(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) taktéž zprávu mechanismu varování, ve které Belgie není uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Belgii pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Belgie učinila v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jí určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít stoprocentní míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Belgie se vyzývá, aby těchto možností plně využívala a jejich prostřednictvím pomáhala nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč regiony, a to z důvodu rozdílných modelů specializace. To s sebou nese zásadní riziko, že se v Belgii prohloubí rozdíly mezi regiony i v regionech. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 30. dubna 2020 Belgie předložila národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Belgii se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)

Dne 13. července 2018 Rada Belgii doporučila zajistit, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů (7) vládních institucí nepřekročila v roce 2019 hodnotu 1,8 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Vzhledem k tomu, že Belgie byla způsobilá pro udělení požadované dočasné odchylky ve výši 0,5 % HDP na základě doložky o strukturálních reformách, požadovaná strukturální korekce pro rok 2019 byla snížena na 0,1 % HDP, což odpovídalo nominální míře růstu čistých primárních výdajů, která v roce 2019 nepřekročila 2,8 %. Celkové posouzení Komise potvrzuje závažnou odchylku od doporučeného postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2019 a v letech 2018 a 2019 společně. Jedná se o relevantní faktor ve zprávě, kterou Komise vypracovala podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy, aby posoudila, zda Belgie v roce 2019 dodržela kritérium dluhu.

(13)

Ve svém programu stability z roku 2020 federální vláda plánuje zhoršení celkového salda ze schodku 1,9 % HDP v roce 2019 na schodek 7,5 % HDP v roce 2020. Poté, co se poměr hrubého veřejného dluhu k HDP v roce 2019 snížil na 98,6 % HDP, se očekává, že by v roce 2020 měl podle programu stability z roku 2020 vzrůst na přibližně 115 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota způsobená pandemií COVID-19.

(14)

Belgie v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijala včasná rozpočtová opatření, aby zvýšila kapacitu systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie a poskytla pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 činila tato rozpočtová opatření 2,3 % HDP. Tato opatření zahrnují federální režim příspěvků v dočasné nezaměstnanosti, náhradní příjem osob samostatně výdělečně činných, federální rezervu na výdaje související s krizí, různé regionální příspěvky podnikům nebo jednotlivcům a odvětvové dotace. Kvantifikace těchto opatření, jež povedou k prohloubení schodku, se víceméně shoduje s odhady Komise, zohlední-li se odlišné zacházení s cenou automatických stabilizátorů. Belgie navíc oznámila opatření, která sice nemají přímý rozpočtový dopad, avšak přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky. Tato opatření se týkají jak federálních, tak regionálních úvěrových záruk pro podniky a osoby samostatně výdělečně činné a podle programu stability z roku 2020 odhadem činí 11,8 % HDP. Dále byly provedeny odklady plateb daní, zejména daní z příjmu fyzických a právnických osob, a odklady plateb sociálních příspěvků, v programu stability z roku 2020 však nejsou vyčísleny. Opatření, která Belgie přijala, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(15)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo belgické saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –8,9 % HDP v roce 2020 a –4,2 % HDP v roce 2021. Míra veřejného zadlužení by podle projekcí dosáhnout v roce 2020 hodnoty 113,8 % HDP.

(16)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy z důvodu nedodržení pravidla pro zadlužení v roce 2019 a plánovaného porušení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP v roce 2020 ze strany Belgie. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritéria pro schodek a dluh stanovená ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebyla naplněna.

(17)

V reakci na pandemii COVID-19 belgické orgány přijaly komplexní soubor opatření ke zmírnění sociálních a ekonomických dopadů závažného hospodářského útlumu. Vytvořily režim záruk ve výši 50 miliard EUR za nové krátkodobé úvěry poskytované životaschopným podnikům. Regiony a společenství také zavedly záruky za překlenovací a standardní podnikatelské úvěry, podporu likvidity pro podniky v podobě přímých úvěrů a opatření zaměřených na finanční podporu podniků, které byly krizí COVID-19 nejvíce zasaženy. Splácení stávajících hypoték a podnikatelských úvěrů lze prodloužit. Tvrdě zasažené podniky mohou využít dočasné moratorium na konkurzní řízení. Byly zavedeny různé pobídky, jejichž cílem je udržet více pracovníků v zaměstnání nebo umožnit jejich návrat do zaměstnání, aby byla zajištěna kontinuita činnosti. Příspěvky na sociální zabezpečení a daňové odvody, jako jsou daně z přidané hodnoty, daně z příjmu právnických a fyzických osob, mohou být odloženy nebo v některých případech nemusí být zaplaceny. Federální vláda zavedla pro podniky postižené krizí COVID-19 režim dočasné nezaměstnanosti z důvodu vyšší moci s vyššími dávkami. Pro osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla přerušena po dobu alespoň sedmi po sobě následujících dnů, je k dispozici měsíční náhradní příjem. Běžně uplatňované snižování dávek v nezaměstnanosti je dočasně pozastaveno. Federální vláda rovněž připravuje dodatečný soubor opatření pro řešení platební neschopnosti podniků, například osvobození od daně z příjmu právnických a fyzických osob pro fiskální rok 2020.

(18)

Belgické zdravotnictví má dobré výsledky při poskytování akutní péče v nemocnicích. Pandemie COVID-19 však zdůraznila několik nedostatků z hlediska odolnosti systému zdravotní péče v případě vážné krize veřejného zdraví. To naznačuje, že Belgie čelí strukturálnímu nedostatku zdravotnických pracovníků, který je třeba řešit. V bezprostřední budoucnosti zůstane klíčovým úkolem zajištění dostatečného množství kritického zdravotnického materiálu, včetně ochranného vybavení, především pro zdravotnické pracovníky a pracovníky v jiných povoláních, kteří jsou vystaveni rizikovým faktorům. Z krátkodobého a střednědobého hlediska bude mít pro efektivní zvládání krizí veřejného zdraví, jako je pandemie COVID-19, i nadále zásadní význam strategie veřejného zdraví, která je plně koordinovaná s politikami prevence a dlouhodobé péče. Důležitým krokem v tomto směru je hladké provedení mezirezortní dohody o veřejné zdravotní péči, která dává zaměstnance a infrastrukturu nemocnic (spadajících do federální pravomoci) dočasně po dobu krize COVID-19 k dispozici zařízením dlouhodobé péče (spadajících do pravomoci jednotlivých společenství).

(19)

Krize COVID-19 náhle zastavila růst zaměstnanosti, která v roce 2019 a na začátku roku 2020 v Belgii dosahovala rekordně vysokých úrovní. Stávající belgické režimy podpory příjmu z veřejných zdrojů, mezi něž patří systém dočasné nezaměstnanosti pro zaměstnané osoby a právo na překlenovací příjem pro osoby samostatně výdělečně činné, poskytují částečnou náhradu za ztráty příjmů v důsledku zkrácení pracovní doby. Tyto režimy zkrácené pracovní doby hrají významnou úlohu při snižování dopadu nižšího objemu výroby na míru zaměstnanosti. Přesto se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 vzroste na 7 % a v roce 2021 mírně klesne na zhruba 6,6 %. Pro prevenci strukturálního nárůstu nezaměstnanosti bude třeba dále usilovat o posílení účinnosti stávajících aktivních politik na trhu práce, která je stále nízká: do aktivních politik na trhu práce je sice zapojen vysoký podíl nezaměstnaných, ale přechod z nezaměstnanosti na zaměstnanost je nízký. Zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění komplexního přístupu pro ty, kteří jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, a tedy pravděpodobně budou negativními socioekonomickými důsledky krize COVID-19 postiženi nejvíce. Mezi zranitelné skupiny patří zejména osoby s nízkou kvalifikací, osoby z přistěhovaleckého prostředí a osoby se zdravotním postižením. Navíc je v průměru u všech mzdových úrovní, s výjimkou pracovníků s velmi nízkými mzdami, práce vysoce daňově zatížena (daňové zatížení představuje 50 % průměrného platu). Tato skutečnost má velký vliv na relativně vysoké náklady na pracovní síly a může negativně ovlivnit poptávku po nich, zejména v případě pracovních míst s nízkou produktivitou.

(20)

Měla by být podpořena pracovní mobilita do odvětví s významným nedostatkem pracovních sil včetně zdravotnictví, informačních a komunikačních technologií (IKT) a technických a odborných povolání. Souběžně vzniknou velké potřeby v oblasti rekvalifikace a zvyšování kvalifikace a bude nutné, aby se zvýšila míra účasti dospělých na vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné s využitím zkrácené pracovní doby. Existují obavy, že stávající programy pobídek v oblasti odborné přípravy se nedostávají k těm, jimž by prospěly nejvíce, tedy osobám s nízkou kvalifikací, starším pracovníkům a osobám z přistěhovaleckého prostředí. Velkou překážkou, zejména na pracovním trhu v dvojjazyčném Bruselu, jsou nedostatečné jazykové znalosti. Belgická společenství přijímají opatření na zvýšení počtu studujících ve vědeckých, technologických, inženýrských a matematických oborech, existuje však prostor pro komplexnější strategie, které by uspokojily budoucí poptávku na trhu práce. Celková úroveň digitálních dovedností je dobrá, ale stagnuje. Úroveň digitálních dovedností mladých lidí, a zejména osob s nízkým vzděláním, je nižší než průměr Unie a v posledních letech se zhoršuje. Kromě nezbytných vzdělávacích a mentorských programů pro učitele má pro zajištění přístupu k učení na dálku zásadní význam, aby všichni studenti měli k dispozici vhodná zařízení a internetové připojení. Mimo jiné proto, aby krize COVID-19 ještě více neprohloubila stávající nerovnosti ve vzdělávacím systému.

(21)

Belgie přijala řadu režimů na podporu likvidity podniků, včetně režimu státní záruky za úvěry a několika regionálních režimů oznámených podle dočasného rámce po opatření státní podpory na podporu hospodářství při současné pandemii COVID-19. Účinné a účelné provádění těchto režimů, a to i prostřednictvím zprostředkovatelů, má klíčový význam proto, aby je podniky, zejména malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné, mohly využívat, a tak si zajistily ochranu a možnost rychlejšího zotavení. Při navrhování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru, včetně zprostředkovatelů.

(22)

I přes vládní úsilí představuje administrativní zátěž pro podniky přibližně 7 miliard EUR ročně (1,6 % HDP), přičemž většina souvisí s dodržováním daňových a pracovněprávních předpisů. Daňový systém je složitý kvůli různým daňovým výdajům. Mzdová administrativa je složitá především pro podniky, které musí zohledňovat různé regionální systémy. Stále častěji se stává, že veřejné orgány platí podnikům se zpožděním, čímž přispívají k jejich úpadku a ke zhoršování podnikatelského prostředí. Lhůty pro vydávání stavebních povolení a povolení pro vodovodní a elektrické přípojky jsou velice dlouhé. Postup převodu majetku patří mezi nejpomalejší a nejnákladnější v Unii. Existují velké regionální rozdíly v požadavcích pro zahájení poskytování řemeslných nebo stavebních služeb. Kumulovaný účinek vysoké regulace, vysokých mzdových nákladů a nepružností na trhu práce má vliv na výkonnost maloobchodního odvětví. Provozní prostředí maloobchodníků zatěžují pravidla týkající se otevírací doby obchodů, podpory prodeje, slev a distribučních kanálů pro prodej léčivých přípravků bez lékařského předpisu. Zavádění sítí 5G by mohly zbrzdit mimo jiné přísné environmentální a zdravotní normy pro radiační ochranu (především v Bruselu), které jsou však v každém regionu jiné, vysoké daně z antén v Bruselu a dlouhé lhůty pro vydání povolení k jejich umístění. V oblasti platební neschopnosti neexistuje žádný zjednodušený postup mimosoudního vyrovnání pro malé a střední podniky a insolvenční řízení mohou zahájit pouze dlužníci. I přes postupná zlepšení se soudnictví potýká s nedostatečnou digitalizací a nedostatkem zdrojů. Zdlouhavá řízení ve správním soudnictví vedou k výrazným zpožděním při projednávání veřejných zakázek a stavebních povolení. Klíčové donucovací orgány v oblasti dozoru nad trhem, hospodářskou soutěží a železniční dopravou nemají k plnění svých úkolů dostatek pracovníků.

(23)

Na podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami, které by rovněž napomohly transformaci průmyslu. Pokud jde o vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030, Belgie má značné investiční potřeby v oblasti udržitelné dopravy, zejména v souvislosti s řešením přetížení dopravy a elektromobility. Belgické regiony oznámily před krizí COVID-19 rozsáhlé víceleté plány v oblasti dopravní infrastruktury. Velké investice směřují do příměstské železniční dopravy kolem Bruselu, signalizace a přístavních a přeshraničních železničních spojení. V Bruselu rovněž probíhají významné investice do infrastruktury metra, tramvají a autobusů. Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu rovněž identifikoval významné investiční potřeby v oblasti výroby energie z obnovitelných a flexibilních zdrojů, propojení, inteligentních sítí, skladování a energetické účinnosti s cílem splnit evropské energetické cíle a cíle v oblasti klimatu, realizovat právní závazek Belgie do roku 2025 plně ukončit jadernou energii a renovovat 80 % fondu budov, které byly postaveny před zavedením energetických norem. Na rozdíl od poměrně vysoké intenzity soukromého výzkumu a vývoje zůstává míra intenzity veřejného výzkumu a vývoje mírně pod úrovní většiny členských států s podobnou úrovní hospodářského rozvoje. Belgie na sebe bere riziko, že zaostane v zavádění sítí 5G, protože neplánuje přidělit průkopnická pásma 5G ve lhůtách stanovených v právních předpisech Unie. V březnu 2020 zahájily belgické orgány veřejnou konzultaci ohledně dočasného řešení v podobě dočasných vnitrostátních licencí na 200 MHz spektra dostupného v pásmu 3,6–3,8 GHz. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Belgii mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Belgii 2020. Belgie by tak mohla tento fond optimálně využít.

(24)

Zatímco doporučení určená Belgii v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(25)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Belgie plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(26)

Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Belgie měla zajistit, aby její politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu z roku 2020 a koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(27)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Belgie a zveřejnila ji ve své zprávě o Belgii pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Belgii určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Belgii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(28)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (8) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 taktéž zprávu mechanismu varování, ve které je Bulharsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Bulharsku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Bulharsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Bulharsko se již s makroekonomickou nerovnováhou nepotýká. V minulých letech byla zranitelnost ve finančním sektoru spojena s vysokým zadlužením a úvěry se selháním v podnikovém sektoru. V Bulharsku se nerovnováhy již nevyskytují, jelikož konzistentní politická opatření a příznivé makroekonomické prostředí riziko a zranitelnost dále snížily.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila rozšíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že ve zdravotnictví je nutná krizová připravenost. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „fondy ESI“) a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Bulharsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické dopady pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč regiony Bulharska, a to kvůli rozdílným modelům specializace, zejména v regionech, které se výrazně spoléhají na aktivity s přímým kontaktem se zákazníky. To s sebou nese značné riziko, že se v Bulharsku prohloubí regionální rozdíly, přičemž se mimo jiné ještě zhorší již pozorovaný trend prohlubování rozdílů mezi hlavním městem a zbytkem země a mezi městskými a venkovskými oblastmi. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 30. dubna 2020 předložilo Bulharsko svůj národní program reforem na rok 2020 a svůj konvergenční program z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Bulharsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu.

(12)

V konvergenčním programu z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 2,1 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 3,1 % HDP v roce 2020. Míra zadlužení, která se v roce 2019 snížila na 20,4 % HDP, by podle konvergenčního programu z roku 2020 měla v roce 2020 vzrůst na 28,5 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota způsobená pandemií COVID-19.

(13)

Bulharsko v reakci na pandemii COVID-19 a jako součást koordinovaného přístupu Unie přijalo včasná rozpočtová opatření ke zvýšení kapacity svého systému zdravotní péče, proti šíření pandemie a k poskytování pomoci obzvlášť zasaženým občanům a odvětvím. Podle konvergenčního programu z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 1,3 % HDP. Uvedená opatření zahrnují vyšší výdaje na zdravotní péči a sociální zabezpečení a na režim podpory zaměstnanosti pro postižená odvětví. Bulharsko navíc oznámilo opatření, která sice nemají přímý rozpočtový dopad, ale přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky, kterou konvergenční program z roku 2020 odhaduje na 0,6 % HDP. Mezi uvedená opatření patří záruky vydané státem vlastněnou Bulharskou rozvojovou bankou a odklad platby daně z příjmů právnických osob. Opatření, která Bulharsko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Na základě prognózy Komise z jara 2020 se za předpokladu nezměněné politiky očekává, že schodek veřejných financí Bulharska dosáhne 2,8 % HDP v roce 2020 a 1,8 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení v letech 2020 a 2021 zůstane podle prognózy pod 60 % HDP.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Bulharsko pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Na základě analýzy všech rozhodujících faktorů dospěla tato zpráva k závěru, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 bylo splněno.

(16)

Dne 13. března 2020 vyhlásilo Bulharsko stav nouze platný od téhož data do 13. dubna 2020; následně byl stav nouze prodloužen do 13. května 2020 a poté změněn na mimořádnou epidemiologickou situaci do 14. června 2020. Dne 6. dubna 2020 přijalo bulharské Národní shromáždění návrh změny státního rozpočtu na rok 2020 předložený vládou. Nový rozpočet počítá se schodkem státního rozpočtu ve výši 3,5 miliardy BGN (2,9 % HDP), a to v důsledku zvýšených výdajů na opatření vyvolaná krizí a očekávaného snížení příjmů ve výši 2,4 miliardy BGN. Počítá se také s pětinásobným zvýšením stropu pro nové dluhové nástroje, které smí vláda vydat – z 2,2 miliardy na 10 miliard BGN. Bulharsko v rámci několika operačních programů financovaných z fondů ESI na období 2014–2020 uvolnilo balík finančních prostředků v celkové výši přes 870 milionů BGN na podporu systému zdravotní péče a řešení socioekonomických důsledků pandemie.

(17)

V reakci na krizi COVID-19 zavedlo Bulharsko opatření na podporu zaměstnanosti, v jehož rámci se stát zavazuje hradit po dobu až tří měsíců 60 % příjmu pracovníků a souvisejícího příspěvku na sociální zabezpečení, pokud zaměstnavatel uhradí zbývající rozdíl a zaváže se, že zachová pracovní poměr dotyčných zaměstnanců. Zaměstnavatel je rovněž povinen zachovat pracovní místo i nadále, přinejmenším po dobu, která se rovná době, na niž se vztahuje dotace. Mezi způsobilé společnosti patří podniky v odvětvích, která byla přímo postižena omezeními zavedenými v důsledku stavu nouze. Dále jsou způsobilé společnosti z jiných odvětví, které prokáží, že se jejich příjmy v konkrétním časovém období v březnu 2020 ve srovnání s březnem 2019 snížily o 20 %, jak je uvedeno v nařízení č. 55 ze dne 30. března 2020.

(18)

Kapitál Bulharské rozvojové banky byl navýšen o 700 milionů BGN za účelem podpory likvidity v ekonomice. Na záruky bankovních portfolií bylo přiděleno 500 milionů BGN, aby mohly banky podnikům poskytovat flexibilnější podmínky úvěrů, přičemž 200 milionů BGN bylo vyčleněno na záruky bezúročných úvěrů až do výše 4 500 BGN pro pracovníky, které jejich zaměstnavatelé poslali na neplacené volno, nebo pro samostatně výdělečně činné osoby. Bulharská rozvojová banka rovněž uskuteční program záruk v hodnotě 100 milionů EUR na úvěry pro malé a střední podniky financované z operačního programu „Inovace a konkurenceschopnost“ v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Správce fondu finančních nástrojů v Bulharsku přezkoumal své portfolio a přizpůsobuje své nástroje určené na podporu podniků současné ekonomické situaci. Bulharská národní banka zavedla balík opatření v hodnotě 9,3 miliardy BGN, jenž má udržet odolnost bankovního systému a zvýšit jeho flexibilitu a zmírnit negativní účinky omezujících opatření na občany a podniky.

(19)

Bulharská ekonomika byla krizí COVID-19 těžce zasažena, s důsledky pro sektor služeb i výroby. Tyto negativní důsledky byly dále prohloubeny klesající poptávkou i nabídkou a narušením globálních hodnotových řetězců. Opatření, která vláda přijala v reakci na krizi, mohou pomoci zmírnit její důsledky, avšak pro zachování zaměstnanosti a zlepšení likvidity společností, především malých a středních podniků, a nezávislých pracovníků bude mít zásadní význam jejich rychlé a účinné provedení. V procesu koncipování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Bulharsko v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020 zrušilo zákazy vývozu osobních ochranných prostředků a zavedlo „zelené pruhy“ pro provádění zrychlených kontrol na hraničních přechodech.

(20)

Krize COVID-19 představuje další zátěž pro bulharský systém zdravotní péče, pro který byla již předtím typická omezená dostupnost z důvodu nízkého veřejného financování, omezeného pokrytí zdravotního pojištění, malého, i když rostoucího počtu zdravotních sester a nerovnoměrného regionálního rozložení zdravotnických pracovníků. Existuje proto prostor pro posílení celkové odolnosti, dostupnosti a kapacity bulharského systému zdravotní péče. Zatížení nemocnic by se snížilo poskytováním většího objemu péče (všeobecné i specializované) ambulantní formou, mimo jiné prostřednictvím konzultací na dálku, a testování a léčba by měly být k dispozici pro všechny bez ohledu na status jejich zdravotního pojištění. Na celém území by měl být zajištěn řádný přístup ke zdravotnickým pracovníkům a jejich službám podle potřeb obyvatelstva. Pro starší občany a nejzranitelnější skupiny má zásadní význam integrace primární, dlouhodobé a komunitní péče.

(21)

Prognóza Komise z jara 2020 očekává, že nezaměstnanost vzroste v roce 2020 na 7,0 % a v roce 2021 se sníží na 5,8 %. Od začátku stavu nouze nezaměstnanost rychle roste v odvětvích obchodu, ubytovacích a stravovacích služeb a výroby, ve velkých městech a mezi lidmi s nejvýše středním vzděláním. Vláda přijala opatření na ochranu zaměstnanosti, zejména programy zkrácené pracovní doby, jež by měly být rychle provedeny a dále posíleny. Současná situace vyžaduje, aby byla ve spolupráci se sociálními partnery poskytnuta rozsáhlá podpora zaměstnavatelům i pracovníkům, včetně samostatně výdělečně činných osob, aby se zabránilo dalším ztrátám pracovních míst. V rámci reakce na negativní důsledky na trhu práce bude třeba posílit kapacitu a opatření prováděná úřadem práce. K tomu, aby se lidé vrátili do práce, bude důležité další úsilí v oblasti aktivace, prohlubování dovedností a změn kvalifikace; současně bude třeba připravovat pracovní síly na výzvy a příležitosti vyplývající z digitalizace. Krize COVID-19 může také značně postihnout pracovníky v neformálním zaměstnání, kteří mají omezený přístup ke zdravotním službám a sociální ochraně. Cílená politická opatření by mohla zabránit tomu, aby nechránění pracovníci a nejzranitelnější skupiny upadli hlouběji do chudoby, a zlepšit během oživení jejich životní úroveň.

(22)

Krize způsobená onemocněním COVID-19 neúměrně postihuje zranitelné skupiny a prohlubuje stávající sociální problémy. Podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením byl vysoký již před krizí, zejména pokud jde o děti, starší občany, osoby se zdravotním postižením a Romy, přičemž sociální transfery byly při snižování míry chudoby úspěšné jen zčásti. Příjmová nerovnost patřila k nejvyšším v Unii, zatímco daňové a sociální systémy vykazovaly při jejím snižování míru úspěšnosti patřící k nejnižším. Krize si vyžaduje opatření za účelem odstranění nedostatků, které byly identifikovány již v předchozích letech a mezi něž patří zejména systém minimálního příjmu, jenž patří v Unii k nejméně adekvátním, pokud jde o cíl dostat příjemce z chudoby. Nadále zůstávají relevantní otázky, jako je zajištění sociální ochrany pro všechny, včetně pracovníků s nestandardními smlouvami, samostatně výdělečně činných osob a domácností s nízkými příjmy, zajištění příjmové podpory, potravin a odpovídajících sociálních služeb, jakož i zajišťování nouzového bydlení a podpory pro lidi bez domova. Systém by pomohla stabilizovat reforma sociálních služeb a silnější spolupráce mezi zdravotnickými a sociálními službami by umožnila lépe pomoci těm, kdo nejsou schopni se o sebe postarat, a osobám se zdravotním postižením. Mnoho romských domácností se již před krizí nacházelo ve značné chudobě; potřebují mediační služby a základní služby a podporu.

(23)

Lepší služby v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a kvalifikovanější pracovní síla by rovněž výrazně podpořily oživení, stejně jako inkluzivní a udržitelný růst ve střednědobém horizontu. V případě bulharského systému vzdělávání a odborné přípravy stále existuje prostor pro zlepšení kvality, relevance pro trh práce a inkluzivity. Bulharsko patří mezi členské státy, u nichž má socioekonomické zázemí nejsilnější vliv na výsledky učení. Náročným úkolem zůstává inkluze romské populace do vzdělávání: míra předčasného ukončení školní docházky je u Romů obzvláště vysoká, stejně jako ve venkovských oblastech. Celková úroveň digitálních dovedností je nízká jak v celé populaci (věk 16–74 let), tak i u mladých lidí (16–19 let). Zlepšení uvedených dovednosti, například prostřednictvím digitálněji zaměřených studijních oborů a programů, by mohlo pomoci přizpůsobit se změnám na trhu práce vyvolaným digitalizací a potřebě pracovat digitálně na dálku. V současnosti ještě 11 % žáků nemá počítač a/nebo přístup k internetu a bez počítače je i 2 000 učitelů. V situaci aktuálně probíhajícího vzdělávání na dálku proto hrozí, že se již značné nerovnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy ještě zhorší, navzdory některým nedávným podpůrným opatřením. Další úsilí zaměřené na zlepšení digitálních znalostí všech žáků a jejich přístupu k odpovídající technické infrastruktuře by mělo dlouhodobý pozitivní vliv na jejich přístup ke vzdělávání, obzvláště u zranitelných skupin včetně Romů, a pomohlo by tak snížit vysokou míru předčasného ukončení jejich školní docházky.

(24)

Krize COVID-19 zdůraznila strategický význam efektivní veřejné správy a dobře fungující digitální státní správy včetně elektronického zdravotnictví a elektronického zadávání zakázek. Unie podporuje reformy v této oblasti, jejich provádění však pokračuje příliš pomalu, což mělo negativní dopad na efektivitu veřejného sektoru během období omezení volného pohybu osob. Bulharsko tudíž zaostává v poskytování elektronických služeb, takže by se mělo podporovat jejich využívání občany a podniky. Rovněž je nezbytné plně se věnovat otázkám souvisejícím s kybernetickou bezpečností a bezpečností kritické infrastruktury. Do budoucna bude efektivní veřejná správa mít klíčový význam pro zajištění včasného a účinného provádění opatření na podporu oživení. Obzvláště důležitá je i nadále spolupráce a koordinace na všech úrovních veřejné správy, mimo jiné pokud jde o veřejné zakázky a koncese, jakož i dozor nad trhem. Větší předvídatelnost a stabilita regulace, účinná kontrola provádění politik a snížení administrativní zátěže by zlepšily podnikatelské prostředí a podpořily investice, což by mělo pozitivní vliv na rychlost oživení.

(25)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Krize COVID-19 ještě zvýšila význam digitalizace a inovací; Bulharsko, a zejména jeho malé a střední podniky, však v této oblasti dosahuje zřetelně slabších výsledků než průměr Unie. Jedním z významných příkladů tohoto problému je spektrum plánované pro přidělení v prvotních pásmech 5G, které není dostatečné pro včasné a efektivní poskytování služeb 5G. Stále je nutné řešit známé problémy v oblasti výzkumu a vysokoškolského vzdělávání, jimiž jsou roztříštěnost, nízký objem finančních prostředků a omezený transfer znalostí a technologií. Bulharsko je zároveň ekonomikou, která v Unii nejintenzivněji využívá zdroje a energii a produkuje nejvíce emisí skleníkových plynů; má významné investiční potřeby v oblasti energetiky a dekarbonizace, které by měly umožnit přechod na klimatickou neutralitu, jak je uvedeno v bulharském vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.

(26)

Transformační úsilí, jež by mělo řešit bulharskou vysokou spotřebu energie, významnou závislost na fosilních palivech a neefektivní využívání energie a zdrojů, je v samém počátku. Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu zdůrazňuje závazek Bulharska dekarbonizovat svou ekonomiku do roku 2050 v rámci Zelené dohody pro Evropu, obsahuje však také záměr využívat až do roku 2050 i po tomto roce domácí zdroje hnědého uhlí. Pokrytí a kvalita dopravní infrastruktury v Bulharsku zůstává pod průměrem Unie a transevropská dopravní síť je stále nedokončená. Síť multimodálních platforem, některé železniční a silniční úseky, evropský systém řízení železničního provozu a inteligentní dopravní systémy jsou i nadále nedostatečně rozvinuté. Je třeba řešit vážné problémy v oblasti životního prostředí, jelikož ovlivňují udržitelný růst a během krize způsobené onemocněním COVID-19 vytvořily další zdravotní rizika. Bulharsko patří mezi členské státy s nejvyšším počtem úmrtí souvisejících se znečištěním; nakládání s odpady a dodržování povinností, pokud jde o odvádění a čištění městských odpadních vod, je stále problematické. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Bulharsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Bulharsku z roku 2020. To by Bulharsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(27)

Pro oživení reálné ekonomiky po krizi COVID-19, která může přinést výrazný nárůst úpadků, bude důležitý dobře fungující insolvenční rámec. Takovýto rámec by rovněž usnadnil rychlejší řešení úvěrů se selháním, a omezil tak jejich další kumulaci. Neefektivita insolvenčního rámce současně vede k tomu, že insolvenční řízení jsou pomalá a nákladná. V červnu 2019 byl přijat plán insolvenčního rámce, který identifikoval relevantní nedostatky. Bulharsko zahájilo jeho provádění a nyní připravuje návazné kroky včetně legislativních změn a budování kapacity.

(28)

Bulharsko přijalo v roce 2019 několik právních předpisů, jejichž cílem bylo provést směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (7) a (EU) 2018/843 (8) (čtvrtá a pátá směrnice o boji proti praní peněz), avšak dosud provedeny nebyly. Nedávno provedené posouzení vnitrostátních rizik ukázalo slabiny, jež je třeba za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu urychleně řešit. Rizika spojená s programy umožňujícími získat občanství za investice a s virtuálními aktivy dosud nebyla řádně posouzena. Aby mohly pověřené subjekty rámec pro boj proti praní peněz účinně uplatňovat, je třeba koncipovat a provést relevantní opatření. Tento rámec je prováděn a vynucován s omezenou účinností a využití finančních zpravodajských informací je nedostatečné.

(29)

Zatímco doporučení určená Bulharsku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(30)

Bulharské banky jsou celkově ziskové a dobře kapitalizované. Přestože došlo v nedávných letech k určitému poklesu, je poměr hrubých úvěrů se selháním a záloh nadále mezi nejvyššími v Unii (ve 3. čtvrtletí roku 2019 dosahoval 7,2 %), zejména v případě nefinančních společností a v případě domácích bank, takže je stále důležité usilovat o rozvoj funkčního sekundárního trhu s úvěry se selháním. Tvorba rezerv na úvěry se selháním má od konce roku 2018 sestupnou tendenci, příležitostně doprovázenou nedostatečnou tvorbou rezerv na stávající úvěry se selháním, které jsou dlouho po splatnosti. Komplexní posouzení provedené Evropskou centrální bankou odhalilo potřebu zvýšit kapitál ve dvou bankách. Tato rekapitalizace se nyní dokončuje. Současně se zvýšeným poskytováním likvidity za účelem zmírnění dopadu krize COVID-19 a opětovného nastartování ekonomického růstu by měly banky posuzovat úvěrová rizika, uplatňovat obezřetnostní úvěrové standardy, řádně oceňovat a přesně vykazovat jakékoli zhoršení kvality aktiv.

(31)

Komise v kontextu mechanismu pro spolupráci a ověřování monitoruje pokrok Bulharska v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci. Z tohoto důvodu nejsou tyto oblasti do doporučení pro Bulharsko zahrnuty, ale jsou důležité pro rozvoj příznivého socioekonomického prostředí v této zemi. Nejnovější zpráva tohoto mechanismu z října 2019 konstatovala, že pokrok dosažený Bulharskem je dostačující pro splnění závazků, jež tato země učinila v době svého přistoupení k Unii. Bulharsko provedlo rozsáhlou reformu svého protikorupčního právního rámce; pro získání důvěry veřejnosti jsou nicméně třeba reálné výstupy v podobě pravomocných rozsudků ve významných korupčních případech. Kromě toho přetrvává řada problémů, zejména pokud jde o zajištění efektivního trestního vyšetřování, vyrovnání pracovní zátěže soudů a racionálnější organizaci místních státních zastupitelství. Po ukončení mechanismu pro spolupráci a ověřování bude monitorování reforem na vnitrostátní úrovni zajištěno radou pro následné monitorování a na úrovni Unie v rámci komplexního mechanismu v oblasti právního státu, případně i v rámci evropského semestru.

(32)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Bulharsko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(33)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Bulharska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Bulharsku pro rok 2020. Posoudila také konvergenční program z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Bulharsku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Bulharsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(34)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2020 a její stanovisko (9) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

4.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) taktéž zprávu mechanismu varování, ve které Česko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o České republice pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Česko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Česko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace. Současná situace s sebou tedy nese značné riziko, že se v Česku prohloubí regionální a územní rozdíly nebo že vzniknou nové územní rozdíly v rámci regionů, přičemž se ještě zhorší již pozorovaný trend prohlubování rozdílů mezi Karlovarským a Ústeckým krajem a zbytkem země. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Česko předložilo svůj národní program reforem na rok 2020 dne 7. května 2020 a svůj konvergenční program z roku 2020 dne 30. dubna 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Česko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu.

(12)

V konvergenčním programu z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 0,3 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 5,1 % HDP v roce 2020. Pro rok 2021 je pak prognózován pokles schodku na 4,1 % HDP. Míra zadlužení, která se v roce 2019 snížila na 30,8 % HDP, by podle konvergenčního programu z roku 2020 měla v roce 2020 vzrůst na 37 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(13)

Česko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijalo včasná rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle konvergenčního programu z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 4 % HDP. Součástí opatření jsou kompenzační daňové úlevy, prominutí povinných plateb na sociální a zdravotní pojištění na dobu šesti měsíců pro osoby samostatně výdělečně činné (1 % HDP), tzv. kurzarbeit (1 % HDP), prominutí letošních červnových záloh na daně z příjmů fyzických a právnických osob (0,8 % HDP) a opatření v oblasti zdravotnictví (0,7 % HDP). Česko také oznámilo opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, ale přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky. Jedná se zejména o režimy záruk pro poskytování úvěrů malým a středním podnikům a velkým podnikům. Podmíněné závazky, které jsou s těmito oznámenými opatřeními spojeny, však konvergenční program z roku 2020 nekvantifikuje. Většina opatření, o něž se konvergenční program z roku 2020 opírá, byla rovněž promítnuta do prognózy Komise z jara 2020. Některá opatření, která nešlo kvantifikovat nebo jejichž platnost přesahovala datum uzávěrky datových zdrojů, prognóza zohlednit nemohla. Opatření, která Česko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo české saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –6,7 % HDP v roce 2020 a –4,0 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení v letech 2020 a 2021 zůstane podle prognózy pod 60 % HDP.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Česko pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(16)

Česko vyhlásilo od 12. března do 17. května 2020 nouzový stav, aby snížilo dopad pandemie COVID-19, přičemž zavřelo školy a omezilo konání akcí, provoz obchodů a výrazně také shromažďování lidí. Od 15. března do 17. května 2020 byly rovněž částečně uzavřeny pozemní hranice. Toto částečné uzavření omezilo počet českých pracovníků vyjíždějících do zahraničí a počet zahraničních pracovníků přijíždějících do Česka, což způsobilo místní nedostatek pracovní síly, zejména v oblasti výroby a sezónních prací, a poznamenalo základní dodavatelské řetězce. S cílem pomoci domácnostem a firmám překonat současnou krizi oznámila vláda stimulační balíček zahrnující opatření přímé podpory a veřejné záruky. Tento balíček může zajistit dočasnou úlevu, ale i tak se očekává, že ekonomika bude v roce 2020 vážně zasažena, protože došlo k poklesu zahraniční poptávky a k narušení hospodářské činnosti kvůli omezení volného pohybu osob. Reálný HDP by se měl v roce 2021 opět postupně zlepšovat, ale návrat k hodnotám roku 2019 je v období pokrytém predikcí pro roky 2020 až 2021 nepravděpodobný. Předpokládá se, že dopad na odvětví, jako jsou doprava, pohostinství nebo cestovní ruch, bude významný. V zemi se zvýší nezaměstnanost, situaci však bude zmírňovat předchozí napjatost trhu práce, uvedený stimulační balíček a nízký podíl smluv na dobu určitou. Orgány zavedly několik režimů státních záruk pro podniky všech velikostí, aby byla zajištěna podpora likvidity. Domácnosti a podniky postižené krizí si také mohou na dobu tří nebo šesti měsíců odložit splátky spotřebitelských a hypotečních úvěrů. Při koncipování a provádění uvedených opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Česká národní banka rovněž podnikla četná opatření ke zmírnění dopadu krize na finanční sektor.

(17)

Včasné snahy potlačit výskyt onemocnění COVID-19 pomohly v Česku šíření viru zpomalit. Byla přijata opatření ke zvýšení nabídky zdravotnického vybavení a k zajištění potřebné infrastruktury, aby byl zdravotnický systém připraven zvládnout větší poptávku. Zdravotní stav české populace se v posledních letech výrazně zlepšil a přiblížil se průměru EU. Existují však značné regionální rozdíly ve střední délce života, částečně dané socioekonomickými a behaviorálními faktory. Celková subjektivně neuspokojená potřeba zdravotní péče sice patří k nejnižším v Unii, ale mezi regiony přetrvávají rozdíly, pokud jde o distribuci zdravotnických prostředků a rozmístění zdravotnického personálu, který čelí zvýšené zátěži. Očekává se, že podstatná část pracovní síly ve zdravotnictví odejde v nadcházejících letech do důchodu. Ke zmírnění dopadu pandemie COVID-19 bude zapotřebí zlepšit odolnost a krizovou připravenost zdravotnického systému a současně podpořit rovný přístup ke zvýšenému poskytování primární a integrované péče, aby se omezily zbytečné hospitalizace. Tímto způsobem se zároveň může zlepšit prevence a léčba dalších zdravotních potíží. Systémy elektronického zdravotnictví jsou stále omezené, navzdory národní strategii elektronického zdravotnictví vytyčené pro období 2016–2020.

(18)

Trh práce byl po celý rok 2019 a začátkem roku 2020 i nadále robustní a vykazoval pozitivní výsledky u většiny ukazatelů. Míra zaměstnanosti dále rostla a míra nezaměstnanosti klesla na nejnižší hodnotu v historii. Podle prognózy Komise z jara 2020 se však míra nezaměstnanosti v roce 2020 zvýší na 5,0 % a v roce 2021 pak opět mírně klesne na 4,2 %. Vláda rychle zareagovala na pandemii COVID-19 a zavedla mnoho opatření na ochranu příjmů a zaměstnanosti, se zvláštním zaměřením na podniky a osoby samostatně výdělečně činné. Navržená zmírňující opatření však nezajišťují plnou ochranu některým zranitelným skupinám na trhu práce (pracovníkům s krátkodobými smlouvami a agenturním pracovníkům). Uzavření škol a zařízení péče o děti v průběhu omezení volného pohybu osob mohlo mít obzvláště negativní dopad na ženy s četnými pečovatelskými povinnostmi. Přechod z krize by měla usnadnit podpora investic do péče o děti a do dlouhodobé péče ve spojení s pružným uspořádáním práce (například prací na dálku). Cílenější aktivní politiky na trhu práce a poskytování dovedností, v konzultaci se sociálními partnery, napomáhají udržení zaměstnanců i profesním přechodům. Aktivní podpora ze strany veřejných služeb zaměstnanosti může rovněž usnadnit úspěšný návrat na trh práce, zejména v případě zranitelných skupin. Snazší a rychlejší přístup k sociální ochraně by pomohl předejít upadání do pasti chudoby a ztrátám bydlení. Výsledky vzdělávání jsou i nadále silně poznamenávány socioekonomickými nerovnostmi a nízkými investicemi. Zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné i v digitálním kontextu, může pomoci zlepšit úroveň dovedností a rozvinout digitální učení. Obzvláště důležité je napomáhat rozvoji digitálních dovedností, a to kromě jiného prostřednictvím podpory a průběžného vzdělávání učitelů a školitelů. Veřejné výdaje na jednoho studenta zůstávají na všech úrovních vzdělávání poměrně malé. Nedostatek kvalifikovaných učitelů svědčí o tom, že je třeba zvýšit atraktivitu tohoto povolání, zejména mezi talentovanými mladými lidmi.

(19)

Česko patří k zemím, kterých by se mohly zvláště dotknout technologické změny a které v tomto směru potřebují značné investice. Digitální transformace bude vyžadovat podporu (mimo jiné v průmyslu a ve službách) prostřednictvím cílených investic do inteligentních řešení a dovedností. Byl splněn cíl spočívající v plném pokrytí pevným širokopásmovým připojením, ale mobilní širokopásmové připojení je stále relativně drahé. Zpoždění v rozvoji infrastruktury by mohlo dopadnout zejména na zranitelné skupiny a strukturálně slabé regiony, u kterých existuje větší riziko izolace. To by se mohlo negativně promítnout i do sledování a tlumení epidemie. Mají-li být uspokojeny potřeby v oblasti připojení, jsou zapotřebí investice do sítí s velmi vysokou kapacitou (pevných i mobilních) a patřičná opatření na straně poptávky. Pro dosažení tohoto cíle bude mít zásadní význam včasné přidělení spektra 5G za předvídatelných, investičně příznivých podmínek. Rozvoj superrychlých širokopásmových služeb brzdí malá poptávka, která je dána četnými proměnnými, například cenou připojení, kupní silou obyvatelstva nebo věkem a vzděláním lidí. České orgány jsou odhodlány rozvíjet a integrovat nové digitální technologie, ale překážkou je i nadále nízká úroveň dovedností. České orgány jsou rovněž odhodlány podporovat řešení založená na umělé inteligenci, ale i přes úsilí vlády v této oblasti Česko stále zaostává za předními členskými státy, pokud jde o výzkumné a patentové činnosti v této oblasti.

(20)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu uvádí Česko významné investiční potřeby, pokud jde o úspěšné řešení klimatické a energetické transformace a přechod ke klimatické neutralitě. Jde především o podporu obnovitelných zdrojů energie, energetickou účinnost, infrastrukturu a části přenosové soustavy. Změna klimatu už má viditelné dopady v podobě sucha a povodní a způsobuje významné hospodářské ztráty. Trvalým problémem je rovněž znečištění ovzduší. Daně ze znečištění jsou nicméně velmi nízké. V odvětví energetiky i nadále dominuje uhlí, které také zůstává důležitým motorem hospodářské činnosti ve třech českých regionech. Skutečnost, že předkladatelé projektů mají omezenou realizační kapacitu a omezená je i poradenská podpora ze strany českých orgánů, dále výrazně brzdí vypracování solidního souboru projektů, které by ve zmiňovaných regionech uskutečnily klimatickou a digitální transformaci. Celkově se očekává, že přechod od uhlí bude mít významné socioekonomické důsledky, a zdá se, že dosud není velká chuť investovat do technologií s nulovými nebo nízkými emisemi skleníkových plynů. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je pod průměrem EU. V tomto odvětví chybí finanční pobídky a patřičný právní a institucionální rámec na podporu dalšího rozvoje. Také se zdá, že existuje malé povědomí o širších přínosech energetické účinnosti. Přechod na elektromobilitu je poměrně pomalý a silniční doprava se začíná řadit k hlavním spotřebitelům energie. Daně z dopravy jsou nízké a nevycházejí z emisí CO2. Dobíjecí infrastruktura pro elektrická vozidla je stále v počátečním stadiu rozvoje. Výsledky v oblasti nakládání s odpady zůstávají vzhledem k ambicióznějším cílům průměrné. Chybí komplexní strategie pro rozvoj potenciálu oběhového hospodářství. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Česku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o České republice z roku 2020. To by Česku umožnilo tento fond optimálně využít.

(21)

Přístup k běžným způsobům financování je lepší než průměr EU, avšak rizikové financování je méně rozvinuté. Financování vysoce rizikových domácích podniků, zejména při založení a v pozdější rozvojové fázi, je stále vzácné. Některé úspěšné inovativní iniciativy se sice dostaly na trh, ale financování rizikového a vlastního kapitálu zůstává velmi nízké. Pro rozvoj výzkumu a inovací je v Česku zapotřebí systémová reforma. Dále sice plynule rostou soukromé investice do výzkumu a vývoje, ale velké, převážně zahraniční podniky investují do nehmotných aktiv, jako je výzkum a vývoj, znatelně více než domácí podniky malé a střední velikosti. Odvětví středně a vysoce vyspělých technologií trpí nedostatkem dovedností, protože v zemi je málo absolventů přírodovědných, technických, inženýrských a matematických oborů a absolventům chybí odpovídající odborná příprava. Také propagace a podpora podnikání je stále nízká, což brzdí růst produktivity. Výrazná roztříštěnost v odvětví výzkumu vede k tomu, že finanční prostředky na výzkum a vývoj jsou příliš rozptýleny. Spolupráci veřejného a soukromého sektoru ztěžuje stávající praxe posuzování profesní dráhy výzkumných pracovníků. Užší spolupráce mezi akademickou obcí a podnikatelskou sférou, zejména prostřednictvím tzv. spin-off firem, by mohla urychlit přenos technologií a šíření inovací.

(22)

Omezení volného pohybu osob kvůli pandemii COVID-19 vyvolalo tlak na dodavatelské řetězce a mnohé podniky nemohly fungovat, přičemž zároveň postrádají likvidní rezervy. Nejvíce zasaženy byly automobilový průmysl a odvětví služeb. Výkon dozoru nad trhem je rozdělen mezi příliš mnoho orgánů a spolupráce a koordinace nejsou optimální. Zájem o oficiální režimy poskytující státní záruky podnikům rychle přesáhl dostupnou kapacitu. Při poskytování podpory společnostem lze zlepšit koordinaci a urychlit postupy. Některé zúčastněné strany mají za to, že opatření, která české orgány přijaly, aby ztlumily dopad krize vyvolané pandemií COVID-19, jsou byrokratická a do reálné ekonomiky se promítají pomalu. Existuje prostor pro lepší analýzu údajů, které jsou zapotřebí k přijímání rychlých, informovaných a optimálních rozhodnutí o cílených strategiích a opatřeních pro hospodářské oživení. Obecně lze říci, že rychle se měnící právní předpisy a složité administrativní postupy jsou podnikatelskou sférou vnímány jako překážky, jež stojí v cestě investicím. Administrativní zátěž je zvláště problematická pro začínající podniky, pokud jde o licence a povolení. Významnou překážkou jsou zdlouhavá a náročná řízení k získání stavebního povolení. Navrhovaná nová stavební legislativa čelí kritice. Česko patří mezi nejméně rozvinuté členské státy, pokud jde o využívání digitálních veřejných služeb. Počet uživatelů elektronické veřejné správy zůstává hluboko pod průměrem EU. Země provádí svůj plán elektronické veřejné správy. Od roku 2020 má Česko novou „digitální ústavu“, která zakládá právo mít nejpozději od roku 2025 téměř všechny veřejné služby k dispozici elektronicky. On-line řešení nicméně nabízí jen relativně malý počet obcí. Parlament v současné době projednává změnu daňového zákonodárství, jež usiluje o větší digitalizaci daňového systému, jelikož míra elektronického podávání zůstává u některých daní poměrně nízká.

(23)

Zatímco doporučení určená Česku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(24)

Výkonnost veřejného sektoru a efektivita veřejné správy v Česku jsou pod průměrem EU. Podle mezinárodních ukazatelů si Česko vede poměrně dobře, pokud jde o přístupnost informací souvisejících s veřejnou správou při koncipování politik. Hůře se mu však daří v oblasti profesionality veřejné služby, transparentnosti veřejné správy a kontroly korupce. Efektivitu veřejné správy by zvýšilo lepší strategické plánování a meziresortní koordinace a také menší roztříštěnost místní správy. Rámec pro zadávání veřejných zakázek se zlepšil, ale může vyžadovat další doladění. Navzdory mírnému zlepšení zůstává pro podniky problémem korupce, která může dále brzdit hospodářskou činnost. Stále zbývá přijmout několik protikorupčních opatření, jako například zákon o lobbingu a zákon o ochraně oznamovatelů.

(25)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Česko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(26)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Česka, kterou zveřejnila ve své zprávě o České republice pro rok 2020. Posoudila také konvergenční program z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Česku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Česku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(27)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) taktéž zprávu mechanismu varování, ve které Dánsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Dánsku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Dánsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Dánsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Dánsko předložilo svůj národní program reforem na rok 2020 dne 7. května 2020 a svůj konvergenční program z roku 2020 dne 5. května 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na Dánsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu.

(11)

V konvergenčním programu z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 3,7 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 8,0 % HDP v roce 2020. Pro rok 2021 je pak prognózován pokles schodku na 2,4 % HDP. Po snížení na 33,2 % HDP v roce 2019 se podle konvergenčního programu z roku 2020 očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP se v roce 2020 zvýší na 40,7 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(12)

Dánsko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijalo včasná rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle konvergenčního programu z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 4,9 % HDP. Mezi tato opatření patří posílení služeb zdravotní péče, dočasná kompenzace fixních nákladů pro podniky, dočasný systém mzdové kompenzace a mimořádná pomoc pro odvětví, jež se potýkají s problémy. Kromě toho Dánsko oznámilo opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, avšak přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky, jež konvergenční programy z roku 2020 odhadují přibližně na 15 % HDP. Tato opatření zahrnují odklady daní z příjmů fyzických a právnických osob a úvěrové záruky (3,7 % HDP). Ve srovnání s prognózou Komise z jara 2020 spočívá hlavní rozdíl v tom, že konvergenční program z roku 2020 zahrnuje očekávané budoucí ztráty v důsledku státních záruk v souvislosti s Covid-19 (0,5 % HDP). Opatření, která Dánsko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(13)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo dánské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit -7,2 % HDP v roce 2020 a -2,3 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení v letech 2020 a 2021 zůstane podle prognózy pod 60 % HDP.

(14)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Dánsko pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(15)

V první polovině roku 2020 Dánsko značně postihla pandemie COVID-19, což vytvořilo tlak na systém zdravotní péče a výrazně snížilo hospodářskou aktivitu v některých odvětvích. Dánsko provedlo včasná opatření s cílem zastavit pandemii a posílit systém zdravotní péče, včetně dalekosáhlých iniciativ zaměřených na zmírnění jejích hospodářských důsledků. Výsledný hospodářský útlum byl řešen řadou důrazných hospodářských a finančních opatření vlády a centrální banky, včetně přímé podpory, která částečně pokrývá fixní náklady a mzdové výdaje podniků, odkladu daní a poskytování likvidity bankám a podnikům, úvěrových programů a dalších opatření v oblasti měnové politiky. Při koncipování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Tato opatření účinně omezila hospodářský otřes vyvolaný pandemií COVID-19, avšak nezabránila značné ztrátě produkce, velkému počtu úpadků a insolvenčních řízení a výraznému zvýšení nezaměstnanosti a počtu osob ohrožených chudobou, a to i v případě osob ve zranitelných situacích (např. osob se zdravotním postižením). Podle prognózy Komise z jara 2020 se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 mírně vzroste na přibližně 6,5 %, načež se v roce 2021 sníží pod 6 %.

(16)

Probíhající krize způsobená pandemií COVID-19 zvýraznila, že je nutné, aby Dánsko soustavně pracovalo na posílení odolnosti svého systému zdravotní péče. Obzvlášť znepokojivý je nedostatek zdravotnických pracovníků a nedostatek specializovaných lékařů a zdravotních sester např. v oblasti intenzivní péče (zejména anesteziologických sester). Klíčem je neustálé úsilí o řešení tohoto nedostatku pracovních sil. V krátkodobém horizontu by Dánsko mělo usilovat o zajištění dostupnosti klíčového zdravotnického materiálu, včetně osobních ochranných prostředků pro zdravotnické pracovníky. Probíhá výzkum s cílem nalézt nejen antivirovou léčbu a očkovací látku, ale také lepší a rychlejší testování.

(17)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Dánsko má dobré výsledky v oblasti digitalizace, jak dokládá srovnávací přehled Evropské komise v oblasti Digitální agendy. Aby si však Dánsko udrželo tuto silnou pozici v dlouhodobém horizontu a zajistilo si konkurenceschopnost a mělo prospěch z digitální transformace, bude muset investovat do digitální infrastruktury i do vzdělávání, odborné přípravy a prohlubování dovedností. Dánský národní plán v oblasti energetiky a klimatu poukazuje na nutnost důležitých investic, které jsou zapotřebí k úspěšnému řešení transformace v oblasti změny klimatu a energetiky. Největší investice jsou nezbytné pro zavedení nových kapacit v pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, přičemž byly zjištěny velké investiční potřeby rovněž u domácností (energetická účinnost a přeměna dodávek tepla), udržitelné dopravy, průmyslu a bioplynu a dálkového vytápění. Cílem dánské politiky v oblasti klimatu je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 70 % oproti roku 1990 a nejpozději do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Za tímto účelem by měla být snížena spotřeba energie, což vyžaduje investice, které sledují komplexní přístup a zaměřují se na odvětví, v nichž jsou úspory energie obzvláště slibné. Hospodářské oživení z krize způsobené pandemií COVID-19 by mohlo být podpořeno předsunutím finančních prostředků plánovaných zelených investic a pokrokem v realizaci ambiciózních investičních projektů v oblasti životního prostředí, klimatu, energetiky a infrastruktury, jako je bydlení, větrná energie na moři, energetické propojení a elektrizace kolejových drah. Doprava je největším zdrojem emisí skleníkových plynů v Dánsku a další politická opatření v této oblasti jsou obzvláště relevantní. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Dánsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Dánsku z roku 2020. To by Dánsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(18)

Celkové výdaje na výzkum a vývoj se do vyššího růstu produktivity v Dánsku neprojevily. Chybí integrovaná inovační strategie, která by jasně stanovila, čeho chce Dánsko dosáhnout v rámci globálního inovačního prostředí. Výzkumná a inovační činnost se i nadále omezuje na malý počet velkých podniků a nadací, a to zejména ve farmaceutickém a biotechnologickém odvětví. Osm největších společností představuje téměř 40 % celkových výdajů na výzkum a vývoj v soukromém sektoru (oproti celosvětovému průměru 19 %). Celkové výdaje na výzkum a vývoj zůstávají vysoké, avšak absolutní počet společností činných v oblasti výzkumu a vývoje se od roku 2009 snížil, a to z velké části proto, že menší firmy se do výzkumu a vývoje nezapojují. Pouze 33 % malých a středních podniků zavedlo inovace produktů nebo procesů. Proto by mohlo být zapotřebí dalšího politického úsilí k rozšíření inovační základny s cílem zahrnout více podniků. Reakce na měnící se potřeby v oblasti dovedností po skončení pandemie COVID-19, a to i s ohledem na budoucí technologické změny, vyžaduje trvalé investice do programů rozšiřování dovedností a rekvalifikace, mimo jiné prostřednictvím vzdělávání dospělých.

(19)

Dánsko učinilo kroky k posílení svého rámce pro boj proti praní peněz. V roce 2019 byly přijaty nové právní předpisy a vnitrostátní orgány a regulační orgány začaly provádět řadu opatření na posílení dánského preventivního rámce pro boj proti praní peněz. Orgánu finančního dohledu byly uděleny sankční pravomoci a přidělen vyšší rozpočet na posílení jeho kapacity pro dohled v oblasti boje proti praní peněz. Finanční zpravodajská jednotka rovněž obdržela další personální a finanční zdroje. Je zásadní, aby se posílený rámec pro boj proti praní peněz promítl do účinného dohledu a prosazování. Zejména orgán dohledu v oblasti boje proti praní peněz bude muset v plném rozsahu provést přístup založený na posouzení rizik. Zvýšená kapacita finanční zpravodajské jednotky bude muset prokázat, že nedostatky, na něž upozornila zpráva dánského účetního dvora, byly odpovídajícím způsobem vyřešeny.

(20)

Zatímco doporučení určená Estonsku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(21)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Dánsko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(22)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Dánsku pro rok 2020. Posoudila také konvergenční program z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Dánsku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Dánsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(23)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Německo uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Německu pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Německo učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Německo potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Nízkou úroveň investic v poměru k úsporám odráží zejména vysoký přebytek běžného účtu, který má přeshraniční význam.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila rozšíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Německo se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč odvětvími a regiony, a to z důvodu rozdílných modelů specializace. To s sebou nese riziko, že se v Německu prohloubí rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Německo předložilo svůj národní program reforem na rok 2020 dne 20. dubna 2020 a svůj program stability z roku 2020 dne 30. dubna 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Německo se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)

V programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 1,4 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 7¼ % HDP v roce 2020. Míra zadlužení se poté, co v roce 2019 poklesla na 59,8 % HDP, v roce 2020 podle programu stability z roku 2020 zvýší na 75¼ %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota způsobená pandemií COVID-19.

(13)

Německo v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijalo včasná rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 dosáhnou tato rozpočtová opatření v roce 2020 výše 7,2 % HDP. Opatření zahrnují podporu likvidity pro podniky, cílenou pomoc malým podnikům a osobám samostatně výdělečně činným prostřednictvím grantů a úvěrů, jakož i snadnější přístup k režimům zkrácené pracovní doby, aby se zabránilo propouštění. Německo také oznámilo opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, ale přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky, kterou program stability z roku 2020 odhaduje na 24,9 % HDP. Uvedená opatření zahrnují úvěrové záruky, které poskytla zejména státní rozvojová banka KfW a nový fond pro hospodářskou stabilizaci vytvořený v reakci na pandemii COVID-19. Na rozdíl od programu stability z roku 2020 odhady Komise nepovažují odklady daně a rozpočtové kompenzace za snížení daňových příjmů v důsledku hospodářského propadu za diskreční opatření s dopadem na rozpočet. Opatření, která Německo přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo německé saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –7,0 % HDP v roce 2020 a –1,5 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení by měla dosáhnout 75,6 % HDP v roce 2020 a 71,8 % HDP v roce 2021.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Německo pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(16)

První infekce byla v Německu zaznamenána 27. ledna 2020 a v březnu 2020 začal počet případů onemocnění COVID-19 exponenciálně narůstat. Německé orgány poté přijaly karanténní opatření k omezení šíření viru: uzavřely například všechny maloobchodní prodejny, jejichž provoz není nezbytně nutný, stejně jako restaurace, zábavní a kulturní zařízení, sportoviště, školy a univerzity. Byla zakázána veškerá veřejná shromáždění více než dvou osob a lidé měli udržovat pouze minimální sociální kontakty. Zpracovatelský průmysl sám o sobě nepodléhal izolačním opatřením. Velké továrny byly nicméně několik týdnů uzavřeny v důsledku narušení zahraničního obchodu a stlačování poptávky. Hospodářský výhled se výrazně zhoršil, přičemž prognóza Komise z jara 2020 poukázala na pokles HDP v roce 2020 o 6,5 %. I když rozšíření režimu zkrácené pracovní doby (Kurzarbeit) pomáhá společnostem udržet si pracovníky, zdá se, že nárůst nezaměstnanosti je nevyhnutelný. Podle prognózy Komise z jara 2020 se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 vzroste na 4 % a v roce 2021 se opět ustálí na 3,5 %.

(17)

Německá vláda reagovala rychle, aby zmírnila hospodářský pokles, a přijala rozsáhlá opatření. Malým podnikům, osobám samostatně výdělečně činným a osobám na volné noze nabízí až 50 miliard EUR v podobě bezprostřední pomoci (přímých grantů). Prostřednictvím nově vytvořeného fondu pro hospodářskou stabilizaci a veřejné rozvojové banky KfW vláda rozšířila objem úvěrů a přístup k nim pro podniky různých velikostí, přičemž kryje až 80–90 % úvěrového rizika úvěrové banky (v některých zvláštních případech až 100 %). Fond pro hospodářskou stabilizaci může rovněž podpořit velké podniky tím, že jim na přechodnou dobu poskytne dodatečný vlastní kapitál. Za účelem zvýšení likvidity společností byly přijaty úpravy odkladů daní, záloh a sankcí. Pravidla pro případ platební neschopnosti byla upravena tak, aby se zabránilo řízením z důvodu technické platební neschopnosti. Jednotlivé spolkové země (Länder) doplňují opatření na spolkové úrovni vlastními podpůrnými programy. Při koncipování a provádění uvedených opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Krize COVID-19 pravděpodobně vyvine další tlak na již tak nízkou ziskovost německého bankovního sektoru. Zdá se tedy, že další snižování nákladů je pro německé banky opodstatněné s cílem zlepšit ziskovost a uvolnit finanční prostředky na investice do informačních technologií a na vytváření organického kapitálu. V tomto ohledu by rovněž napomohla další konsolidace.

(18)

Po výrazném začátku roku se trh práce v důsledku pandemie COVID-19 a souvisejících karanténních opatření zhoršil. Za účelem zmírnění dopadů krize na zaměstnanost a sociální oblast poskytla vláda značnou podporu prostřednictvím režimu zkrácené pracovní doby, tzv. „Kurzarbeit“. Uvolnila podmínky pro jeho využití, zpětně rozšířila režim i na pracovníky agentur práce a navýšila úroveň kompenzace, která je v rámci tohoto režimu poskytována. To přispívá k zachování pracovních míst a ochraně příjmů domácností. Zaměstnavatelé dostávají finanční úlevu tím, že nemusí platit příspěvky na sociální zabezpečení za nevyužitou pracovní dobu. Jednodušší přístup k minimální podpoře příjmu (na základě knihy II německého zákoníku sociálního zabezpečení – „Sozialgesetzbuch/SGB“) poskytuje úlevu proti ztrátám příjmů. Nízkopříjmovým rodinám se navíc dostává podpory prostřednictvím snazšího přístupu k přídavkům na děti. Kromě toho jsou nájemci, kteří čelí ztrátě příjmů, dočasně chráněni před vystěhováním. I když ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů, na němž se zakládá evropský pilíř sociálních práv, dosahuje Německo celkově dobrých výsledků, v případě, že nebudou odstraněny mezery v pokrytí, může současná krize vést k nižším příjmům zranitelných skupin.

(19)

Při řešení zdravotních důsledků Německo využívalo svého všeobecného systému zdravotní péče, který poskytuje přístup k vysoce kvalitní péči a podařilo se mu rychle navýšit kapacitu v oblasti testování a intenzivní péče. Pokračující krize COVID-19 však dala pocítit, že odolnost systému zdravotní péče je třeba neustále posilovat. Problémem zůstává dostatek zdravotních sester a atraktivita ošetřovatelské profese jako takové. I přes poměrně vysoký počet aktivních zdravotních sester na obyvatele, nemocnice u této profese stále častěji vykazují neobsazená pracovní místa. Rovněž by bylo žádoucí prostřednictvím digitálních nástrojů zlepšit a podpořit koordinaci mezi poskytovateli primární zdravotní péče a nemocniční péče, jakož i koordinaci mezi poskytovateli zdravotní a sociální péče. Probíhá zrychlené zavádění infrastruktury elektronického zdravotnictví, avšak využívání on-line služeb v oblasti zdravotní péče, elektronické předpisy a výměna lékařských údajů zůstává hluboko pod průměrem Unie. Nový zákon, který byl schválen v březnu 2020, přispívá ke zmírnění hospodářských důsledků onemocnění COVID-19 především v případě nemocnic a lékařů se soukromou praxí. Bude však třeba zajistit dlouhodobé financování zdravotnických zařízení s cílem zachovat péči ve všech oblastech, jelikož odklady neakutních chirurgických zákroků a léčebných postupů se negativně promítají do finančních příjmů institucí zdravotní péče, a dostupné zdroje se využívají k nákupu prioritních testů a zařízení. Jelikož Německo disponuje silnou výzkumnou základnou, má kapacitu zapojit se do zvláštních opatření v oblasti výzkumu a inovací v reakci na krizi COVID-19, včetně vývoje vakcín a léčebných postupů a rozvoje výzkumné sítě pro slučování a posilování výzkumných činností německého univerzitního lékařství, a poskytovat podporu Koalici pro inovace v připravenosti na epidemie.

(20)

Na podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice. Veřejné a soukromé investice v roce 2019 sice nadále výrazně rostly, avšak zaostávaly za investičními potřebami. Na úrovni obcí jsou veřejné investice nižší než náhradový poměr, přičemž objem neuhrazených investic se snížil, ale zůstává vysoký (4,0 % HDP) a je nadále brzděn omezeními v oblasti kapacit a plánování. Investice do ekologických technologií a energetiky, které již byly naplánovány, mohou být realizovány přednostně, například projekty v oblasti renovací budov a energie z obnovitelných zdrojů. I přes nedávné iniciativy zůstává splnění krátkodobých a střednědobých cílů v oblasti dekarbonizace a cílů klimatické neutrality pro rok 2050 problematické. To platí i pro cíle v oblasti životního prostředí a energetické účinnosti, neboť cenové pobídky, zejména s ohledem na nízké ceny ropy v důsledku současné krize COVID-19, odrazují od ekologicky a klimaticky šetrného chování. Přeměna Německa na klimaticky neutrální ekonomiku bude vyžadovat rozsáhlé dlouhodobé soukromé a veřejné investice např. do trvale udržitelné energie z obnovitelných zdrojů, do energetické infrastruktury, energetické účinnosti, oběhového hospodářství a udržitelné dopravy. Německý federální kontrolní úřad navíc kritizoval nákladovou efektivnost opatření souvisejících s přechodem na zelenou energii. Aby bylo možné využít přínosů plně integrovaného systému udržitelné energie s konzistentními cenovými signály je zapotřebí většího úsilí a trvalých investic do energetických sítí. Čistou mobilitu lze podpořit prostřednictvím vhodných regulačních opatření a vyššími a rychlejšími investicemi do udržitelné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti čisté mobility. Zásadní význam pro podporu oživení směrem k udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu hospodářství mají další investice do výzkumu a vývoje. Výdaje na vzdělávání a výzkum mírně vzrostly z 9,2 % HDP v roce 2017 na 9,31 % HDP v roce 2018, což znamená, že nebyl splněn předchozí vnitrostátní cíl ve výši 10 % HDP. Soukromé investice do výzkumu a vývoje se ve velké míře koncentrují ve velkých podnicích. Navzdory politickým opatřením zůstala nabídka bydlení výrazně pod ročním cílem výstavby 375 000 nových bytů mezi lety 2017 a 2021. Tuto nerovnováhu by řešily politiky podporující investice do nového bydlení, které by rovněž zlepšily finanční dostupnost bydlení. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Německu mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Německu z roku 2020. To by Německu umožnilo tento fond optimálně využít.

(21)

Při omezené mobilitě je klíčová moderní digitální infrastruktura spolu s digitálními službami. Investice do digitální infrastruktury a veřejných služeb mohou podpořit hospodářské oživení a přispět ke snížení přetrvávajícího značného rozdílu mezi Německem a ostatními zeměmi, pokud jde o pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou. V Německu bylo pokrytí uvedeného typu v roce 2019 na úrovni 32,7 % v porovnání s průměrem Unie ve výši 44 %, přičemž podíl pokrytí systémem „optické vlákno k zákazníkovi“ odpovídal 10,5 %, což je hluboko pod unijním průměrem ve výši 33,5 %. Krize COVID-19 zdůraznila význam propojených digitálních služeb. Nedostatky v konektivitě mohou být hlavním faktorem, který brzdí investice do digitalizace, zejména v případě malých a středních podniků, které i nadále digitální technologie zavádějí pomalým tempem. V porovnání s ostatními členskými státy Německo stále zaostává v poskytování digitálních veřejných služeb, a to i přes zlepšení těchto služeb pro podniky. Míra elektronické interakce mezi veřejnými orgány a širokou veřejností je však velmi nízká. Provádění zákona o elektronickém přístupu probíhá pomalu a splnění cíle digitalizace všech 575 služeb do konce roku 2022 bude problematické. Uvedený zákon by měly provádět všechny příslušné orgány státní správy – na spolkové, zemské i místní úrovni – s cílem dosáhnout většího zlepšení v oblasti digitální veřejné správy.

(22)

Je důležité dbát na to, aby regulační a administrativní zátěž spojená s prováděním podpůrných a navazujících opatření byla nízká. Udržení administrativní zátěže pro přístup k podpůrným opatřením na minimu by mělo zajistit, že menší podniky obdrží od zprostředkovatelů stejnou podporu jako větší podniky. Snížení další administrativní zátěže v širším měřítku, tj. nad rámec podpůrných opatření, například využitím flexibility pro nepodstatné byrokratické postupy, může malým a středním podnikům poskytnout další úlevu.

(23)

Technologický pokrok proměňoval trh práce již před propuknutím krize COVID-19, přičemž vyžadoval zvýšené investice do vzdělávání a odborné přípravy, včetně odborného vzdělávání a rekvalifikace a prohlubování a zlepšování digitálních dovedností. Krize COVID-19 tuto potřebu ještě zdůraznila, zejména v případě pracovníků zaměstnaných v odvětvích, která mohou být dlouhodoběji ovlivněna sociálním distancováním, nebo osob ohrožených nezaměstnaností. Náhlý posun směrem k intenzivněji digitalizované společnosti a domácímu vzdělávání může být problematický zejména pro zranitelné žáky a studenty, kteří ve svém domově nemají podporu a přístup k digitálním řešením, včetně studentů se zdravotním postižením. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby všichni žáci a studenti získali klíčové dovednosti stanovené v učebních osnovách, a aby měsíce studia, které COVID-19 narušil, nevedly k celoživotnímu znevýhodnění. Hrozí zhoršení již existujících nerovností v základních dovednostech, které souvisejí se sociálně-ekonomickým a přistěhovaleckým prostředím. Krize zdůraznila, že je důležité dále rozvíjet vzdělávací systém s cílem podpořit inteligentní a inkluzivní oživení a nastavený kurs směrem k ekologické a digitální transformaci.

(24)

Zatímco doporučení určená Německu v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(25)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Německo plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(26)

Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Německo mělo zajistit, aby jeho politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu pro rok 2020 a byly koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(27)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Německa, kterou zveřejnila ve své zprávě o Německu pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Německu určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Německu, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(28)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(29)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2020 zohledňují potřebu řešit pandemii COVID-19 a usnadnit hospodářské oživení jako nezbytný první krok k umožnění nápravy nerovnováhy. Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2020, která se přímo týkají makroekonomické nerovnováhy zjištěné Komisí podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta níže do doporučení č. 2,

1.

2.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) taktéž zprávu mechanismu varování, ve které Estonsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Estonsku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Estonsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Estonsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč odvětvími a regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace. To s sebou nese riziko, že se v Estonsku prohloubí rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 30. dubna 2020 předložilo Estonsko svůj národní program reforem na rok 2020 a dne 28. dubna 2020 svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Estonsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. V rámci doporučení pro jednotlivé země, které přijala Rada dne 13. července 2018 (7), Rada Estonsku doporučila zajistit, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí (8) v roce 2019 nepřekročila hodnotu 4,1 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Celkové posouzení Komise potvrzuje v roce 2019 závažnou odchylku od doporučeného postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Vzhledem k aktivaci obecné únikové doložky však nejsou další kroky v rámci postupu při významné odchylce opodstatněné.

(12)

Ve svém programu stability z roku 2020 předpokládá estonská vláda zhoršení celkového salda ze schodku ve výši 0,3 % HDP v roce 2019 na schodek ve výši 10,1 % HDP v roce 2020. Pro rok 2021 je pak prognózován pokles schodku na 3,8 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP, který se v roce 2019 snížil na 8,4 % HDP, by měl podle odhadů v programu stability z roku 2020 vzrůst v roce 2020 na 21,9 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(13)

Estonsko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného přístupu Unie přijalo včasná rozpočtová opatření ke zvýšení kapacity svého systému zdravotní péče, proti šíření pandemie a k poskytování pomoci obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 činila tato rozpočtová opatření 4,3 % HDP. Opatření zahrnují mimo jiné posílení služeb zdravotní péče, mimořádnou pomoc podnikům v obtížích, dočasné subvencování mezd a vyšší veřejné investice. Estonsko navíc oznámilo opatření, která sice nemají přímý rozpočtový dopad, avšak přispějí k poskytování likvidity podnikům. K těmto opatřením patří úvěrové záruky a úvěry podnikům ve výši 8,7 % HDP. Opatření, která Estonsko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo estonské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit -8,3 % HDP v roce 2020 a -3,4 % HDP v roce 2021. Poměr dluhu k HDP by měl podle odhadů v letech 2020 a 2021 zůstat pod úrovní 60 % HDP a v roce 2021 dosáhnout 22,6 % HDP. Komise v prognóze z jara 2020 předpokládá pro rok 2020 nižší schodek veřejných financí než program stability z roku 2020, protože vychází z rozdílných makroekonomických projekcí.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Estonsko pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(16)

Estonská vláda vyhlásila kvůli pandemii COVID-19 na období od 12. března 2020 do 17. května 2020 stav nouze. Cílem prvotní reakce vlády bylo zabránit dalšímu šíření viru a zajistit, aby estonské hospodářství mohlo fungovat v maximální možné míře normálním způsobem. Omezení, jejichž účelem bylo zastavit šíření pandemie, měla na hospodářství závažný dopad. Od vyhlášení stavu nouze se počet osob, které se zaregistrovaly jako nezaměstnané, zvýšil o 35 %. Největší počet nově nezaměstnaných osob byl zaznamenán v maloobchodě a zákaznických službách, v odvětví stavebnictví, cateringu, ubytování a organizace akcí. Očekává, že míra nezaměstnanosti vzroste v roce 2020 na 9,2 % a poté v roce 2021 opět klesne na 6,5 %. Dne 15. dubna 2020 schválil estonský parlament dodatkový rozpočet na rok 2020. Byla zavedena nová opatření, jejichž cílem je zachovat pracovní místa, zabránit hromadnému propouštění a zajistit likviditu podniků. Rozpočet obsahuje širokou škálu opatření, mimo jiné na podporu zdravotnictví, obcí, určité investiční programy a necílenou podporu likvidity pro podniky (například režimy záruk a odklady daní). Některá opatření jsou zvláště určena mikropodnikům a odvětví cestovního ruchu a zahrnují cílená opatření pro nejvíce postižené regiony. Byla zavedena dodatečná daňová opatření, k nimž patří dočasné snížení spotřebních daní na motorovou naftu, zemní plyn a elektřinu. Balíček opatření předpokládá dočasné pozastavení státních příspěvků do druhého pilíře důchodového systému.

(17)

Estonsko přijalo významná opatření, aby zamezilo šíření onemocnění COVID-19 a jeho dopadu na zdraví. Pandemie COVID-19 však odhalila některé strukturální nedostatky v systému zdravotní péče, které souvisejí s omezenou dostupností finančních a lidských zdrojů. Odolnost systému je oslabena nedostatkem zdravotnických pracovníků a nerovným přístupem k primární péči a dostupnosti klíčového zdravotnického materiálu. Estonsko rovněž řeší problém, jak překonat narůstající počet léčebných zákroků, jež byly kvůli stavu nouze odloženy nebo nedostupné. Navíc již před pandemií COVID-19 byla subjektivně neuspokojená potřeba zdravotní péče v Estonsku jedna z nejvyšších v Unii z důvodu dlouhých čekacích lhůt, a to jak u primární, tak u specializované péče. Tyto faktory a rovněž rizika související s životním stylem pomáhají vysvětlit špatný zdravotní stav obyvatelstva. Zlepšení dostupnosti a odolnosti systému zdravotní péče je předpokladem pro zajištění účinné reakce na šíření pandemií a pro řešení výzev spojených se zdravotním stavem obyvatel.

(18)

Zlepšení přiměřenosti sociální záchranné sítě je v Estonsku dlouhodobým problémem. I před touto poslední krizí byly sociální dávky v Estonsku vyhodnoceny jako méně účinné při snižování výskytu chudoby, než je tomu v průměru EU. Kromě toho systém dávek v nezaměstnanosti nedostatečně pokrývá osoby s nestandardními formami práce a osoby s krátkými pracovními obdobími. Negativní dopad pandemie COVID-19 na zaměstnanost a příjmy spolu s nedostatečným sociálním zajištěním by mohly zvýšit chudobu, zejména u domácností bez zaměstnané osoby. Estonsko zavedlo dočasný režim zkrácené pracovní doby, který má sloužit jako zvláštní podpora pro postižené podniky, aby zachovaly svá pracovní místa. Toto opatření je omezeno na období dvou měsíců, což možná ke zmírnění dopadu krize nebude stačit, protože obtíže mohou trvat déle a v některých hospodářských odvětvích se mohou projevit se zpožděním. Pandemie COVID-19 prohloubila problémy s poskytováním cenově dostupných a přístupných sociálních služeb, včetně služeb dlouhodobé péče, zejména pro starší osoby, osoby se zdravotním postižením a pro osoby s nízkými příjmy. K řešení těchto problémů by přispělo zachování plánu na vytvoření integrovaného poskytování sociálních a zdravotních služeb. Při koncipování strategie ukončování mimořádných opatření a procesu oživení je důležité zajistit smysluplné a včasné zapojení sociálních partnerů, a zároveň v tomto ohledu posilovat jejich kapacitu.

(19)

Krize způsobená COVID-19 se dotkla estonských podniků v mnoha odvětvích, ale malé a střední podniky byly zasaženy nejvíce. Negativní dopad na hospodářské činnosti byl způsoben nejen omezeními, ale také klesající poptávkou na vývozních trzích a narušením globálních hodnotových řetězců. Opatření na podporu likvidity přijatá vládou mají pomoci dopad zmírnit, avšak jejich rychlé a účinné provádění bude mít zásadní význam pro podporu životaschopných firem ve všech postižených odvětvích a zároveň pro zachování odolnosti bankovního sektoru. Peněžní tok malých a středních podniků by rovněž mohly zlepšit odklady daní a splátkové prázdniny. Oživení bude navíc záviset na tom, do jaké míry budou investice zacíleny. Současná krize podtrhla význam digitálních a inovativních řešení pro udržení běhu ekonomiky. Ačkoli elektronická veřejná správa již funguje dobře, další digitalizace malých a středních podniků by zvýšila jejich odolnost, pomohla urychlit oživení a zároveň by ve střednědobém horizontu přispěla k větší produktivitě. V posledních letech se hospodářství jako celek stále více digitalizuje. Ve zpracovatelském průmyslu se však využívání informačních a komunikačních technologií zatím rozšiřuje jen pozvolna. Ačkoli se celková inovační výkonnost Estonska v roce 2019 zlepšila, úroveň inovační kapacity a činnosti založené na výzkumu zůstává v podnikatelském odvětví nízká. Inovace založená na výzkumu a zavádění inovativních řešení v podnicích by mohla zlepšit konkurenční postavení země a podpořit hospodářský růst. Aby se podnikům usnadnila cesta z krize způsobené COVID-19, bude důležité zajistit dobrý přístup k financování, mimo jiné i ke kapitálovému financování pro začínající podniky.

(20)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Jak je uvedeno zejména v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, udržitelný hospodářský růst Estonska závisí na pokroku směrem k dekarbonizaci, a to snížením uhlíkové náročnosti v energetice, dopravě a budovách, restrukturalizací odvětví ropy z břidlic a zlepšením produktivity zdrojů, což by zahrnovalo i zavedení obchodních modelů oběhového hospodářství. Produktivita zdrojů je v Estonsku jedna z nejnižších v Unii a spotřeba energie je vyšší než průměr EU. Napomoci přechodu k dekarbonizaci, snížit negativní dopad odvětví ropy z břidlic na životní prostředí a podpořit hospodářství by mohla celková strategie pro oběhové hospodářství, která by doplňovala integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. Jelikož je Estonsko periferní země s nízkou hustotou obyvatelstva, je pro jeho hospodářské činnosti a vývoz klíčový dobře fungující a propojený systém dopravy. Dopravní infrastruktura Estonska se potýká s určitými nedostatky v oblasti konektivity a udržitelnosti. Železniční a intermodální doprava je stále nedostatečně rozvinutá. Emise skleníkových plynů ze silniční dopravy se v posledních letech zvýšily a podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě zůstává pod hranicí, kterou si Estonsko stanovilo jako cíl. Projekt Rail Baltica a projekty propojení energetických soustav patří ke klíčovým investičním prioritám Estonska, které mají zvýšit jeho bezpečnost a začlenění do vnitřního trhu. Podpora investičních projektů, jež zohledňují otázky životního prostředí a klimatu, má zásadní význam pro udržitelné hospodářské oživení a pro snížení regionálních rozdílů. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Estonsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Estonsku z roku 2020. To by Estonsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(21)

Estonský bankovní sektor je celkově zdravý, ale přetrvávají rizika praní peněz. Ačkoli byla přijata opatření, jež mají expozici omezit snížením vkladů od nerezidentů, vnitrostátní posouzení rizik nezahrnuje jiné produkty, jež by mohly představovat riziko, například služby úschovy pro nerezidenty. Aktualizace vnitrostátního posouzení rizik by zajistila přiměřené odhalování rizik a umožnila, aby byla provedena nezbytná zmírňující opatření. Ačkoli byly v rámci finančního dohledu podniknuty kroky proti bankám a platebním institucím, které pravidla nedodržují, existuje prostor pro další zvýšení účinnosti dohledu a vymáhání. Zejména dosud nebyl přijat soubor legislativních aktů, jenž má posílit preventivní rámec a konfiskaci a zvýšit správní sankce. Vyšetřování případů praní peněz probíhá pomalu. Kapacita estonského orgánu finančního dohledu nebyla ještě dostatečně posílena a přístup k dohledu založený na posouzení rizik není dosud plně prováděn, zvláště pokud jde o tematické kontroly na místě. Výměna informací mezi finanční zpravodajskou jednotkou a orgány prosazování práva není dostatečně proaktivní.

(22)

Zatímco doporučení určená Estonsku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(23)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Estonsko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(24)

Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Estonsko mělo zajistit, aby jeho politiky zůstaly v souladu s doporučeními pro eurozónu pro rok 2020 a byly i nadále koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(25)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Estonska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Estonsku pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Estonsku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Estonsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(26)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (9) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

4.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Irsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Irsku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Irsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Irsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Nerovnováhy se týkají zejména významných objemů veřejného dluhu, soukromého dluhu a čistých vnějších závazků.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání firem. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Irsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace. To s sebou nese zásadní riziko, že se v Irsku prohloubí regionální rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 21. dubna 2020 předložilo Irsko svůj národní program reforem na rok 2020 a dne 30. dubna 2020 svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Irsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)

V programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 0,4 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 7,4 % HDP v roce 2020. Pro rok 2021 je pak prognózován pokles schodku na 4,1 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP se podle programu stability z roku 2020 poté, co se v roce 2019 snížil na 58,8 % HDP, v roce 2020 zvýší na 69,1 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota z důvodu pandemie COVID-19.

(13)

Irsko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijalo včasná rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 činila tato rozpočtová opatření zhruba 2,0 % HDP. Opatření zahrnují opatření na podporu zaměstnanosti a podporu v nezaměstnanosti ve dvanáctitýdenním období (přibližně 1,4 % HDP) a dodatečné výdaje na zvýšení kapacity a dostupnosti systému zdravotní péče (přibližně 0,6 % HDP). Irsko navíc oznámilo opatření, která sice nemají dopad na rozpočet, avšak přispějí k poskytování podpory likvidity podnikům, kterou program stability z roku 2020 odhaduje na 0,3 % HDP. Tato opatření zahrnují úvěrové záruky a různé režimy úvěrů, pozastavení úroků a sankcí za některé opožděné platby ze strany zaměstnavatelů, pozastavení vymáhání dluhů a přerušení plateb u podnikatelských úvěrů v délce až tří měsíců. Dne 2. května 2020 oznámila vláda nový balíček opatření v oblasti dluhové a kapitálové podpory pro podniky ve výši přibližně 2 % HDP. Tato opatření nebyla začleněna do programu stability z roku 2020 ani do prognózy Komise. Opatření, která Irsko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo irské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit -5,6 % HDP v roce 2020 a -2,9 % HDP v roce 2021. Míra veřejného zadlužení by měla dosáhnout 66,4 % HDP v roce 2020 a 66,7 % HDP v roce 2021.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Irsko pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(16)

Pandemie skupiny COVID-19 postihla Irsko v první polovině roku 2020 výrazně a vystavila systém zdravotní péče mimořádnému tlaku. Irsko zavedlo naléhavá opatření k posílení systému zdravotní péče, jakož i omezující opatření k tlumení pandemie, která v určitých odvětvích výrazně omezila hospodářskou činnost. Kromě toho vláda zavedla širokou škálu hospodářských opatření s cílem co nejvíce důsledky krize COVID-19 zmírnit. Patří mezi ně systémy subvencování mezd k ochraně pracovních míst, sociální dávky, dočasné zákazy zvyšování nájmů a vystěhovávání, jakož i opatření v oblasti likvidity a úvěrové podpory pro podniky. Ačkoli cílem těchto opatření je zmírnit hospodářský otřes pandemie, zůstává riziko významného výpadku produkce, bankrotů a insolvencí a zvýšení nezaměstnanosti a počtu osob ohrožených chudobou i nadále vysoké.

(17)

Před pandemií COVID-19 již nemocnice pracovaly téměř se zcela vytíženou kapacitou, přičemž míra obsazenosti lůžek akutní péče patřila k nejvyšším v zemích OECD. Důvodem byla zejména absence všeobecného přístupu k primární péči a značná závislost na nemocniční péči. Problémy související s náborem a udržením pracovníků vedly v některých regionech a nemocnicích k nedostatku zdravotních ošetřovatelů a sester. Dlouhodobá domácí péče byla nedostatečná a postrádá zákonem stanovené zakotvení, přičemž politici pobízeli k využívání ústavní péče. Pandemie COVID-19 vyvinula na systém zdravotní péče nebývalý tlak. Byla zavedena včasná mimořádná opatření s cílem zvýšit kapacitu nemocnic a poskytnout dočasnou všeobecnou zdravotní péči. Ve střednědobém horizontu však Irsko stále potřebuje řešit strukturální omezenou účinnost, flexibilitu, odolnost a dostupnost svého systému zdravotní péče. Ambiciózní reforma Sláintecare má za cíl dosáhnout všeobecně dostupný a udržitelný systém zdravotní péče. Je však třeba zlepšit plány jejího provádění, pokud jde o milníky, a vysvětlit pokrok v přístupu k veřejné primární zdravotní péči během období provádění, dokud nebude dosaženo univerzálního pokrytí. K včasnému zavedení univerzálního pokrytí může přispět vymezení jasných milníků a lhůt a pevný rámec pro sledování. Zavedení reforem dlouhodobé péče, včetně nových způsobů práce v komunitách prostřednictvím podpory domácí péče a reorganizace pečovatelských zdrojů, by mohlo vyžadovat vyhodnocení stávajících zařízení, prognózy budoucího růstu poptávky a odpovídající analýzu nedostatků, po níž by následoval plán realizace.

(18)

Podle prognózy Komise z jara 2020 se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 vzroste na 7,4 % a v roce 2021 se mírně sníží na 7 %. Vláda v reakci na pandemii výrazně využila politiku na podporu příjmů a zaměstnanosti, zejména režimy zkrácené pracovní doby, které by měly být i nadále rychle zaváděny. Tyto režimy je třeba přezkoumat a v případě potřeby by měly být rozšířeny na podporu zachování zaměstnanosti nebo zachování příjmů. Poměrně vysoký počet lidí žijících v domácnostech s nízkou intenzitou práce vyžaduje další úsilí o podporu individualizovaných aktivačních strategií. Problémy, s nimiž se Irsko potýká, pokud jde o chudobu a kvalitu a podporu zaměstnanosti, a to i pro osoby se zdravotním postižením, přetrvávají a pandemie je pravděpodobně ještě zhorší. Ve stávající situaci je žádoucí ve spolupráci se sociálními partnery i nadále zvyšovat dovednosti a pokračovat v rekvalifikaci s cílem reagovat na měnící se potřeby trhu práce a připravit pracovní sílu na transformaci v souvislosti se změnou klimatu, transformaci energetiky a oběhové hospodářství. V odvětví bydlení byl zjištěn nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ale během transformace se předpokládají další problémy. V souvislosti s pandemií COVID-19 je nezbytné zajistit, aby digitalizace vzdělávání a práce nezvyšovala sociální nerovnost.

(19)

Vláda provedla různá opatření na podporu nabídky bydlení, která přispěla ke zvýšení ročního počtu nájemních smluv o téměř 57 % během dvouletého období ukončeného v září 2019. V kombinaci s účinnými makroobezřetnostními nástroji se zdá, že to pomohlo omezit inflaci cen nemovitostí. Nabídka bydlení však stále zaostává za poptávkou. Dostupnost bydlení je problémem mnoha domácností a inflace v odvětví pronájmu je trvale vysoká. Lepší infrastruktura ve spojení s územním plánováním by mohla být pro zlepšení nabídky bydlení rozhodujícím faktorem. Kromě toho by řešení správních nedostatků v oblasti výběru volných míst mohlo v konečném důsledku přispět ke zlepšení cenové dostupnosti bydlení ve střednědobém horizontu. Pokud jde o podporu inkluze včetně nejzranitelnějších osob, významnou výzvou zůstává nedostatek nabídky v oblasti sociálního bydlení. Nedávná politická opatření urychlila poskytování sociálního bydlení, ale v červnu 2019 bylo v Irsku stále 68 700 domácností na pořadnících sociálního bydlení. Je třeba vyvinout další úsilí k pokrytí potřeb zbývajících domácností na stávajícím pořadníku a potenciálních nových žadatelů. Z přibližně 10 000 osob bez domova registrovaných v Irsku je 3 500 dětí. To vyvolává obavy ohledně možného rizika prohlubování nerovností, zakořeněné chudoby a sociálního vyloučení. Rodiče samoživitelé s dětmi patří mezi skupiny, které jsou bezdomovectvím nejvíce postiženy. Přetrvávají značné regionální a městské rozdíly, přičemž 69 % všech dospělých osob bez domova je soustředěno v aglomeraci Dublinu.

(20)

Vnitrostátní bankovní systém je pro irské podniky důležitým zdrojem likvidity. Včasný přístup k úvěrům může být obtížný pro malé a střední podniky, jakož i pro podniky bez zajištění nebo pro podniky, které nemají vztah s věřitelem. Irské orgány a banky zavedly ke zmírnění finančních potíží podniků a domácností řadu opatření. Je důležité, aby tato opatření poskytovala potřebnou likviditu a podporovala udržitelná řešení restrukturalizace vypůjčovatelů, jejichž finanční potíže jsou spojeny výhradně s pandemií, a u nichž se proto očekává po přechodném období obnovení životaschopnosti. Pouze takový vyvážený přístup může pomoci podnikům a domácnostem překonat přechodné problémy, aniž by se narušila ziskovost (již tak slabá) a vznikající pokrok, který Irsko učinilo v posledních letech při zlepšování finanční stability svého bankovního sektoru. Při koncipování a provádění uvedených opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru.

(21)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Opětovné oživení hospodářství vyžaduje, aby Irsko pokročilo v plnění ambiciózních investic v oblasti životního prostředí, klimatu, energetiky a infrastruktury. Irsko dosud zaostává v řešení dekarbonizace. Emise skleníkových plynů v dopravě a budovách jsou vysoké a stále rostou. Irsko bude zaostávat za cíli v oblasti energetické účinnosti k roku 2020 a za cíli v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Irsko je závislé na dovozu energie a patří k členským státům s nejvyššími cenami za elektřinu, což by mohlo mít negativní dopad na životní prostředí i na konkurenceschopnost podniků. Transformace Irska na klimaticky neutrální ekonomiku bude vyžadovat značné soukromé a veřejné investice mimo jiné do oblastí obnovitelné energie, energetické infrastruktury, energetické účinnosti a udržitelné dopravy, a to po delšího dobu. Akční plán v oblasti klimatu představuje důvěryhodnou iniciativu, jejímž cílem je zvrátit vývoj emisí. Aby se ambice v této oblasti přeměnily na konkrétní výsledky, bude třeba dosáhnout účinného a trvalého provádění politik a opatření. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Irsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Irsku z roku 2020. To by Irsku umožnilo co nejlépe tohoto fondu využít.

(22)

Úsilí Irska snížit rozdíly v produktivitě mezi svými zahraničními a vnitrostátními sektory je i nadále pomalé. Je vítána přímá podpora spolupráce mezi podniky a veřejnými výzkumnými středisky prostřednictvím inovačního fondu pro přelomové technologie (Disruptive Technologies Innovation Fund), například ve formě projektů spolupráce mezi průmyslem – včetně malých a středních podniků – a výzkumnými subjekty. Ačkoli Irsko poskytuje podnikům poměrně vysokou míru veřejné podpory, tato podpora je prováděna především prostřednictvím systému daňových úlev pro výzkum a vývoj. Nedávné změny v rozpočtu na rok 2020 sice zvyšují atraktivitu daňové úlevy pro malé a střední podniky, tento systém však spíše zvýhodňuje větší nadnárodní společnosti. Program pro budoucí pracovní místa v Irsku identifikuje klíčová opatření, která by mohla pomoci řešit nedostatky tuzemského hospodářství, konkrétně iniciativy na posílení produktivity tuzemských podniků, zejména malých a středních podniků. Je důležité, aby tato opatření byla účinně prováděna. Krize rovněž zdůraznila potřeby malých a středních podniků v oblasti digitalizace, zejména pokud jde o řešení práce na dálku, odbornou přípravu pracovníků a kybernetickou bezpečnost. Pro zvýšení produktivity malých a středních podniků a podporu podnikání má zásadní význam digitální infrastruktura. Superrychlé širokopásmové připojení je k dispozici pouze v 5 % venkovských oblastí, což je hluboko pod průměrem Unie 29 %, a Irsko je jedním z členských států s nejdražším pevným širokopásmovým připojením. Vzhledem k tomu, že v rámci vnitrostátního plánu pro širokopásmové sítě byla podepsána smlouva o rozsáhlých veřejných investicích s cílem řešit nedostatky v infrastruktuře, je důležité pečlivě sledovat zavádění veřejně podporované superrychlé širokopásmové sítě, zejména ve venkovských oblastech, a zajistit její včasné zavedení.

(23)

Jak je konstatováno v doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (2020), pro zlepšení účinnosti a spravedlnosti daňových systémů je klíčový boj proti agresivnímu daňovému plánování. Dopady strategií agresivního daňového plánování daňových poplatník na jiné členské státy vyžadují koordinovanou činnost vnitrostátních politik s cílem doplnit právní předpisy Unie. Irsko učinilo kroky k řešení praktik agresivního daňového plánování provedením dohodnutých mezinárodních a evropských iniciativ a přijetím dalších opatření na vnitrostátní úrovni. Vysoká úroveň licenčních poplatků a výplat dividend vyjádřená jako procento HDP nicméně naznačuje, že irská daňová pravidla jsou využívána společnostmi, které provádějí agresivní daňové plánování, a bude třeba posoudit účinnost vnitrostátních opatření. Rozšířením daňového základu by se příjmy staly odolnějšími vůči hospodářským výkyvům a typickým otřesům a posílilo by se fungování automatických stabilizátorů. Vysoká koncentrace daní z příjmů právnických osob, kdy prvních deset podniků představuje 45 % daní z příjmů právnických osob, jejich volatilita a potenciálně přechodná povaha, spolu s jejich rostoucím podílem na celkových výnosech z daní (rekordně 18,7 % v roce 2018) zdůrazňují rizika v případě, že se financování stálých běžných výdajů bude nadměrně spoléhat na tyto příjmy.

(24)

Navzdory úsilí o posílení svého rámce pro boj proti praní peněz Irsko stále čelí rizikům v důsledku svého mezinárodně orientovaného hospodářství, které zahrnuje značný příliv přímých zahraničních investic, jakož i rizikům v důsledku existence složitých právních struktur se zahraničními sponzory. Vnitrostátní posuzování rizik bylo přezkoumáno, aby lépe odráželo skutečnou rizikovou expozici odborníků, kteří jsou zapojeni do poskytování služeb společnostem a svěřenským fondům. Nedostatečné pochopení rizikové expozice těmito odborníky vede k malému počtu oznámení podezřelých transakcí. Intenzita dohledu k nápravě těchto problémů nepostačuje a nespočívá na přístupu založeném na posouzení rizik, což brání účinnosti rámce pro boj proti praní peněz. Pro společnosti byl zřízen vnitrostátní registr skutečných majitelů, jehož cílem je omezit utajování majitelů a identifikovat skutečné majitele. Kvalitu poskytovaných informací a účinnost rejstříku je třeba průběžně sledovat.

(25)

Zatímco doporučení určená Irsku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(26)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Irsko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(27)

Klíčem k dosažení rychlého zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je úzká koordinace ekonomik v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Irsko mělo zajistit, aby jeho politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu z roku 2020 a koordinovány s doporučeními pro ostatní členské státy, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(28)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Irska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Irsku pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Irsku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Irsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(29)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(30)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Doporučení pro jednotlivé země z roku 2020 zohledňují potřebu řešit pandemii COVID-19 a usnadnit hospodářské oživení jako první nezbytný krok k umožnění nápravy nerovnováh. Doporučení pro jednotlivé země z roku 2020, která se přímo týkají makroekonomických nerovnováh identifikovaných Komisí podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta do doporučení č. 1, 2 a 4,

1.

2.

3.

4.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Řecko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Řecku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Řecko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“) a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Řecko potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Zjištěná nerovnováha se týká zejména vysokého veřejného dluhu, vysokého objemu úvěrů v selhání v rozvahách bank a vnějšího sektoru v kontextu stále nízkého růstového potenciálu a vysoké nezaměstnanosti.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila rozšíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Řecko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč řeckými regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace, zejména v regionech, které výrazně závisejí na cestovním ruchu a obecněji pak na činnosti předpokládající přímý kontakt se spotřebiteli. To s sebou nese značné riziko, že se v Řecku prohloubí regionální a územní rozdíly, čímž se ještě zhorší již pozorovaný trend prohlubování rozdílů mezi hlavním městem, a zejména ostrovními a horskými regiony, který se silněji projevil během období finanční krize. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 30. dubna 2020 předložilo Řecko svůj národní program reforem na rok 2020 a svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Řecko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)

V programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 1,5 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 4,7 % HDP v roce 2020. Pro rok 2021 je pak prognózován pokles schodku na 0,2 % HDP. Podle programu stability z roku 2020 se předpokládá, že poté, co se míra zadlužení v roce 2019 snížila na 176,6 % HDP, v roce 2020 vzroste na 188,8 % HDP a následně v roce 2021 opět poklesne na 176,8 % HDP. Za rozpočtovými projekcemi lze vnímat rizika, konkrétně probíhající soudní spory a závazky veřejné služby. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(13)

Řecko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijalo včasná rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 5,4 % HDP. Tato opatření zahrnují dočasnou hospodářskou podporu zaměstnancům, osobám samostatně výdělečně činným, jednotlivým podnikům a některým svobodným povoláním zasaženým pandemií, vyplácení vratných záloh podnikům, kterým poklesly obraty, vyplácení příspěvků na sociální zabezpečení zaměstnancům, jejichž pracovní smlouvy byly pozastaveny, odklad plateb daní a příspěvků na sociální zabezpečení včetně režimů splátek daní po dobu nejméně tří měsíců pro všechny podniky, osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance zasažené pandemií COVID-19, úrokovou subvenci na úvěry malým a středním podnikům a vyšší výdaje na zdravotní péči. Řecko také oznámilo opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, ale přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky. Tato opatření zahrnují poskytnutí hotovostního zajištění na podporu bankovních úvěrů, které je rozdělováno prostřednictvím Řecké rozvojové banky. Prognóza Komise z jara 2020 však za opatření v oblasti likvidity, která nemají na rozpočet v roce 2020 negativní dopad, považuje i veškeré odklady plateb daní. Opatření, která Řecko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo řecké saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit 6,4 % HDP v roce 2020 a 2,1 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení dosáhne podle projekcí 196,4 % HDP v roce 2020 a 182,6 % HDP v roce 2021.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Řecko v roce 2019 nedodrželo pravidlo pro zadlužení a pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 je splněno, zatímco kritérium schodku naplněno nebylo.

(16)

Pokud jde o pandemii COVID-19, Řecko svou včasnou reakcí a prosazením omezení zjevně zvolilo účinný postup, vezmeme-li v potaz poměrně nízký počet dosud potvrzených infekcí. Očekává se však, že hospodářský dopad krize COVID-19 bude závažný, neboť ve srovnání s jinými členskými státy je Řecko silně závislé na odvětví cestovního ruchu a dopravy. V odvětví cestovního ruchu by Řecko mohlo ve srovnání s rokem 2019 přijít o značnou část příjmů. Cestovní ruch je nejdůležitější položkou vývozu služeb řeckého hospodářství, představující 45 % tohoto vývozu. Kromě toho se očekává, že poklesem poptávky bude rovněž zasaženo odvětví lodní dopravy, na které připadá 40 % vývozu služeb, neboť světový obchod v důsledku pandemie zpomaluje. Kvůli opatřením omezujícím volný pohyb osob, nižším čistým příjmům a vyšší nezaměstnanosti lze očekávat, že domácí poptávka významně poklesne.

(17)

V souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19 Řecko aktivovalo svůj národní pandemický plán a rychle zavedlo soubor bezprecedentních opatření, včetně přísné karantény a omezení fyzického kontaktu, zejména v případě osob, u kterých existovalo podezření, že přišly do kontaktu s osobami nakaženými virem. Orgány přijaly ke zmírnění hospodářského a sociálního dopadu v roce 2020 celou řadu opatření ve výši až 10,5 % HDP. Tato opatření zahrnují fiskální opatření ve výši 5 % HDP s čistým dopadem na rozpočet ve výši 3,7 % HDP a dále dočasné odklady plateb daní a hotovostní zajištění pro komerční banky ve výši 1,9 % HDP, jež by mohly zajistit další nové úvěry ve výši až 3,6 % HDP. Odvětví veřejné zdravotní péče obdrželo jednorázovou injekci ve výši 273 milionů EUR, která pokryje například nábor dalších 2 000 pracovníků ve zdravotnictví, nákup zdravotnického vybavení a prostředků a rozsáhlejší screening.

(18)

Aby bylo nadále možno pandemii COVID-19 řešit, je třeba zvýšit kapacitu a zlepšit dostupnost a odolnost systému zdravotní péče. Přímé platby za soukromé zdravotní služby a neformální platby, které úzce souvisejí s neúčinným řízením nemocnic, jsou stále vysoké. To vede k nerovnostem. Přístup ke zdravotní péči stále představuje problém a subjektivně neuspokojená potřeba této péče patří mezi nejvyšší v Unii, přičemž současně existují značné rozdíly mezi příjmovými skupinami a v závislosti na postavení v zaměstnání. Spoluúčast není dostatečně testována s ohledem na ochranu zranitelných skupin. Tuto situaci zhoršuje nadměrná nabídka, a tudíž i nadměrná spotřeba často příliš nákladných léků. Řecko tento problém řeší tím, že zavádí ambiciózní reformu primární péče, jež má celému obyvatelstvu zajistit v krátkodobém horizontu přístup k základním kvalitním službám a v horizontu dlouhodobém pro něj vytvořit komplexní systém založený na regulaci přístupu pacientů ke zdravotní péči („gatekeeping“). Z prvních náznaků lze usuzovat, že tento přístup má prokazatelně klíčový význam pro ochranu občanů a omezení šíření viru, neboť umožňuje využívat plnou kapacitu systému tak, aby pacienti obdrželi takovou léčbu, která odpovídá jejich potřebám. V oblasti výdajů na zdravotní péči stále nebylo nalezeno udržitelné řešení, neboť fiskální udržitelnost je většinou zajišťována prostřednictvím systému zpětného vymáhání, který je ovšem pod stále větším tlakem kvůli nedostatečným strukturálním opatřením. I přes určitá povzbudivá opatření přijatá v nedávné době je centralizované zadávání veřejných zakázek stále nedostatečné. V roce 2018 se veřejné výdaje na zdravotnictví pohybovaly pod průměrem Unie, a to i po započtení hodnoty zpětného vymáhání, která je zvýšila přibližně o 1 % HDP. Ke zlepšení efektivnosti, přístupnosti a celkové odolnosti systému zdravotní péče je nutná vyšší účinnost spolu s dodatečnými finančními zdroji.

(19)

Ke zmírnění dopadu krize COVID-19 na pracovníky a podniky je zapotřebí konkrétních opatření. Podle prognózy Komise z jara 2020 se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 vzroste na 19,9 % a v roce 2021 klesne na 16,8 %. Řecko již zavedlo dočasný režim, který snižuje náklady práce podnikům, jejichž činnost byla pozastavena nebo vážně zasažena, a zároveň chrání pracovní místa a poskytuje podporu příjmu dotčeným pracovníkům. Udržitelnějším a pružnějším řešením by však bylo zavedení komplexního režimu zkrácené pracovní doby – a orgány se již tímto směrem vydaly, když přijaly režim na podporu zaměstnanosti SYN-IRGASIA, který má být zaveden od 15. června do 15. října 2020. Tento režim by podnikům umožnil uplatňovat zkrácenou pracovní dobu v závislosti na tom, do jaké míry byla jejich činnost omezena, a zároveň zachovat provoz průmyslových odvětví, a zabránit tak tomu, aby se dočasné propouštění stalo pravidlem. Udržet hospodářskou činnost a zachovat pracovní místa v době omezení volného pohybu a fyzického kontaktu by rovněž pomohlo rozšíření způsobů pružného uspořádání práce, např. práce na dálku, které byly v Řecku ve srovnání s jinými členskými státy dosud omezené.

(20)

Krize COVID-19 může opět zhoršit sociální situaci velké části obyvatelstva a zvýšit příjmovou nerovnost. Před rozšířením pandemie byl podíl řeckého obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením stále jedním z nejvyšších v Unii, přičemž děti a lidé v produktivním věku byli ohroženi více než starší lidé. Významné problémy představovala též chudoba pracujících, přístup k cenově dostupnému bydlení a energetická chudoba. Pro zmírnění dopadu krize bude mít zásadní význam poskytnutí přiměřené náhrady příjmu všem dotčeným zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, včetně osob, které čelí rozdílům v přístupu k sociální ochraně. Rovněž bude důležité podpořit ty nejzranitelnější osoby, včetně neaktivních a nehlášených pracovníků, posílením sociálních záchranných sítí. Vzhledem k tomu, že pod ochranu základních záchranných sítí se bude pravděpodobně uchylovat více lidí, bude důležité lépe přizpůsobit podporu minimálního příjmu. Je nutné, aby nejchudší a zranitelné skupiny, včetně osob se zdravotním postižením, uprchlíků a žadatelů o azyl, měly komplexní přístup k sociálním službám. Kromě toho nejsou dostatečně rozvinuté dlouhodobé pečovatelské služby. Řecko by rovněž mělo dále podporovat přístup k cenově dostupnému bydlení, zejména v případě domácností ohrožených chudobou, například zavedením systému, který zranitelným vlastníkům nemovitostí pomůže s hypotékou.

(21)

Krize COVID-19 zastavila pozitivní vývoj na trhu práce, který byl zaznamenán v posledních letech, a je nakročeno k novému nárůstu nezaměstnanosti. V zájmu citelného oživení zaměstnanosti v pokrizovém období musí Řecko dokončit reformy zaměřené na zvýšení účinnosti politik, jež mají lidem umožnit získat zaměstnání, zejména pak programů odborné přípravy. Klíčové bude zvýšení schopnosti veřejné služby zaměstnanosti poskytovat trvalou a individualizovanou podporu uchazečům o zaměstnání. Řecko musí věnovat zvláštní pozornost mladým lidem a ženám, kteří se s nedostatkem pracovních příležitostí potýkají více. Existuje rovněž prostor pro zlepšení sociálního dialogu, a to podporou aktivního a smysluplného zapojení sociálních partnerů do tvorby politik, a mimo jiné i do navrhování a provádění opatření zaměřených na řešení dopadů krize COVID-19. Vláda by se měla zaměřit na zlepšování základních dovedností všech občanů, včetně digitálních dovedností. Zásadní význam bude mít řešení špatných výsledků vzdělávání, modernizace odborného vzdělávání a přípravy a rozšíření možností vzdělávání dospělých. Pro zmírnění nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a za účelem rychlejšího oživení trhu práce je zcela nezbytné zvýšit kvalitu vzdělávání a odborné přípravy i jejich relevantnost pro trh práce.

(22)

Vláda hned v počátku své reakce na rozšíření onemocnění COVID-19 zcela správně učinila svou prioritou poskytování udržitelné podpory v oblasti likvidity (včetně pracovního kapitálu) zasaženým podnikům, zejména malým a středním podnikům a mikropodnikům, a to především prostřednictvím půjček a záruk. V rámci dočasného rámce pro státní podporu zavedlo Řecko za účelem zvýšení likvidity kapitálu podniků tři režimy, a to: i) režim vztahující se na vyplácení vratných záloh; ii) režim hotovostního zajištění na pokrytí bankovních úvěrů a iii) režim úrokových subvencí pro běžné úvěry. Je důležité, aby v tomto procesu bankovní sektor – s podporou orgánů – plnil svou úlohu zprostředkovatele, udržoval nezbytný tok úvěrů na základě náležitého posuzování úvěrového rizika a standardů obezřetného poskytování úvěrů a zároveň přesně vykazoval jakékoli zhoršení kvality aktiv. Zásadní význam pro zajištění kvality aktiv a současně pro výrazné posílení hospodářského oživení bude mít podpora schopnosti bankovního sektoru nabízet udržitelná řešení restrukturalizace dluhu životaschopným dlužníkům zasaženým krizí.

(23)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Zvyšování objemu investic podporujících růst v prioritních odvětvích bude mít zásadní význam pro posilování dlouhodobějšího růstu a snižování regionálních rozdílů. V roce 2019 poklesly veřejné investice v porovnání s plány o více než 1 % HDP, v plné návaznosti na obdobně nedostatečnou výkonnost v předchozích letech. Orgány začaly řešit přetrvávající nedočerpávání prostředků tím, že zavedly „národní program rozvoje“, který má posílit pravidla rozvoje, řízení, financování a provádění podporovaných projektů, a akční plán zaměřený na zlepšení prognóz a sledování veřejných investic. Vzhledem k významné úloze, kterou veřejné investice sehrají při nastartování hospodářského oživení po krizi COVID-19, je zcela nezbytné vyřešit veškeré zbývající administrativní překážky a předpřipravit nové projekty. Veřejné investice by bylo možno dále zlepšit a uspíšit zřízením specializovaného nástroje pro přípravu projektů. Účinnější provádění veřejných investic by v důsledku multiplikačního účinku dále stimulovalo růst. Řecku by rovněž prospělo účinnější a udržitelnější zadávání veřejných zakázek, jež by mělo představovat nedílnou součást jeho úsilí o zlepšení a racionalizaci veřejných výdajů a zajištění konkurenceschopného podnikatelského prostředí. Za tímto účelem by bylo nutné vyřešit zjištěné nedostatky, jako je přetrvávající jev neodůvodněně nízkých nabídek, prostřednictvím vhodných legislativních a správních opatření.

(24)

Oživení řeckého hospodářství bude rovněž vyžadovat odstranění některých dlouhodobých nedostatků a využití případných budoucích příležitostí. Mezi odvětví s významnými investičními potřebami patří doprava a logistika, ve kterých je třeba podpořit zejména železnice, bezpečnost silničního provozu a modernizaci intermodálních uzlů, jakož i nakládání s pevnými odpady a komunálními odpadními vodami, pro které jsou zase zapotřebí environmentálně udržitelné investice. Rozsáhlé soukromé a veřejné investice během souvislého období si vyžádá také transformace Řecka na klimaticky neutrální ekonomiku. Předsunuty by mohly být a k hospodářskému oživení po krizi COVID-19 by mohly přispět plánované investice, jako jsou projekty malého rozsahu v oblasti energetické účinnosti, renovace budov a projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Přípravné práce na střednědobých opatřeních zaměřených na hospodářské oživení mohou využít investic plánovaných v rámci národních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu, projektů společného zájmu a plánů rozvoje infrastruktury. Související investice by mohly zahrnovat přeshraniční propojení pro dovoz a vývoz elektřiny mezi sousedními členskými státy, které by zajistilo udržitelnou dodávku energie pro řecké domácnosti a podniky, a opatření pro zajištění spravedlivé transformace regionů nejvíce zasažených ambiciózním plánem Řecka upustit od výroby elektřiny z hnědého uhlí. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Řecku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Řecku z roku 2020. To by Řecku umožnilo tento fond optimálně využít.

(25)

I přes určitý pokrok, jehož bylo dosaženo v předchozích letech, je třeba, aby Řecko urychlilo svou činnost zaměřenou na zlepšení své digitální výkonnosti, mimo jiné zaváděním digitálních nástrojů a služeb ve veřejné správě, v soudnictví a v podnicích. Požadavek na zachování této dynamiky a zabezpečení zisků dosažených v důsledku spuštění řady digitálních služeb od rozšíření onemocnění COVID-19 bude obzvláště platit pro veřejnou správu a fázi oživení. Strategický přístup k rychlejšímu zavádění a využívání digitálních technologií ve všech hospodářských odvětvích, včetně veřejné správy, a interoperabilita různých informačních systémů, zejména databáze pro dozor nad trhem, by pomohly překlenout rozdíl v produktivitě ve srovnání se zeměmi, jejichž měnou je euro, a zmírnit administrativní zátěž. Další prioritou je zlepšení dostupnosti vysokokapacitních sítí a zavedení vysokorychlostního internetu. Pokud jde o digitální dovednosti, Řecko zůstává pod průměrem Unie, neboť v roce 2019 mělo alespoň základní digitální dovednosti zřejmě jen 51 % lidí ve věku 16–74 let oproti průměrným 58 % v Unii. Prohloubení digitálních dovedností umožní každému Řekovi rovný přístup k elektronickým službám, pomůže podnikům efektivně využívat práci na dálku i elektronické nástroje a umožní všem studentům, ať už ve školách, na univerzitách nebo z řad vzdělávajících se dospělých, plně se zapojit do distančního vzdělávání. Zvláštní pozornost by měla být věnována lidem ze znevýhodněného prostředí, včetně uprchlíků a žadatelů o azyl, a osobám žijícím v odlehlých a venkovských oblastech.

(26)

Po úspěšném dokončení programu finanční pomoci v rámci Evropského mechanismu stability v roce 2018 podléhá Řecko posílenému dohledu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (7). Aktivace posíleného dohledu pro Řecko podle prováděcích rozhodnutí Komise (EU) 2018/1192 (8) a (EU) 2019/338 (9) potvrzuje, že ve střednědobém horizontu musí Řecko nadále přijímat opatření k řešení potenciálních zdrojů makroekonomické nerovnováhy a zároveň provádět strukturální reformy na podporu stabilního a udržitelného hospodářského růstu. Na zasedání Euroskupiny dne 22. června 2018 se Řecko zavázalo, že bude pokračovat ve všech hlavních reformách přijatých v rámci programu až do jejich úplného dokončení. Řecko se rovněž zavázalo k provádění konkrétních opatření v oblasti fiskálních a fiskálně-strukturálních politik, sociálního zabezpečení, finanční stability, trhu práce a výrobkového trhu, privatizace, fungování soudnictví, veřejné správy a boje proti korupci. Tyto strukturální reformy hrají čím dál větší roli v úsilí Řecka o nastartování své ekonomiky. Úspěšné provedení a dokončení těchto reforem by mělo významně přispět k podpoře růstu Řecka ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Řecko musí čtvrtletně podávat zprávy o pokroku, jehož při provádění svých závazků pod posíleným dohledem dosáhlo, přičemž příznivá zpráva může jednou za půl roku připravit podmínky pro aktivaci opatření ke snížení dluhového břemene ve výši 0,7 % HDP ročně. V dubnu 2019 odsouhlasila Euroskupina uvolnění první splátky v rámci politicky podmíněných dluhových opatření v hodnotě 970 milionů EUR a v prosinci 2019 uvolnění druhé splátky v hodnotě 767 milionů EUR. Šestá zpráva o posíleném dohledu, která posuzuje pokrok, jehož Řecko při plnění svých závazků dosáhlo, byla zveřejněna dne 20. května 2020.

(27)

Zatímco doporučení určená Řecku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(28)

V současné situaci je především důležité se i nadále soustředit na reorganizaci bank v zájmu zachování finanční stability a uvolnění kapacity v bankovním sektoru, aby bylo možné financovat hospodářské oživení. Odolnost bankovního sektoru se zvětšila, což vedlo ke zrušení kontrol kapitálu v září 2019, avšak z minulosti zděděná rizika a výzvy jsou i nadále vysoké. Patří k nim stále velký objem úvěrů v selhání, kapitálová pozice, která je sice v souladu s kapitálovými požadavky, avšak ve střednědobém horizontu se musí vypořádat s rostoucí poptávkou po kapitálu, jakož i nízká ziskovost odvislá od rostoucího počtu poskytovaných úvěrů. Z tohoto důvodu jsou řecké banky v důsledku pandemie COVID-19 obzvláště vystaveny riziku vyšších nákladů na financování a opětovného zhoršení kvality aktiv. Podpora nepřetržitého fungování sekundárního trhu s úvěry v selhání souběžně s poskytováním nových úvěrů a reálnou dlouhodobou restrukturalizací úvěrů prováděnou v souladu se standardy obezřetného poskytování úvěrů může sehrát klíčovou úlohu při plnění dvojího cíle, kterým je zmírnění dopadu rozšíření onemocnění na kvalitu aktiv a řešení z minulosti zděděných úvěrů v selhání. Zásadním krokem v tomto směru může být provedení reformy právního rámce, která umožní neomezené vymáhání kolaterálu od dlužníků v selhání.

(29)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Řecko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(30)

Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jakožto členský stát, jehož měnou je euro, by Řecko mělo zajistit, aby jeho politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu pro rok 2020 a byly koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(31)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Řecka, kterou zveřejnila ve své zprávě o Řecku pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Řecku určena v roce 2019. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Řecku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(32)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (10) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

(33)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2020 zohledňují potřebu řešit pandemii COVID-19 a usnadnit hospodářské oživení jako nezbytný první krok k umožnění nápravy nerovnováhy. Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2020, která se přímo týkají makroekonomické nerovnováhy zjištěné Komisí podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta níže do doporučení č. 1, 2, 3 a 4,

1.

2.

3.

4.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Španělsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Španělsku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Španělsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Španělsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. V kontextu stále vysoké nezaměstnanosti byl i nadále slabinou vysoký vnější a vnitřní dluh (ve veřejném i soukromém sektoru), který měl přeshraniční význam.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila rozšíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Španělsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč španělskými regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace. Půjde například o regiony, které se nejvíce spoléhají na cestovní ruch, jako jsou regiony při pobřeží Středozemního moře, Andalusie nebo Baleárské a Kanárské ostrovy, kde je na zmíněné odvětví vázána více než čtvrtina pracovních míst. Existuje tedy významné riziko, že se ve Španělsku prohloubí regionální rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 1. května 2020 předložilo Španělsko svůj národní program reforem na rok 2020 a svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Španělsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a přechodné pravidlo pro zadlužení.

(12)

Dne 13. července 2018 Rada doporučila Španělsku zajistit, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí (7) v roce 2019 nepřekročila 0,6 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,65 % hrubého domácího produktu (HDP). Celkové posouzení Komise potvrzuje, že v roce 2019 se Španělsko významně odchýlilo od doporučeného postupu korekce směřujícího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. To je rozhodující faktor ve zprávě Komise vypracované v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, která posuzuje, jak Španělsko v roce 2019 plnilo kritérium dluhu.

(13)

Ve svém programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší ze schodku ve výši 2,8 % HDP v roce 2019 na schodek ve výši 10,3 % HDP v roce 2020. Míra zadlužení, která se v roce 2019 snížila na 95,5 % HDP, by podle programu stability z roku 2020 měla v roce 2020 vzrůst na 115,5 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(14)

Španělsko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijalo včasná rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 3,2 % HDP. Kvantifikace těchto opatření, jež povedou k prohloubení schodku, se víceméně shoduje s odhady Komise, zohlední-li se odlišné zacházení s náklady spojenými s vestavěnými stabilizátory. Opatření zahrnují posílení zdravotnických služeb, poskytování podpory příjmu pracovníkům v režimu zkrácené pracovní doby, cílené výjimky týkající se příspěvků na sociální zabezpečení a zvláštní dávky spojené s ukončením činnosti pro osoby samostatně výdělečně činných, které musely ukončit činnost nebo utrpěly významný pokles příjmů. Španělsko rovněž oznámilo opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, avšak přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky a program stability z roku 2020 je odhaduje na 9,2 % HDP. Tato opatření zahrnují zejména úvěrové záruky (8,8 % HDP). Opatření, která Španělsko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(15)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo španělské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit -10,1 % HDP v roce 2020 a -6,7 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení by měla dosáhnout 115,6 % HDP v roce 2020 a 113,7 % HDP v roce 2021.

(16)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, neboť Španělsko v roce 2019 nedodrželo pravidlo týkající se zadlužení a pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritéria schodku a dluhu stanovená ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebyla naplněna.

(17)

Opatření, která země přijala, aby zastavila šíření viru způsobujícího onemocnění COVID-19, mají výrazný dopad na hospodářství a mohla by srazit letošní HDP o 9,4 %. Dopad na zaměstnanost, který je v této fázi obtížné vypočíst, bude rovněž dosti velký. Od února do května přišlo od začátku krize způsobené COVID-19 o práci téměř 700 000 lidí. Dopad na zaměstnanost v tuto chvíli zmírňuje fakt, že téměř 3,5 milionu pracovníků bylo zařazeno do režimů zkrácené pracovní doby, což zatím brání okamžitým ztrátám zaměstnání. Důsledky pandemie COVID-19 ve Španělsku budou o to horší, že vysoký podíl zaměstnanosti připadá na malé a střední podniky, obzvláště zasažená odvětví (mimo jiné cestovní ruch a maloobchod) mají v ekonomice nemalou váhu a oživení v nich bude pravděpodobně probíhat pomaleji a vysoký podíl zaměstnanců má pracovní smlouvu na dobu určitou (26,3 % v roce 2019). Všechny tyto faktory by mohly vést ke značným ztrátám pracovních míst a znásobit šok, který pandemie vyvolala. Podle prognózy Komise z jara 2020 míra nezaměstnanosti (13,6 % v únoru 2020) stoupne v roce 2020 na 18,9 % a v roce 2021 se sníží na 17 %.

(18)

Španělské orgány se snažily zmírnit dopad pandemie COVID-19 a důsledky omezení volného pohybu několika soubory opatření v celkové výši 145 miliard EUR. V rámci boje s onemocněním COVID-19 zvýšily orgány výdaje na zdravotní a sociální služby. Usnadnily také využívání režimů zkrácené pracovní doby, aby udržely zaměstnanost a podpořily příjmy domácností. Zaměstnanci zařazení do těchto režimů pobírají dávky, které odpovídají 70 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, s minimálním a maximálním limitem (502 EUR a 1 402 EUR). Pracovní poměr zůstává po dobu trvání režimů zkrácené pracovní doby nedotčen a možnost využít tento právní nástroj v případech vyšší moci v souvislosti s COVID-19 byla nedávno prodloužena přinejmenším do 30. června 2020. Firmy, jež režimy uplatňují, nemusí za pracovníky, kteří do nich byli zařazeni, platit velmi podstatnou část příspěvků na sociální zabezpečení za předpokladu, že po návratu k podnikatelským aktivitám zachovají jejich pracovní místa po dobu nejméně šesti měsíců. Tato opatření jdou ruku v ruce se specifickou podporou (odkladem plateb daní, snížením příspěvků na sociální zabezpečení a státními zárukami) pro malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné, které jsou páteří španělského hospodářství, a vláda se prostřednictvím těchto opatření snaží uvedeným subjektům pomoci předejít úpadku a rychle obnovit činnost, jakmile krize způsobená COVID-19 pomine. Byla rovněž přijata opatření, jež mají zaručit dočasnou podporu příjmu osobám samostatně výdělečně činným, pracovníkům v nestandardním pracovním poměru a zranitelným pracovníkům, kteří by za obvyklých okolností neměli přístup k sociálnímu zabezpečení.

(19)

Španělské zdravotnictví vykazuje i přes poměrně nízkou úroveň investic dobré výsledky, co se týče zdraví. Pandemie COVID-19 však systém vystavila nebývalému tlaku a odhalila jeho zranitelnost vůči otřesům. Okamžitá opatření se zaměřují na posílení kapacit, pokud jde o zdravotnické pracovníky, klíčový zdravotnický materiál a infrastrukturu, aby bylo během pandemie možné zachraňovat životy a navracet zdraví. Během krize způsobené COVID-19 byly nebezpečí zvláště vystaveny osoby s postižením a senioři v ústavní péči. Těmto lidem je třeba zajistit nepřerušený přístup ke zdravotní a sociální péči, včetně služeb pohotovostní a intenzivní péče. Později by se mělo úsilí soustřeďovat na zvýšení odolnosti zdravotnictví, aby se mohlo co nejrychleji vrátit k optimálnímu fungování a dokázalo se lépe vypořádat s novými otřesy. Pandemie COVID-19 odhalila existující strukturální problémy, z nichž některé se odvíjejí od určitých výpadků v investicích do fyzické infrastruktury a od nedostatků v náboru a pracovních podmínkách zdravotnických pracovníků. Mezi regiony jsou rozdíly, co se týče výdajů, fyzických zdrojů a personálu, a koordinace mezi různými úrovněmi státní správy je ne vždy efektivní. Ve střednědobém horizontu by mohlo poskytování zdravotní péče lépe reagovat na výzvy spojené se stárnutím obyvatelstva a s nárůstem chronických zdravotních problémů a postižení. Hlavní roli v tomto ohledu hrají primární péče a rozvoj elektronického zdravotnictví. Ve střednědobém horizontu bude důležité zajistit, aby se pravděpodobný pokles zdrojů v důsledku hospodářského útlumu nedotkl nabídky zdravotní péče a nevedl k nerovnostem v přístupu.

(20)

Navzdory letité intenzivní tvorbě pracovních míst vykazoval španělský trh práce před pandemií COVID-19 vysokou míru nezaměstnanosti a segmentace. Předběžné údaje nasvědčují tomu, že míra nezaměstnanosti se v zemi v důsledku krize způsobené COVID-19 velmi významně zvýšila, což bude přítěží pro služby zaměstnanosti, jejichž kapacita pro podporu pracovníků a zaměstnavatelů je již nyní omezená, a pro sociální služby. Ve střednědobém horizontu by měla být základem cesty k oživení opatření na podporu zaměstnanosti (přijímaná po konzultacích se sociálními partnery), například postupné ukončování režimů zkrácené pracovní doby, přezkum systému náborových pobídek za účelem lepší podpory udržitelných forem zaměstnání (zejména u mladých pracovníků) nebo flexibilita v pracovních podmínkách. Zvýšení podílu studentů v přírodovědných oborech a v oborech spojených s digitálními technologiemi, zatraktivnění odborného vzdělávání a přípravy a zajištění flexibilních příležitostí pro prohlubování dovedností a pro rekvalifikace by mohlo pomoci uspokojit rostoucí poptávku po technických dovednostech, které jsou zapotřebí pro ekologickou a digitální transformaci, jež budou provázet oživení. Obecně lze říci, že zlepšení vzdělávacího a profesního poradenství a poskytování odpovídající podpory znevýhodněným studentům a zaostávajícím regionům by mohlo přispět k lepším výsledkům v oblasti vzdělávání. Úspěch opatření, která budou případně přijata k dosažení těchto cílů, bude silně záviset na vytrvalém hledání všeobecné a dlouhotrvající společenské a politické shody ohledně předmětných reforem.

(21)

Vzhledem k důsledkům, které pandemie COVID-19 má na trhu práce, vyvstala naléhavá potřeba podpořit příjem domácností zasažených krizí způsobenou COVID-19. V tomto úsilí sehrává klíčovou úlohu usnadněné využívání režimů zkrácené pracovní doby. Dočasní pracovníci se smlouvami na velmi krátkou dobu, kteří tvoří většinu z nových nezaměstnaných a mezi kterými je mnoho mladých lidí, však často nemají nárok na standardní ochranu v nezaměstnanosti. Zajištění přístupu k odpovídající sociální ochraně a aktivním politikám na trhu práce pro všechny pracovníky, včetně dočasných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných nad rámec mimořádných opatření, která již vláda přijala, je nutné pro podporu udržitelného oživení a sociální soudržnosti.

(22)

Ve Španělsku krize způsobená COVID-19 pravděpodobně zesílí vysokou míru chudoby či sociálního vyloučení, především mezi rodinami s dětmi. V roce 2019 vykazovalo Španělsko mezi členskými státy nejnižší průměr rodinných dávek na dítě. Rodiny s nízkými až středními příjmy nemají nárok na přídavky na dítě, jejichž vyplácení podléhá přísným podmínkám, a daňové odpočty pro ně nejsou příliš výhodné. Výdaje na sociální ochranu jsou i nadále silně orientovány na starší lidi, a pokud by měly trvale platit oznámené odchylky od penzijní reformy z roku 2013 bez přijetí odpovídajících vyrovnávajících opatření, očekává se, že výše výdajů na důchody ve střednědobém až dlouhodobém výhledu výrazně vzroste. Těžká hospodářská a sociální situace, kterou pandemie COVID-19 způsobila, si však žádá mezigenerační solidaritu vůči mladším generacím. Pomoc v nezaměstnanosti pro dlouhodobě nezaměstnané a pro pracovníky, kteří nemají nárok na příspěvkové systémy, je v současné době rozptýlena mezi četné systémy, což vede k nízkému pokrytí. Na stávající regionální systémy minimálního příjmu dosáhne pouze 20 % potenciálních příjemců v zemi a mezi regiony existují veliké rozdíly co do pokrytí, doby trvání, podmínek přístupu a přiměřenosti. V současné naléhavé situaci bylo schváleno zavedení trvalého vnitrostátního systému pro zaručený příjem, který doplní stávající regionální systémy minimálního příjmu a měl by zajistit pokrytí více než dvěma milionům příjemců. Nyní se očekává ratifikace Evropským parlamentem. Vliv zmiňovaného systému na snížení chudoby ani jeho udržitelnost v krátkodobém a střednědobém výhledu nelze v této fázi posoudit.

(23)

Pokud jde o pandemii COVID-19, je ve Španělsku dalším přitěžujícím faktorem skutečnost, že v zemi je vysoký počet malých a středních podniků, na něž připadá velký podíl zaměstnanosti. Aby se předešlo odvratitelným úpadkům, Španělsko bezodkladně přijalo některá opatření, v jejichž rámci je podnikům nabízena podpora likvidity prostřednictvím úvěrů a záruk, přičemž tato opatření jsou orientována na malé a střední podniky a na odvětví, která budou krizí způsobenou COVID-19 zasažena více a po delší dobu, např. cestovní ruch (ten v roce 2019 generoval 12 % španělského HDP). Mají-li mít předmětná opatření kýžené účinky, finanční zprostředkovatelé by je měli účinně a rychle realizovat. Ke zlepšení peněžních toků malých a středních podniků přispěje i odklad plateb daní a příspěvků na sociální zabezpečení a také urychlení smluvních plateb ze strany orgánů veřejné moci. Při koncipování a provádění uvedených opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Aby byla tato opatření účinná, je důležité, aby se země dále snažila snížit administrativní zátěž a nabízet efektivní digitální veřejné služby. Pro úspěšné oživení má zásadní význam poskytnutí podpory firmám v odvětvích, která krize způsobená COVID-19 nejvíce poškodila, zabezpečení konkurenceschopnosti vývozních společností a podpora internacionalizace jakožto prostředku k posílení odolnosti firem.

(24)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Vyhlídky na oživení španělské ekonomiky se budou odvíjet od schopnosti zvýšit produktivitu a podporovat inovace, a to i prostřednictvím digitální a ekologické transformace. Inovační výkonnost Španělska je ve všech regionech pod unijním průměrem. Španělsko si nevede dobře, pokud jde o schopnost firem inovovat, investovat do hmotných a nehmotných aktiv a optimálně využívat dovednosti obyvatel, což by jim mohlo ubírat na konkurenceschopnosti ve znalostní ekonomice. Krize způsobená COVID-19 poukázala na důležitost digitalizace pro zachování přístupu k službám veřejné správy a ke vzdělávání a odborné přípravě a pro zachování pracovních míst a hospodářské aktivity. Před omezením volného pohybu osob kvůli pandemii disponovala jen polovina škol ve Španělsku odpovídajícími platformami pro digitální učení a v tomto ohledu navíc existovaly výrazné rozdíly mezi regiony. Náhlý přechod na digitální učení byl také mimořádný problém pro zranitelné studenty, kteří doma neměli přístup k digitálním řešením. Španělsko by mělo zajistit přístup k digitálnímu učení pro všechny studenty, včetně studentů na venkově a studentů ze zranitelných domácností. Podporování digitalizace podniků by zvýšilo konkurenceschopnost španělských firem v globálních hodnotových řetězcích a zvýšilo jejich schopnost vyvážet (což platí zejména o malých a středních podnicích a mikropodnicích). Rozšíření digitálních technologií, včetně těch pokročilých, a snížení digitální propasti mezi městy a venkovem by zlepšilo inovační kapacitu španělské ekonomiky. Lepší řízení výzkumu a inovací na všech úrovních, zkvalitnění výzkumu prostřednictvím systematických hodnocení a pobídky motivující výzkumné organizace ke spolupráci se soukromým sektorem by mohly zefektivnit politiky v oblasti výzkumu a inovací a urychlit šíření inovací tak, aby to pomohlo oživení.

(25)

Přeměna Španělska na klimaticky neutrální ekonomiku bude vyžadovat rozsáhlé nepřetržité investice do energie z obnovitelných zdrojů, udržitelné energetické infrastruktury, energetické účinnosti, udržitelné dopravy apod. Investice by měly být předsunuty, aby se napomohlo ekologické transformaci během oživení, v souladu se španělským vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu. Podpora integrovaného energetického systému by měla usnadnit pronikání energie z obnovitelných zdrojů. Snížení spotřeby energie v soukromých a veřejných budovách prostřednictvím rozsáhlých renovací a rozvoj inteligentních sítí a systémů pro skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů by pomohly lépe řídit poptávku po energii a zároveň by podpořily tvorbu pracovních míst ve fázi oživení. Další investice do energetické infrastruktury, mimo jiné do propojení elektrických sítí se zbytkem Unie, by pomohly zlepšit integraci vnitřního unijního trhu s energií a současně posílit hospodářskou soutěž a usnadnit zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Dále je třeba podporovat udržitelnou a efektivní dopravu včetně posilování služeb veřejné dopravy a zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, zejména infrastruktury pro elektrická vozidla. Taktéž budou nutné investice, jež umožní větší využívání železnice pro přepravu nákladu – zapotřebí jsou mimo jiné přeshraniční spojení s Francií a Portugalskem a napojení na přístavy a logistická centra. Některé části Španělska navíc patří k nejexponovanějším oblastem v Evropě, co se týče změny klimatu. Vodní zdroje jsou pod tlakem a infrastruktura pro hospodaření s vodou a pro nakládání s odpady je v rámci země nevyvážená. Ekologické investice mohou pomoci při vypořádávání se s negativními projevy změny klimatu (např. povodněmi nebo lesními požáry, a to mimo jiné ochranou lesů), mohou pomoci zlepšit kvalitu ovzduší, hospodaření s vodou a nakládání s odpady a mohou přispět k rozvíjení potenciálu oběhového hospodářství. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Španělsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Španělsku z roku 2020. To by Španělsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(26)

Roztříštěná regulace a regulatorní překážky ve Španělsku brání firmám ve využívání úspor z rozsahu a negativně ovlivňují produktivitu. Zákon o jednotnosti trhu, který už je prosazován soudy a úřady pro hospodářskou soutěž, by se měl aktivněji využívat na podporu lepší regulace a hospodářské soutěže ve fázi oživení. V této souvislosti by měla být hned, jak pomine nouzová situace, zrušena přísná omezení vlastnictví a tržní omezení, jež měla zajistit dodávky strategických produktů a služeb během pandemie COVID-19. Obecně lze říci, že opatření usnadňující oživení by mohla zefektivnit silnější a nepřetržitá koordinace mezi různými úrovněmi veřejné správy. Také je nezbytné zajistit, aby řídicí struktura, která již byla vytvořena zákony provádějícími směrnice o zadávání veřejných zakázek z roku 2014, mohla co nejdříve naplno fungovat, a mohlo tak být zaručeno efektivní využívání veřejných investic, jež mohou podpořit oživení. Práce na ucelené vnitrostátní strategii pro veřejné zakázky by měla být zintenzivněna, a sice v úzké spolupráci se zástupci všech úrovní veřejné správy (ústřední, regionální a místní) v rámci kooperačního výboru.

(27)

Zatímco doporučení určená Španělsku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(28)

Včasné rozhodování v insolvenčních řízeních bude klíčové pro zajištění likvidity společností a efektivní přerozdělení zdrojů a také pro podporu podnikání a stability finančního sektoru. Je nezbytné zaručit, aby měl soudní systém kapacitu pro efektivní vyřizování insolvenčních řízení. Toto je obzvláště důležité, neboť současné pozastavení činnosti soudů a očekávaný nárůst sporů kvůli recesi způsobené pandemií COVID-19, může už existující problémy dále zhoršit, a řízení by tak mohla být stále delší a množství nedořešených případů by mohlo stoupat.

(29)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Španělsko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(30)

Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Španělsko mělo zajistit, aby jeho politiky zůstaly v souladu s doporučeními pro eurozónu z roku 2020 a byly i nadále koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(31)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Španělska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Španělsku pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Španělsku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Španělsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(32)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (8) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(33)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Doporučení pro jednotlivé země z roku 2020 zohledňují potřebu řešit pandemii COVID-19 a usnadnit hospodářské oživení jako nezbytný první krok k tomu, aby bylo možné korigovat nerovnováhy. Doporučení pro jednotlivé země z roku 2020 přímo zaměřená na makroekonomické nerovnováhy, jež Komise zjistila podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta do doporučení č. 1, 2 a 4,

1.

2.

3.

4.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Francie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Francii pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Francie učinila v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jí určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Francie potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Tyto nerovnováhy souvisí zejména s vysokým veřejným zadlužením a slabou dynamikou v oblasti konkurenceschopnosti, v kontextu nízkého růstu produktivity, což má přeshraniční význam.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Francie se vyzývá, aby těchto možností plně využívala a jejich prostřednictvím pomáhala nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace, zejména v regionech, které se výrazně zaměřují na cestovní ruch, jako jsou nejvzdálenější regiony, a obecněji tam, kde při obchodu dochází k osobním kontaktům se spotřebiteli. To s sebou nese značné riziko prohlubujících se regionálních a územních rozdílů v rámci Francie, což zhoršuje již zjištěnou tendenci pozvolného zvyšování rozdílů mezi hlavním městem, velkými městy a zbytkem země, mezi městskými a venkovskými oblastmi a mezi kontinentální Francií a nejvzdálenějšími regiony. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Francie předložila svůj národní program reforem na rok 2020 dne 7. května 2020 a svůj program stability z roku 2020 dne 30. dubna 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Francii se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a přechodné pravidlo pro zadlužení. Dne 13. července 2018 Rada doporučila Francii zajistit, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí (7) v roce 2019 nepřekročila 1,4 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Celkové posouzení Komise potvrzuje významnou odchylku od doporučeného postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2019 a v letech 2018 a 2019 posuzovaných společně. To je důležitý faktor ve zprávě Komise vypracované v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, která posuzuje, jak Francie plnila kritérium dluhu v roce 2019.

(12)

Ve svém programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší ze schodku ve výši 3,0 % HDP v roce 2019 na schodek ve výši 9,0 % HDP v roce 2020. Míra zadlužení, která se v roce 2019 stabilizovala na 98,1 % HDP, by podle programu stability z roku 2020 měla v roce 2020 vzrůst na 115,2 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(13)

Francie v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijala včasná rozpočtová opatření, aby zvýšila kapacitu systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie a poskytla pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 1,9 % HDP. Tato opatření zahrnují financování systému částečné nezaměstnanosti ve výši 1,1 % HDP; 0,4 % HDP na další výdaje na posílení služeb zdravotní péče, příspěvků na zdravotní pojištění a odškodnění zdravotnického personálu a vytvoření fondu solidarity ve výši 0,3 % HDP s cílem poskytnout přímou podporu malým a velmi malým podnikům, jakož i osobám samostatně výdělečně činným. Francie také oznámila opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, ale přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky, kterou program stability z roku 2020 odhaduje na 17 % HDP. Tato opatření zahrnují odklady daní a sociálních odvodů pro společnosti; urychlené vrácení daně a přeplatků na dani z přidané hodnoty; vytvoření zvláštní rezervy pro přímou podporu strategických společností prostřednictvím kapitálových investic (3,1 % HDP) a úvěrových záruk (13,9 % HDP). Opatření, která Francie přijala, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo francouzské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –9,9 % HDP v roce 2020 a –4,0 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení by měla podle projekcí dosáhnout 116,5 % HDP v roce 2020 a 111,9 % HDP v roce 2021.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, neboť Francie v roce 2019 nedodržela pravidlo pro zadlužení a pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku a kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebyly naplněny.

(16)

Francouzský zdravotní systém je při dosahování dobrých výsledků účinný. Krize COVID-19 však poukázala na nedostatky v připravenosti systému, pokud jde o řešení pandemií. Jedná se mimo jiné o: a) obtíže při zajišťování dostupnosti zdravotnických pracovníků, kritických dodávek a osobních ochranných prostředků a b) latentní strukturální problémy. Pokud jde o písmeno a), Francie uvolnila svou rezervu lékařského a zdravotnického personálu a vybavení, včetně mediků a lékařů a zdravotních sester v důchodu. Koordinace reakce napříč všemi segmenty systému zdravotní péče je i nadále výzvou. Pokud jde o latentní strukturální problémy, ty jsou výsledkem nedostatečné investice do infrastruktur a lidských zdrojů, omezeného přizpůsobování se v oblasti organizace služeb a potřeby lepší koordinace mezi soukromými a veřejnými subjekty. Problémy jsou ještě zhoršeny přetrvávajícími rozdíly mezi regiony. Například navzdory podílu praktikujících lékařů kolem průměru Unie žije přibližně 18 % obyvatel Francie v oblastech, kde je přístup k praktickému lékaři omezený. Jsou zapotřebí další rozhodující snahy o digitalizaci zdravotních služeb, která je základním kamenem vládní strategie pro přeměnu systému zdravotní péče. Krize COVID-19 ukazuje, že lepší využívání elektronického zdravotnictví, zejména telemedicíny, je v době pandemie důležité.

(17)

Krize COVID-19 má negativní dopad na francouzský trh práce a na sociální podmínky. I přesto, že byla přijata zmírňující opatření, se nezaměstnanost podle prognózy Komise z jara 2002 zvýší na 10,1 % v roce 2020 a poté v roce 2021 klesne na 9,7 %. Tato opatření zahrnují změnu a prodloužení režimu zkrácené pracovní doby, dočasné prodloužení práv uchazečů o zaměstnání, jakož i opatření přijatá na podporu podniků a pracovníků a zajištění fungování veřejných služeb a systému zdravotní péče. Přetrvávající segmentace trhu práce zůstává zdrojem obav. V roce 2019 byly přibližně dvě třetiny nově přijatých pracovníků přijaty na krátkodobou pracovní smlouvu na dobu kratší než jeden měsíc. Míra přechodu z krátkodobých smluv na smlouvy na dobu neurčitou je jednou z nejnižších v Unii. Nedávná reforma systému dávek v nezaměstnanosti (Unédic) měla za cíl posílit finanční udržitelnost systému a řešit segmentaci. Části reformy související s pravidly týkajícími se odškodnění však byly v důsledku krize COVID-19 pozastaveny. S ohledem na zhoršenou situaci je důležité zajistit, aby dávky v nezaměstnanosti i aktivní podpora zaměstnanosti byly dostupné všem uchazečům o zaměstnání bez ohledu na předchozí zaměstnanecký status. Aby bylo možné řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a zlepšit odolnost trhu práce, mělo by se nadále vyvíjet úsilí na podporu přerozdělení pracovní síly napříč odvětvími. Před pandemií COVID-19 zaměstnavatelé stále častěji informovali o obtížích při hledání vhodných kandidátů, což poukazuje na to, že je třeba podporovat zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci. Například zatímco odvětví informačních technologií je obzvláště postiženo nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, jeho absolventi představují pouze 3,5 % celkového počtu absolventů terciárního vzdělávání.

(18)

V souvislosti s krizí COVID-19 je obzvláště důležité zajistit fungování kritické infrastruktury a volný pohyb zboží na celém jednotném trhu a sledovat a zajistit správné fungování dodavatelských řetězců ve spolupráci se sousedními zeměmi. Za tímto účelem přispěje zrušení vývozních omezení týkajících se některých léčivých přípravků, která byla přijata během krize COVID-19, k řešení potřeb občanů v celé Unii soudržným způsobem a v duchu solidarity, zabrání riziku nedostatku a narušení dodavatelských řetězců a v konečném důsledku otevře cestu úspěšné koordinované strategii Unie, pokud jde o ukončení krizového stavu souvisejícího s pandemií COVID-19.

(19)

Francie přijala mnoho režimů na podporu likvidity podniků, a to i v rámci dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu ekonomiky ve stávající pandemii COVID-19 (8). Účinné a efektivní provádění těchto systémů je klíčové pro zajištění toho, aby podniky, a zejména malé a střední podniky, měly z těchto systémů prospěch. Při koncipování a provádění uvedených opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru.

(20)

Celkové podnikatelské prostředí Francie se zlepšilo, Francie však musí pokračovat ve svém úsilí o zjednodušení svého daňového systému a snížit administrativní zátěž podniků, zejména pokud to má ve střednědobém horizontu podpořit účinné hospodářské oživení. Například podle hodnocení Komise, které bylo potvrzeno ukazateli z regulace produktových trhů OECD z roku 2018, zůstávají navzdory dosaženému pokroku a přijetí několika opatření v odvětví služeb regulační omezení ve Francii vyšší než v jiných členských státech, zejména v případě podnikatelských služeb, z nichž mnohé jsou regulovaná povolání, a v oblasti maloobchodu. Jakožto jedno z nejvíce postižených odvětví bude odvětví služeb hrát při překonávání krize COVID-19 a následném oživení významnou úlohu. Návrh požadavků na přístup k činnostem poskytování služeb a jejich výkon by stimuloval inovace, hospodářskou soutěž a profesní mobilitu, což by mělo pozitivní celkový hospodářský dopad. Růst maloobchodní činnosti po pandemii COVID-19 by rovněž mohla podpořit regulační flexibilita.

(21)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. To by se mohlo uskutečnit v rámci priorit evropské environmentální politiky, zejména v rámci iniciativ v oblasti nízkouhlíkové dopravy, energie z obnovitelných zdrojů a renovace budov. Společně s digitální transformací ekonomiky by uvedené mohlo přispět ke krátkodobému stimulu na podporu oživení a během středně dlouhého období po krizi COVID-19 uvést Francii na dlouhodobě udržitelnou cestu, která bude neutrální z hlediska změny klimatu a zároveň bude podporovat její vedoucí postavení v oblasti technologií. Přípravné práce v souvislosti s opatřeními na podporu oživení by se mohly opírat o francouzský národní plán v oblasti energetiky a klimatu, projekty společného zájmu a plány rozvoje infrastruktury. Další investice do energetických infrastruktur, mimo jiné do propojení elektrických sítí, by přispěly ke zlepšení integrace vnitřního trhu Unie s energií a zároveň k zintenzivnění hospodářské soutěže a usnadnění zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Francii mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Francii z roku 2020. To by Francii umožnilo tento fond optimálně využít.

(22)

Během platnosti opatření omezujících volný pohyb osob se digitalizace ukázala jako životně důležitá pro zachování přístupu k vládním, vzdělávacím a lékařským službám a pro zachování hospodářské činnosti, a to prostřednictvím práce na dálku a elektronického obchodování. Ve střednědobém horizontu přináší digitalizace podnikům, zejména malým a středním podnikům, větší příležitosti na obnovu a růst tím, že je dostane do kontaktu s více potenciálními zákazníky, zefektivní výrobní procesy a poskytne pobídky na inovace. Investice do digitalizace zahrnují zajištění odpovídající infrastruktury, zlepšení digitálních dovedností obyvatel, zejména ekonomicky aktivního obyvatelstva. Zdá se, že provádění francouzského plánu pro vysokorychlostní širokopásmové připojení (Plan France Très Haut Débit) probíhá podle plánu, pokud jde o městské oblasti. V jiných oblastech však významné rozdíly v pokrytí vysokorychlostním připojením přetrvávají.

(23)

Francie má silnou výzkumnou základnu a potenciál zapojit se do konkrétních opatření v oblasti výzkumu a inovací s cílem reagovat na krizi COVID-19, včetně vývoje očkovacích látek a léků. Krize COVID-19 a její důsledky vyžadují posílení spolupráce v oblasti výzkumu a inovací mezi veřejným a soukromým sektorem. Jak uvedla francouzská národní rada pro produktivitu, ve střednědobém horizontu by investice do výzkumu a inovací mohly uvolnit růst produktivity. Je rovněž zapotřebí, aby odvětví podporující růst umožnily podnikům využít příležitosti, které nabízí transformace evropského hospodářství.

(24)

Zatímco doporučení určená Francii v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(25)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Francie plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(26)

Klíčem k dosažení rychlého zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je úzká koordinace ekonomik v hospodářské a měnové unii. Jakožto členský stát, jehož měnou je euro, by Francie měla zajistit, aby její politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu pro rok 2020 a byly koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(27)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu francouzské hospodářské politiky, kterou zveřejnila ve své zprávě o Francii pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Francii určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Francii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(28)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020, přičemž její stanovisko (9) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(29)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2020 zohledňují potřebu řešit pandemii COVID-19 a usnadnit hospodářské oživení jako nezbytný první krok k umožnění nápravy nerovnováhy. Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2020, která se přímo týkají makroekonomické nerovnováhy zjištěné Komisí podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta do doporučení č. 1, 3 a 4,

1.

2.

3.

4.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Chorvatsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Chorvatsku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Chorvatsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Chorvatsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která souvisí s vysokou úrovní veřejného, soukromého i vnějšího dluhu v kontextu nízkého potenciálního růstu.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila rozšíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Představuje závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společností i hospodářství. Vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává otřesy ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států ia na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI) a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Uvedené změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Chorvatsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč regiony Chorvatska, a to z důvodu rozdílných modelů specializace. Obzvlášť dotčeny budou pobřežní oblasti a ostrovy, které se výrazně spoléhají na cestovní ruch. Situace tudíž vyžaduje cílené politické reakce.

(10)

Dne 30. dubna 2020 předložilo Chorvatsko svůj národní program reforem na rok 2020 a svůj konvergenční program z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Chorvatsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)

V konvergenčním programu z roku 2020 vláda předpokládá, že se celkové saldo zhorší z přebytku ve výši 0,4 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 6,8 % HDP v roce 2020 a zlepší se na schodek ve výši 2,4 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení, která se v roce 2019 snížila na 73,2 % HDP, by podle konvergenčního programu z roku 2020 měla v roce 2020 vzrůst na 86,7 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota způsobená pandemií COVID-19.

(13)

Chorvatsko v reakci na pandemii COVID-19 a jako součást koordinovaného přístupu Unie přijalo rozpočtová opatření ke zvýšení kapacity svého systému zdravotní péče, omezení pandemie a k poskytování pomoci obzvlášť zasaženým jednotlivcům a podnikům. Podle konvergenčního programu z roku 2020 dosahují tato rozpočtová opatření výše 2,8 % HDP. Dvěma hlavními opatřeními jsou subvence placené podnikům na udržení zaměstnanců a osvobození od daně přiznaná nejhůře zasaženým podnikům. Chorvatsko navíc přijalo opatření, která sice nemají přímý rozpočtový dopad, avšak přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky, kterou konvergenční program z roku 2020 odhaduje na 1,3 % HDP. Tato opatření zahrnují odklady daní z příjmu fyzických a právnických osob a odklady sociálních příspěvků. Opatření, která Chorvatsko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo chorvatské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit -7,1 % HDP v roce 2020 a -2,2 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že míra veřejného zadlužení dosáhne 88,6 % HDP v roce 2020 a v roce 2021 se sníží na 83,4 %.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Chorvatsko pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(16)

V reakci na pandemii COVID-19 Chorvatsko promptně přijalo dalekosáhlá opatření na ochranu svých občanů a omezení šíření viru. Pandemie (a související omezující opatření) vedla k vážnému narušení obchodní činnosti, což mělo negativní dopady na trh práce. Odhaduje se, že reálný HDP klesne v roce 2020 o 9,1 % a v roce 2021 se zlepší o 7,5 %, zatímco míra nezaměstnanosti se podle prognózy Komise z jara 2020 zvýší na 10,2 % v roce 2020 a sníží se na 7,4 % v roce 2021. Odvětví cestovního ruchu, které představuje velmi významný podíl chorvatského hospodářství, bude těžce zasaženo. Chorvatsko se zároveň muselo vypořádat s důsledky silného zemětřesení v Záhřebu dne 22. března 2020. Ke zmírnění negativního dopadu na hospodářství přijalo Chorvatsko soubor ambiciózních opatření, včetně opatření na podporu mezd, osvobození od daní a sociálních příspěvků a jejich odkladů, podpory pro malé a střední podniky, doplňkových záruk pro pojištění vývozu a moratorií na splátky úvěru, a zvláštní opatření pro cestovní ruch a další vysoce dotčená odvětví.

(17)

Šíření onemocnění COVID-19 je zkouškou odolnosti chorvatského systému zdravotní péče. Přístup ke zdravotní péči je sice v Chorvatsku obecně dobrý, avšak neuspokojené léčebné potřeby z důvodu vzdálenosti jsou jedny z nejvyšších v Unii. Vyváženější geografické rozložení pracovníků a zařízení zdravotní péče by umožnilo snadnější přístup ke službám zdravotní péče. Rozdělení příslušnosti u zařízení zdravotní péče v Chorvatsku mezi ústřední orgány státní správy a orgány správních oblastí by bylo možno zlepšit. Ústřední vláda musí hradit dluhy nemocnic ve vlastnictví správních oblastí, ale má jen omezené prostředky k ovlivnění toho, jak jsou řízeny. Užší spolupráce mezi ústřední vládou a správními oblastmi je zásadní pro zajištění dodávek klíčových léčivých přípravků a pro schopnost přijmout opatření k omezení šíření COVID-19. Používání nástrojů elektronického zdravotnictví umožňuje snížit přímé kontakty mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty a také snižuje riziko infekcí. Používání elektronických předpisů je velmi rozšířené, ale podíl hlášení a zdravotnické dokumentace v digitální formě je velmi nízký.

(18)

Vzhledem ke zpomalení hospodářské činnosti mají zaměstnavatelé potíže s placením mezd, což, jak se očekává, povede ke zvýšení míry nezaměstnanosti a chudoby, a ještě zvýrazní územní rozdíly. Účast na opatřeních aktivní politiky na trhu práce je tradičně velmi nízká, avšak za stávajících okolností se tyto programy dostávají do popředí. Za účelem poskytování podpory zaměstnavatelům a minimalizace počtu propuštění by taková opatření, ale i jiné časově vázané režimy podpory, zejména krátkodobé pracovní programy, měly být posíleny. V krátkodobém horizontu chrání pracovní místa, ale také ve střednědobém horizontu existuje prostor pro zlepšení předvídání potřeb trhu práce během fáze oživení. Chorvatské veřejné služby zaměstnanosti by měly zvýšit úsilí o podporu pracovníků při rozvoji vhodných dovedností (např. digitálních dovedností), rozvíjet informační strategie pro neaktivní obyvatelstvo a přispět k potírání nehlášené práce podporou legálního zaměstnávání. Podpora v nezaměstnanosti neposkytuje propuštěným pracovníkům odpovídající záchrannou síť, neboť má malý rozsah a nízkou přiměřenost. Potenciál ke snížení chudoby u minimálního příjmu je rovněž hodnocen jako slabý, a to v kontextu vysoké míry chudoby a sociálního vyloučení, územních rozdílů a rizikových faktorů souvisejících s věkem, pohlavím a zdravotním postižením.

(19)

Spolehlivost internetového připojení vyvolává obavy. Přístup k vysokorychlostnímu internetu není mezi domácnostmi v Chorvatsku rozšířen. Přibližně 70 % domácností má pevné širokopásmové připojení a pouze 6 % domácností má pevné širokopásmové připojení o rychlosti nejméně 100 Mb/s. To by mohlo zejména ve venkovských oblastech bránit práci na dálku a distančnímu vzdělávání, zejména u zranitelných skupin, jako jsou studenti ze znevýhodněných rodin nebo se zdravotním postižením. Tyto skupiny mohou být vyloučeny z náhlého přechodu k digitalizovanější společnosti. V úzké spolupráci se sociálními partnery by měly být posíleny alternativní pracovní režimy využívající digitální technologie, neboť podíl pracovníků, kteří pracují na dálku (6 až 7 %), představuje polovinu průměru Unie.

(20)

V některých hospodářských odvětvích se projevuje nedostatek pracovních sil, zejména pro nedostatečné dovednosti. Podpora získávání odpovídajících dovedností, včetně digitálních dovedností, během počátečního vzdělávání a odborné přípravy a později prostřednictvím rekvalifikace a zvyšování kvalifikace by mohla zvýšit produktivitu a odstranit nedostatky v oblasti dovedností. Na všech úrovních je třeba zlepšit kvalitu a inkluzivnost systému vzdělávání a odborné přípravy a je třeba pokračovat v reformě učebních osnov. Zavedení digitálního vzdělávání již prokázalo v krizi způsobené COVID-19 svou hodnotu; je třeba dalšího rozvoje infrastruktury a materiálů pro digitální vzdělávání a odbornou přípravu a dalšího rozvoje digitálních dovedností učitelů, žáků i dospělých.

(21)

Chorvatsko by mělo podpořit trvalý tok úvěrů a dalšího financování, včetně nebankovního financování, k životaschopným vypůjčovatelům, kteří jsou negativně zasaženi krizí způsobenou COVID-19. Chorvatsko přijalo řadu stimulačních opatření a režimů podpory pro malé a střední podniky. Mělo by i nadále usilovat o zajištění rychlé a trvalé podpory likvidity pro podniky prostřednictvím úvěrů a záruk, zejména státních záruk, se zaměřením na malé a střední podniky, by se překonala krize a uhladila se cesta k oživení. Pro uspokojení svých potřeb co do financování spoléhají podniky v Chorvatsku silně na bankovní úvěry a peněžní toky. Bankovní systém by měl být podpořen zárukami s cílem otevřít nové financování pro malé a střední podniky a zlepšit přístup k financování. V procesu koncipování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Osvobození od daní a umožnění odložených plateb daní a sociálních příspěvků rovněž přispělo ke zlepšení likvidity podniků.

(22)

Bylo obnoveno úsilí o snížení administrativní zátěže a regulačních omezení. Provoz podniků je však nadále obecně brzděn stále vysokou regulační a administrativní zátěží, například pokud jde o povolení, do určité míry též požadavky na podávání zpráv a dále daňovými postupy. Zjišťování administrativní a finanční zátěže pokračuje konzultacemi se zúčastněnými stranami a prostřednictvím zvláštních internetových stránek a zavádějí se opatření ke snížení nejvíce zatěžujících povinností. Zásadní význam má rovněž zajištění hladkého přístupu k profesím a jejich výkonu zefektivněním jejich regulačních rámců a souvisejících správních postupů, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky, včetně živnostníků. Byl proveden přezkum parafiskálních poplatků a v květnu 2020 přijala vláda první akční plán.

(23)

Na podporu hospodářského oživení bude důležité realizovat vyspělé veřejné investiční projekty a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Chorvatsko by mělo podpořit investice do odvětví podporujících růst, a přispět tak k zelené a digitální transformaci. Moderní a robustní digitální infrastruktura má zásadní význam pro digitální transformaci veřejné správy a podniků. V souvislosti s digitální transformací jsou nezbytným předpokladem investice do sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně sítě 5G. Investice by měly podpořit cíle Chorvatska v oblasti dekarbonizace a transformace energetiky nastíněné v chorvatském národním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Chorvatsko má zvláštní prostor a příležitost investovat do udržitelné městské a železniční dopravy, energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a environmentální infrastruktury. Navíc pokud jde o hospodaření s vodou a nakládání s odpady, Chorvatsko značně zaostává za průměrem Unie a pro udržení hospodářského rozvoje Chorvatska jsou nutné investice. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Chorvatsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Chorvatsku z roku 2020. To by Chorvatsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(24)

Efektivnost veřejné správy v Chorvatsku je pod průměrem EU. Nedostatečná schopnost koncipovat a provádět politiky a projekty narušuje efektivnost a rychlost, i pokud jde o provádění fondů ESI, jež pro Chorvatsko představují významnou příležitost ke zmírnění důsledků krize a podpoře oživení ekonomiky. Provádění nového systému strategického plánování spolu s ohlášenou národní rozvojovou strategií nepostupuje. Nadto existuje vysoká územní roztříštěnost veřejné správy a nerovnováha mezi příslušností a zdroji na místní úrovni. To přispívá k nestejné kvalitě veřejných služeb poskytovaných po celé zemi a zvyšuje administrativní náklady.

(25)

Podstatná zpoždění a zdlouhavá řízení u občanských a obchodních soudů nadále ovlivňují podnikatelské prostředí a efektivní řešení úpadků, zatímco problémy v oblasti kvality a účinnosti trestního soudnictví brzdí boj proti hospodářským a finančním trestným činům. Bylo dosaženo pokroku při řešení nejstarších otevřených soudních případů a při používání elektronické komunikace u soudů, zbývá však prostor pro zlepšení.

(26)

Zatímco doporučení určená Chorvatsku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(27)

Finanční sektor Chorvatska je dobře kapitalizován a ziskový, přičemž kvalita aktiv v bankovním sektoru se v posledních několika letech zlepšila. Finanční instituce však vzhledem ke svým expozicím vůči odvětvím, které jsou nejvíce zranitelná v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19, pravděpodobně budou čelit určitému stresu. Byla zavedena opatření ke zmírnění negativního dopadu opatření proti šíření nákazy na podniky. Je zásadní, aby tato opatření byla dočasná, úzce spojena s rozšířením onemocnění a adekvátní účelu, tj. napomáhat podnikům, které se potýkají s finančními potížemi, vrátit se k životaschopnosti. Tento přístup podpoří podniky, aniž by narušil pokrok, kterého Chorvatsko dosáhlo při zlepšování stability finančního sektoru.

(28)

Pokračující úsilí o posílení rámce pro prevenci a postihování korupce má zásadní význam pro zajištění oživení po krizi způsobené COVID-19 a pro dosažení efektivního, odpovědného a transparentního přidělování a rozdělování finančních prostředků a zdrojů. Přes částečné provedení několika akčních plánů problémy korupce a střetů zájmů v podnikatelské sféře přetrvávají ve značné míře. K zajištění transparentního a efektivního využívání veřejných prostředků je třeba dalšího úsilí o posílení rámce pro prevenci a postih korupce. Je třeba účinnějších nástrojů pro prevenci a postihování korupce, zejména na místní úrovni. I nadále je třeba posílit mechanismy dohledu pro místní úředníky a osoby jmenované do místních veřejnoprávních podniků, stejně jako zajistit, aby Komise pro řešení střetů zájmů mohla plnit svou zásadní preventivní úlohu. Očekává se, že v roce 2020 budou zahájeny iniciativy ke zvýšení transparentnosti, jako je zveřejnění majetku soudců a státních zástupců.

(29)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Chorvatsko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(30)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Chorvatska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Chorvatsku pro rok 2020. Posoudila také konvergenční program z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Chovatsku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Chorvatsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(31)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(32)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a konvergenční program z roku 2020. Tato doporučení pro jednotlivé země z roku 2020 zohledňují potřebu řešit pandemii COVID-19 a usnadnit hospodářské oživení jako nezbytný první krok k umožnění nápravy nerovnováhy. Doporučení pro jednotlivé země z roku 2020, která se přímo zabývají makroekonomickou nerovnováhou identifikovanou Komisí podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou níže promítnuta do doporučení č. 1, 2, 3 a 4,

1.

2.

3.

4.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Itálie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Itálii pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Itálie učinila v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jí určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Itálie v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Itálie se potýká s nadměrnými makroekonomickými nerovnováhami. Zejména vysoký veřejný dluh a dlouhodobě slabá dynamika produktivity implikují rizika s přeshraničním významem, a to v situaci vysoké nezaměstnanosti a stále vysokého objemu úvěrů se selháním.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila rozšíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Představuje závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společností i hospodářství. Vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává otřesy ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Uvedené změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Itálie se vyzývá, aby těchto možností plně využívala a jejich prostřednictvím pomáhala nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč italskými regiony a územími z důvodu dlouhodobých hospodářských a sociálních rozdílů, odlišného potenciálu konkurenceschopnosti a odlišného stupně závislosti na cestovním ruchu. To obnáší riziko rozšíření regionálních a územních rozdílů v Itálii a prohloubení rozdílných tendencí mezi méně rozvinutými a rozvinutějšími regiony, mezi sociálními periferiemi a ostatními městskými oblastmi, jakož i mezi některými městskými a venkovskými oblastmi. Jelikož vedle výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 30. dubna 2020 předložila Itálie svůj program stability z roku 2020.

(11)

Na Itálii se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo o zadlužení.

(12)

V programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 1,6 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 10,4 % HDP v roce 2020. Předpokládá se, že schodek klesne na 5,7 % HDP v roce 2021. Poměr veřejného dluhu k HDP se poté, co se v roce 2019 stabilizoval na 134,8 % HDP, v roce 2020 podle programu stability z roku 2020 zvýší na 155,7 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota způsobená pandemií COVID-19. Rozpočtové projekce vycházejí z rizik, zejména značné výše veřejných záruk a volatility výnosů státních dluhopisů.

(13)

Itálie v reakci na pandemii COVID-19 a jako součást koordinovaného přístupu Unie přijala včasná rozpočtová opatření ke zvýšení kapacity svého systému zdravotní péče, omezení pandemie a k poskytování pomoci obzvlášť zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 dosahují v roce 2020 tato rozpočtová opatření výše 4,5 % HDP. Tato opatření zahrnují posílení zdravotní péče a civilní ochrany, rozšíření systémů mzdových příplatků a finanční podporu pro osoby samostatně výdělečně činné a podniky. Itálie navíc zavedla opatření, která sice nemají přímý rozpočtový dopad, avšak přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky, včetně odkladů daní a úvěrových záruk. Opatření, která Itálie přijala, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo italské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit -11,1 % HDP v roce 2020 a -5,6 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že míra veřejného zadlužení dosáhne 158,9 % HDP v roce 2020 a v roce 2021 se mírně sníží na 153,6 %.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy z důvodu nedodržení pravidla o zadlužení v roce 2019 a plánovaného porušení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP v roce 2020 ze strany Itálie. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že nelze dostatečně doložit závěr, že kritérium dluhu definované ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 bylo, nebo nebylo splněno, přičemž kritérium schodku splněno nebylo.

(16)

Pandemie COVID-19 vystavila národní systém zdravotní péče nebývalému tlaku, přičemž prokázala jeho strukturální nedostatky a potřebu zvýšit připravenost k reakci na krizové události. Ačkoli průměrné výdaje na zdravotní péči jsou pod průměrem Unie, vyznačuje se italský zdravotní systém vysoce specializovanými a vysoce kvalitními univerzálními službami a obecně se mu daří poskytovat dostupnou péči. Zejména při vypuknutí pandemie COVID-19 bylo však provádění některých opatření k omezení volného pohybu osob zpomalováno roztříštěností správy systému zdravotní péče a koordinací mezi ústředními a regionálními orgány. Reakce regionálních systémů zdravotní péče na krizi byla založena především na mimořádné mobilizaci, zejména pracovníků ve zdravotnictví a místních sociálních služeb. Tato mobilizace kompenzovala omezení fyzické infrastruktury, omezený počet zdravotnických pracovníků a omezený objem investic zaměřených na zlepšování struktur a služeb v předchozích letech. Vláda vynaložila značné úsilí na oslabení šíření viru způsobujícího onemocnění COVID-19, zmírnění tlaku na nemocnice a vytvoření další kapacity zdravotní péče. V současné době se rozvíjí dlouhodobější strategie omezení volného pohybu osob s cílem zajistit bezpečný návrat k produktivní činnosti. Vedle zlepšení procesů správy věcí veřejných a plánů připravenosti na krizové situace by se politiky po pandemii COVID-19 měly navíc zaměřit na zmírnění nedostatku veřejných investic do zdravotní péče. Pro zlepšení odolnosti systému zdravotní péče a pro zaručení soustavného poskytování dostupné péče bude ve střednědobém až dlouhodobém horizontu klíčový rozvoj strategického investičního plánu. Vzhledem ke stávajícím projekcím pracovníků ve zdravotnictví by mělo být upřednostněno vypracování politik k řešení nedostatků v oblasti odborné přípravy, náboru a udržení pracovníků ve zdravotnictví.

(17)

Opatření k omezení šíření nákazy přijatá v reakci na krizi způsobenou COVID-19 mají silný negativní dopad na trh práce a sociální podmínky. Před krizí se sociální situace pomalu zlepšovala, třebaže riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, chudoby pracujících a příjmové nerovnosti zůstávalo vysoké a existovaly velké regionální rozdíly. Vzhledem k dopadu pandemie COVID-19 a jeho důsledkům by sociální záchranné sítě měly být posíleny tak, aby zajistily odpovídající náhradu příjmů bez ohledu na postavení v zaměstnání a mezery v přístupu k sociální ochraně. Posílení náhrady a podpory příjmů je obzvláště relevantní pro pracovníky v nestandardním poměru a osoby ve zranitelném postavení. Klíčové je rovněž poskytování služeb zaměřených na sociální začlenění a začlenění na trhu práce. Nový systém minimálního příjmu, který poskytoval v minulém roce dávky více než jednomu milionu domácností (v průměru 513 EUR), může dopady krize způsobené COVID-19 zmírnit. Jeho dosah na zranitelné skupiny by však mohl být vylepšen. Vláda zavedla dočasně doplňkový „nouzový příjem“ na podporu domácností, které dosud nejsou způsobilé pro minimální příjem. Osobám zaměstnaným v šedé ekonomice, zejména v odvětvích, jako je zemědělství, potravinářský průmysl a bydlení, může rovněž hrozit, že se budou potýkat s nedostatky v přístupu k sociální ochraně a podpoře příjmů. V reakci na tuto výzvu vláda nedávno uvolnila pravidla pro legalizaci postavení nehlášených pracovníků v zaměstnání a pro získání nebo prodloužení povolení k pobytu pro pracující migranty. Vyhlídky na růst rovněž ohrožují negativní demografické trendy a odliv mozků. Vedle obtížnějších podmínek na trhu práce vede v jižních regionech a venkovských oblastech k vylidňování nedostatek kvalitních služeb. Zlepšení přístupu k elektronickým službám je klíčové, zejména na pozadí omezené mobility.

(18)

Od vypuknutí krize způsobené COVID-19 podniká Itálie kroky ke zmírnění dopadu na zaměstnanost. Režimy zkrácených úvazků „Cassa integrazione“ sehrály významnou úlohu a očekává se, že ji budou hrát i v budoucnu. Způsobilost byla rozšířena na malé podniky, mikropodniky a na všechna hospodářská odvětví a zaměstnance. Pro osoby samostatně výdělečně činné byl navíc vytvořen zvláštní (dočasný) režim. Před krizí způsobenou COVID-19 se nadále zlepšovaly podmínky na trhu práce. V roce 2019 dosáhla míra zaměstnanosti 64 %, což je historicky nejvyšší zaznamenaná míra. Stále to však bylo výrazně pod průměrem Unie. Míra nezaměstnanosti byla trvale vysoká, stejně jako jiné ukazatele stagnace trhu práce, a očekává se, že podle prognózy Komise z jara 2020 dále vzroste na 11,8 % v roce 2020, poté klesne na 10,7 % v roce 2021. Podíl smluv na dobu určitou byl rovněž vysoký, ač od poloviny roku 2018 určují vytváření pracovních míst stálá pracovní místa. V zájmu podpory udržitelného a inkluzivního oživení má do budoucna klíčový význam začlenění neaktivních mladých lidí a žen na trhu práce. Byly podniknuty některé kroky s cílem posílit veřejné služby zaměstnanosti a lépe je integrovat se sociálními službami, vzděláváním dospělých a odborným vzděláváním. Jejich kapacita pro umístění do zaměstnání však zůstává slabá a v jednotlivých regionech se značně liší. Zapojení zaměstnavatelů zůstává též okrajové. Jelikož opatření k omezení šíření nákazy jsou postupně rušena, mohou být podniky a pracovníci podpořeni pružným uspořádáním práce a prací na dálku. V reakci na krizi způsobenou COVID-19 vláda přijala dočasná opatření, jejichž cílem je sladit soukromý a pracovní život, kupříkladu podporu inteligentní práce a zvláštních dovolených a poskytování poukázek na hlídání dětí. Navzdory nedávnému úsilí jsou opatření na podporu politik v oblasti rovných příležitostí a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, jakož i poskytování cenově dostupných služeb předškolního vzdělávání a péče a služeb dlouhodobé péče nadále slabá a nedostatečně integrovaná.

(19)

Stávající nouzová situace rovněž ukazuje, že je třeba zlepšit digitální vzdělávání a dovednosti, též u dospělých osob v produktivním věku, a distančního vzdělávání. Investice do vzdělávání a dovedností jsou klíčové pro podporu inteligentního oživení podporujícího začlenění a pro pokračování v zelené a digitální transformaci. V tomto ohledu jsou výsledky vzdělávání a odborné přípravy pro Itálii i nadále velkou výzvou. Existují velké regionální rozdíly v dosažení základních dovedností a míra předčasného ukončování školní docházky je značně nad průměrem Unie (13,5 % oproti 10,3 % v roce 2019), zejména u žáků narozených mimo Unii (33 %). V souvislosti s omezeními mobility hrozí, že se budou prohlubovat regionální a územní rozdíly. V této souvislosti je obzvláště důležité investovat do distančního vzdělávání, jakož i do digitální infrastruktury a dovedností pedagogů i studujících. Itálie má oproti průměru Unie rovněž nižší podíl absolventů v přírodních vědách a inženýrství a podíl osob s dosaženým terciárním vzděláním je stále velmi nízký (27,6 % v roce 2019). Italské podniky navíc oproti srovnatelným zemím investují méně do vzdělávání svých zaměstnanců v oblasti informačních a komunikačních technologií. Nízká míra účasti dospělých s nízkou kvalifikací ve vzdělávání je rovněž znepokojivá vzhledem ke klesajícímu počtu pracovních míst vyžadujících nízkou kvalifikaci. Prohlubování dovedností a rekvalifikace jsou i nadále zásadní, pokud jde o vybavení pracovníků relevantními dovednostmi pro trh práce a podporu spravedlivé transformace k digitálnějšímu a udržitelnějšímu hospodářství.

(20)

Krize způsobená COVID-19 posílila potřebu podporovat přístup podniků k financování. Itálie přijala několik režimů na podporu peněžního toku do podniků, též dle dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím výskytu onemocnění COVID-19 (7). Účinné provádění těchto režimů, též zárukami směrovanými bankovním systémem, je klíčové pro zajištění toho, aby všechny podniky, a zejména malé a střední podniky a podniky z nejvíce zasažených odvětví a zeměpisných oblastí, jakož i inovativní podniky, měly z těchto systémů prospěch. V procesu koncipování a provádění uvedených opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Likviditu malých a středních podniků a inovativních podniků mohou rovněž podpořit přímé granty a pobídky k tržnímu financování. Inovativní podniky (často bez zajištění) mají více obtíží u přístupu k úvěru a stávající krize by situaci mohla zhoršit. Odklad daní a sociálních příspěvků státu napomohlo ke zlepšení peněžních toků podniků. Je však třeba zabránit prodlevám ve schválených platbách, ať už od správních orgánů podnikům, nebo mezi podniky, neboť ty snižují likviditu všech podniků, a zejména menších.

(21)

Na podporu hospodářského oživení bude důležité realizovat vyspělé veřejné investiční projekty a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Investice na podporu zelené transformace budou obzvláště důležité pro podporu oživení a zvýšení budoucí odolnosti. Itálie je velmi zranitelná vůči extrémnímu počasí a hydrogeologickým katastrofám, včetně sucha a lesních požárů. Transformace Itálie na hospodářství neutrální z hlediska změny klimatu bude vyžadovat rozsáhlé soukromé a veřejné investice po delší dobu, zejména v oblasti nové výroby energie z obnovitelných zdrojů, energetické infrastruktury a energetické účinnosti. Investice v rámci Zelené dohody pro Evropu za účelem boje proti změně klimatu jsou uvedeny v italském národním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Mají podstatný význam pro řešení hrozby, kterou změna klimatu představuje, a zároveň hrají zásadní úlohu v hospodářském oživení a posílení odolnosti Itálie. Investice v rámci Zelené dohody pro Evropu jsou rovněž klíčové pro snížení dopadu znečištění ovzduší na lidské zdraví v italských městech, zejména v Pádské nížině. Například provádění iniciativ v oblasti udržitelné mobility, jako je obnova místních veřejných autobusů, představuje příklad řešení přetížení dopravy i znečištění ovzduší. Deficity infrastruktury v oblasti hospodaření s vodou a nakládání s odpady, zejména v jižních regionech, mají dopad na životní prostředí a zdraví se značnými náklady a výpadky příjmů pro hospodářství. Obecněji lze říci, že odolnost vůči změně klimatu je důležitá pro veškerou infrastrukturu, včetně zdravotnické infrastruktury. To vyžaduje adaptační strategie. Řešení problémů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, jako jsou hydrologická rizika, udržitelná městská mobilita, energetická účinnost, oběhové hospodářství a průmyslová transformace, představují příležitost ke zvýšení produktivity a vyvarování se činností nezaměřených na udržitelnost. Investice do těchto projektů mohou zároveň přispět k tvorbě pracovních míst a udržení oživení po krizi. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Itálii mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Itálii z roku 2020. To by Itálii umožnilo tento fond optimálně využít.

(22)

Opatření k omezení šíření onemocnění COVID-19 zdůraznila význam investic do digitalizace hospodářství a prokázala relevantnost digitálních infrastruktur. Nízká úroveň míry digitalizace a digitální znalosti podniků v Itálii, zejména malých a středních podniků a mikropodniků, jim zabránila v nabízení v režimu elektronického obchodování a v nabízení úvazků pro práci na dálku a v poskytování a využívání digitálních nástrojů během opatření k omezení šíření nákazy. Investice do digitalizace a dovedností soustavným a včasným prováděním cílených vnitrostátních politik mají zásadní význam pro to, aby se posílily modely elektronického obchodování a pomohlo se podnikům přizpůsobit se, jakož i pro zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti. Ukázalo se, že přístup k rychlé a spolehlivé digitální infrastruktuře je klíčový pro zajištění základních služeb ve vládě, vzdělávání, zdravotnictví a lékařství a pro monitoring a kontrolu epidemie. Itálie dále zaostává v pokrytí připojením optickými vlákny do areálů ve venkovských oblastech. Měla by být přijata konkrétní opatření, která by řešila tento odstup, jakož i dále stimulovala zavádění.

(23)

Dobře fungující výzkumný a inovační systém je výsledkem trvalé, soudržné a fakticky podložené politické podpory, investic a odpovídajícího lidského kapitálu. Současná krize způsobená COVID-19 jasně ukázala, že je třeba dále posílit rychlou výměnu údajů mezi výzkumnými pracovníky, včetně bezplatného přístupu k výsledkům a důkazům pro uživatele, a otevřenou vědu. Otevřená věda a spolupráce mezi vědou a podnikovou sférou mají jednoznačně zásadní význam pro to, aby se výsledky výzkumu, včetně výsledků, které jsou potřebné v oblasti očkovacích látek a terapií, dostaly na trh a vycházely přitom ze síly Itálie v odvětví lékařského průmyslu a výzkumu.

(24)

Efektivní veřejná správa má zásadní význam k zajištění toho, aby opatření přijatá za účelem řešení mimořádné situace a podpory hospodářského oživení nebyla při jejich provádění zpomalena. Vyplácení sociálních dávek, opatření v oblasti likvidity a předsunutí investic atd. nemusí být efektivní, pokud je narušují slabá místa ve veřejném sektoru. Ke slabinám patří zdlouhavá řízení, včetně řízení občanskoprávních, nízká úroveň digitalizace a slabá správní kapacita. Je třeba urychleně řešit postupy a kontroly, a to v situaci, kdy jsou veřejné zdroje výrazně navýšeny na podporu hospodářské činnosti. Digitalizace ve veřejné správě byla před krizí způsobenou COVID-19 nerovnoměrná. Online interakce mezi orgány a širokou veřejností byla nízká. Podíl správních postupů spravovaných regiony a obcemi, které mohou být zahájeny a zcela završeny digitálně, zůstává nízký. Krize způsobená COVID-19 rovněž odhalila nedostatečnou interoperabilitu veřejných digitálních služeb. Aby se usnadnila schopnost veřejné správy reagovat na situaci v podnikové sféře, je třeba zlepšit a zjednodušit odvětvové předpisy, přičemž je třeba odstranit zbývající překážky hospodářské soutěže. Efektivní soudní systém má klíčový význam pro atraktivní, investiční a podnikatelsky vstřícné hospodářství a bude mít zásadní význam pro proces oživení, též tím, že umožní efektivní záchranné a ozdravné rámce.

(25)

Zatímco doporučení určená Itálii v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(26)

Opatření, která vláda přijala na podporu domácností a podniků, jsou rovněž přínosná pro zachování kapitalizace a odolnosti bankovního sektoru ve stávajícím obtížném provozním prostředí. Navzdory přijatým zmírňujícím opatřením, včetně obezřetnostní flexibility přiznané ze strany orgánů bankovního dohledu, zatěžuje pandemie COVID-19 rovněž po celé Unii kvalitu bankovních aktiv a očekává se, že tomu tak bude i v nadcházejících týdnech a měsících, a to i v Itálii. Dotčeno je tak úsilí o snížení úvěrů se selháním, též v důsledku zpomalení činnosti soudnictví a činností v oblasti řešení znehodnocených aktiv. V tomto ohledu je důležitým předpokladem pro zachování kvality aktiv podpora udržitelných řešení pro životaschopné vypůjčovatele postižené krizí způsobenou COVID-19, též zamezením právních automatičností. Zajištění přesného vykazování zhoršení kvality aktiv a přesného vykazování obezřetných úvěrových standardů může mezitím rovněž pomoci podpořit fungování sekundárního trhu s úvěry se selháním a omezit nepříznivé dopady na stávající iniciativy týkající se odstraňování úvěrů se selháním.

(27)

Účinné předcházení korupci a její postihování může hrát při zajišťování oživení Itálie po krizi způsobené COVID-19 významnou úlohu. Transparentnost ve veřejném sektoru a posílené kontroly zaměřené na boj proti korupci mohou zejména zabránit pokusům pachatelů organizované trestné činnosti o infiltraci hospodářského a finančního života, o narušení postupů zadávání veřejných zakázek a obecněji o odklánění veřejných zdrojů potřebných pro investice. Současně by postupy zadávání veřejných zakázek měly být i nadále efektivní a měly by vyvažovat potřebu důsledného monitoringu s potřebou včasnosti. Stále vyvstávají obavy, pokud jde o dispoziční čas u trestních úseků odvolacích soudů, ale v Parlamentu jsou projednávány komplexní reformy za účelem zefektivnění trestních řízení. Protikorupční rámec Itálie byl nedávno posílen, ale je třeba jej dotvořit, a to i postihem zvolených veřejných činitelů v případě střetu zájmů.

(28)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Zajistí-li Itálie plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(29)

Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Itálie měla zajistit, aby její politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu z roku 2020 a byly koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(30)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Itálie, kterou zveřejnila ve své zprávě o Itálii pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení pro jednotlivé země, která byla Itálii adresována v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Itálii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(31)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (8) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

(32)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020. Doporučení pro jednotlivé země z roku 2020 zohledňují potřebu řešit pandemii COVID-19 a usnadnit hospodářské oživení jako nezbytný první krok k umožnění nápravy nerovnováhy. Doporučení pro jednotlivé země z roku 2020, která se přímo zabývají makroekonomickou nerovnováhou identifikovanou Komisí podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta do doporučení č. 1, 2, 3 a 4,

1.

2.

3.

4.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Kypr uveden mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Kypru pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Kypr učinil v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Kypr potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Finanční sektor zatěžuje zejména velmi vysoký podíl úvěrů se selháním a hospodářství tíží velký objem soukromého, veřejného a vnějšího dluhu v souvislosti s mírným potenciálním růstem.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Kypr se vyzývá, aby těchto možností plně využíval a jejich prostřednictvím pomáhal nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se kvůli rozdílným modelům specializace projeví nerovnoměrně napříč regiony, a zejména pak v oblastech, které jsou výrazně závislé na cestovním ruchu, jakož i obecněji na přímém obchodu se zákazníky. To s sebou nese riziko, že na Kypru dojde k prohloubení územních rozdílů. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 7. května 2020 předložil Kypr svůj národní program reforem na rok 2020 a svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Kypr se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)

V programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 1,7 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 4,3 % HDP v roce 2020. V roce 2021 pak podle prognózy schodek klesne na 0,4 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP, který se v roce 2019 snížil na 95,5 % HDP, by podle programu stability z roku 2020 měl v roce 2020 vzrůst na 116,8 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota způsobená pandemii COVID-19. Rozpočtové projekce navíc vycházejí z rizik, konkrétně z explicitních podmíněných závazků a potenciální potřeby financování veřejných nemocnic v prvních letech provádění národního systému zdravotního pojištění.

(13)

Kypr v reakci na pandemii COVID-19 a jako součást koordinovaného přístupu Unie přijal včasná rozpočtová opatření ke zvýšení kapacity svého systému zdravotní péče, potlačení pandemie a k poskytování pomoci obzvlášť zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 4,4 % HDP. Uvedená opatření zahrnují posílení služeb zdravotní péče prostřednictvím dodatečného rozpočtu do výše 0,5 % HDP, subvencování mzdových nákladů s cílem zachovat pracovní místa v případě pozastavení obchodních operací (2,7 % HDP) a podporu příjmu pro malé podniky a osoby samostatně výdělečně činné (0,3 % HDP). Kypr navíc oznámil opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, avšak přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky, včetně např. odkladu plateb DPH po dobu dvou měsíců. Opatření, která Kypr přijal, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskální politiky směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo saldo veřejných financí Kypru, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –7 % HDP v roce 2020 a –1,8 % HDP v roce 2021. Očekává se, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2020 dosáhne 115,7 % HDP a v roce 2021 105 % HDP.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy z důvodu nedodržení pravidla o zadlužení v roce 2019 a plánovaného porušení prahové hodnoty schodku ve výši 3 % HDP v roce 2020 ze strany Kypru. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium dluhu definované ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 bylo splněno, zatímco kritérium schodku nikoli.

(16)

Kypr na rozšíření onemocnění COVID-19 reagoval řadou opatření ke zmírnění hospodářských dopadů krize. Dne 15. března 2020 předložila vláda program finanční podpory na ochranu veřejného zdraví a zajištění ekonomického přežití podniků a zaměstnavatelů. V rámci uvedeného programu bylo vyčleněno 100 milionů EUR na finanční podporu odvětví zdravotnictví v boji proti pandemii. Tyto prostředky jsou určeny mimo jiné na nábor dalšího zdravotnického, ošetřujícího a podpůrného personálu, jakož i na vybavení a infrastrukturu. Tento program také stanoví řadu opatření na podporu podniků prostřednictvím zvýšení likvidity, např. režimy podpory pro podniky a osoby samostatně výdělečně činné nebo dočasné pozastavení plateb DPH pro podniky. Součástí balíčku je také zvláštní podpora ve výši 11 milionů EUR na pomoc odvětví cestovního ruchu.

(17)

Krize COVID-19 ukazuje, že je třeba směřovat investice do zlepšování a modernizace veřejné zdravotní péče, obnovení kapacity a provádění reformy zdravotnictví. Nový systém zdravotní péče nabízí lepší přístup ke službám primární péče, odpovídající poradenství a léčbu založenou na klinických protokolech. Stanoví rovněž univerzální nárok na cenově dostupné zdravotní služby v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19. Kypr má zavedený nouzový pandemický plán a vyčlenil další zdroje na prevenci a zvládnutí dopadu nákazy. Ve střednědobém horizontu bude potřeba, aby Kypr směřoval investice do zvyšování účinnosti, přístupnosti a celkové odolnosti systému zdravotní péče. Dodatečné zdroje pro systém zdravotní péče by měly zabránit budoucímu nedostatku zdravotnického personálu, klíčového zdravotnického materiálu a infrastruktury. Pro zajištění přístupu ke zdravotní péči a její zevšeobecnění je klíčové hladké provedení plánované reformy zdravotnictví. K intenzivnějšímu zavádění služeb elektronického zdravotnictví, jakož i ke zlepšení konzultací na dálku a varovných mechanismů by přispěly digitální řešení pro zdravotní péči a nové aplikace. Zásadní význam mají politiky, které zlepšují kapacitu nemocnic, řeší pracovní podmínky zdravotnického personálu a zajišťují zavedení osobních ochranných prostředků, testování, léků a zdravotnických prostředků. S ohledem na demografické změny je nezbytná integrace dlouhodobé, jakož i primární a komunitní péče, přičemž je třeba podporovat nejzranitelnější skupiny, včetně osob se zdravotním postižením.

(18)

Po soustavném pozitivním vývoji na trhu práce v posledních letech bude Kypr nyní v důsledku pandemie čelit problémům týkajícím se úrovně zaměstnanosti. Ke zmírnění socioekonomických dopadů krize bude zapotřebí vyvinout další úsilí. Kypr již přijal nouzová opatření, včetně režimů zkrácené pracovní doby a rozšíření podpory v nezaměstnanosti na osoby samostatně výdělečně. Bude potřeba zachovat zaměstnanost a zajistit provádění oznámených opatření v úzké spolupráci se sociálními partnery. Klíčové bude také posílení kapacity veřejných služeb zaměstnanosti prostřednictvím stálých zaměstnanců, zejména zachováním pozic poradců v oblasti zaměstnanosti s dočasnými pracovními smlouvami, jež vyprší v druhé polovině roku 2020. Tím se zamezí dalšímu zatížení těchto služeb, a bude tak možné poskytovat účinnou podporu nově nezaměstnaným a dalším zranitelným skupinám, jako jsou mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a lidé se zdravotním postižením. Dále je třeba věnovat pozornost zejména podpoře přechodu ze školy do zaměstnání a pomoci mladým lidem, neboť čerství absolventi mohou čelit větším obtížím při hledání práce.

(19)

Rozšíření onemocnění COVID-19 vyžaduje vhodná opatření ke zmírnění sociálních dopadů, jakož i opatření na podporu příjmů domácností a opatření k rychlému oživení ekonomiky. Podle prognózy Komise z jara 2020 se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 vzroste na 8,6 % a v roce 2021 poklesne na 7,5 %. Vnější poptávka po službách má výrazně klesnout, neboť se očekává, že krize obzvlášť těžce zasáhne odvětví cestovního ruchu. Měla by být zajištěna přiměřená náhrada příjmu pro všechny dotčené pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné, včetně osob, které nemají adekvátní přístup k sociální ochraně. Systémy sociální ochrany musí chránit zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné i nezaměstnané. Existuje prostor pro posílení systému sociální ochrany jako celku s cílem předcházet nárůstu míry chudoby a nerovnosti, a to zejména prostřednictvím pomoci nejzranitelnějším osobám, včetně dětí, neaktivních osob, nehlášených pracovníků a osob z řad přistěhovalců.

(20)

Je velmi důležité, aby byla za účasti sociálních partnerů prosazována pružná uspořádání práce, zejména v podobě práce na dálku. Pružná uspořádání práce v krátkodobém horizontu podpoří pracovníky s neočekávanými povinnostmi souvisejícími s péčí o děti a jiné závislé osoby a v dlouhodobém horizontu usnadní návrat na trh práce vysokému podílu žen, které byly v důsledku pečovatelských povinností neaktivní. Vzhledem k tomu, že u starších osob a lidí trpících chronickými onemocněními existuje větší riziko, že u nich virus vyvolá závažné onemocnění, je také velmi důležité investovat do kvalitních služeb dlouhodobé péče s cílem zajistit jejich trvalé poskytování a účinnost v krátkodobém a střednědobém horizontu.

(21)

V této krizové situaci je též nezbytně nutné zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a odborné přípravy i jejich relevanci pro trh práce, aby mohlo dojít k jeho rychlému oživení. V době, kdy zvýšený počet lidí může přijít o práci a musí být připraven na přechod do jiného zaměstnání, je vybavení lidí odpovídajícími dovednostmi důležitější než kdy jindy. Omezení volného pohybu poukázalo na to, že Kypr čelí problémům souvisejícím s nízkou úrovní digitálních dovedností. To má negativní dopad na online aktivity, jako je práce na dálku, distanční vzdělávání a využívání služeb elektronického zdravotnictví. Pro kvalitní digitální a distanční vzdělávání je klíčový rovný přístup k infrastruktuře informačních technologií a k internetu, včetně rovného přístupu pro znevýhodněné studenty, jakož i dobře vyškolení učitelé. Aby bylo možné řešit celkově slabé výsledky vzdělávání a odborné přípravy a obecněji zlepšit dovednosti, je nezbytné pokračovat v reformě vzdělávání a zároveň investovat do řešení v oblasti digitálního učení, učení se prací a učňovské přípravy a do rozvoje kompetencí učitelů a školitelů, pokud jde o účinné využívání nástrojů IT. Existuje prostor pro zlepšení slabých výsledků v základních dovednostech a pro zvýšení účasti na vzdělávání dospělých. Aby se urychlilo provádění rekvalifikačních programů, mohly by tyto programy být v co největší míře navrženy tak, aby mohly probíhat online a po skončení pandemie následně podle potřeby začlenit fyzickou přítomnost.

(22)

Po dobu trvání krize a jejích důsledků budou také zapotřebí značné finanční prostředky na podporu podniků. Aby se zajistilo, že podniky budou moci nadále fungovat a lidé nepřijdou o práci, je nezbytné zajistit odpovídající přístup k financování a likviditě, zejména pro malé a střední podniky. V procesu koncipování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Kypr zavedl zvláštní režim podpory pro malé podniky, jehož prostřednictvím jsou dotovány platy zaměstnanců podniků s nejvýše pěti zaměstnanci. Bezprostřední tlak kromě toho sníží pozastavení zvýšených příspěvků do vnitrostátního zdravotního systému a odklad plateb daní (např. DPH). Zásadní význam má rychlá správní koordinace, praktická podpora a účinná komunikace o podpoře dostupné malým a středním podnikům, prováděná ve spolupráci se strukturami na podporu malých a středních podniků a podnikatelskými organizacemi. Ke zlepšení peněžního toku pro malé a střední podniky může rovněž přispět urychlení smluvních plateb ze strany orgánů veřejné správy. Nově založené začínající a rychle se rozvíjející podniky mohou potřebovat zvláštní podporu, např. ve formě kapitálové účasti veřejných institucí a pobídek pro fondy rizikového kapitálu ke zvýšení investic do těchto podniků. Je důležité i nadále provádět finanční nástroje, jež byly připraveny před krizí (kyperský fond fondů pro energetiku).

(23)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Zásadní význam pro zajištění udržitelného hospodářského oživení a budoucího růstu má ochrana a účinné využívání přírodních zdrojů dané země. V zájmu zachování přitažlivosti Kypru pro turisty je nezbytné řešit výzvy související s přechodem na zelenou energii, účinným nakládáním s odpady a hospodařením s vodou, jakož i s ochranou přírody a biologické rozmanitosti. Ačkoli se do těchto oblastí již začalo významně investovat, je třeba do nich předsunout ještě více finančních prostředků. Kypr se potýká s významnými problémy, pokud jde o dosažení jeho cíle v oblasti emisí skleníkových plynů, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, pro rok 2030. Tyto problémy je třeba řešit plánováním a včasným přijímáním dodatečných opatření v souladu s národním plánem Kypru v oblasti energetiky a klimatu. Tato opatření budou vyžadovat investice, zejména v oblastech, jako je obnovitelná energie, energetická účinnost a udržitelná doprava, které mohou rovněž významným způsobem stimulovat investice do zelených technologií. Kypr musí rovněž zdokonalit svůj systém nakládání s odpady a oběhové hospodářství. Produkce odpadů je i nadále výrazně vyšší než průměr Unie, přičemž míra recyklace zůstává výrazně pod průměrem Unie. Velmi vysoká je také míra skládkování. Hospodaření s vodou a nakládání s odpadními vodami, zejména v městských oblastech, jsou neefektivní. Velký problém představuje sucho a nedostatek vody a nedostatečná reakce by mohla mít dopady na venkovskou ekonomiku a cestovní ruch na Kypru. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Kypru mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Kypru z roku 2020. To by Kypru umožnilo uvedený fond co nejlépe využít.

(24)

Omezení volného pohybu v souvislosti s krizí COVID-19 zdůraznilo význam moderní digitální infrastruktury, všeobecného přístupu k internetu a dostupnosti digitálních služeb. Investice do digitální ekonomiky jsou zásadní pro zvýšení produktivity a urychlení hospodářského oživení po skončení krize. V indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) Komise z roku 2020 se Kypr umístil na spodních příčkách. Pouze 45 % Kypřanů ve věku od 16 do 74 let má alespoň základní digitální dovednosti a odborníci v oblasti IKT stále představují menší část pracovní síly, než je průměr Unie (2,7 % oproti 3,9 %), což brzdí potenciál digitální ekonomiky. Míra online interakce mezi veřejnými orgány a občany je nízká, online komunikuje pouze 51 % Kypřanů. Úroveň elektronického obchodování (tj. prodej malých a středních podniků online, obrat z elektronického obchodování a přeshraniční prodej online) se zlepšuje (31,8 % v roce 2019 oproti 29,4 % v roce 2018), ale je stále pod průměrem Unie, který činí 40,1 %.

(25)

V zájmu podpory růstu produktivity a požadované digitální a environmentální transformace po skončení pandemie může Kypr dále zlepšit svůj systém výzkumu a inovací. Konkurenceschopnost Kypru brzdí slabá schopnost podniků vstřebávat výzkum a inovace. Problematické zůstává zlepšení spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou sférou a uvádění výsledků výzkumu na trh, jež vyžaduje naléhavá opatření. Slibné kroky představují nedávná opatření, jako je zřízení nového útvaru pro výzkum a inovace a digitální politiku, jmenování nového náměstka ministra pro výzkum, inovace a digitální politiku a nový strategický rámec Kypru pro výzkum a inovace na období 2019–2023 („Innovate Cyprus“), který stanoví vyšší cíl v oblasti výzkumu a vývoje ve výši 1,5 % HDP do roku 2023 (oproti současným 0,56 %).

(26)

Pro zvýšení efektivnosti a spravedlnosti daňových systémů má zásadní význam boj proti agresivnímu daňovému plánování, jak je uznáno v doporučení týkajícím se hospodářské politiky eurozóny na rok 2020. Efekty přelévání strategií agresivního daňového plánování na jiné členské státy vyžadují koordinovaná vnitrostátní opatření, která by doplnila právní předpisy Unie. Z ekonomických důkazů vyplývá, že daňové předpisy Kypru jsou využívány pro účely agresivního daňového plánování. Kypr učinil kroky k řešení této situace provedením mezinárodních a evropských iniciativ a přijetím dodatečných vnitrostátních opatření. Určité prvky systému, jako je absence srážkové daně z dividend vyplácených do zahraničí, skutečnost, že společnosti usazené na Kypru odvádějí úroky a licenční poplatky rezidentům třetích zemí, a pravidla pro určení daňové rezidence v případě daní z příjmů právnických osob, mohou však i nadále agresivní daňové plánování usnadňovat. Je nutné pozorně monitorovat režim odpočtu pomyslných úroků. Režimy naturalizace investorů na Kypru na základě výjimky a povolení k pobytu za investice jsou navíc organizací OECD vedeny jako režimy s potenciálně vysokým rizikem zneužití. Kypr vypracoval návrhy právních předpisů zavádějících srážkové daně z dividend, úroků a licenčních poplatků pro země uvedené v příloze I unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a předložil je k právnímu prověření. Kypr kromě stávajícího řízení a kontroly rovněž vypracoval návrh na určení daňové rezidence v případě daní z příjmů právnických osob podle místa založení společnosti a předložil jej k právnímu prověření. Účinnost těchto opatření v boji proti agresivnímu daňovému plánování bude třeba posoudit.

(27)

Klíčovým faktorem pro atraktivní, investiční a podnikatelsky vstřícné hospodářství zůstává účinný soudní systém, který bude hrát v procesu oživení zásadní roli. Výrazná neefektivita soudního systému i nadále ovlivňuje vymáhání smluv a brání rychlému řešení občanských a obchodních věcí. Bylo oznámeno několik reforem, které mají řešit nejkritičtější problémy soudního systému Kypru, zejména zastaralá pravidla občanskoprávního řízení a digitalizaci soudů, vyřízení velkého počtu nahromaděných případů a chybějící celoživotní vzdělávání soudců, jejich pokrok je však pomalý.

(28)

Pro zajištění rychlého a účinného provádění opatření na oživení Kypru po krizi COVID-19 má zásadní význam posílení odolnosti a účinnosti veřejné správy. Pro odstranění překážek, které brání soudržnému provádění, investování a poskytování služeb v této zemi je nezbytné zlepšit koordinaci mezi ústřední vládou a místní samosprávou a řešit roztříštěnost a neúčinnost na místní úrovni. Pro zajištění kontinuity činností veřejné správy, jakož i pro trvalý a účinný přístup občanů a podniků k veřejným službám má zásadní význam prosazování digitalizace veřejné správy.

(29)

Zatímco doporučení určená Kypru v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(30)

Pro zvládnutí krize COVID-19 a podporu hospodářství má zásadní význam zajištění celkové spolehlivosti bankovního systému a řízení rizik ohrožujících finanční stabilitu. Ačkoli se stabilita bankovního sektoru v posledních letech výrazně zlepšila, pandemie představuje pro banky zátěž v podobě zvýšení úvěrového rizika a tlaku na ziskovost a kapitalizaci. Předlužený soukromý sektor a vysoký objem úvěrů se selháním vytvářejí slabá místa a problémy, které omezují rozsah úvěrové podpory. Kyperský bankovní sektor má druhý největší podíl úvěrů se selháním v eurozóně. Proto je i nadále prioritou úsilí o snížení objemu úvěrů se selháním, a zejména vypořádávání dosavadních úvěrů se selháním, které měly být splaceny již dávno před propuknutím krize COVID-19. Pro dosažení tohoto cíle má zásadní význam pokrok ve věci státní společnosti pro správu aktiv (KEDIPES), včetně jejího organizačního modelu a strategie. Režim ESTIA náležitě usiluje o podporu a ochranu zranitelných dlužníků, tento cíl je však nezbytné sladit se zlepšováním platební kultury. V tomto ohledu by k řešení špatných úvěrů pomohlo posílení vymáhání pohledávek a podpora využívání insolvenčního rámce. Dalším důležitým úkolem zůstává urychlení vydávání vlastnických titulů zavedením strukturálního řešení nedostatků systému nemovitostních transakcí (tj. vydávání a převod vlastnických titulů).

(31)

Zásadní význam pro zajištění oživení po krizi COVID-19 a účinného, odpovědného a transparentního přidělování a rozdělování finančních prostředků má pokračující úsilí o posílení rámce k předcházení a stíhání korupce. Ačkoli je prováděn akční plán proti korupci, stále se čeká na přijetí klíčových opatření a právních předpisů, zejména návrhů zákonů o posílení transparentnosti ve veřejném rozhodovacím procesu, zřízení nezávislého orgánu proti korupci, oznamování korupce a ochraně oznamovatelů. Doposud nebyla finalizována ustanovení týkající se oddělení funkcí a postupů přijímání zaměstnanců právního úřadu.

(32)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Kypr plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(33)

Za účelem dosažení rychlého zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Kypr měl zajistit, aby jeho politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu na rok 2020 a byly koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(34)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Kypru, kterou zveřejnila ve své zprávě o Kypru pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Kypru určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku na Kypru, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(35)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(36)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Doporučení pro jednotlivé země zohledňují potřebu řešit pandemii COVID-19 a usnadnit hospodářské oživení jako první nezbytný krok, který umožní nápravu nerovnováh. Doporučení pro jednotlivé země přímo zaměřená na makroekonomické nerovnováhy, jež Komise zjistila podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta do doporučení č. 1, 3 a 4,

1.

2.

3.

4.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) taktéž zprávu mechanismu varování, ve které Lotyšsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Lotyšsku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Lotyššsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Lotyšsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč odvětvími a regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace. To s sebou nese riziko, že se v Lotyšsku prohloubí rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 30. dubna 2020 předložilo Lotyšsko svůj národní program reforem na rok 2020 a svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Lotyšsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu.

(12)

Ve svém programu stability z roku 2020 vláda plánuje, že celkové saldo se zhorší ze schodku ve výši 0,2 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na 9,4 % HDP v roce 2020. Za předpokladu nezměněné politiky by měl schodek v roce 2021 klesnout na 5,0 % HDP a do roku 2023 pak na 2,7 % HDP. Míra zadlužení, která se v roce 2019 snížila na 36,9 % HDP, by podle programu stability z roku 2020 měla v roce 2022 dosáhnout maxima ve výši přibližně 53 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota způsobená pandemií COVID-19.

(13)

Lotyšsko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného přístupu Unie přijalo včasná rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 3,0 % HDP. Opatření zahrnují možnosti odkladu daně až na tři roky, rozšíření možnosti využít státem placené nemocenské dovolené, podporu pro konkrétní odvětví a dodatečné výdaje na zdravotnictví. Kromě toho přijalo Lotyšsko opatření na podporu likvidity prostřednictvím záruk a úvěrů ve výši 3,2 % HDP. Opatření, která Lotyšsko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo lotyšské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –7,3 % HDP v roce 2020 a –4,5 % HDP v roce 2021. Tyto údaje odrážejí víceméně podobný účinek stimulačních opatření jako v programu stability z roku 2020, ale předpokládá se, že pokles zaměstnanosti bude nižší a automatické stabilizátory na straně výdajů budou rovněž nižší. Míra zadlužení v letech 2020 a 2021 zůstane podle prognózy pod 60 % HDP.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy z důvodu předpokládaného překročení 3 % referenční hodnoty schodku HDP Lotyšskem v roce 2020. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(16)

Lotyšsko vyhlásilo dne 13. března 2020 nouzový stav a jeho platnost prodloužilo do 9. června 2020. Vláda omezila pohyb osob přes hranice Lotyšska s využitím letecké, železniční a námořní dopravy, uzavřela školy a univerzity, ale současně zajistila vzdělávání na dálku, zakázala veškeré veřejné akce, zavedla opatření k omezení sociálních kontaktů, omezila prodej o víkendech a propagovala digitální veřejné služby. Vzhledem k lepší epidemiologické situaci lotyšské orgány vnitrostátní omezení ke dni 12. května 2020 uvolnily a dohodly se na opětovném otevření hranic s Litvou a Estonskem ke dni 15. května 2020. Podle prognózy Komise z jara 2020 se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 stoupne na 8,6 % a v roce 2021 se mírně zlepší na 8,3 %. Ekonomika by v roce 2020 měla poklesnout o 7 %, přičemž vzhledem ke klesající zahraniční poptávce a rostoucí nejistotě budou nejvíce postiženy oblasti investic a vývozu. Očekává se, že zaměstnanost se sníží o 2,5 %, přičemž je zohledněna skutečnost, že negativní dopad na zaměstnanost bude výrazně zmírněn státem dotovaným systémem nucené dovolené pro zaměstnance a příspěvky na mzdy v odvětvích orientovaných na vývoz. Lotyšsko v reakci na krizi COVID-19 vypracovalo komplexní opatření fiskální a hospodářské politiky. Orgány tuto reakci soustředily do tří směrů: 1) podpora pro pracovníky; 2) podpora pro podniky; a 3) podpora pro hospodářská odvětví, která postihla krize nejvíce. Opatření v oblasti politiky zaměstnanosti, jejichž cílem je udržet zaměstnanost a posílit záchrannou sociální síť, zahrnují mimo jiné dotace na mzdy až do výše 75 % hrubé mzdy pracovníka, možnost nemocenské dovolené, je-li pracovníkovi diagnostikován COVID-19 nebo je-li v karanténě, a prodloužení dávek v nezaměstnanosti. Podpora podnikům, které čelí dočasným obtížím, má za cíl poskytnout životaschopným podnikům likviditu a rychle zvýšit dodávky životně důležitého zboží a služeb.

(17)

Pandemie COVID-19 si vyžádala nebývalá opatření k omezení šíření a dopadů nemoci. Zesílila strukturální nedostatky v lotyšském systému zdravotní péče, které přímo souvisejí s omezenými finančními a lidskými zdroji, jež má k dispozici, a s reformami, které postupují jen pomalu. Přístup ke kvalitní a cenově dostupné zdravotní péči a účinnost systému zdravotní péče jsou ovlivněny nízkou mírou veřejného financování. Výsledkem je velká míra subjektivně neuspokojených potřeb v oblasti zdravotní péče, vysoká finanční spoluúčast, především pokud jde o zranitelné skupiny obyvatel, a také nerovnost přístupu k péči. Dalším významným důvodem neuspokojivých výsledků v oblasti zdraví je nezdravý životní styl. Kromě toho se země potýká se složitou problematikou nedostatku pracovních sil ve zdravotnictví, což komplikuje poskytování zdravotnických služeb. Aby se účinnost a kvalita zdravotní péče zvýšila, je zásadní urychlit probíhající reformy, které zůstávají v počáteční fázi, a to včetně účinných preventivních opatření, silnější primární péče, racionalizace odvětví nemocniční péče a cíleného řízení kvality. Rozsah dopadu těchto reforem a příležitosti ke zlepšení výsledků v oblasti zdraví rovněž výrazně závisejí na výši veřejného financování pro tuto oblast. Aby bylo možné zvládnout podobné krize v budoucnu, je důležité zajistit investice do účinných a finančně zajištěných opatření v oblasti veřejného zdraví, která by předcházela šíření infekčních nemocí, omezovala je a zmírňovala a kontrolovala jejich dopad na výkonnost systému zdravotní péče. Investice by mohly být zaměřeny na poskytnutí nezbytného vybavení, spolehlivých služeb elektronického zdravotnictví, zařízení a lidských zdrojů v oblasti zdravotní péče a zajištění kapacity pro poskytování všech očekávaných běžných zdravotnických služeb souběžně s péčí o pacienty s COVID-19.

(18)

Lotyšsko přijalo opatření s cílem rozšířit podporu příjmů pro pracovníky a zabránit propouštění během stavu nouze. Podpora je však co do rozsahu i přiměřenosti omezená, zejména proto, že závisí na platbách příspěvků na sociální zabezpečení a na restriktivních kritériích způsobilosti. Režim rovněž neumožňuje částečný výkon pracovní činnosti. Postupnější přechod od podpory příjmu k pracovnímu příjmu by umožnil větší pružnost trhu práce v období pozastavení hospodářské činnosti a hospodářského oživení. Je třeba nepřetržitě usilovat o zlepšení přiměřenosti, délky a rozsahu záchranné sociální sítě pro všechny. Tyto snahy však omezují nízké daňové příjmy v poměru k HDP. I přes určité mírné zlepšení je přiměřenost zaručeného minimálního příjmu, minimálních důchodů a podpory příjmu pro osoby se zdravotním postižením nadále nízká. Lotyšsko zavedlo podporu v nezaměstnanosti pro nejzranitelnější osoby, avšak nezaměstnaní jsou vystaveni vysokému riziku chudoby, zejména pokud se doba trvání nezaměstnanosti prodlužuje. Existují nedostatky v přístupu k sociální ochraně, včetně pojištění pro případ nezaměstnanosti, pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné a pracovníky s nestandardními smlouvami, a tyto nedostatky v pokrytí by se mohly řešit. Podíl nehlášené práce a nevykazovaných mezd vyplácených v hotovosti se sice snižuje, tyto jevy však jsou nadále rozšířené, což oslabuje sociální ochranu dotčených pracovníků a zvyšuje pracovní rizika. Je pravděpodobné, že největší problémy při hledání pracovního místa budou mít zranitelné skupiny. Integrace služeb v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních služeb a poskytování sociálních služeb zůstává nadále na nízké úrovni. Podíl osob, které se potýkají se závažnou deprivací v oblasti bydlení, a osob čelících přelidněnosti domácností patří k nejvyšším v Unii, avšak sociálního bydlení je nedostatek.

(19)

Ke zmírnění dopadu krize může významně přispět poskytnutí podpory malým a středním podnikům s cílem pomoci jim rychle vytvořit kapacity pro pružné uspořádání práce a práci z domova. Jako obzvláště znepokojivá se jeví nízká míra registrace u veřejných služeb zaměstnanosti a nízká míra zapojení nezaměstnaných do aktivních opatření na trhu práce. Realizaci a skladbu aktivních opatření na trhu práce je třeba posílit a přizpůsobit tak, aby se zkrátila délka období nezaměstnanosti a usnadnil se přechod zpět do zaměstnání. Pro zlepšení odolnosti pracovní síly v době hospodářského útlumu je ještě důležitější vybavit lidi odpovídajícími dovednostmi. Díky účinným a snadno dostupným opatřením v oblasti vzdělávání dospělých, rekvalifikace a rozšiřování dovedností spolu s poskytováním sociálních služeb a podporou mobility by mohlo více lidí získat dovednosti, které jsou pro trh práce nezbytné. Je třeba také zlepšit digitální dovednosti vzhledem k tomu, že základní nebo pokročilejší digitální dovednosti má pouze 43 % Lotyšů. Mimořádná situace v souvislosti s pandemií COVID-19 rovněž zdůraznila potřebu zlepšit kvalitní digitální vzdělávání a odbornou přípravu a zajistit k nim všem studentům rovný přístup. Dále je důležité posílit kapacitu sociálních partnerů, aby se zajistilo jejich smysluplné a včasné zapojení do reakce na koronavirovou krizi a do následného oživení.

(20)

Prostřednictvím národní rozvojové instituce Altum byl rychle zaveden a realizován režim rozsáhlé podpory likvidity. Pomohl restrukturalizovat splátkové kalendáře podnikových úvěrů a prostřednictvím nových úvěrů poskytl podporu likvidity. Většina restrukturalizací bankovních úvěrů ovšem probíhá bez zapojení státních záruk. Podmínky způsobilosti pro státní záruky jsou poměrně přísné. V důsledku toho existuje riziko, že menší podniky se slabší finanční pozicí nebo neuhrazenými daňovými platbami podporu neobdrží. Restaurace a hotely, které patří v této krizi k nejpostiženějším odvětvím, mají potíže s přístupem k likviditě z důvodu slabého zajištění a slabé finanční pozice. Zároveň je důležité zachovat odolnost bankovního sektoru.

(21)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Politiky na podporu digitální a ekologické transformace země by měly zohledňovat značné regionální rozdíly. Většina městských oblastí v Lotyšsku má vynikající digitální infrastrukturu, avšak pevné širokopásmové pokrytí ve venkovských oblastech, zejména v posledních úsecích, je nízké. Pokračující a ještě intenzivnější úsilí o zavedení vysokorychlostního širokopásmového připojení pomůže digitální infrastrukturu dále zlepšit. K řešení problémů, které přináší přechod na klimaticky neutrální ekonomiku, jsou zapotřebí investice zaměřené na diverzifikaci hospodářství, jeho modernizaci a zvýšení konkurenceschopnosti, mimo jiné prostřednictvím posílení investic do výzkumu a inovací a lidského kapitálu, a na zmírnění socioekonomických nákladů transformace. Environmentální udržitelnost Lotyšska závisí na pokroku směrem k dosažení vyšší energetické účinnosti, provedení vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, mimo jiné konkrétně v oblasti dopravy a stavebnictví, a na začlenění aspektů environmentální udržitelnosti do dalších hospodářských odvětví, zejména zemědělství a lesnictví. Zlepšení infrastruktury intermodální dopravy v Rize a jejím okolí by usnadnilo mobilitu pracovních sil a také by pomohlo omezit rostoucí spotřebu energie plynoucí z využívání osobních automobilů. Projekt Rail Baltica a projekty propojení energetických soustav jsou navíc klíčovými investičními prioritami Lotyšska, které mají zvýšit jeho bezpečnost a začlenění do vnitřního trhu. Další investice do energie z obnovitelných zdrojů, zejména větrné energie, a podpora přechodu na oběhové hospodářství s výrazně vyšší mírou recyklace mohou rovněž zlepšit environmentální i hospodářské výsledky a přispět k dosažení cílů v oblasti zmírňování změny klimatu. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Lotyšsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Lotyšsku z roku 2020. To by Lotyšsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(22)

Lotyšsko výrazně omezilo rizikové finanční transakce ve svých bankách a přepracovalo svůj systém boje proti praní peněz. Zejména zakázalo poskytovat služby krycím společnostem se sídlem mimo Lotyšsko a změnilo řadu právních předpisů. Byly posíleny kapacity a funkce klíčových orgánů v oblasti dohledu, finančního zpravodajství a prosazování práva. Dohled nad finančními institucemi byl sice výrazně zpřísněn, ale mohl by být lépe zacílený a s lepším posouzením rizik účinnější. Kromě toho se sice zlepšila kapacita orgánů činných v trestním řízení a spolupráce mezi nimi, avšak jejich schopnost vyšetřovat a stíhat případy praní peněz by se mohla dále posílit.

(23)

Zatímco doporučení určená Lotyšsku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(24)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Lotyšsko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(25)

Pro dosažení rychlého zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Lotyšsko mělo zajistit, aby jeho politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu pro rok 2020 a byly koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(26)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Lotyšska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Lotyšsku pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Lotyšsku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Lotyšsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(27)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

4.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 taktéž zprávu mechanismu varování, ve které není Litva uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Litvě pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Litva učinila v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Litva se vyzývá, aby těchto možností plně využívala a jejich prostřednictvím pomáhala nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč litevskými odvětvími a regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace. To s sebou nese riziko, že se v Litvě prohloubí rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 15. května 2020 předložila Litva svůj národní program reforem na rok 2020 a dne 30. dubna 2020 svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Litvu se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu.

(12)

V programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 0,3 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 11,4 % HDP v roce 2020. Pro rok 2021 je pak prognózován pokles schodku na 3,9 % HDP. Poměr dluhu veřejného sektoru k HDP, který se v roce 2019 zvýšil na 36,3 % HDP, by podle programu stability z roku 2020 měl v roce 2020 vzrůst na 50,6 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota zapříčiněná pandemií COVID-19.

(13)

Litva v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného přístupu Unie přijala včasná rozpočtová opatření, aby zvýšila kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie a poskytla pomoc obzvláště zasaženým občanům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 činila tato rozpočtová opatření 6,8 % HDP. Tato opatření zahrnují odklady daní, dodatečné financování na nákup zdravotnických potřeb, subvence na udržení pracovních míst a dávky pro osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance zasažené pandemií COVID-19. Vzhledem k tomu, že analýza návrhu a zavedení některých opatření, kterou provedla Komise, poukazuje na poměrně nízkou míru potenciálního využívání, předpokládala Komise menší dopad vládních opatření na veřejné finance. Litva navíc oznámila diskreční opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, avšak přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky, kterou program stability z roku 2020 odhaduje na 3,8 % HDP. Mezi tato opatření patří úvěrové záruky (2,9 % HDP). Opatření, která Litva přijala, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo litevské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –6,9 % HDP v roce 2020 a –2,7 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení v letech 2020 a 2021 zůstane podle prognózy pod 60 % HDP.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Litva pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(16)

Podle prognózy Komise z jara 2020 se má HDP Litvy o 8 % snížit a poté má v roce 2021 následovat rychlé oživení ve výši 7,5 %. V reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 a ke zmírnění hospodářských dopadů představila Litva dne 16. března „Plán pro hospodářský stimul a zmírnění důsledků přenosu onemocnění COVID-19“. Tento plán dosahuje výše 2,5 miliardy EUR neboli 6,3 % HDP země a zahrnuje až 500 milionů EUR (1,3 % HDP) k zajištění nezbytných zdrojů pro systém zdravotní péče. Dalších 500 milionů EUR bylo vyčleněno na ochranu pracovních míst a příjmů. Kapacita státních garančních fondů byla zvýšena o 500 milionů EUR a na stimulaci hospodářství byly schváleny další státní záruky ve výši až 500 milionů EUR. V dubnu schválila Komise několik litevských programů pomoci na podporu litevského hospodářství v souvislosti s pandemií COVID-19. Tyto programy mají podnikům pomoci pokrýt okamžité potřeby provozního kapitálu, aby mohly pokračovat v činnosti během pandemie a po ní. Kromě toho Litevská centrální banka uvolnila některé kapitálové požadavky pro komerční banky, aby zvýšily úvěrování reálné ekonomiky.

(17)

Výsledky v oblasti zdraví jsou v Litvě stále pod úrovní ostatních členských států; důvodem je zčásti nedostatečně účinný systém zdravotní péče, který trpí nedostatkem finančních prostředků. Stávající pandemie tento systém vystavila dalšímu tlaku a zdůraznila další strukturální problémy, mezi něž patří pomalý pokrok při zlepšování kvality služeb, podinvestovaná primární zdravotní péče a nulový pokrok při přizpůsobování sítě nemocnic tak, aby byla efektivnější a lépe reagovala na potřeby. Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala rovněž na nerovnosti v oblasti zdraví v souvislosti s nedostatkem pracovních sil a zeměpisným nesouladem mezi službami a potřebami. Litva musí mobilizovat zdroje potřebné k řešení současné krize a zlepšení odolnosti svého systému zdravotní péče v budoucnu. Okamžitá opatření se sice zaměřují na posílení kapacit v oblasti zdravotnických pracovníků, kritického zdravotnického materiálu a vybavení za účelem záchrany lidských životů v průběhu pandemie, avšak navýšeny by měly být také dlouhodobé investice, aby se zvýšila odolnost systému zdravotní péče, tak aby byl schopen pokračovat ve svých aktivitách, vrátit se k optimálnímu fungování a připravit se na nové otřesy. Bude to vyžadovat přidělení dostatečných zdrojů na zlepšení dostupnosti, účinnosti a kvality systému zdravotní péče, aby mohl lépe reagovat na výzvy spojené s nárůstem chronických onemocnění, stárnutím a přetrvávajícími nerovnostmi v oblasti zdraví. Primární péče a rozvoj elektronického zdravotnictví hrají v tomto ohledu ústřední úlohu. Litva by měla rovněž zajistit, aby nebyla zmařena nedávná zlepšení cenové dostupnosti zdravotní péče. V zájmu odolnosti v budoucnu bude rovněž nezbytné, aby se posílila schopnost systému omezovat nezdravý životní styl (což je jeden z dalších významných faktorů stojících za špatnými výsledky v oblasti zdraví v Litvě), a bude třeba věnovat větší úsilí přípravě odvětví dlouhodobé péče na potřeby stárnoucí populace.

(18)

Před pandemií COVID-19 byla účast na trhu práce vysoká a nezaměstnanost byla nízká, avšak tato krize přinesla nové výzvy. Litva zavedla s finanční pomocí Unie režim zkrácené pracovní doby, aby zmírnila dopady pandemie na zaměstnanost, a zavedla řadu dalších opatření, aby zmírnila negativní dopady na podniky a osoby samostatně výdělečně činné. Před krizí se dosah aktivních opatření politiky trhu práce snižoval a účast na vzdělávání dospělých byla nízká. V zájmu pomoci nezaměstnaným vrátit se co nejdříve na trh práce však bude zapotřebí větší dosah a dostatečné financování aktivních opatření politiky trhu práce a dalších opatření zaměřených na rozšiřování dovedností a rekvalifikaci pracovní síly, jakož i poskytování účinné podpory udržitelným způsobem, a to i po skončení fáze oživení. Posílení kapacit sociálních partnerů je důležité pro zajištění jejich smysluplného a včasného zapojení do přípravy procesu ukončování opatření a zotavení.

(19)

Před krizí byly sice podniknuty kroky k řešení rizika chudoby a sociálního vyloučení, např. zvýšením univerzálních přídavků na děti a důchodů, avšak chudoba a příjmová nerovnost jsou stále jedny z nejvyšších v Unii. Litva má srovnatelně nízké veřejné výdaje na sociální ochranu a dopad sociálních transferů na snižování chudoby je nízký – ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů, který je podkladem pro evropský pilíř sociálních práv, je hodnocen jako kritický. Nízká progresivita a schopnost přerozdělit systém daní a dávek omezuje schopnost země financovat veřejné statky a služby a snižovat chudobu a příjmovou nerovnost. Negativní dopad pandemie COVID-19 na zaměstnanost a příjmy domácností tyto problémy ve střednědobém horizontu pravděpodobně ještě zhorší. Možná bude zapotřebí přijmout dočasná opatření, jako je např. revize pravidel způsobilosti, výše a doby trvání některých dávek, aby se situace těch nejvíce postižených pandemií nezhoršovala. Záchranná sociální síť by měla být rozšířena na podporu všech skupin, včetně osob samostatně výdělečně činných, atypických pracovníků a nejzranitelnějších osob. Je třeba posílit poskytování hlavních sociálních služeb a sociálního bydlení na podporu těch nejpotřebnějších.

(20)

Nesmírně důležitá je likviditní podpora pro podniky prostřednictvím úvěrů a záruk ze strany veřejného sektoru se zaměřením na malé a střední podniky, avšak rozložení likviditní podpory společností musí zprostředkovatelé provést účinně a rychle a podmínky pro získání úvěru musí zohlednit krizovou situaci. Při navrhování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Zlepšit cash-flow malých a středních podniků může pomoci rovněž možnost odložení plateb daní a příspěvků na sociální zabezpečení a urychlení smluvních plateb ze strany orgánů veřejné správy. Nově založené začínající a rychle se rozvíjející podniky potřebují specifickou podporu, např. ve formě kapitálových podílů veřejných institucí a pobídek pro fondy rizikového kapitálu ke zvýšení jejich investic do těchto podniků. Mělo by se zachovat úsilí o snížení zbytečné regulační a administrativní zátěže a poskytování efektivních digitálních služeb občanům a podnikům.

(21)

Litva by měla zajistit, aby její opatření na podporu hospodářského oživení byla zaměřená na budoucnost a usnadňovala digitální a ekologickou transformaci, v jejichž rámci je třeba řešit řadu otázek. Pokud jde o digitální transformaci, jsou digitální dovednosti pod průměrem Unie a malé a střední podniky vykazují značné obtíže při nabírání zaměstnanců do oblastí IKT. Zavádění optických vláken je sice v rámci Unie na nadprůměrné úrovni, a to v městských i venkovských oblastech, avšak pokrytí pevným širokopásmovým připojením a související využití je velmi nízké a mezi městy a venkovem zeje široká propast.

(22)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Pokud jde o ekologickou transformaci, zůstávají celkové emise skleníkových plynů v Litvě od roku 2010 více méně beze změny. Produktivita zdrojů v Litvě patří k nejnižším v Unii a míra využití oběhových materiálů (druhotných surovin) je hluboko pod průměrem Unie. V souladu s litevským národním plánem v oblasti energetiky a klimatu by dekarbonizaci hospodářství výrazně napomohlo zlepšení energetické náročnosti budov díky řešením v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, modernizace systémů vytápění a zvýšení udržitelnosti dopravního odvětví. Cílené veřejné a soukromé investice zaměřené na řešení těchto problémů a další investice s výrazným dopadem na životní prostředí a zdraví mohou podpořit růst a odolnost a pomoci zajistit udržitelné oživení po krizi. Investice, které již byly naplánovány, umožňují rychlou identifikaci projektů, jež mohou být předsunuty, a přispějí k hospodářskému oživení, například v oblasti renovace budov a energie z obnovitelných zdrojů. Přípravné práce pro střednědobá ozdravná opatření mohou vycházet z národních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu, seznamu projektů společného zájmu a plánů rozvoje infrastruktury. Kromě toho jsou litevskými klíčovými investičními prioritami projekt Rail Baltica a projekty propojení energetických sítí, jejichž cílem je zlepšit bezpečnost země a její začlenění do vnitřního trhu Unie. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Litvě mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Litvě z roku 2020. Litva by tak mohla tento fond co nejlépe využít.

(23)

Zatímco doporučení určená Litvě v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(24)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Litva plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(25)

Za účelem dosažení rychlého zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Litva měla zajistit, aby její politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu pro rok 2020 a byly koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(26)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Litvy, kterou zveřejnila ve své zprávě o Litvě pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Litvě určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Litvě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(27)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) taktéž zprávu mechanismu varování, ve které Lucembursko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Lucembursku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Lucembursko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Lucemburska v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Lucembursko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Lucembursko předložilo svůj národní program reforem na rok 2020 dne 30. dubna 2020 a svůj program stability z roku 2020 dne 29. dubna 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na Lucembursko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu.

(11)

V programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 2,2 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 8,5 % HDP v roce 2020. Očekává se, že tento schodek klesne v roce 2021 na 3,0 % HDP. Míra zadlužení, která se v roce 2019 zvýšila na 22,1 % HDP, by podle programu stability z roku 2020 měla v roce 2020 vzrůst na 28,7 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota z důvodu pandemie COVID-19.

(12)

Lucembursko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijalo včasná rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc osobám a odvětvím, které byly zasaženy nejvíce. Podle programu stability z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 5,5 % HDP. Mezi opatření patří posílení zdravotnických služeb, podpora podniků v tísni, vratné a nevratné podpory, a to i pro osoby samostatně výdělečně činné a režim zkrácené pracovní doby, a to i pro přeshraniční pracovníky. Lucembursko také oznámilo opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, ale přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky. Tato opatření zahrnují odklad daně, úvěry malým a středním podnikům v dočasných finančních potížích a záruky. Na rozdíl od programu stability z roku 2020 Komise odhaduje, že soubor opatření bude mít menší dopad, neboť nepovažuje odklady daní a poskytování úvěrů za diskreční opatření s dopadem na rozpočet. Orgány jsou nicméně toho názoru, že odklady u přímých daní by nakonec částečně dopad na rozpočet měly, což je zahrnuto do výše uvedené částky ve výši 5,5 % HDP. Podíl nákladů souvisejících s režimy zkrácené pracovní doby je navíc považován za součást fungování automatických stabilizátorů. Opatření, která Lucembursko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(13)

Pokud jde o saldo veřejných financí Lucemburska, na základě prognózy Komise z jara 2020 se za předpokladu, že nedojde ke změně politik, očekává v roce 2020 schodek ve výši 4,8 % HDP a v roce 2021 přebytek ve výši 0,1 % HDP. Míra zadlužení v letech 2020 a 2021 zůstane podle prognózy pod 60 % HDP. Ve srovnání s prognózou Komise z jara 2020 je program stability založen na obezřetnějších předpokladech, pokud jde o příjmy i výdaje.

(14)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Lucembursko pro rok 2020 předpokládá, že překročí referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(15)

Lucembursko má jeden z nejvýkonnějších systémů zdravotní péče v Unii. Vzhledem k tomu, že 49 % lékařů a 62 % zdravotnického personálu jsou cizí státní příslušníci, je však tento systém výrazně nad prahem kritické zranitelnosti (ukazatel Světové zdravotnické organizace). V této souvislosti by na lucemburský systém zdravotní péče mohla mít v době krize dopad případná jednostranná rozhodnutí sousedních zemí. Lucembursko muselo v rekordním čase přijmout krátkodobá opatření, aby v souvislosti s krizí COVID-19 zvýšilo odolnost svého systému zdravotní péče – například mobilizovalo lékařskou infrastrukturu, dočasně rozšířilo nemocnici a zajistilo ubytování v Lucembursku pro přeshraniční zdravotnické pracovníky a jejich rodiny.

(16)

Očekává se, že se systém zdravotní péče bude kromě rostoucího počtu neobsazených pracovních míst ve zdravotnictví, k němuž dochází v posledních letech, v budoucnu potýkat i s dalšími problémy. Konkrétně se očekává vyšší poptávka po zdravotní péči ze strany rostoucí a stárnoucí populace a v nadcházejících 15 letech se počítá s odchodem 59 % až 69 % zdravotnického personálu do důchodu. Důležitou úlohu při zachování atraktivity práce ve zdravotnictví budou hrát nové kombinace dovedností, rozvoj profesních rolí, sdílení úkolů a vzájemná nahraditelnost. Obecněji lze říci, že existuje prostor pro zlepšení správy systému zdravotní péče, včetně spolupráce se sousedními zeměmi, a vláda již zahájila významnou reformu. I když má již Lucembursko rozvinutou digitální infrastrukturu, pokračuje stále v úsilí při zavádění řešení v oblasti elektronického zdravotnictví, jako jsou např. digitální řešení pro náhrady poskytovatelům služeb. Lucembursko se výrazně zaměřilo na digitální technologie, jako jsou superpočítače, umělá inteligence, technologie blockchain a data velkého objemu, a má potenciál mobilizovat tyto kapacity a spolupracovat na úrovni Unie, aby mohlo významně přispět k výzkumu za účelem neutralizace viru způsobujícího onemocnění COVID-19 a omezení infekcí. Lucembursko rovněž zavedlo nový režim podpory pro investiční projekty v oblasti výzkumu a vývoje zaměřené na produkty pro boj s pandemií COVID-19 a které jsou zapotřebí, aby se prostřednictvím vývoje účinné léčby a očkovacích látek vyřešila současná pandemie.

(17)

Podle prognózy Komise z jara 2020 se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 vzroste na 6,4 % a v roce 2021 se opět sníží na 6,1 %. Lucembursko přijalo řadu opatření na zachování zaměstnanosti, zejména „chômage partiel“. Zvláštní pozornost by však měla být věnována zranitelnějším skupinám, jako jsou starší pracovníci a pracovníci s nízkou kvalifikací, a to v situaci, kdy vzhledem k tomu, že od ledna 2019 byla zavedena povinná registrace příjemců dávek z nového systému minimálního příjmu (REVIS, „revenu d’inclusion sociale“) na úřadu práce, již došlo k nárůstu počtu registrovaných nezaměstnaných osob. Tito zranitelnější lidé by byli zvýšenou konkurencí na trhu práce v důsledku krize COVID-19 postiženi nejvíce. Dalšími zranitelnými osobami postiženými krizí by mohli být dočasní pracovníci i obecně osoby s nízkou kvalifikací. Pokud jde o starší pracovníky, jejich nízká míra zaměstnanosti zůstává v Lucembursku strukturálním problémem, který má dopad také na dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, jak je uvedeno v doporučeních, která byla Lucembursku adresována v předchozích letech. V současné době čelí starší pracovníci dalšímu riziku, že budou z důvodu krize COVID-19 propuštěni; zvýšit jejich adaptabilitu, pokud jde o jiná pracovní místa a odvětví, mj. i prohlubováním dovedností a změnou kvalifikace, je nezbytné více než kdy předtím. Pokud jde o sociální začleňování, nachází se Lucembursko blízko průměru Unie, ale ukazatele týkající se nerovnosti a chudoby pracujících se v posledních letech zhoršují a příležitosti pro studenty jsou nadále silně ovlivněny jejich socioekonomickým zázemím. V této souvislosti je třeba podpořit zejména zranitelnější skupiny, aby mohly čelit sociálním dopadům krize COVID-19.

(18)

Na podporu podniků během krize COVID-19, zejména malých a středních podniků, včetně osob samostatně výdělečně činných a mikropodniků, Lucembursko do svého stabilizačního plánu předloženého dne 25. března 2020 zahrnulo řadu opatření. V důsledku zhroucení poptávky a stávajících opatření, která brání mnoha podnikům zcela ve fungování nebo jejich fungování omezují, je jedním z nejvíce postižených odvětví maloobchod. V době po krizi COVID-19 by maloobchod oživila regulační flexibilita. Bylo by navíc přínosné podporovat malé a střední podniky při přijímání digitálních technologií, které zajišťují kontinuitu činnosti, jako je např. elektronické obchodování. Během celého období oživení by měla být zachována vhodná opatření a současně by mělo docházet k jejich postupnému a flexibilnímu rušení; měla by být identifikována nejvíce postižená odvětví, aby mohly být vypracovány konkrétní plány podpory, které by jim během období oživení pomohly nezůstat pozadu. Při provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Po nejnaléhavější fázi krize COVID-19 může k transformaci a vzniku nových malých a středních podniků v odvětvích podporujících růst přispět reforma lucemburského insolvenčního rámce, jež může pomoci podnikům dostat druhou šanci, pokud bez vlastního zavinění čelí úpadku..

(19)

V zájmu podpory hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podporovat soukromé investice, mimo jiné prostřednictvím příslušných reforem, zejména v oblasti digitalizace a zelených odvětví. Lucembursko již zahájilo iniciativy na podporu digitalizace a inovací, ale technologická integrace v podnikatelském sektoru a soukromé investice, jakož i digitalizace veřejných služeb jsou i nadále nízké ve srovnání s vysokým potenciálem prostředí země a jejích ambicí přejít na ekonomiku založenou na datech. Pro podporu malých a středních podniků a pro zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti budou mít zásadní význam investice do digitalizace, pokročilých digitálních dovedností a inovací. Oživení by mělo být rovněž v krátkodobém horizontu dále podpořeno předsunutím ambiciózních zelených investic. Klíčovými odvětvími mohou být zejména udržitelná doprava včetně železnic, udržitelná výstavba, zejména ve vztahu k energetické účinnosti budov, stávajících i nových, a energie z obnovitelných zdrojů. To by přispělo k vytvoření spolehlivého zeleného stimulu a podpořilo Lucembursko při dosahování jeho cílů do roku 2030, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů, jakož i při přípravě podmínek pro neutralitu z hlediska klimatu. Nezbytné zůstává i další zjišťování investičních potřeb a finančních zdrojů pro investice, a to i s ohledem na dopad pandemie COVID-19 na hospodářství a veřejné finance. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Lucembursku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Lucembursku z roku 2020. To by Lucembursku umožnilo tento fond optimálně využít.

(20)

Lucembursko se v oblasti praní peněz potýká s významnými riziky vzhledem k vysokému přílivu přímých zahraničních investic a k existenci složitých právních struktur se zahraničními sponzory. Tato rizika se odrážejí ve vnitrostátním posouzení rizik, zejména ve vztahu k profesionálům zapojeným do poskytování služeb společnostem a trustům nebo investičních služeb. Nedostatky v uplatňování rámce pro boj proti praní peněz ze strany těchto profesionálů vedou k nedostatečným analýzám rizik a k nízké míře oznamování podezřelých aktivit. Intenzita dohledu nad těmito profesionály nedostačuje k nápravě těchto nedostatků. Aby se omezilo utajení a zjistili skuteční majitelé společností, byl zřízen vnitrostátní registr skutečných majitelů. Kvalitu poskytovaných informací a účinnost registru je třeba průběžně sledovat.

(21)

Boj proti agresivnímu daňovému plánování má i nadále klíčový význam pro zlepšení účinnosti a spravedlnosti daňových systémů, jak bylo uznáno v doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny na rok 2020. Dopady strategií agresivního daňového plánování na jiné členské státy vyžadují koordinovaný postup vnitrostátních politik pro doplnění právních předpisů Unie. Lucembursko přijalo opatření proti agresivnímu daňovému plánování a uskutečnilo dříve schválené mezinárodní a evropské iniciativy, avšak vysoký podíl dividend, úroků a licenčních poplatků na HDP napovídá, že podniky využívají daňová pravidla Lucemburska k agresivnímu daňovému plánovaní. Většinu přímých zahraničních investic vlastní tzv. zvláštní účelové jednotky. Neexistence srážkové daně z odchozích úroků a licenčních poplatků (tj. odváděných rezidenty Unie rezidentům třetích zemí) a osvobození plateb dividend od srážkových daní může za určitých okolností vést k úplné absenci zdanění těchto plateb, pokud tyto platby nejsou zdaněné ani v jurisdikci příjemce. Lucembursko předložilo návrh zákona, kterým se zavádí neodečitatelnost úroků a licenčních poplatků do jurisdikcí uvedených na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, a to v souladu se svým závazkem zavést vůči těmto jurisdikcím obranná opatření.

(22)

Zatímco doporučení určená Lucembursku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(23)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Lucembursko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(24)

Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Lucembursko mělo zajistit, aby jeho politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu z roku 2020 a byly koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(25)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Lucemburska a zveřejnila ji ve své zprávě o Lucembursku pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Lucembursku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Lucembursku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(26)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

4.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) taktéž zprávu mechanismu varování, ve které Maďarsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Maďarsku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Maďarsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila rozšíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Maďarsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se kvůli rozdílným modelům specializace projeví nerovnoměrně napříč územími, a to zejména v regionech, v nichž chybí prostředky pro klíčová aktiva nebo které jsou výrazně závislé na odvětvích s přímým kontaktem se zákazníky. To s sebou nese výrazné riziko prohloubení územních nerovností v Maďarsku a zesílení již pozorovaného trendu prohlubování rozdílů mezi městskými a venkovskými oblastmi. V kombinaci s rizikem dočasného narušení procesu konvergence mezi členskými státy vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Maďarsko předložilo svůj národní program reforem na rok 2020 dne 5. května 2020 a svůj konvergenční program z roku 2020 dne 4. května 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Maďarsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)

Rada dne 14. června 2019 Maďarsku doporučila zajistit, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí (7) v roce 2019 nepřesáhla 3,3 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 1,0 % hrubého domácího produktu (HDP). Celkové posouzení Komise potvrzuje významné odchýlení od doporučeného postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2019 a v letech 2018 a 2019 společně. Avšak vzhledem k aktivaci obecné únikové doložky nejsou další kroky v rámci postupu při závažné odchylce pro Maďarsko opodstatněné.

(13)

Ve svém konvergenčním programu z roku 2020 vláda plánuje, že se celkové saldo zhorší ze schodku ve výši 2,0 % HDP v roce 2019 na schodek ve výši 3,8 % HDP v roce 2020. Schodek se má v roce 2021 snížit na 2,7 % HDP a do roku 2024 má postupně dosáhnout 1,0 % HDP. Podle konvergenčního programu z roku 2020 se předpokládá, že po snížení poměru veřejného dluhu k HDP v roce 2019 na 66,3 % dojde v roce 2020 k jeho zvýšení na 72,6 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota způsobená pandemií COVID-19. Rozpočtové projekce vycházejí z rizik, konkrétně z rizik spojených s vyššími výdaji, než se předpokládalo (v souladu s minulými tendencemi vysokých výdajů na konci roku), jakož i s potenciálně nižšími příjmy, než se předpokládalo, jelikož se zdá, že projekce vycházejí ze silného nárůstu příjmů.

(14)

V reakci na pandemii COVID-19 a jako součást koordinovaného přístupu Unie přijalo Maďarsko včasná rozpočtová opatření ke zvýšení kapacity svého systému zdravotní péče, zastavení pandemie a poskytnutí pomoci jednotlivcům a odvětvím, na něž tato krize doléhá nejvíce. Podle konvergenčního programu z roku 2020 dosahovala v roce 2020 uvedená rozpočtová opatření 2,8 % HDP a jsou v plném rozsahu financována prostřednictvím přerozdělení výdajů v rámci rozpočtu, rezerv a nových daní. Zahrnují opatření zaměřená na podporu trhu práce, daňové úlevy pro podniky a náklady související s naléhavou lékařskou pomocí. Byla oznámena další opatření na podporu oživení (1,4 % HDP) a na podporu trhu práce (0,4 % HDP), avšak dosud nebyla upřesněna. Maďarsko navíc přijalo opatření, která sice nemají přímý rozpočtový dopad, avšak přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky a v konvergenčním programu z roku 2020 jsou odhadována na 1,5 % HDP. Orgány pracují na dalších opatřeních v rozsahu 0,3 % HDP. Uvedená opatření zahrnují programy úvěrových záruk a státem zaručené úvěry. Celkový rozpočtový dopad fiskálních opatření oznámených v konvergenčním programu z roku 2020 se liší od dopadu uvedeného v jarní prognóze Komise z roku 2020, jelikož Komise posoudila a zohlednila pouze opatření, která byla dostatečně specifikována. Opatření, která Maďarsko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné upřesnění a přijetí všech oznámených mimořádných opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(15)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo maďarské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –5,2 % HDP v roce 2020 a –4,0 % HDP v roce 2021. Očekává se, že míra veřejného zadlužení v roce 2020 dosáhne 75,0 % HDP.

(16)

Dne 14. června 2019 Rada v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy zjistila, že v Maďarsku bylo v roce 2018 zaznamenáno závažné odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Vzhledem ke zjištěnému významnému odchýlení Rada dne 14. června 2019 vydala doporučení (8), aby Maďarsko přijalo opatření nezbytná k zajištění toho, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí nepřekročila 3,3 % v roce 2019 a 4,7 % v roce 2020, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 1,0 % a 0,75 % HDP. Dne 5. prosince 2019 Rada přijala rozhodnutí (EU) 2019/2172 (9), v němž konstatovala, že Maďarsko v reakci na doporučení Rady ze dne 14. června 2019 nepřijalo účinná opatření, a dne 5. prosince 2019 vydala revidované doporučení (10). V daném doporučení ze dne 5. prosince 2019 Rada žádala Maďarsko, aby přijalo opatření nezbytná k zajištění toho, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí v roce 2020 nepřekročila 4,7 %, což odpovídá roční strukturální korekci v roce 2020 ve výši 0,75 % HDP. Na základě celkového posouzení Komise a v souvislosti s aktivací obecné únikové doložky pro rok 2020, která umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, se má za to, že Maďarsko přijalo v reakci na doporučení ze dne 5. prosince 2019 účinná opatření.

(17)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Maďarsko pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(18)

Vláda dne 11. března 2020 vyhlásila stav ohrožení. Dne 12. března byly uzavřeny hranice pro cestující, s výjimkou návratu občanů a rezidentů Evropského hospodářského prostoru, jakož i osob pravidelně dojíždějících za hranice. Tranzit zboží zůstal povolen. Dne 16. března 2020 byla uzavřena zařízení předškolního vzdělávání, školy a vysoké školy a byla zahájena výuka on-line. Ode dne 17. března 2020 musely jiné než nezbytně nutné obchody zavírat v 15 hodin a restaurace mohly zůstat otevřeny pouze pro služby možnosti odnášky jídla s sebou. Dne 28. března 2020 byl zaveden částečný zákaz vycházení, což znamená, že lidé mohli opustit své místo pobytu pouze z řádně opodstatněných důvodů a museli dodržovat odstup od jiných lidí. Před pandemií COVID-19 bylo maďarské hospodářství po několika letech výrazného růstu na cestě postupného zpomalení. Reálný HDP vzrostl v roce 2019 o 4,9 %. Po vypuknutí koronavirové nákazy byla relativně rychle zavedena opatření proti šíření nákazy a oficiální počet potvrzených případů zůstává dosud nízký. Očekává se však, že celosvětová recese zasáhne obzvláště silně vývoz, a to v důsledku dominantní úlohy odvětví, která podléhají hospodářským cyklům, jako je např. automobilový průmysl. Rovněž se očekává, že zasáhne cestovní ruch a dopravní služby, které jsou ovlivněny cestovními omezeními. Celkově se předpokládá, že v březnu začne prudká recese a od druhé poloviny roku by mělo dojít k postupnému hospodářskému oživení, neboť se předpokládá postupné uvolňování opatření proti šíření nákazy. V důsledku flexibility na trhu práce by mohla rychle růst nezaměstnanost. Hospodářská výkonnost v roce 2020 bude záviset na délce omezení volného pohybu osob, jakož i na reakci hospodářské politiky. Prognóza Komise z jara 2020 předpokládá snížení reálného HDP v roce 2020 o 7 %, po němž bude v roce 2021 následovat oživení ve výši 6 % HDP.

(19)

Vláda oznámila od poloviny března řadu opatření ke zmírnění hospodářských a sociálních dopadů krize COVID-19. Centrální banka přijala opatření s cílem poskytnout likviditu finančnímu sektoru. Další opatření na posílení likvidity pro domácnosti a podniky zahrnují: a) do 31. prosince 2020 platební moratorium na úvěry a smlouvy o finančním pronájmu pro společnosti a domácnosti a b) omezení úrokové sazby na spotřebitelské úvěry. V procesu koncipování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Mezi další opatření, která jsou zaměřena zejména na odvětví, která jsou krizí zasažena nejvíce, např. cestovní ruch a služby, patří dočasná snížení úrovně zdanění a daňová osvobození, investiční dotace, rozvoj infrastruktury, subvencované a zaručené úvěry a kapitálové programy. Za účelem zachování pracovních míst zavedla vláda na trhu práce dva typy opatření. Režim zkrácené pracovní doby pokrývá za určitých podmínek až 70 % ušlé mzdy po dobu 3 měsíců a zvláštní subvence mzdových nákladů je zaměřena na pracovníky ve výzkumu a vývoji. Vláda uspíšila dříve plánované snížení příspěvků na sociální zabezpečení o jednu čtvrtinu a v odvětví zdravotní péče oznámila jednorázový příplatek ve výši jedné mzdy. Celkově je cílem fiskálních opatření podpořit podniky a zachovat pracovní místa, jejich rozsah a pokrytí však zůstávají ve srovnání s opatřeními, která přijala většina ostatních členských států, omezené. Navíc se plánuje, že budou financována prostřednictvím přerozdělování v rámci rozpočtových kapitol a nově vybíraných daní, a očekává se tedy, že z hlediska makroekonomické stability budou mít omezený účinek.

(20)

Výsledky v oblasti zdraví zůstávají s ohledem na různé aspekty horší než ve většině členských států, což je odrazem zejména vysokého výskytu rizikových faktorů v populaci a omezené účinnosti poskytování zdravotní péče. Veřejný podíl výdajů na zdravotní péči v Maďarsku byl podstatně nižší, než je průměr Unie. I když neuspokojené potřeby léčebné péče jsou nízké, počet Maďarů, kteří se spoléhají na vlastní výdaje, je vyšší než průměr Unie a tyto osoby jsou stále více nuceny obracet se na soukromé zdravotnické služby. To zhoršuje rizika finančních obtíží maďarských domácností a má dopad na sociální spravedlnost a výsledky v oblasti zdraví. Další investice a komplexní reformy jsou potřebné k racionalizaci využívání zdrojů v systému zdravotní péče, snížení nerovností v přístupu a zvýšení kvality péče. Služby preventivní a primární péče jsou podfinancovány a jejich potenciál zlepšit kvalitu, dostupnost a nákladovou efektivnost systému zdravotní péče zůstává nevyužit. Ačkoli orgány Maďarska začaly pracovat na řešení problému značného nedostatku pracovníků ve zdravotnictví, regionální nerovnosti v distribuci pracovníku ve zdravotnictví i nadále brání v přístupu k péči v některých oblastech a některým zranitelným skupinám, jako jsou například marginalizovaní Romové, ale překážkám čelí rovněž zdravotně postižené osoby. Vzhledem k šoku na straně poptávky pro systémy zdravotnictví, který vyvolala pandemie COVID-19, jsou potřebná rychlá opatření k řešení těchto strukturálních nedostatků a zvýšení odolnosti maďarského systému zdravotní péče.

(21)

Socioekonomické důsledky rozšíření nákazy mohou být značné a dopad vládní vyhlášky ze dne 18. března 2020, podle níž jsou přípustné bilaterálně dohodnuté odchylky od zákoníku práce, je ještě nutné posoudit. Podle prognózy Komise se očekává, že nezaměstnanost vzroste v roce 2020 na 7,0 % a v roce 2021 se sníží na 6,1 %. Velkou část maďarské ekonomiky tvoří odvětví, která byla značně postižena krizí, přičemž v těchto odvětvích jsou zaměstnáni pracovníci s nízkou až střední kvalifikací s velmi flexibilními pracovními smlouvami. Až do začátku roku 2020 se celková míra zaměstnanosti vzhledem k silnému hospodářskému růstu nadále zlepšovala, avšak nepřinášela stejný prospěch všem skupinám. Rozdíly v zaměstnanosti mezi skupinami s různou úrovní dovedností a mezi ženami a muži zůstávají ve srovnání s průměrem Unie vysoké, což je částečně způsobeno omezenou nabídkou kvalitních služeb péče o děti. Program veřejných prací, který neměl očekávaný účinek a nepřivedl účastníky na pracovní místa na primárním trhu práce, je sice omezen, avšak je stále rozsáhlý. Existuje prostor pro posílení dalších politik za účelem účinné pomoci nezaměstnaným nebo neaktivním osobám nalézt práci nebo se účastnit odborné přípravy, a zlepšit tak jejich zaměření. Délka poskytování dávek v nezaměstnanosti je nejkratší v Unii, a sice nejvýše tři měsíce, což je i v příznivých hospodářských podmínkách mnohem méně než průměrná doba potřebná k nalezení práce. V souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv musí programy a opatření sociální ochrany chránit osoby, jimž hrozí ztráta zaměstnání, jakož i osoby samostatně výdělečně činné a nezaměstnané. Dobrým způsobem ochrany zaměstnanosti jsou režimy zkrácené pracovní doby, kde zaměstnavatelé dostávají od státu podporu příjmu za neodpracované hodiny. Během pandemie jsou režimy zkrácené pracovní doby nejúčinnější, pokud je jejich správa jednoduchá a rychlá, a pokud způsobilost není omezena na některá odvětví nebo typy podniků.

(22)

Co se týče chudoby, celková situace v Maďarsku se před krizí zlepšila, avšak tento trend se může během útlumu rychle zvrátit. Příjmové nerovnosti se v posledním desetiletí zvýšily, což bylo částečně způsobeno změnami systému daní a dávek. Již před pandemií COVID-19 se Maďarsko potýkalo s vysokou mírou těžké materiální a materiální a sociální deprivace, zejména v domácnostech s několika dětmi a mezi romskou populací. Nedostatek obecních bytů se sociálním nájemným a nedostatek finanční podpory pro nájemníky brání mobilitě. Minimální příjmová dávka zůstala od roku 2012 nominálně beze změny a je jednou z nejnižších v Unii. Očekává se, že pandemie zasáhne nejvíce zranitelné skupiny, které nemají přístup k péči a základním službám a které žijí v přelidněných domácnostech. Jakmile dojde k oživení ekonomiky, budou potřebná opatření k posílení aktivace těchto skupin a jejich začlenění na trh práce. I před krizí byly výsledky v oblasti vzdělávání pod průměrem Unie a byly silně ovlivněny socioekonomickým zázemím žáků. Míry předčasných odchodů ze vzdělávání byly vysoké, zejména mezi romskými žáky. Nízká účast zranitelných skupin na kvalitním vzdělávání představuje ztracenou příležitost k vybudování lidského kapitálu a sociální soudržnosti. Platy učitelů patří k nejnižším v Unii. Nízký počet studentů účastnících se vysokoškolského vzdělávání není v souladu se silnou poptávkou po vysoce kvalifikovaných pracovnících. Neočekávaný přechod na distanční vzdělávání pravděpodobně dále zvýší nerovnosti. Z ročních národních kompetenčních testů vyplývá, že vzhledem k nedostatku digitálních nástrojů je obtížné oslovit velký počet žáků prostřednictvím digitálního vzdělávání. Účastníci vzdělávání ze znevýhodněného prostředí rovněž pociťují negativní dopady distančního vzdělávání v důsledku přelidněných domácností a nízkého vzdělání rodičů. Nedávné a probíhající investice do digitalizace vzdělávání jsou důležité a je třeba v nich pokračovat.

(23)

V souvislosti s krizí COVID-19 je obzvláště důležité zajistit fungování kritické infrastruktury a volný pohyb zboží na celém vnitřním trhu a sledovat a zajistit správné fungování dodavatelských řetězců ve spolupráci se sousedními zeměmi. Maďarsko je malá otevřená ekonomika s intenzivní přeshraniční přepravou zboží. Navíc velký počet Maďarů pracuje v zahraničí a každý týden do práce dojíždí. Maďarsko rovněž potřebuje sezónní příhraniční pracovníky v zemědělství. Současná cestovní omezení mohou narušit oběh zboží a pracovních sil, avšak mohla by být zmírněna vytvořením zelených pruhů na hranicích.

(24)

V důsledku opatření, která mnoha podnikům zcela brání ve fungování nebo jejich fungování značně omezují, je v rámci služeb jedním z nejvíce postižených odvětví maloobchod. Po skončení pandemie COVID-19 by k oživení maloobchodu přispěla regulační flexibilita. Maďarsko má nejvyšší počet regulovaných povolání v Unii. Profesionální služby budou hrát důležitou roli při usnadňování ukončování mimořádných opatření a oživení po krizi. Zajištění hladkého přístupu k povoláním a jejich výkonu zefektivněním jejich regulačních rámců a souvisejících správních postupů má rovněž zásadní význam, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky, včetně živnostníků, kteří byli krizí obzvláště zasaženi. Nanejvýše důležitá je podpora likvidity pro podniky prostřednictvím úvěrů a záruk se zaměřením na malé a střední podniky, přičemž je nutné, aby zprostředkovatelé prováděli distribuci podpory likvidity pro podniky účinně a rychle. V procesu koncipování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Zlepšit peněžní tok malých a středních podniků může pomoci rovněž umožnění odkladu plateb daní a sociálních příspěvků a urychlení vyplácení smluvních plateb orgány veřejné správy. Nově založené začínající a rychle se rozvíjející podniky mohou potřebovat zvláštní podporu, např. pobídky pro fondy rizikového kapitálu ke zvýšení investic do těchto podniků. Tato podpůrná opatření pomohou rovněž zabránit nuceným prodejům strategicky významných evropských podniků.

(25)

Zásadní hybnou silou dlouhodobého růstu a konkurenceschopnosti je výzkum a vývoj. Maďarsko patří mezi ne příliš velké inovátory. Nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků představuje hlavní překážku inovací. Výdaje v oblasti výzkumu a vývoje rostou pomalu a byly realizovány zejména podnikatelským odvětvím, které využívá nejvyšší veřejnou podporu v Unii. Výdaje na výzkum a vývoj v soukromém sektoru se však v posledních deseti letech snížily. Investice do inovativních malých a středních podniků, jakož i posílení spolupráce mezi podniky, vědou, akademickou obcí a veřejným sektorem zvyšují kapacitu země v oblasti výzkumu a inovací potřebnou v důsledku krize COVID-19. Investice do veřejného výzkumu a inovací a příznivé výzkumné prostředí jsou nezbytné pro oživení.

(26)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Maďarský vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu stanoví investice potřebné k řešení transformace v oblasti klimatu a energetiky. Tyto investice společně s investicemi do digitalizace a ekologické transformace učiní maďarskou ekonomiku, jakmile se země vzpamatuje z krize, udržitelnější a odolnější. Současná energetická účinnost v odvětví bydlení je nízká, což rovněž přispívá ke znečištění ovzduší. Trvající porušování norem kvality ovzduší má závažné nepříznivé dopady na zdraví a životní prostředí. Mezi hlavní zdroje znečištění ovzduší patří spalování tuhých paliv v domácnostech, zemědělství a emise z dopravy. Pouze 1 % hrubé domácí spotřeby energie je kryto z obnovitelných nízkouhlíkových zdrojů energie a vysoce znečišťující biomasa přispívá přibližně 10 %. U solárních zařízení byl zaznamenán rychlý nárůst z nízké výchozí pozice. V souladu s vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobou klimatickou neutralitou má Maďarsko v úmyslu spoléhat více na obnovitelné zdroje energie, zejména na solární energii. Za současné ekonomické situace může energetická politika vytvořit zelený růst a přispět k ekonomickému oživení. Rostoucím problémem, který s sebou nese negativní ekonomické dopady a zvyšující se emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší, byla až do vypuknutí pandemie COVID-19 přetíženost silnic. Ke zmírnění environmentálního dopadu dopravy by rovněž přispěly rozšířenější možnosti práce z domova a atraktivnější veřejné systémy dopravy. Oběhové hospodářství je dosud v počáteční fázi, recyklace komunálního odpadu je málo rozvinutá a ekonomické nástroje neposkytují dostatečné pobídky. Skládkování zůstává převládající metodou nakládání s odpady. Kvalita a dodávky vody zůstávají problémem. Digitální dovednosti v Maďarsku a využívání digitálních technologií firmami a veřejnými službami zůstává pod průměrem Unie. Měla by být zachována snaha poskytovat jednotlivcům a podnikům efektivní digitální veřejné služby. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Maďarsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Maďarsku z roku 2020. To by Maďarsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(27)

Doba trvání stavu ohrožení, který byl vyhlášen 11. března 2020, není předem stanovena a vláda má diskreční pravomoc tento stav zachovat nebo ukončit. Konkrétní opatření přijatá vládou platí do ukončení stavu ohrožení. Dne 30. března 2020 schválil maďarský parlament nový zákon, který vládě umožňuje dekretem zrušit jakýkoli zákon. Vzhledem ke kombinovanému účinku široce definovaných pravomocí a neexistenci jasné časové lhůty se zdá, že udělené pravomoci pro případ nouze jsou rozsáhlejší než opatření přijatá v jiných členských státech. Některá mimořádná opatření využívající uvedených pravomocí vyvolávají obavy, pokud jde o jejich nutnost a proporcionalitu, a zasahují do podnikatelských činností a stability regulačního prostředí. K těmto opatřením patří umožnění odchylky od pracovního práva, vyslání vojenských styčných důstojníků do strategických podniků a zavedení státní kontroly nad veřejně obchodovanými společnostmi. Dne 26. května 2020 předložila vláda maďarskému parlamentu návrh zákona, který by vládu vyzval k ukončení stavu ohrožení a který by s ukončením stavu ohrožení zrušil zákon ze dne 30. března 2020. Podle základního zákona zůstává rozhodnutí o ukončení stavu ohrožení výsadou vlády. Posílení soudní nezávislosti by bylo rovněž zásadní pro účinnou kontrolu dotčených mimořádných opatření.

(28)

Sociální partneři nebyli v posledních letech dostatečně zapojeni do politických iniciativ a jejich provádění, což oslabilo kvalitu a předvídatelnost tvorby politik a zvýšilo riziko politických chyb. Konzultace a posouzení dopadu byly opakovaně obcházeny uplatňováním zvláštního legislativního postupu, např. návrhů jednotlivých poslanců a prostřednictvím naléhavých postupů. Zapojení zúčastněných stran bylo v rámci stávajícího systému vydávání vládních dekretů dále oslabeno, zejména v souvislosti s vládním dekretem ze dne 18. března 2020, které povoluje bilaterální výjimky ze zákoníku práce.

(29)

Nedostatečná hospodářská soutěž při zadávání veřejných zakázek představuje nadále problém, jelikož větší otevření konkurenci je klíčové pro zvládnutí krize, oživení odvětví malých podniků a podporu opětovného nastartování hospodářství. I přes nové legislativní změny a digitalizaci zadávání veřejných zakázek se téměř poloviny všech zadávacích řízení účastní pouze jediný uchazeč. Vysoký počet případů, kdy existuje jen jediná nabídka, snižuje účinnost systému zadávání veřejných zakázek. Profesionalizace zadávání veřejných zakázek by mohla pomoci zlepšit dodržování pravidel Unie a umožnit strategické zadávání veřejných zakázek. Při auditech veřejného zadávání zakázek provedených Komisí, které se týkaly projektů spolufinancovaných Unií a prováděných v posledních letech, byly zjištěny systémové nedostatky a slabá místa v kontrolním systému pro zadávání veřejných zakázek. V roce 2019 Komise uložila Maďarsku v důsledku těchto nedostatků finanční opravy ve výši přibližně 1 miliardy EUR.

(30)

Boj proti agresivnímu daňovému plánování má klíčový význam pro zvýšení efektivnosti a spravedlnosti daňových systémů. Dopady strategií agresivního daňového plánování na jiné členské státy vyžadují koordinovaný postup vnitrostátních politik za účelem doplnění právních předpisů Unie. Maďarsko přijalo opatření proti agresivnímu daňovému plánování provedením dříve dohodnutých mezinárodních a evropských iniciativ, ale vzhledem k tomu, že v Maďarsku neexistuje srážková daň z příjmů plynoucích do offshorových finančních center, mohlo by to umožnit odvést zisky z Unie, aniž by byl uhrazen spravedlivý díl daní. Tok příjmů odcházejících do offshorových finančních center, jako jsou např. licenční poplatky, úroky a dividendy, byl v období 2013–2017 relativně malý, ale Maďarsko vykazuje volatilní a poměrně vysoký příliv a odliv kapitálu prostřednictvím zvláštních účelových jednotek, což naznačuje potenciální zranitelnost vůči praktikám agresivního daňového plánování.

(31)

Zatímco doporučení určená Maďarsku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(32)

Korupce, přístup k veřejným informacím a svoboda sdělovacích prostředků vyvolávaly obavy již před krizí. Tyto oblasti jsou během stavu ohrožení ještě více vytaveny dalšímu zhoršení, jelikož kontrolní mechanismy byly oslabeny. Zdá se, že vyšetřování a stíhání jsou v Maďarsku méně účinná než v jiných členských státech. Chybí odhodlaný systémový postup pro stíhání korupce na vysoké úrovni. Odpovědnost za rozhodnutí o ukončení vyšetřování vyvolává nadále obavy, jelikož neexistují účinné opravné prostředky proti rozhodnutím státního zastupitelství nestíhat údajnou trestnou činnost. Omezení přístupu k informacím nadále brání boji proti korupci. Odrazující metody pro přístup k veřejným informacím mohou odradit občany a nevládní organizace od uplatňování ústavních práv.

(33)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Maďarsko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(34)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Maďarska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Maďarsku pro rok 2020. Posoudila také konvergenční program z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Maďarsku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Maďarsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(35)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2020 a její stanovisko (11) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

4.

5.

(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) taktéž zprávu mechanismu varování, ve které Malta není uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Maltě pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Malta učinila v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Malta se vyzývá, aby těchto možností plně využívala a jejich prostřednictvím pomáhala nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Dne 30. dubna 2020 předložila Malta svůj národní program reforem na rok 2020 a dne 2. května 2020 svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na Maltu se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu.

(11)

V programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 0,5 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 7,5 % HDP v roce 2020. Pro rok 2021 je pak prognózován pokles schodku na 3,6 % HDP. Míra zadlužení, která se v roce 2019 snížila na 43,1 % HDP, by podle programu stability z roku 2020 měla v roce 2020 vzrůst na 54,5 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(12)

Malta v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijala včasná rozpočtová opatření, aby zvýšila kapacitu systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie a poskytla pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 4,1 % HDP. Uvedená opatření zahrnují příplatky k platu v odvětvích nacházejících se v obtížné situaci, navýšení kapacity v oblasti zdravotní péče a sociální opatření související s onemocněním COVID-19. Malta také oznámila opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, ale přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky. Podle odhadů v programu stability z roku 2020 umožní vládní záruky bankám aktivovat portfolio nových podnikových úvěrů až do výše 6,1 % HDP. Uvedená opatření zahrnují úvěrové záruky. V programu stability z roku 2020 byly rovněž potvrzeny dříve ohlášené odklady daně z příjmu fyzických a právnických osob, daně z přidané hodnoty a sociálních příspěvků. Opatření, která Malta přijala, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(13)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo maltské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –6,7 % HDP v roce 2020 a -2,5 % HDP v roce 2021. Podle prognóz má poměr veřejného dluhu v letech 2020 a 2021 zůstat pod 60 % HDP.

(14)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Malta pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(15)

Malta přijala v reakci na pandemii COVID-19 opatření proti šíření nákazy, a to prostřednictvím účinné komunikační zdravotnické kampaně, zavedení fyzické izolace a karanténních opatření, monitorování, rozsáhlého testování a vysledování kontaktů. Maltské orgány rovněž pracují na zvýšení kapacity nemocnic, včetně těch se specializovanými jednotkami intenzivní péče. Osobní ochranné prostředky (OOP) jsou obstarávány na celostátní úrovni. Malta se též připojila ke společnému postupu Unie pro zadávání veřejných zakázek na OOP, laboratorní činidla, testy a ventilátory. Malta aktivně monitoruje situaci, pokud jde o léčivé přípravky a účinné látky, s cílem identifikovat a předjímat případné nedostatky a přijmout okamžitá nápravná opatření, zejména pro případ, že by země, které léčivé přípravky nebo účinné látky obvykle dodávají, uzavřely hranice. Dne 12. května 2020 schválila Komise režim investiční podpory na výrobu materiálu určeného na boj s COVID-19, včetně léčivých přípravků, jako jsou očkovací látky, nemocniční a zdravotnické vybavení, včetně ventilátorů, a ochranných oděvů a vybavení ve výši 11,5 milionu EUR. Kromě toho byli zdravotničtí pracovníci efektivně přeloženi na jiná oddělení a rekvalifikováni. Odborníci na veřejné zdraví, kteří působili na různých místech regulačních orgánů a ministerstev, byli zcela přeorientováni a přeřazeni, aby byli nápomocni při reakci na pandemii.

(16)

Maltská vláda podpořila podniky prostřednictvím finanční podpory pro práci na dálku a příspěvků pro pracovníky, kteří jsou povinně v karanténě. Vláda rovněž poskytla záruky a odklad daní pro podniky, včetně osob samostatně výdělečně činných. Zaměstnanci pracující na plný úvazek v podnicích působících v odvětvích, jako je maloobchod, velkoobchod, cestovní ruch a pohostinství, která byla pandemií COVID-19 drasticky zasažena, nebo odvětvích, která musela z rozhodnutí hlavního epidemiologa dočasně pozastavit provoz, mají nárok až na pět dnů platu týdně založeného na platu ve výši 800 EUR na měsíc. Zaměstnanci v odvětvích, která nebyla tak tvrdě zasažena, mají nárok na jeden až dva dny platu týdně založeného na platu ve výši 800 EUR na měsíc. Vláda rovněž oznámila podporu pro osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, kde jsou oba rodiče zaměstnáni a žádný z nich nemůže pracovat na dálku, zaměstnance, kteří v důsledku současné krize přišli o zaměstnání a pro nezaměstnané osoby, které bydlí v pronajatém ubytování. V neposlední řadě bude vláda financovat až 2,5 procentních bodů úrokových sazeb z bankovních úvěrů, které budou čerpat podniky zasažené pandemií COVID-19.

(17)

Maltský systém zdravotní péče vykazuje dobré výsledky v oblasti zdraví. Pandemie COVID-19 však vystavila maltský systém veřejného zdraví bezprecedentnímu tlaku. Úsilí zaměřené na budování kapacit systému zdravotní péče s cílem účinně reagovat na pandemické krize, jako je COVID-19, by jeho odolnost zlepšily. Zvláštní monitorování vyžadují tyto oblasti: a) rostoucí závislost na zdravotních sestrách z jiných zemí v akutní a dlouhodobé péči a stárnutí praktických lékařů; b) potíže se zpřístupňováním nových a inovativních léčiv; c) vysoký objem výdajů na primární a ambulantní péči a některé léčivé přípravky; d) čekací listiny u ambulantních specialistů, které jsou trvale dlouhé a v poslední době se prodlužují. Klíčovou prioritou i nadále zůstává přesměrování poskytování služeb z nemocnic na primární zdravotní péči.

(18)

Podle prognózy Komise z jara 2020 se míra nezaměstnanosti v roce 2020 zvýší na 5,9 % a v roce 2021 pak klesne na 4,4 %. S cílem zmírnit závažné dopady krize na zaměstnanost přijala Malta po konzultaci se sociálními partnery mimořádná opatření, která mají prostřednictvím podpory zkrácené pracovní doby zabránit propouštění. Přijetí trvalejších opatření týkajících se zkrácené pracovní doby by rovněž ochránilo pracovní místa při přechodu k hospodářskému oživení. Je zásadní zajistit odpovídající podporu a přístup k sociální ochraně pro všechny pracovníky, včetně osob samostatně výdělečně činných, a počítat s potenciálně delším trváním nezaměstnanosti. Maltský systém sociální ochrany musí rovněž zajistit, aby byla poskytována odpovídající podpora, která zahraničním pracovníkům pomůže při hledání alternativních zaměstnání, udržet si povolení k práci, je-li to možné, která jim zajistí přístup k dalším sociálním službám. Podíl dospělých s nízkou kvalifikací je relativně vysoký a navíc jej zhoršuje vysoký podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém. Stávající krize může nedostatek kvalifikovaných pracovníků v některých odvětvích ještě zhoršit a změnit potřeby v oblasti dovedností v jiných. Proto je mapování dovedností a rekvalifikace pracovníků o to důležitější, zejména pokud jde o digitální a zelené dovednosti. Malta dosáhla v poslední době v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pokroku, některé významné problémy však přetrvávají, včetně vysokého podílu žáků s nedostatečnou úrovní základních dovedností.

(19)

Kvůli krizi COVID-19 se stalo pro Maltu naléhavou prioritou urychlené zajištění podpory likvidity pro podniky. Zajištění nepřetržitého toku úvěrů a přístupu k financování má zásadní význam, zejména pro malé a střední podniky v nejvíce zasažených odvětvích. Při účinném provádění opatření v oblasti likvidity hraje důležitou úlohu bankovní systém poskytováním úvěrů a směrováním veřejných záruk, což pomůže překonat konzervativní přístup k poskytování úvěrů, jenž byl běžný před krizí. Při koncipování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru.

(20)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Investice na podporu oživení představují příležitost nasměrovat maltské hospodářství na udržitelnější cestu. Transformace Malty na klimaticky neutrální ekonomiku bude dlouhodobě vyžadovat rozsáhlé soukromé a veřejné investice. Investice do snižování emisí skleníkových plynů popsané ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a do odstraňování dalších negativních vnějších efektů na životní prostředí, zejména v odvětvích, jako je stavebnictví a doprava, mohou přispět k dosažení dvojího cíle hospodářského oživení a udržitelnosti. Podpora renovace stávajícího fondu budov a cílené programy odborné přípravy pomohou snížit energetickou náročnost budov. Další investice do udržitelné dopravy mohou zajistit přijatelné alternativy k používání osobních automobilů. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Maltě mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, jak je uvedeno v příloze D zprávy o Maltě z roku 2020. To by Maltě umožnilo tento fond optimálně využít.

(21)

Větší prioritizace výzkumu a inovací a jejich lepší začlenění do podnikatelského prostředí podpoří udržitelnost modelu znalostní ekonomiky Malty. Malta vyvinula pro občany a podniky služby elektronické veřejné správy, včetně řady mobilních aplikací. Jejich využívání ze strany veřejnosti je však stále nízké. V zájmu usnadnění přechodu hospodářství na digitální technologie je nezbytné podpořit využívání digitálních veřejných služeb občany a podniky.

(22)

Díky přeorientování na mezinárodně zaměřené odvětví služeb a specializaci na herní služby na dálku a virtuální aktiva a režimy občanství a pobytu přispívající k hospodářskému růstu je Malta vystavena rizikům praní špinavých peněz, která ještě nebyla zmírněna. V zájmu prevence těchto rizik a boje proti nim byla přijata opatření k posílení úlohy orgánu dohledu v oblasti boje proti praní peněz. Posílena byla rovněž spolupráce s dalšími příslušnými orgány. Nicméně praxe maltského úřadu finančních služeb najímání soukromých poradců do zaměstnaneckého poměru pro úkoly dohledu vyvolává znepokojení. Problémem jsou i nadále nedostatky ve vyšetřování a stíhání praní peněz. Posílení vnitrostátního dohledu nad mezinárodně orientovanými finančními podniky, které získaly na Maltě licenci, by posílilo celkový rámec řízení. V odvětví pojišťovnictví je spolupráce mezi domácími a externími orgány dohledu zásadní. Dále existuje prostor pro zlepšení dohledu nad pobočkami bank třetích zemí a rovněž pro posílení přístupu založeného na rizicích a ocenění adekvátnosti řízení rizik bankovními institucemi.

(23)

Boj proti agresivnímu daňovému plánování má i nadále klíčový význam pro zlepšení účinnosti a spravedlnosti daňových systémů. Dopady strategií agresivního daňového plánování mezi členskými státy vyžadují koordinovaný postup vnitrostátních politik pro doplnění unijních právních předpisů. Malta začala v rámci boje proti praktikám agresivního daňového plánování provádět dříve dohodnuté mezinárodní a evropské iniciativy, avšak zacházení s rezidentními nedomicilovanými společnostmi a rovněž režimy investic za občanství a investic za povolení k pobytu, které ani nevyžadují, aby fyzická osoba byla na Maltě daňovým rezidentem, představují riziko dvojího nezdanění jak pro společnosti, tak pro fyzické osoby.

(24)

Malta se rovněž potýká s problémy při posilování své institucionální kapacity v boji proti korupci. Země oznámila reformy na posílení vyšetřování a stíhání korupce a konzultuje příslušné strany, zejména Benátskou komisi, v otázkách reformy soudnictví. Musí být přijata konkrétní opatření s cílem dokončit všechny tyto reformy a zavést je do praxe.

(25)

Zatímco doporučení určená Maltě v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(26)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Malta plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(27)

Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Malta měla zajistit, aby její politiky zůstaly v souladu s doporučeními pro eurozónu pro rok 2020 a byly i nadále koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(28)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Malty, kterou zveřejnila ve své zprávě o Maltě pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Maltě určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku na Maltě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(29)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

4.