Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030)

(2021/C 66/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC

—

potvrzení pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ („ET 2010“) na barcelonském zasedání Evropské rady v březnu 2002, stanovení nového cyklu prostřednictvím závěrů Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („Vzdělávání a odborná příprava 2020“ – „ET 2020“) a posouzení prostřednictvím společné zprávy Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“), jimiž byl vytvořen pevný rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, který vychází ze společných cílů a jehož prvořadým úkolem je podpora zdokonalování vnitrostátních systémů vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím rozvoje doplňkových nástrojů na úrovni EU, vzájemného učení a výměny osvědčených postupů formou otevřené metody koordinace, a jež tomuto rámci společně zajistily kontinuitu,

—	politické souvislosti této otázky uvedené v příloze I

a UZNÁVAJÍC,

—	že v Římském prohlášení z března 2017 se vedoucí představitelé EU zavázali, že budou usilovat o Unii, v níž se mladým lidem dostává toho nejlepšího vzdělání a odborné přípravy a kde mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu,

—

že vedoucí představitelé EU v roce 2017 na sociálním summitu v Göteborgu slavnostně vyhlásili evropský pilíř sociálních práv, v němž je jako zásada č. 1 stanoveno právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení pro všechny, jako zásada č. 4 právo na včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc pro zlepšení vyhlídek na zaměstnání nebo na výkon samostatné výdělečné činnosti, jež zahrnuje i odbornou přípravu a rekvalifikaci, a jako zásada č. 11 rovněž právo dětí na cenově dostupné a kvalitní předškolní vzdělávání a péči a právo dětí ze znevýhodněných prostředí na zvláštní opatření pro zvýšení rovných příležitostí,

—	že Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzdvihla zásadní význam vzdělávání při budování inkluzivních a soudržných společností a k udržení evropské konkurenceschopnosti, čímž vzdělávání a odbornou přípravu poprvé zařadila na přední místo evropské politické agendy,

—	pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s pracovním programem „ET 2010“ a rámcem „ET 2020“, zejména při podpoře vnitrostátních reforem, uznávajíc však, že má-li Evropa naplnit ambice, které si vytyčila ve výše uvedených prohlášeních, stále přetrvávají zásadní výzvy,

—

že Komise zahájila spolu s členskými státy od roku 2018 činnosti směřující k dosažení této vize budoucnosti vzdělávání a odborné přípravy vytvořením Evropského prostoru vzdělávání (1), přičemž Rada reagovala přijetím závěrů Rady ze dne 22. května 2018 o směřování k vizi Evropského prostoru vzdělávání a usnesení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o dalším rozvoji Evropského prostoru vzdělávání za účelem podpory systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na budoucnost,

—	činnost vykonanou v rámci boloňského procesu, jež byla upevněna prostřednictvím ministerského komuniké z Říma z listopadu 2020, jakož i v rámci kodaňského procesu a v nedávné době posílena prohlášením z Osnabrücku z listopadu 2020,

—	že v roční strategii pro udržitelný růst 2021 se zdůrazňuje, že je důležité zajistit rovné příležitosti a inkluzivní vzdělávání, věnovat zvláštní pozornost znevýhodněným skupinám a investovat do změny kvalifikace a prohlubování dovedností,

ZDŮRAZŇUJE, že:

—

vzdělávání a odborná příprava hrají zásadní úlohu při utváření budoucnosti Evropy v době, kdy je naprosto nezbytné, aby společnost i hospodářství byly více soudržné, inkluzivní, digitalizované, udržitelné, ekologické a odolné, jakož i pro občany ve snaze o dosažení osobního naplnění a duševní pohody, aby byli připraveni přizpůsobit se a obstát na měnícím se trhu práce a angažovat se prostřednictvím aktivního a odpovědného občanství,

—

pandemie COVID-19 vystavila odvětví vzdělávání a odborné přípravy bezprecedentnímu tlaku a vyvolala rozsáhlý posun k distanční a smíšené výuce a učení. Tento posun postavil systémy vzdělávání a odborné přípravy před různé výzvy a příležitosti a odhalil dopady digitální propasti a nedostatečné konektivity v členských státech, jakož i nerovnosti mezi majetkovými skupinami i městským a venkovským prostředím, současně však také poukázal na potenciál vzdělávání a odborné přípravy při budování odolnosti a podpoře udržitelného a inkluzivního růstu,

—

Evropský prostor vzdělávání umožní účastníkům vzdělávání v různých fázích života studovat a hledat zaměstnání v celé EU a členským státům a zúčastněným subjektům spolupracovat, aby se vysoce kvalitní, inovativní a inkluzivní vzdělávání a odborná příprava podporující hospodářský růst a vysoce kvalitní pracovní příležitosti, jakož i osobní, sociální a kulturní rozvoj staly ve všech členských státech i regionech v celé EU skutečností,

—	Evropský prostor vzdělávání bude také prostorem, v němž mohou účastníci vzdělávání a pedagogičtí pracovníci snadno spolupracovat a komunikovat napříč obory, kulturami a hranicemi a v němž jsou automaticky uznávány kvalifikace a výsledky z období studia v zahraničí (2),

UZNÁVÁ, že:

—

předchozí strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) napomáhal při podpoře vzájemného učení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím společných strategických cílů, společných referenčních nástrojů a přístupů, důkazů a údajů od všech příslušných evropských agentur a mezinárodních organizací, jakož i při podpoře výměny osvědčených postupů a vzájemného učení mezi členskými státy EU a dalšími zúčastněnými subjekty, a podporoval provádění vnitrostátních reforem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

—

aktualizovaný strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy – při plném respektování zásady subsidiarity a rozmanitosti vnitrostátních systémů vzdělávání členských států a s ohledem na výsledky předchozích rámců – zlepší tuto spolupráci v oblastech, jako je posílená koordinace, a to i na politické úrovni, větší součinnost mezi různými politikami, jež přispívají k sociálnímu a hospodářskému růstu a k ekologické a digitální transformaci, a posílená komunikace a šíření výsledků v rámci inovativnější a na budoucnost zaměřené perspektivy podpory reforem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

—

krize COVID-19 ukázala, že systémy vzdělávání a odborné přípravy musí být dostatečně flexibilní a odolné vůči přerušování svých pravidelných cyklů, a prokázala, že členské státy EU jsou schopny nalézat řešení, která jim umožní pokračovat v zajišťování procesů vyučování a učení různými způsoby a v různých prostředích, a zajistit, aby všichni účastníci vzdělávání, bez ohledu na své socioekonomické zázemí či vzdělávací potřeby, pokračovali v učení. Totéž platí pro rámec evropské spolupráce, jenž by si měl udržet dostatečnou flexibilitu, aby mohl reagovat na současné i budoucí výzvy, a to i v kontextu Evropského prostoru vzdělávání,

VÍTÁ a BERE PLNĚ NA VĚDOMÍ

hlavní prvky a zejména vizi sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 30. září 2020 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (3), jež nastiňuje, jak může evropská spolupráce dále obohacovat kvalitu, inkluzivnost a digitální a ekologický rozměr systémů vzdělávání a odborné přípravy EU. V tomto sdělení je navržen rámec, který umožní spolupráci s členskými státy a zapojení příslušných zúčastněných subjektů, včetně struktury pro podávání zpráv a analytické struktury, spolu s návrhy vzdělávacích cílů na podporu a sledování reforem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, s cílem vytvořit Evropský prostor vzdělávání do roku 2025,

a ROVNĚŽ VÍTÁ

—	hlavní prvky sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů z července 2020 nazvaného „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (4),

—	hlavní prvky sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze září 2020 nazvaného „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (5),

SOUHLASÍ S TÍM, že:

1.

dosažení a další rozvoj Evropského prostoru vzdělávání bude do roku 2030 zastřešujícím politickým cílem nového strategického rámce pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, prostupujícím všemi strategickými prioritami a prioritními oblastmi stanovenými v tomto usnesení, přičemž si je vědoma, že strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy bude hlavním nástrojem na podporu a provádění Evropského prostoru vzdělávání, přispívajícím k jeho úspěšné realizaci a dalšímu ambicióznímu rozvoji (6) prostřednictvím jeho iniciativ a společné vize a v duchu společného utváření,

2.

při úsilí o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 by hlavním cílem evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy měla být podpora dalšího rozvoje systémů vzdělávání a odborné přípravy v členských státech, jejichž cílem je zajišťovat: a) osobní, společenské a profesní naplnění všech občanů při současné podpoře demokratických hodnot, rovnosti, sociální soudržnosti, aktivního občanství a mezikulturního dialogu; b) udržitelnou hospodářskou prosperitu, ekologickou a digitální transformaci a zaměstnatelnost,

3.

evropská spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v období do roku 2030 by měla být uskutečňována prostřednictvím strategického rámce, který se na systémy vzdělávání a odborné přípravy zaměřuje jako na celek a z hlediska inkluzivního, uceleného a celoživotního učení. To by mělo být vyzdviženo jako základní zásada, o niž se opírá celý rámec, jenž má zahrnovat vyučování, odbornou přípravu a učení ve všech kontextech, formálním, neformálním či informálním, a na všech úrovních, od předškolního vzdělávání a péče po vzdělávání dospělých, včetně odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání, a to i v digitálním prostředí. Evropská spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by měla rovněž přispívat k příslušným prioritám evropského semestru,

4.

činnost vyvíjená na základě tohoto nového rámce by měla přispívat k ekologické a digitální transformaci v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise z prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ (7) i s hlavními prvky sdělení Komise z února 2020 nazvaného „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (8),

5.

na tyto cíle by se rovněž mělo nahlížet z globálního hlediska vzhledem k tomu, že spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy se postupně stává důležitým nástrojem pro provádění vnějších politik EU, založených na evropských hodnotách, důvěře a autonomii. To pomůže učinit z EU ještě přitažlivější destinaci a partnera, a to jak v globální soutěži o talenty, tak při prosazování strategických partnerství s mezinárodními partnery, s cílem poskytovat inkluzivní a kvalitní vzdělávání pro všechny, ve všech kontextech a na všech úrovních vzdělávání. Spolupráce jako taková je zásadním rozměrem, pokud jde o dosažení geopolitických priorit Unie i cílů udržitelného rozvoje OSN 2030, a to jak na celosvětové úrovni, tak v členských státech EU. Prosazování větší koordinace mezi EU a členskými státy posílí postavení Evropy jako klíčového partnera v oblasti vzdělávání na globální úrovni a pomůže upevnit vazby mezi Evropským prostorem vzdělávání a zbytkem světa,

6.

předpokladem pro zvyšování kvality a inkluzivnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy a zlepšování výsledků vzdělávání, jakož i pro podporu udržitelného růstu, zlepšování životních podmínek a budování inkluzivnější společnosti jsou účinné a efektivní investice do vzdělávání a odborné přípravy. Intenzivnější práce v oblasti investic při současném dodržení zásady subsidiarity má potenciál napomoci oživení po současné krizi a přispět k ekologické a digitální transformaci odvětví vzdělávání a odborné přípravy,

7.

pravidelné sledování pokroku při plnění stanovených cílů prostřednictvím systematického shromažďování a analýzy mezinárodně srovnatelných údajů zásadním způsobem přispívá k tvorbě fakticky podložených politik. Níže uvedené strategické priority by proto v období let 2021–2030 měly být doplněny o ukazatele a cíle na úrovni EU stanovené v příloze II tohoto usnesení. Na základě výsledků, jichž bylo dosaženo během posledního cyklu evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, přispějí tyto údaje k měření celkového pokroku dosaženého na evropské úrovni a k prokazování, čeho bylo dosaženo, jakož i k posílení a podpoře rozvoje a reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy,

8.

v příštích deseti letech se strategický rámec zaměří konkrétně na těchto pět strategických priorit:

–   Strategická priorita 1: Zlepšení kvality, rovnosti, inkluze a úspěchu pro všechny ve vzdělávání a odborné přípravě

Aby všichni lidé mohli prosperovat v dnešním světě a vyrovnávat se s budoucími změnami ve společnosti, hospodářství a na trhu práce, musí být vybaveni odpovídajícími znalostmi, dovednostmi, kompetencemi a postoji. Vzdělávání a odborná příprava mají klíčový význam pro osobní, občanský a profesní rozvoj evropských občanů.

Na úrovni EU je podle vize kvality ve vzdělávání a odborné přípravě nezbytným předpokladem pro úspěšnost v budoucnosti zvládnutí klíčových kompetencí včetně základních dovedností (9), a to za podpory vysoce kvalifikovaných a motivovaných učitelů a školitelů i dalších pedagogických pracovníků.

Přestože se míra předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy, které pro mladé lidi i dospělé znamenají snížení socioekonomických příležitostí, v posledním desetiletí snížila, zůstává i nadále výzvou, a to zejména v souvislosti s předpokládanými důsledky pandemie COVID-19. Je třeba pokračovat v úsilí o snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy a zaměřit se na to, aby větší počet mladých lidí dosáhl kvalifikace na úrovni vyššího sekundárního vzdělání.

Vnitrostátní systémy vzdělávání a odborné přípravy dokázaly v těchto oblastech zlepšit svou výkonnost, je však stále ještě třeba stanovit politická opatření, která mohou podpořit úspěch ve vzdělávání pro všechny jeho účastníky.

Zajištěním kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy pro všechny mohou členské státy dále snížit sociální, hospodářské a kulturní nerovnosti. V celé Evropě jsou však mezi studenty s nedostatečnými výsledky neúměrně častěji zastoupeni účastníci vzdělávání ze znevýhodněných prostředí včetně venkovských a odlehlých oblastí; pandemie COVID-19 ještě mnohem důrazněji poukázala na to, jaký význam mají ve vzdělávání a odborné přípravě rovnost a inkluze.

V zájmu zajištění skutečně inkluzivního vzdělávání a rovných příležitostí pro všechny účastníky vzdělávání na všech úrovních a ve všech typech vzdělávání a odborné přípravy by dosažené vzdělání a studijní výsledky neměly souviset se sociálním, ekonomickým a kulturním postavením či jinou osobní situací.

Kvalitní předškolní vzdělávání a péče hrají obzvláště důležitou úlohu, a měly by být dále posíleny jako základ pro budoucí úspěch ve vzdělávání.

Je třeba podporovat veškerá další opatření směřující k širšímu začlenění, jako je podpora přístupu k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením (10), osoby se specifickými vzdělávacími potřebami, účastníky vzdělávání z rodin migrantů i pro další zranitelné skupiny, podpora opětovného zapojení do vzdělávání v rámci celoživotního učení, jakož i poskytování příležitostí ke vstupu na trh práce prostřednictvím různých možností vzdělávání a odborné přípravy.

Inkluzivní vzdělávání a odborná příprava rovněž znamenají rozvoj přístupů zohledňujících genderovou rovnost v procesech učení i v rámci institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu a odmítání a odstraňování genderových stereotypů, zejména těch, které omezují volbu studijních oborů ze strany chlapců a dívek. Povolání, v nichž tradičně převládají muži nebo ženy, by měla být aktivněji nabízena osobám nedostatečně zastoupeného pohlaví. Rovněž je třeba dále usilovat o dostatečně vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu.

Při zajištění toho, aby učební prostředí, učební materiály a vyučovací metody byly přizpůsobitelné a vhodné pro nejrůznější účastníky vzdělávání, hrají významnou roli digitální technologie. Ty mohou podporovat skutečnou inkluzi, ovšem za předpokladu, že jsou současně řešeny problémy související s digitální propastí, ať už vyplývají z infrastruktury či z digitálních dovedností.

–   Strategická priorita 2: Celoživotní učení a mobilita realitou pro všechny

Společenské, technologické, digitální, environmentální a hospodářské výzvy stále více ovlivňují způsob, jakým žijeme a pracujeme, včetně rozdělení pracovních míst a poptávky po dovednostech a kompetencích. Vzhledem k vysokému počtu kariérních změn, kterými by měl průměrný evropský občan projít, v kombinaci se zvýšením věku odchodu do důchodu se celoživotní učení a celoživotní profesní poradenství, včetně informačních činností, stávají nezbytnými předpoklady pro spravedlivou transformaci, neboť úroveň vzdělání a dovedností, včetně dovedností digitálních, jsou na trhu práce i nadále základním faktorem.

Celoživotní učení prolíná celkovou vizí i cíli vzdělávání a odborné přípravy v EU a uceleným způsobem propojuje všechny úrovně a druhy vzdělávání a odborné přípravy, jakož i neformální a informální učení.

V poskytování kvalitního celoživotního učení pro všechny účastníky vzdělávání je třeba dosáhnout dalšího pokroku, mimo jiné zajištěním flexibility vzdělávacích drah a prostupnosti různých forem a úrovní vzdělávání a odborné přípravy, jakož i uznáváním výsledků neformálního a informálního učení.

Systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly být pružnější, odolnější a přitažlivější a měly by být více zaměřené na budoucí potřeby, oslovovat rozmanitější skupiny účastníků a nabízet uznávání a validaci výsledků předchozího učení, jakož i příležitosti k prohlubování dovedností a změnám kvalifikace, a to i na vyšších úrovních kvalifikace a v průběhu celého pracovního života (11), a měly by být podporovány iniciativami, jako jsou „Evropské univerzity“ a centra excelence odborného vzdělávání, jež byly zahájeny prostřednictvím programu Erasmus+.

V současnosti pozorujeme, že na trhu práce narůstá potřeba odlišných kombinací dovedností a kvalifikací a současně probíhají strukturální změny v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Z obou těchto vývojových trendů vyplývá požadavek na modernizované, účinné, inkluzivní a vynikající odborné vzdělávání a přípravu, jež budou mít dopad na řešení výzev trhu práce a společenských výzev. Je nezbytné dále rozvíjet odborné vzdělávání a přípravu jako atraktivní a vysoce kvalitní profesní a životní dráhu.

Průměrná účast dospělých na vzdělávání v EU zůstává nízká, což ohrožuje skutečně udržitelný a spravedlivý hospodářský růst v Unii. Předpokladem pro lepší zvládnutí potřeb širšího spektra účastníků vzdělávání, neboť změnu kvalifikace a prohlubování dovedností bude potřebovat stále více dospělých, jsou inovace vzdělávacích drah, nové vzdělávací přístupy, včetně přístupů individuálních, a inovace vzdělávacích prostředí ve všech institucích zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu včetně institucí vysokoškolských, jakož i na pracovišti a v komunitním prostředí.

Kromě toho by měla být posílena opatření motivující dospělé a umožňující jim získat základní dovednosti, aby bylo možné zaručit rovné příležitosti a zajistit větší zapojení do společnosti, což by umožnilo celostní přístup ke vzdělávání dospělých.

Mobilita účastníků vzdělávání, učitelů, pedagogických pracovníků vzdělávajících učitele a zaměstnanců by jako základní prvek celoživotního učení a důležitý prostředek k posílení osobního rozvoje, zaměstnatelnosti a přizpůsobivosti měla být i nadále rozšiřována jako klíčový prvek spolupráce EU a nástroj ke zvýšení kvality a inkluze ve vzdělávání a odborné přípravě a k podpoře mnohojazyčnosti v EU. Je důležité usilovat o vyváženost toků mobility v zájmu stimulace optimální cirkulace mozků a tuto mobilitu monitorovat, mimo jiné i prostřednictvím sledování uplatnění absolventů.

Je třeba vynaložit další úsilí k odstranění stávajících překážek a bariér pro všechny druhy vzdělávací mobility a mobility vyučujících, včetně otázek souvisejících s přístupem, poradenstvím, službami pro studenty a uznáváním, a rovněž s ohledem na dopady současných či budoucích omezení v oblasti cestování.

Kromě toho je v zájmu posílení spolupráce vzdělávacích institucí a podpory mobility stále ještě třeba dosáhnout pokroku v oblastech, jako je automatické vzájemné uznávání kvalifikací a období studia v zahraničí či zajišťování kvality. Je třeba nadále usilovat o využívání evropských iniciativ k usnadnění mobility, včetně iniciativ financovaných v rámci programu Erasmus+.

–   Strategická priorita 3: Posilování kompetencí a motivace v pedagogických povoláních

Stěžejním prvkem vzdělávání a odborné přípravy jsou učitelé, školitelé, vzdělavatelé a pedagogičtí pracovníci i vedoucí pracovníci institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu na všech úrovních. Aby mohli podporovat inovace, inkluzi, kvalitu a dosahování výsledků ve vzdělávání a odborné přípravě, musí být vzdělavatelé vysoce kompetentní a motivovaní, což vyžaduje, aby během celé své profesní dráhy měli přístup k široké nabídce možností odborného vzdělávání a podpory.

Více než kdy jindy je třeba věnovat pozornost duševní pohodě učitelů, školitelů a pedagogických pracovníků v systémech vzdělávání a odborné přípravy, jež je důležitým faktorem rovněž pro kvalitu vzdělávání a odborné přípravy, neboť má vliv nejen na spokojenost učitelů, ale také na kvalitu výuky.

Je rovněž zapotřebí zvýšit přitažlivost pedagogických povolání a jejich hodnotu, což je stále důležitější vzhledem k tomu, že členské státy EU čelí nedostatku učitelů a jejich stárnutí (12).

Kromě toho by při vytváření příznivého prostředí a podmínek pro rozvoj kompetencí a motivaci učitelů, školitelů a pedagogických pracovníků měla být zohledněna klíčová úloha vedoucích institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu, čímž se zajistí, aby tyto instituce fungovaly jako učící se organizace. Iniciativy, jako jsou evropské akademie učitelů, jež budou zahájeny prostřednictvím programu Erasmus+, usnadní vytváření sítí, sdílení znalostí a mobilitu mezi institucemi poskytujícími vzdělávací příležitosti pro učitele a školitele ve všech fázích jejich profesní dráhy, jakož i sdílení osvědčených postupů a inovativních pedagogických přístupů, což umožní vzájemné učení v evropském měřítku.

–   Strategická priorita 4: Posílení evropského vysokoškolského vzdělávání

Odvětví vysokoškolského vzdělávání a vysokoškolské instituce jako takové prokázaly svou odolnost a schopnost vypořádat se s nepředvídanými změnami, jako je pandemie COVID-19. Krize zesílila přetrvávající výzvy, ale také vytvořila příležitosti pro další rozvoj v rámci plánovaného programu transformace vysokoškolského vzdělávání.

V příštím desetiletí budou vysokoškolské instituce vybízeny k hledání nových forem užší spolupráce, a to zejména vytvářením nadnárodních aliancí, sdílením znalostí a zdrojů a vytvářením více příležitostí pro mobilitu a zapojení studentů a zaměstnanců, jakož i pro podporu výzkumu a inovací, mimo jiné i prostřednictvím plného provedení iniciativy „Evropské univerzity“.

V rámci boloňského procesu již bylo dosaženo výsledků při budování Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. V budoucnu bude důležité v práci v rámci boloňského procesu pokračovat a přitom vytvářet další a silnější součinnosti s Evropským výzkumným prostorem (EVP) a současně se vyvarovat vytváření paralelních struktur a nástrojů nebo jejich zdvojování.

–   Strategická priorita 5: Podpora ekologické a digitální transformace ve vzdělávání a odborné přípravě a jejich prostřednictvím

Ekologická a digitální transformace jsou ústředním bodem agendy Unie na příští desetiletí. Přechod k environmentálně udržitelnému, oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství i k více digitalizovanému světu bude mít významné sociální a hospodářské dopady a dopady na zaměstnanost. Pokud nebude zajištěno, že všichni občané budou mít nezbytné znalosti, kompetence, dovednosti a postoje, aby se s těmito změnami mohli vyrovnat, nebude sociálně spravedlivá transformace EU možná.

Je třeba umožnit zásadní změnu v chování a dovednostech jednotlivců, a to počínaje systémy a institucemi vzdělávání a odborné přípravy jako jejími katalyzátory. Instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu musejí ekologický a digitální rozměr zahrnout do svého organizačního rozvoje. To vyžaduje investice, zejména do ekosystémů digitálního vzdělávání, a to nejen s cílem začlenit hledisko environmentální udržitelnosti a základních a pokročilých digitálních dovedností do všech úrovní a typů vzdělávání a odborné přípravy, ale také s cílem zajistit, aby infrastruktury vzdělávání a odborné přípravy byly odpovídajícím způsobem připraveny na tyto změny reagovat a v tomto smyslu také zajišťovat vzdělání. Pro dosažení změn nezbytných pro ekologickou a digitální transformaci má zásadní význam přechod institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu na přístup zaměřený na školu jako celek a vytvoření inkluzivního, zdravého a udržitelného prostředí vzdělávání. Kromě toho je třeba, aby podniky, vnitrostátní, regionální a místní orgány a příslušné zúčastněné subjekty vypracovaly strategie a v tomto smyslu převzaly společnou odpovědnost, V této souvislosti je důležité modernizovat přírodovědné, technické, inženýrské, umělecké a matematické studijní obory (STEAM).

SOUHLASÍ DÁLE S TÍM, že:

1.

při úsilí v kontextu tohoto strategického rámce založeném na výše popsaných strategických prioritách a zaměřeném na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a podporu jeho dalšího rozvoje by v období do roku 2030 měly být dodržovány tyto zásady: a) evropská spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by měla EU a širší komunitě v oblasti vzdělávání a odborné přípravy umožnit úspěšné provádění iniciativ podporujících především vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, ale také plnění akčního plánu digitálního vzdělávání a evropské agendy dovedností. K tomu je zapotřebí, aby – na základě intenzivnějšího vedení ze strany Rady a v souladu s otevřenou metodou koordinace – došlo k posílení flexibilních metod spolupráce a zintenzivnění součinnosti s dalšími iniciativami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; b) evropská spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by měla být prováděna z hlediska inkluzivního a uceleného celoživotního učení a měla by podporovat a prohlubovat osvědčené nástroje metod vzájemného učení, dostupné nástroje a politickou podporu, zejména nástroje v rámci „ET 2020“ a otevřené metody koordinace, a případně rozvíjet součinnost mezi odvětvím vzdělávání a odborné přípravy a dalšími oblastmi politik. Při plném respektování pravomocí členských států v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jakož i dobrovolné povahy evropské spolupráce v této oblasti by strategický rámec v příštích deseti letech měl vycházet z těchto prvků: i) pěti výše uvedených strategických priorit týkajících se evropské spolupráce; ii) společných referenčních nástrojů a přístupů; iii) vzájemného učení, vzájemného poradenství a výměny osvědčených postupů se zvláštním zaměřením na šíření a zřejmou viditelnost výsledků, jakož i na vnitrostátní dopad; iv) pravidelného monitorování a podávání zpráv, a to i prostřednictvím cílů na úrovni EU, každoročního Monitoru vzdělávání a odborné přípravy a rovněž ve spojení s evropským semestrem, za současného využití odborných znalostí stálé skupiny pro ukazatele a měřítka, aniž by však vznikala další administrativní zátěž pro členské státy; v) srovnatelných důkazů a údajů od všech příslušných evropských agentur, evropských sítí a mezinárodních organizací, jako jsou OECD, UNESCO a IEA; vi) odborných znalostí stálé skupiny pro ukazatele a měřítka, která by měla být prvním diskusním fórem o společných cílech a ukazatelích na úrovni EU a o budoucích oblastech zájmu, jakož i o spolupráci s dalšími příslušnými odvětvími (zaměstnanost, sociální oblast a odvětví výzkumu), s cílem zajistit vhodné ukazatele odpovídající danému účelu; vii) plného využívání příležitostí, které jsou k dispozici v rámci programů, fondů a nástrojů EU, zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně celoživotního učení; c) evropská spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by měla být věcná, konkrétní a efektivní. Mělo by být vynaloženo další úsilí k zajištění toho, aby byly předem plánovány jasné a viditelné výsledky, které by poté měly být pravidelně a strukturovaně prezentovány, revidovány a šířeny prostřednictvím fór na evropské a vnitrostátní úrovni, čímž by se vytvářel základ pro trvalé hodnocení a rozvoj; d) s cílem podpořit úsilí členských států při usnadňování plánované transformace vysokoškolského vzdělávání v Evropě a prosazovat spolupráci vysokoškolských institucí by měla být zajištěna úzká a strukturovaná součinnost s Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání a boloňským procesem, zejména pokud jde o nástroje v oblasti zajišťování kvality, uznávání, mobility a transparentnosti, přičemž je třeba se vyvarovat vytváření struktur a nástrojů paralelních s těmi, které již byly vytvořeny v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, nebo jejich zdvojování; e) kodaňský proces je důležitým aspektem evropské spolupráce v rámci otevřené metody koordinace v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, což přispěje k dosažení strategických priorit stanovených v tomto rámci; f) měla by být posílena meziodvětvová spolupráce mezi příslušnými iniciativami EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a iniciativami v souvisejících oblastech politik a odvětvích, zejména v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky, výzkumu, inovací, mládeže a kultury. Zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře lepšího dialogu mezi Výborem pro vzdělávání a Výborem pro zaměstnanost, aby byla zajištěna včasná výměna informací (13). Pokud jde o provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména jeho zásad č. 1, č. 4 a č. 11, měla by být věnována zvláštní pozornost jeho monitorování, které se provádí prostřednictvím „srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů“, který bude sledovat trendy a pokrok ve všech členských státech a bude podkladem pro evropský semestr; g) s konkrétním ohledem na „znalostní čtyřúhelník“ (vzdělávání, výzkum, inovace a služby pro společnost) je třeba věnovat zvláštní pozornost součinnosti – v oblasti politik a financování – mezi vzděláváním a odbornou přípravou a výzkumem a inovacemi, zejména v kontextu Evropského výzkumného prostoru a Evropského prostoru vzdělávání, přičemž je třeba zajistit soulad s Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání (14); h) evropská spolupráce, zejména za účelem vytvoření Evropského prostoru vzdělávání, vyžaduje transparentní a důsledný dialog a vytváření sítí v rámci společné tvorby, a to nejen mezi členskými státy a Komisí, ale také se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty; i) je třeba posílit politický dialog se třetími zeměmi, jakož i spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou Rada Evropy, OECD a UNESCO, a poskytnout tak důkazy a údaje, ale také inspiraci a zdroj nových myšlenek a různých pracovních metod pro účely srovnávání a zlepšování; j) finanční zdroje z programu Erasmus+, evropských strukturálních fondů, REACT-EU, facility na podporu oživení a odolnosti a dalších programů a mechanismů financování Unie by měly být využity k posílení systémů vzdělávání a odborné přípravy v souladu s celkovým cílem vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a prioritami členských států, a to v kontextu strategických priorit nového rámce; k) vzhledem k zásadní úloze vzdělávání a odborné přípravy pro oživení a budování sociální a ekonomické odolnosti je potřeba se při vytváření Evropského prostoru vzdělávání více zaměřit na investice do vzdělávání. Komise společně s členskými státy zintenzivní činnost týkající se investic, v relevantních případech i podporou diskusí na vhodných politických fórech na vysoké úrovni, jako jsou společné výměny názorů mezi ministry financí EU a ministry školství EU, jakož i s dalšími institucemi, jako je Evropská investiční banka a Evropský parlament (15);

2.

úspěšné využívání otevřené metody koordinace v kontextu strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy závisí na politické angažovanosti členských států a na posílených pokynech Rady a účinných pracovních metodách na evropské úrovni, které by měly být založeny na těchto prvcích: a) pracovní cykly – období do roku 2030 bude rozděleno do dvou cyklů, přičemž první cyklus bude zahrnovat období pěti let od roku 2021 do roku 2025, a to v souladu s harmonogramem navrženým Komisí ve sdělení o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání, a druhý cyklus bude pokračovat do roku 2030. První cyklus by měl umožnit vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025; b) prioritní oblasti – pro každý cyklus se Rada na základě strategických priorit dohodne na několika prioritních oblastech evropské spolupráce, přičemž vezme v úvahu celkový cíl, jímž je vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a jeho další rozvoj. Evropské oblasti by měly umožnit spolupráci všech členských států v otázkách obecnějších charakteru, ale umožní také konkrétnější a užší spolupráci mezi zainteresovanými členskými státy při řešení vznikajících výzev a specifických politických potřeb. Prioritní oblasti pro první cyklus podle tohoto nového rámce jsou uvedeny v příloze III; c) vzájemné učení – evropská spolupráce ve výše uvedených prioritních oblastech by měla být uskutečňována například prostřednictvím vzájemného učení a vzájemného poradenství, konferencí a seminářů, pracovních setkání, fór na vysoké úrovni či zasedání skupin odborníků, panelových zasedání, studií, analýz a formou spolupráce za využití internetu, případně za účasti příslušných zúčastněných subjektů. Všechny tyto iniciativy by měly být realizovány na základě jasného mandátu, časového harmonogramu a plánovaných výsledků, jež navrhne Komise ve spolupráci s členskými státy; d) společné referenční nástroje a přístupy – vzájemné učení může vycházet z referenčních nástrojů a přístupů, které jsou založeny na společné analýze a podporují další rozvoj politik na různých úrovních řízení (EU, vnitrostátní, regionální, místní, odvětvové atd.), anebo může ve vytváření takových nástrojů a přístupů vyústit; e) mechanismus řízení – strategický rámec by měl během prvního cyklu zachovat všechny osvědčené metody vzájemného učení ze strategického rámce „ET 2020“, jako jsou pracovní skupiny, formáty generálních ředitelů a nástroje vzájemného učení, jakož i zapojení dalších příslušných řídících orgánů. Členské státy a Komise tyto metody přizpůsobí novým strategickým prioritám a budou spolupracovat na zavedení takových řešení v oblasti řízení, jež v případě potřeby usnadní účinné předávání informací z technické úrovně na úroveň politickou, jakož i na koordinaci činností vykonávaných v souvislosti se strategickým rámcem, aniž by při tom vytvářely nadbytečné struktury či dodatečnou zátěž pro členské státy; f) šíření výsledků – aby byla posílena viditelnost a dopad na úrovni jednotlivých členských států i na evropské úrovni, budou výsledky spolupráce důsledně šířeny mezi příslušné zúčastněné subjekty a případně projednány na politické úrovni; g) monitorování procesu – s cílem napomoci dosahování výsledků prostřednictvím otevřené metody koordinace a přispět k převzetí odpovědnosti za tento proces na vnitrostátní i evropské úrovni budou členské státy a Komise úzce spolupracovat při posuzování výsledků činnosti na technické úrovni a hodnocení daného procesu a jeho výsledků. Každoroční monitorování bude probíhat rovněž prostřednictvím Monitoru vzdělávání a odborné přípravy prováděného Komisí, který sleduje pokrok při dosahování všech dohodnutých cílů a ukazatelů, včetně dílčích ukazatelů, v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na úrovni EU a rovněž přispívá k procesu evropského semestru; h) podávání zpráv o pokroku – na konci prvního cyklu, tedy do roku 2025, bude nutné soubor prioritních oblastí přezkoumat a na základě výzev aktuálních v daném okamžiku a s ohledem na dosažený pokrok tyto prioritní oblasti pro následující cyklus upravit nebo stanovit nové, mimo jiné pokud jde o vývoj řešení v oblasti řízení, která jsou přiměřená politickým ambicím Evropského prostoru vzdělávání. V roce 2022 Komise zveřejní zprávu o pokroku při vytváření Evropského prostoru vzdělávání, v níž uvede, jakých výsledků bylo při vytváření Evropského prostoru vzdělávání prostřednictvím strategického rámce spolupráce dosaženo, tyto výsledky vyhodnotí a podle potřeby navrhne další kroky; v roce 2023 rovněž uspořádá přezkum v polovině období. Zpráva o pokroku i přezkum v polovině období budou zohledněny také v dohodě Rady o případných nových prioritních oblastech na období po roce 2025;

3.

v roce 2025 Komise zveřejní celkovou zprávu o Evropském prostoru vzdělávání. Na základě tohoto hodnocení Rada strategický rámec včetně cílů na úrovni EU, struktury řízení a pracovních metod přezkoumá a případně provede nezbytné úpravy pro druhý cyklus tak, aby odpovídal situaci a potřebám Evropského prostoru vzdělávání nebo jinému důležitému vývoji v Evropské unii,

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU S VNITROSTÁTNÍ SITUACÍ:

1.

s podporou Komise a s využitím otevřené metody koordinace vymezené v tomto usnesení spolupracovaly při posilování evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v období do roku 2030 na základě pěti strategických priorit a zásad a pracovních postupů popsaných výše a prioritních oblastí dohodnutých pro každý cyklus (prioritní oblasti pro první cyklus 2021–2025 jsou uvedeny v příloze III);

2.

na základě svých vnitrostátních priorit a s náležitým ohledem na vnitrostátní pravomoci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy zvážily opatření na vnitrostátní úrovni, jejichž cílem bude dosáhnout pokroku v rámci strategických priorit uvedených ve strategickém rámci a přispět ke společnému vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a dosažení cílů na úrovni EU vymezených v příloze II; při vypracovávání vnitrostátních politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy se inspirovaly ze vzájemného učení na evropské úrovni;

3.

ve vhodných případech zvážily, jak a do jaké míry mohou přispět ke společnému dosažení cílů na úrovni EU prostřednictvím vnitrostátních opatření a akcí, a stanovily tak vnitrostátní cíle v souladu se specifickými aspekty svých systémů vzdělávání a odborné přípravy a s ohledem na vnitrostátní podmínky, včetně dopadu krize COVID-19 na hospodářství a společnost i na samotné odvětví vzdělávání a odborné přípravy;

4.

podporovaly výše popsanou strukturu řízení a zvolené pracovní metody a převzaly za tento proces odpovědnost;

5.

účinně využívaly politiky a nástroje financování EU na podporu provádění vnitrostátních opatření a akcí s cílem dosáhnout pokroku v rámci strategických priorit, jakož i souvisejících cílů na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, zejména v souvislosti s oživením a ekologickou a digitální transformací.

VYZÝVÁ KOMISI, ABY V SOULADU SE SMLOUVAMI A PŘI PLNÉM RESPEKTOVÁNÍ ZÁSADY SUBSIDIARITY:

1.

v období do roku 2030 spolupracovala s členskými státy a podporovala je při spolupráci podle tohoto rámce na základě výše popsaných pěti strategických priorit a zásad a pracovních postupů, jakož i cílů na úrovni EU uvedených v příloze II a dohodnutých prioritních oblastí uvedených v příloze III;

2.

spolupracovala s členskými státy, aby bylo do konce roku 2021 dosaženo dohody ohledně vhodné struktury řízení pro koordinaci činnosti související se strategickým rámcem a pro směrování jeho vývoje v rámci zastřešujícího cíle, jímž je vytvoření a další rozvoj Evropského prostoru vzdělávání, a aby přitom rovněž zvážila, které otázky bude třeba prodiskutovat na vyšší politické úrovni, aniž by tím vznikala další zátěž pro členské státy, avšak současně se zajistila jejich odpovědnost za tento proces;

3.

spolupracovala s členskými státy a poskytovala zvláštní podporu místním, regionálním a vnitrostátním orgánům s cílem usnadnit vzájemné učení, analýzu a sdílení osvědčených postupů v oblasti investic do vzdělávací infrastruktury;

4.

zanalyzovala, zejména prostřednictvím zpráv o pokroku, do jaké míry byly splněny strategické priority tohoto rámce, pokud jde o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání, ale také co se týče evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na vnitrostátní úrovni;

5.

na základě odborného stanoviska stálé skupiny pro ukazatele a měřítka a s jeho využitím pracovala na návrzích možných ukazatelů nebo cílů na úrovni EU v oblasti inkluze a spravedlnosti, učitelského povolání, jakož i udržitelnosti, včetně ekologizace systémů vzdělávání a odborné přípravy;

6.

ve spolupráci s členskými státy posoudila, jak zlepšit shromažďování a analýzu údajů týkajících se stávajících cílů a ukazatelů na úrovni EU s cílem podpořit tvorbu fakticky podložených politik, mimo jiné i s využitím odborných znalostí stálé skupiny pro ukazatele a měřítka, a aby o těchto diskusích podala zprávu Radě;

7.

po roce 2025 ve spolupráci s členskými státy přezkoumala cíle a ukazatele EU, u nichž se stanovené lhůty nekryjí s desetiletým obdobím tohoto rámce, a aby Radě podala zprávu o možných nových hodnotách pro tyto cíle a ukazatele;

8.

předkládala a pravidelně aktualizovala systematický přehled a plán probíhajících a plánovaných politik, nástrojů spolupráce, nástrojů financování, iniciativ a cílených výzev na úrovni Unie, které přispívají k vytváření Evropského prostoru vzdělávání a k rozvoji evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

9.

představila akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména jeho zásad č. 1, č. 4 a č. 11;

10.

zřídila platformu Evropského prostoru vzdělávání jako interaktivní veřejný portál s cílem podporovat přístup členských států a zúčastněných stran k informacím, akcím, službám, nástrojům a výsledkům a prosazovat spolupráci a výměny.

---

(1)  Dokument COM(2017) 673 final.

(2)  V souladu s doporučením Rady ze dne 26. listopadu 2018 o podpoře automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí (Úř. věst. C 444, 10.12.2018, s. 1).

(3)  Dokument COM(2020) 625 final.

(4)  Dokument COM(2020) 274 final.

(5)  Dokument COM(2020) 624 final.

(6)  V souladu s usnesením Rady ze dne 8. listopadu 2019 o dalším rozvoji Evropského prostoru vzdělávání za účelem podpory systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na budoucnost (Úř. věst. C 389, 18.11.2019, s. 1).

(7)  Dokument COM(2019) 640 final.

(8)  Dokument COM(2020) 67 final.

(9)  Jak se uvádí v doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s.1).

(10)  V souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006.

(11)  V souladu s cíli stanovenými v doporučení Rady ze dne 24. listopadu 2020 o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (Úř. věst. C 417, 2.12.2020, s. 1) a v prohlášení z Osnabrücku ze dne 30. listopadu 2020.

(12)  Jak je zdůrazněno v závěrech Rady ze dne 9. června 2020 o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost (Úř. věst. C 193, 9.6.2020, s. 11).

(13)  V souladu s přijatým usnesením Rady ze dne 27. února 2020 o vzdělávání a odborné přípravě v rámci evropského semestru: zajištění informovaných diskusí o reformách a investicích (Úř. věst. C 64, 27.2.2020, s. 1).

(14)  Tuto činnost by bylo možné podpořit na technické úrovni.

(15)  Na technické úrovni tento proces podpoří expertní skupina pro kvalitní investice do vzdělávání a odborné přípravy, jež pomůže zachovat zaměření na vnitrostátní a regionální investice.

Sdělení Komise o pokynech k provádění ustanovení týkajících se vedení auditů podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625

(2021/C 66/02)

Předmluva

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (1) v čl. 6 odst. 1 stanoví, že příslušné orgány provádějí nebo zadávají interní audity a na základě jejich výsledků přijímají vhodná opatření.

Tyto pokyny mají pomoci příslušným vnitrostátním orgánům při uplatňování výše uvedených požadavků. Vypracovala je Komise ve spolupráci s členskými státy a nejsou právně závazné (2). Pro závazný výklad práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie.

Obsah

1.

Účel a oblast působnosti

24

2.

Právní rámec

24

3.

Definice

24

4.

Základní zásady

25

5.

Provádění procesu auditu

25

5.1.

Systematický přístup

25

5.2.

Transparentnost

26

5.3.

Nezávislost

27

5.4.

Nezávislý přezkum

28

5.5.

Základní cíle

28

6.

Provádění auditu

29

6.1.

Plánování a příprava auditu

29

6.2.

Vedení auditu

29

6.3.

Zprávy o auditu

30

6.4.

Opatření přijatá na základě výstupů auditu

31

7.

Přezkoumání a šíření výsledků auditu

31

8.

Další záležitosti

31

8.1.

Zdroje

31

8.2.

Odborná způsobilost auditorů

32

1.   Účel a oblast působnosti

Pokyny poskytují vodítko k povaze a provádění systémů auditu ze strany příslušných orgánů vymezených v čl. 3 odst. 3 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/625. Účelem systémů auditu je ověřit, zda jsou úřední kontroly a jiné úřední činnosti (3) upravené nařízením (EU) 2017/625 účinně prováděny a zda jsou vhodné k dosažení cílů příslušných právních předpisů, včetně souladu s vnitrostátními plány kontrol.

Účelem těchto pokynů je popsat zásady vyplývající z nařízení (EU) 2017/625, pokud jde o zavádění vnitrostátních systémů auditu a provádění interních auditů, nikoli stanovit podrobné metody s cílem usnadnit uplatňování výše uvedených zásad napříč rozmanitými systémy kontroly a auditu členských států. Metody vybrané pro uplatňování těchto zásad se v jednotlivých členských státech mohou lišit v závislosti na velikosti, povaze, počtu a složitosti příslušných orgánů odpovědných za úřední kontroly.

2.   Právní rámec

Účelem těchto pokynů je pomoci členským státům při provádění ustanovení o vedení auditů obsažených v článku 6 nařízení (EU) 2017/625, který zní:

Článek 6 Audity příslušných orgánů 1.   V zájmu zajištění dodržování tohoto nařízení příslušnými orgány tyto orgány provádějí nebo zadávají interní audity a na základě jejich výsledků přijímají vhodná opatření. 2.   Audity uvedené v odstavci 1 musí být podrobeny nezávislému přezkumu a prováděny transparentním způsobem.

Pro zajištění souladu s nařízením (EU) 2017/625 jsou nezbytné i akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté podle nařízení (EU) 2017/625, ačkoli nejsou v článku 6 výslovně zmíněny. Audity tudíž musí být prováděny i s cílem zajistit dodržování těchto aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

3.   Definice

Pro účely těchto pokynů se odkazuje na definice stanovené v článku 3 nařízení (EU) 2017/625 a v článcích 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (4).

„Auditem“ se podle čl. 3 odst. 30 nařízení (EU) 2017/625 rozumí systematické a nezávislé šetření, které má za cíl zjistit, zda jsou činnosti a s nimi spojené výsledky těchto činností v souladu s plánovanými opatřeními a zda jsou tato opatření účinně uplatňována a vhodná pro dosažení stanovených cílů.

Další definice významné pro účely těchto pokynů:

„Auditorským orgánem“ se rozumí orgán, který provádí proces auditu. Může se jednat o interní nebo externí subjekt.

„Souhrnnou oblastí auditu“ se rozumí souhrn jednotlivých oblastí auditu, který sestaví a vede auditorský orgán za účelem identifikace oblastí určených pro audit během procesu plánování auditu.

„Systémem auditu“ se rozumí kombinace jednoho nebo více auditorských orgánů, které provádějí proces auditu v rámci příslušných orgánů nebo jimi napříč.

„Procesem auditu“ se rozumí soubor činností popsaných v oddíle 5.1 (Systematický přístup) a v oddíle 6 (Provádění auditu).

„Programem auditu“ se rozumí soubor jednoho nebo více auditů naplánovaný pro určitý časový rámec a určený ke konkrétnímu účelu.

„Plánem auditu“ se rozumí popis činností a opatření auditu.

„Koncepcí auditu“ se rozumí míra důrazu, který je třeba při auditu klást na auditované činnosti (např. přímý audit dodržování předpisů s počátečním zaměřením na výstupy a výsledky oproti auditu kontrolních systémů s počátečním zaměřením na systémy a kontroly).

Z hlediska zvláštní terminologie v oblasti auditu může být užitečné aktuální znění mezinárodních norem, jako jsou například normy ISO 19011, ISO 9000 a normy Institutu interních auditorů (The Institute of Internal Auditors, IIA) (5).

4.   Základní zásady

Systémy auditu by měly zahrnovat všechny úřední kontroly a jiné úřední činnosti ve všech fázích zemědělsko-potravinářského výrobního řetězce Unie, na které se vztahuje nařízení (EU) 2017/625, včetně činností všech příslušných orgánů bez ohledu na jejich způsob organizace nebo správní úroveň a všech zúčastněných agentur nebo kontrolních subjektů. Aby toho bylo dosaženo, měly by audity v případě potřeby přesahovat i správní hranice. Pokud v členském státě existuje více systémů auditu, měl by být zaveden mechanismus, který zajistí, aby systémy auditu společně plně pokrývaly všechny výše uvedené činnosti.

K vybudování a udržení důvěry v integritu systému auditu musí být řízení a provádění procesu auditu transparentní pro všechny příslušné zúčastněné strany. Plně transparentní by měl být zejména vztah mezi auditorským orgánem a auditovaným subjektem (viz tabulka v oddíle 5.2 níže). Zajištění transparentnosti procesu auditu v očích jiných zúčastněných stran podpoří důvěru a napomůže při šíření informací, zejména při sdílení osvědčených postupů v rámci příslušných orgánů a mezi nimi.

Měla by být řešena nezávislost na organizační a funkční úrovni a na úrovni procesu auditu a auditora. Auditorský orgán a auditorský tým by měly být jmenovány vrcholným vedením příslušných orgánů a tomuto vedení by měly předkládat zprávy. Měl by být zajištěn jasný, dokumentovaný mandát poskytující přiměřenou pravomoc k provedení auditů. Tento mandát by měl uvádět alespoň účel, úkoly, pravomoc a odpovědnost auditorského orgánu a jakékoli další aspekty, které jsou považovány za nezbytné pro dosažení uspokojivé úrovně nezávislosti. Auditorský orgán ani auditorský tým by se neměly podílet na řízení kontrolních systémů, které jsou předmětem auditu, ani na dohledu nad nimi.

Pokud jsou kontrolní úkoly přeneseny na jiný subjekt a příslušný orgán se rozhodl u pověřeného subjektu provést spíše audit než kontrolu, měly by smluvní závazky tohoto pověřeného subjektu obsahovat souhlas s požadavky a podmínkami auditu.

Nezávislá kontrola by měla být pravidelným a plánovaným procesem, který nezajišťuje sám auditorský orgán, aby se zajistilo, že systém auditu bude schopen přinést objektivní výsledky a příslušné orgány splní své povinnosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.

Vedle konkrétních pokynů stanovených v tomto dokumentu může jako obecný pokyn sloužit i norma ISO 19011.

5.   Provádění procesu auditu

5.1.   Systematický přístup

Proces auditu by měl být řízen systematicky. Za tímto účelem by proces auditu měl:

—	být výsledkem transparentního procesu plánování, který určí priority založené na hodnocení rizika v souladu s odpovědností příslušného orgánu podle nařízení (EU) 2017/625,

—	obsahovat víceleté strategické plánování, které je: — základem stanovení cílů a priorit, — východiskem pro rozhodování o tom, která témata auditu budou vybrána pro audit, a — základem podrobného ročního plánování;

—	prostřednictvím strategického plánování určit souhrnnou oblast auditu: sestavením skupin auditovatelných subjektů, určením zdrojů informací, které budou podkladem pro plánovací proces, a stanovením kritérií výběru, která budou použita k výběru témat auditu,

—

stanovit program auditu, který zajišťuje odpovídající pokrytí všech příslušných oblastí činnosti a všech příslušných orgánů, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2017/625, a to s četností založenou na hodnocení rizika, nejméně však jednou za pět let. Program auditu může zahrnovat informace o typech auditu, zdrojích, harmonogramu, četnosti přezkumu (např. jednou ročně nebo častěji),

—

být založen na dokumentovaných postupech a záznamech, aby byla zajištěna jednotnost a bylo prokázáno, že je uplatňován systematický přístup. Tyto postupy by měly zahrnovat: — plánování programu auditu založené na rizicích, — vytváření zjištění auditu včetně určení důkazů o souladu, resp. nesouladu s předpisy, — přípravu, schvalování a distribuci zpráv o auditech, — přezkoumání výsledků auditu, aby bylo možné v rámci celého systému určit silné a slabé stránky kontrolního systému, šířit osvědčené postupy a zajistit monitorování nápravných a preventivních opatření;

—	být monitorován a přezkoumáván, aby se zajistilo, že jsou splněny cíle programu auditu a zjištěny možnosti zlepšení.

Jestliže je v rámci členského státu naplánován více než jeden program auditu, mělo by se postupovat tak, aby se zajistilo, že tyto programy jsou účinně koordinovány za účelem zajištění hladkého procesu auditu napříč příslušnými orgány. Program nebo programy auditu by se měly týkat všech relevantních úrovní v hierarchii příslušného orgánu.

5.2.   Transparentnost

Aby bylo možné prokázat, že je proces auditu transparentní, měly by dokumentované postupy podporovat jasně definovaný proces plánování auditu, který obsahuje stanovení cílů auditu, kritéria, výběr koncepce auditu a mechanismy schvalování zpráv o auditu a jejich distribuce.

Příslušné orgány by měly přijmout vhodná opatření k zajištění transparentnosti, a to s ohledem na příslušné požadavky vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Unie a případné jiné podmínky. Za tímto účelem by příslušné orgány měly zvážit podporu postupů, které zlepšují transparentnost tohoto procesu. Některé příklady zmíněných postupů jsou uvedeny v tabulce. Při rozhodování o tom, která opatření budou použita, by příslušné orgány měly vyvážit potřebu zajistit transparentnost a riziko oslabení schopnosti systému auditu dosáhnout určených cílů. Aby byl transparentní přístup co nejpřínosnější, měl by být kombinován s podáváním zpráv, které obsahují správný poměr ověřeného dodržování předpisů (pozitivní zjištění) a oblastí, které je třeba zlepšit (negativní zjištění).

Tabulka – Příklady postupů zachovávajících transparentnost procesu auditu

	Auditovaný subjekt	V rámci příslušného orgánu	Napříč příslušnými orgány (v rámci členských států)	Veřejnost nebo jiné zúčastněné strany
Přístup k dokumentovaným postupům auditorského orgánu	✓	✓	✓
Konzultace při plánování programu auditu	✓	✓	✓
Zveřejnění programu auditu	✓	✓	✓	✓
Předložení plánu auditu	✓	✓
Možnost vyjádřit se k návrhu zprávy o auditu	✓	✓
Distribuce závěrečné zprávy o auditu	✓	✓	✓
Zveřejnění připomínek auditovaného subjektu k návrhu zprávy	✓	✓	✓	✓
Zveřejnění závěrečné zprávy o auditu	✓	✓	✓	✓
Zveřejnění shrnutí závěrečných zpráv o auditu a výroční zprávy	✓	✓	✓	✓
Zveřejnění akčního plánu auditovaného subjektu	✓	✓	✓	✓
Zveřejnění výsledků následných opatření	✓	✓	✓	✓
Pozn.: Příslušné orgány by si měly vybrat postupy (první sloupec), které jsou vhodné pro jejich konkrétní situaci, a určit, v jakém rozsahu jsou používány (zbývající sloupce).

5.3.   Nezávislost

Auditorské orgány by neměly podléhat žádným obchodním, finančním, hierarchickým, politickým či jiným tlakům, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledek procesu auditu. Systém auditu, auditorský orgán a auditoři by měli být nezávislí na činnosti, která je předmětem auditu, být nestranní a nepodléhat střetu zájmů.

V mnoha situacích nelze úplné nezávislosti dosáhnout. Vyžaduje se taková míra nezávislosti, kterou by rozumný externí pozorovatel považoval za dostatečnou k zajištění toho, aby audity byly prováděny spravedlivě, objektivně a nestranně a aby auditorský orgán a jeho auditoři nebyli vystaveni nepřípustnému ovlivňování ani nebyli ve střetu zájmů na úkor procesu auditu nebo jednotlivých auditů.

Auditorský orgán by měl mít dostatečný počet kvalifikovaných a kompetentních pracovníků a financování, infrastrukturu a ostatní zdroje potřebné k provádění programu auditu. Auditorskému orgánu by měl být poskytnut přístup k dalšímu profesnímu rozvoji a příslušným odborným znalostem.

Auditorský orgán by neměl být předmětem nepřípustného ovlivňování na všech úrovních procesu auditu. Zejména by auditovaný subjekt neměl ovlivňovat ani ztěžovat schválení programu auditu a zpráv o auditu. Auditorský orgán by měl mít možnost svobodně stanovit rozsah a cíle auditu a měl by mít přístup do všech prostor a ke všem informacím, které jsou nezbytné k dosažení cílů auditu.

Měla by být provedena kontrola, aby se zajistilo, že u auditorského orgánu ani u auditorského týmu nebo kteréhokoli spolupracujícího technického odborníka neexistuje střet zájmů. Členové auditorského týmu by měli jednat objektivně, nestranně, nezávisle, nezaujatě, spravedlivě, čestně, bezúhonně a v případě potřeby by měli oznámit střet zájmů. Aby toho bylo dosaženo, je možné využít rotace auditorů nebo auditorských týmů.

Pokud jsou určité odborné znalosti potřebné k provádění auditu k dispozici jen v rámci příslušného orgánu, který je předmětem auditu, měla by být přijata opatření s cílem zajistit, aby auditorský tým zůstal nezávislý. Jestliže jsou kontrolní činnosti organizovány na regionálním základě, mohli by se techničtí odborníci vyměnit, aby se zajistila jejich nezávislost. Pokud je nutné získat technické odborníky mimo auditorský orgán, měla by být přijata opatření, která zajistí jejich nezávislost a neexistenci střetu zájmů, který by ohrozil nezávislost auditorského týmu.

5.4.   Nezávislý přezkum

Postup nezávislého přezkumu by měla (měly) provádět osoba (osoby), která (které) nepatří k auditorskému orgánu ani k organizaci podléhající interním auditům a vykazuje (vykazují) dostatečnou míru nezávislosti a odbornosti pro účely přezkumu procesu auditu. Pokud byl pro účely nezávislého přezkumu procesu auditu zřízen subjekt nebo výbor, měla by být členem takového subjektu nebo výboru jedna nebo více nezávislých osob.

Nezávislý přezkum by měl pokrývat celý proces auditu včetně programování, plánování a provádění auditů, podávání zpráv (včetně schvalování zpráv) a nápravných a následných opatření. Měl by také zahrnovat jednotlivé hrozby z hlediska nezávislosti a mechanismy jejich řízení. Nezávislý přezkum není auditem, lze jej však také provádět pomocí koncepce auditu. Přezkum se může lišit co do rozsahu, míry podrobnosti a intenzity a měl by zajistit:

—	objektivní hodnocení účinnosti a nezávislosti procesu auditu a auditorského orgánu,

—	zpětnou vazbu pro průběžné zlepšování,

—	důvěru auditorského orgánu, vedení příslušných orgánů a dalších zúčastněných stran, že proces auditu naplňuje cíle článku 6 nařízení (EU) 2017/625.

Tento přezkum by měl být pravidelný, četnost se však může lišit v závislosti na výsledcích předchozího přezkumu a interních kontrol prováděných auditorským orgánem.

Příslušné orgány by měly zajistit (6) zdokumentování procesu nezávislého přezkumu, a to včetně: mandátu, úloh a oblastí odpovědnosti, zachování důvěrnosti, etického kodexu, práv a povinností, požadavků na podávání zpráv a šíření informací.

Auditorský orgán by měl přijmout opatření k nápravě případných nedostatků zjištěných nezávislým přezkumem.

5.5.   Základní cíle

Účelem systémů auditu je ověřit, jak příslušné orgány dodržují nařízení (EU) 2017/625 a jak fungují systémy úředních kontrol. Za tímto účelem a za účelem splnění požadavků článku 6 nařízení (EU) 2017/625 by se měl systém auditu týkat následujících tří bodů uvedených v čl. 3 bodě 30 nařízení (EU) 2017/625:

a)

Ověření toho, že úřední kontroly jsou prováděny v souladu s plánovanými opatřeními Toto ověření má poskytnout záruky, že příslušné orgány plní své obecné povinnosti (7) a že úřední kontroly jsou prováděny určeným způsobem a všechny instrukce nebo pokyny dané pracovníkům, kteří kontroly provádějí, jsou dodržovány. Ověření tohoto požadavku lze do značné míry provést přezkoumáním dokumentů, mělo by však zahrnovat i ověření na místě. Ke splnění tohoto cíle auditu by měl mít auditorský tým dobré obecné znalosti a dovednosti v oblasti auditu.

b)

Ověření toho, že plánovaná opatření jsou účinně uplatňována Účinností se rozumí míra, v níž úřední kontroly přinášejí (zamýšlený) účinek / dosahují cíle. Náležitě fungující systém úředních kontrol by měl prostřednictvím svých plánovaných opatření ověřovat soulad s příslušnými právními požadavky a při zjištění případů nesouladu přijmout opatření ke zmírnění nebo odstranění těchto případů nesouladu v odpovídajícím časovém intervalu. Kromě toho by měl uplatňovat takovou míru kontroly a vymáhání, která může působit jako prvek odrazující od nedodržování předpisů a řídit rizika pro bezpečné potraviny. Ověření tohoto požadavku by mělo zahrnovat posouzení kvality, spolehlivosti a jednotnosti kontrol, jakož i auditorské činnosti na místě. Ke splnění tohoto cíle auditu by měl mít auditorský tým odpovídající odborné znalosti.

c)

Ověření toho, že jsou plánovaná opatření vhodná pro dosažení cílů úředních kontrol Pojem vhodnosti se týká „vhodnosti pro daný účel“, pokud jde o návrh a provádění kontrolního systému a dosažení požadovaných výsledků, konkrétně cílů nařízení (EU) 2017/625, víceletých vnitrostátních plánů kontrol členských států nebo cílů vnitrostátní politiky. Tento aspekt je významný zvláště v případě, že existují náznaky, že kontroly prováděné v souladu s plánovanými opatřeními nedosahují svých plánovaných výsledků nebo cílů. Ověření tohoto požadavku by mělo zahrnovat posouzení úředních kontrol, například jejich plánování, jejich četnosti/intenzity a použitých metod, a to s ohledem na strukturu a rizikový profil výrobního řetězce (výrobních řetězců) a na výrobní postupy a objem výroby. Mělo by také zkoumat omezení, která mohla plánování nebo provádění opatření ovlivnit (8). Ke splnění tohoto cíle auditu by auditorský tým měl mít detailní znalosti a vědomosti v oblasti systému auditu a odpovídající technickou podporu.

6.   Provádění auditu

6.1.   Plánování a příprava auditu

Auditor (nebo auditorský tým) by měl naplánovat audit způsobem, který zajistí jeho efektivní, účinné a včasné provedení.

Plán auditu by měl poskytovat technické a právní informace o tématu auditu a pravděpodobných auditovaných subjektech, určovat cíle a rozsah auditu, stanovit kritéria auditu, identifikovat klíčové/rizikové oblasti, zvolit koncepci auditu a odhadnout zdroje a načasování.

Kritéria auditu by měla zahrnovat cíle vyplývající z víceletého vnitrostátního plánu kontrol, z nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (EU) 2017/625, jakož i konkrétní požadavky příslušných právních předpisů EU, případně vnitrostátních právních předpisů.

Jakmile budou stanoveny cíle, rozsah a kritéria auditu, je třeba určit koncepci, metodiku a techniky auditu. Účelem stanovení koncepce auditu je zajistit dosažení cílů auditu a shromáždit dostatek vhodných důkazních informací k vyvození platných a spolehlivých závěrů auditu. Auditor (nebo auditorský tým) by měl takovou koncepci vyvinout na základě odborného úsudku.

Auditorský tým by měl ve fázi plánování auditu zvážit, jaké důkazní informace by měly být požadovány. Plánování potřebných důkazů a způsobů jak, kdy a kde je shromáždit je nedílnou součástí procesu plánování auditu. Kvalita shromážděných důkazů má přímý a významný vliv na zjištění a závěry auditu.

6.2.   Vedení auditu

Před zahájením auditní činnosti by měl auditorský tým zajistit, aby byl auditovaný subjekt plně informován o účelu, cílech a rozsahu auditu a o jakýchkoli požadavcích na příspěvky nebo pomoc ze strany auditovaného subjektu, například na přístup do prostor, k dokumentům nebo údajům, a to buď před auditem, nebo během něj.

Uspořádání úvodního setkání je dobrou příležitostí k zajištění toho, aby si auditorský tým předal informace s klíčovými zaměstnanci auditovaného subjektu. Toto setkání nabízí fórum k objasnění cílů auditu, k zajištění pochopení plánu auditu, ke stanovení pracovního režimu a k řešení veškerých přetrvávajících problémů.

Při provádění auditu by měl auditorský tým shromažďovat, ověřovat a analyzovat/hodnotit důkazní informace s cílem zajistit, že jsou vhodné a dostatečné k dosažení cílů auditu, zejména pokud jde o dodržování plánovaných opatření, účinnost provádění a vhodnost plánovaných opatření k dosažení stanovených cílů. O těchto činnostech by měl být pořízen záznam.

Důkazní informace je třeba porovnat s kritérii auditu a cíli auditu, aby auditorský tým mohl vypracovat zjištění auditu a předložit přesvědčivé závěry auditu. Pouze důkazní informace, které jsou vhodné a dostatečné, účinně podpoří zjištění, závěry a doporučení auditu (pokud existují), které budou schopny odolat zpochybnění a vyhovět požadavkům interního a externího přezkumu.

Na závěrečné schůzce auditorský tým předloží výsledky auditu a měla by být dána příležitost:

—	k projednání předběžných zjištění a závěrů s vedením auditovaného subjektu a získání příslušné zpětné vazby ze strany vedení,

—	k tomu, aby auditovaný subjekt uvedl na pravou míru nedorozumění, prodiskutoval předběžná zjištění a závěry a poskytl další informace nebo vysvětlení na podporu svého stanoviska,

—	k tomu, aby auditovaný subjekt předložil své názory na vedení auditu.

Auditorský tým může předběžná zjištění a závěry přezkoumat na základě další analýzy shromážděných důkazů nebo dalších důkazů, které budou předloženy.

Při předkládání zpráv o auditu a při provádění budoucích auditů by měla být zaznamenána a zohledněna jakákoli poskytnutá zpětná vazba ze strany auditovaného subjektu.

6.3.   Zprávy o auditu

Zpráva o auditu je velmi důležitou součástí auditu, která:

—	poskytuje příslušné záruky o fungování auditovaných procesů,

—	identifikuje a šíří správnou praxi,

—	určuje oblasti nesouladu nebo slabá místa a upozorňuje na ně auditovaný subjekt, který by měl přijmout nápravná a preventivní opatření,

—	připravuje základ pro následná opatření v návaznosti na opatření přijatá auditovaným subjektem v reakci na doporučení auditu,

—	nabízí příležitost komunikovat se širšími zúčastněnými stranami, je-li to zapotřebí.

Zpráva o auditu by měla být objektivní, přesvědčivá a včasná.

Aby byl objektivní, měl by auditorský tým při podávání zprávy předložit relevantní důkazy, včetně jakýchkoli důkazů, které případně odporují jeho stanovisku či závěru nebo toto stanovisko či závěr nepodporují. Je třeba se vyhnout selektivní prezentaci důkazů a ve zprávě by se neměly odrážet názory auditorského týmu, které nejsou podloženy spolehlivými důkazy. Zprávy by měly být vyvážené a neměly by se zaměřovat výhradně na negativní prvky. Zpráva by měla obsahovat pozitivní výroky, pokud se zjistí, že činnosti auditovaného subjektu jsou dobře organizovány a prováděny.

Přesvědčivý audit odvozuje svou důvěryhodnost na předložení platných zjištění založených na důkazech, logických závěrů a praktických, realistických a relevantních doporučení. Zpráva by měla být logicky strukturovaná a měla by čtenáře vést celým procesem od účelu auditu, cílů a rozsahu auditu přes zjištění a závěry až k doporučením. Mezi důkazy, zjištěními, závěry a doporučeními by měla být jasná soudržnost.

Závěry by se měly podle potřeby týkat souladu s plánovanými opatřeními, účinnosti provádění a vhodnosti plánovaných opatření pro dosažení stanovených cílů (viz oddíl 5.5). Měly by být založeny na objektivních důkazech. Zejména v případech, kdy jsou závěry vypracovány s ohledem na vhodnost plánovaných opatření pro dosažení stanovených cílů, lze získat důkazy pomocí zpracování a analýzy výsledků několika auditů. V takovém případě by závěry měly být rozšířeny za hranice jednotlivých zařízení, oddělení v rámci orgánů a vlastních orgánů.

Doporučení by měla směřovat k odstranění nebo nápravě důvodů, proč auditovaný subjekt nevyhověl kritériím auditu. Doporučení by neměla předepisovat opatření, která má auditovaný subjekt přijmout, ale měla by upřesňovat výsledek, kterého má být dosaženo na základě uplatnění nápravných a/nebo preventivních opatření auditovaným subjektem.

Minimální obsah zprávy by měl zahrnovat:

—	identifikaci auditu, data, místa a auditovaný subjekt,

—	cíle, rozsah, metodiku a kritéria auditu,

—	zjištění auditu (a související důkazy), závěry a případně doporučení.

V závislosti na zásadách auditorského orgánu zpráva může nebo nemusí identifikovat auditorský tým.

6.4.   Opatření přijatá na základě výstupů auditu

V případě potřeby by měl auditovaný subjekt vypracovat a předložit akční plán. Plán by měl navrhnout časově omezená nápravná a preventivní opatření (9), která budou reagovat na veškerá doporučení vyplývající z auditu. Auditorský tým (10) by měl posoudit použitelnost akčního plánu a případně se i podílet na ověření jeho následného provedení:

—

Akční plán umožní auditorskému týmu posoudit, zda navrhovaná nápravná a preventivní opatření dostatečně odrážejí doporučení obsažená ve zprávě o auditu. Akční plány by měly zahrnovat stanovení priorit na základě posouzení rizik, odpovědnost za provádění a časové rámce dokončení nápravných a preventivních opatření. Za uspokojivé lze považovat celou řadu různých akčních plánů. Je na auditovaném subjektu, aby si vybral z jednotlivých dostupných možností.

—

Nápravné a preventivní opatření by se nemělo omezit na určité technické požadavky, ale mělo by případně obsahovat celosystémová opatření (například komunikaci, spolupráci, koordinaci, přezkum a zefektivnění kontrolních procesů). Auditovaný subjekt by měl provést analýzu základní příčiny jakéhokoli nesouladu, aby určil nejvhodnější nápravné a preventivní opatření. Měly by být vyřešeny jakékoli rozdíly v názorech auditovaného subjektu a auditorského týmu.

—	Dokončení: Je třeba zřídit mechanismy, které zajistí, aby akční plány byly vhodné a aby nápravná a preventivní opatření byla včas účinně dokončena. Auditovaný subjekt a auditorský tým by se měly dohodnout na postupech, v jejichž rámci se ověří dokončení akčního plánu.

7.   Přezkoumání a šíření výsledků auditu

Při plánování budoucích programů auditu a v kontextu přezkumu procesu auditu je třeba zohlednit výsledky auditu a případnou zpětnou vazbu.

Měly by být brány v úvahu důsledky zjištění auditu nebo případů nesouladu s předpisy pro jiná odvětví, regiony nebo jiné příslušné orgány, a to zejména v členských státech, kde kontroly provádí více příslušných orgánů nebo kde jsou kontroly decentralizované.

Interní audity poskytují nezávislé hodnocení účinnosti a vhodnosti úředních kontrol k dosažení cílů. Výsledky auditu by proto měly být dány k dispozici příslušným orgánům členských států, aby jim pomohly při vývoji a zdokonalování jejich kontrolních systémů a při přezkumu jejich víceletých vnitrostátních plánů kontrol.

Výsledky auditu mohou rovněž identifikovat příklady osvědčených postupů, které by měly být šířeny. Tyto příklady může auditovaný subjekt použít v jiných oblastech nebo je mohou ke zlepšení svých procesů využít jiné subjekty zapojené do podobných činností. Za tímto účelem by měly být zprávy na požádání dány k dispozici jiným odvětvím a regionům v rámci členského státu, jakož i Komisi.

8.   Další záležitosti

8.1.   Zdroje

Členské státy by měly zajistit, aby příslušné orgány měly dostatečné prováděcí pravomoci (právní a správní) a zdroje, s odpovídající pravomocí ke zřízení, provedení a udržování účinného systému auditu.

S ohledem na to, že je třeba provést audit všech příslušných orgánů a jejich kontrolních činností ve smyslu nařízení (EU) 2017/625, měly by být poskytnuty lidské zdroje a s nimi související zdroje nezbytné k řízení, monitorování a přezkoumávání procesu auditu. S cílem získat potřebnou odbornou kvalifikaci ke splnění účelu a rozsahu auditu a programu nebo programů auditu může auditorský tým tvořit jakákoli kombinace auditorů se zaměřením na obecný audit, na zvláštní technický audit a technických odborníků.

Obecné pokyny týkající se zdrojů požadovaných k provádění auditu jsou uvedeny v normě ISO 19011.

8.2.   Odborná způsobilost auditorů

Odborná způsobilost auditorů a výběrová kritéria by měly být definovány v rámci následujících bodů:

—	obecné znalosti a dovednosti,

—	zásady, postupy a techniky provádění auditu, řídící/organizační schopnosti,

—	zvláštní odborné znalosti a dovednosti,

—	osobní předpoklady (11),

—

vzdělání,

—	odborná praxe,

—	odborná příprava auditora a praktické zkušenosti.

Je velmi důležité zavést mechanismus s cílem zajistit, aby auditoři byli jednotní a udržovali si odbornou způsobilost. Požadovaná odborná způsobilost se může lišit v závislosti na oblasti, ve které je v rámci kontrolních systémů nebo systémů dohledu audit prováděn. Auditoři by měli mít požadované odborné znalosti a dovednosti a měli by být obeznámeni s tématy školení pracovníků provádějících úřední kontroly a jiné úřední činnosti, která stanoví kapitola I přílohy II nařízení (EU) 2017/625.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(2)  Výraz „měl (měla/mělo/měli/měly) by“ v těchto pokynech znamená správnou praxi, nikoli závazný požadavek.

(3)  Podle čl. 1 odst. 5 nařízení (EU) 2017/625 se článek 6 uvedeného nařízení použije i na jiné úřední činnosti. Pro účely těchto pokynů se rozumí, že odkaz na „úřední kontroly“ zahrnuje i „jiné úřední činnosti“.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(5)  https://na.theiia.org/Pages/IIAHome.aspx.https://na.theiia.org/Pages/IIAHome.aspx

(6)  Očekává se určitá míra pružnosti, neboť odpovědnost za nezávislý přezkum se v jednotlivých členských státech liší.

(7)  Podle článku 5 nařízení (EU) 2017/625.

(8)  Důležitým nástrojem při posuzování vhodnosti může být analýza základních příčin.

(9)  V této souvislosti se „nápravným opatřením“ rozumí opatření, které má odstranit příčinu nesouladu a zabránit jeho opakování, zatímco „preventivním opatřením“ se rozumí opatření, které má odstranit příčinu možného nesouladu (s cílem předejít jeho výskytu) nebo jiné nežádoucí situace.

(10)  Očekává se určitá míra pružnosti, neboť odpovědnost za následná opatření se mezi příslušnými orgány členských států liší.

(11)  Auditoři by měli uvažovat nezávisle, měli by být etičtí, bez předsudků, diplomatičtí, všímaví, vnímaví, všestranní, houževnatí, rozhodní, asertivní, samostatní a přístupní možnostem zdokonalení.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10116 — ION/NN/bpfBOUW/IRP JV)

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 66/03)

Dne 17. února 2021 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10116. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10128 — Stirling Square Capital Partners/TA Associates/Glenigan)

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 66/04)

Dne 19. února 2021 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10128. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10064 — AnaCap/Carrefour/Market Pay)

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 66/05)

Dne 19. února 2021 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10064. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10072 — Sojitz/Eneos/Edenvale Solar Park)

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 66/06)

Dne 15. února 2021 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10072. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10004 — EQT/Zentricity/Cajelo/Recipharm)

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 66/07)

Dne 10. února 2021 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10004. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10109 — Cinven/BCI/Compre)

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 66/08)

Dne 17. února 2021 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10109. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10145 — American Industrial Partners/Personal Care Business of Domtar)

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 66/09)

Dne 4. února 2021 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32021M10145. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Závěry Rady

o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti

(2021/C 66/10)

Rada Evropské unie,

1.

OCEŇUJE pokračující produktivní spolupráci, která byla v daňové oblasti navázána mezi unijní Skupinou pro kodex chování (zdanění podniků) (dále jen „Skupina pro kodex chování“) a většinou jurisdikcí po celém světě s cílem prosazovat zásady řádné správy v oblasti daní na celosvětové úrovni;

2.

VÍTÁ pokrok dosažený v příslušných jurisdikcích prostřednictvím aktivních kroků učiněných v dohodnutých lhůtách s cílem vyřešit nedostatky, které Skupina pro kodex chování zjistila, a ZDŮRAZŇUJE, že tyto kroky přispívají k posílení mechanismů řádné správy v oblasti daní, spravedlivého zdanění, globální daňové transparentnosti a boje proti daňovým podvodům, únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a to jak na úrovni EU, tak celosvětově;

3.

UZNÁVÁ, že stávající pandemie COVID-19 má i nadále dopad na schopnost mnoha jurisdikcí přijímat nové závazky nebo plnit své závazky přijaté v minulosti, jakož i na celkové pracovní metody Skupiny pro kodex chování;

4.

VYBÍZÍ skupinu, aby nadále usilovala o pokrok ve všech nedořešených otázkách, které byly ovlivněny pandemií COVID-19, s cílem co nejrychleji je uzavřít a aby ve vhodných případech zahájila diskusi o možných žádostech o závazky ze strany jurisdikcí;

5.

VYJADŘUJE POLITOVÁNÍ nad tím, že některé jurisdikce nepřijaly dostatečné kroky k provedení svých závazků v dohodnuté lhůtě nebo se nezapojily do smysluplného dialogu, který by mohl k takovým závazkům vést, a VYZÝVÁ tyto jurisdikce, aby se zapojily do jednání se Skupinou pro kodex chování s cílem vyřešit zbývající otázky;

6.

VYJADŘUJE POLITOVÁNÍ zejména nad tím, že Turecko nedosáhlo podstatného pokroku v účinném provádění automatické výměny informací se všemi členskými státy EU, a tudíž dosud nesplnilo všechny závazky, které přijalo v souvislosti s uplatňováním zásad řádné správy v oblasti daní, jak je uvedeno ve zprávě Skupiny pro kodex chování; BERE NA VĚDOMÍ, že výměna informací byla aktivována s 21 členskými státy EU a od roku 2022 má začít s 5 členskými státy EU; VYJADŘUJE POLITOVÁNÍ nad tím, že nebyly předloženy žádné důkazy o účinné výměně údajů z Turecka do kteréhokoli z členských států; ZDŮRAZŇUJE, že nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o výměnu informací s jedním členským státem; PŘIPOMÍNÁ, že účinná výměna informací se všemi členskými státy je podmínkou pro to, aby Turecko splnilo kritérium 1.1 unijního seznamu v souladu se závěry Rady z února 2020; VYZÝVÁ Turecko, aby se do 31. května 2021 plně zavázalo na vysoké politické úrovni, že svoje vztahy v oblasti automatické výměny informací se šesti zbývajícími členskými státy účinně aktivuje do 30. června 2021; Všem 27 členským státům musí být informace za zdaňovací období 2019 zaslány nejpozději do 1. září 2021 a informace za zdaňovací období 2020 a 2021 musí být zaslány podle kalendáře OECD pro automatickou výměnu informací a v každém případě nejpozději do 30. září 2021, resp. 30. září 2022; KONSTATUJE, že nedodržení kterékoli z pěti výše uvedených lhůt by splnilo podmínky pro zařazení Turecka do přílohy I podle kritéria 1.1; VYZÝVÁ skupinu, aby tuto žádost oznámila Turecku, aby i nadále sledovala pokrok, pokud jde o účinnou výměnu informací se všemi členskými státy, a informovala Radu o vývoji v tomto ohledu a aby současně dále pokračovala v dialogu s Tureckem v této věci, a UVÁDÍ, že Rada přijme nezbytné rozhodnutí o zařazení na seznam v říjnu 2021 na základě skupinou provedené analýzy týkající se dodržování předpisů ze strany Turecka a toto rozhodnutí po uplynutí zbývající výše uvedené lhůty znovu přezkoumá;

7.

SCHVALUJE zprávu Skupiny pro kodex chování uvedenou v dokumentu 6223/21;

8.

SCHVALUJE tudíž revidovaný unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (dále jen „unijní seznam“) uvedený v příloze I;

9.

POTVRZUJE současný stav uvedený v příloze II, co se týče závazků učiněných spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní;

10.

VYZÝVÁ orgány EU a členské státy, aby v příslušných případech nadále zohledňovaly revidovaný unijní seznam uvedený v příloze I v rámci zahraniční politiky, hospodářských vztahů a rozvojové spolupráce s danými třetími zeměmi, aniž by byly dotčeny příslušné oblasti pravomoci členských států a Unie vyplývající ze Smluv.

Oznámení určené osobám a subjektům, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2012/642/SZBP a nařízením Rady (EU) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku

(2021/C 66/11)

Osobám a subjektům označeným v příloze rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP (1) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/353 (2) a v příloze I nařízení Rady (ES) č. 765/2006 (3), prováděného prováděcím nařízením Rady (EU) 2021/339 (4), o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku, se dávají na vědomí následující informace.

Rada Evropské unie po přezkumu seznamu osob a subjektů označených ve výše uvedených přílohách rozhodla, že omezující opatření stanovená rozhodnutím 2012/642/SZBP a nařízením (ES) č. 765/2006 by se na tyto osoby a subjekty měla vztahovat i nadále. Důvody označení těchto osob a subjektů jsou uvedeny v příslušných položkách uvedených příloh.

Dotčené osoby a subjekty se upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (daných členských států) uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je obsažen v příloze II nařízení (ES) č. 765/2006, o povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo konkrétní platby (viz článek 3 uvedeného nařízení).

Dotčené osoby a subjekty mohou do 30. listopadu 2021 zaslat Radě žádost včetně podpůrných dokumentů, aby bylo rozhodnutí o jejich zařazení na výše uvedený seznam znovu zváženo, a to na tuto adresu:

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

Veškeré doručené připomínky budou vzaty v úvahu při pravidelném přezkumu seznamu označených osob a subjektů prováděném Radou podle čl. 8 odst. 2 rozhodnutí 2012/642/SZBP a čl. 8a odst. 4 nařízení (ES) č. 765/2006.

---

(1)  Úř. věst. L 285, 17.10.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 68, 26.2.2021, s. 189.

(3)  Úř. věst. L 134, 20.5.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 68, 26.2.2021, s. 29.

Oznámení určené subjektům údajů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2012/642/SZBP a nařízením Rady (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku

(2021/C 66/12)

Subjektům údajů se v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2018/1725 (1) dávají na vědomí následující informace.

Právním základem tohoto zpracování údajů jsou rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP (2) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/353 (3) a nařízení Rady (ES) č. 765/2006 (4), prováděné prováděcím nařízením Rady (EU) 2021/339 (5).

Správcem tohoto zpracování údajů je oddělení RELEX.1.C generálního ředitelství pro vnější vztahy (RELEX) generálního sekretariátu Rady, které lze kontaktovat na této adrese:

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

e-mail: sanctions@consilium.europa.eu

Pověřence pro ochranu osobních údajů v generálním sekretariátu Rady lze kontaktovat na této adrese:

Data Protection Officer

data.protection@consilium.europa.eu

Účelem zpracování údajů je sestavit a aktualizovat seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím 2012/642/SZBP ve znění rozhodnutí (SZBP) 2021/353 a nařízením (ES) č. 765/2006, prováděným prováděcím nařízením (EU) 2021/339.

Subjekty údajů jsou fyzické osoby, které splňují kritéria pro zařazení na seznam stanovená rozhodnutím 2012/642/SZBP a nařízením (ES) č. 765/2006.

Mezi shromažďované osobní údaje patří údaje nezbytné ke správné identifikaci dotčené osoby, odůvodnění a veškeré další související údaje.

Shromažďované osobní údaje mohou být v případě potřeby sdíleny s Evropskou službou pro vnější činnost a s Komisí.

Aniž jsou dotčena omezení podle článku 25 nařízení (EU) 2018/1725, žádosti související s výkonem práv subjektů údajů, jako je právo na přístup, jakož i právo na opravu a právo vznést námitku, budou vyřízeny v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

Osobní údaje budou uchovávány po dobu 5 let od data, kdy byl subjekt údajů vyňat ze seznamu osob, na něž se vztahují omezující opatření, nebo od data, kdy skončí platnost opatření, nebo po dobu trvání soudního řízení, jestliže již bylo zahájeno.

Aniž jsou dotčeny jakékoli opravné prostředky soudní, správní nebo mimosoudní povahy, subjekty údajů mohou podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 (edps@edps.europa.eu).

---

(1)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(2)  Úř. věst. L 285, 17.10.2012, s. 1.

(3)  Úř. věst. L68, 26.2.2021, s. 189.

(4)  Úř. věst. L 134, 20.5.2006, s. 1.

(5)  Úř. věst. L68, 26.2.2021, s. 29.

Směnné kurzy vůči euru (1)

25. února 2021

(2021/C 66/13)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2225
JPY	japonský jen	129,73
DKK	dánská koruna	7,4363
GBP	britská libra	0,86408
SEK	švédská koruna	10,0668
CHF	švýcarský frank	1,1076
ISK	islandská koruna	153,30
NOK	norská koruna	10,2275
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,110
HUF	maďarský forint	360,18
PLN	polský zlotý	4,5122
RON	rumunský lei	4,8748
TRY	turecká lira	8,8344
AUD	australský dolar	1,5317
CAD	kanadský dolar	1,5257
HKD	hongkongský dolar	9,4793
NZD	novozélandský dolar	1,6409
SGD	singapurský dolar	1,6120
KRW	jihokorejský won	1 359,14
ZAR	jihoafrický rand	18,1101
CNY	čínský juan	7,8898
HRK	chorvatská kuna	7,5895
IDR	indonéská rupie	17 352,10
MYR	malajsijský ringgit	4,9383
PHP	filipínské peso	59,492
RUB	ruský rubl	90,3519
THB	thajský baht	36,858
BRL	brazilský real	6,6663
MXN	mexické peso	25,3424
INR	indická rupie	88,7940

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Oznámení o zahájení týkající se možného prodloužení doby platnosti ochranného opatření použitelného na dovoz některých výrobků z oceli

(2021/C 66/14)

Dne 1. února 2019 Evropská komise (dále jen „Komise“) zavedla konečné ochranné opatření týkající se některých výrobků z oceli, a to prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/159 (1). Opatření, které je v současné době v platnosti, spočívá v celní kvótě, jež vychází z historických dovozů a vztahuje se na dovoz každé z 26 kategorií výrobků, které tvoří dotčený výrobek, do Unie. Pokud je příslušná celní kvóta vyčerpána, vybírá se z čisté ceny s dodáním na hranice Unie dodatečné clo ve výši 25 %.

Ochranné opatření bylo uloženo na počáteční období tří let, tj. do 30. června 2021.

1.   Žádost o prodloužení platnosti opatření

Dne 15. ledna 2021 obdržela Komise odůvodněnou žádost 12 členských států, aby v souladu s článkem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 (2) a článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (3) posoudila, zda má být doba platnosti současného ochranného opatření prodloužena.

Žádost obsahuje důkazy, jež nasvědčují tomu, že ochranné opatření je i nadále nezbytné k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě a že výrobci Unie provádějí přizpůsobení. Žádost obsahuje zejména informace o nepříznivém vývoji některých klíčových ukazatelů újmy a existenci soustavného výrazného tlaku dovozu ze třetích zemí. Žádost dále uvádí prvky, jež poukazují na skutečnost, že celosvětová nadměrná kapacita zůstává na velmi vysoké úrovni, že třetí země i nadále přijímají velký počet opatření omezujících obchod i opatření na ochranu obchodu a že neexistují žádné náznaky toho, že USA zruší opatření ohledně oceli podle § 232. V žádosti se proto tvrdí, že přetrvává riziko odklonu obchodu a že pokud by opatření bylo zrušeno, výrobní odvětví Unie by čelilo záplavě dovozu, která by měla velmi nepříznivý dopad na jeho hospodářskou výkonnost. Žádost navíc obsahuje příklady přizpůsobení, která provedli výrobci v Unii. Komise konstatovala, že poskytnuté informace včetně zdrojů a podpůrných důkazů představují dostatečný základ pro zahájení šetření.

2.   Rozsah a cíl šetření

V souladu s článkem 19 nařízení (EU) 2015/478 a článkem 16 nařízení (EU) 2015/755 může být původní doba platnosti ochranného opatření prodloužena. Aby bylo možné stanovit, zda je takové prodloužení opodstatněné, měla by Komise provést šetření podle článku 5 nařízení (EU) 2015/478 a článku 3 nařízení (EU) 2015/755.

V průběhu šetření se Komise zaměří zejména na to, zda je ochranné opatření i nadále nezbytné k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě, zda existují důkazy o tom, že výrobci v Unii provádějí přizpůsobení, a zda by prodloužení bylo v zájmu Unie. Při šetření bude rovněž případně určena přiměřená délka prodloužení.

3.   Výrobek, který je předmětem šetření

Výrobek, který je předmětem tohoto šetření, sestává z určitých výrobků z oceli uvedených v příloze tohoto oznámení.

4.   Postup

Jelikož Komise dospěla k závěru, že má k dispozici dostatečné důkazy, zahajuje šetření s cílem určit, zda bude prodloužena doba platnosti stávajícího ochranného opatření týkajícího se některých výrobků z oceli.

4.1.   Odpovědi na dotazník (pouze výrobci v Unii)

Za účelem řádného posouzení nutnosti prodloužit dobu platnosti stávajícího ochranného opatření k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě považuje Komise za nezbytné shromáždit od výrobního odvětví Unie konkrétní údaje. Tyto údaje zahrnují mimo jiné výkonnost hlavních hospodářských a finančních ukazatelů za posuzované období (2018–2020).

Výrobci v Unii se proto vyzývají, aby dotazníky vyplnili a zaslali prostřednictvím svých příslušných sdružení v Unii do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Vzor příslušného dotazníku je k dispozici na adrese: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2519

4.2.   Písemná podání

V zájmu získání všech relevantních informací, které jsou pro šetření považovány za nezbytné, se zúčastněné strany, tj. strany, mezi jejichž činností a výrobkem, který je předmětem přezkumu, existuje objektivní souvislost, vyzývají k tomu, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly Komisi příslušné důkazy písemně do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Veškerá písemná podání se předkládají prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi (https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI). Další informace viz oddíl 4.6.

Strany, které předkládají podání, se žádají, aby ve své korespondenci jasně uvedly, kterých z níže uvedených otázek se jejich podání týká, a vyjádřily své argumenty v následujících bodech:

a)	zda a proč je opatření i nadále nezbytné;

b)	úvahy o zájmu Unie;

c)

jiné.

V zájmu efektivity a stejně jako v předchozích přezkumných šetřeních Komise automaticky rozšíří status zúčastněné strany na všechny zainteresované subjekty, které mají takový status v rámci stávajícího ochranného opatření. Toto ustanovení se však nepoužije na plné moci.

Společnosti, sdružení nebo vlády třetích zemí, které se chtějí řízení zahájeného zveřejněním tohoto oznámení účastnit prostřednictvím externích právních zástupců, musí předložit plnou moc udělenou konkrétně pro toto řízení.

Strany, které se chtějí řízení zúčastnit a které v současné době nejsou v tomto případě zaregistrovány jako zúčastněné strany, se vyzývají, aby při předkládání podání prostřednictvím internetových stránek TRON vysvětlily svůj zájem a vazby na tento případ.

4.3.   Možnost vyjádřit se k podáním jiných stran

V zájmu zaručení práv na obhajobu by zúčastněné strany měly mít možnost vyjádřit se k informacím podaným jinými zúčastněnými stranami. Při tom se zúčastněné strany mohou zabývat jen otázkami vznesenými v podáních jiných zúčastněných stran a nesmí vznášet otázky nové. Ve své protiargumentaci by zúčastněné strany měly konkrétně uvést, která vyjádření vyvracejí, a postupovat podle výše uvedené struktury jednotlivých bodů.

Tato vyjádření musí Komise obdržet do 10 dnů ode dne, kdy jsou podání uvedená v oddíle 4.2 a odpovědi výrobců v Unii na dotazník zveřejněny k nahlédnutí zúčastněným stranám na internetových stránkách TRON. Komise bude zúčastněné strany prostřednictvím stránek TRON řádně informovat, jakmile bude tato druhá fáze písemného řízení zahájena.

Dokumentace určená zúčastněným stranám k nahlédnutí je přístupná prostřednictvím internetových stránek Tron.tdi na této adrese: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI. Pro přístup k dokumentaci se řiďte pokyny na zmíněných stránkách.

Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo Komise vyžádat si od zúčastněných stran v řádně odůvodněných případech dodatečné informace.

4.4.   Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření. Jakákoli žádost o slyšení musí být podána písemně a s uvedením důvodů žádosti a shrnutí toho, co si zúčastněná strana přeje při slyšení projednat, a to do 15 dnů od zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku.

Zúčastněným stranám se však oznamuje, že vzhledem k nutnosti dokončit šetření a učinit rozhodnutí nejpozději do 30. června 2021 (viz oddíl 5 níže), pravděpodobnému vysokému počtu zúčastněných stran a skutečnosti, že tyto zúčastněné strany budou mít možnost vyjádřit se k podáním jiných stran, což zajistí dostatečné příležitosti k obhajobě a předložení jejich stanovisek, hodlá Komise vést šetření písemnou formou, aniž by organizovala ústní slyšení, pokud zúčastněné strany neprokáží zvláštní potřebu slyšení v ústní formě.

4.5.   Předkládání informací a prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení

Zúčastněné strany mohou zpravidla předkládat informace pouze ve lhůtách stanovených v tomto oznámení. O jakékoli prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení lze požádat pouze za výjimečných okolností a toto prodloužení bude povoleno jen v řádně odůvodněných případech. Řádně odůvodněné výjimečné prodloužení lhůty k předložení podání bude obvykle omezeno maximálně na další tři dny.

4.6.   Pokyny pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Na informace předkládané Komisi v rámci řízení na ochranu obchodu se nesmí vztahovat autorská práva. Zúčastněné strany musí před tím, než předloží Komisi informace a/nebo údaje, na které se vztahují autorská práva třetích stran, požádat držitele těchto práv o zvláštní povolení, které Komisi výslovně umožňuje a) použít tyto informace a údaje pro účely tohoto řízení na ochranu obchodu a b) poskytnout tyto informace a/nebo údaje zúčastněným stranám tohoto šetření ve formě, která jim umožní uplatnit svá práva na obhajobu.

Všechna písemná podání zúčastněných stran, pro která je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Limited“ (4). Strany, jež předkládají informace v průběhu tohoto šetření, se vyzývají, aby žádost o důvěrné zacházení odůvodnily.

Strany, které sdělily informace označené poznámkou „Limited“, musí podle článku 8 nařízení (EU) 2015/478 (5) a článku 5 nařízení (EU) 2015/755 (6) předložit jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu a je označeno poznámkou „For inspection by interested parties“. Toto shrnutí by mělo být natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací, a Komise jej musí obdržet současně s verzí „Limited“.

Pokud strana, která sdělila důvěrné informace, neodůvodní žádost o důvěrné zacházení oprávněnými důvody nebo nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, nemusí Komise k takovým informacím přihlédnout, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že jsou správné.

Zúčastněné strany se vyzývají, aby veškerá podání a žádosti předkládaly prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi (https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI), včetně naskenovaných plných mocí. Použitím stránek TRON.tdi nebo e-mailu vyjadřují zúčastněné strany svůj souhlas s pravidly platnými pro elektronická podání uvedenými v dokumentu „KORESPONDENCE S EVROPSKOU KOMISÍ V PŘÍPADECH TÝKAJÍCÍCH SE OCHRANY OBCHODU“ zveřejněném na internetových stránkách Generálního ředitelství pro obchod: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/june/tradoc_148003.pdf. Zúčastněné strany musí uvést své jméno (název), adresu, telefonní číslo a platnou e-mailovou adresu a měly by zajistit, aby uvedená e-mailová adresa byla funkčním oficiálním pracovním e-mailem, který se kontroluje denně. Poté, co Komise obdrží tyto kontaktní údaje, bude se zúčastněnými stranami dále komunikovat pouze prostřednictvím stránek TRON.tdi nebo elektronickou poštou, pokud výslovně nepožádají o zasílání všech dokumentů Komise za použití jiných komunikačních prostředků nebo pokud povaha dokumentů, které mají být zaslány, nevyžaduje formu doporučeného dopisu. Další pravidla a informace týkající se korespondence s Komisí včetně zásad, které platí pro podání prostřednictvím stránek TRON.tdi, naleznou zúčastněné strany ve výše zmíněných pokynech pro komunikaci se zúčastněnými stranami.

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství G:

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate G, unit G5

Office: CHAR 03/66

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

TRON.tdi: https://webgate.ec.europa.eu/tron/tdi

E-mailová adresa: TRADE-SAFE009-REVIEW@ec.europa.eu

5.   Časový rozvrh šetření

Stávající opatření pozbude platnosti dne 30. června 2021, pokud nebude rozhodnuto o jeho prodloužení. Jakékoli rozhodnutí vyplývající z tohoto řízení by proto mělo být přijato před uvedeným datem.

6.   Nedostatečná spolupráce

Pokud zúčastněná strana neposkytne nezbytné informace v příslušných lhůtách nebo pokud závažným způsobem brání šetření, mohou podle článku 5 nařízení (EU) 2015/478 a článku 3 nařízení (EU) 2015/755 zjištění vycházet z dostupných údajů. Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

7.   Úředník pro slyšení

Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a jakékoli další žádosti týkající se práv zúčastněných stran a třetích stran na obhajobu, které se mohou objevit v průběhu řízení.

Zúčastněné strany mohou požádat úředníka pro slyšení o intervenci. Tyto intervence se v zásadě omezují na otázky, které vyvstaly v průběhu současného přezkumného řízení.

Žádost o intervenci úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Zúčastněné strany se vyzývají, aby se při podávání žádosti o intervenci úředníka pro slyšení řídily časovými rámci stanovenými v oddíle 4.1 až 4.3 tohoto oznámení pro podání Komisi. Jestliže jsou žádosti o slyšení předloženy mimo příslušné časové rámce, může úředník pro slyšení rovněž přezkoumat důvody pro tyto opožděné žádosti, s patřičným zohledněním zájmů řádné správy a včasného dokončení šetření.

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/trade-policy-and-you/contacts/hearing-officer/.

8.   Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (7).

Oznámení o ochraně osobních údajů, jež informuje všechny fyzické osoby o zpracování osobních údajů v rámci činností na ochranu obchodu, jež provádí Komise, je dostupné na internetové stránce GŘ pro obchod: http://trade.ec.europa.eu/doclib/html/157639.htm

---

(1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).

(4)  Dokument označený poznámkou „Limited“ je považován za důvěrný podle článku 8 nařízení (EU) 2015/478, článku 5 nařízení (EU) 2015/755 a čl. 3 odst. 2 Dohody WTO o ochranných opatřeních. Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(5)  Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s.16.

(6)  Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10148 — FCA/EEPS/JV)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 66/15)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2021/C 66/16)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O STANDARDNÍ ZMĚNĚ, KTERÁ JE SPOJENA SE ZMĚNOU JEDNOTNÉHO DOKUMENTU

„LA JARABA“

PDO-ES-01895-AM01

Datum oznámení: 16. 11. 2020

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

Název

DOPLNĚNÍ BÍLÉHO VÍNA

—	Položka specifikace výrobku 2.1 Parametry, které je třeba vzít v úvahu, jejich mezní hodnoty a analytické tolerance, se týká rovněž oddílu „Popis vín“ jednotného dokumentu.

Popis a důvody

—	Vzhledem k doplnění jednoodrůdového bílého vína Sauvignon Blanc je nutné definovat analytické parametry bílých vín.

NOVÉ ZNĚNÍ

2.1.2

Bílé víno Ukazatel Limit Tolerance Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových): ≥ 11,5 ± 0,2 Minimální celkový obsah alkoholu (v % objemových) ≥ 12,5 ± 0,2 Redukující cukry (g/l, vyjádřeno jako glukóza) ≤ 4 ± 0,5 Celková kyselost (g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr) 4 < celková kyselost < 7 ± 0,3 Obsah těkavých kyselin (meq/l) ≤ 16,7 ± 3 Celkový obsah oxidu siřičitého (mg/l) ≤ 130 ± 15 Obsah stroncia (mg/l) ≥ 2,2 ± 0,2

ODŮVODNĚNÍ

—

Vzhledem k tomu, že oblast vymezená pro CHOP La Jaraba obsahuje i parcelu, která je osázena odrůdou Sauvignon Blanc a která rovněž produkuje vína obsahující vysoké množství stroncia, požaduje se úprava specifikace výrobku tak, aby zahrnovala i bílou odrůdu hroznů Sauvignon Blanc a bílá vína, která se z ní vyrábějí.

Název

DOPLNĚNÍ BÍLÉHO VÍNA

—	Položka specifikace výrobku 2.2 Vlastnosti, které se mají určit organoleptickou analýzou, se týká rovněž oddílu „Popis vín“ jednotného dokumentu.

Popis a důvody

—	Při doplnění jednodruhového bílého vína Sauvignon Blanc je nutné definovat organoleptické vlastnosti bílého vína vyrobeného z této odrůdy.

NOVÉ ZNĚNÍ

2.2.4

– Jednodruhové bílé víno Sauvignon Blanc — Vzhled: čisté, jiskřivé, průzračné, slámově žluté barvy. — Vůně: intenzivní, plná, s aromaty typickými pro tuto odrůdu, mezi nimiž vyniká aroma bílých peckovin, s květinovými tóny. — Chuť: svěží, hedvábná a vyvážená.

ODŮVODNĚNÍ

—

Vzhledem k tomu, že oblast vymezená pro CHOP La Jaraba obsahuje i parcelu, která je osázena révou odrůdy Sauvignon Blanc a která rovněž produkuje vína obsahující vysoké množství stroncia, požaduje se úprava specifikace výrobku v tomto ohledu tak, aby zahrnovala i bílou odrůdu hroznů Sauvignon Blanc a bílá vína, která se z této odrůdy vyrábějí.

Název

METODY VINIFIKACE A VÝROBY BÍLÉHO VÍNA

—	Položka specifikace výrobku 3. „Zvláštní enologické postupy“ se týká rovněž oddílu „Zvláštní enologické postupy“ jednotného dokumentu.

Popis a důvody

—	Do specifikace výrobku se doplňují zvláštní enologické postupy při výrobě bílého vína vzhledem k doplnění odrůdy Sauvignon Blanc.

NOVÉ ZNĚNÍ

Mošt z bílých hroznů získaný drcením a lisováním odstopkovaných sklizených hroznů se nechá odstát při teplotě 15–20 oC po dobu nejméně 12 hodin. Alkoholové kvašení moštu probíhá při teplotě mezi 10–21 oC v tancích z nerezové oceli. Za normálních podmínek je proces alkoholového kvašení vyvolán vlastní mikrobiální flórou hroznů. Následně se provede pročištění a bezprostředně před lahvováním rovněž filtrace přes filtr s póry o velkém průměru, aby bylo dosaženo maximální šetrnosti k výslednému výrobku.

ODŮVODNĚNÍ

—	Aby bylo možno zahrnout bílé víno do specifikace výrobku, je třeba u metod vinifikace a výroby rozlišovat mezi červeným a bílým vínem.

Název

ZMĚNA DOBY ZRÁNÍ

Položka specifikace výrobku 3. „Zvláštní enologické postupy“ se týká rovněž oddílu „Zvláštní enologické postupy“ jednotného dokumentu.

Popis a důvody

Tato změna ovlivňuje znění textu týkajícího se metod vinifikace a výroby, kam se promítá kratší doba uchovávání v sudech a lahvích.

NOVÉ ZNĚNÍ

3.1

– Směs červených vín s proměnlivým podílem odrůd Tempranillo, Cabernet Sauvignon, Merlot a Graciano. Zraje v dubových sudech o objemu 225 litrů po dobu nejméně tří měsíců. V lahvích zraje po dobu nejméně jednoho měsíce.

3.2

– Směs červených vín s proměnlivým podílem odrůd Tempranillo, Cabernet Sauvignon a Merlot. Zraje v dubových sudech o objemu 225 litrů po dobu nejméně tří měsíců. V lahvích zraje po dobu nejméně jednoho měsíce.

ODŮVODNĚNÍ

—	S ohledem na požadavky trhu, který stále více vyžaduje vína s kratší dobou zrání.

Název

DOPLNĚNÍ MAXIMÁLNÍCH VÝNOSŮ

—	Položka specifikace výrobku 5. „Maximální výnosy“ se týká rovněž oddílu „Maximální výnosy“ jednotného dokumentu.

—	Popis důvodů

—	Doplnění maximálních výnosů odrůdy Sauvignon Blanc

NOVÉ ZNĚNÍ

5.

Maximální výnosy Tempranillo: 10 500 kg/ha, odpovídá 73,5 hl/ha. Cabernet Sauvignon: 11 000 kg/ha, odpovídá 77 hl/ha. Merlot: 10 000 kg/ha, odpovídá 70 hl/ha. Graciano: 10 000 kg/ha, odpovídá 70 hl/ha. Sauvignon Blanc: 11 000 kg/ha, odpovídá 77 hl/ha.

ODŮVODNĚNÍ

—	Vzhledem k doplnění odrůdy Sauvignon Blanc do specifikace výrobku se stanoví maximální výnos této odrůdy na hektar.

Název

DOPLNĚNÍ POUŽITÉ MOŠTOVÉ ODRŮDY

—	Položka specifikace výrobku 6. „Moštové odrůdy“ nemá vliv na jednotný dokument.

Popis důvodů

—	Doplnění odrůdy Sauvignon Blanc

NOVÉ ZNĚNÍ

6.

Moštové odrůdy Modré: Tempranillo, Cabernet Sauvignon, Merlot, Graciano. Bílé: Sauvignon Blanc.

ODŮVODNĚNÍ

—	Vzhledem k doplnění odrůdy Sauvignon Blanc do specifikace výrobku se tato odrůda začleňuje i do této položky

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název produktu

La Jaraba

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

4.   Popis vína (vín)

Červené víno

Víno má sytou třešňově červenou barvu a střední až silnou intenzitu s tóny červeného a černého ovoce, které v chuti vyvolávají štědrý a masitý pocit; analyticky obsahuje vyšší koncentrace stroncia než jiná vína v důsledku vysokého obsahu tohoto prvku v půdě, což napomáhá výrobě vysoce intenzivních, aromatických vín plné chuti s výraznými minerálními a balzámovými tóny.

*	Celkový maximální obsah alkoholu musí odpovídat právním limitům stanoveným příslušnými právními předpisy EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):	11
Minimální celková kyselost:	4 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):	15
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	130

Bílé víno

Čisté, jiskřivé, průzračné, slámově žluté barvy, vůně intenzivní, plná chuť, s aromaty typickými pro tuto odrůdu, mezi nimiž vyniká aroma bílých peckovin a květinové tóny. Svěží, hedvábné a vyvážené.

*	Celkový maximální obsah alkoholu musí odpovídat právním limitům stanoveným příslušnými právními předpisy EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):	11,5
Minimální celková kyselost:	4 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):	10
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	130

5.   Enologické postupy

a.   Zvláštní enologické postupy

Zvláštní enologický postup

Alkoholové kvašení moštu z modrých hroznů probíhá při teplotě mezi 15 a 30 °C v tancích z nerezové oceli nebo v sudech z francouzského dubu. Uchovávání v tancích a macerace trvá nejméně deset dnů.

Mošt z bílých hroznů získaný drcením a lisováním odstopkovaných sklizených hroznů se nechá odstát při teplotě 15–20 oC po dobu nejméně 12 hodin. Alkoholové kvašení moštu probíhá při teplotě mezi 10–21 oC v tancích z nerezové oceli.

Výlisnost činí maximálně 70 litrů na 100 kg hroznů.

Víno nejprve zraje v dubových sudech o objemu 225 litrů a následně pak v lahvi, a to po tuto dobu:

—	směs červených vín s proměnlivým podílem odrůd Tempranillo, Cabernet Sauvignon, Merlot a Graciano: zraje v dubových sudech o objemu 225 litrů po dobu nejméně tří měsíců a v lahvích po dobu nejméně jednoho měsíce,

—	směs červených vín s proměnlivým podílem odrůd Tempranillo, Cabernet Sauvignon a Merlot: zraje v dubových sudech o objemu 225 litrů po dobu nejméně tří měsíců a v lahvích po dobu nejméně jednoho měsíce,

—	červené víno odrůdy Merlot: zraje v dubových sudech o objemu 225 litrů po dobu nejméně šesti měsíců a v lahvích po dobu nejméně šesti měsíců.

Pěstitelské postupy

Hrozny se sklízejí, jakmile dosáhnou fenolické zralosti; vybírají se vždy hrozny s nejlepší strukturou a nejvyšší koncentrací fenolických sloučenin na vinicích, kde je jediným používaným organickým materiálem ovčí hnůj pocházející z vlastního chovu hospodářských zvířat.

b.   Maximální výnosy

Tempranillo

73,5 hektolitru na hektar

Tempranillo

10 500 kilogramů hroznů na hektar

Cabernet Sauvignon

77 hektolitrů na hektar

Cabernet Sauvignon

11 000 kilogramů hroznů na hektar

Merlot a Graciano

70 hektolitrů na hektar

Merlot a Graciano

10 000 kg hroznů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Vymezená oblast leží v rámci obce El Provencio (Cuenca). Podle registru vinic mají parcely tyto dispozice: Zóna 9, parcely 14b, 14d, 14f, 14h, 26d, 26e, 26h, 26i, 26j, 26k, 26 m, 26n, 26v.

Vinifikace hroznů sklizených z vymezených vinic a lahvování vín probíhá ve vinařství, které se nachází v oblasti produkce.

7.   Hlavní moštové odrůdy

MERLOT

TEMPRANILLO – CENCIBEL

8.   Popis souvislostí

„PROSTŘEDÍ (PŘÍRODNÍ A LIDSKÉ FAKTORY)“

La Jaraba je zeměpisný název označující místo, v němž se nachází vymezená oblast, jak vyplývá z aktuální katastrální mapy španělského venkova. Nachází se v údolí tvořeném naplaveninami, jímž vede koryto někdejšího vodního toku Cañada de Valdelobos, které se dnes naplňuje vodou jen příležitostně a ústí do řeky Záncara tvořící hranici mezi provinciemi Cuenca a Albacete. V této oblasti nejsou žádné významné vyvýšeniny a lze ji tedy považovat za zcela rovinatou. Nachází se ve výšce 700 m nad mořem.

Poloha vinic, jež jsou z větší části chráněny 92 hektary kopcovitého porostu cesmínových dubů a borovic, zajišťuje zvláštní příznivé mikroklima, ve kterém se révě daří, neboť je do značné míry ušetřena vodního stresu, kterému by mohla čelit v důsledku teplého a suchého východního větru. Hrozny tak mohou zrát déle a plody pak obsahují více barviv, kvalitních tříslovin a mají výraznější aroma než hrozny vyprodukované na vinicích mimo vymezenou oblast.

Území je čtvrtohorní a tvoří morfostratigrafickou jednotku říčního systému řeky Guadiana. Skládá se z různorodých hornin včetně křemence, křemene a vápence z období druhohor a miocénu. Díky tomu se zde déle drží vlhkost, čímž se území liší od okolních oblastí, které se vyznačují mnohem větším zastoupením vápence.

Půdy lze zařadit mezi alfisoly. Jedná se o červené středomořské půdy na vápencovém podloží. Mají rozvinutý profil, pH v rozmezí 7 až 8,5, nízkou výměnnou kapacitu, dobré vnitřní odvodnění, dobrou penetrabilitu až k horizontální vápencové vrstvě nacházející se v hloubce 60 až 90 cm a hlinito-písčitou až jílovitou konzistenci. Obsahují mnoho aluviálních prvků, a mají tedy více živin. Morfologie úrodné půdy, která je bohatá na hrubý oblázkový náplav, a každoroční hnojení zajišťují provzdušněný a vlahý profil, který se výborně hodí k pěstování révy a přispívá k vyšší kvalitě plodů.

Podnebí lze považovat za mírné středomořské s kontinentálními rysy. Nejdůležitější klimatické proměnné vykazují tyto průměrné roční hodnoty: teplota 14–16 °C, srážky 450 mm.

V půdě bylo identifikováno nadprůměrné množství stroncia: na jednotlivých parcelách více než 100 mg/kg. Konkrétně se hodnoty pohybují v rozmezí od 111,67 do 158,41 mg/kg, což je podstatně více než na územích obklopujících vymezenou oblast, jako například v lokalitě „Los Canforrales“, kde hodnoty dosahují 76,59 mg/kg, nebo v lokalitě „Manteleros“, kde hodnoty činí 20,19 mg/kg a oproti lokalitě La Jaraba jsou tak téměř osmkrát nižší.

To má přímý dopad na vína, neboť u nich byl zjištěn obsah stroncia přesahující 2,2 mg/l a u některých vín dokonce 3,3 mg/l, což je podstatně více než u vín pocházejících z oblastí sousedících s vymezenou oblastí, u nichž se obsah stroncia pohybuje od 0,95 do 1,6 mg/l. Obsah stroncia ve vínech lze proto považovat za spolehlivý ukazatel příznačný pro vinařskou výrobu v La Jaraba.

Pokud jde o pěstební metody, jediným organickým materiálem přidávaným do půdy je ovčí hnůj pocházející z vlastního chovu hospodářských zvířat.

Co se týče metod zpracování, alkoholové kvašení je vyvoláno vlastní mikrobiální flórou hroznů a ze100 kg hroznů lze vylisovat nejvýše 70 litrů vína.

„POPIS VÍNA“

Vína La Jaraba jsou podmíněna místní půdou a podnebím, díky kterým mají intenzivní, stabilní a elegantní fenolickou frakci. Vyznačují se strukturou, nerostností a nápadnou silou, které se rozvíjejí zráním v sudech a lahvích, kde vína z organoleptického hlediska nabývají syté třešňově červené barvy, střední až silné intenzity, tónů červeného a černého ovoce a štědré a masité chuti. Z analytického hlediska jsou pro tato vína typické koncentrace stroncia, které jsou vyšší než u jiných vín produkovaných mimo vymezenou oblast a které jsou dány vysokým obsahem tohoto prvku v půdách kraje La Jaraba. Ten je pro výrobu těchto nápadně nerostných širokých vín s balzámovými tóny důležitým faktorem. .

„SOUVISLOST“

Umístění této oblasti v údolí řeky, pro které je příznačná přítomnost naplavenin, proměnlivý podíl křemence, křemene a vápence a nadprůměrný obsah stroncia v půdě, napomáhá výrobě intenzivních, širokých, aromatických, balzámových a nápadně nerostných vín, která se od ostatních spolehlivě odlišují obsahem stroncia.

Ačkoli se tato oblast nachází v rámci oblasti vymezené pro CHOP La Mancha, odlišuje se od ní následujícími faktory:

PŘÍRODNÍ FAKTORY:

Vymezení oblasti je založeno na obsahu stroncia v půdě, jehož hodnota je podstatně vyšší než hodnota v půdách okolo, což propůjčuje vínům vyrobeným v této oblasti výraznější minerální charakter.

Z průzkumu přírodního prostředí předloženého žadatelem vyplynulo, že se obsah stroncia mimo danou oblast pohybuje v rozmezí 20 až 80 mg/kg, zatímco ve vymezené oblasti dosahuje hodnot 110 až 160 mg/kg. V důsledku toho mají vína z vymezené oblasti obsah stroncia mezi 2,5 a 3,3 mg/l, zatímco u vín z okolních vinic dosahuje obsah stroncia pouze přibližné výše 1 mg/l.

Dalším faktorem, který vedle obsahu stroncia určuje jedinečnost této oblasti, je skutečnost, že je obklopena rozsáhlým pásem cesmínových dubů a borovic, které ji chrání před teplými a suchými východními větry; díky tomu je zde větší vlhkost než v okolí, čímž se prodlužuje proces zrání hroznů. Ovoce a následně pak i víno má proto sytější barvu a více tříslovin a aromat.

LIDSKÉ FAKTORY:

Nejzřetelnější rozdíly mezi výrobními metodami vín „La Jaraba“ a vín v sousední oblasti s CHOP La Mancha (pro tyto účely se berou do úvahy jen vyzrálá červená vína La Mancha, protože pod označením „La Jaraba“ se vyrábějí pouze vína tohoto typu) jsou tyto:

CHOP LA MANCHA	LA JARABA	ROZDÍLY
> 11,5 % objemových	> 12,5 % objemových	Vyšší obsah alkoholu
< 10 meq/l	< 16,7 meq/l	Vyšší obsah těkavých kyselin
< 13 000 kg/ha	< 11 000 kg/ha	Nižší produkce na hektar
≤ 1,6 mg/l	≥ 2,2 mg/l	Vyšší obsah stroncia

Z vymezení oblasti na základě obsahu stroncia v půdě vyplývá, že v současné době vyrábí v dané oblasti víno pouze jedno vinařství, které náleží žadateli.

Je třeba zdůraznit, že žadatel vlastní plochu, která je větší než vymezená oblast. Vymezení tedy nebylo provedeno na základě vlastnictví, ale na základě výše popsaných podmínek přírodního prostředí.

Jestliže se v budoucnosti ve vymezené zeměpisné oblasti usadí další výrobci, budou moci používat zapsaný název za předpokladu, že splní podmínky uvedené ve specifikaci. Uvedená oblast zabírá přibližně 75 hektarů, a je tedy dost dobře možné, že zde vznikne více vinařských podniků.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Balení ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Vinifikace hroznů sklizených z vymezených vinic a lahvování vín probíhá ve vinařství, které se nachází v oblasti produkce, protože při výrobě červených vín se uplatňuje druhá fáze zrání v lahvích po dobu nejméně jednoho měsíce; v této fázi dochází k procesu redukce, během něhož se zvyšuje kvalita vín, vína se zakulacují a dosahují organoleptických vlastností, které jsou pro jednotlivé druhy vín stanoveny ve specifikaci, což je zároveň okamžik kdy jsou vína připravena ke konzumaci. Cílem je zachovat kvalitu, zaručit původ a zajistit kontrolu, aby byly splněny vlastnosti, které jsou pro červená a bílá vína s CHOP La Jaraba definovány ve specifikaci.

Odkaz na specifikaci produktu

http://pagina.jccm.es/agricul/paginas/comercial-industrial/consejos_new/pliegos/MOD_PLIEGO_LA-JARABA_20200529-II.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

Zveřejnění jednotného dokumentu změněného na základě schválení změny menšího rozsahu v souladu s čl. 53 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

(2021/C 66/17)

Evropská komise schválila tuto změnu menšího rozsahu v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (1).

Žádost o schválení této změny menšího rozsahu je veřejně dostupná v databázi Komise eAmbrosia.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„SALCHICHÓN DE VIC“ / „LLONGANISSA DE VIC“

EU č.: PGI-ES-0119-AM02 – 9.9.2020

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Název

„Salchichón de Vic“ / „Llonganissa de Vic“

2.   Členský stát nebo třetí země

Španělsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1   Druh produktu

Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Salchichón de Vic“ / „Llonganissa de Vic“ je tradiční katalánská uzenina vyráběná z macerované směsi mletého libového vepřového masa a kostiček sádla, která se ochucuje pouze cukry, solí a pepřem a po naplnění do střívek se ponechává zrát.

Produkt je plněn do přírodních střívek, která jsou pevně přilnutá k masové hmotě a dávají salámu zvrásněný vzhled. Má víceméně pravidelný válcovitý tvar a bělavé vnější zbarvení dané plísňovou flórou, které postupem času nabývá na hnědavých až fialkových odstínech. Uvnitř salámu jsou patrné kostičky sádla a zrnka pepře.

Koření a proces zrání dodávají výrobku příjemnou charakteristickou vůni a chuť.

Používaná střívka podmiňují velikost a průměr produktu s CHZO „Salchichón de Vic“ / „Llonganissa de Vic“. Rozměry salámů v okamžiku, kdy jsou uváděny do prodeje, a příslušná délka zrání, jsou následující:

Hmotnost (g)	Průměr zralého salámu (za sucha) (mm)		Minimální doba zrání (ve dnech)
200–300	≥ 35	≤ 75	30 dnů
≥ 300	> 40	≤ 90	45 dnů

Fyzikálně-chemické parametry:

—	Maximální obsah tuku: 48 % (*)

—	Minimální obsah bílkovin: 38 % (*)

—	Maximální poměr kolagen/bílkovina × 100: 12

—	Maximální celkový obsah rozpustných cukrů vyjádřený jako glukóza: 3 % (*)

—	Přidané bílkoviny: žádné

—	Aktivita vody při 20 °C: Aw < 0,92

—	5,3 ≤ pH ≤6,2

(*)

v sušině

3.3   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Používanými surovinami jsou vybrané libové vepřové maso (kýta, plec a prvotřídní karé), sádlo, sůl, pepř a přírodní střeva (konečnice, řásněná střeva, sešívaná či rekonstituovaná střeva).

Jiné ingredience: Používat se smí pouze cukry (monosacharidy a disacharidy), výrobcův vlastní mateřský kvásek, dusitan draselný, dusitan sodný, dusičnan draselný, dusičnan sodný, kyselina askorbová a její sodná sůl.

3.4   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

V zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4 musí probíhat výroba produktu (příprava čerstvého masa, čištění a mletí, míchání, hnětení, macerace, plnění do střívek a sušení/zrání).

3.5   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Salám „Salchichón de Vic“ se může uvádět na trh nakrájený na plátky a zabalený, přičemž krájení a balení může probíhat jak v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4, tak mimo ni.

3.6   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na obalech se musí kromě údajů, jež obecně stanoví platné právní předpisy, zřetelně uvádět název CHZO „Salchichón de Vic“ (ve španělštině) nebo „Llonganissa de Vic“ (v katalánštině), vlastní logo tohoto chráněného zeměpisného označení, symbol EU pro CHZO a schválený číslovaný štítek vydaný regulační radou.

Podoba vlastního loga CHZO „Salchichón de Vic“ / „Llonganissa de Vic“:

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Vymezená oblast zahrnuje katastrální území níže uvedených obcí na planině Plana de Vic v údolí Osona v provincii Barcelona:

Aiguafreda, Sant Martí de Centelles, El Brull, Seva, Tona, Muntanyola, Malla, Taradell, Sant Julià de Vilatorta, Santa Eugènia de Berga, Calldetenes, Folgueroles. Vic. Santa Eulàlia de Riuprimer, Gurb, Tavèrnolas, Roda de Ter, Manlleu, Santa Cecila de Voltregà, Sant Hipòlit de Voltregà, Les Masies de Voltregà, Oris, Torelló, Centelles, Balenyà, Les Masies de Roda, San Vicenç de Torelló a Sant Pere de Torelló

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Zvláštnost produktu „Salchichón de Vic“ se zakládá na věhlasu a pověsti, které si tento salám v průběhu staletí získal v Katalánsku i celém zbytku Španělska a které sílily především od 19. století. Výrobu tohoto specifického produktu umožňují podnebné i jiné přírodní podmínky vymezené oblasti.

Vymezená zeměpisná oblast tohoto CHZO, totiž planina Plana de Vic, skýtá vynikající podmínky pro zemědělství a nachází se v ní mnoho malých selských osad i osamocených statků. Rozkládá se ve výšce 400 až 600 m nad mořem a je obklopena a do jisté míry odříznuta horami Guilleries, Montseny, Collsacabra a Lluçanés. V kraji panuje středomořské kontinentální podnebí, ale protože se nachází v oblasti tlakové výše, běžně se zde shlukují vzduchové masy. Dochází proto k teplotním inverzím, při kterých může být teplota na planině až o 20 °C nižší než v jejím okolí. Nad oblastí se také téměř stále (v průměru 225 dní v roce) vznáší mlha. Na planině Plana de Vic proto vznikají velmi zvláštní podmínky, které se jen těžko mohou vyskytovat jinde a které napomáhají rozvoji typické mikrobiální flóry odpovědné za fermentační a enzymatické procesy, jež výrobku „Salchichón de Vic“ dodávají jeho charakteristickou vůni a chuť.

O salámu „Salchichón de Vic“ existují písemné zmínky již z roku 1456, ale počátky jeho výroby mohou spadat ještě hlouběji do historie, a to do 14. století. V minulosti představovala na místních venkovských usedlostech výroba tohoto salámu způsob, jak uchovat ty nejkvalitnější kusy masa. Od poloviny 19. století vychvaluje kvalitu produktu „Salchichón de Vic“ bezpočet pisatelů, což dokazuje jeho dobrou pověst. V novinách „El Porvenir“ ze dne 29. května 1867 se například píše o „[…] již známých Salchichones de Vic“. Také je známo, že k příznivcům salámu „Salchichón de Vic“ patřil i sám král Alfons XIII. Mezi tímto salámem a krajem Vic tak existuje pevná letitá vazba a z produktu „Salchichón de Vic“ se postupem času stal malý místní poklad.

Přestože k označování sušené zvrásněné uzeniny se tradičně používá španělské slovo „salchichón“, je třeba zmínit, že v katalánštině se užívá výrazu „llonganissa“, což je původní a pravý název. Z tohoto důvodu se proto bez rozdílu používá kterékoliv z označení „Salchichón de Vic“ nebo „Llonganissa de Vic“.

Souhrnem vzato, „Salchichón de Vic“ je salám, za jehož vynikající pověstí stojí zkušenosti, které si výrobci předávají z generace na generaci, jakož i zvláštní přírodní podmínky, jež panují v zeměpisné oblasti jeho produkce.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

Aktualizovaná specifikace je v průběhu zpracování žádosti o změnu dostupná prostřednictvím odkazu http://agricultura.gencat.cat/web/.content/al_alimentacio/al02_qualitat_alimentaria/normativa-dop-igp/plecs-tramit/pliego-condiciones-igp-llonganissa-vic-cambio-logo.pdf a po schválení bude dostupná prostřednictvím odkazu http://agricultura.gencat.cat/ca/ambits/alimentacio/segells-qualitat-diferenciada/distintius-origen/dop-igp/normativa-dop-igp/plecs-condicions/.

---

(1)  Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17.