Níže uvedené informace jsou určeny těmto osobám a skupinám: AL NASSER, Abdelkarim Hussein Mohamed, AL-YACOUB, Ibrahim Salih Mohammed, BOUYERI, Mohammed, IZZ-AL-DIN, Hasan, MOHAMMED, Khalid Shaikh, SHAHLAI Abdul Reza, SHAKURI Ali Gholam,KOMUNISTICKÁ STRANA FILIPÍN, včetně NOVÉ LIDOVÉ ARMÁDY (New Peoples Army – NPA), Filipíny, vojenské křídlo Hizballáhu, EJÉRCITO DE LIBERACIÓN, LIDOVÁ FRONTA ZA OSVOBOZENÍ PALESTINY (PFLP), VRCHNÍ VELITELSTVÍ LIDOVÉ FRONTY ZA OSVOBOZENÍ PALESTINY, „DEVRIMCI HALK KURTULUȘ PARTISI CEPHESI“ – „DHKP/C“ („Revoluční lidově osvobozenecká armáda/fronta/strana“), „SENDERO LUMINOSO“ – „SL“ („Světlá stezka“) a „TEYRBAZEN AZADIYA KURDISTAN“– „TAK“ zařazeným na seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje Rady 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (viz přílohy rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/20 a prováděcího nařízení Rady (EU) 2020/19)

(2020/C 183/01)

Výše uvedeným osobám a skupinám zařazeným na seznam v rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/20 (1) a v prováděcím nařízení Rady (EU) 2020/1 (2) se oznamují níže uvedené skutečnosti.

Nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 (3) stanoví, že všechny finanční prostředky a jiné finanční a hospodářské zdroje patřící dotčeným osobám a skupinám se zmrazují a že žádné finanční prostředky ani jiné finanční a hospodářské zdroje jim nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny.

Rada obdržela nové informace týkající se zařazení výše uvedených osob a skupin na tento seznam. Po zvážení těchto nových informací má Rada v úmyslu odůvodnění odpovídajícím způsobem změnit.

Dotčené osoby a skupiny mohou požádat o zamýšlené odůvodnění skutečnosti, že zůstávají zařazeny na výše uvedený seznam, na této adrese:

Council of the European Union (Attn: COMET designations)

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Email: sanctions@consilium.europa.eu

Žádosti je třeba předložit do 10. června 2020.

Dotčené osoby a skupiny mohou kdykoli zaslat Radě na výše uvedenou adresu žádost, aby rozhodnutí o jejich zařazení na tento seznam a ponechání na seznamu bylo znovu zváženo, a podložit ji příslušnými doklady. Tyto žádosti budou po doručení posouzeny. V této souvislosti se dotčené osoby a skupiny upozorňují na skutečnost, že Rada provádí pravidelný přezkum seznamu v souladu s čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931/SZBP (4).

Dotčené osoby a skupiny se upozorňují na to, že mají možnost požádat příslušné orgány daného členského státu (členských států) uvedené v příloze nařízení, aby jim vydaly povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo konkrétní platby v souladu s čl. 5 odst. 2 daného nařízení.

---

(1)  Úř. věst. L 8 I, 14.1.2020, s. 5.

(2)  Úř. věst. L 8 I, 14.1.2020, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(4)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93.

Úroková míra použitá Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace (1):

0,00 % 1. června 2020

Směnné kurzy vůči euru (2)

2. června 2020

(2020/C 183/02)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1174
JPY	japonský jen	120,83
DKK	dánská koruna	7,4541
GBP	britská libra	0,89083
SEK	švédská koruna	10,4520
CHF	švýcarský frank	1,0741
ISK	islandská koruna	151,00
NOK	norská koruna	10,6798
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	26,645
HUF	maďarský forint	345,67
PLN	polský zlotý	4,3993
RON	rumunský lei	4,8423
TRY	turecká lira	7,5698
AUD	australský dolar	1,6310
CAD	kanadský dolar	1,5106
HKD	hongkongský dolar	8,6609
NZD	novozélandský dolar	1,7680
SGD	singapurský dolar	1,5668
KRW	jihokorejský won	1 364,42
ZAR	jihoafrický rand	19,2755
CNY	čínský juan	7,9413
HRK	chorvatská kuna	7,5848
IDR	indonéská rupie	16 107,32
MYR	malajsijský ringgit	4,7797
PHP	filipínské peso	56,071
RUB	ruský rubl	76,8001
THB	thajský baht	35,271
BRL	brazilský real	5,9499
MXN	mexické peso	24,4448
INR	indická rupie	84,0390

---

(1)  Míra použití při poslední operaci provedené před uvedeným dnem. V případě obchodní soutěže s proměnlivou mírou se jako úroková míra použije mezní míra.

(2)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9757 — Providence/VOO/Brutélé)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 183/03)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9850 – EQT Fund management/Schülke & Mayr)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 183/04)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9851 — Naturgy/Sonatrach/BlackRock/Medgaz)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 183/05)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9782 — Experian/Bertelsmann/Informa)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 183/06)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9676 – Lov Group/Banijay/ESG)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 183/07)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2020/C 183/08)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců od data jeho zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Brački varenik“

EU č.: PGI-HR-02454 – 8.4.2019

CHOP () CHZO (X)

1.   Název

„Brački varenik“

2.   Členský stát nebo třetí země

Chorvatsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Typ produktu

Třída 1.8 Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Brački varenik“ je produkt, který se používá jako ochucovadlo. Vyrábí se vařením šťávy z čerstvých nebo sušených hroznů tak dlouho, dokud se její objem nesníží zhruba na třetinu původního objemu. „Brački varenik“ je sladká, lepkavá tekutina s medovými tóny, jemnou chutí a aromatem hroznů a jemnou příchutí karamelu. Může mít tmavě červenou až tmavě hnědou barvu, pokud se pro jeho výrobu použijí tmavě modré hrozny, nebo tmavě až světle žlutou barvu, pokud je vyroben z bílých hroznů. Při uvádění na trh musí být obsah rozpustné sušiny v produktu „Brački varenik“ (určený refraktometrií) nejméně 45 % a hodnota pH (při zředění vodou na 25 % sušiny) se musí pohybovat mezi 3 a 5. „Brački varenik“ se uvádí na trh ve sklenicích o maximálním objemu 0,5 l.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

„Brački varenik“ se vyrábí z místních odrůd vinné révy, tedy z modrých odrůd Babić, Crljenak a Plavac mali a z bílé odrůdy Maraština. Tyto odrůdy musí, ať už samostatně, nebo v kombinaci, tvořit alespoň 80 % produktu, zbytek může být složen z ostatních odrůd vinné révy z ostrova Brač.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny kroky při produkci „Brački varenik“, od sklizně, přes lisování a filtrování hroznů až po jejich vaření, musí probíhat v oblasti produkce vymezené v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Při uvádění na trh musí být název „Brački varenik“ na označení produktu výraznější než kterýkoli jiný nápis, pokud jde o velikost, typ a barvu písma (typografie), Velikost názvu producenta nesmí být větší než 70 % velikosti názvu produktu.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

„Brački varenik“ se vyrábí na ostrově Brač, který z administrativního hlediska patří do Splitsko-dalmatské župy a sám je rozdělen na osm místních samosprávných jednotek: město Supetar a obce Postira, Pučišća, Selca, Bol, Nerežišća, Milna a Sutivan. Na severu je oddělen od pevniny Bračským průlivem, na západě je oddělen od ostrova Šolta Splitskou úžinou a na jihu je oddělen od ostrova Hvar Hvarským průlivem.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Dobrá pověst, které tento produkt požívá, specifická tradiční výrobní metoda a dodnes dochovaný recept jsou charakteristické pro tuto zeměpisnou oblast a vytvářejí příčinnou souvislost mezi produktem „Brački varenik“ a ostrovem Brač.

Ostrov Brač se skládá ze tří různých geomorfologických oblastí: nízko položeného pobřežního pásu (do nadmořské výšky 170 m), ústřední roviny (do nadmořské výšky 400 m) a hornatější oblasti. Nejčastějšími matečnými horninami na ostrově Brač jsou křídové vápence a dolomity, na nichž se vytvořily kamenité, černé, hnědé, červené a antropogenní půdy. Na těchto půdách se nejlépe daří tradičním středomořským rostlinám, jako jsou olivy, vinná réva, citrusy, fíky, aromatické a léčivé byliny.

Vinařství má na ostrově Brač dlouhou a bohatou tradici a představuje zde nejvýznamnější zemědělské odvětví. Vinná réva se v této oblasti pěstuje nepřetržitě od dávných dob. Vzhledem k tomu, že ostrov Brač má členitý terén, snažili se jeho obyvatelé získat co nejvíce obdělávatelné půdy kácením lesů, budováním teras a hnojením půd. Tím, že na svazích budovali terasy, zadrželi úrodnou půdu a umožnili její obdělávání, nejčastěji osázení vinicemi.

Starodávná tradice pěstování vinné révy na ostrově Brač, vliv znalostí a dovedností při výběru odrůd vinné révy, které by byly nejvhodnější pro přírodní podmínky této zeměpisné oblasti, metody pěstování a výrobní techniky, to vše jsou některé z lidských faktorů, které měly rozhodný vliv na kvalitu hroznů používaných pro výrobu produktu „Brački varenik“.

Hlavními odrůdami, které se pěstují na ostrově Brač a používají k výrobě produktu „Brački varenik“, jsou Babić, Crljenak, Plavac mali a Maraština pěstované na vinicích na jižních svazích. Na ostrově Brač převládá teplé mikroklima, protože ostrov se nachází v jižní Dalmácii, která se vyznačuje teplým středomořským klimatem (typu Csa) s horkými, suchými léty, mírnými zimami a vysokými průměrnými ročními teplotami (21,8 °C během vegetačního období), dostatkem slunečního svitu a vlivem moře. Během teplé části roku vane na jižní svahy ve dne mistrál a v noci burin, což snižuje letní horko. Ostrov Brač se nachází v nejslunnější části Jadranu, s 2 600 hodinami slunečního svitu za rok, což má mimořádný význam pro zrání hroznů.

Obyvatelé ostrova Brač nepoužívají hrozny jen k výrobě vína, ale také k přípravě speciality „Brački varenik“, která se vyrábí vařením hroznové šťávy a je nezbytným ochucovadlem tradičních bračských pokrmů.

Důkaz o tom, že se „Brački varenik“ přidával do pokrmů již v dobách Římanů, poskytl Marcus Gavius Apicius, který popsal způsob jeho výroby (V. Vodanović Kukec, 1997, Iz pijata i žmula, Korijeni bračke kuhinje). V historických záznamech z roku 1885 autor S. Bulimbašić uvádí, že „„Brački varenik“ se připravuje podle tradičního receptu rodiny Didolićových z ostrova Brač pro nejlepší vídeňské kuchyně, kde je zvláště ceněn a vyhledáván jako ochucovadlo.“ (S. Bulimbašić, Brački varenik, zveřejněno 30. září 2011).

„Varenik“ se vyráběl od nepaměti a na konci 18. století se obyvatelé ostrova Brač pokusili o to, aby toto ochucovadlo z vinné révy s výrazným medovým aromatem, chutí a vůní připravované podle receptu, který si na ostrově po staletí předávaly staré rodiny, neupadlo v zapomnění. Tradiční metoda přípravy tohoto produktu se stala zvláštní společenskou událostí, která byla součástí vinobraní, tzv. „jematva“, v září a říjnu. Místí producenti při ní využívali své rozsáhlé znalosti a zkušenosti k výběru nejlepších hroznů z místních modrých odrůd Babić, Crljenak a Plavac nebo bílé odrůdy Maraština. Hrozny se skládaly do zvláštních košů a na konci vinobraní byly ručně vylisovány, aby se z nich získala čerstvá šťáva. Šťáva se pak pomalu vařila (v některých případech déle než 10 hodin) na mírném ohni ve velkých hrncích zvaných „kotlenka“. „Brački varenik“ se pod dohledem především žen vařil pozdě do noci, obvykle až do dalšího rána, až do zhoustnutí. Místní modré a bílé odrůdy – Babić, Crljenak, Plavac mali a Maraština – mají vysoký obsah cukru, což má zásadní význam pro výsledný produkt. Tato starodávná tradice přípravy produktu „Brački varenik“ se zachovala až do současnosti a je stále nedílnou součástí života obyvatel ostrova Brač.

Mezi další příklady dobré pověsti produktu „Brački varenik“ patří to, že se na ostrově Brač znovu objevil na jídelníčku restaurací, které ho používají jako základní ochucovadlo při přípravě řady tradičních ostrovních pokrmů (Slobodna Dalmacija, článek s názvem „Tajni recepti bračkih nona“, 2014, a Slobodna Dalmacija, článek s názvem „Supetar pjati puni kuharskih čudesa“, 2015)

Pěstování vinné révy, produkce hroznů a souvisejících produktů po staletí tvořilo páteř ostrovního hospodářství.

Odrůdy (Babić, Crljenak, Plavac mali a Maraština), které se používají k produkci ochucovadla „Brački varenik“, vysoký počet slunných dnů, kdy mohou hrozny zrát, vhodné klima, úrodná půda, terasy a umístění vinic, to vše zvyšuje obsah cukru v hroznech, který má zásadní význam pro produkci „Brački varenik“, protože zkracuje dobu jeho přípravy.

Dobrou pověst produktu „Brački varenik“ a jeho tradiční výrobní metody lze připsat skutečnosti, že se jedná o regionální produkt z ostrova Brač s dlouhou historií. Recept pro přípravu tohoto produktu vychází z rozsáhlých zkušeností místních obyvatel ostrova Brač, které si předávali z generace na generaci, a úzce souvisí s vymezenou zeměpisnou oblastí.

O dobré pověsti produktu „Brački varenik“ svědčí i to, že je každoročně představován na různých festivalech, vyhrál řadu cen a byla o něm napsána řada článků (Dani varenika na otoku Braču, 2015, Supetar Producer Group, Brački varenik na Markovom trgu, 2017, a GAST Fair, Izvorni brački varenik otrgnut od zaborava, 2017).

Souvislost mezi názvem „Brački varenik“ a zeměpisnou oblastí ostrova Brač je také jasná při podpoře cestovního ruchu: rada pro cestovní ruch města Supetar prohlásila, že „Brački varenik“ je nepostradatelnou přísadou kulinářských specialit ostrova Brač a patří na seznam produktů, které turisté musí při pobytu na ostrově Brač ochutnat (Supetar Tourist Board, Croatian Hot Spots, březen 2017).

Aby tradiční výroba produktu „Brački varenik“ neupadla do zapomnění, pořádají se na ostrově Brač kurzy, na nichž se mladším generacím předávají tradiční dovednosti nezbytné k přípravě produktu. Jeden z takových kurzů přípravy produktu „Brački varenik“ se konal v základní škole města Supetar (ZŠ Supetar, Eko kutak, 2016).

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://poljoprivreda.gov.hr/UserDocsImages/dokumenti/hrana/zoi-zozp-zts/Izmijenjena_Specifikacija_Proizvoda_Bracki_Varenik.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.