1.

Evropa se nachází v éře, v níž evropskou společnost a občany intenzivně ovlivňují globalizace, technologický pokrok, výzvy v oblasti udržitelnosti, přetrvávající problémy týkající se sociálního začleňování, politická nestabilita a demografické změny. Tyto společné výzvy vyžadují od členských států společnou reflexi a koordinovaná opatření;

2.

prioritami budoucí spolupráce v této oblasti jsou úloha vzdělávání a odborné přípravy při podpoře občanství a demokracie, osobního rozvoje, sociálního začleňování, rovných příležitostí a posilování postavení a dále při podpoře blahobytu a soudržných společností. Dvě hlavní společenské úlohy vzdělávání a odborné přípravy, totiž jejich přínos z hlediska konkurenceschopnosti, inovaci a zaměstnatelnosti a jejich přispívání k aktivnímu občanství, sociálnímu začleňování, soudržnosti a osobnímu rozvoji, jsou v dnešní společnosti úzce propojeny a plné míře se doplňují;

3.

vzdělávání a odborná příprava jsou klíčovými politickými nástroji pro vytváření a zachovávání udržitelného růstu a konkurenceschopnosti a pro podporu zaměstnanosti a účasti na trhu práce na evropské úrovni. Jejich potenciál při řešení širších společenských výzev by měl být plně uznán při přípravě nové růstové strategie pro Unii. Vysoce kvalitní vzdělávání a odborná příprava poskytují Unii konkurenční výhodu ve stále více digitální a na znalostech založené světové ekonomice, neboť v budoucnu bude Evropa ještě závislejší na kreativních, vysoce kvalifikovaných lidech s kvalitním vzděláním. Rovněž bude nezbytné usměrňovat vývoj a zavádění nových technologií a podporovat přechod Unie na oběhové a klimaticky neutrální hospodářství, a to prostřednictvím podpory znalostí, dovedností a kompetencí nezbytných k prosazování těchto změn;

4.

evropská spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je zásadním politickým nástrojem pro přípravu inovativních, na budoucnost orientovaných a patřičně reagujících strategií zaměřených na řešení těchto společných výzev, při současném dodržování zásad subsidiarity a proporcionality a respektování bohaté rozmanitosti systémů vzdělávání a odborné přípravy v Unii;

5.

investice do kvalitního vzdělávání a odborné přípravy pro všechny přinášejí značný užitek nejen občanům, ale i ekonomice a společnosti. Investice do kompetencí musí pokrývat všechny fáze života studujících. Dosažení kvalitních výsledků vzdělávání vyžaduje odpovídající zdroje, které musí být v průběhu celého celoživotního učení dobře vyváženy;

6.

investice do vzdělávání, odborné přípravy a dovedností je třeba podporovat na evropské i vnitrostátní úrovni. Jsou zapotřebí účinné a inovativní pracovní metody, které podněcují k přístupu založenému na budování kapacit a podporují rozvoj systémů vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím inteligentních a strategických investic. Zvláštní pozornost by měla být věnována posilování kompetencí, které budou relevantní v budoucnu, strategickému využívání digitalizace a financování inovací, modernizované vzdělávací infrastruktuře, inovativnímu a bezpečnému vzdělávacímu prostředí a zdokonaleným pedagogickým přístupům, jakož i zlepšování přístupu ke službám v oblasti celoživotního poradenství a jejich kvalitě. Investice by mohly zahrnovat další rozvoj Evropského prostoru vzdělávání a zlepšování součinnosti mezi evropskými nástroji financování, jakož i mezi unijními politikami a nástroji financování, jež jsou pro vzdělávání a odbornou přípravu relevantní;

7.

je třeba plně prozkoumat potenciál vzdělávání a odborné přípravy, pokud jde o jejich přispění k dosažení klimaticky neutrální a ekologické Evropy. Vzdělávání a odborná příprava jsou klíčové pro poskytování znalostí, dovedností a kompetencí a pro podporu hodnot a motivace, jež mají zásadní význam pro umožnění spravedlivé společenské transformace. Evropské úsilí pro zelenou Evropu, vycházející z doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení a doporučení Rady o podpoře společných hodnot, musí zahrnovat všechny úrovně a všechny formy vzdělávání a odborné přípravy a všechny fáze života a umožňovat činnosti iniciované na místní i regionální úrovni a ve spolupráci s občanskou společností, aby bylo dosaženo pokroku směrem k naplnění příslušných cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN;

8.

evropský pilíř sociálních práv by měl být s náležitým ohledem na příslušné pravomoci prováděn na evropské úrovni i na úrovni členských států. Právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení by mělo být respektováno v každé fázi života, od raného dětství až do vyššího věku, a na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy a v součinnosti s úsilím vyvíjeným v souvislosti s Evropským prostorem vzdělávání. Při provádění by se měla zvláštní pozornost věnovat faktické dostupnosti, rovným příležitostem a politikám začleňování, aby tak byl zajištěn přístup k celoživotnímu učení i přechody k němu;

9.

že je důležité zajistit, aby byly zachovány a podporovány společné hodnoty Unie, včetně demokracie, právního státu a základních práv;

10.

že bylo dosaženo významného pokroku v souvislosti s Evropským prostorem vzdělávání a že je třeba zasazovat se důsledněji o další ambiciózní rozvoj jeho obecných i dílčích cílů a rozsahu, aby se Evropský prostor vzdělávání mohl stát realitou a aby Evropa zaujala přední místo na světě coby učící se společnost, že je třeba přispívat ke kultuře, která podněcuje, posiluje a motivuje lidi i společnosti k učení a inovacím, a to na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy a ve všech fázích života;

11.

že je důležité vypracovat budoucí strategický rámec pro spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy jakožto nástroj na podporu a provádění Evropského prostoru vzdělávání a přispívat k jeho úspěšné realizaci a dalšímu ambicióznímu rozvoji;

12.

při realizaci Evropského prostoru vzdělávání plní zásadní úlohu program Erasmus+, jenž poskytuje široký přístup k mobilitě ve vzdělávání, jakož i posílená strategická partnerství a politická podpora pro inkluzivnější politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže založené na celoživotním učení, zohledňující genderové hledisko a zaměřené na inovace;

13.

že je třeba nadále vynakládat úsilí v zájmu podpory a rozvoje spolupráce mezi členskými státy na evropské úrovni s cílem posílit vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů a zároveň odstranit překážky bránící mobilitě ve vzdělávání, jakož i podporovat členské státy v souvislosti s komplexním rozvojem jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem přispět k celkové udržitelnosti těchto systémů a v konečném důsledku posílit vzestupnou sociálně-ekonomickou konvergenci;

14.

že je třeba analyzovat a řešit globální výzvy a příležitosti, zejména v oblasti změny klimatu, digitalizace, umělé inteligence a zavádějících nebo nepravdivých informací, a to posílením rozvoje znalostí, dovedností a kompetencí a kritického myšlení, počínaje základními dovednostmi až po vysoké kvalifikace, a to na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy;

15.

měla na paměti ambice vyjádřené v závěrech Rady o směřování k vizi Evropského prostoru vzdělávání, podle nichž by tento prostor měl být podpořen nepřetržitým procesem celoživotního učení, počínaje předškolním vzděláváním a péčí, přes školní vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých, a pokračovala v důrazných opatřeních zaměřených na odstranění překážek bránících mobilitě ve vzdělávání, na prosazování a posilování mobility a spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jakož i na podporu členských států při modernizaci jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy, na podporu výuky a studia jazyků a vzájemné uznávání kvalifikací a výsledků z období studia v zahraničí;

16.

vyvíjela další iniciativy zaměřené na vytvoření skutečného Evropského prostoru vzdělávání s cílem dále rozvinout jeho obecné i dílčí cíle a rozsah a posílit jeho vazby se strategickým rámcem spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v období po roce 2020; a přijala vhodná opatření k zajištění toho, aby se všem úrovním a všem formám vzdělávání a odborné přípravy dostávalo stejné podpory;

17.

plně využívala potenciálu priorit strategické agendy na období 2019–2024, a to posílením investic do těch kompetencí, které jsou zapotřebí ke splnění požadavků trhu práce a proměňující se společnosti, jež vyvstaly mimo jiné v důsledku změny klimatu, globalizace, digitalizace, umělé inteligence a robotizace, s cílem podpořit inovace, účast na životě demokratických společností a sociální začlenění;

18.

přikročila ke společné reflexi ohledně možností, vhodných politických opatření a výstupů, které by přispěly ke strategickému cíli klimaticky neutrální a zelené Evropy a spravedlivému přechodu k takové Evropě; a při vytváření evropských politik týkajících se zelené Evropy zohlednila bohatý potenciál vzdělávání a odborné přípravy, zejména prostřednictvím programu Erasmus+ a se zaměřením na aktivní účast osob zapojených do procesu učení v rámci vzdělávání pro udržitelný rozvoj;

19.

nadále vynakládala koordinované úsilí s cílem dosáhnout pokroku v souvislosti s komplexním akčním plánem pro Evropu v oblasti digitálního vzdělávání a koordinovaným plánem v oblasti umělé inteligence, a to zajištěním doplňkovosti, přidané hodnoty a koordinace politických cílů a nástrojů s ohledem na Evropský prostor vzdělávání;

20.

na základě souboru nástrojů spolupráce v rámci ET 2020 vypracovala konkrétní, na budoucnost orientované a inovativní pracovní metody pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. V plné míře lze prozkoumat možnosti využívání nástrojů spolupráce, jako jsou mezinárodní analýzy, výzkumné a studijní návštěvy a pilotní projekty založené na spolupráci, s cílem inovovat a testovat politiky a prováděcí nástroje a vypracovávat a prosazovat tematické scénáře založené na výzkumu, jakož i dlouhodobé prognózy týkající se budoucnosti práce a společnosti s ohledem na vývoj v Evropě i na celosvětový vývoj;

21.

vypracovala nové způsoby, jak vzdělávat a podporovat kompetentní, motivované a vysoce kvalifikované učitele, školitele, pedagogické pracovníky a vedoucí pracovníky škol a jak podporovat jejich průběžný profesní rozvoj a vysoce kvalitní vzdělávání učitelů založené na výzkumu;

22.

podporovaly rozvoj digitálních dovedností a kompetencí, inovací a podnikatelského myšlení ve vzdělávání a odborné přípravě pro všechny účastníky vzdělávání, a to otevřením vzdělávání pružnějším vzdělávacím možnostem a posílením prostupnosti mezi různými formami vzdělávání a odborné přípravy, jakož i zajištěním inkluzivních a inovativních přístupů, včetně úsilí zaměřeného na řešení nerovností;

23.

podporovaly zlepšení s cílem zajistit vysoce kvalitní, inkluzivní, celoživotní a flexibilní systémy vzdělávání a odborné přípravy zohledňující genderové hledisko a založené na inovacích;

24.

plně využívaly potenciálu všech příslušných oblastí vzdělávání a odborné přípravy s cílem prohloubit Evropský prostor vzdělávání a usilovaly o zajištění rovnováhy mezi všemi příslušnými úrovněmi a formami vzdělávání a odborné přípravy a o zapojení všech těchto úrovní a forem;

25.

pokračovaly v úsilí směřujícím k zajištění inkluzivních a vysoce kvalitních systémů předškolního vzdělávání a péče, prosazovaly opatření na podporu klíčových kompetencí a inkluzivního, vysoce kvalitního vzdělávání pro všechny, dále rozvíjely evropskou spolupráci v oblasti školního vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých a podporovaly vynikající výuku na všech úrovních vzdělávání, mimo jiné posílením přeshraniční mobility a spolupráce učitelů, vytvářením a rozvojem excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a podporou učení založeného na pracovní činnosti ve všech jeho formách;

26.

podporovaly spolupráci a sdílení informací prokazujících přínosnost investic do vzdělávání a odborné přípravy, neboť lepší poznatky, údaje a analýzy týkající se přínosů efektivních veřejných investic do vzdělávání a odborné přípravy mohou členským státům pomoci vytvořit inkluzivnější, účinnější a reakceschopnější systémy vzdělávání a odborné přípravy, avšak současně aby zabránily další administrativní zátěži pro členské státy;

27.

v souladu s novou agendou dovedností pro Evropu a s doporučením Rady o sledování uplatnění absolventů podporovaly vypracovávání společných vhodných nástrojů pro sledování uplatnění absolventů vysokých škol a zařízení odborného vzdělávání a přípravy na vnitrostátní úrovni;

28.

vytváření prvních Evropských univerzit za ambiciózní iniciativu, která může otevřít cestu k intenzivnější, inovativnější a strukturovanější spolupráci mezi všemi typy vysokoškolských institucí ze všech regionů Evropy, na všech úrovních a ve všech oblastech činnosti, od učení a výuky po výzkum a inovace; má za to, že by se mohlo jednat o zásadní krok vpřed v oblasti spolupráce mezi jednotlivými institucemi, kdy budou předkládány různé inspirativní vize, modely a náměty pro interakci ve prospěch budoucího rozvoje Evropského prostoru vzdělávání v souladu s měnícími se potřebami společnosti;

29.

hledaly způsoby, jak zvýšit informovanost o Evropských univerzitách, a vybízely vysokoškolské instituce různých typů k účasti na této iniciativě, a za tímto účelem zajistily, aby byla iniciativa vysoce kvalitní, jakož i inkluzivní ze zeměpisného a sociálního hlediska, a stala se tak skutečně úspěšnou, a to:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32019M9600. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32019M9539. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32019M9484. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32019M9319. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32019M9367. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

1.

že podle první zásady evropského pilíře sociálních práv (1) má každý právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné i odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržoval a získával dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce;

2.

že celoživotní učení obnáší učení od období předškolního vzdělávání a péče až po období po odchodu do důchodu, zahrnuje celé spektrum formálního, neformálního a informálního učení a jeho cílem je zlepšovat znalosti, dovednosti a kompetence z osobního, občanského, společenského i profesního hlediska. Celoživotní učení považuje každou osobu za subjekt učení, umožňuje všem osobám získat znalosti potřebné k tomu, aby se mohly uplatnit jako aktivní občané ve znalostní společnosti a na trhu práce, a usnadňuje tak volný pohyb evropských občanů;

3.

že stávající společenské a hospodářské výzvy vyžadují přístupy, které budou účastníky vzdělávání, společnost i zaměstnavatele zapojovat, motivovat a posilovat jejich možnosti, aby byli aktivnější a činili strategičtější volby, a aby se tak celoživotní učení stalo realitou pro všechny; současně uznává význam systematické a soustavné koordinace napříč příslušnými oblastmi politik v zájmu úspěšného provádění politik v oblasti celoživotního učení, jakož i klíčovou úlohu sociálních partnerů při navrhování, provádění a úspěšnosti těchto politik;

4.

že je důležité prosazovat rovné příležitosti pro účast na celoživotním učení a přístup k němu pro všechny bez ohledu na původ, a uznávat za tímto účelem předchozí znalosti, dovednosti a kompetence a rozvíjet je, čímž se usnadní kontinuální, mnohočetné a bezproblémové přechody mezi různými úrovněmi a formami vzdělávání a odborné přípravy;

5.

že politiky celoživotního učení plní klíčovou úlohu v evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a v programu Erasmus+ a mají význam pro vnitrostátní vzdělávání a odbornou přípravu, politiku zaměstnanosti a sociální politiku, jakož i pro demokratickou angažovanost;

6.

že celoživotní učení hraje roli při posilování postavení a možností jednotlivců, společností a světa práce, aby bylo možno se vyrovnat s technologickou a ekologickou transformací, přičemž zároveň přispívá k sociálnímu začleňování;

7.

význam, jejž Unie a členské státy přikládají Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejím cílům udržitelného rozvoje;

8.

novou strategickou agendu na období 2019–2024 (2), která jako strategické priority stanoví rozvoj silné a dynamické hospodářské základny a budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy, a zdůrazňuje význam politik digitální transformace, které odpovídají hodnotám naší společnosti a prosazují inkluzivnost; a uznává, že je třeba navýšit investice do dovedností a vzdělávání lidí a zároveň zajistit základ pro dlouhodobý udržitelný a inkluzivní růst; nutnost provést evropský pilíř sociálních práv na úrovni EU a členských států s náležitým ohledem na příslušné pravomoci a zásadu subsidiarity, přičemž konstatuje, že je třeba věnovat intenzivní pozornost sociálním otázkám, rizikům a vyloučení, jež vyplývají z nerovností a propastných rozdílů ve vzdělávání;

9.

novou koncepci „ekonomiky blahobytu“, která se zaměřuje na to, aby se lidé a jejich dobré životní podmínky staly ústředním bodem tvorby politik a rozhodování;

10.

ve svých závěrech o směřování k vizi Evropského prostoru vzdělávání uvedla, že tato iniciativa by měla být podpořena nepřetržitým procesem celoživotního učení, počínaje předškolním vzděláváním a péčí, přes školní vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých, včetně neformálního a informálního učení;

11.

probíhající technologická a digitální transformace našich společností přetváří ekonomické prostředí, svět práce a občanskou angažovanost, a potenciálně by tak mohla mít významný dopad na sociální soudržnost a rovnost;

12.

při utváření evropských politik zaměřených na digitální transformaci mají pro zajištění dobrých životních podmínek a udržitelného růstu v Evropě zásadní význam politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Pro posílení konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity Evropy pak mají klíčový význam investice do nových znalostí, dovedností a kompetencí;

13.

rozvoj technologií a zejména umělé inteligence má značný potenciál vytvářet nové druhy ekonomických a občanských činností, dovedností, pracovních míst a služeb. V oblasti vzdělávání a odborné přípravy je třeba vypracovat účinné politiky, nástroje a opatření s cílem zajistit, aby všichni lidé disponovali patřičnými znalostmi, dovednostmi a kompetencemi, které jim umožní plně se podílet na životě proměňující se společnosti, přičemž současně je zapotřebí zvýšit povědomí o etických otázkách a rizicích, jež mohou vyvstat v souvislosti s případným zneužitím technologií;

14.

v souvislosti s technologickou transformací roste poptávka po dovednostech a kompetencích vysoké úrovně, schopnosti se přizpůsobovat a dovednostech v oblasti řízení profesní dráhy, zatímco souběžně s tím klesá poptávka po dovednostech nízké úrovně, které se uplatňují při jednotvárné a stále se opakující pracovní činnosti. Dopady tohoto vývoje jsou z hlediska času, místa a rozsahu různé, neboť některá odvětví a oblasti jsou postiženy více než jiné. Ke snížení rozdílů, které na trhu práce mezi vysoce kvalifikovanými pracovníky a pracovníky s nízkou kvalifikací existují, může napomoci dostatečná nabídka celoživotního učení a celoživotního poradenství;

15.

v Evropě představuje nesmírnou výzvu otázka změny kvalifikace a prohlubování dovedností u dospělé populace. Proto je více než kdy jindy důležité investovat do základních dovedností a klíčových kompetencí. Díky vysoce kvalitnímu, inkluzivnímu vzdělávání (formálnímu, neformálnímu a informálnímu učení, jakož i učení se prací) a širokému přístupu k rozvoji kompetencí se zlepšuje úroveň výsledků v základních dovednostech a podporuje směřování k pokročilejším dovednostem a kompetencím;

16.

nerovnosti v přístupu ke vzdělávání dospělých a v poskytování tohoto vzdělávání představují i nadále výzvu, neboť účast dospělých na vzdělávacích činnostech je stále nízká, a zejména dospělí s nízkou kvalifikací potřebují intenzivnější podporu, aby se do vzdělávání zapojili (3). Je třeba vynaložit větší úsilí o zapojení sociálně znevýhodněných osob do celoživotního učení a umožnit jim vstoupit či opětovně vstoupit na trh práce nebo na něm setrvat, jakož i podporovat jejich profesní rozvoj;

17.

současné demografické změny přinášejí příležitosti a výzvy jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost; vzhledem k nízké míře porodnosti a vyšší průměrné délce života se v řadě členských států mění struktura společnosti tak, že roste podíl starší populace; (4)

18.

lepší uznávání potenciálu seniorů a podpora příležitostí pro tuto skupinu obyvatelstva, jakož i možností podílet se na životě společnosti, a to i v pozdějším věku, přispívá k vytváření soudržných společností. V tomto ohledu je celoživotní učení klíčovým faktorem pro zdravé stárnutí starších občanů a jejich aktivní účast na společenském a hospodářském životě;

19.

politiky, které podporují vysokou kvalitu, inkluzivnost a dostupnost předškolního vzdělávání a péče, jakož i základního vzdělávání a aktivit v rámci neformálního učení, jsou zásadním prostředkem, jak reagovat na demografické změny, zajistit, aby děti a mladí lidé měli správné znalosti, dovednosti a kompetence pro budoucnost, řešit riziko předčasného odchodu ze vzdělávání, chudobu a sociální vyloučení a zajistit občanům smysluplný život;

20.

je naléhavě zapotřebí dále prosazovat rovnost žen a mužů a podporovat rovný přístup ke vzdělávání a odborné přípravě, zejména v odvětvích a profesích, v nichž dominují zástupci jednoho pohlaví. Ženy jsou v odvětvích STEM v Evropě nedostatečně zastoupeny, zejména v digitálním odvětví, kde jejich podíl nadále klesá. Pro rozvoj evropských společností a ekonomik je důležité, aby zastoupení žen v oborech STEM, obzvláště pak v digitálním odvětví, bylo posíleno (5). Vzdělávání a odborná příprava mohou tyto rozdíly mezi ženami a muži v digitálním odvětví pomoci řešit;

21.

potřebu výrazně podpořit politiky celoživotního učení a nabídku tohoto učení, aby bylo možné lépe reagovat na výzvy měnící se společnosti;

22.

skutečnost, že zásadním krokem k zajištění účinných politik celoživotního učení je trvalé úsilí o provádění doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností. Avšak v zájmu doplnění této činnosti a aby bylo možno tyto možnosti nabídnout všem, bude zapotřebí více úsilí a širší spektrum politik a nástrojů;

23.

odhodlání zasazovat se o další ambiciózní rozvoj Evropského prostoru vzdělávání s cílem dosáhnout toho, aby Evropa zaujala přední místo na světě coby učící se společnost, a to podporou kultury, která podněcuje, posiluje a motivuje lidi a společnosti k neustálému vzdělávání a inovacím, mimo jiné na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy a ve všech fázích života;

24.

s cílem podpořit politiky celoživotního učení vypracovaly strategické přístupy a aby zohlednily potenciál celoživotního učení, pokud jde o podporu inkluzivního a udržitelného růstu a reakci na technologickou a ekologickou transformaci, mimo jiné tím, že:

25.

výrazně podpořila aktivní, účinné a na budoucnost zaměřené strategie a politiky celoživotního učení s cílem zvýšit účast na tomto učení na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy;

26.

aktualizovala stávající politiky celoživotního učení, pokud jde o jejich účinnost, rozsah a cílové skupiny, s cílem lépe reagovat na vzdělávací potřeby vyplývající ze změn ve společnosti a ve světě práce, mimo jiné dalším rozpracováním koncepce Evropského prostoru vzdělávání, zohledněním celoživotního učení v budoucím strategickém rámci pro spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a využíváním příležitostí, které nabízí Erasmus +, Evropský sociální fond a další příslušné nástroje Unie;

27.

podpořila iniciativy, které usnadňují investice do celoživotního učení, včetně spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;

28.

začlenila účinné a inkluzivní využívání umělé inteligence mezi oblasti, jež je třeba rozvinout v rámci akčního plánu digitálního vzdělávání a Evropského prostoru vzdělávání;

29.

posílila koordinaci stávajícího i budoucího úsilí o zlepšení interoperability údajů, například zajištěním přístupu k osobním údajům týkajícím se vzdělávání a zlepšením výměny údajů o vzdělávání mezi účastníky vzdělávání, vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli, a současně zabránila překrývání úsilí na úrovni Unie, aby bylo možné využít potenciál digitální transformace, a to v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů;

30.

podpořila vnitrostátní politiky zaměřené na zlepšení schopnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy reagovat na rychle se měnící potřeby trhu práce a společnosti usnadněním a zintenzivněním šíření a využívání analytických, výzkumných a prognostických údajů, včetně sledování uplatnění absolventů, jakož i poznatků o dovednostech, s cílem dosáhnout dlouhodobého dopadu na politiku;

31.

vybízela k významnému kroku vpřed v zájmu dalšího rozvoje celoživotního učení, jenž by spočíval v prozkoumání lepších příležitostí ke spolupráci mezi jednotlivými úrovněmi a odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, jakož i příslušnými orgány (např. orgány zabývajícími se sociální či zdravotní problematikou nebo otázkami migrace) a v podpoře všestranných a flexibilních vzdělávacích příležitostí k prohlubování dovedností a změně kvalifikace dospělých, ve spolupráci se sociálními partnery, občanskou společností, veřejnými službami zaměstnanosti a dalšími příslušnými zainteresovanými stranami;

32.

podpořila další součinnost mezi vzděláváním, odbornou přípravou, výzkumem a inovacemi jako impuls k rozvoji Evropského prostoru vzdělávání, zejména prostřednictvím aliancí Evropských univerzit, které hrají důležitou úlohu při podpoře celoživotního učení;

33.

při hodnocení a aktualizaci evropských politik v oblasti uznávání neformálního a informálního učení zvážila širší pojetí uznávání znalostí, dovedností a kompetencí s cílem umožnit uznávání dovedností a kompetencí bez ohledu na to, jak nebo kde byly získány, s cílem podpořit bezproblémové přechody v rámci vzdělávání a motivovat k individuálním vzdělávacím drahám, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v této oblasti.