Usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu (1. ledna 2021 – 30. června 2024)

(2020/C 419/01)

RADA A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

1.

PŘIPOMÍNAJÍCE článek 6 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nějž sport představuje oblast, v níž by činnosti na úrovni EU měly podporovat, koordinovat a doplňovat opatření členských států;

2.

PŘIPOMÍNAJÍCE, že Unie přispívá k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci (1);

3.

PŘIPOMÍNAJÍCE, že činnost Unie je zaměřena na rozvoj evropského rozměru sportu podporou spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport, jakož i ochranou fyzické a mravní integrity sportovců, obzvláště mladých sportovců (2);

4.

UZNÁVAJÍCE, že sport by mohl přispět k dosažení celkových politických priorit EU, a zejména cílů různých dalších oblastí politiky, jako je vzdělávání, zdraví, mládež, sociální věci, začlenění, rovnost, genderová rovnost, rozvoj měst a venkova, doprava, životní prostředí, cestovní ruch, zaměstnanost, inovace, udržitelnost, digitalizace a ekonomika; a že tyto oblasti politiky by mohly na základě meziodvětvové spolupráce podpořit propagaci sportu;

5.

ZDŮRAZŇUJÍCE, že v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 je sport rovněž důležitým faktorem umožňujícím udržitelný rozvoj (3), a může tedy přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje;

6.

PŘIPOMÍNAJÍCE usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu na období let 2011–2014 (4), 2014–2017 (5) a 2017–2020 (6);

7.

VÍTAJÍCE výsledky provádění pracovního plánu EU v oblasti sportu na období 2017–2020, jakož i zprávu Komise o jeho provádění a významu (7);

8.

UZNÁVAJÍCE potřebu vhodné spolupráce se sportovním hnutím a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty a s příslušnými mezinárodními vládními a nevládními organizacemi, včetně Rady Evropy, Světové zdravotnické organizace (WHO), Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) a Světové antidopingové agentury (WADA),

STANOVÍ PRACOVNÍ PLÁN EVROPSKÉ UNIE V OBLASTI SPORTU NA OBDOBÍ OD 1. LEDNA 2021 DO 30. ČERVNA 2024:

9.

Tento pracovní plán Evropské unie v oblasti sportu (dále jen „pracovní plán EU“) má tyto HLAVNÍ CÍLE: — Posílit v EU sport založený na integritě a hodnotách. — Posílit oživení a odolnost odvětví sportu vůči krizi během pandemie COVID-19 i po ní. — Podpořit udržitelnou a fakticky podloženou politiku v oblasti sportu. — Zvýšit účast na sportu a pohybové aktivitě upevňující zdraví za účelem podpory aktivního životního stylu šetrného k životnímu prostředí, sociální soudržnosti a aktivního občanství. — Prostřednictvím meziodvětvové spolupráce zajistit informovanost v dalších oblastech politiky EU ohledně důležitého přínosu, který může sport mít pro sociálně a environmentálně udržitelný růst Evropy, digitalizaci, jakož i oživení po pandemii COVID-19 a budoucí odolnost, jakož i pro dosažení cílů udržitelného rozvoje. — Posílit mezinárodní rozměr politiky EU v oblasti sportu, zejména prostřednictvím výměn a spolupráce s vládami a zúčastněnými subjekty mimo EU. — Navázat na předchozí tři pracovní plány EU v oblasti sportu a na další dokumenty EU související se sportem, jako jsou závěry Rady a usnesení Rady. — Pokračovat ve výměně znalostí a zkušeností mezi členskými státy EU a Komisí. — Zintenzivnit dialog a spolupráci na úrovni EU se sportovním hnutím a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty a institucemi, a to jak v oblasti sportu a pohybové aktivity, tak mimo ni. — Tam, kde je to vhodné, podporovat provádění kapitoly programu Erasmus+ týkající se sportu.

10.

Pracovní plán EU se zabývá těmito prioritními oblastmi: — ochrana integrity a hodnot ve sportu; — socioekonomický a environmentální rozměr sportu; — propagace účasti na sportu a zdraví upevňující pohybové aktivitě. Konkrétní klíčová témata, okruhy, cíle, pracovní formáty, možné výsledky, lhůty pro dosažení cíle a povinnosti jsou uvedeny a vysvětleny v přílohách I a II tohoto dokumentu.

11.

Tento pracovní plán EU je flexibilním nástrojem. Pro včasnou reakci na nadcházející nebo neočekávaný vývoj a naléhavé otázky v oblasti sportu a pohybové aktivity mohou být nezbytné následné změny nebo úpravy, přičemž se zohlední priority budoucích předsednictví Rady.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

12.

se zapojily do provádění tohoto pracovního plánu EU a tam, kde je to vhodné, svými odbornými znalostmi a zkušenostmi přispívaly k různým pracovním formátům;

13.

při vypracovávání politik v oblasti sportu nebo jiných příslušných politik na celostátní a nižší úrovni zvážily zohlednění znalostí a výsledků dosažených při provádění tohoto pracovního plánu EU, a to při současném respektování zásady subsidiarity a autonomie sportu;

14.

informovaly a případně konzultovaly vnitrostátní sportovní hnutí a další příslušné zúčastněné subjekty ohledně provádění tohoto pracovního plánu EU a šířily znalosti a výsledky s cílem napomoci praktickému významu a zviditelnění činností.

VYZÝVAJÍ JEDNOTLIVÁ PŘEDSEDNICTVÍ RADY, ABY:

15.

zohlednila tento pracovní plán EU při vypracovávání svého programu a vycházela z již dosažených výsledků;

16.

zvážila uspořádání setkání na pracovní úrovni s příslušnými zástupci sportovního hnutí a dalšími zúčastněnými subjekty v oblasti sportu, mimo jiné za účelem výměny informací o provádění tohoto pracovního plánu EU, seznámení se se vzájemnými ambicemi a poskytování informací o plánovaných prioritách nadcházejících předsednictví Rady (8);

17.

po uplynutí tříletého období, na něž se toto usnesení vztahuje, a na základě zprávy, kterou má vypracovat Komise, případně předložila nový návrh pracovního plánu EU pro další období.

VYZÝVAJÍ KOMISI, ABY:

18.

se společně s členskými státy, sportovním hnutím a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty zapojila do provádění tohoto pracovního plánu EU a podpořila členské státy prostřednictvím svých odborných znalostí a zkušeností ze všech příslušných oblastí politiky v souladu s přílohami I a II tohoto usnesení;

19.

přispívala k fakticky podloženým politikám v EU a jejích členských státech, zejména prostřednictvím studií a průzkumů;

20.

členské státy, sportovní hnutí a další příslušné zúčastněné subjekty nadále informovala o probíhajících a plánovaných iniciativách a možnostech financování v oblasti sportu, jakož i v dalších oblastech politiky EU souvisejících se sportem, a tam, kde je to vhodné, prostřednictvím příslušných přípravných orgánů a kanálů Rady (9) předem konzultovala členské státy ohledně provádění konkrétních iniciativ v rámci pracovního plánu EU;

21.

podporovala začleňování sportu a pohybové aktivity do dalších oblastí politiky EU;

22.

šířila znalosti a výsledky dosažené při provádění tohoto pracovního plánu EU s cílem zajistit praktický význam a zviditelnit činnosti;

23.

zvážila poskytnutí on-line platformy pro ukládání a výměnu zpráv, osvědčených postupů nebo příslušných dokumentů s cílem usnadnit sdílení informací mezi členskými státy;

24.

na základě dobrovolných příspěvků členských států předložila během druhé poloviny roku 2023 zprávu o provádění a významu tohoto pracovního plánu EU. Tato zpráva bude během první poloviny roku 2024 podkladem pro vypracování případného následného pracovního plánu EU.

VYZÝVAJÍ SPORTOVNÍ HNUTÍ A DALŠÍ PŘÍSLUŠNÉ ZÚČASTNĚNÉ SUBJEKTY, ABY:

25.

se vedle členských států a Komise zapojily do provádění tohoto pracovního plánu EU a svými odbornými znalostmi a zkušenostmi přispívaly k různým pracovním formátům;

26.

zvážily šíření znalostí a výsledků dosažených při provádění tohoto pracovního plánu EU a zohlednily je ve svých vlastních činnostech.

---

(1)  Viz čl. 165 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(2)  Viz čl. 165 odst. 2 SFEU.

(3)  https://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=EO, viz bod 37.

(4)  Úř. věst. C 162, 1.6.2011, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 12.

(6)  Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 5.

(7)  Dokumenty 9469/20 + ADD 1.

(8)  Toto setkání by se například mohlo konat v rámci každoročního Sportovního fóra EU. Na straně EU by účastníky tohoto zasedání mohli být zástupci současné trojice předsednictví, nastupující trojice předsednictví a Komise.

(9)  Zejména Pracovní skupiny pro sport v rámci Rady.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10013 — Vestas/MHI Vestas JV)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 419/02)

Dne 27. listopadu 2020 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32020M10013. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.9723 — Showa Denko K.K./Hitachi Chemical Company)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 419/03)

Dne 8.4.2020 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32020M9723. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.9725 — Ardian/Groupe Cérélia)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 419/04)

Dne 26. února 2020 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v francouzštině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví;

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32020M9725. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.9675 — Apollo Capital Management/Lopesan Group/IFA Faro Hotel/IFA Buenaventura Hotel)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 419/05)

Dne 8. dubna 2020 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32020M9675. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.9684 — Parks Bottom/Omers/Accor/Fairmont Hotels)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 419/06)

Dne 11. března 2020 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32020M9684. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.9769 — VW Group/Munich RE Group/JV)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 419/07)

Dne 15. dubna 2020 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32020M9769. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o podpoře meziodvětvové spolupráce ve prospěch sportu a pohybové aktivity ve společnosti

(2020/C 419/08)

RADA A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

PŘIPOMÍNAJÍCE, ŽE

1.

v doporučení Rady ze dne 26. listopadu 2013 o podpoře zdraví upevňující tělesné aktivity ve všech odvětvích (1) se mimo jiné doporučuje, aby členské státy usilovaly o účinné politiky v oblasti pohybové aktivity upevňující zdraví (2) prostřednictvím vypracování meziodvětvového přístupu zahrnujícího různé oblasti politiky, včetně sportu, zdraví, vzdělávání, životního prostředí a dopravy, jakož i jiná příslušná odvětví, a to v souladu se specifiky jednotlivých členských států (3);

2.

závěry Rady ze dne 15. prosince 2015 o podpoře motorických schopností a pohybových a sportovních aktivit u dětí obsahují výzvu členským státům, aby zvážily provádění meziodvětvových politik, zahrnujících mimo jiné odvětví vzdělávání, mládeže a zdravotnictví, na podporu pohybových aktivit a motorických schopností v předškolním věku (4);

3.

v závěrech Rady ze dne 9. prosince 2017 o úloze trenérů ve společnosti se zdůrazňuje potřeba doplnit mezinárodní a meziodvětvový rozměr do vzdělávání trenérů tak, aby zahrnovalo osvědčené zkušenosti a užitečné pracovní metody v oblasti práce s mládeží, jako např. neformální a informální učení, jakož i v oblasti práce s osobami se zvláštními potřebami a podnikání (5);

4.

v závěrech Rady ze dne 13. prosince 2018 o hospodářském rozměru sportu a jeho socioekonomických přínosech se členské státy vyzývají, aby podporovaly a šířily myšlenku, aby bylo vyjádření hospodářského rozměru sportu na evropské a vnitrostátní úrovni rozšířeno o socioekonomické aspekty, zejména pak dobrovolnickou činnost, zdravotně ekonomické aspekty a inovace, a to i posílením meziodvětvové spolupráce (6);

5.

v závěrech Rady ze dne 11. června 2020 o zlepšování situace trenérů zvyšováním příležitostí k získávání dovedností a kompetencí se sportovní hnutí vyzývá, aby ve spolupráci s příslušnými institucemi na unijní, vnitrostátní, regionální či místní úrovni zintenzivnilo meziodvětvovou spolupráci za účelem uplatnění nových poznatků a metod v každodenní práci a zapojilo odvětví výzkumu a inovací do rozvoje programů vzdělávání a odborné přípravy pro trenéry (7);

6.

v závěrech Rady ze dne 29. června 2020 o dopadu pandemie COVID-19 a oživení odvětví sportu se členské státy vyzývají, aby v zájmu účinného řešení výzev, které před odvětvím sportu v důsledku pandemie COVID-19 vyvstaly, a posílení pozice sportu ve společnosti prosazovaly meziodvětvovou spolupráci a konzultace v oblastech, jež jsou relevantní pro sport na všech úrovních, včetně sportovního hnutí, odvětví podnikání v oblasti sportu a dalších relevantních zainteresovaných stran (8);

7.

v pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu na období 2017–2020 se uznává, že sport hraje pozitivní roli v meziodvětvové spolupráci na úrovni EU, a tím napomáhá k zajištění udržitelného rozvoje a odpovídajícím způsobem přispívá k řešení obecných socioekonomických a bezpečnostních výzev, kterým EU čelí (9);

8.	v Evropské chartě sportu Rady Evropy se zdůrazňuje význam koordinace mezi různými oblastmi politik s cílem zajistit, aby sport byl nedílnou součástí sociokulturního rozvoje (10);

9.	Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 zakotvuje úlohu sportu jako důležitého faktoru umožňujícího udržitelný rozvoj a jeho rostoucí přínos mimo jiné k cílům v oblasti zdraví, vzdělávání a sociálního začlenění (11).

UZNÁVAJÍCE, ŽE

10.	sport a pohybová aktivita, jsou-li provozovány zodpovědně a jsou-li přizpůsobeny charakteristikám každého člověka, podporují zdraví a kvalitu života lidí všech generací a zároveň pomáhají snižovat zátěž pro systém zdravotní péče (12);

11.	provozování sportu v komunitě, zejména ve sportovních klubech, může posílit sociální soudržnost a sociální účast, a tím podpořit integraci a začlenění;

12.	dobrovolná činnost v oblasti sportu poskytuje příležitost získat další dovednosti a aktivně přispívat k rozvoji místních komunit;

13.	v oblasti dopravy je pohybová aktivita v podobě chůze a jízdy na kole důležitou součástí ochrany životního prostředí a klimatu.

BEROUCE V ÚVAHU, ŽE

14.	podle statistických průzkumů z poslední doby vykazuje podíl osob účastnících se sportu nebo pohybové aktivity v několika členských státech tendenci stagnovat, nebo dokonce klesat (13);

15.	kromě toho se zdá, že sportovní organizace mají stále větší potíže při získávání lidí k dobrovolné činnosti ve sportovních klubech, zejména k dlouhodobému dobrovolnému zapojení;

16.	provozování sportu a pohybové aktivity, zejména pokud jde o kolektivní a organizovaný sport ve sportovních centrech, do značné míry ovlivnila pandemie COVID-19 a následná opatření a omezení zavedená s cílem zabránit šíření viru.

ZDŮRAZŇUJÍCE, ŽE

17.	sport a pohybová aktivita jsou pro jednotlivce více než volnočasovou aktivitou. Vzhledem k jejich pozitivním dopadům (14) je propagace sportu a pohybové aktivity mezi všemi občany ve veřejném zájmu;

18.

na rozhodnutí jednotlivce vést aktivní a zdravý životní styl a zapojit se do dobrovolné činnosti ve sportu mají značný vliv místní podmínky. Obzvláště důležité jsou finanční dostupnost a snadný přístup ke sportu, jakož i ke sportovním zařízením a veřejným prostorám, které stimulují pohybovou aktivitu v bezpečném prostředí. Totéž platí pro udržitelnou dopravní infrastrukturu a územní plánování přizpůsobené potřebám a podmínkám bezpečnosti chodců a cyklistů;

19.	takové místní podmínky zvyšují celkovou kvalitu života v obci nebo regionu, a tím i její konkurenceschopnost a přitažlivost. Pozitivní účinky tedy přesahují oblast sportu a pohybové aktivity;

20.

sport a pohybová aktivita mají četné vazby na další oblasti politiky, jako je vzdělávání, zdravotnictví, mládež, sociální věci, infrastruktura, veřejný prostor (tj. parky), rozvoj měst a venkova, doprava, životní prostředí, výzkum, inovace, digitalizace, kultura, ekonomika, zaměstnanost, cestovní ruch a mezinárodní spolupráce, včetně jejich příslušných nástrojů financování;

21.

meziodvětvová spolupráce může hrát důležitou úlohu při vytváření nebo optimalizaci podmínek pro aktivní a zdravý životní styl, a tudíž pro aktivaci pozitivního společenského potenciálu sportu a pohybové aktivity, jakož i pro stimulaci inovací a hospodářského rozměru sportu. Koordinované akce na více úrovních mohou být účinnější než jednotlivá opatření;

22.	se zapojením odvětví sportu může meziodvětvová spolupráce rozšířit pozitivní dopad, který mohou sport a pohybová aktivita mít, na jiná odvětví politiky (15);

23.	k úspěchu meziodvětvové spolupráce a k dosažení celkových cílů politiky na příslušných úrovních (16) mohou při sledování svých vlastních cílů současně významně přispět jednotliví aktéři v odvětví sportu (17);

24.	dlouhodobý úspěch této meziodvětvové spolupráce závisí v neposlední řadě na propagaci a podpoře ze strany osob, které přijímají politická a administrativní rozhodnutí, a tedy i na oboustranném přínosu pro všechny zúčastněné subjekty a jejich cíle odvětvové politiky.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH A SE ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY

25.

tam, kde je to vhodné, společně s příslušnými zúčastněnými subjekty vypracovaly a monitorovaly společné strategie s jasným rozdělením odpovědnosti s cílem zvýšit účast občanů na sportu a pohybové aktivitě v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu a v tomto ohledu věnovaly zvláštní pozornost meziodvětvové spolupráci;

26.

tam, kde je to vhodné, na všech úrovních určily ty oblasti politiky a správy, které jsou relevantní pro sport a pohybovou aktivitu, a vybízely činitele s rozhodovací pravomocí v jednotlivých odvětvích, aby ve svých příslušných politikách více zohledňovali přínosy, které mohou sport a pohybová aktivita mít;

27.	propagovaly a stimulovaly dlouhodobou meziodvětvovou spolupráci na různých úrovních, mimo jiné sdílením osvědčených postupů, a vhodnými opatřeními ji usnadňovaly a podporovaly;

28.	do meziodvětvové spolupráce případně zapojily všechny zúčastněné subjekty ze sportovního odvětví, zejména sportovní hnutí;

29.	zúčastněné subjekty informovaly o příslušných programech financování ze strany EU na podporu meziodvětvových projektů týkajících se sportu a pohybové aktivity a/nebo tyto programy případně využívaly (18).

VYZÝVAJÍ KOMISI, ABY

30.	prostřednictvím vhodných iniciativ (19) podporovala meziodvětvovou spolupráci ve prospěch sportu, pohybové aktivity a sociální soudržnosti a podporovala výměnu osvědčených postupů v tomto ohledu, případně se zapojením sítě kontaktních osob pro zdraví upevňující pohybovou aktivitu (20);

31.

uspořádala setkání se zástupci odvětví sportu a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty za účelem vypracování, dokumentace a monitorování společných cílů a strategií na evropské úrovni s cílem zvýšit účast občanů na sportu a pohybové aktivitě v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, a v tomto ohledu věnovala zvláštní pozornost meziodvětvové spolupráci;

32.	zvážila podporu meziodvětvového přístupu k propagaci projektů souvisejících se sportem a pohybovou aktivitou při provádění příslušných programů financování ze strany EU;

33.	informovala členské státy, sportovní hnutí a další příslušné zúčastněné subjekty o příslušných programech a iniciativách financování ze strany EU, které lze využít na podporu meziodvětvových projektů souvisejících se sportem a pohybovou aktivitou a na propagaci zdravého životního stylu;

34.	určila ty oblasti politiky a správy na úrovni EU, které jsou relevantní pro sport a pohybovou aktivitu, a vybízela k většímu zohlednění pozitivního dopadu sportu a pohybové aktivity v plánování a programech v jiných oblastech politiky a při dosahování celkových politických priorit EU;

35.	přispívala k lepším znalostem v tomto odvětví, např. aby poskytovala studie a analýzu na podporu pozitivního dopadu sportu a pohybové aktivity, včetně finančních přínosů, které sport a pohybová aktivita mohou mít pro jiná odvětví.

VYZÝVAJÍ SPORTOVNÍ HNUTÍ A DALŠÍ PŘÍSLUŠNÉ ZÚČASTNĚNÉ SUBJEKTY, ABY

36.	se aktivně podílely na vypracování strategií pro zvýšení účasti občanů na sportu a pohybové aktivitě;

37.	zvážily možnost stát se součástí iniciativy pro meziodvětvovou spolupráci na všech úrovních s cílem prosazovat důležitou úlohu, kterou sport a pohybová aktivita mohou hrát ve zdravém životním stylu, v osobním a sociálním rozvoji, sociální soudržnosti a sociálním začleňování.

---

(1)  Všechny odkazy uvedené v tomto dokumentu jsou obsaženy v příloze.

(2)  Angl.: HEPA (health-enhancing physical activity).

(3)  Viz doporučení č. 1.

(4)  Viz bod 13.

(5)  Viz bod 14 písm. h).

(6)  Viz bod 23.

(7)  Viz bod 40.

(8)  Viz bod 25.

(9)  Viz bod 5.

(10)  Viz čl. 13 odst. 1.

(11)  Viz zejména bod 37.

(12)  Náklady plynoucí z nedostatku fyzické aktivity se v EU odhadují na 84 miliard eur (odkaz: https://ec.europa.eu/jrc/en/science-update/european-public-health-week-jrc-publishes-overview-physical-activity).

(13)  Zvláštní průzkum Eurobarometru 472 – Sport a pohybová aktivita, březen 2018 (odkaz: https://data.europa.eu/euodp/en/data/dataset/S2164_88_4_472_ENG).

(14)  Viz například body 10–13.

(15)  Viz například body 10–13.

(16)  Například ke zvýšení počtu členů sportovních klubů by mohla vést podpora spolupráce místních sportovních klubů se školami (např. prostřednictvím nabídky odpoledních sportovních skupin).

(17)  Viz definice v příloze.

(18)  Například program Erasmus+, fondy politiky soudržnosti nebo Zemědělský fond pro rozvoj venkova.

(19)  Takovými iniciativami by mohl být Evropský týden sportu, sportovní fórum EU, výzva z Tartu o zdravém životním stylu nebo také iniciativa SHARE (SportHub: Alliance for regional development in Europe).

(20)  Doporučení Rady ze dne 26. listopadu 2013 o podpoře zdraví upevňující tělesné aktivity ve všech odvětvích, zejména doporučení č. 3.

Závěry Rady

„Evropský zatýkací rozkaz a postupy vydávání – stávající výzvy a cesta kupředu“

(2020/C 419/09)

RADA PŘIJALA TYTO ZÁVĚRY:

1.

Klíčovou prioritou strategické agendy na období 2019–2024, přijaté Evropskou radou dne 20. června 2019, je ochrana občanů a svobod. Evropa musí být místem, kde se lidé cítí svobodně a v bezpečí. Za tímto účelem musí být boj proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti rozšířen a posílen. Spolupráce v trestních věcech a výměna informací by měly odrážet tyto ambice a je nutné dále zlepšit a rozvinout uplatňování společných nástrojů.

2.

Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV, rámcové rozhodnutí o EZR) (1), které je klíčovým nástrojem justiční spolupráce v trestních věcech, spolupráci mezi členskými státy zjednodušilo a urychlilo. Je i nadále podstatným příspěvkem k plnění cíle Unie, jímž je poskytnout svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva.

3.

Při různých příležitostech probíhaly diskuze o tom, jak dále zlepšit justiční spolupráci v trestních věcech. Během tohoto procesu se ukázaly určité oblasti, v nichž by mohla být účinnost mechanismu předávání podle EZR dále zvýšena. V roce 2018 tak Rada za rakouského předsednictví přijala závěry o vzájemném uznávání v trestních věcech nazvané „Podpora vzájemného uznávání posilováním vzájemné důvěry“ (2). V roce 2019 vydalo rumunské předsednictví zprávu nazvanou „Další postup v oblasti vzájemného uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech“ (3). Poslední prováděcí zpráva Komise ze dne 2. července 2020 (4), probíhající deváté kolo vzájemných hodnocení v Radě (5), návrh prováděcí zprávy Výboru LIBE Evropského parlamentu ze dne 4. září (6) a virtuální konference konaná dne 24. září 2020 za německého předsednictví (7) byly pro diskuzi o budoucnosti EZR novým impulsem.

4.

13. června 2022 oslavíme 20. výročí přijetí rámcového rozhodnutí o EZR. Členské státy, Komise, Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), Eurojust, Evropská justiční síť (EJS) a odborníci pracující každodenně na postupech předávání by měli usilovat o nalezení a provedení řešení stávajících problémů při uplatňování rámcového rozhodnutí a tak oslavit uvedené výročí.

5.

Rada souhlasí, že existuje prostor pro zlepšení v těchto oblastech: A. zlepšení vnitrostátního provedení a praktického uplatňování rámcového rozhodnutí o EZR, B. podpora vykonávajících orgánů při vyhodnocování ochrany základních práv, C. úprava určitých procesních aspektů ve vystavujícím a ve vykonávajícím členském státě, D. vyřizování žádostí o vydání občanů EU do třetích zemí, E. posílení postupů předávání v rámci EZR v době krize.

A.   Zlepšení vnitrostátního provedení a praktického uplatňování rámcového rozhodnutí o EZR

6.

Efektivnost a účinnost rámcového rozhodnutí o EZR závisí hlavně na vnitrostátních právních předpisech, které požadavky práva EU plně provádějí. Bez ohledu na již vyvinuté značné úsilí existuje stále prostor pro zlepšení, zejména s ohledem na vyvíjející se judikaturu Soudního dvora Evropské unie (SDEU).

7.

Rada vyzývá členské státy, aby zajistily správné provedení rámcového rozhodnutí o EZR, a to s řádným ohledem na judikaturu SDEU a doporučení vyplývající ze čtvrtého a probíhajícího devátého kola vzájemných hodnocení (8), jakož i z prováděcích zpráv Komise ze dnů 24. ledna 2006, 11. července 2007, 11. dubna 2011 a 2. července 2020 (9). Je nutné poznamenat, že Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU a v případě nutnosti v blízké budoucnosti zahájí další taková řízení.

8.

Příručka k vydávání a výkonu evropského zatýkacího rozkazu (10), naposledy aktualizovaná v roce 2017, se ukázala jako cenný nástroj pro odborníky z praxe. Vzhledem vývoji, ke kterému mezitím došlo, zejména s ohledem na značný počet rozsudků SDEU, vyzývá Rada Komisi, aby příručku v blízké budoucnosti aktualizovala.

9.

Členské státy se vyzývají, aby odborníkům v praxi usnadnily uplatňování a výklad vnitrostátních právních předpisů provádějících rámcové rozhodnutí o EZR stanovením nezávazných pokynů pro uplatňování EZR. Tyto pokyny, které by měly zohlednit příručku o EZR a být s ní slučitelné, by mohly pomoci vystavujícím justičním orgánům, zejména pokud jde o ověřování, zda jsou splněny podmínky pro vydání EZR a zda je dodržena zásada proporcionality.

10.

Přehled Eurojustu nazvaný „Judikatura Soudního dvora EU týkající se EZR“, naposledy aktualizovaný v březnu 2020, se ukázal jako užitečný nástroj pro odborníky z praxe. Rada vyzývá Eurojust, aby tento přehled odpovídajícím způsobem aktualizoval, tak často, jak je to možné, a nadále jej elektronicky zpřístupňoval ve vhodném formátu.

11.

Rada podporuje členské státy, Komisi a Evropskou síť pro justiční vzdělávání v jejich úsilí o podporu a navýšení průběžné odborné přípravy odborníků z praxe zapojených do prostupů předávání podle EZR a o propagaci výměny názorů mezi odborníky z praxe z různých členských států. Přímý kontakt mezi odborníky z praxe v různých členských státech podporuje vzájemnou důvěru a tudíž přispívá k lepšímu uplatňování rámcového rozhodnutí o EZR. S cílem podpořit vzájemné pochopení by měly být dále prozkoumány možnosti konání konkrétních vzdělávacích akcí pro odborníky z praxe ze dvou či více členských států s vysokým množstvím vzájemného pracovního zatížení.

12.

Eurojust a Evropská justiční síť (EJS) hrají klíčovou úlohu v praktickém uplatňování rámcového rozhodnutí o EZR, jak bylo zdůrazněno v průběhu pandemie COVID-19. Rada vybízí Eurojust a EJS, aby pokračovaly ve své hodnotné práci a zintenzivnily svá úsilí jak o další zlepšení výměny informací, koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními justičními orgány, tak o poskytnutí nejlepší možné podpory pro spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO).

13.

S cílem dále zlepšit uplatňování rámcového rozhodnutí o EZR by měl být zřízen centralizovaný portál na úrovni Unie, kde by byly veškeré příslušné informace, jež by mohly odborníkům z praxe usnadnit využívání EZR, shromažďovány a průběžně aktualizovány. Za tímto účelem se EJS vyzývá, aby za konzultace Komise, Eurojustu a dalších příslušných aktérů prozkoumala možnosti rozšíření a dalšího zlepšení internetové stránky EJS, která již poskytuje širokou škálu informací o EZR, a je tudíž v tomto ohledu dobrým základem.

B.   Podpora vykonávajících orgánů při vyhodnocování ochrany základních práv

14.

Systém zavedený rámcovým rozhodnutím o EZR je založen na zásadě vzájemného uznávání (6. bod odůvodnění, čl. 82 odst. 1 SFEU); zatímco výkon EZR je pravidlem (čl. 1 odst. 2), odmítnutí výkonu je výjimkou. Takové odmítnutí, které by mohlo zvýšit riziko beztrestnosti a podkopat bezpečnost občanů a ochranu obětí, může být v zásadě zvažováno pouze za okolností stanovených v článcích 3, 4 a 4a rámcového rozhodnutí. Přestože rámcové rozhodnutí nestanoví důvod pro odmítnutí v případě bezprostředních porušení základních práv, nemění povinnost členských států dodržovat základní práva a základní zásady, jak jsou uvedeny v článku 6 SEU a v Listině základních práv (čl. 1 odst. 3, 12. a 13. bod odůvodnění).

15.

SDEU uznal, že vykonávající justiční orgán může ve výjimečných případech a s výhradou určitých podmínek odmítnout vykonat EZR, pokud existuje skutečné nebezpečí, že předání dotčené osoby by mohlo vést k nelidskému či ponižujícímu zacházení ve smyslu článku 4 Listiny (11) kvůli vězeňským podmínkám ve vystavujícím státě, nebo k porušení základního práva na spravedlivý proces uvedeného v čl. 47 odst. 2 Listiny (12), vzhledem k obavám ohledně nezávislosti soudnictví ve vystavujícím státě. Odborníkům z praxe tak připadl náročný úkol vyřešit konflikt mezi vzájemným uznáváním a ochranou základních práv v jednotlivých případech.

Ochrana před nelidským a ponižujícím zacházením

16.

Zákaz nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu zakotvený v článku 4 Listiny má absolutní povahu, neboť je těsně spjat s respektováním lidské důstojnosti, která je předmětem článku 1 Listiny a jednou ze základních hodnot Unie a jejích členských států uvedenou v článku 2 SEU (13).

17.

Rada zdůrazňuje, že problémy týkající se podmínek ve vězení ve vystavujícím členském státě musí být řešeny v uvedeném členském státě a s ohledem na všechny vězněné osoby. Zdůrazňuje skutečnost, že minimální normy a ukazatele podmínek ve vězení, včetně vazby, již existují ve formě uznaných právně nevynutitelných nástrojů, zejména Evropských vězeňských pravidel Rady Evropy (14). Rada vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, jež jsou nezbytná pro zajištění souladu s těmito nástroji.

18.

Rada zdůrazňuje, že je důležité poskytnout odborníkům z praxe nezbytnou podporu a informace pro provedení dvoufázového posouzení, jak stanoví SDEU (15). Odborníci z praxe musejí mít přístup k objektivním, spolehlivým, přesným a řádně aktualizovaným údajům, aby mohli jako první krok posoudit, zda existují nedostatky ve vězeňských podmínkách, jež panují ve vystavujícím členském státě, jež mohou být buď systémové či celoplošné, jež se mohou týkat některých skupin osob nebo některých vězeňských zařízení. Jako druhý krok posouzení musí odborníci z praxe podle čl. 15 odst. 2 rámcového rozhodnutí o EZR obdržet veškeré nezbytné informace o podmínkách, v jakých má být dotyčná osoba ve vystavujícím členském státě vězněna, aby mohli posoudit, zda jsou dány prokazatelné důvody se domnívat, že dotyčná osoba, bude-li předána, bude vystavena skutečnému nebezpečí nelidského či ponižujícího zacházení.

19.

Rada vítá skutečnost, že za účelem zlepšení přístupu k nezbytným informacím spustila Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) v roce 2019 databázi týkající se podmínek ve věznicích, jež spojuje na jednom místě informace z let 2015 až 2019 o podmínkách ve věznicích ve všech členských státech EU. FRA se vyzývá, aby tuto databázi pravidelně aktualizovala s cílem zajistit, ze poskytované informace splňují požadavky stanovené SDEU a ve střednědobém hledisku posoudila, zda databáze splňuje potřeby vyplývající s z praxe.

20.

Rada vyzývá Komisi, aby při aktualizaci příručky o EZR kladla zvláštní důraz na poskytnutí vedení pro odborníky z praxe ohledně toho, jak řešit otázku podmínek ve vězení, a to při zohlednění výsledků probíhajícího devátého kola vzájemných hodnocení. V této souvislosti by měla Komise rovněž zvážit vhodnost vypracování praktických řešení, jako je vzor pro žádost o doplňující informace podle čl. 15 odst. 2 rámcového rozhodnutí o EZR.

Zaručení práva na spravedlivý proces

21.

Právo na spravedlivý proces, jak je stanoveno v čl. 47 odst. 2 Listiny, má zásadní význam jakožto záruka, že všechna práva, která jednotlivci odvozují z práva EU, budou chráněna, a že hodnoty společné členským státům stanovené v článku 2 SEU, zejména hodnota právního státu, budou zaručeny (16).

22.

Rada připomíná členským státům jejich odpovědnost zajistit respektování právního státu v EU a zaručit právo na spravedlivý proces a zejména přístup k nezávislému a nestrannému soudu. Členské státy musí přijmout opatření nezbytná k nápravě nedostatků za účelem posílení vzájemné důvěry a vyhnutí se riziku politizace spolupráce v trestních věcech. Rada vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu využila svou úlohu strážkyně Smluv.

23.

Rada zdůrazňuje, že je důležité poskytnout odborníkům z praxe nezbytnou podporu a informace pro provedení dvoufázového posouzení požadovaného v případech údajného rizika porušení čl. 47 druhého pododstavce Listiny, jak uvádí SDEU (17). Odborníci z praxe musí mít přístup k objektivním, spolehlivým, přesným a řádně aktualizovaným údajům, aby mohli v první fázi posoudit existenci skutečného nebezpečí, že z důvodu systémových či celoplošných nedostatků dojde v souvislosti s nedostatkem nezávislosti soudů k porušení základního práva na spravedlivý proces. Podle čl. 15 odst. 2 rámcového rozhodnutí o EZR musí ve druhé fázi odborníci z praxe obdržet veškeré potřebné informace k posouzení, zda existují závažné důvody domnívat se, že dotčené osobě bude hrozit takové nebezpečí, pokud bude předána, a to s ohledem na osobní situaci této osoby, jakož i povahu protiprávního jednání, za které je stíhána, a skutkové okolnosti, za nichž byl vydán EZR.

24.

Rada vyzývá Komisi, aby při aktualizaci příručky pro vydávání EZR poskytla odborníkům z praxe pokyny, jak řešit případy údajného rizika porušení čl. 47 druhého pododstavce Listiny, a aby za konzultace s FRA a při zohlednění kritérií stanovených SDEU zvážila způsoby, jak zlepšit přístup odborníků z praxe k informacím a zdrojům informací, jež mohou využít.

Ujištění

25.

V souladu s čl. 15 odst. 2 rámcového rozhodnutí o EZR a zásadou loajální spolupráce zakotvenou v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci SEU může vykonávající orgán požádat o doplňující informace a vystavující orgán může poskytnout ujištění, že v případě předání dotčené osoby nebudou porušena její základní práva (18).

26.

Rada zdůrazňuje, že vykonávající soudní orgán musí s ohledem na vzájemnou důvěru, která musí panovat mezi justičními orgány členských států a na které se zakládá režim evropského zatýkacího rozkazu, tato ujištění považovat za důvěryhodná, přinejmenším pokud neexistují konkrétní skutečnosti svědčící o opaku (19).

C.   Úprava určitých procesních aspektů ve vystavujícím a ve vykonávajícím členském státě

Posílení procesních práv v řízení o EZR

27.

Co se týče procesních práv podezřelých nebo obviněných osob v trestním řízení, došlo již k významnému pokroku. Při provádění cestovní mapy pro posílení procesních práv (20) jako součásti Stockholmského programu (21) byly zavedeny minimální požadavky na trestní řízení, a to směrnicí 2010/64/EU (právo na tlumočení a překlad), směrnicí 2012/13/EU (právo na informace), směrnicí 2013/48/EU (právo na přístup k obhájci), směrnicí (EU) 2016/343 (presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem), směrnicí (EU) 2016/800 (procesní záruky pro děti) a směrnicí (EU) 2016/1919 (právní pomoc).

28.

Ze zpráv Komise o provádění, zveřejněných dne 18. prosince 2018, pokud jde o směrnice 2010/64/EU (22) a 2012/13/EU (23), a dne 27. září 2019, pokud jde o směrnici 2013/48/EU (24), jasně vyplývá, že je zapotřebí provádění těchto směrnic zlepšit. Rada vyzývá dotčené členské státy, aby napravily nedostatky zjištěné ve zprávách o provádění a aby zajistily úplné a správné provedení směrnic. Je nutné poznamenat, že Komise již zahájila řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU a v případě nutnosti v blízké budoucnosti zahájí další taková řízení.

29.

Rada zdůrazňuje, že je zapotřebí posoudit praktickou účinnost procesních práv v řízení ve vystavujících a vykonávajících státech podle rámcového rozhodnutí o EZR. Hodnotný příspěvek v tomto ohledu představuje zpráva, kterou dne 27. září 2019 zveřejnila FRA (Rights in practice: access to a lawyer and procedural rights in criminal and EAW proceedings – Práva v praxi: přístup k obhájci a procesní práva v trestním řízení a řízení o EZR) a která se zabývá situací v osmi členských státech. Rada vyzývá FRA, aby zvážila možnost pokračovat až do roku 2022 v této studii, rozšířit ji na všechny členské státy a klást zvláštní důraz na zkušenosti právníků činných v řízení o předání.

Překlady

30.

Rada připomíná, že EZR musí být přeložen do jednoho z úředních nebo přípustných jazyků vykonávajícího členského státu, a zdůrazňuje, že odpovídající překlad je pro účinné fungování postupů předávání v rámci EZR zásadní.

31.

Rada vyzývá členské státy, aby v souvislosti s překlady EZR zvážily, zda by mohly v zájmu zjednodušení a urychlení postupu více než v současnosti využívat možnost stanovenou v čl. 8 odst. 2 rámcového rozhodnutí o EZR, a to přijímat překlad do jednoho nebo více jiných úředních jazyků Evropské unie.

Předávání trestního řízení a kompetenční spory

32.

Za účelem zabránění beztrestnosti v Evropě bez hranic, například když je odmítnut výkon EZR, když dojde ke kompetenčnímu sporu, nebo v případě souběžných řízení ve dvou či více členských státech ve věci stejných skutečností, vyvstává mimo jiné otázka, jak účinně předat řízení a jak vyřešit kompetenční spory.

33.

Cílem rámcového rozhodnutí Rady ze dne 30. listopadu 2009 o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení (2009/948/SVV) (25) je předcházet souběžným řízením ve věci stejných skutečností a porušování zásady ne bis in idem, omezuje se však na ustanovení o výměně informací a přímých konzultacích mezi příslušnými orgány členských států. Jak je zdůrazněno ve zprávě o případech Eurojustu v oblasti předcházení kompetenčním sporům a jejich řešení ze dne 16. února 2018, obtíže přetrvávají, zejména ve složitých případech a případech negativních kompetenčních sporů.

34.

V současné době neexistuje společný právní rámec pro předávání trestního řízení mezi členskými státy. Evropskou úmluvu o předávání trestního řízení ze dne 15. května 1972 ratifikovalo pouze 13 členských států. Ostatní členské státy spoléhají na uplatňování Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 ve spojení s Úmluvou o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie ze dne 29. května 2020, nebo na dvoustranné dohody či neformální spolupráci.

35.

V minulosti nebylo možné dosáhnout žádného konsenzu ohledně nástroje EU, a to navzdory značnému úsilí, zejména podnětu 16 členských států k rámcovému rozhodnutí Rady o předávání trestního řízení v roce 2009 (26). Jak je však zdůrazněno ve zprávě Eurojustu ze dne 16. února 2018 a závěrech 52. plenárního zasedání EJS v roce 2019 (27), odborníci z praxe v důsledku toho nadále narážejí na právní a praktické výzvy, a proto zpravidla podporují vytvoření nástroje EU.

36.

Společná pravidla mezi členskými státy pro předávání řízení a kompetenční spory by mohla v zásadě představovat důležitý příspěvek v boji proti přeshraniční trestné činnosti díky tomu, že by zvýšila účinnost trestních řízení a zlepšila řádný výkon spravedlnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

37.

Rumunské předsednictví ve své zprávě o dalším postupu v oblasti vzájemného uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech (28) navrhlo dále posoudit potřebu zahájit práci na legislativním návrhu o předávání řízení v trestních věcech v širším kontextu včetně hodnocení ustanovení rámcového rozhodnutí 2009/948/SVV o kompetenčních sporech. Komise s ohledem na tuto zprávu financovala akademickou studii předávání řízení v trestních věcech, jež bude dokončena ve druhé polovině roku 2021.

38.

Rada vyzývá Komisi, aby, jakmile bude k dispozici výstup této studie, projednala s členskými státy, Eurojustem a EJS, zda je nový návrh nástroje EU pro předávání řízení v trestních věcech proveditelný a zda by představoval přidanou hodnotu. Pokud ano, Komise se vyzývá, aby vypracovala posouzení dopadu a případně legislativní návrh.

Prosazování alternativ ke zbavení svobody a využívání EZR

39.

Rada vyzývá členské státy, aby prozkoumaly možnosti, jak případně posílit využívání sankcí a opatření nezbavujících svobody, jak je uvedeno v závěrech Rady přijatých během finského předsednictví o využívání sankcí a opatření nezbavujících svobody v oblasti trestního soudnictví (29).

40.

Při zvažování dopadů, jež bude výkon EZR na svobodu vyžádané osoby mít, musí vystavující orgán určit, zda je vzhledem ke konkrétním okolnostem každého případu přiměřené vydat EZR. Toto posouzení zahrnuje mimo jiné otázku, zda je EZR nejvhodnějším nástrojem, či zda by bylo namísto něj možné využít jiná opatření v oblasti justiční spolupráce (např. evropský vyšetřovací příkaz, evropský příkaz k výkonu dohledu, předání vězně).

41.

Rada vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na výsledky probíhajícího devátého kola vzájemných hodnocení zvážily, zda je zapotřebí posílit využívání jiných opatření v oblasti justiční spolupráce.

D.   Vyřizování žádostí o vydání občanů EU do třetích zemí

42.

Rada připomíná výměnu ohledně aktuálního stavu, co se týče vyřizování žádostí třetích zemí o vydání týkajících se občanů EU, kteří nejsou státními příslušníky dožádaného členského státu, jež proběhla na neformální videokonferenci ministrů spravedlnosti dne 4. června 2020.

43.

Členské státy mají při vyřizování těchto žádostí v důsledku rozsudků SDEU ve věci Petruhhin a několika dalších rozsudcích (30) dvě povinnosti: na jedné straně mají povinnost dodržovat stávající závazky podle mezinárodního práva a bojovat proti riziku, že dotčený trestný čin zůstane nepotrestán, a na druhé straně jsou členské státy, které své státní příslušníky nevydají, v souladu se zásadou volného pohybu a zásadou zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti povinny občany ostatních členských států co nejúčinněji chránit před opatřeními, která by je mohla zbavit práv volného pohybu a pobytu uvnitř EU. SDEU v tomto ohledu objasnil, že dožádaný členský stát musí ověřit, zda existuje alternativní opatření, které by méně ohrožovalo výkon práva volného pohybu a bylo by stejně účinné při dosahování cíle spočívajícího v zabránění beztrestnosti (31). To zahrnuje informování členského státu, jehož je osoba státním příslušníkem, a v případě, že o to tento členský stát požádá, předání dožádané osoby tomuto členskému státu podle rámcového rozhodnutí o EZR, a to pokud je uvedený členský stát příslušný ke stíhání této osoby za činy spáchané mimo jeho území (32).

44.

Bylo vynaloženo značné úsilí s cílem poskytnout vhled do praktického uplatňování zásad vyjádřených v rozhodnutí ve věci Petruhhin ze strany členských států (33). Stávající judikatura však neposkytuje řešení pro situace, kdy členský stát státní příslušnosti nemůže vůči dožádané osobě EZR vydat.

45.

Rada vítá skutečnost, že Eurojust a EJS provedly nanejvýše užitečnou analýzu způsobu, jak se v praxi vyřizují žádosti třetích zemí o vydání občanů EU. Rada výsledky této analýzy brzy projedná a rozhodne v otázce, zda by měla proběhnout návazná činnost, a pokud ano, v jaké formě.

46.

Praktické zkušenosti různých členských států ukazují, že existují případy, kdy třetí země podávají neodůvodněné a šikanózní žádosti o vydání. Rada vyzývá Komisi, aby zvážila, zda jsou vzhledem k výsledkům analýzy provedené Eurojustem a EJS zapotřebí další opatření, jako například návrh společného postupu při vyřizování potenciálně šikanózních žádostí, včetně politicky motivovaných žádostí, ze strany třetích zemí o vyhlášení pátrání a předání. V této souvislosti by měly být zohledněny osvědčené postupy členských států.

E.   Posílení postupů předávání v rámci EZR v době krize

47.

Členské státy ve snaze zabránit šíření COVID-19 přijaly nejrůznější opatření, jako je uzavření hranic, pozastavení letecké dopravy a zavedení přísných pravidel pro omezení kontaktu a dodržování bezpečného odstupu. Tato opatření mají výrazný dopad i na justiční spolupráci v trestních věcech, zejména na postupy předávání podle rámcového rozhodnutí o EZR.

48.

Rada zdůrazňuje, že zajištění řádného fungování justiční spolupráce v trestních věcech v době krize má pro prostor svobody, bezpečnosti a práva obrovský význam. Krize COVID-19 jasně ukázala, jak je důležitá koordinovaná a rychlá výměna informací a zkušeností, a že je zapotřebí dále digitalizovat spolupráci mezi členskými státy.

49.

Co se týče nezbytné výměny informací a zkušeností v době krize, je zásadní koordinovaný přístup ze strany všech zúčastněných aktérů, aby nedocházelo k duplicitě činností a aby se zjednodušilo shromažďování a šíření informací. Ke shromažďování informací se jako hodnotný nástroj osvědčily dotazníky a jako hodnotný nástroj pro koordinovanou výměnu informací a jako velká pomoc odborníkům z praxe se osvědčil pravidelně aktualizovaný souhrn Eurojustu a EJS s kombinací informací, které obdržely Eurojust, EJS a předsednictví / generální sekretariát Rady. V budoucnu by se mělo zvážit vytvoření elektronické platformy, na níž by bylo v době krize možné se seznámit s užitečnými informacemi a tyto informace denně aktualizovat.

50.

Rada zdůrazňuje, že digitalizace hraje ústřední roli. Pandemie COVID-19 jasně ukázala, že je nutná rychlá a komplexní digitalizace přeshraniční justiční spolupráce, na což Rada poukázala v závěrech nazvaných „Přístup ke spravedlnosti - využití příležitostí digitalizace“, dohodnutých za německého předsednictví (34). V řadě případů lze praktické problémy překonat právě pomocí digitálních řešení.

51.

Rada vítá závěrečnou zprávu Komise o studii o přeshraničním digitálním trestním soudnictví, která byla zveřejněna dne 14. září 2020. Opatření přijatá v návaznosti na tuto studii by měla věnovat zvláštní pozornost následujícím aspektům: vytvoření zabezpečených elektronických komunikačních kanálů mezi příslušnými orgány, harmonizovanému přístupu k uznávání a používání elektronických podpisů, nebo alespoň pružnějšímu používání stávajících systémů, vytvoření zabezpečených prostředků přenosu objemných souborů a lepšímu sladění videokonferenčních systémů, a to zejména s ohledem na jejich kvalitu a technickou interoperabilitu.

---

(1)  Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 449, 13.12.2018, s. 6.

(3)  Dokument 9728/19.

(4)  COM(2020) 270 final.

(5)  9. kolo vzájemných hodnocení týkajících se vzájemného uznávání právních nástrojů v oblasti zbavení nebo omezení osobní svobody, viz dokument 6333/19 pro rozsah hodnocení.

(6)  Návrh zprávy o provádění evropského zatýkacího rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2019/2207(INI)), 4. září 2020; EPRS, posouzení provádění na evropské úrovni týkající se evropského zatýkacího rozkazu, PE 642.839, červen 2020.

(7)  Viz dokument předsednictví 11419/20.

(8)  Viz závěrečná zpráva v dokumentu 8302/4/09 REV 4 a dokument 6333/19.

(9)  COM(2006)8 final, COM(2007)407 final, COM(2011)175 final, COM(2020)270 final.

(10)  Úř. věst. C 335, 6.10.2017, s. 1.

(11)  SDEU, 5. dubna 2016, C-404/15, Aranyosi a Caldararu; SDEU, 25. července 2018, C-220/18, PPU; SDEU, 15. října 2019, C-128/18, Dorobantu.

(12)  SDEU, 25. července 2018, C-216/18 PPU, LM. Viz probíhající soudní řízení ve spojených věcech C-354/20 PPU a C-412/20 PPU, Openbaar Ministerie a další.

(13)  SDEU, 5. dubna 2016, C-404/15, Aranyosi a Caldararu, body 85 a 87.

(14)  Doporučení Rec(2006)2 Výboru ministrů členským státům o Evropských vězeňských pravidlech.

(15)  SDEU, 5. dubna 2016, C-404/15, Aranyosi a Caldararu; SDEU, 25. července 2018, C-220/18 PPU, body 88 až 94; SDEU, 15. října 2019, C-128/18, Dorobantu, body 52 až 55.

(16)  SDEU, 25. července 2018, C-216/18 PPU, LM, bod 48.

(17)  SDEU, 25. července 2018, C-216/18 PPU, LM, body 61, 68 a 79.

(18)  SDEU, 25. července 2018, C-220/18 PPU, ML, body 108 až 110.

(19)  SDEU, 25. července 2018, C-220/18 PPU, ML, bod 112.

(20)  Usnesení Rady ze dne 30. listopadu 2009 o cestovní mapě pro posílení procesních práv podezřelých nebo obviněných osob v trestním řízení (Úř. věst. C 295, 4.12.2009, s. 1).

(21)  Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je (Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1).

(22)  COM(2018) 857 final.

(23)  COM(2018) 858 final.

(24)  COM(2019) 560 final.

(25)  Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 42.

(26)  Úř. věst. C 219, 12.9.2009, s. 7.

(27)  Dokument 14501/19.

(28)  Dokument 9728/19.

(29)  Úř. věst. C 422, 16.12.2019, s. 9.

(30)  SDEU, 6. září 2016, C-182/15, Petruhhin; SDEU, 10. dubna 2018, C-191/16, Pisciotti; SDEU, 13. listopadu 2018, C-247/17, Raugevicius; SDEU, 2. dubna 2020, C-897/19 PPU, Ruska Federacija; viz projednávaná věc C-398/19, Generalstaatsanwaltschaft Berlin.

(31)  SDEU, 6. září 2016, C-182/15, Petruhhin, bod 41 a body 47 až 50.

(32)  SDEU, 6. září 2016, C-182/15, Petruhhin, bod 41 a body 47 až 50.

(33)  Viz dokumenty Rady 10429/17, 15786/17 a 15207/17.

(34)  Úř. věst. C 342I , 14.10.2020, s. 1.

Směnné kurzy vůči euru (1)

3. prosince 2020

(2020/C 419/10)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2151
JPY	japonský jen	126,49
DKK	dánská koruna	7,4439
GBP	britská libra	0,90358
SEK	švédská koruna	10,3025
CHF	švýcarský frank	1,0831
ISK	islandská koruna	153,00
NOK	norská koruna	10,7070
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,420
HUF	maďarský forint	357,63
PLN	polský zlotý	4,4733
RON	rumunský lei	4,8730
TRY	turecká lira	9,5021
AUD	australský dolar	1,6361
CAD	kanadský dolar	1,5692
HKD	hongkongský dolar	9,4188
NZD	novozélandský dolar	1,7175
SGD	singapurský dolar	1,6228
KRW	jihokorejský won	1 325,91
ZAR	jihoafrický rand	18,5475
CNY	čínský juan	7,9567
HRK	chorvatská kuna	7,5470
IDR	indonéská rupie	17 181,51
MYR	malajsijský ringgit	4,9453
PHP	filipínské peso	58,299
RUB	ruský rubl	90,8441
THB	thajský baht	36,660
BRL	brazilský real	6,3037
MXN	mexické peso	24,1384
INR	indická rupie	89,7090

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky

(2020/C 419/11)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), ve kterém se uvádí, že dovoz konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky je subvencovaný, a způsobuje proto výrobnímu odvětví Unie újmu (2).

1.   Podnět

Podnět podalo dne 21. října 2020 šest výrobců v Unii (dále jen „žadatelé“), kteří představují více než 50 % celkové výroby konvertovaných hliníkových fólií v Unii.

Veřejně přístupná verze podnětu a analýza míry podpory podnětu ze strany výrobců v Unii jsou k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Informace o přístupu k dokumentaci určené zúčastněným stranám jsou uvedeny v bodě 5.6 tohoto oznámení.

2.   Výrobek, který je předmětem šetření

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou konvertované hliníkové fólie o tloušťce menší než 0,021 mm, bez podložky, válcované, avšak dále neopracované, v rolích o hmotnosti přesahující 10 kg (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

Vyloučeny jsou tyto výrobky:

—	Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm, bez podložky, válcované, avšak dále neopracované, v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti přesahující 10 kg.

—	Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce nejméně 0,007 mm a méně než 0,008 mm, bez ohledu na šířku rolí, ať už žíhané, či nikoli.

—	Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm a v rolích o šířce přesahující 650 mm, ať už žíhané, či nikoli.

—	Hliníkové fólie pro domácnost o tloušťce větší než 0,018 mm a méně než 0,021 mm, bez ohledu na šířku rolí, ať už žíhané, či nikoli.

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit informace týkající se definice výrobku, tak musí učinit do deseti dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení (3).

3.   Tvrzení o subvencování

Výrobkem označeným za subvencovaný je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“), v současnosti kódu KN ex 7607 11 19 (kódy TARIC 7607111960 a 7606111991).

Podnět obsahuje dostatek důkazů o tom, že výrobci výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země těží z řady subvencí poskytovaných vládou Čínské lidové republiky.

Uváděné praktiky subvencování spočívají mimo jiné v 1) přímém převodu finančních prostředků a potenciálních přímých převodech finančních prostředků nebo závazků, 2) prominutém nebo nevybraném vládním příjmu a 3) poskytnutí zboží nebo služeb vládou za cenu nižší než přiměřenou. Podnět obsahoval důkazy například o existenci různých grantů, preferenčních půjček a úvěrových linek poskytovaných bankami ve státním vlastnictví i jinými finančními institucemi, a vývozních úvěrů poskytovaných bankami ve státním vlastnictví i jinými finančními institucemi; snížení daně z příjmu a osvobození od daně z příjmu, snížení dovozních cel a osvobození od DPH a odpočtech DPH; a poskytnutí zboží vládou za cenu nižší než přiměřenou.

Žadatelé tvrdí, že výše uvedená opatření představují subvence, neboť zahrnují finanční příspěvek vlády Čínské lidové republiky nebo jiných orgánů regionálních správ (včetně veřejnoprávních subjektů) a vyvážejícím výrobcům výrobku, který je předmětem šetření, přinášejí výhody. Jsou údajně omezeny na určité podniky či výrobní odvětví nebo skupinu podniků, a proto jsou specifické a napadnutelné. Na základě toho se údajná výše subvencí v případě dotčené země jeví jako značná.

S ohledem na čl. 10 odst. 2 a 3 základního nařízení připravila Komise zprávu o dostatečnosti důkazů obsahující analýzu všech důkazů týkajících se ČLR, jež má Komise k dispozici, a na jejichž základě zahajuje Komise šetření. Tuto zprávu lze nalézt v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí označené jako „For inspection by interested parties“.

Komise si vyhrazuje právo prošetřit další relevantní případy subvencování, které mohou být v průběhu šetření zjištěny.

4.   Tvrzení o újmě a příčinné souvislosti

Žadatelé poskytli důkazy o tom, že se dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země celkově zvýšil v absolutních hodnotách.

Z důkazů předložených žadateli vyplývá, že kromě jiných dopadů mají objem a ceny dováženého výrobku, který je předmětem šetření, nepříznivý vliv na ceny stanovené výrobním odvětvím Unie, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkový výkon, finanční situaci a situaci v oblasti zaměstnanosti výrobního odvětví Unie.

Kromě toho žadatelé poskytli důkazy o tom, že v ČLR existuje dostatečná volně dostupná kapacita, což naznačuje pravděpodobnost podstatného nárůstu dovozu.

Tvrdil také, že tok dovozu subvencovaných výrobků bude pravděpodobně dále výrazně narůstat následkem nedávného uložení cel na výrobek, který je předmětem šetření, a uložení opatření proti němu na třetích trzích, jako jsou Spojené státy, Turecko, Indie, Mexiko a Indonésie. To ukazuje na pravděpodobnost přesměrování vývozu do Unie, což povede k významnému nárůstu dovozu subvencovaných výrobků. Žadatelé tvrdí, že uvedené změny okolností jsou jasně očekávatelné a nastanou brzy.

Žadatelé dále tvrdí, že nárůst nekalého dovozu je hlavní příčinou újmy a že neexistují žádné jiné faktory, u kterých by se zdálo, že narušují příčinnou souvislost.

Komise se domnívá, že existuje dostatek důkazů, které naznačují, že kromě jiných dopadů má objem a cena dováženého výrobku, který je předmětem šetření, nepříznivý vliv na prodaná množství a úroveň cen, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkový výkon výrobního odvětví Unie.

5.   Postup

Poněvadž Komise poté, co informovala členské státy, zjistila, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem a že existuje dostatek důkazů pro zahájení řízení, zahajuje šetření podle článku 10 základního nařízení.

Šetřením se stanoví, zda je výrobek, který je předmětem šetření a který pochází z dotčené země, subvencován a zda dovoz tohoto subvencovaného výrobku působí výrobnímu odvětví Unie újmu.

V případě kladné odpovědi se šetření bude zabývat tím, zda by uložení příslušných opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie.

Vláda dotčené země byla vyzvána ke konzultacím v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 (balíček opatření k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu) (4), které vstoupilo v platnost dne 8. června 2018, zavedlo změny harmonogramu a lhůt, které byly dříve platné v antisubvenčních řízeních. Zejména musí Komise poskytnout informace o plánovaném uložení prozatímních cel tři týdny před uložením prozatímních opatření. Zkracují se lhůty k přihlášení se stanovené pro zúčastněné strany, a to zejména v počáteční fázi šetření. Komise proto vyzývá zúčastněné strany, aby dodržovaly procesní kroky a lhůty stanovené v tomto oznámení i v dalších sděleních Komise.

Komise rovněž strany upozorňuje, že v návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19 bylo zveřejněno oznámení (5) o možných důsledcích výskytu tohoto onemocnění pro antidumpingová a antisubvenční šetření.

5.1    Období šetření a posuzované období

Šetření subvencování a újmy se týká období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týká období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

5.2    Stanoviska k podnětu a zahájení šetření

Všechny zúčastněné strany, jež se chtějí vyjádřit k podnětu (včetně záležitostí týkajících se újmy a příčinné souvislosti) nebo k jakýmkoli aspektům týkajícím se zahájení šetření (včetně míry podpory podnětu), tak musí učinit do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

Žádosti o slyšení ohledně zahájení šetření musí být podány do patnácti dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

5.3    Postup pro zjištění subvencování

Vyvážející výrobci (6) výrobku, který je předmětem šetření, se vyzývají k účasti na šetření Komise. Další strany, od nichž bude Komise požadovat informace významné pro zjištění existence a výše napadnutelných subvencí poskytnutých na výrobek, který je předmětem šetření, se rovněž vyzývají, aby s Komisí v co možná největší míře spolupracovaly.

5.3.1   Šetření výrobců v dotčené zemi

a)   Výběr vzorku

S ohledem na potenciálně velký počet vyvážejících výrobců v dotčené zemi zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 27 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni vyvážející výrobci nebo zástupci jednající jejich jménem, aby Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení poskytli informace o své společnosti (svých společnostech). Tyto informace musí být poskytnuty prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi na této adrese: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/tdi/form/b4e93881-94c5-6b55-1a58-907cc74e7173 . Informace o přístupu ke stránkám TRON.tdi lze nalézt v bodech 5.6 a 5.8.

Aby Komise získala informace, které považuje pro výběr vzorku vyvážejících výrobců za nezbytné, obrátila se také na orgány ČLR a může se též obrátit na jakákoli známá sdružení výrobců v dotčené zemi.

Bude-li nutné provést výběr vzorku, budou výrobci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu výroby, prodeje nebo vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým výrobcům, orgánům dotčené země a sdružením výrobců oznámí, případně prostřednictvím orgánů dotčené země, které společnosti byly do vzorku vybrány.

Aby Komise v souvislosti s výrobci v dotčené zemi získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zpřístupní výrobcům, kteří mají být vybráni do vzorku, jakémukoli známému sdružení výrobců a orgánům dotčené země dotazníky.

Jakmile Komise obdrží informace nezbytné pro výběr vzorku vyvážejících výrobců, informuje dotčené strany o svém rozhodnutí, zda byly do vzorku zařazeny, či nikoli. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku musí předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o jejich zařazení do vzorku, není-li stanoveno jinak.

Komise přidá poznámku ohledně výběru vzorku do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Veškeré připomínky k výběru vzorku musí být doručeny do tří dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Kopie dotazníku pro vyvážející výrobce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2501. Dotazník bude rovněž k dispozici všem známým sdružením vyvážejících výrobců a orgánům Čínské lidové republiky.

Aniž je dotčeno případné použití článku 28 základního nařízení, společnosti, které souhlasily se svým případným zařazením do vzorku, ale nebyly do vzorku vybrány, se považují za spolupracující (dále jen „spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku“).

b)   Individuální výše napadnutelné subvence pro společnosti nezařazené do vzorku

Podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení mohou spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku požádat Komisi, aby stanovila jejich individuální výši napadnutelné subvence. Vyvážející výrobci, kteří chtějí požádat o stanovení individuální výše napadnutelné subvence, musí vyplnit dotazník a zaslat jej řádně vyplněný do 30 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku, není-li stanoveno jinak. Kopie dotazníku pro vyvážející výrobce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2501.

Komise prověří, zda spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku může být přiznáno individuální clo v souladu s čl. 27 odst. 3 základního nařízení.

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku, kteří požadují individuální výši napadnutelné subvence, by si však měli být vědomi skutečnosti, že se Komise může přesto rozhodnout nestanovit pro ně individuální výši napadnutelné subvence, pokud je například počet spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku tak vysoký, že by takové stanovení znamenalo příliš velké zatížení a bránilo včasnému dokončení šetření.

5.3.2   Šetření dovozců, kteří nejsou ve spojení (7) (8)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení a dovážejí výrobek, který je předmětem šetření, z ČLR do Unie, se vyzývají, aby se zúčastnili tohoto šetření.

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, jichž se toto řízení týká, a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh těchto dovozců, kteří nejsou ve spojení a budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 27 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupci jednající jejich jménem, aby Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení poskytli informace o své společnosti (svých společnostech) požadované v příloze tohoto oznámení.

Aby Komise získala informace, které považuje pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, za nezbytné, může se také obrátit na jakákoli známá sdružení dovozců.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být dovozci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v Unii, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a sdružením dovozců oznámí, které společnosti byly do vzorku vybrány.

Komise rovněž přidá poznámku ohledně výběru vzorku do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Veškeré připomínky k výběru vzorku musí být doručeny do tří dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zpřístupní dotazníky dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o výběru vzorku.

Kopie dotazníku pro dovozce je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2501.

5.4    Postup pro zjištění újmy a šetření výrobců v Unii

Zjištění újmy je založeno na skutečných důkazech a zahrnuje objektivní stanovení objemu dovozu subvencovaných výrobků, jeho účinku na ceny na trhu Unie a následného účinku tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie. Aby bylo možné stanovit, zda je výrobnímu odvětví Unie působena újma, výrobci výrobku, který je předmětem šetření, v Unii se vyzývají k účasti na šetření Komise.

S ohledem na velký počet dotčených výrobců v Unii a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách se Komise rozhodla omezit okruh výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku se provádí v souladu s článkem 27 základního nařízení.

Komise předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Více informací lze nalézt v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí označené jako „For inspection by interested parties“. Zúčastněné strany se vyzývají, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Kromě toho se ostatní výrobci v Unii nebo zástupci jednající jejich jménem, kteří se domnívají, že existují důvody, proč by měli být zařazeni do vzorku, musí obrátit na Komisi do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Všechna stanoviska k předběžnému vzorku musí být obdržena do sedmi dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

Komise všem známým výrobcům v Unii a/nebo sdružením výrobců v Unii oznámí, které společnosti byly nakonec do vzorku vybrány.

Výrobci v Unii zařazení do vzorku musí předložit vyplněný dotazník do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o jejich zařazení do vzorku, není-li stanoveno jinak.

Kopie dotazníku pro výrobce v Unii je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2501

5.5    Postup pro posouzení zájmu Unie

Pokud bude zjištěna existence subvence a jí působené újmy, bude v souladu s článkem 31 základního nařízení rozhodnuto, zda by přijetí antisubvenčních opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie.

Výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů se vyzývají, aby Komisi poskytli informace týkající se zájmu Unie.

Informace týkající se posouzení zájmu Unie musí být předloženy do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak. Tyto informace mohou být poskytnuty buď ve volném formátu, nebo vyplněním dotazníku vypracovaného Komisí.

Kopie dotazníků, včetně dotazníku pro uživatele výrobku, který je předmětem šetření, je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2501. V každém případě budou informace předložené podle článku 31 zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy, které potvrzují jejich platnost.

5.6    Zúčastněné strany

Aby se mohly zúčastnit šetření, musí zúčastněné strany, jako například vyvážející výrobci, výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů, nejprve prokázat, že existuje objektivní souvislost mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření.

Vyvážející výrobci v dotčené zemi, výrobci v Unii, dovozci a reprezentativní sdružení, kteří předložili informace v souladu s postupy popsanými výše v bodech 5.3.1, 5.3.2 a 5.4, budou považováni za zúčastněné strany v případě, že mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem přezkumu, existuje objektivní souvislost.

Ostatní strany se šetření budou moci účastnit jako zúčastněné strany od okamžiku, kdy se přihlásí, a za předpokladu, že mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření, existuje objektivní souvislost. Tím, že je strana považována za zúčastněnou stranu, není dotčeno použití článku 28 základního nařízení.

Dokumentace určená zúčastněným stranám k nahlédnutí je přístupná prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi na této adrese: https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI. Pro přístup k dokumentaci se řiďte pokyny na zmíněných stránkách.

5.7    Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření.

Jakákoli žádost o slyšení musí být podána písemně a musí obsahovat důvody žádosti a shrnutí toho, co si zúčastněná strana přeje během slyšení projednat. Slyšení bude omezeno na záležitosti, které zúčastněné strany předem písemně uvedly.

Časový rámec slyšení je tento:

—	V případě slyšení, která se mají konat před uložením prozatímních opatření, by měla být žádost podána do patnácti dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení a slyšení se obvykle koná do 60 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení.

—	Po prozatímní fázi by měla být žádost podána do pěti dnů ode dne poskytnutí prozatímních informací nebo od data informačního dokumentu a slyšení se obvykle koná do patnácti dnů ode dne oznámení o poskytnutí informací nebo od data informačního dokumentu.

—

V konečné fázi by měla být žádost podána do tří dnů ode dne poskytnutí konečných informací a slyšení se obvykle koná ve lhůtě stanovené pro předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací. V případě poskytnutí dodatečných konečných informací by měla být žádost podána ihned po obdržení těchto dodatečných konečných informací a slyšení se obvykle koná ve lhůtě k předložení stanovisek k tomuto poskytnutí informací.

Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo útvarů Komise v řádně odůvodněných případech akceptovat slyšení mimo daný časový rámec a právo Komise v řádně odůvodněných případech slyšení zamítnout. Pokud útvary Komise žádost o slyšení zamítnou, budou dotčené straně sděleny důvody tohoto zamítnutí.

Slyšení nebude v zásadě sloužit k předložení věcných informací, které dosud nejsou v dokumentaci. Nicméně v zájmu řádné správy, a aby útvary Komise mohly pokročit v šetření, mohou být zúčastněné strany požádány, aby po slyšení předložily nové věcné informace.

5.8    Pokyny pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Na informace předkládané Komisi v rámci šetření týkajících se ochrany obchodu se nesmí vztahovat autorská práva. Zúčastněné strany musí před tím, než předloží Komisi informace a/nebo údaje, na které se vztahují autorská práva třetích stran, požádat držitele těchto práv o zvláštní povolení, které výslovně a) umožňuje, aby Komise použila tyto informace a údaje pro účely tohoto řízení na ochranu obchodu, a b) umožňuje poskytnutí těchto informací a/nebo údajů zúčastněným stranám tohoto šetření ve formě, která jim umožní uplatnit svá práva na obhajobu.

Všechna písemná podání zúčastněných stran, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, vyplněných dotazníků a korespondence, pro které je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Sensitive“ (9). Strany, jež předkládají informace v průběhu tohoto šetření, se vyzývají, aby žádost o důvěrné zacházení odůvodnily.

Strany, které sdělily informace označené poznámkou „Sensitive“, mají podle čl. 29 odst. 2 základního nařízení předložit jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu a je označené poznámkou „For inspection by interested parties“. Toto shrnutí by mělo být natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Pokud strana, která sdělila důvěrné informace, neodůvodní žádost o důvěrné zacházení oprávněnými důvody nebo nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, nemusí Komise k takovým informacím přihlédnout, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že jsou správné.

Zúčastněné strany se vyzývají, aby veškerá podání a žádosti předkládaly prostřednictvím internetových stránek TRON.tdi (https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI), včetně naskenovaných plných mocí a osvědčení. Použitím TRON.tdi nebo e-mailu vyjadřují zúčastněné strany svůj souhlas s pravidly platnými pro elektronická podání uvedenými v dokumentu „KORESPONDENCE S EVROPSKOU KOMISÍ V PŘÍPADECH TÝKAJÍCÍCH SE OCHRANY OBCHODU“ zveřejněném na internetových stránkách Generálního ředitelství pro obchod: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/june/tradoc_148003.pdf. Zúčastněné strany musí uvést své jméno (název), adresu, telefonní číslo a platnou e-mailovou adresu a měly by zajistit, aby uvedená e-mailová adresa byla funkčním oficiálním pracovním e-mailem, který se kontroluje denně. Poté, co Komise obdrží tyto kontaktní údaje, bude se zúčastněnými stranami dále komunikovat pouze prostřednictvím stránek TRON.tdi nebo elektronickou poštou, pokud výslovně nepožádají o zasílání všech dokumentů Komise za použití jiných komunikačních prostředků nebo pokud povaha dokumentů, které mají být zaslány, nevyžaduje formu doporučeného dopisu. Další pravidla a informace týkající se korespondence s Komisí včetně zásad, které platí pro podání prostřednictvím stránek TRON.tdi a elektronickou poštou, naleznou zúčastněné strany ve výše zmíněných pokynech pro komunikaci se zúčastněnými stranami.

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: CHAR 04/039

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail:

Pro otázky související se subvencemi:

TRADE-AS675-ACF-SUBSIDY@ec.europa.eu

Pro otázky související s újmou a zájmem Unie:

TRADE-AS675-ACF-INJURY@ec.europa.eu

6.   Časový rozvrh šetření

Podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení bude šetření pokud možno ukončeno do 12 měsíců a v každém případě nejpozději do 13 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení. V souladu s čl. 12 odst. 1 základního nařízení mohou být prozatímní opatření uložena nejpozději do devíti měsíců od zveřejnění tohoto oznámení.

V souladu s článkem 29a základního nařízení poskytne Komise informace o plánovaném uložení prozatímních cel čtyři týdny před uložením prozatímních opatření. Zúčastněné strany mohou o tyto informace požádat písemně do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto oznámení. Zúčastněným stranám budou poskytnuty tři pracovní dny na zaslání písemných připomínek k přesnosti výpočtů.

V případech, kdy Komise zamýšlí neuložit prozatímní cla, ale nadále pokračovat v šetření, budou zúčastněné strany o neuložení cel písemně informovány čtyři týdny před uplynutím lhůty uvedené v čl. 12 odst. 1 základního nařízení.

Zúčastněným stranám bude v zásadě poskytnuta patnáctidenní lhůta k předložení písemného stanoviska k prozatímním zjištěním nebo k informačnímu dokumentu a desetidenní lhůta k předložení písemného stanoviska ke konečným zjištěním, není-li stanoveno jinak. Dodatečné konečné informace v příslušných případech stanoví lhůtu, ve které mohou zúčastněné strany předložit písemná stanoviska.

7.   Předkládání informací

Zúčastněné strany mohou zpravidla předkládat informace pouze ve lhůtách stanovených v bodech 5 a 6 tohoto oznámení. Při předkládání jakýchkoli jiných informací, které nejsou zahrnuty v uvedených bodech, by se měl dodržovat tento harmonogram:

—	Veškeré informace, které se týkají fáze prozatímních zjištění, by měly být předloženy do 70 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

—

Není-li stanoveno jinak, neměly by zúčastněné strany předkládat nové věcné informace po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí prozatímních informací nebo k informačnímu dokumentu v prozatímní fázi. Po uplynutí uvedené lhůty mohou zúčastněné strany předkládat nové věcné informace pouze tehdy, pokud tyto strany mohou prokázat, že takové nové věcné informace jsou nezbytné k vyvrácení skutkových tvrzení jiných zúčastněných stran, a pokud takové nové věcné informace lze ověřit v době, která je k dispozici k včasnému dokončení šetření.

—	Aby Komise dokončila šetření v předepsaných lhůtách, nebude přijímat podání od zúčastněných stran po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací, nebo případně po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí dodatečných konečných informací.

8.   Možnost vyjádřit se k podáním jiných stran

V zájmu zaručení práv na obhajobu by zúčastněné strany měly mít možnost vyjádřit své připomínky k informacím podaným jinými zúčastněnými stranami. Při tom se zúčastněné strany mohou zabývat jen záležitostmi vznesenými v podáních jiných zúčastněných stran a nesmí vznášet záležitosti nové.

Tyto připomínky by měly být učiněny v souladu s tímto časovým rámcem:

—	Veškeré připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami před uložením prozatímních opatření by měly být učiněny nejpozději do 75 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, není-li stanoveno jinak.

—	Připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na poskytnutí prozatímních zjištění nebo informačního dokumentu by měly být předloženy do sedmi dnů od uplynutí lhůty k předložení stanovisek k prozatímním zjištěním nebo k informačnímu dokumentu, není-li stanoveno jinak.

—

Připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na poskytnutí konečných zjištění by měly být předloženy do tří dnů od uplynutí lhůty k předložení stanovisek ke konečným zjištěním, není-li stanoveno jinak. Pokud byly poskytnuty dodatečné konečné informace, měly by být připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na toto poskytnutí dalších informací učiněny do jednoho dne od uplynutí lhůty k předložení stanovisek k tomuto poskytnutí dalších informací, není-li stanoveno jinak.

Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo Komise vyžádat si od zúčastněných stran v řádně odůvodněných případech dodatečné informace.

9.   Prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení

Prodloužení lhůt stanovených v tomto oznámení lze povolit na žádost zúčastněných stran, které ji patřičně odůvodní.

O jakékoli prodloužení lhůt uvedených v tomto oznámení lze požádat pouze za výjimečných okolností a toto prodloužení bude povoleno jen v řádně odůvodněných případech.

V každém případě bude lhůta k odpovědi na dotazník prodloužena obvykle o tři dny a zásadně ne o více než o sedm dní.

Co se týče lhůt pro podání dalších informací uvedených v oznámení o zahájení řízení, bude prodloužení omezeno na tři dny, není-li prokázáno, že nastaly výjimečné okolnosti.

10.   Nedostatečná spolupráce

Pokud zúčastněná strana odepře přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušných lhůtách nebo pokud závažným způsobem brání šetření, mohou podle článku 28 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 28 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém nosiči dat, se nepovažuje za odepření spolupráce, pokud zúčastněná strana prokáže, že předložení informací v požadované formě by pro ni znamenalo neúměrnou dodatečnou zátěž nebo neúměrné dodatečné náklady. Zúčastněná strana by se měla okamžitě obrátit na Komisi.

11.   Úředník pro slyšení

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a jakékoli další žádosti týkající se práv zúčastněných stran a třetích stran na obhajobu, které se mohou objevit v průběhu řízení.

Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení pro zúčastněné strany a působit jako prostředník mezi těmito stranami a útvary Komise, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu. Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Úředník pro slyšení posoudí důvody těchto žádostí. Tato slyšení by se měla konat pouze tehdy, pokud příslušné záležitosti nebyly v patřičné době vyřešeny s útvary Komise.

Veškeré žádosti musí být předloženy včas a neprodleně, aby nebyl ohrožen řádný průběh řízení. Za tímto účelem by měly zúčastněné strany požádat o intervenci úředníka pro slyšení v nejkratší možné době po události odůvodňující tuto intervenci. Jestliže jsou žádosti o slyšení předloženy mimo příslušné časové rámce, úředník pro slyšení rovněž přezkoumá důvody pro tyto opožděné žádosti, charakter nadnesených záležitostí a jejich dopad na práva na obhajobu, s patřičným zohledněním zájmů řádné správy a včasného dokončení šetření.

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/trade-policy-and-you/contacts/hearing-officer/.

12.   Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (10).

Oznámení o ochraně osobních údajů, jež informuje všechny fyzické osoby o zpracování osobních údajů v rámci činností na ochranu obchodu, jež provádí Komise, je dostupné na internetových stránkách GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/policy/accessing-markets/trade-defence/

---

(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(2)  Obecným pojmem „újma“ se rozumí podstatná újma, jakož i hrozba podstatné újmy nebo závažné zpoždění při zavádění výrobního odvětví, jak je stanoveno v čl. 2 písm. d) základního nařízení.

(3)  Odkazy na zveřejnění tohoto oznámení se rozumí odkazy na zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 143, 7.6.2018, s. 1).

(5)  Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(6)  Vyvážejícím výrobcem je jakákoliv společnost z dotčené země, která vyrábí a vyváží výrobek, který je předmětem šetření, na trh Unie, ať přímo, nebo prostřednictvím třetí strany, včetně jakékoliv z jejích společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě, prodeji na domácím trhu nebo vývozu výrobku, který je předmětem šetření.

(7)  Tento bod se týká pouze dovozců, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci. Dovozci, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, musí vyplnit dotazník pro vyvážející výrobce, který je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2501. V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, pokud: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 bodem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzická osoba, právnická osoba a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(8)  Údaje poskytnuté dovozci, kteří nejsou ve spojení, lze použít také v souvislosti s jinými aspekty tohoto šetření, než je zjištění újmy.

(9)  Dokument označený poznámkou „Sensitive“ je považován za důvěrný podle článku 29 základního nařízení a článku 12.4 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10058 – Porsche/Transnet/JV)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 419/12)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

Věc M.10065 — Advent / Nielsen Global Connect

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 419/13)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9993 — Allianz/Noble)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 419/14)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10092 – Accel-KKR Capital Partners/OMERS Private Equity/KCS)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 419/15)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10035 – Burnam Parties/Kroenke Parties/SMG/Cascade Investment/StorageMart)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 419/16)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.