—

s ohledem na dopad politiky soudržnosti EU na Severní Irsko,

—

s ohledem na ustanovení Belfastské dohody (Velkopáteční dohody) z roku 1998,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu, a také čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0240/2018),

A.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti EU v Severním Irsku působí prostřednictvím různých nástrojů, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu, programu PEACE pro Severní Irsko a příhraniční region a přeshraničního programu Interreg;

B.

vzhledem k tomu, že Severní Irsko je zjevně regionem, jemuž politika soudržnosti EU velmi prospěla; vzhledem k velmi vítanému závazku k poskytování finančních prostředků v budoucnu, který je obsažen v návrhu víceletého finančního rámce (VFR) pro období 2021–2027 předloženém Komisí,

C.

vzhledem k tomu, že Severní Irsko kromě běžných fondů politiky soudržnosti využívá zejména prostředků ze zvláštních přeshraničních a interkomunitních a mezikomunitních programů, včetně programu PEACE;

D.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti EU, zejména program PEACE, rozhodným způsobem přispěla k mírovému procesu v Severním Irsku, podporuje „Velkopáteční dohodu“a nadále napomáhá k usmíření komunit;

E.

vzhledem k tomu, že po vytvoření prvního programu PEACE v roce 1995 bylo více než 1,5 miliardy EUR vynaloženo s dvojím cílem – jak za účelem prosazování soudržnosti mezi komunitami zapojenými do konfliktu v Severním Irsku a příhraničními hrabstvími v Irsku, tak na podporu hospodářské a sociální stability;

F.

vzhledem k tomu, že úspěch financování EU v rámci politiky soudržnosti částečně vyplývá ze skutečnosti, že její prostředky jsou považovány za „neutrální“, tedy že nejsou přímo napojeny na zájmy jedné z komunit;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Nový start pro zaměstnanost a růst v Řecku“(COM(2015)0400),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1839 ze dne 14. října 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zvláštní opatření pro Řecko (2),

—

s ohledem na nařízení (EU) 2017/825 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 (3),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. září 2016 o následném hodnocení EFRR a Fondu soudržnosti za období 2007–2013 (SWD(2016)0318),

—

s ohledem na zprávu řeckého ministerstva pro hospodářství a rozvoj o využití částek podle nařízení (EU) 2015/1839 (programové období 2007–2013) (4),

—

s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení předloženou Komisi o provádění nařízení (EU) 2015/1839 o zvláštních opatřeních pro Řecko (O-000100/2017 – B8-0001/2018),

—

s ohledem na článek 52 svého jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0244/2018),

A.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je projevem solidarity a hlavním investičním nástrojem EU, který pokrývá všechny regiony a snižuje rozdíly; vzhledem k tomu, že se při několika příležitostech potvrdila důležitost její přidané hodnoty a její flexibility během hospodářské a finanční krize; vzhledem k tomu, že se stávajícími rozpočtovými zdroji přispěla politika soudržnosti k zachování velmi potřebných příležitostí k veřejným investicím, pomohla zabránit zhoršení krize a umožnila členským státům a regionům cíleně reagovat za účelem zvýšení své odolnosti vůči nenadálým událostem a šokům zvenčí;

B.

vzhledem k tomu, že podpora z EFRR a Fondu soudržnosti v Řecku mezi roky 2007 a 2015 činila 15,8 miliardy EUR, což odpovídá přibližně 19 % celkových vládních kapitálových výdajů;

C.

vzhledem k tomu, že důsledkem hospodářské a finanční krize byla v Řecku po řadu let setrvale negativní míra růstu, kterou se nepodařilo zvrátit ani působením tří mezinárodních záchranných balíčků, a také vážné potíže s likviditou a nedostatek veřejných finančních prostředků;

D.

vzhledem k tomu, že Řecko a řecké ostrovy byly a jsou i nadále těžce zasaženy uprchlickou a migrační krizí a jsou pod velkým tlakem z důvodu vyššího přílivu migrantů a uprchlíků, jehož důsledkem je výrazně negativní dopad na místní ekonomické činnosti, zejména v oblasti turistického ruchu;

E.

vzhledem k tomu, že HDP Řecka v letech 2007 až 2013 klesl v reálných hodnotách o 26 %, a zatímco recese skončila v roce 2014, v následujících dvou letech nedosáhl růst ani 1 %; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti klesla ze 66 % na 53 % v roce 2013, což znamená, že bylo zaměstnáno jen něco málo přes polovinu lidí v produktivním věku, zatímco míra nezaměstnanosti se ve stejném období zvýšila z 8,4 % na 27,5 %, což mělo výrazný dopad na kupní sílu řeckého obyvatelstva a citelně postihlo několik oblastí, včetně zdravotnictví; vzhledem k tomu, že podle nejčerstvějších údajů Eurostatu činí současná míra nezaměstnanosti 20,8 %, přičemž nezaměstnanost mladých je stále vysoká;

F.

vzhledem k tomu, že Komise a spolunormotvůrci v roce 2015 uznali, že Řecko bylo postiženo krizí ojedinělým způsobem, což by mohlo mít vážný dopad jak na dokončení operací v rámci operačních programů z období 2000–2006 a 2007–2013, tak na začátek provádění programů politiky soudržnosti na období 2014–2020;

G.

vzhledem k tomu, že přijetí nařízení (EU) 2015/1839 mělo za cíl poskytnout Řecku likviditu v rozhodujícím okamžiku, dříve než se zastaví provádění programů a budou promeškány potřebné investiční příležitosti, protože v případě nedokončení projektů z období 2000–2006 a 2007–2013 by bylo nutno vrátit značné částky;

H.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2015/1839 stanovilo dodatečné počáteční předběžné financování na programové období 2014–2020 ve dvou splátkách, kdy každá z nich má být ve výši 3,5 % částky podpory z fondů politiky soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), a pro programové období 2007–2013 uplatňování 100% míry spolufinancování na způsobilé výdaje a předčasné uvolnění posledních 5 % zbývajících plateb EU, které měly být pozdrženy až do uzavření programů;

I.

vzhledem k tomu, že nařízení bylo přijato s cílem co nejrychleji reagovat na vážnou krizovou situaci a zajistit, aby Řecko mělo dostatečné finanční prostředky na dokončení projektů v rámci programového období 2007–2013 a na zahájení provádění ve stávajícím období;

J.

vzhledem k tomu, že podle čl. 152 odst. 6 druhého pododstavce mělo Řecko povinnost do konce roku 2016 předložit Komisi zprávu o provádění ustanovení týkajících se uplatňování 100% míry spolufinancování a stropu u plateb na programy na konci programového období;

K.

vzhledem k tomu, že EU rovněž vyplatila 95 % celkových investičních nákladů v období financování 2007–2013 v Řecku (jinak bylo možné uhradit maximálně 85 %) prostřednictvím tzv. nařízení o doplňkovém opatření (EU) č. 1311/2011;

L.

vzhledem k tomu, že v říjnu 2015 byl zřízen účet účelově vázaného fondu, na nějž byly převedeny veškeré prostředky, které byly vyčleněny na financování projektů financovaných EU, s cílem zajistit, aby byly použity pouze pro platby příjemcům a operace v rámci těchto operačních programů;

M.

vzhledem k tomu, že od roku 2011 dostává Řecko také podporu prostřednictvím pracovní skupiny Komise pro Řecko, která poskytuje technickou pomoc pro reformní proces v zemi, a od roku 2015 prostřednictvím útvaru na podporu strukturálních reforem, jenž poskytuje pomoc při přípravě, navrhování, provádění a hodnocení reforem podporujících růst; vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2017/825 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 vstoupilo v platnost dne 20. května 2017 a bylo významným okamžikem, pokud jde o závazky útvaru na podporu strukturálních reforem se zúčastněnými členskými státy včetně Řecka;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv,

—

s ohledem na Evropskou sociální chartu ze dne 3. května 1996,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“) (1),

—

s ohledem na společné prohlášení Evropské aliance pro boj proti chronickým onemocněním z listopadu 2017 nazvané „Zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti osob trpících chronickým onemocněním v Evropě“,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v EU dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020 (2),

—

s ohledem na společnou zprávu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) z roku 2014 nazvanou „Psychosociální rizika v Evropě – výskyt a strategie k jejich předcházení“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2017 o provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením (4),

—

s ohledem na Filadelfskou deklaraci ze dne 10. května 1944, týkající se cílů a účelů Mezinárodní organizace práce (MOP),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny (5),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 s názvem „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“(COM(2008)0412),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. února 2011 o uplatňování rámcové dohody o stresu při práci, kterou přijali sociální partneři (SEC(2011)0241),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 2007 nazvané „Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012“(COM(2007)0062),

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (6),

—

s ohledem na antidiskriminační směrnici 2000/78/ES a judikaturu Soudního dvora Evropské unie, jako je rozsudek Soudního dvora ze dne 11. dubna 2013 ve spojených věcech C-335/11 a C-337/11 (HK Danmark), které společně stanoví zákaz zaměstnavatelů diskriminovat, pokud může být dlouhodobě špatný zdravotní stav považován za znevýhodnění, a povinnost zaměstnavatelů přiměřeně přizpůsobit pracovní podmínky,

—

s ohledem na společnou akci EU pro duševní zdraví a pohodu, která byla zahájena v roce 2013,

—

s ohledem na kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci nazvanou „Zdravá pracoviště: zvládání stresu“,

—

s ohledem na nedávný pilotní projekt týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví starších pracovníků, který realizovala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA),

—

s ohledem na zprávu agentury EU-OSHA z roku 2016 nazvanou „Pracovní rehabilitace a návrat do zaměstnání: Zpráva o analýze politik, strategií a programů EU a členských států“,

—

s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2014 nazvanou „Možnosti zaměstnávání osob s chronickými onemocněními“,

—

s ohledem na dokument konfederace Business Europe z roku 2012 nazvaný „Pracovní postupy zaměstnavatelů v oblasti aktivního stárnutí“,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0208/2018),

A.

vzhledem k tomu, že stres spojený s prací je rostoucím problémem a druhým nejčastěji hlášeným zdravotním problémem v Evropě souvisejícím s prací; vzhledem k tomu, že 25 % (7) pracovníků uvádí, že zažívají stres spojený s prací; vzhledem k tomu, že stres spojený s prací může oslabit právo jednotlivce na zdravé pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že stres spojený s prací dále přispívá k absencím a nízké spokojenosti s prací, negativně ovlivňuje produktivitu a je příčinou téměř poloviny počtu každoročně promeškaných pracovních dnů;

B.

vzhledem k tomu, že stárnutí evropské pracovní síly představuje nové výzvy, pokud jde o pracovní prostředí a změněnou organizaci práce; vzhledem k tomu, že stárnutí je spojeno s vyšším rizikem vzniku chronických duševních a tělesných problémů, včetně zdravotního postižení a onemocnění, a proto jsou politiky v oblasti prevence, opětovného začlenění a rehabilitace důležité pro zachování udržitelných pracovišť i systémů důchodového a sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že chronická onemocnění se netýkají pouze starší populace;

C.

vzhledem k tomu, že dlouhodobá nepřítomnost v práci má nepříznivý dopad na duševní a fyzické zdraví, představuje vysoké sociální a ekonomické náklady a může být překážkou pro návrat do práce; vzhledem k tomu, že zdraví a dobré životní podmínky hrají ústřední úlohu při budování udržitelných ekonomik; vzhledem k tomu, že je nutné brát v potaz finanční dopad onemocnění nebo zdravotního postižení na rodiny, pokud se postižení nemohou vrátit do zaměstnání;

D.

vzhledem k tomu, že zatímco existuje rozdíl mezi zdravotním postižením, úrazem, chorobou a onemocněními spojenými s věkem, tyto poruchy se často překrývají a vyžadují komplexní a současně individuální přístup k jednotlivci;

E.

vzhledem k tomu, že stárnutí je jednou z hlavních sociálních výzev, jimž EU čelí; vzhledem k tomu, že je proto zapotřebí přijmout politiky na podporu aktivního stárnutí, které by lidem umožnily zůstat aktivní a v zaměstnání až do věku odchodu do důchodu nebo i déle, pokud si to přejí; vzhledem k tomu, že starší generace a její zkušenosti jsou pro trh práce nepostradatelné; vzhledem k tomu, že starší lidé, kteří jsou ochotni zůstat v práci, často hledají flexibilní nebo individualizované pracovní smlouvy; vzhledem k tomu, že nemoci, zdravotní postižení a vyloučení z pracovního procesu mají závažné finanční důsledky;

F.

vzhledem k tomu, že kouření, nadměrná konzumace alkoholu a užívání drog jsou jedněmi z nejzávažnějších zdravotních rizikových faktorů pro obyvatelstvo v produktivním věku v EU a jsou spojeny se zraněními a různými nepřenosnými nemocemi (8); vzhledem k tomu, že 20 až 25 % všech pracovních úrazů zahrnuje osoby pod vlivem alkoholu (9) a odhaduje se, že 5 až 20 % pracujícího obyvatelstva v Evropě má vážné problémy s konzumací alkoholu (10); vzhledem k tomu, že opětovné začlenění pracovníků, kteří mají problémy s požíváním návykových látek, do kvalitního zaměstnání představuje pro zaměstnavatele zvláštní problém;

G.

vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením či chronickým onemocněním nebo osoby, které se zotavují z úrazu či nemoci, se nacházejí ve zranitelném postavení a měly by mít prospěch z individualizované podpory při návratu do zaměstnání nebo na trh práce; vzhledem k tomu, že někteří lidé s chronickým onemocněním se nechtějí nebo nemohou vrátit do práce;

H.

vzhledem k tomu, že oblast profesní rehabilitace a návratu do zaměstnání by mohla být cennou příležitostí k dobrovolnictví, například zapojením do dobrovolnické práce po odchodu do důchodu; vzhledem k tomu, že dobrovolnictví by mělo být podporováno v každém věku;

I.

vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé musí v první řadě podporovat kulturu ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti; vzhledem k tomu, že ke změně kultury by rovněž mohla přispět dobrovolná účast na činnostech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako například v podobě pracovních skupin;

J.

vzhledem k tomu, že práce hraje důležitou úlohu při napomáhání procesu uzdravení a rehabilitace s ohledem na významný pozitivní psychosociální přínos, který práce přináší zaměstnancům; vzhledem k tomu, že osvědčené postupy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají zásadní význam pro produktivitu a motivaci pracovní síly, která podnikům pomáhá zachovat si konkurenceschopnost a zůstat inovativní, zajišťuje dobré pracovní podmínky a pomáhá udržet si cenné dovednosti a pracovní zkušenosti, snižovat fluktuaci zaměstnanců a předcházet vyloučení, úrazům a zraněním; vzhledem k tomu, že Komise by měla zvážit vyúčtování celkových nákladů v oblasti aktivního a sociálního začleňování; vzhledem k tomu, že přijetí vhodných a individuálně přizpůsobených přístupů k opětovnému začleňování osob, které se zotavují z úrazu nebo nemoci, do kvalitního zaměstnání, je důležitým faktorem při předcházení další nepřítomnosti v zaměstnání nebo přítomnosti během nemoci;

K.

vzhledem k tomu, že definice osob se sníženou pracovní schopností se může v jednotlivých členských státech lišit;

L.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky a mikropodniky mají v tomto ohledu zvláštní potřeby, jelikož mají méně prostředků potřebných k plnění povinností spojených s prevencí nemoci a úrazů, a proto často vyžadují podporu za účelem dosažení cílů v oblasti BOZP; vzhledem k tomu, že osvědčené postupy v oblasti BOZP jsou na druhé straně zásadní pro malé a střední podniky a mikropodniky, zejména pro udržitelnost jejich podnikání; vzhledem k tomu, že různé programy financované z prostředků EU nabízejí možnosti cenné výměny inovací a osvědčených postupů v oblasti udržitelného BOZP;

M.

vzhledem k tomu, že negativní psychosociální faktory na pracovišti jsou spojeny nejen se zdravotními důsledky, ale také se zvýšeným počtem absencí a nízkou spokojeností s prací; vzhledem k tomu, že individuálně přizpůsobená opatření v oblasti BZOP mohou umožnit jednotlivcům se změněnou pracovní schopností zůstat v zaměstnání a mají přínos pro pracovní sílu; vzhledem k tomu, že i když je nepřítomnost v práci někdy z lékařského hlediska nezbytná, působí na osoby, které tráví delší čas mimo práci, i další negativní psychosociální účinky, které snižují pravděpodobnost, že se tyto osoby ještě někdy do zaměstnání vrátí; vzhledem k tomu, že včasná koordinovaná péče zaměřená především na dobré životní podmínky zaměstnanců je zásadní pro zlepšení míry navrácení se do práce a předcházení dlouhodobým negativním důsledkům pro jednotlivce;

N.

vzhledem k tomu, že dostupnost a srovnatelnost údajů o nemocech z povolání na úrovni EU je často nedostatečná; vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound trpí přibližně 28 % Evropanů tělesným nebo duševním problémem, onemocněním nebo zdravotním postižením (11); vzhledem k tomu, že podle odhadů žije každý čtvrtý člověk v produktivním věku s dlouhodobými zdravotními problémy (12); vzhledem k tomu, že zdravotní postižení a špatné zdraví mohou být současně příčinou chudoby i jejím důsledkem; vzhledem k tomu, že studie OECD zjistila, že příjmy osob se zdravotním postižením jsou v průměru o 12 % nižší než příjmy ostatního obyvatelstva (13); vzhledem k tomu, že v některých zemích tento rozdíl v příjmech činí až 30 %; vzhledem k tomu, že studie z roku 2013 ukázala, že 21,8 % pacientů s rakovinou ve věku 18–57 let se stalo nezaměstnanými bezprostředně poté, co jim byla rakovina diagnostikována, přičemž 91,6 % z této skupiny ztratilo zaměstnání15 měsíců po stanovení diagnózy (14); vzhledem k tomu, že studie Eurostatu z roku 2011 (15) zjistila, že pouze 5,2 % zaměstnaných osob, které mají omezenou pracovní schopnost kvůli dlouhodobému zdravotnímu problému nebo omezením při základních činnostech, udává, že využívá zvláštních pracovních ujednání; vzhledem k tomu, že podle stejné studie Eurostatu 24,2 % nezaměstnaných upřesňuje, že by takovýchto ujednání bylo zapotřebí, aby se mohli vrátit do práce;

O.

vzhledem k tomu, že digitalizace pravděpodobně povede k zásadním změnám v organizaci práce a mohla by přispět ke zlepšení příležitostí pro pracovníky, kteří mají například snížené fyzické schopnosti; vzhledem k tomu, že starší generace pravděpodobně v tomto ohledu čelí jedinečnému souboru problémů; vzhledem k tomu, že i tato generace by měla mít z těchto změn prospěch;

P.

vzhledem k tomu, že právo na pracovní podmínky, které respektují zdraví, bezpečnost a důstojnost každého pracovníka, je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie a dobré pracovní podmínky mají samy o sobě pozitivní hodnotu; vzhledem k tomu, že každý člověk má v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv právo na životní úroveň, jež je dostačující pro zajištění zdraví a blahobytu, a právo na práci a spravedlivé a příznivé pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že lepší zdravotní stav a opětovné začlenění pracovníků zvyšuje celkovou životní úroveň společnosti, má hospodářské výhody pro členské státy, zaměstnance i zaměstnavatele, včetně starších pracovníků a jednotlivců, kteří mají zdravotní problémy, a pomáhá zachovat dovednosti, které by se jinak vytratily; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé, pracovníci, rodiny i komunity mají prospěch z toho, pokud se pracovní neschopnost změní na pracovní schopnost;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

—

s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra ze dne 25. února 2009,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 obsahující doporučení Komisi o revizi Evropského systému finančního dohledu (ESFS) (1),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. května 2014 nazvaný „Ekonomický přehled agendy regulace finančního sektoru“(SWD(2014)0158),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. srpna 2014 o fungování evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (COM(2014)0509),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2016 nazvané „Výzva ke sdělení skutečností: regulační rámec EU pro finanční služby“(COM(2016)0855),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů (3),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 27. února 2017 nazvaný „Rozhodnutí EU o rovnocennosti v politice finančních služeb: posouzení“(SWD(2017)0102),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o rámci budoucího vztahu mezi EU a Spojeným královstvím (4),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0263/2018),

A.

vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize bylo přijato více než 40 nových právních předpisů EU ve finanční oblasti, z nichž 15 zahrnovalo „ustanovení o třetích zemích“, která dávají Komisi pravomoc jménem EU jednostranně rozhodnout, zda je možno považovat regulační pravidla v zahraničních jurisdikcích za rovnocenná;

B.

vzhledem k tomu, že rovnocennost a práva na přeshraniční činnost bank jsou zřetelně odlišné pojmy, jež poskytují regulačním orgánům, orgánům dohledu, finančním institucím a účastníkům trhu různá práva a povinnosti; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o rovnocennosti neuděluje finančním institucím se sídlem v třetích zemích práva na přeshraniční činnost, neboť tento pojem je neoddělitelně spjat s vnitřním trhem a jeho společným regulačním, kontrolním, donucovacím a soudním rámcem;

C.

vzhledem k tomu, že žádná obchodní dohoda uzavřená ze strany EU nikdy neobsahovala ustanovení o vzájemném přeshraničním přístupu v oblasti finančních služeb;

D.

vzhledem k tomu, že neexistuje žádný jednotný rámec, z něhož by vycházelo rozhodnutí o rovnocennosti; vzhledem k tomu, že každý legislativní akt stanoví cílený režim rovnocennosti přizpůsobený svým politickým cílům; vzhledem k tomu, že stávající ustanovení o rovnocennosti nabízejí různé přístupy, které umožňují různé výhody v závislosti na poskytovateli finančních služeb a na trhu, na kterém působí;

E.

vzhledem k tomu, že rovnocennost je nástroj, jehož cílem je mimo jiné podporovat sbližování právních předpisů na mezinárodní úrovni, což může vést k větší hospodářské soutěži v EU za rovných podmínek, a zároveň k předcházení regulační arbitráže, k ochraně spotřebitelů a investorů, k zachování finanční stability EU a k zachování konzistentnosti v rámci vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že rovnocennost je rovněž nástrojem pro zajištění spravedlivého a rovného zacházení a dohledu mezi finančními institucemi EU a finančními institucemi třetích zemí;

F.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí o rovnocennosti vycházejí z jednotného souboru pravidel EU a přijímají se na základě technického posouzení; vzhledem k tomu, že by měla být nicméně podrobena důkladnějšímu přezkumu ze strany Parlamentu;

G.

vzhledem k tomu, že Komise popisuje rovnocennost jako „klíčový nástroj, jak účinně řídit přeshraniční činnost subjektů na trhu ve zdravém a bezpečném obezřetnostním prostředí s jurisdikcemi třetích zemí, které se řídí stejnými vysokými normami obezřetnostních opatření jako EU, provádějí je a přísně je prosazují“;

H.

vzhledem k tomu, že nastávající vystoupení Spojeného království z EU může mít významný dopad na regulaci finančních služeb a dohled nad nimi, a to vzhledem k úzkým vztahům, jež v současné době existují mezi členskými státy v této oblasti; vzhledem k tomu, že jednání o odchodu Spojeného království z EU stále probíhají;

I.

vzhledem k tomu, že v případě, že je dohoda o vystoupení včetně přechodného období schválena a ratifikována, finanční instituce budou mít delší lhůtu pro přizpůsobení se brexitu; vzhledem k tomu, že za neexistence přechodného období musejí být Komise a evropské orgány dohledu připraveny na ochranu finanční stability, integrity vnitřního trhu a nezávislosti rozhodování v EU;

J.

vzhledem k tomu, že pro účely finanční stability EU je nezbytné plně zvážit vzájemné propojení mezi trhy třetích zemí a jednotným trhem EU;

K.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU, Parlament vyzval Komisi, aby navrhla „koherentní, transparentní a praktický rámec pro postupy a rozhodnutí o rovnocennosti předpisů třetích zemí, a to s přihlédnutím k analýze založené na výsledcích a k mezinárodním normám a dohodám“;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 4, 162, 174 až 178 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 o Evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2017 s názvem „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“(COM(2017)0534),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. září 2017, který je doprovodným dokumentem ke sdělení Komise s názvem „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“(SWD(2017)0307),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o zaostávajících regionech v EU (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU: sedmá zpráva Evropské komise (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o stavebních kamenech politiky soudržnosti EU po roce 2020 (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o větším zapojování partnerů a zviditelňování výsledků evropských strukturálních a investičních fondů (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o správné skladbě financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o investicích do zaměstnanosti a růstu a maximalizaci příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních (10),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. února 2017 nazvané „Chybějící dopravní spojení v příhraničních regionech“ (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o politice soudržnosti a strategii výzkumu a inovací v oblasti inteligentní specializace (RIS3) (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o Evropské územní spolupráci – osvědčené postupy a inovativní opatření (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020: integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj (14),

—

s ohledem na závěry a doporučení skupiny na vysoké úrovni pro zjednodušení procesů pro příjemce ESI fondů,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0266/2018),

A.

vzhledem k tomu, že EU a její bezprostřední sousedé v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO) mají celkem 40 vnitřních hranic a regionů u vnitřních hranic EU a tyto regiony pokrývají 40 % území Unie, představují 30 % obyvatelstva EU a vytvářejí téměř jednu třetinu HDP EU;

B.

vzhledem k tomu, že příhraniční regiony, zejména regiony s nižší hustotou zalidnění, jsou většinou vystaveny horším podmínkám, pokud jde o sociální a hospodářský rozvoj, a po ekonomické stránce si obecně vedou hůře než ostatní regiony v rámci členských států a jejich plný ekonomický potenciál není využit;

C.

vzhledem k tomu, že fyzické nebo geografické překážky rovněž přispívají k omezení hospodářské, sociální a územní soudržnosti mezi příhraničními regiony, a to jak uvnitř EU, tak mimo ni, zejména v případě horských oblastí;

D.

vzhledem k tomu, že i přes vynaložené úsilí stále přetrvávají překážky, jež tvoří zejména administrativní, jazykové a právní překážky, které brání růstu, hospodářskému a sociálnímu rozvoji v příhraničních oblastech a soudržnosti mezi nimi;

E.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise z roku 2017 by odstranění i jen 20 % stávajících překážek v příhraničních regionech přineslo zvýšení jejich HDP o 2 %, respektive zhruba 91 miliard EUR, což by vedlo k vytvoření přibližně 1 milionu nových pracovních míst; vzhledem k tomu, že o územní spolupráci včetně přeshraniční spolupráce se obecně soudí, že zejména evropským občanům žijícím u vnitřních hranic EU přináší skutečnou a viditelnou přidanou hodnotu;

F.

vzhledem k tomu, že celkový počet přeshraničních pracovníků a studentů zaměstnaných a studujících v jiné zemi EU činí přibližně 2 miliony, z toho 1,3 milionu jsou pracovníci, kteří představují 0,6 % všech zaměstnanců v EU-28;

G.

vzhledem k tomu, že v současném víceletém finančním rámci (VFR) směřuje 95 % prostředků z transevropských dopravních sítí (TEN-T) a Nástroje pro propojení Evropy (CEF) do hlavních koridorů TEN-T, zatímco malé projekty v rámci komplexní sítě a zásahy za účelem připojení k síti TEN-T, přestože jsou zásadní pro řešení konkrétních problémů i pro rozvoj přeshraničních spojení a ekonomik, často nejsou způsobilé pro spolufinancování nebo pro vnitrostátní financování;

H.

vzhledem k tomu, že Komise rovněž hodlá předložit své stanovisko k regionům u vnitřních hranic EU nacházejícím se na mořském pobřeží;

I.

vzhledem k tomu, že četné problémy, s nimiž se potýkají regiony na vnější hranici EU, včetně nejvzdálenějších regionů, venkovských oblastí, oblastí zasažených průmyslovou transformací a regionů v Unii, které trpí v důsledku své odlehlosti a ostrovní povahy nebo jiného vážného a trvalého přírodního či demografického znevýhodnění podle čl. 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), by rovněž vyžadovaly postoj přijatý Komisí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

—

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 8, 10, 19 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která vstoupila v platnost s Lisabonskou smlouvou v prosinci 2009 (1), a zejména na články 1, 20, 21, 23 a 31 této listiny,

—

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2014 nazvanou „Násilí na ženách: průzkum v celé EU“ (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (3),

—

s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, jež definuje a odsuzuje obtěžování a sexuální obtěžování (4),

—

s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE),

—

s ohledem na institutu (EIGE) s názvem „Kybernetické násilí na ženách a dívkách“z června 2017,

—

s ohledem na prohlášení trojice předsednictví ze dne 19. července 2017 (Estonska, Bulharska a Rakouska) o rovnosti žen a mužů,

—

s ohledem na právní nástroje OSN v oblasti lidských práv a zejména práv žen, jako jsou Charta Organizace spojených národů, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a její protokol a Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

—

s ohledem na další nástroje OSN týkající se sexuálního obtěžování a násilí na ženách, jako jsou Vídeňská deklarace a akční program přijaté Světovou konferencí o lidských právech dne 25. června 1993, deklarace Valného shromáždění OSN o odstranění násilí na ženách ze dne 20. prosince 1993, rezoluce o opatřeních týkajících se prevence kriminality a trestní spravedlnosti s cílem vymýtit násilí na ženách ze dne 21. července 1997, zprávy zvláštních zpravodajů OSN o násilí na ženách a obecné doporučení č. 19 Výboru pro odstranění diskriminace žen úmluvy CEDAW,

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005), Peking +15 (2010) a Peking +20 (2015),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (5) (směrnice o právech obětí),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech), který Komise předložila dne 14. listopadu 2012 (COM(2012)0614),

—

s ohledem na rámcovou dohodu proti obtěžování a násilí v práci ze dne 26. dubna 2007 uzavřenou mezi Evropskou konfederací odborových svazů (ETUC), Konfederací evropského podnikání (BUSINESSEUROPE), Evropským sdružením řemesel a malých a středních podniků (UEAPME) a Evropským střediskem podniků s veřejnou účastí a podniků obecného hospodářského zájmu (CEEP),

—

s ohledem na zprávu evropské sítě vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) nazvanou „Přetrvávající diskriminace, obtěžování a nerovné postavení žen. Činnost orgánů pro rovné zacházení formující novou strategii Evropské komise pro rovnost žen a mužů“zveřejněnou v roce 2015,

—

s ohledem na zprávu Evropské sítě orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) s názvem „Obtěžování na základě genderu a sexuální obtěžování: podpora činnosti orgánů pro rovné zacházení“z roku 2014,

—

s ohledem na Istanbulskou úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, a zejména na její články 2 a 40 (6), a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 2001 o obtěžování na pracovišti (8), usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách (9), usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách (10), usnesení ze dne 15. prosince 2011 o přezkumu evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 v polovině období (11), usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách (12) a doprovodné posouzení evropské přidané hodnoty z listopadu 2013 a na usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015 (14), usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013 (15) a usnesení ze dne 24. října 2017 o legitimních opatřeních na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací podniků a veřejných orgánů (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU (17),

—

s ohledem na zprávu Evropské konfederace odborových svazů nazvanou „V bezpečí doma, v bezpečí v práci – strategie odborů pro prevenci, řešení a odstranění obtěžování a násilí páchaných na ženách na pracovišti“,

—

s ohledem na zprávu ze setkání odborníků na násilí vůči ženám a mužům ve světě práce, které ve dnech 3.–6. října 2016 pořádala Mezinárodní organizace práce,

—

s ohledem na studii Meziparlamentní unie nazvanou „Sexismus, obtěžování a násilí páchané na poslankyních“, která byla zveřejněna v roce 2016 (18),

—

s ohledem na studii nazvanou „Šikanování a sexuální obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU“, kterou v březnu 2018 zveřejnilo generální ředitelství Parlamentu pro vnitřní politiky Unie (19),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0265/2018),

A.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí je způsobeno nerovnoměrným rozložením sil a odpovědnosti mezi ženami a muži a je spojeno s patriarchátem a přetrvávající genderově podmíněnou diskriminací;

B.

vzhledem k tomu, že starší lidé, zejména starší svobodné ženy, představují zvláště zranitelnou skupinu společnosti, která čelí psychickému a fyzickému obtěžování a šikaně;

C.

vzhledem k tomu, že sexuální obtěžování je ve směrnici 2002/73/ES definováno jako „jakákoli forma nežádoucího chování sexuální povahy vyjádřeného verbálně, neverbálně nebo fyzicky, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby, a zejména vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry“;

D.

vzhledem k tomu, že tato definice by měla být přeformulována s ohledem na vývoj společnosti, technologií a zvyklostí, které se v průběhu času vyvíjejí a změnily se;

E.

vzhledem k tomu, že je nezbytné bojovat proti obtěžování z důvodu těhotenství a mateřství, aby bylo možné dosáhnout skutečné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem žen;

F.

vzhledem k tomu, že sexuální obtěžování je formou násilí a je nejextrémnějším typem diskriminace na základě pohlaví, která dosud přetrvává; vzhledem k tomu, že přibližně 90 % obětí sexuálního obtěžování představují ženy a asi 10 % muži; vzhledem k tomu, že podle celounijní studie Agentury pro základní práva z roku 2014 nazvané „Násilí na ženách“zažila každá třetí žena během své dospělosti fyzické nebo sexuální násilí; vzhledem k tomu, že až 55 % žen v EU bylo někdy sexuálně obtěžováno; vzhledem k tomu, že 32 % obětí v EU uvedlo, že pachatelem byl nadřízený, kolega nebo zákazník; vzhledem k tomu, že 75 % žen v povoláních vyžadujících kvalifikaci nebo ve vrcholných řídících pozicích bylo sexuálně obtěžováno; vzhledem k tomu, že 61 % žen pracujících v odvětví služeb bylo vystaveno sexuálnímu obtěžování; vzhledem k tomu, že celkově 5–10 % pracovníků v Evropě se někdy stalo objektem šikany na pracovišti;

G.

vzhledem k tomu, že sexuální a psychické obtěžování v zaměstnání je v EU zakázáno, a to včetně obtěžování, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a kariérnímu postupu, a podléhá kritériím v oblasti zdraví a bezpečnosti;

H.

vzhledem k tomu, že je odpovědností unijních orgánů a agentur, aby i nadále zlepšovaly stávající mechanismy prováděním nejúčinnějších pravidel s cílem zvýšit povědomí o definici sexuálního obtěžování a chránit pracovníky;

I.

vzhledem k tomu, že úřadům je nahlášena jen část případů sexuálního obtěžování v důsledku nízkého společenského povědomí o této problematice, obav a studu o tomto tématu hovořit s jinými lidmi, obav ze ztráty zaměstnání, obtížného prokazování, nedostatečného informování o této problematice, jejího nedostatečného monitorování a nedostačujících metod ochrany obětí, jakož i v důsledku normalizace násilí;

J.

vzhledem k tomu, že ohlášení sexuálního obtěžování na pracovišti může v mnoha případech vést k tomu, že je oběť propuštěna nebo je na pracovišti izolována; vzhledem k tomu, že pokud nejsou řešeny méně závažné delikty, poskytuje to motivaci k deliktům závažnějším;

K.

vzhledem k tomu, že šikanování a sexuální obtěžování představuje i nadále vážný problém v nejrůznějších typech společenského prostředí, včetně pracoviště, veřejného prostoru, virtuálního prostředí, jako je internet, a politického života; vzhledem k tomu, že k šikanování čím dál tím více dochází za použití nových technologií, např. internetových stránek či sociálních sítí, což pachatelům umožňuje cítit se pod rouškou anonymity bezpečně;

L.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s novými formami organizace práce a společenského života a rozostřením hranice mezi soukromým, profesním a společenským životem může docházet k zesílení negativního chování vůči jednotlivcům nebo sociálním skupinám; vzhledem k tomu, že šikana na pracovišti se může často projevovat různými způsoby, a to jak v rámci vertikálních vztahů (šikana ze strany nadřízených nebo podřízených pracovníků), tak i v rámci horizontálních vztahů (šikana páchaná kolegy, kteří pracují na stejné hierarchické úrovni);

M.

vzhledem k tomu, že sexuální a psychické obtěžování je fenoménem, kde obětí i pachatelem mohou být osoby všech věkových skupin a úrovní vzdělání, osoby z rozmanitého kulturního prostředí, z různých příjmových skupin a s rozmanitým společenským postavením, a vzhledem k tomu, že toto obtěžování má pro oběti fyzické, sexuální, emoční a psychické důsledky; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy a sexismus, včetně nenávistných sexistických projevů mimo internet i na něm, jsou základní příčinou mnoha forem násilí páchaného na ženách a diskriminace žen a brání emancipaci žen;

N.

vzhledem k tomu, že směrnice o právech obětí definuje násilí na základě pohlaví jako porušení základních svobod oběti a zahrnuje sexuální násilí (včetně znásilnění, sexuálních napadení a obtěžování); vzhledem k tomu, že ženské oběti násilí na základě pohlaví a jejich děti často potřebují zvláštní podporu a ochranu, a to z důvodu vysokého rizika opakované viktimizace, zastrašování a odvety spojených s tímto násilím;

O.

vzhledem k tomu, že násilí v pracovním prostředí se často řeší nesystematicky a řešení se zaměřuje především na viditelnější formy, jako je fyzické násilí; vzhledem k tomu, že sexuální a psychické obtěžování však může mít na dotyčnou osobu ještě ničivější účinky;

P.

vzhledem k tomu, že sexismus a z něj vyplývající sexuální obtěžování, jejichž obětí mohou být ženy na pracovišti, jsou jedním z faktorů přispívajících k tomu, že ženy odcházejí z trhu práce, což má negativní vliv na jejich ekonomickou nezávislost a na rodinný příjem;

Q.

vzhledem k tomu, že pro ženy, které jsou obětmi obtěžování a násilí ve venkovských a odlehlých oblastech EU, je obvykle těžší získat plnou pomoc a ochranu před agresory;

R.

vzhledem k tomu, že účinky jak fyzického, tak verbálního obtěžování, včetně obtěžování na internetu, mají nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé škodlivé dopady, například stres a těžkou klinickou depresi, a mohou dohnat oběti dokonce k sebevraždě, jak ukázal nárůst zpráv o takových případech; vzhledem k tomu, že kromě negativních zdravotních výsledků mají šikana a sexuální obtěžování na pracovišti také negativní dopady na kariéru jednotlivců a na organizace a společnost, jako je např. zvýšený počet absencí, snížená produktivita a kvalita služeb a ztráta lidského kapitálu;

S.

vzhledem k tomu, že právní předpisy EU vyžadují, aby členské státy a evropské orgány a agentury zajistily zřízení orgánu pro rovnost žen a mužů, který by poskytoval obětem obtěžování nezávislou pomoc, vedl by nezávislé průzkumy, shromažďoval relevantní, rozčleněné a porovnatelné údaje, prováděl výzkum v oblasti definic a klasifikace, zveřejňoval by nezávislé zprávy a vydával by doporučení, pokud jde o zaměstnání a odborné vzdělávání, přístup ke zboží a službám a jejich poskytování, a doporučení pro osoby samostatně výdělečně činné;

T.

vzhledem k tomu, že ženy v EU nejsou v důsledku rozdílných politik a právních předpisů v jednotlivých členských státech stejně účinně chráněny před násilím na základě pohlaví a před sexuálním a psychickým obtěžováním; vzhledem k tomu, že systémy soudnictví neposkytují ženám vždy dostatečnou podporu; vzhledem k tomu, že pachateli násilí na základě pohlaví jsou často osoby, které oběť již zná, a vzhledem k tomu, že oběť je mnohdy v pozici závislosti, což zvyšuje její strach toto násilí ohlásit;

U.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy podepsaly Istanbulskou úmluvu, ale ne všechny ji ratifikovaly, a vzhledem k tomu, že toto zpoždění brání plnému provádění úmluvy;

V.

vzhledem k tomu, že sexismus a sexuální a psychické obtěžování poslankyň se skutečně děje a je velmi rozšířené; vzhledem k tomu, že pachatelé obtěžování a násilí pocházejí nejen z řad politických oponentů, ale mohou být i členy stejné politické strany, stejně jako mohou pocházet z řad církevních představitelů, místních orgánů a dokonce i rodinných příslušníků;

W.

vzhledem k tomu, že politici jakožto zvolení zástupci občanů nesou zásadní odpovědnost za to, že půjdou příkladem při prevenci a potírání sexuálního obtěžování ve společnosti;

X.

vzhledem k tomu, že legitimita žen v politické sféře bývá i dnes zpochybňována a ženy jsou oběťmi stereotypů, které je odrazují od toho, aby se zapojily do politiky, což je fenomén, který je obzvláště viditelný na všech úrovních politiky, kde jsou ženy zastoupeny v menší míře;

Y.

vzhledem k tomu, že ani všechny celostátní či regionální parlamenty, ani všechna místní zastupitelstva nemají konkrétní systémy a vnitřní pravidla, které by zajistily náležité postupy zabezpečující bezpečné a důvěrné podávání a řešení stížností týkajících se obtěžování; vzhledem k tomu, že školení o sexuálním a psychickém obtěžování by mělo být povinné pro všechny zaměstnance a poslance parlamentu, včetně Evropského parlamentu;

Z.

vzhledem k tomu, že domácí násilí také představuje problém na pracovišti, neboť může mít dopad na zapojení oběti do pracovní činnosti, na pracovní výkon a bezpečnost;

AA.

vzhledem k tomu, že k sexuálnímu a psychickému obtěžování dochází nejen v práci, ale i ve veřejném prostoru, včetně formálních i neformálních vzdělávacích zařízení a zdravotnických a volnočasových zařízení, jakož i na ulicích a ve veřejné dopravě;

AB.

vzhledem k tomu, že součástí kybernetického pronásledování a obtěžování je využívání informačních a komunikačních technologií k pronásledování, obtěžování, kontrole nebo manipulaci osob; vzhledem k tomu, že kybernetické obtěžování představuje problém zejména pro mladé ženy, neboť tato média více využívají; vzhledem k tomu, že 20 % mladých žen (ve věku mezi 18 a 29 lety) v EU-28 zažilo kybernetické obtěžování;

AC.

vzhledem k tomu, že studie z roku 2016 dospěla k závěru, že více než polovina dotázaných žen zažila nějakou formu sexuálního obtěžování na pracovišti ve Spojeném království, ale čtyři z pěti žen neoznámily toto obtěžování zaměstnavateli (20);

AD.

vzhledem k tomu, že nové technologie mohou představovat i potenciálního spojence při analýze, pochopení a prevenci případů násilí;

AE.

vzhledem k tomu, že stále více žen, a zejména mladých žen, se setkává s šikanou nebo sexuálním obtěžováním prostřednictvím nových technologií, například internetových stránek nebo sociálních sítí, přičemž v některých případech je toto jednání organizováno prostřednictvím tajných fór či skupin na sociálních médiích; vzhledem k tomu, že tyto činy zahrnují hrozby znásilnění, hrozby smrti, pokusy o neoprávněné vniknutí do počítačového systému a zveřejnění soukromých informací a fotografií; vzhledem k tomu, že v souvislosti s rozsáhlým používáním internetu a sociálních médií se odhaduje, že každá desátá dívka ve věku 15 let již zažila některou formu kybernetického násilí, včetně kybernetického pronásledování a obtěžování; vzhledem k tomu, že mnoho žen, které mají určitou veřejnou roli, mj. ženy z řad novinářek, a zejména pak LGBTI ženy a zdravotně postižené ženy, se stalo oblíbeným cílem kybernetické šikany a internetového násilí, a muselo proto opustit sociální sítě, jelikož zažívají fyzický strach, stres, problémy se soustředěním, strach z odchodu domů a obavy o své blízké;

AF.

vzhledem k tomu, že prevence obtěžování v pracovním prostředí lze dosáhnout pouze tehdy, pokud soukromé i veřejné podniky budou vytvářet kulturu, v níž jsou ženy považovány za rovnocenné a zaměstnanci k sobě budou přistupovat s respektem;

AG.

vzhledem k tomu, že výzkum ukázal, že obtěžování je rozšířeno na pracovištích, kde ve vedení převládají muži a ženy mají jen malé pravomoci, jako je zábavní a mediální průmysl, ale dochází k němu i v technologických a právnických společnostech, v prodeji a mnoha dalších odvětvích, když vedení, v němž dominují muži, toleruje sexualizované zacházení s pracovníky; vzhledem k tomu, že v podnicích, kde je ve vedení zastoupeno více žen, je výskyt sexuálního obtěžování nižší;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

—

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na čl. 21 odst. 1 a článek 22 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu organizace UNESCO z roku 2003 o zachování nemateriálního kulturního dědictví,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (2),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru (3),

—

s ohledem na usnesení Rady ze dne 21. listopadu 2008 o evropské strategii pro mnohojazyčnost (2008/C 320/01) (4),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (5),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce 2010,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2008 s názvem „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek“(COM(2008)0566),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“(COM(2010)0245),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2012 s názvem „Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb“(COM(2011)0942),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“(COM(2015)0192),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální agenda pro Evropu“(COM(2010)0245) (6),

—

s ohledem na Doporučení o podpoře a užívání mnoha jazyků a všeobecném přístupu do kyberprostoru přijaté na 32. zasedání Generální konference UNESCO v Paříži dne 15. října 2003,

—

s ohledem na zvláštní zprávu Eurobarometr č. 386 nazvanou „Evropané a jejich jazyky“, zveřejněnou v červnu 2012,

—

s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. března 2002 v Barceloně (SN 100/1/02 REV 1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 1988 o znakové řeči pro neslyšící (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2004 o ochraně a podpoře kulturní rozmanitosti: role Evropských regionů a mezinárodních organizací, jako je UNESCO a Rada Evropy (8), a na své usnesení ze dne 4. září 2003 o evropských regionálních a méně používaných jazycích – jazycích menšin v EU – v souvislosti s rozšířením a kulturní rozmanitostí (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 na téma „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek“ (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o evropských jazycích, jimž hrozí zánik, a o jazykové rozmanitosti v Evropské unii (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU (12),

—

s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) a výboru STOA nazvanou „Rovnost jazyků v digitálním věku – směrem k projektu lidské řeči“, která byla zveřejněna v březnu 2017,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0228/2018),

A.

vzhledem k tomu, že jazykové technologie mohou usnadnit komunikaci pro neslyšící a nedoslýchavé, nevidomé a zrakově znevýhodněné, i pro osoby s dyslexií, a k tomu, že pro účely této zprávy se „jazykovou technologií“rozumí technologie, která podporuje nejen mluvené jazyky, ale také znakovou řeč, a uznává se, že znaková řeč je důležitým prvkem jazykové rozmanitosti Evropy;

B.

vzhledem k tomu, že vývoj jazykových technologií pokrývá mnoho výzkumných oblastí a oborů, včetně počítačové lingvistiky, umělé inteligence, výpočetní techniky a lingvistiky (s využitím, které zahrnuje mj. zpracování přirozeného jazyka, textovou analýzu, řečové technologie a dolování dat);

C.

vzhledem k tomu, že podle zprávy zvláštního průzkumu Eurobarometr č. 386 nazvané „Evropané a jejich jazyky“je jen o něco více než polovina Evropanů (54 %) schopna vést konverzaci alespoň v jednom dalším jazyce, čtvrtina (25 %) je schopna hovořit alespoň dvěma dalšími jazyky a jeden z deseti (10 %) alespoň třemi dalšími jazyky;

D.

vzhledem k tomu, že v Evropské unii existuje 24 úředních jazyků a více než 60 národních a regionálních jazyků, nepočítaje jazyky, kterými hovoří migranti, a že řada členských států má na základě Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením státem uznanou znakovou řeč; vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost představuje jeden z největších přínosů kulturní rozmanitosti v Evropě a je současně jedním z nejvýznamnějších úkolů pro vytvoření skutečně integrované EU;

E.

vzhledem k tomu, že podpora místních komunit, jako jsou původní, venkovské či odlehlejší komunity, v jejich úsilí o překonání zeměpisných, sociálních a ekonomických překážek v přístupu k širokopásmovému internetu je základním předpokladem účinné politiky mnohojazyčnosti EU;

F.

vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost spadá do řady oblastí politiky EU, včetně kultury, ekonomiky, vzdělání, jednotného digitálního trhu, celoživotního vzdělávání, zaměstnanosti, sociálního začlenění, konkurenceschopnosti, mládeže, občanské společnosti, mobility, výzkumu a sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat větší pozornost odstranění překážek mezikulturního a interlingvistického dialogu s cílem podpořit vzájemné porozumění;

G.

vzhledem k tomu, že Komise uznává, že jednotný digitální trh musí být mnohojazyčný; vzhledem k tomu, že nebyla navržena žádná společná politika EU, která by se zabývala problémem jazykových bariér;

H.

vzhledem k tomu, že jazykové technologie se používají v případě prakticky všech běžných digitálních produktů a služeb, neboť většina z nich do určité míry používá jazyk (zejména všechny produkty související s internetem jako vyhledávače, sociální sítě či služby elektronického obchodu); vzhledem k tomu, že využívání jazykových technologií má také dopad na odvětví, jež mají zásadní význam z hlediska běžných životních podmínek evropských občanů, jako je vzdělání, kultura a zdravotnictví;

I.

vzhledem k tomu, že přeshraniční elektronický obchod má velmi malý objem, neboť v roce 2015 nakoupilo on-line z jiných zemí EU pouze 16 % evropských občanů; vzhledem k tomu, že jazykové technologie mohou přispět k budoucí evropské přeshraniční komunikaci prostřednictvím různých jazyků, podnítit hospodářský růst a sociální stabilitu a omezit přirozené překážky, a tím respektovat a podporovat soudržnost a konvergenci a posilovat konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku;

J.

vzhledem k tomu, že technologický rozvoj je čím dál více založen na jazyku a má důsledky pro růst a společnost; vzhledem k tomu, že jsou naléhavě nutné politiky více zohledňující důležitost jazyka a technologický, ale také ryze multidisciplinární výzkum a vzdělávání v digitální komunikaci a jazykových technologiích a v jejich vztazích k růstu a společnosti;

K.

vzhledem k tomu, že splnění barcelonského cíle umožnit občanům komunikovat ve svém mateřském jazyce a ve dvou dalších jazycích by kromě přístupu na jednotný digitální trh lidem přineslo více příležitostí, pokud jde o přístup ke kulturnímu, vzdělávacímu a vědeckému digitálnímu obsahu a občanské zapojení; vzhledem k tomu, že dodatečné prostředky a nástroje, zejména ty, které poskytují jazykové technologie, jsou klíčem ke zvládnutí evropské mnohojazyčnosti a k podpoře mnohojazyčnosti jednotlivých osob;

L.

vzhledem k tomu, že došlo k zásadním průlomům v oblasti umělé inteligence a zrychlil se rozvoj jazykových technologií; vzhledem k tomu, že umělá inteligence zaměřená na zpracování jazyka nabízí nové možnosti digitální komunikace, digitálně posílené komunikace a komunikace využívající technologie a spolupráce ve všech evropských jazycích (a nejen v nich), což umožní mluvčím různých jazyků rovný přístup k informacím a znalostem a zlepší různé funkce sítí IT;

M.

vzhledem k tomu, že společné evropské hodnoty, jako je spolupráce, solidarita, rovnost, uznání a respekt, by měly v praxi přinést všem občanům plný a rovný přístup k digitálním technologiím, což by nejen zlepšilo evropskou soudržnost a životní podmínky, ale také umožnilo fungování mnohojazyčného jednotného digitálního trhu;

N.

vzhledem k tomu, že dostupnost technologických nástrojů, jako jsou videohry nebo vzdělávací aplikace v menšinových a méně používaných jazycích, je klíčová pro rozvoj jazykových dovedností, zejména u dětí;

O.

vzhledem k tomu, že lidé mluvící méně používanými evropskými jazyky by měli mít možnost se vyjadřovat kulturně smysluplným způsobem a vytvářet svůj vlastní kulturní obsah v místních jazycích;

P.

vzhledem k tomu, že vznik metod, jako je hluboké učení, založených na větší výpočetní kapacitě a přístupu k velkému množství údajů, vede k tomu, že jazykové technologie představují skutečné řešení pro překonání jazykových bariér;

Q.

vzhledem k tomu, že jazykové bariéry mají značný dopad na vytváření evropské identity a budoucnost evropského integračního procesu; vzhledem k tomu, že informace o rozhodování na úrovni EU a různých politikách, které EU přijímá, by měly být sdělovány občanům v jejich mateřském jazyce prostřednictvím internetu i jiných nástrojů;

R.

vzhledem k tomu, že jazyk tvoří velmi značnou část neustále se zvětšujícího množství dat velkého objemu;

S.

vzhledem k tomu, že obrovské množství dat je vyjádřeno v lidských jazycích; vzhledem k tomu, že zvládnutí jazykových technologií by mohlo umožnit širokou škálu inovativních produktů a služeb v oblasti IT v průmyslu, v obchodě, ve státní správě, ve výzkumu, ve veřejných službách a v administrativě a snížily by se přirozené překážky a tržní náklady;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

—

s ohledem na akční plán ze září 2001 pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) a dobrovolné dohody o partnerství FLEGT (VPA) s třetími zeměmi,

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a článek 208 této smlouvy,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (1) (nařízení EU o dřevu),

—

s ohledem na Pusanské partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci z roku 2011,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN pro období 2015–2030,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu dosaženou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP 21),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu studie Evropské komise nazvanou „Dopad spotřeby EU na odlesňování: komplexní analýza dopadu spotřeby EU na odlesňování“ (2013),

—

s ohledem na návrh studie o proveditelnosti týkající se možností, jak posílit boj EU proti odlesňování, zadanou generálním ředitelstvím Evropské komise pro životní prostředí (2017);

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2008 nazvané „Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“ (COM(2008)0645),

—

s ohledem na fórum o spotřebním zboží (Consumer Goods Forum) z roku 2010, což je celosvětová průmyslová síť maloobchodníků, výrobců a poskytovatelů služeb, která přijala za cíl, aby do roku 2020 již nedocházelo v dodavatelských řetězcích jejích členů k žádnému čistému odlesňování,

—

s ohledem na bonnskou výzvu z roku 2011, tj. celosvětové úsilí obnovit 150 milionů hektarů odlesněné a znehodnocené půdy do roku 2020 a 350 milionu hektarů do roku 2030,

—

s ohledem na Alianci pro tropické lesy 2020 (Tropical Forest Alliance 2020),

—

s ohledem na newyorskou deklaraci o lesích a akční program z roku 2014,

—

s ohledem na závěry rady z roku 2016 o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví,

—

s ohledem na amsterodamskou deklaraci nazvanou „Směrem k odstranění odlesňování z řetězců zemědělských komodit s evropskými zeměmi“ z prosince 2015,

—

s ohledem na strategii Komise „Obchod pro všechny“ z roku 2015,

—

s ohledem na mechanismus programu OSN pro snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů (REDD+),

—

s ohledem na strategický plán OSN pro lesy na období 2017–2030 (UNSPF), který vymezuje šest globálních cílů pro lesy a 26 souvisejících dílčích cílů, jichž má být dosaženo do roku 2030,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o o boji proti desertifikaci přijatou dne 17. června 1994,

—

s ohledem na vývoj vnitrostátních udržitelných komoditních platforem prostřednictvím Rozvojového programu Organizace spojených národů (UNDP),

—

s ohledem na mechanismus dvoustranné spolupráce v oblasti prosazování práva a správy v oblasti lesnictví (BCM-FLEG) s Čínou z roku 2009,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966,

—

s ohledem na Americkou úmluvu o lidských právech z roku 1969,

—

s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z roku 1987,

—

s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu z roku 1989,

—

s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP) z roku 2007,

—

s ohledem na dobrovolné pokyny pro odpovědnou správu půdy, rybolovu a lesů z roku 2012 (VGGT) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO),

—

s ohledem na zásady FAO z roku 2014 ohledně odpovědného investování v rámci zemědělských a potravinových systémů,

—

s ohledem na nedávnou zprávu o planetárních mezích,

—

s ohledem na Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) z roku 1973,

—

s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti z roku 1992 a přidružený Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti z roku 2000 a Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání z roku 2010,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni o udržitelném financování,

—

s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které schválila Rada OSN pro lidská práva v roce 2011, a na pokyny OECD pro nadnárodní podniky ve znění z roku 2011,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích (3),

—

s ohledem na prohlášení zástupců občanské společnosti k úloze EU v ochraně lesů z dubna 2018,

—

s ohledem na Globální program pro boj proti nelegální činnosti proti fauně a lesům Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce (4),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0249/2018),

A.

vzhledem k tomu, že se biologicky rozmanité lesy významně podílejí na zmírňování klimatické změny, přizpůsobováváni se této změně a zachovávání biologické rozmanitosti;

B.

vzhledem k tomu, že 300 milionů osob žije v lesích a že 1,6 miliardy osob je se svým živobytím přímo závislých na lesích včetně více než 2000 domorodých skupin; vzhledem k tomu, že lesy hrají klíčovou úlohu při rozvoji místního hospodářství, vzhledem k tomu, že lesy jsou domovem přibližně 80 % suchozemských druhů a představují tak významný rezervoár biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že podle organizace FAO dojde každoročně ke ztrátě 13 milionů hektarů lesů;

C.

vzhledem k tomu, že k odlesňování a znehodnocování lesů dochází hlavně na jižní polokouli a v tropických lesích;

D.

vzhledem k tomu, že lesy zamezují znehodnocování půdy a desertifikaci a snižují tak riziko záplav, sesuvů půdy a sucha;

E.

vzhledem k tomu, že lesy jsou nepostradatelné pro udržitelné zemědělství a zlepšují bezpečnost potravin a výživu;

F.

vzhledem k tomu, že lesy poskytují i základní ekosystémové služby, které podporují udržitelné zemědělství tím, že regulují vodní toky, stabilizují půdu, udržují úrodnost půdy, regulují klima a poskytují funkční životní prostor pro volně žijící opylovače a predátory zemědělských škůdců;

G.

vzhledem k tomu, že lesnické produkty představují 1 % celosvětového HDP;

H.

vzhledem k tomu, že obnova lesů je součástí strategií nezbytných pro omezení globálního oteplování na 1,5 °C; vzhledem k tomu, že všechny vlády by měly přijmout odpovědnost a opatření na snížení nákladů na emise skleníkových plynů ve vlastních zemích;

I.

vzhledem k tomu, že globální odlesňování a znehodnocování lesů je druhou hlavní lidskou příčinou uhlíkových emisí a v jejich důsledku vzniká téměř 20 % všech emisí skleníkových plynů;

J.

vzhledem k tomu, že palivové dříví je stále nejvýznamnějším lesnickým produktem v rozvojových zemích a nejdůležitějším zdrojem energie v mnoha afrických a asijských zemích; vzhledem k tomu, že v subsaharské Africe čtyři pětiny lidí stále používají dřevo k vaření;

K.

vzhledem k tomu, že původní lesy jsou bohaté na biologickou rozmanitost a ukládají o 30 až 70 % více uhlíku než vytěžené nebo zničené lesy;

L.

vzhledem k tomu, že pro účinné monitorování a prosazování práva jsou rozhodující jasné, konzistentní a aktuální informace o zalesnění;

M.

vzhledem k tomu, že ačkoli se dobrovolné dohody o partnerství (FLEGT-VPA) i nadále ukázaly užitečnými při zlepšování správy lesů, mají i nadále řadu nedostatků;

N.

vzhledem k tomu, že dobrovolné dohody o partnerství (FLEGT-VPA) se zaměřují na průmyslovou těžbu dřeva, zatímco nelegální těžbu dřeva představuje především řemeslná těžba a dřevo z farem;

O.

vzhledem k tomu, že dohody FLEGT-VPA definují „zákonnost“ příliš úzce a někdy nepostihují důležité skutečnosti týkající se práv k půdě a práv místních obyvatel;

P.

vzhledem k tomu, že FLEGT - VPA, REDD + a certifikace jsou stále samostatnými iniciativami, které by měly být dále koordinovány;

Q.

vzhledem k tomu, že uplatňování cílů FLEGT do velké míry závisí na zemích, které jsou velkými producenty, zpracovateli a obchodníky se dřevem, jako je Čína, Rusko, Indie, Jižní Korea a Japonsko, a jejich závazku bojovat proti nezákonné těžbě a obchodu s nezákonně vyrobenými dřevařskými produkty a že dvoustranné politické dialogy s těmito partnery dosud přinesly pouze omezené výsledky;

R.

vzhledem k tomu, že cílem nařízení EU o těžbě dřeva (EUTR) je zajistit, aby se nezákonně vytěžené dřevo nedostávalo na evropský trh; vzhledem k tomu, že přezkum nařízení EU o těžbě dřeva z roku 2016 dospěl k závěru, že uplatňování a prosazování nařízení je neúplné; vzhledem k tomu, že počátkem tohoto roku byla zahájena veřejná konzultace za účelem případného přezkumu oblasti působnosti nařízení EUTR;

S.

vzhledem k tomu, že ústředním bodem strategického přístupu k ochraně přírody musí být chráněné oblasti; vzhledem k tomu, že musí sloužit jako bezpečné póly hospodářského rozvoje podporující začlenění, jejichž základem je udržitelné zemědělství, energie, kultura a cestovní ruch, a musí vyvolat rozvoj řádné správy;

T.

vzhledem k významu partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti udržitelného rozvoje parků v subsaharské Africe a s přihlédnutím k respektování práv komunit žijících v lesích;

U.

vzhledem k tomu, že korupce a slabé orgány představují největší překážky pro ochranu a zachování lesů; vzhledem k tomu, že společná zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Interpolu (5) z roku 2016 označuje potlačení trestné činnosti v lesnictví jako jeden z pěti nejdůležitějších úkolů pro naplnění cílů udržitelného rozvoje a konstatuje, že nezákonná těžba dřeva představuje 15 až 30 % celosvětového zákonného obchodu; vzhledem k tomu, že podle Světové banky postižené země ztrácí každoročně odhadem 15 miliard USD z důvodu nezákonné těžby dřeva a obchodování s ním;

V.

Vzhledem k tomu, že trestná činnost v souvislosti s lesy může nabývat různých forem, jimiž jsou zejména nezákonné využívání vzácných ohrožených druhů dřeva (uvedených na seznamu CITES), nezákonná těžba dřeva jako materiálu pro stavebnictví a výrobu nábytku, nezákonná těžba a praní dřeva prostřednictvím plantážních a zemědělských společností dodávajících celulózu pro papírenský průmysl a využívání téměř neregulovaného obchodu s palivovým dřívím a dřevěným uhlím s cílem utajit nezákonnou těžbu dřeva v chráněných oblastech i mimo ně;

W.

vzhledem k tomu, že urbanizace, špatná správa, rozsáhlá likvidace lesů pro rozvoj zemědělství, důlní činnosti a infrastruktury přinášejí vážné porušování lidských práv, které má zničující dopad na obyvatele lesů a místní komunity, například zabírání půdy, násilné vystěhování, obtěžování ze strany policie, svévolné zatýkání a kriminalizace vedoucích představitelů komunit, obránců lidských práv a aktivistů;

X.

vzhledem k tomu, že agenda OSN 2030 stanovuje za cíl zastavení a zvrácení trendu odlesňování a znehodnocování lesů rok 2020; vzhledem k tomu, že tento závazek připomíná Pařížská dohoda o klimatu a neměl by proto být opomenut;

Y.

vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 15 výslovně uvádí potřebu řádné správy lesů, neboť lesy mohou sehrát úlohu, která napomůže dosažení mnoha dalších cílů udržitelného rozvoje;

Z.

vzhledem k tomu, že program REDD + přinesl environmentální a sociální výhody v mnoha rozvojových zemích, počínaje zachováním biologické rozmanitosti až po rozvoj venkova a zlepšení správy lesů; vzhledem k tomu, že je kritizován za to, že vyvíjí tlak na komunity žijící v lesích;

AA.

vzhledem k tomu, že existuje stále více důkazů o tom, že zajišťování vlastnických práv k půdě patřící komunitám vede ke snižování odlesňování a udržitelnějšímu obhospodařování lesů;

AB.

vzhledem k tomu, že zemědělství je zodpovědné za 80 % odlesňování na celém světě; vzhledem k tomu, že zejména živočišná výroba a velké průmyslové plantáže sóji a palmového oleje jsou největším hnacím motorem odlesňování, zejména v tropických zemích, v důsledku zvyšující se poptávky po těchto produktech v rozvinutých zemích a v nových ekonomikách a rozmachu průmyslového zemědělství po celém světě; vzhledem k tomu, že studie Evropské komise zjistila v roce 2013, že EU-27 byla největším celosvětovým čistým dovozcem způsobujícím likvidaci lesů (v letech 1990 až 2008); vzhledem k tomu, že EU má proto hrát určující úlohu v boji proti odlesňování a znehodnocování lesů; zejména s ohledem na její poptávku a požadavky na řádnou péči ve vztahu k zemědělským komoditám;

AC.

vzhledem k tomu, že expanze sóji vedla k sociálním a environmentálním problémům, jako je půdní eroze, úbytek vody, znečištění pesticidy a nucené přemisťování obyvatel; vzhledem k tomu, že mezi nejvíce postižené patří domorodé komunity;

AD.

vzhledem k tomu, že expanze plantáží palmového oleje vedla k masivní likvidaci lesů a k sociálním konfliktům, které staví plantážní společnosti proti domorodým skupinám a místním komunitám;

AE.

vzhledem k tomu, že v posledních letech se soukromý sektor stále více zapojuje do ochrany lesů a vzhledem k tomu, že se více než 400 společností zavázalo, že ze svých produktů a dodavatelských řetězců vyloučí odlesňování v souladu s Newyorskou deklarací o lesích a zaměří se zejména na komodity jako je palmový olej, sója, hovězí maso a dřevo; vzhledem k tomu, že veřejná opatření zaměřená na zemědělské produkty jsou přesto relativně vzácná;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.