—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém? (1),

—

s ohledem na návrhKomise ze dne 14. září 2016 k nařízení Evropského parlamentu a Rady o finančních pravidlech pro souhrnný rozpočet Unie („souhrnné nařízení“) (COM(2016)0605) a související změny, která do něj má začlenit žádost, aby Komise do konce roku 2018 zveřejnila „plán pro bílkoviny“ (2),

—

s ohledem na „prohlášení o evropské sóje“, které dne 12. června 2017 předložily Německo a Maďarsko v Radě pro zemědělství a poté je podepsalo 14 členských států (3),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 93/355/EHS ze dne 8. června 1993 týkající se uzavření memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejninách v rámci GATT (4),

—

s ohledem na dokument přijatý Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 pod názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, a zejména na cíle udržitelného rozvoje číslo 2, 12 a 15, které jsou v něm zahrnuty,

—

s ohledem na rozhodnutí, které přijalo Valné shromáždění OSN na svém 68. zasedání, vyhlásit rok 2016 oficiálně „Mezinárodním rokem luštěnin“pod záštitou Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) (5),

—

s ohledem na studii vypracovanou tematickou sekcí B Evropského parlamentu na žádost Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova s názvem „Environmentální úloha bílkovinných plodin v nové společné zemědělské politice“ (6),

—

s ohledem na slyšení konané v Evropském parlamentu o zlepšení zásobování Evropy bílkovinami,

—

s ohledem na Podunajské prohlášení o sóji ze dne 19. ledna 2013,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0121/2018),

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie s ohledem na potřeby svého chovu hospodářských zvířat, který je závislý na dovozu krmiv ze třetích zemí, trpí významným nedostatkem rostlinných bílkovin, a že se tato situace bohužel výrazně nezlepšila navzdory mnoha oznámeným záměrům a iniciativám na toto téma během posledních více než 15 let a navzdory využívání druhotných produktů z výroby biopaliv v krmivech; vzhledem k tomu, že současná situace EU, která se vyznačuje dovozem rostlinných bílkovin (zejména sóji) z Jižní Ameriky, je neudržitelná a dokazuje, že bychom měli přijímat důraznější opatření, zejména s cílem posílit udržitelnost těchto dovozů;

B.

vzhledem k tomu, že je životně důležité snížit masivní závislost Unie na dovozech bílkovinných plodin, které se jako krmivo zvířat nejvíce využívají; vzhledem k tomu, že kromě dopadu na životní prostředí v regionech produkujících sóju přináší současná situace významná rizika zvláště pro odvětví hospodářských zvířat v EU, neboť se výrazně zvýšilo kolísání cen na mezinárodních trzích;

C.

vzhledem k tomu, že Parlament při mnoha příležitostech hovořil o bílkovinách a o potřebě evropského plánu pro bílkoviny, avšak vzhledem k tomu, že jeho iniciativy nevedly ke skutečným účinkům, které by mohly změnit závislost Evropy na jiných oblastech, pokud jde o dodávky rostlinných bílkovin;

D.

vzhledem k tomu, že po vypuknutí krize BSE byl oprávněně uvalen evropský zákaz na používání masa zvířat v krmivech (7), že to však mělo za následek výrazné zvýšení dovozů sóji z Latinské Ameriky;

E.

vzhledem tomu, že Evropská unie tak využívá pouze 3 % orné půdy k pěstování bílkovinných plodin a že více než 75 % svých zásob rostlinných bílkovin dováží především z Brazílie, Argentiny a USA;

F.

vzhledem k tomu, že odvětví chovu hospodářských zvířat v Unii jsou mimořádně citlivá na kolísání cen a na narušování hospodářské soutěže a že závisejí na dovozech cenově dostupných a vysoce kvalitních rostlinných bílkovin, což představuje skutečnou výzvu pro evropské zemědělské podniky;

G.

vzhledem k tomu, že evropské bílkovinné plodiny vytvářejí olejnaté vedlejší produkty, což může přispět k oběhovému hospodářství a být cenné pro lidskou spotřebu, obnovitelné zdroje energie nebo pro výrobu ekologických chemických látek; vzhledem k tomu, že vedlejší produkce bílkovin a vedlejších produktů v Evropě umožňuje snižovat jak dovozy bílkovin z geneticky modifikovaných organismů, tak dovozy biopaliv, která jsou jednou z příčin odlesňování,

H.

vzhledem k tomu, že problém rostlinných bílkovin používaných v krmivech byl často analyzován z jediného hlediska, a to z hlediska látek bohatých na bílkoviny, což souvisí s naším nedostatkem rostlinných bílkovin a s vyhledáváním surovin určených k doplnění výživy hospodářských zvířat;

I.

vzhledem k tomu, že je nezbytné přistoupit ke globálnější analýze otázky rostlinných bílkovin v Evropě, abychom si zajistili dlouhodobou strategii a aby bylo zajištěno co nejvíce nástrojů s cílem účinněji jednat při omezování naší závislosti na dovážených rostlinných bílkovinách; vzhledem k tomu, že tato strategie je nástrojem při přechodu na udržitelnější zemědělsko-potravinářské a zemědělské systémy;

J.

vzhledem k tomu, že bílkoviny jako zdroj energie jsou nezbytnou složkou našich potravin a že je lze poskytovat v rostlinné nebo živočišné podobě;

K.

vzhledem k tomu, že rostlinné bílkoviny jsou ústředním tématem výzev v oblasti zabezpečení potravin a soběstačnosti (pokud jde o potraviny a krmiva), ochrany životního prostředí, globálního oteplování a obnovitelných zdrojů energie; vzhledem k tomu, že jsou nepostradatelné pro život a jsou přítomny ve všech spotřebovávaných potravinách i krmivech;

L.

vzhledem k tomu, že celková evropská produkce surovin bohatých na bílkoviny se v letech 1994 až 2014 zvýšila z 24,2 na 36,3 milionů tun (+50 %), ale za stejné období se celková spotřeba zvýšila z 39,7 milionů tun na 57,1 milionů tun (+44 %); vzhledem k tomu, že se tudíž zvyšuje celkový deficit bílkovin v Unii (20,8 tun v roce 2014); vzhledem k tomu, že světový trh s rostlinnými bílkovinami spojený s trhem se sójou a sójovou moukou významně vzrostl za posledních 50 let a vzhledem k tomu, že spotřeba těchto surovin stoupla ve všech členských státech, kde se spotřeba sóji zvýšila z 2,42 milionů tun v roce 1960 na dnešních přibližně 36 milionů tun; vzhledem k tomu, že odvětví chovu hospodářských zvířat EU je výrazně závislé na dovozech sójových bobů a šrotu ze třetích zemí, zvláště z Jižní Ameriky; vzhledem k tomu, že poptávka po sóji v rámci EU využívá plochu o velikosti přibližně 15 milionů hektarů, z nichž je 13 milionů hektarů v Jižní Americe;

M.

vzhledem k tomu, že pěstování bílkovinných plodin vytváří významnou přidanou hodnotu pro životní prostředí, které není ohroženo souvisejícím používáním přípravků na ochranu rostlin;

N.

vzhledem k tomu, že se Čína za poslední roky stala největším světovým dovozcem sóji a vytvořila vlastní, skutečnou a netransparentní strategii bezpečnosti svého zásobování, které se nachází mimo tradiční tržní mechanismy a je založeno na produkčních smlouvách s největším světovým dodavatelem sóji Brazílií a na výrazných investicích v této zemi, na úkor životního prostředí, a to do výroby, zpracování (drcení) a do přístavní dopravní infrastruktury; vzhledem k tomu, že by tato internacionalizační strategie v části čínského zemědělsko-potravinářského průmyslu mohla mít dopad na současné tržní dodávky sóji a olejnin v EU, která je také významným odběratelem Brazílie, a že by mohla ohrozit stabilitu trhů Unie;

O.

vzhledem k tomu, že většina dovážené sóji, zvláště z amerického kontinentu, pochází z geneticky modifikovaných plodin, a vzhledem k tomu, že evropští spotřebitelé této technologii nedůvěřují; vzhledem k tomu, že vzrůstá zájem o místní produkty, které nejsou geneticky modifikované, a narůstá také znepokojení, pokud jde o uhlíkovou stopu dovozů; vzhledem k tomu, že v EU mnozí producenti a zpracovatelé sójových bobů, producenti krmiv a zástupci potravinářského průmyslu (producenti masa, mléka a vajec a další uživatelé sójových bobů), obchodní řetězce a další příslušné instituce podporují udržitelné a úředně ověřené systémy produkce sójových bobů bez geneticky modifikovaných organismů;

P.

vzhledem k tomu, že k uspokojení potravinových potřeb EU prošlo evropské zemědělství transformací v rámci společné zemědělské politiky (SZP); vzhledem k tomu, že se zintenzivnilo a že se zemědělská produkce a trhy surovin otevřely, což zvýšilo závislost EU na dovozech rostlinných bílkovin z amerického kontinentu; vzhledem k tomu, že globalizace vedla ke sblížení stravovacích zvyklostí a zemědělské specializace, což vyvolalo rozsáhlé přesuny vstupů na dlouhé vzdálenosti v produkci bílkovin, ať již syntetických dusíkatých hnojiv nebo surovin s vysokým obsahem bílkovin pro krmivo zvířat, což mělo dopad na životní prostředí a klima;

Q.

vzhledem k tomu, že produkce bílkovinných plodin, zejména sóji, dovážených k výrobě krmiv je jedním z hlavních hybatelů změny ve využívání půdy a je významnou hybnou silou globálního odlesňování v mnoha regionech mimo Evropu; vzhledem k tomu, že by zvýšené pěstování bílkovinných plodin v Evropě mohlo zajistit významné doplnění opatření na podporu dodavatelských řetězců zemědělských komodit bez odlesňování; vzhledem k tomu, že řešení globální výzvy, již představuje odlesňování a znehodnocování lesů, začalo být ještě důležitější v souvislosti s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a s Pařížskou dohodou o klimatu;

R.

vzhledem k tomu, že dusík potřebný k výživě rostlin a k produkci rostlinných bílkovin s výjimkou luštěnin dnes zajišťují především syntetická dusíkatá hnojiva, jejichž výroba je cenově i energeticky náročná a která vedou ke znečištění vody i ovzduší a mají významný ekologický dopad vzhledem ke spotřebě velkých objemů fosilních paliv během výrobního procesu; vzhledem k tomu, že to nepřispívá k cíli oběhového hospodářství a účelnějšího využívání našich zdrojů a toků odpadu; vzhledem k tomu, že za těchto okolností je nezbytné otázku bílkovin znovu zvážit, od produkce až po spotřebu, a to z hlediska výrobní i environmentální výkonnosti, na základě uspokojivějšího řízení koloběhu dusíku, včetně využívání a vývoje organických dusíkatých hnojiv, například recyklovaných živin z toků organického odpadu, jako je živočišný statkový hnůj;

S.

vzhledem k tomu, že s cílem snížit závislost EU na dovozech rostlinných bílkovin je nezbytné se zaměřit nejen na plodiny bohaté na bílkoviny, které uspokojují potřeby přežvýkavců i nepřežvýkavců, ale také na všechny další plodiny (včetně ploch krmných luštěnin a travnatých ploch), které se navzdory nižšímu obsahu bílkovin extenzivně pěstují na celém území Unie; vzhledem k tomu, že luční systémy pastvy pro přežvýkavce přinášejí mnoho výhod, včetně snížení vstupních nákladů zemědělských podniků;

T.

vzhledem k tomu, že se produkce rostlinných bílkovin nezvýší, pokud se nezvýší výnosnost těchto rostlin, a vzhledem k tomu, že je dnes nezbytné provádět strategický, účinný a ambiciózní plán zásobování rostlinnými bílkovinami s cílem podporovat udržitelný rozvoj evropského zemědělství; vzhledem k tomu, že tento plán vyžaduje mobilizaci vícerých politik Unie, především SZP;

U.

vzhledem k tomu, že Unie používala v průběhu posledních desetiletí tři hlavní páky na podporu cíle nezávislosti Evropy v oblasti bílkovin, tedy vázanou dobrovolnou podporu bílkovinných plodin a olejnin, politiku EU v oblasti biopaliv a podmíněnost 30 % přímé podpory zavedené poslední reformou SZP v souvislosti se zaváděním ekologických opatření, zejména povinnost věnovat 5 % orné půdy na plochy využívané v ekologickém zájmu a rozhodnutí umožnit na této půdě pěstování rostlin, které jsou schopny vázat dusík, a meziplodin;

V.

vzhledem k tomu, že se významně zvýšil zájem zemědělců o plodiny vázající dusík a bohaté na bílkoviny, protože pomáhají zemědělcům zajistit požadavky v rámci ekologické politiky, a vzhledem k tomu, že tento zájem povzbudí šlechtitele k tomu, aby ve svých činnostech souvisejících s těmito plodinami pokračovali, nebo aby je zvýšili;

W.

vzhledem k tomu, že v období 2000-2013 se samotnými opatřeními, která stanovila SZP, nepodařilo zvrátit tendenci směřující k ústupu nebo stagnaci produkce bílkovin v Evropě, ale od roku 2013 vedla kombinace této podpory a ekologického opatření umožňujícího pěstování bílkovinných plodin na plochách využívaných v ekologickém zájmu k výraznému zvýšení produkce bílkovinných plodin v EU;

X.

vzhledem k tomu, že politická dohoda o SZP, jíž bylo v roce 2013 dosaženo mezi Parlamentem, Radou a Komisí předpokládá možnost pěstovat plodiny, které vážou dusík, na plochách využívaných v ekologickém zájmu;

Y.

vzhledem k tomu, že podle výzkumu producenti krmiv často přidávají do potravy více bílkovin, než se považuje za nezbytné, a vzhledem k tomu, že zvýšené efektivnosti lze dosáhnout pomocí přesnějšího stanovování obsahu bílkovin potřebných pro cílové druhy;

Z.

vzhledem k tomu, že při nízkém podílu pěstování bílkovinných plodin v EU je řada výzkumných programů v oblasti rostlinných bílkovin na ústupu, stejně jako vzdělávání, inovace a získávání praktických zkušeností v EU; vzhledem k tomu, že by se měla zvýšit efektivnost inovací a posílit politika výzkumu bílkovin, avšak vzhledem k tomu, že to bude úspěšné pouze s podporou v podobě střednědobých až dlouhodobých politických závazků; vzhledem k tomu, že by politika v oblasti výzkumu bílkovin měla také zahrnovat místně přizpůsobené doma pěstované luštěniny;

AA.

vzhledem k tomu, že pro vývoj nových odrůd bílkovinných plodin budou důležité podpůrné šlechtitelské činnosti, které mohou přispět k vyšší produkci bílkovin v EU; vzhledem k tomu, že efektivní šlechtitelské činnosti vyžadují dostatečně financovanou dlouhodobou politiku výzkumu a vhodné právní prostředí podporující inovaci;

AB.

vzhledem k tomu, že Komise již financovala a nadále financuje množství vhodných projektů včetně těch z okruhu „SFS-44-2016 – Společný šlechtitelský program za účelem snížení závislosti EU a Číny na dovozu bílkovin“; vzhledem k tomu, že vhodné informování o výsledcích těchto projektů, jejich šíření a využívání by mělo být zajištěno tak, aby budoucí politická rozhodnutí v této oblasti vycházela z faktů;

AC.

vzhledem k tomu, že se náklady na sóju od roku 2007 reálně zhruba zdvojnásobily;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (1) (dále jen „sedmý akční program pro životní prostředí“),

—

s ohledem na články 191 a 192 Smlouvy o fungování Evropské unie, jež se týkají zachování, ochrany a zlepšování kvality lidského zdraví a životního prostředí,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21 a 21. konferenci smluvních stran UNFCCC (COP 21), která se konala v Paříži ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN a jejich vzájemně propojenou a integrovanou povahu,

—

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí z prosince 2016 nazvanou „Ukazatele kvality životního prostředí z roku 2016 – Na podporu sledování 7. akčního programu pro životní prostředí“,

—

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí z listopadu 2017 nazvanou „Ukazatele kvality životního prostředí z roku 2017 – Na podporu sledování 7. akčního programu pro životní prostředí“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2017 nazvané „Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků“(COM(2017)0063) a připojených 28 zpráv o jednotlivých zemích,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2016 nazvané „Dosahování přínosů politik EU v oblasti životního prostředí s pomocí pravidelného přezkumu jejich provádění“(COM(2016)0316),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o přezkumu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí (EIR) (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2016 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství (5),

—

s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 4. dubna 2017 v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu (6),

—

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí nazvanou „SOER 2015 – evropské životní prostředí – stav a výhled 2015“,

—

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 19. května 2015 nazvanou „Stav přírody v EU“,

—

s ohledem na studii věnovanou hodnocení evropského provádění nazvanou „Přezkum provádění 7. akčního programu pro životní prostředí (2014–2020) v polovině období“z listopadu 2017, kterou vypracovala výzkumná služba Evropského parlamentu, včetně studie v příloze,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o přezkumu šestého akčního programu pro životní prostředí a stanovení priorit pro sedmý akční program pro životní prostředí – Lepší životní prostředí pro lepší život (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti – evropské úsilí v oblasti udržitelnosti“(COM(2016)0739),

—

s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“(COM(2011)0571),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 nazvané „Budoucnost potravinářství a zemědělství“(COM(2017)0713),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na návrh Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0059/2018),

A.

vzhledem k tomu, že sedmý akční program pro životní prostředí stanoví právně závazné cíle v oblasti životního prostředí a změny klimatu, jež mají být splněny do roku 2020; vzhledem k tomu, že rovněž stanoví dlouhodobou vizi do roku 2050;

B.

vzhledem k tomu, že sedmý akční program pro životní prostředí neobsahuje ustanovení o přezkumu v polovině období; vzhledem k tomu, že zpráva Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí je příležitostí k posouzení pokroku, kterého bylo v rámci tohoto programu dosaženo, a k předložení podložených doporučení pro další provádění stávajícího akčního programu pro životní prostředí a jakékoli budoucí akční programy v této oblasti; vzhledem k tomu, že tato zpráva by měla mít širší záběr než pouhé konstatování dobře známých problémů a měla by se zaměřit na návrhy řešení k dosažení cílů stanovených v sedmém akčním programu pro životní prostředí;

C.

vzhledem k tomu, že Komise pracuje na hodnotící zprávě, která se zaměří na strukturu a strategickou úlohu sedmého akčního programu pro životní prostředí; vzhledem k tomu, že cílem uvedené zprávy je především prověřit, zda schválený rámec napomáhá dosažení všech devíti prioritních cílů inteligentním způsobem;

D.

vzhledem k tomu, že EU má sice přísné právní předpisy v oblasti životního prostředí, dlouhodobým problémem je však jejich nedostatečné a neúčinné provádění; vzhledem k tomu, že tyto nedostatky v provádění ohrožují udržitelný rozvoj, mají nepříznivé přeshraniční dopady na životní prostředí a lidské zdraví a vyplývají z nich značné socioekonomické náklady; vzhledem k tomu, že kromě toho nedostatky v provádění oslabují důvěryhodnost EU;

E.

vzhledem k tomu, že pokrok při plnění cílů pro rok 2020 byl dosud různý: je nepravděpodobné, že bude splněn cíl 1 (ochrana přírodního kapitálu), ale nejspíše budou splněny některé dílčí cíle v rámci cíle 2 (nízkouhlíkové hospodářství a účinné využívání zdrojů); není jisté, zda se podaří splnit cíl 3 (zmírňování tlaků na životní prostředí a rizik pro lidské zdraví);

F.

vzhledem k tomu, že přetrvávající neschopnost uplatňovat právní předpisy a integrovat specializované znalosti do tvorby politiky v oblastech, jako jsou kvalita ovzduší, hluk ve venkovním prostředí a expozice chemickým látkám, přináší závažná zdravotní rizika a snižuje kvalitu a délku života občanů EU;

G.

vzhledem k tomu, že nejnovější údaje zveřejněné Evropskou agenturou pro životní prostředí potvrzují obecné, výše popsané trendy pro každý tematický cíl, ale ukazují rovněž na zpomalení pokroku v některých oblastech; vzhledem k tomu, že v některých případech, jako jsou emise skleníkových plynů a energetická účinnost, zůstává výhled na dosažení dílčích cílů i s těmito novými trendy beze změny;

H.

vzhledem k tomu, že splnění cíle pro emise amoniaku je v současnosti nejisté a splnění cíle ohledně záborů půdy nepravděpodobné;

I.

vzhledem k tomu, že kvůli nedostatku ukazatelů a omezením stávajících ukazatelů panuje velká nejistota ohledně provádění; vzhledem k tomu, že mezery ve znalostech i nadále brzdí pokrok na třech úrovních: porozumění rizikům, vypracování vhodné politiky pro řízení a zmírňování rizik a monitorování účinnosti politik;

J.

vzhledem k tomu, že znalosti jsou často k dispozici, ale nejsou využívány při tvorbě politik nebo předávány subjektům odpovědným za provádění předpisů; vzhledem k tomu, že viníkem této situace je často chybějící politická vůle a protichůdné zájmy, které jsou vnímány jako nekonzistentní s akčním programem pro životní prostředí nebo cíli environmentální politiky obecně; vzhledem k tomu, že pokračující hospodářský růst rovněž závisí na čistém životním prostředí;

K.

vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení cílů programu je třeba zlepšit součinnost akčního programu pro životní prostředí s unijními politickými nástroji na vysoké úrovni;

L.

vzhledem k tomu, že na některých úrovních chybí dostatečné financování pro řádné provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí; vzhledem k tomu, že financování na úrovni EU někdy nevedlo k očekávaným výsledkům a že tato situace byla v mnoha případech výsledkem spíše špatné správy financí než nedostatku peněz;

M.

vzhledem k tomu, že oblast působnosti sedmého akčního programu pro životní prostředí je relevantní pro stávající potřeby v oblasti environmentální politiky, ačkoli mnoho zúčastněných stran doporučuje přidání nových dílčích cílů, aby se zvýšil jeho význam pro budoucnost;

N.

vzhledem k tomu, že zúčastněné strany se rovněž vyslovují pro méně komplexní a úžeji zaměřený akční program pro životní prostředí;

O.

vzhledem k tomu, že je obecně podporován vznik osmého akčního programu pro životní prostředí;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

—

s ohledem na články 11 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (2),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. dubna 2017 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (COM(2017)0253), který předložila Komise,

—

s ohledem na třetí střednědobý akční program Společenství na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže na období 1991 až 1995, který navrhla Komise (COM(90)0449),

—

s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících dne 5. října 1995 v Radě o obraze žen a mužů v reklamách a sdělovacích prostředcích (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2000 nazvané „Směrem k rámcové strategii Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů (2001–2005)“ (COM(2000)0335),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2008 o odstranění genderových stereotypů ve společnosti,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 24. června 2013 o podpoře úlohy žen jakožto osob podílejících se na rozhodování ve sdělovacích prostředcích,

—

s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Radou v březnu 2011,

—

s ohledem na plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010 ze dne 1. března 2006 (COM(2006)0092),

—

s ohledem na strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 ze dne 21. září 2010 (COM(2010)0491),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 o Strategickém závazku ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019 (SWD(2015)0278),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. července 1997 o diskriminaci žen v reklamě (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost žen a mužů (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“) (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii Evropské unie pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU (13),

—

s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 10. července 2013 o rovnosti žen a mužů a médiích,

—

s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1555 ze dne 24. dubna 2002 o obraze žen v médiích,

—

s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1799 ze dne 26. června 2007 o obraze žen v reklamě,

—

s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 27. září 2017 adresované členským státům a týkající se rovnosti žen a mužů v audiovizuálním odvětví,

—

s ohledem na studii Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2013 nazvanou „Přezkum provádění Pekingské akční platformy v členských státech EU: ženy a média – podpora rovnosti žen a mužů v procesu rozhodování v mediálních organizacích“,

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu a její přílohy přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách v září 1995,

—

s ohledem na zprávu Rady Evropy z roku 2013 s názvem „Média a zobrazování žen“,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0031/2018),

A.

vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU zakotvuje rovnost žen a mužů jako klíčovou zásadu Evropské unie, když stanovuje, že při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy; vzhledem k tomu, že politiky EU na podporu rovnosti žen a mužů pomohly zlepšit život mnoha evropských občanů;

B.

vzhledem k tomu, že média jednají jako čtvrtá moc, mohou ovlivňovat a v konečném důsledku utvářet veřejné mínění; vzhledem k tomu, že média jsou jedním z úhelných kamenů demokratické společnosti a jako taková mají povinnost zajišťovat svobodu informací, rozmanitost názorů a mediální pluralitu, prosazovat respekt vůči lidské důstojnosti a bojovat proti všem formám diskriminace a nerovnosti, a to mimo jiné prezentováním různých sociálních vzorů; vzhledem k tomu, že je třeba, aby organizace působící v médiích byly vnímavé;

C.

vzhledem k tomu, že čtvrtá světová konference o ženách konaná v roce 1995 v Pekingu uznala, že vztah mezi ženami a médii je důležitý k dosažení rovnosti mezi ženami a muži, a začlenila do Pekingské akční platformy dva strategické cíle:

D.

vzhledem k tomu, že způsob, jakým jsou ženy a muži prezentováni v médiích může být odrazem nerovného zastoupení žen a mužů v různých kontextech, včetně kontextu politického, ekonomického, sociálního, akademického, náboženského, kulturního a sportovního, kdy se muži objevují především v aktivních sociálních úlohách a ženám jsou vymezeny pasivnější role; vzhledem k tomu, že mezi všemi stereotypy, které mají dopad na obraz žen a mužů, je nejvíce vidět příklad sexualizace ženského těla, který je nejzřetelnější v bulvárním tisku a v reklamě; vzhledem k tomu, že prezentování násilí v médiích jako erotického prvku a žen jako předmětu má negativní dopad na boj proti vymýcení násilí páchaného na ženách; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy jsou často kombinovány s dalšími stereotypy, s nimiž souvisí diskriminace na jakémkoli základě;

E.

vzhledem k tomu, že média mají značný vliv na kulturní genderové normy a na to, jak společenské zobrazování spjaté s ženami a muži vzniká, jak se vyvíjí a jak ovlivňuje publikum stereotypními vyobrazeními těla a představami o maskulinitě a feminitě, například prezentace žen v reklamách a způsob, jakým jsou produkty cíleny na možné spotřebitele, obvykle zachovává tradiční genderové normy; vzhledem k tomu, že v případech, kdy média neustále nabízejí stereotypní zobrazení žen a mužů, včetně jednotlivců z LGBTI komunity, začnou lidé velmi často považovat takové vyobrazení za legitimní a poté je obtížné nebo nemožné je zpochybnit;

F.

vzhledem k tomu, že v moderních společnostech hraje reklamní průmysl významnou úlohu v mediálním prostředí, neboť při komunikaci používá obrazy a myšlenky, jež v nás vyvolávají emoce, a mohou tedy utvářet naše hodnoty, postoje a vnímání světa; vzhledem k tomu, že vyobrazováním jednoho pohlaví zkresleným způsobem se může reklama uchýlit k sexismu a k reprodukování diskriminačních praktik; vzhledem k tomu, že reklamu lze považovat za diskriminační nebo sexistickou, pokud je jedno pohlaví zobrazováno ponižujícím a urážlivým způsobem nebo jako méně schopné, inteligentní či méněcenné;

G.

vzhledem k tomu, že technologie proměňují tradiční obchodní modely médií; vzhledem k tomu, že audiovizuální odvětví je vysoce důležitým odvětvím s hospodářskou hodnotou, které v EU přímo zaměstnává více než milion osob; vzhledem k tomu, že za účelem vypořádání se s novými systémy on-line komunikace a s multimediálními systémy je třeba nezbytným způsobem upravit opatření na vnitrostátní úrovni týkající se dohledu a systémů samoregulace, aniž by byly dotčeny výsledky jednání o směrnici o audiovizuálních mediálních službách;

H.

vzhledem k tomu, že hledisko žen i hledisko mužů je třeba brát v potaz rovnocenným způsobem, chceme-li získat ucelenou a diverzifikovanou představu o všech stránkách situace ve společnosti; vzhledem k tomu, že je důležité nepřijít o potenciál a dovednosti žen v oblasti sdělování informací, fakt a názorů ohledně problémů, s nimiž se ženy potýkají v médiích, a současně je důležité vzít na vědomí, že ženy nelze považovat za jednu homogenní skupinu;

I.

vzhledem k tomu, že nepřetržité negativní a ponižující zobrazování žen v mediální komunikaci – elektronické, tištěné, vizuální a zvukové – je třeba změnit; vzhledem k tomu, že nerovnost mezi ženami a muži vzniká a reprodukuje se prostřednictvím jazyka a vyobrazení, která šíří média; vzhledem k tomu, že děti se setkávají s genderovými nerovnostmi ve velmi útlém věku prostřednictvím vzorových příkladů podporovaných televizními seriály a programy, diskusemi, hrami, video hrami a reklamou; vzhledem k tomu, že genderové role se utvářejí převážně během dětství a dospívání a mají svůj vliv v průběhu celého života; vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava odborníků v oblasti médií jsou vlivnými nástroji v boji proti genderovým stereotypům a jejich odstraňování, při zvyšování povědomí a prosazování rovnosti;

J.

vzhledem k tomu, že v roce 2015 tvořily ženy ve 28 zemích EU 68 % absolventů studia žurnalistiky a informačních věd (14), zatímco z údajů o zaměstnanosti v EU 28 v letech 2008–2015 vyplývá, že průměrný podíl žen zaměstnaných v odvětví médií se neustále pohybuje pouze kolem 40 %;

K.

vzhledem k tomu, že navíc v EU 28 byl podíl žen na rozhodování v médiích v roce 2015 stále nižší než zóna genderové rovnováhy (40 % až 60 %), neboť činil pouze 32 %, a podíl žen mezi předsedy dozorčích orgánů odpovídal pouhým 22 % (15);

L.

vzhledem k tomu, že rozdíly v platech a důchodech mezi muži a ženami představují v EU přetrvávající problém a že tyto rozdíly jsou zřetelné v různých odvětvích ekonomiky včetně médií, kde rozdíl v platech mužů a žen představuje 17 %;

M.

vzhledem k tomu, že v důsledku celé řady faktorů, mimo jiné postupů organizační kultury, která je často neslučitelná s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem a jež se vyznačuje soutěživým prostředím naplněným stresem, nepružnými uzávěrkami a dlouhou pracovní dobou, naráží ženy v médiích i nadále na skleněný strop a je možné, že nemají stejné příležitosti pro povýšení a kariérní postup jako muži; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečného zastoupení ve vysokých řídících funkcích mají ženy menší rozhodovací pravomoc při určování obsahu zpravodajství;

N.

vzhledem k tomu, že mediální organizace v členských státech mohou zavádět vlastní politiky rovného zacházení, což v EU vede k široké škále různých postupů: od velmi ucelených politických rámců pokrývajících mediální obsah a zaručujících vyvážené zastoupení mužů a žen v rozhodovacích orgánech až po případy, kdy žádná podobná politika neexistuje;

O.

vzhledem k tomu, že podle výzkumu jsou pouze 4 % zpravodajství proti stereotypnímu zobrazování; vzhledem k tomu, že ženy tvoří jen 24 % osob, o kterých slyšíme nebo čteme ve zprávách (16); vzhledem k tomu, že ženy informují pouze o 37 % událostí, což platí jak pro zpravodajské zdroje on-line, tak i off-line, a za posledních 10 let se neobjevily žádné náznaky zlepšení této situace (17); vzhledem k tomu, že ženy jsou obvykle vyzývány, aby vyjádřily postoje veřejnosti (41 %) nebo se podělily o osobní zkušenosti (38 %), ale málokdy jsou citovány coby odbornice (pouze v 17 % případů); průzkum rovněž ukázal, že mezi odborníky nebo komentátory se ženy objevují v méně než jednom z pěti případů (18 %) (18);

P.

vzhledem k tomu, že navzdory velké rozmanitosti médií v členských státech jsou ženy nepřiměřeně nedostatečně zastoupeny ve zpravodajských a informačních médiích a ještě méně pak v médiích zabývajících se sportem, politikou, ekonomikou a financemi; vzhledem k tomu, že historické ženské postavy téměř nejsou přítomny v souvisejícím mediálním obsahu, jako jsou životopisné dokumentární pořady;

Q.

vzhledem k tomu, že účast žen na rovnocenné úrovni s muži při informování o obsahu a v úloze informačního zdroje je zásadní nejen z důvodu zastoupení, ale proto, aby byly zajištěny rovné příležitosti a byly zcela uznány odborné znalosti a vědomosti žen; vzhledem k tomu, že v rámci evropského mediálního prostředí existují překážky, které brání odpovědnému přístupu k rovnosti žen a mužů, totiž finanční omezení a pracovní podmínky, včetně nejistoty zaměstnání a míry profesní zkušenosti, a dále rostoucí tempo informování a obchodní aspekty;

R.

vzhledem k tomu, že v médiích pracuje řada žen na špičkové profesionální úrovni, například slavné režisérky, novinářky a reportérky, které ačkoliv mají stejně dobré výsledky jako muži, jsou více vystaveny násilí na základě pohlaví a diskriminaci na pracovišti a nemusí se nutně dočkat stejného uznání jako jejich mužské protějšky;

S.

vzhledem k tomu, že ženy vyjadřující se v sociálních médiích jsou vystaveny rostoucímu obtěžování; vzhledem k tomu, že obtěžování může ženy umlčet a oslabuje jejich společenskou účast; vzhledem k tomu, že globálně shromážděné údaje ukazují, že polovina žen pracujících v médiích se setkala se sexuálním zneužíváním, jedna čtvrtina z nich zažila fyzické násilí a tři čtvrtiny zastrašování, hrozby nebo zneužívání (19); vzhledem k tomu, že roste znepokojení ohledně kybernetického násilí páchaného na ženách a dívkách a odhaduje se, že každá desátá žena v EU se po svém 15. roce setkala s určitou formou kybernetického násilí1; vzhledem k tomu, že pokud jde o kybernetické násilí páchané na ženách a dívkách na úrovni EU, v této oblasti chybí údaje a průzkumy; vzhledem k tomu, že psychické a sexuální obtěžování představuje porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že média a vnitrostátní a mezinárodní regulační orgány by měly stanovit pravidla pro řešení těchto otázek, včetně postihů, jež by ukládaly mezinárodní organizace;

T.

vzhledem k tomu, že obzvláště investigativní novinářky jsou často vystaveny násilí a stávají se terčem smrtelných útoků, jak dokazují případy Veroniky Guerinové nebo Daphne Caruanové Galiziové;

U.

vzhledem k tomu, že podle studie Evropské ženské audiovizuální sítě (European Women’s Audiovisual Network) (20) byl pouze jeden z pěti filmů natočených v sedmi zkoumaných evropských zemích režírován ženou, a velká většina finančních zdrojů je přidělována filmům, které nerežírují ženy, ačkoli ženy tvoří přibližně polovinu absolventů filmových škol;

V.

vzhledem k tomu, že mediální společnosti by měly přijmout systémy samoregulace a kodexy chování, které stanoví procesní pravidla a kritéria pro kariéry a mediální pokrytí s cílem zaručit a prosazovat rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že samoregulace a kodexy chování tohoto typu by měly být vypracovány ve spolupráci s odborovými svazy daného odvětví a měly by sledovat jasnou politiku rovnosti žen a mužů;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

—

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijatou na 4. světové konferenci o ženách v roce 1995, zejména pokud jde o oblast zájmu „ženy a média“,

—

s ohledem na závěrečný dokument ze zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni ze dne 16. prosince 2015 o celkové kontrole provádění výsledků Světového summitu o informační společnosti,

—

s ohledem na Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019, který přijala Evropská komise,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192) a na přezkum provádění této strategie v polovině období s názvem „Propojený jednotný digitální trh pro všechny“ (COM(2017)0228),

—

s ohledem na druhý pilíř strategie Komise pro jednotný digitální trh, který je zaměřen na vytváření vhodných podmínek, rovných příležitostí a příznivého prostředí pro rozvoj digitálních sítí a inovativních služeb, a na její třetí pilíř podporující inkluzivní digitální společnost, jejíž občané mají ty správné dovednosti, které jim umožní využít příležitostí skýtaných internetem a zvýšit své šance na získání pracovního místa,

—

s ohledem na rámec Vzdělávání a odborná příprava 2020,

—

s ohledem na studii Komise „IT pro práci: digitální technologie na pracovišti“ a na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu: společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

—

s ohledem na podrobnou analýzu nazvanou „Posílení postavení žen na internetu“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky v říjnu 2015 (1),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 1. října 2013 nazvanou „Ženy činné v odvětví IKT“,

—

s ohledem na studii Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) ze dne 26. ledna 2017 s názvem „Gender a digitální agenda“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost (4), a zejména na Velkou koalici pro digitální dovednosti a zaměstnanost,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku (6),

—

s ohledem na otázku Komisi o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru (O-000004/2018 – B8-0010/2018),

—

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že digitalizace způsobila zásadní převrat a naprosto změnila způsob, jakým lidé získávají a poskytují informace, komunikují, stýkají se s ostatními, studují a pracují, přičemž vytváří nové příležitosti k účasti ve veřejných a politických debatách, ke vzdělávání a k uplatnění na trhu práce, přináší nové možnosti rozhodování o vlastním životě a má obrovský hospodářský potenciál pro Evropskou unii i další země; vzhledem k tomu, že digitalizace má dopad nejen na trhy, ale i na společnost jako celek;

B.

vzhledem k tomu, že informační společnost, poháněná informačními a komunikačními technologiemi (IKT), přináší ohromné příležitosti pro vytváření a rozdělování bohatství a znalostí;

C.

vzhledem k tomu, že po celém světě je u žen coby demografické skupiny méně pravděpodobné, že budou on-line, než u mužů; vzhledem k tomu, že 68 % mužů a 62 % žen používá počítač a internet pravidelně; vzhledem k tomu, že 54 % mužů (oproti 48 % žen) používá internet na mobilních zařízeních; vzhledem k tomu, že 33 % mužů si na tato zařízení instaluje software samo, zatímco u žen je to pouze 18 %; vzhledem k tomu, že 41 % mužů (oproti 35 % žen) využívá on-line rádio a televizi; vzhledem k tomu, že 47 % mužů (oproti 35 % žen) používá internetové bankovnictví; vzhledem k tomu, že 22 % mužů prodává zboží přes internet, zatímco u žen je to pouze 17 %; vzhledem k tomu, že 20 % mužů (oproti 13 % žen) nakupuje zboží on-line;

D.

vzhledem k tomu, že digitální modely komunikace přispívají k vytváření podmínek, které podporují rozšiřování nenávistných projevů a hrozeb vůči ženám, přičemž 18 % žen v Evropě bylo po dosažení puberty vystaveno nějaké formě kybernetického obtěžování; vzhledem k tomu, že počet těchto výhrůžek namířených proti ženám se zvýšil a zahrnuje i vyhrožování smrtí; vzhledem k tomu, že společenské povědomí o digitálních formách násilí je stále nedostatečné; vzhledem k tomu, že různé formy on-line násilí dosud nebyly zohledněny právním rámcem;

E.

vzhledem k tomu, že 2 % všech žen na trhu práce má zaměstnání technického, odborného či vědeckého rázu, ve srovnání s 5 % mužů; vzhledem k tomu, že mezi vývojáři je v Evropě pouze 9 % žen, že pouze 19 % vedoucích pracovníků v odvětví IKT a komunikací jsou ženy (zatímco v jiných odvětvích služeb je to 45 %) a že mezi podnikateli v těchto odvětvích jsou ženy zastoupeny pouze z 19 % (zatímco v jiných odvětvích služeb je to 54 %);

F.

vzhledem k tomu, že existuje významný genderový rozdíl v přístupu k profesním a vzdělávacím možnostem, co se týče informačních a komunikačních technologií a počítačových dovedností;

G.

vzhledem k tomu, že sexismus a genderové stereotypy představují závažnou překážku pro rovnost mužů a žen a dále rozšiřují rozdíl mezi pohlavími v digitálním sektoru, neboť ženám znesnadňují naplno rozvíjet své schopnosti coby uživatelé, inovátoři a tvůrci;

H.

vzhledem k tomu, že pracovní místa nejen v rámci odvětví IKT ve stále větší míře vyžadují určitý stupeň elektronických dovedností a digitální gramotnosti, přičemž tato tendence se patrně v budoucnosti ještě rozšíří a většina povolání a volných pracovních míst bude vyžadovat širší spektrum digitálních dovedností;

I.

vzhledem k tomu, že zdokonalení digitálních dovedností a počítačové gramotnosti představuje jedinečnou příležitost pro zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem tím, že se zvýší přístup ke vzdělávání a odborné přípravě a bude usnadněno začlenění na trh práce nejen pro ženy a dívky, ale rovněž pro osoby se zvláštními potřebami, jako jsou osoby se zdravotním postižením, a pro obyvatele venkovských oblastí a oblastí vzdálených od městských center; vzhledem k tomu, že digitalizace pracovišť může způsobit problémy, které bude zapotřebí řešit; vzhledem k tomu, že zvýšení počtu žen v odvětví IKT, které patří mezi odvětví s nejvyššími platy, by mohlo přispět k posílení jejich finančního postavení a jejich nezávislosti a vést ke zmírnění celkového rozdílu v odměňování žen a mužů a ke zvýšení finanční nezávislosti žen; vzhledem k tomu, že pouze asi 16 % z celkového počtu osmi milionů lidí, kteří pracují v odvětví IKT v Evropě, jsou ženy;

J.

vzhledem k tomu, že digitalizace nabízí ženám nové příležitosti v oblasti podnikání včetně provozování malých digitálních podniků, které nevyžadují velký vstupní kapitál, jakož i podniků provozovaných v rámci sociální ekonomiky, které podporují sociální začleňování; vzhledem k tomu, že je nutné podporovat digitální podnikání žen, neboť se jedná o jedno z nejrychleji rostoucích a nejvíce prosperujících hospodářských odvětví, které nabízí četné příležitosti pro inovaci a růst, a ženy představují pouze 19 % podnikajících osob v této oblasti;

K.

vzhledem k tomu, že vstup většího počtu žen do odvětví IKT by oživil trh, na kterém se očekává nedostatek pracovní síly a kde by rovné zapojení žen vedlo ke zvýšení HDP EU o přibližně 9 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále velmi nedostatečně zastoupeny v rámci studijních programů v oblasti IKT, kde představují jen asi 20 % absolventů, přičemž pouze 3 % všech absolventek získají titul v oboru IKT; vzhledem k tomu, že při hledání uplatnění v odvětví IKT a setrvání v něm narážejí ženy na řadu obtíží; vzhledem k tomu, že pracovní prostředí, v němž dominují muži a kde ženy představují jen 30 % pracovní síly, přispívá k tendenci mnohých žen opustit odvětví IKT během několika let od ukončení vysokoškolských studií; vzhledem k tomu, že účast žen na digitálním trhu práce se s věkem snižuje; vzhledem k tomu, že ženy pod třicet let s titulem v oboru IKT činí 20 % odvětví IKT oproti 15,4 % žen ve věku 31 až 45 let a 9 % žen nad 45 let;

L.

vzhledem k tomu, že podle odhadů studie s názvem „Ženy činné v odvětví IKT“ bude v odvětví IKT v Evropě do roku 2020 celkem 900 000 neobsazených pracovních míst; vzhledem k tomu, že odvětví IKT rychle roste a každoročně vytváří přibližně 120 000 nových pracovních míst;

M.

vzhledem k tomu, že odvětví IKT se vyznačuje velmi výraznou mírou vertikální i horizontální segregace a nepoměrem mezi odbornou kvalifikací žen a jejich postavením v odvětví; vzhledem k tomu, že mezi podnikateli v odvětví IKT je méně než 20 % žen; vzhledem k tomu, že většina žen (54 %) v odvětví IKT zaujímá hůře placená pracovní místa s nižší kvalifikací a jen slabá menšina (8 %) zaujímá pracovní místa vysoce kvalifikovaných softwarových inženýrů; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto odvětví mají ženy nízké zastoupení také v rozhodovacích funkcích, kdy pouze 19,2 % pracovníků odvětví IKT má jako své nadřízené ženy, zatímco v jiných odvětvích je to 45,2 %;

N.

vzhledem k tomu, že ženám ve věku 55 a více let hrozí obzvláště vysoké riziko nezaměstnanosti a neuplatnění na trhu práce, přičemž průměrná míra zaměstnanosti žen ve věku 55 až 64 let dosahovala v EU v roce 2016 pouze 49 %, zatímco u mužů je to 62 %; vzhledem k tomu, že nízká úroveň digitální gramotnosti a elektronických dovedností toto riziko dále zvyšuje; vzhledem k tomu, že zlepšování digitálních dovedností žen ve věku 55 a více let a investování do těchto dovedností by podpořilo jejich vyhlídky na získání zaměstnání a poskytlo jim určitou ochranu před vyloučením z trhu práce;

O.

vzhledem k tomu, že podle údajů Eurostatu z roku 2014 pokračuje ve vyšším vzdělávání více žen (42,3 %) než mužů (33,6 %), avšak ženy jsou více zastoupeny v humanitních vědách než ve vědeckých oborech; vzhledem k tomu, že pouze 9,6 % studentek v porovnání s 30,6 % studentů se účastní terciárního vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií; vzhledem k tomu, že ženy zůstávají nadále velmi slabě zastoupeny v iniciativách, jako je Evropský týden programování, IKT pro lepší vzdělávání, Startup Europe Leaders Club a Velká koalice pro digitální pracovní místa, jejichž cílem je podpora elektronického vzdělávání a elektronických dovedností;

P.

vzhledem k tomu, že nízký podíl žen a dívek ve vzdělávání a posléze i zaměstnání v oblasti IKT je výsledkem složité souhry genderových stereotypů, které se začínají vytvářet už v raném věku a v prvních letech školní docházky a nepřestávají působit ani během profesní dráhy;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

—

s ohledem na čl. 3 odst. 5 a článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na články 208 až 211 a 214 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci přijaté v roce 2011 na fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci v Pusanu a obnovené v roce 2016 na zasedání na vysoké úrovni v Nairobi,

—

s ohledem na třetí světovou konferenci OSN o snižování rizika katastrof, která se konala v japonském Sendaji ve dnech 14. až 18. března 2015,

—

s ohledem na rezoluci OSN nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“přijatou na summitu OSN o udržitelném rozvoji, který se konal dne 25. září 2015 v New Yorku, a na 17 cílů udržitelného rozvoje, které jsou její součástí,

—

s ohledem na Světový humanitární summit konaný ve dnech 23. a 24. května 2016 v Istanbulu a na tzv. „velkou dohodu“(Grand Bargain), kterou uzavřeli někteří z největších dárců a poskytovatelů pomoci,

—

s ohledem na dohodu o partnerství AKT-EU (1) podepsanou dne 23. června 2000 v Cotonou ve znění revidovaném dne 25. června 2005 a 22. června 2010,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (2),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (3),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (4),

—

s ohledem na vnitřní dohodu mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „vnitřní dohoda“),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/322 ze dne 2. března 2015 o provádění 11. Evropského rozvojového fondu (5),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 (7),

—

s ohledem na Evropský konsensus o humanitární pomoci z roku 2007 (8),

—

s ohledem na nový Evropský konsensus o rozvoji ze dne 7. června 2017 (9),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2017 o spolupráci EU s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o „zprávě o občanství EU pro rok 2017: důsledky pro rozvoj a humanitární pomoc“ (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o EU zprávě o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2015 (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o místních orgánech a občanské společnosti: zapojení Evropy do podpory udržitelného rozvoje (13),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky,

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2017 nazvanou Zpráva o přezkumu v polovině období týkající se nástrojů pro financování vnější činnosti (COM(2017)0720) a související pracovní dokumenty útvarů Komise Hodnocení nástroje pro rozvojovou spolupráci (SWD(2017)0600) a Hodnocení 11. Evropského rozvojového fondu (SWD(2017)0601),

—

s ohledem na externí hodnocení 11. Evropského rozvojového fondu (závěrečná zpráva z června 2017), které zadala Komise týmu externích dodavatelů,

—

s ohledem na externí hodnocení nástroje pro rozvojovou spolupráci (závěrečná zpráva z června 2017), které zadala Komise týmu externích dodavatelů,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvané „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“(COM(2018)0098)

—

s ohledem na Zprávu o soudržnosti – Poznatky z externích hodnocení nástrojů financování vnější činnosti (závěrečná zpráva z června 2017), kterou zadala Komise týmu externích dodavatelů,

—

s ohledem na článek 52 svého jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0118/2018),

A.

vzhledem k tomu, že od přijetí nástrojů financování vnější činnosti se mezinárodní politický rámec a rámec politiky EU podstatně změnily, neboť byly přijaty významné nástroje, jako je Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížská dohoda o změně klimatu, akční program z Addis Abeby, sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 a Agenda pro humanitu; vzhledem k tomu, že EU hrála vedoucí úlohu při jednáních o těchto nástrojích;

B.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva, Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje spolu s Evropským konsensem o humanitární pomoci, novým Evropským konsensem o rozvoji a zásadami účinnosti rozvoje stanovenými v Pusanu určují strategii EU v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že Rada kromě toho přijala globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, která se mimo jiné zabývá také rozvojovou spoluprací;

C.

vzhledem k tomu, že podle článku 214 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a Evropského konsensu o humanitární pomoci musí být humanitární pomoc poskytována v souladu s humanitárními zásadami lidskosti, neutrality, nezávislosti a nestrannosti a musí se řídit přístupem orientovaným na potřeby; vzhledem k tomu, že humanitární pomoc nesmí být nástrojem pro řešení krizí;

D.

vzhledem k tomu, že by rozvojová politika měla doplňovat zahraniční politiku EU a řízení migrace Unie a současně zajistit, aby finanční prostředky pro oblast rozvoje byly používány pouze pro cíle a účely spojené s rozvojem a nebyly využívány k úhradě výdajů souvisejících se plněním jiných cílů, jako je kontrola hranic nebo politika zaměřená proti přistěhovalectví;

E.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem nástroje pro rozvojovou spolupráci je omezit a v dlouhodobém horizontu odstranit chudobu v rozvojových zemích, které nejsou příjemci finančních prostředků z Evropského rozvojového fondu (ERF), evropského nástroje sousedství nebo nástroje předvstupní pomoci, s cílem poskytovat tematickou podporu organizacím občanské společnosti a místním orgánům v partnerských zemích v oblasti globálních veřejných statků souvisejících s rozvojem a v souvislosti s výzvami v této oblasti a podporovat strategické partnerství mezi Afrikou a EU; vzhledem k tomu, že nástroj pro rozvojovou spolupráci představuje hlavní zeměpisný nástroj v oblasti rozvojové spolupráce v rámci rozpočtu EU, jemuž bylo na období 2014–2020 přiděleno 19,6 miliardy EUR;

F.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem ERF je omezit a v dlouhodobém horizontu vymýtit chudobu v afrických, karibských a tichomořských státech (AKT) a dosáhnout udržitelného rozvoje zámořských zemí a území; vzhledem k tomu, že ERF je největším nástrojem EU pro rozvojovou spolupráci, přičemž na období 2014–2020 bylo pro 11. ERF přiděleno 30,5 miliardy EUR;

G.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem nástroje humanitární pomoci je poskytovat pomoc, podporu a ochranu osobám postiženým přírodními katastrofami nebo katastrofami způsobenými člověkem a podobnými mimořádnými událostmi se zaměřením na nejzranitelnější oběti bez ohledu na národnost, náboženství, pohlaví, věk, etnický původ nebo politickou příslušnost a na základě skutečných potřeb a mezinárodních humanitárních zásad a Evropského konsensu o humanitární pomoci;

H.

vzhledem k tomu, že nástroj humanitární pomoci překračuje rámec základního úkolu záchranných operací a zahrnuje také pomoc lidem postiženým dlouhodobějšími krizemi, krátkodobé práce při obnově a rekonstrukci, připravenost na katastrofy a řešení důsledků pohybů obyvatelstva;

I.

vzhledem k tomu, že účinná spolupráce v oblasti rozvoje vyžaduje inovativní přístup, který dárcům umožňuje reagovat rychle na místní situaci, spolupracovat s místními organizacemi a podporovat místní podniky a podnikatele, zejména v nejchudších a nejméně stabilních zemích; vzhledem k tomu, že systém auditu EU musí poskytnout dárcům možnost pružně převzít přiměřenou míru rizika spojeného s těmito projekty, čímž se zvýší schopnost EU rychle reagovat a poskytnout účinnou pomoc;

J.

vzhledem k tomu, že EU je hlavním světovým dárcem rozvojové a humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že EU skrze tuto pomoc podporuje úsilí týkající se snižování chudoby a prosazování globálních zájmů a zájmů EU a základních hodnot;

K.

vzhledem k tomu, že summit Africké unie a EU v Abidžanu, který se konal ve dnech 29. a 30. listopadu 2017, potvrdil záměr vybudovat skutečné, modernizované, globalizované a ambiciózní partnerství, které vytvoří politické a hospodářské podmínky pro skutečnou rovnost;

L.

vzhledem k exponenciálnímu růstu počtu dohod o rozvojové spolupráci uzavřených se třetími zeměmi, včetně Číny, Ruska, Turecka, Brazílie a Indie;

M.

vzhledem k tomu, že obnovení a rozšíření takzvaného světového roubíkového pravidla a omezení finančních prostředků pro organizace, které poskytují ženám a dívkám služby plánovaného rodičovství a služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv, vyvolává vážné obavy;

N.

vzhledem k tomu, že vlády třetích zemí mají skutečná očekávání, pokud jde o rychlá opatření, efektivitu a řešení naléhavé potřeby udržovat v oblasti rozvojové spolupráce spolehlivá partnerství; vzhledem k potřebě rozvíjet tržní hospodářství v partnerských zemích s ohledem na nové skutečnosti a nové hospodářské subjekty na mezinárodní scéně;

O.

vzhledem k tomu, že s ohledem na ukončené členství Spojeného království v období po roce 2020 přinese brexit snížení rozpočtu EU o 12 až 15 %;

P.

vzhledem k tomu, že hodnocení ERF a nástroje pro rozvojovou spolupráci potvrzují, že je skutečně možné uceleným způsobem používat různé zeměpisné a tematické nástroje;

Q.

vzhledem k tomu, že v hodnocení 11. ERZ se uvádí, že „existuje skutečná hrozba, že ERF bude nucen reagovat na programy, které ho vzdalují od jeho primárního cíle zmírnění chudoby a které je obtížné sladit se základními hodnotami ERF a ohrožují to, co dobře funguje“, že „navzdory konzultacím se při programových rozhodnutích zřídka zohlednily názory vlád a organizací občanské společnosti (s několika významnými výjimkami, jako je například oblast Tichomoří)“a že „program 11. ERF tak využíval přístup shora dolů k uplatnění zásady soustředění, ale na úkor hlavní zásady partnerství dle dohody z Cotonou“;

R.

vzhledem k tomu, že podle hodnocení 11. ERF bylo do dubna 2017 vyplaceno téměř 500 milionů EUR z rezervy ERF na podporu činností útvaru Evropské komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO), téměř 500 milionů EUR bylo přiděleno na pomoc při mimořádných událostech jednotlivým zemím a 1,5 miliardy EUR bylo vyplaceno do nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku; vzhledem k tomu, že ERF přispívá také do nového Evropského fondu pro udržitelný rozvoj;

S.

vzhledem k tomu, že hodnocení nástroje pro rozvojovou spolupráci uvádí, že tento nástroj „zůstává celkově relevantní a vhodný pro daný účel, a což platilo jak v době jeho přijetí, tak v polovině jeho provádění; Je obecně v souladu s novými politickými dokumenty (např. Evropský konsensus o rozvoji a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030), ačkoli provádění určitých priorit by bylo ve stávajícím formátu obtížné.“;

T.

vzhledem k tomu, že v době přijímání nástrojů financování vnější činnosti na období 2014–2020 se Parlament uvedl, že by přivítal zvláštní nástroj věnovaný rozvojové spolupráci, a požadoval oddělení finančních prostředků určených na rozvoj v případě, že by byl ERF začleněn do rozpočtu;

U.

vzhledem k tomu, že v případě nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku se v hodnocení ERF uvádí, že „ve srovnání se standardními projekty ERF vyvolává zkrácená přípravná a schvalovací lhůta, nepřímá účast EU na provádění projektů a skutečnost, že tyto projekty patří mezi priority EU spíše, než by šlo o jako reakce na dlouhodobé cíle partnerských zemí, obavy ohledně pravděpodobné účinnosti a udržitelnosti projektů EU [v rámci nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku] a schopnosti EU podrobně sledovat jejich provádění“;

V.

vzhledem k tomu, že tok financí z Unie do zemí, které využívají finanční nástroje rozvoje, je menší než částky zasílané soukromě diasporou týchž zemí od osob s bydlištěm v Evropě;

W.

vzhledem k tomu, že i přes to, že africký mírový projekt dostával roky od ERF miliardy eur, a navzdory vážným obavám Komise ohledně jejího finančního řízení, nebyl tento projekt součástí hodnocení ERF; vzhledem k tomu, že africký mírový projekt nebyl hodnocen od roku 2011;

X.

vzhledem k tomu, že podle hodnocení jednotlivých nástrojů pro financování vnější činnosti a hodnocení těchto nástrojů, které Komise provedla v polovině období, je celkovou účinnost nástroje pro rozvojovou spolupráci a ERF při plnění jejich cílů obtížné měřit z důvodu problémů při definování vhodných systémů hodnocení a monitorování a při posuzování úlohy vnějších faktorů a kvůli rozmanitosti dotčených zemí a témat; vzhledem k tomu, že podle hodnotitelů dochází k mobilizaci dodatečných zdrojů na základě kombinování pouze v 50 % případů;

Y.

vzhledem k tomu, že Parlament čelí velmi krátkým lhůtám stanoveným pro kontrolu návrhů prováděcích opatření; vzhledem k tomu, že tyto lhůty řádně nezohledňují povahu parlamentní činnosti; vzhledem k tomu, že situaci dále v některých případech zhoršuje to, že jsou návrhy prováděcích opatření Evropskému parlamentu zaslány po uplynutí lhůty nebo před obdobím parlamentních prázdnin, což dále snižuje schopnost Parlamentu řádně vykonávat své kontrolní pravomoci;

Z.

vzhledem k tomu, že EU uznala význam partnerství s organizacemi občanské společnosti ve vnějších vztazích; vzhledem k tomu, že to zahrnuje zapojení organizací občanské společnosti do plánování a provádění nástrojů financování vnější pomoci;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

Nástroj pro rozvojovou spolupráci

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

ERF

24.

25.

26.

27.

28.

Nástroj humanitární pomoci

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

—

s ohledem na část akčního programu z Addis Abeby týkající se dluhu a jeho udržitelnosti (1),

—

s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN ze dne 22. července 2014, 2. srpna 2016 a 31. července 2017 o udržitelnosti vnějšího dluhu a rozvoji,

—

s ohledem na zásady Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) týkající se odpovědného poskytování a přijímání úvěrů,

—

s ohledem na plán UNCTAD týkající se udržitelné restrukturalizace státního dluhu (duben 2015),

—

s ohledem na operační pokyny skupiny G20 týkající se udržitelného financování,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 68/304 ze dne 9. září 2014 s názvem „Vytvoření mnohostranného právního rámce pro procesy restrukturalizace státního dluhu“,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 69/319 ze dne 10. září 2015 o základních zásadách pro procesy restrukturalizace státního dluhu,

—

s ohledem na hlavní zásady Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva týkající se vnějšího dluhu a lidských práv,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o financování rozvoje (2), zejména jeho body 10, 26, 40, 46 a 47,

—

s ohledem na studie reflexní skupiny „Global Financial Integrity“, které posuzují rozsah a složení nezákonných finančních toků,

—

s ohledem na belgický zákon ze dne 12. července 2015 o boji proti činnostem supích fondů (Moniteur belge ze dne 11. září 2015),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A8-0129/2018),

A.

vzhledem k tomu, že vyřešení problémů týkajících se státního dluhu rozvojových zemí představuje důležitý prvek mezinárodní spolupráce a může přispět ke splnění cílů udržitelného rozvoje v rozvojových zemích;

B.

vzhledem k tomu, že dosažení cílů udržitelného rozvoje v rozvojových zemích vyžaduje značné investice a že rozdíl ve stávajících finančních tocích v této oblasti je odhadován na přibližně 2,5 bilionu dolarů ročně (3);

C.

vzhledem k tomu, že jedním z možných zdrojů financování rozvoje jsou úvěry; vzhledem k tomu, že úvěry musí být odpovědné a předvídatelné; dále vzhledem k tomu, že náklady na ně je třeba plně kompenzovat návratností dotyčných investic, přičemž je třeba pečlivě vyhodnotit a řešit rizika vyplývající ze zadlužení;

D.

vzhledem k tomu, že dluhová krize, která rozvojové země postihla v 80. a 90. letech, a rozsáhlá kampaň zaměřená na zmírnění dluhového břemene vedly k tomu, že MMF a Světová banka zahájily Iniciativu pro silně zadlužené chudé země (HIPC) a Iniciativu mnohostranného odpuštění dluhů (MDRI), které měly těmto zemím umožnit učinit pokrok při plnění rozvojových cílů tisíciletí;

E.

vzhledem k tomu, že iniciativy HIPC a MDRI nejsou k ukončení dluhové krize dostatečné;

F.

vzhledem k tomu, že tyto iniciativy společně s prudkým nárůstem cen surovin posílily finanční situaci v mnohých rozvojových zemích a že k udržitelnosti dluhu rovněž přispěly úrokové sazby, které se od finanční krize z roku 2008 ocitly na mimořádně nízké úrovni; nicméně vzhledem k tomu, že ceny surovin od roku 2008 poklesly; vzhledem k tomu, že ve zchudlých zemích začala nová dluhová krize, kdy Mosambik, Čad, Kongo a Gambie nejsou schopny splácet;

G.

vzhledem k tomu, že dluhová krize, kterou spustily klesající ceny surovin a kolísavé kapitálové toky, představuje pokračující hrozbu pro udržitelnost dluhu, zejména v případě rozvojových zemí, které jsou nadále závislé na vývozu surovin;

H.

vzhledem k tomu, že počet rozvojových zemí, které MMF a Světová banka klasifikovaly jako země, které čelí neudržitelnému úvěrovému břemenu nebo které vykazují zvýšené či průměrné riziko, vzrostl a že do jedné z těchto kategorií nyní patří většina zemí s nízkými příjmy;

I.

vzhledem k tomu, že podle MMF se úroveň mediánu dluhu v subsaharské Africe prudce zvýšila, a to z 34 % HDP v roce 2013 na 48 % HDP v roce 2017;

J.

vzhledem k tomu, že míra zadlužení několika zemí, včetně Etiopie, Ghany a Zambie, dosahuje 50 % HDP či více, a vzhledem k tomu, že to představuje významné dluhové břemeno, pokud uvážíme nízký základ daně ve většině afrických zemí;

K.

vzhledem k tomu, že financování dluhu se coby procento vládních výdajů od roku 2013 značně zvýšilo, a vzhledem k tomu, že to podstatně omezuje příležitosti pro veřejné investice;

L.

vzhledem k tomu, že za posledních několik desetiletí prošla celosvětová struktura veřejného dluhu rozsáhlými změnami tím, že se do popředí dostali soukromí investoři a Čína;

M.

vzhledem k tomu, že složení dluhu rozvojových zemí prošlo změnami, jelikož čím dál důležitější úlohu hrají soukromí věřitelé a obchodní podmínky a dotyčné země jsou navíc častěji vystavovány kolísavosti finančních trhů, což má důsledky pro udržitelnost tohoto dluhu; vzhledem k tomu, že úvěry v národní měně zabraňují rizikům spojeným se směnným kurzem, ale že nedostatek domácího kapitálu může vést k tomu, že tato možnost bude nepříznivá nebo neuskutečnitelná;

N.

vzhledem k tomu, že udržitelnost dluhu ohrožují nejen zhoršující se obchodní podmínky, přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem, nepříznivý vývoj a kolísavost mezinárodních finančních trhů, ale i nezodpovědné poskytování a přijímání úvěrů, špatné řízení veřejných financí, zneužívání finančních prostředků a korupce; vzhledem k tomu, že ke zlepšení udržitelnosti dluhu může značným způsobem přispět účinnější využívání domácích zdrojů;

O.

vzhledem k tomu, že je třeba pomáhat v partnerských zemích zvyšovat kapacity daňových správ a předávat znalosti;

P.

vzhledem k tomu, že ačkoli zásady UNCTAD týkající se odpovědného poskytování a přijímání úvěrů a operační pokyny skupiny G20 k udržitelnému financování jsou nepopiratelně užitečné pro stanovení regulačního rámce, prioritou musí být ukončit nezodpovědné praktiky tím, že budou zavedeny transparentní zásady, závazná a vymahatelná odrazující opatření a v odůvodněných případech i sankce;

Q.

vzhledem k tomu, že udržitelnost státního dluhu závisí nejen na stavu tohoto dluhu, ale rovněž na dalších faktorech, jako jsou explicitní a implicitní finanční záruky (podmíněné závazky), které tyto země vydaly; vzhledem k tomu, že v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou často poskytovány vázané záruky, což může obnášet vysoké riziko budoucí rekapitalizace bank;

R.

vzhledem k tomu, že analýza udržitelnosti dluhu se nesmí soustředit pouze na hospodářská hlediska, jako jsou vyhlídky zadluženého státu na hospodářský růst a jeho schopnost splácet své dluhy, ale musí zohlednit také dopad dluhového břemene na schopnost země dodržovat všechna lidská práva;

S.

vzhledem k tomu, že rostoucí využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v rozvojových zemích v rámci evropského plánu vnějších investic a dohody s Afrikou, kterou iniciovala G20, by mohlo zvýšit zadlužení státu; vzhledem k tomu, že investoři zapojení do partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou chráněni dvoustrannými investičními dohodami, zejména jejich mechanismy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem, které jim umožňují vést soudní spory s hostitelskými státy;

T.

vzhledem k tomu, že režimy některých zemí sjednaly opovrženíhodné dluhy, aby usnadnily zkorumpované transakce či jiné nezákonné operace, a že tyto dluhy, jejichž povaha je věřitelům známá, představují pro obyvatelstvo značné břemeno, zejména pro nejzranitelnější z nich;

U.

vzhledem k tomu, že transparentnost úvěrů poskytovaných vládám rozvojových zemí je zásadní pro zajištění toho, aby bylo poskytování úvěrů odpovědné; vzhledem k tomu, že nedostatek transparentnosti byl hlavním faktorem, který přispěl k nezodpovědným úvěrům poskytnutým Mosambiku, jež byly sjednány bez seriózních kontrol schopnosti země tyto úvěry splatit a následně utajeny před finančními trhy a obyvateli Mosambiku;

V.

vzhledem k tomu, že opovrženíhodný dluh je definován jako dluh, který sjednal určitý režim za účelem financování opatření, která jsou v rozporu se zájmem občanů dotyčného státu, o čemž věřitelé věděli, a že se jedná o osobní dluh moci, která jej sjednala s věřiteli, kteří si byli záměrů dlužníka plně vědomi; vzhledem k tomu, že v souvislosti s touto koncepcí nebylo nicméně kvůli jednoznačnému nesouhlasu některých věřitelů dosaženo konsensu;

W.

vzhledem k tomu, že využívání domácích zdrojů narušují především daňové úniky a škodlivá daňová soutěž a přesouvání zisku nadnárodních společností; vzhledem k tomu, že vítaným řešením je iniciativa OCDE týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku, která ovšem sama o sobě tento jev neřeší; vzhledem k tomu, že je třeba zřídit mezivládní orgán pro daňovou spolupráci pod záštitou OSN, aby se rozvojové země mohly rovnocenně podílet na globální reformě stávajících mezinárodních daňových pravidel, k čemuž ostatně vyzval Parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (4);

X.

vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky z rozvojových a rozvíjejících se zemí, jejichž objem je odhadován na 1 bilion dolarů ročně, soustavně z těchto zemí odvádějí prostředky, zejména ty, které jsou nezbytné k plnění cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že tyto toky vedou ke sjednávání zahraničních úvěrů a narušují schopnost splácet dluhy;

Y.

vzhledem k tomu, že splnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a akčního programu z Addis Abeby znamená zvážení nových možností financování cílů udržitelného rozvoje, jako je vytvoření daně z finančních transakcí a daně z transakcí v cizí měně; vzhledem k tomu, že podle odhadů Banky pro mezinárodní platby (BIS) by daň z transakcí v cizí měně ve výši 0,1 % snadno pokryla financování cílů udržitelného rozvoje ve všech zemích s nízkými příjmy a v zemích s nižšími středními příjmy (5);

Z.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zabývat se nezákonnými finančními toky s cílem odstranit je s konečnou platností do roku 2030 pomocí potírání zejména daňových podvodů a posílení mezinárodní spolupráce prostřednictvím opatření, která usnadní zpřístupňování daňových údajů příslušným orgánům a daňovou transparentnost v zemi původu i v cílové zemi;

AA.

vzhledem k tomu, že stávající ujednání pro řešení případů nesplácení úvěrových služeb pro státy se zásadně liší od insolvenčních řízení pro společnosti usazené v národních jurisdikcích v tom smyslu, že neexistuje ustanovení pro nestranné arbitrážní řízení před soudem; vzhledem k tomu, že krátkodobé úvěry, na něž se vztahují určité podmínky a jež jsou vypláceny v tranších, poskytuje MMF, jehož posláním je zajišťovat stabilitu mezinárodního finančního systému; vzhledem k tomu, že Pařížský klub věřitelských států přijímá rozhodnutí o odpuštění dluhu, pouze pokud jde o oficiální bilaterální poskytování úvěrů jeho členy; vzhledem k tomu, že Londýnský klub soukromých věřitelů přijímá rozhodnutí pouze o úvěrech obchodních bank poskytnutých jeho členy; vzhledem k tomu, že neexistuje stálé fórum pro koordinované rozhodování o restrukturalizaci dluhu ze strany všech věřitelů zadlužené země;

AB.

vzhledem k tomu, že MMF zůstává hlavním fórem pro projednání otázek týkajících se restrukturalizace státního dluhu se značným vlivem na EU a její členské státy;

AC.

vzhledem k tomu, že supím fondům zaměřujícím se na dlužníky v obtížné situaci a poškozujícím proces restrukturalizace jejich dluhů by neměla být poskytována právní ani soudní podpora na jejich nekalé činnosti, a vzhledem k tomu, že je třeba v tomto ohledu přijmout další opatření;

AD.

vzhledem k tomu, že třebaže odpuštění dluhu přineslo zemím s nízkými příjmy nové příležitosti, je třeba poznamenat, že jde o jednorázové opatření za účelem obnovení udržitelnosti dluhu, které neřeší základní příčiny neudržitelné kumulace dluhu, a vzhledem k tomu, že je třeba se zabývat především problémy, jako je korupce, slabé instituce a zranitelnost vůči vnějším otřesům;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 4, 162, 174 až 178 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (5),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. října 2017 s názvem „Můj region, má Evropa, naše budoucnost: sedmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“(COM(2017)0583),

—

s ohledem na Amsterodamský pakt, kterým se zavádí městská agenda pro EU a který byl schválen dne 30. května 2016 v Amsterodamu na neformálním setkání ministrů EU odpovědných za městské záležitosti,

—

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. prosince 2015 (6),

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený dne 17. listopadu 2017 v Göteborgu Evropským parlamentem, Evropskou radou a Evropskou komisí,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. dubna 2017 s názvem „Zvýšení účinnosti, relevantnosti a viditelnosti politiky soudržnosti z hlediska občanů“ (7),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 15. listopadu 2017 s názvem „Synergie a zjednodušení pro politiku soudržnosti po roce 2020“ (8),

—

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 o budoucnosti Evropy – úvahy a scénáře pro EU-27 v roce 2025 (COM(2017)2025),

—

s ohledem na diskusní dokument Evropské komise o sociálním rozměru Evropy ze dne 26. dubna 2017 (COM(2017)0206),

—

s ohledem na diskusní dokument Evropské komise ze dne 10. května 2017 o využití potenciálu globalizace (COM(2017)0240),

—

s ohledem na diskusní dokument Evropské komise ze dne 31. května 2017 o prohloubení hospodářské a měnové unie (COM(2017)0291),

—

s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 28. června 2017 o budoucnosti financí EU (COM(2017)0358),

—

s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 10. dubna 2017 s názvem „Konkurenceschopnost v regionech s nízkými příjmy a malým růstem: zpráva o zaostávajících regionech“(SWD(2017)0132),

—

s ohledem na pracovní dokument Komise s názvem „Why Regional Development matters for Europe’s Economic Future“(Proč je regionální rozvoj důležitý pro budoucnost evropského hospodářství) (9),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvané „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“(COM(2018)0098),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017 s názvem „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“(COM(2017)0623),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 11. května 2017 s názvem „Budoucnost politiky soudržnosti po roce 2020 – směrem k silné a účinné evropské politice soudržnosti po roce 2020“ (10),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. května 2016 týkající se sdělení Komise s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii“ (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o městském rozměru politik EU (13),

—

ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o „Nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti pro období 2014–2020: integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj“ (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o „Správné skladbě financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU“ (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o politice soudržnosti a strategii výzkumu a inovací v oblasti inteligentní specializace (RIS3) (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 s názvem „Evropská územní spolupráce – osvědčené postupy a inovativní opatření“ (17),

—

s ohledem své usnesení ze dne 16. února 2017 s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních“ (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o stavebních kamenech politiky soudržnosti EU po roce 2020 (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o větším zapojování partnerů a zviditelňování výsledků evropských strukturálních a investičních fondů (20),

—

s ohledem na usnesení ze dne 6. července 2017 o „Podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: provádění článku 349 Smlouvy o fungování EU“ (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU (22),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o zaostávajících regionech v EU (23),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 nazvané „Příští VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020“ (24),

—

s ohledem na závěry a doporučení skupiny na vysoké úrovni pro zjednodušení procesů pro příjemce ESI fondů,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a také Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0138/2018),

A.

vzhledem k tomu, že cílem politiky soudržnosti je prosazovat harmonický a vyrovnaný rozvoj celé Unie a regionů, z nichž se skládá, a to posilováním hospodářské, sociální a územní soudržnosti v duchu solidarity s cílem podpořit udržitelný růst, zaměstnanost, sociální začleňování a snížit rozdíly mezi regiony i uvnitř jednotlivých regionů, jakož i zaostávání znevýhodněných regionů, a to v souladu se Smlouvami;

B.

vzhledem k tomu, že 7. zpráva o soudržnosti ukazuje, že regionální rozdíly se opět snižují, ale že situace se velmi liší podle toho, zda se posuzuje podle HDP na osobu, zaměstnanosti nebo jiných ukazatelů, a některé nerovnosti mezi regiony či uvnitř regionů a členských států přetrvávají, přemisťují se či narůstají, a to i uvnitř eurozóny;

C.

vzhledem k tomu, že 7. zpráva o soudržnosti uvádí znepokojivé informace v souvislosti s mírou nezaměstnanosti, a to i s mírou nezaměstnanosti mladých lidí, která v mnoha regionech dosud nedosáhla své úrovně z doby před krizí, s konkurenceschopností, chudobou a se sociálním začleňováním;

D.

vzhledem k tomu, že téměř 120 milionů Evropanů (24 %) je chudých, je ohroženo chudobou, trpí vážnou materiální deprivací či žije v domácnostech s nízkou intenzitou práce; vzhledem k tomu, že počet chudých pracujících narůstá a počet nezaměstnaných mladých lidí je neustále vysoký;

E.

vzhledem k tomu, že míra všeobecné nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí v Unii od roku 2013 postupně klesá, přestože je stále vyšší než v roce 2008, (tj. 7,3 % v roce 2008 a 16,1 % v prosinci 2017) (25), s výraznými rozdíly v členských státech i mezi nimi, zejména pak v některých členských státech, které byly nejvíce zasaženy finanční krizí; vzhledem k tomu, že regionální rozdíly se již zmenšují; vzhledem k tomu, že rozdíl v mírách nezaměstnanosti mezi členskými státy je i nadále velmi vysoký a podle nejnovějších údajů se pohybuje mezi 2,4 % v České republice a 3,6 % v Německu až po 16,3 % ve Španělsku a 20,9 % v Řecku (26); vzhledem k tomu, že skrytá nezaměstnanost (nezaměstnaní, kteří jsou ochotni pracovat, ale zaměstnání aktivně nehledají) dosahovala v roce 2016 výše 18 %;

F.

vzhledem k tomu, že sedmá zpráva o soudržnosti poukazuje na velkou rozmanitost regionů a území, a to i v rámci současných kategorií regionů, v souvislosti s jejich specifickými podmínkami (nejvzdálenější regiony, řídké osídlení, nízké příjmy nebo slabý růst atd.), a že je tedy nutný teritoriální přístup uzpůsobený „na míru“;

G.

vzhledem k tomu, že jeden z hlavních přínosů 7. zprávy o soudržnosti se týká určení některých regionů, které jsou tzv. lapeny ve „středně příjmové pasti“, jež jsou ohroženy vyloučením, stagnací či zaostáváním;

H.

vzhledem k tomu že 7. zpráva o soudržnosti poukazuje na existenci mimořádně chudých oblastí, riziko území roztříštěnosti a prohlubování nerovností mezi nižšími než regionálními územními celky, a to i v relativně prosperujících regionech;

I.

vzhledem k tomu, že 7. zpráva o soudržnosti zdůrazňuje, že dopad globalizace, migrace, chudoby a nedostatečných inovací, změny klimatu, transformace energetiky a znečištění se neomezuje jen na méně rozvinuté regiony;

J.

vzhledem k tomu, že ačkoli politika soudržnosti hraje zásadní roli při oživení hospodářství EU prostřednictvím podpory inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, veřejné investice jsou v EU stále ještě pod úrovní před krizí, přičemž v některých členských státech, které byly krizí postiženy nejvíce, přetrvávají velké nedostatky, neboť veřejné investice poklesly z 3,4 % HDP v roce 2008 na 2,7 % v roce 2016;

K.

vzhledem k tomu, že 7. zpráva o soudržnosti jasně předkládá výsledky politiky soudržnosti, pokud jde o růst, zaměstnanost, dopravu, energetiku, životní prostředí, vzdělávání a odbornou přípravu, jak se ukazuje v programovém období 2014–2020, kdy byla poskytnuta podpora 1,1 milionu malých a středních podniků, což vedlo přímo k vytvoření dalších 420 000 pracovních míst, pomohlo 7,4 milionům nezaměstnaných najít práci a pomohlo i více než 8,9 milionům lidí získat novou kvalifikaci, což činí z této politiky faktor tmelící Evropu;