Směnné kurzy vůči euru (1)

20. března 2020

(2020/C 94/01)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0707
JPY	japonský jen	118,37
DKK	dánská koruna	7,4691
GBP	britská libra	0,91028
SEK	švédská koruna	11,0598
CHF	švýcarský frank	1,0546
ISK	islandská koruna	150,70
NOK	norská koruna	12,1215
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,191
HUF	maďarský forint	350,91
PLN	polský zlotý	4,5315
RON	rumunský lei	4,8505
TRY	turecká lira	6,9806
AUD	australský dolar	1,8226
CAD	kanadský dolar	1,5257
HKD	hongkongský dolar	8,3056
NZD	novozélandský dolar	1,8521
SGD	singapurský dolar	1,5515
KRW	jihokorejský won	1 335,64
ZAR	jihoafrický rand	18,5127
CNY	čínský juan	7,5919
HRK	chorvatská kuna	7,6098
IDR	indonéská rupie	17 050,90
MYR	malajsijský ringgit	4,7052
PHP	filipínské peso	54,895
RUB	ruský rubl	85,1038
THB	thajský baht	34,851
BRL	brazilský real	5,3937
MXN	mexické peso	25,6864
INR	indická rupie	80,4650

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9737 — Ageas Portugal/JMRS/SPSI)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2020/C 94/02)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Zveřejnění jednotného dokumentu uvedeného v čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a odkazu na zveřejnění specifikace názvu v odvětví vína

(2020/C 94/03)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (1) do dvou měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Achterhoek – Winterswijk“

Referenční číslo: PDO-NL-02402

Datum použitelnosti: 21. listopadu 2017

1.   Název, který má být zapsán

Achterhoek – Winterswijk

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

3.	Likérové víno

5.	Jakostní šumivé víno

9.	Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým

15.	Víno ze zaschlých hroznů

16.	Víno z přezrálých hroznů

4.   Popis vína

Kategorie vína 1: VÍNO: červené víno suché, s ovocnými tóny nebo sladké

Moštové odrůdy: Regent (N), Pinotin (N), Acolon (N), Cabertin (N), Cabernet Cortis (N), Monarch (N) nebo cuvée těchto odrůd.

Organoleptické vlastnosti

Barva: tmavě červená, v závislosti na kombinaci odrůd.

Aroma: připomínající tmavě červené plody, např. lesní ovoce, ostružiny a třešně. Konkrétní aroma závisí na kombinaci odrůd.

Chuť: přístupné víno s jemným ovocným aroma, obsahuje třísloviny.

Analytické vlastnosti

Obsah cukru se u suchého ovocného vína pohybuje mezi 0,5 až 6 gramy na litr.

Obsah cukru se u sladkého červeného vína pohybuje mezi 15 až 30 gramy na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10,5
Minimální celková kyselost	63,84 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie vína 1: VÍNO: červené víno zrající v sudech

Moštové odrůdy: Regent (N), Pinotin (N), Acolon (N), Cabertin (N), Cabernet Cortis (N), Monarch (N) nebo cuvée těchto odrůd.

Organoleptické vlastnosti

Barva: intenzivně červená, v závislosti na kombinaci odrůd.

Aroma: připomínající tmavě červené plody, např. lesní ovoce, ostružiny a třešně. Konkrétní aroma závisí na kombinaci odrůd.

Chuť: v důsledku bohaté struktury tříslovin má víno plnou chuť s tóny vanilky.

Analytické vlastnosti

Obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 0,5 až 6 gramy na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11,5
Minimální celková kyselost	63,84 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie vína 1: VÍNO: bílé víno suché, s ovocnými tóny nebo sladké

Moštové odrůdy: Johanniter (B), Souvignier Gris (Rs), Solaris (B), Merzling (B) nebo cuvée těchto odrůd.

Organoleptické vlastnosti

Barva: od žluté po zlatavě žlutou, v závislosti na kombinaci odrůd.

Aroma: pro vína obsahující odrůdy Solaris a Merzling: tropické ovoce; vína obsahující odrůdy Johanniter a Souvignier Gris mají aroma zralého ovoce, např. žlutých jablek.

Chuť: ovocná a svěží. Vína obsahující odrůdu Johanniter nesou v důsledku své kyselosti tóny Ryzlinku, zatímco vína obsahující odrůdu Souvignier Gris mají plnější chuť.

Vína s obsahem odrůdy Solaris se vyznačují osvěžující kyselostí a vína s obsahem odrůdy Merzling kombinují sladkou chuť s nakyslými ovocnými tóny.

Analytické vlastnosti

Obsah cukru u suchého vína: mezi 1 až 8 gramy na litr.

Obsah cukru u sladkého vína: mezi 15 až 30 gramy na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10,5
Minimální celková kyselost	77,14 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie vína 1: VÍNO: bílé víno zrající v sudech

Moštová odrůda: Solaris (B)

Organoleptické vlastnosti

Barva: zlatavě žlutá.

Aroma: buket tvoří tóny domácího a exotického ovoce, např. manga nebo zralého ananasu.

Chuť: svěže nakyslá. Sudy poskytují vínu dřevěné tóny a krémovou chuť.

Analytické vlastnosti

Obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 15 až 30 gramy na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10,5
Minimální celková kyselost	77,14 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie vína 1: VÍNO: růžové víno s plnou ovocnou chutí

Moštové odrůdy: Regent (N), Pinotin (N), Acolon (N), Cabertin (N), Cabernet Cortis (N), Monarch (N) nebo cuvée těchto odrůd, případně i s odrůdami Solaris (B) / Johanniter (B)

Organoleptické vlastnosti

Barva: lososová.

Aroma: sladké tóny červeného ovoce.

Chuť: ovocná, mírně nasládlá a plná chuť.

Analytické vlastnosti

Obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 3 až 10 gramy na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10
Minimální celková kyselost	63,84 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie vína 3: LIKÉROVÉ VÍNO, červené

Moštové odrůdy: Regent (N), Pinotin (N), Acolon (N), Cabertin (N) nebo cuvée těchto odrůd.

Organoleptické vlastnosti

Barva: červená.

Aroma: sladké s tóny ostružin, lehce kořeněné.

Chuť: vyvážená sladká a zároveň ovocně nakyslá chuť s kořeněnými tóny.

Analytické vlastnosti

Obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 50 až 100 gramy na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	18
Minimální celková kyselost	63,84 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie vína 5: JAKOSTNÍ ŠUMIVÉ VÍNO, bílé

Moštové odrůdy: Johanniter (B), Souvignier Gris (Rs), Solaris (B) nebo cuvée těchto odrůd.

Organoleptické vlastnosti

Barva: bílá.

Aroma: jablečné, citrusové plody.

Chuť: ovocná a svěží, poměrně plná chuť s jemnými bublinkami.

Analytické vlastnosti

Obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 5 až 16 gramy na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10,5
Minimální celková kyselost	79,8 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie vína 9: PERLIVÉ VÍNO DOSYCENÉ OXIDEM UHLIČITÝM, růžové

Moštové odrůdy: Regent (N), Pinotin (N), Acolon (N), Cabertin (N), Cabernet Cortis (N), Monarch (N) nebo cuvée těchto odrůd, případně i s odrůdami Solaris / Johanniter (B)

Organoleptické vlastnosti

Barva: lososová.

Aroma: lehká vůně červeného ovoce.

Chuť: ovocná chuť, vyvolává jemně štiplavý pocit.

Analytické vlastnosti

Obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 5 až 16 gramy na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10
Minimální celková kyselost	63,84 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie vína 15: VÍNO ZE ZASCHLÝCH HROZNŮ, bílé

Moštová odrůda: Solaris (B)

Organoleptické vlastnosti

Barva: zlatavě žlutá.

Aroma: vůně zralého tropického ovoce a medu.

Chuť: bohatá, krémová, sladká a zároveň svěží plná chuť.

Analytické vlastnosti

Obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 120 až 240 gramy na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	9
Minimální celková kyselost	66,5 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Kategorie vína 16: VÍNO Z PŘEZRÁLÝCH HROZNŮ, bílé

Moštová odrůda: Solaris (B)

Organoleptické vlastnosti

Barva: zlatavě žlutá.

Aroma: vůně zralého tropického ovoce a medu.

Chuť: bohatá, krémová, sladká a zároveň svěží plná chuť.

Analytické vlastnosti

Obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 50 až 120 gramy na litr.

Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	12
Minimální celková kyselost	73,15 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5.   Enologické postupy

a.   Základní enologické postupy

Pravidla výroby vína a zvláštní enologický postup

Následující pravidla výroby vína platí pro všechny kategorie vína uvedené v seznamu níže.

—	Maximální míra obohacení podléhá pravidlům stanoveným v nařízení EU s případným dodatečným zvýšením o 0,5 %, pokud jej pro dotčený rok povolily příslušné orgány (v tomto případě Ministerstvo pro zemědělství, přírodu a kvalitu potravin).

—	Míra odkyselení podléhá mezním hodnotám definovaným v nařízení EU.

—	K okyselování je nutné získat každý rok povolení od příslušných orgánů (v tomto případě Ministerstva pro zemědělství, přírodu a kvalitu potravin) na základě žádosti pro dotčený rok, přičemž následně se použijí mezní hodnoty stanovené v nařízení EU.

Kategorie vína 1: VÍNO: červené víno suché, s ovocnými tóny nebo sladké

Zvláštní enologický postup

Kvašení dužiny po dobu nejméně čtyř dnů.

Kategorie vína 1: VÍNO: červené víno zrající v sudech

Zvláštní enologický postup

Kvašení dužiny po dobu nejméně čtyř dnů.

Zrání v dřevěných sudech po dobu nejméně osmi měsíců.

Kategorie vína 1: VÍNO: bílé víno suché, s ovocnými tóny nebo sladké

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížnou fermentací).

Kategorie vína 1: VÍNO: bílé víno zrající v sudech

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížnou fermentací).

Zrání alespoň 50 % objemu v dřevěných sudech po dobu nejméně tří měsíců.

Kategorie vína 1: VÍNO: růžové víno s plnou ovocnou chutí

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížnou fermentací).

Kategorie vína 3: LIKÉROVÉ VÍNO, červené

Zvláštní enologický postup

Kvašení dužiny po dobu nejméně čtyř dnů.

Zrání v dřevěných sudech po dobu nejméně jednoho roku.

Přidání alkoholu z vína.

Kategorie vína 5: JAKOSTNÍ ŠUMIVÉ VÍNO, bílé

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížnou fermentací).

Druhotné kvašení v lahvi za použití tradiční metody.

Kategorie vína 9: PERLIVÉ VÍNO DOSYCENÉ OXIDEM UHLIČITÝM, růžové

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížnou fermentací).

Přidání oxidu uhličitého během plnění do lahví (při maximálním tlaku 2,5 barů).

Kategorie vína 15: VÍNO ZE ZASCHLÝCH HROZNŮ, bílé

Zvláštní enologický postup

Pozdní sběr, hrozny se sbírají ručně.

Přirozeně zaschlé hrozny se následně suší na slámě po dobu nejméně dvou týdnů.

Víno se vyrábí kvašením za studena při teplotě nižší než 18 °C.

Kategorie vína 16: VÍNO Z PŘEZRÁLÝCH HROZNŮ, bílé

Zvláštní enologický postup

Pozdní sběr hroznů s obsahem cukru nejméně 120 stupňů Oechsle.

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížnou fermentací).

b.   Maximální výnosy

červené, Regent (N)

50 hektolitrů na hektar

červené, Pinotin (N)

50 hektolitrů na hektar

červené, Monarch (N)

50 hektolitrů na hektar

červené, Acolon (N)

50 hektolitrů na hektar

červené, Cabertin (N)

50 hektolitrů na hektar

červené, Cabernet Cortis (N)

50 hektolitrů na hektar

bílé, Souvignier Gris (Rs)

60 hektolitrů na hektar

bílé, Souvignier Gris (Rs), zaschlé hrozny

20 hektolitrů na hektar

bílé, Souvignier Gris (Rs), přezrálé hrozny

40 hektolitrů na hektar

bílé, Johanniter (B)

60 hektolitrů na hektar

bílé, Johanniter (B), zaschlé hrozny

20 hektolitrů na hektar

bílé, Johanniter (B), přezrálé hrozny

40 hektolitrů na hektar

bílé, Solaris (B)

50 hektolitrů na hektar

bílé, Solaris (B), zaschlé hrozny

20 hektolitrů na hektar

bílé, Solaris (B), přezrálé hrozny

40 hektolitrů na hektar

bílé, Merzling (B)

60 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Vymezená zeměpisná oblast se nachází ve východní části regionu Achterhoek, dosahuje až k hranicím s Německem a je vymezena územím obce Winterswijk.

V oblasti Achterhoek – Winterswijk zahrnují vinice, na něž se toto chráněné označení původu vztahuje, oblasti s půdami klasifikovanými jako HN21, KX a eZE23. Zahrnují rovněž oblasti s půdami klasifikovanými jako HN23, ZG23 a ZG21 a obsahujícími humus a hlínu, které jsou důležité pro kultivaci hroznů. Celkově tvoří půdy uvedených typů většinu vymezené oblasti.

Území obce Winterswijk sestává z celé řady odlehlých oblastí tvořených devíti vesnicemi. Ve směru hodinových ručiček na mapě se jedná o tyto vesnice: Meddo (1 448 obyvatel), Huppel (414 obyvatel), Henxel (268 obyvatel), Ratum (354 obyvatel), Brinkheurne (272 obyvatel), Kotten (798 obyvatel), Woold (861 obyvatel), Miste (675 obyvatel) a Corle (281 obyvatel). Meddo je jediná z vesnic s návsí a občanskou vybaveností.

7.   Hlavní moštové odrůdy

Cabertin (N) (VB-91-26-17)

Cabernet Cortis

Johanniter (B)

Monarch

Acolon

Pinotin (N)

Regent (N)

Souvignier Gris

Solaris

Merzling (B)

8.   Popis souvislostí

Vymezená oblast

Většina vymezené oblasti se nachází na planině na východě Nizozemska a má odlišnou strukturu půdy (s obsahem hlíny a vápence) než oblasti regionu Achterhoek na západ od Winterswijku (kde je půda tvořena naplavenými jíly a povrchovými ložisky písku).

Oblast Winterswijk je známa svou krajinou členěnou živými ploty a lomy, kde se nacházejí zkameněliny. Na dně celé řady vodních toků ve Winterswijku lze nalézt jurské liasové vrstvy. Na základě toho holandská vláda v roce 2005 prohlásila tuto oblast národní krajinnou oblastí Winterswijk, jejíž celková plocha tvoří téměř 22 000 hektarů.

Půda

Winterswijk obklopuje půda východonizozemské planiny, která obsahuje hlínu a také vápenec. Půda v ostatních částech regionu Achterhoek je tvořena naplavenými jíly a povrchovými ložisky písku.

Ve vymezené oblasti se nacházejí různé typy půd, jež se střídají a navzájem mísí.

Půdní typy vykazují tyto charakteristiky:

—	Silná vrstva humusu.

—	Obsah hlíny v půdě, který vínu pomáhá získat plnou chuť a brání půdě ve vysychání.

—	Vrstva hlíny snižuje míru chřadnutí révy.

—	Písčitá svrchní vrstva půdy zajišťuje dobrou rovnováhu vody.

—	Spodní vrstva absorbuje minerály ze spodních vrstev půdy (například z obsaženého jílu), což révě zajišťuje kvalitní živiny.

Klima a životní prostředí

Vymezená oblast leží nedaleko stanice Královského nizozemského meteorologického institutu v Hupselu, kde byly (v období 2010–2015) pro vinařskou sezónu trvající od května do září zaznamenány následující hodnoty:

—	Průměrná teplota: 15,58 °C

—	Průměrná minimální teplota: 9,93 °C

—	Průměrná maximální teplota: 20,83 °C

—	Průměrná relativní vlhkost: 78,36 %

—	Průměrné srážky: 78,54 mm za měsíc

—	Průměrný počet hodin slunečního svitu: 192,93 hodin za měsíc

Skutečnost, že se noční teploty pohybují mírně pod celostátním průměrem, přispívá k čerstvé a ovocné chuti vín, zatímco poněkud vyšší maximální teploty a větší počet hodin slunečního svitu zajišťují, že jsou hrozny zralejší.

Lidské faktory (kultivace a výroba vína)

Proces kultivace je charakterizován následujícími postupy, jejichž konkrétní volba umožňuje vyrábět jakostní vína:

—	Výběr odrůd: Vybrané druhy dokážou v místním prostředí dobře dozrát a získat potřebné aroma. Jsou rovněž vybírány pro svou odolnost, aby byla kultivace udržitelnější.

—

Hustota výsadby: Řádky jsou rozmístěny ve vzdálenosti 2–2,2 metru od sebe (kvůli dostatečnému přísunu slunečního světla) s mezerami mezi jednotlivými rostlinami 1–1,25 m. Na jednu rostlinu tak připadá přibližně 2,2 m2, čímž se zajistí, aby každá rostlina měla dostatek živin (a hrozny tak mohly dozrávat a mohlo se rozvinout jejich aroma).

—	Pruhy půdy mezi řádky révy jsou vyčištěny od vegetace. Díky tomu lze zachycovat teplo uvolněné během noci, což urychluje dozrávání. Uvedená skutečnost rovněž pomáhá bojovat proti nočním mrazům. Popřípadě lze pruhy ponechat zelené s pokryvem nízké vegetace.

—	Výhonky se během růstu zaštipují s cílem zajistit, že se živiny dostanou až k hroznům.

—	Pěstování má svá omezení (maximální výnos je specifikován v popisu vín). Trsy se v případě potřeby prořezávají.

—

Vedení révy: Bylo rozhodnuto používat Guyotovu metodu (při níž se keře každoročně zajišťují vyvazováním na tažný drát) se vzpřímenou listovou korunou vyrůstající do výšky přibližně 2,2 m (pro pohlcování slunečního světla kvůli fotosyntéze) a odhalenými hrozny po odstranění listů (kvůli rychlejšímu zasychání a slunečnímu světlu).

—	Jedno z klíčových rozhodnutí během pěstování spočívá ve stanovení okamžiku, kdy sklízet hrozny. Toto rozhodnutí je činěno na základě velice pečlivého sledování procesu dozrávání hroznů – jejich obsahu cukru, kyselosti (pH) a aroma –, aby bylo možné vyrobit jakostní víno.

Při utváření charakteru vyráběných vín hrají obzvlášť důležitou roli tyto postupy:

—	Vína jsou vyráběna na základě specifikací, jejichž cílem je kvalita úrody (zbytkový obsah cukru, kyselost, minimální obsah alkoholu, zrání v kontaktu se dřevem). Panel odborných hodnotitelů chuti každoročně rozhoduje o složení jednotlivých cuvée a o tom, zda by měla být uložena ke zrání v sudech.

—	Kvašení bílých a růžových vín za studena zajišťuje, že jsou svěží a ovocná.

—	Používání dřevěných sudů ke zrání červených vín jim dává plnou chuť s jemnými tříslovinami, zatímco bílá vína zrají částečně v kontaktu se dřevem pro získání plnější chuti.

Příčinná souvislost

Kvalita vína je výsledkem kombinace klimatu, půdy, pěstování a enologických postupů.

Kombinace vrstev půdy zajišťuje vyvážený stav vody. Spodní vrstva půdy poskytuje prostřednictvím podzemní vody živiny z vápence a dalších minerálů, zatímco hlína a humus obsažené ve svrchní vrstvě vytvářejí nezbytné podmínky k tomu, aby hrozny prospívaly.

Půdy s obsahem humusu a hlíny jsou pro pěstování vín ideální. Dobře zadržují vlhkost a živiny, díky čemuž se může rozvinout aroma hroznů a vzniká plné, výrazné víno, dokonce i v poměrně suchých obdobích.

Podnebí (které je spíše kontinentální) napomáhá dosáhnout požadované zralosti, avšak zachovává svěží, ovocnou chuť (v důsledku o něco nižších nočních teplot).

Lidské faktory – jako je výběr odrůd, použitá pěstební metoda (maximální využití slunečního světla, prořezávání trsů), nakládání s úrodou (kontrola obsahu cukru, kyselosti a aromatu) a enologické postupy (kvašení za studena, zrání v dřevěných sudech) – jsou dalším aspektem, který společně s půdou a klimatem umožňuje produkci jakostních vín. Výsledkem jsou rozpoznatelná odrůdová vína a cuvée (s plnou ovocnou chutí), přičemž bílá a růžová vína jsou svěží (s vůní zralého ovoce / citrusů) a červená vína obsahují jemné třísloviny.

Souhrnně vzato kombinace klimatu (čerstvost a dozrávání), půdy (hlína/humus s vápencem kvůli rovnováze vody a živin), pěstování (výběr odrůd, hustota výsadby, nakládání s listy, rozhodnutí ohledně úrody) a enologických postupů (např. kvašení za studena, zrání v sudech) zajišťují:

—	svěží a plnou ovocnou chuť bílých a růžových vín;

—	jemné třísloviny a plnou chuť červených vín.

Tato kombinace platí pro kategorii „Víno“, ale také pro ostatní kategorie vína („Likérové víno“, „Jakostní šumivé víno“, „Perlivé víno“), které se vyrábějí stejným způsobem a ze stejných hroznů jako vína z kategorie 1 „Víno“ (tj. „základní víno“), vyznačují se však dalšími vlastnostmi specifickými pro danou kategorii, jež získávají za použití dalších postupů během procesu výroby.

Pro „Víno ze zaschlých hroznů“ a „Víno z přezrálých hroznů“ je kombinace klimatu, půdy, pěstování a enologických postupů rovněž důležitá. Tato jakostní dezertní vína se nicméně vyrábějí za pomoci delšího dozrávání hroznů (vyšší obsah cukru) nebo jejich zasychání (vyšší obsah cukru a koncentrovanější aroma).

Podrobnosti o dalších kategoriích vína (mimo „Víno“)

—

Likérové víno Likérové víno sestává ze „základního vína“ s týmiž organoleptickými vlastnostmi (jež jsou výsledkem kombinace půdy, klimatu a lidských faktorů) jako u kategorie „Víno“, avšak s požadovaným zbytkovým obsahem cukru likérového vína. Kromě toho likérové víno zraje v sudech po dobu alespoň jednoho roku (díky čemuž se u něj rozvinou jemnější třísloviny a dřevěné tóny) a do vína se přidává alkohol z vína, čímž se z něj stává likér. Likérové víno má minimální skutečný obsah alkoholu 18 %.

—

Jakostní šumivé víno „Základní víno“ pro výrobu jakostního šumivého vína má stejné organoleptické vlastnosti jako kategorie „Víno“ (tutéž svěží a ovocnou chuť, která je výsledkem kombinace půdy, klimatu a lidské činnosti). Vyznačuje se také charakteristikami, jež jsou dány přeměnou základního vína v šumivé víno za pomoci kvašení v lahvích (tradiční metoda), což vínu zajišťuje jeho elegantní pěnivost. Víno se vyrábí za použití přetlaku činícího nejméně 3,5 baru. Cuvée používané k výrobě jakostního šumivého vína má minimální celkový obsah alkoholu 10,5 % obj.

—

Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým „Základní víno“ používané pro výrobu perlivého vína má stejné organoleptické vlastnosti jako kategorie „Víno“ (tutéž svěží a ovocnou chuť, která je výsledkem kombinace půdy, klimatu a lidské činnosti). Vyznačuje se také charakteristikami, které jsou výsledkem dosycování CO2 za účelem dosažení požadované perlivosti. Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým má minimální skutečný obsah alkoholu 10 % a vyrábí se za použití přetlaku v maximální výši 2,5 baru. Je to svěží a výrazně ovocné letní víno.

—

Víno ze zaschlých hroznů (dezertní víno) Nezbytným krokem je dozrávání hroznů po delší dobu, načež se po dobu alespoň dvou týdnů nechají zaschnout, což tomuto vínu ze zaschlých hroznů zajišťuje vyšší obsah cukru a koncentrovanější aroma. Procesem kvašení za studena vzniká víno s minimálním skutečným obsahem alkoholu 9,4 %. Koncentrace aromatu v tomto víně ovocné chuti je dána kombinací půdy, podnebí a lidské činnosti. Tomuto dezertnímu vínu dává jeho plnou chuť především péče, již mu věnují lidé, kteří ho vyrábějí.

—

Víno z přezrálých hroznů (dezertní víno) Díky nezbytnému dozrávání hroznů po delší dobu má víno z přezrálých hroznů obsah cukru alespoň 110 stupňů Oechsle. Výsledkem tohoto procesu, který zahrnuje kvašení za studena bez obohacování, je víno s minimálním skutečným obsahem alkoholu 12 %, jehož ovocná chuť se odvozuje z kombinace půdy, klimatu a lidské činnosti. Tomuto dezertnímu vínu dává jeho plnou chuť především péče, již mu věnují lidé, kteří ho vyrábějí. Díky tomuto přístupu uvedená vína každoročně vyhrávají ocenění v celé řadě soutěží konaných jak v Nizozemsku, tak v zahraničí (např. ve Vídni).

9.   Další základní podmínky

ŽÁDNÉ

Odkaz na specifikaci produktu

https://www.rvo.nl/sites/default/files/2017/06/Productdossier-BOB-Achterhoek-Winterswijk.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2020/C 94/04)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Touraine“

Referenční číslo: PDO-FR-A0501-AM01

Datum oznámení: 19. prosince 2019

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Zeměpisná oblast

Zeměpisná oblast byla revidována s cílem zohlednit sloučení obcí v zeměpisné oblasti označení a rovněž vypuštění a přidání jedné obce.

V důsledku toho se jednotný dokument mění v bodě 6.

2.   Vymezená pozemková oblast

V kapitole 1 části IV bodě 2 specifikace výrobku se za slova „9. června 2010“ vkládají slova „a 14. června 2018“.

Tato změna má za cíl doplnit datum, kdy příslušný vnitrostátní orgán schválil změnu vymezené pozemkové oblasti v zeměpisné oblasti výroby. Vymezení zemědělských pozemků spočívá v tom, že se v zeměpisné oblasti výroby určí pozemky vhodné k produkci příslušného chráněného označení původu.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

3.   Oblast v bezprostřední blízkosti

Oblast v bezprostřední blízkosti byla revidována s cílem zohlednit sloučení obcí v zeměpisné oblasti označení a vypuštění jedné obce.

V důsledku toho se jednotný dokument mění v bodě 9.

4.   Odrůdová skladba

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ pro červená vína se vypouštějí odrůdy Cabernet franc, Cabernet Sauvignon a Gamay.

V důsledku této změny je nadále jedinou možnou odrůdou pro výrobu červených vín odrůda Côt. O tuto změnu bylo požádáno vzhledem k tomu, že odrůda Côt je historickou odrůdou daného regionu a v této oblasti z ní vznikají kvalitnější produkty.

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ pro růžová vína se vypouštějí odrůdy Cabernet Franc a Cabernet Sauvignon.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

5.   Podíl odrůd v zemědělském podniku

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ byla revidována pravidla pro podíl odrůd v zemědělském podniku z důvodu vypuštění některých odrůd révy pro výrobu červených a růžových vín.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

6.   Spon mezi řadami

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ se minimální spon mezi řadami mění z 1 m na 0,90 m.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

7.   Řez

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ se pravidla řezu, která se lišila v závislosti na odrůdě, zjednodušují a zní takto:

„Nejvýše s 11 očky na keř:

—	buď jednoduchým Guyotovým řezem, s jedním nebo dvěma výhony s jedním tažněm,

—	nebo krátkým řezem (typu Gobelet vedeným do vějíře, kordonovým řezem nebo kordonovým řezem typu Royat), s nejvýše 3 očky na čípek.

Bez ohledu na způsob řezu musí být počet plodonosných snítek v daném roce na keř menší nebo roven 11“.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

8.   Vyvazování na kůly

Zvláštní ustanovení týkající se vyvazování na kůly se v případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ zrušují.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

9.   Obsah cukru v hroznech

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ byl obsah cukru upraven směrem nahoru, aby byla zaručena vyšší kvalita hroznů:

Minimální obsah cukru v hroznech (v gramech na litr moštu)

Suchá bílá vína	179
Polosuchá, polosladká a sladká bílá vína	212
Růžová vína	179
Červená vína	189

Minimální přirozený obsah alkoholu

Suchá bílá vína	11 %
Polosuchá, polosladká a sladká bílá vína	13 %
Růžová vína	11 %
Červená vína	11 %

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

10.   Výnos a mezní výnos

Výnos u bílých vín se v případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ mění z 55 hektolitrů na hektar na 52 hektolitrů na hektar.

Mezní výnos se v případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ mění z 63 na 60 hektolitrů na hektar pro červená a bílá vína a z 67 na 60 pro vína růžová.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

11.   Zánik nároku na označení

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ zaniká nárok na kontrolované označení původu od 65. hektolitru na hektar u bílých vín a od 70. hektolitru na hektar u vín červených a růžových.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

12.   Scelování vín

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ byla z důvodu vypuštění některých odrůd pro růžová vína vytvořena pravidla pro poměry při scelování vín.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

13.   Fermentovatelné cukry

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ se vypouští kategorie polosuchých růžových vín z toho důvodu, že nebyla využívána.

U suchých bílých vín s doplňkovým zeměpisným označením „Amboise“ se maximální obsah fermentovatelného cukru snižuje z 9 g na litr na 8 g na litr.

U polosuchých bílých vín s doplňkovým zeměpisným označením „Amboise“ se minimální obsah fermentovatelných cukrů snižuje z 9 g na litr na 8 g na litr.

U suchých růžových vín s doplňkovým zeměpisným označením „Amboise“ se maximální obsah fermentovatelného cukru snižuje z 9 g na litr na 6 g na litr.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

14.   Obohacování

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ se bílá vína, která mají obsah fermentovatelného cukru vyšší než 8 g na litr, vyrábějí bez obohacení. Tato změna má za cíl omezit možnosti obohacování.

U všech vín s doplňkovým zeměpisným označením „Amboise“ je navíc obohacování omezeno na 1 %.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

15.   Kapacita vinařských zařízení

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ se zrušuje zvláštní ustanovení týkající se kapacity vinařských zařízení.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

16.   Zrání

Pro bílá a červená vína s doplňkovým zeměpisným označením „Amboise“ se minimální doba zrání prodlužuje z 31. prosince do 30. dubna roku následujícího po roce sklizně.

Tato změna má za cíl zohlednit postupy a skutečnost, že červená vína se nyní vyrábějí pouze z odrůdy Côt, která je bohatší na třísloviny a potřebuje delší zrání, aby třísloviny měly dostatek času na zjemnění. Delší doba zrání bílých vín zlepšuje jejich chuťové vlastnosti.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

17.   Lisování

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ se nyní růžová vína povinně vyrábějí technikou přímého lisování před fermentací, tj. kvalitativně vyšší technikou.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

18.   Uvedení na spotřebitelský trh

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ se datum dostupnosti pro spotřebitele z důvodu změny doby zrání prodlužuje do 15. května.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

19.   Oběh mezi oprávněnými skladovateli

V kapitole 1 části IX bodě 5 se zrušuje písmeno b) o datu uvedení vín do oběhu mezi oprávněnými skladovateli.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

20.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

V případě doplňkového zeměpisného označení „Amboise“ se souvislost se zeměpisným původem v důsledku změny doby zrání doplňuje větou: „Zrání červených vín umožňuje zjemnit jejich tříslovinovou strukturu. U bílých vín toto zrání posiluje komplexnost aromatu.“

V důsledku toho se jednotný dokument mění v bodě 8.

21.   Přechodné opatření

Přechodná opatření, jejichž platnost uplynula, byla zrušena.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

22.   Hlavní body, jež je třeba kontrolovat

Hlavní body, jež je třeba kontrolovat, byly revidovány, aby se zjednodušilo jejich znění.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

23.   Adresa

Byla aktualizována adresa ústavu INAO na specifikaci výrobku.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název produktu

Touraine

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

5.	Jakostní šumivé víno

4.   Popis vína

Analytické standardy

Jedná se o tichá bílá, červená a růžová vína a o šumivá bílá a růžová vína. Minimální přirozený obsah alkoholu v tichých bílých, červených a růžových vínech je 10 % objemových.

Všechny šarže vín se po zpracování vyznačují následujícími analytickými normami:

—	Bílá a růžová vína mají obsah fermentovatelného cukru (glukózy a fruktózy) nejvýše 4 gramy na litr a a celkovou kyselost vyjádřenou v gramech kyseliny vinné na litr vyšší než 3,5 gramu.

—	Červená vína mají obsah fermentovatelného cukru (glukózy a fruktózy) nejvýše 2 gramy na litr. U červených vín je dokončené malolaktické kvašení. Obsah kyseliny jablečné nepřesahuje 0,3 gramu na litr.

—

Bílá a růžová vína vyrobená bez obohacování s minimálním skutečným obsahem alkoholu 12,5 % objemových mají obsah fermentovatelného cukru (glukózy a fruktózy) nejvýše 6 gramů na litr. V tomto případě není celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr nižší o více než 1 gram na litr v porovnání s obsahem fermentovatelného cukru (glukózy a fruktózy).

Po obohacení není celkový obsah alkoholu v objemových procentech vyšší než: 12,5 % u bílých, červených a růžových vín a 13 % u šumivých bílých a růžových vín (v případě obohacení moštu).

U tichých bílých a růžových vín je celkový obsah těkavých kyselin a oxidu siřičitého stanoven v předpisech Unie. U tichých červených vín je celkový obsah těkavých kyselin, celkový obsah kyselin a celkový obsah oxidu siřičitého stanoven v předpisech Unie.

U šumivých růžových a bílých vín je celkový obsah těkavých kyselin, celkový obsah kyselin a celkový obsah oxidu siřičitého a oxidu uhličitého stanoven v předpisech Unie.

Všechny šarže nebalených vín, na něž se vztahuje označení „primeur “ nebo „nouveau“, mají obsah těkavých kyselin nejvýše 10,2 miliekvivalentu na litr.

Vína s kontrolovaným označením původu „Touraine“ se vyznačují oblou chutí a svěží a vyváženou dochutí.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

Popis

Bílá vína mají často bledězlatou barvu a vyznačují se celou paletou aromat, která se mohou pohybovat od ovocitých tónů připomínajících citrusy nebo exotické ovoce až po květinové tóny připomínající bílé květy. V dochuti si zachovávají svěží pocit.

Růžová vína se vyznačují jemnými aromaty připomínajícími černý rybíz, exotické ovoce nebo citrusové plody.

Červená vína vyrobená z odrůdy Gamay N (vína s označením „gamay“ nebo vína, na něž se vztahuje označení „primeur“ nebo „nouveau“) mají často třešňovou barvu a jejich hřejivá aromata zpravidla připomínají drobné červené ovoce s hedvábnými tříslovinami. Jsou to vyvážená vína, v nichž se snoubí lehkost s jemností. Scelovaná vína nebo vína vyrobená z jediné odrůdy Cabernet Franc N západně od tourského poledníku jsou elegantní silná vína s kvalitní tříslovinovou strukturou, jejichž aroma v sobě snoubí červené a černé bobulovité ovoce a jejichž barva se pohybuje od tmavě rubínové až po temně granátovou.

Šumivá bílá a růžová vína mají strukturu s kyselou dominantou, které vděčí za veškerou svou svěžest a jemnost. Tato kyselost je doprovázena ovocnými tóny a časem v nich může vyniknout příchuť sladkých housek.

5.   Enologické postupy

a.   Základní enologické postupy

—	Při výrobě růžových vín je zakázáno používání enologického dřevěného uhlí, a to jak samostatně, tak ve směsi v přípravcích.

—	U červených vín jsou povoleny omezené metody obohacování zahušťováním, přičemž maximální hodnota částečné koncentrace oproti použitému objemu činí 10 %.

—	Šumivá vína se vyrábějí výhradně druhotným kvašením v láhvi.

—	Po obohacení netvoří celkový obsah alkoholu v těchto vínech více než 12,5 objemových % u bílých, červených a růžových vín a 13 % objemových u šumivých bílých a růžových vín (v případě obohacení moštu).

Kromě uvedených ustanovení musí vína z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené na úrovni EU a v zákoníku pro zemědělství a mořský rybolov.

Pěstební postupy

Vinice mají minimální hustotu výsadby 4 500 rostlin na hektar a spon mezi řadami nejvýše 2,1 metru. Spon výsadby mezi kmínky v téže řadě je větší nebo roven 1 metru.

Řez révy se provádí pomocí následujících technik, s nejvýše 11 očky na keř:

—	buď jednoduchým Guyotovým řezem s nejvýše 9 očky na tažeň pro odrůdu Sauvignon B a s nejvýše 8 očky na tažeň pro jiné odrůdy, a s nejvýše 2 čípky,

—	nebo řezem na dvě poloviční větve s nejvýše 5 očky,

—	nebo krátkým řezem (s vedením do vějíře) s nejvýše 2 očky na čípek,

—	nebo krátkým řezem (kordonovým řezem Royat).

Bez ohledu na způsob řezu může být réva řezána na 2 dodatečná očka na keř za předpokladu, že ve fenologické fázi odpovídající 11 nebo 12 listům je počet plodonosných snítek v daném roce na keř menší nebo roven 11.

b.   Maximální výnosy

Bílá vína

72 hektolitrů na hektar

Červená a růžová vína

66 hektolitrů na hektar

Šumivá vína

78 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace a výroba vín, jakož i sklizeň hroznů, vinifikace, výroba, zrání a balení šumivých vín probíhají na území těchto obcí (seznam vytvořený na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2018):

—

departement Indre-et-Loire: Amboise, Anché, Artannes-sur-Indre, Athée-sur-Cher, Avoine, Avon-les-Roches, Azay-le-Rideau, Azay-sur-Cher, Beaumont-en-Véron, Benais, Bléré, Bossay-sur-Claise, Bourgueil, Brizay, Candes-Saint-Martin, Cangey, Chambray-lès-Tours, Chançay, Chanceaux-sur-Choisille, La Chapelle-sur-Loire, Chargé, Cheillé, Chemillé-sur-Indrois, Chenonceaux, Chinon, Chisseaux, Chouzé-sur-Loire, Cinais, Cinq-Mars-la-Pile, Civray-de-Touraine, Coteaux-sur-Loire, Couziers, Cravant-les-Coteaux, La Croix-en-Touraine, Crouzilles, Dierre, Draché, Epeigné-les-Bois, Esvres, Fondettes, Francueil, Genillé, Huismes, L’Ile-Bouchard, Ingrandes-de Touraine, Joué-lès-Tours, Langeais (pouze na území bývalé obce Langeais, nyní krajského města), Larçay, Lémeré, Lerné, Lignières-de-Touraine, Ligré, Limeray, Lussault-sur-Loire, Luynes, Luzillé, Marçay, Montlouis-sur-Loire, Montreuil-en-Touraine, Mosnes, Nazelles-Négron, Neuillé-le-Lierre, Noizay, Panzoult, Parçay-Meslay, Pocé-sur-Cisse, Pont-de-Ruan, Razines, Restigné, Reugny, Rigny-Ussé, Rivarennes, Rivière, La Roche-Clermault, Rochecorbon, Saché, Saint-Avertin, Saint-Benoît-la-Forêt, Saint-Etienne-de-Chigny, Saint-Germain-sur-Vienne, Saint-Martin-le-Beau, Saint-Nicolas-de-Bourgueil, Saint-Ouen-les-Vignes, Saint-Règle, Sainte-Maure-de-Touraine, Savigny-en-Véron, Savonnières, Sazilly, Seuilly, Souvigny-de-Touraine, Tavant, Theneuil, Thilouze, Thizay, Tours, Vallères, Véretz, Vernou-sur-Brenne, Villaines-les-Rochers, Vouvray,

—

departement Loir-et-Cher: Angé, Blois, Chailles, Châteauvieux, Châtillon-sur-Cher, Chaumont-sur-Loire, Chémery, Chissay-en-Touraine, Choussy, Contres, Couddes, Couffi, Faverolles-sur-Cher, Mareuil-sur-Cher, Méhers, Mesland, Meusnes, Monteaux, Monthou-sur-Bièvre, Monthou-sur-Cher, Montrichard Val de Cher, Noyers-sur-Cher, Oisly, Pontlevoy, Pouillé, Rilly-sur-Loire, Saint-Aignan, Saint-Georges-sur-Cher, Saint-Julien-de-Cheédon, Saint-Romain-sur-Cher, Sassay, Seigy, Soings-en-Sologne, Thenay, Thésée, Valaire, Valencisse (pro území delegovaných obcí Chambon-sur-Cisse a Molineuf) Vallières-les-Grandes, Valloire-sur-Cisse (pro území delegované obce Chouzy-sur-Cisse), Veuzain-sur-Loire (pro území delegované obce Onzain).

7.   Hlavní moštové odrůdy

Orbois B

Sauvignon gris G – Fié gris

Sauvignon B – Sauvignon blanc

Cabernet franc N

Cabernet-Sauvignon N

Cot N – Malbec

Gamay N

Pinot noir N

Grolleau N

Grolleau gris G

Meunier N

Pineau d’Aunis N

Pinot gris G

Chardonnay B

Chenin B

8.   Popis souvislostí

a)   Popis přírodních faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Zeměpisná oblast je mírně zvlněná náhorní plošina nacházející se jihozápadně od Pařížské pánve v soutokové oblasti, na jejímž území se do řeky Loiry vlévají řeky Cher, Indre a Vienne. Vinice, které se táhnou v délce přibližně sto kilometrů, jsou vysázeny v údolích s výjimkou vinařské oblasti Sologne na východě, jejíž vinice leží na náhorní plošině mezi řekami Cher a Loirou.

Zeměpisné oblasti doplňkových zeměpisných označení „Amboise“ a „Mesland“ se rozkládají ve středu údolí, která se táhnou od západu na východ po celé délce oblasti Val de Loire, a zeměpisná oblast doplňkového zeměpisného označení „Azay-le-Rideau“ se táhne podél údolí řeky Indre. V údolí řeky Cher na jejím dolním toku se nachází oblast doplňkového zeměpisného označení „Chenonceaux“; na náhorní plošině na východě mezi řekami Loirou a Cher se pak rozkládá oblast doplňkového zeměpisného označení „Oisly“.

Celková nadmořská výška na území 143 obcí, které tvoří tuto zeměpisnou oblast, málokdy přesahuje 100 nebo 120 metrů.

Vína pocházejí z pozemků, které byly pečlivě a přesně vymezeny na základě historických center produkce. Tyto pozemky se člení na: – pozemky s jílovitými půdami s příměsí křemene smíšenými s miocénními písky, půdy místně nazývané „bournais perrucheux“, – pozemky s jílovitými půdami s příměsí křemenů neboli „perruches“, případně jílovito-vápenaté kamenité půdy na bázi vápenců, místně nazývané „aubuis“; jedná se o teplé a propustné půdy, které se nacházejí na nižších svazích nebo na „úbočích“ údolí, – pozemky s údolní půdou nacházející se na terasách se starými naplaveninami, místně nazývanými „graviers“.

Tato zeměpisná oblast se vyznačuje oceánským podnebím, jehož vliv se směrem na východ zeměpisné oblasti zřetelně zeslabuje až na úroveň tourského poledníku. Důkazem tohoto zeslabování vlivu jsou teploty a srážky, které na západě dosahují přibližně 550 milimetrů, avšak na východě až 650 milimetrů, a větší tepelné rozpětí na východě, které je známkou výrazněji oslabeného oceánského vlivu.

b)   Popis lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Pozůstatky starého vinného lisu objevené v Cheillé poblíž Azay-le-Rideau svědčí o tom, že v kraji „Touraine“ se vinná réva pěstovala již od 2. století. Skutečný rozmach zaznamenalo vinařství díky vlivu církve v období od 8. do 12. století.

Přítomnost královského dvora v údolí Loiry v 16. století (zámky Chambord, Chenonceau, atd.) přispěla k výraznému rozvoji výroby kvalitních vín a také k věhlasu některých „crus“. Po vyhlášení tzv. Dvacetimílového ediktu, který zakazoval produkci vína v okolí hlavního města, dochází k rozvoji produkce a objevují se rovněž odrůdy „Gamay“ pocházející z lyonského regionu.

Řeky Loira a Cher jako přirozené dopravní cesty spontánně motivovaly k obchodu, rozvoji a vývozu produkce z této zeměpisné oblasti. Obchod s nejlepšími víny se týkal především Holandska a Anglie, a to přes celní bariéru v Ingrandes-sur-Loire poblíž Nantes. Tato jakostní vína byla v té době vzhledem ke své odolnosti při přepravě nazvána „mořskými víny“.

V 18. století vznikají vinice v údolí při dolním toku řeky Cher v blízkosti měst Bléré, Thésée, Montrichard a Chenonceaux. Dochoval se nám popis odrůdové skladby v tomto sektoru provedený v rámci zemědělského soupisu v roce XII (1804). V „Tabulce nejrozšířenějších druhů vinné révy podél řeky Cher“ z té doby je jako hlavní odrůda uváděna „Côt“ – „nejrozšířenější odrůda na jižně orientovaných březích řeky Cher, z níž se vyrábějí prvotřídní vína“.

V roce 1845 se o odrůdě Cot N zmiňuje rovněž hrabě ODART ve svém díle „Ampélographie“, kde uvádí, že se jedná o „nejčastěji pěstovanou odrůdu na březích řek Cher a Lot“. V roce 1860 píše Jules GUYOT, jehož popisy se vždy vyznačovaly značnou precizností, toto: „Breton (Cabernet Franc N) se pěstuje především v Bourgueil mezi Chinonem a Saumurem, kde se z něj vyrábějí vynikající vína; směrem na východ regionu ale mizí a v oblasti Loir-et-Cher převládají odrůdy Côt, Chardenet, Pinot Noir, Beurot a Meunier (…)“.

Po krizi vyvolané mšičkou révokazem byla vinice „Touraine“ rekonstruována skladbou odrůd s využitím zejména nových roubovaných odrůd, jako jsou například Gamay N a Sauvignon B. Tato zeměpisná oblast byla budována postupně a začleňovala do sebe vinařské sektory s kvalitním potenciálem. Krátce před vypuknutím druhé světové války v roce 1939 získala chráněné označení původu „Coteaux de Touraine“.

V roce 1953 byl definitivně přijat název „Touraine“ s možností doplnění tohoto názvu o doplňkové zeměpisné označení „Azay-le-Rideau“ pro malý úsek údolí řeky Indre.

V roce 1955 byla uznána doplňková zeměpisná označení „Amboise“ a „Mesland“. Ta zahrnují dva sektory, v nichž se dochovala tradiční skladba odrůd, k nimž patří zejména odrůda Chenin B.

Tyto vinice se v té době rozkládaly na ploše 8 000 hektarů a producenti, kteří se sdružili do pěti vinařských družstev, rozvíjeli produkci vín vyrobených z odrůd Sauvignon B a Gamay N, která si vybudovala solidní pozici v restauracích pod souhrnnými názvy „Sauvignon de Touraine“a „Gamay de Touraine“.

Od roku 1985 vysazují pěstitelé v údolí řeky Cher, vědomi si potenciálu tohoto území i svých odrůd révy, na pozemcích prvních „svahů“ odrůdy Cot N a Sauvignon B, zatímco producenti ve vinařské oblasti Sologne vyhrazují pro odrůdu Sauvignon B pozemky s písčitými půdami.

Tato snaha o hledání původnosti byla oceněna uznáním doplňkových zeměpisných označení „Chenonceaux“ pro bílá a červená vína ze strání kolem řeky Cher a „Oisly“ pro bílá vína z vinařské oblasti Sologne.

V roce 2009 pokrývaly vinice plochu 4 500 hektarů a obdělávalo je přibližně 800 producentů. Vyrobilo se zde asi 260 000 hektolitrů, z nichž více než 60 % tvořila bílá vína. Tichá vína Vína s kontrolovaným označením původu „Touraine“ se vyznačují oblou chutí a svěží a vyváženou dochutí.

Bílá vína mají často bledězlatou barvu a vyznačují se celou paletou aromat, která se mohou pohybovat od ovocitých tónů připomínajících citrusy nebo exotické ovoce až po květinové tóny připomínající bílé květy. V dochuti si zachovávají svěží pocit.

Růžová vína se vyznačují jemnými aromaty připomínajícími černý rybíz, exotické ovoce nebo citrusové plody. Pro tato růžová vína lze použít označení „primeur“ nebo „nouveau“ a v takovém případě jsou vinifikována za účelem rychlé spotřeby do několika měsíců poté, co jsou vyrobena.

Červená vína vyrobená z odrůdy Gamay N (vína s označením „gamay“ nebo vína, na něž se vztahuje označení „primeur“ nebo „nouveau“) mají často třešňovou barvu a jejich hřejivá aromata zpravidla připomínají drobné červené ovoce s hedvábnými tříslovinami. Jsou to vyvážená vína, v nichž se snoubí lehkost s jemností. Scelovaná vína nebo vína vyrobená z jediné odrůdy Cabernet Franc N západně od tourského poledníku jsou elegantní silná vína s kvalitní tříslovinovou strukturou, jejichž aroma v sobě snoubí červené a černé bobulovité ovoce a jejichž barva se pohybuje od tmavě rubínové až po temně granátovou.

Šumivá vína Šumivá bílá a růžová vína mají strukturu s kyselou dominantou, které vděčí za veškerou svou svěžest a jemnost. Tato kyselost je doprovázena ovocnými tóny a časem v nich může vyniknout příchuť sladkých housek. Tichá vína Významná hydrografická síť, kterou představují řeky Loira, Vienne, Cher a Indre, časem vymodelovala zvlněnou plošinu složenou z měkkých třetihorních a druhohorních hornin. Ve středověku byly pod vlivem církve podél takto modelovaných svahů a na okrajích náhorní plošiny vysázeny vinice.

Tato blízkost vodních toků představovala již v době renesance významnou výhodu, která podporovala vývoz vín z oblasti „Touraine“. Rozvoj vinařství v údolí Loiry ovlivňovala rovněž přítomnost celní bariéry v Ingrandes-sur-Loire, přes kterou se vyváželo víno do Holandska, a uplatnění Dvacetimílového ediktu z roku 1577, díky nimž došlo k podpoře kvalitní produkce. Vlivem zdejšího podnebí se v západní části této zeměpisné oblasti vyvinula odrůdová skladba založená na odrůdách Chenin B a Cabernet franc N, zatímco na východě zeměpisné oblasti převládají odrůdy Sauvignon B, Cot N a Gamay N. Tuto přírodní klimatickou hranici tvoří tourský poledník. Uvedené odrůdy začali výrobci preferovat přirozeně v důsledku rozmanitosti tohoto vinařského kraje.

Tradičně vymezená oblast pro sklizeň hroznů se skládá pouze z pozemků s odvodňovanými půdami vytvořenými především na turonu a senonu. Půdy v údolích mezi nimi se skládají především z jílů s obsahem křemene, bohaté na křemičité kameny. Tyto křemeny, které se často vyskytují na povrchu, pak hrají důležitou roli při zrání, protože zvyšují rychlost výměny tepla v půdě. Tyto podmínky výrazně přispívají ke kvalitě bílých a červených vín. Odrůdě sauvignon B se daří obzvláště na pozemcích s půdami nazývanými „perruches“ a „aubuis“. Ty znamenají základ pro konstantní zralost této odrůdy v průběhu celé řady let. Vína, která jsou z ní vyráběna, mají díky těmto půdám a tomuto podnebí svěží a originální charakter. V roce 2009 představovala tato vína 2/3 produkce tohoto kontrolovaného označení původu. Odrůda Gamay N, tmavá odrůda vysazená v rámci obnovy po napadení mšičkou révokazem, se pěstuje především na pozemcích s půdou obsahující jíly s příměsí křemene a vína, která se z ní vyrábějí, jsou ovocitá a živá.

Hlavní součástí červených vín pěstovaných na východ od tourského poledníku je odrůda Cot N, zatímco na západ od něho převládá odrůda Cabernet Franc N. Tato vína mají elegantní tříslovinovou strukturu.

V rámci zeměpisné oblasti kontrolovaného označení původu „Touraine“, je uznáno 5 doplňkových zeměpisných označení s přísnějšími pravidly produkce, která vyjadřují různorodost jednotlivých přírodních prostředí.

„Amboise“

Náhorní plošina utvořená z měkké křídy má poměrně výrazný reliéf s nadmořskou výškou od 80 do 100 metrů. Různorodost pedologických poloh poskytuje producentům možnost nalézt pro každou z odrůd, které se zde prosadily, optimální podmínky pěstování. Růžová vína jsou ovocná a svěží; červená vína, která mají dobrou tříslovinovou strukturu, se vyznačují poměrně intenzivním aromatem připomínajícím především tóny červeného ovoce. Bílá vína jsou zpravidla suchá, někdy však mohou obsahovat fermentovatelné cukry a jsou kvalifikována jako „polosuchá“, „šumivá“ nebo „sladká“. Zrání červených vín umožňuje zjemnit jejich tříslovinovou strukturu. U bílých vín toto zrání posiluje komplexnost jejich aromatu.

„Azay-le-Rideau“

Tato vinice se díky své poloze mezi údolími řek Loiry a Indre těší mírnému podnebí. Na jejích kopcích a písčitoštěrkových plošinách se daří odrůdám Grolleau N a Chenin B, ze kterých se vyrábějí elegantní a svěží bílá vína a ovocitá vína růžová. Podle tradičních zvyklostí se této ovocité příchuti u růžových vín dosahuje na základě povinné techniky přímého lisování před fermentací. Bílá vína, která mohou někdy obsahovat fermentovatelné cukry, lze charakterizovat jako elegantní a minerální.

„Chenonceaux“

Tato zeměpisná oblast se rozprostírá na úbočích obou břehů řeky Cher. Odrůdy révy se pěstují na pozemcích s půdou vyznačující se velkým obsahem křemene. Bílá vína se zpravidla vyznačují intenzivním aromatem, které obsahuje květinové vůně (hloh, akácie...) a ovocitější tóny (citrusy, sušené ovoce, ...). Zrání, které probíhá nejméně do 30. dubna roku následujícího po roce sklizně, umožňuje vínům získat oblost a jemnost. Červená vína mají příjemnou tříslovinovou strukturu. Jejich aroma je velmi intenzivní, připomíná především tóny červeného ovoce. Zrání, které probíhá nejméně do 31. srpna roku následujícího po roce sklizně, umožňuje získat víno s komplexními aromaty a s kulatými a hedvábnými tříslovinami.

„Mesland“

Zeměpisná oblast, která se nachází na severovýchodě zeměpisné oblasti kontrolovaného označení původu „Touraine“, se rozkládá na okraji náhorní plošiny s výhledem na Loiru. Zdejší půdy spojuje výskyt křemene a miocénních písků. Značné rozdíly teplot a zeměpisná poloha jsou příznivé raným odrůdám. Červená a růžová vína, která se vyrábějí především z odrůdy Gamay N, se vyznačují koncentrovaným aromatem malých červených plodů. Bílá vína, která mohou někdy obsahovat fermentovatelné cukry, se vyznačují komplexním aromatickým výrazem, který obsahuje květinové vůně (hloh, lípa, verbena ...) i ovocitější tóny (citrusy, hruška, ...). Při ochutnávce často zůstává v ústech svěží chuť.

„Oisly“.

Tato vinice, nacházející se v samém srdci vinařské oblasti Sologne, produkuje suchá bílá vína z jediné odrůdy Sauvignon B, která rozvíjí celý svůj potenciál na kontinentálních písčitých a štěrkových půdách a tzv. „sologneských“ formacích složených z písků, jílů a lasturových nánosů. Podnebí této zeměpisné oblasti zdůrazňuje nejintenzivnější období mírného sucha v kraji Touraine. V tomto přírodním prostředí vznikají vína s výraznou svěžestí, která se vyznačuje jemnými a lahodnými aromaty připomínajícími citrusy a bílé květy. Zrání, které probíhá nejméně do 30. dubna roku následujícího po roce sklizně, jim umožňuje získat na komplexnosti.

Oblast „Touraine“, která v sobě nese tradici vinic a údolí opěvaných samotnými králi, je do dnešních dnů jedním z nejcennějších pokladů vinic na severu a její živoucí kulturní krajina, která se zachovala díky staletému pěstování vinné révy, zajistila zápis oblasti Vallée de Loire do seznamu historického dědictví UNESCO.

Šumivá vína

Výroba šumivých vín vychází z výše uvedeného kontextu. Producenti z okolí Tours si všimli, že nalahvovaná vína ve sklepích mají někdy tendenci začít znovu kvasit, a chtěli tento fenomén „přírodních šumivých vín“ ovládnout a využít. Tak vznikla vína, která jsou od 19. století nabízena spotřebitelům jako „perlivá“. Příznivým faktorem pro rozvoj výroby těchto vín se staly sklepy vyhloubené v tufu, neboť skladování těchto vín a manipulace s nimi vyžadují rozsáhlé temperované prostory.

Na základě zkušeností získávaných po dobu více než sta let dosáhli nyní výrobci šumivých vín dokonale zvládnutého know-how v oblasti skladby svých kupáží. Územní originalita bílých vín se odráží v povinném obsahu 60 % odrůdy Chenin B nebo Orbois B. Dlouhé zrání „na roštech“ přispívá k rozvoji aromatu připomínajícího sladké housky a k celkové komplexnosti vín.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci a výrobu vín a rovněž pro vinifikaci, zrání a balení šumivých vín, je tvořena územími těchto obcí nebo částí obcí (seznam byl vytvořen na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2018):

—	departement Indre: Faverolles-en-Berry, Fontguenand, Lye, La Vernelle, Veuil, Villentrois,

—	departement Indre-et-Loire: Bréhémont, La Chapelle-aux-Naux, Chaveignes, Chezelles, Crissay-sur-Manse,

—	departement Loir-et-Cher: Candé-sur-Beuvron, Cheverny, Cormeray, Feings, Fougères-sur-Bièvre, Fresnes, Les Montils, Mont-près-Chambord, Ouchamps, Sambin, Selles-sur-Cher,

—	departement Maine-et-Loire: Brain-sur-Allonnes, Montsoreau.

Právní rámec:

vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

—	Za názvem chráněného označení původu musí povinně následovat označení „gamay“ podle ustanovení stanovených ve specifikaci.

—	Název kontrolovaného označení původu může být doplněn jedním z následujících doplňkových zeměpisných označení podle ustanovení stanovených ve specifikaci: „Amboise“, „Azay-le-Rideau“, „Chenonceaux“, „Mesland“, „Oisly“.

—	Název kontrolovaného označení původu může být doplněn označením „primeur“ nebo „nouveau“ podle ustanovení stanovených ve specifikaci.

—	Všechny nepovinné údaje, které mohou být na základě předpisů Unie regulovány členskými státy, jsou uvedeny na etiketách písmem, jehož rozměry na výšku ani na šířku nepřesahují dvojnásobnou velikost písmen tvořících název kontrolovaného označení původu.

—	Rozměry písma použitého pro zeměpisné označení „Val de Loire“ nesmějí být na výšku ani na šířku větší, než je dvoutřetinová velikost písmen tvořících název kontrolovaného označení původu.

Doplňková zeměpisná označení

Právní rámec:

vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

—	Po názvu kontrolovaného označení původu jsou povinně uváděna doplňková zeměpisná označení „Amboise“, „Azay-le-Rideau“ nebo „Mesland“ písmem, jehož rozměry nesmějí být na výšku ani na šířku větší než rozměry písmen tvořících název kontrolovaného označení původu.

—	Pod názvem kontrolovaného označení původu jsou povinně uváděna doplňková zeměpisná označení „Chenonceaux“ nebo „Oisly“ písmem, jehož rozměry nesmějí být na výšku ani na šířku větší než rozměry písma tvořícího název kontrolovaného označení původu.

—

U bílých vín, na něž se vztahují doplňková zeměpisná označení „Amboise“, „Mesland“ nebo „Azay-le-Rideau“, se na etiketě povinně uvádí označení „polosuché“ v souladu s analytickými standardy stanovenými pro toto označení v této specifikaci a označení „šumivé“ nebo „sladké“ odpovídající obsahu fermentovatelného cukru (glukózy a fruktózy) ve víně tak, jak je stanoveno v předpisech Unie.

Označování

Právní rámec:

vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

—

U růžových vín, na něž se vztahuje doplňkové zeměpisné označení „Mesland“, se na etiketě povinně uvádí označení „polosuché“ v souladu s analytickými standardy stanovenými pro toto označení ve specifikaci a označení „šumivé“ nebo „sladké“ odpovídající obsahu fermentovatelného cukru (glukózy a fruktózy) ve víně tak, jak je stanoveno v předpisech Unie.

—	Na vínech, která jsou způsobilá pro označení „primeur“ nebo „nouveau“, musí být povinně uveden jejich ročník.

—	Označování vín s kontrolovaným označením původu může uvádět menší zeměpisnou jednotku, pokud: — se jedná o název místa uvedeného v katastru, — tato jednotka je uvedena na prohlášení o sklizni.

—	Označení „gamay“ musí být uvedeno bezprostředně pod názvem kontrolovaného označení původu písmem, jehož rozměry nesmí být na výšku ani na šířku menší než dvě třetiny rozměrů znaků tvořících název kontrolovaného označení původu, a musí být maximálně stejně velké.

Odkaz na specifikaci výrobku

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-5f8c6cbf-bad9-4bba-9f9e-c780f349dfaf

---

(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2020/C 94/05)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Vinsobres“

Referenční číslo: PDO-FR-A0690-AM02

Datum oznámení: 8. ledna 2020

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Vymezená pozemková oblast

V části IV bodě 2 specifikace týkající se oblastí a zón, kde probíhají jednotlivé kroky, se doplňuje datum 19. června 2019. Smyslem je doplnit do textu datum, kdy příslušný vnitrostátní orgán schválil změnu vymezené pozemkové oblasti v rámci zeměpisné oblasti produkce. Vymezení pozemkové oblasti spočívá v tom, že se v rámci zeměpisné oblasti produkce určí pozemky vhodné k produkci vín s předmětným chráněným označením.

Změna nemá vliv na jednotný dokument.

2.   Odrůdová skladba

Pravidla pro podíl modrých odrůd v podniku se nevztahují na producenty, kteří ze své úrody víno nevyrábějí a ve vymezené pozemkové oblasti hospodaří v rámci chráněného označení původu „Vinsobres“ na celkové ploše menší než 1,5 hektaru.

Tato změna specifikace nemá vliv na jednotný dokument.

3.   Zavlažování

V souladu s vnitrostátními ustanoveními článku D. 645-5 zákoníku zemědělství a námořního rybolovu se povoluje zavlažování. Tato záležitost je ve specifikaci upravena v části VI o vedení vinic.

Zákaz používání pevných zavlažovacích zařízení na pozemcích byl zrušen.

Vzhledem k tomu, že je povoleno zavlažování, stanoví se maximální průměrné zatížení na zavlažovaných pozemcích na 5 000 kg/ha namísto 7 000 kg/ha, aby se nezvýšily výnosy vína.

Tyto změny specifikace nemají vliv na jednotný dokument.

4.   První produkce mladých vinic

Datum první produkce mladých vinic se posouvá ze sedmého roku po založení na třetí rok (v případě roubované révy ze šestého roku na druhý), aby se umožnila nová výsadba a rychlejší obnova vinic.

Předmětná změna specifikace nemá vliv na jednotný dokument.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Oddíl popisující souvislost se zeměpisnou oblastí byl doplněn o povinnou dobu zrání vín. Do odstavce o příčinných souvislostech byla vložena následující věta: „Vlastnosti těchto koncentrovaných vín jsou umocněny a ustáleny procesem zrání, jenž probíhá nejméně do 15. března roku, jenž následuje po roku sklizně.“

V zájmu upřesnění byl též doplněn jednotný dokument v bodě „Souvislost se zeměpisnou oblastí“.

6.   Datum uvedení vín do oběhu

Zrušuje se datum 1. prosince roku sklizně jakožto datum, od něhož mohou být vína dána do oběhu mezi oprávněnými skladovateli nebo obchodníky (stanovené v bodě IX specifikace o zpracování, výrobě, zrání, balení a skladování vín).

Po zrušení tohoto omezení se budou moci vína před uvedením na trh pohybovat mezi různými kategoriemi hospodářských subjektů v rámci vymezené zeměpisné oblasti a oblasti v bezprostřední blízkosti.

Tato změna specifikace nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název produktu

„Vinsobres“

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

4.   Popis vína (vín)

Chráněné označení původu „Vinsobres“ je vyhrazeno pro tichá červená vína. Vína se vyrábějí zejména z odrůd Grenache N, Mourvèdre N a Syrah N.

Jsou koncentrovaná, s příjemnou pronikavou vůní. V mladém věku se vyznačují aromaty čerstvého ovoce, která později přecházejí v aromata připomínající ovocnou zavařeninu, pálenku a koření (pepř).

Po chuťové stránce jsou vína obzvláště vyvážená. Jsou strukturovaná a výrazná, s hedvábnou a elegantní tříslovinou. Ovocná aromata zanechávají dlouhou a intenzivní smyslovou stopu. Vlastnosti těchto koncentrovaných vín jsou umocněny a ustáleny procesem zrání, jež probíhá nejméně do 15. března roku, jenž následuje po roku sklizně. Zráním získávají vína vanilkový, pražený a kouřový nádech.

Vína mají výraznou červenou barvu a bohatý a komplexní aromatický výraz. Jsou vyvážená, harmonická a dobře stárnou.

Musí vykazovat následující analytické vlastnosti:

—	obsah kyseliny jablečné ≤ 0,4g/l, modifikovanou intenzitu barvy ≥ 8, celkové polyfenoly ≥ 52,

—	obsah zkvasitelných cukrů ≤3 g/l u vín s přirozeným obsahem alkoholu ≤ 14 % objemových,

—	obsah zkvasitelných cukrů ≤4 g/l u vín s přirozeným obsahem alkoholu > 14 % objemových.

Ostatní analytická kritéria se řídí předpisy Unie.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)	14,5
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	12,5
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	14,28
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

5.   Enologické postupy

a)   Základní enologické postupy

Zvláštní enologický postup

—	Je zakázáno tepelné zpracovávání hroznů při teplotě vyšší než 40 °C.

—	Je zakázáno používat kousky dřeva.

Pokud jde o enologické postupy, musejí vína kromě uvedených pravidel splňovat také podmínky stanovené na úrovni EU a v zákoníku zemědělství a námořního rybolovu.

Pěstební postupy

Vzdálenost mezi keři

—	Rozestupy mezi řádky nesmí být větší než 2,5 metru.

—	Prostor okolo každého keře může činit nejvýše 2,50 m2. Tato plocha se získá vynásobením rozestupů mezi řadami a rozestupů mezi keři.

—	Rozestupy mezi keři na řádku jsou 0,80 až 1,20 m dlouhé.

Řez révy

—	U révy se uplatňuje krátký řez (Gobelet nebo kordon Royat) s nejvíce šesti čípky.

—	Na každém čípku se ponechávají nejvýše dvě očka.

—	Doba zapěstování do kordonu Royat je u všech takto tvarovaných odrůd omezena na dva roky. Během této doby je povolen Guyotův řez, a to buď jednoduchý s nejvýše 8 očky na tažeň a 1 nebo 2 čípky po nejvíce 2 očcích, nebo dvojitý s nejvýše 6 očky na tažeň a 1 nebo 2 čípky po nejvíce 2 očcích.

Může být povoleno zavlažování.

b)   Maximální výnosy

42 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání vín probíhá na území obce Vinsobres v departementu Drôme.

7.   Hlavní moštové odrůdy

Grenache N

Syrah N – Shiraz

Mourvèdre N – Monastrell

8.   Popis souvislostí

Zeměpisná oblast vymezená pro chráněné označení původu „Vinsobres“ se nachází v departementu Drôme ve středu valréaské kotliny tvořené miocénními usazeninami a v povodí řeky Aygues tvořeném koluviálními a aluviálními sedimenty. Horská řeka Ayuges se středomořským režimem odtoku přináší do kraje již po několik milionů let hrubé úlomkovité materiály vymleté z alpských útvarů.

Terén je zde pahorkatý, s nejvyššími body v nadmořské výšce přes 500 metrů, a kopce se táhnou ze severu na východ a z jihu na západ. Mezi nimi se rozkládají roviny a mírné svahy s jižní orientací.

V oblasti panuje středomořské podnebí, které se vyznačuje dvěma deštivými obdobími (na podzim a poté od března do května) a dvěma suchými obdobími (od ledna do února a především v červenci). Průměrná roční teplota je 12,7 °C a poměry v kraji určuje převážně mistrál (severní vítr). Tento vítr sice vysušuje, ale zároveň přirozeně omezuje rozvoj houbových chorob. Suché podnebí (v létě) rovněž napomáhá dobrému vyzrávání hroznů. Ztráta vláhy daná působením mistrálu se též pozitivně promítá do koncentrace rozličných látek, které se nacházejí v hroznových bobulích.

Půdy jsou zpravidla dosti kamenité a mají červenou až hnědou barvu, což v kombinaci s místním reliéfem znamená, že mají silný tepelný potenciál a mohou zajímavým způsobem urychlit vývoj rostlin.

Vodní režim daný povahou místních půd a klimatem napomáhá tomu, že se v oblasti pravidelně vyrábějí červená vína s intenzivním výrazem. Díky dobrému vyvážení zmiňovaných faktorů rostliny málo plodí, což ovlivňuje kvalitu hroznů, neboť v surovině se koncentrují všechny její základní složky.

Stejnorodost vyráběných vín a jejich společná identita prokazují typičnost vázanou na místní kraj, která byla konstatována uznáním „obecního“ chráněného označení původu. Jedná se o výsledek zvláštního spolupůsobení přírodních faktorů a poznatků a dovedností, kterých v průběhu času nabyli producenti z předmětné obce.

Poznatky a dovednosti vinařů se projevují v důsledném výběru pozemků, z nichž se budou hrozny sklízet, aby byla réva vystavena co nejlepším podmínkám a omezil se vliv nadmořské výšky.

Navzdory meziročním klimatickým výkyvům tak lze díky kombinaci uvedených faktorů docílit dobře vyzrálé sklizně a vyrábět silná a koncentrovaná vína vhodná pro středně dlouhé až dlouhé uchování. Vlastnosti těchto koncentrovaných vín jsou umocněny a ustáleny procesem zrání, jež probíhá nejméně do 15. března roku, jenž následuje po roku sklizně.

Díky dobrému vyvážení všech faktorů vyrábějí vinaři ve vymezené oblasti červená vína s výraznou barvou a bohatým a komplexním aromatickým výrazem, která jsou vyvážená, harmonická a dobře stárnou.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Vyznačování menší zeměpisné jednotky

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Na etiketách vín způsobilých pro chráněné označení původu může být upřesněn název menší zeměpisné jednotky, a sice za těchto podmínek:

—	jedná se o pomístní název zanesený v katastru,

—	daný pomístní název je uveden v prohlášení o sklizni.

Vyznačování větší zeměpisné jednotky

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Na etiketách vín způsobilých pro chráněné označení původu může být upřesněn název větší zeměpisné jednotky „Cru des Côtes du Rhône“ nebo „Vignobles de la Vallée du Rhône“.

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, ve které může v rámci výjimky probíhat vinifikace, výroba a zrání vín, zahrnuje území 36 obcí departementu Drôme a 48 obcí departementu Vaucluse:

—

departement Drôme: Aubres, La Baume-de-Transit, Bouchet, Chamaret, Chantemerle-lès-Grignan, Châteauneuf-de-Bordette, Clansayes, Colonzelle, Condorcet, Donzère, La Garde-Adhémar, Les GrangesGontardes, Grignan, Mérindol-les-Oliviers, Mirabel-aux-Baronnies, Mollans-sur-Ouvèze, Montaulieu, Montbrison-sur-Lez, Montségur-surLauzon, Nyons, Le Pègue, Piégon, Les Pilles, Rochegude, Roche-SaintSecret-Béconne, Rousset-les-Vignes, Saint-Maurice-sur-Eygues, SaintPantaléon-les-Vignes, Saint-Paul-Trois-Châteaux, Saint-Restitut, Solérieux, Suze-la-Rousse, Taulignan, Tulette, Valaurie, Venterol,

—

departement Vaucluse: Avignon, Beaumes-de-Venise, Bédarrides, Bollène, Buisson, Cairanne, Camaret-sur-Aigues, Caumont-sur-Durance, Châteauneuf-de-Gadagne, Châteauneuf-du-Pape, Courthézon, Faucon, Gigondas, Grillon, Jonquerettes, Jonquières, Lafare, Lagarde-Paréol, Mondragon, Morières-lès-Avignon, Mornas, Orange, Piolenc, Puyméras, Rasteau, Richerenches, Roaix, La Roque-Alric, Sablet, Sainte-Cécile-lesVignes, Saint-Marcellin-lès-Vaison, Saint-Romain-en-Viennois, SaintRoman-de-Malegarde, Saint-Saturnin-lès-Avignon, Sarrians, Séguret, Sérignan-du-Comtat, Sorgues, Suzette, Travaillan, Uchaux, Vacqueyras, Vaison-la-Romaine, Valréas, Vedène, Villedieu, Violès, Visan.

Odkaz na specifikaci produktu

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-dddce4c8-b45c-443d-9853-598c16610d06

---

(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.