Zahájení řízení

(Případ M.9489 – Air Canada/Transat)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 180/01)

Komise dne 25. května 2020 rozhodla zahájit řízení ve výše uvedené věci poté, co dospěla k závěru, že oznámené spojení vyvolává vážné pochybnosti, pokud jde o jeho slučitelnost s vnitřním trhem. Zahájením řízení je otevřena druhá fáze šetření oznámeného spojení, aniž by bylo jakkoli předjímáno konečné rozhodnutí v této věci. Toto rozhodnutí vychází z čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhovanému spojení.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení, jinak nebudou plně vzaty v úvahu pro účely tohoto řízení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího M.9489 – Air Canada/Transat na adresu Generálního hospodářství pro hospodářskou soutěž Komisi:

Evropská komise

generální ředitelství pro hospodářskou soutěž

Evidence fúzí

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.9461 – AbbVie/Allergan)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 180/02)

Dne 10. ledna 2020 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32020M9461. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.9780 – BNP Paribas/Bank of Baroda/JV)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 180/03)

Dne 15. května 2020 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32020M9780. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 20. května 2020

ke změnám obezřetnostního rámce Unie v reakci na pandemii COVID-19

(CON/2020/16)

(2020/C 180/04)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 6. května 2020 žádost Rady Evropské unie a dne 12. května 2020 žádost Evropského parlamentu o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o úpravy v reakci na pandemii COVID-19 (1) (dále jen „navrhované nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která mají vliv na 1) úkol Evropského systému centrálních bank (ESCB) spočívající se vymezení a provádění měnové politiky ve smyslu čl. 127 odst. 2 první odrážky Smlouvy, 2) úkoly ECB týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi ve smyslu čl. 127 odst. 6 Smlouvy, a 3) příspěvek ESCB k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti stability finančního systému ve smyslu čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Obecné připomínky

Bezprecedentní dopady globální krize způsobené pandemií COVID-19 přiměly veřejné orgány na celém světě k rychlému přijetí rozhodných opatření, jejichž cílem je zajistit, aby úvěrové instituce i nadále plnily svou roli při financování reálné ekonomiky a aby byly schopny podporovat hospodářské oživení, a to bez ohledu na pravděpodobné vyšší ztráty, kterým budou z důvodu krize čelit.

ECB využila flexibilitu dohledu, kterou jí stávající právní rámec umožňuje, k tomu, aby úvěrové instituce podpořila v tom, aby i nadále poskytovaly úvěry domácnostem, životaschopným podnikům a společnostem, na které nejvíce dopadají ekonomické důsledky stávající pandemie (2). V tomto směru ECB poskytla dočasnou kapitálovou a provozní úlevu (3) a oznámila větší flexibilitu, pokud jde o obezřetnostní zacházení s úvěry krytými veřejnými zárukami (4). ECB rovněž vyzvala instituce, aby při uplatňování Mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 9 zabránily nadměrným procyklickým účinkům (5), dočasně snížila kvalitativní multiplikátor tržního rizika s cílem zohlednit mimořádnou míru volatility trhu (6) a vydala doporučení o vyplácení dividend, jehož cílem je uchování kapitálových zdrojů v rámci bankovního systému s cílem zvýšit jeho schopnost podporovat reálnou ekonomiku (7). Tato opatření představují velmi významnou podporu při řešení stávající krize, přičemž se uplatňují důležité synergie mezi opatřeními, která ECB přijímá jakožto orgán bankovního dohledu, a opatřeními měnové politiky, která ECB přijímá jako centrální banka.

Určité kroky podnikly i jiné orgány, zejména Basilejský výbor pro bankovní dohled a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), a to tak, že za pomoci mezinárodní koordinace přijaly obezřetnostní opatření doplňkové povahy. Kromě toho vlády členských států vytvořily velmi významné podpůrné programy včetně veřejných záruk a moratorií na splacení úvěrových závazků.

S ohledem na tyto skutečnosti ECB v plném rozsahu podporuje iniciativu Komise zvýšit schopnost úvěrových institucí poskytovat úvěry a absorbovat ztráty související s pandemií COVID-19 a zároveň zajistit jejich trvalou odolnost (8). ECB vítá cílené úpravy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (9) (nařízení o kapitálových požadavcích), neboť dále zvyšují schopnost bankovního systému zmírnit ekonomický dopad pandemie a podpořit oživení, přičemž zachovávají klíčové prvky obezřetnostního rámce. Některé prvky navrhovaného nařízení kromě toho doplňují zmírňující opatření, která ECB přijala v oblasti dohledu, a předpokladem pro účinnost určitých opatření, na nichž se nedávno dohodl Basilejský výbor pro bankovní dohled, je provedení určitých změn unijního právního rámce. Žádné další změny navrhovaného nařízení by neměly zásadně měnit obezřetnostní rámec, který by měl být i nadále v souladu s dohodnutými basilejskými standardy a neměl by připustit další fragmentaci jednotného evropského souboru pravidel.

Jako další obecnou připomínku, pokud jde o připravenost poskytovat úvěry ekonomice, ECB uvádí následující. Pokud poměr kmenového kapitálu tier 1 úvěrových institucí poklesne pod úroveň požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, mohou úvěrové instituce zdroje rozdělit pouze do výše nejvyšší rozdělitelné částky (10). Je-li hospodářský výsledek záporný, k rozdělení nedojde bez ohledu na míru porušení. Úvěrové instituce nemusí být ochotny své rezervy použít na další poskytování úvěrů, neboť se mohou obávat toho, že budou muset zrušit kupóny v souvislosti s vedlejším kapitálem tier 1 a čelit potenciálně negativním reakcím účastníků trhu. Takové chování by oslabilo zamýšlený prospěšný účinek rezervního rámce.

Konkrétní připomínky

1.   Přechodná opatření ke zmírnění dopadu ustanovení IFRS 9 na regulatorní kapitál

1.1

Článek 473a nařízení o kapitálových požadavcích obsahuje přechodná opatření, která institucím umožňují částečně znovu přičíst k jejich kmenovému kapitálu tier 1 vyšší rezervy vzniklé z důvodu zavedení vykazování očekávaných úvěrových ztrát podle IFRS 9. Přechodná opatření sestávají ze dvou složek: statické a dynamické složky. Statická složka umožňuje úvěrovým institucím částečně neutralizovat dopad nárůstu účetních rezerv v důsledku zavedení IFRS 9 v „den 1“ na kmenový kapitál tier 1. Dynamická složka umožňuje úvěrovým institucím částečně neutralizovat dopad dodatečného (tj. „po dni 1“) zvýšení rezerv pro expozice, které nejsou úvěrově znehodnoceny. Stávající přechodná opatření se vztahují na období 2018–2022 (11).

1.2

Basilejský výbor pro bankovní dohled se dne 3. dubna 2020 usnesl na změnách (12) stávajících přechodných opatření pro regulatorní zacházení s očekávanými úvěrovými ztrátami s ohledem na krizi způsobenou onemocněním COVID-19. Basilejský výbor pro bankovní dohled rovněž objasnil, že jurisdikce, které již přechodná opatření provedly (včetně Evropské unie), mohou zejména rozhodnout, že během roku 2020 a 2021 zpětně připočtou méně než 100 % nebo že přijmou jiná opatření, která zabrání zpětnému připočtení částek očekávaných úvěrových ztrát stanovených před vypuknutím pandemie COVID-19 (13). S cílem zohlednit tyto skutečnosti předpokládá navrhované nařízení opětovné spuštění 5letého přechodného období, které bylo zahájeno v roce 2018, a to pouze pro dynamickou složku.

1.3

ECB podporuje změnu článku 473a nařízení o kapitálových požadavcích, neboť by měla úvěrovým institucím umožnit ke kmenovému kapitálu tier 1 zpětně přičíst částku maximálně ve výši zvýšení, které vyplývá z dynamické složky opravných položek na očekávané úvěrové ztráty po 31. prosinci 2019. Za prvé, toto řešení by umožnilo upravit rozsah dodatečných opatření tak, aby řešila účinky související s pandemií COVID-19, a odlišit tyto účinky od dopadu nárůstu rezerv v důsledku zavedení IFRS 9 v „den 1“ na kmenový kapitál tier 1. Za druhé, toto řešení by bylo zcela v souladu s rozhodnutím Basilejského výboru pro bankovní dohled ze dne 3. dubna 2020.

2.   Zacházení s veřejně zajištěnými úvěry v rámci obezřetnostní pojistky pro nevýkonné expozice

2.1

V souladu s čl. 47c odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích nevýkonné expozice zaručené státními vývozními úvěrovými agenturami získávají preferenční zacházení, pokud se týká požadavků na odpočty podle čl. 47c odst. 3 nařízení o kapitálových požadavcích (tzv. obezřetnostní pojistka pro nevýkonné expozice). Pokud se týká nevýkonných expozic zaručených státními vývozními úvěrovými agenturami, část expozice, která je kryta touto zárukou, musí být v plném rozsahu odečtena až po sedmi letech, kdy má status nevýkonné expozice, s tím, že do té doby se odpočet nevyžaduje. V případě všech dalších nevýkonných expozic, které jsou zcela či zčásti zajištěny kvalifikovaným zajištěním, se požadavky na minimální odpočty postupně zvyšují až do doby, kdy jsou příslušné nevýkonné expozice plně pokryty.

2.2

Navrhované nařízení dočasně rozšiřuje toto zvláštní zacházení, které se uplatňuje na nevýkonné expozice zaručené státními vývozními úvěrovými agenturami, na nevýkonné expozice zaručené vládou členského státu nebo jiným veřejnoprávním subjektem, které jsou způsobilými poskytovateli osobního zajištění úvěrového rizika ve smyslu pravidel pro zmírnění úvěrového rizika (14), je-li záruka nebo protizáruka poskytnuta jako součást podpůrných opatření na pomoc dlužníkům při pandemii COVID-19 (15).

2.3

ECB vítá návrh dočasně rozšířit výhodnější zacházení ve smyslu čl. 47c odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích na nevýkonné expozice zaručené vládami členských států nebo jinými veřejnoprávními subjekty, neboť je to rovněž v souladu s předchozími návrhy ECB (16). Návrh odstraňuje svévolné rozlišení mezi zárukami poskytnutými různými veřejnoprávními subjekty s podobnou úvěrovou bonitou.

3.   Datum uplatnění kapitálové rezervy k pákovému poměru

3.1

Skupina guvernérů centrálních bank a vedoucích orgánů dohledu (GHOS), která vykonává dohled nad činností Basilejského výboru pro bankovní dohled, dne 27. března 2020 rozhodla, že harmonogram provádění konečných prvků reformy rámce Basel III se odloží o jeden rok, včetně kapitálové rezervy k pákovému poměru pro globální systémově významné banky, která bude v Unii použitelná od 1. ledna 2022. Navrhované nařízení předpokládá sladění harmonogramu použitelného v nařízení o kapitálových požadavcích s novým harmonogramem schváleným GHOS, tj. 1. ledna 2023 namísto 1. ledna 2022 (17).

3.2

ECB podporuje rozhodnutí využít posunu harmonogramu, který byl na mezinárodní úrovni ujednán za účelem dokončení reforem rámce Basel III, pro účely jejich provedení do práva Unie. Odložení použitelnosti kapitálové rezervy k pákovému poměru pro globální systémově významné banky umožní, aby se úvěrové instituce snadněji přizpůsobily a současně i nadále postupovaly zcela v souladu s obsahem a harmonogramem sjednaným na mezinárodní úrovni. To úvěrovým institucím umožní, aby svou provozní kapacitu soustředily na opatření nezbytná k řešení stávající krize a k podpoře hospodářského oživení.

4.   Kompenzování dopadu vyloučení některých expozic z výpočtu pákového poměru

4.1

Konečný standard pro pákový poměr, který Basilejský výbor pro bankovní dohled zveřejnil v prosinci 2017 (18), stanoví, že s cílem usnadnit provádění měnové politiky může příslušná jurisdikce za výjimečných makroekonomických okolností dočasně vyloučit rezervy u centrální banky z míry expozice pákového poměru. Pokud tuto diskreční pravomoc daná jurisdikce uplatní, vyžadují basilejské standardy rekalibraci (tj. zvýšení) požadavku na pákový poměr, aby se kompenzovalo vyloučení rezerv u centrální banky. Tato diskreční pravomoc, která byla zavedena do práva Unie (19), se začne používat od 28. června 2021.

4.2

ECB poukazuje na to, že zkušenosti z globální finanční krize jednoznačně zdůraznily nezbytnost povinného požadavku na pákový poměr v rámci 1. pilíře. Všeobecně se uznává, že výchozí příčinou globální finanční krize bylo vytvoření nadměrné páky v bankovním systému. ECB tedy považuje za důležité, aby byla v plném rozsahu zachována úloha pákového poměru jako důvěryhodné pojistky, která se nezakládá na riziku, a aby nebyly vylučovány jeho hlavní složky.

4.3

Navrhované nařízení předpokládá změnu rekalibračního mechanismu, který je v současné době vymezen v nařízení o kapitálových požadavcích. Úvěrová instituce bude zejména povinna vypočítat upravený pákový poměr pouze jednou, přičemž bude vycházet z hodnoty způsobilých rezerv instituce u centrální banky a celkové míry expozic v den, kdy příslušný orgán instituce prohlásí, že nastaly výjimečné okolnosti, které odůvodňují uplatnění diskreční pravomoci. Upravený pákový poměr se použije po celou dobu, během níž je vykonávána diskreční pravomoc, a nebude se na rozdíl od stávajícího rekalibračního mechanismu měnit.

4.4

ECB vítá skutečnost, že navrhované nařízení zavádí cílené vyloučení zvýšení rezerv u centrální banky, což může podpořit plynulé provádění a transmisi opatření měnové politiky. ECB poukazuje na skutečnost, že zvýšení likvidity centrální banky, k němuž dochází v důsledku provádění měnové politiky, povede ke zvýšení objemu rezerv v držbě bankovního systému, stejně jako je tomu v případě nedávno oznámených opatření měnové politiky v souvislosti s krizí COVID-19. Zatímco jednotlivé úvěrové instituce jsou schopny tyto rezervy určitým způsobem přesunout, bankovní systém se držbě těchto dodatečných rezerv a souvisejícímu zvýšení míry celkové expozice pákového poměru nedokáže vyhnout. Aby bylo vyloučení v plném rozsahu účinné, navrhuje ECB provést níže uvedené úpravy.

4.5

Změna rekalibračního mechanismu se použije od 28. června 2021. Do doby, než příslušný orgán uplatní svou diskreční pravomoc, což může být 28. června 2021 nebo později, se však objem rezerv úvěrové instituce u centrální banky již mohl z důvodu opatření měnové politiky podstatně zvýšit. Rekalibrace na základě rezerv, které má úvěrová instituce u centrální banky ke dni, kdy příslušný orgán uplatní svou diskreční pravomoc, nemusí v plném rozsahu podporovat provádění a účinnou transmisi opatření měnové politiky. Je tomu tak proto, že se očekává, že ke zvýšení rezerv u centrální banky, které tato opatření obnáší, ve velké míře došlo do tohoto data. Vyloučení rezerv u centrální banky vypočtených k tomuto datu tak vytvoří menší kapacitu bank pro potenciální zvýšení poskytování úvěrů reálné ekonomice. Kromě toho je třeba uvést, že pokud by bylo třeba vyloučení obnovit na konci období, po které se diskreční pravomoc uplatňuje (původně období maximálně jednoho roku), rekalibrace by vycházela z objemu rezerv držených k datu obnovy, přičemž tento objem se mohl v mezidobí dále zvýšit. S ohledem na nejistotu, pokud jde o dobu trvání výjimečných okolností, může rekalibrační mechanismus podstatným způsobem bránit účinnosti opatření k podpoře řádného provádění a transmise měnové politiky.

4.6

Příslušné orgány by tedy měly mít právo stanovit rozhodný den pro rekalibraci, aby tato rekalibrace byla stabilní i po dobu trvání výjimečných okolností. To by příslušným orgánům umožnilo, aby po konzultaci s centrálními bankami zvolily datum, jež označuje začátek období, po které trvají výjimečné okolnosti, což bude podloženo klíčovými rozhodnutími měnové politiky (20). Díky tomu by účastníci trhu získali jistotu, přičemž tento postup by podpořil plynulé provádění a transmisi měnové politiky.

4.7

Kromě toho je třeba uvést, že příslušné orgány by měly být schopny rekalibraci provést na základě referenčního období, a nikoli rozhodného dne. Při rekalibraci by se pak zohlednil průměrný objem způsobilých rezerv u centrální banky v průběhu tohoto období. To by příslušným orgánům umožnilo, aby při nastavení nových minimálních požadavků pro jednotlivé instituce ignorovaly každodenní odchylky v rezervách u centrální banky.

5.   Možné další změny některých aspektů požadavků týkajících se tržního rizika

5.1

Mimořádné míry volatility zaznamenané na finančních trzích od vypuknutí pandemie COVID-19 ovlivňují kapitálové požadavky pro tržní riziko, které jsou uloženy institucím, jež používají přístup interního modelu pro tržní riziko, ve dvou směrech: a) hodnoty v riziku se v důsledku identifikované vyšší volatility zvyšují a b) kvantitativní multiplikátory tržního rizika, které odrážejí počet překročení na základě zpětného testování, se zvyšují (21). Tento vývoj má dopad na poměr kmenového kapitálu tier 1 úvěrových institucí a mohl by rovněž ovlivnit schopnost úvěrových institucí nadále vyvíjet činnost tvorby trhu a poskytovat tržní likviditu, což by mělo nepříznivý dopad na řádné fungování trhu. Nadměrné zvýšení kapitálových požadavků pro tržní riziko by kromě toho ohrozilo cíl spočívající v uvolnění kapitálu za účelem podpory poskytování úvěrů do reálné ekonomiky.

5.2

Standard Basilejského výboru pro bankovní dohled o interních modelech pro tržní riziko umožňuje příslušným orgánům dostatečnou flexibilitu, pokud se týká zacházení s překročeními na základě zpětného testování za mimořádných okolností (22). Standard Basilejského výboru pro bankovní dohled zejména uznává, že i ty nejlépe vytvořené modely mohou selhat při prognóze neočekávaně vysoké tržní volatility. Za těchto mimořádných okolností mohou i přesné modely v relativně krátkém období generovat mnoho odchylek.

5.3

Ačkoli nařízení o kapitálových požadavcích neobsahuje žádný výslovný odkaz na mimořádné okolnosti uvedené v textu Basilejského výboru pro bankovní dohled, je příslušnému orgánu dovolena určitá flexibilita při hodnocení výsledků zpětného testování. Zejména čl. 366 odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích stanoví, že orgán dohledu nemusí počítat překročení na základě skutečných ztrát, pokud jsou způsobena faktory, které nevyplývají z nedostatků v modelu a kterými jsou například mimořádné tržní podmínky. Nařízení o kapitálových požadavcích však příslušnému orgánu nedovoluje, aby obdobně postupoval v případě hypotetických překročení a aby tato překročení nezohledňoval pro účely výpočtu plus faktoru zpětného testování. Očekává se, že narušení trhu způsobená pandemií COVID-19 ovlivní počet hypotetických překročení obdobně jako počet skutečných překročení.

5.4

Ve srovnání s mezinárodními standardy tak příslušné orgány nemohou prostřednictvím opatření v oblasti dohledu, která mají k dispozici, dosahovat svého cíle, který spočívá v udržování schopnosti úvěrových institucí poskytovat likviditu na trhu a nadále vyvíjet činnost tvorby trhu za mimořádných okolností, což je zcela zásadní pro podporu reálné ekonomiky. Jiná opatření, například nezohlednění překročení (v důsledku skutečných i hypotetických ztrát) za mimořádných okolností, by k dosažení tohoto cíle byla vhodnější. Nařízení o kapitálových požadavcích by tedy mělo být pozměněno tak, aby zajišťovalo, že příslušné orgány budou za mimořádných okolností schopny přijmout vhodná opatření, která budou v souladu se standardem Basilejského výboru pro bankovní dohled. Za tímto účelem by příslušným orgánům měla být poskytnuta větší flexibilita, která by jim umožnila dočasně upravit počet překročení (na základě skutečných i hypotetických ztrát) nebo přijmout jiné vhodné opatření. Vzhledem k tomu, že mimořádné tržní podmínky nejsou spojeny s jednotlivými konkrétními subjekty, ale s celým trhem, bylo by rovněž důležité, aby příslušný orgán mohl tuto pravomoc vykonávat ve vztahu ke všem dohlíženým subjektům, pokud se týká jejich příslušných interních modelů, a nikoli jen na individuálním základě. Toto stanovisko bude zveřejněno na internetových stránkách ECB.

---

(1)  COM(2020) 310 final.

(2)  Viz příspěvek na blogu Andrey Enria, předsedy Rady dohledu ECB, ze dne 27. března 2020, „Flexibility in supervision: how ECB Banking Supervision is contributing to fighting the economic fallout from the coronavirus“, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

Viz rovněž často kladené dotazy ohledně opatření ECB v oblasti dohledu v reakci na koronavirovou pandemii, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

(3)  Viz tisková zpráva ECB ze dne 12. března 2020, „ECB Banking Supervision provides temporary capital and operational relief in reaction to coronavirus“, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

(4)  Viz tisková zpráva ECB ze dne 20. března 2020, „ECB Banking Supervision provides further flexibility to banks in reaction to coronavirus“, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

(5)  Viz tisková zpráva ECB ze dne 20. března 2020, „ECB Banking Supervision provides further flexibility to banks in reaction to coronavirus“, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

(6)  Viz tisková zpráva ECB ze dne 16. dubna 2020, „ECB Banking Supervision provides temporary relief for capital requirements for market risk“, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

(7)  Doporučení Evropské centrální banky ze dne 27. března 2020 o vyplácení dividend během pandemie COVID-19, kterým se zrušuje doporučení ECB/2020/1 (ECB/2020/19) (Úř. věst. C 102 I, 30.3.2020, s. 1).

(8)  Viz oddíl 1 důvodové zprávy k navrhovanému nařízení.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(10)  Viz článek 141 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(11)  Viz oddíl 5 důvodové zprávy k navrhovanému nařízení.

(12)  Viz tisková zpráva Banky pro mezinárodní platby ze dne 3. dubna 2020, „Basel Committee sets out additional measures to alleviate the impact of Covid-19“, k dispozici na https://www.bis.org/press/p200403.htm.

(13)  Basilejský výbor pro bankovní dohled, „Measures to reflect the impact of Covid-19“, k dispozici na https://www.bis.org/bcbs/publ/d498.pdf.

(14)  Písmena a) až e) čl. 201 odst. 1 nařízení o kapitálových požadavcích uvádějí a) ústřední vlády a centrální banky; b) orgány regionální nebo místní správy; c) mezinárodní rozvojové banky; d) mezinárodní organizace, pokud expozicím vůči nim je podle článku 117 přidělena riziková váha 0 %; e) subjekty veřejného sektoru, pokud se s pohledávkami vůči nim zachází podle článku 116.

(15)  Viz navrhovaný nový článek 500a nařízení o kapitálových požadavcích.

(16)  Viz často kladené dotazy ohledně opatření ECB v oblasti dohledu v reakci na koronavirovou pandemii.

(17)  Viz navrhovaná změna čl. 3 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).

(18)  Basilejský výbor pro bankovní dohled, „Basel III: Finalising post-crisis reforms“, s. 144, k dispozici na https://www.bis.org/bcbs/publ/d424.pdf.

(19)  Viz čl. 429a odst. 1 písm. n) a odst. 7 nařízení o kapitálových požadavcích ve znění nařízení (EU) 2019/876.

(20)  Viz tisková zpráva ECB ze dne 12. března 2020, Měnová rozhodnutí, k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(21)  Viz rovněž „EBA statement on the application of the prudential framework on targeted aspects in the area of market risk in the COVID-19 outbreak“ ze dne 22. dubna 2020, k dispozici na internetových stránkách EBA www.eba.europa.eu.

(22)  Basilejský výbor pro bankovní dohled, „MAR Calculation of RWA for market risk“, odstavce 99.65 až 99.69, k dispozici na https://www.bis.org/basel_framework/standard/MAR.htm.

Oznámení určené osobám a subjektům, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2013/255/SZBP a nařízením Rady (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii

(2020/C 180/05)

Osobám a subjektům, které jsou určeny v příloze I rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP (1) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/719 (2) a v příloze II nařízení Rady (EU) č. 36/2012 (3), prováděného prováděcím nařízením Rady (EU) 2020/716 (4), o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii, se dávají na vědomí níže uvedené informace.

Rada Evropské unie po přezkumu seznamu osob a subjektů určených ve výše uvedených přílohách dospěla k závěru, že na tyto osoby a subjekty by se měla i nadále vztahovat omezující opatření stanovená rozhodnutím 2013/255/SZBP a nařízením (EU) č. 36/2012.

Dotčené osoby a subjekty se upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (daných členských států) uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je obsažen v příloze III nařízení (EU) č. 36/2012, o povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo konkrétní platby (viz článek 16 uvedeného nařízení).

Dotčené osoby a subjekty mohou do 1. března 2021 zaslat Radě společně s podpůrnými dokumenty žádost, aby bylo rozhodnutí o jejich zařazení na výše uvedený seznam znovu zváženo, a to na tuto adresu:

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

Rada veškeré obdržené připomínky zohlední při příštím přezkumu seznamu určených osob a subjektů podle článku 34 rozhodnutí 2013/255/SZBP a čl. 32 odst. 4 nařízení (EU) č. 36/2012.

---

(1)  Úř. věst. L 147, 1.6.2013, s. 14.

(2)  Úř. věst. L 168, 29.5.2020, p 66.

(3)  Úř. věst. L 16, 19.1.2012, p. 1.

(4)  Úř. věst. L 168, 29.5.2020, p 1.

Oznámení určené subjektům údajů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2013/255/SZBP, ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/719, a nařízení Rady (EU) č. 36/2012, prováděného prováděcím nařízením Rady (EU) 2020/716, o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii

(2020/C 180/06)

Subjektům údajů se v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (1) dávají na vědomí následující informace.

Právním základem tohoto zpracování údajů jsou rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP (2) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/719 (3) a nařízení Rady (EU) č. 36/2012 (4), prováděné prováděcím nařízením Rady (EU) 2020/716 (5).

Správcem tohoto zpracování údajů je oddělení RELEX.1.C generálního ředitelství pro zahraniční věci, rozšíření a civilní ochranu – RELEX generálního sekretariátu Rady (GSR), které lze kontaktovat na této adrese:

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

Pověřence pro ochranu osobních údajů v generálním sekretariátu Rady lze kontaktovat na této adrese:

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

data.protection@consilium.europa.eu

Účelem zpracování údajů je sestavit a aktualizovat seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím 2013/255/SZBP ve znění rozhodnutí (SZBP) 2020/719 a nařízením (EU) č. 36/2012, prováděným prováděcím nařízením (EU) 2020/716.

Subjekty údajů jsou fyzické osoby, které splňují kritéria pro zařazení na seznam stanovená rozhodnutím 2013/255/SZBP a nařízením (EU) č. 36/2012.

Mezi shromažďované osobní údaje patří údaje nezbytné ke správné identifikaci dotčené osoby, odůvodnění a veškeré další související údaje.

Shromažďované osobní údaje mohou být v případě potřeby sdíleny s Evropskou službou pro vnější činnost a s Komisí.

Aniž jsou dotčena omezení podle článku 25 nařízení (EU) 2018/1725, žádosti související s výkonem práv subjektů údajů, jako je právo na přístup, jakož i právo na opravu a právo vznést námitku, budou vyřízeny v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

Osobní údaje budou uchovávány po dobu 5 let od data, kdy byl subjekt údajů vyňat ze seznamu osob, na něž se vztahují omezující opatření, nebo od data, kdy skončí platnost opatření, nebo po dobu trvání soudního řízení, jestliže již bylo zahájeno.

Aniž jsou dotčeny jakékoli opravné prostředky soudní, správní nebo mimosoudní povahy, subjekty údajů mohou podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 (edps@edps.europa.eu).

---

(1)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(2)  Úř. věst. L 147, 1.6.2013, s. 14.

(3)  Úř. věst. L 168, 29.5.2020, s. 66

(4)  Úř. věst. L 16, 19.1.2012, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 168, 29.5.2020, s. 1

Směnné kurzy vůči euru (1)

28. května 2020

(2020/C 180/07)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1016
JPY	japonský jen	118,68
DKK	dánská koruna	7,4544
GBP	britská libra	0,89728
SEK	švédská koruna	10,5480
CHF	švýcarský frank	1,0683
ISK	islandská koruna	150,80
NOK	norská koruna	10,8553
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,017
HUF	maďarský forint	349,74
PLN	polský zlotý	4,4242
RON	rumunský lei	4,8435
TRY	turecká lira	7,5072
AUD	australský dolar	1,6624
CAD	kanadský dolar	1,5155
HKD	hongkongský dolar	8,5407
NZD	novozélandský dolar	1,7776
SGD	singapurský dolar	1,5621
KRW	jihokorejský won	1 363,76
ZAR	jihoafrický rand	19,1981
CNY	čínský juan	7,8804
HRK	chorvatská kuna	7,5900
IDR	indonéská rupie	16 210,04
MYR	malajsijský ringgit	4,7980
PHP	filipínské peso	55,792
RUB	ruský rubl	77,9343
THB	thajský baht	35,108
BRL	brazilský real	5,8495
MXN	mexické peso	24,5580
INR	indická rupie	83,4635

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie

(2020/C 180/08)

Podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (1)(1) se Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie (2) mění takto:

Na straně 59 se za vysvětlivku k podpoložce KN „0811 20 51 Červený rybíz“ doplňuje nový odstavec, který zní:

Na straně 93 se za vysvětlivku k podpoložce KN „2008 30 51 Grapefruity – v částech, včetně pomel (šedoků)“ vkládá nový odstavec, který zní:

Na straně 93 se za vysvětlivku k podpoložce KN „2008 30 71 Grapefruity – v částech, včetně pomel (šedoků)“ doplňuje nový odstavec, který zní:

---

(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(2)  Úř. věst. C 119, 29.3.2019, s. 1.

Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie

(2020/C 180/09)

Podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (1) se Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie (2) mění takto:

Na straně 102 se mezi vysvětlivku k číslu KN „2208 Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje“a vysvětlivku k podpoložkám KN„2208 30 11 až 2208 30 88 Whisky“vkládá nový odstavec, který zní:

---

(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(2)  Úř. věst. C 119, 29.3.2019, s. 1.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9619 – CDC/EDF/ENGIE/La Poste)

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 180/10)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9759 — Nexi/Intesa Sanpaolo (akceptace obchodníků))

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 180/11)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Zveřejnění jednotného dokumentu změněného na základě schválení změny menšího rozsahu v souladu s čl. 53 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

(2020/C 180/12)

Evropská komise schválila tuto změnu menšího rozsahu v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (1).

Žádost o schválení této změny menšího rozsahu je veřejně dostupná v databázi Komise eAmbrosia.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„EMMENTAL DE SAVOIE“

EU č.: PGI-FR-0179-AM03 – 10.1.2020

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Název

„Emmental de Savoie“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.3 Sýry

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Emmental de Savoie“ je sýr s lisovanou vařenou hmotou vyráběný ze syrového kravského mléka.

Má tvar pravidelného bochníku, který měří v průměru 72 až 80 cm. Je více či méně vypouklý bez prohlubně nebo vypoukliny. Jeho výška se pohybuje od 14 cm (minimální svislá výška určená průmětem boční strany) do 32 cm (maximální svislá výška v nejvyšším bodě). Vyzrálý bochník musí mít hmotnost minimálně 60 kg.

Obsah tuku je nejméně 28 % v hotovém výrobku. Po 75 dnech činí celkový obsah sušiny v části bez kůrky minimálně 62 %.

Maximální obsah soli činí 0,4 gramu na 100 gramů sýra.

Jeho kůra je žlutohnědá až žlutá bez skvrn a poškození. Otvory ve hmotě (nazývané rovněž „oka“) jsou výrazné, pravidelné, zřetelně oddělené a pravidelně rozmístěné. Jejich velikost se pohybuje od velikosti malé třešně do velikosti ořechu.

Sýr „Emmental de Savoie“ má výraznou a ovocnou chuť. Jeho hmota má jednolitou barvu, je pevná a pružná.

Sýr „Emmental de Savoie“ se prodává v těchto formátech:

—	jako kulatý bochník nebo výseč bochníku,

—	nakrájený nebo v předpřipravených spotřebitelských baleních: na kusy, na plátky, na výseče bochníku, strouhaný nebo nakrájený na kostičky.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Jednotlivé povolené typy krmiv jsou:

—	objemná krmiva (tráva, seno, otava, zelená kukuřice, čirok, sláma, meziplodiny),

—	kukuřičné klasy a vlhké kukuřičné zrno, které se mohou používat pouze v období od 1. října do 1. května,

—	sušená píce, sušená vojtěška, sušené cukrovarské řízky, krmná řepa, které musí být podávány čisté a zdravé,

—

následující doplňková krmiva a doplňkové látky: — obilné zrno a krmiva z něho (otruby, otrubová mouka, mouka, sušené mláto), — semena a pokrutiny olejnin a bílkovinných plodin, — druhotné produkty: vojtěškový bílkovinný koncentrát, nebílkovinný dusík (druhotné produkty z výroby škrobu nebo kvasnic) močovina <3 % v doplňkových krmivech), — melasa a rostlinný olej, minerály, vitaminy, stopové prvky a přírodní rostlinné výtažky.

Pro krávy v období dojivosti:

—	100 % objemných krmiv musí pocházet z vymezené zeměpisné oblasti,

—	sušená píce, kukuřičné klasy, vlhké kukuřičné zrno, a krmná řepa nepocházející z vymezené zeměpisné oblasti smí během roku představovat v denním průměru nejvýše 4 kg sušiny na dojnici.

Tato omezení umožňují zajistit, že většina sušiny, kterou dojnice konzumují, pochází z vymezené zeměpisné oblasti. Zlepšují tak souvislost mezi produktem a jeho zeměpisným původem.

Zpracovatelé musí sýr „Emmental de Savoie“ vyrábět z nashromážděného mléka, jež pochází z „globálního“ stáda dojnic sestávajícího alespoň ze 75 % z krav plemen abondance, montbéliarde nebo tarentaise.

Kontinuita chovu tradičních plemen abondance, montbéliarde a tarentaise je oprávněná, neboť skot těchto plemen prokázal svou schopnost přizpůsobit se terénním a podnebným omezením kraje: mají tělesnou stavbu uzpůsobenu spásání svažitých luk, jsou odolná vůči teplotním výkyvům a dokážou dobře využít letní pastvu i zimní potravu založenou na suchém krmení.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

V této zeměpisné oblasti probíhá produkce mléka, sběr mléka, jeho zpracování a zrání.

Produkci mléka určeného pro výrobu sýru „Emmental de Savoie“ ve vymezené zeměpisné oblasti odůvodňuje důležitost krmných zdrojů z tohoto regionu z hlediska jejich pověsti mezi výrobci sýrů.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Při označování sýrů s chráněným zeměpisným označením „Emmental de Savoie“ je nutno dodržovat následující pravidla:

—	název „Emmental de Savoie“ je uveden na všech obalech se symbolem CHZO Evropské unie ve stejném zorném poli,

—	výrobce nebo subjekt odpovědný za zrání či balení jsou povinni uvést svůj název a adresu,

—	je upřesněn název certifikačního orgánu,

—	na jedné z podstav nebo na boku bochníku je uveden odkaz na zeměpisný původ (s výjimkou úpravy „nakrájený na kostky“ nebo „strouhaný“).

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast sýra „Emmental de Savoie“ zahrnuje tyto obce:

Departement Haute-Savoie

Alby-sur-Chéran, Alex, Allèves, Allinges, Allonzier-la-Caille, Amancy, Ambilly, Andilly, Annecy, , Annemasse, Anthy-sur-Léman, Arbusigny, Archamps, Arenthon, Argonay, Armoy, Arthaz-Pont-Notre-Dame, Ayse, Ballaison, Balme-de-Sillingy (La), Balme-de-Thuy (La), Bassy, Beaumont, Bellevaux, Bernex, Bloye, Bluffy, Boëge, Bogève, Bonne, Bonneville, Bons-en-Chablais, Bossey, Bouchet-Mont-Charvin (Le), Boussy, Brenthonne, Brizon, Burdignin, Cercier, Cernex, Cervens, Chainaz-les-Frasses, Challonges, Champanges, Chapeiry, Chapelle-Rambaud (La), Chapelle-Saint-Maurice (La), Charvonnex, Châtillon-sur-Cluses, Chaumont, Chavannaz, Chavanod, Chêne-en-Semine, Chênex, Chens-sur-Léman, Chessenaz, Chevaline, Chevrier, Chilly, Choisy, Clarafond-Arcine, Clefs (Les), Clermont, Clusaz (La), Cluses, Collonges-sous-Salève, Contamine-Sarzin, Contamine-sur-Arve, Copponex, Cornier, Cranves-Sales, Crempigny-Bonneguête, Cruseilles, Cusy, Cuvat, Desingy, Dingy-en-Vuache, Dingy-Saint-Clair, Doussard, Douvaine, Draillant, Droisy, Duingt, Éloise, Entrevernes, Épagny-Metz-Tessy, Etaux, Étercy, Étrembières, Évian-les-Bains, Excenevex, Faucigny, Faverges-Seythenex, Feigères, Fessy, Féternes, Fillière, Fillinges, Franclens, Frangy, Gaillard, Giez, Glières-Val-de-Borne, Grand-Bornand (Le), Groisy, Gruffy, Habère-Lullin, Habère-Poche, Hauteville-sur-Fier, Héry-sur-Alby, Jonzier-Épagny, Juvigny, Larringes, Lathuile, Leschaux, Loisin, Lornay, Lovagny, Lucinges, Lugrin, Lullin, Lully, Lyaud (Le), Machilly, Magland, Manigod, Marcellaz, Marcellaz-Albanais, Margencel, Marignier, Marigny-Saint-Marcel, Marin, Marlioz, Marnaz, Massingy, Massongy, Maxilly-sur-Léman, Mégevette, Meillerie, Menthon-Saint-Bernard, Menthonnex-en-Bornes, Menthonnex-sous-Clermont, Mésigny, Messery, Mieussy, Minzier, Monnetier-Mornex, Mont-Saxonnex, Montagny-les-Lanches, Moye, Muraz (La), Mûres, Musièges, Nancy-sur-Cluses, Nangy, Nâves-Parmelan, Nernier, Neuvecelle, Neydens, Nonglard, Novel, Onnion, Orcier, Peillonnex, Perrignier, Pers-Jussy, Poisy, Présilly, Publier, Quintal, Reignier-Ésery, Reposoir (Le), Reyvroz, Rivière-Enverse (La), Roche-sur-Foron (La), Rumilly, Saint-André-de-Boëge, Saint-Blaise, Saint-Cergues, Saint-Eusèbe, Saint-Eustache, Saint-Félix, Saint-Ferréol, Saint-Germain-sur-Rhône, Saint-Gingolph, Saint-Jean-de-Sixt, Saint-Jean-de-Tholome, Saint-Jeoire, Saint-Jorioz, Saint-Julien-en-Genevois, Saint-Laurent, Saint-Paul-en-Chablais, Saint-Pierre-en-Faucigny, Saint-Sigismond, Saint-Sixt, Saint-Sylvestre, Sâles, Sallenôves, Sappey (Le), Savigny, Saxel, Scientrier, Sciez, Scionzier, Serraval, Sévrier, Seyssel, Sillingy, Talloires-Montmin, Taninges, Thollon-les-Mémises, Thônes, Thonon-les-Bains, Thusy, Thyez, Tour (La), Usinens, Vailly, Val-de-Chaise, Valleiry, Vallières-sur-Fier, Vanzy, Vaulx, Veigy-Foncenex, Vers, Versonnex, Vétraz-Monthoux, Veyrier-du-Lac, Villard, Villards-sur-Thônes (Les), Villaz, Ville-en-Sallaz, Ville-la-Grand, Villy-le-Bouveret, Villy-le-Pelloux, Vinzier, Viry, Viuz-en-Sallaz, Viuz-la-Chiésaz, Vougy, Vovray-en-Bornes, Vulbens, Yvoire.

Departement Savoie

Aiguebelette-le-Lac, Aiguebelle, Aillon-le-Jeune, Aillon-le-Vieux, Aiton, Aix-les-Bains, Albens, Albertville, Allondaz, Apremont, Arbin, Argentine, Arith, Arvillard, Attignat-Oncin, Avressieux, Ayn, Balme (La), Barberaz, Barby, Bassens, Bâthie (La), Bauche (La), Bellecombe-en-Bauges, Belmont-Tramonet, Betton-Bettonet, Billième, Biolle (La), Bonvillard, Bonvillaret, Bourdeau, Bourget-du-Lac (Le), Bourget-en-Huile, Bourgneuf, Bridoire (La), Brison-Saint-Innocent, Césarches, Cessens, Cevins, Challes-les-Eaux, Chambéry, Chamousset, Chamoux-sur-Gelon, Champagneux, Champ-Laurent, Chanaz, Chapelle-Blanche (La), Chapelle-du-Mont-du-Chat (La), Chapelle-Saint-Martin (La), Châteauneuf, Châtelard (Le), Chavanne (La), Chignin, Chindrieux, Cléry, Cognin, Cohennoz, Coise-Saint-Jean-Pied-Gauthier, Compôte (La), Conjux, Corbel, Crest-Voland, Croix-de-la-Rochette (La), Cruet, Curienne, Déserts (Les), Détrier, Domessin, Doucy-en-Bauges, Drumettaz-Clarafond, Dullin, Échelles (Les), École, Entremont-le-Vieux, Épersy, Épierre, Esserts-Blay, Étable, Flumet, Francin, Fréterive, Frontenex, Gerbaix, Giettaz (La), Gilly-sur-Isère, Gresin, Grésy-sur-Aix, Grésy-sur-Isère, Grignon, Hauteville, Jacob-Bellecombette, Jarsy, Jongieux, Laissaud, Lépin-le-Lac, Lescheraines, Loisieux, Lucey, Marches (Les), Marcieux, Marthod, Mercury, Méry, Meyrieux-Trouet, Mognard, Mollettes (Les), Montagnole, Montailleur, Montcel (Le), Montendry, Montgilbert, Monthion, Montmélian, Montsapey, Motte-en-Bauges (La), Motte-Servolex (La), Motz, Mouxy, Myans, Nances, Notre-Dame-de-Bellecombe, Notre-Dame-des-Millières, Novalaise, Noyer (Le), Ontex, Pallud, Planaise, Plancherine, Pont-de-Beauvoisin (Le), Pontet (Le), Presle, Pugny-Chatenod, Puygros, Randens, Ravoire (La), Rochefort, Rochette (La), Rognaix, Rotherens, Ruffieux, Saint-Alban-de-Montbel, Saint-Alban-des-Hurtières, Saint-Alban-Leysse, Saint-Baldoph, Saint-Béron, Saint-Cassin, Saint-Christophe, Saint-Franc, Saint-François-de-Sales, Saint-Genix-sur-Guiers, Saint-Georges-des-Hurtières, Saint-Germain-la-Chambotte, Saint-Girod, Sainte-Hélène-du-Lac, Sainte-Hélène-sur-Isère, Saint-Jean-d’Arvey, Saint-Jean-de-Chevelu, Saint-Jean-de-Couz, Saint-Jean-de-la-Porte, Saint-Jeoire-Prieuré, Saint-Léger, Saint-Marcel, Sainte-Marie-d’Alvey, Saint-Maurice-de-Rotherens, Saint-Nicolas-la-Chapelle, Saint-Offenge-Dessous, Saint-Offenge-Dessus, Saint-Ours, Saint-Paul-sur-Isère, Saint-Paul, Saint-Pierre-d’Albigny, Saint-Pierre-d’Alvey, Saint-Pierre-de-Belleville, Saint-Pierre-de-Curtille, Saint-Pierre-d’Entremont, Saint-Pierre-de-Genebroz, Saint-Pierre-de-Soucy, Sainte-Reine, Saint-Sulpice, Saint-Thibaud-de-Couz, Saint-Vital, Serrières-en-Chautagne, Sonnaz, Table (La), Thénésol, Thoiry, Thuile (La), Tournon, Tours-en-Savoie, Traize, Tresserve, Trévignin, Trinité (La), Ugine, Venthon, Verel-de-Montbel, Verel-Pragondran, Verneil (Le), Verrens-Arvey, Verthemex, Villard-d’Héry, Villard-Léger, Villard-Sallet, Villaroux, Vimines, Vions, Viviers-du-Lac, Voglans, Yenne.

Departement Ain

Anglefort, Béon, Billiat, Ceyzérieu, Chanay, Corbonod, Cressin-Rochefort, Culoz, Flaxieu, Injoux-Génissiat, Lavours, Léaz, Massignieu-de-Rives, Parves et Nattages, Pollieu, Saint-Martin-de-Bavel, Seyssel, Surjoux-Lhôpital, Talissieu, Valserhône, Villes, Virignin, Vongnes.

Departement Isère

Entre-deux-Guiers, Miribel-les-Échelles, Saint-Christophe-sur-Guiers, Saint-Pierre-de-Chartreuse, Saint-Pierre d’Entremont.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Souvislost mezi produktem „Emmental de Savoie“ a jeho původem spočívá v jeho definované jakosti.

Zeměpisná oblast výroby produktu „Emmental de Savoie“ se vyznačuje značnými terénními a geologickými kontrasty. Převážná část kraje se rozkládá ve výšce od 200 do 1 500 m n. m., přičemž některé vrcholky se tyčí až do výše 2 200 m n. m. Tento celek představuje alpské předhůří a nezasahuje do vysokohorských oblastí.

Půdy této zeměpisné oblasti leží většinou na čtvrtohorních usazeninách a na třetihorních molasových usazeninách. Obvykle jsou hluboké a dobře odvodňované, což umožňuje pěstování obilovin, jako je například kukuřice.

Specifikem tohoto území je, že množství ročních srážek zde v průměru přesahuje 900 mm. S výjimkou nejvyšších vrcholů však je zřídkakdy vyšší než 2 000 mm ročně. Tato oblast má celkově více srážek, než je celostátní průměr, který činí 900 mm. Tato vlastnost této oblasti společně s úrodností půdy obecně podporuje dobrý růst plodin.

Vzhledem ke složení půdy a množství srážek je vymezený region předurčen k využívání kvalitních travnatých porostů. Místní louky, jak ty, které se využívají k pastvě, tak ty, které se sečou, se vyznačují bohatou a rozmanitou květenou typickou pro alpskou horskou oblast.

Sýr „Emmental de Savoie“ je součástí historie lisovaných vařených sýrů a jeho vývoj probíhal ruku v ruce s vývojem sýrařských družstev (tzv. fruitières). Pouze tato družstva, která byla schopna shromáždit velké množství mléka, se mohla velmi brzy zapojit do výroby sýra „Emmental de Savoie“.

Tento sýr byl vzhledem ke své celoroční dostupnosti významným způsobem využíván, a proto ve vztahu k ostatním sýrům převažoval. Až do 80. let 20. století představoval hlavní výrobu sýrů v Savojsku. Bylo tomu tak již v roce 1955, jak vysvětluje H. Tournebise (ve svém článku„Les fromages savoyards“ v publikaci „La France à table“, Savoie č. 57, s. 80) : „Rozlehlá oblast rozšíření ementálu, sýra typu gruyère vyráběného pouze v tomto regionu, pokrývá údolí i předhůří“.

Rozmach výroby sýra „Emmental de Savoie“ šel rovněž ruku v ruce se zavedením dojicího stroje, ochlazování mléka a očkování mléka přírodními kvasnými kulturami vzhledem k obtížnosti jeho výroby.

Zeměpisná oblast „Emmental de Savoie“ tedy pokrývá tuto oblast alpského předhůří, kde v současné době nacházíme jak produkci mléka, tak zařízení na výrobu sýra. Ve velkých masivech severních Alp nejsou zemědělské podniky, které by dodávaly mléko určené k výrobě sýra „Emmental de Savoie“, protože jsou historicky spojovány s jinými sýry.

Produkce mléka, z něhož se sýr „Emmental de Savoie“ vyrábí, je dodnes založena na zhodnocování bohatých travnatých porostů vymezené zeměpisné oblasti, ale rovněž na kontinuitě chovu tradičních plemen: abondance, montbéliarde a tarentaise. Skot těchto plemen prokázal svou schopnost přizpůsobit se terénním a podnebným omezením kraje: mají tělesnou stavbu uzpůsobenu spásání svažitých luk, jsou odolná vůči teplotním výkyvům a dokážou dobře využít letní pastvu i zimní potravu založenou na suchém krmení. Výživa dojnic je založena na využívání krmiva i obilovin, které jsou z větší části vyprodukovány v dané zeměpisné oblasti.

„Emmental de Savoie“ je lisovaný vařený sýr vyráběný ze syrového kravského mléka.

Má tvar pravidelného bochníku, který měří v průměru 72 až 80 cm. Vyzrálý bochník musí mít hmotnost minimálně 60 kg.

Jeho kůrka je žlutohnědé až žluté barvy.

Sýr „Emmental de Savoie“ se vyznačuje pevnou a měkkou hmotou s výraznými a pravidelnými otvory pravidelně rozmístěnými v bochníku, jejichž velikost se pohybuje od velikosti malé třešně po velikost ořechu a které jsou nazývány „oky“. Jeho chuť je výrazná a ovocná.

Sýr „Emmental de Savoie“ se vyrábí pouze ze syrového mléka, což umožňuje co nejlepší využití typických vlastností tohoto mléka a v širším smyslu i celého území. Tato interakce je zajišťována především krmením dojnic, kdy objemná krmiva pocházejí pouze ze zeměpisné oblasti CHZO.

Systémy chovu stád dojnic upřednostňují využívání místních velmi různorodých zdrojů pícnin, které prostředí této zeměpisné oblasti poskytuje. Vzhledem k tomu, že zpracovávané mléko je produkováno ve vymezené zeměpisné oblasti, je možné optimálně využívat místních travnatých porostů, které jsou obhospodařovány podle zvyklostí předchozích generací, a zhodnocovat přednosti tradičních plemen skotu. Dojnice jsou díky specifickému složení krmných dávek vysoce produktivní a jejich mléko se pro výrobu hodí lépe než mléko jiných plemen chovaných za stejných podmínek, neboť má zvláštní vlastnosti: po přidání syřidla vzniká pevnější sýrovina s vyšší výnosností.

Výrobní postupy umožnily výběr užitečné flóry pro výrobu. Práce prováděné od roku 2000 umožňují, aby seskupení poskytovalo producentům odkazy na kmeny konkrétních kvasných kultur specifických pro výrobu sýra „Emmental de Savoie“. Jedna z charakteristických vlastností sýra „Emmental de Savoie“ tak závisí rovněž na vysoké úrovni proteolýzy. Této významné hydrolýzy lze dosáhnout jak na základě proteinázové aktivity, tak na základě přírodní flóry v syrovém mléce, přírodních zákysů nebo systematicky využívaných termofilních laktobacilů. Peptidový profil sýra „Emmental de Savoie“ se skutečně liší od peptidového profilu francouzského termizovaného ementálu.

Tato zvláštnost umožňuje zejména dosáhnout toho, že se pod pevnou kůrkou vytvoří pružná hmota s výraznou a ovocnou chutí.

Pobyt v teplém sklepě po dobu 21 dnů umožňuje vznik specifických otvorů v sýru „Emmental de Savoie“ v důsledku řízeného uvolňování kyseliny propionové.

Souvislost sýra „Emmental de Savoie“ s jeho zeměpisným původem je významně propojena s rozvojem sýrařských družstev (tzv. fruitières), odkud pochází jeho charakteristický velký rozměr.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-75d760a0-c997-4572-a852-4b6368fdd761

---

(1)  Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17.