		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 137

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 63 27. dubna 2020

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2020/C 137/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2020/C 137/02	Věc C-156/17: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – Köln-Aktienfonds Deka v. Staatssecretaris van Financiën (Řízení o předběžné otázce – Volný pohyb kapitálu a plateb – Omezení – Zdanění dividend vyplacených subjektům kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) – Vrácení daně sražené z dividend – Podmínky – Objektivní rozlišovací kritéria – Kritéria, která jsou podle své povahy nebo fakticky příznivá pro daňové rezidenty)	2
2020/C 137/03	Spojené věci C-515/17 P a 561/17 P: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 4. února 2020 – Uniwersytet Wrocławski v. Výkonná agentura pro výzkum (REA) (C-515/17 P), Polská republika v. Uniwersytet Wrocławski, Výkonná agentura pro výzkum (REA) (C-561/17 P) (Kasační opravný prostředek – Žaloba na neplatnost – Článek 19 statutu Soudního dvora Evropské unie – Zastoupení účastníků řízení v řízeních o přímých žalobách u unijních soudů – Advokát, který má ve vztahu k žalobci postavení třetí osoby – Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie)	3
2020/C 137/04	Věc C-75/18: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Vodafone Magyarország Mobil Távközlési Zrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága (Řízení o předběžné otázce – Svoboda usazování – Daň z obratu poskytovatelů telekomunikačních služeb – Progresivní daň, která má větší dopad na podniky vlastněné fyzickými nebo právnickými osobami z jiných členských států než na tuzemské podniky – Pásma sazeb progresivní daně vztahující se na všechny osoby povinné k dani – Neutralita výše obratu coby rozlišovacího kritéria – Daňová schopnost osob povinných k dani – Státní podpory – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Daně z obratu – Pojem)	4
2020/C 137/05	Věc C-122/18: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 28. ledna 2020 – Evropská komise v. Italská republika (Nesplnění povinnosti státem – Směrnice 2011/7/EU – Postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích – Obchodní transakce, v nichž je dlužníkem orgán veřejné moci – Povinnost členských států zajistit, aby lhůta splatnosti stanovená pro orgány veřejné moci nepřekročila 30 nebo 60 dnů – Povinnost dosáhnout výsledku)	4
2020/C 137/06	Věc C-298/18: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Arbeitsgericht Cottbus – Kammern Senftenberg – Německo) – Reiner Grafe, Jürgen Pohle v. Südbrandenburger Nahverkehrs GmbH, OSL Bus GmbH (Řízení o předběžné otázce – Směrnice 2001/23/ES – Článek 1 odst. 1 – Převod podniku – Zachování práv zaměstnanců – Provoz autobusových linek – Převzetí zaměstnanců – Nepřevzetí provozních prostředků – Důvody)	5
2020/C 137/07	Věc C-307/18: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Competition Appeal Tribunal, London – Spojené království) – Generics (UK) Ltd a další v. Competition and Markets Authority (Řízení o předběžné otázce – Hospodářská soutěž – Léčivé přípravky – Překážky vstupu generických léčivých přípravků na trh vyplývající z dohod o narovnání sporů týkajících se patentů na výrobní postup, uzavřených mezi výrobcem originálních léčivých přípravků, který je majitelem těchto patentů, a výrobci generických léčivých přípravků – Článek 101 SFEU – Potenciální hospodářská soutěž – Omezení z hlediska účelu – Kvalifikace – Omezení z hlediska důsledků – Posouzení důsledků – Článek 102 SFEU – Relevantní trh – Zahrnutí generických léčivých přípravků na relevantním trhu – Zneužití dominantního postavení – Kvalifikace – Odůvodnění)	6
2020/C 137/08	Věc C-323/18: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Tesco-Global Áruházak Zrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága (Řízení o předběžné otázce – Svoboda usazování – Daň z obratu v odvětví maloobchodní činnosti v prodejnách – Progresivní daň, která má větší dopad na podniky vlastněné fyzickými nebo právnickými osobami z jiných členských států než na tuzemské podniky – Pásma sazeb progresivní daně vztahující se na všechny osoby povinné k dani – Neutralita výše obratu coby rozlišovacího kritéria – Daňová schopnost osob povinných k dani – Státní podpory)	7
2020/C 137/09	Věc C-341/18: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 5. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid v. J. a další (Řízení o předběžné otázce – Nařízení (EU) 2016/399 – Schengenský hraniční kodex – Ochrana vnějších hranic – Státní příslušníci třetích zemí – Článek 11 odst. 1 – Opatřování cestovních dokladů otiskem razítka – Výstupní razítko – Určení okamžiku opuštění schengenského prostoru – Nalodění námořníků na palubu lodí dlouhodobě kotvících v námořním přístavu)	8
2020/C 137/10	Věc C-371/18: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 29. ledna 2020 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (Chancery Division) – Spojené království] – Sky plc, Sky International AG, Sky UK Limited v. Skykick UK Limited, Skykick Inc (Řízení o předběžné otázce – Sbližování právních předpisů – Ochranná známka Společenství – Nařízení (ES) č. 40/94 – Články 7 a 51 – První směrnice 89/104/EHS – Články 3 a 13 – Identifikace výrobků nebo služeb uvedených v zápisu – Nedodržení požadavků jasnosti a přesnosti – Neexistence dobré víry přihlašovatele – Neexistující úmysl užívat ochrannou známku pro výrobky nebo služby uvedené v zápisu – Úplná nebo částečná neplatnost ochranné známky – Vnitrostátní právní předpisy ukládající přihlašovateli povinnost, aby prohlásil, že má v úmyslu přihlášenou ochrannou známku užívat)	9
2020/C 137/11	Věc C-384/18: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 27. února 2020 – Evropská komise v. Belgické království (Nesplnění povinnosti státem – Článek 49 SFEU – Služby na vnitřním trhu – Směrnice 2006/123/ES – Článek 25 odst. 1 a 2 – Omezení práva účetních vykonávat víceoborové činnosti)	10
2020/C 137/12	Věc C-394/18: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte di appello di Napoli – Itálie) – I.G.I. Srl v. Maria Grazia Cicenia a další (Řízení o předběžné otázce – Směrnice 82/891/EHS – Články 12 a 19 – Rozdělování společností s ručením omezeným – Ochrana zájmů věřitelů rozdělované společnosti – Neplatnost rozdělení – Odpůrčí žaloba)	10
2020/C 137/13	Věc C-395/18: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio – Itálie) – Tim SpA – Direzione e coordinamento Vivendi SA v. Consip SpA, Ministero dell'Economia e delle Finanze (Řízení o předběžné otázce – Zadávání veřejných zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby – Směrnice 2014/24/EU – Článek 18 odst. 2 – Článek 57 odst. 4 – Fakultativní důvody pro vyloučení – Důvod pro vyloučení týkající se subdodavatele uvedeného v nabídce hospodářského subjektu – Porušení povinností v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva subdodavatelem – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví automatické vyloučení hospodářského subjektu při takovém porušení povinností)	11
2020/C 137/14	Věc C-405/18: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu – Česká republika) – AURES Holdings a.s. v. Odvolací finanční ředitelství (Řízení o předběžné otázce – Článek 49 SFEU – Svoboda usazování – Daňové právní předpisy – Daň z příjmů právnických osob – Přemístění místa skutečného vedení společnosti do jiného členského státu, než ve kterém byla založena – Změna daňové rezidence do tohoto jiného členského státu – Vnitrostátní právní úprava neumožňující uplatnit daňovou ztrátu, která vznikla v členském státě, v němž byla společnost založena, a před přemístěním místa jejího skutečného vedení)	12
2020/C 137/15	Věc C-427/18 P: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 26. února 2020 – Evropská služba pro vnější činnost v. Ruben Alba Aguilera a další (Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci a zaměstnanci – Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) – Odměňování – Služební řád – Článek 110 – Zaměstnanci Evropské unie vykonávající služební povinnosti ve třetí zemi – Příloha X – Článek 1 třetí pododstavec a článek 10 – Příspěvek za životní podmínky – Každoroční přezkum a úprava – Snížení zaměstnancům vykonávajícím služební povinnosti v Etiopii – Nezbytnost přijmout předtím obecná prováděcí ustanovení – Rozsah)	12
2020/C 137/16	Věc C-457/18: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 31. ledna 2020 – Slovinská republika v. Chorvatská republika (Nesplnění povinnosti státem – Článek 259 SFEU – Pravomoc Soudního dvora – Určení společné hranice dvou členských států – Spor o hranice mezi Chorvatskou republikou a Slovinskou republikou – Rozhodčí smlouva – Rozhodčí řízení – Oznámení učiněné Chorvatskou republikou o jejím rozhodnutí odstoupit od rozhodčí smlouvy z důvodu pochybení, kterého se podle jejího názoru dopustil člen rozhodčího soudu – Rozhodčí nález vydaný rozhodčím soudem – Porušení rozhodčí smlouvy a hranice stanovené rozhodčím nálezem, kterého se měla dopustit Chorvatská republika – Zásada loajální spolupráce – Žádost o vynětí dokumentu ze spisu – Ochrana právního poradenství)	13
2020/C 137/17	Věc C-482/18: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Google Ireland Limited v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Kiemelt Adó- és Vámigazgatósága (Řízení o předběžné otázce – Volný pohyb služeb – Článek 56 SFEU – Omezení – Daňová ustanovení – Daň z reklamních činností založená na obratu – Povinnosti týkající se registrace u daňové správy – Zásada zákazu diskriminace – Pokuty – Zásada proporcionality)	14
2020/C 137/18	Věc C-513/18: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Commissione Tributaria Provinciale di Palermo – Itálie) – Autoservizi Giordano società cooperativa v. Agenzia delle Dogane e dei Monopoli – Ufficio di Palermo (Řízení o předběžné otázce – Zdanění energetických produktů a elektřiny – Směrnice 2003/96/ES – Článek 7 odst. 2 a 3 – Pojem plynový olej používaný jako pohonná hmota k obchodním účelům – Vnitrostátní právní úprava, která sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům stanoví pro pravidelnou přepravu cestujících, a nikoli pro příležitostnou přepravu cestujících – Zásada rovného zacházení)	15
2020/C 137/19	Věc C-524/18: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Dr. Willmar Schwabe GmbH & Co.KG v. Queisser Pharma GmbH & Co. KG (Řízení o předběžné otázce – Veřejné zdraví – Informování a ochrana spotřebitele – Nařízení (ES) č. 1924/2006 – Prováděcí rozhodnutí 2013/63/EU – Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin – Článek 10 odst. 3 – Odkaz na obecné, nespecifické příznivé účinky – Pojem doplnění zvláštního zdravotního tvrzení – Povinnost předložit vědecké poznatky – Rozsah)	15
2020/C 137/20	Spojené věci C-538/18 P a C-539/18 P: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 30. ledna 2020 – České dráhy a.s. v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Nařízení (ES) č. 1/2003 – Článek 20 odst. 4 – Rozhodnutí o kontrole – Povinnost uvést odůvodnění – Dostatečně závažné indicie o jednání odporujícím pravidlům hospodářské soutěže – Legálně shromážděné důkazy – Kontrola nařízená na základě údajů z dřívější kontroly)	16
2020/C 137/21	Věc C-679/18: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Okresního soudu v Ostravě – Česká republika) – OPR-Finance s.r.o. v. GK (Řízení o předběžné otázce – Ochrana spotřebitele – Směrnice 2008/48/ES – Smlouvy o spotřebitelském úvěru – Článek 8 – Povinnost věřitele ověřit úvěruschopnost spotřebitele – Vnitrostátní právní úprava – Namítatelnost promlčení námitky neplatnosti smlouvy vznesené spotřebitelem – Článek 23 – Sankce – Účinnost, přiměřenost a odrazující povaha – Vnitrostátní soud – Zkoumání z úřední povinnosti, zda byla tato povinnost dodržena)	17
2020/C 137/22	Věc C-717/18: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Beroep te Gent – Belgie) – Výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného na X (Řízení o předběžné otázce – Justiční spolupráce v trestních věcech – Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV – Evropský zatýkací rozkaz – Článek 2 odst. 2 – Výkon evropského zatýkacího rozkazu – Neověřování oboustranné trestnosti činu – Podmínky – Trestný čin, který vystavující členský stát postihuje trestem odnětí svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky – Změna trestního práva vystavujícího členského státu, ke které došlo mezi dobou spáchání skutků a datem vydání evropského zatýkacího rozkazu – Znění zákona, které je třeba vzít v úvahu za účelem ověření horní hranice sazby trestu v délce nejméně tří let)	18
2020/C 137/23	Věc C-725/18: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Grondwettelijk Hof – Belgie) – Anton van Zantbeek VOF v. Ministerraad (Řízení o předběžné otázce – Článek 56 SFEU – Článek 36 Dohody o Evropském hospodářském prostoru – Volný pohyb služeb – Daň z burzovních operací uzavřených či uskutečněných v členském státě – Rozdílné zacházení na úkor příjemců služeb, kteří se obrátili na profesionální zprostředkovatele, kteří nejsou rezidenty – Omezení – Odůvodnění)	18
2020/C 137/24	Spojené věci C-773/18 až 775/18: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Halle- Německo) – TK (C 773/18), UL (C 774/18), VM (C 775/18) v. Land Sachsen-Anhalt (Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Rovné zacházení v zaměstnání a povolání – Směrnice 2000/78/ES – Články 2 a 6 – Zákaz jakékoli diskriminace na základě věku – Odměňování úředníků – Diskriminační systém odměňování – Doplatek k odměně vypočtené podle předchozího diskriminačního zařazení – Nová diskriminace – Článek 9 – Náhrada škody z důvodu diskriminačních právních předpisů – Prekluzivní lhůta pro podání žádosti o náhradu škody – Zásady rovnocennosti a efektivity)	19
2020/C 137/25	Věc C-785/18: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 29. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d’État – Francie) – GAEC Jeanningros v. Institut national de l’origine et de la qualité (INAO), Ministre de l’Agriculture et de l’Alimentation, Ministre de l’Économie et des Finances (Řízení o předběžné otázce – Zemědělství – Ochrana zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin – Chráněné označení původu Comté – Změna menšího rozsahu u specifikace produktu – Žádost o změnu, která je předmětem žaloby podané k vnitrostátním soudům – Judikatura vnitrostátních soudů, podle níž se žaloba stává bezpředmětnou v případě, že Evropská komise změnu schválila – Účinná právní ochrana – Povinnost o žalobě rozhodnout)	20
2020/C 137/26	Věc C-788/18: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Commissione tributaria provinciale di Parma – Itálie) – Stanleyparma Sas di Cantarelli Pietro & C., Stanleybet Malta Ltd v. Agenzia delle Dogane e dei Monopoli UM Emilia Romagna – SOT Parma (Řízení o předběžné otázce – Volný pohyb služeb – Článek 56 SFEU – Hazardní hry – Daně – Zásada nediskriminace – Jednotná daň ze sázek)	20
2020/C 137/27	Věc C-803/18: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – AAS BALTA v. UAB GRIFS AG (Řízení o předběžné otázce – Soudní spolupráce v občanských věcech – Nařízení (EU) č. 1215/2012 – Článek 15 bod 5 a čl. 16 bod 5 – Pojištění velkých rizik – Ujednání o soudní příslušnosti uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem – Dovolatelnost tohoto ustanovení vůči pojištěnému)	21
2020/C 137/28	Věc C-836/18: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Castilla-La Mancha – Španělsko) – Subdelegación del Gobierno en Ciudad Real v. RH (Řízení o předběžné otázce – Článek 20 SFEU – Občanství Evropské unie – Občan Unie, který nikdy nevyužil práva volného pohybu – Žádost manžela či manželky, kteří jsou státními příslušníky třetí země, o vydání dočasné pobytové karty – Zamítnutí – Povinnost zajistit obživu manžela či manželky – Neexistence dostatečných prostředků na straně občana Unie – Povinnost manželů žít společně – Vnitrostátní právní předpisy a praxe – Skutečné využití podstatné části práv přiznaných občanům Unie – Zbavení)	22
2020/C 137/29	Věc C-25/19: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sąd Okręgowy w Poznaniu- Polsko) – Corporis sp. z o.o. v. Gefion Insurance A/S (Řízení o předběžné otázce – Směrnice 2009/138/ES – Zastupování neživotní pojišťovny – Zástupce se sídlem nebo bydlištěm na vnitrostátním území – Doručování písemností – Přijetí návrhu na zahájení řízení – Nařízení (ES) č. 1393/2007 – Nepoužitelnost)	22
2020/C 137/30	Věc C-79/19 P: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 27. února 2020 – Litevská republika v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek – EZOZF, EZZF a EZFRV – Výdaje vyloučené z financování Evropskou unií – Výdaje vynaložené Litevskou republikou – Podpora při předčasném odchodu do důchodu – Nařízení (ES) č. 1257/1999 – Článek 33n odst. 1 – Zkreslení důkazů)	23
2020/C 137/31	Věc C-100/19: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Bruxelles – Belgie) – Viasat UK Ltd, Viasat Inc. v. Institut belge des services postaux et des télécommunications (IBPT) (Řízení o předběžné otázce – Sbližování právních předpisů – Odvětví telekomunikací – Harmonizovaném využívání rádiového spektra v kmitočtových pásmech 2 GHz pro realizaci systémů poskytujících družicové pohyblivé služby – Rozhodnutí č. 626/2008/ES – Článek 4 odst. 1 písm. c), čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 – Pozemské komplementární komponenty – Povolení udělovaná členskými státy – Povinnost provozovatele zajistit dostupnost pro určité procento obyvatelstva a území – Nedodržení – Dopad)	24
2020/C 137/32	Věc C-248/19: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 5. března 2020 – Evropská komise v. Kyperská republika (Nesplnění povinnosti státem – Článek 258 SFEU – Směrnice 91/271/EHS – Čištění městských odpadních vod – Články 3, 4, 10 a 15 – Příloha I body A, B a D – Neexistence stokové soustavy městských odpadních vod v některých aglomeracích – Neexistence sekundárního čištění nebo rovnocenného čištění městských odpadních vod – Budování a provozování čistíren – Kontrola vypouštění emisí pocházejících z takových čistíren)	24
2020/C 137/33	Věc C-258/18: Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 13. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Centrale Raad van Beroep – Nizozemsko) – H. Solak v. Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen (Uwv) (Řízení o předběžné otázce – Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora – Dohoda o přidružení EHS-Turecko – Článek 59 dodatkového protokolu – Rozhodnutí č. 3/80 – Sociální zabezpečení tureckých migrujících pracovníků – Upuštění od uplatňování ustanovení týkajících se bydliště – Článek 6 – Dorovnávací příspěvek – Odebrání – Vzdání se občanství hostitelského státu – Nařízení (ES) č. 883/2004 – Zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky – Podmínka bydliště)	25
2020/C 137/34	Věc C-183/19 P: Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 3. prosince 2019 – Fruits de Ponent, SCCL v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek – Společná zemědělská politika (SZP) – Nařízení (EU) č. 1308/2013 – Trhy se sladkým ovocem – Narušení, k nimž došlo v hospodářském roce 2014 – Dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty – Žaloba na určení mimosmluvní odpovědnosti)	26
2020/C 137/35	Věc C-520/19: Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 14. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Krajského soudu v Ostravě – Česká republika) – ARMOSTAV MÍSTEK, s.r.o. v. Odvolací finanční ředitelství (Řízení o předběžné otázce – Článek 53 odst. 2 a článek 94 jednacího řádu Soudního dvora – Nedostatečné upřesnění skutkového rámce sporu v původním řízení a skutečností odůvodňujících potřebu odpovědi na předběžné otázky – Zjevná nepřípustnost)	26
2020/C 137/36	Věc C-679/19: Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 19. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunalul Ilfov – Rumunsko) – NL v. Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Bucureşti (Řízení o předběžné otázce – Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora – Kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící – Nařízení (ES) č. 1889/2005 – Působnost – Články 63 a 65 SFEU – Volný pohyb kapitálu – Přeprava vysokých částek peněžní hotovosti vstupující nebo opouštějící území členského státu – Ohlašovací povinnost – Sankce – Pokuta a zabavení neohlášené částky překračující 10000 eur ve prospěch státu – Přiměřenost)	27
2020/C 137/37	Věc C-943/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Senāts) (Lotyšsko) dne 27. prosince 2019 – SIA ONDO v. Patērētāju tiesību aizsardzības centrs	27
2020/C 137/38	Věc C-944/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Senāts) (Lotyšsko) dne 27. prosince 2019 – AS 4finance v. Patērētāju tiesību aizsardzības centrs	28
2020/C 137/39	Věc C-945/19: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Senāts) (Lotyšsko) dne 27. prosince 2019 – SIA OC Finance v. Patērētāju tiesību aizsardzības centrs	29
2020/C 137/40	Věc C-1/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 3. ledna 2020 – B	29
2020/C 137/41	Věc C-5/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 7. ledna 2020 – Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände – Verbraucherzentrale Bundesverband e.V. v. Vodafone GmbH	30
2020/C 137/42	Věc C-7/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 9. ledna 2020 – VS v. Hauptzollamt Münster	30
2020/C 137/43	Věc C-9/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 10. ledna 2020 – Grundstücksgemeinschaft Kollaustraße 136 v. Finanzamt Hamburg-Oberalster	31
2020/C 137/44	Věc C-12/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen (Německo) dne 13. ledna 2020 – DB Netz AG v. Spolková republika Německo	31
2020/C 137/45	Věc C-15/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil no 1 de Badajoz (Španělsko) dne 15. ledna 2020 – Asociación de Usuarios de Bancos, Cajas y Seguros de España (Adicae Consumidores Críticos y Responsables) v. Caja Almendralejo Sociedad Cooperativa de Credito	33
2020/C 137/46	Věc C-16/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil no 1 de Badajoz (Španělsko) dne 15. ledna 2020 – Asociación de Usuarios de Bancos, Cajas y Seguros de España (Adicae Consumidores Críticos y Responsables) v. Liberbank SA	33
2020/C 137/47	Věc C-34/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Köln (Německo) dne 24. ledna 2020 – Telekom Deutschland GmbH v. Spolková republika Německo	34
2020/C 137/48	Věc C-36/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Instrucción de San Bartolomé de Tirajana (Španělsko) dne 25. ledna 2020 – Řízení vedené proti VL	35
2020/C 137/49	Věc C-38/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Andalucía, Ceuta y Melilla (Španělsko) dne 27. ledna 2020 – ZP v. Delegación del Gobierno en Melilla	36
2020/C 137/50	Věc C-49/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rayonen sad – Pazardzhik (Bulharsko) dne 29. ledna 2020 – SF v. Teritorialna direktsia na Natsionalna agentsia za prihodite – Plovdiv	37
2020/C 137/51	Věc C-71/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (Dánsko) dne 12. února 2020 – Anklagemyndigheden v. VAS Shipping ApS	37
2020/C 137/52	Věc C-75/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas (Litva) dne 13. února 2020 –AB Lifosa v. Muitinės departamentas prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos	38
2020/C 137/53	Věc C-77/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (Irsko) dne 13. února 2020 – K. M. v. Director of Public Prosecutions	38
2020/C 137/54	Věc C-78/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Najvyšším súdom Slovenskej republiky (Slovensko) dne 14. února 2020 – trestní řízení proti M.B.	39
2020/C 137/55	Věc C-86/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajský soudem v Brně (Česká republika) dne 18. února 2020 – Vinařství U Kapličky s.r.o. v. Státní zemědělská a potravinářská inspekce	39
2020/C 137/56	Věc C-98/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Obvodním soudem pro Prahu 8 (Česká republika) dne 26. února 2020 – mBank S.A. v. PA	40
2020/C 137/57	Věc C-115/20 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 29. února 2020 Vanda Pharmaceuticals Ltd proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 19. prosince 2019 ve věci T-211/18, Vanda Pharmaceuticals v. Komise	41
2020/C 137/58	Věc C-682/16: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 7. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vestre Landsret – Dánsko) – BEI ApS v. Skatteministeriet	42
2020/C 137/59	Věc C-324/18: Usnesení předsedy devátého senátu Soudního dvora ze dne 21. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Sicilville Srl v. Comune di Brescia, za přítomnosti: Consorzio Stabile A.L.P.I. s.c.a.r.l.	42
2020/C 137/60	Věc C-668/18: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 3. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sąd Najwyższy – Polsko) – BP v. Uniparts SARL	42
2020/C 137/61	Věc C-676/18: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 3. prosince 2019 – Evropská komise v. Belgické království	43
2020/C 137/62	Věc C-85/19: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 17. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Galicia – Španělsko) – Agencia Estatal de la Administración Tributaria v. RK	43
2020/C 137/63	Věc C-109/19: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Raggio di Sole Società Cooperativa Onlus v. Comune di Cisternino, Consorzio per L'Inclusione Sociale dell'Ats Fasano – Ostuni – Cisternino, za účasti: La Scintilla Soc. Coop. Soc.	43
2020/C 137/64	Věc C-110/19: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Raggio di Sole Società Cooperativa Onlus v. Comune di Ostuni, Consorzio per L'Inclusione Sociale dell'Ats Fasano – Ostuni – Cisternino, za přítomnosti: La Scintilla Soc. Coop. Soc.	43
2020/C 137/65	Věc C-111/19: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Industria Italiana Autobus SpA v. Comune di Palermo: za přítomnosti: Irisbus Italia SpA	44
2020/C 137/66	Věc C-491/19: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kúria – Maďarsko) – Emberi Erőforrások Minisztériuma v. Szent Borbála Kórház	44
2020/C 137/67	Věc C-497/19: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Audiencia Provincial de Zaragoza – Španělsko) – Ibercaja Banco, SA v. SO, TP	44
2020/C 137/68	Věc C-541/19: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 26. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Hamburg – Německo) – XW v. Eurowings GmbH	44
2020/C 137/69	Věc C-635/19: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 15. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Órgano Administrativo de Recursos Contractuales de la Comunidad Autónoma de Euskadi – Španělsko) – Confederación Sindical Comisiones Obreras de Euskadi v. Ayuntamiento de Arrigorriaga	45
2020/C 137/70	Věc C-648/19: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 26. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Erding – Německo) – EUflight.de GmbH v. Eurowings GmbH	45
2020/C 137/71	Věc C-691/19: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 6. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Audiencia Provincial de Alicante – Španělsko) – Banco Santander, SA v. VF, WD	45
	Tribunál
2020/C 137/72	Věc T-251/18: Rozsudek Tribunálu ze dne 10. března 2020 – IFSUA v. Rada (Rybolov – Zachování mořských biologických zdrojů – Nařízení (UE) 2018/120 – Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) – Žaloba na neplatnost podaná sdružením – Článek 263 SFEU – Nařizovací akt, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření – Bezprostřední dotčení členů sdružení – Přípustnost – Pravomoc Unie regulovat rekreační rybolov – Právní jistota – Ochrana legitimního očekávání – Rovné zacházení – Zásada zákazu diskriminace – Proporcionalita – Zásada obezřetnosti – Svoboda sdružování a svoboda podnikání)	46
2020/C 137/73	Věc T-688/18: Rozsudek Tribunálu ze dne 5. března 2020 – Exploitatiemaatschappij De Berghaaf v. EUIPO – Brigade Electronics Group (CORNEREYE) (Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška k zápisu slovní ochranné známky Evropské unie CORNEREYE – Starší slovní ochranná známka Evropské unie BACKEYE – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Nebezpečí záměny – Zvýšená rozlišovací způsobilost starší ochranné známky nabytá užíváním – Důkazy – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 – Zkoumání skutečností úřadem z úřední moci – Článek 95 odst. 1 nařízení 2017/1001)	47
2020/C 137/74	Věc T-80/19: Rozsudek Tribunálu ze dne 5. března 2020 – Dekoback v. EUIPO – DecoPac (DECOPAC) (Ochranná známka Evropské unie – Řízení o zrušení – Slovní ochranná známka Evropské unie DECOPAC – Řádné užívání značky – Článek 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2 nařízení (EU) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) a odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001] – Důkazy – Článek 75 druhá věta nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 94 odst. 1 druhá věta nařízení 2017/1001) – Právo být vyslechnut)	47
2020/C 137/75	Věc T-625/18: Usnesení Tribunálu ze dne 6. února 2020 – FT v. ESMA (Veřejná služba – Stažení výzvy k úhradě ESMA – Zánik předmětu sporu – Nevydání rozhodnutí ve věci samé)	48
2020/C 137/76	Věc T-180/19: Usnesení Tribunálu ze dne 4. března 2020 – Bibita Group v. EUIPO – Benkomers (Nápojová láhev) ((Průmyslový) vzor Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – (Průmyslový) vzor Společenství představující nápojovou láhev – Starší mezinárodní (průmyslový) vzor – Zrušení napadeného rozhodnutí – Zánik předmětu sporu – Nevydání rozhodnutí ve věci samé)	49
2020/C 137/77	Věc T-326/19 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 12. února 2020 – Gerber v. Parlament a Rada (Řízení o předběžných opatřeních – Celní území Unie – Nařízení (EU) 2019/474 – Směrnice (EU) 2019/475 – Zahrnutí obce Campione d’Italia a italských vod jezera Lugano – Návrh na předběžná opatření – Zjevná nepřípustnost žaloby v hlavním řízení – Nepřípustnost)	49
2020/C 137/78	Věc T-368/19: Usnesení Tribunálu ze dne 2. března 2020 – Datenlotsen Informationssysteme v. Komise (Státní podpory – Daňové výhody a veřejné financování – Stížnost – Rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení – Žaloba pro nečinnost – Zaujetí postoje Komise, kterým končí nečinnost – Rozhodnutí o ukončení formálního vyšetřovacího řízení – Nevydání rozhodnutí ve věci samé)	50
2020/C 137/79	Věc T-795/19 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 5. března 2020 – HB v. Komise (Řízení o předběžných opatřeních – Veřejné zakázky na služby – Nesrovnalosti v zadávacím řízení – Vracení již vyplacených částek – Výzva k úhradě – Návrh na odklad provádění – Neexistence naléhavosti)	50
2020/C 137/80	Věc T-796/19 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 5. března 2020 – HB v. Komise (Řízení o předběžných opatřeních – Veřejné zakázky na služby – Nesrovnalosti v zadávacím řízení – Vracení již vyplacených částek – Výzva k úhradě – Návrh na odklad provádění – Neexistence naléhavosti)	51
2020/C 137/81	Věc T-797/19 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 7. února 2020 – Anglo Austrian AAB Bank a Belegging-Maatschappij Far-East v. ECB (Řízení o předběžných opatřeních – Nařízení (EU) č. 1024/2013 – Obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi – Rozhodnutí o odebrání povolení úvěrové instituce – Neexistence naléhavosti)	51
2020/C 137/82	Věc T-24/20 R: Usnesení místopředsedy Tribunálu ze dne 3. března 2020 – Junqueras i Vies v. Parlament (Řízení o předběžných opatřeních – Institucionální právo – Poslanci Evropského parlamentu – Ztráta mandátu – Poslanecká imunita – Návrh na předběžné opatření – Částečná nepřípustnost – Neexistence fumus boni juris)	52
2020/C 137/83	Věc T-94/20: Žaloba podaná dne 19. února 2020 – Campine a Campine Recycling v. Komise	52
2020/C 137/84	Věc T-112/20: Žaloba podaná dne 20. února 2020 – Intis v. EUIPO – Televes (TELEVEND)	54
2020/C 137/85	Věc T-124/20: Žaloba podaná dne 25. února 2020 – M/S. Indeutsch International v. EUIPO – Crafts Americana Group (Vyobrazení vzoru rybí kosti mezi dvěma rovnoběžnými čarami)	54
2020/C 137/86	Věc T-564/18: Usnesení Tribunálu ze dne 6. února 2020 – Bernis a další v. ECB	55
2020/C 137/87	Věc T-582/19: Usnesení Tribunálu ze dne 13. února 2020 – Victoria’s Secret Stores Brand Management v. EUIPO – Lacoste (LOVE PINK)	55

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/1

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2020/C 137/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 129, 20.4.2020

Dřívější publikace

Úř. věst. C 114, 6.4.2020

Úř. věst. C 103, 30.3.2020

Úř. věst. C 95, 23.3.2020

Úř. věst. C 87, 16.3.2020

Úř. věst. C 77, 9.3.2020

Úř. věst. C 68, 2.3.2020

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/2

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – Köln-Aktienfonds Deka v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-156/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb kapitálu a plateb - Omezení - Zdanění dividend vyplacených subjektům kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) - Vrácení daně sražené z dividend - Podmínky - Objektivní rozlišovací kritéria - Kritéria, která jsou podle své povahy nebo fakticky příznivá pro daňové rezidenty“)

(2020/C 137/02)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Köln-Aktienfonds Deka

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

za přítomnosti: Nederlandse Orde van Belastingadviseurs, Loyens en Loeff NV

Výrok

Článek 63 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která stanoví, že investičnímu fondu-nerezidentovi nebude vrácena daň, která byla sražena z dividend, jež uvedený fond získal od subjektů usazených v tomto členském státě, z důvodu, že neprokáže, že jeho akcionáři nebo podílníci splňují podmínky stanovené touto právní úpravou, s výhradou, že tyto podmínky fakticky neznevýhodňují investiční fondy-nerezidenty a že daňové orgány vyžadují, aby dodržení uvedených podmínek prokázaly rovněž investiční fondy-rezidenti, což musí ověřit předkládající soud.

Článek 63 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která stanoví, že investičnímu fondu-nerezidentovi nebude vrácena daň z dividend, kterou musel odvést v tomto členském státě, z důvodu, že nesplňuje právní podmínky stanovené pro toto vrácení, tedy že každoročně nevyplácí svým akcionářům nebo podílníkům veškeré investiční výnosy, a to do osmi měsíců po uplynutí účetního období, když se v členském státě jeho sídla považují podle použitelných právních předpisů investiční výnosy, které nejsou vyplaceny, za vyplacené nebo jsou zahrnuty do daně, která je v tomto členském státě vybírána od akcionářů či podílníků, jako by byl tento zisk vyplacen, a když s ohledem na cíl, na němž jsou založeny tyto podmínky, se takový fond nachází v situaci srovnatelné se situací fondu-rezidenta, který má nárok na vrácení této daně, což musí ověřit předkládající soud.

(1) Úř. věst. C 168, 29.5.2017.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 4. února 2020 – Uniwersytet Wrocławski v. Výkonná agentura pro výzkum (REA) (C-515/17 P), Polská republika v. Uniwersytet Wrocławski, Výkonná agentura pro výzkum (REA) (C-561/17 P)

(Spojené věci C-515/17 P a 561/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Žaloba na neplatnost - Článek 19 statutu Soudního dvora Evropské unie - Zastoupení účastníků řízení v řízeních o přímých žalobách u unijních soudů - Advokát, který má ve vztahu k žalobci postavení třetí osoby - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie“)

(2020/C 137/03)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

(Věc C-515/17 P)

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Uniwersytet Wrocławski (zástupci: A. Krawczyk-Giehsmann a K. Szarek, adwokaci, K. Słomka, radca prawny)

Další účastnice řízení: Výkonná agentura pro výzkum (zástupci: S. Payan-Lagrou a V. Canetti, zmocněnci, ve spolupráci s M. Le Berrem, advokátem a G. Maternou, radca prawny)

Vedlejší účastnice podporující navrhovatelku: Česká republika (zástupci: M. Smolek, J. Vláčil a A. Kasalická, zmocněnci)

(Věc C-561/17 P)

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Polská republika (zástupci: B. Majczyna, D. Lutostańska a A. Siwek-Slusarek, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Uniwersytet Wrocławski (zástupci: A. Krawczyk-Giehsmann a K. Szarek, adwokaci, a K. Słomka, radca prawny), Výkonná agentura pro výzkum (REA) (zástupci: S. Payan-Lagrou a V. Canetti, zmocněnci, ve spolupráci s M. Le Berrem, advokátem a G. Maternou, radca prawny)

Vedlejší účastníci podporující navrhovatelku: Česká republika (zástupci: M. Smolek, J. Vláčil a A. Kasalická, zmocněnci), Krajowa Izba Radców Prawnych (zástupci: P. K. Rosiak a S. Patyra, radcowie prawni)

Výrok

1)	Usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 13. června 2017, Uniwersytet Wrocławski v. REA (T-137/16, nezveřejněné, EU:T:2017:407), se zrušuje.

2)	Věc T-137/16 se vrací zpět Tribunálu Evropské unie.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 5, 8.1.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Vodafone Magyarország Mobil Távközlési Zrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-75/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Svoboda usazování - Daň z obratu poskytovatelů telekomunikačních služeb - Progresivní daň, která má větší dopad na podniky vlastněné fyzickými nebo právnickými osobami z jiných členských států než na tuzemské podniky - Pásma sazeb progresivní daně vztahující se na všechny osoby povinné k dani - Neutralita výše obratu coby rozlišovacího kritéria - Daňová schopnost osob povinných k dani - Státní podpory - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Daně z obratu - Pojem“)

(2020/C 137/04)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vodafone Magyarország Mobil Távközlési Zrt.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Výrok

Články 49 a 54 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právnímu předpisu členského státu, který stanoví progresivní daň z obratu, přičemž skutečnou zátěž plynoucí z této daně nesou především podniky přímo nebo nepřímo ovládané státními příslušníky jiných členských států nebo společnostmi, které mají sídlo v jiném členském státě, jelikož tyto podniky dosahují na dotčeném trhu nejvyšších obratů.

Článek 401 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání zavedení daně, jejímž základem je celkový obrat osoby povinné k dani a která je vybírána v pravidelných časových úsecích, a nikoliv v každém stupni výrobního a distribučního procesu, přičemž neexistuje nárok na odpočet daně odvedené v předchozí fázi tohoto procesu.

(1) Úř. věst. C 221, 25.6.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 28. ledna 2020 – Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-122/18) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2011/7/EU - Postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích - Obchodní transakce, v nichž je dlužníkem orgán veřejné moci - Povinnost členských států zajistit, aby lhůta splatnosti stanovená pro orgány veřejné moci nepřekročila 30 nebo 60 dnů - Povinnost dosáhnout výsledku“)

(2020/C 137/05)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Gattinara a C. Zadra, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s S. Fiorentinem a F. De Lucou, avvocati dello Stato)

Výrok

Italská republika tím, že nezajistila, aby její orgány veřejné moci skutečně dodržovaly lhůty splatnosti stanovené v čl. 4 odst. 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z těchto ustanovení.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 123, 9.4.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/5

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Arbeitsgericht Cottbus – Kammern Senftenberg – Německo) – Reiner Grafe, Jürgen Pohle v. Südbrandenburger Nahverkehrs GmbH, OSL Bus GmbH

(Věc C-298/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2001/23/ES - Článek 1 odst. 1 - Převod podniku - Zachování práv zaměstnanců - Provoz autobusových linek - Převzetí zaměstnanců - Nepřevzetí provozních prostředků - Důvody“)

(2020/C 137/06)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Arbeitsgericht Cottbus – Kammern Senftenberg

Účastníci původního řízení

Žalobci: Reiner Grafe, Jürgen Pohle

Žalované: Südbrandenburger Nahverkehrs GmbH, OSL Bus GmbH

Výrok

Článek 1 odst. 1 směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci převzetí činnosti hospodářskou jednotkou, jejíž výkon vyžaduje podle zadávacího řízení významné provozní prostředky, skutečnost, že uvedená jednotka nepřevezme tyto prostředky nacházející se ve vlastnictví hospodářské jednotky, která vykonávala tuto činnost předtím, z důvodu právních, environmentálních a technických omezení, která uložil veřejný zadavatel, nezbytně nebrání kvalifikaci tohoto převzetí činnosti jako převodu podniku, jestliže jiné skutkové okolnosti, jako je převzetí podstatné části zaměstnanců a pokračování v uvedené činnosti bez přerušení, umožňují určit zachování identity dotčené hospodářské jednotky, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 276, 6.8.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/6

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Competition Appeal Tribunal, London – Spojené království) – Generics (UK) Ltd a další v. Competition and Markets Authority

(Věc C-307/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Hospodářská soutěž - Léčivé přípravky - Překážky vstupu generických léčivých přípravků na trh vyplývající z dohod o narovnání sporů týkajících se patentů na výrobní postup, uzavřených mezi výrobcem originálních léčivých přípravků, který je majitelem těchto patentů, a výrobci generických léčivých přípravků - Článek 101 SFEU - Potenciální hospodářská soutěž - Omezení z hlediska účelu - Kvalifikace - Omezení z hlediska důsledků - Posouzení důsledků - Článek 102 SFEU - Relevantní trh - Zahrnutí generických léčivých přípravků na relevantním trhu - Zneužití dominantního postavení - Kvalifikace - Odůvodnění“)

(2020/C 137/07)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Competition Appeal Tribunal, London

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Generics (UK) Ltd, GlaxoSmithKline plc, Xellia Pharmaceuticals ApS, Alpharma, LLC, dříve Zoetis Products LLC, Actavis UK Ltd, Merck KGaA

Žalovaný: Competition and Markets Authority

Výrok

Článek 101 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že se výrobce originálních léčivých přípravků, který je majitelem patentu na výrobní postup účinné látky, jež se stala volnou, a výrobci generických léčivých přípravků, kteří hodlají vstoupit na trh léčivých přípravků obsahujících tuto účinnou látku, nacházejí v případě, kdy mezi nimi probíhá spor týkající se platnosti patentu nebo toho, zda příslušné generické léčivé přípravky tento patent porušují, v potenciální situaci hospodářské soutěže, je-li prokázáno, že výrobce generických léčivých přípravků skutečně má pevné odhodlání vstoupit na trh, jakož i schopnost na něj vstoupit, a nebrání-li mu ve vstupu na trh nepřekonatelné překážky, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu.

Článek 101 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že dohoda o narovnání probíhajícího soudního řízení mezi výrobcem originálních léčivých přípravků a výrobcem generických léčivých přípravků, již se nacházejí v situaci potenciální hospodářské soutěže, které se týká platnosti patentu na výrobní postup účinné látky originálního léčivého přípravku, jež se stala volnou, jehož majitelem je výrobce originálních léčivých přípravků, jakož i toho, zda generická verze tohoto léčivého přípravku tento patent porušuje, kterou se tento výrobce generických léčivých přípravků zavazuje k tomu, že po dobu platnosti této dohody výměnou za převody hodnot, které v jeho prospěch provede výrobce originálních léčivých přípravků, nevstoupí na trh léčivého přípravku obsahujícího tuto účinnou látku a nebude pokračovat v řízení směřujícím k prohlášení neplatnosti tohoto patentu, představuje dohodu, jejímž účelem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže:

—	vyplývá-li ze všech dostupných informací, že kladný zůstatek převodů hodnot provedených výrobcem originálních léčivých přípravků ve prospěch výrobce generických léčivých přípravků je možné vysvětlit pouze obchodním zájmem stran dohody nesoutěžit na základě výkonnosti,

—	ledaže je příslušná dohoda o narovnání spojena s potvrzenými prosoutěžními účinky, které mohou důvodně vyvolat pochybnosti o její dostatečné škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže.

Článek 101 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že k prokázání existence potenciálních nebo skutečných citelných účinků takové dohody o narovnání, jako je dohoda o narovnání v původním řízení, na hospodářskou soutěž, a tudíž k její kvalifikaci jako „omezení z hlediska důsledku“, není nezbytné, aby bylo konstatováno, že nebyla-li by tato dohoda uzavřena, měl by výrobce generických léčivých přípravků, který je stranou této dohody, pravděpodobně úspěch v řízení týkajícím se dotčeného patentu na postup, nebo by strany uvedené dohody pravděpodobně uzavřely méně omezující dohodu o narovnání.

Článek 102 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že v situaci, kdy výrobce originálních léčivých přípravků obsahujících účinnou látku, jež se stala volnou, ale jejíž výrobní postup je chráněn patentem na postup, jehož platnost je zpochybňována, brání na základě tohoto patentu vstupu generických verzí tohoto léčivého přípravku na trh, je třeba pro účely vymezení příslušného výrobkového trhu zohlednit nejen originální verzi tohoto léčivého přípravku, ale rovněž jeho generické verze, ačkoliv tyto generické verze nemusí být schopny legálně vstoupit na trh před uplynutím doby platnosti uvedeného patentu na postup, jsou-li příslušní výrobci generických léčivých přípravků schopni se v krátké době prezentovat na příslušném trhu dostatečně důrazně, aby mohli být vážnou protiváhou výrobci originálních léčivých přípravků, který je již přítomen na trhu, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

Článek 102 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že strategie podniku v dominantním postavení, který je majitelem patentu na výrobní postup účinné látky, jež se stala volnou, která tento podnik vedla k tomu, že buď preventivně, nebo v návaznosti na zahájení soudních řízení zpochybňujících platnost uvedeného patentu uzavřel řadu dohod o narovnání, které vedly přinejmenším k tomu, že potenciální konkurenti vyrábějící generické léčivé přípravky používající tuto účinnou látku dočasně nevstoupili na trh, představuje zneužití dominantního postavení ve smyslu tohoto článku, je-li uvedená strategie způsobilá omezovat hospodářskou soutěž, a zejména mít za následek účinek vyloučení z trhu, který převyšuje protisoutěžní účinky, které jsou vlastní každé z dohod o narovnání, jež je součástí této strategie, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 240, 9.7.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/7

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Tesco-Global Áruházak Zrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-323/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Svoboda usazování - Daň z obratu v odvětví maloobchodní činnosti v prodejnách - Progresivní daň, která má větší dopad na podniky vlastněné fyzickými nebo právnickými osobami z jiných členských států než na tuzemské podniky - Pásma sazeb progresivní daně vztahující se na všechny osoby povinné k dani - Neutralita výše obratu coby rozlišovacího kritéria - Daňová schopnost osob povinných k dani - Státní podpory“)

(2020/C 137/08)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Tesco-Global Áruházak Zrt.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Výrok

Články 49 a 54 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právnímu předpisu členského státu, který stanoví výrazně progresivní daň z obratu, přičemž skutečnou zátěž plynoucí z této daně nesou především podniky přímo nebo nepřímo ovládané státními příslušníky jiných členských států nebo společnostmi, které mají sídlo v jiném členském státě, jelikož tyto podniky dosahují na dotčeném trhu nejvyšších obratů.

(1) Úř. věst. C 311, 3.9.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/8

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 5. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid v. J. a další

(Věc C-341/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EU) 2016/399 - Schengenský hraniční kodex - Ochrana vnějších hranic - Státní příslušníci třetích zemí - Článek 11 odst. 1 - Opatřování cestovních dokladů otiskem razítka - Výstupní razítko - Určení okamžiku opuštění schengenského prostoru - Nalodění námořníků na palubu lodí dlouhodobě kotvících v námořním přístavu“)

(2020/C 137/09)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

Odpůrci: J. a další

za účasti: C. a H. a dalších

Výrok

Článek 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), musí být vykládán v tom smyslu, že jestliže se námořník jakožto státní příslušník třetí země nalodí na loď, která dlouhodobě kotví v námořním přístavu státu, který je součástí schengenského prostoru, aby na palubě vykonal práci před tím, než na této lodi opustí tento přístav, musí být cestovní doklady tohoto námořníka opatřeny výstupním razítkem, je-li toto opatření výstupním razítkem stanoveno v tomto kodexu, nikoli v okamžiku jeho nalodění, ale v okamžiku, kdy velitel uvedené lodě uvědomí příslušné vnitrostátní orgány o bezprostředním odplutí této lodě.

(1) Úř. věst. C 294, 20.8.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/9

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 29. ledna 2020 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (Chancery Division) – Spojené království] – Sky plc, Sky International AG, Sky UK Limited v. Skykick UK Limited, Skykick Inc

(Věc C-371/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Články 7 a 51 - První směrnice 89/104/EHS - Články 3 a 13 - Identifikace výrobků nebo služeb uvedených v zápisu - Nedodržení požadavků jasnosti a přesnosti - Neexistence dobré víry přihlašovatele - Neexistující úmysl užívat ochrannou známku pro výrobky nebo služby uvedené v zápisu - Úplná nebo částečná neplatnost ochranné známky - Vnitrostátní právní předpisy ukládající přihlašovateli povinnost, aby prohlásil, že má v úmyslu přihlášenou ochrannou známku užívat“)

(2020/C 137/10)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (Chancery Division)

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Sky plc, Sky International AG, Sky UK Limited

Žalované: Skykick UK Limited, Skykick Inc

Výrok

Články 7 a 51 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1891/2006 ze dne 18. prosince 2006, jakož i článek 3 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musí být vykládány v tom smyslu, že ochranná známka Společenství nebo národní ochranná známka nemůže být prohlášena za zcela nebo částečně neplatnou z důvodu, že výrazy použité k označení výrobků a služeb, pro které byla tato ochranná známka zapsána, postrádají jasnost a přesnost.

Článek 51 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, ve znění nařízení č. 1891/2006, a čl. 3 odst. 2 písm. d) první směrnice 89/104 musí být vykládány v tom smyslu, že přihláška ochranné známky bez jakéhokoli úmyslu ji užívat pro výrobky a služby uvedené v zápisu zakládá neexistenci dobré víry ve smyslu těchto ustanovení, pokud přihlašovatel této ochranné známky měl v úmyslu buď poškodit zájmy třetích osob způsobem, který je v rozporu s poctivými zvyklostmi, nebo dosáhnout výlučného práva pro jiné účely, než je účel vyplývající z funkcí ochranné známky, aniž se přitom nutně zaměřil konkrétně na určitou třetí osobu. Jestliže se neexistence úmyslu užívat ochrannou známku v souladu se základními funkcemi ochranné známky týká pouze některých výrobků nebo služeb uvedených v přihlášce ochranné známky, zakládá tato přihláška neexistenci dobré víry pouze v rozsahu, v němž se týká těchto výrobků nebo služeb.

První směrnice 89/104 musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání ustanovení vnitrostátního práva, podle něhož přihlašovatel ochranné známky musí prohlásit, že tato ochranná známka je užívána pro výrobky a služby uvedené v přihlášce k zápisu nebo že má v dobré víře v úmyslu ji pro tyto účely užívat potud, pokud porušení takové povinnosti nepředstavuje jako takové důvod neplatnosti již zapsané ochranné známky.

(1) Úř. věst. C 276, 6.8.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/10

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 27. února 2020 – Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-384/18) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Článek 49 SFEU - Služby na vnitřním trhu - Směrnice 2006/123/ES - Článek 25 odst. 1 a 2 - Omezení práva účetních vykonávat víceoborové činnosti“)

(2020/C 137/11)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: H. Tserepa-Lacombe a L. Malferrari, zmocněnci)

Žalované: Belgické království (zástupci: L. Van den Broeck, M. Jacobs a C. Pochet, zmocněnkyně, ve spolupráci s C. Smits a D. Grisay, avocats, M. Vossen, G. Lievensem a F. Haemersem)

Výrok

Belgické království tím, že zakázalo výkon činnosti účetního společně s činnostmi pojišťovacího makléře nebo pojišťovacího agenta, realitního makléře nebo s jakoukoli bankovní činností nebo činností v oboru finančních služeb, a tím, že umožnilo senátům Institut professionnel des comptables et Fiscalistes agrées (Komora akreditovaných účetních a daňových poradců) zakázat výkon činnosti účetního společně s jakoukoli řemeslnou, zemědělskou a obchodní činností, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, jakož i z článku 49 SFEU.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Belgické království ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1) Úř. věst. C 285, 13.8.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/10

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte di appello di Napoli – Itálie) – I.G.I. Srl v. Maria Grazia Cicenia a další

(Věc C-394/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 82/891/EHS - Články 12 a 19 - Rozdělování společností s ručením omezeným - Ochrana zájmů věřitelů rozdělované společnosti - Neplatnost rozdělení - Odpůrčí žaloba“)

(2020/C 137/12)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte di appello di Napoli

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: I.G.I. Srl

Žalovaní: Maria Grazia Cicenia, Mario Di Pierro, Salvatore de Vito, Antonio Raffaele

za účasti: Costruzioni Ing. G. Iandolo Srl

Výrok

Článek 12 šesté směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/63/ES ze dne 13. listopadu 2007, ve spojení s články 21 a 22 uvedené směrnice 82/891, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby věřitelé rozdělované společnosti, jejichž pohledávky vznikly před rozdělením a kteří nevyužili prostředky ochrany stanovené ve vnitrostátní právní úpravě na základě uvedeného článku 12, mohli podat odpůrčí žalobu po uskutečnění rozdělení, a to za účelem prohlášení neúčinnosti rozdělení vůči nim, a navrhnout exekuční nebo zajišťovací opatření týkající se majetku, který byl převeden na nově založenou společnost.

Článek 19 směrnice 82/891, ve znění směrnice 2007/63, ve spojení s články 21 a 22 uvedené směrnice 82/891, který upravuje režim neplatnosti rozdělení, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby věřitelé rozdělované společnosti podali po uskutečnění rozdělení odpůrčí žalobu, která nenarušuje platnost tohoto rozdělení, ale pouze umožňuje, aby toto rozdělení bylo vůči těmto věřitelům neúčinné.

(1) Úř. věst. C 301, 27.8.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/11

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio – Itálie) – Tim SpA – Direzione e coordinamento Vivendi SA v. Consip SpA, Ministero dell'Economia e delle Finanze

(Věc C-395/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Zadávání veřejných zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby - Směrnice 2014/24/EU - Článek 18 odst. 2 - Článek 57 odst. 4 - Fakultativní důvody pro vyloučení - Důvod pro vyloučení týkající se subdodavatele uvedeného v nabídce hospodářského subjektu - Porušení povinností v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva subdodavatelem - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví automatické vyloučení hospodářského subjektu při takovém porušení povinností“)

(2020/C 137/13)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Tim SpA – Direzione e coordinamento Vivendi SA

Žalovaní: Consip SpA, Ministero dell'Economia e delle Finanze

za účasti: E-VIA SpA

Výrok

Článek 57 odst. 4 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle níž má veřejný zadavatel možnost, či dokonce povinnost vyloučit hospodářský subjekt, který předložil nabídku účasti v zadávacím řízení, pokud je důvod pro vyloučení uvedený v tomto ustanovení shledán ve vztahu k jednomu ze subdodavatelů uvedených v nabídce tohoto subjektu. Naopak toto ustanovení ve spojení s čl. 57 odst. 6 této směrnice, jakož i zásada proporcionality brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví automatickou povahu takového vyloučení.

(1) Úř. věst. C 301, 27.8.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/12

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu – Česká republika) – AURES Holdings a.s. v. Odvolací finanční ředitelství

(Věc C-405/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 49 SFEU - Svoboda usazování - Daňové právní předpisy - Daň z příjmů právnických osob - Přemístění místa skutečného vedení společnosti do jiného členského státu, než ve kterém byla založena - Změna daňové rezidence do tohoto jiného členského státu - Vnitrostátní právní úprava neumožňující uplatnit daňovou ztrátu, která vznikla v členském státě, v němž byla společnost založena, a před přemístěním místa jejího skutečného vedení“)

(2020/C 137/14)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Stěžovatelka: AURES Holdings a.s.

Další účastník řízení: Odvolací finanční ředitelství

Výrok

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že společnost založená podle práva jednoho členského státu, která přemístí místo svého skutečného vedení do jiného členského státu, aniž má toto přemístění vliv na její postavení jakožto společnosti založené podle práva prvně uvedeného členského státu, se může tohoto článku dovolávat k napadení rozhodnutí, kterým jí byl ve druhém členském státě odepřen převod ztrát vzniklých před tímto přemístěním.

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu vylučující možnost, aby společnost, která místo svého skutečného vedení, a tím pádem i svou daňovou rezidenci přemístila do tohoto členského státu, uplatnila daňovou ztrátu, která jí před tímto přemístěním vznikla v jiném členském státě, v němž si tato společnost ponechává své sídlo.

(1) Úř. věst. C 301, 27.8.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/12

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 26. února 2020 – Evropská služba pro vnější činnost v. Ruben Alba Aguilera a další

(Věc C-427/18 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci a zaměstnanci - Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) - Odměňování - Služební řád - Článek 110 - Zaměstnanci Evropské unie vykonávající služební povinnosti ve třetí zemi - Příloha X - Článek 1 třetí pododstavec a článek 10 - Příspěvek za životní podmínky - Každoroční přezkum a úprava - Snížení zaměstnancům vykonávajícím služební povinnosti v Etiopii - Nezbytnost přijmout předtím obecná prováděcí ustanovení - Rozsah“)

(2020/C 137/15)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) (zástupci: S. Marquardt a R. Spac, zmocněnci, M. Troncoso Ferrer a S. Moya Izquierdo, abogados, F. M. Hislaire, advokát)

Další účastníci řízení: Ruben Alba Aguilera, Simone Barenghi, Massimo Bonannini, Antonio Capone, Stéphanie Carette, Alejo Carrasco Garcia, Francisco Carreras Sequeros, Carl Daspect, Nathalie Devos, Jean-Baptiste Fauvel, Paula Cristina Fernandes, Stephan Fox, Birgitte Hagelund, Chantal Hebberecht, Karin Kaup-Laponin, Terhi Lehtinen, Sandrine Marot, David Mogollon, Clara Molera Gui, Daniele Morbin, Charlotte Onraet, Augusto Piccagli, Gary Quince, Pierre-Luc Vanhaeverbeke, Tamara Vleminckx, Birgit Vleugels, Robert Wade, Luca Zampetti (zástupci: T. Martin a S. Orlandi, advokáti)

Výrok

1)	Body 1 a 3 výroku rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 13. dubna 2018, Alba Aguilera a další v. ESVČ (T 119/17, EU:T:2018:183) se zrušují.

2)	Věc se vrací Tribunálu Evropské unie.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 341, 24.9.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/13

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 31. ledna 2020 – Slovinská republika v. Chorvatská republika

(Věc C-457/18) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Článek 259 SFEU - Pravomoc Soudního dvora - Určení společné hranice dvou členských států - Spor o hranice mezi Chorvatskou republikou a Slovinskou republikou - Rozhodčí smlouva - Rozhodčí řízení - Oznámení učiněné Chorvatskou republikou o jejím rozhodnutí odstoupit od rozhodčí smlouvy z důvodu pochybení, kterého se podle jejího názoru dopustil člen rozhodčího soudu - Rozhodčí nález vydaný rozhodčím soudem - Porušení rozhodčí smlouvy a hranice stanovené rozhodčím nálezem, kterého se měla dopustit Chorvatská republika - Zásada loajální spolupráce - Žádost o vynětí dokumentu ze spisu - Ochrana právního poradenství“)

(2020/C 137/16)

Jednací jazyk: chorvatština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Slovinská republika (zástupci: M. Menard, zmocněnkyně, J.-M. Thouvenin, avocat)

Žalovaná: Chorvatská republika (zástupkyně: G. Vidović Mesarek, zmocněnkyně, ve spolupráci s J. Stratford QC)

Výrok

1)	Interní pracovní dokument Evropské komise týkající se stanoviska její právní služby uvedený na stránkách 38 až 45 přílohy C.2 v odpovědi Slovinské republiky na námitku nepřípustnosti se vyjímá ze spisu k věci C-457/18.

2)	Soudní dvůr Evropské unie nemá pravomoc rozhodnout o žalobě Slovinské republiky podané na základě článku 259 SFEU ve věci C-457/18.

3)	Slovinské republice se ukládá náhrada nákladů řízení

(1) Úř. věst. C 399, 5.11.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/14

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Google Ireland Limited v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Kiemelt Adó- és Vámigazgatósága

(Věc C-482/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb služeb - Článek 56 SFEU - Omezení - Daňová ustanovení - Daň z reklamních činností založená na obratu - Povinnosti týkající se registrace u daňové správy - Zásada zákazu diskriminace - Pokuty - Zásada proporcionality“)

(2020/C 137/17)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Google Ireland Limited

Žalovaná: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Kiemelt Adó- és Vámigazgatósága

Výrok

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která ukládá poskytovatelům reklamních služeb usazeným v jiném členském státě povinnost registrace pro účely jejich zdanění daní z reklamy, zatímco poskytovatelé takových služeb usazení v členském státě zdanění jsou této povinnosti zproštěni z toho důvodu, že se na ně vztahuje ohlašovací nebo registrační povinnost na základě toho, že podléhají jakékoli jiné dani platné na území uvedeného členského státu.

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, podle které se poskytovatelům služeb usazeným v jiném členském státě, kteří nesplnili povinnost registrace pro účely jejich zdanění daní z reklamy, uloží v průběhu několika dní série pokut, jejichž výše, počínaje druhou pokutou, se ztrojnásobuje oproti výši předchozí pokuty při každém novém zjištění nesplnění této povinnosti a dosahuje v souhrnu částky několika milionů eur, aniž příslušný orgán před přijetím rozhodnutí, které s konečnou platností stanoví celkovou výši těchto pokut, poskytne těmto poskytovatelům služeb čas nezbytný ke splnění jejich povinností, umožní jim předložit vyjádření a posoudí sám závažnost protiprávního jednání, zatímco výše pokuty, která se uloží poskytovateli usazenému v členském státě zdanění, který v rozporu s obecnými ustanoveními vnitrostátních daňových předpisů nesplnil podobnou povinnost oznámení nebo registrace, je výrazně nižší a v případě trvajícího neplnění takové povinnosti se nezvyšuje ve stejném poměru, ani nutně v takto krátkých lhůtách.

(1) Úř. věst. C 352, 1.10.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/15

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Commissione Tributaria Provinciale di Palermo – Itálie) – Autoservizi Giordano società cooperativa v. Agenzia delle Dogane e dei Monopoli – Ufficio di Palermo

(Věc C-513/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Zdanění energetických produktů a elektřiny - Směrnice 2003/96/ES - Článek 7 odst. 2 a 3 - Pojem ‚plynový olej používaný jako pohonná hmota k obchodním účelům‘ - Vnitrostátní právní úprava, která sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům stanoví pro pravidelnou přepravu cestujících, a nikoli pro příležitostnou přepravu cestujících - Zásada rovného zacházení“)

(2020/C 137/18)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione Tributaria Provinciale di Palermo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Autoservizi Giordano società cooperativa

Žalovaná: Agenzia delle Dogane e dei Monopoli – Ufficio di Palermo

Výrok

Článek 7 odst. 2 a 3 směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, musí být vykládán v tom smyslu, že se jednak vztahuje na soukromý podnik vykonávající činnost v oblasti přepravy cestujících poskytováním služeb pronájmu autobusů s řidičem, pokud vozidla pronajímaná tímto podnikem spadají do kategorie M2 nebo kategorie M3 ve smyslu směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, a jednak nebrání vnitrostátním právním předpisům, které stanoví sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům pro pravidelnou přepravu cestujících, avšak nestanoví takovou sazbu pro příležitostnou přepravu cestujících, pokud tyto právní předpisy dodržují zásadu rovného zacházení, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 436, 3.12.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/15

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Dr. Willmar Schwabe GmbH & Co.KG v. Queisser Pharma GmbH & Co. KG

(Věc C-524/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zdraví - Informování a ochrana spotřebitele - Nařízení (ES) č. 1924/2006 - Prováděcí rozhodnutí 2013/63/EU - Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin - Článek 10 odst. 3 - Odkaz na obecné, nespecifické příznivé účinky - Pojem ‚doplnění‘ zvláštního zdravotního tvrzení - Povinnost předložit vědecké poznatky - Rozsah“)

(2020/C 137/19)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Dr. Willmar Schwabe GmbH & Co.KG

Žalovaná: Queisser Pharma GmbH & Co. KG

Výrok

Článek 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 107/2008 ze dne 15. ledna 2008, musí být vykládán v tom smyslu, že požadavek, který toto ustanovení stanoví, podle kterého musí být jakýkoli odkaz na obecné, nespecifické příznivé účinky živiny nebo potraviny doplněn zvláštním zdravotním tvrzením, které je uvedeno v seznamech podle článku 13 nebo článku 14 tohoto nařízení, není splněn v případě, že se na přední straně obalu doplňku stravy vyskytuje odkaz na obecné, nespecifické příznivé účinky živiny nebo potraviny na zdraví, zatímco zvláštní zdravotní tvrzení, které má tento odkaz doplňovat, je uvedeno pouze na zadní straně tohoto obalu a odkaz neobsahuje žádné jednoznačné upozornění, například formou uvedení hvězdičky, odkazující na tvrzení.

Článek 10 odst. 3 nařízení č. 1924/2006, ve znění nařízení č. 107/2008, musí být vykládán v tom smyslu, že odkazy na obecné, nespecifické příznivé účinky živiny nebo potraviny na celkové dobré zdraví a duševní a tělesnou pohodu musí být zdůvodněny vědeckými poznatky ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) a čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení. Za tímto účelem stačí, aby byly tyto odkazy doplněny zvláštními zdravotními tvrzeními obsaženými v seznamech uvedených v článku 13 nebo článku 14 uvedeného nařízení.

(1) Úř. věst. C 392, 29.10.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/16

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 30. ledna 2020 – České dráhy a.s. v. Evropská komise

(Spojené věci C-538/18 P a C-539/18 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Nařízení (ES) č. 1/2003 - Článek 20 odst. 4 - Rozhodnutí o kontrole - Povinnost uvést odůvodnění - Dostatečně závažné indicie o jednání odporujícím pravidlům hospodářské soutěže - Legálně shromážděné důkazy - Kontrola nařízená na základě údajů z dřívější kontroly“)

(2020/C 137/20)

Jednací jazyk: čeština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravné prostředky: České dráhy, a.s. (zástupci: K. Muzikář a J. Kindl, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: P. Rossi, G. Meessen, P. Němečková a M. Šimerdová, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravné prostředky se zamítají.

2)	Českým dráhám, a.s., se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 392, 29.10.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/17

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Okresního soudu v Ostravě – Česká republika) – OPR-Finance s.r.o. v. GK

(Věc C-679/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitele - Směrnice 2008/48/ES - Smlouvy o spotřebitelském úvěru - Článek 8 - Povinnost věřitele ověřit úvěruschopnost spotřebitele - Vnitrostátní právní úprava - Namítatelnost promlčení námitky neplatnosti smlouvy vznesené spotřebitelem - Článek 23 - Sankce - Účinnost, přiměřenost a odrazující povaha - Vnitrostátní soud - Zkoumání z úřední povinnosti, zda byla tato povinnost dodržena“)

(2020/C 137/21)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Okresní soud v Ostravě

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: OPR-Finance s.r.o.

Žalovaná: GK

Výrok

Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

(1) Úř. věst. C 25, 21.1.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/18

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Beroep te Gent – Belgie) – Výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného na X

(Věc C-717/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v trestních věcech - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Evropský zatýkací rozkaz - Článek 2 odst. 2 - Výkon evropského zatýkacího rozkazu - Neověřování oboustranné trestnosti činu - Podmínky - Trestný čin, který vystavující členský stát postihuje trestem odnětí svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky - Změna trestního práva vystavujícího členského státu, ke které došlo mezi dobou spáchání skutků a datem vydání evropského zatýkacího rozkazu - Znění zákona, které je třeba vzít v úvahu za účelem ověření horní hranice sazby trestu v délce nejméně tří let“)

(2020/C 137/22)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Beroep te Gent

Účastník původního řízení

Výrok

Článek 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy musí být vykládán v tom smyslu, že za účelem ověření, zda lze trestný čin, pro který byl vydán evropský zatýkací rozkaz, ve vystavujícím členském státě potrestat trestem odnětí svobody nebo ochranným opatřením spojeným s odnětím osobní svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tří let, jak jsou tento trest nebo toto opatření vymezeny právem vystavujícího členského státu, musí vykonávající justiční orgán vzít v úvahu právo vystavujícího členského státu ve znění použitelném na skutky, které vedly k věci, v jejímž rámci byl vydán evropský zatýkací rozkaz.

(1) Úř. věst. C 35, 28.1.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/18

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 30. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Grondwettelijk Hof – Belgie) – Anton van Zantbeek VOF v. Ministerraad

(Věc C-725/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 56 SFEU - Článek 36 Dohody o Evropském hospodářském prostoru - Volný pohyb služeb - Daň z burzovních operací uzavřených či uskutečněných v členském státě - Rozdílné zacházení na úkor příjemců služeb, kteří se obrátili na profesionální zprostředkovatele, kteří nejsou rezidenty - Omezení - Odůvodnění“)

(2020/C 137/23)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Grondwettelijk Hof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Anton van Zantbeek VOF

Žalovaná: Ministerraad

Výrok

Článek 56 SFEU a článek 36 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, kterou se zavádí daň z burzovních operací uzavřených nebo uskutečněných na základě příkazu rezidenta tohoto členského státu profesionálním zprostředkovatelem, který není rezidentem, jejímž důsledkem je omezení volného pohybu služeb poskytovaných takovými profesionálními zprostředkovateli, poskytuje-li tato právní úprava takovému příkazci a uvedeným profesionálním zprostředkovatelům usnadňující nástroje, pokud jde jak o oznamovací povinnosti související s touto daní, tak o její placení, které toto omezení omezují na to, co je nezbytné pro dosažení legitimních cílů sledovaných uvedenou právní úpravou.

(1) Úř. věst. C 44, 4.2.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/19

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Halle- Německo) – TK (C 773/18), UL (C 774/18), VM (C 775/18) v. Land Sachsen-Anhalt

(Spojené věci C-773/18 až 775/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Rovné zacházení v zaměstnání a povolání - Směrnice 2000/78/ES - Články 2 a 6 - Zákaz jakékoli diskriminace na základě věku - Odměňování úředníků - Diskriminační systém odměňování - Doplatek k odměně vypočtené podle předchozího diskriminačního zařazení - Nová diskriminace - Článek 9 - Náhrada škody z důvodu diskriminačních právních předpisů - Prekluzivní lhůta pro podání žádosti o náhradu škody - Zásady rovnocennosti a efektivity“)

(2020/C 137/24)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Halle

Účastníci původního řízení

Žalobci: TK (C-773/18), UL (C-774/18), VM (C-775/18)

Žalovaná: Land Sachsen-Anhalt

Výrok

Články 2 a 6 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání opatření, které úředníkům ve služebním poměru a soudcům s cílem zajistit jim přiměřenou odměnu přiznává doplatek k odměně ve výši procentního podílu základního platu, který předtím pobírali zejména na základě základního platového stupně, který jim byl pro každou platovou třídu určen při jejich nástupu do služebního poměru na základě věku, pokud toto opatření odpovídá potřebě zajistit ochranu nabytých práv v kontextu, který se vyznačuje zejména vysokým počtem dotčených úředníků a soudců, jakož i neexistencí platného referenčního systému, a nevede k tomu, že bude dlouhodobě přetrvávat rozdílné zacházení na základě věku.

Zásada efektivity musí být vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát stanovil počátek běhu dvouměsíční prekluzivní lhůty pro podání žádosti o náhradu škody vyplývající z opatření, které představuje diskriminaci na základě věku, ke dni vyhlášení rozsudku Soudního dvora, kterým byla konstatována diskriminační povaha podobného opatření, pokud hrozí, že dotčené osoby se v uvedené lhůtě nebudou schopny seznámit s existencí nebo významem diskriminace, jejíž obětí se staly. Tak tomu může být zejména tehdy, když v uvedeném členském státě existuje spor ohledně možnosti vztáhnout na dotčené opatření závěry vyplývající z tohoto rozsudku.

(1) Úř. věst. C 112, 25.3.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/20

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 29. ledna 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d’État – Francie) – GAEC Jeanningros v. Institut national de l’origine et de la qualité (INAO), Ministre de l’Agriculture et de l’Alimentation, Ministre de l’Économie et des Finances

(Věc C-785/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Zemědělství - Ochrana zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin - Chráněné označení původu ‚Comté‘ - Změna menšího rozsahu u specifikace produktu - Žádost o změnu, která je předmětem žaloby podané k vnitrostátním soudům - Judikatura vnitrostátních soudů, podle níž se žaloba stává bezpředmětnou v případě, že Evropská komise změnu schválila - Účinná právní ochrana - Povinnost o žalobě rozhodnout“)

(2020/C 137/25)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d’État

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: GAEC Jeanningros

Odpůrci: Institut national de l’origine et de la qualité (INAO), Ministre de l’Agriculture et de l’Alimentation, Ministre de l’Économie et des Finances

Za přítomnosti: Comité interprofessionnel de gestion du Comté

Výrok

Článek 53 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, článek 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 1151/2012 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla, a článek 10 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládány v tom smyslu, že pokud Evropská komise vyhověla žádosti orgánů členského státu o změnu menšího rozsahu u specifikace chráněného označení původu, nemohou vnitrostátní soudy, k nimž byla podána žaloba týkající se legality rozhodnutí přijatého těmito orgány o této žádosti, aby mohla být předána Komisi v souladu s čl. 53 odst. 2 nařízení č. 1151/2012, dospět pouze z tohoto důvodu k závěru, že již není důvodné rozhodnout ve sporu, který projednávají.

(1) Úř. věst. C 72, 22.5.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/20

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Commissione tributaria provinciale di Parma – Itálie) – Stanleyparma Sas di Cantarelli Pietro & C., Stanleybet Malta Ltd v. Agenzia delle Dogane e dei Monopoli UM Emilia Romagna – SOT Parma

(Věc C-788/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb služeb - Článek 56 SFEU - Hazardní hry - Daně - Zásada nediskriminace - Jednotná daň ze sázek“)

(2020/C 137/26)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione tributaria provinciale di Parma

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Stanleyparma Sas di Cantarelli Pietro & C., Stanleybet Malta Ltd

Žalovaný: Agenzia delle Dogane e dei Monopoli UM Emilia Romagna – SOT Parma

Výrok

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která podrobuje dani ze sázek střediska pro přenos dat usazená v tomto členském státě a podpůrně stanoví společnou a nerozdílnou odpovědnost za tuto daň pro provozovatele sázkových her, jejich příkazce, kteří jsou usazeni v jiném členském státě, a to bez ohledu na místo sídla těchto provozovatelů a neexistenci koncese na organizování sázek.

(1) Úř. věst. C 112, 25.3.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/21

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – AAS „BALTA“ v. UAB „GRIFS AG“

(Věc C-803/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Článek 15 bod 5 a čl. 16 bod 5 - Pojištění ‚velkých rizik‘ - Ujednání o soudní příslušnosti uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem - Dovolatelnost tohoto ustanovení vůči pojištěnému“)

(2020/C 137/27)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: AAS „BALTA“

Žalovaná: UAB „GRIFS AG“

Výrok

Článek 15 bod 5 a čl. 16 bod 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládány v tom smyslu, že ujednání o soudní příslušnosti obsažené v pojistné smlouvě kryjící „velké riziko“ ve smyslu posledně uvedeného ustanovení uzavřené pojistníkem a pojistitelem nelze uplatnit vůči osobě pojištěné na základě této smlouvy, která není podnikatelem v odvětví pojišťovnictví, která s daným ustanovením nevyjádřila souhlas a která je usazena v jiném členském státě než pojistník a pojistitel.

(1) Úř. věst. C 82, 4.3.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/22

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Castilla-La Mancha – Španělsko) – Subdelegación del Gobierno en Ciudad Real v. RH

(Věc C-836/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 20 SFEU - Občanství Evropské unie - Občan Unie, který nikdy nevyužil práva volného pohybu - Žádost manžela či manželky, kteří jsou státními příslušníky třetí země, o vydání dočasné pobytové karty - Zamítnutí - Povinnost zajistit obživu manžela či manželky - Neexistence dostatečných prostředků na straně občana Unie - Povinnost manželů žít společně - Vnitrostátní právní předpisy a praxe - Skutečné využití podstatné části práv přiznaných občanům Unie - Zbavení“)

(2020/C 137/28)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Castilla-La Mancha

Účastníci původního řízení

Žalobce: Subdelegación del Gobierno en Ciudad Real

Žalovaný: RH

Výrok

Článek 20 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát zamítl žádost o sloučení rodiny podanou manželem či manželkou – kteří jsou státními příslušníky třetí země – občana Evropské unie, který je státním příslušníkem tohoto členského státu a nikdy nevyužil práva volného pohybu, pouze z toho důvodu, že tento občan Unie nemá pro sebe a svého manžela či manželku dostatečné prostředky, aby se nestali zátěží pro systém sociální pomoci, aniž bylo zkoumáno, zda mezi uvedeným občanem Unie a jeho manželem či manželkou existuje vztah závislosti takové povahy, že v případě odmítnutí udělení odvozeného práva pobytu posledně uvedenému by tentýž občan Unie byl nucen opustit území Evropské unie jako celek, a byl by tak zbaven možnosti skutečně využívat podstatné části práv plynoucích z jeho statusu.

Článek 20 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že vztah závislosti, který může odůvodňovat přiznání odvozeného práva pobytu na základě tohoto článku, neexistuje pouze z toho důvodu, že státní příslušník členského státu, který je plnoletý a nikdy nevyužil práva volného pohybu, a jeho manžel či manželka, kteří jsou plnoletí a jsou státními příslušníky třetí země, jsou povinni žít společně na základě povinností plynoucích z manželství podle práva členského státu, jehož je občan Evropské unie státním příslušníkem.

(1) Úř. věst. C 139, 15.4.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/22

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 27. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sąd Okręgowy w Poznaniu- Polsko) – Corporis sp. z o.o. v. Gefion Insurance A/S

(Věc C-25/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2009/138/ES - Zastupování neživotní pojišťovny - Zástupce se sídlem nebo bydlištěm na vnitrostátním území - Doručování písemností - Přijetí návrhu na zahájení řízení - Nařízení (ES) č. 1393/2007 - Nepoužitelnost“)

(2020/C 137/29)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Poznaniu

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Corporis sp. z o.o.

Žalovaná: Gefion Insurance A/S

Výrok

Článek 152 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ve spojení s článkem 151 této směrnice a s bodem 8 odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 musí být vykládány v tom smyslu, že ustanovení zástupce v hostitelském členském státě neživotní pojišťovnou zahrnuje rovněž oprávnění tohoto zástupce přijmout návrh na zahájení řízení ve věci náhrady škody způsobené dopravní nehodou.

(1) Úř. věst. C 164, 13.5.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/23

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 27. února 2020 – Litevská republika v. Evropská komise

(Věc C-79/19 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - EZOZF, EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování Evropskou unií - Výdaje vynaložené Litevskou republikou - Podpora při předčasném odchodu do důchodu - Nařízení (ES) č. 1257/1999 - Článek 33n odst. 1 - Zkreslení důkazů“)

(2020/C 137/30)

Jednací jazyk: litevština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Litevská republika (zástupci: původně R. Krasuckaitė, poté K. Dieninis, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupkyně: J. Jokubauskaitė a J. Aquilina, zmocněnkyně)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Litevské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 131, 8.4.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/24

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Bruxelles – Belgie) – Viasat UK Ltd, Viasat Inc. v. Institut belge des services postaux et des télécommunications (IBPT)

(Věc C-100/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Odvětví telekomunikací - Harmonizovaném využívání rádiového spektra v kmitočtových pásmech 2 GHz pro realizaci systémů poskytujících družicové pohyblivé služby - Rozhodnutí č. 626/2008/ES - Článek 4 odst. 1 písm. c), čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 - Pozemské komplementární komponenty - Povolení udělovaná členskými státy - Povinnost provozovatele zajistit dostupnost pro určité procento obyvatelstva a území - Nedodržení - Dopad“)

(2020/C 137/31)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Viasat UK Ltd, Viasat Inc.

Žalovaný: Institut belge des services postaux et des télécommunications (IBPT)

za účasti: Inmarsat Ventures Ltd c.o., Eutelsat SA

Výrok

Článek 8 odst. 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 626/2008/ES ze dne 30. června 2008 o výběru a povolování soustav poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS), ve spojení s čl. 7 odst. 1 tohoto rozhodnutí musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, že se prokáže, že provozovatel vybraný v souladu s hlavou II uvedeného rozhodnutí a oprávněný k využívání rádiového spektra podle článku 7 téhož rozhodnutí neposkytl družicové pohyblivé služby prostřednictvím družicového pohyblivého systému ke dni stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) rozhodnutí č. 626/2008, nejsou příslušné orgány členských států oprávněny odmítnout udělit tomuto provozovateli povolení nezbytná k zajištění pozemských komplementárních komponentů družicových pohyblivých soustav z důvodu, že tento provozovatel nesplnil závazek přijatý v žádosti.

(1) Úř. věst. C 131, 8.4.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/24

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 5. března 2020 – Evropská komise v. Kyperská republika

(Věc C-248/19) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Článek 258 SFEU - Směrnice 91/271/EHS - Čištění městských odpadních vod - Články 3, 4, 10 a 15 - Příloha I body A, B a D - Neexistence stokové soustavy městských odpadních vod v některých aglomeracích - Neexistence sekundárního čištění nebo rovnocenného čištění městských odpadních vod - Budování a provozování čistíren - Kontrola vypouštění emisí pocházejících z takových čistíren“)

(2020/C 137/32)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: D. Triantafyllou a E. Manhaeve, zmocněnci)

Žalovaná: Kyperská republika (zástupkyně: E. Zachariadou a M. Chatzigeorgiou, zmocněnkyně)

Výrok

Kyperská republika tím, že

—

nevybavila 31 aglomerací (Aradippou, Ypsonas, Dali, Voroklini, Deryneia, Sotira, Xylophagou, Pervolia, Kolossi, Poli Chrysochous, Leivadia, Dromolaxia, Pera Chorio-Nisou, Liopetri, Avgorou, Paliometocho, Kiti, Frenaros, Ormideia, Kokkinotrimithia, Trachoni, Episkopi, Xylotympou, Pano Polemidia, Pyla, Lympia, Parekklisia, Kakopetria, Achna, Meneou a Pyrgos) stokovou soustavou městských odpadních vod a

—	nezajistila v těchto aglomeracích, aby městské odpadní vody, které pronikají do stokové soustavy, byly před jejich vypuštěním předmětem sekundárního nebo rovnocenného čištění,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 3, 4, 10 a 15, jakož i z přílohy I bodů A, B a D směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008.

2)	Kyperské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 213, 24.6.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/25

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 13. února 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Centrale Raad van Beroep – Nizozemsko) – H. Solak v. Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen (Uwv)

(Věc C-258/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Dohoda o přidružení EHS-Turecko - Článek 59 dodatkového protokolu - Rozhodnutí č. 3/80 - Sociální zabezpečení tureckých migrujících pracovníků - Upuštění od uplatňování ustanovení týkajících se bydliště - Článek 6 - Dorovnávací příspěvek - Odebrání - Vzdání se občanství hostitelského státu - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky - Podmínka bydliště“)

(2020/C 137/33)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Centrale Raad van Beroep

Účastníci původního řízení

Žalobce: H. Solak

Žalovaný: Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen (Uwv)

Výrok

Článek 6 odst. 1 první pododstavec rozhodnutí Rady přidružení č. 3/80 ze dne 19. září 1980 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení členských států Evropských společenství na turecké pracovníky a jejich rodiny ve spojení s článkem 59 dodatkového protokolu, podepsaného dne 23. listopadu 1970 v Bruselu a uzavřeného, schváleného a potvrzeného jménem Společenství nařízením Rady (EHS) č. 2760/72 ze dne 19. prosince 1972 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, podle níž je odebrána doplňková dávka k invalidnímu důchodu přiznaná k zajištění minimálního příjmu podle této právní úpravy tureckému státnímu příslušníkovi, který je součástí řádného pracovního trhu tohoto členského státu a který poté, co se vzdal státní příslušnosti tohoto členského státu, kterou získal v průběhu svého pobytu v tomto členském státu, se vrátil do své země původu.

(1) Úř. věst. C 276, 6.8.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/26

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 3. prosince 2019 – Fruits de Ponent, SCCL v. Evropská komise

(Věc C-183/19 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Společná zemědělská politika (SZP) - Nařízení (EU) č. 1308/2013 - Trhy se sladkým ovocem - Narušení, k nimž došlo v hospodářském roce 2014 - Dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty - Žaloba na určení mimosmluvní odpovědnosti“)

(2020/C 137/34)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Fruits de Ponent, SCCL (zástupci: M. Roca Junyent, R. Vallina Hoset a A. Sellés Marco, abogados)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre, W. Farrell a A. Sauka, zmocněnci)

Výrok

1.	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2.	Společnosti Fruits de Ponent SCCL se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 148, 29.4.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/26

Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 14. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Krajského soudu v Ostravě – Česká republika) – ARMOSTAV MÍSTEK, s.r.o. v. Odvolací finanční ředitelství

(Věc C-520/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 53 odst. 2 a článek 94 jednacího řádu Soudního dvora - Nedostatečné upřesnění skutkového rámce sporu v původním řízení a skutečností odůvodňujících potřebu odpovědi na předběžné otázky - Zjevná nepřípustnost“)

(2020/C 137/35)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Krajský soud v Ostravě

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: ARMOSTAV MÍSTEK, s.r.o.

Žalované: Odvolací finanční ředitelství

Výrok

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 18. června 2019 je zjevně nepřípustná.

(1) Úř. věst. C 328, 30.9.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/27

Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 19. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunalul Ilfov – Rumunsko) – NL v. Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Bucureşti

(Věc C-679/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící - Nařízení (ES) č. 1889/2005 - Působnost - Články 63 a 65 SFEU - Volný pohyb kapitálu - Přeprava vysokých částek peněžní hotovosti vstupující nebo opouštějící území členského státu - Ohlašovací povinnost - Sankce - Pokuta a zabavení neohlášené částky překračující 10 000 eur ve prospěch státu - Přiměřenost“)

(2020/C 137/36)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul Ilfov

Účastníci původního řízení

Žalobce: NL

Žalovaný: Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Bucureşti

Výrok

Články 63 a 65 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, která jako sankci za nesplnění povinnosti ohlásit vysoké částky peněžní hotovosti vstupující nebo opouštějící území tohoto státu stanoví kromě uložení správní pokuty zabavení neohlášené částky překračující 10 000 eur ve prospěch státu.

(1) Úř. věst. C 423, 17.12.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Senāts) (Lotyšsko) dne 27. prosince 2019 – SIA „ONDO“ v. Patērētāju tiesību aizsardzības centrs

(Věc C-943/19)

(2020/C 137/37)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa (Senāts)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně v prvním stupni a navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: SIA „ONDO“

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: Patērētāju tiesību aizsardzības centrs

Předběžné otázky

1)	Je pojem „celkové náklady úvěru pro spotřebitele“ definovaný v čl. 3 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (1) autonomním pojmem práva Evropské unie?

Patří náklady na prodloužení splatnosti úvěru pod pojem „celkové náklady úvěru pro spotřebitele“, jak je definován v čl. 3 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, v takové situaci, jako je situace v projednávané věci, pokud jsou ujednání o prodloužení splatnosti úvěru součástí ujednání a podmínek úvěrové smlouvy sjednané dlužníkem a věřitelem?

(1) Úř. věst. 2008, L 133, s. 66.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Senāts) (Lotyšsko) dne 27. prosince 2019 – AS „4finance“ v. Patērētāju tiesību aizsardzības centrs

(Věc C-944/19)

(2020/C 137/38)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa (Senāts)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně v prvním stupni a navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: AS „4finance“

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: Patērētāju tiesību aizsardzības centrs

Předběžné otázky

1)	Je pojem „celkové náklady úvěru pro spotřebitele“ definovaný v čl. 3 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (1) autonomním pojmem práva Evropské unie?

(1) Úř. věst. 2008, L 133, s. 66.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Senāts) (Lotyšsko) dne 27. prosince 2019 – SIA „OC Finance“ v. Patērētāju tiesību aizsardzības centrs

(Věc C-945/19)

(2020/C 137/39)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa (Senāts)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně v prvním stupni a navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: SIA „OC Finance“

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: Patērētāju tiesību aizsardzības centrs

Předběžné otázky

Předběžné otázky jsou totožné s předběžnými otázkami ve věci C-944/19.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 3. ledna 2020 – B

(Věc C-1/20)

(2020/C 137/40)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatel v řízení o opravném prostředku „Revision“: B

Žalovaný orgán: Finanzamt Wien

Předběžná otázka

Musí být čl. 132 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) vykládán v tom smyslu, že služby, které advokát poskytuje jako soudem ustanovený opatrovník – nejedná-li se o typické advokátní služby –, jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty?

(1) Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 7. ledna 2020 – Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände – Verbraucherzentrale Bundesverband e.V. v. Vodafone GmbH

(Věc C-5/20)

(2020/C 137/41)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände – Verbraucherzentrale Bundesverband e.V.

Žalovaná: Vodafone GmbH

Předběžné otázky

Musí být čl. 3 odst. 1 nařízení TSM (1) vykládán v tom smyslu, že právo koncových uživatelů na využívání koncového zařízení podle svého vlastního výběru prostřednictvím své služby přístupu k internetu zahrnuje také právo využívat službu přístupu k internetu prostřednictvím koncového zařízení připojeného přímo k rozhraní veřejné telekomunikační sítě (např. chytrého telefonu, tabletu) také s pomocí jiných koncových zařízení (jiný tablet/chytrý telefon) (sdílení internetového připojení [tethering])?

V případě kladné odpovědi na první otázku,

Musí být čl. 3 odst. 1 a 2 tohoto nařízení vykládán v tom smyslu, že se jedná o nepřípustné omezení vlastního výběru koncového zařízení koncovým uživatelem, pokud sdílení internetového připojení není smluvně zakázáno ani technicky omezeno, avšak na základě smluvní dohody není objem dat využívaný přes sdílení internetového připojení na rozdíl od objemu dat používaných bez sdílení zahrnut do nabídky na vyjmutí ze započítávání do datového limitu („zero rating“), nýbrž je započítáván do základního objemu dat a v případě jeho vyčerpání účtován zvlášť?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 9. ledna 2020 – VS v. Hauptzollamt Münster

(Věc C-7/20)

(2020/C 137/42)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: VS

Žalovaný: Hauptzollamt Münster

Předběžná otázka

Musí být čl. 71 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) vykládán v tom smyslu, že ustanovení čl. 87 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (2), se obdobně použije na vznik daně z přidané hodnoty (daň z obratu při dovozu)?

(1) Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.

(2) Úř. věst. 2013, L 269, s. 1.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 10. ledna 2020 – Grundstücksgemeinschaft Kollaustraße 136 v. Finanzamt Hamburg-Oberalster

(Věc C-9/20)

(2020/C 137/43)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Grundstücksgemeinschaft Kollaustraße 136

Žalovaný: Finanzamt Hamburg-Oberalster

Předběžné otázky

Brání článek 167 směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) takové vnitrostátní právní úpravě, podle níž vzniká nárok na odpočet daně již v okamžiku uskutečnění plnění i tehdy, pokud daňová povinnost dodavatele zboží či poskytovatele služby vzniká podle vnitrostátního práva až přijetím platby a platba dosud nebyla učiněna?

V případě záporné odpovědi na první otázku: Brání článek 167 směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společné systému daně z přidané hodnoty takové vnitrostátní právní úpravě, podle níž nelze nárok na odpočet daně uplatnit za zdaňovací období, v němž byla platba uhrazena, pokud daňová povinnost dodavatele zboží nebo poskytovatele služby vzniká až přijetím platby, plnění však bylo poskytnuto již v dřívějším zdaňovacím období a za toto dřívější daňové období již nelze nárok na odpočet daně podle vnitrostátního práva uplatnit z důvodu promlčení?

(1) Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen (Německo) dne 13. ledna 2020 – DB Netz AG v. Spolková republika Německo

(Věc C-12/20)

(2020/C 137/44)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: DB Netz AG

Žalovaná: Spolková republika Německo

Předběžné otázky

Musí být nařízení (EU) č. 913/2010 (1) zejména s ohledem na úkoly správní rady koridoru pro nákladní dopravu stanovené v čl. 13 odst. 1, čl. 14 odst. 9 a čl. 18 písm. c) tohoto nařízení vykládáno v tom smyslu, že správní rada je u koridoru pro nákladní dopravu oprávněna sama stanovit postup podávání žádostí o přidělení kapacity infrastruktury k jedinému kontaktnímu místu uvedenému v čl. 13 odst. 1 nařízení a přitom požadovat, jako za okolností v projednávané věci, že musí být použit výhradně elektronický rezervační nástroj, nebo podléhá tento postup obecným ustanovením čl. 27 odst. 1 a 2 ve spojení s bodem 3 písm. a) přílohy IV směrnice 2012/34/EU (2), takže může být upraven pouze provozovateli infrastruktury podílejícími se na koridoru pro nákladní dopravu v jejich příslušných zprávách o síti?

Pokud bude první otázka zodpovězena v tom smyslu, že postup uvedený v bodě 1 může být upraven pouze ve zprávě o síti provozovatelů infrastruktury podílejících se na koridoru pro nákladní dopravu, řídí se kontrola zprávy o síti vnitrostátním regulačním subjektem v tomto smyslu článkem 20 nařízení (EU) č. 913/2010 nebo také výhradně ustanoveními směrnice 2012/34/EU a vnitrostátními právními předpisy přijatými k jejímu provedení?

Řídí-li se kontrola podle článku 20 nařízení (EU) č. 913/2010, je s tímto ustanovením slučitelné, že vnitrostátní regulační subjekt zpochybní takové pravidlo ve zprávě o síti, jako je pravidlo uvedené v bodě 1, aniž přitom postupuje společně a jednotně s regulačními subjekty ostatních států podílejících se na koridoru pro nákladní dopravu nebo je alespoň předem konzultuje ve snaze o jednotný postup?

Řídí-li se kontrola ustanoveními směrnice 2012/34/EU a vnitrostátními právními předpisy přijatými k jejímu provedení, je s nimi, a zejména s obecnou povinností koordinace zakotvenou v čl. 57 odst. 1 druhé větě této směrnice, slučitelné, že vnitrostátní regulační subjekt takové pravidlo zpochybní, aniž přitom postupuje společně a jednotně s regulačními subjekty ostatních států podílejících se na koridoru nákladní dopravy nebo je alespoň předem konzultuje ve snaze o jednotný postup?

Pokud bude první otázka zodpovězena v tom smyslu, že správní rada koridoru pro nákladní dopravu je oprávněna sama stanovit postup popsaný v bodě 1, je vnitrostátní regulační subjekt podle článku 20 nařízení (EU) č. 913/2010 nebo podle ustanovení směrnice 2012/34/EU a právních předpisů přijatých k jejímu provedení oprávněn kontrolovat zprávu o síti provozovatele infrastruktury nad rámec jejího obsahového souladu s postupem stanoveným správní radou a případně zpochybnit, obsahuje-li zpráva o síti provozovatele infrastruktury pravidla týkající se tohoto postupu? V případě kladné odpovědi, jak je třeba zodpovědět otázky formulované v bodě 2 písm. a) a b) ohledně této pravomoci regulačního subjektu?

Mají-li vnitrostátní regulační subjekty na základě předchozích otázek pravomoc kontrolovat postup uvedený v bodě 1, musí být čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 913/2010 vykládán v tom smyslu, že rámec vymezený výkonnou radou podle tohoto ustanovení je unijním právem závazným pro vnitrostátní regulační subjekty a vnitrostátní soudy, které má přednost před vnitrostátním právem a podléhá konečnému závaznému výkladu Soudním dvorem?

V případě kladné odpovědi na čtvrtou otázku, brání ustanovení příslušného rámce vymezeného podle čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 913/2010 výkonnými radami všech koridorů pro nákladní dopravu podle čl. 8 odst. 2, podle něhož musí být kapacita koridoru zveřejňována a přidělována v mezinárodním systému podávání žádostí, který má být v co největším rozsahu v souladu s ostatními koridory pro nákladní dopravu, rozhodnutí vnitrostátního regulačního subjektu, které stanoví provozovateli infrastruktury podílejícímu se na koridoru pro nákladní dopravu podmínky pro jeho zprávu o síti, které se týkají podoby tohoto systému podávání žádosti, které nebyly dohodnuty s vnitrostátními regulačními subjekty ostatních států podílejících se na koridorech nákladní doprav?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/33

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil no 1 de Badajoz (Španělsko) dne 15. ledna 2020 – Asociación de Usuarios de Bancos, Cajas y Seguros de España (Adicae Consumidores Críticos y Responsables) v. Caja Almendralejo Sociedad Cooperativa de Credito

(Věc C-15/20)

(2020/C 137/45)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil no 1 de Badajoz

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Asociación de Usuarios de Bancos, Cajas y Seguros de España (Adicae Consumidores Críticos y Responsables)

Žalovaná: Caja Almendralejo Sociedad Cooperativa de Credito

Předběžné otázky

Předběžné otázky jsou totožné s předběžnými otázkami č. 1, 2, 3, 5 a 6 ve věci C-224/19 (1).

(1) Úř. věst. 2019, C 246, s. 4

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/33

(Věc C-16/20)

(2020/C 137/46)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil no 1 de Badajoz

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Asociación de Usuarios de Bancos, Cajas y Seguros de España (Adicae Consumidores Críticos y Responsables)

Žalovaná: Liberbank SA

Předběžné otázky

Předběžné otázky jsou totožné s předběžnými otázkami č. 1, 2, 3, 5 a 6 ve věci C-224/19 (1).

(1) Úř. věst. 2019, C 246, s. 4

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/34

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Köln (Německo) dne 24. ledna 2020 – Telekom Deutschland GmbH v. Spolková republika Německo

(Věc C-34/20)

(2020/C 137/47)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Köln

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Telekom Deutschland GmbH

Žalovaná: Spolková republika Německo

Předběžné otázky

Musí být čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2120 (1) v případě, že mobilní tarif, který stanoví základní měsíční objem dat pro mobilní datový provoz, který je v něm zahrnut a po jehož vyčerpání dojde ke snížení přenosové rychlosti, lze rozšířit o bezplatné tarifní zvýhodnění, na jehož základě lze využívat určité služby tak zvaných partnerských poskytovatelů obsahu dotčené telekomunikační společnosti, aniž by se data spotřebovaná v důsledku využívání těchto služeb započítávala do objemu dat přenesených v rámci základního měsíčního objemu dat dotčeného mobilního tarifu, přičemž konečný zákazník ale bez ohledu na to, zda se jedná o video streaming obsahů partnerských poskytovatelů obsahu, nebo ostatních poskytovatelů, souhlasí s omezením šířky pásma pro video streaming na maximálně 1,7 Mb/s, vykládán v tom smyslu, že dohody o vlastnostech služeb přístupu k internetu ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2120 musí splňovat požadavky uvedené v čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/2120?

b)	V případě kladné odpovědi na otázku 1 a): Musí být čl. 3 odst. 3 třetí pododstavec nařízení (EU) 2015/2120 vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, o jakou se jedná v projednávaném případě, je nutno omezení šířky pásma považovat za zpomalování určité kategorie služeb?

c)	V případě kladné odpovědi na otázku 1 b): Musí být pojem „hrozící přetížení sítě“ ve smyslu ustanovení čl. 3 odst. 3 třetího pododstavce písm. c) nařízení (EU) 2015/2120 vykládán v tom smyslu, že zahrnuje pouze (hrozící) výjimečná nebo dočasná přetížení sítě?

V případě kladné odpovědi na otázku 1 b): Musí být ustanovení čl. 3 odst. 3 třetího pododstavce písm. c) nařízení (EU) 2015/2120 vykládáno v tom smyslu, že v takové situaci, o jakou se jedná v projednávané věci, požadavek, aby bylo s rovnocennými kategoriemi provozu nakládáno stejně, brání omezení šířky pásma, které je uplatňováno pouze v případě jednoho volitelného zvýhodnění, nikoli ale v případě ostatních mobilních tarifů, a které se navíc vztahuje pouze na video streaming?

V případě kladné odpovědi na otázku: 1 b): Musí být čl. 3 odst. 3 třetí pododstavec nařízení (EU) 2015/2120 vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, o jakou se jedná v projednávané věci, omezení šířky pásma, jehož uplatňování je závislé na aktivaci volitelného zvýhodnění a které navíc konečný zákazník kdykoliv může až na 24 hodin deaktivovat, splňuje požadavek, že určitou kategorii služeb lze zpomalovat pouze na nezbytně nutnou dobu za účelem dosažení cílů uvedených v ustanovení čl. 3 odst. 3 třetího pododstavce písm. a) až c) nařízení (EU) 2015/2120?

V případě záporné odpovědi na otázku: 1 b): Musí být ustanovení čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce druhé věty nařízení (EU) 2015/2120 vykládáno v tom smyslu, že v takové situaci, o jakou se jedná v projednávané věci, je omezení šířky pásma pouze pro video streaming založeno na objektivně odlišných požadavcích určitých kategorií provozu na technickou kvalitu služeb?

V případě kladné odpovědi na otázku 2 a): Musí být ustanovení čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce třetí věty nařízení (EU) 2015/2120 vykládáno v tom smyslu, že identifikace datového provozu připadajícího na video streaming na základě IP adres, protokolů, URL a SNI, jakož i prostřednictvím tak zvaného pattern matchingu, při němž se určité informace obsažené v headers porovnávají s hodnotami typickými pro video streaming, představuje sledování konkrétního obsahu provozu?

V případě záporné odpovědi na otázku 1 a): Musí být čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120 vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, o jakou se jedná v projednávané věci, omezení šířky pásma vztahující se pouze na video streaming omezuje právo koncových uživatelů ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120?

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/35

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Instrucción de San Bartolomé de Tirajana (Španělsko) dne 25. ledna 2020 – Řízení vedené proti VL

(Věc C-36/20)

(2020/C 137/48)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Instrucción de San Bartolomé de Tirajana

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: VL

Odpůrce: Ministerio Fiscal

Předběžné otázky

Článek 6 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2013/32/EU (1) upravuje případ, kdy jsou žádosti o mezinárodní ochranu učiněny u jiných orgánů, které nejsou podle vnitrostátního práva příslušné k jejich registraci, přičemž v takovém případě členské státy zajistí, aby byla registrace provedena do šesti pracovních dnů od učinění žádosti.

Je třeba vykládat toto ustanovení v tom smyslu, že lze považovat vyšetřující soudce, kteří jsou příslušní rozhodovat o zajištění cizinců v souladu se španělským právem, za „jiné orgány“, které sice nejsou příslušné k registraci žádostí o mezinárodní ochranu, avšak žadatelé před nimi mohou projevit vůli takovou žádost podat?

Pokud je vyšetřující soudce považován za jeden z těchto orgánů, musí být čl. 6 odst. 1 směrnice 2013/32/EU vykládán v tom smyslu, že tento soudce musí informovat žadatele o tom, kde a jak může podat žádost o mezinárodní ochranu, a v případě podání žádosti musí jí postoupit orgánu příslušnému podle vnitrostátního práva k registraci a vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu, a příslušnému správnímu orgánu, aby byl žadateli přiznán nárok na přijímací opatření upravená v článku 17 směrnice 2013/33/EU (2)?

Je třeba vykládat článek 26 směrnice 2013/32/EU a článek 8 směrnice 2013/33/EU v tom smyslu, že státního příslušníka třetí země nelze zadržet, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 8 odst. 3 směrnice 2013/33/EU, neboť žadatel je od okamžiku, kdy provede uvedené prohlášení před vyšetřujícím soudcem, chráněn zásadou zákazu vyhoštění nebo vrácení?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, s. 60).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013 , kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. L 180, s. 96).

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/36

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Andalucía, Ceuta y Melilla (Španělsko) dne 27. ledna 2020 – ZP v. Delegación del Gobierno en Melilla

(Věc C-38/20)

(2020/C 137/49)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Andalucía, Ceuta y Melilla

Účastníci původního řízení

Odvolatel: ZP

Žalovaný (odpůrce v odvolacím řízení): Delegación del Gobierno en Melilla

Předběžné otázky

Musí být články 18, 49, 63 a 65 SFEU vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava obsažená v článcích 18, 4 a 29 Ley 8/1975, de 12 de marzo, de Zonas e Instalaciones de Interés para la defensa nacional (zákon č. 8/1985 ze dne 12. března 1975, o oblastech, stavbách a zařízeních významných z hlediska národní obrany) a v článku 37 RD 689/1978, de 10 de febrero, por el que se aprueba el Reglamento de zonas e instalaciones de interés para la defensa nacional, que desarrolla la Ley 8/1975, de 12 de marzo, de zonas e instalaciones de interés para la defensa nacional (nařízení vlády č. 689/1978 ze dne 10. února 1978, kterým se přijímají Předpisy o oblastech, stavbách a zařízeních významných z hlediska národní obrany, jimiž se provádí zákon č. 8/1985 ze dne 12. března 1975, o oblastech, stavbách a zařízeních významných z hlediska národní obrany), neboť pro cizince stanoví závažná omezení výkonu vlastnického práva, včetně povinnosti získat k plnému výkonu takového práva vojenské povolení, s jejímž nesplněním je spojena správní sankce a od níž jsou v každém případě osvobození španělští státní příslušníci, přičemž tato omezení platí pro cizince ze třetích států tehdy, když činnosti podléhající omezení vyvíjejí v součinnosti se státními příslušníky Evropské unie?

V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být články 18 49, 63 a 65 SFEU vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava obsažená v článcích 18, 4 a 29 zákona č. 8/1985 ze dne 12. března 1975, o oblastech, stavbách a zařízeních významných z hlediska národní obrany, a v článku 37 nařízení vlády č. 689/1978 ze dne 10. února 1978, kterým se přijímají Předpisy o oblastech, stavbách a zařízeních významných z hlediska národní obrany, jimiž se provádí zákon č. 8/1985 ze dne 12. března 1975, o oblastech, stavbách a zařízeních významných z hlediska národní obrany, neboť pro cizince stanoví závažná omezení výkonu vlastnického práva, včetně povinnosti získat k plnému výkonu takového práva vojenské povolení, s jejímž nesplněním je spojena správní sankce a od níž jsou v každém případě osvobození španělští státní příslušníci, jsou-li taková omezení odůvodněna naléhavými důvody obecného zájmu souvisejícími s národní obranou výlučně s ohledem na významnost veřejných zájmů pro jejich souvislost s národní obranou při ochraně enkláv zvláštního strategického významu?

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/37

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rayonen sad – Pazardzhik (Bulharsko) dne 29. ledna 2020 – SF v. Teritorialna direktsia na Natsionalna agentsia za prihodite – Plovdiv

(Věc C-49/20)

(2020/C 137/50)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Rayonen sad – Pazardzhik

Účastníci původního řízení

Žalobce: SF

Žalovaná: Teritorialna direktsia na Natsionalna agentsia za prihodite – Plovdiv

Předběžné otázky

První otázka:

Má se čl. 2 odst. 1 směrnice (EU) 2015/849 (1) s přihlédnutím k bodu 6 odůvodnění, jakož i k článkům 4 a 5 vykládat v tom smyslu, že brání obecné vnitrostátní právní úpravě, jako je sporná úprava ve věci v původním řízení, podle které je možné platby v tuzemsku ve výši 10 000 lev (BGN) a víc provést jen formou převodu nebo vkladem na platební účet a která nerozlišuje osobu, ani důvod hotovostní platby, ale platí pro všechny hotovostní platby mezi fyzickými a právnickými osobami?

Druhá otázka:

Je třeba pro účely dosažení cíle s měrnice s přihlédnutím k jejímu bodu 59 odůvodnění vycházet jen z rozsahu plateb bez ohledu na to, zda se jedná o úplatnou nebo bezplatnou transakci?

Třetí otázka:

Podle jakých kritérií se posoudí, zda jsou transakce náchylné ke zneužití, respektive zda existuje vysoké riziko?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/37

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (Dánsko) dne 12. února 2020 – Anklagemyndigheden v. VAS Shipping ApS

(Věc C-71/20)

(2020/C 137/51)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Østre Landsret

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Anklagemyndigheden

Odpůrkyně: VAS Shipping ApS

Předběžná otázka

Brání článek 49 SFEU právním předpisům členského státu, které vyžadují, aby členové posádky ze třetích zemí na plavidle plujícím pod vlajkou členského státu a vlastněném majitelem, který je státním příslušníkem jiného členského státu EU, měli pracovní povolení, ledaže plavidlo vpluje do přístavů členského státu nejvýše 25krát, počítáno průběžně za předchozí rok?

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/38

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas (Litva) dne 13. února 2020 –AB „Lifosa“ v. Muitinės departamentas prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos

(Věc C-75/20)

(2020/C 137/52)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: AB „Lifosa“

Žalovaný: Muitinės departamentas prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos

Předběžná otázka

Je čl. 29 odst. 1 a čl. 32 odst. 1 písm. e) bod i) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (1) ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, a čl. 70 odst. 1 a čl. 71 odst. 1 písm. e) bod i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (2) ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, třeba vykládat v tom smyslu, že převodní (celní) hodnota musí být upravena tak, aby zahrnovala všechny náklady skutečně vynaložené prodávajícím (výrobcem) na přepravu zboží na místo vstupu na celní území Evropské unie (Společenství), pokud, stejně jako v projednávané věci, 1) povinnost hradit tyto náklady má dle dodacích podmínek („Incoterms 2000“ – DAF) prodávající (výrobce) a 2) tyto náklady na dopravu převyšují cenu, která byla sjednána a byla kupujícím (dovozcem) skutečně zaplacena (splatná), ale 3) cena kupujícím (dovozcem) skutečně zaplacená (splatná) odpovídá skutečné hodnotě zboží, ačkoli tato cena nepostačuje k pokrytí všech nákladů na dopravu vzniklých prodávajícímu (výrobci)?

(1) Úř. věst. 1992, L 302, s. 1.

(2) Úř. věst. 2013, L 269, s. 1.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/38

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (Irsko) dne 13. února 2020 – K. M. v. Director of Public Prosecutions

(Věc C-77/20)

(2020/C 137/53)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: K. M.

Odpůrce: Director of Public Prosecutions

Předběžná otázka

Je – v rámci provádění společné rybářské politiky a ustanovení článku 32 nařízení Rady (ES) č. 850/1998 (1) v souvislosti s trestním stíháním vedeným za účelem výkonu jeho ustanovení – ustanovení vnitrostátního práva, které v případě odsouzení na základě obžaloby stanoví kromě peněžitého trestu také povinné propadnutí všech ryb a veškerého lovného zařízení nalezeného na palubě lodi související s protiprávním jednáním, slučitelné s ustanoveními nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (2), zejména s jeho články 89 a 90, a se zásadou proporcionality podle smluv Evropské unie a čl. 49 odst. 3 Listiny základních práv?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. 2009, L 343, s. 1).

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/39

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Najvyšším súdom Slovenskej republiky (Slovensko) dne 14. února 2020 – trestní řízení proti M.B.

(Věc C-78/20)

(2020/C 137/54)

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Najvyšší súd Slovenskej republiky

Účastníci původního trestního řízení

M.B.

Generálna prokuratúra Slovenskej republiky

Předběžná otázka

Vztahují se požadavky, které musí podle čl. 1 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV (1) splňovat evropský zatýkací rozkaz jako soudní rozhodnutí, i na doplňující informace poskytnuté podle čl. 15 odst. 2 tohoto rámcového rozhodnutí, pokud tyto informace podstatným způsobem doplňují nebo mění obsah původně vydaného evropského zatýkacího rozkazu za účelem rozhodnutí vykonávajícího justičního orgánu.

(1) Rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009 (Úř. věst. 2002, L 190, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 34).

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/39

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajský soudem v Brně (Česká republika) dne 18. února 2020 – Vinařství U Kapličky s.r.o. v. Státní zemědělská a potravinářská inspekce

(Věc C-86/20)

(2020/C 137/55)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Krajský soud v Brně

Účastníci původního řízení

Žalobce: Vinařství U Kapličky s.r.o.

Žalovaný: Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Předběžné otázky

Představuje dokument V I 1 vydaný na základě nařízení Komise (ES) č. 555/2008 (1) ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína obsahující osvědčení autorizovaného subjektu třetí země, že výrobek byl vyroben za použití enologických postupů doporučených a zveřejněných OIV nebo schválených Společenstvím, pouhou administrativní podmínku pro vstup vína na území Evropské unie?

Brání unijní právo vnitrostátnímu pravidlu, které umožňuje obchodníkovi s vínem dovezeným z Moldavska zprostit se odpovědnosti za správní delikt spočívající v uvedení vína podrobeného enologickým postupům nepovoleným v Evropské unii do oběhu, není-li vnitrostátními orgány vyvrácena domněnka tohoto obchodníka, že víno bylo vyrobeno za použití enologických postupů schválených Evropskou unií, kterou mohl nabýt z dokumentu V I 1 vydaného moldavskými orgány na základě nařízení Komise (ES) č. 555/2008?

(1) Úř. věst. 2008, L 170, s. 1.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/40

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Obvodním soudem pro Prahu 8 (Česká republika) dne 26. února 2020 – mBank S.A. v. PA

(Věc C-98/20)

(2020/C 137/56)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Obvodní soud pro Prahu 8

Účastníci původního řízení

Žalobce: mBank S.A.

Žalovaná: PA

Předběžné otázky

Pojmem „bydliště spotřebitele“ ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení č. 1215/2012 (1) ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, přepracovaného znění účinného od 10. ledna 2015, se rozumí bydliště spotřebitele ke dni podání žaloby anebo ke dni vzniku závazkového vztahu mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem (tedy např. ke dni uzavření smlouvy), tj. zda půjde o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu článku 17 odst. 1 písm. c) citovaného nařízení i v případě, kdy spotřebitel má již ke dni podání žaloby bydliště na území jiného členského státu, než je stát ve kterém smluvní partner spotřebitele provozuje profesionální nebo podnikatelskou činnost?

Může být spotřebitel s bydlištěm v jiném členském státu podle článku 7 nařízení č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, přepracovaného znění účinného od 10. ledna 2015, žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn (bez ohledu na článek 18 odst. 2 a článek 26 odst. 2 tohoto nařízení) z důvodu, že smluvní partner spotřebitele neprovozuje profesionální či podnikatelskou činnost ve státě, ve kterém se nachází bydliště spotřebitele ke dni podání žaloby?

(1) Úř. věst. 2012, L 351, s. 1.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/41

Kasační opravný prostředek podaný dne 29. února 2020 Vanda Pharmaceuticals Ltd proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 19. prosince 2019 ve věci T-211/18, Vanda Pharmaceuticals v. Komise

(Věc C-115/20 P)

(2020/C 137/57)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Vanda Pharmaceuticals Ltd (zástupci: M. Meulenbelt, S. De Knop, B. Natens, advocaten, C. Muttin, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-211/18,

—	vyhověl žalobě v prvním stupni a zrušil prováděcí rozhodnutí Evropské komise „C (2018) 252 final“, kterým se zamítá registrace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (1) pro humánní léčivý přípravek „Fanaptum – iloperidon“,

—	uložil odpůrkyni povinnost nahradit náklady řízení navrhovatelky a nést vlastní náklady řízení, a to jak v prvním stupni, tak i v řízení o kasačním opravném prostředku.

Podpůrně navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-211/18,

—	vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí,

—	rozhodl, že o nákladech řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí Tribunálu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod: Tribunál nesprávně vyložil a nesprávně použil použitelné standardy soudního přezkumu a zkreslil důkazy.

Druhý důvod: Tribunál nesprávně vyložil a nesprávně použil pokyny CHMP/ICH/2/04 pro klinické hodnocení rizika prodloužení intervalu QT/QTc 2 a proarytmického účinku spojeného s léčivými přípravky, které nejsou antiarytmika („pokyny QT“).

Třetí důvod: Tribunál neposoudil druhý žalobní důvod navrhovatelky v jeho úplnosti.

Čtvrtý důvod: Tribunál zkreslil důkazy a nesprávně uplatnil zásadu rovného zacházení.

Pátý důvod: Tribunál nesprávně vyložil čl 5 odst. 1, 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a článek 12 a čl. 81 odst. 2 nařízení č. 726/2004.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/42

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 7. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vestre Landsret – Dánsko) – BEI ApS v. Skatteministeriet

(Věc C-682/16) (1)

(2020/C 137/58)

Jednací jazyk: dánština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 70, 6.3.2017.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/42

Usnesení předsedy devátého senátu Soudního dvora ze dne 21. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Sicilville Srl v. Comune di Brescia, za přítomnosti: Consorzio Stabile A.L.P.I. s.c.a.r.l.

(Věc C-324/18) (1)

(2020/C 137/59)

Jednací jazyk: italština

Předseda devátého senátu Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 285, 13.8.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/42

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 3. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sąd Najwyższy – Polsko) – BP v. Uniparts SARL

(Věc C-668/18) (1)

(2020/C 137/60)

Jednací jazyk: polština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 44, 4.2.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/43

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 3. prosince 2019 – Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-676/18) (1)

(2020/C 137/61)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 16, 14.1.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/43

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 17. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Galicia – Španělsko) – Agencia Estatal de la Administración Tributaria v. RK

(Věc C-85/19) (1)

(2020/C 137/62)

Jednací jazyk: španělština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 164, 13.5.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/43

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Raggio di Sole Società Cooperativa Onlus v. Comune di Cisternino, Consorzio per L'Inclusione Sociale dell'Ats Fasano – Ostuni – Cisternino, za účasti: La Scintilla Soc. Coop. Soc.

(Věc C-109/19) (1)

(2020/C 137/63)

Jednací jazyk: italština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 182, 27.5.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/43

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Raggio di Sole Società Cooperativa Onlus v. Comune di Ostuni, Consorzio per L'Inclusione Sociale dell'Ats Fasano – Ostuni – Cisternino, za přítomnosti: La Scintilla Soc. Coop. Soc.

(Věc C-110/19) (1)

(2020/C 137/64)

Jednací jazyk: italština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 182, 27.5.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/44

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Industria Italiana Autobus SpA v. Comune di Palermo: za přítomnosti: Irisbus Italia SpA

(Věc C-111/19) (1)

(2020/C 137/65)

Jednací jazyk: italština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 182, 27.5.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/44

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kúria – Maďarsko) – Emberi Erőforrások Minisztériuma v. Szent Borbála Kórház

(Věc C-491/19) (1)

(2020/C 137/66)

Jednací jazyk: maďarština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 348, 14.10.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/44

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Audiencia Provincial de Zaragoza – Španělsko) – Ibercaja Banco, SA v. SO, TP

(Věc C-497/19) (1)

(2020/C 137/67)

Jednací jazyk: španělština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 357, 21.10.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/44

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 26. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Hamburg – Německo) – XW v. Eurowings GmbH

(Věc C-541/19) (1)

(2020/C 137/68)

Jednací jazyk: němčina

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 383, 11.11.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/45

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 15. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Órgano Administrativo de Recursos Contractuales de la Comunidad Autónoma de Euskadi – Španělsko) – Confederación Sindical Comisiones Obreras de Euskadi v. Ayuntamiento de Arrigorriaga

(Věc C-635/19) (1)

(2020/C 137/69)

Jednací jazyk: španělština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 406, 2.12.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/45

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 26. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Erding – Německo) – EUflight.de GmbH v. Eurowings GmbH

(Věc C-648/19) (1)

(2020/C 137/70)

Jednací jazyk: němčina

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 399, 25. 11. 2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/45

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 6. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Audiencia Provincial de Alicante – Španělsko) – Banco Santander, SA v. VF, WD

(Věc C-691/19) (1)

(2020/C 137/71)

Jednací jazyk: španělština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 423, 16.12.2019.

Tribunál

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/46

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. března 2020 – IFSUA v. Rada

(Věc T-251/18) (1)

(„Rybolov - Zachování mořských biologických zdrojů - Nařízení (UE) 2018/120 - Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) - Žaloba na neplatnost podaná sdružením - Článek 263 SFEU - Nařizovací akt, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření - Bezprostřední dotčení členů sdružení - Přípustnost - Pravomoc Unie regulovat rekreační rybolov - Právní jistota - Ochrana legitimního očekávání - Rovné zacházení - Zásada zákazu diskriminace - Proporcionalita - Zásada obezřetnosti - Svoboda sdružování a svoboda podnikání“)

(2020/C 137/72)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: International Forum for Sustainable Underwater Activities (IFSUA) (Barcelona, Španělsko) (zástupci: T. Gui Mori a R. Agut Jubert, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: F. Naert a P. Plaza García, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupkyně: M. Morales Puerta, F. Moro a A. Stobiecka-Kuik, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a směřující k částečnému zrušení nařízení Rady (EU) č. 2018/120 ze dne 23. ledna 2018, kterým se pro rok 2018 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací a kterým se mění nařízení (EU) 2017/127 (Úř. věst. 2018, L 27, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	International Forum for Sustainable Underwater Activities (IFSUA) ponese vlastní náklady a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 221, 25.6.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. března 2020 – Exploitatiemaatschappij De Berghaaf v. EUIPO – Brigade Electronics Group (CORNEREYE)

(Věc T-688/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška k zápisu slovní ochranné známky Evropské unie CORNEREYE - Starší slovní ochranná známka Evropské unie BACKEYE - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Zvýšená rozlišovací způsobilost starší ochranné známky nabytá užíváním - Důkazy - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Zkoumání skutečností úřadem z úřední moci - Článek 95 odst. 1 nařízení 2017/1001“)

(2020/C 137/73)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Exploitatiemaatschappij De Berghaaf BV (Barneveld, Nizozemsko) (zástupci: R. Pansch, S. Klopschinski a M. von Rospatt, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Lukošiūtė a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Brigade Electronics Group plc (Kent, Spojené království) (zástupce: M. Hicks, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. července 2018 (věc R 1966/2017-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Brigade Electronics Group a Exploitatiemaatschappij De Berghaaf.

Výrok

1.	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 24. července 2018 (věc R 1966/2017-1) se zrušuje.

2.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Exploitatiemaatschappij De Berghaaf BV, včetně nezbytných nákladů řízení vynaložených touto společností pro účely řízení před odvolacím senátem EUIPO.

3.	Společnost Brigade Electronics Group plc ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 24, 21.1.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. března 2020 – Dekoback v. EUIPO – DecoPac (DECOPAC)

(Věc T-80/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie DECOPAC - Řádné užívání značky - Článek 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2 nařízení (EU) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) a odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001] - Důkazy - Článek 75 druhá věta nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 94 odst. 1 druhá věta nařízení 2017/1001) - Právo být vyslechnut“)

(2020/C 137/74)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dekoback GmbH (Helmstadt-Bargen, Německo) (zástupce: V. von Moers, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: P. Sipos, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: DecoPac, Inc. (Anoka, Minnesota, Spojené státy)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. listopadu 2018 (věc R 1795/2017-5) týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Dekoback a DecoPac.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Dekoback GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 122, 1.4.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/48

Usnesení Tribunálu ze dne 6. února 2020 – FT v. ESMA

(Věc T-625/18) (1)

(„Veřejná služba - Stažení výzvy k úhradě ESMA - Zánik předmětu sporu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2020/C 137/75)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: FT (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaný: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (zástupci: G. Filippa a F. Barzanti, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení jednak dopisu ESMA ze dne 9. srpna 2018 doručenému žalobci dne 10. srpna 2018, kterým tento orgán požádal o proplacení částky 12 000 eur z titulu náhrady nákladů řízení ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 8. října 2015, FT v. ESMA (F-39/14, EU:F:2015:117), a jednak výzvy k úhradě č. 4440180170, kterou ESMA vydal dne 10. srpna 2018 za účelem proplacení uvedené částky.

Výrok

1)	O projednávané žalobě již není důvodné rozhodnout

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 16, 14.1.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/49

Usnesení Tribunálu ze dne 4. března 2020 – Bibita Group v. EUIPO – Benkomers (Nápojová láhev)

(Věc T-180/19) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - (Průmyslový) vzor Společenství představující nápojovou láhev - Starší mezinárodní (průmyslový) vzor - Zrušení napadeného rozhodnutí - Zánik předmětu sporu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2020/C 137/76)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bibita Group SHPK (Tirana, Albánie) (zástupce: C. Seyfert, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Ivanauskas, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Benkomers OOD (Sofie, Bulharsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. ledna 2019 (věc R 1070/2018-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Bibita Group a Benkomers.

Výrok

1)	O žalobě již není namístě rozhodovat.

2)	Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Bibita Group SHPK.

(1) Úř. věst. C 164, 13.5.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/49

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 12. února 2020 – Gerber v. Parlament a Rada

(Věc T-326/19 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Celní území Unie - Nařízení (EU) 2019/474 - Směrnice (EU) 2019/475 - Zahrnutí obce Campione d’Italia a italských vod jezera Lugano - Návrh na předběžná opatření - Zjevná nepřípustnost žaloby v hlavním řízení - Nepřípustnost“)

(2020/C 137/77)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Tibor Gerber (Campione d’Italia, Itálie) (zástupci: N. Amadei, advokátka)

Žalovaní: Evropský parlament (zástupci: L. Visaggio a C. Biz, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupkyně: A. Lo Monaco a E. Ambrosini, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 278 SFEU a znějící na odklad vykonatelnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/474 ze dne 19. března 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie 2019/474 (Úř. věst. 2019, L 83, s. 38), a dále směrnice Rady (EU) 2019/475 ze dne 18. února 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o zahrnutí italské obce Campione d'Italia a italských vod jezera Lugano do celního území unie a do územní působnosti směrnice 2008/118/ES (Úř. věst. 2019, L 83, s. 42).

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/50

Usnesení Tribunálu ze dne 2. března 2020 – Datenlotsen Informationssysteme v. Komise

(Věc T-368/19) (1)

(„Státní podpory - Daňové výhody a veřejné financování - Stížnost - Rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení - Žaloba pro nečinnost - Zaujetí postoje Komise, kterým končí nečinnost - Rozhodnutí o ukončení formálního vyšetřovacího řízení - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2020/C 137/78)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Datenlotsen Informationssysteme GmbH (Hamburk, Německo) (zástupce: T. Lübbig, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: K. Herrmann a K. Blanck, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh na základě článku 265 SFEU znějící na určení, že Komise v návaznosti na stížnost podanou dne 15. března 2012 postupovala protiprávně, když v přiměřené lhůtě neukončila formální vyšetřovací řízení přijetím rozhodnutí podle čl. 108 odst. 2 SFEU, nebo podle čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 [SFEU] (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9).

Výrok

1)	Není již důvodné rozhodnout ve věci samé.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Datenlotsen Informationssysteme GmbH.

(1) Úř. věst. C 270, 12.8.2019.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/50

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 5. března 2020 – HB v. Komise

(Věc T-795/19 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejné zakázky na služby - Nesrovnalosti v zadávacím řízení - Vracení již vyplacených částek - Výzva k úhradě - Návrh na odklad provádění - Neexistence naléhavosti“)

(2020/C 137/79)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: HB (zástupkyně: M. Vandenbussche a L. Levi, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz, J. Estrada de Solà a A. Katsimerou, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článcích 278 a 279 SFEU a znějící na odklad provádění rozhodnutí Komise C(2019) 7319 final ze dne 15. října 2019 o snížení částek vyplácených z titulu zakázky CARDS/2008/166-429 a vrácení neoprávněně vyplacených částek

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/51

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 5. března 2020 – HB v. Komise

(Věc T-796/19 R)

(2020/C 137/80)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: HB (zástupkyně: M. Vandenbussche a L. Levi, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz, J. Estrada de Solà a A. Katsimerou, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článcích 278 a 279 SFEU a znějící na odklad provádění rozhodnutí Komise C(2019) 7318 final ze dne 15. října 2019 o snížení částek vyplácených z titulu zakázky TACIS/2006/101-510 a vrácení neoprávněně vyplacených částek

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/51

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 7. února 2020 – Anglo Austrian AAB Bank a Belegging-Maatschappij „Far-East“ v. ECB

(Věc T-797/19 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Nařízení (EU) č. 1024/2013 - Obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi - Rozhodnutí o odebrání povolení úvěrové instituce - Neexistence naléhavosti“)

(2020/C 137/81)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Anglo Austrian AAB Bank AG (Vídeň, Rakousko), Belegging-Maatschappij „Far-East“ BV (Velp, Nizozemsko) (zástupci: M. Fischer, J. Willheim a M. Ketzer, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka (zástupci: C. Hernández Saseta, E. Yoo a V. Hümpfner, zmocněnci)

Předmět věci

Odklad vykonatelnosti rozhodnutí ze dne 14. listopadu 2019, réf.: ECB-SSM-2019-AT-8, WHD-2019-0009, kterým Evropská centrální banka ode dne oznámení tohoto rozhodnutí odebrala společnosti Anglo Austrian AAB Bank AG povolení vykonávat činnost úvěrové instituce.

Výrok

1)	Návrh se zamítá.

2)	Usnesení ze dne 20. listopadu 2019, Anglo Austrian AAB Bank a Belegging-Maatschappij „Far-East“ v. ECB (T-797/19 R, nezveřejněné, EU:T:2019:801) se zrušuje.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/52

Usnesení místopředsedy Tribunálu ze dne 3. března 2020 – Junqueras i Vies v. Parlament

(Věc T-24/20 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Institucionální právo - Poslanci Evropského parlamentu - Ztráta mandátu - Poslanecká imunita - Návrh na předběžné opatření - Částečná nepřípustnost - Neexistence fumus boni juris“)

(2020/C 137/82)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Oriol Junqueras i Vies (Sant Joan de Vilatorrada, Španělsko) (zástupce: A. Van den Eynde, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Lorenz a C. Burgos, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článků 278 a 279 SFEU a znějící na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Parlamentu ze dne 13. ledna 2020, kterým se konstatuje uprázdnění mandátu žalobce od 3. ledna 2020, a zamítnutí žádosti o přijetí naléhavých opatření na ochranu jeho poslanecké imunity podané dne 20. prosince 2019.

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/52

Žaloba podaná dne 19. února 2020 – Campine a Campine Recycling v. Komise

(Věc T-94/20)

(2020/C 137/83)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Campine (Beerse, Belgie), Campine Recycling (Beerse) (zástupci: C. Verdonck, B. Gielen a Q. Silvestre, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

uložil Komisi zaplatit náhradu škody odpovídající obvyklému úroku z prodlení za účelem vyhovění rozsudku Tribunálu ve věci Campine (1) za období od data, kdy společnost Campine provedla předběžnou platby pokuty, do 11. prosince 2019. Tento obvyklý úrok z prodlení by měl být vypočten na základě sazby odpovídající sazbě refinancování ECB zvýšené o 3,5 procentního bodu – tedy ve výši 300 637,32 eur, nebo alternativně na základě úrokové sazby, kterou Tribunál považuje za přiměřenou;

—

uložil Komisi zaplatit obvyklý úrok z prodlení z částky uvedené v předchozím bodě, tedy náhradu škody odpovídající obvyklému úroku z prodlení z části pokuty, která byla zrušena. Tento obvyklý úrok z prodlení by měl být vypočten na základě sazby odpovídající sazbě refinancování ECB zvýšené o 3,5 procentního bodu (vypočtený z náhrady ve výši 300 637,32 eur, což představuje částku 28,83 eur denně), nebo alternativně na základě sazby, kterou Tribunál považuje za přiměřenou. Tento obvyklý úrok z prodlení by měl být vypočten za období od data, kdy Komise vrátila jistinu dne 11. prosince 2019, nebo alternativně od data vydání rozsudku Tribunálu v dané věci, nebo dále alternativně za období od data, které Tribunál považuje za přiměřené;

—

podpůrně zrušil dopis Komise ze dne 13. ledna 2020, nebo alternativně e-mail Komise ze dne 10. prosince 2019, ve kterém Komise odmítla zaplatit žalobkyním obvyklý úrok z prodlení v návaznosti na rozsudek Tribunálu ve věci T-240/17, a uložil Komisi zaplatit náhradu škody podle článku 340 SFEU, nebo alternativně přijmout vhodná opatření za účelem dosažení úplného souladu s rozsudkem Tribunálu ze dne 7. listopadu 2019 ve světle požadavků čl. 266 odst. 1 SFEU;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise by měl zaplatit náhradu škody podle čl. 266 odst. 2 SFEU a čl. 340 odst. 2 SFEU. Žalobkyně tvrdí, že podle rozsudku Tribunálu ve věci Campine měla Komise podle čl. 266 odst. 1 SFEU, vykládaného ve světle judikatury, v rámci opatření přijatých za účelem vyhovění tomuto rozsudku vrátit nejen jistinu pokuty, ale také zaplatit obvyklý úrok jako náhradu škody v obvyklé sazbě za ztrátu požitků plynoucích z použití této částky během referenčního období (tedy období mezi prozatímní platbou ze strany žalobkyň a vrácením platby ze strany Komise), a že Komise neměla v tomto ohledu žádný prostor pro uvážení. Vzhledem k retroaktivnímu účinku zrušujícího rozsudku by Komise měla zaplatit náhradu škody odpovídající obvyklému úroku z prodlení za účelem vyhovění rozsudku Tribunálu ve věci Campine.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise by měla zaplatit obvyklý úrok z prodlení z náhrady škody, kterou měla uhradit. Žalobkyně uvádějí, že zásada restitutio in intergrum vyžaduje, aby Komise zaplatila obvyklý úrok z prodlení z náhrady škody, který odpovídá obvyklému úroku z části pokuty, která byla zrušena.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že dopis Komise ze dne 13. ledna 2020, nebo alternativě e-mail ze dne 10. prosince 2019, ve kterém Komise odmítla zaplatit obvyklý úrok z prodlení, jsou protiprávní, a proto musejí být zrušeny. Žalobkyně tvrdí, že tyto akty jsou protiprávní z důvodu porušení čl. 266 odst. 1 a čl. 296 odst. 1 SFEU.

(1) Rozsudek ze dne 7. listopadu 2019, Campine a Campine Recycling v. Komise, T-240/17, (ECLI:EU:T:2019:778).

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/54

Žaloba podaná dne 20. února 2020 – Intis v. EUIPO – Televes (TELEVEND)

(Věc T-112/20)

(2020/C 137/84)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Intis d.o.o. (Záhřeb, Chorvatsko) (zástupce: T. Nagy, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Televes, SA (Santiago de Compostela, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně v řízení před Tribunálem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie TELEVEND – Ochranná známka Evropské unie č. 15 547 871

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. prosince 2019, ve věci R 1923/2019-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 60 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/54

Žaloba podaná dne 25. února 2020 – M/S. Indeutsch International v. EUIPO – Crafts Americana Group (Vyobrazení vzoru rybí kosti mezi dvěma rovnoběžnými čarami)

(Věc T-124/20)

(2020/C 137/85)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: M/S. Indeutsch International (Noida, Indie) (zástupci: D. Stone, A. Dykes, A. Leonelli, K. Hughes, Solicitors a S. Malynicz, QC)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Crafts Americana Group, Inc. (Vancouver, Washington, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně v řízení před Tribunálem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie (Vyobrazení vzoru rybí kosti mezi dvěma rovnoběžnými čarami) – Ochranná známka Evropské unie č. 8 884 264

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí velkého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. prosince 2019, ve věci R 2672/2017-G

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a dalšímu účastníkovi, aby nesli vlastní náklady řízení a nahradili náklady řízení vynaložené žalobkyní.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Nesprávné posouzení zkoušky rozlišovací způsobilosti pro trojrozměrné a podobné ochranné známky.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/55

Usnesení Tribunálu ze dne 6. února 2020 – Bernis a další v. ECB

(Věc T-564/18) (1)

(2020/C 137/86)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda desátého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 436, 3.12.2018.

27.4.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 137/55

Usnesení Tribunálu ze dne 13. února 2020 – Victoria’s Secret Stores Brand Management v. EUIPO – Lacoste (LOVE PINK)

(Věc T-582/19) (1)

(2020/C 137/87)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda devátého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 348, 14.10.2019.