30.9.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 327/1

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rozpočtový rok 2018

(2019/C 327C 327/01)

OBSAH

PŘEDMLUVA

POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EVROPSKÉ UNIE

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU 2018

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY

ROZVAHA

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

FINANČNÍ VÝKAZ – DISKUSE A ANALÝZA

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA

104

SLOVNÍČEK POJMŮ

159

SEZNAM ZKRATEK

163

PŘEDMLUVA

Představuji Vám účetní závěrku Evropské unie za rok 2018. Podává kompletní přehled o financích EU a o plnění rozpočtu EU v minulém roce a také o podmíněných závazcích, finančních příslibech a dalších závazcích, jež Unie přijala. V souladu s víceletým charakterem činností Unie vysvětluje hlavní finanční údaje a jejich vývoj. Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie patří do tzv. integrovaného balíčku finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise a tvoří nedílnou součást vysoce rozvinutého systému finanční odpovědnosti.

Ačkoliv je relativně malý, má rozpočet EU zásadní vliv na život milionů Evropanů. Doplňuje vnitrostátní rozpočty a přispívá k plnění politických priorit v oblastech, v nichž přináší přidanou hodnotu a v nichž je tím nejefektivnějším způsobem, jak dosáhnout výsledků.

Rok 2018 byl pátým rokem stávajícího víceletého finančního rámce a všechny finanční plány běží naplno. Celkový objem prostředků čerpaných v rámci rozpočtu EU činil 173,1 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 156,7 miliardy EUR v prostředcích na platby. V průběhu celého roku jsme díky rozpočtu EU byli schopní reagovat na výzvy, které vyplynuly ze složité geopolitické situace, a zároveň realizovat strategické investice a zaručit v Evropě udržitelný růst.

Téměř polovina rozpočtu se použila ke stimulaci hospodářského růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Financoval se výzkum a inovace v rámci programu Horizont 2020, malé a střední podniky v programu COSME nebo vzdělávání v rámci programu Erasmus+. Významnou roli měly i Evropský fond pro strategické investice, Nástroj pro propojení Evropy a evropské strukturální a investiční fondy. Příběh řady investičních projektů EU si můžete přečíst na portálu InvestEU (https://europa.eu/investeu).

Z rozpočtu EU jsme výrazně podpořili i další prioritní oblasti, jako jsou komplexní přístup EU k migraci, bezpečnostní unie nebo vnější činnost EU. Díky tomu hraje Unie v době, kdy v jejím sousedství panuje neklid, důležitou roli i mimo své hranice a přispěla k dosažení cílů v průřezových oblastech politiky souvisejících se změnou klimatu a biodiverzitou. Částka vyčleněná na zohledňování změny klimatu v roce 2018 přesáhla 32 miliard EUR, 20 % celkového rozpočtu.

Pokračovala také podpora ve prospěch udržitelného růstu a zachování přírodních zdrojů v Evropě prostřednictvím společné zemědělské a rybářské politiky a na činnost v oblasti klimatu a životního prostředí v rámci programu LIFE.

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie byla vypracována v souladu s mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor. Aby těmto standardům dostála, zdokonaluje Komise neustále své vlastní předpisy a postupy, organizační strukturu a činnost. Konzistentní a efektivní způsob vykazování zlepšuje vyvozování odpovědnosti za výdaje EU, a to nejen z pohledu souladu s právními předpisy. Napomáhá interakci s občany a dalšími zainteresovanými subjekty a udržení jejich důvěry v Evropskou unii.

Günther H. OETTINGER

komisař pro rozpočet a lidské zdroje

POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EVROPSKÉ UNIE

Evropská unie (EU) je svazek, jemuž jeho členské státy svěřily kompetence k dosažení svých společných cílů. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

1. POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC

Smlouvy EU

Hlavní cíle a zásady, jimiž se Unie a evropské orgány řídí, jsou vymezeny ve Smlouvách. Unie i její orgány jsou oprávněny jednat pouze v mezích pravomocí, jež jim Smlouvy svěřují, za účelem dosažení cílů ve Smlouvách vymezených. Činit tak musí v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality (1). K dosažení svých cílů a uskutečňování svých politik si Unie zajišťuje potřebné finanční prostředky. Za naplňování cílů ve spolupráci s členskými státy a v souladu se zásadou řádného finančního řízení odpovídá Komise.

EU sleduje cíle stanovené Smlouvou pomocí řady nástrojů, z nichž jedním je rozpočet EU. K dalším patří například navrhování legislativy či realizace politických strategií.

Politické priority Komise

Politické priority Komise jsou definovány v politických směrech, jež stanovil předseda Komise. Ty obsahují plán opatření Komise, který je jakožto dlouhodobá prorůstová strategie EU plně v souladu a slučitelný se strategií Evropa 2020.

DESET PRIORIT

—	Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice

—	Vyrovnaná a progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace

—	Propojený jednotný digitální trh

—	Oblast spravedlnosti a základních práv, která je založena na vzájemné důvěře

—	Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu

—	Příprava nové migrační politiky

—	Lépe integrovaný a spravedlivější vnitřní trh se silnější průmyslovou základnou

—	Evropa jako silnější globální aktér

—	Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie (HMU)

—	Unie demokratické změny

Strategie Evropa 2020

Strategie Evropa 2020, na níž se v roce 2010 dohodli hlavy států a předsedové vlád členských států EU, vymezuje strategii zaměstnanosti a ekonomického růstu EU na 10 let (2). Strategie definuje tři vzájemně provázané priority inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu a vytyčuje pět hlavních cílových hodnot na úrovni EU.

Rozpočet EU je jednou z pák EU, které k dosažení cílů strategie Evropa 2020 přispívají. Na úrovni celostátní, unijní i mezinárodní je mobilizována široká škála opatření, jež mají v rámci strategie přinést konkrétní výsledky.

Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (3)

Udržitelný rozvoj je již dlouho jádrem evropského projektu. Smlouvy EU uznávají jeho ekonomický, sociální i environmentální rozměr a se všemi jeho aspekty je třeba pracovat společně. Evropská unie se zavázala k rozvoji, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž by znemožnil budoucím generacím uspokojovat ty své. Rozpočet EU hraje zásadní roli v řadě otázek udržitelnosti – od nezaměstnanosti mladých lidí přes stárnutí obyvatelstva, změnu klimatu, znečištění životního prostředí a udržitelnou energetiku až po migraci. Současná Komise promítá principy udržitelného rozvoje do všech hlavních průřezových projektů, odvětvových politik i iniciativ.

Politiky podporované z rozpočtu EU jsou realizovány v souladu s víceletým finančním rámcem (VFR) a příslušnou odvětvovou legislativou, která definuje výdajové programy.

Víceletý finanční ráme a výdajové programy

Víceletý finanční rámec je finančním vyjádřením politických priorit EU, a to po dobu dostatečně dlouhou na to, aby byla příslušná opatření účinná a aby příjemcům rozpočtových prostředků z fondů EU a spolufinancujícím vnitrostátním orgánům zprostředkovával ucelenou dlouhodobou vizi. Stanoví maximální roční částky (stropy) výdajů EU jako celku a hlavních výdajových kategorií (okruhů). Součet jednotlivých stropů všech okruhů pak odpovídá celkovému stropu prostředků na závazky. Víceletý finanční rámec se přijímá jednomyslně, jako výraz shody všech členských států na daných cílech a míře výdajů (maximální úrovni rozpočtových závazků a plateb), se souhlasem Evropského parlamentu.

Interinstitucionální dohoda

Víceletý finanční rámec doplňuje interinstitucionální dohoda (4), tedy politická dohoda uzavřená mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Účelem dohody, přijaté v roce 2013 v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování EU, je zpřísnit rozpočtovou kázeň, zlepšit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech a zajistit řádné finanční řízení.

Roční rozpočet

Roční rozpočet sestavuje Komise a schvaluje jej zpravidla v polovině prosince Evropský parlament a Rada postupem podle článku 314 Smlouvy o fungování EU. V souladu se zásadou vyrovnaného rozpočtu se musí celkové příjmy v daném rozpočtovém roce rovnat celkovým výdajům (prostředkům na platby).

Hlavním zdrojem financování EU jsou příjmy z vlastních zdrojů, k nimž přistupují ostatní zdroje. Vlastní zdroje se člení na tři kategorie: tradiční vlastní zdroje (např. cla a dávky z cukru), vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH) a zdroj z hrubého národního důchodu (HND). Ostatní příjmy plynou z činností EU (např. pokuty za porušení hospodářské soutěže) a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %. Celková výše vlastních zdrojů potřebná na financování rozpočtu se určí jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů. Celková výše vlastních zdrojů ve stávajícím VFR nesmí překročit 1,20 % součtu hrubých národních důchodů (HND) členských států.

Operační výdaje EU se vztahují k různým okruhům víceletého finančního rámce a mají různou podobu podle toho, jakým způsobem jsou vypláceny a do jakého způsobu řízení rozpočtu spadají. Rozpočet EU je plněn pomocí tří způsobů řízení:

—	Sdílené řízení: podle této metody jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny členským státům. Do tohoto režimu spadá přibližně 75 % výdajů, např. v oblasti zemědělství a strukturálních opatření.

—	Přímé řízení: rozpočet plní přímo útvary Komise.

—	Nepřímé řízení: Komise svěřuje úkoly spojené s plněním rozpočtu třetím stranám, například regulačním agenturám EU či mezinárodním organizacím.

Finanční nařízení

Ústřední pilíř předpisové základny, která upravuje finance EU a stanoví finanční pravidla, jimiž se řídí rozpočet EU, představuje finanční nařízení (5) o souhrnném rozpočtu.

2. SPRÁVA A ODPOVĚDNOST

2.1 INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA

Organizačně-správní strukturu EU tvoří orgány, instituce a jiné subjekty EU, které jsou uvedeny v bodě 9 přílohy ke konsolidovaným finančním výkazům. Do působnosti finančního nařízení nespadají Evropská investiční banka (EIB), Evropský investiční fond (EIF) a Evropská centrální banka (ECB). Hlavními orgány odpovědnými za vypracovávání návrhů politik a přijímání rozhodnutí jsou Evropský parlament, Evropská rada, Rada a Komise.

Evropská komise je specifická organizace. Dle Smlouvy odpovídá za plánování, přípravu a předkládání legislativních návrhů, řízení politik EU, včetně dohledu nad prováděním právních předpisů EU a jejich vymáháním, za přidělování finančních prostředků EU a za zastupování EU na mezinárodní scéně.

V souladu se Smlouvou (6) Komise plní rozpočet ve spolupráci s členskými státy. Společně zajišťují, aby se rozpočtové prostředky využívaly v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Povinnost členských států provádět kontroly a audit plnění rozpočtu, jakož i z toho vyplývající odpovědnost, jsou stanoveny v příslušných nařízeních. Ta stanoví rovněž odpovědnost a podrobná pravidla, jimiž se řídí výdaje jednotlivých orgánů.

Komise vykonává svou úlohu pod vedením sboru komisařů, který určuje její priority a nese všeobecnou politickou odpovědnost za její rozhodnutí. Předseda, jehož pozici posílily Niceská a Lisabonská smlouva, rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti.

Vnitřní fungování Komise je založeno na několika důležitých zásadách, o něž se opírá řádná správa věcí veřejných: přehledně vymezené role a odpovědnost, pevný závazek k řízení výkonnosti a dodržování právního rámce, přesné mechanismy vymezující odpovědnost, kvalitní a inkluzivní regulační rámec, otevřenost a transparentnost a vysoké etické standardy.

2.2 STRUKTURA SPRÁVY A ŘÍZENÍ KOMISE

Evropská komise má jedinečný systém správy a řízení, který přesně rozlišuje mezi strukturami politického a správního dohledu a jednoznačně vymezuje povinnosti finanční i ostatní (7). Systém vychází ze Smluv a jeho struktura prošla vývojem, během něhož se přizpůsobila měnícímu se prostředí a zůstala v souladu s osvědčenými postupy, jež stanoví příslušné mezinárodní standardy (8).

V roce 2018 přijala Komise balíček předpisů o správě (9), kterým se výrazně zjednodušila a zefektivnila pravidla její správy a řízení a využily výsledky nedávného auditu provedeného Evropským účetním dvorem (10) a Útvarem interního auditu.

—	Kolektivní politickou odpovědnost za činnost Komise nese sbor komisařů. Vlastní plnění rozpočtu je delegováno na generální ředitele a vedoucí útvarů, kteří stojí v čele administrativních struktur Komise (11).

—

Sbor komisařů deleguje funkce v rámci finančního řízení generálním ředitelům a vedoucím útvarů, kteří se tak stávají pověřenými schvalujícími osobami. Tyto funkce lze dále delegovat ředitelům, vedoucím oddělení a dalším osobám, jež se tak stávají dále pověřenými schvalujícími osobami. Odpovědnost schvalujících osob se vztahuje na celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů politiky stanovených daným orgánem, až po řízení činností z operativního i rozpočtového hlediska.

—	Výbor pro pokrok v oblasti auditu dohlíží na zohledňování výsledků auditů, zejména prováděných Útvarem interního auditu, ale také Evropským účetním dvorem.

—

Řídící radu, v jejímž čele stojí předseda Komise a které předsedá generální tajemník, tvoří generální ředitelé odpovědní za rozpočet, lidské zdroje a bezpečnost a generální ředitel právní služby. Jako pozorovatelé se jí účastní členové kabinetu předsedy, kteří mají na starosti rozpočet a správu, a vedoucí kabinetů členů Komise pověřených rozpočtem, lidskými zdroji a správou. Rada zasedá pravidelně a jejím úkolem je dohlížet na významné otázky v oblasti správy a řízení, mj. řízení finančních a lidských zdrojů, řízení rizik, správy IT, kybernetické a fyzické bezpečnosti, kontinuity činností a správy informací, zajišťovat jejich koordinaci, strategické vedení, dohled nad nimi a také související poradenství. Tímto způsobem rada pomáhá zajistit, aby v Komisi fungovaly odpovídající struktury, procesy a administrativní postupy, aby byla schopná účelně a efektivně plnit politické priority sboru komisařů a úkoly, jež jí byly svěřeny Smlouvami.

2.3 FINANČNÍ ŘÍZENÍ KOMISE

Funkce a povinnosti spojené s finančním řízením jsou v rámci Komise přesně definovány (např. ve finančním nařízení) a uplatňovány. Uplatňuje se decentralizovaný přístup s jasně vymezenou odpovědností. Jeho cílem je vytvořit takovou správní kulturu, která vede zaměstnance veřejné správy k tomu, aby přebírali odpovědnost za činnosti, nad nimiž mají kontrolu, a která jim svěřuje kontrolu nad činnostmi, za něž nesou odpovědnost.

Realizací zvláštních programů může Komise pověřit také výkonné agentury. Výdajová rozhodnutí lze činit i prostřednictvím jiných orgánů či institucí nebo ve spolupráci s nimi. Velká část rozpočtu, zejména strukturální fondy a prostředky na zemědělství, spadá do systému sdíleného řízení spolu s členskými státy.

Prováděním rozpočtu jsou dále pověřeny také:

—	vnitrostátní agentury,

—	skupina Evropské investiční banky,

—	třetí země,

—	mezinárodní organizace (např. Světová banka či Organizace spojených národů),

—	další subjekty.

Za řádné finanční řízení zdrojů odpovídají coby pověřené schvalující osoby generální ředitelé. Při plnění rozpočtu EU se musí pověřené schvalující osoby řídit finančním nařízením a zřídit odpovídající mechanismus vnitřní kontroly. K cílům vnitřního kontrolního systému patří mimo jiné:

—	účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací,

—	finanční kontrola a ochrana proti podvodům,

—	integrita a etika,

—	řízení lidských zdrojů,

—	spolehlivé vykazování,

—	komunikace,

—	ochrana majetku a informací.

Dohledem nad fungováním vnitřního kontrolního systému může každá z pověřených schvalujících osob pověřit jednoho či dva zástupce vysokého nebo středního managementu odpovědné za řízení rizik a vnitřní kontrolu. Ústřední útvary Komise vydávají pokyny a doporučení a prosazují osvědčené postupy.

V kontextu strategického plánování a tvorby programů Komise jsou všechny schvalující osoby povinny vypracovávat výroční zprávu o činnosti a politických úspěších a výsledcích, jichž bylo v daném roce dosaženo. Ve zprávě prohlašují, že zdroje byly využity v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že jimi zavedené kontrolní postupy poskytují potřebnou záruku legality a správnosti uskutečněných operací. Na úrovni Komise je výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU hlavním nástrojem, jímž sbor komisařů přebírá politickou odpovědnost za rozpočtové řízení.

Účetní Komise nese hlavní odpovědnost za správu pokladny, inkaso částek, stanovení účetních pravidel na základě mezinárodních účetních standardů a metod pro veřejný sektor, dále za validaci účetních systémů a za přípravu účetní závěrky Komise a konsolidované roční účetní závěrky EU. Účetní je dále povinen účetní závěrku stvrdit podpisem a prohlásit, že závěrka ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Unie. Roční účetní závěrku schvaluje sbor komisařů. Účetní je při výkonu své funkce nezávislý a nese velkou odpovědnost za účetní výkaznictví v rámci Komise. Rovněž interní auditor Komise je centralizovaná a nezávislá funkce, jejíž součástí je poskytování nezávislého poradenství a vydávání stanovisek a doporučení ohledně kvality a fungování systémů vnitřní kontroly v rámci Evropské komise i agentur EU a jiných nezávislých subjektů.

2.4 VÝKONNOSTNÍ RÁMEC

Má-li být zajištěna důsledná orientace na výsledky, přidanou hodnotu EU a řádné řízení programů EU, je naprosto nezbytné zavést solidní rámce ke sledování výkonnosti. Rámec výkonnosti rozpočtu EU je vysoce specifický, z hlediska standardního indexu rámců pro rozpočtování podle výkonnosti stojí výše než kterákoliv země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V rámci výkonnosti rozpočtu EU se vykazuje několik druhů a úrovní strategických a dalších cílů a cílových hodnot, včetně těch vytyčených ve strategii Evropa 2020 a dalších politických prioritách. Kromě toho musí rámec odrážet komplementaritu politik a programů a jejich zohledňování v rozpočtu, jakož i zásadní úlohu členských států v plnění rozpočtu EU.

—

V právním základu každého programu jsou výrazně zastoupeny měřitelné cíle, ukazatele a cílové hodnoty, o nichž Komise každoročně podává zprávu v programovém prohlášení, které se přikládá k návrhu rozpočtu. Zahrnují veškeré důležité informace, které jsou nezbytné k detailní kontrole programu a měření jeho výkonnosti: finanční závazky na dané sedmileté období, referenční hodnoty výkonnosti programu (výchozí stav pro dané politické opatření), konečné cíle (jichž má být dosaženo do konce víceletého programového období) a dílčí cíle.

—

Aby zajistila, že na jednotlivé priority budou vyčleněny potřebné zdroje a všechna opatření budou generovat vysoký výkon a přidanou hodnotu, prosazuje Komise ve všech svých útvarech kulturu výkonnosti. Kromě toho začala v posledních letech uplatňovat přístup, jehož podstatou je vyváženější vztah mezi dodržováním pravidel a dosaženou výkonností.

—

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU podává komplexní přehled o výkonnosti, řízení a ochraně rozpočtu EU. Vysvětluje způsob, jímž rozpočet EU podporuje politické priority Evropské unie, výsledky dosažené pomocí rozpočtu EU a úlohu, jakou Komise sehrává při zajišťování a prosazování nejpřísnějších standardů rozpočtového a finančního řízení.

—	Evropský účetní dvůr běžně systematicky a detailně posuzuje tvorbu rozpočtu z kvalitativního i výkonnostního hlediska v rámci své výroční zprávy a ve zvláštních zprávách.

Díky všem těmto faktorům může rozpočtový orgán považovat výkonnost při rozhodování o rozpočtu na další rok za velmi důležitou.

2.5 ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

Hlavní součástí účetního výkaznictví EU jsou integrované finanční zprávy a zprávy o odpovědnosti EU, jež tvoří konsolidovaná roční účetní závěrka EU, výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu, která zahrnuje hodnocení v souladu s čl. 247 odst. 1 písm. e) finančního nařízení, výroční zpráva o interním auditu, dlouhodobá prognóza přítoku a odtoku prostředků rozpočtu EU na následujících pět let a zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria. Integrované finanční zprávy a zprávy o odpovědnosti tak každoročně podávají veřejnosti komplexní přehled o finanční situaci a činnosti EU.

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU uvádí finanční údaje o činnostech orgánů, agentur a dalších subjektů EU z hlediska akruálního i rozpočtového účetnictví. Tato závěrka nezahrnuje roční účetní závěrky členských států.

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU se skládá ze dvou samostatných, přitom ale vzájemně souvisejících částí:

a)	konsolidovaných finančních výkazů,

b)	zpráv o plnění rozpočtu, které v souhrnné podobě popisují plnění rozpočtu.

Ke konsolidované roční účetní závěrce EU je dále přikládán dokument „Finanční výkazy – diskuse a analýza“ (FSDA), který shrnuje významné změny a trendy ve finančních výkazech a objasňuje významná rizika a nejistoty, jimž EU čelí a jež by měla do budoucna řešit.

Výkaznictví a odpovědnost v Komisi:

Integrované finanční zprávy a zprávy o odpovědnosti — článek 247 finančního nařízení

—	Konsolidovaná roční účetní závěrka EU

—	Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (včetně hodnocení financí Unie)

—	Výroční zpráva o interním auditu

—	Dlouhodobá prognóza přítoku a odtoku prostředků na následujících pět let

—	Zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria

Další zprávy

—	Balíček sdělení u příležitosti projevu o stavu Unie

—	Souhrnná zpráva o činnosti EU

—	Výroční zprávy o činnosti generálních ředitelství

—	Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

2.6 EXTERNÍ AUDIT A UDĚLOVÁNÍ ABSOLUTORIA

Externí audit

Externím auditorem orgánů (a jiných subjektů) EU je Evropský účetní dvůr (EÚD). Posláním EÚD je přispívat ke zkvalitňování finančního řízení EU, podporovat odpovědnost a transparentnost a plnit funkci nezávislého strážce finančních zájmů občanů EU. Jeho úlohou jakožto nezávislého externího auditora EU je kontrolovat, zda jsou finanční prostředky EU správně zaúčtovány, zda se vybírají a vynakládají v souladu s příslušnými pravidly a nařízeními a zda jsou optimálně využívány.

V rámci svých činností vypracovává EÚD pro Evropský parlament a Radu:

1)	výroční zprávu o činnostech financovaných ze souhrnného rozpočtu, v níž rozvádí své připomínky k roční účetní závěrce EU a uskutečněným operacím;

2)	výrok auditora, který je založen na provedených auditech a zahrnut ve výroční zprávě v podobě prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o i) spolehlivost účetní závěrky a ii) legalitu a správnost uskutečněných operací, jejichž předmětem jsou vybrané příjmy i platby konečným příjemcům;

3)	zvláštní zprávy na samostatná témata a zvláštní výroční zprávy (např. o Evropském rozvojovém fondu, agenturách EU).

Absolutorium

Posledním krokem v rozpočtovém cyklu je udělení absolutoria za daný rozpočtový rok. Absolutorium představuje politický rozměr vnější kontroly plnění rozpočtu. Jedná se o rozhodnutí, jehož prostřednictvím orgán udělující absolutorium (tj. Evropský parlament na základě doporučení Rady) „zprošťuje“ Komisi (a další subjekty EU) odpovědnosti za řízení daného rozpočtu. Toto rozhodnutí vychází z posouzení konsolidované účetní závěrky EU a souboru zpráv Komise (výroční zprávy o řízení a výkonnosti rozpočtu EU, zprávy o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za předchozí rok a zprávy orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech), jakož i z výroční zprávy Evropského účetního dvora, výroku auditora (tzv. „prohlášení o věrohodnosti“) a zvláštních zpráv. Rovněž zohledňuje písemné odpovědi Komise na otázky a žádosti o další informace a slyšení komisaře pro rozpočet, komisařů a generálních ředitelů odpovědných za hlavní výdajové oblasti a generálního tajemníka ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu.

Výsledek procesu udělování absolutoria může být trojí: udělení, odklad rozhodnutí, nebo odmítnutí udělení absolutoria. Součástí závěrečné zprávy o absolutoriu jsou mj. konkrétní žádosti Evropského parlamentu a Rady určené Komisi. V návaznosti na ně vypracovává Komise zprávu, v níž uvádí konkrétní opatření, jež přijala nebo hodlá přijmout.

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2018 byla sestavena na základě údajů, jež předložily orgány a subjekty podle čl. 246 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou XIII finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní uvedených orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považovala za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.

Rosa ALDEA BUSQUETS

účetní Komise

21. června 2019

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU 2018

Plnění rozpočtu Unie na rok 2018

Rozpočet schválený na rok 2018 se zaměřoval na dvě hlavní z celkem deseti politických priorit stanovených předsedou Junckerem na začátku funkčního období Komise. Tou první byla evropská reakce na nové výzvy vyplývající z komplikovaného geopolitického prostředí, od řízení migrace až po ochranu vnějších hranic EU a bezpečnost jejích občanů. Druhou byly strategické investice a udržitelný růst na podporu hospodářské soudržnosti a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi. Vedle těchto dvou jasných priorit rozpočet a další nástroje EU v roce 2018 i nadále podporovaly zemědělce a rozvoj venkova a prohlubovaly a posilovaly strategická propojení a sítě mezi zeměmi EU, a to realizací jednotného digitálního trhu a energetické unie. Komise pokračovala v podpoře vnějšího působení EU jakožto významného hospodářského a politického partnera a rovněž předního mezinárodního poskytovatele investic a humanitární pomoci.

Celkový objem prostředků čerpaných v rámci rozpočtu EU v roce 2018 činil 173,1 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 156,7 miliardy EUR v prostředcích na platby.

Téměř polovina rozpočtu – 87,4 miliardy EUR v prostředcích na závazky – se použila ke stimulaci inteligentního růstu podporujícího začlenění, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a soudržnosti. Zahrnuto bylo financování výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020, vzdělávání v rámci programu Erasmus+, malých a středních podniků v programu COSME a infrastruktury coby součásti Nástroje pro propojení Evropy, prostředky do záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) – hlavního nástroje investičního plánu pro Evropu a do evropských strukturálních a investičních fondů na podporu procesu konvergence mezi členskými státy a regiony. Podpora evropským zemědělcům z rozpočtu EU dosáhla 44,4 miliardy EUR v prostředcích na platby.

Dále byl rozpočet použit na posílení vnějších hranic Unie a řešení migrační a uprchlické krize. Financovala se z něj opatření, jako je pomoc při mimořádných událostech, vnitřní přesídlení, ochrana hranic, znovuusídlení, navracení a integrace uprchlíků a žadatelů o azyl. Kromě toho se z rozpočtu nadále financovaly programy na podporu ochrany spravedlnosti a základních práv, jakož i sociální soudržnosti, aby naše evropská společnost stále byla inkluzivní, svobodná a spravedlivá.

Vystoupení Spojeného království z Evropské unie

Souvislosti

Dne 23. června 2016 se většina občanů Spojeného království, kteří hlasovali v referendu o členství v Evropské unii, vyslovila pro vystoupení z EU. Dne 29. března 2017 Spojené království svůj záměr vystoupit z Unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) oficiálně oznámilo Evropské radě. Tím aktivovalo článek 50 Smlouvy o Evropské unii, jímž se stanoví postup, který umožňuje členskému státu vystoupit z Evropské unie.

Průběh jednání

Dne 19. března 2018 Komise zveřejnila návrh dohody o vystoupení, v němž popisuje pokrok v jednáních se Spojeným královstvím. V části návrhu dohody o vystoupení věnované finančnímu vyrovnání převedly EU a Spojené království výsledky první fáze jednání do právního textu.

Dne 14. listopadu 2018 byla zveřejněna společná zpráva o dohodě vyjednavačů o úplném znění návrhu dohody o vystoupení a o návrhu politického prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. V tentýž den byl zveřejněn dohodnutý aktualizovaný návrh dohody o vystoupení. Spojené království se v něm zavázalo uhradit všechny své závazky ze stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) a předchozích finančních výhledů, jako by stále bylo členským státem, včetně svého podílu na závazcích a podmíněných závazcích Unie. Vláda Spojeného království návrh dohody o vystoupení schválila dne 14. listopadu, Evropská rada pak dne 25. listopadu 2018. Dne 11.. ledna 2019 schválila rozhodnutí o uzavření dohody o vystoupení Rada (článek 50) a postoupila je ke schválení Evropskému parlamentu. Na žádost Spojeného království Evropská rada v souladu s postupem stanoveným v článku 50 SFEU dne 21. března 2019 schválila odložení data odchodu Spojeného království na 22. květen 2019 s podmínkou, že Dolní sněmovna schválí dohodu o vystoupení nejpozději 29. března 2019, a pokud tak neučiní, pak na 12. duben 2019 (12). Dolní sněmovna dohodu o vystoupení do 29. března 2019 neschválila, a proto, opět na žádost Spojeného království, Evropská rada dne 10. dubna 2019 souhlasila s odložením data odchodu Spojeného království na 31. říjen 2019 (13). K vystoupení by mělo dojít k prvnímu dni měsíce následujícího po dokončení ratifikačních postupů, nebo dne 1. listopadu 2019, podle toho, co nastane dříve. Spojené království až do nového dne vystoupení zůstane členským státem s veškerými právy a povinnostmi podle článku 50 Smlouvy o EU a bude mít právo své oznámení kdykoliv odvolat.

Finanční vyrovnání a účetní závěrka EU za rok 2018

Pokud jde o finanční vyrovnání, bylo v návrhu dohody o vystoupení zveřejněném dne 14. listopadu 2018 uvedeno, že Spojené království uhradí veškeré své závazky ze stávajícího VFR a předchozích finančních výhledů, jako by stále bylo členským státem. Konkrétně pak návrh dohody o vystoupení stanoví, že Spojené království odpovídá Unii zejména za svou část:

—	rozpočtových závazků v rámci rozpočtu Unie a rozpočtů decentralizovaných agentur Unie, jež budou k 31. prosinci 2020 nevypořádané – viz článek 140 návrhu dohody o vystoupení,

—	financování závazků Unie vzniklých do 31. prosince 2020 včetně, s určitými výjimkami – viz článek 142,

—	podmíněných finančních závazků Unie vyplývajících z finančních operací dohodnutých/schválených před datem vystoupení – viz články 143 a 144,

—	plateb nezbytných k úhradě podmíněných závazků Unie, jež nabydou splatnosti v souvislosti s právními spory týkajícími se finančních zájmů Unie (za předpokladu, že události tvořící skutkovou podstatu těchto sporů nastaly nejpozději 31. prosince 2020) – viz článek 147.

V době podpisu této účetní závěrky dosud nedošlo k ratifikaci Spojeným královstvím a skutečné datum a způsob vystoupení (s dohodou, nebo bez dohody) nejsou známy. Vzhledem k popsané současné situaci nemá proces vystoupení na konsolidovanou účetní závěrku EU za rok 2018 žádný vliv.

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY (14)

OBSAH

ROZVAHA

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

PŘÍLOHA K ROZVAZE

PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA

ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY

ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

ROZSAH KONSOLIDACE

ROZVAHA

v milionech EUR
	Bod	31.12.2018	31.12.2017
DLOUHODOBÁ AKTIVA
Dlouhodobý nehmotný majetek	2.1	446	405
Budovy, stroje a zařízení	2.2	11 185	10 745
Investice vykazované ekvivalenční metodou	2.3	591	581
Finanční aktiva	2.4	65 231	59 980
Předběžné financování	2.5	26 006	25 022
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6	416	611
		103 875	97 344
KRÁTKODOBÁ AKTIVA
Finanční aktiva	2.4	4 168	8 655
Předběžné financování	2.5	23 968	24 005
Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6	24 248	11 755
Zásoby	2.7	73	295
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	2.8	18 113	24 111
		70 570	68 821
AKTIVA CELKEM		174 444	166 165
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
Důchody a jiné zaměstnanecké požitky	2.9	(80 456 )	(73 122 )
Rezervy	2.10	(3 281 )	(2 880 )
Finanční závazky	2.11	(53 289 )	(50 063 )
		(137 025 )	(126 065 )
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY
Rezervy	2.10	(852)	(659)
Finanční závazky	2.11	(2 617 )	(6 850 )
Závazky	2.12	(32 227 )	(39 048 )
Výdaje a výnosy příštích období	2.13	(63 186 )	(63 902 )
		(98 882 )	(110 459 )
PASIVA CELKEM		(235 907 )	(236 524 )
ČISTÁ AKTIVA		(61 463 )	(70 359 )
Rezervní fondy	2.14	4 961	4 876
Částky k vyžádání od členských států (*1)	2.15	(66 424 )	(75 234 )
ČISTÁ AKTIVA		(61 463 )	(70 359 )

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v milionech EUR
	Bod	2018	2017
VÝNOSY
Výnosy z nesměnných operací
Zdroje z HND	3.1	105 780	78 620
Tradiční vlastní zdroje	3.2	22 767	20 520
Zdroje z DPH	3.3	17 624	16 947
Pokuty	3.4	6 740	4 664
Inkaso nákladů	3.5	2 215	1 879
Ostatní	3.6	3 312	10 376
		158 438	133 006
Výnosy ze směnných operací
Výnosy z finančních činností	3.7	3 115	1 845
Ostatní	3.8	1 379	1 332
		4 494	3 177
Výnosy celkem		162 932	136 183
NÁKLADY
Vynaložené členskými státy	3.9
Evropský zemědělský záruční fond		(43 527 )	(44 289 )
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova		(13 149 )	(11 359 )
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti		(30 230 )	(17 650 )
Evropský sociální fond		(11 935 )	(7 353 )
Ostatní		(2 826 )	(1 253 )
Vynaložené Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy	3.10	(17 551 )	(15 738 )
Vynaložené jinými agenturami a institucemi EU	3.11	(3 396 )	(2 667 )
Vynaložené třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi	3.11	(4 016 )	(4 115 )
Vynaložené jinými subjekty	3.11	(3 569 )	(1 478 )
Náklady na zaměstnance a důchody	3.12	(10 929 )	(10 002 )
Změny pojistněmatematických předpokladů u zaměstnaneckých výhod	3.13	—	(3 544 )
Finanční náklady	3.14	(1 677 )	(1 896 )
Ostatní náklady	3.15	(6 208 )	(6 756 )
Náklady celkem		(149 014 )	(128 101 )
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK		13 918	8 082

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v milionech EUR
	2018	2017
Výsledek hospodaření za běžný rok	13 918	8 082
Provozní činnosti
Odpisy dl. nehmotného majetku	104	99
Odpisy dl. hmotného majetku	998	888
(Reverzace) ztráty ze znehodnocení investic	—	—
(Zvýšení)/snížení úvěrů	1 041	497
(Zvýšení)/snížení předběžného financování	(947)	(3 557 )
(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných a částek k inkasu z nesměnných transakcí	(12 299 )	(745)
(Zvýšení)/snížení zásob	222	(130)
(Zvýšení)/snížení závazků z titulu důchodů a dalších zaměstnaneckých požitků	7 334	5 891
Zvýšení/(snížení) rezerv	594	928
Zvýšení/(snížení) finančních závazků	(1 007 )	(438)
Zvýšení/(snížení) závazků	(6 821 )	(957)
Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období	(716)	(3 678 )
Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní příjem	(556)	(6 405 )
Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků (nepeněžní pohyby nevykázané ve výkazu o finanční výkonnosti)	(4 396 )	—
Jiné nepeněžní pohyby	(71)	3
Investiční činnosti
(Zvýšení)/snížení dl. nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení	(1 583 )	(1 687 )
(Zvýšení)/snížení investic účtovaných ekvivalenční metodou	(9)	(53)
(Zvýšení)/snížení realizovatelných finančních aktiv	(1 811 )	(3 190 )
(Zvýšení)/snížení finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	7	(22)
ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY	(5 998 )	(4 474 )
Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	(5 998 )	(4 474 )
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na počátku roku	24 111	28 585
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	18 113	24 111

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

v milionech EUR
	Částky k vyžádání od členských států Výsledek hospodaření minulých let: zisk/(ztráta)	Ostatní rezervní fondy	Fond z přecenění na reálnou hodnotu	Čistá aktiva
ZŮSTATEK K 31.12.2016	(76 881 )	4 516	325	(72 040 )
Změna rezervního fondu Záručního fondu	(20)	20	—	—
Změny reálné hodnoty	—	—	(2)	(2)
Ostatní	(11)	62	(46)	5
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2016 připsaný členským státům	(6 405 )	—	—	(6 405 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	8 082	—	—	8 082
ZŮSTATEK K 31.12.2017	(75 234 )	4 598	278	(70 359 )
Změna rezervního fondu Záručního fondu	(186)	186	—	—
Změny reálné hodnoty	—	—	(47)	(47)
Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků	(4 396 )	—	—	(4 396 )
Ostatní	30	(54)	—	(24)
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2017 připsaný členským státům	(556)	—	—	(556)
Výsledek hospodaření za běžný rok	13 918	—	—	13 918
ZŮSTATEK K 31.12.2018	(66 424 )	4 730	231	(61 463 )

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

1. VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1 PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (15), dále jen „finanční nařízení“.

V souladu s článkem 80 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace. Smyslem je zajistit jednotnost při vedení účetnictví, oceňování a předkládání účetních závěrek a sjednotit postup sestavování finančních výkazů a konsolidace.

Aplikace nových a pozměněných účetních pravidel Evropské unie

Revidovaná účetní pravidla Evropské unie, jež jsou v účinnosti pro roční období počínající 1. lednem 2018 nebo později

Účetní Komise přijal tato účetní pravidla, jež začala platit v běžném roce:

—

Revize účetního pravidla EU č. 12 „Zaměstnanecké požitky“: Revizi účetního pravidla EU č. 12 přijal účetní v roce 2017 na základě nového standardu IPSAS 39 „Zaměstnanecké požitky“ vydaného v červenci 2016. Aplikace revidovaného účetního pravidla EU č. 12 neměla žádný významný dopad na konsolidovanou účetní závěrku EU, kromě vykazování veškerých zisků nebo ztrát plynoucích ze změn pojistněmatematických předpokladů, jež se podle revidovaného účetního pravidla EU vykazují přímo v čistých aktivech, na rozdíl od dosavadního pravidla, podle něhož se vykazovaly do zisku nebo ztráty.

Nová účetní pravidla EU, jež k 31. prosinci 2018 dosud nebyla v účinnosti

Následující nová účetní pravidla EU, jež účetní Komise přijal, jež však zatím nejsou v účinnosti, EU neuplatnila:

—

Nové účetní pravidlo EU č. 20 „Kombinace ve veřejném sektoru“ (v účinnosti pro roční období počínající 1. lednem 2019 nebo později): Toto pravidlo vychází ze standardu IPSAS 40 „Kombinace ve veřejném sektoru“ a zavádí klasifikaci kombinací subjektů veřejného sektoru rozdělených na dva různé typy, v závislosti na tom, zda se transakce uskutečňuje pod společnou kontrolou, či nikoli: i) fúze, při níž transakce probíhá na základě čisté hodnoty subjektu spojovaného s EU, ii) akvizice, při níž transakce probíhá na základě reálné hodnoty subjektu nabývaného EU k datu akvizice. S každým typem se pojí jiné požadavky a jiná míra zveřejnění údajů, jejichž smyslem je umožnit uživatelům účetní závěrky EU lepší porozumění jejich dopadu.

Dopad na účetní závěrku EU v prvním roce uplatňování bude záviset na tom, zda se EU v daném období stane účastníkem kombinace ve veřejném sektoru.

1.2 ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, mezi něž EU patří, musí finanční výkazy podávat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Všeobecná kritéria (účetní zásady), která je třeba při sestavování finančních výkazů respektovat, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“. Tato kritéria jsou totožná se standardem IPSAS 1: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací. Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevance, věrný a poctivý obraz (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.

1.3 KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky (tj. orgány EU (včetně Komise) a agentury EU), přidružené účetní jednotky a společné podniky. Úplný seznam účetních jednotek zahrnutých do konsolidace uvádí bod 9 finančních výkazů. Tento seznam nyní obsahuje 52 ovládaných a 1 přidruženou účetní jednotku. Účetní jednotky, které by měly být zahrnuty do konsolidačního celku, avšak jsou z hlediska konsolidovaných finančních výkazů EU jako celku nevýznamné, nemusejí být do konsolidace zahrnovány ani účtovány pomocí metody ekvivalence, pokud by to bylo pro EU nadměrně časově či finančně náročné. Tyto účetní jednotky jsou označovány jako „Nevýznamné účetní jednotky“ a jsou samostatně uvedeny v bodě 9. V roce 2018 bylo do kategorie nevýznamných účetních jednotek zařazeno 7 účetních jednotek.

Ovládané účetní jednotky

Rozhodnutí zahrnout určitou účetní jednotku do konsolidace vychází z pojetí ovládání. Ovládanými účetními jednotkami se rozumí všechny účetní jednotky, v jejichž případě plyne EU z její účasti prospěch anebo má na takový prospěch právo a v jejichž případě je EU schopná ovlivňovat povahu a výši tohoto prospěchu, a to prostřednictvím své pravomoci v těchto jednotkách. Tato pravomoc musí být vykonatelná v krátkém čase a musí se týkat relevantních činností účetní jednotky. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.

Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládacími smlouvami anebo sekundárním právem, financování této jednotky z rozpočtu EU, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Každá účetní jednotka je předmětem individuálního posouzení, při němž se zjišťuje, zda k ovládání stačí jedno, nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria.

Podle tohoto přístupu jsou orgány (vyjma Evropské centrální banky) a agentury EU (vyjma agentur z bývalého druhého pilíře) považovány za účetní jednotky pod výlučnou kontrolou EU, a jsou tudíž zahrnuty do konsolidace. Za ovládanou účetní jednotku je dále považováno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci.

Při konsolidaci byly v rámci vztahů mezi účetními jednotkami, které EU ovládá, vyloučeny všechny „významné transakce a zůstatky“, zatímco nerealizované zisky a ztráty z těchto transakcí vyloučeny nebyly, neboť nejsou významné.

Společná ujednání

Společným ujednáním se rozumí dohoda, která zakládá spoluovládání ze strany EU a nejméně jedné další strany. Spoluovládáním se rozumí případ, kdy je ovládání určitého ujednání (ekonomické aktivity) na základě smluvní dohody sdíleno, s tím, že o takové sdílení se jedná pouze v případě, kdy rozhodnutí o relevantních aktivitách vyžadují jednomyslný souhlas spoluovládajících stran. Společnými ujednáními mohou být buď společné operace, nebo společné podnikání. O společné podnikání se jedná v případě, je-li společné ujednání strukturováno prostřednictvím samostatné jednotky a mají-li strany tohoto ujednání práva na jeho čistá aktiva. Účasti ve společném podnikání se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4). O společné operace se jedná v případě, mají-li strany práva na aktiva a povinnosti plynoucí ze závazků, jež se k ujednání váží. Ve spojitosti se svými účastmi ve společných operacích EU ve finančních výkazech vykazuje: svá aktiva a pasiva, výnosy a náklady, jakož i svůj podíl na aktivech, pasivech, výnosech a nákladech, které má anebo které jí vznikly společně s jinými subjekty.

Přidružené účetní jednotky

Přidružené jsou všechny účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, jež ale neovládá. Podstatný vliv se předpokládá tehdy, drží-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4).

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise

Prostředky Společného systému zdravotního pojištění pro zaměstnance EU, Evropského rozvojového fondu a účastnického záručního fondu spravuje jejich jménem Komise. Avšak jelikož tyto jednotky nejsou ze strany EU ovládány, nejsou do jejích konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány.

1.4 ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

Finanční výkazy jsou předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

1.4.1 Měna a základ pro přepočet

Funkční a vykazovací měna

Není-li uvedeno jinak, jsou údaje ve finančních výkazech uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU měnou funkční i vykazovací.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění těchto transakcí. Kurzové zisky a ztráty z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a závazků v cizí měně kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Rozdíly z přepočtu nepeněžních finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva se zachycují ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Na budovy, stroje a zařízení a na dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných k 31. prosinci.

Směnné kurzy vůči euru

Měna	31.12.2018	31.12.2017	Měna	31.12.2018	31.12.2017
BGN	1,9558	1,9558	PLN	4,3014	4,177
CZK	25,7240	25,5350	RON	4,6635	4,6585
DKK	7,4673	7,4449	SEK	10,2548	9,8438
GBP	0,8945	0,8872	CHF	1,1269	1,1702
HRK	7,4125	7,4400	JPY	125,8500	135,01
HUF	320,9800	310,3300	USD	1,145	1,1993

1.4.2 Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše rezerv, výše finančních rizik vyplývajících ze zásob a pohledávek, výše příjmů a výdajů příštích období, objem podmíněných aktiv a závazků, rozsah snížení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení a částky uvedené v přílohách ohledně finančních nástrojů. Skutečná hodnota těchto položek se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.5 ROZVAHA

1.5.1 Dlouhodobý nehmotný majetek

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tato aktiva se odepisují lineárně po dobu jejich odhadované životnosti (3–11 let). Doba předpokládané životnosti dlouhodobého nehmotného majetku závisí na jeho specifické ekonomické životnosti nebo právní životnosti určené smlouvou. Interně vytvořený nehmotný majetek je aktivován, jestliže jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU a výdaje se vztahují výhradně k vývojové fázi aktiv. Aktivovat lze všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, neaktivovatelné náklady na rozvoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

1.5.2 Budovy, stroje a zařízení

Všechny budovy, stroje a zařízení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením, výstavbou nebo převodem daného majetku.

Dodatečné náklady jsou aktivovány do účetní hodnoty daného majetku, případně jsou aktivovány a vykazovány jako samostatný majetek, pouze je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch či potenciální přínos z této věci poplyne EU a že lze spolehlivě zjistit výši těchto nákladů. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená doba životnosti. Nedokončený majetek se neodepisuje, jelikož tato aktiva dosud nejsou k dispozici k využití. Odpisy ostatního majetku jsou prováděny lineární metodou. Vyjadřují rozdíl mezi pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou, který je po dobu očekávané životnosti zachycován takto:

Druh majetku	Sazba lineárního odpisu
Budovy	4 % až 10 %
Vesmírná zařízení	8 % až 25 %
Stroje a zařízení	10 % až 25 %
Nábytek a vozidla	0 % až 25 %
Počítačový hardware	25 % až 33 %
Ostatní	10 % až 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se ve výkazu o finanční výkonnosti.

Leasing

Nájem hmotného majetku, při němž EU nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Majetek pronajatý formou finančního leasingu je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě tohoto majetku nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z nich je nižší. Úroková složka splátky finančního leasingu se vykazuje jako náklad, který je do období nájmu alokován tak, aby ve vztahu ke zbývajícímu závazku odpovídal konstantní periodické úrokové míře. Závazky z nájemního vztahu snížené o finanční náklady se vykazují ve finančních závazcích (dlouhodobých a krátkodobých). Úroková složka finančních nákladů je zachycena ve výkazu o finanční výkonnosti a do období pronájmu je alokována tak, aby u zbývajícího zůstatku za každé období odpovídala konstantní periodické úrokové míře. Majetek držený na základě finančního leasingu se odepisuje po dobu jeho životnosti, nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Leasingové vztahy, při nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operativní leasing. Splátky operativního leasingu jsou po dobu trvání leasingu zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti jako náklad, a to v konstantní výši.

1.5.3 Snížení hodnoty nefinančního majetku

Majetek s neomezenou životností není odepisován a každoročně je u něho prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaného majetku je prováděn test snížení hodnoty, kdykoli události nebo změna podmínek signalizují, že účetní hodnotu zřejmě nebude možno realizovat. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota majetku převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě majetku snížené o náklady na prodej, nebo užitné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě neprodleně vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.

1.5.4 Investice vykazované ekvivalenční metodou

Účasti v přidružených účetních jednotkách a společných podnicích

Investice účtované pomocí ekvivalenční metody jsou prvotně zachycovány v pořizovací ceně. Čistá hodnota majetku se následně zvyšuje, nebo snižuje, tak aby se zaúčtoval podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, po datu akvizice. Podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, je zachycen ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách ve stavu kapitálu dané jednotky se vykazuje v rezervních fondech v čistých aktivech. Účetní hodnota investice zachycená ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářském výsledku a změnách v rezervních fondech, snížení hodnoty a dividendy). Výplata zisku z investice snižuje její účetní hodnotu.

Je-li podíl EU na ztrátách z investice zaúčtované ekvivalenční metodou nejméně roven její účasti na této investici, EU přestane účtovat o svém podílu na dalších ztrátách („nevykazované ztráty“). Poté, co je účast EU snížena na nulu, jsou na další ztráty tvořeny rezervy a je vykázán závazek, a to do výše, v níž EU vznikl právní nebo mimosmluvní závazek nebo v níž EU provedla jménem jednotky úhrady.

Pokud okolnosti signalizují snížení hodnoty, je v případě potřeby vytvořena opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v bodě 1.5.3. Pokud důvody pro snížení hodnoty následně pominou, ztráta ze snížení se zruší a vykáže se znovu účetní hodnota, která by byla vykazována, kdyby se o ztrátě ze snížení hodnoty neúčtovalo.

V případech, kdy EU drží nejméně 20% podíl v investičním kapitálovém fondu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s finančními nástroji a klasifikovány jsou jako realizovatelná finanční aktiva.

Přidružené účetní jednotky a společné podniky zařazené mezi nevýznamné účetní jednotky nejsou účtovány ekvivalenční metodou. Příspěvky EU poskytované těmto subjektům se účtují jako náklad období.

1.5.5 Finanční aktiva

Klasifikace

EU člení svůj finanční majetek na tyto kategorie: finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty; poskytnuté úvěry a pohledávky; investice držené do splatnosti; realizovatelná finanční aktiva. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich prvotního zachycení a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

(i) Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je pořízeno v zásadě za účelem prodeje v krátké době nebo pokud ho takto klasifikuje účetní jednotka. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne.

(ii) Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kotována na aktivním trhu. Vznikají, jestliže EU poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat nebo v případě, že EU vstupuje do práv původního věřitele poté, co provedla platbu v rámci smlouvy o záruce. Platby, jež jsou splatné do 12 měsíců od rozvahového dne, jsou klasifikovány jako krátkodobá aktiva. Platby, jejichž splatnost je delší než 12 měsíců od rozvahového dne, jsou klasifikovány jako dlouhodobá aktiva. Úvěry a pohledávky zahrnují termínované vklady s původní dobou splatnosti delší než tři měsíce.

(iii) Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má EU úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela EU v této kategorii žádné investice.

(iv) Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou zařazeny do této kategorie nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Tato aktiva jsou vedena jako krátkodobý nebo dlouhodobý majetek v závislosti na době, po niž je bude EU na základě svého očekávání držet. Jako realizovatelná finanční aktiva jsou rovněž klasifikovány investice do účetních jednotek, které nejsou zahrnuty do konsolidačního celku ani vykazovány ekvivalenční metodou, a kvazikapitálové investice (např. operace rizikového kapitálu).

Prvotní vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, finančních aktiv držených do splatnosti a realizovatelných finančních aktiv se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se EU zaváže dané aktivum koupit nebo prodat. Peněžní ekvivalenty a úvěry se vykazují ke dni, kdy jsou peněžní prostředky uloženy ve finanční instituci nebo převedeny dlužníkům. Finanční nástroje jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou prvotně vykazována v reálné hodnotě s tím, že související transakční náklady jsou vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění), ledaže je reálná hodnota tohoto nástroje doložena porovnáním s jinými pozorovatelnými běžnými tržními transakcemi s týmž nástrojem nebo ledaže je založena na metodě ocenění, která jako proměnné používá pouze údaje z pozorovatelných trhů (např. v případě některých derivátových smluv). Při poskytnutí dlouhodobého bezúročného úvěru nebo úvěru, jehož úroková sazba nedosahuje tržní výše, lze však reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních toků z úvěru, které jsou diskontovány pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Poskytnuté úvěry jsou oceňovány v nominální výši, která je považována za jejich reálnou hodnotu. Důvod je tento:

—

„Tržní prostředí“ úvěrových operací EU je velmi specifické a odlišuje se od kapitálových trhů, na nichž jsou emitovány podnikové či státní dluhopisy. Jelikož poskytovatelé úvěrů na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; EU si pouze půjčuje prostředky za účelem jejich dalšího poskytnutí za stejnou úrokovou sazbu. To znamená, že EU nemá alternativní možnost poskytovat z vypůjčených prostředků úvěry nebo tyto prostředky investovat. Nemá tedy smysl uvažovat oportunitní náklady, a není tedy dán základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož nelze pracovat s oportunitními náklady, neodráží tržní cena objektivně podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU srovnáváním s podnikovými nebo státními dluhopisy.

—	Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnávat, měla by EU pro reálné ocenění svých úvěrových operací z EFSM, BOP apod. použít účtovanou úrokovou sazbu.

—

Navíc jsou u těchto výpůjčních a úvěrových operací vlivem jejich vzájemného (back-to-back) charakteru dány kompenzační účinky. Efektivní úroková sazba poskytnutého úvěru se tedy rovná efektivní úrokové sazbě související výpůjční operace. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Finanční nástroje se odúčtují, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo jakmile EU převede na jiný subjekt v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně vykazují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty finančních aktiv kategorie „finanční nástroje v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

Úvěry a pohledávky jsou vykazovány v naběhlé hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů, jež jsou poskytovány z vypůjčených prostředků, se na tyto úvěry i výpůjčky používá tatáž efektivní úroková sazba, neboť tyto úvěry mají charakter operací typu back-to-back a svými podmínkami ani objemem se vzájemně významně neliší. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

c)	Aktiva držená do splatnosti jsou vykazována v naběhlé hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. EU v současnosti nemá investice držené do splatnosti.

Realizovatelná finanční aktiva jsou následně vykazována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu, s výjimkou rozdílů z přepočtu peněžního majetku, které jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Je-li takové aktivum odúčtováno nebo sníží-li se jeho hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané pomocí metody efektivní úrokové sazby jsou zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy EU vznikne nárok na jejich výplatu.

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

Investice do fondů rizikového kapitálu, které jsou klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva a nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, nelze spolehlivě zjistit, ocení se tyto investice ve výši pořizovací ceny snížené o ztráty ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančního majetku

Hodnota finančního aktiva je snížena a ztráta se vykáže pouze v případě, že existují objektivní známky snížení hodnoty v důsledku nejméně jedné události, k níž došlo po prvotním vykázání tohoto aktiva, a taková událost (či události) generující ztrátu má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva, který lze spolehlivě odhadnout. Ke každému rozhodnému dni EU posuzuje, zda existují objektivní známky snížení hodnoty finančního aktiva.

a) Majetek vykazovaný v naběhlé hodnotě

Existují-li objektivní známky vzniku ztráty v důsledku snížení hodnoty u úvěrů, pohledávek nebo investic držených do splatnosti, které jsou vykazovány v naběhlé hodnotě, pak se výše ztráty rovná rozdílu mezi účetní hodnotou daného aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, k nimž nedošlo), které jsou diskontovány původní efektivní úrokovou sazbou tohoto finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva se sníží a výše ztráty se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti variabilní úrokovou sazbu, pak je diskontní sazbou pro účely ocenění ztráty ze snížení hodnoty aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy. Při výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva jsou zohledňovány peněžní toky, které mohou plynout z realizace kolaterálu, snížené o náklady vynaložené na získání a prodej kolaterálu, ať již je jeho realizace pravděpodobná, či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze dát objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se zruší a tato transakce se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti.

b) Majetek vykazovaný v reálné hodnotě

V případě kapitálových investic, které jsou zařazeny jako realizovatelná finanční aktiva, se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty těchto cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty těchto cenných papírů pod jejich pořizovací cenu. Pokud takové známky existují v případě realizovatelného finančního aktiva, pak se kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a aktuální reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výkazu o finanční výkonnosti) odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výkazu o finanční výkonnosti. Ztráty ze snížení hodnoty zachycené ve výkazu o finanční výkonnosti u kapitálových nástrojů se neruší s následným zachycením v uvedeném výkazu. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota dluhového nástroje, který je zařazen jako realizovatelné finanční aktivum, a pokud lze dát tento nárůst objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, ztráta ze snížení hodnoty se zruší a tento případ se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti.

1.5.6 Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně, nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Pořizovací cena je určována metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na kompletaci a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k distribuci zdarma nebo jen za nominální poplatek, oceňují se pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by EU vynaložila na pořízení majetku k datu vykázání.

1.5.7 Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním právním aktu může být rozdělena na několik splátek. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě buď použije k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit EU. Výši předběžného financování lze (úplně nebo částečně) snížit poté, co je schválena výše způsobilých nákladů (které se vykazují jako náklady).

Předběžné financování je k následným rozvahovým dnům oceňováno počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklých během daného období.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy příštích období plynoucí z naběhlých úroků a tento odhad se vykáže v rozvaze.

Jestliže EU proplácí částky, které členské státy vyplatily na zálohách příjemcům (včetně „Finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení“), plynou z těchto transakcí „Ostatní zálohy členským státům“. Tyto ostatní zálohy jsou vykazovány jako aktiva v položce Předběžné financování. Ostatní zálohy členským státům jsou následně oceňovány počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o nejlepší odhad způsobilých nákladů vzniklých konečným příjemcům, který se vypočte na základě přiměřených a podložených předpokladů.

Jako předběžné financování jsou klasifikovány i příspěvky EU do svěřenských fondů Evropského rozvojového fondu nebo jiných nekonsolidovaných účetních jednotek. Účelem těchto příspěvků je totiž poskytnout svěřenskému fondu peněžní prostředky s cílem umožnit mu financování konkrétních opatření definovaných v rámci jeho cílů. Příspěvky EU do těchto fondů se oceňují počáteční hodnotou sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek), které fondu vznikly ve sledovaném období a jsou přiřazeny k příspěvku EU v souladu s příslušnou dohodou.

1.5.8 Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí

Jelikož účetní pravidla EU vyžadují za účelem sestavení účetní závěrky oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí, jsou pohledávky definovány jako plynoucí ze směnných transakcí a částky k inkasu jsou definovány jako plynoucí z nesměnných transakcí. Jedná se o případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).

Pohledávky ze směnných transakcí splňují definici finančních nástrojů, a jsou tedy klasifikovány jako úvěry a pohledávky a podle toho jsou i oceňovány (viz bod 1.5.5 výše). V bodě přílohy věnovaném finančním nástrojům jsou uvedeny informace o pohledávkách ze směnných transakcí, které obsahují příjmy a náklady příštích období ze směnných transakcí, neboť nejsou významné. Obecná opravná položka se vytváří na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka.

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v původní výši (upravené o úroky a penále) po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k částkám k inkasu z nesměnných transakcí se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že EU nebude moci inkasovat všechny splatné částky podle původních podmínek částek k inkasu z nesměnných transakcí. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti. Obecná opravná položka se vytváří též na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka. Viz bod 1.5.14 k nakládání s příjmy příštích období na konci roku. Částky vykázané a zaznamenané jako částky k inkasu z nesměnných transakcí nejsou finančními nástroji, neboť neplynou ze smlouvy, která by zakládala finanční závazek nebo vedla ke vzniku kapitálového nástroje. Nicméně ve vhodných případech jsou v příloze k finančním výkazům částky k inkasu z nesměnných transakcí vykazovány společně s pohledávkami ze směnných transakcí.

1.5.9 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou finančními nástroji. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady či vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

1.5.10 Zaměstnanecké požitky

Účetní pravidla týkající se zaměstnaneckých požitků byla aktualizována v souladu s požadavkem revidovaného účetního pravidla EU č. 12 „Zaměstnanecké požitky“, v účinnosti pro roční období počínající 1. lednem 2018 nebo později, které vychází z nového standardu IPSAS č. 39 (Zaměstnanecké požitky) vydaného v červenci 2016. Hlavní změna plynoucí z revize účetního pravidla č. 12 spočívá ve vykazování pojistněmatematických zisků a ztrát jako změny ve stavu čistých aktiv namísto ve výkazu o finanční výkonnosti.

Účtování plánů definovaných požitků je složité, neboť k ocenění závazků jsou nutné pojistněmatematické předpoklady a úsudek. Při aplikaci revidovaného účetního pravidla EU přehodnotila uplatněné úsudky, zejména ve vztahu k odhadovaným konečným nákladům na dávky přiznané zaměstnancům. Výsledkem je potvrzení vhodnosti použití odhadované doby aktivní služby zaměstnance jako základu k přiřazení dávek k době služby. Dávky, na něž mají zaměstnanci EU nárok, se vyplácejí v rámci jednoho systému, byť rozděleného do dvou režimů, a je nutné k nim přistupovat podobně, aby podávaly skutečný obraz o situaci a odrážely ekonomickou skutečnost.

Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek (příjmy a sociální zabezpečení). Pro účely účetnictví je nutné je rozdělit na krátkodobé zaměstnanecké požitky a zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru.

Krátkodobé zaměstnanecké požitky

Krátkodobé zaměstnanecké požitky jsou dávky, jež mají být vyplaceny do dvanácti měsíců od konce vykazovaného období, v němž zaměstnanci vykonávali službu, např. mzdy, placené dovolené a pracovní neschopnost a další krátkodobé dávky. Krátkodobé zaměstnanecké požitky se vykazují jako výdaje v okamžiku, kdy je daná služba vykonána. Závazek se vykazuje ve výši částky, jejíž výplata se předpokládá, pokud má EU aktuální právní nebo mimosmluvní povinnost zaplatit v důsledku služebního poměru v minulých obdobích a výši příslušného závazku lze spolehlivě odhadnout.

Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru

Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek po skončení pracovního poměru, k nimž patří starobní, invalidní a vdovský důchod a také zdravotní pojištění (viz bod 2.9).

Plán zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru poskytovaných EU jejím zaměstnancům zahrnuje:

Důchodový systém evropských úředníků (PSEO): Dávky vyplácené z tohoto fiktivního fondového důchodového systému (16) se váží ke starobnímu důchodu, invaliditě a vdovství a dále k rodinným přídavkům a úmrtí před odchodem do důchodu v případě osob, které pracují nebo pracovaly v orgánech, agenturách nebo jiných subjektech EU nebo jsou pozůstalými po zemřelých úřednících či příjemcích starobního důchodu. Zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto dávky.

ii)

Společný systém zdravotního pojištění (JSIS): V jeho rámci EU hradí náklady zaměstnanců Evropské komise, orgánů, agentur a dalších subjektů EU na zdravotní péči formou proplácení výdajů na lékařskou péči. Dávky poskytované v tomto systému osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“.

Evropská unie vyplácí zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru rovněž členům orgánů EU, a to prostřednictvím samostatných důchodových systémů. Ty jsou uvedeny v položce Ostatní důchodové systémy. Z těchto systémů vyplácí EU důchodové dávky členům Komise, Soudního dvora a Tribunálu, Účetního dvora, Rady, Evropského parlamentu, veřejného ochránce práv, inspektora ochrany údajů a Soudu pro veřejnou službu. Náklady na zdravotní péči hradí EU členům orgánů EU prostřednictvím systému JSIS.

Uvedené zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru se klasifikují jako závazky EU z definovaných požitků a vypočítávají se ke každému rozhodnému dni diskontováním odhadované výše budoucích požitků, na něž zaměstnancům vznikl nárok v běžném a předchozím období, a odečtením reálné hodnoty aktiv plánu. Hodnotu závazků z definovaných požitků vypočítávají každoročně pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Jejich současná hodnota se určí tím způsobem, že jsou odhadované budoucí odlivy peněžních prostředků diskontovány pomocí úrokové sazby státních dluhopisů, jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušného penzijního závazku a jež jsou vydány v měně, v níž budou dávky vypláceny.

Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru vyplácené zaměstnancům EU jsou součástí jednoho plánu, který zahrnuje jak důchodový systém PSEO, tak systém zdravotního pojištění JSIS, přičemž nárok na krytí nákladů ze systému JSIS je podmíněn nabytím nároku na krytí ze systému PSEO. Dle podmínek tohoto plánu vymezených ve služebním řádu některé nároky, např. právo na odložené vyplácení starobního důchodu či snížený důchod v rámci systému PSEO, vznikají až po deseti letech služby. Nároky vzniklé v rámci plánu v průběhu následné služby zaměstnance jsou však výrazně vyšší než původní nároky, jak odráží následně každoročně nabyté důchodové nároky.

K zobrazení ekonomické podstaty podkladové operace tak, aby v souladu s kvalitativními znaky účetního výkaznictví podle účetního pravidla EU č. 1 i koncepčního rámce IPSAS dávalo poctivý obraz, se proto vzniklé náklady na služební poměr zvyšují lineárně po celou dobu odhadované aktivní služby, tj. po dobu od data, kdy ze služebního poměru poprvé vzniknou v rámci plánu požitky (ať už podmíněné další službou, či nikoliv), do data, kdy z další služby daného zaměstnance nevzniknou v rámci plánu další požitky podstatné výše, kromě dalších zvýšení mzdy. Tento se přístup se na dávky vyplácené z uvedeného plánu aplikuje konzistentně.

Přecenění čistých závazků z definovaných požitků zahrnuje pojistněmatematické zisky a ztráty a návratnost aktiv plánu a vykazuje se bezprostředně v čistých aktivech.

Evropská unie rozlišuje v rámci plánu definovaných požitků ve výkazu o finanční výkonnosti v položce „Náklady na zaměstnance a důchody“ čisté nákladové (výnosové) úroky a ostatní náklady.

Pokud se výše poskytovaných požitků změní nebo sníží, výsledná změna v požitcích ze služebních poměrů minulých období, případně ztráta nebo zisk z jejich snížení se vykáže ihned ve výkazu o finanční výkonnosti. Zisky a ztráty vyplývající z vypořádání se vykazují v okamžiku vypořádání. Náklady na služební poměry minulých období jsou neprodleně zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti, pokud změny nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu.

1.5.11 Rezervy

Rezervy jsou vykazovány v okamžiku, kdy má EU aktuální právní nebo mimosmluvní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze příslušnou částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se netvoří. Výše rezervy se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne tím způsobem, že se provede vážení všech možných výsledků jejich přiřazenou pravděpodobností (tzv. „metoda předpokládané hodnoty“).

Rezervy na nevýhodné smlouvy se oceňují současnou hodnotou předpokládaných nákladů na ukončení smlouvy, nebo předpokládaných čistých nákladů na pokračování smlouvy, podle toho, která hodnota je nižší.

1.5.12 Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě nebo jako závazky z finančních záruk.

Mezi výpůjčky jsou řazeny výpůjčky od úvěrových institucí a závazky z dluhových cenných papírů. Prvotně jsou zachycovány v reálné hodnotě, která odpovídá výnosům z jejich vydání (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů. Následně se účtují v naběhlé hodnotě pomocí metody efektivní úrokové sazby. Případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výkazu o finanční výkonnosti po dobu trvání výpůjčního vztahu za pomoci metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů, jež jsou poskytnuty z vypůjčených prostředků, nelze na tyto výpůjčky a úvěry použít metodu efektivní úrokové sazby, a to s ohledem na princip významnosti. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Mezi finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou řazeny deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, viz bod 1.5.5.

Závazky z finančních záruk jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě, přičemž představují obdrženou prémii. Následně jsou závazky z finančních záruk oceněny ve výši očekávaných nákladů nutných k jejich splnění nebo prvotně vykázané částky snížené případně o oprávky, podle toho, co je vyšší. Závazky z finančních záruk vykazuje EU v okamžiku, kdy obdrží protiplnění za poskytnutí záruky, tedy v tržní hodnotě, nebo v okamžiku, kdy lze spolehlivě stanovit reálnou hodnotu záruky. Pokud neexistuje aktivní trh s přímo srovnatelnými smlouvami o záruce, vykáže EU danou záruku jako podmíněný závazek (viz bod 1.7.2), nebo je-li pravděpodobnější, že si splnění závazku vyžádá odliv zdrojů, vykáže EU rezervu (viz bod 1.5.11).

Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

Svěřenské fondy EU, které jsou považovány za součást provozních činností Komise, jsou zachyceny v účetnictví Komise a jsou následně konsolidovány v roční účetní závěrce EU. Příspěvky do svěřenských fondů EU od jiných dárců tudíž splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí. Dokud nejsou splněny podmínky vázané na tyto převedené příspěvky, tj. dokud fondu nevzniknou způsobilé náklady, jsou tyto příspěvky vykazovány jako finanční závazky. Svěřenský fond je povinen financovat konkrétní projekty a při likvidaci vrátit zbývající finanční prostředky. K rozvahovému dni se zbývající závazky z příspěvků oceňují ve výši obdržených příspěvků snížené o náklady fondu, případně s použitím odhadů. Pro účely vykazování jsou čisté náklady rozvrhovány do příspěvků od jiných dárců v poměru podle čistých příspěvků uhrazených ke dni 31. prosince. Toto rozvržení je pouze orientační. Při likvidaci svěřenského fondu rozhodne o skutečném rozdělení zbývajících zdrojů rada fondu.

1.5.13 Závazky

Významná část závazků EU představuje neuhrazené žádosti příjemců grantů a dalších finančních prostředků EU o proplacení nákladů (nesměnné transakce). Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů, a to ve výši požadované k proplacení. Poté, co jsou ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení EU.

1.5.14 Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Transakce a účetní případy se zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale EU již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se na základě odhadované výše závazku k převodu za dané období vykazují výdaje příštích období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými pokyny Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Analogicky platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období zachycen jako náklad běžného období.

1.6 VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

1.6.1 Výnosy

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Převážná většina výnosů EU plyne z nesměnných transakcí:

Zdroj z HND a zdroj z DPH

Výnosy se zaúčtují do období, v němž Komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“ (tj. ve výši uvedené ve výzvě). Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů za daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého zisku nebo ztráty za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Částky k inkasu z nesměnných transakcí a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku, kdy jsou od členských států doručeny příslušné měsíční výkazy „A“ (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž je poskytnuta jistota a jež nejsou zpochybněny). K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Komisi neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy „B“ členských států (včetně odvodů, jež nebyly vybrány a na něž nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr, na něž mají členské státy nárok. Dále se zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevybrané částky.

Pokuty

Výnosy z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno adresátovi. V případě pochybností o platební schopnosti podniku je k pohledávce vytvořena opravná položka. Po rozhodnutí o udělení pokuty mohou dlužníci ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení:

a)	buď rozhodnutí přijmout, v kterémžto případě musejí pokutu uhradit ve stanovené lhůtě, čímž ji EU inkasuje s konečnou platností;

b)	nebo rozhodnutí odmítnout a podat opravný prostředek podle práva EU.

Avšak i když dlužníci opravný prostředek podají, musejí pokutu ve lhůtě tří měsíců uhradit, neboť opravný prostředek nemá odkladný účinek (článek 278 Smlouvy o EU), anebo – za jistých okolností a s výhradou souhlasu účetního Komise – může dlužník místo úhrady předložit bankovní záruku ve výši dlužné částky.

Jestliže podnik podá proti rozhodnutí opravný prostředek a pokutu prozatímně zaplatí, vykáže se tato částka jako podmíněný závazek. Jelikož však opravný prostředek pokutovaného subjektu proti rozhodnutí EU nemá odkladný účinek, použijí se přijaté peníze k vyrovnání částky k inkasu. Je-li namísto úhrady pokuty poskytnuta záruka, je pokuta nadále vykazována jako částka k inkasu. Pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla namísto úhrady poskytnuta záruka, je k neuhrazené částce k inkasu vytvořena opravná položka v potřebné výši. Kumulované úroky, které Komisi naběhnou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Od roku 2010 Komise spravuje všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI). Prostředky tohoto fondu investuje do finančních nástrojů.

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok je zachycován ve výkazu o finanční výkonnosti pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby EU odhaduje peněžní toky, přičemž přihlíží ke všem smluvním podmínkám finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), nikoli však k budoucím úvěrovým ztrátám. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a další protiplnění, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie nebo slevy.

Po vytvoření opravné položky k finančnímu aktivu nebo skupině podobných finančních aktiv v důsledku ztráty ze snížení hodnoty se zaúčtuje výnosový úrok; tento úrok se vypočte pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend a podobné výplaty zisku se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

1.6.2 Náklady

Náklady na nesměnné transakce představují většinu nákladů EU. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody na základě dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro zaúčtování, se zachytí jako náklad ve výši způsobilých nákladů. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, které však příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se zachycují po dodání a jejich akceptaci ze strany EU. Účtují se ve výši původní fakturované částky. Náklady na služby, jež byly dodány během období, ale za něž dosud nebyla obdržena nebo schválena faktura, se odhadnou a vykáží ve výkazu o finanční výkonnosti.

1.7 PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.7.1 Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo potenciálního přínosu.

1.7.2 Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU, anebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale nebyl vykázán, neboť: není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, anebo za vzácných okolností, kdy výši závazku nelze dostatečně spolehlivě stanovit.

1.8 VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

Údaje o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU generovat peněžní prostředky a ekvivalenty a její potřebu těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že hospodářský výsledek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení příchozích a odchozích peněžních toků v provozní oblasti, které jsou přiřazeny minulému či budoucímu období, a dále o příchozí a odchozí peněžní toky v rámci investiční činnosti.

Peněžní toky z cizoměnových transakcí se účtují v měně, kterou EU používá jako vykazovací (euro), a to po přepočtu na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výkaz peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období v členění na provozní a investiční činnosti (finanční činnosti EU nevykonává).

Provozními činnostmi EU jsou činnosti neinvestiční povahy. Patří k nim většina realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s nimi související výpůjčky) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí obecných cílů, tedy každodenní činnosti EU.

Investičními činnostmi se rozumí pořizování a vyřazování dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, jakož i ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investičními činnostmi nejsou vykazovány úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je vykazovat faktické investice EU.

2. PŘÍLOHA K ROZVAZE

AKTIVA

2.1 DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK

v milionech EUR
Účetní hodnota brutto k 31.12.2017	940
Přírůstky	152
Úbytky	(16)
Převody mezi kategoriemi majetku	0
Ostatní změny	(2)
Účetní hodnota brutto k 31.12.2018	1 073
Oprávky k 31.12.2017	(535)
Odpisy za daný rok	(105)
Zrušené odpisy	1
Úbytky	13
Převody mezi kategoriemi majetku	—
Ostatní změny	(1)
Oprávky k 31.12.2018	(627)
Účetní hodnota netto k 31.12.2018	446
Účetní hodnota netto k 31.12.2017	405

Výše uvedené údaje se týkají především programového vybavení počítačů.

2.2 BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Mezi vesmírná zařízení je řazen provozovaný dlouhodobý majetek sloužící oběma vesmírným programům EU, jimiž jsou globální družicové navigační systémy (GNSS), tj. Galileo a EGNOS, a dále Evropský program monitorování Země (Copernicus), přičemž majetek patřící k vesmírným systémům, který zatím není v provozu, je řazen mezi nedokončený majetek.

V rámci programu Galileo byly v roce 2018 uvedeny do provozu čtyři nové družice, čímž počet provozovaných družic v jeho konstelaci vzrostl na 22. Čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku systému Galileo zahrnující jak družice, tak pozemní systémy, dosahovala k 31. prosinci 2018 výše 2 410 milionů EUR (v roce 2017 to bylo 2 276 milionů EUR). Jako nedokončený majetek v celkové hodnotě 1 324 milionů EUR (2017: 1 026 milionů EUR) jsou nadále vedeny čtyři družice vypuštěné v červenci 2018, jejichž testování na oběžné dráze nebylo k rozvahovému dni dosud ukončeno. Vývoj systému Galileo bude pokračovat, dokud systém nedosáhne plné provozní kapacity. Po dokončení bude v konstelaci systému v provozu 24 satelitů a dalších šest satelitů bude náhradních.

V programu Copernicus byly v roce 2018 vedle pěti již provozovaných družic uvedeny do provozu dvě nové družice (Sentinel 5P a 3B), čímž celková čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku programu Copernicus vzrostla na 1 455 milionů EUR (2017: 1 140 milionů EUR). Dalších 1 207 milionů EUR je ve spojitosti s družicemi Copernicus vykázáno jako nedokončený majetek (2017: 1 443 milionů EUR).

Mezi vesmírnými zařízeními je veden rovněž dlouhodobý majetek související s pozemní infrastrukturou, kterou používá evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), v hodnotě 52 milionů EUR (2017: 67 milionů EUR). Nedokončený majetek systému EGNOS činí 130 milionů EUR (2017: 52 milionů EUR).

Majetek související s vesmírnými programy EU je budován s pomocí Evropské kosmické agentury (ESA).

Budovy, stroje a zařízení

v milionech EUR
	Pozemky a budovy	Vesmírná zařízení	Stroje a zařízení	Nábytek a vozový park	Technické vybavení počítačů	Ostatní	Finanční leasing	Nedokončený majetek	Celkem
Účetní hodnota brutto k 31.12.2017	5 456	4 264	597	266	675	309	2 787	2 920	17 273
Přírůstky	38	14	48	13	55	20	10	1 311	1 509
Úbytky	(39)	(0)	(22)	(10)	(103)	(5)	(9)	(8)	(196)
Převody mezi kategoriemi majetku	202	982	0	0	5	3	(170)	(1 023 )	0
Ostatní změny	(31)	0	17	0	2	0	1	0	(11)
Účetní hodnota brutto k 31.12.2018	5 626	5 259	641	270	634	327	2 620	3 199	18 575
Oprávky k 31.12.2017	(3 035 )	(780)	(502)	(188)	(553)	(226)	(1 244 )		(6 528 )
Tvorba odpisů za rok	(180)	(561)	(47)	(19)	(63)	(34)	(98)		(1 003 )
Zrušení odpisů	—	—	0	0	5	0	—		6
Úbytky	10	0	14	9	96	5	7		142
Převody mezi kategoriemi majetku	(74)	—	(0)	(0)	(5)	(0)	79		—
Ostatní změny	0	(0)	(5)	(0)	(1)	(0)	(1)		(7)
Oprávky k 31.12.2018	(3 279 )	(1 342 )	(540)	(198)	(521)	(255)	(1 257 )		(7 390 )
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31.12.2018	2 347	3 917	101	72	113	72	1 363	3 199	11 185
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31.12.2017	2 422	3 484	95	78	122	83	1 543	2 920	10 745

2.3 INVESTICE VYKAZOVANÉ EKVIVALENČNÍ METODOU

Účast EU, zastupované Komisí, v Evropském investičním fondu (EIF) je vykazována jako účast v přidružené účetní jednotce pomocí ekvivalenční metody. EIF je finanční institucí EU, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. EIF sídlí v Lucemburku a působí jako partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož členy jsou Evropská investiční banka (EIB), EU a skupina finančních institucí. K 31. prosinci 2018 držela EU v EIF vlastnickou účast ve výši 29,7 % (2017: 29,7 %) a 29,7 % hlasovacích práv (2017: 29,7 %). V souladu se svými stanovami musí EIF převádět nejméně 20 % ze svého čistého ročního zisku do povinného rezervního fondu, dokud celková výše tohoto fondu nedosáhne 10 % upsaného základního kapitálu. Tento rezervní fond není určen k vyplacení.

v milionech EUR Evropský investiční fond
Účasti k 31.12.2017	581
Příspěvky	—
Obdržené dividendy	(3)
Podíl na čistém zisku	37
Podíl na čistých aktivech	(24)
Účasti k 31.12.2018	591

EU lze na základě procentuálního podílu její kapitálové účasti přiřadit tyto účetní hodnoty:

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
	EIF celkem	EIF celkem
Aktiva	2 662	2 488
Pasiva	(674)	(532)
Výnosy	291	263
Náklady	(167)	(153)
Zisk/(ztráta)	124	110

Sesouhlasení výše uvedených souhrnných finančních údajů a účetní hodnoty drženého podílu v EIF je následující:

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Čistá aktiva přidružené účetní jednotky	1 988	1 956
Vlastnická účast EK v EIF	29,7 %	29,7 %
Účetní hodnota	591	581

K 31. prosinci 2018 EU, zastoupená Komisí, splatila 20 % svých upsaných akcií v základním kapitálu EIF a nesplacená (zatím nevyžádaná) částka činí:

v milionech EUR
	Celkový kapitál EIF	Upsaný kapitál EU
Základní kapitál celkem	4 500	1 337
Splaceno	(900)	(267)
Nevyžádáno	3 600	1 070

2.4 FINANČNÍ MAJETEK

v milionech EUR
	Bod	31.12.2018	31.12.2017
Dlouhodobý finanční majetek
Realizovatelná finanční aktiva	2.4.1	13 657	11 758
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2	14	16
Úvěry	2.4.3	51 560	48 205
		65 231	59 980
Krátkodobý finanční majetek
Realizovatelná finanční aktiva	2.4.1	1 786	1 873
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2	2	6
Úvěry	2.4.3	2 380	6 776
		4 168	8 655
Celkem		69 398	68 635

2.4.1 Realizovatelná finanční aktiva

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Investice z fondu BUFI	1 888	2 158
ESUO v likvidaci	1 506	1 658
Evropská banka pro obnovu a rozvoj	188	188
	3 582	4 004
Záruční fondy pro účely rozpočtových záruk:
Záruční fond EFSI	5 000	3 414
Záruční fond pro vnější vztahy	2 465	2 199
Záruční fond EFSD	9	—
	7 474	5 613
Finanční nástroje financované z rozpočtu EU:
Horizont 2020	2 031	1 730
Finanční nástroj pro sdílení rizik	679	665
Nástroj pro propojení Evropy	540	482
Kapitálové nástroje EU pro malé a střední podniky	464	508
Evropský fond pro jihovýchodní Evropu	113	119
Operace rizikového kapitálu	115	113
Ostatní	444	397
	4 386	4 014
Celkem	15 443	13 632
Dlouhodobá	13 657	11 758
Krátkodobá	1 786	1 873

Z celkové částky ve výši 15 443 milionů EUR drží EU realizovatelná finanční aktiva ve formě dluhových cenných papírů (např. dluhopisů) ve výši 13 993 milionů EUR (2017: 12 048 milionů EUR), kapitálových nástrojů ve výši 1 365 milionů EUR (2017: 1 333 milionů EUR) a investic do fondu peněžního trhu EIB pod názvem Unitary Fund ve výši 85 milionů EUR (2017: 251 milionů EUR). Dluhové cenné papíry a podílové jednotky fondu EIB Unitary Fund se používají především na dočasné investování částek určených na záruku EU a nástroje pro sdílení rizik, dokud nejsou použity na krytí čerpaných záruk.

Investice z fondu BUFI

Pokuty prozatímně vybrané v soutěžních případech jsou převáděny do speciálně vytvořeného fondu (fondu BUFI). Komise je následně investuje do dluhových nástrojů zařazených jako realizovatelná finanční aktiva.

ESUO v likvidaci

Pokud jde o prostředky Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci, jedná se u všech těchto realizovatelných finančních aktiv o dluhové cenné papíry denominované v eurech a kotované na aktivních trzích.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

V Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) drží EU finanční investici do základního kapitálu, kterou k 31. prosinci 2018 představovalo 90 044 akcií (2017: 90 044 akcií), odpovídající 3 % celkového upsaného základního kapitálu. Upsaný podíl EU na základním kapitálu EBRD činí celkem 900 milionů EUR, z nichž 713 milionů EUR je zatím nesplaceno. Z dohody o založení EBRD vyplývají pro akcionáře určitá smluvní omezení, například nepřevoditelnost akcií a umoření ve výši maximálně původní kupní ceny.

Investice do EBRD oceňuje EU reálnou hodnotou. Původní kupní cena se považuje za nejlepší odhad jejich reálné hodnoty, zejména z důvodu smluvních omezení uvedených výše. Ačkoliv akcie EBRD nejsou kotované na burze, nedávné transakce spojené s jejím vlastním kapitálem (kapitálové emise v nominální hodnotě) ukazují, že cena představuje v této situaci nejlepší odhad reálné hodnoty.

ZÁRUČNÍ FONDY PRO ÚČELY ROZPOČTOVÝCH ZÁRUK

Záruční fond EFSI

Podle nařízení o EFSI (nařízení (EU) 2015/2017) byl záruční fond EFSI zřízen proto, aby vytvářel rezervu likvidity na případné ztráty, které by EIB vznikly v souvislosti s jejími finančními a investičními operacemi, jež splňují podmínky ke krytí zárukou EU ve prospěch EFSI v rámci dohody o EFSI (viz bod 4.1.1). Záruční fond EFSI je financován příspěvky z rozpočtu EU. Převáděny jsou do něj rovněž výnosy z investovaných zdrojů záručního fondu, dále výnosy plynoucí EU jakožto protiplnění za uvedenou záruku podle dohody o EFSI, jakož i částky, jež EIB v souvislosti s předchozími případy uplatnění této záruky vymůže od dlužníků v selhání. Fond spravuje Komise, která je pověřena investovat jeho aktiva na finančních trzích v souladu se zásadou řádného finančního řízení a při dodržení náležitých pravidel obezřetnosti. Záruční fond EFSI zahájil svou činnost v dubnu 2016. Podle nařízení o EFSI ve znění z roku 2017 (nařízení (EU) 2017/2396) (17) budou do fondu postupně převáděny prostředky, jež nakonec dosáhnou 9,1 miliardy EUR, tj. 35 % z celkové záruky EU ve prospěch EFSI.

Záruční fond pro vnější vztahy

Předmětem krytí Záručního fondu pro vnější vztahy jsou úvěry, za něž je poskytnuta záruka z rozpočtu EU. Jedná se zejména o úvěrové operace EIB prováděné mimo území EU, které jsou financovány z vlastních zdrojů EIB, dále o úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci (MFA) a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území EU – viz bod 4.1.1. Jedná se o dlouhodobý nástroj (dlouhodobá část: 2 275 milionů EUR) spravovaný EIB a určený ke krytí úvěrů v selhání, na něž poskytla záruku EU. Fond je financován z rozpočtu EU, z úrokových výnosů investic realizovaných z aktiv fondu a z částek vymožených od dlužníků v selhání, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Výše fondu by měla být udržována na cílové částce 9 % ze zajištěných úvěrů, které jsou na konci roku nesplaceny. Záporný rozdíl mezi touto cílovou výší a hodnotou aktiv fondu ke konci roku je kryt z rozpočtu EU v roce N+2, a naopak případný kladný rozdíl je do rozpočtu EU uhrazen.

Záruční fond EFSD

Záruční fond EFSD byl zřízen nařízením o EFSD (nařízení (EU) 2017/1601) (18), aby sloužil jako likvidní rezerva v případě čerpání záruky Unie poskytnuté na základě příslušné dohody o záruce EFSD. Fond je financován z příspěvků z rozpočtu EU, z příspěvků poskytnutých do rozpočtu EU z 11. ERF a z dobrovolných příspěvků členských států a dalších přispěvatelů. Převáděny jsou do něj rovněž výnosy z investovaných zdrojů, částky inkasované od dlužníků v selhání a příjmy a jakýmikoli dalšími platbami, které Unie obdrží v souladu s dohodami o záruce EFSD. Fond spravuje přímo Komise, která je pověřena investovat jeho aktiva v souladu se zásadou řádného finančního řízení a podle náležitých obezřetnostních pravidel. První příspěvky z rozpočtu EU byly do záručního fondu EFSD vloženy v srpnu 2018. Celkový objem plateb přijatých v roce 2018 činil 275,1 milionu EUR, z toho 9 milionů EUR bylo k 31. prosinci 2018 investováno do realizovatelných finančních aktiv. Dalších 325 milionů EUR (2017: 275 milionů EUR) bylo přiděleno na závazky, ale nebylo dosud vyplaceno a je zahrnuto do RAL (viz bod 5.1). Prostředky budou do fondu převáděny postupně až do výše 750 milionů EUR, tj. do dosažení 50% výše celkových budoucích závazků záruky EFSD krytých z prostředků rozpočtu EU. Objem fondu lze dále navyšovat dalšími příspěvky.

FINANČNÍ NÁSTROJE FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU EU

Horizont 2020

Podle nařízení EU, kterým se zavádí program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), byly vytvořeny nové finanční nástroje s cílem zlepšit přístup k financování pro subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací (R&I). Jedná se o tyto nástroje: i) služba v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace InnovFin, v jejímž rámci Komise sdílí finanční riziko spojené s portfoliem nových finančních operací, do nichž vstupuje EIB, ii) záruka pro MSP InnovFin, včetně nástroje pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků (SIUGI) – jedná se o záruční nástroje, jež spravuje EIF a jež poskytují záruky a protizáruky finančním zprostředkovatelům za nová úvěrová portfolia (v rámci SIUGI Komise sdílí finanční riziko plynoucí z poskytnuté záruky s členskými státy, EIF a EIB), a iii) kapitálový nástroj pro výzkum a inovace InnovFin, jenž realizuje investice do fondů rizikového kapitálu a jejž spravuje EIF.

Finanční nástroj pro sdílení rizik

Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) spravuje EIB s tím, že investiční portfolio Komise slouží k tvorbě rezerv na finanční riziko plynoucí z úvěrů a záruk, které EIB poskytuje na způsobilé výzkumné projekty. Ve VFR na období 2007–2013 byly na RSFF vyčleněny z rozpočtu EU prostředky do výše 1 miliardy EUR. Ve VFR na období 2014–2020 se s novými rozpočtovými příspěvky na RSFF nepočítá. Celkové riziko EU je omezeno výší jejího příspěvku na tento nástroj.

Nástroj pro propojení Evropy

Podle nařízení (EU) č. 1316/2013 (19) byl v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) zřízen dluhový nástroj s cílem rozšířit přístup k financování infrastrukturním projektům v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky. Na základě dohody s EU jej spravuje EIB. Dluhový finanční nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy je pokračováním nástroje pro úvěrové záruky za projekty TEN-T (LGTT) a pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů (PBI). LGTT a portfolio PBI byly s účinkem k 1. lednu 2016 sloučeny do finančního nástroje Nástroje pro propojení Evropy. Uvedený nástroj umožňuje sdílet rizika dluhového financování v podobě prioritního a podřízeného dluhu či záruk a podporovat projektové dluhopisy.

Kapitálové nástroje EU pro malé a střední podniky

Jedná se o kapitálové nástroje financované z programu COSME, programu pro konkurenceschopnost a inovace, programu MAP a pilotního projektu Transfer technologií. Tyto nástroje, jež spravuje EIF, podporují zakládání a financování startupů z řad malých a středních podniků, a to v jejich rané fázi a fázi růstu. Za tímto účelem jsou uskutečňovány investice do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu.

2.4.2 Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

v milionech EUR
Druh derivátu	31.12.2018		31.12.2017
Druh derivátu	Pomyslná hodnota	Reálná hodnota	Pomyslná hodnota	Reálná hodnota
Měnový forward	476	2	634	6
Záruka za kapitálové portfolio	674	14	258	16
Celkem	1 150	16	892	23
Dlouhodobá	674	14	258	16
Krátkodobá	476	2	634	6

EU uzavírá kontrakty na měnový forward za účelem zajištění kurzového rizika, jež plyne z dluhových cenných papírů denominovaných v USD, které drží záruční fond EFSI. Na základě těchto kontraktů EU dodá v den splatnosti smluvně dohodnutou pomyslnou cizoměnovou částku (část k vyplacení), uvedenou v tabulce výše, a obdrží odpovídající pomyslnou částku v EUR (část k inkasu). Tyto derivátové kontrakty jsou k rozvahovému dni oceněny reálnou hodnotou a vykázány v této hodnotě buď jako finanční aktiva, nebo finanční závazky. Podle toho, zda je jejich reálná hodnota kladná, či záporná, jsou vykázány do zisku, nebo ztráty.

Záruka EU v rámci EFSI poskytnutá skupině EIB ve vztahu k portfoliím kapitálových investic je klasifikována jako derivátový finanční nástroj a účtuje se jako finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, viz bod 4.1.1. Hodnota podkladových kapitálových investic provedených EIB a EIF k 31. prosinci 2018 dosáhla 674 milionů EUR a reálná hodnota záruky EU za kapitálová portfolia EFSI dosáhla celkem 14 milionů EUR.

Hierarchie zjišťování reálné hodnoty finančních aktiv oceněných reálnou hodnotou

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Úroveň 1: Kotované ceny na aktivních trzích	13 993	11 983
Úroveň 2: Pozorováním zjistitelné vstupní údaje s výjimkou kotovaných cen	275	510
Úroveň 3: Metody ocenění se vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných tržních údajích	1 191	1 161
Celkem	15 459	13 654

Během sledovaného období nedocházelo k převodům mezi úrovní 1 a 2.

Sesouhlasení finančních aktiv oceňovaných s použitím vstupů, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3)

v milionech EUR
Počáteční zůstatek k 1.1.2018	1 161
Nákup, prodej, emise a vypořádání	104
Zisky nebo ztráty za dané období v podobě finančních výnosů nebo finančních nákladů	(36)
Zisky nebo ztráty vykázané v čistých aktivech	(37)
Převody do úrovně 3	—
Převody z úrovně 3	—
Ostatní	—
Konečný zůstatek k 31.12.2018	1 191

2.4.3 Úvěry

v milionech EUR
	Bod	31.12.2018	31.12.2017
Úvěry na finanční pomoc	2.4.3.1	53 873	54 844
Ostatní úvěry	2.4.3.2	67	137
Celkem		53 939	54 981
Dlouhodobé		51 560	48 205
Krátkodobé		2 380	6 776

2.4.3.1 Úvěry na finanční pomoc

v milionech EUR
	EFSM	Podpora platební bilance	Makrofinanční pomoc	Euratom	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31.12.2017	47 456	3 114	3 924	250	100	54 844
Nové úvěry	4 500	—	515	50	—	5 065
Splátky	(4 500 )	(1 350 )	(56)	(46)	—	(5 952 )
Kurzové rozdíly	—	—	—	(0)	(1)	(1)
Změny účetní hodnoty	(56)	(30)	5	0	(2)	(84)
Snížení hodnoty	—	—	—	—	—	—
Celkem k 31.12.2018	47 400	1 734	4 388	254	98	53 873
Dlouhodobé	46 800	200	4 309	213	—	51 521
Krátkodobé	600	1 534	79	41	98	2 351

Nominální hodnota úvěrů určených na finanční pomoc, včetně úvěrů ESUO v likvidaci, činila k 31. prosinci 2018 celkem 53 206 milionů EUR (2017: 54 093 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků.

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) umožňuje poskytnout finanční pomoc členskému státu, u něhož v důsledku mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastanou obtíže nebo který je z téhož důvodu závažnými obtížemi vážně ohrožen. Tato pomoc může mít podobu úvěru nebo úvěrové linky. Podle závěrů Rady ECOFIN ze dne 9. května 2010 je celkový strop mechanismu omezen na 60 miliard EUR, avšak limit podle právních předpisů omezuje nesplacenou výši úvěrů či úvěrových linek rozpětím, které je k dispozici v rámci stropu vlastních zdrojů. Za výpůjčky související s úvěry, jež EFSM vyplácí, poskytuje záruku rozpočet EU. Nepředpokládá se, že se EFSM bude podílet na nových finančních programech nebo uzavírat nové smlouvy o úvěrových facilitách. Obě země, jimž byl poskytnut úvěr – Irsko a Portugalsko – během roku končícího 31. prosincem 2018 požádaly o prodloužení splatnosti svých úvěrů ve výši 3,9 miliardy EUR (Irsko) a 0,6 miliardy EUR (Portugalsko), které byly splatné v roce 2018.

Systém podpory platební bilance, který je finančním nástrojem určeným k uskutečňování politik, poskytuje střednědobou finanční pomoc členským státům EU, jež nepřijaly euro. Umožňuje poskytovat úvěry členským státům, které se potýkají s obtížemi v oblasti své platební bilance či pohybu kapitálu nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Maximální nesplacená výše úvěrů poskytnutých v rámci tohoto nástroje je omezena na 50 miliard EUR. Za výpůjčky související s tímto druhem úvěrů poskytuje záruku rozpočet EU.

Makrofinanční pomoc je druh finanční pomoci, kterou EU nabízí partnerským zemím, které se potýkají s krizí platební bilance. Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů anebo příspěvků, případně tyto nástroje vhodně kombinuje a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s ozdravným a reformním programem, který podporuje MMF. Za tyto úvěry poskytuje záruky Záruční fond pro vnější vztahy. Během roku končícího 31. prosincem 2018 byly v rámci makrofinanční pomoci vyplaceny nové úvěry v celkové hodnotě 515 milionů EUR, z toho 500 milionů EUR bylo poskytnuto Ukrajině a 15 milionů EUR Gruzii – viz také bod 4.1.2.

Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom, zastupovaný Komisí) půjčuje peníze členským i nečlenským státům a jejich subjektům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. K těmto úvěrům byly získány záruky od třetích stran ve výši 254 milionů EUR (2017: 250 milionů EUR) – viz bod 4.1.2.

Úvěry ESUO v likvidaci nejsou úvěry určené na finanční pomoc, ale směnky, jejichž účelem je udržet peněžní toky v souladu s výpůjčkami. Podobně jako úvěry na finanční pomoc však byly poskytnuty z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO na projektové financování.

Efektivní úrokové sazby u úvěrů (vyjádřené intervalem úrokových sazeb)

	31.12.2018	31.12.2017
Makrofinanční pomoc	0 % – 3,82 %	0 % – 4,54 %
Euratom	0,08 % – 5,76 %	0,08 % – 5,76 %
Podpora platební bilance	2,88 % – 3,38 %	2,88 % – 3,38 %
Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM)	0,50 % – 3,75 %	0,62 % – 3,75 %
ESUO v likvidaci	5,23 % – 5,81 %	5,23 % – 5,81 %

2.4.3.2 Ostatní úvěry

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Úvěry se zvláštními podmínkami	64	78
Úvěry z ESUO v likvidaci určené na bydlení	2	4
Termínované vklady	0	55
Celkem	67	137
Dlouhodobé	38	61
Krátkodobé	28	76

Nominální hodnota ostatních úvěrů činila k 31. prosinci 2018 celkem 617 milionů EUR (2017: 561 milionů EUR).

Úvěry se zvláštními podmínkami jsou poskytovány v rámci spolupráce s nečlenskými státy za zvýhodněnou úrokovou sazbu.

Termínované vklady zahrnují zejména částky se splatností od 3 do 12 měsíců, které nesplňují definici peněžních ekvivalentů.

Snížení hodnoty u ostatních úvěrů

v milionech EUR
	31.12.2017	Přírůstky	Reverzace	Odpisy	Ostatní	31.12.2018
Úvěry se zvláštními podmínkami	8	1	—	(0)	—	8
Postoupené úvěry	432	147	—	—	—	579
Celkem	440	148	—	(0)	—	587

Postoupenými úvěry se rozumí úvěry v selhání, které poskytla EIB a které byly kryty zárukami z rozpočtu EU, v jejichž případě byla po uskutečnění platby ze Záručního fondu pro vnější vztahy, případně záručního fondu EFSI veškerá práva postoupena EU. U těchto úvěrů došlo ke snížení hodnoty v plném rozsahu 579 milionů EUR (2017: 432 milionů EUR). Čerpání záruk v roce 2018 bylo částečně kryto finančními rezervami vytvořenými v předchozích letech. Na základě příslušných dohod mezi EU a EIB vymáhá EIB jménem EU neoprávněně vyplacené částky, aby dlužné prostředky získala zpět.

2.5 PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
	Bod	31.12.2018	31.12.2017
Dlouhodobé předběžné financování
Předběžné financování	2.5.1	21 814	21 939
Ostatní zálohy členským státům	2.5.2	4 122	3 018
Příspěvky do svěřenských fondů		71	64
		26 006	25 022
Krátkodobé předběžné financování
Předběžné financování	2.5.1	21 572	22 361
Ostatní zálohy členským státům	2.5.2	2 396	1 645
		23 968	24 005
Celkem		49 974	49 027

Objem předběžného financování v jednotlivých programech musí dostačovat k tomu, aby se příjemcům zajistila nezbytná počáteční hotovost na zahájení projektu. Současně je však třeba ochránit finanční zájmy EU a zohledňovat omezení právní a praktické povahy i omezení z hlediska nákladové účinnosti. Nárůst celkové výše předběžného financování souvisí především s nárůstem „ostatních záloh členským státům“ (viz bod 2.5.2).

2.5.1 Předběžné financování

v milionech EUR
	Hrubá částka	Zúčtováno (časově rozlišené položky)	Čistá částka k 31.12.2018	Hrubá částka	Zúčtováno (časově rozlišené položky)	Čistá částka k 31.12.2017
Sdílené řízení
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	3 743		3 743	3 735	—	3 735
EFRR a FS	18 088	(3 461 )	14 627	20 561	(5 678 )	14 883
ESF	6 548	(1 147 )	5 401	6 792	(1 182 )	5 610
Ostatní	4 684	(2 498 )	2 186	5 037	(2 267 )	2 770
	33 063	(7 105 )	25 958	36 125	(9 127 )	26 998
Přímé řízení
Prováděné:
Komisí	12 531	(8 262 )	4 269	12 165	(8 331 )	3 834
výkonnými agenturami EU	15 012	(9 540 )	5 472	13 843	(8 749 )	5 094
svěřenskými fondy	585	(433)	152	440	(212)	228
	28 127	(18 234 )	9 893	26 447	(17 292 )	9 155
Nepřímé řízení
Prováděné:
ostatními agenturami a subjekty EU	762	(207)	555	723	(148)	575
třetími zeměmi	1 546	(879)	667	1 586	(956)	630
mezinárodními organizacemi	7 684	(5 053 )	2 631	9 000	(5 879 )	3 121
ostatními subjekty	9 107	(5 426 )	3 681	7 753	(3 933 )	3 820
	19 099	(11 565 )	7 534	19 062	(10 916 )	8 146
Celkem	80 289	(36 904 )	43 386	81 635	(37 335 )	44 300
Dlouhodobé	21 814	—	21 814	21 939	—	21 939
Krátkodobé	58 476	(36 904 )	21 572	59 696	(37 335 )	22 361

Jako předběžné financování se označují vyplacené peníze, tedy čerpání prostředků na platby. Jak je vysvětleno v bodě 1.5.7, jedná se o zálohy, jež dosud nebyly vykázány jako náklad. Ačkoliv se tedy předběžným financováním snižují zbývající závazky (viz bod 5.1), jedná se o náklady, jež mají být teprve vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Pokud jde o sdílené řízení, téměř veškeré předběžné financování se týká současného programového období. Původní předběžné financování nebude zúčtováno před koncem období a je vykázáno jako dlouhodobé. Roční předběžné financování se účtuje na roční bázi a je vykázáno jako krátkodobé. V roce 2018 bylo v rámci předběžného financování nově vyplaceno 10 miliard EUR. Výše předběžného financování souvisejícího se sdíleným řízením je ve srovnání s rokem 2017 stabilní, až na pokles v položce „ostatní“. Ten souvisí s Fondem solidarity Evropské unie (podporou na rekonstrukci po zemětřeseních v Itálii v letech 2016/2017). Příslušné prostředky byly vyplaceny jako předběžné financování v roce 2017 a zaúčtovány do nákladů v roce 2018.

U přímého řízení se částky předběžného financování týkají zejména programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy.

V rámci nepřímého řízení pokrývá předběžné financování zejména programy vnitřních politik, jako jsou Erasmus, Galileo a EGNOS, ale rovněž nástroje související s vnějšími vztahy, jako jsou evropský nástroj sousedství (ENI), finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a humanitární pomoc.

Jistoty získané za předběžné financování

Po příjemcích, kteří nejsou členskými státy, požaduje Komise v některých případech při výplatě záloh (předběžného financování) poskytnutí jistoty. U jistot tohoto druhu se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální“ hodnoty se rozhodná událost váže k existenci jistoty. U „průběžné“ hodnoty je rozhodnou událostí výplata předběžného financování nebo následné zúčtování. „Nominální“ hodnota získaných jistot za předběžné financování k 31. prosinci 2018 činila 516 milionů EUR, zatímco jejich „průběžná“ hodnota činila 420 milionů EUR (2017: 620 milionů EUR, resp. 462 milionů EUR).

Účinné krytí určité části předběžného financování, která je vyplácena v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) a v rámci programu Horizont 2020, zajišťuje Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF). PGF je nástrojem vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí rizika, že by příjemci při provádění nepřímých akcí v rámci 7. RP a programu Horizont 2020 neuhradili dlužné částky. Všichni účastníci nepřímých akcí, kteří pobírají od EU grant, přispívají do kapitálu PGF 5 % z celkové obdržené částky.

K 31. prosinci 2018 dosahovalo předběžné financování kryté PGF celkem 2 miliardy EUR (2017: 1,9 miliardy EUR). EU (zastoupená Komisí) plní roli pověřeného zástupce účastníků PGF, avšak vlastníkem fondu jsou účastníci.

Na konci roku měl PGF celková aktiva ve výši 2,1 miliardy EUR (2017: 2,0 miliardy EUR). Mezi aktiva PGF patří i finanční aktiva, která spravuje Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti v rámci Komise. Jelikož je tento fond samostatnou účetní jednotkou, nejsou jeho aktiva předmětem konsolidace v této účetní závěrce EU.

2.5.2 Ostatní zálohy členským státům

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení	3 675	2 768
Režimy podpory	2 843	1 895
Celkem	6 518	4 663
Dlouhodobé	4 122	3 018
Krátkodobé	2 396	1 645

Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení

V rámci programů evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) lze z rozpočtu EU provádět ve prospěch členských států zálohové platby, které jim umožňují přispívat na finanční nástroje (tj. úvěry, kapitálové investice nebo záruky). Tyto finanční nástroje jsou vytvořeny a spravovány členskými státy, nikoliv Komisí. Prostředky, které nejsou do konce roku na tyto nástroje využity, jsou však vlastnictvím EU (stejně jako veškeré předběžné financování), a v rozvaze EU jsou tedy vykázány jako aktiva.

Období 2014–2020:

V rámci politiky soudržnosti přispěly členské státy částkou ve výši 5 790 milionů EUR. Odhaduje se, že k 31. prosinci 2018 z ní zbývalo vyčerpat ještě 3 590 milionů EUR. Jedná se mj. o příspěvek členských států na iniciativu na podporu malých a středních podniků, tedy nástroj, který má podnítit vyšší objem bankovního úvěrování této kategorie podniků (zaplaceno bylo 1 213 milionů EUR, z nichž se odhaduje, že dosud nečerpáno zůstává 391 milionů EUR).

V oblasti rozvoje venkova zůstalo ke konci roku nevyužito 83 milionů EUR.

Období 2007–2013:

Veškeré částky týkající se politiky soudržnosti se považují za vyčerpané nebo přerozdělené na jiná opatření, v rozvaze tedy k 31. prosinci 2018 nezůstávají žádná aktiva. Je nutné poznamenat, že skutečné čerpání v rámci jednotlivých nástrojů bude předmětem přezkumu během uzavírání programů.

Režimy podpory

Obdobně jsou v rozvaze EU jako majetek (zálohy) vykazovány i zálohy zaplacené členskými státy na různé režimy podpory (státní podpora, tržní opatření EZZF či investiční opatření EZFRV), které nebyly ke konci roku využity. Komise hodnotu těchto záloh odhadla na základě údajů, které poskytly členské státy. Výsledné částky jsou uvedeny v rámci výše uvedené podpoložky režimů podpory.

Období 2014–2020:

Nevyčerpané prostředky ke konci roku byly odhadnuty na 1 477 milionů EUR u politiky soudržnosti a 1 171 milionů EUR u zemědělské politiky a rozvoje venkova.

Období 2007–2013:

Odhaduje se, že ke konci roku 2018 zůstalo v rámci politiky rozvoje venkova nevyčerpáno 195 milionů EUR.

2.6 POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH A ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	Bod	31.12.2018	31.12.2017
Dlouhodobé
Částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6.1	397	594
Pohledávky ze směnných transakcí	2.6.2	19	17
		416	611
Krátkodobé
Částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6.1	22 212	11 065
Pohledávky ze směnných transakcí	2.6.2	2 036	689
		24 248	11 755
Celkem		24 664	12 366

2.6.1 Částky k inkasu z nesměnných transakcí

v milionech EUR
	Bod	31.12.2018	31.12.2017
Dlouhodobé
Členské státy	2.6.1.1	397	594
		397	594
Krátkodobé
Členské státy	2.6.1.1	10 900	6 190
Pokuty za porušení hospodářské soutěže	2.6.1.2	9 727	4 225
Příjmy a náklady příštích období	2.6.1.3	1 511	570
Ostatní částky k inkasu		74	81
		22 212	11 065
Celkem		22 609	11 659

2.6.1.1 Částky k inkasu od členských států

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
TVZ na účtu A	5 609	3 113
TVZ na zvláštním účtu	1 612	1 617
Pohledávka z titulu vlastních zdrojů	2 758	46
Snížení hodnoty	(991)	(997)
Ostatní	86	56
Částky vlastních zdrojů k inkasu	9 075	3 836
Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	1 708	2 280
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	859	955
Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI)	13	16
Zvláštní přístupový program pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD)	82	136
Snížení hodnoty	(788)	(804)
Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova	1 875	2 583
Očekávané inkaso předběžného financování	145	182
DPH: zaplacená částka a nárok na vrácení	45	64
Ostatní částky k inkasu vůči členským státům	158	120
Celkem	11 297	6 784
Dlouhodobé	397	594
Krátkodobé	10 900	6 190

Dlouhodobé pohledávky za členskými státy se týkají zejména nerealizovaných rozhodnutí o schválení souladu v případě Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), a dále Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Částky související s těmito rozhodnutími se inkasují v ročních splátkách.

Částky vlastních zdrojů k inkasu

Účtem A se rozumí měsíční výkaz, ve kterém členské státy uvádějí zjištěné tradiční vlastní zdroje (TVZ), na něž má Komise nárok, avšak zatím je neinkasovala. Tradiční vlastní zdroje tvoří cla a dávky z cukru a vybírají je členské státy jménem Komise.

Částka na účtu A za rok 2018 zahrnuje TVZ pocházející z případu porušení Smlouvy vysvětleného níže a z inspekcí. Z těchto případů pramení nárůst v položce „účet A“. Jelikož se k tomu váže úrok z prodlení ve výši 1,3 miliardy EUR, jsou v účetní závěrce tyto částky také vykázány (viz body 2.6.2 a 3.7).

Pokud jde o porušení Smlouvy, dne 8. března 2018 zaslala Evropská komise výzvu Spojenému království (Porušení Smlouvy č. 2018/2008), protože Spojené království odmítlo poskytnout clo do rozpočtu EU, jak vyžaduje právo EU. Vzhledem k tomu, že Spojené království neposkytlo uspokojivou odpověď, zaslala mu Komise dne 24. září 2018 odůvodněné stanovisko a dne 19. prosince 2018 se rozhodla postoupit případ Soudnímu dvoru. Spojené království odpovědělo na odůvodněné stanovisko dne 11. února 2019. Jeho odpověď byla opět považována za neuspokojivou a Komise dne 6. března 2019 potvrdila své rozhodnutí postoupit případ Soudnímu dvoru. Žaloba byla podána dne 7. března 2019. Zpráva úřadu OLAF za rok 2017 uvádí, že se dovozci ve Spojeném království vyhnuli zaplacení značných částek cel tím, že použili fiktivní a falešné faktury a nesprávně určili celní hodnoty při dovozu. Komise na základě metodiky úřadu OLAF a JRC a na základě dostupných informací odhaduje, že v důsledku porušení práva Unie Spojeným královstvím v období od listopadu 2011 do října 2017 vznikly rozpočtu EU ztráty ve výši 2,1 miliardy EUR (netto, tj. po odečtení nákladů na výběr, jež si ponechává Spojené království, od celkové hrubé částky 2,7 miliardy EUR). Spojené království s metodikou, kterou Komise k odhadu ztrát uvedenému výše použila, nesouhlasí.

Kromě toho Komise zahrnula do vyúčtování odhad vedení ve výši 0,7 miliardy EUR (z toho většinu tvoří úrok) za stanovená cla. Spojené království s touto částkou nesouhlasí.

Zvláštním účtem se rozumí stanovené nároky, jež nejsou na „účtu A“ uvedeny z toho důvodu, že členské státy příslušné částky nevybraly a že za ně nebyla poskytnuta jistota (anebo že za ně jistota poskytnuta byla, avšak jsou předmětem sporu). Tyto nároky podléhají snížení hodnoty na základě informací poskytovaných každoročně členskými státy.

Částkami vlastních zdrojů k inkasu se rozumí částky k inkasu v důsledku opravného rozpočtu č. 6/2018 z 12. prosince 2018. Částky měly členské státy uhradit první pracovní den ledna 2019.

Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova

V této položce jsou vykázány především pohledávky za členskými státy k 31. prosinci 2018 ve výši, kterou tyto státy vykázaly a certifikovaly k 15. říjnu 2018. U pohledávek vzniklých v době od jejich vykázání do 31. prosince 2018 byl proveden odhad. Komise odhaduje i výši opravných položek k pohledávkám za příjemci, jejichž inkaso je nepravděpodobné. Vytvoření opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala práva vymáhat tyto částky v budoucnu. V opravné položce je zahrnuta srážka ve výši 20 %, jež odpovídá částce, kterou si členské státy mohou ponechat na pokrytí správních nákladů.

2.6.1.2 Částky k inkasu – pokuty za porušení hospodářské soutěže

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Částky k inkasu – pokuty (brutto)	13 022	7 679
Prozatímní platby	(3 131 )	(3 282 )
Snížení hodnoty	(164)	(172)
Celkem	9 727	4 225
Dlouhodobé	—	—
Krátkodobé	9 727	4 225

Prozatímní platby souvisí zejména s peněžními příjmy od společností, které však podaly opravný prostředek nebo stále ještě mohou opravný prostředek proti rozhodnutí o uložení pokuty u soudních orgánů EU podat. Pro případ vrácení těchto částek dotčeným společnostem je vykázán podmíněný závazek (viz bod 4.1.4).

Společnosti, jimž byla uložena pokuta a jež podaly nebo plánují podat opravný prostředek, mohou uhradit prozatímní platbu nebo Komisi předložit bankovní záruku. K pokutám ve výši 9 354 milionů EUR (2017: 4 004 milionů EUR) nezaplaceným ke konci roku přijala Komise záruky.

Výši opravných položek z důvodu snížení hodnoty stanovila Komise na základě posouzení jednotlivých pokut, jež nebyly ke konci roku inkasovány nebo kryty zárukou a u nichž Komise očekává, že nebudou uhrazeny.

Zvýšený objem částek k inkasu představovaných pokutami za porušení hospodářské soutěže je dán zejména dvěma vysokými pokutami (celkem 5 339 milionů EUR), za něž dotčené společnosti předložily bankovní záruky, jež Komise přijala.

2.6.1.3 Příjmy a náklady příštích období

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Ostatní příjmy příštích období	1 240	328
Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí	272	241
Celkem	1 511	570
Dlouhodobé	—	—
Krátkodobé	1 511	570

Ostatní příjmy příštích období zahrnují 1 146 milionů EUR, u nichž Komise předpokládá, že je získá zpět od členských států v rámci soudržnosti. Inkaso bude provedeno v návaznosti na kontrolu a schválení účetních závěrek předložených členskými státy dne 15. února 2019. Schvalování účetních závěrek členských států bylo v oblasti soudržnosti poprvé zavedeno pro programové období 2014–2020.

2.6.2 Pohledávky ze směnných transakcí

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Dlouhodobé
Ostatní pohledávky	19	17
	19	17
Krátkodobé
Zákazníci	232	241
Snížení hodnoty pohledávek za zákazníky	(143)	(141)
Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí	243	259
Ostatní	1 704	331
	2 036	689
Celkem	2 055	707

Pohledávky v položce „ostatní“ zahrnují 1,4 miliardy EUR úroků z prodlení připsaných k vlastním zdrojům, z nichž 1,3 miliardy EUR se váží k případům popsaným v bodě 2.6.1.1.

2.7 ZÁSOBY

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Vědecký materiál	52	45
Ostatní	21	250
Celkem	73	295

2.8 PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

v milionech EUR
	Bod	31.12.2018	31.12.2017
Účty u ministerstev financí a centrálních bank		12 932	20 078
Běžné účty		79	152
Zálohové účty		5	5
Převody (peníze na cestě)		0	0
Bankovní účty pro plnění rozpočtu	2.8.1	13 017	20 236
Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích	2.8.2	2 377	1 608
Peněžní prostředky týkající se pokut	2.8.3	1 438	1 234
Peněžní prostředky týkající se ostatních orgánů, agentur a subjektů		1 167	999
Peněžní prostředky týkající se svěřenských fondů		114	34
Celkem		18 113	24 111

2.8.1 Bankovní účty pro plnění rozpočtu

V této položce jsou vykázány finanční prostředky, které má Komise na svých bankovních účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u ministerstva financí nebo centrální banky), na běžných účtech u obchodních bank, na zálohových účtech a ve formě pokladní hotovosti. Pokladní zůstatek na konci roku 2018 tvoří tyto hlavní složky:

—	Pokud jde o vlastní zdroje, pokladní zůstatek ke konci roku zahrnuje 0,75 miliardy EUR zaplacených předem některými členskými státy v souvislosti s opravným rozpočtem č. 6 z roku 2018.

—	Pokuty ve výši 1,4 miliardy EUR vyměřené Komisí za porušení hospodářské soutěže a s konečnou platností inkasované v roce 2018, jež zatím nejsou zahrnuty do žádného opravného rozpočtu a jež jsou také součástí pokladního zůstatku ke konci roku.

—	Pokladní zůstatek zahrnuje i účelově vázané příjmy a další prostředky na platby ve výši 7,4 miliardy EUR.

2.8.2 Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích

V této položce jsou vykázány převážně peněžní ekvivalenty, které spravují fiduciární správci jménem Komise za účelem realizace určitých programů v rámci finančních nástrojů, jež jsou financovány z rozpočtu EU, a peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty držené v záručních fondech v souvislosti s rozpočtovými zárukami (viz bod 2.4.1). Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích a záručních fondech lze používat pouze v rámci příslušného programu.

2.8.3 Peněžní prostředky týkající se pokut

Jedná se o částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila v dosud neukončených řízeních. Tyto částky jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, které se nepoužívají pro žádné jiné účely. Pokud je podán opravný prostředek nebo pokud není známo, zda druhá strana opravný prostředek podá, vykazuje se daná částka jako podmíněný závazek (viz bod 4.1.4).

Od roku 2010 spravuje Komise všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu BUFI, jehož prostředky investuje do finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva (viz bod 2.4.1).

ZÁVAZKY

2.9 DŮCHODY A DALŠÍ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

Čisté závazky v rámci systému zaměstnaneckých požitků

v milionech EUR
	Důchodový systém evropských úředníků	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	K 31.12.2018 celkem	K 31.12.2017 celkem
Závazky z definovaných požitků	70 017	1 865	8 990	80 871	73 560
Aktiva plánu	Nepoužívá se	(119)	(296)	(415)	(438)
Čisté závazky	70 017	1 746	8 694	80 456	73 122

Nárůst celkových závazků z titulu zaměstnaneckých požitků je dán zejména navýšením čistého závazku důchodového systému evropských úředníků. Nároky spojené se služebním poměrem vzniklé v průběhu roku jsou vyšší než dávky, jež byly během roku vyplaceny. Kromě toho je zde úrokový náklad (zaúčtování diskontování závazku) a také pojistněmatematické ztráty vyplývající z empirických korekcí, z nichž značná část souvisí se zlepšením uvedeným v bodě 2.9.1.

2.9.1 Důchodový systém evropských úředníků

Tento závazek z definovaných požitků odpovídá současné hodnotě předpokládaných budoucích výplat, jež EU musí provést za účelem splnění důchodových závazků, jež plynou ze služebních poměrů v běžném a předchozím období. Tento systém je průběžný a všechny platby, které je třeba každoročně ze systému provádět, jsou tudíž každý rok zahrnovány do rozpočtu EU.

V souladu s článkem 83 služebního řádu dávky důchodového systému zaměstnanců představují výdaj z rozpočtu EU. Systém je financován fiktivně a za vyplácení těchto dávek společně ručí členské státy. Aktivním členům systému je ze základního platu strháván povinný důchodový příspěvek, jenž aktuálně činí 10,0 %. Tyto příspěvky se považují za příjmy rozpočtu na daný rok a obecně pomáhají financovat výdaje EU (viz také bod 3.6).

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců a zaměstnanců v důchodu k 31. prosinci 2018 a v souladu s ustanoveními služebního řádu platnými k uvedenému datu. Toto ocenění bylo provedeno v souladu s metodikou IPSAS 39 (a tudíž i v souladu s účetním pravidlem EU č. 12). Jak bylo uvedeno již v účetní závěrce za rok 2017, příslušné útvary Komise pokračovaly ve zdokonalování způsobů sběru dat a ve zlepšování předpokladů a metod výpočtu. Jedním z výsledků je přesnější ocenění závazků týkajících se dávek pro pozůstalé (tj. v případech, kdy člen systému zemřel) s použitím nejnovějších pojistněmatematických metod. Dopad této zdokonalené metody na závazky za rok 2018 představuje navýšení o 2,1 miliardy EUR. Kdyby se tato metoda použila v roce 2017, byl by daný závazek oproti předchozí metodě o 2,3 miliardy EUR vyšší.

2.9.2 Ostatní důchodové systémy

Tento závazek plyne z penzijních nároků stávajících a bývalých členů Komise, Soudního dvora (a Tribunálu), Účetního dvora, Rady, evropského veřejného ochránce práv, evropského inspektora ochrany údajů a Soudu Evropské unie pro veřejnou službu. Patří sem též závazky z důchodů poslanců Evropského parlamentu.

2.9.3 Společný systém zdravotního pojištění

Kromě výše uvedených důchodových systémů se oceňují odhadované závazky, která má EU vůči Společnému systému zdravotního pojištění (JSIS). Tyto závazky plynou z nákladů na zdravotní péči, jež musí být hrazeny po ukončení služebního poměru (po odečtení jejich příspěvků). Jak je uvedeno v bodě 1.5.10, výpočet tohoto závazku zohledňuje celou dobu aktivní služby, tak aby jak důchodový systém, tak systém zdravotního pojištění v rámci plánu zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru byly v účetnictví konzistentně zachycovány. Vzhledem k povinnosti zachytit věrně ekonomickou podstatu dané situace stanovené jak v účetních pravidlech EU, tak ve standardech IPSAS jsme při přiřazování dávek době služby nevykládali standard IPSAS 39 úžeji. Pokud by se náklady na služební poměr v systému JSIS měly kumulovat plně po dobu 10 let za všechny zaměstnance, a nikoliv za dobu aktivní služby zaměstnance, promítlo by se to do závazku z definovaných požitků ke konci roku jako nárůst o 3 miliardy EUR. Jak už však bylo uvedeno, užší výklad by byl v rozporu s kvalitativním znakem věrného a poctivého obrazu, a tedy by se nemělo za to, že podává spolehlivé informace v souladu s účetním pravidlem EU č. 1 a koncepčním rámcem IPSAS. Tento odhad je silně závislý na vývoji služebního postavení současných zaměstnanců (zejména počtu zaměstnanců se smlouvou na dobu určitou, kteří by se v budoucnu měli stát úředníky).

Změna současné hodnoty závazků z definovaných požitků pro zaměstnance

Současná hodnota závazků z definovaných požitků se určí diskontováním očekávaných budoucích výplat nezbytných ke splnění závazků, jež plynou ze služebního poměru zaměstnanců v běžném a předchozím období.

Analýza změn závazků z definovaných požitků v běžném roce je uvedena níže:

v milionech EUR
	Důchodový systém evropských úředníků	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	Celkem
Současná hodnota k 31.12.2017	63 951	1 854	7 756	73 560
Zachyceno ve výkazu o finanční výkonnosti
Náklady na služební poměry v běžném období	2 716	87	270	3 074
Úrokové náklady	1 215	32	155	1 402
Zachyceno v čistých aktivech
Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z empirických korekcí	3 380	(15)	4	3 369
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z demografických předpokladů	—	1	—	1
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z finančních předpokladů	251	(36)	901	1 115
Ostatní
Vyplacené dávky	(1 496 )	(58)	(96)	(1 650 )
Současná hodnota k 31.12.2018	70 017	1 865	8 990	80 872

Náklady na služební poměry v běžném období představují zvýšení současné hodnoty závazků z definovaných požitků, jež plynou ze služebního poměru stávajících členů v běžném období.

Úrokové náklady vyjadřují nárůst současné hodnoty závazků z definovaných požitků za sledované období, který je dán tím, že se o jedno období přiblížil termín vyplacení těchto požitků.

Pojistněmatematické zisky a ztráty z empirických korekcí vyjadřují vliv rozdílu mezi předchozími pojistněmatematickými předpoklady na rok 2018 a skutečností v uvedeném roce. Částka souvisí se zlepšením uvedeným v bodě 2.9.1.

Pojistněmatematické zisky a ztráty z pojistněmatematických předpokladů (demografických a finančních, jako jsou diskontní sazby a očekávaný nárůst platů) vznikají při aktualizaci těchto předpokladů odrážející změny relevantních podmínek.

Požitky (např. důchody nebo proplácení výdajů na lékařskou péči) jsou vypláceny během roku v souladu s pravidly systému. O vyplacené požitky se snižují závazky z definovaných požitků.

Aktiva plánu

v milionech EUR
	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	Celkem
Současná hodnota k 31.12.2017	137	301	438
Čisté změny v aktivech plánu	(18)	(5)	(23)
Současná hodnota k 31.12.2018	119	296	415

Pojistněmatematické předpoklady – zaměstnanecké požitky

Základní pojistněmatematické předpoklady používané při oceňování dvou hlavních systémů zaměstnaneckých požitků EU jsou uvedeny níže:

	Důchodový systém evropských úředníků	Společný systém zdravotního pojištění
2018
Nominální diskontní sazba	1,9 %	2,0 %
Předpokládaná míra inflace	1,4 %	1,5 %
Reálná diskontní sazba	0,5 %	0,5 %
Očekávaná míra nárůstu platů	1,9 %	1,8 %
Trend vývoje nákladů na zdravotní péči	Nepoužívá se	3,0 %
Věk odchodu do důchodu	63/64/66	63/64/66
2017
Nominální diskontní sazba	1,9 %	2,0 %
Předpokládaná míra inflace	1,5 %	1,6 %
Reálná diskontní sazba	0,4 %	0,4 %
Očekávaná míra nárůstu platů	1,8 %	1,7 %
Trend vývoje nákladů na zdravotní péči	Nepoužívá se	3,0 %
Věk odchodu do důchodu	63/64/66	63/64/66

Míra úmrtnosti v letech 2017 a 2018 vychází z Úmrtnostní tabulky úředníků EU (EU Civil Servants Life Table, EULT 2018).

Nominální diskontní sazba je stanovena jako hodnota výnosu dluhopisu s nulovým kupónem denominovaným v eurech (se splatností 20 let od prosince 2018 v případě Důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a 25 let v případě Společného systému zdravotního pojištění). Jako míra inflace byla použita očekávaná míra inflace během odpovídajícího období. Musí empiricky vycházet z předpokládaných hodnot vyjádřených indexovanými dluhopisy na evropských finančních trzích. Reálná diskontní sazba se vypočítá z nominální diskontní sazby a očekávané dlouhodobé míry inflace.

Analýza citlivosti

Analýza citlivosti vychází ze simulací změny (za jinak stejných podmínek) hodnoty daných předpokladů a pozorování reakcí modelu.

Citlivost Společného systému zdravotního pojištění

Změna předpokládaného trendu vývoje nákladů na zdravotní péči o deset bazických bodů by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2018		2017
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Agregovaná suma nákladů na služební poměry běžného období a složek úrokových nákladů u čistých periodických nákladů na zdravotní péči čerpanou po ukončení pracovního poměru	12	(12)	11	(11)
Závazky z definovaných požitků	253	(246)	220	(213)

Změna předpokládané diskontní sazby o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2018		2017
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	(219)	226	(188)	194

Změna předpokládaného trendu nárůstu platů o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2018		2017
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	(26)	25	(25)	24

Změna předpokládaného věku odchodu do důchodu o jeden rok by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2018		2017
	Zvýšení o 1 rok	Snížení o 1 rok	Zvýšení o 1 rok	Snížení o 1 rok
Závazky z definovaných požitků	(91)	54	(82)	44

Citlivost důchodového systému evropských úředníků

Změna předpokládané diskontní sazby o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2018		2017
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	(1 434 )	1 478	(1 281 )	1 319

Změna předpokládaného trendu nárůstu platů o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2018		2017
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	1 427	(1 388 )	1 313	(1 192 )

Změna předpokládaného věku odchodu do důchodu o jeden rok by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2018		2017
	Zvýšení o 1 rok	Snížení o 1 rok	Zvýšení o 1 rok	Snížení o 1 rok
Závazky z definovaných požitků	(573)	645	(496)	639

2.10 REZERVY

v milionech EUR
	Stav k 31.12.2017	Dodatečné rezervy	Nečerpané a zrušené částky	Čerpané částky	Převody mezi kategoriemi	Změna v odhadu	Stav k 31.12.2018
Soudní spory:
Zemědělství	49	270	(2)	(47)	—	—	270
Soudržnost	20	—	(20)	—	—	—	(0)
Ostatní	120	3	(19)	(2)	—	(1)	100
Demontáž jaderných zařízení	1 934	—	—	(34)	—	32	1 933
Finanční rezervy	1 115	590	(7)	(149)	—	2	1 551
Pokuty	27	—	(27)	—	—	—	—
Ostatní	272	38	(38)	(18)	—	24	278
Celkem	3 538	901	(115)	(249)	—	57	4 132
Dlouhodobé	2 880	704	(38)	(52)	(272)	59	3 281
Krátkodobé	659	197	(77)	(197)	272	(2)	852

Rezervy představují spolehlivě odhadnuté částky, jež plynou z minulých událostí a v budoucnu budou muset být pravděpodobně z rozpočtu EU uhrazeny.

Soudní spory

V této položce jsou odhadnuty částky, jež pravděpodobně budou muset být uhrazeny po konci roku, a to v souvislosti s několika probíhajícími soudními řízeními.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2017 byl základ pro tvorbu této rezervy aktualizován na základě „strategie JRC o programu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“ (D&WMP) aktualizované v roce 2017. Přezkum strategie spolu s přezkumem rozpočtu a personálních potřeb byl proveden s pomocí odborné skupiny pro program D&WM. Představuje nejlepší dostupný odhad rozpočtu a personálu potřebného k dokončení vyřazení jaderných zařízení v areálech JRC v Ispře, Geelu, Karlsruhe a Pettenu z provozu.

V souladu s účetními pravidly EU je rezerva indexována mírou inflace a poté diskontována na čistou současnou hodnotu (s použitím křivky swapu, jehož předmětem jsou úrokové platby v eurech). Tímto způsobem byla k 31. prosinci 2018 vypočtena rezerva v objemu 1 933 milionů EUR. Předpokládá se, že v roce 2018 bude z rezervy čerpáno 31 milionů EUR a v následujících letech 1 902 milionů EUR.

Je třeba poznamenat, že vzhledem k značné nejistotě, která je dlouhodobým plánováním vyřazování jaderných zařízení z provozu spojena, by tento odhad mohl být v budoucnu výrazně vyšší. Nejistota pramení především z konečného stavu areálu, v němž dojde k vyřazení, jaderného materiálu, aspektů nakládání s odpadem a jeho ukládáním, nedefinovaných nebo neúplně definovaných vnitrostátních regulačních rámců, složitých a časově náročných licenčních řízení a budoucího vývoje relevantního trhu.

Finanční rezervy

Finanční rezervy jsou tvořeny hlavně ke krytí odhadovaných ztrát, které vzniknou ze záruk v různých finančních nástrojích v případech, kdy jsou pověřené subjekty oprávněny poskytovat záruky vlastním jménem, avšak na účet a riziko EU. Finanční riziko, jež EU v souvislosti s těmito zárukami nese, je limitováno a k finančním aktivům jsou postupně vytvářeny rezervy na krytí čerpání záruk v budoucnu. Položka zahrnuje i rezervy na nesplacené úvěry Sýrii poskytnuté EIB v rámci jejího vnějšího úvěrového mandátu, a tedy kryté zárukami EU ze Záručního fondu pro vnější vztahy. Dlouhodobé finanční rezervy jsou diskontovány na svou čistou současnou hodnotu.

Nárůst finančních rezerv souvisí se zvýšeným objemem zajištěných operací v rámci finančních nástrojů programů Horizont 2020 a COSME.

2.11 FINANČNÍ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Bod	31.12.2018	31.12.2017
Dlouhodobé finanční závazky
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	2.11.1	53 281	50 061
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.11.2	7	2
		53 289	50 063
Krátkodobé finanční závazky
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	2.11.1	2 602	6 850
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.11.2	15	—
		2 617	6 850
Celkem		55 906	56 913

2.11.1 Finanční závazky v naběhlé hodnotě

v milionech EUR
	Bod	31.12.2018	31.12.2017
Výpůjčky za účelem finanční pomoci	2.11.1.1	53 872	54 841
Ostatní finanční závazky	2.11.1.2	2 012	2 070
Celkem		55 884	56 911
Dlouhodobé		53 281	50 061
Krátkodobé		2 602	6 850

2.11.1.1 Výpůjčky za účelem finanční pomoci

v milionech EUR
	EFSM	Podpora platební bilance	Makrofinanční pomoc	Euratom	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31.12.2017	47 456	3 114	3 924	250	97	54 841
Nové výpůjčky	4 500	—	515	50	—	5 065
Splátky	(4 500 )	(1 350 )	(56)	(46)	—	(5 952 )
Kurzové rozdíly	—	—	—	(0)	(1)	(1)
Změny účetní hodnoty	(56)	(30)	5	0	0	(82)
Celkem k 31.12.2018	47 400	1 734	4 388	254	97	53 872
Dlouhodobé	46 800	200	4 309	213	—	51 521
Krátkodobé	600	1 534	79	41	97	2 350

Mezi výpůjčkami jsou vedeny především závazky z dluhových cenných papírů ve výši 53 725 milionů EUR (2017: 54 674 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků.

Kromě ESUO v likvidaci poskytuje záruku za splacení výše uvedených výpůjček v konečném důsledku rozpočet EU (viz bod 4.1.2), a tedy i každý členský stát.

Efektivní úrokové sazby výpůjček (vyjádřené intervalem úrokových sazeb)

	31.12.2018	31.12.2017
Makrofinanční pomoc	0 % – 3,82 %	0 % – 4,54 %
Euratom	0 % – 5,68 %	0 % – 5,68 %
Podpora platební bilance	2,88 % – 3,38 %	2,88 % – 3,38 %
Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM)	0,50 % – 3,75 %	0,62 % – 3,75 %
ESUO v likvidaci	6,91 % – 8,97 %	6,91 % – 8,97 %

2.11.1.2 Ostatní finanční závazky

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Dlouhodobé
Závazky z finančního leasingu	1 331	1 456
Splátky za budovy	314	305
Ostatní	115	159
	1 760	1 920
Krátkodobé
Závazky z finančního leasingu	93	89
Splátky za budovy	29	24
Pokuty, jež mají být vráceny	125	13
Ostatní	5	24
	252	150
Celkem	2 012	2 070

Závazky z finančního leasingu

v milionech EUR
Popis	Budoucí splátky
Popis	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Závazky celkem
Pozemky a budovy	86	428	893	1 407
Jiný hmotný majetek	7	10	—	17
Celkem k 31.12.2018	93	438	893	1 424
Úroková složka	60	216	196	472
Celkem budoucí minimální leasingové splátky k 31.12.2018	153	654	1 089	1 896
Celkem budoucí minimální leasingové splátky k 31.12.2017	158	682	1 271	2 111

Výše uvedené položky připadající na leasing a budovy bude nutno financovat z budoucích rozpočtů.

2.11.2 Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

v milionech EUR
Druh derivátu	31.12.2018		31.12.2017
Druh derivátu	Pomyslná hodnota	Reálná hodnota	Pomyslná hodnota	Reálná hodnota
Záruka za kapitálové portfolio	536	20	—	—
Měnová opce (prodejní rozpětí)	11	2	9	2
Celkem	546	22	9	2
Dlouhodobé	82	7	9	2
Krátkodobé	464	15	—	—

Záruka za kapitálové portfolio

Záruky poskytnuté za kapitálové portfolio jsou klasifikovány jako finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, neboť nesplňují definici závazku z finančních záruk, viz bod 1.5.12. K 31. prosinci 2018 se tato položka váže k záruce EU poskytnuté v rámci finančních nástrojů programu Horizont 2020 (viz bod 2.4.1) skupině EIB za portfolia kapitálových operací. Finanční závazek EU je oceněn podle hodnoty podkladových investic.

Měnová opce

K 31. prosinci 2018 drží EU derivátový finanční nástroj (měnovou opci – typu prodejní rozpětí) na krytí devalvace cizí měny (UHA) ve vztahu k úvěrům poskytnutým finančními institucemi malým a středním podnikům na Ukrajině s cílem zlepšit přístup k financování a atraktivitu úvěrových podmínek na Ukrajině. Na základě smluvních podmínek nabízí EU svým partnerům u každého způsobilého úvěru opci na příspěvek EU v maximální výši 30 % v případě devalvace kurzu UHA/EUR.

Hierarchie zjišťování reálné hodnoty finančních závazků oceněných reálnou hodnotou

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Úroveň 1: Kotované ceny na aktivních trzích	—	—
Úroveň 2: Pozorováním zjistitelné vstupní údaje s výjimkou kotovaných cen	2	2
Úroveň 3: Metody ocenění se vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných tržních údajích	20	—
Celkem	22	2

2.11.3 Závazky z finančních záruk

Záruka EFSI vyplacená EIB za dluhové portfolio v rámci specializovaného nástroje EFSI pro infrastrukturu a inovace (IIW) je klasifikována jako závazek z finančních záruk. K 31. prosinci 2018 dosahoval uvedený závazek ze záruky EFSI 0 EUR, neboť výnosy, jež mají ze záruky plynout, jsou vyšší než očekávané ztráty (viz bod 4.1.1).

2.12 ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Brutto	Úpravy	Netto k 31.12.2018	Brutto	Úpravy	Netto k 31.12.2017
Žádosti o proplacení nákladů a faktury obdržené od:
členských států:
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	247	—	247	481	—	481
EFRR a FS	10 761	(1 724 )	9 037	12 602	(883)	11 719
ESF	5 195	(496)	4 699	4 183	(264)	3 919
Ostatní	632	(75)	557	746	(280)	466
soukromých a veřejných subjektů	1 461	(179)	1 282	1 563	(144)	1 419
Obdržené žádosti o proplacení nákladů a faktury celkem	18 296	(2 475 )	15 821	19 574	(1 571 )	18 004
EZZF	14 772	Nepoužívá se	14 772	11 534	Nepoužívá se	11 534
Závazky z vlastních zdrojů	769	Nepoužívá se	769	8 836	Nepoužívá se	8 836
Ostatní závazky	570	Nepoužívá se	570	341	Nepoužívá se	341
Ostatní	294	Nepoužívá se	294	333	Nepoužívá se	333
Celkem	34 701	(2 475 )	32 227	40 618	(1 571 )	39 048

Závazky zahrnují obdržené faktury a žádosti o proplacení nákladů, které ke konci roku nebyly zaplaceny. Jsou prvotně vykazovány v okamžiku přijetí faktury/žádosti ve výši požadované částky. Následně jsou závazky upraveny tak, aby odrážely pouze částky, jež byly na základě přezkumu nákladů schváleny, a částky, u nichž se předpokládá, že budou způsobilé. Částky, u nichž se předpokládá, že budou nezpůsobilé, jsou uvedeny ve sloupci „Úpravy“, přičemž největší částky se týkají strukturálních opatření.

Nařízení o společných ustanoveních, které se vztahuje na strukturální fondy (EFRR a ESF), Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), v případě programového období 2014–2020 předpokládá, že rozpočet EU bude chráněn systematickým zadržováním 10 % z každé provedené průběžné platby. Poté, co skončí účetní období podle tohoto nařízení (1. července – 30. června), proběhne do února kompletní cyklus kontrol, do něhož patří řídicí kontroly prováděné řídicími orgány a audity prováděné auditními orgány. Komise přezkoumá dokumenty sloužící k získání jistoty a účetní závěrky, jež jí předloží příslušné orgány z členských států. Teprve poté, co je tento přezkum finalizován a co jsou účetní závěrky schváleny, je vyplacen/inkasován konečný zůstatek. Částka zadržená v souladu s tímto ustanovením dosahovala ke konci roku 2018 celkem 5,7 miliardy EUR. Část z toho (0,9 miliardy EUR) se na základě informací v účetních závěrkách členských států odhaduje na nezpůsobilou, a je proto zahrnuta do sloupce „Úpravy“. Poslední složku úprav závazků tvoří částka ostatních záloh členským státům (viz bod 2.5.2) čekajících ke konci roku na vyplacení (0,8 miliardy EUR).

Závazky týkající se politiky soudržnosti (EFRR, Fond soudržnosti, ESF) poklesly, což je dáno zejména tím, že výrazně klesly částky nárokované za období 2007–2013, a to na 3,5 miliardy EUR (2017: 10 miliard EUR), neboť Komise kontroluje konečné žádosti o proplacení nákladů předložené členskými státy. Zároveň žádosti za období 2014–2020 vzhledem k pokračující realizaci programů vzrostly na 10 miliard EUR (2017: 5 miliard EUR).

Zvýšení závazků EZZF odráží rozdělení celkových závazků EZZF na závazky a výdaje příštích období. Celkový objem závazků EZZF zůstává relativně stabilní: na úrovni 44 159 milionů EUR oproti 44 837 milionů EUR v minulém roce. Částky vyžádané v roce 2018, k nimž již bylo vydáno rozhodnutí o souladu výdajů (zaúčtované jako závazky), jsou však vyšší než v roce 2017.

Žádosti o předběžné financování

Kromě výše uvedených částek byly ke konci roku 2018 obdrženy žádosti o předběžné financování ve výši 0,5 miliardy EUR, které nebyly na konci roku dosud proplaceny. Podle účetních pravidel EU se o těchto částkách neúčtuje jako o závazcích.

Závazky z vlastních zdrojů

Závazky z vlastních zdrojů se týkají příspěvků členských států do rozpočtu EU, které mají být podle opravného rozpočtu č. 6/2018 z 12. prosince 2018 uhrazeny na konci roku. Opravné rozpočty se plní podle čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (20). V souladu s tímto právním ustanovením byly výsledné částky vráceny členským státům první pracovní den v lednu 2019. Značný objem této položky k 31. prosinci 2017 byl dán pozdním přijetím opravného rozpočtu č. 6/2017 dne 30. listopadu 2017. V tomto roce vedl opravný rozpočet zejména k dodatečným příspěvkům členských států (viz bod 2.6.1.1).

2.13 VÝDAJE A VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Výdaje příštích období	62 877	63 588
Výnosy příštích období	96	111
Ostatní	213	203
Celkem	63 186	63 902

Výdaje příštích období se člení následovně:

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
EZZF	29 387	33 303
EZFRV a další nástroje pro rozvoj venkova	18 687	17 464
EFRR a Fond soudržnosti	5 863	4 249
ESF	2 321	2 870
Ostatní	6 619	5 702
Celkem	62 877	63 588

Největší změna stavu byla zaznamenána u zemědělské politiky (EZZF) (vysvětlení viz bod 2.12). U politiky soudržnosti je nárůst u EFRR a Fondu soudržnosti dán nárůstem příjmů a výdajů příštích období za stávající programové období 2014–2020, neboť se programy dále rozvíjejí.

ČISTÁ AKTIVA

2.14 REZERVNÍ FONDY

v milionech EUR
	Bod	31.12.2018	31.12.2017
Fond z přecenění na reálnou hodnotu	2.14.1	231	278
Rezervní fond na záruční fond	2.14.2	2 849	2 663
Ostatní rezervní fondy	2.14.3	1 881	1 935
Celkem		4 961	4 876

2.14.1 Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Podle účetních pravidel EU se rozdíl z přecenění realizovatelných finančních aktiv na reálnou hodnotu zachycuje ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Změna fondu z přecenění na reálnou hodnotu během období

v milionech EUR
	2018	2017
Zahrnuto do fondu z přecenění na reálnou hodnotu	(70)	(8)
Zachyceno ve výkazu o finanční výkonnosti	23	6
Celkem	(47)	(2)

2.14.2 Rezervní fond na záruční fond

Tento rezervní fond byl vytvořen ke krytí záruky z rozpočtu EU, která pokrývá úvěrovou činnost EIB ve třetích zemích. Cílová výše rezervního fondu činí 9 % z neplacených zaručených částek, s tím, že v této výši je nutno držet aktiva v Záručním fondu pro vnější vztahy (viz bod 2.4.1).

2.14.3 Ostatní rezervní fondy

Tato položka připadá zejména na rezervní fond na ESUO v likvidaci (1 514 milionů EUR), pokud jde o majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, který byl vytvořen v souvislosti s ukončením činnosti ESUO.

2.15 ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

	v milionech EUR
Částky k vyžádání od členských států k 31.12.2017	75 234
Vrácení přebytku rozpočtu za rok 2017 členským státům	556
Změna rezervního fondu Záručního fondu	186
Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků	4 396
Změny v ostatních rezervních fondech	(30)
Výsledek hospodaření za běžný rok	(13 918 )
Částky k vyžádání od členských států k 31.12.2018 celkem	66 424

Tato částka představuje část nákladů vzniklých EU do 31. prosince, kterou je třeba uhradit z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce n, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v roce n+1 (nebo později) z rozpočtu na rok n+1 (nebo na pozdější období). Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku pasiva vysoce převyšují aktiva. Nejvýznamnější částky, které je třeba vysvětlit, se týkají činnosti EZZF a závazků z titulu zaměstnaneckých požitků.

Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření. Rozpočtové příjmy by totiž měly být vždy nejméně rovny rozpočtovým výdajům, s tím, že případný přebytek příjmů se vrací členským státům.

Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků souvisí s pojistněmatematickými zisky a ztrátami v důsledku pojistněmatematického přecenění těchto závazků. Od 1. ledna 2018 platí pro zaměstnanecké požitky změna účetního pravidla EU č. 12 (vycházející ze standardu IPSAS 39). Podle tohoto pravidla se pojistněmatematické zisky a ztráty vykazují jako změna čistých aktiv, nikoliv ve výkazu o finanční výkonnosti.

3. PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝNOSY

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: VLASTNÍ ZDROJE

3.1 ZDROJE Z HND

Základní složkou provozních výnosů EU jsou výnosy z vlastních zdrojů. Ze tří kategorií vlastních zdrojů jsou nejvýznamnější zdroje z HND (hrubého národního důchodu) ve výši 105 780 milionů EUR v roce 2018 (2017: 78 620 milionů EUR). Na HND každého členského státu je uplatňována stejná procentní sazba. Příjmy z HND se používají k vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji rozpočtu, tedy k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Nárůst příjmů z HND je dán zejména zvýšením prostředků na platby v roce 2018 a mírným rozpočtovým přebytkem z předchozího rozpočtového roku (556 milionů EUR; bez hospodářského výsledku ESVO). Obojí mělo dopad na požadovaný vyrovnávací příspěvek členských států z HND za rok 2018.

3.2 TRADIČNÍ VLASTNÍ ZDROJE

v milionech EUR
	2018	2017
Cla	22 763	20 475
Dávky z cukru	4	45
Celkem	22 767	20 520

K tradičním vlastním zdrojům patří dávky z cukru a cla. Členské státy si jako kompenzaci za náklady na výběr ponechávají 20 % tradičních vlastních zdrojů. Výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši již po odečtení této srážky. Zvýšení u cel je dáno zejména příjmy příštích období souvisejícími s případem porušení Smlouvy (viz bod 2.6.1.1).

3.3 ZDROJE Z DPH

Daň z přidané hodnoty byla první daní, která byla na úrovni EU do velké míry harmonizována, a je proto definována jako druhý z vlastních zdrojů Unie. Příspěvky z DPH se vypočítají použitím jednotné sazby ve výši 0,3 % základu každého členského státu, který nesmí přesáhnout 50 % jeho hrubého národního důchodu. Na období 2014–2020 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (21) předpokládá v případě Německa, Nizozemska a Švédska sazbu nižší (0,15 %).

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: PŘEVODY

3.4 POKUTY

Tyto výnosy ve výši 6 740 milionů EUR (2017: 4 664 milionů EUR) plynou z pokut, které uložila Komise společnostem za porušení pravidel hospodářské soutěže, a pokut uložených Komisí členským státům za porušení práva Unie. Výnosy z pokut zachycuje Komise poté, co přijme rozhodnutí, kterým se pokuta ukládá, a co je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno jeho adresátovi. Pokuty tvoří zejména pokuty za porušení hospodářské soutěže (6 534 milionů EUR). Nejvyšší pokuty byly vyměřeny za porušení antimonopolních pravidel EU, konkrétně společnosti Google za to, že protiprávně omezovala výrobce zařízení s operačním systémem Android a provozovatele mobilních sítí (4 343 milionů EUR), a společnosti Qualcomm za zneužití dominantního postavení na trhu s čipovými sadami (997 milionů EUR).

3.5 INKASO NÁKLADŮ

v milionech EUR
	2018	2017
Sdílené řízení	2 116	1 775
Přímé řízení	65	81
Nepřímé řízení	34	23
Celkem	2 215	1 879

V této položce jsou zaznamenány především inkasní příkazy vystavené Komisí, které jsou hrazeny v hotovosti nebo započítány vůči následným platbám zachyceným v účetnictví Komise (tj. odečteny od těchto následných plateb). Tyto příkazy jsou vystavovány za účelem inkasovat zpět částky výdajů, které již byly z rozpočtu EU vyplaceny. Inkaso je prováděno na základě kontrol, auditů nebo analýz způsobilosti, které jsou tak důležitým aspektem plnění rozpočtu EU, neboť chrání rozpočet EU před vynakládáním výdajů v rozporu s právními předpisy.

Do uvedené položky jsou zahrnuty i inkasní příkazy, které vystavily členské státy vůči příjemcům prostředků z EZZF. Zachyceny jsou v ní i změny odhadovaných příjmů příštích období, k nimž dochází mezi koncem předchozího a stávajícího roku.

Částky ve výše uvedené tabulce představují výnosy získané vydáním inkasních příkazů. Tyto údaje tedy nemohou v plném rozsahu vyjádřit a ani nevyjadřují opatření přijatá za účelem ochrany rozpočtu EU. Zejména v oblasti politiky soudržnosti platí zvláštní mechanismy, jimiž jsou nezpůsobilé výdaje opravovány a jež většinou nevyžadují vystavování inkasních příkazů. V tabulce naopak nejsou zachyceny částky získané zpět započtením proti nákladům, částky získané zpět prostřednictvím odnětí a zpětně získané předběžné financování.

Největší část připadá na částky získané zpět v rámci sdíleného řízení:

Zemědělství: EZZF a rozvoj venkova

V rámci EZZF a EZFRV jsou v této položce mezi výnosy běžného období zaúčtovány finanční opravy běžného období a částky k vrácení, které členské státy vykázaly a v průběhu roku inkasovaly zpět, jakož i čistý nárůst nesplacených částek k inkasu vykázaných členskými státy ve spojitosti s podvody a nesrovnalostmi, jež mají být uhrazeny ke konci roku.

Politika soudržnosti

Největší položky týkající se politiky soudržnosti připadají na příjmy příštích období ve výši 1 146 milionů EUR, které by Komise měla inkasovat od členských států. Inkaso bude provedeno v návaznosti na kontrolu a schválení účetních závěrek předložených členskými státy dne 15. února 2019. Schvalování účetních závěrek členských států bylo v oblasti soudržnosti poprvé zavedeno pro programové období 2014–2020.

3.6 OSTATNÍ VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	2018	2017
Daně a příspěvky zaměstnanců	1 268	1 218
Příspěvky třetích zemí	1 376	1 269
Příspěvky členských států na vnější pomoc	594	988
Převod majetku	85	208
Úpravy rezerv	100	29
Zemědělské dávky	4	4
Rozpočtové úpravy	(726)	5 806
Ostatní	612	854
Celkem	3 312	10 376

Výnosy z daní a příspěvků zaměstnanců pocházejí primárně ze srážek z platů zaměstnanců. Podstatné částky představují v této kategorii příspěvky na důchodové pojištění a daň z příjmů.

Jako příspěvky třetích zemí jsou vykázány příspěvky zemí ESVO a kandidátských zemí.

U příspěvků členských států na vnější pomoc se jedná především o částky obdržené za účelem vytvoření nástroje pro uprchlíky v Turecku.

V položce Převod majetku je vykázán zejména výnos z převodu družic programu Copernicus z Evropské kosmické agentury (ESA) na Komisi (viz bod 2.2). Tento převod je podle účetních pravidel EU transakcí, která nemá povahu směny a která se v budoucích obdobích uskuteční v případě zbývajících družic programu Copernicus, které jsou v současné době ve výstavbě.

Výše rozpočtových úprav je záporná, neboť zahrnuje výrazně nižší rozpočtový přebytek loňského roku (555 milionů EUR oproti 6,4 miliardy EUR v roce 2017) a vysoké úpravy HND/DPH (1 292 milionů EUR).

Výše výnosů z nesměnných transakcí za rok 2018 zahrnuje částku 100 milionů EUR vyžádanou z ERF, která tvoří příspěvek do záručního fondu EFSD zřízeného v roce 2018 na základě nařízení (EU) 2017/1601. Další významné částky činí financování ESUO na výzkum v oblasti uhlí a oceli (64 milionů EUR) a příspěvky dalších subjektů (176 milionů EUR).

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

3.7 VÝNOSY Z FINANČNÍCH ČINNOSTÍ

v milionech EUR
	2018	2017
Úrok:
Platby v prodlení	1 458	217
Úvěry	1 265	1 379
Ostatní	68	41
Prémie ze závazku z finančních záruk (EFSI)	121	61
Dividendy	103	23
Finanční výnosy z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	29	57
Realizovaný zisk z realizovatelných finančních aktiv	23	38
Ostatní	48	28
Celkem	3 115	1 845

Úrokový výnos z plateb v prodlení pochází zejména ze splatných a včas neuhrazených pokut a příspěvků z vlastních zdrojů. Částka 1,3 miliardy EUR se váže k vlastním zdrojům uvedeným v bodě 2.6.1.1.

Úrokový výnos vykázaný v položce Úvěry se váže zejména k úvěrům finanční pomoci (viz bod 2.4.3).

3.8 OSTATNÍ VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	2018	2017
Výnosy z poplatků za poskytnuté služby (agentury)	602	557
Kurzové zisky	329	281
Výnosy z poplatků a prémií souvisejících s finančními nástroji	54	51
Podíl na čistém výsledku EIF	37	21
Prodej zboží	33	42
Výnosy z dlouhodobého majetku	27	43
Ostatní	297	338
Celkem	1 379	1 332

Výnosy z poplatků za poskytnuté služby zahrnuje zejména poplatky za registraci účtované Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a poplatky za ochranné známky vybrané Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví.

NÁKLADY

3.9 SDÍLENÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR
Prováděné členskými státy	2018	2017
Evropský zemědělský záruční fond	43 527	44 289
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova	13 149	11 359
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti	30 230	17 650
Evropský sociální fond	11 935	7 353
Ostatní	2 826	1 253
Celkem	101 666	81 905

Největší nárůst byl zaznamenán u politiky soudržnosti (EFRR, Fondu soudržnosti, ESF) a váže se zejména k nákladům vykázaným v průběhu roku, které byly uhrazeny nebo použity k zúčtování předběžného financování. Zatímco náklady za období 2007–2013 klesly (fáze ukončování), čerpání prostředků v rámci stávajícího programového období 2014–2020 v roce 2018 výrazně vzrostlo. Totéž platí pro EZFRV a další nástroje pro rozvoj venkova.

Podpoložka „Ostatní“ připadá především na azyl a migraci (0,6 miliardy EUR), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (0,4 miliardy EUR), Fond solidarity Evropské unie (0,9 miliardy EUR) Evropský námořní a rybářský fond (0,6 miliardy EUR). Nárůst oproti loňskému roku je dán zejména Fondem solidarity Evropské unie a Evropským námořním a rybářským fondem.

3.10 PŘÍMÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR
	2018	2017
Prováděné Komisí	8 120	8 831
Prováděné výkonnými agenturami EU	8 964	6 699
Prováděné svěřenskými fondy	468	208
Celkem	17 551	15 738

Tyto částky se povětšinou váží k provádění politiky v oblasti výzkumu (7,3 miliardy EUR), programů v oblasti sítí (2,7 miliardy EUR), nástrojů rozvojové spolupráce (1,4 miliardy EUR), evropské politiky sousedství (1,1 miliardy EUR).

Největší podíl (1,7 miliardy EUR) na nárůstu nákladů přímého řízení prováděného výkonnými agenturami EU má Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA), zejména náklady na dopravu v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Dopravní složka Nástroje pro propojení Evropy je určená k financování evropské dopravní infrastruktury, konkrétně výstavby nové infrastruktury a rekonstrukce a modernizace té stávající.

3.11 NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR
	2018	2017
Prováděné jinými agenturami a institucemi EU	3 396	2 667
Prováděné třetími zeměmi	679	1 101
Prováděné mezinárodními organizacemi	3 337	3 014
Prováděné jinými subjekty	3 569	1 478
Celkem	10 981	8 260

Z nákladů na nepřímé řízení se částka 4,2 miliardy EUR týká vnější činnosti (zejména předvstupní pomoci, humanitární pomoci, mezinárodní spolupráce a politiky sousedství). Dalších 6 miliard EUR bylo vynaloženo na zlepšování konkurenceschopnosti Evropy (v oblastech jako výzkum, družicové navigační systémy a vzdělávání).

3.12 NÁKLADY NA ZAMĚSTNANCE A DŮCHODY

v milionech EUR
	2018	2017
Náklady na zaměstnance	6 454	6 193
Náklady na důchody	4 476	3 808
Celkem	10 929	10 002

Náklady na důchody představují změny v důsledku pojistněmatematického přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, které se neopírají o pojistněmatematické předpoklady. Nepředstavují proto skutečné platby důchodů za dané období, které jsou výrazně nižší.

3.13 ZMĚNY POJISTNĚMATEMATICKÝCH PŘEDPOKLADŮ U ZAMĚSTNANECKÝCH POŽITKŮ

Od 1. ledna 2018 platí pro zaměstnanecké požitky změna účetního pravidla EU č. 12 (vycházející ze standardu IPSAS 39). Podle něj se pojistněmatematické zisky a ztráty („přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků“) vykazují jako změna čistých aktiv, nikoliv ve výkazu o finanční výkonnosti. Nové účetní pravidlo nemá vliv na odhadování příslušných částek.

3.14 FINANČNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	2018	2017
Nákladový úrok:
Výpůjčky	1 260	1 373
Ostatní	26	22
Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů a pohledávek	126	324
Ztráta z finančních aktiv nebo závazků v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	95	12
Finanční leasing	73	81
Ztráty ze snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv	25	39
Realizovaná ztráta z realizovatelných finančních aktiv	21	2
Ostatní	50	42
Celkem	1 677	1 896

Výše nákladového úroku z výpůjček odpovídá zejména výnosovému úroku z úvěrů na finanční pomoc (transakce back-to-back).

3.15 OSTATNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	2018	2017
Správní náklady a náklady na IT	2 313	2 521
Náklady na dlouhodobý majetek	1 608	1 423
Úpravy rezerv	923	1 377
Kurzové ztráty	341	446
Náklady na operativní leasing	424	414
Snížení pokut Soudním dvorem	1	67
Ostatní	598	509
Celkem	6 208	6 756

Náklady na výzkum a vývoj jsou součástí správních nákladů a nákladů na IT a člení se takto:

v milionech EUR
	2018	2017
Náklady na výzkum	385	376
Neaktivované náklady na vývoj	106	81
Celkem	491	456

3.16 SEGMENTOVÝ VÝKAZ ČLENĚNÝ PODLE OKRUHŮ VFR

v milionech EUR
	Inteligentní růst podporující začlenění	Udržitelný růst	Bezpečnost a občanství	Globální Evropa	Správa	Nepřiřazeno k žádnému okruhu VFR (*2)	Celkem
Zdroje z HND	—	—	—	—	—	105 780	105 780
Tradiční vlastní zdroje	—	—	—	—	—	22 767	22 767
DPH	—	—	—	—	—	17 624	17 624
Pokuty	—	—	—	—	—	6 740	6 740
Inkaso nákladů	1 395	777	6	35	0	2	2 215
Ostatní	1 223	48	109	228	5 077	(3 374 )	3 312
Výnosy z nesměnných operací	2 619	825	115	262	5 077	149 540	158 438
Výnosy z finančních činností	282	0	0	16	0	2 816	3 115
Ostatní	170	(14)	(8)	6	337	887	1 379
Výnosy ze směnných operací	453	(13)	(8)	23	337	3 703	4 494
Výnosy celkem	3 072	812	107	285	5 414	153 243	162 932
Náklady vynakládané členskými státy:
EZZF	—	(43 527 )	—	—	—	—	(43 527 )
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	—	(13 149 )	—	—	—	—	(13 149 )
EFRR a FS	(30 230 )	—	—	—	—	—	(30 230 )
ESF	(11 935 )	—	—	—	—	—	(11 935 )
Ostatní	(437)	(596)	(1 762 )	(31)	—	—	(2 826 )
Vynakládané Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy	(11 565 )	(571)	(930)	(4 496 )	(13)	24	(17 551 )
Vynakládané jinými agenturami a institucemi EU	(2 767 )	2	(810)	(48)	—	226	(3 396 )
Vynakládané třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi	(505)	(74)	(202)	(3 236 )	(0)	—	(4 016 )
Vynakládané jinými subjekty	(2 696 )	(0)	2	(875)	(0)	—	(3 569 )
Náklady na zaměstnance a důchody	(1 675 )	(369)	(447)	(699)	(6 697 )	(1 043 )	(10 929 )
Změny pojistněmatematických předpokladů u zaměstnaneckých výhod	—	—	—	—	—	—	—
Finanční náklady	(149)	(22)	(0)	(16)	(93)	(1 397 )	(1 677 )
Ostatní náklady	(1 945 )	(313)	(137)	(109)	(3 231 )	(472)	(6 208 )
Náklady celkem	(63 903 )	(58 620 )	(4 287 )	(9 510 )	(10 034 )	(2 661 )	(149 014 )
Výsledek hospodaření za běžný rok	(60 831 )	(57 808 )	(4 180 )	(9 225 )	(4 620 )	150 581	13 918

Zobrazení výnosů a nákladů v členění podle okruhů VFR je založeno na odhadu, jelikož ne všechny závazky jsou spojeny s konkrétním okruhem VFR.

4. PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA

4.1 PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Podmíněnými závazky se rozumí možné budoucí platební závazky EU, jež mohou vyplynout z minulých událostí či vydaných právně závazných příslibů, jež však budou záviset na budoucích událostech, nad nimiž nemá EU úplnou kontrolu. Vznikají zejména z titulu poskytnutých finančních záruk (za úvěry a programy finanční pomoci) a právních rizik. Veškeré podmíněné závazky, s výjimkou závazků z pokut a záruk, které jsou kryty fondy (viz bod 2.4.1), by v případě splatnosti byly v budoucích letech financovány z rozpočtu EU (a tedy členskými státy).

4.1.1 Rozpočtové záruky

v milionech EUR
	31.12.2018			31.12.2017
	Strop	Schváleno	Vyplaceno	Strop	Schváleno	Vyplaceno
Záruky za vnější úvěrový mandát EIB	40 417	30 889	20 510	37 479	28 950	19 972
Záruka EFSI	25 898	19 842	15 764	16 000	13 473	10 128
Celkem	66 315	50 731	36 273	53 479	42 423	30 100

Výše uvedená tabulka uvádí rozsah expozice, jíž je rozpočet EU vystaven z důvodu možných budoucích plateb z titulu záruk, jež byly poskytnuty ve prospěch skupiny EIB. V kolonce Vyplaceno jsou uvedeny částky, které již byly poskytnuty konečným příjemcům. V kolonce „Schváleno“ je vykázán součet těchto vyplacených prostředků spolu s objemem dohod s příjemci či finančními zprostředkovateli, které již byly podepsány, na základě nichž však dosud nic vyplaceno nebylo. Stropem se rozumí celková záruka, k jejímuž krytí je zavázán rozpočet EU, a tudíž členské státy.

Záruky za vnější úvěrový mandát EIB

Z rozpočtu EU jsou poskytnuty záruky za úvěry, jež schválí a poskytne EIB z vlastních zdrojů třetím zemím. K 31. prosinci 2018 činila výše nesplacených úvěrů krytých zárukou EU celkem 20 510 milionů EUR (2017: 19 972 milionů EUR). Z rozpočtu EU jsou poskytnuty záruky v objemu:

—	19 360 milionů EUR (2017: 18 583 milionů EUR) prostřednictvím Záručního fondu pro vnější vztahy (viz bod 2.4.1),

—	1 150 milionů EUR (2017: 1 389 milionů EUR) přímo za úvěry poskytnuté členským státům před přistoupením.

Nad rámec částky v objemu 20 510 milionů EUR, která je vykázána výše jako vyplacená, poskytla EU záruku ve výši dalších 210 milionů EUR za nesplacené úvěry Sýrii, na niž byla vytvořena rezerva.

V případě dohod podepsaných po roce 2007 (mandátů na období 2007–2013 a 2014–2020) je záruka EU za vnější úvěrový mandát EIB omezena na 65 % nesplacených zůstatků. V případě dohod z doby před rokem 2007 je záruka EU omezena na určitý procentní podíl ze stropů schválených úvěrových linek, tedy ve většině případů na 65 %, ale též na 70 %, 75 % či 100 %. Dokud není tohoto stropu dosaženo, kryje záruka EU celou částku v rámci stropu.

Do maximální expozice, které je EU k 31. prosinci 2018 vystavena, je však nutno započítat i úvěry povolené ke schválení, ale dosud neschválené (9 528 milionů EUR) a dále úvěry schválené, ale dosud nevyplacené (10 379 milionů EUR).

V březnu 2018 přijaly Evropský parlament a Rada rozhodnutí (EU) 2018/412 (22), které umožňuje zvýšení stropu pro finanční operace EIB v rámci záruky EU. Záruční dohoda s EIB byla odpovídajícím způsobem změněna, čímž maximální expozice EU vzrostla v roce 2018 o 3,4 miliardy EUR.

Záruka pro Evropský fond pro strategické investice (EFSI)

EFSI představuje iniciativu, která je zaměřena na zvýšení schopnosti skupiny EIB nést riziko, což umožňuje EIB rozšířit své investice v zemích EU. Cílem EFSI je podpořit v EU další investice a zlepšit přístup malých společností k financování. EFSI není samostatnou právnickou osobou ani investičním fondem v úzkém slova smyslu. Rezervní fond na rizika EFSI poskytuje EIB ochranu proti případným ztrátám z uskutečněných operací a je postupně tvořen nejméně 7,5 miliardy EUR z vlastního kapitálu EIB a zárukou z rozpočtu EU do výše 26 miliard EUR („záruka EU v rámci EFSI“). Tato záruka je EIB poskytována na základě dohody mezi EU a EIB, dále jen „dohoda o EFSI“. V roce 2018 byla dohoda o EFSI změněna, tak aby zahrnovala o 26 miliard EUR vyšší strop na záruku EU v rámci EFSI v souladu se změnou nařízení o EFSI (nařízení (EU) 2017/2396).

Operace EFSI jsou prováděny prostřednictvím dvou specializovaných nástrojů: specializovaného nástroje pro infrastrukturu a inovace (IIW), který uplatňuje EIB (záruka EU v rámci EFSI v objemu 19,5 miliardy EUR), a specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SMEW), který uplatňuje EIF (záruka EU v rámci EFSI v objemu 6,5 miliardy EUR), přičemž oba nástroje mají dluhové a kapitálové portfolio. EIF jedná v rámci dohody s EIB na základě záruky EIB, na kterou se vztahuje protizáruka EU v rámci EFSI na základě dohody o EFSI.

EU a EIB plní v rámci EFSI rozdílné úlohy. EFSI je zřízen v rámci EIB, která financuje operace (dluhové a kapitálové investice) a k tomuto účelu si vypůjčuje potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích. Pokud jde o specializovaný nástroj IIW, EIB přijímá investiční rozhodnutí nezávisle a řídí operace v souladu se svými pravidly a postupy. Totéž platí pro operace specializovaného nástroje SMEW řízené EIF.

S cílem zajistit, aby investice uskutečněné v rámci EFSI byly i nadále zaměřeny na konkrétní cíl řešení selhání trhu, které investicím v EU brání, a aby plnily podmínky k tomu, být chráněny zárukou EU, byla zavedena zvláštní struktura řízení. Investiční výbor nezávislých odborníků prověřuje každý projekt, jejž EIB v rámci IIW navrhne, z hlediska jeho způsobilost pro krytí zárukou EU. Jakmile je potvrzena způsobilost operace k tomu, aby se na ni mohla vztahovat záruka EFSI, uplatní se na rozhodnutí o pokračování projektu a na řízení tohoto projektu pravidla běžného projektového cyklu a postupů EIB. U nástroje SMEW je úloha investičního výboru omezená na poradenství ohledně popisu produktů SMEW, jež schvaluje řídící rada EFSI a výkonný ředitel EFSI. Nad EFSI vykonává dohled řídící rada, která má pět členů, z nichž tři jmenuje Komise, jednoho EIB a jednoho člena bez hlasovacích práv jmenuje Evropský parlament. Rada rozhoduje na základě konsensu; není-li konsensus možný, pak jednomyslným rozhodnutím členů s hlasujícím právem. Řídící rada nepřijímá rozhodnutí o investicích.

Úloha EU se týká poskytování záruky z rozpočtu EU za část potenciálních ztrát, které EIB mohou vzniknout v souvislosti s jejími investicemi do dluhových a kapitálových nástrojů. EU tudíž nezasahuje do výběru a řízení operací EFSI, neinvestuje finanční prostředky do operací EFSI a není přímou smluvní stranou příslušných nástrojů. Vzhledem k tomu, že nejsou splněna kritéria ovládání ani účetní požadavky účetních pravidel EU (a IPSAS) na konsolidaci, související zajištěná aktiva nejsou v konsolidované roční účetní závěrce EU vykázána.

Záruka EU poskytnutá skupině EIB v rámci EFSI se v souladu s účetními pravidly EU účtuje jako závazek z finanční záruky, pokud jde o dluhové portfolio IIW, jako finanční rezerva v případě dluhového portfolia SMEW a jako derivát (finanční aktivum nebo závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty) ve vztahu k oběma kapitálovým portfoliím. Kromě toho je v této příloze vykázán podmíněný závazek vztahující se k poskytnuté záruce EFSI.

V rámci dluhového portfolia specializovaného nástroje EFSI IIW kryje záruka EU první ztráty portfolia finančních operací uskutečněných EIB, jimiž jsou převážně standardní úvěry a záruky. Záruka EU se uplatní tehdy, jestliže dlužník neprovede platbu v době splatnosti, nebo v případě restrukturalizace dluhu. Protiplnění za záruku EU je úměrné riziku, jež EU přijímá. Za účelem úhrady protiplnění si EIB a EU dělí výnosy z rizikových operací, jež EIB ze zajištěných operací docílí. Výnosy EU by měly v první řadě pokrývat ztráty plynoucí z operací, na něž se záruka vztahuje. Záruka EU je proto účtována jako závazek z finanční záruky a je při prvotním vykázání oceněna reálnou hodnotou, což je čistá současná hodnota pohledávek z odměn za záruku (výnosy EU). K následným rozvahovým dnům je závazek z finanční záruky oceněn ve výši očekávaných ztrát, nebo prvotně vykázané částky snížené případně o oprávky výnosů, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Závazek z finanční záruky se vykazuje očištěný od výnosů EU, které ještě nebyly obdrženy – k 31. prosinci 2018 vykazoval nulovou hodnotu (2017: 0), viz bod 2.11.3.

Pokud jde o kapitálové portfolio v rámci specializovaného nástroje EFSI IIW, které je tvořeno přímými kapitálovými a kvazikapitálovými účastmi nebo podřízenými úvěry, investuje EIB za rovných podmínek na vlastní riziko a rovněž na riziko EU. Záruka EU tedy pokrývá část kapitálových investic, za něž EU poskytla záruku, záporné úpravy hodnoty (nerealizované ztráty) ke každému rozvahovému dni, realizované ztráty z desinvestic a finanční náklady EIB. V případě, že se hodnota investice, na kterou se dříve vztahovala záporná úprava hodnoty, k následným datům vykázání zvýší, EIB uhradí ve prospěch EU rozdíl do výše původních nákladů investice. V případě desinvestic má EU rovněž nárok na zisk z investic převyšující původní náklady. Protiplnění za záruku EU má podobu výnosů EIB ze zajištěných operací, včetně úroků, dividend a realizovaných zisků. Zúčtování mezi EU a EIB probíhá každý rok a je očištěno od ztrát a výnosů.

V rámci kapitálového portfolia specializovaného nástroje EFSI SMEW zajišťuje EU kapitálové investice do fondů rizikového kapitálu a soukromého kapitálu financované EIB a iniciované a spravované EIF. Záruka EU se poskytuje na základě portfolia, a to na tato dvě portfolia: dílčí nástroj 1 a dílčí nástroj 2. Záruka EFSI se uplatňuje ke krytí snížení hodnoty a realizovaných ztrát ze zajištěných investic a nákladů EIB na financování. EU má nárok na protiplnění za riziko, jež přijímá, ve formě dividend a realizovaných zisků ze zajištěných kapitálových operací. V rámci dílčího nástroje 2 investuje do téhož kapitálového portfolia částečně také program Horizont 2020 (investice Horizontu 2020 financovaná EU se v účetní závěrce EU účtuje jako realizovatelné finanční aktivum) a nese první ztráty, zatímco další ztráty jsou kryté zárukou EU a EIF.

Záruka EFSI na kapitálové portfolio EFSI je klasifikována jako derivátový finanční nástroj a účtuje se jako finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. K 31. prosinci 2018 dosáhla reálná hodnota záruky EU v rámci EFSI za kapitálová portfolia EFSI částky 14 milionů EUR (2017: 16 milionů EUR), viz bod 2.4.2.

Tento podmíněný závazek zahrnuje operace programů COSME, Horizont 2020, kulturní a kreativní odvětví a EaSI, tedy jejich částí, které jsou kryté zárukou EU v rámci EFSI, jež platí pro dluhové portfolio SMEW.

Pokud by došlo k čerpání této záruky, dělo by se tak z prostředků záručního fondu EFSI (viz bod 2.4.1). Aktiva záručního fondu dosahovala na konci roku 2018 celkového objemu 452 milionů EUR (2017: 3 504 milionů EUR). Dalších 2 688 milionů EUR (2017: 2 633 milionů EUR) bylo přiděleno na závazky, ale nebylo dosud vyplaceno a je zahrnuto do RAL (viz bod 5.1). Během roku 2018 byly ze záručního fondu EFSI čerpány záruky ve výši 61 milionů EUR.

4.1.2 Záruky za finanční pomoc (výpůjční a úvěrové operace)

v milionech EUR
	31.12.2018			31.12.2017
	Čerpané	Nečerpané	Celkem	Čerpané	Nečerpané	Celkem
EFSM	47 400	—	47 400	47 456	—	47 456
Podpora platební bilance	1 734	—	1 734	3 114	—	3 114
Makrofinanční pomoc	4 388	980	5 368	3 924	460	4 384
Euratom	254	200	454	250	250	500
Celkem	53 775	1 180	54 955	54 744	710	55 454

Rozpočet EU poskytuje záruky za výpůjční operace v rámci tzv. transakcí back-to-back, jež Komise provádí za účelem financování úvěrů členským i nečlenským státům. Tyto výpůjčky jsou v rozvaze EU již vykázány jako závazky (viz bod 2.11.1). Pokud by však u některého z úvěrů back-to-back, který byl z těchto výpůjček poskytnut, došlo k selhání, musel by rozpočet EU na základě článku 14 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 uhradit částku v selhání v plné výši.

—	Za výpůjčky k financování úvěrů, jež poskytuje EFSM, poskytuje záruku pouze rozpočet EU.

—	Za výpůjčky k financování úvěrů na podporu platební bilance poskytuje záruku pouze rozpočet EU.

—	Za úvěry na makrofinanční pomoc poskytuje záruku v prvním sledu Záruční fond pro vnější vztahy (viz bod 2.4.1) a následně rozpočet EU.

—	Nesplacené úvěry Euratomu jsou v prvním sledu kryty zárukami třetích stran. Úvěry příjemcům z nečlenských zemí by kryl záruční fond, pokud by se na ně záruky třetích stran nevztahovaly.

Úvěry od ESUO v likvidaci jsou poskytovány z vypůjčených prostředků. Nejsou kryty zárukou z rozpočtu EU, nýbrž finančními aktivy ve fondu ESUO v likvidaci (viz bod 2.4.1).

4.1.3 Záruky poskytnuté za finanční nástroje EU

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Horizont 2020	1 467	1 297
Finanční nástroj pro sdílení rizik	642	654
Nástroj pro propojení Evropy	579	490
Ostatní	29	32
Celkem	2 717	2 473

Jak je uvedeno v čl. 210 odst. 1 finančního nařízení, rozpočtové výdaje související s určitým finančním nástrojem a finanční závazky Unie v žádném případě nesmějí přesáhnout výši příslušného rozpočtového závazku přijatého k tomuto účelu, čímž je vyloučen vznik podmíněných závazků pro rozpočet. V praxi uvedené znamená, že tyto závazky mají svou obdobu na rozvahové straně aktiv nebo jsou kryty zbývajícími rozpočtovými závazky, které dosud nejsou zachyceny jako náklad. Vykázaná hodnota výše uvedených podmíněných závazků nezohledňuje finanční rezervy, jež byly na tyto nástroje vytvořeny (viz bod 2.10).

4.1.4 Soudní spory

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Pokuty	3 187	3 242
Zemědělství	653	1 737
Soudržnost	26	3
Ostatní	1 867	481
Celkem	5 732	5 463

Pokuty

Vykázané údaje představují zejména pokuty, které Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže, které byly pokutovanými společnostmi prozatímně uhrazeny a proti nimž buď byl podán opravný prostředek, nebo u nichž není známo, zda k jeho podání dojde. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do pravomocného rozhodnutí Soudního dvora, nebo do uplynutí lhůty k podání opravného prostředku. Úroky z prozatímních plateb jsou vykázány výsledkově a dále jako podmíněný závazek k vyjádření nejistoty o titulu Komise k těmto částkám.

Pokud by EU některý z těchto sporů, v nichž byly pokuty uloženy, prohrála, budou prozatímně uhrazené pokuty dotčeným společnostem vráceny. Pokuty jsou jako příjmy rozpočtu zachycovány až v okamžiku, kdy je jejich výše konečná (článek 107 finančního nařízení).

Zemědělství

Tyto podmíněné závazky vůči členským státům plynou jednak z rozhodnutí o souladu výdajů z EZZF s předpisy, jednak z finančních oprav uložených v oblasti rozvoje venkova a předvstupní pomoci, jež jsou předmětem řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení.

Soudržnost

Tyto podmíněné závazky vůči členským státům souvisejí s opatřeními v rámci politiky soudržnosti, u nichž se očekává ústní slyšení či rozsudek Soudního dvora.

Další soudní spory

Tato položka se týká žalob na EU o náhradu škody, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 340 SFEU musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že mezi protiprávním jednáním a újmou existuje přímá příčinná souvislost. Částka vykázaná za rok 2018 se váže zejména k náhradě škody požadované po Evropské komisi v důsledku rozhodnutí o zákazu fúze. Daný soudní spor je relativně nový a řízení je v počáteční fázi. Jelikož není k dispozici spolehlivý odhad, odpovídá proto vykázaná částka výši požadované náhrady škody.

4.2 PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Přijaté jistoty:
Jistoty za plnění	321	352
Jiné jistoty	19	22
Ostatní podmíněná aktiva	25	34
Celkem	366	409

Jistoty za plnění jsou požadovány k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků EU plnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EU.

5. ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY

V tomto bodě jsou uvedeny informace o rozpočtovém procesu a budoucích potřebách financování, a nikoli o závazcích ke dni 31. prosinci 2018.

VFR, jejž schvalují členské státy, vymezuje na období sedmi let programy a stanoví pro jednotlivé okruhy stropy prostředků na závazky a celkovou výši prostředků na platby, v jejichž rámci je EU oprávněna přijímat rozpočtové a právní závazky a v konečném důsledku provádět platby. Viz tabulka č. 1.1 přílohy ke zprávám o plnění rozpočtu.

Stropy VFR přijala Rada (členské státy) a souhlas s nimi vyslovil Evropský parlament. Článek 16 nařízení (EU) č. 1306/2013 o financování společné zemědělské politiky stanoví přímou vazbu mezi ročním stropem výdajů na EZZF a nařízením o víceletém finančním rámci. Evropský parlament a Rada rovněž přijaly příslušné základní právní akty, jimiž se výdaje na EZZF řídí a jež tyto výdaje stanoví za jednotlivé členské státy na celé období 2014–2020.

Právní závazky odpovídají schváleným programům, projektům a podepsaným dohodám či smlouvám, jež jsou tedy pro EU právně závazné. Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo stanovuje (za EU) povinnost, ze které vyplývá zatížení rozpočtu (čl. 2 odst. 37 finančního nařízení).

Rozpočtový závazek je v zásadě přijímán před založením závazku právního. V případě některých víceletých programů či projektů je tomu však naopak a příslušný rozpočtový závazek je přijímán po dobu několika let v ročních splátkách, pokud tak stanoví základní právní akt. Například v oblasti soudržnosti článek 76 nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013 (23) stanoví, že rozhodnutí Komise o přijetí programu je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení, avšak rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 uskutečňují v ročních splátkách. Podobná ustanovení mohou být obsažena v dalších právních základech. Z tohoto důvodu se může stát, že se EU právně zaváže uhradit určitou sumu, avšak související rozpočtový závazek dosud není přijat (viz body 5.2 a 5.3 níže).

Pokud je rozpočtový závazek přijat, ale nenásleduje provedení platby, je takto nevyužitý závazek označován jako „zbývající závazek“ neboli „RAL“ („Reste à Liquider“). K těmto případům dochází u programů či projektů, jež mají nezřídka víceletý charakter, které jsou schváleny, ale u nichž budou platby realizovány až v příštích letech. Jedná se tak o platební závazky, jež mají být splněny v následujících letech. Jelikož se účetní závěrka vypracovává na akruální bázi, zatímco zprávy o plnění rozpočtu se vypracovávají na bázi peněžních toků, byla část celkové nezaplacené částky (RAL) již vykázána jako náklad a je v rozvaze vykázána jako závazek (viz body 2.12 a 2.13). Výpočet těchto nákladů vychází buď z došlých žádostí o proplacení nákladů/faktur, nebo v případech, kdy EU žádosti dosud neobdržela, z odhadu, jak pokročila realizace daného programu či projektu (viz bod 5.1 níže). Jsou-li po 31. prosinci 2018 provedeny v souvislosti s RAL platby, je související závazek odúčtován a v rozvaze se již nevykazuje. Část RAL, která dosud není vykázána jako náklad, není účtována mezi závazky, nýbrž je zveřejněna níže.

Níže jsou tedy zveřejněny částky k 31. prosinci 2018, jež se EU zavázala uhradit za účelem splnění smluvních ujednání, a jež jsou tedy určeny k financování z budoucích rozpočtů EU.

v milionech EUR
	Bod	31.12.2018	31.12.2017
Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad	5.1	235 836	221 391
Právní závazky stávajícího VRF čekající na provedení v rámci sdíleného řízení	5.2	143 883	211 688
Významné právní závazky v dalších oblastech	5.3	18 126	20 030
Celkem		397 845	453 109

5.1 ZBÝVAJÍCÍ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY DOSUD NEVYKÁZANÉ JAKO NÁKLAD

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad	235 836	221 391

V této položce jsou vykázány zbývající rozpočtové závazky (RAL) ve výši 281 175 milionů EUR (viz tabulka č. 4.4 přílohy ke zprávám o plnění rozpočtu) snížené o související částky, které jsou vykázány jako závazky v rozvaze a jako náklady ve výkazu o finanční výkonnosti. Zbývající rozpočtové závazky představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny a/nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jak je vysvětleno výše, je tento druh závazků přirozeným důsledkem existence víceletých programů.

Je třeba poznamenat, že nevyplacené zálohy na předběžné financování činily k 31. prosinci 2018 celkem 50 miliard EUR (viz bod 2.5). Jedná se o rozpočtové závazky, jež byly uhrazeny, a tedy snížily objem RAL, avšak dokud nebudou splněny smluvní závazky, budou nadále považovány za částky náležející EU, a nikoli příjemcům. Jsou tedy stejně jako RAL uveřejněny výše a nejsou dosud zachyceny jako náklad.

5.2 PRÁVNÍ ZÁVAZKY STÁVAJÍCÍHO VFR ČEKAJÍCÍ NA PROVEDENÍ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

v milionech EUR
Fondy	Finanční rámec na období 2014–2020 (A)	Přijaté právní závazky (B)	Rozpočtové závazky (C)	Rozdíl mezi právními a rozpočtovými závazky (=B–C+D)
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti	262 408	262 408	179 831	82 578
Evropský sociální fond	92 935	92 819	65 230	27 588
Evropský nástroj sousedství a partnerství				—
Fond evropské pomoci nejchudším osobám	3 814	3 814	2 670	1 144
PODOKRUH 1B: FONDY POLITIKY SOUDRŽNOSTI	359 157	359 041	247 731	111 310
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova	100 079	100 079	70 748	29 331
Evropský námořní a rybářský fond	5 749	5 749	4 048	1 702
OKRUH 2: PŘÍRODNÍ ZDROJE	105 828	105 828	74 795	31 033
Azylový a migrační fond	5 028	4 393	3 577	816
Fond pro vnitřní bezpečnost	3 016	2 883	2 159	724
OKRUH 3: BEZPEČNOST A OBČANSTVÍ	8 044	7 276	5 736	1 540
Celkem	473 030	472 145	328 262	143 883

Jedná se o právní závazky, jež se EU zavázala uhradit při přijetí operačních programů spadajících do režimu sdíleného řízení. Rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 110 finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení.

Článek 76 nařízení o společných ustanoveních pro evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) stanoví:

„Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 uskutečňují v ročních splátkách. Rozpočtové závazky týkající se výkonnostní rezervy v každém programu se přijmou odděleně od ostatních přídělů na program.“

Výše uvedená tabulka uvádí celkové prostředky ve VFR (sloupec A) a obsahuje právní závazky, na něž dosud nebyly ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 v okruzích 1B, 2 a 3 vytvořeny rozpočtové závazky. Tyto právní závazky tedy představují neuhrazené sumy, jež EU v rámci rozpočtu přislíbí a následně uhradí po 31. prosinci 2018. Ve sloupci B jsou uvedeny právní závazky, jež Komise přijala do konce roku. Sloupec C pak uvádí rozpočtové závazky, jež byly v souvislosti s těmito právními závazky do konce roku vytvořeny.

5.3 VÝZNAMNÉ PRÁVNÍ ZÁVAZKY V DALŠÍCH OBLASTECH

v milionech EUR
	31.12.2018	31.12.2017
Nástroj pro propojení Evropy	11 554	12 676
ITER	1 489	1 496
Copernicus	1 267	1 841
Program Galileo	493	253
Dohody o rybolovu	46	133
Závazky z operativního leasingu	2 352	2 577
Ostatní smluvní závazky	924	1 054
Celkem	18 126	20 030

Uvedené částky připadají na dlouhodobé právní závazky, jež nebyly na konci roku dosud kryty pomocí prostředků na závazky. Tyto závazky budou do rozpočtu zapisovány a hrazeny v budoucích letech, a to v ročních splátkách.

Určité významné programy (viz níže) lze podle čl. 112 odst. 2 finančního nařízení financovat v ročních splátkách. EU je tak schopna přijímat právní závazky (podepisovat grantové dohody, dohody o svěření pravomocí a smlouvy na veřejné zakázky), které jdou nad rámec prostředků na závazky, jež jsou k dispozici v daném roce. Významná část celkového přídělu prostředků ze stávajícího VFR tak již může být přidělena na závazky. Uvedené se týká zejména těchto programů:

Nástroj pro propojení Evropy

Nástroj pro propojení Evropy poskytuje finanční pomoc transevropským sítím. Podporuje tak projekty společného zájmu v odvětví dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury. Právní závazky přijaté pro potřeby dopravní sekce tohoto nástroje pokrývají prováděcí období 2014–2023, právní závazky pro potřeby jeho energetické sekce pak období do 31. prosince 2024. Právním základem těchto závazků je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20. prosince 2013), jehož článek 19 předpokládá využívání ročních splátek.

Copernicus

Názvem Copernicus je označován Evropský program monitorování Země, viz také bod 2.2. Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2020. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014 , kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (24), Komise podepsala dohody o svěření pravomocí s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), organizací EUMETSAT, výzkumným střediskem Mercator a Evropským střediskem pro střednědobé předpovědi počasí. Článek 8 nařízení (EU) č. 377/2014 povoluje používání ročních splátek.

ITER (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor)

Související závazky jsou určeny na plnění budoucích potřeb financování zařízení ITER do roku 2021. Svůj příspěvek do organizace ITER International poskytuje EU (Euratom) prostřednictvím společného podniku „Fusion for Energy“, včetně příspěvků členských států a Švýcarska. Tyto závazky jsou přijímány na základě rozhodnutí Rady 2013/791/Euratom ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku (25). Toto rozhodnutí povoluje používat roční splátky. Organizace ITER byla založena proto, aby bylo možno řídit a podnítit využívání zařízení reaktoru ITER, aby bylo podpořeno porozumění a akceptace energie z jaderné syntézy mezi veřejností a aby byly vyvíjeny další činnosti k dosažení jejího cíle. Členy této organizace jsou EU, Čína, Indie, Rusko, Jižní Korea, Japonsko a USA.

Program Galileo

Vykázané závazky jsou přiděleny na program Galileo, v jehož rámci je vyvíjen evropský globální navigační družicový systém (viz též bod 2.2). Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2020. Na základě nařízení (EU) č. 1285/2013 (26) Komise podepsala dohodu o svěření pravomocí s agenturou ESA. Článek 9 uvedeného nařízení povoluje používání ročních splátek.

Dohody o rybolovu

Jedná se o závazky do roku 2023, které byly přijaty vůči třetím zemím v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu. Tyto závazky jsou přijímány na základě rozhodnutí Rady pro jednotlivé třetí země (např. rozhodnutí Rady (EU) 2019/385 ze dne 4. března 2019 o uzavření protokolu o provádění Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Pobřeží slonoviny o partnerství v odvětví rybolovu (2018–2024) (27) a považují se za specifické mezinárodní smlouvy, jež svým stranám ukládají práva a povinnosti na období několika let.

Závazky z operativního leasingu

Po zbývající dobu trvání příslušných leasingových smluv zbývají k úhradě tyto minimální částky:

v milionech EUR
	Minimální leasingové splátky
	< 1 rok	1 až 5 let	> 5 let	Celkem
Budovy	439	943	940	2 321
Materiál IT a další vybavení	9	21	0	31
Celkem	448	964	940	2 352

V kontextu oznámení záměru Spojeného království vystoupit z Evropské unie a na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1718 ze dne 14. listopadu 2018 o změně nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky (28) bylo sídlo Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) přemístěno z Londýna do Amsterodamu. Stávající nájemní smlouva na prostory v Londýně byla uzavřena do roku 2039, a bude proto nutné ji ukončit předčasně nebo uzavřít smlouvu o změně účelu nájmu, případně podnájemní smlouvu s třetí stranou.

Částky uvedené v tabulce zahrnují 468 milionů EUR, jež dosud zbývá na základě této nájemní smlouvy uhradit, nicméně případný finanční dopad, který se v budoucnu projeví v konsolidované účetní závěrce, závisí na výsledcích jednání s majitelem o ukončení smlouvy, případně na podmínkách podnájemní smlouvy s třetí stranou.

Ostatní smluvní závazky

V této položce jsou vykázány částky, které jsou přislíbeny k úhradě během doby účinnosti příslušných smluv. Nejvýznamnější částka připadá na veřejné zakázky Evropského parlamentu týkající se nemovitostí (87 milionů EUR).

6. ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující informace o řízení finančních rizik EU se týkají:

—	výpůjčních a úvěrových činností za účelem finanční pomoci, jež Komise provádí prostřednictvím: evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), podpory platební bilance, makrofinanční pomoci, operací Euratomu a úvěrů z vypůjčených prostředků ESUO (v likvidaci),

—	pokladních operací prováděných Komisí při plnění rozpočtu EU, včetně přijímání pokut,

—	aktiv ve fondech držených pro potřeby rozpočtových záruk: Záručního fondu pro vnější vztahy, záručního fondu EFSI a záručního fondu EFSD,

—	finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU.

6.1 DRUHY RIZIKA

Tržní riziko představuje riziko, že reálná hodnota finančního nástroje anebo jeho budoucí peněžní toky budou kolísat v důsledku měnících se tržních cen. Tržní riziko s sebou nese nejen potenciální ztrátu, ale i potenciální zisk. Zahrnuje měnové riziko, úrokové riziko a jiné cenové riziko (významnému jinému cenovému riziku EU vystavena není).

—	Měnovým rizikem se rozumí riziko, že operace EU nebo hodnota jejích investic budou ovlivněny změnami směnných kurzů. Toto riziko vyplývá ze změn kurzu jedné měny vůči druhé.

—	Úrokovým rizikem se rozumí možnost, že se hodnota cenného papíru, zvláště dluhopisu, sníží v důsledku nárůstu úrokových sazeb. Obecně platí, že vyšší úrokové sazby vedou k nižším cenám dluhopisů s fixní sazbou a naopak.

Úvěrové riziko znamená riziko ztráty způsobené nesplácením úvěru nebo jiné úvěrové linky (jistiny, úroků nebo obojího) ze strany dlužníka anebo jiným neplněním smluvních závazků. K případům selhání patří prodlení se splácením, restrukturalizace splátek a úpadek dlužníka.

Riziko likvidity představuje riziko, které vyplývá z obtížné prodejnosti aktiva, například v případě, že daný cenný papír nebo aktivum nebude možno na trhu dost rychle prodat, a tím předejít ztrátě nebo splnit určitý závazek.

6.2 ZÁSADY ŘÍZENÍ RIZIK

Plnění rozpočtu EU stále více spoléhá na využívání finančních nástrojů v operačních programech. Podrobnosti k dotčeným částkám viz bod 2.4.1.

Většina finančních nástrojů má společné to, že jejich uplatňování je na základě dohody mezi Komisí a danou finanční institucí přeneseno buď na skupinu EIB (včetně EIF), nebo na jiné finanční instituce. Dohody s těmito institucemi stanoví přísné podmínky a povinnosti pro zprostředkovatele, aby se zajistilo, že bude s prostředky EU řádně nakládáno a že o nich budou poskytovány informace. Jakmile je na některý z těchto nástrojů vyčleněn finanční příspěvek, jsou tyto finanční prostředky převedeny na bankovní účet finanční instituce zřízený pro tento účel (tj. svěřenský účet). Prostředky na svěřenském účtu může daná finanční instituce používat v závislosti na daném nástroji na poskytování úvěrů, vydávání dluhových nástrojů, investování do kapitálových nástrojů či úhradu uplatnění záruk. Výnosy z finančních nástrojů musí být zpravidla vráceny zpět do rozpočtu EU.

Riziko těchto finančních nástrojů je omezeno stropem, jejž stanoví příslušné dohody a jenž odpovídá částce vyčleněné v rozpočtu na tento nástroj. Jelikož Komise nezřídka nese ztrátu jako první a jelikož nástroje jsou určeny na financování rizikovějších příjemců (kteří mají potíže získat financování od komerčních věřitelů), je pravděpodobné, že rozpočtu vzniknou určité ztráty.

Oceňování finančních nástrojů

Reálnou hodnotou nejsou oceňovány následující kategorie finančních aktiv a závazků: peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, úvěry, pohledávky ze směnných transakcí, částky k inkasu z nesměnných transakcí, výpůjčky a jiné finanční závazky oceňované naběhlou hodnotou. Za přiměřenou aproximaci reálné hodnoty těchto finančních aktiv a závazků je pokládána jejich účetní hodnota.

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Výpůjční a úvěrové operace, jakož i související řízení hotovosti, vykonává EU v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady, nařízením Rady a Evropského parlamentu, a případně s interními pokyny. Příslušná operační oddělení se řídí vlastními písemnými manuály, které upravují postup v oblasti výpůjčních operací, úvěrů a řízení hotovosti. Úvěrové operace jsou financovány z výpůjček (back-to-back), v jejichž důsledku tudíž nevznikají otevřené úrokové ani měnové pozice.

Pokladní hotovost

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací Komise jsou stanoveny v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 804/2016 (29) a ve finančním nařízení.

Z výše uvedených nařízení vyplývají následující hlavní zásady:

—	vlastní zdroje hradí členské státy na účty vedené za tímto účelem na jméno Komise u ministerstva financí nebo centrální banky členského státu. Komise může z výše uvedených účtů čerpat pouze za účelem pokrytí svých peněžních potřeb,

—	vlastní zdroje hradí členské státy ve svých vlastních národních měnách, kdežto platby Komise jsou většinou denominovány v EUR,

—

bankovní účty vedené na jméno Komise nesmí být přečerpány. Toto omezení neplatí pro účty vlastních zdrojů Komise v případě selhání úvěrů, které jsou sjednány či zaručeny podle nařízení a rozhodnutí Rady EU, a dále za určitých podmínek, kdy jsou požadavky na peněžní prostředky vyšší než aktiva na účtech,

—	prostředky na účtech vedených v jiných měnách, než je euro, se používají buď k platbám v těchto měnách, nebo se na eura pravidelně převádějí.

Kromě účtů vlastních zdrojů má Komise u centrálních i obchodních bank zřízeny další účty, jejichž prostřednictvím provádí platby a přijímá prostředky, které nejsou rozpočtovými příspěvky členských států.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou prováděny za pomoci moderních informačních systémů. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení funkcí, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa pokladních a platebních operací Komise se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit operační a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady a postupy upravují různé druhy operací (např. provádění plateb a správu hotovosti, prognózy peněžních toků, kontinuitu činnosti atd.). Dodržování těchto zásad a postupů je pravidelně kontrolováno. O řízení rizik a osvědčených postupech se navíc vzájemně informují Generální ředitelství pro rozpočet a Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty: vklady

Částky obdržené před rokem 2010 zůstávají na bankovních účtech u bank speciálně vybraných pro účely ukládání tohoto druhu pokut. Výběr bank probíhá v souladu s postupy zadávacího řízení stanovenými ve finančním nařízení. Umístění finančních prostředků u konkrétních bank se zakládá na interních zásadách řízení rizik, které stanoví ratingové požadavky a výši finančních prostředků, které by mohly být uloženy v poměru vůči vlastnímu kapitálu protistrany. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.

Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI

Od roku 2010 jsou uložené a prozatímně vybrané pokuty investovány do speciálně vytvořeného portfolia BUFI. Jeho hlavním cílem je snížit rizika spojená s finančními trhy a zacházet rovným způsobem se všemi pokutovanými subjekty, jimž je za tímto účelem nabídnut zaručený výnos vypočtený týmž způsobem. Tyto prozatímně vybrané pokuty spravuje Komise v souladu s interními zásadami správy aktiv. Příslušná operační oddělení se řídí vlastními procesními manuály, které upravují mj. řízení pokladní hotovosti. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.

Cílem správy aktiv je investovat pokuty prozatímně uhrazené Komisi tak, aby:

—	tyto prostředky byly v případě potřeby snadno dostupné

—

za běžných okolností byl pokud možno dosahován takový výnos, jehož průměrná výše bude v souladu s výnosem z referenční hodnoty BUFI minus vzniklé náklady, a současně aby byla zachována nominální výše pokut zaplacených do portfolia předtím, než v srpnu 2018 vstoupilo v platnost nové finanční nařízení.

Investice jsou v zásadě omezeny na tyto kategorie: na termínované vklady u centrálních bank členských států, u agentur vydávajících státní dluhopisy a u státních nebo státem zaručených bank nebo u nadnárodních institucí a dále na dluhopisy, směnky a vkladové certifikáty vydávané státními nebo nadnárodními institucemi.

Bankovní záruky

Komise drží značný objem záruk vydaných finančními institucemi v souvislosti s pokutami, které Komise ukládá společnostem, jež porušují pravidla hospodářské soutěže v EU (viz bod 2.6.1.2). Tyto záruky poskytují pokutované společnosti jako alternativu úhrady prozatímních plateb. Záruky jsou spravovány v souladu s interními zásadami řízení rizik. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.

Záruční fond pro vnější vztahy

Pravidla a zásady správy aktiv záručního fondu jsou stanoveny v úmluvě mezi Komisí a EIB ze dne 25. listopadu 1994 a v následných novelách této úmluvy ze dne 17. a 23. září 1996, 8. května 2002, 25. února 2008, 9. listopadu 2010 a 28. října 2018. Záruční fond pracuje jen s měnou euro. Investuje výlučně jen v této měně, aby zamezil jakémukoli měnovému riziku. Správa aktiv se zakládá na tradičních pravidlech obezřetnosti, která jsou u finančních operací obvyklá. Zvláštní pozornost je nutno věnovat snižování rizik a zajištění toho, aby spravovaná aktiva bylo možno prodat nebo převést bez významnějšího prodlení při zohlednění pokrývaných závazků.

Záruční fond EFSI

Záruční fond EFSI byl zřízen nařízením o EFSI, viz bod 2.4.1. Pravidla a zásady, podle nichž jsou spravována aktiva tohoto fondu, jsou stanoveny v rozhodnutí Komise C(2016) 165 ze dne 21.. ledna 2016. Obhospodařovaná aktiva musí zajišťovat dostatečnou likviditu pro potřeby potenciálního uplatnění záruk a současně přispívat k optimalizaci výnosu a míry rizika, která je slučitelná se zachováním vysoké míry bezpečnosti a stability.

Záruční fond EFSD

Záruční fond EFSD byl zřízen nařízením o EFSD, viz bod 2.4.1. Aktiva záručního fondu EFSD spravuje Komise v souladu s interními zásadami a zásadami správy aktiv obsaženými v příloze 1 rozhodnutí Komise C(2017) 7693 ze dne 22. listopadu 2017. Spravovaná aktiva musí zajišťovat dostatečnou likviditu pro potřeby potenciálního uplatnění záruk a současně přispívat k optimalizaci výnosu a míry rizika, která je slučitelná se zachováním vysoké míry bezpečnosti a stability.

6.3 MĚNOVÉ RIZIKO

Expozice EU vůči měnovému riziku z finančních nástrojů na konci roku – čistá pozice

v milionech EUR 31.12.2018
	USD	GBP	DKK	SEK	EUR	Ostatní	Celkem
Finanční aktiva
Realizovatelná finanční aktiva	619	57	18	7	14 725	17	15 443
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	(475)	—	—	—	491	—	16
Úvěry (*3)	6	0	—	—	56	5	67
Pohledávky a částky k inkasu	19	4 109	99	109	20 026	303	24 664
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	49	1 524	290	406	14 338	1 505	18 113
	218	5 690	407	523	49 635	1 830	58 303
Finanční závazky
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	—	—	—	—	(20)	(2)	(22)
Závazky	(2)	(1)	(0)	(0)	(32 218 )	(5)	(32 227 )
	(2)	(1)	(0)	(0)	(32 238 )	(7)	(32 249 )
Celkem	216	5 689	407	523	17 397	1 824	26 055

v milionech EUR 31.12.2017
	USD	GBP	DKK	SEK	EUR	Ostatní	Celkem
Finanční aktiva
Realizovatelná finanční aktiva	680	57	17	56	12 806	16	13 632
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	(632)	—	—	—	655	—	23
Úvěry (*3)	6	0	—	—	123	7	137
Pohledávky a částky k inkasu	15	549	63	86	11 591	62	12 366
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	49	3 180	27	693	18 468	1 694	24 111
	118	3 787	107	835	43 642	1 779	50 268
Finanční závazky
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	—	—	—	—	—	(2)	(2)
Závazky	(4)	(2)	(0)	(1)	(39 029 )	(12)	(39 048 )
	(4)	(2)	(0)	(1)	(39 029 )	(14)	(39 050 )
Celkem	114	3 785	107	834	4 613	1 765	11 218

Pokud by euro oproti ostatním měnám posílilo o 10 %, mělo by to následující dopad:

v milionech EUR Hospodářský výsledek
	USD	GBP	DKK	SEK
2018	(7)	(512)	(35)	(47)
2017	(5)	(339)	(8)	(71)

v milionech EUR Čistá aktiva
	USD	GBP	DKK	SEK
31.12.2018	(13)	(5)	(2)	(1)
31.12.2017	(5)	(5)	(2)	(5)

Pokud by euro oproti těmto měnám o 10 % oslabilo, mělo by to následující dopad:

v milionech EUR Hospodářský výsledek
	USD	GBP	DKK	SEK
2018	9	625	43	57
2017	6	414	10	87

v milionech EUR Čistá aktiva
	USD	GBP	DKK	SEK
31.12.2018	16	6	2	1
31.12.2017	7	6	2	6

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Většina finančních aktiv a pasiv je denominována v eurech, takže EU není vystavena měnovému riziku.

Pokladní hotovost

Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než euro jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (ve znění nařízení Rady (EU, Euratom 2016/804). Na euro se převádějí, jsou-li zapotřebí pro platby. Výše zmíněné nařízení upravuje postupy pro správu těchto prostředků. V omezeném počtu případů se tyto prostředky používají přímo na platby v téže měně.

Komise má u obchodních bank zřízenu řadu účtů v měnách zemí EU, jež nepoužívají euro, a dále účty v USD a CHF, a to za účelem provádění plateb v těchto měnách. Tyto účty jsou doplňovány v závislosti na výši plateb, jež se mají uskutečnit, a v důsledku toho nevzniká z jejich zůstatků expozice vůči měnovému riziku.

Jsou-li na účty připsány jiné příjmy (než vlastní zdroje) v ostatních měnách než v eurech, jsou buď převedeny na účty Komise vedené v téže měně, pokud jsou potřeba na provádění plateb, nebo jsou konvertovány na eura a převedeny na účty vedené v eurech. Na zálohové účty vedené v jiných měnách než euro se prostředky doplňují v závislosti na odhadovaných krátkodobých platebních potřebách v dané zemi a v dané měně. Zůstatky na těchto účtech jsou udržovány do výše příslušných limitů.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty (vklady a portfolio BUFI) a bankovní záruky

Jelikož všechny pokuty jsou ukládány a hrazeny v EUR, měnové riziko nevzniká.

Záruční fond pro vnější vztahy

Finanční aktiva záručního fondu jsou denominována v EUR, takže měnové riziko nevzniká. Úvěry postoupené na EU na základě čerpání záručního fondu v důsledku selhání příjemce úvěru jsou vedeny ve své původní měně, a tudíž vystavují EU měnovému riziku. Vzhledem k nejistotě o okamžiku splacení úvěru nejsou prováděna žádná opatření na kompenzaci kolísání směnných kurzů (zajištění).

Záruční fond EFSI

Záruční fond EFSI aktuálně používá EUR i USD. Měnové riziko je řízeno uzavíráním derivátových kontraktů (měnových forwardů), jimiž je zajišťována tržní hodnota portfolia investic denominovaných v USD. Limit maximální nezajištěné měnové expozice je stanoven na 1 % z celkové hodnoty portfolia při dodržení referenční hodnoty a ročních strategických alokací. Pokud by tedy tržní hodnota investic denominovaných v USD rostla či klesala nad či pod tento 1% limit, byl by dán pokyn ke kompenzačnímu obchodu (uzavření nového forwardu téhož, nebo opačného směru), který by zajišťovanou pozici odpovídajícím způsobem upravil či vyrovnal opačnou hodnotou. Úpravu zajišťované pozice může vyvolat i pohyb směnného kurzu EUR/USD.

Úvěry postoupené na EU na základě čerpání záručního fondu v důsledku selhání příjemce úvěru jsou vedeny ve své původní měně, a tudíž vystavují EU měnovému riziku. Vzhledem k nejistotě o okamžiku splacení úvěru nejsou prováděna žádná opatření na kompenzaci kolísání směnných kurzů (zajištění).

Záruční fond EFSD

Záruční fond EFSD aktuálně používá pouze EUR, nicméně zásady správy aktiv fondu mu umožňují investovat i do aktiv v určitých jiných měnách než EUR.

6.4 ÚROKOVÉ RIZIKO

V následující tabulce je uvedena citlivost realizovatelných finančních aktiv na úrokovou sazbu za předpokladu změny úrokových sazeb o +/–100 bazických bodů (1 %).

v milionech EUR
	Zvýšení (+) / pokles (–) v bazických bodech	Vliv na čistá aktiva
2018: Realizovatelná finanční aktiva	+100	(348)
	–100	374
2017: Realizovatelná finanční aktiva	+100	(359)
	–100	382

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Z povahy výpůjčních a úvěrových činností vznikají EU úročená aktiva a pasiva významného objemu. Úrokové riziko z výpůjčních operací však nehrozí, neboť je kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. back-to-back).

Pokladní hotovost

Pokladna Komise si nepůjčuje peníze, a není tak vystavena úrokovému riziku. Ze zůstatků na bankovních účtech jsou však vypočítávány úroky. Komise proto zavedla opatření k tomu, aby se do úroků připisovaných na jejích bankovních účtech pravidelně promítaly tržní úrokové sazby a jejich případné výkyvy.

Účty vedené u ministerstev financí členských států, na něž jsou hrazeny vlastní zdroje, nejsou úročeny ani zpoplatněny. Účty u národních centrálních bank úročeny být mohou, a to sazbami, jež tyto jednotlivé instituce používají. Vzhledem k tomu, že úročení těchto účtů může být v současné době v některých případech záporné, jsou zavedeny postupy pro správu hotovosti za účelem minimalizace zůstatků na těchto účtech.

Účty pro účely vlastních zdrojů jsou navíc před dopadem záporných úroků chráněny v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 804/2016.

Jednodenní zůstatky na účtech u obchodních bank jsou zhodnocovány každodenně. Tyto úroky vycházejí z variabilních tržních sazeb, na které se uplatňuje smluvní marže (kladná nebo záporná). Sazby používané obchodními bankami mají obvykle smluvně stanovenou spodní hranici na úrovni nula. V důsledku toho nevzniká riziko, že by Komisi plynul úrok nižší než tržní.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty (vklady, portfolio BUFI) a bankovní záruky

Prozatímně vybrané pokuty jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a do dlouhodobých dluhopisů s průměrnou durací 2,58 roku.

Záruční fond pro vnější vztahy

Rozpočtové prostředky vyčleněné na záruční fond jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a do dlouhodobých dluhopisů. Celková průměrná durace tohoto portfolia činí 2,58 roku.

Záruční fond EFSI

Rozpočtové prostředky vyčleněné na Záruční fond EFSI jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a do dlouhodobých dluhopisů. Celková průměrná durace tohoto portfolia činí 2,4 roku.

Záruční fond EFSD

Jelikož první prostředky byly do záručního fondu EFSD vloženy teprve na konci roku 2018, tvoří jej převážně peněžní prostředky držené v centrálních bankách. Průměrná durace portfolia činí 0,03 roku.

6.5 ÚVĚROVÉ RIZIKO

Úvěrové riziko, jemuž je EU na konci sledovaného období vystavena, je vyjádřeno účetní hodnotou finančních nástrojů uvedených v bodě 2.

Analýza stáří neznehodnocených finančních aktiv

v milionech EUR
	Celkem	Ani po splatnosti, ani se sníženou hodnotou	Po splatnosti, ale bez snížení hodnoty
	Celkem	Ani po splatnosti, ani se sníženou hodnotou	< 1 rok	1–5 let	> 5 let
Úvěry	53 939	53 939	0	—	—
Pohledávky a částky k inkasu	24 664	14 737	6 585	3 209	134
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	16	16	—	—	—
Celkem k 31.12.2018	78 620	68 692	6 585	3 209	134
Úvěry	54 981	54 980	0	—	—
Pohledávky a částky k inkasu	12 366	8 905	2 894	359	208
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	23	23	—	—	—
Celkem k 31.12.2017	67 369	63 908	2 894	359	208

Pohledávky a částky k inkasu se splatností kratší než jeden rok zahrnují částky k inkasu, jež plynou z pokut ve výši 6 366 milionů EUR uložených v oblasti hospodářské soutěže, a pohledávky a částky k inkasu se splatností od jednoho do pěti let zahrnují částky k inkasu, jež plynou z pokut uložených v oblasti hospodářské soutěže ve výši 3 136 milionů EUR. Uvedené částky jsou z velké části kryté bankovními zárukami, takže úvěrové riziko, kterému je Komise vystavena, je nízké. Tyto záruky poskytují pokutované společnosti jako alternativu úhrady prozatímních plateb.

Úvěrová kvalita finančních aktiv, která nejsou ani po splatnosti, ani nemají sníženou hodnotu

v milionech EUR 31.12.2018
	Realizovatelná (*4)	Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty (*5)	Úvěry	Pohledávky a částky k inkasu	Peníze	Celkem
Protistrany s externím úvěrovým ratingem
Prvotřídní a vysoká kvalita	9 019	16	98	9 064	14 950	33 146
Vyšší střední kvalita	3 209	—	23 513	755	2 740	30 217
Nižší střední kvalita	1 765	—	25 775	1 456	181	29 177
Neinvestiční stupeň	—	—	4 488	200	221	4 909
	13 993	16	53 874	11 475	18 092	97 449
Protistrany bez externího úvěrového ratingu
Skupina 1	—	—	64	3 262	21	3 347
Skupina 2	—	—	2	0	—	2
	—	—	66	3 262	21	3 349
Celkem	13 993	16	53 939	14 737	18 113	100 797

v milionech EUR 31.12.2017
	Realizovatelná (*4)	Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty (*5)	Úvěry	Pohledávky a částky k inkasu	Peníze	Celkem
Protistrany s externím úvěrovým ratingem
Prvotřídní a vysoká kvalita	8 068	16	143	2 989	19 261	30 477
Vyšší střední kvalita	1 794	—	23 585	293	3 977	29 650
Nižší střední kvalita	2 186	—	27 195	846	463	30 691
Neinvestiční stupeň	—	—	3 977	110	389	4 476
	12 048	16	54 901	4 239	24 090	95 293
Protistrany bez externího úvěrového ratingu
Skupina 1	—	6	80	4 665	21	4 772
Skupina 2	—	—	—	1	—	1
	—	6	80	4 666	21	4 773
Celkem	12 048	23	54 980	8 904	24 111	100 067

Ve výše uvedené tabulce nejsou uvedena realizovatelná finanční aktiva ve formě kapitálových nástrojů bez externího úvěrového ratingu. Čtyři výše uvedené kategorie rizik jsou v zásadě založeny na ratingových kategoriích ratingových agentur a odpovídá jim:

—	prvotřídní a vysoká kvalita: Moody P-1, Aaa – Aa3, S&P A-1+, A-1, AAA – AA–, Fitch F1+, F1, AAA – AA– a ekvivalentní stupně,

—	vyšší střední kvalita: Moody P-2, A1 – A3, S&P A-2, A+ – A–, Fitch F2, A+ – A– a ekvivalentní stupně,

—	nižší střední kvalita: Moody P-3, Baa1 – Baa3, S&P A-3, BBB+ – BBB–, Fitch F-3, BBBB+ – BBB– a ekvivalentní stupně,

—	neinvestiční stupeň: Moody not prime, Ba1 – C, S&P B, C, BB+ – D, Fitch B, C, BB+ – D a ekvivalentní stupně.

EU používá tyto ratingové kategorie agentur zejména k posouzení finančních nástrojů a obchodních bank. Na základě vlastních analýz jednotlivých případů však může ponechat částky v jedné z výše uvedených kategorií i tehdy, pokud jedna nebo více výše uvedených ratingových agentur sníží odpovídající protistraně hodnocení. Pokud jde o protistrany bez ratingu, do skupiny 1 jsou řazeni dlužníci, u nichž v minulosti nedošlo k selhání, do skupiny 2 pak dlužníci s historií selhání.

Částky vykázané výše v položce Úvěry a pohledávky v kategorii Neinvestiční stupeň připadají především na úvěry v rámci finanční podpory, jež poskytuje Komise členským státům s finančními obtížemi, a dále na částky, jež mají být inkasovány od některých členských států na základě nařízení o vlastních zdrojích či na jiném právním základě. Jako peněžní prostředky jsou vykázány bankovní účty s vlastními zdroji, jež jsou vedeny u ministerstev financí a centrálních bank členských států za účelem ukládání příspěvků na vlastní zdroje v souladu s uvedeným nařízením. Komise může využívat tyto účty výhradně k pokrytí hotovostních požadavků vyplývajících z plnění rozpočtu.

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Expozice vůči úvěrovému riziku je ošetřena především státními zárukami (v případě Euratomu), poté prostřednictvím Záručního fondu pro vnější vztahy (makrofinanční pomoc a Euratom), následně možností čerpat nezbytné prostředky z účtů Komise vedených pro vlastní zdroje ve členských státech a nakonec prostřednictvím rozpočtu EU.

Předpisy o vlastních zdrojích je strop pro platby vlastních zdrojů stanoven na 1,20 % HND členských států. Ve skutečnosti však bylo k pokrytí prostředků na platby použito v roce 2018 jen 0,90 %. Znamená to, že k 31. prosinci 2018 byla k pokrytí těchto záruk k dispozici marže 0,30 %. Za tímto účelem je EU oprávněna vyzvat všechny členské státy, aby zajistily splnění právního závazku EU vůči jejím věřitelům.

Pokladní hotovost

Většina hotovostních zdrojů Komise je v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 804/2016 (ve znění nařízení Rady (EU, Euratom 2016/804) o vlastních zdrojích vedena na účtech vlastních zdrojů, jež členské státy zřídily za účelem úhrady svých příspěvků. Všechny tyto účty jsou vedeny u ministerstev financí nebo centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro Komisi nejnižší úvěrové riziko (nebo riziko protistrany), jelikož expozice vzniká vůči členským státům. Pokud jde o tu část hotovostních zdrojů Komise, která je uložena u obchodních bank za účelem provádění plateb, jsou tyto účty doplňovány podle pravidel just in time, o což se automaticky stará systém řízení pokladní hotovosti. Na každém účtu jsou peněžní prostředky ponechávány v minimálním objemu, který zohledňuje průměrnou denní výši odchozích plateb z daného účtu. V důsledku toho zůstávají jednodenní vklady na těchto účtech trvale nízké (celkově v průměru pod 80 milionů EUR a jsou rozloženy na přibližně 20 účtech). Expozice Komise vůči riziku je tudíž omezená. Na tyto částky je třeba pohlížet se zřetelem k celkovým denním hotovostním zůstatkům, jež v roce 2018 kolísaly mezi 6 miliardami EUR a 37 miliardami EUR, a se zřetelem k celkovému objemu odchozích plateb z účtů Komise v roce 2018, jenž převýšil částku 155 miliard EUR.

Navíc jsou v zájmu další minimalizace rizika protistrany, jemuž je Komise vystavena, uplatňovány zvláštní zásady pro výběr obchodních bank:

—	Všechny obchodní banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating P-1 agentury Moody nebo rating ekvivalentní. Za zvláštních a řádně odůvodněných okolností může být akceptován rating nižší.

—	Úvěrové ratingy obchodních bank, u nichž má Komise účty, jsou denně monitorovány.

—

V delegacích mimo EU jsou zálohové účty vedeny u místních bank vybraných prostřednictvím zjednodušeného výběrového řízení. Ratingové požadavky závisí na místní situaci a mohou se v jednotlivých zemích výrazně lišit. V zájmu omezení expozice jsou zůstatky na těchto účtech udržovány v nejnižším možném objemu (se zohledněním operativních potřeb), jsou pravidelně doplňovány a používané stropy se každoročně přezkoumávají.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty: vklady

Banky, u nichž jsou uloženy pokuty prozatímně vybrané před rokem 2010, jsou vybrány ve výběrovém řízení v souladu se zásadami řízení rizik. Tyto zásady vymezují ratingové požadavky a výši finančních prostředků, které by mohly být u protistrany uloženy v poměru vůči jejímu vlastnímu kapitálu.

U obchodních bank, jež byly pro potřeby ukládání prozatímně vybraných pokut speciálně vybrány, se jako obecné pravidlo požaduje minimální dlouhodobý rating A– (S&P nebo rating ekvivalentní) vydaný dvěma agenturami. V případě, že se rating bank v této skupině sníží, uplatní se zvláštní opatření. Navíc je výše prostředků uložených v dané bance omezena na určitý procentní podíl jejího kapitálu, který se mění v závislosti na jejím ratingu. Výpočet těchto limitů rovněž zohledňuje výši neuplatněných záruk, jež Komisi daná instituce poskytla. Pravidelně se kontroluje, zda neuhrazené vklady splňují platné požadavky Komise.

Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI

U prostředků, jež plynou z pokut prozatímně vybraných od roku 2010 a jež jsou ukládány do státních dluhopisů, podstupuje Komise úvěrové riziko. Tato expozice je nejvíce koncentrována v případě Španělska, na něž připadá 16 % z portfolia. Na pět zemí, vůči nimž je expozice nejvyšší (Španělsko, Francie, Lucembursko, Německo a Itálie), připadá z investičního portfolia společně 67 %. Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni A– (S&P nebo rating ekvivalentní).

Bankovní záruky

Zásady řízení rizik, jež jsou uplatňovány na akceptaci takovýchto záruk, zajišťují Komisi vysokou úvěrovou kvalitu. Skutečnost, zda neuplatněné záruky splňují platné požadavky těchto zásad, je pravidelně kontrolována.

Záruční fond pro vnější vztahy

Dohodnuté zásady obhospodařování či strategie investování, jejichž předmětem jsou aktiva držená v portfoliu pokladny, stanoví určité limity a omezení, jimiž je redukována expozice tohoto portfolia vůči úvěrovému riziku. Součástí těchto limitů a omezení jsou kritéria způsobilosti, absolutní úvěrové limity v nominálním vyjádření platné pro jednotlivé kategorie emitentů, relativní limity koncentrace platné pro jednotlivé kategorie emitentů a limity koncentrace platné pro jednotlivé emise. Všechny investice jsou zařazeny nejméně do investičního stupně.

Záruční fond EFSI

Zásady správy aktiv, zásady řízení rizik a strategie investování stanoví určité limity a omezení, jimiž je redukována expozice portfolia vůči úvěrovému riziku. Toto portfolio je zpravidla omezeno na položky investičního stupně. Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni A- (S&P nebo rating ekvivalentní).

Vzhledem k tomu, že jedinou protistranou všech otevřených měnových forwardů byla k 31. prosinci 2018 Banque de France, nejsou k uvedenému datu zavedena žádná úvěrová posílení, např. kolaterál, nettingové dohody či záruky. V případě měnových derivátů, jež mají na konci sledovaného období kladnou reálnou hodnotu, je maximální expozice vůči úvěrovému riziku rovna účetní hodnotě v rozvaze.

Záruční fond EFSD

6.6 RIZIKO LIKVIDITY

Analýza finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti

v milionech EUR
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Výpůjčky	(2 350 )	(17 363 )	(34 158 )	(53 872 )
Závazky	(32 227 )	—	—	(32 227 )
Ostatní	(252)	(648)	(1 112 )	(2 012 )
Celkem k 31.12.2018	(34 829 )	(18 011 )	(35 270 )	(88 110 )
Výpůjčky	(6 700 )	(14 862 )	(33 279 )	(54 841 )
Závazky	(39 048 )	—	—	(39 048 )
Ostatní	(150)	(665)	(1 255 )	(2 070 )
Celkem k 31.12.2017	(45 898 )	(15 527 )	(34 534 )	(95 959 )

Finanční nástroje v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

v milionech EUR
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Deriváty – část k vyplacení	(490)	(2)	(6)	(498)
Deriváty – část k inkasu	477	—	—	477
Čisté peněžní toky k 31.12.2018	(14)	(2)	(6)	(21)
Deriváty – část k vyplacení	(634)	(2)	—	(635)
Deriváty – část k inkasu	638	—	—	638
Čisté peněžní toky k 31.12.2017	5	(2)	—	3

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Riziko likvidity, které vyplývá z přijatých úvěrů, je obecně kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace „back-to-back“). Pokud jde o makrofinanční pomoc a Euratom, slouží jako rezerva likvidity (neboli záchranná síť) pro případ selhání či prodlení dlužníků Záruční fond pro vnější vztahy. Co se týče podpory platební bilance, nařízení Rady (ES) č. 431/2009 (30) stanoví postup, který zajišťuje dostatečně dlouhou lhůtu k uvolnění prostředků prostřednictvím účtů Komise, jež jsou vedeny pro potřeby výběru vlastních zdrojů v členských státech. Pokud jde o EFSM, stanoví nařízení Rady (EU) č. 407/2010 (31) podobný postup.

Pokladní hotovost

Rozpočtové zásady EU zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje za daný rok vždy postačovaly k uskutečnění všech plateb. Součet příspěvků členských států spolu s jinými příjmy se totiž rovná výši prostředků na platby v daném rozpočtovém roce. Příspěvky členských států jsou však rozloženy do dvanácti měsíčních splátek v průběhu roku, zatímco platby vykazují určitý sezónní charakter. Dále platí, že v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (o metodách a postupu pro poskytování vlastních zdrojů, ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804) jsou příspěvky členských států určené na opravné rozpočty schválené v daném měsíci (n) dávány k dispozici buď v první pracovní den měsíce n+1 (jsou-li schváleny před 16. dnem daného měsíce), nebo v první pracovní den měsíce n+2 (jsou-li schváleny v 16. nebo pozdější den daného měsíce), zatímco související prostředky na platby jsou k dispozici okamžitě.

Aby se zajistilo, že dostupné pokladní zdroje budou vždy postačovat k úhradě plateb v každém jednotlivém měsíci, jsou zavedeny postupy pravidelného prognózování hotovosti. V případě potřeby si lze do výše určitých limitů a za jistých podmínek vyžádat od členských států vlastní zdroje či další finanční prostředky i předem. Sezónní povaha výdajů a obecná rozpočtová omezení v posledních letech vedly k potřebě zvýšeného monitorování rytmu plateb během roku. Automatizované nástroje k řízení hotovosti v podmínkách každodenních pokladních operací Komise mimoto zajišťují, že na všech jejích bankovních účtech je každý den k dispozici dostatečná likvidita.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI

Fond je spravován podle zásady, že aktiva mají být ve vztahu k příslušným závazkům dostatečně likvidní a prodejná. Jeho portfolio je složeno povětšinou z vysoce likvidních cenných papírů, které lze prodat za účelem pokrytí neočekávaných odtoků likvidity. Na peněžní prostředky, peněžní ekvivalenty a cenné papíry se splatností do 1 roku připadá v portfoliu 23 %.

Záruční fond pro vnější vztahy

Fond je spravován podle zásady, že aktiva mají být ve vztahu k příslušným závazkům dostatečně likvidní a prodejná. Drží proto dostatečný objem peněžních aktiv, aby pokryl krátkodobé odtoky likvidity. Na peněžní prostředky, peněžní ekvivalenty a cenné papíry se splatností do 1 roku připadá v portfoliu 9,2 %.

Záruční fond EFSI

Záruční fond EFSI je spravován podle zásady, že aktiva mají být ve vztahu k příslušným závazkům dostatečně likvidní a prodejná. Jeho portfolio je složeno z likvidních aktiv, která lze prodat za účelem pokrytí neočekávaných odtoků likvidity. Na peněžní prostředky, peněžní ekvivalenty a cenné papíry se splatností do 1 roku připadá v portfoliu 22 %.

Derivátové kontrakty jsou vypořádávány brutto, s tím, že vypořádání se řídí smluvní splatností těchto derivátů. Závazky jsou plněny prodejem aktiv denominovaných v USD či swapem, takže je možné, že v důsledku kurzových rozdílů dojde k odtoku likvidity.

Pro potřeby požadavků na kolaterál či marži není nutné uplatňovat řízení likvidity. Stávající protistrana zajištění totiž akceptuje, že bude s Komisí obchodovat bez uplatňování požadavků na kolaterál a výzev k doplnění zajištění.

Záruční fond EFSD

Záruční fond EFSD je spravován podle zásady, že aktiva mají být ve vztahu k příslušným závazkům dostatečně likvidní a prodejná.

Jeho portfolio je z 97 % složeno z peněžních prostředků na běžných účtech.

Ostatní finanční nástroje – derivátové finanční závazky

V roce 2017 uzavřela EU derivátovou smlouvu (měnovou opci) na krytí devalvace cizí měny ve vztahu k úvěrům poskytnutým finančními institucemi (viz bod 2.11.2). Ze záruky EU za kapitálová portfolia držená skupinou EIB navíc plyne finanční závazek krýt změny v hodnotě či snížení hodnoty podkladových investic. U ostatních finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU nesmí částka, za niž EU z titulu těchto nástrojů ručí, přesáhnout výši přislíbené částky, čímž je riziko likvidity zmírněno.

7. ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

7.1 SPŘÍZNĚNÉ STRANY

Spřízněnými stranami EU jsou konsolidované účetní jednotky EU, přidružené účetní jednotky a členové vrcholového vedení těchto subjektů. Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžné činnosti EU, a z toho důvodu nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na zveřejnění údajů o těchto transakcích.

7.2 FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

Za účelem informování o transakcích se spřízněnými stranami (členy vrcholového vedení) jsou příslušné osoby uvedeny v pěti kategoriích:

kategorie 1: předsedové Evropské rady, Komise a Soudního dvora Evropské unie,

kategorie 2: místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní místopředsedové Komise,

kategorie 3: generální tajemník Rady, členové Komise, soudci a generální advokáti Soudního dvora, předseda a členové Tribunálu, předseda a členové Evropského soudu pro veřejnou službu, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů,

kategorie 4: předseda a členové Účetního dvora,

kategorie 5: nejvýše postavení úředníci orgánů a agentur.

Souhrn jejich finančních nároků je uveden níže, s tím, že další informace lze získat ve služebním řádu zveřejněném na internetových stránkách portálu Europa. Služební řád je oficiálním dokumentem, kde jsou popsány práva a povinnosti všech úředníků EU. Členové vrcholového vedení neobdrželi od EU žádné zvýhodněné úvěry.

FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

EUR
Nárok (na zaměstnance)	Kategorie 1	Kategorie 2	Kategorie 3	Kategorie 4	Kategorie 5
Základní plat (měsíční)	27 903,32	25 274,75 –	20 219,80 –	21 837,39 –	12 856,84 –
		26 285,75	22 747,28	23 252,78	20 219,80
Příplatek za vzdálenost od místa trvalého pobytu/za práci v zahraničí	15 %	15 %	15 %	15 %	0–4 % – 16 %
Rodinné přídavky:
Příplatek na domácnost (% z platu)	2 % + 187,69	2 % + 187,69	2 % + 187,69	2 % + 187,69	2 % + 187,69
Příspěvek na vyživované dítě	410,11	410,11	410,11	410,11	410,11
Příplatek na předškolní vzdělávání	100,18	100,18	100,18	100,18	100,18
Příplatek na vzdělání, nebo	278,25	278,25	278,25	278,25	278,25
příplatek na vzdělání mimo místo pracoviště	556,5	556,5	556,5	556,5	556,5
Příplatek pro předsedajícího soudce	Nevyplácen	Nevyplácen	638,43	Nevyplácen	Nevyplácen
Příspěvek na reprezentaci	1 512,12	971,82	638,43	Nevyplácen	Nevyplácen
Roční cestovní náklady	Nepropláceny	Nepropláceny	Nepropláceny	Nepropláceny	Nepropláceny
Přeložení do členského státu:
Příspěvek na vzdělání (*6)	Ano	Ano	Ano	Ano	Ano
% z platu (*6)	5 %	5 %	5 %	5 %	5 %
% z platu bez oprav. koef.	Max. 25%	Max. 25%	Max. 25%	Max. 25%	Max. 25%
Výdaje na reprezentaci	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Nepropláceny	Nepropláceny
Při nástupu do funkce:
Výdaje za zařízení	55 806,65	50 549,49	40 439,60	43 674,78	Propláceny
		–52 571,49	–45 494,55	–46 505,55
Cestovní výlohy rodiny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny
Výdaje na stěhování	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny
Při odchodu z funkce:
Výlohy na přesídlení	27 903,32	25 274,75 –	20 219,80 –	21 837,39 –	Propláceny
		26 285,75	22 747,28	23 252,78
Cestovní výlohy rodiny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny
Výdaje na stěhování	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny	Propláceny
Přechod (% z platu) (*7)	40 % – 65 %	40 % – 65 %	40 % – 65 %	40 % – 65 %	Nevyplácí se
Zdravotní pojištění	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno
Důchod (% z platu, před zdaněním)	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %
Odvody:
Daň z platu	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %
Zdravotní pojištění (% z platu)	1,7 %	1,7 %	1,7 %	1,7 %	1,7 %
Zvláštní odvod z platu	7 %	7 %	7 %	7 %	6 – 7 %
Srážka na důchod	Nehrazena	Nehrazena	Nehrazena	Nehrazena	10,0 %
Počet osob ke konci roku	3	6	93	28	112

8. UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Účetní Komise se ke dni podpisu této účetní závěrky nedozvěděla o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani jí takové záležitosti nebyly nahlášeny. Účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny na základě nejnovějších dostupných údajů, které jsou promítnuty do předložených informací.

9. ROZSAH KONSOLIDACE

A. OVLÁDANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (52)

1. Orgány a poradní orgány (11)

Evropský parlament

Evropská rada

Evropská komise

Evropský účetní dvůr

Soudní dvůr Evropské unie

Evropská služba pro vnější činnost

Evropský inspektor ochrany údajů

Evropský hospodářský a sociální výbor

Evropský veřejný ochránce práv

Výbor regionů

Rada Evropské unie

2. Agentury EU (39)

2.1 Výkonné agentury (6)

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny

Výkonná agentura pro výzkum

Výkonná agentura pro malé a střední podniky

Výkonná agentura pro inovace a sítě

Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum

2.2 Decentralizované agentury (33)

Evropská agentura pro námořní bezpečnost

Evropská agentura pro léčivé přípravky

Agentura pro evropský GNSS

Evropská agentura pro chemické látky

Fusion for Energy (Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy)

Eurojust

Evropský institut pro rovnost žen a mužů

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí

Evropská agentura pro životní prostředí

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů

Evropský orgán pro bankovnictví

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu

Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)

EU-LISA (Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Evropská agentura pro železnice

Odrůdový úřad Společenství

Evropská agentura pro kontrolu rybolovu

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Evropský policejní úřad (Europol)

Evropská agentura pro bezpečnost letectví

Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací

Agentura Evropské unie pro základní práva

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

Evropská nadace odborného vzdělávání

Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

3. Další účetní jednotky (2)

Evropské společenství uhlí a oceli (v likvidaci)

Evropský inovační a technologický institut

B. PŘIDRUŽENÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (1)

Evropský investiční fond

NEVÝZNAMNÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

Níže uvedené účetní jednotky nebyly při konsolidaci finančních výkazů za rok 2018 zahrnuty do konsolidačního celku ekvivalenční metodou, a to z důvodu nevýznamnosti.

SPOLEČNÝ PODNIK PRO PRŮMYSL ZALOŽENÝ NA BIOTECHNOLOGIÍCH

Tento společný podnik je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, jež uzavřely EU a Konsorcium průmyslu založeného na biotechnologiích (BIC). Tento podnik se věnuje realizaci potenciálu evropského biohospodářství, jež transformuje biologické zbytky a odpad na ekologické výrobky denní potřeby. Za tímto účelem jsou používány inovativní technologie a biorafinérie, jež v biohospodářství zaujímají ústřední roli.

SPOLEČNÝ PODNIK CLEAN SKY

Clean Sky je největším evropským výzkumným programem, který rozvíjí inovativní špičkovou technologii na snižování emisí CO2 a dalších plynů, jakož i hluku z letadel. Společný podnik Clean Sky je financován z programu EU Horizont 2020 a přispívá k posilování spolupráce v evropském leteckém průmyslu, předního postavení tohoto průmyslu ve světě a jeho konkurenceschopnosti.

SPOLEČNÝ PODNIK – INICIATIVA PRO INOVATIVNÍ LÉČIVA (IMI)

IMI je největší iniciativou veřejného a soukromého sektoru v Evropě, která si klade za cíl urychlit vývoj kvalitnějších a bezpečnějších léčiv pro pacienty. IMI je společným podnikem Evropské unie a sdružení farmaceutického průmyslu.

SPOLEČNÝ PODNIK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTI A SYSTÉMY PRO VEDOUCÍ POSTAVENÍ EVROPY (ECSEL, VZNIKLÝ SLOUČENÍM BÝVALÝCH SPOLEČNÝCH PODNIKŮ ENIAC A ARTEMIS)

ECSEL je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru v oblasti elektronických součástí a systémů, které má zmenšovat odstup mezi výzkumem a využitím, slaďovat strategie ke zvýšení investic na evropské i národní úrovni a budovat vyspělý ekosystém.

SPOLEČNÝ PODNIK PRO PALIVOVÉ ČLÁNKY A VODÍK (FCH)

Tento společný podnik je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, který podporuje výzkum, technologický rozvoj a demonstrace v oblasti technologií, jež používají palivové články a vodík. Jeho cílem je urychlit uvádění těchto technologií na trh a realizovat jejich potenciál v zájmu vybudování nízkouhlíkového energetického systému.

SPOLEČNÝ PODNIK PRO VÝZKUM USPOŘÁDÁNÍ LETOVÉHO PROVOZU JEDNOTNÉHO EVROPSKÉHO NEBE (SESAR)

SESAR je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, jež odpovídá za modernizaci evropského systému uspořádání letového provozu (ATM). Za tímto účelem koordinuje a sdružuje veškerý výzkum a inovace v EU, které jsou pro ATM relevantní.

SPOLEČNÝ PODNIK SHIFT2RAIL

Shift2Rail je první společnou evropskou technologickou iniciativou na poli železniční dopravy, jež usiluje o cílený výzkum a inovace (VaI) a trhem iniciovaná řešení. Jeho úkolem je urychlovat integraci nových a vyspělých technologií do inovativních železničních produktů.

Výše uvedené účetní jednotky zveřejňují své roční účetní závěrky na svých internetových stránkách.

FINANČNÍ VÝKAZ – DISKUSE A ANALÝZA (32)

OBSAH

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY EU: FINANČNÍ SITUACE V ROCE 2018

1.1.

VÝNOSY

1.2.

NÁKLADY

1.3.

AKTIVA

1.4.

PASIVA

100

ŘÍZENÍ RIZIK A NEJISTOT PŘI PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

101

2.1.

MAKROEKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ

101

2.2.

PODMÍNĚNÉ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY Z FINANČNÍ POMOCI

102

2.3.

ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY

103

2.4.

REZERVA PRO NOVÉ ÚČASTNÍKY NA TRHU (NER 300)

103

Cílem této části – diskuse a analýzy k finančním výkazům – je pomoci čtenářům porozumět finanční situaci, finanční výkonnosti a peněžním tokům, jež jsou v konsolidovaných finančních výkazech EU prezentovány. Údaje uvedené v této diskusní a analytické části nebyly auditovány.

1. KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY EU: FINANČNÍ SITUACE V ROCE 2018

1.1 VÝNOSY

Konsolidované výnosy EU zahrnují částky, které se týkají směnných a nesměnných transakcí, přičemž nejvýznamnější jsou nesměnné transakce.

Níže uvedená tabulka podává přehled hlavních kategorií nesměnných transakcí.

Pětiletý trend výnosů z hlavních nesměnných transakcí (v milionech EUR)

Jelikož rozpočtové příjmy by měly být stejné jako rozpočtové výdaje (nebo vyšší), jsou hlavní příčinou výše zobrazeného trendu výnosů platby uskutečněné v jednotlivých letech. Konsolidované výnosy v roce 2018 oproti předchozímu roku stouply o 20 % na 163 miliard EUR, a to zejména z těchto důvodů:

—

zdroje z HND stouply o 27 miliard EUR, neboli o 35 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento efekt primárně odráží vliv růstu prostředků na platby v rozpočtu na rok 2018. Ostrý nárůst se váže zejména k nízkým zdrojům z HND v roce 2017 a vlivu rozpočtového přebytku z roku 2016 ve výši 6,4 miliardy EUR vykázaného v „ostatních výnosech z nesměnných transakcí“. Rozpočtový přebytek z roku 2017 vykázaný ve výkazu o finanční výkonnosti k 31. prosinci 2018 byl mnohem nižší (0,6 miliardy EUR), což vysvětluje na jedné straně potřebu vyšších zdrojů z HND, protože ty se využívají k financování části rozpočtu, která není pokrytá příjmy z žádných jiných zdrojů, a na druhé straně pokles „ostatních výnosů“,

—	nárůst tradičních vlastních zdrojů o 2,2 miliardy EUR související s porušováním právních předpisů EU Spojeným královstvím v období od listopadu 2011 do října 2017. V jeho důsledku byl účtován také úrok z prodlení ve výši 1,3 miliardy EUR, který vysvětluje nárůst výnosů z finančních činností,

—	nárůst objemu pokut za porušení hospodářské soutěže vyměřených EU soukromým subjektům oproti roku 2017 o 2 miliardy EUR.

1.2 NÁKLADY

Hlavními nákladovými položkami v konsolidovaných finančních výkazech jsou transferové platby v režimu sdíleného řízení, kam patří tyto fondy: i) Evropský zemědělský záruční fond (EZZF); ii) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a další nástroje pro rozvoj venkova; iii) Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS) a iv) Evropský sociální fond (ESF). V rozpočtovém roce 2018 připadalo na tyto fondy téměř 66 % celkových nákladů. Konkrétní rozpis je uveden v grafu níže.

Poměrná váha hlavních nákladů vynaložených členskými státy (v rámci sdíleného řízení) na rozpočtový rok 2018

Náklady vzniklé v rámci přímého řízení připadají na plnění rozpočtu ze strany Komise, výkonných agentur a svěřenských fondů. V rámci nepřímého řízení je rozpočet plněn prostřednictvím agentur EU, subjektů EU, třetích zemí, mezinárodních organizací a dalších subjektů.

Náklady vzniklé v rámci přímého a nepřímého řízení dohromady představovaly přibližně 19 % z celkových nákladů (28,5 miliardy EUR). Jejich výše zůstala oproti předchozímu rozpočtovému roku stabilní.

EU vykazuje určité budoucí platební závazky jako náklady, i pokud ještě nejsou vykázány v rozpočtovém účetnictví, které je účetnictvím hotovostním. Významné částky jsou vykazovány v závazcích a výdajích příštích období na zemědělství a rozvoj venkova a dále v rámci důchodových závazků a závazků ze zaměstnaneckých požitků, které se váží k důchodovým nárokům a dalším požitkům po skončení pracovního poměru komisařů, poslanců Evropského parlamentu a zaměstnanců.

Celkově výdaje oproti roku 2017 stouply o 16 %, na 149 miliard EUR, a to zejména vlivem výdajů na programy členských států, které vzrostly o zhruba 24 % neboli 19,8 miliardy EUR, přičemž nárůst byl způsoben pokročilejší fází realizace programů. Nejvíce se na nárůstu výdajů podílely programy EFRR, Fondu soudržnosti a ESF, dohromady částkou 17,2 miliardy EUR.

1.3 AKTIVA

Nejvýznamnějšími položkami na rozvahové straně aktiv jsou finanční aktiva (poskytnuté úvěry, realizovatelná finanční aktiva a peněžní prostředky) a předběžné financování, které tvoří zhruba 79 % aktiv EU.

Složení aktiv v konsolidované rozvaze EU

Celkový objem aktiv k 31. prosinci 2018 činil 174,4 miliardy EUR, což představuje zhruba 5% nárůst. Klíčové změny zahrnují:

—	nárůst krátkodobých pohledávek a částek k inkasu o 12,5 miliardy EUR, který přímo souvisí s nárůstem objemu příjmů v roce 2018, které nebyly k rozhodnému dni vyinkasovány,

—	uvedený efekt byl částečně kompenzován nižšími peněžními prostředky a peněžními ekvivalenty v objemu 6 miliard EUR (viz níže),

—	nárůst objemu finančních aktiv o 1 miliardu EUR zejména v souvislosti s vklady do záručního fondu na operace EFSI,

—	zvýšení hodnoty položky Budovy, stroje a zařízení o 0,4 miliardy EUR dané rozšiřováním vesmírných zařízení (v rámci programů Galileo a Copernicus).

Orgány a instituce EU obecně usilují o to, aby peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty byly udržovány v nízkém objemu. Peněžní zůstatek vykázaný ke konci roku ve výši 18,1 miliardy EUR je oproti roku 2017 nižší a je dán zejména těmito skutečnostmi:

—	Pokud jde o vlastní zdroje, pokladní zůstatek ke konci roku zahrnuje 0,75 miliardy EUR zaplacených předem některými členskými státy v souvislosti s opravným rozpočtem č. 6 z roku 2018.

—	Pokuty ve výši 1,4 miliardy EUR vyměřené Komisí za porušení hospodářské soutěže a s konečnou platností inkasované v roce 2018, jež zatím nejsou zahrnuty do žádného opravného rozpočtu a jež jsou také součástí pokladního zůstatku ke konci roku.

—	Pokladní zůstatek zahrnuje i účelově vázané příjmy a další prostředky na platby ve výši 7,4 miliardy EUR.

Předběžné financování

Je třeba poznamenat, že objem předběžného financování je značně ovlivněn cyklem VFR. Například začátkem období VFR lze očekávat, že členským státům budou v rámci politiky soudržnosti vypláceny vysoké zálohy. Komise vyvíjí veškeré úsilí, aby objemy předběžného financování zůstaly zachovány na odpovídající úrovni. Je nutné vyvážit požadavek na dostatečnost finančních prostředků pro projekty a na vykázání nákladů v přiměřené lhůtě.

Celkové předběžné financování vykázané v rozvaze EU činí 43,4 miliardy EUR (2017: 44,3 miliardy EUR), z nichž se naprostá většina týká činností Komise. Do tohoto předběžného financování nejsou zahrnuty ostatní zálohy vyplacené členským státům ani příspěvky do svěřenského fondu Bêkou a svěřenského fondu pro Afriku. Přibližně 60 % předběžného financování ze strany Komise spadá do režimu sdíleného řízení, v jehož rámci je plnění rozpočtu svěřeno členským státům (Komise si ponechává dohled).

Předběžné financování ze strany Komise v členění podle režimu řízení

Nejvýznamnější část předběžného financování v rámci režimu sdíleného řízení připadá na EFRR a Fond soudržnosti (14,6 miliardy EUR), tedy podobně jako v roce 2017.

FINANČNÍ NÁSTROJE

Jako finanční nástroje jsou v konsolidovaných finančních výkazech EU vykázány tyto položky:

—

finanční nástroje financované z rozpočtu EU: tento druh plnění rozpočtu představují prostředky, které již byly vyplaceny na svěřenské účty spravované pověřenými subjekty a které jsou stále disponibilní (ve formě peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů a dluhových cenných papírů) ke krytí záruk čerpaných v budoucnu, nebo byly investovány do vlastního kapitálu,

—	finanční aktiva držená v záručních fondech pro potřeby rozpočtových záruk: tento druh plnění rozpočtu představují záruky poskytované EU protistranám, které jsou jen zčásti financované ze záručních fondů zřizovaných Komisí, a tudíž jsou pro rozpočet EU podmíněnými závazky – viz bod 4.1,

—	úvěry a související výpůjčky na programy finanční pomoci.

Finanční nástroje financované z rozpočtu EU

Význam a objem finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU v rámci přímého nebo nepřímého řízení se rok od roku zvyšuje. Tento základní přístup je na rozdíl od tradiční metody plnění rozpočtu prostřednictvím udělování grantů a dotací založen na tom, že za každé euro vynaložené z rozpočtu prostřednictvím finančních nástrojů obdrží konečný příjemce jako finanční podporu v důsledku pákového účinku více než 1 euro. Cílem tohoto využívání rozpočtu EU je maximalizovat dopad dostupných finančních prostředků. Finanční nástroje financované z rozpočtu EU mají podobu záručních, kapitálových a úvěrových nástrojů (viz přehled podle víceletého finančního rámce v tabulce níže). Aktiva držená v těchto nástrojích mají buď podobu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů anebo jsou investována do kapitálových nástrojů a dluhových cenných papírů, které jsou v konsolidovaných finančních výkazech EU vykázány jako realizovatelná finanční aktiva.

Realizovatelná finanční aktiva ve finančních nástrojích financovaných z rozpočtu EU (hodnota na konci roku):

Následující tabulky uvádějí přehled o finančních nástrojích financovaných z rozpočtu EU v členění podle VFR a o jejich hodnotě k 31. prosinci 2018:

v milionech EUR
Vazba na více VFR	Aktiva (*8)	Pasiva (*9)	Záruky (*10)
Záruky a nástroje pro sdílení rizik:
Záruční nástroj v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu	37	(34)	—
	37	(34)	—
Kapitálové nástroje:
Evropský fond pro jihovýchodní Evropu (EFSE)	165	—	—
Fond „Zelenou energií k růstu“ v zemích východního sousedství	63	(0)	—
MENA Fond pro mikropodniky, malé a střední podniky (SANAD)	25	—	—
Fond pro inovaci podniků (ENIF)	18	—	—
Fond pro rozšiřování podniků (ENEF)	10	—	—
Iniciativa mikrofinancování pro Asii: Dluhový fond (MIFA)	9	—	—
	290	(0)	—
Celkem	327	(34)	—
VFR na období 2014–2020	Aktiva	Pasiva	Záruky
Záruky a nástroje pro sdílení rizik:
Horizont 2020 – služba InnovFin v oblasti úvěrů a záruk pro výzkum a inovace	1 107	(43)	(934)
Horizont 2020 – záruka InnovFin pro malé a střední podniky	902	(381)	(533)
Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF DI)	598	(2)	(579)
Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME	310	(613)	(2)
Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE)	34	(0)	(5)
Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví	30	(12)	—
Program finanční inkluze mikropodniků a malých a středních podniků v jižním a východním Středomoří	25	—	(11)
Nástroj pro záruky za studentské půjčky	14	(1)	—
Finanční nástroj pro malé a střední podniky v rámci Východního partnerství	13	(4)	(1)
Nástroj financování přírodního kapitálu	12	(0)	(6)
Program Země Východního partnerství – Ženy v podnikání	4	—	(4)
Podpora diverzifikace mongolské ekonomiky	2	—	—
Nástroj pro převoditelnost a konvertibilitu (T&C)	1	(1)	—
	3 052	(1 057 )	(2 075 )
Kapitálové nástroje:
Program Horizont 2020 – kapitálový nástroj InnovFin pro výzkum a inovace	368	(10)	—
COSME – kapitálový nástroj pro růst	67	(2)	—
Facilita rizikového kapitálu pro země jižního sousedství	24	—	—
Investiční fond pro udržitelné energie Climate Investor One	22	—	—
Investiční nástroj pro Latinskou Ameriku	12	—	—
Investiční fond na podporu obchodu se zemědělskou produkcí v Africe AATIF	11	—	—
	504	(12)	—
Smíšené nástroje:
Záruční mechanismus pro program pro zaměstnanost a sociální inovace a budování kapacit	73	(39)	—
Nástroj EU pro prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu	68	(6)	—
ElectriFI	31	—	—
Iniciativa pro financování zemědělství	10	—	—
	182	(44)	—
Celkem	3 738	(1 113 )	(2 075 )
VFR před rokem 2014	Aktiva	Pasiva	Záruky
Záruky a nástroje pro sdílení rizik:
Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF)	731	(65)	(642)
Záruční mechanismus pro malé a střední podniky v rámci CIP	83	(151)	—
Víceletý program pro podniky (MAP)	32	(31)	—
Záruční mechanismus pro malé a střední podniky	7	—	—
Záruční mechanismus pro evropský nástroj mikrofinancování Progress	4	(4)	—
	857	(251)	(642)
Kapitálové nástroje:
Mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem v rámci CIP	410	(6)	—
Kapitálový nástroj víceletého rámcového programu	208	—	—
Evropský fond pro energetickou účinnost	104	—	—
Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii	90	(20)	—
Fond evropského nástroje mikrofinancování Progress	68	—	—
Fond Marguerite	43	—	—
Evropská facilita pro technologické startupy 1998 (ETF Start-up Facility)	9	(0)	—
Pilotní projekty v oblasti přenosu technologií	0	—	—
	932	(26)	—
Smíšené nástroje:
Nástroj hospodářské a finanční spolupráce v rámci evropsko-středomořského partnerství (MEDA)	140	(2)	—
Evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI)	120	(2)	—
	260	(4)	—
Celkem	2 049	(281)	(642)
Celkem	6 115	(1 428 )	(2 717 )

Finanční aktiva držená v záručních fondech pro potřeby rozpočtových záruk

Komise zřídila záruční fondy, z nichž mají být kryty rozpočtové záruky (viz bod 4.1.1 konsolidovaných finančních výkazů), jež byly poskytnuty skupině EIB. Tyto záruční fondy jsou doplňovány platbami z rozpočtu EU, tak aby sloužily jako rezerva likvidity pro případ ztrát ze zaručených operací. Tyto prostředky uhrazené do záručních fondů jsou investovány do finančních nástrojů včetně dluhových cenných papírů, vkladů v hotovosti a termínových vkladů. K 31. prosinci 2018 drží Komise finanční aktiva v:

—	Záručním fondu pro vnější vztahy (2,5 miliardy EUR),

—	Záručním fondu EFSI (5,5 miliardy EUR),

—	Záručním fondu EFSD (0,3 miliardy EUR).

Úvěry a související výpůjčky na programy finanční pomoci

Finanční podporu členským státům a třetím zemím ve formě dvoustranných úvěrů financovaných kapitálovými trhy a zaručených rozpočtem EU poskytuje Komise na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady.

Komise, která jedná na účet EU, v současnosti realizuje tři hlavní programy:

—	evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM),

—	pomoc platebním bilancím,

—	makrofinanční pomoc, v jejímž rámci může poskytovat úvěry.

Kapitál potřebný pro financování úvěrů EU je obstaráván na kapitálových trzích nebo prostřednictvím finančních institucí.

Nominální výše úvěrů finanční pomoci poskytnutých v rámci EFSM a pomoci platebním bilancím k 31. prosinci 2018 činila:

							(v miliardách EUR)
	Platební bilance			EFSM (*11)			CELKEM
	Lotyšsko	Rumunsko	Celkem	Irsko	Portugalsko	Celkem	CELKEM
Poskytnuté úvěry celkem	3,1	5,0 (*12)	8,1	22,5	26,0	48,5	56,6
Celkem čerpáno k 31.12.2018	2,9	5,0	7,9	22,5	24,3	46,8	54,7
Celkem splaceno k 31.12.2018	(2,2)	(4)	(6,2)	—	—	—	(6,2)
Nesplaceno k 31.12.2018	0,7	1	1,7	22,5	24,3	46,8	48,5

EFSM

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) byl vytvořen za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům, které v důsledku mimořádných událostí, které nemohly ovlivnit, čelí vážným ekonomickým finančním obtížím nebo jsou takovými obtížemi vážně ohroženy. Z EFSM byla mezi roky 2011 a 2014 poskytnuta finanční pomoc Irsku a Portugalsku, podmíněná realizací reforem.

Tento program již skončil, takže nelze čerpat další úvěry, avšak zůstává aktivní pro určité úkony, jako je prodloužení lhůt splatnosti úvěrů poskytnutých Irsku a Portugalsku a překlenovací úvěry.

Hlavní body programu EFSM jsou tyto:

Irsko

—	Irsko požádalo o celkem 22,5 miliardy EUR z EFSM v prosinci 2010. Tato částka byla vyplacena v osmi splátkách mezi lednem 2011 a březnem 2014.

—	Splatnost úvěrů z EFSM lze Irsku na základě prodloužení maximální průměrné splatnosti úvěrů Radou v roce 2013 prodloužit na 19,5 roku.

—

Na duben 2018 byla plánována splátka ve výši 3,4 miliardy EUR a na říjen 0,5 miliardy EUR. Irsko požádalo o prodloužení splatnosti, jeho žádost byla schválena a příslušná částka v roce 2018 úspěšně vypůjčena na trzích. Nový termín splacení byl naplánován ve dvou splátkách ve výši 2,4 miliardy EUR v roce 2025 a 1,5 miliardy EUR v roce 2033.

Portugalsko

—

Portugalsko požádalo o 24,3 miliardy EUR z celkového objemu 26 miliard EUR poskytnutých EFSM v květnu 2011. Tato částka byla vyplacena v sedmi splátkách mezi květnem 2011 a listopadem 2014. Splátka ve výši 0,6 miliardy EUR byla naplánována na říjen 2018, stejně jako Irsko však Portugalsko požádalo o prodloužení splatnosti a půjčka byla na trzích refinancována s novým termínem splatnosti v roce 2033.

PLATEBNÍ BILANCE

Pomoc platebním bilancím je program pomoci zemím mimo eurozónu, které mají nebo jimž hrozí potíže s platební bilancí. Má podobu střednědobých úvěrů podmíněných realizací politik, jejichž cílem je řešit základní ekonomické problémy. Zpravidla ji EU nabízí ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a dalšími mezinárodními institucemi či zeměmi.

Střednědobá finanční pomoc EU v rámci nástroje na podporu platební bilance byla aktivována v listopadu 2008 ve prospěch Maďarska a následně v lednu 2009 ve prospěch Lotyšska a v květnu 2009 Rumunska. Smyslem příslibu o celkovém objemu 14,6 miliardy EUR bylo obnovit ve vztahu k těmto zemím důvěru trhů. V případě Maďarska program podpory vypršel v roce 2010 a v roce 2016 byl plně splacen. V případě Lotyšska a Rumunska vypršely programy v roce 2012, nelze z nich tedy uvolnit žádné další splátky.

Dále v roce 2013, resp. 2015 doběhly oba programy preventivní pomoci Rumunsku, aniž by v jejich rámci došlo k čerpání.

Zde je přehled základních skutečností:

—	Členské státy, které mechanismus pomoci platební bilanci využily, během roku 2018 splatily včas a v plné výši celkovou částku 1,45 miliardy EUR, z níž 1,35 miliardy EUR představovala splátka jistiny ze strany Rumunska a zbývající část úroky,

—	Ke konci roku 2018 zbývalo nesplaceno celkem 1,7 miliardy EUR: 0,7 miliardy EUR ze strany Lotyšska a 1 miliarda EUR ze strany Rumunska.

MAKROFINANČNÍ POMOC

Makrofinanční pomoc je druh finanční pomoci, kterou EU nabízí partnerským zemím mimo EU, které se potýkají s krizí platební bilance. Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů nebo grantů, případně oba nástroje kombinuje, a je určená výhradně zemím zařazeným do programu vyplácení prostředků MMF.

Výše nesplacených úvěrů v rámci makrofinanční pomoci činila k 31. prosinci 2018 4,4 miliardy EUR v nominálním vyjádření.

1.4 PASIVA

Stranu pasiv tvoří především čtyři položky: i) důchodové závazky a další závazky ze zaměstnaneckých požitků, ii) výpůjčky, iii) závazky vůči třetím stranám a iv) výdaje příštích období.

Složení pasiv v konsolidované rozvaze EU

Celkový objem pasiv k 31. prosinci 2018 činil 235,9 miliardy EUR, což je zhruba stejně jako v předchozím roce.

Hlavní změny se týkaly následujících skutečností:

—	Závazky vzhledem k poklesu objemu částek splatných členským státům z titulu vlastních zdrojů (tj. příspěvky členských států do rozpočtu EU, které mají být podle opravného rozpočtu na konci roku vráceny) klesly o 6,8 miliardy EUR. Letos měly členské státy naopak uhradit dodatečné příspěvky.

—	Finanční závazky mírně klesly, o 1 miliardu EUR, což bylo způsobeno zejména splácením výpůjček (1,35 miliardy EUR) Rumunska v rámci mechanismu pomoci platebním bilancím.

—	Uvedené změny byly kompenzovány nárůstem závazků z titulu zaměstnaneckých požitků o 7,3 miliardy EUR.

Všechny ostatní položky pasiv zůstaly celkově stabilní. Je nutné poznamenat, že dlouhodobé finanční závazky (výpůjčky) vzrostly a byly vyrovnány podobně velkým poklesem krátkodobé složky. Důvodem je odložení termínů splátek v rámci EFSM ze strany Irska (3,9 miliardy EUR) a Portugalska (0,6 miliardy EUR).

Žádosti o proplacení nákladů a faktury došlé a vykázané mezi závazky v rozvaze celkem

Čistá aktiva

Skutečnost, že jsou pasiva vyšší než aktiva, neznamená, že orgány a instituce EU mají finanční potíže, nýbrž že některé závazky budou hrazeny z budoucích ročních rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v běžném roce, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v roce následujícím či později a financovány mohou být z budoucích rozpočtů; související výnosy tak budou účtovány až v budoucích obdobích. Nejvýznamnější částky, na které je třeba upozornit, jsou určeny na činnosti EZZF (z nichž převážná část se většinou hradí v prvním čtvrtletí následujícího roku) a závazek ze zaměstnaneckých požitků (jež mají být vypláceny v průběhu příštích více než 30 let).

2. ŘÍZENÍ RIZIK A NEJISTOT PŘI PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

2.1 MAKROEKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ

Makroekonomické prostředí EU (33) má dopad na schopnost členských států EU plnit své finanční závazky vůči orgánům a institucím EU, a tudíž na schopnost EU pokračovat v provádění svých politik.

Evropská ekonomika v roce 2018 již šestý rok po sobě rostla, tempo růstu však bylo pomalejší, než se předpokládalo, zejména v druhé polovině roku, což bylo způsobeno kombinací vnitřních a vnějších faktorů. Mezi domácí faktory patří problémy ve výrobním sektoru (zejména v automobilovém průmyslu) ve třetím čtvrtletí a sociální napětí a nejistota spojená s fiskálními politikami v některých členských státech. K nejvýraznějším vnějším faktorům se pak řadí rostoucí nejistota ohledně obchodních politik, zejména ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou, a klesající tendence v objemu světové výroby způsobující oslabení růstu světového obchodu, což mělo dopad především na eurozónu.

Navzdory tomu evropská ekonomika stále stojí na silných základech a očekává se, že v příštích dvou letech bude pokračovat v růstu, byť mírnějším tempem.

HDP eurozóny a EU podle odhadů vzrostlo v roce 2018 o 1,9 %. Růst HDP eurozóny v roce 2019 se odhaduje na 1,3 % a v roce 2020 na 1,6 %, zatímco v případě HDP EU se očekává v roce 2019 růst 1,5 % a v roce 2020 1,7 %.

Celková inflace v roce 2018 činila v průměru 1,7 %, tedy více než v roce 2017 (1,5 %). Jelikož ceny ropy by v roce 2019 a 2020 měly být nižší, než se předpokládalo na podzim 2018, inflace v eurozóně by podle prognóz měla v roce 2019 klesnout na 1,4 % a v roce 2020 pak mírně stoupnout na 1,5 %. V EU jako celku se letos očekává průměrná inflace ve výši 1,6 % a v roce 2020 pak 1,8 %.

Situace na trhu práce v eurozóně se v prvních třech čtvrtletích roku 2018 dále zlepšovala. Počet zaměstnaných ve třetím čtvrtletí 2018 dosáhl dosud historicky nejvyšší úrovně, v prosinci 2018 činila míra nezaměstnanosti v eurozóně 7,9 %, nejméně od října 2008.

Vzhledem k přetrvávajícímu napětí v obchodních vztazích a nejistotě ohledně jejich vývoje je ekonomický výhled i nadále ohrožen. Na Spojené státy možná dolehnou prudké změny fiskální politiky, čínská ekonomika by mohla zpomalit více, než se očekávalo, a globální finanční trhy a řadu rozvíjejících se trhů mohou zasáhnout náhlé změny v ochotě podstupovat riziko a očekáváních růstu. V případě EU by domácí faktory mohly být dlouhodobější, než se předpokládalo, a stále panuje značná nejistota ohledně Brexitu.

Na druhou stranu přetrvávající příznivá situace na trhu práce by mohla posílit domácí poptávku a intenzívnější využití fondů EU v přijímajících zemích by mohlo generovat další investice. Výhled pro globální HDP zůstává stabilní, podle očekávání by měl v příštích dvou letech vzrůst na 3,8 %.

2.2 PODMÍNĚNÉ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY Z FINANČNÍ POMOCI

Výpůjční a úvěrové aktivity EU pro potřeby programů finanční pomoci probíhají mimo rozpočet EU. Jimi získané finanční prostředky se obvykle zapůjčí přijímací zemi metodou back-to-back, tj. se stejnou úrokovou sazbou, splatností a ve stejné výši. Bez ohledu na metodu back-to-back je dluhová služba v případě finančních nástrojů právním závazkem EU, což zajišťuje, že jsou všechny platby realizovány v plném rozsahu a včas. Komise zavedla postupy, které zajišťují splacení výpůjček i v případě selhání při splácení úvěrů.

Výpůjčky EU jsou přímými a bezpodmínečnými závazky EU, za něž ručí členské státy EU (podmíněné rozpočtové závazky). Výpůjčky přijaté za účelem financování úvěrů nečlenským zemím EU jsou kryty Záručním fondem pro vnější vztahy. Pokud se přijímající členský stát dostane do selhání, bude k obsluze dluhu v rámci možností využit disponibilní pokladní zůstatek Komise. Jestliže to možné nebude, čerpala by Komise nezbytné finanční prostředky od členských států. Podle právních předpisů EU o vlastních zdrojích (článek 14 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014) jsou členské státy EU právně zavázány dát k dispozici dostatečné finanční prostředky tak, aby EU mohla plnit své povinnosti. Investoři jsou tedy vystaveni pouze úvěrovému riziku EU, nikoli úvěrovému riziku příjemce financovaných úvěrů. Díky metodě úvěrování back-to-back není rozpočet EU vystaven úrokovému ani měnovému riziku.

EP, Rada a Komise rozhodnou v kontextu programu pro danou zemi o celkové výši úvěru, počtu splátek, které mají být uvolněny, a o maximální (průměrné) splatnosti úvěrového balíčku. Následně se Komise a země, která je příjemcem úvěru, dohodnou na parametrech úvěru/financování, a zejména na termínech splátek. Uvolnění splátek úvěru – s výjimkou první – navíc závisí na dodržení politických podmínek finanční pomoci poskytované společně ze strany EU a MMF. Tímto faktorem je rovněž ovlivněn harmonogram financování. Harmonogram a splatnost emisí se tudíž odvíjejí od souvisejících úvěrových operací EU. Financování je denominováno výlučně v eurech a lhůty splatnosti se pohybují od 3 do 30 let.

Následující tabulka uvádí plánovaný harmonogram splácení úvěrů v rámci EFSM a podpory platební bilance k 31. prosinci 2018 (nominální hodnoty):

(v miliardách EUR)
	Platební bilance			EFSM			CELKEM
	Lotyšsko	Rumunsko	Celkem	Irsko	Portugalsko	Celkem	CELKEM
2019	0,5	1,0	1,5	—	—	—	1,5
2021	—	—	—	3,0	6,8	9,8	9,8
2022	—	—	—	—	2,7	2,7	2,7
2023	—	—	—	2,0	1,5	3,5	3,5
2024	—	—	—	0,8	1,8	2,6	2,6
2025	0,2	—	0,2	2,4	—	2,4	2,6
2026	—	—	—	2,0	2,0	4,0	4,0
2027	—	—	—	1,0	2,0	3,0	3,0
2028	—	—	—	2,3	—	2,3	2,3
2029	—	—	—	1,0	0,4	1,4	1,4
2031	—	—	—	—	2,2	2,2	2,2
2032	—	—	—	3,0	—	3,0	3,0
2033	—	—	—	1,5	0,6	2,1	2,1
2035	—	—	—	2,0	—	2,0	2,0
2036	—	—	—	—	1,0	1,0	1,0
2038					1,8	1,8	1,8
2042	—	—	—	1,5	1,5	3,0	3,0
Celkem	0,7	1,0	1,7	22,5	24,3	46,8	48,5

Evropský nástroj finanční stability (EFSF) a Evropský mechanismus stability (ESM) jsou mezivládními mechanismy k zajištění finanční stability a nevztahuje se na ně rámec Smlouvy o EU. Nejsou tedy zahrnuty do konsolidované roční účetní závěrky EU.

2.3 ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY

EU poskytla záruky skupině EIB na úvěry poskytnuté nečlenským zemím EU a na dluhové a kapitálové operace, na něž se vztahuje záruka EFSI. K 31. prosinci 2018 vykazuje EU v příloze ke konsolidovaným finančním výkazům (viz bod 4.1.1) podmíněné závazky z obou záruk, přičemž současné závazky jsou ve finančních výkazech vykázány jako rezervy (viz bod 2.10 konsolidovaných finančních výkazů). V zájmu zmírnění dopadu, který by čerpání záruky ze strany EIB mohlo mít na rozpočet EU, zřídila EU samostatné záruční fondy, tj. Záruční fond pro vnější vztahy a záruční fond EFSI.

Do Záručního fondu pro vnější vztahy jsou převáděny prostředky z rozpočtu EU, tak aby na konci roku bylo kryto 9 % nesplacených zajištěných úvěrů, jež EIB poskytuje třetím zemím v rámci vnějšího úvěrového mandátu. K 31. prosinci 2018 pokrývají aktiva v celkové hodnotě 2,5 miliardy EUR expozici, jež plyne z vyplacených 20,7 miliardy EUR.

Záruční fond EFSI zahájil svou činnost v roce 2016. Změněné nařízení o EFSI (nařízení (EU) 2017/2396) zvýšilo maximální objem záruky EU v rámci EFSI na 26 miliard EUR (z původních 16 miliard EUR) a mezní hodnota záručního fondu klesla na 35 % (z původních 50 %) celkových závazků vyplývajících ze záruky. Nyní se tedy předpokládá, že záruční fond EFSI dosáhne celkového objemu 9,1 miliardy EUR. V souladu se změnou nařízení o EFSI byla v roce 2018 změněna dohoda o EFSI. Celkový objem aktiv tvořících záruční fond EFSI činil k 31. prosinci 2018 5,5 miliardy EUR. Pokrývá expozici, jež plyne z vyplacených částek v objemu 15,8 miliardy EUR.

Nařízením o EFSD (nařízení (EU) 2017/1601) byl zřízen nový záruční fond: záruční fond EFSD. První příspěvky z rozpočtu EU byly do záručního fondu EFSD vloženy v roce 2018, k 31. prosinci 2018 však nebyly v účinnosti žádné dohody o záruce.

2.4 REZERVA PRO NOVÉ ÚČASTNÍKY NA TRHU (NER 300)

Prostředky v programu NER 300 pocházejí z prodeje emisních povolenek a patří členským státům, které je používají k financování demonstračních projektů zaměřených na výrobu energie za pomoci inovativních nízkouhlíkových technologií. Program jménem členských států spravuje Komise, zatímco za správu aktiv fondu NER 300 odpovídá a jako odborný poradce na základě dohody o spolupráci s Komisí působí EIB. Jelikož ani příjmy z povolenek, ani náklady na financované projekty nejsou součástí rozpočtu EU, nejsou v účetní závěrce EU vykázány.

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA (34)

OBSAH

VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

105

SROVNÁNÍ ROZPOČTOVANÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

106

PŘÍLOHA KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

109

ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU

109

1.1.

VFR NA OBDOBÍ 2014–2020

109

1.2.

PODROBNÝ POPIS OKRUHŮ VFR (PROGRAMY)

110

1.3.

ROČNÍ ROZPOČET

110

1.4.

PŘÍJMY

111

1.5.

VÝPOČET VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

112

1.6.

SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU

113

PLNĚNÍ ROZPOČTU EU NA ROK 2018 – KOMENTÁŘ

114

2.1.

PŘÍJMY

114

2.2.

VÝDAJE

115

PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

116

3.1.

SOUHRN PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

116

PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

117

4.1.

VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

117

4.2.

VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

118

4.3.

VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

120

4.4.

VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

121

4.5.

VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU

122

4.6.

PODROBNÝ VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

123

4.7.

PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

129

4.8.

PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

136

4.9.

PODROBNÝ VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

142

4.10.

PODROBNÝ VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU

148

PLNĚNÍ ROZPOČTU V ČLENĚNÍ PODLE ORGÁNŮ

153

5.1.

PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU

153

5.2.

ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

154

5.3.

ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

155

PLNĚNÍ ROZPOČTU AGENTUR

156

6.1.

PŘÍJMY ROZPOČTU

156

6.2.

PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A NA PLATBY V ČLENĚNÍ PODLE AGENTUR

157

VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

v milionech EUR
	Bod	2018	2017
Příjmy za rozpočtový rok	1.1	159 318	139 691
Platby z prostředků na běžný rok	1.2	(154 833 )	(135 764 )
Prostředky na platby přenesené do roku n+1	1.3	(1 675 )	(1 796 )
Zrušení nevyčerpaných prostředků přenesených z roku n–1	1.4	106	40
Vývoj účelově vázaných příjmů	1.5	(1 114 )	(1 450 )
Kurzové rozdíly za rok	1.6	(1)	(166)
Výsledek plnění rozpočtu		1 802	555

Výsledek plnění rozpočtu EU se vrací členským státům v roce 2019, a to formou snížení jejich příspěvků. Vypočítává se v souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 ze dne 26. května 2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie (35). Více podrobností lze nalézt v části Výpočet výsledku plnění rozpočtu.

1.1	Příjmy za rozpočtový rok: jsou uvedeny v tabulce 3.1 „Souhrn plnění příjmové strany rozpočtu EU“, sloupci 8 „Příjmy celkem“.

1.2	Platby z prostředků na běžný rok: jsou uvedeny v tabulce 4.3 „Čerpání prostředků na platby“, sloupci 2 „Provedené platby z konečného přijatého rozpočtu“ a sloupci 4 „Provedené platby z účelově vázaných příjmů“.

1.3	Prostředky na platby přenesené do roku n+1: jsou uvedeny v tabulce 4.3 „Čerpání prostředků na platby“, sloupci 7 „Prostředky přenesené automaticky“ plus sloupci 8 „Prostředky přenesené na základě rozhodnutí“.

1.4	Zrušení nevyčerpaných prostředků přenesených z roku n-1: zohledňuje výši prostředků na platby (přenesených automaticky a na základě rozhodnutí) ke konci předchozího roku a „Provedené platby z přenesených prostředků“ běžného roku ve sloupci 3 tabulky 4.3 „Čerpání prostředků na platby“.

1.5

Vývoj celkových účelově vázaných příjmů ke konci roku: vypočítává rozdíl mezi částkou účelově vázaných příjmů ke konci předchozího roku (plus) a částkou účelově vázaných příjmů ke konci běžného roku (uvedenou ve sloupci 9 tabulky 4.3 „Čerpání prostředků na platby“ – minus). Výsledkem je čistá změna účelově vázaných příjmů v běžném roce.

1.6	Kurzové rozdíly zahrnují realizované a nerealizované rozdíly ve směnných kurzech.

SROVNÁNÍ ROZPOČTOVANÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

Příjmy rozpočtu

v milionech EUR
		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Stanovené nároky	Příjmy
1	Vlastní zdroje	142 832	142 364	142 373	142 330
	1 1 – Dávky z cukru	—	(93)	(85)	(85)
	1 2 – Cla	22 844	20 165	20 360	20 317
	1 3 – DPH	17 250	17 149	17 133	17 133
	1 4 – HND	102 739	105 143	104 979	104 979
	1 5 – Oprava rozpočtových nevyvážeností	—	—	(19)	(19)
	16 – Snížení příspěvku Nizozemska a Švédska z HND	—	—	6	6
3	Přebytky, salda a opravy	—	556	581	581
4	Příjmy od osob pracujících v orgánech nebo jiných institucích Unie	1 547	1 547	1 552	1 542
5	Příjmy ze správní činnosti orgánů	45	45	583	563
6	Příspěvky a náhrady v rámci dohod a programů Unie	110	110	13 346	12 777
7	Úroky z prodlení a pokuty	115	115	14 592	1 473
8	Výpůjční a úvěrové operace	6	6	39	39
9	Různé příjmy	25	25	24	13
	Celkem	144 681	144 768	173 090	159 318

Rozpočtové výdaje: závazky v členění podle okruhů VFR

v milionech EUR
Okruh VFR		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Celkové disponibilní prostředky	Přijaté závazky
1	Inteligentní růst podporující začlenění	77 534	77 532	89 649	87 357
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	22 001	22 000	25 864	23 773
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	55 532	55 532	63 785	63 585
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	59 285	59 239	62 419	60 560
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	43 235	43 233	45 284	44 364
3	Bezpečnost a občanství	3 493	3 492	4 015	3 855
4	Globální Evropa	9 569	10 379	11 448	11 062
5	Správa	9 666	9 666	10 508	10 124
	z toho: správní výdaje orgánů	4 015	4 015	4 465	4 280
6	Náhrady	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	567	388	429	180
	Celkem	160 114	160 696	178 468	173 139

Rozpočtové výdaje: platby v členění podle okruhů VFR

v milionech EUR
Okruh VFR		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Celkové disponibilní prostředky	Provedené platby
1	Inteligentní růst podporující začlenění	66 624	66 733	80 917	75 876
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	20 097	20 155	25 073	21 408
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	46 527	46 578	55 844	54 468
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	56 084	56 241	59 648	58 046
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	43 189	43 180	45 436	44 310
3	Bezpečnost a občanství	2 981	3 013	3 305	3 108
4	Globální Evropa	8 906	8 813	10 788	9 519
5	Správa	9 666	9 667	11 355	9 944
	z toho: správní výdaje orgánů	4 015	4 015	4 963	4 140
6	Náhrady	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	420	302	340	180
	Celkem	144 681	144 768	166 353	156 673

PŘÍLOHA KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

1. ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU

Rozpočtové účty jsou vedeny v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly. Souhrnný rozpočet je nástrojem, kterým se každý rok stanoví a schvalují příjmy a výdaje Unie. Tyto příjmy a výdaje musí dodržovat stropy a další pravidla víceletého finančního rámce (VFR), a to v souladu s legislativou o víceletých programech přijatých jako součást uvedeného rámce.

1.1 VFR NA OBDOBÍ 2014–2020

v milionech EUR

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Celkem

1.	Inteligentní růst podporující začlenění

52 756

77 986

69 304

73 512

76 420

79 924

83 661

513 563

1.a	Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

16 560

17 666

18 467

19 925

21 239

23 082

25 191

142 130

1.b	Hospodářská, sociální a územní soudržnost

36 196

60 320

50 837

53 587

55 181

56 842

58 470

371 433

2.	Udržitelný růst: přírodní zdroje

49 857

64 692

64 262

60 191

60 267

60 344

60 421

420 034

z toho: výdaje související s trhem a přímé platby

43 779

44 190

43 951

44 146

44 163

44 241

44 264

308 734

3.	Bezpečnost a občanství

1 737

2 456

2 546

2 578

2 656

2 801

2 951

17 725

4.	Globální Evropa

8 335

8 749

9 143

9 432

9 825

10 268

10 510

66 262

Správa

8 721

9 076

9 483

9 918

10 346

10 786

11 254

69 584

z toho: správní výdaje orgánů

7 056

7 351

7 679

8 007

8 360

8 700

9 071

56 224

Náhrady

—

8.	Záporná rezerva

—

9.	Zvláštní nástroje

—

Prostředky na závazky

121 435

162 959

154 738

155 631

159 514

164 123

168 797

1 087 197

Prostředky na platby celkem

135 762

140 719

130 694

142 906

154 565

159 235

162 406

1 026 287

Výše uvedená tabulka uvádí stropy VFR v běžných cenách. Rok 2018 byl pátým rozpočtovým rokem VFR na období 2014–2020. Celkový strop prostředků na závazky na rok 2018 činil 159 514 milionů EUR, tedy 1,02 % HND EU. Odpovídající strop prostředků na platby činil 154 565 milionů EUR neboli 0,98 % HND EU. Tyto stropy platily po celý rozpočtový rok 2018.

Pro VFR na období 2014–2020 byla sjednána nová pravidla flexibility. Jedno z těchto nových pravidel umožňuje převádět nevyužitá rozpětí v rámci platebních stropů do následujících let, a to prostřednictvím celkového rozpětí pro platby v rámci technické úpravy VFR na následující rok. Z tohoto důvodu byla nevyčerpaná částka z roku 2016 (13 991 milionů EUR v běžných cenách) a z roku 2017 (16 414 milionů EUR v běžných cenách) převedena do let 2018–2020. Stropy platné pro léta 2016–2020 pak byly odpovídajícím způsobem upraveny (srov. výše uvedenou technickou úpravu VFR na rok 2018 a technickou úpravu na rok 2019 (COM(2018) 282 ze dne 23. května 2018).

Dne 23. května 2018 přijala Komise sdělení o technické úpravě finančního rámce pro rok 2019 v souladu s vývojem HND (ESA 2010) (COM(2018) 282 ze dne 23. května 2018).

Vysvětlení jednotlivých okruhů VFR je uvedeno níže:

Okruh 1 – Inteligentní růst podporující začlenění

Tento okruh je rozdělen na dvě samostatné, avšak vzájemně provázané složky:

1a	Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost. Sem spadají výdaje na výzkum a inovace, vzdělávání a odbornou přípravu, Nástroj pro propojení Evropy, sociální politiku, vnitřní trh a související politiky.

1b	Hospodářská, sociální a územní soudržnost, jež má posílit konvergenci nejméně rozvinutých členských států a regionů, doplňovat strategii EU pro udržitelný růst mimo méně prosperující regiony a podpořit spolupráci mezi regiony.

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

Okruh 2 zahrnuje společnou zemědělskou politiku, společnou politiku rybolovu a environmentální opatření, zejména program Life+.

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

Okruh 3 je odrazem rostoucího významu některých oblastí, v nichž byly EU svěřeny konkrétní úkoly – spravedlnost, vnitřní věci, ochrana hranic, přistěhovalectví, azylová politika, veřejné zdraví, ochrana spotřebitelů, kultura, mládež, informace a dialog s občany.

Okruh 4 – Globální Evropa

Do okruhu 4 spadají všechna opatření vnější politiky, včetně rozvojové spolupráce, humanitární pomoci, předvstupních nástrojů a nástrojů v oblasti politiky sousedství. ERF zůstává mimo rozpočet EU a není součástí VFR.

Okruh 5 – Správa

Do tohoto okruhu spadají správní výdaje všech orgánů, důchody a evropské školy. Správní náklady představují veškeré výdaje všech orgánů kromě Komise.

Okruh 6 – Náhrady

V souladu s politickou dohodou, podle níž by se nové členské státy neměly stát čistými plátci do rozpočtu hned na začátku svého členství, je tento okruh určen na příslušné kompenzace. Tato částka byla uvolněna na převody ve prospěch nových členských států na vyrovnání jejich rozpočtových příjmů a příspěvků.

Okruh 9 – Zvláštní nástroje

Mechanismy pružnosti umožňují EU uvolňovat potřebné prostředky v reakci na nepředvídané události, např. krizové a mimořádné situace. Jejich oblast působnosti, finanční příděl a bližší podmínky fungování jsou vymezeny v nařízení o VFR a interinstitucionální dohodě. V aktuálním kontextu snížených výdajů se starají i o to, aby byly rozpočtové zdroje s to reagovat na vyvíjející se priority, tak aby bylo každé euro použito tam, kde je ho nejvíc zapotřebí. Většina těchto mechanismů je proto zřízena mimo VFR a prostředky z nich lze uvolňovat nad rámec výdajových stropů.

1.2 PODROBNÝ POPIS OKRUHŮ VFR (PROGRAMY)

Okruhy VFR jsou dále rozděleny do podrobněji vymezených podokruhů odpovídajících hlavním výdajovým programům (např. Horizont 2020, Erasmus+ apod.). Příslušný právní základ pro plnění rozpočtu se přijímá na úrovni těchto programů. Programy představují strukturu běžně používanou pro podávání zpráv o plnění a o výsledcích. Proto jsou ve zprávě o plnění rozpočtu uvedeny tabulky s jednotlivými programy (viz tabulky 4.6 – 4.10 níže).

1.3 ROČNÍ ROZPOČET

Komise každoročně odhaduje výši příjmů a výdajů všech orgánů na příští rok a sestavuje návrh rozpočtu, který předkládá rozpočtovému orgánu. Na jeho základě vypracuje Rada své stanovisko, o němž pak obě složky rozpočtového orgánu jednají. Předseda Evropského parlamentu prohlásí, že společný návrh byl s konečnou platností přijat, a tím se rozpočet stává vykonatelným. V průběhu daného roku se přijímají opravné rozpočty. Odpovědnost za plnění rozpočtu nese zejména Komise.

Z hlediska rozpočtové struktury Komise spravuje správní a operační prostředky. Ostatní orgány mají prostředky pouze správní povahy. Rozpočet dále rozlišuje dva druhy prostředků: nerozlišené a rozlišené. Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Rozlišené prostředky se používají proto, aby se zásada ročního rozpočtu sladila s potřebou řídit víceleté operace. Rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby:

—

prostředky na závazky: kryjí celkové náklady plynoucí z právních závazků, které jsou přijaty na běžný rozpočtový rok v případě operací rozložených do několika let. Rozpočtové závazky na akce, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, však mohou být rozloženy do několika ročních splátek, pokud to stanoví základní právní akt,

—	prostředky na platby: kryjí výdaje vyplývající ze závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce nebo v předchozích rozpočtových letech.

V účetnictví jsou druhy financování seskupeny do dvou hlavních položek:

—	konečné schválené rozpočtové prostředky a

—

dodatečné prostředky, jež obsahují

—	prostředky přenesené z předchozího roku (finanční nařízení připouští jen omezené případy, kdy lze nevyčerpané prostředky z předchozího roku přenášet do roku běžného),

—	účelově vázané příjmy, jež plynou z vrácených finančních prostředků a příspěvků třetích osob/zemí, které jsou určeny na programy EU a činnost pro třetí osoby, jsou účelově vázány přímo na odpovídající výdajové položky v rozpočtu a tvoří třetí pilíř financování.

Všechny tyto druhy financování tvoří společně sumu disponibilních prostředků.

1.4 PŘÍJMY

1.4.1 Příjmy z vlastních zdrojů

Většina příjmů pochází z vlastních zdrojů, jež se člení do těchto kategorií:

1)	tradiční vlastní zdroje (TVZ), jež obvykle představují přibližně 14 % příjmů z vlastních zdrojů,

2)	zdroj založený na dani z přidané hodnoty (DPH), jenž obvykle představuje přibližně 12 % příjmů z vlastních zdrojů,

3)	zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND), na nějž obvykle připadá zhruba 74 % příjmů z vlastních zdrojů.

Vlastní zdroje jsou přidělovány v souladu s pravidly, jež upravuje rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (dále jen „RVZ 2014“). Toto rozhodnutí vstoupilo v platnost dne 1. října 2016 a použije se se zpětnou účinností od 1. ledna 2014.

Celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na pokrytí ročních prostředků na platby nesmí překročit 1,20 % ze součtu HND všech členských států.

1.4.2 Tradiční vlastní zdroje (TVZ)

Mezi tradiční vlastní zdroje (TVZ) patří cla (vybíraná z dovozu ze třetích zemí) a dávky z cukru (hrazené producenty cukru k financování výdajů na společnou organizaci trhu s cukrem), jež od hospodářských subjektů vybírají jménem EU členské státy. Členské státy si však jako náhradu za náklady na výběr ponechávají 20 % z vybrané částky. Veškeré stanovené částky tradičních vlastních zdrojů musí být zachyceny na některém z účtů, jež vedou příslušné orgány:

—	na řádných účtech uvedených v čl. 6 odst. 3 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014: všechny vrácené částky nebo částky kryté zárukami,

—	na zvláštních účtech uvedených v témže článku: všechny částky dosud nevrácené a/nebo nekryté zárukami; dále na ně lze zaúčtovat částky, jež jsou kryty zárukami, avšak byly vůči nim vzneseny výhrady.

Tradiční vlastní zdroje musí členský stát uhradit na účet Komise u ministerstva financí nebo centrální banky nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž nárok vznikl (nebo byl vrácen v případě zvláštního účtu).

1.4.3 Daň z přidané hodnoty (DPH)

Daň z přidané hodnoty (DPH) je odváděna ze základů DPH členských států, které jsou pro tento účel harmonizovány podle pravidel EU. Základ DPH je však v případě každého členského státu omezen na maximálně 50 % jeho HND. Jednotná sazba DPH je stanovena na 0,30 %. Výjimkou jsou v období 2014–2020 Německo, Nizozemsko a Švédsko, v jejichž případě tato sazba činí 0,15 %.

1.4.4 Hrubý národní důchod (HND)

Zdroj z HND se používá k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Na HND všech členských států je uplatňována stejná procentní sazba, která je stanovena podle pravidel EU.

Zdroje z DPH a HND se stanoví na základě odhadů příslušných vyměřovacích základů, jež jsou prováděny během přípravy návrhu rozpočtu. Tyto odhady se následně revidují a v průběhu daného rozpočtového roku aktualizují pomocí opravného rozpočtu. Rozdíly mezi částkami, jež mají členské státy uhradit na základě skutečného základu rozpočtového zdroje příjmů, a částkami, jež byly skutečně uhrazeny na základě (revidovaných) odhadů, ať jsou již kladné či záporné, vyžaduje Komise k úhradě od členských států k prvnímu pracovnímu dni června druhého roku, jenž následuje po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy DPH a HND mohou být ještě během následujících čtyř let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada. Na tyto výhrady je nutné pohlížet jako na potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze s přesností odhadnout. Je-li možné určit přesnou částku, vyžádá si Komise příslušné vlastní zdroje z DPH a HND buď společně se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND, nebo formou individuální výzvy.

1.4.5 Oprava pro Spojené království

Mechanismus opravy rozpočtové nevyváženosti ve prospěch Spojeného království zavedla Evropská rada na zasedání ve Fontainebleau (červen 1984). Tímto mechanismem je redukována platba vlastních zdrojů Spojeného království a jsou navýšeny platby ostatních členských států. Německo, Rakousko, Švédsko a Nizozemsko se na financování této opravy podílejí v menším rozsahu (omezeném na čtvrtinu jejich normálního podílu).

1.4.6 Hrubé snížení

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 7. a 8. února 2013 došla k závěru, že Dánsko, Nizozemsko a Švédsko by měly mít v období 2014–2020 nárok na hrubé snížení svých ročních příspěvků založených na HND, zatímco Rakousko by mělo mít nárok na hrubé snížení příspěvku pouze v období 2014–2016. Roční snížení příspěvků je určeno takto: Dánsko 130 milionů EUR, Nizozemsko 695 milionů EUR a Švédsko 185 milionů EUR.

1.5 VÝPOČET VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

Výsledek plnění rozpočtu EU se vrací členským státům v následujícím roce, a to formou snížení jejich příspěvků splatných v tomtéž roce.

V případě vlastních zdrojů se v účetnictví zaznamenávají částky připsané v průběhu roku ve prospěch účtů, jež jménem Komise zřídily vlády členských států. Do příjmů se zahrnuje rovněž případný přebytek plynoucí z výsledku plnění rozpočtu za předchozí rok. Ostatními zaúčtovanými příjmy jsou částky, které byly v průběhu roku skutečně přijaty.

Pro účely výpočtu výsledku plnění rozpočtu za daný rok se výdaje skládají z plateb, které byly provedeny z prostředků na daný rok, a z veškerých prostředků na daný rok, které se přenášejí do roku následujícího. Platbami provedenými z prostředků pro daný rok se rozumějí platby, které účetní provedl do 31. prosince rozpočtového roku. V případě EZZF se těmito platbami rozumějí platby, které členské státy provedly v období od 16. října roku n-1 do 15. října roku n za předpokladu, že účetní byl o závazku a schválení informován do 31. ledna roku n+1. Po kontrolách v členských státech mohou být výdaje EZZF předmětem rozhodnutí o souladu.

Výsledek plnění rozpočtu se skládá ze dvou částí: z výsledku EU a z výsledku účasti zemí ESVO, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP). V souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů, tento výsledek představuje rozdíl mezi:

—	celkovými příjmy získanými v rozpočtovém roce a

—	celkovými platbami provedenými z prostředků za běžný rok zvýšenými o celkovou výši prostředků za týž rok přenesených do roku následujícího.

Výsledek se zvýší nebo sníží o:

—	čistý zůstatek zrušení prostředků na platby přenesených z předchozích let a plateb, které kvůli kolísání kurzu eura převyšují nerozlišené prostředky přenesené z předchozího roku,

—	vývoj účelově vázaných příjmů a

—	čisté kurzové zisky nebo ztráty zaznamenané v průběhu daného roku.

Prostředky, které byly přeneseny z předchozího rozpočtového roku v souvislosti s příspěvky třetích stran a prací pro třetí strany, nepozbývají ze své podstaty platnosti a zapisují se jako dodatečné prostředky rozpočtového roku. Tím je vysvětlen rozdíl mezi výší prostředků přenesených z předchozího roku, jež je uvedena ve zprávě o plnění rozpočtu na rok n, a výší prostředků přenesených do následujícího roku, jež je uvedena ve zprávě o plnění rozpočtu na rok n–1. Do výpočtu výsledku plnění rozpočtu se nezapočítávají prostředky dané znovu k dispozici po vrácení záloh.

Přenesené prostředky na platby zahrnují: prostředky přenesené automaticky a prostředky přenesené na základě rozhodnutí. Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z předcházejícího roku tak představuje zrušení prostředků, které byly přeneseny automaticky a na základě rozhodnutí.

1.6 SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU

v milionech EUR
	2018	2017
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK	13 918	8 082
Příjmy
Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(6 220 )	(4 408 )
Nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce	9 331	10 739
Příjmy příštích období (netto)	(4 015 )	(257)
Výdaje
Výdaje příštích období (netto)	4 511	3 725
Výdaje předchozího roku uhrazené v běžném roce	(6 086 )	(3 574 )
Čistý vliv předběžného financování	(8 634 )	(12 059 )
Prostředky na platby přenesené do dalšího roku	(2 941 )	(3 373 )
Platby uhrazené z přenesených prostředků a zrušení nevyužitých prostředků na platby	2 098	1 784
Změna stavu rezerv	3 567	6 752
Ostatní	(4 175 )	(6 676 )
Hospodářský výsledek agentur a ESUO	448	(179)
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA BĚŽNÝ ROK	1 802	555

V souladu s finančním nařízením byl výsledek hospodaření za běžný rok vypočten podle zásad akruálního účetnictví, zatímco výsledek plnění rozpočtu vychází z upravených pravidel hotovostního účetnictví. Jelikož hospodářský výsledek i výsledek plnění rozpočtu vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem.

Položky sesouhlasení – příjmy

Skutečné rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům vybraným na základě nároků stanovených v běžném roce a částkám vybraným na základě nároků z minulých let. Proto je pro účely sesouhlasení třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce musejí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny.

Příjmy příštích období představují především příjmy ze zemědělství, vlastních zdrojů, úroků a dividend. V úvahu se bere pouze čistý dopad, tj. příjmy příštích období za běžný rok minus rozpuštění časově rozlišených příjmů z předchozího roku.

Položky sesouhlasení – výdaje

Výdaje příštích období představují především časové rozlišení provedené při účetní uzávěrce na konci roku, tj. způsobilé náklady, které zaznamenali příjemci prostředků EU, avšak které ještě nebyly vykázány Komisi. V úvahu se bere pouze čistý dopad, tj. výdaje příštích období za běžný rok minus rozpuštění časově rozlišených výdajů z předchozího roku. Platby provedené v běžném roce na základě faktur zaúčtovaných v předchozích letech jsou součástí rozpočtových výdajů běžného roku, a musí tudíž být pro účely sesouhlasení přičteny k hospodářskému výsledku.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací 1) nových částek předběžného financování vyplacených v běžném roce a vykázaných jako rozpočtový výdaj běžného roku a 2) zúčtování předběžného financování na základě způsobilých nákladů schválených v běžném roce. Druhý případ představuje výdaj z hlediska akruálního, nikoli však rozpočtového, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku svého provedení.

Kromě plateb provedených z prostředků daného roku je při výpočtu výsledku rozpočtového hospodaření (v souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014) také třeba zohlednit prostředky daného roku přenášené do roku následujícího. Totéž platí pro platby z rozpočtu, jež byly provedeny v běžném roce z prostředků přenesených z předchozích let, a pro zrušení nevyčerpaných prostředků na platby.

Položka změna stavu rezerv souvisí s odhady provedenými na konci roku ve finančních výkazech (zejména v souvislosti se zaměstnaneckými požitky), které nemají vliv na rozpočtové účty. Ostatní položky v sesouhlasení připadají např. na odpisy majetku, pořízení majetku, splátky finančního leasingu a finanční účasti, u nichž se rozpočtové a akruální účetní postupy liší.

2. PLNĚNÍ ROZPOČTU EU NA ROK 2018 – KOMENTÁŘ

2.1 PŘÍJMY

Výše prostředků na platby uvedená v původním rozpočtu, který byl podepsán předsedou Evropského parlamentu dne 30. listopadu 2017, byla stanovena na 144 681 milionů EUR a měla být financována vlastními zdroji ve výši 142 832 milionů EUR. Odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku obvykle mění a tyto změny jsou předkládány v podobě opravných rozpočtů. Rovnost rozpočtových příjmů a výdajů je zajišťována díky úpravám výše vlastních zdrojů z HND. Rovnováhu rozpočtových příjmů a výdajů (prostředků na platby) stanoví zásada vyrovnanosti rozpočtu.

V průběhu roku 2018 bylo přijato šest opravných rozpočtů. Pokud je zohledníme, pak konečná výše schválených příjmů na rok 2018 dosáhla 144 767,9 milionu EUR a celková částka financovaná z vlastních zdrojů činila 142 363,7 milionu EUR. Hlavním důvodem snížení příspěvků členských států v roce 2018 byl přebytek z předchozího rozpočtového roku (555,5 milionu EUR) mírně vyrovnaný čistým nárůstem prostředků na platby (86,9 milionu EUR).

Co se týče výsledku plnění vlastních zdrojů, výběr tradičních vlastních zdrojů se velmi blížil odhadované částce. To je dáno především tím, že rozpočtové odhady byly pozměněny při sestavování opravného rozpočtu č. 6/2018 (zejména na základě nových prognóz z jara 2018).

Konečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH a HND rovněž téměř přesně odpovídaly finálním rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které nejsou součástí HMU, prováděly příslušné platby.

Pokud jde o zůstatky DPH a HND, pravidla upravuje článek 10b nařízení o poskytování vlastních zdrojů (nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014). Daný postup nevyžaduje změnu rozpočtu, takže Komise členské státy přímo žádá o úhradu čistých částek. Vzhledem k tomuto systému vzájemného započtení byl dopad na rozpočet EU blízký nule.

Položka „Příspěvky a náhrady v rámci dohod a programů EU“ se týká zejména příjmů z finančních oprav (ESI fondů, EZZF a EZFRV), účasti třetích zemí na výzkumných programech, schválení účetních závěrek zemědělských fondů a ostatních příspěvků a náhrad v rámci programů/činností EU. Podstatnou část této celkové částky tvoří příjmy určené na zvláštní účely, na jejichž základě se na výdajové straně obvykle zapisují dodatečné prostředky. V roce 2018 dosáhly příspěvky výše 12,8 miliardy EUR.

Příjmy z pokut se rozumějí zejména pokuty v oblasti hospodářské soutěže.

2.2 VÝDAJE

Cílem rozpočtu na rok 2018 bylo dosáhnout rovnováhy mezi prováděním probíhajících programů a řešením nových výzev. Vycházel proto ze závazků učiněných v předchozích letech a využíval stávajícího prostoru pro flexibilitu s cílem reagovat na problémy v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020 (VFR). Revize VFR 2014–2020 v polovině období zvýšila schopnost rozpočtu EU reagovat na výzvy a naplňovat budoucí potřeby.

V souladu s meziročním vývojem předpokládaným ve VFR byly v návrhu rozpočtu prostředky na závazky stanoveny ve výši 160,7 miliardy EUR (oproti rozpočtu na rok 2017 o 1,4 % vyšší) a prostředky na platby ve výši 144,7 miliardy EUR (8 %), což odpovídá 1,02 %, resp. 0,92 % HND EU. Neobvyklé nahromadění neuhrazených plateb zaznamenané na začátku VFR bylo v roce 2016 vyřešeno a předpokládalo se, že řada programů nabere plné tempo, zejména v oblasti Hospodářská, sociální a územní soudržnost (podokruh 1b).

Žádné významné úpravy v podobě opravných rozpočtů Komise v roce 2018 nepředložila. Jediné úpravy byly navrženy v opravném rozpočtu č. 6, v němž byl objem prostředků na platby a na závazky upraven tak, aby lépe odpovídal odhadovaným potřebám spolu se souhrnným převodem.

Čerpání dostupných prostředků v roce 2018

Různé druhy prostředků (rozpočtové, přenesené z roku 2017 a účelově vázané příjmy) byly v roce 2018 čerpány z 97 % v případě závazků a z 94 % v případě plateb. Rozpočtové prostředky byly v roce 2018 čerpány v plné míře (z 99,9 % u závazků a 98,5 % u plateb). Za předpokladu plného využití prostředků přenesených do roku 2019 stoupne míra plnění v případě prostředků na závazky na 99,8 % a u prostředků na platby na 99,7 %.

Všechny okruhy zaznamenaly vysokou míru čerpání. U zvláštních nástrojů není plné čerpání cílem, neboť se aktivují pouze v případě krize nebo nepředvídatelných okolností.

Zbývající závazky

Zbývající závazky (RAL, přidělené, ale dosud nevyplacené prostředky) ke konci roku 2018 činily 281,2 miliardy EUR. Nárůst o 13,5 miliardy EUR byl menší, než se očekávalo. Důvodem byla kombinace dodatečných prostředků na závazky z opravného rozpočtu č. 3 (spojených s rozšířením nástroje pro uprchlíky v Turecku) a lepšího využití prostředků na závazky a prostředků na platby z nejrůznějších zdrojů (tj. schválených, přenesených z roku 2017 a účelově vázaných příjmů), než se čekalo.

Podrobnější analýza rozpočtových korekcí, jejich souvislosti, odůvodnění a dopady jsou uvedeny ve zprávě Komise o rozpočtovém a finančním hospodaření za rozpočtový rok 2018, v části A s přehledem o plnění rozpočtu a části B věnované jednotlivým okruhům VFR.

Výsledek plnění rozpočtu

Ve srovnání s rozpočtem na rok 2017, který skončil historicky nejnižším přebytkem 0,56 miliardy EUR, rozpočet na rok 2018 skončil větším přebytkem: 1,8 miliardy EUR. Vznikl zejména na příjmové straně, kde se promítly významné příjmy z příspěvků a náhrad v rámci dohod a programů Unie, jež v roce 2018 dosáhly 12,8 miliardy EUR. Prostředky na platby byly čerpány v téměř plném rozsahu (94 %), nevyčerpané prostředky (5 %) bylo možné přenést do roku 2019 a nevyužitá částka byla nevýznamná.

3. PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

3.1 SOUHRN PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

v milionech EUR
Název		Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Příjmy			Příjmy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
Název		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem	Příjmy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
		1	2	3	4	5=3+4	6	7	8=6+7	9=8/2	10=5–8
1	Vlastní zdroje	142 832	142 364	142 334	39	142 373	142 329	0	142 330	100 %	44
3	Přebytky, salda a opravy	—	556	581	—	581	581	—	581	105 %	—
4	Příjmy od osob pracujících v orgánech nebo jiných institucích Unie	1 547	1 547	1 541	11	1 552	1 531	11	1 542	100 %	10
5	Příjmy ze správní činnosti orgánů	45	45	559	24	583	545	18	563	1 250 %	20
6	Příspěvky a náhrady v rámci dohod a programů Unie	110	110	13 021	324	13 346	12 619	157	12 777	11 615 %	569
7	Úroky z prodlení a pokuty	115	115	6 778	7 814	14 592	897	576	1 473	1 281 %	13 119
8	Výpůjční a úvěrové operace	6	6	24	15	39	24	15	39	631 %	—
9	Různé příjmy	25	25	17	6	24	12	1	13	53 %	10
	Celkem	144 681	144 768	164 856	8 234	173 090	158 539	779	159 318	110 %	13 771

4. PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

4.1 VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
Okruh VFR		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
		Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Disponibilní prostředky celkem	Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Disponibilní prostředky celkem
		Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy	Disponibilní prostředky celkem	Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy	Disponibilní prostředky celkem
		1	2	3=1+2	4	5	6=3+4+5	7	8	9=7+8	10	11	12=9+10+11
1	Inteligentní růst podporující začlenění	77 534	(2)	77 532	123	11 994	89 649	66 624	108	66 733	120	14 064	80 917
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	22 001	(2)	22 000	4	3 861	25 864	20 097	57	20 155	108	4 811	25 073
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	55 532	—	55 532	119	8 133	63 785	46 527	51	46 578	13	9 253	55 844
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	59 285	(46)	59 239	451	2 729	62 419	56 084	157	56 241	663	2 744	59 648
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	43 235	(1)	43 233	451	1 601	45 284	43 189	(9)	43 180	656	1 601	45 436
3	Bezpečnost a občanství	3 493	(1)	3 492	247	276	4 015	2 981	32	3 013	16	276	3 305
4	Globální Evropa	9 569	810	10 379	64	1 005	11 448	8 906	(93)	8 813	315	1 659	10 788
5	Správa	9 666	—	9 666	11	832	10 508	9 666	0	9 667	854	834	11 355
	z toho: správní výdaje orgánů	4 015	—	4 015	11	439	4 465	4 015	—	4 015	507	441	4 963
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	567	(179)	388	—	41	429	420	(118)	302	0	38	340
	Celkem	160 114	583	160 696	895	16 876	178 468	144 681	87	144 768	1 970	19 616	166 353

4.2 VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
Okruh VFR		Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2019			Prostředky pozbývající platnosti
		Disponibilní prostředky celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	účelově vázané příjmy	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13=10+11+12
1	Inteligentní růst podporující začlenění	89 649	77 514	114	9 729	87 357	97 %	2 265	0	2 265	18	9	0	27
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	25 864	21 988	4	1 780	23 773	92 %	2 080	0	2 081	11	0	0	11
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	63 785	55 525	110	7 949	63 585	100 %	184	—	184	7	9	—	16
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	62 419	58 774	442	1 344	60 560	97 %	1 385	460	1 845	6	9	—	15
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	45 284	42 771	442	1 152	44 364	98 %	449	460	908	3	9	—	11
3	Bezpečnost a občanství	4 015	3 491	247	118	3 855	96 %	158	—	158	2	—	0	2
4	Globální Evropa	11 448	10 377	64	621	11 062	97 %	383	—	383	2	—	0	2
5	Správa	10 508	9 545	7	572	10 124	96 %	259	1	260	119	5	0	124
	z toho: správní výdaje orgánů	4 465	3 939	7	334	4 280	96 %	105	0	105	76	5	0	81
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	429	180	—	—	180	42 %	41	64	104	144	—	—	144
	Celkem	178 468	159 881	873	12 385	173 139	97 %	4 491	525	5 015	291	23	0	314

4.3 VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
Okruh VFR		Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2019				Prostředky pozbývající platnosti
		Disponibilní prostředky celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	prostředky přenesené automaticky	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	účelově vázané příjmy	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11	12	13	14=11+12+13
1	Inteligentní růst podporující začlenění	80 917	66 540	107	9 230	75 876	94 %	130	3	4 833	4 966	59	14	1	74
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	25 073	19 993	97	1 318	21 408	85 %	117	3	3 492	3 612	41	11	1	53
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	55 844	46 547	10	7 912	54 468	98 %	13	—	1 341	1 354	18	3	—	21
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	59 648	55 576	643	1 827	58 046	97 %	193	460	918	1 570	13	20	—	33
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	45 436	42 533	636	1 142	44 310	98 %	186	460	459	1 104	2	20	—	22
3	Bezpečnost a občanství	3 305	2 980	11	117	3 108	94 %	9	—	159	167	25	5	0	29
4	Globální Evropa	10 788	8 711	310	498	9 519	88 %	65	—	1 161	1 226	37	5	0	42
5	Správa	11 355	8 731	768	445	9 944	88 %	818	2	389	1 209	120	82	1	203
	z toho: správní výdaje orgánů	4 963	3 435	446	259	4 140	83 %	508	0	182	690	76	58	—	133
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—	—	—	0	—	—	—	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	340	157	0	22	180	53 %	0	—	16	16	144	0	—	144
	Celkem	166 353	142 695	1 840	12 138	156 673	94 %	1 214	465	7 475	9 154	398	126	2	526

4.4 VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

v milionech EUR
Okruh VFR		Zbývající závazky ke konci předchozího roku				Závazky běžného roku				Zbývající závazky ke konci roku celkem
		Závazky přenesené z předchozího roku	Zrušené/ přehodnocené závazky	Platby	Zbývající závazky ke konci roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Platby	Zrušení nepřenositelných závazků	Zbývající závazky ke konci roku	Zbývající závazky ke konci roku celkem
		1	2	3	4=1+2+3	5	6	7	8=5+6+7	9=4+8
1	Inteligentní růst podporující začlenění	196 837	(1 323 )	(67 640 )	127 874	87 357	(8 237 )	(4)	79 117	206 991
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	35 576	(932)	(13 691 )	20 953	23 773	(7 717 )	(4)	16 052	37 006
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	161 260	(392)	(53 948 )	106 920	63 585	(520)	(0)	63 064	169 985
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	37 883	(360)	(13 466 )	24 058	60 560	(44 580 )	(0)	15 980	40 037
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	309	(14)	(228)	67	44 364	(44 082 )	—	282	349
3	Bezpečnost a občanství	5 194	(107)	(1 781 )	3 306	3 855	(1 327 )	—	2 528	5 834
4	Globální Evropa	26 478	(667)	(6 746 )	19 064	11 062	(2 773 )	(1)	8 288	27 352
5	Správa	867	(87)	(775)	6	10 124	(9 169 )	(0)	955	961
	z toho: správní výdaje orgánů	507	(61)	(444)	2	4 280	(3 695 )	0	584	587
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva a schodek přenesený z předchozího rozpočtového roku	—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Zvláštní nástroje	0	(0)	(0)	—	180	(180)	—	0	0
	Celkem	267 258	(2 544 )	(90 407 )	174 307	173 139	(66 265 )	(5)	106 868	281 175

4.5 VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU

v milionech EUR
Okruh VFR		< 2012	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	Celkem
1	Inteligentní růst podporující začlenění	1 355	744	5 867	3 807	13 803	37 234	65 049	79 131	206 991
	1a: Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost	554	289	1 645	2 067	2 880	4 994	8 521	16 055	37 006
	1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost	801	455	4 222	1 739	10 923	32 240	56 528	63 076	169 985
2	Udržitelný růst: přírodní zdroje	186	56	461	311	2 138	8 301	12 411	16 173	40 037
	z toho: výdaje související s trhem a přímé platby	—	—	—	0	3	9	55	282	349
3	Bezpečnost a občanství	50	67	56	45	118	901	2 069	2 528	5 834
4	Globální Evropa	1 065	671	1 526	1 753	2 920	4 697	6 385	8 335	27 352
5	Správa	—	—	0	0	—	0	3	957	961
	z toho: správní výdaje orgánů	0	0	0	0	0	0	0	587	587
9	Zvláštní nástroje	—	—	—	—	—	—	(0)	0	0
	Celkem	2 656	1 538	7 910	5 916	18 979	51 133	85 917	107 126	281 175

4.6 PODROBNÝ VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
Program		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
		Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Celkové disponibilní prostředky	Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Celkové disponibilní prostředky
		Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy	Celkové disponibilní prostředky	Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy	Celkové disponibilní prostředky
		1	2	3=1+2	4	5	6=3+4+5	7	8	9=7+8	10	11	12=9+10+11
1	Evropský fond pro strategické investice (EFSI)	2 038	—	2 038	—	89	2 127	1 828	151	1 979	—	89	2 068
	Evropské systémy družicové navigace (EGNOS/Galileo)	808	—	808	—	169	977	718	192	910	2	259	1 171
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	376	—	376	—	50	426	501	148	649	1	50	699
	Evropský program monitorování Země (Copernicus)	630	—	630	—	15	645	608	(47)	561	2	15	577
	Evropský sbor solidarity	43	—	43	—	—	43	33	—	33	—	—	33
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jad. zařízení z provozu	141	—	141	—	—	141	152	44	196	—	—	196
	Horizont 2020	11 212	5	11 217	—	2 190	13 407	10 901	(332)	10 570	67	3 116	13 753
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	356	(3)	353	—	123	475	315	(24)	291	20	151	462
	Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)	354	0	354	—	49	403	253	2	255	2	97	355
	Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)	2 315	—	2 315	—	427	2 741	2 146	103	2 249	7	441	2 697
	Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	132	—	132	—	11	143	118	(1)	117	2	10	129
	Cla, Fiscalis a boj proti podvodům	135	4	139	—	7	146	125	(1)	124	0	7	132
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	680	—	680	—	6	686	218	43	261	1	6	267
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	1 898	0	1 898	—	165	2 063	1 163	(103)	1 060	2	90	1 151
	Nástroj pro propojení Evropy – informační a komunikační technologie	170	(1)	170	4	5	178	142	(53)	89	0	4	94
	Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení	—	—	—	—	53	53	210	(52)	158	—	48	205
	Decentralizované agentury	316	(5)	311	—	25	336	318	(11)	307	—	25	332
	Další opatření a programy	176	(2)	174	—	473	647	153	19	172	1	400	573
	Pilotní projekty a přípravné akce	92	(0)	91	—	1	93	78	(25)	52	—	1	53
	Zvláštní pravomoci Komise	129	(0)	129	—	4	133	117	5	122	—	4	125
	Regionální konvergence (méně rozvinuté regiony)	27 012	(53)	26 960	96	4 223	31 279	23 388	749	24 137	—	4 722	28 858
	Přechodové regiony	5 739	(10)	5 729	—	850	6 579	4 040	(605)	3 435	—	939	4 374
	Konkurenceschopnost (rozvinutější regiony)	8 427	41	8 468	—	1 370	9 837	7 394	(21)	7 373	—	1 907	9 280
	Nejvzdálenější a řídce osídlené regiony	226	—	226	—	32	258	169	88	257	—	32	289
	Fond soudržnosti	9 394	—	9 394	—	1 325	10 719	8 456	(272)	8 184	—	1 264	9 448
	Evropská územní spolupráce	1 934	—	1 934	23	248	2 205	1 235	(160)	1 074	—	148	1 222
	Technická pomoc	230	22	252	—	2	253	200	2	202	12	2	215
	Evropská pomoc nejchudším osobám (FEAD)	557	—	557	—	0	557	401	(40)	361	0	6	368
	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí	350	—	350	—	84	434	600	220	820	—	206	1 026
	Nástroj pro propojení Evropy	1 655	—	1 655	—	—	1 655	626	100	725	—	28	754
	Pilotní projekty a přípravné akce	8	—	8	—	0	8	18	(10)	9	—	0	9
	Okruh 1 VFR celkem	77 534	(2)	77 532	123	11 994	89 649	66 624	108	66 733	120	14 064	80 917
2	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	43 235	(1)	43 233	451	1 601	45 284	43 189	(9)	43 180	656	1 601	45 436
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	14 381	(1)	14 380	—	972	15 352	11 852	213	12 066	2	862	12 929
	Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)	933	—	933	—	140	1 073	515	(7)	507	1	268	776
	Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	141	(47)	95	—	—	95	132	(34)	97	—	—	97
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	523	—	523	—	9	532	316	1	317	4	6	327
	Decentralizované agentury	57	3	60	—	8	68	57	3	60	—	8	68
	Další akce a opatření	—	—	—	—	—	—	6	—	6	—	—	6
	Pilotní projekty a přípravné akce	16	—	16	—	0	16	18	(9)	8	—	0	8
	Zvláštní opatření	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 2 VFR celkem	59 285	(46)	59 239	451	2 729	62 419	56 084	157	56 241	663	2 744	59 648
3	Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)	719	29	748	207	38	993	594	112	706	2	38	746
	Spotřebitelé	28	—	28	—	1	29	23	6	29	1	1	31
	Kreativní Evropa	230	—	230	—	13	244	181	16	197	2	16	214
	Mimořádná podpora v rámci Unie	200	(1)	199	—	0	199	221	12	233	0	0	233
	Fond pro vnitřní bezpečnost	720	10	730	40	132	901	481	(48)	433	2	129	565
	Informační systémy	26	(17)	10	—	3	13	13	(3)	10	—	3	13
	Spravedlnost	47	—	47	—	1	49	36	12	48	1	1	50
	Práva, rovnost a občanství	63	—	63	—	2	65	47	27	73	0	2	75
	Mechanismus civilní ochrany Unie	33	—	33	—	2	35	34	—	34	5	2	41
	Evropa pro občany	28	—	28	—	1	28	29	—	29	0	1	29
	Potraviny a krmiva	280	(1)	279	—	5	284	248	(4)	244	1	6	252
	Zdravotní péče	66	—	66	—	2	69	56	4	60	1	2	63
	Decentralizované agentury	940	(20)	920	—	76	996	908	(98)	810	—	76	886
	Pilotní projekty a přípravné akce	13	(1)	11	—	0	11	18	(5)	13	—	0	13
	Zvláštní opatření	99	—	99	—	1	99	92	2	93	1	0	94
	Okruh 3 VFR celkem	3 493	(1)	3 492	247	276	4 015	2 981	32	3 013	16	276	3 305
4	Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)	1 649	393	2 041	1	106	2 149	1 452	(186)	1 266	6	475	1 747
	Makrofinanční pomoc	42	(32)	11	—	—	11	42	(32)	10	—	—	10
	Záruční fond pro vnější vztahy	138	—	138	—	110	248	138	—	138	—	110	248
	Mechanismus civilní ochrany Unie	16	(10)	6	—	1	7	15	(5)	11	2	1	13
	Humanitární dobrovolníci EU	20	(0)	20	—	—	20	17	(1)	16	0	—	16
	Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)	25	—	25	—	401	426	25	—	25	275	401	701
	Evropský nástroj sousedství (ENI)	2 367	112	2 478	—	40	2 518	2 278	(167)	2 111	5	51	2 167
	Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)	2 976	5	2 981	—	74	3 055	2 735	(78)	2 657	14	110	2 781
	Nástroj partnerství (PI)	140	5	145	—	6	151	101	27	128	0	7	135
	Demokracie a lidská práva (EIDHR)	193	(5)	188	—	1	190	169	22	191	3	1	195
	Stabilita a mír (IcSP)	370	(1)	370	—	9	378	325	2	327	3	12	342
	Humanitární pomoc	1 085	332	1 417	62	58	1 537	1 095	348	1 443	5	275	1 723
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	328	20	348	—	39	387	292	(0)	292	0	52	345
	Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	33	—	33	—	0	33	45	(7)	39	1	1	40
	Decentralizované agentury	20	—	20	—	0	20	20	—	20	—	0	20
	Další opatření a programy	83	(3)	80	—	158	238	75	(5)	70	0	162	232
	Pilotní projekty a přípravné akce	9	(6)	3	1	1	4	14	(5)	9	—	1	10
	Zvláštní opatření	74	1	75	—	0	76	68	(6)	61	—	0	62
	Okruh 4 VFR celkem	9 569	810	10 379	64	1 005	11 448	8 906	(93)	8 813	315	1 659	10 788
5	Důchody	1 893	(0)	1 893	—	2	1 894	1 893	(0)	1 893	—	2	1 894
	Evropské školy	192	(9)	183	—	15	199	192	(9)	183	0	15	199
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	—	4	—	0	4	4	(1)	4	1	0	4
	Správní výdaje Komise	3 562	9	3 571	—	376	3 947	3 562	10	3 572	346	377	4 294
	Správní výdaje ostatních orgánů	4 015	—	4 015	11	439	4 465	4 015	—	4 015	507	441	4 963
	Okruh 5 VFR celkem	9 666	—	9 666	11	832	10 508	9 666	0	9 667	854	834	11 355
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 6 VFR celkem	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Přenesený schodek	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 8 VFR celkem	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (EAR)	345	(310)	34	—	—	34	345	(225)	120	—	—	120
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	172	—	172	—	41	213	25	(19)	6	0	38	44
	Fond solidarity Evropské unie (FSEU)	50	132	182	—	—	182	50	127	177	—	—	177
	Okruh 9 VFR celkem	567	(179)	388	—	41	429	420	(118)	302	0	38	340
	Celkem	160 114	583	160 696	895	16 876	178 468	144 681	87	144 768	1 970	19 616	166 353

4.7 PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
Program		Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2019			Prostředky pozbývající platnosti
		Disponibilní prostředky celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	účelově vázané příjmy	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13=10+11+12
1	Evropský fond pro strategické investice (EFSI)	2 127	2 038	—	59	2 097	99 %	30	—	30	0	—	—	0
	Evropské systémy družicové navigace (EGNOS/Galileo)	977	808	—	84	892	91 %	85	—	85	0	—	—	0
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	426	376	—	18	394	92 %	32	—	32	—	—	—	—
	Evropský program monitorování Země (Copernicus)	645	630	—	15	645	100 %	0	—	0	—	—	—	—
	Evropský sbor solidarity	43	43	—	—	43	99 %	—	0	0	(0)	—	—	(0)
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jad. zařízení z provozu	141	141	—	—	141	100 %	—	—	—	—	—	—	—
	Horizont 2020	13 407	11 214	—	1 040	12 254	91 %	1 149	—	1 149	3	—	0	3
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	475	353	—	45	397	84 %	78	—	78	0	—	—	0
	Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)	403	354	—	37	391	97 %	12	—	12	0	—	—	0
	Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)	2 741	2 315	—	258	2 573	94 %	168	—	168	—	—	—	—
	Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	143	129	—	5	134	94 %	6	—	6	2	—	0	2
	Cla, Fiscalis a boj proti podvodům	146	138	—	1	139	95 %	6	—	6	1	—	—	1
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	686	680	—	0	680	99 %	6	—	6	0	—	—	0
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	2 063	1 898	—	89	1 986	96 %	76	—	76	0	—	—	0
	Nástroj pro propojení Evropy – informační a komunikační technologie	178	170	4	5	178	100 %	0	—	0	0	0	—	0
	Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení	53	—	—	—	—	—	53	—	53	—	—	—	—
	Decentralizované agentury	336	311	—	15	326	97 %	10	—	10	0	—	—	0
	Další opatření a programy	647	174	—	107	281	43 %	366	—	366	1	—	0	1
	Pilotní projekty a přípravné akce	93	91	—	1	92	99 %	0	—	0	1	—	—	1
	Zvláštní pravomoci Komise	133	125	—	3	128	96 %	1	—	1	3	—	—	3
	Regionální konvergence (méně rozvinuté regiony)	31 279	26 960	87	4 103	31 150	100 %	120	—	120	—	9	—	9
	Přechodové regiony	6 579	5 729	—	850	6 579	100 %	—	—	—	—	—	—	—
	Konkurenceschopnost (rozvinutější regiony)	9 837	8 467	—	1 345	9 811	100 %	25	—	25	1	—	—	1
	Nejvzdálenější a řídce osídlené regiony	258	226	—	32	258	100 %	—	—	—	—	—	—	—
	Fond soudržnosti	10 719	9 394	—	1 299	10 693	100 %	26	—	26	—	—	—	—
	Evropská územní spolupráce	2 205	1 934	23	236	2 193	99 %	12	—	12	—	—	—	—
	Technická pomoc	253	246	—	1	247	97 %	1	—	1	6	—	—	6
	Evropská pomoc nejchudším osobám (FEAD)	557	557	—	—	557	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí	434	350	—	84	434	100 %	—	—	—	—	—	—	—
	Nástroj pro propojení Evropy	1 655	1 655	—	—	1 655	100 %	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	8	8	—	0	8	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Okruh 1 VFR celkem	89 649	77 514	114	9 729	87 357	97 %	2 265	0	2 265	18	9	0	27
2	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	45 284	42 771	442	1 152	44 364	98 %	449	460	908	3	9	—	11
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	15 352	14 380	—	47	14 427	94 %	925	—	925	1	—	—	1
	Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)	1 073	931	—	139	1 070	100 %	1	—	1	2	—	—	2
	Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	95	94	—	—	94	100 %	—	—	—	0	—	—	0
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	532	522	—	0	522	98 %	9	—	9	0	—	—	0
	Decentralizované agentury	68	60	—	6	66	97 %	2	—	2	—	—	—	—
	Další akce a opatření	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	16	16	—	—	16	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Zvláštní opatření	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 2 VFR celkem	62 419	58 774	442	1 344	60 560	97 %	1 385	460	1 845	6	9	—	15
3	Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)	993	747	207	33	986	99 %	6	—	6	1	—	—	1
	Spotřebitelé	29	28	—	1	29	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Kreativní Evropa	244	230	—	9	239	98 %	5	—	5	0	—	—	0
	Mimořádná podpora v rámci Unie	199	199	—	—	199	100 %	0	—	0	—	—	—	—
	Fond pro vnitřní bezpečnost	901	729	40	30	799	89 %	102	—	102	1	—	—	1
	Informační systémy	13	10	—	2	12	93 %	1	—	1	0	—	—	0
	Spravedlnost	49	47	—	1	48	99 %	0	—	0	0	—	—	0
	Práva, rovnost a občanství	65	63	—	1	64	98 %	1	—	1	0	—	—	0
	Mechanismus civilní ochrany Unie	35	33	—	1	35	98 %	1	—	1	0	—	—	0
	Evropa pro občany	28	28	—	0	28	99 %	0	—	0	0	—	—	0
	Potraviny a krmiva	284	279	—	2	281	99 %	3	—	3	—	—	—	—
	Zdravotní péče	69	66	—	2	68	99 %	1	—	1	0	—	0	0
	Decentralizované agentury	996	920	—	36	956	96 %	39	—	39	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	11	11	—	—	11	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Zvláštní opatření	99	99	—	1	99	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Okruh 3 VFR celkem	4 015	3 491	247	118	3 855	96 %	158	—	158	2	—	0	2
4	Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)	2 149	2 041	1	55	2 097	98 %	52	—	52	1	—	—	1
	Makrofinanční pomoc	11	10	—	—	10	97 %	—	—	—	0	—	—	0
	Záruční fond pro vnější vztahy	248	138	—	—	138	56 %	110	—	110	—	—	—	—
	Mechanismus civilní ochrany Unie	7	6	—	1	7	100 %	0	—	0	0	—	0	0
	Humanitární dobrovolníci EU	20	20	—	—	20	100 %	—	—	—	0	—	—	0
	Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)	426	25	—	300	325	76 %	101	—	101	—	—	—	—
	Evropský nástroj sousedství (ENI)	2 518	2 478	—	23	2 501	99 %	17	—	17	0	—	—	0
	Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)	3 055	2 981	—	34	3 015	99 %	40	—	40	0	—	—	0
	Nástroj partnerství (PI)	151	145	—	1	146	96 %	5	—	5	0	—	—	0
	Demokracie a lidská práva (EIDHR)	190	188	—	1	189	100 %	1	—	1	0	—	—	0
	Stabilita a mír (IcSP)	378	369	—	3	373	99 %	5	—	5	0	—	—	0
	Humanitární pomoc	1 537	1 417	62	54	1 533	100 %	5	—	5	0	—	—	0
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	387	348	—	23	371	96 %	16	—	16	0	—	—	0
	Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	33	33	—	—	33	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Decentralizované agentury	20	20	—	0	20	100 %	0	—	0	—	—	—	—
	Další opatření a programy	238	80	—	128	208	87 %	31	—	31	0	—	—	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	3	1	—	3	85 %	1	—	1	—	—	—	—
	Zvláštní opatření	76	75	—	0	76	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Okruh 4 VFR celkem	11 448	10 377	64	621	11 062	97 %	383	—	383	2	—	0	2
5	Důchody	1 894	1 877	—	2	1 879	99 %	0	—	0	15	—	—	15
	Evropské školy	199	178	—	13	190	96 %	3	—	3	6	—	—	6
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	3	—	0	4	100 %	0	—	0	0	—	—	0
	Správní výdaje Komise	3 947	3 548	—	224	3 772	96 %	151	1	152	22	—	0	22
	Správní výdaje ostatních orgánů	4 465	3 939	7	334	4 280	96 %	105	0	105	76	5	0	81
	Okruh 5 VFR celkem	10 508	9 545	7	572	10 124	96 %	259	1	260	119	5	0	124
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 6 VFR celkem	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Přenesený schodek	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 8 VFR celkem	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (EAR)	34	—	—	—	—	—	—	34	34	—	—	—	—
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	213	28	—	—	28	13 %	41	—	41	144	—	—	144
	Fond solidarity Evropské unie (FSEU)	182	152	—	—	152	84 %	—	30	30	—	—	—	—
	Okruh 9 VFR celkem	429	180	—	—	180	42 %	41	64	104	144	—	—	144
	Celkem	178 468	159 881	873	12 385	173 139	97 %	4 491	525	5 015	291	23	0	314

4.8 PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
Program		Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2019				Prostředky pozbývající platnosti
		Disponibilní prostředky celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	prostředky přenesené automaticky	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	účelově vázané příjmy	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11	12	13	14=11+12+13
1	Evropský fond pro strategické investice (EFSI)	2 068	1 979	—	59	2 038	99 %	0	—	30	30	0	—	—	0
	Evropské systémy družicové navigace (EGNOS/Galileo)	1 171	908	2	54	964	82 %	2	—	205	207	0	0	—	0
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	699	648	1	18	666	95 %	1	—	32	33	0	0	—	0
	Evropský program monitorování Země (Copernicus)	577	559	2	15	576	100 %	2	—	0	2	0	0	0	0
	Evropský sbor solidarity	33	26	—	—	26	78 %	4	3	—	7	—	—	—	—
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jad. zařízení z provozu	196	196	—	—	196	100 %	—	—	—	—	0	—	—	0
	Horizont 2020	13 753	10 492	61	766	11 319	82 %	75	—	2 349	2 424	2	7	1	10
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	462	273	18	26	317	69 %	19	—	125	143	0	2	—	2
	Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)	355	252	2	46	300	85 %	3	—	51	54	0	0	—	0
	Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)	2 697	2 242	7	118	2 366	88 %	7	—	323	330	(0)	0	0	0
	Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	129	115	1	4	120	93 %	1	—	6	7	1	1	0	2
	Cla, Fiscalis a boj proti podvodům	132	118	0	1	120	91 %	0	—	6	6	6	0	—	6
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	267	258	1	6	264	99 %	1	—	0	1	2	0	—	2
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	1 151	1 058	2	77	1 137	99 %	1	—	12	13	1	0	—	1
	Nástroj pro propojení Evropy – informační a komunikační technologie	94	76	0	3	80	85 %	0	—	0	1	13	0	0	13
	Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení	205	150	—	9	159	77 %	0	—	39	39	7	—	—	7
	Decentralizované agentury	332	307	—	15	322	97 %	0	—	10	10	0	—	—	0
	Další opatření a programy	573	169	1	98	269	47 %	1	—	302	303	2	0	0	2
	Pilotní projekty a přípravné akce	53	48	—	1	49	92 %	0	—	0	0	4	—	—	4
	Zvláštní pravomoci Komise	125	119	—	2	121	97 %	0	—	1	1	3	—	0	3
	Regionální konvergence (méně rozvinuté regiony)	28 858	24 137	—	3 962	28 099	97 %	0	—	760	760	—	—	—	0
	Přechodové regiony	4 374	3 435	—	787	4 223	97 %	0	—	151	151	—	—	—	(0)
	Konkurenceschopnost (rozvinutější regiony)	9 280	7 373	—	1 742	9 115	98 %	0	—	165	165	—	—	—	0
	Nejvzdálenější a řídce osídlené regiony	289	257	—	26	283	98 %	0	—	6	6	—	—	—	0
	Fond soudržnosti	9 448	8 184	—	1 045	9 229	98 %	0	—	219	219	—	—	—	(0)
	Evropská územní spolupráce	1 222	1 074	—	116	1 190	97 %	0	—	32	32	—	—	—	0
	Technická pomoc	215	185	10	1	196	91 %	13	—	1	13	4	3	—	6
	Evropská pomoc nejchudším osobám (FEAD)	368	347	0	6	354	96 %	0	—	0	0	14	0	—	14
	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí	1 026	820	—	200	1 020	99 %	0	—	6	6	—	—	—	—
	Nástroj pro propojení Evropy	754	725	—	27	752	100 %	—	—	1	1	1	—	—	1
	Pilotní projekty a přípravné akce	9	9	—	0	9	99 %	0	—	—	—	0	—	—	0
	Okruh 1 VFR celkem	80 917	66 540	107	9 230	75 876	94 %	130	3	4 833	4 966	59	14	1	74
2	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	45 436	42 533	636	1 142	44 310	98 %	186	460	459	1 104	2	20	—	22
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	12 929	12 055	2	409	12 467	96 %	2	—	453	455	8	0	—	8
	Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)	776	506	1	267	774	100 %	1	—	1	2	0	0	—	0
	Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	97	97	—	—	97	100 %	0	—	—	—	—	—	—	—
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	327	311	4	2	317	97 %	4	—	4	8	2	0	—	2
	Decentralizované agentury	68	60	—	6	66	97 %	0	—	2	2	—	—	—	(0)
	Další akce a opatření	6	6	—	—	6	100 %	0	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	8	8	—	—	8	93 %	0	—	0	0	1	—	—	1
	Zvláštní opatření	—	—	—	—	—	—	0	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 2 VFR celkem	59 648	55 576	643	1 827	58 046	97 %	193	460	918	1 570	13	20	—	33
3	Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)	746	704	2	32	738	99 %	1	—	5	7	1	0	—	1
	Spotřebitelé	31	27	0	1	28	92 %	1	—	0	1	1	0	—	2
	Kreativní Evropa	214	196	2	9	206	96 %	1	—	7	8	0	0	0	0
	Mimořádná podpora v rámci Unie	233	226	0	—	226	97 %	0	—	0	0	7	0	—	7
	Fond pro vnitřní bezpečnost	565	424	2	29	454	80 %	1	—	100	102	8	0	—	8
	Informační systémy	13	10	—	3	13	98 %	0	—	0	0	—	—	—	—
	Spravedlnost	50	46	0	1	47	94 %	1	—	0	1	2	0	0	2
	Práva, rovnost a občanství	75	72	0	1	73	97 %	0	—	1	1	1	0	0	1
	Mechanismus civilní ochrany Unie	41	31	2	1	34	83 %	0	—	1	1	3	3	—	6
	Evropa pro občany	29	28	0	0	29	98 %	0	—	0	0	0	0	—	0
	Potraviny a krmiva	252	244	1	3	247	98 %	1	—	3	4	0	0	—	0
	Zdravotní péče	63	59	1	1	61	98 %	1	—	1	1	0	0	0	0
	Decentralizované agentury	886	810	—	36	846	96 %	0	—	39	39	0	—	—	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	13	11	—	—	11	89 %	0	—	0	0	1	—	—	1
	Zvláštní opatření	94	92	0	0	93	98 %	1	—	0	1	1	0	—	1
	Okruh 3 VFR celkem	3 305	2 980	11	117	3 108	94 %	9	—	159	167	25	5	0	29
4	Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)	1 747	1 236	6	205	1 446	83 %	6	—	270	276	24	1	—	25
	Makrofinanční pomoc	10	5	—	—	5	50 %	0	—	—	—	5	—	—	5
	Záruční fond pro vnější vztahy	248	138	—	—	138	56 %	—	—	110	110	—	—	—	—
	Mechanismus civilní ochrany Unie	13	6	2	1	9	64 %	0	—	0	0	4	0	0	5
	Humanitární dobrovolníci EU	16	16	0	—	16	99 %	—	—	—	—	0	0	—	0
	Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)	701	—	275	0	275	39 %	25	—	401	426	—	—	—	—
	Evropský nástroj sousedství (ENI)	2 167	2 106	5	34	2 145	99 %	5	—	17	22	0	1	—	1
	Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)	2 781	2 641	12	31	2 684	97 %	16	—	79	95	0	2	—	2
	Nástroj partnerství (PI)	135	127	0	3	130	96 %	0	—	5	5	0	0	—	0
	Demokracie a lidská práva (EIDHR)	195	188	2	1	191	98 %	3	—	0	4	0	1	—	1
	Stabilita a mír (IcSP)	342	324	2	8	334	98 %	4	—	4	8	0	0	—	1
	Humanitární pomoc	1 723	1 437	5	63	1 506	87 %	6	—	212	217	0	0	—	0
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	345	292	0	24	316	92 %	0	—	28	28	0	0	—	0
	Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	40	38	1	1	40	99 %	1	—	—	1	0	0	—	0
	Decentralizované agentury	20	20	—	0	20	100 %	0	—	0	0	—	—	—	0
	Další opatření a programy	232	69	0	127	197	85 %	0	—	35	35	0	0	—	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	10	8	—	0	8	88 %	0	—	1	1	1	—	—	1
	Zvláštní opatření	62	60	—	0	61	98 %	0	—	0	0	1	—	—	1
	Okruh 4 VFR celkem	10 788	8 711	310	498	9 519	88 %	65	—	1 161	1 226	37	5	0	42
5	Důchody	1 894	1 877	—	2	1 879	99 %	—	—	0	0	15	—	—	15
	Evropské školy	199	178	0	10	188	94 %	—	—	5	5	6	0	—	6
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	2	1	—	3	57 %	0	1	0	1	0	0	—	1
	Správní výdaje Komise	4 294	3 239	322	174	3 734	87 %	310	1	202	513	22	24	1	47
	Správní výdaje ostatních orgánů	4 963	3 435	446	259	4 140	83 %	508	0	182	690	76	58	—	133
	Okruh 5 VFR celkem	11 355	8 731	768	445	9 944	88 %	818	2	389	1 209	120	82	1	203
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 6 VFR celkem	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva	—	—	—	—	—	—	0	—	—	—	—	—	—	—
	Přenesený schodek	—	—	—	—	—	—	0	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 8 VFR celkem	—	—	—	—	—	—	0	—	—	—	—	—	—	—
9	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (EAR)	120	—	—	—	—	—	0	—	—	—	120	—	—	120
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	44	5	0	22	28	64 %	0	—	16	16	0	0	—	0
	Fond solidarity Evropské unie (FSEU)	177	152	—	—	152	86 %	0	—	—	—	25	—	—	25
	Okruh 9 VFR celkem	340	157	0	22	180	53 %	0	—	16	16	144	0	—	144
	Celkem	166 353	142 695	1 840	12 138	156 673	94 %	1 214	465	7 475	9 154	398	126	2	526

4.9 PODROBNÝ VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

v milionech EUR
Program		Zbývající závazky ke konci předchozího roku				Závazky běžného roku				Zbývající závazky ke konci roku celkem
		Závazky přenesené z předchozího roku	Zrušené/ přehodnocené závazky	Platby	Zbývající závazky ke konci roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Platby	Zrušení nepřenositelných závazků	Zbývající závazky ke konci roku	Zbývající závazky ke konci roku celkem
		1	2	3	4=1+2+3	5	6	7	8=5+6+7	9=4+8
1	Evropský fond pro strategické investice (EFSI)	2 654	(0)	(1 963 )	691	2 097	(75)	—	2 022	2 714
	Evropské systémy družicové navigace (EGNOS/Galileo)	1 300	(4)	(573)	724	892	(391)	—	501	1 224
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	1 727	(0)	(594)	1 133	394	(72)	(0)	321	1 454
	Evropský program monitorování Země (Copernicus)	174	(0)	(157)	16	645	(418)	—	227	243
	Evropský sbor solidarity	—	—	—	—	43	(26)	—	17	17
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jad. zařízení z provozu	651	—	(194)	457	141	(2)	—	139	596
	Horizont 2020	19 921	(312)	(7 515 )	12 094	12 254	(3 804 )	(3)	8 447	20 541
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	198	(4)	(70)	124	397	(247)	(0)	150	275
	Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)	908	(55)	(259)	593	391	(41)	—	350	943
	Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)	704	(55)	(291)	359	2 573	(2 076 )	—	497	855
	Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	222	(15)	(102)	105	134	(18)	—	116	222
	Cla, Fiscalis a boj proti podvodům	159	(4)	(90)	65	139	(30)	—	109	175
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	1 678	(22)	(248)	1 407	680	(16)	—	664	2 072
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	3 673	(281)	(1 085 )	2 307	1 986	(53)	—	1 934	4 241
	Nástroj pro propojení Evropy – informační a komunikační technologie	360	(10)	(75)	275	178	(5)	—	173	448
	Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení	545	(132)	(159)	254	—	—	—	—	254
	Decentralizované agentury	49	(2)	(31)	17	326	(291)	—	35	52
	Další opatření a programy	412	(21)	(177)	215	281	(92)	—	189	404
	Pilotní projekty a přípravné akce	66	(2)	(24)	39	92	(24)	—	68	107
	Zvláštní pravomoci Komise	174	(12)	(84)	78	128	(37)	—	91	169
	Regionální konvergence (méně rozvinuté regiony)	82 421	(278)	(27 946 )	54 197	31 150	(153)	—	30 997	85 194
	Přechodové regiony	16 151	(6)	(4 196 )	11 949	6 579	(27)	—	6 553	18 502
	Konkurenceschopnost (rozvinutější regiony)	25 870	(43)	(8 944 )	16 883	9 811	(171)	—	9 640	26 523
	Nejvzdálenější a řídce osídlené regiony	613	—	(271)	343	258	(12)	—	246	588
	Fond soudržnosti	24 398	(11)	(9 214 )	15 173	10 693	(14)	—	10 678	25 851
	Evropská územní spolupráce	3 514	(15)	(1 184 )	2 314	2 193	(6)	—	2 188	4 502
	Technická pomoc	218	(18)	(73)	126	247	(123)	(0)	124	251
	Evropská pomoc nejchudším osobám (FEAD)	1 101	(0)	(351)	750	557	(3)	—	554	1 304
	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí	2 248	(7)	(1 016 )	1 224	434	(3)	—	431	1 655
	Nástroj pro propojení Evropy	4 704	(13)	(745)	3 946	1 655	(7)	—	1 648	5 595
	Pilotní projekty a přípravné akce	22	(1)	(6)	14	8	(2)	—	6	20
	Okruh 1 VFR celkem	196 837	(1 323 )	(67 640 )	127 874	87 357	(8 237 )	(4)	79 117	206 991
2	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	309	(14)	(228)	67	44 364	(44 082 )	—	282	349
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	32 742	(108)	(12 174 )	20 460	14 427	(292)	—	14 134	34 594
	Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)	3 218	(233)	(754)	2 231	1 070	(21)	(0)	1 049	3 280
	Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	21	(3)	(10)	8	94	(87)	—	7	15
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	1 564	(2)	(283)	1 279	522	(34)	—	488	1 768
	Decentralizované agentury	3	(0)	(3)	—	66	(63)	—	3	3
	Další akce a opatření	6	—	(6)	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	20	(0)	(7)	12	16	(0)	—	15	28
	Zvláštní opatření	0	—	—	0	—	—	—	—	0
	Okruh 2 VFR celkem	37 883	(360)	(13 466 )	24 058	60 560	(44 580 )	(0)	15 980	40 037
3	Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)	2 447	(34)	(721)	1 692	986	(17)	—	969	2 662
	Spotřebitelé	41	(1)	(20)	21	29	(9)	—	20	40
	Kreativní Evropa	193	(7)	(91)	94	239	(115)	—	124	219
	Mimořádná podpora v rámci Unie	90	(1)	(67)	22	199	(160)	—	40	62
	Fond pro vnitřní bezpečnost	1 420	(19)	(433)	969	799	(22)	—	777	1 746
	Informační systémy	47	(1)	(13)	34	12	(0)	—	12	46
	Spravedlnost	90	(1)	(34)	55	48	(13)	—	35	90
	Práva, rovnost a občanství	115	(1)	(63)	51	64	(10)	—	54	105
	Mechanismus civilní ochrany Unie	44	(2)	(21)	21	35	(13)	—	21	43
	Evropa pro občany	22	(0)	(13)	9	28	(16)	—	12	21
	Potraviny a krmiva	316	(31)	(187)	98	281	(60)	—	221	319
	Zdravotní péče	133	(6)	(46)	81	68	(16)	—	52	133
	Decentralizované agentury	132	(1)	(5)	126	956	(841)	—	115	242
	Pilotní projekty a přípravné akce	24	(1)	(9)	14	11	(2)	—	9	24
	Zvláštní opatření	77	(1)	(59)	17	99	(34)	—	65	82
	Okruh 3 VFR celkem	5 194	(107)	(1 781 )	3 306	3 855	(1 327 )	—	2 528	5 834
4	Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)	6 899	(124)	(1 225 )	5 549	2 097	(221)	(0)	1 875	7 425
	Makrofinanční pomoc	40	(0)	(0)	40	10	(5)	—	5	45
	Záruční fond pro vnější vztahy	—	—	—	—	138	(138)	—	—	—
	Mechanismus civilní ochrany Unie	18	(1)	(6)	12	7	(3)	—	4	15
	Humanitární dobrovolníci EU	18	(0)	(2)	16	20	(14)	—	6	22
	Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)	275	—	(275)	—	325	(0)	—	325	325
	Evropský nástroj sousedství (ENI)	7 662	(185)	(1 724 )	5 753	2 501	(421)	(0)	2 080	7 833
	Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)	8 643	(218)	(2 418 )	6 006	3 015	(265)	—	2 749	8 755
	Nástroj partnerství (PI)	376	(6)	(113)	257	146	(17)	(0)	129	386
	Demokracie a lidská práva (EIDHR)	370	(10)	(139)	222	189	(52)	(0)	137	358
	Stabilita a mír (IcSP)	623	(34)	(220)	369	373	(114)	(0)	258	627
	Humanitární pomoc	899	(33)	(429)	437	1 533	(1 077 )	(0)	456	893
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	243	(32)	(80)	132	371	(236)	—	134	266
	Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	122	(8)	(39)	75	33	(1)	—	32	107
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	20	(20)	—	—	—
	Další opatření a programy	154	(13)	(29)	113	208	(168)	—	39	152
	Pilotní projekty a přípravné akce	22	(1)	(7)	13	3	(1)	—	2	16
	Zvláštní opatření	113	(2)	(42)	70	76	(19)	—	57	126
	Okruh 4 VFR celkem	26 478	(667)	(6 746 )	19 064	11 062	(2 773 )	(1)	8 288	27 352
5	Důchody	—	—	—	—	1 879	(1 879 )	—	—	—
	Evropské školy	0	(0)	(0)	—	190	(188)	—	2	2
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	6	—	(2)	3	4	(0)	—	3	6
	Správní výdaje Komise	354	(26)	(328)	0	3 772	(3 407 )	(0)	365	366
	Správní výdaje ostatních orgánů	507	(61)	(444)	2	4 280	(3 695 )	0	584	587
	Okruh 5 VFR celkem	867	(87)	(775)	6	10 124	(9 169 )	(0)	955	961
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 6 VFR celkem	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Přenesený schodek	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 8 VFR celkem	—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (EAR)	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	0	(0)	(0)	—	28	(28)	—	0	0
	Fond solidarity Evropské unie (FSEU)	—	—	—	—	152	(152)	—	—	—
	Okruh 9 VFR celkem	0	(0)	(0)	—	180	(180)	—	0	0
	Celkem	267 258	(2 544 )	(90 407 )	174 307	173 139	(66 265 )	(5)	106 868	281 175

4.10 PODROBNÝ VFR: ČLENĚNÍ ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU

v milionech EUR
	Program	< 2012	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	Celkem
1	Evropský fond pro strategické investice (EFSI)	—	—	—	—	0	4	687	2 022	2 714
	Evropské systémy družicové navigace (EGNOS/Galileo)	0	0	—	—	47	112	564	501	1 224
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	—	—	546	—	15	306	267	321	1 454
	Evropský program monitorování Země (Copernicus)	—	—	—	0	0	3	12	227	243
	Evropský sbor solidarity	—	—	—	—	—	—	—	17	17
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jad. zařízení z provozu	—	—	97	72	77	103	108	139	596
	Horizont 2020	246	273	784	1 440	2 120	2 908	4 320	8 450	20 541
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	8	1	2	7	24	35	48	150	275
	Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)	2	4	181	6	46	113	242	350	943
	Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)	0	0	1	23	43	93	199	497	855
	Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)	2	4	6	7	13	14	60	116	222
	Cla, Fiscalis a boj proti podvodům	—	0	—	1	4	15	44	109	175
	Nástroj pro propojení Evropy – energetika	5	2	2	245	235	387	532	664	2 072
	Nástroj pro propojení Evropy – doprava	13	—	6	226	192	705	1 166	1 934	4 241
	Nástroj pro propojení Evropy – informační a komunikační technologie	—	0	—	21	34	135	85	173	448
	Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení	254	—	—	—	—	—	—	—	254
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	0	1	15	35	52
	Další opatření a programy	22	4	14	14	23	35	103	189	404
	Pilotní projekty a přípravné akce	2	1	2	0	3	8	23	68	107
	Zvláštní pravomoci Komise	0	0	4	5	5	17	46	91	169
	Regionální konvergence (méně rozvinuté regiony)	510	445	3 057	651	5 465	16 652	27 416	30 997	85 194
	Přechodové regiony	38	—	—	149	1 594	4 066	6 102	6 553	18 502
	Konkurenceschopnost (rozvinutější regiony)	53	—	626	327	1 766	5 071	9 040	9 640	26 523
	Nejvzdálenější a řídce osídlené regiony	—	—	—	9	38	74	222	246	588
	Fond soudržnosti	159	—	487	321	1 046	3 598	9 561	10 678	25 851
	Evropská územní spolupráce	40	9	52	—	5	417	1 780	2 199	4 502
	Technická pomoc	1	1	0	2	27	37	60	124	251
	Evropská pomoc nejchudším osobám (FEAD)	—	—	—	0	36	300	415	554	1 304
	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí	—	—	—	0	397	413	413	431	1 655
	Nástroj pro propojení Evropy	—	—	—	279	550	1 608	1 510	1 648	5 595
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	—	—	1	1	4	9	6	20
	Okruh 1 VFR celkem	1 355	744	5 867	3 807	13 803	37 234	65 049	79 131	206 991
2	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	—	—	—	0	3	9	55	282	349
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	34	—	293	198	1 567	7 296	11 072	14 134	34 594
	Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)	9	3	96	4	358	760	1 000	1 049	3 280
	Dohody o partnerství v odvětví rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	—	—	—	—	—	3	5	7	15
	Životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	142	53	72	107	209	229	273	682	1 768
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	0	3	3
	Další akce a opatření	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	2	1	4	5	15	28
	Zvláštní opatření	—	—	—	0	0	—	—	—	0
	Okruh 2 VFR celkem	186	56	461	311	2 138	8 301	12 411	16 173	40 037
3	Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)	20	17	29	4	37	491	1 094	969	2 662
	Spotřebitelé	—	0	0	1	2	4	14	20	40
	Kreativní Evropa	—	—	1	4	6	22	61	124	219
	Mimořádná podpora v rámci Unie	—	—	—	—	—	13	9	40	62
	Fond pro vnitřní bezpečnost	19	42	13	12	26	266	589	777	1 746
	Informační systémy	1	0	0	1	2	3	25	12	46
	Spravedlnost	1	1	4	4	8	16	21	35	90
	Práva, rovnost a občanství	3	4	2	4	7	12	19	54	105
	Mechanismus civilní ochrany Unie	—	0	—	1	2	6	12	21	43
	Evropa pro občany	0	—	0	0	0	1	7	12	21
	Potraviny a krmiva	1	0	2	6	9	27	52	221	319
	Zdravotní péče	4	1	2	5	14	22	33	52	133
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	0	12	114	115	242
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	1	1	2	3	3	4	9	24
	Zvláštní opatření	0	0	0	0	0	2	15	65	82
	Okruh 3 VFR celkem	50	67	56	45	118	901	2 069	2 528	5 834
4	Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)	349	94	522	437	971	1 475	1 702	1 875	7 425
	Makrofinanční pomoc	—	—	—	—	—	—	40	5	45
	Záruční fond pro vnější vztahy	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Mechanismus civilní ochrany Unie	—	—	—	2	2	2	6	4	15
	Humanitární dobrovolníci EU	—	—	—	7	3	2	4	6	22
	Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)	—	—	—	—	—	—	—	325	325
	Evropský nástroj sousedství (ENI)	426	341	485	594	783	1 367	1 716	2 120	7 833
	Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)	250	178	453	564	938	1 424	2 198	2 751	8 755
	Nástroj partnerství (PI)	0	8	13	37	42	70	82	133	386
	Demokracie a lidská práva (EIDHR)	5	2	9	20	35	61	90	137	358
	Stabilita a mír (IcSP)	7	9	20	36	67	88	141	258	627
	Humanitární pomoc	9	13	14	8	11	117	267	456	893
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	4	14	2	24	23	21	43	134	266
	Spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	7	4	7	10	12	18	18	32	107
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Další opatření a programy	5	4	2	13	23	31	36	39	152
	Pilotní projekty a přípravné akce	3	1	0	1	3	0	5	2	16
	Zvláštní opatření	1	2	1	2	7	20	37	57	126
	Okruh 4 VFR celkem	1 065	671	1 526	1 753	2 920	4 697	6 385	8 335	27 352
5	Důchody	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Evropské školy	—	—	—	—	—	—	0	2	2
	Decentralizované agentury	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Pilotní projekty a přípravné akce	—	—	—	—	—	0	3	3	6
	Správní výdaje Komise	—	—	0	0	—	0	0	365	366
	Správní výdaje ostatních orgánů	0	0	0	0	0	0	0	587	587
	Okruh 5 VFR celkem	—	—	0	0	—	0	3	957	961
6	Náhrady	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 6 VFR celkem	—	—	—	—	—	—	—	—	—
8	Záporná rezerva	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Přenesený schodek	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 8 VFR celkem	—	—	—	—	—	—	—	—	—
9	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (EAR)	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	—	—	—	—	—	—	0	0	0
	Fond solidarity Evropské unie (FSEU)	—	—	—	—	—	—	—	—	—
	Okruh 9 VFR celkem	—	—	—	—	—	—	0	0	0
	Celkem	2 656	1 538	7 910	5 916	18 979	51 133	85 917	107 126	281 175

5. PLNĚNÍ ROZPOČTU V ČLENĚNÍ PODLE ORGÁNŮ

5.1 PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU

v milionech EUR
Orgán	Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Příjmy			Příjmy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
	Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem	Příjmy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
	1	2	3	4	5=3+4	6	7	8=6+7	9=8/2	10=5–8
Evropský parlament	164	164	197	19	217	191	3	194	118 %	23
Evropská rada a Rada	53	53	79	2	81	79	1	80	151 %	1
Komise	144 315	144 401	164 179	8 210	172 389	157 870	773	158 643	110 %	13 747
Soudní dvůr	56	56	53	0	53	53	0	53	96 %	0
Účetní dvůr	21	21	21	0	21	21	—	21	101 %	0
Hospodářský a sociální výbor	12	12	16	0	16	16	0	16	136 %	—
Výbor regionů	9	9	11	0	11	11	0	11	124 %	0
Veřejný ochránce práv	1	1	1	0	1	1	0	1	86 %	0
Evropský inspektor ochrany údajů	1	1	1	0	1	1	0	1	78 %	—
Evropská služba pro vnější činnost	49	49	296	2	297	295	2	297	607 %	1
Celkem	144 681	144 768	164 856	8 234	173 090	158 539	779	159 318	110 %	13 771

Stejně jako v předchozích letech obsahují konsolidované zprávy o plnění souhrnného rozpočtu EU údaje o plnění rozpočtů všech orgánů, jež jsou v rámci rozpočtu EU stanoveny.

Rozpočet agentur a jeho plnění není do konsolidace rozpočtu EU zahrnut. Do rozpočtu EU jsou zahrnuty dotace Komise.

Pokud jde o ESVČ, je nutné upozornit, že tato služba dostává nad rámec svého rozpočtového přídělu i další příspěvky, a to od Komise ve výši 141,7 milionu EUR (2017: 144 milionů EUR) a z ERF a svěřenských fondů ve výši 70,1 milionu EUR (2017: 72 milionů EUR). Tyto prostředky slouží k pokrytí nákladů na pracovníky Komise v delegacích EU financovaných z ERF a svěřenských fondů, včetně účelově vázaných příjmů generovaných v daném roce z těchto příspěvků. Tyto rozpočtové prostředky dostává ESVČ (jako účelově vázané příjmy) k dispozici především na pokrytí nákladů na pracovníky Komise, kteří pracují v delegacích EU, neboť ESVČ tyto delegace administrativně spravuje.

5.2 ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
Orgán	Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2019			Prostředky pozbývající platnosti
	Disponibilní prostředky celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z účelově vázaných příjmů	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
	1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10	11	12	13=10+ 11+12
Evropský parlament	2 031	1 934	3	56	1 993	98 %	22	0	22	16	—	0	16
Evropská rada a Rada	629	527	4	24	555	88 %	23	0	23	46	5	0	51
Komise	174 003	155 941	866	12 051	168 859	97 %	4 386	525	4 911	215	18	0	233
Soudní dvůr	411	407	0	1	407	99 %	1	0	1	3	0	0	3
Účetní dvůr	146	140	0	0	141	96 %	0	0	0	6	0	0	6
Hospodářský a sociální výbor	140	134	0	4	138	99 %	0	0	0	2	0	0	2
Výbor regionů	98	95	0	2	97	99 %	0	0	0	1	0	0	1
Veřejný ochránce práv	11	10	0	0	10	95 %	0	0	0	1	0	0	1
Evropský inspektor ochrany údajů	14	14	0	0	14	94 %	0	0	0	1	0	0	1
Evropská služba pro vnější činnost	984	678	0	247	925	94 %	59	0	59	1	0	0	1
Celkem	178 468	159 881	873	12 385	173 139	97 %	4 491	525	5 015	291	23	0	314

5.3 ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
Orgán	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2019				Prostředky pozbývající platnosti
	Disponibilní prostředky celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	prostředky přenesené automaticky	prostředky přenesené na základě rozhodnutí	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
	1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11	12	13	14
Evropský parlament	2 321	1 637	268	28	1 933	83 %	298	0	50	347	16	24	0	41
Evropská rada a Rada	681	470	43	23	536	79 %	61	0	24	84	46	14	0	60
Komise	161 390	139 260	1 394	11 879	152 533	95 %	706	465	7 294	8 465	322	68	2	392
Soudní dvůr	432	386	18	1	404	94 %	21	0	1	22	3	3	0	6
Účetní dvůr	154	133	7	0	140	91 %	7	0	0	8	6	1	0	6
Hospodářský a sociální výbor	150	126	8	3	137	91 %	8	0	1	9	2	2	0	4
Výbor regionů	108	87	8	1	96	90 %	8	0	1	9	1	1	0	2
Veřejný ochránce práv	12	10	1	0	11	91 %	0	0	0	0	1	0	0	1
Evropský inspektor ochrany údajů	16	11	1	0	12	75 %	2	0	0	2	1	1	0	2
Evropská služba pro vnější činnost	1 090	575	93	202	870	80 %	102	0	105	208	1	11	—	12
Celkem	166 353	142 695	1 840	12 138	156 673	94 %	1 214	465	7 475	9 154	398	126	2	526

6. PLNĚNÍ ROZPOČTU AGENTUR

Níže uvedené výkazy obsahují příjmy a výdaje agentur EU, a to jak decentralizovaných (nazývaných též tradiční agentury), tak výkonných.

Závěrečný účet agentur není zahrnut do konsolidace rozpočtu EU. Do rozpočtu EU jsou zahrnuty dotace Komise.

Další zdroje příjmů a výdaje agentur se do rozpočtových účtů EU nezahrnují. Každá agentura předkládá své vlastní účetnictví. Informace v tabulkách níže představují celkový finanční přehled těchto institucí EU.

6.1 PŘÍJMY ROZPOČTU

v milionech EUR
Agentura	Financovaná oblast politiky Komise	Konečný přijatý rozpočet	Obdržené částky
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)	6	14	14
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)	9	4	4
Odrůdový úřad Společenství (CPVO)	17	17	18
Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (CHAFEA)	17	11	11
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA)	15	50	50
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)	4	15	15
Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)	18	94	97
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)	18	98	98
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)	6	198	155
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)	12	43	44
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)	18	289	306
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)	17	58	58
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)	15	18	18
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)	2	119	121
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)	7	66	66
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)	11	17	17
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)	17	80	80
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)	4	21	21
Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GNSS)	6	33	746
Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)	4	8	8
Evropský inovační a technologický institut (EIT)	15	370	345
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)	12	25	25
Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)	6	77	103
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)	2	338	317
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)	18	16	16
Evropský policejní úřad	18	137	137
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA)	8	49	49
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)	12	44	44
Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)	15	20	20
Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)	18	23	23
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)	18	9	14
Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)	9	11	12
Agentura Evropské unie pro železnice	6	29	29
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)	12	403	245
Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)	33	38	38
Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME)	6	44	44
Fusion for Energy (F4E)	8	795	831
Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA)	6	27	27
Výkonná agentura pro výzkum (REA)	8	70	70
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie	15	47	41
Celkem		3 822	4 377

v milionech EUR
Druh příjmů	Konečný přijatý rozpočet	Obdržené částky
Dotace od Komise	1 424	1 425
Příjmy z poplatků	746	726
Ostatní příjmy	1 652	2 226
Celkem	3 822	4 377

6.2 PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A NA PLATBY V ČLENĚNÍ PODLE AGENTUR

v milionech EUR
Agentura	Prostředky na závazky		Prostředky na platby
Agentura	Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)	14	13	17	14
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)	4	4	5	4
Odrůdový úřad Společenství (CPVO)	19	17	18	16
Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (CHAFEA)	11	10	13	10
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA)	50	49	56	48
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)	16	16	20	14
Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)	211	154	107	94
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)	103	94	106	86
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)	237	179	244	151
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)	44	44	47	41
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)	318	306	406	293
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)	59	58	69	57
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)	18	18	19	18
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)	121	117	133	114
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)	97	78	102	61
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)	18	17	22	19
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)	80	80	87	80
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)	21	21	25	21
Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GNSS)	3 522	2 428	1 270	828
Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)	8	8	9	8
Evropský inovační a technologický institut (EIT)	459	395	380	340
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)	25	25	28	24
Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)	126	114	122	91
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)	344	312	392	302
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)	16	16	17	17
Evropský policejní úřad	143	132	156	129
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA)	49	49	51	48
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)	46	46	51	44
Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)	20	20	21	20
Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)	23	23	30	23
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)	14	13	15	11
Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)	12	12	13	11
Agentura Evropské unie pro železnice	30	30	34	30
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)	422	245	445	235
Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)	40	40	47	41
Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME)	44	44	49	45
Fusion for Energy (F4E)	1 019	1 008	847	814
Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA)	27	27	28	26
Výkonná agentura pro výzkum (REA)	70	70	73	67
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie	47	45	51	45
Celkem	7 946	6 376	5 625	4 342

v milionech EUR
Druh	Prostředky na závazky		Prostředky na platby
Druh	Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby
Správní výdaje	368	352	445	334
Zaměstnanci	1 220	1 188	1 236	1 181
Operační výdaje	6 358	4 836	3 944	2 826
Celkem	7 946	6 376	5 625	4 342

SLOVNÍČEK POJMŮ

Částky k vyžádání od členských států

Náklady vzniklé ve sledovaném období, jež bude nutno financovat z budoucích rozpočtů, tj. členskými státy EU. Jedná se o důsledek toho, že vedle sebe existují finanční výkazy, jež jsou sestavovány podle zásad akruálního účetnictví, a rozpočet, který je sestavován podle zásad účetnictví hotovostního.

Dávkově definovaný systém

Důchodový či jiný dávkově definovaný penzijní systém, jehož pravidla vymezují dávky nezávisle na splatných příspěvcích a v němž dávky nejsou přímo vázány na investice systému. Systém může být financován průběžně nebo fondově.

Deriváty

Finanční nástroje, jejichž hodnota je vázána na změny hodnoty jiného finančního nástroje, ukazatele či komodity. Na rozdíl od držitele primárního finančního nástroje (např. vládního dluhopisu), který má bezpodmínečné právo obdržet v budoucnu peníze (nebo jiný ekonomický prospěch), má držitel derivátu právo na takový prospěch pouze podmínečné. Příkladem derivátu je měnový forward.

Diskontní sazba

Sazba, jež se používá k úpravě zohledňující časovou hodnotu peněz. Diskontování je technika porovnávání nákladů a přínosů, jež vznikají v různých obdobích.

Efektivní úroková míra

Sazba, kterou se diskontují odhadované budoucí peněžní příjmy či platby za očekávanou dobu trvání finančního aktiva či finančního závazku. Výsledkem je čistá účetní hodnota tohoto aktiva či závazku.

Finanční aktiva či závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Veškerá finanční aktiva či závazky, které jsou podle Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňovány reálnou hodnotou a jejichž změny v reálné hodnotě jsou vykazovány výsledkově do zisku či ztráty účetního období (tj. deriváty).

Finanční oprava

Účelem finančních oprav je chránit rozpočet EU před zátěží v podobě chybných výdajů a výdajů provedených na základě nesrovnalosti. U výdajů, které spadají do režimu sdíleného řízení, nesou za inkaso neoprávněně vyplacených prostředků primární odpovědnost členské státy.

„Potvrzená“ finanční oprava je finanční oprava, kterou dotčený členský stát akceptoval. „Vyměřená“ finanční oprava je finanční oprava, o níž rozhodla Komise. Jedná se vždy o čistou opravu, v jejímž rámci je členský stát povinen neoprávněně získané prostředky vrátit do rozpočtu EU. Uvedené v důsledku znamená, že se přidělené finanční krytí pro tento členský stát s konečnou platností sníží. V této publikaci jsou potvrzené a vyměřené finanční opravy vykazovány ve společné kategorii.

„Provedená“ finanční oprava znamená, že byla zjištěná nesrovnalost napravena.

Náklady na službu v běžném období

Navýšení závazků systému důchodového zabezpečení, jež plyne ze služebních poměrů v běžném rozpočtovém roce.

Nepřímé řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci nepřímého řízení svěřuje Komise úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům práva EU či práva vnitrostátního.

Nesrovnalost

Nesrovnalost je akt, který je v rozporu s pravidly EU a má potenciálně nepříznivý dopad na finanční zájmy EU. Může být důsledkem omylů, jichž se dopustili příjemci žádající o finanční prostředky nebo orgány odpovědné za provádění plateb. Je-li nesrovnalost způsobena záměrně, jedná se o podvod.

Opravný rozpočet

Rozhodnutí změnit (navýšit, snížit, či převést) určité částky v přijatém rozpočtu na daný rok. Toto rozhodnutí je přijímáno v průběhu daného roku.

Pojistněmatematické předpoklady

Předpoklady používané k výpočtu nákladů na budoucí události, jež ovlivňují důchodové závazky.

Pojistněmatematické zisky a ztráty

Změny pojistněmatematického schodku či přebytku v případě dávkově definovaného systému. Vznikají jednak v důsledku rozdílů mezi předchozími pojistněmatematickými předpoklady a skutečností, jednak v důsledku změn samotných těchto předpokladů.

Preventivní opatření

Preventivní opatření používá Komise k ochraně rozpočtu EU, jestliže jsou jí známy případné nedostatky. Patří k nim pozastavení či přerušení plateb z rozpočtu EU na operační programy.

Prostředky

Prostředky financování z rozpočtu. Rozpočet představuje prognózu závazků a plateb (výplat hotovosti a bankovních převodů příjemcům). Prostředky na závazky a prostředky na platby se nezřídka liší (rozlišené prostředky). Závazky na víceleté programy a projekty jsou totiž zpravidla v plném rozsahu přiděleny již v roce, v němž je o nich rozhodnuto, ale vypláceny jsou v průběhu několika let, v nichž jsou tyto programy a projekty realizovány. Z nerozlišených prostředků jsou financovány správní výdaje, podpora zemědělských trhů a přímé platby; prostředky na závazky a prostředky na platby se v těchto případech rovnají.

Prostředky na platby

Z prostředků na platby jsou financovány výdaje, jež se stávají splatnými v běžném roce a plynou z právních závazků přijatých v běžném roce anebo letech předchozích.

Prostředky na závazky

Z prostředků na závazky jsou financovány celkové náklady na právní závazky (veřejné zakázky, grantové dohody a rozhodnutí o grantu), jež bylo možno schválit v běžném rozpočtovém roce.

Prostředky pozbývající platnosti

Nevyčerpané prostředky, jež se na konci rozpočtového roku zruší. Pozbytím platnosti se rozumí, že se ruší alespoň část povolení vynaložit výdaje nebo přijmout závazky. Toto povolení je vyjádřeno právě vyčleněním prostředků. Pouze u společných podniků lze nevyčerpané prostředky podle jejich finančních pravidel vykázat v odhadu příjmů a výdajů za až tři následující rozpočtové roky (tzv. pravidlo N+3). Prostředky pozbývající platnosti tak lze u společných podniků znovu aktivovat až do rozpočtového roku N+3.

Předběžné financování

Platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci počáteční hotovost. V souladu s příslušnou smlouvou, rozhodnutím, dohodou nebo základním právním aktem může být rozdělena na několik splátek. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit.

Přenos prostředků

Výjimka ze zásady ročního rozpočtu, podle níž prostředky, které nebylo možno vyčerpat v daném rozpočtovém roce, lze při splnění přísných podmínek výjimečně přenést do roku následujícího a čerpat v tomto následujícím roce.

Přerušení a pozastavení

Komise může přerušit nebo pozastavit platby, jestliže na základě vlastní činnosti nebo informací od auditních orgánů shledá, že některý členský stát nenapravil závažné nedostatky řídicího a kontrolního systému a/nebo neopravil výdaje, které byly vykázány a schváleny, avšak byly uskutečněny na základě nesrovnalosti.

Převody (mezi rozpočtovými položkami)

Převodem mezi rozpočtovými položkami se rozumí přesun prostředků z jedné rozpočtové položky do druhé v průběhu rozpočtového roku. Převody tedy představují výjimku z rozpočtové zásady specifikace. Výslovně jsou však povoleny Smlouvou o fungování Evropské unie, a to za podmínek, jež stanoví finanční nařízení. Finanční nařízení vymezuje různé druhy převodů v závislosti na tom, zda k nim dochází buď mezi rozpočtovými hlavami, kapitolami, články a body, anebo v rámci těchto částí rozpočtu. Tyto převody vyžadují schválení na různé úrovni.

Přijatý rozpočet

Návrh rozpočtu je přijat v okamžiku, kdy jej schválí rozpočtový orgán.

Přímé řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci přímého řízení je rozpočet plněn přímo útvary Komise, výkonnými agenturami a svěřeneckými fondy.

Realizovatelná finanční aktiva

Veškerá finanční aktiva (s výjimkou derivátů), která jsou podle Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňována reálnou hodnotou a jejichž změny v reálné hodnotě musí být až do vyřazení (nebo znehodnocení) vykazovány v rezervním fondu mezi čistými aktivy.

Reste à Liquider (RAL)

Částka, v jejíž výši je přijat rozpočtový závazek, ale dosud neproběhla následná platba. Jedná se o platební závazek EU na příští roky, který plyne přímo z existence víceletých programů a rozdílu mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Rozpočtová položka

Pokud jde o strukturu rozpočtu, jsou rozpočtové příjmy a výdaje prezentovány v souladu se závaznou nomenklaturou, která vyjadřuje povahu a účel jednotlivých položek, jež určí rozpočtový orgán. Formální nomenklaturní popis má podobu označení části rozpočtu (hlava, kapitola, článek či bod).

Sdílené řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci sdíleného řízení jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny členským státům. Do tohoto způsobu plnění rozpočtu spadá zhruba 80 % výdajů EU.

Správní prostředky

Ze správních prostředků jsou hrazeny běžné náklady orgánů a subjektů (zaměstnanci, budovy a kancelářské vybavení).

Tradiční vlastní zdroje

Tyto příjmy EU jsou součástí „vlastních zdrojů“, z nichž jsou činnosti EU financovány. Tradiční vlastní zdroje jsou definovány v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 o vlastních zdrojích. Patří k nim cla a dávky z cukru.

Účelově vázané příjmy

Vyhrazené příjmy, které jsou určeny na financování specifických výdajových položek. Hlavním zdrojem vnějších účelově vázaných příjmů jsou finanční příspěvky, jež na programy financované Unií poskytují třetí země. V případě vnitřních účelově vázaných příjmů jsou jejich hlavní zdroje tyto: příjmy, jež plynou od třetích stran jako protiplnění za zboží, služby či stavební práce dodané na jejich žádost, dále příjmy z vrácení neoprávněně vyplacených částek a konečně příjmy z prodeje publikací a filmů.

Vlastní zdroje

Vlastní zdroje jsou hlavním zdrojem financování orgánů a subjektů EU. Jsou definovány v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 o vlastních zdrojích. K vlastním zdrojům patří zdroj založený na HDN, zdroj založený na DPH a tradiční vlastní zdroje.

Výroční zpráva o činnosti

Výroční zprávy o činnosti prezentují výsledky činností za pomoci např. stanovených cílů, souvisejících rizik či struktury vnitřních kontrol. Výroční zprávu o výkonu své činnosti musí svému orgánu předkládat „pověřené schvalující osoby“ počínaje rozpočtovým rokem 2001 (v případě Komise), resp. počínaje rokem 2003 (v případě všech ostatních orgánů EU). K této zprávě přikládá finanční informace a informace o správě finančních prostředků.

Závazek

Právní závazek poskytnout při splnění určitých podmínek finanční prostředky. EU se zavazuje proplatit svůj díl nákladů na projekt financovaný z jejích prostředků. Dnešní závazky jsou budoucími platbami. Dnešní platby jsou závazky přijatými v minulosti.

Zrušení prostředků

Zrušení nevyčerpaných prostředků, které již nelze použít.

Zrušení závazku

Akt, kterým se ruší předchozí závazek (nebo jeho část).

SEZNAM ZKRATEK

7. RP	Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj
AAR	Výroční zpráva o činnosti
ABB	Sestavování rozpočtu podle činností
ABM	Řízení podle činností
ACER	Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů
AMIF	Azylový, migrační a integrační fond
AOD	Pověřená schvalující osoba
ARTEMIS	Výzkumná a technologická platforma pro vestavěné počítačové systémy
ATM	Uspořádání letového provozu
BBI	Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích
BEREC	Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací
BIC	Konsorcium průmyslu založeného na biotechnologiích
BIS	Banka pro mezinárodní platby
BOP	Platební bilance
BUFI Fund	Fond pokut
CCS LGF	Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví
CEDEFOP	Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání
CEF	Nástroj pro propojení Evropy
CEF DI	Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy
CEPOL	Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva
CIP	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace
COM	Komise
COSME	Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků
COSO	Výbor sponzorských organizací Treadwayovy komise
CPR	Nařízení o společných ustanoveních
CPVO	Odrůdový úřad Společenství
D&WM	Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady
DPH	Daň z přidané hodnoty
EACEA	Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast
EASA	Evropská agentura pro bezpečnost letectví
EaSI	Program pro zaměstnanost a sociální inovace
EASME	Výkonná agentura pro malé a střední podniky
EASO	Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu
EBA	Evropský orgán pro bankovnictví
EBRD	Evropská banka pro obnovu a rozvoj
ECB	Evropská centrální banka
ECDC	Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
ECOFIN	Rada pro hospodářské a finanční věci
ECSEL	Společný podnik pro provádění společné technologické iniciativy pro elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy
EDIF	Záruční nástroj v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu
EEA	Evropská agentura pro životní prostředí
EFCA	Evropská agentura pro kontrolu rybolovu
EFF	Evropský rybářský fond
EFRR	Evropský fond pro regionální rozvoj
EFSA	Evropský úřad pro bezpečnost potravin
EFSD	Evropský fond pro udržitelný rozvoj
EFSE	Evropský fond pro jihovýchodní Evropu
EFSF	Evropský nástroj finanční stability
EFSI	Evropský fond pro strategické investice
EFSM	Evropský mechanismus finanční stabilizace
EGNOS	Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací
EHP	Evropský hospodářský prostor
ECHA	Evropská agentura pro chemické látky
EIB	Evropská investiční banka
EIF	Evropský investiční fond
EIGE	Evropský institut pro rovnost žen a mužů
EIOPA	Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění
EIT	Evropský inovační a technologický institut
ElectriFI	Iniciativa pro financování elektrifikace
EMA	Evropská agentura pro léčivé přípravky
EMCDDA	Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost
EMSA	Evropská agentura pro námořní bezpečnost
ENEF	Fond pro rozšiřování podniků
ENIAC	Evropský poradní sbor pro iniciativu v oblasti nanoelektroniky
ENIF	Fond pro inovaci podniků
ENISA	Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací
ENPI	Evropský nástroj sousedství a partnerství
ENRF	Evropský námořní a rybářský fond
EP	Evropský parlament
ERCEA	Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum
ERF	Evropský rozvojový fond
ESA	Evropská kosmická agentura
ESF	Evropský sociální fond
ESIF	Evropské strukturální a investiční fondy
ESM	Evropský mechanismus stability
ESMA	Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
ESUO	Evropské společenství uhlí a oceli
ESVČ	Evropská služba pro vnější činnost
ESVO	Evropské sdružení volného obchodu
ETF	Evropská facilita pro technologické startupy 1998
ETF	Evropská nadace odborného vzdělávání
EU	Evropská unie
EÚD	Evropský účetní dvůr
EUIPO	Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví
EU-LISA	Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva
EUMETSAT	Evropská organizace pro využívání meteorologických družic
EU-OSHA	Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Euratom	Evropské společenství pro atomovou energii
Eurofound	Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek
EUROJUST	Evropská jednotka pro soudní spolupráci
EUROPOL	Evropský policejní úřad
EZFRV	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
EZOZF	Evropský zemědělský orientační a záruční fond
EZZF	Evropský zemědělský záruční fond
F4E	Fusion for Energy (společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy)
FCH	Společný podnik pro palivové články a vodík
FIFO	First-in, First-out
FN	Finanční nařízení
FNOR	Finanční nástroj pro orientaci rybolovu
FRA	Agentura Evropské unie pro základní práva
Frontex	Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž
FS	Fond soudržnosti
FSDA	Finanční výkazy – diskuse a analýza
GMES	Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti
GNSS	Globální družicový navigační systém
H2020	Horizont 2020
HDP	Hrubý domácí produkt
HMU	Hospodářská a měnová unie
HND	Hrubý národní důchod
CHAFEA	Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny
ICSLT	Úmrtnostní tabulka státních úředníků
IFRP	Integrovaný balíček účetního výkaznictví
IIW	Okno pro infrastrukturu a inovace
ILL	Společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva
INEA	Výkonná agentura pro inovace a sítě
IPSAS	Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor
ISF	Fond pro vnitřní bezpečnost
IT	Informační technologie
ITER	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor
JAP	Společný akční plán
JRC	Společné výzkumné středisko
JU	Společný podnik
LGTT	Nástroj záruk za úvěry pro projekty TEN-T
MAP	Víceletý program finanční inkluze středních podniků
MEP	Poslanec Evropského parlamentu
MFA	Makrofinanční pomoc
MMF	Mezinárodní měnový fond
MSME	Mikropodniky a malé a střední podniky
NEET	Osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy
NPP II	Nástroj předvstupní pomoci
PBI	Iniciativa projektových dluhopisů
PF4EE	Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost
PGF	Účastnický záruční fond
PMF	Evropský nástroj mikrofinancování Progress
PPP	Partnerství veřejného a soukromého sektoru
PSEO	Důchodový systém evropských úředníků
R&I	Výzkum a inovace
RAL	„Reste à Liquider“ (zbývající závazky)
REA	Výkonná agentura pro výzkum
RSFF	Finanční nástroj pro sdílení rizik
RTD	Výzkum, technologický rozvoj a demonstrace
RVZ	Rozhodnutí o vlastních zdrojích
S&P	Standard & Poor’s Financial Services LLC
SANAD	MENA Fond pro mikropodniky, malé a střední podniky
SAPARD	Zvláštní přístupový program pro zemědělství a rozvoj venkova
SEMED	Program finanční inkluze mikropodniků a malých a středních podniků v jižním a východním Středomoří
SESAR	Společný podnik na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu
SFEU	Smlouva o fungování Evropské unie
SIUGI	Nástroj pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků
SME	Malé a střední podniky
SMEW	Specializovaný nástroj pro malé a střední podniky
SZP	Společná zemědělská politika
TRDI	Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova
TVZ	Tradiční vlastní zdroje
VFR	Víceletý finanční rámec
YEI	Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí

(1) Podle zásady subsidiarity jedná Unie pouze v případě a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu jejich rozsahu či účinků lépe dosaženo na úrovni Unie. Podle zásady proporcionality obsah ani forma činnosti Unie nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv. Viz článek 5 Smlouvy o fungování EU.

(2) Viz sdělení Komise Evropa 2020, Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020, 3. března 2010.

(3) Sdělení Komise Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti – Evropské úsilí v oblasti udržitelnosti, SWD(2016) 390 final, 22. listopadu 2016.

(4) Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(6) Článek 317 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(7) Podrobnosti viz sdělení předsedy Junckera a prvního místopředsedy Timmermanse Komisi: Správa a řízení v Evropské komisi, C(2017) 6915 final ze dne 11. října 2017, URL: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/c_2017_6915_final_en.pdf.

(8) Např. Standardy vnitřní kontroly vycházejí ze zásad, jež stanovil Výbor sponzorských organizací (COSO) v roce 2013.

(9) https://ec.europa.eu/info/publications/governance-in-the-commission_en. Podrobnosti viz sdělení Komisi Jednodušší a efektivnější správa a řízení v Evropské komisi (C(2018) 7704), https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/streamlining-strengthening-corporate-governa-nce-european-commission_en.pdf.

(10) Zvláštní zpráva č. 27/2016 Správa a řízení v Evropské komisi – osvědčené postupy?

(11) Pojem „Evropská komise“ tak slouží k označení jak orgánu (sboru komisařů), jejž tvoří členové Komise, tak jeho administrativy. Administrativu řídí generální ředitelé organizačních jednotek Komise (a vedoucí dalších správních struktur, tedy útvarů, kanceláří a výkonných agentur).

(12) Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/476 učiněné se souhlasem Spojeného království, ze dne 22. března 2019, o prodloužení lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU (Úř. věst. L 80I, 22.3.2019, s. 1).

(13) Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/584 učiněné se souhlasem Spojeného království ze dne 11. dubna 2019 o prodloužení lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU (Úř. věst. L 101, 11.4.2019, s. 1).

(14) Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(*1) Dne 12. prosince 2018 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Unie plynoucích z vlastních zdrojů, jež mají v roce 2019 vybrat členské státy nebo jež mají být od členských států v uvedeném roce vyžádány. Členské státy dále společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení Rady č. 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění).

(15) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(16) Systém PSEO je fiktivní (virtuální) fond definovaných požitků, v němž příspěvky zaměstnanců slouží k financování jejich budoucích penzí. Přestože skutečný investiční fond neexistuje, má se za to, že částky, které by takový fond vybral, se investují do dlouhodobých dluhopisů členských států, a odráží se v důchodových závazcích vykázaných v roční účetní závěrce Evropské unie. Za vyplácení těchto dávek v souladu s článkem 83 služebního řádu a čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii společně ručí členské státy (podrobný popis systému viz COM(2018) 829).

(17) Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34.

(18) Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1.

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).

(20) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39.

(21) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

(*2) Položka „Nepřiřazeno k žádnému okruhu VFR“ zahrnuje výsledek plnění rozpočtu a položky vyloučené z konsolidace u konsolidovaných účetních jednotek, mimorozpočtové operace a finančně nevýznamné nepřiřazené programy.

(22) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/412 ze dne 14. března 2018, kterým se mění rozhodnutí č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 30).

(23) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(24) Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44

(25) Úř. věst. L 349, 21.12.2013, s. 100.

(26) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.

(27) Úř. věst. L 70, 12.3.2019, s. 1.

(28) Úř. věst. L 291, 16.11.2018, s. 3.

(29) Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 85.

(*3) S výjimkou úvěrů back-to-back v rámci finanční pomoci.

(*4) Realizovatelná finanční aktiva (s výjimkou kapitálových nástrojů a Unitary Fund)

(*5) Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

(30) Nařízení Rady (ES) č. 431/2009 ze dne 18. května 2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 332/2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 128, 27.5.2009, s. 1).

(31) Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst L 118, 12.5.2010, s. 1).

(*6) S uplatněním opravného koeficientu („oprav. koef.“).

(*7) Vyplácí se první tři roky po odchodu.

(32) Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(*8) Aktiva uvedená v této tabulce zahrnují několik položek z finančních výkazů (realizovatelná aktiva ve výši 4 387 milionů EUR (z toho 1 294 milionů EUR tvoří kapitálové nástroje), peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ve výši 1 615 milionů EUR, úvěry ve výši 64 milionů EUR a další položky v objemu 49 milionů EUR).

(*9) Pasiva uvedená v této tabulce zahrnují několik položek z finančních výkazů (rezervy ve výši 1 337 milionů EUR, závazky ve výši 69 milionů EUR a další položky v objemu 22 milionů EUR).

(*10) U některých záruk je riziko přijaté EU plně zajištěno vytvořenými rezervami.

(*11) Bez refinancování.

(*12) Bez preventivní finanční pomoci.

(33) Více informací viz Evropská komise: „Evropská hospodářská prognóza (zima 2019)“, URL: https://ec.europa.eu/info/publications/european-economic-forecast-winter-2019_en

(34) Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(35) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 29.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 327

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 62 30. září2019

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2019/C 327/01	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rozpočtový rok 2018	1
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
2019/C 327/02	Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem Evropskému parlamentu a Radě – zpráva nezávislého auditora	168