokokapacitních sítí, včetně opatření na usnadnění jejich zavádění, zejména prostřednictvím účinného provádění směrnice EU o snížení nákladů na budování širokopásmového přístupu (6)

4.

Mechanismy technické pomoci, včetně poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení na posílení kapacit místních zúčastněných stran a poradenství pro předkladatele projektů

5.

Mechanismus monitorování založený na standardních ukazatelích mapování širokopásmového přístupu

EFRR a Fond soudržnosti:

3.2

Rozvoj udržitelné, inteligentní, bezpečné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu [pozm. návrh 384 se netýká českého znění]

Komplexní plánování dopravy na příslušné úrovni

Je zavedeno multimodální mapování stávajících a plánovaných infrastruktur do roku 2030, které:

-1a.

Vyžaduje, aby byla zajištěna společenská, hospodářská a územní soudržnost a aby byla ve větší míře doplněna chybějící spojení a byla také odstraněna úzká místa v síti TEN-T, čímž se také rozumí investice do fyzické infrastruktury [pozm. návrh 385]

1.

Zahrnuje hospodářské zdůvodnění plánovaných investic podložené důkladnou analýzou poptávky a modelováním dopravy, které by měly zohlednit předpokládaný dopad liberalizace železnic otevření trhů se službami na železnici [pozm. návrh 386]

2.

Zohledňuje plány kvality ovzduší s přihlédnutím k příslušným vnitrostátním plánům dekarbonizace strategiím pro snižování emisí v odvětví dopravy [pozm. návrh 387]

3.

Zahrnuje investice do koridorů hlavní sítě TEN-T definovaných v nařízení (EU) 1316/2013 v souladu s příslušnými pracovními plány TEN-T  i do předem určených úseků v globální síti [pozm. návrh 388]

4.

V případě investic mimo hlavní sítě TEN-T zajišťuje komplementaritu pomocí dostatečného propojení městských sítí, regionů a místních komunit s hlavní sítí TEN-T a jejími uzly [pozm. návrh 389]

5.

Zajišťuje interoperabilitu železniční sítě prostřednictvím zavedení ERTMS v souladu se základní specifikací 3 zahrnující alespoň evropský prováděcí plán

6.

Podporuje multimodalitu, identifikuje potřeby multimodální či překládkové dopravy a terminálů pro cestující a aktivních módů

7.

Zahrnuje opatření zaměřená na podporu alternativních paliv v souladu s příslušnými vnitrostátními rámci politiky

8.

Zahrnuje posouzení rizik bezpečnosti silničního provozu v souladu se stávajícími vnitrostátními strategiemi bezpečnosti silničního provozu spolu s mapováním příslušných silnic a úseků stanovením priorit odpovídajících investic

9.

Poskytuje informace o rozpočtových a finančních zdrojích pro příslušné plánované investice a potřebných k pokrytí nákladů na provoz a údržbu stávajících a plánovaných infrastruktur

9a.

Podporuje udržitelné regionální a přeshraniční iniciativy v oblasti cestovního ruchu, které vedou k výhodám jak pro turisty, tak pro obyvatele, jako je propojení sítě EuroVelo s evropskou železniční sítí TRAN [pozm. návrh 390]

3.3.

Udržitelná, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobilita odolná vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility

4.

Sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv

EFRR:

4.1

Zlepšení efektivity trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje infrastruktury

ESF:

4.1.1

Zlepšení přístupu k zaměstnání pro všechny uchazeče, včetně mladých zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané neaktivních osob neaktivní osoby, a podpora samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky

4.1.2

Modernizace institucí trhu práce a služeb s cílem posoudit a předvídat potřebné dovednosti a zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc a podporu souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, přechodů na trhu práce a mobility [pozm. návrh 391]

Strategický rámec politiky pro aktivní politiky na trhu práce

Je zaveden strategický rámec politiky pro aktivní politiky na trhu práce s ohledem na hlavní směry politiky zaměstnanosti, který zahrnuje:

1.

Opatření pro profilování uchazečů a posouzení jejich potřeb, včetně možností podnikání

2.

Informace o volných místech a nabídkách práce s ohledem na potřeby trhu práce

3.

Opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami

4.

Opatření pro monitorování, hodnocení a přezkum aktivních politik na trhu práce

5.

V případě intervencí v oblasti zaměstnanosti mladých lidí jsou opatření zaměřená na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, včetně terénní práce, podložena důkazy a vychází z požadavků na kvalitu s přihlédnutím ke kritériím pro kvalitní učňovskou přípravu a stáže, včetně kontextu provádění systémů záruk pro mladé lidi

EFRR:

4.1

Zlepšení efektivity trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje infrastruktury

ESF:

4.1.3

Podpora účasti žen na trhu práce, lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a zdravému a dobře uzpůsobenému pracovnímu prostředí, kde jsou řešena zdravotní rizika, přizpůsobování pracovníků , podniků a podnikatelů změnám a zdravé a aktivní stárnutí [pozm. návrh 392]

Vnitrostátní strategický rámec pro rovnost žen a mužů

Je zaveden vnitrostátní strategický rámec politiky pro rovnost žen a mužů, který zahrnuje:

1.

Identifikaci překážek pro rovnost žen a mužů podloženou důkazy

2.

Opatření na řešení genderových rozdílů v zaměstnanosti, mzdách , sociálním zabezpečení, zdanění a důchodech, na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně podpory přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči, se stanovenými cíli [pozm. návrh 393]

3.

Opatření na monitorování, hodnocení a přezkum strategického rámce politiky a metod sběru údajů

4.

Opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci s orgány pro rovné zacházení, sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti

EFRR:

4.2

Zlepšení přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje infrastruktury

ESF:

4.2.1

Zvyšování, kvality, účinnosti inkluzivnosti relevantnosti účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce s cílem podpořit nabývání klíčových kompetencí, včetně digitálních dovedností, a usnadnit přechod ze vzdělávacích institucí na trh práce;

4.2.2

Podpora celoživotního učení, zejména flexibilních příležitostí pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny, včetně jakož i neformálního a informálního učení, mimo jiné i skrze usnadnění kariérních změn a podpory podporu profesní mobility

4.2.3

Podpora rovného přístupu, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělání vzdělávání odborné přípravě, a jejich dokončení , zejména pro znevýhodněné skupiny, a to od předškolního vzdělávání a péče přes obecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň , stejně jako vzdělávání dospělých a při usnadnění vzdělávací mobility pro všechny; [pozm. návrh 394]

Strategický rámec politiky pro systém vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních

Je zaveden vnitrostátní a/nebo regionální strategický rámec politiky pro systém vzdělávání a odborné přípravy, který zahrnuje:

1.

Systémy pro předjímání a prognózu dovedností založené na důkazech a rovněž mechanismy pro sledování uplatnění absolventů navazující sledování a služby pro kvalitní a účinné poradenství pro studující všech věkových skupin , včetně přístupů zaměřených na studující [pozm. návrh 395]

2.

Opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu, cenově dostupnému, relevantnímu, nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, k účasti na něm i jeho dokončení a k získání klíčových kompetencí na všech úrovních, včetně vysokoškolského terciárního vzdělávání [pozm. návrh 396]

3.

Koordinační mechanismus na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, včetně terciárního vzdělávání a poskytovatelů neformálního a informálního učení , a jasné rozdělení odpovědnosti mezi příslušnými celostátními a/nebo regionálními subjekty [pozm. návrh 397]

4.

Opatření na monitorování, hodnocení a přezkum strategického rámce politiky

5.

Opatření zaměřená na osoby s nedostatečnými dovednostmi, dospělé osoby s nízkou kvalifikací a osoby ze znevýhodněného socioekonomického prostředí a cesty prohlubování dovedností

6.

Opatření na podporu učitelů, školitelů a akademických pracovníků, pokud jde o vhodné učební metody, posuzování a validaci klíčových kompetencí

7.

Opatření na podporu mobility studentů a zaměstnanců a nadnárodní spolupráce poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy, včetně uznávání výsledků učení a kvalifikace

EFRR:

4.3

Posílení socioekonomické integrace marginalizovaných komunit, uprchlíků a migrantů pod mezinárodní ochranou a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb [pozm. návrh 398]

ESF:

4.3.1

Podpora Rozvoj aktivního začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí, a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti [pozm. návrh 399]

4.3.1a.

Podpora sociálního začleňování osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob a dětí [pozm. návrh 400]

Vnitrostátní strategický rámec politiky pro sociální začleňování a snižování chudoby

Je zaveden vnitrostátní strategický rámec politiky a akční plán pro sociální začleňování a snižování chudoby, který zahrnuje:

1.

Fakticky podloženou analýzu problémů chudoby a sociálního vyloučení, včetně chudoby dětí, bezdomovectví, územní a vzdělávací segregace, omezeného přístupu k základním službám a infrastruktuře a specifických potřeb zranitelných osob

2.

Opatření pro prevenci segregace ve všech oblastech a boje proti ní, včetně adekvátní podpory příjmu, sociální ochrany, inkluzivního trhu práce a přístupu ke kvalitním službám pro zranitelné osoby, včetně migrantů a uprchlíků

3.

Opatření pro přechod od institucionální ke k rodinné a komunitní péči na základě vnitrostátní strategie pro deinstitucionalizaci a akčního plánu [pozm. návrh 401]

4.

Opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti

ESF:

4.3.2

Podpora socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí a marginalizovaných komunit, například Romů [pozm. návrh 402]

Vnitrostátní strategie integrace Romů

Je zavedena vnitrostátní strategie integrace Romů, která zahrnuje:

1.

Opatření ke zrychlení integrace Romů, prevenci a odstraňování segregace s přihlédnutím k hledisku rovnosti žen a mužů a situaci mladých Romů a stanoví základní a měřitelné milníky a cíle

2.

Opatření na monitorování, hodnocení a přezkum opatření pro integraci Romů

3.

Opatření k prosazování začleňování Romů na regionální a místní úrovni

4.

Opatření zajišťující, že její koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci s romskou občanskou společností a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, a to na regionální i místní úrovni

EFRR:

4.4

Zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči pomocí rozvoje infrastruktury, včetně primární péče

ESF:

4.3.4

Zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; modernizace systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu k sociální ochraně; zlepšení dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče; zlepšení přístupu ke službám dlouhodobé péče [pozm. návrh 403]

Strategický rámec politiky v oblasti zdraví

Je vypracován vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky v oblasti zdraví, který obsahuje:

1.

Mapování potřeb v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče, a to i pokud jde o zdravotnický personál, s cílem zajistit udržitelná a koordinovaná opatření

2.

Opatření k zajištění efektivnosti, udržitelnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče, včetně zvláštního zaměření na osoby vyloučené ze systémů zdravotní a dlouhodobé péče a na nejobtížněji dosažitelné osoby

3.

Opatření a podporu komunitních služeb, včetně prevence a primární péče a služeb domácí péče a komunitní péče , a přechodu od institucionální péče k rodinné a komunitní péči

3a.

Opatření k zajištění efektivnosti, udržitelnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti systémů sociální ochrany [pozm. návrh 404]


(1)  Úř. věst [ještě nebylo přijato].

(2)  Úř. věst [ještě nebylo přijato].

(3)  Uvedeným v posouzení schopnosti zvládání rizik požadovaném v čl. 6 písm. c) rozhodnutí 1313/2013.

(4)  Vymezené ve sdělení Evropské komise: „Na cestě k evropské gigabitové společnosti“ – COM(2016)0587: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/policies/improving-connectivity-and-access

(5)  V souladu s článkem 22 [návrhu] směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace.

(6)  Směrnice 2014/61/EU.

PŘÍLOHA V

Šablona pro programy podporované z EFRR (cíl Investice pro zaměstnanost a růst), ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF – čl. 16 odst. 3

CCI

 

Název v angličtině

[255 znaků (1)]

Název v národním jazyce (národních jazycích)

[255]

Verze

 

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Způsobilý od

 

Způsobilý do

 

Číslo rozhodnutí Komise

 

Datum rozhodnutí Komise

 

Č. rozhodnutí členského státu, kterým se mění program

 

Datum vstupu v platnost rozhodnutí členského státu, kterým se mění program

 

Nepodstatný převod (čl. 19 odst. 5)

Ano/Ne

Regiony NUTS, na něž se program vztahuje (netýká se ENRF)

 

Dotčený fond

EFRR

Fond soudržnosti

ESF+

ENRF

1.   Strategie programu: hlavní problémy související s rozvojem a politické reakce

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. a) body i) až vii) a čl. 17 odst. 3 písm. b)

Textové pole [30 000 ]

Pro cíl zaměstnanost a růst

Tabulka 1

Cíl politiky

Specifický cíl nebo priorita  (*1)

Odůvodnění (shrnutí)

 

 

[2 000 na specifický cíl nebo prioritu]

Pro ENRF

Tabulka 1A

Cíl politiky

Priorita

Analýza SWOT (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) (pro každou prioritu)

Odůvodnění (shrnutí)

 

 

Silné stránky

[10 000 na každou prioritu]

[20 000 na každou prioritu]

Slabé stránky

[10 000 na každou prioritu]

Příležitosti

[10 000 na každou prioritu]

Hrozby

[10 000 na každou prioritu]

Určení potřeb na základě analýzy SWOT a s přihlédnutím k prvkům stanoveným v čl. 6 odst. 6 nařízení o ENRF

[10 000 na každou prioritu]

2.   Priority jiné než technická pomoc

Odkaz: čl. 17 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 písm. c)

Tabulka 1 T: Struktura programu  (*2)

ID

Název [300]

TP

Základ pro výpočet

Fond

Kategorie podporovaného regionu

Vybraný specifický cíl

1

Priorita 1

Ne

 

EFRR

Více

SC 1

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 2

Nejvzdálenější a řídce osídlené

Více

SC 3

2

Priorita 2

Ne

 

ESF+

Více

SC 4

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 5

Nejvzdálenější

3

Priorita 3

Ne

 

FS

Nepoužije se

 

3

Priorita technická pomoc

Ano

 

 

 

Nepoužije se

..

Specifická priorita zaměstnanost mladých lidí

Ne

 

ESF+

 

 

 

Specifická priorita záruka pro děti

Ne

 

ESF+

 

 

..

Specifická priorita doporučení pro jednotl. země

Ne

 

ESF+

 

 

..

Specifická priorita inovativní opatření

Ne

 

ESF+

 

SC 8

 

Specifická priorita materiální deprivace

Ne

 

ESF+

 

SC 9

2.1   Název priority [300] (opakuje se u každé priority)

Jedná se o prioritu věnovanou příslušnému doporučení pro jednotlivé země

Jedná se o prioritu věnovanou zaměstnanosti mladých lidí

Jedná se o prioritu věnovanou záruce pro děti

Jedná se o prioritu věnovanou inovativním opatřením

Jedná se o prioritu věnovanou materiální deprivaci (**)

*

Tabulka pro priority ESF+.

2.1.1   Specifický cíl (2) (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF) – opakuje se u každého vybraného specifického cíle nebo oblasti podpory, u všech priorit kromě technické pomoci [pozm. návrh 407]

2.1.1.1   Intervence fondů

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. d) body i),iii),iv),v),vi);

Související druhy činností – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i):

Textové pole [8 000 ]

Seznam plánovaných operací strategického významu – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i):

Textové pole [2 000 ]

Hlavní cílové skupiny – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii):

Textové pole [1 000 ]

Konkrétní cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iv)

Textové pole [2 000 ]

Meziregionální a nadnárodní činnosti – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v):

Textové pole [2 000 ]

Plánované využití finančních nástrojů – čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi)

Textové pole [1 000 ]

2.1.1.2   Ukazatele (3) [pozm. návrh 408]

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii)

Tabulka 2: Ukazatele výstupů

Priorita

Specifický cíl (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF)

Fond

Kategorie regionu

ID [5]

Ukazatel [255]

Jednotka měření

Milník (2024)

Cíl (2029)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 3: Ukazatele výsledků

Priorita

Specifický cíl (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF)

Fond

Kategorie regionu

ID [5]

Ukazatel [255]

Jednotka měření

Základní nebo referenční hodnota

Referenční rok

Cíl (2029)

Zdroj údajů [200]

Poznámky [200]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.1.1.3   Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence (4) (nevztahuje se na ENRF) [pozm. návrh 409]

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vii)

Tabulka 4: Dimenze 1 – oblast intervence

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

 


Tabulka 5: Dimenze 2 – forma financování

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

 


Tabulka 6: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

 


Tabulka 7: Dimenze 6 – vedlejší témata ESF+

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

 

2.1.2   Specifický cíl zaměřený na materiální deprivaci

Odkaz: čl. 17 odst. 3; nařízení o spol. ustanoveních

Typy podpory

Textové pole [2 000 znaků]

Hlavní cílové skupiny

Textové pole [2 000 znaků]

Popis vnitrostátních nebo regionálních režimů podpory

Textové pole [2 000 znaků]

Kritéria pro výběr operací (5) [pozm. návrh 410]

Textové pole [4 000 znaků]

2.T.   Priorita Technická pomoc

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. e); článek 29, článek 30, článek 31, článek 89 nařízení o spol. ustanoveních;

Popis technické pomoci v rámci paušálních plateb – článek 30

Textové pole [5 000 ]

Popis technické pomoci v rámci plateb nesouvisejících s náklady – článek 31

Textové pole [3 000 ]


Tabulka 8: Dimenze 1 – oblast intervence

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 


Tabulka 9: Dimenze 5 – vedlejší témata ESF+

Číslo priority

Fond

Kategorie regionu

Kód

Částka (v EUR)

 

 

 

 

 

3.   Finanční plán

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f) body i)– iii), čl. 106 odst. 1–3, článek 10, článek 21, nařízení o spol. ustanoveních,

3.A   Převody a příspěvky (6)

Odkaz: článek 10, článek 21, nařízení o spol. ustanoveních

Změna programu vztahující se k článku 10 nařízení o společných ustanoveních (příspěvek do Invest EU)

Změna programu vztahující se k článku 21 nařízení o společných ustanoveních (převody do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení mezi fondy se sdíleným řízením)


Tabulka 15: Příspěvky do InvestEU  (*3)

 

Kategorie regionů

Okno 1

Okno 2

Okno 3

Okno 4

Okno 5

částka

 

 

a)

b)

c)

d)

e)

f)=a)+b)+c)+d)+e)

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější

 

 

 

 

 

 

FS

 

 

 

 

 

 

 

ENRF

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 16: Převody do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení  (*4)

Fond

Kategorie regionů

Nástroj 1

Nástroj 2

Nástroj 3

Nástroj 4

Nástroj 5

Částka převodu

 

 

a)

b)

c)

d)

e)

f)=a)+b)+c)+d)+e)

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější

 

 

 

 

 

 

FS

 

 

 

 

 

 

 

ENRF

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

[pozm. návrh 411]

Tabulka 17: Převody mezi fondy se sdíleným řízením  (*5)

 

EFRR

ESF+

FS

ENRF

AMIF

ISF

BMVI

Celkem

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

Více rozvinuté

Přechodové

Méně rozvinuté

Nejvzdálenější

EFRR

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

FS

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRF

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.1   Finanční prostředky podle roku

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f) bod i)

Tabulka 10: Finanční prostředky podle roku

Fond

Kategorie regionu

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější a severní řídce osídlené

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ESF+

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

ENRF

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.2   Celková výše finančních prostředků podle fondu a vnitrostátního spolufinancování (7) [pozm. návrh 412]

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f) bod ii) a čl. 17 odst. 6

Pro cíl zaměstnanost a růst

Tabulka 11: Celková výše finanční podpory z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování

Č. cíle politiky nebo technická pomoc

Priorita

Základ pro výpočet podpory EU (celkem nebo z veřejných zdrojů)

Fond

Kategorie regionu  (*6)

Příspěvek EU

Příspěvek členského státu

Orientační rozdělení příspěvku členského státu

Celkem

Míra spolufinancování

veřejná

soukromá

 

 

 

 

a)

b)=c)+d)

c)

d)

e)=a)+b) (*7)

f)=a)/e) (*7)

 

Priorita 1

z veřejných výdajů / celkem

EFRR

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Zvláštní příděl pro nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 2

 

ESF+

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 3

 

FS

 

 

 

 

 

 

 

TP

Tech. pomoc článek 29 nařízení o spol. ustanoveních

 

EFRR nebo ESF+ nebo FS

 

 

 

 

 

 

 

 

Tech. pomoc článek 30 nařízení o spol. ustanoveních

 

EFRR nebo ESF+ nebo FS

 

 

 

 

 

 

 

EFRR celkem

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Zvláštní příděl pro nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

 

 

 

 

 

 

ESF+ celkem

 

 

Více rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Přechodové

 

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější

 

 

 

 

 

 

FS celkem

 

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

Celkový součet

 

 

 

 

 

 

 

 

 

U ENRF:

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f) bod iii)

Tabulka 11 A

Priorita

Typ oblastí podpory (nomenklatura stanovená v nařízení o ENRF)

Základ pro výpočet podpory EU

Příspěvek EU

Vnitrostátní veřejné

Celkem

Míra spolufinancování

Priorita 1

1.1

Veřejná

 

 

 

 

1.2

Veřejná

 

 

 

 

1.3

Veřejná

 

 

 

 

1.4

Veřejná

 

 

 

 

1.5

Veřejná

 

 

 

 

Priorita 2

2.1

Veřejná

 

 

 

 

Priorita 3

3.1

Veřejná

 

 

 

 

Priorita 4

4.1

Veřejná

 

 

 

 

Technická pomoc

5.1

Veřejná

 

 

 

 

4.   Základní podmínky

Odkaz: čl. 19 odst. 3 písm. h)

Tabulka 12: Základní podmínky

Základní podmínky

Fond

Specifický cíl

(nepoužije se na ENRF)

Splnění základní podmínky

Kritéria

Plnění kritérií

Odkaz na příslušné dokumenty

Odůvodnění

 

 

 

Ano/Ne

Kritérium 1

Ano/Ne

[500]

[1 000 ]

 

 

 

 

Kritérium 2

Ano/Ne

 

 

5.   Programové orgány

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. j), článek 65, článek 78 nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 13: Programové orgány

Programové orgány

Název instituce [500]

Jméno kontaktní osoby [200]

E-mail [200]

Řídicí orgán

 

 

 

Auditní orgán

 

 

 

Subjekt, který dostává platby od Komise

 

 

 

6.   Partnerství

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. g)

Textové pole [10 000 ]

7.   Komunikace a viditelnost

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. i) nařízení o spol. ustanoveních, čl. 42 odst. 2 nařízení o spol. ustanoveních

Textové pole [4 500 ]

8.   Využití jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady

Odkaz: články 88 a 89 nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 14: Využití jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady

Indikace použití článků 88 a 89 (*8):

Číslo priority

Fond

Specifický cíl (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF)

Úhrada způsobilých výdajů na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb podle priority v souladu s článkem 88 nařízení o spol. ustanoveních

Priorita 1

EFRR

SC 1

SC 2

Priorita 2

ESF+

SC 3

SC 4

Priorita 3

FS

SC 5

SC 6

Využití financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 89 nařízení o spol. ustanoveních

Priorita 1

EFRR

SC 7

SC 8

Priorita 2

ESF+

SC 9

SC 10

Priorita 3

FS

SC 11

SC 12

DODATKY

Úhrada způsobilých výdajů na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb (článek 88 nařízení o spol. ustanoveních)

Financování nesouvisející s náklady (článek 89 nařízení o spol. ustanoveních)

Akční plán ENRF pro drobný pobřežní rybolov

Akční plán ENRF pro každý nejvzdálenější region


(1)  Čísla v hranatých závorkách uvádějí počet znaků.

(*1)  Specifické priority podle nařízení o ESF+

(*2)  [pozm. návrh 405] Informace v této tabulce budou sloužit jako technické podklady k předvyplnění dalších polí a tabulek v této šabloně v elektronickém formátu. Nevztahuje se na ENRF.

(**)  Je-li zaškrtnuto, přejděte k oddílu 2.1.2 [pozm. návrh 406]

(2)  S výjimkou specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě vii) xi) nařízení o ESF+.

(3)  Před přezkumem v polovině období v roce 2025 pro EFRR, ESF+ a FS, členění pouze pro roky 2021 až 2025.

(4)  Před přezkumem v polovině období v roce 2025 pro EFRR, ESF+ a FS, členění pouze pro roky 2021 až 2025.

(5)  Pouze pro programy omezené na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě vii) xi) nařízení o ESF+.

(6)  Použije se pouze na změny programů v souladu s článkem 10 a článkem 21 nařízení o spol. ustanoveních.

(*3)  Kumulativní částky pro všechny příspěvky během programového období.

(*4)  Kumulativní částky pro všechny převody během programového období.

(*5)  Kumulativní částky pro všechny převody během programového období.

(7)  Před přezkumem v polovině období v roce 2025 pro EFRR, ESF+ a FS, finanční prostředky pouze pro roky 2021 až 2025.

(*6)  U EFRR: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté a případně zvláštní příděl pro nejvzdálenější a severní řídce osídlené regiony. U ESF+: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté a případně dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony. U FS: nepoužije se. U technické pomoci závisí uplatnění kategorií regionu na volbě fondu.

(*7)  V příslušných případech u všech kategorií regionů.

(*8)  Úplné informace budou poskytnuty v souladu se vzory připojenými k nařízení o spol. ustanoveních.

Dodatek 1: Úhrada způsobilých výdajů Komisí členskému státu na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(Článek 88)

Datum předložení návrhu

 

Aktuální verze

 

A.     Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Specifický cíl (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF)

Kategorie regionu

Odhadovaný podíl celkového finančního přídělu v rámci priority, na niž bude uplatněno zjednodušené vykazování nákladů (SCO) v % (odhad)

Typ(y) operace:

Název odpovídajícího ukazatele (ukazatelů)

Jednotka měření pro ukazatel

Typ SCO (standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby)

Odpovídající standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby

(v národní měně)

 

 

 

 

 

Kód

Popis

Kód

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.     Podrobnosti podle druhu operace (nutno vyplnit u každého druhu operace)

Obdržel řídicí orgán k níže uvedenému zjednodušenému vykazování nákladů podporu od externí společnosti?

Pokud ano, uveďte od které externí společnosti
Ano/Ne – Název externí společnosti

Druhy operace:

1.1

Popis druhu operace

 

1.2

Priorita / dotčený specifický cíl(e) (Cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF)

 

1.3

Název ukazatele (1)

 

1.4

Jednotka měření pro ukazatel

 

1.5

Standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázová částka nebo paušální sazba

 

1.6

Částka

 

1.7

Kategorie nákladů pokryté jednotkovými náklady, jednorázovou částkou nebo paušální sazbou

 

1.8

Pokrývají tyto kategorie nákladů všechny způsobilé výdaje na operaci? (A/N)

 

1.9

Metoda úprav(y)

 

1.10

Ověření dosažení jednotky měření

jaký dokument(y) se použije k ověření dosažení jednotky měření?

uveďte, co bude ověřeno v průběhu řídicí kontroly (včetně kontrol na místě) a kým.

jaká opatření ke sběru a uchovávání uvedených údajů/dokumentů?

 

1.11.

Možné nevhodné pobídky nebo problémy způsobené tímto ukazatelem, jak by mohly být zmírněny a odhadovaná míra rizika

 

1.12

Celková částka (na vnitrostátní úrovni a úrovni EU), která má být vyplacena

 

C:     Výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb

1.

Zdroj údajů použitých pro výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb (kdo údaje vytvořil, sbíral a zaznamenával; kde jsou údaje uchovávány; termíny; validace atd.)

 

2.

Upřesněte, proč jsou navrhovaná metoda a výpočet relevantní pro druh operace.

 

3.

Uveďte, jak byly výpočty provedeny, zejména včetně veškerých předpokladů ohledně kvality nebo kvantity. V příslušných případech by měly být použity průkazné statistické údaje a ukazatele, jež by měly být připojeny k této příloze ve formátu, který může Komise použít.

 

4.

Vysvětlete, jak jste zajistili, aby do výpočtu standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby byly zahrnuty pouze způsobilé výdaje.

 

5.

Posouzení metodiky výpočtu a částek jakož i opatření k zajištění ověření, kvality, sběru a uchování údajů auditním orgánem (orgány).

 


(1)  U jednoho druhu operace je možných několik doplňkových ukazatelů (například jeden ukazatel výstupů a jeden ukazatel výsledků). V těchto případech se vyplní pole 1.3 až 1.11 pro každý ukazatel.

Dodatek 2: Financování nespojené s náklady

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(Článek 89)

Datum předložení návrhu

 

Aktuální verze

 

A.     Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Specifický cíl (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF)

Kategorie regionu

Částka, na kterou se vztahuje financování nespojené s náklady

Druh(y) operace

Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo

Název (názvy) odpovídajícího ukazatele

Jednotka měření pro ukazatel

 

 

 

 

 

 

 

Kód

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celková pokrytá částka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.     Podrobnosti podle druhu operace (nutno vyplnit u každého druhu operace)

Druhy operace:

1.1

Popis druhu operace

 

1.2

Priorita / specifický cíl(e) (cíl zaměstnanost a růst) nebo dotčená oblast podpory (ENRF)

 

1.3

Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo

 

1.4

Lhůta pro splnění podmínek nebo dosažení výsledků

 

1.5

Definice ukazatele požadovaných výsledků

 

1.6

Jednotka měření ukazatele požadovaných výsledků

 

1.7

Případné průběžné požadované výsledky podmiňující úhradu ze strany Komise s harmonogramem úhrad

Průběžné požadované výsledky

Datum

Částky

 

 

 

 

 

 

1.8

Celková částka (včetně financování na úrovni EU a vnitrostátní úrovni)

 

1.9

Metoda úprav(y)

 

1.10

Ověření dosažení výsledku nebo splnění podmínky (případně průběžných požadovaných výsledků)

uveďte, jaký dokument(y) se použije k ověření dosažení výsledku či podmínky

uveďte, co bude ověřeno v průběhu řídicí kontroly (včetně kontrol na místě) a kým

popište, jaká jsou zavedena opatření ke sběru a uchovávání uvedených údajů/dokumentů

 

1.11

Opatření pro zajištění auditní stopy

Uveďte subjekt(y) odpovědný za uvedená opatření.

 

Dodatek 3: Akční plán ENRF pro drobný pobřežní rybolov

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

Datum předložení návrhu

 

Aktuální verze

 

1.   Popis drobného pobřežního loďstva

Textové pole [5 000 ]

2.   Obecný popis strategie pro rozvoj výdělečného a udržitelného drobného pobřežního rybolovu

Textové pole [5 000 ] celková orientační částka přidělená z ENRF

3.   Popis specifických opatření v rámci strategie pro rozvoj výdělečného a udržitelného drobného pobřežního rybolovu

Popis hlavních opatření

Orientační částka přidělená z ENRF (v EUR)

Úprava a řízení rybolovné kapacity

Textové pole [10 000 ]

 

Podpora udržitelných nízkouhlíkových rybolovných postupů odolných vůči změnám klimatu, které minimalizují poškození životního prostředí

Textové pole [10 000 ]

 

Posílení hodnotového řetězce odvětví a podpora marketingových strategií

Textové pole [10 000 ]

 

Podpora dovedností, znalostí, inovací a budování kapacit

Textové pole [10 000 ]

 

Zlepšení zdravotních, bezpečnostních a pracovních podmínek na rybářských plavidlech

Textové pole [10 000 ]

 

Větší soulad s požadavky na sběr údajů, sledovatelnost, monitorování, kontrolu a dohled

Textové pole [10 000 ]

 

Zapojení malých provozovatelů do participativního řízení námořního prostoru, včetně chráněných mořských oblastí a oblastí Natura 2000

Textové pole [10 000 ]

 

Diverzifikace činností v rámci širší udržitelné modré ekonomiky

Textové pole [10 000 ]

 

Kolektivní organizace a účast malých provozovatelů na rozhodovacím postupu a konzultacích

Textové pole [10 000 ]

 

4.   V příslušných případech provádění dobrovolných pokynů FAO k zajištění udržitelného drobného rybolovu

Textové pole [10 000 ]

5.   V příslušných případech provádění regionálního akčního plánu pro drobný rybolov Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři

Textové pole [10 000 ]

6.   Ukazatele

Tabulka 1: Ukazatele výstupů

Název ukazatele výstupů

Jednotka měření

Milník (2024)

Cíl (2029)

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 2: Ukazatele výsledků

Název ukazatele výsledků

Jednotka měření

Základní hodnota

Referenční rok

Cíl (2029)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dodatek 4: Akční plán ENRF pro každý nejvzdálenější region

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

Datum předložení návrhu

 

Aktuální verze

 

1.   Popis strategie udržitelného využívání rybolovu a rozvoje udržitelné modré ekonomiky

Textové pole [30 000 ]

2.   Popis hlavních plánovaných opatření a odpovídajících finančních prostředků

Popis hlavních opatření

Částka přidělená z ENRF (v EUR)

Strukturální podpora odvětví rybolovu a akvakultury v rámci ENRF

Textové pole [10 000 ]

 

Vyrovnání dodatečných nákladů podle článku 21 ENRF

Textové pole [10 000 ]

 

Další investice do udržitelné modré ekonomiky nezbytné pro dosažení udržitelného rozvoje pobřežních oblastí

Textové pole [10 000 ]

 

3.   Popis synergií s dalšími zdroji financování ze strany Unie

Textové pole [10 000 ]

4.   Popis synergií s akčním plánem pro drobný pobřežní rybolov

Textové pole [10 000 ]

PŘÍLOHA VI

Šablona programu pro AMIF, ISF a BMVI – čl. 16 odst. 3

Číslo kódu CCI

 

Název v angličtině

[255 znaků (1)]

Název v národním jazyce

[255]

Verze

 

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Způsobilý od

 

Způsobilý do

 

Číslo rozhodnutí Komise

 

Datum rozhodnutí Komise

 

Č. rozhodnutí členského státu, kterým se mění program

 

Datum vstupu v platnost rozhodnutí členského státu, kterým se mění program

 

1.   Strategie programu: hlavní výzvy a politické reakce

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. a) body i) až v) a bod vii) a čl. 17 odst. 3 písm. b)

Tato část popisuje, jak program řeší hlavní problémy uvedené v dohodě o partnerství, uvádí shrnutí zjištěných problémů na vnitrostátní úrovni na základě posouzení potřeb a /nebo strategií na místní, regionální a vnitrostátní úrovni. Poskytuje přehled o stavu provádění příslušného acquis EU a pokroku dosaženého při plnění akčních plánů EU a dále popisuje, jak fond podpoří jejich rozvoj prostřednictvím programového období.


Textové pole [15 000 ]

2.   Specifické cíle (opakují se u každého specifického cíle kromě technické pomoci)

Odkaz: čl. 17 odst. 2 a 4

2.1   Název specifického cíle [300]

2.1.1   Popis specifického cíle

Tato část popisuje pro každý specifický cíl počáteční situaci a hlavní výzvy a navrhuje reakce podporované fondem. Popisuje, které operační cíle jsou řešeny s podporou fondu; poskytuje orientační seznam opatření, která spadají do oblasti působnosti článku 3 a 4 nařízení o AMIF, nařízení o ISF nebo nařízení o BMVI.

Konkrétně: U operační podpory uvádí odůvodnění v souladu s článkem 17 nařízení o ISF, články 17 a 18 nařízení o BMVI nebo článkem 20 nařízení o AMIF. Obsahuje orientační seznam příjemců s jejich zákonnými povinnostmi, hlavními úkoly, které mají být podporovány, a u každého příjemce a úkolu orientační počet pracovníků, na něž se vztahuje podpora. V případě ISF má být operační podpora popsána v bodě 4 šablony.

U specifických opatření popisuje, jak bude opatření prováděno, a poskytuje odůvodnění přidělené částky. Kromě toho u společných specifických opatření uvede vedoucí členský stát seznam zúčastněných členských států, včetně jejich úlohy a případně finančního příspěvku.

U mimořádné pomoci popisuje, jak bude opatření prováděno, a poskytuje odůvodnění přidělené částky.

Případně plánované využití finančních nástrojů.

Pouze AMIF: přesídlení a solidarita se předkládají zvlášť.

Textové pole [16 000 znaků]

2.1.2   Ukazatele

Tabulka 1: Ukazatele výstupů

Specifický cíl

ID [5]

Ukazatel [255]

Jednotka měření

Milník (2024)

Cíl (2029)

 

 

 

 

 

 


Tabulka 2: Ukazatele výsledků

Specifický cíl

ID [5]

Ukazatel [255]

Jednotka měření

Základní nebo referenční hodnota

Referenční rok

Cíl (2029)

Zdroj údajů [200]

Poznámky [200]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.1.3   Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence

Odkaz: čl. 17 odst. 5 a čl. 10 odst. 16 nařízení o BMVI nebo čl. 10 odst. 9 nařízení o ISF nebo čl. 10 odst. 8 nařízení o AMIF

Tabulka 3

Specifický cíl

Typ intervence

Kód

Orientační částka (v EUR)

 

 

 

 

1.1.   Operační podpora (pouze ISF)

Tato část se týká pouze programů, které získávají podporu z ISF, a uvádí odůvodnění pro její využití v souladu s článkem 17 nařízení o ISF. Obsahuje orientační seznam příjemců s jejich zákonnými povinnostmi, hlavními úkoly, které mají být podporovány, a u každého příjemce a úkolu orientační počet pracovníků, na něž se vztahuje podpora. Viz rovněž bod 2.1.1 výše

Textové pole [5 000 ]


Tabulka 4

Typ intervence

Kód

Orientační částka (v EUR)

 

 

 

1.2.   Technická pomoc

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. e); článek 30 nařízení o spol. ustanoveních; článek 31 nařízení o spol. ustanoveních; článek 89 nařízení o spol. ustanoveních

Textové pole [5 000 ] (Technická pomoc v rámci paušálních plateb)

Textové pole [3 000 ] (Technická pomoc v rámci plateb nesouvisejících s náklady)


Tabulka 5

Typ intervence

Kód

Orientační částka (v EUR)

 

 

 

3.   Finanční plán

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f)

3.1   Finanční prostředky podle roku

Tabulka 6

Fond

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.2   Celková výše finančních prostředků z fondu a vnitrostátního spolufinancování

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. f) bod iv)

Tabulka 7

Specifický cíl

Typ opatření

Základ pro výpočet podpory EU (celkem nebo z veřejných zdrojů)

Příspěvek EU a)

Příspěvek členského státu b)=c)+d)

Orientační rozdělení příspěvku členského státu

Celkem

e=a)+b)

Míra spolufinancování f)=a)/e)

z veřejných zdrojů c)

ze soukromých zdrojů d)

Specifický cíl 1

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

 

 

 

 

 

 

 

 

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

 

 

 

 

 

 

 

 

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

 

 

 

 

 

 

 

 

Typ opatření č. 4 [Odkaz na článek 14 a 15 nařízení o AMIF]

 

 

 

 

 

 

 

Celkem pro SC 1

 

 

 

 

 

 

 

 

SC 2

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

 

 

 

 

 

 

 

 

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

 

 

 

 

 

 

 

 

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

 

 

 

 

 

 

 

Celkem pro SC 2

 

 

 

 

 

 

 

 

SC 3

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

 

 

 

 

 

 

 

 

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

 

 

 

 

 

 

 

 

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

 

 

 

 

 

 

 

Celkem pro SC 3

 

 

 

 

 

 

 

 

Tech. pomoc (článek 30 nařízení o spol. ustanoveních)

 

 

 

 

 

 

 

 

Tech. pomoc (článek 31 nařízení o spol. ustanoveních)

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový součet

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 8 [pouze AMIF]

Počet osob ročně

Kategorie

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Přesídlení

 

 

 

 

 

 

 

Přijímání osob z humanitárních důvodů

 

 

 

 

 

 

 

[jiné kategorie]

 

 

 

 

 

 

 

4.   Základní podmínky

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. h)

Tabulka 9

Základní podmínka

Splnění základní podmínky

Kritéria

Plnění kritérií

Odkaz na příslušné dokumenty

Odůvodnění

 

 

Kritérium 1

Ano/Ne

[500]

[1000]

 

 

Kritérium 2

 

 

 

5.   Programové orgány

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. j), článek 65 a 78 nařízení o spol. ustanoveních

Tabulka 10

Název instituce [500]

Jméno kontaktní osoby a funkce [200]

e-mail [200]

Řídicí orgán

 

 

 

Auditní orgán

 

 

 

Subjekt, který dostává platby od Komise

 

 

 

6.   Partnerství

Odkaz: čl. 17 odst. 3 písm. g)

textové pole [10 000 ]

7.   Komunikace a viditelnost

Odkaz: Čl. 17 odst. 3 písm. i) nařízení o spol. ustanoveních, čl. 42 odst. 2

Textové pole [4 500 ]

8.   Využití jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady

Odkaz: články 88 a 89 nařízení o spol. ustanoveních

Indikace použití článků 88 a 89:  (*1)

Specifický cíl

Úhrada způsobilých výdajů na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb podle priority v souladu s článkem 88 nařízení o spol. ustanoveních

 

Využití financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 89 nařízení o spol. ustanoveních

 

DODATKY

Úhrada způsobilých výdajů na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb (článek 88 nařízení o spol. ustanoveních)

Financování nesouvisející s náklady (článek 89 nařízení o spol. ustanoveních)


(1)  Číslo v hranatých závorkách uvádí počet znaků.

(*1)  Úplné informace budou poskytnuty v souladu se vzory v dodatcích.

Dodatek 1: Úhrada způsobilých výdajů Komisí členskému státu na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(Článek 88)

Datum předložení návrhu

 

Aktuální verze

 

A.     Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Odhadovaný podíl celkového finančního přídělu v rámci priority, na niž bude uplatněno zjednodušené vykazování nákladů (SCO) v % (odhad)

Druh(y) operace

Název (názvy) odpovídajícího ukazatele

Jednotka měření pro ukazatel

Typ SCO (standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby)

Odpovídající standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby

 

 

 

Kód

Popis

Kód

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.     Podrobnosti podle druhu operace (nutno vyplnit u každého druhu operace)

Obdržel řídicí orgán k níže uvedenému zjednodušenému vykazování nákladů podporu od externí společnosti?

Pokud ano, uveďte od které externí společnosti
Ano/Ne – Název externí společnosti

Druhy operace:

1.1

Popis druhu operace

 

1.2

Priorita / specifický cíl(e) (cíl zaměstnanost a růst) nebo dotčená oblast podpory (ENRF)

 

1.3

Název ukazatele (1)

 

1.4

Jednotka měření pro ukazatel

 

1.5

Standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázová částka nebo paušální sazba

 

1.6

Částka

 

1.7

Kategorie nákladů pokryté jednotkovými náklady, jednorázovou částkou nebo paušální sazbou

 

1.8

Pokrývají tyto kategorie nákladů všechny způsobilé výdaje na operaci? (A/N)

 

1.9

Metoda úprav(y)

 

1.10

Ověření dosažení jednotky měření

uveďte, jaký dokument(y) se použije k ověření dosažení jednotky měření

uveďte, co bude ověřeno v průběhu řídicí kontroly (včetně kontrol na místě) a kým

uveďte, jaká opatření jsou zavedena ke sběru a uchovávání uvedených údajů/dokumentů

 

1.11.

Možné nevhodné pobídky nebo problémy způsobené tímto ukazatelem, jak by mohly být zmírněny a odhadovaná míra rizika

 

1.12

Celková částka (na vnitrostátní úrovni a úrovni EU), která má být vyplacena

 

C:     Výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb

1.

Zdroj údajů použitých pro výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb (kdo údaje vytvořil, sbíral a zaznamenával; kde jsou údaje uchovávány; termíny; validace atd.)

 

2.

Upřesněte, proč jsou navrhovaná metoda a výpočet relevantní pro druh operace:

 

3.

Uveďte, jak byly výpočty provedeny, zejména včetně veškerých předpokladů ohledně kvality nebo kvantity. V příslušných případech by měly být použity průkazné statistické údaje a ukazatele, jež by měly být připojeny k této příloze ve formátu, který může Komise použít.

 

4.

Vysvětlete, jak jste zajistili, aby do výpočtu standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby byly zahrnuty pouze způsobilé výdaje.

 

5.

Posouzení metodiky výpočtu a částek jakož i opatření k zajištění ověření, kvality, sběru a uchování údajů auditním orgánem (orgány).

 


(1)  U jednoho druhu operace je možných několik doplňkových ukazatelů (například jeden ukazatel výstupů a jeden ukazatel výsledků). V těchto případech se vyplní pole 1.3 až 1.11 pro každý ukazatel.

Dodatek 2: Financování nesouvisející s náklady

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(Článek 89)

Datum předložení návrhu

 

Aktuální verze

 

A.     Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Částka, na kterou se vztahuje financování nesouvisející s náklady

Druh(y) operace

Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo

Název (názvy) odpovídajícího ukazatele

Jednotka měření pro ukazatel

 

 

 

 

 

Kód

Popis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celková pokrytá částka

 

 

 

 

 

 

 

B.     Podrobnosti podle druhu operace (nutno vyplnit u každého druhu operace)

Druhy operace:

1.1

Popis druhu operace

 

1.2

Dotčená priorita / specifický cíl (cíle)

 

1.3

Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo

 

1.4

Lhůta pro splnění podmínek nebo dosažení výsledků

 

1.5

Definice ukazatele požadovaných výsledků

 

1.6

Jednotka měření ukazatele požadovaných výsledků

 

1.7

Případné průběžné požadované výsledky podmiňující úhradu ze strany Komise s harmonogramem úhrad

Průběžné požadované výsledky

Datum

Částky

 

 

 

 

 

 

1.8

Celková částka (včetně financování na úrovni EU a vnitrostátní úrovni)

 

1.9

Metoda úprav(y)

 

1.10

Ověření dosažení výsledku nebo splnění podmínky (případně průběžných požadovaných výsledků)

jaký dokument(y) se použije k ověření dosažení výsledku či podmínky?

uveďte, co bude ověřeno v průběhu řídicí kontroly (včetně kontrol na místě) a kým

jaká opatření ke sběru a uchovávání uvedených údajů/dokumentů?

 

1.11

Opatření pro zajištění auditní stopy

Uveďte subjekt(y) odpovědný za uvedená opatření.

 

PŘÍLOHA VII

Šablona pro předávání údajů – článek 37 a čl. 68 odst. 1 písm. g) (1)

TABULKA 1: Finanční údaje na úrovni priority a programu (čl. 37 odst. 2 písm. a))

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

Finanční prostředky priority na základě programu

Kumulativní údaje o finančním pokroku programu

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu

Základ pro výpočet příspěvku Unie*

(Celkový příspěvek nebo příspěvek z veřejných zdrojů)

Celkové finanční prostředky

(v EUR)

Míra spolufinancování

(v %)

Celkové způsobilé náklady operací vybraných pro poskytnutí podpory (v EUR)

Příspěvek z fondů na operace vybrané pro podporu (v EUR)

Podíl celkového přídělu, na nějž se vztahují vybrané operace (v %)

[sloupec 7/ sloupec 5x 100]

Celková výše způsobilých výdajů, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací

Podíl celkového přídělu pokrytého způsobilými výdaji, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací (v %)

[sloupec 10/ sloupec 5x100]

Počet vybraných operací

 

 

 

Výpočet

 

Výpočet

 

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="N" input="G">

<type="P" input="G">

<type="Cu" input="M">

 

<type="P" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="P" input="G">

<type="N" input="M">

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 1

SC 1

EFRR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 2

SC 2

ESF+

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 3

SC 3

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

EFRR

Méně rozvinuté

 

<type="N" input="G">

 

<type="Cu" input="G">

 

<type="P" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="P" input="G">

<type="N" input="G">

Celkem

 

EFRR

Přechodové

 

<type="N" input="G">

 

<type="Cu" input="G">

 

<type="P" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="P" input="G">

<type="N" input="G">

Celkem

 

EFRR

Více rozvinuté

 

<type="N" input="G">

 

<type="Cu" input="G">

 

<type="P" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="P" input="G">

<type="N" input="G">

Celkem

 

EFRR

Zvláštní příděl pro nejvzdálenější regiony nebo severní řídce osídlené regiony

 

<type="N" input="G">

 

<type="Cu" input="G">

 

<type="P" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="P" input="G">

<type="N" input="G">

Celkem

 

ESF

Méně rozvinuté

 

<type="N" input="G">

 

<type="Cu" input="G">

 

<type="P" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="P" input="G">

<type="N" input="G">

Celkem

 

ESF

Přechodové

 

<type="N" input="G">

 

<type="Cu" input="G">

 

<type="P" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="P" input="G">

<type="N" input="G">

Celkem

 

ESF

Více rozvinuté

 

<type="N" input="G">

 

<type="Cu" input="G">

 

<type="P" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="P" input="G">

<type="N" input="G">

Celkem

 

ESF

Zvláštní příděl pro nejvzdálenější regiony

 

<type="N" input="G">

 

<type="Cu" input="G">

 

<type="P" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="P" input="G">

<type="N" input="G">

Celkem

 

Fond soudržnosti

Nepoužije se

 

<type="N" input="G">

 

<type="Cu" input="G">

 

<type="P" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="P" input="G">

<type="N" input="G">

Celkový součet

 

Všechny fondy

 

 

<type="N" input="G">

 

<type="N" input="G">

 

<type="P" input="G">

<type="N" input="G">

<type="P" input="G">

<type="N" input="G">


TABULKA 2: Rozdělení kumulativních finančních údajů podle typu intervence (čl. 37 odst. 2 písm. a))

Priorita

Specifický cíl

Vlastnosti výdajů

Dimenze kategorizace

Finanční údaje

 

 

Fond

Kategorie regionu

1

Oblast intervence

2

Forma financování

3

Dimenze územního plnění

4

Dimenze hospodářské činnosti

5

Dimenze polohy

6

Vedlejší téma ESF+

7

Makroregionální dimenze a dimenze pobřežních oblastí

Celkové způsobilé náklady operací vybraných pro poskytnutí podpory (v EUR)

Celková výše způsobilých výdajů, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací

Počet vybraných operací

<type="S" input="S">

<type="S" input="S">

<type="S" input="S">

<type="S" input="S">

<type="S" input="S">

<type="S" input="S">

<type="S" input="S">

<type="S" input="S">

<type="S" input="S">

<type="S" input="S">

<type="S" input="S">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="N" input="M">


TABULKA 3: Společné ukazatele výstupů a ukazatele výstupů pro jednotlivé programy pro EFRR a Fond soudržnosti (čl. 37 odst. 2 písm. b))

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

Údaje o ukazatelích výstupů operačního programu

[vyextrahované z tabulky 2 operačního programu]

Pokrok v ukazatelích výstupů k datu

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu

ID

Název ukazatele

Rozdělení ukazatele (2)

(z něhož:)

Jednotka měření

Milník (2024)

Cíl 2029

Odhad k datu

[dd/mm/rr]

Dosaženo k datu

[dd/mm/rr]

Na základě pokynů Komise (Ano/Ne)

Připomínky

<type="S" input="G">  (3)

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="N" input="G">

<type="N" input="M">

<type="N" input="M">

<type="C" input="S">

<type="S" input="M">

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


TABULKA 4: Výplaty zaměstnanců financované z EFRR a Fondu soudržnosti na úrovni programu (čl. 37 odst. 2 písm. b))

Fond

ID

Název ukazatele

Jednotka měření

Roční hodnota dosažená k datu [dd/mm/rr]

Na základě pokynů Komise (Ano/Ne)

Připomínky

2021

2029

<type="S" input="M">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="N" input="M">

<type="N" input="M">

<type="N" input="M">

<type="C" input="S">

<type="S" input="M">

 

RCO xx

Zaměstnanci financovaní z fondu

Plný pracovní úvazek

 

 

 

 

 


TABULKA 5: Vícenásobná podpora podniků z EFRR a Fondu soudržnosti na úrovni programu (čl. 37 odst. 2 písm. b))

ID

Název ukazatele

Rozdělení ukazatele

(z něhož:)

Počet podniků po odečtení vícenásobné podpory k

[dd/mm/rr]

Na základě pokynů Komise (Ano/Ne)

Připomínky

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="N" input="M">

<type="C" input="S">

<type="S" input="M">

RCO 01

Podpořené podniky

Mikropodniky

 

 

 

RCO 01

Podpořené podniky

Malé podniky

 

 

 

RCO 01

Podpořené podniky

Střední podniky

 

 

 

RCO 01

Podpořené podniky

Velké podniky

 

 

 

RCO 01

Podpořené podniky

Celkem

<type="N" input="G">

 

 


TABULKA 6: Společné ukazatele výsledků a ukazatele výsledků pro jednotlivé programy pro EFRR a Fond soudržnosti (čl. 37 odst. 2 písm. b))

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

Údaje o ukazatelích výsledků z operačního programu [vyextrahované z tabulky 3 operačního programu]

Pokrok v ukazatelích výsledků k datu

Priorita

Specifický cíl

Fond

Kategorie regionu

ID

Název ukazatele

Rozdělení ukazatele (4)

(z něhož:)

Jednotka měření

Základní hodnota v programu

Cíl 2029

Aktualizovaná základní hodnota [dd/mm/rr]

Hodnota k datu [dd/mm/rr]

Na základě pokynů Komise (Ano/Ne)

Připomínky

Odhad

Dokončeno

Odhad

Dosaženo

<type="S" input="G">  (5)

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="S" input="G">

<type="N" input="G">

<type="N" input="G">

<type="N" input="M">

<type="N" input="M">

<type="N" input="M">

<type="N" input="M">

<type="C" input="S">

<type="S" input="M">

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


TABULKA 7: Odhad částky, na kterou hodlá členský stát podat žádosti o platbu pro stávající a následující kalendářní rok (čl. 68 odst. 1 písm. g))

Pro každý program se případně vyplní podle fondu a kategorie regionu

Fond

Kategorie regionu

Příspěvek Unie

[stávající kalendářní rok]

[následující kalendářní rok]

Leden–říjen

Listopad–prosinec

Leden–prosinec

EFRR

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony (6)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

EÚS

 

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

ESF

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

Nejvzdálenější regiony (7)

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Fond soudržnosti

 

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

ENRF

 

 

 

 

AMIF

 

 

 

 

ISF

 

 

 

 

BMVI

 

 

 

 


TABULKA 8: Údaje o finančních nástrojích (čl. 37 odst. 3)

Priorita

Vlastnosti výdajů

Způsobilé výdaje podle produktů

Výše uvolněných soukromých a veřejných zdrojů kromě zdrojů z fondů

Výše nákladů na správu a poplatků vykázaných jako způsobilé výdaje

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů uvedené v článku 54

Vrácené zdroje vztahující se k podpoře z fondů podle článku 56

 

Fond

Specifický cíl

Kategorie regionu

Půjčky

(forma kódu financování pro finanční nástroj)

Záruka

(forma kódu financování pro finanční nástroj)

Vlastní kapitál nebo kvazikapitál (forma kódu financování pro finanční nástroj)

Doplňková podpora kombinovaná s finančním nástrojem

(forma kódu financování pro finanční nástroj)

Půjčky

(forma kódu financování pro finanční nástroj)

Záruka

(forma kódu financování pro finanční nástroj)

Vlastní kapitál nebo kvazikapitál

(forma kódu financování pro finanční nástroj)

Doplňková podpora kombinovaná s finančním nástrojem

(forma kódu financování pro finanční nástroj)

Vstup = výběr

Vstup = výběr

Vstup = výběr

Vstup = výběr

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální

Vstup = manuální


(1)  Vysvětlivky k polím:

druh: N = číslo, D = datum, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko, P = procento, B = booleovský operátor, Cu = měna

vstup: M = manuální, S = výběr, G = vygenerován systémem

(2)  Týká se pouze některých ukazatelů. Podrobnosti viz pokyny Komise.

(3)  Vysvětlivky k polím:

druh: N = číslo, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko

vstup: M = manuální, S = výběr, G = vygenerován systémem

(4)  Týká se pouze některých ukazatelů. Podrobnosti viz pokyny Komise.

(5)  Vysvětlivky k polím:

druh: N = číslo, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko

vstup: M = manuální, S = výběr, G = vygenerován systémem

(6)  Zde by měly být uvedeny pouze zvláštní příděly pro nejvzdálenější regiony / severní řídce osídlené regiony.

(7)  Zde by měly být uvedeny pouze zvláštní příděly pro nejvzdálenější regiony.

PŘÍLOHA VIII

Komunikace a viditelnost – články 42 a 44

1.   Použití a technické vlastnosti znaku Unie

1.1.

Znak Evropské unie musí být výrazně zobrazen na veškerých komunikačních materiálech, například tištěných nebo digitálních produktech, internetových stránkách a jejich mobilních verzích souvisejících s prováděním operace určených pro veřejnost nebo účastníky.

1.2.

Výraz „Financováno EVROPSKOU UNIÍ“ nebo „Spolufinancováno EVROPSKOU UNIÍ“ se vždy uvádí celý a musí být umístěn vedle znaku.

1.3.

Spolu se znakem Unie lze použít kterýkoli z těchto typů písma: Arial, Auto, Calibri, Garamond, Trebuchet, Tahoma, Verdana, Ubuntu. Písmo nesmí být vyznačeno kurzívou, nesmí být podtrženo a nesmí obsahovat efekty.

1.4.

Text je ve vztahu ke znaku Unie umístěn tak, aby se vzájemně nijak nepřekrývaly.

1.5.

Použitá velikost písma musí být úměrná velikosti znaku.

1.6.

V závislosti na pozadí musí být písmo provedeno v barvě modré Reflex Blue, černé nebo bílé.

1.7.

Znak Evropské unie nesmí být měněn ani slučován s jinými grafickými prvky nebo texty. Jsou-li kromě znaku Unie zobrazena další loga, musí mít znak Unie nejméně stejnou velikost jako největší z těchto dalších použitých log. Kromě znaku Unie nesmí být ke zvýraznění podpory Unie použita žádná jiná vizuální identita nebo logo.

1.8.

Jestliže se na stejném místě provádí několik operací podporovaných ze stejného finančního nástroje nebo různých finančních nástrojů, nebo jestliže je financování poskytnuto na stejnou operaci později, bude vystavena jen jedna cedule nebo billboard.

1.9.

Grafické normy pro znak Unie a stanovení standardních barev:

A)   OBRAZNÝ POPIS

Dvanáct zlatých hvězd vytváří na pozadí modré oblohy kruh, který představuje jednotu národů Evropy. Počet hvězd je pevně stanoven, číslo dvanáct je symbolem dokonalosti a jednoty.

B)   HERALDICKÝ POPIS

Kruh dvanácti zlatých pěticípých hvězd na azurovém poli, jejich špičky se nedotýkají.

C)   GEOMETRICKÝ POPIS

Image 14

Znak má tvar modré obdélníkové vlajky, jejíž délka se rovná jeden a půl výšky vlajky. Dvanáct zlatých hvězd je pravidelně rozmístěno do tvaru pomyslného kruhu, jehož střed je průsečíkem úhlopříček obdélníku. Poloměr kruhu se rovná třetině výšky obdélníku. Každá hvězda má pět cípů, které jsou umístěny po obvodu pomyslného kruhu, jehož poloměr je roven jedné osmnáctině výšky kratší strany obdélníku. Všechny hvězdy směřují vzhůru, tzn. jeden cíp směřuje vertikálně a dva další jsou na přímce kolmé ke stožáru. Kruh je uspořádán tak, aby umístění hvězd odpovídalo hodinám na ciferníku. Jejich počet je neměnný.

D)   PŘEDEPSANÉ BARVY

Znak má následující barevné provedení: PANTONE REFLEX BLUE pro povrch obdélníku; PANTONE YELLOW pro hvězdy.

E)   ČTYŘBAREVNÝ PROCES

Použije-li se čtyřbarevný proces, je nutné vytvořit dvě standardní barvy pomocí čtyř barev čtyřbarevného procesu.

PANTONE YELLOW se získá použitím 100 % barvy „Process Yellow“.

PANTONE REFLEX BLUE se získá smícháním 100 % barvy „Process Cyan“ a 80 % barvy „Process Magenta“.

INTERNET

PANTONE REFLEX BLUE odpovídá na internetové paletě barvě RGB:0/51/153 (hexadecimálně: 003399) a PANTONE YELLOW odpovídá na internetové paletě barvě RGB: 255/204/0 (hexadecimální kód: FFCC00).

POSTUP PŘI JEDNOBAREVNÉM ZOBRAZENÍ

Při použití černé barvy je obdélník nutno ohraničit černě a hvězdy vytisknout černě na bílém pozadí.

Image 15

Při použití modré barvy (Reflex Blue) ji aplikujte jako 100 % barvu a hvězdy zobrazte negativní bílou.

Image 16

ZOBRAZENÍ NA BAREVNÉM POZADÍ

Musí-li být použito vícebarevné pozadí, je nutno obdélník ohraničit bílým pruhem o tloušťce rovnající se 1/25 výšky obdélníku.

Image 17

Zásady používání znaku Unie třetími stranami jsou stanoveny ve správní dohodě s Radou Evropy (1).

2.

Licence k právům duševního vlastnictví uvedená v čl. 44 odst. 6 uděluje EU tato práva:

2.1.

interní použití, tj. právo reprodukovat, kopírovat a zpřístupňovat materiály týkající se komunikace a viditelnosti orgánům a agenturám EU a členských států EU a jejich zaměstnancům;

2.2.

reprodukce materiálů týkajících se komunikace a viditelnosti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě, vcelku nebo částečně;

2.3.

zveřejňování materiálů týkajících se komunikace a viditelnosti za použití jakýchkoli a všech prostředků komunikace;

2.4.

distribuce materiálů týkajících se komunikace a viditelnosti (nebo jejich kopií) veřejnosti v jakékoli a ve všech formách;

2.5.

uskladnění a archivace materiálů týkajících se komunikace a viditelnosti;

2.6.

udělování sublicencí k právům na materiál týkající se komunikace a viditelnosti třetím stranám;

2.7.

EU mohou být udělena další práva.


(1)  Úř. věst. 2012/C 271/04, 8.9.2012.

PŘÍLOHA IX

Prvky dohod o financování a strategických dokumentů – článek 53

1.   Prvky dohody o financování pro finanční nástroje prováděné podle čl. 53 odst. 3

a)

investiční strategie nebo politika včetně prováděcích ustanovení, finanční produkty, které mají být nabízeny, cíloví koneční příjemci a (případně) zamýšlené spojení s grantovou podporou;

b)

podnikatelský plán nebo rovnocenné dokumenty pro finanční nástroj, který má být prováděn, včetně očekávaného aktivačního účinku uvedeného v čl. 52 odst. 3 písm. a);

c)

konečné výsledky, kterých má dotyčný finanční nástroj dosáhnout s cílem přispět ke specifickým cílům, a výsledky příslušné priority;

d)

ustanovení ohledně monitrorování provádění investic a uplatňování sazeb, při nichž jsou obdrženy investiční nabídky („deal flows“), včetně podávání zpráv ze strany finančního nástroje holdingovému fondu a řídicímu orgánu s cílem zajistit soulad s článkem 37;

e)

auditní požadavky, jako např. minimální požadavky na dokumentaci, která má být vedena na úrovni finančního nástroje (a případně na úrovni holdingového fondu), a (případně) požadavky v souvislosti s vedením samostatných záznamů pro jednotlivé formy podpory v souladu s článkem 52, včetně ustanovení a požadavků týkajících se přístupu k dokumentům ze strany auditních orgánů členských států, auditorů Komise a Účetního dvora, s cílem zajistit jasnou auditní stopu v souladu s článkem 76;

f)

požadavky a postupy pro spravování příspěvku poskytovaného z programu v souladu s článkem 86 a pro prognózu sazeb, při nichž jsou obdrženy investiční nabídky („deal flows“), včetně požadavků na svěřenské nebo samostatné účty podle článku 53;

g)

požadavky a postupy týkající se spravování úroku a jiných výnosů vytvořených ve smyslu článku 54, včetně přijatelných pokladních operací nebo investic a odpovědností a závazků dotčených stran;

h)

ustanovení ohledně výpočtu a plateb nákladů vynaložených na správu nebo poplatků za správu finančního nástroje v souladu s článkem 62;

i)

ustanovení ohledně opětovného využití zdrojů připadajících na podporu z fondů v souladu s článkem 56 a politiky pro případ opuštění finančního nástroje, pokud jde o příspěvek z fondů;

j)

podmínky možného úplného nebo částečného odejmutí programových příspěvků z programů na finanční nástroje, případně včetně fondu fondů;

k)

ustanovení s cílem zajistit, aby subjekty provádějící finanční nástroje spravovaly tyto nástroje nezávisle a v souladu s příslušnými profesními standardy a jednaly ve výlučném zájmu stran poskytujících příspěvky na příslušný finanční nástroj;

l)

ustanovení pro zrušení finančního nástroje;

m)

další podmínky pro poskytování příspěvků z programu na finanční nástroj;

n)

hodnocení a výběr subjektů provádějících finanční nástroje, včetně postupů týkajících se výzev k vyjádření zájmu nebo zadávání veřejných zakázek (pouze v případech, kdy jsou finanční nástroje organizovány prostřednictvím holdingového fondu).

2.   Prvky strategického dokumentu(ů) uvedeného v čl. 53 odst. 1

a)

investiční strategie nebo politika finančního nástroje, všeobecné podmínky zamýšlených dluhových produktů, cíloví příjemci a opatření, která mají být podporována;

b)

podnikatelský plán nebo rovnocenné dokumenty pro finanční nástroj, který má být prováděn, včetně očekávaného aktivačního účinku uvedeného v článku 52;

c)

využití a opětovné využití zdrojů připadajících na podporu z fondů v souladu s články 54 a 56;

d)

monitorování a podávání zpráv o provádění finančního nástroje s cílem zajistit soulad s článkem 37.

PŘÍLOHA X

Klíčové požadavky na systémy řízení a kontroly a jejich klasifikace – čl. 63 odst. 1

Tabulka 1 – Klíčové požadavky na systém řízení a kontroly

Dotčené subjekty/orgány

1

Patřičné oddělení funkcí a písemná ujednání pro podávání zpráv o úkolech delegovaných na zprostředkující subjekt, dohled nad nimi a jejich monitorování

Řídicí orgán

2

Vhodná kritéria a postupy pro výběr operací

Řídicí orgán

3

Příslušné informace pro příjemce o podmínkách platných pro podporu vybraných operací

Řídicí orgán

4

Patřičné řídicí kontroly, včetně vhodných postupů pro kontrolu splnění podmínek pro financování nesouvisející s náklady a pro zjednodušené vykazování nákladů

Řídicí orgán

5

Účinný systém, který zajistí, aby veškeré dokumenty nezbytné pro auditní stopu byly uchovávány

Řídicí orgán

6

Spolehlivý elektronický systém (s napojením na systémy pro elektronickou výměnu dat s příjemci) pro zaznamenávání a uchovávání údajů k monitorování, hodnocení, finanční řízení, kontroly a audity, včetně vhodných postupů s cílem zajistit bezpečnost, integritu a důvěrnou povahu údajů a autentizaci uživatelů

Řídicí orgán

7

Účinná realizace přiměřených opatření proti podvodům

Řídicí orgán

8

Patřičné postupy pro vypracování prohlášení řídicího subjektu

Řídicí orgán

9

Patřičné postupy pro potvrzení legality a správnosti výdajů uvedených v účetní závěrce

Řídicí orgán

10

Patřičné postupy pro vypracování a předkládání žádostí o průběžné platby a účetní závěrky

Řídicí orgán / subjekt provádějící účetní funkci

11

Patřičné oddělení funkcí a funkční nezávislost auditního orgánu (a případně ostatních auditních nebo kontrolních subjektů, na něž se auditní orgán spoléhá nebo na něž dohlíží) a ostatními programovými orgány a auditní činnost prováděná v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy

Auditní orgán

12

Patřičné audity systému

Auditní orgán

13

Patřičné audity operací

Auditní orgán

14

Patřičné audity účetních závěrek

Auditní orgán

15

Patřičné postupy pro vydávání spolehlivého výroku auditora a pro přípravu výroční kontrolní zprávy

Auditní orgán


Tabulka 2 – Klasifikace systémů řízení a kontroly, pokud jde o jejich účinné fungování

Kategorie 1

Funguje dobře. Žádné, nebo jen drobné zlepšení nutné.

Kategorie 2

Funguje. Jisté zlepšení nutné.

Kategorie 3

Částečně funguje. Podstatné zlepšení nutné.

Kategorie 4

V podstatě nefunguje.

PŘÍLOHA XI

Prvky auditní stopy – čl. 63 odst. 5

I.   Povinné prvky auditní stopy u grantů:

1.

dokumentace umožňující kontrolu uplatňování kritérií pro výběr řídicím orgánem a rovněž dokumentace týkající se celkového postupu výběru a schvalování operací;

2.

dokument (grantová dohoda nebo rovnocenný dokument), který stanoví podmínky podpory podepsaný mezi příjemcem a řídicím orgánem / zprostředkujícím subjektem;

3.

účetní záznamy žádostí o platbu předložených příjemcem, jak byly zaznamenány v elektronickém systému řídicího orgánu / zprostředkujícího subjektu;

4.

dokumenty o kontrolách zabývajících se požadavky na nepřemísťování a trvalost stanovené v článku 59, čl. 60 odst. 2 a čl. 67 odst. 3 písm. h);

5.

potvrzení o vyplacení příspěvku z veřejných zdrojů příjemci a o datu, kdy byla tato platba provedena;

6.

dokumentace prokazující administrativní kontroly a případně kontroly na místě provedené řídicím orgánem / zprostředkujícím subjektem;

7.

informace o vykonaných auditech;

8.

dokumentace týkající se následných opatření řídicím orgánem / zprostředkujícím subjektem pro účely řídicích kontrol a zjištění auditu;

9.

dokumentace umožňující ověření souladu s platnými právními předpisy;

11.

údaje v souvislosti s ukazateli výstupů a výsledků umožňující sesouhlasení s odpovídajícími cíli a milníky;

12.

dokumentace týkající se finančních oprav a odpočtů podle čl. 92 odst. 5 provedených řídicím orgánem / zprostředkujícím subjektem výdajů vykázaných Komisi;

13.

u grantů ve formě stanovené v čl. 48 odst. 1 písm. a) – faktury (nebo dokumenty o rovnocenné důkazní hodnotě) a potvrzení o jejich zaplacení příjemcem spolu s účetními záznamy příjemce týkajícími se výdajů vykázaných Komisi;

14.

u grantů ve formě stanovené v čl. 48 odst. 1 písm. b), c) a d) a podle příslušných případů – dokumenty odůvodňující metodu stanovení jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb; kategorie nákladů tvořících základ výpočtu; dokumenty prokazující náklady vykázané v rámci jiných kategorií nákladů, na něž se vztahuje paušální sazba; výslovný souhlas řídicího orgánu s návrhem rozpočtu v dokumentu stanovícím podmínky podpory; dokumenty o hrubých mzdových nákladech a o výpočtu hodinové sazby; při použití zjednodušeného vykazování nákladů na základě stávajících metod – dokumentace potvrzující soulad s podobným druhem operací a s případnou dokumentací požadovanou podle stávající metody.

II   Povinné prvky auditní stopy u finančních nástrojů:

1.

dokumenty o zřízení finančního nástroje, například dohody o financování atd.;

2.

dokumenty uvádějící výši příspěvku na finanční nástroj z každého programu a v rámci každé priority, výdaje způsobilé v rámci každého programu a úroky a další výnosy vytvářené podporou z fondů a opětovné využití zdrojů připadajících na podporu z fondů v souladu s články 54 a 56;

3.

dokumenty o fungování finančního nástroje, včetně dokumentů týkajících se monitorování, podávání zpráv a ověřování;

4.

dokumenty týkající se ukončení příspěvků z programů a ukončení finančního nástroje;

5.

dokumenty o nákladech a poplatcích spojených s řízením;

6.

formuláře žádostí nebo rovnocenné doklady předložené konečnými příjemci spolu s podklady, včetně podnikatelských plánů a případně předchozích ročních účetních závěrek;

7.

kontrolní seznamy a zprávy od subjektů provádějících finanční nástroj;

8.

prohlášení učiněná v souvislosti s podporou de minimis;

9.

dohody podepsané v souvislosti s podporou poskytnutou prostřednictvím finančního nástroje, zahrnující kapitál, půjčky, záruky nebo jiné formy investic poskytnutých konečným příjemcům;

10.

důkazy o tom, že podpora poskytnutá prostřednictvím finančního nástroje bude / byla použita k zamýšlenému účelu;

11.

záznamy o finančních tocích mezi řídicím orgánem a finančním nástrojem a v rámci finančního nástroje na všech úrovních až ke konečným příjemcům a v případě záruk důkaz, že příslušné půjčky byly vyplaceny;

12.

oddělené záznamy nebo účetní kódy pro příspěvek z programu vyplacený nebo záruku vyčleněnou finančním nástrojem ve prospěch konečného příjemce.

Ustanovení týkající se auditní stopy pro úhradu podpory programu z fondů Komisí na základě zjednodušeného vykazování nákladů nebo financování nesouvisejícího s náklady

III.   Povinné prvky auditní stopy pro zjednodušené vykazování nákladů, která má být uchovávána na úrovni řídicího orgánu / zprostředkujícího subjektu:

1.

dokumenty prokazující náklady vykázané v rámci jiných kategorií nákladů, na něž se vztahuje paušální sazba;

2.

kategorie nákladů a náklady tvořící základ výpočtu;

3.

dokumenty prokazující případnou úpravu částek;

4.

dokumenty prokazující způsob výpočtu, jestliže se použije čl. 48 odst. 2 písm. a).

IV.   Povinné prvky auditní stopy pro financování nesouvisející s náklady, která má být uchovávána na úrovni řídicího orgánu / zprostředkujícího subjektu:

1.

dokument stanovící podmínky podpory podepsaný příjemcem a řídicím orgánem / zprostředkujícím subjektem uvádějící formu grantu poskytnutého příjemcům;

2.

dokumenty prokazující souhlas Komise ex-ante s podmínkami, které mají být splněny, nebo s výsledky, jichž má být dosaženo, a odpovídající částky (schválení programu nebo změny);

3.

dokumenty prokazující splnění podmínek nebo dosažení výsledků v každé fázi, jestliže se postupovalo v jednotlivých krocích, a rovněž před závěrečným vykázáním výdajů Komisi;

4.

dokumentace související s výběrem a schvalováním operací pokrytých financováním nesouvisejícím s náklady.

PŘÍLOHA XII

E-soudržnost: Systémy pro elektronickou výměnu dat mezi programovými orgány a příjemci – čl. 63 odst. 7

1.   Odpovědnost programových orgánů týkající se fungování systémů pro elektronickou výměnu dat

1.1

Zajistit zabezpečení údajů, jejich integritu, důvěrnou povahu, autentizaci odesílatele v souladu s čl. 63 odst. 5, čl. 63 odst. 7, čl. 66 odst. 4 a článkem 76 tohoto nařízení.

1.2

Zajistit dostupnost a fungování během běžných úředních hodin i mimo ně (s výjimkou doby provádění činností technické údržby)

1.3

Využití funkcí v systému zajišťujících:

a)

interaktivní formuláře a/nebo formuláře předvyplněné systémem na základě údajů, které se v jednotlivých fázích postupu ukládají;

b)

v příslušných případech automatické výpočty;

c)

automatické integrované kontroly, které omezují opakované výměny dokumentů nebo informací;

d)

upozornění generovaná systémem informující příjemce o tom, že je možné provést určité akce;

e)

on-line sledování stavu umožňujícímu příjemci sledovat aktuální stav projektu;

f)

dostupnost všech předchozích údajů a dokumentů zpracovaných systémem pro elektronickou výměnu dat.

1.4

Zajistit vedení záznamů a ukládání údajů v systému umožňující jak administrativní kontroly žádostí o platbu předložených příjemci v souladu s čl. 68 odst. 2, tak audity.

2.   Odpovědnost programových orgánů týkající se způsobů předávání dokumentů a údajů u všech výměn

2.1

Zajistit používání elektronického podpisu kompatibilního s jedním ze tří typů elektronického podpisu vymezeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES (1).

2.2

Zajistit uchování data předání dokumentů a údajů příjemcem programovým orgánům a naopak.

2.3

Zajistit dostupnost přímo prostřednictvím interaktivního uživatelského rozhraní (internetové aplikace) nebo prostřednictvím technického rozhraní, které umožňuje automatickou synchronizaci a předávání údajů mezi systémy příjemců a systémy členských států.

2.4

Zajistit ochranu soukromí a osobních údajů jednotlivců a obchodního tajemství právnických osob podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (2), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES (3) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Text s významem pro EHP) (4).

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

PŘÍLOHA XIII

SFC2021: Systém pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí – čl. 63 odst. 8

1.   Odpovědnost Komise

1.1.

Zajistit fungování systému pro elektronickou výměnu dat (dále jen „SFC2021“) určeného pro veškerou oficiální výměnu informací mezi členským státem a Komisí. SFC2021 obsahuje přinejmenším informace uvedené v šablonách stanovených v souladu s tímto nařízením.

1.2

Zajistit níže uvedené vlastnosti SFC2021:

a)

interaktivní formuláře nebo formuláře předvyplněné systémem na základě informací, které byly v systému dříve uloženy;

b)

automatické výpočty tam, kde sníží náročnost zadávání pro uživatele;

c)

automatické integrované kontroly vnitřní soudržnosti předávaných údajů a jejich souladu s platnými pravidly;

d)

upozornění generovaná systémem, která uživatele SFC2021 upozorní na proveditelnost nebo neproveditelnost určitých úkonů;

e)

on-line sledování stavu zpracovávání informací zadaných do systému;

f)

dostupná historie, pokud jde o všechny informace zadané pro konkrétní operační program.

g)

dostupnost povinného elektronického podpisu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES, který bude uznán jako důkaz v soudním řízení.

1.3

Zajistit politiku bezpečnosti informačních technologií pro SFC2021 vztahující se na zaměstnance, kteří systém používají, v souladu s platnými pravidly Unie, zejména rozhodnutím Komise K(2006) 3602 (1) a jeho prováděcími pravidly.

1.4

Jmenovat osobu nebo osoby odpovědné za vymezení, dodržování a zajišťování správného uplatňování uvedené politiky bezpečnosti na SFC2021.

2.   Odpovědnost členských států

2.1

Zajistit, aby programové orgány členského státu určené v souladu s čl. 65 odst. 1 a rovněž subjekty určené k provádění některých úkolů v rámci odpovědnosti řídicího orgánu v souladu s čl. 65 odst. 3 tohoto nařízení zadávaly do SFC2021 informace pro předání, za které jsou odpovědné, a veškeré jejich aktualizace.

2.2

Zajistit ověřování předložených informací jinou osobou než osobou, která údaje k předání zadala.

2.3

Zajistit uspořádání pro výše uvedené oddělení úkolů prostřednictvím informačních systémů řízení a kontroly členského státu automaticky propojených se SFC2021.

2.4

Jmenovat osobu či osoby odpovídající za správu přístupových práv k plnění těchto úkolů:

a)

zjišťovat totožnost uživatelů, kteří žádají o přístup, a ujišťovat se, že tito uživatelé jsou zaměstnanci organizace;

b)

informovat uživatele o jejich povinnostech za účelem zajištění bezpečnosti systému;

c)

ověřovat oprávnění uživatelů na požadovanou úroveň oprávnění v souvislosti s jejich úkoly a hierarchickým postavením;

d)

žádat o ukončení přístupových práv v případě, že tato přístupová práva již nejsou potřebná nebo opodstatněná;

e)

neprodleně hlásit podezřelé události, které by mohly narušit bezpečnost systému;

f)

zajišťovat trvalou přesnost identifikačních údajů uživatelů hlášením jakýchkoli změn;

g)

přijímat nutná preventivní opatření pro ochranu dat a obchodního tajemství podle unijních a vnitrostátních pravidel;

h)

informovat Komisi o všech změnách majících vliv na schopnost orgánů členského státu nebo uživatelů SFC2021 plnit povinnosti uvedené v bodě 1 nebo na osobní schopnost plnit povinnosti uvedené v písmenech a) až g).

2.5

Zavést opatření na dodržování ochrany soukromí a osobních údajů jednotlivců a obchodního tajemství právnických osob podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (2), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES (3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1995/46/ES (4) a nařízení (ES) č. 45/2001.

2.6

Přijmout politiky na vnitrostátní, regionální či místní úrovni bezpečnosti informací týkající se přístupu do SFC2021 na základě posouzení rizik platné pro všechny orgány používající SFC2021 a zabývající se těmito aspekty:

a)

aspekty bezpečnosti IT při práci vykonávané osobou či osobami, které odpovídají za správu přístupových práv uvedených v oddíle II bodě 3, v případě přímého použití;

b)

v případě připojení vnitrostátních, regionálních nebo místních počítačových systémů k SFC2021 prostřednictvím technického rozhraní uvedeného v bodě 1 bezpečnostními opatřeními pro tyto systémy umožňující uvedení do souladu s bezpečnostními požadavky SFC2021 a pokrývající:

i)

fyzickou bezpečnost;

ii)

nosiče dat a kontrolu přístupu;

iii)

kontrolu uchovávání;

iv)

kontrolu přístupu a hesla;

v)

monitorování;

vi)

propojení se SFC2021;

vii)

komunikační infrastrukturu;

viii)

řízení lidských zdrojů před, během a po zaměstnání;

ix)

řízení incidentů.

2.7

Na vyžádání zpřístupnit dokument uvedený v bodě 2.6 Komisi.

2.8

Jmenovat osobu nebo osoby odpovědné za dodržování a zajišťování uplatňování vnitrostátních, regionálních nebo místních politik bezpečnosti IT a působících jako kontaktní osoba pro osobu nebo osoby jmenované Komisí uvedené v bodě 1.4.

3.   Společná odpovědnost Komise a členských států

3.1

Zajistit dostupnost buď přímo prostřednictvím interaktivního uživatelského rozhraní (tj. internetové aplikace) nebo prostřednictvím technického rozhraní využívajícího předem definované protokoly (tj. internetové služby) umožňujícího automatickou synchronizaci a předávání údajů mezi informačními systémy členských států a SFC2021.

3.2

Stanovit, že datum elektronického předání informací členským státem Komisi a naopak pomocí elektronické výměny dat představuje datum předložení dotčeného dokumentu.

3.3

Zajistit, aby výměna oficiálních údajů probíhala výhradně prostřednictvím SFC2021 (s výjimkou událostí způsobených vyšší mocí) a aby informace uvedené v elektronických formulářích integrovaných v SFC2021 (dále jen „strukturované údaje“) nebyly nahrazovány nestrukturovanými údaji a aby strukturované údaje měly v případě nesrovnalostí přednost.

V případě vyšší moci, nesprávného fungování SFC2021 nebo přerušení připojení k SFC2021 po dobu delší než jeden pracovní den v průběhu posledního týdne před lhůtou stanovenou pro předložení informací nebo v období od 18. do 26. prosince nebo pět pracovních dnů v jiných obdobích se výměna informací mezi členským státem a Komisí může uskutečnit v papírové podobě za použití šablon uvedených v tomto nařízení; v takovém případě je dnem podání datum předložení dotčeného dokumentu. Jakmile příčina události způsobené vyšší mocí pomine, vloží dotčená strana informace, které již byly poskytnuty v papírové podobě, neprodleně do SFC2021.

3.4

Zajistit dodržování podmínek bezpečnosti IT uvedených v portálu SFC2021 a opatření, která jsou prováděna v SFC2021 ze strany Komise, s cílem zabezpečit předávání údajů, zejména v souvislosti s používáním technického rozhraní uvedeného v bodě 1.

3.5

Provádět a zajistit účinnost bezpečnostních opatření přijatých za účelem ochrany údajů uchovávaných a předávaných prostřednictvím SFC2021.

3.6

Každoročně aktualizovat a přezkoumávat politiku bezpečnosti IT SFC i příslušné vnitrostátní, regionální a místní politiky bezpečnosti IT v případě technologických změn, identifikace nových hrozeb nebo jiných souvisejících událostí.

(1)  Rozhodnutí Komise K(2006) 3602 ze dne 16. srpna 2006 o bezpečnosti informačních systémů užívaných v Evropské komisi.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

PŘÍLOHA XIV

Šablona pro popis systému řízení a kontroly – čl. 63 odst. 9

1.   OBECNÁ USTANOVENÍ

1.1

Informace předložené:

Členským státem:

Název programu(ů) a číslo(a) CCI: (všechny programy, které pokrývá řídicí orgán, u nichž je zaveden společný systém řízení a kontroly):

Jméno a e-mailová adresa hlavní kontaktní osoby: (subjekt odpovědný za popis):

1.2

Poskytnuté informace popisují stav ke dni: (dd/mm/rr)

1.3

Struktura systému (obecné informace a schéma znázorňující organizační vztahy mezi orgány/subjekty zapojenými do systému řízení a kontroly)

1.3.1.

Řídicí orgán (název, adresa a kontaktní místo řídicího orgánu)

1.3.2.

Zprostředkující subjekty (název, adresa a kontaktní místo zprostředkujících subjektů)

1.3.3.

Subjekt provádějící účetní funkci (název, adresa a kontaktní místo řídicího orgánu nebo programového orgánu provádějícího účetní funkci)

1.3.4.

Uveďte, jak je zajištěno dodržování zásady oddělení funkcí mezi programovými orgány a v rámci nich.

2.   ŘÍDICÍ ORGÁN

2.1     Řídicí orgán a jeho hlavní funkce

2.1.1

Status řídicího orgánu (celostátní, regionální nebo místní veřejný či soukromý subjekt) a subjektu, jehož je součástí.

2.1.2

Upřesnění funkcí a úkolů prováděných přímo řídicím orgánem.

2.1.3

Případně upřesnění všech funkcí u každého zprostředkujícího subjektu (1) a úkolů delegovaných řídicím orgánem, identifikace zprostředkujících subjektů a podoba delegování úkolů. Je třeba uvést odkaz na příslušné dokumenty (písemné dohody).

2.1.4

Postupy pro dohled nad funkcemi a úkoly delegovanými řídicím orgánem.

2.1.5

Rámec zajišťující v případě potřeby, a zejména v případě významných změn systému řízení a kontroly, provádění odpovídajícího řízení rizik.

2.2     Popis organizace a postupů souvisejících s funkcemi a úkoly řídicího orgánu  (2)

2.2.1

Popis funkcí, včetně funkce účetní, a úkolů prováděných řídicím orgánem:

2.2.2

Popis organizace práce různých funkcí, včetně funkce účetní, jaké postupy jsou používány,. jaké funkce jsou případně delegovány, jak je nad nimi vykonáván dohled atd.

2.2.3

Organizační schéma řídicího orgánu a informace o jeho vztahu s jinými subjekty nebo divizemi (interními nebo externími), které provádí funkce a úkoly stanovené v článcích 66 až 69.

2.2.4

Uvedení plánovaných zdrojů, které mají být přiděleny v souvislosti s různými funkcemi řídicího orgánu (včetně informací o jakýchkoli případných plánovaných činnostech, které mají být zajišťovány externě, a jejich rozsahu).

3.   SUBJEKT PROVÁDĚJÍCÍ ÚČETNÍ FUNKCI

3.1    Status a popis organizace a postupů souvisejících s funkcemi subjektu provádějícího účetní funkci

3.1.1

Status subjektu provádějícího účetní funkci (celostátní, regionální nebo místní veřejný či soukromý subjekt) a případně subjektu, jehož je součástí.

3.1.2

Popis funkcí a úkolů prováděných subjektem provádějícím účetní funkci stanovených v článku 70.

3.1.2

Popis organizace práce (pracovní postupy, procesy, vnitřní rozdělení), jaké postupy se použijí a kdy, jak je nad nimi vykonáván dohled atd.

3.1.3

Uvedení plánovaných zdrojů, které mají být přiděleny v souvislosti s různými účetními úkoly.

4.   ELEKTRONICKÝ SYSTÉM

4.1    Popis elektronického systému nebo systémů včetně schématu (ústřední nebo společný síťový systém nebo decentralizovaný systém s vazbami mezi jednotlivými systémy) pro:

4.1.1.

Zaznamenávání a uchovávání údajů o každé operaci, případně včetně údajů o jednotlivých účastnících, v elektronické podobě a pro rozdělení údajů o ukazatelích, pokud jsou stanoveny v tomto nařízení.

4.1.2.

Zajištění zaznamenávání a uchovávání účetních záznamů o každé operaci a zajištění, aby tyto záznamy byly podkladem pro údaje požadované pro vypracování žádostí o platby a účetních závěrek;

4.1.3.

Vedení účetních záznamů o výdajích vykázaných Komisi a odpovídajících příspěvcích z veřejných zdrojů vyplacených příjemcům;

4.1.4.

Zaznamenávání všech částek odečtených z žádostí o platby a z účetní závěrky, jak stanoví čl. 92 odst. 5, a důvody těchto odpočtů;

4.1.5.

Uvedení, zda systémy fungují účinně a zda mohou spolehlivě zaznamenávat údaje uvedené v den, kdy se tento popis sestavuje, jak je uvedeno v bodě 1.2 výše;

4.1.6.

Popis postupů k zajištění bezpečnosti, integrity a důvěrné povahy elektronických systémů.

(1)  Včetně účetní funkce pro fondy AMIF, ISF a BMVI, za kterou nese odpovědnost řídicí orgán v souladu s čl. 66 odst. 3.

(2)  Včetně účetní funkce pro fondy AMIF, ISF a BMVI, za kterou nese odpovědnost řídicí orgán v souladu s čl. 66 odst. 3.

PŘÍLOHA XV

Šablona prohlášení řídicího subjektu – čl. 68 odst. 1 písm. f)

Já/My, níže podepsaný/podepsaná/podepsaní (příjmení, jména, tituly nebo funkce), vedoucí řídicího orgánu pro program (název operačního programu, CCI)

na základě provádění (název programu) během účetního období končícího dne 30. června (rok), na základě mého/našeho vlastního úsudku a veškerých informací, které mám/máme k dispozici k datu účetní závěrky předložené Komisi, včetně výsledků řídicích kontrol provedených v souladu s článkem 68 nařízení (EU) xx/xx a auditů prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými v žádostech o platbu předložených Komisi s ohledem na účetní období končící dne 30. června… (rok),

a při zohlednění svých povinností podle nařízení (EU) xx/xx

prohlašuji/prohlašujeme, že:

a)

informace jsou v účetní závěrce řádně předloženy a jsou úplné a přesné v souladu s článkem 92 nařízení (EU) xx/xx,

b)

výdaje zaznamenané v účetní závěrce jsou v souladu s platnými právními předpisy a byly použity k zamýšlenému účelu,

potvrzuji/potvrzujeme, že nesrovnalosti uvedené v závěrečných zprávách o auditu a kontrole týkajících se dotyčného účetního období byly v účetní závěrce náležitě vyřešeny, zejména s ohledem na soulad s článkem 92 pro předkládání účetní závěrky poskytující jistotu, že nesrovnalosti jsou na úrovni významnosti nižší než 2 %.

Rovněž potvrzuji/potvrzujeme, že výdaje, jichž se týká probíhající posouzení legality a správnosti, byly do ukončení posouzení z účetní závěrky vyjmuty a mohou být uvedeny v žádosti o průběžné platby související s následujícím účetním obdobím.

Dále potvrzuji/potvrzujeme spolehlivost údajů týkajících se ukazatelů, milníků a pokroku programu.

Rovněž potvrzuji/potvrzujeme, že jsou zavedena účinná a přiměřená opatření proti podvodům a že tato opatření zohledňují rizika zjištěná v tomto ohledu.

A konečně potvrzuji/potvrzujeme, že si nejsem/nejsme vědom/vědomi žádných nezveřejněných skutečností, které by se týkaly provádění operačního programu a které by mohly poškodit pověst politiky soudržnosti.

PŘÍLOHA XVI

Šablona pro výrok auditora– čl. 71 odst. 3 písm. a)

Evropská komise, Generální ředitelství

1.   ÚVOD

Já, níže podepsaný/podepsaná, zastupující [název auditního orgánu], nezávislý ve smyslu čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) […] ., jsem provedl/a audit

i)

účetní závěrky za účetní období začínající dne 1. července … [rok] a končící dne 30. června … [rok] (1) a datované dne … [datum účetní závěrky předložené Komisi] (dále jen „účetní závěrka“),

ii)

legality a správnosti výdajů, o jejichž úhradu byla Komise požádána s odkazem na uvedené účetní období (a které byly zahrnuty v účetní závěrce), a

iii)

fungování systému řízení a kontroly a ověřil/ověřila prohlášení řídicího subjektu v souvislosti s programem [název programu, č. CCI] (dále jen „program“)

za účelem vydání výroku auditora podle čl. 71 odst. 3.

2.   ODPOVĚDNOST ŘÍDICÍHO ORGÁNU

[název řídicího orgánu], určený jako řídicí orgán programu, odpovídá za řádné fungování systému řízení a kontroly, pokud jde o funkce a úkoly stanovené v článcích 66 až 70.

Kromě toho [název řídicího orgánu nebo případně subjektu vykonávajícího účetní funkci] odpovídá za zajištění a prohlášení o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek, jak požaduje článek 70 nařízení (EU) […].

Kromě toho v souladu s článkem 68 nařízení (EU) […] je odpovědnost řídicího orgánu potvrdit, že výdaje uvedené v účetní závěrce jsou legální a správné a jsou v souladu s platnými právními předpisy.

3.   ODPOVĚDNOST AUDITNÍHO ORGÁNU

Jak je stanoveno v článku 71 nařízení (EU) […], mou povinností je vydat nezávisle výrok ohledně úplnosti, věcné správnosti a přesnosti účetní závěrky, zda jsou výdaje, o jejichž úhradu byla Komise požádána a které jsou vykázány v účetní závěrce, legální a správné a zda zavedený systém řízení a kontroly funguje řádně.

Mou povinností je ve výroku rovněž uvést, zda provedená auditní činnost zpochybňuje tvrzení uvedená v prohlášení řídicího subjektu.

Audity programu byly provedeny v souladu se strategií auditu a byly v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tyto standardy vyžadují, aby auditní orgán dodržoval etické požadavky a naplánoval a provedl auditní činnost k získání přiměřené jistoty za účelem vydání výroku auditora.

Audit zahrnuje provedení auditorských postupů k získání dostatečných a náležitých důkazů na podporu níže uvedeného výroku. Provedené postupy závisí na odborném úsudku auditora, včetně vyhodnocení rizika významných (materiálních) nesprávností, ať už z důvodu podvodu nebo chyby. Domnívám se, že provedené auditorské postupy jsou přiměřené okolnostem a jsou v souladu s požadavky nařízení (EU) […].

Domnívám se, že získané důkazní informace jsou dostatečné a vhodné k tomu, abych na jejich základě mohl/a vydat svůj výrok, [v případě omezení rozsahu:] vyjma důkazních informací uvedených v oddíle „Omezení rozsahu“.

Shrnutí zjištění vyvozených z auditů programu jsou uvedena v připojené výroční kontrolní zprávě v souladu s čl. 71 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) […].

4.   OMEZENÍ ROZSAHU

Buď

Rozsah auditu nebyl omezen.

Nebo

Rozsah auditu byl omezen na tyto faktory:

a)

b)

c)

….

[Uveďte případné omezení rozsahu auditu (1), například některé chybějící podklady, věci v soudním řízení a odhad ve „Výroku s výhradou“ níže, částky výdajů a příspěvků podpory z dotčených fondů a dopad omezení rozsahu na výrok auditora. Další vysvětlení v tomto ohledu je případně nutno poskytnout ve výroční kontrolní zprávě.]

5.   STANOVISKO

Buď

(Výrok bez výhrad)

Podle mého názoru a na základě provedené auditní činnosti:

i)

podává účetní závěrka věrný a poctivý obraz;

ii)

výdaje uvedené v účetní závěrce jsou legální a správné (2);

iii)

systém řízení a kontroly funguje řádně.

Provedená auditní činnost nezpochybňuje tvrzení uvedená v prohlášení řídicího subjektu.

Nebo

(Výrok s výhradou)

Podle mého názoru a na základě provedené auditní činnosti:

1)

Účetní závěrka

podává účetní závěrka věrný a poctivý obraz [jestliže se výhrada týká účetní závěrky, doplní se následující text:] s výjimkou těchto významných aspektů:..

2)

Legalita a správnost výdajů certifikovaných v rámci účetní závěrky

výdaje certifikované v účetní závěrce jsou legální a správné [jestliže se výhrada týká účetní závěrky, doplní se následující text:] s výjimkou těchto aspektů:…

Dopad výhrady je omezený [nebo významný] a odpovídá … (částka v EUR z celkové výše certifikovaných výdajů)

3)

Systém řízení a kontroly zavedený k datu tohoto výroku auditora

z avedený systém řízení a kontroly funguje řádně [jestliže se výhrada týká systému řízení a kontroly, doplní se následující text:] s výjimkou těchto aspektů:…

Dopad výhrady je omezený [nebo významný] a odpovídá … (částka v EUR z celkové výše certifikovaných výdajů)

Provedená auditní činnost nezpochybňuje/zpochybňuje [nehodící se škrtněte] tvrzení uvedená v prohlášení řídicího subjektu.

[Pokud auditní činnost zpochybňuje tvrzení uvedená v prohlášení řídicího subjektu, uvede auditní orgán v tomto odstavci aspekty, které vedly k tomuto závěru.]

Nebo

(Záporný výrok)

Podle mého názoru a na základě provedené auditní činnosti:

i)

účetní závěrka podává/  ne podává [nehodící se škrtněte] věrný a poctivý obraz; a/nebo

ii)

výdaje v účetní závěrce, o jejichž uhrazení byla Komise požádána, jsou/ nejsou [nehodící se škrtněte] legální a správné; a/nebo

iii)

zavedený systém řízení a kontroly funguje/ ne funguje [nehodící se škrtněte] řádně.

Tento záporný výrok se zakládá na těchto aspektech:

ve vztahu k významným záležitostem souvisejícím s účetní závěrkou:

a/nebo [nehodící se škrtněte]

ve vztahu k významným záležitostem souvisejícím s legalitou a správností výdajů v účetní závěrce, o jejichž uhrazení byla Komise požádána:

a/nebo [nehodící se škrtněte]

ve vztahu k významným záležitostem souvisejícím s fungováním systému řízení a kontroly (3):

Provedená auditní činnost zpochybňuje tvrzení uvedená v prohlášení řídicího subjektu s ohledem na tyto aspekty:

[Auditní orgán může zahrnout rovněž zdůraznění skutečnosti, které neovlivní jeho výrok, jak je stanoveno v mezinárodně uznávaných auditorských standardech. Odmítnutí výroku je možné jen ve výjimečných případech (4).]

Datum:

Podpis:

(2)

Je třeba uvést v případě programů Interreg.

(5)

V případě, že se to týká systému řízení a kontroly, je ve výroku třeba uvést subjekt nebo subjekty a aspekt (aspekty) jejich systémů, které nesplňují požadavky a/nebo nefungují řádně, vyjma případů, kdy jsou tyto informace již uvedeny ve výroční kontrolní zprávě a odstavec výroku odkazuje na konkrétní oddíl (oddíly) této zprávy, v nichž jsou dotyčné informace uvedeny.

(1)  Včetně pro účely programů Interreg, které nespadají do ročního vzorku pro audity operací, jež mají být vypracovány Komisí, jak je stanoveno v článku 48 nařízení o EÚS.

(2)  S výjimkou programů Interreg, které nespadají do ročního vzorku pro audity operací, jež mají být vypracovány Komisí, jak je stanoveno v článku 48 nařízení o EÚS, kde výdaje, o jejichž uhrazení bylo požádáno, nemohly být zkontrolovány v dotčeném účetním období.

(3)  Stejná připomínka jako v předchozí poznámce pod čarou.

(4)  Tyto výjimečné případy by měly souviset s nepředvídatelnými vnějšími faktory, které jsou mimo pravomoc auditního orgánu.

PŘÍLOHA XVII

Šablona pro výroční kontrolní zprávu – čl. 71 odst. 3 písm. b)

1.   Úvod

1.1

Identifikace auditního orgánu a jiných subjektů, které se podílely na vypracování zprávy.

1.2

Referenční období (tj. účetní období)

1.3

Období auditu (během něhož se uskutečnila auditní činnost).

1.4

Identifikace programu (programů), jichž se tato zpráva týká, a jeho/jejich řídicího orgánu (orgánů). Jestliže se zpráva týká více než jednoho programu nebo fondu, musí být informace rozčleněny podle programu a podle fondu, přičemž v každém oddíle musí být určeny informace, které jsou specifické pro program a/nebo fond.

1.5

Popis opatření přijatých k přípravě zprávy a vypracování příslušného výroku auditora. Tento oddíl by měl rovněž zahrnovat informace o kontrolách shody auditního orgánu s prohlášením řídicího subjektu.

Oddíl 1.5 musí být uzpůsoben programům Interreg pro popis opatření přijatých k přípravě zprávy na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 48 nařízení (EU) [nařízení o EÚS].

2.   Významné změny v systému (systémech) řízení a kontroly

2.1

Podrobné údaje o všech významných změnách v systémech řízení a kontroly souvisejících s odpovědností řídicího orgánu, zejména s ohledem na přenesení funkcí na zprostředkující subjekty, a potvrzení jejich souladu s články 66 až 70 a článkem 75 na základě auditní činnosti prováděné auditním orgánem.

2.2

Informace o uplatnění posílených přiměřených opatření podle článků 77 až 79.

3.   Změny strategie auditu

3.1

Podrobné údaje o všech změnách strategie auditu a související vysvětlení. Zejména uveďte případnou změnu metody výběru vzorku použitého pro audit operací (viz oddíl 5 níže) a zda se strategie změnila v důsledku uplatnění posílených přiměřených opatření podle článků 77 až 79 uvedeného nařízení.

3.2

Oddíl 1 musí být uzpůsoben programům Interreg pro popis změn strategie auditu na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 48 nařízení (EU) [nařízení o EÚS].

4.   Audity systému (připadá-li v úvahu)

Tento oddíl se vztahuje na auditní orgány, které na dané účetní období neuplatňují posílená přiměřená opatření:

4.1

Údaje o subjektech (včetně auditního orgánu), které provedly audity řádného fungování systému řízení a kontroly programu – dále jen „audity systému“.

4.2

Popis základu pro provedené audity, včetně odkazu na použitelnou strategii auditu, a konkrétně na metodiku posuzování rizik a výsledky, které vedly k vypracování zvláštního plánu pro audity systému. Pokud bylo posouzení rizik aktualizováno, mělo by toto být popsáno v oddíle 3 výše týkajícím se změn strategie auditu.

4.3

Ve vztahu k tabulce v oddíle 9.1 níže popis hlavních zjištění a závěrů vyvozených z auditů systému, včetně auditů zaměřených na specifické tematické oblasti.

4.4

Údaje o tom, zda byly některé ze zjištěných nesrovnalostí označeny za systémové, a podrobnosti o přijatých opatřeních, včetně vyčíslení neoprávněných výdajů a s nimi spojených finančních oprav, v souladu s čl. 71 odst. 3 písm. b) a článkem 97 uvedeného nařízení.

4.5

Informace o opatřeních přijatých v návaznosti na doporučení vyplývající z auditů systému v předchozích účetních obdobích.

4.6

Popis nesrovnalostí nebo nedostatků u jednotlivých finančních nástrojů nebo jiných typů výdajů nebo nákladů, na něž se vztahují zvláštní pravidla (např. státní podpora, zadávání veřejných zakázek, zjednodušené vykazování nákladů, financování nesouvisející s náklady), zjištěných během auditů systému a návazných opatření přijatých řídicím orgánem s cílem tyto nesrovnalosti nebo nedostatky napravit.

4.7

Míra jistoty získaná na základě auditů systému (nízká/průměrná/vysoká) a odůvodnění.

5.   Audity operací

Oddíly 5.1 až 5.10 níže musí být uzpůsobeny programům Interreg pro popis opatření přijatých k přípravě zprávy na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 48 nařízení (EU) [nařízení o EÚS].

5.1

Identifikace subjektů (včetně auditního orgánu), které prováděly audity operací (stanovené v článku 73).

5.2

Popis použité metodiky výběru vzorku a informace o tom, zda je metodika v souladu se strategií auditu.

5.3

Informace o parametrech použitých ke statistickému výběru vzorků a vysvětlení příslušných výpočtů a odborného úsudku. K parametrům výběru vzorku patří: úroveň významnosti, míra spolehlivosti, jednotka vzorku, očekávaná míra chyb, výběrový interval, směrodatná odchylka, hodnota základního souboru, velikost základního souboru, velikost vzorku, informace o stratifikaci. Příslušné výpočty pro výběr vzorku, celkovou chybovost a zbytkovou chybovost v oddíle 9.3 níže ve formátu umožňujícím porozumění základním provedeným krokům, v souladu s konkrétní použitou metodou výběru vzorků.

5.4

Sesouhlasení mezi částkami uvedenými v účetní závěrce a rovněž částkami vykázanými v žádostech o průběžné platby v průběhu účetního období a základním souborem, z něhož byl vybrán náhodný vzorek (sloupec „A“ v tabulce v oddíle 9.2 níže). Sesouhlasení položek zahrnuje záporné jednotky vzorku, u nichž byly provedeny finanční opravy.

5.5

Pokud existují záporné položky, potvrzení, že byly zpracovány jako samostatný soubor. Analýza hlavních výsledků auditů těchto jednotek, a to se zaměřením se na ověření, zda byla rozhodnutí o použití finančních oprav (která přijal členský stát nebo Komise) v účetní závěrce vykázána jako odejmuté částky.

5.6

Jestliže se používá metoda nestatistického výběru vzorku, uveďte důvody použití této metody, procentní podíl jednotek vzorku, které byly předmětem auditu, opatření přijatá k zajištění náhodnosti vzorku, přičemž je třeba zohlednit reprezentativnost vzorku.

Kromě toho uveďte kroky podniknuté k zajištění dostatečné velikosti vzorku umožňující auditnímu orgánu vypracovat platný výrok auditora. Celková (předpokládaná) míra chyb by rovněž měla být vypočtena v případech, kdy byla použita nestatistická metoda výběru vzorku.

5.7

Analýza hlavních zjištění auditů operací uvádějící:

1)

počet auditovaných jednotek vzorku, příslušnou částku;

2)

druh chyby podle jednotky vzorku (1);

3)

povahu zjištěných chyb (2);

4)

chybovost vrstvy (3) a příslušné závažné nedostatky nebo nesrovnalosti, horní mez chybovosti, hlavní příčiny, navrhovaná nápravná opatření (včetně těch, která mají zlepšit systémy řízení a kontroly) a dopad na výrok auditora.

Je nutné poskytnout další vysvětlení týkající se údajů uvedených v oddílech 9.2 a 9.3 níže, zejména co se týká celkové chybovosti.

5.8

Podrobnosti o veškerých finančních opravách vztahujících se k danému účetnímu období a provedených řídicím orgánem před předložením účetní závěrky Komisi a v důsledku auditů operací, včetně paušálních a extrapolovaných oprav majících za následek snížení zbytkové chybovosti na 2 % výdajů uvedených v účetní závěrce podle článku 92.

5.9

Srovnání celkové chybovosti a zbytkové celkové chybovosti (jak je uvedeno v bodě 9.2 níže) se stanovenou 2 % úrovní významnosti k zjištění, zda základní soubor vykazuje významné nesprávnosti a jaký to má dopad na výrok auditora.

5.10

Údaje o tom, zda byly některé ze zjištěných nesrovnalostí označeny za systémové, a o přijatých opatřeních, včetně vyčíslení neoprávněných výdajů a s nimi spojených finančních oprav.

5.11

Informace o opatřeních přijatých v návaznosti na audity operací provedené na společném vzorku programů Interreg na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 48 nařízení (EU) [nařízení o EÚS].

5.12

Informace o opatřeních přijatých v návaznosti na audity operací provedené pro předchozí účetní období, zejména pokud jde o závažné nedostatky systémové povahy.

5.13

Tabulka uvádějící typologii chyb, která mohla být dohodnuta s Komisí.

5.14

Závěry vyvozené na základě hlavních zjištění auditů operací, pokud jde o řádné fungování systému řízení a kontroly.

Oddíl 5.14 musí být uzpůsoben programům Interreg pro popis opatření přijatých k vypracování závěrů na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 48 nařízení (EU) [nařízení o EÚS].

6.   Audity účetních závěrek

6.1

Identifikace orgánů/subjektů, které provedly audity účetních závěrek.

6.2

Popis auditního přístupu použitého k ověření, že účetní závěrka je úplná, přesná a věrná. Tento popis musí obsahovat odkaz na auditní činnost provedenou v rámci auditů systému, auditů operací s významem pro jistotu ohledně účetní závěrky a dodatečná ověření, která mají být přenesena na návrh účetní závěrky před tím, než bude zaslána Komisi.

6.3

Závěry vyvozené z auditů, pokud jde o úplnost, přesnost a věcnou správnost účetní závěrky, včetně provedených odpovídajících finančních oprav, které se projevily v účetní závěrce, a opatření provedených v návaznosti na tyto závěry.

6.4

Údaj o tom, zda byly některé ze zjištěných nesrovnalostí označeny za systémové, a o přijatých opatřeních.

7.   Další informace

7.1

Posouzení případů podezření z podvodu auditním orgánem zjištěných v rámci vlastních auditů (včetně případů nahlášených jinými vnitrostátními nebo unijními subjekty a souvisejících s operacemi auditovanými auditním orgánem) spolu s přijatými opatřeními. Informace o počtu případů, jejich závažnosti a dotčených částkách, jsou-li známy.

7.2

Události po datu účetní závěrky, k nimž došlo po skončení účetního období a před předáním výroční kontrolní zprávy Komisi a které byly vzaty v úvahu při zjišťování míry jistoty a vypracovávání výroku auditního orgánu.

8.   Celková míra jistoty

8.1

Údaj o celkové míře jistoty ohledně řádného fungování systému řízení a kontroly a objasnění, jak bylo této míry jistoty dosaženo, na základě kombinace výsledků auditů systému a auditů operací. Auditní orgán případně vezme v úvahu rovněž výsledky jiné auditní činnosti na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie.

8.2

Posouzení jakýchkoli zmírňujících opatření nesouvisejících s finančními opravami, jež byla provedena, provedených finančních oprav, a posouzení potřeby jakýchkoli dalších nápravných opatření, a to jak z hlediska zlepšení systémů řízení a kontroly, tak dopadu na rozpočet EU.

9.   PŘÍLOHY VÝROČNÍ KONTROLNÍ ZPRÁVY

9.1   Výsledky auditů systému.

Auditovaný subjekt

Fond (program financovaný z více fondů)

Název auditu

Datum vyhotovení závěrečné zprávy o auditu

Program: [CCI a název programu]

Celkové hodnocení (kategorie 1, 2, 3, 4)

[podle definice v tabulce 2 – příloha X nařízení]

Připomínky

Klíčové požadavky (v příslušných případech)

[podle definice v tabulce 1 – příloha X nařízení]

KP 1

KP 2

KP 3

KP 4

KP 5

KP 6

KP 7

KP 8

KP 9

KP 10

 

 

Řídicí orgán

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Zprostředkující subjekt(y)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Účetní funkce (pokud ji nevykonává řídicí orgán)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pozn.: Prázdné části v tabulce výše se týkají klíčových požadavků, které se nevztahují na auditovaný subjekt.

9.2   Výsledky auditů operací

Fond

Číslo CCI programu

Název programu

A

B

C

D

E

F

G

H

Částka v eurech odpovídající základnímu souboru, z něhož byl vzorek vybrán  (7)

Výdaje v souvislosti s účetním obdobím, které byly auditovány na základě náhodného vzorku

Částka neoprávněných výdajů v náhodném vzorku

Celková chybovost  (8)

Opravy provedené v důsledku celkové chybovosti

Zbytková celková chybovost

(F = (D * A) – E)

Ostatní auditované výdaje  (9)

Částka neoprávněných výdajů v rámci ostatních auditovaných výdajů

Částka  (10)

% (11)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(1)

Podle ustanovení čl. 2 odst. 29 nařízení.

(2)

Chyby náhodné, systémové, ojedinělé.

(3)

Například: způsobilost, zadávání veřejných zakázek, státní podpora.

(4)

Chybovost vrstvy je nutno uvést v případě, je-li použita stratifikace, která zahrnuje podsoubory s podobnými vlastnostmi, jako jsou operace sestávající z finančních příspěvků z programu na finanční nástroje, položky vysoké hodnoty, fondy (v případě programů financovaných z více fondů).

(5)

Celkové chyby mínus opravy uvedené v bodě 5.8 výše děleno celkovým základním souborem.

(6)

Celková míra jistoty odpovídá jedné ze čtyř kategorií uvedených v tabulce 2 přílohy X nařízení.

9.3

Příslušné výpočty pro výběr náhodného vzorku, celkovou chybovost a celkovou zbytkovou chybovost

(1)  Chyby náhodné, systémové, ojedinělé.

(2)  Například: způsobilost, zadávání veřejných zakázek, státní podpora.

(3)  Chybovost vrstvy je nutno uvést v případě, je-li použita stratifikace, která zahrnuje podsoubory s podobnými vlastnostmi, jako jsou operace sestávající z finančních příspěvků z programu na finanční nástroje, položky vysoké hodnoty, fondy (v případě programů financovaných z více fondů).

(7)  Sloupec „A“ odkazuje na základní soubor, z něhož byl vybrán náhodný vzorek, tj. celkovou výši způsobilých výdajů uvedenou v účetním systému řídicího orgánu / účetní funkce, která byla zahrnuta v žádostech o platbu předložených Komisi, mínus případné záporné jednotky vzorku. Vysvětlení se případně uvede v oddíle 5.4 výše.

(8)  Celková chybovost je vypočítána před použitím případných finančních oprav ve vztahu k auditovanému vzorku nebo základnímu souboru, z něhož byl vybrán náhodný vzorek. Pokud náhodný vzorek zahrnuje více než jeden fond nebo program, týká se celková (vypočítaná) chybovost uvedená ve sloupci „D“ celého základního souboru. Je-li použita stratifikace, jsou bližší informace pro jednotlivé vrstvy uvedeny v oddíle 5.7 výše.

(9)  Sloupec „G“ odkazuje na výdaje auditované v rámci doplňkového vzorku.

(10)  Částka auditovaných výdajů (v případě použití výběru dílčích vzorků se v tomto sloupci uvede pouze částka položek výdajů, které byly skutečně auditovány).

(11)  Procento auditovaných výdajů v poměru k základnímu souboru.

PŘÍLOHA XVIII

Šablona pro strategii auditu – článek 72

1.   ÚVOD

a)

Identifikace programu (programů), název (názvy) a číslo (čísla) CCI (1), fondů a období, jehož se strategie auditu týká.

b)

Identifikace auditního orgánu odpovědného za vypracování, monitorování a aktualizaci strategie auditu a jiných subjektů, které přispěly k tomuto dokumentu.

c)

Odkaz na postavení auditního orgánu (celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy) a orgán, v jehož rámci se nachází.

d)

Odkaz na mandát, chartu auditu nebo vnitrostátní právní předpisy (je-li použitelné) stanovící funkce a povinnosti auditního orgánu a jiných subjektů provádějících audity v rámci jeho odpovědnosti.

e)

Potvrzení vydané auditním orgánem, že subjekty provádějící audity mají potřebnou funkční a organizační nezávislost.

2.   POSOUZENÍ RIZIK

a)

Vysvětlení použité metody posuzování rizik a

b)

interní postupy pro aktualizaci posouzení rizik.

3.   METODIKA

3.1   Přehled

a)

Odkaz na mezinárodně uznávané auditorské standardy, které auditní orgán použije při své auditní činnosti.

b)

Informace o tom, jak auditní orgán získá jistotu, pokud jde o programy ve standardním systému řízení a kontroly a programy s posílenými přiměřenými opatřeními (popis hlavních stavebních prvků – druhy auditů a jejich rozsah).

c)

Odkaz na zavedené postupy pro vypracování výroční kontrolní zprávy a auditního výroku, které mají být Komisi předloženy v souladu s čl. 71 odst. 3 nařízení, s nezbytnými výjimkami pro programy Interreg na základě specifických pravidel pro audity operací vztahujících se na programy Interreg stanovených v článku 48 nařízení (EU) [nařízení o EÚS].

d)

Odkaz na příručky nebo postupy provádění auditů obsahující popis hlavních kroků v rámci auditní činnosti, včetně klasifikace a řešení chyb zjištěných při přípravě výroční kontrolní zprávy, jež má být předložena Komisi v souladu s čl. 71 odst. 3 nařízení.

e)

U programů Interreg, odkaz na konkrétní auditní mechanismy a vysvětlení, jak hodlá auditní orgán zajistit spolupráci s Komisí ohledně auditů operací v rámci společného vzorku Interreg, který má být vypracován Komisí, uvedeného v článku 48 nařízení EU [nařízení o EÚS].

f)

U programů Interreg, kde může být nezbytná dodatečná auditní činnost, jak je uvedeno v článku 48 nařízení (EU) [nařízení o EÚS] (odkaz na konkrétní auditní mechanismy v tomto ohledu a na opatření v návaznosti na dodatečnou auditní činnost).

3.2   Audity týkající se řádného fungování systémů řízení a kontroly (audity systému)

Identifikace subjektů/struktur, které mají být auditovány, a rovněž hlavních relevantních požadavků v souvislosti s audity systému. Seznam by měl zahrnovat veškeré subjekty, které byly jmenovány za posledních dvanáct měsíců.

Případně odkaz na auditní subjekt, na nějž se auditní orgán při provádění těchto auditů spoléhá.

Informace o případných auditech systému zaměřených na specifické tematické oblasti nebo subjekty, jako je:

a)

kvalita a kvantita administrativních a řídicích kontrol na místě, pokud jde o pravidla pro zadávání veřejných zakázek, pravidla státní podpory, environmentální požadavky a další platné právo;

b)

kvalita výběru projektů a řídicích kontrol na úrovni řídicího orgánu nebo zprostředkujícího subjektu;

c)

zřízení a provádění finančních nástrojů na úrovni subjektů provádějících finanční nástroje;

d)

fungování a bezpečnost elektronických systémů a jejich interoperabilita se systémem pro elektronickou výměnu dat Komise;

e)

spolehlivost údajů týkajících se cílů a milníků a pokroku programu při plnění jeho cílů stanovených řídicím orgánem;

f)

finanční opravy (odpočty z účetní závěrky);

g)

provádění účinných a přiměřených opatření proti podvodům podložených posouzením rizika podvodů.

3.3   Audity operací s výjimkou programů Interreg

a)

Popis metodiky výběru vzorku (nebo odkaz na interní dokument tuto metodiku upřesňující), která má být použita v souladu s článkem 73 nařízení (a dalšími specifickými postupy zavedenými pro audity operací, konkrétně v souvislosti s klasifikací a řešením zjištěných chyb, včetně podezření na podvod).

b)

Pro roky, kdy se členské státy rozhodnou uplatňovat systém posílených přiměřených opatření stanovených v článku 77 nařízení u jednoho nebo více programů, by měl být navržen zvláštní popis.

3.4   Audity operací pro programy Interreg

a)

Popis (nebo odkaz na interní dokument upřesňující) řešení zjištění a chyb, které má být použito v souladu s článkem 48 nařízení (EU) [nařízení o EÚS] a dalšími specifickými postupy zavedenými pro audity operací, konkrétně v souvislosti se společným vzorkem Interreg, který má Komise každoročně vypracovat.

b)

Pro roky, kdy společný vzorek pro audity operací v rámci programů Interreg nezahrnuje operace nebo jednotky vzorku z daného programu, by měl být navržen samostatný popis.

V takovém případě by měl existovat popis metodiky výběru vzorku, kterou má použít auditní orgán, a dalších specifických postupů zavedených pro audity operací, konkrétně v souvislosti s klasifikací a řešením zjištěných chyb atd.

3.5   Audity účetních závěrek

Popis koncepce auditů účetních závěrek.

3.6   Ověření prohlášení řídicího subjektu

Odkaz na interní postupy, které stanoví činnost v rámci ověřování prohlášení řídicího subjektu vypracovaného řídicím orgánem pro účely výroku auditora.

4.   PLÁNOVANÁ AUDITNÍ ČINNOST

a)

Popis a odůvodnění priorit a cílů auditu v souvislosti s aktuálním účetním obdobím a dvěma následujícími účetními obdobími společně s vysvětlením vztahu mezi výsledky posouzení rizik a naplánovanou auditní činností.

b)

V případě auditů systému (včetně auditů zaměřených na specifické tematické oblasti) orientační harmonogram auditorských úkolů v souvislosti s aktuálním účetním obdobím a dvěma následujícími účetními obdobími:

Orgány/subjekty nebo specifické tematické oblasti, jichž se má audit týkat

CCI

Název programu

Subjekt odpovědný za audit

Výsledek posouzení rizik

20xx

Cíl a rozsah auditu

20xx

Cíl a rozsah auditu

20xx

Cíl a rozsah auditu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5.   ZDROJE

a)

Organizační schéma auditního orgánu.

b)

Uvedení plánovaných zdrojů, které mají být přiděleny ve vztahu k aktuálnímu účetnímu období a dvěma následujícím účetním obdobím (včetně informací o případných veškerých předpokládaných činnostech, které mají být zajišťovány externě, a jejich rozsahu).


(1)  V případě, že je pro několik programů vypracována jediná strategie auditu, uveďte programy, na něž se vztahuje společný systém řízení a kontroly.

PŘÍLOHA XIX

Šablona pro žádosti o platbu – čl. 85 odst. 3

ŽÁDOST O PLATBU

EVROPSKÁ KOMISE

Dotčený fond  (1):

<type="S" input="S" >  (2)

Referenční číslo Komise (CCI):

<type="S" input="S">

Název programu:

<type="S" input="G">

Rozhodnutí Komise:

<type="S" input="G">

Datum rozhodnutí Komise:

<type="D" input="G">

Číslo žádosti o platbu:

<type="N" input="G">

Datum podání žádosti o platbu:

<type="D" input="G">

Vnitrostátní reference (nepovinný údaj):

<type="S" maxlength="250" input="M">

V souladu s článkem 85 nařízení (EU) 2018/xxxx [nařízení o spol. ustanoveních] se tato žádost o platbu týká účetního období:

Od (3)

<type="D" input="G">

do:

<type="D" input="G">


Výdaje rozdělené podle priority a kategorie regionů uvedené v účetní závěrce subjektu provádějícího účetní funkci

(Včetně příspěvků z programů vyplacených do finančních nástrojů (článek 86 nařízení)

Priorita

Základ pro výpočet (z veřejných zdrojů nebo celkem) (4)

Celková výše způsobilých výdajů, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. a) a čl. 85 odst. 4

Částka na technickou pomoc ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. b)

Celková výše příspěvků z veřejných zdrojů, které byly zaplaceny nebo mají být zaplaceny, ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. c)

A)

B)

C)

D)

Priorita 1

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Severní řídce

osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Severní řídce

osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Severní řídce

osídlené regiony

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

 

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">


NEBO

Výdaje rozdělené podle specifického cíle uvedené v účetní závěrce řídicího orgánu

Použije se pouze pro fondy AMIF/ISF a BMVI

Specifický cíl

Základ pro výpočet (z veřejných zdrojů nebo celkem)

Celková výše způsobilých výdajů, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací

Celková výše veřejných výdajů, které vznikly při provádění operací

A)

B)

C)

Specifický cíl 1

 

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Typ opatření č. 4 [Odkaz na článek 14 a 15 nařízení o AMIF]

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 2

 

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 3

 

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

 

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Tato šablona se automaticky upraví na základě č. CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionů (Fond soudržnosti, EÚS, případně ENRF) nebo v případě programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancovaní v rámci určité priority (specifického cíle), bude tabulka vypadat takto:

Priorita

Základ pro výpočet (z veřejných zdrojů

nebo celkem) (')

A)

Celková výše způsobilých výdajů, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. a) a čl. 85 odst. 4

B)

Částka na technickou pomoc ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. b)

C)

Celková výše příspěvků z veřejných zdrojů, které byly zaplaceny nebo mají být zaplaceny, ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. c)

(D oC)

Priorita 1

<type='S' input='C'>

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

<type='S' input='C'>

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

<type='S' input='C'>

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

 

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

PROHLÁŠENÍ

Validací této žádosti o platbu žádá účetní funkce / řídicí orgán o vyplacení níže uvedených částek.

Zastupující subjekt odpovědný za účetní funkci:

Nebo

Zastupující řídicí orgán odpovědný za účetní funkci:

<type="S" input="G">

ŽÁDOST O PLATBU

FOND

Méně rozvinuté regiony

Přechodové regiony

Více rozvinuté regiony

Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony

A)

B)

C)

D)

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Tato šablona se automaticky upraví na základě č. CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionů (Fond soudržnosti, EÚS, případně ENRF) nebo v případě programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancovaní v rámci určité priority (specifického cíle), bude tabulka vypadat takto:

Nebo

Použije se pouze pro fondy AMIF/ISF a BMVI

Fond

 

Částky

<type="S" input="G">

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="G">

 

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="G">

 

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="G">

 

Typ opatření č. 4 [Odkaz na článek 14 a 15 nařízení o AMIF]

<type="Cu" input="G">


FOND

ČÁSTKA

<type="S" input="G">

<type="Cu" input="G">

Platby budou provedeny na tento bankovní účet:

Určený subjekt

<type="S" maxlength="150" input="G">

Banka

<type="S" maxlength="150" input="G">

BIC

<type="S" maxlength="11" input="G">

IBAN bankovního účtu

<type="S" maxlength="34" input="G">

Majitel účtu (není-li tentýž jako určený subjekt)

<type="S" maxlength="150" input="G">


(1)  Pokud se program týká několika fondů, žádost o platbu je třeba zaslat zvlášť pro každý z nich.

(2)  Vysvětlivky:

druh: N = číslo, D = datum, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko, P = procento, B = booleovský operátor, Cu = měna

vstup: M = manuální, S = výběr, G = vygenerován systémem

(3)  První den účetního období automaticky kódovaný elektronickým systémem.

(4)  Na spolufinancování z ENRF se použijí pouze „Celkové způsobilé veřejné výdaje“. V případě ENRF proto bude základ pro výpočet v této šabloně automaticky upraven na „Z veřejných zdrojů“.

Dodatek: Informace o příspěvcích z programů vyplacených do finančních nástrojů uvedených v článku 86 nařízení a zahrnutých do žádostí o platbu (kumulativně od začátku programu)

 

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená do finančního nástroje v souladu s článkem 86 (maximálně [25 %] celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj / finanční nástroje v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 86 odst. 3 (1)

A)

B)

C)

D)

Priorita

Celková částka příspěvků z programů vyplacených do finančních nástrojů

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše skutečně vyplacených příspěvků z programu nebo v případě záruk, vyčleněných, jako způsobilý výdaj ve smyslu článku 86

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Priorita 1

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Severní řídce

osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 2

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Severní řídce

osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Nejvzdálenější regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Severní řídce

osídlené regiony

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Tato šablona se automaticky upraví na základě č. CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionů (Fond soudržnosti, EÚS, případně ENRF) nebo v případě programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancovaní v rámci určité priority (specifického cíle), bude tabulka vypadat takto:

 

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená do finančního nástroje v souladu s článkem 86 (maximálně [25 %] celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj / finanční nástroje v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 86 odst. 3 (2)

A)

B)

C)

D)

Priorita

Celková částka příspěvků z programů vyplacených do finančních nástrojů

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše skutečně vyplacených příspěvků z programu nebo v případě záruk, vyčleněných, jako způsobilý výdaj ve smyslu článku 86

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Priorita 1

 

 

 

 

Priorita 2

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Priorita 3

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

 

 

 

 

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

Nebo

Použije se pouze pro fondy AMIF/ISF a BMVI

 

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená do finančního nástroje v souladu s článkem 86 (maximálně [25 %] celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj / finanční nástroje v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 86 odst. 3 (3)

A)

B)

C)

D)

 

Celková částka příspěvků z programů vyplacených do finančních nástrojů

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše skutečně vyplacených příspěvků z programu nebo v případě záruk, vyčleněných, jako způsobilý výdaj ve smyslu článku 86

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Specifický cíl 1

 

 

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 2

 

 

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Specifický cíl 3

 

 

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">


(1)  Tato částka se nezahrne do žádosti o platbu.

(2)  Tato částka se nezahrne do žádosti o platbu.

(3)  Tato částka se nezahrne do žádosti o platbu.

PŘÍLOHA XX

Šablona pro účetní závěrku– čl. 92 odst. 1 písm. a)

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PRO ÚČETNÍ OBDOBÍ

<type=„D“ – type=„D“ input=„S“>

EVROPSKÁ KOMISE

Dotčený fond  (1):

<type=„S“ input=„S“ >  (2)

Referenční číslo Komise (CCI):

<type=„S“ input=„S“>

Název programu:

<type=„S“ input=„G“>

Rozhodnutí Komise:

<type=„S“ input=„G“>

Datum rozhodnutí Komise:

<type=„D“ input=„G“>

Znění účetní závěrky:

<type=„S“ input=„G“>

Datum podání účetní závěrky:

<type=„D“ input=„G“>

Vnitrostátní reference (nepovinný údaj):

<type=„S“ maxlength=„250“ input=„M“>

PROHLÁŠENÍ

Řídicí orgán odpovědný za program tímto potvrzuje, že:

1)

účetní závěrka je úplná, přesná a věrná a výdaje v ní uvedené jsou v souladu s platnými právními předpisy a jsou legální a správné;

2)

jsou dodržena ustanovení v nařízeních pro jednotlivé fondy, ustanovení v čl. 63 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. [Finanční nařízení] a v čl. 68 písm. a) až e) nařízení;

3)

jsou dodržena ustanovení článku 76 týkající se dostupnosti podkladů.

Za řídicí orgán:

<type=„S“ input=„G“>


(1)  Pokud se program týká několika fondů, účetní závěrku je třeba zaslat zvlášť pro každý z nich.

(2)  Vysvětlivky:

druh: N = číslo, D = datum, S = řetězec, C = zaškrtávací okénko, P = procento, B = booleovský operátor, Cu = měna

vstup: M = manuální, S = výběr, G = vygenerován systémem

Dodatek 1: Částky zanesené do účetních systémů účetní funkce / řídicího orgánu

Priorita

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů subjektu provádějícího účetní funkci, která byla zahrnuta do žádostí o platbu za dané účetní období ve smyslu čl. 92 odst. 3 písm. a)

A)

Částka na technickou pomoc ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. b)

B)

Celková výše odpovídajících příspěvků z veřejných zdrojů, které byly uhrazeny nebo mají být uhrazeny, ve smyslu čl. 92 odst. 3 písm. a)

C)

Priorita 1

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Nejvzdálenější regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 2

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Nejvzdálenější regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 3

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Nejvzdálenější regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 4

 

 

 

 

 

 

 

Celkové částky

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Nejvzdálenější regiony

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Celkový součet

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Nebo

Použije se pouze pro fondy AMIF/ISF a BMVI

Specifický cíl

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů řídicího orgánu, která byla zahrnuta v žádostech o platbu předložených Komisi

A)

Celková výše odpovídajících veřejných výdajů, které vznikly při provádění operací

B)

Specifický cíl 1

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 4 [Odkaz na článek 14 a 15 nařízení o AMIF]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Specifický cíl 2

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Tato šablona se automaticky upraví na základě č. CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionů (Fond soudržnosti, EÚS, případně ENRF) nebo v případě programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancovaní v rámci určité priority (specifického cíle), bude tabulka vypadat takto:

Priorita

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů subjektu provádějícího účetní funkci, která byla zahrnuta do žádostí o platbu za dané účetní období ve smyslu čl. 92 odst. 3 písm. a)

A)

Částka na technickou pomoc ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. b)

B)

Celková výše odpovídajících příspěvků z veřejných zdrojů, které byly uhrazeny nebo mají být uhrazeny, ve smyslu čl. 92 odst. 3 písm. a)

C)

Priorita 1

<type=„Cu“ input=„M“>

 

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 2

<type=„Cu“ input=„M“>

 

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 3

<type=„Cu“ input=„M“>

 

<type=„Cu“ input=„M“>

Celkový součet

<type=„Cu“ input=„G“>

 

<type=„Cu“ input=„G“>

Dodatek 2: Částky odejmuté během účetního období;

Priorita

ODEJMUTÉ ČÁSTKY

 

Celková způsobilá výše výdajů zahrnutých do žádostí o průběžné platby

Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů

 

A)

B)

Priorita 1

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Nejvzdálenější regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 2

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Nejvzdálenější regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 3

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Nejvzdálenější regiony

 

 

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 4

 

 

 

 

 

Celkové částky

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Nejvzdálenější regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

CELKOVÝ SOUČET

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Rozdělení odejmutých částek během účetního období podle účetního období, kdy byly odpovídající výdaje vykázány

V souvislosti s účetním obdobím končícím dne 30. června XX … (celkem)

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů operací

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

V souvislosti s účetním obdobím končícím dne 30. června … (celkem)

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů operací

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Tato šablona se automaticky upraví na základě č. CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionů (Fond soudržnosti, EÚS, případně ENRF) nebo v případě programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancovaní v rámci určité priority (specifického cíle), bude tabulka vypadat takto:

Priorita

ODEJMUTÉ ČÁSTKY

 

Celková způsobilá výše výdajů zahrnutá do žádostí o platbu

Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů

 

A)

B)

Priorita 1

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 2

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 3

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

CELKOVÝ SOUČET

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Rozdělení odejmutých částek během účetního období podle účetního období, kdy byly odpovídající výdaje vykázány

V souvislosti s účetním obdobím končícím dne 30. června XX … (celkem)

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů operací

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

V souvislosti s účetním obdobím končícím dne 30. června … (celkem)

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů operací

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Nebo

Použije se pouze pro fondy AMIF/ISF a BMVI

Specifický cíl

ODEJMUTÉ ČÁSTKY

 

Celková způsobilá výše výdajů zahrnutá do žádostí o platbu

Odpovídající veřejné výdaje

 

A)

B)

Specifický cíl 1

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 4 [Odkaz na článek 14 a 15 nařízení o AMIF]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Specifický cíl 2

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Specifický cíl 3

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Celkové částky

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Typ opatření č. 4 [Odkaz na článek 14 a 15 nařízení o AMIF]

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

CELKOVÝ SOUČET

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Rozdělení odejmutých částek během účetního období podle účetního období, kdy byly odpovídající výdaje vykázány

V souvislosti s účetním obdobím končícím dne 30. června … (celkem)

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů operací

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

V souvislosti s účetním obdobím končícím dne 30. června … (celkem)

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Konkrétně z toho částky opravené v důsledku auditů operací

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Dodatek 2: Částky příspěvků z programů vyplacených do finančních nástrojů (kumulativně od začátku programu) – článek 86

 

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená do finančního nástroje v souladu s článkem 86 (maximálně [25 %] celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj / finanční nástroje v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 86 odst. 3 (1)

A)

B)

C)

D)

Priorita

Celková částka příspěvků z programů vyplacených do finančních nástrojů

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše skutečně vyplacených příspěvků z programu nebo v případě záruk, vyčleněných, jako způsobilý výdaj ve smyslu článku 86

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Priorita 1

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Nejvzdálenější regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 2

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Nejvzdálenější regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 3

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Nejvzdálenější regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 4

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkové částky

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Přechodové regiony

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Více rozvinuté regiony

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Nejvzdálenější regiony

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Severní řídce osídlené regiony

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Celkový součet

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Tato šablona se automaticky upraví na základě č. CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionů (Fond soudržnosti, EÚS, případně ENRF) nebo v případě programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancovaní v rámci určité priority (specifického cíle), bude tabulka vypadat takto:

 

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená do finančního nástroje v souladu s článkem 86 (maximálně [25 %] celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj / finanční nástroje v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 86 odst. 3 (2)

A)

B)

C)

D)

Priorita

Celková částka příspěvků z programů vyplacených do finančních nástrojů

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše skutečně vyplacených příspěvků z programu nebo v případě záruk, vyčleněných, jako způsobilý výdaj ve smyslu článku 86

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Priorita 1

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 2

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Priorita 3

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

 

 

 

 

 

Celkový součet

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

Nebo

Použije se pouze pro fondy AMIF/ISF a BMVI

 

Částka zahrnutá do první žádosti o platbu a vyplacená do finančního nástroje v souladu s článkem 86 (maximálně [25 %] celkové výše příspěvků z programu vyhrazených pro [daný] finanční nástroj / finanční nástroje v rámci příslušné dohody o financování)

Odpovídající zúčtovaná částka uvedená v čl. 86 odst. 3 (3)

A)

B)

C)

D)

 

Celková částka příspěvků z programů vyplacených do finančních nástrojů

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Celková výše skutečně vyplacených příspěvků z programu nebo v případě záruk, vyčleněných, jako způsobilý výdaj ve smyslu článku 86

Výše odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů

Specifický cíl 1

 

 

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Specifický cíl 2

 

 

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Specifický cíl 3

 

 

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

<type=„Cu“ input=„M“>

Celkový součet

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>

<type=„Cu“ input=„G“>


(1)  Tato částka se nezahrne do žádostí o platbu

(2)  Tato částka se nezahrne do žádostí o platbu

(3)  Tato částka se nezahrne do žádosti o platbu.

Dodatek 4: Sesouhlasení výdajů – článek 92

Priorita

Celkové způsobilé výdaje zahrnuté do žádostí o platbu předložených Komisi

Výdaje vykázané v souladu s článkem 92 nařízení

Rozdíl

Připomínky (povinné v případě rozdílu)

Celková výše způsobilých výdajů, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací

Celková výše příspěvků z veřejných zdrojů, které byly zaplaceny nebo mají být zaplaceny při provádění operací

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů účetní funkce, která byla zahrnuta v žádostech o platbu předložených Komisi

Celková výše odpovídajících příspěvků, které byly zaplaceny nebo mají být zaplaceny při provádění operací

(E=A-C)

(F=B-D)

 

A)

B)

C)

D)

E)

F)

G)

Priorita 1

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Nejvzdálenější regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Priorita 2

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Přechodové regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Nejvzdálenější regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Priorita 3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkové částky

 

 

 

 

 

 

 

Méně rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Přechodové regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Více rozvinuté regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Nejvzdálenější regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Severní řídce osídlené regiony

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Z toho částky opravené v běžných účtech v důsledku auditů operací podle

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

Nebo

Použije se pouze pro fondy AMIF/ISF a BMVI

Specifický cíl

Celkové způsobilé výdaje zahrnuté do žádost í o platbu předložených Komisi

Výdaje vykázané v souladu s článkem 92 nařízení

Rozdíl

Připomínky (povinné v případě rozdílu)

Celková výše způsobilých výdajů, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací

Celková výše příspěvků z veřejných zdrojů, které byly zaplaceny nebo mají být zaplaceny při provádění operací

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů účetní funkce, která byla zahrnuta v žádostech o platbu předložených Komisi

Celková výše odpovídajících příspěvků, které byly zaplaceny nebo mají být zaplaceny při provádění operací

(E=A-C)

Celková výše způsobilých výdajů, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací

Celková výše příspěvků z veřejných zdrojů, které byly zaplaceny nebo mají být zaplaceny při provádění operací

A)

B)

C)

D)

E)

A)

B)

Specifický cíl 1

 

 

 

 

 

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Typ opatření č. 4 [Odkaz na článek 14 a 15 nařízení o AMIF]

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Specifický cíl 2

 

 

 

 

 

 

 

Typ opatření č. 1 [Odkaz na čl. 8 odst. 1 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Typ opatření č. 2 [Odkaz na čl. 8 odst. 2 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Typ opatření č. 3 [Odkaz na čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení o AMIF/ISF/BMVI]

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

atd.

 

 

 

 

 

 

 

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Z toho částky opravené v běžných účtech v důsledku auditů operací podle

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

Tato šablona se automaticky upraví na základě č. CCI. Například v případě programů neobsahujících kategorie regionů (Fond soudržnosti, EÚS, případně ENRF) nebo v případě programů, u nichž se neupravuje míra spolufinancovaní v rámci určité priority (specifického cíle), bude tabulka vypadat takto:

Priorita

Celkové způsobilé výdaje zahrnuté do žádost í o platbu předložených Komisi

Výdaje vykázané v souladu s článkem XX nařízení

Rozdíl

Připomínky (povinné v případě rozdílu)

Celková výše způsobilých výdajů, které vznikly příjemcům a které byly uhrazeny při provádění operací

Celková výše příspěvků z veřejných zdrojů, které byly zaplaceny nebo mají být zaplaceny při provádění operací

Celková výše způsobilých výdajů zanesených do účetních systémů účetní funkce, která byla zahrnuta v žádostech o průběžné platby předložených Komisi

Celková výše odpovídajících příspěvků, které byly zaplaceny nebo mají být zaplaceny při provádění operací

(E=A-C)

(F=B-D)

 

A)

B)

C)

D)

E)

F)

G)

Priorita 1

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

Priorita 2

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="S" maxlength="500" input="M">

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový součet

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

<type="Cu" input="G">

 

Z toho částky opravené v běžných účtech v důsledku auditů operací

<type="Cu" input="M">

<type="Cu" input="M">

 

PŘÍLOHA XXI

Stanovení výše finančních oprav: paušální a extrapolované finanční opravy – čl. 98 odst. 1

Prvky pro uplatnění extrapolované opravy

V případě, že se mají použít extrapolované finanční opravy, jsou výsledky posouzení reprezentativního vzorku extrapolovány na zbytek základního souboru, z něhož byl vypracován vzorek pro účely stanovení finanční opravy.

Prvky ke zvážení při uplatnění paušální opravy

a)

míra závažnosti závažného nedostatku (nedostatků) v celkovém kontextu systému řízení a kontroly;

b)

četnost a rozsah závažného nedostatku (nedostatků);

c)

míra finanční újmy rozpočtu Unie.

Výše paušální finanční opravy se stanoví takto:

a)

jestliže je závažný nedostatek (nedostatky) natolik zásadní, častý nebo rozšířený, že představuje naprosté selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost všech dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 100 %;

b)

jestliže je závažný nedostatek (nedostatky) natolik častý a rozšířený, že představuje extrémně závažné selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost velmi vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 25 %;

c)

jestliže je závažný nedostatek (nedostatky) zapříčiněn tím, že systém není plně funkční nebo funguje natolik chabě nebo natolik nepravidelně, že je tím ohrožena legalita a správnost vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 10 %;

d)

jestliže je závažný nedostatek (nedostatky) zapříčiněn tím, že systém nefunguje důsledně, takže je tím ohrožena legalita a správnost významného podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 5 %.

Pokud proto, že odpovědné orgány v jenom účetním období nepřijaly v návaznosti na uplatnění finanční opravy příslušná nápravná opatření, je stejný závažný nedostatek (nedostatky) zjištěn i v následujícím účetním období, může být sazba opravy z důvodu trvání závažného nedostatku (nedostatků) zvýšena na výši, jež nepřesahuje výši nejbližší vyšší kategorie.

PŘÍLOHA XXII

Metodika přidělování celkových zdrojů na členský stát – čl. 103 odst. 2

Metoda přidělování pro méně rozvinuté regiony způsobilé v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst – čl. 102 odst. 2 písm. a)

1.

Příděl každého státu představuje součet přídělů pro jednotlivé způsobilé regiony, které se vypočítají takto:

a)

stanovení absolutní částky na rok (v eurech), která se získá vynásobením počtu obyvatel daného regionu rozdílem mezi HDP na obyvatele tohoto regionu, jež se měří standardem kupní síly (PPS), a průměrným HDP na obyvatele v EU-27 (vyjádřen v PPS);

b)

stanovení finančního krytí pro tento region jako procentního podílu z výše uvedené absolutní částky; tento procentní podíl je odstupňován tak, aby odrážel relativní prosperitu členského státu, ve kterém se způsobilý region nachází, měřenou v PPS ve srovnání s průměrem EU-27, tj.:

i.

pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele nedosahuje 82 % průměru EU-27: 2,8 %;

ii.

pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele se pohybuje mezi 82 % a 99 % průměru EU-27: 1,3 %;

iii.

pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele přesahuje 99 % průměru EU-27: 0,9 %;

c)

k částce získané podle písmena b) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 500 EUR na nezaměstnanou osobu a rok, jež se uplatní na počet nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se použila průměrná míra nezaměstnanosti všech méně rozvinutých regionů;

d)

k částce získané podle písmena c) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 500 EUR na mladou nezaměstnanou osobu (věková skupina 15–24 let) a rok, jež se uplatní na počet mladých nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se použila průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí všech méně rozvinutých regionů;

e)

k částce získané podle písmena d) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 250 EUR na osobu (věková skupina 25–64 let) a rok, jež se uplatní na počet osob v daném regionu, který by bylo třeba odečíst s cílem dosáhnout průměrného počtu osob s nízkou mírou vzdělání (nižší než primární vzdělání, primární a nižší sekundární vzdělání) všech méně rozvinutých regionů;

f)

k částce získané podle písmena e) se případně přičte částka 1 EUR za tunu ekvivalentu CO2 za rok, jež se uplatní na populační podíl regionu na počtu tun ekvivalentu CO2, o který členský stát překročí cíl emisí skleníkových plynů mimo systém obchodování s emisemi stanovený pro rok 2030 podle návrhu Komise z roku 2016;

g)

k částce získané podle písmena f) se přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 400 EUR na osobu za rok, jež se uplatní na populační podíl regionu na čisté migraci ze zemí mimo EU do členského státu od 1. ledna 2013.

Metoda přidělování pro přechodové regiony způsobilé v rámci cíle Investice pro pro zaměstnanost a růst – čl. 102 odst. 2 písm. b)

2.

Příděl každého státu představuje součet přídělů pro jednotlivé způsobilé regiony, které se vypočítají takto:

a)

stanovení minimální a maximální teoretické intenzity podpory pro každý způsobilý přechodový region. Minimální úroveň podpory je určena počátečním průměrem intenzity podpory na obyvatele všech rozvinutějších regionů, tj. 18 EUR na obyvatele a rok. Maximální úroveň podpory se vztahuje na teoretický region s HDP na osobu ve výši 75 % průměru v EU-27 a vypočte se za použití metody stanovené v odst. 1 písm. a) a b). Z částky získané touto metodou se zohlední 60 %;

b)

výpočet původních regionálních přídělů při zohlednění regionálního HDP na obyvatele (v PPS) lineární interpolací relativního HDP regionu na obyvatele v porovnání s EU-27;

c)

k částce získané podle písmena b) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 500 EUR na nezaměstnanou osobu a rok, jež se uplatní na počet nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se použila průměrná míra nezaměstnanosti všech méně rozvinutých regionů;

d)

k částce získané podle písmena c) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 500 EUR na mladou nezaměstnanou osobu (věková skupina 15–24 let) a rok, jež se uplatní na počet mladých nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se použila průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí všech méně rozvinutých regionů;

e)

k částce získané podle písmena d) se případně přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 250 EUR na osobu (věková skupina 25–64 let) a rok, jež se uplatní na počet osob v daném regionu, který by bylo třeba odečíst s cílem dosáhnout průměrného počtu osob s nízkou mírou vzdělání (nižší než primární vzdělání, primární a nižší sekundární vzdělání) všech méně rozvinutých regionů;

f)

k částce získané podle písmena e) se případně přičte částka 1 EUR za tunu ekvivalentu CO2 za rok, jež se uplatní na populační podíl regionu na počtu tun ekvivalentu CO2, o který členský stát překročí cíl emisí skleníkových plynů mimo systém obchodování s emisemi stanovený pro rok 2030 podle návrhu Komise z roku 2016;

g)

k částce získané podle písmena f) se přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 400 EUR na osobu za rok, jež se uplatní na populační podíl regionu na čisté migraci ze zemí mimo EU do členského státu od 1. ledna 2013.

Metoda přidělování pro rozvinutější regiony způsobilé v rámci cíle Investice pro pro zaměstnanost a růst – čl. 102 odst. 2 písm. c)

3.

Celkové původní teoretické finanční krytí se získá vynásobením intenzity podpory na obyvatele a rok ve výši 18 EUR počtem způsobilých obyvatel.

4.

Podíl každého dotčeného členského státu představuje součet podílů jeho způsobilých regionů, jež se stanoví na základě následujících kritérií s uvedenými váhovými koeficienty:

a)

celkový počet obyvatel v regionu (koeficient 20 %);

b)

počet nezaměstnaných v regionech úrovně NUTS 2 s mírou nezaměstnanosti vyšší než je průměr všech rozvinutějších regionů (koeficient 15 %);

c)

zaměstnanost, kterou je třeba přičíst, pro získání průměrné míry zaměstnanosti (ve věku 20–64 let) všech rozvinutějších regionů (koeficient 20 %);

d)

počet osob ve věku 30 až 34 let s dosaženým terciárním vzděláním, jenž je třeba přičíst pro získání průměrné míry dosaženého terciárního vzdělání (ve věku 30–34 let) všech rozvinutějších regionů (koeficient 20 %);

e)

počet osob předčasně opouštějících vzdělávací systém (ve věku 18–24 let), který je třeba odečíst pro získání průměrné míry osob předčasně opouštějících vzdělávací systém (ve věku 18–24 let) všech rozvinutějších regionů (koeficient 15 %);

f)

rozdíl mezi zjištěným HDP v regionu (měřeným v PPS) a teoretickým regionálním HDP na obyvatele, pokud by měl region stejný HDP na obyvatele jako nejvíce prosperující region úrovně NUTS 2 (koeficient 7,5 %);

g)

počet obyvatel v regionech úrovně NUTS 3 s hustotou obyvatel nižší než 12,5 obyvatele/km2 (koeficient 2,5 %).

5.

K částkám podle regionu úrovně NUTS 2 získaným podle bodu 4) se případně přičte částka 1 EUR za tunu ekvivalentu CO2 za rok, jež se uplatní na populační podíl regionu na počtu tun ekvivalentu CO2, o který členský stát překročí cíl emisí skleníkových plynů mimo systém obchodování s emisemi stanovený pro rok 2030 podle návrhu Komise z roku 2016.

6.

K částkám podle regionu úrovně NUTS 2 získaným podle bodu 5) se přičte částka vyplývající z přidělení prémie ve výši 400 EUR na osobu za rok, jež se uplatní na populační podíl regionu na čisté migraci ze zemí mimo EU do členského státu od 1. ledna 2013.

Metoda přidělování prostředků členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti – čl. 102 odst. 3

7.

Finanční krytí se získá vynásobením průměrné intenzity podpory na obyvatele a rok ve výši 62,9 EUR počtem způsobilých obyvatel. Příděl tohoto celkového teoretického finančního krytí odpovídá u každého způsobilého členského státu procentnímu podílu vycházejícímu z počtu jeho obyvatel, rozlohy a národní prosperity a získá se pomocí těchto kroků:

a)

výpočet aritmetického průměru podílů počtu obyvatel a rozlohy daného členského státu na celkovém počtu obyvatel a celkové rozloze všech způsobilých členských států. Pokud však podíl členského státu na celkovém počtu obyvatel převyšuje jeho podíl na celkové rozloze o pětinásobek nebo více, což dokládá mimořádně vysokou hustotu obyvatel, použije se v rámci tohoto kroku pouze podíl na celkovém počtu obyvatel;

b)

úprava takto získaných procentních podílů pomocí koeficientu představujícího jednu třetinu procentního podílu, o který je HND na obyvatele daného členského státu (měřeno paritou kupní síly) za období 2014–2016 vyšší nebo nižší než průměrný HND na obyvatele všech způsobilých členských států (průměr vyjádřený jako 100 %).

U žádného způsobilého členského státu nesmí být po uplatnění bodů 10–16 podíl Fondu soudržnosti vyšší než jedna třetina celkového přídělu mínus příděl na cíl Evropský územní rozvoj. Tato úprava povede k úměrnému nárůstu všech ostatních převodů vyplývajících z bodů 1–6.

Metoda přidělování prostředků na cíl Evropská územní spolupráce – článek 9

8.

Příděl zdrojů na členský stát, který se vztahuje na přeshraniční a nadnárodní spolupráci a spolupráci nejvzdálenějších regionů, se stanoví jako vážený součet podílů stanovených na základě těchto kritérií, s uvedenými váhovými koeficienty:

a)

celkový počet obyvatel všech regionů při pozemních hranicích úrovně NUTS 3 a jiných regionů úrovně NUTS 3, v nichž nejméně polovina obyvatel regionu žije ve vzdálenosti do 25 kilometrů od pozemní hranice (koeficient 36 %);

b)

počet obyvatel žijících ve vzdálenosti do 25 kilometrů od pozemní hranice (koeficient 24 %);

c)

celkový počet obyvatel členských států (koeficient 20 %);

d)

celkový počet obyvatel všech regionů podél pobřežních hranic úrovně NUTS 3 a jiných regionů úrovně NUTS 3, v nichž nejméně polovina obyvatel regionu žije ve vzdálenosti do 25 kilometrů od pobřežní hranice (koeficient 9,8 %);

e)

počet obyvatel žijících v oblastech námořních hranic ve vzdálenosti do 25 kilometrů od pobřežní hranice (koeficient 6,5 %);

f)

celkový počet obyvatel nejvzdálenějších regionů (koeficient 3,7 %).

Podíl přeshraniční složky odpovídá součtu vah kritérií a) a b). Podíl nadnárodní složky odpovídá součtu vah kritérií c), d) a e). Podíl spolupráce nejvzdálenějších regionů odpovídá váze kritéria f).

Metoda přidělování dodatečných finančních prostředků pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 – čl. 104 odst. 1 písm. e)

9.

Nejvzdálenějším regionům úrovně NUTS 2 a severním řídce osídleným regionům úrovně NUTS 2 se přidělí dodatečné zvláštní příděly odpovídající intenzitě podpory ve výši 30 EUR na obyvatele a rok. Tyto příděly budou jednotlivým regionům a členským státům rozděleny proporcionálně k celkovému počtu obyvatel uvedených regionů.

Minimální a maximální úrovně převodů z fondů podporujících hospodářskou, sociální a územní soudržnost

10.

S cílem přispět k dosažení přiměřené koncentrace financování soudržnosti v nejméně rozvinutých regionech a členských státech a ke snižování rozdílů v průměrných intenzitách podpory na obyvatele se maximální úroveň převodů (strop) z fondů jednotlivým členský státům stanoví jako procentní podíl HDP členského státu, přičemž tyto procentní podíly budou následovné:

a)

pro členské státy, jejichž průměrná úroveň HND na obyvatele (v PPS) je nižší než 60 % průměru EU-27: 2,3 % jejich HDP;

b)

pro členské státy, jejichž průměrná úroveň HND na obyvatele (v PPS) je vyšší nebo rovna 60 % a nižší než 65 % průměru EU-27: 1,85 % jejich HDP;

c)

pro členské státy, jejichž průměrná úroveň HND na obyvatele (v PPS) je vyšší nebo rovna 65 % průměru EU-27: 1,55 % jejich HDP.

Strop se uplatní na ročním základě a bude popřípadě úměrně snižovat všechny převody (kromě pro rozvinutější regiony a cíl Evropská územní spolupráce) pro dotčený členský stát tak, aby se dosáhlo maximální úrovně převodů.

11.

Pravidla popsaná v bodě 10 nesmí vést k tomu, aby byly jednotlivým členským státům přiděleny prostředky vyšší než 108 % jejich úrovně v reálných hodnotách pro programové období 2014–2020. Úprava se použije úměrně ke všem převodům (s výjimkou cíle Evropská územní spolupráce) na dotčený členský stát tak, aby se dosáhlo maximální úrovně převodů.

12.

Minimální celkový příděl z fondů pro daný členský stát odpovídá 76 % jeho celkového přídělu na období 2014–2020. Úpravy potřebné ke splnění tohoto požadavku se použijí úměrně k přídělům z fondů, s výjimkou přídělů v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

13.

Maximální celkový příděl z fondů pro členský stát s HND na obyvatele (v PPS) nejméně 120 % průměru EU-27 odpovídá jeho celkovému přídělu na období 2014–2020. Úpravy potřebné ke splnění tohoto požadavku se použijí úměrně k přídělům z fondů, s výjimkou přídělu v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

Dodatečná ustanovení

14.

Pro všechny regiony, které byly v programovém období 2014–2020 klasifikovány jako méně rozvinuté, ale jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru EU-27, odpovídá minimální roční úroveň podpory v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst 60 % jejich dřívějšího orientačního průměrného ročního přídělu v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst vypočteného Komisí v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

15.

Žádný přechodový region neobdrží nižší příděl, než jaký by obdržel, pokud by byl regionem rozvinutějším.

16.

Na program PEACE PLUS bude přidělena částka ve výši 60 000 000 EUR, která má podpořit mír a usmíření. Kromě toho bude z přídělu pro Irsko v rámci cíle Evropská územní spolupráce (INTERREG) přiděleno nejméně 60 000 000 EUR na program PEACE PLUS vyčleněných na pokračování přeshraniční spolupráce mezi severem a jihem.

V důsledku použití bodů 1 až 16 budou příděly jednotlivých členských států následující:

 

Ceny z roku 2018

Běžné ceny

BE

2 443 732 247

2 754 198 305

BG

8 929 511 492

10 081 635 710

CZ

17 848 116 938

20 115 646 252

DK

573 517 899

646 380 972

DE

15 688 212 843

17 681 335 291

EE

2 914 906 456

3 285 233 245

IE

1 087 980 532

1 226 203 951

EL

19 239 335 692

21 696 841 512

ES

34 004 950 482

38 325 138 562

FR

16 022 440 880

18 058 025 615

HR

8 767 737 011

9 888 093 817

IT

38 564 071 866

43 463 477 430

CY

877 368 784

988 834 854

LV

4 262 268 627

4 812 229 539

LT

5 642 442 504

6 359 291 448

LU

64 879 682

73 122 377

HU

17 933 628 471

20 247 570 927

MT

596 961 418

672 802 893

NL

1 441 843 260

1 625 023 473

AT

1 279 708 248

1 442 289 880

PL

64 396 905 118

72 724 130 923

PT

21 171 877 482

23 861 676 803

RO

27 203 590 880

30 765 592 532

SI

3 073 103 392

3 463 528 447

SK

11 779 580 537

13 304 565 383

FI

1 604 638 379

1 808 501 037

SE

2 141 077 508

2 413 092 535


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/875


P8_TA(2019)0311

Azylový, migrační a integrační fond

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 14. prosince 2018, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (C(2018)08466 – 2018/2996(DEA))

(2021/C 108/48)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2018)08466),

s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (1), a zejména na čl. 16 odst. 2 a čl. 26 odst. 5 tohoto nařízení,

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

s ohledem na čl. 105 odst. 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že v článku 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci se navrhuje rozšířit přílohu II nařízení (EU) č. 516/2014 o zvláštní akci, v níž jde o „zřízení, rozvoj a provoz adekvátních přijímacích, ubytovacích a zajišťovacích zařízení a příslušných služeb ve prospěch žadatelů o mezinárodní ochranu nebo státních příslušníků třetích zemí, kteří se zdržují v některém členském státě a nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a/nebo pobyt v členském státě“;

B.

vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci navrhuje do této nové zvláštní akce zahrnout i koncepci „kontrolovaných středisek“, a tak členským státům zajistit finanční prostředky na zřizování, rozvoj a provoz takovýchto středisek;

C.

vzhledem k tomu, že koncepce „kontrolovaných středisek“ je kontroverzní a sporná z hlediska zákonnosti, neboť tuto koncepci unijní právo nezná a ani nebyla schválena spolunormotvůrci;

D.

vzhledem k tomu, že Parlament zastává názor, že by tato střediska neměla být financována, dokud jejich koncepce nebude řádně definována v náležitém legislativním nástroji (přijatém spolunormotvůrci), který přesně vymezí její právní základ, povahu, účel a cíl;

1.

vyslovuje námitku k nařízení Komise v přenesené pravomoci;

2.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi a aby ji informoval, že nařízení v přenesené pravomoci nemůže vstoupit v platnost;

3.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/876


P8_TA(2019)0312

Nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 14. prosince 2018, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz (C(2018)08465 – 2018/2994(DEA))

(2021/C 108/49)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2018)08465),

s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 a čl. 17 odst. 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

s ohledem na čl. 105 odst. 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že článek 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci navrhuje rozšířit přílohu II nařízení (EU) č. 515/2014 o zvláštní akci, v níž jde o „zřizování, rozvoj a provoz [hotspotů] – včetně poskytování služeb, mezi něž patří určování totožnosti, […] evidence a prvotní přijetí“;

B.

vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci navrhuje do této nové akce zahrnout i koncepci „kontrolovaných středisek“, a tak členským státům zajistit finanční prostředky na poskytování služeb v takovýchto střediscích;

C.

vzhledem k tomu, že koncepce „kontrolovaných středisek“ je kontroverzní a sporná z hlediska zákonnosti, neboť tuto koncepci unijní právo nezná a ani nebyla schválena spolunormotvůrci;

D.

vzhledem k tomu, že Parlament zastává názor, že by tato střediska neměla být financována, dokud jejich koncepce nebude řádně definována v náležitém legislativním nástroji (přijatém spolunormotvůrci), který přesně vymezí její právní základ, povahu, účel a cíl;

1.

vyslovuje námitku proti nařízení Komise v přenesené pravomoci;

2.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi a aby ji informoval o tom, že nařízení v přenesené pravomoci nemůže vstoupit v platnost;

3.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143.


Čtvrtek, 28. března 2019

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/877


P8_TA(2019)0319

Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo (*1)) (COM(2016)0277 – C8-0177/2016 – 2016/0139(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/50)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0277),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0177/2016),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0261/2016),

1.

přijímá svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu předloženého Komisí;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(*1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje ke statutu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999 a stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/878


P8_TA(2019)0320

Jakost vody určené k lidské spotřebě ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (COM(2017)0753 – C8-0019/2018 – 2017/0332(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2021/C 108/51)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0753),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0019/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené českou Poslaneckou sněmovnou, irským parlamentem, rakouskou Spolkovou radou a dolní sněmovnou Spojeného království v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. července 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 16. května 2018 (2),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (3),

s ohledem na dopis, který dne 18. května 2018 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin výboru podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0288/2018),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (4) a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 107.

(2)  Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 46.

(3)  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

(4)  Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 23. října 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0397).


P8_TC1-COD(2017)0332

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 98/83/ES (4) byla opakovaně a podstatně změněna (5). Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

(2)

Směrnice 98/83/ES stanoví právní rámec pro ochranu lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a k zajištění, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá. Tato směrnice by měla sledovat tentýž cíl a zajistit pro všechny obyvatele v Unii všeobecný přístup k takové vodě . Za tímto účelem je nutno stanovit na úrovni Unie minimální požadavky, které musí voda určená k lidské spotřebě splňovat. Členské státy by měly přijmout veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že voda určená k lidské spotřebě neobsahuje žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které v některých případech představují možné ohrožení lidského zdraví, a že tato voda splňuje uvedené minimální požadavky. [pozm. návrh 161, 187, 206 a 213]

(2a)

V souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 2. prosince 2015 s názvem „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ by se měla tato směrnice snažit podněcovat k efektivnímu využívání a udržitelnosti zdrojů vody, a tedy naplnění cílů oběhového hospodářství. [pozm. návrh 2]

(2b)

Lidské právo na vodu a hygienu bylo dne 28. července 2010 uznáno jako lidské právo Valným shromážděním Organizace spojených národů (OSN), z čehož vyplývá, že přístup k čisté pitné vodě by neměl být omezován z důvodu cenové nedostupnosti pro koncové uživatele. [pozm. návrh 3]

(2c)

Je nutný soulad mezi směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES  (6) a touto směrnicí. [pozm. návrh 4]

(2d)

Požadavky stanovené v této směrnici by měly odrážet vnitrostátní situaci a podmínky dodavatelů vody v členských státech. [pozm. návrh 5]

(3)

Z oblasti působnosti této směrnice je třeba vyjmout přírodní minerální vody a vody používané pro léčebné účely, protože na uvedené druhy vod se v daném pořadí vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (8). Směrnice 2009/54/ES však upravuje jak přírodní minerální vody, tak pramenité vody, ovšem z oblasti působnosti této směrnice by měla být vyňata pouze kategorie přírodních minerálních vod. Podle čl. 9 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2009/54/ES by pramenité vody měly této směrnici vyhovovat. Tato povinnost by se tedy neměla vztahovat na mikrobiologické ukazatele uvedené v části A přílohy I této směrnice. U vody určené k lidské spotřebě , z veřejného zásobování vodou nebo soukromých studní, stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji nebo využívané při komerční výrobě, přípravě nebo zpracování potravin by voda měla být v souladu s ustanoveními této směrnice v zásadě nadále až po místo dodržování hodnot (tj. kohoutek) a dále už by měla být považována za potravinu podle čl. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (9). Pokud jsou splněny příslušné požadavky v oblasti bezpečnosti potravin, měly by mít příslušné orgány ve členských státech oprávnění schválit opětovné použití vody v potravinářském zpracovatelském průmyslu. [pozm. návrh 6]

(4)

V návaznosti na uzavření evropské občanské iniciativy týkající se práva na vodu („Right2Water“) (10) , která požadovala, aby Unie zvýšila své úsilí o zajištění univerzálního přístupu k vodě, byla zahájena celounijní veřejná konzultace a bylo provedeno hodnocení směrnice 98/83/ES v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) (11). Z uvedených činností bylo zřejmé, že je nutné některá ustanovení směrnice 98/83/ES aktualizovat. Prostor pro zlepšení byl určen ve čtyřech oblastech; konkrétně jde o seznam kvalitativních hodnot ukazatelů, omezené spoléhání se na přístup založený na posouzení rizik, nepřesná ustanovení o informacích pro spotřebitele a rozdíly mezi systémy schvalování materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě , a důsledky, které to má pro lidské zdraví . Krom toho v evropské občanské iniciativě týkající se práva na vodu byla jako samostatný problém určena skutečnost, že část obyvatelstva, zvláště marginalizované skupiny, a to mezi ohroženými a marginalizovanými skupinami , má jen omezený nebo vůbec nemá přístup k  cenově dostupné vodě určené k lidské spotřebě, což je též jedním ze závazků v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 6 podle agendy OSN pro období do roku 2030. V této souvislosti Evropský parlament uznal právo na přístup k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny v Unii. Posledním určeným problémem je obecná nedostatečná informovanost o únicích vody, které jsou způsobeny nedostatečnými investicemi do údržby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, jak je také uvedeno ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o vodohospodářské infrastruktuře (12) , a také někdy nedostatečnou znalostí systémů pro dodávku vody . [pozm. návrh 7]

(4a)

V zájmu dodržení ambiciózních cílů stanovených v cíli udržitelného rozvoje OSN č. 6 by měly být členské státy povinny zavést akční plány zaměřené na zajištění univerzálního a rovného přístupu k bezpečné a dostupné pitné vodě pro všechny do roku 2030. [pozm. návrh 8]

(4b)

Evropský parlament přijal dne 8. září 2015 usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“). [pozm. návrh 9]

(5)

Regionální kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu provedla podrobný přezkum seznamu ukazatelů a jejich hodnot stanovených ve směrnici 98/83/ES, aby se zjistilo, zda je zapotřebí uvedené ukazatele a jejich hodnoty upravit s ohledem na technický a vědecký pokrok. Na základě výsledků uvedeného přezkumu (13) by se měly kontrolovat střevní patogeny a bakterie rodu Legionella, je třeba doplnit šest chemických ukazatelů nebo skupin ukazatelů a vůči preventivním referenčním hodnotám by se měly zohlednit tři reprezentativní endokrinní disruptory. S ohledem na zásadu předběžné opatrnosti by se u tří nových ukazatelů měly stanovit hodnoty ukazatelů, jež jsou přísnější než hodnoty navržené WHO, ale stále ještě dosažitelné. V případě olova WHO konstatovala, že jeho koncentrace by měly být tak nízké, jak je to přiměřeně proveditelné, zatímco v případě chromu jsou jeho hodnoty i nadále podrobeny přezkumu WHO; z tohoto důvodu by se na oba ukazatele mělo vztahovat přechodné období deseti let, než budou platit přísnější hodnoty.

(5a)

Voda určená k lidské spotřebě hraje zásadní úlohu z hlediska dlouhodobé snahy Unie o posílení ochrany lidského zdraví a životního prostředí proti chemickým látkám nazývaným endokrinní disruptory. Regulace endokrinních disruptorů v této směrnici je slibným krokem v souladu s aktualizovanou strategii Unie v oblasti endokrinních disruptorů, kterou je Komise povinna bez dalšího prodlení předložit. [pozm. návrh 11]

(6)

Světová zdravotnická organizace rovněž doporučila, aby se zmírnily hodnoty tří ukazatelů a ze seznamu bylo odstraněno pět ukazatelů. Tyto změny nicméně nejsou považovány za nutné, neboť díky přístupu založenému na posouzení rizik, který byl zaveden směrnicí Komise (EU) 2015/1787 (14), mohou dodavatelé vody za určitých podmínek odstranit ze seznamu parametr, jenž se má monitorovat. Metody úpravy pro splnění uvedených hodnot ukazatelů již byly zavedeny.

(6a)

Nejsou-li vědecké poznatky dostatečné pro určení toho, zda existuje či neexistuje riziko pro lidské zdraví nebo pro určení přípustné hodnoty látky přítomné ve vodě určené k lidské spotřebě, je třeba v souladu se zásadou předběžné opatrnosti tuto látku sledovat do doby, než budou známy jasnější vědecké údaje. Proto by členské státy měly takovéto nově se objevující ukazatele monitorovat. [pozm. návrh 13]

(6b)

Indikační ukazatele nemají přímý vliv na veřejné zdraví. Jsou však důležitým prostředkem ke zjištění, jak zařízení pro výrobu a distribuci vody fungují, a pro hodnocení jakosti vody. Mohou pomoci odhalit nedostatky v úpravě vody a hrají rovněž důležitou úlohu z hlediska zvyšování a zachovávání důvěry spotřebitelů v jakost vody. Proto by měly být členskými státy monitorovány. [pozm. návrh 14]

(7)

Je-li to nezbytné pro řádné uplatňování zásady předběžné opatrnosti a pro ochranu lidského zdraví na jejich území, členské státy by měly mít povinnost stanovit hodnoty doplňujících ukazatelů neuvedených v příloze I. [pozm. návrh 15]

(8)

Preventivní plánování bezpečnosti a prvky založené na posouzení rizik byly ve směrnici 98/83/ES zohledněny pouze v omezeném rozsahu. První prvky přístupu založeného na posouzení rizik zavedla již v roce 2015 směrnice (EU) 2015/1787, která směrnici 98/83/ES pozměnila v tom smyslu, že členským státům umožnila odchýlit se od jimi stanovených monitorovacích programů, pokud je prováděno důvěryhodné posuzování rizik, které se může opírat o Obecné zásady jakosti pitné vody vydané WHO (15). Tyto obecné zásady, stanovující tzv. přístup založený na plánu pro zajištění bezpečnosti vody, spolu s normou EN 15975-2, která se týká se zabezpečení dodávky pitné vody, jsou mezinárodně uznávanými zásadami, z nichž vycházejí výroba, distribuce, monitorování a rozbor ukazatelů pro vodu určenou k lidské spotřebě. Uvedené zásady by v této směrnici měly být zachovány. Aby se zajistilo, že se uvedené zásady neomezují na monitorovací aspekty, aby se čas i zdroje zaměřily na závažná rizika a na nákladově efektivní opatření a aby se rozbory ani úsilí nesoustředily na nerelevantní otázky, je vhodné zavést úplný přístup založený na posouzení rizik v rámci celého řetězce zásobování, tedy od oblasti odběru vody po její rozvod do kohoutku. Uvedený přístup by se měl vycházet ze získaných znalostí a opatření provedených v souladu se směrnicí 2000/60/ES a měl by lépe zohledňovat dopad změny klimatu na zdroje vody. Přístup založený na posouzení rizik by se měl skládat ze tří částí: za prvé, posouzení členským státem ohledně nebezpečnosti v souvislosti s oblastí odběru („posouzení nebezpečnosti“) v souladu se zásadami WHO a příručkou k plánu pro zajištění bezpečného zásobování vodou (16); za druhé, možnost pro dodavatele vody přizpůsobit monitorování hlavním rizikům („posouzení rizik dodávky“); za třetí, posouzení členským státem ohledně možných rizik vyplývajících z domovních rozvodů (např. pokud jde o bakterie rodu Legionella nebo olovo) , se zvláštním zaměřením na prioritní prostory („posouzení rizik v domovních rozvodech“). Tato posouzení rizik by měla být pravidelně přezkoumávána, mimo jiné v reakci na hrozby extrémních povětrnostních jevů souvisejících s klimatem, známé změny lidské činnosti v oblasti odběru nebo v reakci na incidenty ve spojitosti se zdroji. Přístup založený na posouzení rizik zaručuje stálou výměnu informací mezi příslušnými orgány a dodavateli vody a dalšími zúčastněnými stranami, včetně subjektů odpovědných za zdroj znečištění nebo riziko znečištění . Uplatňování na základě posouzení rizik by výjimečně mělo být přizpůsobeno specifickým omezením u námořních plavidel využívaných k odsolování vody a přepravě cestujících. Pokud se námořní plavidla plující pod evropskou vlajkou pohybují v mezinárodních vodách, podléhají ve skutečnosti mezinárodnímu právnímu rámci. Doprava a výroba vody určené k lidské spotřebě na palubě podléhají zvláštním omezením, což znamená, že by měla být ustanovení této směrnice odpovídajícím způsobem upravena . [pozm. návrh 16]

(8a)

Neefektivní používání zdrojů vody, zejména úniky v infrastruktuře pro zásobování vodou, vede k nadměrnému využívání vzácných zdrojů vody určené k lidské spotřebě. To členským státům vážně brání v dosahování cílů stanovených podle směrnice 2000/60/ES. [pozm. návrh 17]

(9)

Posouzení nebezpečnosti by se mělo zaměřit na zaujmout ucelený přístup k posouzení rizik, založený na výslovném cíli snižování stupně úpravy požadovaného pro produkci vody určené k lidské spotřebě, například omezením tlaků vedoucích ke znečištění vodních útvarů používaných pro odběr vody určené k lidské spotřebě. Za tímto účelem by měly členské státy určit nebezpečí, jakož i možné zdroje znečištění spojené s těmito vodními útvary a provádět monitorování znečišťujících látek, které určí jako relevantní, například z důvodu zjištěných nebezpečí (např. mikroplasty, dusičnany, pesticidy nebo léčivé přípravky určené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (17)), kvůli přirozené přítomnosti daných látek v oblasti odběru (např. arsen) nebo kvůli informacím od dodavatelů vody (např. náhlé zvýšení určitého ukazatele v surové vodě). Uvedené V souladu se směrnicí 2000/60/ES by se uvedené ukazatele by se měly používat jako markery, na jejichž základě příslušné orgány podniknou za spolupráce s dodavateli vody a zúčastněnými stranami včetně těch, které odpovídají za zdroje nebo potenciální zdroje znečištění, opatření ke snížení tlaku na vodní útvary, například v podobě prevence nebo zmírňujících opatření (v případě nutnosti i včetně výzkumu za účelem porozumění dopadům na zdraví), na ochranu uvedených vodních útvarů a k řešení problematiky zdroje znečištění. Pokud členský stát v rámci posouzení rizik zjistí, že daný ukazatel není v dané oblasti odběru přítomen, například proto, že se daná látka v podzemních ani povrchových vodách nikdy nevyskytuje, měl by příslušný členský stát následně informovat příslušné dodavatele vody a měl mít možnost jim povolit snížit četnost sledování daného ukazatele nebo tento ukazatel vypustit ze seznamu ukazatelů, které se mají kontrolovat, aniž se provede posouzení rizik dodávek . [pozm. návrh 18]

(10)

V souvislosti s posouzením nebezpečnosti se ve směrnici 2000/60/ES požaduje, aby členské státy určily vodní útvary využívané k odběru vody určené k lidské spotřebě, uvedené útvary monitorovaly a přijaly nezbytná opatření s cílem zabránit zhoršování jejich kvality, čímž přispějí ke snížení stupně úpravy potřebného pro produkci vody vhodné k lidské spotřebě. Aby se zabránilo zdvojování povinností, členské státy by měly při provádění posouzení nebezpečnosti využít monitorování prováděného podle článků 7 a 8 směrnice 2000/60/ES a přílohy V uvedené směrnice, jakož i opatření zahrnutých v jejich programech opatření podle článku 11 směrnice 2000/60/ES.

(11)

Stanovené hodnoty ukazatelů použité k posouzení jakosti vody určené k lidské spotřebě mají být dodrženy v místě, kde je voda určená k lidské spotřebě dosažitelná příslušnému uživateli. Jakost vody určené k lidské spotřebě může být nicméně ovlivněna domovním rozvodem. WHO konstatuje, že ze všech vodních patogenů způsobují v Unii největší zátěž pro zdraví bakterie rodu Legionella , zejména bakterie druhu Legionella pneumophila, která má na svědomí většinu případů tzv. legionářské nemoci v Unii . Jsou přenášeny systémy dodávajícími teplou vodu, a to inhalací (například při sprchování). Zjevně tedy souvisejí s domovním rozvodem. Jelikož jednostranné uložení povinnosti monitorovat tento patogen ve všech soukromých a veřejných prostorech by vedlo k neúměrně vysokým nákladům a porušovalo by zásadu subsidiarity , je k řešení této problematiky tudíž vhodnější realizovat posouzení rizik v domovních rozvodech , zejména v prioritních prostorách . Při posouzení rizik v domovních rozvodech by se navíc měla zvážit i potenciální rizika vyplývající z výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Součástí posouzení rizik v domovních rozvodech by proto mělo být mimo jiné i zaměření na monitorování prioritních prostor, posouzení rizik vyplývajících z domovních rozvodů a souvisejících výrobků a materiálů, jakož i ověření vlastností stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, na základě prohlášení o vlastnostech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (18). Společně s prohlášením o vlastnostech se rovněž poskytnou informace uvedené v článcích 31 a 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (19). Na základě tohoto posouzení by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění mimo jiné toho, aby byla v souladu s pokyny WHO (20) zavedena vhodná kontrolní a řídící opatření (např. v případě ohnisek nákaz) a aby migrace ze stavebních výrobků látek a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě neohrožovala lidské zdraví. Nicméně aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 305/2011, pokud by tato opatření znamenala omezení volného pohybu výrobků a materiálů v Unii, musí být uvedená omezení řádně odůvodněná a přiměřená a neměla by představovat prostředek svévolné diskriminace nebo skryté omezení obchodu mezi členskými státy. [pozm. návrh 19]

(12)

V rámci ustanovení směrnice 98/83/ES o zajištění jakosti úpravy vody, zařízení a materiálů se nepodařilo vyřešit překážky vnitřního trhu, pokud jde o volný oběh stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě , nebo poskytnout dostatečnou ochranu, pokud jde o lidské zdraví . Dosud platí schvalování výrobků na vnitrostátní úrovni, přičemž požadavky se mezi jednotlivými státy liší. Z toho důvodu je pro výrobce obtížné a nákladné uvádět své výrobky na trh v celé Unii. Technické překážky lze účinně odstranit pouze zavedením harmonizovaných technických specifikací stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, podle nařízení (EU) č. 305/2011. Uvedené nařízení umožňuje vypracovat evropské normy, jimiž se harmonizují metody posuzování stavebních výrobků, Tato situace je důsledkem neexistence minimálních evropských hygienických norem pro všechny výrobky a materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, jakož i stanovit mezní úrovně a třídy na základě úrovně vlastností základních charakteristik. Za tímto účelem byla do pracovního programu normalizace na rok 2017 (21) začleněna žádost o normalizaci, v níž se výslovně požadovala normalizační činnost týkající se hygieny a bezpečnosti což je zásadní pro úplné a celkové provádění vzájemného uznávání mezi členskými státy . Technické překážky lze odstranit a souladu všech výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, podle nařízení (EU) č. 305/2011, přičemž norma má být vydána do roku 2018. Zveřejnění této harmonizované normy v Úředním věstníku Evropské unie zajistí racionální rozhodování, pokud jde o uvádění nebo dodávání na trh bezpečných stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. V důsledku této skutečnosti by měla být ustanovení týkající se zařízení a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, zrušena, zčásti nahrazena ustanoveními týkajícími se posouzení rizik v domovních rozvodech a doplněna příslušnými harmonizovanými normami podle nařízení (EU) č. 305/2011 na úrovni Unie tedy lze dosáhnout pouze zavedením minimálních požadavků na jakost na úrovni Unie . V důsledku této skutečnosti by měla být posílena ustanovení prostřednictvím postupu harmonizace takových výrobků a materiálů. Tato činnost by se měla inspirovat zkušenostmi a pokrokem několika členských států, které utvořily koalici a již několik let pracují na sbližování právních předpisů . [pozm. návrh 20]

(13)

Každý členský stát by měl zajistit, aby byly stanoveny monitorovací programy pro kontrolu, zda voda určená k lidské spotřebě splňuje požadavky této směrnice. Většinu monitorování prováděného pro účely této směrnice uskutečňují dodavatelé vody , ale tam, kde je to nezbytné, by členské státy měly vyjasnit, kterým příslušným orgánům přísluší povinnosti vyplývající z provedení této směrnice . Dodavatelům vody je třeba poskytnout určitou flexibilitu, pokud jde o ukazatele, které monitorují pro účely posouzení rizik dodávky. Není-li některý ukazatel zjištěn, dodavatelé vody by měli být schopni snížit četnost monitorování nebo zcela upustit od monitorování uvedeného ukazatele. Posouzení rizik dodávky by se mělo vztahovat na většinu ukazatelů. Nicméně základní seznam ukazatelů by se s určitou minimální četností měl monitorovat vždy. Tato směrnice zejména stanoví ustanovení o četnosti monitorování pro účely kontroly souladu a jen malý počet ustanovení o sledování pro provozní účely. Pro zajištění řádného fungování úpravy vody může být dle uvážení dodavatelů vody nezbytné dodatečné monitorování pro provozní účely. V tomto ohledu se dodavatelé vody mohou odkazovat na obecné zásady WHO a příručku k plánu pro zajištění bezpečnosti vody. [pozm. návrh 21]

(14)

Přístup založený na posouzení rizik by měli postupně uplatňovat všichni dodavatelé vody, včetně velmi malých, malých a středních dodavatelů vody, neboť hodnocení směrnice 98/83/ES ukázalo nedostatky v jejím provádění ze strany uvedených dodavatelů, jež byly někdy dány náklady na plnění zbytečných monitorovacích operací ; při uplatňování tohoto postup je třeba umožnit výjimky pro velmi malé dodavatele . Při uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik by se měly zohlednit bezpečnostní otázky a zásada „znečišťovatel platí“. U menších dodavatelů by měl k monitorování přispívat příslušný orgán formou poskytnutí expertní podpory . [pozm. návrh 188]

(14a)

V zájmu dosažení maximální ochrany veřejného zdraví zajistí členské státy transparentní a vyvážené rozložení povinností souvisejících s uplatněním přístupu založeného na rizicích v souladu se svým vnitrostátním institucionálním a právním rámcem. [pozm. návrh 24]

(15)

V případě nesplnění norem stanovených touto směrnicí by dotyčný členský stát měl bezprostředně vyšetřit příčiny jejich neplnění a zajistit co nejrychlejší provedení nápravných opatření k obnovení jakosti vody. V případech, kdy zásobování vodou určenou k lidské spotřebě představuje možné ohrožení lidského zdraví, by mělo být zásobování takovou vodou zakázáno nebo její používání omezeno a občané, kteří by mohli být postiženi, by měli být řádně informováni . Kromě toho je třeba jasně uvést, by měly členské státy v případě že nesplnění minimálních požadavků na hodnoty týkající se mikrobiologických a chemických ukazatelů by mělo být členskými státy automaticky pokládáno stanovit, zda překročení ukazatelů představuje možné riziko pro lidské ohrožení lidského zdraví.  Členské státy by proto měly zohledňovat zejména míru překročení minimálních požadavků a také typ dotčeného ukazatele.  V případech, kdy budou taková nápravná opatření nezbytná pro obnovení jakosti vody určené k lidské spotřebě, by měla být v souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy dána přednost krokům, které zajistí nápravu u zdroje. [pozm. návrh 25]

(15a)

Je důležité zabránit případnému ohrožení lidského zdraví znečištěnou vodou. Proto by dodávání takové vody by mělo být zakázáno nebo její užívání omezeno. [pozm. návrh 26]

(16)

Členské státy by již neměly mít právo povolit odchylky z působnosti této směrnice. Odchylky měly původně členským státům umožnit, aby měly až devět let na vyřešení nedodržování některé hodnoty ukazatelů. Tento postup se ukázal být zatěžující jak pro členské státy, tak pro Komisi. Navíc to užitečný vzhledem k úrovni ambic této směrnice . Je však třeba konstatovat, že v některých případech tento postup vedl ke zpožďování přijímaných nápravných opatření, neboť umožnění odchylek bylo někdy považováno za přechodné období. Ustanovení o odchylkách by proto mělo být zrušeno. Dojde-li k překročení hodnoty ukazatelů, měla by se kvůli ochraně zdraví ustanovení o nápravných opatřeních použít bezprostředně, aniž by existovala možnost udělit odchylku od hodnoty ukazatelů. Vzhledem k tomu, že je na jedné straně třeba posílit ukazatele jakosti v této směrnici a na straně druhé jsou stále častěji odhalovány nově se objevující znečišťující látky, které vyžadují intenzivnější posouzení, monitorování a řízení, je i nadále nutné zachovat postup pro odchylky, který odpovídá těmto okolnostem, a to za předpokladu, že nepředstavují potenciální ohrožení lidského zdraví a že zásobování vodou určenou k lidské spotřebě nelze v dané oblasti žádnými přiměřenými způsoby zajistit jinak. Ustanovení ve směrnici 98/83/ES o odchylkách by proto mělo být změněno, aby se zajistilo rychlejší a účinnější uvedení do souladu požadavků této směrnice členskými státy. Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES a použitelné k datu vstupu této směrnice v platnost by však měly nadále platit až do skončení platnosti dané odchylky, ale neměly by být obnoveny podle podmínek stanovených ustanoveními platnými v okamžiku povolení odchylky . [pozm. návrh 27]

(17)

Komise ve své odpovědi na evropskou občanskou iniciativu „Right2Water“ v roce 2014 (22) vyzvala členské státy, aby zajistily pro všechny občany přístup k minimálním dodávkám vody v souladu s doporučeními WHO. Rovněž se zavázala k tomu, že bude pokračovat „[v úsilí o] zlepšení přístupu všech obyvatel k nezávadné pitné vodě […] v rámci politik v oblasti životního prostředí“ (23). To je v souladu s články 1 a 2 Listiny základních práv Evropské unie. Rovněž je to v souladu s šestým cílem udržitelného rozvoje a souvisejícím cílem „dosáhnout všeobecného a spravedlivého přístupu k nezávadné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny“. Pojem spravedlivého přístupu zahrnuje širokou škálu aspektů, jako je dostupnost (například ze zeměpisných důvodů, kvůli chybějící infrastruktuře nebo zvláštní situaci určitých částí obyvatelstva), jakost, přijatelnost nebo finanční dostupnost. V souvislosti s cenovou dostupností je třeba připomenout, že aniž by byl dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES při stanovování sazeb za vodu v souladu se zásadou návratnosti nákladů stanovenou ve  v uvedené směrnici 2000/60/ES mohou členské státy přihlédnout k rozdílným hospodářským a sociálním podmínkám obyvatelstva, a mohou tedy přijímat sociální sazby nebo přijmout opatření na ochranu sociálně a ekonomicky znevýhodněných obyvatel. Tato směrnice se zabývá především aspekty přístupu k vodě souvisejícími s jakostí a dostupností. K řešení těchto aspektů v rámci odpovědi na uvedenou evropskou občanskou iniciativu a za účelem přispívání k provádění zásady z bodu 20 evropského pilíře sociálních práv (24), v níž se uvádí, že „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody“, by měly mít členské státy povinnost zabývat se otázkou cenově dostupného přístupu k vodě na vnitrostátní úrovni, přičemž by měly mít určitý prostor pro uvážení, pokud jde o přesný typ opatření, která mají být provedena. To lze uskutečnit prostřednictvím opatření, jejichž cílem je mimo jiné zlepšení přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny, například pomocí zabránění posilování nároků na jakost vody neopodstatněných důvody veřejného zdraví, které by zvyšovaly cenu vody pro občany, volně přístupných pítek ve městech a propagací jejího užívání, s tím, že se bude podporovat bezplatné poskytování vody určené k lidské spotřebě ve veřejných budovách a restauracích, v nákupních a rekreačních střediscích a také v prostorách, kde dochází k tranzitu a k velkému pohybu osob, jako jsou vlaková nádraží a letiště . Členské státy by měly mít možnost stanovit správnou kombinaci takových nástrojů s ohledem na svou konkrétní vnitrostátní situaci . [pozm. návrh 28]

(18)

Evropský parlament ve svém usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“) (25) požadoval, „že by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost potřebám zranitelných skupin ve společnosti“ (26). Zvláštní situace menšin, jako jsou Romové, Sintové, a Travelleři, Kalé, Gens du voyage, ať žijí usazeně, či nikoli – zejména chybějící přístup k pitné vodě – byla uznána i ve zprávě Komise o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů (27) a v doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (28). S ohledem na tento obecný kontext je vhodné, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost zranitelným a marginalizovaným skupinám přijetím nezbytných opatření, aby bylo zajištěno, že tyto skupiny mají přístup k vodě. Se zřetelem k zásadě návratnosti nákladů stanovené v článku 9 směrnice 2000/60/ES by členské státy měly zlepšit přístup k vodě pro zranitelné a marginalizované skupiny, aniž by ohrozily zásobování vysoce kvalitní vodou cenově dostupnou pro všechny . Aniž je dotčeno právo členských států vymezit uvedené skupiny, měli by do nich být přinejmenším zahrnuti uprchlíci, kočovná společenství, osoby bez domova a menšinové kultury, jako jsou Romové, a Sintové, Travelleři, Kalé, Gens du voyage atd., ať žijí usazeně, či nikoli. Tato opatření pro zajištění přístupu k vodě, jež jsou na uvážení členských států, by mohla například zahrnovat poskytování alternativních systémů zásobování (samostatná zařízení pro úpravu vody), dodávky vody ze zásobníků (kamionů a cisteren) a zajištění nezbytné infrastruktury táborů. Budou-li za plnění těchto povinností odpovědné místní orgány veřejné moci, měly by členské státy zajistit, aby měly k dispozici finanční prostředky a technické a materiálové kapacity a měly by je odpovídajícím způsobem podporovat, například poskytnutím expertní podpory. Především by dodávky vody zranitelným a marginalizovaným skupinám neměly místním orgánům způsobovat nepřiměřené náklady. [pozm. návrh 29]

(19)

V 7. akčním programu pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (29) se požaduje, aby veřejnost měla přístup k jasným informacím o životním prostředí na vnitrostátní úrovni. Ve směrnici 98/83/ES byl k informacím stanoven pouze pasivní přístup, což znamená, že členské státy měly pouze povinnost zajistit, aby informace byly dostupné. Uvedená ustanovení by tedy měla být nahrazena, aby se zajistilo, že jsou snadno přístupné aktuální , komplexní a pro spotřebitele podstatné informace snadno přístupné , například jako brožurka, na internetových stránkách, jejichž hypertextový odkaz by měl být aktivně distribuován nebo formou inteligentní aplikace . Aktuální informace by měly zahrnovat nejen výsledky monitorovacích programů, ale také další informace, které mohou být veřejnosti užitečné, např. informace o ukazatelích (železo, tvrdost vody, minerály atd.), které často ovlivňují vnímání vody z kohoutku u spotřebitelů. Za tímto účelem by indikační ukazatele ze směrnice 98/83/ES, jež neposkytovaly informace týkající se zdraví, měly být nahrazeny informacemi online o uvedených ukazatelích výsledky kroků přijatých k monitorování dodavatelů vody, pokud jde o ukazatele jakosti vody a informace o indikačních ukazatelích uvedených na seznamu v příloze I části Ba . U velmi velkých dodavatelů vody by měly být též k dispozici online i další informace, mj. o energetické účinnosti, řízení, správě, struktuře nákladů sazeb a použité úpravě. Předpokládá se, že  Účelem lepší informovanost seznámenosti spotřebitelů s příslušnými informacemi a větší transparentnost přispěje ke  transparentnosti zvýšení důvěry by mělo zvýšit důvěru občanů ve vodu, která jim je dodávána, To by mělo následně a také ve vodohospodářské služby, a měly by vést ke zvýšenému používání vody z kohoutku, jako pitné vody, což přispěje by mohlo přispět ke snížení plastového odpadu používání plastů a emisí skleníkových plynů a bude to mít pozitivní dopad na zmírnění změny klimatu a životní prostředí jako celek. [pozm. návrh 30]

(20)

Ze stejných důvodů a s cílem zvyšovat povědomí o dopadech spotřeby vody by spotřebitelé měli rovněž dostávat informace snadno přístupným způsobem, (například na faktuře nebo prostřednictvím inteligentních aplikací) inteligentní aplikace, ročním spotřebovaném objemu, jeho vývoji, srovnání se spotřebou průměrné domácnosti, pokud má dodavatel vody takovéto informace k dispozici , struktuře nákladů sazby účtované dodavatelem vody, včetně jejích variabilních a fixních nákladů částí , jakož i informace o ceně za litr vody určené k lidské spotřebě, což umožní srovnávání s cenou balené vody. [pozm. návrh 31]

(21)

Základní zásady Zásady, které je třeba vzít v úvahu při stanovování sazeb za vodu, aniž je dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES, a sice návratnost nákladů za vodohospodářské služby a zásada „znečišťovatel platí“, jsou stanoveny ve  v uvedené směrnici 2000/60/ES. Nicméně finanční udržitelnost poskytování vodohospodářských služeb není vždy zaručena a někdy vede k nedostatečným investicím na údržbu vodohospodářské infrastruktury. Díky dokonalejším technikám monitorování jsou čím dál zjevnější míry úniku, jež jsou dány především nedostatečnými investicemi; na úrovni Unie by mělo být podporováno omezování ztrát vody s cílem zlepšit účinnost vodohospodářské infrastruktury. V souladu se zásadou subsidiarity, by tato otázka měla být řešena zvýšením transparentnosti a informováním spotřebitelů o mírách úniku a energetické účinnosti s cílem zvýšit informovanost o této otázce, by informace, které se jí týkají, měly být sdíleny transparentnějším způsobem se zákazníky . [pozm. návrh 32]

(22)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (30) má za cíl zaručit právo přístupu k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Aarhuskou úmluvou. Zahrnuje široce pojaté závazky, které se týkají zpřístupnění informací o životním prostředí na požádání a aktivního šíření těchto informací. Širokou oblast působnosti má i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (31), do níž patří sdílení prostorových informací včetně souborů dat k různým tématům z oblasti životního prostředí. Je zapotřebí, aby ustanovení této směrnice, která se týkají přístupu k informacím a ujednání o sdílení dat, uvedené směrnice doplňovaly a nevytvářely samostatný právní režim. Z tohoto důvodu by neměly být ustanoveními této směrnice o informacích pro veřejnost a o informacích o monitorování provádění dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES.

(23)

Ve směrnici 98/83/ES nebyly stanoveny žádné povinnosti týkající se podávání zpráv pro malé dodavatele vody. Jelikož je tento stav třeba napravit a vyřešit potřebu informací o provádění a dodržování, měl být zaveden nový systém, kdy jsou členské státy povinny vytvářet, aktualizovat a zpřístupňovat Komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí soubory dat, které obsahují pouze relevantní údaje, jako jsou případy překročení hodnot ukazatelů a incidenty určitého významu. Mělo by tím být zajištěno, že administrativní zátěž bude pro všechny subjekty omezena na nejmenší míru. Aby se zajistila odpovídající infrastruktura pro přístup veřejnosti, podávání zpráv a sdílení dat mezi orgány veřejné správy, členské státy by měly ve specifikacích údajů vycházet ze směrnice 2007/2/ES a jejích prováděcích aktů.

(24)

Údaje oznamované členskými státy nejsou nezbytné jen pro účely kontroly souladu, ale mají též zásadní význam pro to, aby Komise mohla monitorovat a hodnotit účinnost právních předpisů vůči cílům, které sleduje za účelem získávání informací pro veškerá budoucí hodnocení právních předpisů v souladu s bodem 22 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (32). V této souvislosti jsou zapotřebí příslušné údaje, na jejichž základě bude možné lépe posoudit účelnost, účinnost, relevanci a přidanou hodnotu směrnice na úrovni EU; proto je nezbytné zajistit vhodné mechanismy pro podávání zpráv, jež mohou zároveň posloužit i jako ukazatele pro budoucí hodnocení této směrnice.

(25)

Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by měla Komise provést hodnocení této směrnice do určité doby od data stanoveného pro její provedení ve vnitrostátním právu. Uvedené hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností a údajů získaných při provádění směrnice, z relevantních vědeckých, analytických, epidemiologických údajů a z případných dostupných doporučení WHO a rovněž z příslušných vědeckých, analytických a epidemiologických údajů . [pozm. návrh 34]

(26)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Zejména usiluje o podporu zásad týkajících se zdravotní péče, přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele.

(27)

Jak Soudní dvůr opakovaně uvedl, bylo by neslučitelné se závaznou povahou, kterou čl. 288 třetí pododstavec Smlouvy přiznává směrnici, kdyby byla v zásadě vyloučena možnost dotčených osob dovolávat se povinnosti, kterou ukládá. Uvedený aspekt zvlášť platí pro směrnici, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě. Z tohoto důvodu v souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (33) by dotčené osoby z řad veřejnosti měly mít přístup k právní ochraně, a přispívat tak k hájení práva na život v prostředí přiměřeném pro zdraví a blaho člověka. Navíc vznikla-li velké skupině osob škoda při události hromadné škody způsobené porušením práv přiznaných touto směrnicí, měly by mít uvedené osoby možnost využít prostředky kolektivní právní ochrany, pokud členské státy takové mechanismy zavedly v souladu s doporučením Komise 2013/396/EU (34).

(28)

Za účelem přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku nebo k upřesnění požadavků na monitorování pro účely posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až IV této směrnice , a přijímat nezbytná opatření v rámci změn stanovených v článku 10a . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Navíc pravomoc podle části C poznámky 10 přílohy I směrnice 98/83/ES, která se týká stanovení četnosti monitorování a monitorovacích metod pro radioaktivní látky, je již zastaralá vzhledem k přijetí směrnice Rady 2013/51/Euratom (35), a proto by měla být zrušena. Pravomoc podle části A druhého pododstavce přílohy III směrnice 98/83/ES týkající se změn uvedené směrnice již není potřebná a měla by být zrušena. [pozm. návrh 35]

(29)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí formátu a způsoby předkládání informací o vodě určené k lidské spotřebě, jež mají být poskytovány všem zásobovaným osobám, jakož i pravomoci, pokud jde o přijetí formátu a způsoby předkládání informací o provádění této směrnice, které mají poskytovat členské státy a které má sestavovat Evropská agentura pro životní prostředí. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (36).

(30)

Aniž jsou dotčeny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (37), členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení ustanovení této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(31)

Ve směrnici 2013/51/Euratom jsou stanovena zvláštní ujednání pro monitorování radioaktivních látek ve vodě určené k lidské spotřebě. Z tohoto důvodu by v této směrnici neměly být stanoveny hodnoty ukazatelů týkající se radioaktivity.

(32)

Jelikož cíle této směrnice, jímž je ochrana lidského zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu rozsahu a účinku opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice to, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(33)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozích směrnic.

(34)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy V ve vnitrostátním právu,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíl

1.   Tato směrnice se týká jakosti vody určené k lidské spotřebě pro všechny v Unii . [pozm. návrh 36]

2.   Cílem této směrnice je chránit lidské zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a zajistit, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá , a poskytovat všeobecný přístup k vodě určené k lidské spotřebě . [pozm. návrhy 163, 189, 207 a 215]

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1.

„vodou určenou k lidské spotřebě“ veškerá voda, v původním stavu nebo po úpravě, určená k pití, vaření, přípravě či výrobě potravin nebo jiným potravinářským účelům nebo k jiným účelům v domácnosti, ve veřejných i soukromých prostorách, včetně potravinářských podniků, bez ohledu na její původ či zda je dodávána z rozvodné sítě, dodávána ze zásobníků cisteren, nebo, v případě pramenitých vod, stáčena do lahví nebo kontejnerů ; [pozm. návrh 38]

2.

„domovním rozvodným systémem“ potrubí, armatury a spotřebiče instalované mezi kohoutky, kde se voda běžně odebírá k lidské spotřebě ve veřejných i soukromých prostorech, a rozvodnou sítí, avšak pouze v případě, že za ně podle vnitrostátního práva neodpovídají dodavatelé odpovědní za zásobování vodou; [pozm. návrh 39 se netýká českého znění]

3.

„dodavatelem vody“ právní subjekt, který denně dodá v průměru přinejmenším 10 m3 vody určené k lidské spotřebě; [pozm. návrh 40]

3a.

„velmi malým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá méně než 50 m3 nebo zásobuje méně než 250 osob; [pozm. návrh 41]

4.

„malým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá méně než 500 m3 nebo zásobuje méně než 5 000 2 500 osob; [pozm. návrh 42]

4a.

„středně velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 500 m3 nebo zásobuje alespoň 2 500 osob; [pozm. návrh 43]

5.

„velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 500 5 000  m3 nebo zásobuje alespoň 5 000 25 000 osob; [pozm. návrh 44]

6.

„velmi velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 5 000  20 000  m3 nebo zásobuje alespoň 50 000 100 000 osob; [pozm. návrh 45]

7.

„prioritními prostory“ velké neobytné prostory s vysokým počtem uživatelů osob, zejména zranitelných osob, potenciálně vystavených rizikům v souvislosti s vodou, jako jsou nemocnice, zdravotnická zařízení, domovy důchodců, školy, univerzity a jiná vzdělávací zařízení, jesle a mateřské školy, sportovní, rekreační a volnočasová zařízení a výstavní prostory, budovy s ubytovací kapacitou, nápravná zařízení a kempy, dle určení členských států; [pozm. návrh 46]

8.

„zranitelnými a marginalizovanými skupinami“ lidé, kteří jsou společensky izolováni v důsledku diskriminace nebo nedostatečného přístupu k právu, zdrojům nebo příležitostem a kteří jsou oproti zbytku společnosti více vystaveni řadě možných rizik v souvislosti se svým zdravím, bezpečností, nedostatečným vzděláním, zapojením se do škodlivých praktik či jiným rizikům;

8a.

„potravinářským podnikem“ jakýkoli podnik definovaný v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002. [pozm. návrh 47]

Článek 3

Výjimky

1.   Tato směrnice se nevztahuje na:

a)

přírodní minerální vody řádně prohlášené příslušným orgánem uvedeným ve směrnici 2009/54/ES;

b)

léčivé vody ve smyslu směrnice 2001/83/ES.

1a.     U vody používané v potravinářských podnicích k výrobě, zpracování či konzervaci výrobků nebo látek určených k lidské spotřebě nebo k jejich uvádění na trh se použijí pouze články 4, 5, 6 a 11 této směrnice. Žádný z článků této směrnice se však nepoužije v případě, že je potravinářský podnik schopen příslušným vnitrostátním orgánům přesvědčivě prokázat, že jakost vody, kterou používá, neovlivňuje zdravotní nezávadnost produktů nebo látek, které jsou výstupem jeho činnosti, a že tyto produkty nebo látky jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004  (38) . [pozm. návrh 48]

1b.     Producent vody určené k lidské spotřebě, která se stáčí do lahví nebo kontejnerů, není považován za dodavatele vody.

Ustanovení této směrnice se vztahují na vody určenou k lidské spotřebě stáčenou do lahví nebo kontejnerů, pokud se na ni nevztahují povinnosti podle jiných právních předpisů Unie. [pozm. návrh 49]

1c.     Na námořní plavidla, která provádějí odsolování vody, přepravují cestující nebo fungují jako dodavatelé vody, se vztahují pouze články 1 až 7 a 9 až 12 této směrnice a její přílohy. [pozm. návrh 50]

2.   Členské státy mohou vyjmout z ustanovení této směrnice:

a)

vodu určenou výhradně pro takové účely, kde se příslušné orgány ujistí, že jakost této vody neovlivní přímo ani nepřímo zdraví příslušných spotřebitelů;

b)

vodu určenou k lidské spotřebě ze zdroje pro individuální zásobování s denní kapacitou v průměru nižší než 10 m3 vody nebo zásobující méně než 50 osob, pokud není tato voda dodávána v rámci obchodní nebo veřejné činnosti.

3.   Členské státy, které se uchýlí k výjimkám podle odst. 2 písm. b), zajistí, aby o tom byli příslušní obyvatelé informováni a rovněž tak o všech opatřeních, která je možno učinit pro ochranu lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě. Pokud z jakosti takové vody zjevně vyplývá možné nebezpečí pro lidské zdraví, je navíc nezbytné neprodleně poskytnout příslušnému obyvatelstvu vhodný návod jak postupovat.

Článek 4

Obecné povinnosti

1.   Aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z jiných ustanovení Unie, přijmou členské státy opatření potřebná k tomu, aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost a čistota vody určené k lidské spotřebě. Pro účely minimálních požadavků této směrnice se voda určená k lidské spotřebě považuje za zdravotně nezávadnou a čistou, pokud splňuje všechny následující podmínky:

a)

neobsahuje žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které by svým množstvím nebo koncentrací představovaly případné ohrožení lidského zdraví,

b)

splňuje minimální požadavky stanovené v částech A a B přílohy I;

c)

členské státy přijaly veškerá další nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky stanovenými:

i)

v článcích 5 4 až 12 této směrnice pro vodu určenou k lidské spotřebě dodávanou konečným spotřebitelům z distribuční sítě nebo ze zásobníku ;

ii)

v článcích4, 5 a 6 a čl. 11 odst. 4 této směrnice pro vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů potravinářským podnikem;

iii)

v článcích 4, 5, 6 a 11 této směrnice pro vodu určenou k lidské spotřebě vyráběnou a používanou v potravinářském podniku k výrobě, zpracování a distribuci potravin; [pozm. návrh 51]

2.   Členské státy zajistí, aby opatření přijatá k provádění této směrnice uplatňovala plně zásadu předběžné opatrnosti a nevedla za žádných okolností přímo či nepřímo ke zhoršení současné jakosti vody určené k lidské spotřebě, ani jakémukoli zvýšení znečišťování vod užívaných pro produkci vody určené k lidské spotřebě. [pozm. návrh 52]

2a.     Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby příslušné orgány prováděly posouzení míry úniků vody na jejich území a potenciálu pro zlepšení, pokud jde o omezení úniků vody v rámci odvětví pitné vody. Posouzení zohlední příslušné aspekty veřejného zdraví a životního prostředí a technické a ekonomické aspekty. Do 31. prosince 2022 přijmou členské státy vnitrostátní cíle v oblasti snižování míry úniku u dodavatelů vody na jejich území do 31. prosince 2030. Členské státy mohou poskytnout smysluplné pobídky pro zajištění toho, aby dodavatelé vody na jejich území tyto vnitrostátní cíle splnili. [pozm. návrh 53]

2b.     Jestliže příslušný orgán odpovědný za výrobu a distribuci vody určené k lidské spotřebě pověří řízením všech nebo části svých výrobních či distribučních činností dodavatele vody, upřesní smlouva mezi příslušným orgánem a dodavatelem vody povinnosti jednotlivých smluvních stran vyplývající z této směrnice. [pozm. návrh 54]

Článek 5

Normy jakosti

1.   Členské státy stanoví pro vodu určenou k lidské spotřebě hodnoty ukazatelů uvedených v příloze I, které nesmějí být méně přísné než hodnoty uvedené v dané příloze. [pozm. návrh 55]

1a.     Hodnoty stanovené v souladu s odstavcem 1 nejsou méně přísné než hodnoty uvedené v části A, B a Ba přílohy I. Pokud jde o ukazatele uvedené v části Ba přílohy I, hodnoty se stanoví výlučně pro účely monitorování a s cílem zajistit splnění požadavků, které ukládá článek 12. [pozm. návrh 56]

2.   Pokud to vyžaduje ochrana lidského zdraví na území členského státu nebo na jeho části, stanoví členský stát hodnoty dalších ukazatelů, které nejsou zahrnuty do přílohy I. Hodnoty takto stanovené přinejmenším splňují požadavky čl. 4 odst. 1 písm. a).

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že látky pro úpravu vody, materiály a dezinfekční postupy používané pro dezinfekční účely ve vodovodních systémech neovlivní nepříznivě jakost vody určené k lidské spotřebě. Jakékoli znečištění vody určené k lidské spotřebě způsobené použitím těchto látek, materiálů a dezinfekčních postupů musí být co nejmenší, aniž by přitom byla snížena účinnost dezinfekce. [pozm. návrh 57]

Článek 6

Místo dodržování hodnot

1.   Hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5, které se týkají ukazatelů uvedených v částech A, a a C přílohy I, musí být dodržovány v případě: [pozm. návrh 58]

a)

vody dodávané z rozvodné sítě v místě uvnitř objektu nebo provozovny, kde vytéká z kohoutků obvykle používaných k lidské spotřebě;

b)

vody dodávané z cisterny v místě jejího výtoku z cisterny;

c)

pramenité vody vody určené k lidské spotřebě stáčené do lahví nebo kontejnerů v místě stáčení vody do lahví nebo kontejnerů; [pozm. návrh 59]

ca)

vody používané v potravinářském podniku, kam je voda dodávána dodavatelem vody, v místě dodání do potravinářského podniku. [pozm. návrh 60]

1a.     V případě vody, na kterou se vztahuje odst. 1 písm. a), se povinnosti členských států podle tohoto článku považují za splněné, jestliže je možno prokázat, že nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v článku 5 je způsobeno soukromým rozvodem nebo jeho údržbou, s výjimkou prioritních prostorů. [pozm. návrh 61]

Článek 7

Přístup k bezpečnosti vody založený na posouzení rizik

1.   Členské státy zajistí, aby se na dodávky, úpravu a rozvod vody určené k lidské spotřebě vztahoval přístup založený na posouzení rizik, který sestává z těchto prvků:

a)

posouzení nebezpečnosti vodních útvarů nebo částí vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě, které provádějí členské státy v souladu s článkem 8; [pozm. návrh 62]

b)

posouzení rizik dodávky provedeného dodavateli u každého systému zásobování vodou za účelem zabezpečení a monitorování jakosti dodávané vody, v souladu s článkem 9 a částí C přílohy II; [pozm. návrh 63]

c)

posouzení rizik v domovních rozvodech, v souladu s článkem 10.

1a.     Členské státy si mohou zavádění přístupu založeného na posouzení rizik přizpůsobit, pokud existují zvláštní omezení kvůli zeměpisným podmínkám, jako je odlehlost nebo přístupnost oblasti zásobované vodou, aniž by tím ohrozily cíl této směrnice týkající se jakosti vody určené k lidské spotřebě a zdraví spotřebitelů. [pozm. návrh 64]

1b.     Členské státy zajistí jasné a přiměřené rozdělení povinností mezi zúčastněné strany, definované členskými státy, pokud jde o uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik s ohledem na vodní útvary využívané pro odběr vody určené k lidské spotřebě a domovní rozvodné systémy. Rozdělení povinností je upraveno s ohledem na jejich institucionální a právní rámec. [pozm. návrh 65]

2.   Posouzení nebezpečnosti jsou provedena do [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Každé tři roky se přezkoumají s přihlédnutím k požadavku stanovenému v článku 7 směrnice 2000/60/ES, aby členské státy určily vodní útvary, a v případě potřeby aktualizují. [pozm. návrh 66]

3.   Posouzení rizik dodávky provedou velmi velcí dodavatelé Dodavatelé vody a velcí dodavatelé vody provedou do … [tři roky šest let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] a malí dodavatelé vody do … [6 let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] posouzení rizik dodávky . Uvedená posouzení se pravidelně přezkoumávají v intervalech nejdéle šesti let a v případě potřeby se aktualizují. [pozm. návrh 67]

3a.     Na základě článků 8 a 9 této směrnice přijmou členské státy potřebná nápravná opatření v rámci programů opatření a plánů povodí stanovených v článcích 11 a 13 směrnice 2000/60/ES. [pozm. návrh 68]

4.   Posouzení rizik v domovních rozvodech v prostorech uvedených v čl. 10 odst. 1 jsou provedena do … [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Každé tři roky se přezkoumávají a v případě potřeby se aktualizují. [pozm. návrh 69]

Článek 8

Posouzení nebezpečnosti , monitorování a řízení vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě [pozm. návrh 70]

1.   Aniž jsou dotčeny články 6 a 7 je dotčena směrnice 2000/60/ES, a zejména její články 4 až 8, členské státy ve spolupráci se svými příslušnými orgány v oblasti vody zajistí, aby bylo provedeno posouzení nebezpečnosti vztahující se na vodní útvary používané k odběru vody určené k lidské spotřebě, které poskytují průměrně více než 10 m3 vody za den. Posouzení nebezpečnosti zahrnuje tyto prvky: [pozm. návrh 71]

a)

určení a georeferenční údaje ke všem místům odběru u vodních útvarů nebo částí vodních útvarů , na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. Vzhledem k tomu, že údaje uvedené v tomto písmenu jsou potenciálně citlivé povahy, zejména v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, členské státy zajistí, aby byly tyto údaje chráněny a sdělovány výlučně příslušným orgánům; [pozm. návrh 72]

b)

mapování ochranných pásem, jež byla zřízena v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60/ES, jakož i chráněných oblastí uvedených v článku 6 dané směrnice; [pozm. návrh 73]

c)

určení nebezpečí i možných zdrojů znečištění ovlivňujících vodní útvary, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. Tento výzkum a určení možných zdrojů znečištění se pravidelně aktualizuje, aby bylo možné odhalit nové látky s vlivem na mikroplasty, zejména pokud jde o sloučeniny PFAS. K tomuto účelu mohou členské státy využívat přezkoumání důsledků lidské činnosti zpracované podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informace o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice; [pozm. návrh 216]

d)

pravidelná monitorování u vodních útvarů nebo částí vodních útvarů , na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti relevantních znečišťujících látek , které jsou relevantní pro dodávky vody a jsou vybrány vybraných z těchto seznamů: [pozm. návrh 75]

i)

ukazatelů uvedených v částech A a B přílohy I této směrnice;

ii)

látek znečišťujících podzemní vody uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES (39) a znečišťujících látek a ukazatelů znečištění, pro něž členské státy stanovily prahové hodnoty podle přílohy II uvedené směrnice;

iii)

prioritních látek a některých dalších znečišťujících látek uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES (40);

iv)

ukazatelů výlučně pro účely monitorování v části Ca přílohy I nebo dalších relevantních znečišťujících látek, jako například mikroplastů za předpokladu, že je zavedena metodika měření mikroplastů uvedená v čl. 11 odst. 5b , nebo znečišťujících látek specifických pro povodí sestavených členskými státy na základě přezkoumání důsledků lidské činnosti podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informací o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice. [pozm. návrh 76]

Členské státy vyberou z bodů i) až iv) k monitorování ukazatele, látky nebo znečišťující látky, jež považují za relevantní s ohledem na nebezpečí určená podle písmene c) nebo vzhledem k informacím poskytnutým ze strany dodavatelů vody podle odstavce 2.

Pro účely pravidelného monitorování , jakož i pro účely odhalení nových škodlivých látek pomocí nových vyšetřovacích postupů, mohou členské státy používat monitorování prováděné monitorovací postupy a určenou vyšetřovací kapacitu v souladu s ostatními právními předpisy Unie. [pozm. návrh 217]

Velmi malí dodavatelé vody mohou být osvobozeni od požadavků písm. a), b) a c) tohoto odstavce, pokud příslušný orgán předem a aktuálně zdokumentoval přehled příslušných ukazatelů uvedených v těchto písmenech. Příslušný orgán toto vynětí alespoň každé tři roky přezkoumá a případně jej aktualizuje. [pozm. návrh 77]

2.   Dodavatelé vody, kteří monitorují surovou vodu pro účely provozního monitorování, jsou povinni informovat příslušné orgány o trendech a neobvyklých koncentracích monitorovaných ukazatelů, látek nebo znečišťujících látek.

3.   Členské státy informují dodavatele vody používající vodní útvar, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti, o výsledcích monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) a na základě těchto výsledků monitorování mohou:

a)

na dodavatelích vody požadovat provedení dodatečného monitorování nebo úpravy určitých ukazatelů;

b)

umožnit dodavatelům vody snížit četnost monitorování určitých ukazatelů, aniž by byli povinni provést posouzení rizik dodávky, nejedná-li se o základní ukazatele ve smyslu bodu 1 části B přílohy II, a za předpokladu, že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody. [pozm. návrh 78]

4.   V případech, kdy je dodavateli vody dovoleno snížit četnost monitorování podle odst. 2 písm. b), členské státy uvedené ukazatele i nadále pravidelně monitorují u vodního útvaru, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti. [pozm. návrh 79]

5.   Na základě informací shromážděných podle odstavců 1 a 2 a podle směrnice 2000/60/ES přijmou členské státy ve spolupráci s dodavateli vody a jinými zúčastněnými stranami následující opatření, nebo zajistí, aby uvedená opatření přijali dodavatelé vody: [pozm. návrh 80]

a)

preventivní opatření ke snížení požadovaného stupně úpravy a na ochranu jakosti vody, včetně opatření uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice 2000/60/ES; [pozm. návrh 178]

aa)

zajistí, aby znečišťovatelé ve spolupráci s dodavateli vody a dalšími příslušnými subjekty přijali preventivní opatření k zabránění úpravě nebo ke snížení požadovaného stupně úpravy a na ochranu jakosti vody, včetně opatření uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice 2000/60/ES, jakož i dodatečná opatření, která považují za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) tohoto článku; [pozm. návrh 82]

b)

zmírňující opatření, jež jsou považována za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d), jež mají určit a řešit zdroj znečištění a zabránit veškeré dodatečné úpravě, pokud jsou preventivní opatření považována za neproveditelná nebo nedostatečně účinná pro včasné řešení zdroje znečištění; [pozm. návrh 83]

ba)

pokud se opatření uvedená v písm. aa) a b) nepovažují za dostatečná pro přiměřenou ochranu lidského zdraví, požadují, aby dodavatelé vody provedli dodatečné monitorování určitých ukazatelů v místě odběru nebo úpravy, pokud je to naprosto nezbytné, aby se zabránilo zdravotním rizikům. [pozm. návrh 84]

Každé takové opatření členské státy pravidelně přezkoumají.

5a.     Členské státy informují dodavatele vody používající vodní útvar nebo části vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti, o výsledcích monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) a na základě těchto výsledků monitorování a informací shromážděných podle odstavců 1 a 2 a podle směrnice 2000/60/ES mohou:

a)

umožnit dodavatelům vody snížit četnost monitorování určitých ukazatelů nebo počet monitorovaných ukazatelů, aniž by byli povinni provést posouzení rizik dodávky, za předpokladu, že se nejedná o základní ukazatele ve smyslu bodu 1 části B přílohy II a že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody;

b)

v případech, kdy je dodavateli vody dovoleno snížit četnost monitorování podle písm. a), nadále pravidelně monitorovat uvedené ukazatele u vodního útvaru, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti. [pozm. návrh 85]

Článek 9

Posouzení , monitorování a řízení rizik dodávky [pozm. návrh 86]

1.   Členské státy zajistí, aby dodavatelé vody prováděli posouzení rizik dodávky v souladu s částí C přílohy II , v němž je stanovena možnost upravit na základě výskytu v surové vodě četnost monitorování jakéhokoli ukazatele uvedeného v částech A, a a Ba přílohy I, jenž není základním ukazatelem podle části B přílohy II. [pozm. návrh 87]

U uvedených ukazatelů členské státy zajistí, aby se dodavatelé vody mohli odchýlit od četnosti vzorkování stanovené v části B přílohy II v souladu se specifikacemi stanovenými v části C přílohy II a na základě jejich výskytu v surové vodě a způsobu úpravy . [pozm. návrh 88]

Za tímto účelem jsou dodavatelé vody povinni zohlednit zohlední výsledky posouzení nebezpečnosti provedeného v souladu s článkem 8 této směrnice a monitorování prováděného podle čl. 7 odst. 1 a článku 8 směrnice 2000/60/ES. [pozm. návrh 89]

1a.     Členské státy mohou velmi malé dodavatele vody vyjmout z působnosti odstavce 1, pokud příslušný orgán předem a aktuálně zdokumentoval přehled příslušných ukazatelů a domnívá se, že takovéto vynětí nijak neohrozí lidské zdraví, aniž jsou dotčeny povinnosti tohoto orgánu podle článku 4.

Příslušný orgán přezkoumá toto vynětí každé tři roky nebo v případě, že se ve spádové oblasti objeví nové riziko znečištění, a podle potřeby jej aktualizuje. [pozm. návrh 90]

2.    Za posouzení rizik dodávky schvalují odpovídají dodavatelé vody, kteří zajistí, aby byla v souladu s touto směrnicí. Za tímto účelem mohou dodavatelé vody žádat příslušné orgány o podporu .

Členské státy mohou požadovat, aby příslušné orgány schvalovaly nebo monitorovaly posouzení rizik dodávky prováděná dodavateli vody. [pozm. návrh 91]

2a.     Na základě výsledků posouzení rizik dodávky provedeného podle odstavce 1 členské státy zajistí, že dodavatelé vody vytvoří plán pro zajištění bezpečnosti vody přizpůsobený zjištěným rizikům a přiměřený velikosti dodavatele vody. Tento plán pro zajištění bezpečnosti vody se může týkat například používaných materiálů, které jsou v kontaktu s vodou, přípravků k úpravě vody, rizik způsobených netěsnícím potrubím nebo opatření pro přizpůsobení se současným a budoucím výzvám, jako je změna klimatu, a dále jej upřesní členské státy. [pozm. návrh 92]

Článek 10

Posouzení , monitorování a řízení rizik v domovních rozvodech [pozm. návrh 93]

1.   Členské státy zajistí, aby bylo v prioritních prostorech prováděno posouzení rizik v domovních rozvodech sestávající z těchto prvků: [pozm. návrh 94]

a)

posouzení potenciálních rizik spojených s domácími rozvody, jakož i souvisejícími výrobky a materiály, jakož i určení, zda mají uvedená rizika vliv na jakost vody v místě, kde vytéká z kohoutku a je běžně používána k lidské spotřebě, zejména je-li voda dodávána veřejnosti v prioritních prostorech; [pozm. návrh 95]

b)

pravidelného monitorování ukazatelů uvedených v části C přílohy I v prostorách prioritních prostorech , v  u nichž se možné ohrožení lidského zdraví považuje za nejvyšší. Příslušné ukazatele a prostory byla během posouzení provedeného podle písmene a) zjištěna zvláštní rizika pro monitorování se vyberou na základě posouzení provedeného podle písmene a) jakost vody . [pozm. návrh 96]

V souvislosti s pravidelným monitorováním uvedeným členské státy zaručí přístup k zařízením prvním pododstavci mohou členské státy prioritních prostorech za účelem vzorkování a mohou stanovit monitorovací strategii, se zaměřením na prioritní prostory zejména pro bakterie druhu Legionella pneumophila; [pozm. návrh 97]

c)

ověření, zda vlastnosti stavebních výrobků a materiálů , které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, jsou přiměřené, pokud jde o základní charakteristiky v souvislosti se základními požadavky na stavby uvedenými v bodě 3 písm. e) přílohy I nařízení (EU) č. 305/2011 ochranu lidského zdraví . [pozm. návrh 98]

ca)

ověření, zda použité materiály jsou vhodné ke kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a zda jsou splněny požadavky uvedené v článku 11. [pozm. návrh 99]

2.   Pokud se členské státy na základě posouzení provedeného podle odst. 1 písm. a) domnívají, že z domovních rozvodových systémů v prioritních prostorech a souvisejících výrobků a materiálů vyplývá riziko pro lidské zdraví, nebo prokáže-li se v monitorování provedeném podle odst. 1 písm. b), že nejsou splněny hodnoty ukazatelů stanovené v části C přílohy I, členské státy zajistí, aby byla přijata patřičná opatření k omezení nebo zamezení nebezpečí nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I.

a)

přijmou patřičná opatření k omezení nebo zamezení nebezpečí nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I;

b)

přijmou veškerá opatření potřebná k zajištění toho, aby migrace látek nebo chemických látek ze stavebních výrobků používaných při úpravě nebo distribuci vody určené k lidské spotřebě přímo, či nepřímo neohrožovala lidské zdraví;

c)

přijmou ve spolupráci s dodavateli vody další opatření, jako například patřičné metody úpravy, kterými se povaha nebo vlastnosti vody ještě před její dodávkou změní tak, aby se omezilo nebo odstranilo riziko, že dodaná voda nesplňuje hodnoty ukazatelů;

d)

řádně poskytují spotřebitelům informace a poradenství o podmínkách spotřeby a využití vody a o možných opatřeních s cílem zabránit opětovnému vzniku rizika;

e)

pořádají školení pro instalatéry a další odborníky, kteří se zabývají domovními rozvody a montáží stavebních výrobků;

f)

v případě baktérií rodu Legionella zajistí zavedení účinných kontrolních a řídících opatření s cílem předcházet případným ohniskům nákazy nebo je řešit. [pozm. návrh 100]

2a.     V zájmu zmírnění rizik souvisejících s domovními rozvody ve všech domovních rozvodných systémech členské státy:

a)

vybízejí vlastníky veřejných a soukromých prostor k provádění posouzení rizik souvisejících s domovními rozvody;

b)

informují spotřebitele a vlastníky veřejných a soukromých prostor o opatřeních ke zmírnění nebo odstranění rizika nedodržování norem jakosti vody určené k lidské spotřebě v důsledku domovního rozvodného systému;

c)

řádně poskytují spotřebitelům informace a poradenství o podmínkách spotřeby a využití vody a o možných opatřeních s cílem zabránit opětovnému vzniku rizika;

d)

podporují školení pro instalatéry a další odborníky, kteří se zabývají domovními rozvodnými systémy a montáží stavebních výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou; a

e)

v případě bakterií rodu Legionella, a zejména druhu Legionella pneumophila, zajistí zavedení účinných a přiměřených kontrolních a řídicích opatření s cílem předcházet případným ohniskům nákazy nebo je řešit. [pozm. návrh 101]

Článek 10a

Minimální hygienické požadavky na výrobky, látky a materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě

1.     Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby látky a materiály sloužící k výrobě veškerých nových výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a které jsou uváděny na trh a využívány k odběru, úpravě nebo distribuci, nebo nečistoty spojené s těmito látkami:

a)

nesnižovaly přímo či nepřímo ochranu lidského zdraví ve smyslu této směrnice;

b)

neměly vliv na pach či chuť vody určené k lidské spotřebě;

c)

nebyly přítomny ve vodě určené k lidské spotřebě v koncentraci vyšší, než je úroveň potřebná pro dosažení cíle, k němuž jsou využívány; a

d)

nepodporovaly rozvoj mikroorganismů.

2.     Pro účely zajištění harmonizovaného uplatňování odstavce 1 přijme Komise do …[tři roky od vstupu této směrnice v platnost] akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením minimálních hygienických požadavků a seznamu látek, které jsou používány k výrobě materiálů, jež jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, a které jsou schváleny v Unii, a v případě potřeby rovněž konkrétních migračních limitů a zvláštních podmínek použití. Komise tento seznam pravidelně přezkoumává a aktualizuje v souladu s nejnovějším vědeckým a technickým vývojem.

3.     Zřizuje se stálý výbor tvořený zástupci jmenovanými členskými státy, kteří si mohou přizvat ke spolupráci odborníky či poradce, přičemž úkolem tohoto výboru je pomáhat Komisi při přijímání a pozměňování aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 2.

4.     Materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a na něž se vztahují jiné právní předpisy Unie, například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011  (41) , musí vyhovovat požadavkům stanoveným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. [pozm. návrh 102]

Článek 11

Monitorování

1.   Členské státy přijmou veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že bude prováděno pravidelné monitorování jakosti vody určené k lidské spotřebě za účelem kontroly, zda voda dostupná pro spotřebitele splňuje požadavky této směrnice, a zejména zda jsou dodržovány hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5. Vzorky vody jsou odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost vody spotřebovávané během celého roku. Členské státy navíc přijmou veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že tam, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody určené k lidské spotřebě dezinfekce, bude ověřena účinnost postupu používaného k dezinfekci a že jakékoli znečištění pocházející z vedlejších produktů dezinfekce bude co nejmenší, aniž by byla přitom snížena účinnost dezinfekce. [pozm. návrh 103]

2.   Ke splnění povinností uložených odstavcem 1 se podle části A přílohy II ustanoví vhodné monitorovací programy pro veškerou vodu určenou k lidské spotřebě. Tyto monitorovací programy sestávají z těchto prvků:

a)

monitorování ukazatelů uvedených v částech A a B přílohy I a ukazatelů stanovených podle čl. 5 odst. 2, podle přílohy II, a v případě posuzování rizik dodávky, podle článku 9;

b)

monitorování ukazatelů uvedených v části C přílohy I pro účely posouzení rizik v domovních rozvodech, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 1 písm. b);

c)

monitorování pro účely posouzení nebezpečnosti, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1 písm. d).

3.   Místa vzorkování určí příslušné orgány a tato místa musí splňovat příslušné požadavky uvedené v části D přílohy II.

4.   Členské státy dodrží podrobnosti pro rozbory ukazatelů stanovené v příloze III, v souladu s těmito zásadami:

a)

jiné metody rozboru, než které jsou uvedeny v části A přílohy III, je možno použít tehdy, pokud lze prokázat, že získané výsledky jsou alespoň stejně spolehlivé, jako výsledky získané při použití předepsaných metod, jsou-li poskytnuty Komisi veškeré podstatné informace o těchto metodách a o jejich rovnocennosti;

b)

pro ukazatele uvedené v části B přílohy III je možno použít jakékoli metody rozboru, které vyhoví požadavkům stanoveným v této příloze.

5.   Členské státy zajistí, že případ od případu bude prováděno dodatečné monitorování látek a mikroorganismů, pro které nebyly žádné hodnoty ukazatelů podle článku 5 stanoveny, pokud existuje důvodné podezření, že by takové látky nebo mikroorganismy mohly být přítomny v takovém množství nebo počtu, který by představoval možné ohrožení lidského zdraví.

5a.     Členské státy sdělí Komisi výsledky monitorování provedeného v souladu s monitorováním ukazatelů uvedených v části Ca přílohy I do … [tři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] a následně každý rok.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 s cílem pozměnit tuto směrnici aktualizací seznamu sledovaných látek uvedených v části Ca přílohy I. Komise může rozhodnout o přidání látek na seznam, pokud hrozí, že se tyto látky vyskytnou ve vodě určené k lidské spotřebě a představují potenciální nebezpečí pro lidské zdraví, přestože vědecké poznatky u nich nebezpečí pro lidské zdraví neprokázaly. Komise za tímto účelem vychází zejména z vědeckého výzkumu WHO. Přidání nové látky musí být náležitě odůvodněno v souladu s článkem 1 této směrnice. [pozm. návrh 104]

5b.     Do … [jeden rok ode dne vstupu této směrnice v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci podle článku 19 za účelem doplnění této směrnice přijetím metodiky pro měření mikroplastů uvedených na seznamu sledovaných ukazatelů v části Ca přílohy I. [pozm. návrh 105]

Článek 12

Nápravná opatření a omezení užívání

1.   Členské státy zajistí, aby jakékoli nedodržení hodnot ukazatelů stanovených podle článku 5 v místě dodržování hodnot uvedeném v článku 6 bylo okamžitě prošetřeno a byla zjištěna příčina. [pozm. návrh 106]

2.   Jestliže voda určená k lidské spotřebě nevyhoví ani přes opatření učiněná k dodržení povinností stanovených v čl. 4 odst. 1 hodnotám ukazatelů stanovených podle článku 5, zajistí dotyčný členský stát, aby byla co nejdříve provedena nápravná opatření potřebná k obnovení jakosti vody, a bude přednostně sledovat jejich prosazování s přihlédnutím mimo jiné k rozsahu překročení hodnoty příslušného ukazatele a k možnému ohrožení lidského zdraví.

V případě nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I nápravná opatření zahrnují opatření uvedená v čl. 10 odst. 2 a písm. a) až f). [pozm. návrh 107]

3.   Bez ohledu na to, zda k nedodržení hodnot ukazatelů dojde, zajistí členské státy, aby veškeré zásobování vodou určenou k lidské spotřebě, které představuje možné ohrožení lidského zdraví, bylo zakázáno, nebo aby používání takové vody bylo omezeno a aby byla uskutečněna jakákoli jiná nápravná opatření, která zajistí ochranu lidského zdraví.

Každé Členské státy považují nedodržení minimálních požadavků na hodnoty ukazatelů stanovené v částech A a B přílohy I členské státy automaticky považují za možné ohrožení lidského zdraví , s výjimkou případů, kdy příslušné orgány považují nedodržení hodnot ukazatelů za bezvýznamné . [pozm. návrh 108]

4.   V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 , kdy je nedodržení hodnot ukazatelů považováno za možné ohrožení lidského zdraví, členské státy přijmou co nejdříve všechna tato opatření: [pozm. návrh 109]

a)

vyrozumí všechny dotčené spotřebitele o možném ohrožení lidského zdraví, o překročení hodnoty ukazatelů a o přijatých nápravných opatřeních, včetně zákazu, omezení nebo jiných opatření;

b)

poskytnou spotřebitelům nezbytné poradenství o podmínkách spotřeby a užívání vody, včetně pravidelné aktualizace, přičemž zvláštní zřetel je brán na potenciálně zranitelné skupiny;

c)

informují spotřebitele, jakmile se prokáže, že již neexistuje možné ohrožení lidského zdraví a že služba opět běžně funguje.

Opatření uvedená v písmenech a), b) a c) se přijmou ve spolupráci s dotčeným dodavatelem vody. [pozm. návrh 110]

5.    Je-li v místě dodržování hodnot zjištěno jejich nedodržení, příslušné orgány nebo jiné oprávněné orgány rozhodnou, jaká opatření musí být podle odstavce 3 provedena, a to s přihlédnutím k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by došlo přerušením dodávek nebo omezením užívání vody určené k lidské spotřebě. [pozm. návrh 111]

Článek 12a

Odchylky

1.     Členské státy mohou povolit odchylky od hodnot ukazatelů uvedených v části B přílohy I nebo stanovených podle čl. 5 odst. 2, a to až do nejvyšší hodnoty těmito státy stanovené, za předpokladu, že tyto odchylky nepředstavují možné ohrožení lidského zdraví a že zásobování vodou určenou k lidské spotřebě nelze v dané oblasti zajistit žádnými jinými přiměřenými prostředky. Tyto odchylky se omezují na následující parametry:

a)

nová oblast zásobovaná vodou;

b)

nový zdroj znečištění zjištěný v oblasti zásobované vodou nebo nově vyhledávané nebo zjištěné ukazatele.

Odchylky se omezí na dobu co nejkratší a nepřesáhnou období tří let, přičemž před koncem období, po které jsou odchylky povoleny, členské státy přezkoumají, zda bylo dosaženo dostatečného pokroku.

Za mimořádných okolností může členský stát povolit druhou odchylku, pokud jde o písmena a) a b) prvního pododstavce. Pokud členský stát hodlá tuto druhou odchylku povolit, sdělí Komisi výsledky uvedeného přezkumu spolu s důvody, které ho k povolení druhé odchylky vedou. Druhá odchylka nepřesáhne období tří let.

2.     Každá odchylka povolená podle odstavce 1 upřesní tyto údaje:

a)

důvody pro odchylku;

b)

příslušný ukazatel, relevantní výsledky monitorování předchozího období a nejvýše přípustnou hodnotu podle povolené odchylky;

c)

zeměpisnou oblast, množství vody dodávané za den, velikost dotčené populace, a zda budou nebo nebudou ovlivněny významné potravinářské podniky;

d)

vhodný plán monitorování se zvýšenou četností monitorování podle potřeby;

e)

souhrn plánu nezbytných nápravných opatření, včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a ustanovení o přezkumu; a

f)

požadovanou dobu trvání odchylky.

3.     Pokud příslušné orgány považují vzniklé nedodržení hodnot ukazatelů za bezvýznamné a pokud opatření podniknutá podle čl. 12 odst. 2 dostačují k nápravě vzniklého problému do 30 dnů, není nutno v odchylce uvést informace stanovené v odstavci 2 tohoto článku.

V takovém případě stanoví příslušné orgány nebo jiné odpovědné subjekty v odchylce pouze nejvýše přípustnou hodnotu dotyčného ukazatele a dobu, v níž musí být problém odstraněn.

4.     Na odstavec 3 se již není možno dále odvolávat, pokud by jakékoli nedodržení jedné z hodnot ukazatelů pro dané zásobování vodou trvalo v součtu déle než 30 dnů za posledních 12 měsíců.

5.     Každý členský stát, který využije odchylky ve smyslu tohoto článku, zajistí, aby obyvatelstvo, na které se taková odchylka vztahuje, bylo neprodleně vhodným způsobem o této odchylce a o jejích podmínkách informováno. Navíc členský stát popřípadě zajistí, aby skupiny obyvatelstva, pro které by daná odchylka mohla představovat zvláštní riziko, byly poučeny o tom, jak postupovat.

Pokud příslušné orgány nerozhodnou jinak, neplatí povinnosti uvedené v prvním pododstavci za okolností popsaných v odstavci 3.

6.     S výjimkou odchylek povolených podle odstavce 3 uvědomí členský stát Komisi do dvou měsíců o všech odchylkách týkajících se individuálního zdroje s denní kapacitou překračující v průměru 1 000 m3 vody nebo zásobujícího více než 5 000 osob, a to včetně poskytnutí informací uvedených v odstavci 2.

7.     Tento článek se nevztahuje na vodu určenou k lidské spotřebě, která je nabízena k prodeji v lahvích nebo kontejnerech. [pozm. návrh 112]

Článek 13

Přístup k vodě určené k lidské spotřebě

1.   Aniž je dotčen článek 9 směrnice 2000/60/ES a zásady subsidiarity a proporcionality , přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření za účelem zlepšení univerzálního přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny a za účelem podpory jejího užívání na svém území. Zahrnují všechna tato opatření: a zároveň zohlední místní a regionální podmínky a okolnosti zásobování vodou.

a)

určení osob bez přístupu nebo s omezeným přístupem k vodě určené k lidské spotřebě , včetně zranitelných a marginalizovaných skupin, a důvodů, proč tento přístup nemají (např. příslušnost ke zranitelné a marginalizované skupině), posouzení možností, jak přístup pro tyto osoby zlepšit , a přijetí opatření pro toto zlepšení , jakož i informování daných osob o možnostech připojení k rozvodné síti nebo o alternativních způsobech přístupu k této vodě;

aa)

zajištění veřejných dodávek vody určené k lidské spotřebě;

b)

instalace a údržba venkovních zařízení i zařízení v budovách , včetně doplňovacích míst, která umožňují pro volný přístup k vodě určené k lidské spotřebě ve veřejných prostorách , zejména na frekventovaných místech; tato zařízení se naistalují, je-li to technicky možné, způsobem, který je přiměřený potřebnosti takových opatření, a s ohledem na zvláštní místní podmínky, jako je podnebí a zeměpisné charakteristiky;

c)

propagace vody určené k lidské spotřebě těmito způsoby:

i)

zahájení kampaní, které mají občany informovat o jakosti této vysoké vody z kohoutku a o nejbližším doplňovacím místě ;

ia)

zahájení kampaní vybízejících širokou veřejnost k tomu, aby měla při sobě lahve na vodu k opakovanému použití, a zahájení iniciativ ke zvýšení povědomí o umístění doplňovacích míst;

ii)

podpora zajištění bezplatného poskytování této vody ve správních a veřejných budovách a odrazování od používání vody balené v plastových lahvích nebo nádobách na jedno použití v těchto budovách ;

iii)

podpora bezplatného poskytování této vody zákazníkům v restauracích, jídelnách a stravovacích službách bezplatně nebo za nízký servisní poplatek . [pozm. návrhy 113, 165, 191, 208, 166, 192, 169, 195, 170, 196, 197 a 220]

2.   Na základě informací shromážděných podle odst. 1 písm. a) přijmou členské státy veškerá opatření, která považují za nezbytná opatření a přiměřená k zajištění přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro zranitelné a marginalizované skupiny. [pozm. návrh 114]

Členské státy neprodleně informují skupiny, které nemají přístup k vodě určené k lidské spotřebě, o jakosti vody, kterou užívají, jakož i o všech opatřeních, která je možno učinit, aby se zabránilo nepříznivým účinkům znečištění této vody na lidské zdraví.

2a.     Pokud jsou povinnosti podle tohoto článku uloženy vnitrostátními právními předpisy místním orgánům veřejné správy, členské státy zajistí, aby tyto orgány měly prostředky a zdroje k zajištění přístupu k vodě určené k lidské spotřebě a aby veškerá opatření v tomto ohledu byla přiměřená vzhledem ke kapacitě a velikosti dotčené vodovodní sítě. [pozm. návrhy 173, 199 a 209]

2b.     Komise na základě údajů shromážděných podle ustanovení čl. 15 odst. 1 písm. a) a ve spolupráci s členskými státy a Evropskou investiční bankou podporuje obce v Unii, které nedisponují dostatečným kapitálem, aby jim umožnily přístup k technické pomoci, dostupnému financování Unie a dlouhodobým úvěrům s výhodnou úrokovou sazbou, zejména za účelem údržby a modernizace vodovodní infrastruktury, aby byly zajištěny dodávky kvalitní vody a aby byl přístup k vodohospodářským a hygienickým službám rozšířen i na marginalizované a zranitelné skupiny obyvatelstva. [pozm. návrhy 174, 200 a 210]

Článek 14

Informování veřejnosti

1.   Členské státy zajistí, aby v souladu s přílohou IV měly všechny zásobované osoby k dispozici přiměřené , aktuální aktuální online přístupné informace o vodě určené k lidské spotřebě online nebo jinými uživatelsky vstřícnými způsoby při dodržení platných předpisů týkajících se ochrany údajů . [pozm. návrh 116]

2.   Členské státy zajistí, aby všechny zásobované osoby obdržely pravidelně a nejméně jednou za rok, a to v  co nejvhodnější možné a snadno přístupné formě , kterou určí příslušné orgány (např. na faktuře nebo prostřednictvím inteligentních aplikací), tyto informace, aniž by si je musely vyžádat: [pozm. návrh 117]

a)

informace o struktuře nákladů sazby pokud jsou náklady pokryty ze systému sazeb, informace o sazbě účtované za metr krychlový vody určené k lidské spotřebě, včetně rozložení fixních a variabilních nákladů představujících přinejmenším náklady, jež souvisejí s těmito prvky: [pozm. návrh 118]

i)

opatřeními přijatými dodavateli vody za účelem posouzení nebezpečnosti podle čl. 8 odst. 5; [pozm. návrh 119]

ii)

úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě; [pozm. návrh 120]

iii)

odváděním a čištěním odpadních vod; [pozm. návrh 121]

iv)

opatřeními přijatými podle článku 13, pokud tato opatření přijali dodavatelé vody; [pozm. návrh 122]

aa)

informace o jakosti vody určené k lidské spotřebě, včetně indikačních ukazatelů; [pozm. návrh 123]

b)

pokud jsou náklady kryty prostřednictvím systému sazeb, cenu dodávané vody určené k lidské spotřebě za  metr krychlový a fakturovanou cenu za litr; a za metr krychlový pokud nejsou náklady kryty prostřednictvím systému sazeb, celkové roční náklady vodárenského systému pro zajištění souladu s touto směrnicí, spolu s kontextuálními a relevantními informacemi o tom, jak je voda určená k lidské spotřebě dodávána do dané oblasti; [pozm. návrh 124]

ba)

úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě; [pozm. návrh 125]

c)

objem vody spotřebovaný domácností, buď alespoň jednou za rok, nebo za zúčtovací období spolu s ročními trendy spotřeby domácností, pokud je to technicky proveditelné a pouze pokud jsou tyto informace k dispozici dodavateli vody ; [pozm. návrh 126]

d)

srovnání roční spotřeby vody domácností s průměrnou spotřebou domácnosti , pokud se použije téže kategorii souladu s písmenem c) ; [pozm. návrh 127]

e)

odkaz na internetové stránky obsahující informace stanovené v příloze IV.

Komise může přijmout prováděcí Členské státy s ohledem na poskytování informací podle prvního pododstavce definují jasné rozdělení odpovědnosti mezi dodavatele vody, zúčastněné subjekty a příslušné místní orgány. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 , kterými doplní tuto směrnici a upřesní formát a způsoby předkládání informací, jež mají být poskytovány podle prvního pododstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. [pozm. návrh 128]

3.   Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES.

Článek 15

Informace o monitorování provádění

1.   Aniž je dotčena směrnice 2003/4/ES a směrnice 2007/2/ES, členské státy za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí:

a)

vytvoří do … [šest let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] soubor dat obsahující informace o opatřeních přijatých podle článku 13 a o podílu obyvatel uvedených států, kteří mají přístup k vodě určené k lidské spotřebě, a následně tento soubor každých 6 let aktualizují;

b)

vytvoří do … [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] soubor dat obsahující posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech provedená v uvedeném pořadí podle článků 8 a 10 a následně tento soubor každé 3 roky aktualizují, včetně těchto prvků:

i)

míst odběru určených podle čl. 8 odst. 1 písm. a);

ii)

výsledků monitorování shromážděných v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. d) a čl. 10 odst. 1 písm. b); a

iii)

stručné informace o opatřeních přijatých podle čl. 8 odst. 5 a čl. 10 odst. 2;

c)

v případě překročení hodnot ukazatelů stanovených v částech A a B přílohy I vytvoří a následně každoročně aktualizují soubor dat obsahující výsledky monitorování shromážděné v souladu s články 9 a 11, jakož i informace o nápravných opatřeních přijatých podle článku 12;

d)

vytvoří a následně každoročně aktualizují soubor dat obsahující informace o incidentech spojených s pitnou vodou, které bez ohledu na případné nedodržení hodnot ukazatelů představovaly možné ohrožení lidského riziko pro lidské zdraví, trvaly déle než 10 po sobě následujících dnů a postihly minimálně 1 000 lidí, včetně příčin uvedených incidentů a nápravných opatření přijatých podle článku 12. [pozm. návrh 129]

Je-li to možné, k předkládání uvedených souborů dat se použijí služby založené na prostorových datech vymezené v čl. 3 bodě 4 směrnice 2007/2/ES.

2.   Členské státy zajistí, aby k souborům dat uvedeným v odstavci 1 měly přístup Komise, Evropská agentura pro životní prostředí a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.

3.   Evropská agentura pro životní prostředí pravidelně či na žádost Komise zveřejňuje a aktualizuje celounijní přehled, který vychází z údajů shromážděných členskými státy.

Celounijní přehled případně zahrnuje ukazatele pro výstupy, výsledky a dopady této směrnice, mapy k celounijnímu přehledu a zprávy členských států o přehledu.

4.   Komise může Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí akty akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 , kterými doplní tuto směrnici a stanoví formát a způsoby předkládání informací podle odstavců 1 a 3, včetně podrobných požadavků, pokud jde o ukazatele, mapy k celounijnímu přehledu a zprávy členských států o přehledu uvedené v odstavci 3. [pozm. návrh 130]

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. [pozm. návrh 131]

Článek 16

Přístup k právní ochraně

1.   Členské státy zajistí, aby fyzické nebo právnické osoby nebo jejich sdružení, organizace či skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi měly možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, aby bylo možné věcně a procedurálně napadat zákonnost rozhodnutí, jednání nebo nečinnost v souvislosti s prováděním článků 4, 5, 12, 13 a 14, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a)

mají dostatečný zájem;

b)

namítají porušení práva v případech, kdy to správní právo procesní členského státu požaduje jako předběžnou podmínku.

2.   Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, akty nebo nečinnost napadeny.

3.   Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušování práva, v souladu s cílem poskytnout zúčastněné veřejnosti široký přístup k právní ochraně.

K uvedenému účelu je zájem jakékoli nevládní organizace, která podporuje ochranu životního prostředí a splňuje požadavky vnitrostátního práva, pokládán pro účely odst. 1 písm. a) za dostatečný.

Pro účely odst. 1 písm. b) se též předpokládá, že tyto organizace mají práva, která mohou být porušena.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 nevylučují možnost předběžného přezkumu správním orgánem a nedotýkají se požadavku, aby tam, kde to vyžaduje vnitrostátní právo, byly před předáním věci k soudnímu přezkumu vyčerpány postupy správního přezkumu.

5.   Každý takový přezkum podle odstavce 1 a 4 musí být spravedlivý, nestranný a včasný a nesmí být nepřiměřeně nákladný.

Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu.

Článek 17

Hodnocení

1.   Komise uskuteční hodnocení této směrnice do … [12 let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Toto hodnocení vychází mimo jiné z těchto prvků:

a)

zkušeností získaných při provádění této směrnice;

b)

souborů dat od členských států vytvořených podle čl. 15 odst. 1 a celounijních přehledů sestavených Evropskou agenturou pro životní prostředí podle čl. 15 odst. 3;

c)

relevantních vědeckých, analytických, epidemiologických údajů;

d)

případných doporučení Světové zdravotnické organizace.

2.   V rámci hodnocení se Komise zaměří zejména na fungování této směrnice, pokud jde o tyto aspekty:

a)

přístup založený na posouzení rizik stanovený v článku 7;

b)

ustanovení týkající se přístupu k vodě stanovená v článku 13 a podíl obyvatelstva bez přístupu k vodě ; [pozm. návrh 132]

c)

ustanovení týkající informací, které se mají poskytovat veřejnosti podle článku 14 a přílohy IV , včetně uživatelsky vstřícného přehledu na úrovni Unie s informacemi uvedenými v příloze IV bodu 7 . [pozm. návrh 133]

2a.     Komise nejpozději do … [pět let po konečné lhůtě pro provedení této směrnice] – a poté v případě potřeby – předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o potenciálním ohrožení zdrojů vody určené k lidské spotřebě mikroplasty, léčivy a případně dalšími nově se vyskytujícími znečišťujícími látkami a o příslušných potenciálních souvisejících zdravotních rizicích. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v případě potřeby akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, s cílem doplnit tuto směrnici stanovením maximální úrovně pro mikroplasty, léčiva a další nově se vyskytující znečišťující látky ve vodě určené k lidské spotřebě. [pozm. návrh 134]

Článek 18

Přezkoumání a změna příloh

1.   Nejméně jednou za pět let přezkoumá Komise přílohu I z hlediska vědeckého a technického pokroku .

Komise na základě posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech poskytnutých členskými státy, jež jsou obsažena v souborech dat vytvořených podle článku 15, přezkoumá přílohu II a posoudí, zda je třeba ji přizpůsobit nebo zavést nové specifikace pro monitorování pro účely posuzování těchto rizik.

2.   Komisi je v souladu s článkem 19 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I až IV, je-li to nezbytné, za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku nebo k upřesnění požadavků na monitorování pro účely posuzování nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a čl. 10 odst. 1 písm. b).

2a.     Do … [pět let po vstupu této směrnice v platnost] Komise přezkoumá, zda znění článku 10a vedlo k dostatečné úrovni harmonizace hygienických požadavků na materiály a výrobky, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, a případně přijme další vhodná opatření. [pozm. návrh 135]

Článek 19

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 18 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje … [den vstupu této směrnice v platnost].

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 18 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů z dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 20

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 21

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy do … [dva roky po vstupu této směrnice v platnost] oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a oznámí jí veškeré následné změny, které se jich týkají.

Článek 22

Provedení ve vnitrostátním právu

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 a 5 až 21 a přílohami I až IV do … [dva roky po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí znění těchto opatření Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 23

Zrušovací ustanovení

1.   Směrnice 98/83/ES, ve znění aktů uvedených v části A přílohy V, se zrušuje s účinkem od … [prvního dne po dnu uvedeném v čl. 22 odst. 1 prvním pododstavci], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států ohledně lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu směrnic stanovených v části B přílohy V.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou v příloze VI.

2.   Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES, jež jsou k … [nejzazší termín lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] stále použitelné, by měly zůstat použitelné až do skončení jejich platnosti. Nesmí být znovu obnoveny. [pozm. návrh 136]

Článek 24

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské Unie.

Článek 25

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 107.

(2)  Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 46.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019.

(4)  Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

(5)  Viz příloha V.

(6)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (přepracované znění) (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(10)  COM(2014)0177.

(11)  SWD(2016)0428.

(12)  Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 12/2017: „Provádění směrnice o pitné vodě: jakost pitné vody a přístup k ní se v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku zlepšily, potřeba investic je však nadále značná.

(13)  Projekt spolupráce regionální kanceláře WHO pro Evropu týkající se ukazatelů pro pitnou vodu „Doporučení na podporu revize přílohy I směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (směrnice o pitné vodě)“, 11.9.2017.

(14)  Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 260, 7.10.2015, s. 6).

(15)  Obecné zásady jakosti pitné vody (Guidelines for drinking water quality), čtvrté vydání, Světová zdravotnická organizace, 2011, http://www.who.int/water_sanitation_health/publications/2011/dwq_guidelines/en/index.html.

(16)  Příručka k plánu pro zajištění bezpečnosti vody: postupné řízení rizik pro dodavatele pitné vody (Water Safety Plan Manual: step-by-step risk management for drinking water suppliers), Světová zdravotnická organizace, 2009, http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/75141/1/9789241562638_eng.pdf.

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(20)  „Legionella and the prevention of Legionellosis“, Světová zdravotnická organizace, 2007, http://www.who.int/water_sanitation_health/emerging/legionella.pdf.

(21)  SWD(2016)0185.

(22)  COM(2014)0177.

(23)  COM(2014)0177, s. 12.

(24)  Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (2017/C 428/09) ze dne 17. listopadu 2017 (Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10).

(25)  P8_TA(2015)0294.

(26)  P8_TA(2015)0294, bod 62.

(27)  COM(2014)0209.

(28)  Doporučení Rady (2013/C 378/01) ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1).

(29)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(32)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(33)  Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

(34)  Doporučení Komise ze dne 11. června 2013 o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody v členských státech v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie (Úř. věst. L 201, 26.7.2013, s. 60).

(35)  Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(37)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

(38)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

(39)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).

(40)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).

(41)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA HODNOTY UKAZATELŮ POUŽÍVANÉ K POSOUZENÍ JAKOSTI VODY URČENÉ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

ČÁST A

Mikrobiologické ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Clostridium perfringens (spóry)

0

(počet/100 ml)

Koliformní bakterie

0

(počet/100 ml)

Enterokoky

0

(počet/100 ml)

Escherichia coli (E. coli)

0

(počet/100 ml)

Heterotrofní bakterie stanovené jako počty kolonií při 22 oC

Bez abnormálních změn

 

Somatické kolifágy

0

(počet/100 ml)

Zákal

<1

NTU

Poznámka:

Ukazatele stanové v této části se v souladu se směrnicí 2009/34/ES neuplatní na pramenitou a minerální vodu“.

[pozm. návrh 179]

ČÁST B

Chemické ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Akrylamid

0,10

μg/l

Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Antimon

5,0

μg/l

 

Arzen

10

μg/l

 

Benzen

1,0

μg/l

 

Benzo(a)pyren

0,010

μg/l

 

β-estradiol (50-28-2)

0,001

μg/l

 

Bisfenol A

0,01 0,1

μg/l

 

Bor

1,0 1,5

mg/l

 

Bromičnany

10

μg/l

 

Kadmium

5,0

μg/l

 

Chlorečnany

0,25

mg/l

 

Chloritany

0,25

mg/l

 

Chrom

25

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro chrom 50 μg/l.

Měď

2,0

mg/l

 

Kyanidy

50

μg/l

 

1,2-dichlorethan

3,0

μg/l

 

Epichlorhydrin

0,10

μg/l

Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Fluoridy

1,5

mg/l

 

Halogenoctové kyseliny (HAA)

80

μg/l

Součet těchto devíti reprezentativních látek: kyselina chloroctová, kyselina dichloroctová, kyselina trichloroctová, kyselina bromoctová, kyselina dibromoctová, kyselina bromchloroctová, kyselina bromdichloroctová, kyselina dibromchloroctová a kyselina tribromoctová

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

Rtuť

1,0

μg/l

 

Microcystin-LR

1,0

μg/l

 

Nikl

20

μg/l

 

Dusičnany

50

mg/l

Členské státy zajistí, aby podmínka [dusičnany]/50 + [dusitany]/3 ≤ 1, kde hranaté závorky označují koncentrace dusičnanů (NO3) a dusitanů (NO2) v mg/l, byla splněna a též aby hodnota 0,10  mg/l pro dusitany byla splněna na výstupu z úpravny vody.

Dusitany

0,50

mg/l

Členské státy zajistí, aby podmínka [dusičnany]/50 + [dusitany]/3 ≤ 1, kde hranaté závorky označují koncentrace dusičnanů (NO3) a dusitanů (NO2) v mg/l, byla splněna a též aby hodnota 0,10  mg/l pro dusitany byla splněna na výstupu z úpravny vody.

Nonylfenol

0,3

μg/l

 

Pesticidy

0,10

μg/l

Termín „pesticidy“ označuje:

organické insekticidy,

organické herbicidy,

organické fungicidy,

organické nematocidy,

organické akaricidy,

organické algicidy,

organické rodenticidy,

organické slimicidy,

příbuzné přípravky (mj. regulátory růstu)

a jejich příslušné metabolity jak jsou definovány v čl. 3 bodě 32 nařízení (ES) č. 1107/2009 (1).

Hodnota tohoto ukazatele platí pro každý jednotlivý pesticid.

V případě aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu je hodnota ukazatele 0,030 μg/l.

Pesticidy celkem

0,50

μg/l

Výrazem „pesticidy celkem“ se rozumí součet všech jednotlivých pesticidů, definovaných v předešlém řádku, zjištěných a kvantifikovaných při monitorovacím postupu.

PFAS

0,10

μg/l

Ukazatel „PFAS“ označuje každou jednotlivou per- a polyfluorovanou alkylovou sloučeninu (chemický vzorec: CnF2n+1–R).

Vzorec také zavádí rozlišení mezi PFAS „s dlouhými řetězcem“ a PFAS „s krátkým řetězcem“ Tato směrnice se uplatní pouze na PFAS „s dlouhým řetězcem“.

Tato hodnota ukazatele pro jednotlivé látky PFAS se použije pouze na látky PFAS, u nichž je pravděpodobné, že se budou vyskytovat a u nichž bylo při posouzení nebezpečnosti podle článku 8 této směrnice konstatováno, že jsou nebezpečné pro zdraví lidí.

PFAS – celkem

0,50

μg/l

Ukazetel „PFAS – celkem“ označuje součet per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (chemický vzorec: CnF2n+1–R).

Tato hodnota ukazatele pro PFAS celkem se použije pouze na látky PFAS, u nichž je pravděpodobné, že se budou vyskytovat a u nichž bylo při posouzení nebezpečnosti podle článku 8 této směrnice konstatováno, že jsou nebezpečné pro zdraví lidí.

Polycyklické aromatické uhlovodíky

0,10

μg/l

Součet koncentrací následujících určených sloučenin: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)perylen a indeno(1,2,3-cd)pyren.

Selen

10

μg/l

 

Tetrachlorethan a trichlorethan

10

μg/l

Součet koncentrací určených ukazatelů

Trihalogenmethany celkem

100

μg/l

Členské státy usilují o dosažení nižší hodnoty, kde je to možné, bez snížení účinnosti dezinfekce.

Součet koncentrací následujících určených sloučenin: chloroform, bromoform, dibromchlormethan a bromdichlormethan.

Uran

30

μg/l

 

Vinylchlorid

0,50

μg/l

Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

[pozm. návrhy 138 a 180]

ČÁST Ba

Indikační ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Hliník

200

μg/l

 

Amonné ionty

0,50

mg/l

 

Chloridy

250

mg/l

Poznámka 1

Barva

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Vodivost

2 500

μS cm-1 při 20 oC

Poznámka 1

Koncentrace vodíkových iontů

≥ 6,5 a ≤ 9,5

jednotky pH

poznámky 1a 3

Železo

200

μg/l

 

Mangan

50

μg/l

 

Zápach

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Sulfáty

250

mg/l

Poznámka 1

Sodík

200

mg/l

 

Chuť

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Počet kolonií při 22 oC

Bez abnormálních změn

 

 

Koliformní bakterie

0

(počet/100 ml)

 

Celkový organický uhlík (TOC)

Bez abnormálních změn

 

 

Zákal

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Poznámka 1:

Voda by neměla být agresivní.

Poznámka 2:

Tento ukazatel není třeba měřit s výjimkou případů, kdy voda pochází z povrchových vod nebo je povrchovými vodami ovlivněna. Pokud hodnota tohoto ukazatele není dodržena, dotyčný členský stát dané zásobování vodou prověří, aby se zajistilo, že lidské zdraví nebude přítomností patogenních mikroorganismů, např. kryptosporidia, potenciálně nikterak ohroženo.

Poznámka 3:

Pro vodu nesycenou oxidem uhličitým stáčenou do lahví nebo kontejnerů je možno snížit minimální hodnotu na pH 4,5 .

Pro vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů, která je přirozeně bohatá nebo uměle obohacena oxidem uhličitým, může být minimální hodnota nižší.

[pozm. návrh 139]

ČÁST C

Ukazatele relevantní pro posouzení rizik v domovních rozvodech

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Bakterie rodu Legionella pneumophila

< 1 000

počet/l

Není-li pro bakterie rodu Legionella splněna hodnota ukazatele <1 000 /l, provede se další odběr vzorků pro bakterie druhu Legionella pneumophila. Nejsou-li bakterie druhu Legionella pneumophila přítomné, hodnota ukazatele pro bakterie rodu Legionella je <10 000 /l.

Bakterie rodu Legionella

< 10 000

počet/l

Nejsou-li bakterie druhu Legionella pneumophila, jejichž hodnota ukazatele činí < 1 000 /l, přítomné, hodnota ukazatele pro bakterie rodu Legionella je <10 000 /l.

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do … [deset let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

[pozm. návrh 140]

ČÁST Ca

Nově se objevující ukazatele podléhající monitorování

Mikroplasty

Toto monitorování se provádí v souladu s metodikou pro měření mikroplastů stanovenou v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 11 odst. 5b

[pozm. návrh 141]


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

PŘÍLOHA II

MONITOROVÁNÍ

ČÁST A

Obecné cíle a monitorovací programy pro vodu určenou k lidské spotřebě

1.

Monitorovací programy ustanovené podle čl. 11 odst. 2 pro vodu určenou k lidské spotřebě:

a)

ověřují, že opatření zavedená za účelem kontroly rizik pro lidské zdraví fungují účinně v celém řetězci zásobování vodou, od oblasti odběru přes úpravu a akumulaci po rozvod, a že voda je v místech dodržování hodnot zdravotně nezávadná a čistá;

b)

poskytují informace o jakosti vody dodávané k lidské spotřebě a prokazují, že jsou dodržovány povinnosti stanovené v článku 4 a hodnoty ukazatelů stanovené v souladu s článkem 5;

c)

určují nejvhodnější způsoby zmírňování rizik pro lidské zdraví.

2.

Monitorovací programy stanovené podle čl. 11 odst. 2 obsahují jednu z následujícících informací:

a)

sběr a rozbor bodových vzorků vody;

b)

měření zaznamenaná procesem průběžného monitorování.

Monitorovací programy též zahrnují provozní monitorovací program, který doplňuje ověřovací monitorování, poskytuje rychlý přehled provozní výkonnosti a problémů s jakostí vody a umožňuje rychlá předem naplánovaná nápravná opatření. Provozní monitorovací programy se vypracují pro každý zdroj zvlášť v závislosti na výsledcích posouzení nebezpečnosti a rizik dodávky a jejich účelem je potvrdit účinnost všech kontrolních opatření při odběru, úpravě, rozvodu a akumulaci vody. Součástí provozního monitorovacího programu je monitorování ukazatele zákalu, aby byla pravidelně kontrolována efektivnost filtračních procesů pro fyzické odstraňování nečistot, v souladu s hodnotami ukazatelů a četností kontrol uvedených v následující tabulce:

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Zákal

0,3 NTU (95 %) a ne >0,5  NTU během 15 po sobě jdoucích minut


Objem vody (m3) denně dodávané či produkované v zásobované oblasti

Minimální četnost

≤ 10 000

denně

>10 000

online

Kromě toho mohou monitorovací programy zahrnovat:

a)

kontroly záznamů funkčnosti a stavu údržby zařízení;

b)

kontroly oblasti odběru a infrastruktury pro úpravu, akumulaci a rozvod, aniž jsou dotčeny požadavky na monitorování stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. c) a čl. 10 odst. 1 písm. b).

3.

Členské státy zajistí, aby monitorovací programy byly průběžně revidovány a aktualizovány či opětovně potvrzovány přinejmenším jednou za šest let.

ČÁST B

Základní ukazatele a četnost vzorkování

1.   Základní ukazatele

Escherichia coli (E. coli ), spóry bakterie Clostridium perfringens somatické kolifágy enterokoky se považují za „základní ukazatele“ a nesmí podléhat posouzení rizik dodávky podle části C této přílohy. Vždy se monitorují s četností uvedenou v bodě 2 tabulce 1. [pozm. návrh 142]

2.   Četnost vzorkování

Všechny ukazatele stanovené podle článku 5 se monitorují alespoň s četností uvedenou v následující tabulce, není-li na základě posouzení rizik dodávky provedeného podle článku 9 a části C této přílohy určena jiná četnost vzorkování:

Tabulka 1

Minimální četnost vzorkování a rozborů pro účely monitorování souladu

 

Minimální počet vzorků

ročně

≤ 100

10a

> 100

≤ 1 000

10a

> 1 000

≤ 10 000

50b

>10 000

≤ 100 000

365

>100 000

365

Objem vody denně dodávané či produkované v zásobované oblasti

(viz poznámky 1 a 2) m3

Ukazatel skupiny A (mikrobiologický ukazatel) –

počet vzorků ročně

(viz poznámku 3)

Ukazatel skupiny B (chemický ukazatel) –

počet vzorků ročně

 

≤ 100

> 0

(viz poznámka 4)

> 0

(viz poznámka 4)

> 100

≤ 1 000

4

1

> 1 000

≤ 10 000

4

+ 3

Pro každých 1 000  m3/den a včetně započatých z celkového objemu

1

+ 1

Pro každých 1 000  m3/den a včetně započatých z celkového objemu

> 10 000

≤ 100 000

 

3

+ 1

Pro každých 10 000  m3/den a

včetně započatých z celkového objemu

> 100 000

 

 

12

+ 1

Pro každých 25 000  m3/den a včetně započatých z celkového objemu

a: všechny vzorky se odebírají v době, kdy je riziko šíření střevních patogenů navzdory úpravě vody vysoké.

b: nejméně deset vzorků se odebere v době, kdy je riziko šíření střevních patogenů navzdory úpravě vody vysoké.

Poznámka 1: Zásobovaná oblast je zeměpisně vymezená oblast, ve které je voda určená k lidské spotřebě dodávána z jednoho nebo více zdrojů a ve které je možno jakost vody považovat za přibližně stejnou.

Poznámka 2: Objemy se počítají jako průměrné hodnoty za kalendářní rok. Za účelem stanovení minimální četnosti lze místo objemu vody použít počet obyvatel v zásobované oblasti, přičemž se předpokládá spotřeba vody 200 litrů/den na obyvatele.

Poznámka 3: Uvedená četnost se vypočítá takto: např. 4 300 m 3 /den = 16 vzorků (čtyři u prvních 1 000 m 3 /den + 12 u dalších 3 300 m 3 /den).

Poznámka 4: Členské státy, které se rozhodly vyjmout z ustanovení této směrnice zdroje pro individuální zásobování podle čl. 3 odst. 2 písm. b)  této směrnice , použijí uvedenou četnost pouze pro zásobované oblasti, kde se dodá mezi 10 a 100 m3 vody za den. [pozm. návrh 186]

ČÁST C

Posouzení rizik dodávky

1.

Posouzení rizik dodávky uvedené v článku 9 se zakládá na obecných zásadách posuzování rizik stanovených ve vztahu k mezinárodním normám, jako je norma EN 15975-2, která se týká „zabezpečení dodávky pitné vody – pravidel pro rizikový a krizový management“.

2.

Následně po posouzení rizik dodávky se seznam ukazatelů zohledněných během monitorování rozšíří a četnost vzorkování uvedená v části B se zvýší, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a)

seznam ukazatelů či četnost stanovené v této příloze nestačí ke splnění povinností stanovených podle čl. 11 odst. 1;

b)

pro účely čl. 11 odst. 6 je požadováno dodatečné monitorování;

c)

je nutné poskytnout záruky stanovené v části A bodě 1 písm. a);

d)

podle čl. 8 odst. 3 písm. a) je nutné zvýšit četnost vzorkování.

3.

Následně po posouzení rizik dodávky lze seznam ukazatelů sledovaných během monitorování a četnost vzorkování uvedenou v části B omezit, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)

místo a četnost vzorkování se určí ve vztahu k původu ukazatele, jakož i k proměnlivosti a dlouhodobému trendu jeho koncentrace, a to s ohledem na článek 6;

b)

má-li být snížena minimální četnost vzorkování ukazatele, jsou veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 60 % hodnoty ukazatele;

c)

má-li být odstraněn ukazatel ze seznamu sledovaných ukazatelů, jsou veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 30 % hodnoty ukazatele;

d)

rozhodnutí o odstranění ukazatele ze seznamu sledovaných ukazatelů vychází z výsledků posouzení rizik, které se opírá o výsledky monitorování zdrojů vody určené k lidské spotřebě, jež potvrzují, že lidské zdraví je chráněno před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě, jak stanoví článek 1;

e)

má-li být snížena četnost vzorkování ukazatele nebo ukazatel odstraněn ze seznamu sledovaných ukazatelů, posouzení rizik potvrdí, že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody určené k lidské spotřebě.

4.

Jsou-li již k … [datu vstupu této směrnice v platnost] dostupné výsledky monitorování prokazující, že podmínky stanovené v odst. 3 písm. b) až e) jsou splněny, mohou se tyto výsledky po posouzení rizik dodávky od uvedeného data použít k přizpůsobení monitorování.

ČÁST D

Metody vzorkování a místa vzorkování

1.

Místa vzorkování se stanoví tak, aby byl zajištěn soulad s místy dodržování hodnot, která jsou vymezena v článku 6. V případě rozvodné sítě může členský stát pro určité ukazatele odebírat vzorky uvnitř zásobované oblasti nebo v úpravně, jestliže lze prokázat, že by nedošlo k nepříznivé změně naměřených hodnot dotčených ukazatelů. Počty vzorků jsou pokud možno časově i prostorově rovnoměrně rozloženy.

2.

Vzorkování v místě dodržování hodnot musí splňovat následující požadavky:

a)

vzorky pro ověřování souladu určitých chemických ukazatelů (zejména mědi, olova, bakterií rodu Legionella a niklu) se odebírají z vodovodního kohoutku spotřebitele bez předchozího odpuštění. Odebere se vzorek v objemu jednoho litru v náhodnou denní dobu. Alternativně mohou členské státy použít metod pevně stanovené doby stagnace, které lépe odrážejí jejich vnitrostátní situaci, za předpokladu, že to na úrovni zásobované oblasti nevede k nižšímu počtu případů nesplnění požadavků, než kdyby se použila metoda náhodné denní doby;

b)

vzorky pro ověření souladu mikrobiologických ukazatelů v místě dodržování hodnot jsou odebírány a zachází se s nimi podle normy EN ISO 19458, účelu odběru vzorků b).

2a.

Vzorky pro bakterie rodu Legionella v domovních rozvodných systémech se odebírají v místech, kde hrozí šíření bakterie Legionella pneumophila a expozice této bakterii. Členské státy vypracují pokyny týkající se metod odběru vzorků bakterie rodu Legionella. [pozm. návrh 144]

3.

Vzorkování v rozvodné síti, s výjimkou vzorkování z kohoutků spotřebitelů, musí být v souladu s normou ISO 5667-5. U mikrobiologických ukazatelů musí být vzorky v rozvodné síti odebírány a zpracovávány podle normy EN ISO 19458, účel odběru vzorků a).

PŘÍLOHA IIa

Minimální hygienické požadavky na látky a materiály pro výrobu nových produktů, které přicházejí do styku s vodou určenou k lidské spotřebě:

a)

seznam látek, které jsou přípustné pro použití při výrobě materiálů, včetně – avšak nikoli výlučně – organických materiálů, elastomerů, silikonů, kovů, cementu, iontových měničů a složených materiálů, jakož i z nich vyrobených produktů;

b)

zvláštní požadavky na použití látek v materiálech a z nich vyrobených produktech;

c)

zvláštní omezení pro migraci některých látek ve vodě určené k lidské spotřebě;

d)

hygienická pravidla týkající se dalších vlastností, která jsou požadovaná pro soulad s předpisy;

e)

základní pravidla pro přezkum dodržování ustanovení písmen a) až d);

f)

pravidla pro metody vzorkování a rozborů za účelem přezkumu dodržování ustanovení písmen a) až d). [pozm. návrh 145]

PŘÍLOHA III

SPECIFIKACE PRO ROZBORY UKAZATELŮ

Členské státy zajistí, aby metody rozboru používané pro účely monitorování a prokazování dodržování této směrnice byly validovány a dokumentovány v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 či jinými srovnatelnými normami přijatými na mezinárodní úrovni. Členské státy zajistí, aby laboratoře nebo smluvní strany laboratoří používaly postupy systému řízení jakosti v souladu s normou EN ISO/IE17025 nebo jinými srovnatelnými normami přijatými na mezinárodní úrovni.

Pokud není dostupná metoda rozboru, která by splňovala minimální pracovní kritéria stanovená v části B, členské státy zajistí, aby monitorování bylo prováděno za využití nejlepších dostupných technik, které nebudou vyžadovat přílišné náklady.

ČÁST A

Mikrobiologické ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru

Metody týkající se mikrobiologických ukazatelů jsou tyto:

a)

Escherichia coli (E. coli) a koliformní bakterie (EN ISO 9308-1 nebo EN ISO 9308-2);

b)

enterokoky (EN ISO 7899-2);

c)

Pseudomonas aeruginosa (EN ISO 16266);

d)

počty kolonií neboli heterotrofní bakterie stanovené jako počty kolonií (HPC) při 22 oC (EN ISO 6222);

e)

Clostridium perfringens včetně spór (EN ISO 14189);

f)

zákal (EN ISO 7027);

g)

bakterie rodu Legionella (EN ISO 11731);

h)

somatické kolifágy (EN ISO 10705-2).

ČÁST B

Chemické ukazatele, pro něž jsou stanoveny pracovní charakteristiky

1.   Chemické ukazatele

Pro ukazatele uvedené v tabulce 1 musí být použité metody rozboru přinejmenším schopny měřit koncentrace na úrovni hodnoty ukazatele s mezní hodnotou kvantifikace, jak je definována v čl. 2 odst. 2 směrnice Komise 2009/90/ES (1), nižší nebo rovnou 30 % příslušné hodnoty ukazatele a nejistoty měření, jak je upřesněno v tabulce 1. Výsledek musí být vyjádřen za použití přinejmenším stejného počtu platných číslic, jaký je uveden u hodnoty daného ukazatele v části B přílohy I.

Nejistota měření stanovená v tabulce 1 nesmí být používána jako dodatečná tolerance, pokud jde o hodnoty ukazatelů stanovené v příloze I.

Tabulka 1

Minimální pracovní charakteristika „nejistota měření“

Ukazatele

Nejistota měření

(viz poznámka 1)

% hodnoty ukazatele

Poznámky

Akrylamid

30

 

Antimon

40

 

Arzen

30

 

Benzo(a)pyren

50

Viz poznámka 2

Benzen

40

 

β-estradiol (50-28-2)

50

 

Bisfenol A

50

 

Bor

25

 

Bromičnany

40

 

Kadmium

25

 

Chlorečnany

30

 

Chloritany

30

 

Chrom

30

 

Měď

25

 

Kyanidy

30

Viz poznámka 3

1,2-dichlorethan

40

 

Epichlorhydrin

30

 

Fluoridy

20

 

Halogenoctové kyseliny (HAA)

50

 

Olovo

25

 

Rtuť

30

 

Microcystin-LR

30

 

Nikl

25

 

Dusičnany

15

 

Dusitany

20

 

Nonylfenol

50

 

Pesticidy

30

Viz poznámka 4

PFAS

50  20

 

Polycyklické aromatické uhlovodíky

30

Viz poznámka 5

Selen

40

 

Tetrachlorethen

30

Viz poznámka 6

Trichlorethen

40

Viz poznámka 6

Trihalomethany – celkem

40

Viz poznámka 5

Uran

30

 

Vinylchlorid

50

 

[pozm. návrhy 177 a 224]

2.   Poznámky k tabulce 1

Poznámka 1

Nejistota měření je nezáporný ukazatel, který charakterizuje rozptyl kvantitativních hodnot přisuzovaných měřené veličině na základě použitých informací. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento hodnot ukazatelů uvedených v tabulce či jakákoli přísnější hodnota. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni hodnoty ukazatele.

Poznámka 2

Nelze-li dosáhnout úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná technika (až 60 %).

Poznámka 3

Daná metoda stanoví celkové kyanidy ve všech formách.

Poznámka 4

Pracovní charakteristiky pro jednotlivé pesticidy jsou orientační. U některých pesticidů lze dosáhnout nejistoty měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 %.

Poznámka 5

Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 25 % hodnoty ukazatele stanovené v části B přílohy I.

Poznámka 6

Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 50 % hodnoty ukazatele stanovené v části B přílohy I.


(1)  Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36).

PŘÍLOHA IV

INFORMACE PRO VEŘEJNOST, KTERÉ SE POSKYTUJÍ ONLINE [pozm. návrh 146]

Spotřebitelům se v uzpůsobené a uživatelsky přívětivé podobě zpřístupní online nebo jinými způsoby následující informace: [pozm. návrh 147]

1)

identifikace relevantního dodavatele vody , oblast a počet zásobovaných obyvatel a metoda výroby vody ; [pozm. návrh 148]

2)

nejnovější výsledky přezkum nejnovějších výsledků monitorování ukazatelů uvedených v částech A, a B a  Ba přílohy I, včetně četnosti a polohy míst vzorkování pro každého dodavatele vody, včetně četnosti v oblasti zájmu osoby, jíž se voda dodává, a hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5. Výsledky monitorování nesmí být starší než: [pozm. návrh 149]

a)

jeden měsíc u velmi velkých dodavatelů vody;

b)

šest měsíců u  středních a velkých dodavatelů vody; [pozm. návrh 202]

c)

jeden rok u  velmi malých a  malých dodavatelů vody; [pozm. návrh 203]

3)

v případě potenciálního nebezpečí pro lidské zdraví, jak je stanoveno příslušnými orgány, v důsledku překročení hodnot ukazatelů stanovených v článku 5 informace o možném nebezpečí pro lidské zdraví a související doporučení ohledně zdraví a spotřeby nebo odkaz na stránku, kde lze tyto informace nalézt; [pozm. návrh 150]

4)

shrnutí příslušného posouzení rizik dodávky; [pozm. návrh 151]

5)

informace o následujících indikačních ukazatelích a jejich uvedených v příloze 1 části Ba a souvisejících hodnotách;

a)

zbarvení;

b)

pH (koncentrace vodíkových iontů);

c)

vodivost;

d)

železo;

e)

mangan;

f)

pach;

g)

chuť;

h)

tvrdost;

i)

minerály, anionty/kationty rozpuštěné ve vodě:

boritan BO3

uhličitan CO3 2–

chlorid Cl–

fluorid F–

hydrogenuhličitan HCO3

dusičnan NO3

dusitan NO2

fosforečnan PO4 3–

křemičitan SiO2

síran SO4 2–

sulfid S2

hliník Al

amonium NH4 +

vápník Ca

hořčík Mg

draslík K

sodík Na

Tyto hodnoty ukazatelů a další neiontové sloučeniny a stopové prvky mohou být zobrazeny s referenční hodnotou a/nebo s vysvětlením; [pozm. návrh 152]

6)

doporučení spotřebitelům případně včetně tipů, jak snížit spotřebu vody a jak využívat vodu zodpovědně v souladu s místními podmínkami ; [pozm. návrh 153]

7)

v případě velkých a velmi velkých dodavatelů vody každoroční informace o: [pozm. návrh 154]

a)

celkové výkonnosti vodovodního systému, pokud jde o účinnost, včetně míry úrovní úniků a spotřeby energie na metr krychlový dodané vody stanovených členskými státy ; [pozm. návrh 155]

b)

řízení modelu správy správě dodavatele vlastnické struktuře dodávek vody, včetně složení řídícího orgánu dodavatelem vody ; [pozm. návrh 156]

c)

množství dodané vody za rok a tendence vývoje;

d)

struktuře nákladů sazby účtované spotřebitelům pokud jsou náklady pokryty ze systému sazeb, informace o struktuře sazby za metr krychlový vody, včetně fixních a variabilních nákladů, vykazující alespoň náklady související se spotřebou energie na metr krychlový dodané vody, a také nákladů souvisejících s opatřeními, které dodavatel vody přijal za účelem posouzení nebezpečnosti podle čl. 8 odst. 4, s úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě, odváděním a úpravou odpadních vod, jakož i nákladů souvisejících s opatřeními podle článku 13, pokud taková opatření přijali dodavatelé vody; [pozm. návrh 157]

e)

objemu investic, který dodavatel považuje za nezbytný k zajištění finanční udržitelnosti poskytování vodohospodářských služeb (včetně údržby infrastruktury) realizovaných , probíhajících objem plánovaných investic, skutečně získaných či navrácených jakož i plánu financování ; [pozm. návrh 158]

f)

použitých způsobech úpravy a dezinfekce vody;

g)

přehledu a statistikách stížností spotřebitelů, jakož i včasnosti a přiměřenosti reakcí na problémy způsobu jejich řešení ; [pozm. návrh 159]

8)

na žádost historické údaje ohledně informací v bodech 2 a 3 až za posledních deset let , avšak ne dříve než ke dni provedení této směrnice . [pozm. návrh 160]

PŘÍLOHA V

Část A

Zrušená směrnice a její následné změny

(uvedeno v článku 23)

Směrnice Rady 98/83/ES

(Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32)

 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003

(Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1)

Pouze bod 29 přílohy II

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 596/2009

(Úř. věst. L 188, 18.07.2009, s. 14)

Pouze bod 2.2 přílohy

Směrnice Komise (EU) 2015/1787

(Úř. věst. L 260, 7.10.2015, s. 6)

 

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedeno v článku 23)

Směrnice

Lhůta pro provedení

 

98/83/ES

25. prosince 2000

 

(EU) 2015/1787

27. října 2017

 

PŘÍLOHA VI

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 98/83/ES

Tato směrnice

Článek 1

Článek 1

Článek 2 úvodní slova

Článek 2 úvodní slova

Čl. 2 body 1 a 2

Čl. 2 body 1 a 2

Čl. 2 body 3 až 8

Čl. 3 odst. 1 úvodní slova

Čl. 3 odst. 1 úvodní slova

Čl. 3 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 3 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 3 odst. 2 a 3

Čl. 3 odst. 2 a 3

Čl. 4 odst. 1 úvodní slova

Čl. 4 odst. 1 úvodní slova

Čl. 4 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 4 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 4 odst. 1 písm. c)

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 5 odst. 1 a 2

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 3

Čl. 5 odst. 2

Čl. 6 odst. 1 písm. a) až c)

Čl. 6 písm. a) až c)

Čl. 6 odst. 1 písm. d)

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Článek 7

Článek 8

 

Článek 9

Článek 10

Čl. 7 odst. 1

Čl. 11 odst. 1

Čl. 7 odst. 2

Čl. 11 odst. 2 úvodní slova

Čl. 11 odst. 2 písm. a) až c)

Čl. 7 odst. 3

Čl. 11 odst. 3

Čl. 7 odst. 4

Čl. 7 odst. 5 písm. a)

Čl. 11 odst. 4 úvodní slova

Čl. 7 odst. 5 písm. b)

Čl. 11 odst. 4 písm. a)

Čl. 7 odst. 5 písm. c)

Čl. 11 odst. 4 písm. b)

Čl. 7 odst. 6

Čl. 11 odst. 5

Čl. 8 odst. 1

Čl. 12 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 12 odst. 2 první pododstavec

Čl. 12 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 8 odst. 3

Čl. 12 odst. 3 první pododstavec

Čl. 12 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 12 odst. 4 písm. a) až c)

Čl. 8 odst. 4

Čl. 12 odst. 5

Čl. 8 odst. 5 až 7

Článek 9

Článek 10

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Čl. 11 odst. 1

Čl. 18 odst. 1 první pododstavec

Čl. 18 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 11 odst. 2

Čl. 18 odst. 2

Článek 19

Čl. 12 odst. 1

Čl. 20 odst. 1

Čl. 12 odst. 2 první pododstavec

Čl. 20 odst. 1

Čl. 12 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 12 odst. 3

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 21

Čl. 17 odst. 1 a 2

Čl. 22 odst. 1 a 2

Čl. 16 odst. 1

Čl. 23 odst. 1

Čl. 16 odst. 2

 

Čl. 23 odst. 2

Článek 18

Článek 24

Článek 19

Článek 25

Příloha I část A

Příloha I část A

Příloha I část B

Příloha I část B

Příloha I část C

Příloha I část C

Příloha II část A bod 1 písm. a) až c)

Příloha II část A bod 1 písm. a) až c)

Příloha II část A bod 2 první pododstavec

Příloha II část A bod 2 první pododstavec

Příloha II část A bod 2 druhý pododstavec a tabulka

Příloha II část A bod 2 druhý pododstavec

Příloha II část A bod 2 třetí pododstavec

Příloha II část A bod 3

Příloha II část A bod 4

Příloha II část A bod 3

Příloha II část B bod 1

Příloha II část B bod 2

Příloha II část B bod 1

Příloha II část B bod 3

Příloha II část B bod 2

Příloha II část C bod 1

Příloha II část C bod 2

Příloha II část C bod 1

Příloha II část C bod 3

Příloha II část C bod 4

Příloha II část C bod 2

Příloha II část C bod 5

Příloha II část C bod 3

Příloha II část C bod 4

Příloha II část C bod 6

Příloha II část D body 1 až 3

Příloha II část D body 1 až 3

Příloha III první a druhý pododstavec

Příloha III první a druhý pododstavec

Příloha III část A první a druhý pododstavec

Příloha III část A třetí pododstavec písm. a) až f)

Příloha III část A třetí pododstavec písm. a) až h)

Příloha III část B bod 1 první pododstavec

Příloha III část B bod 1 první pododstavec

Příloha III část B bod 1 druhý pododstavec

Příloha III část B bod 1 třetí pododstavec a tabulka 1

Příloha III část B bod 1 druhý pododstavec a tabulka 1

Příloha III část B bod 1 tabulka 2

Příloha III část B bod 2

Příloha III část B bod 2

Příloha IV

Příloha V

Příloha IV

Příloha V

Příloha VI


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/930


P8_TA(2019)0321

Zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU (COM(2016)0723 – C8-0475/2016 – 2016/0359(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/52)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0723),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 53 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0475/2016),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená irskou Poslaneckou sněmovnou a irským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. března 2017 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. července 2017 (2),

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0269/2018),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 21.

(2)  Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 43.


P8_TC1-COD(2016)0359

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/ … o rámcích preventivní restrukturalizace o oddlužení a zákazech činnosti a o opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/1023.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/932


P8_TA(2019)0322

Pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů (COM(2016)0594 – C8-0384/2016 – 2016/0284(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/53)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému Parlamentu a Radě (COM(2016)0594),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0384/2016),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 53 odst. 1 a článek 62 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. ledna 2017 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0378/2017),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 27.


P8_TC1-COD(2016)0284

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/789.)


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/934


P8_TA(2019)0323

Zavedení programu Kreativní Evropa (2021–2027) ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (COM(2018)0366 – C8-0237/2018 – 2018/0190(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/54)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0366),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 167 odst. 5 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0237/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. února 2019 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A8-0156/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 87.

(2)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


P8_TC1-COD(2018)0190

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 167 odst. 5 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Kultura, umění, kulturní dědictví a kulturní rozmanitost jsou pro evropskou společnost velmi přínosné z kulturního, výchovně demokratického, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska a  z hlediska lidských práv a měly by být propagovány a podporovány. Římské prohlášení ze dne 25. března 2017 a Evropská rada v prosinci 2017 uvedly, že vzdělávání a kultura jsou klíčem k budování inkluzivních a soudržných společností pro všechny a k udržení evropské konkurenceschopnosti. [pozm. návrh 1]

(2)

Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen Listina) , která má podle článku 6 Smlouvy o Evropské unii stejnou právní sílu jako Smlouvy. V článku 11 této Listiny je pak konkrétně zakotvena svoboda projevu a informací a v článku 13 svoboda umění a věd. [pozm. návrh 2]

(3)

Článek 3 Smlouvy o Evropské unii dále rozvádí, že cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel a že mimo jiné Unie respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.

(4)

Cíle Unie pro kulturní a kreativní odvětví dále stanoví sdělení Komise o Nové evropské agendě pro kulturu (4). Jejím cílem je maximalizovat sílu kultury a kulturní rozmanitosti ve prospěch sociální soudržnosti a společenského blahobytu posilováním přeshraničního rozměru kulturních a kreativních odvětví, podporováním jejich schopnosti růst, podpořit kreativitu založené na kultuře v oblasti vzdělávání a inovací ve prospěch tvorby pracovních míst a růstu a posilovat mezinárodní kulturní vztahy. Program Kreativní Evropa by měl spolu s dalšími programy Unie podporovat provádění této nové evropské agendy pro kulturu , neboť niterná hodnota kultury a uměleckého projevu by měla být vždy uchovávaná a podporovaná a umělecké vyjádření je ústředním prvkem projektů spolupráce . Podpora provádění této nové evropské agendy pro kulturu . To je rovněž v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jejíž stranou je Unie. [pozm. návrh 3]

(4a)

Politiky Unie budou doplňkem a přidanou hodnotou k opatřením, která v oblasti kultury a kreativity přijímají členské státy. Dopad politik Unie by měl být pravidelně hodnocen na základě kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, jako jsou přínosy pro občany, aktivní účast občanů, přínosy pro hospodářství Unie, pokud jde o růst a zaměstnanost, vedlejší účinky na jiná ekonomická odvětví a dovednosti a schopnosti lidí pracujících v kulturních a kreativních odvětvích. [pozm. návrh 4]

(4b)

K cílům tohoto programu patří ochrana a rozvoj evropského kulturního dědictví. Uznává se, že tyto cíle jsou současně nedílnou součástí práva na znalost kulturního dědictví a na účast na kulturním životě zakotveného v Rámcové úmluvě Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (úmluva z Fara), která vstoupila v platnost dne 1. června 2011. Tato úmluva zdůrazňuje úlohu kulturního dědictví při utváření mírové a demokratické společnosti a v procesech udržitelného rozvoje a podpory kulturní rozmanitosti. [pozm. návrh 5]

(5)

Podpora kulturní rozmanitosti v Evropě a povědomí o společných kořenech se zakládá na svobodě uměleckého projevu, na schopnostech a dovednostech umělců a kulturních subjektů a závisí na existenci prosperujících a odolných kulturních a kreativních odvětví ve veřejné i soukromé sféře a na jejich schopnosti , která jsou schopna tvořit , inovovat , produkovat a distribuovat svoje díla širokému a rozmanitému evropskému publiku pro široké rozmanité evropské publikum . To rozšiřuje jejich obchodní potenciál , rozšiřuje přístup ke kreativnímu obsahu, uměleckému výzkumu a kreativitě a podporuje takový obsah, výzkum a kreativitu a přispívá k udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst. Podpora kreativity a nových znalostí navíc přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti ke stimulaci a inovací v průmyslových hodnotových řetězcích. Ke vzdělávání na poli umění a kultury a k uměleckému výzkumu by měl být uplatňován širší přístup, který by měl postoupit od přístupu založeného na vědě, technice, inženýrství a matematice (STEM) k přístupu založenému na vědě, technice, inženýrství, umění a matematice (STEAM). Navzdory nedávnému pokroku , pokud jde o podporu překladů a titulkování, je evropský kulturní a kreativní trh i nadále roztříštěn podél národních a jazykových hranic. Je možné učinit více pro to , aby kulturní což kulturním a kreativním odvětvím neumožňuje plně využívat výhod jednotného evropského trhu a zejména jednotného digitálního trhu , a mimo jiné i zohlednit ochranu práv duševního vlastnictví, a současně respektovat specifika jednotlivých trhů . [pozm. návrh 6]

(5a)

Přechod k digitalizaci je změnou paradigmatu a pro kulturní a kreativní odvětví představuje jednu z největších výzev. Digitální inovace změnily zvyky, vztahy a modely produkce i spotřeby na úrovni jednotlivců i společnosti a měly by posilovat kulturní a kreativní projevy a kulturní a kreativní diskurz a současně respektovat specifickou hodnotu kulturních a kreativních odvětví v digitálním prostředí. [pozm. návrh 7]

(6)

Program by měl zohledňovat dvojí povahu kulturních a kreativních odvětví a uznávat jak vlastní a uměleckou hodnotu kultury, tak ekonomickou hodnotu těchto odvětví, včetně jejich širšího přínosu pro růst a konkurenceschopnost, kreativitu a inovace inovace, mezikulturní dialog, sociální soudržnost vytváření nových znalostí . To vyžaduje silná evropská kulturní a kreativní odvětví, jak v ziskových, tak v neziskových sférách, a zejména dynamické evropské audiovizuální odvětví, s přihlédnutím k jeho schopnosti oslovit široké publikum na místní, vnitrostátní i unijní úrovni a jeho hospodářskému významu, a to i pro další tvůrčí odvětví, jakož i pro kulturní cestovní ruch a regionální, místní a městský rozvoj . Na světových audiovizuálních trzích však dále zesílila konkurence, a to vlivem tzv. digitálního přelomu, např. změn v mediální produkci, spotřebě a posilujícím postavení globálních platforem šíření obsahu. Proto je třeba podporu evropských odvětví dále zvýšit. [pozm. návrh 8]

(6a)

Aktivní evropské občanství, společné hodnoty, kreativita a inovace vyžadují pevný základ, na kterém se mohou rozvíjet. Program by měl podporovat vzdělávání ve filmové a audiovizuální oblasti, zejména mezi nezletilými a mladými lidmi obecně. [pozm. návrh 9]

(7)

Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu a problematiku různých odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby, a to individualizovanými přístupy v rámci složky věnované audiovizuálnímu odvětví, složky věnované ostatním kulturním a kreativním odvětvím a meziodvětvové složky. Program by měl rovnoměrně podporovat všechna kulturní a kreativní odvětví horizontálními systémy zaměřenými na společné potřeby. V návaznosti na pilotní projekty, přípravné akce a studie by měl rovněž provádět odvětvové akce uvedené v příloze tohoto nařízení. [pozm. návrh 10]

(7a)

Hudba ve všech formách a projevech, zejména pak soudobá a živá hudba, je důležitým prvkem kulturního, uměleckého a ekonomického dědictví Unie. Hudba představuje prvek sociální soudržnosti, multikulturní integrace a socializace mladých lidí a slouží jako klíčový nástroj k obohacení kultury, včetně cestovního ruchu spjatého s kulturou. V oblasti hudby by proto měl být kladen zvláštní důraz na specifická opatření prováděná na základě tohoto nařízení v rámci složky KULTURA, pokud jde o rozdělení finančních prostředků a cílená opatření. Individualizované výzvy (k předkládání návrhů) a nástroje by měly přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti hudebního odvětví a k řešení některých specifických problémů, kterým čelí. [pozm. návrh 11]

(7b)

Je třeba posílit podporu Unie na poli mezinárodních kulturních vztahů. Program by měl usilovat o to, aby přispíval k plnění třetího strategického cíle nové evropské agendy pro kulturu tím, že kulturní a mezikulturní dialog využije jako hybnou sílu udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje. V Unii, jakož i ve zbytku světa, podněcují města nové kulturní politiky. Celá řada kreativních komunit na celém světě společně tvoří v centrech a inkubátorech tvorby a ve specializovaných prostorech. Unie by měla napomáhat při vytváření sítí mezi takovými komunitami z Unie a třetích zemí a měla by podněcovat multidisciplinární spolupráci využívající umělecké, tvůrčí a digitální schopnosti zúčastněných. [pozm. návrh 12]

(8)

Meziodvětvová složka má za cíl řešit společné výzvy, kterým čelí jednotlivá kulturní a kreativní odvětví a využít potenciál spolupráce mezi takovými jednotlivými kulturními a kreativními odvětvími. K přínosům společného průřezového přístupu patří předávání znalostí a správní efektivnost. [pozm. návrh 13]

(9)

Intervence Unie v audiovizuálním odvětví je nezbytná jako součást politik Unie v oblasti jednotného digitálního trhu. To se týká zejména modernizace rámce autorského práva a navrhovaného nařízení o online vysílání vysílacích organizací směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789  (5), jakož i návrhu na změnu a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/ 2018/1808/ EU (6) (7). Ty se snaží posílit schopnost evropských audiovizuálních subjektů financovat, produkovat a šířit díla, která se dokáží dostatečně zviditelnit v různých dostupných komunikačních médiích (např. v televizi, v kině nebo na platformách videa na vyžádání) a být atraktivní pro diváky na stále otevřenějším a konkurenčnějším trhu v Evropě i mimo ni. Podpora by měla být navýšena, aby bylo možné reagovat na nejnovější vývoj na trhu, zejména na silnější postavení globálních platforem distribuce oproti národním televizním a rozhlasovým vysílatelům, kteří tradičně investují do výroby evropských děl. [pozm. návrh 14]

(10)

Zvláštní opatření v rámci programu Kreativní Evropa, jako je označení „Evropské dědictví“, Dny evropského dědictví, evropské ceny v oblasti současné, rockové a populární hudby, literatury, kulturního dědictví a architektury a Evropská hlavní města kultury, oslovily přímo miliony evropských občanů, ukázaly sociální a hospodářské přínosy evropských kulturních politik, a proto by se v nich mělo pokračovat, a bude-li to možné, měly by se rozšířit. Program by měl podporovat vytváření sítí mezi lokalitami, které nesou označení „Evropské dědictví“. [pozm. návrh 15]

(10a)

Program Kreativní Evropa zřízený nařízením (EU) č. 1295/2013 podnítil vznik inovativních a úspěšných projektů, které přinesly osvědčené postupy v oblasti nadnárodní evropské spolupráce v kreativních a kulturních odvětvích. Obohatila se tak evropská kulturní rozmanitost, z čehož může profitovat publikum, a zvýšil se sociální a hospodářský přínos evropských kulturních politik. Mají-li mít takové úspěchy větší účinek, je třeba je zviditelňovat a všude, kde je to možné, znásobovat. [pozm. návrh 16]

(10b)

Do plnění cílů programu a jeho dalšího rozvoje by měly být aktivně zapojeny všechny úrovně subjektů v kulturním a kreativním odvětví. Jelikož zkušenosti z formálního zapojení zúčastněných stran v rámci modelu participativní správy Evropského roku kulturního dědictví, zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/864  (8) , ukázaly, že se jedná o efektivní způsob začleňování kultury do ostatních odvětvových politik, je vhodné uplatnit uvedený model i v tomto programu. Tento model participativní správy by se měl na základě průřezového přístupu snažit vytvářet synergie mezi jednotlivými programy a iniciativami Unie v oblasti kultury a kreativity. [pozm. návrh 17]

(10c)

Ke zvláštním opatřením programu by mělo patřit stěžejní meziodvětvové opatření, jehož účelem by mělo být zviditelnění evropské kreativity a kulturní rozmanitosti v členských státech EU a v třetích zemích. Prostřednictvím tohoto opatření by měla být zdůrazněna a zvláštním způsobem oceněna špičková úroveň evropské kulturní kreativity, která podněcuje šíření křížových inovací do širší ekonomiky. [pozm. návrh 18]

(11)

Kultura má zásadní význam pro posilování inkluzivní , soudržné soudržné přemýšlivé společnosti , pro oživení různých území a podporu sociálního začlenění osob ze znevýhodněných skupin obyvatelstva . V souvislosti s migračním tlakem problémy spojenými s migrací a integrací hraje kultura důležitou úlohu při vytváření inkluzivního prostředí umožňujícího mezikulturní dialog a při integraci migrantů a uprchlíků , neboť , kdy jim pomáhá cítit se součástí hostitelské společnosti a budovat dobré vztahy mezi migranty a jejich novým společenstvím. [pozm. návrh 19]

(11a)

Kultura je prospěšná pro hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost a takovou udržitelnost podporuje. Měla by proto být klíčovým prvkem strategií politického rozvoje. Je třeba podtrhnout přínos kultury pro blaho společnosti obecně. V souladu s deklarací z Davosu ze dne 22. ledna 2018 nazvanou „Na cestě ke kvalitní stavební kultuře pro Evropu“ by proto měla být přijata opatření na podporu nového integrovaného přístupu k utváření vysoce kvalitní výstavby (Baukultur), která bude vycházet z kultury, bude posilovat sociální soudržnost, zaručí udržitelné životní prostředí a bude celkově přispívat ke zdraví a životní pohodě obyvatel. Takový přístup by neměl klást důraz pouze na městské oblasti, ale měl by mít zejména na zřeteli propojení okrajových, odlehlých a venkovských oblastí. Koncept Baukultury zahrnuje všechny faktory, které mají přímý dopad na kvalitu života občanů a komunit, a tím velmi konkrétně podporuje začleňování, soudržnost a udržitelný rozvoj. [pozm. návrh 20]

(11b)

Prioritou je, aby kultura, a to i kulturní a audiovizuální produkty a služby, byla lépe zpřístupněna osobám se zdravotním postižením a sloužila jim jako nástroj podporující jejich úplné osobní naplnění a aktivní účast, a přispívala tak ke skutečně inkluzivní společnosti založené na solidaritě. Program by měl proto v celé Unii prosazovat a zvyšovat účast na kulturním životě, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením, osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí a obyvatele venkovských a odlehlých oblastí. [pozm. návrh 21]

(12)

Základem dynamických kulturních a kreativních odvětví a – včetně odvětví zpravodajských médií je svoboda uměleckého a kulturního vyjádření, svoboda projevu a pluralita médií . je umělecká svoboda. Program by měl ve snaze o podporu pluralitního a nezávislého mediálního prostředí prosazovat přesahy a spolupráci mezi audiovizuálním a vydavatelským odvětvím v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU  (9). Prosazováním mediální gramotnosti, zejména mezi mladými lidmi, by měl program podporovat pracovníky médií a zlepšovat rozvoj kritického myšlení mezi občany. [pozm. návrh 22]

(12a)

Klíčovým předpokladem pro lépe propojené, silnější a udržitelnější kulturní a kreativní odvětví v Unii je mobilita umělců a subjektů působících v oblasti kultury, pokud jde o rozvoj dovedností, učení, mezikulturní povědomí, spoluvytváření, koprodukce, oběh a šíření uměleckých děl, účast na mezinárodních akcích, jako jsou veletrhy a festivaly. Takové mobilitě stojí často v cestě chybějící právní status, obtíže spojené se získáním víz, doba platnosti povolení, nebezpečí dvojího zdanění a nejisté a nestabilní podmínky sociálního zabezpečení. [pozm. návrh 23]

(13)

V souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by program měl ve všech svých činnostech podporovat genderový mainstreaming a cíle rovného zacházení a v příslušných případech by měl definovat vhodná kritéria genderové vyváženosti a rozmanitosti. Program by měl usilovat o to, aby zapojení do něj a projekty vytvářené na jeho základě zachycovaly a prezentovaly rozmanitost evropské společnosti. Činnosti prováděné v rámci programu by měly být monitorovány a měly by se o nich podávat zprávy, aby se zajistily výsledky programu v tomto ohledu a aby tvůrci politik mohli přijímat lépe informovaná rozhodnutí ohledně budoucích programů. [pozm. návrh 24]

(13a)

V Unii jsou ženy v umění a kultuře silně zastoupeny jako autorky, odbornice, učitelky i jako publikum, které má stále větší přístup ke kultuře. Výzkum a studie, jako jsou např. Evropské ženské audiovizuální sítě pro filmové režiséry a projekt s názvem We Must v oblasti hudby, nicméně poukázaly na rozdíly v odměňování žen a mužů a dokreslují, že ženy mají k realizaci svých děl a k pozicím s rozhodovacími pravomocemi v kulturních, uměleckých a tvůrčích institucích méně příležitostí. Proto je nutné podporovat talentované ženy, šířit jejich díla, a podporovat tak jejich uměleckou kariéru. [pozm. návrh 25]

(14)

V souladu se společným sdělením „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“, které bylo schváleno usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017 (10), by evropské nástroje financování a zejména tento program měly uznat význam kultury v mezinárodních vztazích a její úlohu při prosazování evropských hodnot zvláštními a cílenými opatřeními navrženými tak, aby měly jasný dopad Unie na globální scéně.

(14a)

Program by měl v souladu se závěry, které byly vyvozeny z Evropského roku kulturního dědictví 2018, posilovat kapacity tohoto odvětví pro spolupráci a podporu, a to prosazováním činností spojených s odkazem Evropského roku kulturního dědictví 2018 a měl by tento rok zhodnotit. V této souvislosti je třeba upozornit na prohlášení Rady ministrů kultury z listopadu 2018 a prohlášení vydaná během slavnostního zakončení zasedání Rady dne 7. prosince 2018. Program by měl přispět k dlouhodobému udržitelnému zachování evropského kulturního dědictví prostřednictvím podpůrných opatření pro řemeslníky, kteří ovládají tradiční řemesla spojená s obnovou kulturního dědictví. [pozm. návrh 26]

(15)

V souladu se sdělením Komise „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ ze dne 22. července 2014 (11) by příslušné politiky a nástroje měly vypracovat hodnotu dlouhodobosti a udržitelnosti evropského minulého i současného, hmotného i nehmotného a digitálního kulturního dědictví a vytvořit integrovanější přístup k jeho zachování, adaptivnímu opětovnému využití, šíření, zhodnocení a podpoře mimo jiné podporou kvalitního a koordinovaného sdílení odborných znalostí a rozvoje společných kvalitních norem pro toto odvětví a mobility pro profesionály v něm působící. Kulturní dědictví je nedílnou součástí evropské soudržnosti a podporuje propojení mezi tradicí a inovací. Prioritou programu by měla být ochrana kulturního dědictví a podpora umělců, tvůrců a řemeslných dovedností. [pozm. návrh 27]

(15a)

Program by měl přispívat k angažovanosti a zapojení občanů a organizací občanské společnosti do kultury a života společnosti, k podpoře kulturního vzdělávání a ke zpřístupnění kulturních znalostí a kulturního dědictví veřejnosti. Dále by měl, mj. prostřednictvím synergií mezi kulturou, uměními, vědou, výzkumem a technologiemi, pěstovat v procesu tvorby a uchovávání kvalitu a inovace. [pozm. návrh 28]

(16)

V souladu se sdělením Komise „Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu – Obnovená strategie průmyslové politiky“ ze dne 13. září 2017 (12) by budoucí opatření měla přispět k propojení kreativity, designu a špičkových technologií s cílem vytvářet nové průmyslové hodnotové řetězce a oživit konkurenceschopnost tradičních průmyslových odvětví.

(16a)

V souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví by podpora kulturních a kreativních odvětví měla být průřezovým prvkem. Projekty by měly být začleněny do programu s cílem podporovat nové obchodní modely a dovednosti a tradiční know-how a přetvářet tvůrčí a mezioborová řešení v ekonomickou a sociální hodnotu. Kromě toho by měly být plně využívány potenciální synergie mezi politikami Unie, aby bylo možné účinně využívat finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci programů Unie, jako je např. Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus +, Program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a InvestEU. [pozm. návrh 29]

(17)

Program by měl být za určitých podmínek otevřen účasti členů Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, na něž se vztahuje předvstupní strategie, jakož i zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a strategických partnerů Unie.

(18)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci. O finančních částkách, kterými na program přispějí třetí země, by měla být rozpočtovému orgánu každoročně podána zpráva. [pozm. návrh 30]

(19)

Program by měl podporovat spolupráci mezi Unií a mezinárodními organizacemi, jako jsou Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Rada Evropy, včetně Eurimages a Evropské audiovizuální observatoře (dále jen „observatoř“), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světová organizace duševního vlastnictví. Tento program by měl rovněž podpořit závazky Unie týkající se cílů udržitelného rozvoje, zejména jejich kulturního rozměru (13). Pokud jde o audiovizuální odvětví, program by měl zajistit, aby Unie přispívala k činnosti Evropské audiovizuální observatoře.

(20)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíli udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu.

(21)

Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (14) (dále jen „finanční nařízení“) a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem řádného finančního řízení a účinného financování Unie.

(22)

Evropská filmová akademie si od svého vzniku přispívala svým specifickým vybudovala jedinečné know-how a  jedinečným postavením rozvoji celoevropské komunity má jedinečné postavení k tomu, aby vytvořila celoevropskou komunitu filmových tvůrců a odborníků, a tím propagovala a šířila evropské filmy za hranicemi hranice zemí vzniku a rozvíjela skutečně evropské publikum stimulovala formování mezinárodního publika všech věkových kategorií . Proto by měla být výjimečně způsobilá pro přímou podporu Unie v souvislosti s její spoluprací s Evropským parlamentem na pořádání Filmové ceny LUX. Přímá podpora však musí být spojena s jednáním o dohodě o spolupráci mezi oběma stranami, jež by obsahovala konkrétní úkoly a cíle, a přímou podporu by mělo být možné poskytnout až po uzavření takové dohody. Tím se nevylučuje možnost Evropské filmové akademie žádat o financování na další iniciativy a projekty v rámci různých složek programu. [pozm. návrh 31]

(23)

Orchestr mladých Evropské unie si od svého založení vybudoval jedinečné know-how v oblasti podpory mezikulturního dialogu bohatého evropského hudebního dědictví , přístupu k hudebnímu a mezikulturnímu dialogu a , vzájemného respektu a porozumění prostřednictvím kultury , jakož i v oblasti posilování profesionality svých mladých hudebníků tím, že jim zprostředkovává dovednosti nezbytné pro kariéru v kulturním a kreativním odvětví. Přínos Orchestru mladých Evropské unie uznaly členské státy i orgány a instituce Unie, včetně jednotlivých předsedů Komise a Evropského parlamentu . Zvláštnost Orchestru mladých Evropské unie spočívá v tom, že jde o evropský orchestr, který přesahuje kulturní hranice a skládá se z mladých hudebníků, kteří jsou vybíráni podle náročných uměleckých kritérií prostřednictvím každoročního přísného a transparentního konkurzu ve všech členských státech. Proto by měl být výjimečně způsobilý pro přímou podporu Unie, a to na základě specifických úkolů a cílů, které vymezí a poté bude pravidelně posuzovat Komise. Aby byla tato podpora zajištěna, měl by Orchestr mladých Evropské unie usilovat o zvýšení své viditelnosti a o dosažení vyváženějšího zastoupení hudebníků ze všech členských států. Orchestr by měl také diverzifikovat své příjmy tím, že bude aktivně usilovat o finanční podporu z jiných zdrojů než z prostředků Unie . [pozm. návrh 32]

(24)

Pro podporu Unie by měly být způsobilé organizace z kulturních a kreativních odvětví, jež mají široké evropské zeměpisné pokrytí a jejichž činnosti zahrnují poskytování kulturních služeb přímo občanům Unie, a mají proto potenciál přímo působit na evropskou identitu.

(25)

Aby bylo zajištěno efektivní přidělování prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech opatření a činností prováděných v rámci programu, jejich doplňkovost k činnostem členských států, přičemž by se mělo usilovat o konzistentnost, doplňkovost a synergie s programy financování, které podporují oblasti politiky s úzkými vazbami mezi sebou, jakož i s horizontálními politikami, jako je politika hospodářské soutěže Unie.

(26)

Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a opatření by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a měly by být přizpůsobeny konkrétním projektům, které podporují. Program by neměl zohledňovat jen ekonomickou hodnotu projektů, ale i jejich kulturní a tvůrčí rozměr a specifičnost dotčených odvětví. [pozm. návrh 33].

(26a)

Finanční prostředky určené na programy podle nařízení …/…[nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci]  (15) a nařízení …/… [IPA III]  (16) by měly být použity také k financování akcí v rámci mezinárodního rozměru programu. Tyto akce by se měly provádět v souladu s tímto nařízením. [pozm. návrh 34]

(27)

Jedním Kulturní a kreativní odvětví představují inovativní, odolná a rostoucí odvětví hospodářství Unie, která na základě duševního vlastnictví a kreativity jednotlivců vytvářejí hospodářskou a kulturní hodnotu. Jejich roztříštěnost a nehmotná povaha jejich aktiv jim nicméně omezuje přístup k soukromému financování. Jednou z největších problémů kulturních výzev pro kulturní kreativní kreativních odvětví je tudíž zlepšení jejich přístupu přístup k finančním prostředkům což je zásadní , mají-li růst a udržet si, či ještě posílit svou konkurenceschopnost , které by jim umožnily, aby si vybudovala, udržela nebo zvýšila konkurenceschopnost nebo aby svoji činnost rozšířila na mezinárodní úrovni úroveň. Politické cíle tohoto programu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky zejména pro malé a střední podniky, v rámci okna (oken) politiky fondu Invest EU , v souladu s postupy vytvořenými v rámci Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví, vytvořeného nařízením (EU) č. 1295/2013 . [pozm. návrh 35]

(28)

Klíčovými kritérii pro výběr dotčeného projektu by měly být účinky, kvalita a efektivnost provádění projektu. S přihlédnutím k technickým znalostem potřebným k posouzení návrhů v rámci specifických opatření programu by mělo být stanoveno, že hodnotící výbory mohou být případně složeny z externích odborníků , kteří by měli mít profesní a manažerské zkušenosti spojené s oblastí realizace, jež se posuzuje. V případě potřeby by se mělo zohlednit, že je třeba zajistit celkový soulad s cíli spočívajícími v zapojování a rozmanitosti publika. [pozm. návrh 36]

(29)

Program by měl zahrnovat realistický a zvládnutelný systém kvantitativních i kvalitativních ukazatelů výkonnosti, který bude doprovázet jeho opatření a průběžně monitorovat jeho výkonnost , a zohledňovat niterní hodnotu umění a kulturních a kreativních odvětví. Tyto ukazatele výkonnosti by měly být vyvinuty ve spolupráci se zúčastněnými stranami .. Toto monitorování, jakož i informační a komunikační kampaně týkající se programu a jeho opatření by mělo stavět na třech složkách programu. [pozm. návrh 37]

(29a)

Vzhledem ke složitosti a obtížnosti vyhledávání, analýzy a přizpůsobování údajů a měření dopadu kulturních politik a definování ukazatelů by Komise měla prohloubit spolupráci v rámci svých útvarů, zejména Společného výzkumného střediska a Eurostatu za účelem sběru vhodných statistických údajů. Komise by měla působit ve spolupráci s centry excelence v Unii, národními statistickými úřady a organizacemi s významem pro kulturní a kreativní odvětví v Evropě a ve spolupráci s Radou Evropy, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a organizací UNESCO. [pozm. návrh 38]

(30)

Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Kreativní Evropa, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (17) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(31)

Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) […] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, včetně grantů třetím stranám, cen, zadávání veřejných zakázek, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(32)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě schopnosti provozovatele projektu jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména, velikosti provozovatele a projektu, nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. [pozm. návrh 39]

(33)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (18), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (19), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (20) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (21) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (22). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(33a)

S cílem optimalizovat součinnost mezi fondy Unie a přímo řízenými nástroji by se mělo zjednodušit poskytování podpory operacím, které již obdržely certifikaci „pečeť excelence“. [pozm. návrh 40]

(34)

Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (23) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Problémy, které vyplývají z velké odlehlosti těchto zemí nebo území, by měly být při provádění programu zohledněny a jejich účinné zapojení by mělo být monitorováno a pravidelně hodnoceno. [pozm. návrh 41]

(34a)

V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU by měla být přijata opatření pro zvýšení účasti nejvzdálenějších regionů ve všech akcích. Měla by být podporována mobilita jejich umělců a jejich děl a spolupráce mezi lidmi a organizacemi z těchto regionů a ze sousedních a třetích zemí. To těmto lidem umožní rovnoměrně těžit z konkurenčních výhod, které nabízejí kulturní a kreativní odvětví, zejména pokud jde o hospodářský růst a zaměstnanost. Tato opatření by měla být pravidelně monitorována a hodnocena. [pozm. návrh 42]

(35)

Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o ukazatele stanovené v článku 15 a v příloze II. Komise by měla v rámci přípravné činnosti vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Tyto konzultace by měly být prováděny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(36)

V zájmu zajištění hladkého provádění kontinuity finanční podpory poskytované v rámci tohoto programu a pokrytí rostoucí mezery ve financování, kterou zaznamenávají příjemci, by mohou být za způsobilé měly být považovány náklady vzniklé příjemci před podáním žádosti o grant, zejména náklady spojené s právy duševního vlastnictví, pokud se přímo vztahují k provádění podporovaných opatření. [pozm. návrh 43]

(37)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů je potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(38)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24). Komise by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU zmocněna přijímat akty s ohledem na přijetí pracovních programů. Je nezbytné zajistit řádné ukončení předchozího programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a správní pomoci. Od [1. ledna 2021] by měla technická a správní pomoc v případě potřeby zajistit řízení opatření, která nebyla v rámci předchozích programů dokončena do [31. prosince 2020]. [pozm. návrh 44]

(38a)

V zájmu zajištění účinného a efektivního provádění programu by Komise měla zajistit, aby žadatelům nevznikala zbytečná byrokratická zátěž ve fázi podávání žádostí ani ve fázi zpracovávání žádostí. [pozm. návrh 45]

(38b)

Vzhledem ke specifickým rysům kulturních a kreativních odvětví by měla být věnována zvláštní pozornost projektům malého rozsahu a jejich přidané hodnotě. [pozm. návrh 46]

(39)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné dodržování práva na rovnost žen a mužů a práva na nediskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie. Nařízení je rovněž v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením.

(40)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale z důvodu jejich nadnárodního charakteru, vysokého objemu a širokého zeměpisného rozsahu financovaných činností v oblasti mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup k vzdělávací mobilitě a obecněji na integraci Unie, jakož i z důvodu jejich posíleného mezinárodního rozměru, jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(41)

Nařízení (EU) č. 1295/2013 by proto mělo být zrušeno s účinkem od [1. ledna 2021].

(42)

Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít ode dne [1. ledna 2021],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí program Kreativní Evropa (dále jen „program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

2)

„kulturními a kreativními odvětvími“ se rozumí všechna odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních nebo kolektivních kreativních projevech a postupech, bez ohledu na to, zda tyto činnosti jsou, nebo nejsou tržně orientovány . Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj, tvorbu, produkci, šíření a ochranu postupů, produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, jakož i související funkce, jako je vzdělávání nebo řízení. Budou mít Mnohé z nich mají potenciál vytvářet inovace a pracovní místa, zejména z duševního vlastnictví. K těmto odvětvím patří architektura, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design (včetně módního návrhářství), festivaly, hudba, literatura, scénická umění, knihy a vydavatelská činnost, rozhlas a výtvarné umění , festivaly a design, včetně módního návrhářství ; [pozm. návrh 47]

3)

„mikropodniky a malými a středními podniky“ se rozumí mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES (25);

4)

„právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s [čl. 197 odst. 2 písm. c)] finančního nařízení;

5)

„pečetí excelence“ se rozumí značka vysoké kvality udělovaná projektům předloženým programu Kreativní Evropa, které by si zasloužily financování, ale nedostanou je kvůli rozpočtovým omezením. Uznává hodnotu návrhu a podporuje hledání alternativního financování.

Článek 3

Cíle programu

1)

Program má tyto obecné cíle:

-a)

přispívat k uznání a podpoře niterné hodnoty kultury a chránit a podporovat kvalitu evropské kultury a kreativity jakožto charakteristického rozměru osobního rozvoje, vzdělání, sociální soudržnosti, svobody projevu a přesvědčení a umění, jenž posiluje demokracii, kritické myšlení, pocit sounáležitosti a občanství, a jakožto zdrojů pro pluralistické sdělovací prostředky a kulturní prostředí; [pozm. návrh 48]

a)

prosazovat evropskou spolupráci v oblasti kulturní , umělecké a jazykové rozmanitosti , mimo jiné posílením úlohy umělců kulturních činitelů, kvality evropské kulturní a umělecké produkce a společného hmotného a nehmotného evropského kulturního a dědictví; [pozm. návrh 49]

b)

zvyšovat podporovat konkurenceschopnost veškerých kulturních a kreativních odvětví a zvyšovat jejich ekonomickou váhu , zejména pak audiovizuálního odvětví, a to vytvářením pracovních míst a zvyšováním inovací a kreativity těchto odvětví. [pozm. návrh 50]

2)

Program má tyto specifické cíle:

a)

posilovat hospodářský, umělecký, kulturní, sociální a vnější rozměr evropské úrovně spolupráce za účelem rozvoje a podpory evropské kulturní rozmanitosti a  hmotného a nehmotného kulturního dědictví Evropy a posilovat konkurenceschopnost a inovace evropských kulturních a kreativních odvětví a upevňovat mezinárodní kulturní vztahy; [pozm. návrh 51]

aa)

podporovat kulturní a kreativní odvětví, včetně audiovizuálního odvětví, a umělce, subjekty a řemeslníky, jakož i zapojení publika, se zvláštním zřetelem k rovnosti žen a mužů a nedostatečně zastoupeným skupinám; [pozm. návrh 52]

b)

prosazovat, inovace konkurenceschopnost a rozšiřitelnost evropského audiovizuálního odvětví , zejména malých a středních podniků, nezávislých produkčních společností a organizací v kulturních a kreativních odvětvích a udržitelných způsobem prosazovat kvalitu činností evropského audiovizuálního odvětví s cílem dosáhnout vyváženého odvětvového a geografického přístupu ; [pozm. návrh 53]

c)

prosazovat politickou spolupráci a inovativní činnosti , včetně nových obchodních modelů a modelů řízení a tvůrčích řešení, podporující všechny složky programu a veškerá kulturní a kreativní odvětví, včetně ochrany svobody uměleckého projevu a prosazování rozmanitého , nezávislého a pluralistického kulturního a mediálního prostředí, mediální gramotnosti , digitálních dovedností, kulturního a uměleckého vzdělávání, rovnosti žen a mužů, aktivního občanství, mezikulturního dialogu, odolnosti a sociálního začleňování, zejména pak osob se zdravotním postižením, mimo jiné zlepšením přístupnosti kulturních statků a služeb; [pozm. návrh 54]

ca)

prosazovat mobilitu umělců a provozovatelů v kulturních a kreativních odvětvích a oběh jejich děl; [pozm. návrh 55]

cb)

poskytnout kulturním a kreativním odvětvím údaje, analýzy a odpovídající soubor kvalitativních a kvantitativních ukazatelů a vytvořit soudržný systém hodnocení a posuzování dopadu, včetně těch, která mají přeshraniční rozměr; [pozm. návrh 56]

3)

Program tvoří tyto složky:

a)

složka „KULTURA“ se vztahuje na kulturní a kreativní odvětví kromě audiovizuálního odvětví;

b)

složka „MEDIA“ se vztahuje na audiovizuální odvětví;

c)

„MEZIODVĚTVOVÁ složka“ se vztahuje na činnosti napříč všemi kulturními a kreativními odvětvími , včetně odvětví zpravodajských médií . [pozm. návrh 57]

Článek 3a

Evropská přidaná hodnota

Uznání niterné a hospodářské hodnoty kultury a kreativity a úcta ke kvalitě a pluralitě hodnot a politik Unie.

Program podpoří pouze ty akce a činnosti, které přinášejí potenciální evropskou přidanou hodnotu a které přispívají k dosažení cílů uvedených v článku 3.

Evropská přidaná hodnota akcí a činností programu bude zajištěna například prostřednictvím:

a)

nadnárodního charakteru akcí a činností, které doplňují regionální, národní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie, a jejich dopadu na přístup občanů ke kultuře, aktivní zapojení občanů, vzdělávání, sociální začlenění a mezikulturní dialog;

b)

rozvoje a podpory nadnárodní a mezinárodní spolupráce mezi kulturními a kreativními aktéry, včetně umělců, profesionálů v audiovizuální oblasti, kulturních a kreativních organizací a malých a středních podniků a audiovizuálních subjektů, se zaměřením na podnícení komplexnějších, rychlejších, účinnějších a dlouhodobějších reakcí na globální výzvy, zejména na přechod k digitalizaci;

c)

úspor z rozsahu a růstu a pracovních míst, které podpora Unie dokáže zajistit a které násobí možnosti získávání dalších finančních prostředků;

d)

zajištění rovnějších podmínek v kulturních a tvůrčích odvětvích zohledněním zvláštních rysů jednotlivých zemí, včetně zemí nebo regionů se specifickou zeměpisnou nebo jazykovou situací, jako jsou například nejvzdálenější regiony uznané v článku 349 Smlouvy o fungování EU a zámořské země a území spravované některým členským státem a uvedené v příloze II Smlouvy o fungování EU;

e)

podpory diskurzu o evropských společných kořenech a rozmanitosti. [pozm. návrh 58]

Článek 4

Složka KULTURA

V souladu s cíli uvedenými v článku 3 má složka „KULTURA“ tyto priority:

-a)

podporovat umělecký projev a tvorbu; [pozm. návrh 59]

-aa)

pěstovat talent, schopnosti a dovednosti a podněcovat spolupráci a inovace v celém řetězci kulturních a kreativních odvětví, včetně kulturního dědictví; [pozm. návrh 60]

a)

posilovat přeshraniční rozměr , oběh viditelnost oběh evropských kulturních a kreativních subjektů a  jejich děl , mj. prostřednictvím pobytových programů, turné, akcí, workshopů, výstav a festivalů, jakož i usnadňování výměny osvědčených postupů a posilování odborné způsobilosti ; [pozm. návrh 61]

b)

zvyšovat přístup ke kulturnímu životu, účast na něm a povědomí o kultuře a zapojení publika kulturním životě v celé Evropě , zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením a osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí ; [pozm. návrh 62]

c)

prosazovat odolnost společnosti a  posilovat sociální začleňování, mezikulturní a demokratický dialog a kulturní výměny prostřednictvím umění kultury a kulturního dědictví; [pozm. návrh 63]

d)

zvyšovat schopnost evropských kulturních a kreativních odvětví prosperovat a  inovovat vytvářet umělecká díla, vytvářet a rozvíjet klíčové schopnosti, znalosti, dovednosti, nové umělecké postupy a udržitelná pracovní místa a růst a přispívat k místnímu a regionálnímu rozvoji ; [pozm. návrh 64]

da)

posilovat odbornou způsobilost osob činných v kulturních a kreativních odvětvích tím, že prostřednictvím vhodných opatření bude posilováno jejich postavení; [pozm. návrh 65]

e)

posilovat evropskou identitu, aktivní občanství, sounáležitost smysl pro demokratické a hodnoty prostřednictvím kulturního povědomí, kulturního dědictví, projevu, kritického myšlení, uměleckého projevu, viditelnosti a uznání tvůrců děl, umění, vzdělávání a na kultuře založené kreativity ve formálním, neformálním a informálním celoživotním učení ;vzdělávání; [pozm. návrh 66]

f)

podporovat mezinárodní budování kapacit evropských kulturních a kreativních odvětví, včetně místních organizací na nejnižší úrovni a mikroorganizací, aby byly aktivní na mezinárodní úrovni; [pozm. návrh 67]

g)

přispívat ke globální strategii Unie pro mezinárodní kulturní vztahy tím, že bude zajištěn dlouhodobý dopad strategie prostřednictvím přístupu na osobní úrovni, do nějž budou zapojeny kulturní sítě, občanská společnost a místní organizace na nejnižší úrovni . diplomacie. [pozm. návrh 68]

Podrobný popis priorit je stanoven v příloze I.

Ve specifických opatřeních prováděných v rámci složky KULTURA je zvláštní důraz kladen na odvětví hudby, pokud jde o rozdělení finančních prostředků a cílené akce. Individualizované výzvy k předkládání návrhů a nástroje přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti hudebního odvětví a k řešení některých specifických problémů, kterým čelí. [pozm. návrh 69]

Článek 5

Složka MEDIA

V souladu s cíli uvedenými v článku 3 má složka „MEDIA“ tyto priority:

a)

pěstovat talent , schopnosti, dovednosti využívání digitálních technologií dovednosti a stimulovat spolupráci, mobilitu a inovaci při tvorbě a produkci evropských audiovizuálních děl , a to i napříč hranicemi ; [pozm. návrh 70]

b)

zlepšovat distribuci v kinech i online a poskytovat širší přeshraniční přístup k evropským audiovizuálním dílům, a to i prostřednictvím inovativních podnikatelských modelů a využíváním nových technologií; novém digitálním prostředí nadnárodní a mezinárodní oběh evropských audiovizuálních děl jejich distribuci online i offline, především jejich distribuci v kinech ; [pozm. návrh 71]

ba)

rozšiřovat přístup mezinárodního publika k audiovizuálním dílům Unie, zejména pomocí propagace, akcí, filmové gramotnosti a festivalů; [pozm. návrh 72]

bb)

posilovat význam audiovizuálního kulturního dědictví a podporovat a propagovat audiovizuální archivy a knihovny coby zdroje paměti, vzdělávání, opětovného využití a nového podnikání, a usnadnit k nim přístup, a to i prostřednictvím nejnovějších digitálních technologií; [pozm. návrh 73]

c)

prosazovat evropská audiovizuální díla a podporovat rozvoj zapojení publika všech věkových kategorií, zejména mladých lidí a lidí se zdravotním postižením, pokud jde o aktivní a legální využití audiovizuálních děl v celé Evropě i za jejími hranicemi a sdílení obsahu vytvořeného uživateli, mimo jiné propagací filmového a audiovizuálního vzdělávání . [pozm. návrh 74]

Tyto priority jsou plněny podporou tvorby, propagace, dostupnosti a šíření evropských šířících evropské hodnoty a společnou identitu děl s potenciálem oslovit publikum každého věku široké publikum v Evropě i za jejími hranicemi, a tedy přizpůsobováním se novému vývoji na trhu a doplňováním směrnice o audiovizuálních mediálních službách. [pozm. návrh 75]

Podrobný popis priorit je stanoven v příloze I.

Článek 6

MEZIODVĚTVOVÁ složka

V souladu s cíli programu uvedenými v článku 3 má „MEZIODVĚTVOVÁ složka“ tyto priority:

a)

podporovat meziodvětvovou nadnárodní spolupráci v oblasti politik, včetně podpory role, jakou kultura hraje v sociálním začleňování, zejména s ohledem na osoby se zdravotním postižením, a při posilování demokracie, a podporovat povědomí o programu a přenositelnost výsledků s cílem zvýšit jeho viditelnost ; [pozm. návrh 76]

b)

prosazovat inovativní přístupy k tvorbě uměleckého obsahu a uměleckému výzkumu , zpřístupňování , distribuci propagaci – při zohlednění ochrany autorských práv – , dostupnosti, distribuce a propagace obsahu napříč kulturními a kreativními odvětvími , a to v tržním i netržním rozměru ; [pozm. návrh 77]

c)

prosazovat průřezové činnosti zahrnující několik odvětví s cílem přizpůsobovat se strukturálním a technologickým změnám, s nimiž se mediální odvětví potýká, včetně podpory svobodných , rozmanitých pluralistických sdělovacích prostředků, uměleckého a kulturního prostředí, profesní etiky v žurnalistice, kritického myšlení svobodného, rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí, kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti zejména mezi mladými lidmi, tím, že jim bude poskytnuta pomoc při adaptaci na nové mediální nástroje a formáty, a prevencí šíření dezinformací ; [pozm. návrh 78]

d)

zřizovat a podporovat aktivní zapojení informačních kanceláří v zúčastněných zemích s cílem podpořit informační kanceláře programu, které budou propagovat program v těchto zemích, a to spravedlivým a vyváženým způsobem, mimo jiné prostřednictvím vytváření sítí na místě, a podporovat žadatele ve vztahu k programu a poskytnout základní informace o dalších relevantních možnostech podpory v rámci programů financovaných z prostředků Unie ve své zemi a stimulovat přeshraniční spolupráci a výměnu osvědčených postupů v rámci kulturních a kreativních odvětví. [pozm. návrh 79]

Podrobný popis priorit je stanoven v příloze I.

Článek 7

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 1 8502 806 000 000 EUR v běžných ve stálých cenách. [pozm. návrh 80]

Program se provádí podle následujícího orientačního finančního rozdělení:

až do výše 609 000 000 EUR ne méně než 33 % u cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) (složka KULTURA), [pozm. návrh 81]

až do výše 1 081 000 000 EUR ne méně než 58 % u cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) (složka MEDIA), [pozm. návrh 82]

až do výše 9 % 160 000 000 EUR u činností uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) (MEZIODVĚTVOVÁ složka) , přičemž každá kancelář programu Kreativní Evropa získá finanční příděl, který bude odpovídat alespoň finančnímu přídělu stanovenému v nařízení (EU) č. 1295/2013 . [pozm. návrh 83]

2.   Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

3.   Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a za účelem prosazování mezinárodního rozměru programu mohou být uvolněny další finanční příspěvky z nástrojů financování vnější činnosti [nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci, nástroj předvstupní pomoci (IPA III)] na podporu činností prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Tento příspěvek je financován v souladu s nařízeními, jimiž se zřizují uvedené nástroje , a každý rok je o něm a o příspěvcích, které na program věnují třetí země, podána zpráva rozpočtovému orgánu . [pozm. návrh 84]

4.   Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu [čl. 62 odst. 1 písm. c)] uvedeného nařízení. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 8

Třetí země přidružené k programu

1.   Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)

členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)

přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)

zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)

jiným zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní jediné dohodě vztahující se na účast třetí země v některém programu Unie za předpokladu, že dohoda:

a)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami účasti třetí země, která se účastní programů Unie;

b)

stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s [čl. 21 odst. 5 nového finančního nařízení] účelově vázané příjmy;

c)

neuděluje třetí zemi ohledně daného programu rozhodovací pravomoc;

d)

zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit svoje finanční zájmy.

Třetí země se mohou zapojit do řídících struktur a fór účastníků programů za účelem usnadnění výměny informací. [pozm. návrh 85]

2.   Účast zemí uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) až d ) na složce MEDIA a MEZIODVĚTVOVÉ složce podléhá splnění podmínek stanovených ve směrnici 2010/13/EU. [pozm. návrh 151]

3.   Dohody uzavřené se zeměmi uvedenými v odst. 1 písm. c) se mohou v řádně odůvodněných případech odchýlit od povinností stanovených v odstavci 2.

3a.     Uzavření dohod se třetími zeměmi zapojenými do programu podle tohoto nařízení se umožní na základě rychlejších postupů, než jsou postupy v rámci nařízení (EU) č. 1295/2013. Je nutné aktivně prosazovat dohody s novými zeměmi. [pozm. návrh 86]

Článek 8a

Jiné třetí země

Program může podporovat spolupráci s jinými třetími zeměmi než těmi, které jsou uvedeny v článku 8, pokud jde o opatření financovaná prostřednictvím dalších příspěvků z nástrojů financování vnější činnosti v souladu s čl. 7 odst. 3, je-li to v zájmu Unie.

Článek 9

Spolupráce s mezinárodními organizacemi a Evropskou audiovizuální observatoří

1.   Přístup k programu je otevřen mezinárodním organizacím, které působí v oblastech zahrnutých v programu , jako je UNESCO, Rada Evropy, prostřednictvím strukturovanější spolupráce s Kulturními stezkami a Euroimages, Střediskem úřadu EUIPO, Světovou organizací duševního vlastnictví a OECD, na základě společného přispění k dosažení cílů programu a v souladu s finančním nařízením. [pozm. návrh 87]

2.   Unie je členem Evropské audiovizuální observatoře po dobu trvání programu. Účast Unie na observatoři přispívá k dosažení priorit složky MEDIA. Při jednáních s observatoří zastupuje Unii Komise. Platba příspěvku za členství Unie v observatoři a , které má za cíl podporovat sběr a analýzu dat v audiovizuálním odvětví, je hrazena ze složky MEDIA. [pozm. návrh 152]

Článek 9a

Sběr údajů o kulturních a tvůrčích odvětvích

Komise prohloubí spolupráci v rámci svých útvarů, jako jsou Společné výzkumné středisko a Eurostat, za účelem sběru příslušných statistických údajů pro měření a analýzu dopadu kulturní politiky. Tento úkol Komise plní ve spolupráci s evropskými centry excelence a vnitrostátními statistickými úřady a s Radou Evropy, OECD a UNESCO. Tím bude přispívat k naplňování cílů složky KULTURA a pečlivě sledovat další vývoj v kulturní politice, mimo jiné zapojením zainteresovaných stran v raných fázích do tvorby a adaptace ukazatelů společných pro různá odvětví, nebo specifických pro konkrétní odvětví činnosti. Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu o těchto činnostech zprávu. [pozm. návrh 88]

Článek 10

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.   Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.   Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.   Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení hlavou X finančního nařízení a postupy stanovenými v [nařízení InvestEU]. Zvláštní nástroj záruk vytvořený v rámci programu Kreativní Evropa bude pokračovat podle [nařízení o InvestEU] a zohlední prováděcí postupy vytvořené v rámci Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví vytvořeného nařízením (EU) č. 1295/2013. [pozm. návrh 89]

4.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu] , přičemž se bude vycházet z již vytvořených prováděcích postupů a tyto postupy budou zohledněny . [pozm. návrh 90]

4a.     Aby byl podpořen mezinárodní rozměr programu, k akcím vytvořeným na základě tohoto nařízení finančně přispívají programy zřízené nařízením …/…[nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci] a nařízení …/… [IPA III]. Toto nařízení se použije na využívání těchto programů při zaručení souladu s nařízeními, kterými se dotyčné programy řídí. [pozm. návrh 91]

Článek 11

Ochrana finančních zájmů Unie

Pokud se programu účastní třetí země na základě mezinárodní dohody nebo jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a přístup, které příslušná schvalující osoba, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr potřebují k tomu, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovené nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 12

Pracovní programy

1.   Program se provádí prostřednictvím ročních pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Před přijetím pracovních programů jsou vedeny konzultace s různými zúčastněnými stranami, aby bylo zajištěno, že plánovaná opatření nejlepším možným způsobem podpoří jednotlivá zapojená odvětví.  V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů , která nenahrazuje přímé financování ve formě grantů .

V ročních pracovních programech jsou podrobně stanoveny obecné a specifické cíle a odpovídající priority politiky a opatření v rámci programu a také rozpočet vyčleněný na každé z těchto opatření. Roční pracovní program obsahuje rovněž orientační tabulku provádění. [pozm. návrh 92]

2.   Pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Komise přijme v souladu s článkem 19 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplní stanovením ročních pracovních programů . [pozm. návrh 93]

Kapitola II

Granty a způsobilé subjekty

Článek 13

Granty

1.   Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

1a.     Výzvy k předkládání návrhů mohou zohledňovat nutnost zajistit odpovídající podporu malým projektům v rámci složky KULTURA prostřednictvím opatření, jež mohou zahrnovat vyšší míru spolufinancování. [pozm. návrh 94]

1b.     Granty se udělují s přihlédnutím k těmto charakteristikám příslušných projektů:

a)

kvalita projektu,

b)

jeho dopad a

c)

kvalita a efektivita jeho provádění. [pozm. návrh 95]

2.   Hodnotící výbor může být složen z externích odborníků. Výbor se schází za fyzické přítomnosti svých členů nebo na dálku.

Odborníci musí mít profesní zkušenost v posuzovaném oboru. Hodnotící výbor může požádat o stanovisko odborníků ze země, v níž byla žádost podána. [pozm. návrh 96]

3.   Odchylně od [čl. 193 odst. 2] finančního nařízení a v řádně odůvodněných případech jsou mohou být za způsobilé považovány náklady, které vznikly příjemci před podáním žádosti o grant, pokud se přímo vztahují k provádění podporovaných opatření a činností. [pozm. návrh 97]

4.   Ve vhodných případech opatření programu definují vhodná kritéria rovného zacházení včetně genderové vyváženosti.

Článek 14

Způsobilé subjekty

1.   Kromě kritérií stanovených v [článku 197] finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 4.

2.   Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)

právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

1)

členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

2)

třetí zemi přidružené k programu;

3)

třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4;

b)

jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

3.   Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů daného opatření.

4.   Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, by obecně měly nést náklady své účasti. Náklady jejich účasti mohou pokrýt další příspěvky z nástrojů financování vnější činnosti podle čl. 7 odst. 3, je-li to v zájmu Unie.

5.   Těmto subjektům Na základě specifických úkolů a cílů, které vymezí a poté pravidelně posuzuje Komise podle cílů programu, mohou být granty uděleny granty výjimečně bez výzvy k podávání návrhů těmto subjektům : [pozm. návrh 98]

a)

Evropská filmová akademie; Evropské filmové akademii v kontextu spolupráce s Evropským parlamentem na Filmové ceně LUX v návaznosti na dohodu o spolupráci, kterou sjednají a podepíšou zúčastněné strany, a ve spolupráci se sítí Europa Cinemas; až do uzavření dohody o spolupráci jsou příslušné prostředky umístěny do rezervy; [pozm. návrh 99]

b)

Orchestr Orchestru mladých Evropské unie na jeho činnost, včetně pravidelného výběru a přípravy mladých hudebníků ze všech členských států prostřednictvím pobytových programů, které nabízejí mobilitu a příležitost vystupovat na festivalech a turné v rámci Unie i na mezinárodní úrovni a přispívají k přeshraničnímu oběhu evropské kultury a k internacionalizaci kariér mladých hudebníků, přičemž usilují o zeměpisnou vyváženost účastníků; Orchestr mladých Evropské unie neustále diverzifikuje své příjmy tím, že aktivně usiluje o získání finanční podpory z nových zdrojů, a snižuje tak svou závislost na financování z Unie; činnost Orchestru mladých Evropské unie je v souladu s cíli a prioritami programu a složky KULTURA, zejména pokud jde o zapojení publika. [pozm. návrh 100]

Kapitola III

Synergie a doplňkovost

Článek 15

Doplňkovost

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkový soulad a doplňkovost programu s příslušnými politikami a programy, zejména těmi, jež souvisejí s genderovou vyvážeností, vzděláváním, zejména v digitální oblasti a v oblasti mediální gramotnosti, mládeží a solidaritou, zaměstnaností a sociálním začleňováním, zejména v případě marginalizovaných skupin a menšin, výzkumem a inovacemi, včetně sociálních inovací, průmyslem a podnikáním, zemědělstvím a rozvojem venkova, životním prostředím a opatřeními v oblasti klimatu, soudržností, regionální a městskou politikou, udržitelným cestovním ruchem, státní podporou, mobilitou a mezinárodní spoluprací a rozvojem , a to i za účelem podpory účinnějšího vynakládání veřejných prostředků;

Komise zajistí, aby se v případě uplatňování postupů stanovených v [programu InvestEU] pro účely programu přihlíželo také k postupům vytvořeným v rámci Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví zřízeného nařízením (EU) č. 1295/2013. [pozm. návrh 101]

Článek 16

Kumulativní a kombinované financování

1.   Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů podle nařízení (EU) XX/XXXX [CPR], pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně.

2.   Návrhu, který je v rámci programu způsobilý, může být udělena pečeť excelence za předpokladu, že splňuje tyto kumulativní podmínky:

a)

byl posouzen v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

b)

splňuje minimální vysoké požadavky na kvalitu dané touto výzvou k podávání návrhů; [pozm. návrh 102]

c)

nesmí být financován v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

2a.     Návrhy, které obdržely pečeť excelence, mohou získat přímé financování z jiných programů a z fondů, na něž se vztahuje nařízení [o společných ustanoveních, COM(2018)0375], v souladu s čl. 67 odst. 5 tohoto nařízení, a to za předpokladu, že jsou v souladu s cíli programu. Komise zajistí, aby kritéria pro výběr projektů a udělování pečetě excelence byla soudržná a jasná a transparentní pro potenciální příjemce. [pozm. návrh 103]

Článek 16a

Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví v rámci programu InvestEU

1.     Finanční podpora poskytovaná prostřednictvím nového programu InvestEU se zakládá na cílech a kritériích Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví s přihlédnutím ke specifickému charakteru daného odvětví.

2.     Pomocí programu InvestEU se zajistí:

a)

přístup malých a středních podniků, mikroorganizací a malých a středních organizací v kulturním a kreativním odvětví k financování,

b)

záruky zúčastněným finančním zprostředkovatelům z kterékoli země účastnící se záručního nástroje,

c)

dodatečné odborné znalosti zúčastněných finančních zprostředkovatelů v oblasti hodnocení rizik spojených s malými a středními podniky, mikroorganizacemi a malými a středními organizacemi a s jejich kulturními a kreativními projekty,

d)

objem dluhového financování dostupného pro malé a střední podniky, mikroorganizace a malé a střední organizace,

e)

schopnost malých a středních podniků, mikroorganizací a malých a středních organizací ve všech regionech a odvětvích vybudovat si diverzifikované portfolio půjček a navrhnout marketingový a propagační plán,

f)

tyto formy půjček: investice do hmotných a nehmotných aktiv s výjimkou osobního zajištění, převody podniků, pracovní kapitál, jako je průběžné financování, finanční prostředky na pokrytí nedostatečného vlastního kapitálu, hotovostní toky a úvěrové linky. [pozm. návrh 104]

Kapitola IV

Monitorování, hodnocení a kontrola

Článek 17

Monitorování a vykazování

1.   Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.

1a.     Složky mají společný soubor kvalitativních ukazatelů. Každá složka má vlastní soubor ukazatelů. [pozm. návrh 105]

2.   K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem vypracování ustanovení pro monitorovací a hodnotící rámec, včetně změn přílohy II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to pro monitorování a hodnocení nezbytné. Komise přijme akty v přenesené pravomoci týkající se ukazatelů do 31. prosince 2022 . [pozm. návrh 106]

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 18

Hodnocení

1.   Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

1a.     Dostupné údaje o částce prostředků na závazky a platby, jichž by bylo zapotřebí k financování projektů, jimž byla udělena pečeť excelence, se každý rok předají oběma složkám rozpočtového orgánu, a to nejpozději tři měsíce před datem zveřejnění postoje těchto složek k rozpočtu Unie na následující rok, které bylo stanoveno podle společně dohodnutého harmonogramu pro roční rozpočtový proces. [pozm. návrh 107]

2.   Průběžné hodnocení Přezkum programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. v polovině období se provede do 30. června 2024 .

Zprávu o hodnocení v polovině období předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2024.

Komise v případě nutnosti předloží na základě přezkumu v polovině období legislativní návrh na revizi tohoto nařízení. [pozm. návrh 108]

3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do dvou čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede předloží Komise závěrečné hodnocení programu. [pozm. návrh 109]

4.   Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.   Systém vykazování hodnocení zajistí, aby údaje pro hodnocení programu byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a na vhodné úrovni detailu údajů. Tyto údaje a informace se sdělí Komisi způsobem, který je v souladu s ostatními právními ustanoveními; například osobní údaje musí být v případě potřeby anonymizovány. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 19

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 12 odst. 2 a článku 17 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 2 a článku 17 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 2 a článku 17 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Kapitola V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Informace, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti , zvláště s využitím názvu programu a, v případě opatření financovaných ze složky MEDIA, loga MEDIA. Komise vytvoří logo KULTURA, které bude využíváno pro opatření financované v rámci složky KULTURA. [pozm. návrh 110]

2.   Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům podporovaným prostřednictvím jeho složek informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 21

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1295/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 22

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1295/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle nařízení (EU) č. 1295/2013.

3.   V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 7 odst. 4, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 23

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda nebo předsedkyně

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 87.

(2)  Úř. věst. C […], […], s. […].

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28 března 2019.

(4)  COM(2018)0267 final.

(5)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 82).

(6)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69).

(7)  COM/2016/0287.

(8)   Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/864 ze dne 17. května 2017 o Evropském roku kulturního dědictví (2018) (Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 1).

(9)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(10)  JOIN/2016/029.

(11)  COM(2014)0477.

(12)  COM(2017)0479.

(13)  Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, přijatá Organizací spojených národů v září 2015, A/RES/70/1.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(15)   2018/0243(COD).

(16)   2018/0247(COD).

(17)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(19)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(20)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(21)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(23)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(25)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003.

PŘÍLOHA I

Dodatečné informace o činnostech, které mají být financovány

1.   SLOŽKA KULTURA

Priority v rámci složky KULTURA programu uvedené v článku 4 se provádí prostřednictvím těchto opatření:

 

Horizontální opatření:

a)

projekty mezinárodní projekty spolupráce kdy se jasně rozlišuje mezi malými, středními a rozsáhlými projekty, přičemž je zvláštní pozornost věnována mikroorganizacím a malým kulturním organizacím ; [pozm. návrh 111]

b)

evropské sítě kulturních a kreativních organizací z různých zemí;

c)

kulturní a kreativní celoevropské platformy;

d)

mobilita umělců , řemeslníků a kulturních a kreativních subjektů v rámci jejich nadnárodní činnosti včetně pokrytí nákladů souvisejících s uměleckou činností a oběhem uměleckých a kulturních děl ; [pozm. návrh 112]

e)

podpora kulturních a kreativních organizací, aby mohly působit na mezinárodní úrovni a rozvíjet budování svých kapacit ; [pozm. návrh 113]

f)

rozvoj politiky, spolupráce a realizace v oblasti kultury, a to i poskytováním údajů a výměnou dobré praxe či pilotních projektů.

 

Odvětvová opatření:

a)

podpora hudebního odvětví: podpora rozmanitosti, kreativity a inovací v oblasti hudby, zejména v odvětví živé hudby, rovněž prostřednictvím vytváření sítí, distribuce a propagace různorodých evropských hudebních děl a hudebního repertoáru v Evropě i mimo ni, vzdělávání v hudbě, zapojování se do hudby přístup k hudbě, vzdělávací opatření rozvoj publika , viditelnost a uznávání tvůrců, promotérů a umělců, zejména těch mladých a začínajících , pro evropský repertoár, jakož i podpora sběru a analýzy dat; [pozm. návrh 114]

b)

podpora knižního a vydavatelského odvětví: cílená opatření podporující rozmanitost, kreativitu a inovace, zejména překlad , adaptaci do formátů přístupných osobám se zdravotním postižením, propagaci a propagace evropské literatury přes hranice v Evropě i mimo ni, rovněž prostřednictvím knihoven, odbornou přípravu odborná příprava a výměny odborníků v odvětví, autorů a překladatelů, jakož i nadnárodní projekty spolupráce, inovací a rozvoje v tomto odvětví; [pozm. návrh 115]

c)

podpora odvětví architektury a kulturního dědictví a architektury : cílená opatření pro mobilitu subjektů, výzkum, zavádění norem vysoké kvality budování kapacit, sdílení odborných poznatků dovedností mezi řemeslníky, zapojení publika, podpora ochrany, zachování revitalizace životního prostoru, adaptivní opětovné využití , rozvoj publika a internacionalizace odvětví kulturního dědictví a architektury, podpora Baukultury a udržitelnosti , šíření , rozšiřování , podpora ochrany, zachování internacionalizace rozšiřování kulturního dědictví a jeho hodnot formou zvyšování povědomí, vytváření sítí a činností vzájemného učení; [pozm. návrh 116]

d)

podpora ostatních odvětví: cílená podpora opatření ve prospěch rozvoje tvůrčích aspektů dalších odvětví, včetně odvětví designu a módního návrhářství a  udržitelného kulturního cestovního ruchu, jakož i jejich propagace a zastoupení mimo Evropskou unii. [pozm. návrh 117]

Podpora všech kulturních a kreativních odvětví v oblastech, ve kterých mají společné potřeby, přičemž mohou být případně vytvářena odvětvová opatření v případech, kdy specifika určitého pododvětví vyžadují cílený přístup. Je třeba zaujmout horizontální přístup v případě nadnárodních projektů usilujících o spolupráci, mobilitu a internacionalizaci, mj. prostřednictvím pobytových programů, turné, akcí, živých vystoupení, výstav a festivalů, jakož i o podporu různorodosti, kreativity a inovací, školení a výměn odborníků v daném odvětví, budování kapacit, vytváření sítí, dovedností, rozvoje publika a shromažďování a analýzy dat. Odvětvová opatření využívají rozpočty, jež jsou přiměřené odvětvím, která byla označena za prioritní. Odvětvová opatření by měla pomáhat při řešení specifických problémů, kterým čelí jednotlivá prioritní odvětví uvedená v této příloze, a stavět na stávajících pilotních projektech a přípravných akcích. [pozm. návrh 118]

Zvláštní opatření zaměřená na zajištění viditelnosti a hmatatelnosti evropské identity a její kulturní rozmanitosti a dědictví a podporu mezikulturního dialogu: [pozm. návrh 119]

a)

evropská hlavní města kultury zajišťující finanční podporu pro rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU (1);

b)

označení „Evropské dědictví“ zajišťující finanční podporu pro rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU (2) a síť lokalit s označením „Evropské dědictví“ ; [pozm. návrh 120]

c)

kulturní ceny EU , včetně Evropské divadelní ceny ; [pozm. návrh 121]

d)

dny evropského dědictví;

da)

opatření zaměřená na interdisciplinární produkci související s Evropou a jejími hodnotami; [pozm. návrh 122]

e)

podpora takových evropských kulturních institucí, jejichž cílem je poskytovat přímou kulturní službu evropským občanům s rozsáhlým zeměpisným pokrytím.

2.   SLOŽKA MEDIA

Priority složky MEDIA programu uvedené v článku 5 zohledňují požadavky směrnice 2010/13/EU a rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o produkci, distribuci a přístup k audiovizuálnímu obsahu, jakož i velikost a specifika příslušných trhů a k jejích provedení se používá mimo jiné: [pozm. návrh 123]

a)

rozvoj evropských audiovizuálních děl , zejména filmů a televizních děl, jako jsou např. filmové fikce, krátké filmy, dokumentární tvorba, dětské filmy a animované filmy, a interaktivních děl, např. kvalitních videoher s vlastním příběhem a multimediálních děl s velkým potenciálem pro přeshraniční oběh, jež jsou výsledkem práce nezávislých evropských produkčních společností ; [pozm. návrh 124]

b)

produkce inovativního a kvalitního televizního obsahu a seriálového vyprávění; [pozm. návrh 125]

ba)

podpora iniciativ zaměřených na tvorbu a propagaci děl souvisejících s historií evropské integrace a s evropskými příběhy; [pozm. návrh 126]

c)

reklamní propagační, reklamní a marketingové nástroje, včetně online a využitím analýzy dat, s cílem zvýšit prominentní postavení, viditelnost, přeshraniční přístup a dosah evropských děl; [pozm. návrh 127]

d)

podpora mezinárodního prodeje a oběhu zahraničních evropských děl na všech platformách zaměřená na malé i velké produkce ,, včetně koordinovaných distribučních strategií zahrnujících několik zemí a titulkování, dabování a zvukového popisu ; [pozm. návrh 128]

da)

opatření zaměřená na podporu zemí s nízkou kapacitou, aby dosáhly zlepšení v oblasti zjištěných nedostatků; [pozm. návrh 129]

e)

podpora výměn a budování sítí mezi podniky s cílem usnadnit evropskou a mezinárodní koprodukce koprodukci a oběh evropských děl ; [pozm. návrh 130]

ea)

podpora evropských sítí audiovizuálních tvůrců z různých zemí s cílem rozvíjet tvůrčí talenty v audiovizuálním odvětví; [pozm. návrh 131]

eb)

specifická opatření, která přispějí ke spravedlivému zacházení s tvůrčími talenty v audiovizuálním odvětví; [pozm. návrh 132]

f)

propagace evropských děl na odvětvových akcích a veletrzích v Evropě i mimo ni;

g)

iniciativy podporující rozvoj publika a  jeho zapojení, zvláště v kinech, a filmové vzdělávání ve filmové a audiovizuální oblasti zaměřené zejména na mladé publikum; [pozm. návrh 133]

h)

vzdělávací a mentorské činnosti zaměřené na posílení schopnosti audiovizuálních subjektů , včetně řemeslníků a tradičních producentů, přizpůsobit se novému vývoji trhu a digitálním technologiím; [pozm. návrh 134]

i)

jednu nebo více sítí síť provozovatelů služeb video na přání (VOD) uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů; [pozm. návrh 135]

j)

síť (sítě) evropských sítě evropských festivalů a festivalů obecně uvádějících a propagujících různorodá evropská audiovizuální díla s významným podílem významný podíl zahraničních evropských filmů; [pozm. návrh 136]

k)

síť provozovatelů evropských kin uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů, která přispívá k posílení úlohy kinosálů v hodnotovém řetězci a zdůrazňuje veřejné promítání filmů jako společenský zážitek ; [pozm. návrh 137]

l)

konkrétní opatření, včetně mentorské činnosti a vytváření sítí, která přispějí k vyváženější genderové účasti v audiovizuálním odvětví; [pozm. návrh 138]

m)

podpora politického dialogu, inovativní politická opatření a výměna dobré praxe – a to i prostřednictvím analytických činností a poskytování spolehlivých údajů;

n)

nadnárodní výměna zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení a vytváření sítí mezi audiovizuálním odvětvím a tvůrci politik.

na)

podpora oběhu kulturního televizního obsahu online a offline a mnohojazyčný přístup k tomuto obsahu, mj. na základě titulkování, za účelem podpory bohatství a různorodosti evropského kulturního dědictví, současné tvorby a jazyků. [pozm. návrh 139]

3.   MEZIODVĚTVOVÁ SLOŽKA

Priority v rámci MEZIODVĚTVOVÉ složky programu uvedené v článku 6 se provádí zejména prostřednictvím těchto opatření:

 

Politická spolupráce a informovanost o programu:

a)

rozvoj politik, nadnárodní výměna zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení , včetně předávání zkušeností novým účastníkům programu, zvyšování informovanosti a budování sítí mezi organizacemi činnými v kulturní a kreativní oblasti a tvůrci politik, pokud jsou meziodvětvové povahy , mj. prostřednictvím trvalého strukturovaného dialogu se zúčastněnými stranami a s využitím fóra kulturního a kreativního odvětví za účelem posílení dialogu a orientace odvětvových politik ; [pozm. návrh 140]

b)

analytické meziodvětvové činnosti;

c)

podpora opatření, které se zaměřují na podporu nadnárodní politické spolupráce a rozvoje politiky v oblasti sociálního začleňování prostřednictvím kultury;

d)

zvyšování povědomí o programu a tématech, kterých se týká, podpora informovanosti občanů a napomáhání převoditelnosti výsledků nad úroveň členských států.

 

Laboratoř kreativních inovací:

a)

podněcování nových forem tvorby na křižovatkách mezi různými kulturními a tvůrčími odvětvími a se subjekty z jiných odvětví , například prostřednictvím využívání využití inovačních technologií v kulturních organizacích a poskytování poradenství při jejich využívání, jakož i spolupráce prostřednictvím digitálních uzlů ; [pozm. návrh 141]

b)

podporování inovativních meziodvětvových přístupů a nástrojů k usnadnění přístupu, distribuce, propagace a zpeněžování kultury a tvořivosti, včetně kulturního dědictví.

ba)

opatření zaměřená na interdisciplinární produkci související s Evropou a jejími hodnotami; [pozm. návrh 142]

 

Informační kanceláře programu:

a)

podpora programu na národní úrovni a poskytování relevantních informací o různých typech finanční podpory dostupné v rámci unijní politiky a o hodnotících kritériích, postupu a výsledcích ; [pozm. návrh 143]

b)

podněcování podpora potenciálních příjemců při postupu podávání žádostí a podněcování přeshraniční spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi odborníky, institucemi, platformami a sítěmi v různých oblastech politik a odvětvích zahrnutých v programu a mezi nimi; [pozm. návrh 144]

c)

podpora Komise při zajišťování náležité komunikace zdola nahoru a shora dolů a šíření výsledků programu občanům mezi občany a subjekty . [pozm. návrh 145]

 

Průřezové činnosti podporující odvětví zpravodajských médií:

a)

řešení strukturálních a technologických změn, jimž čelí odvětví médií zpravodajských , formou podpory nezávislého pluralistického mediálního prostředí a nezávislého a monitorování rozmanitéhopluralistického mediálního prostředí za účelem posuzování rizik výzev, pokud jde o pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků ; [pozm. návrh 146]

b)

podpora vysokých standardů mediální produkce prosazováním spolupráce, digitálních dovedností, přeshraniční kolaborativní žurnalistiky a kvalitního obsahu , jakož i udržitelných hospodářských modelů pro činnost sdělovacích prostředků s cílem zajistit profesionální etiku v žurnalistice ; [pozm. návrh 147]

c)

podpora mediální gramotnosti občanů zejména mladých lidí, na podporu kritického porozumění médiím a podpora vytvoření unijní platformy pro sdílení postupů a politik v oblasti mediální gramotnosti mezi všemi členskými státy, a to prostřednictvím univerzitních rozhlasových a mediálních sítí, jež se zabývají Evropou, a poskytování školicích programů pracovníkům ve zpravodajství, aby byli schopni rozpoznat dezinformace a bojovat proti nim . [pozm. návrh 148]

ca)

podpora a ochrana politického dialogu a dialogu s občanskou společností o hrozbách pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků v Evropě; [pozm. návrh 149]


(1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 1).

(2)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení Evropské dědictví (Úř. věst. L 303, 22.11.2011, s. 1).

PŘÍLOHA II

SPOLEČNÉ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ UKAZATELE DOPADU PROGRAMU

(1)

přínos pro občany a komunity;

(2)

přínos pro posílení evropské kulturní rozmanitosti a kulturního dědictví;

(3)

přínos pro ekonomiku a pracovní místa v Unii, zejména pro kulturní a kreativní odvětví a malé a střední podniky;

(4)

zohledňování politik Unie, včetně mezinárodních kulturních vztahů;

(5)

evropská přidaná hodnota projektů;

(6)

kvalita partnerství a kulturních projektů;

(7)

počet lidí přistupujících k evropským kulturním a kreativním dílům podporovaným z programu;

(8)

počet pracovních míst spojených s financovanými projekty;

(9)

případně genderová vyváženost a mobilita a posílení postavení subjektů v kulturním a kreativním odvětví. [pozm. návrh 150]

Ukazatele

SLOŽKA KULTURA:

počet a rozsah nadnárodních partnerství vytvořených s podporou programu

počet umělců a kulturních a/nebo kreativních aktérů (zeměpisně) mobilních napříč státními hranicemi díky podpoře programu, podle země původu

počet lidí přistupujících k evropským kulturním a kreativním dílům generovaných z programu, včetně děl pocházejících z jiných zemí, než je jejich vlastní země

počet projektů podpořených programem, které jsou určeny znevýhodněným skupinám, zejména nezaměstnaným mladým lidem a migrantům

počet projektů podpořených programem, do nichž jsou zapojeny organizace z třetích zemí


SLOŽKA MEDIA:

počet lidí přistupujících k evropským audiovizuálním dílům z jiných zemí, než je jejich vlastní země, a podpořeným programem

počet účastníků vzdělávacích aktivit podpořených programem, kteří se domnívají, že si zlepšili své schopnosti a zvýšili svoji zaměstnatelnost

počet a rozpočet koprodukcí vyvinutých a vytvořených s podporou programu

počet lidí zasažených propagačními činnostmi B2B na hlavních trzích


MEZIODVĚTVOVÁ SLOŽKA:

počet a rozsah vytvořených nadnárodních partnerství (složený ukazatel pro laboratoře kreativních inovací a opatření v odvětví zpravodajských médií)

počet akcí propagujících program pořádaný informačními kancelářemi programu


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/965


P8_TA(2019)0324

Program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (COM(2018)0367 – C8-0233/2018 – 2018/0191(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/55)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2018)0367),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0233/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. února 2019 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0111/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 194.

(2)  Úř. věst. C 168, 16.5.2019, 49.


P8_TC1-COD(2018)0191

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, kterým se zavádí program „Erasmus“ „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 [pozm. návrh 1. Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text.]

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V situaci rychlých a hlubokých změn v důsledku technické revoluce a globalizace mají investice do vzdělávací mobility, Investice do vzdělávací mobility mají pro všechny, bez ohledu na sociální původ, kulturní pozadí spolupráce a prostředky , stejně jako spolupráce a inovativního vývoje inovativní vývoj politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu klíčový význam pro budování inkluzivních, demokratických, soudržných a odolných společností a udržení konkurenceschopnosti Unie a zároveň pro posilování evropské identity , zásad hodnot a také  demokratičtější Unie. [pozm. návrh 2]

(2)

Ve svém sdělení s názvem Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury ze dne 14. listopadu 2017 předložila Komise svou vizi, že bude usilovat o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, který by nebyl omezen hranicemi; Unie, v níž by se stal samozřejmostí studijní či vzdělávací pobyt v jakékoli formě či na jakékoli úrovni v jiném členském státě a ve které by bylo běžné, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky; Unie, ve které by lidi pojil silný pocit identity Evropanů, s vědomím evropského kulturního dědictví i evropské rozmanitosti. V této souvislosti Komise zdůraznila potřebu posílit osvědčený program Erasmus+ ve všech kategoriích účastníků vzdělávání, na které se již vztahuje, a oslovit i studenty s omezenými příležitostmi.

(3)

Význam vzdělávání, odborné přípravy a mládeže pro budoucnost Unie se odráží ve sdělení Komise ze dne 14. února 2018„Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (4), v němž se zdůrazňuje potřeba dostát závazkům, které učinily členské státy na sociálním summitu v Göteborgu, mimo jiné plným provedením evropského pilíře sociálních práv (5) a jeho první zásady týkající se všeobecného a odborného vzdělávání a celoživotního učení. Sdělení klade důraz na to, že je nutné zintenzívnit mobilitu a výměny, mimo jiné prostřednictvím značně posíleného, inkluzivního a rozšířeného programu, k čemuž vyzývala již Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017.

(4)

Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017 slavnostně vyhlásily a podepsaly evropský pilíř sociálních práv, který ve své první zásadě stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní podílet se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce. V evropském pilíři sociálních práv je rovněž jasně uvedeno, že je zapotřebí kvalitního předškolního vzdělávání a zajistit rovné příležitosti pro všechny. [pozm. návrh 3]

(5)

Dne 16. září 2016 v Bratislavě zdůraznili vedoucí představitelé 27 členských států své odhodlání poskytnout mladým lidem lepší příležitosti. V Římském prohlášení podepsaném dne 25. března 2017 se vedoucí představitelé 27 členských států a Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise zavázali, že budou usilovat o Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celé Unii celém kontinentě, Unii, která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost , Unii, která bojuje proti nezaměstnanosti, diskriminaci, sociálnímu vyloučení a chudobě . [pozm. návrh 4]

(6)

Zpráva o hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 provedeném v polovině období potvrdila, že vytvoření jednotného programu v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu vedlo k významnému zjednodušení, racionalizaci a synergiím při řízení programu s tím, že je zapotřebí dalšího zlepšení pro upevnění vysoké efektivity dosažené v programu na období 2014–2020. V rámci konzultací k hodnocení v polovině období a k budoucímu programu členské státy a zúčastněné strany důrazně vyzývaly k pokračování programu ve stávajícím rozsahu, struktuře i mechanismech provádění, přičemž požadovaly řadu zlepšení, například v tom smyslu, aby byl program více inkluzivní , jednodušší a zvládnutelný i pro menší příjemce a projekty menšího rozsahu . Rovněž zdůraznily, že by program měl zůstat ucelený a měl by se opírat o koncepci celoživotního učení. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění programu Erasmus+ uvítal integrovanou strukturu programu a vyzval Komisi, aby plně využila dimenzi celoživotního učení programu tím, že se v budoucím programu posílí a podpoří meziodvětvová spolupráce. Posouzení dopadů provedené Komisí, členské státy a zúčastněné strany rovněž zdůraznily, že je třeba, aby si program zachoval silný v rámci programu více posílit mezinárodní rozměr, který by byl rozšířen do ostatních oblastí vzdělávání a odborné přípravy a vztahoval se i na mládež a sport . [pozm. návrh 5]

(7)

Otevřená veřejná konzultace týkající se financování Unie v oblasti hodnot a mobility potvrdila tato klíčová zjištění a zdůraznila, že budoucí program musí více podporovat začleňování a že je třeba i nadále se zaměřovat na priority v oblasti modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy, jakož i na posílení priorit v oblasti posilování evropské identity, aktivního občanství a účasti na demokratickém životě.

(7a)

Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 22/2018 o programu Erasmus+  (6) ze dne 3. července 2018 zdůraznil, že program vytvořil prokazatelnou přidanou hodnotu, avšak ne všechny rozměry této přidané hodnoty, například zvýšení vědomí evropské identity a mnohojazyčnost, jsou patřičně zohledňovány a poměřovány. Účetní dvůr se domnívá, že příští program by měl zajistit, aby byly ukazatele více v souladu s cíli programu v zájmu řádného posuzování výkonnosti. Konstatoval rovněž, že navzdory snahám o zjednodušení programu v období let 2014–2020 zůstává administrativní zátěž příliš vysoká, a doporučil proto Komisi, aby dále zjednodušila postupy v rámci programu, zejména postupy pro podávání žádostí a požadavků na podávání zpráv, a aby zdokonalila IT nástroje. [pozm. návrh 6]

(8)

Ve svém sdělení „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (7) přijatém dne 2. května 2018 Komise vyzvala, aby se více investovalo do lidí a aby se v příštím finančním rámci kladl větší důraz na „mládež“, a to zejména více než zdvojnásobením objemu programu Erasmus+ uznala, že program Erasmus+ je jedním z nejviditelnějších úspěchů Unie. Navzdory celkovému úspěchu nebyl program na období 2014–2020, který je jedním z nejviditelnějších úspěchů Unie. Nový nadále schopen uspokojit vysokou poptávku po financování a zaznamenal nižší míru úspěšnosti projektů. Aby se tyto nedostatky napravily, je nutné navýšit víceletý rozpočet pro následný program po ukončení programu na období 2014–2020. Kromě toho má následný program bude klást důraz na začleňování a oslovení většího počtu mladých lidí za cíl být více inkluzivní tím, že osloví více osob s omezenými příležitostmi,. Mělo by to umožnit většímu počtu mladých lidí přestěhovat se do jiné země, aby se tam učili nebo pracovali. a obsahuje řadu nových a ambiciózních iniciativ . Proto je nezbytné ztrojnásobit rozpočet pro následný program oproti víceletému finančnímu rámci na období 2014–2020, a to ve stálých cenách , jak Evropský parlament zdůraznil ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím víceletém finančním rámci . [pozm. návrh 7]

(9)

V této souvislosti je nutné zavést následný program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (dále jen „program“), který nahradí program Erasmus+ na období 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (8). Měla by být zachována prohloubena ucelená povaha programu na období 2014–2020 týkající se vzdělávání ve všech kontextech – formálního, neformálního a informálního a ve všech stádiích života za účelem zajištění celoživotní pojetí učení a posílení flexibilních způsobů učení, které jednotlivcům lidem umožňují získat a rozvíjet znalosti, dovednosti a  schopnosti nezbytné pro to, aby se mohli rozvíjet jako jednotlivci, pro zvládání výzev a pro co nejlepší využití příležitostí 21. století. Takové pojetí by mělo rovněž uznat hodnotu činností v rámci neformálního a informálního učení a vazbu mezi nimi. [pozm. návrh 8]

(10)

Program by měl být koncipován tak, aby ještě více přispíval k realizaci politických cílů a priorit Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Ucelený přístup k celoživotnímu učení má zásadní význam pro zvládání různých přechodů, s nimiž se lidé budou v průběhu svého života potýkat , zejména pokud jde o starší lidi, kteří si potřebují osvojit nové dovednosti pro život nebo dovednosti požadované vyvíjejícím se pracovním trhem. Takový přístup by měl být motivován skrze účinnou spolupráci napříč odvětvími a intenzivnější interakci mezi různými formami vzdělávání . Příští program tento přístup dále rozvine, a tím by měl zachovávat úzký vztah s celkovým strategickým rámcem Unie pro politickou spolupráci v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, včetně politické agendy pro školy, vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých, a zároveň by měl posílit a rozvíjet nové synergie s ostatními souvisejícími programy a oblastmi politiky Unie. [pozm. návrh 9]

(10a)

Organizace působící v přeshraničním prostředí vytváří významný přínos k nadnárodnímu a mezinárodnímu rozměru programu. Proto by program, bude-li to vhodné, měl poskytovat podporu příslušným sítím na úrovni Unie a evropským a mezinárodním organizacím, jejichž aktivity se týkají cílů programu a přispívají k nim. [pozm. návrh 10]

(11)

Program je ústředním nástrojem pro vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a pro rozvíjení klíčových kompetencí pro celoživotní učení, jak se uvádí v doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení  (9) , a to do roku 2025 . Měl by být odpovídajícím způsobem vybaven, aby mohl přispívat k provádění následného strategického rámce pro vzdělávání a odbornou přípravu a nové agendy dovedností pro Evropu (10), s důrazem na strategický význam dovedností a znalostí pro udržení a vytváření pracovních míst, růst , konkurenceschopnost, inovace konkurenceschopnost sociální soudržnost . Měl by také podporovat členské státy při plnění cílů stanovených v pařížském prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání (11). [pozm. návrh 11]

(12)

Program by měl být v souladu s novou strategií Evropské unie pro mládež (12), která je rámcem pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže na období 2019–2027, jenž vychází ze sdělení Komise ze dne 22. května 2018 s názvem „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“ (13) , a to i pokud jde o cíle strategie na podporu kvalitní práce s mládeží a neformálního učení . [pozm. návrh 12]

(13)

Program by měl zohledňovat pracovní plán Unie v oblasti sportu, který je rámcem pro spolupráci na úrovni Unie v oblasti sportu na roky […] (14). Pracovní plán Unie a akce podporované v rámci programu v oblasti sportu by měly být soudržné a komplementární. Je třeba se zaměřit zvláště na sport na základní úrovni, a to s ohledem na důležitou úlohu, kterou plní z hlediska podpory fyzické aktivity a zdravého životního stylu, mezilidských vztahů, sociálního začleňování a rovnosti. Program by měl podporovat činnosti v oblasti mobility pouze v souvislosti se sportem na základní úrovni jak pro mladé lidi pravidelně se věnující organizované sportovní aktivitě, tak pracovníky v oblasti sportu. Je také důležité rozlišovat, že pracovníci v oblasti sportu mohou být profesionálové v tom smyslu, že se danou sportovní činností živí, a přitom mohou stále zapojeni do sportu na základní úrovni. Činnosti v oblasti mobility by tedy měly být přístupné i pro tuto skupinu. Program by měl přispívat k tomu, aby byly prostřednictvím sportu, řádné správy, a integrity ve sportu, podporovány společné evropské hodnoty udržitelnosti a osvědčených environmentálních postupů ve sportu , jakož i  pomocí vzdělávání, odborná příprava odborné přípravy dovednosti dovedností ve sportu a  jeho prostřednictvím , byly podporovány společné evropské hodnoty. Všem relevantním zúčastněným stranám, včetně vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy, by mělo být umožněno účastnit se partnerství, spolupráce a politického dialogu na poli sportu. [pozm. návrh 13]

(14)

Program by měl přispět k posilování inovační kapacity Unie, zejména podporou činností v oblasti mobility a spolupráce, které povzbuzují rozvoj dovedností a kompetencí v oblastech zaměřených na budoucnost nebo v oborech, jako jsou přírodní vědy, technologie, umění, inženýrství a matematika (STEAM) , změna klimatu, životní ochrana životního prostředí, udržitelný rozvoj, čistá energie, umělá inteligence, robotika, analýza údajů , design a architektura umění/design digitální a mediální gramotnost , které pomáhají lidem rozvíjet jejich znalosti, dovednosti a kompetence potřebné pro budoucnost. [pozm. návrh 14]

(14a)

Program by v souladu se svým účelem, jímž je podnítit inovace ve vzdělávání a odborné přípravě, měl podporovat vytváření strategií v oblasti vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na obdařené a talentované děti bez ohledu na jejich státní příslušnost, sociálně-ekonomické postavení nebo pohlaví. [pozm. návrh 15]

(14b)

Program by měl přispívat k opatřením navazujícím na Evropský rok kulturního dědictví pomocí podpůrných činností navržených pro rozvoj dovedností, které jsou zapotřebí k ochraně a zachování evropského kulturního dědictví a plnému využití vzdělávacích příležitostí nabízených kulturní a kreativní sférou. [pozm. návrh 16]

(15)

Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby kombinované zdroje z tohoto programu a programu Horizont Evropa (15) byly využívány na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci institucí vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Program Horizont Evropa bude, pokud to bude vhodné, doplňovat podporu ze strany programu pro iniciativu Evropské univerzity, především její akce a iniciativy , které prokáží výzkumný rozměr , jako je iniciativa Evropské univerzity, a to v  v rámci rozvoje nových, společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace. Součinnost s programem Horizont Evropa pomůže podpořit začlenění vzdělávání a výzkumu především do vysokoškolských institucí. [pozm. návrh 17]

(16)

Program by měl být inkluzivnější tím, že se více zaměří na osoby zvýší míru účasti u osob s omezenými příležitostmi., a to i prostřednictvím pružnějších forem vzdělávací mobility, a že podpoří účast malých organizací, zejména nových organizací a základních komunitních organizací, které přímo pracují se znevýhodněnými účastníky vzdělávání všech věkových kategorií. Je důležité vzít na vědomí, že nízká úroveň účasti u osob s omezenými příležitostmi by mohla být mít různé příčiny a také záviset na různých vnitrostátních faktorech. Z tohoto důvodu by v celounijním rámci měly vnitrostátní agentury vypracovat inkluzivní strategie obsahující opatření k rozšíření jejich dosahu, usnadnění postupů, poskytnutí odborné přípravy a podpory a monitorování účinnosti. Měly by se podporovat virtuální formy, jako jsou virtuální spolupráce, kombinovaná a virtuální mobilita, aby bylo možné oslovit více účastníků, zejména lidí být použity i další mechanismy pro prohloubení začleňování , mimo jiné prostřednictvím pružnějších forem vzdělávací mobility v souladu s potřebami osob s omezenými příležitostmi a lidí, pro podpory účasti malých a místních organizací , zejména nových organizací a základních komunitních organizací, které by fyzické přestěhování do jiné země bylo překážkou přímo pracují se znevýhodněnými účastníky vzdělávání všech věkových kategorií . [pozm. návrh 18]

(16a)

V případě, že se osoby s omezenými příležitostmi nemohou programu účastnit z finančních důvodů kvůli své ekonomické situaci či vyšším nákladům na účast v programu v důsledku jejich specifického postavení, což je často případ osob se zdravotním postižením, měla by Komise spolu s členskými státy zajistit, aby byla k dispozici vhodná opatření finanční podpory. Ta mohou zahrnovat unijní nástroje, jako je Evropský sociální fond plus, vnitrostátní systémy nebo úpravu grantů či jejich navýšení v rámci programu. Při posuzování toho, zda se osoby s omezenými příležitostmi nemůžou programu účastnit z finančních důvodů, a úrovně jimi požadované podpory by měla být použita objektivní kritéria. Dodatečné náklady na opatření k usnadnění začleňování by neměly nikdy zakládat důvod pro zamítnutí žádosti. [pozm. návrh 19]

(16b)

Program by měl i nadále cílit svou podporu na fyzickou vzdělávací mobilitu a měl by osobám s omezenými příležitostmi nabídnout více příležitostí k tomu, aby měly prospěch z akcí v oblasti vzdělávací mobility. Zároveň by měla být uznána skutečnost, že virtuální formáty, jako je virtuální spolupráce, smíšené učení a virtuální učení, mohou účinným způsobem doplnit fyzickou vzdělávací mobilitu a maximalizovat její efektivitu. Ve výjimečných případech, kdy se osoby nemohou těchto činností a akcí v oblasti mobility účastnit, mohou jim virtuální formáty umožnit, aby z programu těžily nákladově účinným a inovativním způsobem. Program by proto měl také poskytovat podporu těmto virtuálním formátům a nástrojům. Tyto formáty a nástroje, zejména ty, které se používají k výuce jazyků, by měly být co nejvíce zpřístupněny veřejnosti. [pozm. návrh 20]

(16c)

V souladu se závazky Unie a členských států přijatých na základě Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, zejména s článkem 9 této úmluvy pojednávajícím o přístupnosti a s článkem 24 této úmluvy týkajícím se vzdělávání, by měla být zvláštní pozornost věnována zajištění toho, aby se osoby se zdravotním postižením těšily nediskriminačnímu a bezbariérovému přístupu k programu. Pro tento účel by podle potřeby měla být vyhrazena dodatečná podpora, mimo jiné i finanční povahy. [pozm. návrh 21]

(16d)

V přístupu k programu mohou bránit právní a administrativní překážky, například obtíže při vystavování víz a povolení k pobytu, jakož problémy v přístupu k podpůrným službám, zejména zdravotní péči. Členské státy by měly přijmout všechna nezbytná opatření k odstranění takových překážek, a to v plném souladu s právem Unie, a usnadnit přeshraniční výměny, například vystavením evropského průkazu zdravotního pojištění. [pozm. návrh 22]

(17)

Ve svém sdělení s názvem Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury Komise zdůraznila ústřední úlohu vzdělávání, kultury a sportu při podpoře aktivního občanství, a společných hodnot a ducha solidarity mezi nejmladší generací. Posilování evropské identity a podpora aktivní účasti jednotlivců a občanské společnosti na demokratických procesech je pro budoucnost Evropy a našich demokratických společenství klíčovým prvkem. Studium, učení či odborné vzdělávání a práce v zahraničí nebo zapojení se do činností mládeže a v oblasti sportu tuto evropskou identitu v celé její rozmanitosti a pocit sounáležitosti ke kulturní komunitě posiluje a rovněž mezi lidmi všech věkových kategorií podporuje aktivní občanství , sociální soudržnost a kritické myšlení . Ti, kdo se účastní činností v oblasti mobility, by se měli zapojit do svých místních komunit i do místních komunit v hostitelské zemi a sdílet své zkušenosti. Měly by být podporovány činnosti, které posilují všechny aspekty kreativity v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a které zlepšují jednotlivé klíčové kompetence. [pozm. návrh 23]

(17a)

Je důležité, aby program přinášel evropskou přidanou hodnotu. Proto by akce a činnosti měly být způsobilé pro financování v rámci programu pouze tehdy, pokud mohou prokázat, že je zde potenciál vytvářet evropskou přidanou hodnotu. Tuto přidanou hodnotu by mělo být možné prokázat mnoha způsoby, například na základě nadnárodní povahy akcí, jejich doplňkovostí a synergickou vazbou s dalšími programy a politikami Unie, přispění k účinnému využívání nástrojů Unie v oblasti transparentnosti a uznávání, přispění k rozvoji celounijních norem zajišťování kvality, přispění k rozvoji celounijních společných norem ve vzdělávacích programech a programech odborné přípravy i tím, že propagují mnohojazyčnost a mezikulturní a mezináboženský dialog, prohlubují pocit evropské sounáležitosti a upevňují evropské občanství. [pozm. návrh 24]

(18)

Je třeba posílit mezinárodní rozměr programu s cílem nabídnout větší počet skrze nabídku většího počtu příležitostí pro mobilitu, spolupráci pro jednotlivce i organizace a také umožněním spolupráce politický dialog politického dialogu se třetími zeměmi, které nejsou zapojeny do programu , zejména s rozvojovými zeměmi . Mezinárodní rozměr by měl nabídnout podporu rozvoji dovedností a mezilidských setkání a zvláště v případě státních příslušníků rozvojových zemí by měl podněcovat předávání znalostí zpět do zemí jejich původu po konci studia. Měl by také posílit budování kapacit vzdělávacích systémů v rozvojových zemích . V návaznosti na úspěšné provádění mezinárodních činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání a mládeže v rámci předchozích programů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže by měly být rozšířeny mezinárodní činnosti v oblasti mobility i na další odvětví, jako je odborné vzdělávání a příprava a sport . [pozm. návrh 25]

(18a)

K zajištění většího dopadu činností v rozvojových zemích je nutné posílit synergické působení mezi programem Erasmus+ a nástroji pro vnější činnost Unie, jako je Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a nástroj předvstupní pomoci. [pozm. návrh 26]

(19)

Základní struktura programu na období 2014–2020 se třemi kapitolami – vzdělávání a odborná příprava, mládež a sport –, rozčleněná na tři klíčové akce, se osvědčila a měla by být zachována. Měla by být zavedena zlepšení s cílem zjednodušit a racionalizovat akce podporované z programu.

(20)

Program by měl posílit stávající možnosti vzdělávací mobility, zejména v oblastech, v kterých by mohl program dosáhnout největší efektivity, s cílem rozšířit jejich dostupnost a uspokojit velkou poptávku. Mělo by k tomu dojít zejména rozšířením a usnadněním činností v oblasti mobility pro vysokoškolské studenty a pracovníky , žáky a  pracovníky školských institucí, včetně učitelů v předškolních zařízeních, pečovatelský personál a účastníky i pracovníky odborné přípravy s využitím cílených opatření zohledňujících specifické studijní potřeby osob, na které jsou zaměřena. Příležitosti v oblasti mobility pro účastníky odborného vzdělávání a přípravy. U dospělých studentů v příhraničních regionech by měly být šířeji podporovány nízkou kvalifikací by měla být mobilita zakotvena v partnerstvích pro spolupráci. cílem připravit tyto osoby pro specifické podmínky přeshraničního pracovního trhu. Program by rovněž měl nabízet příležitosti v oblasti mobility pro účastníky vzdělávání dospělých i pro pracovníky v této sféře. Hlavními cíli vzdělávání dospělých je předávání znalostí, schopností a dovedností a podpora sociálního začleňování, aktivního občanství, osobního rozvoje a dobrých životních podmínek; Měly by být také zásadně rozšířeny příležitosti v oblasti mobility pro mládež zapojenou do neformálního učení s cílem zapojit více mladých lidí , zejména nové účastníky, osoby s omezenými příležitostmi a obtížně dosažitelné skupiny obyvatelstva . Vzhledem k silnému pákovému efektu by měla být také posílena mobilita pracovníků v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu , a to se zvláštním důrazem na příležitosti k opětovnému získání a zvýšení dovedností a na podporu rozvoje dovedností vyžadovaných pracovním trhem . V souladu s vizí skutečného Evropského prostoru vzdělávání by program měl podporovat také mobilitu a výměny a účast studentů na vzdělávacích, a kulturních a sportovních činnostech tím, že podpoří digitalizaci procesů, digitalizačními procesy s cílem usnadnit postupy podávání žádostí a účast v programu pomocí vytvoření uživatelsky vstřícných on-line systémů založených na osvědčených postupech a vytvořením nových nástrojů jako je například evropská studentská karta. Tato iniciativa může být významným krokem na cestě k mobilitě pro všechny především tím, že umožní institucím vysokoškolského vzdělávání vysílat a přijímat více studentů na výměnu, ještě zlepší kvalitu studentské mobility a také usnadní přístup studentů k různým službám (knihovny, doprava, ubytování) ještě před jejich příjezdem do zahraniční instituce. [pozm. návrh 27]

(20a)

Program byl měl zajistit hodnotnou zkušenost s mobilitou na základě zásad obsažených v doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility  (16) , která jasně uvádí, že úroveň poskytování informací, příprava, podpora a uznávání praxe a kvalifikace nebo také jasné učební plány a předem stanovené cíle učení mají jednoznačně vliv na to, jaký bude přínos projektů mobility. Činnosti v oblasti mobility by měly být vhodně připraveny v předstihu. Toho lze často účinně dosáhnout využitím informačních a komunikačních technologií. Mělo by být rovněž umožněno, aby program případně poskytoval podporu ve prospěch přípravných návštěv pro účely činností v oblasti mobility. [pozm. návrh 28]

(20b)

Program by měl podporovat a podněcovat mobilitu učitelů a pedagogických pracovníků na všech úrovních za účelem zdokonalení jejich pracovní praxe a přispění k jejich celkovému profesnímu rozvoji. S ohledem na klíčovou úlohu, jakou předškolní vzdělávání a vzdělávání v raném věku hraje při předcházení vzniku společenských a ekonomických nerovností, je důležité, aby se učitelé a pedagogičtí pracovníci na těchto stupních mohli zúčastnit vzdělávací mobility v rámci programu. Pokud jde o výuku, měl by program také motivovat k zavádění pilotních inovací politik s cílem řešit některé z obtíží, s nimiž se vzdělávací systémy v Unii běžně potýkají, jako je například získávání nových talentů pro výuku nejvíce upozaděných dětí a rozvoj odborné přípravy vyučujících v tom směru, aby jim pomohla se vzděláváním znevýhodněných žáků. Mají-li se maximalizovat přínosy účasti na programu pro učitele a pedagogické pracovníky, mělo by být vyvinuto veškeré úsilí k zajištění toho, aby tyto osoby byly přijaty v prostředí příznivém pro mobilitu, a ačkoli se jedná o součást jejich pracovního rozvrhu a běžné činnosti v zaměstnání, měly by mít přístup k vhodným příležitostem v oblasti odborné přípravy a obdržet odpovídající finanční podporu zohledňující podmínky v dané zemi a případně i regionu, kde se má vzdělávací mobilita uskutečnit. [pozm. návrh 29]

(20c)

Při zohlednění zásadní úlohy, jakou odborné vzdělávání a příprava zastávají při zlepšování pracovních vyhlídek a posilování sociálního začleňování, by program měl napomáhat prohlubování inkluzivnosti, kvality a významu odborného vzdělávání a přípravy v souladu se sdělením Komise ze dne 10. června 2016„Nová agenda dovedností pro Evropu společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“  (17) . Program by měl podporovat pevnější vazby mezi poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a zaměstnavateli, a to v soukromé i veřejné sféře. Měl by také napomáhat k řešení otázek v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, které jsou příznačné pro dané odvětví, jako je jazyková výuka, a pomáhat rozvoji vysoce hodnotných partnerství v rámci mobility a uznávání a certifikaci kvalifikací, jakož i motivovat poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, aby uplatňovali certifikát mobility v odborném vzdělávání a přípravě jako záruku kvality. [pozm. návrh 30]

(21)

Program by měl povzbuzovat mládež k účasti na demokratickém životě Evropy, například podporou projektů zaměřených na to, aby se mladí lidé společensky angažovali a naučili se zapojovat do občanské společnosti, a to zvyšováním povědomí o společných evropských hodnotách včetně základních práv, , evropských dějinách, kultuře a občanství, organizováním setkání mladých lidi a osob s rozhodovací pravomocí na místní, národní a unijní úrovni, jakož i podporováním procesu evropské integrace. Program by měl zvyšovat povědomí o nástrojích elektronické demokracie, včetně evropské občanské iniciativy. Měl by také podporovat mezigenerační výměnu mezi mladými a staršími lidmi. S ohledem na zásadní úlohu, již hrají mládežnické organizace a úsilí mladých lidí při naplňování těchto cílů, by program měl podporovat rozvoj sféry mládeže v Unii. [pozm. návrh 31]

(22)

Program by měl mladým lidem nabídnout více příležitostí poznat Evropu prostřednictvím získávání zkušeností v zahraničí. Osmnáctiletí, v rámci nové iniciativy s názvem DiscoverEU . Mladí lidé ve věku mezi 18 a 20 lety , zejména ti s omezenými příležitostmi, by měli dostat příležitost získat v rámci rámci informální nebo neformální vzdělávací činnosti, ať již sami nebo ve skupině, první zkušenost s cestováním po Evropě, aby si vyvinuli pocit sounáležitosti s Evropskou unií a objevovali její kulturní a jazykovou rozmanitost. Tato iniciativa by měla mít pevnou a ověřitelnou složku a měla by zajistit, aby byly zkušenosti vhodně šířeny a bylo sdíleno ponaučení s cílem inciativu neustále vyhodnocovat a zdokonalovat. Program by měl určit orgány odpovědné za oslovení a výběr účastníků s řádným ohledem na zeměpisnou vyváženost a podporovat činnosti, které rozvinou vzdělávací rozměr této zkušenosti. Tyto orgány by měly být rovněž případně zapojeny do poskytování odborné přípravy a podpory před a po uskutečnění mobility, a to i pokud jde o jazykové a mezikulturní dovednosti. Iniciativa DiscoverEU by měla vytvářet spojení s evropskými hlavními městy kultury, evropskými hlavními městy mládeže, evropskými hlavními městy dobrovolnictví a evropskými zelenými městy. [pozm. návrh 32]

(23)

Program Učení se jazykům přispívá k vzájemnému porozumění a mobilitě v rámci Unie i mimo ni. Zároveň představují jazykové znalosti zásadní dovednosti pro život i pracovní uplatnění. Program by proto měl rovněž posílit výuku cizích jazyků, zejména prostřednictvím jazykových kurzů on-line a  rozšířeným využíváním dostupných on-line nástrojů, neboť elektronické učení nabízí může jazykovému vzdělávání nabídnout další výhody z hlediska přístupu a flexibility. Podpora výuky jazyků poskytovaná prostřednictvím programu by se měla zaměřit na potřeby uživatelů s důrazem na jazyky, jimiž se v hostitelské zemi mluví, a v případě příhraničních regionů i na jazyky sousedních zemí. Tato podpora by měla být poskytována rovněž ve znakové řeči dané země. On-line jazyková podpora programu Erasmus+ by měla být přizpůsobena specifickým potřebám účastníků programu a měla by být přístupná všem. [pozm. návrh 33]

(23a)

Program by měl využívat jazykové technologie, jako jsou technologie automatického překladu, s cílem usnadnit výměnu informací mezi orgány a zlepšit mezikulturní dialog. [pozm. návrh 34]

(24)

Program by měl podporovat opatření na posílení spolupráce mezi institucemi a organizacemi, které působí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu; je třeba uznat jejich rozhodující úlohu při zprostředkovávání znalostí, dovedností a kompetencí, které lidé potřebují v měnícím se světě, a při náležitém využívání potenciálu pro inovace, kreativitu a podnikání, zejména v rámci digitální ekonomiky. Za tímto účelem by měla být zajištěna účinná spolupráce všech zúčastněných stran na všech úrovních provádění programu. [pozm. návrh 35]

(25)

Ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala Evropská rada členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v řadě iniciativ, aby bylo v evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy dosaženo nové úrovně, mimo jiné vybídla k tomu, aby do roku 2024 existovaly „Evropské univerzity“ ve zdola nahoru vytvořených sítích univerzit napříč Unií. Program by měl podporovat tyto Evropské univerzity, podporovat které by měly být zaměřeny na excelenci a usilovat o zvýšení atraktivity institucí vyššího vzdělávání v Unii a o prohloubení spolupráce mezi odvětvími výzkumu, inovací a vzdělávání. Pojem „excelence“ je třeba chápat široce, například i ve spojení se schopností prohlubovat inkluzi. Podpora v rámci programu by měla usilovat o širší zeměpisné pokrytí Evropských univerzit . [pozm. návrh 36]

(26)

Komuniké z roku 2010 ze zasedání v Bruggách vyzvalo k podpoře excelence v oblasti odborného vzdělávání pro inteligentní a udržitelný růst. Sdělení o posílení inovací v evropských regionech z roku 2017 poukazuje na propojení odborného vzdělávání a přípravy s inovačními systémy v rámci strategií pro inteligentní specializaci na regionální úrovni. Program by měl poskytnout prostředky k řešení těchto výzev a podpořit rozvoj nadnárodních platforem středisek excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy úzce začleněných do místních a regionálních strategií pro růst, inovace, a konkurenceschopnost udržitelný rozvoj a sociální začleňování . Tato centra excelence by měla fungovat jako motory rozvoje kvalitních odborných dovedností potřebných v jednotlivých odvětvích a zároveň by měla podporovat celkové strukturální změny a sociálně-ekonomické politiky v Unii. [pozm. návrh 37]

(27)

Aby se zintenzivnilo využívání virtuálních činností spolupráce, měl by program podporovat systematičtější používání stávajících on-line platforem, jako jsou eTwinning, School Education Gateway, elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě, Evropský portál pro mládež a on-line platforma pro vysokoškolské vzdělávání. Je-li to v daném případě vhodné, měl by program motivovat k vývoji nových on-line platforem za účelem posílení a modernizace v naplňování politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, sportu a mládeže na evropské úrovni. Tyto platformy by měly být uživatelsky vstřícné a dostupné ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102  (18).

(28)

Program by měl přinést větší transparentnost a jednodušší zjednodušit automatické vzájemné uznávání dovedností , kompetencí, kvalifikací kvalifikací diplomů , jakož i přenos kreditů nebo jednotek jiných důkazů výsledků učení, s cílem zvýšit kvalitu a podpořit validaci neformálního a informálního učení, řízení dovedností a poradenství. V tomto ohledu by měl program rovněž poskytovat podporu kontaktním místům a sítím na vnitrostátní i unijní úrovni, které usnadňují výměny za účelem poskytování informací a podpory potenciálním účastníků , čímž se usnadní výměna v rámci Evropy, jakož i rozvoj flexibilních vzdělávacích cest mezi různými oblastmi vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a napříč formálními a neformálními oblastmi. [pozm. návrh 39]

(29)

Program by měl mobilizovat potenciál bývalých účastníků programu Erasmus+ a podporovat činnosti zejména sítě absolventů, velvyslanců a EuroPeers a povzbuzovat je k tomu, aby působili jako multiplikátory programu.

(29a)

Program by měl klást zvláštní důraz na validaci a uznávání období vzdělávání a odborné přípravy v zahraničí, včetně středoškolského vzdělávání. V této souvislosti by mělo být udělování grantů navázáno na postupy posuzování kvality, popis výsledků učení a plné uplatňování doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu  (19) a doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o validaci neformálního a neformálního učení  (20) a také na evropské nástroje, které přispívají k uznávání vzdělávání v zahraničí a zajišťují kvalitní vzdělávání, jako je evropský rámec kvalifikací (EQF), evropský registr pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR), evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET). [pozm. návrh 40]

(30)

Pro zajištění spolupráce s ostatními nástroji a na podporu dalších politik Unie by měly být nabízeny možnosti mobility lidem v různých oblastech činnosti, jako je veřejný a soukromý sektor, zemědělství a podnikání, aby jim umožnily získat zkušenosti během odborné přípravy, stáže nebo vzdělávání v zahraničí, které jim v kterékoli fázi jejich života umožní profesionálně i osobně v osobním životě růst a rozvíjet se, a to zejména zvyšováním povědomí o jejich evropské identitě a zlepšováním porozumění evropské kulturní rozmanitosti , stejně jako v životě profesním, zvláště nabytím dovedností vyžadovaných pracovním trhem . Program by měl sloužit jako místo vstupu pro unijní programy nadnárodní mobility se silným vzdělávacím rozměrem a zjednodušit nabídku těchto programů pro příjemce a účastníky. Rozšíření projektů Erasmus Erasmus+ by mělo být usnadněno; měla by být zavedena zvláštní opatření s cílem pomáhat navrhovatelům projektů Erasmus Erasmus+ žádat o granty nebo rozvíjet synergie pomocí podpory z evropských strukturálních a investičních fondů a programů v oblasti migrace, bezpečnosti, justice a občanství, zdraví a kultury , jakož i z Evropského sboru solidarity . [pozm. návrh 41]

(31)

Je důležité stimulovat učení, výuku a výzkum o otázkách evropské integrace evropské integraci a o budoucích výzvách a příležitostech pro Unii také podporovat diskuse diskusi o těchto záležitostech podporou činností programu Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání, ale také v dalších oblastech napříč všemi oblastmi vzdělávání a odborné přípravy. Podpora pocitu evropské identity sounáležitosti a angažovanosti je v době, kdy jsou vzhledem k výzvám , jimž čelí společné hodnoty, na nichž je Unie založena a které tvoří součást naší společné evropské identity, podrobovány zkoušce a kdy a vzhledem k tomu, že občané vykazují nízkou úroveň angažovanosti, obzvláště důležitá. Program by měl i nadále přispívat k dosahování vynikajících výsledků v oblasti studia evropské integrace a současně posílit angažovanost širší pedagogické komunity a široké veřejnosti ve věci evropské integrace. [pozm. návrh 42]

(32)

Vzhledem k významu boje proti změně Program by měl být v souladu s ústředním cílem Pařížské dohody, jímž je posílení globální reakce na změnu klimatu. V souladu se závazky Unie provádět Pařížsku dohodu a plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje do politik Unie a  k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů v období pokrytém víceletým finančním rámcem pro léta 2021–2027, jakož i k co nejrychlejšímu zavedení ročního cíle ve výši 30 %, k němuž musí dojít nejpozději v roce 2027 . Relevantní opatření budou určována během přípravy a provádění programu a v průběhu relevantních hodnocení a přezkumu znovu posouzena. [pozm. návrh 43]

(32a)

Vzhledem k úloze Unie coby globálního hráče a v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a závazky přijatými členskými státy na konferenci Rio+20 by měl program prosazovat inkluzivní, spravedlivé a kvalitní vzdělávání a celoživotní učení, a to i při zohlednění zásadní role, jakou vzdělávání hraje v boji proti chudobě. Program by měl rovněž přispět k naplňování agendy udržitelného rozvoje podporou úsilí o rozvoj nezbytných dovedností pro udržitelný rozvoj a o rozšiřování vědomostí lidí o udržitelnosti, ochraně životního prostředí a změně klimatu prostřednictvím, formálního, neformálního a informálního vzdělávání. [pozm. návrh 44]

(33)

Toto nařízení stanovuje pro program celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém postupu ve smyslu [reference to be updated as appropriate bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (21)]. Je vhodné zajistit, aby od roku 2021 došlo k významnému zvýšení ročního rozpočtu programu ve srovnání s posledním rokem víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a poté i k lineárnímu a postupnému nárůstu ročních přídělů. Takový rozpočtový profil pomůže zajistit širší dostupnost od samotného počátku období víceletého finančního rámce pro léta 2021–2027 a zabránit neúměrnému navýšení v závěrečných letech, které by mohlo být obtížné absorbovat. [pozm. návrh 45]

(34)

V souvislosti se základním finančním rámcem pro akce, které mají být řízeny národními agenturami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by mělo být stanoveno rozdělení minimálního přídělu pro jednotlivé oblasti (vysokoškolské vzdělávání, školní vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých), aby byla zaručena kritická míra prostředků k dosažení zamýšlených cílů a výsledků v každé z těchto oblastí. Přesná výše rozpočtových prostředků na akce a iniciativy by měla být stanovena v pracovním programu. [pozm. návrh 46]

(35)

Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“) (22). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a nepřímého plnění.

(36)

Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Přitom by se mělo zvážit rovněž využití jednorázových částek, paušálních plateb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojené s náklady, podle čl. [125 odst. 1] finančního nařízení. Při provádění programu by měly být dodržovány zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace, jak jsou stanoveny ve finančním nařízení. [pozm. návrh 47]

(37)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programu v rámci spolupráce zavedené Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, která stanoví provádění programů Unie na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo odpovědným schvalujícím osobám, Úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) i Evropskému účetnímu dvoru udělovat nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotyčné třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu na decentralizované úrovni. Jednotlivci a subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některé z akcí akcích programu v souladu s pracovním programem a výzvou k podávání návrhů zveřejněných Komisí. Při provádění programu lze vzít v úvahu zvláštní ujednání pro jednotlivce a subjekty z evropských mikrostátů. [pozm. návrh 48]

(38)

V souladu se článkem 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) a se sdělením Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (23) (dále „sdělení o strategickém partnerství“) by program měl zohledňovat zvláštní situaci těchto regionů. Budou přijata opatření pro zvýšení účasti nejvzdálenější regionů ve všech akcích. Měla by být podporována mobilita a spolupráce mezi lidmi a organizacemi z těchto regionů a ze třetích zemí, zejména jejich sousedů. Tato opatření budou pravidelně monitorována a hodnocena. [pozm. návrh 49]

(38a)

Ve sdělení o strategickém partnerství Komise uznala, že větší mobilita studentů a pracovníků v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zejména v rámci programu Erasmus+, by nejvzdálenějším regionům přinesla značné výhody, a zavázala se, že dále přizpůsobí finanční podporu určenou účastníkům, kteří cestují z nejvzdálenějších regionů a do těchto regionů, a to tak, že pro tyto regiony zachová v rámci programu Erasmus+ zvláštní pravidla financování, prostuduje možnosti rozšíření regionální spolupráce spojené s programem Erasmus+ s cílem dále podporovat mobilitu mezi nejvzdálenějšími regiony a sousedními třetími zeměmi a bude jako doplněk programu Erasmus+ využívat Evropský sociální fond plus. [pozm. návrh 50]

(39)

Podle [reference to be updated as appropriate according to a new Decision on OCTs článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/ES (24)] jsou jednotlivci a subjekty ze zámořských zemí a území způsobilé k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je zámořská země nebo území spojeno. Problémy, které vyplývají z velké odlehlosti těchto zemí nebo území, by měly být při provádění programu zohledněny a jejich účast na programu by měla být monitorována a pravidelně hodnocena.

(40)

Program by měl zachovávat kontinuitu, pokud jde o jeho cíle a priority. Přesto je vzhledem k tomu, že se má provádět po dobu sedmi let, nutné zajistit do určité míry flexibilitu s cílem umožnit programu přizpůsobit se měnícím se podmínkám a politickým prioritám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Proto toto nařízení neurčuje podrobně, jak mají být konkrétní iniciativy koncipovány, a nepředjímá politické priority nebo příslušné rozpočtové priority na následujících sedm let. Místo toho by měly být sekundární politická rozhodnutí a priority, včetně podrobností o jednotlivých nových konkrétních iniciativách, určeny formou pracovních programů v souladu s finančním nařízením. EU Koncepce nových iniciativ by Komise měla přijmout pracovní programy měly vycházet z předchozích i probíhajících pilotních iniciativ v této oblasti informovat o tom Evropský parlament a Radu měly by náležitě zohledňovat evropskou přidanou hodnotu v podstatě i ve struktuře dané iniciativy . Pracovní programy program by také měl měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a veškeré jejich změny by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů aktů v přenesené pravomoci. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni a také s vnitrostátními agenturami a zúčastněnými stranami, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu s přezkumným postupem se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci . [pozm. návrh 51]

(40a)

Komise by spolu s národními agenturami měla sledovat provádění programu a podávat o něm zprávy, a to jak během trvání programu, tak i po jeho ukončení. Konečné hodnocení programu by mělo být provedeno včas tak, aby mohlo případně přispět k přezkumu následného programu v polovině období. Zejména by Komise měla provést přezkum v polovině období trvání programu, který bude případně doplněn o legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. [pozm. návrh 52]

(41)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (25) je třeba program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy příjemce . Tyto požadavky by měly zahrnovat konkrétní, v průběhu času měřitelné a realistické ukazatele a tvořit základ pro hodnocení účinnosti programu na místě. [pozm. návrh 53]

(42)

Na evropské, vnitrostátní i místní úrovni by měla být zajištěna odpovídající dostupnost, publicita a šíření informací o možnostech a výsledcích akcí podporovaných programem. Činnosti zaměřené na dostupnost, publicitu a šíření informací by měly mít podporu všech prováděcích subjektů programu, případně včetně dalších klíčových relevantních zúčastněných stran. [pozm. návrh 54]

(43)

S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější součinnost mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly prostředky přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení přispět také k pokrytí komunikace mezi podniky ohledně politických priorit Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení. [pozm. návrh 55]

(44)

Aby bylo zajištěno účinné a účelné provádění tohoto nařízení, měl by program co nejvíce využívat stávající mechanismy provádění. Provádění programu by proto mělo být svěřeno Komisi a národním vnitrostátním agenturám , které by měly zajistit konzistentní a přímočaré uplatňování pravidel programu v celé Unii během celého období. Za tímto účelem a s cílem zajistit účinné provádění programu by Komise a vnitrostátní agentury měly spolupracovat a po konzultaci se zúčastněnými stranami vypracovat jednotné, jednoduché a vysoce kvalitní postupy a usnadňovat výměnu osvědčených postupů, které budou moci zlepšovat kvalitu projektů v rámci programu . Je-li to možné a efektivní, měly by být národními agenturami stejné orgány, které byly určeny pro řízení předchozího programu. Rozsah posouzení shody ex ante by měl být omezen na požadavky, které jsou pro program nové a specifické, nejedná-li se o odůvodněné případy, například případ závažných nedostatků nebo nedostatečné výkonnosti příslušné národní agentury. [pozm. návrh 56]

(44a)

S cílem povzbudit organizátory projektů, kteří nemají žádné zkušenosti s unijními programy, aby podávali žádosti o financování, by Komise a vnitrostátní agentury měly poskytovat poradenství a podporu a měly by zajistit, aby postupy podávání žádostí byly co nejjasnější a nejjednodušší. Příručka k programu by měla být dále zlepšována tak, aby byla uživatelsky vstřícná a srozumitelná, a formuláře žádostí by měly být jednoduché a měly by být včas zpřístupněny. Za účelem další modernizace a harmonizace postupu podávání žádostí by měl být pro příjemce programu a osoby podílející se na jeho řízení vypracován společný vícejazyčný nástroj sloužící jako jednotné kontaktní místo. [pozm. návrh 57]

(44b)

Žádosti o granty a projektové žádosti by se zpravidla měly předkládat vnitrostátní agentuře země, ve které je organizace podávající žádost usazena, a tato agentura by je měla zpracovávat. Avšak odchylně od výše uvedeného by žádosti o granty a projektové žádosti související s činnostmi organizovanými celounijními sítěmi a evropskými a mezinárodními organizacemi by měly být předkládány Komisi, která by je měla přímo zpracovávat. [pozm. návrh 58]

(45)

V zájmu zajištění řádného finančního řízení a právní jistoty v každé zúčastněné zemi by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislý kontrolní orgán. Je-li to možné a efektivní, měly by být nezávislými kontrolními orgány stejné orgány, které byly určeny pro akce v rámci předchozího programu.

(46)

Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných přijmout všechna vhodná opatření k odstranění právních a administrativních překážek, řádného fungování které by mohly bránit přístupu k  programu nebo jeho řádnému fungování . Zahrnuje to v mezích možností a aniž by bylo dotčeno právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, řešení problémů spojených se získáváním víz a povolení k pobytu. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 (26) se členské státy vybízejí, aby zavedly zkrácené řízení o přijetí. [pozm. návrh 59]

(47)

Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a v příslušném členění. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(48)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (27). [pozm. návrh 60]

(49)

Aby se zjednodušily požadavky kladené na příjemce, měly by být co nejvíce využívány zjednodušené granty ve formě paušálních plateb, jednotkových nákladů a financování s pevnou sazbou. V souladu se zásadou řádného finančního řízení a za účelem zjednodušení správy programu by měly být na činnosti v oblasti mobility ve všech odvětvích využívány paušální platby na základě příslušného projektu. Zjednodušené granty podporující činnosti mobility v rámci programu stanovené Komisí by měly zohlednit životní být pravidelně přezkoumávány existenční náklady přizpůsobovány životním a existenčním nákladům dané hostitelské země a regionu . Komise a národní agentury vysílajících zemí by měly mít možnost tyto zjednodušené granty uzpůsobit na základě objektivních kritérií, zejména s cílem zajistit jejich dostupnost pro osoby s omezenými příležitostmi. Členským státům by mělo být rovněž doporučeno, aby v souladu se svými vnitrostátními předpisy osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních poplatků. Totéž osvobození by se mělo vztahovat na veřejné nebo soukromé subjekty, které tuto finanční podporu poskytují dotyčným jednotlivcům. [pozm. návrh 61]

(50)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (28), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (29) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (30) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody na úrovni Unie a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (31). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie a udělit Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby všechny třetí země podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(51)

Je nezbytné zajistit doplňkovost činností prováděných v rámci programu s činnostmi prováděnými členskými státy a s dalšími činnostmi Unie, zejména s činnostmi v oblasti vzdělávání, kultury a sdělovacích prostředků, mládeže a solidarity, zaměstnanosti a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, zemědělství a rozvoje venkova se zaměřením na mladé zemědělce, soudržnosti, regionální politiky a mezinárodní spolupráce a rozvoje.

(52)

Ačkoli regulační rámec již umožnil členským státům a regionům v předchozím programovém období vytvořit součinnost mezi programem Erasmus+ a dalšími nástroji Unie, například evropskými strukturálními a investičními fondy, které rovněž podporují kvalitativní rozvoj systémů vzdělávání, odborné přípravy a mládeže v Unii, nebyl tento potenciál dosud dostatečným způsobem využíván, což negativně dopadá na systematické účinky projektů i na politiku. Mezi vnitrostátními subjekty odpovědnými za řízení různých nástrojů by na vnitrostátní úrovni měla probíhat efektivní komunikace a spolupráce s cílem maximalizovat jejich příslušný účinek. Program by měl umožňovat aktivní spolupráci s těmito nástroji , zejména tím, že zajistí, aby mohla být zvážena za účelem financování z evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím zjednodušeného postupu vysoce kvalitní žádost, která nemůže být financována v rámci programu kvůli nedostatečným prostředkům . S cílem zjednodušit postup pro tato opatření by mělo být možné udělit jim „pečeť excelence“, aby byla uznána jejich vysoká kvalita. Tato doplňkovost napříč programy by měla přinést vyšší celkovou úspěšnost projektů . [pozm. návrh 62]

(52a)

Aby se maximalizovala účinnost unijního financování a politické podpory, je důležité posílit součinnost a doplňkovost všech relevantních programů soudržným způsobem. Tyto součinnosti a doplňkovost by neměly vést k tomu, že prostředky přidělené programu Erasmus+ budou spravovány mimo strukturu programu ani by neměly vést k tomu, aby byly finanční prostředky používány k plnění jiných cílů, než které jsou stanoveny v tomto nařízení. Veškeré součinnosti a doplňkovost by měly vést ke zjednodušení postupů podávání žádostí na úrovni provádění. [pozm. návrh 63]

(53)

Aby bylo možné přezkoumat nebo doplnit ukazatele výkonnosti programu, měla by být ohledně přílohy Komisi svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU. Je velmi důležité, aby Komise během přípravných prací – i na úrovni odborníků – vedla odpovídající konzultace, které jsou v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty obdržet současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54)

Je vhodné zajistit řádné ukončení předchozího programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2021 by měla technická a administrativní pomoc v případě potřeby zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci předchozích programů dokončeny do 31. prosince 2020.

(55)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit respektování práva na rovnost žen a mužů a právo na nediskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie. Program by měl proto aktivně podporovat iniciativy, které se snaží zvyšovat povědomí o jakékoli skupině, která by mohla být předmětem diskriminace, a podporovat její pozitivní vnímání a podporovat rovnost žen a mužů. Měl by rovněž podporovat úsilí o řešení rozdílů ve vzdělávání a specifických obtíží, jimž čelí Romové, tím, že usnadní jejich plnou a aktivní účast na programu. Do celého procesu plánování, provádění, monitorování a hodnocení programu by mělo být začleněno dodržování práv a zásad uznaných zejména v Listině základních práv. [pozm. návrh 64]

(56)

Na toto nařízení se vztahují horizontální pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména způsob sestavování a plnění rozpočtu za pomoci grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie.

(57)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu nadnárodního charakteru, velkého objemu a širokého geografického rozsahu financovaných činností v oblasti mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup ke vzdělávací mobilitě a v obecnější rovině na integraci Unie a rovněž z důvodu posíleného mezinárodního rozměru, jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(58)

Nařízení (EU) č. 1288/2013 by mělo být zrušeno s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

(59)

Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí Erasmus Erasmus+ , program pro opatření Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu (dále jen „program“).

Stanoví se cíle programu, rozpočet na období let 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytnutí takového financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„celoživotním učením“ učení ve všech jeho formách (formální, neformální a informální učení), které probíhají ve všech fázích života, od předškolního vzdělávání a péče k obecnému vzdělávání, odbornému vzdělávání a přípravě, vysokoškolskému vzdělávání a vzdělávání dospělých, jejichž výsledkem je zdokonalení a aktualizace znalostí, dovedností , kompetencí a postojů i zapojení do společnosti v osobní, občanské, kulturní, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě, včetně poskytování poradenských služeb; [pozm. návrh 65]

2)

„vzdělávací mobilitou“ fyzický přesun do jiné země, než je země pobytu, za účelem studia, odborného vzdělávání , včetně opětovného získání či zvyšování dovedností, výuky nebo neformálního či informálního učení. Může mít podobu stáží, učňovských praxí, mládežnických výměn, výuky nebo účasti na činnostech profesního rozvoje. Mohou ji doprovázet taková opatření, jako je jazyková podpora , včetně národní znakové řeči, a vzdělávání, a/nebo doplňovat přístupné elektronické učení a virtuální spolupráce. V některých zvláštních případech může mít formu učení prostřednictvím využití informačních technologií a komunikačních nástrojů; [pozm. návrh 66]

2a)

„virtuálním učením“ osvojování dovedností a znalostí prostřednictvím používání přístupných informačních a komunikačních nástrojů; [pozm. návrh 67]

2b)

„smíšeným učení“ osvojení dovedností a znalostí formou kombinace virtuálních nástrojů vzdělávání a odborné přípravy s tradičními metodami vzdělávání a odborné přípravy; [pozm. návrh 68]

3)

„neformálním učením“ dobrovolné učení, které se odehrává mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím účelných činností (ve smyslu cílů, metod a časového rámce) a s nějakou formou vzdělávací podpory;

4)

„informálním učením“ učení, které je výsledkem každodenních činností a zkušeností a které není organizováno nebo strukturováno, pokud jde o cíle, dobu nebo podporu učení. Z pohledu učící se osoby se může jednat o neúmyslnou činnost;

5)

„mladými lidmi“ osoby ve věku 13 až 30 let;

6)

„sportem na základní úrovni“ organizovaný sport provozovaný na místní úrovni amatérskými sportovci a sport pro všechny pravidelně amatérskými sportovci všech věkových kategorií ke zdravotním, vzdělávacím nebo společenským účelům ; [pozm. návrh 69]

7)

„vysokoškolskými studenty“ veškeré osoby zapsané na instituci vysokoškolského vzdělávání, a to do krátkého cyklu, bakalářského, magisterského či doktorského nebo obdobného studia, Tato kategorie zahrnuje i čerstvé absolventy nebo veškeré osoby, které takovouto instituci absolvovaly v předchozích 24 měsících ; [pozm. návrh 70]

8)

„pracovníky“ veškeré osoby, které se profesionálně nebo jako dobrovolníci podílejí na vzdělávání na všech úrovních , odborné přípravě či neformálním učení a mohou zahrnovat profesory, učitele, školitele, výzkumné pracovníky, vedoucí pracovníky škol, pracovníky s mládeží, trenéry, nepedagogické pracovníky a další odbornícky odborníky z praxe zabývající se podporou vzdělávání; [pozm. návrh 71]

8a)

„sportovním personálem“ osoby zapojené do řízení, výuky nebo tréninku sportovního týmu nebo několika jednotlivých sportovců, ať už placené, nebo na dobrovolné bázi; [pozm. návrh 72]

9)

„účastníky odborného vzdělávání a přípravy“ veškeré osoby zapsané do počátečního či průběžného odborného vzdělávání či programu odborné přípravy na jakékoli úrovni od středoškolského po postsekundární vzdělávání. Zahrnuje rovněž účast jednotlivců, kteří v nedávné době takové programy absolvovali nebo každou osobu , která absolvovala takovýto program v předchozích 24 měsících ; [pozm. návrh 73]

10)

„žáky“ veškeré osoby zapsané pro výuku v instituci poskytující obecné vzdělávání na jakékoli úrovni od předškolního vzdělávání a péče až k vyššímu středoškolskému vzdělávání, nebo veškeré osoby vzdělávané mimo institucionální rámec považované vnitrostátními příslušnými orgány za způsobilé k účasti v programu na příslušných územích; [pozm. návrh 74]

11)

„vzděláváním dospělých“ všechny formy neodborného vzdělávání pro dospělé po počátečním vzdělávání, ať již formální, neformální či informální povahy;

12)

„třetí zemí nepřidruženou k programu“ třetí země, která se programu plně neúčastní, ale jejíž právní subjekty mohou výjimečně programu využít v náležitě ospravedlněných případech v zájmu Unie; [pozm. návrh 75]

13)

„třetí zemí“ země, která není členským státem;

14)

„partnerstvím“ dohoda mezi skupinou institucí a/nebo organizací, jejímž účelem je provádění společných činností a projektů;

15)

„společným magisterským nebo doktorským studiem“ ucelený studijní program nabízený alespoň dvěma vysokoškolskými institucemi, jehož výsledkem je jeden doklad o dosaženém vzdělání společně vystavený a podepsaný všemi zúčastněnými institucemi a úředně uznávaný v zemích, kde se zúčastněné instituce nacházejí; [pozm. návrh 76]

16)

„mezinárodní“ jakákoli činnost zahrnující alespoň jednu třetí zemi, která není přidružena k programu;

17)

„virtuální spolupráci“ jakákoli forma spolupráce prostřednictvím informačních technologií a komunikačních nástrojů;

18)

„vysokoškolskou institucí“ jakýkoli druh vysokoškolské instituce subjekt podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe, která který nabízí uznávané akademické tituly nebo jiné uznávané kvalifikace na úrovni terciárního vzdělání, a to bez ohledu na to, jak jsou tyto instituce nazývány, jakož i nebo jakýkoli jiný druh vysokoškolské instituce, který srovnatelný subjekt , jenž je vnitrostátními orgány považován za způsobilý pro účast v programu na jejich příslušném území; [pozm. návrh 77]

19)

„nadnárodní“ jakákoli činnost zahrnující alespoň dvě země, které jsou buď členskými státy, nebo třetími zeměmi přidruženými k programu;

20)

„činností pro zapojení mládeže“ mimoškolní činnost vykonávaná neformálními skupinami mladých lidí a/nebo mládežnickými organizacemi, která se vyznačuje přístupem neformálního či informálního učení a podporou přístupnosti a začlenění ; [pozm. návrh 78]

21)

„pracovníkem s mládeží“ odborník nebo dobrovolník, který se podílí na neformálním nebo informálním učení a podporuje mladé lidi v jejich osobním rozvoji, včetně jejich sociálně pedagogickém vzdělávacího a profesního rozvoje profesním rozvoji rozvoje jejich dovedností ; [pozm. návrh 79]

22)

„dialogem s mládeží EU“ dialog s mezi tvůrci politik, činiteli rozhodovací pravomocí, odborníky, výzkumnými pracovníky nebo případně subjekty z řad občanské společnosti a mladými lidmi a organizacemi mládeže; který slouží jako stálé fórum pro společné uvažování o prioritách evropské spolupráce v oblasti mládeže, jejím uplatňování a hodnocení ve všech oblastech souvisejících s mladými lidmi ; [pozm. návrh 80]

23)

„třetí zemí přidruženou k programu“ třetí země, která je smluvní stranou dohody s Unií, což jí umožňuje účast na programu, a která splňuje všechny povinnosti stanovené tímto nařízením ve vztahu k členským státům; [pozm. návrh 81]

24)

„právním subjektem“ jakákoli fyzická či právnická osoba vytvořená a uznaná jako taková v rámci vnitrostátního práva, práva Unie či mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s č. [197 odst. 2 písm. c)] finančního nařízení;

25)

„osobami s omezenými příležitostmi“ osoby, čelící které jsou v přístupu k programu znevýhodněné vzhledem k různým překážkám, které jim brání účinně využít příležitostí, které program nabízí, a to vyplývajícím například ze zdravotního postižení, zdravotních problémů , vzdělávacích problémů , jejich původu ekonomických, sociálních rodin migrantů , kulturních, geografických či zdravotních důvodů, protože pocházejí z přistěhovaleckého prostředí či z rozdílů , ekonomické, sociální a geografické situace , včetně osob marginalizovaných skupin nebo ohrožených diskriminaci na základě některého z důvodů, jako které jsou zdravotní postižení a vzdělávací obtíže zakotveny v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie ; [pozm. návrh 82]

26)

„vnitrostátním orgánem“ orgánem, který na vnitrostátní úrovni odpovídá za monitorování a kontrolu řízení programu v členském státě nebo ve třetí zemi přidružené k programu;

27)

„národní agenturou“ jeden nebo více subjektů v daném členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu, které odpovídají za řízení provádění programu na vnitrostátní úrovni. V daném členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu může působit více než jedna národní agentura;

27a)

„pečetí excelence“ označení vysoké kvality udělované projektům předloženým programu, které by si zasloužily financování, ale neobdrží je kvůli rozpočtovým omezením; oceňuje hodnotu daného návrhu a podporuje hledání alternativního financování; [pozm. návrh 83]

Článek 3

Cíle programu

1.   Obecným cílem programu je podpořit vzdělávací, profesionální i osobní rozvoj lidí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže mládežnických aktivit sportu sportu prostřednictvím celoživotního vzdělávání v Evropě i mimo ni, a tím přispět k udržitelnému růstu, tvorbě pracovních míst , sociální soudržnosti sociální soudržnosti a začlenění s cílem podporovat aktivní občanství a  posílit pocit evropské identity. Program takto představuje klíčový nástroj pro rozvíjení Evropského prostoru vzdělávání, jenž má napomoci podněcování inovací ve vzdělávání a odborné přípravě, podporu evropské strategické spolupráci spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím svých odvětvových agend, prosazuje spolupráci rozvoj v oblasti politiky mládeže v rámci strategie EU pro mládež pro období 2019–2027 a rozvíjí evropskou dimenzi rozvoj evropské dimenze sportu. [pozm. návrh 84]

2.   Program má tyto konkrétní cíle:

a)

podporovat vzdělávací mobilitu u jednotlivců, jakož i spolupráci, začleňování, spravedlnost, špičkovou úroveň, kreativitu a inovace na úrovni organizací a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; [pozm. návrh 85]

b)

podporovat neformální a informální vzdělávací mobilitu , mezikulturní učení, kritické myšlení a aktivní účast mezi mladými lidmi, jakož i spolupráci, začleňování , kvalitu , kreativitu a inovace na úrovni organizací a politik v oblasti mládeže; [pozm. návrh 86]

c)

podporovat ve sportu na základní úrovni vzdělávací mobilitu trenérů sportovního personálu pracovníků v oblasti sportu mladých lidi pravidelně se věnujících organizované sportovní aktivitě , jakož i spolupráci, začleňování, kreativitu a inovace na úrovni sportovních organizací a politik v oblasti sportu; [pozm. návrh 87]

ca)

podporovat celoživotní učení prostřednictvím meziodvětvového přístupu zahrnujícího formální, neformální a informální vzdělávací prostředí a podporou flexibilních vzdělávacích drah. [pozm. návrh 88]

2a.     Program má posílený mezinárodní rozměr zaměřený na podporu vnější činnosti Unie a rozvojových cílů, prostřednictvím spolupráce mezi Unií a třetími zeměmi. [pozm. návrh 89]

3.   Cílů programu se dosahuje prostřednictvím těchto tří klíčových akcí:

a)

vzdělávací mobilita („klíčová akce 1“);

b)

spolupráce mezi organizacemi a institucemi („klíčová akce 2“) a

c)

podpora rozvoje politik a spolupráce („klíčová akce 3“);

Cíle budou rovněž naplňovány prostřednictvím činností v rámci programu Jean Monnet popsaných v článku 7.

Všechny akce programu obsahují silnou složku učení, která přispívá k naplňování cílů programu stanovených v tomto článku. Popis jednotlivých oblastí podporovaných v rámci každé z klíčových akcí uvádí kapitola II (vzdělávání a odborná příprava), kapitola III (mládež) a kapitola IV (sport). Operační cíle a příslušné politické priority každé akce jsou podrobně rozvedeny v pracovním programu uvedeném v článku 19. [pozm. návrh 90]

Článek 3a

Evropská přidaná hodnota

1.     Program podporuje pouze ty akce a činnosti, které přinášejí potenciální evropskou přidanou hodnotu a které přispívají k dosažení cílů uvedených v článku 3.

2.     Evropská přidaná hodnota akcí a činností programu bude zajištěna například prostřednictvím:

a)

nadnárodní povahy, zejména s ohledem na mobilitu a spolupráci s cílem dosáhnout udržitelného systémového dopadu;

b)

doplňkovosti a součinnosti s dalšími programy a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

c)

přispívání k účinnému využívání unijních nástrojů v oblasti transparentnosti a uznávání;

d)

přispívání k rozvoji celounijních standardů zajišťování kvality, včetně chart;

e)

přispívání k rozvoji celounijních společných standardů ve vzdělávacích programech a programech odborné přípravy;

f)

podpory mezikulturního a mezináboženského dialogu v celé Unii;

g)

podpory mnohojazyčnosti v celé Unii; nebo

h)

podpory pocitu evropské sounáležitosti a posílení společného evropského občanství. [pozm. návrh 91]

KAPITOLA II

VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA

Článek 4

Klíčová akce 1

Vzdělávací mobilita

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program v rámci klíčové akce 1 podporovat tyto oblasti:

a)

mobilita vysokoškolských studentů a pracovníků;

b)

mobilita studentů a pracovníků v rámci odborného vzdělávání a přípravy;

c)

mobilita žáků a zaměstnanců škol včetně učitelů v předškolních zařízeních a pracovníků v oblasti raného vzdělávání a péče ; [pozm. návrh 92]

d)

mobilita pracovníků v rámci vzdělávání dospělých , stejně jako dospělých účastníků vzdělávání ; [pozm. návrh 93]

e)

příležitosti jazykového vzdělávání, včetně činností na podporu mobility.

Pomocí programu se podporují opatření zaměřená na virtuální učení a smíšené učení, které mají doprovázet činnost v oblasti mobility uvedenou v odstavci 1. Podporují se z něj opatření zaměřená na osoby, které nejsou schopny se účastnit činnosti v oblasti mobility.

Komise případně zajistí, aby byly nástroje virtuálního a smíšeného učení vypracované v rámci programu dostupné širší veřejnosti. [pozm. návrh 94]

Podporu je možné věnovat na přípravu činnosti v oblasti mobility uvedené v tomto odstavci, včetně přípravných návštěv, pokud jsou zapotřebí. [pozm. návrh 95]

Článek

Klíčová akce 2

Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program v rámci klíčové akce 2 podporovat tyto oblasti:

a)

strategické partnerství pro spolupráci a výměny osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu; [pozm. návrh 96]

b)

partnerství na podporu špičkové úrovně špičkových pracovišť , zejména Evropské univerzity, střediska pro špičkovou úroveň odborného vzdělávání a společné magisterské a doktorandské programy v rámci programu Erasmus Mundus ; Evropské univerzity a střediska pro špičkovou úroveň odborného vzdělávání zahrnují alespoň jeden subjekt založený v členském státě ; [pozm. návrh 97]

c)

partnerství pro inovace , jako např. aliance pro vzdělávání dospělých, s cílem posílit inovační kapacitu Evropy; [pozm. návrh 98]

d)

přístupné a snadno použitelné online platformy a nástroje virtuální spolupráce, včetně podpůrných služeb pro eTwinning a pro elektronikou platformu pro vzdělávání dospělých v Evropě , nástroje zaměřené na prosazování metod univerzálního designu pro vzdělávání a dále nástroje na usnadnění mobility, jako je evropská studentská karta uvedená v čl. 25 odst. 7c; [pozm. návrh 99]

da)

cílené budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání ve třetích zemích, které nejsou přidruženy k programu. [pozm. návrh 100]

Článek 6

Klíčová akce 3

Podpora rozvoje politik a spolupráce

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program v rámci klíčové akce 3 podporovat tyto oblasti:

a)

příprava a provádění obecných a odvětvových politických programů Unie týkajících se vzdělávání a odborné přípravy, a to i za podpory sítě Eurydice nebo činností jiných příslušných organizací;

b)

podpora nástrojů a opatření Unie pro rozvoj kvality, transparentnosti a uznávání kompetencí, dovedností a kvalifikací a jejich aktualizaci  (32); [pozm. návrh 101]

c)

politický dialog a spolupráce s klíčovými příslušnými zúčastněnými stranami, včetně celounijních sítí, evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy , a jejich podpora ; [pozm. návrh 102]

d)

cílená opatření, která přispějí ke kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu; [pozm. návrh 103]

e)

spolupráce s dalšími nástroji Unie a poskytnutí podpory pro další politiky Unie;

f)

činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, jakož i o samotném programu.

Článek 7

Akce programu Jean Monnet

Program podpoří výuku, učení, výzkum a diskuse o otázkách evropské integrace a o budoucích výzvách Unie a jejích příležitostech prostřednictvím těchto opatření: [pozm. návrh 104]

a)

akce programu Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání; [pozm. návrh 105]

b)

akce programu Jean Monnet v dalších ve všech oblastech vysokoškolského vzdělávání; [pozm. návrh 106]

c)

podpora těchto institucí sledujících jakýkoli cíl v evropském zájmu: Evropský univerzitní institut ve Florencii, včetně Školy nadnárodní správy věcí veřejných; Evropská univerzita (v Brugách a Natolinu); Evropský institut veřejné správy v Maastrichtu; Akademie evropského práva v Trevíru; Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání v Odense a Mezinárodní středisko evropského vzdělávání v Nice.

KAPITOLA III

MLÁDEŽ

Článek 8

Klíčová akce 1

Vzdělávací mobilita

Na poli mládeže bude program v rámci klíčové akce 1 podporovat tyto oblasti:

a)

mobilita mladých lidí;

b)

činnosti pro zapojení mládeže;

c)

činnosti DiscoverEU;

d)

mobilita pracovníků s mládeží.

Článek 9

Klíčová akce 2

Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Na poli mládeže bude program v rámci klíčové akce 2 podporovat tyto oblasti:

a)

strategické partnerství pro spolupráci a výměny osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu; [pozm. návrh 107]

b)

partnerství pro inovace s cílem posílit inovační kapacitu Evropy;

c)

přístupné a snadno použitelné online platformy a nástroje pro virtuální spolupráci. [pozm. návrh 108]

Článek 10

Klíčová akce 3

Podpora rozvoje politik a spolupráce

Na poli mládeže bude program v rámci klíčové akce 3 podporovat tyto oblasti:

a)

příprava a provádění politické agendy Unie týkající se mládeže za případné podpory sítě portálu wiki zaměřeného na mládež; [pozm. návrh 109]

b)

nástroje a opatření Unie na podporu kvality, transparentnosti a uznávání kvalifikací a dovedností, zejména prostřednictvím pasu mládeže Youthpass;

c)

politický dialog a spolupráce s příslušnými klíčovými zúčastněnými stranami, včetně celounijních sítí, evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti mládeže, dialogu EU s mladými lidmi, jakož i podpory Evropského fóra mládeže , a podpora těchto zúčastněných stran ; [pozm. návrh 110]

d)

opatření, která přispějí ke kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu; [pozm. návrh 111 se netýká českého znění]

e)

spolupráce s dalšími nástroji Unie a poskytnutí podpory pro další politiky Unie;

f)

činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, jakož i o samotném programu.

KAPITOLA IV

SPORT

Článek 11

Klíčová akce 1

Vzdělávací mobilita

Na poli sportu bude program v rámci klíčové akce 1 podporovat mobilitu trenérů a mládeže zabývající se sportem na základní úrovni a pracovníků v oblasti sportu. [pozm. návrh 112]

Článek 12

Klíčová akce 2

Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Na poli sportu bude program v rámci klíčové akce 2 podporovat tyto oblasti:

a)

partnerství pro spolupráci a výměny osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu;

b)

neziskové sportovní akce na základní úrovni, včetně akcí malého rozsahu, zaměřené na další rozvoj evropské dimenze sportu. [pozm. návrh 113]

Článek 13

Klíčová akce 3

Podpora rozvoje politik a spolupráce

Na poli sportu bude program v rámci klíčové akce 3 podporovat tyto oblasti:

a)

příprava a provádění politické agendy Unie týkající se sportu a pohybové aktivity;

b)

politický dialog a spolupráce s příslušnými klíčovými zúčastněnými stranami, včetně evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti sportu; [pozm. návrh 114]

ba)

opatření, která přispějí ke kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu; [pozm. návrh 115]

bb)

spolupráce s dalšími nástroji Unie a zajištění podpory dalších oblastí politiky Unie; [pozm. návrh 116]

c)

činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, jakož i o samotném programu, včetně sportovních cen a ocenění.

KAPITOLA IVa

Začleňování

Článek 13a

Strategie začleňování

1.     Komise do 31. března 2021 vypracuje rámec opatření zaměřených na začleňování a pokyny k jejich uplatňování. Na základě tohoto rámce a zejména s ohledem na specifické problémy s přístupem k programu v rámci členských států vypracují vnitrostátní agentury víceletou národní strategii zaměřenou na začleňování. Tato strategie se zveřejní do 30. června 2021 a její provádění se bude pravidelně sledovat.

2.     Pokud jde o rámec a strategii uvedené v odstavci 1, věnuje se zvláštní pozornost těmto prvkům:

a)

spolupráci se sociálními partnery, celostátními a místními orgány a občanskou společností,

b)

podpoře základních komunitních organizací pracujících přímo s cílovými skupinami,

c)

informacím a komunikaci s cílovými skupinami, mj. na základě šíření snadno použitelných informací,

d)

zjednodušení postupů při podávání žádostí,

e)

poskytování konkrétního poradenství, školení a podpůrných služeb cílovým skupinám jednak před podáním přihlášky, a jednak k tomu, aby se připravili na účast v programu,

f)

osvědčeným postupům při zajišťování přístupnosti programu a podpůrných služeb osobám se zdravotním postižením,

g)

shromažďování příslušných kvalitativních a kvantitativních údajů potřebných k vyhodnocení účinnosti strategie,

h)

uplatňování opatření v rámci finanční podpory v souladu s článkem 13b. [pozm. návrh 118]

Článek 13b

Finanční opatření na podporu začleňování

1.     Komise a členské státy spolupracují, aby zajistily, že k podpoře osob, které mají méně příležitostí a kterým je z finančních důvodů bráněno v účasti na programu, buď proto, že jsou ekonomicky znevýhodněni, nebo proto, že další náklady spojené s účastí na programu jsou vzhledem k jejich konkrétní situaci závažnou překážkou, budou zavedena příslušná finanční podpůrná opatření, mj. předběžné financování. Při posuzování finančních důvodů a míry podpory se vychází z objektivních kritérií.

2.     Podpůrná finanční opatření uvedená v odstavci 1 mohou obsahovat:

a)

podporu, která je k dispozici na základě jiných unijních nástrojů, jako je Evropský sociální fond+,

b)

podporu, která je k dispozici v rámci systémů členských států,

c)

úpravu a navýšení podpory pro opatření zaměřená na zvýšení mobility, která je k dispozici v rámci programu.

3.     Za účelem dodržování ustanovení odst. 2 písm. c) tohoto článku Komise v nezbytných případech upraví granty v zájmu podpory činností v rámci programu, nebo k této úpravě zmocní agentury členských států. Komise navíc v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 14 vyčlení zvláštní finanční prostředky, pomocí nichž se budou financovat další finanční podpůrná opatření v rámci programu.

4.     Náklady na opatření, jejichž cílem je usnadnit nebo podpořit začleňování, nesmějí být v žádném případě důvodem zamítnutí žádosti v rámci programu. [pozm. návrh 119]

KAPITOLA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 14

Rozpočet

1.   Finanční krytí na provádění programu na období 2021–2027 činí 30 000 000 000 41 097 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 (46 758 000 000 EUR v běžných cenách). [pozm. návrh 120]

Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce. [pozm. návrh 121]

2.   Program se provádí podle následujícího orientačního rozdělení:

a)

24 940 000 000 EUR 83 % částky uvedené v odstavci 1 na akce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, z čehož: [pozm. návrh 122]

1)

přinejmenším 8 640 000 000 EUR by mělo být 34,66 % je vyčleněno na činnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání uvedené v čl. 4 písm. a) a čl. 5 písm. a); [pozm. návrh 123]

2)

přinejmenším 5 230 000 000 EUR 23 % je vyčleněno na činnosti v oblasti odborného vzdělávání a přípravy uvedené v čl. 4 písm. b) a čl. 5 písm. a); [pozm. návrh 124]

3)

přinejmenším 3 790 000 000 EUR 15,63 % je vyčleněno na činnosti v oblasti školního a předškolního vzdělávání a vzdělávání v prvních letech života uvedené v čl. 4 písm. c) a čl. 5 písm. a); [pozm. návrh 125]

4)

přinejmenším 1 190 000 000 EUR 6 % je vyčleněno na činnosti v oblasti vzdělávání dospělých uvedené v čl. 4 písm. d) a čl. 5 písm. a); [pozm. návrh 126]

5)

450 000 000 EUR 1,8 % je vyčleněno na činnosti v rámci programu Jean Monnet uvedené v článku 7; [pozm. návrh 127]

5a)

13,91 % částky uvedené v písmeni a) tohoto odstavce je vyčleněno na činnosti, které jsou řízeny převážně přímo, včetně akcí, které jsou uvedeny v čl. 4 písm. e), čl. 5 písm. b) až d) a čl. 6 písm. a) až f); [pozm. návrh 128]

5b)

zbývajících 5 % lze používat na financování jakýchkoli činností v rámci kapitoly II;[pozm. návrh 129]

b)

3 100 000 000 EUR 10,33 % částky uvedené v odstavci 1 na činnosti v oblasti mládeže uvedené v článcích 8 až 10; [pozm. návrh 130]

c)

550 000 000 EUR 2 % částky uvedené v odstavci 1 na činnosti v oblasti mládeže uvedené v článcích 11 až 13 a [pozm. návrh 131]

d)

přinejmenším 960 000 000 EUR 3,2 % částky uvedené v odstavci 1 jako příspěvek na provozní náklady národních agentur. [pozm. návrh 132]

Zbývajícího 1,5 %, které nebylo přiděleno v rámci orientačního rozdělení uvedeného v prvním pododstavci, může být využito na podporu programu. [pozm. návrh 133]

3.   Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a za účelem podpory mezinárodního rozměru programu bude další finanční příspěvek zpřístupněn z přispěje nařízení …/… [Nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci] (33)z nařízení …/…[IPA III] (34) finančně na podporu činností prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Tento příspěvek bude financován v vytvořených a prováděných podle tohoto nařízení. Toto nařízení se vztahuje na využívání uvedených finančních prostředků při zajištění souladu s nařízeními zřizujícími tyto nástroje nařízeními, kterými se řídí NDICI a IPA III . [pozm. návrh 134]

4.   Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro k provádění programu, jako jsou přípravné je přípravná , monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti činnost , včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace , a poradenství a školení týkající se přístupu k programu . [pozm. návrh 135]

5.   Aniž je dotčeno finanční nařízení, výdaje na činnosti vyplývající z projektů zahrnutých v prvním pracovním programu mohou být způsobilé od 1. ledna 2021.

6.   Prostředky přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení lze na jejich žádost převést do programu. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. [62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení nebo nepřímo v souladu s [písm. c)] uvedeného článku. Uvedené zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

6a.     Priority pro příděl rozpočtu na jednotlivé akce, jak je stanoveno v odstavci 2, se stanoví v pracovním programu uvedeném v článku 19. [pozm. návrh 136]

Článek 15

Formy financování z prostředků EU a metody provádění

1.   Program je konzistentním způsobem prováděn v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení s orgány uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.   Program může poskytnout finanční prostředky jakoukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména ve formě grantů, cen a veřejných zakázek.

3.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat riziko spojené se zpětným získáním prostředků splatných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článek X] nařízení X [nástupce nařízení o záručním fondu].

KAPITOLA VI

ÚČAST V PROGRAMU

Článek 16

Třetí země přidružené k programu

1.   Program je otevřený účasti těchto třetích zemí:

a)

členové Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)

přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)

země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)

další třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast třetích zemí v jakémkoli programu Unie, za předpokladu, že dohoda:

zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a dávky třetí země účastnící se programů Unie,

stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s čl. [21 odst. 5] finančního nařízení účelově vázané příjmy,

neuděluje třetí zemi ohledně daného programu rozhodovací pravomoc,

zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

2.   Země uvedené v odstavci 1 se plně účastní programu pouze tehdy, pokud splní všechny povinnosti stanovené v tomto nařízení ve vztahu ke členským státům.

Článek 17

Třetí země, které nejsou přidružené k programu

Pokud jde o akce uvedené v článcích 4 až 6, čl. 7 písm. a) a b) a článcích 8 až 10, 12 a 13, může být program v řádně odůvodněných případech otevřen účasti těchto třetích zemí: právnických osob z kterékoli třetí země, je-li to v zájmu Unie.

a)

země uvedené v článku 16, které nesplňují podmínku stanovenou v odstavci 2 uvedeného článku;

b)

jakákoli jiná třetí země. [pozm. návrh 137]

Článek 18

Pravidla pro přímé a nepřímé řízení

1.   Program je otevřen veřejným i soukromým právním subjektům působícím v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu.

2.   Komise a členské státy vynaloží při provádění programu zvláštní úsilí na podporu sociálního začlenění a účasti osob s omezenými příležitostmi, mimo jiné výběrem účastníků a přidělováním grantů. [pozm. návrh 138]

3.   V případě výběru v rámci přímého i nepřímého řízení může být hodnotící výbor uvedený v čl. [145 odst.. 3, třetí odrážce] finančního nařízení složen z externích odborníků.

4.   Má se za to, že veřejné subjekty, jakož i instituce a organizace v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebnou finanční, odbornou a správní kapacitu k provádění činností v rámci programu. Nemusejí předkládat další dokumentaci k doložení uvedené kapacity.

4a.     Výše finanční podpory, jako jsou granty, jednorázové částky, paušální sazby a jednotkové náklady, se pravidelně přezkoumává a upravuje podle životních nákladů a nákladů na pobyt v hostitelské zemi nebo regionu na základě údajů Eurostatu. Úprava životních nákladů a nákladů na pobyt řádně zohlední cestovní náklady do hostitelské země nebo regionu a zpět. [pozm. návrh 139]

5.   Aby se zlepšil přístup osob s omezenými příležitostmi a zajistilo hladké provádění programu, může Komise upravit granty v zájmu podpory činností mobility v rámci programu, nebo k této úpravě na základě objektivních kritérií může oprávnit národní agentury uvedené v článku 23. [pozm. návrh 140]

6.   Komise může zveřejnit společné výzvy s třetími zeměmi nepřidruženými k programu nebo jejich organizacemi a agenturami k financování projektů na základě odpovídajících finančních prostředků. Projekty lze hodnotit a vybírat prostřednictvím společných hodnotících a výběrových postupů dohodnutých zúčastněnými financujícími organizacemi či agenturami v souladu se zásadami stanovenými ve finančním nařízení.

KAPITOLA VII

PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 19

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených Sekundární politiky a priority, včetně podrobností o konkrétních iniciativách nastíněných v článcích 4 až 13, se určí formou pracovního programu uvedeného v článku [108] 110 finančního nařízení. Pracovní program rovněž stanoví, jak má být program proveden. Kromě toho pracovní program uvede částku přidělenou na každou akci a rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a třetí země přidružené k programu v případě činností, které mají být řízeny prostřednictvím národní agentury. Komise poté pracovní program přijme formou prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 31 30 s cílem doplnit toto nařízení přijetím pracovního programu . [pozm. návrh 141]

Článek 20

Monitorování a vykazování

1.   Ukazatele pro vykazování pokroku při provádění programu s ohledem na dosažení obecných a konkrétních cílů stanovené v článku 3 jsou stanoveny v příloze.

2.   Aby se zajistilo účinné zhodnocení programu, pokud jde o naplňování jeho cílů, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem změnit přílohu za účelem revize či doplnění ukazatelů, bude-li to nezbytné, a doplnit do tohoto nařízení ustanovení o zřízení rámce pro sledování a hodnocení.

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas na odpovídající úrovni podrobností ze strany příjemců finančních prostředků Unie ve smyslu čl. [2 odst. 5 finančního nařízení. Za tímto účelem musí být příjemcům finančních prostředků Unie a členských států uloženy přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 21

Hodnocení, přezkum a revize v polovině období [pozm. návrh 142]

1.    Veškerá hodnocení se provádějí včas, aby mohla ovlivňovat rozhodovací proces. [pozm. návrh 143]

2.   Průběžné hodnocení Přezkum programu v polovině období se provede, jakmile bude k dispozici dostatek informací o provádění programu, v každém případě však nejpozději však do čtyř let od zahájení provádění programu 31. prosince 2024 . Provází jej také konečné hodnocení předchozího programu , které se promítne do přezkumu v polovině období . Přezkum v polovině období kromě posouzení celkové účinnosti a výkonnosti programu vyhodnotí zejména provádění opatření v oblasti začleňování stanovených v kapitole IVa, úsilí vynaložené na zjednodušení programu pro příjemce a provádění nových iniciativ uvedených v čl. 5 písm. b) a v čl. 8 písm. c). Přezkoumá přitom členění programu, zejména s ohledem na osoby s omezenými příležitostmi . [pozm. návrh 144]

3.   Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole IX a povinnosti národních agentur uvedené v článku 24, členské státy Komisi předloží do 30. dubna 2024 zprávu o provádění a dopadu programu na jejich území. ESVČ předloží podobnou zprávu o provádění a dopadech programu v zúčastněných rozvojových zemích. [pozm. návrh 145]

3a.     Komise v případě potřeby a na základě přezkumu v polovině období předloží vhodné legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení. Komise předloží příslušnému výboru Evropského parlamentu a příslušnému orgánu Rady zprávu o přezkumu v polovině období, i pokud jde o její rozhodnutí, zda je nutná změna tohoto nařízení. [pozm. návrh 146]

4.   Na konci prováděcího období, nejpozději však do čtyř tří let od konce období uvedeného ve článku 1, provede Komise konečné hodnocení programu. [pozm. návrh 147]

5.   Komise sdělí závěry těchto předá veškerá hodnocení a přezkum v polovině období spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. [pozm. návrh 148]

KAPITOLA VIII

INFORMACE, KOMUNIKACE A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

Článek 22

Informace, komunikace a šíření výsledků

1.    Ve spolupráci s Komisí a na základě celounijního rámce vypracují národní agentury uvedené v článku 24 vypracují jednotnou strategii, pokud jde o účinnou komunikaci, šíření a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí, a pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích., a Národní agentury informují příslušné cílové skupiny o akcích a činnostech v jejich zemi s cílem zlepšit spolupráci mezi zúčastněnými stranami a podpořit meziodvětvový přístup k provádění programu . Při provádění komunikačních a informačních činností a při šíření informací věnují Komise a národní agentury, v souladu s kapitolou IVa, zvláštní pozornost osobám s omezenými příležitostmi s cílem zvýšit jejich účast na programu . [pozm. návrh 149]

1a.     Všechny základní dokumenty programu pro příjemce, včetně formulářů žádostí, pokynů a základních informací, jsou k dispozici nejméně ve všech úředních jazycích Unie. [pozm. návrh 150]

2.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují zviditelnění těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

3.   Právní subjekty působící v těch odvětvích, na která se program vztahuje, využívají značku „Erasmus+“ pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu.

4.   Komise provádí přístupným způsobem k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3. [pozm. návrh 151]

4a.     Národní agentury rovněž šíří informace o programu mezi službami profesního poradenství ve vzdělávacích institucích a v institucích odborné přípravy a mezi službami zaměstnanosti. [pozm. návrh 152]

KAPITOLA IX

SYSTÉM ŘÍZENÍ A AUDITU

Článek 23

Vnitrostátní orgán

1.   Do […] členské státy prostřednictvím formálního oznámení předaného jejich stálým zastoupením oznámí Komisi osoby, které jsou ze zákona oprávněny jednat jejich jménem jako vnitrostátní orgán pro účely tohoto nařízení. V případě nahrazení vnitrostátního orgánu v průběhu trvání programu to dotčený členský stát Komisi okamžitě oznámí v souladu se stejným postupem.

2.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná a vhodná opatření k odstranění jakýchkoli právních a správních překážek řádného fungování programu, zahrnující pokud možno i opatření zaměřená na zamezení zdanění grantů, zajištění přenositelnosti práv mezi sociálními systémy Unie a řešení otázek, které jsou příčinou obtíží při získáváním víz nebo povolení k pobytu . [pozm. návrh 153]

3.   Do […] vnitrostátní orgán určí národní agenturu nebo národní agentury. V případech, kdy existuje více než jedna národní agentura, zřídí členské státy vhodný mechanismus koordinovaného řízení při provádění programu na vnitrostátní úrovni, zejména s cílem zajistit v tomto ohledu jednotné a nákladově efektivní provádění programu a účinný kontakt s Komisí a usnadnit případné převody finančních prostředků mezi agenturami, čímž umožní flexibilitu a lepší využívání prostředků přidělených členským státům. Každý členský stát rozhodne, jakým způsobem budou uspořádány vztahy mezi vnitrostátním orgánem a národní agenturou, mimo jiné pokud jde o úkoly, jako je vypracování pracovního programu národní agentury. Vnitrostátní orgán Komisi předloží příslušné posouzení shody ex ante dokládající, že národní agentura splňuje ustanovení čl. [58 odst. 1] písm. c) bodu v) a vi) a čl. [60 odst. 1, 2 a 3] finančního nařízení, jakož i požadavky Unie, které se týkají norem vnitřní kontroly národních agentur a pravidel pro správu finančních prostředků programu určených na grantovou podporu.

4.   Vnitrostátní orgán jmenuje nezávislého auditora, uvedeného v článku 26.

5.   Při posouzení shody ex ante bude vnitrostátní orgán vycházet z vlastních kontrol a auditů a/nebo kontrol a auditů provedených nezávislým auditorem uvedeným v článku 26. V případě, že národní agentura určená pro tento program je shodná s národní agenturou určenou pro předchozí program, se rozsah posouzení shody ex ante omezí na požadavky, které jsou nové a specifické pro tento program.

6.   V případě, že Komise na základě svého hodnocení posouzení shody ex ante zamítne určení národní agentury, nebo v případě, že národní agentura nesplňuje minimální požadavky stanovené Komisí, vnitrostátní orgán zajistí přijetí nezbytných nápravných opatření, aby národní agentura splňovala tyto minimální požadavky, nebo jako národní agenturu určí jiný orgán.

7.   Vnitrostátní orgán sleduje program a dohlíží na jeho řízení na vnitrostátní úrovni. Informuje Komisi a konzultuje s ní v dostatečném předstihu předtím, než přijme jakékoli rozhodnutí, které může mít významný dopad na řízení programu, zejména pokud jde o jeho národní agenturu.

8.   Vnitrostátní orgán poskytne odpovídající spolufinancování na provoz své národní agentury, aby bylo zajištěno, že program je řízen podle platných pravidel Unie.

9.   Na základě ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury, stanoviska nezávislého auditora k němu a analýzy dodržování předpisů a výkonnosti národní agentury provedené Komisí vnitrostátní orgán každoročně poskytne Komisi informace o činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním. Pokud je to možné, tyto informace se zpřístupní veřejnosti. [pozm. návrh 154]

10.   Vnitrostátní orgán převezme odpovědnost za řádnou správu finančních prostředků Unie, jež Komise převedla na národní agenturu v rámci programu.

11.   V případě jakýchkoli nesrovnalostí, nedbalosti nebo podvodu, které lze přičíst národní agentuře, jakož i v případě závažných nedostatků nebo nízké výkonnosti národní agentury, kdy uvedená skutečnost vede ke vzniku nároku Komise vůči národní agentuře, odpovídá vnitrostátní orgán Komisi za vrácení prostředků, jež nejsou získány zpět.

12.   V případech uvedených v odstavci 11 může vnitrostátní orgán odejmout národní agentuře pověření, a to buď ze své vlastní iniciativy, nebo na žádost Komise. V případě, že chce vnitrostátní orgán odejmout národní agentuře pověření z jiných oprávněných důvodů, oznámí toto odnětí Komisi alespoň šest měsíců před předpokládaným datem ukončení pověření národní agentury. V tomto případě se vnitrostátní orgán a Komise formálně dohodnou na zvláštních a časově vymezených přechodných opatřeních.

13.   V případě odnětí pověření národní agentuře provede vnitrostátní orgán potřebné kontroly v souvislosti s finančními prostředky Unie svěřenými této národní agentuře a zajistí hladký převod těchto finančních prostředků i všech dokumentů a řídicích nástrojů potřebných k řízení programu na novou národní agenturu. Vnitrostátní orgán poskytne národní agentuře, jejíž pověření odvolal, finanční podporu potřebnou k tomu, aby mohla pokračovat v plnění svých smluvních povinností k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

14.   Pokud o to Komise požádá, určí vnitrostátní orgán instituce nebo organizace či druhy takových institucí a organizací, jež by mohly být považovány za způsobilé pro účast na zvláštních akcích programu na jejich území.

Článek 24

Národní agentura

1.   Národní agentura:

a)

musí mít právní subjektivitu nebo je součástí subjektu, který má právní subjektivitu, a řídí se právem dotyčného členského státu. Jako národní agenturu nelze určit ministerstvo;

b)

musí mít odpovídající kapacity pro řízení, zaměstnance a infrastrukturu k uspokojivému plnění svých úkolů a zajistí účinné a efektivní řízení programu a řádnou správu finančních prostředků Unie;

ba)

má potřebné odborné znalosti, aby se mohla zaměřit na všechna odvětví programu; [pozm. návrh 155]

c)

musí mít provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;

d)

musí mít odpovídající finanční záruky, poskytnuté pokud možno orgánem veřejné moci, které odpovídají míře prostředků Unie, jež bude spravovat;

e)

musí být určena na dobu trvání programu.

2.   Národní agentura odpovídá za řízení všech fází projektu u akcí, které jsou popsány v pracovním programu uvedeném v článku [19], v souladu s [čl. 58 odst. 1 písm. c) body v) a vi)] finančního nařízení.

3.   Národní agentura poskytne grantovou podporu příjemcům, jak je stanoveno v čl.[2 odst. 5] finančního nařízení, a to prostřednictvím grantové dohody, jak pro dotčenou akci v rámci programu specifikuje Komise.

4.   Národní agentura podává Komisi a vnitrostátnímu orgánu, který ji určil, každoročně zprávu v souladu s ustanoveními čl. [60 odst. 5] finančního nařízení. Národní agentura odpovídá za realizaci připomínek Komise předložených na základě jí provedené analýzy ročního prohlášení řídícího subjektu, jakož i příslušného stanoviska nezávislého auditora.

5.   Národní agentura nesmí bez předchozího písemného povolení od vnitrostátního orgánu a Komise na žádnou třetí osobu přenést žádný úkol v rámci programu, ani plnění rozpočtu, kterým byla pověřena. Národní agentura zůstává plně odpovědná za úkoly, kterými pověřila třetí osobu.

6.   V případě odvolání pověření národní agentury zůstává tato národní agentura právně odpovědná za plnění svých smluvních povinností ve vztahu k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

7.   Národní agentura je pověřena řízením a ukončováním finančních dohod, které se týkají předchozího programu a které ještě nejsou ukončené při zahájení tohoto programu.

7a.     Ve spolupráci s Komisí národní agentury zajistí, aby postupy zavedené za účelem provádění nařízení byly jednotné a jednoduché a aby informace byly vysoce kvalitní, mimo jiné vypracováním společných norem pro žádosti o projekt a pro hodnocení. Národní agentury pravidelně konzultují příjemce programu, aby zajistily soulad s tímto požadavkem. [pozm. návrh 156]

Článek 25

Evropská komise

1.   S ohledem na požadavky na národní agentury týkající se shody uvedené v čl. 23 odst. 3 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontrol, a to zejména na základě na posouzení shody ex ante, které Komisi předložil nezáislý orgán, ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury a stanoviska nezávislého auditora k tomuto prohlášení, s přihlédnutím k roční zprávě vnitrostátního orgánu o jeho činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním.

2.   Do dvou měsíců od obdržení posouzení shody ex-ante podle čl. 23 odst. 3 od vnitrostátního orgánu Komise přijme, podmíněně přijme nebo zamítne určení národní agentury. Komise uzavře s národní agenturou smluvní vztah až po přijetí posouzení shody ex ante. V případě podmíněného přijetí může Komise uplatnit na svůj smluvní vztah s národní agenturou přiměřená preventivní opatření.

3.   Komise národní agentuře každoročně v rámci programu poskytne tyto finanční prostředky:

a)

finanční prostředky na grantovou podporu v členském státě pro opatření v rámci programu, jejichž správou je národní agentura pověřena;

b)

finanční příspěvek na podporu řídících úkolů národní agentury v rámci programu. Tento příspěvek se stanoví na základě částky finančních prostředků Unie na grantovou podporu svěřených národní agentuře;

c)

případně další prostředky na opatření podle čl. 6 písm. d), a čl. 10 písm. d)  a čl. 13 písm. ba) . [pozm. návrh 157]

3a.     Komise odpovídá za provádění akcí, které přímo řídí. Řídí proto všechny fáze žádostí o financování a projekty pro akce v rámci programu uvedené v kapitolách II, III a IV, pokud jsou předloženy celounijními sítěmi, evropskými a mezinárodními organizacemi. [pozm. návrh 158]

4.   Komise stanoví požadavky pro pracovní program národní agentury. Komise poskytne národní agentuře finanční prostředky v rámci programu až poté, co formálně schválí příslušný pracovní program této agentury.

5.   Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

6.   V případě, že je pro Komisi roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu nepřijatelné, nebo pokud národní agentura reaguje na připomínky Komise neuspokojivým způsobem, může Komise přijmout předběžná či nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. [60 odst. 4] finančního nařízení.

7.   Budou pořádány pravidelné schůzky se sítí národních agentur, aby se zajistilo soudržné jednotné provádění programu ve všech členských státech a ve všech třetích zemích uvedených v článku 17 a aby byla zajištěna výměna osvědčených postupů . K účasti na těchto schůzkách jsou pozváni externí odborníci, včetně zástupců občanské společnosti a třetích zemí přidružených k programu. Evropský parlament je na tyto schůzky zván jako pozorovatel . [pozm. návrh 159]

7a.     S cílem zjednodušit a harmonizovat proces podávání žádostí poskytne Komise do 30. června 2024 společný, vícejazyčný nástroj sloužící jako jednotné kontaktní místo pro tento program. Tento nástroj je dostupný jak on-line, tak na mobilních zařízeních všem subjektům, které se programu buď účastní, nebo se podílejí na jeho řízení. Nástroj rovněž poskytne informace o možných partnerech pro potenciální příjemce. [pozm. návrh 160]

7b.     Komise zajistí, aby byly výsledky projektů veřejně dostupné a aby byly šířeny s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů mezi národními agenturami, zúčastněnými stranami a příjemci programů. [pozm. návrh 161]

7c.     Do 31. prosince 2021 Komise vytvoří evropskou studentskou kartu pro všechny studenty účastnící se programu. Do 31. prosince 2025 Komise zpřístupní evropskou studentskou kartu všem studentům v Unii. [pozm. návrh 162]

Článek 26

Nezávislý auditor

1.   Nezávislý auditor vydává stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle čl. [60 odst. 5] finančního nařízení. Bude tvořit základ celkové jistoty v souladu s článkem [123] finančního nařízení.

2.   Nezávislý auditor:

a)

musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)

zajistí, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy;

c)

nesmí být ve střetu zájmů s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura součástí. Zejména musí být funkčně nezávislý na právním subjektu, jehož je národní agentura součástí.

3.   Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům jakož i Účetnímu dvoru plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal své auditní stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

KAPITOLA X

KONTROLNÍ SYSTÉM

Článek 27

Zásady kontrolního systému

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení chráněny finanční zájmy Unie uplatňováním opatření, která zabraňují podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.   Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí a činností programu řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorským subjektem , přičemž zohlední systémy vnitřní kontroly veřejných financí členských států . [pozm. návrh 163]

3.   Národní agentura je odpovědná za primární kontroly příjemců grantů na akce programu uvedené v čl. 24 odst. 2. Tyto kontroly musí poskytovat dostatečné záruky, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.

4.   Pokud jde o finanční prostředky v rámci programu převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik. Toto ustanovení neplatí pro vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 28

Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se třetí země účastní programu na základě rozhodnutí v rámci mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje, udělí třetí země nezbytná práva a požadovaný přístup příslušné schvalovací osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě Evropského úřadu pro boj proti podvodům taková práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA XI

DOPLŇKOVOST

Článek 29

Doplňkovost s ostatními politikami, programy a finančními prostředky Unie

1.   Program se provádí tak, aby byla zajištěna jeho celková soudržnost a doplňkovost s ostatními příslušnými politikami, programy a finančními prostředky Unie, zejména s těmi, které se týkají vzdělávání a odborné přípravy, kultury a médií, mládeže a solidarity, zaměstnanosti a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, digitální politiky, zemědělství a rozvoje venkova, životního prostředí a klimatu, soudržnosti, regionální politiky, migrace, bezpečnosti a mezinárodní spolupráce a rozvoje.

2.   Činnost, která získala příspěvek z programu, může rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, jestliže tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na akci. [pozm. návrh 164]

3.   V případě, že program a evropské strukturální a investiční (ESI) fondy uvedené v článku 1 nařízení (EU)XX [CPR] poskytují společnou finanční podporu jediné činnosti, provádí se uvedená činnost v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, včetně pravidel pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek.

4.   Činnosti způsobilé pro program, které splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:

byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů v rámci programu; a které

splňují minimální požadavky této výzvy na kvalitu; ale které nejsou

nemohou být financovány v rámci dané výzvy k předkládání návrhů z důvodu rozpočtových omezení;

mohou být vybrány oceněny pečetí excelence jako uznání jejich vysoké kvality, což by mohlo usnadnit jejich žádost o financování z jiných zdrojů nebo umožnit jejich výběr pro financování z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů bez nového procesu podávání žádostí . V tomto případě se použijí míry spolufinancování a pravidla způsobilosti na základě tohoto nařízení. Tyto činnosti provádí řídící orgán uvedený v článku [65] nařízení (EU)XX [CPR] v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení a nařízeních o jednotlivých fondech, včetně pravidel týkajících se finančních oprav. [pozm. návrh 165]

KAPITOLA XII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku článcích 19 a  20 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. [pozm. návrh 166]

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku článcích 19 a  20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 167]

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 31

Postup projednávání ve výborech

1.   Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Výbor se může scházet ve specifickém složení, aby jednal o odvětvových otázkách. Pokud je to vhodné a v souladu s jeho jednacím řádem, mohou být ad hoc k účasti na jeho zasedáních ve funkci pozorovatelů přizváni externí odborníci, včetně zástupců sociálních partnerů.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 168]

Článek 32

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1288/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 33

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotřeno pokračování ani změny činností zahájených podle nařízení (EU) č. 1288/2013, které se na dané činnosti dále použije až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí přidělené na program může zahrnovat rovněž výdaje na technickou a správní pomoc nezbytnou k zajištění přechodu mezi tímto programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1288/2013.

3.   Odchylně od čl. [130 odst. 2] finančního nařízení a v řádně odůvodněných případech může Komise považovat za způsobilé pro financování od 1. ledna 2021 náklady, které se přímo vztahují k provádění podporovaných akcí a vznikly během prvních šesti měsíců roku 2021, a to i v případě, že příjemci vznikly před podáním žádosti o financování.

4.   S cílem umožnit řízení akcí a činností, které nebudou dokončeny do [31. prosince 2027], mohou být v případě potřeby zapsány rozpočtové položky na krytí výdajů uvedených v čl. 14 odst. 5 do rozpočtu po roce 2027.

5.   Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi prováděnými v souvislosti s programem Erasmus+ (2014–2020) a akcemi, které mají být uskutečňovány v rámci tohoto programu.

Článek 34

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dne […][dvacátým dnem] po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda nebo předsedkyně

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C , , p. .

(2)  Úř. věst. C , , p. .

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019.

(4)  COM(2018)0098.

(5)  Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.

(6)   Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 22/2018 ze dne 3. července 2018 s názvem „Mobilita v programu Erasmus+: miliony účastníků a různorodá evropská přidaná hodnota, avšak je třeba dále zlepšovat měření výkonnosti“.

(7)  COM(2018)0321.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus +“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

(9)   Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.

(10)  COM(2016)0381.

(11)  [Odkaz].

(12)  [Odkaz – to be adopted by the Council by the end of 2018].

(13)  COM(2018)0269.

(14)  [Odkaz].

(15)  COM(2018)[].

(16)   Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 5.

(17)   COM(2016)0381.

(18)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(19)   Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1.

(20)   Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(21)  Úř. věst. L […], […], s. […].

(22)  Úř. věst. L […], […], s. […].

(23)  COM(2017)0623.

(24)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(25)  Interinstitucionální dohoda ze dne 13. dubna 2016 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(29)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(30)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(32)  Zejména Europass – jednotný rámec Unie pro průhlednost transparentnost v oblasti kvalifikací a schopností; evropský rámec kvalifikací, evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;, evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu;, evropský systém přenosu a akumulace kreditů;, evropský registr agentur zajišťujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání; Evropské sdružení pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání; Evropská síť informačních středisek v evropském regionu a národních informačních střediska pro akademické uznávání v Evropské unii; a sítě Euroguidance.

(33)  [Odkaz].

(34)  [Odkaz].

PŘÍLOHA

Ukazatele

1)

Vysoce kvalitní vzdělávací mobilita pro lidi z různých prostředí

2)

Evropeizace a internacionalizace organizací a institucí

Co měřit?

3)

Počet osob, které se v rámci programu účastní činností v oblasti mobility

4)

Počet osob, které mají méně příležitostí a které se v rámci programu účastní činností v oblasti vzdělávací mobility

5)

Podíl účastníků, kteří se domnívají, že pro ně účast na činnostech v oblasti vzdělávací mobility v rámci programu byla přínosem

6)

Počet institucí a organizací podporovaných z programu v rámci klíčové akce 1 (vzdělávací mobilita) a klíčové akce 2 (spolupráce)

7)

Počet nově zapojených organizací podporovaných z programu v rámci klíčové akce 1 (vzdělávací mobilita) a klíčové akce 2 (spolupráce)

8)

Podíl institucí a organizací podporovaných z programu, které díky své účasti v programu vyvinuly vysoce kvalitní postupy [pozm. návrh 169]

PŘÍLOHA IA

Všechny kvantitativní ukazatele se rozčlení alespoň podle členského státu a podle pohlaví.

Cíl, který se měří: Klíčová akce 1 – Vzdělávací mobilita

Ukazatele:

 

Počet osob, které se v rámci programu účastní akcí a činností v oblasti mobility;

 

Počet jednotlivců, kteří v rámci programu využívají virtuální nebo kombinované vzdělávací nástroje na podporu mobility;

 

Počet osob, které využívají kombinované nebo virtuální vzdělávací nástroje, protože se nemohou účastnit činností mobility;

 

Počet organizací/institucí, které se v rámci programu účastní akcí a činností v oblasti mobility;

 

Počet organizací/institucí, které v rámci programu využívají virtuální nebo kombinované vzdělávací nástroje na podporu mobility;

 

Počet organizací/institucí, které využívají kombinované nebo virtuální vzdělávací nástroje, protože se nemohou účastnit činností mobility;

 

Podíl účastníků, kteří se domnívají, že pro ně účast na činnostech v rámci klíčové akce 1 byla přínosem;

 

Podíl účastníků, kteří se domnívají, že po účasti v programu se posílil jejich pocit evropské sounáležitosti;

 

Podíl účastníků, kteří se domnívají, že po účasti v programu se zlepšila jejich znalost cizího jazyka;

Cíl, který se měří: Klíčová akce 2 – Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Ukazatele:

 

Počet organizací/institucí podporovaných z programu v rámci klíčové akce 2;

 

Podíl organizací/institucí, které se domnívají, že pro ně účast na činnostech v rámci klíčové akce 2 byla přínosem;

 

Počet organizací/institucí, které využívají nástroje a platformy Unie pro spolupráci;

Cíl, který se měří: Klíčová akce 3 – Podpora politického rozvoje a spolupráce

Ukazatele:

 

Počet jednotlivců nebo organizací/institucí, pro které byly akce v rámci klíčové akce 3 přínosem;

Cíl, který se měří: Začleňování

Ukazatele:

 

Počet osob s omezenými příležitostmi, které se v rámci programu účastní akcí a činností v oblasti mobility;

 

Počet osob s omezenými příležitostmi, které v rámci programu využívají virtuální nebo kombinované vzdělávací nástroje na podporu mobility;

 

Počet osob s omezenými příležitostmi, které využívají kombinované nebo virtuální vzdělávací nástroje, protože se nemohou účastnit činností mobility;

 

Počet nově zapojených organizací podporovaných programem v rámci klíčové akce 1 a klíčové akce 2;

 

Podíl osob s omezenými příležitostmi, které se domnívají, že pro ně účast v programu byla přínosem;

Cíl, který se měří: Zjednodušení

Ukazatele:

 

Počet partnerství malého rozsahu podporovaných v rámci klíčové akce 2;

 

Podíl účastníků, kteří se domnívají, že postupy podávání žádostí, účasti a hodnocení jsou přiměřené a jednoduché;

 

Průměrná doba potřebná pro vyplnění každé žádosti podle akce ve srovnání s předchozím programem. [pozm. návrh 170]


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení je třeba chápat jako balíček. Pokud by finanční krytí programu na období 2021–2027 bylo nižší než částka stanovená v čl. 14 odst. 1 postoje Parlamentu, vyhrazuje si Evropský parlament právo znovu přezkoumat svou podporu pro kteroukoli akci programu s cílem zajistit účinnou realizaci základních činností programu a jeho posílené podpory pro opatření na začlenění.

Evropský parlament kromě toho jasně uvádí, že jeho podpora nových iniciativ obsažených v jeho postoji – zejména evropských univerzit, středisek excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a iniciativy DiscoverEU – je podmíněna a) hodnocením pilotních fází, které právě probíhají, a b) dalším vymezením každé iniciativy. Nejsou-li výše uvedené podmínky splněny, využije Evropský parlament svých výsad v rámci ročního rozpočtového procesu k tomu, aby vložil příslušné prostředky do rezervy, dokud nebudou tyto podmínky splněny.


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/1005


P8_TA(2019)0325

Zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (COM(2018)0353 – C8-0207/2018 – 2018/0178(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2021/C 108/56)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0353),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0207/2018),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2),

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin podle článku 55 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0175/2019),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 24.


P8_TC1-COD(2018)0178

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii si klade za cíl vytvořit vnitřní trh, který usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený mimo jiné na vyváženém hospodářském růstu a vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí.

(2)

Dne 25. září 2015 přijalo Valné shromáždění OSN nový globální rámec pro udržitelný rozvoj: Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 (4), jehož základem jsou cíle udržitelného rozvoje vztahující se na tři pilíře udržitelného rozvoje: environmentální, sociální a ekonomický/správní. Sdělení Komise z roku 2016 o dalších krocích k udržitelné evropské budoucnosti (5) spojuje cíle udržitelného rozvoje s rámcem politiky Unie tak, aby bylo zajištěno, že všechna opatření a politické iniciativy Unie, a to v rámci Unie i globálně, přijmou cíle udržitelného rozvoje za své již na samém začátku. Evropská rada v závěrech ze dne 20. června 2017 (6) potvrdila závazek Unie a členských států k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 úplným, soudržným, komplexním, integrovaným a účinným způsobem a v úzké spolupráci s partnery i dalšími zúčastněnými stranami.

(3)

V roce 2016 uzavřela Rada jménem Unie Pařížskou dohodu o klimatu (7). Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody o klimatu stanoví cíl zlepšit reakci na změnu klimatu, mimo jiné sladěním finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(4)

Pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti ekonomiky Unie jsou klíčové udržitelnost a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství, které účinněji využívá zdroje. Udržitelnost je již dlouho ve středu zájmu politiky Evropské unie a její sociální a environmentální rozměr je uznán ve Smlouvách.

(5)

V prosinci 2016 Komise pověřila skupinu odborníků na vysoké úrovni, aby vypracovala zastřešující a komplexní strategii Unie pro udržitelné financování. Zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni, která byla zveřejněna dne 31. ledna 2018 (8), vyzývá k vytvoření technicky důkladně zajištěného klasifikačního systému na úrovni Unie, aby bylo zřejmé, které činnosti jsou „zelené“ nebo „udržitelné“, přičemž se má začít činnostmi v oblasti zmírňování změny klimatu.

(6)

V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“ (9) na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v tomto akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu. Zavedení jednotného klasifikačního systému a ukazatelů pro udržitelné činnosti stanovení míry udržitelnosti činností je nejdůležitějším a nejnaléhavějším opatřením, s nímž akční plán počítá. V akčním plánu se uznává, že se přesouvání kapitálových toků k udržitelnějším činnostem musí opírat o společné , ucelené chápání toho, co znamená pojem „udržitelný“ dopadu ekonomických činností a investic na udržitelnost životního prostředí a účinné využívání zdrojů . V první fázi by měly pomoci jasné pokyny ohledně činností považovaných za činnosti, které přispívají k environmentálním cílům, informovat investory o investicích, které finančně podporují environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. V pozdější fázi mohou ekonomické činnosti podle jejich míry udržitelnosti . S ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN a závěry Evropské rady ze dne 20. června 2017 by měly být vypracovány další pokyny ohledně činností, které přispívají k jiným cílům v oblasti udržitelnosti, včetně sociálních a správních cílů , čímž by se dosáhlo úplného, soudržného, komplexního, integrovaného a účinného provedení Agendy 2030 . [pozm. návrh 80]

(6a)

I když bereme na vědomí nutnost zabývat se změnou klimatu, úzké zaměření na uhlíkovou expozici by mohlo mít neblahé vedlejší účinky kvůli přesměrování investičních toků na cíle, které přinášejí další rizika pro životní prostředí. Je tedy třeba zavést odpovídající záruky, která zajistí, že ekonomické činnosti nebudou poškozovat jiné environmentální cíle, jako je biologická rozmanitost a energetická účinnost. Investoři potřebují ohledně environmentálních rizik a jejich dopadu srovnatelné a ucelené informace, aby mohli svá portfolia posoudit nejen z hlediska uhlíkové expozice. [pozm. návrh 2]

(6b)

Vzhledem k naléhavosti panující v několika vzájemně propojených oblastech zhoršujícího se stavu životního prostředí a nadměrné spotřeby zdrojů je potřeba zaujmout systémový přístup k exponenciálně rostoucím negativním tendencím, jako je ztráta biologické rozmanitosti, globální nadměrná spotřeba zdrojů, výskyt nových hrozeb včetně nebezpečných chemických látek a jejich směsí, nedostatečná výživa, změna klimatu, poškození ozonové vrstvy, okyselování oceánů, úbytek sladké vody a změna systému využívání půdy. Proto je nutné přijímat opatření, která jsou zaměřená na budoucnost a odpovídají rozsahu budoucích problémů. Rozsah těchto problémů vyžaduje ucelený a ambiciózní přístup a uplatnění přísné zásady předběžné opatrnosti. [pozm. návrh 3]

(7)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU (10) požadovalo zvýšit finanční prostředky soukromého sektoru na výdaje související s životním prostředím a oblastí klimatu, zejména zavedením pobídek a metodik, které budou stimulovat společnosti k měření environmentálních nákladů jejich podnikatelské činnosti a zisků plynoucích z využívání environmentálních služeb.

(7a)

Zpráva Evropského parlamentu z vlastního podnětu ze dne 29. května 2018 o udržitelných financích stanoví základní prvky ukazatelů udržitelnosti a taxonomie jako pobídku k udržitelným investicím. Měl by být zajištěn soulad mezi příslušnými právními předpisy. [pozm. návrh 4]

(8)

Dosažení cílů udržitelného rozvoje v Unii vyžaduje směrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím. Pro dosažení těchto cílů je důležité plně využít potenciálu vnitřního trhu. Je rovněž důležité zajistit, aby kapitálové toky nasměrované na udržitelné investice nebyly na vnitřním trhu narušeny.

(8a)

Rozsah problému zahrnuje postupný přechod celého finančního systému k podpoře hospodářství tak, aby fungovalo na udržitelném základě. Za tímto účelem je nutné, aby se udržitelné financování stalo součástí hlavního proudu, a dopad na udržitelnost je třeba zohlednit, pokud jde o finanční produkty a služby. [pozm. návrh 5]

(9)

Účinným způsobem, jak směrovat postupně přesouvat soukromé investice z činností, jež mají negativní dopady na životní prostředí, do udržitelných udržitelnějších činností, je nabízení finančních produktů, které sledují environmentálně udržitelné cíle. Vnitrostátní požadavky pro uvedení finančních produktů , služeb a korporátních dluhopisů na trh jakožto udržitelných investic, které jsou uvedené v tomto nařízení, a to zejména požadavky stanovené s cílem umožnit příslušným aktérům na trhu používat vnitrostátní značku, mají za cíl zvýšení důvěry investorů a povědomí o rizicích , zviditelnění a řešení obav z klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu). Greenwashingem se rozumí získání nespravedlivé konkurenční výhody tím, že se na trh uvede finanční produkt jakožto šetrný k životnímu prostředí, i když ve skutečnosti nesplňuje základní environmentální normy. V současné době má systémy označování zavedeno jen několik členských států. Vycházejí z různých taxonomií pro klasifikaci různých environmentálně udržitelných ekonomických činností. Vzhledem k politickým závazkům v rámci Pařížské dohody i na úrovni Unie je pravděpodobné, že pokud jde o finanční produkty nebo korporátní dluhopisy, které jsou uváděny na trh jako environmentálně udržitelné, bude systémy označování nebo jiné požadavky na aktéry na trhu zavádět stále více členských států. Členské státy by při tom používaly vlastní vnitrostátní taxonomie pro účely stanovení, které investice lze považovat za udržitelné. Pokud budou takové vnitrostátní požadavky založeny na různých kritériích a ukazatelích týkajících se toho, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, bude to investory odrazovat od investování přes hranice, a to z důvodu obtíží při porovnávání různých investičních příležitostí. Navíc by hospodářské subjekty, které chtějí přilákat investice z celé Unie, musely splňovat různá kritéria v různých členských státech, aby jejich činnosti mohly být považovány za environmentálně udržitelné pro účely různých značek. Chybějící jednotná kritéria tudíž zvýší a ukazatele budou směrovat investice způsobem, který je z hlediska životního prostředí neúčinný a v některých případech kontraproduktivní, a povedou k nesplněným cílům v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Tato chybějící kritéria tedy zvyšují náklady a vytvoří vytvářejí pro hospodářské subjekty významný odrazující faktor, který brání udržitelným investicím v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy. Očekává se, že překážky v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy pro účely získávání finančních prostředků na udržitelné projekty dále porostou. Kritéria pro určení, zda se jedná o ekonomickou činnost, která a ukazatele pro určení míry udržitelnosti ekonomické činnosti je environmentálně udržitelná, by proto měla být harmonizována třeba postupně harmonizovat na úrovni Unie, aby se odstranily překážky pro fungování vnitřního trhu a zamezilo jejich vzniku v budoucnosti. Při této harmonizaci informací, parametrů a kritérií si budou hospodářské subjekty moci snadněji obstarat finanční prostředky pro své zelené environmentálně udržitelné činnosti přes hranice, neboť jejich ekonomické činnosti bude možno porovnat podle jednotných kritérií a ukazatelů , aby mohly být vybrány jako podkladová aktiva pro environmentálně udržitelné investice. Přilákat investice přes hranice v rámci Unie proto bude snazší. [pozm. návrh 6]

(9a)

Aby Unie dosáhla svých závazků v oblasti životního prostředí a klimatu, je třeba mobilizovat soukromé investice. Dosažení tohoto cíle vyžaduje dlouhodobé plánování a stabilitu a předvídatelnost regulace pro investory. Za účelem zajištění soudržného politického rámce pro udržitelné investice je proto důležité, aby ustanovení tohoto nařízení stavěla na stávajících právních předpisech Unie. [pozm. návrh 7]

(10)

Kromě toho, pokud účastníci trhu neposkytnou investorům žádné vysvětlení ohledně toho nezveřejní to , jak činnosti, do nichž investují, negativně či pozitivně přispějí k environmentálním cílům, nebo pokud budou při vysvětlování toho, co je „udržitelná“ ekonomická činnost míra environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti , používat rozdílné pojmy parametry a kritéria pro určení dopadu , bude pro investory nepřiměřeně obtížné tyto různé finanční produkty ověřit a porovnat. Bylo zjištěno, že tato skutečnost investory od investování do „zelených“ udržitelných finančních produktů odrazuje. Nedostatečná důvěra investorů má navíc na trhu s udržitelnými investicemi závažné negativní dopady. Dále se ukázalo, že vnitrostátní předpisy nebo tržní iniciativy přijaté za účelem řešení této otázky v rámci vnitrostátních hranic povedou k fragmentaci vnitřního trhu. Pokud účastníci finančního trhu budou zveřejňovat, jakým způsobem finanční produkty, o nichž tvrdí, že jsou šetrné k životnímu prostředí, splňují environmentální cíle, a budou při tom používat pro celou Unii společná kritéria ohledně toho, co je environmentálně udržitelná ekonomická činnost, pomůže to investorům porovnat investiční příležitosti šetrné k životnímu dopad investičních příležitostí na životní prostředí přes hranice a bude to motivovat investující podniky, aby učinily své obchodní modely udržitelnější . Investoři budou do „zelených“ finančních produktů v celé Unii investovat s vyšší důvěrou, čímž se zlepší fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 8]

(10a)

Za účelem dosažení smysluplného dopadu na životní prostředí a širšího dopadu na udržitelnost, snížení zbytečné administrativní zátěže účastníků finančního trhu a dalších zúčastněných stran a usnadnění růstu financování udržitelných ekonomických činností ze strany evropských finančních trhů by taxonomie měla být založena na harmonizovaných, porovnatelných a jednotných kritériích a ukazatelích, alespoň včetně ukazatelů pro oběhové hospodářství. Tyto ukazatele by měly být sladěny s jednotnou metodikou posuzování životního cyklu a uplatňovány ve všech regulačních iniciativách Unie. Měly by být základem pro posuzování environmentálního rizika a dopadu ekonomických činností a investic. Je třeba zabránit jakémukoli překrývání právních předpisů, které by nebylo v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a přiměřenosti a cílem vytvořit konzistentní terminologii a jasný regulační rámec; Je rovněž třeba vyhnout se jakékoli zbytečné zátěži orgánů i finančních institucí. Stejně tak by měl být jasně definován rozsah a použití technických screeningových kritérií, jakož i odkaz na další iniciativy předtím, než taxonomie a příslušná kritéria vstoupí v platnost. Stanovení harmonizovaných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti by mělo zohledňovat pravomoci členských států v různých oblastech politiky. Požadavky tohoto nařízení by se měly uplatňovat přiměřeně na malé a jednoduché instituce, jak je stanoví toto nařízení. [pozm. návrh 9]

(10b)

Ukazatele by měly být harmonizovány na základě existujících aktivit, jako je například činnost Komise, Evropské agentury pro životní prostředí a OECD, a měly by zachycovat dopad na životní prostředí z hlediska CO2 a dalších emisí, biologickou rozmanitost, produkci odpadu, využívání energie a obnovitelné energie, surovin a vody a přímé a nepřímé využívání půdy, jak je stanoveno rámcem Komise pro sledování oběhového hospodářství (COM(2018)0029), akčním plánem EU pro oběhové hospodářství (COM(2015)0614) a usnesením Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (2014/2208(INI)). Kromě toho by ukazatele měly být navrženy tak, aby zohledňovaly i doporučení skupiny odborníků Evropské komise pro financování oběhového hospodářství. Komise by měla posoudit, jak zahrnout činnost této skupiny odborníků do činnosti skupiny technických odborníků (TEG). Ukazatele by měly zohledňovat mezinárodně uznávané udržitelné normy. [pozm. návrh 10]

(11)

Aby byly odstraněny stávající překážky ve fungování vnitřního trhu a bylo zamezeno vzniku takovýchto překážek v budoucnosti, měly by být členské státy a Unie povinny používat při zavádění požadavků pro aktéry na trhu za účelem označování finančních produktů , služeb nebo korporátních dluhopisů, které jsou na vnitrostátní úrovni na trh uváděny jako environmentálně udržitelné, společnou koncepci environmentálně udržitelných týkající se míry environmentální udržitelnosti investic. Ze stejných důvodů by správci fondů a institucionální investoři, kteří udávají, že sledují environmentální cíle, měli používat stejnou koncepci environmentálně udržitelných investic a stejné ukazatele, parametry a kritéria pro výpočet dopadu na životní prostředí při zveřejňování údajů o naplňování těchto cílů. [pozm. návrh 11]

(12)

Stanovení kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti může přimět podniky, aby dobrovolně zveřejňovaly na svých internetových stránkách informace Informace environmentálně udržitelných ekonomických činnostech, které provádějí. Tyto informace dopadu činností na životní prostředí pomohou příslušným aktérům na finančních trzích nejen snadno zjistit, které podniky provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, a stanovit míru environmentální udržitelnosti ekonomických činností prováděných podniky, ale usnadní to těmto podnikům i získávání finančních prostředků na jejich zelené činnosti. [pozm. návrh 12]

(13)

Unijní klasifikace environmentálně udržitelných Celounijní ukazatele významné pro určení dopadu ekonomických činností na životní prostředí by měly umožnit rozvoj budoucích politik a strategií Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii, a rovněž by měly být základem pro další ekonomická, regulační a obezřetnostní opatření . Jednotné právní požadavky pro považování investic za environmentálně udržitelné zohlednění míry environmentální udržitelnosti investic , které budou založeny na jednotných kritériích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovení míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností a na společných ukazatelích pro posuzování dopadu investic na životní prostředí , jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na usnadnění přechodu umožnění těchto z  investic s negativním dopadem na životní prostředí na investice s dopadem pozitivním . [pozm. návrh 13]

(14)

V souvislosti s dosahováním cílů udržitelného rozvoje v Unii se by při zapojení a nasměrování soukromých investic paralelně s veřejnými výdaji směrem k udržitelným investicím ukázala jako mohla být účinná politická rozhodnutí, např. vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (11) stanoví cíl, aby v rámci Evropského fondu pro strategické investice bylo 40 % horizontálních investic určeno na projekty infrastruktury a inovace obsahující složky týkající se klimatu. Společná kritéria pro udržitelnost ekonomických činností a společné ukazatele pro posuzování dopadu na životní prostředí by mohla mohly být základem pro budoucí podobné iniciativy Unie na podporu zapojení investic, které budou sledovat cíle související s klimatem nebo jiné environmentální cíle. [pozm. návrh 14]

(15)

Aby se předešlo fragmentaci trhu, stejně jako poškozování zájmů spotřebitelů v důsledku odlišných názorů na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti míru environmentální udržitelnosti ekonomických činností , měly by vnitrostátní požadavky, které by měli účastníci trhu dodržovat, pokud chtějí uvádět na trh finanční produkty nebo podnikové dluhopisy stanovené v tomto nařízení jako environmentálně udržitelné, vycházet z jednotných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. K těmto aktérům na trhu patří účastníci finančního trhu, kteří nabízejí „zelené“ udržitelné finanční produkty nebo služby , a nefinanční společnosti vydávající „zelené“ udržitelné podnikové dluhopisy. [pozm. návrh 15]

(16)

Aby se zabránilo poškozování zájmů spotřebitelů, měli by správci fondů a institucionální investoři nabízející finanční produkty jako environmentálně udržitelné zveřejňovat, jak a do jaké míry byla při určování environmentální udržitelnosti investic použita kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. Zveřejněné informace by měly pomoci investorům pochopit, jaký je procentní podíl investic do environmentálně udržitelných ekonomických činností v porovnání se všemi ekonomickými činnostmi, a tudíž do jaké míry jsou investice environmentálně udržitelné. Komise by měla upřesnit, jaké informace mají být pro tento účel zveřejňovány. Uvedené informace by měly umožnit příslušným vnitrostátním orgánům snadno ověřit splnění povinnosti zveřejnění a vynucovat tuto povinnost v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

(17)

Aby se zabránilo jejímu obcházení, měla by tato povinnost platit i v případě, že jsou pro všechny finanční produkty , jež jsou nabízeny s tím, že mají podobné vlastnosti jako environmentálně udržitelné investice, včetně těch, které mají za cíl ochranu životního prostředí v širším smyslu. Po účastnících finančního trhu by se nemělo vyžadovat, aby investovali pouze do environmentálně udržitelných ekonomických činností, které byly určeny podle technických screeningových kritérií stanovených v tomto nařízení. Měli Účastníci a další subjekty finančních trhů by být pobízeni k tomu, aby informovali Komisi, pokud se domnívají, že by nějaká ekonomická činnost, která nesplňuje dosud nebyla stanovena odpovídající technická screeningová kritéria nebo pro kterou taková kritéria dosud nebyla stanovena, měla pro činnosti, které financují, a že tedy jejich finanční produkty by měly být považována považovány za environmentálně udržitelnou udržitelné , a pomohli tak Komisi posoudit, zda je vhodné technická screeningová kritéria doplnit nebo aktualizovat. [pozm. návrh 16]

(18)

Pro účely určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, míry environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti by měl být vypracován vyčerpávající seznam environmentálních cílů založený na ukazatelích měřících environmentální dopad, ze zohledněním jejího dopadu na celý hodnotový řetězec daného odvětví a při zjištění soudržnosti se stávajícími právními předpisy Unie, jako je balíček o čisté energii . [pozm. návrh 17]

(19)

Environmentální cíl ochrany zdravých ekosystémů by měl být interpretován s ohledem na příslušné legislativní i nelegislativní nástroje Unie, mimo jiné na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (12), směrnici Rady 92/43/EHS (13), nařízení Evropského parlamentu a Rady 1143/2014 (14), strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (15), strategii EU v oblasti zelené infrastruktury, směrnici Rady 91/676 (16), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 (17), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 (18), akční plán týkající se prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví (19) a akční plán pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (20).

(20)

Pro každý environmentální cíl by měla být stanovena jednotná kritéria založená na informacích poskytnutých prostřednictvím harmonizovaných ukazatelů , podle nichž by se posuzovalo, zda ekonomické činnosti významným způsobem přispívají k dosažení tohoto cíle. Jedním z prvků jednotných kritérií by měl být požadavek, aby nebyl vážně poškozován žádný z environmentálních cílů stanovených v tomto nařízení. Mělo by se tak předejít tomu, že investice budou považovány za environmentálně udržitelné, i když ekonomické činnosti, které těchto investic využívají, způsobují škody na životním prostředí v rozsahu, který převažuje nad jejich přínosem k environmentálnímu cíli. Podmínky, aby bylo dosaženo významného přínosu a nebyla způsobena vážná škoda, by měly umožnit, aby investice do environmentálně udržitelných ekonomických činností byly pro environmentální cíle skutečně přínosem. [pozm. návrh 18]

(21)

S ohledem na společný závazek Evropského parlamentu, Rady a Komise plnit zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv ve prospěch udržitelného růstu podporujícího začlenění a uznání významu mezinárodních minimálních lidských a pracovních práv a norem by měl být soulad s minimálními zárukami podmínkou pro to, aby mohly být ekonomické činnosti považovány za environmentálně udržitelné. Z tohoto důvodu by měly být ekonomické činnosti považovány za environmentálně udržitelné, pokud je při jejich provádění dodržována Deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních principech a právech v práci a osm základních úmluv MOP. Základní úmluvy MOP definují lidská a pracovní práva, která by podniky měly dodržovat. Některé z těchto mezinárodních norem jsou rovněž zakotveny v Listině základních práv Evropské unie, zejména zákaz otroctví a nucených prací a zásada nediskriminace. Těmito minimálními zárukami není dotčeno uplatňování případných přísnějších požadavků na životní prostředí, zdraví a bezpečnost i sociální udržitelnost stanovených v právních předpisech Unie.

(22)

Vzhledem ke specifickým technickým údajům potřebným k posouzení dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a k rychle se měnícímu charakteru jak vědy, tak technologií by se měla kritéria relevantní pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti určování míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností podle těchto změn pravidelně upravovat. Aby byla byly kritéria a ukazatele aktualizovaná, zakládala aktuální a zakládaly se na vědeckých poznatcích a na názorech odborníků i relevantních zúčastněných stran, měly by být podmínky významného přínosu a vážné škody pro různé ekonomické činnosti specifikovány s vyšší přesností a měly by být pravidelně aktualizovány. Za tímto účelem by měla Komise stanovit dostatečně podrobná a kalibrovaná technická screeningová kritéria a soubor harmonizovaných ukazatelů pro různé ekonomické činnosti, a to na základě technických údajů vícestranné platformy pro udržitelné finance. [pozm. návrh 19]

(23)

Některé ekonomické činnosti mají negativní dopad na životní prostředí a významného přínosu k jednomu nebo více environmentálním cílům lze dosáhnout tím, že se tento negativní dopad sníží. U těchto ekonomických činností je vhodné stanovit technická screeningová kritéria, která budou vyžadovat podstatné zlepšení environmentální výkonnosti v porovnání mj. s průměrem daného odvětví , aby bylo možné posoudit, zda tato činnost může významným způsobem přispět k jednomu či více environmentálním cílům . Tato kritéria by měla vzít v úvahu rovněž dlouhodobý dopad (tj. více než 3 roky) konkrétní ekonomické činnosti , zejména přínosy výrobků a služeb pro životní prostředí při jejich používání, jakož i přínos meziproduktů, a tím posoudit dopad všech fází výroby a používání v celém hodnotovém řetězci a životním cyklu . [pozm. návrh 20]

(24)

Ekonomická činnost by neměla být považována za environmentálně udržitelnou, pokud namísto přínosů životní prostředí spíše poškozuje nemá čistý přínos pro životní prostředí . Technická screeningová kritéria by měla určit minimální požadavky nezbytné k tomu, aby se zabránilo významnému poškozování jiných cílů. Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by měla Komise zajistit, aby tato kritéria byla založena rozumná, přiměřená a založená na dostupných vědeckých poznatcích a aby byla zohledňovala celý technologický řetězec a životní cyklus příslušných technologií . Měla by rovněž zajistít, aby byla pravidelně aktualizována. Pokud vědecké hodnocení neumožní určit riziko s dostatečnou mírou jistoty, měla by se uplatnit zásada předběžné opatrnosti v souladu s článkem 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). [pozm. návrh 21]

(25)

Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií a souboru harmonizovaných ukazatelů by Komise měla zohlednit příslušné právní předpisy Unie, jakož i nelegislativní nástroje Unie, které již byly zavedeny, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 (21), systému EU pro environmentální řízení podniků a audit (22), kritérií EU pro zelené veřejné zakázky (23) , platformy Komise pro oběhové hospodářství, evropské platformy posuzování životního cyklu a probíhající práce na pravidlech týkajících se environmentální stopy produktů a organizací (24). Aby nedocházelo ke zbytečným rozporům s klasifikacemi ekonomických činností, které již existují pro jiné účely, měla by Komise rovněž zohlednit statistické klasifikace týkající se odvětví environmentálních výrobků a služeb, konkrétně klasifikaci činností a výdajů na ochranu životního prostředí (CEPA) a klasifikaci činností v oblasti hospodaření s přírodními zdroji (CReMA) (25). [pozm. návrh 22]

(26)

Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů by Komise měla rovněž zohlednit specifika odvětví infrastruktury různých odvětví a environmentální, sociální a ekonomické externality v rámci analýzy nákladů a přínosů. V tomto ohledu by měla Komise vzít do úvahy práci mezinárodních organizací, např. OECD, příslušné právní předpisy a normy Unie, mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (26), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (27), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (28), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (29), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (30) a stávající metodiku. V této souvislosti by měla technická screeningová kritéria a ukazatele podporovat vhodné rámce správy integrující environmentální, sociální a správní faktory, jak je uvedeno v zásadách odpovědného investování OSN (31), ve všech fázích životního cyklu projektu. [pozm. návrh 23]

(26a)

Při definování technických screeningových kritérií by Komise měla rovněž vzít v úvahu přechodná opatření směřující k činnostem, které podporují přechod k udržitelnějšímu, nízkouhlíkovému hospodářství. Pro společnosti, které jsou v současnosti zapojeny do hospodářských činností vysoce poškozujících životní prostředí, by měly existovat pobídky na rychlý přechod k environmentálně udržitelnému nebo alespoň environmentálně neproblematickému statutu. Tam, kde k těmto procesům přechodu dochází, by se měla podpořit technická screeningová kritéria. Pokud je do tohoto přechodu zjevně zapojena většina podniků provozujících zvláště škodlivé činnosti, mohou tuto skutečnost screeningová kritéria zohlednit. Existence vážného úsilí o přechod může být prokázána mimo jiné dlouhodobým úsilím v oblasti výzkumu a vývoje, novými velkými projekty s vynaložením investičního kapitálu a environmentálně udržitelnějšímu technologiemi nebo konkrétními plány přechodu v úvodních stádiích provádění. [pozm. návrh 24]

(27)

Za účelem podpory environmentálně udržitelných inovací a aby se předešlo narušení hospodářské soutěže při získávání financí na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, měla by technická screeningová kritéria zajistit, aby veškeré relevantní ekonomické činnosti v konkrétním hlavních odvětvích (tj. odvětví NACE, jako je zemědělství, lesnictví a rybolov, výroba, dodávky elektřiny, plynu, páry a klimatizace, stavebnictví, doprava a skladování) mohly být považovány za environmentálně udržitelné a bylo s nimi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v tomto nařízení , aniž by významně poškozovaly jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12 . Potenciální schopnost přispívat k uvedeným environmentálním cílům se však může v různých odvětvích lišit, což by se mělo ve screeningových kritériích odrazit. Nicméně v rámci jednotlivých odvětví hlavních ekonomických odvětví by tato kritéria neměla nespravedlivě znevýhodňovat určité ekonomické činnosti na úkor jiných, pokud prvně jmenované činnosti přispívají k environmentálním cílům ve stejném rozsahu jako ty druhé , aniž by významně poškozovaly jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12 . [pozm. návrh 25]

(27a)

Environmentálně udržitelné činnosti jsou výsledkem technologií a produktů, které jsou rozvíjeny v rámci celého hodnotového řetězce. Z tohoto důvodu by technická screeningová kritéria měla vzít při konečném plnění environmentálně udržitelných činností v úvahu úlohu celého hodnotového řetězce, od zpracování surovin až po konečný produkt a jeho odpadovou fázi. [pozm. návrh 26]

(27b)

Aby se zabránilo narušení dobře fungujících hodnotových řetězců, mělo by být v rámci technických screeningových kritérií uvažováno o tom, aby byly environmentálně udržitelné činnosti umožněny technologiemi a produkty vyvinutými větším počtem hospodářských subjektů. [pozm. návrh 27]

(28)

Při stanovování technických screeningových kritérií by Komise měla posoudit potenciální rizika přechodu , zda by přijetí rychlost přijímání těchto kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti vedlo vedla k uvíznutí aktiv nebo k nekonzistentním pobídkám a zda by mělo negativní dopad na likviditu na finančních trzích. [pozm. návrh 28]

(29)

K zamezení nadměrně zatěžujících nákladů na dodržování předpisů pro hospodářské subjekty by měla Komise stanovit technická screeningová kritéria, která budou dostatečně srozumitelná z právního hlediska, proveditelná, snadno použitelná a u nichž bude možno ověřit soulad v rámci přiměřených nákladů na dodržování právních předpisů.

(30)

Aby se zajistilo, že investice budou nasměrovány do ekonomických činností, které mají na environmentální cíle největší pozitivní dopad, měla by Komise přednostně stanovit technická screeningová kritéria pro ekonomické činnosti, které potenciálně nejvíce přispívají k plnění environmentálních cílů. Screeningová kritéria by měla zohledňovat výsledky projektů s cílem usnadnit identifikaci a vývoj nových technologií a zohlednit škálovatelnost těchto technologií. [pozm. návrh 29]

(31)

Vhodná technická screeningová kritéria by měla být stanovena pro odvětví dopravy, mimo jiné pro mobilní aktiva, přičemž je třeba zohlednit celý životní cyklus technologií a skutečnost, že odvětví dopravy, včetně mezinárodní lodní dopravy, přispívá k téměř 26 % všech emisí skleníkových plynů v Unii. Jak vyplývá z akčního plánu týkajícího se financování udržitelného růstu (32), odvětví dopravy představuje přibližně 30 % dodatečných ročních investičních potřeb na udržitelný rozvoj v Unii, mimo jiné kvůli zvýšení elektrifikace nebo přechodu na ekologičtější druhy dopravy prostřednictvím podpory přechodu na jiné druhy dopravy a řízení provozu. [pozm. návrh 30]

(32)

Je obzvláště důležité, aby Komise při přípravě technických screeningových kritérií vedla odpovídající konzultace v souladu s požadavky na zlepšování právní úpravy. Do postupu stanovování a aktualizace technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů by se měly rovněž zapojit relevantní zúčastněné strany a postup by měl vycházet z  vědeckých poznatků , socioekonomického dopadu, osvědčených postupů stávající práce a subjektů , zejména pak platformy Evropské komise pro oběhové hospodářství, a z doporučení odborníků, kteří mají prokazatelné znalosti a  všeobecné zkušenosti v příslušných oblastech. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro udržitelné finance. Tato platforma by měla být složena z  ze široké škály odborníků zastupujících jak veřejný, tak soukromý sektor , aby bylo zajištěno náležité zohlednění zvláštností všech relevantních odvětví . Mezi zástupce veřejného sektoru by měli patřit odborníci z Evropské agentury pro životní prostředí a vnitrostátních agentur pro ochranu životního prostředí , evropských orgánů dohledu , Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví a Evropské investiční banky. Mezi odborníky ze soukromého sektoru by měli patřit zástupci relevantních zúčastněných stran, včetně aktérů finančního i nefinančního trhu, zástupců reálné ekonomiky zastupujících širokou škálu odvětví, univerzit, výzkumných ústavů, sdružení a organizací. V případě potřeby by platforma měla mít možnost vyžádat si radu od nečlenů. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství v otázkách rozvoje, analýzy a přezkumu technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů , včetně jejich možného vlivu na oceňování aktiv, která byla podle stávající praxe na trhu až do přijetí technických screeningových kritérií považována za zelená aktiva udržitelná . Platforma by měla rovněž Komisi poskytovat poradenství o tom, zda jsou se technická screeningová kritéria vhodná a ukazatele hodí pro další použití v budoucích politických iniciativách Unie, jejichž cílem je usnadnění udržitelných investic. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství ohledně vývoje účetních standardů udržitelnosti a integrovaných standardů pro podávání zpráv pro podniky a účastníky finančního trhu, a to i prostřednictvím revize směrnice 2013/34/EU. [pozm. návrh 31]

(33)

Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení, a zejména za účelem stanovení a aktualizace dostatečně podrobných a kalibrovaných technických screeningových kritérií a ukazatelů pro různé ekonomické činnosti z hlediska toho, co představuje významný přínos a vážnou škodu pro environmentální cíle, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o informace požadované ke splnění povinnosti zveřejňování, která je stanovena v čl. 4 odst. 3, a technická screeningová kritéria uvedená v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající veřejné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zajistila rovná účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a odborníci Evropského parlamentu a Rady by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají. [pozm. návrh 32]

(34)

Aby měli příslušní aktéři dostatek času na seznámení se s kritérii pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovenými v tomto nařízení a měli možnost připravit se na jejich uplatňování, měly by se povinnosti stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé environmentální cíle začít uplatňovat šest měsíců po přijetí příslušných technických screeningových kritérií.

(35)

Uplatňování tohoto nařízení by mělo být pravidelně a alespoň po dvou letech přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů pro environmentálně udržitelné a environmentálně škodlivé činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic nebo investic jež mají negativní dopad na životní prostředí , a zda splnění povinností vyžaduje zavedení dalšího mechanismu ověřování. Tento přezkum by měl zahrnovat také posouzení, zda by měla být oblast ustanovení nezbytných k rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení rozšířena tak, aby se vztahovala na cíle sociální udržitelnosti. Do 31. března 2020 by Komise měla v případě potřeby zveřejnit další legislativní návrhy týkající se zavedení mechanismu ověřování dodržování kritérií. [pozm. návrh 33]

(36)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu potřeby zavést jednotná kritéria a ukazatele pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti na úrovni Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, [pozm. návrh 34]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví kritéria pro určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná míry dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a její udržitelnosti , aby bylo možné stanovit míru environmentální udržitelnosti investice.

2.   Toto nařízení se vztahuje na:

a)

opatření přijatá členskými státy nebo Unií, kterými se stanovují požadavky na aktéry na účastníky finančního trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh v Unii uváděny jako environmentálně udržitelné;

b)

účastníky finančního trhu, kteří v Unii nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi , a

ba)

účastníky finančního trhu, kteří nabízejí jiné finanční produkty, s výjimkou případů, kdy:

i)

poskytnou ke spokojenosti příslušných orgánů vysvětlení opírající se o přiměřené důkazy, že ekonomické činnosti financované jejich finančními produkty nemají významný dopad na udržitelnost podle technických screeningových kritérií uvedených v článcích 3 a 3a, přičemž v takovém případě se nepoužijí ustanovení kapitol II a III. Tyto informace poskytnou ve svém prospektu, nebo

ii)

účastník finančního trhu ve svém prospektu uvede, že daný finanční produkt nesleduje cíle udržitelnosti a že u něj hrozí zvýšené riziko podpory ekonomických činností, které se podle tohoto nařízení nepovažují za udržitelné.

2a.     Kritéria uvedená v čl. 1 odst. 1 se uplatňují přiměřeným způsobem, s cílem zamezit nadměrné administrativní zátěži a zohlednit povahu, velikost a složitost účastníka finančního trhu a úvěrových institucí prostřednictvím zjednodušených ustanovení pro malé a nepříliš složité subjekty v souladu s ustanoveními čl. 4 odst. 2d.

2b.     Kritéria uvedená v prvním odstavci tohoto článku mohou být k účelům uvedeným v tomto odstavci použita poskytovateli finančních služeb, na které se nevztahuje čl. 1 odst. 2, nebo ve vztahu k jiným finančním nástrojům než jsou ty, které jsou uvedeny v článku 2, na základě dobrovolnosti,

2c.     Komise přijme akt v přenesené pravomoci, kterým blíže určí, které informace musí účastníci finančního trhu předkládat příslušným orgánům pro účely odst. 2 písm. a) tohoto článku. [pozm. návrhy 35, 55, 59, 87 a 96]

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„environmentálně udržitelnou investicí“ se rozumí investice, kterou se financuje jedna nebo více ekonomických činností, které lze podle tohoto nařízení pokládat za environmentálně udržitelné;

b)

„účastníky finančního trhu“ se rozumí účastníci finančního trhu kterýkoli z následujících subjektů , jak jsou vymezeni vymezeny v čl. 2 písm. a) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341];

i)

úvěrových institucí ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013 definovaných v [OP: vložte odkaz na příslušný článek] nařízení (EU) č. 575/2013;

ba)

„emitentem“ se rozumí registrovaný emitent ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES  (33) a čl. 2 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129  (34);

c)

„finančními produkty“ se rozumí finanční produkty správa portfolia, alternativní investiční fond, pojistný produkt s investiční složkou, penzijní produkt, penzijní plán, SKIPCP nebo podnikový dluhopis , jak jsou vymezeny v čl. 2 písm. j) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341] , jakož i emise uvedené ve směrnici 2003/71/ES a v nařízení (EU) 2017/1129 ;

ca)

„environmentálními ukazateli“ se rozumí přinejmenším měření spotřeby zdrojů, jako jsou suroviny, energie, energie z obnovitelných zdrojů a voda, dopad na ekosystémové služby, emise včetně CO2, dopad na biologickou rozmanitost a využívání půdy a produkce odpadu, a to na základě vědeckých poznatků a metodiky Komise pro posuzování životního cyklu a podle rámce Komise pro sledování oběhového hospodářství (COM(2018)0029);

cb)

„příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí příslušný orgán či orgány nebo orgán či orgány dohledu v členských státech stanovené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010, nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízení (EU) č. 1094/2010, do jejichž oblasti působnosti spadá kategorie účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje požadavek na zveřejnění uvedený v článku 4 tohoto nařízení;

cc)

„příslušným evropským orgánem dohledu“ se rozumí evropský orgán dohledu nebo evropské orgány dohledu stanovené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, do jejichž oblasti působnosti spadá kategorie účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje požadavek na zveřejnění uvedený v článku 4 tohoto nařízení;

d)

„zmírňováním změny klimatu“ se rozumí postupy, včetně přechodných opatření, nezbytné pro udržení zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 oC, oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a omezení a snahy o omezení tohoto nárůstu teploty tak, aby nepřekročila hranici 1,5 oC nad těmito hodnotami na 1,5 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí , jak je stanoveno v Pařížské dohodě ;

e)

„přizpůsobováním se změně klimatu“ se rozumí proces přizpůsobování se skutečnému skutečné očekávanému očekávané změně klimatu a jeho jejím vlivům;

f)

„skleníkovým plynem“ se rozumí skleníkový plyn uvedený v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (35);

g)

„oběhovým hospodářstvím“ se rozumí zachování hodnoty a používání výrobků, materiálů a  všech ostatních zdrojů v hospodářství na nejvyšší úrovni po co nejdelší dobu, a  tím omezení dopadu na životní prostředí a minimalizace odpadů, mj. uplatňováním hierarchie způsobů nakládání s odpady, jak je stanovena v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (36) , a minimalizace využívání zdrojů na základě klíčových ukazatelů pro oběhové hospodářství stanovených v rámci pro sledování pokroku směrem k oběhovému hospodářství, které se vztahují na jednotlivé fáze výroby, spotřeby a nakládání s odpady ;

h)

„znečištěním“ se rozumí:

i)

lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, tepla, hluku , světla nebo jiných znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé lidskému zdraví, nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku anebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další zákonné způsoby využití životního prostředí;

ii)

v souvislosti s mořským prostředím znečištění, jak je vymezeno v čl. 3 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (37);

iia)

v souvislosti s vodním prostředím znečištění, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 33 směrnice 2000/60/ES;

i)

„zdravým ekosystémem“ se rozumí ekosystém, který je v dobrém fyzikálním, chemickém a biologickém stavu nebo dobré fyzikální, chemické a biologické kvality a který je schopný samoreprodukce nebo obnovy vlastní rovnováhy a který zachovává biologickou rozmanitost ;

j)

„energetickou účinností“ se rozumí účinnější využívání energie ve všech fázích energetického řetězce od výroby až po konečnou spotřebu;

k)

„dobrým stavem prostředí“ se rozumí dobrý stav prostředí, jak je vymezen v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES;

l)

„mořskými vodami“ se rozumí mořské vody, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2008/56/ES;

m)

„povrchovými vodami“, „vnitrozemskými vodami“, „brakickými vodami“, „pobřežními vodami“ se rozumí totéž jako v čl. 2 bodech 1, 3, 6 a 7 směrnice 2000/60/ES (38);

n)

„udržitelným obhospodařováním lesů“ se rozumí využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem atakovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy souladu s platnými právními předpisy . [pozm. návrhy 36, 88 a 89]

Kapitola II

Environmentálně udržitelné ekonomické činnosti

Článek 3

Kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti

Pro účely stanovení míry environmentální udržitelnosti investice je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, splňuje-li tato činnost všechna níže uvedená kritéria:

a)

ekonomická činnost významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v článku 5 v souladu s články 6 až 11;

b)

ekonomická činnost vážně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů stanovených v článku 5 v souladu s článkem 12;

c)

ekonomická činnost je vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 13;

d)

ekonomická činnost splňuje technická screeningová kritéria, pokud je Komise stanovila na základě harmonizovaných ukazatelů, které měří dopad ekonomické činnosti na udržitelnost na úrovni podniku či plánu, a v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. [pozm. návrh 37]

Článek 3a

Kritéria pro ekonomické činnosti s významným nepříznivým dopadem na životní prostředí

Do 31. prosince 2021 provede Komise posouzení dopadů, pokud jde o důsledky revize tohoto nařízení v tom smyslu, aby se rámec pro udržitelné investice rozšířil o rámec, který se používá ke stanovení kritérií pro to, kdy a jak má hospodářská činnost významný nepříznivý dopad na udržitelnost. [pozm. návrh 38]

Článek 4

Použití Uplatňování a dodržování kritérií pro environmentálně udržitelné stanovení míry environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti

1.   Členské státy a Unie použijí kritéria pro stanovení environmentálně udržitelných míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností uvedených v článku 3 pro účely veškerých opatření, kterými se stanovují požadavky týkající se udržitelnosti na aktéry na trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh uváděny jako „environmentálně udržitelné“.

2.   Účastníci finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi podnikové dluhopisy , zveřejní informace o tom, jak a do jaké míry jsou při určování environmentální udržitelnosti dané investice používána kritéria pro relevantní informace , na základě kterých lze stanovit, zda produkty, které nabízejí, lze považovat za environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovená v  investice podle kritérií článku 3. Pokud se účastníci finančního trhu domnívají, že ekonomická činnost, která nesplňuje pro kterou technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením nebo dosud nebyla stanovena, by měla být považována za environmentálně udržitelnou, informují Komisi. Pokud je to vhodné, Komise informuje platformu pro kterou tato technická screeningová kritéria dosud nebyla stanovena, by měla být považována za environmentálně udržitelnou, mohou informovat Komisi udržitelné financování uvedenou v článku 15 o těchto žádostech účastníků finančního trhu. Účastníci finančního trhu nenabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi, pokud tyto produkty nelze považovat za environmentálně udržitelné.

2a.     Členské státy v úzké spolupráci s příslušným evropským orgánem dohledu sledují informace uvedené v odstavci 2. Účastníci finančního trhu uvědomí příslušný vnitrostátní orgán, který tyto informace bez prodlení předá příslušnému evropskému orgánu dohledu. Kdykoli příslušný vnitrostátní orgán nebo příslušný evropský orgán dohledu nesouhlasí s předanými informacemi uvedenými v odstavcích 2 a 2a, účastníci finančního trhu zveřejněné informace přezkoumají a opraví.

2b.     Zveřejnění informací uvedených v článku 4 musí být v souladu se zásadou, že informace by měly být pravdivé, srozumitelné, a nikoli zavádějící, jak je uvedeno ve směrnici (EU) 2014/65/EU a ve směrnici (EU) 2016/97, a s intervenčními pravomocemi podle čl. 4 odst. 2c, které jsou v souladu s pravomocemi obsaženými v nařízení č. 600/2014.

2c.     Toto nařízení nestanovuje žádné požadavky na zveřejňování ve smyslu [Úřad pro publikace: Vložte odkaz na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341].

2d.     Malé a nepříliš složité podniky uvedené v čl. 2 odst. 2b a 2c podléhají zjednodušeným ustanovením.

3.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 k doplnění odstavce odstavců 2, 2a a 2 b , v nichž upřesní informace potřebné pro soulad s uvedeným odstavcem uvedenými odstavci, včetně seznamu investic s podobnými vlastnostmi jako udržitelné investice a relevantních kvalifikačních prahů pro účely odstavce 2 , přičemž zohlední dostupnost relevantních informací a technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením. Uvedené informace umožní investorům zjistit:

a)

procentní podíl vlastnictví investic připadající na společnosti v různých společnostech , které provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

b)

procentní podíl investic do environmentálně udržitelných ekonomických činností v porovnání se všemi ekonomickými činnostmi;

ba)

příslušné definice malých a nepříliš složitých podniků podle článku 2b, jakož i zjednodušená ustanovení, která se na tyto subjekty vztahují.

3a.     Účastníci finančního trhu zveřejní informace uvedené v odst. 3 písm. a) a b).

4.   Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020. Komise může změnit tento akt v přenesené pravomoci, a to zejména s ohledem na změny aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. [pozm. návrh 39]

Článek 4a

Monitorování trhů

1.     V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 sleduje příslušný evropský orgán dohledu trh s finančními produkty uvedenými v článku 1 tohoto nařízení, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v Unii.

2.     Příslušné orgány sledují trh s finančními produkty, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v jejich členském státě nebo z jejich členského státu.

3.     V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1093/2010, č. 1094/2010 a č. 1095/2010 může příslušný evropský orgán dohledu v případě, že subjekty podle článku 1 porušily toto nařízení, v Unii dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci nebo prodej finančních produktů uvedených v článku 1;

Zákaz či omezení podle článku 3 se může použít za okolností stanovených příslušným evropským orgánem dohledu nebo podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.

4.     Při přijímání opatření podle tohoto článku příslušný evropský orgán dohledu zajistí, aby opatření:

a)

nemělo škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by byl neúměrný vzhledem k přínosu opatření; a

b)

nevedlo ke vzniku rizika regulatorní arbitráže;

Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle tohoto článku, může příslušný evropský orgán přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1.

5.     Než příslušný evropský orgán dohledu rozhodne o přijetí jakéhokoli opatření podle tohoto článku, oznámí opatření, které navrhuje, příslušným orgánům.

6.     Zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 přezkoumává příslušný evropský orgán dohledu v přiměřených intervalech, nejméně však každé tři měsíce. Nejsou-li po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty zákaz nebo omezení obnoveny, jejich platnost skončí.

7.     Opatření přijaté příslušným evropským orgánem dohledu podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán. [pozm. návrh 40]

Článek 5

Environmentální Cíle v oblasti udržitelnosti

1.    Pro účely tohoto nařízení se za environmentální cíle považují:

1)

zmírňování změny klimatu;

2)

přizpůsobování se změně klimatu;

3)

udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů;

4)

přechod k oběhovému hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace zvýšení využívání druhotných surovin ;

5)

prevence a omezování znečištění;

6)

ochrana biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů a obnova poškozených ekosystémů .

1a.     Cíle stanovené v prvním odstavci se měří pomocí harmonizovaných ukazatelů, analýzy životního cyklu a vědeckých kritérií a budou splněny, když se zajistí, aby odpovídaly rozsahu budoucích problémů v oblasti životního prostředí. [pozm. návrh 41]

Článek 6

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.   Za ekonomickou činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která zamezuje nebezpečným důsledkům působení lidstva na klimatický systém tím, že zabraňuje emisím skleníkových plynů, snižuje tyto emise nebo zvyšuje pohlcování skleníkových plynů některým z následujících způsobů, mj. i inovací procesů nebo výrobků:

a)

výrobou, skladováním , distribucí nebo používáním energie z obnovitelných zdrojů nebo energie klimaticky neutrální (včetně uhlíkově neutrální v souladu se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie), a to i prostřednictvím využívání inovativních technologií, jež mají potenciál pro budoucí významné úspory, nebo prostřednictvím nezbytného posilování rozvodných sítí;

b)

zvyšováním energetické účinnosti ve všech odvětvích, s výjimkou výroby energie za využití pevných fosilních paliv, a ve všech fázích energetického řetězce za účelem snížení primární a konečné spotřeby energie ;

c)

zvyšováním čisté nebo klimaticky neutrální mobility;

d)

přechodem na používání nebo zvýšením používání environmentálně udržitelných obnovitelných materiálů na základě posouzení celého životního cyklu a nahrazení zejména fosilních materiálů, což v nejbližší době přinese úspory emisí skleníkových plynů ;

e)

zvýšením používání ekologicky bezpečných technologií pro zachycování a využívání uhlíku (CCU) a zachycování a ukládání uhlíku (CCS), které umožňují dosáhnout čistého snížení emisí ;

f)

postupným odstraňováním antropogenních emisí skleníkových plynů, včetně emisí z fosilních paliv;

fa)

zvýšením odstraňování CO2 z atmosféry a jeho ukládání do přírodních ekosystémů, například prostřednictvím zalesňování, obnovy lesů a regenerativního zemědělství;

g)

zřizováním energetické infrastruktury potřebné pro dekarbonizaci energetických systémů;

h)

výrobou čistých a účinných pohonných hmot z obnovitelných zdrojů nebo z uhlíkově neutrálních zdrojů.

2.   Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci:

a)

k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích , aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu . Tato technická screeningová kritéria obsahují prahové hodnoty pro zmírňující opatření v souladu s cílem omezit globální oteplování výrazně pod 2 oC a pokračovat v úsilí o jeho omezení na 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, jak je stanoveno v Pařížské dohodě.

b)

k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích , považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.   Komise stanoví technická screeningová kritéria založená na ukazatelích podle odstavce 2 v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.   Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020. [pozm. návrhy 42, 66 a 99]

Článek 7

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.   Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke snížení negativních dopadů současného a očekávaného budoucího klimatu nebo k prevenci nárůstu nebo přesouvání negativních dopadů změny klimatu, a to prostřednictvím:

a)

prevence nebo omezení negativních dopadů změny klimatu specifických v dané souvislosti nebo v daném místě, které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů, na ekonomické činnosti;

b)

prevence nebo omezení negativních dopadů, které může změna klimatu mít na přírodní a zastavěné prostředí, v němž se ekonomická činnost uskutečňuje, a které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů a studií o vlivu lidské činnosti na změnu klimatu .

2.   Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)

k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích , aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu;

b)

k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích , považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.   Komise stanoví technická screeningová kritéria založená na ukazatelích podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.   Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020. [pozm. návrh 43]

Článek 8

Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů

1.   Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vodních útvarů a mořských zdrojů vod , se považuje taková činnost, která významně přispívá k dobrému stavu vod, včetně vod sladkých, brakických vnitrozemských povrchových vod , ústí a pobřežních vod , nebo k dobrému stavu prostředí mořských vod , pokud jsou v rámci této činnosti přijata vhodná opatření k obnově, ochraně nebo zachování biologické rozmanitosti, produktivity, odolnosti, hodnoty a celkového zdraví mořského ekosystému, jakož i živobytí komunit, které jsou na něm závislé, a to některým z následujících způsobů:

a)

ochranou vodního prostředí , a to i (pobřežní a mořské) vody ke koupání, před nepříznivými účinky vypouštění městských a průmyslových odpadních vod , včetně znečištění plasty, prostřednictvím odvádění a čištění městských a průmyslových odpadních vod v souladu s články 3, 4, 5 a 11 směrnice Rady 91/271/EHS (39) nebo v souladu s nejlepší dostupnou technikou podle směrnice 2010/75/EU ;

aa)

ochranou vodního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění emisí a odpadů do moře v souladu s úmluvami vycházejícími z IMO, jako je úmluva MARPOL, jakož i úmluvami, které nejsou zahrnuty v úmluvě MARPOL, jako např. úmluva o kontrole a řízení lodní zátěžové vody a regionální úmluvy pro mořské prostředí;

b)

ochranou lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění pitné vody zajištěním, aby neobsahovala žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které by představovaly případné ohrožení lidského zdraví, a aby splňovala ověřením, zda splňuje minimální požadavky stanovené v příloze I částech A a B směrnice Rady 98/83/ES (40), a zvýšením přístupu občanů k čisté pitné vodě;

c)

odběrem vody v souladu s cílem dobrého kvantitativního stavu, jak je vymezen v tabulce 2.1.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES;

d)

lepším vodohospodářstvím a  efektivnějším hospodařením s vodou, opakovaným využíváním vody , systémy využití dešťové vody nebo jinou činností, která chrání nebo zlepšuje kvalitu a množství vodních útvarů Unie v souladu se směrnicí 2000/60/ES;

e)

zajištěním udržitelného využívání služeb mořských ekosystémů nebo přispíváním k dobrému stavu prostředí mořských vod, jak je stanoveno na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I směrnice 2008/56/ES a dále specifikováno v rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 (41).

2.   Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)

k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích , aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vod a mořských zdrojů;

b)

k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích , považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.   Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.   Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2022 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2022. [pozm. návrh 44]

Článek 9

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství, k  včetně předcházení vzniku odpadů a recyklaci zvýšení využívání druhotných surovin

1.   Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přechodu na oběhové hospodářství, mimo jiné i k předcházení vzniku odpadů , jejich opětovnému využití a recyklaci, a to v celém životním cyklu produktu nebo po celou dobu ekonomické činnosti v různých fázích výroby, spotřeby a konečného použití, se považuje taková činnost, která v souladu s acquis EU významně přispívá k uvedenému environmentálnímu cíli některým z následujících způsobů:

a)

zlepšováním účinného využívání surovin a zdrojů ve výrobě, mimo jiné prostřednictvím snižování spotřeby primárních surovin a vyšším využíváním vedlejších produktů a odpadu druhotných surovin, čímž je podporováno ukončení operací s odpadem ;

b)

zvyšováním trvanlivosti, opravitelnosti, možností k modernizaci nebo opětovné použitelnosti výrobků navrhováním, výrobou a zvyšováním používání výrobků , které účinně využívají zdroje , jsou trvanlivé (a to i z hlediska životnosti a neexistence plánovaného zastarávání), opravitelné, opětovně použitelné a modernizovatelné ;

c)

zvyšováním vytvářením návrhů výrobků z odpadních produktů a zvyšováním opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti výrobků, včetně jednotlivých materiálů obsažených ve výrobcích, mimo jiné nahrazováním nebo omezeným používáním výrobků a materiálů, které nejsou recyklovatelné;

d)

snižováním obsahu nebezpečných látek a nahrazováním látek vzbuzujících mimořádné obavy v materiálech a výrobcích v souladu s harmonizovanými právními požadavky stanovenými na úrovni Unie, zejména v souladu s právními předpisy EU zajišťujícími bezpečné nakládání s látkami, materiály a výrobky ;

e)

prodlužováním doby používání výrobků, mimo jiné zvyšováním opětovného používání, repasí, modernizací, opravami a sdílením výrobků spotřebiteli;

f)

větším využíváním druhotných surovin a zvýšením jejich kvality, a to i prostřednictvím vysoce kvalitní recyklace odpadu;

g)

snižováním produkce odpadu , včetně produkce odpadu při procesech souvisejících s průmyslovou výrobou, těžbou nerostů, výrobou, výstavbou a demolicemi ;

h)

větší přípravou k opětovnému použití a recyklací odpadů v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady ;

ha)

posílením rozvoje infrastruktury pro nakládání s odpady potřebné pro prevenci, opětovné použití a recyklaci;

i)

zamezením spalování , odstraňování odstraňování odpadu skládkování odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady ;

j)

zamezením odpadkům , jejich omezením zamezením jinému znečištění způsobenému nevhodným nakládáním s odpady a jejich uklízením , včetně předcházení znečištění moře odpadky a omezení tohoto znečištění ;

ja)

snížením vzniku potravinového odpadu v prvovýrobě, při zpracovávání a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a pohostinství a také v domácnostech;

k)

efektivním využíváním přírodních zdrojů energie , surovin, vody a půdy;

ka)

podporou biohospodářství prostřednictvím udržitelného využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu materiálů a komodit.

2.   Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)

k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích Komise pro oběhové hospodářství , aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k oběhovému hospodářství, předcházení vzniku odpadů a recyklaci;

b)

k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích Komise pro oběhové hospodářství pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.   Komise stanoví technická screeningová kritéria založená na ukazatelích Komise pro oběhové hospodářství podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.   Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2021 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2021. [pozm. návrh 45]

Článek 10

Významný přínos k prevenci a omezování znečištění

1.   Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k prevenci a omezování znečištění, se považuje taková činnost, která přispívá ve vysoké míře podstatně přispívá k ochraně životního prostředí před znečištěním některým z následujících způsobů:

a)

omezením emisí znečišťujících látek jiných než skleníkových do ovzduší, vody a půdy;

b)

zlepšením úrovně kvality ovzduší, vody nebo půdy v oblastech, ve kterých je vykonávána ekonomická činnost, a minimalizováním negativních dopadů na lidské zdraví a životní prostředí a jejich ohrožení;

c)

minimalizováním významných nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí při výrobě a využívání chemických látek.

2.   Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)

k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích , aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k prevenci a omezování znečištění;

b)

k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.   Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.   Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2021 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2021. [pozm. návrh 46]

Článek 11

Významný přínos k ochraně biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů či k obnově poškozených ekosystémů

1.   Pro účely tohoto nařízení se za ekonomickou činnost, která významně přispívá k biologické rozmanitosti a ke zdravým ekosystémům nebo k obnově poškozených ekosystémů , považuje taková činnost, která významně přispívá k ochraně, zachování a posílení nebo obnově biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v souladu s příslušnými legislativními a nelegislativními nástroji Unie některým z těchto způsobů:

a)

ochranou opatřeními na ochranu přírody ( k udržení či obnově přírodních stanovišť, a druhů), ochranou, obnovováním volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany s cílem dosáhnout příslušných populací přirozeně se vyskytujících druhů a rovněž opatřeními na ochranu , obnovu zlepšováním zlepšování stavu ekosystémů a jejich schopnosti poskytovat služby;

b)

udržitelným hospodařením s půdou, včetně přiměřené ochrany biologické rozmanitosti půdy, neutralitou z hlediska degradace půdy, sanací kontaminovaných lokalit;

c)

udržitelnými zemědělskými postupy, včetně těch, které přispívají k zastavení nebo zamezení odlesňování a ztráty přírodních stanovišť;

d)

udržitelným obhospodařováním lesů s přihlédnutím k nařízení EU o dřevu, nařízení EU o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (nařízení LULUCF), směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie a použitelným vnitrostátním právním předpisům, jež jsou v souladu s uvedenými předpisy a se závěry ministerské konference o ochraně lesů v Evropě .

2.   Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)

k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích , aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k ochraně biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů nebo k obnově ekosystémů poškozených ;

b)

k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích , považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.   Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.   Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2022 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2022. [pozm. návrh 47]

Článek 12

Vážné poškozování environmentálních cílů

1.    Pro účely čl. 3 písm. b) se s přihlédnutím k celému životnímu cyklu za vážně poškozující ekonomickou činnost považuje činnost, která poškozuje:

a)

zmírňování změny klimatu, pokud tato činnost vede ke značným emisím skleníkových plynů;

b)

přizpůsobení se změně klimatu, pokud tato činnost vede k nárůstu negativních dopadů stávajícího a očekávaného klimatu pro přírodní a zastavěné prostředí, v němž tato činnost probíhá, a nad jeho rámec;

c)

udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, pokud tato činnost v závažné míře poškozuje dobrý stav vod v EU, včetně vod sladkých, brakických a pobřežních, nebo dobrý stav prostředí mořských vod Unie , a to v souladu se směrnicemi 2000/60/ES a 2008/56/ES, kterými se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ;

d)

oběhové hospodářství a předcházení vzniku odpadu a recyklaci, pokud tato činnost vede k významné nehospodárnosti v používání materiálů v jedné a zdrojů, jako je energie z neobnovitelných zdrojů, suroviny, voda a půda, přímo nebo více nepřímo v různých fázích životního cyklu výrobků, a to včetně neefektivnosti prvků určených k omezení životnosti výrobků a mimo jiné i z hlediska trvanlivosti, opravitelnosti, opětovné použitelnosti či recyklovatelnosti výrobků, nebo pokud tato činnost vede k výraznému zvýšení výroby, spalování nebo odstraňování odpadů;

e)

prevenci a omezování znečištění, pokud tato činnost vede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy ve srovnání se situací před zahájením této činnosti;

f)

zdravé ekosystémy, pokud tato činnost v závažné míře poškozuje dobrý stav a odolnost ekosystémů , včetně biologické rozmanitosti a využívání půdy .

1a.     Při posuzování ekonomické činnosti z hlediska kritérií a) až f) je třeba vzít v potaz environmentální dopady samotné ekonomické činnosti, jakož i výrobků a služeb poskytovaných v rámci této ekonomické činnosti v průběhu celého jejich životního cyklu a případně i v celém jejich hodnotovém řetězci.[pozm. návrhy 48 a 101]

Článek 13

Minimální záruky

Minimální záruky uvedené v čl. 3 písm. c) jsou postupy uplatňované podnikem, který provádí ekonomickou činnost, které zajišťují, aby byly dodržovány zásady dodržování pokynů OECD pro nadnárodní společnosti a obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, včetně zásad práva stanovené práv stanovených v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci, tj.: právo nebýt podroben nucené práci, svoboda sdružování, právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat, stejné odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty, nediskriminace z hlediska příležitostí a rovného zacházení v zaměstnání a povolání, jakož i právo nebýt vystaven dětské práci a v Mezinárodní listině lidských práv .

Do 31. prosince 2021 provede Komise posouzení dopadu, pokud jde o důsledky a vhodnost zrevidování tohoto nařízení tak, aby zahrnovalo požadavek souladu s dalšími minimálními zárukami, které musí podnik provádějící ekonomickou činnost dodržovat, aby bylo možné považovat ekonomickou činnost za environmentálně udržitelnou.

Komise je zmocněna doplnit tento článek o akt v přenesené pravomoci upřesňující kritéria pro určení toho, zda jsou splněny požadavky stanovené v tomto článku. Při vypracovávání aktu v přenesené pravomoci podle tohoto článku Komise vezme do úvahy zásady uvedené v odstavci 1 a 2. Komise přijme tento akt v přenesené pravomoci do 31. prosince 2020. [pozm. návrhy 49, 70, 72 a 93]

Článek 14

Požadavky na technická screeningová kritéria

1.   Technická screeningová kritéria přijatá v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2:

-a)

jsou založena na harmonizovaných ukazatelích, které měří dopad na životní prostředí pomocí harmonizovaného hodnocení životního cyklu;

a)

určují nejrelevantnější potenciální přínosy k danému environmentálnímu cíli s ohledem nejen na krátkodobé, ale i na dlouhodobější dopady konkrétní ekonomické činnosti;

b)

stanovují minimální požadavky, které musí být splněny pro to, aby se předešlo vážnému poškození některého z příslušných environmentálních cílů;

c)

jsou kvalitativní nebo kvantitativní, případně obojí, a je-li to možné, obsahují prahové hodnoty;

d)

je-li to relevantní, vycházejí z unijních systémů označování a certifikace, metodik Unie pro posuzování environmentální stopy a statistických klasifikačních systémů Unie a zohledňují všechny příslušné stávající právní předpisy Unie; uznávají pravomoci členských států;

e)

jsou založena na přesvědčivých vědeckých poznatcích, a pokud je to relevantní, zohledňují dodržují zásadu předběžné opatrnosti zakotvenou v článku 191 SFEU;

f)

zohledňují environmentální dopady samotné ekonomické činnosti, jakož i výrobků a služeb poskytovaných v rámci této ekonomické činnosti během celého jejich životního cyklu a případně i v celém hodnotovém řetězci , zejména s ohledem na jejich výrobu od zpracování surovin až po konečný produkt , používání a skončení životnosti a recyklaci ;

fa)

zohledňují náklady spojené s nečinností na základě sendajského rámce OSN pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030;

g)

zohledňují povahu a rozsah ekonomické činnosti a zohledňují možnost, že činnost přechází na udržitelné nastavení anebo provoz, a to prostřednictvím výzkumných a inovačních projektů, specifických časových lhůt a způsobů tohoto přechodu ;

h)

zohledňují potenciální dopad na likviditu na trhu, riziko, že se některá aktiva stanou „uvízlými“ v důsledku ztráty hodnoty vzhledem k přechodu na udržitelnější hospodářství, stejně jako riziko, že vzniknou nejednotné pobídky;

ha)

jsou snadno uplatnitelná a zabraňují příliš velké administrativní zátěži z hlediska dodržování;

i)

vztahují se na všechny relevantní ekonomické činnosti v konkrétním makrohospodářském odvětví a zajišťují, aby bylo s uvedenými činnostmi zacházeno stejně, pokud jde o rizika jejich udržitelnosti, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům a výrazně nepoškozují jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12 , aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na trhu;

j)

jsou stanovována tak, aby usnadňovala ověřování jejich dodržování, kdykoli je to možné.

2.   Technická screeningová kritéria uvedená v odstavci 1 rovněž zahrnují kritéria založená na ukazatelích pro činnosti související s přechodem na čistou energii s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů , zejména v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, pokud podstatně přispívají k plnění některého z environmentálních cílů.

2a.     Technická screeningová kritéria zajistí, aby činnosti spojené s výrobou elektřiny, které využívají pevná fosilní paliva, nebyly považovány za environmentálně udržitelné činnosti.

2b.     Technická screeningová kritéria zajistí, aby ekonomické činnosti, které přispívají k uhlíkově intenzivním blokačním účinkům, nebyly považovány za udržitelné ekonomické činnosti.

2c.     Technická screeningová kritéria zajistí, aby činnosti spojené s výrobou elektřiny, které produkují neobnovitelný odpad, nebyly považovány za environmentálně udržitelné hospodářské činnosti.

3.   Technická screeningová kritéria uvedená v odstavci 1 rovněž zahrnují kritéria pro činnosti související s přechodem na čistou nebo klimaticky neutrální mobilitu, zejména přechodem na jiné druhy dopravy, opatřeními ke zvýšení účinnosti a alternativními palivy, pokud podstatně přispívají k plnění některého z environmentálních cílů.

3a.     Pokud je větší část podniků, které vykonávají určitou ekonomickou činnost, jednoznačně na cestě k přeměně této činnosti na činnost udržitelnou, screeningová kritéria to mohou vzít v potaz. Toto směřování k přeměně lze prokázat trvalým úsilí v oblasti výzkumu a vývoje, velkými investičními projekty spojenými s novými a udržitelnějšími technologiemi nebo konkrétními plány na přeměnu přinejmenším v počátečních fázích provádění.

4.   Komise provádí pravidelný přezkum screeningových kritérií uvedených v odstavci 1 a v případě potřeby pozměňuje akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto nařízení v souladu s vědeckým a technologickým vývojem. [pozm. návrh 50, 73, 74, 75 a 104]

Článek 15

Platforma pro udržitelné finance

1.   Komise zřídí platformu pro udržitelné finance, složenou jejíž složení zajistí vyváženost, širokou škálu názorů a rovné zastoupení žen a mužů. Je vyváženým způsobem složena ze zástupců těchto skupin :

a)

ze zástupců těchto subjektů :

i)

Evropské agentury pro životní prostředí;

ii)

evropských orgánů dohledu;

iii)

Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu;

iiia)

Agentury Evropské unie pro základní práva;

iiib)

Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG);

b)

z odborníků zastupujících příslušné zúčastněné strany ze soukromého sektoru , včetně aktérů finančního i nefinančního trhu a podnikatelského sektoru, jež zastupují konkrétní odvětví ;

ba)

z odborníků zastupujících občanskou společnost, včetně odborníků na environmentální, sociální a pracovněprávní otázky a otázky státní správy;

c)

z odborníků jmenovaných za svou osobu, kteří mají prokazatelné znalosti zastupujících akademickou obec, včetně vysokých škol, výzkumných ústavů zkušenosti v oblastech, na něž think thanků , včetně odborníků se vztahuje toto nařízení všeobecnými odbornými znalostmi.

1a.     Odborníci uvedení v písm. b) a c) jsou jmenováni v souladu s článkem 237 finančního nařízení a mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, zejména v otázkách udržitelnosti ve finančním sektoru.

1b.     Evropský parlament a Rada musí být o výběrovém řízení na pozice odborníků v platformě řádně a včas informovány.

2.   Platforma pro udržitelné finance:

-a)

poskytuje Komisi poradenství ohledně stanovení harmonizovaných ukazatelů uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. -a) a ohledně případné potřeby tyto ukazatele aktualizovat; vychází při tom z činnosti relevantních subjektů a iniciativ Unie, zejména z rámce pro sledování pokroku směrem k oběhovému hospodářství;

a)

poskytuje Komisi poradenství ohledně technických screeningových kritérií uvedených v článku 14 a ohledně případné potřeby tato kritéria aktualizovat;

b)

analyzuje dopad technických screeningových kritérií založených na údajích a vědeckém výzkumu, kdykoli je k dispozici , pokud jde o potenciální náklady a přínosy plynoucí z jejich uplatňování;

c)

pomáhá Komisi analyzovat požadavky zúčastněných stran týkající se vypracování nebo revidování technických screeningových kritérií pro danou ekonomickou činnost na základě údajů a vědeckého výzkumu, kdykoli je k dispozici; závěry těchto analýz jsou včas zveřejňovány na internetových stránkách Komise ;

d)

na žádost Komise nebo Evropského parlamentu poskytuje Komisi nebo Evropskému parlamentu poradenství ohledně vhodnosti technických screeningových kritérií pro možné další použití;

da)

ve spolupráci s EFRAG poskytuje Komisi poradenství ohledně vývoje účetních standardů udržitelnosti a integrovaných standardů pro podávání zpráv pro podniky a účastníky finančního trhu, a to i prostřednictvím revize směrnice 2013/34/EU;

e)

sleduje kapitálové toky na základě údajů a vědeckého výzkumu, kdykoli je k dispozici, sleduje a pravidelně Komisi informuje o trendech na úrovni EU a členský států týkajících se kapitálových toků, jež plynou z ekonomických činností směrem k udržitelným investicím a pravidelně o nich informuje Komisi mají negativní dopad na udržitelnost životního prostředí ;

f)

poskytuje Komisi poradenství ohledně případné potřeby pozměnit toto nařízení , zejména pokud jde o význam a kvalitu údajů a způsoby, jak snížit administrativní zátěž;

fa)

přispívá k hodnocení a rozvoji udržitelných finančních předpisů a politik, včetně otázek soudržnosti politik;

fb)

pomáhá Komisi při definování možných sociálních cílů.

2a.     Při plnění těchto úkolů platforma náležitě zohlední příslušné údaje a příslušný vědecký výzkum. Může vést veřejné konzultace s cílem získat v rámci svého mandátu názory zúčastněných stran na konkrétní záležitosti.

3.   Platformě pro udržitelné finance předsedá Komise a platforma je ustavena v souladu s horizontálními pravidly Komise pro skupiny odborníků. Komise na svých webových stránkách zveřejňuje analýzy, jednání, zprávy a zápisy z platformy . [pozm. návrh 51]

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v odstavci 2 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. V rámci přípravy aktů v přenesené pravomoci provede Komise náležité konzultace a posoudí navrhované politické možnosti.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2, a čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2 a čl. 13 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 52]

Kapitola III

Závěrečná ustanovení

Článek 17

Ustanovení o přezkumu

1.   Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky Komise zveřejní zprávu o uplatňování a dopadu tohoto nařízení. Tato zpráva zhodnotí:

a)

pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění tohoto nařízení s ohledem na vývoj technických screeningových kritérií založených na ukazatelích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

b)

zda je v zájmu usnadnění inovací a udržitelného přechodu případně potřeba revidovat kritéria stanovená v tomto nařízení pro posuzování environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti a spolu s nimi seznam ukazatelů ;

c)

zda je vhodné rozšířit oblast působnosti tohoto nařízení na další cíle v oblasti udržitelnosti, zejména sociální cíle;

d)

použití definice environmentálně udržitelné investice a investic, jež mají negativní dopad na životní prostředí, v právních předpisech Unie a na úrovni členských států, včetně toho, zda je vhodné přezkoumat nebo zavést další mechanismus ověřování dodržování kritérií založených na ukazatelích stanovených v tomto nařízení;

da)

účinnost taxonomie při směrování soukromých investic do udržitelných činností.

1a.     Komise do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky přezkoumá oblast působnosti tohoto nařízení, pokud vede k nadměrné administrativní zátěži nebo údaje nezbytné pro účastníky finančního trhu nejsou dostatečně k dispozici.

2.   Zpráva je předkládána Zprávy jsou předkládány Evropskému parlamentu a Radě. Komise případně přednese další legislativní návrhy. [pozm. návrhy 53 a 105]

Článek 18

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Články 3 až 13 tohoto nařízení se použijí:

a)

v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 1 a 2 ode dne 1. července 2020;

b)

v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 4 a 5 ode dne 31. prosince 2021;

c)

v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 3 a 6 ode dne 31. prosince 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 24.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019.

(4)  Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (OSN 2015), k dispozici na adrese https://sustainabledevelopment.un.org/post2015/transformingourworld.

(5)  COM(2016)0739.

(6)  CO EUR 17, CONCL 5.

(7)  Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

(8)  Závěrečná zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni EU „Financing a Sustainable European Economy“, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/180131-sustainable-finance-final-report_en.pdf.

(9)  COM(2018)0097.

(10)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 020, 26.1.2010, s. 7).

(13)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

(15)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (COM(2011)0244).

(16)  Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 59).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23).

(19)  Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví – návrh akčního plánu EU (COM(2003)0251).

(20)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (COM(2016)0087).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

(23)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí SEC(2008) 2124, SEC(2008) 2125, SEC(2008) 2126, COM(2008)0400.

(24)  2013/179/EU: Doporučení Komise ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

(25)  Přílohy 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 158, 27.5.2014).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(31)  https://www.unpri.org/pri/what-are-the-principles-for-responsible-investment.

(32)  COM(2018)0097.

(33)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(34)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

(36)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(37)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(38)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(39)  Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(40)  Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

(41)  Rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 43).


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 108/1032


P8_TA(2019)0326

Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2020 – oddíl I – Evropský parlament

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2020 (2019/2003(BUD))

(2021/C 108/57)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/20121 (1),

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020 (2),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2019 (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejných prostorách a v politickém životě v EU (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2018 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019 (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2018 týkající se postoje Rady ke druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019 (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu (10),

s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu týkající se vypracování předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2020,

s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 25 odst. 7 a čl. 96 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracovalo předsednictvo dne 25. března 2019,

s ohledem na návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 96 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,

s ohledem na článek 96 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0182/2019),

A.

vzhledem k tomu, že tento proces je pátým úplným rozpočtovým procesem, který se uskutečňuje v tomto volebním období, sedmým rokem víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

B.

vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2020, jak je navržen ve zprávě generálního tajemníka, se připravuje s ohledem na meziroční zvýšení (inflace a reálné zvýšení) stropu okruhu V, což poskytne větší prostor pro růst a investice a pro další provádění opatření usilujících o dosažení úspor a zvýšení účinnosti;

C.

vzhledem k tomu, že generální tajemník navrhl pro rozpočet na rok 2020 mimo jiné tyto prioritní cíle: poskytnutí nezbytných zdrojů na první úplný rok po zvolení nového Parlamentu a Komise a poskytnutí zdrojů na prioritní projekty týkající se kontaktů s občanů, víceletých projektů v oblasti nemovitostí, bezpečnostních projektů a projektů v oblasti vývoje IT;

D.

vzhledem k tomu, že generální tajemník v předběžném návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2020 navrhl rozpočet ve výši 2 068 530 000 EUR, který celkem o 3,58 % překračuje rozpočet na rok 2019 a představuje podíl ve výši 18,38 % okruhu V víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

E.

vzhledem k tomu, že téměř dvě třetiny rozpočtu činí výdaje, které musí být pravidelně valorizovány; tyto výdaje se týkají zejména odměn, důchodů, výdajů na zdravotní péči a příspěvků současných a bývalých poslanců (21 %) a zaměstnanců (35 %), jakož i výdajů na budovy (13 %), a jsou upravovány podle služebního řádu, statutu poslanců, oborové valorizace nebo míry inflace;

F.

vzhledem k tomu, že Parlament již ve svém usnesení ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2016 (11) zdůraznil, že jeho rozpočet na rok 2016 by měl být sestaven na realistickém základě a měl by být v souladu se zásadami rozpočtové kázně a řádného finančního řízení; poznamenává, že paušální částky jsou užitečným a široce uznávaným nástrojem zvyšujícím flexibilitu a transparentnost;

G.

vzhledem k tomu, že by rozpočet Parlamentu měl zaručit jeho plnou legislativní pravomoc a umožnit jeho řádné fungování;

H.

vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Parlamentu jako jedné ze složek rozpočtového orgánu do určité míry závisí na jeho schopnosti řídit své vlastní výdaje a rozvíjet demokracii na úrovni Unie;

I.

vzhledem k tomu, že rok 2020 bude prvním úplným rokem po volbách, kdy se ústřední politické a podpůrné činnosti vrátí do normálního tempa;

J.

vzhledem k tomu, že v roce 1990 byl podle předpisů předsednictva pro doplňkový (dobrovolný) systém důchodového pojištění zřízen dobrovolný důchodový fond (12);

K.

vzhledem k tomu, že Účetní dvůr vydal dne 16. června 1999 stanovisko č. 5/99 s názvem „Penzijní fond a důchodový systém pro poslance Evropského parlamentu“;

Obecný rámec

1.

zdůrazňuje, že v roce 2020 je třeba podíl rozpočtu Parlamentu udržet pod 20 % okruhu V; konstatuje, že výše prostředků v návrhu odhadu příjmů a výdajů na rok 2020 odpovídá 18,22 % okruhu V, a je tedy nižší než v roce 2019 (18,51 %) a představuje nejnižší podíl okruhu V za více než 15 let;

2.

zdůrazňuje, že největší díl rozpočtu Parlamentu je pevně stanoven právními a smluvními povinnostmi a podléhá roční valorizaci;

3.

žádá, aby generální tajemník a předsednictvo představili výboru BUDG příští odhady pro EP, které budou v zásadě blízké míře inflace, jak ji předpovídá Evropská komise, nebo se jí dokonce budou rovnat;

4.

podporuje dohodu, které na dohodovacích schůzkách dne 19. března 2019 dosáhlo předsednictvo a Rozpočtový výbor, ohledně zvýšení rozpočtu oproti rozpočtu na rok 2019 o 2,68 %, což odpovídá celkové výši odhadu příjmů a výdajů na rok 2020 v částce 2 050 430 000 EUR, snížení výdajů v předběžném návrhu příjmů a výdajů schváleném předsednictvem dne 11. března 2019 o 18,1 milionu EUR a související snížení navrhovaných prostředků v následujících rozpočtových položkách:

1004 — Příspěvek na obvyklé cestovní výdaje, 1200 — Odměny a příspěvky, 1402 Ostatní zaměstnanci — řidiči na generálním sekretariátu, 2007 — Výstavba budov a zařízení prostor, 2022 — Údržba, obsluha a úklid budov, 2024 — Spotřeba energií, 2101 — Výpočetní technika a telekomunikace – pravidelné činnosti – infrastruktura, 212 — Nábytek, 214 — Technická zařízení a instalace, 300 — Výdaje na služební cesty zaměstnanců mezi třemi pracovními místy, 302 — Výdaje na recepce a reprezentaci, 3040 — Různé výdaje na interní schůze, 3042 — Schůze, kongresy, konference a delegace, 422 — Výdaje na parlamentní asistenci,

poskytuje do bodu 1650 „Lékařská služba“ částku 140 000 EUR, do bodu 320 „Získávání odborného poradenství“ částku 160 000 EUR a do bodu 3211 „Výdaje na vědecké mediální středisko“ částku 400 000 EUR; vítá skutečnost, že předsednictvo dne 25. března 2019 tyto změny přijalo;

5.

doporučuje útvarům Parlamentu, aby realizovaly změnu v poznámkách u bodu 1650 „Lékařská služba“, protože dodatečné prostředky ve výši 140 000 EUR jsou určeny na pokrytí výdajů na mediátora a psychologa v rámci prevence a boje proti psychickému a sexuálnímu obtěžování a u bodu 320 „Získávání odborného poradenství“, jelikož je zvýšení prostředků o 160 000 EUR určeno na pokrytí výdajů na odborné poradenství a odborníky v oblasti prevence, vyšetřování a boje proti psychickému a sexuálnímu obtěžování;

6.

konstatuje, že pokud jde o vystoupení Spojeného království z Unie, vychází se z předpokladu, že dojde ke spořádanému vystoupení na základě schválení dohody o vystoupení a politického prohlášení Evropské rady ze dne 25. listopadu 2018, podle něhož bude Spojené království přispívat do rozpočtu Unie až do roku 2020; poukazuje na to, že úspory plynoucí z vystoupení Spojeného království z EU již byly zahrnuty do rozpočtu na rok 2019 a že v roce 2020 dojde jen k mírnému snížení určitých výdajů v důsledku snížení počtu poslanců o 46;

7.

konstatuje, že pokud Spojené království z Unie nevystoupí nebo vystoupí bez dohody, bude předsednictvo, Rozpočtový výbor nebo plénum muset v průběhu rozpočtového procesu provést úpravy v navržené výši prostředků;

8.

zdůrazňuje, že hlavním úkolem Parlamentu je společně s Radou přijímat právní předpisy a rozhodovat o rozpočtu Unie, zastupovat občany a dohlížet na činnost ostatních unijních institucí;

9.

zdůrazňuje úlohu Parlamentu při utváření evropského politického uvědomění a podpoře hodnot Unie;

10.

zdůrazňuje, že je nutné dosáhnout úspor oproti návrhu generálního tajemníka s cílem přiblížit nárůst podle tohoto návrhu k očekávané obecné míře inflace pro rok 2020 a rozhodně podporuje veškeré úsilí o a efektivnější a transparentnější využívání veřejných prostředků;

Transparentnost a přesnost

11.

bere na vědomí zvýšenou transparentnost při vypracovávání zprávy generálního tajemníka v souladu s požadavky Parlamentu a Rady, například v poskytování dalších informací o střednědobém a dlouhodobém plánování, investicích, statutárních povinnostem, správních výdajích a metodice;

12.

žádá, aby byl rozpočet Parlamentu na rok 2020 realistický a přesný, pokud jde o sladění potřeb a jejich nákladů, s cílem vyhnout se nadhodnocení rozpočtu;

13.

zdůrazňuje, že maximální péči je třeba věnovat tomu, aby veškeré rozpočtové a personální zdroje, jež má Parlament k dispozici, byly využívány s co nejvyšší nákladovou účinností, aby umožnily orgánu a poslancům úspěšně plnit jejich hlavní úkol, jímž je legislativní činnost; znovu připomíná, že to vyžaduje pečlivě plánovat a organizovat pracovní metody a ve všech případech, kdy je to možné, sdružovat jednotlivé funkce a struktury, aby se zamezilo zbytečné byrokracii, překrývání funkcí a zdvojování činnosti a zdrojů;

Kontakty s občany

14.

vítá inauguraci středisek „Europa Experience“, tedy výstavních prostor, které v menším měřítku reprodukují úspěšnou koncepci bruselského Parlamentaria; poukazuje na to, že do roku 2020 je plánována instalace pěti nových středisek „Europa Experience“ v kontaktních kancelářích;

15.

upozorňuje, že částka vyčleněná na instalaci těchto pěti nových středisek „Europe Experience“ v kontaktních kancelářích je určena na infrastrukturu expozic, kterou spravuje GŘ COMM, nikoli však na výstavní prostory; žádá, aby mu byly před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim 2019 poskytnuty další informace o orientační výši celkových očekávaných nákladů;

16.

bere na vědomí vytvoření souboru mobilních instalací, které budou postupně vystavovány v různých členských státech s cílem přiblížit Unii občanům;

17.

požaduje po generálním tajemníkovi podrobnou, věcnou a důkladnou zprávu o přidané hodnotě těchto 51 míst v GŘ COMM; žádá, aby byla tato zpráva veřejně prezentována ve výboru BUDG před koncem července 2019;

Politika v oblasti nemovitostí a dopravy

18.

opakuje svůj požadavek, aby byl rozhodovací proces v rámci politiky v oblasti nemovitostí transparentní a aby vycházel z včas poskytovaných informací, s patřičným přihlédnutím k článku 266 finančního nařízení;

19.

nesouhlasí se stávající praxí tzv. sběrného převodu na konci roku s cílem přispívat k plnění stávajících stavebních projektů; zdůrazňuje, že tento tzv. sběrný převod probíhá systematicky ve stejných kapitolách, hlavách a často přesně ve stejných rozpočtových položkách, a klade si otázku, zda se jedná o plánované nadhodnocení těchto výdajů, aby se vytvořily finanční prostředky na financování politiky EP v oblasti nemovitostí; domnívá se, že by politika v oblasti nemovitostí měla být financována transparentním způsobem z rozpočtových položek, které jsou pro ni určeny;

20.

doporučuje, aby roční rozpočtové plánování pro všechny budovy vyčlenilo prostředky na náklady na údržbu a renovaci odpovídající 3 % celkových nákladů na nové budovy v rámci pravidelné a předvídavé politiky v oblasti nemovitostí; zdůrazňuje potřebu strategie v oblasti nemovitostí, která zajistí nákladovou efektivnost, a zdůrazňuje potenciální přínosy plynoucí z blízkosti budov, jako jsou synergie vzniklé sdílením funkcí podpůrných útvarů, kancelářských prostor a místností;

21.

poznamenává, že v roce 2020 má dojít k převzetí celého východního křídla budovy Konrad Adenauer a k nastěhování se do něj, a poukazuje na to, že stavební práce na novém západním křídle začnou bezprostředně poté; konstatuje, že v závěrečných fázích výstavby jsou očekávány výdaje na projektové řízení, jako jsou rozsáhlé operace spojené se stěhováním, základním vybavením budov a ostrahou staveniště;

22.

bere na vědomí, že nájem a provoz všech stávajících budov v Lucemburku je stále rozplánován na celý rok, protože z těchto budov se bude možné vystěhovat pouze postupně; žádá generálního tajemníka, aby poskytl podrobné informace o tomto postupném stěhování a vysvětlil, proč nelze v tomto ohledu nic ušetřit již v roce 2020;

23.

žádá o poskytnutí dalších informací o přípravných technických pracích, včetně přemístění funkcí, např. funkcí umístěných v budově PHS, do jiných budov; požaduje, aby před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim 2019 byly Rozpočtovému výboru poskytnuty podrobné odhady a rozpis nákladů na tyto činnosti;

24.

pozastavuje se nad velmi vysokými náklady na některé navrhované změny, zejména: instalaci přednáškových sálů pro návštěvníky budovy Atrium (8,720 milionu EUR), multifunkčního prostoru na esplanádě Solidarność (2,610 milionu EUR), vybudování samoobslužné jídelny v budově SDM ve Štrasburku (1,9 milionu EUR); vyzývá generálního tajemníka, aby před čtením rozpočtu v Parlamentu, jež se má uskutečnit na podzim 2019, poskytl Rozpočtovému výboru o těchto rozhodnutích jakékoli informace;

25.

domnívá se, že dalších úspor by mělo být dosaženo ve výdajích na nábytek do kanceláří poslanců a jejich asistentů, protože tyto kanceláře budou nově vybaveny na počátku mandátu v roce 2019;

26.

je znepokojen záměrem Parlamentu rozšířit svou činnost a diplomatickou přítomnost v Indonésii (Jakarta), Etiopii (Addis Abeba) a ve Spojených státech (New York); vyjadřuje politování nad tím, že navzdory tomu, že neexistuje komplexní analýza nákladů a přínosů a další rozpracování podkladových argumentů pro výběr těchto konkrétních míst, předsednictvo s návrhem souhlasilo a stejně tak souhlasilo i se jmenováním současného vedoucího kanceláře Parlamentu ve Washingtonu, D.C. novým vedoucím kanceláře v Jakartě; naléhavě proto vyzývá generálního tajemníka, aby určil dotčené rozpočtové položky a objasnil tento netransparentní stav tím, že vysvětlí proces rozhodování o těchto různých místech a jmenování nového vedoucího kanceláře v Jakartě; domnívá se, že toto rozhodnutí musí být mezitím pozastaveno;

27.

domnívá se, že potenciálních úspor v rozpočtu Parlamentu lze dosáhnout zařízením jediného sídla; připomíná analýzu Evropského účetního dvora z roku 2014, která odhadla roční náklady na zeměpisnou rozptýlenost Parlamentu na 114 milionů EUR ročně; dále připomíná, že v důsledku této zeměpisné rozptýlenosti vzniká 78 % všech služebních cest zaměstnanců Parlamentu a že dopad na životní prostředí činí 11 000 až 19 000 tun emisí CO2; vyzývá proto k vypracování plánu, jak dospět k jedinému sídlu;

Bezpečnost

28.

konstatuje, že rozpočet na rok 2020 bude zahrnovat poslední splátky rozsáhlých investic zahájených v roce 2016, jejichž cílem je výrazně zlepšit bezpečnost Parlamentu; poukazuje na to, že, tyto projekty se týkaly různých oblastí, zejména budov, zařízení a zaměstnanců, ale také zvyšování kybernetické bezpečnosti a zabezpečení komunikace.

29.

zdůrazňuje, že projekt iPACS poskytne Parlamentu moderní integrovanou bezpečnostní technologii s cílem odstranit zbývající nedostatky v bezpečnosti budov; tento projekt vstoupí v roce 2020 do svého pátého a závěrečného roku; vybízí generálního tajemníka, aby vypracoval podrobný souhrn veškerých výdajů na bezpečnost budov od roku 2016;

30.

domnívá se, že nástroje IT mají velký význam při plnění úkolů poslanců a zaměstnanců, jsou však ohroženy kybernetickými útoky; vítá proto, že v posledních dvou letech byl kvalitativně posílen tým pro činnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, a zejména vítá, že poté, co bylo dosaženo fáze normálního provozu a pokračuje se v plnění akčního plánu kybernetické bezpečnosti, příslušný rozpočet se bude zvyšovat již jen v závislosti na inflaci;

31.

vítá úsilí o zlepšení služeb pro poslance díky průběžným investicím do rozvoje počítačových aplikací, dalšímu rozvoji programu e-Parliament, výzkumu a vývoji systému strojového učení s překladovými paměťmi a provádění víceletého projektu v oblasti technického řízení konferenčních místností; žádá o další informace o celkové částce, která byla v uplynulých letech vynaložena na tyto programy; bere na vědomí dlouhodobé postupné provádění těchto projektů s cílem rozložit náklady do více rozpočtových roků;

Záležitosti týkající se poslanců a akreditovaných parlamentních asistentů

32.

žádá předsednictvo, aby pracovalo na technickém řešení, které by poslancům umožnilo uplatnit své právo hlasovat a zároveň čerpat výhody z mateřské, otcovské nebo nemocenské dovolené;

33.

domnívá se, že je nutné respektovat sociální a důchodové nároky akreditovaných parlamentních asistentů; v této souvislosti opakuje svou výzvu k nalezení proveditelného řešení pro ty akreditované parlamentní asistenty, kteří nebudou po dosažení důchodového věku přístup k evropskému důchodovému systému, ačkoli budou mít na konci stávajícího volebního období odpracována dvě volební období bez přerušení, neboť jim bude chybět určitá doba k dosažení potřebných deseti let stanovených ve služebním řádu, a to kvůli dřívějšímu termínu konání voleb v roce 2014 a zpoždění při schvalování nových smluv pro akreditované parlamentní asistenty, jež bylo způsobeno velkým objemem práce po volbách v letech 2009; vyzývá proto generálního tajemníka, aby předložil nové praktické a věrohodné návrhy, jejichž cílem bude definitivně tento problém vyřešit;

34.

bere na vědomí revizi výše náhrad a příspěvků pro akreditované parlamentní asistenty v souvislosti s jejich služebními cestami mezi třemi pracovními místy Parlamentu; připomíná však opakovaně přijatý požadavek, aby předsednictvo přijalo opatření k plnému sladění výše náhrad a příspěvků, které budou vznikat v souvislosti s cestováním mezi třemi pracovními místy Parlamentu mezi úředníky, ostatními zaměstnanci a akreditovanými parlamentními asistenty od příštího volebního období;

35.

vítá rozhodnutí předsednictva ze dne 10. prosince 2018 týkající se stážistů poslanců, které nabude účinnosti dne 2. července 2019; zdůrazňuje, že závazná minimální odměna stážistů by jim měla zaručit důstojný příjem, jako je tomu u stážistů ve správách orgánů EU;

36.

očekává, že překladatelské služby Parlamentu splní svou základní funkci podpory unijních právních předpisů a poslanců při plnění jejich povinností prostřednictvím poskytování vysoce kvalitně přeložených dokumentů v rámci udržitelné strategie pro budoucnost;

37.

opakovaně vyjadřuje znepokojení nad dodatečnými náklady na tlumočení ústních vysvětlení hlasování na plenárních zasedáních; žádá generálního tajemníka, aby předložil podrobný rozpis nákladů spojených s ústními vysvětleními hlasování; připomíná, že poslanci, kteří si přejí vysvětlovat svá hlasování nebo vznést otázky související s obavami svých voličů, mají k dispozici i jiné alternativy, jako jsou písemná vysvětlení hlasování a různé nástroje pro komunikaci s veřejností; v této souvislosti se domnívá, že pokud má být dosaženo výrazných úspor, mohla by být ústní vysvětlení hlasování zrušena;

38.

připomíná čl. 27 odst. 1 a 2 statutu poslanců, podle kterého „dobrovolný důchodový fond zřízený Evropským parlamentem bude zachován i po nabytí účinnosti tohoto statutu, a to pro poslance nebo bývalé poslance, kteří již v tomto fondu nabyli práv nebo budoucích nároků“ a že „nabytá práva nebo budoucí nároky zůstávají zachovány v plném rozsahu“; vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby plně respektovali statut poslanců a aby v rámci důchodového fondu urychleně stanovili jasný plán pro Parlament, který by přijal a převzal povinnosti a odpovědnost za dobrovolný důchodový systém poslanců; opakuje svůj požadavek, aby se dobrovolným důchodovým fondem poslanců zabýval Účetní dvůr, a žádá, aby prozkoumal způsoby, jak zajistit udržitelné financování dobrovolného důchodového fondu v souladu s ustanoveními statutu poslanců a současně zajistit naprostou transparentnost;

39.

opakuje svou výzvu k transparentnosti příspěvku na všeobecné výdaje poslanců; vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo v tomto ohledu nezavedlo větší transparentnost a zodpovědnost; žádá, aby všichni poslanci nesli plnou odpovědnost za své výdaje v rámci tohoto příspěvku;

Záležitosti týkající se zaměstnanců

40.

je přesvědčen, že v období, kdy finanční a personální zdroje unijních institucí budou zřejmě pod stále větším tlakem, je nutné vymezit oblasti, jako jsou mimo jiné IT služby a bezpečnost, tlumočení a překlad a řidiči, v nichž bude možné zvýšit synergie mezi podpůrnými útvary s využitím zkušeností Parlamentu i dalších orgánů Unie a s plným ohledem na obtíže v oblasti správy a rozdíly v rozsahu služeb, s cílem vypracovat vyvážené dohody o spolupráci;

41.

dále vyzývá k tomu, aby měli poslanci povinnost nechat si vyúčtování příspěvku na všeobecné výdaje zkontrolovat externím účetním alespoň na konci funkčního období poslance; vyzývá rovněž ke zveřejnění těchto výdajů umístěním odkazu na tyto údaje na osobních stránkách poslanců na internetových stránkách Evropského parlamentu;

42.

vítá současné dohody o spolupráci mezi Parlamentem, Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem s cílem určit další oblasti, v nichž mohou být sdíleny funkce podpůrných útvarů; vybízí generálního tajemníka, aby vyhodnotil současnou spolupráci mezi unijními institucemi s cílem určit další potenciální synergie a úspory;

43.

prosazuje zásadu přístupnosti všem občanům; v souladu s požadavky přijatými v plénu, aby byla vytvořena možnost tlumočení do mezinárodního znakového jazyka pro všechny plenární rozpravy, žádá generálního tajemníka, aby analyzoval proveditelnost tohoto návrhu;

44.

připomíná doporučení usnesení Parlamentu z 26. října 2017, 11. září 2018 a 15. ledna 2019 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v Unii a o opatřeních proti psychickému a sexuálnímu obtěžování; požaduje podporu na pokrytí nákladů na externí odborné konzultace potřebné k rozšíření externího auditu ohledně „Poradního výboru pro zaměstnance Parlamentu“ v oblasti prevence obtěžování; žádá prostředky na pokrytí plného provádění reformních kroků pro Parlament, které jsou uvedeny v usnesení o potírání sexuálního obtěžování, včetně provádění častých povinných školení proti obtěžování pro všechny zaměstnance, akreditované parlamentní asistenty a poslance; je navíc toho názoru, že jsou zapotřebí prostředky na pokrytí nákladů na mediátory a další odborníky v oblasti prevence a řešení případů obtěžování v Parlamentu ve spolupráci se sítí důvěrných poradců a se současnými strukturami;

45.

doporučuje, aby se více využívaly videokonference a jiné technologie, které chrání životní prostředí a šetří zdroje, zejména prostřednictvím snížení povinnosti cestovat mezi třemi pracovními místy;

Další záležitosti

46.

domnívá se, že postup přijímání odhadů příjmů a výdajů Parlamentu by se měl změnit s ohledem na dokument, který vypracovala pracovní skupina pro vnitřní rozpočtový postup Parlamentu, a rovněž s ohledem na přání politických skupin, aby se postup zjednodušil a zefektivnil, snížila se s ním spojená pracovní zátěž poslanců i personálu, zvýšila se jeho transparentnost a vyjasnilo se rozdělení úkolů mezi zúčastněné subjekty; připomíná, že v rámci současného postupu provádí Rozpočtový výbor tytéž úkony dvakrát, jednou na jaře (jednání s předsednictvím o přijetí odhadu příjmů a výdajů Parlamentu) a poté na podzim (překládání návrhu na změny rozpočtu), což vede k tomu, že se koná vyšší počet schůzí, vzniká více dokumentů a rostou náklady (překlad, tlumočení atd.);

47.

požaduje zachování odpovídajícího financování Evropského vědeckého mediálního střediska pro spolupráci s televizními stanicemi, sociálními médii a dalšími partnery za účelem vzdělávání mladých novinářů, a to zejména v souvislosti s novým vědeckým a technologickým rozvojem a recenzovanými zprávami založenými na faktech;

48.

vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby v zájmu zvýšení efektivity, omezení administrativy a byrokracie ve vnitřní činnosti Parlamentu vštěpovali všem správním útvarům kulturu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a udržitelnosti z hlediska životního prostředí a přístup úsporného řízení; zdůrazňuje, že přístup úsporného řízení spočívá v soustavném zlepšování pracovních postupů na základě zjednodušování a díky zkušenostem administrativních pracovníků;

49.

požaduje plnou transparentnost při využívání a správě finančních prostředků, které jsou k dispozici evropským politickým stranám a evropským nadacím; požaduje důkladné hodnocení a kontrolu výdajů z rozpočtu evropských politických stran a nadací; upozorňuje na střet zájmů vyplývající ze sponzorování činností evropských politických stran soukromými společnostmi; vyzývá proto k zákazu darů a sponzorské podpory jakéhokoliv druhu od soukromých společností evropským politickým stranám a evropským nadacím;

o

o o

50.

přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2020;

51.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(3)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15.

(5)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0417.

(6)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0182.

(7)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0331.

(8)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0404.

(9)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0503.

(10)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0010.

(11)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0172.

(12)  Texty přijaté předsednictvem, PE 113.116/BUR./rev. XXVI/01-04-2009.