7.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 422/8

Závěry Rady o ochraně svobodného a pluralitního mediálního systému

(2020/C 422/08)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY UVEDENÉ V PŘÍLOZE,

PŘIPOMÍNAJÍC STÁVAJÍCÍ POLITICKÝ KONTEXT, V NĚMŽ:

—	má udržitelný (A), pluralitní (B) a důvěryhodný (C) mediální systém nezastupitelný význam, zejména pak v dobách krize,

—	pandemie COVID-19 zesiluje zranitelnost mediálního odvětví v EU, jež je poznamenáno drastickým poklesem hlavních zdrojů příjmů z reklamy, a to v situaci, kdy současně významně roste poptávka po spolehlivých informacích a obsahu;

—	globalizace a digitalizace vytváří mediální prostředí, jehož charakteristickou součástí jsou online platformy poskytující uživatelům na celém světě přeshraniční přístup k nepřebernému množství mediálního obsahu a služeb soutěžících o pozornost uživatelů, jejíž kapacita je omezena;

A. Udržitelnost

UZNÁVÁ, ŽE:

pandemie COVID-19 zhoršila některé z hlavních problémů, jimž mediální odvětví čelí již poměrně dlouho, včetně těchto:

—

prudký pokles příjmů zaznamenaný zejména místními, regionálními a tradičními médii a stále větší výzvy, pokud jde o celkovou udržitelnost mediálního odvětví. Jedná se o odvětví z většiny tvořené společnostmi, jež reprezentují kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy, avšak často jsou příliš malé nebo nemají dostatečnou finanční váhu na to, aby mohly působit na celoevropském a globálním trhu;

—

tradiční modely financování médií stále více ustupují obchodním modelům založeným na datech, jichž využívají online platformy (např. nástroje pro doporučování obsahu, personalizace obsahu a veškeré formy cílené reklamy). Očekává se, že v blízké budoucnosti převýší prostředky vynakládané na digitální reklamu na platformách výdaje na reklamu v tradičních médiích;

poskytovatelé mediálních služeb do vytváření obsahu investují a podléhají přísným podmínkám, zatímco online platformy poskytující přístup k obsahu třetích stran jej často zpeněžují, přičemž tytéž podmínky plnit nemusí. Výsledkem může být nedostatečné zajištění rovných podmínek, jež může některým hráčům na trhu poskytnout konkurenční výhodu;

je nezbytné připomenout význam klíčových zásad financování mediálního obsahu, o něž se opírá celý hodnotový řetězec a jež zajišťují pluralitu médií. Pro odvětví audiovizuálních médií může mít například často zásadní význam udělení územních a výhradních licenčních práv. Velmi důležitý je i vývoj nových inovativních obchodních modelů;

4.	finanční zájmy Unie musí být chráněny v souladu s obecnými zásadami zakotvenými v unijních Smlouvách, a zejména s hodnotami uvedenými v článku 2 Smlouvy o EU;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

poskytly vhodný a nezávislý rámec pro zajištění hospodářské udržitelnosti vnitrostátního mediálního prostředí, včetně státní podpory, s cílem podpořit oživení po krizi, a zajistit tak pluralitní mediální systém v dlouhodobém horizontu. Veškeré státní financování a podpora by měly být založeny na předem stanovených, objektivních a transparentních kritériích a měly by být nezávislé na jakémkoliv politickém vlivu;

posoudily i jiné možnosti a pobídky na vnitrostátní úrovni s cílem usnadnit další podporu oživení mediálního odvětví;

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

zmírnila negativní dopady pandemie na mediální odvětví (zejména pak na pluralitu médií) tím, že přispěje k úsilí vynakládanému členskými státy v oblasti státní podpory a bude vytvářet synergie mezi evropskými iniciativami, včetně víceletého finančního rámce, nástroje na podporu oživení „Next Generation EU“ a případně dalšími příslušnými programy EU;

informovala aktéry o možnostech financování, které EU poskytuje tvůrčímu a mediálnímu odvětví, a to prostřednictvím online portálu s celoevropským dosahem;

prováděla průběžné hodnocení pravidel pro poskytování státní podpory a zajistila řádné provádění unijních pravidel platných pro státní podporu v mediálním odvětví;

10.

v zájmu usnadnění podpory ze strany vnitrostátních orgánů provedla hodnocení uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory pro odvětví tisku za účelem provedení vhodných úprav, například v rámci nařízení o blokových výjimkách. Tato pravidla by za žádných okolností neměla umožnit či odůvodnit přímé či nepřímé zásahy státu do redakční nezávislosti médií;

11.

posílila odolnost mediálního odvětví, jež bylo vážně zasaženo krizí, podpořila jeho přizpůsobení se s ohledem na digitální a ekologickou transformaci a prostřednictvím akčního plánu pro média a audiovizuální odvětví se zasazovala o dostupnost rozmanitého a nezávislého mediálního obsahu ve spravedlivém a konkurenčním mediálním prostředí;

12.

v rámci aktu o digitálních službách zpřesnila povinnosti online platforem. Veškeré nové zvláštní povinnosti pro online platformy by měly být vhodné a přiměřené a měly by řádně zohledňovat možné dopady na zajištění rovných podmínek a ochranu plurality médií. Nové horizontální právní předpisy EU by měly být v souladu s aktuálně platnými odvětvovými právními nástroji, mezi něž patří směrnice o audiovizuálních mediálních službách a směrnice o autorském právu;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

13.

zajistily právní a hospodářský rámec, jenž poskytovatelům mediálních služeb umožní v dostatečné míře zpeněžit jejich obsah, a to prostřednictvím

—	podpory a stimulace vytváření nových udržitelných obchodních modelů založených na spolupráci, zejména pro místní, regionální a tradiční média;

—	uznání významu reklamy pro mediální odvětví a její zásadní úlohy při zajišťování svobodného přístupu uživatelů k informacím;

—	posouzení předpisů upravujících reklamu a souvisejících opatření na ochranu údajů v digitálním věku s cílem zajistit, aby usnadňovaly financování mediálního obsahu;

—	výzkumu zaměřeného na úlohu internetové reklamy, využívání dat, spolupráci v oblasti datových inovací a inovace médií;

—	vybízení platforem k tomu, aby poskytovatele mediálního obsahu a autory odpovídajícím způsobem finančně odměňovaly za obsah, který zpeněžily, a aby dodržovaly práva duševního vlastnictví;

—	posouzení potřeb a možností usnadnění přístupu médií k možnostem financování s cílem překonat deficit likvidity;

B. Pluralita

UZNÁVÁ, ŽE:

14.

ochrana plurality médií primárně spadá do pravomoci členských států EU, přičemž orgány EU by měly při výkonu svých příslušných pravomocí svobodu a pluralitu médií rovněž respektovat. Rozmanitost jednotlivých vnitrostátních mediálních prostředí v EU je důležitým projevem kulturní rozmanitosti jejích členských států a musí se jí dostat patřičného uznání;

15.

svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků patří mezi demokratické hodnoty Evropské unie zakotvené v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie. Jejich ochrana je jedním ze zastřešujících cílů právní úpravy mediálního odvětví. Pro dynamickou demokracii, kde jsou tyto zásady a základní práva dodržovány, mají klíčový význam;

16.

koncept plurality médií je tvořen mnoha aspekty a jeho součástí jsou i veškerá opatření, jež zajišťují přístup k různým zdrojům informací a obsahu a poskytují rozmanitým aktérům zastávajícím odlišné názory rovné příležitosti oslovit veřejnost prostřednictvím médií;

17.

klíčový význam má pro poskytovatele mediálního obsahu překlenutí rozdílu mezi tím, co uživatelé na internetu hledají, a nabízeným obsahem. Do souboru základních dovedností každého poskytovatele online mediálního obsahu tak patří plné porozumění problematice řízení informací, indexace vyhledávačů a párování klíčových slov;

ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

18.

žijeme v hybridním – offline a online – mediálním systému, v němž všechny typy mediálních služeb a všechny formy obsahu přispívají k pluralitnímu mediálnímu prostředí. Informace, zprávy a aktuality, jakož i kulturní, místní, regionální, vzdělávací a zábavní obsah jsou nositeli hodnot naší společnosti a tyto hodnoty se v nich odrážejí;

19.

duální mediální systém, jehož součástí jsou stabilní, přiměřeně financovaná a na budoucnost orientovaná veřejnoprávní média a soukromá média, má dobré předpoklady k tomu, aby přispíval k pluralitě médií. K rozmanitosti obsahu v online mediálním ekosystému navíc rovněž přispívá rostoucí množství obsahu vytvářeného uživateli, který je však třeba odlišovat od redakčního mediálního obsahu;

20.

silné síťové účinky v rámci ekonomiky platforem přispívají k vytváření nových forem koncentrace trhu a pozorovat lze i tendence k monopolizaci, což může mít na pluralitu médií negativní dopad. K dřívějším problémům způsobeným omezenými přenosovými kapacitami nyní přibyly problémy týkající se transparentnosti, nediskriminace, dohledatelnosti a objevitelnosti;

SOUHLASÍ S TÍM, ŽE:

21.

vývoj v digitální oblasti a sbližování médií mají za následek stále složitější mediální prostředí, a nástroje k zajištění plurality médií tak musí být neustále přehodnocovány a upravovány. S ohledem na stávající kontext by budoucí mediální politika měla brát v úvahu níže uvedené zásadní otázky;

Přístupnost a nediskriminace

—	jak zajistit přítomnost (dostupnost) a jednoduchost používání (přístupnost) rozmanitého obsahu online;

—	nediskriminační pravidla pro online platformy, které sehrávají úlohu „strážců“, pokud jde o přístup a rovné zacházení s poskytovateli mediálního obsahu;

Transparentnost a autonomie uživatele

—

právní úprava týkající se transparentnosti pro online platformy, která vede ke zveřejnění ústředních kritérií pro agregaci, výběr a prezentaci mediálního obsahu a jejich váhu, včetně informací o fungování použitých algoritmů, při současném respektování obchodního tajemství, ochraně integrity služeb a zohlednění stávajících předpisů, jako je nařízení P2B a obecné nařízení o ochraně osobních údajů;

—	zveřejňování informací v jazyce, který je pro uživatele jednoduchý, stručný a srozumitelný, aby mohli přijímat informovaná rozhodnutí;

—	nabídky personalizovaného obsahu by měly být založeny na kritériích dobrovolně poskytnutých či zvolených uživatelem, aby byla posílena jeho autonomie;

Dohledatelnost a objevitelnost

—	algoritmy ovlivňující výsledky, které uživatelé aktivně vyhledávají (dohledatelnost), a mediální obsah, jemuž jsou uživatelé pasivně vystaveni (objevitelnost), jakož i jejich dopad na mediální spotřebu uživatele;

—

opatření, jako jsou pravidla povinného zobrazení určitých výsledků (tzv.„must-show rules“) zaměřená na pluralitu (posílená dohledatelnost a objevitelnost) pro aktéry, kteří poskytují přístup k mediálnímu obsahu a organizují jej, přičemž se zohlední nové technologie, jako je například hlasový asistent;

—	veškerá kritéria pro lepší dohledatelnost a objevitelnost mediální nabídky by měla upřednostňovat pluralitu a kulturní rozmanitost a neměla by souviset se samotným obsahem;

Koncentrace mediálního trhu a přístup k údajům

—	přístupy týkající se posuzování mediálních trhů a koncentrace mediálního trhu s ohledem na sbližování médií, globalizaci a digitalizaci při zohlednění významu dostupnosti údajů o podílu na trhu mediálních aktérů;

—	v souladu s platnými právními předpisy o ochraně osobních údajů, spravedlivý přístup pro tvůrce obsahu, sdělovací prostředky a regulační orgány k příslušným údajům shromážděným dominantními účastníky trhu, aby mohli účinně oslovit příslušné cílové skupiny a reklamní skupiny;

—

pokud jde o právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, umožnění spolupráce mezi veřejnoprávními a soukromými poskytovateli mediálních služeb s cílem vytvořit aliance pro úspěšné vytváření a šíření mediálního obsahu v otázkách obecného zájmu, aniž by byli závislí na velkých platformách, přičemž je třeba pečlivě zohlednit možný dopad na pluralitu médií;

KONSTATUJE, ŽE:

22.

existuje rostoucí tematické překrývání činnosti Pracovní skupiny pro audiovizuální média s činnostmi dalších pracovních skupin, jakož i potřeba zajistit dostatečnou výměnu názorů s těmi, které se zabývají otázkami týkajícími se médií. Kromě toho je vhodné upravit název Pracovní skupiny pro audiovizuální média tak, aby odrážel změny vyplývající ze sbližování médií;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

23.

pokračovaly v hodnocení a tvorbě vnitrostátních opatření za účelem posouzení plurality médií, aby bylo zajištěno, že uživatelé budou vystaveni rozmanitému obsahu a že budou moci plně využívat své svobody projevu a svého práva na informace;

24.

zjištění obsažená v těchto závěrech Rady řádně zohlednily ve svých budoucích vnitrostátních regulačních a politických opatřeních v oblasti médií, a zajistily tak pluralitu médií v přiměřené míře;

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

25.

pokračovala a dále rozvíjela výzkum s cílem určit možná rizika pro pluralitu médií a lépe porozumět změněnému postavení redakčních médií ve vztahu k sociálním médiím, vyhledávačům, platformám pro sdílení videonahrávek a dalším mediálním platformám; přičemž by se měly výslovně zohlednit koncepce informační vědy;

26.

s cílem zachovat přístup veřejnosti k rozmanitým informacím a obsahu zohlednila pravomoci členských států přijímat opatření zaměřená na dosažení sociálních, kulturních a demokratických cílů na základě jejich jazykové rozmanitosti, vnitrostátních a regionálních zvláštností a jejich zájmu;

27.

podporovala komplexní přístup s přihlédnutím k právním, politickým a ekonomickým proměnným, které jsou důležité pro zajištění plurality médií a svobody médií a zejména si uvědomovala možné účinky regulačních iniciativ, které se obvykle nepovažují za regulaci médií, ale mají významný vliv na pluralitu médií; rozvíjela tento komplexní přístup počínaje avizovaným evropským akčním plánem pro demokracii, akčním plánem pro média a audiovizuální odvětví a balíčkem aktu o digitálních službách;

28.

posílila horizontální soudržnost regulačního rámce tím, že při posuzování dopadu regulačních iniciativ výslovně a strukturálně zohlední pluralitu médií v legislativním procesu;

29.

vytvořila „Evropské mediální fórum“, v rámci něhož by příslušné zúčastněné strany každoročně diskutovaly o aktuálních politických otázkách týkajících se médií;

C. Důvěryhodnost

UZNÁVÁ, ŽE:

30.

dezinformace představují hrozbu pro demokratické procesy, veřejné zdraví a společnosti a mohou podporovat nenávistné projevy a podněcování k násilí on-line i off-line, jakož i narušování důvěry v demokratické státní struktury a procesy, které mají zásadní význam pro zaručení svobody tisku a svobody médií;

31.

ochrana důvěryhodného mediálního systému má zásadní význam, jak bylo zdůrazněno během krize COVID-19, aby se zabezpečilo, že všichni občané se mohou zapojit do demokratické diskuze prostřednictvím informovaného rozhodování bez nepatřičného politického vlivu, tlaku politik třetích stran, manipulativních zásahů a dopadů dezinformací;

32.

poskytovatelé redakčních mediálních služeb soutěží o pozornost uživatelů na platformách s jinými tvůrci obsahu, kteří často nedodržují stejné redakční normy. V zájmu maximalizace míry zapojení a příjmů z reklamy se často využívá senzacechtivý a provokativní obsah;

ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

33.

ochrana plurality médií znamená rovněž zajištění svobody uživatelů zapojovat se do mediálního obsahu online a vstupovat do mediálních interakcí online beze strachu nebo rizika obtěžování, a to prostřednictvím zaručení společných základních hodnot systému svobodných médií, včetně ochrany svobody projevu, ochrany před násilím a nenávistí, ochrany lidské důstojnosti, ochrany nezletilých osob a ochrany spotřebitelů;

34.

roste míra šíření mediálního obsahu pocházejícího z evropských i mimoevropských zemí, jehož součástí je stále častěji obsah, který porušuje klíčové základní hodnoty evropských a vnitrostátních mediálních systémů;

35.

několik online platforem, původně neevropských, stále více ovlivňuje přístup uživatelů k mediálnímu obsahu v celé EU;

SE DOHODLA, ŽE:

36.

účinné prosazování práva je obtížné, neboť stávající postupy přeshraniční spolupráce v oblasti vymáhání práva jsou často složité, dlouhodobé, neefektivní a není jimi dostatečně zajištěna účinná ochrana veřejnosti. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly usilovat o nalezení efektivnějších společných pravidel a postupů prosazování týkající se mediálního obsahu, který je dostupný on-line a který se šíří přes hranice států;

37.

hlavní platformy, které působí jako „strážci“, často vykonávají „sekundární“ kontrolu nad obsahem, který je již v souladu s redakčními normami a platnými právními předpisy;

38.

rozlišení různých projevů lživého a zavádějícího obsahu a určení typických metod šíření dezinformací (např. prostřednictvím koordinovaného neautentického jednání) je zásadní pro nalezení vhodných a individuálních reakcí;

39.

s ohledem na význam svobody projevu by se státy a správní regulační orgány, jakož i soukromí poskytovatelé platforem měli zdržet vymezení kvalitního obsahu nebo spolehlivosti samotného obsahu. To by nemělo bránit platformám v tom, aby podporovaly informování veřejnosti a veřejná oznamování v případě krizových nebo mimořádných situací;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

40.

podporovaly mediální gramotnost, jak je uvedeno v závěrech Rady o mediální gramotnosti v neustále se měnícím světě, a zejména prosazovaly opatření zaměřená na zvýšení mediální gramotnosti prováděná na vnitrostátní úrovní, která bojují proti dezinformacím, posilují odolnost publika a zaměřují se na občany na občany všech věkových skupin;

41.

podněcovaly své vnitrostátní regulační orgány ke spolupráci s jinými vnitrostátními regulačními orgány, zejména v rámci skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) a vyhodnotily vnitrostátní pravidla týkající se právní a správní spolupráce, jakož i vhodnost pravomocí nezávislých vnitrostátních mediálních orgánů při řešení digitálních výzev a prosazování stávajících právních předpisů;

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

42.

přijala vhodná opatření na základě předchozích posouzení provádění kodexu zásad boje proti dezinformacím a v souladu s obecnou zásadou svobody projevu s cílem určit stávající nedostatky a předcházet poškození veřejného zájmu tím, že se budou zabývat manipulativními technikami šíření dezinformací, mimo jiné v rámci avizovaného evropského akčního plánu pro demokracii;

43.

posilovala regulaci evropských médií s ohledem na nové digitální výzvy s důrazem na přeshraniční šíření obsahu, a to prostřednictvím optimalizace postupů a fungování zásady země původu s cílem zajistit, aby přeshraniční prosazování právních předpisů týkajících se médií přispělo k účinné ochraně mediálních uživatelů, spotřebitelů a nezletilých osob;

44.

posílila účinnou právní vymahatelnost stávajících pravidel v přeshraničních případech, podpořila memorandum o porozumění o zjednodušených procesních pravidlech pro přeshraniční vymáhání práva, které vypracovaly vnitrostátní regulační orgány v rámci skupiny ERGA a zvýšila podporu pro správu, provádění a přijetí této dohody o spolupráci;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

45.

podporovaly rozvoj strukturálních a procesních ukazatelů důvěryhodnosti zpravodajství a sdělovacích prostředků, a tím podporovaly dodržování norem profesionálního chování novinářů a etických kodexů;

46.

spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti, výzkumnými pracovníky, profesionálními novináři a dalšími příslušnými odborníky na vývoji nástrojů pro odhalování dezinformací (tj. prostřednictvím technických postupů ověřování faktů) s cílem informovat občany o jakýchkoli obavách týkajících se důvěryhodnosti daných informací;

47.

podporovaly rozvoj Evropské observatoře digitálních médií (EDMO) v úsilí o odhalování dezinformačních kampaní v různých sociálních sítích a digitálních médiích a upozorňování na tyto kampaně, jak je stanoveno v akčním plánu EU proti dezinformacím.

PŘÍLOHA

Související dokumenty

Evropská rada

—	Závěry přijaté na mimořádném zasedání ve dnech 1. a 2. října 2020 (EUCO 13/20).

Rada Evropské unie

—	Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků v digitálním prostředí (Úř. věst. C 32, 4.2.2014, s. 6).

—	Obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline, přijaté Radou pro zahraniční věci dne 12. května 2014.

—	Závěry Rady o intenzivnějším poskytování evropského obsahu v rámci digitální ekonomiky (Úř. věst. C 457, 19.12.2018, s. 2).

—	Závěry Rady o mediální gramotnosti v neustále se měnícím světě (Úř. věst. C 193, 9.6.2020, s. 23).

Evropská komise

—	Pluralita sdělovacích prostředků v členských státech Evropské unie, SEC(2007) 32.

—	Pokyny týkající se podpory svobody a integrity sdělovacích prostředků v zemích procesu rozšíření ze strany EU v období 2014–2020, GŘ pro rozšíření, 2014.

—	Posouzení kodexu zásad boje proti dezinformacím - výsledky a oblasti pro další zlepšení (SWD(2020) 180 final).

—	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zpráva o právním státu 2020. Stav právního státu v Evropské unii, COM(2020)580 final.

Evropská komise / vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

—	Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty, JOIN(2020) 8 final.

Rada Evropy

—	Doporučení Výboru ministrů CM/Rec(2018)1[1] určené členským státům o pluralitě a transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků.

—	Doporučení Výboru ministrů CM/Rec(2018)2 určené členským státům o úlohách a úkolech zprostředkovatelů internetu.

—	Prohlášení Výboru ministrů o finanční udržitelnosti kvalitní žurnalistiky v digitálním věku, Decl(13/02/2019)2.

—	Doporučení Výboru ministrů CM/Rec(2020)1 určené členským státům o dopadech algoritmických systémů na lidská práva.

Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků

—	European Union competencies in respect of media pluralism and media freedom (Kompetence Evropské unie, pokud jde o pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků), Centre for Media Pluralism and Media Freedom, 2013.

—	Parcu, P. L., New digital threats to media pluralism in the information age (Nové digitální hrozby pro pluralitu sdělovacích prostředků v informačním věku), RSCAS 2019/19, European University Institute.

—	Stasi, M. L., Ensuring Pluralism in Social Media Markets: Some Suggestions (Jak zajistit pluralitu na trzích sociálních médií: několik návrhů), RSCAS 2020/05; European University Institute.

—

Brogi, E., Carlini, R., Nenadic, I., Parcu, P. L., de Azevedo Cunha, M. V., Monitoring Media Pluralism in the Digital Era. Application of the Media Pluralism Monitor in the European Union, Albania and Turkey in the years 2018-2019 (Sledování plurality sdělovacích prostředků v digitální éře. Používání nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků v Evropské unii, Albánii a Turecku v letech 2018–2019), RSCAS, European University Institute, 2020.

Další studie

—

Independent Study on Indicators for Media Pluralism in the Member States – Towards a Risk-Based Approach (Nezávislá studie ukazatelů plurality médií – přístup založený na posouzení rizik), K. U. Leuven – ICRI, Jönköping International Business School – MMTC, Central European University - CMCS, Ernst & Young Consultancy Belgium, 2009.

—	A free and pluralistic media to sustain European democracy (Svobodná a pluralitní média v zájmu zachování evropské demokracie), skupina na vysoké úrovni pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, 2013.

—	Internal Media Plurality in Audiovisual Media Services in the EU: Rules & Practices (Vnitřní mediální pluralita v audiovizuálních mediálních službách v EU: pravidla a postupy), (zpráva skupiny ERGA), 2018.

—	Zpráva skupiny ERGA o dezinformacích: Posouzení provádění kodexu zásad, 2020.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 422

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 63 7. prosince 2020

Obsah		Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2020/C 422/01	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9868 — Raytheon Technologies Corporation/Saudi Arabian Oil Company/Middle East Cyber Services JV) ( 1 )	1
2020/C 422/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9884 — Thoma Bravo/Madison Dearborn Partners/Axiom) ( 1 )	2
2020/C 422/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9799 — Goldman Sachs/Summa Equity/EcoOnline) ( 1 )	3
2020/C 422/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9903 — SoftBank Group/Mizuho Financial Group/One Tap BUY) ( 1 )	4
2020/C 422/05	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9858 — Bosch Group/ELCO Group/JV) ( 1 )	5
2020/C 422/06	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10011 — ORIX/Cambourne/ORIX India Wind/GEH Assets) ( 1 )	6
2020/C 422/07	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9989 — BB Holding Investment/Duferdofin-Nucor) ( 1 )	7

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2020/C 422/10	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10063 – Mitsubishi UFJ Lease & Finance/Hitachi Capital) Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	17
2020/C 422/11	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10057 — Schlumberger/CEA/Genvia JV) Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	19

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2159
JPY	japonský jen	126,44
DKK	dánská koruna	7,4429
GBP	britská libra	0,90282
SEK	švédská koruna	10,2578
CHF	švýcarský frank	1,0822
ISK	islandská koruna	152,10
NOK	norská koruna	10,6598
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,518
HUF	maďarský forint	358,57
PLN	polský zlotý	4,4769
RON	rumunský lei	4,8725
TRY	turecká lira	9,4636
AUD	australský dolar	1,6387
CAD	kanadský dolar	1,5633
HKD	hongkongský dolar	9,4240
NZD	novozélandský dolar	1,7254
SGD	singapurský dolar	1,6206
KRW	jihokorejský won	1 320,60
ZAR	jihoafrický rand	18,4674
CNY	čínský juan	7,9421
HRK	chorvatská kuna	7,5415
IDR	indonéská rupie	17 222,37
MYR	malajsijský ringgit	4,9366
PHP	filipínské peso	58,430
RUB	ruský rubl	90,0679
THB	thajský baht	36,672
BRL	brazilský real	6,2759
MXN	mexické peso	24,1091
INR	indická rupie	89,6755

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2020/C 422/08	Závěry Rady o ochraně svobodného a pluralitního mediálního systému	8
	Evropská komise
2020/C 422/09	Směnné kurzy vůči euru — 4. prosince 2020	16

	Opravy
	Oprava Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9684 — Parks Bottom/Omers/Accor/Fairmont Hotels) ( Úř. věst. C 419, 4.12.2020 )	20


	(1) Text s významem pro EHP.