Stažení oznámení o spojení podniků

(Věc M.9748 — KKR/Dentix Health Corporation)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 362/01)

Nařízení Rady (ES) č. 139/2004

Evropská komise dne 4. února 2020 obdržela oznámení (1) o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) („nařízení o spojování“).

Oznamující strana dne 14. února 2020 Komisi sdělila, že své oznámení stahuje.

---

(1)  Úř. věst. C 48, 12.2.2020, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Směnné kurzy vůči euru (1)

27. října 2020

(2020/C 362/02)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1832
JPY	japonský jen	123,74
DKK	dánská koruna	7,4406
GBP	britská libra	0,90718
SEK	švédská koruna	10,3060
CHF	švýcarský frank	1,0732
ISK	islandská koruna	165,30
NOK	norská koruna	10,8398
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,337
HUF	maďarský forint	365,41
PLN	polský zlotý	4,5842
RON	rumunský lei	4,8765
TRY	turecká lira	9,6466
AUD	australský dolar	1,6585
CAD	kanadský dolar	1,5589
HKD	hongkongský dolar	9,1699
NZD	novozélandský dolar	1,7639
SGD	singapurský dolar	1,6078
KRW	jihokorejský won	1 332,89
ZAR	jihoafrický rand	19,0620
CNY	čínský juan	7,9345
HRK	chorvatská kuna	7,5745
IDR	indonéská rupie	17 344,17
MYR	malajsijský ringgit	4,9274
PHP	filipínské peso	57,157
RUB	ruský rubl	90,5710
THB	thajský baht	36,940
BRL	brazilský real	6,6711
MXN	mexické peso	24,6622
INR	indická rupie	87,1635

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek

(zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006 (1))

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 362/03)

Rozhodnutí o udělení povolení

Odkaz na rozhodnutí (2)	Datum rozhodnutí	Název látky	Držitel povolení	Číslo povolení	Povolené použití	Datum uplynutí období přezkumu	Odůvodnění rozhodnutí
C(2020) 7104	21. října 2020	oxid chromový číslo ES: 215-607-8, číslo CAS: 1333-82-0	ThyssenKrupp Rasselstein GmbH Koblenzer Str. 141, 56626 Andernach, Německo	REACH/20/15/0	Pasivace pocínované oceli	sedm let ode dne přijetí rozhodnutí	V souladu s čl. 60 odst. 4 nařízení (ES) č. 1907/2006 socioekonomické přínosy převažují nad riziky pro lidské zdraví plynoucími z použití látky a nejsou k dispozici žádné vhodné alternativní látky nebo technologie.
				REACH/20/15/1	Elektrolytické chromování oceli	31. prosince 2028

---

(1)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2)  Rozhodnutí je dostupné na internetových stránkách Evropské komise na adrese: http://ec.europa.eu/growth/sectors/chemicals/reach/about/index_cs.htm

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ

„Podpora informačních opatření v oblasti politiky soudržnosti EU“

(2020/C 362/04)

Obsah

1.

ÚVOD – Souvislosti

6

2.

Cíl (cíle) – téma (témata) – priority

4

3.

Harmonogram

8

4.

Dostupný rozpočet

6

5.

Přípustnost žádostí

6

6.

Kritéria způsobilosti

6

6.1.

Způsobilí žadatelé

8

6.2.

Způsobilé činnosti

9

6.3.

Období provádění

9

7.

Kritéria pro vyloučení

10

7.1.

Vyloučení

10

7.2.

Nápravná opatření

11

7.3.

Zamítnutí účasti ve výzvě k předkládání návrhů

11

7.4.

Podklady

11

8.

Kritéria výběru

12

8.1.

Finanční způsobilost

12

8.2.

Provozní způsobilost

12

9.

Kritéria pro udělení

12

10.

Právní závazky

14

11.

Finanční ustanovení

14

11.1.

Formy grantu

14

11.2.

Způsobilé náklady

14

11.3.

Nezpůsobilé náklady

16

11.4.

Vyrovnaný rozpočet

17

11.5.

Výpočet konečné výše grantu

17

11.6.

Podávání zpráv a způsob platby

18

11.7.

Ostatní finanční podmínky

18

12.

Propagace

19

12.1.

Ze strany příjemců

19

12.2.

Ze strany Komise

20

13.

Zpracovávání osobních údajů

20

14.

POSTUP PŘI PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ

21

1.   ÚVOD – SOUVISLOSTI

Tato výzva se vztahuje na návrhy týkající se financování informačních opatření ve smyslu čl. 58 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 1303/2013 z rozpočtových prostředků na rok 2020, které byly oznámeny rozhodnutím Komise C(2020) 305 ze dne 27. ledna 2020 (1).

Politická agenda Evropské unie na příští roky zahrnuje rozhodnutí, která mají pro budoucnost EU zásadní význam: o prioritách, na něž by se EU měla zaměřit, se rozsáhle diskutuje. Zároveň bude brzy přijat nový víceletý finanční rámec na období po roce 2020 a budou vytvořeny nové programy i mechanismy financování pro provádění těchto programů.

V této souvislosti je důležité, aby budoucí rozhodnutí o prioritách EU náležitě zohledňovala přínos politiky soudržnosti (2) k plnění priorit EU, stejně jako potenciál této politiky napomáhat hlubšímu propojení EU s jejími občany.

Investice v rámci politiky soudržnosti směřují do všech regionů, aby podpořily vytváření pracovních míst, konkurenceschopnost podniků, hospodářský růst a udržitelný rozvoj a aby zlepšovaly kvalitu života občanů v 276 regionech EU. Tyto investice, které představují třetinu celkového rozpočtu EU, pomáhají plnit politické priority EU a jsou nejhmatatelnějším a nejkonkrétnějším důkazem toho, jak významný vliv mají činnosti EU na každodenní život milionů občanů.

Občané si však výsledků a dopadů politiky soudržnosti na jejich životy stále nejsou dostatečně vědomi: měli by mít lepší znalosti a povědomí o investicích ve svých zemích, regionech a městech, aby mohla probíhat informovaná diskuse o budoucích prioritách EU a aby se zvýšila transparentnost využívání a výsledného efektu finančních prostředků EU.

Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU mnohokrát zdůraznily potřebu lépe zviditelnit politiku soudržnosti EU, jak dokládají závěry Rady pro obecné záležitosti s názvem „Přiblížení politiky soudržnosti občanům“ (3), usnesení Evropského parlamentu „o větším zapojování partnerů a zviditelňování výsledků evropských strukturálních a investičních fondů“ (4) a návrhy společných komunikačních opatření (5) o politice soudržnosti předložené Evropskou komisí.

V rámci stávajícího právního rámce, kterým se řídí provádění investičních a strukturálních fondů EU (6), je cílem této výzvy k předkládání návrhů podpořit produkci a šíření informací a obsahu souvisejících s politikou soudržnosti EU tak, aby redakční nezávislost zúčastněných subjektů zůstala zcela zachována.

2.   CÍL (CÍLE) – TÉMA (TÉMATA) – PRIORITY

Prostřednictvím této výzvy k předkládání návrhů hodlá Evropská komise vybrat potenciální příjemce pro provedení řady informačních opatření (7) spolufinancovaných EU. Hlavním cílem je podpořit produkci a šíření informací a obsahu souvisejících s politikou soudržnosti EU (8), včetně prostřednictvím Fondu pro spravedlivou transformaci (9) a plánu na podporu oživení Evropy (10), a to tak, aby redakční nezávislost zúčastněných subjektů zůstala zcela zachována.

Přesný obsah navrhovaných informačních opatření závisí na žadatelích a jejich redakčním výběru. Redakční nezávislost bude zaručena redakční chartou připojenou k dohodě, kterou Evropská komise podepíše s příjemci grantů.

Specifické cíle této výzvy k předkládání návrhů jsou:

—	podpořit a posílit lepší porozumění tomu, jakou úlohu má politika soudržnosti při podpoře všech regionů EU,

—	zvýšit povědomí o projektech financovaných EU – prostřednictvím politiky soudržnosti především – a o jejich dopadech na životy lidí,

—	šířit informace a podporovat otevřený dialog o politice soudržnosti, o jejích výsledcích, o její úloze při plnění politických priorit EU a o její budoucnosti,

—	podpořit účast občanů na záležitostech týkajících se politiky soudržnosti a zvýšit jejich zapojení do stanovování priorit pro budoucnost této politiky.

Návrhy musí popsat a zhodnotit úlohu politiky soudržnosti při plnění politických priorit Evropské komise a při řešení stávajících a budoucích výzev pro Evropskou unii, její členské státy, její regiony a obce. Konkrétně by se návrhy měly týkat aktivit, kterými politika soudržnosti přispívá k:

—	podpoře tvorby pracovních míst, růstu a investic na regionální a celostátní úrovni a ke zlepšení kvality života občanů,

—	plnění hlavních priorit EU a členských států, které zahrnují – kromě tvorby pracovních míst a růstu – řešení změny klimatu, ochranu životního prostředí, posílení výzkumu a inovací atd.,

—	posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU za současného snižování rozdílů mezi členskými státy a regiony EU a v jejich rámci,

—	využití globalizace regiony tak, že jim pomáhá najít své místo ve světovém hospodářství,

—	posílení evropského projektu, neboť politika soudržnosti přímo slouží občanům EU.

Očekávanými výsledky a výstupy jsou:

—	zvýšení mediálního pokrytí politiky soudržnosti, zejména na regionální úrovni,

—	posílení informovanosti občanů o výsledcích a vlivu politiky soudržnosti na jejich životy,

—	dosažení konkrétních výstupů a výsledků zaměřených na široký dosah během trvání opatření – např. televizní a rozhlasové vysílání, šíření informací on-line nebo tiskem, další druhy informačních opatření a způsoby šíření – s přihlédnutím k mnohojazyčnosti,

—	navázání účinné a účelné spolupráce mezi Evropskou komisí a příjemci grantů.

Cílovou skupinou informačních opatření, která mají být provedena prostřednictvím této výzvy, je široká veřejnost a/nebo zúčastněné strany. Konkrétním cílem je:

—

pokud jde o širokou veřejnost: zvýšit obecnou informovanost Evropanů, kteří nemají povědomí o EU a činnostech EU v jejich regionu, o výsledcích politiky soudržnosti a jejím vlivu na životy občanů. Informace by se měly zaměřit na to, aby občané lépe chápali přínosy politiky soudržnosti pro podporu zaměstnanosti a růstu v Evropě a při snižování rozdílů mezi členskými státy a regiony,

—

pokud jde o zúčastněné strany: zapojit zúčastněné strany (včetně celostátních, regionálních a místních orgánů, příjemců, podniků, akademické obce), aby předávaly ostatním informace o vlivu politiky soudržnosti na jejich regiony a přispívaly k diskusi o budoucnosti politiky soudržnosti a obecněji o budoucnosti Evropy.

3.   HARMONOGRAM

	Kroky	Datum a čas nebo orientační doba
a)	Zveřejnění výzvy	13. 10. 2020
b)	Lhůta pro podávání žádostí	12. 1. 2021
c)	Období hodnocení žádostí	únor až duben 2021
d)	Informování žadatelů	květen 2021
e)	Podpis grantových dohod	červen až srpen 2021

4.   DOSTUPNÝ ROZPOČET

Celkový rozpočet vyhrazený na spolufinancování projektů v rámci této výzvy k předkládání návrhů bude činit přibližně 5 000 000 EUR.

Výše grantu bude činit nejvýše 300 000 EUR.

Komise si vyhrazuje právo nerozdělit všechny dostupné finanční prostředky.

5.   PŘÍPUSTNOST ŽÁDOSTÍ

Aby byly žádosti přípustné, musí být:

—	zaslány do uplynutí lhůty pro podávání žádostí uvedené v oddíle 3,

—	předloženy písemně (viz oddíl 14) prostřednictvím formuláře žádosti, který lze nalézt na internetové stránce https://ec.europa.eu/regional_policy/en/newsroom/funding-opportunities/calls-for-proposal/, a

—	sepsány v jednom z úředních jazyků EU.

Nesplnění těchto požadavků povede k zamítnutí žádosti.

6.   KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI

6.1   Způsobilí žadatelé

Návrhy může předložit kterýkoli z níže uvedených žadatelů (11):

—	mediální organizace / zpravodajské agentury (televize, rozhlas, tištěná média, on-line média, nová média, kombinace různých sdělovacích prostředků),

—	neziskové organizace,

—	vysoké školy a jiné vzdělávací instituce,

—	výzkumná střediska a expertní skupiny typu „think tank“,

—	sdružení evropského zájmu,

—	soukromé subjekty,

—	veřejné orgány (12) (celostátní, regionální a místní), s výjimkou orgánů odpovědných za provádění politiky soudržnosti v souladu s článkem 123 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013.

Fyzické osoby ani subjekty vytvořené pouze za účelem provedení projektů v rámci této výzvy k předkládání návrhů nejsou považovány za způsobilé.

Žadatelé, kteří se zúčastnili výzev, které Evropská komise vyhlásila v letech 2017, 2018 a 2019 (výzva k předkládání návrhů 2017CE16BAT063, 2018CE16BAT042 a 2019CE16BAT117: „Podpora informačních opatření v oblasti politiky soudržnosti EU“) jsou způsobilí bez ohledu na výsledek jejich předchozích žádostí.

Upozorňujeme, že poté, co dne 1. února 2020 vstoupila v platnost dohoda o vystoupení Spojeného království z EU (13), a zejména ustanovení čl. 127 odst. 6 a článků 137 a 138, se má za to, že odkazy na fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny v členském státě Evropské unie, zahrnují i fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve Spojeném království. Rezidenti a subjekty Spojeného království jsou proto způsobilí k účasti v rámci této výzvy.

Země usazení

Způsobilé jsou pouze žádosti právnických osob usazených v těchto zemích:

—	členské státy EU.

Podklady

Pro hodnocení způsobilosti je žadatel povinen předložit tyto podklady:

—	soukromý subjekt: výpis z obchodního či živnostenského rejstříku nebo rejstříku spolků, kopii stanov spolku, osvědčení o registraci plátce DPH (pokud je v některých zemích číslo v obchodním rejstříku shodné s daňovým identifikačním číslem, požaduje se pouze jeden z těchto dokumentů),

—	veřejnoprávní subjekt: kopii usnesení, rozhodnutí či jiného úředního dokladu, kterým byl veřejnoprávní subjekt založen,

—	fyzické osoby: kopii průkazu totožnosti a/nebo pasu, v příslušném případě osvědčení o registraci plátce DPH (např. v případě samostatně výdělečných osob),

—	subjekty bez právní subjektivity: doklady prokazující, že jejich zástupce či zástupci jsou způsobilí činit jejich jménem právní úkony.

Vezměte prosím na vědomí, že žadatelé mohou být v průběhu řízení požádáni, aby se zaregistrovali a poskytli identifikační kód účastníka (devítimístný identifikační kód PIC), který slouží jako jedinečný identifikátor jejich organizace v rejstříku účastníků. Pokyny, jak vytvořit kód PIC, budou žadatelům včas poskytnuty.

Po poskytnutí kódu PIC ověřovací služby Výkonné agentury pro výzkum (dále jen „ověřovací služby EU“) zkontaktují žadatele (prostřednictvím systému zasílání zpráv rejstříku účastníků) a požádají jej o předložení podkladů nezbytných k prokázání právní existence a právního postavení dotčené organizace. Veškeré nezbytné podrobnosti a pokyny budou poskytnuty prostřednictvím tohoto samostatného oznámení.

6.2   Způsobilé činnosti

Způsobilými činnostmi jsou činnosti nezbytné k provedení informačního opatření a k dosažení zamýšlených výstupů/výsledků v souladu se stanovenými cíli, tématy a cílovou skupinou, jak jsou uvedeny v oddíle 2 této výzvy k předkládání návrhů.

A.	Opatření by měla být provedena v rámci EU na místní, regionální, multiregionální, celostátní úrovni nebo na úrovni několika členských států.

B.	Návrhy by měly zahrnovat jednu nebo více činností a nástrojů inovativní povahy za účelem dosažení cílů, pokrytí témat a oslovení cílové skupiny.

C.	Opatření vyžadovaná ze zákona nebo podle zvláštních smluv o veřejných službách (v případě subjektů ve veřejném vlastnictví) nejsou způsobilá.

6.3   Období provádění

Žadatelé se vyzývají, aby předložili návrhy projektů s maximální dobou trvání 12 měsíců.

7.   KRITÉRIA PRO VYLOUČENÍ

7.1   Vyloučení

Schvalující osoba vyloučí žadatele z účasti na výzvě k předkládání návrhů v těchto případech:

a)

žadatel je v úpadku, předmětem insolvenčního řízení nebo se nachází v likvidaci, jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, má se svými věřiteli dohodu o vyrovnání, jeho obchodní činnost je pozastavena nebo je ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle právních a správních předpisů EU nebo vnitrostátních právních a správních předpisů;

b)	v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že žadatel porušuje své povinnosti týkající se placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle platného práva;

c)

v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že se žadatel dopustil vážného profesního pochybení tím, že porušil příslušné právní a správní předpisy nebo etické normy platné v oboru, v němž působí, či případného úmyslného pochybení nebo hrubé nedbalosti, mimo jiné zejména těchto pochybení: i) z podvodných pohnutek nebo z nedbalosti zkreslování informací, které jsou požadovány pro ověření neexistence důvodů pro vyloučení a splnění kritérií způsobilosti nebo výběru nebo jsou požadovány v rámci plnění veřejné zakázky, grantové dohody či rozhodnutí o udělení grantu; ii) uzavírání dohod s jinými žadateli s cílem narušit hospodářskou soutěž; iii) porušení práv duševního vlastnictví; iv) pokusu o ovlivňování rozhodovacího procesu Komise v průběhu udělovacího řízení; v) pokusu získat důvěrné informace, jež by jej neoprávněně zvýhodnily v udělovacím řízení;

d)

v pravomocném rozsudku bylo stanoveno, že žadatel je vinen kterýmkoli z níže uvedených skutků: i) podvod ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 a článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované aktem Rady ze dne 26. července 1995; ii) korupce ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2017/1371 nebo článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované právním aktem Rady ze dne 26. května 1997, nebo jednání uvedené v čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV nebo korupce, jak je vymezena v platných právních předpisech; iii) jednání související se zločinným spolčením podle článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV; iv) praní peněz nebo financování terorismu ve smyslu čl. 1 odst. 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849; v) teroristické trestné činy ve smyslu článku 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV nebo trestné činy spojené s teroristickými činnostmi ve smyslu článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí nebo návod či pomoc při jejich spáchání nebo pokus o spáchání takových trestných činů ve smyslu článku 4 uvedeného rozhodnutí; vi) dětská práce a jiné trestné činy související s obchodováním s lidmi podle článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU;

e)

žadatel se v rámci plnění veřejné zakázky, grantové dohody nebo rozhodnutí o udělení grantu financovaných z rozpočtu Unie dopustil závažných pochybení, jež vedla k předčasnému ukončení této veřejné zakázky, dohody nebo rozhodnutí, k vymáhání náhrady škod nebo k jiným smluvním sankcím, nebo která byla zjištěna při kontrolách, auditech či šetřeních provedených schvalující osobou, Evropským úřadem pro boj proti podvodům nebo Účetním dvorem;

f)	v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že se žadatel dopustil nesrovnalosti ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95;

g)

v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že žadatel vytvořil subjekt v jiné jurisdikci s cílem obejít fiskální, sociální nebo jakékoli jiné právní povinnosti, jejichž uplatňování je povinné v jurisdikci, pod kterou spadá jeho sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání;

h)	v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že subjekt byl vytvořen za účelem uvedeným v písmeni g);

i)

v případě situací výše uvedených v písmenech c) až h) se na žadatele vztahují: i) fakta zjištěná při auditech nebo vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce po jeho zřízení, Účetního dvora, Evropského úřadu pro boj proti podvodům nebo interního auditora nebo při jakékoli jiné prověrce, auditu či kontrole prováděných na pokyn schvalující osoby orgánu EU, evropského úřadu nebo agentury či instituce EU; ii) nepravomocné rozsudky nebo správní rozhodnutí, jež nejsou konečná a mohou zahrnovat disciplinární opatření přijatá příslušným dozorčím orgánem odpovědným za ověřování dodržování zásad profesní etiky; iii) fakta uvedená v rozhodnutích osob nebo subjektů pověřených úkoly plnění rozpočtu EU; iv) informace předané členskými státy vynakládajícími finanční prostředky Unie; v) rozhodnutí Komise týkající se porušení práva Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu týkající se porušení práva Unie nebo členského státu v oblasti hospodářské soutěže nebo vi) rozhodnutí o vyloučení vydané schvalující osobou orgánu EU, evropského úřadu nebo agentury či instituce EU.

7.2   Nápravná opatření

Jestliže žadatel učiní prohlášení, podle něhož se nachází v některé z výše uvedených situací zakládajících důvody pro vyloučení (viz oddíl 7.1), musí uvést, jaká opatření k nápravě dané situace přijal, a tím prokázat svou důvěryhodnost. Může se jednat například o technická, organizační a personální opatření pro nápravu daného jednání a zabránění opakování takové situace, nebo o náhradu škody či úhradu pokuty nebo jakýchkoli daní či příspěvků na sociální zabezpečení. K tomuto prohlášení je třeba připojit relevantní doklady prokazující přijetí nápravných opatření. Netýká se to případů uvedených pod písmenem d) oddílu 7.1.

7.3   Zamítnutí účasti ve výzvě k předkládání návrhů

Schvalující osoba nesmí udělit grant žadateli, který:

a)	se nachází v situaci zakládající vyloučení podle oddílu 7.1, nebo

b)	poskytl vědomě nesprávné informace vyžadované jakožto podmínka pro účast v řízení nebo takové informace vůbec neposkytl, nebo

c)	byl zapojen do přípravy zadávací dokumentace v udělovacím řízení, znamená-li tato skutečnost narušení zásady rovného zacházení, včetně narušení hospodářské soutěže, které nelze napravit jiným způsobem.

Tatáž kritéria vyloučení platí pro přidružené subjekty.

Žadatelům, nebo v příslušných případech přidruženým subjektům, mohou být uloženy správní sankce (vyloučení), pokud se ukáže, že některá prohlášení nebo informace poskytnuté v rámci plnění podmínek pro účast v tomto řízení jsou nepravdivé.

7.4   Podklady

Žadatelé a přidružené subjekty musí poskytnout čestné prohlášení o tom, že se nenacházejí v žádné ze situací podle čl. 136 odst. 1 a článku 141 finančního nařízení (14), a to tak, že vyplní příslušný formulář připojený k formuláři žádosti přiložené k výzvě k předkládání návrhů, který je k dispozici na internetových stránkách https://ec.europa.eu/regional_policy/en/newsroom/funding-opportunities/calls-for-proposal/.

Tuto podmínku lze splnit jedním z těchto způsobů:

V případě grantů pro jednoho příjemce:

i)	žadatel podepíše čestné prohlášení svým jménem a jménem přidružených subjektů, NEBO

ii)	žadatel a přidružené subjekty podepíší každý zvlášť čestné prohlášení svým jménem.

V případě grantů pro více příjemců:

i)	koordinátor konsorcia podepíše čestné prohlášení jménem všech žadatelů a jejich přidružených subjektů, NEBO

ii)	každý žadatel v konsorciu podepíše čestné prohlášení svým jménem a jménem přidružených subjektů, NEBO

iii)	každý žadatel v konsorciu a přidružené subjekty podepíší každý zvlášť čestné prohlášení svým jménem.

8.   KRITÉRIA VÝBĚRU

8.1   Finanční způsobilost

Žadatelé musí disponovat stabilními finančními zdroji dostatečnými k tomu, aby byli schopni pokračovat v činnosti po celou dobu trvání grantu a podílet se na jeho financování. Finanční způsobilost žadatele se posuzuje na základě následujících podkladů, které se přiloží k žádosti:

—	čestné prohlášení a

BUĎ

—	výkaz zisků a ztrát a rozvaha za poslední dvě účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví,

—	u nově vytvořených subjektů: výše uvedené doklady lze nahradit podnikatelským záměrem,

NEBO

—	tabulka uvedená ve formuláři žádosti, s příslušnými povinnými účetními údaji, k vypočtení poměrů podle pokynů ve formuláři.

Má-li Komise na základě předložených dokumentů za to, že finanční způsobilost žadatele je nepřesvědčivá, může:

—	požádat o další informace,

—	rozhodnout o neposkytnutí předběžného financování,

—	rozhodnout o poskytnutí předběžného financování ve splátkách,

—	rozhodnout o poskytnutí předběžného financování zajištěného bankovní zárukou (viz oddíl 11.6.2 níže),

—	v příslušných případech vyžadovat od všech spolupříjemců společnou a nerozdílnou finanční odpovědnost.

Má-li příslušná schvalující osoba za to, že finanční způsobilost žadatele je nedostatečná, žádost zamítne.

8.2   Provozní způsobilost

Žadatelé musí mít odborné kompetence a příslušnou kvalifikaci nezbytné k dokončení navrhované akce. V této souvislosti musí žadatelé předložit čestné prohlášení a tyto podklady:

—	seznam předchozích realizovaných projektů/činností souvisejících s dotčenou výzvou nebo seznam činností, které byly provedeny v posledních dvou letech (nejvýše 4 projekty/činnosti).

K potvrzení provozní způsobilosti mohou být vyžádány další podklady.

9.   KRITÉRIA PRO UDĚLENÍ

Způsobilé žádosti/projekty budou hodnoceny na základě těchto kritérií:

	Kritéria	Faktory, k nimž je třeba přihlédnout	Váhové body
1.	Význam opatření a příspěvek k cílům této výzvy k předkládání návrhů	— význam cílů návrhu s ohledem na cíle a priority této výzvy k předkládání návrhů — význam typů informačních činností pro daný region / dané regiony — přidaná hodnota ke stávajícím iniciativám probíhajícím v evropských regionech — inovační charakter projektu s ohledem na vývoj komunikačního prostředí	30 bodů; minimální prahová hodnota je 50 %
2.	Dosah a účinnost opatření	— konkrétní, měřitelné, dosažitelné a relevantní cíle z hlediska dosahu a šíření — schopnost informačního plánu (včetně například programu vysílání, distribučního kanálu / distribučních kanálů a počtu zajištěných kontaktů na základě předchozích záznamů) maximalizovat dosah, pokud jde o jednotlivé cílové skupiny na místní, regionální a celostátní úrovni (multiplikační efekt), například prostřednictvím spolupráce žadatelů se sítěmi a/nebo regionálními zúčastněnými subjekty / sdělovacími prostředky — účinnost navrhovaných metodik pro dosažení cílů této výzvy včetně metod týkajících se: vytváření obsahu, sledování pokroku, zajištění redakční nezávislosti, vytváření technických řešení a hodnocení výsledků projektu — plánovaná propagace činností a metody používané pro šíření výsledků — možnosti pokračování projektu i po ukončení požadovaného období pro získání grantu EU	40 bodů; minimální prahová hodnota je 50 %
3.	Efektivnost opatření	— nákladová efektivnost z hlediska navrhovaných zdrojů (s přihlédnutím k nákladům a očekávaným výsledkům)	20 bodů; minimální prahová hodnota je 50 %
4.	Organizace projektového týmu a kvalita řízení projektů	— kvalita navrhovaných koordinačních mechanismů, systémů kontroly kvality, jakož i opatření pro řízení rizik — kvalita přidělování úkolů za účelem provádění činností navrhovaného opatření	10 bodů; minimální prahová hodnota je 50 %

Za kvalitu návrhu bude uděleno maximálně 100 bodů. Návrh musí celkově dosáhnout minimálně 60 bodů ze 100 a u každého kritéria je nutné získat alespoň 50 % bodů. Na pořadník budou zařazeny pouze návrhy, které splní výše uvedené kvalitativní limity. Dosažení prahové hodnoty neznamená automatické udělení grantu.

10.   PRÁVNÍ ZÁVAZKY

Udělí-li Komise grant, zašle žadateli grantovou dohodu, která bude obsahovat podmínky a úroveň financování v eurech, a vyrozumí ho o postupu, jehož cílem bude uzavřít dohodu obou stran.

Příjemce (nebo koordinátor jménem konsorcia) musí jako první podepsat dvě vyhotovení originálu dohody a neprodleně je zaslat zpět Komisi. Komise podepisuje poslední.

Podáním žádosti o grant žadatelé přijímají obecné podmínky připojené k této výzvě k předkládání návrhů. Pro příjemce, jemuž je grant udělen, jsou tyto obecné podmínky závazné a tvoří přílohu rozhodnutí o grantu.

11.   FINANČNÍ USTANOVENÍ

11.1   Formy grantu

11.1.1   Proplacení skutečně vzniklých nákladů

Výše grantu bude stanovena tak, že se na skutečně vynaložené způsobilé náklady vykázané příjemcem a jeho přidruženými subjekty použije maximální míra spolufinancování ve výši 80 %.

Podrobnosti o způsobilosti nákladů viz oddíl 11.2.

11.1.2   Proplacení způsobilých nákladů vykázaných na základě paušální sazby

Výše grantu bude stanovena tak, že se na způsobilé náklady vykázané příjemcem a přidruženými subjekty použije maximální míra spolufinancování ve výši 80 % na základě:

a)	paušální sazby ve výši 7 % způsobilých přímých nákladů („proplacení paušálních nákladů“) pro tyto kategorie nákladů: nepřímé náklady. Paušální sazba bude vyplacena po schválení nákladů, na něž se má paušální sazba uplatnit.

11.2   Způsobilé náklady

Způsobilé náklady musí splňovat všechna tato kritéria:

—	vznikly příjemci,

—

vznikly během trvání akce, s výjimkou nákladů, které se týkají závěrečných zpráv a osvědčení o auditu, — Doba způsobilosti nákladů začíná podle ustanovení grantové dohody. — Pokud příjemce může prokázat nutnost zahájit akci před podpisem dohody, může doba způsobilosti nákladů začít před podpisem dohody. Doba způsobilosti nesmí v žádném případě začít přede dnem podání žádosti o grant.

—	jsou uvedeny v odhadovaném rozpočtu akce,

—	jsou nezbytné pro provedení akce, která je předmětem grantu,

—	lze je identifikovat a ověřit, zejména tím, že jsou zaznamenány v účetních záznamech příjemce grantu a stanoveny v souladu s platnými účetními standardy země, ve které tento příjemce sídlí, a v souladu s jeho obvyklými postupy účtování nákladů,

—	splňují požadavky platných právních předpisů v daňové a sociální oblasti,

—	jsou přiměřené, odůvodněné a splňují zásadu řádného finančního řízení, zejména pokud jde o hospodárnost a účelnost.

Účetní postupy příjemce a jeho postupy interního auditu musí umožňovat přímé sesouhlasení nákladů a příjmů vykázaných v souvislosti s akcí/projektem s odpovídajícími účetními výkazy a podklady.

Tatáž kritéria platí pro náklady vzniklé přidruženým subjektům.

Způsobilé náklady mohou být přímé nebo nepřímé.

11.2.1   Způsobilé přímé náklady

Způsobilé přímé náklady na akci jsou náklady, které:

lze s ohledem na podmínky způsobilosti vymezené výše identifikovat jako zvláštní náklady na akci, které přímo souvisejí s jejím provedením a které k ní lze přímo zaúčtovat, například:

a)

náklady na zaměstnance přidělené na akci, kteří vykonávají pracovní činnost na základě pracovní smlouvy s příjemcem nebo na základě rovnocenného jmenovacího aktu, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady v souladu s příjemcovou obvyklou politikou odměňování. Tyto náklady zahrnují skutečné platy, příspěvky na sociální zabezpečení a další zákonem stanovené náklady zahrnuté v odměně. Mohou zahrnovat též nadrámcové odměny včetně peněžitých plnění na základě doplňkových smluv bez ohledu na povahu těchto smluv, za předpokladu, že jsou vypláceny jednotně v případě, že je vyžadována tatáž práce či know-how, a nezávisle na použitém zdroji financování. Náklady na fyzické osoby, které vykonávají pracovní činnost v rámci smlouvy s příjemcem, která není pracovní smlouvou, nebo na fyzické osoby, které k příjemci za úplatu vyslala třetí strana, mohou být rovněž zahrnuty do osobních nákladů za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky: i) daná osoba pracuje za podmínek podobných podmínkám zaměstnance (zejména pokud jde o způsob organizace práce, plněné úkoly a prostory, v nichž jsou tyto úkoly plněny); ii) výsledek práce náleží příjemci (pokud není výjimečně dohodnuto jinak) a iii) dané náklady se výrazně neliší od nákladů na zaměstnance, kteří vykonávají podobné úkoly na základě pracovní smlouvy s příjemcem. Doporučené způsoby výpočtu přímých nákladů na zaměstnance jsou uvedeny v dodatku;

b)	cestovné a související příspěvky na pobyt, jsou-li v souladu s běžnými postupy příjemce týkajícími se cest;

c)

odpisy vybavení nebo jiných aktiv (nových nebo použitých), jak jsou zaznamenány v účetních výkazech příjemce, za předpokladu, že toto aktivum: i) se odepisuje v souladu s mezinárodními účetními standardy a obvyklými účetními postupy příjemce a ii) bylo pořízeno v souladu s pravidly prováděcích smluv stanovenými v grantové dohodě, jestliže k pořízení došlo během období provádění. Způsobilé jsou rovněž náklady na nájem či leasing vybavení či jiných aktiv, nejsou-li vyšší než odpisy podobného zařízení či aktiv a neobsahují-li žádné poplatky za financování. Při určování způsobilých nákladů se přihlíží pouze k poměrné části odpisů vybavení, nájemného či nákladů na leasing, která připadá na období provádění, a míře skutečného použití daného aktiva pro účely akce. Výjimečně a za zvláštních podmínek mohou být způsobilé celé náklady na pořízení vybavení, jestliže je to odůvodněno povahou akce a kontextem použití vybavení či aktiva;

d)	náklady na drobný hmotný majetek a dodávky zboží, jsou-li: i) pořízeny v souladu s pravidly prováděcích smluv stanovenými v grantové dohodě a ii) přímo přiřazeny akci;

e)	náklady plynoucí přímo z požadavků dohody (šíření informací, specifické hodnocení akce, audity, překlady, reprodukce), včetně nákladů na poskytnutí požadovaných finančních jistot, jsou-li odpovídající služby pořízeny v souladu s pravidly zakázek na provedení stanovenými v grantové dohodě;

f)	náklady vyplývající ze subdodavatelských smluv, jsou-li splněny zvláštní podmínky vztahující se na subdodávky stanovené v grantové dohodě;

g)	náklady na finanční podporu třetím osobám, jsou-li splněny podmínky stanovené v grantové dohodě;

h)	příjemcem uhrazené dávky, daně a poplatky, zejména daň z přidané hodnoty (DPH), jsou-li zahrnuty ve způsobilých přímých nákladech a nestanoví-li grantová dohoda jinak.

11.2.2   Způsobilé nepřímé náklady (režijní náklady)

Nepřímé náklady jsou náklady, které přímo nesouvisejí s prováděním akce, a tedy jí je nelze přímo připsat.

V rámci nepřímých nákladů, které představují obecné správní náklady příjemce, na něž lze nahlížet jako na náklady, jež lze přiřadit akci/projektu, je způsobilá paušální sazba ve výši 7 % z celkových způsobilých přímých nákladů na akci.

Nepřímé náklady nesmí zahrnovat náklady uvedené pod jinou rozpočtovou položkou.

Upozorňujeme žadatele, že pokud dostávají grant na provozní náklady financovaný z rozpočtu EU nebo Euratomu, nesmí vykazovat nepřímé náklady za období, na něž se tento grant na provozní náklady vztahuje, pokud nemůžou prokázat, že grant na provozní náklady nepokrývá náklady na akci.

Aby toto prokázal, měl by příjemce v zásadě:

a.

používat analytický systém nákladového účetnictví, který umožňuje oddělit jednotlivé druhy nákladů (včetně režijních) vzniklé v souvislosti s grantem na provozní náklady a s grantem na akci. Příjemce by za tím účelem měl používat vhodné účetní kódy a klíče pro příspěvky, které zaručí spravedlivé, objektivní a reálné rozdělení nákladů;

b.

vykazovat zvlášť: — všechny náklady vzniklé v souvislosti s grantem na provozní náklady (tj. osobní, režijní a ostatní provozní náklady spojené s danou částí jeho běžné roční činnosti) a — všechny náklady vzniklé v souvislosti s grantem na akci (včetně skutečných nepřímých nákladů spojených s danou akcí).

Jestliže grant na provozní náklady pokryje veškerou běžnou roční činnost a rozpočet příjemce, nemá příjemce nárok na proplacení jakýchkoli nepřímých nákladů vzniklých v souvislosti s grantem na akci.

11.3   Nezpůsobilé náklady

Za nezpůsobilé náklady se považují tyto položky:

a)	výnosy z kapitálu a dividendy vyplacené příjemcem;

b)	dluh a poplatky za dluhovou službu;

c)	rezervy na ztráty či závazky;

d)	dlužné úroky;

e)	sporné pohledávky;

f)	kurzové ztráty;

g)	náklady na převody z účtu Komise účtované bankou příjemce;

h)

náklady, jež vykáže příjemce v rámci jiné akce, na niž je udělen grant financovaný z rozpočtu Unie. K těmto grantům patří granty, jež udělují členské státy a jež jsou financovány z rozpočtu Unie, a granty, jež udělují jiné subjekty než Komise pro účely plnění rozpočtu Unie. Zejména příjemci, kteří získali grant na provozní náklady financovaný z rozpočtu EU nebo Euratomu, nesmí vykazovat nepřímé náklady za období, na něž se tento grant na provozní náklady vztahuje, pokud nemůžou prokázat, že grant na provozní náklady nepokrývá náklady na akci;

i)	příspěvky od třetích stran ve formě věcného plnění;

j)	nepřiměřené nebo neuvážené výdaje;

k)

odpočitatelná DPH. DPH (15) bude nezpůsobilá, pokud jsou činnosti, které mají být podpořeny z grantu, zdanitelnými/osvobozenými činnostmi s nárokem na odpočet nebo činnostmi, při nichž veřejnoprávní subjekty vystupují jako orgány veřejné moci členského státu (tj. činnostmi vyplývajícími z výkonu svrchovaných pravomocí nebo výsad, které členské státy vykonávají v rámci zvláštního právního režimu v souladu s čl. 13 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES (16): např. policie, soudnictví, vymezování a prosazování veřejných politik atd.)

11.4   Vyrovnaný rozpočet

Odhadovaný rozpočet akce musí být přiložen k formuláři žádosti. Příjmy a výdaje v něm musí být vyrovnané.

Rozpočet musí být sestaven v eurech.

Žadatelé, jejichž náklady nevzniknou v eurech, by měli použít směnný kurz zveřejňovaný na internetových stránkách Infor-euro na adrese:

http://ec.europa.eu/budget/contracts_grants/info_contracts/inforeuro/inforeuro_en.cfm

Žadatel musí zajistit, aby zdroje nezbytné k provedení akce nepocházely pouze z grantu EU.

Spolufinancování akce může mít podobu:

—	vlastních zdrojů příjemce,

—	příjmů, jež daná akce či pracovní program generuje,

—	finančních příspěvků třetích osob.

11.5   Výpočet konečné výše grantu

Tuto konečnou výši vypočte Komise při vyplácení zůstatku. Výpočet probíhá v těchto krocích:

Krok 1 – Použití sazby proplácených nákladů na způsobilé náklady a připočtení paušální částky

Částka podle kroku 1 se získá použitím sazby proplácených nákladů uvedené v oddíle 11.1.1 na způsobilé náklady, které byly skutečně vynaloženy a které Komise schválila, včetně nákladů vykázaných formou paušálních sazeb, na něž se vztahuje míra spolufinancování v souladu s oddílem 11.1.2.

Krok 2 – Stanovení stropu maximální výše grantu

Celková částka, kterou Komise vyplatí příjemcům, nesmí v žádném případě překročit maximální výši grantu, jak ji stanoví grantová dohoda. Je-li částka vypočtená v kroku 1 vyšší než tato maximální výše, omezí se konečná výše grantu na tuto maximální výši.

Pokud je práce dobrovolníků vykázána jako součást přímých způsobilých nákladů, je konečná výše grantu omezena na výši celkových způsobilých nákladů schválených Komisí po odečtení částky za práci dobrovolníků, kterou schválila Komise.

Krok 3 – Snížení v důsledku pravidla neziskovosti

„Ziskem“ se rozumí přebytek příjmů získaných na základě kroků 1 a 2 nad celkovými způsobilými náklady akce plus příjmy generované danou akcí pro příjemce a přidružené subjekty jiné než neziskové organizace.

Věcné plnění a finanční příspěvky třetích stran se za příjmy nepovažují.

Celkové způsobilé náklady akce jsou konsolidované celkové způsobilé náklady schválené Komisí. Příjmy generované akcí jsou konsolidované příjmy, které jsou v případě příjemců a přidružených subjektů jiných než neziskových organizací zjištěny, vytvořeny nebo potvrzeny k datu, k němuž se sestavuje žádost o výplatu zůstatku.

V případě zisku je nutno od konečné výše grantu odečíst poměrnou část tohoto zisku, která se určí podle konečné sazby proplácených skutečných způsobilých nákladů na akci schválených Komisí.

Krok 4 – Snížení částky v důsledku absence řádného provedení nebo v důsledku porušení jiných povinností

Komise může snížit maximální výši grantu, pokud akce nebyla řádně provedena (tj. pokud nebyla provedena, nebo byla provedena špatně, částečně nebo opožděně), nebo pokud byla porušena jiná povinnost podle příslušné dohody.

Snížení grantu bude úměrné tomu, do jaké míry nebyla akce provedena řádně, nebo vzhledem k míře závažnosti porušení povinností.

11.6   Podávání zpráv a způsob platby

11.6.1   Způsob platby

Pokud příjemce splnil podmínky grantové dohody (platební lhůty, stropy apod.), může požádat o níže uvedené platby. K žádostem o platbu musí být připojeny (a uvedeny v grantové dohodě) následující dokumenty:

Žádost o platbu	Průvodní dokumenty
Předběžné financování odpovídající 40 % maximální výše grantu	finanční záruka (viz oddíl 11.6.2)
Jedna průběžná platba: Pro účely stanovení částky splatné jako průběžná platba činí sazba proplácených nákladů použitá na způsobilé náklady schválené Komisí 80 %. Průběžná platba nepřekročí 40 % maximální výše grantu. Celková výše plateb v rámci předběžného financování a průběžných plateb nepřekročí 80 % maximální výše grantu.	(a) průběžná technická zpráva (b) průběžný finanční výkaz
Vyplacení zůstatku Komise stanoví výši této platby na základě výpočtu konečné výše grantu (viz oddíl 11.5). Převyšuje-li celková částka předchozích plateb konečnou výši grantu, je příjemce povinen Komisí vyplacený přeplatek vrátit prostřednictvím inkasního příkazu.	(a) závěrečná technická zpráva; (b) závěrečný finanční výkaz; (c) souhrnný finanční výkaz sestávající z již předložených finančních výkazů a uvádějící příjmy

V případě nepřesvědčivé finanční způsobilosti se uplatní oddíl 8.1.

11.6.2   Záruka pro účely předběžného financování

S cílem omezit finanční rizika spojená s platbami předběžného financování může být vyžadována záruka pro účely předběžného financování až do výše částky předběžného financování.

Tuto finanční záruku poskytuje v eurech schválená banka nebo finanční instituce usazená v kterémkoli členském státě EU. Je-li příjemce usazen ve třetí zemi, může Komise přistoupit na to, že záruku poskytne banka nebo finanční instituce usazená v této třetí zemi, pokud se domnívá, že zabezpečení a parametry, jež tato banka či finanční instituce nabízí, jsou rovnocenné jako v případě bank či finančních institucí usazených v některém členském státě. Jako finanční záruky nelze akceptovat částky na blokovaném bankovním účtu.

Záruka může být nahrazena:

—	společným a nerozdílným ručením třetí osoby nebo

—	společným ručením příjemců zúčastněných na jedné akci, kteří jsou stranami stejné grantové dohody.

Záruka je uvolňována postupně s tím, jak je předběžné financování zúčtováváno proti průběžným platbám nebo výplatě zůstatku za podmínek grantové dohody.

Místo vyžadování záruky pro účely předběžného financování může Komise rozhodnout o rozdělení platby předběžného financování do několika splátek.

11.7   Ostatní finanční podmínky

a)    Zákaz kumulace

Na jednu akci může být z rozpočtu EU udělen pouze jeden grant.

b)    Zákaz retroaktivity

Poskytnutí grantu se zpětným účinkem na již ukončenou akci je vyloučeno.

Grant na akci, která již byla zahájena, lze poskytnout pouze tehdy, pokud žadatel může v žádosti o grant prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody.

V takových případech nesmějí být způsobilé náklady vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant.

c)    Zakázky na provedení / subdodávky

Pokud provedení akce vyžaduje zadávání zakázek (zakázky na provedení), může příjemce zakázku zadat v souladu se svými obvyklými postupy nákupu, pokud je zakázka zadána ekonomicky nejvýhodnější nabídce nebo (případně) nabídce uvádějící nejnižší cenu, a zároveň je třeba vyhnout se střetu zájmů.

Očekává se, že příjemce výběrové řízení jasně zdokumentuje a dokumentaci si uchová pro případ auditu.

Subjekty, které jednají jako veřejný zadavatel ve smyslu směrnice 2014/24/EU (17) nebo jako zadavatel ve smyslu směrnice 2014/25/EU (18), se musí řídit platnými vnitrostátními předpisy pro zadávání veřejných zakázek.

Příjemci mohou uzavřít smlouvu o subdodávkách na plnění v rámci akce. Pokud tak učiní, musí zajistit, že kromě výše uvedených podmínek ekonomicky nejvýhodnější nabídky a neexistence střetu zájmů jsou splněny i tyto podmínky:

a)	subdodávky se nevztahují na základní úkoly akce;

b)	využití možnosti subdodávek je odůvodněno povahou akce a nezbytností pro její provedení;

c)	odhadované náklady na subdodávky jsou přehledně vyznačeny v odhadu rozpočtu;

d)

využití možnosti subdodávek, pokud není stanoveno v popisu akce, oznamuje příjemce a schvaluje Komise. Komise je může schválit: i) před uzavřením smlouvy na subdodávky, pokud příjemci požádají o změnu; ii) po využití možnosti subdodávek v případě, že jsou subdodávky: — konkrétně odůvodněné v průběžné nebo závěrečné technické zprávě a — nemají za následek změnu grantové dohody, jež by mohla zpochybnit rozhodnutí o udělení grantu nebo být v rozporu se zásadou rovného zacházení se žadateli;

e)	příjemci zajistí, aby se určité podmínky platné pro příjemce a vyjmenované v grantové dohodě (např. viditelnost, důvěrnost informací atd.) vztahovaly rovněž na subdodavatele.

d)    Finanční podpora třetím stranám

Žádosti nesmí obsahovat ustanovení o poskytování finanční podpory třetím stranám.

12.   PROPAGACE

12.1   Ze strany příjemců

Příjemci musí ve všech publikacích nebo ve spojení s činnostmi, na něž se grant využívá, jasně zmínit příspěvek Evropské unie.

V tomto směru mají příjemci povinnost ve všech svých publikacích, na plakátech, v programech a jiných materiálech, jakož i během souvisejících činností (konference, semináře atd.), které jsou realizovány v rámci spolufinancovaného projektu, přednostně uvést název a logo Evropské komise.

Za tím účelem musí uvést:

—	text: „S finanční podporou Evropské unie“,

—	logo, které je k dispozici na adrese https://europa.eu/european-union/about-eu/symbols/flag_cs,

—

tato prohlášení o vyloučení odpovědnosti: U publikací v tištěné nebo elektronické podobě: „Tato publikace byla vydána s finanční podporou Evropské unie. Za její obsah, který nemusí vždy odrážet názory Evropské unie, zodpovídá výhradně <jméno/název autora/partnera>.“ U internetových stránek a účtů na sociálních médiích: „<Tyto internetové stránky byly vytvořeny a jsou spravovány / tento účet byl vytvořen a je spravován> s finanční podporou Evropské unie. Za <jejich/jeho> obsah, který nemusí vždy odrážet názory Evropské unie, zodpovídá výhradně <jméno/název autora/partnera>.“ U videí a jiných audiovizuálních materiálů: „<Toto video bylo vytvořeno / tento film/program/záznam byl vytvořen> s finanční podporou Evropské unie. Za jeho obsah, který nemusí vždy odrážet názory Evropské unie, zodpovídá výhradně <jméno/název autora/partnera>.“

Nebude-li tato podmínka zcela splněna, může být grant, který příjemce získal, v souladu s ustanoveními grantové dohody snížen.

Kromě výše uvedených povinností se příjemci vyzývají, aby (dobrovolně) aktualizovali mapu na internetových stránkách Inforegio (vložením záznamu s příklady svých akcí).

12.2   Ze strany Komise

S výjimkou stipendií udělených fyzickým osobám a další přímé podpory vyplacené nejpotřebnějším fyzickým osobám se všechny informace týkající se grantů udělených v průběhu rozpočtového roku zveřejňují na internetových stránkách orgánů Evropské unie nejpozději do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byly granty uděleny.

Komise zveřejní tyto informace:

—	jméno/název příjemce,

—	adresu příjemce, je-li příjemcem právnická osoba, region, je-li příjemcem fyzická osoba, a to na úrovni NUTS 2 (19), má-li bydliště v EU, nebo na ekvivalentní úrovni, má-li bydliště mimo EU,

—	předmět grantu,

—	udělenou částku.

Na základě odůvodněné a řádně doložené žádosti příjemce je od zveřejnění informací upuštěno v případě rizika, že by byla u příslušných jednotlivců ohrožena práva a svobody chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců.

13.   ZPRACOVÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Reakce na výzvu k předkládání návrhů vyžaduje zaznamenání a zpracování osobních údajů (jako je jméno, adresa a životopis). Tyto údaje budou zpracovány v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES. Není-li stanoveno jinak, otázky a všechny vyžádané osobní údaje nezbytné pro vyhodnocení žádosti v souladu s podmínkami výzvy k předkládání návrhů zpracuje GŘ REGIO –„Rozpočtové a finanční řízení“.

Nachází-li se příjemce v některé ze situací popsaných v článcích 136 a 141 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (20), může Komise osobní údaje zaregistrovat v systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Další informace viz prohlášení o ochraně osobních údajů na adrese:

https://ec.europa.eu/info/data-protection-public-procurement-procedures_cs.

14.   POSTUP PŘI PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ

Návrhy musí být předloženy ve lhůtě stanovené v oddíle 3.

Po uplynutí lhůty pro podání žádosti není povoleno žádost jakkoli měnit. Komise však může žadatele v průběhu hodnocení kontaktovat, pokud je třeba objasnit některé aspekty nebo opravit administrativní chyby.

Žadatelé budou o výsledcích výběrového řízení vyrozuměni písemně.

Žadatelé se vyzývají, aby své žádosti zasílali ve formátu pdf na e-mailovou adresu:

REGIO-CALL-FOR-MEDIA@ec.europa.eu.

Datum a čas přijetí e-mailu s přiloženou žádostí se považuje za doklad o podání žádosti.

Žádosti zaslané poštou nebo faxem nebudou přijaty.

Kontakty

Veškeré otázky týkající se této výzvy zasílejte na adresu: REGIO-CONTRACTS@ec.europa.eu. V zájmu efektivního vyřizování všech dotazů uveďte v předmětu nebo v textu zprávy referenční číslo této výzvy k předkládání návrhů.

Odpovědi na zaslané otázky budou zveřejněny na seznamu často kladených otázek na adrese: https://ec.europa.eu/regional_policy/en/newsroom/funding-opportunities/calls-for-proposal/, aby se zajistilo rovné zacházení se všemi potenciálními žadateli. Otázky mohou žadatelé zaslat na výše uvedenou adresu nejpozději 10 dnů před uplynutím lhůty pro předkládání návrhů.

Přílohy:

—	Formulář žádosti

—	Kontrolní seznam dokumentů, které mají být předloženy

—	Vzor grantové dohody

---

(1)  https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/tender/pdf/official/2020_financing_decision_ta.pdf

(2)  https://ec.europa.eu/regional_policy/cs/policy/what/investment-policy/

(3)  https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/gac/2017/04/25/

(4)  https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-8-2017-0201_CS.html

(5)  http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/informing/events/3005-pamhagen/20170523_joint_communication_actions.pdf

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (zvláště články 115–117 a příloha XII) (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(7)  Pro účely této výzvy k předkládání návrhů se „informačním opatřením“ rozumí svébytný a ucelený soubor informačních aktivit týkajících se politiky soudržnosti EU.

(8)  Touto výzvou k předkládání návrhů Evropská komise podporuje informační opatření v oblasti politiky soudržnosti EU, která se provádí prostřednictvím tří hlavních fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti (FS) a Evropského sociálního fondu (ESF). Způsobilým se v tomto smyslu rozumí projekt, který se zaměří na dopad kteréhokoli z těchto tří fondů v určitém regionu.

(9)  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal/actions-being-taken-eu/just-transition-mechanism/just-transition-funding-sources_cs

(10)  https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/recovery-plan-europe_en

(11)  Tento seznam není úplný.

(12)  Veřejnoprávní subjekty nebo soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby.

(13)  Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(15)  Čl. 186 odst. 4 písm. c) finančního nařízení.

(16)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(19)  Nařízení Komise (ES) č. 105/2007 ze dne 1. února 2007, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 39, 10.2.2007, s. 1).

(20)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32018R1046

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc: M.9911 — Voith/PCSH/TSA)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 362/05)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2020/C 362/06)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„PROSECCO“

PDO-IT-A0516-AM07

Datum oznámení: 14. 8. 2020

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Chop prosecco – spumante rosè – v kategoriích šumivé víno a jakostní šumivé víno

Do označení se zařazuje druh spumante rosè (růžové šumivé víno), aby pod tímto označením bylo možné vyrábět šumivé víno z odrůd hroznů Glera B. a Pinot Nero zpracovaných na červené víno.

Tento druh se již na daném území ve velkém objemu vyráběl, i když pod jiným označením.

Tato změna se týká článků 1, 2, 4, 5, 8 a 9 specifikace a oddílů 4, 5, 8 a 9 jednotného dokumentu.

2.   Chop prosecco – spumante rosè – kombinace odrůd révy

Pro druh spumante rosè je stanoveno složení z těchto odrůd révy: Glera B. v objemu činícím nejméně 85 % a nejvýše 90 %, Pinot Nero zpracované na červené víno v objemu činícím nejméně 10 % a nejvýše 15 %. Díky uvedenému složení lze dosáhnout zabarvení „rosé“ (růžové barvy).

Tato změna se týká článku 2 specifikace a nemá vliv na jednotný dokument.

3.   Chop prosecco – spumante rosè – výnos hroznů na hektar a minimální přirozený obsah alkoholu v procentech objemových

Maximální výnos hroznů odrůdy Pinot Nero byl stanoven na 13 500 kg/ha, aby mohlo dojít k vyšší koncentraci barviva a jeho větší stabilitě.

Minimální přirozený obsah alkoholu byl stanoven na 9 % objemových.

Tato změna se týká článku 4 specifikace a oddílů 4 a 5b jednotného dokumentu.

4.   Chop prosecco – spumante rosè – zpracování

Tento druh se musí vyrábět výhradně přirozeným kvašením v autoklávu, přičemž doba zpracování musí být nejméně 60 dnů. Tento způsob výroby umožňuje, aby kvasinky uvolňovaly sloučeniny, jako jsou mannoproteiny, jež barvivo (anthokyanino-taninové sloučeniny s nízkou molekulovou hmotností) chrání před oxidací a oxidem siřičitým, a produkt je díky němu čichově a chuťově komplexnější.

Tato změna se týká článku 5 specifikace a nevztahuje se na jednotný dokument.

5.   Chop prosecco – spumante rosè – enologické postupy

V případě dávek produktu určených k přípravě růžového šumivého vína a jakostního růžového šumivého vína je povoleno přidávat minimálně 10 a maximálně 15 % produktů získaných z vinifikace hroznů odrůdy Pinot Nero (zpracovaných na červené víno), a to za podmínky, že hrozny odrůdy Glera B. využívané v procesu výroby vína se pěstují na jednoodrůdových vinicích nebo na vinicích, na nichž zastoupení hroznů odrůdy Pinot Nero doplňovaných k těm, jež jsou pro tento postup povoleny, nepřevyšuje 15 %. Tento enologický postup odpovídá postupu, který je již stanoven pro stávající druhy šumivého vína, a je v souladu s právními předpisy Evropské unie.

Tato změna se týká článku 5 specifikace produktu a oddílu 5 a) jednotného dokumentu.

6.   Chop prosecco – spumante rosè – vlastnosti při spotřebě

Protože došlo k zařazení druhu spumante rosè, uvádějí se fyzikální, chemické a organoleptické vlastnosti.

Tato změna se týká článku 6 specifikace produktu a oddílu 4 jednotného dokumentu.

7.   Chop prosecco – spumante rosè – výraz „millesimato“ na etiketě

Na etiketě tohoto druhu je třeba uvádět výraz „millesimato“ (ročník), za nímž následuje rok produkce hroznů, a to v souladu s čl. 49 odst. 1 nařízení 2019/33.

Tato změna se týká článku 7 specifikace produktu a oddílu 9 jednotného dokumentu.

8.   Chop prosecco – spumante rosè – uvedení ke spotřebě

Produkt se uvádí ke spotřebě od 1. ledna roku následujícího po sklizni, aby mohl více dozrát.

Tato změna se týká článku 7 specifikace a nevztahuje se na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název produktu

„Prosecco“

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

4.	Šumivé víno

5.	Jakostní šumivé víno

6.	Jakostní aromatické šumivé víno

8.	Perlivé víno

4.   Popis vína (vín)

Prosecco – víno

Barva: slámově žlutá

Vůně: jemná, výrazná, typická pro hrozny, ze kterých se vyrábí

Chuť: suchá až polosladká, svěží a výrazná

Minimální celkový obsah alkoholu v procentech objemových: 10,5 % obj.

Minimální bezcukerný extrakt: 14 g/l.

Veškeré analytické parametry, které nejsou uvedeny v následující tabulce, odpovídají mezním hodnotám stanoveným vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální celková kyselost:	4,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

„Prosecco Spumante“ – šumivé víno, jakostní šumivé víno a jakostní aromatické šumivé víno

Barva: slámově žlutá různé intenzity, jasná, s přetrvávající pěnou

Vůně: jemná, výrazná, typická pro hrozny, ze kterých se vyrábí

Chuť: od brut nature po demi-sec, svěží a výrazná

Minimální celkový obsah alkoholu v procentech objemových: 11 % obj.

Minimální bezcukerný extrakt: 14 g/l.

Veškeré analytické parametry, které nejsou uvedeny v následující tabulce, odpovídají mezním hodnotám stanoveným vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální celková kyselost:	4,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

„Prosecco“ – perlivé víno

Barva: slámově žlutá různé intenzity, jasná, s viditelnou tvorbou bublinek

Vůně: jemná, výrazná, typická pro hrozny, ze kterých se vyrábí

Chuť: suchá až polosladká, svěží a výrazná

Minimální celkový obsah alkoholu v procentech objemových: 10,5 % obj.

Minimální bezcukerný extrakt: 14 g/l.

V případě perlivého druhu tradičně vyráběného kvašením v lahvi se mohou organoleptické vlastnosti při spotřebě lišit:

Barva: možné zakalení

Vůně: příjemná a výrazná s možným nádechem chlebové kůrky a droždí

Chuť: suchá, perlivá, ovocná s možným nádechem chlebové kůrky a droždí.

Veškeré analytické parametry, které nejsou uvedeny v následující tabulce, odpovídají mezním hodnotám stanoveným vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální celková kyselost:	4 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

„Prosecco – Spumante rosé“ - šumivé víno, jakostní šumivé víno

Barva: narůžovělá různé intenzity, jasná, s přetrvávající pěnou

Vůně: jemná, výrazná, typická pro hrozny, ze kterých se vyrábí

Chuť: od „brut nature“ po „extra dry“, svěží a výrazná

Minimální celkový obsah alkoholu (v % objemových): 11 % obj.

Minimální bezcukerný extrakt: 14 g/l.

Veškeré analytické parametry, které nejsou uvedeny v následující tabulce, odpovídají mezním hodnotám stanoveným vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální celková kyselost:	4,5
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

5.   ENOLOGICKÉ POSTUPY

a.   Zvláštní enologické postupy

Enologický postup, který se týká dávek produktu určených k přípravě šumivého vína nebo jakostního šumivého vína (včetně druhu „rosè“).

Zvláštní enologický postup

– V případě dávek produktu určených k přípravě šumivého vína a jakostního šumivého vína je povoleno přidávat maximálně 15 % produktů získaných z vinifikace hroznů odrůd Chardonnay, Pinot Bianco, Pinot Grigio a Pinot Nero (zpracovaných na bílé víno) samostatně nebo v kombinaci, a to za podmínky, že hrozny odrůdy Glera využívané v procesu výroby vína se pěstují na jednoodrůdových vinicích nebo na vinicích, na nichž zastoupení menšinových odrůd hroznů doplňovaných k těm, jež jsou pro tento postup povoleny, nepřevyšuje 15 %.

– V případě dávek produktu určených k přípravě růžového šumivého vína a jakostního růžového šumivého vína je povoleno přidávat minimálně 10 a maximálně 15 % produktů získaných z vinifikace hroznů odrůdy Pinot Nero (zpracovaných na červené víno), a to za podmínky, že hrozny odrůdy Glera B. využívané v procesu výroby vína se pěstují na jednoodrůdových vinicích nebo na vinicích, na nichž zastoupení hroznů odrůdy Pinot Nero doplňovaných k těm, jež jsou pro tento postup povoleny, nepřevyšuje 15 %.

b.   Maximální výnosy

Prosecco

18 000 kilogramů hroznů na hektar

Prosecco

135,0 hektolitrů na hektar

Prosecco – spumante rosè (odrůda Glera)

18 000 kilogramů hroznů na hektar

Prosecco – spumante rosè (odrůda Glera)

135,0 hektolitrů na hektar

Prosecco – spumante rosè (odrůda Pinot Nero)

13 500 kilogramů hroznů na hektar

Prosecco – spumante rosè (odrůda Pinot Nero)

101,25 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Hrozny určené k výrobě vína s kontrolovaným označením původu „Prosecco“ musí být produkovány v oblasti, která zahrnuje provincie: Belluno, Gorizia, Padova, Pordenone, Treviso, Trieste, Udine, Venezia a Vicenza.

7.   Hlavní odrůda (odrůdy) vinné révy

Glera B. – Serprino

8.   Popis souvislostí

CHOP Prosecco – všechny kategorie vína

Přírodní faktory vztahující se k souvislosti

Pro oblast označení „Prosecco“, která se nachází v severovýchodní Itálii, je charakteristická rovinatá krajina s několika kopcovitými oblastmi. Podnebí v Benátsku a Furlánsku je mírné: Alpy na severu slouží jako bariéra proti studeným severním větrům a Jaderské moře na jihu představuje hlavní trasu větru scirocco, který přináší dostatečné srážky, a to zejména během letních měsíců, zmírňuje teploty a poskytuje vinné révě nezbytné množství vody ve fázích růstu pupenů a hroznů.

Na konci léta, kdy slunce svítí menší počet hodin a převládá suchý vítr bóra z východu, dochází ke značným teplotním výkyvům mezi dnem a nocí a hrozny, jež právě jsou v konečné fázi dozrávání, obsahují značné množství aromatických látek.

Oblast produkce je bohatá na nerosty a stopové prvky. Půdy jsou většinou aluviálního původu s převážně jílovito-hlinitou strukturou a značným obsahem půdního skeletu, který je výsledkem eroze dolomitů a říčních naplavenin, díky čemuž lze půdu dobře odvodňovat.

Historické a lidské faktory

První dokumenty zmiňující víno „Prosecco“ pocházejí z konce 17. století. Popisují lahodné bílé víno pocházející z krasové oblasti v okolí Terstu, zejména z kraje Prosecco.

Výroba tohoto vína se později přesunula a rozvíjela se především v kopcovitém Benátsku a Furlánsku.

„Prosecco“ za svůj úspěch v podstatě vděčí skutečnosti, že od počátku 20. století schopní producenti vyvíjeli techniky vedení révy vhodné pro velmi plodnou odrůdu Glera s cílem omezit produkci jednotlivé rostliny, a tak zajistit, aby hrozny řádně dozrály a zachovaly si svůj aromatický potenciál. Navrhli také vhodné techniky zpracování vína založené na přirozeném druhotném kvašení, zpočátku v láhvi, poté ve velkokapacitních nádobách (autoklávech).

V průběhu minulého století vznikla síť vysoce kvalifikovaných odborníků z vědeckotechnické oblasti s odbornými znalostmi v oblasti produkce, jejímž cílem je zdokonalovat metody produkce vína „Prosecco“, což dalo vyniknout vlastnostem, díky kterým víno oceňují spotřebitelé jak v Itálii, tak i za jejími hranicemi. Klíčovým faktorem byla schopnost producentů experimentovat s technologiemi výroby vína a druhotného kvašení a zlepšovat je využíváním modrých hroznů zpracovaných na červené víno, díky čemuž lze zaručit stejné charakteristické znaky označení i u růžového šumivého vína.

Příčinná souvislost mezi zeměpisným prostředím a specifičností produktů

Pro správný vývoj révy během vegetačního období je rozhodující mírné podnebí s dešti a teplým větrem scirocco v létě.

Rozdíly v denních a nočních teplotách a převládající suchý vítr bóra v poslední fázi dozrávání hroznů podporují zachování „kyselých“ látek a tvorbu značného množství aromatických prekurzorů, které jsou určující pro květinový a ovocný nádech, jenž je pro víno „Prosecco“ typický.

Aluviální půdy mají jílovito-hlinitou strukturu a jsou poměrně úrodné. Umožňují tak vynikající množstevní výnosy, příznivě ovlivňují mírnou úroveň koncentrace cukrů a skýtají minerály a stopové prvky potřebné k tomu, aby složení hroznů bylo z chemického a senzorického hlediska vyvážené. Díky tomu lze získat základní víno pro perlivá a šumivá vína s mírným obsahem alkoholu a svěžím, suchým a ovocným senzorickým profilem, jenž je pro víno „Prosecco“ charakteristický.

Vypěstovaný druh hroznů, zejména odrůda Glera, se vyznačuje mírnou koncentrací cukrů a optimálním obsahem okyselujících a aromatických látek. Vzniká tak příjemně aromatické základní víno s nízkým obsahem alkoholu.

Šumivé a perlivé verze vína „Prosecco“ jsou typicky suché a pro jejich senzorický profil je charakteristická jasná slámově žlutá barva či barva narůžovělá u druhu spumante rosè a vyvážený poměr mezi jemnými bublinkami a přetrvávající pěnou.

Vůně vína je jemná a elegantní s charakteristickým květinovým (bílé květy, u druhu spumante rosè rovněž květy červené) a ovocným (jablko, hruška, exotické ovoce a citrusy, u druhu spumante rosè rovněž jahoda a malina) nádechem. Pokud jde o chuť, vyváženost mezi cukernými a kyselými složkami spolu s lahodností propůjčují produktu nádech svěžesti, jemnosti a živosti v ústech.

Pro vyniknutí vlastností tohoto výjimečného vína v šumivé verzi se k přirozenému opětovnému kvašení základního vína ve velkých nádobách nebo v autoklávech využívá metoda „Martinotti“.

Právě tato metoda umožňuje, aby víno „Prosecco“ plně dosáhlo svého aromatického potenciálu a příjemné svěží a charakteristické chuti.

Rovněž je vhodné zmínit produkci, i když nepříliš rozsáhlou, nešumivého vína „Prosecco“, které má podobný senzorický profil jako výše uvedené druhy, avšak s výraznými ovocnými tóny a chutí vyznačující se větší lahodností a plností.

Vína s CHOP „Prosecco“ oceňují spotřebitelé v Itálii i v jiných částech světa.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

CHOP Prosecco

Právní rámec:

právní předpisy EU

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Na základě odchylky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/33 lze všechny druhy vín zpracovávat rovněž na správním území obcí provincie Verona, jež hraničí s vymezenou oblastí produkce, pokud hrozny pocházející z vinic, jež byly ke dni 30. listopadu 2011 obhospodařovány. Tyto činnosti lze navíc provádět i v jiných provinciích sousedících s vymezenou oblastí produkce, a to na základě individuálního povolení od ministerstva.

Za podmínek stanovených v individuálních povoleních udělených ministerstvem a se zohledněním tradičních náležitostí produkce lze ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2019/33 druhotné kvašení základního vína v případě „perlivé“ a „šumivé“ kategorie provádět i v bezprostřední blízkosti vymezené zeměpisné oblasti.

CHOP „Prosecco“ – doplňková zeměpisná jednotka

Právní rámec:

právní předpisy EU

Typ dalších podmínek:

další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

U označení „Prosecco“ je povoleno na etiketě uvádět odkaz na „provincii Treviso“ nebo „Treviso“, „provincii Terst“ nebo „Terst“ či „Pokrajina Trst“ nebo „Trst“, pokud příslušné šarže obsahují výhradně hrozny sklizené na vinicích, které se nacházejí v daných provinciích, nebo pokud je produkt zpracován a balen v téže provincii, v níž byly hrozny vypěstovány, jak stanoví článek 55 nařízení (EU) 2019/33 a čl. 120 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2015.

CHOP Prosecco

Právní rámec:

právní předpisy EU

Typ dalších podmínek:

plnění do láhví ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Ustanovení o plnění do lahví ve vymezené oblasti byla stanovena v souladu s právem EU (čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2019/33). Podle výše uvedeného předpisu musí být plnění do lahví provedeno ve vymezené zeměpisné oblasti, aby byla zaručena jakost a pověst vína s CHOP „Prosecco“, zaručen jeho původ a zajištěna účinnost příslušných kontrol. Zvláštní vlastnosti a jakost vína „Prosecco“ související se zeměpisnou oblastí původu a pověstí označení lze lépe zaručit, pokud je víno do lahví plněno v oblasti výroby, protože uplatňování a dodržování všech technických předpisů týkajících se přepravy a plnění do lahví je tak svěřeno podnikům v této oblasti, které mají potřebné znalosti, know-how a zájem na zachování vydobytého dobrého jména. Těmito požadavky se navíc zajišťuje, že se na vinaře vztahuje účinný systém kontrol plnění do láhví prováděných příslušnými orgány, neboť se předchází veškerým potenciálním rizikům v souvislosti s přepravou produktu mimo oblast za účelem plnění. Toto ustanovení tak přináší výhody samotným vinařům, kteří dbají na zachování jakosti a pověsti označení a odpovídají za ni.

CHOP Prosecco – spumante rosè

Právní rámec:

právní předpisy EU

Typ dalších podmínek:

další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

U tohoto druhu je třeba v souladu s čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2019/33 uvádět rok produkce hroznů.

Odkaz na specifikaci produktu

https://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/15890

---

(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.