SDĚLENÍ KOMISE

Sdělení Komise o výpočtu nákladů kapitálu u starší infrastruktury v souvislosti s přezkumem vnitrostátních oznámení v odvětví elektronických komunikací EU prováděným Komisí

(Text s významem pro EHP)

(2019/C 375/01)

1.   Úvod

1.

Toto sdělení stanoví metodiku Komise pro odhad váženého průměru nákladů kapitálu (WACC) (1) jako referenční hodnoty v souvislosti s přezkumem návrhů opatření oznámených vnitrostátními regulačními orgány podle článku 7 rámcové směrnice, která je součástí regulačního rámce EU pro elektronické komunikace (dále jen „rámec“) (2). Od 21. prosince 2020 bude článek 7 rámcové směrnice nahrazen článkem 32 nového evropského kodexu pro elektronické komunikace (3).

2.

WACC měří náklady kapitálu společností. Podle ekonomické teorie (4) představují náklady kapitálu náklady příležitosti plynoucí z toho, že je uskutečněna určitá investice, a nikoli jiná investice se stejným rizikem. Náklady kapitálu tedy představují míru návratnosti, kterou společnost vyžaduje, aby danou investici uskutečnila. V závislosti na zdroji financování je lze rozdělit na náklady vlastního kapitálu a náklady dluhu.

3.

Vnitrostátní regulační orgány používají WACC v souvislosti s regulací operátorů označených jako operátoři s významnou tržní silou. Mohou ukládat povinnosti regulace cen za poskytování určitých druhů propojení nebo přístupu v situacích, kdy panuje nedostatek účinné hospodářské soutěže. V případech regulace cen přihlédnou vnitrostátní regulační orgány k investicím prováděným daným operátorem a umožní přiměřenou míru návratnosti. (5)

4.

V souvislosti s oznámeními podle článku 7 Komise zaznamenala značné rozdíly při odhadování WACC u služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací. Konzistentnost zde chybí nejen mezi členskými státy, ale také v průběhu času (tzn. že tentýž vnitrostátní regulační orgán používá v různých dobách různé metody). Komise má za to, že tyto metodologické nesrovnalosti mohou narušovat investiční pobídky na jednotném digitálním trhu (6) a poškozovat rozvoj vnitřního trhu tím, že brání vytváření harmonizovaných podmínek pro investice do sítí elektronických komunikací (7).

5.

Rámec má zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány přispívaly k rozvoji vnitřního trhu prostřednictvím vzájemné spolupráce a spolupráce s Komisí za účelem rozvoje konzistentní regulační praxe a konzistentního uplatňování rámce (8). V souladu s cíli rámce je účelem tohoto oznámení zvýšit konzistentnost výpočtu WACC v celé Unii.

6.

Oblast působnosti tohoto sdělení je omezena na výpočet WACC u starší infrastruktury. Pro účely tohoto oznámení se starší infrastrukturou rozumí infrastruktura operátora s významnou tržní silou, na kterou se nevztahuje prémie za přístupové sítě nové generace (NGA) (9). Oznámení se nezabývá použitelností nebo výpočtem rizikových prémií za NGA a neobsahuje žádné posouzení vhodnosti povinností regulace cen pro nové sítě s velmi vysokou kapacitou definované v čl. 2 odst. 2 kodexu (10).

7.

V souladu s cíli rámce by měly vnitrostátní regulační orgány, sdružení BEREC i Komise přispívat k rozvoji vnitřního trhu tím, že budou prosazovat konzistentní regulační přístupy a konzistentní uplatňování rámce (11). Vnitrostátní regulační orgány by rovněž měly uplatňovat objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřené regulační zásady (12).

8.

V souladu s cíli rámce jsou základem tohoto sdělení tyto čtyři regulační zásady: i) konzistentnost metodiky používané ke stanovení parametrů ve vzorci pro WACC, ii) předvídatelnost regulace, aby se omezily neočekávané změny regulačního přístupu a hodnoty parametrů v průběhu času, iii) podpora účinných investic a inovací v oblasti nové a rozvinutější infrastruktury s přihlédnutím k riziku, jež nesou investující podniky, a iv) transparentnost metody pro určování přiměřené míry návratnosti jejich investic, aby se zabránilo zbytečné složitosti.

9.

Záměrem tohoto oznámení je dosáhnout těchto cílů a přispět ke stabilnímu regulačnímu prostředí, které podporuje účinné investice do sítí elektronických komunikací v Unii ve prospěch koncových uživatelů. Bude odrazovat od narušování investic z důvodu rozporů v přístupech vnitrostátních regulačních orgánů v průběhu času i v rámci Unie, které by mohlo poškodit fungování jednotného digitálního trhu.

10.

Komise tímto sdělením usiluje o větší transparentnost a předvídatelnost své politiky a rozhodování v oblasti regulace elektronických komunikací. Na základě metodiky obsažené v tomto oznámení se každoročně vypočítají a zveřejní hodnoty jednotlivých parametrů WACC. Komise bude tyto hodnoty používat jako referenční hodnoty při přezkumu návrhů opatření oznámených podle článku 7 rámcové směrnice.

11.

Toto sdělení společně s každoročním zveřejňováním hodnot parametrů WACC v souladu s tímto sdělením přinese větší transparentnost, pokud jde o posuzování nákladů kapitálu Komisí v případech, kdy se jedná o prvek opatření oznámených podle článku 7 rámcové směrnice.

12.

Tímto sdělením a připojeným pracovním dokumentem útvarů Komise není dotčen výklad, který může Komise poskytnout k nákladům kapitálu v jiných hospodářských odvětvích.

2.   Odhad váženého průměru nákladů kapitálu (WACC)

13.

WACC se vypočítá jako vážený průměr nákladů na dva zdroje financování společnosti: dluh a vlastní kapitál. Váhy odrážejí relativní podíly jednotlivých zdrojů financování na celkové hodnotě podniku:

kde:

—	RE jsou náklady vlastního kapitálu,

—	RD jsou náklady dluhu,

—	E je hodnota vlastního kapitálu, přičemž je podíl vlastního kapitálu na hodnotě společnosti (D+E), a

—	D je hodnota dluhu, přičemž je podíl dluhu na hodnotě společnosti (D+E).

2.1.   Náklady vlastního kapitálu

14.

Náklady vlastního kapitálu představují návratnost, kterou společnost potřebuje k tomu, aby svým akcionářům kompenzovala riziko investování / vlastnění části společnosti. Nejběžněji používanou metodou pro odhad nákladů vlastního kapitálu je model CAPM (oceňování kapitálových aktiv) (13). Model CAPM používají k odhadu nákladů vlastního kapitálu všechny vnitrostátní regulační orgány v odvětví elektronických komunikací. Hlavními důvody jsou relativní jednoduchost jeho výpočtu a dlouhodobé zkušenosti s jeho používáním (ve srovnání s alternativami) (14). Komise jej považuje za vhodný přístup k podpoře předvídatelné a homogenní metodiky pro všechny vnitrostátní regulační orgány.

15.

Podle modelu CAPM jsou investoři na konkurenčním trhu ochotni držet rizikový kapitál, pokud je jeho návratnost vyšší než návratnost, již by mohli získat u bezrizikového aktiva (bezriziková míra, RFR) (15). Tento dodatečný výnos se označuje jako riziková přirážka nebo riziková prémie vlastního kapitálu (ERP) (16).

16.

Podle základního předpokladu metody CAPM lze rizika rozdělit do dvou kategorií: — Specifická neboli diverzifikovatelná rizika (17): rizika, která lze odstranit diverzifikací. Specifická rizika se obvykle týkají jednotlivého podniku nebo odvětví, je to například změna ceny vstupu, který daná společnost nebo odvětví používá. — Systematická neboli nediverzifikovatelná rizika (18): rizika týkající se všech podniků v ekonomice, např. změny úrokových sazeb a obecné úrovně cen nebo makroekonomické otřesy na straně poptávky.

17.

V rámci CAPM by se specifická neboli diverzifikovatelná rizika neměla pro odhad nákladů kapitálu brát v úvahu. Důvodem je to, že na efektivně fungujících kapitálových trzích by investoři měli mít možnost tato rizika omezit držením diverzifikovaného investičního portfolia (19).

18.

Systematická rizika naopak diverzifikovat nelze. Proto odhadované náklady kapitálu v rámci CAPM odráží pouze kompenzaci systematických rizik.

19.

Podle modelu CAPM jsou náklady vlastního kapitálu součtem RFR a ERP vynásobeným koeficientem beta (20). Smyslem koeficientu beta je zachytit a zohlednit specifickou citlivost vlastního kapitálu na výkyvy trhu.

20.

S ohledem na to se v rámci CAPM náklady vlastního kapitálu vypočítají takto: RE = RFR + β × ERP kde: — RE jsou náklady vlastního kapitálu, — RFR je bezriziková míra, — β je beta a — ERP je riziková prémie vlastního kapitálu.

2.2.   Náklady dluhu

21.

Náklady dluhu lze měřit přímo jako úrok, který společnost platí ze svého dluhu, ale často se vyjadřují jako součet RFR a dluhové prémie:

RD = RFR + Debt Premium

kde:

—	RD jsou náklady dluhu,

—	RFR je bezriziková míra a

—	Debt Premium (dluhová prémie) je dodatečný výnos, který věřitelé od společnosti s daným úvěrovým rizikem požadují nad rámec RFR.

2.3.   Odhad parametrů WACC

22.

Vzorec pro odhad WACC je následující:

23.

Existují dva soubory metodických předpokladů, které ovlivňují hodnoty WACC odhadované vnitrostátními regulačními orgány v Unii. Některé předpoklady jsou společné pro několik parametrů (např. délka období pro stanovení průměru), zatímco jiné jsou specifické pro jednotlivé parametry ve vzorci pro WACC (např. úprava odhadu koeficientu beta). Dále je třeba rozlišovat dva typy parametrů: ty, které odrážejí obecné hospodářské podmínky (RFR a ERP), a ty, které odrážejí podmínky ovlivňující konkrétní společnosti (nebo odvětví průmyslu) (dluhová prémie, beta a finanční páka (21)).

24.

Následující oddíly se zabývají oběma soubory metodických předpokladů: společnými parametry a jednotlivými parametry i obecnými hospodářskými podmínkami a podmínkami specifickými pro konkrétní společnosti.

3.   Předpoklady společné pro několik parametrů WACC

25.

V následujících pododdílech jsou popsány předpoklady, které jsou společné pro několik parametrů WACC.

3.1.   Délka období pro stanovení průměru

26.

Období pro stanovení průměru je délka referenčního období, které regulační orgány používají k odvození průměrné hodnoty RFR, koeficientu beta a nákladů dluhu.

27.

Aby byla při odhadování parametrů WACC zajištěna konzistentnost, považuje Komise za vhodné použít pro všechny parametry stejné období pro stanovení průměru. Delší období pravděpodobně podpoří větší předvídatelnost a stabilitu hodnot parametrů, ovšem za cenu nižší statické efektivnosti. Vnitrostátní regulační orgány nejčastěji používají období pro stanovení průměru v délce pěti let, což pravděpodobně zajistí vhodnou rovnováhu mezi předvídatelností a efektivností (22).

3.2.   Metoda stanovení průměru

28.

Při odhadování parametrů WACC se regulační orgány musí rozhodnout, kterou metodu stanovení průměru použijí. Obvykle používají i) aritmetický průměr, ii) geometrický průměr nebo iii) medián.

29.

Komise má za to, že pro odhadování parametrů WACC je nejvhodnější aritmetický průměr. Za prvé je pravděpodobné, že použití jednotné metody stanovení průměru bude pro zúčastněné strany transparentnější než kombinace několika metod. Za druhé je aritmetický průměr nejčastěji používaným přístupem a je nejsnazší ho vypočítat (23).

3.3.   Četnost výběru vzorků

30.

Četnost pozorování, která regulační orgány používají pro odhad RFR, koeficientu beta a dluhové prémie, je obvykle denní, týdenní nebo měsíční. Volba četnosti pozorování spolu s délkou období pro stanovení průměru určuje velikost vzorku, a může tedy ovlivnit hodnoty parametrů a tím i konečnou hodnotu WACC.

31.

Použitím stejné četnosti pozorování pro odhad všech parametrů se zajistí konzistentnost. Efektivní volbu pravděpodobně představuje týdenní četnost, neboť v kombinaci s pětiletým obdobím pro stanovení průměru tak pravděpodobně bude k dispozici dostatek pozorování, aby mohl vzniknout spolehlivý odhad a zmírnily se problémy s nízkou likviditou akcií (je-li to relevantní).

4.   Parametry odrážející obecné hospodářské podmínky

32.

Obecné hospodářské podmínky se odrážejí ve dvou parametrech WACC: v bezrizikové míře a rizikové prémii vlastního kapitálu.

4.1.   Bezriziková míra (RFR)

33.

RFR je očekávaná míra návratnosti bezrizikové investice. Aby investice nenesla riziko, musí mít nulové riziko selhání a nesmí existovat reinvestiční riziko (tzn. že investor může budoucí úrokové platby reinvestovat se stejnou mírou návratnosti jako v době, kdy bylo aktivum poprvé zakoupeno). Vnitrostátní regulační orgány obvykle RFR přibližně stanoví na základě výnosů domácích státních dluhopisů.

34.

Je pravděpodobné, že výnosy státních dluhopisů odpovídajícím způsobem odrážejí příslušné vnitrostátní RFR. Komise má za to, že používání domácích státních dluhopisů spolu s konzistentní metodikou zajistí, že rozdíly v RFR budou odrážet skutečné rozdíly v podmínkách financování mezi členskými státy.

35.

Vnitrostátní regulační orgány často používají státní dluhopisy se zbytkovou splatností (24) 10 let. Výnosy desetiletých dluhopisů bývají méně kolísavé než krátkodobé dluhopisy a lépe odpovídají dlouhému životnímu cyklu investic do sítí elektronických komunikací. Komise je proto považuje pro účely tohoto oznámení za nejvhodnější referenční údaj (25).

36.

K zajištění konzistentnosti odhadů RFR je vhodnější používat jednotný, spolehlivý, transparentní a snadno dostupný zdroj informací o výnosech státních dluhopisů (např. Eurostat (26)). Úprava zohledňující programy kvantitativního uvolňování centrálních bank není nutná. (27)

4.2.   Riziková prémie vlastního kapitálu (ERP)

37.

ERP je očekávaná návratnost vlastního kapitálu nad rámec RFR, tj. očekávaný dodatečný úrok z držení rizikovějších aktiv ve srovnání s úroky z držení aktiv bezrizikových. ERP kompenzuje vyšší riziko investování do vlastního kapitálu namísto do bezrizikového aktiva.

38.

Komise zjistila rozdíly v přístupech, které regulační orgány při odhadování ERP používají, přičemž některé využívají referenční hodnotu EU a jiné vnitrostátní ERP nebo kombinaci obou. Celounijní ERP je v souladu s empirickými důkazy, z nichž vyplývá, že finanční trhy v Unii jsou čím dál více integrovány (jak ukazuje jejich zvýšená korelace), a ERP se tedy vzájemně sbližují (28). Je rovněž v souladu s důkazy, z nichž vyplývá, že u investorů v odvětví telekomunikací v EU se neprojevuje zvýhodňování domácích aktiv („home bias“), jelikož velká část akcionářů společností v oblasti elektronických komunikací nejsou rezidenti dané země (29). Komise se proto domnívá, že pro účely tohoto oznámení je vhodné používat jednotné ERP pro celou Unii. V souladu s přístupem, který regulační orgány nejčastěji používají, navíc Komise považuje za vhodné odhadovat toto celounijní ERP pomocí historických řad tržních prémií v členských státech.

5.   Parametry specifické pro konkrétní společnosti

39.

Některé parametry WACC zachycují obecné hospodářské podmínky (RFR a ERP), zatímco jiné (beta, finanční páka a dluhová prémie) odrážejí hospodářskou situaci konkrétní společnosti, pro kterou regulační orgán WACC odhaduje.

40.

Pro odvození hodnot parametrů WACC specifických pro konkrétní společnosti obvykle regulační orgány využívají skupinu společností v oblasti elektronických komunikací („peer group“, skupinu podobných subjektů), která obvykle zahrnuje vnitrostátního operátora (operátory) s významnou tržní silou. Vnitrostátní regulační orgány používají hodnoty parametrů společností ve skupině podobných subjektů jako referenci pro odvození příslušných hodnot parametrů specifických pro konkrétní společnosti v rámci svých regulačních opatření.

41.

Prvním důležitým krokem při odhadování parametrů specifických pro konkrétní společnosti je rozhodnout o kritériích pro výběr společností, které budou patřit do skupiny podobných subjektů.

5.1.   Kritéria výběru skupiny podobných subjektů

42.

Pro skupinu podobných subjektů jsou nejvhodnější veřejně obchodované společnosti s likvidními akciemi (30). V souladu s cíli tohoto oznámení jsou navíc pro výpočet WACC nejvhodnější společnosti, které mají svou vlastní komunikační infrastrukturu (tedy nikoli pronajatou) a jejichž hlavní místo působení je v Unii.

43.

Z důvodu efektivnosti by bylo vhodné omezit skupinu podobných subjektů na společnosti s ratingem na úrovni investičního stupně (31) a na společnosti, které nejsou účastníky významných fúzí či akvizic, neboť ty by ovlivnily hodnotu společnosti způsobem, který nesouvisí s jejím základním systematickým rizikem.

44.

Souhrnem lze říci, že regulačním zásadám uvedeným v tomto sdělení by odpovídala následující kritéria. Společnosti vybrané do skupiny podobných subjektů: — jsou veřejně obchodované a mají likvidní akcie, — vlastní infrastrukturu elektronických komunikací a investují do ní, — hlavní místo jejich působení je v Unii, — mají rating na úrovni investičního stupně a — nejsou ani v nedávné době nebyly účastníky významných fúzí či akvizic.

5.2.   Koeficient beta vlastního kapitálu

45.

V rámci CAPM odráží koeficient beta vlastního kapitálu systematické riziko, kterému společnost čelí ve srovnání s průměrnou společností na trhu. V praxi se beta vlastního kapitálu odhaduje pomocí regresní analýzy, tj. odhadem korelace mezi výnosy z akcie společnosti a výnosy z tržního indexu (který má přibližně zastupovat celou ekonomiku).

46.

S používáním celounijní hodnoty ERP je v souladu spíše evropský tržní index než index domácí. Podle akademické literatury se preferují spíše široce založené indexy a hodnotově vážené indexy (32). Těmto kritériím odpovídá několik tržních indexů zahrnujících evropské akcie, například STOXX Europe TMI (33), S&P Europe 350 (34), Eurostoxx50 (35) a MSCI Europe (36). Komise považuje za vhodné používat tržní index, který představuje velkou část volně obchodovaného objemu tržní kapitalizace v Unii (např. STOXX Europe TMI).

47.

Při odhadování koeficientu beta vlastního kapitálu nepovažuje Komise za vhodné provádět úpravy (37), neboť není pravděpodobné, že by tyto úpravy zlepšily efektivnost odhadu koeficientu, a odhad by byl zbytečně složitý a méně transparentní.

48.

Aby bylo možné porovnat koeficienty beta společností ve skupině podobných subjektů, je třeba převést jejich koeficient beta vlastního kapitálu na koeficient beta aktiv (38). Beta aktiv odráží systematické riziko společností bez rizika finančního (tj. rizika spojeného s úrovní finanční páky). Jednoduchý vzorec pro odvození koeficientu beta aktiv z koeficientu beta vlastního kapitálu vypadá takto: kde: — βA = beta aktiv — βD = beta dluhu — βE = beta vlastního kapitálu — E = vlastní kapitál společnosti — D = čistý dluh společnosti — V = čistý dluh společnosti (E + D)

49.

Při odhadování koeficientů beta dluhu existují značné praktické obtíže, avšak hodnoty se obvykle pohybují mezi 0 a 0,2 (39). Použitím jediné hodnoty beta dluhu by se snížila složitost a zvýšila transparentnost výpočtu WACC. Jako rozumná volba se jeví střední hodnota koeficientu beta dluhu, která činí 0,1.

50.

Pro odhad WACC se koeficient beta aktiv skupiny podobných subjektů převede (zpět) na koeficient beta vlastního kapitálu (tzn. že se opět zohlední účinek dluhu na koeficient beta společnosti) za použití výše uvedeného vzorce, z nějž lze koeficient beta vlastního kapitálu vyjádřit takto:

5.3.   Finanční páka

51.

Jak bylo řečeno výše, podniky se mohou financovat prostřednictvím dluhu (D) nebo vlastního kapitálu (E). Součet dluhu a vlastního kapitálu se rovná hodnotě společnosti (V):

V = D + E

52.

Podíl dluhu na hodnotě společnosti (tj. ) se nazývá „finanční páka“. Jedná se o ukazatel pákového poměru. Ukazuje, do jaké míry je společnost financována věřiteli, a nikoli akcionáři.

53.

Podíl dluhu (tj. ) a podíl vlastního kapitálu (tj. ) se při odhadování WACC využívají k výpočtu nákladů dluhu (tj. ) a nákladů vlastního kapitálu (tj. nebo ).

54.

Nejběžnějším přístupem k odhadování finanční páky, který je pro účely tohoto sdělení považován za vhodný, je použití účetní hodnoty čistého dluhu společnosti, včetně hodnoty finančních leasingů (40).

5.4.   Dluhová prémie a náklady dluhu

55.

Náklady dluhu lze měřit přímo jako úroky, které společnost platí ze svého dluhu, nebo nepřímo jako prémii k RFR.

56.

Dluhovou prémii lze odhadnout jako rozpětí mezi domácí RFR a výnosem dlouhodobých korporátních dluhopisů (co nejblíže k desetileté splatnosti používané pro RFR) (41).

57.

Z důvodu konzistentnosti považuje Komise za vhodnější odhadovat náklady dluhu (nepřímo) jako součet RFR a dluhové prémie.

6.   Daně a inflace

WACC ovlivňují také daňové zacházení s dluhovými nástroji a inflační očekávání, a proto je třeba je do výpočtu WACC zahrnout.

6.1.   Daně

58.

Úroky z dluhu si společnosti mohou odečíst z daní. WACC po zdanění (post-tax) toto příznivé daňové zacházení s dluhovými nástroji zohledňuje takto:

kde:

—	RE jsou náklady vlastního kapitálu a RD jsou náklady dluhu,

—	a jsou váha vlastního kapitálu a váha dluhu v hodnotě podniku a

—	Tc je mezní sazba daně.

59.

Vnitrostátní regulační orgány obvykle navyšují náklady vlastního kapitálu (po zdanění) (42) na náklady vlastního kapitálu před zdaněním, aby splnily požadavky kapitálových investorů odhadované na základě modelu CAPM. WACC před zdaněním (pre-tax) se vypočte tak, že se WACC po zdanění vydělí hodnotou (1 – Tc ) s cílem zohlednit daň z příjmů právnických osob, a lze jej vyjádřit takto:

60.

Komise považuje za vhodné používat k odhadu WACC před zdaněním příslušnou vnitrostátní sazbu daně z příjmů právnických osob, což je společný přístup přijatý vnitrostátními regulačními orgány.

6.2.   Inflace

61.

Investoři maximalizují své výnosy v reálné hodnotě (upravené o inflaci). Existují dva způsoby, jak vnitrostátní regulační orgány inflaci obvykle zohledňují (43): a) inflace je kompenzována roční indexací aktiv společnosti a je povolena pouze návratnost WACC v reálné hodnotě, nebo b) jsou inflační očekávání zahrnuta do návratnosti kapitálu, přičemž se použije nominální WACC bez úprav báze aktiv dané společnosti.

62.

Vnitrostátní regulační orgány, které používají první přístup, obvykle převádějí nominální WACC (nominal) na reálné WACC (real). Běžnou metodu konverze představuje Fisherova rovnice:

Kde π je míra inflace.

63.

Komise považuje za vhodné používat u členských států eurozóny odhad inflace pro celou eurozónu; u členských států mimo eurozónu může být odůvodněné používat vnitrostátní odhady inflace. V obou případech jsou vhodnější odhady výhledové, které by v ideálním případě měly pokrývat období odpovídající desetileté době splatnosti státních dluhopisů, jež se používají k odhadu RFR. V praxi ovšem prognózy inflace na období deseti let nebývají k dispozici, a proto je možné použít prognózy krátkodobější (např. inflační prognózu ECB na pět let dopředu).

7.   Úloha sdružení BEREC a Komise při výpočtu parametrů WACC

64.

Při přípravných krocích, které vedly k přijetí tohoto oznámení, útvary Komise úzce spolupracovaly se sdružením BEREC. V rámci této spolupráce vyzvala Komise sdružení BEREC, aby provedlo odhad parametrů WACC v souladu s přístupem popsaným v tomto sdělení. Sdružení BEREC souhlasilo, že bude hodnoty parametrů odhadovat a každoročně je zveřejňovat (44). Tím se značně usnadní práce vnitrostátních regulačních orgánů při přípravě pravidelných přezkumů WACC i přezkum těchto oznámení Komisí.

65.

V rámci každoročních výpočtů provede sdružení BEREC v úzké spolupráci s Komisí odhad i) parametrů odrážejících obecné hospodářské podmínky a ii) parametrů specifických pro společnosti v dané skupině podobných subjektů.

66.

Pokud jde o parametry odrážející obecné hospodářské podmínky, bude sdružení BEREC odhadovat RFR pro každý členský stát a jednotné celounijní ERP.

67.

Pokud jde o parametry specifické pro konkrétní společnosti, vypracuje sdružení BEREC seznam společností vhodných pro skupinu podobných subjektů a provede odhad koeficientu beta, finanční páky, dluhové prémie a nákladů dluhu u každé společnosti uvedené na seznamu. Kromě toho popíše faktory, které mohou opodstatnit to, že by vnitrostátní regulační orgány jednu nebo více společností ze seznamu odstranily s cílem zohlednit specifickou vnitrostátní situaci.

8.   Četnost přezkumu WACC

68.

Vnitrostátní regulační orgány stanoví/přezkoumávají WACC různě často, v rozmezí od více než jednou ročně až po jednou za čtyři až pět let. Tento rozdíl v četnosti je jedním z faktorů, které stojí za rozdílnými hodnotami WACC v jednotlivých členských státech.

69.

Větší konzistentnost četnosti výpočtů WACC ve všech členských státech by snížila neodůvodněné rozdíly v hodnotách WACC.

70.

Komise má za to, že pro zohlednění aktuálních hospodářských podmínek je vhodné aktualizovat vnitrostátní hodnotu WACC alespoň jednou ročně (45).

9.   Přechodné období pro přijetí metodiky uvedené v tomto oznámení

71.

Při přezkumu oznámení v rámci postupu podle článku 7 bude Komise metodiku popsanou v tomto sdělení v zásadě používat od 1. července 2020. V odůvodněných případech a na žádost oznamujícího vnitrostátního regulačního orgánu však Komise při přezkumu navrhovaných opatření nebude z této metodiky vycházet v průběhu přechodného období v délce nejvýše jednoho roku (počínaje 1. červencem 2020) (46). To může být odůvodněné například v případě, že by přezkum založený na této metodice, pokud by ji vnitrostátní regulační orgán uplatňoval, vedl k významným změnám hodnoty WACC narušujícím regulační stabilitu a předvídatelnost. Během jednoletého přechodného období vezme Komise rovněž v úvahu, zda je k dispozici úplný soubor parametrů WACC, které má zveřejnit sdružení BEREC, a zda se vnitrostátní regulační orgány při své analýze mohou na tyto parametry spolehnout.

---

(1)  WACC představuje hodnotu, která musí být investorovi poskytnuta jako náhrada za investici. V rámci regulace telekomunikací příslušný vnitrostátní regulační orgán vypočte WACC a přičte jej k maximální povolené velkoobchodní ceně, kterou může regulovaný operátor účtovat za přístup ke své infrastruktuře. Komplexní vysvětlení pojmu WACC viz oddíl 2 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto sdělení.

(2)  V současnosti platný regulační rámec tvoří i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33), ve znění směrnice 2009/140/ES (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37) a nařízení (ES) č. 544/2009 (Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 12), ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21), iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7), iv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51) a v) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 10), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015 (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/920 ze dne 17. května 2017 (Úř. věst. L 147, 9.6.2017, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 231, 17.12.2018, s. 36) (dále jen „kodex“). Podle čl. 124 odst. 1 kodexu jsou členské státy povinny do 21. prosince 2020 přijmout vnitrostátní prováděcí opatření a od uvedeného data je používat. Odkazy na směrnice zrušené kodexem ve stávajících právních a správních předpisech se považují za odkazy na kodex.

(4)  Viz například Brealey, Myers, Allen (2014), Principles of Corporate Finance (Principy korporátního financování), McGraw Hill, kapitola 9.

(5)  V souladu s článkem 13 rámcové směrnice. Viz též doporučení Komise 2013/466/EU ze dne 11. září 2013 o konzistentních povinnostech nediskriminace a metodikách výpočtu nákladů s cílem podpořit hospodářskou soutěž a zlepšit podmínky pro investice do širokopásmového připojení (Úř. věst. L 251, 21.9.2013, s. 13), pokud jde o okolnosti, za nichž může být odůvodněná velkoobchodní cenová flexibilita, a od 21. prosince 2020 též článek 74 kodexu.

(6)  Cílem strategie pro jednotný digitální trh (https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/policies/shaping-digital-single-market) je zajistit jednotlivcům a podnikům přístup k on-line činnostem za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže, ochrany spotřebitele a ochrany údajů.

(7)  V souladu s cíli stanovenými v čl. 8 odst. 2 písm. b) a c) rámcové směrnice.

(8)  V souladu s cíli stanovenými v čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 3 písm. d) rámcové směrnice.

(9)  Toto sdělení nepředjímá, zda jsou odůvodněné dodatečné prémie za zvláštní investice (např. přístupové sítě nové generace). K této otázce viz doporučení Komise 2010/572/EU ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA) (Úř. věst. L 251, 25.9.2010, s. 35) (dále jen „doporučení o sítích nové generace“), zejména bod 25 a příloha I. O nižším rizikovém profilu investic do sítí FTTN/VDSL (ve srovnání s FTTH) je pojednáno v příloze I oddíle 6 doporučení o sítích nové generace. V takových případech spadají sítě NGA pod starší infrastrukturu.

(10)  Kodex pověřil Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), aby do 21. prosince 2020 vydalo pokyny ke kritériím, jež má síť splňovat, aby mohla být považována za síť s velmi vysokou kapacitou. Kodex dále obsahuje několik ustanovení týkajících se migrace ze starší infrastruktury na nové sítě s velmi vysokou kapacitou, například v článku 81.

(11)  Viz čl. 8 odst. 3 písm. d) a odst. 5 písm. a) rámcové směrnice.

(12)  Viz čl. 8 odst. 5 rámcové směrnice.

(13)  W. F. Sharpe, „Capital Asset Prices: A Theory of Market Equilibrium under Conditions of Risk“ (Ceny kapitálových aktiv: teorie tržní rovnováhy v podmínkách rizika), The Journal of Finance, sv. 19 (září 1964), s. 425–442, a J. Lintner, „The Valuation of Risk Assets and the Selection of Risky Investments in Stock Portfolio and Capital Budget“ (Oceňování rizikových aktiv a výběr rizikových investic u akciových portfolií a investičních rozpočtů), The Review of Economics and Statistics, sv. 47 (únor 1965), s. 13–37.

(14)  Další podrobnosti viz bod 2.1 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(15)  Výnos, který investoři požadují u bezrizikové investice.

(16)  Výnos převyšující RFR, který investoři očekávají v souvislosti s dodatečným rizikem spojeným s danou tržní investicí.

(17)  Specifická rizika se také označují jako nesystematická rizika, zbytková rizika, jedinečná rizika nebo diverzifikovatelná rizika.

(18)  Nediverzifikovatelná rizika se rovněž mohou nazývat tržní rizika nebo systematická rizika.

(19)  Diverzifikace funguje proto, že ceny různých akcií se nemění zcela shodně (ze statistického hlediska nejsou změny cen akcií dokonale korelované). U diverzifikovaného portfolia investic je pravděpodobné, že pohyby určitých aktiv budou v dlouhodobém horizontu kompenzovány pohyby jiných aktiv v portfoliu.

(20)  Beta je kovariance mezi výnosem aktiva (obvykle tržní hodnota společnosti) a tržní návratností (obvykle tržní hodnota akciového indexu, který má zastupovat celý trh nebo ekonomiku) vydělená rozptylem tržní návratnosti. Akcie, u nichž je beta vyšší než 1,0, celkové pohyby trhu zesilují, zatímco ty, u nichž je beta v rozmezí 0 až 1,0, celkové pohyby trhu zmenšují. Například beta ve výši 0,5 znamená, že pokud trh poklesne o 1 %, očekává se, že hodnota investice se sníží o 0,5 %. Beta ve výši 1,5 znamená, že pokud trh poklesne o 1 %, očekává se, že hodnota investice se sníží o 1,5 %.

(21)  Finanční páka měří pákový poměr společnosti. Porovnává výši dluhového financování a výši vlastního kapitálu. Finanční páka určuje váhu nákladů dluhu a nákladů vlastního kapitálu v rámci WACC. Podrobněji je vysvětlena v pododdíle 5.3 tohoto oznámení.

(22)  Další podrobnosti viz bod 5.1.1 (zejména 5.1.1.4) pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(23)  Viz bod 5.1.2 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(24)  Zbytková splatnost je zbývající doba do splacení dluhopisu. Pojem splatnost dluhopisu v celém tomto sdělení označuje zbytkovou splatnost dluhopisu.

(25)  Viz body 5.2.1.3 a 5.2.1.4 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(26)  Eurostat měsíčně zveřejňuje výnosy desetiletých státních dluhopisů pro každý členský stát (viz https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=teimf050).

(27)  Viz bod 5.2.2 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(28)  Viz body 5.2.1.3 a 5.2.1.4 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(29)  Viz bod 5.2.2.3 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(30)  Málo obchodované akcie nemusí ukazovat správnou a aktuální hodnotu podkladových společností, protože je nelze snadno prodat, aniž by došlo k významné změně ceny. Bývají rovněž kolísavější než likvidní akcie.

(31)  Rating na úrovni investičního stupně závisí na konkrétní ratingové agentuře: u agentury Moody’s odpovídá ratingům od Aaa po Baa3 a u Standard and Poor’s ratingům od AAA po BBB.

(32)  Viz bod 5.3.3.2 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(33)  https://www.stoxx.com/index-details?symbol=BKXP.

(34)  http://us.spindices.com/indices/equity/sp-europe-350.

(35)  https://www.stoxx.com/index-details?symbol=sx5e.

(36)  https://www.msci.com/europe.

(37)  Tradiční úpravy koeficientu beta vlastního kapitálu navrhuje Dimson (oprava zkreslení odhadu beta při použití denních výnosů z důvodu nesouladu mezi změnami tržního indexu a dobou, za kterou na ně akcie podniku zareagují), Blume (v dlouhodobém horizontu by měl koeficient beta společnosti směřovat k hodnotě 1) nebo Vašíček (v dlouhodobém horizontu by měl koeficient beta společnosti směřovat k odvětvovému průměru).

(38)  Tento převod odstraňuje dopad dluhu na koeficient beta vlastního kapitálu (včetně finanční páky). Jinými slovy, koeficient beta aktiv odhlíží od specifické struktury financování společnosti, čímž umožňuje srovnání koeficientů beta různých společností (bez ohledu na jejich individuální struktury financování).

(39)  Viz The Brattle Group, Review of approaches to estimate a reasonable rate of return for investments in electronic communications networks in regulatory proceedings and options for EU harmonization (Přezkum přístupů k odhadu přiměřené míry návratnosti investic do sítí elektronických komunikací v rámci regulačních postupů a možnosti harmonizace na úrovni EU), závěrečná zpráva zveřejněná dne 14. července 2016, s. 88, k dispozici na adrese https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/da1cbe44-4a4e-11e6-9c64-01aa75ed71a1/language-en.

(40)  Viz bod 5.3.4 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(41)  Viz bod 5.3.5 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení, a v něm citovaná literatura.

(42)  Viz bod 5.4.1 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(43)  Viz bod 5.4 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(44)  Na 38. řádném plenárním zasedání rady regulačních orgánů ve dnech 7. až 8. března 2019 sdružení BEREC odsouhlasilo, že vypočítá parametry WACC (výpočet bezrizikové úrokové míry a rizikové prémie vlastního kapitálu plánovalo již v roce 2019 a výpočet koeficientu beta, finanční páky a nákladů dluhu pak od roku 2020). Mezitím se ukázalo, že sdružení BEREC předpokládá, že úplný soubor příslušných parametrů zveřejní do poloviny roku 2020. Závěry z tohoto zasedání (BoR (19) 45) jsou k dispozici na adrese

https://berec.europa.eu/eng/document_register/subject_matter/berec/board_of_regulators_meetings/meeting_conclusions/8549-conclusions-of-the-38th-berec-board-of-regulators-plenary-meetings-on-7-8-march-2019-in-budapest-hungary.

(45)  Viz oddíl 8 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

(46)  Viz oddíl 9 pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto oznámení.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.9544 – Brookfield/Johnson Controls Autobatterie)

(Text s významem pro EHP)

(2019/C 375/02)

Dne 24. října 2019 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32019M9544. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Směnné kurzy vůči euru (1)

5. listopadu 2019

(2019/C 375/03)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1109
JPY	japonský jen	120,93
DKK	dánská koruna	7,4712
GBP	britská libra	0,86113
SEK	švédská koruna	10,6943
CHF	švýcarský frank	1,1009
ISK	islandská koruna	137,70
NOK	norská koruna	10,1525
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,536
HUF	maďarský forint	329,84
PLN	polský zlotý	4,2643
RON	rumunský lei	4,7583
TRY	turecká lira	6,3807
AUD	australský dolar	1,6079
CAD	kanadský dolar	1,4584
HKD	hongkongský dolar	8,7040
NZD	novozélandský dolar	1,7339
SGD	singapurský dolar	1,5078
KRW	jihokorejský won	1 284,34
ZAR	jihoafrický rand	16,3876
CNY	čínský juan	7,7734
HRK	chorvatská kuna	7,4486
IDR	indonéská rupie	15 516,50
MYR	malajsijský ringgit	4,5886
PHP	filipínské peso	56,012
RUB	ruský rubl	70,4334
THB	thajský baht	33,544
BRL	brazilský real	4,4655
MXN	mexické peso	21,3072
INR	indická rupie	78,5290

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení

na prvním zasedání dne 5. července 2019 v souvislosti s návrhem rozhodnutí ve věci AT.39711 – Qualcomm (predátorské jednání)

Zpravodaj: Španělsko

(2019/C 375/04)

Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení na druhém zasedání dne 15. července 2019 ohledně návrhu rozhodnutí ve věci AT.39711 – Qualcomm (predátorské jednání)

Zpravodaj: Španělsko

(2019/C 375/05)

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení (1)

Qualcomm (predátorské jednání)

(AT.39711)

(2019/C 375/06)

1.   Úvod

1)

Návrh rozhodnutí, na který se vztahuje tato zpráva (dále jen „návrh rozhodnutí“), shledává, že společnost Qualcomm Inc. (dále jen „Qualcomm“) v období od 1. července 2009 do 30. června 2011 včetně dodávala určité množství tří ze svých čipových sad vyhovujících požadavkům UMTS (2) dvěma klíčovým zákazníkům, společnostem Huawei a ZTE, pod úrovní nákladů se záměrem zlikvidovat společnost Icera Inc. (dále jen „Icera“ (3)), svého hlavního konkurenta v uvedeném období v tržním segmentu se zlepšeným výkonem při přenosu dat. Podle návrhu rozhodnutí toto jednání porušilo článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 54 Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

2.   Počáteční fáze šetření

2)

Věc AT.39711 vznikla z počáteční stížnosti společnosti Icera předložené Komisi dne 30. června 2009 a nahrazené revidovanou a aktualizovanou verzí ze dne 8. dubna 2010.

3)

Komise zahájila své šetření na základě tvrzení uvedených v pozdější revidované verzi. Dne 26. července 2010 předložila společnost Qualcomm své připomínky ohledně této verze.

4)

Společnost Nvidia, jež získala firmu Icera v květnu 2011, poskytla další informace, které doplňují a zdůrazňují tvrzení ohledně predátorských cen dokumenty předloženými dne 1. května, 17. května a 31. července 2012

5)

V období mezi červnem 2010 a dubnem 2015 zaslala Komise několik žádostí o informace společnostem Qualcomm, Icera/Nvidia a dalším subjektům ze sektoru čipových sad pro základní pásmo. Dne 8. srpna 2013 prodloužil úředník pro slyšení (4) v souladu s čl. 3 odst. 7 a čl. 4 odst. 2 písm. c) rozhodnutí 2011/695/EU společnosti Qualcomm lhůtu pro zodpovězení jedné z těchto žádostí s datem 10. července 2013 (5).

6)

Na základě žádostí společnosti Qualcomm z roku 2013 jí Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (dále jen „GŘ pro hospodářskou soutěž“) poskytlo dne 3. března 2014 méně upravené verze počáteční stížnosti z roku 2009 a změněné stížnosti z roku 2010.

7)

Dne 16. července 2015 zahájila Komise řízení pro účely čl. 11 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (6) a čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 773/2004 (7) ohledně společnosti Qualcomm ve věci AT.39711.

8)

Po schůzce o aktuálním stavu (state-of-play meeting), která se uskutečnila dne 3. září 2015 mezi GŘ pro hospodářskou soutěž a společností Qualcomm, poskytlo GŘ pro hospodářskou soutěž dne 11. září 2015 společnosti Qualcomm dokumenty předložené společností Nvidia, uvedené v bodu (4) výše.

3.   První prohlášení o námitkách

9)

Dne 8. prosince 2015 Komise vydala pro účely čl. 27 odst. 1 nařízení č. 1/2003 a čl. 10 odst. 1 nařízení č. 773/2004 prohlášení o námitkách určené společnosti Qualcomm.

3.1.    Přístup ke spisu po prohlášení o námitkách

10)

Dne 21. prosince 2015 GŘ pro hospodářskou soutěž poskytlo společnosti Qualcomm dokumenty na elektronickém úložném zařízení pro účely přístupu do spisu šetření ve věci AT.39711 v souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení č. 1/2003. Následně GŘ pro hospodářskou soutěž poskytlo společnosti Qualcomm další materiál, konkrétně méně upravenou verzi dokumentů předložených třetí stranou. Nicméně mezi GŘ pro hospodářskou soutěž a společností Qualcomm nebylo možné vyřešit všechny otázky přístupu ke spisu.

11)

V dopise určeném pro mne s datem 18. dubna 2016 požádala společnost Qualcomm v souladu s čl. 3 odst. 7 a čl. 7 odst. 1 rozhodnutí 2011/695/EU o další přístup k některým podkladům ze spisu, popř. k jejich vyjasnění. Mé rozhodnutí ze dne 13. července 2016 popisuje, jak jsem vyřešil četné příslušné žádosti, zachovávaje rovnováhu mezi právem společnosti Qualcomm být vyslechnuta a konkurujícím zájmem na zachování důvěrnosti. To v podstatě představovalo poskytnutí méně upravených verzí určitých dokumentů, které pocházejí od společnosti Icera/Nvidia a různých třetích stran. Vyslyšet dotčené poskytovatele informací (8), popř. vytvořit nové verze příslušných dokumentů, zabralo nějakou dobu a zpravidla vyžadovalo několikanásobnou výměnu korespondence.

3.2.    Lhůta na písemné vyjádření společnosti Qualcomm k prohlášení o námitkách

12)

Průvodní dopis k prohlášení o námitkách poskytl společnosti Qualcomm lhůtu čtyř měsíců na písemné vyjádření k prohlášení o námitkách. Tato lhůta byla stanovena zejména kvůli zohlednění rozsahu a povahy spisu, obsahu prohlášení o námitkách a skutečnosti, že dnem přijetí prohlášení o námitkách bylo rovněž přijato prohlášení o námitkách ve věci AT.40220 – Qualcomm (platby za výlučný odběr). Lhůta ve věci AT.39711 měla v podstatě začít běžet od data přístupu ke spisu. Na základě žádosti společnosti Qualcomm posunulo GŘ pro hospodářskou soutěž lhůtu pro její písemné vyjádření na 6. května 2016.

13)

Ve dopise určeném pro mne s datem 18. dubna 2016, zmíněném výše v bodu (11), se společnost Qualcomm zabývala přepracovaným koncem lhůty dne 6. května 2016 a požádala o její prodloužení. V e-mailu pro společnost Qualcomm ze dne 29. dubna 2016 jsem pozastavil plynutí lhůty pro předložení písemného vyjádření společnosti Qualcomm k prohlášení o námitkách.

14)

V mém rozhodnutí s datem 13. července 2016 (viz bod (11) výše) jsem zrušil pozastavení lhůty a stanovil na 15. srpna 2016 novou lhůtu pro písemné vyjádření společnosti Qualcomm k prohlášení o námitkách. V tento den předložila společnost Qualcomm písemné vyjádření k prohlášení o námitkách (dále jen „vyjádření k prohlášení o námitkách).

3.3.    První ústní slyšení

15)

Dne 10. listopadu 2016 přednesla společnost Qualcomm své argumenty při prvním ústním slyšení, které bylo požadováno ve vyjádření k prohlášení o námitkách (9).

4.   Zúčastněná třetí osoba

16)

V souladu s čl. 27 odst. 3 nařízení č. 1/2003, čl. 13 odst. 1 nařízení č. 773/2004 a článkem 5 rozhodnutí 2011/695/EU jsem v květnu 2016 připustil zúčastněnou třetí osobu k řízení ve věci AT.39711. V souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení č. 773/2004 GŘ pro hospodářskou soutěž písemně informovalo v červenci 2016 tuto zúčastněnou třetí osobu o povaze a předmětu řízení (10) a stanovilo lhůtu, během které tato osoba mohla písemně představit své stanovisko. V srpnu 2016 oznámila zúčastněná třetí osoba prostřednictvím e-mailu určeného GŘ pro hospodářskou soutěž, že nemá žádné připomínky, které by mohla předložit. Nevyžadovala účast při ústním slyšení a již se dále neúčastnila řízení ve věci AT.39711.

5.   Další opatření v šetření a příslušné řešení sporu

17)

Po prvním ústním slyšení Komise učinila další kroky v šetření s ohledem na písemné a ústní vyjádření společnosti Qualcomm k prohlášení o námitkách.

18)

Konkrétně dne 30. ledna 2017 Komise zaslala společnosti Qualcomm žádost o informace podle čl. 18 odst. 2 nařízení č. 1/2003. Společnost Qualcomm neposkytla žádnou odpověď. Dne 31. března 2017 Komise si vyžádala tyto informace na základě rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 uvedeného nařízení (dále jen „rozhodnutí o žádosti o informace“). V roce 2017 Komise také zaslala žádosti o informace společnosti Nvidia a dvěma třetím stranám.

19)

V dopise s datem 10. dubna 2017 požádala společnost Qualcomm o prodloužení lhůty pro reakci na rozhodnutí o žádosti o informace do 28. července 2017. Dne 26. dubna 2017 GŘ pro hospodářskou soutěž zamítlo argumenty uvedené v tomto dopise, ale jako výraz zdvořilosti dovolilo společnosti Qualcomm odpovědět do 26. května 2017 na určité otázky uvedené v rozhodnutí o žádosti o informace a do 9. června 2017 reagovat na ostatní otázky uvedené v tomto rozhodnutí o žádosti o informace.

20)

Dne 8. května 2017 se společnost Qualcomm zabývala těmito lhůtami v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) rozhodnutí 2011/695/EU. Rozhodnutím ze dne 15. května 2017 jsem je v uvedeném pořadí revidoval na 16. a 30. června 2017. Společnost Qualcomm ve své věcné odpovědi na rozhodnutí o žádosti o informace tyto revidované lhůty dodržela.

21)

Následně se Komise obrátila s vyjasňujícími otázkami na společnost Qualcomm. Dne 10. listopadu 2017 Komise zaslala společnosti Qualcomm také další žádost o informace podle čl. 18 odst. 2 nařízení č. 1/2003.

22)

Dne 13. června 2017 podala společnost Qualcomm žalobu na zrušení rozhodnutí o žádosti o informace a požádala o vydání předběžného opatření omezujícího účinnost rozhodnutí o žádosti o informace až do rozhodnutí v této žalobě. V červnu 2017 zamítl předseda Tribunálu žádost o předběžné opatření (11). V dubnu 2019 zamítl Tribunál žalobu společnosti Qualcomm na neplatnost (12).

6.   Dodatečné prohlášení o námitkách

23)

Dne 19. července 2018 Komise přijala dodatečné prohlášení o námitkách určené společnosti Qualcomm. Ve srovnání s prohlášením o námitkách byla v dodatečném prohlášení o námitkách uvedena především kratší doba trvání predátorského jednání a byla v něm použita přepracovaná metodika pro provedení porovnání cen a nákladů společnosti Qualcomm pro dotčené údajné predátorské prodeje.

6.1.    Přístup ke spisu po dodatečném prohlášení o námitkách

24)

Dne 31. července 2018 GŘ pro hospodářskou soutěž poskytlo společnosti Qualcomm elektronické úložné zařízení obsahující kopie přístupných dokumentů, které se staly součástí vyšetřovacího spisu Komise po přijetí prohlášení o námitkách.

25)

V dopise adresovaném GŘ pro hospodářskou soutěž s datem 8. srpna 2018 společnost Qualcomm mj. požádala o další přístup k dokumentům, které byly součástí vyšetřovacího spisu v době přijetí prohlášení o námitkách, ale které by podle společnosti Qualcomm z důvodu uplynutí času již neměly být považovány za dokumenty obsahující skutečně důvěrné informace. V dopise ze dne 14. srpna 2018 GŘ pro hospodářskou soutěž zamítlo tuto žádost. Dopis také reagoval na ostatní záležitosti, které byly předmětem dopisu od společnosti Qualcomm ze dne 8. srpna 2018.

26)

Dne 19. září 2018 jsem od společnosti Qualcomm obdržel žádost s odůvodněním o další přístup ke spisu. Nicméně tato žádost se výrazně lišila od více obecné žádosti, která byla předložena GŘ pro hospodářskou soutěž dne 8. srpna 2018 (viz bod (25) výše). S ohledem na čl. 3 odst. 7 a čl. 7 odst. 1 rozhodnutí 2011/295/EU jsem zastával názor, že nebyl vhodný okamžik na to, abych mohl žádost společnosti Qualcomm ze dne 19. září 2018 nezávisle posoudit. Dne 21. září 2018 jsem informoval prostřednictvím e-mailu společnost Qualcomm o tom, že jsem tuto žádost předal GŘ pro hospodářskou soutěž.

27)

Dne 28. září 2018 GŘ pro hospodářskou soutěž odpovědělo na dopis společnosti Qualcomm ze dne 19. září 2018. GŘ pro hospodářskou soutěž umožnilo zejména další přístup k většině dokumentů požadovaných společností Qualcomm a vysvětlilo, že úpravy provedené v původních verzích některých dokumentů vyšetřovacího spisu lze přisoudit ochraně profesního tajemství (legal professional privilege) nárokované společností Nvidia.

28)

V dopise určeném GŘ pro hospodářskou soutěž s datem 4. října 2018 podala společnost Qualcomm řadu stížností z velké části inspirovaných vysvětlením GŘ pro hospodářskou soutěž ze dne 28. září 2018 ohledně nároků společnosti Nvidia na ochranu profesního tajemství. GŘ pro hospodářskou soutěž reagovalo dopisem ze dne 9. října 2018.

29)

Dne 12. října 2018 se společnost Qualcomm na mě písemně obrátila v podstatě se třemi požadavky: i) abych GŘ pro hospodářskou soutěž nasměroval k tomu, aby „potvrdilo, zda zjistilo, že […] úpravy obsažené ve [specifikovaných dokumentech byly] založeny na spolehlivých výrocích o ochraně profesního tajemství […]“, ii) „přístup k neupraveným verzím“ specifikovaných dokumentů, jejichž upravenými verzemi společnost Qualcomm již disponuje, a iii) abych nasměroval GŘ pro hospodářskou soutěž „k řešení požadavku společnosti Qualcomm na poskytnutí veškerých dokumentů, které by na rozdíl od těch, které jsou uvedeny v [rejstříku spisu], [byly] ve skutečnosti přístupné“.

30)

V mém rozhodnutí s datem 7. listopadu 2018 jsem vysvětlil, že první žádost společnosti Qualcomm popsaná výše v bodu (29) se netýká přístupu ke spisu a že úředník pro slyšení nemá rozhodovací pravomoc k tomu, aby mohl zajistit takovýto postup. Co se týče druhého požadavku popsaného v bodu (29) výše, považoval jsem jej za uspokojující v okamžiku tohoto rozhodnutí, neboť dvě dotčené třetí strany upustily od odpovídajících nároků ohledně důvěrnosti. Třetímu požadavku společnosti Qualcomm jsem vyhověl. V důsledku toho GŘ pro hospodářskou soutěž zaslalo dne 8. listopadu 2018 následný dopis, ve kterém bylo v podstatě vysvětleno, že rejstřík vyšetřovacího spisu byl přesný.

6.2.    Lhůta pro písemné vyjádření společnosti Qualcomm k dodatečnému prohlášení o námitkách

31)

Komise zpočátku udělila společnosti Qualcomm osm týdnů na písemné vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách. Dne 2. srpna 2018 společnost Qualcomm požádala GŘ pro hospodářskou soutěž o dodatečnou lhůtu „v délce minimálně […] dalších tří měsíců od pracovního dne, kdy byl poskytnut účinný přístup ke spisu“. V dopise ze dne 9. srpna 2018 GŘ pro hospodářskou soutěž poskytlo jako výraz zdvořilosti prodloužení o dva týdny a posunulo konec lhůty na 10. října 2018.

32)

To nebylo pro společnost Qualcomm uspokojující a 14. srpna 2018 požádala podle článku 9 rozhodnutí 2011/695/EU, „o prodloužení do 23. prosince 2018“. Prostřednictvím rozhodnutí ze dne 20. srpna 2018 úředník pro slyšení (13) určil 22. říjen 2018 jako revidovaný konec lhůty.

33)

Společnost Qualcomm předložila své písemné vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách v den konce revidované lhůty.

6.3.    Druhé ústní slyšení a související záležitosti

34)

Ve vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách společnost Qualcomm požádala o ústní slyšení.

35)

Toto druhé ústní slyšení bylo původně plánováno na úterý 11. prosince 2018. V pátek 7. prosince 2018 požádala společnost Qualcomm o odložení tohoto slyšení na začátek ledna 2019. Ve světle specifických důvodů, které měla společnost Qualcomm, jsem změnil datum slyšení na 10. ledna 2019. Dne 19. prosince 2018 úředník pro slyšení zamítl následnou žádost společnosti Qualcomm o posunutí slyšení na následující týden v lednu 2019 (14). Druhé ústní slyšení se pak konalo dne 10. ledna 2019.

36)

Dne 25. dubna 2019 zaslala společnost Qualcomm na svůj vlastní popud „podání navazující na [druhé] ústní slyšení“.

7.   Dopis o skutečnostech

37)

Dne 22. února 2019 Komise zaslala společnosti Qualcomm „dopis o skutečnostech“. Cílem tohoto sdělení („dopis o skutečnostech“) bylo, aby: i) poskytlo společnosti Qualcomm vyjasnění ohledně určitých prvků uvedených v dodatečném prohlášení o námitkách, kterými se společnost Qualcomm zabývala ve svém vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách; ii) informovalo společnost Qualcomm o dříve existujících důkazech, o které se prohlášení o námitkách nebo dodatečné prohlášení o námitkách výslovně neopíralo; a iii) obrátilo pozornost společnosti Qualcomm na drobné aktualizace analýzy cen a nákladů v dodatečném prohlášení o námitkách.

7.1.    Přístup ke spisu ve spojení s dopisem o skutečnostech

38)

Dopis o skutečnostech obsahuje přílohu s „přístupnými verzemi všech dokumentů, které představují kontakty se třetími stranami registrovanými ve spisu věci od přijetí dodatečného prohlášení o námitkách, [které] předtím nebyly poskytnuty společnosti Qualcomm, a dva další dokumenty“.

39)

Jeden z těchto „dvou dalších dokumentů“ byla originální (neupravená) verze tabulky, jejíž autor se před mým rozhodnutím zmíněným výše v bodu (30) vzdal nároků na důvěrnost (dále jen „plná verze tabulky“), ale která byla kvůli „chybě v přenosu“ zaslána společnosti Qualcomm dne 19. října 2018 ve své předchozí upravené verzi namísto v původní plné verzi (viz dále body (53) a (54) níže).

7.2.    Lhůta pro reakci na dopis o skutkovém stavu

40)

Původní konec lhůty pro reakci na dopis o skutkovém stavu byl dne 12. března 2019. V dopise společnosti Qualcomm s datem 8. března 2019 GŘ pro hospodářskou soutěž změnilo jako výraz zdvořilosti tuto lhůtu na pátek 22. března 2019, ačkoliv považovalo argumenty v žádosti o prodloužení společnosti Qualcomm s datem 1. března 2019 za neodůvodněné.

41)

V e-mailu ze dne 12. března 2019 jsem zamítl žádost společnosti Qualcomm ze dne 8. března 2019 o prodloužení lhůty pro reakci na dopis o skutkovém stavu do 9. dubna 2019.

42)

GŘ pro hospodářskou soutěž následně přistoupilo na žádost společnosti Qualcomm ze dne 19. března 2019 o svolení poskytnout připomínky k dopisu o skutkovém stavu do pondělí 25. března 2019. Tyto připomínky poskytla společnost Qualcomm v neděli 24. března 2019.

7.3.    Zamítnutí žádosti společnosti Qualcomm o třetí ústní slyšení

43)

Ve svých připomínkách k dopisu o skutkovém stavu společnost Qualcomm poukazovala mj. na to, že dopis o skutkovém stavu nebyl „v podstatě dopisem o skutkovém stavu“, ale „dalším prohlášením o námitkách“. V poznámce pod čarou v těchto připomínkách pak společnost Qualcomm vyžadovala další ústní slyšení.

44)

V e-mailu společnosti Qualcomm s datem 26. dubna 2019 jsem zamítl toto tvrzení a tuto žádost (15).

8.   Procedurální záležitosti namítané společností Qualcomm

8.1.    Údajná nepřiměřenost lhůt

8.1.1.   Lhůta pro odpověď na prohlášení o námitkách

45)

Vyjádření k prohlášení o námitkách obsahovalo mj. stížnost, že prodloužená lhůta pro písemné vyjádření k prohlášení o námitkách byla nepřiměřená na dokončení vyjádření k prohlášení o námitkách ke spokojenosti společnosti Qualcomm. Společnost Qualcomm konkrétně tvrdila, že lhůta pro ni byla nepřiměřená a v rozporu se základními principy práva EU jako je právo na obhajobu a rovnost zbraní, které jsou nezbytné k přípravě obhajoby ohledně toho, co je ve vyjádření k prohlášení o námitkách popsáno jako „množství dodatečného času povoleného úředníkem pro slyšení pro odpověď na prohlášení o námitkách, neboť „restartoval hodiny“ dne 13. července 2016“.

46)

Jak vyplývá z bodů (9) až (14) výše a na rozdíl od toho, co se snažilo tvrdit vyjádření k prohlášení o námitkách, měla společnost Qualcomm více než osm měsíců času na přípravu vyjádření k prohlášení o námitkách. Zdá se, že pro společnost Qualcomm se jednalo o dostatečný časový prostor na to, aby efektivně využila svého práva být písemně vyslechnuta (16) při zohlednění nutnosti zabránit zbytečnému prodlení v řízení (17) a bez ohledu na skutečnost, že více než šest z těchto měsíců připravovala své vyjádření k jinému prohlášení o námitkách ve věci AT.40220 Qualcomm (platby za výlučný odběr), jež bylo přijato ve stejný den.

47)

Tvrzení ve vyjádření k prohlášení o námitkách o nesprávné a „nepřiměřené“ lhůtě pro vyjádření k prohlášení o námitkách je založeno na tvrzení, že společnost Qualcomm mohla zahájit práci na vyjádření k prohlášení o námitkách až tehdy, kdy jsem dne 13. července 2016 zrušil pozastavení lhůty pro vyjádření k tomuto prohlášení o námitkách. Společnost Qualcomm však mohla zahájit a pokročit se svou přípravou vyjádření k prohlášení o námitkách po přijetí prohlášení o námitkách začátkem prosince 2015.

8.1.2.   Lhůta pro odpověď na dodatečné prohlášení o námitkách

48)

Ve vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách si společnost Qualcomm stěžovala na to, že celková doba, kterou jí Komise poskytla pro vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách byla „nedostatečná a nepřiměřená“. Nicméně vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách nespecifikuje, v jakém ohledu společnost Qualcomm považovala revidovanou lhůtu pro vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách za „nedostatečnou“ či v jakém ohledu bylo ohroženo její právo na obhajobu. V rozhodnutí o prodloužení ze dne 20. srpna 2018 zmíněném v bodu (32) výše úředník pro slyšení zohlednil stupeň změn ve věci AT.39711, jež byly vyvolány dodatečným prohlášením o námitkách. Co se týče tvrzení společnosti Qualcomm, že lhůta poskytnutá pro vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách byla „nepřiměřená“, lze uvést, že pouhé porovnání jejího popisu kroků, které učinila pro dodržení této lhůty ve vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách, a času mezi prvním ústním slyšením a dodatečným prohlášením o námitkách, není schopné prokázat to, co společnost Qualcomm považuje za protiprávní nepoměr mezi lhůtou pro vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách a časem, který potřebovala Komise pro všechny kroky vedoucí k vytvoření dodatečného prohlášení o námitkách.

8.2.    Přístup ke spisu

8.2.1.   Přístup ke spisu po prohlášení o námitkách

49)

Ve svém vyjádření k prohlášení o námitkách si společnost Qualcomm stěžovala na rozsah úprav z důvodu důvěrnosti, který byl použit v dokumentech původně poskytnutých společnosti Qualcomm za účelem přístupu ke spisu. Nicméně ve vyjádření k prohlášení o námitkách se uvádí, že „[po] revizi úředníka pro slyšení [vedoucí k mému rozhodnutí ze dne 13. července 2016] společnost Qualcomm obdržela méně upravenou verzi dokumentů ve spisu“. Ve vyjádření k prohlášení o námitkách se rovněž v podstatě uznává, že tato revize vyřešila problém legitimity nároků na důvěrnost zachovávaných v ohledu na tyto dokumenty třetími stranami.

8.2.2.   Přístup ke spisu po dodatečném prohlášení o námitkách

50)

Ve vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách se tvrdí, že porušení práv společnosti Qualcomm na obhajobu vyplývající z toho, co společnost Qualcomm považovala za nedostatečnou dobu pro vyjádření k prohlášení o námitkách (viz bod (48) výše), bylo „zhoršeno četnými problémy s přístupem ke spisu, z nichž některé zůstaly nevyřešeny“.

51)

Není jasné, jaké problémy s přístupem ke spisu podle společnosti Qualcomm „zůstaly nevyřešeny“. Ve vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách nebyly vzneseny žádné takové námitky, které by již s Komisí nebyly projednány předtím, než společnost Qualcomm podala své prohlášení k dodatečnému prohlášení o námitkách. Vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách v podstatě pouze obsahovalo strohé prohlášení, že zde popsané problémy s přístupem ke spisu v kombinaci s tím, co společnost Qualcomm považovala za nepřiměřenou lhůtu pro reakci na prohlášení o námitkách, vážně a nenávratně narušily její schopnost obhajoby.

8.2.3.   Opožděné předání plné verze tabulky

52)

Ve vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách se uvádí, že plná verze dokumentu označeného jako „zásadní“ byla společnosti Qualcomm řádně zpřístupněna teprve jeden jediný den před koncem lhůty pro vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách. Nicméně hlavní argument ve vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách, který je údajně založen na této verzi dokumentu, by stejně dobře mohl být založen na předchozí upravené verzi tohoto dokumentu, která byla přístupná.

53)

Skutečně se posléze ukázalo, že tento argument byl opravdu založen na předchozí upravené verzi tohoto dokumentu, která byla přístupná. K tomu došlo proto, že dotčený dokument představuje plnou verzi tabulky, která – jak je uvedeno v bodu (39) výše – byla společnosti Qualcomm zaslána ve své původní podobě pouze po předání vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách.

54)

Podle odpovědi společnosti Qualcomm na dopis o skutečnostech porušilo „opožděné“ předání plné verze tabulky její práva na obhajobu. Nicméně za předpokladu, že společnost Qualcomm v žádném okamžiku neuvedla argumenty, které by se týkaly speciálně informací, které byly upraveny v předchozí přístupné verzi tohoto dokumentu, je toto tvrzení považováno za neopodstatněné.

8.3.    Tvrzení o tom, že nebylo provedeno řádné a včasné šetření

55)

Vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách tvrdí, že šetření Komise nebylo řádně vedeno, trvalo neobvykle dlouho a mělo tak nepříznivý dopad na schopnost společnosti Qualcomm řádně se hájit.

56)

Přiměřenost doby trvání správního řízení musí být v případě potřeby posouzena evropskými soudy s ohledem na konkrétní okolnosti každé věci a zejména na její kontext, různé etapy řízení, komplexitu věci, její důležitost pro různé zúčastněné strany jakož i na chování dotčené strany a na Komisi (18). Avšak tento seznam kritérií není vyčerpávající a posouzení oprávněnosti dotčené doby nevyžaduje systematické šetření okolností v této věci s ohledem na každou z nich, pokud se doba trvání řízení ve světle jedné z nich se jeví jako odůvodněná. Účelem těchto kritérií je určit, zda je čas vyhrazený úkonům v této věci odůvodněný. Vzhledem ke komplexitě věci a taktice zdržování dotčené strany lze tudíž dobu trvání, která se na první pohled může zdát příliš dlouhá, považovat za odůvodněnou (19).

57)

Pro současné účely se mi nezdá, že by délka řízení ohrozila účinný výkon práva společnosti Qualcomm na obhajobu. Tato věc byla mj. od samého počátku technická a relativně komplexní. Jak vyplývá z bodů (2) až (4) výše, stížnost podaná Komisi v roce 2009 a přepracovaná v roce 2010 obsahovala tvrzení, že se společnost Qualcomm dopustila zneužívajícího chování v různých ohledech, ale teprve v roce 2012 se do popředí tvrzení stěžovatelky a šetření Komise dostalo podezření z predátorských cen. Vzhledem k tomu, že společnost Qualcomm od 7. června 2010 obdržela několik žádostí o informace podle čl. 18 odst. 2 a 3 nařízení č. 1/2003, jsou její stížnosti ohledně toho, že uplynutí času ztížilo její obhajobu, relativizovány skutečností, že byla nejpozději od tohoto data povinna jednat s náležitou péčí tak, aby učinila všechna vhodná opatření pro to, aby zachovala takové důkazy, které by z oprávněných důvodů mohly být k dispozici, jak již Tribunál konstatoval v souvislosti s věcí AT.39711 (20) (viz bod (22) výše). Každopádně se nezdá, že by uplynutí času nadměrně ztěžovalo obhajobu společnosti Qualcomm. Například kritické připomínky, které měla společnost Qualcomm k výkonu svého práva být vyslyšena v případě prohlášení o námitkách, vedly Komisi ke zpřesnění této věci, jak umožňuje příslušná judikatura (viz bod (59) níže). Následné vypracování dodatečného prohlášení o námitkách a slyšení vedeného ohledně reakce společnosti Qualcomm nevyhnutelně přispělo k prodloužení doby trvání řízení a tuto dobu trvání nelze považovat za nepřiměřenou.

8.4.    Tvrzení o podjatosti a nerovném šetření

58)

Společnost Qualcomm ve vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách uvádí, že toto prohlášení bylo „výsledkem demonstrace podjatosti“, a zmiňuje, že oprávněně očekávala, že i) Komise dokončí své shromažďovaní informací před prohlášením o námitkách a ii) ukončí své šetření po prvním ústním slyšení. Podle společnosti Qualcomm Komise podnikala shromažďovaní informací v rámci široce založeného šetření („fishing expedition“) po prvním ústním slyšení, kdy již měla své šetření dokončovat, poté, co společnost Qualcomm podkopala případ prezentovaný v prohlášení o námitkách. V podobném tónu i) byla i reakce na dopis o skutečnostech, kde se uvádí, že věc vedená proti společnosti Qualcomm je výsledkem podjatého a nerovného šetření a ii) je zmiňováno „navazující podání“ společnosti Qualcomm uvedené v bodě (36) výše, které podle ní vyvolává pochybnosti o objektivitě druhého ústního slyšení a šetření ve věci AT.39711 jako takové.

59)

Tvrzení společnosti Qualcomm o legitimním očekávání jsou neopodstatněná. Kromě toho pouhá skutečnost, že Komise ve světle určitých záležitostí, které vznikly v důsledku vyjádření společnosti Qualcomm k prohlášení o námitkách, provedla další šetření po prvním ústním slyšení, nepostačuje k tomu, aby toto bylo označeno jako podjatost. Ve skutečnosti z judikatury vyplývá, že jelikož Komise musí zohlednit faktory vznikající během správního řízení, aby buď mohla upustit od námitek, neboť se prokázaly jako neopodstatněné nebo aby změnila a doplnila své argumenty jak po skutkové, tak po právní stránce, je oprávněná změnit (aspekty) věci, a to v případě nutnosti dodatečným prohlášením o námitkách (21). Také nelze zapomínat na to, že pokud je nějaká věc založena na formálních stížnostech, podobně jako věc AT.39711, nelze od ní upustit, aniž by tyto stížnosti byly zamítnuty.

8.5.    Tvrzení, že dodatečné prohlášení o námitkách je zneužitím pravomoci Komise a porušením povinnosti řádné správy

60)

Podle vyjádření k dodatečnému prohlášení o námitkách „je toto dodatečné prohlášení výsledkem špatného řízení a podjatosti“ a tudíž je „zneužitím vyšetřovací pravomoci Komise“. Podobně společnost Qualcomm tvrdila, že Komise porušila svou povinnost řádné správy ve smyslu článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, neboť dodatečné prohlášení o námitkách je důkazem špatné správy a výsledkem podjatosti.

61)

Z bodů (45) až (59) uvedených výše vyplývá, že tvrzení společnosti Qualcomm o nesprávném úředním postupu a podjatosti jsou nepřesvědčivá. Tato vedlejší tvrzení jsou tedy nepřesvědčivá.

Závěrečné poznámky

62)

Ve světle podání společnosti Qualcomm návrh rozhodnutí činí společnost Qualcomm mj. zodpovědnou za protiprávní jednání během kratší doby trvání, než jak je uvedeno v prohlášení o námitkách.

63)

Podle článku 16 rozhodnutí 2011/695/EU jsem přezkoumal, zda se návrh rozhodnutí zabývá pouze těmi námitkami, u nichž byla společnosti Qualcomm poskytnuta příležitost vyjádřit své názory. Dospěl jsem ke kladnému závěru.

64)

Celkově se domnívám, že právo na účinný výkon procesních práv bylo v této věci dodrženo.

---

(1)  Podle článků 16 a 17 rozhodnutí předsedy Evropské komise 2011/695/EU ze dne 13. října 2011 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 29) (dále jen „rozhodnutí 2011/695/EU“).

(2)  Jedná se o čipové sady pro základní pásmo (komponenty, které přispívají k mobilnímu spojení v celulárních komunikačních zařízeních), které zavádějí normu „univerzální mobilní telekomunikační systém“ pro celulární komunikační technologie a jsou s ní v souladu.

(3)  V květnu 2011 převzala společnost Nvidia Inc. (dále jen „Nvidia“) firmu Icera, která se tak stala jejím zcela vlastněným dceřiným podnikem, a následně převzala její pozici stěžovatelky.

(4)  Úředníkem pro slyšení v této věci byl do 3. prosince 2015 pan Wouter Wils.

(5)  Úředník pro slyšení prodloužil uvedenou lhůtu do 18. listopadu 2013. Na základě následující žádosti společnosti Qualcomm prodloužilo GŘ pro hospodářskou soutěž tuto lhůtu do 2. prosince 2013.

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1) (dále jen „nařízení č. 1/2003“).

(7)  Nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18), ve znění nařízení Komise (EU) 2015/1348 ze dne 3. srpna 2015 (Úř. věst. L 208, 5.8.2015, s. 3) (dále jen „nařízení č. 773/2004“).

(8)  Jak vyžaduje zejména rozsudek ze dne 24. června 1986, Akzo Chemie v. Komise 53/85, EU:C:1986:256, body 30 a 31.

(9)  Společnost Nvidia/Icera se rovněž účastnila tohoto slyšení.

(10)  Prostřednictvím nedůvěrného souhrnu prohlášení o námitkách.

(11)  Usnesení ze dne 12. července 2017, Qualcomm a Qualcomm Europe v. Komise, T-371/17 R, EU:T:2017:485.

(12)  Rozsudek ze dne 9. dubna 2019, Qualcomm a Qualcomm Europe v. Komise, T-371/17, EU:T:2019:232.

(13)  V mé nepřítomnosti učinil toto rozhodnutí pan Wils.

(14)  V mé nepřítomnosti učinil toto rozhodnutí pan Wils.

(15)  Na rozdíl od (dodatečného) prohlášení o námitkách dopis o skutečnostech nezakládá pro své adresáty vznik nároku přednést argumenty písemného vyjádření během ústního slyšení.

(16)  Do 8. července 2016 obdržela společnost Qualcomm postupně přístup k veškerým přístupným podkladům ve spisu, ke kterému byla mým rozhodnutím ze dne 13. července 2016 oprávněna.

(17)  K této potřebě musí úředník pro slyšení podle čl. 9 odst. 1 rozhodnutí 2011/695/EU spolu s jinými záležitostmi přihlédnout při rozhodování o tom, zda je prodloužení lhůty na písemné vyjádření k prohlášení o námitkách nezbytné.

(18)  Viz mj. rozsudky ze dne 15. října 2002, Limburgse Vinyl Maatschappij a ostatní v. Komise, C-238/99 P, C-244/99 P, C-245/99 P, C-247/99 P, C-250/99 P až C-252/99 P a C-254/99 P, EU:C:2002:582, bod 187, a ze dne 8. září 2016, Merck v. Komise, T-470/13, EU:T:2016:452, bod 471.

(19)  Viz rozsudek ze dne 15. října 2002, Limburgse Vinyl Maatschappij a ostatní v. Komise, C-238/99 P, C-244/99 P, C-245/99 P, C-247/99 P, C-250/99 P až C-252/99 P a C-254/99 P, EU:C:2002:582, bod 188.

(20)  Viz rozsudek ze dne 9. dubna 2019, Qualcomm a Qualcomm Europe v. Komise, T-371/17, EU:T:2019:232, bod 136.

(21)  Viz zejména rozsudky ze dne 14. července 1972, Bayer v. Komise, 51/69, EU:C:1972:72, bod 11; ze dne 11. listopadu 1981, IBM v. Komise, 60/81, EU:C:1981:264, bod 18; ze dne 21. září 2006, JCB Service v. Komise, C-167/04 P, EU:C:2006:594, body 100 a 101; a ze dne 13. července 2011, Polimeri Europe v. Komise, T-59/07, EU:T:2011:361, bod 73.

Souhrnná zpráva o rozhodnutí Komise

ze dne 18. července 2019

týkající se řízení podle článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 54 Dohody o EHP

(Věc AT.39711 – Qualcomm (predátorské jednání))

(oznámeno pod číslem C(2019) 5361)

(Pouze anglické znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2019/C 375/07)

Dne 18. července 2019 přijala Komise rozhodnutí týkající se řízení podle článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 54 Dohody o EHP. V souladu s ustanoveními článku 30 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1) Komise tímto zveřejňuje jména stran a hlavní obsah rozhodnutí včetně všech uložených sankcí, přičemž přihlíží k oprávněnému zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

1.   ÚVOD

(1)

Rozhodnutí konstatuje, že společnost Qualcomm Inc. (dále jen „Qualcomm) porušila článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) a článek 54 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) dodáním určitého množství tří ze svých čipových sad UMTS pod úrovní nákladů se záměrem zlikvidovat společnost Icera, svého hlavního konkurenta v uvedeném období v tržním segmentu se zlepšeným výkonem při přenosu dat (dále jen „špičkový segment“).

(2)

Protiprávní jednání trvalo od 1. července 2009 do 30. června 2011.

(3)

Dne 5. července 2019 a dne 15. července 2019 vydal Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení kladná stanoviska k rozhodnutí podle článku 7 nařízení (ES) č. 1/2003 a k pokutě uložené společnosti Qualcomm.

2.   Vymezení trhu

(4)

Rozhodnutí dospělo k závěru, že relevantním výrobkovým trhem je obchodní trh čipových sad pro základní pásmo, které vyhovují požadavkům normy UMTS (dále jen „čipové sady UMTS“).

(5)

Rozhodnutí dospělo k závěru, že trh čipových sad UMTS je svým rozsahem celosvětový.

3.   Dominantní postavení

(6)

Rozhodnutí shledává, že společnost Qualcomm zaujímala dominantní postavení na celosvětovém trhu čipových sad UMTS minimálně od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011.

(7)

Za prvé, během tohoto období držela společnost Qualcomm přibližně 60 % podíl na objemu tržeb na celosvětovém trhu čipových sad UMTS.

(8)

Za druhé, celosvětový trh čipových sad UMTS je charakterizován existencí řady bariér pro vstup na trh a expanzi (např. významné počáteční investice v oblasti výzkumu a vývoje pro projektování čipových sad UMTS a různé překážky, které se týkají práv duševního vlastnictví společnosti Qualcomm).

(9)

Za třetí, hospodářská síla zákazníků čipových sad společnosti Qualcomm nebyla schopná ovlivnit dominantní postavení společnosti Qualcomm během tohoto období.

4.   Zneužití dominantního postavení

(10)

Rozhodnutí konstatuje, že společnost Qualcomm zneužívala své dominantní postavení tím, že dodávala určité množství tří ze svých čipových sad UMTS (čipové sady založené na MDM8200, MDM6200 a MDM8200 A) svým dvěma klíčovým zákazníkům, společnostem Huawei a ZTE, pod úrovní nákladů se záměrem zlikvidovat v uvedeném období společnost Icera, svého hlavního konkurenta, ve špičkovém segmentu trhu čipových sad UMTS.

(11)

Záměrem společnosti Qualcomm bylo prostřednictvím utlumení růstu společnosti Icera u dvou klíčových zákazníků v tomto segmentu, který se v té době sestával téměř výlučně z čipových sad používaných v širokopásmových mobilních zařízeních, zabránit firmě Icera, malému a finančně omezenému start-upu, získat pověst a velikost nezbytnou pro napadení dominantního postavení společnosti Qualcomm na trhu čipových sad UMTS, zejména ohledně očekávaného potenciálu růstu ve špičkovém segmentu z důvodu globálního zavádění inteligentních mobilních zařízení a tudíž připravit výrobce originálního vybavení v tomto segmentu o přístup k alternativním zdrojům čipových sad do jejich mobilních telefonů a omezit možnost volby pro spotřebitele.

(12)

Cenové praktiky společnosti Qualcomm se vyskytovaly v souvislosti s rostoucí poptávkou po produktech společnosti Icera jako úspěšného dodavatele špičkových čipových sad UMTS, který představoval pro odvětví čipových sad společnosti Qualcomm rostoucí ohrožení. Aby společnost Qualcomm zajistila, že obchodní činnost firmy Icera nedosáhne takové pozice na trhu, která by pro ni byla kritická, učinila preventivní opatření v podobě cenových zvýhodnění zaměřených na dva strategicky důležité zákazníky, společnosti Huawei a ZTE, neboť usoudila, že perspektiva vývoje společnosti Icera je závislá na její schopnosti vybudovat obchodní vztah s kteroukoli s těchto dvou společností. Preventivní opatření společnosti Qualcomm byla založená na strategii multičipových sad zahrnující její tři špičkové čipové sady, jež v té době konkurovaly nejpokročilejším čipovým sadám společnosti Icera, a která se zaměřovala především na ochranu silného postavení společnosti Qualcomm ve velkoobjemovém segmentu čipových sad pro použití v mobilních telefonech, do něhož chtěla společnost Icera vstoupit, jakmile by prorazila v segmentu čipových sad pro použití v širokopásmových mobilních zařízeních.

(13)

Analýza cen účtovaných společností Qualcomm firmám Huawei a ZTE a nákladů na výrobu těchto čipových sad ukazuje, že společnost Qualcomm prodávala jisté množství těchto čipových sad pod dlouhodobými průměrnými přírůstkovými náklady a v každém případě pod průměrnými celkovými náklady a omezené množství čipových sad založených na MDM6200 pod průměrnými variabilními náklady. Výsledky porovnání cen a nákladů (price-cost test) odpovídají tehdejší interní dokumentaci společnosti Qualcomm, která ukazuje její záměr vyloučit společnost Icera.

(14)

Rozhodnutí dospělo k závěru, že společnost Qualcomm neposkytla platné objektivní odůvodnění ani platnou obhajobu svého chování z hlediska možného zvýšení efektivity (efficiency defence).

(15)

Rozhodnutí dospělo k závěru, že predátorské prodeje firmám Huawei a ZTE společně tvoří jediné a trvající protiprávní jednání.

5.   Příslušnost

(16)

Rozhodnutí dospělo k závěru, že na porušení společnosti Qualcomm lze uplatnit článek 102 SFEU a článek 54 Dohody o EHP, protože bylo jak prováděno v EHP, tak v něm mohlo mít podstatné, okamžité a předvídatelné účinky.

6.   Ovlivnění obchodu

(17)

Rozhodnutí dospělo k závěru, že chování společnosti Qualcomm mělo v EHP znatelný vliv na obchod mezi členskými státy a mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

7.   Pokuty a opravné prostředky

(18)

V době přijetí rozhodnutí protiprávní jednání společností Qualcomm již netrvalo. Rozhodnutí avšak vyžaduje, aby se společnost Qualcomm zdržela opakování jednání popsaného v rozhodnutí i jakéhokoli jednání nebo chování, které by mělo stejný nebo obdobný cíl či účinek jako jednání popsané v rozhodnutí.

(19)

Pokuta uložená společnosti Qualcomm za protiprávní jednání je vypočtena na základě zásad stanovených v pokynech pro výpočet pokut z roku 2006 uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003. Rozhodnutí dospělo k závěru, že konečná výše pokuty, jež má být uložena společnosti Qualcomm, by měla činit 242 042 000 EUR.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.9331 – Danaher/GE Healthcare Life Sciences Biopharma)

(Text s významem pro EHP)

(2019/C 375/08)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

(2019/C 375/09)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„Queso de Valdeón“

EU č.: PGI-ES-0267-AM01 – 5.7.2018

CHOP ( )

CHZO (X)

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Název seskupení: Consejo Regulador de la Indicación Geográfica Protegida „Queso de Valdeón“

Adresa: C/El Cantón, s/n, 24915 Posada de Valdeón (León), Španělsko

Telefon: +34 987740514

E-mail: quesosv@quesospicosdeeuropa.com

Seskupení žadatelů zastupuje kolektivní zájmy výrobců sýru „Queso de Valdeón“ a má oprávněný zájem na podání žádosti o změnu specifikace chráněného zeměpisného označení „Queso de Valdeón“. Podporuje rovněž jeho ochranu.

2.   Členský stát nebo třetí země

Španělsko

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

☐	Název produktu

☒	Popis produktu

☐	Zeměpisná oblast

☒	Důkaz původu

☒	Metoda produkce

☐	Souvislost

☒	Označování

☒	Jiná (kontrolní orgán)

4.   Druh změny (změn)

☒	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

☐	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5.   Změny

Změna 1

Položka „Popis produktu“

Odůvodnění změny

V prvním odstavci se uvádí podrobnější popis sýra s cílem lépe vymezit jeho vlastnosti.

Tato změna se týká bodu 4.2 původního jednotného dokumentu nebo rovnocenného dokumentu.

Stávající znění specifikace

Sýry s chráněným zeměpisným označením „Queso de Valdeón“ jsou sýry s modrou plísní, tučné, vyrobené z kravského mléka nebo směsi kravského a ovčího a/nebo kozího mléka. Na trh se uvádějí v podobě celého nebo krémového sýru.

Navrhovaná změna

Sýry s chráněným zeměpisným označením „Queso de Valdeón“ jsou sýry s modrou plísní, tučné, vyrobené ze syrového nebo pasterizovaného kravského mléka nebo směsi kravského a ovčího a/nebo kozího mléka, a to srážením mléka nebo enzymatickou koagulací, které zrají nejméně dva měsíce v případě sýrů vyrobených ze syrového mléka a jeden měsíc v případě sýrů vyrobených z pasterizovaného mléka. Na trh se uvádějí v podobě celého nebo krémového sýru.

Změna 2

Položka „Popis produktu“

Odůvodnění změny

Rozpětí hmotnosti celých sýrů se mírně rozšířilo (z 0,5 až 3 kg na 0,2 až 3 kg). Toto rozšíření nemá na vlastnosti produktu „Queso de Valdeón“ vliv. Tato změna je způsobena skutečností, že stravovací návyky spotřebitelů se mění v důsledku společensko-demografického vývoje obyvatelstva, který vedl k přeměně modelů spotřeby. Jedna ze změn je reakcí na poptávku po potravinách v menších formátech z důvodu snížení počtu členů rodiny.

V tomto odstavci se rovněž uvádí, že sýr se může na trh uvádět naporcovaný.

Na druhé straně, skutečnost, že různé subjekty (např. hotelová zařízení, distribuční řetězce a průmysl) stále více používají složky se značkami kvality, vedla ke zvýšení poptávky po baleních s vyšším obsahem nepevných složek, např. krémového sýru chráněného tímto CHZO. V důsledku toho se čistá hmotnost balení krémového sýra zvýšila na 6 kg.

Vzhledem k této poptávce musí seskupení hledat nové způsoby uvádění sýrů na trh a produkt přizpůsobit vývoji a požadavkům trhu, aniž by však došlo ke snížení kvality.

Tyto změny se týkají bodu 4.2 původního jednotného dokumentu nebo rovnocenného dokumentu.

Stávající znění specifikace

1.	Vlastnosti celého sýru — Morfologické vlastnosti — válcovitý tvar, přičemž vrchní a spodní část jsou mírně propadlé, — maximální výška 15 cm a maximální průměr 25 cm, — hmotnost 0,5 až 3 kg.

2.	Vlastnosti krémového sýru — Morfologické vlastnosti

Na trh se uvádí v baleních o čisté hmotnosti 20 g až 1,5 kg.

Krémový sýr je dokonale celistvý, bez kůrky.

Navrhovaná změna

1.	Vlastnosti celého sýru — Morfologické vlastnosti — válcovitý tvar, přičemž vrchní a spodní část jsou mírně propadlé, — maximální výška 15 cm a maximální průměr 25 cm, — hmotnost 0,2 až 3 kg. — Na trh lze sýr uvádět rovněž naporcovaný.

2.	Vlastnosti krémového sýru — Morfologické vlastnosti

Na trh se uvádí v baleních o čisté hmotnosti 20 g až 6 kg. Balení o čisté hmotnosti více než 1,5 kg jsou určena pouze stravovacím zařízením, distribučním řetězcům a průmyslu.

Krémový sýr je dokonale celistvý, bez kůrky.

Změna 3

Položka „Popis produktu“ 1. – Vlastnosti tvrdého sýru

Odůvodnění změny

Poslední odstavec položky, který uvádí různé způsoby uvádění sýra na trh, se zrušuje. Má se za to, že je vhodnější zahrnout tato objasnění do položky 3.2, v níž se uvede, že sýr lze prodávat i naporcovaný, a do položky 3.6 o označování, v níž se uvede možnost uvádět produkt na trh naporcovaný pod podmínkou, že sýr je zabalen a že spotřebitel pozná jeho původ.

Na základě poptávky spotřebitelů po menších formátech a vzhledem k tomu, že nakrájení na porce menší než 250 g ani podoba porcí nemá vliv na kvalitu sýra „Queso de Valdeón“, se vypouští popis porcování produktu, jakož i minimální hmotnost porce.

Tato změna se týká bodu 4.2 původního jednotného dokumentu nebo rovnocenného dokumentu.

Zrušené znění specifikace

Celý sýr se může na trh uvádět rovněž v porcích získaných příčným řezem. Přirozená kůrka se ponechá a minimální hmotnost činí 250 g.

Změna 4

Položka „Důkaz, že produkt pochází ze zeměpisné oblasti“

Odůvodnění změny

Tato položka byla zcela přepracována, aby byla srozumitelnější a v souladu se stávajícími předpisy.

Byly vypuštěny odkazy na povolení nebo kontrolu regulační radou, aby se nepřispívalo k omezení volného pohybu zboží a poskytování služeb.

Tato změna se týká bodu 4.4 původního jednotného dokumentu nebo rovnocenného dokumentu.

Stávající znění specifikace

—	Sýr musí pocházet výhradně ze sýráren a místností pro zrání zapsaných v rejstřících regulační rady.

—	Sýrárny a místnosti pro zrání se musí při zápisu do rejstříků regulační rady podrobit počátečnímu hodnocení a poté pravidelným hodnocením, aby mohly být v rejstřících nadále zapsány.

—	Sýry musí být vyrobeny v souladu s metodou popsanou v této specifikaci.

—	Na trh se se zárukou původu, který potvrzuje značka shody vydaná regulační radou, uvádějí pouze sýry, které prošly všemi kontrolami prováděnými v rámci příslušného postupu.

—	Počet kontrolních štítků poskytnutých regulační radou producentům sýrů se vypočítá podle množství vyprodukovaného mléka a hmotnosti jednotlivých druhů vyrobených sýrů.

—	Pravidelné kontroly a hodnocení se musí zakládat na rozborech mléka při jeho nalévání do nádob na srážení, na kontrole metody produkce, na přezkumu dokumentace, na kontrole zásob a na odběru vzorků konečného produktu.

—	Pokud jde o možné nesrovnalosti, regulační rada případně uplatní sankční režim stanovený v jejím jednacím řádu.

—	Regulační rada spravuje jmenný a kvantitativní rejstřík očíslovaných identifikačních označení, osvědčení o vlastnictví a vydaných osvědčení.

Navrhovaná změna

—	Sýr musí pocházet výhradně ze zapsaných a kontrolovaných sýráren a místností pro zrání.

—	Sýrárny a místnosti pro zrání se musí při zápisu do rejstříků podrobit počátečnímu hodnocení a poté pravidelným hodnocením, aby mohly být v rejstřících nadále zapsány.

—	Sýry musí být vyrobeny v souladu s metodou popsanou v bodě E) této specifikace.

—	Na trh se se zárukou původu, který potvrzuje etiketa s chráněným zeměpisným označením, uvádějí pouze sýry, které prošly všemi kontrolami prováděnými během výroby.

—	Pravidelné kontroly a hodnocení se musí zakládat na rozborech mléka při jeho nalévání do nádob na srážení, na kontrole metody produkce, na přezkumu dokumentace, na kontrole zásob a na odběru vzorků konečného produktu.

—	Všechny hospodářské subjekty musí mít možnost zjistit: a) dodavatele, množství a původ veškerého přijatého mléka; b) příjemce, množství a místo určení všech sýrů opatřených etiketou; c) korelaci mezi mlékem přijatým podle písmene a) a každou šarží sýru opatřeného etiketou podle písmene b).

Změna 5

Položka „Metoda produkce“

Odůvodnění změny

Minimální doba zrání sýrů vyrobených z pasterizovaného mléka se změnila z jednoho a půl měsíce na jeden měsíc. Toto zkrácení, jež bylo upraveno vzhledem ke snížení hmotnosti celých sýrů, nemá vliv na přirozené zrání produktu, ani na jeho konečné vlastnosti.

Tato změna se týká bodu 4.5 původního jednotného dokumentu nebo rovnocenného dokumentu.

Stávající znění specifikace

Zrání trvá nejméně dva měsíce v případě sýrů vyrobených ze syrového mléka a jeden a půl měsíce v případě sýrů vyrobených z pasterizovaného mléka.

Navrhovaná změna

Zrání trvá nejméně dva měsíce v případě sýrů vyrobených ze syrového mléka a jeden měsíc v případě sýrů vyrobených z pasterizovaného mléka.

Změna 6

Položka „Metoda produkce“

Odůvodnění změny

Vypouští se znění týkající se označování sýrů a kontrolních štítků pro ně, neboť je vhodnější tyto informace zařadit do položky „Označování“. Viz znění zařazené do změny v položce „Označování“, kde se uvádí nové umístění tohoto znění ve specifikaci.

Tato změna se netýká žádného bodu původního jednotného dokumentu nebo rovnocenného dokumentu.

Znění vypuštěné z položky specifikace „Metoda produkce“

Sýry a balení krémového sýra se těsně před uvedením na trh opatří etiketami a kontrolními štítky.

Změna 7

Položka „Označování“

Odůvodnění změny

Všechny odkazy na možnost uvádění celého, krémového nebo porcovaného sýra na trh pod podmínkou, že je zabalen a že spotřebitel může zjistit jeho původ, se přesouvají do této položky.

Vypouští se odkazy na povolení a na kontrolu ze strany regulační rady, aby nedocházelo k omezení svobody pohybu.

Upřesňuje se obsah některých nepovinných údajů, které bude třeba do specifikace zařadit, a doplňuje se logo chráněného zeměpisného označení, protože ve stávající specifikaci není.

Doplňuje se znění vypuštěné z položky „Metoda produkce“ a uvedené ve změně 6.

V zájmu větší srozumitelnosti je znění nově uspořádáno.

Tato změna se týká bodu 4.8 původního jednotného dokumentu nebo rovnocenného dokumentu.

Stávající znění specifikace

Na obchodních etiketách každého zapsaného podniku musí být uveden výraz „chráněné zeměpisné označení Queso de Valdeón“, jakož i logo regulační rady. Musí je schválit regulační rada.

Musí k nim být rovněž přiložena značka shody chráněného zeměpisného označení, jež je očíslovaným kontrolním štítkem vydaným regulační radou. Tato značka shody zaručuje sledovatelnost produktu.

Očíslovaný kontrolní štítek musí být umístěn tak, aby jej nebylo možno znovu použít. Musí na něm být výraz „Consejo Regulador de la Indicación Geográfica Protegida „Queso de Valdeón““ a logo regulační rady.

Regulační rada stanoví ve své příručce kvality doplňková pravidla pro používání značky shody přidělené chráněnému zeměpisnému označení, pokud jde o její velikost a umístění na produktu.

Navrhovaná změna

Sýr „Queso de Valdeón“ se může uvádět na trh celý, naporcovaný nebo krémový za předpokladu, že je zabalen a lze zjistit jeho původ.

Na obchodních etiketách, jimiž je chráněný produkt uváděný na trh opatřen, musí být uveden název a logo chráněného zeměpisného označení.

Sýr, který je uváděn na trh vcelku nebo v podobě krému, musí být opatřen kontrolním štítkem s vlastním výrobním číslem. Na tomto kontrolním štítku musí být uveden název a logo chráněného zeměpisného označení.

Při označování sýrů uváděných na trh v porcích je třeba na etiketě uvést název a logo chráněného zeměpisného označení spolu s údaji umožňujícími identifikaci původu sýra.

Sýry a balení s krémovým sýrem se před uvedením na trh opatří etiketou a kontrolním štítkem.

Logo CHZO:

Změna 8

Položka „Kontrolní subjekt“

Odůvodnění změny

Kontrolním subjektem je Instituto Tecnológico Agrario de Castilla y León (Zemědělský technologický institut autonomní oblasti Kastilie a León), který je příslušným orgánem.

Tato změna se týká bodu 4.7 původního jednotného dokumentu nebo rovnocenného dokumentu.

Stávající znění specifikace

Název: Consejo Regulador de la Indicación Geográfica Protegida „Queso de Valdeón“

Adresa: C/El Cantón, s/n. 24915-Posada de Valdeón (León)

Telefon: +34 987 740 514

Fax +34 987 740 568

Regulační rada pro chráněné zeměpisné označení „Queso de Valdeón“ splňuje normu EN 45011 „Všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků“.

Navrhovaná změna

Instituto Tecnológico Agrario de Castilla y León

Ctra. de Burgos Km 119. Finca Zamadueñas

47071 Valladolid (E)

Telefon: +34 983 412 034

Fax +34 983 412 040

E-mail: controloficial@itacyl.es

Za ověření splnění podmínek popsaných v této specifikaci produktu s chráněným zeměpisným označením „Queso de Valdeón“ odpovídá ředitelství Zemědělského technologického institutu autonomní oblasti Kastilie a León (Instituto Tecnológico Agrario de Castilla y León) pro kvalitu a propagaci potravin v souladu s článkem 139 zákona č. 1/2014 ze dne 19. března 2014 o zemědělství v autonomní oblasti Kastilie a León.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Queso de Valdeón“

EU č.: PGI-ES-0267-AM01 – 5.7.2018

CHOP ( )

CHZO (X)

1.   Název

„Queso de Valdeón“

2.   Členský stát nebo třetí země

Španělsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.3 Sýry

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Sýry s chráněným zeměpisným označením „Queso de Valdeón“ jsou sýry s modrou plísní, tučné, vyrobené ze syrového nebo pasterizovaného kravského mléka nebo směsi kravského a ovčího a/nebo kozího mléka, a to srážením mléka nebo enzymatickou koagulací, které zrají nejméně dva měsíce v případě sýrů vyrobených ze syrového mléka a jeden měsíc v případě sýrů vyrobených z pasterizovaného mléka. Na trh se uvádějí v podobě celého nebo krémového sýru.

1.

Vlastnosti celého sýru Morfologické vlastnosti Válcovitý tvar, přičemž vrchní a spodní část jsou mírně propadlé. Maximální výška 15 cm a maximální průměr 25 cm. Hmotnost 0,2 až 3 kg. Na trh lze sýr uvádět rovněž naporcovaný. Fyzikální a chemické vlastnosti Obsah tuku v sušině nejméně 45 %. Minimální obsah vlhkosti 30 %. Obsah soli méně než 3,5 %. Organoleptické vlastnosti Kůrka je přirozená, tenká, jemná nažloutlé barvy s šedými tóny. Sýr má na řezu hladkou texturu s mnoha rovnoměrně rozloženými nepravidelnými otvory různých velikostí a nazelenale modré barvy. Sýrová hmota je slonovinové až smetanové barvy a velmi lesklá s nepříliš výrazným prstencem v závislosti na stupni zralosti. Hmota má nízkou elasticitu, je málo drobivá, nepříliš pevná a průměrně tvarovatelná, rozpouští se v ústech, vykazuje dobrou rozpustnost a vyznačuje se nižší přilnavostí. Když je sýr polozralý, má mírně nakyslou nebo mléčnou vůni, již doplňuje velmi specifická vůně plísně. V průběhu zrání mléčná vůně mizí a stěžejní vůně se stává trvalejší a intenzivnější, přičemž se objeví i kořeněná, ovocná a dokonce aromatická vůně, i když vůně plísní přetrvává. Chuť je intenzivní, slaná a mírně pikantní, přičemž je tím silnější, čím je delší proces zrání, a díky použití kozího nebo ovčího mléka je výraznější. Chuť dlouho přetrvává, zejména u vyzrálejších sýrů.

2.

Vlastnosti krémového sýru Morfologické vlastnosti Na trh se uvádí v baleních o čisté hmotnosti 20 g až 6 kg. Balení o čisté hmotnosti více než 1,5 kg jsou určena pouze stravovacím zařízením, distribučním řetězcům a průmyslu. Krémový sýr je dokonale celistvý, bez kůrky. Fyzikální a chemické vlastnosti Obsah tuku v sušině nejméně 45 %. Minimální obsah vlhkosti 30 %. Obsah soli méně než 3,5 %. Organoleptické vlastnosti Krém je slonovinové barvy s nazelenale modrými odstíny a není příliš lesklý. Při zvyšování teploty výrobku je krém stále mazlavější a má průměrnou konzistenci, která se blíží konzistenci krémové. Přetrvávající a intenzivní vůně sýra je mírně nakyslá nebo mléčná s doplňující vůní plísně. Krém se v ústech dobře rozpouští a vyznačuje se dobrou rozpustností a průměrnou přilnavostí. Chuť je intenzivní a pikantní a díky použití kozího nebo ovčího mléka je výraznější. Sýr má intenzivní slanou chuť a vyvolává pocit mírné pikantnosti. Chuť dlouho přetrvává.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Po smíchání různých druhů mléka jsou minimální analytické úrovně v nádobě na srážení následující:

—	tuk (%): 3,5

—	bílkoviny (%): 3,1

—	sušina (%): 12

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Výroba sýra, včetně zrání, probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Sýr „Queso de Valdeón“ se může uvádět na trh celý, naporcovaný nebo krémový za předpokladu, že je zabalen a lze zjistit jeho původ.

Na obchodních etiketách, jimiž je chráněný produkt uváděný na trh opatřen, musí být uveden název a logo chráněného zeměpisného označení.

Sýr, který je uváděn na trh vcelku nebo v podobě krému, musí být opatřen kontrolním štítkem s vlastním výrobním číslem. Na tomto kontrolním štítku musí být uveden název a logo chráněného zeměpisného označení.

Při označování sýrů uváděných na trh v porcích je třeba na etiketě uvést název a logo chráněného zeměpisného označení spolu s údaji umožňujícími identifikaci původu sýra.

Sýry a balení s krémovým sýrem se před uvedením na trh opatří etiketou a kontrolním štítkem.

Logo CHZO:

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Území obce Posada de Valdeón (León).

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Souvislost mezi zeměpisnou oblastí a produktem je odůvodněna různými faktory, jako jsou klimatické vlastnosti regionu, tradiční způsob výroby a dobré jméno sýru.

Produkt „Queso de Valdeón“ za svůj název vděčí obci Posada de Valdeón, která se nachází v národním parku Picos de Europa. Tato oblast je obklopena velkými přírodními překážkami, díky nimž je jednoznačně vymezena. Těmito překážkami jsou průsmyk Panderruedas (1 450 metrů), průsmyk Ponton (1 311 metrů) a průsmyk Pandetrave (1 562 metrů).

V tomto vysokohorském prostředí se nachází hluboká soutěska s průměrnou nadmořskou výškou 650 metrů.

Specifické podnebí v této vymezené zeměpisné oblasti lze považovat za podnebí vysokohorské. Zimy jsou zde dlouhé a tuhé, s častými mrazy (více než 100 dní v období od listopadu do dubna) a bohatými srážkami, většinou v podobě sněhu. Léta jsou krátká a chladná (průměrné minimálně teploty okolo 5–6 °C, maximální zhruba 18 °C) a srážky jsou hojné, ale ve srovnání se zbytkem roku prší kratší dobu. Relativní vlhkost v létě zůstává v důsledku mlh vysoká.

Průměrný roční úhrn srážek je 1 100 mm v údolí a 1 800 mm na vrcholech hor.

Z historického hlediska byly tyto faktory spolu s přítomností jeskyní v této oblasti vždy příznivé rozvoji jedinečných vlastností pro zrání sýrů vyrobených ze surovin dostupných v této zeměpisné oblasti, což je dáno členitostí reliéfu.

Zvláštní mikroklima v tomto regionu spolu s tradičními výrobními postupy podporuje množení naočkované mikrobiální flóry, jíž se tyto sýry vyznačují.

Specifičnost produktu je okamžitě zřejmá, neboť se jedná o plísňový sýr, který se od ostatních sýrů vyráběných v tomto regionu odlišuje, přičemž tento aspekt lze zvláště ocenit při krájení sýra, kdy jsou viditelné nazelenale modré otvory různé velikosti. Sýr zraje při nízkých teplotách a vysoké vlhkosti, tedy za stejných podmínek jako při zrání v jeskyních, které se k tomuto účelu používaly v minulosti, což zvýrazňuje přítomnost plísně, a to z vizuálního hlediska, tak z hlediska vůně a chuti sýra.

O řemeslné výrobě těchto chráněných sýrů za uvedených podmínek svědčí vícero textů z 19. století a ze začátku 20. století. V současnosti se v údolí Valdeón uplatňují výrobní postupy podobné těm, které se používaly před staletími, jakož i postupy, do kterých byly zařazeny nové technologie. Základní zásady výrobního postupu zmíněné v uvedených svědectvích se však stále plně uplatňují.

Výroba sýra v údolí Valdeón sahá do předřímského období, kdy se jako surovina používalo kozí mléko.

První písemné zmínky o výrobě sýrů v údolí Valdeón lze nalézt v polovině 19. století. Pascual Madoz odkazuje ve svém díle Diccionario (1845–1859) na výrobu sýra a význam koz ve vesnicích v údolí Valdeón.

V průběhu druhé poloviny 19. století představovala výroba sýra v údolí Valdeón významnou činnost. Když se během léta zvířata pásla na vysokohorských pastvinách, vyráběl se sýr z mléka přímo na salaši nebo se mléko snášelo do údolí. Hrabě de Saint-Saud v této souvislosti v roce 1892 napsal: „Silné mladé ženy z údolí Valdeón chodí ráno i večer v dřevákách se třemi kusy dřeva připevněnými k podrážce do hor. V pastýřské mošně z kozí kůže nosí na cestě tam jídlo a na cestě zpět měchy s mlékem nadojeným na salaši.“

Mnohá svědectví uvádějí, že výroba plísňového sýra v údolí Valdeón za účelem jeho prodeje na regionálních trzích byla od počátku 20. století důležitou činností. Svědectví, které podala Doña Marmeta Pérez Marcos, je obzvlášť vypovídající: „Celá moje rodina je z města Caín a v roce 1922 jsem se tam narodila i já. Moji rodiče zdědili recept od svých předků a až donedávna jsem sýr vyráběla podle něj. Na sražení 50 až 60 litrů mléka za den jsme používali kůzlečí syřidlo. Vyráběli jsme sýry o hmotnosti něco přes jeden kilogram. Vozili jsme je na oslech na trh v obci Puentealmuey, která je vzdálena více než 50 km. Hned po válce jsme kilogram sýra prodávali za 36 peset. V Arenas de Cabrales jsme sýr začali prodávat až po válce, nikoli před ní. Sýry se vyráběly z kozího a ovčího mléka a z malého množství kravského mléka, do kterého jsme přidávali syřidlo. Po sražení mléka jsme sýřeninu ukládali do formy nazývané „arno“ a poté do nádoby „duerna“, ve které jsme nechávali syrovátku dva dny odkapávat. Sýry jsme pak vyndali, položili na prkna v salaši a nechali je sušit. Za čtrnáct dní byly sýry hotové. Aby se však na sýrech objevila plíseň a aby získaly na kvalitě, ukládali jsme je do jeskyní. Po měsíci byl sýr vynikající.“

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.itacyl.es/documents/20143/342640/2019_02_8+Pliego+Q+Valde%C3%B3n+.pdf/fbc379cc-8473-8829-744b-6baf02ed5ba7

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.