(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Belgie předložila svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 31. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise belgický návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Belgii pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Belgii (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise (6).

(13)

Belgie oznámila návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu spolu s návrhem federálního plánu, čtyřmi návrhy regionálních plánů a řadou dodatečných příloh. I když mohou být přiloženy doplňující dokumenty, konečný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu musí obsahovat všechny prvky požadované nařízením, včetně všech informací potřebných k posouzení navrhovaných úrovní ambicí a přiměřenosti plánu k jejich dosažení, zejména ve formě komplexního přehledu politik a opatření a průvodního posouzení dopadů. K dosažení lépe integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu je zapotřebí značného úsilí a politické vůle, aby se z něj stal užitečnější nástroj pro usnadnění spolupráce mezi různými odpovědnými orgány při dosahování transformace energetiky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat řízení propojení mezi rozměry snižování emisí uhlíku a energetické účinnosti a ostatními rozměry, zejména předložením konkrétnějších a měřitelných cílů týkajících se energetické bezpečnosti, vnitřního trhu a výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti, které podporují splnění ambicí v oblasti snižování emisí uhlíku, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, a lepším vysvětlením, jak byla zohledněna zásada „energetická účinnost v první řadě“.

(14)

Bylo by vhodné konečný integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu doplnit o komplexní přehled o konkurenceschopnosti, a to nejen energeticky náročných průmyslových odvětví, ale i odvětví nízkouhlíkových technologií, poskytnout konkrétní analýzu postavení na světovém trhu se zaměřením na silné stránky a potenciální problémy, poukázat na měřitelné cíle, pokud jde o budoucnost, a politiky a opatření k jejich dosažení, a vytvořit vhodné vazby na podnikovou a průmyslovou politiku. Kromě toho by mělo dojít k další integraci politik oběhového hospodářství s důrazem na jejich přínosy, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů.

(15)

Doporučení Komise pro Belgii vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Belgie v oblasti energetiky a klimatu, které se zveřejňuje spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Bulharsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 15. ledna 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise bulharský návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí. Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(4)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(5)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(6)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(7)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(8)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Bulharsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Bulharsko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(9)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(10)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(11)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném společně s tímto doporučením (6).

(12)

Integrované plány v oblasti energetiky a klimatu poskytují příležitost k ucelenému vymezení dlouhodobých politik a opatření, přičemž přihlížejí k výslednému propojení rozměrů, pokud jde o potenciální synergie nebo rizika. I když se zdá, že politiky a opatření popsané v návrhu plánu předpokládají některá propojení, jejich posouzení napříč pěti rozměry by měla být v konečném plánu věnována větší pozornost. Analýza by mohla zahrnovat kvantitativní odhady a měla by se zabývat také možnými negativními interakcemi mezi politikami a opatřeními a ukázat, jak je Bulharsko hodlá řešit. Zejména synergie mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetická bezpečnost a vnitřní trh a zásadou „energetická účinnost v první řadě“ vyžadují další posouzení. Stejně tak by se měla dále zabývat i úlohou energetické účinnosti při řešení energetické chudoby. Důležitým prvkem, který je v konečném plánu nutno dále posoudit, včetně hledisek nákladů a konkurenceschopnosti, je interakce mezi plánovaným pokračováním výroby energie z uhlí a větším využíváním plynu v rámci rozměru snižování emisí uhlíku. Dalším prvkem je dopad využívání biomasy na započtené pohlcení v odvětví využívání půdy a lesnictví. V rámci rozměru výzkum, inovace a konkurenceschopnost by se mělo dále řešit propojení mezi výrobou elektřiny a zaváděním nízkouhlíkových technologií.

(13)

Konečný integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu by bylo vhodné doplnit o komplexní analýzu současného postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na celosvětovém trhu, včetně snižování emisí uhlíku v průmyslových odvětvích náročných na energii a s vysokými emisemi uhlíku. Plán by se měl rovněž zaměřit na oblasti, v nichž existují konkurenční výhody a potenciální problémy, a definovat cíle, politiky a opatření, které z uvedených výhod a problémů vycházejí, a vytvořit vhodné vazby na podnikovou a průmyslovou politiku. Mohla by být ještě více zdůrazněna interakce s oběhovým hospodářstvím a zejména jeho význam pro snižování emisí skleníkových plynů.

(14)

Doporučení Komise pro Bulharsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Bulharska v oblasti energetiky a klimatu, které se zveřejňuje spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Česko předložilo návrh svého vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 31. ledna 2019. Předložení návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který předložilo Česko, kompletně posoudila s ohledem na příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Své posouzení (2) zveřejňuje spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení vycházejí z posouzení. Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(4)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(5)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(6)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(7)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(8)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o České republice za rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Českou republiku (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru zohlednily i jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

(9)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(10)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(11)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(12)

Propojení s rozměry energetické unie jsou v návrhu plánu viditelná, avšak nejsou výslovně zmíněna. V konečném plánu by Česko mělo zmíněná propojení s různými rozměry energetické unie rozvést tím, že identifikuje synergie s rozměrem snižování emisí uhlíku, např. s biopalivy, změnou ve využívání půdy a lesnictvím. Měly by být rovněž dále prozkoumány synergie mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu, mimo jiné ve vztahu k zásadě „energetická účinnost v první řadě“ tím, že bude vysvětleno, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby, včetně jasných časových harmonogramů. Důležitým prvkem k dalšímu zvážení v konečném plánu je spravedlivá transformace ve vztahu k uhelným regionům s vysokými emisemi uhlíku. Jiným důležitým aspektem ke zvážení je dopad rizik spojených se změnou klimatu na dodávky energie. Podobně cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(13)

Konečnému integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospěla komplexní analýza aktuálního postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů, stanovila by měřitelné cíle pro budoucnost, jakož i politiky a opatření pro jejich dosažení, a označila by vhodné vazby na podnikatelskou a průmyslovou politiku. Rovněž by mu mohla prospět lepší interakce s oběhovým hospodářstvím s důrazem na jeho potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů.

(14)

Doporučení Komise pro Česko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Česka v oblasti energetiky a klimatu, jenž je zveřejněn spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Dánsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 21. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise dánský návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) se zveřejňuje spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Dánsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Dánsko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Dánsko by v konečném plánu mělo zohlednit synergie mezi pěti rozměry energetické unie a zásadu „energetická účinnost v první řadě“ včetně vysvětlení, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, bezpečnosti dodávek energie a řešení energetické chudoby. Důležitými prvky, kterými je třeba se v konečném plánu zabývat vzhledem k nutnosti zajistit do roku 2030 řízené dosažení cíle 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, jsou rovněž dodatečné informace o konkrétních cílech v souvislosti s odezvou na straně poptávky, agregací, flexibilitou systému, inteligentními sítěmi, skladováním, distribuovanou výrobou, ochranou spotřebitelů a konkurenceschopností v odvětví maloobchodního prodeje energie. Je důležité, aby úplný konečný plán obsahoval podrobný popis všech energetických dotací, jakož i vnitrostátních politik, opatření a lhůt pro jejich postupné zrušení, zejména pokud jde o fosilní paliva. Bylo by rovněž vhodné, aby plán obsahoval informace, jak by rizika spojená se změnou klimatu mohla ovlivnit dodávky energie. Cíle v rozměru výzkum, inovace a konkurenceschopnost musí podpořit úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Konečný integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu by bylo vhodné doplnit o ještě komplexnější analýzu současného postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na celosvětovém trhu, včetně snižování emisí uhlíku v průmyslových odvětvích náročných na energii a s vysokými emisemi uhlíku. Na základě strategie pro vývoz energetických technologií by do konečného plánu mohly být zahrnuty měřitelné cíle pro budoucnost spolu s politikami a opatřeními k jejich dosažení. Konečný integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu by mohl rovněž zdůraznit úspory emisí skleníkových plynů vyplývající z ambiciózních opatření souvisejících s oběhovým hospodářstvím.

(15)

Doporučení Komise pro Dánsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Dánska v oblasti energetiky a klimatu, které se zveřejňuje spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Německo předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 20. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise německý návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) se zveřejňuje spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Německu pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Německo (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

S ohledem na celkově dobré nastavení vnitrostátních cílů v oblasti energetiky a klimatu uvedených v návrhu plánu by konečný plán mohl specifikovat hlavní interakce mezi těmito cíli, a to jak z hlediska vnitrostátních úrovní ambicí, tak z hlediska prozatímních, plánovaných, dodatečných a stávajících nástrojů politiky. Podrobnější rozpracování týkající se propojení odvětví a související motivační struktury v různých hospodářských odvětvích by umožnilo komplexněji řešit soudržnost politik a opatření v rámci rozměrů energetické unie a mezi nimi. V této souvislosti by se mohlo zvážit určení investičních potřeb ve všech rozměrech energetické unie, aby se zabránilo náhlým dopadům měnících se cen tím, že se v dlouhodobém horizontu zajistí postupné zrušení dotací na energii a přijetí opatření proti energetické chudobě ke zmírnění dopadu na zranitelné spotřebitele. Komplexní posouzení dopadů by mohlo pomoci řešit interakce politik, např. kvantifikováním dopadu udržitelných dodávek biomasy pro energetické účely na započítané emise a pohlcení z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, včetně rizik pro energetickou bezpečnost v důsledku změny klimatu. Kvantitativní přehled v konečném plánu rozvoje různých zdrojů flexibility, jež jsou zapotřebí pro začlenění rostoucího podílu energie z obnovitelných zdrojů do elektroenergetické soustavy, by mohl pomoci řešit další interakce mezi rozměry energetické unie. Informace o tom, jak je zásada „energetická účinnost v první řadě“ zohledněna ve vnitrostátních politikách a opatřeních v různých rozměrech energetické unie, by mohly být komplexnější.

(14)

Dalšími důležitými prvky, kterým by měla být věnována zvýšená pozornost, jsou konkurenceschopnost průmyslu a oblasti, ve kterých Německo vykazuje dobrou konkurenceschopnost, jakož i oblasti, kde se při transformaci energetiky mohou vyskytnout problémy. Měly by se stanovit měřitelné cíle do budoucna spolu s politikami a opatřeními k jejich dosažení a vhodně je propojit s politikou týkající se podniků, průmyslu a vzdělávání. Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospěla lepší interakce s oběhovým hospodářstvím s důrazem na jeho potenciál, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů.

(15)

Doporučení Komise pro Německo vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Německa v oblasti energetiky a klimatu, které se zveřejňuje spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Estonsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 28. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise estonský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) se zveřejňuje spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Estonsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Estonsko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

V konečném plánu by Estonsko mělo vzít v úvahu vzájemné vazby mezi plánovanými politikami a opatřeními, zejména zohledněním dopadů zásady „energetická účinnost v první řadě“ na rozměry snižování emisí uhlíku, energetická bezpečnost a vnitřní trh s energií. Z tohoto hlediska je důležitý příspěvek energetické účinnosti ke snížení závislosti na dovozu energie a k vyrovnání dopadu snížení výroby elektřiny z ropné břidlice, a to i s ohledem na začlenění rostoucího podílu obnovitelných zdrojů a zajištění přiměřené výroby elektrické energie v budoucnu. Dalším důležitým faktorem je dopad rizik spojených se změnou klimatu na dodávky energie. Estonsko by mělo věnovat zvláštní pozornost tomu, aby uvedlo stav provádění a dopady politik a opatření a poskytlo prognózy emisí skleníkových plynů v členění podle oblastí politik (systém pro obchodování s emisemi, odvětví sdílení úsilí a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví). Obdobně musí cíle v rozměru výzkum, inovace a konkurenceschopnost podpořit úsilí plánované u ostatních rozměrů energetické unie.

(14)

Bylo by vhodné, aby konečný integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu obsahoval komplexní analýzu současného postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na světovém trhu, v níž by byly zdůrazněny oblasti, které vykazují dobrou konkurenceschopnost, a oblasti, ve kterých jsou potenciální problémy, a uvedeny měřitelné cíle, pokud jde o budoucnost, včetně politik a opatření k jejich dosažení, a byly vytvořeny vhodné vazby na podnikovou a průmyslovou politiku. Kromě toho by se plán mohl více zaměřit na interakci s oběhovým hospodářstvím s důrazem na její přínosy, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů.

(15)

Doporučení Komise pro Estonsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Estonska v oblasti energetiky a klimatu, které se zveřejňuje spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Irsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 21. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise irský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Irsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Irsko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru zohlednily i jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

V konečném plánu by mělo Irsko rozpracovat úvahy ohledně vzájemného působení jednotlivých politik obsažené v návrhu plánu, konkrétně tím, že bude věnovat pozornost synergiím mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu. Jedním z takových témat je dopad, který bude mít plánované postupné ukončení využívání uhlí a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na energetickou bezpečnost a na přiměřenost výroby elektřiny. Dalším tématem k rozpracování je slučitelnost plánovaného většího využívání biomasy s plánem zvýšit objem pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Jiným důležitým prvkem, jímž by se měl konečný plán zabývat, je zvážení toho, jak bude zásada „energetická účinnost v první řadě“ působit při stanovování kritérií způsobilosti zdrojů energie z obnovitelných zdrojů pro podporu a při navrhování politik v rámci rozměrů energetické bezpečnosti a vnitřního trhu. Stejně tak cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Bylo by užitečné, kdyby konečný integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu obsahoval komplexní analýzu aktuálního postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, v níž by byly popsány oblasti s přítomností konkurenčních výhod nebo naopak možných problémů a která by uvedla měřitelné cíle do budoucnosti spolu s politikami a opatřeními pro jejich dosažení, přičemž zmíní příslušné vazby na politiku v oblasti podnikání a průmyslu. Rovněž by mohlo být užitečné, pokud by plán vzal v úvahu roli oběhového hospodářství, uvedl odkazy na vnitrostátní strategie a akční plány a popsal jejich přínosy a možnosti kompenzace, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů.

(15)

Doporučení Komise pro Irsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Irska v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Řecko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 25. ledna 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise řecký návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Řecku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Řecko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru zohlednily i jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Ve svém konečném plánu by Řecko mělo vycházet z pozitivních propojení mezi plánovanými politikami a opatřeními, na která upozornil návrh plánu, a mělo by se dále zabývat náročnějšími propojeními. Jedním z takových propojení představují synergie v rámci rozměru snižování emisí uhlíku, například dopad započtených emisí a pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví u plánovaných politik v oblasti bioenergie. Jiné propojení představují synergie mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ například tím, že se vysvětlí, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství a zabezpečení dodávek energie. Energetická účinnost může být rovněž zvažována s ohledem na zmírnění energetické chudoby. Cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by také prospělo zahrnutí odvětví nízkouhlíkových technologií, včetně opatření pro dekarbonizaci průmyslových odvětví s vysokou energetickou a uhlíkovou náročností, a komplexnější analýza aktuálního postavení tohoto odvětví na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů. Rovněž by mu mohlo prospět další rozpracování úspor emisí skleníkových plynů dosažených z činností spojených s oběhovým hospodářstvím.

(15)

Doporučení Komise pro Řecko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Řecka v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Španělsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 22. února 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise španělský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) bylo zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i na úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a na jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou v případě potřeby zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovace budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Španělsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady Španělsku (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

V rámci těchto rozměrů a mezi nimi existuje široká shoda ohledně cílů, zejména pokud jde o snižování emisí uhlíku a energetickou účinnost. V konečném plánu by mělo Španělsko rovněž popsat vzájemné vazby mezi plánovanými politikami a opatřeními, a kde je to možné, je více kvantifikovat. Důraz by mohl být kladen na součinnost mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ tím, že bude vysvětleno, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby. Důležitými prvky, kterými je třeba se v konečném plánu zabývat, jsou rovněž interakce plánovaných politik souvisejících s postupným vyřazováním uhelných elektráren a jaderných elektráren z provozu, včetně strategie využívání stávajících španělských zařízení jaderného palivového cyklu, dopadu klimatických změn na dodávky energie a dopadu zvýšené penetrace energie z obnovitelných zdrojů na vnitřní trh. Cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospěla komplexní analýza aktuálního postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů, stanovila by měřitelné cíle pro budoucnost, jakož i politiky a opatření pro jejich dosažení, a vhodně by je propojila s podnikatelskou a průmyslovou politikou. Rovněž by mu mohla prospět lepší interakce s oběhovým hospodářstvím s důrazem na jeho potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů.

(15)

Doporučení Komise pro Španělsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Španělska v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Francie předložila svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 15. února 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise francouzský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Francii pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Francii (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru zohlednily i jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

V konečném plánu by Francie měla zohlednit interakce mezi jednotlivými rozměry. Například opatření zaměřená na zvýšení energetické účinnosti nebo větší rozšíření elektrických vozidel posílí bezpečnost dodávek energie díky tomu, že se sníží potřeba dovozu ropy a zemního plynu. Návrh integrovaného plánu v oblasti energetiky a klimatu uznává, že energetická účinnost je první zásadou, kterou se řídí úsilí o energetickou transformaci. Jsou přítomny některé negativní interakce mezi politikami a opatřeními v rámci jednoho rozměru a cíli v rámci jiného rozměru. Je nutné provést důkladnou analýzu vývoje špičkového zatížení v období let 2021 až 2030, jakož i přesné posouzení energetické bezpečnosti a propojení, a v souladu s tím stanovit cíle. Cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie. Konečný plán by mohl obsahovat více informací o tom, jak by rizika spojená se změnou klimatu mohla ovlivnit dodávky energie.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospěla komplexní analýza aktuálního postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů, stanovila by měřitelné cíle pro budoucnost, jakož i politiky a opatření pro jejich dosažení, a označila by vhodné vazby na podnikatelskou a průmyslovou politiku.

(15)

Doporučení Komise pro Francii vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Francie v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Chorvatsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 28. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise chorvatský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) se zveřejňuje spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Chorvatsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Chorvatsko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise, který se zveřejňuje spolu s tímto doporučením (6).

(13)

V konečném plánu by měla být zohledněna soudržnost mezi různými rozměry. Například plány Chorvatska na posílení energetické bezpečnosti prozkoumáním možnosti zvýšit produkci domácích zdrojů uhlovodíků by měly být posuzovány v porovnání s dosažením cílů týkajících se rozměru snižování emisí uhlíku a zásady „energetická účinnost v první řadě“. Cíle v rozměru výzkum, inovace a konkurenceschopnost musí podpořit úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie. Dalšími příklady jsou dopady zvýšeného využívání bioenergie na započítané emise a jejich pohlcení v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví a dopady rizik spojených se změnou klimatu na energetickou bezpečnost.

(14)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu by bylo vhodné podrobněji popsat aspekty týkající se konkurenceschopnosti se zahrnutím zejména odvětví nízkouhlíkových technologií, včetně snižování emisí uhlíku v průmyslových odvětvích náročných na energii a s vysokými emisemi uhlíku. Na tomto základě by bylo vhodné stanovit měřitelné cíle do budoucna definované spolu s politikami a opatřeními k jejich dosažení a vhodně je propojit s podnikovou a průmyslovou politikou. Kromě toho by se měl plán více zaměřit na interakci s oběhovým hospodářstvím s důrazem na její přínosy, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů.

(15)

Doporučení Komise pro Chorvatsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Chorvatska v oblasti energetiky a klimatu, které se zveřejňuje spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Itálie předložila svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 8. ledna 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise italský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Itálii pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Itálii (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru zohlednily i jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Ve svém konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu by Itálie měla vycházet z pozitivních propojení mezi plánovanými politikami a opatřeními, na která upozornil návrh plánu, a měla by se dále zabývat náročnějšími propojeními, zejména mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu. Více podrobností je třeba k následujícím otázkám: i) následky postupného vyřazení uhelných elektráren a očekávaný vývoj role zemního plynu ve skladbě zdrojů energie, ii) jak dosáhnout značného rozšíření obnovitelných zdrojů energie, iii) dopady italského kapacitního mechanismu na ceny pro spotřebitele energie a iv) očekávaný vývoj dotací na fosilní paliva. Cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí rovněž podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospělo zvýraznění oblastí konkurenčních výhod i možných problémů odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, včetně nasazení technologií pro dekarbonizaci průmyslových odvětví s vysokou energetickou a uhlíkovou náročností. Přínosné by byly měřitelné cíle pro budoucnost definované na uvedeném základě, spolu s politikami a opatřeními pro jejich dosažení, s označením vhodných vazeb na podnikatelskou a průmyslovou politiku. Konečnému integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by také mohlo prospět další rozpracování úspor emisí skleníkových plynů dosažených z činností spojených s oběhovým hospodářstvím.

(15)

Doporučení Komise pro Itálii vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Itálie v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Kypr předložil svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 29. ledna 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise kyperský návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Kypru pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Kypr (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise, který se zveřejňuje spolu s tímto doporučením (6).

(13)

I když se politiky a opatření popsané v návrhu plánu zdají být mezi jednotlivými rozměry do značné míry konzistentní, Kypr by měl v konečném plánu více rozvést své hodnocení vzájemných vazeb mezi politikami a opatřeními. Kypr by měl rovněž poskytnout více informací o synergiích mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetická bezpečnost a vnitřní trh, jakož i o zásadě „energetická účinnost v první řadě“. Analýza by mohla zahrnovat kvantitativní odhady a měla by se také týkat možných negativních interakcí mezi politikami a opatřeními a způsobu, jakým Kypr hodlá tyto interakce řešit. Posouzení politických interakcí a průřezových dopadů by mohlo být rovněž užitečné pro jednotlivé politiky a opatření nebo skupiny politik a opatření s rozsáhlým dopadem nejen na energetický systém Kypru. To zahrnuje politiky týkající se úplného zavedení konkurenceschopného trhu s elektřinou, zavedení zemního plynu nebo propojení izolované elektrické soustavy Kypru. Cíle v rozměru výzkum, inovace a konkurenceschopnost musí podpořit úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Konečný integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu by mohl být doplněn komplexnějšími opatřeními s cílem využít potenciál interakcí s oběhovým hospodářstvím.

(15)

Doporučení Komise pro Kypr vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Kypru v oblasti energetiky a klimatu, které se zveřejňuje spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Lotyšsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 28. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise lotyšský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Lotyšsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Lotyšsko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru zohlednily i jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu by mělo Lotyšsko vzít v úvahu propojení mezi politikami, především synergie mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí, jak energetická účinnost přispívá k 1) nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, 2) bezpečnosti dodávek energie a 3) ke snížení energetické chudoby. Dalším propojením, jímž by se měl plán zabývat, je využití biomasy pro energetické účely a dopad na započtené emise a pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí rovněž podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie. Stejně tak by měly být řešeny dopady změny klimatu na odvětví energetiky.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospěla komplexní analýza aktuálního postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů, stanovila by měřitelné cíle pro budoucnost, jakož i politiky a opatření pro jejich dosažení, a označila by vhodné vazby na podnikatelskou a průmyslovou politiku. Rovněž by mu mohla prospět lepší interakce s oběhovým hospodářstvím a zdůraznění jeho potenciálu pro úspory emisí skleníkových plynů.

(15)

Doporučení Komise pro Lotyšsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Lotyšska v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Litva předložila svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 17. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise litevský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Litvě pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Litvu (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru zohlednily i jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Konečný plán by měl rozpracovat interakce mezi různými politikami a opatřeními napříč jednotlivými rozměry energetické unie, které jsou již prezentovány: mimo jiné energetická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů a odvětví, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi. Návrh plánu rovněž uznává význam opatření v oblastech obnovitelné energie a energetické účinnosti pro energetickou bezpečnost, jež by měla být v konečném plánu dále rozpracována. Konečný plán by měl také vzít v úvahu rozměr vnitřního trhu a rozměry výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti při podpoře úsilí plánovaného pro ostatní rozměry energetické unie. Mezi významné části konečného plánu patří rovněž zvážení synergií mezi sektorem LULUCF a nařízením o sdílení úsilí, stejně jako zvážení dopadu zvýšení využití biomasy pro účely výroby energie na sektor LULUCF.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospěla komplexní analýza aktuálního postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů, stanovila by měřitelné cíle pro budoucnost, jakož i politiky a opatření pro jejich dosažení, a označila by vhodné vazby na podnikatelskou a průmyslovou politiku. Rovněž by mu mohla prospět lepší interakce s oběhovým hospodářstvím s důrazem na jeho potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů.

(15)

Doporučení Komise pro Litvu vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Litvy v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Lucembursko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 18. února 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise lucemburský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) bylo zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i na úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a na jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou v případě potřeby zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měly by být podpořeny spolehlivou dlouhodobou strategií renovace budov a opatřeními přijatými k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Lucembursku za rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Lucembursko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Je třeba, aby konečný plán obsahoval jasný popis dodatečných politik a plánovaných opatření spolu s posouzením dopadů, jakož i posouzení vzájemného působení mezi různými rozměry energetické unie, které v návrhu plánu do značné míry chybí. Zohledněním konkrétních výzev, kterým Lucembursko čelí, zejména kvůli své silné závislosti na dodávkách energie ze sousedních zemí, získá konečný plán perspektivu do budoucna. Zvláštní pozornost by bylo třeba věnovat rovněž rozvoji vnitrostátních opatření k zajištění flexibility, jako jsou reakce na straně poptávky a skladování.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospělo více informací o nedávných a současných opatřeních a trendech v oblasti makroekonomické konkurenceschopnosti, jež by se konkrétně týkaly aktuálního postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, upozorňovaly by na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů, stanovily by měřitelné cíle pro budoucnost, jakož i politiky a opatření pro jejich dosažení, a označily by vhodné vazby na podnikatelskou a průmyslovou politiku. Rovněž by mu mohla prospět lepší interakce s oběhovým hospodářstvím s důrazem na jeho potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů.

(15)

Doporučení Komise pro Lucembursko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Lucemburska v oblasti energetiky a klimatu, jenž je zveřejněn spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Maďarsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 31. ledna 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise maďarský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Maďarsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Maďarsko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru zohlednily i jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Některé interakce s politikami jsou v plánu již zohledněny na úrovni cílů, nicméně Maďarsko by mělo v konečném plánu dále rozpracovat své posouzení vzájemných propojení mezi politikami a opatřeními a popsat, jak je hodlá řešit. Konkrétně by Maďarsko mělo dále rozpracovat synergie mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství. Dalšími prvky, jež by měly být v konečném plánu dále rozpracovány, jsou interakce mezi výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů a podporou elektromobility a rozvojem rozvodných sítí. V konečném plánu by měly být rovněž uvedeny další podrobnosti o vazbě mezi plánovaným větším využíváním biomasy v odvětví vytápění a chlazení a započtenými emisemi a pohlcováním v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, jakož i požadavky na udržitelnost. Cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí rovněž podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospěla komplexní analýza aktuálního postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů, stanovila by měřitelné cíle pro budoucnost, jakož i politiky a opatření pro jejich dosažení, a označila by vhodné vazby na podnikatelskou a průmyslovou politiku. Rovněž by mu mohla prospět lepší interakce s oběhovým hospodářstvím a zdůraznění jeho potenciálu pro úspory emisí skleníkových plynů.

(15)

Doporučení Komise pro Maďarsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Maďarska v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Malta předložila svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 21. prosince 2018. Předložení tohoto plánu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise maltský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) bylo zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i na úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a na jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou v případě potřeby zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovace budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Maltě za rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady Maltě (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

V konečném plánu by Malta měla navázat na pozitivní propojení mezi plánovanými politikami a opatřeními uvedenými v návrhu plánu a prozkoumat potenciál náročnějších propojení mezi jednotlivými politikami, zejména mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“. Cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie. Malta by pro všech pět rozměrů měla rovněž stanovit konkrétnější, měřitelné a časově vymezené politické cíle.

(14)

Konečný integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu by mohl být doplněn komplexnějšími opatřeními s cílem využít potenciál interakcí s oběhovým hospodářstvím.

(15)

Doporučení Komise pro Maltu vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Malty v oblasti energetiky a klimatu, jenž je zveřejněn spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Nizozemsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 20. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise nizozemský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) bylo zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i na úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a na jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou v případě potřeby zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovace budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Nizozemsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady Nizozemsku (5) v rámci procesu evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Návrh plánu vychází především ze stávající politiky Nizozemska, zejména z koaliční dohody z roku 2017 a energetické dohody z roku 2013 (Energieakkoord). Do všech rozměrů energetické unie by mělo být přidáno několik prvků týkajících se jak úrovně navrhovaných ambicí, tak doprovodných politik a opatření, jakož i související posouzení dopadů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat řízení vzájemných vazeb mezi rozměry snižování emisí uhlíku a energetické účinnosti a ostatními rozměry, zejména předložením konkrétnějších a kvantifikovatelnějších cílů týkajících se energetické bezpečnosti, vnitřního trhu a výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti a vysvětlením, jak se tím napomůže dosáhnout cílů v oblasti snižování emisí uhlíku, obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Bylo by zapotřebí lépe vysvětlit způsob, kterým byla zohledněna zásada „energetická účinnost v první řadě“. Obdobně musí cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti podporovat úsilí plánované u ostatních rozměrů energetické unie.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospělo rozšířit aspekty týkající se konkurenceschopnosti zejména na odvětví nízkouhlíkových technologií, včetně snižování emisí uhlíku v průmyslových odvětvích náročných na energii a uhlík.. Prospěšné by bylo rovněž stanovit měřitelné cíle pro budoucnost, jakož i politiky a opatření pro jejich dosažení, a vhodně je propojit s podnikatelskou a průmyslovou politikou.

(15)

Doporučení Komise pro Nizozemsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Nizozemska v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Rakousko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 21. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise rakouský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Rakousku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Rakousko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Rakousko by mohlo v konečném plánu dále rozpracovat propojení mezi rozměry snižování emisí uhlíku, vnitřním trhem a energetickou bezpečností, zejména s ohledem na probíhající transformaci energetického systému s cílem dosáhnout 100 % elektrického systému napájeného z obnovitelných zdrojů energie a na dopady, které by to mohlo mít např. na dosažení cíle 15 % propojitelnosti. Vzhledem k důležitosti bioenergie pro dosažení cílů Rakouska, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů a skleníkové plyny, by bylo vhodné provést další analýzu dopadů na započítané emise a jejich pohlcení v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví a emise látek znečišťujících ovzduší. Jelikož jsou ve velké míře využívány vodní elektrárny, mohly by být zváženy také dopady změny klimatu na energetickou bezpečnost.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospěla zvýšená pozornost věnovaná konkurenceschopnosti průmyslu a Rakouska samotného a potenciálním problémům souvisejícím s jeho přechodem na uhlíkově neutrální odvětví energetiky. Bylo by vhodné stanovit měřitelné cíle do budoucna spolu s politikami a opatřeními k jejich dosažení a vhodně je propojit s politikou týkající se podniků, průmyslu a vzdělávání.

(15)

Doporučení Komise pro Rakousko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Rakouska v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Polsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 9. ledna 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise polský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) bylo zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i na úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a na jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou v případě potřeby zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovace budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Polsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady Polsku (5) v rámci procesu evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Vzhledem k omezeným informacím o interakcích mezi různými rozměry energetické unie uvedenými v návrhu plánu by konečný plán mohl upřesnit klíčové interakce mezi těmito rozměry, a to jak pokud jde o úrovně vnitrostátních ambicí, tak z hlediska prozatímních, plánovaných, dodatečných a stávajících nástrojů politiky. Konečný plán by se konkrétně mohl zaměřit na interakce mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické účinnosti a energetické bezpečnosti. To by mohlo být podpořeno rozšířením předloženého souhrnného posouzení dopadů, např. za účelem vyčíslení dopadů udržitelných dodávek biomasy pro energetické účely na započítané emise a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a řešením rizik pro energetickou bezpečnost v důsledku změny klimatu. Kromě toho by v návaznosti na dobré výchozí podmínky, pokud jde o sdělené investiční potřeby a výdaje v odvětvích výroby elektřiny a energie, mohl být tento plán v rámci všech rozměrů energetické unie rozšířen na odvětví poptávky po energii a jiná než energetická odvětví. Obdobně musí cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospěla komplexní analýza aktuálního postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů, stanovila by měřitelné cíle pro budoucnost, jakož i politiky a opatření pro jejich dosažení, a vhodně je propojila s podnikatelskou a průmyslovou politikou. Rovněž by mu mohla prospět lepší interakce s oběhovým hospodářstvím s důrazem na jeho potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů.

(15)

Doporučení Komise pro Polsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Polska v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Portugalsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 31. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise portugalský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) bylo zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i na úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a na jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou v případě potřeby zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovace budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Portugalsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady Portugalsku (5) v rámci procesu evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Portugalsko má ucelený soubor střednědobých a dlouhodobých cílů v oblasti snižování emisí. Aby dosáhlo ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí uhlíku, plánuje elektrifikaci hospodářství. Odvětví elektrické energie je třeba dále rozvíjet za pomoci nové kapacity pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, zejména solární, větrné a vodní. Tento vývoj má silné důsledky pro další rozměry energetické unie, zejména pro rozměry vnitřního trhu a výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti. Konečný plán musí vyjasnit synergie mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ tím, že v něm bude vysvětleno, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství a řešení otázky energetické chudoby. Cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospěl komplexní přehled konkurenceschopnosti nejen energeticky náročných odvětví, ale také odvětví nízkouhlíkových technologií, komplexní analýza aktuálního postavení na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů, stanovila by měřitelné cíle pro budoucnost, jakož i politiky a opatření pro jejich dosažení, a vhodně by je propojila s podnikatelskou a průmyslovou politikou. Plánu by rovněž prospělo, kdyby se dále rozpracovaly interakce s oběhovým hospodářstvím.

(15)

Doporučení Komise pro Portugalsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Portugalska v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Rumunsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 31. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise rumunský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) bylo zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i na úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a na jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou v případě potřeby zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovace budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Rumunsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady Rumunsku (5) v rámci procesu evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Konečný plán by měl dále rozvíjet posouzení vzájemných vazeb mezi politikami a opatřeními a popsat, jak je hodlá Rumunsko řešit. Plán by měl zejména popisovat synergie mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“. Je třeba posoudit interakci mezi plánovaným dalším využitím uhlí a plynu na období do roku 2030 a cíli v oblasti snižování emisí uhlíku. Podobně by mělo být u politik a opatření s rozsáhlým dopadem zahrnuto posouzení interakcí jednotlivých politik a průřezových dopadů, jako jsou plánované nové kapacity vybudované s ohledem na rozměry energetické účinnosti a snižování emisí uhlíku, nejnovější regulační opatření týkající se trhu s energií oproti cílům v oblasti vnitřního trhu a bezpečnosti dodávek a dopady opatření na snižování emisí uhlíku v dopravě a větší využití obnovitelných zdrojů energie v síti. Rovněž by měl být posouzen dopad zvýšeného využívání lesní biomasy při výrobě elektřiny a tepla na započtené emise a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Nadto musí cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospělo posouzení výsledků vnitrostátní strategie konkurenceschopnosti v období 2014–2020 a představení komplexní analýzy aktuálního postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů. Mohla by být doplněna komplexnějšími opatřeními s cílem využít potenciál interakcí s oběhovým hospodářstvím.

(15)

Doporučení Komise pro Rumunsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Rumunska v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Slovinsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 31. prosince 2018. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise slovinský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) bylo zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i na úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a na jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán.