—

s ohledem na článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie o společné organizaci trhu s produkty rybolovu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: provádění článku 349 Smlouvy o fungování EU (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, zejména článek 35 tohoto nařízení o cílech společné organizace trhů,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu, zejména na jeho články 11, 13, 41 až 44, 48, 63, 66, 68 a 70 až 73,

—

s ohledem na střednědobou strategii (2017–2020) Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), která se týká udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři a v Černém moři,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o stavu rybích populací a sociálně-ekonomické situaci v odvětví rybolovu ve Středomoří (2),

—

s ohledem na novou strategii Komise pro „silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ zveřejněnou dne 24. října 2017 (COM(2017)0623),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury v restauracích a maloobchodě (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o řízení rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech (4),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0163/2018),

A.

vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu EU čelí stále obtížnějším a složitějším výzvám; že stav zdrojů a zvýšení výdajů, zejména kolísání ceny paliva, mohou ovlivňovat příjmy rybářů; že v souvislosti se snižováním rybolovných kvót se místní společenství dostávají do složitých situací způsobených omezením rybolovné činnosti; že ke zvýšení cen dopravy, které jsou důsledkem dvojího dopadu růstu ceny paliva, se připojuje konkurence, kterou představuje dovoz produktů ze třetích zemí, a že ačkoli jsou tyto a další problémy uznávány, příčiny zhoršující se sociálně-ekonomické situace v odvětví rybolovu, například neadekvátní tvorba cen za první prodej ryb, stále nejsou z velké části vyřešeny;

B.

vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu má strategicky význam pro zásobování obyvatel rybami a pro potravinovou rovnováhu v jednotlivých členských státech a v Unii a významnou měrou přispívá k dobrým sociálním a hospodářským podmínkám pobřežních komunit, místnímu rozvoji, zaměstnanosti, zachování a vytváření hospodářské činnosti, která v dodavatelském řetězci předchází či následuje, a zachování místních kulturních tradic;

C.

vzhledem k tomu, že drobný, tradiční a pobřežní rybolov představuje 83 % rybářských plavidel působících v EU a 47 % celkové zaměstnanosti v odvětví rybolovu EU; že nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví, že „členské státy by měly usilovat o to, aby rybářům provozujícím drobný, tradiční nebo pobřežní rybolov byl poskytován přednostní přístup“, a vzhledem k tomu, že toto ustanovení není dodržováno;

D.

vzhledem k tomu, že většina distributorů produktů rybolovu a akvakultury, jako jsou supermarkety, je povinna dodržovat právní předpisy Unie; že nicméně dopad dodržování právních předpisů na pracovní podmínky a příjmy rybářů se liší, což může být pro malá rybářská plavidla nespravedlivé;

E.

vzhledem k tomu, že kromě zvláštních rysů odvětví rybolovu vycházejících z jeho sociální struktury, forem uvádění na trh a strukturálních a přirozených rozdílů mezi rybolovnými oblastmi je třeba zohlednit výrazné rozdíly v loďstvech, segmentech loďstev, cílových druzích, lovných zařízeních, produktivitě, preferencích spotřebitelů a spotřebě ryb na obyvatele v jednotlivých členských státech EU;

F.

vzhledem k tomu, že mají-li tradiční rybáři získat nové segmenty trhu, potřebují finanční pomoc a podporu;

G.

vzhledem k nejistotě příjmů a mezd pracovníků v odvětví rybolovu, která vyplývá z toho, jakým způsobem toto odvětví obchoduje, ze způsobu tvorby cen při prvním prodeji a nepravidelné povahy rybolovu, což mimo jiné znamená, že toto odvětví musí být nadále podporováno prostřednictvím odpovídajícího vnitrostátního a unijního veřejného financování;

H.

vzhledem k tomu, že díky analýze klíčových bodů hodnotového řetězce produktů rybolovu může větší podíl hodnoty zůstat místním rybářům a výrobcům a zajistit otevření nových místních trhů a zapojení místních zúčastněných stran, což může přispět ke zlepšení situace místních komunit díky dynamické, výnosné a udržitelné hospodářské činnosti;

I.

vzhledem k tomu, že článek 349 Smlouvy o fungování EU uznává zvláštní hospodářskou a sociální situaci nejvzdálenějších regionů, kterou ze strukturálního hlediska prohlubují určité faktory (odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí, závislost na malém množství produktů apod.), jejichž neměnnost a spolupůsobení vážným způsobem ohrožují jejich rozvoj a hodnotový řetězec v odvětví rybolovu;

J.

vzhledem k tomu, že primární producenti, ačkoli hrají v hodnotovém řetězci klíčovou úlohu, nemají vždy prospěch z přidané hodnoty vytvořené v pozdějších fázích;

K.

vzhledem k tomu, že společná rybářská politika (SRP) má posílit udržitelnost a konkurenceschopnost odvětví rybolovu a akvakultury Evropské unie;

L.

vzhledem k tomu, že jedním ze způsobů, jak zaručit, že produkty rybolovu z nejvzdálenějších regionů budou konkurenceschopné, je zajistit, aby cena ryb z těchto regionů, které se dostanou na hlavní cílové trhy, nebyla v důsledku nákladů na dopravu přemrštěná;

M.

vzhledem k tomu, že EU je světovým lídrem v oblasti uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh;

N.

vzhledem k tomu, že obchod s produkty rybolovu a akvakultury je ovlivňován mnoha faktory, jako jsou preference spotřebitelů v různých zeměpisných oblastech;

O.

vzhledem k tomu, že cílem společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury je zlepšit transparentnost a stabilitu trhů, zejména pokud jde o hospodářské poznatky a porozumění unijním trhům s produkty rybolovu a akvakultury v rámci celého dodavatelského řetězce;

P.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury stanovuje v článku 38 povinnost uvádět oblast odlovu nebo produkce a v případě produktů rybolovu ulovených na moři písemný název podoblasti nebo divize uvedené v rybolovných oblastech FAO;

Q.

vzhledem k tomu, že transparentnost je prostředkem k zajištění práva spotřebitelů na to, aby s maximální přesností znali vlastnosti výrobků, které nakupují; že to vyžaduje lepší označování produktů, včetně povinnosti uvádět zároveň přesné informace o původu ryb jak při prodeji čerstvých produktů, tak v případě zpracovaných produktů;

R.

vzhledem k tomu, že současná dynamika prodeje neumožňuje přenášet výkyvy ve výrobních nákladech, včetně nákladů na pohonné hmoty, na ceny ryb, a vzhledem k tomu, že průměrné ceny při prvním prodeji nedrží krok s vývojem cen pro koncové spotřebitele;

S.

vzhledem k tomu, že studie zveřejněná tematickou sekcí Strukturální politika a politika soudržnosti v roce 2016 s názvem „Trhy s produkty drobného rybolovu: hodnotový řetězec, propagace a označování“ jasně uvádí, že označování produktů rybolovu v EU může spotřebitele mást;

T.

vzhledem k tomu, že organizace producentů v odvětví rybolovu a organizace producentů v odvětví akvakultury (dále jen „organizace producentů“) jsou klíčovými subjekty, pokud jde o dosažení cílů SRP a společné organizace trhů;

U.

vzhledem k tomu, že Evropská unie se zavázala k ochraně standardů vysoké kvality, pokud jde o produkty rybolovu, zejména s ohledem na obchodní vztahy s třetími zeměmi;

V.

vzhledem k významu zpracovatelského a konzervárenského průmyslu;

W.

vzhledem k tomu, že místní akční skupiny v oblasti rybolovu mají v rámci SRP zásadní význam, pokud jde o vypracování a provádění integrovaných a víceodvětvových strategií komunitně vedeného místního rozvoje, které odpovídají potřebám jejich místní rybolovné oblasti; že je uznávána jejich užitečná úloha spočívající v tom, že přispívají k diverzifikaci rybolovných činností;

X.

vzhledem k tomu, že dodavatelský řetězec v oblasti rybolovu neexistuje izolovaně a vytváření meziodvětvových vazeb má zásadní význam pro vývoj inovativních produktů za účelem získání přístupu na nové trhy a pro jejich lepší propagaci;

Y.

vzhledem k tomu, že v některých členských států EU je míra koordinace a sdružování v oblasti rybolovu nedostatečná;

Z.

vzhledem k tomu, že rybolov v nejvzdálenějších regionech se potýká se svébytnými překážkami, které jsou uznány v článku 349 Smlouvy o fungování EU, což také ovlivňuje jeho strukturu;

AA.

vzhledem k tomu, že meziodvětvové organizace (jak již bylo uvedeno v rámci společné organizace trhů) mohou zlepšit koordinaci obchodních činností v celém dodavatelském řetězci a podpořit opatření v zájmu celého odvětví;

AB.

vzhledem k tomu, že populace ryb představují sdílené zdroje, mohou jejich udržitelného a účinného využívání v určitých případech lépe dosáhnout organizace složené z členů z různých států a různých regionů Unie, a proto by toto využívání mělo být řešeno a studováno v rámci jednotlivých regionů;

AC.

vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu má zásadní význam pro sociálně-ekonomickou situaci, zaměstnanost a podporu hospodářské a sociální soudržnosti v nejvzdálenějších regionech, jejichž ekonomiky jsou postiženy trvalými strukturálními omezeními a které mají jen omezenou možnost hospodářské diverzifikace;

AD.

vzhledem k tomu, že nedostatek mladých odborníků je překážkou pro modernizaci a zlepšení situace v odvětví a významně ohrožuje přežití mnoha pobřežních komunit;

AE.

vzhledem k tomu, že v odvětví rybolovu není dostatečně viditelná úloha žen, které často vykonávají nejen práci v pozadí, jako je například logistická podpora nebo úřadování spojené s těmito činnostmi, ale pracují rovněž jako rybářky a velitelky na některých rybářských plavidlech;

AF.

vzhledem k tomu, že povinnost vykládky představuje skutečné ekonomické a sociální omezení, které snižuje finanční životaschopnost a má dopad na hodnotový řetězec, a měla by tedy být minimalizována;

AG.

vzhledem k tomu, že je nezbytné podporovat větší povědomí spotřebitelů o významu zdravé výživy a udržitelné produkce;

AH.

vzhledem k tomu, že za příčiny zhoršující se sociální a hospodářské situace musí být považovány mimo jiné klesající ceny ryb při prvním prodeji a rostoucí náklady na pohonné hmoty;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (3),

—

s ohledem na studii nazvanou „Mladí zemědělci: provádění politik po reformě SZP v roce 2013“, kterou zadala tematická sekce B Evropského parlamentu, odbor strukturální politiky a politiky soudržnosti, a která byla představena na schůzi Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova dne 23. listopadu 2017,

—

s ohledem na své slyšení na téma Provádění politik pro mladé zemědělce po reformě SZP v roce 2013, které se konalo dne 23. listopadu 2017,

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 10/2017 nazvanou „Podpora EU pro mladé zemědělce by měla být lépe zacílena, aby usnadňovala účinnou generační obměnu“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 nazvané „Zpráva o aktuálním stavu koncentrace zemědělské půdy v EU: jak zemědělcům usnadnit přístup k půdě“ (4),

—

s ohledem na studii Evropské rady o mladých zemědělcích (CEJA) s názvem „Mladí zemědělci jsou klíčem k budoucí SZP“, která byla zveřejněna dne 17. května 2017,

—

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů s názvem „Podpora mladých evropských zemědělců“ (5),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu a rovněž na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0157/2018),

A.

vzhledem k tomu, že v EU je pouze asi 6 % všech osob vedoucích zemědělský podnik mladších 35 let a více než polovina jich je starších 55 let, přičemž mezi jednotlivými členskými státy existují výrazné rozdíly;

B.

vzhledem k tomu, že tato čísla se za poslední desetiletí nijak významně nezměnila – podíl mladých zemědělců klesá a stárnutí obyvatelstva pracujícího v zemědělství představuje závažný problém; vzhledem k tomu, že generační obměna v zemědělství se v jednotlivých členských státech značně liší, a proto si tato výzva žádá pružný a diverzifikovaný přístup;

C.

vzhledem k tomu, že zemědělský rozvoj podpořený společnou zemědělskou politikou (SZP) již více než 50 let napomáhá ve všech regionech rozšiřování, spojování podniků a silné kapitalizaci výrobních aktiv, a proto je u některých podniků obtížné, aby byly předány nebo přístupné mladým lidem vzhledem k množství kapitálu potřebného k jejich převzetí;

D.

vzhledem k tomu, že stárnutí zemědělské pracovní síly je akutní zejména v živočišné výrobě, především v odvětví chovu ovcí a koz, z důvodu omezené ziskovosti tohoto sektoru;

E.

vzhledem k tomu, že v období 2007–2013 se počet mladých zemědělců v EU jako celku snížil z 3,3 milionu na 2,3 milionu osob a plocha zemědělských podniků obhospodařovaná mladými zemědělci se ve stejném období snížila z 57 na 53 milionů hektarů;

F.

vzhledem k tomu, že ve světle demografických změn, jako je úbytek a stárnutí obyvatelstva ve venkovských oblastech, je nutné vytvářet příležitosti pro zemědělství jako moderní a atraktivní odvětví, které motivují mladé lidi k profesnímu uplatnění v tomto sektoru;

G.

vzhledem k tomu, že panuje ostrá konkurence v přístupu k půdě mezi mladými lidmi, kteří chtějí zahájit zemědělskou činnost, a již zavedenými zemědělci a v některých případech i mezi mladými lidmi a investičními podniky, které se začaly o zemědělství zajímat;

H.

vzhledem k tomu, že v budoucnu bude ohrožen celý model rozvoje zemědělství na základě rodinných zemědělských podniků;

I.

vzhledem k tomu, že v tomto směru hraje zásadní úlohu SZP;

J.

vzhledem k tomu, že generační obměna v zemědělství je problém kombinující dva aspekty, a sice obtíže mladší generace zahájit zemědělskou činnost a obtíže současné generace zemědělců s touto činností skončit, a vzhledem k tomu, že nedostatek mladých lidí pracujících v zemědělství ohrožuje hospodářskou a sociální udržitelnost a růst ve venkovských oblastech i potravinovou soběstačnost a zabezpečení potravin v EU; vzhledem k tomu, že základní podmínkou atraktivity zemědělství je uspokojivá ekonomická situace;

K.

vzhledem k tomu, že poslední reforma SZP potvrdila a zavedla sérii nástrojů, které lze kombinovat a přizpůsobit vnitrostátním podmínkám členských států, zejména pokud jde o povinné platby pro mladé zemědělce v rámci prvního pilíře (částka 6,9 miliardy EUR vyplácená 180 000 mladých zemědělců) a v rámci druhého pilíře o opatření, jako je podpora při zahájení provozu, přístup k finančním prostředkům a úvěrům či možnost vytvoření tematického dílčího programu pro mladé zemědělce (2,6 miliardy EUR);

L.

vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy v EU mají skutečnou politiku týkající se zahájení zemědělské činnosti a ne všechny využívají nástroje, které nabízí SZP na podporu mladých zemědělců, zejména pokud jde o „podporu na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce“ v rámci druhého pilíře;

M.

vzhledem k tomu, že mladé ženy přebírající odpovědnost za řízení zemědělského podniku představují pouze malý podíl mladých zemědělců, avšak netvoří homogenní skupinu, a proto mají při zahájení tohoto povolání rozdílné potřeby;

N.

vzhledem k tomu, že generační obměna by měla být jednou z klíčových priorit budoucí SZP, která vytvoří společný rámec politiky pro vnitrostátní individualizované strategie, a vzhledem k tomu, že prosazování generační obměny je nezbytným předpokladem k udržení zemědělství v EU a zachování atraktivity a životaschopnosti venkovských oblastí, zejména podporou rozmanitosti zemědělských podniků a udržitelné rodinné zemědělské činnosti;

O.

vzhledem k tomu, že přístup k půdě se ukazuje být jednou z hlavních překážek pro mladé a začínající zemědělce, která přetrvává po mnoho let a vyžaduje skutečná řešení; vzhledem k tomu, že přístup k půdě je ztížen zejména ubýváním zemědělské půdy kvůli zakrývání půdy, urbanizaci, cestovnímu ruchu, infrastrukturním projektům, změnám ve využití a šíření dezertifikace v důsledku změny klimatu na jedné straně a koncentrací půdy na straně druhé; vzhledem k tomu, že závažný a stále více znepokojující problém pro začínající a mladé zemědělce v řadě členských států představuje spekulativní zvyšování cen; vzhledem k tomu, že stávající formy podpory, ačkoli usnadňují přístup k financování nebo kapitálu, neřeší klíčový problém získání přístupu k půdě s cílem založit nové hospodářství;

P.

vzhledem k tomu, že pro začínající zemědělce, jako jsou mladí zemědělci, představuje zvýšené riziko volatilita cen, a vzhledem k tomu, že se tito zemědělci potýkají s dalšími obtížemi, které jim znesnadňují přístup k finančním prostředkům z bank nebo jiných úvěrových programů, neboť nedisponují dostatkem finančních aktiv, která by použili jako zajištění;

Q.

vzhledem k tomu, že podpora EU pro mladé zemědělce by měla být lépe zacílena, aby byla zajištěna generační obměna a nedocházelo k úbytku a koncentraci podniků;

R.

vzhledem k tomu, že navzdory podpůrným opatřením EU zemědělské odvětví stále čelí výzvám v souvislosti se vstupem mladých zemědělců do tohoto sektoru a generační obměnou;

S.

vzhledem k tomu, že mezi začínajícími zemědělci jsou ženy zastoupeny v roli hlavního zemědělce častěji než v zemědělském odvětví obecně;

T.

vzhledem k tomu, že demografická situace v některých regionech EU je velmi nevyvážená, neboť zde chybí mladí lidé;

U.

vzhledem k tomu, že mladí zemědělci a noví účastníci trhu představují důležitý zdroj inovací a podnikavosti v zemědělství a jejich přínos spočívá například v zavádění nových poznatků nebo technik do praxe, rozvoji nových obchodních modelů založených na koncových uživatelích, rozvíjení udržitelných systémů zemědělského hospodaření a nových modelů organizace (např. naturálního pachtu, předběžného financování či hromadného získávání zdrojů – tzv. crowdsourcing), posilování vazeb mezi zemědělskou činností a místní komunitou a přizpůsobování tradičních znalostí za účelem podnikatelských inovací (např. tradiční výroba potravin);

V.

vzhledem k tomu, že převážná část horských regionů čelí zvláštním problémům kvůli nízkým investicím, specifickým podmínkám a obtížnému reliéfu, které mladé lidi odrazují od toho, aby v těchto regionech zůstávali nebo zakládali podniky;

W.

vzhledem k tomu, že to vyžaduje, aby státní a regionální orgány zvážily pružnější přístup k uplatňování mechanismu „mladého zemědělce“ v zemích, kde se takové regiony vyskytují;

X.

vzhledem k tomu, že začínající zemědělci často provozují menší zemědělské podniky, a proto je pro ně obtížné získat vstupy za konkurenční ceny a vyprodukovat množství nezbytné k dosažení úspor z rozsahu;

Y.

vzhledem k tomu, že 80 % dotací SZP je rozděleno pouze mezi 20 % zemědělských podniků v EU a skutečná distribuce dotací by mohla být ještě nerovnější, neboť z dostupných statistik není možné zjistit údaje o vlastnictví a kontrole zemědělských podniků;

Z.

vzhledem k tomu, že v Manifestu mladých zemědělců zveřejněném Evropskou radou mladých zemědělců v roce 2015 se požaduje: zajištění přístupu k půdě a úvěrům prostřednictvím opatření veřejné podpory, přijetí předpisů omezujících používání nekalých obchodních praktik v potravinovém řetězci, zavedení opatření ke snížení nestability příjmů mladých zemědělců a podpora investic a přístupu k půdě za účelem zabezpečení a ochrany půd a optimalizace využívání půdy mladými zemědělci k produkci potravin;

AA.

vzhledem k tomu, že mladí zemědělci jsou klíčem k udržitelnému, diverzifikovanému a inkluzivnímu zemědělství a podpora jejich vstupu do tohoto odvětví pomůže zabezpečit budoucí produkci potravin a chránit životní prostředí a venkovskou krajinu;

AB.

vzhledem k tomu, že pro ty, kteří chtějí založit zemědělský podnik, je velkou překážkou mimořádná volatilita cen zemědělských produktů, která je často vede k tomu, aby se zaměřili na specializované produkty s bezpečnější ziskovou marží;

AC.

vzhledem k tomu, že evropské právo zná pojmy „mladí zemědělci“ a „zemědělci zahajující zemědělskou činnost“;

AD.

vzhledem k tomu, že koncentrace půdy je proces, který se výrazně zintenzivňuje; vzhledem k tomu, že mezi lety 2005 a 2015 počet zemědělských podniků poklesl o přibližně 3,8 milionu, zatímco jejich průměrná velikost vzrostla o 36 %;

AE.

vzhledem k tomu, že v prohlášení z konference Cork 2.0 ze dne 6. září 2016 jsou vyjádřeny obavy z vylidňování venkova a odlivu mladých lidí, a vzhledem k potřebě zajistit, aby venkovské oblasti a komunity (venkov, zemědělské podniky, vesnice a malá města) zůstaly přitažlivým místem k životu i práci tím, že se zlepší dostupnost služeb, jako jsou školy, nemocnice, včetně porodní péče, širokopásmové připojení a rekreační možnosti, a příležitosti pro venkovské obyvatele s cílem podporovat podnikání v tradičních venkovských odvětvích i nových hospodářských odvětvích;

AF.

vzhledem k tomu, že generační obměna závisí především na skutečné vůli volených politiků (EU a členských států) a příslušných odborníků, a zejména na starších lidech; vzhledem k tomu, že tato vůle předpokládá ambiciózní a koherentní celkovou politiku – která zatím ve skutečnosti neexistuje –, jež bude zahrnovat nástroje SZP i různé nástroje vnitrostátních politik v nejrůznějších oblastech, jako jsou půda, financování, formy držení půdy a strategie strukturování zemědělských podniků, zdanění, dědické právo, důchodové systémy, odborná příprava atd.;

AG.

vzhledem k tomu, že v současnosti mladí zemědělci v EU soutěží v rychle se vyvíjejícím zemědělském odvětví; vzhledem k tomu, že inovace, výzkum a precizní zemědělství mají potenciál zlepšit zemědělské výnosy a současně umožnit lepší řízení zdrojů;

AH.

vzhledem k tomu, že počet žádostí podaných v souvislosti s opatřením pro zahájení činnosti mladých lidí v zemědělství v rámci druhého pilíře SZP v některých členských státech překročil hodnotu celkového počtu začínajících zemědělských podniků stanovenou na programové období 2014–2020;

AI.

vzhledem k tomu, že mladí zemědělci, kteří podobně jako všichni ostatní zemědělci v EU produkují a uvádějí své produkty na jednotný evropský trh, nemají ve všech členských státech stejné obchodní nebo úvěrové podmínky;

AJ.

vzhledem k tomu, že existují iniciativy jako „Iniciativa EU pro inteligentní vesnice“;

AK.

vzhledem k tomu, že ve venkovských oblastech je třeba zachovat populaci jak mladších lidí v produktivním věku, tak starších lidí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

90.

91.

92.

93.

94.

—

s ohledem na závazek skupiny G20 ve prospěch udržitelného růstu učiněný během německého předsednictví (od 1. prosince 2016 do 30. listopadu 2017) a se zvláštním zřetelem na výrok „budeme i nadále individuálně i kolektivně využívat veškeré politické nástroje – měnové, daňové a strukturální – s cílem dosáhnout našeho cíle silného, udržitelného, vyváženého a inkluzivního růstu a současně posilovat hospodářskou a finanční odolnost“,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje stanovené OSN, a zejména na závazek, že budou přijata opatření v boji proti změně klimatu a jejímu dopadu a k zajištění udržitelné spotřeby a produkce,

—

s ohledem na závazek Komise vůči udržitelným investicím prováděným v tomto ohledu, jenž je obsažen v plánu na zavedení unie kapitálových trhů, a konkrétně na zjištění odborné skupiny na vysoké úrovni pro udržitelné finance (HLEG),

—

s ohledem na průběžnou zprávu této skupiny na vysoké úrovni (dále jen „skupina HLEG“) z července 2017 nazvanou „Financování udržitelné evropské ekonomiky“, která nastínila protiklad mezi jednáním usilujícím o krátkodobý zisk a potřebou dlouhodobého investování za účelem dosažení cílů týkajících se životního prostředí, sociální oblasti a řádné správy, a zejména pak na její bod 5 týkající se rizik, že finanční systém a politický rámec podlehnou tzv. „tragédii horizontu“ (strana 16),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2017 o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období (COM(2017)0292),

—

s ohledem na konečnou zprávu skupiny HLEG z ledna 2018 nazvanou „Financování udržitelné evropské ekonomiky“,

—

s ohledem na stranu 14 průběžné zprávy skupiny HLEG, kde se uvádí, že evropští investoři mají celkovou expozici vůči odvětvím s vysokými emisemi uhlíku ve výši přibližně 45 % a že globální institucionální investoři mají méně než 1 % investic v aktivech v oblasti „zelené“ infrastruktury,

—

s ohledem na skutečnost, že obezřetnostní rámce, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (1) a účetní pravidla pro investory, odrazují od dlouhodobého přístupu a že obezřetnostní pravidla vyžadují kapitálovou úroveň přiměřenou úrovni rizika v jednoletém časovém horizontu a pro účely výpočtu kapitálových požadavků zohledňují pouze finanční riziko,

—

s ohledem na článek 173 francouzského zákona č. 2015-992 ze dne 17. srpna 2015 o energetické transformaci ve prospěch ekologického růstu,

—

s ohledem na projev guvernéra britské centrální banky (Bank of England) a předsedy Rady pro finanční stabilitu Marka Carneyho ze dne 22. září 2016 a na zprávu think tanku Carbon Tracker Initiative z roku 2015, a zejména s ohledem na skutečnost, že celková tržní kapitalizace čtyř největších producentů uhlí v USA poklesla od konce roku 2010 o více než 99 %,

—

s ohledem na platformu Lucemburska a EIB k financování opatření v oblasti klimatu zřízenou v září 2016,

—

s ohledem na stranu 9 diskusního textu organizace E3G z května 2016 nazvaného „Start čisté energie: kapitalizovat evropskou energetickou unii“ (Clean Energy Lift Off – Capitalising Europe’s Energy Union), a zejména s ohledem na skutečnost, že od roku 2008 do roku 2013 přišlo 20 největších evropských podniků zajišťujících energetické služby o více než polovinu své tržní hodnoty, která původně dosahovala 1 bilionu EUR,

—

s ohledem na zprávy think tanku Carbon Tracker Initiative z let 2015 a 2016, podle kterých hrozí, že dalších 1,1 až 2 biliony USD v kapitálových výdajích vynaložených na fosilní paliva „uvízne“, přičemž jen v čínském energetickém sektoru se jedná o 500 miliard USD,

—

s ohledem na „doporučení OECD Radě o společných přístupech ke státem podporovaným vývozním úvěrům a environmentálním a sociálním aspektům“ (dále jen „společné přístupy“), které uznává „odpovědnost zúčastněných stran uplatňovat závazky přijaté smluvními stranami Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu“ a „odpovědnost zúčastněných stran zvažovat pozitivní i negativní environmentální a sociální dopady projektů, zejména v citlivých odvětvích nebo citlivých oblastech či v jejich blízkosti, a environmentální a sociální rizika spojená se stávajícími operacemi při rozhodování o poskytnutí oficiální podpory vývozním úvěrům“,

—

s ohledem na obecné pokyny OECD z roku 2017 týkající se „odpovědného podnikání institucionálních investorů“, a zejména pak jejich stranu 13, která uvádí, že „investoři, včetně investorů s menšinovým podílem, mohou být přímo spojeni s negativními dopady způsobenými společností, do níž investovali, nebo negativními dopady, k nimž tato společnost přispěla, v důsledku toho, že vlastní nebo spravují akcie společnosti, která způsobila určité sociální či environmentální důsledky, nebo k nim napomohla“,

—

s ohledem na přístup Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) spočívající v přechodu k zelené ekonomice, který usiluje o zmírnění dopadů změny klimatu a dalších druhů zhoršování životního prostředí a zvýšení odolnosti vůči nim, a se zvláštním ohledem na dokumenty EBRD, které ukazují na spojitost mezi tímto přechodem a životním prostředím, včetně případných změn metodiky pro posuzování projektů,

—

s ohledem na text OECD z roku 2017 nazvaný „Odpovědné podnikání institucionálních investorů: klíčové otázky pro náležitou péči podle obecných pokynů OECD pro nadnárodní společnosti“,

—

s ohledem na zprávu pracovní skupiny na vysoké úrovni o investování do sociální infrastruktury v Evropě z roku 2018 nazvanou „Posílení investic do sociální infrastruktury v Evropě“,

—

s ohledem na francouzský zákon ze dne 27. března 2017 o povinnosti podniků v oblasti obezřetnosti, a zejména na články 1 a 2 tohoto zákona,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (2)(směrnice o vykazování nefinančních informací, dále jen „směrnice NFRD“), a zejména na články 19 a 19a směrnice 2013/34/EU a body odůvodnění 3, 6, 7 a 8 směrnice 2014/95/EU,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/828 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů (3) (dále jen „směrnice o právech akcionářů),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (4) (dále jen „směrnice o penzijních fondech“),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (6) (dále jen „nařízení o STS“),

—

s ohledem na čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (7) (dále jen „nařízení PRIIP“), který stanoví, že pokud se PRIIP prokazatelně zaměřuje na konkrétní cíle v environmentální nebo sociální oblasti, tvůrce tohoto produktu musí prokázat potenciálním retailovým investorům a širším akcionářům, jak je těchto cílů dosahováno v průběhu celého investičního procesu,

—

s ohledem na doporučení banky Triodos obsahující „vzorové mandáty“, které obsahují požadavky na plnohodnotné začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktoru řádné správy do investičních rozhodnutí, aktivní angažovanost a hlasování o těchto otázkách, volbu ukazatelů udržitelnosti, méně časté, ale smysluplnější podávání zpráv ze strany správců aktiv a odměňování a platové struktury orientované na dlouhodobý časový horizont,

—

s ohledem na nový výklad fiduciární povinnosti ze strany britské vlády, který omezuje vazbu na maximální výnosy a umožňuje, aby byly zohledňovány etické a environmentální otázky,

—

s ohledem na průkopnickou úlohu Evropské investiční banky (EIB), která vydala první zelený dluhopis na světě a od ledna 2018 je největším světovým emitentem těchto dluhopisů,

—

s ohledem na „zásady pro finance s pozitivními dopady“, které vypracovala finanční iniciativa Programu OSN pro životní prostředí (UNEP FI),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2017 nazvané „Financování opatření v oblasti klimatu: klíčový nástroj provádění Pařížské dohody“, které zdůrazňuje úlohu místních a regionálních samospráv při posilování investičních zdrojů pro dosahování cílů Pařížské dohody,

—

s ohledem na šetření programu UNEP zabývající se vytvořením udržitelného finančního systému,

—

s ohledem na zprávu iniciativy Climate Bonds („Klimatické dluhopisy“) z roku 2017, která ukázala, jak jsou dluhopisy používány k přechodu na nízkouhlíkové globální hospodářství,

—

s ohledem na průzkumnou zprávu programu UNEP z roku 2016, která dospěla k závěru, že několik vnitrostátních finančních regulačních orgánů již v současnosti uplatňuje nebo připravuje hodnocení udržitelnosti a že tyto iniciativy by měly být urychleně rozšířeny na úrovni EU; a dále s ohledem na skutečnost, že tyto analýzy by měly vycházet ze standardizovaných klimatických scénářů, včetně scénáře, podle nějž bude nárůst celosvětových teplot udržen výrazně pod úrovní 2 °C,

—

s ohledem na doporučení obsažené v konečné zprávě skupiny HLEG z ledna 2018, podle kterého by Komise měla na všechny legislativní návrhy ve finanční oblasti uplatňovat test udržitelnosti,

—

s ohledem na přezkum unie kapitálových trhů v polovině období (COM(2017)0292) a na jednoznačné vyjádření Komise o tom, že: „podporuje spojení soukromých investic s cíli v oblasti klimatu, účinného využívání zdrojů a dalšími cíli v oblasti životního prostředí, a to jak prostřednictvím politických opatření, tak prostřednictvím veřejných investic“ (COM(2016)0601),

—

s ohledem na zprávu německé centrální banky (Bundesbank) z dubna 2017 a na čtvrtletní bulletin britské centrální banky ze čtvrtého čtvrtletí roku 2014, které uvádějí, že většina peněz v oběhu je vytvořena soukromým bankovním sektorem u příležitosti úvěrů, které banky poskytují,

—

s ohledem na čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody odkazující na nutnost, aby „finanční toky důsledně směřovaly k nízkým emisím skleníkových plynů a k rozvoji odolnému vůči změně klimatu“,

—

s ohledem na zprávu UNISDR a CRED nazvanou „The Human Cost of Weather related Disasters 1995-2015“ (Cena přírodních katastrof v letech 1995–2015 pro člověka), v níž se uvádí, že 90 % významných katastrof zaznamenaných v tomto období, jež byly způsobeny přírodními hrozbami, souviselo s klimatem a počasím a že katastrofy způsobují každoročně celosvětové hospodářské škody ve výši 300 miliard USD (8),

—

s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 a na prioritu 3 tohoto rámce, která spočívá v „investování do snižování rizika katastrof pro dosažení odolnosti“, včetně bodu 30, podle kterého je třeba „vhodným způsobem podporovat začleňování úsilí a opatření v oblasti snižování rizika katastrof do finančních a fiskálních nástrojů“,

—

s ohledem na zprávu Rady pro finanční stabilitu z června 2017 nazvanou „Doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací týkajících se klimatu“,

—

s ohledem na práci Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ve věci rizik „uvízlých aktiv“ a potřebu zavést evropské „uhlíkové zátěžové testy“,

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 31 z roku 2016, která dospěla k názoru, že navzdory tomu, že se EU politicky zavázala, že ve stávajícím rozpočtovém období (2014–2020) vynaloží každé páté euro (tj. 20 % prostředků) na otázky spojené s klimatem, pravděpodobně tento cíl nesplní, neboť prostředky, které jsou v současnosti na tyto otázky naplánovány, činí pouze přibližně 18 %,

—

s ohledem na statistickou zprávu EIB za rok 2016 ze dne 27. dubna 2017, která ukazuje, že podpora EIB směřující na opatření v oblasti klimatu i nadále odráží různé tržní situace v zemích EU a v roce 2016 nedosáhla v 16 členských státech EU úrovně 20 %, a že navzdory tomu, že byly investice do opatření v oblasti klimatu v roce 2016 soustředěny převážně v silnějších ekonomikách EU, financovala EIB v témže roce projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v 11 členských státech a projekty v oblasti energetické účinnosti v 18 členských státech,

—

s ohledem na zprávu pracovní skupiny na vysoké úrovni pro investování do sociální infrastruktury v Evropě, která odhaduje, že nedostatek v oblasti investic do sociální infrastruktury v EU činí minimálně 100 až 150 miliard EUR ročně a celkový nedostatek v letech 2018–2030 činí více než 1,5 bilionu EUR,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. února 2018 k výroční zprávě o finančních činnostech Evropské investiční banky (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2016 (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2017 o akčním plánu v oblasti retailových finančních služeb (11),

—

s ohledem na investiční zprávu EIB 2017/2018,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o inovaci pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu (12),

—

s ohledem na balíček opatření Evropské komise týkajících se oběhového hospodářství z roku 2015 a na usnesení Parlamentu ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (13),

—

s ohledem na zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a na odpovědnost „chránit, dodržovat a napravovat,“

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0164/2018),

A.

vzhledem k tomu, že finanční trhy mohou a měly by hrát klíčovou úlohu při usnadňování přechodu na udržitelnou ekonomiku v EU, která půjde nad rámec klimatického přechodu a ekologických problémů a bude se také týkat sociálních a správních otázek; vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí řešit související selhání trhu; vzhledem k tomu, že environmentální, ekonomické a sociální výzvy spolu úzce souvisejí; vzhledem k tomu, že podle zprávy skupiny HLEG z července 2017 dosahuje deficit ve financování úsilí o dosažení dekarbonizace Evropy téměř 180 miliard EUR, nepočítáme-li další cíle v oblasti udržitelného rozvoje;

B.

vzhledem k tomu, že ekologický přechod musí fungovat jako podnět k posílení solidarity a soudržnosti; vzhledem k tomu, že udržitelné finance mohou být prostředkem k řešení společenských výzev s cílem dosáhnout dlouhodobého růstu podporujícího začlenění a podporovat dobré životní podmínky občanů; vzhledem k tomu, že kritéria pro investice v oblasti zmírňování změny klimatu se zdají být velice slibná a mohou být dobrým výchozím bodem; vzhledem k tomu, že udržitelné finance se nevztahují pouze na klima a zelené investice, ale jejich součástí by se měla co nejrychleji stát také sociální a správní kritéria;

C.

vzhledem k tomu, že předvídatelný a stabilní regulační systém pro investice související se změnou klimatu má klíčový význam pro podporu zapojení soukromého sektoru do financí v oblasti klimatu; vzhledem k tomu, že Evropská unie může stanovit normu pro udržitelný finanční systém tím, že zavede důvěryhodný a komplexní rámec, jehož jednotlivé části by měly být postupně zaváděny konkrétními legislativními iniciativami;

D.

vzhledem k tomu, že je třeba, aby se změnil způsob myšlení všech zúčastněných subjektů, k čemuž jsou zapotřebí horizontální právní předpisy ze strany Komise; vzhledem k tomu, že institucionální a retailoví investoři se stále více zajímají o investování do produktů, které splňují kritéria v environmentální, sociální a správní oblasti (dále jen „ESG“);

E.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí zvýšená transparentnost údajů ESG týkajících se společností, aby se zabránilo klamavé ekologické reklamě (tzv. „green-washing“);

F.

vzhledem k tomu, že hodnocení dopadu by mělo být součástí taxonomie udržitelných finančních produktů; vzhledem k tomu, že se zvyšují odborné znalosti ohledně způsobu výpočtu dopadu investic na cíle ESG;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 2, 6 a 7 této smlouvy,

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 70, 85, 86, 258, 259 a 260 této smlouvy,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na svá příslušná usnesení týkající se oblasti právního státu a spravedlnosti,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. dubna 2017 s názvem „Srovnávací přehled EU o soudnictví 2017“ (COM(2017)0167),

—

s ohledem na studii vypracovanou v roce 2017 Společným výzkumným střediskem Evropské komise pod názvem „Soudní systém a hospodářský rozvoj v členských státech EU“ (The judicial system and economic development across EU Member States) (1),

—

s ohledem na průzkum Institutu komory USA pro právní reformu vypracovaný roku 2017 pod názvem „Nárůst hromadných žalob v EU“ (The Growth of Collective Redress in the EU) (2),

—

s ohledem na databázi genderové statistiky Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) (3),

—

s ohledem na zprávy Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva („Benátské komise“), zejména na její seznam kritérií právního státu (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o hodnocení soudnictví, pokud jde o oblast trestního soudnictví a právního státu (5),

—

s ohledem na „Srovnávací studii o přístupu ke spravedlnosti z hlediska právních předpisů o genderové rovnosti a potírání diskriminace“ vydanou společností Milieu v roce 2011 (6),

—

s ohledem na doporučení Rady Evropy o soudcích: nezávislost, účinnost a odpovědnost (CM/Rec(2010)12) (7),

—

s ohledem na studii vypracovanou roku 2017 tematickou sekcí Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti s názvem „Mapování zastoupení žen a mužů v právních profesích v EU“ (8),

—

s ohledem na hodnoticí zprávy o evropských soudních systémech, které každoročně vypracovává Komise Rady Evropy pro efektivnost soudnictví (CEPEJ) (9),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0161/2018),

A.

vzhledem k tomu, že nezávislé, efektivní a kvalitní soudní systémy mají klíčový význam pro prosazování právního státu, spravedlivých soudních řízení a důvěry občanů a podniků v právní systém a pro zajištění toho, aby jednotlivci i podniky mohli plně požívat svých práv; vzhledem k tomu, že účinné soudní systémy jsou nedílně spojeny s nezávislostí soudů, podporují hospodářský růst, chrání základní práva a jsou oporou pro řádné uplatňování práva EU; vzhledem k tomu, že spravedlnost je hodnotou sama o sobě, zejména pokud se jedná o přístup občanů ke spravedlnosti a o dodržování práva na spravedlivý proces;

B.

vzhledem k tomu, že Komise vydala srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2017, což je nezávazný informační a srovnávací nástroj, jehož cílem je hodnotit v zásadě účinnost, nezávislost a kvalitu vnitrostátních soudních systémů za účelem zjištění případných nedostatků, vymezení osvědčených postupů a dosažení pokroku a lepšího vymezování politiky členských států v oblasti spravedlnosti a který je pro tento účel zaměřen na parametry soudních systémů přispívající ke zlepšení podnikatelského, investičního a spotřebitelského prostředí v Unii;

C.

vzhledem k tomu, že pátý srovnávací přehled EU o soudnictví analyzuje především otázky související s veřejným přístupem k soudním řízením, nezávislost soudnictví z pohledu jednotlivců a podnikatelské sféry, stávající využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) v soudnictví a fungování vnitrostátních soudních systémů ve specifických oblastech týkajících se jednotného trhu a podnikání a současně předkládá úvodní přehled fungování vnitrostátních systémů trestního soudnictví při prosazování právních předpisů EU proti praní peněz;

D.

vzhledem k tomu, že srovnávací přehled EU o soudnictví 2017 nepředkládá celkový žebříček hodnocení vnitrostátních soudních systémů a nemá v úmyslu oceňovat jeden systém více než jiný;

E.

vzhledem k tomu, že na druhé straně by srovnávací přehled v oblasti soudnictví měl být užitečnou příručkou přinášející přehled osvědčených postupů, které mají členské státy používat v oblasti občanského, obchodního a správního soudnictví;

F.

vzhledem k tomu, že velké množství údajů o některých členských státech stále není k dispozici; vzhledem k tomu, že mezi množstvím a konkrétním obsahem údajů, které dodávají některé členské státy, existují rozdíly;

G.

vzhledem k tomu, že se srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2017 zaměřuje zejména na občanské, obchodní a správní soudnictví, ale představuje také počáteční přehled o fungování vnitrostátních systémů při uplatňování právních předpisů EU proti praní peněz v trestním soudnictví;

H.

vzhledem k tomu, že přínosem tohoto nezávazného srovnání je to, že popisuje jak pozitivní, tak negativní trendy vývoje a skýtá fórum umožňující učit se jeden od druhého a vyměňovat si osvědčené postupy v rámci Unie s cílem prosazovat a zaručit dodržování zásad právního státu;

I.

vzhledem k tomu, že informování o soudním systému uživatelsky přívětivým způsobem je základním předpokladem přístupu ke spravedlnosti;

J.

vzhledem k tomu, že soudní systémy je třeba přizpůsobit novým výzvám, jimž EU čelí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D056125-02),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 23. dubna 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne 21. září 2017, které bylo zveřejněno dne 24. října 2017 (3),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2008/280/ES (5) se povoluje uvedení na trh potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice GA21“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že toto povolení se vztahuje rovněž na jiné produkty než potraviny a krmiva, jež obsahují kukuřici GA21 nebo z ní sestávají, pro stejná použití jako jakákoli jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že před přijetím rozhodnutí 2008/280/ES přijal dne 13. září 2007 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 2. října 2007 (6) (dále jen „stanovisko úřadu EFSA z roku 2007“);

C.

vzhledem k tomu, že dne 6. října 2016 podala Komisi společnost Syngenta France SAS jménem švýcarské společnosti Syngenta Crop Protection AG v souladu s články 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 žádost o obnovení platnosti uvedeného povolení;

D.

vzhledem k tomu, že dne 21. září 2017 přijal úřad EFSA v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 24. října 2017 (7) (dále jen „stanovisko úřadu EFSA z roku 2017“);

E.

vzhledem k tomu, že kukuřice GA21 byla vyvinuta kvůli vyšší odolnosti vůči glyfosátu, které dosahuje expresí modifikované verze proteinu EPSPS;

F.

vzhledem k tomu, že použití doplňkového herbicidu je v případě glyfosátu součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou přítomna ve sklizni a budou jejími nevyhnutelnými složkami; vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů než jejich tradiční protějšky;

G.

vzhledem k tomu, že v důsledku toho je nutné očekávat, že kukuřice GA21 bude vystavena vyšším a často opakovaným dávkám glyfosátu, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, ale též mohou ovlivnit složení kukuřice GA21 a její agronomické charakteristiky;

H.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací ke stanovisku úřadu EFSA z roku 2007 (8) i stanovisku úřadu EFSA z roku 2017 (9) předložily řadu kritických poznámek; vzhledem k tomu, že členské státy ve své kritice poukazují mimo jiné na skutečnost, že chybí některé informace, které jsou zapotřebí k vyvození závěrů týkajících se posouzení rizik kukuřice GA21, že nejsou známy údaje dokládající historii jejího bezpečného používání, že monitorovací zprávy o kukuřici GA21 za dobu platnosti jejího povolení mají zásadní nedostatky a že zavedený postup monitorování není zcela v souladu se směrnicí 2001/18/ES;

I.

vzhledem k tomu, že vědecká komise EFSA pro geneticky modifikované organismy je sama toho názoru, že s žadateli a subjekty odpovědnými za řízení rizik je třeba vést další diskusi o praktickém provádění plánů monitorování životního prostředí po uvedení geneticky modifikovaných rostlin na trh za účelem jejich dovozu a zpracování;

J.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

K.

vzhledem k tomu, že Parlament zřídil zvláštní výbor pro povolování pesticidů ze strany Unie, který pomůže stanovit, zda v rámci postupu posuzování rizik byly dodrženy příslušné vědecké standardy Unie a zda nebyly závěry agentur Unie ohledně karcinogenity glyfosátu nezákonně ovlivněny průmyslem;

L.

vzhledem k tomu, že podle vědecké komise pro pesticidy úřadu EFSA obecně nelze vyvodit závěry o bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin formacemi glyfosátu (10); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka (11);

M.

vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu glyfosátovou přísadu známou jako polyethoxylovaný (POE) lojový amin z důvodu obav ohledně toxicity látky; vzhledem k tomu, že problematické přísady a směsi mohou být nicméně i nadále povoleny v zemích, kde se kukuřice GA21 pěstuje (Argentina, Brazílie, Filipíny, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Paraguay, Spojené státy, Uruguay a Vietnam);

N.

vzhledem k tomu, že informace o zbytkovém množství herbicidů a jejich metabolitů jsou pro důkladné posouzení rizik spojených s geneticky modifikovanými rostlinami odolnými vůči herbicidům nezbytné; vzhledem k tomu, že rezidua pocházející z herbicidních postřiků nejsou považována za oblast spadající do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy; vzhledem k tomu, že dopady glyfosátových postřiků kukuřice GA21 dosud nebyly posouzeny;

O.

vzhledem k tomu, že členské státy nemají povinnost měřit rezidua glyfosátu v dovážené kukuřici s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu pro roky 2018, 2019 a 2020 v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/660 (12); vzhledem k tomu, že žádná taková povinnost se na členské státy nevztahuje ani pro období let 2019, 2020 a 2021 (13); vzhledem k tomu, že tedy není známo, zda rezidua glyfosátu v dovážené kukuřici GA21 dodržují maximální limity reziduí stanovené Unií;

P.

vzhledem k tomu, že kukuřice GA21 se pěstuje mimo jiné v Argentině; vzhledem k tomu, že ničivé důsledky pro zdraví způsobené používáním glyfosátu jsou široce zdokumentovány; vzhledem k tomu, že se Unie zavázala k plnění cílů udržitelného rozvoje, jež obsahují závazek do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a chorob způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním a kontaminací vzduchu, vody a půdy (SDG 3, cíl 3.9) (14);

Q.

vzhledem k tomu, že Unie se zavázala k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jejímž cílem je minimalizace rozporů a tvorba synergií mezi různými politikami Unie, včetně politik v oblasti obchodu, životního prostředí a zemědělství, přínos rozvojovým zemím a zvyšování účinnosti rozvojové spolupráce;

R.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl k závěru, že veškerá reprezentativní využití glyfosátu pro konvenční plodiny (tj. plodiny, jež nejsou geneticky modifikované) s výjimkou jednoho představovala „riziko pro volně žijící necílové suchozemské obratlovce“, přičemž u některých z hlavních využití pro konvenční plodiny objevil také vysoké dlouhodobé riziko pro savce (15); vzhledem k tomu, že agentura ECHA klasifikovala glyfosát jako toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky; vzhledem k tomu, že negativní dopady využití glyfosátu na biologickou rozmanitost a životní prostředí jsou široce zdokumentovány; vzhledem k tomu, že například studie z USA z roku 2017 nalezla negativní vzájemnou souvislost mezi používáním glyfosátu a nadbytkem dospělých jedinců motýlů druhu monarcha stěhovavý, zejména v oblastech, kde je soustředěno zemědělství (16);

S.

vzhledem k tomu, že opětovné povolení uvedení geneticky modifikované kukuřice GA21 na trh bude nadále vytvářet poptávku po jejím pěstování ve třetích zemích; vzhledem k výše uvedenému očekávání, že na geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům se (v porovnání s rostlinami, jež nejsou geneticky modifikované) budou používat vyšší a opakované dávky herbicidů, neboť byly záměrně navrženy za tímto účelem;

T.

vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která smluvním stranám ukládá odpovědnost za zajištění toho, aby činnosti spadající do jejich pravomoci nepoškozovaly životní prostředí jiných států (17); vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda kukuřici GA21 znovu povolit, spadá do pravomoci Unie;

U.

vzhledem k tomu, že vznik geneticky modifikovaných plodin odolných vůči několika selektivním herbicidům je výsledkem především rychlého vývoje odolnosti plevele vůči glysofátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny; vzhledem k tomu, že v roce 2015 existovalo na světě přinejmenším 29 druhů plevele odolných vůči glyfosátu (18);

V.

vzhledem k tomu, že Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nevydal po hlasování, které se konalo dne 23. dubna 2018 podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, žádné stanovisko;

W.

vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro celý tento postup, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou (19);

X.

vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení zamítl (20) a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

Y.

vzhledem k tomu, že ve 14. bodu odůvodnění nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména pokud se tento akt týká citlivých oblastí, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

Z.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

—

Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1 507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).

—

Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0388).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (P8_TA(2016)0389).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0386).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1 507 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0387).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0390).

—

Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1 507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1 507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0123).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0215).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (P8_TA(2017)0214).

—

Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1 507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0396).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305 423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0397).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0398).

—

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).

—

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197).

—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1 507 × 59 122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1 507, 59 122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D056123-02),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 23. dubna 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (2),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne 14. listopadu 2017, které bylo zveřejněno dne 28. listopadu 2017 (3),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (4),

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 3. února 2011 podala společnost Pioneer Overseas Corporation jménem společnosti Pioneer Hi-Bred International Inc., Spojené státy, v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému vnitrostátnímu orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují kukuřici 1 507 × 59 122 × MON 810 × NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“); vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení produktů sestávajících z geneticky modifikované kukuřice 1 507 × 59 122 × MON 810 × NK603 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice“) nebo produktů tuto kukuřici obsahujících na trh, a to pro jiná použití než v potravinách a krmivech s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že žádost se vztahovala na deset podkombinací jednoduchých transformačních událostí, které tvoří geneticky modifikovanou kukuřici, z nichž pět již bylo povoleno; vzhledem k tomu, že osm těchto podkombinací je upraveno v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise; vzhledem k tomu, že podkombinace 1 507 × NK603 a NK603 × MON 810 již byly povoleny různými rozhodnutími Komise;

C.

vzhledem k tomu, že dne 14. listopadu 2017 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 28. listopadu 2017 (5);

D.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice je odvozena z křížení čtyř geneticky manipulovaných kukuřic: 1 507 produkuje insekticidní protein Cr1F a je odolná vůči herbicidu glufosinátu; 59 122 produkuje insekticidní proteiny Cry34Ab1 a Cry35Ab1 a je odolná vůči herbicidu glufosinátu; MON810 produkuje insekticidní proteiny Cr1Ab a NK603 produkuje dva enzymy, které zajišťují odolnost vůči herbicidu glyfosátu;

E.

vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů, v tomto případě glyfosátu a glufosinátu, je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou ve sklizni vždy přítomna a budou jejími nevyhnutelnými složkami; vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů než jejich tradiční protějšky;

F.

vzhledem k tomu, že v důsledku toho je nutné očekávat, že geneticky modifikovaná kukuřice bude vystavena vyšším a také opakovaným dávkám glyfosátu a glufosinátu, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, ale též mohou ovlivnit složení rostliny geneticky modifikované kukuřice a její agronomické charakteristiky;

G.

vzhledem k tomu, že nezávislá studie došla k závěru, že posouzení rizik provedené úřadem EFSA by nemělo být přijato, mimo jiné kvůli tomu, že úřad EFSA si nevyžádal žádné empirické údaje týkající se toxicity a dopadu na imunitní systém, nebyly zohledněny kombinované účinky ani důsledky postřiku vyššími dávkami doplňkových herbicidů, že posouzení rizik pro životní prostředí je nepřijatelné a opírá se o nesprávné předpoklady a že není stanoven žádný systém pro monitorování jednotlivých případů úniků a potenciálních účinků na zdraví (6);

H.

vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil žádné experimentální údaje pro jednu v současné době nepovolenou podkombinaci kombinované události (59 122 × MON810 × NK603); vzhledem k tomu, že by se nemělo uvažovat o udělení povolení bez důkladného posouzení experimentálních údajů pro každou podkombinaci modifikací na základě vložení více genů;

I.

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci, a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (7); vzhledem k tomu, že platnost schválení glufosinátu pro použití v Unii skončí dne 31. července 2018 (8);

J.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

K.

vzhledem k tomu, že podle vědecké komise pro pesticidy úřadu EFSA obecně nelze vyvodit závěry o bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin formacemi glyfosátu (9); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka (10);

L.

vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu přísadu glyfosátu známou jako polyethoxylovaný (POE) lojový amin z důvodu obav ohledně toxicity látky; vzhledem k tomu, že problematické přísady a směsi však mohou být přesto povoleny v zemích, kde se pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice (Kanada a Japonsko);

M.

vzhledem k tomu, že informace o úrovni reziduí herbicidů a jejich metabolitech jsou zásadní pro důkladné posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům; vzhledem k tomu, že se má za to, že rezidua z postřiku herbicidy nespadají do oblasti působnosti vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy; vzhledem k tomu, že nebyly posuzovány dopady postřiku geneticky modifikované kukuřice herbicidy ani kumulativní účinek postřiku glyfosátem i glufosinátem;

N.

vzhledem k tomu, že členské státy nejsou povinny měřit u dovozů kukuřice rezidua glyfosátu nebo glufosinátu s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu pro roky 2018, 2019 a 2020 v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/660 (11) ani pro roky 2019, 2020 a 2021 (12); vzhledem k tomu, že tedy není známo, zda rezidua glyfosátu nebo glufosinátu v této dovážené geneticky modifikované kukuřici dodržují maximální limity reziduí stanovené Unií;

O.

vzhledem k tomu, že kombinovaná událost produkuje čtyři insekticidní toxiny (Cry1F a Cry1Ab, které cílí na hmyz řádu Lepidoptera, a Cry34Ab1 a Cry35Ab1, které cílí na hmyz řádu Coleoptera); vzhledem k tomu, že vědecká studie z roku 2017 o možných zdravotních dopadech toxinů Bt a reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy dospěla k závěru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost reziduím herbicidů a jejich interakci s toxiny Bt (13); vzhledem k tomu, že tento aspekt úřad EFSA neprozkoumal;

P.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl k závěru, že veškerá reprezentativní využití glyfosátu pro konvenční plodiny (tj. plodiny, jež nejsou geneticky modifikované) s výjimkou jednoho představovala „riziko pro volně žijící necílové suchozemské obratlovce“, přičemž u některých z hlavních využití pro konvenční plodiny objevil také vysoké dlouhodobé riziko pro savce (14); vzhledem k tomu, že agentura ECHA klasifikovala glyfosát jako toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky; vzhledem k tomu, že negativní dopady využití glyfosátu na biologickou rozmanitost a na životní prostředí jsou široce zdokumentovány; vzhledem k tomu, že například studie z USA z roku 2017 nalezla negativní vzájemnou souvislost mezi používáním glyfosátu a nadbytkem dospělých jedinců motýlů druhu monarcha stěhovavý, zejména v oblastech, kde je soustředěno zemědělství (15);

Q.

vzhledem k tomu, že povolení uvedení geneticky modifikované kukuřice na trh zvýší poptávku po jejím pěstování ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že jak je uvedeno výše, na geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům se (v porovnání s rostlinami, jež nejsou geneticky modifikované) používají vyšší a opakované dávky herbicidů, neboť byly záměrně navrženy za tímto účelem;

R.

vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, jejíž smluvní strany jsou povinny zajistit, aby činnosti spadající do jejich pravomoci nepoškozovaly životní prostředí jiných států, které jsou smluvní stranou úmluvy (16); vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda vydat povolení pro geneticky modifikovanou kukuřici nebo ne, spadá do pravomoci Unie;

S.

vzhledem k tomu, že vznik geneticky modifikovaných plodin odolných vůči několika selektivním herbicidům je výsledkem především rychlého vývoje odolnosti plevele vůči glyfosátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny; vzhledem k tomu, že v roce 2015 existovalo na světě přinejmenším 29 druhů plevele odolných vůči glyfosátu (17);

T.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které se konalo dne 23. dubna 2018, skončilo bez vydání stanoviska;

U.

vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou (18);

V.

vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení (19) zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

W.

vzhledem k tomu, že ve 14. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména pokud se tento akt týká citlivých oblastí, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

X.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

—

Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1 507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).

—

Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).

—

Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).

—

Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0388).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (P8_TA(2016)0389).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0386).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1 507 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0387).

—

Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0390).

—

Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59 122 × MIR604 × 1 507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59 122, MIR604, 1 507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0123).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0215).

—

Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (P8_TA(2017)0214).

—

Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).

—

Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1 507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0396).

—

Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305 423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0397).

—

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0398).

—

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59 122 (DAS-59 122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).

—

Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).

—

Usnesení ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197).

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (1),

—

s ohledem na kontrolní režim společné rybářské politiky (SRP), který je upraven nařízeními Rady (ES) č. 1224/2009 (2) a (ES) č. 1005/2008 (3) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1026/2012 ze dne 25. října 2012 o některých opatřeních za účelem zachování populací ryb ve vztahu k zemím, které umožňují neudržitelný rybolov (7),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2017 z prosince 2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o řízení rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech (8),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu a rovněž na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0156/2018),

A.

vzhledem k tomu, že EU je největším světovým trhem produktů rybolovu a akvakultury, který v roce 2016 pojal 24 % celkových světových dovozů, a že EU musí spotřebu těchto produktů pokrývat z více než 60 % dovozy;

B.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 8. července 2010 o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU (9) Parlament zdůraznil, že jedním z hlavních cílů politiky EU v oblasti dovozu produktů rybolovu a akvakultury musí být zajištění toho, aby dovážené produkty splňovaly stejné požadavky, jaké jsou kladeny na produkty EU ve všech ohledech, a že úsilí EU o dosažení udržitelnosti rybolovu je neslučitelné s dovozem produktů ze zemí provádějících rybolov bez ohledu na udržitelnost;

C.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497) EU zavazuje k zodpovědnější obchodní politice jakožto nástroji k provádění cílů udržitelného rozvoje;

D.

vzhledem k tomu, že za ověření, zda ryby od producentů z EU splňují fytosanitární normy EU, odpovídají členské státy, zatímco u dovážených ryb Komise umožňuje třetím zemím, aby určily, kterým podnikům je povoleno vyvážet produkty rybolovu do EU pod podmínkou, že mohou zaručit dodržování rovnocenných norem;

E.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony EU v Karibiku, Indickém oceánu a Atlantiku čelí sousedním třetím zemím, v nichž podmínky rybolovu, produkce a prodeje ne vždy splňují evropské normy, což vede k nespravedlivému obchodu vůči místní produkci;

F.

vzhledem k tomu, že existuje řada mezinárodních nástrojů týkajících se rybářů, které by měly být ratifikovány a prováděny, např. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 188 o práci v odvětví rybolovu (MOP C188), Dohoda z Kapského Města Mezinárodní námořní organizace (IMO) z roku 2012 a Mezinárodní úmluva IMO o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby pracovníků na rybářských plavidlech (STCW-F);

G.

vzhledem k tomu, že závěry vědeckého stanoviska č. 3/2017 ze dne 29. listopadu 2017 nazvaného „Potraviny z oceánů“ doporučily začlenění cílů udržitelného rozvoje do všech politik Unie a uplatňování stejného přístupu na ostatních mezinárodních fórech a při poskytování podpory ostatním světovým regionům s cílem nalézt rovnováhu mezi hospodářskými a ekologickými cíli, které se týkají produkce potravin a mořského prostředí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.