1.10.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 323/1

SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny Komise k provádění pravidel EU týkajících se definice napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu a zabránění tomuto napomáhání

(2020/C 323/01)

1. Úvod

EU vypracovala komplexní a multidisciplinární politický rámec pro řešení problematiky pašování migrantů, mimo jiné stanovením a prováděním prvního akčního plánu EU (2015–2020) pro potírání této trestné činnosti (1). Jeho hlavním cílem je rozbít operační model zločineckých organizací, které ohrožují životy migrantů a bezpečnost naší společnosti, a zároveň zabránit riziku kriminalizace osob, které poskytují pomoc migrantům v tísni. Tento cíl zůstává klíčovou politickou prioritou EU.

„Balíček proti převaděčství“ (2) představuje právní rámec, který EU přijala v roce 2002 s cílem definovat trestný čin napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu nebo pobytu v EU a stanovit příslušné trestní sankce.

Zejména směrnice 2002/90/ES – směrnice o napomáhání – ukládá členským státům přijmout vhodné sankce vůči každé osobě, která v rozporu s právními předpisy úmyslně napomůže státnímu příslušníkovi třetí země vstoupit na území členského státu EU nebo přejít přes toto území nebo která za úplatu napomůže státnímu příslušníkovi třetí země k pobytu v členském státě EU.

Zároveň směrnice při definování trestného činu stanoví, že členské státy mohou rozhodnout o neukládání sankcí v případě humanitární pomoci.

V roce 2017 provedla Komise první komplexní hodnocení (dále jen „hodnocení“) balíčku proti převaděčství (3), ve kterém uznala obavy související s případnou kriminalizací humanitární pomoci a poukázala zejména na pociťovanou absenci právní jistoty a nedostatečnou komunikaci mezi příslušnými orgány a subjekty působícími na místě. Komise sice konstatovala, že v dané fázi není právní revize nutná, navrhla však účinnější výměnu poznatků a osvědčených postupů mezi státními zástupci, donucovacími orgány a občanskou společností s cílem řešit praktické důsledky uvedených nedostatků.

V návaznosti na toto hodnocení zahájila Komise v roce 2018 pravidelné konzultace s občanskou společností a agenturami EU, včetně Agentury pro základní práva a Eurojustu, s cílem shromáždit poznatky a důkazy k identifikaci problémů souvisejících s výkladem a uplatňováním směrnice o napomáhání. V červenci 2018 přijal Evropský parlament usnesení o pokynech pro členské státy, jak předcházet kriminalizaci humanitární pomoci (4), v němž vyzval Komisi, aby „přijala pokyny pro členské státy, které by specifikovaly, které formy napomáhání by neměly být kriminalizovány, s cílem zajistit jednoznačné a jednotné uplatňování stávajícího acquis...“

Od roku 2018 poukazují tyto konzultace a různé výměny se zúčastněnými stranami na stále obtížnější situaci nevládních organizací a jednotlivců při poskytování pomoci migrantům, mimo jiné při provádění pátracích a záchranných operací na moři. Z nejnovějšího výzkumu, o němž Komise diskutovala s nevládními organizacemi, vyplývá, že činnosti prováděné pro humanitární účely jsou od roku 2015 ve stále větší míře kriminalizovány (5). Shromážděné údaje potvrdily, že počet soudních stíhání a vyšetřování jednotlivců z důvodů souvisejících s trestným činem napomáhání se v EU od roku 2015 zvýšil. Při výzkumu bylo zjištěno 60 případů vyšetřování a stíhání – většinou v souvislosti s usnadněním vstupu – v letech 2015 až 2019 v 10 členských státech, přičemž nejvíce případů bylo v roce 2018. Případy analyzované v rámci výzkumu se týkají převážně dobrovolníků, obránců lidských práv, posádek lodí zapojených do pátracích a záchranných operací na moři, ale také řadových občanů, rodinných příslušníků, novinářů, starostů a vedoucích náboženských představitelů. Jak však bylo zdůrazněno v hodnocení i v usnesení Evropského parlamentu, problémem zůstává nedostatek spolehlivých a srovnatelných vnitrostátních statistik o trestné činnosti, zejména pokud jde o napomáhání k trestným činům nelegální migrace (6).

Vzhledem k usnesení Evropského parlamentu a výsledkům konzultací se Komise domnívá, že jsou zapotřebí pokyny k výkladu směrnice o napomáhání, které by objasnily oblast její působnosti. Má se za to, že těmito pokyny nejsou dotčeny pravomoci Soudního dvora Evropské unie, který odpovídá za konečný výklad práva EU.

2. Právní rámec proti pašování migrantů na mezinárodní a evropské úrovni

2.1. Mezinárodní právní rámec: protokol Organizace spojených národů proti pašování přistěhovalců

Protokol Organizace spojených národů proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (7) (dále jen „protokol“) byl přijat v roce 2000 a vstoupil v platnost v roce 2004. Šlo o první mezinárodní nástroj, který poskytuje společnou definici pašování migrantů. EU přistoupila k protokolu v roce 2006 (8) a všechny členské státy EU s výjimkou Irska jej ratifikovaly.

Pašování migrantů je definováno v článku 3 protokolu jako „zprostředkování nedovoleného vstupu osoby na území smluvní strany, jejímž není tato osoba státním občanem ani v ní nemá trvalý pobyt, s cílem získat, přímo či nepřímo, finanční nebo jiný hmotný prospěch“.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) ve svém dokumentu z roku 2017 o pojmu „finanční nebo jiný hmotný prospěch“ v protokolu o pašování migrantů (The Concept of ‘Financial or Other Material Benefit’ in the Smuggling of Migrants Protocol) (9) popisuje tento finanční nebo jiný hmotný prospěch jako samotný účel pašování migrantů a důvod rostoucího zapojení organizovaných zločineckých skupin do jednání, které často závažným způsobem ohrožuje životy zranitelných migrantů. UNODC konstatuje, že finanční nebo jiný hmotný prospěch spojený s pašováním migrantů podněcuje obchod, který mění lidské utrpení a boj proti nepřízni osudu v obrovské a bezohledně dosažené zisky (10). Dokument UNODC dále popisuje jev napomáhání k nedovolenému vstupu bez motivu prospěchu jako akt, který nespadá do oblasti působnosti protokolu (11).

UNODC dospěl k závěru, že protokol nebrání státům v tom, aby kriminalizovaly činy mimo jeho oblast působnosti – například napomáhání k nepovolenému vstupu nebo nepovolenému pobytu, avšak nemůže být použit jako právní základ pro stíhání humanitárních subjektů a ani to není jeho cílem (12). Připomíná, že legislativní příručka pro provádění Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a protokolů (13) rozpracovává toto téma a potvrzuje, že odkaz na „finanční nebo jiný hmotný prospěch“ má skutečně za cíl vyloučit skupiny s čistě politickými nebo sociálními motivy. Na tomto základě UNODC vyzývá země, aby v celkovém rámci byly zahrnuty záruky, které zajistí, aby byly náboženské organizace, občanská společnost a jednotlivci jednající bez jakéhokoli úmyslu získat finanční nebo jiný hmotný prospěch vyňaty z uplatňování trestných činů pašování, přičemž bude zajištěno, že toto vynětí nebude možné využít jako mezeru k úniku před spravedlností (14).

2.2. Právní rámec EU: balíček proti převaděčství

Pašování migrantů je stále více spojováno se závažným porušováním lidských práv a ztrátami na životech, zejména pokud k němu dochází na moři (15). Napomáhání k nelegální migraci má různé podoby, patří sem např.:

—	vlastní přeprava nebo organizace přepravy jakékoliv osoby, která není oprávněna vstoupit na území země, jejímž není státním příslušníkem, ani přejít přes toto území,

—	výroba a/nebo poskytnutí falešných dokumentů,

—	organizování účelových sňatků.

Tyto činnosti jsou prováděny organizovanými zločineckými skupinami nebo jednotlivci a přinášejí jim značné zisky. Nárůst počtu nelegálních migrantů přicházejících do EU navíc udržuje poptávku nejen po činnostech usnadňujících vstup do EU, ale také po činnostech souvisejících s nelegálním pobytem. Napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a (je-li to za úplatu) pobytu je podle balíčku proti převaděčství penalizováno.

Obecným cílem balíčku proti převaděčství je pomoci v boji jak proti nelegální migraci, a to penalizací příslušného napomáhání v souvislosti s nepovoleným překračováním hranic, tak proti sítím organizované trestné činnosti, které ohrožují životy migrantů. Podle čl. 1 odst. 1 směrnice o napomáhání musí být penalizována každá osoba, která v rozporu s cizineckým právem úmyslně napomůže státnímu příslušníkovi třetí země vstoupit na území členského státu EU nebo přejít přes toto území nebo která za úplatu napomůže státnímu příslušníkovi třetí země k pobytu v členském státě EU.

Jak je podrobně uvedeno v hodnocení, protokol a balíček proti převaděčství zůstávají i přes určité rozdíly ve vzájemném souladu (16). Hodnocení připomíná, že jako smluvní strany protokolu jsou EU i její členské státy povinny jej uplatňovat, a to i při přijímání nebo provádění právních předpisů v jeho oblasti působnosti, a že protokol posílil pozici EU v rámci boje proti pašování migrantů jako jedné z forem organizované trestné činnosti.

Trestný čin napomáhání vymezený v čl. 1 odst. 1 směrnice o napomáhání je skutečně širší než v protokolu, pokud finanční zisk není podstatnou součástí trestného činu napomáhání k nepovolenému vstupu nebo přechodu. Zisk – spolu s účastí na zločinném spolčení nebo ohrožením životů lidí, kterých se dotýká – je uveden mezi přitěžujícími okolnostmi stanovenými v čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/946/SVV.

Ustanovení čl. 1 odst. 2 směrnice však umožňuje vyjmout napomáhání k nepovolenému vstupu a přechodu z trestního postihu, je-li prováděno za účelem humanitární pomoci. Podle tohoto ustanovení „[k]aždý členský stát může rozhodnout, že neuloží sankce, pokud jde o jednání stanovené v odst. 1 písm. a), a použije své vnitrostátní právní předpisy a postupy jestliže cílem daného jednání bylo poskytnout dotčené osobě humanitární pomoc“.

Bez ohledu na odkazy na obecná ustanovení trestního práva, jako jsou ustanovení týkající se činů, které musely být provedeny za účelem odvrácení nebezpečné situace (17), upravuje výjimku z trestního postihu za napomáhání k nepovolenému vstupu a/nebo přechodu za účelem poskytnutí určité formy humanitární pomoci ve svém vnitrostátním právu pouze osm členských států (18). Z přezkumu právních předpisů těchto členských států vyplývají různé vnitrostátní výklady směrnice, přičemž každý stát přihlíží ke svému vnitrostátnímu právnímu kontextu.

Belgie a Španělsko přijaly téměř doslova znění směrnice včetně humanitární pomoci jakožto důvodu pro neobvinění, zatímco ostatní členské státy použily jiný postup.

Chorvatsko stanoví výslovné výjimky pro:

—	napomáhání ke vstupu – za účelem záchrany životů, prevence zranění, poskytnutí naléhavé lékařské péče a humanitární pomoci v souladu se zvláštními právními předpisy – a

—	napomáhání k pobytu – z humanitárních důvodů bez úmyslu odložit opatření přijímaná k zajištění návratu nebo bránit těmto opatřením.

V Řecku nejsou kapitáni a velitelé lodí a letadel ani řidiči jakéhokoliv dopravního prostředku trestně stíháni za poskytnutí pomoci na základě toho, že zachrání někoho na moři nebo přepraví někam nějakou osobu, která potřebuje mezinárodní ochranu v souladu s mezinárodním právem.

Itálie přijala s odvoláním na článek 54 italského trestního zákoníku výslovné ustanovení s obecnou doložkou, podle níž nejsou kriminalizovány činnosti, jejichž cílem je:

—	zabránit vážné újmě zúčastněných osob,

—	zachránit cizince nacházející se na italském území a/nebo nabídnout těmto cizincům humanitární pomoc.

Finsko přihlíží k humanitárním důvodům osoby nebo jejím motivům, pokud jde o blízké rodinné vztahy, jakož i okolnostem souvisejícím s bezpečností cizince v jeho domovské zemi nebo zemi trvalého pobytu.

Ve Francii byli po rozsudku Ústavní rady (19) a následné změně příslušných ustanovení vyňati z trestního postihu rodinní příslušníci a každá osoba poskytující právní, jazykové a sociální poradenství nebo jakýkoliv typ pomoci výhradně pro humanitární účely, pokud jde o napomáhání k přechodu a pobytu, nikoli však pokud jde o napomáhání ke vstupu.

Na Maltě platí, že pomůže-li jednotlivec někomu, kdo se nachází v bezprostředním nebezpečí, vstoupit na její území a/nebo tímto územím projít, řízení se nemusí zahajovat, pokud jsou tyto činy provedeny za účelem humanitární pomoci (20).

Pravomoc posoudit, zda se na určitý čin – s ohledem na okolnosti případu – vztahuje výjimka stanovená vnitrostátním právem, přísluší soudním orgánům, které musí nalézt správnou rovnováhu mezi různými zájmy a hodnotami (21).

3. Oblast působnosti článku 1 směrnice o napomáhání

Je zřejmé, že směrnici o napomáhání nelze s ohledem na její obecný duch a cíl vykládat jako způsob umožňující kriminalizovat zákonem stanovené humanitární činnosti, jako jsou pátrací a záchranné operace na moři, a to bez ohledu na to, jak je tato směrnice uplatňována podle vnitrostátního práva.

Podle mezinárodního mořského práva mají státy povinnost požadovat od kapitána lodi plující pod jejich vlajkou, aby poskytl pomoc lidem nebo plavidlům v tísni na moři, pokud tak může učinit bez vážného ohrožení lodi, její posádky nebo cestujících. Tato zásada je zakotvena v:

—	Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu (22),

—	Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (SOLAS) (23) a

—	Mezinárodní úmluvě o pátrání a záchraně na moři (SAR) (24).

Součástí použitelného právního rámce jsou dále smlouvy týkající se námořní dopravy a rezoluce Mezinárodní námořní organizace (IMO) (25).

Kromě toho je povinnost zemí uložit velitelům lodi, aby pomohli každému jednotlivci, plavidlu nebo letadlu v tísni na moři, uznána jako zásada mezinárodního obyčejového práva. Je proto závazná pro všechny země.

Každý, kdo se podílí na pátracích a záchranných akcích, při nich musí postupovat podle pokynů koordinačního orgánu v souladu s obecnými zásadami a platnými pravidly mezinárodního námořního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv. Kriminalizace nevládních organizací nebo jiných nestátních subjektů, které provádějí pátrací a záchranné operace při dodržování příslušného právního rámce, představuje porušení mezinárodního práva, a proto ji právo EU nepovoluje.

Závěrem lze říci, že když článek 1 směrnice o napomáhání kriminalizuje napomáhání k nepovolenému vstupu a přechodu a zároveň dává členským státům možnost neukládat sankce v případech, kdy je účelem jednání poskytnutí humanitární pomoci, neodkazuje na zákonem stanovenou humanitární pomoc, neboť ta nemůže být kriminalizována.

4. Pokyny

S ohledem na výše uvedené úvahy má Komise za to, že článek 1 směrnice o napomáhání je třeba vykládat takto:

i)	humanitární pomoc, která je stanovena zákonem, nemůže a nesmí být kriminalizována,

ii)	zejména kriminalizace nevládních organizací nebo jiných nestátních subjektů, které provádějí pátrací a záchranné operace na moři při dodržování příslušného právního rámce, představuje porušení mezinárodního práva, a proto ji právo EU nepovoluje,

iii)

případné posouzení, zda se u daného činu jedná o „humanitární pomoc“ uvedenou v čl. 1 odst. 2 směrnice, tedy pojem, který nelze vykládat způsobem umožňujícím kriminalizovat jednání stanovené zákonem, by mělo být provedeno na základě individuálního posouzení případů s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem.

5. Politické doporučení

Nevládní organizace a jednotlivci v EU, kteří poskytují migrantům humanitární pomoc, vyjadřují v posledních letech rostoucí obavy (26). Záchranné operace na moři, jakož i podpora poskytovaná migrantům na cestě, ať už na hranicích nebo na území členského státu, provází údajně napjatá situace mezi vnitrostátními nebo místními orgány a záchranáři a dobrovolníky, kteří se obávají nepřiměřeného administrativního tlaku a sankcí (27).

Evropský parlament ve svém usnesení (28) k této otázce vyzval členské státy, „aby výjimku pro humanitární pomoc, kterou umožňuje směrnice o napomáhání, provedly ve vnitrostátním právu“.

Komise zhodnotila vývoj situace od publikace hodnocení balíčku proti převaděčství a připomíná, že právo EU nemá za cíl kriminalizovat humanitární pomoc. S ohledem na tuto skutečnost Komise vyzývá členské státy, které tak ještě neučinily, aby využily ustanovení v čl. 1 odst. 2 směrnice o napomáhání, jež jim umožňuje rozlišovat mezi činnostmi prováděnými za účelem humanitární pomoci a činnostmi, jejichž cílem je napomáhat k nepovolenému vstupu a přechodu, a které umožňuje vyjmout humanitární pomoc z trestního postihu.

(1) COM(2015) 285 final ze dne 27. května 2015.

(2) Směrnice Rady 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu (Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 17), a rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/SVV ze dne 28. listopadu 2002 o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu (Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 1). Tyto nástroje byly přijaty společně a obvykle se označují jako „balíček proti převaděčství“.

(3) REFIT Evaluation of the EU legal framework against facilitation of unauthorised entry, transit and residence: The Facilitators Package (Directive 2002/90/EC and Framework Decision 2002/946/JHA) (Hodnocení právního rámce EU proti napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu: balíček proti převaděčství (směrnice 2002/90/ES a rámcové rozhodnutí 2002/946/SVV) v rámci programu REFIT), SWD(2017) 117 final.

(4) Usnesení Evropského parlamentu 2019/2769(RSP).

(5) Lina Vosyliūtė & Carmine Conte, Crackdown on NGOs and volunteers helping refugees and other migrants (Zásah proti nevládním organizacím pomáhajícím uprchlíkům a jiným migrantům), Research Social Platform on Migration and Asylum (Výzkumná sociální platforma pro migraci a azyl, ReSOMA), závěrečná souhrnná zpráva, červen 2019, s. 32. Monitorování provedla skupina pro migrační politiku v rámci procesu spolupráce a účasti platformy ReSOMA, do něhož jsou zapojeni odborníci z nevládních organizací, výzkumní pracovníci a další zúčastněné strany. Základem bylo monitorování případů, které již provedla organizace Open Democracy, Institut pro vztahy mezi rasami (Institute of Race Relations) a aktualizovaná studie Centra pro evropská politická studia o směrnici o napomáhání z roku 2018. Projekt platformy ReSOMA byl financován prostřednictvím programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020.

(6) V návaznosti na hodnocení shromáždil Eurostat údaje členských států o trestných činech v oblasti pašování migrantů v rámci pilotního sběru údajů za referenční roky 2015, 2016 a 2017. Sběr údajů za referenční rok 2018 pak byl zahrnut do každoročního dotazníku, který Eurostat rozeslal s cílem shromáždit statistické údaje členských států o trestné činnosti.

(7) https://www.unodc.org/documents/middleeastandnorthafrica/smuggling-migrants/SoM_Protocol_English.pdf

(8) Viz: i) rozhodnutí Rady 2006/616/ES ze dne 24. července 2006 o uzavření Protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, doplňujícího Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, jménem Evropského společenství, pokud jde o ustanovení protokolu, která spadají do oblasti působnosti článků 179 a 181a Smlouvy o založení Evropského společenství (Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 24), a i) rozhodnutí Rady 2006/617/ES ze dne 24. července 2006 o uzavření Protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, doplňujícího Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, jménem Evropského společenství, pokud jde o ustanovení protokolu, která spadají do oblasti působnosti části třetí hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství (Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 34).

(9) https://www.unodc.org/documents/human-trafficking/Migrant-Smuggling/Issue-Papers/UNODC_Issue_Paper_The_Profit_Element_in_the_Smuggling_of_Migrants_Protocol.pdf

(10) Předmluva, iii.

(11) Viz poznámka pod čarou 9.

(12) Viz poznámka pod čarou 9, s. 14, UNODC rovněž připomíná, že podle přípravných prací bylo záměrem autorů vyjmout jednání osob, které migrantům poskytují podporu z humanitárních důvodů nebo na základě úzkých rodinných vazeb. Slovy výkladové poznámky připojené k příslušnému ustanovení: „nebylo záměrem protokolu kriminalizovat jednání rodinných příslušníků nebo podpůrných skupin, jako jsou náboženské nebo nevládní organizace“.

(13) UNODC, Legislative Guides for the Implementation of the United Nations Convention against Transnational Organized Crime and the Protocols thereto (Legislativní pokyny pro provádění Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a protokolů k této úmluvě, UN Sales No. E.05.V.2 (2004), s. 13, bod 26.

(14) Viz poznámka pod čarou 13, s. 71.

(15) Hodnocení právního rámce EU proti napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu v rámci programu REFIT citované výše, s. 4.

(16) Viz poznámka pod čarou 15, s. 31.

(17) Viz Criminalisation of migrants in an irregular situation and of persons engaging with them (Kriminalizace nelegálních migrantů a osob, které jsou s nimi ve styku), FRA (2014), s. 10.

(18) Belgie, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Malta, Řecko a Španělsko. Viz hodnocení právního rámce EU proti napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu v rámci programu REFIT citované výše, s. 15, jakož i článek L622-4 francouzského zákona o cizincích ve znění zákona č. 2018-778 ze dne 10. září 2018 a čl. 43 odst. 2 bod 2 chorvatského zákona o cizincích přijatého v roce 2017.

(19) Francouzská ústavní rada ve svém rozhodnutí č. 2018-717/718 QPC ze dne 6. července 2018 rozhodla, že možnost pomoci osobám pro humanitární účely vyplývá z ústavní zásady bratrství bez ohledu na právní postavení těchto osob v zemi. Konstatovala rovněž, že vnitrostátní ustanovení, které vyjímalo určité druhy jednání, lze vykládat pouze tak, že se vztahuje i na jakýkoli jiný druh pomoci poskytované pro humanitární účely. Své rozhodnutí však nerozšířila na napomáhání ke vstupu, jež na rozdíl od napomáhání k přechodu „nutně obnáší nelegální situaci“.

(20) Hodnocení právního rámce EU proti napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu v rámci programu REFIT citované výše, s. 14–15.

(21) Pokud jde o nutnost nalézt správnou rovnováhu mezi potřebou chránit veřejný pořádek a předcházet trestným činům na jedné straně a zohlednit humanitární účel činu na straně druhé, viz například rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. listopadu 2011, č. 29681/08, Mallah v. Francie, s odkazem na článek L. 622-1 francouzského zákona o vstupu a pobytu cizinců a o právu na azyl a článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech.

(22) https://www.un.org/Depts/los/convention_agreements/texts/unclos/unclos_e.pdf

(23) http://www.imo.org/en/About/Conventions/ListOfConventions/Pages/International-Convention-for-the-Safety-of-Life-at-Sea-(SOLAS),-1974.aspx

Podle úmluvy SOLAS (kapitola V – Bezpečnost plavby) musí velitel lodi na moři, která může poskytnout pomoc, po obdržení informace z jakéhokoli zdroje, že se na moři nachází nějaké osoby v tísni, s nejvyšší rychlostí připlout těmto osobám na pomoc. Tato povinnost poskytnout pomoc platí bez ohledu na státní příslušnost nebo postavení těchto osob nebo na okolnosti, za nichž jsou nalezeny. Pokud loď, která obdrží tísňový signál, není schopna připlout osobám v tísni na pomoc nebo to za zvláštních okolností případu považuje velitel lodi za nepřiměřené nebo zbytečné, musí velitel zaznamenat do lodního deníku důvod, proč nebyla pomoc poskytnuta. S ohledem na doporučení organizace musí odpovídajícím způsobem informovat příslušnou pátrací a záchrannou službu. Úmluva smluvním stranám ukládá, aby koordinovaně a ve vzájemné spolupráci pomohly veliteli lodě při přepravě osob zachráněných na moři na bezpečné místo. Stanoví také, že majitel, nájemce, společnost provozující loď nebo jiná osoba nesmí veliteli lodi bránit v přijímání nebo výkonu jakéhokoliv rozhodnutí, které je podle jeho odborného úsudku pro bezpečnost lidského života na moři nezbytné.

(24) http://www.imo.org/en/About/Conventions/ListOfConventions/Pages/International-Convention-on-Maritime-Search-and-Rescue-(SAR).aspx

Úmluva SAR (příloha) ukládá smluvním stranám povinnost pomoci veliteli lodě při přepravě osob zachráněných na moři na bezpečné místo a vyžaduje, aby koordinační střediska pro záchranné operace na moři disponovala vhodnými provozními postupy pro zahájení procesu určení nejvhodnějších míst pro vylodění osob nalezených v tísni na moři.

(25) Výbor IMO pro námořní bezpečnost přijal v roce 2004 na svém 78. zasedání významné změny kapitoly V úmluvy SOLAS a kapitol 2, 3 a 4 přílohy úmluvy SAR. Tyto změny vstoupily v platnost dne 1. července 2006. Na stejném zasedání přijal výbor i soubor operačních pokynů. Účelem těchto změn a stávajících pokynů je jednak přispět k tomu, aby byla lidem v tísni poskytnuta pomoc, jednak minimalizovat obtíže při poskytování pomoci lodím a zajistit trvalou integritu pátracích a záchranných služeb.

(26) Viz zejména i) tematickou studii vypracovanou jménem Rady odborníků na právo nevládních organizací v rámci Konference mezinárodních nevládních organizací Rady Evropy Using criminal law to restrict the work of NGOs supporting refugees and other migrants in Council of Europe member states (Uplatňování trestního práva k omezení činnosti nevládních organizací podporujících uprchlíky a další migranty v členských státech Rady Evropy, prosinec 2019); ii) Lina Vosyliūtė & Carmine Conte, Crackdown on NGOs and volunteers helping refugees and other migrants (Zásah proti nevládním organizacím pomáhajícím uprchlíkům a jiným migrantům), ReSOMA, citováno výše; Sergio Carrera, Lina Vosyliūtė, Stephanie Smialowski, Jennifer Allsopp and Gabriella Sanchez, aktualizovaná studie Fit for purpose? The Facilitation Directive and the criminalisation of humanitarian assistance to irregular migrants (Kontrola účelnosti – směrnice o napomáhání a kriminalizace humanitární pomoci nelegálním migrantům), studie pro Petiční výbor EP, Evropský parlament, prosinec 2018; iii) agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), Fundamental Rights Considerations: NGO Ships Involved in Search and Rescue in the Mediterranean and Criminal Investigations (Úvahy o základních právech: Plavidla nevládních organizací zapojená do pátracích a záchranných operací ve Středomoří a trestní vyšetřování), říjen 2018; iv) FRA, aktualizace předchozí studie z roku 2019, červen 2019; v) Punishing Compassion. Solidarity on trial in fortress Europe (Trestat soucit. Solidarita na zkoušku v pevnosti Evropa), Amnesty International, březen 2020.

(27) Hodnocení právního rámce EU proti napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu v rámci programu REFIT, citováno výše.

(28) Usnesení Evropského parlamentu 2019/2769(RSP), citováno výše.

1.10.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 323/12

Zveřejnění jednotného dokumentu uvedeného v čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a odkazu na zveřejnění specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína

(2020/C 323/07)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (1), a to do dvou měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„PONIKVE“

PDO-HR-02087

Datum podání žádosti: 3. 8. 2015

1. Název, který má být zapsán

Ponikve

2. Druh zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3. Druhy výrobků z révy vinné

Víno

15.	Víno ze zaschlých hroznů

4. Popis vína (vín)

Víno – bílé víno

Vína vyrobená z odrůd Rukatac a Pošip bijeli, která jsou průzračná, zelenožluté až žluté barvy, s mírně vysokým až vysokým obsahem alkoholu, vysokým podílem extraktu, nízkou kyselostí, plnou a vyváženou chutí a typickou ovocnou vůní.

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého je 200 mg/l pro vína s obsahem zbytkového cukru do 5 g/l a 250 mg/l pro vína s obsahem zbytkového cukru nad 5 g/l.

Další analytické vlastnosti jsou v souladu s použitelnými definicemi v nařízeních EU a chorvatském právu.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	12
Minimální celková kyselost	4,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	18
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)	250

Víno – růžové víno

Tato vína se vyrábějí z odrůdy Plavac mali crni. Růžová vína mají středně až vysoce intenzivní růžovou barvu. V jejich vůni vynikají ovocné tóny připomínající citrusové plody a šípky a dále minerální a bylinné tóny. Mají plnou, harmonickou a ovocnou chuť.

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého je 200 mg/l pro vína s obsahem zbytkového cukru do 5 g/l a 250 mg/l pro vína s obsahem zbytkového cukru nad 5 g/l.

Další analytické vlastnosti jsou v souladu s použitelnými definicemi v nařízeních EU a chorvatském právu.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	12
Minimální celková kyselost	4,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	18
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)	250

Víno – červené víno

Tato vína se vyrábějí z odrůdy Plavac mali crni. Když jsou mladá, mají tato vína purpurovou, tmavě červenou barvu s výraznými odlesky. Jak vína stárnou, barva se mění na tmavou rubínově červenou s tmavohnědými a červenými odstíny u starších vín. Mají komplexní vůni tmavého ovoce (třešně, višně, švestky) s náznaky bylinných tónů. Chuť: plná, vrstvená, s mírně vysokým až vysokým obsahem alkoholu, velmi vysokou hladinou extraktu, výraznými tříslovinami, od hladkých po velmi trpké.

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého je 150 mg/l pro vína s obsahem zbytkového cukru do 5 g/l a 200 mg/l pro vína s obsahem zbytkového cukru nad 5 g/l.

Další analytické vlastnosti jsou v souladu s použitelnými definicemi v nařízeních EU a chorvatském právu.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	13
Minimální celková kyselost	4,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	20
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)	200

Víno ze zaschlých hroznů

Jedná se o bílá nebo červená vína. Mají intenzivnější odstíny žluté (nebo černé až tmavě měděné barvy), vysoký obsah alkoholu a vysoce komplexní aroma přezrálých hroznů a bobulového ovoce. Jejich chuť je plná, ovocná.

Maximální povolený obsah oxidu siřičitého je 200 mg/l pro vína s obsahem zbytkového cukru do 50 g/l a 300 mg/l pro vína s obsahem zbytkového cukru nad 50 g/l. Další analytické vlastnosti jsou v souladu s použitelnými definicemi v nařízeních EU a chorvatském právu.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	9
Minimální celková kyselost	4,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	30
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)	300

5. Enologické postupy

a. Základní enologické postupy

Vedení vinné révy

Pěstební postupy

V celé oblasti CHOP „Ponikve“ je réva vedena výhradně metodou keříků bez opěrných konstrukcí.

Péče o vinici

Pěstební postupy

Hrozny se sklízejí ručně a ukládají se do beden.

Víno

Příslušná omezení pro výrobu vín

Víno nesmí být alkoholizováno, slazeno, přikyseleno nebo odkyseleno.

Víno ze zaschlých hroznů

Příslušná omezení pro výrobu vín

Hrozny používané k výrobě tohoto druhu vína se získávají přirozeným sušením na slunci nebo na vinné révě nebo tím, že jsou sbírány a rozloženy na suché zídce nebo hromadě kamenů, na půdách, na paletách z rákosu nebo na dřevěných přepravkách za pokojové teploty. Hrozny použité k výrobě tohoto vína musí mít nejméně 130 °Oechsle, přičemž není stanovena horní hranice.

b. Maximální výnosy

11 000 kilogramů hroznů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

Chráněné označení původu „Ponikve“ zahrnuje vinařské místo Ponikve, které se nachází na katastrálním území obce Boljenovići na poloostrově Pelješac v blízkosti města Ston. Místo se nachází ve vinařské oblasti Pelješac v podoblasti Srednja i Južna Dalmacija (střední a jižní Dalmácie). Oblast CHOP „Ponikve“ sahá od zátoky Prapratno na jihovýchodě po lokalitu Sparagovići na severozápadě. Ze severu je místo Ponikve přirozeně ohraničeno horou Sveti Ilija, zatímco jižní hranici tvoří silnice D414 Ston–Orebić.

7. Hlavní moštové odrůdy

Maraština – Rukatac, Maraškin, Mareština, Krizol, Višana, Malvasia del Chianti, Malvasia lunga, Pavlos

Plavac mali crni – Plavac mali, Plavac veliki, Crljenak mali, Crljenac, Pagadebit crni, Zelenka

Pošip bijeli – Pošip, Pošipak, Pošipica

8. Popis souvislostí

Přírodní faktory

Půda, reliéf, podnebí

Oblast CHOP „Ponikve“ má mírné vlhké zimy a horká suchá léta typická pro středomořské podnebí. Roztříštěný reliéf a strmé svahy zabraňují stagnaci vlhkého vzduchu a tvorbě námraz. Na severní straně se rozprostírá horský pás (hora Sveti Ilija), který brání přímému přílivu chladného, severního větru. Průměrná roční teplota je asi 16 °C. Minimální teplota vzduchu je několik stupňů pod bodem mrazu. Nejnižší teplota byla v zaznamenána únoru 1985 (–5,8 °C) a nejvyšší teplota byla zaznamenána v srpnu 2000 (36,7 °C). Blízkost moře zmírňuje kolísání teploty. Roční úhrn srážek je přibližně 1 050 mm (údaje za posledních 30 let pro Dubrovník). Nejvyšší úroveň srážek je na podzim a v zimě a nejnižší v létě. Jsou zde dva převládající větry: i) sirocco neboli „jugo“, který je teplý a vlhký, ii) bóra, což je velmi silný, studený severní vítr. Neustálý vánek přispívá k nízké vlhkosti vzduchu kolem listů a hroznů, což zde pomáhá snižovat dopad houbových chorob.

Oblast CHOP „Ponikve“ se nachází v hornaté, kopcovité oblasti s poměrně malými úzkými údolími a sníženinami typu polje. Reliéf je typicky krasový. Vinice se nacházejí hlavně na svazích s různým stupněm sklonu a vystavení slunečnímu svitu. Specifičnost půd v oblasti CHOP „Ponikve“ spočívá v dolomitickém vápenci neboli hořečnatém kalcitu, který tvoří základní substrát. Tento mateřský substrát je také místy složen z běžného vápence. Na těchto substrátech se vyvinuly různé typy půdy, které jsou ale zejména lehké, písčité a propustné a s fyzikálními vlastnostmi, které velmi napomáhají pěstování vinné révy. Obsah uhličitanu je místy velmi vysoký. Terén byl pro vinařství upraven vytvořením teras, proto jsou půdy známé jako antropogenní terasovité půdy. Červenice, tzv. terra rossa, nebo hnědozemě se v této oblasti liší od typických červenic relativně vysokým obsahem písku (asi 10 %) a mírně nižším obsahem jílových částic. Schopnost půdy zadržovat vodu je mírná, nicméně vzestup vlhkosti v půdě a mělká orba umožňují udržet určitou úroveň vlhkosti, a tím zmírnit nedostatek vody během měsíců sucha. Půda je v počáteční fázi vývoje místy mělká. Podíl skalního podloží může být poměrně vysoký (přibližně 10–40 %). Starší půda je rozvinutější a hlubší. Jedná se hlavně o hlinité až písčitojílovité půdy s vyšší schopností zadržovat vodu, a tedy větší odolností vůči suchu než mají mladší půdy. Minerální složení půdy má mírně vyšší podíl hořčíku a vápníku. Vysoká hladina draslíku v půdě je důležitým faktorem celkové nízké kyselosti hroznů.

Lidské faktory

Terasy a suché zídky

Většina vinic v oblasti CHOP „Ponikve“ vznikla pomocí vybudování teras na strmých svazích, čímž se snížil dopad půdní eroze. Jediným účelem budování teras v oblasti CHOP „Ponikve“ je snížit sklon terénu s cílem usnadnit obdělávání vinic, a zejména bojovat proti půdní erozi. Terasovité vinice se skládají z několika malých terasovitých ploch různých velikostí, uspořádání a sklonů. Terasy jsou vytvořeny pomocí kamenných zdí (suché zídky). Suché zídky se mohou lišit šířkou a výškou v závislosti na množství kamene v zemi. Prostřednictvím budování vinic v oblasti CHOP „Ponikve“ se půda zbaví kamene, získá se dostatečné množství půdy pro budoucí vinici a kámen se stává vysoce ceněným stavebním materiálem, který není nikdy nadbytečný.

V oblasti CHOP „Ponikve“ jsou také vinice, které jsou ohraničeny suchými zídkami připomínajícími terasy. Vinice tohoto druhu jsou budovány na rovinatých plochách a v takovém případě je jediným účelem suchých zídek označit hranici vinice nebo uložit přebytečný kámen. Kromě toho, že se suché zídky vyznačují specifickou architekturou, vytvářejí také určité přirozené prostředí pro mnoho středomořských rostlin a živočichů.

Vinice v oblasti CHOP „Ponikve“ nejsou zavlažovány, protože díky jedinečné skladbě půdy velmi dobře snášejí suchá období. Mechanizace se používá v počáteční fázi čištění a přípravy půdy pro budování vinic, ale poté se suché zídky staví ručně tradičním způsobem bez použití betonu. Terasovité vinice v oblasti CHOP „Ponikve“ tvoří specifickou historickou krajinu, která zřejmě sahá až do doby římské (jedenácté století). Jsou vynikajícím příkladem vzájemného působení mezi lidmi a jejich prostředím s cílem vyrábět věhlasná a vysoce kvalitní vína a využívat a chránit oblast pro produkci hroznů. Všechny mladé vinice zřízené v této oblasti se řídí vzorem pěstování révy na terasách nebo na vinicích obklopených suchými zídkami. Proto by si výrobci vína, které nese CHOP „Ponikve“, také přáli, aby i budoucí vinice v této oblasti uplatňovaly tuto metodou pěstování vinné révy, především proto, aby byla zachována krajina s viničními terasami na svazích nebo na rovině, aniž by docházelo ke slučování vinic do velkých ploch s vysokou úrovní mechanizace.

Všechny vinice v oblasti CHOP „Ponikve“ jsou budovány tak, že jsou vytvořeny terasy v terénu, nebo jsou vinice ohrazeny suchými zídkami. To zajišťuje užitnou plochu půdy pro pěstování vinné révy a snižuje dopad půdní eroze. Vinice v oblasti CHOP „Ponikve“ nejsou zavlažovány, protože díky jedinečné skladbě půdy velmi dobře snášejí suchá období.

Terasy na strmých svazích a suché zídky na rovném terénu jsou vynikajícím příkladem vzájemného působení mezi lidmi a jejich prostředím s cílem vyrábět vysoce kvalitní vína a co nejlepším způsobem využívat a chránit oblast pro produkci hroznů, a především zachovat krajinu a její charakteristický ráz připomínající „kamennou krajku“, aniž by docházelo ke slučování vinic do velkých ploch s vysokou úrovní mechanizace.

Roztříštěný reliéf a strmé svahy zabraňují stagnaci vlhkého vzduchu a tvorbě námraz. Horský pás (hora Sveti Ilija) se rozprostírá na severní straně a zabraňuje přímému přílivu chladných, severních větrů, zatímco neustálý vánek přispívá k nízké vlhkosti vzduchu kolem listů a hroznů, což zde pomáhá snižovat dopady houbových chorob.

Moštové odrůdy

Vína vyráběná v oblasti CHOP „Ponikve“ jsou hlavně červená vína z odrůdy Plavac mali crni a dále menší množství bílých vín z odrůd Maraština a Pošip bijeli. Z hospodářského hlediska je odrůda Plavac mali crni nejdůležitější odrůdou červeného hroznu v Chorvatsku. Vznikla spontánním oplodněním původních odrůd Crljenak kaštelanski a Dobričić. Je to typická odrůda jižních vinic a rozprostírá se na malé ploše. Hnojení odrůdy je pravidelné a dává spolehlivé výnosy, i když hrozny často zrají nerovnoměrně. Jelikož patří do skupiny odrůd s velmi pozdním zráním, vyžaduje ty nejslunnější polohy, a často je tak obrácená směrem k moři. Hrozny díky své expozici a sklonu dostávají velké množství světla, takže výsledkem jsou vína intenzivní barvy a osobitého charakteru. Má velkou odolnost vůči biotickým a abiotickým stresovým faktorům.

Odrůda Maraština je rozšířená po celé Dalmácii. Má malé až středně velké bobule zlatavě žluté barvy s malými hnědými skvrnami, nízkou hladinou šťávy a tlustou slupku. Bobule jsou v hroznech uspořádány těsně u sebe a připomínají tělo s pažemi, odtud také pramení název odrůdy. Zraje pozdě ve třetím čtvrtletí. Jelikož je vysoce citlivá na padlí révové, daří se jí v teplých, suchých a dobře větraných oblastech. V oblasti CHOP „Ponikve“ se v menší míře také nachází odrůda Pošip bijeli. Tato odrůda dává pravidelně vysoké výnosy. Hrozny jsou středně velké a bobule jsou v hroznech uspořádány volně až středně volně. Bobule jsou oválného tvaru a jsou velmi sladké s charakteristickou ovocnou vůní.

Vzájemné působení přírodních a lidských faktorů

Daný vliv enviromentálních faktorů (reliéf, půda a podnebí), které společně pomáhají chránit tuto oblast před silnými severními větry a usnadňují dobré větrání listů rostlin – snižují výskyt chorob a poskytují ochranu před mrazem – pomáhá zajistit, aby byla vinná réva dobře zásobována vodou bez potřeby zavlažování. To spolu s vlivem lidských faktorů – protože lidé přímo přispěli k utváření krajiny, jejímu udržitelnému využívání a snížení dopadu eroze budováním teras – vytvořilo neoddělitelné spojení mezi teplými, terasovitými pozemky a odrůdami typickými pro tuto oblast a tato vysoká míra kompatibility dává vznik charakteristickým vínům vysoké kvality.

Vzájemné působení přírodních a lidských faktorů a vlastnosti výrobku

Typické vlastnosti a kvalita vín z regionu Ponikve jsou výsledkem příznivého středomořského podnebí a specifického typu hnědozemě a červenice. Součet termálního času přesahující 2 000 °C umožňuje zrání odrůd s různým obdobím zrání, zejména odrůd s pozdním zráním (období IV a V), jako je Plavac mali. Slunné terasy ohraničené suchými zídkami tvoří jedinečnou vinařskou krajinu a nabízí výjimečné podmínky pro pěstování původních odrůd, jako jsou Plavac mali, Rukatac a Pošip. Díky stálému vánku se ve vinicích jen výjimečně drží vlhký vzduch. To pomáhá snižovat dopad houbových chorob a podporuje rozvoj specifické mikroflóry na hroznech, která přispívá k alkoholovému kvašení. Celková kyselost hroznů, zejména u odrůd Plavac mali, je poměrně nízká, což je přímým důsledkem horkého středomořského podnebí a minerálního složení půdy. Vysoká hladina draslíku v půdě je velmi důležitým faktorem celkové nízké kyselosti hroznů. Charakteristická vůně vín z oblasti Ponikve s převládajícími tóny bobulového ovoce a jemnými bylinnými tóny v červených vínech a lehkým ovocným aromatem v bílých vínech přímo souvisí s minerálním složením půdy, zejména s vysokým obsahem vápníku a hořčíku. Plná a vyvážená chuť vín z oblasti Ponikve je spojena s vysokou hladinou mikroprvků v půdě, jako je železo, mangan nebo zinek, které hrají zásadní roli při syntéze četných biochemických sloučenin v bobulích. Díky dobré rovnováze mikroprvků v půdě mají vína plnější tělo a mohou zrát mnoho let, což zajišťuje jejich dlouhověkost. Vína z Ponikve obsahují vysoký podíl extraktu, mají vysoký obsah alkoholu a dobře se hodí ke stárnutí v dřevěných sudech. Teplý a suchý podzim v oblasti Ponikve vytváří příznivé podmínky pro zrání hroznů, které dosahují vynikající úrovně fenolické zralosti. Hrozny se mohou sklízet pozdě a vína se mohou vyrábět ze zaschlých hroznů.

Při výrobě vín ze zaschlých hroznů je nejdůležitější zajistit, aby byly hrozny řádně vysušeny přírodním způsobem, což je možné díky příznivým klimatickým podmínkám s teplým a suchým podzimem a příznivým větrem, jako je bóra. Počáteční výběr se provádí ve vinici, přičemž je důležité vybrat část vinice nebo hrozny, které jsou pro sušení nejvhodnější. Dobré umístění vinic, vhodná půda, příznivé podnebí, správná péče o vinice a výběr správných hroznů k sušení zaručují úspěšnost přirozeného sušení hroznů. Vína vyrobená z těchto hroznů mají aroma sušeného tmavého ovoce a dobrou rovnováhu alkoholu, extraktu, kyselosti a zbytkového cukru.

9. Další základní podmínky

—

Odkaz na specifikaci výrobku

https://poljoprivreda.gov.hr/UserDocsImages/dokumenti/hrana/zastita_oznaka_izvrsnosti_vina/Specifikacija-proizvoda-Ponikve.pdf

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 323

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 63 1. října 2020

Obsah		Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2020/C 323/01	Sdělení Komise — Pokyny Komise k provádění pravidel EU týkajících se definice napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu a zabránění tomuto napomáhání	1
2020/C 323/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9778 — TUI AG/RCCL/Hapag-Lloyd Cruises) ( 1 )	7

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2020/C 323/03	Směnné kurzy vůči euru — 30. září 2020	8
	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Kontrolní úřad ESVO
2020/C 323/04	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	9
2020/C 323/05	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	10
2020/C 323/06	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	11

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1708
JPY	japonský jen	123,76
DKK	dánská koruna	7,4462
GBP	britská libra	0,91235
SEK	švédská koruna	10,5713
CHF	švýcarský frank	1,0804
ISK	islandská koruna	162,20
NOK	norská koruna	11,1008
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,233
HUF	maďarský forint	365,53
PLN	polský zlotý	4,5462
RON	rumunský lei	4,8725
TRY	turecká lira	9,0990
AUD	australský dolar	1,6438
CAD	kanadský dolar	1,5676
HKD	hongkongský dolar	9,0742
NZD	novozélandský dolar	1,7799
SGD	singapurský dolar	1,6035
KRW	jihokorejský won	1 368,51
ZAR	jihoafrický rand	19,7092
CNY	čínský juan	7,9720
HRK	chorvatská kuna	7,5565
IDR	indonéská rupie	17 497,84
MYR	malajsijský ringgit	4,8653
PHP	filipínské peso	56,774
RUB	ruský rubl	91,7763
THB	thajský baht	37,079
BRL	brazilský real	6,6308
MXN	mexické peso	26,1848
INR	indická rupie	86,2990

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2020/C 323/07	Zveřejnění jednotného dokumentu uvedeného v čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a odkazu na zveřejnění specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína	12


	(1) Text s významem pro EHP.