—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32019M9568. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32019M9370. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32018M8658. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX 1C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIE

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1.C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

1.

Ekonomikou blahobytu se rozumí orientace politiky a přístup ke správě věcí veřejných, jehož smyslem je, aby se obyvatelé a jejich blahobyt staly ústředním bodem tvorby politik a rozhodování. Zatímco blahobyt obyvatel je hodnotou sám o sobě, ekonomika blahobytu zdůrazňuje vzájemně se posilující charakter blahobytu a hospodářského růstu. Zohledňování blahobytu ve všech politikách má zásadní význam pro hospodářský růst, produktivitu, dlouhodobou fiskální udržitelnost a společenskou stabilitu Unie.

2.

Blahobyt obyvatel je jedním z hlavních cílů Evropské unie. Ekonomika blahobytu zaměřuje pozornost na základní poslání Unie, jak je zakotveno ve Smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie. Mezi ústřední prvky ekonomiky blahobytu patří vytvoření prostředí, které lidem umožní plně využít svého potenciálu a uplatňovat svá základní práva. Udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a odolnost zároveň působí jako faktory přispívající k blahobytu obyvatel, společností i planety.

3.

Zásadní význam pro realizaci ekonomiky blahobytu má horizontální přístup založený na meziodvětvové spolupráci mezi různými oblastmi politiky. Potřeba přijímat meziodvětvová opatření je zakotvena ve Smlouvě o fungování EU a v Evropské sociální chartě a byla zmíněna v rámci přístupu zohledňování otázky zdraví ve všech oblastech politiky v předchozích závěrech Rady (2006). Prosazování koncepce ekonomiky blahobytu nevyžaduje nové pravomoci ani struktury pro opatření na úrovni Unie; žádá si však koordinované a lepší využívání příslušných pravomocí ze strany Unie a jejích členských států, jakož i opětovné zaměření pozornosti na klíčové faktory ovlivňující blahobyt.

4.

Ekonomika blahobytu je založena na řádné a udržitelné hospodářské politice. Zdůrazňuje význam investic do účinných, účelných a spravedlivých politických opatření a struktur, jež všem obyvatelům zajistí přístup k veřejným službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb, dlouhodobé péče, podpory zdraví a preventivních opatření, sociální ochrany, jakož i vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení. Klade důraz na zaměstnanost, aktivní politiky na trhu práce a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jakož i na důstojné pracovní podmínky coby opatření k zajištění dobrých podmínek při práci. Zasazuje se rovněž o rovné příležitosti, rovnost žen a mužů a sociální začlenění.

5.

Tvorba politik založená na znalostech vyžaduje jasné cíle a používání vhodného souboru vysoce kvalitních ukazatelů, komplexního posuzování dopadů a hodnocení nákladové efektivnosti v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Je všeobecně uznávaným faktem, že HDP samotný neposkytuje o blahobytu obyvatel ucelený obraz. Proto je zapotřebí další spolupráce a intenzivnější úsilí napříč odvětvími, aby se lépe využívaly a zdokonalily stávající nástroje a aby se z nich vycházelo při vypracování společného přístupu k měření různých rozměrů ekonomiky blahobytu.

6.

Rovnováha mezi hospodářským růstem a sociálním pokrokem je základem evropské integrace. Má zásadní význam pro sociálně tržní hospodářství, jehož cílem je plná zaměstnanost a sociální pokrok, a činí Unii v globálním měřítku jedinečnou. Evropský pilíř sociálních práv (dále jen „pilíř“) představuje vodítko pro obnovenou vzestupnou konvergenci směrem k lepším pracovním a životním podmínkám v Unii. Naplňování tohoto pilíře je společným politickým závazkem a odpovědností Unie a členských států a vyžaduje trvalý pokrok a důslednou činnost obou stran v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Ekonomika blahobytu přispívá k cílům a provádění pilíře v souladu s novou strategickou agendou EU na období 2019–2024. Kromě toho přispívá k evropskému sociálnímu modelu, neboť podporou vzestupné sociální a hospodářské konvergence zlepšuje postavení všech obyvatel.

7.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (1) zdůraznila, že investice do lepšího zdraví, vzdělávání, zaměstnanosti, rovnosti žen a mužů a sociální ochrany všech členů společnosti přispívají k hospodářskému růstu. Společenská návratnost těchto investic spojená s větším blahobytem jednotlivců – včetně větší důvěry, větší občanské angažovanosti a sociální soudržnosti – navíc přispívá k hospodářskému růstu prostřednictvím vyšší souhrnné produktivity výrobních faktorů, větší finanční a politické stability a silnější odolnosti vůči nepříznivým šokům.

8.

Ekonomika blahobytu je rovněž ústředním bodem Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, k jejímuž naplňování se zavázaly všechny členské státy. Ve stejném duchu uznává význam investic do zdraví, sociální ochrany a vzdělávání i několik mezinárodních organizací, zejména Skupina Světové banky (2), Mezinárodní měnový fond (3), Mezinárodní organizace práce (4) a Světová zdravotnická organizace (5).

9.

Velký počet Evropanů žije v prosperitě. Navzdory rozdílům mezi členskými státy a uvnitř těchto států jsou obyvatelé v Unii v průměru vzdělanější, bohatší, zdravější a žijí déle než kdykoli dříve.

10.

Chudoba a vyloučení z trhu práce a ze společnosti prohlubují nerovnosti a segregaci, což může vést k polarizaci a nestabilitě ve společnosti. I přes pozitivní vývoj v mnoha směrech čelí lidé ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením mnohačetným výzvám a nedostatku příležitostí. Chudobou nebo sociálním vyloučením je ohroženo každé čtvrté dítě v Unii. Bezdomovectví je na vzestupu ve značném počtu členských států a týká se různých skupin obyvatel, zejména v městském prostředí. Města však mohou nabízet rovněž příležitosti, pokud jde o blahobyt obyvatel. Zásadní význam pro prevenci a řešení problému chudoby a vyloučení mají přiměřená podpora příjmu, přístup k vysoce kvalitním zdravotním a sociálním službám, dlouhodobé péči, předškolnímu vzdělávání a péči, jakož i k finančně dostupnému bydlení a podpora integrace a opětovného začlenění na trhu práce při současném zajištění rovných příležitostí pro všechny. Důležitou úlohu plní také sociální ekonomika, sociální inovace a sociální investice.

11.

Měnící se svět práce vyžaduje přizpůsobivost a rozmanité a neustále se měnící kvalifikace a dovednosti. Klíčovou úlohu při podpoře konkurenceschopnosti, přizpůsobivosti a účasti na trhu práce a ve společnosti tak hrají vzdělávání a odborná příprava. Je třeba vyvíjet úsilí za účelem usnadnění přístupu všech obyvatel k celoživotnímu učení a získávání dovedností a kompetencí , aby byli schopni zvládnout výzvy spojené s digitalizací a novými formami práce a mohli využít souvisejících příležitostí. Dopady na svět práce bude mít také změna klimatu. Evropská rada vyzvala Radu a Komisi, aby pokročily v práci na podmínkách, pobídkách a základním rámci, jež je třeba zavést, aby byl zajištěn přechod ke klimaticky neutrální EU v souladu s Pařížskou dohodou, jež mimo jiné zachová evropskou konkurenceschopnost, bude spravedlivý a sociálně vyvážený a současně zohlední vnitrostátní podmínky jednotlivých členských států. Z hlediska zaměstnanosti přináší přechod ke klimatické neutralitě jak příležitosti, tak výzvy.

12.

Zranitelné skupiny a osoby ohrožené vyloučením se často potýkají s obtížemi na trhu práce a ve společnosti a mohou mít při práci a v pracovním životě zvláštní potřeby. Pro řešení těchto potřeb má klíčový význam zásada nediskriminace. Začlenění osob se zdravotním postižením na trhu práce a ve společnosti jako celku je v souladu se zásadou důstojné práce a lidskými právy. Dlouhověkost navíc nabízí příležitosti pro trh práce a hospodářství a vyžaduje podpůrná opatření, která umožní všem lidem aktivně přispívat ke společnosti a pracovnímu životu.

13.

Spravedlivé odměňování, slušné a dobré pracovní podmínky, kvalitní pracovní místa, respekt na pracovišti a nediskriminace v práci umožňují rovný přístup obyvatel na trh práce a setrvání na něm, zabraňují předčasnému odchodu do důchodu a zajišťují využívání dovedností veškerých pracovních sil. Náležitá ochrana sociálních práv a života na pracovišti posiluje sociální rozměr Unie a hraje důležitou úlohu v boji proti nerovnosti a chudobě pracujících. Spravedlivé a dobré pracovní podmínky a odpovídající sociální ochrana by měly být zajištěny rovněž v rámci nových forem práce. Bezpečná a zdravá pracoviště se promítají do vyšší produktivity, většího uspokojení z práce a delšího pracovního života a rovněž předcházejí nemocem z povolání, pracovním úrazům a vysokým nákladům, které v této souvislosti vznikají. Důležitou úlohu při koncipování těchto politik hrají sociální partneři.

14.

Zásadní význam pro udržitelný a inkluzivní hospodářský růst, sociální soudržnost a blahobyt mají podpora rovnosti žen a mužů, lepší pracovní příležitosti pro ženy, dodržování zásady stejné odměny za rovnocennou práci, usnadnění rovnováhy mezi pracovním životem, pečovatelskými povinnostmi a osobním životem žen a mužů, jakož i prevence a potírání násilí vůči ženám. Za nezbytný předpoklad spravedlivějšího a inkluzivnějšího hospodářství je považováno snížení rozdílů mezi ženami a muži v oblasti zaměstnanosti, odměňování a důchodů a posílení ekonomického postavení žen.

15.

Dobře koncipované, přiměřené a udržitelné systémy sociální ochrany pro všechny mohou být účinné při ochraně jednotlivců. Investice do systémů sociální ochrany přinášejí v dlouhodobém horizontu cenné sociální a hospodářské výsledky. Sociální ochrana přispívá k socioekonomické odolnosti a lidskému kapitálu. Uvedené systémy mohou navíc přinášet lepší výsledky na trhu práce tím, že podporují přesun pracovní síly do rozvíjejících se a dynamických odvětví hospodářství.

16.

Mezi podstatná opatření v oblasti politiky blahobytu patří vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení. Přístupné a vysoce kvalitní vzdělávání a odborná příprava, jež jsou inkluzivní, mají pro společnosti a ekonomiky, které se musí přizpůsobovat změnám a využívat jich, zásadní význam. Investice do vzdělávání a odborné přípravy nabízejí vysoké ekonomické a sociální přínosy, podporují hospodářskou stabilitu a růst a jsou rovněž klíčovým faktorem přispívajícím k odolnosti našich ekonomik a společností a k jejich budoucí prosperitě.

17.

Výzvy v oblasti blahobytu obyvatel lze nejlépe zmírnit tak, že se budou řešit již v rané fázi a během celého života. Tato opatření zahrnují mimo jiné kvalitní a cenově dostupnou prenatální péči, předškolní vzdělávání a péči, podporu zdravého životního stylu, včetně pohybové aktivity a zdravé výživy, jakož i preventivní opatření a příznivé prostředí. Investice do gramotnosti v oblasti zdraví jsou důležité pro to, aby lidé mohli činit správná rozhodnutí z hlediska zdraví.

18.

Zásadním prvkem blahobytu, který rovněž pomáhá řešit nerovnosti v oblasti zdraví, a je tak přínosem pro hospodářství a společnost, je přístup všech osob ke službám zdravotní péče, dlouhodobé péči, podpoře zdraví a prevenci nemocí, jež zajišťuje udržitelné zdravotnictví. Investice do zdravotní bezpečnosti přispívají k účinné a včasné prevenci a k odhalování zdravotních hrozeb a reakci na ně. Velké škody v oblasti veřejného zdraví a v národním hospodářství může způsobit například rezistence vůči antimikrobiálním látkám, váhavý postoj k očkování, rostoucí výskyt katastrof v důsledku změny klimatu a epidemie nákaz. Nákladově efektivní opatření pro prevenci mnoha přenosných nemocí představuje větší proočkovanost. Intenzivnější úsilí o podporu dobrého duševního zdraví a dosažení pokroku v oblasti prevence, včasné diagnózy, léčby a boje proti stigmatizaci duševních poruch by zlepšilo život milionů Evropanů v průběhu jejich života a přispělo by k nediskriminačnímu pracovnímu prostředí, lepším pracovním podmínkám, a tím i k silnějšímu hospodářství.

19.

Trvalý růst výdajů ve zdravotnictví je výzvou pro národní hospodářství ve všech evropských zemích. Je proto zcela nezbytné zabývat se sociálními, obchodními, ekonomickými a environmentálními faktory ovlivňujícími zdraví a zátěží spojenou s nepřenosnými nemocemi, s přihlédnutím k rizikovým faktorům, jako jsou špatná nebo nezdravá strava, nedostatek pohybové aktivity a nadměrná konzumace alkoholu a tabáku. K usměrnění spotřeby a chování lze využít fiskální opatření.

20.

Nedostatek řady zdravotnických prostředků a léčivých přípravků a jejich vysoké ceny spolu s neefektivním používáním generických a biologicky podobných léčivých přípravků mohou ohrozit udržitelnost a financování vnitrostátních systémů zdravotní péče. Je nezbytné zlepšit přístup k léčivým přípravkům a jejich nákladovou efektivnost, bezpečnost pacientů a kontinuitu léčby. Rovněž je důležité pokračovat v politických diskusích o cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek.

21.

Technologický vývoj, zejména digitalizace a umělá inteligence, mění způsob, jakým lze blahobyt obyvatel podporovat a jakým jsou zdravotní a sociální služby poskytovány. Tyto změny by mohly přispět ke zvýšení nákladové efektivnosti, účinnosti a kvality služeb a zároveň k boji proti nerovnostem z hlediska přístupu a výsledků. Je důležité zlepšit přístup obyvatel k vlastním zdravotním a sociálním údajům a zvýšit povědomí o ochraně těchto údajů. Za účelem dosažení pokroku v oblasti veřejného zdraví, výzkumu a inovací je nezbytné využívat potenciál zdravotních a sociálních údajů při plném respektování platných pravidel pro ochranu údajů a etických zásad.

22.

Evropský semestr tvoří rámec pro koordinaci hospodářských politik členských států a je důležitým nástrojem pro sledování provádění strategie Evropa 2020 a klíčových oblastí, na něž se vztahuje evropský pilíř sociálních práv. Počet konkrétních doporučení týkajících se sociální politiky a politik v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, odborné přípravy a rovnosti, zdraví a dlouhodobé péče, důchodů, chudoby a sociálního vyloučení postupně roste, přičemž těmito tématy se dnes zabývá téměř polovina těchto doporučení. Pro udržitelný a inkluzivní dlouhodobý hospodářský růst jsou zcela nezbytné dobře koncipované a udržitelné politiky v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a zdraví, jakož i rovnost žen a mužů. Meziodvětvová spolupráce a dobrá rovnováha mezi hospodářskou politikou a těmito politikami tedy hrají v evropském semestru důležitou úlohu.

23.

Strukturální reformy spadají do pravomoci členských států. Další udržitelný rozvoj v rámci politik blahobytu v členských státech mohou podpořit strukturální fondy Unie. Tyto prostředky lze využít na podporu opatření členských států, jež jsou stanovena v integrovaných hlavních směrech hospodářských politik a politik zaměstnanosti a v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru.

24.

Z těchto důvodů má zásadní význam, aby Unie vypracovala novou dlouhodobou strategii pro období po roce 2020 s cílem zajistit, aby se Unie stala celosvětově nejvíce konkurenceschopnou a sociálně inkluzivní, klimaticky neutrální ekonomikou, která bude odrážet ekonomiku blahobytu. Je důležité, aby Unie prokázala, že je globálním lídrem, a přijala ambiciózní a náležitě vyváženou novou horizontální strategii v souladu se závazky učiněnými v rámci pilíře a v rámci Agendy 2030 přijaté OSN.

25.

VYPRACOVALY meziodvětvové posouzení dopadů na blahobyt s cílem posílit tvorbu politik a rozhodování na základě znalostí.

26.

ZVÁŽILY používání ukazatelů týkajících se blahobytu pro účely sledování vnitrostátních rozpočtových procesů a podávání zpráv o nich, jakož i pro účely rozhodování založeného na znalostech. Všechny tyto ukazatele by měly být rozčleněny podle pohlaví.

27.

POSÍLILY účast na trhu práce prostřednictvím lepšího zaměření konkrétních podpůrných opatření pro osoby, které jsou z trhu práce vyloučeny nebo tímto vyloučením ohroženy, v souladu s přístupem aktivního začleňování.

28.

S ohledem na vnitrostátní situaci ZAJISTILY přístup všech osob k přiměřené sociální ochraně a k vysoce kvalitním, cenově dostupným a udržitelným službám.

29.

ZAMĚŘOVALY své meziodvětvové činnosti na boj proti výzvám v oblasti blahobytu v rané fázi a v průběhu celého života jednotlivců, zejména s přihlédnutím k přínosům plynoucím z podpory zdraví a preventivních opatření.

30.

PODPOROVALY komplexní politiky celoživotního učení, jakož i rozvoj dovedností a kompetencí v průběhu celého života.

31.

PODPOROVALY strukturální reformy, které napomáhají sociálnímu začlenění, občanské angažovanosti a socioekonomické odolnosti.

32.

POSÍLILY meziodvětvový pohled v politických postojích vyjadřovaných v různých přípravných orgánech Rady, které se zabývají evropským semestrem, s cílem zajistit vyváženou horizontální analýzu v souladu s koncepcí ekonomiky blahobytu.

33.

Do vnitrostátních politik a politik Unie plošně ZAHRNOVALY hledisko ekonomiky blahobytu a aby se při koncipování politik primárně zaměřovaly na obyvatele a jejich blahobyt.

34.

PROVÁDĚLY fakticky podložené a účinné politické intervence na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie s cílem řešit společné problémy v oblasti blahobytu.

35.

POKRAČOVALY v úsilí o vymýcení chudoby, zejména řešením problému chudoby dětí a mezigeneračního přenosu chudoby, včetně zkoumání nových opatření.

36.

NADÁLE vypracovávaly a prováděly opatření, která uznávají a řeší otázku bezdomovectví, a PROSAZOVALY přístup k cenově dostupnému bydlení pro všechny.

37.

PODPOROVALY meziodvětvovou spolupráci a nadále posilovaly úlohu politik v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí, zdraví a vzdělávání v rámci procesu evropského semestru.

38.

V rámci procesu evropského semestru PROVÁDĚLY horizontální analýzy s cílem posílit široké, dlouhodobé politické výhledy a poskytnout vyvážená politická doporučení.

39.

NADÁLE vypracovávaly spolehlivé metody sběru kvantitativních a kvalitativních údajů a statistické metody pro měření a pravidelné sledování blahobytu obyvatel s cílem poskytnout spolu s ekonomickými ukazateli v kontextu evropského semestru komplexní analýzu jako základ pro tvorbu politik a rozhodování.

40.

PODPOROVALY provádění zásad pilíře coby důležitého kroku k naplnění cílů ekonomiky blahobytu.

41.

ZAJISTILY přínosnost digitalizace pro blahobyt obyvatel, například urychlením práce na inovativních a již od fáze návrhu bezpečných digitálních řešeních v zájmu podpory zdraví a v rámci zdravotní péče a sociálních politik, v příslušných případech posílením stávajících iniciativ zaměřených na interoperabilní přeshraniční výměnu zdravotních údajů a údajů o sociální ochraně a zaváděním inovativních datových technologií, včetně umělé inteligence, při současném dodržení pravidel týkajících se ochrany údajů, bezpečnosti údajů a souvisejících etických zásad, a PODPOROVALY digitální inkluzi.

42.

PŘEDJÍMALY dopady demografických změn, zejména v důsledku stárnutí populace a dlouhověkosti, a v rámci všech politik PODPOROVALY zdravé a aktivní stárnutí.

43.

PROVÁDĚLY konkrétní a účinná opatření k odstranění rozdílů mezi ženami a muži v oblasti zaměstnanosti a odměňování nad rámec stávajícího akčního plánu EU pro boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů a ŘEŠILY jejich dopady na rozdílnou výši důchodů žen a mužů.

44.

PODPOROVALY vysokou úroveň dostupného, cenově dostupného a vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče v souladu s cíli stanovenými na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2002 o péči o děti a s doporučením Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče z roku 2019.

45.

POSÍLILY úlohu sociální ekonomiky, sociálního podnikání a sociálních inovací v rámci podpory sociálního začleňování, tvorby kvalitních pracovních míst a přístupu k nim a sociálních investic.

46.

Úzce SPOLUPRACOVALY s evropskými a vnitrostátními sociálními partnery a občanskou společností s cílem podpořit ekonomiku blahobytu prostřednictvím účinného sociálního a občanského dialogu.

47.

Po uplynutí platnosti strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění NAVRHLA pro Unii novou dlouhodobou strategii růstu, jejímž cílem bude zajistit, aby se Unie stala celosvětově nejvíce konkurenceschopnou a sociálně inkluzivní, klimaticky neutrální ekonomikou.

48.

VYDALA sdělení zabývající se ekonomikou blahobytu, s důrazem na vzájemné vazby mezi politikami v oblasti blahobytu a hospodářským růstem, vyváženou meziodvětvovou spolupráci mezi různými oblastmi politiky, přístup založený na znalostech a na preventivní opatření a včasné intervence, a tím podpořila provádění pilíře a Agendy 2030 přijaté OSN.

49.

POSÍLILA posuzování dopadů legislativních a významných politických iniciativ na blahobyt, mimo jiné i v oblasti hospodářské politiky.

50.

PŘEZKOUMALA strategický rámec EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci s ohledem na měnící se svět práce.

51.

PŘIJALA samostatnou evropskou strategii pro genderovou rovnost a POSÍLILA systematické začleňování genderového hlediska a genderové rozpočtování a jejich účinné provádění ve všech oblastech politiky.

52.

PODPOROVALA evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem dosáhnout toho, aby Evropa zaujala přední místo na světě coby učící se společnost, a to podporou kultury, která podněcuje, posiluje a motivuje lidi a společnosti k učení, na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy a ve všech fázích života.

53.

VYPRACOVALA nové iniciativy, které se budou zabývat politikami zaměřenými na osoby se zdravotním postižením, nad rámec stávající evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020.

54.

OBNOVILA závazek týkající se začleňování Romů tím, že vypracuje nové politické iniciativy, včetně přijetí evropské rámcové strategie pro období po roce 2020.

55.

Prostřednictvím vhodných opatření ve své pravomoci PODPOROVALA členské státy v jejich úsilí o zlepšení udržitelnosti a dostupnosti zdravotnických služeb, včetně přístupu k léčivým přípravkům a zdravotnickým prostředkům.

56.

NAVRHLA unijní strategii pro duševní zdraví s přihlédnutím k meziodvětvovým dopadům různých politik na oblast duševního zdraví.

57.

NAVRHLA evropský akční plán pro boj proti rakovině s cílem podpořit členské státy mimo jiné v jejich úsilí předcházet rakovině, řešit včasnou diagnózu a léčbu a zlepšit životy pacientů a osob, které se z nemoci vyléčily.

58.

ZAČLENILY hledisko ekonomiky blahobytu do svých úvah o oblastech politiky spadajících do jejich působnosti.

59.

NADÁLE podporovaly úzkou vzájemnou spolupráci a spolupráci s Výborem pro hospodářskou politiku, jakož i s dalšími příslušnými přípravnými orgány Rady, jež jsou příslušné zejména pro oblast zdraví a vzdělávání, s cílem zajistit vyváženou horizontální analýzu.

60.

Ve spolupráci s orgány EU POKRAČOVALY ve zlepšování a vypracovávání spolehlivých a mezinárodně srovnatelných ukazatelů pro měření a sledování blahobytu obyvatel v Unii, s přihlédnutím k situaci jednotlivých zemí a k práci, kterou vykonávají další relevantní mezinárodní subjekty.