10.11.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 379/1

SDĚLENÍ KOMISE

Interpretační sdělení Komise o přípravě, auditu a zveřejňování účetních závěrek obsažených ve výročních finančních zprávách sestavených v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 o evropském jednotném elektronickém formátu (EJEF)

(2020/C 379/01)

1. Úvod

Cílem tohoto interpretačního sdělení je vyjasnit některá stávající ustanovení právních předpisů Unie týkající se přípravy, ověřování a zveřejňování účetních závěrek sestavených v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci 2019/815 (nařízení o EJEF) (1). Tato ustanovení EU vycházejí ze směrnice 2004/109/ES (2) ve znění směrnice 2013/50/EU (směrnice o průhlednosti), směrnice 2006/43/ES (3) ve znění směrnice 2014/56/EU (směrnice o auditu) a směrnice 2013/34/EU (směrnice o účetnictví) (4).

Prohlášení a stanoviska uvedená v tomto dokumentu odrážejí názor Evropské komise. Podle Smlouvy o fungování EU má Soudní dvůr výhradní pravomoc vykládat akty orgánů Evropské unie.

Nařízení o EJEF zavedlo jednotný elektronický formát pro podávání zpráv pro výroční finanční zprávy emitentů, jejichž cenné papíry jsou kótovány na regulovaných trzích EU. Stanoví obecná pravidla pro formát výročních finančních zpráv uvedených v čl. 4 odst. 2 směrnice o průhlednosti (5) a konkrétnější pravidla pro značkování finančních výkazů v nich obsažených. Nevztahuje se na pololetní finanční zprávy uvedené v článku 5 směrnice o průhlednosti.

Nařízení o EJEF stanoví tyto hlavní požadavky:

i)	Emitenti sestavují a zveřejňují své výroční finanční zprávy ve formátu XHTML (Extensible Hypertext Markup Language [rozšiřitelný hypertextový značkovací jazyk]);

ii)

Emitenti, kteří sestavují své konsolidované účetní závěrky v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS) přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002 (IFRS schválené EU) (6) nebo v souladu s IFRS podle čl. 1 prvního pododstavce písm. a) rozhodnutí 2008/961/ES (IFRS přijaté IASB (7)):

—	značkují uvedené konsolidované účetní závěrky pomocí inline eXtensible Business Reporting Language (rozšiřitelný jazyk pro podnikové výkaznictví) (iXBRL),

—	v příloze k účetní závěrce použijí blokové značkování (8).

Značkování IXBRL musí být v souladu s taxonomií EJEF, která je uvedena v přílohách nařízení o EJEF a vypracována na základě taxonomie IFRS zveřejněné nadací IFRS.

Díky kombinaci formátu XHTML a značkování iXBRL jsou výroční finanční zprávy čitelné člověkem i strojově, čímž se zlepšuje dostupnost, analýza a srovnatelnost informací obsažených ve výročních finančních zprávách.

Jakmile nařízení o EJEF vstoupí v platnost, budou emitenti moci splnit své povinnosti týkající se zveřejňování podle směrnice o průhlednosti pouze prostřednictvím výročních finančních zpráv vypracovaných ve formátu EJEF (9).

Komise vítá skutečnost, že několik členských států změnilo nebo mění své vnitrostátní předpisy tak, aby byly plně v souladu s požadavky práva Unie týkajícími se EJEF. Komise vyzývá všechny členské státy, aby tento proces v případě potřeby a včas dokončily.

Obsah tohoto sdělení je relevantní pouze v rozsahu, v němž vstoupilo v platnost nařízení o EJEF (10).

2. Vyjasnění stávajících ustanovení Unie týkajících se auditu

2.1. Jsou statutární auditoři povinni předložit výrok auditora o tom, zda účetní závěrky obsažené ve výročních finančních zprávách splňují příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF?

Právo Unie vyžaduje, aby statutární auditoři (11) předložili výrok auditora o tom, zda účetní závěrky obsažená ve výročních finančních zprávách splňují příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF, tj. ustanovení nařízení o EJEF, která se vztahují na účetní závěrky.

Tento závěr lze vyvodit z následující právní analýzy:

Podle čl. 4 odst. 7 směrnice o průhlednosti emitenti cenných papírů kótovaných na regulovaných trzích EU sestavují své výroční finanční zprávy v jednotném elektronickém formátu pro podávání zpráv. Požadavky na jednotný elektronický formát pro podávání zpráv jsou stanoveny v nařízení o EJEF, které stanoví pravidla týkající se formátu výročních finančních zpráv jako celku (12) a konkrétnější pravidla pro značkování účetních závěrek v nich obsažených (13).

ii.

Ustanovení čl. 4 odst. 4 směrnice o průhlednosti stanoví, že účetní závěrky emitentů podléhají auditu v souladu se směrnicí o účetnictví (14). Podle čl. 34 odst. 1 směrnice o účetnictví ověřují účetní závěrky subjektů veřejného zájmu – mezi něž patří mimo jiné emitenti cenných papírů kotovaných na regulovaných trzích EU (15) – statutární auditoři.

iii.

Podle článku 28 směrnice o auditu předloží statutární auditoři výsledky svého auditu ve zprávě auditora. Tato zpráva auditora musí obsahovat výrok statutárního auditora: i) zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví a ii) tam, kde je to vhodné, zda tato účetní závěrka splňuje „zákonné požadavky“ (16).

iv.

Pojmem „zákonné požadavky“ v čl. 28 odst. 2 písm. c) bodě ii) směrnice o auditu se rozumí jakýkoli právní požadavek stanovený na úrovni Unie a/nebo na vnitrostátní úrovni za účelem sestavení účetní závěrky. V 11. bodě odůvodnění nařízení o EJEF se výslovně uvádí, že požadavky stanovené v nařízení o EJEF představují „zákonné požadavky“.

Pojmem „případně“ v čl. 28 odst. 2 písm. c) bodě ii) směrnice o auditu se rozumí, že pokud právní předpisy Unie a/nebo vnitrostátní právní předpisy stanoví zákonné požadavky vztahující se na účetní závěrky, statutární auditoři ověří, zda účetní závěrka splňuje tyto zákonné požadavky, a předloží výrok auditora.

Statutární auditoři jsou proto povinni kontrolovat soulad účetní závěrky se všemi platnými zákonnými požadavky, včetně příslušných zákonných požadavků stanovených v nařízení o EJEF, jak je dále vysvětleno níže v otázce č. 2.2, a předložit výrok auditora o tom, zda účetní závěrka tyto požadavky splňuje.

Politické cíle stanovené v bodech odůvodnění právních aktů Unie upravujících přípravu, zveřejňování a audit účetních závěrek kótovaných společností tuto právní analýzu podporují. Tyto politické cíle jsou zaměřeny na:

i)	zlepšení srovnatelnosti účetních závěrek a posílení důvěry veřejnosti v ně (17);

ii)	zabezpečení vysoké úrovně průhlednosti a srovnatelnosti účetního výkaznictví všech společností s cennými papíry kótovanými na regulovaných trzích EU (18);

iii)	ochranu zájmů společností třetích osob (19);

iv)	zajištění harmonizovaného přístupu k povinnému auditu (20);

v)	zajištění vysoké úrovně ochrany investorů v celém Společenství (21) a

vi)	usnadnění podávání zpráv, jakož i dostupnosti, analýzy a srovnatelnosti informací o společnostech (22).

Aby byla zajištěna integrita vnitřního trhu a jednotná úroveň ochrany pro všechny uživatele účetních závěrek a výročních finančních zpráv, měla by být uživatelům poskytnuta stejná úroveň ochrany bez ohledu na způsob, jak přistupují k informacím obsaženým v účetní závěrce, ať už např. prostřednictvím naskenovaných dokumentů nebo elektronicky strukturovaných dokumentů.

2.2. U jakých zákonných požadavků stanovených v nařízení o EJEF by měli statutární auditoři kontrolovat jejich dodržování, aby poskytli svůj výrok auditora?

Za účelem vydání výroku auditora o tom, zda účetní závěrka splňuje „příslušné zákonné požadavky“ v nich stanovené, ověřují statutární auditoři soulad účetní závěrky emitentů s ustanoveními nařízení o EJEF, která se vztahují na účetní závěrku (23). „Příslušné zákonné požadavky“ jsou následující:

i)	veškeré účetní závěrky, které jsou obsaženy ve výroční finanční zprávě, musí být sestaveny v platném formátu XHTML (24);

ii)

pro všechny konsolidované účetní závěrky, které jsou sestaveny v souladu se standardy IFRS schválenými EU nebo v souladu s IFRS přijatými IASB (25):

—	zveřejnění uvedená v příloze II nařízení o EJEF budou značkována, pokud jsou tato zveřejnění obsažena v uvedených konsolidovaných účetních závěrkách,

—

veškerá značkování, včetně dobrovolného značkování jiných zveřejnění než těch, která jsou uvedena v příloze II, musí splňovat tyto požadavky:

—	použije se značkovací jazyk XBRL,

—	použijí se prvky základní taxonomie uvedené v příloze VI nařízení o EJEF s nejbližším účetním významem, pokud není vytvořen prvek rozšiřující taxonomie v souladu s přílohou IV nařízení o EJEF,

—	značkování musí být v souladu se společnými pravidly pro značkování (26);

iii)

u jiných než konsolidovaných účetních závěrek podle IFRS (27):

—

veškerá značkování zahrnutá emitentem na dobrovolném základě nebo v souladu s vnitrostátními právními předpisy musí splňovat tyto požadavky:

—	použije se značkovací jazyk XBRL,

—	použije se zvláštní taxonomie poskytnutá členským státem, v němž je emitent zapsán v obchodním rejstříku,

—	značkování musí být v souladu se společnými pravidly pro značkování (28);

2.3. Musí být výrok auditora o tom, zda účetní závěrka splňuje příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF, zahrnut do zprávy auditora nebo do samostatné zprávy?

Výrok auditora o tom, zda účetní závěrka splňuje příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF, bude zahrnuta do zprávy auditora.

Podle článku 28 směrnice o auditu předloží statutární auditoři výsledky svého auditu ve zprávě auditora. Ustanovení čl. 28 odst. 2 písm. c) bodu ii) upřesňuje, že zpráva auditora obsahuje výrok auditora o tom, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví, jakož i výrok o tom, zda účetní závěrka splňuje platné „zákonné požadavky“. V tomto případě „zákonné požadavky“ odpovídají „příslušným zákonným požadavkům“ stanoveným v nařízení o EJEF (viz odpověď na otázku č. 2.2).

2.4. Musí být zpráva auditora zahrnuta do výroční finanční zprávy, která je v souladu s nařízením EJEF, nebo do samostatného dokumentu zveřejněného spolu s výroční finanční zprávou, která je v souladu s nařízením o EJEF?

Stávající právní předpisy Unie neupřesňují, zda by zpráva auditora měla být zahrnuta do výroční finanční zprávy nebo zveřejněna společně s výroční finanční zprávou jako samostatný dokument.

Podle čl. 4 odst. 4 směrnice o průhlednosti se zpráva auditora „spolu s výroční finanční zprávou zveřejní v plném rozsahu“. Při neexistenci zvláštních pravidel platných na vnitrostátní/regulované úrovni trhu a s ohledem na technické možnosti v jednotlivých případech mohou emitenti uplatnit možnost, kterou upřednostňují.

2.5. Jsou emitenti ze třetích zemí povinni zveřejnit zprávu auditora, která obsahuje výrok auditora o tom, zda účetní závěrky obsažené ve výročních finančních zprávách splňují příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF?

Podle směrnice o průhlednosti jsou emitenti ze třetích zemí povinni zveřejňovat výroční finanční zprávy sestavené v souladu se všemi požadavky nařízení o EJEF společně se zprávou auditora vypracovanou v souladu se směrnicí o auditu. V důsledku toho je emitent ze třetí země povinen zajistit, že jeho auditoři předloží výrok o tom, zda účetní závěrky obsažené ve výročních finančních zprávách splňují příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF.

Ustanovení čl. 4 odst. 4 směrnice o průhlednosti stanoví, že účetní závěrky, které mají být zveřejněny ve výročních finančních zprávách všech emitentů (včetně emitentů ze třetích zemí), musí být ověřeny v souladu s čl. 34 odst. 1, čl. 34 odst. 2 a článkem 35 směrnice o účetnictví (který odkazuje na článek 28 směrnice o auditu). Tato ustanovení odkazují na povinnost auditorů provádět audit účetní závěrky a na obsah zprávy auditora (29). Obsah zprávy auditora musí být v souladu s článkem 28 směrnice o auditu, který vyžaduje, aby auditor předložil výrok auditora o tom, zda účetní závěrka splňuje statutární požadavky, včetně příslušných statutárních požadavků stanovených v nařízení o EJEF.

3. Vyjasnění ustanovení Unie týkajících se používání elektronického podpisu

3.1. Používají emitenti a/nebo statutární auditoři elektronický podpis k podpisu výročních finančních zpráv a/nebo dokumentů v nich obsažených a/nebo zpráv auditora?

Stávající právo Unie nebrání emitentům nebo statutárním auditorům používat elektronický podpis k podpisu výročních finančních zpráv, dokumentů v nich obsažených nebo zpráv auditora. Pokud na vnitrostátní/regulované úrovni trhu neexistují platná zvláštní pravidla, mohou emitenti a/nebo statutární auditoři uplatnit možnost, kterou upřednostňují, včetně vlastnoručního nebo elektronického podpisu.

Zatímco čl. 4 odst. 4 směrnice o transparentnosti výslovně vyžaduje, aby emitenti zveřejnili zprávu auditora, kterou podepsali auditoři odpovědní za audit účetní závěrky (30), na úrovni Unie neexistuje žádný výslovný požadavek, pokud jde o to, zda a jakým způsobem podepisovat výroční finanční zprávy nebo dokumenty v nich obsažené. Požadavky na podpisy však mohou být stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech.

V každém případě, v souladu s čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) č. 910/2014 (nařízení e-IDAS) (31) – který stanoví, že „kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu“–, se použití kvalifikovaného elektronického podpisu pro podpis těchto zpráv považuje za splnění jakékoli povinnosti podpisu.

4. Vyjasnění ustanovení Unie týkajících se povinnosti a odpovědnosti emitentů

4.1. Odpovídá správní, řídicí nebo dozorčí orgán emitenta za soulad výročních finančních zpráv s požadavky nařízení o ESEF?

Správní, řídicí nebo dozorčí orgán emitenta odpovídá za sestavení a zveřejnění výročních finančních zpráv v souladu s nařízením o EJEF.

Článek 7 směrnice o průhlednosti stanoví, aby odpovědnost za informace, které mají být vypracovány a zveřejněny mimo jiné v souladu s článkem 4 směrnice o průhlednosti, „nesl alespoň emitent nebo jeho správní, řídicí či dozorčí orgány“. Ustanovení čl. 4 odst. 7 směrnice o průhlednosti vyžaduje, aby výroční finanční zprávy byly vypracovávány a zveřejňovány v souladu s nařízením o EJEF.

4.2. Jsou emitenti povinni zahrnout do své výroční finanční zprávy prohlášení o odpovědnosti, pokud jde o soulad výroční finanční zprávy s nařízením o EJEF?

Právo Unie nebrání emitentům, aby dobrovolně, například v prohlášení o odpovědnosti ve výroční finanční zprávě, vydali konkrétní prohlášení týkající se souladu výroční finanční zprávy s nařízením o EJEF.

Ustanovení čl. 4 odst. 2 písm. c) směrnice o průhlednosti vyžaduje, aby výroční finanční zpráva obsahovala „prohlášení osob odpovědných v rámci emitenta, jejichž jména a funkce budou jasně uvedeny, o tom, že podle jejich nejlepšího vědomí podává účetní závěrka vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů pravdivý a věrný obraz […]“. Pokud na vnitrostátní/regulované úrovni trhu neexistují platná zvláštní pravidla, mohou emitenti uplatnit možnost, kterou upřednostňují. Za vypracování a zveřejnění výroční finanční zprávy, která je v souladu s nařízením o EJEF, je podle článku 7 směrnice o transparentnosti v každém případě odpovědný správní, řídicí nebo dozorčí orgán emitenta (viz rovněž otázka č. 4.1).

4.3. Mohou emitenti zveřejnit další verze výroční finanční zprávy, které nejsou v souladu s nařízením o EJEF a/nebo obsahují účetní závěrky, které jsou v souladu s nařízením o EJEF, u nichž statutární auditoři neověřili soulad s nařízením o EJEF?

Právo Unie nebrání emitentům zveřejňovat (například na svých internetových stránkách) další verze svých výročních finančních zpráv, které nejsou v souladu s nařízením o EJEF nebo které obsahují účetní závěrku v souladu s nařízením EJEF, u níž statutární auditoři neověřili soulad s nařízením o EJEF (32). Mělo by však být jasně stanoveno, že tyto další verze výročních finančních zpráv, které nejsou v souladu s nařízením o EJEF, představují neoficiální verze.

Článek 4 směrnice o průhlednosti vyžaduje, aby emitenti zveřejňovali výroční finanční zprávy vypracované v souladu s nařízením o EJEF. Jakmile nařízení o EJEF vstoupí v platnost, emitenti budou moci splnit své povinnosti v oblasti zveřejňování podle směrnice o průhlednosti pouze zveřejněním výročních finančních zpráv, které jsou v souladu s nařízením o EJEF – společně se zprávou o auditu účetních závěrek obsažených ve výročních finančních zprávách. Zveřejnění (například na internetových stránkách emitentů) dalších verzí výroční finanční zprávy, které nejsou v souladu s nařízením o EJEF a/nebo které obsahují účetní závěrky, které nejsou v souladu s nařízením o EJEF, nejsou právními předpisy Unie zakázány, ale k dosažení souladu se směrnicí o průhlednosti nestačí.

5. Vyjasnění ustanovení Unie týkajících se používání souborů EJEF ke splnění jiných povinností Unie

5.1. Mohou emitenti předkládat účetní závěrku, která je v souladu s nařízením EJEF, národnímu obchodnímu rejstříku za účelem splnění pravidel pro zveřejňování podle směrnice o účetnictví?

V případě společnosti s ručením omezeným s cennými papíry kótovanými na regulovaných trzích EU právo Unie nezakazuje použití auditované účetní závěrky sestavené a zveřejněné v souladu s nařízením o EJEF ke splnění jiných právních povinností, než které vyplývají ze směrnice o průhlednosti. Právo Unie proto nebrání provádění vnitrostátních nebo správních pravidel, která by emitentům umožnila předkládat účetní závěrky, které jsou v souladu s nařízením o EJEF, např. účetní doklady, obchodnímu rejstříku.

Ustanovení čl. 30 odst. 1 směrnice o účetnictví vyžaduje, aby společnosti s ručením omezeným zveřejnily své auditované účetní závěrky do 12 měsíců od rozvahového dne, a odkazuje na směrnici (EU) 2017/1132 (směrnice o právu obchodních společností), pokud jde o pravidla zveřejňování. Článek 16 směrnice o právu obchodních společností, který se vztahuje na společnosti s ručením omezeným bez ohledu na to, zda jsou jejich cenné papíry kótovány na regulovaných trzích EU, vyžaduje, aby společnosti předkládaly účetní doklady vnitrostátnímu obchodnímu rejstříku.

Ani směrnice o účetnictví, ani směrnice o právu obchodních společností nespecifikují formát pro sestavování a předkládání auditovaných účetních závěrek, který může být elektronický. V zásadě nic nebrání tomu, aby členské státy povolily společnostem s ručením omezeným s cennými papíry kótovanými na regulovaných trzích EU předkládat účetní závěrky, které jsou v souladu s nařízením o EJEF, obchodnímu rejstříku, aby splnily své povinnosti podle čl. 30 odst. 1 směrnice o účetnictví a článku 16 směrnice o právu obchodních společností.

6. Vyjasnění ustanovení Unie týkajících se úředně určených mechanismů

6.1. Mohou úředně určené mechanismy šířit výroční finanční zprávy v jiných formátech než ve formátu EJEF?

Úředně určené mechanismy jsou povinny šířit alespoň výroční finanční zprávy předkládané emitenty, které jsou v souladu s nařízením o EJEF.

Článek 21 směrnice o průhlednosti vyžaduje, aby členské státy zavedly úředně určené mechanismy pro centrální ukládání a poskytování snadného přístupu konečným uživatelům.

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv (Úř. věst. L 143, 29.5.2019, s. 1). Toto nařízení v přenesené pravomoci doplňuje čl. 4 odst. 7 směrnice 2004/109/ES ve znění směrnice 2013/50/EU.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38) ve znění směrnice 2013/50/EU.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(5) V čl. 4 odst. 2 je stanoveno, že výroční finanční zprávy obsahují auditovanou účetní závěrku, zprávu vedení podniku a prohlášení o odpovědnosti emitenta.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1) (nařízení o IAS).

(7) Rozhodnutí Komise 2008/961/ES ze dne 12. prosince 2008 o používání vnitrostátních účetních standardů některých třetích zemí a mezinárodních standardů pro účetní výkaznictví emitenty cenných papírů ve třetích zemích při sestavování jejich konsolidovaných účetních závěrek (Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 112).

(8) Tento požadavek bude postupně zaváděn v souladu s přílohou II nařízení o EJEF.

(9) Směrnice o průhlednosti stanoví požadavky na zveřejňování všech „regulovaných informací“, což je kategorie, která zahrnuje rovněž výroční finanční zprávy. Navíc podle čl. 9 odst. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12) (nařízení o prospektu), mohou emitenti začlenit své výroční finanční zprávy do svého univerzálního registračního dokumentu. Lze mít za to, že tito emitenti splnili svoji povinnost zveřejnit svoji výroční financí zprávu podle směrnice o průhlednosti pouze tehdy, jsou-li splněny některé podmínky. Mezi tyto podmínky patří mimo jiné to, že výroční finanční zpráva začleněná do univerzálního registračního dokumentu splňuje požadavky uvedené v článku 4 směrnice o průhlednosti (včetně EJEF).

(10) Viz článek 8 nařízení o EJEF.

(11) Veškeré odkazy na „statutární auditory“ v tomto dokumentu se považují za odkazy na „statutární auditory nebo auditorské společnosti“.

(12) Viz článek 3 nařízení o EJEF.

(13) Viz články 4, 5 a 6 nařízení o EJEF.

(14) Ustanovení čl. 4 odst. 4 směrnice o průhlednosti odkazuje na články 51 a 51a čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11) a na článek 37 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS (Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1), která byla nyní zrušena směrnicí o účetnictví (odpovídající ustanovení jsou čl. 34 odst. 1, čl. 34 odst. 2 a článek 35 směrnice o účetnictví).

(15) Viz čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice o účetnictví.

(16) Viz čl. 28 odst. 2 písm. c) bod ii) směrnice o auditu, který se vztahuje nejen na individuální účetní závěrky, ale také na konsolidované účetní závěrky (jak je uvedeno v odstavci 5 téhož článku).

(17) Bod 55 odůvodnění směrnice o účetnictví.

(18) Bod 3 odůvodnění nařízení (ES) č. 1606/2002.

(19) Bod 7 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46) (směrnice o právu obchodních společností).

(20) Bod 3 odůvodnění směrnice o auditu.

(21) Bod 7 odůvodnění směrnice o průhlednosti.

(22) Bod 26 odůvodnění směrnice 2013/50/EU (Úř. věst. L 294, 6.11.2013, s. 13), kterou se mění směrnice o průhlednosti, a bod 4 odůvodnění nařízení o EJEF.

(23) Pokyny, jak kontrolovat soulad s příslušnými zákonnými požadavky nařízení o EJEF, jsou obsaženy v pokynech týkajících se zapojení auditorů do účetních závěrek v evropském jednotném elektronickém formátu, které vypracoval Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem a které jsou k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/files/191128-ceaob-guidelines-auditors-involvement-financial-statements_en.

(24) Článek 3 nařízení o EJEF – který vyžaduje vypracování celé výroční finanční zprávy ve formátu XHTML – se vykládá ve spojení s čl. 4 odst. 2 směrnice o průhlednosti, který stanoví, že výroční finanční zpráva obsahuje mimo jiné auditovanou účetní závěrky. Bezplatný validátor pro dokumenty XHTML je k dispozici na adrese http://validator.w3.org/.

(25) Viz článek 4 nařízení o EJEF.

(26) Viz článek 6 nařízení o EJEF.

(27) Viz článek 5 nařízení o EJEF. Tato pravidla se vztahují na emitenty registrované v členských státech.

(28) Viz článek 6 nařízení o EJEF.

(29) Ustanovení čl. 4 odst. 4 směrnice o průhlednosti odkazuje na články 51 a 51a směrnice 78/660/EHS a na článek 37 směrnice 83/349/EHS. Obě směrnice byly v roce 2013 zrušeny směrnicí o účetnictví. Podle srovnávací tabulky se odkazy na tyto články zrušených směrnic považují za odkazy na čl. 34 odst. 1, čl. 34 odst. 2 a článek 35 směrnice o účetnictví.

(30) V čl. 28 odst. 4 směrnice o auditu se rovněž uvádí, že statutární auditor zprávu auditora podepíše a uvede datum.

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(32) Tyto další verze mohou zahrnovat například výroční finanční zprávy vypracované v jiném formátu než formátu EJEF nebo vypracované ve formátu EJEF, které však obsahují neauditovanou verzi účetní závěrky, která je v souladu s nařízením o EJEF (např. v případě výročních finančních zpráv, které jsou v souladu s nařízením o EJEF, zveřejňovaných v jiném jazyce, než ve kterém byly auditovány účetní závěrky, které jsou v souladu s nařízením o EJEF).

10.11.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 379/11

Stanovisko Poradního výboru pro spojování podniků

20. srpna 2019

Věc M.8870 – E.ON/Innogy

Zpravodaj: Dánsko

(2020/C 379/05)

Soudní pravomoc

Poradní výbor (devět členských států) souhlasí s Komisí, že oznámená transakce představuje spojení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků („nařízení o spojování“) (1).

Poradní výbor (devět členských států) souhlasí s Komisí, že oznámená transakce má význam pro celou Unii ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení o spojování.

Vymezení produktového trhu

Poradní výbor (devět členských států) souhlasí se závěry, k nimž Komise dospěla v návrhu rozhodnutí, pokud jde o vymezení relevantních produktových trhů pro:

a.	výrobu a velkoobchodní dodávky elektřiny v Německu, Česku a Maďarsku;

b.	distribuci elektřiny v Německu, Česku a Maďarsku;

c.	maloobchodní dodávky elektřiny v Německu, Česku, Maďarsku, na Slovensku a ve Spojeném království;

d.	maloobchodní dodávky elektřiny pro vytápění v Německu;

e.	navazující velkoobchodní dodávky plynu v Česku;

f.	distribuci plynu v Německu, Česku a Maďarsku;

g.	maloobchodní dodávky plynu v Německu, Česku, Maďarsku, na Slovensku a ve Spojeném království;

h.	měření v Německu a ve Spojeném království;

i.	elektromobilitu v Německu;

j.	pouliční osvětlení v Maďarsku.

Vymezení zeměpisného trhu

Poradní výbor (devět členských států) souhlasí se závěry, k nimž Komise dospěla v návrhu rozhodnutí, pokud jde o vymezení relevantních zeměpisných trhů pro:

a.	výrobu a velkoobchodní dodávky elektřiny v Německu, Česku a Maďarsku;

b.	distribuci elektřiny v Německu, Česku a Maďarsku;

c.	maloobchodní dodávky elektřiny v Německu, Česku, Maďarsku, na Slovensku a ve Spojeném království;

d.	maloobchodní dodávky elektřiny pro vytápění v Německu;

e.	navazující velkoobchodní dodávky plynu v Česku;

f.	distribuci plynu v Německu, Česku a Maďarsku;

g.	maloobchodní dodávky plynu v Německu, Česku, Maďarsku, na Slovensku a ve Spojeném království;

h.	měření v Německu a ve Spojeném království;

i.	elektromobilitu v Německu;

j.	pouliční osvětlení v Maďarsku.

Posouzení z hlediska hospodářské soutěže

Poradní výbor (devět členských států) souhlasí s posouzením Komise, podle kterého by oznámená transakce zásadně narušila účinnou hospodářskou soutěž v důsledku nekoordinovaných horizontálních účinků na:

a.	maloobchodní dodávky elektřiny pro vytápění domácnostem a malým a středním podnikům v Německu;

b.	instalaci a fungování veřejných DSEV na dálnicích v Německu;

c.	maloobchodní dodávky elektřiny zákazníkům napojeným na síť nízkého napětí v Česku;

d.	maloobchodní dodávky plynu maloodběratelům v Česku;

e.	maloobchodní dodávky plynu velkoodběratelům v Česku;

f.	maloobchodní dodávky elektřiny malým a středním podnikům s konkurenčními tarify v Maďarsku;

g.	maloobchodní dodávky elektřiny velkým průmyslovým podnikům v Maďarsku.

Poradní výbor souhlasí s posouzením Komise, podle kterého by oznámená transakce zásadně nenarušila účinnou hospodářskou soutěž v důsledku nekoordinovaných horizontálních účinků na těchto dotčených trzích:

a.	maloobchodní dodávky elektřiny na Slovensku: šest členských států hlasovalo pro, dva členské státy se zdržely hlasování, jeden členský stát hlasoval proti;

b.	maloobchodní dodávky plynu na Slovensku: sedm členských států hlasovalo pro, dva členské státy se zdržely hlasování;

c.	maloobchodní dodávky plynu ve Spojeném království: devět členských států hlasovalo pro;

d.	měřicí služby pro energie (elektřinu a plyn) ve Spojeném království: devět členských států hlasovalo pro.

Poradní výbor (devět členských států) souhlasí s posouzením Komise, podle kterého by oznámená transakce zásadně nenarušila účinnou hospodářskou soutěž v důsledku jiných než horizontálních účinků na:

a.	žádném z vertikálně dotčených trhů v Německu;

b.	žádném z vertikálně dotčených trhů v Česku;

c.	žádném z vertikálně dotčených trhů v Maďarsku;

d.	žádném z vertikálně dotčených trhů na Slovensku;

e.	žádném z vertikálně dotčených trhů ve Velké Británii.

Závazky

Poradní výbor (devět členských států) souhlasí s Komisí, že konečné závazky nabídnuté oznamující stranou dne 3. července 2019 odstraňují riziko zásadního narušení účinné hospodářské soutěže, jež bylo shledáno v návrhu rozhodnutí.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že oznámená transakce by při úplném splnění konečných závazků nabídnutých oznamující stranou dne 3. července 2019 zásadně nenarušila účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části. Osm členských států hlasovalo pro, jeden členský stát hlasoval proti.

Slučitelnost s vnitřním trhem a Dohodou o EHP

10.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že je tedy třeba oznámenou transakci prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP. Osm členských států hlasovalo pro, jeden členský stát hlasoval proti.

Tímto potvrzuji, že Irsko, Slovinsko a Spojené království se tohoto zasedání poradního výboru zúčastnily prostřednictvím videokonference a požádaly mě, abych stanovisko poradního výboru podepsal jejich jménem.

Patrick LINDBERG

předseda zasedání poradního výboru

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

10.11.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 379/14

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení (1)

E.ON/Innogy

(Věc M.8870)

(2020/C 379/06)

Komise dne 31. ledna 2019 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení o spojování (2), jímž společnost E.ON SE (dále jen „E.ON“, Německo) získá výhradní kontrolu nad částmi podniku Innogy SE (dále jen „Innogy“, Německo) zabývajícími se distribucí a spotřebitelskými řešeními a nad některými jeho zařízeními na výrobu elektrické energie (dále jen „navrhovaná transakce“) (3).

Dne 7. března 2019 se Komise rozhodla zahájit řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování („rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1 písm. c)“). V uvedeném rozhodnutí dospěla Komise k závěru, že navrhovaná transakce vyvolává vážné pochybnosti o své slučitelnosti s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP v důsledku nekoordinovaných horizontálních účinků na některé trhy maloobchodních dodávek elektřiny a plynu v Česku, Německu, Maďarsku a na Slovensku.

Dne 20. března 2019 zaslala společnost E.ON svou odpověď na rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1 písm. c).

Vzhledem k tomu, že společnosti E.ON a Innogy v reakci na žádost Komise o informace neposkytly úplné informace, přijala Komise dne 25. a 29. března 2019 dvě rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3 nařízení o spojování, přičemž první bylo určeno společnosti E.ON a druhé společnostem E.ON a Innogy. Těmito rozhodnutími byly pozastaveny lhůty uvedené v čl. 10 odst. 3 prvním pododstavci nařízení o spojování. Podnik E.ON (společně s Innogy, pokud jde o rozhodnutí určené jemu i Innogy) poskytl úplné odpovědi dne 5. a 11. dubna 2019. První pozastavení proto trvalo od 22. března do 11. dubna 2019.

Vzhledem k tomu, že společnosti RWE a Innogy v reakci na žádost o informace neposkytly úplné informace, přijala Komise dne 30. dubna 2019 další rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3 nařízení o spojování. Tímto rozhodnutím byly rovněž pozastaveny lhůty uvedené v čl. 10 odst. 3 prvním pododstavci nařízení o spojování. Společnost Innogy poskytla úplnou odpověď dne 8. května 2019, a toto druhé pozastavení proto trvalo od 29. dubna do 8. května 2019.

V období od 7. února do 14. května 2019 jsem uznal osmnáct společností působících na stejných nebo souvisejících trzích jako zúčastněné třetí osoby podle článku 5 rozhodnutí 2011/695/EU. Komise byla s těmito osobami během řízení v ústním i písemném kontaktu, takže se mohly v souladu s čl. 16 odst. 1 prováděcího nařízení o spojování (4) k navrhované transakci vyjádřit.

Dne 7. června 2019 Komise v souladu s čl. 10 odst. 3 druhým pododstavcem třetí větou nařízení o spojování prodloužila lhůtu pro přijetí konečného rozhodnutí o dvacet pracovních dnů.

Dne 20. června 2019 předložila společnost E.ON Komisi první formální soubor navrhovaných závazků, který Komise dne 21. června 2019 podrobila tržnímu testu. Dne 3. července 2019 předložil E.ON Komisi revidované závazky zohledňující zpětnou vazbu z tržního testu („konečné závazky“).

Komise nevydala prohlášení o námitkách podle čl. 13 odst. 2 prováděcího nařízení o spojování (5). Neuskutečnilo se proto žádné formální slyšení podle článku 14 uvedeného nařízení.

10.

Dne 7. srpna 2019 úředník pro slyšení zamítl společnou žádost dvou zúčastněných třetích osob o přístup k odůvodnění Komise, předběžným závěrům šetření a jejímu zamýšlenému rozhodnutí na základě čl. 7 odst. 2 písm. d) a čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 2011/695/EU. V rámci kontaktů s těmito zúčastněnými třetími osobami (obecněji popsaných v bodě 6 výše) byly tyto zúčastněné osoby náležitě informovány o povaze a předmětu řízení a bylo jim umožněno účinně uplatnit své právo vyjádřit se ke škodlivým dopadům, které pro ně bude mít oznámené spojení. Právo zúčastněných třetích osob na slyšení nezahrnuje právo na informace o zamýšleném rozhodnutí Komise či jeho odůvodnění (6).

11.

V návrhu rozhodnutí Komise dospěla k závěru, že konečné závazky odstraňují riziko zásadního narušení účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části, k nimž by navrhovaná transakce jinak vedla. V důsledku toho návrh rozhodnutí prohlašuje navrhovanou transakci za slučitelnou s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP za předpokladu, že budou zcela splněny konečné závazky.

12.

Celkově se domnívám, že právo na účinný výkon procesních práv bylo v průběhu tohoto řízení dodrženo.

V Bruselu dne 5. září 2019.

Joos STRAGIER

(1) Podle článků 16 a 17 rozhodnutí předsedy Evropské komise 2011/695/EU ze dne 13. října 2011 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 29) („rozhodnutí 2011/695/EU“).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1) („nařízení o spojování“).

(3) Podnik Innogy je v současné době kontrolován společností RWE AG (dále jen „RWE“, Německo). Navrhovaná transakce je součástí složité výměny aktiv mezi podniky RWE a E.ON. V samostatné věci (věc M.8871) podnik RWE Komisi informoval o navrhovaném nabytí společné nebo výhradní kontroly nad některými zařízeními na výrobu energie náležejícími společnosti E.ON, přičemž Komise tuto akvizici schválila bez podmínek dne 26. února 2019.

(4) Nařízení Komise (ES) č. 802/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků, (Úř. věst. L 133, 30.4.2004, s. 1) („prováděcí nařízení o spojování“).

(5) Nařízení Komise (ES) č. 802/2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 133, 30.4.2004, s. 1;. oprava Úř. věst. L 172, 6.5.2004, s. 9).

(6) Viz rozsudek ve věci Kaysersberg v. Komise, T-290/94, EU:T:1997:186, body 105–109.

10.11.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 379/16

Shrnutí rozhodnutí Komise

ze dne 17. září 2019,

kterým se spojení prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP

(Věc M.8870 – E.ON/Innogy)

(oznámeno pod číslem C(2019) 6530)

(Pouze anglické znění je závazné)

(2020/C 379/07)

Komise dne 17. září 2019 přijala rozhodnutí ve věci spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (1) , a zejména čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení. Nedůvěrné znění celého rozhodnutí je k dispozici v závazném jazyce věci na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na následující adrese: http://ec.europa.eu/competition/index_en.html

I. STRANY

(1)

Evropská komise dne 31. ledna 2019 obdržela oznámení o navrhovaném spojení (dále jen „spojení“) podle článku 4 nařízení o spojování, jímž společnost E.ON SE (dále jen „E.ON“, Německo) získá ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování výhradní kontrolu nad částmi podniku Innogy SE (dále jen „Innogy“, Německo) zabývajícími se distribucí a spotřebitelskými řešeními a nad některými jeho zařízeními na výrobu elektrické energie (2).

(2)

E.ON je energetická společnost, která působí v celém dodavatelském řetězci zahrnujícím výrobu, velkoobchodní dodávky, přenos, distribuci, maloobchodní prodej elektrické energie a související činnosti (např. měření, elektromobilitu atd.). E.ON působí v několika členských státech, včetně Švédska, Rumunska, Itálie, Polska, Dánska, Česka, Německa, Maďarska, Slovenska a Spojeného království.

(3)

Innogy je dceřiná společnost ve výlučném vlastnictví podniku RWE. Jedná se o energetickou společnost, která působí v dodavatelském řetězci zahrnujícím distribuci, maloobchodní prodej elektrické energie a související činnosti (např. měření, elektromobilitu atd.). Innogy působí v několika členských státech, včetně Belgie, Španělska, Nizozemska, Polska, Francie, Itálie, Portugalska, Rumunska, Chorvatska, Slovinska, Česka, Německa, Maďarska, Slovenska a Spojeného království.

(4)

E.ON se dále označuje jako „oznamující strana“ a společně s Innogy jako „strany“.

II. TRANSAKCE

(5)

Spojení spočívá v získání výhradní kontroly nad podnikem Innogy společností E.ON. Spojení se má uskutečnit nákupem podílů. Spojení je součástí rozsáhlé výměny aktiv mezi společnostmi E.ON a RWE, v jejímž výsledku se E.ON bude zabývat hlavně provozováním distribučních soustav pro elektřinu a plyn a maloobchodními dodávkami v několika evropských zemích. RWE se zaměří na výrobu a velkoobchodní činnosti.

(6)

E.ON by získal distribuční soustavu a zákaznická řešení dceřiné společnosti RWE, podniku Innogy, a také některá menší zařízení na výrobu elektřiny, především zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, která Innogy vlastní (tzv. „zpětně oddělená aktiva“). Společnost RWE by získala většinu obchodních činností společnosti E.ON v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a menšinové podíly ve dvou jaderných elektrárnách, které již provozuje. Kromě toho by si RWE ponechala: a) zařízení společnosti Innogy na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (s výjimkou zpětně oddělených aktiv), b) 49% podíl Innogy ve společnosti Kärntner Energieholding Beteiligungs GmbH a c) jedenáct zařízení na skladování plynu provozovaných společností Innogy v Německu a v Česku (všechna tato aktiva společně tvoří zpětně převedená aktiva). Společnost RWE by rovněž získala čistě finanční menšinový podíl ve společnosti E.ON. Nabytí aktiv společnosti E.ON společností RWE schválila Komise rozhodnutím ze dne 26. února 2019, COMP/M.8871 – RWE/E.ON Převod aktiv.

(7)

Obě části výměny aktiv vedou ke vzniku dvou různých spojení. Toto rozhodnutí se týká spojení, které by vzniklo získáním kontroly nad společností Innogy společností E.ON.

(8)

Celkový celosvětový obrat obou dotčených podniků dohromady činí více než 5 miliard EUR. Na úrovni celé EU převyšuje obrat každého z nich 250 milionů EUR, avšak nedosahují více než dvou třetin tohoto celkového celounijního obratu v jednom a tomtéž členském státě. Oznámená transakce má tudíž význam pro celou EU.

III. ŘÍZENÍ

(9)

Komise vyjádřila vážné pochybnosti, pokud jde o slučitelnost spojení s vnitřním trhem, a dne 7. března 2019 přijala rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování. Společnost E.ON se k rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1 písm. c) písemně vyjádřila dne 20. března 2019 a toto vyjádření dále doplnila dne 8. května 2019 a 20. května 2019.

(10)

Lhůta pro přijetí konečného rozhodnutí v této věci byla v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení o spojování dvakrát pozastavena, a sice 22. března 2019 (do 11. dubna 2019) a 29. dubna 2019 (do 8. května 2019).

(11)

Na žádost stran byla dne 7. června 2019 v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení o spojování lhůta pro přijetí konečného rozhodnutí v této věci prodloužena o dalších dvacet pracovních dnů.

(12)

V reakci na předběžné obavy Komise týkající se hospodářské soutěže a po zevrubných jednáních strany Komisi dne 20. června 2019 předložily návrh závazků („závazky fáze II“).

(13)

Dne 21. června 2019 zahájila Komise tržní test s cílem posoudit, zda závazky fáze II vhodným způsobem řeší obavy Komise týkající se hospodářské soutěže.

(14)

Dne 4. července 2019 předložily strany konečné závazky („konečné závazky“).

IV. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ POSOUZENÍ

(15)

Činnosti stran se v několika zemích překrývají, nejvýznamněji pak v Německu, Česku, Maďarsku, na Slovensku a ve Spojeném království (3). V každé z těchto zemí dochází u některých z těchto činností k podstatnému horizontálnímu překrývání. O co se konkrétněji jedná, je shrnuto níže.

1. Německo

1.1. Vymezení trhů

(16)

Maloobchodní dodávky elektřiny: Komise obvykle vymezuje trh maloobchodních dodávek elektřiny konečným odběratelům na úrovni států, ale u Německa v minulosti použila i užší vymezení (na úrovni distribuční sítě). Pro účely tohoto rozhodnutí zachovává Komise pro velkoodběratele národní vymezení, přičemž na základě svého šetření trhu a v souladu s vymezením trhu, jež používá německý spolkový antimonopolní úřad, dospěla k závěru, že i) zeměpisný trh standardních maloobchodních dodávek elektřiny domácnostem a základních dodávek drobným komerčním odběratelům je místní a omezený na příslušnou oblast základních dodávek; a ii) zeměpisný trh standardních maloobchodních dodávek elektřiny domácnostem a drobným komerčním odběratelům na základě zvláštních smluv je národní.

(17)

Maloobchodní dodávky elektřiny pro vytápění: Komise při svém šetření zjistila, že některé prvky hovoří pro národní vymezení trhu, zatímco jiné svědčí o místním charakteru hospodářské soutěže. Proto pokud jde o zeměpisné vymezení trhu maloobchodních dodávek elektřiny pro vytápění domácnostem a malým a středním podnikům v Německu, je pro účely tohoto rozhodnutí ponecháno otevřené, zda se jedná o národní trh se silnými prvky regionální hospodářské soutěže na úrovni sítě, nebo o místní trh.

(18)

Maloobchodní dodávky plynu: Komise na základě provedeného posouzení zjistila, že struktura a fungování trhu maloobchodních dodávek plynu jsou velmi podobné jako u trhu maloobchodních dodávek elektřiny. Komise proto pro maloobchodní dodávky plynu volí shodné vymezení zeměpisného trhu jako pro elektřinu.

(19)

Elektromobilita: pro účely tohoto rozhodnutí Komise pokládá i) trh velkoobchodních dodávek dobíjecích stanic pro elektrická vozidla (DSEV) za rozdělený podle jednotlivých států nebo zahrnující území všech států EHP (ponecháno otevřené), ii) trh maloobchodních dodávek soukromých DSEV za rozdělený podle států, iii) trh instalace a provozování veřejných DSEV na dálnicích buď za místní, nebo národní s místními prvky (ponecháno otevřené), iv) trh instalace a provozování veřejných DSEV mimo dálnice buď za místní, nebo národní s místními prvky (ponecháno otevřené), v) trh předplacených služeb pro veřejné DSEV za národní a vi) trh služeb bez označení pro veřejné DSEV za národní.

1.2. Posouzení z hlediska hospodářské soutěže

(20)

Komise posoudila výše vymezené dotčené trhy. Komise dospěla k závěru, že spojení povede k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže na níže uvedených trzích.

Na trhu maloobchodních dodávek elektřiny pro vytápění v Německu: Komise dospěla k tomuto závěru na základě skutečnosti, že trh s elektřinou pro vytápění je vysoce koncentrovaný (spojením by došlo ke sloučení dvou největších dodavatelů na národní úrovni), strany na sebe vzájemně vyvíjejí značný konkurenční tlak, reálné alternativy k nabídce stran jsou omezené a překážky pro vstup vysoké.

Na trhu instalace a provozování veřejných DSEV na dálnicích v Německu Komise dospěla k tomuto závěru, jelikož zjistila, že dobíjecí stanice, které patří stranám, se nacházejí blízko sebe a žádné konkurenční DSEV se zde nenacházejí.

2. Česko

2.1. Vymezení trhu

(21)

Maloobchodní dodávky elektřiny: při svém rozhodování Komise ponechala otevřené, zda je trh maloobchodních dodávek elektřiny v Česku z hlediska zeměpisného rozsahu národní, nebo má užší vymezení. Pro účely tohoto rozhodnutí je zeměpisný trh maloobchodních dodávek elektřiny i) odběratelům vysokého napětí a ii) odběratelům nízkého napětí vymezen jako národní, ačkoli v případě maloobchodních dodávek odběratelům nízkého napětí existují i prvky místní hospodářské soutěže.

(22)

Maloobchodní dodávky plynu: při svém rozhodování Komise ponechala otevřené, zda je trh maloobchodních dodávek plynu v Česku z hlediska zeměpisného rozsahu národní, nebo má užší vymezení. Pro účely tohoto rozhodnutí je zeměpisný trh maloobchodních dodávek plynu i) velkým odběratelům a ii) malým odběratelům vymezen jako národní, ačkoli v případě maloobchodních dodávek malým odběratelům existují i prvky místní hospodářské soutěže.

2.2. Posouzení z hlediska hospodářské soutěže

(23)

Komise posoudila výše vymezené dotčené trhy. Komise dospěla k závěru, že spojení povede k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže na níže uvedených trzích.

a)	Na trhu maloobchodních dodávek elektřiny odběratelům nízkého napětí v Česku Komise dospěla k tomuto závěru na základě skutečnosti, že strany jsou zavedenými podniky a blízkými konkurenty.

b)	Na trhu maloobchodních dodávek plynu malým odběratelům v Česku Komise dospěla k tomuto závěru na základě vysokého podílu stran na trhu, jejich zavedeného vzájemně se doplňujícího postavení a skutečnosti, že jsou blízkými konkurenty.

c)	Na trhu maloobchodních dodávek plynu velkým odběratelům v Česku Komise dospěla k tomuto závěru na základě vysokého podílu stran na roztříštěném trhu, na němž jsou blízkými konkurenty.

3. Maďarsko

3.1. Vymezení trhu

(24)

Maloobchodní dodávky elektřiny: Komise již dříve vymezila trh maloobchodních dodávek elektřiny podnikům v Maďarsku jako národní, zatímco vymezení trhu maloobchodních dodávek domácnostem je užší (podle oblastí jednotlivých distribučních sítí). Na základě posouzení Komise je pro účely tohoto rozhodnutí zeměpisný trh maloobchodních dodávek elektřiny domácnostem a malým a středním podnikům zajišťovaných poskytovatelem univerzální služby považován za užší než národní (rozdělení podle distribučních sítí). Zeměpisný trh maloobchodních dodávek elektřiny malým a středním podnikům, které využívají konkurenční tarify, a velkým obchodním a průmyslovým podnikům se považuje za národní.

3.2. Posouzení z hlediska hospodářské soutěže

(25)

Komise posoudila výše vymezené dotčené trhy. Komise dospěla k závěru, že spojení povede k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže na níže uvedených trzích.

a)	Na trhu maloobchodních dodávek elektřiny malým a středním podnikům využívajícím konkurenční tarify v Maďarsku Komise dospěla k tomuto závěru, jelikož spojení by eliminovalo důležitý konkurenční tlak na již tak vysoce koncentrovaném trhu.

b)	Na trhu maloobchodních dodávek elektřiny velkým průmyslovým odběratelům v Maďarsku Komise dospěla k tomuto závěru, jelikož strany jsou blízkými konkurenty a spojení by významně snížilo počet reálně si konkurujících subjektů na trhu.

4. Slovensko

4.1. Vymezení trhu

(26)

Maloobchodní dodávky elektřiny: pro účely tohoto rozhodnutí Komise považuje trh maloobchodních dodávek elektřiny z hlediska zeměpisného rozsahu za národní, ačkoli existují i silné regionální prvky.

4.2. Posouzení z hlediska hospodářské soutěže

(27)

Komise dospěla k závěru, že spojení nepovede k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže na Slovensku.

(28)

U tří dotčených segmentů trhu maloobchodních dodávek elektřiny na Slovensku, a sice i) odběratelům s regulovanými tarify, ii) malým odběratelům s neregulovanými tarify a iii) velkým průmyslovým odběratelům dospěla Komise k závěru, že nedojde k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže, jelikož strany nejsou blízkými konkurenty a ostatní dodavatelé vyvíjejí na strany větší tlak než strany na sebe navzájem. Komise rovněž posuzovala, zda by spojení, přestože nemá významný dopad na současnou úroveň hospodářské soutěže, mohlo mít dopad na hospodářskou soutěž v budoucnu tím, že povede ke ztrátě potenciální konkurence, avšak důkazy shromážděné během šetření pro tento závěr nehovoří.

5. Spojené království

5.1. Vymezení trhu

(29)

Maloobchodní dodávky elektřiny domácnostem a velkým průmyslovým odběratelům: v souladu s předchozími rozhodnutími považuje Komise za trh maloobchodních dodávek elektřiny z hlediska zeměpisného rozsahu území Velké Británie.

5.2. Posouzení z hlediska hospodářské soutěže

(30)

Komise dospěla k závěru, že spojení nepovede k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže ve Spojeném království.

(31)

U dotčených segmentů trhu maloobchodních dodávek elektřiny ve Velké Británii, a sice i) domácnostem a ii) velkým průmyslovým odběratelům dospěla Komise k závěru, že nedojde k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže, vzhledem k omezenému kombinovanému podílu stran na trhu a ke skutečnosti, že nejsou blízkými konkurenty a že na trhu působí několik alternativních reálných konkurentů stran.

V. NÁPRAVNÉ PROSTŘEDKY

(32)

V reakci na zjištěné obavy ohledně narušení hospodářské soutěže předložily strany „konečné závazky“, které zahrnují změny zohledňující výsledky tržního testu. Konečné závazky jsou tyto:

(33)

U elektřiny pro vytápění v Německu: nápravné prostředky spočívají v tom, že se EDG (hlavní dceřiná společnost podniku E.ON) zbaví podstatné části všech zákazníků se zvláštními smlouvami, kterým dodává elektřinu pro účely vytápění. Konečné závazky rovněž zahrnují, u zákazníků se zvláštními elektroměry, všechny příslušné zvláštní smlouvy na dodávky elektřiny zákazníkům z řad domácností, kteří odebírají elektřinu pro účely vytápění. Za tím účelem budou zákazníci rozděleni do dvou různých portfolií k souhrnnému odprodeji jednomu pořizovateli nebo odděleně dvěma různým pořizovatelům.

(34)

U instalace a provozování veřejných DSEV na dálnicích v Německu: E.ON se zavazuje na určitou předem stanovenou dobu úplně ukončit provozování dobíjecích stanic, u nichž došlo k horizontálnímu překrývání činností. E.ON se dále zavazuje po určitou předem stanovenou dobu neprovozovat další dobíjecí stanice (dobíjecí stanice provozované třetí stranou, u nichž podnik E.ON uvažoval o uzavření smlouvy o provozování).

(35)

U maloobchodních dodávek plynu malým i velkým odběratelům a u maloobchodních dodávek elektřiny odběratelům nízkého napětí v Česku: odprodej všech maloobchodních činností společnosti Innogy a jejích přidružených podniků v Česku v oblasti elektřiny a plynu i většiny dalších činností společnosti Innogy v Česku (4).

(36)

U maloobchodních dodávek elektřiny malým a středním podnikům s konkurenčními tarify a velkým průmyslovým odběratelům v Maďarsku: E.ON odprodá všechny své činnosti v oblasti maloobchodních dodávek elektřiny malým a středním podnikům s konkurenčními tarify a velkým průmyslovým odběratelům v Maďarsku.

(37)

Podle názoru Komise konečné závazky odpovídajícím způsobem řeší obavy týkající se hospodářské soutěže:

a)	u elektřiny pro vytápění v Německu: odstranění většiny relevantního konkurenčního překrývání mezi stranami na národní úrovni a na místní úrovni distribuční sítě a vytvoření jednoho nebo dvou velkých nadregionálních konkurentů schopných růst a účinně konkurovat subjektu vzniklému spojením.

b)	u instalace a provozování veřejných DSEV na dálnicích v Německu: uvedená divestice odstraní jakékoli relevantní konkurenční překrývání mezi stranami.

c)	u maloobchodních dodávek plynu malým i velkým odběratelům a u maloobchodních dodávek elektřiny odběratelům nízkého napěti v Česku: uvedená divestice odstraní jakékoli relevantní konkurenční překrývání mezi stranami.

d)	u maloobchodních dodávek elektřiny malým a středním podnikům s konkurenčními tarify a velkým průmyslovým odběratelům v Maďarsku: uvedená divestice odstraní jakékoli relevantní konkurenční překrývání mezi stranami.

VI. ZÁVĚR

(38)

Z výše uvedených důvodů Komise dospěla k závěru, že navrhované spojení s pozměněnými závazky při splnění určitých podmínek včetně té, že Komise u odprodávaných činností akceptuje vhodné pořizovatele, zásadním způsobem nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části.

(39)

Spojení se proto prohlašuje s výhradou splnění příslušných podmínek a závazků za slučitelné s vnitřním trhem a fungováním Dohody o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a článkem 57 Dohody o EHP.

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2) V první fázi získá podnik E.ON celý podnik Innogy. V druhé fázi podnik E.ON oddělí většinu zařízení podniku Innogy na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a na skladování plynu a účast ve společnosti Kärntner Energieholding Beteiligungs GmbH a převede tato aktiva zpět na RWE.

(3) K menšímu překrývání dochází i v Dánsku, ve Švédsku, v Polsku, Rumunsku, Rakousku, Itálii, Belgii, Nizozemsku a ve Francii.

(4) Předpokládá se, že činnosti Innogy v oblasti distribuce plynu v Česku budou převedeny na společnost Macquarie a RWE si ponechá činnosti v oblasti skladování plynu v Česku.

10.11.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 379/22

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína,jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2020/C 379/09)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY, KTERÝM SE MĚNÍ JEDNOTNÝ DOKUMENT

„MUSCADET CÔTES DE GRANDLIEU“

PDO-FR-A0496-AM02

Datum oznámení: 15.9.2020

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Zeměpisná oblast

Odkaz na oficiální zeměpisný kodex byl aktualizován uvedením roku 2020.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

2. Vymezená pozemková oblast

V kapitole 1 části IV bodě 2 specifikace produktu se za slova „20. června 2018“ doplňují slova „a 17. června 2020“.

Tato změna má za cíl doplnit datum, kdy příslušný vnitrostátní orgán schválil změnu vymezené pozemkové oblasti v zeměpisné oblasti produkce. Vymezení zemědělských pozemků spočívá v tom, že se v zeměpisné oblasti produkce určí pozemky vhodné k produkci příslušného chráněného označení původu.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

3. Oblast v bezprostřední blízkosti

Z důvodu sloučení obcí, v důsledku čehož se změnil název určitých obcí, se zrevidovala oblast v bezprostřední blízkosti.

Obce „Saint-Géreon“ a „Ancenis“ se nahrazují obcí „Ancenis-Saint-Géréon“. Obce „Saint-Hilaire-de-Loulay“ a „Montaigu“ se nahrazují slovy „Montaigu-Vendée“ pro výhradní území obcí „Montaigu a Saint-Hilaire-de-Loulay“.

V tomto případě jde o redakční úpravu, kterou se oblast v bezprostřední blízkosti nemění.

Tento pozměňovací návrh zahrnuje změnu jednotného dokumentu v bodě 9.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. Název produktu

Muscadet Côtes de Grandlieu

2. Typ zeměpisného označení:

CHOP – chráněné označení původu

3. Druhy výrobků z révy vinné

Víno

4. POPIS VÍNA

Vína jsou bílá, suchá a tichá.

Vína mají:

—	minimální přirozený obsah alkoholu 10 %,

—	maximální obsah fermentovatelných cukrů (glukózy a fruktózy) 3 gramy na litr,

—	maximální obsah těkavých kyselin 10 miliekvivalentů na litr,

—	maximální celkový obsah alkoholu po obohacení 12 %.

Celkový obsah kyselin a oxidu siřičitého ve vínech a celkový skutečný obsah alkoholu jsou v souladu s prahovými hodnotami stanovenými v předpisech Společenství. Vína jsou bílá, suchá a tichá.

Vyznačují se intenzivními převážně ovocnými aromaty, někdy doplněnými jodovými tóny, a vyváženou chutí celkově orientovanou na svěžest.

Delším zráním mohou získat bohatší chuť a dobrou schopnost stárnutí.

Jsou pečlivě lahvována s cílem zachovat a posílit jejich bohaté aroma.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost:
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

5. ENOLOGICKÉ POSTUPY

a. Zvláštní enologické postupy

Pěstební postupy

Vinice mají minimální hustotu výsadby 6 500 rostlin na hektar.

Spon mezi řadami je maximálně 1,50 metru a spon výsadby mezi kmínky v téže řadě musí být v rozmezí 0,9 až 1,10 metru.

Řez révy se provádí s nejvýše 12 očky na keř:

—	buď krátkým řezem na čípek s nejvýše 5 čípky na keř,

—	nebo jednoduchým nebo dvojitým Guyotovým řezem.

Řez se provádí před vyrašením nebo ve fázi 5 podle Eichhorn-Lorentzovy stupnice.

Řez révy se provádí bez ohledu na způsob řezu se 4 dalšími očky na keř za předpokladu, že ve fenologické fázi odpovídající 11 nebo 12 listům je počet plodných výhonů za rok na rostlinu menší nebo roven 12.

Enologické postupy

Zvláštní enologický postup

Je zakázáno tepelné zpracování hroznů při teplotě nižší než –5 °C.

Po obohacení netvoří celkový obsah alkoholu v těchto vínech více než 12 % objemových.

Dozrávají na jemných kvasničných vinifikačních kalech, a to od konce alkoholového kvašení a nejméně do 1. března roku následujícího po roce sklizně. V době balení nebo v době první expedice mimo vinifikační zařízení dosud leží na jemných vinifikačních kvasničných kalech.

Kromě uvedených ustanovení musí vína z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené právními předpisy EU a zákoníkem zemědělství a mořského rybolovu.

b. Maximální výnosy

66 hektolitrů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

Všechny kroky produkce se uskutečňují v zeměpisné oblasti, již schválil Národní ústav pro původ a kvalitu (Institut national de l’origine et de la qualité) na zasedání příslušného celostátního výboru dne 15. června 2017. Tato oblast ke dni schválení této specifikace výrobku příslušným vnitrostátním výborem zahrnuje území níže uvedených obcí nebo částí obcí na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2018:

—

departement Loire-Atlantique: Le Bignon (část), Bouaye, Brains, La Chevrolière, Corcoué-sur-Logne, Geneston, Legé (část), La Limouzinière, La Planche, Montbert (část), Pont-Saint-Martin, Port-Saint-Père, Saint-Aignan-Grandlieu, Saint-Colomban, Sainte-Pazanne (část), Saint-Léger-les-Vignes, Saint-Lumine-de-Coutais, Saint-Mars-de-Coutais, Saint-Philbert-de-Grand-Lieu, Les Sorinières (část), Vieillevigne (část),

—	departement Vendée: Rocheservière, Saint-Philbert-de-Bouaine.

7. Hlavní moštová odrůda (moštové odrůdy)

Melon B

8. Popis souvislostí

1. Informace o zeměpisné oblasti

a) Popis přírodních faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Vinice nesoucí chráněné označení původu „Muscadet Côtes de Grandlieu“ se nacházejí převážně na svažitých březích lemujících jezero Grandlieu a na březích vodních toků, které se do něho vlévají, například řek Logne, Boulogne a Ognon, jakož i na svazích řeky Acheneau, která z něho vytéká a vlévá se do ústí řeky Loiry mezi městy Nantes a Saint-Nazaire. Tato zeměpisná oblast zahrnuje část území departementů Loire-Atlantique a Vendée jižně od města Nantes a v blízkosti pobřeží Atlantského oceánu. Představuje nejzápadnější část zeměpisné oblasti kontrolovaného označení původu „Muscadet“. Vinice jsou vysázeny na ostrůvcích, které se nacházejí na nejpříhodnějších místech, často izolovaně v krajině, která je kromě toho určena především k chovu hospodářských zvířat a k pěstování plodin.

Daná zeměpisná oblast se vyznačuje obzvláště mírným oceánským podnebím s velmi malými teplotními rozdíly během roku, což je důsledkem blízkosti pobřeží. V zimě představuje jezero Grandlieu největší sladkovodní plochu v metropolitní Francii, která ještě zdůrazňuje mírné ovzduší, a tak výrazně snižuje pravděpodobnost výskytu mrazu. Nepřítomnost významného terénního reliéfu mezi pobřežím a vinicemi umožňuje rychlou cirkulaci brakických vod přinášejících oblačnost, což má za následek nízkou úroveň srážek v dané zeměpisné oblasti a větší míru slunečního záření než ve vnitrozemí. V létě jsou teploty zpravidla mírné a případné vlny veder, které nejsou příliš časté, ještě zmírňuje vlhkost způsobená přítomností jezera Grandlieu.

Geologicky se tato zeměpisná oblast skládá především z metamorfovaných hornin, především ze svoru a ruly, a rovněž ze silných žil bazických hornin, amfibolů, eklogitů a prasinitů. V nížinách nacházejících se kolem jezera Grandlieu je někdy primární podloží překryto třetihorními sedimenty, které se skládají především z písčitých půd s proměnným podílem jílu a oblázků. Půdy, které na těchto jednotlivých útvarech vznikají, jsou obvykle zdravé, úrodné a propustné hnědozemě. Pokud jde o využití, pozemky určené pro sklizeň hroznů jsou striktně vymezeny svahy tvořícími otevřenou krajinu, která je z větší části nebo tradičně osázena vinnou révou; pozemky se vyznačují mělkou a středně úrodnou půdou s dobrou schopností zahřívání a omezenou schopností zadržovat vodu.

b) Popis lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Vinice s chráněným označením původu „Muscadet Côtes de Grandlieu“ navazuje na starobylou vinařskou tradici. Již ve středověku procházela přes jezero Grandlieu solná stezka, po níž se přepravovala sůl ze zálivů Bourgneuf a Noirmoutier, za účelem zásobování vínem. Od té doby se traduje i čilý obchodní styk s Irskem a keltskými zeměmi. Středověké vinice pak byly rozšířeny na popud opatství Buzay (na březích řeky Achaenau) a Villeneuve (na břehu řeky Ognon).

Ve 14. století pak díky přítomnosti severoevropského loďstva v zálivu Bourgneuf vznikají vinice značného obchodního významu. V 16. století se zvyšuje produkce bílých vín díky poptávce z Nizozemí. V této době je v regionu vysazena odrůda Melon B, která je od poloviny 17. století označována názvem „Muscadet“. Na konci 18. století je již třetina pozemků náležejících k farnosti Saint-Philbert-de-Grand-Lieu osázena vinnou révou. V době druhého císařství obhospodařuje tato obec až 750 hektarů vinic.

Po epidemii mšičky révokaze byly vinice obnoveny pomocí naroubovaných rostlin s uplatněním některých nových technik, jako je například Guyotův řez a vysazování v řádcích. Výrobní know-how je tedy dobře kodifikováno díky volbě jediné odrůdy Melon B, zachování vysoké hustoty výsadby, dokonale zvládnutému zatížení a výnosu révy a sklizni hroznů v plné zralosti.

Za účelem výroby bohatých a komplexních vín používají hospodářské subjekty při vinifikaci zvláštní technický postup, tzv. „nantskou metodu“, která spočívá v tom, že vína leží bez jakéhokoli stáčení nejméně jednu zimu na jemných kvasničných kalech; tento postup vznikl na základě zvyku, kdy si vinaři odkládali pro nadcházející slavnostní události sud svého nejlepšího vína, které nechávali ležet na kalech. Tento způsob zrání dodává vínům kulatost a plnost, zejména díky obohacením mannoproteiny a jinými sloučeninami vznikajícími autolýzou buněčných stěn kvasinek. Tato metoda založená na tom, že se s vínem nemanipuluje a že je uchováváno v atmosféře nasycené oxidem uhličitým, navíc výrazně omezuje oxidaci a uvolňování těkavých sloučenin, a tím umožňuje zachování aromat vzniklých při alkoholovém kvašení až do jara i déle. V průběhu zrání se vína rovněž obohacují terciárními aromaty. Hrozny, mošty a vína vyrobené z odrůdy Melon B totiž obsahují významnou koncentraci glykosidických prekurzorů aromatických látek. Tyto molekuly jsou tvořeny z aglykonů vázaných na cukry, a samy o sobě jsou bez zápachu. V důsledku rozpadu β-glukosidických vazeb v rámci působení různých chemických a enzymatických procesů pak vznikají silně aromatické sloučeniny, především monoterpeny a C13-norisoprenoidy, a utváří se zejména β-damaskon – látka známá svou schopností zvýrazňovat ovocná aromata ve vínech. Hospodářské subjekty získaly speciální know-how, které jim umožňuje chránit vína před oxidací v kádi a pečlivě provádět jejich plnění do lahví tak, aby uvolňování těchto vonných látek trvalo co nejdéle, a aby tak vína nabyla na komplexnosti.

Již roku 1937 bylo vinicím v nejlepších polohách dané zeměpisné oblasti přiznáno kontrolované označení původu „Muscadet“. Výrobci však usilovali o lepší oceňování vín vyrobených na nejlepších svazích, a proto již v roce 1955 požádali o uznání kontrolovaného označení původu; tuto žádost pak znovu podali v roce 1979. Kontrolované označení původu „Muscadet Côtes de Grandlieu“ bylo konečně uznáno nařízením ze dne 29. prosince 1994. Tato vína je možné označovat tradičním výrazem „sur lie“ („na kalech“), který je kodifikován od roku 1977 pro víno „Muscadet“; tato vína se lahvují v průběhu roku následujícího po roce sklizně přímo ve vinařských zařízeních s cílem omezit stáčení a přelévání vín.

V roce 2016 pokrývá výnosová plocha přibližně 250 hektarů, které obhospodařuje přibližně 80 výrobců. Roční objem prodeje činí přibližně 12 000 hektolitrů, přičemž velká většina vín je označena výrazem „sur lie“.

2. Informace o jakosti a vlastnostech výrobku

Vína s kontrolovaným označením původu „Muscadet Côtes de Grandlieu“ jsou bílá tichá suchá vína. Vyznačují se intenzivními převážně ovocnými aromaty, někdy doplněnými jodovými tóny, a vyváženou chutí celkově orientovanou na svěžest. Delším zráním mohou získat bohatší chuť a dobrou schopnost stárnutí. Jsou pečlivě plněny do lahví s cílem zachovat a posílit jejich bohaté aroma.

Vína označená výrazem „sur lie“ („na kalech“) se zpravidla vyznačují vyváženou chutí, která je spíše kulatá s komplexnější vůní; mohou být lehce perlivá v důsledku zbytkového oxidu uhličitého, který vzniká v průběhu alkoholového kvašení. Pro zachování svěžesti, bohatého aromatu a oxidu uhličitého endogenního původu jsou v průběhu zrání chráněna před oxidací. Vzhledem k tomu, že mají příliš vysoký obsah oxidu uhličitého na to, aby je bylo možno plnit do pružných nádob, jsou balena do lahví a při balení vyžadují zvláštní péči.

3. Příčinné souvislosti

Podnebí dané zeměpisné oblasti je přímo ovlivněno blízkostí Atlantského oceánu a jezera Grandlieu a vyznačuje se velmi mírnými zimami. V kombinaci s tím, že u pozemků převažují čistě písčité půdy, zajišťuje toto podnebí značně zrychlený vegetační cyklus vinné révy; vyznačuje se totiž dlouhými a slunečnými dny v celém průběhu jejího růstu a díky němu je možné sklízet zralé víno ještě před nástupem podzimních dešťů. Tato ranost se zrcadlí v otevřeném a rozvinutém charakteru i těch nejmladších vín.

Zlomy metamorfovaných hornin, které tvoří geologické podloží, a hrubá konzistence půdy umožňují hluboké zakořenění révy, a tím mírné a pravidelné zásobování vodou podporující dozrávání bobulí. Letní chladna zajišťují dobré uchování prekurzorů prchavých aromat, která se nacházejí v bobulích odrůdy Melon B. Hrozny jsou chráněny oceánskými větry před zdravotními poškozeními a hrozny lze sklízet při plné zralosti, což vínům dodává jejich ovocný charakter a lehkou vůni po jodu.

I když se tato zeměpisná oblast vyznačuje dlouholetou vinařskou tradicí, její zemědělské využívání je již dlouho smíšené a převládá v něm chov hospodářských zvířat. Postupy hospodářských subjektů ve snaze získat uznání kontrolovaného označení původu „Muscadet Côtes de Grandlieu“ je vedly ke sjednocení enologických postupů. Kolektivní know-how výrobců jim tak umožňuje optimalizovat výnos révy a zralost hroznů.

Vína dozrávají v souladu s místními zvyklostmi na jemných kvasničných kalech až do fáze balení, a to bez jakéhokoliv stáčení. Díky mírným zimním teplotám v této zeměpisné oblasti, které podporují výměnu látek s kvasničnými kaly, se vína v průběhu výroby i nadále zkvalitňují a od jara následujícího roku se v nich rozvíjí bohatší chuť. Díky pečlivému plnění do lahví je možné zachovat základní vlastnosti vín, přičemž určitá aromata se rozvíjejí i po nalahvování. Toto know-how, které je dokonale přizpůsobeno potenciálu přírodního prostředí a vlastnostem odrůdy Melon B, umožňuje plné rozvinutí vonných molekul vzniklých při kvašení a glykosidických prekurzorů aromatických látek ve vínech.

Vína s chráněným označením původu doplněným výrazem „sur lie“ („na kalech“) lahvovaná v roce následujícím po roce sklizně, si uchovávají svou charakteristickou svěžest podpořenou mírnou perlivostí v důsledku zbytkového oxidu uhličitého, který se tvoří v průběhu vinifikace. Tato vína jsou balena do lahví přímo ve vinifikačních zařízeních s cílem zabránit jeho oxidaci. Tato tradiční praxe, která minimalizuje manipulaci s výrobky, je dokonale uzpůsobena k ochraně citlivých vonných sloučenin ve vínech.

Blízkost turistických lokalit na pobřeží v této zeměpisné oblasti podpořila rozvoj přímého prodeje vín. Podíl produkce, která se prodává do velkoobchodní sítě ve formě sudových vín, je proto na rozdíl od většiny produktů z oblasti „Muscadet“ poměrně nízký. Díky této obchodní dynamice a kvalitě vín je téměř celá produkce označena výrazem „sur lie“, ať už se jedná o vína určená na vývoz do zahraničí, pro určitou skupinu zákazníků nebo pro restaurace v lázeňských letoviscích na pobřeží Atlantského oceánu, kde se svěžest těchto vín harmonicky snoubí s korýši, měkkýši, rybami a všemi plody moře.

9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci, výrobu a zrání vín a pro vinifikaci, výrobu, zrání a balení vín, která jsou způsobilá pro označení výrazem „sur lie“, je tvořena územími těchto obcí nebo částí obcí na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2020:

—

departement Loire-Atlantique: Aigrefeuille-sur-Maine, Ancenis, Basse-Goulaine, La Bernerie-en-Retz, Le Bignon (část), La Boissière-du-Doré, Bouguenais, Boussay, Carquefou, Le Cellier, La Chapelle-Heulin, Château-Thébaud, Chaumes-en-Retz, Chauvé, Cheix-en-Retz, Clisson, Couffé, Divatte-sur-Loire, Frossay, Gétigné, Gorges, La Haie-Fouassière, Haute-Goulaine, Le Landreau, Legé (část), Ligné, Loireauxence (pouze pro území delegovaných obcí La Chapelle-Saint-Sauveur a Varades), Le Loroux-Bottereau, Machecoul-Saint-Même, Maisdon-sur-Sèvre, La Marne, Mauves-sur-Loire, Mésanger, Monnières, Montbert (část), Montrelais, Les Moutiers-en-Retz, Mouzillon, Oudon, Le Pallet, Paulx, Le Pellerin, Pornic, La Regrippière, La Remaudière, Remouillé, Rezé, Rouans, Sainte-Pazanne (část), Saint-Étienne-de-Mer-Morte, Saint-Fiacre-sur-Maine, Saint-Géréon, Saint-Hilaire-de-Chaléons, Saint-Hilaire-de-Clisson, Saint-Julien-de-Concelles, Saint-Lumine-de-Clisson, Saint-Père-en-Retz, Saint-Viaud, Les Sorinières (část), Thouaré-sur-Loire, Touvois, Vair-sur-Loire, Vallet, Vertou, Vieillevigne (část), Villeneuve-en-Retz, Vue,

—

departement Maine-et-Loire: Beaupréau-en-Mauges (pouze pro území delegovaných obcí Beaupréau a Gesté), Ingrandes-Le Fresne sur Loire (pouze pro území delegované obce Fresne-sur-Loire), Mauges-sur-Loire (pouze pro území delegovaných obcí La Chapelle-Saint-Florent, Le Marillais a Saint-Florent-le-Vieil), Montrevault-sur-Èvre (pouze pro území delegovaných obcí La Boissière-sur-Èvre, La Chaussaire, Le Fief-Sauvin, Le Fuilet, Montrevault, Le Puiset-Doré, Saint-Pierre-Montlimart a Saint-Rémy-en-Mauges), Orée d’Anjou, Sèvremoine (pouze pro území delegovaných obcí Montfaucon-Montigné, Saint-Crespin-sur-Moine, Saint-Germain-sur-Moine a Tillières,

—	departement Vendée: Cugand, Montaigu-Vendée (pouze pro území delegovaných obcí Montaigu a Saint-Hilaire-de-Loulay, Saint-Étienne-du-Bois).

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Balení ve vymezené oblasti

Popis podmínek:

Vína, která jsou způsobilá pro označení „sur lie“ se balí ve vymezené oblasti.

Aby se zachovaly vlastnosti vyplývající z metody vinifikace a zrání těchto vín, zejména jejich svěžest, komplexnost aromatu, jehož některé složky se rozvinou až po balení, a lehká perlivost způsobená obsahem oxidu uhličitého endogenního původu, jsou vína, která jsou způsobilá pro označení „sur lie“, plněna do lahví ve vinifikačních zařízeních v období mezi 1. březnem a 31. prosincem roku následujícího po roce sklizně s cílem omezit jejich přelévání.

Tento zvláštní způsob zrání dodává vínům kulatost a plnost, zejména díky obohacením mannoproteiny a jinými sloučeninami vznikajícími autolýzou buněčných stěn kvasinek. Tato metoda je založena na tom, že se s vínem nemanipuluje a že je uchováváno v atmosféře nasycené oxidem uhličitým, což výrazně omezuje oxidaci a uvolňování těkavých sloučenin.

Vzhledem k tomu, že mají příliš vysoký obsah oxidu uhličitého na to, aby je bylo možno plnit do pružných nádob, jsou balena do lahví a při balení vyžadují zvláštní péči.

V době balení nebo v době první expedice mimo vinifikační zařízení tato vína dosud leží na jemných vinifikačních kvasničných kalech.

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Název kontrolovaného označení původu může být doplněn výrazem „sur lie“ u vín, která splňují výrobní podmínky stanovené pro tento výraz ve specifikaci výrobku.

Název kontrolovaného označení původu může být doplněn zeměpisným názvem „Val de Loire“ v souladu s pravidly stanovenými pro používání tohoto zeměpisného názvu ve specifikaci výrobku.

Velikost písma použitého pro výraz „sur lie“ a zeměpisný název „Val de Loire“ je co do výšky, šířky a tloušťky menší nebo rovna velikosti znaků tvořících název kontrolovaného označení původu.

Na vínech označených výrazem „sur lie“, musí být uveden jejich ročník.

Označování vín s kontrolovaným označením původu může uvádět menší zeměpisnou jednotku, pokud:

—	se jedná o název místa uvedeného v katastru,

—	je tato jednotka uvedena na prohlášení o sklizni.

Název místa uvedeného v katastru je vytištěn písmem, jehož rozměry na výšku, na šířku ani na tloušťku nepřesahují polovinu rozměrů písma tvořícího název kontrolovaného označení původu. Je uveden ve stejném zorném poli jako název kontrolovaného označení původu.

Odkaz na specifikaci výrobku

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-7bb23711-f1fe-43a8-a137-4fe682abc234

(1) Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

10.11.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 379/29

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2020/C 379/10)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY, KTERÝM SE MĚNÍ JEDNOTNÝ DOKUMENT

„CÔTES D’AUVERGNE“

PDO-FR-A0925-AM03

Datum oznámení: 15. 9. 2020

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Zeměpisná oblast

Obce zeměpisné oblasti byly aktualizovány v souladu s oficiálním zeměpisným kodexem. Tato změna vedla k vymazání obcí Mezel a Dallet a k doplnění obce Mur-sur-Allier (která vznikla sloučením obcí Mezel a Dallet).

Tento pozměňovací návrh je čistě redakční povahy a zeměpisná oblast se nezměnila.

Tato změna vedla ke změně bodu 6 jednotného dokumentu.

2. Vymezená pozemková oblast

V kapitole 1 části IV bodě 2 specifikace výrobku se za slova „16. listopadu 2010“ vkládají slova „a 17. června 2020“. Za slova „3. května 2017“ se vkládají slova „a 17. června 2020“.

Smyslem je doplnit do textu datum, kdy příslušný vnitrostátní orgán schválil změnu vymezené pozemkové oblasti v rámci zeměpisné oblasti produkce. Vymezení zemědělských pozemků spočívá v tom, že se v zeměpisné oblasti výroby určí pozemky vhodné k produkci příslušného chráněného označení původu.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

3. Oblast v bezprostřední blízkosti

Obce v oblasti bezprostřední blízkosti byly aktualizovány v souladu s oficiálním zeměpisným kodexem. To vedlo ke změně názvu obce „Villeneuve-Lembron“, která se přejmenovala na „Villeneuve“.

Tato změna vedla ke změně bodu 9 jednotného dokumentu.

4. Datum propuštění vín do oběhu mezi oprávněnými skladovateli

V kapitole 1 části IX bodě 4 se zrušuje písmeno b o datu uvedení vín do oběhu mezi oprávněnými skladovateli.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. Název produktu

Côtes d’Auvergne

2. Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3. Druhy výrobků z révy vinné

Víno

4. Popis vína (vín)

Jedná se o tichá bílá, červená a růžová vína s těmito analytickými vlastnostmi: minimální přirozený obsah alkoholu: 10,5 % objemových a ve stadiu balení; obsah fermentovatelného cukru (glukózy a fruktózy) nejvýše 3 g/l; obsah kyselin nejvýše 112 miliekvivalentů na litr. Po úpravě koncentrace nepřekračuje celkový obsah alkoholu ve vínech 12,5 % objemových.

Obsah těkavých kyselin a celkový obsah oxidu siřičitého stanoví předpisy Unie.

Obsah kyseliny jablečné v partiích červeného vína připraveného k prodeji v nebalených nebo balených vínech nesmí překročit 0,4 gramu na litr. Bílá vína se obvykle vyznačují tóny citrusů, exotického ovoce nebo zralých hrušek, které se mohou vyvinout v aromata pražení. Obvykle se vyznačují určitou živostí, ale také plnou chutí a pocitem mastnoty na patře.

Jemná růžová vína se vyznačují aromaty, v nichž často převládají ovocná aromata (citrusy, exotické ovoce, červené ovoce atd.).

Červená vína mají obvykle dosti sytou barvu a jejich ovocná aromata – častá v období, kdy jsou mladá (černý rybíz, červený rybíz ...), se mohou rozvinout do tónů zralého zavařeného ovoce, višní nebo koření (zejména pepře).

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální celková kyselost:
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

5. Enologické postupy

a. Zvláštní enologické postupy

Zvláštní enologický postup

Při výrobě růžových vín je zakázáno používání enologického dřevěného uhlí, a to jak samostatně, tak ve směsi v přípravcích. U červených vín jsou povoleny omezené metody obohacování zahušťováním, přičemž maximální hodnota částečné koncentrace oproti použitému objemu činí 10 %. Po úpravě koncentrace nepřekračuje celkový obsah alkoholu ve vínech 12,5 % objemových. Kromě uvedených ustanovení musí vína z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené na úrovni EU a v zákoníku pro zemědělství a mořský rybolov.

Pěstební postupy

—

Metoda pěstování

a)	Hustota výsadby na vinicích Minimální hustota výsadby na vinicích je 4 400 keřů na hektar. Spon mezi řadami těchto vinic není větší než 2,50 metru a mezery mezi keři v téže řadě se pohybují od 0,90 m do 1,40 metru.

Pravidla pro řez révy Řez révy se provádí tak, aby na keři bylo maximálně 12 oček, a to těmito postupy: – jednoduchým Guyotovým řezem s jedním tažněm a nejvýše dvěma čípky; – naříznutím do „Y“ nebo krátkým dvojitým Guyotovým řezem se dvěma tažni a nejvýše dvěma čípky; – krátkým prořezáváním (kordonový řez Royat nebo řez do vějíře). Počet rodivých letorostů na keř po kvetení (fenologická fáze 23 podle Lorenza) je menší nebo roven deseti.

b. Maximální výnosy

60 hektolitrů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

Hrozny se sklízejí a víno se vyrábí na území těchto obcí departementu Puy-de-Dôme (seznam sestavený na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2020): Aubière, Authezat, Beaumont, Beauregard-Vendon, Billom, Blanzat, Boudes, Cébazat, Chalus, Chanonat, Chas, Châteaugay, Châtel-Guyon, Chauriat, Clermont-Ferrand, Corent, Cournon-d'Auvergne, Le Crest, Gimeaux, Laps, Lempdes, Malauzat, Les Martres-de-Veyre, Ménétrol, Mirefleurs, Mur-sur-Allier, Neschers, Orcet, Pérignat-lès-Sarliève, Pignols, Plauzat, Prompsat, Riom, La Roche-Blanche, La Roche-Noire, Romagnat, Saint-Amant-Tallende, Saint-Bonnet-lès-Allier, Saint-Georges-sur-Allier, Saint-Hérent, Saint-Maurice, Saint-Sandoux, Saint-Yvoine, Sauvagnat-Sainte-Marthe La Sauvetat, Sayat, Tallende, Vertaizon, Veyre-Monton, Vic-le-Comte, Volvic, Yssac-la-Tourette.

7. Hlavní moštová odrůda (moštové odrůdy)

Pinot noir N

8. Popis souvislostí

1. Informace o zeměpisné oblasti

a) Popis přírodních faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Zeměpisná oblast se nachází v departementu Puy-de-Dôme. Rozprostírá se na ploše o délce přibližně 80 kilometrů ze severu na jih a o šířce 15 kilometrů od východu na západ a nachází se hlavně na okrajích pánve Limagne a na bocích sopečných struktur, které ji ohraničují, mezi horskými hřebeny Livradois na východě a Sancy na západě. Vinice jsou zpravidla rozptýleny do mnoha malých pozemků, téměř vždy na výrazných svazích, v nadmořské výšce od 350 metrů do 550 metrů. Zeměpisná oblast rozprostírá na území 53 obcí.

Krajinu zeměpisné oblasti utvářela vulkanická aktivita spojená se vznikem pohoří Puys s nejvyšším bodem Puy de Dôme (1 464 metrů). Vulkanická aktivita je příčinou její rozmanitosti. Tato rozmanitost je dobře ilustrována pověstí a specifičností doplňkových zeměpisných označení, jako jsou „Boudes“, „Chanturgue“, „Châteaugay“, „Corent“ a „Madargue“. Lokalita označená „Madargue“ tak na území obce Riom odpovídá slínovitému vinařskému pahorku bílé barvy. Vinice zeměpisného označení „Chanturgue“, které představuje hlavní symbol vín „Côtes d'Auvergne“, a jehož název keltského původu pochází ze slov „cantalo“, což znamená zářivý, a „clarus“, což znamená dobře viditelný, se nachází na strmých svazích (s více než 25% sklonem) čedičové plošiny. Vinice zeměpisného označení „Châteaugay“ se nacházejí na svazích starobylého čedičového výlevu rozděleného na několik malých plošin. Název zeměpisného označení „Corent“ je dobře znám podle jména hory (puy), která se objevila během posledních erupcí a vyznačuje se tmavými půdami bohatými na sopečné nánosy. Vinice zeměpisného označení „Boudes“ se nacházejí na rozsáhlém vápencovém pahorku, jehož vrcholek je chráněn čedičovým výlevem.

Vymezené oblasti pro sklizeň hroznů se vyznačují půdami, které pocházejí z velmi rozmanitých materiálů, jako jsou slíny, čediče, sopečné nánosy, žuly a ruly. Všechny půdy se ale vyznačují velmi dobrými tepelnými vlastnostmi, nízkou zásobou vody a pozemky jsou nejčastěji dobře exponované.

Zeměpisná oblast se vyznačuje polokontinentálním podnebím. Fénový efekt vzniklý přítomnosti pohoří Puys a masivu Sancy chrání oblast před vlhkými masami přicházejícími ze západu a udržuje zde vyšší teplotu, než je teplota v okolním regionu.

b) Popis lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Pěstování révy v departementu Puy-de-Dôme sahá přinejmenším do 5. století, jak o tom svědčí zápisky Sidoina Apollinaira, tehdejšího biskupa v Clermont-Ferrand. Na podnět šlechty a duchovních a později i měšťanstva se během celého středověku až do konce 18. století rozšiřuje plocha kvalitních vinic; na konci 18. století tak plocha vinic dosahuje přibližně 21 000 hektarů.

Revoluce a odstranění překážek oběhu vína umožňují velkému počtu zemědělců získat pozemky a pěstovat révu. Počet malých zemědělských podniků se tak mezi léty 1789 a 1804 zvyšuje čtyřnásobně a plocha osázená vinicemi v Puy-de-Dôme se mezi léty 1789 a 1850 zvyšuje z 21 000 hektarů na 34 000 hektarů. V odrůdové skladbě se prosazuje odrůda Gamay N, přičemž se dodržují zvyklosti řezu. Doktor J. GUYOT totiž poznamenává, že „vinice se pěstují inteligentně“. Uplatňuje se výběr odrůdy Gamay N, nazývané „Gamay d'Auvergne“, s „volnými“ hrozny a pozdním pučením.

Rozmach vinic je vyvolán poptávkou ze severu Francie. Pro její uspokojení byly důležité přístavy na řece Allier. Odtud se víno plavilo po řece Loiře až do města Orléans, odkud byla možná pozemní přeprava k Seině (a do Paříže). Řeka tedy významně přispívá k prosperitě producentů.

V roce 1895 činí plocha vinic 45 000 hektarů.

Od roku 1890 se rychle rozšiřuje fyloxéra a ničí velké plochy vinic v Auvergne, které se jen částečně obnovují po roce 1900 na podnět několika dobrovolných výrobců. V roce 1902 je založena enologická laboratoř, v roce 1929 pak sdružení Syndicat de défense des vins de „Chateauguay“ (Sdružení na ochranu vín „Chateauguay“), které se v roce 1932 rozšiřuje na všechny vína v Auvergne. Tentýž rok soud v Riom uznal označení původu „Vins d’Auvergne“ pro vína vyrobená z odrůd Gamay N, Pinot noir N a Chardonnay B pěstovaných na území 171 obcí departementu Puy-de-Dôme.

Výrobci pak sjednocují své síly a v roce 1935 zakládají v Aubière vinařské družstvo. V roce 1950 následuje další družstvo Cave des Coteaux d'Auvergne, které je od roku 2010 známé jako „Cave Saint-Verny“. Nakonec v roce 1948 vzniká vinařská organizace, která se zabývá propagací vín „Vins d'Auvergne“.

Vinaři se tak zaměřili na kvalitu a začala se rozlišovat pětice dílčích vinařských oblastí: „Boudes“, „Chanturgue“, „Châteaugay“, „Corent“ a „Madargue“, které tvoří dynamická jádra regionu. V květnu 1951 to vedlo k uznání vína s označením původu Côtes d’Auvergne jako vína vyšší kvality. Tradice rodinných vinařství zůstala v regionu Auvergne silná. V roce 2008 tak přibližně 150 producentů obhospodařovalo plochu o rozloze 330 hektarů, rozdělenou mezi padesát soukromých vinařství a přibližně sto členů vinařského družstva. Červená vína představovala 75 % produkce, tedy 11 000 hektolitrů.

2. Informace o jakosti a vlastnostech produktu

Bílá vína se obvykle vyznačují tóny citrusů, exotického ovoce nebo zralých hrušek, které se mohou vyvinout v aromata pražení. Obvykle se vyznačují určitou živostí, ale také plnou chutí a pocitem mastnoty na patře. Jemná růžová vína se vyznačují aromaty, v nichž často převládají ovocná aromata (citrusy, exotické ovoce, červené ovoce atd.).

3. Příčinná souvislost

Vína vděčí za svou výjimečnost především výběru obcí a pozemků nacházejících se na svazích hor typu „puy“, které jsou díky pohoří Puys a masivu Sancy chráněny před tlakovými nížemi přicházejícími ze západu.

Je třeba zdůraznit význam fénového efektu, který v této oblasti reguluje teploty a omezuje srážky. Díky horkým létům a průměrným ročním srážkám 600 milimetrů nachází réva na přesně vymezených pozemcích po celé vegetační období vynikající klimatické podmínky k produkci hroznů. Tyto podmínky zajišťují brzký začátek vegetačního období a optimální vývoj zralosti hroznů.

Za svou výjimečnost vděčí vína i výběru odrůd révy, které se přirozeně prosadily během dlouhé vinařské historie. Odrůdy Gamay N, Pinot noir N a Chardonnay B jsou rané odrůdy, které byly vybrány pro svou schopnost se místním jedinečným podmínkám přizpůsobit.

Podmínky v oblasti vedly k potřebě optimálního hospodaření s rostlinou a jejím produkčním potenciálem, což se projevuje vysokou hustotou výsadby, důkladným prořezáváním, vysokou úrovní listoví a ochranou půdy prostřednictvím vegetačního pokryvu.

Postupy pěstování révy a kontrola výnosů spolu s know-how vinařů umožňují vyjádření silné vazby mezi vulkanickými půdami s velmi dobrými tepelnými vlastnostmi, nízkou zásobou vody a kvalitou vína: bílá vína jsou živá a mastná na patře a mají chuť citrusových plodů; růžová vína jsou jemná a ovocná; červená vína mají ovocné příchutě a kořeněné tóny.

Tradice vinařství prováděná několika generacemi vinařů vedla k uznání vín Vins d’Auvergne výnosem z roku 1932 a následnému posílení jejich prestiže uznáním pěti zeměpisných označení, které jsou důkazem velmi dobré pověsti vinařství v Auvergne.

Dlouhodobé používání těchto místních názvů v zeměpisné oblasti svědčí o dobré pověsti vín s chráněným označením původu „Côtes d’Auvergne“.

9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti

Oblast v bezprostřední blízkosti, která je vymezena na základě výjimky pro pěstování vinné révy a výrobu vín, sestává z území těchto obcí departementu Puy-de-Dôme (seznam sestavený na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2020): Beauregard-l'Évèque, Busséol, Le Cendre, Chadeleuf, Champeix, Chidrac, Coudes, Davayat, Égliseneuve-près-Billom, Espirat, Gerzat, Glaine-Montaigut, Ludesse, Madriat, Mareugheol, Montmorin, Montpeyroux, Mozac, Nohanent, Orbeil, Pardines, Parent, Pérignat-sur-Allier, Pont-du-Château, Reignat, Saint-Bonnet-près-Riom, Saint-Germain-Lembron, Saint-Julien-de-Coppel, Saint-Myon, Saint-Saturnin, Sallèdes, Teilhède, Vassel, Villeneuve, Yronde-et-Buron.

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Doplňková ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Název chráněného označení původu „Côtes d’Auvergne“ může být doplněn jedním z těchto doplňkových zeměpisných označení: „Boudes“, „Chanturgue“, „Châteaugay“, „Corent“, „Madargue“ v souladu s ustanoveními specifikace.

a)	Všechny nepovinné údaje, které mohou být na základě předpisů Unie regulovány členskými státy, jsou uvedeny na etiketách písmem, jehož rozměry na výšku ani na šířku nepřesahují dvojnásobnou velikost písmen tvořících název kontrolovaného označení původu.

b)	Tato doplňková zeměpisná označení musí být uvedena písmem, které nesmí být vyšší ani širší než velikost písma tvořícího název chráněného označení původu.

Označování vín s chráněným označením původu může uvádět menší zeměpisnou jednotku, pokud: – se jedná o název místa uvedeného v katastru, – tato jednotka je uvedena na prohlášení o sklizni. Pomístní název evidovaný v katastru se na etiketu tiskne písmem, jež výškovými ani šířkovými rozměry nepřesahuje polovinu velikosti písma, které je použito pro název chráněného označení původu.

Odkaz na specifikaci výrobku

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-cd494272-3449-4ec1-a273-0ee14a3e54f7

(1) Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 379

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 63 10. listopadu 2020

Obsah		Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2020/C 379/01	Sdělení Komise — Interpretační sdělení Komise o přípravě, auditu a zveřejňování účetních závěrek obsažených ve výročních finančních zprávách sestavených v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 o evropském jednotném elektronickém formátu (EJEF)	1
2020/C 379/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9434 — UTC/Raytheon) ( 1 )	8
2020/C 379/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9861 — Unilabs/Medbase/JV) ( 1 )	9

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1883
JPY	japonský jen	124,67
DKK	dánská koruna	7,4476
GBP	britská libra	0,90224
SEK	švédská koruna	10,1970
CHF	švýcarský frank	1,0778
ISK	islandská koruna	163,10
NOK	norská koruna	10,7101
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,475
HUF	maďarský forint	356,98
PLN	polský zlotý	4,4670
RON	rumunský lei	4,8655
TRY	turecká lira	9,5786
AUD	australský dolar	1,6234
CAD	kanadský dolar	1,5388
HKD	hongkongský dolar	9,2128
NZD	novozélandský dolar	1,7378
SGD	singapurský dolar	1,5950
KRW	jihokorejský won	1 321,43
ZAR	jihoafrický rand	18,1305
CNY	čínský juan	7,8475
HRK	chorvatská kuna	7,5640
IDR	indonéská rupie	16 710,47
MYR	malajsijský ringgit	4,8821
PHP	filipínské peso	57,213
RUB	ruský rubl	90,1763
THB	thajský baht	36,101
BRL	brazilský real	6,2447
MXN	mexické peso	23,8949
INR	indická rupie	87,6380

Datum a čas ukončení	1. 10. 2020
Doba trvání	1. 10. 2020 – 31. 12. 2020
Členský stát	Belgie
Populace nebo skupina populací	LEZ/*8ABDE (zvláštní podmínka pro LEZ/07)
Druh	Pakambaly rodu Lepidorhombus (Lepidorhombus spp.)
Oblast	8a, 8b, 8d a 8e
Druh(y) rybářského plavidla	---
Referenční číslo	24/TQ123

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2020/C 379/04	Směnné kurzy vůči euru — 9. listopadu 2020	10
2020/C 379/05	Stanovisko Poradního výboru pro spojování podniků 20. srpna 2019 Věc M.8870 – E.ON/Innogy Zpravodaj: Dánsko	11
2020/C 379/06	Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení E.ON/Innogy (Věc M.8870)	14
2020/C 379/07	Shrnutí rozhodnutí Komise ze dne 17. září 2019, kterým se spojení prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP (Věc M.8870 – E.ON/Innogy) (oznámeno pod číslem C(2019) 6530)	16
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2020/C 379/08	Informace členských států o ukončení rybolovu	21

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2020/C 379/09	Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína,jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33	22
2020/C 379/10	Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33	29

	Opravy
	Oprava veřejné výzvy k předkládání návrhů – GP/DSI/ReferNet_FPA/002/20 — ReferNet – evropská expertní síť pro odborné vzdělávání a přípravu při středisku Cedefop ( Úř. věst. C 327, 5.10.2020 )	34