1.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 415/1

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci, kterým se ustavuje Evropská agenda práce s mládeží

(2020/C 415/01)

RADA A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

UZNÁVAJÍCE, ŽE:

Práce s mládeží je široký pojem zahrnující celou škálu činností sociální, kulturní, vzdělávací, environmentální nebo politické povahy, jimž se věnují mladí lidé nebo do nichž jsou mladí lidé zapojeni či které jim jsou určeny a jsou prováděny ve skupinách nebo individuálně. Práce s mládeží je vykonávána placenými a dobrovolnými pracovníky s mládeží a je založena na neformálním a informálním učení zaměřeném na mladé lidi a na dobrovolnou účast. Práce s mládeží je ze své podstaty sociální praxí, při níž se pracuje s mladými lidmi a se společnostmi, v nichž žijí, a jíž se usnadňuje aktivní zapojení a začlenění mladých lidí do jejich komunit a rozhodovacího procesu (1).

Ačkoli panuje obecná shoda ohledně primární funkce práce s mládeží, v jednotlivých členských státech EU má velmi rozmanité podoby a je definována nebo popisována různými způsoby a spojována s různým vnímáním, tradicemi, zúčastněnými stranami a postupy. Probíhá v různých formách a prostředích (2). Práce s mládeží hraje důležitou úlohu z hlediska osobního a sociálního rozvoje mladých lidí a jejich účasti na společnosti a přechodových situacích, jimiž procházejí. Je zaměřena na všechny mladé lidi, včetně těch, kteří se méně angažují ve společnosti či mají méně příležitostí nebo jejichž plná účast na politickém a společenském životě je ohrožena z důvodu individuálních nebo strukturálních znevýhodnění (3) nebo diskriminace.

Mladí lidé se dobrovolně, organizovaným nebo samostatně organizovaným způsobem angažují v mládežnických organizacích, sdruženích, iniciativách mladých lidí nebo jiných otevřených formách, čímž přispívají k rozvoji společnosti na všech úrovních. Práce s mládeží hraje při podpoře této angažovanosti klíčovou úlohu. Jedná se o způsob, jakým lze oslovit malé a odlehlé komunity a podpořit dialog s mladými lidmi formou, která je otevřená a přístupná všem.

4.	Práce s mládeží umožňuje mladým lidem, aby se obeznámili a získali zkušenosti s univerzálními hodnotami, jako jsou lidská práva, genderová rovnost, demokracie, mír, pluralismus, rozmanitost, začleňování, solidarita, tolerance a spravedlnost.

Práce s mládeží je svébytnou oblastí a důležitým neformálním a informálním socializačním prostředím. Vykonává ji široké společenství praxe (4) zabývající se prací s mládeží. Práce s mládeží je zaměřena na individuální potřeby a požadavky mladých lidí a přímo řeší výzvy, kterým mladí lidé čelí v dnešní společnosti. Základním prvkem práce s mládeží je vytváření bezpečného, přístupného, otevřeného a autonomního prostoru ve společnosti, jakož i podpůrného a zkušenostního vzdělávacího prostředí pro mladé lidi. Účast mladých lidí na koncipování a vykonávání práce s mládeží má zásadní význam pro zajištění toho, aby organizace, programy a činnosti odpovídaly potřebám a ambicím mladých lidí a aby byly z tohoto hlediska relevantní.

6.	Práce s mládeží usnadňuje učení a angažovanost mladých lidí, a podporuje tak demokratické povědomí a aktivní evropské občanství.

7.	Na druhé evropské konferenci o práci s mládeží, která se konala v roce 2015, se zúčastněné strany snažily dospět ke společnému evropskému chápání práce s mládeží a popsat její hlavní funkce ve vztahu k mladým lidem: vytváření prostoru pro mladé lidi a budování mostů v jejich životě;

ZDŮRAZŇUJÍ, ŽE:

V posledních desetiletích se práce s mládeží stala samostatnou oblastí práce, která je na evropské úrovni vykonávána mladými lidmi nebo do níž jsou mladí lidé zapojeni či která jim je určena. V některých členských státech je práce s mládeží již dobře zavedenou oblastí. Aby však bylo možné plně posoudit její potenciál, je třeba dále rozvíjet příslušné kapacity.

Společenství praxe zabývající se prací s mládeží stálo u zrodu celé řady nedávných vývojových změn v této oblasti. Tyto změny byly umožněny díky široké škále zúčastněných stran, které se podílejí na řešení specifických potřeb v oblasti práce s mládeží. Odrážejí velkou rozmanitost práce s mládeží a její rozdílné tradice v jednotlivých členských státech.

10.

Práce s mládeží v Evropě čelí i nadále četným výzvám:

Koncepční rámec: Práce s mládeží musí i nadále reagovat na změny ve společnosti a v každodenním životě mladých lidí, na nové znalosti a na politické souvislosti a současně musí být aktivně inkluzivní a nabízet rovné příležitosti všem mladým lidem. Proto je třeba rozvíjet společné základní chápání a společné zásady. Rovněž je nezbytné, aby existoval bezpečný, přístupný, otevřený a autonomní prostor pro práci s mládeží, aby průběžně probíhala reflexe o metodikách a inovacích postupů, aby byly analyzovány trendy a nový vývoj a byly přizpůsobovány koncepční rámce, strategie a postupy, ve vhodných případech společně s partnery z jiných odvětví. Dále je nezbytné se zabývat globálními trendy, jako jsou demografické výzvy, změny klimatu a digitalizace, a podporovat rozvoj inovativních řešení a inteligentní a digitální práce s mládeží.

b)	Kompetence: Pro neustálý rozvoj práce s mládeží je důležité poskytovat dostatečné zdroje. Kvalitní vzdělávání a odborná příprava a praktická podpora pracovníků s mládeží v celé EU jsou předpokladem pro to, aby bylo podporováno uznávání a validace kompetencí pracovníků s mládeží v členských státech.

Věrohodnost: Ve společnosti je třeba podporovat postupy v oblasti práce s mládeží a kvalita práce s mládeží musí splňovat očekávání a požadavky v dané oblasti a společnosti a musí odpovídat povaze, sebehodnocení a profesní praxi v této oblasti, aby bylo zajištěno, že úloha a význam práce s mládeží, jakož i výsledky, které přináší, budou uznávány i mimo tuto oblast samotnou. Aby byly tyto požadavky splněny, je rovněž nutné zlepšit, monitorovat a hodnotit kvalitu práce s mládeží. V oblasti práce s mládeží by měl být prováděn výzkum, aniž by se však vytvářela zbytečná byrokratická zátěž.

Kontakty: Má-li společenství praxe zabývající se prací s mládeží dále rozvíjet práci s mládeží jako oblast, která se řídí potřebami mladých lidí, měla by být podporována vnitřní spolupráce, včetně kontaktů mezi zajišťovateli práce s mládeží a tvůrci politik v oblasti mládeže, a spolupráce s dalšími odvětvími a oblastmi politiky. Důležitými faktory jsou kromě toho společenské uznání, zapojení do politiky v oblasti mládeže, vhodné právní rámce, finanční zdroje, institucionální rámce a vhodné a udržitelné struktury.

Krize a příležitosti: Práce s mládeží se neustále potýká se zásadními výzvami a musí se přizpůsobovat, aby reagovala na měnící se potřeby. Samotná existence a udržitelnost mnoha mládežnických sdružení, organizací pro práci s mládeží a služeb pro mladé lidi je ohrožena v důsledku krizí, jako je pandemie COVID-19. Omezení sociálních kontaktů má vážný dopad na způsob, jakým práce s mládeží funguje, a tudíž i na mladé lidi, zejména pak na ty, kteří mají méně příležitostí. V případě práce s mládeží se nicméně ukázalo, že je schopna na podobnou krizi rychle reagovat a zajistit, aby byly názory mladých lidí zohledněny v procesu přípravy programu týkajícího se mládeže pro budoucnost Evropy po skončení krize.

11.

Strategie EU pro mládež (2019–2027) i strategie Rady Evropy pro oblast mládeže 2030 vyzývají k vypracování Evropské agendy práce s mládeží. Ve strategii EU pro mládež se uvádí, že je třeba podněcovat hledání dalších synergií s činnostmi, které v této oblasti provádí Rada Evropy. To by umožnilo podporovat vzájemnou spolupráci a vytvářet synergie mezi EU a Radou Evropy v zájmu dalšího rozvoje postupů a politik v oblasti práce s mládeží;

DOSÁHLI DOHODY O TOMTO STRATEGICKÉM RÁMCI – EVROPSKÉ AGENDĚ PRÁCE S MLÁDEŽÍ:

12.

Evropská agenda práce s mládeží (dále jen „agenda“) je strategickým rámcem pro posilování a rozvoj kvality a inovací v oblasti práce s mládeží a pro uznávání práce s mládeží. Zaujímá cílený přístup k dalšímu rozvoji práce s mládeží v Evropě založené na znalostech a k propojení politických rozhodnutí s jejich praktickým prováděním. Agenda se vyznačuje koordinovanou spoluprací mezi zúčastněnými stranami na různých úrovních a v různých oblastech práce s mládeží a slouží rovněž k posílení práce s mládeží jakožto samostatné oblasti práce, která může být považována za rovnocennou s ostatními oblastmi politiky.

13.

Agenda zahrnuje tyto prvky:

Politický základ

V souladu se strategií EU pro mládež (2019–2027) by měla Evropská agenda práce s mládeží usilovat o kvalitu a inovace v oblasti práce s mládeží a o uznávání práce s mládeží. Pokud jde o provádění, činnosti EU v oblasti práce s mládeží by měly přispívat k obecným cílům strategie a měly by se opírat o nástroje a řízení, které byly schváleny pro tuto strategii.

Podnět k posílení, uznávání a dalšímu rozvoji politik a postupů v oblasti práce s mládeží poskytují doporučení Rady Evropy týkající se práce s mládeží a strategie pro oblast mládeže 2030, které tak přispívají k rozvoji agendy.

Výše uvedené dokumenty vyzývají k vytváření synergií nebo k úzké spolupráci mezi Radou Evropy a orgány Evropské unie a jejich členskými státy.

b)	Spolupráce v rámci společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží Spolupráce v rámci společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží v členských státech a na evropské úrovni má zásadní význam pro účinnost agendy a bude utvářet obsah agendy i její budoucí rozvoj.

Zavedení agendy do praxe: „bonnský proces“

Proces provádění agendy, tzv. „bonnský proces“ (5), by měl být utvářen společenstvím praxe zabývajícím se prací s mládeží v rámci jeho příslušných oblastí působnosti a jeho různých mandátů, úloh a kapacit. Spočívá v rozvoji a navrhování prováděcích strategií, opatření a priorit na všech úrovních, které mají být uskutečňovány prostřednictvím činností od místní až po evropskou úroveň, napříč celým spektrem prostředí práce s mládeží a v rámci příslušných oblastí působnosti.

d)	Programy financování v oblasti mládeže Podporu a financování v zájmu usnadnění procesu provádění agendy v souladu s cíli programů mohou nabídnout uplatňované příslušné programy financování EU v oblasti mládeže (zejména Erasmus+ Mládež a Evropský sbor solidarity);

VYTYČILI SI ZA CÍL:

14.

Podporovat další rozvoj a posilování kvality a inovací v oblasti práce s mládeží a uznávání práce s mládeží a zdokonalit v partnerství se společenstvím praxe zabývajícím se prací s mládeží rámec, v němž je práce s mládeží prováděna, a to na všech úrovních, mimo jiné tím, že bude využívána meziodvětvová spolupráce a fakticky podložené přístupy.

15.	Věnovat zvláštní pozornost provádění agendy jako součásti strategie EU pro mládež a tam, kde je to možné, plně začlenit politiky v oblasti práce s mládeží do všech úrovní politiky v oblasti mládeže a do souvisejících strategií (celostátních, regionálních a místních) v členských státech.

16.

Zajistit existenci udržitelných struktur a dostupnost odpovídajících zdrojů pro kvalitní práci s mládeží, aby všichni mladí lidé mohli získat pozitivní zkušenosti s opatřeními zavedenými v této oblasti nebo aby mohli sami tato opatření utvářet, se zvláštním zaměřením na činnost na místní úrovni a v odlehlých a venkovských oblastech, kde je pro práci s mládeží méně příležitostí.

17.

Posilovat a rozšiřovat společné zásady práce s mládeží v rámci společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží tím, že budou zlepšovány znalosti a povědomí o vývoji v oblasti práce s mládeží v Evropě a že bude podporována pravidelná spolupráce, výměny a společné postupy, přičemž současně budou zohledňovány rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi a oblastmi práce s mládeží.

18.

Zlepšit porozumění koncepcím, metodám a nástrojům používaným pro účely vzdělávání a odborné přípravy v oblasti práce s mládeží, v příslušných případech dále rozvíjet rámce založené na kompetencích pro formální a neformální vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti práce s mládeží a poskytovat jednotlivým aktérům zapojeným do práce s mládeží dostatečně kvalitní vzdělávání, odbornou přípravu, vedení a podporu.

19.

Pravidelně monitorovat a hodnotit stav, vývoj a výzvy v oblasti práce s mládeží, analyzovat potřeby mladých lidí a trendy relevantní pro práci s mládeží, zapojovat mladé lidi do vypracovávání strategií a podporovat společenství praxe zabývající se prací s mládeží ve spolupráci s dalšími dotčenými odvětvími, aby bylo možné reagovat na tento vývoj a nadále odpovídajícím způsobem rozvíjet příslušné pracovní postupy.

20.	Ve vhodných případech dále rozvíjet strategie a činnosti, které umožňují uznávání a validaci neformálního a informálního učení v oblasti práce s mládeží a uznání přínosu práce s mládeží k posílení postavení mladých lidí.

21.	Zvýšit schopnost práce s mládeží posilovat postavení mladých lidí, aby mohli přispívat k rozvoji inkluzivních, udržitelných, demokratických, pluralitních a mírumilovných společností.

22.

Rozšířit příležitosti pro přeshraniční interakci a výměny mezi mladými lidmi s různým kulturním a sociálně-ekonomickým zázemím a pro mezikulturní výměnu v rámci členských států, přičemž je třeba učinit tyto postupy při práci s mládeží běžnou praxí, a usnadnit vytváření strategičtějších projektů spolupráce v oblasti práce s mládeží v celé Evropě.

23.

S ohledem na zkušenosti získané v souvislosti s pandemií COVID-19 a vzhledem k možným budoucím krizím zajistit na všech úrovních pokračující existenci a provoz jednotlivých zařízení a struktur zapojených do práce s mládeží tím, že budou vytvořeny mechanismy a zdroje odolné vůči krizím, včetně digitálních technologií, a zajistit, aby se zařízení a struktury uměly přizpůsobit současné situaci a podobným situacím, které mohou nastat v budoucnu.

24.	Posílit spolupráci mezi členskými státy a Radou Evropy i mezi příslušnými institucemi s cílem podpořit rozvoj kvalitní práce s mládeží v celé Evropě;

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH A S NÁLEŽITÝM OHLEDEM NA SVOU KONKRÉTNÍ VNITROSTÁTNÍ SITUACI:

25.

začleňovaly práci s mládeží do stávajících a budoucích strategií politiky v oblasti mládeže a jejich provádění na všech správních úrovních s cílem usnadnit rozsáhlejší inovace, zvýšit kvalitu a rozšířit uznávání v této oblasti, se zvláštním důrazem na činnost na místní úrovni při utváření a rozvoji agendy;

26.

určily témata a oblasti činnosti pro další rozvoj práce s mládeží na místní, regionální a celostátní úrovni v souladu se společnými cíli agendy, které by měly být vypracovány a prováděny v rámci strategie EU pro mládež a ve spolupráci se společenstvím praxe zabývajícím se prací s mládeží. Tento proces by měl být co nejvíce konkrétně zaměřen a měl by být ve vhodných případech začleněn do stávajících strategií;

27.	informovaly o agendě a jejím provádění všechny příslušné aktéry v rámci společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží na celostátní, regionální a místní úrovni a zajistily, aby byl s nimi i mezi nimi veden náležitý dialog;

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

28.	podporovaly evropský rozměr práce s mládeží prostřednictvím přeshraničních a nadnárodních výměn, spolupráce, mezikulturního učení a vzájemného učení;

29.	usnadňovaly provádění a další rozvoj agendy tím, že budou využívat stávající struktury a nástroje nebo ve vhodných případech určí nebo vytvoří nové, podpůrné struktury, nástroje, partnerství nebo jiné vhodné metody spolupráce na různých úrovních;

30.	usilovaly o to, aby agendu v co největší míře utvářelo společenství praxe zabývající se prací s mládeží, a poskytovaly mu informace, příležitosti a prostor, které jeho zapojení usnadní. V tomto ohledu by měla být zvláštní pozornost věnována mladým lidem a pracovníkům s mládeží;

31.

plánovaly v zásadě každých pět let uspořádání evropské konference o práci s mládeží, která by sloužila jako fórum pro další rozvoj agendy, zvážily přizvání členských států Rady Evropy v rámci politiky sousedství EU a prozkoumaly možnosti, jak podpořit přípravu a provádění agendy prostřednictvím programu Erasmus+ Mládež a Evropského sboru solidarity;

32.

vytvořily otevřenou a konzultační „síť pro rozvoj práce s mládeží v Evropě“ sestávající z příslušných struktur, které budou účinně přispívat k rozvoji práce s mládeží tím, že budou prosazovat inovativní přístupy, podporovat rozvoj a spolupráci s různými aktéry a mezi nimi v rámci společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží i mimo něj, poskytovat podporu a šířit informace o různých tematických prioritách, přístupech, sítích a cílových skupinách. V tomto ohledu by tato síť měla být podporována také prostřednictvím poradenství a odborných znalostí z jiných odvětví. Síť by měla usilovat o to, aby se do její činnosti související s rozvojem práce s mládeží zapojovali i noví aktéři;

33.	zkoumaly možnosti, jak by programy financování EU, jako je Erasmus+ Mládež a Evropský sbor solidarity, mohly ve vhodných případech aktivně přispívat k provádění agendy za využití různých nástrojů financování programů;

34.

prosazovaly mezi všemi mladými lidmi aktivní, kritické občanství a demokratické povědomí a schopnost ocenit rozmanitost jako stálé a základní součásti práce s mládeží, mimo jiné tím, že budou podporovat zdokonalování kompetencí prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy pracovníků s mládeží, a poskytovaly všem mladým lidem bez diskriminace příležitost jednat z vlastní iniciativy, rozvíjet vlastní účinnost a uplatňovat pozitivní vliv;

35.	monitorovaly a hodnotily provádění agendy. Za tímto účelem by zpráva EU o mládeži měla obsahovat zvláštní kapitolu o rozvoji struktur pro práci s mládeží a souvisejících podpůrných nástrojů, partnerství nebo jiných vhodných metod spolupráce v členských státech a na evropské úrovni;

VYZÝVAJÍ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

36.

zajistila, že agenda bude začleněna do provádění strategie EU pro mládež, včetně evropských cílů v oblasti mládeže, a zvýšila její viditelnost využitím nástrojů a mechanismů řízení, které jsou stanoveny ve strategii EU pro mládež, za účelem provádění agendy a sledování, hodnocení, šíření a využívání jejích výsledků;

37.

zajistila součinnost s dalšími mezinárodními organizacemi a posílila stávající partnerství s Radou Evropy při provádění agendy prostřednictvím vzájemně se doplňující a koordinované činnosti. Partnerství EU a Rady Evropy v oblasti mládeže by mohlo hrát ústřední úlohu při zajišťování synergií a usnadňování dialogu pro pracovníky s mládeží;

38.

zvážila vytvoření zvláštní otevřené a vícejazyčné evropské digitální platformy věnované práci s mládeží v úzké spolupráci se společenstvím praxe zabývajícím se prací s mládeží, jejímž prostřednictvím by probíhala výměna informací, znalostí a osvědčených postupů a která by umožňovala zapojit se do spolupráce a vzájemného učení. Tím by se usnadnil rozvoj agendy a jejího provádění, případně i pokud jde o její vnější rozměr. K procesu vytváření a zavádění platformy by mohla přispívat a poradenství v této souvislosti by mohla poskytovat skupina odborníků zastupující společenství praxe zabývající se prací s mládeží;

39.

posílila rozvoj poznatků a fakticky podložené přístupy v oblasti práce s mládeží v Evropě tím, že usnadní výměny odborníků a výzkum založený na vědeckých a praktických poznatcích o dopadu zásad, vývoje, koncepcí, činností a postupů používaných v této oblasti, zejména zapojením výzkumných pracovníků z oblasti mládeže a vytvořením databáze odborných znalostí v rámci organizací pro práci s mládeží.

(1) Popis viz doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům CM/Rec (2017)4 týkající se práce s mládeží.

(2) Například v mládežnických střediscích, v rámci projektů zaměřených na mladé lidi a osvětové/otevřené práce s mládeží, v neformálních mládežnických skupinách, na táborech pro mládež, prostřednictvím informování mládeže, v mládežnických organizacích a mládežnických hnutích, jak je uvedeno v závěrečné zprávě expertní skupiny s názvem „Přínos práce s mládeží, pokud jde o řešení výzev, kterým mladí lidé čelí, zejména přechodu ze vzdělávání do zaměstnání“.

(3) Strukturální znevýhodnění nejsou na rozdíl od znevýhodnění individuálních spojeny se samotnou osobou, ale s regulačními rámci, jimž dotyčná osoba podléhá, a s jejími základními životními podmínkami.

(4) Viz definice v příloze II.

(5) Začátkem procesu provádění agendy je třetí evropská konference o práci s mládeží, digitální akce vysílaná z Bonnu.

PŘÍLOHA I

Podklady

Rada a zástupci vlád členských států, zasedající v Radě, odkazují při přijímání tohoto usnesení na tyto dokumenty:

Dokumenty Rady

—	Usnesení Rady o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1)

—	Závěry Rady o digitální práci s mládeží (Úř. věst. C 414, 10.12.2019, s. 2)

—	Závěry Rady o inteligentní práci s mládeží (Úř. věst. C 418, 7.12.2017, s. 2)

—	Závěry Rady o vzdělávání a odborné přípravě pracovníků s mládeží (Úř. věst. C 412, 9.12.2019, s. 12)

—	Závěry Rady s názvem „Více příležitostí pro mladé lidi ve venkovských a odlehlých oblastech (Úř. věst. C 193, 9.6.2020, s. 3)

—	Usnesení Rady o práci s mládeží (Úř. věst. C 327, 4.12.2010, s. 1)

—	Doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1)

—	Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (Úř. věst. C 195, 7.6.2018, s. 1)

Dokumenty Evropské komise

—	Studie o práci s mládeží a podnikatelském vzdělávání (Study on youth work and entrepreneurial learning) (2017)

—	Studie o hodnotě práce s mládeží v EU: souhrnná zpráva – případové studie – zprávy o jednotlivých zemích (Study on the value of youth work in the EU: general report – case studies – country reports) (2014)

—	Studie dopadů pasu mládeže (Youthpass). Osobní rozvoj a zaměstnatelnost mladých lidí a uznávání práce s mládeží (Youthpass impact study. Young people’s personal development and employability and the recognition of youth work) (2013)

Zprávy expertní skupiny v rámci spolupráce Rady v oblasti mládeže

—	Zpráva expertní skupiny: Rozvoj digitální práce s mládeží – Politická doporučení, potřeby v oblasti odborné přípravy a příklady osvědčených postupů (Developing digital youth work – Policy recommendations, training needs and good practice examples) (2018)

—	Zpráva expertní skupiny: Přínos práce s mládeží k předcházení marginalizaci a násilné radikalizaci (The contribution of youth work to preventing marginalisation and violent radicalisation) (2017)

—	Zpráva expertní skupiny: Přínos práce s mládeží, pokud jde o řešení výzev, kterým mladí lidé čelí, zejména přechodu ze vzdělávání do zaměstnání (The contribution of youth work to address the challenges young people are facing, in particular the transition from education to employment) (2015)

—	Zpráva expertní skupiny: Kvalitní práce s mládeží – společný rámec pro další rozvoj práce s mládeží (Quality Youth Work – A common framework for the further development of youth work) (2015)

Dokumenty Rady Evropy

—	Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům CM/Rec (2017)4 týkající se práce s mládeží

—	Usnesení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Res (2020)2 týkající se strategie Rady Evropy pro oblast mládeže 2030

Další dokumenty

—	Prohlášení z druhé evropské konference o práci s mládeží (1)

—	Evropská strategie odborné přípravy v oblasti mládeže Podpora rozvoje kvalitní práce s mládeží v Evropě prostřednictvím budování kapacit (European Training Strategy in the field of Youth. Supporting the development of quality youth work in Europe through capacity building) (2015) (2)

(1) Webová stránka https://pjp-eu.coe.int/documents/42128013/47262187/The+2nd+European+Youth+Work+Declaration_FINAL.pdf/cc602b1d-6efc-46d9-80ec-5ca57c35eb85.

(2) Webová stránka https://ec.europa.eu/youth/sites/youth/files/eu-training-strategy-youth_en.pdf

PŘÍLOHA II K PŘÍLOZE

Pro účely tohoto usnesení se použije tato definice:

Společenství praxe zabývající se prací s mládeží (1)

V oblasti práce s mládeží by mělo být společenství praxe zabývající se prací s mládeží chápáno jako skupina lidí, profesionálů i neprofesionálů, kteří sdílejí stejné zájmy, pokud jde o řešení určitého problému, zlepšování jejich dovedností a vzájemnou výměnu zkušeností.

Společenství praxe zabývající se prací s mládeží zahrnuje zúčastněné strany na všech úrovních, od místní úrovně až po úroveň evropskou, jako jsou:

—	pracovníci s mládeží a vedoucí mládeže;

—	vedoucí pracovníci v oblasti práce s mládeží;

—	projektové subjekty;

—	akreditované a nezávislé organizace pro práci s mládeží;

—	školitelé;

—	výzkumní pracovníci;

—	vzdělavatelé pracovníků s mládeží;

—	místní komunity a obce;

—	národní agentury pro program Erasmus+ Mládež a Evropský sbor solidarity;

—	zastoupení mládeže a mladí lidé a

—	tvůrci politik v oblasti mládeže.

Všichni aktéři ze společenství praxe zabývajícího se prací s mládeží mají v rámci svých příslušných oblastí působnosti různé mandáty, úlohy a kapacity pro další rozvoj práce s mládeží.

(1) Pojem „společenství praxe zabývající se prací s mládeží“ je teoretický termín, který rozvíjeli pedagogičtí psychologové Jean Laveová a Étienne Wenger.

PŘÍLOHA III K PŘÍLOZE

Infografika k Evropské agendě práce s mládeží

1.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 415/16

Závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o podpoře demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě

(2020/C 415/09)

RADA A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

UZNÁVAJÍCE, ŽE:

Evropská unie je založena na hodnotách, mezi něž patří demokracie, pluralismus, rovnost a právní stát. Dodržování lidských práv, svoboda, nepřípustnost diskriminace, tolerance a ochrana menšin představují nezbytné složky evropské myšlenky (1).

Demokracie a společnost vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, zásadami právního státu a solidaritou nesmí být nikdy považovány za samozřejmost; chránit, posilovat a prosazovat je musí politické subjekty, společnost, podnikatelská sféra, akademická obec, média, oficiální i neformální vzdělávání a odborná příprava i každý z nás společně.

Mladí lidé by měli mít možnost smysluplně se podílet na rozhodování o všech záležitostech, které se jich týkají. Mají právo na svobodu projevu, na přístup k informacím a na ochranu před diskriminací. Mají nárok na vzdělávání, odbornou přípravu a práci s mládeží, jež jim umožní dozvědět se mimo jiné o lidských právech a základních svobodách a připraví je na odpovědný život ve svobodné společnosti.

Kreativita mladých lidí má zásadní význam pro živoucí demokracii v Evropě. Kultura mladých lidí, jejich hnutí, skupiny, organizace a iniciativy mohou mít rozhodující vliv na politický vývoj a změny ve společnosti. Iniciativy zaměřené na ochranu životního prostředí a klimatu, boj proti rasismu a podporu rozmanité společnosti představují jen několik příkladů otázek, v nichž se mladí lidé v Evropě často angažují.

Mládí je rozhodující fází v životě a zasluhuje si z politické perspektivy zvláštní pozornost. Pro mladé lidi v celé Evropě je typická velká rozmanitost prostředí, z nichž pocházejí, zájmů a schopností. Potýkají se s řadou problémů na individuální úrovni i v rámci společnosti. Zpřístupnění životních příležitostí jednotlivcům, zejména mladým lidem, kteří jich mají méně, a podpora demokratické informovanosti jsou úkoly, které vyžadují širokou podporu společnosti a vhodná politická opatření.

Média a digitální technologie mají velký potenciál pro zvýšení důvěry v demokracii díky tomu, že mladým lidem poskytují významné příležitosti k získání informací nezbytných pro demokratickou angažovanost, k interakci s dalšími lidmi na velké vzdálenosti, vyjádření jejich názorů, výkonu jejich práv a k aktivnímu občanství. Digitalizace současně přináší i negativní prvky, které mohou pro demokracii představovat problém: dezinformace, polarizaci, propagandu a nenávistné verbální projevy.

Evropská unie usiluje o podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy (2).

Podpora inkluzivní participativní demokracie představuje jednu z hlavních zásad strategie EU pro mládež (2019–2027). Cílem strategie EU pro mládež je pomoci mladým lidem v Evropě, aby se zapojili do utváření společnosti a politiky. V této souvislosti jsou názory mladých lidí zohledňovány například v rámci dialogu EU s mládeží a 11 evropských cílů v oblasti mládeže (3). Pokud jde o demokratickou účast mladých lidí, jsou obzvláště relevantní evropské cíle v oblasti mládeže č. 1 (Propojit EU s mládeží) a č. 9 (Prostor a účast pro všechny).

BEROU NA VĚDOMÍ:

Myšlenky a názory, které mladí lidé vyjádřili na konferenci EU o mládeži konané v říjnu 2020, byly zaměřeny na téma prostoru a účasti pro všechny; poskytují cennou inspiraci pro opatření na podporu demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě. Uvedené myšlenky a názory mladých lidí se týkají těchto oblastí:

—	kritické myšlení jako povinná součást školních osnov;

—	postupy spolurozhodování na všech úrovních se zapojením mladých lidí a mládežnických organizací, prováděné prostřednictvím přístupu založeného na právech;

—	snížení minimálního věku pro výkon aktivního a pasivního volebního práva ve všech volbách na 16 let, odstranění všech překážek pro hlasování a podpora účasti ve volbách;

—	zvláštní procesy zdůrazňující názory příslušníků menšin z řad mladých lidí a zajišťující, aby se přímo zapojili;

—	financování stálých struktur účasti;

—	nové příležitosti financování z EU pro zřizování a provoz prostor pro mládež;

—	prioritizace na evropské úrovni a meziodvětvový přístup pro vytváření bezpečných digitálních prostor pro mladé lidi a podpora digitální gramotnosti.

JSOU TOHO NÁZORU, ŽE

10.

Mladí lidé musí mít možnost zažít seberealizaci, iniciativnost a spoluvytváření, aby se u nich rozvinula demokratická informovanost. Získávají přitom zkušenost s demokratickými procesy a kompetence, které tvoří základ živoucí demokracie. Zásadními součástmi tohoto inkluzivního procesu jsou zážitek otevřené diskusní kultury, větší tolerance různých názorů a životních stylů a rozvoj schopnosti akceptovat kompromis a většinová rozhodnutí a chránit menšiny.

11.

Podpora demokratické angažovanosti znamená stimulovat mladé lidi, aby mysleli samostatně, kriticky a nuancovaně a aby byli aktivními občany, jakož i povzbuzovat je k tomu, aby posuzovali, zda jejich prostředí chrání společné evropské hodnoty a zaručuje jejich práva. To může posílit samostatnost mladých lidí, jejich schopnost činit vlastní rozhodnutí a jejich občanskou odvahu; mohou díky tomu získat sebedůvěru, jež jim umožní utvářet nejen svůj vlastní život, ale i politiku a společnost v Evropě v souladu s demokratickými zásadami a v duchu solidarity.

12.

Evropská spolupráce staví na rozmanitosti, porozumění a otevřeném dialogu. Tento základní konsensus přispívá k demokratické kultuře a soudržnosti v Evropě a tvoří pevný základ pro demokratickou angažovanost mladých lidí. Pomáhá bojovat proti antidemokratickým, nelidským, sexistickým, rasistickým, diskriminačním a vylučujícím tendencím v naší společnosti a může rovněž přispět k předcházení násilnému extremismu.

13.

Všichni mladí lidé potřebují možnost přístupu, podporu a příležitosti, aby mohli převzít odpovědnost za svá rozhodnutí, vyjádřit se, zažít seberealizaci a svobodně přispívat k demokratickému životu v Evropě. Na vytváření digitálních i fyzických prostor pro mladé lidi by se měli podílet sami mladí lidé; tyto prostory by měly poskytovat vládní i nevládní subjekty a měly by být propagovány všemi formami oficiálního i neformálního vzdělávání a odborné přípravy. To rovněž vyžaduje silnou a nezávislou občanskou společnost. Obzvláště důležité jsou ty podoby sebeorganizace a prosazování zájmů, jako jsou mládežnické organizace a rady mládeže, v nichž se mladí lidé učí převzít odpovědnost za sebe i za ostatní.

14.

K tomu, aby všichni mladí lidé mohli poznat demokracii, je nutný inkluzivní přístup, který v mnoha ohledech zohledňuje jejich rozmanitost. Zvláštní pozornost by měla být věnována mladým lidem, kteří mají v důsledku individuálního nebo strukturálního znevýhodnění pouze omezený přístup k participativním procesům, příležitostem v oblasti práce s mládeží a interakci s jinými subjekty občanské společnosti; přitom je třeba mít na paměti riziko diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.

ZDŮRAZŇUJÍ, ŽE:

15.

Zásady neformálního a informálního učení, a zejména hodnoty a postupy práce s mládeží, nabízejí mnoho příležitostí k posílení demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí. To je možné především proto, že činnosti v oblasti práce s mládeží jsou ze své povahy zaměřené na procesy a participaci, cílí jak na organizovanou, tak i neorganizovanou mládež, a jsou úzce propojeny s potřebami a zájmy mladých lidí. Odborné znalosti a metody používané při práci s mládeží mohou sloužit jako inspirace pro další odvětví. Práce s mládeží má proto potenciál sehrát sjednocující a koordinační úlohu při podpoře demokracie a politické účasti mladých lidí, od místní až po evropskou úroveň.

16.

Kromě toho by v rámci odvětví práce s mládeží měly být rozvíjeny inovativní koncepce a postupy s kritickým a emancipačním přístupem, které by se zaměřovaly na samostatnost mladých lidí, jejich smysl pro iniciativu a příležitosti ke spoluvytváření. Výchozím bodem mohou být stávající koncepce, jako je vzdělávání v oblasti lidských práv, mezikulturní a globální učení, digitální a mediální gramotnost a občanská výchova. Mladé lidi by měli těmito zkušenostmi provázet placení i dobrovolní pracovníci s mládeží, jimž by se měla dostat podpora při výměně osvědčených postupů a získávání osobních dovedností a kompetencí.

17.

Demokratickou informovanost a angažovanost prosazují různé evropské programy. Obzvláště vhodné rámce pro cílenou podporu zapojení mladých lidí prostřednictvím mezikulturního dialogu a vzájemného učení, zejména pokud jde o společné evropské hodnoty a témata, představují program Erasmus+ a Evropský sbor solidarity.

18.

Demokratická informovanost a demokratická angažovanost mladých lidí pomáhají zvyšovat odolnost společnosti. To je patrné zejména v situacích, kdy jsou základní demokratické zásady a práva v důsledku mimořádných okolností omezeny (např. pandemie COVID-19). Mladí lidé, kteří demokracii dobře chápou, jsou totiž lépe schopni rozlišovat mezi těmi strategiemi pro řešení podobných problémů, které jsou s demokracií slučitelné, a těmi, které nejsou. Kromě toho je nezbytné, aby byly práva a svobody mladých lidí během dočasných omezení zaručeny a aby byly plně a okamžitě obnoveny, jakmile tato omezení skončí. To platí zejména proto, že mladí lidé, zejména lidé s omezenými příležitostmi, často patří mezi skupiny nejvíce postižené krizemi.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH:

19.

Ve vhodných případech zavedly, případně udržovaly odvětvové a meziodvětvové programy financování a iniciativy na všech úrovních v rámci členských států, aby mladí lidé lépe chápali a oceňovali demokracii a rozmanitost. Ty by měly poskytnout prostor a příležitosti k učení se o demokratické angažovanosti a k jejímu prožívání, a to jak v rámci skupiny, tak jednotlivě, a současně zajistit přístup všem mladým lidem, zejména těm, kteří mají méně příležitostí. Zejména by měla být posílena kapacita za účelem podpory tohoto úsilí v případě mládežnických organizací a iniciativ mládeže, jež jsou vyjádřením schopnosti mladých lidí organizovat se.

20.

Podporovaly demokracii a vzdělávání v oblasti lidských práv ve všech odvětvích a úrovních vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení a podporovaly těsnou a trvalou spolupráci v těchto otázkách napříč odvětvími. Zvláštní pozornost by měla být věnována vzdělávání k aktivnímu občanství a vzdělávání k demokracii, a to zvážením široké škály postupů a vzdělávacích prostředí a podporou rozvoje klíčových kompetencí pro občanství, jak je uvedeno v doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (4) a v doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (5).

21.

Umožnily mladým lidem reagovat na potenciál a výzvy digitalizace a aktivně a sebereflexivně se účastnit online komunikace (6). Za tímto účelem je nutné podporovat zejména digitální a mediální gramotnost mladých lidí a osob, které je podporují (např. pracovníci s mládeží, učitelé), zejména schopnost vypořádat se s přetížením informacemi, dezinformacemi, nenávistnými verbálními projevy a dalšími formami škodlivého obsahu. Zvláštní důraz by měl být kladen na poskytování vhodných podpůrných nástrojů a na zajištění vysoké úrovně kvality inteligentních řešení v oblasti práce s mládeží a digitálních participačních procesů. Všem mladým lidem, zejména těm, kteří mají méně příležitostí, musí být zajištěn bezbariérový přístup k digitálním médiím.

22.

Uznaly zvláštní zájem a aktivní občanskou angažovanost, které mladí lidé prokazují v oblastech, jako je environmentální, sociální a ekonomická udržitelnost, lidská práva, mezigenerační rovnost, rovnost žen a mužů a dopad digitalizace, a aktivně je podporovat v jejich úsilí o utváření relevantních politických a sociálních procesů. Zejména by mělo být podporováno zapojení mladých lidí na místní úrovni, například ve studentských radách, místních mládežnických organizacích nebo iniciativách mládeže.

23.

Náležitě prosazovaly a podporovaly přístupné fyzické a digitální struktury práce s mládeží a inteligentní řešení práce s mládeží, zejména s ohledem na opatření proti šíření onemocnění COVID-19, s cílem poskytnout mladým lidem bezplatné, otevřené a bezpečné prostory a příležitosti pro osobní rozvoj.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

24.

Dále rozvíjely účast mladých lidí na politických procesech v souladu s usnesením Rady o podpoře politické účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy (7), a tím dále posilovaly smysluplnou a udržitelnou účast všech mladých lidí na rozhodovacích procesech na všech úrovních.

25.

Je-li to na místě, aby zajistily přístupnost, transparentnost a srozumitelnost politických procesů a rozhodování na všech úrovních s využitím informací a komunikace vhodných pro mládež. To by mělo zahrnovat zejména informování mladých lidí o výsledcích procesů zapojení mládeže. Tyto informace je třeba šířit cíleně, aby se dostaly ke všem mladým lidem bez ohledu na prostředí, z něhož pocházejí. Ve spolupráci s informačními sítěmi pro mládež a dalšími zúčastněnými stranami z odvětví mládeže, jako je Evropská informační a poradenská agentura pro mládež a síť Eurodesk, by měly být na evropské úrovni vypracovány vhodné komunikační strategie.

26.

Zavedly a propagovaly u mladých lidí koncepty demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti jakožto soustavnou a zásadně důležitou součást práce s mládeží a uznaly, že odvětví práce s mládeží představuje vhodný prostor pro poskytování příležitostí, díky nimž se mladí lidé mohou rozvíjet a přispívat k demokratické společnosti. To zahrnuje poskytování vhodných rámcových podmínek a odpovídajících finančních zdrojů na všech úrovních v rámci stávajících struktur, jakož i zvýšenou tematickou odbornou přípravu, dovednosti a kvalifikace pracovníků s mládeží.

27.

Podporovaly další rozvoj a přetváření přístupů při zvyšování demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí. Ty mohou vycházet ze stávajících koncepcí pedagogiky (8) a demokracie, aktivního občanství a vzdělávání / odborné přípravy v oblasti lidských práv, jakož i z činnosti Rady Evropy a organizací občanské společnosti v této oblasti. Tyto přístupy by měly být předávány odborníkům prostřednictvím pravidelných programů odborné přípravy a mohou sloužit jako inspirace pro provádění programů EU pro mládež nebo pro rozvoj rámce založeného na kompetencích pro oficiální i neformální vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti práce s mládeží (9). Měly by být rovněž vytvářeny příležitosti pro činnosti vzájemného učení v rámci odvětví práce s mládeží, a to jak mezi odborníky z praxe, akademickými pracovníky, tvůrci politik a mladými lidmi, tak mezi odvětvími.

VYZÝVAJÍ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

28.

Zohledňovala zájmy mladých lidí a jejich demokratickou angažovanost jakožto průřezovou otázku v evropských procesech a programech, mezi něž patří konference o budoucnosti Evropy, akční plán digitálního vzdělávání nebo Evropský prostor vzdělávání, a při provádění příslušných aktivních programů EU, Zelené dohody pro Evropu, evropského pilíře sociálních práv a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a v posílené spolupráci s Radou Evropy.

29.

Zdůrazňovala výzkumné činnosti a nástroje pro shromažďování důkazů, které analyzují dopad programů financování EU na podporu demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí.

30.

Posilovala evropské aktivity spoluprací s partnerskými zeměmi, jež jsou příjemci finančních prostředků z programů EU, aby se dále prosazovala demokratická informovanost a demokratická angažovanost mladých lidí, a pokračovala v rozvoji práce s mládeží prostřednictvím spolupráce a výměn.

VYZÝVAJÍ VŠECHNY SUBJEKTY ZAPOJENÉ DO ČINNOSTÍ EVROPSKÉ SPOLUPRÁCE V OBLASTI MLÁDEŽE, ABY USILOVALY O NÁSLEDUJÍCÍ:

31.

Zdůrazňování otázek, jako jsou evropské hodnoty a identita, demokracie, akceptace rozmanitosti, lidská práva, rovnost žen a mužů, ochrana menšin, kritické myšlení, nové formy účasti a občanské aktivity při provádění programů, z nichž se financuje Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Pro projekty, které mohou mladým lidem nabídnout možnost projevit iniciativu, přispět a vyjádřit svůj názor, by měl být zajištěn inkluzivní a otevřený přístup, jednoduché postupy a odpovídající zdroje. To by mělo být zohledněno zejména v případě specializovaných akcí zaměřených na participaci a solidaritu.

32.

Zajištění toho, aby programy EU pro mládež zohledňovaly potřeby, zájmy a rozmanitost mladých lidí. To zahrnuje vhodné a snadno přístupné informace o financování pro mládež, podporu projektových iniciativ, s nimiž přicházejí sami mladí lidé, a zohlednění organizátorů programů a jejich potřeb. Tam, kde je to na místě, by programy měly být schopny dosáhnout zlepšení, díky nimž budou dále upřednostněny iniciativy mladých lidí, a tím i jejich demokratická angažovanost a zkušenosti.

(1) Článek 2 Smlouvy o Evropské unii.

(2) Ustanovení čl. 165 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(3) Příloha 3 usnesení Rady o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (2018/C 456/01).

(4) Doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1).

(5) Doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (Úř. věst. C 195, 7.6.2018, s. 1).

(6) Závěry Rady o inteligentní práci s mládeží (Úř. věst. C 418, 7.12.2017, s. 2) a závěry Rady o digitální práci s mládeží (Úř. věst. C 414, 10.12.2019, s. 2).

(7) Usnesení Rady o podpoře politické účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy (Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 10).

(8) Zejména koncepty kritické a emancipační pedagogiky.

(9) Závěry Rady o vzdělávání a odborné přípravě pracovníků s mládeží (Úř. věst. C 412, 9.12.2019, s. 12).

PŘÍLOHA

Referenční dokumenty

Při přijímání těchto závěrů Rada a zástupci vlád členských států zasedající v Radě berou na vědomí tyto dokumenty:

—	Usnesení Rady o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s 1)

—	Usnesení Rady o podpoře politické účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy (Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 10)

—	Závěry Rady o mládeži a vnější činnosti (8629/20)

—	Závěry Rady o mediální gramotnosti v neustále se měnícím světě (Úř. věst. C 193, 9.6.2020, s. 23)

—	Závěry Rady o vzdělávání a odborné přípravě pracovníků s mládeží (Úř. věst. C 412, 9.12.2019, s. 12)

—	Závěry Rady o digitální práci s mládeží (Úř. věst. C 414, 10.12.2019, s. 2)

—	Doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (Úř. věst. C 195, 7.6.2018, s. 1)

—	Doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1)

—	Závěry Rady o inteligentní práci s mládeží (Úř. věst. C 418, 7.12.2017, s. 2)

—	Závěry Rady o úloze odvětví mládeže v integrovaném a meziodvětvovém přístupu k předcházení násilné radikalizaci mladých lidí a boji proti ní (Úř. věst. C 213, 14.6.2016, s. 1)

—	Pařížské prohlášení ministrů školství členských států Evropské unie ze dne 17. března 2015 o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání

—	Úmluva OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989

—	Evropská komise: Bleskový průzkum Eurobarometr 478 – Jak budujeme silnější a jednotnější Evropu? Názory mladých lidí, březen 2019 (1)

—	Evropský parlament: studie – Zmenšující se prostor pro občanskou společnost: reakce EU, 2017 (2)

—	Doporučení CM/Rec(2010)7 přijaté Výborem ministrů Rady Evropy, určené členským státům a týkající se Charty Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům

—	Rada Evropy: Referenční rámec kompetencí pro demokratickou kulturu: svazek 1 – Souvislosti, koncepce a model, 2018 (3)

(1) https://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/ResultDoc/download/DocumentKy/86162

(2) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/578039/EXPO_STU(2017)578039_EN.pdf

(3) https://rm.coe.int/prems-008318-gbr-2508-reference-framework-of-competences-vol-1-8573-co/16807bc66c

1.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 415/22

Závěry Rady o digitálním vzdělávání ve znalostních společnostech Evropy

(2020/C 415/10)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

S OHLEDEM NA:

politické souvislosti uvedené v příloze,

ZDŮRAZŇUJÍC, ŽE:

vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odborná příprava jsou evropskou silnou stránkou založenou na demokratických hodnotách a myšlenkách osvícenství. Všeobecné rozšíření digitálních technologií a přístup k internetu otevírají nové možnosti i výzvy.

Digitální transformace našich znalostních společností se zrychluje a dostupnost digitálních služeb a dat se zvyšuje. To s sebou přináší i změny na trhu práce, nové profily pracovních míst a poptávku po digitálních kompetencích (1) v kontextu dovedností pro 21. století. Rostoucí vliv umělé inteligence (2) bude dlouhodobě zesilovat dopady digitální transformace našich znalostních společností a v budoucnosti může nabízet zajímavé nové příležitosti pro učení, vyučování a odbornou přípravu. Klíčový význam pro to, aby všichni jednotlivci a občané tomuto vývoji dokázali porozumět, zapojit se do něho a utvářet jej, mají vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odborná příprava.

Pandemie COVID-19 a její přetrvávající dopad na systémy vzdělávání a odborné přípravy a na příslušné instituce v Evropě vyzdvihuje skutečnost, že je naléhavě potřeba lépe pochopit a průběžně vyhodnocovat využívání, přínosy a výzvy technologií digitálního vzdělávání (3), jakož i úroveň digitálních kompetencí, a to i v kontextu celoživotního učení.

Pandemie COVID-19 dále jasně ukázala, že k digitálnímu vzdělávání je naléhavě zapotřebí ucelený přístup. Aby bylo možné vyhovět současným nárokům, musí vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odborná příprava zahrnovat jak digitální, tak nedigitální formy učení a vyučování, včetně přístupů, jako jsou smíšené (4) a distanční (5) učení. Tím vzniká příležitost posílit vzdělávání a odbornou přípravu zaměřené na účastníka, odpovídající konkrétním potřebám jednotlivce.

Digitální vzdělávání (6) je předpokladem, jenž usnadňuje utváření digitální transformace, účast na dalším vzdělávání a odborné přípravě a celoživotním učení a umožňuje vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny. Proto je důležité brát v úvahu jeho společenský rozměr a chápat jej jako součást hluboké kulturní transformace. Tato kulturní transformace je základem pro to, aby všichni jednotlivci a občané mohli data, digitální technologie a infrastruktury používat sebejistě a bezpečně a řádně při tom dodržovat pravidla pro ochranu údajů a aby se mohli aktivně zapojit do politického rozhodování, společenského vývoje a na trhu práce.

Digitální vzdělávání by mělo být zaměřeno na účastníka vzdělávání a podporovat všechny jednotlivce a občany v sebejistém, svobodném a odpovědném rozvoji osobnosti a dovedností. Digitální vzdělávání by jakožto nedílná součást vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy mělo odpovídat zásadám integrity a důvěry v kvalitu. Mělo by rovněž přispívat k lepší přístupnosti obsahu vzdělávání a pedagogických postupů, větší míře sociálního začlenění a hlubšímu osvojení kompetencí, a podporovat tak úspěch ve vzdělávání pro všechny. Digitální vzdělávání by mělo zohledňovat vznikající technologie, jako je umělá inteligence, a jejich bezpečné, pedagogicky spolehlivé a etické uplatňování.

Digitální vzdělávání by dále mělo brát v úvahu duševní pohodu účastníků vzdělávání, učitelů, školitelů a vychovatelů, jakož i rodičů a pečovatelů, například pokud jde o bezpečná prostředí vzdělávání. Mělo by také přispívat k usnadnění přístupu všech občanů k informacím a k podpoře aktivní kulturní, hospodářské a společenské účasti na znalostních společnostech Evropy.

Digitální vzdělávání by mělo přispívat k rozvoji povědomí o občanství, včetně občanství digitálního (7), a to prostřednictvím podpory občanských kompetencí. Mezi ně patří i kritický přístup k informacím, jenž občanům umožňuje zorientovat se v digitálním světě a pochopit základní hodnoty demokracie a svobody projevu.

10.

Každý Evropan by měl mít možnost aktivně se zapojit do digitální transformace společnosti a využívat vhodná, přístupná a bezpečná učební prostředí. Lidské právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, zakotvené v evropském pilíři sociálních práv a chráněné Listinou základních práv Evropské unie, musí být zaručeno za všech okolností.

11.

Aby bylo možné překlenout digitální propast mezi ženami a muži v oborech souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi a v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky, je ve všech typech a na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy zásadní přístup zohledňující genderovou rovnost.

12.

V tomto kontextu má klíčový význam přístup k možnostem digitálně podporovaného vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy. Bez ohledu na zásadní úlohu a výhody prezenčních forem učení a vyučování je přístup k vysoce kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě s pomocí a prostřednictvím technologií digitálního vzdělávání podmínkou pro budoucí životaschopnost znalostních společností Evropy, jakož i pro evropský systém inovací, jež umožňuje ekologickou a digitální transformaci, zajišťuje udržitelný růst, pracovní místa a příležitosti a podporuje osobní rozvoj.

13.

Silná Evropa je založena na kultuře společných hodnot, sdílení, obnovy a otevřenosti vůči novým formám interakce, jakož i účasti a spolupráce mezi občany, institucemi zajišťujícími vzdělávání a odbornou přípravu, soukromým sektorem a různými vnitrostátními vzdělávacími systémy. Online komunity (8), které sdílejí postupy (na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni), jsou viditelnější a v budoucnosti porostou.

VĚDOMA SI TOHO, ŽE:

14.

v souladu se zásadou subsidiarity jsou obsah vyučování a organizace vzdělávacích systémů v pravomoci členských států.

15.

Digitální vzdělávání se v různých typech a na různých úrovních vzdělávání a odborné přípravy v členských státech a v rámci Unie uplatňuje v odlišné míře. Zkušenosti s technologiemi digitálního vzdělávání jsou v jednotlivých částech Unie odlišné a do značné míry závisí na rámcích politik a správy, infrastruktuře a technických zařízeních, jakož i na finančních a lidských zdrojích. Ty zahrnují zejména dobře připravené učitele, školitele, vychovatele a další pedagogické a administrativní pracovníky, včetně vedoucích pracovníků institucí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

16.

Pandemie COVID-19 vyvolala rychlou reakci na tuto mimořádnou situaci. Členské státy uzavřely většinu svých zařízení poskytujících vzdělávání a odbornou přípravu a požadovaly, aby instituce zajistily kontinuitu výuky, odborné přípravy, učení a hodnocení, zpravidla prostřednictvím vzdáleného přístupu.

17.

Opatření, která členské státy a jejich instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu v závislosti na vnitrostátní situaci přijaly, zdůraznila důležitost porozumění digitálnímu vzdělávání, pomohla posílit digitální kapacity systémů vzdělávání a odborné přípravy a poskytla učitelům, školitelům, vychovatelům a dalším pedagogickým pracovníkům příležitosti k profesnímu rozvoji.

18.

Přes značné úsilí všech členských států však krizové reakce zaměřené na usnadnění přístupu na dálku odhalily v systémech vzdělávání a odborné přípravy v celé Unii společné výzvy a slabé stránky.

a)	Během pandemie COVID-19 vycházelo často najevo – v jednotlivých členských státech v různé míře –, že řada účastníků vzdělávání nemůže plně požívat svého práva na vzdělání a odbornou přípravu, a to z důvodu nedostatečného řádného fyzického a technologického přístupu (9).

Bezprecedentní výzva spojená s pandemií COVID-19 odhalila, že aby byl zajištěn rovný přístup ke vzdělávání a odborné přípravě pro všechny jednotlivce a občany, zejména v situacích, kdy jsou vzdělávání a odborná příprava zajišťovány dálkově, je naléhavě potřeba všem lépe poskytovat digitální kompetence. Mimořádným výzvám čelili účastníci vzdělávání se speciálními potřebami.

c)	Přestože se během pandemie COVID-19 přechod k digitálnímu vzdělávání zrychlil, vývoj a využívání nových forem šíření znalostí, nejsou-li prováděny uvědoměle a záměrně, mohou replikovat spíše tradiční formy vyučování a učení.

Pandemie COVID-19 představuje výzvu pro kontinuitu nadnárodních aktivit v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. To se týká přeshraničního vzdělávání a odborné přípravy, jakož i mobility v rámci programu Erasmus+, zejména mobility studentů a pracovníků v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy.

Uzavření institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu vyvolané pandemií COVID-19 změnilo roli učitelů, školitelů, vychovatelů a dalších pedagogických pracovníků, kteří museli nalézt nové způsoby, jak udržovat kontakt s účastníky vzdělávání a podporovat je v tom, aby pracovali samostatně, ať už v kooperativním vzdělávacím prostředí či jinak. Poukázalo rovněž na potřebu spolupráce, budování kapacit, specifické odborné přípravy v oblasti digitální výuky, jakož i podpůrných opatření mezi učiteli, školiteli a sítěmi pro vzdělávání učitelů, jakož i mezi institucemi poskytujícími vzdělávání a odbornou přípravu.

UZNÁVAJÍC, ŽE:

19.

digitální propast v rámci členských států a v celé Unii zůstává i nadále výzvou, neboť může posilovat další již existující strukturální nerovnosti, včetně nerovností socioekonomických a genderových.

20.

V souvislosti s technologiemi pro digitální vzdělávání musí být bez ohledu na naléhavost situace zajištěna ochrana údajů a digitální suverenita členských států a jejich občanů. Dále musí být v kontextu zintenzivnění tvorby a šíření digitálního obsahu vzdělávání dodržovány právní a etické zásady, na nichž je založeno duševní vlastnictví.

21.

Nové formy předávání znalostí a učebních prostředí, rovněž ve formě společné tvorby, podporují širší propojení mezi formálním vzděláváním a odbornou přípravou a neformálním a informálním učením. Výměna osvědčených postupů na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni nabízí příležitosti k urychlení integrace technologií digitálního vzdělávání do všech forem učení a k podpoře vysoké kvality a inkluzivnosti ve vyučování a učení.

22.

Technologie digitálního vzdělávání otevírají nové možnosti učení a vyučování a jsou důležitým faktorem při zajišťování vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy. Mohou být doplňkem přímé interakce v rámci prezenční formy výuky a odborné přípravy, jakož i jiných než digitálních osvědčených postupů a způsobů vyučování a učení, jež mají i nadále svůj význam a nemohou být plně nahrazeny virtuálními formáty.

23.

Aby technologie mohly podporovat kvalitu a inkluzivnost ve vzdělávání, musí jít ruku v ruce s bezpečným vzdělávacím prostředím a pedagogickými přístupy. Zásadní úlohu při vývoji inovativních a přístupných technologií digitálního vzdělávání hrají společnosti působící v oblasti vzdělávacích technologií, a to i začínající a malé a střední podniky, jež tak podporují jak digitální vzdělávání, tak digitální transformaci evropských ekonomik. Klíčovým faktorem pro to, aby tyto podniky prosperovaly, jsou podmínky příznivé pro inovace a vhodné možnosti financování.

24.

Digitální vzdělávání musí klást důraz na význam pedagogických koncepcí a učebních a vyučovacích nástrojů a metod. Výzkum v oblasti vzdělávání může přispět k vývoji inovativních koncepcí ve vzdělávání a odborné přípravě a může umožnit širší porozumění dopadu digitální transformace na učení a vyučování, jakož i na systémy vzdělávání a odborné přípravy.

25.

Zajišťování digitálních kompetencí ve všech typech a na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy by mělo jít vždy ruku v ruce s vhodnou kombinací souvisejících klíčových kompetencí, včetně životních dovedností, a mělo by být podporováno nejmodernější dostupnou infrastrukturou, vybavením a technologiemi. Zejména v programech odborného vzdělávání a přípravy, včetně programů v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace, je nezbytná vhodná kombinace digitálních, profesních a technických dovedností a kompetencí, jež mohou přispívat k zaměstnatelnosti.

26.

Na vysoce kvalitních a inkluzivních systémech vzdělávání a odborné přípravy závisí udržitelný evropský systém inovací konkurenceschopný v mezinárodním měřítku. Ten se opírá rovněž o systém špičkového výzkumu, který je v ideálním případě úzce spjat se vzděláváním a odbornou přípravou. Rychlý přesun výsledků výzkumu a inovací, například výzkumu v oblasti vzdělávání, jakož i společná tvorba a testování inovativních řešení pro digitální vzdělávání proto budou přínosem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, například v oblastech, jako je tvorba politik či uplatňování pedagogických zásad.

KONSTATUJÍC, ŽE:

27.

Evropská komise zveřejnila aktualizovaný akční plán digitálního vzdělávání (2021–2027) s podtitulem „Nová podoba vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (10), na nějž by v případech, kdy je to vhodné a relevantní, měl navazovat proces společné tvorby s členskými státy.

28.

Jeho hlavní cíle, jimiž je podpora rozvoje vysoce výkonného ekosystému digitálního vzdělávání a rozvoj digitálních dovedností a kompetencí pro potřeby digitální transformace, mohou přispět ke strategičtějšímu přístupu k digitálnímu vzdělávání na úrovni Unie.

29.

Vysoce výkonný ekosystém digitálního vzdělávání (11)by měl umožnit vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu prostřednictvím vhodné infrastruktury, konektivity, plánování digitálních kapacit a organizačních schopností, jež mohou napomoci flexibilnějšímu přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě pro každého jednotlivce na jakémkoli místě. Takový ekosystém je základem pro úspěšnou realizaci digitálního vzdělávání a předpokladem pro strukturální transformaci systémů vzdělávání a odborné přípravy.

30.

Pro smysluplné využívání digitálních technologií ve vzdělávání potřebují učitelé, školitelé, vychovatelé a další pedagogičtí pracovníci i účastníci vzdělávání všech věkových skupin a ve všech typech a na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy digitální kompetence a vhodné pedagogické přístupy. Při zajišťování digitálních kompetencí by se měl zohledňovat věk a genderová rovnost a zahrnuty by měly být také sdělovací prostředky, digitální a datová gramotnost, kritické myšlení a boj proti zavádějícím informacím a dezinformacím a nenávistným a škodlivým verbálním projevům, kyberšikaně a závislostem a pozornost by se měla věnovat otázkám bezpečnosti, jako je ochrana soukromí, ochrana údajů a práva duševního vlastnictví.

31.

Neformální a informální učení by mělo být podporováno jako důležitý nástroj pro zajištění nezbytné úrovně digitálních kompetencí pro osoby všech věkových kategorií, které se nacházejí mimo systém formálního vzdělávání, s cílem podpořit jejich profesní a osobní rozvoj, a to i s ohledem na faktory, jako jsou sociální vztahy a fyzické a duševní zdraví, jakož i schopnost snadno se pohybovat v digitálním prostředí. V tomto ohledu je důležité digitální prostředí a kultura smysluplného a etického využívání digitálních nástrojů. Příležitosti k digitálnímu neformálnímu a informálnímu učení jsou obzvláště důležité pro mladé lidi, ale také pro starší osoby, na které následky pandemie COVID-19 dopadají v největší míře,

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU S VNITROSTÁTNÍ SITUACÍ:

32.

prosazovaly zavádění technologií digitálního vzdělávání a osvojování digitálních kompetencí s cílem zlepšit vyučování, odbornou přípravu a učení ve všech typech a na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy i z hlediska celoživotního učení;

33.

podporovaly hodnocení, zajišťování kvality a validaci výsledků učení, jichž bylo dosaženo inovativními způsoby učení zahrnujícími digitální složky;

34.

zvážily pedagogické modely a vzdělávání a odbornou přípravu učitelů, školitelů, vychovatelů a jiných pedagogických pracovníků v zájmu lepšího využívání nejrůznějších příležitostí, jež technologie digitálního vzdělávání nabízejí;

35.

umožnily, aby se učitelé, školitelé, vychovatelé a jiní pedagogičtí pracovníci, jako jsou školitelé vzdělávající učitele, zapojili do počátečního a dalšího profesního rozvoje a k této účasti je motivovaly, aby mohli rozvíjet a zlepšovat své vlastní digitální dovednosti a kompetence i základní znalosti v oblasti informačních a komunikačních technologií na úroveň, jež jim umožní sebejistě pracovat s technologiemi digitálního vzdělávání a poskytovat vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu. Díky tomu by měli být schopni se zapojit do tvorby inovativních metod výuky a odborné přípravy zaměřených na účastníka vzdělávání a aplikované didaktiky, jež podporují kritické a tvůrčí myšlení, a vytvářet bezpečné, vysoce kvalitní a inkluzivní prostředí a obsahy vzdělávání. Klíčovým faktorem při zavádění vysoce kvalitního a inkluzivního digitálního vzdělávání pro všechny jsou dobře připravení učitelé, schopní používat digitální technologie smysluplným pedagogickým způsobem, který odpovídá věku a zohledňuje genderovou rovnost;

36.

podporovaly začleňování všech účastníků vzdělávání, zmírňování sociálních nerovností a digitální propasti, jakož i zajištění rovného přístupu k vhodným možnostem a prostředím digitálního vzdělávání pro všechny;

37.

zvážily investice do digitálního vzdělávání využitím možností nové facility na podporu oživení a odolnosti, zejména stěžejních iniciativ „propojení“ a „změna kvalifikace a prohlubování dovedností“, s cílem přispět k oživení modernizací a posílením vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy; a rovněž zvážily využití dalších možností financování z prostředků Unie, jako jsou programy Erasmus+, Horizont Evropa, Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy II, Program InvestEU, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond plus.

VYZÝVÁ KOMISI, ABY V SOULADU SE SMLOUVAMI A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM SUBSIDIARITY A VNITROSTÁTNÍ SITUACE:

38.

zajistila koordinovaný přístup k digitálnímu vzdělávání v rámci Komise a společně s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami zahájila proces strategické reflexe zaměřený na faktory, které umožňují úspěšné digitální vzdělávání, včetně konektivity a digitální pedagogiky, infrastruktury, digitálního vybavení, digitálních dovedností učitelů a studentů, interoperability a norem pro údaje a s přihlédnutím k technologické suverenitě, soukromí, ochraně údajů a etice a se zaměřením na vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu; dále v rámci tohoto procesu v úzké spolupráci s členskými státy a na základě faktů navázala na závěry Rady o boji proti krizi COVID-19 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem dospět na úrovni Unie ke společnému pojetí přístupů zaměřených na účinné, inkluzivní a angažované procesy učení na dálku;

39.

v kontextu Evropského prostoru vzdělávání a v součinnosti a vzájemném doplňování se s dalšími příslušnými politikami hledala způsoby, jak podpořit integrovanější přístup k tvorbě politiky digitálního vzdělávání prostřednictvím případného zřízení Evropského centra digitálního vzdělávání, vycházejícího ze stávajících sítí a jiných relevantních opatření, aby bylo možné lépe reagovat na rychlost digitální transformace;

40.

podporovala rozvoj digitálního vzdělávání v Evropě a zdůrazňovala jeho úlohu prostřednictvím Evropské agendy dovedností, Evropského prostoru vzdělávání a nového strategického rámce evropské spolupráce, který nahradí rámec ET 2020;

41.

poskytovala informace o vývoji metod digitálního vzdělávání a sdílela osvědčené postupy, zejména prostřednictvím vzájemného učení mezi členskými státy, jakož i informace o mezinárodní spolupráci a referenčním srovnávání, například s Radou Evropy, UNESCO a OECD;

42.

podporovala členské státy v rámci probíhající digitální transformace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zejména prostřednictvím meziodvětvové spolupráce mezi různými vnitrostátními iniciativami a strategiemi v oblasti digitálního vzdělávání, a propojovala orgány, odborníky, výzkumné pracovníky v oblasti vzdělávání, poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy, občanskou společnost (organizace učitelů a sdružení účastníků vzdělávání a rodičů) a soukromý sektor;

43.

úzce spolupracovala s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami s cílem co nejlépe využívat stávající vnitrostátní a evropské ekosystémy digitálního vzdělávání a brala přitom v úvahu, že vysoce výkonný ekosystém digitálního vzdělávání vyžaduje vzdělávací obsah, platformy, služby a nástroje, které musejí být zaměřené na účastníka vzdělávání, důvěryhodné, bezpečné, pedagogicky spolehlivé, přístupné, vysoce kvalitní, v případě potřeby vícejazyčné a rovněž vyvinuté otevřeným způsobem. To zahrnuje řešení etických aspektů včetně umělé inteligence a podporu ochrany osobních údajů účastníků vzdělávání a uživatelů a zaručení zabezpečené mezinárodní komunikace prostřednictvím interoperability v souladu s evropskými předpisy o ochraně údajů.

VYZÝVÁ KOMISI A ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU SE SVÝMI PRAVOMOCEMI A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM SUBSIDIARITY:

44.

na podporu plánů digitální transformace institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu efektivně využívaly digitálního rozměru programu Erasmus+ a ve vhodných případech i součinnosti s dalšími relevantními programy Unie; prostřednictvím projektů programu Erasmus+ dále podporovaly profesní rozvoj učitelů, jakož i rozvoj digitálních dovedností, kompetencí a kapacit, účinné uplatňování metod a nástrojů digitálního vzdělávání a odborné přípravy, jakož i vývoj otevřených vzdělávacích zdrojů ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy a s ohledem na celoživotní učení; zkoumaly možný přínos programu Erasmus+ pro lepší dostupnost digitálního vzdělávacího obsahu a pro větší míru sociálního začlenění a s cílem podpořit úspěšnost vzdělávání všech účastníků;

45.

zkoumaly možnosti posílení součinnosti mezi různými evropskými, vnitrostátními a regionálními programy, iniciativami a projekty na podporu sociálního začleňování; navrhly digitální dovednosti a kompetence pro účastníky vzdělávání a učitele, školitele a vychovatele, zejména pro osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob; posílily vývoj inovativních metod a nástrojů učení a vyučování a zajistily, aby všichni účastníci vzdělávání měli možnost využívat výhod vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy;

46.

nadále podporovaly iniciativu „Evropské univerzity“ prostřednictvím programů Erasmus+ a Horizont Evropa, jakož i centra excelence odborného vzdělávání a využívaly jejich potenciálu pro rozvoj digitálního vzdělávání; podporovaly šíření, využívání a škálovatelnost výsledků relevantních projektů programu Erasmus+, a zajistily tak informace pro tvůrce politik a odborníky v oblasti vzdělávání;

47.

zkoumaly možnosti využití digitálních technologií s cílem nabídnout širší škálu příležitostí pro smíšenou a virtuální mobilitu, jakož i další flexibilní možnosti učení v rámci vzdělávání a odborné přípravy; podporovaly sdílení osvědčených postupů s cílem zlepšit učení a vyučování, prosazovaly podpůrné služby a digitální administrativní postupy, například postupy, které byly vyvinuty v rámci iniciativy Evropské studentské karty či Europassu;

48.

dále posilovaly a maximalizovaly součinnost mezi nástroji sebehodnocení (např. SELFIE, HEInnovate), rámci (evropský rámec digitálních kompetencí), participativními akcemi a propagačními činnostmi (např. programovací maraton digitálního vzdělávání, Evropský týden programování) a stávajícími platformami (např. e-Twinning, School Education Gateway a EPALE); pokračovaly ve spolupráci prostřednictvím sítí, jako je Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa, a nadále podporovaly síť pro otázky duševního vlastnictví ve vzdělávání, kterou spravuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví;

49.

využívaly výzkumu, včetně výsledků evropských projektů financovaných v rámci programů Erasmus+ a Horizont Evropa a programu Digitální Evropa, s cílem posílit součinnost mezi Evropským prostorem vzdělávání a Evropským výzkumným prostorem při plnění cílů v oblasti digitálního vzdělávání a podpořit a využívat výzkum při dalším rozvoji inovativních pedagogických řešení a shromažďování podkladů pro tvorbu, provádění a hodnocení politik;

50.

využívaly výsledků relevantních publikací a studií členských států a mezinárodních organizací, zejména OECD, UNESCO a Rady Evropy, zaměřených na digitální vzdělávání.

(1) Jak je uvedeno v příloze doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (2018/C 189/01), digitální kompetencí se rozumí sebejisté, kritické a odpovědné používání digitálních technologií a interakce s nimi při výuce, v práci a při účasti na dění ve společnosti. Zahrnuje informační a datovou gramotnost, komunikaci a spolupráci, mediální gramotnost, tvorbu digitálního obsahu (včetně programování), bezpečnost (včetně schopnosti snadno se pohybovat v digitálním prostředí a kompetencí souvisejících s kybernetickou bezpečností), otázky související s duševním vlastnictvím, řešení problémů a kritické myšlení.

(2) Umělou inteligencí se rozumí systémy IT, které vykazují inteligentní chování tak, že analyzují své prostředí a – s určitým stupněm autonomie – provádějí opatření k dosažení konkrétních cílů.

(3) Pro účely těchto závěrů jsou technologie digitálního vzdělávání vymezeny jako technologie, které umožňují poskytovat podporu, učit se a zlepšovat výsledky účastníků vzdělávání prostřednictvím vytváření, využívání a správy vhodných technologických procesů a zdrojů.

(4) V tomto kontextu se smíšeným učením rozumí pedagogický přístup spočívající v kombinaci prezenční a on-line výuky, s určitým stupněm autonomie účastníka vzdělávání, pokud jde o čas, místo, způsob a tempo.

(5) Pro účely těchto závěrů popisuje pojem distanční učení způsob učení, který umožňuje organizovat a uskutečňovat výukové a učební činnosti na dálku (např. s využitím rádia, televize, internetu či elektronických zdrojů).

(6) Digitální vzdělávání zahrnuje dvě různé, avšak vzájemně se doplňující perspektivy: pedagogické využívání digitálních technologií na podporu a posílení vyučování, učení a hodnocení na jedné straně a rozvoj digitálních kompetencí ze strany účastníků vzdělávání a pracovníků v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na straně druhé.

(7) Digitálním občanstvím se rozumí soubor hodnot, dovedností, postojů, znalostí a kritického povědomí, potřebných pro občany v digitální éře. Digitální občan ví, jak používat technologie, a je schopen využívat je kvalifikovaně a pozitivním způsobem.

(8) Učitelé, školitelé, vychovatelé a jiní pedagogičtí pracovníci jsou často zapojeni do různých elektronických portálů a online komunit, jako jsou evropské elektronické platformy, například EPALE, School Education Gateway, e-Twinning a podobně. Mohou být zapojeni také do širších mezinárodních elektronických komunit, mimo jiné prostřednictvím mezinárodních organizací a nadnárodních společností.

(9) EURYDICE (2020). Impact of Covid-19: closure of education systems in Europe (Dopad pandemie Covid-19: uzavření vzdělávacích systémů v Evropě).

(10) COM(2020) 624 final.

(11) Pro účely těchto závěrů lze ekosystémy digitálního vzdělávání rozumět nezbytné prostředí a podmínky zajišťující vysoce kvalitní a inkluzivní digitální vzdělávání. Především jde o vysoce kvalitní obsah, uživatelsky vstřícné nástroje, služby s přidanou hodnotou a zabezpečené platformy.

PŘÍLOHA

Politická východiska

Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení.

Závěry Rady o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – reakce na sdělení „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností v zájmu dosažení lepších socioekonomických výsledků“ a na „Roční analýzu růstu pro rok 2013“ (1).

Závěry Rady o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí (2).

Závěry Rady o digitální práci s mládeží (3).

Společná zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (4).

Závěry Rady o rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy (5).

Usnesení Rady o nové agendě dovedností pro konkurenceschopnou Evropu podporující začlenění (6).

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o začlenění v rámci rozmanitosti v zájmu dosažení vysoce kvalitního vzdělávání pro všechny (7).

Doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (8).

10.

Závěry Rady o posílených opatřeních s cílem snížit horizontální genderovou segregaci v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti (7. prosince 2017).

11.

Závěry Rady o rozvoji škol a vynikající výuce (9).

12.

Závěry Rady o obnoveném programu EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání (10).

13.

Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (11).

14.

Doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků (12).

15.

Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (13) a závěry Rady ze dne 22. května 2019 o provádění tohoto doporučení (14).

16.

Závěry Rady o směřování k vizi evropského prostoru vzdělávání (15).

17.

Závěry Rady ze dne 9. dubna 2019„Směřování ke stále udržitelnější Unii do roku 2030“ (16).

18.

Závěry Rady ze dne 7. června 2019 o budoucnosti vysoce digitalizované Evropy po roce 2020: „Posílení digitální a hospodářské konkurenceschopnosti v Unii a digitální soudržnosti“ (17).

19.

Usnesení Rady o dalším rozvoji Evropského prostoru vzdělávání za účelem podpory systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na budoucnost (18).

20.

Závěry Rady o klíčové úloze politik celoživotního učení z hlediska schopnosti společnosti vyrovnat se s technologickou a ekologickou transformací ve prospěch inkluzivního a udržitelného růstu (19).

21.

Usnesení Rady o vzdělávání a odborné přípravě v rámci evropského semestru: zajištění informovaných diskusí o reformách a investicích (20).

22.

Závěry Rady o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost (21).

23.

Závěry Rady o boji proti krizi COVID-19 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (22).

24.

Závěry Evropské rady ze zasedání ve dnech 1. a 2. října 2020 (23).

25.

Závěry Rady o utváření digitální budoucnosti Evropy (24).

26.

Změna kvalifikace a prohlubování dovedností jako základ pro zvýšení udržitelnosti a zaměstnatelnosti v kontextu podpory hospodářského oživení a sociální soudržnosti – závěry Rady (8. června 2020).

(1) Úř. věst. C 64, 5.3.2013, s. 5.

(2) Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 17.

(3) Úř. věst. C 414, 10.12.2019, s. 2.

(4) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.

(5) Úř. věst. C 212, 14.6.2016, s. 5.

(6) Úř. věst. C 467, 15.12.2016, s. 1.

(7) Úř. věst. C 62, 25.2.2017, s. 3.

(8) Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 15.

(9) Úř. věst. C 421, 8.12.2017, s. 2.

(10) Úř. věst. C 429, 14.12.2017, s. 3.

(11) Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.

(12) Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 15.

(13) Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.

(14) Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 23.

(15) Úř. věst. C 195, 7.6.2018, s. 7.

(16) Dokument 8286/19.

(17) Dokument 10102/19.

(18) Úř. věst. C 389, 18.11.2019, s. 1.

(19) Úř. věst. C 389, 18.11.2019, s. 12.

(20) Úř. věst. C 64, 27.2.2020, s. 1.

(21) Úř. věst. C 193, 9.6.2020, s. 11.

(22) Úř. věst. C 212 I, 26.6.2020, s. 9.

(23) Dokument EUCO 13/20.

(24) Úř. věst. C 202 I, 16.6.2020, s. 1.

1.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 415/32

Oznámení Komise o aktuální úrokové sazbě pro navrácení státní podpory a o referenční a diskontní sazbě použitelných od 1. prosince 2020

(Zveřejněno v souladu s článkem 10 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004(Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1))

(2020/C 415/12)

Základní sazby jsou vypočteny v souladu se sdělením Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6). V závislosti na použití referenční sazby se musí připočítat příslušné marže tak, jak je uvedeno v tomto sdělení. Pro diskontní sazbu to znamená, že je nutné připočítat marži ve výši 100 základních bodů. Nařízení Komise (ES) č. 271/2008 ze dne 30. ledna 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 794/2004, předpokládá, že nebude-li zvláštním rozhodnutím stanoveno jinak, sazba pro navrácení státní podpory bude rovněž vypočtena připočtením 100 základních bodů k základní sazbě.

Upravené sazby jsou vyznačeny tučně.

Předchozí sazby byly zveřejněny v Úř. věst. C 347, 19.10.2020, s. 10.

Od	Do	AT	BE	BG	CY	CZ	DE	DK	EE	EL	ES	FI	FR	HR	HU	IE	IT	LT	LU	LV	MT	NL	PL	PT	RO	SE	SI	SK	UK
1.12.2020	31.12.2020	-0,43	-0,43	0,00	-0,43	0,46	-0,43	0,08	-0,43	-0,43	-0,43	-0,43	-0,43	0,22	0,72	-0,43	-0,43	-0,43	-0,43	-0,43	-0,43	-0,43	0,29	-0,43	2,12	0,00	-0,43	-0,43	0,16
1.11.2020	30.11.2020	-0,35	-0,35	0,00	-0,35	0,46	-0,35	0,13	-0,35	-0,35	-0,35	-0,35	-0,35	0,22	0,72	-0,35	-0,35	-0,35	-0,35	-0,35	-0,35	-0,35	0,29	-0,35	2,54	0,05	-0,35	-0,35	0,27
1.10.2020	31.10.2020	-0,26	-0,26	0,00	-0,26	0,46	-0,26	0,18	-0,26	-0,26	-0,26	-0,26	-0,26	0,22	0,72	-0,26	-0,26	-0,26	-0,26	-0,26	-0,26	-0,26	0,29	-0,26	2,54	0,12	-0,26	-0,26	0,38
1.9.2020	30.9.2020	-0,17	-0,17	0,00	-0,17	0,46	-0,17	0,22	-0,17	-0,17	-0,17	-0,17	-0,17	0,22	0,93	-0,17	-0,17	-0,17	-0,17	-0,17	-0,17	-0,17	0,44	-0,17	2,54	0,20	-0,17	-0,17	0,51
1.8.2020	31.8.2020	-0,11	-0,11	0,00	-0,11	0,62	-0,11	0,22	-0,11	-0,11	-0,11	-0,11	-0,11	0,22	0,93	-0,11	-0,11	-0,11	-0,11	-0,11	-0,11	-0,11	0,61	-0,11	2,54	0,32	-0,11	-0,11	0,75
1.7.2020	31.7.2020	-0,15	-0,15	0,00	-0,15	1,13	-0,15	0,14	-0,15	-0,15	-0,15	-0,15	-0,15	0,26	0,93	-0,15	-0,15	-0,15	-0,15	-0,15	-0,15	-0,15	0,98	-0,15	3,21	0,32	-0,15	-0,15	0,75
1.6.2020	30.6.2020	-0,22	-0,22	0,00	-0,22	1,77	-0,22	0,05	-0,22	-0,22	-0,22	-0,22	-0,22	0,26	0,78	-0,22	-0,22	-0,22	-0,22	-0,22	-0,22	-0,22	1,35	-0,22	3,21	0,32	-0,22	-0,22	0,94
1.5.2020	31.5.2020	-0,31	-0,31	0,00	-0,31	2,25	-0,31	-0,05	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	0,26	0,52	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	1,84	-0,31	3,21	0,26	-0,31	-0,31	0,94
1.4.2020	30.4.2020	-0,31	-0,31	0,00	-0,31	2,25	-0,31	-0,05	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	0,26	0,40	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	1,84	-0,31	3,21	0,26	-0,31	-0,31	0,94
1.3.2020	31.3.2020	-0,31	-0,31	0,00	-0,31	2,25	-0,31	-0,05	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	0,26	0,30	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	1,84	-0,31	3,21	0,26	-0,31	-0,31	0,94
1.2.2020	29.2.2020	-0,31	-0,31	0,00	-0,31	2,25	-0,31	-0,07	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	0,26	0,30	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	1,84	-0,31	3,21	0,18	-0,31	-0,31	0,94
1.1.2020	31.1.2020	-0,31	-0,31	0,00	-0,31	2,25	-0,31	-0,12	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	0,26	0,30	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	-0,31	1,84	-0,31	3,21	0,11	-0,31	-0,31	0,94

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 415

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 63 1. prosince 2020

Obsah		Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Rada
2020/C 415/01	Usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci, kterým se ustavuje Evropská agenda práce s mládeží	1

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2020/C 415/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10023 — H&F/Carlyle/Vantage) ( 1 )	9
2020/C 415/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9369 — PAI Partners/Wessanen) ( 1 )	10
2020/C 415/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10012 — Hg/KKR/Citation) ( 1 )	11
2020/C 415/05	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9930 — LGP/TPG/WellSky) ( 1 )	12
2020/C 415/06	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9950 — Clearlake Capital Group/TA Associates Management/Ivanti Software) ( 1 )	13
2020/C 415/07	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9864 — CPPIB/KKR/Axel Springer) ( 1 )	14
2020/C 415/08	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9922 — GHO/MIC/Envision) ( 1 )	15

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2020/C 415/13	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10042 — Vista Equity Partners/Francisco Partners Management/SmartBear Software) Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	33
2020/C 415/14	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10062 — SDK/Freja Transport&Logistics) Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	35
2020/C 415/15	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.10029 - ABN AMRO BANK/ODDO BHF/JV) Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	36

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1980
JPY	japonský jen	124,79
DKK	dánská koruna	7,4412
GBP	britská libra	0,89845
SEK	švédská koruna	10,1778
CHF	švýcarský frank	1,0839
ISK	islandská koruna	159,06
NOK	norská koruna	10,5610
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,192
HUF	maďarský forint	359,59
PLN	polský zlotý	4,4710
RON	rumunský lei	4,8732
TRY	turecká lira	9,3155
AUD	australský dolar	1,6246
CAD	kanadský dolar	1,5516
HKD	hongkongský dolar	9,2862
NZD	novozélandský dolar	1,7027
SGD	singapurský dolar	1,6029
KRW	jihokorejský won	1 326,08
ZAR	jihoafrický rand	18,4251
CNY	čínský juan	7,8798
HRK	chorvatská kuna	7,5538
IDR	indonéská rupie	16 966,44
MYR	malajsijský ringgit	4,8807
PHP	filipínské peso	57,690
RUB	ruský rubl	91,1439
THB	thajský baht	36,257
BRL	brazilský real	6,3519
MXN	mexické peso	24,0499
INR	indická rupie	88,7322

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2020/C 415/09	Závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o podpoře demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě	16
2020/C 415/10	Závěry Rady o digitálním vzdělávání ve znalostních společnostech Evropy	22
	Evropská komise
2020/C 415/11	Směnné kurzy vůči euru — 30. listopadu 2020	31
2020/C 415/12	Oznámení Komise o aktuální úrokové sazbě pro navrácení státní podpory a o referenční a diskontní sazbě použitelných od 1. prosince 2020 (Zveřejněno v souladu s článkem 10 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004( Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1 ))	32


	(1) Text s významem pro EHP.