|
ISSN 1977-0863 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 351 |
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 62 |
|
Obsah |
Strana |
|
|
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
|
DOPORUČENÍ |
|
|
|
Rada |
|
|
2019/C 351/1 |
||
|
|
STANOVISKA |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2019/C 351/02 |
||
|
2019/C 351/03 |
||
|
2019/C 351/04 |
|
|
II Sdělení |
|
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2019/C 351/05 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8721 — Owens Corning/Paroc) ( 1 ) |
|
|
IV Informace |
|
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Rada |
|
|
2019/C 351/06 |
||
|
|
Evropská komise |
|
|
2019/C 351/07 |
||
|
2019/C 351/08 |
||
|
2019/C 351/09 |
||
|
2019/C 351/10 |
||
|
2019/C 351/11 |
|
|
V Oznámení |
|
|
|
SOUDNÍ ŘÍZENÍ |
|
|
|
Soudní dvůr ESVO |
|
|
2019/C 351/12 |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
|
CS |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska
DOPORUČENÍ
Rada
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/1 |
DOPORUČENÍ RADY
ze dne 10. října 2019
o jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky
(2019/C 351/01)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 283 odst. 2 a čl. 139 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na Protokol č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 11.2 uvedeného protokolu,
DOPORUČUJE EVROPSKÉ RADĚ:
jmenovat pana Fabia PANNETTU členem Výkonné rady Evropské centrální banky na osmileté funkční období začínající dne 1. ledna 2020.
V Bruselu dne 10. října 2019.
Za Radu
předseda
M. LINTILÄ
STANOVISKA
Evropská komise
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/2 |
Stanovisko Komise
ze dne 14. října 2019
k plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů, které vzniknou v důsledku demontáže jaderné elektrárny v Barsebäcku a při provozu meziskladu radioaktivního odpadu č. 2 v Barsebäcku ve Švédsku
(Pouze švédské znění je závazné)
(2019/C 351/02)
Níže uvedené posouzení bylo vypracováno podle ustanovení Smlouvy o Euratomu, aniž jsou dotčena jakákoli další posouzení, která mají být provedena podle Smlouvy o fungování Evropské unie, a povinnosti vyplývající z této smlouvy a ze sekundárního práva (1).
Dne 23. května 2019 obdržela Evropská komise podle článku 37 Smlouvy o Euratomu od švédské vlády všeobecné údaje k plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů (2) vzniklých v důsledku demontáže jaderné elektrárny v Barsebäcku a při provozu meziskladu radioaktivního odpadu č. 2 v Barsebäcku ve Švédsku.
Na základě těchto údajů a doplňujících informací vyžádaných Komisí dne 26. června 2019 a poskytnutých švédskými orgány dne 19. července 2019 a po poradě se skupinou odborníků vypracovala Komise toto stanovisko:
|
1. |
Vzdálenost mezi lokalitou Barsebäck a nejbližší hranicí s jiným členským státem, v tomto případě Dánskem, je 20 km. |
|
2. |
Při běžném postupu demontáže jaderné elektrárny v Barsebäcku by uvolňování plynných a kapalných radioaktivních výpustí nemělo způsobit expozici obyvatelstva v jiném členském státě, která by byla významná ze zdravotního hlediska, pokud jde o limity ozáření stanovené v základních bezpečnostních standardech (směrnice Rady 2013/59/Euratom (3)). Provoz meziskladu radioaktivního odpadu č. 2 v Barsebäcku nebude vytvářet kapalné ani plynné radioaktivní výpusti. |
|
3. |
Pevné radioaktivní odpady se přechodně skladují v místě elektrárny a následně přepravují do zařízení oprávněných ke zpracování nebo zneškodňování odpadů, jež se nacházejí na území Švédska. Neradioaktivní pevné odpady a zbytkové materiály, které jsou v souladu s uvolňovacími úrovněmi, budou osvobozeny od regulační kontroly a budou zneškodněny jako běžný odpad nebo opětovně použity či recyklovány. Tyto kroky budou provedeny v souladu s kritérii stanovenými v základních bezpečnostních standardech (směrnice 2013/59/Euratom). |
|
4. |
Není pravděpodobné, že by případné neplánované uvolnění radioaktivních výpustí, ke kterému může dojít v důsledku havárií typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích, ohrozilo obyvatelstvo jiného členského státu dávkami radioaktivity, které by byly ze zdravotního hlediska významné, pokud jde o referenční úrovně stanovené v základních bezpečnostních standardech (směrnice 2013/59/Euratom). |
Komise tedy zastává stanovisko, že provedení plánů na zneškodňování radioaktivních odpadů v jakékoli podobě, které vzniknou v důsledku i) demontáže jaderné elektrárny v Barsebäcku a ii) provozu meziskladu radioaktivního odpadu č. 2, taktéž ve Švédsku, by za běžných podmínek demontáže ani v případě havárií typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích nemělo vést k radioaktivnímu zamoření vody, půdy nebo vzdušného prostoru jiného členského státu, které by bylo ze zdravotního hlediska významné, pokud jde o ustanovení uvedená v základních bezpečnostních standardech (směrnice 2013/59/Euratom).
V Bruselu dne 14. října 2019.
Za Komisi
Miguel ARIAS CAÑETE
člen Komise
(1) Podle Smlouvy o fungování Evropské unie je například třeba dále posoudit hlediska životního prostředí. Komise by ráda upozornila například na ustanovení směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve znění směrnice 2014/52/EU, směrnici 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, jakož i směrnici 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnici 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
(2) Zneškodňování radioaktivního odpadu ve smyslu bodu 1 doporučení Komise 2010/635/Euratom ze dne 11. října 2010 o použití článku 37 Smlouvy o Euratomu (Úř. věst. L 279, 23.10.2010, s. 36).
(3) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/4 |
Stanovisko Komise
ze dne 14. října 2019
k plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů v důsledku vyřazení z provozu a demontáže jaderné elektrárny Philippsburg KKP-2 v Bádensku-Württembersku v Německu
(Pouze německé znění je závazné)
(2019/C 351/03)
Níže uvedené posouzení bylo vypracováno podle ustanovení Smlouvy o Euratomu, aniž jsou dotčena jakákoli další posouzení, která mají být provedena podle Smlouvy o fungování Evropské unie, a povinnosti vyplývající z této smlouvy a ze sekundárního práva (1).
Dne 7. prosince 2018 obdržela Evropská komise podle článku 37 Smlouvy o Euratomu od německé vlády všeobecné údaje k plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů (2) v důsledku vyřazení z provozu a demontáže jaderné elektrárny Philippsburg KKP-2.
Na základě těchto údajů a doplňujících informací vyžádaných Komisí dne 29. ledna 2019 a poskytnutých německými orgány dne 2. července 2019 a po poradě se skupinou odborníků vypracovala Komise toto stanovisko:
|
1. |
Vzdálenost mezi dotčenou lokalitou a nejbližší hranicí s jiným členským státem, v tomto případě s Francií, je 35 km. |
|
2. |
Při běžném postupu vyřazování z provozu a demontáže jaderné elektrárny Philippsburg KKP-2 by uvolňování kapalných a plynných radioaktivních výpustí nemělo způsobit expozici obyvatelstva v jiném členském státě, které by bylo významné ze zdravotního hlediska, pokud jde o limity ozáření stanovené ve směrnici o směrnici o základních bezpečnostních standardech (3). |
|
3. |
Pevné radioaktivní odpady jsou přechodně skladovány v místě elektrárny a následně přepravovány do zařízení oprávněných ke zpracování nebo zneškodňování odpadů, jež se nacházejí na území Německa. Neradioaktivní pevné odpady a zbytkové materiály, které jsou v souladu s uvolňovacími úrovněmi, jsou osvobozeny od regulační kontroly a budou zneškodněny jako běžný odpad nebo opětovně použity či recyklovány. Tyto kroky jsou prováděny v souladu s kritérii stanovenými ve směrnici o základních bezpečnostních standardech. |
|
4. |
Není pravděpodobné, že by případné neplánované uvolnění radioaktivních výpustí, ke kterému může dojít v důsledku havárie typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích, ohrozilo obyvatelstvo v jiném členském státě dávkami radioaktivity, které by byly ze zdravotního hlediska významné, pokud jde o referenční úrovně stanovené ve směrnici o základních bezpečnostních standardech. |
Komise tedy zastává stanovisko, že provádění plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů v jakékoli podobě, které vzniknou v důsledku vyřazení z provozu a demontáže jaderné elektrárny Philippsburg KKP-2, která se nachází ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko v Německu, by za běžných podmínek vyřazování a demontáže ani v případě havárie typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích nemělo vést k radioaktivnímu zamoření vody, půdy nebo vzdušného prostoru jiného členského státu, které by bylo ze zdravotního hlediska významné, pokud jde o ustanovení uvedená ve směrnici o základních bezpečnostních standardech.
V Bruselu dne 14. října 2019.
Za Komisi
Miguel ARIAS CAÑETE
člen Komise
(1) Podle Smlouvy o fungování Evropské unie je například třeba dále posoudit hlediska životního prostředí. Komise by ráda upozornila například na ustanovení směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve znění směrnice 2014/52/EU, směrnici 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, jakož i směrnici 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnici 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
(2) Zneškodňování radioaktivního odpadu ve smyslu bodu 1 doporučení Komise 2010/635/Euratom ze dne 11. října 2010 o použití článku 37 Smlouvy o Euratomu (Úř. věst. L 279, 23.10.2010, s. 36).
(3) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/5 |
Stanovisko Komise
ze dne 14. října 2019
k plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů v důsledku demontáže tlakového těžkovodního reaktoru v Ågestě poblíž Stockholmu ve Švédsku
(Pouze švédské znění je závazné)
(2019/C 351/04)
Níže uvedené posouzení bylo vypracováno podle ustanovení Smlouvy o Euratomu, aniž jsou dotčena jakákoli další posouzení, která mají být provedena podle Smlouvy o fungování Evropské unie, a povinnosti vyplývající z této smlouvy a ze sekundárního práva (1).
Dne 23. května 2019 obdržela Evropská komise podle článku 37 Smlouvy o Euratomu od švédské vlády všeobecné údaje k plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů (2) v důsledku demontáže tlakového těžkovodního reaktoru v Ågestě poblíž Stockholmu.
Na základě těchto údajů a doplňujících informací vyžádaných Komisí dne 25. června 2019 a poskytnutých švédskými orgány dne 19. července 2019 a po poradě se skupinou odborníků vypracovala Komise toto stanovisko:
|
1. |
Vzdálenost mezi lokalitou Ågesta a nejbližší hranicí s jiným členským státem, v tomto případě Finskem, je 130 km. |
|
2. |
Při běžném postupu demontáže nedojde k uvolňování kapalných radioaktivních výpustí. Při běžném postupu demontáže by uvolňování plynných radioaktivních výpustí nemělo způsobit expozici obyvatelstva v jiném členském státě, která by byla významná ze zdravotního hlediska, pokud jde o limity ozáření stanovené v základních bezpečnostních standardech (směrnice Rady 2013/59/Euratom (3)). |
|
3. |
Pevné radioaktivní odpady se přechodně skladují v místě elektrárny a následně přepravují do zařízení oprávněných ke zpracování nebo zneškodňování odpadů, jež se nacházejí na území Švédska. Neradioaktivní pevné odpady a zbytkové materiály, které jsou v souladu s uvolňovacími úrovněmi, budou osvobozeny od regulační kontroly a budou zneškodněny jako běžný odpad nebo opětovně použity či recyklovány. Tyto kroky budou provedeny v souladu s kritérii stanovenými v základních bezpečnostních standardech (směrnice 2013/59/Euratom). |
|
4. |
Není pravděpodobné, že by případné neplánované uvolnění radioaktivních výpustí, ke kterému může dojít v důsledku havárií typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích, ohrozilo obyvatelstvo v jiném členském o státě dávkami radioaktivity, které by byly ze zdravotního hlediska významné, pokud jde o referenční úrovně stanovené v základních bezpečnostních standardech (směrnice 2013/59/Euratom). |
Komise tedy zastává stanovisko, že provedení plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů v jakékoli podobě, které vzniknou v důsledku demontáže tlakového těžkovodního reaktoru v Ågestě poblíž Stockholmu ve Švédsku, by za běžných podmínek demontáže ani v případě havárií typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích nemělo vést k radioaktivnímu zamoření vody, půdy nebo vzdušného prostoru jiného členského státu, které by bylo ze zdravotního hlediska významné, pokud jde o ustanovení uvedená v základních bezpečnostních standardech (směrnice 2013/59/Euratom).
V Bruselu dne 14. října 2019.
Za Komisi
Miguel ARIAS CAÑETE
člen Komise
(1) Podle Smlouvy o fungování Evropské unie je například třeba dále posoudit hlediska životního prostředí. Komise by ráda upozornila například na ustanovení směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve znění směrnice 2014/52/EU, směrnici 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, jakož i směrnici 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnici 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
(2) Zneškodňování radioaktivního odpadu ve smyslu bodu 1 doporučení Komise 2010/635/Euratom ze dne 11. října 2010 o použití článku 37 Smlouvy o Euratomu (Úř. věst. L 279, 23.10.2010, s. 36).
(3) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/6 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Věc M.8721 — Owens Corning/Paroc)
(Text s významem pro EHP)
(2019/C 351/05)
Dne 30. ledna 2018 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
|
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
|
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32018M8721. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Rada
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/7 |
Unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti – zpráva Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) obsahující návrh na změny příloh závěrů Rady z 12. března 2019, včetně vyřazení dvou jurisdikcí ze seznamu, a potvrzení pokynů
(2019/C 351/06)
S účinkem ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie se přílohy I a II závěrů Rady ze dne 12. března 2019 o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (1) ve znění pozměněném dne 22. května 2019 (2) a 21. června 2019 (3) nahrazují těmito novými přílohami I a II:
„PŘÍLOHA I
Unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti
1. Americká Samoa
Americká Samoa neuplatňuje žádnou automatickou výměnu finančních informací, nepodepsala ani neratifikovala – a to ani prostřednictvím jurisdikce, na níž je závislá – Mnohostrannou úmluvu OECD o vzájemné správní pomoci v platném znění, nezavázala se k uplatňování minimálních standardů v oblasti BEPS ani se nezavázala tyto problémy řešit.
2. Belize
Belize dosud neupravilo ani nezrušilo jeden škodlivý preferenční daňový režim.
Závazek Belize upravit nebo zrušit nově zjištěný škodlivý preferenční daňový režim do konce roku 2019 bude monitorován.
3. Fidži
Fidži dosud neupravilo ani nezrušilo své škodlivé preferenční daňové režimy.
Závazek Fidži splnit kritéria 1.2, 1.3 a 3.1 do konce roku 2019 bude i nadále monitorován.
4. Guam
Guam neuplatňuje žádnou automatickou výměnu finančních informací, nepodepsal ani neratifikoval – a to ani prostřednictvím jurisdikce, na níž je závislý – Mnohostrannou úmluvu OECD o vzájemné správní pomoci v platném znění, nezavázal se k uplatňování minimálních standardů v oblasti BEPS ani se nezavázal tyto problémy řešit.
5. Omán
Omán neuplatňuje žádnou automatickou výměnu finančních informací, nepodepsal ani neratifikoval Mnohostrannou úmluvu OECD o vzájemné správní pomoci v platném znění ani tyto problémy zatím nevyřešil.
6. Samoa
Samoa má škodlivý preferenční daňový režim a nezavázala se tento problém řešit.
Samoa se navíc zavázala splnit kritérium 3.1 do konce roku 2018, ale tento problém nevyřešila.
7. Trinidad a Tobago
Trinidad a Tobago obdržel od Globálního fóra pro transparentnost a výměnu informací v daňových záležitostech hodnocení „nesplňuje“, pokud jde o výměnu informací v daňových záležitostech na základě žádosti.
Závazek Trinidadu a Tobaga splnit kritéria 1.1, 1.2, 1.3 a 2.1 do konce roku 2019 bude monitorován.
8. Americké Panenské ostrovy
Americké Panenské ostrovy neuplatňují žádnou automatickou výměnu finančních informací, nepodepsaly ani neratifikovaly – a to ani prostřednictvím jurisdikce, na níž jsou závislé – Mnohostrannou úmluvu OECD o vzájemné správní pomoci v platném znění, mají škodlivé preferenční daňové režimy, nezavázaly se k uplatňování minimálních standardů v oblasti BEPS ani se nezavázaly tyto problémy řešit.
9. Vanuatu
Vanuatu podporuje offshorové struktury a uspořádání, jejichž cílem je přilákat zisky bez skutečné ekonomické podstaty, a zatím tento problém nevyřešilo.
PŘÍLOHA II
Současný stav spolupráce s EU, pokud jde o závazky učiněné v zájmu provádění zásad řádné správy v oblasti daní
1. Transparentnost
1.1 Závazek zavést automatickou výměnu informací, a to buď na základě podepsání vícestranné dohody mezi příslušnými orgány nebo prostřednictvím dvoustranných dohod
K zavedení automatické výměny informací do konce roku 2019 se zavázaly tyto jurisdikce:
|
Palau a Turecko. |
1.2 Členství v Globálním fóru pro transparentnost a výměnu informací v daňových záležitostech („Globální fórum“) a dosažení uspokojivého hodnocení, pokud jde o výměnu informací v daňových záležitostech na základě žádosti
K dosažení dostatečného hodnocení do konce roku 2018 se zavázaly tyto jurisdikce, které čekají na doplňující hodnocení provedené Globálním fórem:
|
Anguilla, Marshallovy ostrovy a Curaçao. |
K tomu, že se do konce roku 2019 stanou členy Globálního fóra nebo dosáhnou dostatečného hodnocení, se zavázaly tyto jurisdikce:
|
Jordánsko, Palau, Turecko a Vietnam. |
1.3 Podpis a ratifikace Mnohostranné úmluvy OECD o vzájemné správní pomoci nebo sítě ujednání pokrývající všechny členské státy EU
K podpisu a ratifikaci Mnohostranné úmluvy nebo k zavedení sítě ujednání pokrývající všechny členské státy EU do konce roku 2019 se zavázaly tyto jurisdikce:
|
Arménie, Bosna a Hercegovina, Botswana, Kapverdy, Svazijsko, Jordánsko, Maledivy, Mongolsko, Černá Hora, Namibie, Republika Severní Makedonie, Palau, Thajsko a Vietnam. |
2. Spravedlivé zdanění
2.1 Existence škodlivých daňových režimů
K úpravě či zrušení svých škodlivých daňových režimů v oblasti výroby a v oblasti činností, jejichž mobilita podobně jako v případě výroby není vysoká, do konce roku 2018 se zavázala tato jurisdikce, která v roce 2018 vykázala hmatatelný pokrok v zahájení těchto reforem a byl jí ponechán čas do konce roku 2019 k úpravě jejích právních předpisů:
|
Maroko. |
K úpravě či zrušení svých škodlivých daňových režimů do konce roku 2018 se zavázaly tyto jurisdikce, které však v roce 2018 z důvodu reálných institucionálních nebo ústavních problémů tak nemohly navzdory hmatatelnému pokroku učinit a kterým byl ponechán čas do konce roku 2019 k úpravě jejich právních předpisů:
|
Cookovy ostrovy a Maledivy. |
K úpravě či zrušení škodlivých daňových režimů do konce roku 2019 se zavázaly tyto jurisdikce:
|
Antigua a Barbuda, Austrálie, Curaçao, Maroko, Namibie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie a Seychely. |
K úpravě či zrušení škodlivého daňového režimu do konce roku 2020 se zavázala tato jurisdikce:
|
Jordánsko. |
2.2 Existence daňových režimů podporujících offshorové struktury, jež lákají zisky bez skutečné ekonomické činnosti
K řešení problematických prvků týkajících se ekonomické podstaty v oblasti fondů kolektivního investování se zavázaly tyto jurisdikce, které se Skupinou vedly konstruktivní dialog a i nadále spolupracovaly, a byl jim ponechán čas do konce roku 2019 k úpravě jejich právních předpisů:
|
Bahamy, Bermudy, Britské Panenské ostrovy a Kajmanské ostrovy. |
K odstranění problematických prvků souvisejících s ekonomickou podstatou do konce roku 2019 se zavázala tato jurisdikce:
|
Barbados. |
3. Opatření proti BEPS
3.1 Členství v inkluzivním rámci pro řešení BEPS nebo závazek zavedení minimálních standardů OECD proti BEPS
K tomu, že se do konce roku 2019 stanou členy inkluzivního rámce pro řešení BEPS nebo zavedou minimální standardy OECD proti BEPS, se zavázaly tyto jurisdikce:
|
Jordánsko a Černá Hora. |
K tomu, že se stanou členy inkluzivního rámce pro řešení BEPS nebo zavedou minimální standardy OECD proti BEPS, když a jakmile se takový závazek stane relevantním, se zavázaly tyto jurisdikce:
|
Nauru, Niue a Palau. |
(1) Úř. věst. C 114, 26.3.2019, s. 2.
Evropská komise
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/10 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
16. října 2019
(2019/C 351/07)
1 euro =
|
|
měna |
směnný kurz |
|
USD |
americký dolar |
1,1025 |
|
JPY |
japonský jen |
119,90 |
|
DKK |
dánská koruna |
7,4712 |
|
GBP |
britská libra |
0,86560 |
|
SEK |
švédská koruna |
10,8358 |
|
CHF |
švýcarský frank |
1,0997 |
|
ISK |
islandská koruna |
138,30 |
|
NOK |
norská koruna |
10,1465 |
|
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
|
CZK |
česká koruna |
25,758 |
|
HUF |
maďarský forint |
333,02 |
|
PLN |
polský zlotý |
4,2955 |
|
RON |
rumunský lei |
4,7561 |
|
TRY |
turecká lira |
6,5076 |
|
AUD |
australský dolar |
1,6394 |
|
CAD |
kanadský dolar |
1,4563 |
|
HKD |
hongkongský dolar |
8,6500 |
|
NZD |
novozélandský dolar |
1,7653 |
|
SGD |
singapurský dolar |
1,5138 |
|
KRW |
jihokorejský won |
1 310,51 |
|
ZAR |
jihoafrický rand |
16,5129 |
|
CNY |
čínský juan |
7,8270 |
|
HRK |
chorvatská kuna |
7,4338 |
|
IDR |
indonéská rupie |
15 662,11 |
|
MYR |
malajsijský ringgit |
4,6250 |
|
PHP |
filipínské peso |
56,845 |
|
RUB |
ruský rubl |
70,8212 |
|
THB |
thajský baht |
33,533 |
|
BRL |
brazilský real |
4,6024 |
|
MXN |
mexické peso |
21,2053 |
|
INR |
indická rupie |
78,7680 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/11 |
Nová národní strana euromincí určených k oběhu
(2019/C 351/08)
Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Německem
Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické charakteristiky jako ostatní dvoueurové mince, ale jejich národní strana má pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.
Vydávající země: Německo
Pamětní motiv: 30. výročí pádu Berlínské zdi
Popis návrhu: Před třiceti lety padla berlínská zeď. Tato událost měla dopad nejen na německou společnost, ale na celý svět. K pádu berlínské zdi došlo 9. listopadu 1989. Znamenal ukončení studené války a po několika desetiletích napětí v mezinárodních vztazích i usmíření. Na evropské úrovni se jednalo o první krok ke znovusjednocení jedné z hlavních zemí Evropské unie. Tuto zásadní změnu stvrdila moskevská smlouva, jejímž signatářem byla Francie, a Evropská unie pak po pouhém roce přivítala 16 milionů nových občanů. Strukturální a hospodářské dopady znovusjednocení byly stejné, jako kdyby se Unie rozšířila o novou zemi!
Na návrhu mince je vyobrazena otevřená berlínská zeď, jíž prolétají holubice (alegorie mezinárodního usmíření) a prochází jásající dav. V pozadí je vidět nejznámější symbol Berlína – Braniborská brána. Na jedné straně stěny je nápis „30 Jahre Mauerfall“ (30 let od pádu Berlínské zdi). Ve spodní části návrhu je uveden letopočet emise „2019“ a vpravo od něj je uvedeno označení vydávající země „D“.
Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.
Odhadovaný objem emise: 30 000 000
Datum emise: Září/říjen 2019
(1) Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.
(2) Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/12 |
Nová národní strana euromincí určených k oběhu
(2019/C 351/09)
Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Finskem
Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické charakteristiky jako ostatní dvoueurové mince, ale jejich národní strana má pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.
Vydávající země: Finsko
Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.
Pamětní motiv: Finský ústavní zákon
Popis návrhu: Návrh zobrazuje tři kruhová pole, která jsou ve středu spojena. Tato tři pole znázorňují dělbu moci (trias politica), u které jsou pravomoci rozdělené do tří různých oblastí: zákonodárné, výkonné a soudní moci. Rok emise ‘2019’ je uveden vlevo uprostřed. Označení vydávající země ‘FI’ a mincovní značka jsou umístěny vpravo dole.
Objem emise: 500 000
Datum emise: Září/říjen 2018
(1) Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.
(2) Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/13 |
Nová národní strana euromincí určených k oběhu
(2019/C 351/10)
Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Litvou
Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické charakteristiky jako ostatní dvoueurové mince, ale jejich národní strana má pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.
Vydávající země: Litva
Pamětní motiv: Žemaitija (litevská etnografická oblast)
Popis návrhu: Návrh zobrazuje medvěda stojícího na zadních končetinách s řetězem kolem krku. Tento motiv je na erbu oblasti Žemaitija zobrazován od 16. století. Medvěd je umístěn na štítu, nad kterým je zobrazena koruna. Štít drží voják v brnění (symbol odvahy, oběti a vlastenectví) a bohyně s kotvou (symbol naděje). Dole je uveden latinský nápis „PATRIA UNA“ (jedna vlast). Kolem tohoto návrhu jsou uvedeny nápisy „LIETUVA“ (Litva) a „ŽEMAITIJA“, rok emise „2019“ a mincovní značka litevské mincovny.
Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.
Odhadovaný objem emise: 500 000
Datum emise: Třetí čtvrtletí roku 2019
(1) Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.
(2) Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/14 |
Nová národní strana euromincí určených k oběhu
(2019/C 351/11)
Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Litvou
Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické charakteristiky jako ostatní dvoueurové mince, ale jejich národní strana má pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.
Vydávající země: Litva
Pamětní motiv: Sutartinės (litevské vícehlasé písně zapsané na reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO)
Popis návrhu: Návrh zobrazuje lineární motivy symbolizující polyfonní melodie jedinečného litevského dědictví – lidových písní sutartinės. Tyto linie se rozšiřují a opět zužují a krouží ve víru, který zdobí různé miniaturní geometrické a přírodní motivy. V půlkruhu je zobrazeno označení vydávající země „LIETUVA“, nápis „SUTARTINĖS“ (litevské vícehlasé písně) a rok emise „2019“. Uvedena je rovněž značka litevské mincovny.
Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.
Odhadovaný objem emise: 500 000
Datum emise: Třetí čtvrtletí roku 2019
(1) Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.
(2) Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).
V Oznámení
SOUDNÍ ŘÍZENÍ
Soudní dvůr ESVO
|
17.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 351/15 |
Žádost o poradní stanovisko Soudního dvora ESVO podaná dne 28. června 2019 soudem Norges Høyesterett ve věci Melissa Colleen Campbell v. norská vláda
(Věc E-4/19)
(2019/C 351/12)
Dne 28. června 2019 obdržela podatelna Soudního dvora ESVO žádost o poradní stanovisko z téhož dne, kterou Soudnímu dvoru ESVO podal Norges Høyesterett (Nejvyšší soud Norska) ve věci Melissa Colleen Campbell v. norská vláda v souvislosti s následujícími otázkami:
|
1. |
Je ve světle nedávné judikatury Soudního dvora EU, jež potvrdila stanovisko velkého senátu v rozsudku ze dne 12. března 2014 ve věci O. a B., C-456/12, ohledně odvozeného práva pobytu, a na základě zásady homogenity ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/38/ES ve spojení s čl. 7 odst. 2 uvedené směrnice analogicky použitelné na situaci, kdy se do domovského státu spolu s rodinným příslušníkem vrací občan EHP? |
|
2. |
Co znamená požadavek „nepřetržitého“ pobytu podle uvedené směrnice, jak je uvedeno v bodě 80 rozsudku Soudního dvora ESVO ze dne 26. července 2016 ve věci Jabbi, E-28/15? Zejména užitečné by bylo objasnění Soudního dvora ESVO,
|
|
3. |
Co se požaduje podmínkou, aby byl pobyt občana EHP v hostitelském státě „natolik skutečný, aby mu v uvedeném členském státě umožnil rodinný život“, jak je uvedeno mimo jiné v bodě 80 rozsudku Soudního dvora ESVO ze dne 26. července 2016 ve věci Jabbi, E-28/15; bodě 51 rozsudku Soudního dvora EU ze dne 12. března 2014 ve věci O. a B, C-456/12, ve spojení s body 56 a 57 uvedeného rozsudku, a v bodech 24 a 26 rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. června 2018 ve věci Coman, C 673/16, ve spojení s ustanovením o zneužití práv v článku 35 směrnice? |