ISSN 1977-0863 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 305 |
|
![]() |
||
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 63 |
Obsah |
Strana |
|
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Evropská komise |
|
2020/C 305/01 |
||
2020/C 305/02 |
|
V Oznámení |
|
|
JINÉ AKTY |
|
|
Evropská komise |
|
2020/C 305/03 |
CS |
|
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
15.9.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 305/1 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
14. září 2020
(2020/C 305/01)
1 euro =
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,1876 |
JPY |
japonský jen |
125,82 |
DKK |
dánská koruna |
7,4398 |
GBP |
britská libra |
0,92190 |
SEK |
švédská koruna |
10,4178 |
CHF |
švýcarský frank |
1,0768 |
ISK |
islandská koruna |
160,00 |
NOK |
norská koruna |
10,6933 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CZK |
česká koruna |
26,660 |
HUF |
maďarský forint |
357,65 |
PLN |
polský zlotý |
4,4504 |
RON |
rumunský lei |
4,8580 |
TRY |
turecká lira |
8,8997 |
AUD |
australský dolar |
1,6327 |
CAD |
kanadský dolar |
1,5641 |
HKD |
hongkongský dolar |
9,2041 |
NZD |
novozélandský dolar |
1,7739 |
SGD |
singapurský dolar |
1,6207 |
KRW |
jihokorejský won |
1 404,73 |
ZAR |
jihoafrický rand |
19,7876 |
CNY |
čínský juan |
8,0987 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,5368 |
IDR |
indonéská rupie |
17 671,49 |
MYR |
malajsijský ringgit |
4,9232 |
PHP |
filipínské peso |
57,587 |
RUB |
ruský rubl |
89,5924 |
THB |
thajský baht |
37,172 |
BRL |
brazilský real |
6,3109 |
MXN |
mexické peso |
25,1792 |
INR |
indická rupie |
87,3415 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
15.9.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 305/2 |
Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie
(2020/C 305/02)
Podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (1) se Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie (2) mění takto:
Na straně 304
se ve vysvětlivce k číslu „7210 Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600 mm nebo větší, plátované, pokovené nebo potažené“ doplňuje nový text, který zní:
„Do tohoto čísla patří také tenké, povrchově upravené, ploché ocelové plechy pro bílé tabule (viz též vysvětlivky k číslu 9610).“
Na straně 304
se ve vysvětlivce k číslu „7212 Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce menší než 600 mm, plátované, pokovené nebo potažené“ doplňuje nový text, který zní:
„Do tohoto čísla patří tenké, povrchově upravené, ploché ocelové plechy pro bílé tabule (viz též vysvětlivky k číslu 9610).“
Na straně 419 za vysvětlivkou k podpoložce „9609 20 00 Ostatní“ se doplňuje nový text, který zní:
„9610 Břidlicové tabulky a tabule k psaní nebo kreslení, též zarámované
Do této podpoložky nepatří tenké, povrchově upravené, ploché ocelové plechy s rovnými okraji. Jedna strana plechů je lakovaná za účelem ochrany povrchu. Druhá strana je potažena speciální polymerovou vrstvou, která umožňuje opakované psaní a stírání. Plechy nemají podložku, nejsou zarámovány nebo vyztuženy a nemají otvory. Jsou určeny ke konstrukci tabulí (mohou být připevněny na rámu, umístěny na výztužné desce, vybaveny prvky umožňující jejich zavěšení na zeď nebo umístěny na stojanu) nebo mohou být použity jako bezrámové tabule (které se mohou například přilepit ke stěně).
Plechy jsou ploché válcované výrobky definované v poznámce 1 k) ke kapitole 72, povrchově upravené (potažené) (viz vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV C), bod 2), písm. d) bod v)), které neobsahují žádné další prvky. Je proto třeba je zařadit podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, do čísel 7210 nebo 7212 (v závislosti na rozměrech plechu).“
(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).
V Oznámení
JINÉ AKTY
Evropská komise
15.9.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 305/3 |
Zveřejnění jednotného dokumentu změněného na základě schválení změny menšího rozsahu v souladu s čl. 53 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012
(2020/C 305/03)
Evropská komise schválila tuto změnu menšího rozsahu v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (1).
Žádost o schválení této změny menšího rozsahu je veřejně dostupná v databázi Komise eAmbrosia.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„MIEL DE SAPIN DES VOSGES“
EU č.: PDO-FR-0204-AM04 – 15. 5. 2020
CHOP (X) CHZO ( )
1. Název
„Miel de sapin des Vosges“
2. Členský stát nebo Třetí Země
Francie
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu (podle přílohy XI)
Třída 1.4 : Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.)
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
„Miel de sapin des Vosges“ je med pocházející z medovice, kterou včely sebraly na jedlích bělokorých ve Vogézách. Je tmavě hnědý se zelenavými odlesky, voní po pryskyřici a výrazně chutná po sladu, není v něm cítit hořkost, ani jiné cizí chutě.
Obsahuje nejvýše 18 % vody, jeho elektrická vodivost je vyšší než 950 mikrosiemensů na centimetr a obsah hydroxymethylfurfuralu je nižší než 15 mg/kg.
Med se uvádí na trh v tekuté formě.
3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
-—
3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Sběr, vytáčení, cezení a čeření medu musí probíhat pouze v dané zeměpisné oblasti.
3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Med „Miel de sapin des Vosges“ se spotřebitelům prodává ve sklenicích opatřených identifikační známkou, která se otevřením sklenice zničí.
3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Kromě povinných údajů stanovených právními předpisy o označování potravin a jejich obchodní úpravě je na označení uveden zapsaný název produktu jasnými, čitelnými, nesmazatelnými a dostatečně velkými písmeny o rozměrech, které jsou větší než největší písmeno na označení a symbol CHZO Evropské unie. Tyto údaje se uvádějí ve stejném zorném poli.
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Departement Meurthe-et-Moselle :
obce: Angomont, Azerailles, Baccarat, Badonviller, Bertrambois, Bertrichamps, Bionville, Bremenil, Brouville, Cirey-Sur-Vezouze, Deneuvre, Fenneviller, Flin, Fontenoy-La-Joute, Gelacourt, Glonville, Hablainville, Lachapelle, Merviller, Migneville, Montigny, Neufmaisons, Neuviller-Les-Badonviller, Parux, Petitmont, Pettonville, Pexonne, Pierre-Percee, Raon-Les-Leau, Reherrey, Saint-Maurice-Aux-Forges, Sainte-Pole, Saint-Sauveur, Tanconville, Thiaville-Sur-Meurthe, Vacqueville, Val-Et-Chatillon, Vaxainville, Veney.
Departement Moselle:
kantony Phalsbourg a Sarrebourg: všechny obce.
departement Haute Saône: obce: Amont-Et-Effreney, Belfahy, Belonchamp, Beulotte-Saint-Laurent, Corravillers, Ecromagny, Esmoulieres, Faucogney-Et-La-Mer, Fresse, Haut-Du-Them-Chateau-Lambert, La Longine, Melisey, La Montagne, Plancher-Bas, Plancher-Les-Mines, La Rosiere, Saint-Barthelemy, Saint-Bresson, Servance-Miellin, Ternuay-Melay-Et-Saint-Hilaire.
Departement Vosges:
všechny obce kromě: kantonu Neufchâteau a obcí: Aingeville, Aouze, Aroffe, Aulnois, Auzainvilliers, Balleville, Belmont-Sur-Vair, Bulgneville, Chatenois, Courcelles-Sous-Chatenois, Crainvilliers, Darney-Aux-Chenes, Dolaincourt, Dombrot-Sur-Vair, Dommartin-Sur-Vraine, Gendreville, Gironcourt-Sur-Vraine, Hagneville-Et-Roncourt, Houecourt, Longchamp-Sous-Chatenois, Maconcourt, Malaincourt, Mandres-Sur-Vair, Medonville, Morelmaison, Morville, La Neuveville-Sous-Chatenois, Norroy, Ollainville, Parey-Sous-Montfort, Pleuvezain, Rainville, Removille, Saint-Ouen-Les-Parey, Saint-Paul, Saint-Remimont, Sandaucourt, Saulxures-Les-Bulgneville, Sauville, Soncourt, Suriauville, Urville, La Vacheresse-Et-La-Rouillie, Vaudoncourt, Vicherey, Viocourt, Vouxey, Vrecourt.
Departement Territoire de Belfort :
obce: Auxelles-Haut, Giromagny, Lamadeleine-Val-Des-Anges, Lepuix, Riervescemont, Rougemont-Le-Chateau, Vescemont.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
„Miel de sapin des Vosges“ (Miel de sapin des Vosges) je med z medovice, kterou včely sbírají v lesích složených převážně z jedle bělokoré (Abies pectinata), specifické pro oblast Vogéz.
Mšice se živí mízou a přeměnují ji na medovici. Medovici pak sbírají včely a vytvářejí z ní med. Med, který je výsledkem činnosti včel i lidské práce, je tmavý se zelenými odlesky, pryskyřičnou vůní a příchutí sladu.
Specifičnost zeměpisné oblasti je dána její polohou v pohoří Vogézy. V této hustě zalesněné oblasti rostou především jedle bělokoré. Daří se jim na místní půdě složené z kyselého substrátu, žuly a pískovce a vyhovuje jim místní vlhké a chladné polokontinentální podnebí. Vysoká vlhkost je dána také tím, že se Vogézy táhnou ze severu na jih a zastavují mraky přicházející ze západu, čímž vznikají bohaté srážky (fénový efekt). Výroba medu v Lotrinsku má dlouhou tradici. Existuje řada písemných zmínek o odměnách, které tento med získal na různých soutěžích, například na zemědělské výstavě v roce 1902.
Vogézští včelaři vždy usilovali o zhodnocení a propagaci svého výrobku.
Zasloužili se o to, že dne 25. dubna 1952 vydal soud prvního stupně v Nancy rozhodnutí o uznání označení původu „Miel des Vosges-Montagne“. Toto označení bylo dne 30. července 1996 změněno na chráněné označení původu „Miel de Sapin des Vosges“.
V knize „Le goût du miel“ (Chuť medu) z roku 1985 popsali autoři Gonnet a Vache rozdíl mezi medem „Miel de sapin des Vosges“ a ostatními medy, které se ve Francii vyrábějí z jedlové medovice, takto: tmavší barva, typický zelenavý nádech, velmi pomalá nebo neexistující krystalizace, pryskyřičné aroma, charakteristická chuť sladu.
„Miel de sapin des Vosges“ je výrobek, který je velmi úzce spjat s oblastí svého původu, neboť je součástí nepřerušeného řetězu začínajícího vogézskou jedlí. Mšice se živí mízou těchto jedlí a vytvářejí medovici, kterou pak sbírají včely a vytvářejí velmi charakteristický med.
Produkce medu je tedy vázána na jedlové lesy vogézského regionu a včelaři dokázali tuto skutečnost nejen využívat, ale i zachovávat veškerou její specifičnost.
Odborné práce (Gonnet a Vache, Le goût du miel, 1985) prokázaly jedinečný charakter medu z vogézských jedlí související s místními podmínkami, zejména půdou a podnebím. Med získává jedinečné vlastnosti díky tomu, že včely sbírají medovici, kterou vyprodukovaly mšice žijící na vogézských jedlích bělokorých (Abies pectinata). Med „Miel de sapin des Vosges“ je tedy specifický jednak druhem jedlí, na nichž včely sbírají medovici, jednak svou povahou (medovicový med).
Jedním z prvků, který dobře ilustruje úzké propojení mezi prostředím a výrobkem je cyklický průběh snůšky medovice, která vyplývá z životního cyklu populací mšic. Tento jev nebyl dodnes dostatečně objasněn.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)
http://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-be8a8d67-bd17-426f-8c86-a4d3d42a4a27