Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2021/C 9/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 443, 21.12.2020

Dřívější publikace

Úř. věst. C 433, 14.12.2020

Úř. věst. C 423, 7.12.2020

Úř. věst. C 414, 30.11.2020

Úř. věst. C 399, 23.11.2020

Úř. věst. C 390, 16.11.2020

Úř. věst. C 378, 9.11.2020

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. listopadu 2020 – Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-644/18) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Směrnice 2008/50/ES - Kvalita vnějšího ovzduší - Článek 13 odst. 1 a příloha XI - Systematické a trvající překračování mezních hodnot pro mikročástice (PM10) v některých italských zónách a aglomeracích - Článek 23 odst. 1 - Příloha XV - ‚Co možná nejkratší‘ období překročení - Náležitá opatření“)

(2021/C 9/02)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: původně G. Gattinara a K. Petersen, poté G. Gattinara a E. Manhaeve, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s F. De Lucou et P. Gentilim, zmocněnci)

Výrok

1)

Italská republika tím, že systematicky a trvale překračovala mezní hodnoty koncentrací částic PM10 a jejich překračování neukončila, — pokud jde o denní mezní hodnotu, — od roku 2008 do roku 2017 včetně v následujících zónách: IT 1212 (údolí Sacco); IT 1507 (bývalá zóna IT 1501, asanovaná zóna Neapol a Caserte); IT 0892 (Emilia-Romagna, Pianura Ovest [západní nížina]); zóna IT 0893 (Emilia-Romagna, Pianura Est [východní nížina]); IT 0306 (aglomerace Milán); IT 0307 (aglomerace Bergamo); IT 0308 (aglomerace Brescia); IT 0309 (Lombardie, nížina s vysokou mírou urbanizace A); IT 0310 (Lombardie, nížina s vysokou mírou urbanizace B); IT 0312 (Lombardie, údolí D); IT 0119 (Piemontská nížina); IT 0120 (Piemontské pohoří); — od roku 2008 do roku 2016 včetně v zóně IT 1215 (aglomerace Řím); — od roku 2009 do roku 2017 včetně v následujících zónách: IT 0508 a IT 0509 (bývalá zóna IT 0501, aglomerace Benátky-Treviso); IT 0510 (bývalá zóna IT 0502, aglomerace Padova); IT 0511 (bývalá zóna IT 0503, aglomerace Vicenza), IT 0512 (bývalá zóna IT 0504, aglomerace Verona); IT 0513 a IT 0514 (bývalá zóna IT 0505; zóna A1 – provincie Benátsko); — od roku 2008 do roku 2013 a poté opět od roku 2015 do roku 2017 v zóně IT 0907 (zóna Prato-Pistoia); — od roku 2008 do roku 2012 a poté opět od roku 2014 do roku 2017 v zónách IT 0909 (zóna Valdarno Pisano a Piana Lucchese) a IT 0118 (aglomerace Turín); — od roku 2008 do roku 2009 a od roku 2011 do roku 2017 v zónách IT 1008 (zóna Conca Ternana [Terniská kotlina]) a IT 1508 (bývalá zóna IT 1504, zóna Beneventského horského úpatí); — v roce 2008 a od roku 2011 do roku 2017 v zóně IT 1613 (Apulie – průmyslová zóna) a od roku 2008 do roku 2012 a v letech 2014 a 2016 v zóně IT 1911 (aglomerace Palermo); a — pokud jde o roční mezní hodnotu, v následujících zónách: IT 1212 (údolí Sacco) od roku 2008 do roku 2016 včetně; IT 0508 a IT 0509 (bývalá zóna IT 0501, aglomerace Benátky-Treviso) v letech 2009, 2011 a 2015; IT 0511 (bývalá zóna IT 0503, aglomerace Vicenza) v letech 2011, 2012 a 2015; IT 0306 (aglomerace Milán) od roku 2008 do roku 2013 a v roce 2015; IT 0308 (aglomerace Brescia), IT 0309 (Lombardie, nížina s vysokou mírou urbanizace A) a IT 0310 (Lombardie, nížina s vysokou mírou urbanizace B) od roku 2008 do roku 2013 a v letech 2015 a 2017; IT 0118 (aglomerace Turín) od roku 2008 do roku 2012 a v letech 2015 a 2017, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 13 ve spojení s přílohou XI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, a tím, že od 11. června 2010 nepřijala náležitá opatření k zajištění dodržování mezních hodnot koncentrací částic PM10 ve všech těchto zónách, nesplnila povinnosti stanovené článkem 23 odst. 1 směrnice 2008/50, vykládaným samostatně a ve spojení s přílohou XV oddílem A této směrnice, a konkrétně povinnost, stanovenou v čl. 23 odst. 1 druhém pododstavci uvedené směrnice, zajistit, že plány kvality ovzduší stanoví náležitá opatření, aby období překročení mezních hodnot bylo co možná nejkratší.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 427, 26.11.2018.

Kasační opravný prostředek podaný dne 7. dubna 2020 Jean Whitehead a David Evans proti usnesení Tribunálu (desátého senátu) vydanému dne 29. ledna 2020 ve věci T-541/19, Shindler a další v. Rada

(Věc C-158/20 P)

(2021/C 9/03)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Jean Whitehead, David Evans (zástupce: J. Fouchet, advokát)

Další účastníci řízení: Rada Evropské unie, Harry Shindler, Douglas Edward Watson, David Maxwell Anstead, Ross Adrian Bailey

Usnesením ze dne 1. října 2020 Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl, že se kasační opravný prostředek zčásti odmítá jako zjevně nepřípustný a zčásti zamítá jako zjevně neopodstatněný.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Constanţa (Rumunsko) dne 23. dubna 2020 – SC Novart Engineering SRL v. Unitatea Administrativ Teritorială Municipiul Tulcea

(Věc C-170/20)

(2021/C 9/04)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Constanţa

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: SC Novart Engineering SRL

Žalovaný: Unitatea Administrativ Teritorială Municipiul Tulcea

Usnesením ze dne 12. listopadu 2020 prohlásil Soudní dvůr (desátý senát) žádost o rozhodnutí o předběžné otázce za zjevně nepřípustnou.

Kasační opravný prostředek podaný dne 5. června 2020 ViaSat, Inc. proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 26. března 2020 ve věci T-734/17, ViaSat v. Komise

(Věc C-235/20 P)

(2021/C 9/05)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: ViaSat, Inc. (zástupci: P. de Bandt, advokát, M. R. Gherghinaru, advokátka, J. Ruiz Calzado, abogado, L. Marco Perpiñà, abogada)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Inmarsat Ventures Ltd

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	Rozhodl, že je tento opravný kasační prostředek přípustný a opodstatněný, a proto

—	zrušil napadený rozsudek a vydal konečné rozhodnutí v této věci v tom smyslu, že Komisi uloží povinnost zpřístupnit požadované dokumenty,

—	Zrušil rozhodnutí generálního tajemníka Komise ze dne 11. ledna 2018;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení navrhovatelky.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku spočívá v nesprávné aplikaci obecné domněnky o důvěrnosti na požadované dokumenty a porušení čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001 (1) týkajícího se ochrany obchodních zájmů, jakož i povinnosti uvést odůvodnění.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku spočívá v nesprávném posouzení existence převažujícího obecného zájmu na zpřístupnění a porušení poslední části věty čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001 týkající se ochrany obchodních zájmů.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43).

Kasační opravný prostředek podaný dne 10. července 2020 Kerry Luxembourg Sàrl proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 29. dubna 2020 ve věci T-108/19, Kerry Luxembourg v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-304/20 P)

(2021/C 9/06)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Kerry Luxembourg Sàrl (zástupci: A. von Mühlendahl, H. Hartwig, Rechtsanwälte)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Soudní dvůr (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) usnesením ze dne 29. října 2020 rozhodl, že kasační opravný prostředek je nepřijatelný a že společnost Kerry Luxembourg Sàrl ponese vlastní náklady řízení.

Kasační opravný prostředek podaný dne 10. července 2020 Kerry Luxembourg Sàrl proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 29. dubna 2020 ve věci T-109/19, Kerry Luxembourg v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-305/20 P)

(2021/C 9/07)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Kerry Luxembourg Sàrl (zástupci: A. von Mühlendahl, H. Hartwig, Rechtsanwälte)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Soudní dvůr (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) usnesením ze dne 29. října 2020 rozhodl, že kasační opravný prostředek je nepřijatelný a že společnost Kerry Luxembourg Sàrl ponese vlastní náklady řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Hamburg (Německo) dne 6. srpna 2020 – SP v. KLM Royal Dutch Airlines, Direktion für Deutschland

(Věc C-367/20)

(2021/C 9/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Hamburg

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: SP

Žalovaná: KLM Royal Dutch Airlines, Direktion für Deutschland

Předběžná otázka

Musí být čl. 5 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 261/2004 (1), ve spojení s jeho čl. 3 odst. 5, vykládány v tom smyslu, že v případě letu s mezipřistáním sestávajícího ze dvou úseků, na něž byla učiněna jediná rezervace, a směřujícího z letiště umístěného mimo území jakéhokoli členského státu (v třetí zemi) na letiště umístěné na území členského státu přes letiště v jiném [členském státě] může cestující, který do cílového místa určení dorazil se zpožděním v rozsahu tří hodin nebo více majícím původ v prvním úseku letu provozovaném v rámci dohody o sdílení kódů dopravcem se sídlem ve třetí zemi, uplatnit svůj nárok na náhradu podle tohoto nařízení vůči leteckému dopravci Společenství, u kterého rezervoval let jako celek a který provedl pouze druhý úsek letu?

Soudní dvůr Evropské unie (devátý senát) rozhodl usnesením ze dne 12. listopadu 2020 následovně:

Článek 5 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. b) a odst. 5 tohoto nařízení, musí být vykládány v tom smyslu, že v případě letu s mezipřistáním sestávajícího ze dvou úseků, na něž byla učiněna jediná rezervace, a směřujícího z letiště umístěného na území třetí země na letiště umístěné na území členského státu přes letiště umístěné v jiném členském státě může cestující, který do cílového místa určení dorazil se zpožděním v rozsahu tří hodin nebo více majícím původ v prvním úseku letu provozovaném v rámci dohody o sdílení kódů dopravcem se sídlem ve třetí zemi, uplatnit svůj nárok na náhradu podle tohoto nařízení vůči leteckému dopravci Společenství, který provedl druhý úsek letu.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1).

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. září 2020 Katjes Fassin GmbH & Co. KG proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 10. července 2020 ve věci T-616/19, Katjes Fassin GmbH & Co. KG v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-446/20 P)

(2021/C 9/09)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Katjes Fassin GmbH & Co. KG (zástupkyně: S. Stolzenburg-Wiemer, advokátka)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, Haribo The Netherlands & Belgium B.V.

Usnesením ze dne 12. listopadu 2020 Soudní dvůr Evropské unie (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) rozhodl, že kasační opravný prostředek je nepřijatelný a že navrhovatelka ponese vlastní náklady řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d’État (Belgie) dne 24. září 2020 – Namur-Est Environnement ASBL v. Région wallonne

(Věc C-463/20)

(2021/C 9/10)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d’État

Účastníci původního řízení

Žalobce: Namur-Est Environnement ASBL

Žalovaný: Région wallonne

Předběžné otázky

1)

Představují rozhodnutí „o povolení k vyrušení živočišných druhů a poškození stanovišť těchto druhů za účelem provozování lomu“ a rozhodnutí, kterým se toto provozování lomu povoluje, nebo zamítá (jednotné povolení), totéž povolení [ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (1)] týkající se téhož záměru [ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. c) téže směrnice], jestliže jednak nelze lom provozovat bez prvního z uvedených povolení a jednak orgánu příslušnému k vydávání jednotných povolení zůstává zachována možnost přísnějšího posouzení vlivů tohoto provozu na životní prostředí v porovnání s parametry definovanými orgánem, který vydal první z uvedených rozhodnutí?

2)

V případě kladné odpovědi na tuto první otázku, jsou požadavky stanovené v uvedené směrnici, zejména jejích článcích 2, 5, 6, 7 a 8, dostatečně dodrženy, pokud první fáze s účastí veřejnosti proběhla až po vydání rozhodnutí „o povolení k vyrušení živočišných druhů a poškození stanovišť těchto druhů za účelem provozování lomu“, avšak před vydáním hlavního rozhodnutí opravňujícího oznamovatele k provozování lomu?

---

(1)  Úř. věst. 2012, L 26, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Nürnberg (Německo) dne 29. září 2020 – RightNow GmbH v. Wizz Air

(Věc C-469/20)

(2021/C 9/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Nürnberg

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: RightNow GmbH

Žalovaná: Wizz Air

Předběžná otázka

Musí být čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (1) vykládán v tom smyslu, že ujednání obsažené ve všeobecných obchodních podmínkách komerčního leteckého dopravce, které nebylo individuálně sjednáno a podle nějž se smlouva uzavřená elektronickou cestou s přepravovaným spotřebitelem řídí právem členského státu, v němž má letecký dopravce své sídlo, a toto právo není shodné s právem v obvyklém bydlišti přepravovaného spotřebitele, je zneužívající, pokud spotřebitele uvádí v omyl tím, že jej neupozorňuje na skutečnost, že volba jiného rozhodného práva podle čl. 5 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (2) je možná pouze omezeně a nelze zvolit jakékoliv rozhodné právo, nýbrž pouze právo země tak, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci nařízení Řím I?

Věc byla usnesením Soudního dvora ze dne 12. listopadu 2020 vyškrtnuta z rejstříku Soudního dvora.

---

(1)  Úř. věst. 1993, L 95, s. 29.

(2)  Úř. věst. 2008, L 177, s. 6.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour du travail de Mons (Belgie) dne 28. září 2020 – Centre d’Enseignement Secondaire Saint-Vincent de Soignies ASBL v. FS

(Věc C-471/20)

(2021/C 9/12)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour du travail de Mons

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Centre d’Enseignement Secondaire Saint-Vincent de Soignies ASBL

Odpůrce: FS

Předběžné otázky

1)	Může činnost vychovatele v internátní škole, který vykonává práci především v noci, spadat do působnosti výjimek stanovených v čl. 17 odst. 3 písm. b) směrnice 2003/88/ES (1)?

2)

Lze mít za to, aniž by práva přiznaná směrnicí 2003/88/ES pozbyla užitečného účinku, že v rámci článku 18 směrnice 2003/88/ES ve vztahu k referenční době dvanácti měsíců nemusí být výslovně stanovena náhradní doba odpočinku a že případně může být tato náhradní doba poskytnuta automaticky, pokud jde o zaměstnance ve školství, například vychovatele v internátní škole, který vykonává práci především v noci, vzhledem k tomu, že veškerá práce přesčas vykonaná takovým zaměstnancem, i ve velkém objemu, může být nahrazena v období školních prázdnin, zejména letních prázdnin?“

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d’État (Belgie) dne 29. září 2020 – XXXX v. Commissaire général aux réfugiés et aux apatrides

(Věc C-483/20)

(2021/C 9/13)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d’État

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: XXXX

Odpůrce: Commissaire général aux réfugiés et aux apatrides

Předběžná otázka

Brání právo Evropské unie, zejména články 18 a 24 Listiny základních práv Evropské unie, články 2, 20, 23 a 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (1) a čl. 25 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (2) tomu, aby členský stát při uplatnění svého oprávnění podle čl. 33 odst. 2 písm. a) směrnice 2013/32/EU odmítl žádost o mezinárodní ochranu jako nepřípustnou z důvodu, že ochrana již byla poskytnuta jiným členským státem, pokud je žadatelem otec nezletilého dítěte bez doprovodu požívajícího ochrany v prvním členském státě, který je jediným rodičem tvořícím jádro rodiny, jenž s tímto dítětem žije a bydlí a jehož rodičovská odpovědnost vůči dotyčnému dítěti byla uvedeným členským státem uznána? Nevyžadují naopak zásady zachování celistvosti rodiny a respektování nejlepšího zájmu dítěte, aby byla tomuto rodiči přiznána ochrana státem, ve kterém získalo ochranu jeho dítě?

---

(1)  Úř. věst. L 337, s. 9.

(2)  Úř. věst. L 180, s. 60.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d’État (Belgie) dne 29. září 2020 – XXXX v. HR Rail SA

(Věc C-485/20)

(2021/C 9/14)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d’État

Účastníci původního řízení

Žalobce: XXXX

Žalovaná: HR Rail SA

Předběžná otázka

Musí být článek 5 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (1), vykládán v tom smyslu, že zaměstnavatel je povinen přeřadit osobu, která z důvodu svého zdravotního postižení již není schopna plnit podstatné funkce pracovního místa, na které byla zařazena, na jinou pracovní pozici, pro kterou má požadované odborné znalosti, schopnosti a osobní možnosti, pokud taková povinnost pro zaměstnavatele neznamená neúměrné břemeno?

---

(1)  Úř. věst. 2000, L 303, s. 16.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Spetsializiran nakazatelen sad (Bulharsko) dne 8. října 2020 – trestní řízení proti RR a JG

(Věc C-505/20)

(2021/C 9/15)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Spetsializiran nakazatelen sad

Účastníci původního trestního řízení

RR a JG

Předběžné otázky

Brání článek 8 směrnice 2014/42 (1) vnitrostátnímu zákonu, podle kterého nemá dotčená osoba po zajištění majetku, který byl zabaven jako domnělý nástroj nebo výnos z trestné činnosti, právo podat v průběhu soudního stádia trestního řízení návrh na vydání tohoto majetku?

Je vnitrostátní zákon, který neumožňuje konfiskaci „nástroje“, pokud jde o věc, která je ve vlastnictví třetí osoby nezúčastněné na spáchání trestného činu, kterou však tato třetí osoba ponechala obžalovanému k trvalému užívání takovým způsobem, že v rámci vnitřního vztahu mezi těmito osobami právě obžalovaný vykonává práva vyplývající z vlastnictví věci, v souladu s čl. 4 odst. 1 ve spojení s čl. 2 bodem 3 směrnice 2014/42 a s článkem 17 Listiny?

V případě záporné odpovědi na tuto otázku: stanoví čl. 8 odst. 6 druhá věta a odstavec 7 směrnice 2014/42 povinnost vykládat vnitrostátní zákon v tom smyslu, že se třetí osobě, jejíž majetek je zajištěn a může být jako nástroj pro spáchání trestného činu zkonfiskován, umožňuje zúčastnit se řízení, které může vést ke konfiskaci, jakož i, že má právo soudně napadnout rozhodnutí o konfiskaci?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. 2014, L 127, s. 39).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 23. října 2020 – Schneider Electric SA a další v. Premier ministre, Ministre de l’Economie, des Finances et de la Relance

(Věc C-556/20)

(2021/C 9/16)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Schneider Electric SA, Axa SA, BNP Paribas SA, Engie SA, Orange SA, L'Air liquide, société anonyme pour l'étude et l'exploitation des procédés Georges Claude

Žalovaní: Premier ministre, Ministre de l’Economie, des Finances et de la Relance

Předběžná otázka

Brání ustanovení článku 4 směrnice 90/435/ES ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (1), zejména s ohledem na její čl. 7 odst. 2, takovému ustanovení, jako je ustanovení článku 223e code général des impôts (obecný daňový zákoník), které pro účely správného uplatnění opatření určeného k zamezení dvojímu ekonomickému zdanění dividend stanoví odvod při přerozdělení zisků mateřskou společností, které jí byly vyplaceny dceřinými společnostmi usazenými v jiném členském státě Evropské unie?

---

(1)  Úř. věst. 1990, L 225, s. 6.

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. listopadu 2020 P. Krücken Organic GmbH proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 9. září 2020 ve věci T-565/18, P. Krücken Organic GmbH v. Evropská komise

(Věc C-586/20 P)

(2021/C 9/17)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: P. Krücken Organic GmbH (zástupce: H. Schmidt, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 9. září 2020 ve věci T-565/18;

—	uložil Evropské komisi zaplacení částky 216 749,02 eur navýšené o úroky z prodlení ode dne doručení žaloby ve výši osmi procentních bodů za rok nad rámec základní úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB);

—

uložil Evropské komisi, aby jí vydala všechny dokumenty, které vznikly v důsledku činnosti ECOCERT při ekologické kontrole podniku, který vyrobil sporný výrobek, tím, že jí umožní nahlédnout do spisu, zejména zprávy o kontrole a s nimi související hodnotící listy z let 2016, 2017 a 2018, které souvisejí se zjištěními, hodnoceními a rozhodnutími ECOCERT a které byly základem pro vydání potvrzení o kontrole pro sporný výrobek a pro dodatečné zrušení tohoto potvrzení o kontrole ze strany ECOCERT;

—

uložil Komisi, aby ekologickým kontrolním subjektům, které pověřuje ve třetích zemích plněním úkolů v rámci kontrolního systému Evropské unie pro ekologické zemědělství, uložila povinnost doručit příslušnému dovozci její rozhodnutí týkající se zrušení, zpětvzetí nebo prohlášení neplatnosti udělených potvrzení o kontrole a přijmout jeho námitky a rozhodnout o nich; uložit Komisi, aby kontrolním subjektům, které pověřila ve třetích zemích, nařídila poskytnout dovozcům dokumenty týkající se ekologického kontrolního řízení, na kterých byla založena taková rozhodnutí, zejména zprávy o kontrole a hodnotící listy, přičemž se skryjí části, které podléhají ochraně osobních údajů ve prospěch třetích osob; podpůrně navrhuje, omezit tuto povinnost Komise na povinnost vůči žalobkyni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka má za to, že byla porušena její základní práva na svobodu podnikání a na ochranu vlastnictví. Unijní právo týkající se ekologické produkce musí být podle ní vykládáno ve světle Listiny základních práv. Tribunál to podle ní ve svém rozsudku zcela opominul. Podniky, které dovážejí ekologické produkty ze států, které nejsou členy EU, jsou tak zcela zbaveny ochrany vyplývající ze základních práv.

Rozsudek Tribunálu podle ní spočívá na nesprávném právním posouzení rozsahu povinností, a tudíž odpovědnosti, Evropské komise za jednání a rozhodnutí kontrolních subjektů. Tribunál měl ve svém rozsudku nesprávně za to, že neexistují žádná „konkrétní ustanovení“, ze kterých by vyplývalo, že jednání ECOCERT v rozporu s jeho povinnostmi prostřednictvím dceřiné společnosti v Čínské lidové republice je nutné přičítat Unii nebo Evropské komisi. Tribunál má za to, že přičítání předpokládá, že samotné Komisi byla svěřena ekologická kontrola jako výsostná úloha ve státech, které nejsou členy EU. Ustanovení nařízení (ES) č. 834/2007 (1) a nařízení (ES) č. 1235/2008 (2) stanoví pro Evropskou komisi způsob, jakým má být ekologická kontrola ve státech, které nejsou členy EU prováděna, a sice pověřením ekologických kontrolních subjektů jako unijních zástupců.

Dále podle ní neodpovídá úvaha Tribunálu, podle níž jak článek 33 nařízení č. 834/2007, tak i rámec zkoumání správní odpovědnosti mají za následek, že Evropské komisi byl přiznán „široký prostor pro uvážení“ jak, pokud jde o zjištění a hodnocení rizika, tak také ve vztahu k opatřením sledování, která lze vyvodit ze zjištěného rizika, významu ochrany základních práv. Takto široký prostor pro uvážení by měl podle ní za následek neexistenci soudního přezkumu jednání Evropské komise.

Nakonec je odůvodnění Tribunálu, pokud jde o odmítnutí žalobního návrhu na uložení povinnosti Komisi, aby zajistila transparentnost rozhodnutí přijatých ekologickými kontrolními subjekty, neslučitelné s významem základních práv a významem zajištění účinné právní ochrany z hlediska základních práv.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. 2007, L 189, s. 1).

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí (Úř. věst. 2008, L 334, s. 25).

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. listopadu 2020 – Lietuvos geležinkeliai v. Komise

(Věc T-814/17) (1)

(„Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Trh nákladní železniční přepravy - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 102 SFEU - Přístup třetích podniků k infrastrukturám provozovaným litevskou státní železniční společností - Demontáž úseku železniční trati - Pojem ‚zneužití‘ - Skutečné nebo pravděpodobné vyloučení konkurenta - Výpočet pokuty - Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 - Nápravná opatření - Proporcionalita - Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci“)

(2021/C 9/18)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lietuvos geležinkeliai AB (Vilnius, Litva) (zástupci: W. Deselaers, K. Apel a P. Kirst, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Cleenewerck de Crayencour, A. Dawes, H. Leupold a G. Meessen, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Orlen Lietuva AB (Mažeikiai, Litva) (zástupci: C. Thomas a C. Conte, advokáti)

Předmět věci

Návrh zakládající se na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C (2017) 6544 final ze dne 2. října 2017 v řízení podle článku 102 SFEU (Věc AT.39813 – Baltic Rail) a podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyni

Výrok rozsudku

1)	Výše pokuty uložené společnosti Lietuvos geležinkeliai AB v článku 2 rozhodnutí Evropské komise C(2017) 6544 final ze dne 2. října 2017 v řízení podle článku 102 SFEU (věc AT.39813 – Baltic Rail) se stanoví na 20 068 650 eur.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Lietuvos geležinkeliai a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

4)	Společnost Orlen Lietuva AB ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 52, 12.2.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. října 2020 – Pharma Mar v. Komise

(Věc T-594/18) (1)

(„Humánní léčivé přípravky - Žádost o registraci léčivého přípravku Aplidin – plitidepsin - Zamítavé rozhodnutí Komise - Nařízení (ES) č. 726/2004 - Vědecké hodnocení rizik a přínosů léčivého přípravku - Výbor pro humánní léčivé přípravky - Objektivní nestrannost“)

(2021/C 9/19)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pharma Mar, SA (Colmenar Viejo, Španělsko) (zástupci: M. Merola a V. Salvatore, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Haasbeek a A. Sipos, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise C(2018) 4831 final ze dne 17. července 2018 o zamítnutí registrace humánního léčivého přípravku Aplidin – plitidepsin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. 2004, L 136, s. 1).

Výrok rozsudku

1)

Prováděcí rozhodnutí Komise C(2018) 4831 final ze dne 17. července 2018 o zamítnutí registrace humánního léčivého přípravku Aplidin – plitidepsin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky, se zrušuje.

2)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 445, 10.12.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. listopadu 2020 – AD v. ECHA

(Věc T-25/19) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Smlouva na dobu určitou - Rozhodnutí o neobnovení smlouvy - Povinnost jednat s náležitou péčí - Rovné zacházení - Zjevně nesprávné posouzení - Zneužití pravomoci - Právo být vyslechnut - Povinnost uvést odůvodnění - Odpovědnost“)

(2021/C 9/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: AD (zástupkyně: N. Flandin a L. Levi, advokátky)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (zástupci: C.-M. Bergerat a T. Zbihlej, zmocněnci, ve spolupráci s A. Duron, advokátkou)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení zaprvé rozhodnutí ECHA ze dne 28. března 2018 o neobnovení smlouvy žalobkyně na dobu určitou a zadruhé oznámení o volném pracovním místě za účelem vytvoření rezervního seznamu pro přijetí smluvních zaměstnanců do zaměstnání ve funkční skupině II, které bylo zveřejněno dne 9. března 2018, a dále na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, která žalobkyni údajně vznikla v důsledku rozhodnutí ze dne 28. března 2018 a oznámení o volném pracovním místě ze dne 9. března 2018.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	AD se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 103, 18.3.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. listopadu 2020 – AV a AW v. Parlament

(Věc T-173/19) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Úhrada léčebných výdajů - Vyšetřování prováděné OLAF - Článek 85 služebního řádu - Vydání bezdůvodného obohacení“)

(2021/C 9/21)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: AV a AW (zástupci: L. Levi, S. Rodrigues a J. Martins, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: T. Lazian a I. Lázaro Betancor, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 23. července a 1. srpna 2018 o vymáhání částky ve výši 5 289 eur od žalobkyně a částky ve výši 3 880 eur od žalobce z důvodu vrácení platby, která jim byla neoprávněně vyplacena z titulu úhrady léčebných výdajů.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 172, 20.5.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. října 2020 – Target Ventures Group v. EUIPO – Target Partners (TARGET VENTURES)

(Věc T-273/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie TARGET VENTURES - Absolutní důvod neplatnosti - Nedostatek dobré víry - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2021/C 9/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Target Ventures Group Ltd (Road Town, Britské Panenské ostrovy) (zástupci: T. Dolde a P. Homann, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: P. Sipos a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Target Partners GmbH (Mnichov, Německo) (zástupci: A. Klett a C. Mikyska, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. února 2019 (věc R 1684/2017-2) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Target Ventures Group a Target Partners.

Výrok

1)	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 4. února 2019 (věc R 1684/2017-2) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené společností Target Ventures Group Ltd, včetně nákladů, které posledně uvedená společnost vynaložila před odvolacím senátem.

3)	Společnost Target Partners GmbH ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 220, 1.7.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. října 2020 – Electrolux Home Products v. EUIPO – D. Consult (FRIGIDAIRE)

(Věc T-583/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie FRIGIDAIRE - Řádné užívání - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2021/C 9/23)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Electrolux Home Products, Inc. (Charlotte, Severní Karolína, Spojené státy) (zástupce: P. Brownlow, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: V. Ruzek, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: D. Consult (Wattignies, Francie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 17. června 2019 (věc R 166/2018-5) týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi D. Consult a Electrolux Home Products.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Electrolux Home Products, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 348, 14.10.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. listopadu 2020 – Dermavita v. EUIPO – Allergan Holdings France (JUVEDERM ULTRA)

(Věc T-643/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie JUVEDERM ULTRA - Řádné užívání ochranné známky - Užívání u výrobků, pro které je ochranná známka zapsána - Užívání ve formě, ve které byla ochranná známka zapsána - Užívání se souhlasem majitele - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2021/C 9/24)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dermavita Co. Ltd (Bejrút, Libanon) (zástupce: D. Todorov, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo, V. Ruzek a K. Zajfert, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Allergan Holdings France (Courbevoie, Francie) (zástupci: J. Day, solicitor, a T. de Haan, advokát)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. července 2019 (spojené věci R 1655/2018-4 a R 1723/2018-4) týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Dermavita Co. a Allergan Holdings France.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Dermavita Co. Ltd ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

3)	Allergan Holdings France ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 383, 11.11.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. listopadu 2020 – Allergan Holdings France v. EUIPO – Dermavita (JUVEDERM ULTRA)

(Věc T-664/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie JUVEDERM ULTRA - Řádné užívání ochranné známky - Užívání u výrobků, pro které je ochranná známka zapsána - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2021/C 9/25)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Allergan Holdings France (Courbevoie, Francie) (zástupci: J. Day, solicitor, a T. de Haan, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo, V. Ruzek a K. Zajfert, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Dermavita Co. Ltd (Bejrút, Libanon) (zástupce: D. Todorov, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. července 2019 (spojené věci R 1655/2018-4 a R 1723/2018-4) týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Dermavita Co. a Allergan Holdings France.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Allergan Holdings France se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 383, 11.11.2019.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. listopadu 2020 – Totalizator Sportowy v. EUIPO – Lottoland Holdings (Lottoland)

(Věc T-820/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie Lottoland - Starší národní obrazové ochranné známky LOTTO a Lotto - Starší národní slovní ochranná známka lotto - Částečné prohlášení neplatnosti - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence zásahu do dobrého jména - Absence spojitosti mezi dotčenými známkami - Článek 8 odst. 5 a čl. 60 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2021/C 9/26)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Totalizator Sportowy sp. z o.o. (Varšava, Polsko) (zástupkyně: B. Matusiewicz-Kulig, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: P. Sipos a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Lottoland Holdings Ltd (Ocean Village, Gibraltar) (zástupkyně: A. Gérard, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. října 2019 (věc R 97/2019-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Totalizator Sportowy a Lottoland Holdings.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Totalizator Sportowy sp. z o.o. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 45, 10.2.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. října 2020 – Dehousse v. Soudní dvůr Evropské unie

(Věc T-857/19) (1)

(„Přístup k dokumentům - Soudní dvůr Evropské unie - Dokumenty držené orgány v souvislosti s výkonem jejich správních funkcí - Článek 266 SFEU - Rozhodnutí přijaté ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku Tribunálu - Opatření vyplývající ze zrušujícího rozsudku - Domněnka, že dokumenty neexistují nebo se v držení nenacházejí - Věrohodná vysvětlení umožňující určit, proč dokumenty neexistují nebo se v držení nenacházejí - Povinnost uvést odůvodnění - Uchovávání dokumentace - Zásada řádné správy“)

(2021/C 9/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Franklin Dehousse (Brusel, Belgie) (zástupci: L. Levi a S. Rodrigues, advokáti)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropské unie (zástupci: J. Inghelram a Á. Almendros Manzano, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí vedoucího soudní kanceláře Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. října 2019, jímž se přijímá opatření vyplývající z rozsudku ze dne 20. září 2019, Dehousse v. Soudní dvůr Evropské unie (T-433/17, EU:T:2019:632).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Franklinu Dehousseovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 61, 24.2.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. listopadu 2020 – Deutsche Post v. EUIPO – Pošta Slovenije (Zobrazení stylizovaného lesního rohu)

(Věc T-25/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie představující stylizovaný lesní roh - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie zobrazující poštovní roh na žlutém pozadí - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Podobnost označení - Nedostatek rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2021/C 9/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Deutsche Post AG (Bonn, Německo) (zástupce: M. Viefhues, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Pošta Slovenije d.o.o. (Maribor, Slovinsko) (zástupci: M. Kavčič a R. Jerovšek, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. listopadu 2019 (věc R 994/2019-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Deutsche Post a Pošta Slovenije.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Deutsche Post AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 68, 2.3.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 16. října 2020 – L. Oliva Torras v. EUIPO – Mecánica del Frío (Zařízení pro spojování vozidel)

(Věc T-629/19) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - (Průmyslový) vzor Společenství představující zařízení pro připojení chladicích a klimatizačních zařízení k motorovému vozidlu - Důvod neplatnosti - Nedodržení podmínek ochrany - Články 4 až 9 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 - Rozsah přezkumu prováděného odvolacím senátem - Žalobní důvody týkající se jiného rozhodnutí - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2021/C 9/29)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: L. Oliva Torras, SA (Manresa, Španělsko) (zástupkyně: E. Sugrañes Coca, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Mecánica del Frío, SL (Cornellá de Llobregat, Španělsko) (zástupce: J. Torras Toll, zmocněnec)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 10. července 2019 (věc R 1399/2017-3), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi L. Oliva Torras a Mecánica del Frío.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	L. Oliva Torras, SA, ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví a společností Mecánica del Frío, SL.

---

(1)  Úř. věst. C 399, 25.11.2019.

Usnesení Tribunálu ze dne 16. října 2020 – Valiante v. Komise

(Věc T-13/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Veřejná služba - Úředníci - Vnitřní výběrové řízení COM/1/AD 10/18 (AD 10) - Podání přihlášky prostřednictvím formuláře k tomu určeného a stanoveného v článku 2 přílohy III služebního řádu - Žádost o přijetí do výběrového řízení podaná současně na samostatném listu k AIPN - Podmínky způsobilosti - Rozhodnutí výběrové komise o odmítnutí přihlášky žalobce - Rozhodnutí AIPN o zamítnutí žádosti žalobce o nezohlednění jedné z podmínek stanovených v oznámení o výběrovém řízení za účelem jeho přijetí do výběrového řízení - Napadení rozhodnutí AIPN a nikoli rozhodnutí výběrové komise - Právní zájem na podání žaloby - Nepřípustnost“)

(2021/C 9/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Diego Valiante (Anvers-Berchem, Belgie) (zástupce: R. Wardyn, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Milanowska a L. Vernier, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 14. března 2019, kterým orgán oprávněný ke jmenování tohoto orgánu zamítl žádost žalobce o přijetí do vnitřního výběrového řízení COM/1/AD 10/18 (AD 10) z důvodu, že nesplňuje podmínku stanovenou v oznámení o výběrovém řízení týkající se dosažení platové třídy AD 8.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Diegu Valiantemu se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 95, 23.3.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 16. října 2020 – Tratkowski v. Komise

(Věc T-14/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Veřejná služba - Úředníci - Vnitřní výběrové řízení COM/2/AD 12/18 (AD 12) - Podání přihlášky prostřednictvím formuláře k tomu určeného a stanoveného v článku 2 přílohy III služebního řádu - Žádost o přijetí do výběrového řízení podaná současně na samostatném listu k AIPN - Podmínky způsobilosti - Rozhodnutí výběrové komise o odmítnutí přihlášky žalobce - Rozhodnutí výběrové komise o zamítnutí žádosti uchazeče o přezkoumání z důvodu opožděnosti - Rozhodnutí AIPN o zamítnutí žádosti žalobce o nezohlednění jedné z podmínek stanovených v oznámení o výběrovém řízení za účelem jeho přijetí do výběrového řízení - Napadení rozhodnutí AIPN a nikoli rozhodnutí výběrové komise - Právní zájem na podání žaloby - Nepřípustnost“)

(2021/C 9/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Michal Tratkowski (Brusel, Belgie) (zástupce: R. Wardyn, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: D. Milanowska a L. Vernier, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise ze dne 14. března 2019, kterým orgán oprávněný ke jmenování tohoto orgánu zamítl žádost žalobce o přijetí do vnitřního výběrového řízení COM/2/AD 12/18 (AD 12) z důvodu, že nesplňuje podmínku stanovenou v oznámení o výběrovém řízení týkající se dosažení platové třídy AD 10.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Michalu Tratkowskému se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 95, 23.3.2020.

Usnesení Tribunálu ze dne 15. října 2020 – Lotto24 v. EUIPO (LOTTO24)

(Věc T-38/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie LOTTO24 - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001 - Článek 7 odst. 2 nařízení 2017/1001 - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2021/C 9/32)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lotto24 AG (Hamburk, Německo) (zástupce: O. Brexl, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: R. Manea a A. Söder, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. listopadu 2019 (věc R 1216/2019-2) týkajícímu se přihlášky obrazového označení LOTTO24 jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Společnosti Lotto24 AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 77, 9.3.2020.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 19. října 2020 – KN v. EHSV

(Věc T-377/20 R II)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejná služba - Člen EHSV - Obtěžování - Vyšetřování OLAF - Rozhodnutí předsednictva EHSV - Návrh na odklad vykonatelnosti - Nová žádost - Nové skutečnosti - Neexistence naléhavosti“)

(2021/C 9/33)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: KN (zástupci: M. Casado García-Hirschfeld a M. Aboudi, advokáti)

Žalovaný: Evropský hospodářský a sociální výbor (zástupci: M. Pascua Mateo, K. Gambino, X. Chamodraka, I. Pouli a A. Carvajal García Valdecasas, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článků 278 a 279 SFEU znějící na odklad vykonatelnosti rozhodnutí EHSV ze dne 9. června 2020, kterým je žalobce zejména zbaven všech činností dohledu a personálního řízení.

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Žaloba podaná dne 30. října 2020 – JC v. EUCAP Somalia

(Věc T-165/20)

(2021/C 9/34)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: JC (zástupkyně: A. Van Himst, advokátka)

Žalovaná: EUCAP Somalia (Mogadišo, Somálsko)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 4. listopadu 2019, adresované misí EUCAP SOMALIA, jehož prostřednictvím je ukončen zaměstnanecký vztah mezi žalobcem a misí EUCAP SOMALIA,

—	zrušil rozhodnutí ze dne 3. prosince 2019, adresované misí EUCAP SOMALIA, kterým byl ukončen zaměstnanecký vztah mezi žalobcem a misí EUCAP SOMALIA,

—	v případě potřeby zrušil rozhodnutí ze dne 24. ledna 2020 o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o ukončení zaměstnaneckého vztahu,

—	uložil žalované povinnost vyplatit žalobci zpětně odměnu až do dne, kdy bude smluvní vztah ukončen definitivně, řádně a v souladu s právem,

—	uložil žalované zvýšit částky o úrok se sazbou stanovenou ECB pro hlavní refinanční operace navýšenou o 3,5 procentního bodu,

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod týkající se skutečnosti, že první oznámení bylo žalobci adresováno až prostřednictvím rozhodnutí o zamítnutí jeho stížnosti, a vycházející: — z neexistujících účinků a přinejmenším ze zpětné účinnosti oznámení ze dne 4. listopadu 2019, — z nedodržení formálního postupu před zahájením soudního řízení a z porušení článku 21 smlouvy, neboť žalobce nebyl zástupcem vedoucího mise před vydáním rozhodnutí o zamítnutí jeho interní stížnosti vyslechnut.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 18 pracovní smlouvy a z porušení článku 296 SFEU a článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, neboť žalovaná své rozhodnutí (svá rozhodnutí) o propuštění neodůvodnila.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 18 pracovní smlouvy a z nesprávného právního posouzení při uplatňování článku 17.2 pracovní smlouvy, neboť žalovaná měla dodržet výpovědní dobu v trvání minimálně jednoho měsíce.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení loi du 3 juillet 1978 sur le contrat de travail (belgický zákon ze dne 3. července 1978 o pracovní smlouvě), o němž žalovaná tvrdí, že se na smlouvu použije.

Žaloba podaná dne 14. října 2020 – MW v. Parlament

(Věc T-630/20)

(2021/C 9/35)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: MW (zástupkyně: M. Casado García-Hirschfeld, advokátka)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil tuto žalobu za přípustnou a opodstatněnou; a v důsledku toho

—	zrušil napadené rozhodnutí ze dne 11. prosince 2019, kterým byla jeho smlouva na místo dočasného zaměstnance na dobu neurčitou vypovězena a jeho činnost zastavena;

—	uložil náhradu majetkové újmy, která činí 10 000 eur, navýšené o částky, které mají být vypočteny z titulu náhrady výdajů na vzdělávání, a náhradu nemajetkové újmy vyčíslené na částku 30 000 eur;

—	uložil žalovanému náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 80 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, které mělo za následek nesprávné posouzení a zneužití pravomoci. Žalobce zejména tvrdí, že žalovaný nezohlednil veškeré skutečnosti způsobilé ovlivnit jeho rozhodnutí.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva na slušné a spravedlivé pracovní podmínky, zneužití pravomoci a porušení zákazu jakékoliv formy psychického nebo sexuálního obtěžování, stanoveného v článcích 12 a 12a služebního řádu úředníků Evropské unie.

Žaloba podaná dne 9. října 2020 – CNMSE a další v. Parlament a Rada

(Věc T-633/20)

(2021/C 9/36)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Coordination nationale médicale santé – environnement (CNMSE) (Paříž, Francie) a pět dalších žalobců (zástupce: G. Tumerelle, advokát)

Žalovaní: Evropský parlament a Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	rozhodl o neplatnosti evropského nařízení č. 2020/1043.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z důsledků a rizik spojených s napadeným nařízením (1). Žalobci se v tomto ohledu domnívají, že upuštění od všech opatření k vyhodnocení rizik souvisejících s geneticky modifikovanými organismy nebylo odůvodněné. Rovněž kritizují neprovedení konzultace s veřejností, chybějící informace a označování a absenci vědeckého odůvodnění.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z vad, kterými je stižena formální legalita napadeného aktu. Žalobci mají za to, že v rámci předmětného postupu nedošlo ke konzultaci s veřejností, nebyl dodržen odlišný postup zakotvený v článku 7 směrnice 2001/18 (2) a došlo k porušení formálních náležitostí. Namítají rovněž absenci dostatečného právního základu a nesprávné posouzení.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z vad, kterými je stižena materiální legalita napadeného aktu. Žalobci v tomto ohledu namítají nedodržení zásady předběžné opatrnosti, nedodržení základní zásady unijního práva týkající se legitimního očekávání a nabytých práv na ochranu zdraví a životního prostředí. Žalobci rovněž namítají porušení zásad subsidiarity a proporcionality, jakož i zjevně nesprávné posouzení.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1043 ze dne 15. července 2020 ze dne 15. července 2020 o provádění klinických hodnocení s humánními léčivými přípravky, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo z nich sestávají a jsou určeny k léčbě nebo prevenci onemocnění koronavirem (COVID-19), a o jejich výdeji (JO 2020, L 231, p. 12).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. 2001, L 106, s. 1; Zvl. vyd. 15/06, s. 77).

Žaloba podaná dne 16. října 2020 – Validity v. Komise

(Věc T-640/20)

(2021/C 9/37)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Validity Foundation – Mental Disability Advocacy Centre (Budapešť, Maďarsko) (zástupce: B. Van Vooren, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 5540 final ze dne 6. srpna 2020 určené spoluvýkonnému řediteli Validity Foundation podle nařízení č. 1049/2001 (1);

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí odporuje právu na účast na veřejném životě ve spojení s právem na nezávislý způsob života a na integraci osob se zdravotním postižením (článek 26 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s články 29 a 19 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením).

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 ve spojení s čl. 15 odst. 3 SFEU a článkem 42 Listiny základních práv Evropské unie.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

Žaloba podaná dne 23. října 2020 – NC a další v. Parlament a Rada

(Věc T-645/20)

(2021/C 9/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: NC, ND, NE, NF, Uniunea Naţională a Transportatorilor Rutieri din România (UNTRR) (Bukurešť, Rumunsko) (zástupce: R. Martens, advokát)

Žalovaní: Evropský parlament a Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	částečně zrušil čl. 1 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009, (ES) č. 1072/2009 a (EU) č. 1024/2012 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy,

—	uložil žalovaným náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 2, čl. 4 odst. 2 and článku 9 SEU, článků 18 a 95 SFEU, článku 21 Listiny základních práv Evropské unie a zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace jako obecných zásad unijního práva ve spojení s čl. 5 odst. 4 SEU a zásadou proporcionality jako obecnou zásadou unijního práva, pokud jde o zásadní a nepřímou diskriminaci.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článků 26, 49 a 56 SFEU, článku 16 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s čl. 5 odst. 4 SEU a zásadou proporcionality jako obecnou zásadou unijního práva, pokud jde o protiprávní omezení volného poskytování služeb, svobody usazování a podnikání.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 3 odst. 3 SEU, článků 11 a 191 SFEU a článku 37 Listiny základních práv Evropské unie, pokud jde o rozpor se zachováním, ochranou a zlepšením životního prostředí.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 296 odst. 2 SFEU, článku 5 protokolu 2 SFEU, interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů a povinnosti odůvodnění, pokud jde o neposkytnutí podrobných důvodů a neprovedení posouzení dopadu.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení článků 91 a 94 SFEU ve spojení s čl. 5 odst. 4 SEU a zásadou proporcionality jako obecnou zásadou unijního práva, pokud jde o závažné dopady na životní úroveň, úroveň zaměstnanosti a hospodářské okolnosti.

Žaloba podaná dne 21. října 2020 – Verelst v. Rada

(Věc T-647/20)

(2021/C 9/39)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Jean-Michel Verelst (Eghezée, Belgie) (zástupce: C. Molitor, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadený akt;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby podané proti prováděcímu rozhodnutí Rady (EU) 2020/1117 ze dne 27. července 2020 o jmenování evropských žalobců Úřadu evropského veřejného žalobce, a to v rozsahu, v němž jmenuje p. Yvese Van Den Berga evropským žalobcem Úřadu evropského veřejného žalobce jako dočasného zaměstnance zařazeného do platové třídy AD 13 na neobnovitelné funkční období šesti let ode dne 29. července 2020 (Úř. věst. 2020, L 244, s. 18), uplatňuje žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení pravidel pro jmenování evropských žalobců. Jedná se o články 288, 289, 291 a 296 SFEU, články 20, 21 a 41 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), obecné zásady práva Evropské unie, a sice zásady právní jistoty, legitimního očekávání, legality a zákazu diskriminace, o nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. 2017, L 283, s. 1), a zejména jeho čl. 14 odst. 3 a čl. 16 odst. 1, 2 a 3, o článek 1 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2018/1696 ze dne 13. července 2018 o pravidlech fungování výběrové komise podle čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. 2018, L 282, s. 8), o pravidla fungování výběrové komise stanovená v uvedeném prováděcím rozhodnutí, zejména články VI.2 a VII.2, a o podstatné procesní náležitosti. V tomto žalobním důvodu žalobce kritizuje napadený akt v rozsahu, v němž jmenuje do funkce evropského žalobce jednoho z kandidátů navržených Belgií: — zaprvé (první část) z důvodu, že nebyl přijat na základě ani při zohlednění závěrů, k nimž dospěla výběrová komise po posouzení přihlášek a po uskutečnění slyšení s kandidáty a které byly formalizovány v jejím odůvodněném stanovisku, ale naopak zejména na základě jiného hodnocení zásluh těchto kandidátů, které bylo provedeno v rámci příslušných přípravných orgánů Rady, a — zadruhé (druhá část) z důvodu, že bylo zacházeno odlišně se skupinou tvořenou kandidáty navrženými Českem, Německem, Estonskem, Řeckem, Španělskem, Francií, Chorvatskem, Itálií, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Lucemburskem, Maltou, Nizozemskem, Rakouskem, Rumunskem, Slovinskem, Slovenskem a Finskem na jedné straně a skupinou tvořenou kandidáty navrženými Belgií, Bulharskem a Portugalskem na straně druhé, když se v případě první skupiny vycházelo ze stanoviska výběrové komise, jak je stanoveno v nařízení, a v případě druhé skupiny byl použit jiný postup hodnocení zásluh kandidátů, který nařízení nestanoví a který provedl orgán, jenž k tomu nebyl oprávněn.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z nedostatečného odůvodnění, z porušení práva na řádnou správu a ze zjevně nesprávného posouzení. Tento žalobní důvod vychází zejména z porušení článku 296 SFEU, z porušení článku 41 Listiny, z porušení výše uvedeného nařízení (EU) 2017/1939, zejména pak jeho čl. 14 odst. 3 a čl. 16 odst. 1, 2 a 3, z porušení článku 1 výše uvedeného prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1696 a z porušení pravidel fungování výběrové komise stanovených v uvedeném prováděcím rozhodnutí, zejména článků VI.2 a VII.2, z porušení zásady řádné správy a povinnosti náležité péče, z porušení podstatných procesních náležitostí a ze zjevně nesprávného posouzení. V tomto ohledu žalobce kritizuje, že v napadeném aktu bylo rozhodnuto, že je do funkce evropského žalobce, pokud jde o Belgii, jmenován navržený kandidát, čímž byl upřednostněn před ostatními kandidáty, konkrétně pak před žalobcem, a to na základě analýzy praxe jmenovaného kandidáta v oblasti finanční kriminality a mezinárodní soudní spolupráce, a že byl učiněn závěr, že kvalifikace a odborná praxe tohoto kandidáta vyhovují nejlépe funkci veřejného žalobce.

Žaloba podaná dne 5. listopadu 2020 – Muratbey Gida v. EUIPO – M. J. Dairies (Sýr ve tvaru trojité šroubovice)

(Věc T-662/20)

(2021/C 9/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Muratbey Gida Sanayí Ve Tícaret AŞ (Istanbul, Turecko) (zástupkyně: M. Schork, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: M. J. Dairies EOOD (Sofie, Bulharsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporného (průmyslového) vzoru: Žalobkyně

Sporný (průmyslový) vzor: Mezinárodní zápis (průmyslového) vzoru DM/080641-0002 (Sýr ve tvaru trojité šroubovice v žluté barvě) s vyznačením Evropské unie

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 21. srpna 2020, ve věci R 1925/2019-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a zamítl návrh na prohlášení neplatnosti napadeného mezinárodního zápisu č. DM/080641-0002 s vyznačením Evropské unie, který podala další účastnice řízení před odvolacím senátem;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení článku 6 nařízení Rady (ES) č. 6/2002;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002.

Žaloba podaná dne 30. října 2020 – One Voice v. ECHA

(Věc T-663/20)

(2021/C 9/41)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: One Voice (Štrasburk, Francie) (zástupkyně: A. Ghersi, advokátka)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	rozhodl, že se odvolací senát ECHA dopustil nesprávného posouzení při stanovení spojitosti mezi nařízením o kosmetických přípravcích a nařízením REACH,

—	rozhodl, že odvolací senát ECHA porušil ustanovení nařízení REACH, a tedy

—	zrušil rozhodnutí odvolacího senátu ECHA ze dne 18. srpna 2020 č. A-009-2018,

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení při stanovení spojitosti mezi nařízením o kosmetických přípravcích (1) a nařízením REACH (2). Podle žalobkyně odvolací senát nesprávně posoudil článek 18 nařízení o kosmetických přípravcích v rámci uplatnění nařízení REACH a porušil cíl sledovaný nařízením o kosmetických přípravcích v oblasti zkoušek na zvířatech. Konečně má žalobkyně za to, že ECHA nemá pravomoc k poskytování závazného výkladu spojitosti mezi nařízením o kosmetických přípravcích a nařízením REACH.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z porušení ustanovení nařízení REACH. Žalobkyně v tomto ohledu zejména uvádí, že nařízení REACH ukládá zásadu zákazu zkoušek na zvířatech, kromě případu, že neexistuje žádné jiné řešení. Odvolací senát přitom takovou výjimku v napadeném rozhodnutí nepopsal.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. 2009, L 342, s. 59).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. 2006, L 396, s. 1 a oprava Úř. věst. 2007, L 136, s. 3).

Žaloba podaná dne 30. října 2020 – One Voice v. ECHA

(Věc T-664/20)

(2021/C 9/42)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: One Voice (Štrasburk, Francie) (zástupkyně: A. Ghersi, advokátka)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	rozhodl, že se odvolací senát ECHA dopustil nesprávného posouzení při stanovení spojitosti mezi nařízením o kosmetických přípravcích a nařízením REACH,

—	rozhodl, že odvolací senát ECHA porušil ustanovení nařízení REACH,

a tedy

—	zrušil rozhodnutí odvolacího senátu ECHA ze dne 18. srpna 2020 č. A-010-2018,

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení při stanovení spojitosti mezi nařízením o kosmetických přípravcích (1) a nařízením REACH (2). Podle žalobkyně odvolací senát nesprávně posoudil článek 18 nařízení o kosmetických přípravcích v rámci uplatnění nařízení REACH a porušil cíl sledovaný nařízením o kosmetických přípravcích v oblasti zkoušek na zvířatech. Konečně má žalobkyně za to, že ECHA nemá pravomoc k poskytování závazného výkladu spojitosti mezi nařízením o kosmetických přípravcích a nařízením REACH.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z porušení ustanovení nařízení REACH. Žalobkyně v tomto ohledu zejména uvádí, že nařízení REACH ukládá zásadu zákazu zkoušek na zvířatech, kromě případu, že neexistuje žádné jiné řešení. Odvolací senát přitom takovou výjimku v napadeném rozhodnutí nepopsal.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. 2009, L 342, s. 59).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. 2006, L 396, s. 1 a oprava Úř. věst. 2007, L 136, s. 3).

Žaloba podaná dne 9. listopadu 2020 – OA v. EHSV

(Věc T-671/20)

(2021/C 9/43)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: OA (zástupci: M. Casado García-Hirschfeld a M. Aboudi, advokáti)

Žalovaný: Evropský hospodářský a sociální výbor

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil projednávanou žalobu za přípustnou;

—	zrušil napadené rozhodnutí ze dne 5. prosince 2019, které bylo potvrzeno rozhodnutím o zamítnutí stížnosti žalobce ze dne 5. března 2020;

—	nařídil náhradu nemajetkové újmy ve výši 30 000 eur a náhradu majetkové újmy ve výši 25 000 eur;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení procesních záruk stanovených v oblasti správního a disciplinárního vyšetřování, jakož i porušení zásad nestrannosti a řádné správy. Žalobce v tomto ohledu tvrdí, že správní vyšetřování, které bylo proti němu vedeno, je stiženo mnohými formálními a procesními vadami.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality a ze zjevně nesprávného posouzení, jakož i ze zneužití pravomoci.

Žaloba podaná dne 6. listopadu 2020 – Kerstens v. Komise

(Věc T-672/20)

(2021/C 9/44)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Petrus Kerstens (La Forclaz, Švýcarsko) (zástupce: C. Mourato, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 20. ledna 2020, kterým byla zamítnuta žádost o pomoc D/517/19, kterou dne 17. září 2019 podal p. Petrus Kerstens na základě článků 24 a 12a služebního řádu úředníků Evropské unie;

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 31. ledna 2020, kterým byla zamítnuta žádost o pomoc D/516/19, kterou dne 17. září 2019 podal p. Petrus Kerstens na základě článků 24 a 12a služebního řádu úředníků Evropské unie;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení v souladu s článkem 134 jednacího řádu Tribunálu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce jediný žalobní důvod, který vychází z porušení zásady řádné správy, z porušení práva na obhajobu a konkrétně práva být vyslechnut podle čl. 41 odst. 2 písm. a) Listiny základních práv Evropské unie, jelikož Komise nevyslechla žalobce před přijetím rozhodnutí o zamítnutí jeho žádostí o pomoc.

Žaloba podaná dne 13. listopadu 2020 – Ryanair a Laudamotion v. Komise

(Věc T-677/20)

(2021/C 9/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ryanair DAC (Swords, Irsko) a Laudamotion GmbH (Schwechat, Rakousko) (zástupci: E. Vahida, F. Laprévote, V. Blanc, S. Rating a I. Metaxas-Maranghidis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise (EU) ze dne 6. července 2020 o státní podpoře SA.57539 (2020/N) – Rakousko – COVID-19 – Státní podpora poskytnutá skupině Austrian Airlines; (1) a

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně rovněž požadovaly, aby byla jejich žaloba projednána ve zrychleném řízení uvedeném v článku 23a statutu Soudního dvora.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Evropská komise neprovedla přezkum možné státní podpory pro nebo od společnosti Lufthansa.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Evropská komise porušila konkrétní ustanovení SFEU a obecné zásady evropského práva týkající se zákazu diskriminace, volného poskytování služeb a svobody usazování, na kterých spočívá liberalizace trhu letecké dopravy v EU. Liberalizace letecké dopravy umožnila růst skutečně celoevropských nízkonákladových leteckých společností. Evropská komise tím, že povolila Rakousku vyhradit státní podporu společnosti Austrian Airlines, nezohlednila škody, které takovým celoevropským leteckým společnostem způsobily cestovní omezení v důsledku krize COVID-19.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Evropská komise nesprávně použila čl. 107 odst. 2 písm. b) a dopustila se zjevně nesprávného posouzení při přezkumu přiměřenosti státní podpory ve vztahu ke škodě způsobené cestovními omezeními v důsledku krize COVID-19, zejména tím, že zohlednila, že veškerá škoda způsobená krizí COVID-19 společnosti Austrian Airlines byla přímým účinkem cestovních omezení, a tím, že neověřila, že společnost Austrian Airlines snížila veškeré náklady, kterým bylo možné předejít.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Evropská komise navzdory závažným obtížím a porušením procesních práv žalobkyň nezahájila formální vyšetřovací řízení.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Evropská komise porušila svoji povinnost uvést odůvodnění.

---

(1)  Rozhodnutí Evropské komise (EU) ze dne 6. července 2020 o státní podpoře SA.57539 (2020/N) – Rakousko – COVID-19 – Státní podpora pro společnost Austrian Airlines (Úř. věst. 2020, C 346, s. 2)

Žaloba podaná dne 17. listopadu 2020 – HB v. EIB

(Věc T-689/20)

(2021/C 9/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: HB (zástupce: C. Bernard-Glanz, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka (EIB)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí náměstka generálního tajemníka EIB ze dne 27. dubna 2020, kterým byla ukončena jeho smlouva, a v případě potřeby rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jeho žádost o přezkum, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, porušení zásady řádné správy a porušení povinnosti náležité péče v rozsahu, v němž: — ukončení smlouvy žalobce z důvodu rozpočtových omezení bylo zjevně nesprávné a v rozporu se Zvláštní grantovou dohodou JASPERS 2020 a rozhodnutím řídícího výboru EIB z roku 2019; — ukončení smlouvy žalobce z důvodu, že pracovní vytížení Oddělení inteligentního rozvoje JASPERS, ke kterému byl žalobce přidělen, bylo nižší než u ostatních oddělení JASPERS, a v důsledku toho nebylo nutné, aby žalobce setrval na své pozici, bylo zjevně nesprávné a — ukončení smlouvy žalobce bylo zjevně v rozporu se zájmem služby, ať již ze správního hlediska, finančního hlediska nebo z hlediska pracovního vytížení, a v rozporu se zásadou řádné správy a povinností náležité péče.

2.

Druhý žalobní důvod vychází ze svévole a porušení zásady řádné správy v rozsahu, v němž je svévolné a v rozporu s řádnou správnou nestanovit v kontextu, kdy žalovaná tvrdí, že z důvodu rozpočtových omezení musí propustit některé ze svých zaměstnanců, plán na snížení počtu zaměstnanců, zahrnující zejména určení počtu pracovních míst, která mají být zrušena, a objektivní kritéria jejich výběru, na základě kterých by mohla být přijímána rozhodnutí týkající se jednotlivých zaměstnanců před přijetím rozhodnutí o ukončení pracovních smluv, jako je rozhodnutí napadené žalobcem.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z nedostatku pravomoci autora aktu v rozsahu, v němž autor napadeného rozhodnutí, tedy náměstek generálního tajemníka EIB, neměl pravomoc jej přijmout.

Usnesení Tribunálu ze dne 6. října 2020 – Cipriani v. EUIPO – Hotel Cipriani (ARRIGO CIPRIANI)

(Věc T-325/19) (1)

(2021/C 9/47)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda pátého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 246, 22.7.2019.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. října 2020 – Coppo Gavazzi a další v. Parlament

(Spojené věci T-389/19 až T-394/19, T-397/19, T-398/19, T-403/19, T-404/19, T- 406/19, T-407/19, T-409/19 až T-418/19, T-420/19 až T-422/19, T-425/19 až T- 427/19, T-429/29 až T-432/19, T-435/19, T-436/19, T-438/19 až T 442/19, T 444/19 až T-446/19, T-448/19 až T-454/19, T-463/19 a T-465/19) (1)

(2021/C 9/48)

Jednací jazyk: italština

Předseda osmého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci T-449/19.

---

(1)  Úř. věst. C 270, 12.8.2019.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. října 2020 – DS a další v. Komise a ESVČ

(Věc T-573/19) (1)

(2021/C 9/49)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda sedmého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 357, 21. 10. 2019.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. října 2020 – DV a další v. Komise

(Věc T-576/19) (1)

(2021/C 9/50)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda sedmého senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 357, 21.10.2019.