ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 393

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 62
20. listopadu 2019


Obsah

Strana

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2019/C 393/01

Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.9588 – Shell Energy Retails/Hudson Energy Supply) ( 1 )

1


 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2019/C 393/02

Směnné kurzy vůči euru — 19. listopadu 2019

2


 

V   Oznámení

 

JINÉ AKTY

 

Evropská komise

2019/C 393/03

Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

3

2019/C 393/04

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

12


 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

 


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

20.11.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 393/1


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.9588 – Shell Energy Retails/Hudson Energy Supply)

(Text s významem pro EHP)

(2019/C 393/01)

Dne 14. listopadu 2019 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32019M9588. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

20.11.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 393/2


Směnné kurzy vůči euru (1)

19. listopadu 2019

(2019/C 393/02)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1077

JPY

japonský jen

120,46

DKK

dánská koruna

7,4721

GBP

britská libra

0,85573

SEK

švédská koruna

10,6475

CHF

švýcarský frank

1,0979

ISK

islandská koruna

136,30

NOK

norská koruna

10,0853

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

25,565

HUF

maďarský forint

334,93

PLN

polský zlotý

4,2877

RON

rumunský lei

4,7763

TRY

turecká lira

6,3310

AUD

australský dolar

1,6234

CAD

kanadský dolar

1,4633

HKD

hongkongský dolar

8,6709

NZD

novozélandský dolar

1,7259

SGD

singapurský dolar

1,5070

KRW

jihokorejský won

1 292,01

ZAR

jihoafrický rand

16,3211

CNY

čínský juan

7,7829

HRK

chorvatská kuna

7,4429

IDR

indonéská rupie

15 607,49

MYR

malajsijský ringgit

4,6053

PHP

filipínské peso

56,371

RUB

ruský rubl

70,6272

THB

thajský baht

33,458

BRL

brazilský real

4,6465

MXN

mexické peso

21,3370

INR

indická rupie

79,3975


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


V Oznámení

JINÉ AKTY

Evropská komise

20.11.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 393/3


Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

(2019/C 393/03)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„CINTA SENESE“

EU č.: PDO-IT-0491-AM01 – 5.4.2019

CHOP (X) CHZO ()

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Consorzio di Tutela della Cinta Senese DOP

Strada di Cerchiaia, 41/4

53100 Siena

ITÁLIE

Tel. +39 05771606961

Fax +39 05771601244

E-mail: info@cintasenesedop.it

Sdružení Consorzio di Tutela della Cinta Senese DOP sestává z producentů masa Cinta Senese a je oprávněno podat žádost o změnu podle čl. 13 odst. 1 vyhlášky ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (Ministero delle politiche agricole alimentari e forestali) č. 12511 ze dne 14. října 2013.

2.   Členský stát nebo třetí země

Itálie

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

☐ Název produktu

☒ Popis produktu

☒ Zeměpisná oblast

☐ Důkaz původu

☒ Metoda produkce

☐ Souvislost

☒ Označování

☒ Jiné (kontroly)

4.   Druh změny (změn)

☒ Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

☐ Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5.   Změny

Popis produktu

Článek 1 specifikace produktu:

„Chráněné označení původu (CHOP) „Cinta Senese“ je vyhrazeno výlučně pro vepřové maso ze zvířat narozených, chovaných a poražených v Toskánsku, které splňuje podmínky a požadavky stanovené v této specifikaci, jež byla vypracována v souladu s nařízením (ES) č. 510/2006.“

se nahrazuje tímto:

„Chráněné označení původu (CHOP) „Cinta Senese“ je vyhrazeno výlučně pro všechny poživatelné části jatečně upravených těl prasat narozených, chovaných a poražených v Toskánsku, které splňují podmínky a požadavky stanovené v této specifikaci, jež byla vypracována v souladu s nařízením (EU) č. 1151/2012.“

Jedná se o tyto změny:

1.

Slova „pro vepřové maso“ se nahrazují slovy „pro všechny poživatelné části jatečně upravených těl prasat“ neboť nové znění článku 2 specifikace stanoví, že CHOP „Cinta Senese“ označuje nejen části jatečně upraveného těla, které lze označit jako „maso“, ale i jakoukoli jinou poživatelnou část pocházející z tohoto jatečně upraveného těla.

Tato změna se týká bodu 4.2 přehledu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie C 200/16 ze dne 7. července 2011 a je provedena do bodu 3.2 jednotného dokumentu přiloženého k této žádosti o změnu.

2.

Za účelem uvedení specifikace produktu do souladu s nejnovější normou platnou v oblasti CHOP, chráněných zeměpisných označení (CHZO) a zaručených tradičních specialit (ZTS) se výraz „nařízení (ES) č. 510/2006“ nahrazuje výrazem „nařízení (EU) č. 1151/2012“.

Článek 2 specifikace produktu:

„Produkt s CHOP „Cinta Senese“ je vyhrazeno pro maso získané v souladu s touto specifikací.

Fyzikální a chemické vlastnosti

Aby bylo možné používat chráněné označení původu „Cinta Senese“, musí mít maso tyto fyzikální a chemické vlastnosti (na 100 g poživatelného masa – 24 hodin po porážce):

obsah vody nejvýše 78 %,

obsah tuku nejméně 2,5 % (ve svalu longissimus dorsi),

pH 45 (hodnota pH měřena 45 minut po porážce) 6 až 6,5.

Vizuální a organoleptické vlastnosti

Aby bylo možné používat chráněné označení původu „Cinta Senese“, musí mít maso tyto vizuální a organoleptické vlastnosti:

jasně růžovou a/nebo červenou barvu,

jemnou strukturu,

křehkou, šťavnatou a kompaktní konzistenci jemně prostoupenou tukem s vůní čerstvého masa.“

se mění takto:

„CHOP „Cinta Senese“ je vyhrazeno pro všechny poživatelné části, jež se v souladu s touto specifikací využívají z jatečně upraveného těla prasat, ze kterého se získává maso s níže uvedenými vlastnostmi.

Fyzikální a chemické vlastnosti (na 100 g poživatelného masa – 24 hodin po porážce):

obsah vody nejvýše 78 %,

obsah tuku nejméně 2,5 %,

pH 45 (hodnota pH měřena 45 minut po porážce) 6 až 6,5.

Senzorické vlastnosti:

jasně růžová a/nebo červená barva,

jemná struktura,

křehká a kompaktní konzistence jemně prostoupená tukem s vůní čerstvého masa.“

Jedná se o tyto změny:

1.

Výraz „pro maso získané“ se nahrazuje výrazem „pro všechny získané poživatelné části“, aby se CHOP „Cinta Senese“ mohly označovat nejen ty části jatečně upraveného těla, které lze definovat jako „maso“, ale i jakékoli jiné poživatelné části jatečně upraveného těla, a to v zájmu dosažení souladu s tradicí, že všechny poživatelné části prasete lze konzumovat, a nikoli pouze maso.

2.

Bylo shledáno, že vlastnosti stanovené jen pro „maso“ náležitě popisují celé jatečně upravené tělo, a lze mít tedy za to, že CHOP „Cinta Senese“ odkazuje nejen na „maso“, ale i na ostatní poživatelné části jatečně upraveného těla. V důsledku toho:

se doplňuje výraz „z jatečně upraveného těla prasat, ze kterého se získává maso s níže uvedenými vlastnostmi“,

jelikož omezují působnost CHOP „Cinta Senese“ pouze na „maso“, vypouštějí se:

výraz „Aby bylo možné používat chráněné označení původu „Cinta Senese“, musí mít maso tyto fyzikální a chemické vlastnosti“,

výraz „Aby bylo možné používat chráněné označení původu „Cinta Senese“, musí mít maso tyto vizuální a organoleptické vlastnosti:“.

3.

Vypouští se výraz „ve svalu longissimus dorsi“, neboť informace o obsahu tuku lze ověřit na jiných částech jatečně upraveného těla se stejně spolehlivým a reprezentativním výsledkem kvality certifikovaného produktu. Povinnost sledovat tento údaj pouze ve „svalu longissimus dorsi“ tak představuje omezení, které by mělo být odstraněno v souladu s parametry stanovenými pro obsah vody a hodnotu pH, u nichž není specifikováno, aby byla kontrolována anatomická část. Tato změna se týká bodu 4.2 přehledu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie C 200 ze dne 7. července 2011 a je provedena do bodu 3.2 jednotného dokumentu přiloženého k této žádosti o změnu.

4.

Výraz „vizuální a organoleptické“ se nahrazuje výrazem „senzorické“, neboť je technicky vhodnější uvádět taxativně vymezené vlastnosti (barvu, strukturu a konzistenci). Tato změna se týká bodu 4.2 přehledu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie C 200 ze dne 7. července 2011 a je provedena do bodu 3.2 jednotného dokumentu přiloženého k této žádosti o změnu.

5.

Výraz „šťavnatá“ se vypouští, protože odkazuje na parametr (chuť), který, vzhledem ke schopnosti potravy vyvolat slinění během žvýkání, není ověřitelný pouhou vizuální kontrolou produktu v syrovém stavu. Tato změna se týká bodu 4.2 přehledu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie C 200 ze dne 7. července 2011 a je provedena do bodu 3.2 jednotného dokumentu přiloženého k této žádosti o změnu.

Zeměpisná oblast

Článek 3 specifikace stanoví, že:

„Zeměpisná oblast produkce masa s CHOP „Cinta Senese“ zahrnuje celé území regionu Toskánsko až do nadmořské výšky 1 200 metrů nad mořem, nad níž jsou podmínky prostředí k chovu nevhodné.“

Vypouští se výraz „maso“, neboť nové znění článku 2 stanoví, že CHOP „Cinta Senese“ označuje nejen části jatečně upraveného těla, které lze definovat jako „maso“, ale i jakékoli jiné poživatelné části jatečně upraveného těla.

Metoda produkce

Níže uvedený článek 5 specifikace:

„Plemeno: prasata využívaná pro produkci masa označeného chráněným označením původu „Cinta Senese“ jsou výhradně zvířata, jejichž oba rodiče jsou zapsáni v evidenci a/nebo v plemenné knize genetického typu „Cinta Senese“.“

se mění takto:

„Plemeno: prasata, jejichž části pocházející z jatečně upraveného těla jsou označeny chráněným označením původu „Cinta Senese“, jsou výhradně zvířata, jejichž oba rodiče jsou zapsáni v evidenci a/nebo v plemenné knize genetického typu „Cinta Senese“.“

Změna spočívá v nahrazení výrazu „využívaná pro produkci masa označeného“ výrazem „jejichž části pocházející z jatečně upraveného těla jsou označeny“, aby se tato část textu přizpůsobila novému znění článku 2, podle kterého CHOP „Cinta Senese“ označuje nejen části jatečně upraveného těla, které lze označit jako „maso“, ale i jakékoli jiné poživatelné části pocházející z jatečně upraveného těla.

Níže uvedený článek 5 specifikace:

„Pokud jde o selata do čtvrtého měsíce stáří, mohou doplňky krmné dávky dosáhnout celkového množství denní potřeby zvířat za předpokladu, že chov selat probíhá rovněž v chlévě.“

se mění takto:

„Pokud jde o selata do čtvrtého měsíce stáří a prasnice po porodu, mohou doplňky krmné dávky dosáhnout celkového množství denní potřeby zvířat za předpokladu, že chov selat probíhá rovněž v chlévě, a to bez ohledu na druh použitých doplňků.“

Změna spočívá:

1.

ve vložení výrazu „a prasnice po porodu“, aby se stanovilo, že možnost splnit denní požadavky podáváním doplňků výživy v množství odpovídajícím veškerému požadovanému krmivu platí nejen pro selata do stáří čtyř měsíců, ale i pro prasnice po porodu, neboť ty rovněž procházejí obzvláště citlivou fází životního cyklu a vyžadují odpovídající přísun bílkovin,

2.

v doplnění výrazu „a to bez ohledu na druh použitých doplňků“, aby se stanovilo, že produkty, které tvoří krmnou dávku selat do čtyř měsíců a prasnic po porodu, se mohou rovněž lišit od produktů, které se používají pro přípravu krmné dávky ve všech ostatních případech, neboť jak selata do čtyř měsíců, tak i prasnice po porodu skutečně procházejí obzvláště citlivou fází životního cyklu a vyžadují odpovídající přísun bílkovin.

Níže uvedený článek 5 specifikace:

„V doplňcích jsou povoleny tyto produkty:

energetické produkty: všechny celozrnné obiloviny,

bílkovinné produkty: olejnaté rostliny (kromě sóji a jejích derivátů) a všechny celozrnné luštěniny,

vláknina: píce, čerstvé ovoce a zelenina, vedlejší produkty mletí obilovin.“

se mění takto:

„V doplňcích jsou povoleny tyto produkty:

energetické produkty: všechny celozrnné obiloviny a/nebo jejich vedlejší produkty, včetně produktů vzniklých mletím,

bílkovinné produkty: olejnaté rostliny (kromě sóji a jejích derivátů) a všechny celozrnné luštěniny a/nebo jejich vedlejší produkty,

vláknina: píce, čerstvé ovoce a zelenina a/nebo jejich vedlejší produkty.“

Změna spočívá:

1.

ve vložení slov „a/nebo jejich vedlejší produkty“ u všech kategorií doplňků výživy, které mohou být použity pro účely krmné dávky, s cílem stanovit, že pro každou kategorii (doplněním nebo nahrazením) je možné použít odpovídající vedlejší produkty právě vzhledem k tomu, že se jedná o krmiva, která nepředstavují kontraindikaci v oblasti zdraví a jejichž konzumace nemá nepříznivý dopad na vlastnosti částí půlky jatečně upraveného těla označených CHOP „Cinta Senese“;

2.

ve vypuštění výrazu „vedlejší produkty mletí obilovin“ v odrážce týkající se „vláknin“ a jeho nahrazení výrazem „včetně produktů vzniklých mletím“ zařazeným do odrážky týkající se „obilovin“, neboť z důvodu srozumitelnosti textu je logičtější umístit jej na toto místo.

Tato změna je provedena do bodu 3.3 jednotného dokumentu přiloženého k této žádosti o změnu.

V článku 5 specifikace se po větě:

„Umístění vypálené značky a/nebo etikety musí proběhnout v jatkách a/nebo v bourárně.“

vkládá (bez změny) následující věta, která byla původně uvedena v článku 8 specifikace:

„Vypálená značka obsahuje logo CHOP „Cinta Senese“ a kód jatek.“

Toto přemístění je odůvodněno skutečností, že se jedná o ustanovení týkající se jednoho aspektu (umístění vypálené značky), který odpovídá fázi před uvedením produktu na trh (porážce) a jejž přesně upravuje článek 5, zatímco článek 8 obsahuje informace, které musí být přiloženy k produktu (po porážce a naporcování) při jeho uvedení na trh.

V článku 5 specifikace, který stanoví, že:

„Po porážce se maso zchladí a naporcuje tak, aby se získaly kusy a části určené ke spotřebě a výrobě tradičních toskánských uzenářských výrobků.“

se výraz „maso“ nahrazuje výrazem „půlka jatečně upraveného těla“, neboť nové znění článku 2 stanoví, že CHOP „Cinta Senese“ označuje nejen části jatečně upraveného těla, které lze definovat jako „maso“, ale i jakékoli jiné poživatelné části půlky jatečně upraveného těla. Z toho vyplývá, že:

„Po porážce se půlka jatečně upraveného těla zchladí a naporcuje tak, aby se získaly kusy a části určené ke spotřebě a výrobě tradičních toskánských uzenářských výrobků.“

Označování

Článek 8 specifikace produktu:

„Všechny řezy vzniklé porcováním půlek označených vypálenou značkou a určené ke konečné spotřebě musejí mít etiketu s těmito informacemi:

1)

logo uvedené v článku 9,

2)

název chráněného označení: Cinta Senese CHOP,

3)

symbol Společenství nebo slova „Denominazione d’Origine Protetta“,

4)

kód, pomocí něhož je možné vysledovat původ zvířete (místo a den narození), místo a den porážky a porcování, jakož i množství uvedená ke spotřebě.

Etiketa s výše uvedenými údaji musí být neporušitelná, pokud jde o anatomické řezy a/nebo prodej baleného masa.

Případné informace o záruce pro spotřebitele.“

se nahrazuje tímto:

„Všechny části vzniklé porcováním půlek označených vypálenou značkou a určené ke konečné spotřebě musejí mít etiketu s těmito informacemi:

1)

logo uvedené v článku 9,

2)

název chráněného označení: Cinta Senese CHOP,

3)

symbol Unie,

4)

kód, pomocí něhož je možné vysledovat původ zvířete (místo a den narození), místo a den porážky a porcování, jakož i množství uvedená ke spotřebě.

Pokud je produkt určený konečnému spotřebiteli zabalen, musí být výše uvedené údaje uvedeny na neporušitelné etiketě připojené k produktu.

Mohou být rovněž uvedeny případné informace o záruce pro spotřebitele.“

Jedná se o tyto změny:

1.

v třetí odrážce seznamu se z důvodu lepší srozumitelnosti ustanovení výraz Společenství nahrazuje výrazem Unie a výrazy „nebo slova „Denominazione d’Origine Protetta““ se vypouštějí, neboť [jak stanoví čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) č. 1151/201] je třeba uvést symbol Unie a nelze jej nahradit výrazem „Denominazione d’Origine Protetta“ nebo zkratkou „D.O.P.“ (Jejíž použití je ostatně již stanoveno v druhé odrážce tohoto seznamu). Tato změna se týká bodu 4.8 přehledu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie C 200/16 ze dne 7. července 2011 a je provedena do bodu 3.6 jednotného dokumentu přiloženého k této žádosti o změnu.

2.

Věta „Etiketa s výše uvedenými údaji musí být neporušitelná, pokud jde o anatomické řezy a/nebo prodej baleného masa“ se v zájmu vyjasnění tohoto ustanovení nahrazuje větou „Pokud je produkt určený konečnému spotřebiteli zabalen, musí být výše uvedené údaje uvedeny na neporušitelné etiketě připojené k produktu.“ Tato změna se týká bodu 4.8 přehledu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie C 200/16 ze dne 7. července 2011 a je provedena do bodu 3.6 jednotného dokumentu přiloženého k této žádosti o změnu.

3.

Před slova „případné informace o záruce pro spotřebitele“ uvedená v článku 8 se z důvodu lepší srozumitelnosti vkládají slova „Mohou být rovněž uvedeny“.

Jiné

Kontroly

Článek 7 specifikace produktu:

„Kontrolu souladu produktu se specifikací provádí kontrolní subjekt, a to v souladu s články 10 a 11 nařízení (ES) č. 510/2006. Tímto subjektem je: Istituto Nord Est Qualità - I.N.E.Q, Via Nazionale, 33/35 – 33030 Villanova di San Daniele del Friuli (Udine), Itálie, tel. +39 432956951, fax +39 432956955, e-mail: info@ineq.it.“

se mění tak, aby byl v souladu s výše uvedenými změnami právních předpisů týkajících se CHOP, CHZO a ZTS a aby byly aktualizovány kontaktní údaje kontrolního subjektu, který (po přijetí znění specifikace) změnil název a adresu:

„Ověřování dodržování specifikace se provádí podle článku 37 nařízení (EU) č. 1151/2012. Příslušným kontrolním subjektem je: IFCQ CERTIFICAZIONI, via Rodeano n° 71, San Daniele del Friuli (Udine), Itálie, tel. +39 432940349, fax +39 432943357, e-mail: info@ifcq.it, ifcq@pec.it“.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„CINTA SENESE“

EU č.: PDO-IT-0491-AM01 – 5.4.2019

CHOP (X) CHZO ()

1.   Název

„Cinta Senese“

2.   Členský stát nebo třetí země

Itálie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.1 Čerstvé maso (a droby)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Chráněné označení původu „Cinta Senese“ je vyhrazeno pro všechny poživatelné části jatečně upravených těl prasat plemene Cinta Senese, která byla odchována ve volném/polovolném chovu, a které pocházejí ze zvířat, jejichž rodiče jsou zapsáni v evidenci a/nebo v plemenné knize genetického typu „Cinta Senese“.

Při uvedení ke spotřebě musí mít maso s CHOP „Cinta Senese“ tyto fyzikálně-chemické vlastnosti (na 100 g poživatelného masa – 24 hodin po porážce): obsah vody nejvýše 78 %, obsah tuku nejméně 2,5 %, pH 45 (hodnota pH měřena 45 minut po porážce): 6 až 6,5.

Musí rovněž vykazovat tyto senzorické vlastnosti: jasně růžovou a/nebo červenou barvu, jemnou strukturu, křehkou a kompaktní konzistenci jemně prostoupenou tukem s vůní čerstvého masa.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Krmivo je dodáváno z pastvin v lesích a/nebo z bezlesých oblastí osetých krmnými a obilnářskými plodinami v oblasti vymezené v bodě 4. V případě prasat starších než čtyři měsíce je ke krmivu povoleno denně přidávat doplňky krmné dávky, jejichž množství představuje maximálně 2 % živé hmotnosti zvířete.

Výhradně během nebo následně po výskytu nepříznivých klimatických podmínek, které brání úplnému využívání pastvin nebo lesů (sucha, dlouhá období dešťů nebo dlouhotrvající sněhová pokrývka), je povoleno denní přidávání doplňků krmné dávky, jejichž množství nepřesahuje 3 % živé hmotnosti, aby se zajistila normální výživa zvířete.

Alespoň 60 % celkové hmotnosti doplňků krmné dávky podávaných zvířeti musí tvořit složky pocházející ze zeměpisné oblasti produkce.

V doplňcích jsou povoleny tyto produkty:

energetické produkty: všechny celozrnné obiloviny a/nebo jejich vedlejší produkty, včetně produktů vzniklých mletím,

bílkovinné produkty: olejnaté rostliny (kromě sóji a jejích derivátů) a všechny celozrnné luštěniny a/nebo jejich vedlejší produkty,

vláknina: píce, čerstvé ovoce a zelenina a/nebo jejich vedlejší produkty.

Kromě toho je povoleno přidávání vitaminových a/nebo minerálních doplňků.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Fáze produkce, které se musí uskutečnit v zeměpisné oblasti, na niž odkazuje bod 4 tohoto jednotného dokumentu, jsou narození, chov a porážka zvířat produkujících maso s CHOP „Cinta Senese“.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na půlkách jatečně upravených těl „Cinta Senese“ musí být vypálena značka na těchto částech: šunka, hřbet, bůček, plec a lalok. Vypálená značka obsahuje logo CHOP „Cinta Senese“ a kód jatek.

Všechny části vzniklé porcováním půlek jatečně upravených těl označených vypálenou značkou a určené ke konečné spotřebě musejí mít etiketu s těmito informacemi:

1)

logo;

2)

název chráněného označení: Cinta Senese CHOP;

3)

symbol Unie;

4)

kód, pomocí něhož je možné vysledovat původ zvířete (místo a den narození), místo a den porážky a porcování, jakož i množství uvedená ke spotřebě.

Pokud je produkt určený konečnému spotřebiteli zabalen, musí být výše uvedené údaje uvedeny na neporušitelné etiketě připojené k produktu.

Logo se skládá z tmavě červeného heraldického erbu s vypodobněním prasete v tmavošedé barvě, které je uprostřed trupu přepásáno bílým pruhem. Erb je umístěn uvnitř tmavě červeného kruhu, v jehož vnitřní části je uveden nápis „allevata in Toscana secondo tradizione“ (pocházející z tradičního chovu v Toskánku). Pod kruhem je nápis „Cinta Senese D.O.P.“ (Cinta Senese CHOP). Logo může být na různých podkladových materiálech vypodobněno stejným způsobem v černobílém provedení, ve větších nebo menších rozměrech podle proporcí a rozvržení textu.

Image 1

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast produkce zahrnuje celé území regionu Toskánsko až do nadmořské výšky 1 200 metrů nad mořem, nad níž jsou podmínky prostředí k chovu nevhodné.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Souvislost mezi označením „Cinta Senese“ CHOP a oblastí původu je dána způsobem chovu a výživy plemene, které mu dodávají vlastnosti popsané v bodě 3.2. Vymezená zeměpisná oblast se vyznačuje smíšenými lesy bohatými na duby, které produkují žaludy, jakož i okrajovými osevnými plochami. Tyto pastviny s často chudými a jílovitými půdami jsou většinou osévány pícninami vhodnými k pastvě a jsou typické pro půdně-klimatický typ prostředí v Toskánsku. Lidé během staletí vyšlechtili plemeno „Cinta Senese“, které má silné končetiny, robustní stavbu těla, má venkovský charakter, je nenáročné, přizpůsobivé a odolné vůči chorobám. Toto plemeno využívá téměř výlučně přírodní zdroje typické pro Toskánsko a již od dávných dob se až dodnes chová ve volném a/nebo polovolném chovu. Prasata se volně pasou v lesích a na vhodných pozemcích, přičemž noci nebo kritická období před porodem a po něm přečkávají v chlévě. Tato forma chovu, při níž prasata využívají zdroje produkované lesy a půdou, umožňuje omezení hygienických problémů a zamezuje stresu u zvířat, což jsou faktory, které se příznivě projeví na složení a jakosti masa. Až na mírnou infiltraci tuku mezi svaly viditelnou na řezu se maso vyznačuje minimálním obsahem tuku definovaným v bodě 3.2, což není u vepřového masa příliš běžné a považuje se za důležitou hodnotu zajišťující chutnost a lahodnost masa. V případě masa „Cinta Senese“ je rovněž zajímavé složení nenasycených mastných kyselin vyznačující se vyšším obsahem kyseliny olejové (prekurzor aromat příznivě se projevujících v organoleptických vlastnostech masa) a menším procentním podílem kyseliny linolové, které v nadměrném množství způsobují snížení jakosti produktu. Tato skutečnost je dána krmivem obsahujícím typické esence toskánských lesů a pastvin.

Pastva má kromě toho vliv na genetické vlastnosti, díky nimž je maso vhodné především ke konzumaci v čerstvém stavu (lépe zadržuje vodu a jeho objem se tedy při varu v důsledku ztráty vody příliš neredukuje) a ve formě zpracovaných produktů (v první fázi zrání zpracovaných produktů dochází ze stejného důvodu k minimální ztrátě při nasolení).

Je třeba zdůraznit, že maso „Cinta Senese“ je přímo spojováno s regionem, z něhož pochází, a to i proto, že jeho jakost byla v minulosti velmi zhodnocována, neboť se považovala za projev potravinářské tradice v Toskánsku. Díky těmto zásahům ze strany regionálních správních orgánů došlo k nárůstu nabídky masa „Cinta Senese“ na trhu a na jídelních lístcích restaurací se u různých pokrmů z tohoto masa začalo objevovat označení „Cinta Senese“.

I dnes je maso s označením „Cinta Senese“ velice vyhledávané a jeho cena na trhu je vyšší než cena jiných druhů masa, což dokládá ceník obchodní komory průmyslu, řemeslné výroby a zemědělství v Sieně Camera di Commercio dell’Industria dell’Artigianato e Agricoltura z let 2001 a 2002.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

Konsolidované znění specifikace je k dispozici na internetové adrese: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335.

nebo

lze vstoupit přímo na domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it), kliknout na „Qualità“ (Jakost – na obrazovce nahoře vpravo), dále pak na „Prodotti DOP IGP STG“ (Produkty s CHZO, CHOP, ZTS – na levé straně obrazovky) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU).


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.


20.11.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 393/12


Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2019/C 393/04)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

SPECIFIKACE PRODUKTU JAKO ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

„AMATRICIANA TRADIZIONALE“

EU č.: TSG-IT-02390 – 31.1.2018

„Itálie“

1.   Název, který má být zapsán

„Amatriciana Tradizionale“

2.   Druh produktu

Třída 2.21 Hotová jídla

3.   Důvody zápisu

3.1.   Jedná se o produkt, který:

☐ je výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotyčný produkt či potravinu

☒ je vyroben ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.

Tradiční charakter omáčky „Amatriciana Tradizionale“ je spojen s přísadami a specifickou metodou přípravy tradičně používanými v oblasti produkce Monti della Laga, odkud omáčka pochází.

Existují dva typy omáčky „Amatriciana Tradizionale“, která se podává s těstovinami – pro okamžité, nebo pro pozdější podávání.

3.2.   Jedná se o název, který:

☒ je tradičně používán jako název konkrétního produktu

☐ označuje tradiční povahu nebo specifickou vlastnost produktu.

Název „Amatriciana Tradizionale“ je používán jako název potravinářského výrobku vyráběného podle prastaré metody/receptury z oblasti Amatrice s použitím specifických přísad (rajčat, vepřového laloku), které určují vlastnosti produktu.

Omáčka „Amatriciana Tradizionale“ je známá po celém světě; zeměpisná oblast, ve které se vyrábí, nemá vliv na její jakost a vlastnosti.

4.   Popis

4.1.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností dokládajících jeho specifickou povahu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Existují dva typy omáčky „Amatriciana Tradizionale“ způsobilé ke konzumaci, a sice:

omáčka k okamžitému podávání, nebo

omáčka k pozdějšímu podávání.

Omáčka způsobilá ke konzumaci má tyto organoleptické vlastnosti:

barva: červená různé intenzity,

vzhled produktu: krémový a homogenní, s rajčatovým protlakem obsahujícím zrníčka („passata“) a/nebo hustou drtí s kousky rajčat,

chuť: typická chuť zralých rajčat s chuťovými tóny obsaženého tradičního vyzrálého vepřového laloku („guanciale“) a sušeného nebo čerstvého chilli a/nebo pepře,

vůně: typická vůně zralých rajčat typická pro čerstvý produkt,

obsah tuku: nejméně 15 g na 100 g (pouze u omáčky určené k pozdějšímu podávání).

4.2.   Popis metody produkce produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a způsobu přípravy produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

POVINNÉ PŘÍSADY

Přísady tradičně používané pro výrobu omáčky „Amatriciana Tradizionale“ a jejich podíl na celkovém produktu:

18–30 % vepřový lalok z Amatrice: vepřový lalok používaný k výrobě „Amatriciana Tradizionale“ se vyrábí z čerstvého laloku z těžkých vepřů odříznutého ve tvaru trojúhelníku směrem od krku. Má tyto vlastnosti:

tvar: trojúhelníkový, se zaoblenou základnou,

barva: bílá, na vnitřní straně místy červená; tučná část je větší než libová část,

zrání: nejméně 30 dnů od naložení,

extra panenský olivový olej: 0,5–1 %,

69–81 % rajčatového protlaku („passata“) a/nebo oloupaných nasekaných rajčat (dužiny):

rajčatový protlak používaný k přípravě „Amatriciana Tradizionale“ má tyto organoleptické vlastnosti:

barva: typická červená barva zralých rajčat, podle Gardnerovy metody a/b > 2,00,

chuť: typická chuť zralých rajčat, příjemně kyselá, bez pachuti a/nebo cizích příchutí,

vůně: typická vůně zralých rajčat typická pro čerstvý produkt, bez cizích pachů,

vzhled: homogenní se zrnitostí závisející na typu použitého síta,

jemnost: slupka a semena v přirozeně se vyskytujícím množství,

Brix > 8,0 při 20 °C, invertní cukr > 50. Nejsou povoleny žádné látky zvyšující kyselost,

nasekaná oloupaná rajčata (dužina) používaná k přípravě „Amatriciana Tradizionale“ mají tyto organoleptické vlastnosti:

barva: typická červená barva zralých rajčat, podle Gardnerovy metody a/b > 1,90,

chuť: typická chuť zralých rajčat, příjemně kyselá, bez pachuti a/nebo cizích příchutí,

vůně: typická vůně zralých rajčat typická pro čerstvý produkt, bez cizích pachů,

vzhled: hustá dužina obsahující kousky rajčat,

Brix > 7,0 při 20 °C, invertní cukr > 48. Nejsou povoleny žádné látky zvyšující kyselost.

sůl k dochucení,

bílé víno k dochucení,

sušené nebo čerstvé chilli a/nebo pepř: k dochucení.

DOPORUČENÉ PŘÍSADY

Nastrouhané pecorino z Amatrice nebo Pecorino Romano CHOP z Lazia.

Pecorino z Amatrice, které se vyrábí z čerstvého ovčího mléka, má tyto vlastnosti:

tvar: válcovitý s rovnými podstavami,

barva sýrové hmoty: bílá až slámově žlutá,

zrání: nejméně 6 měsíců.

Na rozdíl od jiných podobných omáček není povoleno v „Amatriciana Tradizionale“ použít přísady, jako je česnek, cibule nebo vepřový bůček, které se používají ve většině koření a omáček na těstoviny.

ZPŮSOB PŘÍPRAVY PRODUKTU

K přípravě „Amatriciana Tradizionale“ lze použít pouze přísady uvedené v bodě 4.2 ve stanoveném množství. V závislosti na typech produktu uvedených v bodě 4.1 existují dva různé způsoby výroby.

Omáčka k okamžitému podávání

Po odstranění kůže se vepřový lalok nakrájí na proužky a osmahne se při nízké teplotě na pánvi na extra panenském olivovém oleji.

Smažit, dokud se „pěna“ z laloku neodpaří, poté přidat bílé víno.

Když jsou proužky laloku osmaženy do zlatova, vyjmout z pánve a dát stranou. Do stejné pánve nalít rajčatový protlak a/nebo drť, přidat sůl, čerstvé nebo sušené chilli a/nebo pepř. Přivést k varu a vařit při vysoké teplotě po dobu 10–20 minut, dokud omáčka nezíská krémovou konzistenci. Přidat proužky vepřového laloku a vařit dalších 5–10 minut.

Omáčka k pozdějšímu podávání

Po odstranění kůže se vepřový lalok nakrájí na proužky a osmahne se na extra panenském olivovém oleji.

Smažit, dokud se „pěna“ z laloku neodpaří, poté přidat bílé víno.

Když jsou proužky laloku usmaženy do zlatova, nalít do stejné pánve rajčatový protlak a/nebo drť, přidat sůl, čerstvé nebo sušené chilli a/nebo pepř. Vařit, dokud omáčka nezíská krémovou konzistenci. Poté se omáčka nalije do nádob vhodných k uchovávání potravin, které se hermeticky uzavřou a tepelně zpracují a odpovídajícím způsobem označí.

Omáčku určenou k pozdější spotřebě je možné po uvaření hluboce zmrazit.

„Amatriciana Tradizionale“ ZTS určená k pozdější spotřebě musí být umístěna do nádob vhodných k uchovávání potravin nejvýše po 5 kg, které se označí.

U obou typů se doporučuje hotový pokrm po přidání omáčky „Amatriciana Tradizionale“ posypat nastrouhaným sýrem pecorino z Amatrice nebo Pecorino Romano CHOP z regionu Lazio.

Povaha a vlastnosti použitých přísad, jakož i tradiční výrobní proces propůjčují omáčce „Amatriciana Tradizionale“ jedinečné vlastnosti, které umocňují lahodnost zralého vepřového laloku a sýra pecorino; receptura je spojena se společenskou a hospodářskou historií regionu Amatrice, z něhož pochází.

4.3.   Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Omáčka „Amatriciana Tradizionale“ má dlouhou tradici a zvláštní charakter spojené s použitými přísadami, specifickým způsobem přípravy a také se sociálně-ekonomickou charakteristikou oblasti produkce Monti della Laga, odkud pochází.

Zejména použití vyzrálého vepřového laloku je důkazem, že „Amatriciana Tradizionale“ ztělesňuje spojení, které po staletí charakterizuje vztah lidí k obtížnému terénu. V minulosti si místní pastevci, kteří byli kvůli sezónnímu přesunu zvířat nuceni strávit čtyři až pět měsíců v roce (obvykle od května do září) mimo domov, s sebou brali potraviny, které bylo možné snadno uchovávat po delší období, například naložený vepřový lalok a mouku.

Z těchto jednoduchých ingrediencí si pak mohli uvařit skromné, ale vydatné těstovinové pokrmy.

Obyvatelé Amatrice tento jednoduchý venkovský pokrm oživili a obohatili, zejména na začátku 19. století, kdy k receptu přidali rajčata, a vznikl tak jeden z nejpopulárnějších tradičních italských pokrmů.

Koncem 18. století obyvatelé Neapole jako jedni z prvních v Evropě objevili významné organoleptické vlastnosti rajčat. Obyvatelé Amatrice, které patřilo k Neapolskému království, rajčata používají již od 13. století a důmyslně je přidali ke zralému vepřovému laloku, díky čemuž je tato omáčka tak chutná, že se pověst o ní rozšířila za hranice a omáčka se prosadila v mezinárodní kuchyni.

V průběhu 19. století se mnoho lidí z Amatrice stěhovalo do Říma a s sebou si brali i recept na tuto omáčku; většina z těchto lidí si našla práci v pohostinství, nebo se živila prodejem potravinářských výrobků ze svého regionu. Od konce 18. století do začátku 19. století byla komunita přistěhovalců z Amatrice v Římě proslulá zejména díky svým pokrmům, které byly levné a populární.

Po celém světě jsou těstoviny s omáčkou „Amatriciana Tradizionale“ (tradičně špagety nebo bucatini, ale i krátké těstoviny) pokrmem italské kuchyně par excellence. Tato omáčka se vždy připravovala z vepřového laloku, nikdy ze slaniny nebo z bůčku (pancetty) a právě díky vepřovému laloku, který má vyšší obsah tuku, má omáčka svoji charakteristickou a nezaměnitelnou intenzivní a výraznou chuť.

Její receptura byla zařazena na seznam tradičních zemědělsko-potravinářských produktů regionu Lazio.

Historické pozadí

Na straně 175 knihy „Strenna dei Romanisti – Natale di Roma“ (Sborník přátel Říma – Vznik Říma), kterou v roce 1983 vydalo nakladatelství Roma Amor, je tento odstavec věnovaný omáčce „Amatriciana Tradizionale“: „... název tohoto lahodného pokrmu, který je spojen se slávou římské kuchyně ... jeden dobrý kuchař z Amatrice žijící v Římě vytvořil omáčku, do níž se mimo jiné dává vepřový lalok (který, jak každý ví, je tužší než bůček, díky čemuž má omáčka svoji charakteristickou konzistenci) a rajčata ... Omáčka má příjemnou sladkokyselou chuť která přetrvává i po uvaření.“ Kromě sýra pecorino romano jsou hlavními ingrediencemi ...“.

V roce 1980 R. Lorenzetti a R. Marinelli ve svém článku „Il ciclo del maiale in Sabina“ (Chov prasat v Sabině) (bulletin Brads, č. 9, s. 40 a 41, vydávaný v Cagliari) napsali, že vepřový lalok získávaný z krku prasat, který lze stejně jako slaninu naložit a uchovávat čerstvý, je tajemstvím omáčky, se kterou obyvatelé Amatrice a přilehlého okolí podávají špagety a jež se proslavila v celém světě.

Carlo Baccari ve své básni „La pasta amatriciana“ (Těstoviny all‘Amatriciana) vydané z v časopise „Abbruzzo oggi“ (Abruzzo dnes) (č. 4, září/říjen 1984) opěvuje tradiční přísady omáčky, jimiž jsou vepřový lalok a rajčatová omáčka, a velebí prasata, z nichž maso pochází a omáčku, jejíž chuť každého příjemně překvapí; zde je výňatek z básně: „... a mezi stády se, jak neočekávané, jako kouzlem radostně zjevily mírné ovce a dobrá prasata..., které nám společně daly sýr a lalok. Na hrubé pánvi se vaří omáčka, která všechny ohromí. Jak chutná jsi, pastýři tě chtějí a po celém světě tě mají nejraději.“

Livio Jannattoni ve svém díle z roku 1998 „La cucina romana e del Lazio“ (Kuchyně Říma a regionu Lazio) uvádí vepřový lalok a rajčata jako přísady následujícího receptu na špagety all’Amatriciana, který rozdává turistické informační centrum v Amatrice: „Ingredience (pro 5 až 6 osob): 500 g špaget, 125 g nasoleného vepřového laloku, lžíce extra panenského olivového oleje, trochu suchého bílého vína, 6–7 rajčat San Marzano (nebo 400 g konzervovaných loupaných rajčat), malá chilli paprika, 100 g strouhaného sýra pecorino, sůl. Na pánvi (nejlépe železné) rozpálit olej, nakrájet chilli papriku a vepřový lalok na malé kousky...“.

Přísady omáčky Amatriciana podle tradiční receptury jsou rovněž zobrazeny na poštovní známce vydané v srpnu 2008 Italskou republikou jako součást série „Vyrobeno v Itálii“ a věnované festivalu „Spaghetti all‘Amatriciana“. Jsou rovněž uvedeny v receptuře, kterou v roce 2005 uznalo ministerstvo zemědělství, potravin, lesnictví a cestovního ruchu jako tradiční produkt (Úřední věstník č. 174 ze dne 28. července 2005).


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.