|
ISSN 1977-0863 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 414 |
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 63 |
|
Obsah |
Strana |
|
|
|
IV Informace |
|
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie |
|
|
2020/C 414/01 |
Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie |
|
|
V Oznámení |
|
|
|
SOUDNÍ ŘÍZENÍ |
|
|
|
Soudní dvůr |
|
|
2020/C 414/02 |
||
|
2020/C 414/03 |
||
|
2020/C 414/04 |
||
|
2020/C 414/05 |
||
|
2020/C 414/06 |
||
|
2020/C 414/07 |
||
|
2020/C 414/08 |
||
|
2020/C 414/09 |
||
|
2020/C 414/10 |
||
|
2020/C 414/11 |
||
|
2020/C 414/12 |
||
|
2020/C 414/13 |
||
|
2020/C 414/14 |
||
|
2020/C 414/15 |
||
|
2020/C 414/16 |
||
|
2020/C 414/17 |
||
|
2020/C 414/18 |
||
|
2020/C 414/19 |
||
|
2020/C 414/20 |
||
|
2020/C 414/21 |
||
|
2020/C 414/22 |
||
|
2020/C 414/23 |
||
|
2020/C 414/24 |
||
|
2020/C 414/25 |
||
|
2020/C 414/26 |
||
|
2020/C 414/27 |
||
|
2020/C 414/28 |
||
|
2020/C 414/29 |
||
|
2020/C 414/30 |
||
|
2020/C 414/31 |
||
|
2020/C 414/32 |
||
|
2020/C 414/33 |
||
|
2020/C 414/34 |
||
|
2020/C 414/35 |
||
|
2020/C 414/36 |
||
|
2020/C 414/37 |
||
|
2020/C 414/38 |
||
|
2020/C 414/39 |
||
|
2020/C 414/40 |
||
|
2020/C 414/41 |
||
|
2020/C 414/42 |
||
|
2020/C 414/43 |
||
|
2020/C 414/44 |
||
|
2020/C 414/45 |
||
|
|
Tribunál |
|
|
2020/C 414/46 |
||
|
2020/C 414/47 |
||
|
2020/C 414/48 |
||
|
2020/C 414/49 |
||
|
2020/C 414/50 |
||
|
2020/C 414/51 |
||
|
2020/C 414/52 |
||
|
2020/C 414/53 |
||
|
2020/C 414/54 |
||
|
2020/C 414/55 |
||
|
2020/C 414/56 |
||
|
2020/C 414/57 |
Věc T-475/20: Žaloba podaná dne 9. srpna 2020 – LE v. Komise |
|
|
2020/C 414/58 |
Věc T-579/20: Žaloba podaná dne 21. září 2020 – Genekam Biotechnology v. Komise |
|
|
2020/C 414/59 |
Věc T-580/20: Žaloba podaná dne 7. října 2020 – KC v. Komise |
|
|
2020/C 414/60 |
Věc T-582/20: Žaloba podaná dne 17. září 2020 – Ighoga Region 10 a další v. Komise |
|
|
2020/C 414/61 |
Věc T-588/20: Žaloba podaná dne 25. září 2020 – MP v. Komise |
|
|
2020/C 414/62 |
Věc T-602/20: Žaloba podaná dne 30. září 2020 – MS v. Komise |
|
|
2020/C 414/63 |
Věc T-606/20: Žaloba podaná dne 30. září 2020 – Austrian Power Grid a další v. ACER |
|
|
2020/C 414/64 |
Věc T-607/20: Žaloba podaná dne 30. září 2020 – Austrian Power Grid a další v. ACER |
|
|
2020/C 414/65 |
Věc T-611/20: Žaloba podaná dne 2. října 2020 – Airoldi Metalli v. Komise |
|
|
2020/C 414/66 |
||
|
2020/C 414/67 |
Věc T-623/20: Žaloba podaná dne 9. října 2020 – Sun West a další v. Komise |
|
|
2020/C 414/68 |
Věc T-626/20: Žaloba podaná dne 12. října 2020 – Landwärme v. Komise |
|
|
2020/C 414/69 |
Věc T-628/20: Žaloba podaná dne 16. října 2020 – Ryanair v. Komise |
|
CS |
|
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Soudní dvůr Evropské unie
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/1 |
Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie
(2020/C 414/01)
Poslední publikace
Dřívější publikace
Tyto texty jsou k dispozici na adrese:
EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu
V Oznámení
SOUDNÍ ŘÍZENÍ
Soudní dvůr
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/2 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 6. října 2020 – Evropská komise v. Maďarsko
(Věc C-66/18) (1)
(„Nesplnění povinnosti státem - Přípustnost - Pravomoc Soudního dvora - Všeobecná dohoda o obchodu službami - Článek XVI - Přístup na trh - Listina specifických závazků - Podmínka existence povolení - Článek XX odst. 2 - Článek XVII - Národní zacházení - Poskytovatel služeb se sídlem v třetím státě - Vnitrostátní právní úprava členského státu stanovící podmínky pro poskytování služeb vysokoškolského vzdělávání na jeho území - Požadavek uzavření mezinárodní smlouvy se státem sídla poskytovatele - Požadavek poskytovat vzdělávání ve státě sídla poskytovatele - Změna podmínek soutěže ve prospěch tuzemských poskytovatelů - Odůvodnění - Veřejný pořádek - Zabránění klamavým praktikám - Článek 49 SFEU - Svoboda usazování - Směrnice 2006/123/ES - Služby na vnitřním trhu - Článek 16 - Článek 56 SFEU - Volný pohyb služeb - Existence omezení - Odůvodnění - Naléhavý důvod obecného zájmu - Veřejný pořádek - Zabránění klamavým praktikám - Vysoká úroveň kvality vzdělávání - Listina základních práv Evropské unie - Článek 13 - Akademická svoboda - Článek 14 odst. 3 - Svoboda zakládat vzdělávací zařízení - Článek 16 - Svoboda podnikání - Článek 52 odst. 1“)
(2020/C 414/02)
Jednací jazyk: maďarština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, L. Malferrari, B. De Meester a K. Talabér-Ritz, zmocněnci)
Žalovaný: Maďarsko (zástupci: M. Z. Fehér a G. Koós, zmocněnci)
Výrok
|
1) |
Maďarsko tím, že přijalo opatření stanovené v čl. 76 odst. 1 písm. a) Nemzeti felsőoktatásról szóló 2011. évi CCIV. törvény (zákon č. CCIV z roku 2011 o národním vysokém školství), ve znění Nemzeti felsőoktatásról szóló 2011. évi CCIV. törvény módosításáról szóló 2017. évi XXV. törvény (zákon č. XXV z roku 2017, kterým se mění zákon č. CCIV z roku 2011 o národním vysokém školství), které podmiňuje výkon vzdělávací činnosti směřující k získání vysokoškolského vzdělání v Maďarsku zahraničními vysokými školami nacházejícími se mimo Evropský hospodářský prostor tím, že byla stranami uznána závaznost mezinárodní smlouvy uzavřené mezi maďarskou vládou a vládou státu sídla dotyčné vysoké školy, nesplnilo své povinnosti vyplývající z článku XVII všeobecné dohody o obchodu službami obsažené v příloze 1B dohody o zřízení Světové obchodní organizace podepsané v Marrákeši a schválené rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994). |
|
2) |
Maďarsko tím, že přijalo opatření stanovené v čl. 76 odst. 1 písm. b) Nemzeti felsőoktatásról szóló 2011. évi CCIV. törvény (zákon č. CCIV z roku 2011 o národním vysokém školství), ve znění Nemzeti felsőoktatásról szóló 2011. évi CCIV. törvény módosításáról szóló 2017. évi XXV. törvény (zákon č. XXV z roku 2017, kterým se mění zákon č. CCIV z roku 2011 o národním vysokém školství), které podmiňuje výkon činnosti zahraničních vysokých škol v Maďarsku tím, že poskytují vysokoškolské vzdělávání ve státě svého sídla, nesplnilo v rozsahu, v němž se toto ustanovení použije na vysoké školy se sídlem ve třetím státě, který je členem Světové obchodní organizace, své povinnosti vyplývající z článku XVII všeobecné dohody o obchodu službami obsažené v příloze 1B dohody o zřízení Světové obchodní organizace podepsané v Marrákeši a schválené rozhodnutím 94/800, a v rozsahu, v němž se použije na vysoké školy se sídlem v jiném členském státě, své povinnosti vyplývající z článku 49 SFEU a z článku 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu. |
|
3) |
Maďarsko tím, že přijalo opatření stanovená v čl. 76 odst. 1 písm. a) a b) Nemzeti felsőoktatásról szóló 2011. évi CCIV. törvény (zákon č. CCIV z roku 2011 o národním vysokém školství), ve znění Nemzeti felsőoktatásról szóló 2011. évi CCIV. törvény módosításáról szóló 2017. évi XXV. törvény (zákon č. XXV z roku 2017, kterým se mění zákon č. CCIV z roku 2011 o národním vysokém školství), nesplnilo své povinnosti vyplývající z článku 13, čl. 14 odst. 3 a článku 16 Listiny základních práv Evropské unie. |
|
4) |
Maďarsku se ukládá náhrada nákladů řízení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/3 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 6. října 2020 – Bank Refah Kargaran v. Rada Evropské unie, Evropská komise
(Věc C-134/19 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) - Článek 29 SEU - Článek 215 SFEU - Omezující opatření přijatá vůči Íránské islámské republice - Škoda údajně vzniklá žalobkyni v důsledku zařazení jejího jména na seznam osob a subjektů, na které se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů, a ponechání jejího jména na tomto seznamu - Žaloba na náhradu škody - Pravomoc Soudního dvora rozhodnout o žalobě na náhradu škody údajně vzniklé z důvodu omezujících opatření stanovených rozhodnutími v rámci SZBP - Dostatečně závažné porušení právní normy, jejímž cílem je přiznání práv jednotlivcům - Nedostatečné odůvodnění aktů zavádějících omezující opatření“)
(2020/C 414/03)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Bank Refah Kargaran (zástupci: J.-M. Thouvenin a I. Boubaker, advokáti)
Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a V. Piessevaux, zmocněnci), Evropská komise (zástupci: původně R. Tricot, C. Zadra a A. Tizzano, poté L. Gussetti, A. Bouquet, R. Tricot a J. Roberti di Sarsina, zmocněnci)
Výrok
|
1) |
Kasační opravný prostředek se zamítá. |
|
2) |
Bank Refah Kargaran ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie. |
|
3) |
Evropská komise ponese vlastní náklady řízení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/4 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 6. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landessozialgericht Nordrhein-Westfalen – Německo) – Jobcenter Krefeld – Widerspruchsstelle v. JD
(Věc C-181/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb osob - Pracovníci - Nařízení (EU) č. 492/2011 - Článek 7 odst. 2 - Rovné zacházení - Sociální výhody - Článek 10 - Děti plnící povinnou školní docházku - Směrnice 2004/38/ES - Článek 24 - Sociální pomoc - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Článek 4 - Článek 70 - Zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky - Migrující pracovník, který pečuje o děti plnící povinnou školní docházku v hostitelském členském státě“)
(2020/C 414/04)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Landessozialgericht Nordrhein-Westfalen
Účastníci původního řízení
Žalobce: Jobcenter Krefeld – Widerspruchsstelle
Žalovaný: JD
Výrok
|
1) |
Článek 7 odst. 2 a článek 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie musí být vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, podle které je nárok státního příslušníka jiného členského státu a jeho nezletilých dětí, kteří mají všichni v prvně zmíněném členském státě právo pobytu na základě článku 10 uvedeného nařízení z důvodu plnění povinné školní docházky těmito dětmi v tomtéž státě, na dávky na zajištění jejich živobytí za všech okolností a automaticky vyloučen. Tento výklad není zpochybněn článkem 24 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. |
|
2) |
Článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve spojení s čl. 3 odst. 3 a čl. 70 odst. 2 tohoto nařízení, musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, podle které je nárok na zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky státního příslušníka jiného členského státu a jeho nezletilých dětí, kteří mají všichni v prvně zmíněném členském státě právo pobytu na základě článku 10 nařízení č. 492/2011 z důvodu plnění povinné školní docházky těmito dětmi v tomtéž státě a jsou v tomto státě pojištěni v systému sociálního zabezpečení ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení č. 883/2004, za všech okolností a automaticky vyloučen. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/5 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal – Spojené království) – United Biscuits (Pensions Trustees) Limited, United Biscuits Pension Investments Limited v. Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs
(Věc C-235/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 135 odst. 1 písm. a) - Osvobození pojišťovacích činností od daně - Poskytování služeb správy penzijních fondů fiduciáři ze strany investičních správců - Vyloučení jakéhokoli odškodnění v případě materializace rizika - Zaměstnanecký penzijní plán - Vnitrostátní daňová praxe - Výkon pojišťovací činnosti - Subjekty, které jsou držiteli povolení - Subjekty, které nejsou držiteli takového povolení - Pojem ‚pojišťovací činnosti‘“)
(2020/C 414/05)
Jednací jazyk: angličtina
Předkládající soud
Court of Appeal
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: United Biscuits (Pensions Trustees) Limited, United Biscuits Pension Investments Limited
Žalovaný: Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs
Výrok
Článek 135 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že služby správy investic poskytované v rámci zaměstnaneckého penzijního plánu, u nichž je vyloučeno jakékoli odškodnění v případě materializace rizika, nelze kvalifikovat jako „pojišťovací činnosti“ ve smyslu tohoto ustanovení, a tyto služby tudíž nemohou být předmětem osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH) stanoveného v uvedeném ustanovení ve prospěch takových činností.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/6 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 6. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour administrative – Lucembursko) – État luxembourgeois v. B (C-245/19) a État luxembourgeois v. B, C, D, F. C. (C-246/19)
(Spojené věci C-245/19 a 246/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2011/16/EU - Správní spolupráce v oblasti daní - Články 1 a 5 - Uložení povinnosti sdělit informace příslušnému orgánu členského státu jednajícímu na základě žádosti o výměnu informací podané příslušným orgánem jiného členského státu - Osoba mající k dispozici informace, jejichž sdělení nařídil příslušný orgán prvně uvedeného členského státu - Daňový poplatník, s nímž je vedeno šetření, pro jehož účely byla podána žádost příslušného orgánu druhého členského státu - Třetí osoby, s nimiž tento daňový poplatník udržuje právní, bankovní, finanční či obecněji hospodářské vztahy - Soudní ochrana - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Právo na účinnou právní ochranu - Článek 52 odst. 1 - Omezení - Právní základ - Respektování podstaty práva na účinnou právní ochranu - Existence prostředku nápravy umožňujícího daným jednotlivcům domoci se účinného přezkumu všech relevantních skutkových i právních otázek a účinné soudní ochrany práv, která jsou jim zaručena unijním právem - Cíl obecného zájmu uznávaný Unií - Boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem - Proporcionalita - ‚Předpokládaný význam‘ informací, jejichž sdělení bylo nařízeno - Soudní přezkum - Rozsah - Osobní, časová a věcná hlediska, která je nutno vzít v úvahu“)
(2020/C 414/06)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Cour administrative
Účastníci původního řízení
Žalobce: État luxembourgeois (C-245/19), (C-246/19)
Žalovaní: B (C-245/19), B, C, D, F. C. (C-246/19)
za přítomnosti: A (C-246/19)
Výrok
|
1) |
Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie, ve spojení s jejími články 7 a 8 a čl. 52 odst. 1, musí být vykládán v tom smyslu, že:
|
|
2) |
Článek 1 odst. 1 a článek 5 směrnice 2011/16, ve znění směrnice 2014/107, musí být vykládány v tom smyslu, že rozhodnutí, kterým příslušný orgán členského státu uloží držiteli informací povinnost sdělit mu tyto informace na základě žádosti o výměnu informací od příslušného orgánu jiného členského státu, je třeba – posuzováno společně s touto žádostí – považovat za rozhodnutí týkající se informací, které se nejeví jako zjevně postrádající jakýkoli předpokládaný význam, uvádí-li toto rozhodnutí totožnost držitele předmětných informací, totožnost daňového poplatníka, s nímž je vedeno šetření, pro jehož účely byla žádost o výměnu informací podána, a období, na které se tato žádost vztahuje, a týká-li se smluv, faktur a plateb, které sice nejsou podrobně určeny, ale jsou definovány zaprvé tím, že je uzavřel či uskutečnil držitel informací, zadruhé tím, že se tak stalo v období, na které se toto šetření vztahuje, a zatřetí tím, že mají vazbu na určeného daňového poplatníka. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/7 |
Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – Staatssecretaris van Financiën v. Exter BV
(Věc C-330/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Celní unie - Nařízení (EHS) č. 2913/92 - Celní kodex Společenství - Článek 121 odst. 1 - Režim aktivního zušlechťovacího styku - Propuštění do volného oběhu - Vznik celního dluhu - Vyměření dluhu - Pojem ‚podklady pro vyměřování cel‘ - Zohlednění preferenčního sazebního opatření“)
(2020/C 414/07)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Hoge Raad der Nederlanden
Účastníci původního řízení
Žalobce: Staatssecretaris van Financiën
Žalovaná: Exter BV
Výrok
Článek 121 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, musí být vykládán v tom smyslu, že brání uplatnění preferenčního sazebního opatření, kterým se zavádí snížená sazba daně, jež bylo v platnosti v okamžiku přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jehož uplatňování však bylo v okamžiku přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění tohoto zboží do volného oběhu pozastaveno.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/8 |
Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het bedrijfsleven – Nizozemsko) – Crown Van Gelder BV v. Autoriteit Consument en Markt
(Věc C-360/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Vnitřní trh s elektřinou - Směrnice 2009/72/ES - Článek 37 - Povinnosti a pravomoci regulačního orgánu - Mimosoudní urovnávání sporů - Pojem ‚osoba, která je nespokojena‘ - Stížnost podaná konečným spotřebitelem proti provozovateli přenosové soustavy, ke které není zařízení tohoto spotřebitele přímo připojeno - Porucha, k níž došlo v této soustavě - Neexistence smluvního vztahu mezi uvedeným spotřebitelem a provozovatelem uvedené soustavy - Přípustnost stížnosti“)
(2020/C 414/08)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
College van Beroep voor het bedrijfsleven
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Crown Van Gelder BV
Žalovaný: Autoriteit Consument en Markt
za přítomnosti: TenneT TSO BV
Výrok
Článek 37 odst. 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES musí být vykládán v tom smyslu, že regulační orgán nemůže stížnost, kterou konečný spotřebitel podal proti provozovateli přenosové soustavy v důsledku poruchy v této soustavě, odmítnout z důvodu, že zařízení tohoto konečného spotřebitele není připojeno přímo k uvedené přenosové soustavě, ale je připojeno pouze k distribuční soustavě napájené touto přenosovou soustavou.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/8 |
Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 6. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia del País Vasco – Španělsko) – Vodafone España SAU v. Diputación Foral de Gipuzkoa
(Věc C-443/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Sítě a služby elektronických komunikací - Směrnice 2002/20/ES - Článek 13 - Poplatek za práva na užívání rádiových frekvencí - Vnitrostátní odvětvová právní úprava, která stanoví poplatek za rezervaci veřejného rádiového spektra - Vnitrostátní právní úprava, podle které udělování správních koncesí na veřejný majetek podléhá dani z převodu majetku“)
(2020/C 414/09)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Tribunal Superior de Justicia del País Vasco
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: Vodafone España SAU
Žalovaná: Diputación Foral de Gipuzkoa
Výrok
Článek 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát, jehož právní úprava stanoví, že právo na užívání rádiových frekvencí podléhá poplatku za rezervaci veřejného rádiového spektra, podrobil kromě toho udělení správních koncesí na toto spektrum dani z převodu majetku, která obecně zatěžuje udělení správních koncesí na veřejný majetek na základě právní úpravy, která se konkrétně nevztahuje na odvětví elektronických komunikací, když skutečnost, která zakládá povinnost k této dani, souvisí s udělováním práv na užívání rádiových frekvencí, pokud tento poplatek a tato daň splňují jako celek podmínky uvedené v tomto článku, zejména podmínku týkající se přiměřené povahy částky vybrané jako protiplnění za právo na užívání rádiových frekvencí, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/9 |
Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Svea hovrätt, Patent- och marknadsöverdomstolen – Švédsko) – Aktiebolaget Östgötatrafiken v. Patent-och registreringsverket
(Věc C-456/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Ochranné známky - Směrnice 2008/95/ES - Článek 3 odst. 1 písm. b) - Označení, jež mohou tvořit ochrannou známku - Rozlišovací způsobilost - Přihláška jakožto ochranné známky označení pro službu, které se skládá z barevných motivů a má být umístěno na věcech používaných pro poskytování této služby - Posouzení rozlišovací způsobilosti tohoto označení - Kritéria“)
(2020/C 414/10)
Jednací jazyk: švédština
Předkládající soud
Svea hovrätt, Patent- och marknadsöverdomstolen
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: Aktiebolaget Östgötatrafiken
Odpůrce: Patent-och registreringsverket
Výrok
Článek 3 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musí být vykládán v tom smyslu, že rozlišovací způsobilost označení, jehož zápis jako ochranné známky je požadován pro službu a které tvoří barevné motivy a má být výlučně a systematicky určeným způsobem umisťováno na velké části věcí používaných k poskytování této služby, musí být posuzována s ohledem na to, jak relevantní veřejnost vnímá umisťování tohoto označení na těchto věcech, přičemž není namístě přezkoumávat, zda se toto označení podstatně liší od norem nebo zvyklostí daného hospodářského odvětví.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/10 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kammarrätten i Göteborg – Švédsko) – Allmänna ombudet hos Tullverket v. Combinova AB
(Věc C-476/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Celní kodex Unie - Článek 124 odst. 1 písm. k) - Zánik celního dluhu v případě nepoužití zboží - Pojem ‚použité zboží‘ - Režim aktivního zušlechťovacího styku - Celní dluh vzniklý z důvodu nedodržení pravidel stanovených v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku - Nepředložení vyúčtování režimu ve stanovené lhůtě“)
(2020/C 414/11)
Jednací jazyk: švédština
Předkládající soud
Kammarrätten i Göteborg
Účastníci původního řízení
Žalobce: Allmänna ombudet hos Tullverket
Žalovaná: Combinova AB
Výrok
Článek 124 odst. 1 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, musí být vykládán v tom smyslu, že použití zboží ve smyslu tohoto ustanovení se vztahuje jen na použití, které překračuje rámec zušlechťovacích operací povolených celními orgány v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku upraveného v článku 256 tohoto kodexu, a nikoli na použití odpovídající těmto povoleným zušlechťovacím operacím.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/10 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Union des industries de la protection des plantes v. Premier ministre, Ministre de la Transition écologique et solidaire, Ministre des Solidarités et de la Santé, Ministre de l'Agriculture et de l'Alimentation, Agence nationale de sécurité sanitaire de l'alimentation, de l'environnement et du travail
(Věc C-514/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Nařízení (ES) č. 1107/2009 - Uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh - Mimořádná opatření - Oficiální informace Evropské komisi - Směrnice (EU) 2015/1535 - Postup při poskytování informací v oblasti technických předpisů - Neonikotinoidy - Ochrana včel - Zásada loajální spolupráce“)
(2020/C 414/12)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Conseil d'État
Účastníci původního řízení
Žalobce: Union des industries de la protection des plantes
Žalovaní: Premier ministre, Ministre de la Transition écologique et solidaire, Ministre des Solidarités et de la Santé, Ministre de l'Agriculture et de l'Alimentation, Agence nationale de sécurité sanitaire de l'alimentation, de l'environnement et du travail
za přítomnosti: Association Générations futures, Union nationale de l’apiculture française (UNAF), Syndicat national de l’apiculture
Výrok
|
1) |
Článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti a čl. 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že sdělení uskutečněné na základě článku 5 této směrnice, týkající se vnitrostátního opatření zakazujícího používání určitých účinných látek, na které se toto nařízení vztahuje, je třeba považovat za oficiální informaci o nutnosti přijmout mimořádná opatření ve smyslu čl. 71 odst. 1 uvedeného nařízení, jestliže:
|
|
2) |
Článek 71 odst. 1 nařízení č. 1107/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/783 ze dne 29. května 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky imidakloprid, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/784 ze dne 29. května 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky klothianidin, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/785 ze dne 29. května 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky thiamethoxam, nemohou být považována za opatření přijatá Evropskou komisí v reakci na sdělení uskutečněné Francouzskou republikou dne 2. února 2017. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/11 |
Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunalul Cluj – Rumunsko) – Impresa Pizzarotti & C SPA Italia Sucursala Cluj v. Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală de Administrare a Marilor Contribuabili
(Věc C-558/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Články 49 a 63 SFEU - Svoboda usazování - Volný pohyb kapitálu - Určení zdanitelného příjmu právnických osob - Osoby, které se nacházejí ve stavu vzájemné závislosti - Neobvyklá výhoda poskytnutá pobočkou-rezidentem ve prospěch společnosti-nerezidenta - Oprava zdanitelných příjmů pobočky společnosti-nerezidenta - Nestanovení opravy zdanitelných příjmů v případě stejného zvýhodnění poskytnutého ve prospěch společnosti-rezidenta její pobočkou - Zásada volné hospodářské soutěže - Omezení svobody usazování - Odůvodnění - Vyvážené rozložení daňové pravomoci mezi členskými státy - Přiměřenost“)
(2020/C 414/13)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Tribunalul Cluj
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: Impresa Pizzarotti & C SPA Italia Sucursala Cluj
Žalovaná: Agenţia Naţională de Administrare Fiscală – Direcţia Generală de Administrare a Marilor Contribuabili
Výrok
Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že v zásadě nebrání právní úpravě, podle které může být převod peněžních prostředků provedený pobočkou-rezidentem ve prospěch její mateřské společnosti usazené v jiném členském státě překvalifikován na „transakci, která vytváří příjmy“, zakládající povinnost použít pravidla pro stanovení převodní ceny, zatímco pokud by stejná transakce byla uskutečněna mezi pobočkou a její mateřskou společností, jež jsou obě usazeny v tomtéž členském státě, takto kvalifikována by nebyla a uvedená pravidla by se nepoužila.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/12 |
Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Castilla-La Mancha – Španělsko) – MO v. Subdelegación del Gobierno en Toledo
(Věc C-568/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Směrnice 2008/115/ES - Společné normy a postupy při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí - Článek 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 - Neoprávněný pobyt - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví podle okolností buď uložení pokuty, nebo vyhoštění - Důsledky rozsudku ze dne 23. dubna 2015, Zaizoune (C-38/14, EU:C:2015:260) - Vnitrostátní právní předpisy, které jsou pro dotyčnou osobu příznivější - Přímý účinek směrnic - Meze“)
(2020/C 414/14)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Tribunal Superior de Justicia de Castilla-La Mancha
Účastníci původního řízení
Žalobce: MO
Žalovaný: Subdelegación del Gobierno en Toledo
Výrok
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí musí být vykládána v tom smyslu, že pokud vnitrostátní právní úprava v případě neoprávněného pobytu státního příslušníka třetí země na území členského státu stanoví buď uložení pokuty, nebo vyhoštění, přičemž posledně uvedené opatření lze přijmout pouze v případě existence přitěžujících okolností týkajících se tohoto státního příslušníka, které přistupují k jeho neoprávněnému pobytu, nemůže příslušný vnitrostátní orgán vycházet za účelem přijetí rozhodnutí o navrácení a výkonu tohoto rozhodnutí přímo z ustanovení této směrnice, a to ani v případě neexistence takových přitěžujících okolností.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/13 |
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Köln – Německo) – kohlpharma GmbH v. Spolková republika Německo
(Věc C-602/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Články 34 a 36 SFEU - Volný pohyb zboží - Množstevní omezení - Opatření s rovnocenným účinkem - Zamítnutí schválení změny údajů a dokumentů týkajících se léčivého přípravku, který získal povolení k paralelnímu dovozu - Ochrana zdraví a života lidí - Směrnice 2001/83/ES“)
(2020/C 414/15)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Verwaltungsgericht Köln
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: kohlpharma GmbH
Žalovaná: Spolková republika Německo
Výrok
Články 34 a 36 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby příslušný orgán prvního členského státu odmítl schválit změny údajů a dokumentů týkajících se léčivého přípravku, pro který byla vydána registrace ve druhém členském státě a který získal povolení k paralelnímu dovozu do prvního členského státu, pouze z toho důvodu, že platnost referenční registrace v prvním členském státě skončila a navrhované změny se opírají v kombinaci s údaji schválenými ve druhém členském státě pro léčivý přípravek, který byl předmětem paralelního dovozu, o údaje týkající se léčivého přípravku se stejnou léčebnou indikací, pro který byla vydána registrace v obou dotyčných členských státech a který je vyráběn v podstatě se stejnou účinnou látkou, avšak v jiné lékové formě, pokud je dotčené povolení paralelního dovozu stále v platnosti a neexistuje žádná dostatečná indicie nasvědčující existenci rizika pro účinnou ochranu života a zdraví lidí.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/13 |
Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Hamburg – Německo) – EU v. PE Digital GmbH
(Věc C-641/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitelů - Směrnice 2011/83/EU - Článek 2 bod 11, čl. 14 odst. 3 a čl. 16 písm. m) - Smlouva uzavřená na dálku - Poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb - Právo odstoupit od smlouvy - Povinnosti spotřebitele v případě odstoupení od smlouvy - Určení částky, kterou má spotřebitel zaplatit za plnění poskytnutá před uplatněním práva odstoupit od smlouvy - Výjimka z práva odstoupit od smlouvy v případě dodání digitálního obsahu“)
(2020/C 414/16)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Amtsgericht Hamburg
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: EU
Žalovaná: PE Digital GmbH
Výrok
|
1) |
Článek 14 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, musí být vykládán v tom smyslu, že pro určení poměrné částky, která má být zaplacena spotřebitelem obchodníkovi, pokud spotřebitel výslovně požádal, aby plnění uzavřené smlouvy začalo během lhůty pro odstoupení od smlouvy, a odstoupil od této smlouvy, je v zásadě třeba zohlednit cenu dohodnutou v uvedené smlouvě za všechna plnění, která jsou předmětem téže smlouvy, a vypočítat dlužnou částku prorata temporis. Pouze v případě, že uzavřená smlouva výslovně stanoví, že jedno nebo více plnění je poskytnuto v plném rozsahu od začátku plnění smlouvy, a to samostatně za cenu, která musí být zaplacena odděleně, je třeba při výpočtu částky, která má být zaplacena obchodníkovi podle čl. 14 odst. 3 této směrnice, zohlednit plnou cenu sjednanou za takové plnění. |
|
2) |
Článek 14 odst. 3 směrnice 2011/83 musí být s ohledem na bod 50 odůvodnění této směrnice vykládán v tom smyslu, že za účelem posouzení, zda je celková cena nepřiměřeně vysoká ve smyslu tohoto ustanovení, je třeba zohlednit cenu služby nabízené dotyčným obchodníkem jiným spotřebitelům za stejných podmínek, jakož i cenu za srovnatelnou službu poskytovanou jinými obchodníky v okamžiku uzavření smlouvy. |
|
3) |
Článek 16 písm. m) směrnice 2011/83 ve spojení s jejím čl. 2 bodem 11 musí být vykládán v tom smyslu, že vyhotovení osobnostního posudku na seznamovacích internetových stránkách, na základě testu osobnosti provedeného těmito stránkami, nepředstavuje dodání „digitálního obsahu“ ve smyslu tohoto ustanovení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/14 |
Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Alba Iulia – Rumunsko) – FT v. Universitatea „Lucian Blaga“ Sibiu, GS a další, HS, Ministerul Educaţiei Naţionale
(Věc C-644/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 2000/78/ES - Rovné zacházení v zaměstnání a povolání - Články 1, 2 a 3 - Směrnice 1999/70/ES - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS - Ustanovení 4 - Zásada zákazu diskriminace - Opatření přijaté univerzitním vzdělávacím zařízením na základě vnitrostátního práva - Zachování postavení stálého pedagoga po dosažení zákonného věku pro odchod do důchodu - Možnost vyhrazená pedagogům, kteří mají postavení vedoucího disertační práce - Pedagogové, kteří toto postavení nemají - Smlouvy na dobu určitou - Nižší odměňování, než se přiznává stálým pedagogům“)
(2020/C 414/17)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Curtea de Apel Alba Iulia
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: FT
Odpůrci: Universitatea „Lucian Blaga“ Sibiu, GS a další, HS, Ministerul Educaţiei Naţionale
Výrok
|
1) |
Články 1 a 2 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládány v tom smyslu, že se nepoužijí na vnitrostátní právní úpravu, na jejímž základě platí, že z pedagogů univerzitního vzdělávacího zařízení, kteří zde nadále vykonávají své povolání po dosažení zákonného věku pro odchod do důchodu, si mohou své postavení stálého pedagoga zachovat pouze pedagogové, kteří mají postavení vedoucího disertační práce, zatímco pedagogové, kteří postavení vedoucího disertační práce nemají, mohou s tímto zařízením uzavírat pouze pracovní smlouvy na dobu určitou s režimem nižšího odměňování, než se přiznává stálým pedagogům. |
|
2) |
Ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání použití vnitrostátní právní úpravy, na jejímž základě platí, že z pedagogů univerzitního vzdělávacího zařízení, kteří v něm nadále vykonávají své povolání po dosažení zákonného věku pro odchod do důchodu, si mohou své postavení stálého pedagoga zachovat pouze pedagogové, kteří mají postavení vedoucího disertační práce, zatímco pedagogové, kteří postavení vedoucího disertační práce nemají, mohou s tímto zařízením uzavírat pouze pracovní smlouvy na dobu určitou s režimem nižšího odměňování, než se přiznává stálým pedagogům, pokud je první kategorie pedagogů tvořena zaměstnanci na dobu neurčitou srovnatelnými s druhou kategorií a pokud rozdílné zacházení, jež se týká zejména uvedeného režimu odměňování, není objektivně odůvodněno, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/15 |
Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Finanzamt D v. E
(Věc C-657/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Osvobození - Článek 132 odst. 1 písm. g) - Poskytnutí služeb úzce souvisejících se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením - Vypracovávání posudků o závislosti na péči - Osoba povinná k dani pověřená lékařskou službou v oblasti pojištění pro případ odkázanosti - Subjekty uznané za subjekty sociální povahy“)
(2020/C 414/18)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesfinanzhof
Účastníci původního řízení
Žalobce: Finanzamt D
Žalovaná: E
Výrok
Článek 132 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že
|
— |
vypracování posudků o závislosti na péči provedené nezávislým odborníkem na účet lékařské posudkové služby pojišťovny poskytující pojištění pro případ odkázanosti na péči, kterých tento subjekt využívá k posouzení rozsahu nároků na dávky na sociální péči a sociálního zabezpečení, na které mohou mít jeho pojištěnci nárok, představuje poskytování služeb úzce související se sociální péčí a sociálním zabezpečením, pokud je nezbytné pro zajištění řádného výkonu činností spadajících do této oblasti; |
|
— |
toto ustanovení nebrání tomu, aby bylo odmítnuto uznat tohoto odborníka za subjekt sociální povahy, i když zaprvé poskytuje služby související s vypracováním posudků o závislosti na péči jako subdodavatel na žádost uvedené lékařské posudkové služby, která byla za takový subjekt uznána, zadruhé náklady na vypracování těchto posudků nese nepřímo a paušálně dotčená pojišťovna poskytující pojištění pro případ odkázanosti na péči a zatřetí uvedený odborník má podle vnitrostátního práva možnost uzavřít přímo s touto pojišťovnou smlouvu na vypracovávání uvedených posudků k získání tohoto uznání, ale této možnosti nevyužil. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/16 |
Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 8. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Admiral Sportwetten GmbH, Novomatic AG, AKO Gastronomiebetriebs GmbH v. Magistrat der Stadt Wien
(Věc C-711/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice (EU) 2015/1535 - Článek 1 - Postup při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti - Pojem ‚technický předpis‘ - Hazardní hry - Místní daň z provozování sázkových terminálů - Daňová právní úprava - Neoznámení Evropské komisi - Možnost uplatňovat předpisy vůči daňovému poplatníkovi“)
(2020/C 414/19)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Verwaltungsgerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Admiral Sportwetten GmbH, Novomatic AG, AKO Gastronomiebetriebs GmbH
Žalovaný: Magistrat der Stadt Wien
Výrok
Článek 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní ustanovení daňového práva, které zavádí daň z provozování sázkových terminálů, nepředstavuje „technický předpis“ ve smyslu tohoto článku.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/16 |
Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 10. září 2020 – Crocs, Inc. v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Gifi Diffusion
(Věc C-320/18 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - (Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Prohlášení neplatnosti - Kasační opravný prostředek, který se stal bezpředmětným - Nevydání rozhodnutí ve věci samé - Náklady řízení“)
(2020/C 414/20)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Crocs, Inc. (zástupci: J. Guise, D. Knight, Solicitors, H. Haouideg, advokát)
Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Ivanauskas a H. O’Neill, zmocněnci), Gifi Diffusion (zástupkyně: C. de Chassey, advokátka)
Výrok
|
1) |
Není namístě rozhodnout o kasačním opravném prostředku. |
|
2) |
Společnost Crocs Inc. ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) v tomto řízení o kasačním opravném prostředku. |
|
3) |
Gifi Diffusion ponese vlastní náklady vynaložené v tomto řízení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/17 |
Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 3. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Vikingo Fővállalkozó Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága
(Věc C-610/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Články 168, 178, 220 a 226 - Zásady daňové neutrality, efektivity a proporcionality - Nárok na odpočet DPH - Odepření - Podmínka uskutečnění dodání zboží - Daňový únik - Důkaz - Sankce - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie - Právo na účinnou soudní ochranu“)
(2020/C 414/21)
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Vikingo Fővállalkozó Kft.
Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága
Výrok
Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení se zásadami daňové neutrality, efektivity a proporcionality musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní praxi, podle níž správce daně odpírá osobě povinné k dani nárok na odpočet daně z přidané hodnoty odvedené na základě pořízení zboží, které jí bylo dodáno, s odůvodněním, že faktury týkající se těchto nákupů nelze považovat za věrohodné, jelikož zaprvé vystavitel těchto faktur uvedené zboží nemohl kvůli nedostatku potřebných materiálních a lidských zdrojů vyrobit ani dodat, a toto zboží tedy bylo ve skutečnosti pořízeno od jiné osoby, jejíž totožnost nebyla určena, zadruhé nebyly dodrženy vnitrostátní právní předpisy v oblasti účetnictví, zatřetí dodavatelský řetězec, který vedl k uvedeným nákupům, nebyl ekonomicky opodstatněný a začtvrté u některých předchozích plnění, které byly součástí tohoto dodavatelského řetězce, se vyskytly nesrovnalosti. K takovému odepření lze přistoupit pouze tehdy, je-li právně dostačujícím způsobem prokázáno, že se osoba povinná k dani aktivně podílela na daňovém úniku anebo věděla nebo měla vědět, že jsou uvedená plnění součástí daňového úniku, jehož se dopustil vystavitel faktur nebo jakýkoliv jiný subjekt vystupující na předcházejícím stupni uvedeného dodavatelského řetězce, což musí ověřit předkládající soud.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/18 |
Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 3. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Crewprint Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága
(Věc C-611/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Zásady daňové neutrality, efektivity a proporcionality - Nárok na odpočet DPH - Odepření - Daňový únik - Důkaz - Sankce - Subdodavatelský řetězec“)
(2020/C 414/22)
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Crewprint Kft.
Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága
Výrok
Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení se zásadami daňové neutrality, efektivity a proporcionality musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní praxi, podle níž správce daně odpírá osobě povinné k dani nárok na odpočet daně z přidané hodnoty odvedené na vstupu, s odůvodněním, že jednání této osoby povinné k dani a vystavitele faktur je daňovým podvodem, jelikož zaprvé jejich smlouvy nebyly nezbytné k uskutečnění dotčených hospodářských plnění a mohly být právně kvalifikovány odlišně od kvalifikace, kterou jim daly oni, zadruhé tento vystavil využil, aniž to bylo nutné nebo hospodářsky racionální, subdodavatelský řetězec, přičemž někteří subdodavatelé neměli nezbytné personální a materiální prostředky, a zatřetí uvedená osoba povinná k dani měla osobní nebo organizační vztahy k uvedenému vystaviteli, jakož i k jednomu z těchto subdodavatelů. K odůvodnění takového odepření je třeba jinak než předpoklady založenými na předem stanovených kritériích prokázat, že se tato osoba povinná k dani aktivně podílela na daňovém úniku anebo věděla nebo měla vědět, že jsou uvedená plnění součástí daňového úniku, jehož se dopustil vystavitel faktur, což musí ověřit předkládající soud.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/18 |
Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) – Portugalsko) – Super Bock Bebidas SA v. Autoridade Tributária e Aduaneira
(Věc C-837/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Dan z přidané hodnoty (DPH) - Odpočet daně zaplacené na vstupu - Šestá směrnice 77/388/EHS - Článek 17 odst. 6 - Směrnice 2006/112/ES - Články 168 a 176 - Vyloučení práva na odpočet - Koupě služeb souvisejících s ubytováním, stravováním, nápoji, pronájmem vozidel, pohonnými hmotami a mýtným - Doložka ‚standstill‘ - Přistoupení k Evropské unii“)
(2020/C 414/23)
Jednací jazyk: portugalština
Předkládající soud
Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD)
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Super Bock Bebidas SA
Žalovaný: Autoridade Tributária e Aduaneira
Výrok
Článek 17 odst. 6 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, jakož i čl. 168 písm. a) a článek 176 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právním předpisům členského státu, které nabyly účinnosti ke dni přistoupení tohoto státu k Evropské unii a podle nichž je nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z výdajů týkajících se zejména ubytování, stravování, nápojů, pronájmu vozidel, pohonných hmot a mýtného vyloučen rovněž v případě, kdy je prokázáno, že tyto výdaje byly vynaloženy na pořízení zboží a služeb použitých pro účely zdaněných plnění.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/19 |
Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 3. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Obvodního soudu pro Prahu 8 – Česká republika) – mBank S.A. v. PA
(Věc C-98/20) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Soudní příslušnost v občanských věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Příslušnost soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště - Článek 18 odst. 2 - Žaloba proti spotřebiteli podaná prodávajícím nebo poskytovatelem - Pojem ‚bydliště spotřebitele‘ - Okamžik rozhodný pro určení bydliště spotřebitele - Přemístění bydliště spotřebitele v době mezi uzavřením smlouvy a podáním žaloby“)
(2020/C 414/24)
Jednací jazyk: čeština
Předkládající soud
Obvodní soud pro Prahu 8
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: mBank S.A.
Žalovaná: PA
Výrok
Pojem „bydliště spotřebitele“ použitý v čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že se jím označuje bydliště spotřebitele ke dni podání žaloby.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/20 |
Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 30. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – JS v. Câmara Municipal de Gondomar
(Věc C-135/20) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Směrnice 1999/70/ES - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS - Ustanovení 5 - Pracovní smlouvy na dobu určitou ve veřejném sektoru - Po sobě jdoucí smlouvy - Zákaz přeměny pracovních smluv na dobu určitou na pracovní smlouvy na dobu neurčitou - Přípustnost“)
(2020/C 414/25)
Jednací jazyk: portugalština
Předkládající soud
Supremo Tribunal Administrativo
Účastníci původního řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): JS
Žalovaný: Câmara Municipal de Gondomar
Výrok
Ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, která ve veřejném sektoru za všech okolností zakazuje přeměnu po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou na pracovní smlouvy na dobu neurčitou, pokud tato právní úprava nestanoví pro uvedený sektor jiný účinný způsob s cílem zabraňovat zneužitím po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou, případně taková zneužití sankcionovat.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/20 |
Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 3. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Judicial da Comarca dos Açores – Portugalsko) – MV v. SATA International – Serviços e Transportes Aéreos SA
(Věc C-137/20) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Článek 53 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora - Letecká doprava - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Článek 5 odst. 3 - Náhrada škody pro cestující v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů - Rozsah - Osvobození od povinnosti nahradit škodu - Pojem ‚mimořádné okolnosti‘ - Nedostatečné upřesnění skutkového a právního rámce sporu v původním řízení, jakož i skutečností odůvodňujících potřebu odpovědi na předběžnou otázku - Zjevná nepřípustnost“)
(2020/C 414/26)
Jednací jazyk: portugalština
Předkládající soud
Tribunal Judicial da Comarca dos Açores
Účastníci původního řízení
Žalobce: MV
Žalovaná: SATA International – Serviços e Transportes Aéreos SA
Výrok
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím Tribunal Judicial da Comarca dos Açores (Soud prvního stupně na Azorských ostrovech, Portugalsko) ze dne 10. ledna 2020 je zjevně nepřípustná.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/21 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Castilla-La Mancha (Španělsko) dne 19. září 2019 – XC v. Subdelegación del Gobierno en Toledo
(Věc C-690/19)
(2020/C 414/27)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Tribunal Superior de Justicia de Castilla-La Mancha
Účastníci původního řízení
Odvolatel: XC
Odpůrce: Subdelegación del Gobierno en Toledo
Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/21 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 29. června 2020 Bergslagernas Järnvaruaktiebolag proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 29. dubna 2020 ve věci T-73/19, Bergslagernas Järnvaruaktiebolag v. EUIPO – Scheppach Fabrikation von Holzbearbeitungsmaschinen (Nástroj na štípání dřeva)
(Věc C-284/20 P)
(2020/C 414/28)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Bergslagernas Järnvaruaktiebolag (zástupci: S. Kirschstein-Freund, B. Breitinger, Rechtsanwälte)
Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví
Soudní dvůr (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) usnesením ze dne 6. října 2020 rozhodl, že kasační opravný prostředek není přípustný a uložil Bergslagernas Järnvaruaktiebolag, aby nesla vlastní náklady řízení.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/21 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 10. července 2020 Abarca – Companhia de Seguros SA proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 29. dubna 2020 ve věci T-106/19, Abarca v. EUIPO – Abanca Corporación Bancaria (ABARCA SEGUROS)
(Věc C-313/20 P)
(2020/C 414/29)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Abarca – Companhia de Seguros SA (zástupci: J. M. Pimenta, advogado, Á. Pinho, advogada)
Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, Abanca Corporación Bancaria, SA
Usnesením ze dne 13. října 2020 rozhodl Soudní dvůr (senát, který rozhoduje o povolení kasačního opravného prostředku), že kasační opravný prostředek se nepovoluje a že společnost Abarca – Companhia de Seguros SA ponese vlastní náklady řízení.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/22 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance francophone de Bruxelles (Belgie) dne 3. září 2020 – Viasat UK Ltd, Viasat Inc. v. Institut belge des services postaux et des télécommunications (IBPT), État belge, Inmarsat Ventures SE
(Věc C-417/20)
(2020/C 414/30)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Tribunal de première instance francophone de Bruxelles
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Viasat UK Ltd, Viasat Inc.
Žalovaní: Institut belge des services postaux et des télécommunications (IBPT), État belge, Inmarsat Ventures SE
Usnesením ze dne 8. října 2020 předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/22 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 8. září 2020 – F. Reyher Nchfg. GmbH & Co. KG v. Hauptzollamt Hamburg
(Věc C-419/20)
(2020/C 414/31)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Finanzgericht Hamburg
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: F. Reyher Nchfg. GmbH & Co. KG, zastoupená komplementářem, správcovskou společností F. Reyher Nchfg. mbH
Žalovaný: Hauptzollamt Hamburg
Předběžná otázka
Jedná se o porušení unijního práva jakožto podmínku nároku na úroky plynoucího z unijního práva, kterou stanovil Soudní dvůr Evropské unie, i tehdy, pokud orgán členského státu stanoví clo na základě unijního práva, avšak následně vnitrostátní soud konstatuje, že nejsou splněny skutkové podmínky pro jeho výběr?
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/23 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 10. září 2020 – Flexi Montagetechnik GmbH & Co. KG v. Hauptzollamt Kiel
(Věc C-427/20)
(2020/C 414/32)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Finanzgericht Hamburg
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Flexi Montagetechnik GmbH & Co. KG
Žalovaný: Hauptzollamt Kiel
Předběžná otázka
Jedná se o porušení unijního práva jakožto podmínku nároku na úroky plynoucího z unijního práva, který stanovil Soudní dvůr Evropské unie, i tehdy, jestliže orgán členského státu stanoví clo v rozporu s platnými ustanoveními unijního práva a vnitrostátní soud konstatuje porušení tohoto práva?
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/23 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Wien (Rakousko) dne 15. září 2020 – Austro-Mechana Gesellschaft zur Wahrnehmung mechanisch-musikalischer Urheberrechte Gesellschaft mbH v. Strato AG
(Věc C-433/20)
(2020/C 414/33)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberlandesgericht Wien
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: Austro-Mechana Gesellschaft zur Wahrnehmung mechanisch-musikalischer Urheberrechte Gesellschaft mbH
Žalovaná: Strato AG
Předběžné otázky
|
1. |
Musí být výraz „na jakémkoliv nosiči“ v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (1) vykládán v tom smyslu, že jsou tím myšleny i servery, jež jsou v držení třetích osob, které na těchto serverech poskytují fyzickým osobám (zákazníkům) datové úložiště pro soukromé (a nikoliv přímé či nepřímé komerční) užití, které tito zákazníci používají k rozmnožování uložením („cloud computing“)? |
|
2. |
V případě kladné odpovědi: Musí být ustanovení citované v otázce 1 vykládáno v tom smyslu, že musí být použito na vnitrostátní právní úpravu, podle níž má autor nárok na přiměřenou odměnu (poplatek z paměťového média),
|
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. 2001, L 167, s. 10).
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/24 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Högsta förvaltningsdomstolen (Švédsko) dne 24. září 2020 – Advania Sverige AB och Kammarkollegiet v. Dustin Sverige AB
(Věc C-461/20)
(2020/C 414/34)
Jednací jazyk: švédština
Předkládající soud
Högsta förvaltningsdomstolen
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: Advania Sverige AB och Kammarkollegiet
Žalovaná: Dustin Sverige AB
Předběžná otázka
Je třeba situaci, kdy nový dodavatel převzal práva a povinnosti původního dodavatele vyplývající z rámcové dohody poté, co byl prohlášen úpadek původního dodavatele a dohoda byla převedena z majetkové podstaty, vykládat tak, že nový dodavatel je považován za právního nástupce původního dodavatele za podmínek uvedených v čl. 72 odst. 1 písm. d) bodě ii) směrnice o zadávání veřejných zakázek (1)?
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/24 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Ustavno sodišče Republike Slovenije (Slovinsko) dne 1. října 2020 – Varuh človekovih pravic Republike Slovenije
(Věc C-486/20)
(2020/C 414/35)
Jednací jazyk: slovinština
Předkládající soud
Ustavno sodišče Republike Slovenije
Účastníci původního řízení
Navrhovatel: Varuh človekovih pravic Republike Slovenije
Další účastníci řízení: Državni zbor Republike Slovenije, Vlada Republike Slovenije
Předběžné otázky
|
1) |
Je bod 8 přílohy I směrnice (EU) 2016/681 (1) slučitelný s články 7 a 8, jakož i s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, a to s ohledem na skutečnost, že není jasné, zda zahrnuje pouze údaj o tom, že dotyčná osoba má status často cestující osoby, nebo také další údaje týkající se letů a rezervací v rámci věrnostního programu, což by mohlo znamenat, že není dodržen požadavek jasnosti a přesnosti pravidel, která ovlivňují právo na respektování soukromého života a právo na ochranu osobních údajů? |
|
2) |
Je bod 12 přílohy I směrnice (EU) 2016/681 slučitelný s články 7 a 8, jakož i s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, a to s ohledem na skutečnost, že požadované údaje nejsou podrobně uvedeny a zároveň výše uvedený bod přílohy I nestanoví omezení týkající se povahy a rozsahu údajů, což by mohlo znamenat, že není dodržen požadavek jasnosti a přesnosti pravidel, která ovlivňují právo na respektování soukromého života a právo na ochranu osobních údajů? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 132).
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/25 |
Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 25. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Svea Hovrätt – Švédsko) – Novartis AG v. Patent-och registreringsverket
(Věc C-354/19) (1)
(2020/C 414/36)
Jednací jazyk: švédština
Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/25 |
Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 24. srpna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Gera – Německo) – MM v. Volkswagen AG
(Věc C-663/19) (1)
(2020/C 414/37)
Jednací jazyk: němčina
Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/25 |
Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 3. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Frankfurt am Main – Německo) – flightright GmbH v. Qatar Airways
(Věc C-810/19) (1)
(2020/C 414/38)
Jednací jazyk: němčina
Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/26 |
Usnesení předsedy velkého senátu Soudního dvora ze dne 4. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Audiencia Provincial de Pontevedra – Španělsko) – D.A.T.A., L.F.A., A.M.A.G., L.F.A., J.G.C., S.C.C., A.C.V., A.A.G., A.C.A., L.C.A., N.P.B., P.C.A. v. Ryanair DAC
(Věc C-827/19) (1)
(2020/C 414/39)
Jednací jazyk: španělština
Předseda velkého senátu nařídil vyškrtnutí věci.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/26 |
Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 28. srpna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Rejonowego dla Warszawy-Woli w Warszawie – Polsko) – E. Sp. z o.o. v. K.S.
(Věc C-904/19) (1)
(2020/C 414/40)
Jednací jazyk: polština
Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/26 |
Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 7. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa (Senāts) – Lotyšsko) – SIA „ONDO“ v. Patērētāju tiesību aizsardzības centrs
(Věc C-943/19) (1)
(2020/C 414/41)
Jednací jazyk: lotyština
Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/26 |
Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 7. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa (Senāts) – Lotyšsko) – AS „4finance“ v. Patērētāju tiesību aizsardzības centrs
(Věc C-944/19) (1)
(2020/C 414/42)
Jednací jazyk: lotyština
Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/27 |
Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 7. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa (Senāts) – Lotyšsko) – SIA „OC Finance“ v. Patērētāju tiesību aizsardzības centrs
(Věc C-945/19) (1)
(2020/C 414/43)
Jednací jazyk: lotyština
Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/27 |
Usnesení předsedy prvního senátu Soudního dvora ze dne 25. září 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) – Spojené království) – MG v. HH
(Věc C-946/19) (1)
(2020/C 414/44)
Jednací jazyk: angličtina
Předseda prvního senátu nařídil vyškrtnutí věci.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/27 |
Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 13. srpna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Hamburg – Německo) – CY v. Eurowings GmbH
(Věc C-252/20) (1)
(2020/C 414/45)
Jednací jazyk: němčina
Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.
Tribunál
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/28 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2020 – Španělsko a další v. Komise
(Spojené věci T-515/13 RENV a T-719/13 RENV) (1)
(„Státní podpory - Podpora poskytnutá španělskými orgány ve prospěch určitých hospodářských zájmových sdružení (HZS) a jejich investorů - Daňový režim použitelný na určité dohody o finančním leasingu pro nákup plavidel (španělský systém zdanění leasingu) - Rozhodnutí prohlašující podporu za částečně neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizující její částečné vrácení - Selektivní charakter - Povinnost uvést odůvodnění - Navrácení podpory - Rovné zacházení - Legitimní očekávání - Právní jistota“)
(2020/C 414/46)
Jednací jazyk: španělština
Účastníci řízení
Žalobce ve věci T-515/13 RENV: Španělské království (zástupkyně: S. Centeno Huerta, zmocněnkyně)
Žalobkyně ve věci T-719/13 RENV: Lico Leasing, SA (Madrid, Španělsko), Pequeños y Medianos Astilleros Sociedad de Reconversión, SA (Madrid) (zástupci: M. Merola a M. Sánchez, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, É. Gippini Fournier a P. Němečková, zmocněnci)
Vedlejší účastníci ve věci T-719/13 RENV, vystupující na podporu žalobkyň: Bankia, SA (Valence, Španělsko) a dalších 32 vedlejších účastníků, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku (zástupci: J. Buendía Sierra, E. Abad Valdenebro, R. Calvo Salinero a A. Lamadrid de Pablo, advokáti)
Předmět věci
Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise 2014/200/EU ze dne 17. července 2013 o státní podpoře SA.21233 C/11 (ex NN/11, ex CP 137/06), kterou poskytlo Španělsko – Daňový režim určitých dohod o finančním leasingu, známý též pod názvem „španělský systém zdanění leasingu“ (Úř. věst. 2014, L 114, s. 1)
Výrok rozsudku
|
1) |
Žaloby se zamítají. |
|
2) |
Španělské království ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v rámci řízení před Soudním dvorem ve věci C-128/16 P a v rámci řízení před Tribunálem ve věcech T-515/13 a T-515/13 RENV. |
|
3) |
Společnosti Lico Leasing, SA a Pequeños y Medianos Astilleros Sociedad de Reconversión, SA ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí v rámci řízení před Soudním dvorem ve věci C-128/16 P a v rámci řízení před Tribunálem ve věcech T-719/13 a T-719/13 RENV. |
|
4) |
Společnost Bankia, SA a další vedlejší účastníci řízení, jejichž jména jsou uvedena v příloze, jakož i společnost Aluminios Cortizo, SAU ponesou vlastní náklady řízení o vrácení věci k Tribunálu. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/29 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 9. září 2020 – IMG v. Komise
(Věc T-381/15 RENV) (1)
(„Mimosmluvní odpovědnost - Rozvojová spolupráce - Plnění unijního rozpočtu v rámci nepřímého řízení - Rozhodnutí, kterým se pozastavuje možnost žalobkyně uzavírat nové pověřovací dohody v rámci nepřímého řízení s Komisí - Protiprávnost - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům - Návrh na vydání příkazu - Opožděnost - Změna povahy požadované náhrady - Nepřípustnost“)
(2020/C 414/47)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: International Management Group (IMG) (Brusel, Belgie) (zástupci: L. Levi a J.-Y. de Cara, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz a J. Norris, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh podaný na základě článku 268 SFEU a znějící na náhradu újmy, o níž má žalobkyně za to, že jí byla způsobena rozhodnutím Komise s žalobkyní neuzavírat nové pověřovací dohody v rámci nepřímého řízení, „dokud nenastane naprosté jasno ohledně [jejího] postavení jakožto mezinárodní organizace“, obsaženém v dopise Komise ze dne 8. května 2015.
Výrok rozsudku
|
1) |
Žaloba na náhradu újmy se zamítá. |
|
2) |
Každá účastnice řízení ponese vlastní náklady vynaložené v řízeních před Tribunálem. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/29 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 9. září 2020 – Španělsko a Itálie v. Komise
(Spojené věci T-401/16 a T-443/16) (1)
(„Jazykový režim - Oznámení o otevřených výběrových řízeních na místa vyšetřovatelů a vedoucích týmu - Jazykové znalosti - Omezení výběru druhého jazyka výběrového řízení na němčinu, angličtinu a francouzštinu - Vyřazovací test na porozumění anglickému jazyku - Komunikační jazyk - Nařízení č. 1 - Článek 1d odst. 1, článek 27 a čl. 28 písm. f) služebního řádu - Diskriminace na základě jazyka - Odůvodnění - Služební důvody - Proporcionalita“)
(2020/C 414/48)
Jednací jazyky: španělština a italština
Účastníci řízení
Žalobce ve věci T-401/16: Španělské království (zástupkyně: S. Centeno Huerta, zmocněnkyně)
Žalobkyně ve věci T-443/16: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello Stato)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci ve věci T-401/16: G. Gattinara, D. Milanowska a N. Ruiz García, a věci T-443/16: G. Gattinara a D. Milanowska, zmocněnci)
Předmět
Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení oznámení o otevřených výběrových řízeních EPSO/AD/323/16 za účelem sestavení rezervních seznamů administrátorů pověřených úkoly vyšetřovatelů (AD 7) pro následující profily: „1 – Vyšetřovatelé: výdaje EU, boj proti korupci – 2 – Vyšetřovatelé: cla a obchod, tabák a padělané zboží“ a EPSO/AD/324/16 za účelem sestavení rezervních seznamů administrátorů pověřených těmito úkoly: „Vyšetřovatelé (AD 9): Vedoucí týmu“ (Úř. věst. 2016, C 187 A, s. 1).
Výrok
|
1) |
Oznámení o otevřených výběrových řízeních EPSO/AD/323/16 za účelem sestavení rezervních seznamů administrátorů pověřených úkoly vyšetřovatelů (AD 7) pro následující profily: „1 – Vyšetřovatelé: výdaje EU, boj proti korupci – 2 – Vyšetřovatelé: cla a obchod, tabák a padělané zboží“ a EPSO/AD/324/16 za účelem sestavení rezervních seznamů administrátorů pověřených těmito úkoly: „Vyšetřovatelé (AD 9): Vedoucí týmu“ se zrušuje. |
|
2) |
Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Španělským královstvím ve věci T-401/16, jakož i náklady řízení vynaložené Italskou republikou ve věci T-443/16. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/30 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 5. října 2020 – Casino, Guichard-Perrachon a AMC v. Komise
(Věc T-249/17) (1)
(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Správní řízení - Rozhodnutí, kterým se nařizuje provedení kontroly - Námitka protiprávnosti článku 20 nařízení (ES) č. 1/2003 - Právo na účinnou právní ochranu - Rovnost zbraní - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na nedotknutelnost obydlí - Dostatečně závažné indicie - Přiměřenost“)
(2020/C 414/49)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Casino, Guichard-Perrachon (Saint-Étienne, Francie) a Achats Marchandises Casino SAS (AMC), dříve EMC Distribution (Vitry-sur-Seine, Francie) (zástupci: D. Théophile, I. Simic, O. de Juvigny, T. Reymond, A. Sunderland a G. Aubron, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Mongin, A. Dawes a I. Rogalski, zmocněnci, ve spolupráci s F. Ninane, advokátkou)
Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: S. Boelaert, S. Petrova a O. Segnana, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh podaný na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2017) 1054 final ze dne 9. února 2017, kterým se společnosti Casino, Guichard-Perrachon, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, nařizuje podrobit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40466 – Tute 1).
Výrok rozsudku
|
1) |
Článek 1 písm. b) rozhodnutí Komise C(2017) 1054 final ze dne 9. února 2017, kterým se společnosti Casino, Guichard-Perrachon, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, nařizuje podrobit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40466 – Tute 1), se zrušuje. |
|
2) |
Ve zbývající části se žaloba zamítá. |
|
3) |
Společnosti Casino, Guichard-Perrachon a Achats Marchandises Casino SAS (AMC), Evropská komise a Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/31 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 5. října 2020 – Intermarché Casino Achats v. Komise
(Věc T-254/17) (1)
(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Správní řízení - Rozhodnutí, kterým se nařizuje provedení kontroly - Námitka protiprávnosti článku 20 nařízení (ES) č. 1/2003 - Právo na účinný procesní prostředek - Rovnost zbraní - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na nedotknutelnost obydlí - Dostatečně závažné nepřímé důkazy - Nepřímé důkazy účasti na protiprávních jednáních - Proporcionalita“)
(2020/C 414/50)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Intermarché Casino Achats (Paříž, Francie) (zástupci: Y. Utzschneider a J. Jourdan, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Mongin, A. Dawes a I. Rogalski, zmocněnci, ve spolupráci s F. Ninane, advokátkou)
Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: S. Boelaert, S. Petrova a O. Segnana, zmocněnci)
Předmět
Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2017) 1056 final ze dne 9. února 2017, kterým se žalobkyni, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, nařizuje podrobit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40466 – Tute 1).
Výrok
|
1) |
Článek 1 písm. b) rozhodnutí Komise C(2017) 1056 final ze dne 9. února 2017, kterým se společnosti Intermarché Casino Achats, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, nařizuje podrobit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40466 – Tute 1), se zrušuje. |
|
2) |
Ve zbývající části se žaloba zamítá. |
|
3) |
Intermarché Casino Achats, Evropská komise a Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/32 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 5. října 2020 – Les Mousquetaires a ITM Entreprises v. Komise
(Věc T-255/17) (1)
(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Správní řízení - Rozhodnutí nařizující kontroly - Námitka protiprávnosti článku 20 nařízení (ES) č. 1/2003 - Právo na účinnou právní ochranu - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na nedotknutelnost obydlí - Dostatečně závažné indicie - Proporcionalita - Žaloba na neplatnost - Výtky týkající se průběhu kontroly - Odepření ochrany důvěrnosti údajů týkajících se soukromí - Nepřípustnost“)
(2020/C 414/51)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Les Mousquetaires (Paříž, Francie) a ITM Entreprises (Paříž) (zástupci: N. Jalabert-Doury, B. Chemama a K. Mebarek, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Mongin, A. Dawes a I. Rogalski, zmocněnci, ve spolupráci s F. Ninane, advokátkou)
Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: S. Boelaert, S. Petrova a O. Segnana, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení, zaprvé, rozhodnutí Komise C(2017) 1361 final ze dne 21. února 2017, které nařizuje společnosti Mousquetaires, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, podrobit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40466 – Tute 1), jakož i rozhodnutí Komise C(2017) 1360 final ze dne 21. února 2017, které nařizuje společnosti Mousquetaires, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, podrobit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40467 – Tute 2), a podpůrně rozhodnutí Komise C(2017) 1057 final ze dne 9. února 2017, které nařizuje společnosti Intermarché, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, podrobit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40466 – Tute 1), a dále rozhodnutí Komise C(2017) 1061 final ze dne 9. února 2017, které nařizuje společnosti Intermarché, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, podrobit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40467 – Tute 2), a zadruhé rozhodnutí, kterým Komise zajistila a zkopírovala data obsažená v nástrojích komunikace a zařízeních pro ukládání dat, obsahujících údaje týkající se soukromí uživatelů těchto nástrojů a zařízení, a dále zamítla žádost na vrácení uvedených údajů, podanou žalobkyněmi.
Výrok rozsudku
|
1) |
Článek 1 písm. b) rozhodnutí Komise C(2017) 1057 final ze dne 21. února 2017, které nařizuje společnosti Intermarché, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, podrobit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40466 – Tute 1), jakož i čl. 1 písm. b) rozhodnutí Komise C(2017) 1361 final ze dne 21. února 2017, které nařizuje společnosti Les Mousquetaires, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, podrobit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40466 – Tute 1) se zrušují. |
|
2) |
Ve zbývající části se žaloba zamítá. |
|
3) |
Společnosti Les Mousquetaires a ITM Entreprises, Evropská komise, jakož i Rada Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/33 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 5. října 2020 – HeidelbergCement a Schwenk Zement v. Komise
(Věc T-380/17) (1)
(„Hospodářská soutěž - Spojování podniků - Trh se šedým cementem v Chorvatsku - Rozhodnutí, kterým se prohlašuje spojení podniků za neslučitelné s vnitřním trhem a Dohodou o EHP - Dotčené podniky - Relevantní trh - Podstatná část vnitřního trhu - Posouzení účinků operace na hospodářskou soutěž - Závazky - Právo na obhajobu - Částečné postoupení vnitrostátním orgánům“)
(2020/C 414/52)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: HeidelbergCement AG (Heidelberg, Německo) a Schwenk Zement KG (Ulm, Německo) (zástupci: U. Denzel, C. von Köckritz, P. Pichler, U. Soltész, M. Raible a G. Wecker, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Dawes, H. Leupold a T. Vecchi, zmocněnci)
Vedlejší účastnice podporující žalobkyně: Duna-Dráva Cement Kft. (Vác, Maďarsko) (zástupci: C. Bán a Á. Papp, advokáti)
Předmět věci
Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2017) 1650 final ze dne 5. dubna 2017, kterým se spojení podniků prohlašuje za neslučitelné s vnitřním trhem a Dohodou o EHP (věc M.7878 – HeidelbergCement/Schwenk/Cemex Hungary/Cemex Croatia).
Výrok rozsudku
|
1) |
Žaloba se zamítá. |
|
2) |
HeidelbergCement AG a Schwenk Zement KG ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí. |
|
3) |
Duna-Dráva Cement Kft. ponese vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/33 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2020 – VE v. ESMA
(Věci T-77/18 a 567/18) (1)
(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Smlouva na dobu neurčitou - Hodnotící posudek - Hodnocený rok 2016 - Námitka protiprávnosti hodnotící příručky - Zjevně nesprávné posouzení - Hodnocení činností vykonávaných ve funkci zástupce pracovníků - Procesní vada - Ukončení pracovní smlouvy - Nedostatečný výkonnost po dobu dvou let“)
(2020/C 414/53)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: VE (zástupkyně: L. Levi a N. Flandin, advokátky)
Žalovaný: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (zástupci: A. Lorenzet a N. Vasse, zmocněnci, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duron, advokáty)
Předmět věci
Návrhy na základě článku 270 SFEU znějící zaprvé na zrušení hodnotícího posudku žalobce za dobu od 1. ledna do 31. prosince 2016, na zrušení rozhodnutí ze dne 14. listopadu 2017 o ukončení jeho pracovní smlouvy na místo dočasného zaměstnance a na zrušení rozhodnutí, jimiž byly zamítnuty jeho stížnosti proti těmto aktům, a zadruhé na náhradu nemajetkové újmy, která žalobci údajně vznikla.
Výrok rozsudku
|
1) |
Věci T-77/18 a T-567/18 se pro účely rozsudku spojují. |
|
2) |
Hodnotící posudek VE za dobu od 1. ledna do 31. prosince 2016 se zrušuje. |
|
3) |
Rozhodnutí ze dne 14. listopadu 2017 o ukončení pracovní smlouvy VE na místo dočasného zaměstnance se zrušuje. |
|
4) |
Ve zbývající části se žaloby zamítají. |
|
5) |
Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) se ukládá náhrada nákladů řízení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/34 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 5. října 2020 – Brown v. Komise
(Věc T-18/19) (1)
(„Veřejná služba - Úředníci - Úředník, který byl při nástupu do služebního poměru státním příslušníkem Spojeného království - Vystoupení Spojeného království z Unie - Nabytí státního občanství země výkonu zaměstnání během kariéry - Ztráta příspěvku za práci v zahraničí - Rovné zacházení - Zásada zákazu diskriminace - Článek 4 odst. 1 přílohy VII služebního řádu“)
(2020/C 414/54)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: Colin Brown (Brusel, Belgie) (zástupkyně: I. Van Damme, advokátka)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Bohr a D. Milanowska, zmocněnci)
Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a R. Meyer, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh podaný na základě článku 270 SFEU znějící jednak na zrušení rozhodnutí Úřadu Komise pro správu a vyplácení individuálních nároků (PMO) ze dne 19. března 2018, kterým byl žalobci odňat příspěvek za práci v zahraničí a náhrada jeho cestovních výdajů, a jednak na obnovení těchto dávek od 1. prosince 2017.
Výrok rozsudku
|
1) |
Žaloba se zamítá. |
|
2) |
Colin Brown a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení. |
|
3) |
Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/35 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 5. října 2020 – nanoPET Pharma v. EUIPO – Miltenyi Biotec (viscover)
(Věc T-264/19) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie viscover - Případ, kdy se nejedná o nedostatek dobré víry - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 53 odst. 2 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní článek 60 odst. 2 písm. c) nařízení 2017/1001]“)
(2020/C 414/55)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobkyně: nanoPET Pharma GmbH (Berlín, Německo) (zástupci: C. Onken a A. Schulz, advokáti)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Miltenyi Biotec BV & Co. KG, dříve Miltenyi Biotec GmbH (Bergisch Gladbach, Německo) (zástupkyně: M. Schork, advokátka)
Předmět
Žaloba proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 17. ledna 2019 (věc R 1288/2017-5), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi nanoPET Pharma a Miltenyi Biotec.
Výrok
|
1) |
Žaloba se zamítá. |
|
2) |
Společnosti nanoPET Pharma GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/35 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2020 – Arbuzov v. Rada
(Věc T-289/19) (1)
(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání jména žalobce na seznamu - Povinnost Rady ověřit, zda bylo rozhodnutí orgánu třetího státu přijato při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu“)
(2020/C 414/56)
Jednací jazyk: čeština
Účastníci řízení
Žalobce: Sergej Arbuzov (Kyjev, Ukrajina) (zástupce: M. Mleziva, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: R. Pekař a P. Mahnič, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/354 ze dne 4. března 2019, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2019, L 64, s. 7), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2019/352 ze dne 4. března 2019, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2019, L 64, s. 1), v rozsahu, v němž tyto akty ponechávají jméno žalobce na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se tato omezující opatření vztahují.
Výrok rozsudku
|
1) |
Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/354 ze dne 4. března 2019, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/352 ze dne 4. března 2019, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, se zrušují v rozsahu, v němž bylo na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se vztahují tato omezující opatření, ponecháno jméno Sergeje Arbuzova. |
|
2) |
Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/36 |
Žaloba podaná dne 9. srpna 2020 – LE v. Komise
(Věc T-475/20)
(2020/C 414/57)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: LE (zástupce: M. Straus, právník)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil rozhodnutí Komise C (2020) 3988 final ze dne 9. června 2020, jakož i s nimi související rozhodnutí a oznámení o dluhu, jakož i jeho výkon a provádění Komisí a případnými orgány zmocněnými na základě článku 299 SFEU; |
|
— |
rozhodl nebo přijal jakákoli další opatření, která bude považovat za správná a vhodná a |
|
— |
uložil Komisi náhradu nákladů vynaložených v těchto řízení včetně výdajů na právní zastoupení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce následující žalobní důvody.
|
1. |
Doba trvání a neposouzení relevantních skutečností:
|
|
2. |
Rovné zacházení a transparentnost:
|
|
3. |
Zásady řádné správy:
|
|
4. |
Nedostatek dostatečného odůvodnění a rovného zacházení:
|
|
5. |
Zásada řádné správy:
|
|
6. |
Nedostatek informací:
|
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/37 |
Žaloba podaná dne 21. září 2020 – Genekam Biotechnology v. Komise
(Věc T-579/20)
(2020/C 414/58)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Genekam Biotechnology AG (Duisburg, Německo) (zástupce: S. Hertwig, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil rozhodnutí žalované C(2020) 5548 final ze dne 7. srpna 2020 v rozsahu, v němž uplatňuje částku více než 39 827,83 eur navýšenou o úroky z prodlení; |
|
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Tato žaloba směřuje ke zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 5548 final ze dne 7. srpna 2020 o vymáhání částky ve výši 119 659,55 eur, kterou dluží společnost Genekam Biotechnology AG.
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.
|
1. |
První žalobní důvod vycházející z porušení Smluv podle čl. 263 odst. 2 SFEU kvůli chybějící aktivní legitimaci Evropské komise.
|
|
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení Smluv podle čl. 263 odst. 2 SFEU kvůli porušení zásady zákonnosti správy.
|
|
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení Smluv podle čl. 263 odst. 2 SFEU kvůli chybějícímu nároku na vrácení vyplývajícímu z přílohy II, části B, oddílu 2, II.20 grantové dohody.
|
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/38 |
Žaloba podaná dne 7. října 2020 – KC v. Komise
(Věc T-580/20)
(2020/C 414/59)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: KC (zástupce: L. Frölich, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
uložil Evropské unii povinnost zaplatit žalobkyni náhradu škody (úroky a různé škody), ve výši 330 000 eur za den ode dne 1. června 2020 (včetně) až do dne přijetí rozhodnutí Evropskou komisí ve věci [důvěrné] (1), v souladu s výroky a zásadami vyplývajícími z rozsudků ze dne 21. července 2016, Dilly’s Wellnesshotel, C-493/14, a ze dne 5. března 2019, Eesti Pagar AS, C-349/17; |
|
— |
uložil Evropské unii povinnost zaplatit žalobkyni náhradu z důvodu ztráty příležitostí, ve výši 680 000 eur za den ode dne 1. června 2020 (včetně) až do dne přijetí rozhodnutí Evropskou komisí ve věci [důvěrné], v souladu s výroky a zásadami vyplývajícími z rozsudků ze dne 21. července 2016, Dilly’s Wellnesshotel, C-493/14, a ze dne 5. března 2019, Eesti Pagar AS, C-349/17; |
|
— |
uložil Evropské unii povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nemajetkové újmy ve výši 10 354 869,92 eura; |
|
— |
nařídil, že výše uvedené náhrady boudou zvýšeny o úroky z prodlení ode dne vydání tohoto rozsudku do úplného zaplacení, o sazbě stanovené Evropskou centrální bankou (ECB) pro její hlavní refinanční operace, zvýšené o dva procentní body; |
|
— |
uložil Evropské unii náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně uplatňuje na podporu žaloby jediný žalobní důvod vycházející ze tří kumulativních podmínek stanovených judikaturou vyplývající z rozsudku ze dne 8. listopadu 2011, Idromacchine a další v. Komise, T-88/09, EU:T:2011:641, pro založení odpovědnosti Evropské unie na základě čl. 340 druhého pododstavce SFEU. Tento žalobní důvod se dělí na tři části.
|
1. |
V první části žalobkyně tvrdí, že ve stížnosti podané k Evropské komisi upozornila na neoznámené zásahy francouzského státu v podobě kapitálových investic do fondu spravovaného soukromoprávní společností, která má zvláštní a výlučná práva ve smyslu čl. 106 odst. 1 SFEU. Má za to, že Komise nezohlednila výroky a zásady uvedené v rozsudcích ze dne 21. července 2016, Dilly’s Wellnesshotel, C-493/14, EU:C:2016:577, a ze dne 5. března 2019, Eesti Pagar, C-349/17, EU:C:2019:172. Podle žalobkyně porušila Komise zaprvé zásadu „lex posterior derogat legi priori“, zadruhé hierarchii právních norem v článku 288 SFEU a zatřetí zásadu „lex specialis derogat legi generali“. Konečně Komise podle ní porušila procesní práva žalobkyně tím, že po uplynutí přiměřené lhůty nezahájila formální řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU. |
|
2. |
Ve druhé části žalobkyně tvrdí, že jí byly upřeny rozhodující a nezbytné právní účinky, které jsou spojeny se zahájením formálního řízení a které by jí umožnily odůvodnit u vnitrostátních soudů existenci povinnosti navrácení předmětných protiprávních podpor. Podle žalobkyně by jí toto bývalo umožnilo dosáhnout vydání předběžných opatření, jež by sloučila zejména k vypořádání se s naléhavostí, kterou pro ni představoval nedostatek dostatečných příjmů. |
|
3. |
Ve třetí části má žalobkyně za to, že přímá a jistá povaha vzniklé škody je prokázána, neboť jí protiprávní jednání Komise zabránilo v tom, aby jí byly zaplaceny náhrady ze strany francouzských orgánů, za účelem zajištění plateb jejích bankovních splátek, což vedlo ke vzniku majetkové újmy a nemajetkové újmy a ke ztrátě příležitostí, nahraditelných Unií. |
(1) Skryté důvěrné údaje.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/39 |
Žaloba podaná dne 17. září 2020 – Ighoga Region 10 a další v. Komise
(Věc T-582/20)
(2020/C 414/60)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Interessengemeinschaft der Hoteliers und Gastronomen Region 10 e.V. (Ighoga Region 10) (Ingolstadt, Německo), MJ a MK (zástupce: A. Bartosch, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
|
— |
zrušil rozhodnutí žalované ze dne 28. dubna 2020 o státní podpoře SA.48582 (2017/FC) – Německo – Opatření údajných státních podpor ve prospěch společností Maritim-Gruppe a KHI Immobilien GmbH (Ingolstadt), a |
|
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyněmi. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žaloba je založena na jediném žalobním důvodu, jehož prostřednictvím žalobkyně uplatňují porušení svých procesních práv jakožto zúčastněných stran podle čl. 1 písm. h) nařízení č. 2015/1589 (1), jelikož žalovaná odmítla zahájit formální vyšetřovací řízení směřující proti Německu podle čl. 108 odst. 2 SFEU.
Tento žalobní důvod se dělí na čtyři části.
|
1. |
Zaprvé, žalobkyně tvrdí, že závažné obtíže týkající se nepřímých výhod pro společnost Maritim-Gruppe v souvislosti s provozováním kongresového centra a hotelu v Ingolstadtu nebyly odstraněny, jelikož
|
|
2. |
Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že závažné obtíže týkající se nepřímých výhod pro společnost Maritim-Gruppe nebyly odstraněny, jelikož žalovaná zcela ignorovala argumentaci obsaženou ve stížnosti, a dopustila se tak četných nesprávných posouzení. |
|
3. |
Zatřetí, žalobkyně tvrdí, že závažné obtíže nebyly odstraněny z důvodu úplné absence jakéhokoliv přezkumu předmětu stížnosti, a sice údajné nadměrné kompenzace financování kongresového centra v Ingolstadtu. |
|
4. |
Začtvrté, žalobkyně tvrdí, že závažné obtíže nebyly odstraněny z důvodu chybného posouzení mezistátní povahy z hlediska práva státních podpor, jelikož
|
(1) Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9).
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/40 |
Žaloba podaná dne 25. září 2020 – MP v. Komise
(Věc T-588/20)
(2020/C 414/61)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobkyně: MP (zástupci: S. Orlandi a T. Martin, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil rozhodnutí ze dne 9. února 2020, kterým byla implicitně zamítnuta její žádost, aby její nároky na důchod byly stanoveny na základě pravidel účinných před 1. lednem 2014, které bylo potvrzeno rozhodnutím ze dne 12. února 2020; |
|
— |
uložil Komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jediný žalobní důvod vycházející z porušení článků 21 a 22 přílohy XIII služebního řádu úředníků Evropské unie napadeným rozhodnutím.
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/41 |
Žaloba podaná dne 30. září 2020 – MS v. Komise
(Věc T-602/20)
(2020/C 414/62)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobce: MS (zástupce: M. Medla, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil napadené rozhodnutí ve formě rozhodnutí o stížnosti; |
|
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žaloba směřuje proti rozhodnutí Evropské komise PMO 4, TFT IN, 0425863600, PMO – Úřad pro správu a vyplácení individuálních nároků, PMO 4 – Důchody a vztahy s bývalými zaměstnanci, ze dne 3. prosince 2019 ve formě rozhodnutí Evropské komise HR.E.2/NX/sb/Ares, DG HR – Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost – DIR E – Právní otázky a partnerství, oddělení 2 – Stížnosti a přezkum řízení, ze dne 30. června 2020, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce proti napadenému rozhodnutí.
Žaloba je založena na jediném důvodu, kterým se uplatňuje porušení čl. 11 odst. 2 druhého pododstavce přílohy VIII služebního řádu úředníků Evropské unie (1) ve spojení s čl. 7 odst. 1 druhým pododstavcem rozhodnutí správního výboru Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 2004, kterým se stanoví obecná prováděcí pravidla k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu.
Žalovaná vycházela při výpočtu služebních roků započitatelných pro starobní důchod nesprávně ze skutečně převedené kapitálové hodnoty zdaněné sazbou 3,9 % ke dni podání žádosti o převod nároků. Místo toho měla žalovaná tento výpočet založit na hodnotě důchodových nároků oznámené vnitrostátní pojišťovnou v okamžiku žádosti o převod nároků. To by vedlo k více než 20 % zvýšení počtu služebních roků započitatelných pro starobní důchod.
(1) Nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. P 45, 14.6.1962, s. 1385).
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/41 |
Žaloba podaná dne 30. září 2020 – Austrian Power Grid a další v. ACER
(Věc T-606/20)
(2020/C 414/63)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobci: Austrian Power Grid AG (Vídeň, Rakousko) a 7 dalších žalobců (zástupci: M. Levitt, advokát, B. Byrne a D. Jubrail, Solicitors)
Žalovaná: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
Návrhová žádání
Žalobci navrhují, aby Tribunál:
|
— |
zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobců; |
|
— |
zrušil čl. 1 rozhodnutí ACER č. 02/2020 ze dne 24. ledna 2020 a čl. 3 odst. 3, čl. 3 odst. 4 písm. b), čl. 4 odst. 6, čl. 6, čl. 11 odst. 1 písm. c) a článek 12 rámce pro zavedení Evropské platformy pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací; |
|
— |
uložil ACER náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Touto žalobou žalobci požadují zrušení rozhodnutí odvolacího senátu ACER ze dne 16. července 2020 ve věci A-001-2020 (konsolidované znění) o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí ACER č. 02/2020, ze dne 24. ledna 2020, týkajícího se rámce pro zavedení Evropské platformy pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací, a případně rozhodnutí ACER č. 02/2020 a přílohy I tohoto rozhodnutí.
Na podporu žaloby žalobkyně vznášejí tři žalobní důvody.
|
1. |
První žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, kterým je stiženo napadené rozhodnutí z důvodu závěru odvolacího senátu žalované, podle kterého ACER měla pravomoc doplnit a změnit ustanovení prováděcího aktu, (rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice) (1) přijetím rozhodnutí, které se odchýlilo od postoje přijatého vnitrostátními regulačními orgány, v rozporu se zásadou svěřených pravomocí a nařízením ACER. |
|
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jímž je stiženo napadené rozhodnutí, protože odvolací senát žalované nesprávně použil požadavky týkající se koncepce a fungování Evropské platformy pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací potvrzením změny ustanovení prováděcího aktu (rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice) učiněné ze strany ACER. |
|
3. |
Napadené rozhodnutí porušuje zásadu řádné správy, právo na obhajobu a povinnost uvést odůvodnění a nesplnilo právní povinnosti, jež má odvolací senát žalobkyně jakožto odvolací senát. |
(1) Nařízení Komise (EU) 2017/2195 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice (Úř. věst. L 312, 28.11.2017, s. 6).
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/42 |
Žaloba podaná dne 30. září 2020 – Austrian Power Grid a další v. ACER
(Věc T-607/20)
(2020/C 414/64)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobci: Austrian Power Grid AG (Vídeň, Rakousko) a 7 dalších žalobců (zástupci: M. Levitt, advokát, B. Byrne a D. Jubrail, Solicitors)
Žalovaná: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
Návrhová žádání
Žalobci navrhují, aby Tribunál:
|
— |
zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobců; |
|
— |
zrušil čl. 1 rozhodnutí ACER č. 03/2020 ze dne 24. ledna 2020 a čl. 3 odst. 3, čl. 3 odst. 5 písm. b), čl. 4 odst. 6, článek 6, čl. 11 odst. 1 písm. c), čl. 11 odst. 2 písm. c) a článek 12 rámce pro zavedení Evropské platformy pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací; |
|
— |
uložil ACER náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Touto žalobou žalobci požadují zrušení rozhodnutí odvolacího senátu ACER ze dne 16. července 2020 ve věci A-002-2020 (konsolidované znění) o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí ACER č. 03/2020, ze dne 24. ledna 2020, týkajícího se rámce pro zavedení Evropské platformy pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací, a případně rozhodnutí ACER č. 03/2020 a přílohy I tohoto rozhodnutí.
Na podporu žaloby předkládají žalobci tři žalobní důvody.
|
1. |
První žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, kterým je stiženo napadené rozhodnutí z důvodu závěru odvolacího senátu žalované, podle kterého ACER měla pravomoc doplnit a změnit ustanovení prováděcího aktu, (rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice) (1) přijetím rozhodnutí, které se odchýlilo od postoje přijatého vnitrostátními regulačními orgány, v rozporu se zásadou svěřených pravomocí a nařízením ACER. |
|
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jímž je stiženo napadené rozhodnutí, protože odvolací senát žalované nesprávně použil požadavky týkající se koncepce a fungování Evropské platformy pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací potvrzením změny ustanovení prováděcího aktu (rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice) učiněné ze strany ACER. |
|
3. |
Napadené rozhodnutí porušuje zásadu řádné správy, právo na obhajobu a povinnost uvést odůvodnění a nesplnilo právní povinnosti, jež má odvolací senát žalobkyně jakožto odvolací senát. |
(1) Nařízení Komise (EU) 2017/2195 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice (Úř. věst. 2017, L 312, s. 6).
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/43 |
Žaloba podaná dne 2. října 2020 – Airoldi Metalli v. Komise
(Věc T-611/20)
(2020/C 414/65)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Airoldi Metalli SpA (Molteno, Itálie) (zástupci: M. Campa, D. Rovetta, G. Pandey, V. Villante a M. Pirovano, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1215 ze dne 21. srpna 2020, kterým se zavádí celní evidence dovozu hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky; |
|
— |
nařídil organizační procesní opatření a požádal Komisi, aby předložila své interní dokumenty a analýzy týkající se přípravných prací na napadeném nařízení a relevantní evidenci dovozu; |
|
— |
uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady vynaložené v tomto řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.
|
1. |
První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 10 odst. 4 a čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení, jakož i ze zjevně nesprávného posouzení při zkoumání a posuzování důkazů předložených žadatelem v antidumpingovém řízení za účelem celní evidence. Žalobkyně uvádí, že Komise založila své rozhodnutí týkající se uložení povinnosti celní evidence dovozu, kterou stanoví napadené nařízení, na důkazech a údajích, které nejsou spolehlivé a ani representativní, pokud jde o trh Evropské unie. |
|
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení relevantních skutkových okolností, protože Komise adekvátně neposoudila existenci relevantních podmínek pro nařízení celní evidence dovozu. |
|
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a práva žalobkyně být vyslechnut, jakož i porušení povinnosti uvést odůvodnění a článku 296 Smlouvy o fungování Evropské unie. Žalobkyně tvrdí, že bylo porušeno její právo být vyslechnut, protože jí nebyla sdělena relevantní metodologie pro posouzení existence dumpingu a nemohla se proto k této metodologii vyjádřit. Žalobkyně rovněž tvrdí, že napadené nařízení je vadné, neboť neuvádí úplné odůvodnění, protože neexistuje jasné vysvětlení metodologie použité pro posouzení dumpingu, jakož i důvod, proč Komise považovala důkazy předložené žadatelem v antidumpingovém řízení, které jsou na první pohled nespolehlivé, za spolehlivé. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/44 |
Žaloba podaná dne 5. října 2020 – Standardkessel Baumgarte Holding v. EUIPO (Standardkessel)
(Věc T-617/20)
(2020/C 414/66)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Standardkessel Baumgarte Holding GmbH (Duisburg, Německo) (zástupkyně: J. Vogtmeier, advokátka)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranná známka Evropské unie Standardkessel – Přihláška č. 18 017 986
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 27. července 2020, ve věci R 2665/2019-1
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
napadené rozhodnutí zrušil; |
|
— |
uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení, které vznikly v rámci řízení před odvolacím senátem. |
Dovolávané žalobní důvody
|
— |
Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001; |
|
— |
Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/45 |
Žaloba podaná dne 9. října 2020 – Sun West a další v. Komise
(Věc T-623/20)
(2020/C 414/67)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Sun West (Saint-Allouestre, Francie), JB Solar (Saint-Allouestre) a Azimut56 (Saint-Allouestre) (zástupkyně: S. Manna, advokátka)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
|
— |
zrušil rozhodnutí Komise SA.40349 (2020/MI2) B2/AD/MKL/D*2020/091023 ze dne 28. července 2020, kterým byla zamítnuta jejich stížnost ze dne 2. března 2020, týkající se státních podpor vyplácených producentům solární elektřiny francouzským státem podle sazebních vyhlášek ze dne 10. července 2006, 12. ledna a 31. srpna 2010, z důvodu, že:
|
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládají žalobkyně pět žalobních důvodů.
|
1. |
První žalobní důvod vychází z porušení čl. 1 písm. h) nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9, dále jen „nařízení 2015/1589“). Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že mají postavení „zúčastněných stran“. |
|
2. |
Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 24 odst. 2 nařízení 2015/1589. Žalobkyně mají za to, že pokud je stížnost podána „zúčastněnou stranou“, spadá do působnosti uvedeného článku. |
|
3. |
Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 12 odst. 1 nařízení 2015/1589, jelikož Komise je podle tohoto ustanovení povinna bez zbytečného prodlení zahájit fázi předběžného přezkumu veškerých stížností podaných proti protiprávním podporám. |
|
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení článků 107, 108 a 109 SFEU a nařízení 2015/1589. Žalobkyně mají za to, že Komise je povinna uplatňovat ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se státních podpor a nemůže být při přezkumu veškerých stížností podaných proti protiprávním podporám nečinná. |
|
5. |
Pátý žalobní důvod vychází z porušení článku 33 nařízení 2015/1589. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že použily vzorový formulář podle tohoto článku. |
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/46 |
Žaloba podaná dne 12. října 2020 – Landwärme v. Komise
(Věc T-626/20)
(2020/C 414/68)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Landwärme GmbH (Mnichov, Německo) (zástupci: J. Bonhage a M. Frank, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil rozhodnutí žalované C(2020) 4489 final ze dne 29. června 2020 o státní podpoře SA.56125 (2020/N) – „Sweden Prolongation and modification of scheme SA.49893 (2018/N)/Tax exemption for non-food based biogas and bio-propane in heat generation“ a SA.56908 (2020/N) – „Sweden Prolongation and modification of biogas scheme for motor fuel in Sweden“; a |
|
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.
|
1. |
První žalobní důvod vycházející z protiprávnosti podpory.
|
|
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení.
|
|
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění.
|
|
4. |
Třetí žalobní důvod vycházející z povinnosti zahájit formální vyšetřovací řízení.
|
(1) Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9).
|
30.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 414/47 |
Žaloba podaná dne 16. října 2020 – Ryanair v. Komise
(Věc T-628/20)
(2020/C 414/69)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Ryanair DAC (Swords, Irsko) (zástupci: F. Laprévote, E. Vahida, V. Blanc, I. Metaxas-Maranghidis a S. Rating, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil rozhodnutí Evropské komise (EU) ze dne 31. července 2020 o státní podpoře SA. 57659 – Španělsko – Rekapitalizační fond (1), a |
|
— |
uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobkyně rovněž navrhla, aby její žaloba byla zkoumána ve zrychleném řízení podle článku 23a statutu Soudního dvora.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.
|
1. |
První žalobní důvod vychází z toho, že Evropská komise porušila zvláštní ustanovení SFEU a obecné zásady unijního práva v oblasti zákazu diskriminace, volného pohybu služeb a svobody usazování, na nichž byla od konce 80. let založena liberalizace letecké dopravy v Evropské unii. Liberalizace trhu této dopravy umožnilo rozvoj skutečně celoevropských nízkonákladových leteckých společností. Tím, že Evropská komise umožnila Španělsku vyhradit podpory pro podniky usazené ve Španělsku, nepřihlédla ke škodám způsobeným krizí COVID-19 celoevropským leteckým společnostem a k jejich roli v leteckém propojení Španělska. Článek 107 odst. 3 písm. b) SFEU stanoví výjimku ze zákazu státních podpor podle čl. 107 odst. 1 SFEU, ale nestanoví výjimku z ostatních pravidel a zásad plynoucích ze SFEU. |
|
2. |
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Evropská komise nesprávně použila čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, jelikož porušila povinnost zvažování přínosů podpory a jejích nepříznivých dopadů na podmínky obchodu a na zachování nerušené hospodářské soutěže (tzv. „kritérium zvážení zájmů“). |
|
3. |
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Evropská komise nevyužila svou posuzovací pravomoc při kontrole státních podpor a dopustila se nesprávného právního posouzení tím, že Španělsku umožnila vykonávat posuzovací pravomoc při výběru příjemců podpory. |
|
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Evropská komise navzdory závažným obtížím nezahájila formální vyšetřovací řízení a porušila procesní práva žalobkyně. |
|
5. |
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila povinnost odůvodnit své rozhodnutí. |