ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 216

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 63
30. června 2020


Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Rada

2020/C 216/01

Oznámení určené osobám, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/2074 ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/898 a nařízením Rady (EU) 2017/2063, prováděným prováděcím nařízením Rady (EU) 2020/897, o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele

1

2020/C 216/02

Oznámení určené subjektům údajů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/2074 a nařízením Rady (EU) 2017/2063 o omezujících opatřeních vůči Venezuele

3

 

Evropská komise

2020/C 216/03

Směnné kurzy vůči euru — 29. června 2020

4

2020/C 216/04

Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydané na jeho zasedání dne 18. září 2017 v souvislosti s návrhem rozhodnutí ve věci AT.39824 – Nákladní vozidla Zpravodaj: Irsko

5

2020/C 216/05

Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydané na jeho zasedání dne 25. září 2017 v souvislosti s návrhem rozhodnutí ve věci AT.39824(2) – Nákladní vozidla Zpravodaj: Irsko

6

2020/C 216/06

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení Nákladní vozidla (Scania) (AT.39824)

7

2020/C 216/07

Souhrnná zpráva o rozhodnutí Komise ze dne 27. září 2017 týkající se řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 53 dohody o EHP (Věc AT.39824 – Nákladní vozidla) (oznámeno pod číslem C(2017) 6467 FINAL)

9

2020/C 216/08

Stanovisko Poradního výboru pro spojování podniků přijaté na jeho zasedání dne 3. prosince 2018 k předběžnému návrhu rozhodnutí týkajícího se věci M.8909 – KME/MKM Zpravodaj: KYPR ( 1 )

11

2020/C 216/09

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení (M.8909 – KME/MKM) ( 1 )

13

2020/C 216/10

Souhrnná zpráva o rozhodnutí Komise ze dne 11. prosince 2018, kterým se spojení prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP (Věc M.8909 – KME/MKM) (oznámeno pod číslem C(2018) 8497) Dne 11. prosince 2018 přijala Komise rozhodnutí ve věci spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků , a zejména podle čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení. Znění celého rozhodnutí bez důvěrných informací je k dispozici v závazném jazyce věci na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese: http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm?clear=1&policy_area_id=2  ( 1 )

14


 

V   Oznámení

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

 

Evropská komise

2020/C 216/11

Výzva k předkládání návrhů na granty na jednoduché propagační programy na podporu zemědělských produktů prováděné na vnitřním trhu a ve třetích zemích s cílem obnovit situaci na trhu v souladu s nařízením (EU) č. 1144/2014

19

2020/C 216/12

Výzva k předkládání návrhů na granty na složené propagační programy na podporu zemědělských produktů prováděné na vnitřním trhu a ve třetích zemích s cílem obnovit situaci na trhu v souladu s nařízením (EU) č. 1144/2014

20

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Evropská komise

2020/C 216/13

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.9796 — Uniqa/Axa (Insurance, asset management and pensions – Czechia, Poland and Slovakia)) ( 1 )

21

2020/C 216/14

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.9790 – Blackstone/KP1) ( 1 )

23

 

JINÉ AKTY

 

Evropská komise

2020/C 216/15

Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

24

2020/C 216/16

Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

33

2020/C 216/17

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

42


 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Rada

30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/1


Oznámení určené osobám, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/2074 ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/898 a nařízením Rady (EU) 2017/2063, prováděným prováděcím nařízením Rady (EU) 2020/897, o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele

(2020/C 216/01)

Osobám uvedeným v příloze I rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2074 (1) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/898 (2) a v příloze IV nařízení Rady (EU) 2017/2063 (3), prováděného prováděcím nařízením Rady (EU) 2020/897 (4), o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele se dávají na vědomí následující informace.

Rada Evropské unie rozhodla, že osoby uvedené ve výše zmíněných přílohách by měly být zařazeny na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím (SZBP) 2017/2074 a nařízením (EU) 2017/2063, o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele. Důvody zařazení dotčených osob na seznam jsou uvedeny v příslušných položkách zmíněných příloh.

Dotčené osoby se upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (členských států) uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je obsažen v příloze III nařízení Rady (EU) 2017/2063 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele, o povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo určité platby (viz článek 9 uvedeného nařízení).

Dotčené osoby mohou do 24. srpna 2020 zaslat Radě žádost včetně podpůrných dokumentů, aby rozhodnutí o jejich zařazení na výše uvedené seznamy bylo znovu zváženo, a to na tuto adresu:

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

Rada veškeré obdržené připomínky zohlední při pravidelném přezkumu v souladu s článkem 13 rozhodnutí (SZBP) 2017/2074 a čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2063.

Dotčené osoby se rovněž upozorňují, že mají možnost rozhodnutí Rady napadnout u Tribunálu Evropské unie v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 275 druhém pododstavci a čl. 263 čtvrtém a šestém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie.


(1)  Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 60.

(2)  Úř. věst. L 205 I, 29.6.2020 s. 6.

(3)  Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 21.

(4)  Úř. věst. L 205 I, 29.6.2020 s. 1 .


30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/3


Oznámení určené subjektům údajů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/2074 a nařízením Rady (EU) 2017/2063 o omezujících opatřeních vůči Venezuele

(2020/C 216/02)

Subjektům údajů se v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (1) dávají na vědomí následující informace:

Právním základem tohoto zpracování údajů jsou rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2074 (2) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/898 (3) a nařízení (EU) 2017/2063 (4), prováděné prováděcím nařízením Rady (EU) 2020/897 (5).

Správcem tohoto zpracování údajů je oddělení RELEX.1.C generálního ředitelství pro zahraniční věci, rozšíření a civilní ochranu – RELEX generálního sekretariátu Rady (GSR), které lze kontaktovat na této adrese:

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

Pověřence pro ochranu osobních údajů v generálním sekretariátu Rady lze kontaktovat na této adrese:

Data Protection Officer

data.protection@consilium.europa.eu

Účelem zpracování údajů je sestavit a aktualizovat seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím (SZBP) 2017/2074 ve znění rozhodnutí (SZBP) 2020/898 a nařízením (EU) 2017/2063, prováděným prováděcím nařízením (EU) 2020/897.

Subjekty údajů jsou fyzické osoby, které splňují kritéria pro zařazení na seznam stanovená rozhodnutím (SZBP) 2017/2074 a nařízením (EU) 2017/2063.

Mezi shromažďované osobní údaje patří údaje nezbytné ke správné identifikaci dotčené osoby, odůvodnění a veškeré další související údaje.

Shromažďované osobní údaje mohou být v případě potřeby sdíleny s Evropskou službou pro vnější činnost a s Komisí.

Aniž jsou dotčena omezení podle článku 25 nařízení (EU) 2018/1725, žádosti související s výkonem práv subjektů údajů, jako je právo na přístup, jakož i právo na opravu a právo vznést námitku, budou vyřízeny v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

Osobní údaje budou uchovávány po dobu pěti let od data, kdy byl subjekt údajů vyňat ze seznamu osob, na něž se vztahují omezující opatření, nebo od data, kdy skončí platnost opatření, nebo po dobu trvání soudního řízení, jestliže již bylo zahájeno.

Aniž jsou dotčeny jakékoli opravné prostředky soudní, správní nebo mimosoudní povahy, subjekty údajů mohou podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 (edps@edps.europa.eu).


(1)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(2)  Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 60.

(3)  Úř. věst. L 205 I, 29.6.2020, s. 6

(4)  Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 21.

(5)  Úř. věst. L 205 I, 29.6.2020, s. 1


Evropská komise

30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/4


Směnné kurzy vůči euru (1)

29. června 2020

(2020/C 216/03)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1284

JPY

japonský jen

121,07

DKK

dánská koruna

7,4531

GBP

britská libra

0,91540

SEK

švédská koruna

10,4780

CHF

švýcarský frank

1,0669

ISK

islandská koruna

155,40

NOK

norská koruna

10,9013

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

26,848

HUF

maďarský forint

356,30

PLN

polský zlotý

4,4664

RON

rumunský lei

4,8440

TRY

turecká lira

7,7351

AUD

australský dolar

1,6406

CAD

kanadský dolar

1,5409

HKD

hongkongský dolar

8,7456

NZD

novozélandský dolar

1,7533

SGD

singapurský dolar

1,5708

KRW

jihokorejský won

1 352,81

ZAR

jihoafrický rand

19,4262

CNY

čínský juan

7,9841

HRK

chorvatská kuna

7,5690

IDR

indonéská rupie

16 213,08

MYR

malajsijský ringgit

4,8352

PHP

filipínské peso

56,258

RUB

ruský rubl

78,9169

THB

thajský baht

34,845

BRL

brazilský real

6,1105

MXN

mexické peso

25,9230

INR

indická rupie

85,1920


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/5


Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydané na jeho zasedání dne 18. září 2017 v souvislosti s návrhem rozhodnutí ve věci AT.39824 – Nákladní vozidla

Zpravodaj: Irsko

(2020/C 216/04)

1.   

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že protisoutěžní jednání, jehož se návrh rozhodnutí týká, představuje dohody a/nebo jednání ve vzájemné shodě mezi podniky ve smyslu článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP.

2.   

Poradní výbor souhlasí s hodnocením Komise, pokud jde o vymezení výrobkového a zeměpisného rozsahu dohod a/nebo jednání ve vzájemné shodě obsažených v návrhu rozhodnutí.

3.   

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že podnik, na který se vztahuje návrh rozhodnutí, se společně s adresáty rozhodnutí Komise o narovnání ve věci AT.39824 ze dne 19. července 2016 účastnil jediného a trvajícího jednání porušujícího článek 101 SFEU a článek 53 Dohody o EHP.

4.   

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že cílem dohod a/nebo jednání ve vzájemné shodě, pokud jde o protiprávní jednání popsané v návrhu rozhodnutí, bylo omezit hospodářskou soutěž ve smyslu článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP.

5.   

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že dohody a/nebo jednání ve vzájemné shodě popsané v návrhu rozhodnutí mohly podstatně ovlivnit obchod mezi členskými státy EU.

6.   

Poradní výbor souhlasí s hodnocením Komise, pokud jde o délku trvání protiprávního jednání popsaného v návrhu rozhodnutí.

7.   

Poradní výbor souhlasí s Komisí, pokud jde o adresáty návrhu rozhodnutí.

8.   

Poradní výbor doporučuje, aby bylo jeho stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.


30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/6


Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydané na jeho zasedání dne 25. září 2017 v souvislosti s návrhem rozhodnutí ve věci AT.39824(2) – Nákladní vozidla

Zpravodaj: Irsko

(2020/C 216/05)

1.   

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že by adresátům návrhu rozhodnutí měly být uloženy pokuty.

2.   

Poradní výbor souhlasí s rozhodnutím Komise použít v případě tohoto návrhu rozhodnutí pokyny z roku 2006 pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1/2003.

3.   

Poradní výbor souhlasí s Komisí, pokud jde o stanovení hodnoty prodeje, která byla použita pro výpočet pokut uložených návrhem rozhodnutí.

4.   

Poradní výbor souhlasí s Komisí, pokud jde o základní výši pokut v návrhu rozhodnutí.

5.   

Poradní výbor souhlasí s určením délky trvání protiprávního jednání pro účely výpočtu pokut v návrhu rozhodnutí.

6.   

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že v této věci protiprávního jednání nebudou použity přitěžující okolnosti.

7.   

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že v této věci protiprávního jednání nebudou použity polehčující okolnosti.

8.   

Poradní výbor souhlasí s Komisí, pokud jde o konečnou výši pokut v návrhu rozhodnutí.

9.   

Poradní výbor doporučuje, aby bylo jeho stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.


30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/7


Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení (1)

Nákladní vozidla (Scania)

(AT.39824)

(2020/C 216/06)

1.   

Tato věc se týká porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP spočívajícího v koordinaci zvyšování cen a cen brutto, pokud jde o prodej středně těžkých a těžkých nákladních vozidel, jakož i načasování a přenesení nákladů na uvedení modelů splňujících požadavky nových environmentálních norem.

2.   

Jedná se o hybridní případ kartelové dohody. Komise již dne 19. července 2016 přijala rozhodnutí určené pěti podnikům, které se rozhodly pro řízení o narovnání ve věci kartelu (dále jen „rozhodnutí o narovnání“). (2) Tento návrh rozhodnutí je určen podnikům Scania AB, Scania CV AB a Scania Deutschland GmbH (společně dále jen „Scania“), které navzdory své účasti na jednáních o narovnání nepředložily návrhy na narovnání.

3.   

Prohlášení o námitkách bylo přijato Komisí a oznámeno podniku Scania v listopadu 2014. V následujících měsících byl podniku Scania zpřístupněn spis. Od podniku Scania jsem neobdržel žádnou stížnost ani žádost ohledně tohoto zpřístupnění.

4.   

Dne 26. července 2016, krátce po přijetí rozhodnutí o narovnání, požádal podnik Scania Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (dále jen „GŘ pro hospodářskou soutěž“), aby mu poskytlo seznam dokumentů, které byly ke spisu přidány od jeho zpřístupnění, a sice za účelem identifikace případných důkazů ve prospěch podniku. Po obdržení seznamu dokumentů, které byly ke spisu přidány mezi 20. listopadem 2014 a 10. srpnem 2016, si podnik Scania vyžádal zpřístupnění několika dokumentů z uvedeného seznamu. GŘ pro hospodářskou soutěž povolilo přístup (v prostorách Komise) k některým z těchto dokumentů, jmenovitě k těm, které obsahovaly procesní informace ohledně řízení o narovnání a shovívavosti, ale zamítlo přístup k jiným dokumentům, a sice ke korespondenci se třetími stranami a odpovědím na prohlášení o námitkách, které předložili dva adresáti rozhodnutí o narovnání. Po tomto zamítnutí se podnik Scania obrátil na mne. Po přezkoumání dokumentů jsem zamítl žádost podniku Scania o zpřístupnění korespondence se třetími stranami (zejména žádosti o přístup veřejnosti podle nařízení č. 1049/2001 (3) podané potenciálními žalobci o náhradu škody), ale povolil jsem zpřístupnění čtyř pasáží odpovědí dalších zúčastněných stran na prohlášení o námitkách, jež by mohly být považovány za nové důkazy svědčící ve prospěch podniku Scania (v tom smyslu, že druhá strana v těchto pasážích opravila nebo doplnila prohlášení podniků v rámci řízení o shovívavosti nebo přidala nové důkazy získané dotazováním zaměstnance).

5.   

Podnik Scania na prohlášení o námitkách písemně odpověděl dne 23. září 2016 a požádal rovněž o ústní slyšení. Slyšení se konalo dne 18. října 2016.

6.   

Dne 7. dubna 2017 zaslala Komise dopis o skutkovém stavu podniku Scania AB. Podnik Scania AB na tento dopis písemně odpověděl 12. května 2017. Dne 23. června 2017 zaslala Komise stejný dopis o skutkovém stavu podniku Scania a poskytla mu lhůtu deseti pracovních dnů na předložení doplňujících poznámek nad rámec těch, které předložil podnik Scania AB dne 12. května 2017. Dne 7. července 2017 podnik Scania potvrdil, že poznámky uvedené podnikem Scania AB rovněž odrážejí stanoviska podniků Scania CV AB a Scania Deutschland GmbH.

7.   

Ve své odpovědi na prohlášení o námitkách podnik Scania uvedl, že po přijetí rozhodnutí o narovnání, ke kterému došlo dne 19. července 2016, Komise již nemůže přijmout rozhodnutí shledávající protiprávní jednání ze strany podniku Scania, aniž by porušila zásadu presumpce neviny a právo na obhajobu podniku Scania. S tímto stanoviskem nesouhlasím. Rozhodnutí o narovnání neobsahuje žádná zjištění protiprávního jednání ze strany podniku Scania a podnik Scania mohl plně využít svého práva na obhajobu ve své písemné odpovědi na prohlášení o námitkách, v odpovědi na dopis o skutkovém stavu a na ústním slyšení.

8.   

Podle článku 16 rozhodnutí 2011/695/EU jsem zvážil, zda se návrh rozhodnutí zabývá pouze těmi námitkami, u nichž byla podniku Scania poskytnuta příležitost vyjádřit své názory. Dospěl jsem ke kladnému závěru.

9.   

Celkově se domnívám, že právo podniku Scania na účinný výkon procesních práv bylo v této věci dodrženo.

V Bruselu dne 26. září 2017.

Wouter WILS


(1)  Podle článků 16 a 17 rozhodnutí předsedy Evropské komise 2011/695/EU ze dne 13. října 2011 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 29).

(2)  Viz rozhodnutí Komise C(2016) 4673 ze dne 19. července 2016, souhrnná zpráva zveřejněná v Úř. věst. C 108, 6.4.2017, s. 6 a závěrečná zpráva úředníka pro slyšení (Úř. věst. C 108, 6.4.2017, s. 4).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).


30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/9


Souhrnná zpráva o rozhodnutí Komise

ze dne 27. září 2017

týkající se řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 53 dohody o EHP

(Věc AT.39824 – Nákladní vozidla)

(oznámeno pod číslem C(2017) 6467 FINAL)

(pouze anglické znění je závazné)

(2020/C 216/07)

Dne 27. září 2017 přijala Komise rozhodnutí týkající se řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 53 Dohody o EHP. V souladu s článkem 30 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1) Komise tímto zveřejňuje jména stran a hlavní obsah rozhodnutí, včetně všech uložených sankcí, přičemž bere v úvahu oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

1.   ÚVOD

1)

Toto rozhodnutí se týká jediného a trvajícího protiprávního jednání, které bylo v rozporu s článkem 101 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 53 Dohody o EHP.

2)

Rozhodnutí je určeno těmto subjektům: Scania AB (publ), Scania CV AB (publ) a Scania Deutschland GmbH (dále společně jen „Scania“ nebo „adresáti rozhodnutí“).

2.   POPIS VĚCI

2.1.   Řízení

3)

V reakci na žádost o ochranu před pokutami podanou dne 20. září 2010 výrobcem nákladních vozidel, který není adresátem rozhodnutí, provedla Komise v období mezi 18. a 21. lednem 2011 kontroly v prostorách několika výrobců nákladních vozidel.

4)

Dne 20. listopadu 2014 zahájila Komise řízení na základě čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003 proti podniku Scania a dalším výrobcům nákladních vozidel (dále jen „strany“) a přijala prohlášení o námitkách, které bylo stranám oznámeno.

5)

Po přijetí prohlášení o námitkách strany neformálně navázaly kontakt s Komisí a požádaly, aby byla věc dále řešena postupem při narovnání. Komise se rozhodla zahájit v této věci postup při narovnání poté, co všechny strany potvrdily svou ochotu vést o narovnání jednání. Strany kromě podniku Scania (dále jen „strany usilující o narovnání“) následně předložily Komisi formální návrh na narovnání podle čl. 10a odst. 2 nařízení (ES) č. 773/2004. (2) Dne 19. července 2016 přijala Komise rozhodnutí podle článku 7 a čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 určené stranám usilujícím o narovnání, ve kterém každé z nich přičetla odpovědnost za její příslušné jednání v této věci.

6)

Vzhledem k tomu, že podnik Scania se rozhodl nepředložit návrh na narovnání, pokračovala Komise ve vyšetřování jeho jednání v rámci standardního postupu.

7)

Dne 25. září 2017 vydal Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení kladné stanovisko a dne 27. září 2017 přijala Komise rozhodnutí proti podniku Scania.

2.2.   Adresáti rozhodnutí a doba trvání protiprávního jednání

8)

Během níže uvedeného období se adresáti rozhodnutí účastnili koluzní dohody a/nebo za ni nesli odpovědnost, čímž porušili článek 101 Smlouvy.

Subjekt

Doba trvání

Scania AB (publ),

Scania CV AB (publ),

Scania Deutschland GmbH. (3)

od 17. ledna 1997 do 18. ledna 2011

2.3.   Shrnutí Protiprávního Jednání

9)

Výrobky, kterých se dotklo protiprávní jednání, jsou nákladní vozidla o hmotnosti 6 až 16 tun („středně těžká nákladní vozidla“) a nákladní vozidla o hmotnosti vyšší než 16 tun („těžká nákladní vozidla“), a to jak nákladní vozidla bez přípojného vozidla, tak i tahače (středně těžká a těžká nákladní vozidla jsou dále souhrnně označována jako „nákladní vozidla“). (4) Tato věc se netýká služeb poskytovaných po prodeji, jiných služeb a záruk pro nákladní vozidla ani prodeje ojetých nákladních vozidel nebo jakéhokoli jiného zboží nebo služeb.

10)

Protiprávní jednání spočívalo v koluzních ujednáních týkajících se cen a zvyšování cen brutto nákladních vozidel v EHP, jakož i načasování a přenesení nákladů na zavedení emisních technologií u středně těžkých a těžkých nákladních vozidel požadovaných podle norem EURO 3 až 6. Do diskuse o cenách, zvyšování cen a zavedení nových emisních norem byla do roku 2004 přímo zapojena ústředí adresátů rozhodnutí. Přinejmenším od srpna 2002 probíhaly diskuse prostřednictvím německých dceřiných společností, které, v různé míře, informovaly svá ústředí. Diskuse probíhaly jak na multilaterální, tak i na bilaterální úrovni.

11)

Součástí koluzních ujednání byly dohody a/nebo jednání ve vzájemné shodě týkající se cen a zvyšování cen brutto, jejichž cílem bylo sjednotit brutto ceny v EHP a načasování a přenesení nákladů na zavedení emisních technologií požadovaných podle norem EURO 3 až 6.

12)

Protiprávní jednání probíhalo v celém EHP a trvalo od 17. ledna 1997 do 18. ledna 2011.

2.4.   Nápravná Opatření

13)

Pro účely rozhodnutí jsou použity pokyny pro výpočet pokut z roku 2006. (5)

2.4.1. Základní částka pokuty

14)

Při stanovení pokut Komise zohlednila prodeje těžkých nákladních vozidel (definovaných v bodě 9), které podnik Scania uskutečnil v EHP za poslední rok před ukončením protiprávního jednání, skutečnost, že koordinace cen patří mezi nejškodlivější omezení hospodářské soutěže, délku trvání protiprávního jednání, vysoký tržní podíl stran na evropském trhu s těžkými a středně těžkými nákladními vozidly, skutečnost, že protiprávní jednání probíhalo v celém EHP, a dodatečnou částku, která měla odradit podniky od zapojení se do praktik cenové koordinace.

2.4.2. Úpravy základní částky

15)

Komise neuplatnila žádné přitěžující ani polehčující okolnosti.

3.   ZÁVĚR

16)

Podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 byly uloženy tyto pokuty:

880 523 000 EUR

společně a nerozdílně podnikům Scania AB (publ) a Scania CV AB (publ), z čehož

na podnik Scania Deutschland GmbH společně a nerozdílně připadá částka 440 003 282 EUR.


(1)  Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 411/2004 (Úř. věst. L 68, 6.3.2004, s. 1).

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18).

(3)  Podnik Scania Deutschland GmbH se podílel na koluzní dohodě a nese za ni odpovědnost pouze v období od 20. ledna 2004 do 18. ledna 2011.

(4)  S výjimkou nákladních vozidel pro vojenské použití.

(5)  Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1/2003 (Úř. věst. C 210, 1.9.2006, s. 2).


30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/11


Stanovisko Poradního výboru pro spojování podniků přijaté na jeho zasedání dne 3. prosince 2018 k předběžnému návrhu rozhodnutí týkajícího se věci M.8909 – KME/MKM

Zpravodaj: KYPR

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 216/08)

Transakce

1.

Poradní výbor (7 členských států) souhlasí s Komisí, že oznámená transakce představuje spojení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 („nařízení o spojování“).

Význam pro Unii

2.

Poradní výbor (7 členských států) souhlasí s Komisí, že oznámená transakce má význam pro celou Unii ve smyslu čl. 1 odst. 3 nařízení o spojování.

Výrobkový trh

3.

Poradní výbor (7 členských států) souhlasí s Komisí, pokud jde o vymezení relevantních výrobkových trhů uvedené v návrhu rozhodnutí za účelem posouzení předmětné transakce, zejména pokud jde o:

a.

dodávku předválcovaného pásu;

b.

dodávku válcovaných produktů;

c.

dodávku sanitárních měděných trubek.

Zeměpisný trh

4.

Poradní výbor (7 členských států) souhlasí s Komisí, pokud jde o vymezení relevantních zeměpisných trhů uvedené v návrhu rozhodnutí, zejména pokud jde o tyto závěry:

a.

relevantní trh pro dodávku předválcovaného pásu zahrnuje celé území EHP;

b.

relevantní trhy pro dodávku válcovaných produktů zahrnují celé území EHP;

c.

přesné zeměpisné trhy pro dodávku sanitárních měděných trubek mohou být vnitrostátní nebo se týkat celého EHP, ale tuto otázku je možno ponechat otevřenou.

Posouzení z hlediska hospodářské soutěže

Horizontální nekoordinované účinky

5.

Poradní výbor (7 členských států) souhlasí s posouzením Komise ohledně horizontálních nekoordinovaných účinků a konkrétně s tím, že transakce významně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž:

a.

na trhu s válcovanou mědí v EHP;

b.

na trhu se sanitárními měděnými trubkami v rámci celého EHP nebo v jakékoli zemi EHP.

Vertikální nekoordinované účinky

6.

Poradní výbor (7 členských států) souhlasí s posouzením Komise, že transakce v důsledku vertikálních účinků mezi předválcovaným pásem a válcovanou mědí významně nenaruší hospodářskou soutěž.

Slučitelnost s vnitřním trhem

7.

Poradní výbor (7 členských států) souhlasí s názorem Komise, že oznámené spojení by mělo být prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP.

30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/13


Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení (1)

(M.8909 – KME/MKM)

(text s významem pro EHP)

(2020/C 216/09)

1.   

Dne 4. června 2018 Komise obdržela oznámení o navrhovaném spojení (dále jen „spojení“), kterým podnik KME AG („KME“) navrhl, že nákupem akcií získá výlučnou kontrolu nad podnikem MKM Mansfelder Kupfer und Messing GmbH („MKM“) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) („nařízení o spojování“). KME a MKM se dále označují jako „strany“.

2.   

Dne 23. července 2018 Komise přijala rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování („rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1 písm. c)“). Komise v uvedeném rozhodnutí shledala, že spojení vyvolává vážné pochybnosti o své slučitelnosti s vnitřním trhem a Dohodou o Evropském hospodářském prostoru. Dne 23. srpna 2018 předložily strany písemné připomínky k rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1 písm. c).

3.   

Výsledky podrobného šetření trhu nepotvrdily vážné pochybnosti, jež vyvstaly během předcházející fáze, a návrh rozhodnutí prohlašuje toto spojení za slučitelné s vnitřním trhem a Dohodou o Evropském hospodářském prostoru. Komise nevydala prohlášení o námitkách podle čl. 13 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 802/2004 (3) a neuskutečnilo se žádné formální slyšení podle článku 14 uvedeného nařízení.

4.   

Účast na tomto řízení byla povolena pěti zúčastněným třetím osobám.

5.   

Celkově se domnívám, že právo na účinný výkon procesních práv bylo v průběhu tohoto řízení dodrženo.

V Bruselu dne 4. prosince 2018.

Joos STRAGIER


(1)  Podle článků 16 a 17 rozhodnutí předsedy Evropské komise 2011/695/EU ze dne 13. října 2011 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 29) („rozhodnutí 2011/695/EU“).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 802/2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 133, 30.4.2004, s. 1; oprava Úř. věst. L 172, 6.5.2004, s. 9).


30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/14


SOUHRNNÁ ZPRÁVA O ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. prosince 2018,

kterým se spojení prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem a s fungováním Dohody o EHP

(Věc M.8909 – KME/MKM)

(oznámeno pod číslem C(2018) 8497)

(Pouze anglické znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 216/10)

Dne 11. prosince 2018 přijala Komise rozhodnutí ve věci spojení podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (1) , a zejména podle čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení. Znění celého rozhodnutí bez důvěrných informací je k dispozici v závazném jazyce věci na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese: http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm?clear=1&policy_area_id=2

(1)   

Komise dne 4. června 2018 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení (ES) č. 139/2004 („nařízení o spojování“), kterým podnik KME AG (dále jen „KME“, Německo) hodlá získat ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem akcií výlučnou kontrolu nad podnikem MKM Mansfelder Kupfer und Messing GmbH (dále jen „MKM“, Německo) (dále jen „transakce“). Podniky KME a MKM jsou dále uváděny jako „strany“. Podnik, který by vznikl důsledkem transakce, je dále uváděn jako „subjekt vzniklý sloučením“.

I.   STRANY A TRANSAKCE

(2)

Podnik KME, evropská průmyslová skupina se sídlem v Německu, působí v oblasti výroby mědi a produktů ze slitin mědi včetně trubek a jejich uvádění na trh. Podnik KME provozuje několik výrobních závodů v Německu, Itálii, Francii, Španělsku, Spojených státech amerických a Číně. KME je dceřiná společnost zcela vlastněná společností Intek Group S.p.A., což je kótovaná akciová společnost zřízená podle italského práva s ústředím v Miláně, Itálii.

(3)

Podnik MKM je registrován v Německu a je výrobcem meziproduktů a polotovarů z mědi a ze slitin mědi. Vyrábí mimo jiné měděné dráty, předválcované pásy, válcované produkty a trubky. V Německu má jeden výrobní závod. Podnik MKM je prostřednictvím prodejních partnerů ve 24 zemích přítomný po celém světě. Jediným akcionářem podniku MKM je německá společnost s ručením omezeným Copper 1909 BidCo GmbH, kterou nepřímo vlastní komanditní společnost Copper KG, jejímž jediným generálním partnerem je německá společnost s ručením omezeným Copper GP.

(4)

Transakce bude uskutečněna plněním dohody o prodeji, nákupu a převodu, kterou podnik KME získá veškerý základní kapitál podniku Copper GP a všechny komanditní společnosti v podniku Copper KG, a tedy nepřímou výlučnou kontrolu nad podnikem MKM. Strany sjednaly dne 28. března 2018 soubor podmínek.

II.   VÝZNAM PRO EU

(5)

Celosvětový společný obrat stran je vyšší než 2 500 milionů EUR (2) a celkový obrat každé z nich v rámci EHP přesahuje100 milionů EUR. Společný obrat podniků KME a MKM v Německu, Francii a Itálie je vyšší než 100 milionů EUR a jednotlivý obrat podniků KME a MKM je vyšší než 25 milionů EUR. Žádná ze stran nedosahuje v jednom a témž členském státě více než dvou třetin svého celkového obratu v rámci celé Unie. Tato transakce má proto význam pro EU.

III.   POSTUP

(6)

Komise dne 23. července 2018 na základě vlastního šetření trhu vyjádřila vážné pochybnosti, pokud jde o slučitelnost transakce s vnitřním trhem, a přijala rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování.

(7)

Dne 8. srpna 2018 požádaly strany podle čl. 10 odst. 3 druhého pododstavce první věty nařízení o spojování o prodloužení zákonné lhůty o deset pracovních dní.

IV.   POSOUZENÍ

(8)

Transakce se týká výroby válcovaných produktů z měděných polotovarů a slitin mědi (dále jen „válcované produkty“) a výroby sanitárních měděných trubek, což jsou extrudované výrobky, v EHP. Níže jsou vymezeny relevantní výrobkové a zeměpisné trhy.

1.   Vymezení relevantního trhu

1.1.   Předválcované pásy

(9)

Předválcovaný pás je tenké vlákno z mědi nebo ze slitiny mědi, které je klíčovým vstupem na výrobu válcovaných produktů. Komise se domnívá, že trh s předválcovanými pásy je oddělen od trhu s válcovanými produkty, protože na straně poptávky neexistuje žádná nahraditelnost a na straně nabídky existuje pouze omezená možnost nahraditelnosti mezi předválcovanými pásy a válcovanými produkty. Komise se domnívá, že trh s předválcovanými pásy zahrnuje celé území EHP.

1.2.   Válcované produkty

(10)

Komise se domnívá, že relevantní trh je celkový trh s válcovanými produkty, který je velmi diferencovaný. Komise zastává názor, že trh s válcovanými produkty je tvořen mnoha segmenty, které jsou určené různými výrobními parametry, technickými parametry produktů a různými požadavky na válcované produkty s různým konečným využitím. Komise rovněž zastává názor, že v rámci trhu s válcovanými produkty se na jednu stranu vyskytuje více standardizovaných segmentů trhu a na stranu druhou segmenty trhu s vysokou hodnotou. Komise zjistila, že úroveň know-how a sofistikovanost zařízení, intenzita hospodářské soutěže a dynamika trhu ve standardizovaných segmentech trhu se liší od segmentů trhu s vysokou hodnotou. Komise se v souladu se svou rozhodovací praxí a na základě výsledků šetření trhu domnívá, že zeměpisný trh s válcovanými produkty zahrnuje území EHP.

1.3.   Sanitární měděné trubky

(11)

Komise zastává názor, že sanitární měděné trubky představují samostatný výrobkový trh a v souladu se svou rozhodovací praxí se domnívá, že tento trh nezahrnuje sanitární trubky vyrobené z jiných materiálů, jakými jsou plast a vícevrstvé trubky. Vymezení zeměpisného trhu se sanitárními měděnými trubkami by se mohlo nacházet na vnitrostátní úrovni nebo úrovni EHP a může být v konečném důsledku ponecháno otevřené.

2.   Posouzení z hlediska hospodářské soutěže

2.1.   Dvě transakce, které proběhly krátce po sobě ve stejném výrobním odvětví a s použitím pravidla přednosti

(12)

Po oznámení transakce ze dne 13. června 2018 podnik Wieland Werke AG (dále jen „Wieland“) oznámil Komisi ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování svůj záměr získat podnik Aurubis Flat Rolled Products a 50% podíl ve společnosti Aurubis in Schwermetall, což je společný podnik společností Wieland a Aurubis rozdělený v poměru 50:50. Následně oznámená transakce (dále jen „Wieland/ARP/Schwermetall“) má částečný vliv na stejné trhy jako transakce v této věci: předválcované pásy a válcované produkty z mědi a ze slitin mědi.

(13)

V případě souběžných vyšetřování spojení, která ovlivňují stejné relevantní trhy, Komise podle své ustálené praxe posuzuje první oznámenou transakci individuálně a na základě struktury trhu v době oznámení. V projednávané věci Komise posoudí spojení na základě struktury trhu, ve kterém jsou podniky Wieland a Aurubis považovány za dva oddělené subjekty.

2.2.   Posouzení horizontálních nekoordinovaných účinků na trhu s válcovanými produkty

(14)

Komise zjistila, že by transakce na trhu s válcovanými produkty vedla k mírně kumulovaným tržním podílům z hlediska objemu ([20–30] %) a hodnoty ([20–30] %). Kromě toho Komise zjistila, že v období 2015–2017 klesly prodeje podniku KME a podnik ztratil podíl na trhu, což se také projevilo na jeho špatných finančních výsledcích. Z toho to důvodu a vzhledem k růstu poptávky po válcovaných produktech, se Komise domnívá, že soutěžní relevance podniku KME na trhu s válcovanými produkty klesá a že ji nelze vyrovnat růstem podniku MKM.

(15)

Z důkazů ve věci vyplývá, že podnik KME má široké portfolio válcovaných produktů, které jsou určeny pro standardizované segmenty i segmenty s vysokou hodnotou, a podnik MKM se soustřeďuje na standardizované segmenty trhu, přičemž vyrábí zejména válcované produkty z čisté mědi. Komise proto doplní svoji analýzu celkového trhu s válcovanými produkty posouzením standardizovaných segmentů, ve kterých se činnosti stran překrývají, zejména pokud jde o krytinovou měď/DHP a elektrovodnou měď/ETP.

(16)

Komise zjistila, že ve standardizovaných segmentech trhu, kde si strany navzájem úzce konkurují, existuje nadměrná kapacita a mnoho konkurentů.

(17)

Komise zastává názor, že po transakci budou konkurenti schopni zmařit jakékoli pravděpodobné zvýšení cen ze strany subjektu vzniklého sloučením, a to z těchto důvodů.

(18)

Za prvé se Komise domnívá, že po transakci bude subjekt vzniklý sloučením nadále čelit silné hospodářské soutěži s více konkurenty, ze kterých většina působí ve standardizovaných segmentech válcovaných produktů z čisté mědi a mosaze. V případě zvýšení ceny v návaznosti na transakci by kromě toho konkurenti, kteří se v současnosti soustředí na segmenty trhu s vysokou hodnotou, mohli rychle opětovaně vstoupit do standardizovaných segmentů a obsluhovat tyto segmenty, protože by měli potřebnou způsobilost a motivaci poskytovat dodávky do těchto segmentů.

(19)

Za druhé se Komise domnívá, že by dostupné volné výrobní kapacity a technologie v tomto výrobním odvětví umožňující jednoduchý přechod výroby na různé materiály, zejména v souvislosti se standardizovanými výrobky, představovaly významné konkurenční omezení schopnosti stran zvyšovat po transakci ceny.

(20)

Za třetí Komise zjistila, že dovoz z Turecka a Srbska, i když poměrně malý, se týká zejména standardizované části trhu a představuje konkurenční omezení pro etablované aktéry se sídlem na území EHP, jakými jsou zúčastněné strany.

(21)

Za čtvrté se Komise domnívá, že zákazníci budou po transakci schopní sledovat svoje vícezdrojové strategie, čímž se omezí motivace subjektu vzniklého sloučením na zvyšování cen. Většina respondentů v šetření trhu uvedla, že válcované produkty nečerpá pouze od stran, ale i od jiných dodavatelů v rámci EHP i mimo něj. Zákazníci stran uvedli, že mají tři až deset schválených dodavatelů válcovaných produktů. Výsledky šetření trhu navíc potvrdily, že kvalifikační procesy ve standardizovaných segmentech, pokud by byly vůbec potřebné, by pro zákazníky nepředstavovaly významnou překážku pro to, aby v případě zvýšení cen po transakci změnili dodavatele.

(22)

Komise také zjistila, že zatímco většina zákazníků zúčastněných stran, kteří odpovídali v šetření trhu, vznesla obavu týkající se pravděpodobného zvýšení cen po transakci, tito zákazníci vyjádřili svoje názory s přihlédnutím i na druhé oznámené spojení (tedy Wieland/ARP/Schwermetall). Vzhledem k tomu, že respondenti pravděpodobně vzali do úvahy scénář, ve kterém se počet dostupných dodavatelů dále sníží z důvodu dvou spojení, Komise se domnívá, že výsledky šetření trhu v aktuální věci byly pravděpodobně negativnější, než by byly odůvodněné v případě, kdy by se přihlédlo pouze k transakci.

(23)

Komise zároveň analyzovala obavy zákazníků týkající se omezeného počtu dostupných dodavatelů v případě specifických měděných pásů pro vysokofrekvenční kabely. Komise zjistila, že tento výrobek představuje velmi malý segment a že by důvodem omezeného počtu dostupných dodavatelů mohl být nedostatečný obchodní zájem způsobený omezením velikosti poptávky. Komise se však domnívá, že v případě zvýšení cen po transakci by jiní konkurenti měli motivaci vstoupit do toho to segmentu, ve kterém zákazníci obvykle podporují kvalifikační proces.

(24)

S ohledem na uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že by transakce nevedla k značnému narušení efektivní hospodářské soutěže v důsledku horizontálních nekoordinovaných účinků na trhu s válcovanými produkty, včetně jeho standardizovanějších segmentů, kde se strany zvláště překrývají. Zejména posouzení překrývání v segmentech krytinové mědi/DHP a elektrovodné měď/ETP by nevedlo k odlišným výsledkům.

2.3.   Posouzení vertikálních nekoordinovaných účinků na trhu s válcovanými měděnými produkty

(25)

Komise také posoudila vertikální vztah vyplývající z transakce, ve které se kombinují činnosti podniku MKM (podnik KME není přítomný) na předcházejícím obchodním trhu s předválcovanými pásy a činnosti stran na navazujícím trhu s válcovanými produkty.

(26)

Komise zjistila, že by transakce nevedla k značnému narušení hospodářské soutěže z důvodů vertikálních nekoordinovaných účinků na trhu s válcovanými produkty. Komise zastává názor, že neexistovalo riziko omezení vstupu na trh, protože by subjekt vzniklý sloučením po transakci nebyl schopný omezit konkurenty z důvodů nedostatečné tržní síly na předcházejícím trhu a existence jiných alternativních dodavatelů. Kromě toho, neexistuje žádný důkaz o tom, že by se podnik MKM v minulosti o omezování pokoušel.

(27)

Kdyby se bral ohled na postavení podniku MKM v segmentech čisté mědi nebo bronzu, závěr by se nijak nelišil od závěru, ke kterému se dospělo ve vztahu k celkovému trhu. Zatímco podíl prodeje předválcovaných pásů podniku MKM by byl v těchto segmentech vyšší, Komise zjistila, že existují důvěryhodní alternativní dodavatelé, kteří v těchto segmentech působí.

(28)

Komise také zjistila, že motivace subjektu vzniklého sloučením na pokračování prodeje předválcovaných pásů na obchodním trhu by se po transakci pravděpodobně nezměnila, jelikož subjekt vzniklý sloučením bude mít nadále velkou volnou kapacitu, která přesahuje jeho současné celkové potřeby a jakékoli plány na expanzi na trhu s válcovanými produkty. Subjekt vzniklý sloučením by měl proto v zájmu snížení nákladů motivaci maximálně využít svoji výrobní linku s předválcovanými pásy.

(29)

Komise také zastává názor, že jakákoli strategie subjektu vzniklého sloučením týkající se omezování konkurentů by neměla mít výrazný účinek na hospodářskou soutěž na trhu s válcovanými produkty, protože odběratelé předválcovaného pásu podniku MKM nejsou k tomu, aby soutěžili na trhu s válcovanými produkty, závislí na nákupu od podniku MKM. Subjekt vzniklý sloučením by kromě toho nemohl zvýšit náklady jiných konkurentů na navazujícím trhu s válcovanými produkty, a to buď proto, že jsou vertikálně integrované (například Wieland, Aurubis, EGm a Sofia Med), nebo proto, že nakupují předválcované pásy od jiných dodavatelů.

2.4.   Posouzení horizontálních nekoordinovaných účinků na trhu se sanitárními měděnými trubkami.

(30)

Komise zastává názor, že by transakce v důsledku horizontálních nekoordinovaných účinků výrazně nenarušila efektivní hospodářskou soutěž na trhu se sanitárními měděnými trubkami v EHP a na vnitrostátních trzích, kde se činnosti stran překrývají (tedy v Rakousku, Belgii, Německu, Francii, Czechia, Dánsku, Maďarsku či Nizozemsku), a to zejména z těchto důvodů:

a)

navzdory vysokým podílům na trhu v některých členských státech v EHP zůstává na úrovni EHP a na každém vnitrostátním trhu velký počet důvěryhodných konkurentů, kteří by měli být schopní vyvinout na subjekt vzniklý sloučením konkurenční tlaky. Nepřímé tlaky na subjekt vzniklý sloučením vytvářejí i konkurenti, kteří působí v oblasti sanitárních trubek vyrobených z jiných materiálů, jako jsou hliník, plasty a PEX;

b)

konkurenti mají značnou dostupnou kapacitu na výrobu sanitárních měděných trubek (přesahující objem prodeje subjektu vzniklého sloučením), který by jim umožňoval zvýšit nabídku s cílem zmařit jakékoli zvyšování cen po transakci. Konkurenti mají také motivaci ke zvýšení nabídky, protože jak vyplývá z důkazů, dostupnou kapacitu by mohli zvýšit, aniž by jim vznikly značné náklady;

c)

překážky vstupu nebo expanze na vnitrostátní trh nejsou mimořádně významné (získání potřebných vnitrostátních osvědčení je jednoduché; přítomnost v rámci země je možné organizovat prostřednictvím nezávislých zástupců s nízkými náklady, přičemž je také možný prodej bez přítomnosti v zemi). Kdyby se proto po transakci měly zvýšit ceny, konkurenti s volnou kapacitou by mohli zvýšit nabídku na vnitrostátní trh, kde jsou již přítomní, nebo vstoupit na vnitrostátní trh, kde ještě nepůsobí.

(31)

Komise kromě uvedených důvodů konstatuje, že podnik KME, kterému na úrovni EHP patří podíl s objemem [20–30] %, čelí v posledních letech potížím při obsluze trhu se sanitárními měděnými trubkami. Z údajů o tržním podílu a z interních dokumentů podniku KME vyplývá, že se jeho tržby od roku 2015 do roku 2017 snížily v prospěch jeho konkurentů, zejména Rakouska, Francie a Dánska.

(32)

Komise také konstatuje, že podnik MKM je malým konkurentem s podílem pouze za [5–10] % poptávky na úrovni EHP. Podnik MKM dokonce ani trubky Sanco neprodává, zatímco podnik KME tyto i jiné typy trubek distribuuje (Sanco znamená Sans Corrosion a jedná se o značku kvality). Překrývání proto existuje pouze v souvislosti s trubkami jiných typů než Sanco, což obecně představuje polovinu poptávky.

(33)

Většina zákazníků nevyjádřila obavy, pokud jde o vliv transakce na kterýkoli z uvedených vnitrostátních trhů s výjimkou Německa. Zhruba polovina německých zákazníků, kteří odpovídali v rámci šetření trhu, vyjádřili obavy, že transakcí by se odstranila jedna německá alternativa k podniku KME, což by vedlo ke koncentraci výrobní kapacity. Komise tyto obavy posoudila z hlediska charakteristik trhu: dostupné nadměrné kapacity konkurentů; nedávného vstupu italských a polských výrobců; nízkých překážek z hlediska expanze; skutečnosti, že si strany konkurují pouze v méně než polovině celkové poptávky (pouze v případě trubek jiných typů než Sanco). Komise se proto domnívá, že by transakce nevedla k značnému narušení hospodářské soutěže na trhu se sanitárními trubkami v Německu.

2.5.   Posouzení horizontálních koordinovaných účinků na trhu se sanitárními měděnými trubkami

(34)

Komise zároveň zastává názor, že není pravděpodobné, že se z důvodů nižšího počtu konkurentů v zemích, ve kterých se činnosti stran překrývají, zvýší po transakci koordinace na trhu se sanitárními měděnými trubkami, protože existují alternativní dodavatelé, kteří mají rozsáhle dostupné kapacity, a překážky vstupu jsou nízké. Komise nenašla žádné mechanismy, kterými by se po transakci mohlo zjednodušit vykonávání tichého režimu koordinace v oblasti sanitárních měděných trubek a nebo dosáhnutí jeho větší udržitelnosti.

V.   ZÁVĚR

(35)

Komise z výše uvedených důvodů dospěla k závěru, že by navrhované spojení nemělo zásadně narušit účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části. Komise tedy toto spojení prohlásila za slučitelné s vnitřním trhem a fungováním Dohody o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 nařízení o spojování a článkem 57 Dohody o EHP.

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2)  Obrat vypočítaný v souladu s článkem 5 nařízení o spojování a v souladu s konsolidovaným sdělením Komise k otázkám příslušnosti (Úř. věst. C 95, 16.4.2008, s. 1).


V Oznámení

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Evropská komise

30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/19


Výzva k předkládání návrhů na granty na jednoduché propagační programy na podporu zemědělských produktů prováděné na vnitřním trhu a ve třetích zemích s cílem obnovit situaci na trhu v souladu s nařízením (EU) č. 1144/2014

(2020/C 216/11)

Oznamuje se vyhlášení výzvy k předkládání návrhů na jednoduché propagační programy zveřejněné v rámci ročního pracovního programu na rok 2020 na podporu zemědělských produktů s cílem obnovit situaci na trhu v tomto odvětví.

Celkový orientační rozpočet, který je k dispozici pro návrhy vybrané v rámci této výzvy, je 5 milionů EUR.

Lhůta pro předkládání návrhů je 27. srpna 2020.

Úplné znění této výzvy je spolu s pokyny pro žadatele týkajícími se způsobu předkládání návrhů k dispozici na portálu pro financování a nabídková řízení (https:// ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/home). Na uvedeném portálu budou podle potřeby aktualizovány všechny související informace.


30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/20


Výzva k předkládání návrhů na granty na složené propagační programy na podporu zemědělských produktů prováděné na vnitřním trhu a ve třetích zemích s cílem obnovit situaci na trhu v souladu s nařízením (EU) č. 1144/2014

(2020/C 216/12)

Oznamuje se vyhlášení výzvy k předkládání návrhů na složené propagační programy zveřejněné v rámci ročního pracovního programu na rok 2020 na podporu zemědělských produktů s cílem obnovit situaci na trhu v tomto odvětví.

Celkový orientační rozpočet, který je k dispozici pro návrhy vybrané v rámci této výzvy, je 5 milionů EUR.

Lhůta pro předkládání návrhů je 27. srpna 2020.

Úplné znění této výzvy je spolu s pokyny pro žadatele týkajícími se způsobu předkládání návrhů k dispozici na portálu pro financování a nabídková řízení (https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/home). Na uvedeném portálu budou podle potřeby aktualizovány všechny související informace.


ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Evropská komise

30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/21


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9796 — Uniqa/Axa (Insurance, asset management and pensions – Czechia, Poland and Slovakia))

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 216/13)

1.   

Komise dne 23. června 2020 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).

Toto oznámení se týká těchto podniků:

Uniqa Österreich Versicherungen AG („Uniqa“, Rakousko), společně kontrolovaného podniky Raiffeisen Bank International AG („RBI“, Rakousko) a Uniqa Versicherungsverein Privatstiftung („Uniqa PS“, Rakousko);

Axa S.A. („Axa“, Francie).

Podnik Uniqa získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování kontrolu nad částmi podniku Axa.

Spojení se uskutečňuje nákupem podílů.

2.   

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podnik Uniqa působí v oblasti životního a neživotního pojištění, zajištění a souvisejících služeb,

podnik RBI je korporátní a investiční banka s dceřinými společnostmi na Slovensku a v Česku,

podnik Uniqa PS je soukromá nadace, jejímiž výhradními příjemci jsou pojistníci podniku Uniqa,

cílový podnik zahrnuje činnosti podniku Axa v oblasti pojištění, správy majetku a penzijního pojištění v Česku, Polsku a na Slovensku.

3.   

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.   

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Je třeba vždy uvést toto číslo jednací:

M.9796 — Uniqa/Axa (Insurance, asset management and pensions – Czechia, Poland and Slovakia)

Připomínky lze Komisi zaslat e-mailem, faxem nebo poštou. Použijte tyto kontaktní informace:

E-mail: COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu

Fax +32 22964301

Poštovní adresa:

Commission européenne/Europese Commissie

Direction générale de la concurrence

Greffe des concentrations

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).


30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/23


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9790 – Blackstone/KP1)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 216/14)

1.   

Komise dne 19. června 2020 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).

Oznámení se týká těchto podniků:

Blackstone Group Inc. („Blackstone“, USA),

KP1 Services S.A.S. („KP1“, Francie), v současnosti kontrolovaného podnikem Doughty Hanson Private Equity Partners.

Podnik Blackstone získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování výhradní kontrolu nad celým podnikem KP1.

Spojení se uskutečňuje nákupem cenných papírů.

2.   

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podniku Blackstone: podnik zabývající se správou investic. Blackstone spravuje aktiva po celém světě a má sídlo ve Spojených státech s pobočkami v Evropě a v Asii,

podniku KP1: vývoj, design, výroba a prodej stavebních materiálů pro bytové, obchodní a průmyslové účely ve Francii.

3.   

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.   

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Je třeba vždy uvést toto číslo jednací:

M.9790 - Blackstone/KP1

Připomínky lze Komisi zaslat e-mailem, faxem nebo poštou. Použijte tyto kontaktní informace:

E-mail: COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu

Fax +32 22964301

Poštovní adresa:

Commission européenne/Europese Commissie

Direction générale de la concurrence

Greffe des concentrations

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).


JINÉ AKTY

Evropská komise

30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/24


Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

(2020/C 216/15)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„TRÓJNIAK STAROPOLSKI TRADYCYJNY“

EU č.: TSG-PL-0033-AM02 – 11. 1. 2019

1.   Seskupení Žadatelů a Oprávněný Zájem

Název seskupení: Związek Pracodawców Polska Rada Winiarstwa

Adresa:

Świętokrzyska 20

00-002 Varšava

Polska/Polsko

Tel.:

+ 48 222434176

E-mail:

office@zpprw.pl

Organizace zaměstnavatelů Polská rada pro vinařství je největší polskou organizací zastupující odvětví vína. Sdružuje producenty kvašených (fermentovaných) nápojů, včetně medoviny. Je to nezávislý subjekt tvořený členy národní rady pro vinařství a výrobu medoviny při Vědecko-technickém sdružení inženýrů a techniků potravinářského průmyslu, která je žadatelem o zápis názvu jako „ZTS“ (zaručená tradiční specialita).

2.   Členský Stát Nebo Třetí Země

Polsko

3.   Položka Specifikace Produktu, Jíž se Změna (Změny) Týká (Týkají)

Název produktu

Popis produktu

Metoda produkce

Jiné Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu

4.   Druh Změny (Změn)

Změna specifikace produktu zapsaného jako ZTS, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5.   Změna (Změny)

V bodě 3.2 se věta:

„Název „trójniak“ je odvozen od číslovky „3“ (polsky „trzy“) a souvisí přímo s historicky daným složením a způsobem výroby této medoviny, tedy s daným poměrem vody a medu v medovém roztoku, který představuje 1 díl medu na 2 díly vody.“

nahrazuje větou:

„Pojem „trójniak“ je odvozen od číslovky „3“ (polsky „trzy“) a souvisí přímo s historicky daným složením a způsobem výroby této medoviny, tedy s daným poměrem vody a medu v medovině, který představuje 1 díl medu na 2 díly vody.“

Je tak opravena informace, že slovo „trójniak“ je odvozeno od poměru vody a medu v medovém roztoku. Podle nového znění se vychází z poměru vody a medu v medovině. Změna má pořádkový charakter a nemá vliv na specifika produktu. Vyplývá ze skutečnosti, že v souladu s polskými vnitrostátními předpisy již z roku 1948 „lze název „trójniak“ používat pouze pro medovinu vyprodukovanou z jednoho dílu objemového přírodního medu a dvou dílů vody“. Včelí med se v průběhu produkce přidává nejen ve fázi přípravy medového roztoku, v souvislosti s tím je nutno vzít v úvahu poměr mezi medem a vodou nebo šťávou v hotové medovině.

Popis produktu

Věta:

„‚Trójniak staropolski tradycyjny‘ se může vyznačovat i chutí obohacenou o chuť použitého koření.“

se nahrazuje větou:

„‚Trójniak staropolski tradycyjny‘ se může vyznačovat i chutí obohacenou o chuť použitého koření, chmele a ovocných šťáv.“

Změna má pořádkový charakter. Původní specifikace produktu připouští možnost přidávání ovocných šťáv při výrobě produktu „trójniak staropolski tradycyjny“. Proto je třeba zohlednit vliv ovocných šťáv na chuť výrobku. V žádosti se navrhuje rozšíření části „suroviny“ o chmel. Cílem je tedy zohlednit také vliv chmele na chuť produktu „Trójniak staropolski tradycyjny“.

Doplňuje se věta:

„V závislosti na použité metodě přípravy medového roztoku se rozlišují dva typy produktu „trójniak staropolski tradycyjny“: vařený a nevařený.“

Existují dva druhy produktu „trójniak staropolski tradycyjny“: vařený a nevařený. Původní specifikace produktu zohledňuje pouze vařenou verzi produktu. Cílem navrhované změny je zohlednit ve specifikaci produktu také nevařenou verzi. Změna má opodstatnění na základě historických pramenů. Z informací obsažených v literárních pramenech z 19. století (mimo jiné „Najdokładniejszy sposób sycenia różnych gatunków miodów“, Józef Ambrożewicz, 1891, „Miodosytnictwo – czyli nauka przerabiania miodu i owoców na napoje“, Teofil Ciesielski, 1892) vyplývá, že z medoviny se vyrábí nápoje dvěma způsoby: procesem vaření nebo bez tepelného zpracování. Kromě toho je rozdělení medoviny na vařenou a nevařenou rovněž uvedeno v Malé zemědělské encyklopedii z roku 1964.

Nevařená medovina se vyrábí starou tradiční metodou, která je však zároveň technologicky komplikovaným procesem, jelikož se medový roztok připravuje bez tepelného zpracování. Z důvodu vysokého rizika zkažení nálevu, zejména ve fázi fermentace a stabilizace, se tato metoda přestala používat. V posledních letech se však k jejímu používání znovu přistupuje, v této souvislosti je důležité, aby ve specifikaci produktu byla zohledněna jakožto ekvivalentní metoda produkce vařené medoviny.

Rozdíl ve způsobech produkce obou druhů medovin spočívá pouze v jiném způsobu přípravy medového roztoku. V případě nevařené medoviny se medový roztok připravuje bez zahřívání na vysokou teplotu, zatímco medový roztok při výrobě tepelně zpracované medoviny se vaří. Další etapy technologického procesu jsou u obou druhů stejné.

Metoda produkce

V oddílu „Suroviny“ se věta:

„Byliny a koření: hřebíček, skořice, muškátový ořech nebo zázvor“

nahrazuje tímto:

„Byliny a koření nebo chmel“.

Cílem navrhované změny je rozšíření seznamu užívaného koření (pokud jde o čtyři zmíněné názvy v původní specifikaci) a umožnění dodání chmele. Má to historické důvody, jelikož chmel a celá řada koření jsou jmenovány v odvětvových publikacích od začátku 19. století. Národní recepty z roku 1948 umožňovaly rozsah dodatků shodný s předloženým návrhem změny.

Byl dodán podbod: „kyselina vinná nebo citrónová“

Záměrem je zohlednění použití kyseliny vinné nebo citrónové z technologických důvodů. Tento postup je historicky odůvodněný – byl zmíněn již v národních receptech z roku 1948.

V oddíle „Metoda produkce, Krok 1“ se místo:

Vaření medového roztoku, který se skládá z 1 dílu medu a 2 dílů vody (popř. vody s ovocnou šťávou) při teplotě 95–105 °C, případně s přidaným kořením či bylinami.“

vkládá text:

„Příprava medového roztoku:

V případě nevařené medoviny se včelí med rozpustí ve vlažné vodě o teplotě 20–30 °C.

Při přípravě vařené medoviny se medový roztok vaří při teplotě 95–105 °C.

V případě medoviny „trójniak“ představuje požadovaný poměr medu a vody 1 díl medu na 2 díly vody (popř. vody s ovocnou šťávou) případně s přidaným kořením či bylinami nebo chmelem.“

Navrhovaná změna zohledňuje rozdíly v přípravě medového roztoku k produkci vařené a nevařené medoviny spočívající v přípravě medového roztoku rozpuštěním medu ve vlažné vodě.

Byla odstraněna informace týkající významu proporcí medu a vody v medovém roztoku, což odpovídá změnám v bodě 3.2.

Doplněna je také možnost dodat kromě koření a bylin i chmel (v poslední větě). Změna vyplývá z doplnění seznamu přípustných surovin.

Věta:

„Přesné zachování poměru vody a medu a získání požadovaného extraktu je možné díky použití varné nádoby s dvojitým parním pláštěm. Tento způsob vaření brání karamelizaci cukrů.“

se nahrazuje větou:

„V případě vařené medoviny je přesné zachování poměru vody a medu a získání požadovaného extraktu možné díky použití varné nádoby s dvojitým parním pláštěm. Tento způsob vaření brání karamelizaci cukrů.“

Doplňuje se informace, že se záležitost týká vařené medoviny. Použití varných nádob s dvojitým parním pláštěm není nutné v případě nevařených medovin – při přípravě medového roztoku za studena nedochází ke karamelizaci cukrů.

V oddíle „Metoda produkce, Krok 2“ se věta:

„Ochlazení roztoku na teplotu 20–22 °C, která je nejvhodnější pro množení kvasinek.“

nahrazuje větou:

„Ochlazení roztoku na teplotu 20–22 °C, která je nejvhodnější pro množení kvasinek, se provádí v případě vařené medoviny.“

Cílem této změny je doplnění informace o tom, že chlazení roztoku se provádí při produkci vařené medoviny. Roztok při přípravě nevařené medoviny vzhledem k nízké teplotě během přípravy tento krok postup nevyžaduje.

V oddíle „Metoda produkce, Krok 5“ se věta:

„Stáčení vykvašeného roztoku z kvasničných kalů.“

nahrazuje větou:

„Stáčení vykvašeného roztoku z kvasničných kalů.“ [Nemá vliv na české znění]

Slovo „odciąg“ je nahrazeno správným názvem postupu „obciąg“ – byl tak opraven překlep v původním polském znění. V oddíle „Metoda produkce, Krok 7“ byly v souvislosti s rozšířením seznamu přípustných surovin doplněny chmel, kyselina vinná a citrónová.

Podbod:

„dodání výtažků z bylin a koření“

se nahrazuje tímto:

„dodání výtažků z bylin a koření nebo chmele“.

Byl dodán podbod:

„dodání kyseliny vinné nebo citrónové“.

Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu

V druhém oddílu nazvaném „Zvláštní povaha zemědělského produktu“ se věta:

„Zvláštní povaha medoviny „trójniak“ je především důsledkem použití a přísného dodržování daného poměru vody a medu v medovém roztoku, který se skládá z 1 dílu medu a 2 dílů vody.“

nahrazuje větou:

„Zvláštní povaha medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“ je především důsledkem použití a přísného dodržování daného poměru vody a medu v medovině, která se skládá z 1 dílu medu a 2 dílů vody.“

Doplněn je dále text, podle nějž je podstatný poměr vody a medu v medovině a nikoli v medovém roztoku, což odpovídá změnám provedeným v bode 3.2.

V oddíle „Zvláštní povaha produktu“ v bodě „Fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti“ se podbod:

„–

redukující cukry po inverzi od 65 do 120 g/l,“

nahrazuje tímto:

„–

redukující cukry po inverzi od 65 do 120 g/l,“ [Nemá vliv na české znění. Oprava chyby v polském originálu.]

Jedná se o nutnou změnu, která má pořádkový charakter. Po provedení změny (vypuštění nadbytečného výrazu) odpovídají hodnoty ukazatelům fyzikálně-chemických vlastností charakteristickým pro medovinu „trójniak staropolski tradycyjny“.

Popis aspektů, které jsou pro tradiční charakter produktu rozhodující, byl doplněn citáty dokumentujícími tradiční charakter těchto dvou způsobů přípravy medového roztoku, z něhož se vyrábí vařená a nevařená medovina.

Kromě toho byl v obsahu opraven název. Název „trójniak“ je na odpovídajících místech nahrazen novým aktuálním názvem „trójniak staropolski tradycyjny“.

SPECIFIKACE PRODUKTU JAKO ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

TRÓJNIAK STAROPOLSKI TRADYCYJNY

EU č.: TSG-PL-0033-AM02 – 11. 1. 2019

„Polsko“

1.   Název (Názvy)

„Trójniak staropolski tradycyjny“

2.   Druh Produktu

Třída 1.8. Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

3.   Důvody Zápisu do Rejstříku

3.1.   Jedná se o produkt, který:

je výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotyčný produkt či potravinu,

je vyroben ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.

Jak potvrzují různé historické prameny, medovina se na území Polska vyrábí již víc než tisíc let. První zmínky v literatuře se objevují v 10. století a v publikacích ze 17. a 18. století lze najít informace týkající se různých druhů takových nápojů. Po staletí používaná technologie výroby se příliš nezměnila. „Trójniak staropolski tradycyjny“ je jeden ze čtyř druhů medoviny. Vyrábí se podle tradičních receptur, přičemž se dodržuje přesně stanovený podíl včelího medu a vody.

3.2.   Jedná se o název, který:

je tradičně používán jako název konkrétního produktu,

označuje tradiční povahu nebo specifickou vlastnost produktu.

Pojem „trójniak“ je odvozen od číslovky „3“ (polsky „trzy“) a souvisí přímo s historicky daným složením a způsobem výroby této medoviny, tedy s daným poměrem vody a medu v medovině, který představuje 1 díl medu na 2 díly vody. Tento název proto vyjadřuje zvláštní povahu produktu. Vzhledem k tomu, že pojem „trójniak“ je slovem používaným výhradně k popisu konkrétního druhu medoviny, je třeba zároveň uznat, že název je zvláštní sám o sobě.

4.   Popis

4.1.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností dokládajících jeho specifickou povahu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

„Trójniak staropolski tradycyjny“ je medovina, čirý kvašený nápoj z medového roztoku, pro nějž je typické charakteristické medové aroma a chuť použité suroviny.

‚Trójniak staropolski tradycyjny‘ se může vyznačovat i chutí obohacenou o chuť použitého koření, chmele a ovocných šťáv. Barva medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“ může být zlatá až tmavě jantarová a závisí na druhu včelího medu, který byl použit k výrobě.

V závislosti na použité metodě přípravy medového roztoku se rozlišují dva typy produktu „trójniak staropolski tradycyjny“: vařený a nevařený.

Fyzikálně-chemické vlastnosti medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“:

obsah alkoholu od 12 do 15 objemových procent,

redukující cukry po inverzi od 65 do 120 g/l,

celková kyselost vyjádřená jako kyselina jablečná v množství od 3,5 do 8 g/l,

těkavé kyseliny vyjádřené jako kyselina octová v množství nejvýše 1,4 g/l,

množství gramů cukru celkem, které po sečtení se skutečnou koncentrací alkoholu v objemových procentech vynásobenou 18 představuje hodnotu alespoň 323,

bezcukerný extrakt alespoň:

20 gramů na litr,

30 g/l v případě ovocné medoviny,

popel – alespoň 1,3 g/l – v případě ovocné medoviny.

Při výrobě medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“ se nesmí používat konzervanty, stabilizátory, umělá barviva ani aromatické látky.

4.2.   Popis metody produkce produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a metody přípravy produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Suroviny:

Přírodní včelí med s těmito parametry:

obsah vody nejvýše 20 % (m/m),

obsah redukujících cukrů alespoň 70 % (m/m),

obsah sacharózy včetně melecitózy nejvýše 5 % (m/m),

celková kyselost ml 1 mol/l roztoku NaOH na 100 g medu v rozpětí 1 až 5,

obsah 5-hydroxymethylofurfuralu (HMF) nejvýše 4,0 mg/100 g medu,

medovinové svrchní kvasinky zajišťující vysoký obsah alkoholu – přizpůsobené k přípravě medoviny s vysokým obsahem alkoholu,

byliny a koření nebo chmel,

přírodní ovocné šťávy nebo čerstvé ovoce,

kyselina vinná nebo citrónová.

Metoda produkce:

Krok 1

Příprava medového roztoku:

V případě nevařené medoviny se včelí med rozpustí ve vlažné vodě o teplotě 20–30 °C.

Při přípravě vařené medoviny se medový roztok vaří při teplotě 95–105 °C.

V případě medoviny „trójniak“ představuje požadovaný poměr medu a vody 1 díl medu na 2 díly vody (popř. vody s ovocnou šťávou) případně s přidaným kořením či bylinami nebo chmelem. V případě výroby ovocné medoviny se alespoň 30 % vody nahradí ovocnou šťávou.

V případě vařené medoviny je přesné zachování poměru vody a medu a získání požadovaného extraktu možné díky použití varné nádoby s dvojitým parním pláštěm. Tento způsob vaření brání karamelizaci cukrů.

Krok 2

Ochlazení roztoku na teplotu 20–22 °C, která je nejvhodnější pro množení kvasinek, se provádí v případě vařené medoviny. Roztok musí být ochlazen v den výroby, doba chlazení záleží od účinnosti chladicího zařízení. Chlazení zajišťuje mikrobiologickou bezpečnost roztoku.

Krok 3

Příprava medového roztoku pro kvašení – přidání roztoku s kvasinkami do medového roztoku v nádobě určené pro kvašení.

Krok 4

A. Bouřlivé kvašení: 6–10 dní. Řádný průběh kvašení zajistí udržení teploty do 28 °C.

B. Tiché kvašení: 3–6 týdnů. Během tichého kvašení získává medovina příslušné fyzikálně-chemické parametry.

Krok 5

Stáčení vykvašeného roztoku z kvasničných kalů.

Po dosažení obsahu alkoholu nejméně 12 objemových procent je třeba stočit medovinu z kvasničných kalů ke zrání. To zajistí dosažení příslušných fyzikálně-chemických a organoleptických vlastností medoviny. Pokud připravený roztok zůstane s kvasničnými kaly příliš dlouho po době tichého kvašení, nepříznivě se to odrazí na organoleptických vlastnostech vzhledem k autolýze kvasinek.

Krok 6

Dokvašování (zrání) a stáčení z kalů (dekantace) – tato činnost se opakuje podle potřeby a předchází nežádoucím procesům v kalech (autolýza kvasinek). Během dokvašování je možno provést některé technologické postupy, jako je např. pasterizace nebo filtrace. Tento krok je důležitý pro zaručení příslušných organoleptických vlastností produktu.

Doba dokvašování medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“ činí alespoň 1 rok.

Krok 7

Dochucení – tento krok spočívá v úpravě konečného produktu, aby měl organoleptické a fyzikálně-chemické vlastnosti typické pro medovinu „trójniak staropolski tradycyjny“. Aby se dosáhlo požadovaných parametrů, je možné provést úpravu organoleptických a fyzikálně-chemických vlastností prostřednictvím:

doslazení medoviny včelím medem,

dodání výtažků z bylin a koření nebo chmele,

dodání kyseliny vinné nebo citrónové.

Cílem tohoto kroku je, aby získaný produkt měl charakteristickou vůni medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“.

Krok 8

Plnění medoviny do hotových balení při teplotě 55–60 °C. K balení medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“ se doporučuje použít tradičních obalů, jako např.: skleněné baňaté láhve s dlouhým hrdlem, keramické nádoby či případně dubové sudy.

4.3.   Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Zvláštní povaha produktu:

Zvláštní povaha medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“ je důsledkem:

přípravy medového roztoku (složení a poměru surovin),

dokvašování a zrání,

fyzikálně-chemických a organoleptických vlastností.

Příprava medového roztoku (složení a poměr surovin):

Zvláštní povaha medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“ je především důsledkem použití a přísného dodržování daného poměru vody a medu v medovině, která se skládá z 1 dílu medu a 2 dílů vody. Tento poměr ovlivňuje všechny další fáze výroby medoviny, díky nimž medovina „trójniak staropolski tradycyjny“ získává výjimečné vlastnosti.

Dokvašování a zrání:

V souladu s tradiční staropolskou recepturou vyžaduje povaha produktu dodržení dané doby dokvašování a zrání. V případě medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“ se jedná o nejméně 1 rok.

Fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti:

Dodržení všech výrobních kroků popsaných ve specifikaci zaručuje, že výsledkem bude produkt neopakovatelné chuti a vůně. Výjimečná chuť a vůně medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“ je výsledkem daného obsahu cukru a alkoholu:

redukující cukry po inverzi 65– 120 g/l,

množství gramů cukru celkem, které po sečtení se skutečnou koncentrací alkoholu v objemových procentech vynásobenou 18 představuje hodnotu alespoň 323,

obsah alkoholu od 12 do 15 objemových procent.

Vzhledem k tomu, že k výrobě medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“ se používá přesně daný poměr surovin, má tato medovina charakteristickou lepkavou a tekutou konzistenci, kterou se liší od ostatních druhů medovin.

Tradiční metoda produkce:

Výroba medoviny v Polsku se vyznačuje více než tisíc let dlouhou tradicí a velkou rozmanitostí. Díky rozvoji a zdokonalování výrobních postupů se během staletí vyvinula řada druhů medoviny. Historie jejich výroby sahá až k počátkům polské státnosti. V roce 966 si španělský diplomat, kupec a cestovatel Ibrahim Ibn Jakub zapsal, že „země krále Měška I. oplývá nejen jídlem, masem a ornou půdou, ale i medem, a slovanská vína a opojné nápoje se nazývají medovinou“ (Měšek I. byl první historicky doložený polský panovník). Řadu poznámek o výrobě medoviny obsahuje také kronika autora Galla Anonyma, který popisoval dějiny Polska na přelomu 11. a 12. století.

V polské národní epopeji „Pan Tadeáš“ od Adama Mickiewicze, která popisuje příběh z prostředí šlechty v letech 1811–1812, lze nalézt mnoho informací na téma výroby medoviny, zvyků spojených s její konzumací i o jejích různých druzích. Zmínky o medovině nalezneme mj. i v básních Tomasze Zana (1796–1855) a v trilogii Henryka Sienkiewicze popisující dějiny První republiky v 17. století („Ohněm a mečem“, vydáno 1884, „Potopa“, vydáno 1886, a „Pan Wołodyjowski“, vydáno 1887 a 1888).

V pramenech, které popisují polské kulinární tradice v 17. až 18. století nalezneme nejen obecné poznámky o medovině, ale již i zmínku o různých druzích. Podle způsobu výroby se medovina dělila na: jedenapůlnásobnou („półtorak“), dvojnásobnou („dwójniak“), trojnásobnou („trójniak“) a čtyřnásobnou („czwórniak“). Každý název popisuje jiný druh medoviny vyráběné s jiným poměrem medu a vody popř. šťávy a s jinou dobou zrání. Technologie výroby medoviny „trójniak“ se používá s malými změnami již několik století.

Tradiční složení:

Tradiční rozdělení medoviny na druhy „półtorak“, „dwójniak“, „trójniak“ a „czwórniak“ v Polsku platí již celá staletí a dodnes je v povědomí spotřebitelů. Po druhé světové válce se objevily pokusy o právní úpravu tradičního rozdělení medoviny do čtyř kategorií. Toto rozdělení bylo nakonec zavedeno do polského právního řádu v roce 1948 zákonem o výrobě vín, vinných moštů, medovin a o obchodování s těmito produkty (polská sbírka zákonů ze dne 18. listopadu 1948). Tento zákon uvádí pravidla výroby medoviny, přesně stanoví použité poměry medu a vody a obsahuje i technologické požadavky. Popis podílu vody v případě medoviny „trójniak staropolski tradycyjny“ zní takto: „Označení „trójniak“ smí nést pouze medovina, která byla vyrobena z jednoho dílu objemového přírodního medu a dvou dílů vody“.

Dva způsoby produkce medového roztoku:

Medový roztok pro produkci tradiční medoviny lze připravit dvěma způsoby: vařením a bez tepelného zpracování. Dvě metody produkce se uvádějí v mnoha literárních pramenech např.:

v publikaci „Najdokładniejszy sposób sycenia różnych gatunków miodów“ kněze Józefa Ambrożewicza vydané ve Varšavě v roce 1891. Jsou zde prezentovány dva způsoby výroby medoviny.

„Existují dva způsoby, jak lze ze surového medu vyrobit medovinu:

1)

za pomoci ohně, tepelnou úpravou, tedy vařením,

2)

bez ohně, tj. bez vaření.“

V publikaci „Miodosytnictwo – czyli nauka przerabiania miodu i owoców na napoje“ Teofila Ciesielského vydaná v roce 1892 ve Lwowie se uvádí rozdělení medoviny podle způsobu přípravy medového roztoku pro fermentaci:

„Z medu lze vyrábět nápoje dvojím způsobem, a sice:

a)

za pomoci ohně, tepelnou úpravou, tedy vařením, a

b)

za studena.“

„Mała encyklopedia rolnicza“ vydaná státním zemědělským a lesnickým vydavatelstvím ve Varšavě v roce 1964 popisuje na straně 410 rozdělení medoviny:

„V závislosti na způsobu přípravy medového roztoku se rozlišuje medovina nevařená připravená z nevařeného medového roztoku a vařená připravená z medového roztoku vařeného (tepelně zpracovaného).“


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.


30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/33


Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

(2020/C 216/16)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

DWÓJNIAK STAROPOLSKI TRADYCYJNY

EU č.: TSG-PL-0036-AM02 – 11. 1. 2019

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Název seskupení: Związek Pracodawców Polska Rada Winiarstwa

Adresa:

:

Świętokrzyska 20

00-002 Varšava

POLAND

Tel.

:

+ 48 222434176

E-mail

:

office@zpprw.pl

Organizace zaměstnavatelů Polská rada pro vinařství je největší polskou organizací zastupující odvětví vína. Sdružuje producenty kvašených (fermentovaných) nápojů, včetně medoviny. Je to nezávislý subjekt tvořený členy národní rady pro vinařství a výrobu medoviny při Vědecko-technickém sdružení inženýrů a techniků potravinářského průmyslu a je žadatelem o zápis názvu jako „ZTS“ (zaručená tradiční specialita).

2.   Členský stát nebo třetí země

Polsko

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

☐ Název produktu

☒ Popis produktu

☒ Metoda produkce

☒ Jiné. Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu

4.   Druh změny (změn)

☒ Změna specifikace produktu zapsaného jako ZTS, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5.   Změna (změny)

V bodě 3.2 se věta:

„Název „dwójniak“ je odvozen od číslovky „2“ (polsky „dwa“) a souvisí přímo s historicky daným složením a způsobem výroby této medoviny, tedy s daným poměrem vody a medu v medovém roztoku, který představuje 1 díl medu na 1 díl vody.“

nahrazuje větou:

„Pojem „dwójniak“ je odvozen od číslovky „2“ (polsky „dwa“) a souvisí přímo s historicky daným složením a způsobem výroby této medoviny, tedy s daným poměrem vody a medu v medovině, který představuje 1 díl medu na 1 díl vody.“

Je tak opravena informace, že slovo „dwójniak“ je odvozeno od poměru vody a medu v medovém roztoku. Podle nového znění se vychází z poměru vody a medu v medovině. Změna má pořádkový charakter a nemá vliv na specifika produktu. Vyplývá ze skutečnosti, že v souladu s polskými vnitrostátními předpisy již z roku 1948 „lze název „dwójniak“ používat pouze pro medovinu vyprodukovanou z jednoho dílu objemového přírodního medu a jednoho dílu vody“. Včelí med se v průběhu produkce přidává nejen ve fázi přípravy medového roztoku, v souvislosti s tím je nutno vzít v úvahu poměr mezi medem a vodou nebo šťávou v hotové medovině.

Popis produktu

Věta:

„„Dwójniak staropolski tradycyjny“ se může vyznačovat i chutí obohacenou o chuť použitého koření.“

se nahrazuje větou:

„„Dwójniak staropolski tradycyjny“ se může vyznačovat i chutí obohacenou o chuť použitého koření, chmele a ovocných šťáv.“

Změna má pořádkový charakter. Původní specifikace produktu připouští možnost přidávání ovocných šťáv při výrobě produktu „dwójniak staropolski tradycyjny“. Proto je třeba zohlednit vliv ovocných šťáv na chuť výrobku. V žádosti se navrhuje rozšíření části „suroviny“ o chmel. Cílem je tedy zohlednit také vliv chmele na chuť produktu „dwójniak staropolski tradycyjny“.

Doplňuje se věta:

„V závislosti na použité metodě přípravy medového roztoku se rozlišují dva typy produktu „dwójniak staropolski tradycyjny“: vařený a nevařený.“

Existují dva druhy produktu „dwójniak staropolski tradycyjny“: vařený a nevařený. Původní specifikace produktu zohledňuje pouze vařenou verzi produktu. Cílem navrhované změny je zohlednit ve specifikaci produktu také nevařenou verzi. Změna má opodstatnění na základě historických pramenů. Z informací obsažených v literárních pramenech z 19. století (mimo jiné „Najdokładniejszy sposób sycenia różnych gatunków miodów“, Józef Ambrożewicz, 1891, „Miodosytnictwo – czyli nauka przerabiania miodu i owoców na napoje“, Teofil Ciesielski, 1892) vyplývá, že z medoviny se vyrábí nápoje dvěma způsoby: procesem vaření nebo bez tepelného zpracování. Kromě toho je rozdělení medoviny na vařenou a nevařenou rovněž uvedeno v Malé zemědělské encyklopedii z roku 1964.

Nevařená medovina se vyrábí starou tradiční metodou, která je však zároveň technologicky komplikovaným procesem, jelikož se medový roztok připravuje bez tepelného zpracování. Z důvodu vysokého rizika infikace, zejména ve fázi fermentace a stabilizace, se tato metoda přestala používat. V posledních letech se však k jejímu používání znovu přistupuje, v této souvislosti je důležité, aby ve specifikaci produktu byla zohledněna jakožto ekvivalentní metoda produkce vařené medoviny.

Rozdíl ve způsobech produkce obou druhů medovin spočívá pouze v jiném způsobu přípravy medového roztoku. V případě nevařené medoviny se medový roztok připravuje bez zahřívání na vysokou teplotu, zatímco medový roztok při výrobě tepelně zpracované medoviny se vaří. Další etapy technologického procesu jsou u obou druhů stejné.

Metoda produkce

V oddíle „Suroviny“ se podbod:

„—

Byliny a koření: hřebíček, skořice, muškátový ořech nebo zázvor“

nahrazuje tímto:

„—

Byliny a koření nebo chmel“.

Cílem navrhované změny je rozšíření seznamu užívaného koření (pokud jde o čtyři zmíněné názvy v původní specifikaci) a umožnění dodání chmele.

Má to historické důvody, jelikož chmel a celá řada koření jsou jmenovány v odvětvových publikacích od začátku 19. století. Národní recepty z roku 1948 umožňovaly rozsah dodatků shodný s předloženým návrhem změny.

Podbod:

„—

Ethylalkohol zemědělského původu (případně).“

se nahrazuje tímto:

„—

Ethylalkohol zemědělského původu nebo medový destilát (případně).“

Kromě dodávání ethylalkoholu zemědělského původu je povolen i medový destilát – vysoce kvalitní produkt, jehož použití pozitivně ovlivňuje chuť medoviny.

Byl dodán podbod:

„—

kyselina vinná nebo citrónová“

Záměrem je zohlednění použití kyseliny vinné nebo citrónové z technologických důvodů. Tento postup je historicky odůvodněný – byl zmíněn již v národních receptech z roku 1948.

Věta:

„Vaření medového roztoku při teplotě 95–105 °C,“

se nahrazuje větou:

„Příprava medového roztoku:

V případě vařené medoviny se medový roztok vaří při teplotě 95–105 °C.

Při přípravě nevařené medoviny se včelí med rozpouští ve vlažné vodě o teplotě 20–30 °C.“

Cílem této změny je doplnění informace o dvou metodách přípravy medového roztoku k produkci medoviny v závislosti na tom, zda se jedná o medovinu vařenou či nevařenou.

V oddíle „Metoda produkce, Krok 1“ se věta:

„Vzhledem k příliš vysoké koncentraci cukru s ohledem na působení kvasinek se roztok připravuje v poměru 1 díl medu na 2 díly vody, případně s přidaným kořením či bylinami.“

nahrazuje větou:

„Vzhledem k příliš vysoké koncentraci cukru s ohledem na působení kvasinek se roztok připravuje v poměru 1 díl medu na 2 díly vody, případně s přidaným kořením či bylinami nebo chmelem.“

Doplněna je možnost dodat kromě koření a bylin i chmel. Změna vyplývá z doplnění seznamu přípustných surovin.

Věta:

„Přesné zachování poměru vody a medu a získání požadovaného extraktu je možné díky použití varné nádoby s dvojitým parním pláštěm. Tento způsob vaření brání karamelizaci cukrů.“

se nahrazuje větou:

„V případě vařené medoviny je přesné zachování poměru vody a medu a získání požadovaného extraktu možné díky použití varné nádoby s dvojitým parním pláštěm. Tento způsob vaření brání karamelizaci cukrů.“

Doplňuje se informace, že se záležitost týká vařené medoviny. Použití varných nádob s dvojitým parním pláštěm není nutné v případě nevařených medovin – při přípravě medového roztoku za studena nedochází ke karamelizaci cukrů.

V oddíle „Metoda produkce, Krok 2“se věta:

„Ochlazení roztoku na teplotu 20–22 °C, která je nejvhodnější pro množení kvasinek.“

nahrazuje větou:

„Ochlazení roztoku na teplotu 20–22 °C, která je nejvhodnější pro množení kvasinek, se provádí v případě vařené medoviny.“

Cílem této změny je doplnění informace o tom, že chlazení roztoku se provádí při produkci vařené medoviny. Roztok při přípravě nevařené medoviny vzhledem k nízké teplotě během přípravy tento krok postup nevyžaduje.

V oddíle „Metoda produkce, Krok 5“ se věta:

„Stáčení vykvašeného roztoku z kvasničných kalů.“

nahrazuje větou:

„Stáčení vykvašeného roztoku z kvasničných kalů.“ [Nemá vliv na české znění]

Slovo „odciąg“ je nahrazeno správným názvem postupu „obciąg“ – byl tak opraven překlep v původním polském znění.

V oddíle „Metoda produkce, Krok 7“ byly v souvislosti s rozšířením seznamu přípustných surovin doplněny chmel, kyselina vinná a citrónová a medový destilát.

Podbod:

„—

dodání výtažků z bylin a koření“

se nahrazuje tímto:

„—

dodání výtažků z bylin a koření nebo chmele“.

Byl dodán podbod:

„—

dodání kyseliny vinné nebo citrónové“.

Podbod:

„—

dodání ethylalkoholu zemědělského původu.“

se nahrazuje tímto:

„—

dodání ethylalkoholu zemědělského původu a/nebo medového destilátu. Množství dodaného alkoholu závisí na přepočtu podle odpovídajícího množství včelího medu.“

Informace o přepočtu alkoholu přidaného podle odpovídajícího množství včelího medu vycházejí z platných vnitrostátních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že otázka přepočtu vyplývá z polských odvětvových právních předpisů a že produkty, které jsou zaručenými tradičními specialitami, mohou být vyráběny mimo zemi žadatele, je vhodné toto ustanovení doplnit.

Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu

V oddíle nazvaném „Zvláštní povaha zemědělského produktu“ se věta:

„Zvláštní povaha medoviny „dwójniak“ je především důsledkem použití a přísného dodržování daného poměru vody a medu v medovém roztoku, který se skládá z 1 dílu medu a 1 dílu vody.“

nahrazuje větou:

„Zvláštní povaha medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“ je především důsledkem použití a přísného dodržování daného poměru vody a medu v medovině, která se skládá z 1 dílu medu a 1 dílu vody.“

Doplněn je dále text, podle nějž je podstatný poměr vody a medu v medovině a nikoli v medovém roztoku, což odpovídá změnám provedeným v bodě 3.2.

V oddíle „Zvláštní povaha produktu“ v bodě „Fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti“ se podbod:

„—

redukující cukry po inverzi více než 175–230 g/l,“

nahrazuje tímto:

„—

redukující cukry po inverzi 175– 230 g/l,“

Jedná se o nutnou změnu, která má pořádkový charakter. Po provedení změny (vypuštění nadbytečného výrazu) odpovídají hodnoty ukazatelům fyzikálně-chemických vlastností charakteristickým pro medovinu „dwójniak staropolski tradycyjny“.

Popis aspektů, které jsou pro tradiční charakter produktu rozhodující, byl doplněn citáty dokumentujícími tradiční charakter těchto dvou způsobů přípravy medového roztoku, z něhož se vyrábí vařená a nevařená medovina.

Kromě toho byl v obsahu opraven název. Název „dwójniak“ je na odpovídajících místech nahrazen novým aktuálním názvem „dwójniak staropolski tradycyjny“.

SPECIFIKACE PRODUKTU JAKO ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

DWÓJNIAK STAROPOLSKI TRADYCYJNY

EU č.: TSG-PL-0036-AM02 – 11. 1. 2019

„Polsko“

1.   Název (názvy)

„Dwójniak staropolski tradycyjny“

2.   Druh produktu

Třída 1.8. Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

3.   Důvody zápisu do rejstříku

3.1.   Jedná se o produkt, který:

☒ je výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotyčný produkt či potravinu,

☐ je vyroben ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.

Jak potvrzují různé historické prameny, medovina se na území Polska vyrábí již víc než tisíc let. První zmínky v literatuře se objevují v 10. století a v publikacích ze 17. a 18. století lze najít informace týkající se různých druhů takových nápojů. Po staletí používaná technologie výroby se příliš nezměnila. „Dwójniak staropolski tradycyjny“ je jeden ze čtyř druhů medoviny. Vyrábí se podle tradičních receptur, přičemž se dodržuje přesně stanovený podíl včelího medu a vody.

3.2.   Jedná se o název, který:

☒ je tradičně používán jako název konkrétního produktu,

☒ označuje tradiční povahu nebo specifickou vlastnost produktu.

Pojem „dwójniak“ je odvozen od číslovky „2“ (polsky „dwa“) a souvisí přímo s historicky daným složením a způsobem výroby této medoviny, tedy s daným poměrem vody a medu v medovině, který představuje 1 díl medu na 1 díl vody. Tento název proto vyjadřuje zvláštní povahu produktu. Vzhledem k tomu, že pojem „dwójniak“ je slovem používaným výhradně k popisu konkrétního druhu medoviny, je třeba zároveň uznat, že název je sám o sobě specifický.

4.   Popis

4.1.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností dokládajících jeho specifickou povahu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

„Dwójniak staropolski tradycyjny“ je medovina, čirý kvašený nápoj z medového roztoku, pro nějž je typické charakteristické medové aroma a chuť použité suroviny.

„Dwójniak staropolski tradycyjny“ se může vyznačovat i chutí obohacenou o chuť použitého koření, chmele a ovocných šťáv. Barva medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“ může být zlatá až tmavě jantarová a závisí na druhu včelího medu, který byl použit k výrobě.

V závislosti na použité metodě přípravy medového roztoku se rozlišují dva typy produktu „dwójniak staropolski tradycyjny“: vařený a nevařený.

Fyzikálně-chemické vlastnosti medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“:

obsah alkoholu od 15 do 18 objemových procent,

redukující cukry po inverzi od 175 do 230 g/l,

celková kyselost vyjádřená jako kyselina jablečná v množství od 3,5 do 8 g/l,

těkavé kyseliny vyjádřené jako kyselina octová v množství nejvýše 1,4 g/l,

množství gramů cukru celkem, které po sečtení se skutečnou koncentrací alkoholu v objemových procentech vynásobenou 18 představuje hodnotu alespoň 490,

bezcukerný extrakt alespoň:

25 gramů na litr,

30 g/l v případě ovocné medoviny,

popel – alespoň 1,3 g/l – v případě ovocné medoviny.

Při výrobě medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“ se nesmí používat konzervanty, stabilizátory, umělá barviva ani aromatické látky.

4.2.   Popis metody produkce produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a metody přípravy produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Suroviny:

Přírodní včelí med s těmito parametry:

obsah vody nejvýše 20 % (m/m),

obsah redukujících cukrů alespoň 70 % (m/m),

obsah sacharózy včetně melecitózy nejvýše 5 % (m/m),

celková kyselost ml 1 mol/1 roztoku NaOH na 100 g medu v rozpětí 1 až 5,

obsah 5-hydroxymethylofurfuralu (HMF) nejvýše 4,0 mg/100 g medu,

medovinové svrchní kvasinky zajišťující vysoký obsah alkoholu – přizpůsobené k přípravě medoviny s vysokým obsahem alkoholu,

byliny a koření nebo chmel,

přírodní ovocné šťávy nebo čerstvé ovoce,

ethylalkohol zemědělského původu nebo medový destilát (případně),

kyselina vinná nebo citrónová.

Metoda produkce:

 

Krok 1

Příprava medového roztoku:

V případě nevařené medoviny se včelí med rozpustí ve vlažné vodě o teplotě 20–30 °C.

Při přípravě vařené medoviny se medový roztok vaří při teplotě 95–105 °C.

V případě medoviny „dwójniak“ představuje požadovaný poměr medu a vody 1 díl medu na 1 díl vody (popř. vody s ovocnou šťávou) v hotovém výrobku. Vzhledem k příliš vysoké koncentraci cukru s ohledem na působení kvasinek se roztok připravuje v poměru 1 díl medu na 2 díly vody, případně s přidaným kořením či bylinami nebo chmelem. V případě výroby ovocné medoviny se alespoň 30 % vody nahradí ovocnou šťávou. Aby se zachoval příslušný poměr medu a vody, který je medovině „dwójniak“ vlastní, přidává se zbylá část medu v závěrečné fázi kvašení či během dokvašování.

V případě vařené medoviny je přesné zachování poměru vody a medu a získání požadovaného extraktu možné díky použití varné nádoby s dvojitým parním pláštěm. Tento způsob vaření brání karamelizaci cukrů.

 

Krok 2

Ochlazení roztoku na teplotu 20–22 °C, která je nejvhodnější pro množení kvasinek, se provádí v případě vařené medoviny. Roztok musí být ochlazen v den výroby, doba chlazení záleží od účinnosti chladicího zařízení. Chlazení zajišťuje mikrobiologickou bezpečnost roztoku.

 

Krok 3

Příprava medového roztoku pro kvašení – přidání roztoku s kvasinkami do medového roztoku v nádobě určené pro kvašení.

 

Krok 4

A.

Bouřlivé kvašení: 6–10 dní. Řádný průběh kvašení zajistí udržení teploty do 28 °C.

B.

Tiché kvašení: 3–6 týdnů. Během tichého kvašení získává medovina příslušné fyzikálně-chemické parametry.

V této fázi lze přidat zbývající část medu potřebnou k dosažení příslušného poměru medu a vody v medovině „dwójniak“.

 

Krok 5

Stáčení vykvašeného roztoku z kvasničných kalů.

Po dosažení obsahu alkoholu nejméně 12 objemových procent je třeba stočit medovinu z kvasničných kalů ke zrání. To zajistí dosažení příslušných fyzikálně-chemických a organoleptických vlastností medoviny. Pokud připravený roztok zůstane s kvasničnými kaly příliš dlouho po době tichého kvašení, nepříznivě se to odrazí na organoleptických vlastnostech vzhledem k autolýze kvasinek.

 

Krok 6

Dokvašování (zrání) a stáčení z kalů (dekantace) – tato činnost se opakuje podle potřeby a předchází nežádoucím procesům v kalech (autolýza kvasinek). Během dokvašování je možno provést některé technologické postupy, jako např. pasterizace nebo filtrace. V této fázi lze přidat zbývající část medu potřebnou k dosažení příslušného poměru medu a vody v medovině „dwójniak“, pokud tak nebylo učiněno v poslední fázi kvašení. Tento krok je důležitý pro zaručení příslušných organoleptických vlastností produktu.

Doba dokvašování medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“ činí alespoň 2 roky.

 

Krok 7

Dochucení – tento krok spočívá v úpravě konečného produktu, aby měl organoleptické a fyzikálně-chemické vlastnosti typické pro medovinu „dwójniak staropolski tradycyjny“. Aby se dosáhlo požadovaných parametrů, je možné provést úpravu organoleptických a fyzikálně-chemických vlastností prostřednictvím:

doslazení medoviny včelím medem,

dodání výtažků z bylin a koření nebo chmele,

dodání ethylalkoholu zemědělského původu a/nebo medového destilátu. Množství přidaného alkoholu závisí na přepočtu podle odpovídajícího množství včelího medu.

dodání kyseliny vinné nebo citrónové.

Cílem tohoto kroku je, aby získaný produkt měl charakteristickou vůni medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“.

 

Krok 8

Plnění medoviny do hotových balení při teplotě 18–25 °C. K balení medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“ se doporučuje použít tradičních obalů, jako např.: skleněné baňaté láhve s dlouhým hrdlem, keramické nádoby či případně dubové sudy.

4.3.   Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Zvláštní povaha produktu:

Zvláštní povaha medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“ je důsledkem:

přípravy medového roztoku (složení a poměru surovin),

dokvašování a zrání,

fyzikálně-chemických a organoleptických vlastností.

Příprava medového roztoku (složení a poměr surovin):

Zvláštní povaha medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“ je především důsledkem použití a přísného dodržování daného poměru vody a medu v medovině, která se skládá z 1 dílu medu a 1 dílu vody. Tento poměr ovlivňuje všechny další fáze výroby medoviny, díky nimž medovina „dwójniak staropolski tradycyjny“ získává výjimečné vlastnosti.

Dokvašování a zrání:

V souladu s tradiční staropolskou recepturou vyžaduje povaha produktu dodržení dané doby dokvašování a zrání. V případě medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“ se jedná o dobu nejméně 2 let.

Fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti:

Dodržení všech výrobních kroků popsaných ve specifikaci zaručuje, že výsledkem bude produkt neopakovatelné chuti a vůně. Výjimečná chuť a vůně medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“ je výsledkem daného obsahu cukru a alkoholu:

redukující cukry po inverzi 175– 230 g/l,

množství gramů cukru celkem, které po sečtení se skutečnou koncentrací alkoholu v objemových procentech vynásobenou 18 představuje hodnotu alespoň 490,

obsah alkoholu od 15 do 18 objemových procent.

Vzhledem k tomu, že k výrobě medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“ se používá přesně daný poměr surovin, má tato medovina charakteristickou lepkavou a tekutou konzistenci, kterou se liší od ostatních druhů medovin.

Tradiční metoda produkce:

Výroba medoviny v Polsku se vyznačuje více než tisíc let dlouhou tradicí a velkou rozmanitostí. Díky rozvoji a zdokonalování výrobních postupů se během staletí vyvinula řada druhů medoviny. Historie jejich výroby sahá až k počátkům polské státnosti. V roce 966 si španělský diplomat, kupec a cestovatel Ibrahim Ibn Jakub zapsal, že „země krále Měška I. oplývá nejen jídlem, masem a ornou půdou, ale i medem, a slovanská vína a opojné nápoje se nazývají medovinou“ (Měšek I. byl první historicky doložený polský panovník). Řadu poznámek o výrobě medoviny obsahuje také kronika autora Galla Anonyma, který popisoval dějiny Polska na přelomu 11. a 12. století.

V polské národní epopeji „Pan Tadeáš“ od Adama Mickiewicze, která popisuje příběh z prostředí šlechty v letech 1811–1812, lze nalézt mnoho informací na téma výroby medoviny, zvyků spojených s její konzumací i o jejích různých druzích. Zmínky o medovině nalezneme mj. i v básních Tomasze Zana (1796–1855) a v trilogii Henryka Sienkiewicze popisující dějiny První republiky v 17. století („Ohněm a mečem“, vydáno 1884, „Potopa“, vydáno 1886, a „Pan Wołodyjowski“, vydáno 1887 a 1888).

V pramenech, které popisují polské kulinární tradice v 17. až 18. století nalezneme nejen obecné poznámky o medovině, ale již i zmínku o různých druzích. Podle způsobu výroby se medovina dělila na: jedenapůlnásobnou („półtorak“), dvojnásobnou („dwójniak“), trojnásobnou („trójniak“) a čtyřnásobnou („czwórniak“). Každý název popisuje jiný druh medoviny vyráběné s jiným poměrem medu a vody popř. šťávy a s jinou dobou zrání. Technologie výroby medoviny „dwójniak“ se používá s malými změnami již několik století.

Tradiční složení:

Tradiční rozdělení medoviny na druhy „półtorak“, „dwójniak“, „trójniak“ a „czwórniak“ v Polsku platí již celá staletí a dodnes je v povědomí spotřebitelů. Po konci druhé světové války se objevily pokusy o právní úpravu tradičního rozdělení medoviny do čtyř kategorií. Toto rozdělení bylo nakonec zavedeno do polského právního řádu v roce 1948 zákonem o výrobě vín, vinných moštů, medovin a o obchodování s těmito produkty (polská sbírka zákonů ze dne 18. listopadu 1948). Tento zákon uvádí pravidla výroby medoviny, přesně stanoví použité poměry medu a vody a obsahuje i technologické požadavky. Popis podílu vody v případě medoviny „dwójniak staropolski tradycyjny“ zní takto: „Označení „dwójniak“ smí nést pouze medovina, která byla vyrobena z jednoho dílu objemového přírodního medu a třech dílů vody“.

Dva způsoby produkce medového roztoku:

Medový roztok pro produkci tradiční medoviny lze připravit dvěma způsoby: vařením a bez tepelného zpracování. Dvě metody produkce se uvádějí v mnoha literárních pramenech např.:

v publikaci „Najdokładniejszy sposób sycenia różnych gatunków miodów“ kněze Józefa Ambrożewicza vydané ve Varšavě v roce 1891. Jsou zde prezentovány dva způsoby výroby medoviny.

„Existují dva způsoby, jak lze ze surového medu vyrobit medovinu:

1)

za pomoci ohně, tepelnou úpravou, tedy vařením,

2)

bez ohně, tj. bez vaření.“

V publikaci „Miodosytnictwo – czyli nauka przerabiania miodu i owoców na napoje“ Teofila Ciesielského vydaná v roce 1892 ve Lwowie se uvádí rozdělení medoviny podle způsobu přípravy medového roztoku pro fermentaci:

„Z medu lze vyrábět nápoje dvojím způsobem, a sice:

a)

za pomoci ohně, tepelnou úpravou, tedy vařením, a

b)

za studena.“

„Mała encyklopedia rolnicza“ vydaná státním zemědělským a lesnickým vydavatelstvím ve Varšavě v roce 1964 popisuje na straně 410 rozdělení medoviny:

„V závislosti na způsobu přípravy medového roztoku se rozlišuje medovina nevařená připravená z nevařeného medového roztoku a vařená připravená z medového roztoku vařeného (tepelně zpracovaného).“


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.


30.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/42


Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2020/C 216/17)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1)

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„CERASUOLO DI VITTORIA“

Referenční číslo: PDO-IT-A0773-AM02

Datum oznámení: 5. března 2020

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Popis vín

Popis: u druhů Cerasuolo di Vittoria a Cerasuolo di Vittoria Classico se celkový minimální obsah alkoholu snižuje z 13,00 % na 12,50 % objemových.

Odůvodnění: s ohledem na úroveň jakosti hroznů používaných k výrobě vín s DOCG „Cerasuolo di Vittoria a Cerasuolo di Vittoria Classico“ a na údaje týkající se posledních pěti sklizní ve všech čtyřech oblastech, které jsou pro označení z hlediska různorodosti krajiny reprezentativní, je průměrná naměřená hodnota minimálního přirozeného obsahu alkoholu v hroznech určených ke sběru dlouhodobě vyšší než 12,5 % obj., a proto je zde snaha spotřebiteli nabídnout víno, jehož obsah alkoholu se odvíjí výlučně od cukru obsaženého v používaných hroznech, aniž by docházelo k obohacování během zpracování moštů a/nebo vína. Proto se přizpůsobením minimálního přirozeného obsahu alkoholu spotřebě vín s označením Cerasuolo di Vittoria usiluje o produkci vín, která svou přirozeností vyjadřují kvalitu a jedinečnost různých částí území produkce a obou odrůd révy, tj. Nero D’Avola a Frappato. Zmíněná potřeba je rovněž v souladu s trendy na trhu, který stále více dbá na udržitelnost a hledání přirozených hodnot, v nichž se z hlediska jakosti odráží souvislost s prostředím.

Tato změna se týká oddílu 1.3 – Popis vín – jednotného dokumentu a článku 6 specifikace.

2.   Zvláštní enologické postupy

Popis:

– v postupech zpracování je upřesněn zákaz obohacování.

Odůvodnění:

– zákaz je reakcí na vysokou kvalitu, jíž se vyznačuje produkce hroznů určených pro výrobu vína s DOCG Cerasuolo di Vittoria a Cerasuolo di Vittoria Classico, neboť se jedná o nejvýznamnější přirozený aspekt produkce uvedených vín. Z analýzy údajů o sklizních v posledních letech vyplývá, že průměrná hodnota minimálního přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových u hroznů určených ke sběru byla vždy vyšší než stanovený limit 12,5 % objemových, proto není nutné při zpracování moštů a/nebo vín využívat obohacování.

Změna se týká oddílu 1.5 jednotného dokumentu a článku 5 specifikace produktu..

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název produktu

„Cerasuolo di Vittoria“

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

4.   Popis vína (vín)

„Cerasuolo di Vittoria“ a „Cerasuolo di Vittoria Classico“

Barva: od třešňově červené po nafialovělou nebo přecházející do granátové.

Vůně: od květinové po ovocnou, třešní, jež u zralých vín může rovněž přecházet do senzorických nuancí sušené švestky, čokolády, kůže, tabáku.

Chuť: suchá, plná, jemná, harmonická.

Minimální celkový obsah alkoholu (v % objemových): 12,50 % objemových

Minimální bezcukerný extrakt: 27,0 g/l

Obecné analytické vlastnosti

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):

 

Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):

 

Minimální celková kyselost:

5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr

Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):

 

Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

 

5.   Enologické postupy

a.   Zvláštní enologické postupy

Zákaz obohacování

Relevantní omezení vztahující se na výrobu vín

Zákaz obohacování při zpracování je reakcí na vysokou kvalitu, jíž se vyznačuje produkce hroznů určených pro výrobu vína s DOCG Cerasuolo di Vittoria a Cerasuolo di Vittoria Classico, neboť se jedná o nejvýznamnější přirozený aspekt produkce uvedených vín. Je tomu tak proto, že hrozny již mají vysoký minimální obsah alkoholu činící 12,5 % objemových, což zajišťuje, že vína z hroznů budou mít odpovídající celkový obsah alkoholu, aniž by by bylo nutné přidávat cukry jiného původu.

b.   Maximální výnosy

Cerasuolo di Vittoria i Cerasuolo di Vittoria Classico

8 000 kilogramů hroznů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Oblast produkce se nachází v regionu Sicílie a zahrnuje v provincii Ragusa celé území obcí Vittoria, Comiso, Acate, Chiaramonte Gulfi, Santa Croce Camerina a část území obce Ragusa. V provincii Caltanissetta zahrnuje oblast produkce část území těchto obcí: Niscemi, Gela, Riesi, Butera a Mazzarino. V provincii Catania zahrnuje oblast produkce část území těchto obcí: Caltagirone, Licodia Eubea a Mazzarrone.

7.   Hlavní odrůda (odrůdy) vinné révy

 

Calabrese M. – Nero d’Avola M.

 

Frappato N. – Frappato d’Italia

8.   Popis souvislostí

DOCG „Cerasuolo di Vittoria“

Lidské faktory spojené s oblastí produkce mají zásadní význam a skrze dlouho trvající tradici jsou pro výrobu vína s DOCG „Cerasuolo di Vittoria“ neopomenutelné. Z analytického a organoleptického hlediska vykazují vína velmi zřetelné a specifické vlastnosti, které umožňují jejich jednoznačnou identifikaci a zařaditelnost v rámci dané zeměpisné oblasti.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

ŽÁDNÉ

Odkaz na specifikaci produktu

https://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/15124


(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.