25.9.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 317/5

SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021

(2020/C 317/04)

Obsah

Úvod

Oblast působnosti a definice

1.1.

Oblast působnosti

1.2.

Opatření podpory, na něž se vztahují tyto pokyny

1.2.1.

Podpora na vyrovnání zvýšení cen elektřiny v důsledku zahrnutí nákladů na emise skleníkových plynů vyplývajících z EU ETS (tzv. „nepřímé náklady na emise“)

1.2.2.

Podpora spojená s nepovinným přechodným přidělováním bezplatných povolenek pro modernizaci odvětví energetiky

1.3.

Definice

Společné zásady pro posuzování slučitelnosti

Posouzení slučitelnosti podle čl. 107 odst. 3 písm. c) smlouvy

3.1.

Podpora podnikům v odvětvích, u nichž se má za to, že jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, které jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny (podpora pro nepřímé náklady na emise)

3.2.

Podpora související s nepovinným přechodným přidělováním bezplatných povolenek na modernizaci výroby elektřiny

Hodnocení

Energetické audity a systémy hospodaření s energií

Transparentnost

Podávání zpráv a sledování

Doba platnosti a přezkum

Příloha I

Příloha II

Příloha III

ÚVOD

Aby se zabránilo tomu, že státní podpora bude narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a ovlivňovat obchod mezi členskými státy způsobem, který je v rozporu se společným zájmem, stanoví čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) zásadu, že státní podpora je zakázána, pokud nespadá do kategorií výjimek stanovených v čl. 107 odst. 2 Smlouvy, nebo pokud ji Komise neprohlásí za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy. Články 42 a 93, čl. 106 odst. 2 a čl. 108 odst. 2 a 4 Smlouvy rovněž stanoví podmínky, za nichž je státní podpora slučitelná s vnitřním trhem nebo může být za takovou považována.

Na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy může Komise považovat za slučitelnou takovou státní podporu, která usnadňuje rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (1) vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii („EU ETS“) s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Směrnice 2003/87/ES byla v roce 2018 (2) pozměněna s cílem zlepšit EU ETS a prodloužit jej na období 2021–2030.

Dne 11. prosince 2019 zveřejnila Komise sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, v němž nastínila politiky, díky nimž má být v Evropě do roku 2050 dosaženo neutrality z hlediska klimatu a které mají řešit problematiku životního prostředí (3). Aby se Zelená dohoda pro Evropu realizovala, je třeba přehodnotit politiky pro dodávky čisté energie v rámci celé ekonomiky, a to včetně oblastí průmyslu, výroby a spotřeby, rozsáhlé infrastruktury, dopravy, potravin a zemědělství, stavebnictví, jakož i zdanění a sociálního zabezpečení.

V situaci, kdy mnoho mezinárodních partnerů nevykazuje stejnou míru ambicí jako EU, existuje riziko, že bude docházet k úniku uhlíku – buď tím, že dojde k přesunu výroby z EU do jiných zemí s nižší mírou ambicí ve snižování emisí, nebo protože budou produkty z EU nahrazeny vysokouhlíkovými dovezenými produkty. Jestliže se toto riziko naplní, nedojde k žádnému snížení globálních emisí, a tak bude tak zmařeno úsilí EU a jejího průmyslu o splnění globálních cílů v oblasti klimatu stanovených Pařížskou dohodou (4), která byla přijata dne 12. prosince 2015 v návaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“).

Hlavním cílem kontroly státní podpory v souvislosti s prováděním EU ETS je zajistit, aby pozitivní účinky podpory převážily nad jejími negativními účinky, pokud jde o narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Státní podpora musí být nezbytná k dosažení environmentálního cíle EU ETS (nezbytnost podpory) a musí být omezena na minimum potřebné k dosažení požadované ochrany životního prostředí (přiměřenost podpory), aniž by docházelo k nežádoucímu narušení hospodářské soutěže a obchodu na vnitřním trhu.

V těchto pokynech Komise stanoví podmínky, za nichž lze opatření podpory v souvislosti s EU ETS považovat za slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. S ohledem na plán pro dosažení cíle pro oblast klimatu Komise přezkoumá a případně reviduje všechny nástroje politiky týkající se klimatu (zejména směrnici 2003/87/ES), aby bylo možné dosáhnout do roku 2030 dalšího snížení emisí skleníkových plynů, jakož i iniciativu pro vytvoření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, a následně Komise prověří, zda je nutné revidovat nebo upravit tyto pokyny, aby se zajistilo, že budou v souladu s cílem klimatické neutrality a přispějí k jeho dosažení a zároveň budou respektovány rovné podmínky (5).

Tyto pokyny rovněž zohledňují specifika evropských malých a středních podniků v souladu se strategií pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřenou na malé a střední podniky (6).

1. OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

1.1. Oblast působnosti

Zásady stanovené v těchto pokynech se vztahují pouze na konkrétní opatření podpory stanovená v čl. 10a odst. 6 a článku 10b směrnice 2003/87/ES.

10.

Podporu nelze poskytnout podnikům v obtížích ve smyslu pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (7).

11.

Při posuzování podpory poskytnuté podniku, na který se vztahuje dosud neuhrazený inkasní příkaz na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, Komise zohlední částku podpory, která má být navrácena (8). V praxi to znamená, že posoudí kumulativní účinek obou opatření podpory a může pozastavit vyplácení nové podpory až do uhrazení neuhrazeného inkasního příkazu.

1.2. Opatření podpory, na něž se vztahují tyto pokyny

1.2.1. Podpora na vyrovnání zvýšení cen elektřiny v důsledku zahrnutí nákladů na emise skleníkových plynů vyplývajících z EU ETS (tzv. „nepřímé náklady na emise“)

12.

Podle čl. 10a odst. 6 směrnice 2003/87/ES by členské státy měly přijmout finanční opatření ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, a to za předpokladu, že tato finanční opatření jsou v souladu s pravidly státní podpory a především nezpůsobují nepatřičné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

1.2.2. Podpora spojená s nepovinným přechodným přidělováním bezplatných povolenek pro modernizaci odvětví energetiky

13.

Podle článku 10c směrnice 2003/87/ES se členské státy, které splňují určité podmínky týkající se výše HDP na obyvatele ve srovnání s průměrem Unie, mohou odchýlit od zásady stanovené v čl. 10a odst. 1 druhém pododstavci směrnice 2003/87/ES, podle které nebudou přidělovány žádné bezplatné povolenky na výrobu elektřiny. Tyto členské státy mohou přechodně přidělovat bezplatné povolenky zařízením na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a udržitelné transformace odvětví energetiky.

14.

Jak již bylo stanoveno v několika rozhodnutích Komise (9), přechodné přidělení bezplatných povolenek ve prospěch odvětví energetiky představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, protože se členské státy přidělováním bezplatných povolenek vzdávají příjmů a poskytují selektivní výhodu aktérům v odvětví energetiky. Tito aktéři mohou soutěžit s aktéry v odvětví energetiky v jiných členských státech, což může vést k narušení nebo k hrozbě narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu na vnitřním trhu.

1.3. Definice

15.

Pro účely těchto pokynů se použijí tyto definice:

1)	„podporou“ se rozumí opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

2)	„obdobím poskytování podpory“ se rozumí jeden rok nebo více let v období 2021–2030. Pokud si členský stát přeje poskytnout podporu odpovídající kratšímu období, musí použít jako referenci obchodní rok příjemce a poskytovat podporu na ročním základě;

3)	„únikem uhlíku“ se rozumí možnost zvýšení celosvětových emisí skleníkových plynů, pokud podniky přesunou výrobu mimo Unii, protože nemohou přenést zvýšení nákladů vyplývajících z EU ETS na své zákazníky bez výrazné ztráty podílu na trhu;

4)	„nejvyšší intenzitou podpory“ se rozumí celková částka podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů;

5)	„výrobou pro vlastní potřebu“ se rozumí výroba elektřiny v zařízení, které nelze klasifikovat jako „výrobce elektřiny“ ve smyslu čl. 3 písm. u) směrnice 2003/87/ES;

6)	„příjemcem“ se rozumí podnik přijímající podporu;

7)	„povolenkou Evropské unie (povolenkou EU)“ se rozumí převoditelná povolenka dovolující vypustit během stanoveného období jednu tunu ekvivalentu CO2;

8)	„hrubou přidanou hodnotou“ se rozumí hrubá přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele, což je hrubá přidaná hodnota v tržních cenách po odečtení případných nepřímých daní a jakýchkoli dotací;

„forwardovou cenou povolenek EU“ v EUR se rozumí prosté průměrné denní forwardové ceny povolenek EU za jeden rok (závěrečná nabídka ceny) k dodání v prosinci roku, na který je poskytnuta podpora, sledované na dané burze uhlíku v EU v období od 1. ledna do 31. prosince roku, který předchází roku, pro který se podpora poskytuje (10);

10)

„emisním faktorem CO2“ v t CO2/MWh se rozumí vážený průměr intenzity CO2 elektřiny vyráběné z fosilních paliv v různých zeměpisných oblastech. Hmotnost odráží výrobní složení fosilních paliv v dané zeměpisné oblasti. Faktor CO2 je výsledkem vydělení údajů o emisích ekvivalentu CO2 energetického průmyslu hrubou výrobou elektřiny na základě fosilních paliv v TWh. Pro účely těchto pokynů (11) se oblasti definují jako zeměpisné zóny a) které jsou složeny z dílčích trhů provázaných energetickými burzami, nebo b) v jejichž rámci neexistuje vyhlášené přetížení a v obou případech hodinové ceny energetické burzy na následující den v rámci zón vykazující rozdíly v eurech (s použitím denních směnných kurzů ECB), které činí nejvýše 1 % v podstatném počtu všech hodin za rok. Tato regionální rozdílnost odráží význam elektráren na fosilní paliva pro konečnou cenu stanovenou na velkoobchodním trhu a jejich roli jakožto elektráren, které jsou z hlediska přínosu považovány za marginální. Pouhá skutečnost, že mezi dvěma členskými státy probíhá obchod s elektřinou, automaticky neznamená, že jde o nadnárodní region. Vzhledem k nedostatku příslušných údajů na úrovni vyšší než celostátní zahrnují zeměpisné oblasti celé území jednoho nebo více členských států. Na tomto základě lze vyčlenit tyto zeměpisné oblasti: jaderská (Chorvatsko a Slovinsko), severní (Švédsko a Finsko), pobaltská (Litva, Lotyšsko a Estonsko), střední a západní Evropa (Rakousko, Německo a Lucembursko), iberská (Portugalsko a Španělsko), Česko a Slovensko (Česko a Slovensko) a jednotlivě všechny ostatní členské státy. Odpovídající nejvyšší regionální faktory CO2, jež je použijí jako maximální hodnoty, pokud oznamující členský stát nestanovil posouzení tržního faktoru CO2 podle níže uvedeného bodu (11), jsou uvedeny v příloze III. Pro zajištění rovného zacházení se zdroji elektřiny a pro předejití možnému zneužívání se stejný emisní faktor CO2 použije na všechny zdroje dodávek elektřiny (výroba pro vlastní potřebu, smlouvy na dodávky elektřiny nebo dodávky mřížové sítě) a na všechny příjemce podpory v dotyčném členském státě;

11)

„tržním emisním faktorem CO2“, v tCO2/MWh se rozumí následující: Členské státy, které hodlají poskytnout vyrovnání nepřímých nákladů, mohou v rámci oznámení příslušného režimu požadovat, aby byl použitelný emisní faktor CO2 stanoven na základě studie obsahu CO2 v technologii stanovování skutečných marží na trhu s elektřinou. Takové oznámení tržního emisního faktoru CO2 musí prokázat vhodnost zachovaného tržního emisního faktoru CO2 na základě modelu elektrického systému simulujícího tvorbu cen a zjištěných údajů o technologii stanovování marží za celý rok t–1 (včetně hodin, kdy byly na základě dovozů stanoveny marže). Tato zpráva musí být předložena vnitrostátnímu regulačnímu orgánu ke schválení a předána Komisi v okamžiku, kdy je opatření státní podpory oznámeno Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Komise posoudí vhodnost studie a výsledného tržního emisního faktoru CO2 v rámci své analýzy slučitelnosti podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a těchto pokynů;

12)	„skutečnou produkcí“ v tunách za rok se rozumí skutečná produkce zařízení v roce t, stanovená ex post v roce t +1;

13)	„skutečnou spotřebou elektřiny“ v MWh se rozumí skutečná spotřeba elektřiny v zařízení (včetně spotřeby elektřiny na výrobu externě zajištěných výrobků způsobilých pro podporu) v roce t, stanovená ex post v roce t +1;

14)

„referenční hodnotou energetické účinnosti“ v MWh/t produkce a definovanou na úrovni Prodcom 8 (12) se rozumí výrobkově specifická spotřeba elektřiny na tunu produkce dosažená energeticky nejúčinnějšími metodami výroby posuzovaného výrobku. Aktualizace referenční hodnoty účinnosti spotřeby elektřiny musí být v souladu s čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87/ES. U výrobků ve způsobilých odvětvích, v nichž byla zjištěna zaměnitelnost paliva a elektřiny v příloze I oddíle 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 (13), se referenční hodnota energetické účinnosti stanoví v rámci stejného systému, pouze s přihlédnutím k podílu elektřiny pro určení výše podpory. Odpovídající referenční hodnoty spotřeby elektřiny pro produkty pokryté způsobilými odvětvími jsou uvedeny v příloze II těchto pokynů;

15)

„záložní referenční hodnotou účinnosti spotřeby elektřiny“ se rozumí […] % skutečné spotřeby elektřiny, která je určena rozhodnutím Komise spolu s referenčními úrovněmi spotřeby energie. Odpovídá průměrnému úsilí o snížení vyplývajícího z uplatnění referenčních hodnot účinnosti spotřeby elektřiny (referenční hodnota spotřeby elektřiny / předem stanovená spotřeba elektřiny). Uplatní se pro všechny produkty, které spadají do způsobilých odvětví, ale pro které není definována referenční hodnota účinnosti spotřeby elektřiny.

2. SPOLEČNÉ ZÁSADY PRO POSUZOVÁNÍ SLUČITELNOSTI

16.

Komise při posuzování toho, zda lze oznámené opatření podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem, obecně analyzuje, zda návrh opatření podpory zajišťuje, že pozitivní vliv podpory na dosažení cíle ve společném zájmu převažuje nad případnými negativními účinky na obchod a hospodářskou soutěž.

17.

Sdělení o modernizaci státní podpory ze dne 8. května 2012 (14) požadovalo, aby byly určeny a vymezeny společné zásady, jimiž se bude Komise řídit při posuzování slučitelnosti veškerých opatření podpory. Komise bude proto opatření podpory považovat za slučitelné se Smlouvou, pouze pokud splní veškerá následující kritéria: musí přispívat k cíli společného zájmu v souladu s čl. 107 odst. 3 Smlouvy; musí se zaměřit na situaci, kde podpora může přinést podstatné zlepšení, které trh sám o sobě nemůže poskytnout, např. napravením selhání trhu nebo reakcí na obavy týkající se spravedlnosti a soudržnosti; musí být vhodným nástrojem politiky, který přispívá k dosažení cíle společného zájmu; musí změnit chování daných podniků tak, aby zahájily další činnost, kterou by bez poskytnutí podpory nevykonávaly nebo by ji vykonávaly omezeně nebo jinak nebo v jiném místě; výše a intenzita podpory musí být omezena na nezbytné minimum; negativní účinky podpory musí být dostatečně omezeny; členské státy, Komise, hospodářské subjekty a veřejnost musí mít snadný přístup ke všem relevantním aktům a k příslušným informacím ohledně podpory, jež byla na základě těchto aktů poskytnuta.

18.

Oddíly 3.1 a 3.2 vysvětlují, jak tato obecná kritéria odrážejí konkrétní požadavky na slučitelnost, které je třeba splnit pro účely opatření podpory, na něž se vztahují tyto pokyny.

3. POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI PODLE ČL. 107 ODST. 3 PÍSM. C) SMLOUVY

3.1. Podpora podnikům v odvětvích, u nichž se má za to, že jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, které jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny (podpora pro nepřímé náklady na emise)

19.

Podpora pro nepřímé náklady na emise bude považována za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud budou splněny podmínky uvedené níže.

20.

Cílem této podpory je zabránit vzniku značného rizika úniku uhlíku, zejména v důsledku nákladů na povolenky EU promítnutých do cen elektřiny, jež nese příjemce, pokud jeho konkurenti z třetích zemí nejsou vystaveni podobným nákladům v jejich cenách elektřiny a pokud příjemce není schopen promítnout tyto náklady do cen výrobků bez ztráty značného podílu na trhu. Řešení rizika úniku uhlíku tím, že se příjemcům poskytne pomoc, aby se snížila jejich expozice vůči tomuto riziku, přispívá k ochraně životního prostředí, neboť účelem podpory je, aby se zamezilo zvyšování celosvětových emisí skleníkových plynů v důsledku přesunů výroby mimo Unii, jelikož neexistuje závazná mezinárodní dohoda o snižování emisí skleníkových plynů.

21.

Aby se omezilo riziko narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, musí být podpora omezena na odvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, které jsou skutečně vynaloženy v důsledku promítnutí nákladů na emise skleníkových plynů do cen elektřiny. Pro účely těchto pokynů skutečné riziko úniku uhlíku existuje, pouze pokud příjemce působí v odvětví uvedeném v příloze I.

22.

Pokud se členské státy rozhodnou poskytnout podporu pouze některým z odvětví uvedených v příloze I, musí být tato odvětví vybrána na základě objektivních, nediskriminačních a transparentních kritérií.

23.

Je třeba, aby členské státy zajistily, aby byli příjemci ve způsobilém odvětví vybíráni na základě objektivních, nediskriminačních a transparentních kritérií a aby byla podpora v zásadě udělována stejným způsobem všem soutěžitelům v tomtéž odvětví, pokud jsou v podobné faktické situaci.

24.

Pro účely vyrovnání nepřímých nákladů souvisejících s ETS se státní podpora považuje za vhodný nástroj bez ohledu na formu, ve které je poskytována. V této souvislosti se za vhodný nástroj považuje vyrovnání ve formě přímého grantu.

25.

Podpora je slučitelná s vnitřním trhem, pouze pokud má motivační účinek. Aby podpora měla motivační účinek a skutečně zabránila úniku uhlíku, musí být uplatněna a vyplacena příjemci v roce, ve kterém náklady vznikly, nebo v následujícím roce.

26.

Pokud je podpora vyplacena v roce, ve kterém náklady vznikly, musí být zaveden mechanismus pro následnou úpravu platby, který zajistí, aby byly všechny přeplatky podpory vráceny před 1. červencem následujícího roku.

27.

Podpora je přiměřená a má dostatečně omezený negativní dopad na hospodářskou soutěž a obchod, pokud nepřesahuje 75 % vzniklých nepřímých nákladů na emise. Referenční hodnota účinnosti spotřeby elektřiny zajišťuje, aby podpora neúčinných výrobních procesů zůstala omezená, a zachovává motivaci k šíření energeticky nejúčinnějších technologií.

28.

Nejvyšší částka podpory na jedno zařízení pro výrobu výrobků v rámci odvětví uvedených v příloze I musí být vypočítána podle následujícího vzorce:

v případech, kdy se referenční hodnoty účinnosti spotřeby elektřiny uvedené v příloze II vztahují na výrobky vyráběné příjemcem, rovná se nejvyšší částka podpory na jedno zařízení na náklady vynaložené v roce t:

Amaxt = Ai × Ct × Pt-1 × E × AOt

V tomto vzorci je Ai intenzita podpory vyjádřená jako zlomek (např. 0,75), Ct je platný emisní faktor CO2 nebo tržní emisní faktor CO2 (tCO2/MWh) (v roce t), Pt-1 je forwardová cena povolenky EU v roce t-1 (EUR/tCO2); E je použitelná výrobkově specifická referenční hodnota účinnosti spotřeby elektřiny podle přílohy II a AOt je skutečná produkce v roce t. Tyto pojmy jsou definovány v oddíle 1.3.

V případech, kdy se referenční hodnoty účinnosti spotřeby elektřiny uvedené v příloze II na výrobky vyráběné příjemcem nevztahují, rovná se nejvyšší částka podpory na jedno zařízení na náklady vynaložené v roce t:

Amaxt = Ai × Ct × Pt-1 × EF × AECt

V tomto vzorci je Ai intenzita podpory vyjádřená jako zlomek (např. 0,75), Ct je platný emisní faktor CO2 (tCO2/MWh) (v roce t), Pt-1 je forwardová cena povolenky EU v roce t-1 (EUR/tCO2); EF je záložní referenční hodnota účinnosti spotřeby elektřiny podle přílohy II a AEC je skutečná spotřeba elektřiny (MWh) v roce t. Tyto pojmy jsou definovány v oddíle 1.3.

29.

Pokud zařízení vyrábí výrobky, pro které je použitelná referenční hodnota účinnosti spotřeby elektřiny uvedená v příloze II, a výrobky, pro které je použitelná záložní referenční hodnota účinnosti spotřeby elektřiny, musí být spotřeba elektřiny u každého výrobku stanovena podle příslušné tonáže produkce každého výrobku.

30.

Pokud zařízení vyrábí výrobky, které jsou způsobilé pro podporu (tj. spadají do způsobilých odvětví uvedených v příloze I), a výrobky, které pro podporu způsobilé nejsou, vypočítá se nejvyšší částka podpory pouze u výrobků, které jsou pro podporu způsobilé.

31.

Vzhledem k tomu, že v některých odvětvích nemusí míra podpory ve výši 75 % postačovat k zajištění přiměřené ochrany proti riziku úniku uhlíku, mohou členské státy v případě potřeby omezit výši nepřímých nákladů, které mají být vyplaceny na úrovni podniku, na 1,5 % hrubé přidané hodnoty dotčeného podniku v roce t. Hrubá přidaná hodnota podniku musí být vypočítána jako obrat plus aktivovaná produkce plus ostatní provozní výnosy plus nebo minus změny zásob minus nákupy zboží a služeb (které nezahrnují náklady na zaměstnance) minus ostatní daně z výrobků, které jsou spojeny s obratem, ale nejsou odpočitatelné, minus cla a daně spojené s výrobou. Lze ji vypočítat také z hrubého provozního přebytku přičtením nákladů na zaměstnance. Příjmy a výdaje vedené v účetnictví podniku jako finanční nebo mimořádné jsou z přidané hodnoty vyloučeny. Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele se stanoví jako hrubá přidaná hodnota, protože od ní nejsou odečteny její úpravy (například odpisy) (15).

32.

Pokud se členské státy rozhodnou omezit výši nepřímých nákladů, které mají být vyplaceny na úrovni podniku na 1,5 % hrubé přidané hodnoty, musí se toto omezení vztahovat na všechny způsobilé podniky v příslušném odvětví. Pokud se členské státy rozhodnou použít omezení ve výši 1,5 % hrubé přidané hodnoty pouze na některá z odvětví uvedených v příloze I, musí být tato odvětví vybrána na základě objektivních, nediskriminačních a transparentních kritérií.

33.

Podporu lze kumulovat s:

a)	jakoukoli jinou státní podporou ve vztahu k různým identifikovatelným způsobilým nákladům,

jakoukoli jinou státní podporou ve vztahu k týmž způsobilým nákladům, částečně nebo plně se překrývajícím, a jakoukoli jinou státní podporou bez identifikovatelných způsobilých nákladů, pouze pokud tato kumulace nevede k překročení maximální intenzity podpory nebo částky podpory použitelné na danou podporu podle tohoto oddílu.

34.

Financování ze strany Unie, které je centrálně řízeno Komisí a není přímo či nepřímo pod kontrolou členského státu, nepředstavuje státní podporu. Pokud je toto financování ze strany Unie spojeno se státní podporou, zohlední se při určování toho, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory, pouze státní podpora, ovšem za předpokladu, že celková částka veřejného financování poskytnutá na tytéž způsobilé náklady nepřesáhne maximální míru financování stanovenou v platných pravidlech právních předpisů Unie.

35.

Podpora se ve vztahu k týmž způsobilým nákladům nesmí kumulovat s podporou de minimis, pokud by tato kumulace vedla k tomu, že intenzita podpory převýší intenzitu podpory stanovenou v tomto oddíle.

36.

Doba trvání režimů podpory, na jejichž základě je podpora poskytována, nesmí být delší než doba trvání těchto pokynů (2021–2030).

3.2. Podpora související s nepovinným přechodným přidělováním bezplatných povolenek na modernizaci výroby elektřiny

37.

Státní podpora poskytnutá v souvislosti s nepovinným přechodným přidělováním bezplatných povolenek na modernizaci výroby elektřiny v souladu s článkem 10c směrnice 2003/87/ES je považována za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud jsou splněny níže uvedené podmínky:

38.

Cílem podpory musí být modernizace, diverzifikace a udržitelná transformace odvětví energetiky. Podporované investice musí být v souladu s přechodem k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství, jakož i s cíli rámce politiky Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, Zelenou dohodou pro Evropu a s dlouhodobými cíli vyjádřenými v Pařížské dohodě.

39.

V případě, že určitá investice vede k navýšení kapacity výroby elektřiny, dotčený provozovatel musí rovněž prokázat, že on sám nebo jiný přidružený provozovatel do zahájení provozu navýšené kapacity vyřadí z provozu odpovídající kapacitu na výrobu elektřiny s vyšší intenzitou emisí.

40.

Podpora je slučitelná s vnitřním trhem, pouze pokud má motivační účinek. K motivačnímu účinku dochází, pokud podpora přiměje příjemce, aby změnil své chování, přičemž změnu chování by bez podpory neprovedl. Podpora nesmí subvencovat náklady na činnost, které by podniku vznikly v každém případě, a nesmí vyrovnávat běžná podnikatelská rizika hospodářské činnosti.

41.

Při obdržení žádosti o podporu musí orgán poskytující podporu ověřit, zda podpora bude mít požadovaný motivační účinek.

42.

Podpora může být vyplacena v podobě příspěvků provozovatelům, pouze pokud se prokáže, že byla uskutečněna investice vybraná v souladu s pravidly soutěžního nabídkového řízení.

43.

U projektů, u nichž hodnota celkové investice přesahuje 12,5 milionu EUR, lze podporu poskytnout pouze na základě soutěžního nabídkového řízení, které se uskuteční v jednom nebo více kolech v letech 2021 až 2030. Toto soutěžní nabídkové řízení musí:

a)	splňovat zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení a řádného finančního řízení,

zajistit, aby byly k podávání nabídek způsobilé pouze projekty, které přispívají k diverzifikaci skladby energií a zdrojů dodávek, nezbytné restrukturalizaci, environmentálnímu zlepšení a dovybavení infrastruktury, čistým technologiím, jako jsou technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, nebo k modernizaci odvětví výroby energie, jako je účinné a udržitelné dálkové vytápění, a odvětví přenosu a rozvodu energie,

definovat jasná, objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria výběru pro sestavení pořadí projektů, aby se zajistilo, že budou vybrány pouze projekty, které:

i)	na základě analýzy nákladů a přínosů zajišťují čistý pozitivní zisk z hlediska snížení emisí a, s ohledem na rozsah projektu, dosáhnou předem stanovené významné úrovně snížení emisí CO2,

ii)	jsou doplňující, jasně odpovídají potřebám výměny a modernizace a nezpůsobují v důsledku tržních mechanismů zvýšení poptávky po energii,

iii)	nabízejí nejlepší výsledky vzhledem k vynaloženým finančním prostředkům,

iv)	nesmí přispívat k finanční životaschopnosti výroby elektřiny s vysokou intenzitou emisí ani ji zlepšovat, ani zvyšovat závislost na fosilních palivech s vysokou intenzitou emisí.

44.

U projektů, u nichž je hodnota celkové investice nižší než 12,5 milionu EUR, může být podpora poskytnuta bez soutěžního nabídkového řízení. Výběr projektů musí být v tomto případě založen na objektivních a transparentních kritériích. Výsledky tohoto výběrového řízení musí být zveřejněny k veřejnému připomínkovému řízení. V případě, že se v rámci téhož zařízení provádí více než jedna investice, musí být tyto investice posouzeny jako celek, aby bylo možné zjistit, zda je či není překročena prahová hodnota 12,5 milionu EUR. Výjimkou jsou případy, kdy jsou tyto investice samostatně technicky nebo finančně životaschopné.

45.

Komise bude podporu považovat za přiměřenou, pokud intenzita podpory nepřesáhne 70 % příslušných nákladů na investici. Všechny použité částky musí být uvedeny před srážkou daně nebo jiných poplatků. Pokud se podpora poskytuje v jiné podobě, než je grant, musí výše podpory odpovídat hodnotě grantu. Podpora vyplácená v několika splátkách musí být vypočtena ve své celkové čisté současné hodnotě v okamžiku poskytnutí první splátky, přičemž se použije referenční sazba Komise pro diskontování hodnoty v průběhu času. Intenzita podpory se vypočítá na jednoho příjemce.

46.

Podpora nesmí nepříznivě ovlivňovat podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, zejména pokud se podpora soustředí na omezený počet příjemců nebo pokud je pravděpodobné, že daná podpora posílí postavení příjemců na trhu (na úrovni skupiny).

47.

Podporu lze kumulovat s:

a)	jakoukoli jinou státní podporou ve vztahu k různým identifikovatelným způsobilým nákladům,

jakoukoli jinou státní podporou ve vztahu k týmž způsobilým nákladům, částečně nebo plně se překrývajícím, a jakoukoli jinou státní podporu bez identifikovatelných způsobilých nákladů, pouze pokud tato kumulace nevede k překročení maximální intenzity podpory nebo částky podpory použitelné na tuto podporu podle tohoto oddílu.

48.

Podporu lze poskytnout současně v rámci několika režimů nebo kumulovat s podporou ad hoc, pokud celková výše státní podpory na určitou činnost nebo projekt nepřekročí stropy podpory stanovené v tomto oddíle. Financování ze strany Unie, které je centrálně řízeno Komisí a není přímo či nepřímo pod kontrolou členského státu, nepředstavuje státní podporu. Pokud je toto financování ze strany Unie spojeno se státní podporou, zohlední se při určování toho, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory, pouze státní podpora, ovšem za předpokladu, že celková částka veřejného financování poskytnutá na tytéž způsobilé náklady nepřesáhne maximální míru financování stanovenou v platných pravidlech právních předpisů Unie.

49.

50.

Doba trvání režimů podpory, na jejichž základě je podpora poskytována, nesmí být delší než doba trvání těchto pokynů (2021–2030).

4. HODNOCENÍ

51.

Aby se dále zajistilo, že narušení hospodářské soutěže bude omezené, může Komise požadovat, aby některé režimy podpor podléhaly hodnocení ex post. Hodnocení bude zapotřebí provádět u těch režimů, u nichž je potenciál narušení hospodářské soutěže zvláště vysoký, tj. pokud jejich provádění nebude včas přezkoumáno, hrozí, že hospodářskou soutěž značně omezí nebo naruší.

52.

Vzhledem k cílům hodnocení a v zájmu toho, aby členské státy nebyly neúměrně zatěžovány a aby neúměrnou zátěž nenesly ani menší projekty podpory, se hodnocení vyžaduje pouze u režimů podpory s velkým rozpočtem, jež se vyznačují novými vlastnostmi nebo v jejichž důsledku se předpokládají významné změny v oblasti trhu, technologií či předpisů. Hodnocení musí na základě společné metodiky poskytnuté Komisí provést odborník nezávislý na orgánu poskytujícím podporu. Hodnocení musí být zveřejněno. Členský stát musí společně s režimem podpory oznámit i návrh plánu hodnocení, jenž se stane nedílnou součástí posouzení režimu, které provede Komise.

53.

Hodnocení musí být Komisi předloženo včas, aby bylo možno posoudit případné prodloužení režimu podpory, a v každém případě po skončení jeho platnosti. Přesný rozsah každého hodnocení a související požadavky budou definovány v rozhodnutí, jímž se schvaluje režim podpory. Jakékoli následné opatření podpory s podobným cílem musí vzít výsledky tohoto hodnocení v úvahu.

5. ENERGETICKÉ AUDITY A SYSTÉMY HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ

54.

V případě podpory zahrnuté do oddílu 3.1 se členské státy zavazují ověřit, že příjemce plní svoji povinnost provést energetický audit ve smyslu článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (16), a to buď jako samostatné energetické audity, nebo v rámci certifikovaného systému hospodaření s energií nebo systému environmentálního řízení, např. systému EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (17).

55.

Členské státy se rovněž zavazují sledovat, že příjemci, na něž se vztahuje povinnost provádět energetický audit podle čl. 8 odst. 4 směrnice 2012/27/EU:

a)	budou provádět doporučení zprávy o auditu, pokud doba návratnosti příslušných investic nepřesahuje 3 roky a náklady na jejich investice jsou přiměřené, nebo alternativně

b)	sníží uhlíkovou stopu své spotřeby elektřiny tak, aby pokryly alespoň 30 % své spotřeby elektřiny ze zdrojů neobsahujících oxid uhličitý; nebo alternativně

c)	investují významnou část podpory (nejméně 50 %) do projektů, které povedou k významnému snížení emisí skleníkových plynů dotčeného zařízení, které bude výrazně nižší než platná referenční hodnota používaná pro bezplatné přidělení povolenek v EU ETS.

6. TRANSPARENTNOST

56.

Členské státy musí zajistit, aby se v rámci modulu pro transparentnost Komise (18) nebo na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni zveřejnily následující informace:

a)	úplné znění schváleného režimu podpory nebo rozhodnutí o udělení jednotlivé podpory a jeho prováděcí ustanovení, nebo příslušný odkaz,

b)	totožnost orgánu nebo orgánů, které podporu poskytují,

c)	jméno/název a identifikační značka každého příjemce, s výjimkou obchodních tajemství a jiných důvěrných informací v řádně odůvodněných případech a s výhradou souhlasu Komise v souladu se sdělením Komise o profesním tajemství v rozhodnutích o státních podporách (19),

d)	nástroj podpory (20), prvek podpory a pokud se liší, nominální výši podpory, vyjádřenou jako celková částka v národní měně (21) poskytnuté každému příjemci;

e)	datum poskytnutí (22) a datum zveřejnění;

f)	druh podniku (malý nebo střední podnik / velký podnik),

g)	region, v němž příjemce sídlí (na úrovni NUTS II nebo nižší),

h)	hlavní hospodářské odvětví, v němž příjemce působí (na úrovni skupiny NACE);

i)	cíl podpory.

57.

Tento požadavek se vztahuje na jednotlivou podporu vyšší než 500 000 EUR.

58.

Tyto informace musí být zveřejněny po přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory, musí se uchovávat po dobu alespoň deseti let a musí být bez omezení dostupné široké veřejnosti (23).

7. PODÁVÁNÍ ZPRÁV A SLEDOVÁNÍ

59.

V souladu s nařízením Rady (EU) 2015/1589 (24) a nařízením Komise (ES) č. 794/2004 (25) musí členské státy podávat Komisi každoroční zprávy.

60.

Kromě požadavků stanovených v uvedených nařízeních musí členské státy s využitím standardního formuláře poskytnutého Komisí ve svých výročních zprávách uvádět tyto informace:

a)	jméno/název každého příjemce a zařízení v jeho vlastnictví, kterým se poskytuje podpora,

b)	veškerá odvětví, v nichž každý příjemce působí (označená kódem NACE-4),

c)	rok, pro který se podpora uděluje, a rok, v němž se vyplácí,

d)	skutečnou produkci veškerých zařízení v příslušném odvětví, kterým se podpora poskytuje,

e)	skutečnou spotřebu elektřiny každého zařízení, kterému se podpora poskytuje (pokud je poskytována podpora s použitím záložní referenční hodnoty účinnosti spotřeby elektřiny),

f)	forwardovou cenu povolenek EU použitou k výpočtu částky podpory na jednoho příjemce,

g)	míru podpory,

h)	vnitrostátní emisní faktor CO2.

61.

Členské státy musí zajistit, aby se uchovávaly podrobné záznamy týkající se všech opatření, která zahrnují poskytnutí podpory. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace nezbytné k prokázání toho, že byly splněny případné podmínky týkající se způsobilých nákladů a maximální povolené intenzity podpory. Tyto záznamy musí být uchovávány po dobu deseti let ode dne, kdy byla podpora poskytnuta, a na žádost předloženy Komisi.

62.

V kterémkoli roce, v němž rozpočet režimů podpory uvedených v oddíle 3.1 přesahuje 25 % příjmů z dražeb povolenek, musí dotčený členský stát zveřejnit zprávu uvádějící důvody pro překročení této částky v souladu s čl. 10a odst. 6 směrnice 2003/87/ES. Tato zpráva musí obsahovat příslušné informace o cenách elektřiny pro velké průmyslové spotřebitele, kteří mají z tohoto režimu prospěch, aniž jsou dotčeny požadavky na ochranu důvěrných informací. Ve zprávě musí být rovněž uvedeny informace o tom, zda byla náležitě zvážena jiná opatření na udržitelné snížení nepřímých uhlíkových nákladů ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

63.

Výrobci elektřiny a provozovatelé sítí, kteří mají prospěch z podpory a na které se vztahuje oddíl 3.2, musí každý rok do 28. února podat zprávu o provádění svých vybraných investic, včetně bilance přidělených bezplatných povolenek a vzniklých výdajů na investice a typů podpořených investic.

8. DOBA PLATNOSTI A PŘEZKUM

64.

Tyto pokyny nahrazují Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012, jež byly zveřejněny dne 5. června 2012 (26), a to ode dne 1. ledna 2021.

65.

Komise bude uplatňovat zásady stanovené v těchto pokynech od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030.

66.

Komise použije tyto pokyny na všechna oznámená opatření podpory, u nichž musí přijmout rozhodnutí od 1. ledna 2021, a to i tehdy, pokud projekty byly oznámeny před jejích zveřejněním. Protiprávní podpora bude posuzována v souladu s pravidly platnými ke dni, kdy byla podpora poskytnuta, v souladu se sdělením Komise o určení použitelných pravidel pro posuzování protiprávní státní podpory (27).

67.

Komise tyto pokyny upraví tak, aby byly v roce 2025 aktualizovány referenční hodnoty účinnosti spotřeby elektřiny, zeměpisné oblasti a emisní faktory CO2. V roce 2025 Komise také posoudí, zda jsou k dispozici další údaje, které by umožnily zlepšit metodiku použitou k výpočtu emisních faktorů CO2, jak je uvedeno v příloze III, tj. které by umožnily zohlednit skutečnost, že se při stanovování cen stále zvyšuje důležitost klimaticky neutrálních technologií na trzích s elektřinou v EU a závěry posouzení oznámených Komisi podle bodu 15 podbodu (11) výše. Je možné, že členské státy budou muset své příslušné režimy upravit, aby byly v souladu s přijatými pokyny.

68.

Komise se může kdykoli rozhodnout, že tyto pokyny přezkoumá nebo upraví, jestliže to bude nutné z důvodů souvisejících s politikou hospodářské soutěže či v zájmu zohlednění jiných politik, mezinárodních závazků či vývoje na relevantních trzích Unie. Je možné, že členské státy budou muset své příslušné režimy upravit, aby byly v souladu s přijatými pokyny.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).

(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.

(4) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(5) Viz závěry přijaté na zasedání Evropské rady dne 12. prosince 2019.

(6) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky, COM(2020) 103 final.

(7) Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

(8) V této souvislosti viz spojené věci TWD Textilwerke Deggendorf GmbH v. Komise, T-244/93 a T-486/93, ECLI:EU:T:1995:160, a oznámení Komise – Cesta k účinnému provádění rozhodnutí Komise, jimiž se členským státům nařizuje zajistit navrácení protiprávní a neslučitelné podpory (Úř. věst. C 272, 15.11.2007, s. 4).

(9) Viz například rozhodnutí Komise SA.34385 – Bulharsko – Přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s článkem 10c směrnice 2003/87/ES výměnou za investice do zařízení na výrobu elektřiny a do energetické infrastruktury (Úř. věst. C 63, 20.2.2015, s. 1); rozhodnutí Komise SA.34674 – Polsko – Bezplatné povolenky pro výrobce energie podle článku 10c směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. C 24, 23.1.2015, s. 1).

(10) Například u podpory poskytnuté v roce 2023 se prostý průměr konečných prodejních cen povolenek EU za prosinec 2023 sleduje ode dne 1. ledna 2022 do dne 31. prosince 2022 na dané burze uhlíku EU.

(11) Tyto pokyny nelze považovat za legislativní nástroje, a Smíšený výbor EHP je proto nemusí začlenit do Dohody o EHP. Za stanovení příslušných pravidel platných pro státy ESVO, včetně metodiky pro stanovení faktorů CO2, odpovídá Kontrolní úřad ESVO.

(12) Seznam Prodcom je evropský seznam výrobků z těžebního a výrobního průmyslu: https://ec.europa.eu/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=LST_NOM&StrGroupCode=CLASSIFIC&StrLanguageCode=EN&IntFamilyCode=&TxtSearch=prodcom&IntCurrentPage=1

(13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 59, 27.2.2019, s. 8).

(14) COM(2012) 209 final.

(15) Kód 12 15 0 v právním rámci stanoveném v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 13).

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(17) Nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

(18) https://webgate.ec.europa.eu/competition/transparency/public?lang=cs

(19) K(2003) 4582 (Úř. věst. C 297, 9.12.2003, s. 6).

(20) Dotace / subvence úrokových sazeb Úvěr/Vratné zálohy/Vratná dotace Záruka / Daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně u podpory rizikového financování: Jiné (upřesněte) Je-li podpora poskytnuta z více nástrojů, výši podpory je nutno uvést v členění podle jednotlivých nástrojů.

(21) Hrubý grantový ekvivalent. V případě provozní podpory lze uvést roční výši podpory na příjemce.

(22) Den, kdy příjemce získá právní nárok na podporu podle platného vnitrostátního právního režimu.

(23) Tyto informace musí být zveřejněny do šesti měsíců od data poskytnutí podpory. V případě protiprávní podpory budou muset členské státy zajistit, aby byly tyto informace zveřejněny ex-post do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí. Informace musí být dostupné ve formátu, který umožňuje vyhledávat a získávat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML.

(24) Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9.

(25) Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.

(26) Úř. věst. C 158, 5.6.2012, s. 4.

(27) Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22.

PŘÍLOHA I

Odvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí skutečné riziko úniku uhlíku v důsledku nepřímých nákladů na emise

	Kód NACE	Popis
1.	14.11	Výroba kožených oděvů
2.	24.42	Výroba a hutní zpracování hliníku
3.	20.13	Výroba jiných základních anorganických chemických látek
4.	24.43	Výroba a hutní zpracování olova, zinku a cínu
5.	17.11	Výroba buničiny
6.	17.12	Výroba papíru a lepenky
7.	24.10	Výroba surového železa, oceli a feroslitin
8.	19.20	Výroba rafinovaných ropných produktů
9.	24.44	Výroba a hutní zpracování mědi
10.	24.45	Výroba a hutní zpracování ostatních neželezných kovů
11.		Tato pododvětví v rámci odvětví plastů (20.16):
	20.16.40.15	Polyethylén, v primárních formách
12.		Všechny kategorie produktů v odvětví odlévání železa (24.51)
13.		Tato pododvětví v odvětví skleněných vláken (23.14):
	23.14.12.10 23.14.12.30	Rohože ze skleněných vláken Závojové rohože ze skleněných vláken
14.		Tato pododvětví v odvětví průmyslových plynů (20.11):
	20.11.11.50 20.11.12.90	Vodík Anorganické kyslíkaté sloučeniny nekovů

PŘÍLOHA II

Referenční hodnoty účinnosti spotřeby elektřiny pro výrobky, na které se vztahují kódy NACE v příloze I

PŘÍLOHA III

Nejvyšší regionální emisní faktory CO2 v různých zeměpisných oblastech (tCO2/MWh)

Oblasti		Platný emisní faktor CO2.
Oblast Jaderského moře	Chorvatsko, Slovinsko	[…]
Iberská oblast	Španělsko, Portugalsko	[…]
Pobaltská oblast	Litva, Lotyšsko, Estonsko	[…]
Střední a západní Evropa	Rakousko, Německo, Lucembursko	[…]
Severní oblast	Švédsko, Finsko	[…]
Česko a Slovensko	Česko, Slovensko	[…]
Belgie		[…]
Bulharsko		[…]
Dánsko		[…]
Irsko		[…]
Řecko		[…]
Francie		[…]
Itálie		[…]
Kypr		[…]
Maďarsko		[…]
Malta		[…]
Nizozemsko		[…]
Polsko		[…]
Rumunsko		[…]

25.9.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 317/25

Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

(2020/C 317/09)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU / CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„STELVIO“/„STILFSER“

EU č.: PDO-IT-0255-AM02 – 10.1.2020

CHOP (X) CHZO ( )

1. Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Consorzio del Formaggio Stelvio [Sdružení sýra Stelvio], Via Innsbruck 43, 39 100 Bolzano, Italy

Tel. 0474 570113, fax 0474 570177. Výše uvedené sdružení splňuje požadavky podle č. 13 odst. 1 ministerské vyhlášky ze dne 28. listopadu 2017.

2. Členský stát nebo třetí země

Itálie

3. Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

☐	Název produktu

☒	Popis produktu

☐	Zeměpisná oblast

☐	Důkaz původu

☒	Metoda produkce

☐	Souvislost

☐	Označování

☐	Jiná [uveďte]

4. Druh změny (změn)

☒	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

☐	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5. Změny

Popis produktu

Změna se týká článku 5 specifikace produktu a bodu 3.2 jednotného dokumentu a spočívá v doplnění specifických metod pro úpravu produktu určeného k porcování.

V důsledku toho se na konec článku 5 specifikace produktu (Vlastnosti konečného produktu) a do bodu 3.2 jednotného dokumentu doplňuje následující text:

„Aby se omezil odpad ze zpracování, je možné sýr „Stelvio“/„Stilfser“ při dodržení výše uvedených požadavků na hmotnost a výšku vyrábět i v jiném než válcovitém tvaru, ale pouze pokud je daný produkt určen k hotovému balení (krájení na plátky či kostky, strouhání).“

Změna se tedy týká tvaru produktu. Pouze sýr určený k porcování, který je takto třeba označit již od začátku zpracování v rámci CHOP (v momentě, kdy se vkládá do formy), nemusí být válcovitý. Takový sýr nesmí být s označením CHOP prodáván jako takový (celý), ale je možné jej uvést ke spotřebě až naporcovaný a hotově balený.

Možnost používat vhodnější tvar znamená, že při porcování nebude vznikat odpad produktu, který není opodstatněný z technického ani kvalitativního hlediska. Zlepší se tím výnos a zpracovatelnost sýra po té, co v souladu se specifikací produktu dozraje. Technické/kvalitativní vlastnosti sýra „Stelvio“/„Stilfser“ se tím nijak nezhorší.

Metoda produkce

—	Změna se týká čl. 3 bodu 3.3.2 specifikace produktu a bodu 3.3 jednotného dokumentu.

Na konec části týkající se krmiva pro krávy se v souladu s požadavkem nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013 vkládá následující věta:

„Krmivo pocházející z území mimo danou zeměpisnou oblast nesmí překročit 50 % sušiny ve výživě ročně.“

Tato změna je vyjasněním.

Čerstvá tráva a místní píce, které jsou ve výživě zdrojem stravitelné vlákniny, mají zásadní dopad na chemické, senzorické a organoleptické vlastnosti mléka používaného při výrobě sýra, a představují tak podstatný podíl sušiny ve výživě.

Pro výživu krav tradičně chovaných na mléko je v horských oblastech, které nejsou způsobilé k produkci obilovin a olejnin, třeba použít také koncentráty a krmivo produkované mimo vymezenou oblast. Výživu je nezbytné obohacovat, aby se zaručila její výživová a fyziologická hodnota a rovněž jako prevenci zdravotních problémů.

Taková výživa umožňuje rychlý příjem živin a dodává tak kravám rychle dostupnou energii a proteiny pro správnou funkci bachoru. Protože tato výživa hraje pouze fyziologickou úlohu na podporu uvedených funkcí, nemá téměř žádný dopad na organoleptické vlastnosti mléka.

Je proto povoleno používat kukuřičnou siláž; sušené krmivo; ječmen, žito, tritikale, pšenici, oves a kukuřici, ve formě produktů, vedlejších produktů nebo – v případě prvních pěti obilovin – ve formě slámy. Je rovněž možné použít olejnatá semena a produkty či vedlejší produkty z nich: sóju (která není geneticky modifikována), řepku, slunečnici, lněná semena, včetně loupaných nebo částečně loupaných semen; sušené řepné řízky; sladovnické zrno a sušené jablečné zbytky; řepu; brambory; pivovarské kvasnice; melasu; svatojánský chléb; výrobky ze sušeného mléka; aminokyseliny a ušlechtilé bílkoviny, které nepocházejí z proteolýzy, a rostlinné tuky.

Navrhovaná změna pouze zpřesňuje bod týkající se výživy a nemá tak žádný dopad na souvislost se zeměpisnou oblastí ani na kvalitu produktu.

—	Změna se týká čl. 4 bodu 4.2.1 specifikace produktu udávajícího obsah tuku v surovině a bodu 3.3 jednotného dokumentu.

Znění:

„4.2.1 Snižování obsahu tuku

Po případném čistění baktofugací je možné mléko mírně odtučnit, aby mělo obsah tuku v rozmezí 3,45 až 3,60 %. Částečné odtučňování mléka se provádí pomocí sběračky.“

se nahrazuje tímto:

„4.2.1 Snižování obsahu tuku

Po případném čistění baktofugací je možné mléko mírně odtučnit, aby mělo obsah tuku v rozmezí 3,45 až 3,80 %. Částečné odtučňování mléka se provádí pomocí sběračky.“

Tato malá změna umožňuje stanovit realističtější rozmezí obsahu tuku, které lépe odpovídá skutečně získanému rozmezí (od 3,45 % do maximálně 3,80 %, spíše než 3,6 %), a sladit toto rozmezí s ostatními požadavky na uzrálý sýr.

—	Změna se týká čl. 4 bodu 4.2.5 specifikace produktu a bodu 3.3 jednotného dokumentu a souvisí s typem používaného syřidla.

Znění:

„Do zpracovávaného mléka, případně naočkovaného bakteriemi mléčného kvašení, se do 85 minut přidá telecí syřidlo v době, kdy teplota směsi dosáhne zhruba 32–33 °C. Jediným povoleným koagulačním enzymem je syřidlo ve formě prášku či kapaliny. Syřidlo musí být vyrobeno tradiční metodou, mít sílu zhruba 1:15 000 a musí obsahovat přibližně 75 % chymozinu a 25 % pepsinu. Nesmí obsahovat žádné koagulanty (tj. koagulanty mikrobiálního původu), ani být geneticky modifikované nebo obsahovat geneticky modifikované koagulační enzymy.“

se nahrazuje tímto:

„Do zpracovávaného mléka, případně naočkovaného bakteriemi mléčného kvašení, se do 85 minut přidá telecí syřidlo nebo syřidlo jiného původu, zejména rostlinného, v době, kdy teplota směsi dosáhne zhruba 32–33 °C.

Koagulační enzym je možné použít ve formě kapaliny či prášku. Telecí syřidlo musí být vyrobeno tradiční metodou, mít sílu zhruba 1:15 000 a musí obsahovat přibližně 75 % chymozinu a 25 % pepsinu. Nesmí být geneticky modifikované nebo obsahovat geneticky modifikované koagulační enzymy.“

Současná specifikace produktu povoluje použít pouze telecí syřidlo. Tento požadavek se v současnosti jeví jako velmi omezující a brání technickému vývoji, který je již po nějaký čas charakteristický pro určité produkty ve vymezené oblasti. Tyto produkty doposud nemohly být označovány jako CHOP, ačkoli vykazují stanovené vlastnosti a splňují veškeré chemické a organoleptické požadavky na uzrálý sýr.

Tento vývoj rovněž umožní uspokojit stále různorodější spotřebitelskou poptávku.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„STELVIO“/„STILFSER“

EU č.: PDO-IT-0255-AM02 -10.1.2020

CHOP (X) CHZO ( )

1. Název (názvy)

„Stelvio“/„Stilfser“

2. Členský stát nebo třetí země

Itálie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.3 Sýry

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Sýr „Stelvio“/„Stilfser“ po té, co zraje alespoň šedesát dní, má při uvedení ke spotřebě válcovitý tvar s plochými stranami a rovným nebo lehce vydutým krajem. Sýr má tyto rozměry: hmotnost: 8 až 10 kg; průměr: 34 až 38 cm; výška: 8 až 11 cm. Obsah tuku v sušině je nejméně 50 % a procento vlhkosti je maximálně 44 %. Kůrka musí mít typickou žlutooranžovou až oranžovohnědou barvu. Těsto je kompaktní, poddajné a pružné. Má světležlutou až slámově žlutou barvu s nepravidelnými malými až středními oky.

„Stelvio“/„Stilfser“ se prodává v celku nebo po částech a při uvedení ke spotřebě je opatřen identifikační značkou s označením původu.

Aby se omezil odpad ze zpracování, je možné sýr „Stelvio“/„Stilfser“ při dodržení výše uvedených požadavků na hmotnost a výšku vyrábět i v jiném než válcovitém tvaru, ale pouze pokud je daný produkt určen k hotovému balení (krájení na plátky či kostky, strouhání).

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Potravu krav při chovu na alpských pastvinách tvoří zejména čerstvá tráva, zatímco ustájené krávy se volně živí sennou pící a siláží z trávy, které pocházejí z vymezené oblasti, o hmotnosti až 15 kg na krávu.

Krmivo pocházející z území mimo danou zeměpisnou oblast nesmí překročit 50 % sušiny ve výživě ročně.

Sýr „Stelvio“/„Stilfser“ se vyrábí z kravského mléka, jež se získává ve vymezené zeměpisné oblasti od krav, které jsou krmeny převážně pící sklizenou v této oblasti, a má obsah bílkovin přesahující 3,10 %. Mléko je případně možné mírně odtučnit, aby mělo obsah tuku 3,45 až 3,80 %.

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze výroby uvedené ve specifikaci produktu a v tomto dokumentu probíhají v zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4 níže, počínaje chovem krav na dojení, přes sběr a zpracování mléka až po výrobu a zrání sýra.

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Celé kolo sýra se krájí na části až poté, co bylo označeno identifikační značkou s označením původu. Balení porcí sýra „Stelvio“/„Stilfser“ může rovněž probíhat mimo vymezenou zeměpisnou oblast. Porcovaný sýr „Stelvio“/„Stilfser“ se uvádí ke spotřebě opatřen identifikační značkou s označením původu, nebo nálepkou na obalu a/nebo předtištěným obalem zobrazujícím chráněné označení původu.

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Sýr „Stelvio“/„Stilfser“ ve formě celých kol se uvádí ke spotřebě opatřen identifikační značkou s označením původu – která je připevněna až po šedesáti dnech zrání – a označením, na němž je uvedena šarže, datum výroby a kód producenta. Jakmile je produkt opatřen identifikační značkou s označením původu, může být uveden ke spotřebě. Identifikační značka s označením původu obsahuje slova „Stilfser-Stelvio“ psaná červeným písmem.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Vymezená zeměpisná oblast pro sýr „Stelvio“/„Stilfser“, kde probíhají všechny kroky od chovu a dojení krav, přes sběr a zpracování mléka, po výrobu a zrání sýra, se skládá z těchto částí autonomní provincie Bolzano: Val Venosta, Burgraviato, Salto-Sciliar, Val Pusteria, Val d'Isarco a území města Bolzano. Oblast zahrnuje katastrální a správní území 84 obcí.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Sýr „Stelvio“/„Stilfser“, který se tradičně vyrábí v oblasti vymezené v bodě 4, si po dlouhá léta uchoval specifické vlastnosti formované alpinským prostředím horského území „Stelvio/Stilfser“, který je hlavní výrobní oblastí tohoto sýra a který dal sýru jeho název. Stejnorodé klimatické i půdní podmínky alpské oblasti Alto Adige ovlivňují kvalitu píce, která je hlavní součástí výživy krav, a tím i sýr vyráběný v této oblasti z jejich mléka.

Popis trávy na alpských loukách (druhů marbl a madaun), jež byly nejvhodnější ke zlepšení kvality produkovaného mléka, je možné najít i v některých historických textech. Zvláštní environmentální a klimatické podmínky ve vymezené oblasti souvisejí s horským rázem této krajiny, pro niž jsou typická hospodářství zabývající se chovem zvířat (tzv. masi), která se nachází v nadmořské výšce mezi 500 a 2 000 m. Tyto podmínky společně s místní mikroflórou ovlivňují proces zrání. Jedinečné a neopakovatelné faktory životního prostředí, stejně jako historický vývoj tradiční výroby propůjčují sýru s chráněným označením původu „Stelvio“/„Stilfser“ specifické vlastnosti, které jej činí jedinečným, samostatným výrobkem, na němž se nesmazatelně podílí místní prostředí.

Kromě vlastností uvedených v bodě 3.2 se tento produkt vyznačuje některými zvláště jedinečnými charakteristikami, které je možné shrnout takto:

—	barva kůrky: žlutooranžová až oranžovohnědá,

—	chuť: aromatická a výrazná, někdy ostrá,

—	podíl tuku v sušině: 50 % nebo více.

V procesu zrání sýra se uplatňují některé jedinečné charakteristické prvky, které přispívají k jeho nezaměnitelné chuti. Patří k nim tyto faktory: v době, kdy jsou krávy na horských pastvinách, spásají čerstvou trávu; jakmile jsou ustájeny, jejich výživa se zakládá zejména na píci a siláži z trávy pocházejících z vymezené oblasti; k výrobě sýra se používá výhradně mléko od těchto krav, které je produkováno ve vymezené oblasti tvořené specifickým horským prostředím se specifickými půdními vlastnostmi, a projevují se také zvláštní vlastnosti alpské trávy a místní mikroflóry, jejíž různé kmeny se při zpracování sýra používají. Tyto faktory jednak určují zbarvení kůrky, a jednak dávají sýru nezaměnitelnou chuť a vůni. Kromě toho celková výživa krav přispívá k poměrně vysokému podílu tuku v sušině.

Výše uvedené faktory, potvrzené historickými záznamy pocházejícími až z pozdního středověku, se ustálily díky místním zvyklostem a typickým institucím, k nimž patří také hospodářství zvaná masi, jak o tom svědčí popis tohoto sýra a jeho výroby v sýrárně Stilf (Stelvio) z roku 1914. V celé této zeměpisné oblasti se proto rozvinula významná hospodářská činnost. Výroba se nyní řídí specifikací produktu, která stanoví požadavky na chovatele skotu i výrobce sýra, jež musí být zdokumentovány pomocí zvláštních údajů a záznamů a systémů identifikace jednotlivých hospodářských subjektů v této oblasti a o nichž musí být vedena zvláštní dokumentace týkající se zpracování, výroby a přidělení práva užívat chráněné označení.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

Úplné znění specifikace produktu je k dispozici na internetové adrese: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335

nebo

je možné navštívit přímo domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it), kliknout na „Prodotti DOP IGP“ (Produkty s CHOP a CHZO – na obrazovce vpravo nahoře), dále pak na „Prodotti DOP IGP STG“ (Produkty s CHZO, CHOP, ZTS – na levé straně obrazovky) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU).

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

25.9.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 317/31

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2020/C 317/10)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„ČESKÝ MODRÝ MÁK“

EU č.: PGI-CZ-02236 – 3.11.2016

CHOP ( ) CHZO (X)

1. Název (názvy)

„Český modrý mák“

2. Členský stát nebo třetí země

Česko

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.8 Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Chráněné zeměpisné označení Český modrý mák je určeno pro semena jednoleté formy máku setého modrosemenného (Papaver somniferum L.), která splňují požadavky na potravinářské využití v souladu se specifikací jakosti uvedenou v tomto dokumentu.

Produkt s chráněným zeměpisným označením Český modrý mák je určen k využití v potravinářství a při uvedení ke konzumaci konečnému spotřebiteli musí vykazovat tyto vlastnosti:

Fyzikální a organoleptické vlastnosti:

Vzhled: semeno ledvinovité, dlouhé cca 1,0 mm, na povrchu rozbrázděné v šestiúhelníkové plošky ohraničené mírně vystouplými žebry, zdravé, nepoškozené, vyzrálé, schopné skladování.

Barva: jasná, blankytně modrá až modrošedá.

Chuť: sladká, přecházející do jemně hořkého nádechu.

Vůně: výrazná, typická pro Český modrý mák, jemná a příjemná.

Konzistence: sypká, bez hrudek.

Chemické a výživové údaje:

Průměrné výživové údaje na 100 g Českého modrého máku (vybrané):

vápník 1 402 mg

měď 2,20 mg

tuky 45,80 g

zinek 10 mg

niacin 0,99 mg

hořčík 333 mg

železo 9,50 mg

vitamin E 4 mg

sodík 21 mg

thiamin 0,86 mg

mangan 2 mg

fosfor 854 mg

vitamin B6 0,55 mg

draslík 705 mg

riboflavin 0,17 mg

Celkový obsah morfinu, thebainu a kodeinu nesmí přesáhnout 25 mg/kg na povrchu semene a 0,8 % v sušině tobolky. Produkt s chráněným zeměpisným označením Český modrý mák nemůže být v žádném případě zaměňován s technickým mákem produkovaným jako surovina pro farmaceutické využití.

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Pěstování, sklizeň a sušení

Produkt se pěstuje na vhodných půdách ve vymezených oblastech, kdy doba setí musí proběhnout nejpozději do 20. dubna.

Sklizeň semen může být mechanizovaná (zpravidla v konvenčním zemědělství), případně ruční (především v ekologickém zemědělství).

Směs makoviny a máku musí být dosušena v halách s aktivním větráním.

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Musí být zajištěno, aby nedošlo ke smísení s produkty, které nesplňují požadavky specifikace.

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Hranice zeměpisné oblasti jsou definovány následujícím způsobem:

—	na jihozápadě: Chebská pánev, Český les, Šumava, Blanský les a podhůří Novohradských hor,

—	na jihu: Třeboňská pánev, jižní okraj Českomoravské vrchoviny a řeky Dyje a Morava za Hodonínem,

—	na jihovýchodě: západní a severní okraj chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty,

—	na východě: západní, severní a jihovýchodní okraj chráněné krajinné oblasti Beskydy,

—	na západě je daná oblast vymezena povodím řeky Ohře,

—	severozápadní hranici vymezuje Mostecká pánev a řeka Labe po Děčín,

—	severní hranici tvoří řeky Ploučnice a Kamenice a Lužické hory a dále Liberecká pánev, jižní svahy Krkonoš, Broumovské hory a jižní svahy Orlických hor,

na severovýchodě: podhůří Kralického Sněžníku, Rychlebské hory a Zlatohorská vrchovina, řeka Opavice k soutoku s Opavou, Opava k soutoku s Odrou, Odra k soutoku s Olší, Olše k soutoku s Lomnou a Lomná až po chráněnou krajinnou oblast Beskydy.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Žádost o zápis produktu Český modrý mák je založena na senzorických a výživových vlastnostech tohoto máku, kterými se odlišuje od jiných máků uváděných na trh a které souvisí s pěstováním v dané zeměpisné oblasti.

Produkt s chráněným zeměpisným označením Český modrý mák garantuje typickou makovou vůni a chuť, protože semena jiných modrých máků, především pak obecně světlá, mají nevýraznou chuť i vůni nebo ji nemají vůbec a díky velmi tenkému osemení také nízký obsah vlákniny a ligninu včetně chuťově významných doprovodných látek. Český modrý mák je tak představitelem produktu s typickými senzorickými vlastnostmi, které jej odlišují od ostatních máků. Makové semeno obsahuje 40 až 60 % velmi hodnotných olejů (převažuje kyselina linolová a dále jsou obsaženy kyseliny olejová, palmitová, stearová a také linolenová).

Výjimečné vlastnosti produktu s chráněným zeměpisným označením Český modrý mák jsou vázány na kombinaci specifických půdních typů a daných klimatických regionů v dané zeměpisné oblasti, a to v návaznosti na tradici pěstování máku v daných podmínkách přesahující 150 let. Do oblasti vymezené pro pěstování produktu s chráněným zeměpisným označením Český modrý mák jsou zahrnuta všechna území s danými půdními typy sahajícími do nadmořské výšky 700 m. Do regionů vymezených pro pěstování produktu s chráněným zeměpisným označením Český modrý mák jsou zahrnuty klimatické regiony sahající do nadmořské výšky 700 m, přičemž nejlepší produkční podmínky jsou v mírně kopcovitých až rovinatých polohách s nadmořskou výškou od 300 m do 700 m v řepařsko-ječném až bramborářsko-pšeničném a ječném výrobním typu (Vrbenský, 1960). Klimatické regiony uvedené na mapě klimatických regionů České republiky korespondují významným způsobem s danými půdními typy.

a) Dané půdní typy

pararendzina, rendzina, regozem arenická, fluvizem, smonice, černozem, černice, šedozem, hnědozem, luvizem, kambizem modální, kambizem acidní, kambizem dystrická, kambizem autrofní, pelozem, pseudoglej, glej, organozem, antrozem.

b) Klimatické regiony

teplý, suchý; teplý, mírně suchý; teplý, mírně vlhký; mírně teplý, suchý; mírně teplý, mírně vlhký; mírně teplý (až teplý), značně vlhký; mírně teplý, vlhký.

Jakost Českého modrého máku je podstatně dána klimatickými podmínkami, především průběhem teplot a srážek během roku, které se výrazně odlišují od klimatických podmínek v jiných oblastech, což je zásadní zejména v kombinaci s půdními typy, které se ve vymezené oblasti vyskytují. Hlavní rozdíl mezi klimatem daných klimatických regionů a přímořským klimatem je v povaze zimního období (úroveň zásob vláhy je na počátku jara vyšší, a tudíž vhodnější pro výsev) a dále v tom, že v letních měsících, kdy již není takový dostatek vláhy, to již produkci máku nevadí, protože mák nesnáší vlhké počasí při dozrávání. Nedostatek vody je významným negativním limitem produkce máku. Český modrý mák vyžaduje strukturní půdy s dobrým vodním režimem, k čemuž jsou podmínky na daných půdních typech ideální, protože umožňují setí do chladné půdy, která garantuje alespoň zbytky zimní vláhy a kondenzaci půdní a vzdušné vlhkosti. Slunečné a teplé počasí, které je v klimatických regionech pro účely pěstování máku jakožto dlouhodenní rostliny ideální, je v době kvetení a zrání tobolek velice žádoucí, protože tento proces urychluje. Nároky na teplo se během vegetace mění, toho lze optimálně docílit jedině v klimatických regionech České republiky, protože příliš teplé klima působí negativně na tvorbu tuků a v důsledku negativní korelace mezi obsahem lipidů a bílkovin pak dochází k nárůstu bílkovin – prekursorů morfinu.

Produkt s chráněným zeměpisným označením Český modrý mák je mák olejný a vyznačuje se nízkým obsahem alkaloidů, vykazuje výrazně nižší hladiny morfinu a thebainu, což je jeho typická vlastnost, která indikuje i jeho senzorické vlastnosti (vůni a chuť). Dlouhodobě prováděné rozbory v České republice i v zahraničních laboratořích dokládají, že obsah morfinu v produktu s chráněným zeměpisným označením Český modrý mák se pohybuje pod limitem stanoveným lokálními právními předpisy. Kromě toho se tento produkt vyznačuje velmi nízkým obsahem jiných alkaloidů. Jiné máky se musí pro potravinářské účely upravovat, protože obsah např. morfinu je u nich až 10x vyšší. Provedenými úpravami (praní semen, termostabilizace apod.) však tyto máky ztrácejí kvalitu a typické senzorické vlastnosti – chuť a vůni. Pozitivní senzorické vlastnosti jsou tedy u produktu s chráněným zeměpisným označením Český modrý mák přirozeně dány původem z dané zeměpisné oblasti bez nutnosti jakýchkoli úprav.

Produkt s chráněným zeměpisným označením Český modrý mák má příznivé výživové vlastnosti a významný obsah dietetických složek. Vykazuje mimořádně vysoký obsah vápníku (600 x vyšší než u pšeničné mouky a 9 x vyšší než mají jádra vlašských ořechů), vysoký obsah vitamínu E, kyseliny pantothenové, niacinu a thiaminu a vysoký obsah minerálních látek (měď, zinek, hořčík, železo).

Vyšší zeměpisná šířka a příhodná nadmořská výška má dále pozitivní vliv na vyšší podíl nenasycených mastných kyselin s nižší viskozitou a tendencí k jejich oxidaci a zároveň na příznivější výživové hodnoty. To dokládají i odborné studie a výsledky pokusů umožňující detekovat chování mastných kyselin a jejich esterů (Steinbach M, Lazarovici M., Ille C, et al. Rev Tomaine Med Ing1, 451, 1964; Vereschagin AG, Biochimija 27, 1866, 1962). Produkt pěstovaný v daném klimatickém regionu obsahuje významné množství kyseliny linolové a linolenové. Tím se ještě více stvrzuje specifičnost produktu s chráněným zeměpisným označením Český modrý mák vyplývající z jeho osobitých vlastností, které lze přičíst zeměpisnému původu (Zehnálek P., Mák – stále nedoceněný, 4, Výživa a potraviny 5/2016).

Vzhledem ke svým kvalitním vlastnostem je Český modrý mák vysoce ceněný v řadě zemí – což dokazuje skutečnost, že více než 85 % semen Českého modrého máku se vyváží. Jedná se o oblíbenou složku jídel zejména v zemích, kde se mák používá jako náplň do pekařských výrobků.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://isdv.upv.cz/webapp/resdb.print_detail.det?pspis=OP/263

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 317

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 63 25. září2020

Obsah		Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	STANOVISKA
	Evropská komise
2020/C 317/01	Stanovisko Komise ze dne 23. září 2020 k plánu zneškodňování radioaktivních odpadů vzniklých v důsledku vyřazení jednotek 1 a 2 jaderné elektrárny Ringhals ve Švédsku z provozu	1

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2020/C 317/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9942 – Partners Group/Bridgepoint/Rovensa) ( 1 )	3
2020/C 317/03	Zahájení řízení (Věc M.9820 – Danfoss/Eaton Hydraulics) ( 1 )	4
2020/C 317/04	Sdělení Komise Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021	5

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2020/C 317/05	Směnné kurzy vůči euru — 24. září 2020	20
	Účetní dvůr
2020/C 317/06	Zvláštní zpráva č. 19/2020 Digitalizace evropského průmyslu: ambiciózní iniciativa, jejíž úspěch závisí na pokračujícím odhodlání EU, vlád a podniků ji naplnit	21

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2020/C 317/07	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.9928 – QuattroR/HGM/Burgo) Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	22
2020/C 317/08	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.9962 – Mylan/Aspen’s EU Thrombosis Business) ( 1 )	24
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2020/C 317/09	Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu	25
2020/C 317/10	Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	31

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1645
JPY	japonský jen	122,73
DKK	dánská koruna	7,4425
GBP	britská libra	0,91228
SEK	švédská koruna	10,5793
CHF	švýcarský frank	1,0772
ISK	islandská koruna	161,80
NOK	norská koruna	11,1023
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,015
HUF	maďarský forint	364,45
PLN	polský zlotý	4,5293
RON	rumunský lei	4,8755
TRY	turecká lira	8,8851
AUD	australský dolar	1,6539
CAD	kanadský dolar	1,5600
HKD	hongkongský dolar	9,0250
NZD	novozélandský dolar	1,7847
SGD	singapurský dolar	1,6029
KRW	jihokorejský won	1 367,55
ZAR	jihoafrický rand	19,8675
CNY	čínský juan	7,9527
HRK	chorvatská kuna	7,5530
IDR	indonéská rupie	17 339,41
MYR	malajsijský ringgit	4,8542
PHP	filipínské peso	56,547
RUB	ruský rubl	89,8713
THB	thajský baht	36,821
BRL	brazilský real	6,4935
MXN	mexické peso	26,1062
INR	indická rupie	86,1145