—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích proti informačním systémům, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2005/222/SVV (3),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. září 2017 o agentuře ENISA, „Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost“, zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií („akt o kybernetické bezpečnosti“), který předložila Komise (COM(2017)0477),

—

s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (COM(2018)0630),

—

s ohledem na skutečnost, že dne 28. června 2017 schválilo Všečínské shromáždění lidových zástupců nový zákon o národních zpravodajských službách,

—

s ohledem na prohlášení, která vydala Rada a Komise dne 13. února 2019 o bezpečnostních hrozbách souvisejících se zvyšující se technologickou přítomností Číny v EU a o případných opatřeních na úrovni EU za účelem jejich omezení,

—

s ohledem na skutečnost, že australská vláda schválila reformy zabezpečení telekomunikačního odvětví, které vstoupily v platnost dne 18. září 2018,

—

s ohledem na svůj postoj, který byl přijat v prvním čtení dne 14. února 2019, k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie (4),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi EU a Čínou, zejména na usnesení ze dne 12. září 2018 (5),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropské gigabitové společnosti a 5G (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (7),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a ruší nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (8),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027, jejž předložila Komise dne 6. června 2018 (COM(2018)0434),

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že EU musí aktivně prosazovat svůj program kybernetické bezpečnosti, aby mohla naplnit svůj potenciál a stát se na tomto poli vůdčím aktérem a tohoto postavení využít ku prospěchu svého průmyslu;

B.

vzhledem k tomu, že slabiny sítí 5G by mohly být zneužity k ohrožení systémů IT, což by mohlo velmi vážně poškodit evropskou ekonomiku i ekonomiku jednotlivých států; vzhledem k tomu, že v zájmu minimalizace rizik je nutný přístup založený na analýze rizik v celém hodnotovém řetězci;

C.

vzhledem k tomu, že síť 5G bude páteří naší digitální infrastruktury, neboť rozšíří možnosti připojení různých zařízení k sítím (internet věcí apod.), a že společnosti i podnikům přinese nové výhody a příležitosti v řadě oblastí, mimo jiné i v klíčových odvětvích ekonomiky, např. v dopravě, energetice, zdravotnictví, finančním sektoru, telekomunikacích, obraně, vesmírném průmyslu a bezpečnosti;

D.

vzhledem k tomu, že zřízení vhodného mechanismu pro reakce na bezpečnostní problémy by EU umožnilo aktivně přijímat opatření při stanovováním norem pro síť 5G;

E.

vzhledem k tomu, že se objevily obavy z prodejců zařízení z třetích zemí, kteří mohou pro EU představovat bezpečnostní hrozbu v důsledku právních předpisů jejich zemí původu, a to zejména po přijetí čínských zákonů o národní bezpečnosti, které všem občanům, podnikům a dalším subjektům ukládají povinnost spolupracovat se státem na ochraně velmi široce definované národní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že neexistují žádné záruky ohledně toho, že se nejedná o zákony s extrateritoriálními účinky, a že reakce států na tyto čínské předpisy jsou velmi různé: posouzeními bezpečnosti počínaje a naprostým zákazem konče;

F.

vzhledem k tomu, že v prosinci 2018 vydal český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování před bezpečnostními hrozbami, které jsou spojené s technologiemi dodávanými čínskými společnostmi Huawei a ZTE; vzhledem k tomu, že v lednu 2019 české daňové orgány na základě tohoto varování vyloučily společnost Huawei z veřejné zakázky na vybudování daňového portálu;

G.

vzhledem k tomu, že je nutné důkladně prošetřit, zda zařízení určená pro portál nebo jakákoli jiná zařízení či dodavatelé představují bezpečnostní rizika kvůli prvkům, jako jsou tzv. zadní vrátka nainstalovaná přímo v systémech;

H.

vzhledem k tomu, že řešení by měla být koordinována a hledána na úrovni EU, aby se zabránilo rozdílným úrovním zabezpečení a potenciálním mezerám v kybernetické bezpečnosti, a že koordinace je zapotřebí i na celosvětové úrovni, má-li být reakce skutečně účinná;

I.

vzhledem k tomu, že výhody jednotného trhu se pojí se závazkem dodržovat normy EU a právní rámec Unie a že s dodavateli by se nemělo zacházet rozdílně podle jejich země původu;

J.

vzhledem k tomu, že nařízení o prověřování přímých zahraničních investic, které má vstoupit v platnost na konci roku 2020, rozšiřuje pravomoci členských států ke kontrole zahraničních investic v zájmu bezpečnosti a veřejného pořádku, a zavádí mechanismus spolupráce, v jehož rámci mohou Komise a členské státy spolupracovat při posuzování bezpečnostních rizik, včetně kybernetických hrozeb, spojených s citlivými zahraničními investicemi, a které se vztahuje rovněž na projekty a programy v zájmu EU, jako jsou transevropské telekomunikační sítě a program Horizont 2020;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2015 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Ruskem (1),

—

s ohledem na dohody uzavřené v Minsku ve dnech 5. a 19. září 2014 a 12. února 2015 (2),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení ze dne 14. června 2018 o okupovaných gruzínských územích 10 let po ruské invazi (3), jakož i o situaci ze dne 4. února 2016 v oblasti lidských práv na Krymu, zejména o situaci krymských Tatarů (4),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 k zavedení společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského (5),

—

s ohledem na závěry, které v otázce Ruska přijala Rada pro zahraniční věci dne 14. března 2016,

—

s ohledem na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2018, která byla udělena ukrajinskému filmaři Olehu Sencovovi,

—

s ohledem na své snesení ze dne 14. června 2018 o Rusku, zejména případ ukrajinského politického vězně Oleha Sencova (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o situaci v Azovském moři (7),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) ze dne 18. března 2018 o prezidentských volbách v Ruské federaci,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0073/2019),

A.

vzhledem k tomu, že EU je společenstvím založeným na klíčovém souboru společných hodnot, které zahrnují mír, svobodu, demokracii, právní stát a dodržování základních a lidských práv;

B.

vzhledem k tomu, že uznává, že zásady zakotvené v Chartě OSN, v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 a v Pařížské chartě OBSE z roku 1990 představují základní kameny mírového evropského kontinentu;

C.

vzhledem k tomu, že tyto hodnoty tvoří základ vztahů EU se třetími stranami;

D.

vzhledem k tomu, že vztahy EU s Ruskem musejí být založeny na respektování zásad mezinárodního práva, lidských práv, demokracie a mírového řešení sporů, a že tudíž vzhledem k tomu, že Rusko tyto zásady nerespektuje, jsou v současné době vztahy EU s Ruskem založeny na spolupráci ve vybraných oblastech společného zájmu, jak jsou definovány v závěrech Rady pro zahraniční věci ze dne 14. března 2016 a na věrohodném odrazování;

E.

vzhledem k tomu, že EU je i nadále otevřena pevnějšímu vztahu a dialogu, který k němu vede, a že si přeje návrat ke kooperativním vztahům s Ruskem, pokud ruské orgány budou plnit své mezinárodní a zákonné povinnosti a prokážou skutečné odhodlání Ruska obnovit narušenou důvěru; vzhledem k tomu, že konstruktivní a předvídatelný vztah by byl vzájemně prospěšný a v ideálním případě by byl v zájmu obou stran;

F.

vzhledem k tomu, že Ruská federace je řádným členem Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a že se tudíž zavázala k respektování zásad demokracie, právního státu a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že pokračující vážné porušování zásad právního státu a přijímání omezujících zákonů v několika posledních letech stále častěji vyvolávají pochybnosti ohledně dodržování mezinárodních a národních závazků Ruska; vzhledem k tomu, že se Rusko ve více než tisíci případech neřídí rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva;

G.

vzhledem k tomu, že řada vládních zpráv poukazuje na prudký nárůst ruské nepřátelské špionážní činnosti v posledních letech, která dosáhla úrovně, která nebyla zaznamenána od dob studené války;

H.

vzhledem k tomu, že klíčovým předpokladem pro užší spolupráci s Ruskem je provádění minské dohody a širší dodržování mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že v reakci na nezákonnou anexi Krymu a hybridní válku vedenou Ruskem proti Ukrajině přijala EU řadu omezujících opatření, která by měla zůstat v platnosti až do doby, než bude naplněna minská dohoda;

I.

vzhledem k tomu, že od roku 2015 se mezi EU a Ruskem objevily nové oblasti napětí, včetně těchto problémů: ruská intervence v Sýrii a zasahování do záležitostí v jiných zemích, jako jsou Libye a Středoafrická republika; rozsáhlá vojenská cvičení („Západ 2017“); ruské vměšování zaměřené na ovlivňování voleb a referend a prohlubování napětí v evropských společnostech; omezování základních svobod a široce rozšířené porušování lidských práv v Rusku, včetně systematických útoků na obránce lidských práv a občanskou společnost v Rusku; podpora politických stran a krajně pravicových hnutí ze strany Kremlu; omezování základních svobod a široce rozšířené porušování lidských práv v Rusku, šíření nálad proti LGTBI menšině; zákroky proti politické opozici, systematické útoky na obránce lidských práv, novináře a občanskou společnost v Rusku, včetně svévolného zadržování Ojuba Titijeva, ředitele Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál v Čečensku, nebo případu Jurije Dmitrijeva z karelské pobočky střediska Memoriál; stigmatizace aktivistů občanské společnosti tím, že jsou označováni za „zahraniční agenty“; hrubé porušování lidských práv v Severním Kavkazu, zejména v Čečenské republice (únosy, mučení, mimosoudní popravy, konstruování trestních případů atd.); diskriminace tatarské menšiny na okupovaném Krymu a politicky motivované pronásledování Alexeje Navalného a mnoha dalších, jakož i zabíjení, mezi nejvýznamnější případy patří vraždy Borise Němcova a Sergeje Magnitského; kybernetické a hybridní útoky a úkladné vraždy na evropské půdě, jejichž pachateli jsou agenti ruských zpravodajských služeb, kteří k tomuto účelu použili chemické zbraně; zastrašování, zatýkání a uvězňování cizinců v Rusku v rozporu s mezinárodním právem, včetně laureáta Sacharovovy ceny za rok 2018 Oleha Sencova a mnoha dalších; pořádání nelegálních a nelegitimních voleb v Donbasu; pořádání nedemokratických prezidentských voleb, v nichž nebyla umožněna žádná skutečná volba, přičemž byly omezeny základní svobody; dezinformační kampaně, nelegální výstavba Kerčského mostu; rozsáhlá militarizace nelegálně okupovaného a připojeného Krymu, jakož i částí Černého moře a Azovského moře; omezení plavby v Azovském moři a přes Kerčskou úžinu, včetně lodí plujících pod vlajkami členských států EU; nezákonný útok na ukrajinské vojenské námořnictvo, včetně zabavení lodí, a zatčení ukrajinských námořníků v Kerčském průlivu; porušování dohod o kontrole zbraní; represivní klima pro novináře a nezávislé sdělovací prostředky s pokračujícím zadržováním novinářů a bloggerů; a světový index svobody tisku za rok 2018 řadí Rusko v oblasti svobody sdělovacích prostředků na 148. místo ze 180;

J.

vzhledem k tomu, že od 1. března 2018 zaznamenalo Středisko pro ochranu lidských práv Memoriál 143 případů politických vězňů včetně 97 případů pronásledování z náboženských důvodů; vzhledem k tomu, že analýza seznamu politických vězňů Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál ukazuje, že v roce 2017 bylo 23 osob stíháno za zločiny spojené s veřejnými akcemi (masové nepokoje, násilné činy proti veřejným orgánům) a ve 21 případech, jež byly většinou spojeny se zveřejňováním příspěvků na internetu, bylo stíhání zahájeno na základě „protiextremistických“ článků trestního zákoníku;

K.

vzhledem k tomu, že Rusko ve společném sousedství – v Podněstří, Jižní Osetii, Abcházii, Donbasu a Náhorním Karabachu – je přímým i nepřímým účastníkem řady dlouhotrvajících konfliktů, což představuje závažnou překážku rozvoje a stability příslušných sousedních zemí, narušuje jejich nezávislost a omezuje jejich svobodné svrchované rozhodování;

L.

vzhledem k tomu, že konflikt na východní Ukrajině trval více než čtyři roky a vyžádal si více než 10 000 životů, z čehož téměř třetinu tvořili civilisté, a tisíce zraněných civilistů v souvislosti s konfliktem;

M.

vzhledem k tomu, že současné přetrvávající spory a konfrontace mezi EU a Ruskem nejsou v zájmu ani jedné ze stran; vzhledem k tomu, že komunikační kanály by měly zůstat otevřené navzdory neuspokojivým výsledkům; vzhledem k tomu, že rozdělení kontinentu ohrožuje bezpečnost EU i Ruska;

N.

vzhledem k tomu, že Rusko je v současnosti nejdůležitějším vnějším dodavatelem zemního plynu pro EU; vzhledem k tomu, že energetika i nadále sehrává ve vztazích mezi EU a Ruskem ústřední a strategickou úlohu; vzhledem k tomu, že Rusko využívá energii jako prostředek k ochraně a podpoře svých zahraničněpolitických zájmů; vzhledem k tomu, že závislost EU na ruských dodávkách plynu se od roku 2015 prohloubila; vzhledem k tomu, že EU bude schopna odolávat vnějším tlakům, pokud bude diverzifikovat své dodávky energie a sníží svou závislost na Rusku; vzhledem k tomu, že EU musí v otázkách energetického zabezpečení hovořit jedním hlasem a prokazovat silnou vnitřní solidaritu; vzhledem k tomu, že silná závislost EU na fosilních palivech podkopává rozvoj vyváženého a soudržného přístupu Evropy k Rusku založeného na hodnotách; vzhledem k tomu, že třeba spolehlivější a strategičtější energetické infrastruktury v EU, v členských státech a v zemích Východního partnerství, aby se zvýšila odolnost vůči ruským hybridním aktivitám;

O.

vzhledem k tomu, že nezodpovědné akce ruských stíhacích letounů v blízkosti vzdušného prostoru EU a NATO ohrožují bezpečnost civilních letů a mohly by představovat hrozbu bezpečnosti evropského vzdušného prostoru; vzhledem k tomu, že Rusko v bezprostředním okolí EU vedlo provokativní rozsáhlé vojenské manévry;

P.

vzhledem k tomu, že Rusko nadále ignoruje rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a závazné posouzení Stálého rozhodčího soudu, jako v případě věci Naftogaz, což narušuje mechanismus pro urovnávání mezinárodních obchodních sporů;

Q.

vzhledem k tomu, že ruská polycentrická vize koncentrace moci je v rozporu se závazkem EU vůči multilateralismu a mezinárodnímu pořádku založenému na pravidlech; vzhledem k tomu, že dodržování a podpora multilaterálního pořádku založeného na pravidlech ze strany Ruska by vytvořily podmínky pro užší vztahy s EU;

R.

vzhledem k tomu, že ruské orgány nadále zacházejí s nelegálně okupovanými regiony, jako kdyby byly vnitřní částí ruského území tím, že umožňují účast zástupců těchto území na legislativních a výkonných orgánech Ruské federace, což je v rozporu s mezinárodním právem;

S.

vzhledem k tomu, že Rada po posouzení uplatňování minských dohod prodloužila dne 21. prosince 2018 platnost hospodářských sankcí zaměřených na specifická odvětví ruského hospodářství do 31. července 2019;

T.

vzhledem k tomu, že kroky Ruska porušují mezinárodní právo, mezinárodní závazky a dobré sousedské vztahy;

U.

vzhledem k tomu, že ve strategických dokumentech Ruské federace jsou EU a NATO líčeni jako hlavní protivníci Ruska;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

—

s ohledem na zásady a cíle Charty OSN,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

—

s ohledem na Helsinský závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 jakožto základní dokument pro evropské a širší regionální bezpečnostní uspořádání a s ohledem na všechny zásady v něm uvedené,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na 17 cílů udržitelného rozvoje OSN a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

—

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o předcházení konfliktům a mediaci a o ženách, míru a bezpečnosti a o mladých lidech, míru a bezpečnosti,

—

s ohledem na koncepci Rady pro posílení kapacit EU pro mediaci a dialog, přijatou dne 10. listopadu 2009 (15779/09),

—

s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová, a na první zprávu o jejím provádění nazvanou „Od společné vize ke společnému postupu: uplatňování globální strategie EU“, která byla zveřejněna dne 18. června 2017,

—

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017 (1),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 5. července 2018 k 73. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (3),

—

s ohledem na návrh předložený Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise ze dne 13. června 2018„Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“ (HR(2018) 94),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0075/2019),

A.

vzhledem k tomu, že podpora mezinárodního míru a bezpečnosti je jedním z důvodů existence EU, což bylo uznáno Nobelovou cenou míru za rok 2012, a je ústředním prvkem Lisabonské smlouvy;

B.

vzhledem k tomu, že EU je odhodlána provádět agendu žen, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a jejími následnými aktualizacemi a agendu týkající se mladých lidí, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250 a jejími následnými aktualizacemi;

C.

vzhledem k tomu, že EU je jedním z největších dárců podporujícím předcházení konfliktům a budování míru prostřednictvím nástrojů vnější pomoci;

D.

vzhledem k tomu, že by EU coby klíčový přispěvatel mezinárodních organizací, zcela zásadní dárce pomoci a největší světový obchodní partner měla převzít vedoucí úlohu v budování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že předcházení konfliktům a mediace by měly být zahrnuty do komplexního přístupu spojujícího bezpečnost, diplomacii a rozvoj;

E.

vzhledem k tomu, že je nezbytná spolupráce s regionálními organizacemi, jako např. s OBSE, která ve svém Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 mimo jiné stanoví zásady nepoužívání síly, územní celistvosti států a rovných práv národů a jejich právo na sebeurčení, a vzhledem k tomu, že tyto organizace hrají v předcházení konfliktů a mediaci klíčovou roli;

F.

vzhledem k tomu, že předcházení násilným konfliktům má zásadní význam pro řešení bezpečnostních hrozeb, jimž Evropa a její sousedé čelí, stejně jako pro politický a společenský pokrok; vzhledem k tomu, že je rovněž nezbytnou součástí účinného multilateralismu a nástrojem k dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 16 týkajícího se mírové společnosti podporující začlenění, přístupu ke spravedlnosti pro všechny a vytvoření efektivních, odpovědných a inkluzivních institucí na všech úrovních;

G.

vzhledem k tomu, že pokračující podpora EU poskytovaná civilním a vojenským subjektům ve třetích zemích je významným faktorem pro předcházení opakujícím se násilným konfliktům; vzhledem k tomu, že udržitelný a trvalý mír a bezpečnost je neoddělitelně spjat s udržitelným rozvojem;

H.

vzhledem k tomu, že předcházení konfliktům a mediace by měly zajistit zachování stability a rozvoj těch států a zeměpisných oblastí, jejichž situace představuje pro Unii přímou bezpečnostní hrozbu;

I.

vzhledem k tomu, že prevence má strategickou funkci, jejímž účelem je zajistit efektivní kroky ještě před krizí; vzhledem k tomu, že mediace je dalším diplomatickým nástrojem, který lze použít k předcházení konfliktům, zabránění jejich šíření a jejich řešení;

J.

vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější bezpečnost jsou čím dál tím více neoddělitelně spjaty a že složitá povaha globálních výzev vyžaduje komplexní a integrovaný přístup EU k vnějším konfliktům a krizím;

K.

vzhledem k tomu, že je potřebný silnější interinstitucionální přístup pro to, aby bylo zajištěno, že se EU bude moci rozvíjet a realizovat své kapacity v plném rozsahu;

L.

vzhledem k tomu, že globální strategie EU, politická prohlášení a institucionální vývoj jsou vítanými známkami angažovanosti místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, pokud jde o upřednostňování předcházení konfliktům a mediace;

M.

vzhledem k tomu, že nástroje financování vnější činnosti poskytují významný příspěvek na podporu předcházení konfliktům a budování míru;

N.

vzhledem k tomu, že přechodné soudnictví je významným souborem soudních a mimosoudních mechanismů, které se soustředí na odpovědnost za předchozí porušování zákona a rovněž na dosažení udržitelné, spravedlivé a mírové budoucnosti;

O.

vzhledem k tomu, že Parlament zaujímá přední místo v parlamentní diplomacii včetně procesů mediace a dialogu a využívá k tomu svou zakořeněnou kulturu dialogu a budování konsensu;

P.

vzhledem k tomu, že násilný konflikt a válka mají nepřiměřený dopad na civilisty, zejména ženy a děti, přičemž ženám hrozí větší riziko než mužům, že se stanou oběťmi hospodářského a sexuálního vykořisťování, nucené práce, vysídlení, zadržování a sexuálního násilí, jako je znásilnění, které se používá jako válečná taktika; vzhledem k tomu, že aktivní účast žen a mladých lidí je důležitá pro předcházení konfliktům a budování míru stejně jako pro předcházení všem formám násilí, včetně sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví;

Q.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zahrnout a podporovat aktivní a smysluplnou účast občanské společnosti a místních subjektů, jak civilních, tak vojenských, včetně žen, menšin, původních obyvatel a mladých lidí, při podpoře a usnadňování budování kapacit a budování důvěry v rámci mediace, dialogu a usmíření;

R.

vzhledem k tomu, že snahy o předcházení konfliktům, budování míru a udržování míru jsou často nedostatečně financovány, a to navzdory politickým závazkům na úrovni EU, které mají řetězový vliv na schopnost prosazovat a usnadňovat činnost v těchto oblastech;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

—

ohledem na článek 37 Listiny základních práv Evropské unie;

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (3) a její požadavky na dosažení zdravého vnitřního prostředí;

—

s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 4. dubna 2017 v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o úsilí EU v oblasti udržitelnosti (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2017 o Evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. prosince 2015 o udržitelné městské mobilitě (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o uplatňování sedmého akčního programu pro životní prostředí (8),

—

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2017 s názvem „Kvalita ovzduší v Evropě“,

—

s ohledem na Zvláštní zprávu Evropského účetního dvora nazvanou „Znečištění ovzduší: naše zdraví stále není dostatečně chráněno“ (9) zveřejněnou dne 11. září 2018,

—

s ohledem aktualizaci globální databáze Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2018 s údaji o kvalitě vnějšího ovzduší,

—

s ohledem na pokyny Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší vnitřního prostředí,

—

s ohledem na studii ze září 2018 s názvem „Kvalita ovzduší a městská doprava v EU: osvědčené postupy a možná řešení“ (10),

—

s ohledem na rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 13. prosince 2018 ve věcech T-339/16 (město Paříž v. Komise), T-352/16 (město Brusel v. Komise), T-391/16 (město Madrid v. Komise),

—

s ohledem na dokument Evropského účetního dvora ze dne 7. února 2019 o reakci EU na skandál „dieselgate“ (11),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na otázku Komisi na téma „Evropa, která chrání: čistý vzduch pro všechny“ (O-000138/2018 – B8-0009/2019),

—

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že zákonné emisní limity EU jsou stále nad úrovní, kterou doporučila WHO, a vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhaduje, že v EU každoročně dochází k přibližně 400 000 předčasným úmrtím způsobených znečištěním ovzduší; vzhledem k tomu, že 98 % obyvatel měst EU je vystaveno hladinám ozonu, které překračují pokyny WHO;

B.

vzhledem k tomu, že kvalita vzduchu v Evropě se v uplynulých desetiletích pomalu, ale trvale zlepšuje a že základním motorem tohoto prospěšného zlepšení jsou právní předpisy Evropské unie;

C.

vzhledem k tomu, že odhady Evropské agentury pro životní prostředí týkající se vlivů na zdraví, které lze připsat expozici znečištěnému ovzduší, ukazují, že v roce 2014 byly koncentrace částic PM2.5 v EU-28 odpovědné za přibližně 399 000 předčasných úmrtí způsobených dlouhodobou expozicí; vzhledem k tomu, že odhadovaný dopad expozice koncentracím NO2 a O3 v EU v roce 2014 činil přibližně 75 000 respektive 13 600 předčasných úmrtí za rok;

D.

vzhledem k tomu, že špatná kvalita ovzduší má obrovský dopad na zdraví a že těhotné ženy, děti a starší osoby jsou vůči ní obzvláště citlivé;

E.

vzhledem k tomu, že přibližně 90 % Evropanů žijících ve městech je vystaveno míře znečištění ovzduší považované za škodlivou pro lidské zdraví;

F.

vzhledem k tomu, že silniční doprava je zdrojem zhruba 40 % emisí oxidu dusíku (NOx) v EU a že kolem 80 % celkových emisí NOx ze silniční dopravy produkují naftová vozidla; vzhledem k tomu, že v roce 2015 měly emise produkované naftovými osobními automobily, které v silničním provozu překračovaly unijní limity znečištění, na svědomí předčasnou smrt 6 800 Evropanů;

G.

vzhledem k tomu, že hospodářské důsledky zdravotních dopadů špatné kvality ovzduší se odhadují na 3–9 % HDP EU;

H.

vzhledem k tomu, že obzvláště znepokojivé je neuplatňování právních předpisů týkajících se kvality ovzduší a neřešení kvality vzduchu uvnitř budov, což brání dosažení prioritního cíle 3 v 7. akčním programu pro životní prostředí, podle něhož by občané Unie měli být chráněni před tlaky souvisejícími s životním prostředím a riziky pro zdraví a dobré životní podmínky;

I.

vzhledem k tomu, že stávající potravinové a zemědělské systémy jsou odpovědné za nadměrné emise amoniaku, oxidu dusného a methanu; vzhledem k tomu, že 94 % emisí amoniaku a 40 % emisí methanu pochází ze zemědělských činností; vzhledem k tomu, že intenzivní chov dobytka v celosvětovém měřítku produkuje více emisí skleníkových plynů než doprava;

J.

vzhledem k tomu, že špatná kvalita ovzduší představuje stále větší výzvu v kontextu udržitelného rozvoje a že řešení znečišťování ovzduší má zásadní význam pro zajištění provádění cílů udržitelného rozvoje OSN 2030 v Evropě i mimo ni;

K.

vzhledem k tomu, že WHO přijala v roce 2000 soubor zásad stanovících právo na zdravé vnitřní ovzduší, v nichž stojí, že „podle zásady práva člověka na zdraví má každý právo dýchat zdravý vnitřní vzduch“;

L.

vzhledem k tomu, že Unie by se měla snažit podporovat opatření ke snížení znečištění ovzduší na celosvětové úrovni;

M.

vzhledem k tomu, že černý uhlík (BC), produkt neúplného spalování organického uhlíku vypouštěného z dopravy, fosilních paliv, spalování biomasy a průmyslu, je jednou ze složek jemných částic a má vliv na globální oteplování;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (1),

—

s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro klothianidin, cykloxydim, epoxikonazol, flonikamid, haloxyfop, mandestrobin, mepikvat, Metschnikowia fructicola kmen NRRL Y-27328 a prohexadion v některých produktech a na jejich povrchu (D059754/02,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení (2),

—

s ohledem na odůvodněné stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 25. listopadu 2014 o přezkumu stávajících maximálních limitů reziduí pro klothianidin a thiamethoxam v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 396/2005 zveřejněné dne 4. prosince 2014 (3),

—

s ohledem na odůvodněné stanovisko úřadu EFSA ze dne 30. srpna 2018 o změně stávajícího maximálního limitu reziduí pro klothianidin v bramborách zveřejněné dne 20. září 2018 (4),

—

s ohledem na stanovisko Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva ze dne 27. listopadu 2018,

—

s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) a čl. 5a odst. 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že klothianidin je neonikotinoidový insekticid a hlavní metabolit jiného neonikotinoidu, thiamethoxamu, který cílí na řadu druhů hmyzu, včetně opylovačů;

B.

vzhledem k tomu, že dne 21. září 2017 úřad EFSA přijal stanovisko týkající se toxicity neonikotinoidů;

C.

vzhledem k tomu, že dne 28. února 2018 zveřejnil úřad EFSA aktualizace posouzení rizik tří neonikotinoidů – klothianidinu, imidaklopridu a thiamethoxamu –, v němž se potvrzuje, že většina použití neonikotinoidových pesticidů představuje riziko pro divoké včely a včely medonosné (6);

D.

vzhledem k tomu, že klothianidin je jedním ze tří neonikotinoidů, které jsou v Unii zakázány;

E.

vzhledem k tomu, že podle některých studií má klothianidin dopad na jaterní a ledvinový metabolismus a má imunotoxické účinky na savce (7);

F.

vzhledem k tomu, že čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) uvádí zásadu obezřetnosti jako jednu z hlavních zásad Unie;

G.

vzhledem k tomu, že čl. 168 odst. 1 SFEU stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“;

H.

vzhledem k tomu, že cílem směrnice 2009/128/ES je dosažení udržitelného používání pesticidů v Unii snižováním rizik a omezováním vlivu používání pesticidů na lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí a podporováním používání integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, jako jsou nechemické alternativy pesticidů;

I.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise na základě žádostí o stanovení přípustné odchylky pro dovoz, které byly předložené pro klothianidin používaný u brambor ve Spojených státech, považuje za nezbytné zvýšit maximální limity reziduí, aby se zabránilo vzniku překážek obchodu pro dovoz těchto plodin;

J.

vzhledem k tomu, že na základě zásady obezřetnosti návrh Komise na zvýšení maximálních limitů reziduí pro klothianidin vyvolává pochybnosti vzhledem k nedostatku údajů a přetrvávající nejistotě, pokud jde o dopady klothianidinu na veřejné zdraví, mláďata savců a životní prostředí;

K.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA stanoví v souvislosti s žádostí o zvýšení maximálních limitů reziduí, že členské státy musí podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/784 (8) nejpozději do 19. září 2018 změnit nebo odejmout stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku klothianidin; vzhledem k tomu, že tato omezení podmínek schválení klothianidinu nejsou relevantní, jelikož se žádost o zvýšení maximálního limitu reziduí týká dovážené plodiny;

L.

vzhledem k tomu, že ve stanovisku ze dne 30. srpna 2018 konstatuje úřad EFSA, že: „V souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 396/2005 podala společnost Bayer CropScience AG žádost u příslušného vnitrostátního orgánu v Německu (hodnotící členský stát) o stanovení přípustné odchylky pro dovoz u účinné látky klothianidinu u brambor dovážených z Kanady. Hodnotící členský stát vypracoval hodnotící zprávu v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 396/2005, která byla předložena Evropské komisi a dne 26. dubna 2018 předána Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin. Hodnotící členský stát navrhl stanovit přípustnou odchylku u brambor dovážených z Kanady ve výši 0,3 mg/kg“;

M.

vzhledem k tomu, že závěry, ke kterým ve svém stanovisku ze dne 30. srpna 2018 dospěl úřad EFSA, odůvodňují zvýšení maximálního limitu reziduí klothianidinu pouze na základě potřeby vyhovět kanadským normativním hodnotám a zcela opomíjejí analýzu kumulativního dopadu neonikotinoidů a jejich používání na životní prostředí;

N.

vzhledem k tomu, že závěry úřadu EFSA byly formulovány na základě teoretických úvah, zejména pokud jde o odhad maximálního denního příjmu ve vztahu ke krátkodobému riziku; vzhledem k tomu, že teoretická povaha některých aspektů analýzy úřadu EFSA vyvolává pochybnosti o jeho schopnosti vycházet z empirických skutečností, a tudíž i odrážet ve svých výsledcích realitu;

O.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl k závěru, že „není pravděpodobné“, že by zvýšení maximálních limitů reziduí klothianidinu představovalo riziko pro zdraví spotřebitelů; vzhledem k tomu nicméně, že tento závěr zahrnuje určitou míru pravděpodobnosti, a neodstraňuje tudíž pochybnosti o skutečné bezpečnosti nových hodnot maximálních limitů reziduí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 4114 (DP-ØØ4114-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D060242/03,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. ledna 2019 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 19. dubna 2018, které bylo zveřejněno dne 24. května 2018 a pozměněno dne 5. července 2018 (3),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 27. listopadu 2014 podala společnost Pioneer Overseas jménem společnosti Pioneer Hi-Bred International Inc., se sídlem ve Spojených státech, v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému nizozemskému orgánu žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 4114, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, přičemž dotyčná žádost se rovněž týkala uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 4114 nebo z ní sestávají, na trh, pro účely použití jiné než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA přijal v souvislosti s dotyčnou žádostí dne 19. dubna 2018 příznivé stanovisko;

C.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 4114 byla vyvinuta k exprimaci tří insekticidních proteinů (Cry1F, Cry34Ab1a Cry35Ab1), které jí chrání před určitými škodlivými organismy z řádů Lepidoptera a Coleoptera, a proteinu PAT, který jí propůjčuje schopnost tolerance k aktivní herbicidní složce – glufosinátu amonnému;

D.

vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů, v tomto případě glufosinátu, je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům a lze proto očekávat, že budou vystaveny vyšším a opakovaným dávkám, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, a tedy i v dovážených produktech, ale též mohou ovlivnit složení geneticky modifikovaných rostlin a jejich agronomické charakteristiky;

E.

vzhledem k tomu, že glufosinát není v Unii od 1. srpna 2018 povolen, jelikož byl klasifikován jako látka toxická pro reprodukci, a splňuje proto kritéria pro vyloučení stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (5);

F.

vzhledem k tomu, že informace o úrovni reziduí herbicidů a jejich metabolitech jsou zásadní pro důkladné posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům; vzhledem k tomu, že rezidua z postřiku herbicidy nespadají do oblasti působnosti vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy; vzhledem k tomu, že dopad postřiku geneticky modifikované kukuřice herbicidy nebyl posouzen;

G.

vzhledem k tomu, že v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021 nejsou členské státy povinny měřit u dovážené kukuřice rezidua glufosinátu s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí (6); vzhledem k tomu, že nelze zaručit, že rezidua glufosinátu u geneticky modifikované kukuřice 4114 budou v souladu s maximálními limity reziduí;

H.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 4114 exprimuje tři toxiny Bt (proteiny Cry1F, Cry34Ab1 a Cry35Ab1), které rostlině propůjčují schopnost tolerance k určitým škodlivým organismům z řádů Lepidoptera a Coleoptera;

I.

vzhledem k tomu, že ačkoli proteiny Cry 1 byly uznány jako proteiny, které mají vlastnosti adjuvanse, což znamená, že mohou posílit alergenní vlastnosti dalších potravin, úřad EFSA tento aspekt neprozkoumal; vzhledem k tomu, že jde o problematickou záležitost, neboť toxiny Bt mohou být smíchány s alergeny v potravinách a krmivech, například v sójových bobech;

J.

vzhledem k tomu, že vědecká studie z roku 2017 o možných zdravotních dopadech toxinů Bt a reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy dospěla k závěru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost reziduím herbicidů a jejich interakci s toxiny Bt (7); vzhledem k tomu, že tento aspekt úřad EFSA neprozkoumal;

K.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. ledna 2019, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

L.

vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou (8);

M.

vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, dne 28. října 2015 v prvním čtení zamítl (9) a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

—

Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).

—

Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (P8_TA), (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování, (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 76).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 80).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 70).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 73).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 83).

—

Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 34).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 71).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 67).

—

Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 54).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 55).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 60).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 122).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 127).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 133).

—

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).

—

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).

—

Usnesení ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197).

—

Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0221).

—

Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU podle nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0222).

—

Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × MON 810 (MON-ØØ6Ø3-6 × MON-ØØ81Ø-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0416).

—

Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507× MON 88017 × 59122 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, 1507, MON 88017 a 59122, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2011/366/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0417).

—

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o změně prováděcího rozhodnutí 2013/327/EU, pokud jde o obnovení povolení uvedení krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3 nebo z ní sestávají, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0057).

—

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 (SYN-Ø53Ø7-1, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2019)0058).

—

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87403 (MON-874Ø3-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0059).

—

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0060).

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87411 (MON-87411-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D060243/03,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. ledna 2019 a nevedlo k vydání žádného stanoviska,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 31. května 2018, které bylo zveřejněno dne 28. června 2018 (3),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 5. února 2015 podala společnost Monsanto Europe N.V. jménem společnosti Monsanto Company se sídlem ve Spojených státech, v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému nizozemskému orgánu žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87411, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“), přičemž dotyčná žádost se rovněž týkala uvedení produktů sestávajících z geneticky modifikované kukuřice MON 87411 na trh i pro jiné pro účely použití než v potravinách a krmivech, tak jako u jakékoliv jiné kukuřice, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že dne 31. května 2018 úřad EFSA přijal v souvislosti s dotyčnou žádostí kladné stanovisko;

C.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice MON 87411 byla pomocí exprese modifikované verze genu Bt Cry3Bb1 a expresní kazety DvSnf7 dsRNA vyvinuta tak, aby vykazovala odolnost vůči bázlivci kukuřičnému a toleranci k herbicidům obsahujícím glyfosát;

D.

vzhledem k tomu, že v důsledku odolnosti bázlivce kukuřičného vůči Bt-proteinům obsahujícím Cry3Bb1 v některých pěstebních oblastech Spojených států byla geneticky modifikovaná kukuřice MON 87411 vyvinuta také tak, aby produkovala insekticidní dvouřetězcovou RNA, dsRNA;

E.

vzhledem k tomu, že zamýšleným účinkem je, aby se tato dsRNA dostala do střev cílového organismu, v tomto případě larvy bázlivce kukuřičného, kde má narušit genovou regulaci základních biologických procesů, a tím tohoto živočicha usmrtit;

F.

vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 (5) stanoví, že pokud je u geneticky modifikovaných rostlin použito genové umlčování pomocí RNA interference (RNAi), je nutné provést bioinformatickou analýzu k zjištění případných „necílových“ genů; vzhledem k tomu, že důkladná analýza v tomto kontextu vyžaduje porovnání struktury dsRNA s oblastmi genomu v organismech, které by se mohly dostat do kontaktu s těmito molekulami, včetně necílových organismů;

G.

vzhledem k tomu, že se však úřad EFSA omezil ve svých úvahách a posuzování rizik pouze na případné necílové účinky na rostliny, aniž by se zabýval také účinky na člověka a hospodářská zvířata a na jejich střevní mikrobiom při vystavení kukuřici prostřednictvím potravinového a krmivového řetězce; vzhledem k tomu, že hodnocení nezávislého institutu zabývající se stanoviskem úřadu EFSA popisuje toto stanovisko jako dokonalý příklad strategie „nehledat, a tedy nezjistit“, která je neslučitelná se stávajícími právními předpisy (6);

H.

vzhledem k tomu, že hodnocení dochází k závěru, že mimo jiné i z výše uvedeného důvodu není posouzení rizika molekulárních vlastností, které vypracoval úřad EFSA, přesvědčivé a postačující k prokázání bezpečnosti potravin a krmiv;

I.

vzhledem k tomu, že 90denní studie toxicity, kterou předložil žadatel, ukazuje, že u krys, které byly krmeny geneticky modifikovanou kukuřici MON 87411, docházelo k statisticky významnému poklesu tělesné hmotnosti; vzhledem k tomu, že ačkoli toto zjištění úřad EFSA nevzal v potaz, protože jev nedoprovázely klinické příznaky související se stravou při testování ani histopatologické změny v zažívacím traktu, je dost dobře možné, že tato dsRNA produkovaná geneticky modifikovanou kukuřicí MON 87411 je schopna působit na střevní mikrobiom přímo, aniž by došlo k přímému vstřebání ze střeva, a že to by mohlo vysvětlovat změnu váhy bez patologických efektů, jak zjistily studie zaměřené na krmení zvířat; vzhledem k tomu, že tento aspekt měl být úřadem EFSA prozkoumán podrobněji;

J.

vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů, v tomto případě glyfosátu, je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že budou vystaveny vyšším a opakovaným dávkám, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, a tedy i v dovážených produktech, ale též mohou ovlivnit složení geneticky modifikovaných rostlin a jejich agronomické charakteristiky;

K.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

L.

vzhledem k tomu, že podle Výboru EFSA pro přípravky na ochranu rostlin a jejich rezidua obecně nelze vyvodit žádné závěry ohledně bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin přípravky na bázi glyfosátu (7); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka (8);

M.

vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu přísadu glyfosátu známou jako polyethoxylovaný (POE) lojový amin z důvodu obav ohledně toxicity látky; vzhledem k tomu, že však problematické přísady a směsi mohou být i nadále používány v zemích, kde se tato geneticky modifikovaná kukuřice pěstuje (v současnosti je to Argentina, Brazílie, Kanada a Spojené státy);

N.

vzhledem k tomu, že informace o úrovni reziduí herbicidů a jejich metabolitech jsou zásadní pro důkladné posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům; vzhledem k tomu, že rezidua z postřiku herbicidy nespadají do oblasti působnosti vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy; vzhledem k tomu, že dopad postřiku geneticky modifikované kukuřice MON 87411 herbicidy nebyl posouzen;

O.

vzhledem k tomu, že v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021 nejsou členské státy povinny měřit u dovážené kukuřice rezidua glyfosátu s cílem zkontrolovat dodržování maximálních limitů reziduí (9); vzhledem k tomu, že nelze zaručit, že rezidua glyfosátu u geneticky modifikované kukuřice MON 87411 budou v souladu s maximálními limity reziduí;

P.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. ledna 2019, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

Q.

vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou (10);

R.

vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, dne 28. října 2015 v prvním čtení zamítl (11) a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

—

Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).

—

Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování, (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 76).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 80).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 70).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 73).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 83).

—

Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 34).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 71).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 67).

—

Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 54).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 55).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 60).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 122).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 127).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 133).

—

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).

—

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).

—

Usnesení ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197).

—

Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0221).

—

Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU podle nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0222).

—

Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × MON 810 (MON-ØØ6Ø3-6 × MON-ØØ81Ø-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0416).

—

Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507× MON 88017 × 59122 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, 1507, MON 88017 a 59122, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2011/366/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0417).

—

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o změně prováděcího rozhodnutí 2013/327/EU, pokud jde o obnovení povolení uvedení krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3 nebo z ní sestávají, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0057).

—

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 (SYN-Ø53Ø7-1, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2019)0058).

—

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87403 (MON-874Ø3-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0059).

—

Usnesení ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0060).

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × 1507 × GA21 a podkombinace Bt11 × MIR162 × 1507, MIR162 × 1507 × GA21 a MIR162 × 1507, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D060244/03,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. ledna 2019 a nevedlo k vydání žádného stanoviska,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 31. května 2018, které bylo zveřejněno dne 11. července 2018 (3),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 10. srpna 2010 podala společnost Syngenta Crop Protection AG prostřednictvím přidružené společnosti Syngenta Crop Protection NV/SA v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Německa žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × 1507 × GA21 (dále jen „žádost“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a že se tato žádost týkala rovněž uvedení výrobků obsahujících geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × 1507 × GA21 nebo sestávajících z ní pro použití jiné než v potravinách a krmivech s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že rozsah žádosti, která zahrnovala všechny podkombinace geneticky modifikované kukuřice Bt11 × MIR162 × 1507 × GA21 v době předložení, byl později omezen tak, že zahrnovala tři podkombinace Bt11 × MIR162 × 1507, MIR162 × 1507 × GA21 a MIR162 × 1507 nezávisle na jejich původu, pro použití v potravinách a krmivech, dovoz a zpracování;

C.

vzhledem k tomu, že kukuřice kombinovaná ze čtyř genetických modifikací Bt11 x MIR162 x 1507 x GA21 byla připravena tradičním křížením, aby se spojily čtyři samostatné genetické modifikace kukuřice vedoucím mimo jiné k expresi dvou různých Cry proteinů (známých také jako Bt proteiny) k ochraně proti některým škůdcům z řádu Lepidoptera, a expresi proteinů pro toleranci glyfosátu a glufosinátu;

D.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA přijal v souvislosti s dotyčnou žádostí příznivé stanovisko; vzhledem k tomu však, že člen vědecké komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy vyjádřil menšinové stanovisko;

E.

vzhledem k tomu, že žadatel neposkytl údaje k žádné z těchto tří podkombinací, ani nezdůvodnil, proč to nepovažuje za nezbytné pro posouzení rizik; vzhledem k tomu, že úřad EFSA nepožádal o údaje týkající se těchto tří podkombinací; vzhledem k tomu, že není známo, zda tyto podkombinace byly vůbec již připraveny;

F.

vzhledem k tomu, že menšinové stanovisko přijaté členem vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy uvádí, že je nepřijatelné, aby byla „hodnocením“ geneticky modifikovaných plodin (tj. tří podkombinací), pro něž nebyly poskytnuty žádné údaje, poskytnuta stejná váha a spolehlivost jako hodnocením geneticky modifikovaných plodin, pro něž byly údaje poskytnuty a posouzeny;

G.

vzhledem k tomu, že jak je uvedeno v menšinovém stanovisku, studie ukazují, že byly pozorovány nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit imunitní systém po splnění určitých podmínek expozice Bt proteinům a že některé Bt proteiny mohou mít adjuvanční vlastnosti, což znamená, že mohou posilovat alergenní vlastnosti jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

H.

vzhledem k tomu, že menšinové stanovisko konstatuje, že ačkoli nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky při žádném použití, kdy byly exprimovány Bt proteiny, tyto účinky „nemohly být pozorovány v toxikologických studiích […], které jsou v současné době doporučeny a prováděny pro posouzení bezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin v úřadu EFSA, protože neobsahují vhodné zkoušky pro tento účel“ (5);

I.

vzhledem k tomu, že v menšinovém stanovisku se rovněž uvádí, že vzhledem k nedostatku údajů o těchto třech podkombinacích nelze vyloučit „riziko zvýšené exprese nově exprimovaných Bt proteinů a možného kumulativního účinku jejich kombinace na imunitní systém (vedoucí například k adjuvanční aktivitě)“ a že není možné vyjasnit úlohu geneticky modifikovaných organismů při zvyšování rizika alergií, a tudíž plně chránit spotřebitele, kteří mohou být ohroženi;

J.

vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů, v tomto případě glufosinátu a glyfosátu, je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že budou vystaveny vyšším a opakovaným dávkám, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, a tedy i v dovážených produktech, ale též mohou ovlivnit složení geneticky modifikovaných rostlin a jejich agronomické charakteristiky;

K.

vzhledem k tomu, že glufosinát není v Unii povolen, jelikož byl klasifikován jako látka toxická pro reprodukci, a splňuje proto kritéria pro vyloučení stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (6);

L.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

M.

vzhledem k tomu, že podle Výboru EFSA pro přípravky na ochranu rostlin a jejich rezidua obecně nelze vyvodit žádné závěry ohledně bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin přípravky na bázi glyfosátu (7); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka (8);

N.

vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu přísadu glyfosátu známou jako polyethoxylovaný (POE) lojový amin z důvodu obav ohledně její toxicity; vzhledem k tomu, že problematické přísady a směsi však mohou být přesto povoleny v zemích, kde se pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice (v současné době Argentina, Kanada a Japonsko);

O.

vzhledem k tomu, že informace o úrovni reziduí herbicidů a jejich metabolitech jsou zásadní pro důkladné posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin s tolerancí vůči herbicidům; vzhledem k tomu, že se má za to, že rezidua z postřiku herbicidy nespadají do oblasti působnosti vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy; vzhledem k tomu, že nebyla posouzena rezidua z postřiku geneticky modifikované kukuřice Bt11 × MIR162 × 1507 × GA21 nebo tří podkombinací herbicidy;

P.

vzhledem k tomu, že kromě toho se mohou metabolity doplňkových herbicidů vyskytující se u kombinovaných rostlin lišit od metabolitů rodičovských rostlin, což úřad EFSA ve svém hodnocení nevzal v úvahu;

Q.

vzhledem k tomu, že podle nezávislé studie (9) měl úřad EFSA požádat žadatele, aby předložil údaje z polních pokusů s nejvyšším dávkováním herbicidů, které mohou rostliny snášet; vzhledem k tomu, že materiál z těchto rostlin měl být posouzen z hlediska orgánové toxicity, reakcí imunitního systému a reprodukční toxicity, rovněž s přihlédnutím ke kombinovaným účinkům na jiné složky rostlin a toxiny Bt;

R.

vzhledem k tomu, že v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021 nejsou členské státy povinny měřit u dovážené kukuřice rezidua glufosinátu nebo glyfosátu s cílem zkontrolovat dodržování maximálních limitů reziduí (10); vzhledem k tomu, že nelze zaručit, že rezidua glufosinátu a glyfosátu u geneticky modifikované kukuřice Bt11 × MIR162 × 1507 × GA21 nebo tří podkombinací splňují maximální limity reziduí v Unii;

S.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. ledna 2019, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

T.

vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou (11);

U.

vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, dne 28. října 2015 v prvním čtení zamítl (12) a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

—

Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh, (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování, (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 76).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 80).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 70).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 73).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 83).

—

Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 34).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 71).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 67).

—

Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 54).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 55).