ISSN 1977-0863 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 271 |
|
![]() |
||
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 62 |
Obsah |
Strana |
|
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
DOPORUČENÍ |
|
|
Evropská rada pro systémová rizika |
|
2019/C 271/01 ESRB/2019/3 |
|
II Sdělení |
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Evropská komise |
|
2019/C 271/02 |
Sdělení Komise – Pokyny k účasti uchazečů a zboží ze třetích zemí na trhu EU s veřejnými zakázkami |
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Evropská komise |
|
2019/C 271/03 |
||
2019/C 271/04 |
|
V Oznámení |
|
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
Evropská komise |
|
2019/C 271/05 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.9354 – AXA / NN Group / JV) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
|
JINÉ AKTY |
|
|
Evropská komise |
|
2019/C 271/06 |
||
2019/C 271/07 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska
DOPORUČENÍ
Evropská rada pro systémová rizika
13.8.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 271/1 |
DOPORUČENÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA
ze dne 21. března 2019,
kterým se mění doporučení ESRB/2016/14 o doplnění chybějících údajů o nemovitostech
(ESRB/2019/3)
(2019/C 271/01)
GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (1), a zejména na čl. 3 odst. 2 písm. b), d) a f) a články 16 až 18 uvedeného nařízení,
s ohledem na rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (2), a zejména na čl. 18 až 20 tohoto jednacího řádu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Provádění rámce pro sledování vývoje v odvětví nemovitostí pro účely finanční stability vyžaduje pravidelné shromažďování a šíření srovnatelných údajů za jednotlivé země na úrovni Unie, aby bylo možné přesněji posoudit rizika související s nemovitostmi v rámci členských států a aby bylo možné porovnat používání nástrojů makroobezřetnostní politiky s cílem řešit zranitelná místa související s nemovitostmi. |
(2) |
Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2016/14 (3) mělo za cíl harmonizovat definice a ukazatele používané pro monitorování trhů s obytnými nemovitostmi a s komerčními nemovitostmi a řešit stávající nedostatky v dostupnosti a srovnatelnosti údajů o trzích s obytnými nemovitostmi a s komerčními nemovitostmi v Unii. |
(3) |
Právní rámec evropské statistiky je vymezen v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (4) a v rozhodnutí Komise 2012/504/EU (5). S ohledem na zkušenosti statistického úřadu Společenství, kterým je Komise (Eurostat), při poskytování vysoce kvalitních údajů pro Evropu s cílem umožnit a usnadnit srovnání jednotlivých zemí, má Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) za to, že příspěvek Komise (Eurostatu) k rámci stanovenému v doporučení ESRB/2016/14 je obzvláště významné, neboť vnitrostátním makroobezřetnostním orgánům napomáhá při shromažďování údajů o ukazatelích o fyzickém trhu komerčních nemovitostí. Dostupnost těchto údajů by naopak urychlila provádění rámce pro sledování rizik ze strany vnitrostátních makroobezřetnostních orgánů s cílem účinně sledovat trh komerčních nemovitostí, a usnadnila by tak rozpoznávání rizik pro finanční stabilitu, která vznikají z fyzického trhu komerčních nemovitostí. Z tohoto důvodu je zásadní vytvořit společný minimální rámec pro sestavování databáze, kterou vnitrostátní makroobezřetnostní orgány vyžadují za účelem účinného sledování fyzického trhu komerčních nemovitostí. Zohlední-li se významný objem přeshraničního financování komerčních nemovitostí, je potřeba takového harmonizovaného rámce ještě patrnější. V tomto ohledu by mělo být k doporučení ESRB/2016/14 přidáno nové doporučení, jež bude podporovat společný minimální rámec pro vypracování, sestavení a šíření příslušných harmonizovaných ukazatelů. S cílem zajistit konzistentnost a kvalitu příslušných statistických údajů a minimalizovat zpravodajskou zátěž by Komise (Eurostat) měla rovněž vypracovat a podporovat statistické normy, metody a postupy pro shromažďování vyžadovaných statistických údajů. |
(4) |
Podle článku 2 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 (6) je ECB povinna pro ESRB zajišťovat sekretariát, a poskytovat tak ESRB analytickou, statistickou, logistickou a správní podporu. Podle článku 5.3 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky je ECB povinna podle potřeby přispívat k harmonizaci pravidel a postupů, kterými se řídí shromažďování, sestavování a šíření statistických údajů v oblastech její působnosti. V tomto směru je důležité zajistit úzkou spolupráci a vhodnou koordinaci mezi Evropským statistickým systémem (7) a Evropským systémem centrálních bank (ESCB). Za tímto účelem a v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 223/2009 se má za to, že pro účely vypracování požadovaných statistických norem, metod a postupů jsou obzvláště významné průběžné konzultace a spolupráce mezi Komisí (Eurostatem) a ECB. |
(5) |
Výbor pro statistiku ESCB - za pomoci pracovní skupiny pro nemovitosti - při své aktuální činnosti v oblasti statistiky, pokud se týká zdrojů údajů o ukazatelích souvisejících s financováním komerčních a obytných nemovitostí, zdůraznil potřebu změn některých definic za účelem zlepšení monitorovací činnosti vnitrostátních makroobezřetnostních orgánů. Ačkoli se uznává, že nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 (8), kterým byl zaveden projekt AnaCredit, samo o sobě nesplňuje datové potřeby vnitrostátních makroobezřetnostních orgánů, měly by být definice komerčních nemovitostí a obytných nemovitostí v doporučení ESRB/2016/14 změněny tak, aby se přiblížily širším definicím, které jsou použity v nařízení (EU) 2016/867, s cílem usnadnit požadované analýzy finanční stability a umožnit úplnou srovnatelnost mezi jednotlivými zeměmi. |
(6) |
Změny definic v doporučení ESRB/2016/14 by však neměly vnitrostátním makroobezřetnostním orgánům zabraňovat v tom, aby používaly i další ukazatele a členění nemovitostí, které na základě definic a parametrů těchto vnitrostátních makroobezřetnostních orgánů zohledňují specifika jejich národních trhů komerčních a obytných nemovitostí a které jsou významné z hlediska finanční stability. Díky tomu by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány postupovaly v souladu se zásadou proporcionality ve smyslu doporučení ESRB/2016/14. |
(7) |
Doporučení ESRB/2016/14 vyžaduje, aby příjemci doporučení informovali ESRB a Radu o opatřeních, která přijali v reakci na uvedené doporučení, nebo aby v případě nečinnosti poskytli náležité zdůvodnění v souladu s časovým rámcem uvedeným v doporučení. V tomto směru příjemci doporučení dosáhli pokroku při provádění doporučení ESRB/2016/14 v rámci doporučovaných lhůt. Činnost některých vnitrostátních makroobezřetnostních orgánů zpozdily některé praktické problémy, například potřeba zřídit struktury vykazování, určit zdroje údajů a vyřešit otázky související s důvěrností údajů. |
(8) |
S cílem zajistit provedení doporučení ESRB/2016/14 je tedy nezbytné prodloužit některé lhůty stanovené v tomto doporučení. Díky prodloužení těchto lhůt budou mít vnitrostátní makroobezřetnostní orgány více času na vyřešení výše uvedených praktických problémů. Neexistence jednotných pracovních definic je zvláště znepokojivá, pokud jde o příslušné ukazatele fyzického trhu komerčních nemovitostí, a spolu s provozními omezeními dostupnosti údajů ztěžuje přesné hodnocení a porovnávání rizik na jednotlivých vnitrostátních trzích. Lhůty pro provedení doporučení ESRB/2016/14, pokud se týká ukazatelů, pro něž vnitrostátní makroobezřetnostní orgány nemají příslušné informace, by měly být dále prodlouženy, aby byl na vypracování nezbytných definic a na shromažďování údajů poskytnut dostatek času. |
(9) |
Generální rada má za to, že prodloužení určitých lhůt stanovených v doporučení ESRB/2016/14 neohrozí řádné fungování finančních trhů. Generální rada se navíc domnívá, že toto prodloužení nepovede k tomu, že by příjemci nakonec neprovedli doporučení ESRB/2016/14. |
(10) |
ESRB rovněž uznává, že v zájmu zohlednění specifik trhů nebo tržních segmentů i zajištění statistické kvality údajů mohou být zapotřebí další technické pokyny a zpřesnění cílových definic a ukazatelů. S ohledem na budoucí vývoj těchto cílových definic a ukazatelů mohou být tedy zapotřebí další změny doporučení ESRB/2016/14. |
(11) |
Doporučení ESRB/2016/14 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit, |
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
ZMĚNY
Doporučení ESRB/2016/14 se mění takto:
1. |
V oddíle 1 se odstavec 1 doporučení C nahrazuje tímto:
|
2. |
V oddíle 1 se odstavec 2 doporučení D nahrazuje tímto:
|
3. |
V oddíle 1 se doplňuje nové doporučení, které zní: „Doporučení F – Vytvoření společného minimálního rámce pro fyzický trh s komerčními nemovitostmi
|
4. |
Oddíl 2 bod 1 odstavec 1 se mění takto:
|
5. |
Oddíl 2 bod 3 se nahrazuje tímto:
|
6. |
Příloha I se nahrazuje přílohou I tohoto doporučení; |
7. |
Příloha II se nahrazuje přílohou II tohoto doporučení; |
8. |
Příloha III se nahrazuje přílohou III tohoto doporučení; |
9. |
Příloha IV se nahrazuje přílohou IV tohoto doporučení; |
10. |
Příloha V se nahrazuje přílohou V tohoto doporučení. |
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 21. března 2019.
Vedoucí sekretariátu ESRB
jménem generální rady ESRB
Francesco MAZZAFERRO
(1) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.
(2) Úř. věst. C 58, 24.2.2011, s. 4.
(3) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2016/14 ze dne 31. října 2016 o doplnění chybějících údajů o nemovitostech (Úř. věst. C 31, 31.1.2017, s. 1).
(4) Nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).
(5) Rozhodnutí Komise 2012/504/EU ze dne 17. září 2012 o Eurostatu (Úř. věst. L 251, 18.9.2012, s. 49).
(6) Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162).
(7) Evropský statistický systém (ESS) je partnerství mezi statistickým úřadem Společenství, kterým je Komise (Eurostat), národními statistickými úřady a jinými vnitrostátními orgány, které v jednotlivých členských státech odpovídají za vypracování, sestavování a šíření evropské statistiky.
(8) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 ze dne 18. května 2016 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2016/13) (Úř. věst. L 144, 1.6.2016, s. 44).
PŘÍLOHA I
Příloha I doporučení ESRB/2016/14 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA I
KRITÉRIA PRO SOULAD S DOPORUČENÍMI
1. Doporučení A
Má se za to, že vnitrostátní makroobezřetnostní orgány plní doporučení A.1 a A.2, pokud:
a) |
posuzují, zda jsou příslušné ukazatele týkající se úvěrových podmínek pro úvěry na obytné nemovitosti zohledněny nebo provedeny v rámci pro sledování rizika v sektoru obytných nemovitostí v jejich jurisdikci; |
b) |
posuzují pokrok při užívání ukazatelů uvedených v doporučení A.1 pro účely tohoto sledování; |
c) |
posuzují, do jaké míry jsou informace, které jsou k dispozici nebo které budou dle očekávání k dispozici v budoucnu a které se týkají příslušných ukazatelů, dostatečně reprezentativní, pokud se týká stávajících úvěrových podmínek na jejich trhu úvěrů na obytné nemovitosti; |
d) |
posuzují, zda nemovitosti koupené za účelem pronájmu představují významný zdroj rizik vyplývajících z tuzemského sektoru nemovitostí nebo tvoří významnou část stavů či toků celkových úvěrů na obytné nemovitosti; |
e) |
jsou-li nemovitosti koupené za účelem pronájmu považovány za významný zdroj rizik vyplývajících z tuzemského sektoru nemovitostí nebo tvoří významnou část stavů či toků celkových úvěrů na obytné nemovitosti, posuzují pokrok při užívání ukazatelů pro účely sledování rizik ve smyslu doporučení A.2. |
Má se za to, že vnitrostátní makroobezřetnostní orgány plní doporučení A.3 a A.4, pokud:
a) |
zajišťují přijetí metod uvedených v příloze IV pro účely výpočtu ukazatelů uvedených v doporučení A.1 a A.2; |
b) |
v případech, kdy se pro výpočet příslušných ukazatelů kromě metody uvedené v příloze IV používá jiná metoda, vykazují technické znaky této metody a její účinnost při sledování rizik vznikajících v sektoru obytných nemovitostí; |
c) |
zajišťují, že příslušné ukazatele uvedené v doporučení A.1 a A.2 se používají pro účely sledování rizik v sektoru obytných nemovitostí alespoň jednou ročně. |
2. Doporučení B
Má se za to, že vnitrostátní makroobezřetnostní orgány plní doporučení B.1 a B.2, pokud:
a) |
posuzují pokrok při sledování jednorozměrného rozdělení a vybraného společného rozdělení příslušných ukazatelů uvedených ve vzoru A v příloze II; |
b) |
posuzují pokrok při používání informací uvedených v doporučení B.2 a ve vzoru A v příloze II jako vodítka při sledování příslušných rizik. |
Jsou-li nemovitosti koupené za účelem pronájmu považovány za významný zdroj rizik vyplývajících z tuzemského sektoru nemovitostí nebo tvoří významnou část stavů či toků celkových úvěrů na obytné nemovitosti, má se za to, že vnitrostátní makroobezřetnostní orgány plní doporučení B.3, pokud:
a) |
posuzují pokrok při odděleném sledování příslušných ukazatelů pro nemovitosti koupené za účelem pronájmu a nemovitosti obývané vlastníkem; |
b) |
posuzují pokrok při sledování příslušných údajů členěných podle dimenzí ve smyslu vzorů A a B v příloze II. |
3. Doporučení C
Má se za to, že vnitrostátní makroobezřetnostní orgány plní doporučení C.1 a C.2, pokud:
a) |
posuzují, zda jsou příslušné ukazatele týkající se tuzemských expozic komerčních nemovitostí zohledněny nebo provedeny v rámci pro sledování rizika v sektoru komerčních nemovitostí v jejich jurisdikci; |
b) |
zajistí, aby ukazatele týkající se fyzického trhu komerčních nemovitostí, ukazatele týkající se úvěrových expozic finančního systému a ukazatele týkající se úvěrových podmínek byly zahrnuty do rámce pro sledování rizika; |
c) |
posuzují, zda investice představují významný zdroj financování tuzemského sektoru komerčních nemovitostí; |
d) |
má-li se za to, že investice představují významný zdroj financování tuzemského sektoru komerčních nemovitostí, posuzují pokrok při používání dodatečných ukazatelů pro sledování rizika uvedených v doporučení C.2; |
e) |
posuzují pokrok při používání ukazatelů uvedených minimálně v doporučení C.1, případně v doporučení C.2; |
f) |
posuzují, zda jsou informace o těchto ukazatelích (které jsou k dispozici nebo které budou dle očekávání k dispozici) dostatečně reprezentativní, pokud se týká tuzemského trhu komerčních nemovitostí. |
Má se za to, že vnitrostátní makroobezřetnostní orgány plní doporučení C.3 a C.4, pokud:
a) |
zajistí přijetí metod pro výpočet ukazatelů uvedených v doporučení C.1 a C.2 ve smyslu přílohy V a pokud se týká komerčních nemovitostí, ve smyslu přílohy IV; |
b) |
v případech, kdy se pro výpočet příslušných ukazatelů kromě metody uvedené v příloze IV a v příloze V používá jiná metoda, vykazují technické znaky této metody a její účinnost při sledování rizik vznikajících v sektoru komerčních nemovitostí; |
c) |
zajišťují, aby ukazatele uvedené v doporučení C.1 byly používány ke sledování vývoje v sektoru komerčních nemovitostí alespoň čtvrtletně, pokud se týká ukazatelů fyzického trhu komerčních nemovitostí, toků poskytování úvěrů (včetně toků nesplácených úvěrů a rezerv na krytí úvěrových ztrát) a odpovídajících úvěrových podmínek, a alespoň jednou ročně, pokud se týká stavů úvěrů (včetně stavů nesplácených úvěrů a rezerv na krytí úvěrových ztrát) a odpovídajících úvěrových podmínek; |
d) |
má-li se za to, že investice představují významný zdroj financování tuzemského sektoru komerčních nemovitostí, zajišťují, aby ukazatele uvedené v doporučení C.2 byly používány ke sledování vývoje v sektoru komerčních nemovitostí alespoň čtvrtletně, pokud se týká investičních toků (včetně úprav ocenění investic), a alespoň jednou ročně, pokud se týká stavů investic (včetně úpravy ocenění investic). |
4. Doporučení D
Má se za to, že vnitrostátní makroobezřetnostní orgány plní doporučení D, pokud:
a) |
posuzují pokrok při sledování příslušných ukazatelů uvedených ve vzorech A, B a C v příloze III; |
b) |
posuzují pokrok při používání příslušných informací uvedených v doporučení D.2 a ve vzorech A, B a C v příloze III jako vodítka při sledování příslušných rizik; |
c) |
má-li se za to, že investice představují významný zdroj financování tuzemského sektoru komerčních nemovitostí, posuzují pokrok při používání příslušných informací uvedených v doporučení D.3 a ve vzoru B v příloze III jako vodítka při sledování příslušných rizik; |
d) |
v případech, kdy se ke sledování sektoru komerčních nemovitostí používají dodatečné ukazatele, vykazují dodatečné informace, které používají ke sledování rizik. |
5. Doporučení E
Má se za to, že evropské orgány dohledu plní doporučení E, pokud:
a) |
definují vzor pro zveřejňování údajů o expozicích subjektů, nad nimiž vykonávají dohled, na jednotlivých národních trzích komerčních nemovitostí v Unii; |
b) |
alespoň jednou ročně zveřejňují agregované údaje, které na základě stávající zpravodajské povinnosti shromáždily o expozicích subjektů, nad nimiž vykonávají dohled, na jednotlivých národních trzích komerčních nemovitostí v Unii. |
6. Doporučení F
Má se za to, že Komise (Eurostat) plní doporučení F, pokud:
a) |
na základě vhodnosti definic a členění příslušných ukazatelů fyzického trhu komerčních nemovitostí, které jsou v současné době používány v členských státech, navrhne právní předpisy Unie, kterými se vytvoří společný minimální rámec pro vypracování, sestavení a šíření databáze příslušných ukazatelů s cílem tyto ukazatele harmonizovat; |
b) |
zajišťuje sladění navrhovaných právních předpisů s ukazateli a jejich definicemi, jak jsou používány pro účely dohledu nebo finanční stability, aby se zamezilo neodůvodněnému zvýšení zatížení vykazujících subjektů; |
c) |
zajišťuje kvalitu příslušných ukazatelů fyzického trhu komerčních nemovitostí vypracováním statistických norem, zdrojů, metod a postupů pro rozvoj databáze příslušných ukazatelů; |
d) |
zajišťuje, aby zavedení statistických norem, zdrojů, metod a postupů týkajících se databáze příslušných ukazatelů fyzického trhu komerčních nemovitostí nevedlo k neodůvodněnému zvýšení zatížení vykazujících subjektů; |
e) |
podporuje zavedení statistických norem, zdrojů, metod a postupů vypracovaných pro účely sestavování databáze příslušných ukazatelů fyzického trhu komerčních nemovitostí. |
PŘÍLOHA II
Příloha II doporučení ESRB/2016/14 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA II
INDIKATIVNÍ VZORY UKAZATELŮ O SEKTORU OBYTNÝCH NEMOVITOSTÍ
1. Vzor A: ukazatele a související členění pro úvěry na obytné nemovitosti
Vzory pro obytné nemovitosti
TOKY= nová tvorba úvěrů na obytné nemovitosti v průběhu vykazovaného období podle uvážení věřitele. Vnitrostátním makroobezřetnostním orgánům, které jsou schopny rozlišit skutečně nově poskytnuté úvěry na obytné nemovitosti od opětovně sjednaných úvěrů, je dána možnost identifikovat opětovně sjednané úvěry v rámci samostatného členění. STAVY= Údaje o stavech úvěrů na obytné nemovitosti k datu vykazování (např. konec roku) ncu= částka v národní měně #= počet smluv y= rok(y) Avg= průměr příslušného poměru o/w= of which (z toho) |
JEDNOROZMĚRNÉ ROZDĚLENÍ
Přehled portfolia úvěrů na obytné nemovitosti |
|
TOKY |
|
|
Poměr nákladů na obsluhu úvěru k příjmům v době vzniku (LSTI-O) |
|
TOKY |
Poskytnuté úvěry |
|
ncu, # |
|
|
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg (v%) |
o/w úvěry na nemovitosti koupené za účelem pronájmu |
|
ncu, # |
|
|
o/w úvěry na nemovitosti koupené za účelem pronájmu |
|
Avg (v%) |
o/w úvěry na nemovitosti obývané vlastníkem |
|
ncu, # |
|
|
o/w úvěry na nemovitosti obývané vlastníkem |
|
Avg (v%) |
o/w osoby kupující nemovitost poprvé |
|
ncu, # |
|
|
o/w osoby kupující nemovitost poprvé |
|
Avg (v%) |
o/w úvěry v cizí měně |
|
ncu, # |
|
|
o/w úvěry v cizí měně |
|
Avg (v%) |
o/w plně amortizované |
|
ncu, # |
|
|
o/w plně amortizované |
|
Avg (v%) |
o/w částečně amortizované |
|
ncu, # |
|
|
o/w částečně amortizované |
|
Avg (v%) |
o/w neamortizované (*1) |
|
ncu, # |
|
|
o/w neamortizované (*1) |
|
Avg (v%) |
o/w nemovitosti na jednotlivých územích (*2) |
|
ncu, # |
|
|
o/w nemovitosti na jednotlivých územích (*2) |
|
Avg (v%) |
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ≤ 1y |
|
ncu, # |
|
|
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ≤ 1y |
|
Avg (v%) |
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ] 1y; 5y] |
|
ncu, # |
|
|
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ] 1y; 5y] |
|
Avg (v%) |
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ] 5y; 10y] |
|
ncu, # |
|
|
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ] 5y; 10y] |
|
Avg (v%) |
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby > 10y |
|
ncu, # |
|
|
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby > 10y |
|
Avg (v%) |
o/w opětovně sjednané (fakultativní) |
|
ncu, # |
|
|
ROZDĚLENÍ |
|
|
|
|
|
|
|
≤10% |
|
ncu, # |
|
|
|
|
|
]10% ; 20%] |
|
ncu, # |
Poměr úvěru k hodnotě nemovitosti v době vzniku (LTV-O) |
|
TOKY |
|
|
]20% ; 30%] |
|
ncu, # |
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg (v%) |
|
|
]30% ; 40%] |
|
ncu, # |
o/w úvěry na nemovitosti koupené za účelem pronájmu |
|
Avg (v%) |
|
|
]40% ; 50%] |
|
ncu, # |
o/w úvěry na nemovitosti obývané vlastníkem |
|
Avg (v%) |
|
|
]50% ; 60%] |
|
ncu, # |
o/w osoby kupující nemovitost poprvé |
|
Avg (v%) |
|
|
> 60% |
|
ncu, # |
o/w úvěry v cizí měně |
|
Avg (v%) |
|
|
Není k dispozici |
|
ncu, # |
o/w plně amortizované |
|
Avg (v%) |
|
|
|
|
|
o/w částečně amortizované |
|
Avg (v%) |
|
|
|
|
|
o/w neamortizované (*1) |
|
Avg (v%) |
|
|
Poměr nákladů na obsluhu dluhu k příjmům v době vzniku (DSTI-O) (FAKULTATIVNÍ) |
|
TOKY |
o/w nemovitosti na jednotlivých územích (*2) |
|
Avg (v%) |
|
|
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg (v%) |
ROZDĚLENÍ |
|
|
|
|
ROZDĚLENÍ |
|
|
≤ 50% |
|
ncu, # |
|
|
≤10% |
|
ncu, # |
]50% ; 60%] |
|
ncu, # |
|
|
]10% ; 20%] |
|
ncu, # |
]60% ; 70%] |
|
ncu, # |
|
|
]20% ; 30%] |
|
ncu, # |
]70% ; 80%] |
|
ncu, # |
|
|
]30% ; 40%] |
|
ncu, # |
]80% ; 90%] |
|
ncu, # |
|
|
]40% ; 50%] |
|
ncu, # |
]90% ; 100%] |
|
ncu, # |
|
|
]50% ; 60%] |
|
ncu, # |
]100% ; 110%] |
|
ncu, # |
|
|
> 60% |
|
ncu, # |
> 110% |
|
ncu, # |
|
|
Není k dispozici |
|
ncu, # |
Není k dispozici |
|
ncu, # |
|
|
|
|
|
Stávající poměr úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV-C) |
|
|
STAVY |
|
Poměr úvěru k příjmům v době vzniku (LTI-O) |
|
TOKY |
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
|
Avg (v%) |
|
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg |
ROZDĚLENÍ |
|
|
|
|
ROZDĚLENÍ |
|
|
≤ 50% |
|
|
ncu, # |
|
≤3 |
|
ncu, # |
]50% ; 60%] |
|
|
ncu, # |
|
]3 ; 3,5 ] |
|
ncu, # |
]60% ; 70%] |
|
|
ncu, # |
|
]3,5 ; 4] |
|
ncu, # |
]70% ; 80%] |
|
|
ncu, # |
|
]4 ; 4,5 ] |
|
ncu, # |
]80% ; 90%] |
|
|
ncu, # |
|
]4,5 ; 5] |
|
ncu, # |
]90% ; 100%] |
|
|
ncu, # |
|
]5 ; 5,5 ] |
|
ncu, # |
]100% ; 110%] |
|
|
ncu, # |
|
]5,5 ; 6] |
|
ncu, # |
> 110% |
|
|
ncu, # |
|
> 6 |
|
ncu, # |
Není k dispozici |
|
|
ncu, # |
|
Není k dispozici |
|
ncu, # |
Splatnost v době vzniku |
|
TOKY |
|
|
Poměr dluhu k příjmům v době vzniku (DTI-O) |
|
TOKY |
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg (roky) |
|
|
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg |
ROZDĚLENÍ |
|
|
|
|
ROZDĚLENÍ |
|
|
≤ 5y |
|
ncu, # |
|
|
≤3 |
|
ncu, # |
]5y ; 10y] |
|
ncu, # |
|
|
]3 ; 3,5 ] |
|
ncu, # |
]10y ; 15y] |
|
ncu, # |
|
|
]3,5 ; 4] |
|
ncu, # |
]15y ; 20y] |
|
ncu, # |
|
|
]4 ; 4,5 ] |
|
ncu, # |
]20y ; 25y] |
|
ncu, # |
|
|
]4,5 ; 5] |
|
ncu, # |
]25y ; 30y] |
|
ncu, # |
|
|
]5 ; 5,5 ] |
|
ncu, # |
]30y ; 35y] |
|
ncu, # |
|
|
]5,5 ; 6] |
|
ncu, # |
> 35y |
|
ncu, # |
|
|
]6,5 ; 7] |
|
ncu, # |
Není k dispozici |
|
ncu, # |
|
|
> 7 |
|
ncu, # |
|
|
|
|
|
Není k dispozici |
|
ncu, # |
SPOLEČNÉ ROZDĚLENÍ
TOKY |
|
Poměr nákladů na obsluhu úvěru k příjmům v době vzniku (LSTI-O) |
|
TOKY |
|
Poměr nákladů na obsluhu úvěru k příjmům v době vzniku (LSTI-O) |
||||
|
|
≤30% |
]30% ; 50%] |
>50% |
|
Počáteční doba fixace úrokové sazby |
|
≤30% |
]30% ; 50%] |
>50% |
LTV-O ≤ 80% |
|
|
|
|
|
o/w ≤ 1y |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
Splatnost v době vzniku |
|
|
|
|
|
o/w ] 1y; 5y] |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
≤ 20y |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
o/w ] 5y; 10y] |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
]20y ; 25y] |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
o/w > 10y |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
> 25y |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
|
|
|
|
|
LTV-O ]80%-90%] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Splatnost v době vzniku |
|
|
|
|
|
TOKY |
|
Poměr dluhu k příjmům v době vzniku (DTI-O) |
||
≤ 20y |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
Poměr úvěru k hodnotě nemovitosti v době vzniku (LTV-O) |
|
≤ 4 |
]4 ; 6] |
> 6 |
]20y ; 25y] |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
LTV-O ≤ 80% |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
> 25y |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
LTV-O ]80% ; 90%] |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
LTV-O ]90%-110%] |
|
|
|
|
|
LTV-O ]90% ; 110%] |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
Splatnost v době vzniku |
|
|
|
|
|
LTV-O >110% |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
≤ 20y |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
|
|
|
|
|
]20y ; 25y] |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
|
|
|
|
|
> 25y |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
|
|
|
|
|
LTV-O >110% |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Splatnost v době vzniku |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
≤ 20y |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
|
|
|
|
|
]20y ; 25y] |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
|
|
|
|
|
> 25y |
|
ncu, # |
ncu, # |
ncu, # |
|
|
|
|
|
|
2. Vzor B: ukazatele a související členění pro úvěry na obytné nemovitosti koupené za účelem pronájmu a na obytné nemovitosti obývané vlastníkem
Dodatečné vzory pro země s významným rizikem v oblasti nemovitostí kupovaných za účelem pronájmu nebo s významným trhem s těmito nemovitostmi
TOKY= nová tvorba úvěrů na obytné nemovitosti v průběhu vykazovaného období podle uvážení věřitele. Vnitrostátním makroobezřetnostním orgánům, které jsou schopny rozlišit skutečně nově poskytnuté úvěry na obytné nemovitosti od opětovně sjednaných úvěrů, je dána možnost identifikovat opětovně sjednané úvěry v rámci samostatného členění. STAVY= Údaje o stavech úvěrů na obytné nemovitosti k datu vykazování (např. konec roku) ncu= částka v národní měně #= počet smluv y= rok(y) Avg= průměr příslušného poměru o/w= of which (z toho) |
ÚVĚRY NA NEMOVITOSTI KOUPENÉ ZA ÚČELEM PRONÁJMU
Přehled úvěrů na nemovitosti koupené za účelem pronájmu |
|
TOKY |
|
Poměr úrokového krytí v době vzniku (ICR-O) |
|
TOKY |
Poskytnuté úvěry |
|
ncu, # |
|
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg |
o/w osoby kupující nemovitost poprvé |
|
ncu, # |
|
ROZDĚLENÍ |
|
|
o/w úvěry v cizí měně |
|
ncu, # |
|
≤ 100% |
|
ncu, # |
o/w plně amortizované |
|
ncu, # |
|
]100% ; 125%] |
|
ncu, # |
o/w částečně amortizované |
|
ncu, # |
|
]125% ; 150%] |
|
ncu, # |
o/w neamortizované (*3) |
|
ncu, # |
|
]150% ; 175%] |
|
ncu, # |
o/w nemovitosti na jednotlivých územích (*4) |
|
ncu, # |
|
] 175% ; 200%] |
|
ncu, # |
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ≤ 1y |
|
ncu, # |
|
> 200% |
|
ncu, # |
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ] 1y; 5y] |
|
ncu, # |
|
|
|
|
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ] 5y; 10y] |
|
ncu, # |
|
|
|
|
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby > 10y |
|
ncu, # |
|
|
|
|
|
|
|
|
Poměr úvěru k nájmu v době vzniku (LTR-O) |
|
TOKY |
Poměr úvěru k hodnotě nemovitosti v době vzniku (LTV-O) |
|
TOKY |
|
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg |
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg (v%) |
|
ROZDĚLENÍ |
|
|
ROZDĚLENÍ |
|
|
|
≤ 5 |
|
ncu, # |
≤ 50% |
|
ncu, # |
|
] 5 ; 10] |
|
ncu, # |
]50% ; 60%] |
|
ncu, # |
|
] 10 ; 15] |
|
ncu, # |
]60% ; 70%] |
|
ncu, # |
|
] 15 ; 20] |
|
ncu, # |
]70% ; 80%] |
|
ncu, # |
|
> 20 |
|
ncu, # |
]80% ; 90%] |
|
ncu, # |
|
|
|
|
]90% ; 100%] |
|
ncu, # |
|
|
|
|
]100% ; 110%] |
|
ncu, # |
|
|
|
|
> 110% |
|
ncu, # |
|
|
|
|
Není k dispozici |
|
ncu, # |
|
|
|
|
ÚVĚRY NA NEMOVITOSTI OBÝVANÉ VLASTNÍKEM
Přehled úvěrů na nemovitosti obývané vlastníkem |
|
TOKY |
|
Poměr nákladů na obsluhu úvěru k příjmům v době vzniku (LSTI-O) |
|
TOKY |
Poskytnuté úvěry |
|
ncu, # |
|
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg (v%) |
o/w osoby kupující nemovitost poprvé |
|
ncu, # |
|
o/w osoby kupující nemovitost poprvé |
|
Avg (v%) |
o/w úvěry v cizí měně |
|
ncu, # |
|
o/w úvěry v cizí měně |
|
Avg (v%) |
o/w plně amortizované |
|
ncu, # |
|
o/w plně amortizované |
|
Avg (v%) |
o/w částečně amortizované |
|
ncu, # |
|
o/w částečně amortizované |
|
Avg (v%) |
o/w neamortizované (*3) |
|
ncu, # |
|
o/w neamortizované (*3) |
|
Avg (v%) |
o/w nemovitosti na jednotlivých územích (*4) |
|
ncu, # |
|
o/w nemovitosti na jednotlivých územích (*4) |
|
Avg (v%) |
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ≤ 1y |
|
ncu, # |
|
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ≤ 1y |
|
Avg (v%) |
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ] 1y; 5y] |
|
ncu, # |
|
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ] 1y; 5y] |
|
Avg (v%) |
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ] 5y; 10y] |
|
ncu, # |
|
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby ] 5y; 10y] |
|
Avg (v%) |
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby > 10y |
|
ncu, # |
|
o/w počáteční doba fixace úrokové sazby > 10y |
|
Avg (v%) |
|
|
|
|
ROZDĚLENÍ |
|
|
Stávající poměr úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV-C) |
|
TOKY |
|
≤10% |
|
ncu, # |
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg (v%) |
|
]10% ; 20%] |
|
ncu, # |
o/w osoby kupující nemovitost poprvé |
|
Avg (v%) |
|
]20% ; 30%] |
|
ncu, # |
o/w úvěry v cizí měně |
|
Avg (v%) |
|
]30% ; 40%] |
|
ncu, # |
o/w plně amortizované |
|
Avg (v%) |
|
]40% ; 50%] |
|
ncu, # |
o/w částečně amortizované |
|
Avg (v%) |
|
]50% ; 60%] |
|
ncu, # |
o/w neamortizované (*3) |
|
Avg (v%) |
|
> 60% |
|
ncu, # |
o/w nemovitosti na jednotlivých územích (*4) |
|
ncu, # |
|
Není k dispozici |
|
ncu, # |
ROZDĚLENÍ |
|
|
|
|
|
|
≤ 50% |
|
ncu, # |
|
|
|
|
]50% ; 60%] |
|
ncu, # |
|
Poměr úvěru k příjmům v době vzniku (LTI-O) |
|
TOKY |
]60% ; 70%] |
|
ncu, # |
|
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg |
]70% ; 80%] |
|
ncu, # |
|
ROZDĚLENÍ |
|
|
]80% ; 90%] |
|
ncu, # |
|
≤3 |
|
ncu, # |
]90% ; 100%] |
|
ncu, # |
|
]3 ; 3,5 ] |
|
ncu, # |
]100% ; 110%] |
|
ncu, # |
|
]3,5 ; 4] |
|
ncu, # |
> 110% |
|
ncu, # |
|
]4 ; 4,5 ] |
|
ncu, # |
Není k dispozici |
|
ncu, # |
|
]4,5 ; 5] |
|
ncu, # |
|
|
|
|
]5 ; 5,5 ] |
|
ncu, # |
|
|
|
|
]5,5 ; 6] |
|
ncu, # |
|
|
|
|
> 6 |
|
ncu, # |
|
|
|
|
Není k dispozici |
|
ncu, # |
Stávající poměr úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV-C) |
|
|
STAVY |
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
|
Avg (v%) |
ROZDĚLENÍ |
|
|
|
≤ 50% |
|
|
ncu, # |
]50% ; 60%] |
|
|
ncu, # |
]60% ; 70%] |
|
|
ncu, # |
]70% ; 80%] |
|
|
ncu, # |
]80% ; 90%] |
|
|
ncu, # |
]90% ; 100%] |
|
|
ncu, # |
]100% ; 110%] |
|
|
ncu, # |
> 110% |
|
|
ncu, # |
Není k dispozici |
|
|
ncu, # |
|
|
|
|
Splatnost v době vzniku vyjádřená v letech |
|
TOKY |
|
VÁŽENÝ PRŮMĚR |
|
Avg (roky) |
|
ROZDĚLENÍ |
|
|
|
≤ 5y |
|
ncu, # |
|
]5y ; 10y] |
|
ncu, # |
|
]10y ; 15y] |
|
ncu, # |
|
]15y ; 20y] |
|
ncu, # |
|
]20y ; 25y] |
|
ncu, # |
|
]25y ; 30y] |
|
ncu, # |
|
]30y ; 35y] |
|
ncu, # |
|
> 35y |
|
ncu, # |
|
Není k dispozici |
|
ncu, # |
|
(*1) Neamortizované úvěry, u nichž existuje možnost splacení, by měly být případně identifikovány samostatně.
(*2) Úvěry na obytné nemovitosti v rámci tuzemského finančního systému kteréhokoli členského státu mohou být zajištěny obytnými nemovitostmi, které se nacházejí na zahraničních územích. Pro každé zahraniční území, které je považováno za důležité pro účely finanční stability, by se měl doplnit řádek.
(*3) Neamortizované úvěry, u nichž existuje možnost splacení, by měly být případně identifikovány samostatně.
(*4) Úvěry na obytné nemovitosti v rámci tuzemského finančního systému kteréhokoli členského státu mohou být zajištěny obytnými nemovitostmi, které se nacházejí na zahraničních územích. Pro každé zahraniční území, které je považováno za důležité pro účely finanční stability, by se měl doplnit řádek.
PŘÍLOHA III
Příloha III doporučení ESRB/2016/14 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA III
INDIKATIVNÍ VZORY UKAZATELŮ O SEKTORU KOMERČNÍCH NEMOVITOSTÍ
1. Vzor A: ukazatele fyzického trhu
Ukazatele fyzického trhu
|
Ukazatel |
|
Členění |
|
Periodicita |
Druh nemovitosti (1) |
Umístění nemovitosti (2) |
||
Fyzický trh |
Index cen komerčních nemovitostí |
Čtvrtletní |
I |
I |
Index pronájmu |
Čtvrtletní |
I |
I |
|
Index výnosů z pronájmu |
Čtvrtletní |
I |
I |
|
Míra neobsazenosti |
Čtvrtletní |
R |
R |
|
Zahájení výstavby |
Čtvrtletní |
# |
# |
|
I= Index R= Poměr #= Metry čtvereční |
2. Vzor B: ukazatele expozic finančního systému
Ukazatele expozic
nc= částka v národní měně
|
Ukazatel |
|
Členění |
Celkem |
|||||
Periodicita |
Druh nemovitosti (3) |
Umístění nemovitosti (4) |
Druh věřitele (6) |
||||||
Toky (8) |
Investice do komerčních nemovitostí (10) |
Čtvrtletní |
nc |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
|
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
|
|
nc |
|
nc |
nc |
||
Úpravy ocenění investic do komerčních nemovitostí |
Čtvrtletní |
nc |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
||
Poskytování úvěrů na komerční nemovitosti (včetně komerčních nemovitostí, které jsou předmětem developerské činnosti nebo které jsou ve výstavbě) |
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
Nesplácené úvěry na komerční nemovitosti (včetně komerčních nemovitostí, které jsou předmětem developerské činnosti nebo které jsou ve výstavbě) |
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
Rezervy na krytí úvěrových ztrát z poskytování úvěrů na komerční nemovitosti (včetně komerčních nemovitostí, které jsou předmětem developerské činnosti nebo které jsou ve výstavbě) |
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Čtvrtletní |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
|
Ukazatel |
|
Členění |
Celkem |
|||||
Periodicita |
Druh nemovitosti (3) |
Umístění nemovitosti (4) |
Druh věřitele (6) |
||||||
Stavy (9) |
Investice do komerčních nemovitostí (10) |
Roční |
nc |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
|
|
Roční |
nc |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
||
|
Roční |
|
|
nc |
|
nc |
nc |
||
Úpravy ocenění investic do komerčních nemovitostí |
Roční |
nc |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
||
Poskytování úvěrů na komerční nemovitosti (včetně komerčních nemovitostí, které jsou předmětem developerské činnosti nebo které jsou ve výstavbě) |
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
Rezervy na krytí úvěrových ztrát z poskytování úvěrů na komerční nemovitosti |
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
Poskytování úvěrů na komerční nemovitosti, které jsou předmětem developerské činnosti (jako součást poskytování úvěrů na komerční nemovitosti) |
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
|
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
||
Rezervy na krytí úvěrových ztrát z poskytování úvěrů na komerční nemovitosti, které jsou předmětem developerské činnosti |
Roční |
nc |
nc |
|
nc |
nc |
nc |
3. Vzor C: ukazatele úvěrových podmínek
Ukazatele úvěrových standardů (11)
R= Poměr
|
Ukazatel |
Periodicita |
Vážený průměr poměrů |
|
Toky (12) |
Poměr úvěru k hodnotě nemovitosti v době vzniku (LTV-O) |
Čtvrtletní |
R |
|
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
Poměr úrokového krytí v době vzniku (ICR-O) |
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
Poměr pokrytí nákladů na obsluhu dluhu v době vzniku (DSCR-O) |
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
||
|
Čtvrtletní |
R |
|
Ukazatel |
Periodicita |
Vážený průměr poměrů |
|
Stavy (13) |
Stávající poměr úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV-C) |
Roční |
R |
|
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
Stávající poměr úrokového krytí (ICR-C) |
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
Stávající poměr pokrytí nákladů na obsluhu dluhu (DSCR-C) |
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
||
|
Roční |
R |
(1) Druh nemovitosti se člení na kanceláře, maloobchod, průmyslové, obytné a jiné druhy nemovitostí (vše na tuzemském trhu).
(2) Umístění nemovitosti se člení na prvotřídní a jiné než prvotřídní umístění v tuzemsku.
(3) Druh nemovitosti se člení na kanceláře, maloobchod, průmyslové, obytné a jiné druhy nemovitostí, je-li to pro dan ukazatel významné.
(4) Umístění nemovitosti se člení na prvotřídní a jiné než prvotřídní umístění v tuzemsku a umístění v zahraničí.
(5) Druh investora se člení na banky, pojišťovací společnosti, penzijní fondy, investiční fondy, realitní společnosti a jiné.
(6) Druh věřitele se člení na banky, pojišťovací společnosti, penzijní fondy, investiční fondy, realitní společnosti a jiné.
(7) Státní příslušnost se člení na tuzemsko, Evropský hospodářský prostor a zbytek světa.
(8) Toky investic, poskytování úvěrů a nesplácených úvěrů jsou vyjádřeny v hrubé výši (pouze nové úvěry/investice jsou zahrnuty bez zohlednění splátek nebo snížení stávajících částek).
Toky úprav ocenění investic a toky rezerv na krytí úvěrových ztrát jsou vyjádřeny v čisté výši.
(9) Údaje o stavu investic do komerčních nemovitostí, úprav ocenění investic do komerčních nemovitostí, (nesplácených) úvěrů na komerční nemovitosti a rezerv na krytí úvěrových ztrát z poskytování úvěrů na komerční nemovitosti k datu vykazování.
(10) Pouze v případě, kdy investice tvoří významný podíl na financování komerčních nemovitostí.
nc= částka v národní měně
(11) Nezahrnuje nemovitosti, které jsou předmětem developerské činnosti, které lze monitorovat za pomoci poměru úvěru k nákladům (LTC).
(12) Údaje o tocích nové tvorby úvěrů na komerční nemovitosti za vykazované období.
(13) Údaje o stavech úvěrů na komerční nemovitosti k datu vykazování.
R= Poměr
PŘÍLOHA IV
Příloha IV doporučení ESRB/2016/14 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA IV
POKYNY K METODÁM PRO MĚŘENÍ A VÝPOČET UKAZATELŮ
Tato příloha obsahuje nejdůležitější pokyny k metodám pro výpočet ukazatelů používaných ve vzorech v příloze II, případně v příloze III. Účelem této přílohy není poskytnutí podrobných technických pokynů pro vyplnění vzorů ve všech možných případech. Pokyny by měly být vykládány tak, že zahrnují cílové definice a cílové metody, přičemž v některých případech mohou být s cílem zohlednit specifika trhů a segmentů trhu odůvodněny odchylky.
1. Poměr úvěru k hodnotě nemovitosti v době vzniku (LTV-O)
1. |
LTV-O se definuje jako:
|
2. |
Pro účely výpočtu „L“:
|
3. |
Pro účely výpočtu „V“:
|
4. |
Kromě výpočtu LTV-O podle metody popsané v odstavcích 2 a 3 výše mohou vnitrostátní makroobezřetnostní orgány, považují-li to za nezbytné pro účely zohlednění specifik svých trhů, LTV-O vypočítat rovněž tak, že od „V“ v odstavci 3 odpočítají celkovou částku všech nesplacených úvěrů na obytné nemovitosti, ať už vyplacených či nikoli, které jsou zajištěny „přednostním zástavním právem“ na nemovitost, namísto toho, aby tyto úvěry byly zahrnuty ve výpočtu „L“ podle odstavce 2. |
5. |
V případech, kdy jsou trhy úvěrů na nemovitosti koupené za účelem pronájmu a na nemovitosti obývané vlastníkem monitorovány odděleně, uplatní se definice LTV-O s těmito výjimkami:
|
6. |
Vnitrostátní makroobezřetnostní orgány by měly věnovat pozornost skutečnosti, že poměry LTV jsou svou povahou procyklické, a v rámci pro sledování rizik by proto tyto poměry měly důkladně zvažovat. Měly by rovněž prozkoumat použití dalších ukazatelů, kterým je například hodnota úvěru k dlouhodobé perspektivě, kdy je hodnota upravována podle dlouhodobého vývoje tržního cenového indexu. |
2. Stávající poměr úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV-C)
1. |
LTV-C je definován jako:
|
2. |
Pro účely výpočtu „LC“:
|
3. |
Pro účely výpočtu „VC“:
|
4. |
V případech, kdy jsou trhy úvěrů na obytné nemovitosti koupené za účelem pronájmu a na nemovitosti obývané vlastníkem monitorovány odděleně, uplatní se definice LTV-C s těmito výjimkami:
|
3. Poměr úvěru k příjmům v době vzniku (LTI-O)
1. |
LTI-O je definován jako:
|
2. |
Pro účely tohoto výpočtu má „L“ stejný význam jako v oddílu 1 odst. 2. |
3. |
Pro účely tohoto výpočtu je „I“ celkový roční disponibilní příjem dlužníka zaznamenaný poskytovatelem úvěru v době vzniku úvěru na obytnou nemovitost. |
4. |
Při určování disponibilního příjmu dlužníka se adresáti tohoto doporučení vyzývají, aby v maximální možné míře splňovali definici 1) a aby přinejmenším splňovali definici 2):
Definice 1): „disponibilní příjem“ = příjem zaměstnance + příjem ze samostatné výdělečné činnosti (např. zisk) + příjem z veřejného důchodového pojištění + příjem ze soukromého a zaměstnaneckého penzijního pojištění + příjem z dávek v nezaměstnanosti + příjem ze sociálních transferů jiných než dávky v nezaměstnanosti + pravidelné soukromé transfery (např. výživné) + hrubý výnos z pronájmu nemovitostí + výnos z finančních investic + výnos ze soukromého podnikání nebo společnosti + pravidelný příjem z jiných zdrojů + úvěrové dotace - daně - pojistné na zdravotní pojištění/sociální zabezpečení/pojištění léčebných výloh + slevy na dani. Pro účely této definice:
Definice 2): „disponibilní příjem“ = příjem zaměstnance + příjem ze samostatné výdělečné činnosti (např. zisk) - daně. |
5. |
V případech, kdy jsou trhy úvěrů na obytné nemovitosti koupené za účelem pronájmu a na nemovitosti obývané vlastníkem monitorovány odděleně, uplatní se definice LTV-O s těmito výjimkami:
|
4. Poměr dluhu k příjmům v době vzniku (DTI-O)
1. |
DTI-O je definován jako:
|
2. |
Pro účely výpočtu „D“ zahrnuje celkový dluh dlužníka, zajištěný či nezajištěný nemovitostí, včetně všech nesplacených finančních úvěrů, tj. úvěrů poskytnutých poskytovatelem úvěru na obytnou nemovitost a jinými věřiteli, v době vzniku úvěru na obytnou nemovitost. |
3. |
Pro účely tohoto výpočtu má „I“ stejný význam jako v oddílu 3 odst. 4. |
5. Poměr nákladů na obsluhu úvěru k příjmům v době vzniku (LSTI-O)
1. |
LSTI-O je definován jako:
|
2. |
Pro účely výpočtu jsou „LS“ roční náklady na obsluhu dluhu z úvěru na obytnou nemovitost definovaného jako „L“ v oddílu 1 odst. 2 v době vzniku úvěru. |
3. |
Pro účely tohoto výpočtu má „I“ stejný význam jako v oddílu 3 odst. 4. |
4. |
V případech, kdy jsou trhy úvěrů na obytné nemovitosti koupené za účelem pronájmu a na obytné nemovitosti obývané vlastníkem monitorovány odděleně, uplatní se definice LSTI-O s těmito výjimkami:
|
6. Poměr nákladů na obsluhu dluhu k příjmům v době vzniku (DSTI-O)
1. |
DSTI-O je definován jako:
|
2. |
Pro účely výpočtu jsou „DS“ roční náklady na obsluhu celkového dluhu dlužníka definovaného jako „D“ v oddílu 4 odst. 2 v době vzniku úvěru. |
3. |
Pro účely tohoto výpočtu má „I“ stejný význam jako v oddílu 3 odst. 4. |
4. |
DSTI-O by měl být považován za fakultativní ukazatel, neboť v některých jurisdikcích nemusí mít věřitelé přístup k informacím nezbytným pro výpočet čitatele. Avšak v jurisdikcích, kde věřitelé mají k těmto informacím přístup (např. prostřednictvím úvěrových rejstříků nebo daňových spisů), se makroobezřetnostní orgány důrazně vyzývají, aby do svého rámce pro sledování rizik zahrnuly i tento ukazatel. |
7. Poměr úrokového krytí (ICR)
1. |
ICR je definován jako:
|
2. |
Pro účely výpočtu:
|
3. |
Poměr může být hodnotou v době vzniku úvěru (ICR-O) nebo stávající hodnotou (ICR-C). |
8. Poměr úvěru k nájmu v době vzniku (LTR-O)
1. |
LTR-O je definován jako:
|
2. |
Pro účely výpočtu:
Pro výpočet LTR-O by se měl používat čistý roční výnos z nájmů. Nejsou-li tyto informace k dispozici, lze namísto toho použít hrubý roční výnos z nájmů. |
(1) V případě nemovitostí, jejichž výstavba stále probíhá, lze LTV-O v daném okamžiku n vypočítat takto:
Kde i = 1, …, n představuje úvěrové tranše vyplacené do okamžiku n, V
0 je původní hodnota zajištění ve formě nemovitosti (např. pozemku) a představuje změnu hodnoty nemovitosti, k níž došlo během doby předcházející vyplacení úvěrové tranše v okamžiku n.
PŘÍLOHA V
Příloha V doporučení ESRB/2016/14 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA V
POKYNY K DEFINICÍM A UKAZATELŮM
Tato příloha obsahuje pokyny ke konkrétním otázkám ve vztahu k definici ukazatelů, a zejména ve vztahu k příloze III. Účelem této přílohy není poskytnutí podrobných technických pokynů pro vyplnění vzorů v příloze III ve všech možných případech. Pokyny by měly být vykládány tak, že zahrnují cílové definice a cílové metody, přičemž v některých případech mohou být s cílem zohlednit specifika trhů a segmentů trhu odůvodněny odchylky.
1. Definice komerčních nemovitostí
V současné době neexistuje v rámci Unie definice komerčních nemovitostí, která by byla dostatečně přesná pro makroobezřetnostní účely.
a) |
Nařízení (EU) č. 575/2013 v čl. 4 odst. 1 bodě 75 definuje obytné nemovitosti, avšak neobsahuje přesnou definici komerčních nemovitostí, které v článku 126 pouze popisuje jako „kanceláře nebo jiné obchodní prostory“. Uvedené nařízení rovněž stanoví, že hodnota nemovitosti by v případě komerční nemovitosti neměla záviset na úvěrové kvalitě dlužníka ani na výnosech z daného projektu. |
b) |
EBA poskytl další užitečné kritérium: převládající účel nemovitosti „by měl být spojen s ekonomickou činností“ (1). Ačkoli je toto kritérium užitečné, stále není dostatečně přesné pro makroobezřetnostní účely. |
c) |
Dalším možným zdrojem definice komerčních nemovitostí je nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) (2). I když předpoklad, na jehož základě bylo toto doporučení původně vydáno, odůvodnil přijetí podrobnějších definic pro účely finanční stability, nedávný vývoj v oblasti statistiky ukázal, že je třeba více sladit definici komerčních nemovitostí s definicí komerčních nemovitostí v nařízení (EU) 2016/867, aby vnitrostátní makroobezřetnostní orgány mohly lépe provádět monitorování a finanční analýzu a aby se umožnila úplná srovnatelnost jednotlivých zemí. |
d) |
Iniciativa skupiny G20 v oblasti chybějících údajů (3) je soubor 20 doporučení ke zlepšení hospodářské a finanční statistiky, která byla vydána s cílem zlepšit dostupnost a srovnatelnost hospodářských a finančních údajů v souvislosti s finanční krizí v letech 2007 - 2008. V doporučeních II.17 a II.18, která jsou součástí druhé fáze iniciativy skupiny G20 v oblasti chybějících údajů (DGI-2) (4), se zdůrazňuje požadavek na zlepšení dostupnosti statistiky obytných i komerčních nemovitostí. V návaznosti na tuto iniciativu zveřejnila Komise (Eurostat) v roce 2017 zprávu s názvem „Commercial property price indicators: sources, methods and issues“ (5), která se zabývá zdroji údajů a metodikou, pokud se týká indexů cen komerčních nemovitostí, s cílem lépe informovat sestavovatele a uživatele o alternativních zdrojích údajů, metodách měření a příslušných otázkách. |
e) |
Basilejský výbor pro bankovní dohled v konzultačním dokumentu o úpravách standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko (6) komerční nemovitosti rovněž definuje jako opak obytných nemovitostí. Expozice týkající se obytných nemovitostí je definována jako expozice zajištěná nemovitostí, jež má povahu obydlí a splňuje požadavky všech příslušných právních a správních předpisů, aby mohla být užívána pro účely bydlení, tj. jedná se o obytnou nemovitost. Expozice komerčních nemovitostí je pak definována jako expozice zajištěná nemovitostí, která není obytnou nemovitostí. |
S ohledem na omezení, která vyplývají ze shora uvedených definic, poskytuje toto doporučení pracovní definici komerčních nemovitostí specifickou pro makroobezřetnostní účely. Komerční nemovitost definuje jako nemovitost vytvářející příjem, buď stávající nebo ve fázi developerské činnosti, která není klasifikována jako obytná nemovitost, včetně nájemního bydlení, nebo jako nemovitost, kterou vlastníci nemovitosti používají ke svému podnikání, dosahování svých cílů nebo k výkonu své činnosti, buď stávající, nebo ve výstavbě, která není klasifikována jako obytná nemovitost; patří sem i sociální bydlení.
Lze diskutovat o tom, zda by měly být za komerční nemovitosti považovány nemovitosti, které jsou předmětem developerské činnosti. V tomto směru se může praxe v jednotlivých zemích odlišovat. Zkušenosti z mnoha členských států během nedávné finanční krize však ukázaly, jak je pro účely finanční stability důležité sledovat investice do této ekonomické aktivity a její financování.
Nemovitosti vytvářející příjem jsou definovány jako všechny nemovitosti, které vytvářejí příjem v podobě nájmů nebo zisku z jejich prodeje. Nemovitosti kupované za účelem pronájmu a nájemní bydlení proto představují podkategorie nemovitostí vytvářejících příjem.
Nemovitosti koupené za účelem pronájmu jsou nemovitosti v přímém vlastnictví fyzických osob s prvořadým cílem pronajmout tyto nemovitosti nájemcům. Nemovitosti kupované za účelem pronájmu jsou hraniční oblastí mezi obytnými a komerčními nemovitostmi. Vzhledem k tomu, že tuto činnost typicky vyvíjejí pronajímatelé, kteří nejsou odborníky, tuto činnost vykonávají jen na částečný úvazek a kteří vlastní jen malé portfolio nemovitostí, lze tuto činnost pro účely finanční stability interpretovat tak, že náleží spíše do sektoru obytných nemovitostí, než do sektoru komerčních nemovitostí. Z tohoto důvodu jsou nemovitosti koupené za účelem pronájmu klasifikovány jako obytné nemovitosti, a jsou tak automaticky vyloučeny z definice komerčních nemovitostí, přestože se stále považují za nemovitosti vytvářející příjem. S ohledem na výrazné rizikové znaky tohoto dílčího trhu se však vnitrostátním makroobezřetnostním orgánům doporučuje, aby v případě, že by tato činnost představovala významný zdroj rizik nebo významný podíl na stavech či tocích celkových úvěrů na obytné nemovitosti, vývoj tohoto dílčího trhu sledovaly v rámci zvláštního členění. Z tohoto důvodu bylo zahrnuto i členění úvěrů na obytné nemovitosti, aby se rozlišilo mezi úvěry na nemovitosti koupené za účelem pronájmu a úvěry na nemovitosti obývané vlastníkem. Za obytné nemovitosti se považují i nemovitosti koupené za účelem pronájmu, které jsou ve výstavbě. Za obytné nemovitosti se obdobně považují obydlí, která jsou ve výstavbě s cílem, aby sloužila pro účely bydlení vlastníků.
Nájemním bydlením jsou nemovitosti, které vlastní právnické osoby (jako například profesionální investoři) za účelem jejich pronájmu nájemcům. Tyto nemovitosti se rovněž považují za nemovitosti vytvářející příjem a jako takové jsou klasifikovány jako komerční nemovitosti. Nájemní bydlení ve výstavbě se rovněž klasifikuje jako komerční nemovitosti, konkrétně jako nemovitosti vytvářející příjem, které jsou předmětem developerské činnosti. Oddělené sledování financování nájemního bydlení může mít též význam pro účely finanční stability. Z tohoto důvodu byla pro tyto druhy úvěrů zahrnuta samostatná členění.
Do definice komerčních nemovitostí jsou zahrnuty též nemovitosti vytvářející příjem, ať již stávající, nebo ve výstavbě, s výjimkou nemovitostí koupených za účelem pronájmu a nájemního bydlení. Mezi příklady takových jiných druhů nemovitostí vytvářejících příjem patří pronajaté kancelářské budovy a pronajaté podnikatelské prostory. Jsou-li tyto druhy nemovitostí vytvářejících příjem ve výstavbě, považují se za nemovitosti vytvářející příjem, které jsou předmětem developerské činnosti, a jsou klasifikovány jako komerční nemovitosti.
Nemovitosti, které vlastníci nemovitosti používají ke svému podnikání, dosahování svých cílů nebo k výkonu své činnosti, zahrnují podnikatelské prostory, jakož i nemovitosti zvláštní povahy, jako jsou kostely, univerzity, muzea atd. O tom, zda je nemovitost, kterou vlastníci této nemovitosti používají ke svému podnikání, dosahování svých cílů nebo k výkonu své činnosti, třeba klasifikovat jako komerční nemovitost nebo jako jiný druh nemovitosti, lze diskutovat. V tomto směru se může praxe v jednotlivých zemích lišit, neboť rizika spojená s těmito nemovitostmi mohou být v některých členských státech považována za odlišná od rizik spojených s komerční nemovitostí. I když je pravda, že rizika se mohou v jednotlivých členských státech lišit, je rovněž důležité sledovat tato rizika pro účely finanční stability. Z tohoto důvodu byly do definice komerčních nemovitostí zahrnuty nemovitosti, které jejich vlastníci používají ke svému podnikání, dosahování svých cílů nebo k výkonu své činnosti. S ohledem na specifika financování na různých trzích s nemovitostmi v jednotlivých členských státech jsou rovněž zahrnuta samostatná členění s cílem odděleně sledovat rizika spojená s těmito druhy financování. Nemovitosti, které jejich vlastníci používají ke svému podnikání, dosahování svých cílů nebo k výkonu své činnosti, by měly být považovány za komerční nemovitosti jak ve fázi výstavby, tak po dokončení.
Sociální bydlení je složitý segment trhu nemovitostí, neboť může mít v rámci jednotlivých členských států různé formy. Vzhledem k tomu, že sociální bydlení obvykle nestaví, nenabývají ani nerenovují fyzické osoby, není klasifikováno jako obytná nemovitost, ale jako komerční nemovitost. V některých zemích je však s ohledem na aspekty finanční stability důležité sledovat rizika spojená s tímto druhem nemovitostí v rámci samostatného členění. Z tohoto důvodu byla pro tyto druhy úvěrů zahrnuta samostatná členění. Má se za to, že sociální bydlení, které je přímo ve vlastnictví státu, je vlastněno pro účely plnění funkcí vlády, a je proto klasifikováno jako komerční nemovitost. Sociální bydlení, které je stále ve výstavbě, je rovněž klasifikováno jako komerční nemovitosti, neboť se považuje za nemovitosti vytvářející příjem, které jsou předmětem developerské činnosti.
Všechny ostatní nemovitosti ve výstavbě by měly být považovány buď za komerční nemovitosti podle obecné definice v bodě 4 oddílu 2 odst. 1 pododst. 1 nebo za obytné nemovitosti podle obecné definice v bodě 38 oddílu 2 odst. 1 pododst. 1.
2. Zdroje údajů o komerčních nemovitostech
2.1 Ukazatele fyzického trhu komerčních nemovitostí
Ukazatele týkající se fyzického trhu komerčních nemovitostí lze získat prostřednictvím:
a) |
veřejných zdrojů, např. národních statistických úřadů nebo katastrů nemovitostí; nebo |
b) |
poskytovatelů údajů ze soukromého sektoru, kteří pokrývají podstatnou část trhu komerčních nemovitostí. |
Zpráva ESRB o komerčních nemovitostech a finanční stabilitě v EU poskytuje přehled dostupných cenových indexů a možných zdrojů údajů (7).
2.2 Ukazatele expozic finančního systému v oblasti komerčních nemovitostí
Informace o expozicích účastníků trhu, alespoň expozicích finančního sektoru, lze shromažďovat z výkaznictví pro účely dohledu. Některé údaje již ECB a EIOPA shromažďují na vnitrostátní úrovni. Tyto údaje však nejsou příliš podrobné. Podrobnější pohled na expozice finančních institucí v oblasti komerčních nemovitostí mohou poskytnout nové výkazy pro účely dohledu, platné pro banky, tj. finanční výkaznictví (FINREP) a společné výkaznictví (COREP), pro pojistitele na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (8) a pro investiční fondy na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (9).
Klasifikace uvedené ve statistické klasifikaci ekonomických činnosti v Evropském společenství (NACE rev. 2.0) mohou být užitečné jako indikátory expozic finančních institucí v oblasti komerčních nemovitostí, neboť jsou obecně platné mezi institucemi Unie a používají se v regulatorních výkazech pro banky a pojišťovací společnosti. V tomto směru se jeví jako relevantní dva oddíly:
a) |
oddíl F: stavebnictví s výjimkou inženýrských staveb; a |
b) |
oddíl L: činnosti v oblasti nemovitostí s výjimkou realitních kanceláří. |
Hlavní nevýhodou používání klasifikací NACE je, že tyto klasifikace cílí na hospodářské sektory, a nikoli na úvěry. Například úvěr poskytnutý realitní společnosti za účelem nákupu vozového parku bude vykazován v rámci oddílu L, i když se nejedná o úvěr na komerční nemovitost.
2.3. Užití údajů ze soukromého sektoru
Pokud vnitrostátní makroobezřetnostní orgány k sestavení ukazatelů komerčních nemovitostí používají údaje od poskytovatelů údajů ze soukromého sektoru, očekává se, že identifikují rozdíly v rozsahu a definicích ve srovnání s těmi, jež vyžaduje toto doporučení. Měly by být rovněž schopny poskytnout podrobné informace o výchozí metodice použité poskytovatelem a o pokrytí vzorků. Údaje od poskytovatele ze soukromého sektoru by měly být reprezentativní, pokud se týká celého trhu a příslušných členění uvedených v doporučení D:
a) |
druhu nemovitosti; |
b) |
umístění nemovitosti; |
c) |
druh a státní příslušnost investora; |
d) |
druh a státní příslušnost věřitele. |
3. Příslušná členění ukazatelů
Pokud se týká příslušných členění uvedených v doporučení D, měly by být vnitrostátní makroobezřetnostní orgány schopny poskytnout hodnocení významu těchto členění pro jejich trh komerčních nemovitostí, pokud je používají pro účely sledování, přičemž zohlední rovněž zásadu proporcionality.
„Druh nemovitosti“ udává primární využití komerční nemovitosti. V případě ukazatelů komerčních nemovitostí by toto členění mělo obsahovat tyto kategorie:
a) |
obytné, např. prostory s více domácnostmi; |
b) |
maloobchod, např. hotely, restaurace, nákupní centra; |
c) |
kanceláře, např. nemovitost primárně využívaná jako kanceláře pro výkon odborné činnosti nebo podnikání; |
d) |
průmyslové, např. nemovitost využívaná pro účely výroby, distribuce a logistiky; |
e) |
jiné druhy komerčních nemovitostí. |
Je-li využití nemovitosti smíšené, měla by být považována za dvě různé nemovitosti (například na základě plochy určené pro jednotlivé účely využití), je-li takové členění možné; jinak lze takovou nemovitost klasifikovat podle jejího převládajícího využití.
„Umístěním nemovitosti“ se rozumí zeměpisné členění (např. podle regionů) nebo dílčí trhy nemovitostí, jež by mělo rovněž zahrnovat prvotřídní a jiné než prvotřídní umístění nemovitosti. Za prvotřídní umístění nemovitosti se obvykle považuje nejlepší umístění na příslušném trhu, které se rovněž odráží na výnosech z pronájmu (typicky nejnižší na trhu). V případě kancelářských budov by to mohlo být centrální umístění ve velkém městě. V případě maloobchodních budov se může jednat o centrum města s mnoha chodci nebo centrálně umístěné nákupní centrum. V případě budov pro logistiku se může jednat o umístění, kde se nachází nezbytná infrastruktura a služby a které má výtečný přístup k dopravním sítím.
„Územím nemovitosti“ se rozumí území, kde se nachází nemovitost, jež slouží jako zajištění úvěru poskytnutého v rámci tuzemského finančního systému jakéhokoli členského státu. Toto členění by mělo zahrnovat tyto dílčí kategorie:
a) |
tuzemské území; |
b) |
zahraniční území v členění podle jednotlivých zemí, jež vnitrostátní makroobezřetnostní orgány členského státu považují za významné pro účely finanční stability. |
„Druh investora“ se týká mnoha kategorií investorů, mezi něž se řadí například:
a) |
banky; |
b) |
pojišťovací společnosti; |
c) |
penzijní fondy; |
d) |
investiční fondy; |
e) |
realitní společnosti; |
f) |
jiné. |
Je pravděpodobné, že budou k dispozici pouze údaje o zaznamenaném dlužníkovi nebo investorovi. Vnitrostátní makroobezřetnostní orgány by si však měly být vědomy toho, že zaznamenaný dlužník nebo investor může být osobou odlišnou od konečného dlužníka nebo investora, který představuje konečné riziko. Orgány se proto vyzývají, aby pokud je to možné, sledovaly rovněž informace o konečném dlužníkovi nebo investorovi, např. pomocí informací získaných od účastníků trhu, díky čemuž lépe porozumí chování účastníků trhu a rizikům.
„Druh věřitele“ se týká mnoha kategorií věřitelů, mezi něž se řadí například:
a) |
banky, včetně „špatných bank“; |
b) |
pojišťovací společnosti; |
c) |
penzijní fondy. |
Může být zapotřebí, aby vnitrostátní makroobezřetnostní orgány upravily seznam druhů investorů a věřitelů za účelem zohlednění znaků místního sektoru komerčních nemovitostí.
„Státní příslušnost“ odkazuje na zemi, kde je účastník trhu registrován. Státní příslušnost investorů a věřitelů by měla být členěna alespoň do těchto tří zeměpisných kategorií:
a) |
tuzemsko; |
b) |
zbytek Evropského hospodářského prostoru; |
c) |
zbytek světa. |
Vnitrostátní makroobezřetnostní orgány by si měly být vědomy toho, že státní příslušnost zaznamenaného investora nebo věřitele může být odlišná od státní příslušnosti konečného investora nebo věřitele, který představuje konečné riziko. Orgány se proto vyzývají, aby rovněž sledovaly informace o státní příslušnosti konečného věřitele nebo investora, např. pomocí informací získaných od účastníků trhu.
Členění uvedená v doporučení D.2 je třeba považovat za doporučené minimum. Vnitrostátním makroobezřetnostním orgánům se však nebrání v tom, aby používaly i další členění, která vycházejí z jejich vlastních definic a metrik a zohledňují specifika příslušných národních trhů komerčních nemovitostí, považují-li to za nezbytné pro účely finanční stability. Pokud se týká těchto dodatečných členění, mohou vnitrostátní makroobezřetnostní orgány rozhodnout, že budou sledovat a kategorizovat tyto segmenty trhu, jak uznají za vhodné pro příslušný národní trh komerčních nemovitostí. Mají-li vnitrostátní makroobezřetnostní orgány za to, že určité dílčí kategorie komerčních či obytných nemovitostí nejsou pro účely finanční stability významné, mohou rozhodnout, že rizika vyplývající z těchto druhů nemovitostí a/nebo jejich financování nebudou sledovat. V takových případech se nečinnost vnitrostátních makroobezřetnostních orgánů bude považovat za odůvodněnou za předpokladu, že bude poskytnuto dostatečné vysvětlení.
4. Metody pro výpočet ukazatelů fyzického trhu
Cena komerčních nemovitostí představuje hodnotu při konstantní kvalitě, tj. tržní hodnotu nemovitosti očištěnou o změny v kvalitě, jako je znehodnocení (a zastarávání) nebo zhodnocení (např. opravy), prostřednictvím kvalitativního očištění.
Podle pokynů vycházejících z činnosti iniciované Eurostatem by měly být údaje o cenách shromažďovány ze skutečných transakcí. Nejsou-li údaje o cenách k dispozici a/nebo nejsou plně reprezentativní, lze je aproximovat pomocí údajů vyplývajících z odhadu nebo ocenění za předpokladu, že tyto údaje odrážejí aktuální tržní cenu, nikoli udržitelný přístup měření cen.
5. Hodnocení expozic finančního systému v oblasti komerčních nemovitostí
Expozice finančního systému v oblasti komerčních nemovitostí spočívají jak v poskytování úvěrů, obvykle ze strany bank a někdy také pojišťovacích společností, tak v investicích, obvykle se jedná o investice pojišťovacích společností, penzijních fondů a investičních fondů. Investice mohou představovat jak přímou držbu komerčních nemovitostí, např. vlastnické právo ke komerční nemovitosti, tak nepřímou držbu komerčních nemovitostí, např. prostřednictvím cenných papírů a investičních fondů. Pokud věřitel či investor jako určenou metodu pro financování komerční nemovitosti použije jednotku pro speciální účel, měly by být takové úvěry či investice považovány za přímé poskytnutí úvěrů či držbu komerčních nemovitostí (transparentní přístup).
Při hodnocení těchto expozic pro finanční systém jako celek by si makroobezřetnostní orgány měly být vědomy rizika dvojího započtení. Investoři mohou do komerčních nemovitostí investovat jak přímo, tak nepřímo. Například penzijní fondy a pojišťovací společnosti obvykle investují do komerčních nemovitostí nepřímo.
Může být též obtížnější zachytit expozice zahraničních účastníků trhu, kteří mohou tvořit významnou část trhu (10). Vzhledem k významu těchto účastníků trhu pro fungování trhu komerčních nemovitostí se doporučuje sledovat jejich činnost.
Vzhledem k tomu, že ke ztrátám z činnosti v oblasti komerčních nemovitostí obvykle dochází při poskytování úvěrů na komerční nemovitosti ze strany bank, vnitrostátní makroobezřetnostní orgány se vyzývají, aby při sledování věnovaly zvláštní pozornost této činnosti.
6. Metody výpočtu LTV
Příloha IV vymezuje metody výpočtu LTV-O a LTV-C. Při výpočtu těchto poměrů v případě komerčních nemovitostí je však třeba vzít v úvahu řadu specifik.
V případě syndikovaného úvěru by měl být LTV-O vypočten jako počáteční částka všech úvěrů poskytnutých dlužníkovi v poměru k hodnotě nemovitosti v době vzniku. Jedná-li se o více nemovitostí, měl by být LTV-O vypočten jako poměr počáteční částky úvěru (úvěrů) k celkové hodnotě daných nemovitostí.
Jelikož v sektoru komerčních nemovitostí je ve srovnání se sektorem obytných nemovitostí počet nemovitostí mnohem menší a nemovitosti jsou různorodější, je při výpočtu LTV-C vhodnější vycházet z odhadu hodnoty jednotlivých nemovitostí než z hodnotového či cenového indexu.
V neposlední řadě musí vnitrostátní makroobezřetnostní orgány sledovat rozložení LTV se zvláštním zaměřením na nejrizikovější úvěry, tj. úvěry s nejvyšší hodnotou LTV, neboť tato mezní rizika jsou často zdrojem ztrát.
7. Metody výpočtu poměru úrokového krytí (ICR) a poměru pokrytí nákladů na obsluhu dluhu (DSCR)
Poměr úrokového krytí (ICR) a poměr pokrytí nákladů na obsluhu dluhu (DSCR) představuje výnos z nájmů nemovitosti vytvářející příjem nebo souboru takových nemovitostí, nebo peněžní tok plynoucí z podnikání, dosahování cílů nebo výkonu činnosti vlastníků nemovitosti nebo souboru nemovitostí, očištěný o daně a provozní náklady na udržení hodnoty nemovitosti a - v případě peněžního toku - upravený o ostatní náklady a užitky přímo související s užíváním nemovitosti.
ICR je definován jako:
Pro účely výpočtu ICR:
a) |
„čistý roční příjem“ zahrnuje roční výnos z pronájmu nemovitosti nájemcům nebo roční peněžní tok vytvořený podnikáním vlastníků nemovitosti, dosahováním jejich cílů nebo výkonem jejich činnosti, očištěný o daně a provozní výdaje na udržování hodnoty nemovitosti a – v případě peněžních toků – upravený o ostatní náklady a užitky přímo související s užíváním nemovitosti. |
b) |
„ročními úrokovými náklady“ jsou roční úrokové náklady spojené s úvěrem zajištěným komerční nemovitostí nebo souborem komerčních nemovitostí. |
Účelem ICR je měřit, do jaké míry výnos plynoucí z nemovitosti postačuje k úhradě úrokových výdajů, které vznikly dlužníkovi nákupem této nemovitosti. ICR by proto měl být analyzován na úrovni nemovitosti.
DSCR je definován jako:
Pro účely výpočtu DSCR:
a) |
„čistý roční příjem“ je roční výnos z pronájmu nemovitosti nájemcům nebo roční peněžní tok vytvořený podnikáním vlastníků nemovitosti, dosahováním jejich cílů nebo výkonem jejich činnosti, očištěný o daně a provozní výdaje na udržování hodnoty nemovitosti a – v případě peněžních toků – upravený o ostatní náklady a užitky přímo související s užíváním nemovitosti. |
b) |
„roční náklady na obsluhu dluhu“ jsou roční náklady na obsluhu dluhu spojené s úvěrem zajištěným komerční nemovitostí nebo souborem komerčních nemovitostí. |
Účelem DSCR je posoudit váhu celkového dluhového břemene, které dlužník v souvislosti s nemovitostí nese. Ve jmenovateli jsou proto nejen úrokové náklady, ale rovněž amortizace úvěru, tj. splátky jistiny. Zásadní otázkou u tohoto ukazatele je to, zda má být vypočten na úrovni nemovitosti nebo na úrovni dlužníka. Financování komerčních nemovitostí má obvykle formu financování bez postihu, tj. věřitel má nárok na splátky pouze z příjmů plynoucích z dané nemovitosti, a nikoli z jiných příjmů či aktiv dlužníka. Proto je realističtější a vhodnější počítat DSCR na úrovni nemovitosti. Zaměření na celkové příjmy dlužníka by vyvolalo důležité otázky týkající se konsolidace, které by ztížily vymezení ukazatele, jenž by byl srovnatelný v jednotlivých členských státech.
8. Dodatečné ukazatele, které jsou relevantní pro nemovitosti vytvářející příjem, které jsou předmětem developerské činnosti
V případě komerčních nemovitostí vytvářejících příjem, které jsou předmětem developerské činnosti, mohou vnitrostátní makroobezřetnostní orgány namísto použití LTV v době vzniku sledovat poměr úvěru k nákladům (LTC). LTC představuje počáteční částku všech poskytnutých úvěrů v poměru k nákladům spojeným s výstavbou nemovitosti do dokončení.
Kromě toho by se vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly při sledování zaměřit na nejrizikovější stavby, např. ty, u nichž je poměr předem pronajaté plochy (pre-let ratio) a poměr předem prodané plochy (pre-sale ratio) velmi nízký. U každé budovy, jejíž výstavba stále probíhá, se poměr předem pronajaté plochy rovná ploše, kterou příslušný developer již pronajal v době poskytnutí úvěru, v poměru k celkové ploše, jež bude k dispozici poté, co bude stavba dokončena; podobně poměr předem prodané plochy se rovná ploše, kterou příslušný developer již prodal v době poskytnutí úvěru, v poměru k celkové ploše, jež bude k dispozici poté, co bude stavba dokončena.
9. Každoroční zveřejňování údajů o expozicích v oblasti komerčních nemovitostí evropskými orgány dohledu
Evropským orgánům dohledu se doporučuje, aby na základě informací dostupných z regulatorních výkazů alespoň jednou ročně zveřejňovaly agregované informace o expozicích subjektů podléhajících jejich dohledu, a to na individuálním základě, vůči jednotlivým národním trhům komerčních nemovitostí v Unii. Toto zveřejnění by mělo zvýšit povědomí vnitrostátních makroobezřetnostních orgánů o činnosti subjektů z jiných členských států na jejich tuzemském trhu komerčních nemovitostí. Jsou-li rozsah či kvalita zveřejněných údajů problematické, mělo by být takové zveřejnění opatřeno příslušnými doprovodnými poznámkami.
Evropské orgány dohledu by v zásadě měly umožnit, aby každý vnitrostátní makroobezřetnostní orgán v Unii mohl posuzovat expozice všech finančních institucí Unie vůči příslušnému národnímu trhu. To znamená, že údaje shromažďované za všechny finanční instituce v Unii by měly být agregovány na úrovni zemí.
Při zveřejňování těchto agregovaných informací by evropské orgány dohledu měly využít informace z regulatorních výkazů, které uvádějí geografické členění úvěrových expozic a/nebo (přímých a nepřímých) investic. Pokud výkazy uvádějí členění podle kódů NACE (11), mohou být komerční nemovitosti uvedeny jak v oddílu „F“, tak v oddílu „L“, ačkoli přísně vzato některé dílčí kategorie by musely být s ohledem na definici komerčních nemovitostí přijatou v tomto doporučení vyloučeny.
(1) Viz: Otázka EBA ID 2014_1214 ze dne 21. listopadu 2014.
(2) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 ze dne 18. května 2016 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2016/13) (Úř. věst. L 144, 1.6.2016, s. 44).
(3) Rada pro finanční stabilitu a Mezinárodní měnový fond, The financial crisis and information gaps – report to the G-20 finance ministers and central bank governors, 29. října 2009.
(4) Rada pro finanční stabilitu a Mezinárodní měnový fond, Sixth Progress Report on the Implementation of the G-20 Data Gaps Initiative, září 2015.
(5) „Commercial property price indicators: sources, methods and issues‘, Statistical Reports 2017 edition, Eurostat, Úřad pro publikace Evropské unie, 2017.
(6) Basilejský výbor pro bankovní dohled, Revisions to the Standardised Approach to credit risk – second consultative document, prosinec 2015.
(7) ESRB, „Report on Commercial Real Estate and Financial Stability in the EU“, prosinec 2015, zejména příloha II, oddíl 2.2.
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
(10) ESRB, „Report on Commercial Real Estate and Financial Stability in the EU“, prosinec 2015, zejména oddíl 2.3 a rámeček 1.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
13.8.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 271/43 |
SDĚLENÍ KOMISE
Pokyny k účasti uchazečů a zboží ze třetích zemí na trhu EU s veřejnými zakázkami
(2019/C 271/02)
Obsah
Co vedlo k vydání těchto pokynů? | 44 |
Právní rámec | 45 |
1. |
Přístup uchazečů a zboží ze třetích zemí na trh EU s veřejnými zakázkami | 46 |
1.1. |
Mezinárodní dohody o veřejných zakázkách a nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek | 46 |
1.2. |
Pravidla a dohody týkající se jednotlivých odvětví a projektů | 47 |
1.2.1. |
Zadávání veřejných zakázek na základě mezivládních dohod | 48 |
1.2.2. |
Opatření v odvětví veřejných služeb | 48 |
1.2.3. |
Zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti | 49 |
1.3. |
Praktické hledisko | 50 |
2. |
Mimořádně nízké nabídky | 51 |
2.1. |
Určování mimořádně nízkých nabídek | 52 |
2.2. |
Prošetřování mimořádně nízkých nabídek | 52 |
2.3. |
Odmítnutí mimořádně nízkých nabídek | 53 |
2.4. |
Praktické hledisko | 54 |
3. |
Normy kvality – strategický přístup k zadávání veřejných zakázek | 54 |
3.1. |
Plánování investic | 56 |
3.2. |
Vymezení kritérií kvality v zadávacím řízení | 58 |
3.3. |
Sledování plnění veřejných zakázek | 61 |
3.4. |
Praktické hledisko | 62 |
4. |
Praktická pomoc ze strany Evropské komise | 62 |
5. |
Stručné shrnutí | 63 |
SEZNAM ZKRATEK
Zkratka |
Definice |
SDEU |
Soudní dvůr Evropské unie |
EHP |
Evropský hospodářský prostor |
EMAS |
Systém pro environmentální řízení podniků a audit |
EU |
Evropská unie |
FTA |
Dohoda o volném obchodu |
GPP |
Zelené veřejné zakázky |
GPA |
Dohoda Světové obchodní organizace o vládních zakázkách |
MOP |
Mezinárodní organizace práce |
IPI |
Nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek |
OECD |
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj |
VaV |
Výzkum a vývoj |
SFEU |
Smlouva o fungování Evropské unie |
WTO |
Světová obchodní organizace |
Co vedlo k vydání těchto pokynů?
V březnu 2019 přijaly Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě nazvané „EU-Čína – Strategický výhled“ (1) (dále jen „sdělení“), které vyzývá EU, aby zaujala „aktivní přístup k posílení své hospodářské konkurenceschopnosti a zajištění rovných podmínek“.
EU by ve svých hospodářských vztazích měla nadále usilovat o dosažení vyváženějších a oboustrannějších podmínek. Zadávání veřejných zakázek, které představují přibližně 14 % hrubého domácího produktu EU, je v tomto ohledu důležitým prvkem.
Vytvoření jednotného trhu pro zadávání veřejných zakázek je jedním z klíčových výdobytků vnitřního trhu. Zveřejňování výzev na podávání nabídek v celé EU zajišťuje transparentnost a vytváří příležitosti pro podniky v celé Unii. Cílem lepšího uplatňování pravidel v případě zahraničních uchazečů je zajistit nejvyšší normy kvality ve všech fázích tohoto procesu, efektivnost vynaložených prostředků, udržitelnost projektů a rovné podmínky pro podniky v EU i mimo EU, které se účastní nabídkových řízení.
Komise se proto zavázala, že „zveřejní pokyny týkající se právního rámce pro účast zahraničních uchazečů a zboží na trhu EU, přičemž přihlédne k pravidlům EU a mezinárodním pravidlům pro zadávání veřejných zakázek, včetně pravidel týkajících se mimořádně nízkých nabídek, jakož i k dodržování norem v oblasti bezpečnosti, práce a životního prostředí“ (opatření 7).
Evropská rada podpořila přístup Komise a vyzvala EU k činnosti, s jejíž pomocí bude „chránit své zájmy s ohledem na nekalé praktiky třetích zemí, přičemž by v tomto směru měla v plné míře využívat nástrojů na ochranu obchodu a svých pravidel zadávání veřejných zakázek a rovněž zajistit, aby ve vztahu k třetím zemím měla v oblasti zadávání veřejných zakázek účinnou reciprocitu“. Dále zdůraznila, že „v souladu s dlouhodobými strategickými zájmy Unie by měla být zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž v rámci jednotného trhu i v celosvětovém měřítku, a to jak v zájmu ochrany spotřebitele, tak i za účelem podpory hospodářského růstu a konkurenceschopnosti“ (2).
Kromě toho se Komise spolu s členskými státy zavázala, že do konce roku 2019 vypracuje přehled provádění stávajícího rámce s cílem určit nedostatky. Veškeré mezery zjištěné v tomto procesu budou důkladně posouzeny, zejména s ohledem na možné mezery, jež brání vytvoření rovných podmínek pro společnosti z EU a ze zemí mimo EU účastnící se nabídkových řízení.
Na uchazeče, zboží a služby ze třetích zemí se v oblasti životního prostředí a v oblasti sociální nebo pracovní vždy nevztahují stejné normy, jako jsou ty, jež platí pro hospodářské subjekty v EU, nebo normy rovnocenné. Uchazeči ze třetích zemí také nemusí nutně podléhat přísným pravidlům pro státní podporu podobným těm, která platí v EU. Následkem toho může docházet ke znevýhodňování uchazečů, zboží a služeb z EU. Aby bylo zajištěno, že se na uchazeče z EU a ze třetích zemí budou vztahovat stejné nebo rovnocenné normy a požadavky, je třeba uplatňovat pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek.
Řešení deformací na evropských trzích s veřejnými zakázkami vzniklých v důsledku subvencí ve třetích zemích nebo v důsledku jiných forem státem podporovaného financování si pravděpodobně vyžádá intervenci v mnoha směrech. Uplatňování ustanovení týkajících se mimořádně nízkých nabídek je v této souvislosti klíčové, ale nemusí postačovat a může být nutná další analýza.
Sdělení rovněž připomíná závazek Komise zajistit reciprocitu v přístupu na zahraniční trhy s veřejnými zakázkami. V průběhu let Evropská unie do značné míry otevřela své trhy s veřejnými zakázkami třetím zemím, ale společnosti z EU se často potýkají s problémy, pokud jde o získání přístupu k veřejným zakázkám na některých zahraničních trzích. Komise v roce 2016 vydala revidovaný návrh týkající se nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI) (3), který, bude-li přijat, otevře dveře našim společnostem a umožní jim soutěžit za rovných podmínek s podniky ze zemí mimo EU.
Komise se zavázala k přijetí opatření uvedených ve sdělení, a potvrdila tím význam, který přikládá podpoře spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek na vnitřním trhu v oblasti zadávání veřejných zakázek.
V souladu se sdělením „EU-Čína – Strategický výhled“ si tyto pokyny kladou za cíl pomoci veřejným zadavatelům, kteří se zabývají účastí třetích zemí v nabídkových řízeních, lépe pochopit některé praktické stránky zadávacích řízení na veřejné zakázky, jež jsou stanoveny v příslušných právních předpisech EU. Dále je jejich cílem prosazovat zásadu, že v zadávacích řízeních na veřejné zakázky se zohledňují nejen ceny, ale také přísné evropské normy především v oblasti práce, životního prostředí a bezpečnosti. Pomáhají tedy zajistit, aby pro uchazeče, zboží a služby z EU a mimo EU existovaly rovné podmínky. Tyto pokyny vycházejí ze sdělení „Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“ (4), které vyzvalo k vytvoření širokého partnerství s členskými státy s cílem zvýšit efektivitu zadávání veřejných zakázek. Znalost a využití možností, které poskytuje stávající právní rámec, pomůže posílit jednotný trh a přispěje k vytvoření rovných podmínek na trhu EU s veřejnými zakázkami.
Právní rámec
Rámec pro zadávání veřejných zakázek je stanoven v řadě nástrojů. Podle Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (5) podléhá zadávání veřejných zakázek v EU základním zásadám transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Směrnice o zadávání veřejných zakázek stanoví minimální harmonizovaná pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Tato pravidla upravují způsob, jakým orgány veřejné moci a někteří provozovatelé veřejných služeb nakupují zboží, stavební práce a služby. Tato pravidla jsou provedena do vnitrostátních právních předpisů a vztahují se na nabídky, jejichž peněžní hodnota přesahuje určitou částku. Procesní pravidla platí pro každou jednotlivou zakázku bez ohledu na původ uchazeče.
Na mezinárodní úrovni je ve smlouvách uzavřených Evropskou unií určeno, kdo má zajištěný přístup na trh EU s veřejnými zakázkami. Hlavní příslušnou smlouvou je Dohoda o vládních zakázkách (GPA) (6), která otevírá trh EU s veřejnými zakázkami ostatním smluvním stranám. Několik dohod EU o volném obchodu navíc obsahuje kapitoly o zadávání veřejných zakázek. Těmito pokyny nejsou nahrazeny příslušné právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek a neměly by být chápány jako návod na to, „jak vyhovět požadavkům stanoveným v právních předpisech“. Ke konečnému a právně závaznému výkladu práva EU je oprávněn pouze Soudní dvůr Evropské unie (7). Těmito pokyny nejsou dotčeny mezinárodní závazky EU vůči jejím obchodním partnerům.
1. Přístup uchazečů a zboží ze třetích zemí na trh EU s veřejnými zakázkami
Článek 25 směrnice 2014/24/EU V případech, na něž se vztahují přílohy 1, 2, 4 a 5 (8) a všeobecné poznámky týkající se Evropské unie k dodatku I k dohodě o vládních zakázkách a další mezinárodní dohody, jimiž je Unie vázána, uplatňují veřejní zadavatelé na stavební práce, dodávky, služby a na hospodářské subjekty signatářů těchto dohod podmínky, které nejsou méně příznivé, než podmínky uplatňované na stavební práce, dodávky, služby a hospodářské subjekty Unie. |
EU prosazuje reciproční otevření trhů s veřejnými zakázkami třetích zemí, a aktivně tak usiluje o zlepšení příležitostí evropských společností k získání veřejných zakázek. Při mezinárodních jednáních podpořila EU širší uplatňování kritérií kvality, včetně environmentálních, sociálních, pracovních a inovačních aspektů, a ambiciózní otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami.
EU se v rámci několika mezinárodních dohod (jako jsou Dohoda o vládních zakázkách a dvoustranné dohody o volném obchodu s kapitolami o zadávání veřejných zakázek) zavázala, že na svůj trh s veřejnými zakázkami umožní přístup některým stavebním pracím, dodávkám, službám a hospodářským subjektům z několika třetích zemí.
Směrnice o zadávání veřejných zakázek proto stanoví, že veřejní zadavatelé v EU uplatňují na stavební práce, dodávky, služby a hospodářské subjekty signatářů těchto dohod podmínky, které nejsou méně příznivé než podmínky uplatňované na stavební práce, dodávky, služby a hospodářské subjekty Unie, pokud se na ně tyto dohody vztahují (9).
Nad rámec tohoto závazku nemají hospodářské subjekty ze třetích zemí, které neuzavřely žádnou dohodu zajišťující otevření trhu EU s veřejnými zakázkami nebo jejichž zboží, služby a stavební práce nejsou do takové dohody zahrnuty, zajištěn přístup k zadávacím řízením v EU a lze je vyloučit.
1.1. Mezinárodní dohody o veřejných zakázkách a nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek
Dohoda o vládních zakázkách (GPA) Dohoda o vládních zakázkách uzavřená v rámci Světové obchodní organizace (WTO) umožňuje hospodářským subjektům z 19 dalších zúčastněných partnerských zemí v rámci WTO, aby se ucházely o určité veřejné zakázky v EU, a společnostem z EU umožňuje ucházet se o zakázky těchto 19 partnerských zemí v rámci WTO. |
Dvoustranné dohody o volném obchodu EU uzavřela s řadou zemí po celém světě dohody o volném obchodu, díky kterým mají společnosti ze stran dohody lepší vzájemný přístup na trhy s veřejnými zakázkami. To se týká například nedávno uzavřených obchodních dohod s Kanadou a Japonskem. |
Obdrží-li veřejní zadavatelé nabídku od hospodářského subjektu ze země mimo EU, měli by si ověřit, zda se na nabídku vztahují mezinárodní dohody o veřejných zakázkách uzavřené Evropskou unií, jako jsou Dohoda o vládních zakázkách a dohody o volném obchodu, aby bylo možné určit, zda má uchazeč k dané zakázce zajištěný přístup.
V současné době má Dohoda o vládních zakázkách 20 smluvních stran: EU s ohledem na svých 28 členských států, Arménie, Austrálie, Kanada, Čínská Tchaj-pej, Hongkong (Čína), Island, Izrael, Japonsko, Lichtenštejnsko, Černá Hora, Moldavsko, Norsko, Nový Zéland, Jižní Korea, Singapur, Švýcarsko, Ukrajina, Spojené státy a Nizozemsko (pokud jde o Arubu). |
Dohoda o vládních zakázkách a kapitoly dohod o volném obchodu týkající se veřejných zakázek se automaticky nevztahují na všechny veřejné zakázky smluvních stran. Dohoda o vládních zakázkách a dohody o volném obchodu sestávají ze dvou částí:
a) |
právní text s pravidly pro zásady a postupy a |
b) |
seznamy závazků všech stran. |
Seznamy závazků určují, které veřejné subjekty musí dodržovat dohodnutá pravidla a do jaké míry jsou jejich postupy zadávání zakázek na zboží a služby otevřeny účasti hospodářských subjektů (a jejich zboží a služeb) z ostatních zemí, které jsou smluvními stranami Dohody o vládních zakázkách nebo partnery, s nimiž EU uzavřela dohodu o volném obchodu.
To se týká pouze veřejných zakázek, které překračují stanovené prahové hodnoty uvedené v seznamech závazků každé strany.
Seznamy závazků pro trh EU jsou uvedeny v přílohách k dodatku I k Dohodě o vládních zakázkách a v příslušných přílohách konkrétních dohod o volném obchodu. Po nahlédnutí do těchto zdrojů může veřejný zadavatel určit, zda má uchazeč (nebo jeho zboží a služby) zajištěný přístup k danému zadávacímu řízení.
Evropská unie prostřednictvím dohod o volném obchodu prosazuje, aby byly brány v úvahu environmentální, sociální a pracovní hlediska, a to za předpokladu, že budou uplatňovány nediskriminačním způsobem. Tyto dohody přispívají k dalšímu otevírání trhů s veřejnými zakázkami v EU a ve třetích zemích.
V případě dohod o volném obchodu musí veřejní zadavatelé s ohledem na rozsah plánovaných veřejných zakázek dodržovat podobný ověřovací postup. EU do mnoha dohod o volném obchodu zahrnula pravidla pro zadávání veřejných zakázek a závazky týkající se přístupu na trh. Dohody o volném obchodu vycházejí převážně ze struktury Dohody o vládních zakázkách.
Nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek Komise navrhla nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI) (10), jehož cílem je prosazovat reciprocitu a podpořit jednání se třetími zeměmi o otevření jejich trhů s veřejnými zakázkami pro podniky EU. Je zřejmé, že tato podpora je potřebná pro boj proti diskriminačním opatřením a přímému uzavírání trhů. Evropská rada proto ve svých závěrech dne 21. března 2019 vyzvala „(…) k obnovení diskusí o unijním nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek“ (11). |
1.2. Pravidla a dohody týkající se jednotlivých odvětví a projektů
Mezivládní dohody Mezinárodní dohody se třetími zeměmi mohou obsahovat zvláštní pravidla pro zadávání veřejných zakázek, pokud jsou v souladu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace zakotvenými ve Smlouvě. |
Odvětví veřejných služeb V odvětví veřejných služeb mohou veřejní zadavatelé odmítnout nabídky na zakázky na dodávky, pokud více než 50 % daných výrobků pochází z některých třetích zemí. |
Obrana a bezpečnost Při zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti mohou členské státy rozhodnout, zda veřejným zadavatelům povolit, aby přijímali zahraniční uchazeče. |
1.2.1.
Ve zvláštních případech a u konkrétních projektů mohou členské státy plánovat zadávání zakázek na základě mezinárodních dohod se třetími zeměmi, jejichž režimy zadávání veřejných zakázek se liší od evropského rámce.
Nabídková řízení, jež probíhají podle těchto dohod, jsou osvobozena od povinnosti dodržovat právní předpisy EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, a to za podmínek stanovených ve směrnicích a pouze v případě, že zvláštní pravidla pro zadávání veřejných zakázek uvedená v příslušné mezinárodní dohodě jsou plně v souladu se Smlouvou o EU, zejména se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. O těchto dohodách je třeba uvědomit Komisi.
Zadávání veřejných zakázek probíhající podle těchto mezinárodních dohod musí být v souladu se zásadami Smlouvy o EU, k nimž patří jejich vhodné a otevřené uveřejnění, tak aby všechny společnosti bez ohledu na místo usazení nebo zemi původu měly možnost se zúčastnit. Přímé zadání zakázky, které ze své podstaty nezajišťuje transparentnost a hospodářskou soutěž, je s těmito základními zásadami neslučitelné.
Ve vnějším kontextu nemůže žádná mezinárodní dohoda uzavřená mezi členským státem a třetí zemí nebo několika třetími zeměmi představovat základ pro přímé zadávání zakázek třetím zemím či jejich hospodářským subjektům. Takový postup by se neslučoval s výlučnou pravomocí EU s ohledem na společnou obchodní politiku a základními zásadami Smluv o EU v oblasti zadávání veřejných zakázek. Základem pro přímé zadání zakázky nemohou být ani příznivé podmínky financování projektu.
1.2.2.
Článek 85 směrnice 2014/25/EU – Nabídky zahrnující výrobky ze třetích zemí
|
Článek 43 směrnice 2014/25/EU nezaručuje všem hospodářským subjektům ze třetích zemí zajištěný přístup na trh EU s veřejnými zakázkami. Kromě toho tento článek stanoví zvláštní režim pro nabídky zahrnující výrobky pocházející ze třetích zemí. To je stanoveno v článku 85 směrnice 2014/25/EU.
Veřejní zadavatelé působící v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb mohou odmítnout nabídky na zakázky na dodávky, pokud podíl výrobků pocházejících ze třetí země přesahuje 50 % celkové hodnoty výrobků tvořících nabídku.
Tento režim se použije pouze na výrobky pocházející ze třetích zemí, na které se nevztahuje dohoda zajišťující podnikům z EU srovnatelný a efektivní přístup na trhy těchto třetích zemí.
Pokud veřejný zadavatel takovou nabídku neodmítne a umožní její účast v zadávacím řízení, je povinen upřednostnit rovnocenné nabídky, které obsahují méně než 50 % výrobků pocházejících ze třetích zemí (12). Veřejný zadavatel však není povinen dát přednost jedné nabídce před jinou, pokud by jej přijetí takové nabídky nutilo získávat materiál, který má technické vlastnosti odlišné od vlastností již používaného materiálu, což by mělo za následek neslučitelnost nebo technické obtíže při provozu a údržbě nebo neúměrné náklady.
V nedávné době využil jeden veřejný zadavatel flexibilitu obsaženou v článku 85 směrnice o veřejných službách a vyžadoval od uchazeče prohlášení o původu jeho výrobků. Jelikož více než 50 % výrobků pocházelo ze třetích zemí, na které se vztahuje toto ustanovení, zadavatel příslušnou nabídku zamítl. |
1.2.3.
18. bod odůvodnění směrnice 2009/81/ES: Zakázky týkající se zbraní, střeliva a válečného materiálu zadávané zadavateli působícími v oblasti obrany jsou vyloučeny z působnosti Dohody o vládních zakázkách (dále jen „GPA“) uzavřené v rámci Světové obchodní organizace. Ostatní zakázky, na které se vztahuje tato směrnice, jsou rovněž z použití GPA vyloučeny podle článku XXIII (13) uvedené dohody. […] Toto vyloučení rovněž znamená, že ve specifickém kontextu zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti si členské státy zachovávají pravomoc rozhodnout o tom, zda jejich zadavatelé mohou umožnit hospodářským subjektům ze třetích zemí, aby se zúčastnily zadávacího řízení. Měly by mít možnost rozhodnout na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky, neboť se uznává potřeba, aby byla evropská obranná technologická a průmyslová základna konkurenceschopná v celosvětovém měřítku, a také význam otevřených a spravedlivých trhů a vzájemné přínosy, které z toho vyplývají. Členské státy by měly vyvíjet tlak na to, aby byly trhy stále otevřenější. Jejich partneři by měli rovněž prokázat otevřenost na základě mezinárodně dohodnutých pravidel, zejména pokud jde o otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž. |
Nákupy zboží a služeb v odvětví obrany a bezpečnosti mají často citlivou povahu. Zvláštní požadavky na tyto nákupy jsou stanoveny ve směrnici 2009/81/ES (14) v souvislosti s potřebou členských států zajistit bezpečnost dodávek a ochranu utajovaných informací.
Pokud jde o nákupy v rámci směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, je na každém členském státě, aby ve svých vnitrostátních předpisech (15) určil, zda veřejní zadavatelé těchto zakázek smějí účast v zadávacích řízeních umožnit hospodářským subjektům ze třetích zemí (16). Pokud se veřejní zadavatelé rozhodnou hospodářským subjektům nebo zboží ze třetích zemí účast v zadávacích řízeních neumožnit, mohou toto obecné omezení uvést už v oznámení o zahájení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci. Případně se mohou rozhodnout, že tyto nabídky odmítnou jednotlivě v rozhodnutí o zadání zakázky. V takovém případě by veřejní zadavatelé měli v zadávací dokumentaci uvést, že si vyhrazují právo nabídky odmítnout z důvodů týkajících se obrany a bezpečnosti.
Za účelem ochrany svých specifických zájmů v oblasti bezpečnosti mohou veřejní zadavatelé rovněž přijmout jiná opatření:
— |
Mohou požadovat, aby uchazeči předložili vnitrostátní bezpečnostní prověrky, a zahraniční bezpečnostní prověrky přijmout pouze tehdy, pokud jsou uznány za rovnocenné, a to na základě úrovně spolupráce zpravodajských služeb mezi dotčenými zeměmi. |
— |
Mohou od zahraničních uchazečů požadovat osvědčení zajišťující, že doprava zařízení bude povolena, a to včetně dodatečných dodávek v krizových situacích. |
— |
Dále mohou požadovat, aby uchazeči poskytli závazky týkající se přístupu k utajovaným informacím a jejich důvěrné povahy. |
— |
Mohou požadovat, aby poskytovatelé a řešení splňovali dodatečné požadavky vyplývající z konkrétních právních předpisů v oblasti bezpečnosti. Co se týče například oblasti kybernetické bezpečnosti, směrnice o bezpečnosti sítí a informací (17) obsahuje opatření, která zajišťují vysokou společnou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celé Unii. |
Veřejní zadavatelé mohou od dodavatelů požadovat, aby svůj dodavatelský řetězec otevřeli soutěžním nabídkovým řízením. Tím lze umožnit, aby se do dodavatelského řetězce zapojili noví účastníci (18).
V případě některých výjimečných nákupů v oblasti obrany a bezpečnosti jsou ohroženy zájmy národní bezpečnosti. Některé smlouvy vyžadují tak mimořádně náročné požadavky, pokud jde o bezpečnost dodávek, nebo jsou natolik důvěrné a důležité pro národní svrchovanost, že konkrétní ustanovení směrnice 2009/81/ES nemusí být pro ochranu základních zájmů bezpečnosti členského státu dostatečná.
V článku 346 SFEU se stanoví odchylka umožňující členským státům zadávat zakázky ohledně takových nákupů bez použití pravidel směrnice (19). Členské státy musí případ od případu posoudit, zda lze tuto výjimku použít, vymezit podstatné zájmy bezpečnosti, o které se jedná, a vyhodnotit nezbytnost daného opatření, přičemž je třeba vzít v úvahu zásadu proporcionality a potřebu striktního výkladu této odchylky (20).
1.3. Praktické hledisko
Mezinárodní dohody o veřejných zakázkách
Zadávání veřejných zakázek na základě mezivládních dohod
Zadávání zakázek podle směrnice o veřejných službách
Zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti
|
2. Mimořádně nízké nabídky
Článek 69 směrnice 2014/24/EU
|
Určování, prošetřování a odmítání mimořádně nízkých nabídek představuje pro veřejné zadavatele prostředek k zajišťování rovných podmínek.
Při formulaci svých zadávacích podmínek by veřejní zadavatelé měli věnovat náležitou pozornost očekávané ceně nebo cenám zboží či služeb. Odhad veřejného zadavatele musí zohlednit všechna kritéria stanovená v zadávací dokumentaci včetně požadavků na plnění veřejných zakázek a včetně kritérií výběru a kritérií pro zadání zakázky.
Důkladná kalkulace před zahájením zadávacího řízení zabrání potížím v pozdější fázi. Informace obsažené v zadávací dokumentaci v řádovém rozsahu – a to i v peněžním vyjádření –, které veřejný zadavatel očekává, mohou uchazečům poskytnout dobrou představu o očekávané kvalitě a zamezit předkládání nevhodných nabídek.
Po obdržení nabídek musí veřejný zadavatel posoudit, zda se nabídky jeví jako rozumně vypočtené. Například cena nebo náklady uvedené v nabídce se mohou lišit od ceny nebo nákladů nabízených jinými uchazeči či od vlastního odhadu veřejného zadavatele, přičemž nejsou uvedeny žádné zvláštnosti, které by jasně odůvodnily odlišnost od jiných nabídek. Zadavatelé veřejných zakázek mohou mít pochybnosti o tom, zda je nabídka ekonomicky udržitelná a zda ji lze plnit v souladu s požadavky zadávacího řízení a s příslušnými zákonnými povinnostmi nebo zda není neobvykle nízká.
Vyznejte se v cenách
|
2.1. Určování mimořádně nízkých nabídek
Směrnice nedefinují, co představuje mimořádně nízkou nabídku, ani neuvádějí konkrétní metodu pro výpočet prahové hodnoty mimořádnosti. Některé členské státy zavedly dobrovolné nebo povinné metody. Členské státy mohou stanovit vnitrostátní pravidla nebo metody pro určování nabídek, u nichž existuje podezření, že jsou mimořádně nízké, a to za předpokladu, že tato pravidla jsou objektivní a nediskriminační (21). Mohou použít aritmetické metody založené na posouzení odchylky nabídky od průměrné ceny všech nabídek (22) nebo od hodnoty zakázky odhadované veřejným zadavatelem. Platnou metodou může být také stanovení rozdílu mezi nejnižší a druhou nejnižší nabídkou. Součástí těchto pravidel mohou být zvláštní procentní prahové hodnoty, které se použijí pro určení mimořádně nízkých nabídek. V případě, že vnitrostátní právo žádnou metodu nestanoví, mohou veřejní zadavatelé sami určit transparentní a nediskriminační metody.
Nabídky se mohou jevit jako mimořádně nízké v souvislosti s kterýmkoli z příslušných parametrů a kritérií pro zadání zakázky. Tak tomu může být například tehdy, pokud je poměr nabízené kvality vůči ceně podezřelý.
Pokud veřejný zadavatel obdrží nabídku, u které má podezření, že je mimořádně nízká, má zákonnou povinnost požádat dotčený hospodářský subjekt o objasnění nabízené ceny (23). Veřejný zadavatel nesmí odmítnout nabídku, aniž by hospodářskému subjektu poskytl příležitost cenu objasnit a odůvodnit. To platí i v případě, kdy jsou k určování podezřelých nabídek používány aritmetické metody. Tyto metody neumožňují okamžité odmítnutí bez prošetření.
Určování mimořádně nízkých nabídek SEZNAMTE SE SE VŠEMI PARAMETRY NABÍDKY
Nejste přesvědčeni, že je nabídka adekvátní? |
2.2. Prošetřování mimořádně nízkých nabídek
Zadavatelé veřejných zakázek by měli zpravidla požádat hospodářský subjekt, aby prokázal spolehlivost technických, hospodářských nebo právních předpokladů či postupů, které jsou základem jeho nabídky. Aby bylo možné posoudit vysvětlení podaná uchazečem, měli by veřejní zadavatelé požadovat všechny podrobnosti, jež považují za nutné (24). Judikatura zejména vyžaduje, aby veřejný zadavatel písemně požádal o upřesnění prvků nabídky podezírané jako neobvyklé, jež konkrétně vedly k jeho pochybnostem (25). Veřejní zadavatelé by měli zejména věnovat pozornost schopnosti uchazeče splnit všechny požadavky zadávací dokumentace včetně požadavků na sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek a na zelené veřejné zakázky, a to za nabízenou cenu.
Zadavatelé veřejných zakázek mohou v zásadě požadovat informace o všech otázkách, které považují za relevantní pro posouzení výše navrhované ceny nebo nákladů. Podle směrnice mohou k těmto otázkám patřit ekonomické aspekty výrobního procesu včetně základu pro nabízené náklady během celého životního cyklu, technická řešení nebo originalita nabídky (26). Seznam těchto aspektů není úplný.
Veřejným zadavatelům se také doporučuje (27), aby zjišťovali, zda nabídka dodržuje platné environmentální, sociální a pracovněprávní povinnosti stanovené právem Unie, vnitrostátním právem a kolektivními smlouvami nebo mezinárodními environmentálními, sociálními a pracovněprávními úmluvami uvedenými v příloze X (28). Tyto povinnosti se uplatní přímo, bez ohledu na jejich začlenění do zadávací dokumentace.
Vysvětlení požadovaná od uchazeče se rovněž mohou týkat potenciálně nekalých obchodních praktik, jako jsou zahraniční subvence nebo dumping, které narušují vnitřní trh. Při zjišťování informací o potenciálně nekalých obchodních praktikách by veřejní zadavatelé měli věnovat zvláštní pozornost nabídkám nabízejícím zboží nebo služby ze třetích zemí, jejichž ceny a náklady mohou být zkresleny finanční podporou ze strany státu. Existence finanční podpory z cizího státu může být součástí celkového posouzení realizovatelnosti nabídky.
Uchazeč musí předložit veškeré důkazy nezbytné pro poskytnutí dostatečného vysvětlení. Mohou k nim patřit podrobné informace spolu s příslušnou dokumentací týkající se výrobního postupu, výrobních zařízení, sociálních podmínek, osvědčení, norem v oblasti životního prostředí atd. Důvody poskytnuté uchazečem pro odůvodnění realizovatelnosti jeho nabídky musí být slučitelné s podmínkami původní nabídky (29). V tomto ohledu by se veřejní zadavatelé neměli omezovat na to, aby od uchazeče vyžadovali čestná prohlášení, že bude tyto povinnosti dodržovat.
V průběhu vyšetřování může veřejný zadavatel položit doplňující otázky, zejména za účelem posouzení, zda jsou poskytnuté informace přesné. Uchazeč může být rovněž požádán, aby poskytl další podrobnosti k otázkám a aspektům, které veřejný zadavatel ve své původní žádosti neuvedl, ale které vyvstaly až v důsledku posouzení poskytnutých informací.
Prošetřování mimořádně nízkých nabídek VYŽÁDEJTE SI INFORMACE OD UCHAZEČE PŘÍKLADY:
Nepřesvědčilo vás vysvětlení podané uchazečem? |
2.3. Odmítnutí mimořádně nízkých nabídek
Aniž by musel cokoli prokazovat, může veřejný zadavatel nabídku odmítnout, pokud i přes shromážděné důkazy není přesvědčen, že uchazeč bude schopen zakázku plnit za nabízenou cenu či nabízené náklady a v souladu se zadávací dokumentací a všemi použitelnými zákonnými povinnostmi.
Rozhodnutí může být založeno na jednom prvku nebo na několika faktorech včetně toho, zda jsou dodrženy pracovní normy a normy v oblasti životního prostředí a zda byla poskytnuta státní podpora, což vede ke konečnému zhodnocení ze strany veřejného zadavatele.
Podle čl. 69 odst. 3 směrnice 2014/24/EU jsou veřejní zadavatelé povinni odmítnout nabídku v případech, kdy zjistí, že mimořádně nízká cena nebo náklady, které uchazeč nabízí, vyplývají z nedodržování použitelných unijních nebo vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo mezinárodních ustanovení v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí (čl. 18 odst. 2 směrnice 2014/24/EU ve spojení s přílohou X směrnice – viz výše v oddíle 2).
Odmítnutí mimořádně nízkých nabídek UCHAZEČ VÁS MUSÍ PŘESVĚDČIT
|
2.4. Praktické hledisko
Mimořádně nízké nabídky
|
3. Normy kvality – strategický přístup k zadávání veřejných zakázek
Komise uznala důležitost zadávání veřejných zakázek jakožto silného nástroje pro účelné, udržitelné a strategické vynakládání veřejných prostředků. Ve svém sdělení „Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“ (30) uvedla, že pro reakci ústředních a místních vládních institucí na společenské, environmentální a hospodářské výzvy je zásadní používání vysoce kvalitních norem. Komise zdůrazňuje význam strategického zadávání zakázek, čímž chce v členských státech zvýšit povědomí o důležitosti strategického zadávání zakázek uvnitř Unie i při projednávání nabídek od hospodářských subjektů ze třetích zemí.
Strategické zadávání zakázek umožňuje odpovědnější a strategičtější vynakládání veřejných prostředků, podporuje investice v rámci EU a může přispět k vytvoření rovných podmínek tím, že zajistí, aby všichni uchazeči bez ohledu na svůj původ museli dodržovat stejné normy.
Příležitosti, které strategické zadávání veřejných zakázek nabízí, nejsou v současné době dostatečně využívány. Ve více než polovině zadávacích řízení je stále jediným kritériem pro zadání zakázky nejnižší cena, ačkoli směrnice o zadávání veřejných zakázek ponechávají veřejným zadavatelům naprostou volnost, aby při rozhodování o nákupu upřednostnili spíše kritéria nákladové efektivnosti a kvality.
Používání kvalitativních kritérií při zadávání veřejných zakázek umožňuje veřejným zadavatelům pořizovat udržitelnější a inovativnější výrobky a služby. Zohledňování kvalitativních kritérií může rovněž zaručit dodržování přísných environmentálních, sociálních a pracovních norem ze strany hospodářských subjektů a zboží z EU i ze třetích zemí.
Na uchazeče, zboží a služby ze třetích zemí se nevztahují vždy tytéž přísné normy jako na jejich protějšky z EU. Stávající rámec EU pro zadávání veřejných zakázek však stanoví pravidla, která mohou a měla by být využívána k tomu, aby uchazeči, zboží a služby ze třetích zemí museli dodržovat tytéž přísné normy jako uchazeči z EU. Strategický přístup k zadávání veřejných zakázek vede ke změně chování trhu, zúčastněných stran z veřejného sektoru a společnosti jako celku.
Jasné normy kvality by měly umožnit účast co největšímu okruhu uchazečů za rovných podmínek. Pro veškeré uchazeče a zboží by měly platit stejné kvalitativní normy, kritéria a požadavky bez ohledu na jejich místo původu. Jasně stanovené normy kvality pomáhají veřejným zadavatelům vytvářet správné podmínky umožňující všem uchazečům soutěžit otevřeně a za rovných podmínek.
Sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek, zelené veřejné zakázky (GPP) a zadávání inovačních veřejných zakázek pomáhají veřejným zadavatelům začlenit do jejich veřejných zakázek udržitelnost a inovace.
Cílem sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek je zavést do zadávacích řízení na veřejné zakázky sociální hlediska, a mít tak sociální dopad na komunity. Sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek může přispět k udržitelnému rozvoji a k vládnímu úsilí o dosažení mezinárodních cílů v oblasti udržitelnosti (31), podporovat etické trhy a dodavatelské řetězce a přinést pozitivní sociální výsledky na vnitrostátní a místní úrovni. Komise v roce 2020 zveřejní komplexní pokyny pro začleňování sociálních hledisek do zadávání veřejných zakázek a bude šířit soubor osvědčených postupů týkající se sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek.
Zelené veřejné zakázky (GPP) umožňují veřejným zadavatelům začlenit environmentální požadavky do všech fází jejich postupu zadávání zakázek. Zelené veřejné zakázky podporují nákup zboží, služeb a stavebních prací se sníženým dopadem na životní prostředí během celého jejich životního cyklu. Podporují tedy rozvoj ekologických technologií a výrobků. Používáním GPP mohou veřejní zadavatelé přispět k dosažení cílů politiky v oblasti životního prostředí souvisejících se změnou klimatu, účelným využíváním zdrojů, udržitelnou spotřebou a oběhovým hospodářstvím. Zelené veřejné zakázky rovněž vedou k tomu, že jsou zohledněny náklady na celý životní cyklus zakázky, a nikoli pouze nákupní cena.
Podle směrnice o čistých vozidlech musí členské státy splnit minimální cíle pro zadávání veřejných zakázek na čistá vozidla s cílem podporovat a podněcovat trh s čistými a energeticky účinnými vozidly. Podle této směrnice mají členské státy zajistit, aby veřejní zadavatelé zohledňovali při zadávání zakázek na určitá silniční vozidla energetické a ekologické dopady za dobu životnosti vozidla, včetně spotřeby energie, emisí CO2 a emisí určitých znečišťujících látek (32).
Komise v současnosti nabízí soubor kritérií GPP pro 19 skupin výrobků (33), které lze přímo zahrnout do zadávací dokumentace. Komise dále vypracovala příručku pro zelené veřejné zakázky (34) a soubor nástrojů pro vzdělávání veřejných zadavatelů v oblasti zelených veřejných zakázek (35), který je určen pro vzdělávací kurzy a semináře. Komise organizuje programy odborné přípravy pro veřejné zadavatele v oblasti zelených zakázek v EU, pracuje na vývoji řady odvětvových nástrojů pro výpočet nákladů životního cyklu a vytvořila databázi osvědčených postupů v oblasti GPP (36).
Zadávání inovačních veřejných zakázek může znamenat buď zadávání zakázek na inovační procesy (zadávání zakázek na výzkum a vývoj), nebo zadávání zakázek na výsledky inovací (zadávání zakázek na inovační řešení). Pokud si veřejní zadavatelé navrhnou svá zadávací řízení tak, aby podporovala inovace, zvyšují šance na získání nejmodernějších, lépe uzpůsobených nebo všestrannějších řešení, která jsou často také levnější, šetrnější k životnímu prostředí nebo sociálně odpovědnější. Komise v roce 2018 zveřejnila pokyny k zadávání inovačních veřejných zakázek určené veřejným zadavatelům (37).
SOCIÁLNĚ ODPOVĚDNÉ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Švédské krajské rady – náležitá péče v dodavatelském řetězci chirurgických nástrojů Nevládní organizace SwedWatch informovala o využívání dětské práce, nebezpečném pracovním prostředí a porušování mezinárodních pracovních povinností při výrobě chirurgických nástrojů ve třetích zemích. Na základě těchto informací se švédské krajské rady rozhodly zavést ve svých zakázkách zvláštní podmínky plnění. Tyto podmínky vyžadují, aby se každý dodavatel zavázal, že bude ve svém dodavatelském řetězci uplatňovat náležitou péči a usilovat o dodržování mezinárodních závazků v sociální a pracovní oblasti. Kontrolu dodržování těchto podmínek zajišťují krajské rady prostřednictvím dotazníků a auditů a navazováním úzkých vztahů s dodavateli. Tyto kroky rovněž přispívají k vytvoření rovných podmínek pro hospodářské subjekty z EU a ze třetích zemí. |
ZELENÉ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Město Hamburk – kvalitní recyklovaný silniční asfalt Město Hamburk, jehož cílem je při renovaci silnic a obnově jejich povrchu recyklovat 100 % původních stavebních materiálů, umožnilo skupině soukromých společností, které vyvinuly určitou recyklační technologii, aby svůj výrobek vyzkoušely na veřejných komunikacích. Kontroly potvrdily kvalitu technologií a město zahájilo omezené nabídkového řízení. Od společností ucházejících se o zakázku bylo požadováno, aby při výrobě a používání recyklovaného asfaltu dodržovaly určité kroky. Hamburk ve srovnání s náklady na konvenční obnovu silničního povrchu ušetřil 30 % a provedení prací bylo rychlejší. Recyklovaný asfalt má stejné vlastnosti a stejnou trvanlivost jako konvenční asfalt. |
ZADÁVÁNÍ INOVAČNÍCH VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Strategická spolupráce na zadávání veřejných zakázek v celé EU pro získání energeticky účinnější výpočetní techniky Vysoce výkonná výpočetní technika má pro Evropu strategický význam v řadě oblastí v rámci veřejného sektoru, k nimž patří kybernetická bezpečnost, energetika, změna klimatu a zdravotnictví. Umožňuje vývoj, testování a zavádění zvláště složitých aplikací. V roce 2014 spojila přední superpočítačová střediska z Itálie, Německa, Francie, Spojeného království a Finska síly v předobchodní fázi veřejné zakázky PRACE3IP za účelem společného zadávání zakázek na výzkum a vývoj energeticky účinnějších superpočítačů. Stanovením podmínek týkajících se místa plnění bylo zajištěno, že dodavatelé provedli výzkum a vývoj v celém rozsahu v Evropě. Od roku 2017 začala superpočítačová střediska zadávat veřejné zakázky na inovativní řešení na základě předchozího výzkumu. |
Aby byl dopad postupu zadávání veřejných zakázek co největší, je nutné stanovit cíle týkající se kvality, s jejichž pomocí lze dosáhnout vysokých standardů v sociální a environmentální oblasti a v oblasti špičkové technologické kvality. Strategická rozhodnutí veřejných zadavatelů na začátku procesu se promítnou do následných kroků, které musí být všechny v souladu s širší nákupní strategií veřejného zadavatele.
Veřejní zadavatelé mají k dispozici celou řadu nástrojů, s jejichž pomocí lze v rámci veřejných zakázek uplatnit sociální, inovační a environmentální hlediska. Mohou využít různá řešení, která jim pomohou nalézt nejlepší kombinaci technických specifikací, kritérií výběru, kritérií pro zadání zakázky a ustanovení o plnění.
3.1. Plánování investic
|
Před rozhodnutím o veřejné zakázce by veřejní zadavatelé měli provést pečlivou analýzu nákladů a přínosů a zajistit nezbytné kapacity a zdroje pro řízení příslušné veřejné zakázky. Včasné zapojení na trhu má zásadní význam pro určení možných řešení, která trh může nabídnout, a pro informování potenciálních uchazečů o koncepci postupu zadávání veřejných zakázek a o koncepci zakázek. Tyto konzultace mohou být příležitostí k překlenutí vzdálenosti mezi potřebami veřejných zadavatelů a řešeními, která mohou nabídnout potenciální dodavatelé včetně menších poskytovatelů nebo sociálních podniků. V dialogu s potenciálními dodavateli může vyjít najevo, že existují inovační možnosti, které jsou šetrné k životnímu prostředí nebo snadno použitelné. Kromě toho může dialog veřejným zadavatelům pomoci ověřit proveditelnost některých technických a procesních řešení a také to, zda jsou zboží, stavební práce a služby s požadovanými vlastnostmi dostupné na trhu. Veřejní zadavatelé mohou provádět předběžné zapojení trhu, pokud tím nenarušují hospodářskou soutěž, chovají se otevřeně, transparentně a nediskriminačně a ke všem zájemcům z řad hospodářských subjektů přistupují stejně (38).
Rovněž je vhodné se poradit s ostatními veřejnými zadavateli, a získat tak informace o podobných projektech a nákupech.
V začátcích procesu by veřejní zadavatelé měli rovněž určit potenciální rizika v dodavatelském řetězci, k nimž patří etické problémy ve výrobním procesu. Rizika se mohou značně lišit v závislosti na zeměpisné poloze dodavatelů, a to zejména v hlavních vyvážejících zemích. Mohou souviset s různými prvky, jako jsou:
— |
odvětví a kategorie nákupu a v důsledku toho i druh dotčeného výrobního procesu (např. stavební práce mohou zahrnovat zvláštní zdravotní a bezpečnostní rizika; v textilní výrobě může docházet k porušování pracovněprávních předpisů, k vystavení pracovníků nebezpečným látkám atd.); |
— |
zeměpisná poloha výrobního procesu (podmínky zaměstnanců se mohou v hlavních vyvážejících zemích na trhu výrazně lišit); |
— |
složitost dodavatelského řetězce (čím složitější, geograficky roztříštěnější a méně transparentní dodavatelský řetězec, tím vyšší pravděpodobnost profesních pochybení a porušování lidských práv); |
— |
dodržování soukromí, ochrany osobních údajů, důvěrné povahy informací, práv průmyslového a duševního vlastnictví (včetně autorského práva) a povinností v oblasti otevřeného přístupu. |
Při zadávání zakázek je klíčem k úspěchu volba správného postupu. Veřejní zadavatelé by měli pečlivě zvážit všechny procesní možnosti právního rámce.
Například inovační procesy se nejčastěji pořizují prostřednictvím služeb v oblasti výzkumu a vývoje (VaV). Služby v oblasti výzkumu a vývoje mohou být pořizovány samostatně nebo společně s komerční výrobou konečného řešení zaváděného do praxe.
Evropská unie z oblasti působnosti směrnic vyloučila zadávání veřejných zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje, kdy si veřejný zadavatel nevyhrazuje veškeré výhody plynoucí z výzkumu a vývoje výlučně pro své použití (39). Mezinárodní závazky EU na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni se těchto služeb obecně netýkají. V případě, že jsou služby v oblasti výzkumu a vývoje pořizovány samostatně a vlastnictví práv k duševnímu vlastnictví vyplývající z výzkumu a vývoje je ponecháno dodavatelům – jako je tomu v případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi –, nemají hospodářské subjekty ze třetích zemí zabezpečený přístup. Mohou se na ně vztahovat podmínky místa plnění.
Jsou-li pořizovány výsledky inovací, musí veřejní zadavatelé zajistit, aby jejich nákupní postupy byly navrženy tak, aby se hospodářské soutěže mohla za rovných podmínek účastnit jak inovační, tak tradiční řešení. K dosažení tohoto cíle může přispět optimální využití funkčních a na výkonu založených specifikací a také možnost, aby dodavatelé směli předkládat variantní nabídky.
Osvědčené postupy
|
3.2. Vymezení kritérií kvality v zadávacím řízení
|
Je důležité mít na paměti, že technické specifikace, požadavky a kritéria ve fázi výběru a zadání zakázky, jakož i ustanovení o plnění zakázky musí vždy souviset s předmětem zakázky.
Technické specifikace by měly jasně vymezit předmět zakázky s přihlédnutím ke všem kvalitativním požadavkům stanoveným v procesu plánování. Technické specifikace mohou zahrnovat konkrétní výrobní postup nebo poskytování požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb v jakékoli fázi jejich životního cyklu (40). Předvídavý návrh technických specifikací již zohledňuje požadované doklady.
Veřejní zadavatelé mohou například požadovat, aby zakoupené zboží bylo vyrobeno z konkrétního materiálu nebo aby obsahovalo určité procento recyklovaných či opětovně použitých materiálů. Rovněž mohou být zahrnuty požadavky týkající se omezení nebezpečných látek ve výrobku. Podle práva EU mají veřejní zadavatelé zvláštní povinnost zohledňovat v technických specifikacích výrobků, služeb a zastavěného prostředí, na které zadávají zakázku a které jsou určeny pro použití fyzickými osobami, minimální požadavky na přístupnost (41).
Článek 18 směrnice 2014/24/EU […] (2) Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržovaly příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva, jež vyplývají z práva Unie, vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo z ustanovení mezinárodního sociálního a pracovního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedených v příloze X. |
Článek 57 směrnice 2014/24/EU […] (4) Veřejní zadavatelé mohou z účasti v zadávacím řízení vyloučit nebo po nich mohou členské státy požadovat, aby vyloučili hospodářský subjekt, který se nachází v některé z těchto situací: a) může-li veřejný zadavatel jakýmikoli vhodnými prostředky prokázat porušení příslušných povinností podle čl. 18 odst. 2. |
Kritéria pro vyloučení zajišťují, že se veřejný zadavatel může spolehnout na důvěryhodné hospodářské subjekty. Důvody pro vyloučení jsou uvedeny ve směrnicích. K vyloučení hospodářského subjektu ze zadávacího řízení musí dojít v případech korupce, podvodu, praní peněz, dětské práce nebo obchodování s dětmi, trestných činů a teroristických trestných činů nebo v případě závazného rozhodnutí, kterým se potvrzuje neplacení daní či příspěvků na sociální zabezpečení (42).
V ostatních případech se mohou veřejní zadavatelé rozhodnout, že vyloučí, nebo jejich členský stát může požadovat, aby vyloučili uchazeče za situace, která ohrožuje jejich důvěryhodnost (43). To se týká například porušení povinností v oblasti sociálního a pracovního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedených v čl. 18 odst. 2 směrnice 2014/24/EU. Směrnice uvádí závazné mezinárodní normy v oblasti životního prostředí a práce, které je třeba dodržovat, a to zejména ty, jež jsou zakotveny v „základních“ úmluvách MOP (44). Ustanovení čl. 71 odst. 1 směrnice 2014/24/EU rozšiřuje tento požadavek i na subdodavatele. V řadě členských států vnitrostátní pravidla výslovně stanoví povinné vyloučení uchazečů, kteří nesplní příslušné povinnosti v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva.
V případě, že má veřejný zadavatel pochybnosti o platnosti nebo pravosti požadovaného dokumentu souvisejícího s ověřením důvodů pro vyloučení, může požádat o doplňující vysvětlení. V případě dokumentace ze třetích zemí by měli veřejní zadavatelé požadovat její ověřený překlad do úředního jazyka Evropské unie. Dále mohou vyžadovat i jiné prostředky ověření pravosti.
Zajištění dodržování povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva
|
Stanovení a prosazování přísných norem v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva
|
Aby bylo zajištěno, že uchazeči jsou způsobilí k plnění veřejné zakázky, je zásadní stanovení správných kritérií pro výběr. Ta jsou v užších a jednacích řízeních a v rámci soutěžních dialogů používána pro užší výběr zájemců vyzvaných k účasti v nabídkovém řízení. Směrnice (45) obsahují taxativní seznam kategorií kritérií, která mohou být vyžadována, pokud jde o finanční způsobilost uchazeče, jakož i o jeho odbornou a technickou způsobilost a zkušenosti.
Kritéria pro výběr mohou zahrnovat zvláštní odbornou přípravu nebo dovednosti týmu, který plní veřejnou zakázku (např. v případě manipulace s nebezpečným materiálem nebo instalování složité technologie), odbornou kvalifikaci nebo dostupnost potřebného zařízení. Veřejní zadavatelé mohou rovněž požadovat doložení uchazečových zkušeností s prováděním podobných nebo souvisejících projektů. Pokud kritéria pro výběr, která musí být úzce a konkrétně přizpůsobena vlastnostem nezbytným pro plnění veřejné zakázky, nejsou diskriminační, mohou být velmi účinná při ochraně zájmů veřejného zadavatele.
Ve více než polovině zadávacích řízení je stále jediným kritériem pro zadání zakázky nejnižší cena. Kvalitativní kritéria jsou dosud využívána nedostatečně, ačkoli směrnice o zadávání veřejných zakázek poskytují veřejným zadavatelům flexibilitu, pokud jde o rozhodování o nákupu na základě kritérií nákladové efektivnosti a kvalitativních kritérií. Veřejní zadavatelé mohou při hodnocení ekonomicky nejvýhodnější nabídky brát v úvahu nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou a jsou k tomu vyzýváni.
Pokud se veřejní zadavatelé rozhodnou namísto nejnižší ceny či nákladů použít nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, berou se při posuzování nabídky v potaz různá kritéria včetně sociálních a environmentálních hledisek, kvality a ceny či nákladů.
Veřejní zadavatelé například mohou dát přednost uchazečům, kteří:
— |
nabízejí lepší pracovní podmínky při plnění veřejné zakázky, |
— |
podporují začleňování zdravotně postižených a znevýhodněných pracovníků, |
— |
inteligentně využívají inovace, aby mohli nabízet kvalitnější řešení nebo řešení s nižšími náklady a |
— |
nabízejí zboží vyrobené udržitelným způsobem. |
To platí bez ohledu na to, zda je nabízení takovýchto pracovních podmínek nebo splňování kritérií udržitelnosti zákonnou povinností.
Náklady životního cyklu rovněž umožňují posoudit dopad výrobků na životní prostředí. Zadání zakázky, které je založeno pouze na kritériu ceny, veřejným zadavatelům neumožňuje vzít v úvahu dlouhodobé náklady a přínosy projektů, což vede k nižší ekonomické výhodnosti. Výpočet nákladů na celý životní cyklus veřejné zakázky je obzvláště důležitý pro dlouhodobé projekty infrastruktury, které často mají vysoké kapitálové a provozní náklady. V tomto smyslu Komise už v roce 2013 doporučila (46) členským státům, aby při měření životního cyklu používaly metodu stanovení environmentální stopy produktu nebo metodu stanovení environmentální stopy organizace. Náklady životního cyklu mohou zahrnovat například těžbu a rafinaci surovin, zhotovení a další fáze výroby až po použití a likvidaci.
Veřejní zadavatelé by měli volit kritéria pro zadávání zakázek, která jim co nejlépe umožní získat stavební práce, dodávky a služby odpovídající jejich potřebám (47). Inteligentní stanovování kritérií pro zadávání zakázek, která zohledňují kvalitu i cenu, představuje pro veřejné zadavatele významný potenciál pro podněcování hospodářské soutěže mezi uchazeči a pro dosažení co největší ekonomické výhodnosti při současném plnění strategických cílů politiky.
Používání norem, označování nebo certifikací při zadávání veřejných zakázek je praktickým a spolehlivým způsobem, jímž mohou veřejní zadavatelé ověřovat, zda uchazeči splňují konkrétní odvětvové nebo kvalitativní požadavky. Normy nebo označování používané v zadávacích řízeních se obvykle týkají zajištění kvality, environmentální certifikace, ekoznaček, systémů environmentálního řízení a výrobků spravedlivého obchodu. Označování a požadavky na označování lze použít pro stanovování minimálních norem kvality v technických specifikacích nebo pro zvýhodňování ambicióznějších nabídek prostřednictvím kritérií pro zadání zakázky. Uchazeči, kteří splňují požadavky na označení štítkem, ale štítek neobdrželi, musí mít možnost prokázat splnění požadavků jinými prostředky.
Veřejní zadavatelé by se měli odkazovat pouze na normy vypracované nezávislými subjekty, nejlépe na úrovni EU nebo na mezinárodní úrovni, jako je ekoznačka EU (48), systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), environmentální stopa produktu/environmentální stopa organizace nebo certifikace na úrovni EU (například označení CE) či certifikace Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). Používáním evropských norem, označení nebo osvědčení je zajištěn soulad řešení s evropskými právními předpisy v oblasti bezpečnosti, ochrany veřejného zdraví, životního prostředí atd. Pokud veřejní zadavatelé požadují vnitrostátní nebo regionální certifikaci, musí přijmout rovnocennou certifikaci z jiných členských států EU nebo jiné důkazy dokládající, že tento požadavek byl splněn. Jasné a jednoznačné požadavky na to, jak poskytnout důkazy o rovnocennosti norem v oblasti kvality, bezpečnosti a ochrany veřejného zdraví, mohou účinně přispět k zaručení přísných environmentálních a jiných norem.
Účinným a vhodným způsobem, jak prosazovat vysoké standardy kvality, je často použití příslušných ustanovení o plnění veřejné zakázky. Ta mohou pojednávat o kvalitativních aspektech plnění zakázky včetně hospodářských, sociálních, environmentálních, pracovních nebo inovačních prvků. Ustanovení o plnění veřejné zakázky musí souviset s předmětem zakázky a nemohou vyžadovat dodržování obecných podnikových předpisů.
Od dodavatelů lze požadovat, aby zajistili, že veškeré nabízené zboží bez ohledu na původ splňuje vysokou úroveň kvality a sociální a environmentální normy, které musí být jasně vymezeny v zadávací dokumentaci.
Od dodavatele je například možné požadovat, aby:
— |
najímal pracovníky pocházející ze znevýhodněného prostředí, |
— |
poskytoval personálu odbornou profesní přípravu nebo školení o bezpečnosti v souvislosti s konkrétním plněním veřejné zakázky, |
— |
podával zprávy o emisích nebo o opatřeních pro odhalování a prevenci porušování lidských práv, |
— |
přijal zvláštní opatření pro likvidaci odpadů. |
Ve smlouvě lze použít zvláštní ustanovení o plnění veřejné zakázky, která vyžadují, aby hospodářské subjekty dodržovaly kodex chování, jenž od nich vyžaduje zveřejnění informací týkajících se jejich dodavatelů a dodržování pracovních podmínek, jakož i za účelem odhalování, prevence a zmírňování rizika porušování lidských práv v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a s pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků. Veřejní zadavatelé mohou rovněž požadovat, aby uchazeči při plnění veřejné zakázky dodržovali základní mezinárodní pracovní normy, a to bez ohledu na zákonné povinnosti, které platí v zemi uchazeče nebo v místě výroby. Je-li zjištěno porušení výše uvedených povinností, může být požadováno, aby dodavatel přijal donucovací opatření a uložil subdodavateli sankce, které mohou vést až k pozastavení dodávek.
Od dodavatelů lze výslovně požadovat, aby dodržovali environmentální a sociální normy, které nejsou zákonnými povinnostmi uloženými unijními nebo vnitrostátními právními předpisy. Stejně tak lze požadovat, aby zahraniční dodavatelé splňovali zákonné povinnosti, které musí při plnění veřejné zakázky splňovat hospodářský subjekt EU, bez ohledu na to, zda se na ně vztahují tytéž právní povinnosti. Tyto požadavky lze uplatnit také na výrobu zboží, které je předmětem veřejné zakázky.
Pokud nabídka tyto podmínky nesplňuje, vede to k jejímu odmítnutí. Tyto požadavky přispívají ke sjednocení podmínek, jež by vzhledem k rozdílným právním požadavkům v zemi původu uchazeče nebo služeb či zboží, které uchazeč nabízí, mohly být nerovné.
Osvědčené postupy
|
3.3. Sledování plnění veřejných zakázek
|
Použití kritérií kvality při zadávání veřejných zakázek je účinné pouze tehdy, pokud veřejný zadavatel zajišťuje vysokou úroveň odborných znalostí při přípravě nabídkového a výběrového řízení, nepřetržitě a efektivně sleduje plnění zakázky a zajišťuje, aby dodavatel při plnění zakázky nadále splňoval požadavky nabídkového řízení.
Sledování zakázky může mít různé formy a může vyžadovat různou míru zapojení veřejného zadavatele. K podmínkám zakázky mohou být připojeny požadavky na:
— |
pravidelné podávání informací o některých aspektech plnění zakázky, |
— |
vyplňování dotazníků týkajících se dodržování smluvních ustanovení, |
— |
předkládání písemných dokladů o splnění požadavků nebo |
— |
umožnění auditů nebo kontrol na místě. |
Vždy by mělo být důkladně kontrolováno dodržování příslušných povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva, a to i na úrovni subdodavatelů a případně v celém dodavatelském řetězci. Využití sankcí a systémů pro postupné prosazování podmínek rovněž poskytuje veřejným zadavatelům nástroj, jímž lze během fáze plnění veřejné zakázky zajistit, aby dodavatel dodržoval podmínky zakázky.
Pokud jsou stanoveny metody jednání s dodavatelem – např. požadování vysvětlení, stanovení lhůt pro nápravu situace nebo vydávání upozornění –, výrazně se zvyšuje vyjednávací síla veřejného zadavatele.
Realistické smluvní podmínky a metody sledování zvyšují šance na řádné plnění veřejné zakázky a zajišťují, aby byly v jeho průběhu zachovány rovné podmínky vytvořené v době zahájení zadávacího řízení.
Osvědčené postupy
|
3.4. Praktické hledisko
Dosažení vysokých standardů kvality a rovných podmínek
|
4. Praktická pomoc ze strany Evropské komise
Evropská komise poskytuje veřejným zadavatelům a členským státům praktickou pomoc v několika formách (49). Tato pomoc je součástí partnerství vytvořeného na základě sdělení Komise „Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“. Komise tímto způsobem podporuje výměnu informací, znalostí a zkušeností. Zmíněné sdělení tvoří základ širokého, Komisí moderovaného politického dialogu i spolupráce s národními a místními orgány, orgány EU a dalšími zúčastněnými stranami.
Pro jednotlivé velké projekty infrastruktury nabízí Komise pomoc prostřednictvím asistenční služby a mechanismu oznamování v souvislosti s „posouzením ex ante aspektů zadávání veřejných zakázek pro velké projekty infrastruktury“ (50). V případě velkých projektů infrastruktury hrozí veřejným zadavatelům větší riziko, že nebudou dokončeny včas nebo zpřístupněny podle plánu, a také větší riziko zvýšení nákladů z různých důvodů během fáze provádění; případně může hrozit, že rizika budou na veřejné zadavatelé přenesena. Veřejné prostředky mohou být vynaloženy způsobem, který občanům a společnosti vždy nezajišťuje nejvyšší možnou přidanou hodnotu. Veřejným zadavatelům se proto doporučuje, aby využili veškerou pomoc, již mají k dispozici.
Přehled různých mechanismů poskytujících vysvětlení a pomoc je uveden níže (51).
Přehled praktické pomoci
|
5. Stručné shrnutí
Právní rámec a jeho příležitosti Stávající legislativní rámec EU pro zadávání veřejných zakázek obsahuje směrnice upravující veřejné zakázky, veřejné služby, koncese a zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti a také přístup k přezkumným řízením. Pravidla stanovená v těchto právních nástrojích poskytují veřejným zadavatelům v celé EU velkou flexibilitu při nákupu zboží, služeb a stavebních prací:
Směrnice veřejným zadavatelům obecně poskytují dostatečnou flexibilitu, aby mohli zakázky přizpůsobit svým potřebám. |
Otázky a odpovědi
|
Podpůrné nástroje a pokyny Komise pro zadávání veřejných zakázek
|
(1) JOIN (2019)5.
(2) Zasedání Evropské rady ve dnech 21. a 22. března 2019, EUCO 1/19.
(3) Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami, COM(2016) 34 final.
(4) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“, COM(2017) 572 final.
(5) Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 1).
(6) https://www.wto.org/english/tratop_e/gproc_e/gp_gpa_e.htm
(7) Tento dokument není právně závazný. Ačkoli tento dokument občas parafrázuje ustanovení právních předpisů EU, jeho účelem není rozšiřovat nebo omezovat rozsah práv a povinností stanovených v dotyčných právních předpisech. Vzhledem k tomu, že tento dokument lze chápat jako interpretaci právních předpisů EU, je nutno zdůraznit, že pravomoc poskytovat právně závazný výklad práva EU má pouze Soudní dvůr Evropské unie. Příklady uvedené v tomto dokumentu nebyly ověřeny z hlediska souladu s právními předpisy EU.
(8) Podle stávajícího znění dohody o vládních zakázkách odpovídají příslušné přílohy uvedené v článku 25 nyní přílohám 1, 2, 4, 5, 6 a 7.
(9) Viz v tomto ohledu článek 25 směrnice 2014/24/EU a článek 43 směrnice 2014/25/EU.
(10) Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami, COM(2016) 34 final.
(11) Zasedání Evropské rady ve dnech 21. a 22. března 2019, EUCO 1/19.
(12) Znění čl. 85 odst. 1 ve spojení s čl. 85 odst. 2 směrnice 2014/25/EU.
(13) Podle stávajícího znění GPA nejsou příslušná ustanovení již obsažena v článku XXIII, ale v článku III.
(14) Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.
(15) Členské státy by měly taková rozhodnutí přijímat na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky, neboť se uznává potřeba, aby byla evropská obranná technologická a průmyslová základna konkurenceschopná v celosvětovém měřítku, a také význam otevřených a spravedlivých trhů a vzájemné přínosy, které z toho vyplývají. Toto rozhodnutí rovněž může být selektivní, tzn., že účast umožní pouze hospodářským subjektům ze všech nebo z některých zemí Dohody o vládních zakázkách, nikoli však z jiných třetích zemí (zemí mimo EHP, které nejsou členy GPA a s nimiž EU nemá žádné dvoustranné dohody o otevření trhů s veřejnými zakázkami).
(16) Srov. druhý odstavec 18. bodu odůvodnění směrnice 2009/81/ES.
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.
(18) Článek 21 směrnice 2009/81/ES.
(19) Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění směrnice (viz též rozsudek ze dne 30. září 2003 ve věci T-26/01), vymezení podstatných zájmů bezpečnosti je výhradní pravomocí členských států.
(20) Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 13. prosince 2007, Bayerischer Rundfunk, C-337/06, bod 64.
(21) Viz bod 68 rozsudku ve spojených věcech C-285/99 a C-286/99, Impresa Lombardini SpA.
(22) Takové „relativní“ srovnání (včetně všech předložených nabídek) může být vhodnější v případech, kdy je počet obdržených nabídek dostatečný, protože takové srovnání pravděpodobně nejlépe odráží tržní podmínky.
(23) Rozsudek Soudního dvora Evropské unie, spojené věci C-285/99 a 286/99, body 43 a 73.
(24) Rozsudek Soudního dvora, spojené věci C-285/99 a 286/99, body 43 a 55.
(25) Rozsudek Soudního dvora, spojené věci C-285/99 a 286/99, bod 51.
(26) Čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/24/EU.
(27) Čl. 69 odst. 2 písm. d) a čl. 69 odst. 3.
(28) Čl. 18 odst. 2 směrnice 2014/24/EU.
(29) Rozsudek Tribunálu, Computer Resources International, věc T-422/11, bod 87.
(30) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“, COM(2017) 572 final.
(31) Například cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména dílčí cíl č. 12.7 (Prosazovat udržitelné postupy v zadávání veřejných zakázek v souladu s národními politikami a prioritami). Rezoluce Environmentálního shromáždění OSN z března 2019 vyzývá všechny členské státy, aby usilovaly o dosažení udržitelné spotřeby a výroby, vypracovaly politiky udržitelného zadávání veřejných zakázek a aktualizovaly své právní rámce pro zadávání veřejných zakázek v souladu se svým závazkem dosáhnout dílčího cíle udržitelného rozvoje č. 12.7, viz rezoluce:
http://wedocs.unep.org/bitstream/handle/20.500.11822/28517/English.pdf?sequence=3&isAllowed=y
(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 116).
(33) http://ec.europa.eu/environment/gpp/eu_gpp_criteria_en.htm
V mezinárodním kontextu jsou obzvláště důležité tyto skupiny výrobků: počítače a monitory (2016), silniční doprava (2019), elektrická a elektronická zařízení používaná v odvětví zdravotní péče (2014). V souboru kritérií EU pro zelené veřejné zakázky je u každého kritéria stanoveno, zda by mělo sloužit jako kritérium pro výběr, jako technická specifikace, kritérium pro zadání zakázky nebo ustanovení o plnění zakázky. Kritéria pro zelené veřejné zakázky jsou založena na údajích ze znalostní základny, na stávajících kritériích pro udělování ekoznačky a na informacích získaných od zúčastněných stran z průmyslu, občanské společnosti a členských států. Znalostní základna používá dostupné vědecké informace a údaje, přijímá přístup založený na životním cyklu a zapojuje zúčastněné strany, které se scházejí, aby diskutovaly o problémech a vytvářely konsensus.
(34) http://ec.europa.eu/environment/gpp/pdf/Buying-Green-Handbook-3rd-Edition.pdf
(35) http://ec.europa.eu/environment/gpp/toolkit_en.htm
(36) http://ec.europa.eu/environment/gpp/case_group_en.htm
(37) Další informace: Pokyny k zadávání inovačních veřejných zakázek C(2018) 3051 final vydané dne 15.5.2018, https://ec.europa.eu/docsroom/documents/29261
(38) Článek 40 směrnice 24/2014/EU a článek 58 směrnice 25/2014/EU obsahují ustanovení o předběžných tržních konzultacích.
(39) COM(2007) 799 final a související pracovní dokument útvarů Komise SEC(2007) 1668 „Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: Podpora inovace za účelem zajištění udržitelně vysoké kvality veřejných služeb v Evropě“.
(40) Článek 42 směrnice 2014/24/EU.
(41) Dne 13. března 2019 přijal Evropský parlament Evropský akt přístupnosti (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb). Tento akt stanoví povinné evropské požadavky na určité výrobky a služby, a to i pro zadávání veřejných zakázek.
(42) Čl. 57 odst. 1 a 2 směrnice 2014/24/EU. Viz též čl. 80 odst. 1 směrnice 2014/25/EU.
(43) Čl. 57 odst. 4 směrnice 2014/24/EU uvádí úplný seznam kategorií.
(44) Úmluva MOP č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, č. 98 o nucené práci, č. 105 o odstranění nucené práce, č. 138 o minimálním věku pro zaměstnávání dětí, č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání), č. 100 o stejném odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty, č. 182 o nejhorších formách dětské práce.
(45) Článek 58 směrnice 2014/24/EU. Viz též čl. 80 odst. 2 směrnice 2014/25/EU.
(46) Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1). Viz rovněž vývoj v pilotní a přechodové fázi environmentální stopy: http://ec.europa.eu/environment/eussd/smgp/index.htm
(47) Srov. 92. bod odůvodnění směrnice 2014/24/EU.
(48) www.ecolabel.eu
(49) https://ec.europa.eu/growth/single-market/public-procurement_en
(50) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Podpora investic prostřednictvím dobrovolného posouzení ex ante aspektů zadávání veřejných zakázek pro velké projekty infrastruktury“, COM(2017) 573.
(51) Všechny příslušné odkazy jsou uvedeny v oddíle „5. Stručné shrnutí“.
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
13.8.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 271/67 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
12. srpna 2019
(2019/C 271/03)
1 euro =
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,1194 |
JPY |
japonský jen |
117,69 |
DKK |
dánská koruna |
7,4633 |
GBP |
britská libra |
0,92615 |
SEK |
švédská koruna |
10,7315 |
CHF |
švýcarský frank |
1,0876 |
ISK |
islandská koruna |
137,50 |
NOK |
norská koruna |
10,0003 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CZK |
česká koruna |
25,831 |
HUF |
maďarský forint |
324,65 |
PLN |
polský zlotý |
4,3275 |
RON |
rumunský lei |
4,7250 |
TRY |
turecká lira |
6,2161 |
AUD |
australský dolar |
1,6589 |
CAD |
kanadský dolar |
1,4807 |
HKD |
hongkongský dolar |
8,7825 |
NZD |
novozélandský dolar |
1,7352 |
SGD |
singapurský dolar |
1,5520 |
KRW |
jihokorejský won |
1 364,55 |
ZAR |
jihoafrický rand |
17,2164 |
CNY |
čínský juan |
7,9014 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,3908 |
IDR |
indonéská rupie |
15 951,00 |
MYR |
malajsijský ringgit |
4,7022 |
PHP |
filipínské peso |
58,424 |
RUB |
ruský rubl |
73,4092 |
THB |
thajský baht |
34,506 |
BRL |
brazilský real |
4,4660 |
MXN |
mexické peso |
21,9971 |
INR |
indická rupie |
79,7460 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
13.8.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 271/68 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 8. srpna 2019
o zveřejnění žádosti o zápis názvu uvedené v článku 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 v Úředním věstníku Evropské unie
„Αρσενικό Νάξου“ (Arseniko Naxou) (CHOP)
(2019/C 271/04)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 49 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 zaslalo Řecko Komisi žádost o ochranu názvu „Αρσενικό Νάξου“ (Arseniko Naxou). |
(2) |
Komise tuto žádost v souladu s článkem 50 nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala a dospěla k závěru, že splňuje podmínky stanovené v uvedeném nařízení. |
(3) |
Aby bylo možné podat podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 námitky, měl by být jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení pro název „Αρσενικό Νάξου“ (Arseniko Naxou) zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, |
ROZHODLA TAKTO:
Jediný článek
Jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 pro název „Αρσενικό Νάξου“ (Arseniko Naxou) (CHOP) jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.
V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 se zveřejněním tohoto rozhodnutí uděluje právo podat proti zápisu názvu uvedeného v prvním pododstavci tohoto článku námitku ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 8. srpna 2019.
Za Komisi
Phil HOGAN
člen Komise
PŘÍLOHA
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„ΑΡΣΕΝΙΚΟ ΝΑΞΟΥ“ (ARSENIKO NAXOU)
EU č.: PDO-GR-02323–6.11.2017
CHOP ( X ) CHZO ( )
1. Název
„Αρσενικό Νάξου“ (Arseniko Naxou)
2. Členský stát nebo třetí země
Řecko
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu:
Třída 1.3 Sýry
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
„Arseniko Naxou“ je stolní, tvrdý, vyzrálý sýr, který se vyrábí tradičním způsobem z nepasterizovaného kozího a ovčího mléka.
Prodává se v celých bochnících a má tyto fyzikální vlastnosti: válcovitý tvar, hmotnost od 1 do 4 kg, slonovinově bílou až nažloutlou barvu, tvrdou, ale relativně tenkou kůrku.
Obsah tuku v sušině nesmí být nižší než 43 % a obsah bílkovin nesmí být nižší než 27 %, zatímco vlhkost nesmí být vyšší než 38 % a obsah soli nesmí být vyšší než 3,5 %.
Organoleptické vlastnosti produktu, které jej odlišují od jiných tvrdých sýrů, jsou intenzivní, pikantní, sladko-slaná a lahodná chuť, krémová a jemná textura a bohaté aroma. Během zrání produkt získává na pikantnosti a aromatičnosti.
V důsledku použití nepasterizovaného mléka musí sýr „Arseniko Naxou“ zrát před propuštěním ke spotřebě nejméně 3 měsíce, aby byla zajištěna nepřítomnost nežádoucích mikroorganismů. Sýr se vyrábí od prosince do května.
3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
Ovce a kozy z horských a kopcovitých oblastí ostrova Naxos jsou místní plemena a jejich kříženci, jsou adaptovány na podmínky, které v této oblasti převládají, a chovají se tradičním, extenzivním způsobem. Zhruba od prosince do května, kdy je produkováno větší množství mléka a kdy se vyrábí sýr „Arseniko Naxou“, se zvířata krmí místní vegetací, jejíž růst je podpořen zimními a jarními srážkami (tymián, kručinka, cist, bedrník, čilimka, řečík lentišek, dub kermesový atd.). Za nepříznivých povětrnostních podmínek se zvířatům poskytuje sušené krmivo vyprodukované v zeměpisné oblasti (ječmen, oves, vikev, jetel). Od června do září, tedy v období nižší produkce mléka, během něhož se sýr nevyrábí, se zvířata pasou a jejich krmná dávka je doplňována o místně vyprodukovaná krmiva, jakož i o krmiva vyprodukovaná mimo zeměpisnou oblast (škrobovitá obilná zrna, otruby, seno). Od října do listopadu je kvůli nedostatku přirozené vegetace a zvýšeným potřebám zvířat jejich strava doplňována o sušená krmiva z místní produkce a pícniny pocházející z míst mimo zeměpisnou oblast. Maximální podíl doplňků krmiva vyprodukovaných mimo zeměpisnou oblast je nižší než 40 % sušiny za rok.
Hlavními surovinami pro výrobu sýra „Arseniko Naxou“ jsou: mléko, syřidlo, sůl a olej.
3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Ve vymezené zeměpisné oblasti probíhá produkce a zpracování mléka, jakož i výroba a zrání konečného produktu.
3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Produkt musí být zabalen ve vymezené zeměpisné oblasti, aby byla zajištěna: a) kvalita produktu během jeho uchovávání a přepravy, přičemž produkt musí být chráněn před fyzikálními činiteli (vlhkost, světlo, teplota, prach, výfukové plyny) a biologickými činiteli (bakterie, houby, viry); b) sledovatelnost produktu a c) v rámci monitorování vyžadovaná kontrola vyprodukovaného, zabaleného a prodaného množství produktu a souladu s povolenými surovinami a výrobními metodami.
Balení do papíru nebo do jiných obalových materiálů pro potraviny musí uskutečnit výrobce.
3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Celý bochník sýra musí být opatřen štítkem, který musí obsahovat následující informace:
— |
název „Arseniko Naxou“, za kterým se uvede údaj „chráněné označení původu“ nebo zkratka CHOP; |
— |
slova „ze syrového mléka“; |
— |
název a adresu výrobního podniku a/nebo balírny; |
— |
datum výroby. |
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Oblast produkce a zrání sýra zahrnuje celé správní území těchto obcí: Apeiranthos, Damarionas, Danakos, Keramoti, Koronida, Koronos, Kinidaros, Messi, Moni, Filoti a Chalkio okresu Naxos a Malé Kyklady.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
5.1. Specifičnost zeměpisné oblasti
Oblast výroby sýra se nachází v horské a kopcovité oblasti ostrova, která se rozkládá na jeho severním a východním okraji. Region je charakteristický svažitým terénem, přítomností teras, ochozů a zídek a rozlehlými pastvinami.
Podnebí ostrova Naxos je mírné, „středozemního ostrovního typu“: mírné, teplé a vlhké, se silnými větry. V horských oblastech ostrova jsou teploty o přibližně 5 °C nižší, průměrná roční relativní vlhkost dosahuje 85 % a úhrn srážek je 770 mm. Někdy se vyskytují silné sněhové srážky.
Specifické podmínky, pokud jde o teplotu, vlhkost a dešťové srážky, umožňují růst typických horských společenstev trav, které představují hlavní zdroj potravy ovcí a koz.
Ve vymezené zeměpisné oblasti se ve velkém pěstují olivovníky a vinná réva. Skalní úbočí hor jsou pokryta vegetací nízkého vzrůstu (garrigue) a vegetací středního až vysokého vzrůstu (makchie). Ve vegetaci makchie se převážně vyskytuje čilimka (Calycotome vilosa), řečík lentišek (Pistacia lentiscus), dub kermesový (Quercus coccifera), javor krétský (Acer sempervirens), dub cesmínovitý (Quercus ilex) a platan východní (Platanus orientalis), které představují vzácný zdroj potravy, zejména pro kozy. Na pastvinách regionu se hojně vyskytují přirozené rostlinné druhy, např. byliny jako Allium luteolum, Alyssum foliosum, Bolanthus greacus, Bupleurum aira, Campanula calaminthifolia, Centaurea oliverana, Cerastium runemarkii, Corydalis integra, Erysimum hayekii, Erysimum naxense, Galanthus ikariae, Galium conforme, Scutellaria virgaurea, Symphytum davisii, Verbascum adeliae, které jsou vhodné pro pastvu zvířat.
Ovce a kozy jsou dokonale přizpůsobené místním podmínkám oblasti, jsou malého vzrůstu a mají nízkou produkci mléka. Tradiční způsob volné pastvy (systém extenzivního chovu) umožňuje zvířatům získávat potravu na pastvinách regionu, a využívat tak místní vegetaci.
Sýr „Arseniko Naxou“ má od pradávna v životě a stravě obyvatel významné místo. Chovatelé – výrobci sýrů do dnešního dne pokračují ve výrobě sýrů tradiční metodou. Odborné znalosti sýraře jsou v jednotlivých fázích výroby sýra důležitým faktorem pro specifičnost tohoto produktu a rozhodujícím faktorem, pokud jde o jeho následné kvality. Rozhodujícím prvkem je schopnost sýraře rozeznat správný moment v procesu srážení mléka, kdy je sýřenina připravena na krájení. Krájení sýřeniny pomocí vhodného nástroje tak, aby se získala mléčná konzistence, pomalé míchání s cílem oddělit sýřeninu od syrovátky a ruční vtlačování sýřeniny do forem s cílem scedit tekutinu a vytvarovat sýr do konečné podoby svědčí o tom, že výrobní proces probíhá ručně. Zkušený výrobce sýra je schopen v průběhu zrání rozpoznat okamžik vhodný k tomu, aby: a) vybral bochníky sýra, u nichž výroba odpovídá správné metodě, a odstranil ty, které jsou nevyhovující; b) obrátil bochníky a c) potřel je olivovým olejem nebo sedlinou z olivového oleje, čímž rozhodujícím způsobem přispívá ke kvalitě sýra.
5.2. Specifičnost produktu
Sýr „Arseniko Naxou“
— |
má intenzivní, pikantní, sladko-slanou a lahodnou chuť a bohaté aroma. Jeho organoleptické vlastnosti jsou výsledkem využívání endemických rostlinných druhů ve výživě zvířat, což dodává mléku a sýru „Arseniko Naxou“, který se z něho vyrábí, příjemnou výraznou chuť a bohaté aroma. Specifičnost výrobní techniky, při níž se používá nepasterizované mléko, zachovává vlastnosti mléka vyprodukovaného v dané oblasti a přítomnost původních mléčných bakterií, které hrají rozhodující úlohu při vytváření chuťových vlastností tohoto sýra a přispívají k jeho pikantní sladko-slané chuti. Díky vysokému obsahu tuku má krémovou a jemnou texturu. Při výrobě je „Arseniko Naxou“ prvním sýrem, který se z čerstvého plnotučného mléka vyrobí, a tento sýr obsahuje více tuku. |
— |
Charakteristický je tvar sýrařských forem, které určují tvar sýra. Sýr má tenkou tvrdou kůrku, která je výsledkem dlouhé doby zrání. K vytvoření kůrky přispívá rovněž hnětení sýřeniny do forem, jakož i potírání solí a olejem. |
— |
Obsah tuku v sušině (43 %) a bílkovin (27 %) je v porovnání s ostatními sýry stejného typu vyšší. |
— |
Nese zvláštní název „arseniko“, který mu dali pastevci – sýraři z oblasti jakožto potvrzení, že se jedná o tvrdý a trvanlivý sýr, který je „nejsilnější“ co do obsahu tuku a bílkovin. To jsou vlastnosti spojované s výrazem „arseniko“ (řecky „samec“). |
5.3. Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)
Sýr „Arseniko Naxou“ je výsledkem kombinace půdních a klimatických podmínek oblasti, systému extenzivního chovu a tradičního způsobu výroby.
Historie oblasti, její geomorfologie, místopis a rozmanitost hornin přispívají k bohaté vegetaci, která představuje hlavní potravu ovcí a koz, z jejichž mléka se tento produkt vyrábí. Místní plemena ovcí a koz jsou díky volné pastvě v kopcovitých a hornatých oblastech nenáročné, odolné a dokonale přizpůsobené zvláštnímu zeměpisnému prostředí.
Klimatické podmínky oblasti jsou vhodné pro:
a) |
výskyt a růst velkého počtu aromatických plazivých rostlin, bylin, stromů a keřů patřících do čeledí Labiatae (hluchavkovitých), Umbelliferae (miříkovitých), Compositae (hvězdnicovitých) a jiných. Ty ovce a kozy využívají jako potravu, což dodává vůni a chuť mléku a sýru, který se z něj vyrábí; |
b) |
dlouhý pobyt ovcí a koz na přírodních pastvinách regionu a lepší zhodnocení endemických rostlinných druhů a |
c) |
zrání sýra „Arseniko Naxou“. Teplotní podmínky a vlhkost regionu, v němž teplota neklesá pod 10 °C a vlhkost dosahuje 70 až 90 %, přispívají k přirozenému zrání produktu na místech skladování a k výrobě sýra s typickou strukturou a složením. Stabilní úrovně teploty a vlhkosti bez výrazných výkyvů jsou důležité pro postupné zrání produktu, přispívají ke kvalitativním a kvantitativním změnám, k nimž během zrání dochází, a jsou určující pro jeho typickou strukturu. |
Specifičnost systému chovu (volná pastva), který chovatelé – sýraři v regionu tradičně používají, vede k využívání pastvin, a tudíž i místní vegetace, což přispívá k charakteristickým organoleptickým vlastnostem produktu.
Specifičnost metody výroby sýra „Arseniko Naxou“ spočívá v používání nepasterizovaného mléka – to umožňuje přítomnost původní mikroflóry, která pochází z prostředí pro ustájení zvířat a sýrárny a hraje klíčovou roli při vytváření chuťových vlastností sýra. Během zrání jsou vůně a chuť stále intenzivnější. Pozitivní korelace pikantní chuti, bohatého aroma a charakteristické textury se stářím sýra se připisuje významné proteolýze a lipolýze, jež probíhají v důsledku činnosti místních mléčných bakterií během zrání.
Znalosti sýrařů z tohoto regionu, kteří ručně zasahují během srážení, tvarování a zrání produktu, jsou důležité pro dosažení fyzikálně-chemických a organoleptických vlastností produktu.
Proces výroby do značné míry spočívá na znalostech sýraře, který je schopen odhadnout období výroby sýra v závislosti na klimatických podmínkách regionu a složení vegetace; spočívá rovněž v ručním zásahu v průběhu procesu, takže produkt je vyráběn řemeslným způsobem.
Zmínky o sýru „Arseniko Naxou“ se objevily v tisku, na internetu a v televizi. Produkt je popisován jako tradiční sýr ostrova Naxos a jeden z nejznámějších sýrů tohoto ostrova se specifickou, jedinečnou, intenzivní příjemnou chutí, která se postupně rozvíjí a stává se pikantnější a aromatičtější. Sýr se označuje jako „prvotřídní“ produkt a zdroj inspirace. Pověst produktu překročila hranice oblasti produkce a cení si ho i spotřebitelé z jiných regionů.
Název „Arseniko Naxou“ je dobře známý, jak vyplývá z historických zmínek, publikací v běžném a internetovém tisku a z faktur z nákupu a prodeje tohoto produktu.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)
http://www.minagric.gr/images/stories/docs/agrotis/POP-PGE/prodiagrafes_arsenikou_naxou.pdf
V Oznámení
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Evropská komise
13.8.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 271/73 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.9354 – AXA / NN Group / JV)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
(2019/C 271/05)
1.
Komise dne 5. srpna 2019 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).Toto oznámení se týká těchto podniků:
— |
Lindisfarne S.L. (Španělsko), ESI One S.à.r.l. (Francie), Alterimmo Europe S.à.r.l. (Francie), které jsou všechny v konečném důsledku kontrolovány podnikem AXA S.A („AXA“, Francie), |
— |
REI Spain B.V. (Nizozemsko), patřícího do skupiny NN Group (Nizozemsko). |
Podniky AXA a NN Group získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) a odst. 4 nařízení o spojování společnou kontrolu nad nově založeným společným podnikem.
Spojení se uskutečňuje nákupem podílů v nově založené společnosti představující společný podnik.
2.
Předmětem podnikání příslušných podniků je:— podniku AXA: globální pojišťovací skupina, která rovněž působí v oblasti správy investic. Podniky Lindisfarne S.L., ESI One S.à.r.l., Alterimmo Europe S.à.r.l. se zabývají správou nemovitostí ve Španělsku a v Evropě,
— podniku NN Group: finanční instituce s celosvětovou působností nabízející investiční a pojišťovací služby. Podnik REI Spain B.V. působí v oblasti získávání, vlastnictví a správy nemovitostí v Evropě,
— společného podniku JV: bude působit na trhu s pronájmem obytných prostor ve Španělsku.
3.
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.
4.
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Je třeba vždy uvést toto číslo jednací:
M.9354 – AXA / NN Group / JV
Připomínky lze Komisi zaslat e-mailem, faxem nebo poštou. Použijte tyto kontaktní informace:
E-mail: COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu |
Fax: +32 22964301 |
Poštovní adresa: |
Commission européenne / Europese Commissie |
Direction générale de la concurrence |
Greffe des concentrations |
1049 Bruxelles/Brussel |
BELGIQUE/BELGIË |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
JINÉ AKTY
Evropská komise
13.8.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 271/75 |
Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu
(2019/C 271/06)
Zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců po tomto zveřejnění.
ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU
Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012.
„RISO DEL DELTA DEL PO“
EU č.: PGI-IT-0712-AM01 – 21.6.2017
CHOP ( ) CHZO ( X )
1. Seskupení žadatelů a oprávněný zájem
Consorzio di Tutela del Riso del Delta del Po IGP |
Via J.F. Kennedy, 134 |
45019 Taglio di Po (Ro) |
Tel.: +39 532171640201 |
E-mail: info@consorziorisodeltapoigp.it |
Sdružení na ochranu produktu „Riso del Delta del Po“ CHZO (Consorzio di Tutela del Riso del Delta del Po IGP) je oprávněno k podání žádosti o změnu ve smyslu čl. 13 odst. 1 vyhlášky ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví č. 12511 ze dne 14. října 2013.
2. Členský stát nebo třetí země
Itálie
3. Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)
— |
☐ |
Název produktu |
— |
☒ |
Popis produktu |
— |
☐ |
Zeměpisná oblast |
— |
☒ |
Důkaz původu |
— |
☒ |
Metoda produkce |
— |
☐ |
Souvislost |
— |
☒ |
Označování |
— |
☒ |
Jiné [balení, logo produktu, aktualizované odkazy na právní předpisy] |
4. Druh změny (změn)
— |
☒ |
Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012 |
— |
☐ |
Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012 |
5. Změna (změny)
Popis produktu
— Následující věta v článku 1 specifikace produktu:
„Chráněné zeměpisné označení ‚Riso del Delta del Po‘ je vyhrazeno rýži, která splňuje podmínky a požadavky stanovené v této specifikaci produktu.“
se mění takto:
„Chráněné zeměpisné označení ‚Riso del Delta del Po‘ je vyhrazeno rýži, která splňuje podmínky a požadavky stanovené v této specifikaci produktu.“
Výraz (poznámka překladatele: v italštině) „frutti di riso“ byl nahrazen výrazem „riso“.
Tato změna umožňuje používat označení „Riso del Delta del Po CHZO“ s rýží v různých podobách, již lze prodávat spotřebiteli, tj. poté, co byla zrna v souladu se stávajícími právními předpisy a požadavky stanovenými ve specifikaci produktu průmyslově zpracována a ošetřena.
— Následující věta v článku 2 specifikace produkce a bodu 3.2 jednotného dokumentu:
„Označení ‚Riso del Delta del Po‘ se vztahuje výhradně na zrna rýže druhu ‚Japonica‘ kategorie Superfino odrůd Carnaroli, Volano, Baldo a Arborio.“
se mění takto:
„Označení ‚Riso del Delta del Po‘ se vztahuje výhradně na zrna rýže druhu ‚Japonica‘ kategorie Superfino odrůd Carnaroli, Volano, Baldo, Arborio, Cammeo, Karnak, Telemaco, Caravaggio a Keope.“
Byl vznesen požadavek na zařazení nových odrůd rýže, a to: Cammeo, Karnak, Telemaco, Caravaggio a Keope.
Potřeba zavést vedle na počátku stanovených odrůd náhradní odrůdy malé velikosti vyplývá ze skutečnosti, že tradiční odrůdy byly vyšlechtěny před mnoha lety (nejstarší, Arborio a Carnaoli, koncem 40. let 20. století) a mají agronomické vlastnosti (zejména vysokou náchylnost k mykózám a polehu rostlin), kvůli nimž je obtížné pěstovat rýži bez opakovaných ošetření přípravky na ochranu rostlin na úkor zdravotní nezávadnosti konečného produktu a udržitelnosti pěstování.
Nově vyšlechtěné odrůdy jsou naopak odolnější vůči mykózám a polehu rostlin, a umožňují tak získat zdravý a celistvý produkt s podobnými organoleptickými vlastnostmi jako u stávajících odrůd.
— Věta:
„Rýže ‚Riso del Delta del Po‘ má velká, průsvitná a kompaktní zrna s vysokým obsahem bílkovin. Může být bílá nebo neloupaná.“
se mění takto:
„Rýže ‚Riso del Delta del Po‘ má velká, průsvitná/perlová a kompaktní zrna s vysokým obsahem bílkovin. V souladu se stávajícími právními předpisy může být průmyslově zpracována a ošetřena.“
Výraz „průsvitná“ se vztahuje na všechny odrůdy uvedené ve specifikaci, a je tedy nepřesný. Ze současných odrůd má pouze odrůda Baldo průsvitná zrna, zatímco odrůdy Arborio, Carnaroli a Volano mají zrna perlová. Proto se navrhuje aktualizovat výraz „průsvitná“ na výraz „průsvitná/perlová“.
Byl vypuštěn výraz „bílá nebo neloupaná“ a nahrazen zněním „v souladu se stávajícími právními předpisy průmyslově zpracována a ošetřena“, aby se zohlednil rychlý průběh průmyslového zpracování podle měnících se preferencí spotřebitelů.
— Odstavec:
„Produkt ‚Riso del Delta del Po‘ – CHZO musí při uvedení ke spotřebě vykazovat tyto vlastnosti zrn:
Odrůda |
Lepivost vařené rýže g/cm |
Bílkoviny (%) (*1) |
Baldo |
> 4,5 |
> 6,60 |
Carnaroli |
> 1,5 |
> 6,60 |
Volano |
> 3,0 |
> 6,60 |
Arborio |
> 3,5 |
> 6,60 |
se mění takto:
„Produkt ‚Riso del Delta del Po‘ – CHZO musí vykazovat tyto vlastnosti zrn:
Odrůda |
Konzistence kg/cm2 |
Obsah bílkovin v sušině (v %) |
nejméně |
nejméně |
|
Arborio, Volano, Telemaco |
0,65 |
6,60 |
Baldo, Cammeo |
0,60 |
6,60 |
Carnaroli, Karnak, Caravaggio, Keope |
0,85 |
6,60 |
Tyto údaje musí být stanoveny před průmyslovým zpracováním na reprezentativních vzorcích veškeré suché neloupané rýže vyprodukované v zemědělském podniku.“
Parametr lepivosti byl nahrazen parametrem konzistence. Oba parametry jsou v nepřímé úměrnosti a svědčí o výživové kvalitě produktu po uvaření. Konkrétně, čím je rýže lepivější, tím méně je konzistentní a naopak. U parametru lepivosti neexistuje validovaná metoda analýzy lepivosti, neboť v rámci norem UNI a ISO se dosud nepodařilo spolehlivou a opakovatelnou metodu definovat, a to na rozdíl od parametru konzistence, pro kterou taková mezinárodně uznávaná metoda k dispozici je (norma UNI EN ISO 11747:2012).
Hodnoty navrhované pro parametr konzistence stanovila italská rada pro rýži, a to na základě výsledků několika analýz provedených její laboratoří.
Proto se považovalo za vhodné uvést, že konzistence a obsah bílkovin v rýži musí být otestovány před jejím zpracováním.
Důkaz původu
Článek 4 specifikace produktu
Tento článek byl přepracován v celém rozsahu, přičemž údaje o historii pěstování rýže v zeměpisné oblasti, které sestávají z prvních pěti odstavců článku 4, byly přesunuty do příslušného článku o souvislosti mezi oblastí a produktem. Článek 4 se mění takto:
„Původ produktu rovněž prokazují zápisy producentů, zpracovatelů a balíren do příslušných rejstříků vedených a aktualizovaných kontrolním subjektem uvedeným v článku 7 této specifikace.“
Metoda produkce
Článek 5 specifikace produktu
Tento článek byl přepsán tak, aby zohledňoval jak změny v postupech zpracování a produkce, tak i praktické výsledky, jichž bylo dosaženo od vstupu specifikace v platnost.
Příprava půdy
— Věta:
„Musí proběhnout orba do hloubky 25–30 cm, po které následuje nejméně jedno vláčení; pak musí být z důvodu optimálního hospodaření s vodou půda srovnána.“
se mění takto:
„Musí proběhnout orba do hloubky 25–30 cm, po které následuje nejméně jedno vláčení; připouštějí se však i jiné techniky přípravy půdy, jež zajistí vhodnou přípravu podkladu pro výsev.“
Tradiční postupy přípravy půdy (orba, vláčení) lze nyní nahradit alternativními činnostmi (rozbití hroud, provzdušnění zeminy), které při vynaložení méně energie přinášejí stejný výsledek a jsou ohleduplnější k životnímu prostředí. K orbě tak byly doplněny další, modernější metody zpracování půdy, které jsou dnes považovány za udržitelnější z hlediska životního prostředí.
Rozbor půdy
— Věta:
„Podniky produkující rýži Riso del Delta del Po musí nejméně jednou za pět let provést rozbor půdy týkající se těchto vlastností: struktura, pH, obsah organické hmoty, aktivní vápenec, asimilovatelný fosfor, výměnný draslík, celkový dusík, poměr uhlíku a dusíku, výměnný vápník, hořčík a sodík a poměr hořčíku a draslíku za účelem sestavení a udržení vhodného plánu hnojení vypracovaného zemědělským odborníkem.“
se mění takto:
„Podniky produkující rýži Riso del Delta del Po musí nejméně jednou za pět let provést rozbor půdy týkající se těchto vlastností: struktura, pH, obsah organické hmoty, aktivní vápenec, asimilovatelný fosfor, výměnný draslík, celkový dusík, poměr uhlíku a dusíku, výměnný vápník, hořčík a sodík a poměr hořčíku a draslíku za účelem sestavení a udržení vhodného plánu hnojení podle aktuálních potřeb.“
Povinnost mít plán hnojení vypracovaný „zemědělským odborníkem“ byla zrušena, protože takový plán může rovněž vypracovat samotný zemědělský podnik s ohledem na dovednosti získané na základě zkušeností zemědělce, který nemusí být nutně kvalifikován jako zemědělský odborník.
— Vypouštějí se tyto věty:
„Odrůda Carnaroli, která potřebuje především jílovitou půdu, se může pěstovat pouze v půdě s pH vyšším než 7,5. Ostatní tři odrůdy se mohou pěstovat v celé oblasti vymezené v článku 3 této specifikace.“
Mělo se za to, že lze vypustit údaj o pH půdy (parametr, který se uplatňuje pouze u odrůdy Carnaroli), neboť bylo zjištěno, že hodnota pH se v oblasti pěstování značně liší, a to i v rámci jednotlivých zemědělských podniků nebo v rámci jednoho pozemku, a na jakost uvedené odrůdy nemá vliv. Kromě toho přítomnost vody na půdě od dubna do srpna slouží jako tlumící prvek kyselého prostředí, což zvyšuje hodnotu pH.
Tato změna se rovněž vztahuje na bod 3.5 jednotného dokumentu.
Hnojiva
— Maximální obsah dusíku (N) v hnojivech byl zvýšen z 130 kg/ha na 160 kg/ha.
Oblast produkce sestává z rašelinných a jílovitých půd a získání celistvého a konzistentního produktu uplatnitelného na trhu je podmíněno používáním různých hnojiv v závislosti na typu půdy. Považovalo se tedy za vhodné zvýšit maximální množství dusíku, aby byl obsah bílkovin v zrnech z těchto půd roven obsahu bílkovin v zrnech z jiných půd.
Výsev
— Věta:
„Maximální použitelné množství osiva na hektar činí 240 kg. Rýže se může volně sít do vody nebo nasucho do obdělané půdy, kterou je však poté třeba okamžitě zavodnit.“
se mění takto:
„Maximální použitelné množství osiva na hektar činí 300 kg. Rýže se může volně sít nebo vysazovat do vody nebo nasucho do obdělané půdy, kterou je však poté třeba okamžitě zavodnit.“
Byla zvýšena maximální hodnota množství osiva, protože v některých oblastech 240 kg/ha osiva vysetého do vody nezajistí patřičnou hustotu osevu půdy. Řídká výsadba rostlině neumožní bránit se pleveli, což vyžaduje jeho opakované hubení. Kromě toho byla doplněna možnost vysetí do půdy, aby se omezilo množství používané vody.
Hubení škůdců a plevele
— Věta:
„Ošetření osiva je povinné v zájmu boje s typickou kryptogamní nákazou rýže (fusariózou, helmintosporiózou a pyricularií (zahoření rýže)).“
se mění takto:
„Ošetření osiva je povoleno v zájmu boje s typickou kryptogamní nákazou rýže (fusariózou, helmintosporiózou a pyricularií).“
Aby mělo pěstování rýže menší dopad na životní prostředí, je nyní ošetření osiva nepovinné, neboť pro osivo bez patogenů není nezbytné.
— Vypouští se tato věta:
„Z rýžového pole se povinně odvádí voda a pole se vystavuje slunci v případě problémů způsobených fytofágy rýže (korýši, hmyz a červi).“
Odstraňuje se povinnost odvádět z rýžového pole vodu, aby se zvýšila environmentální udržitelnost a omezilo množství používané vody.
— Věta:
„Plevel lze hubit povolenými přípravky na ochranu rostlin a posekáním náspů, aby se zabránilo nadměrnému výsevu, regulací vody a cíleným ošetřením půdy před výsevem.“
se mění takto:
„Plevel lze hubit povolenými přípravky na ochranu rostlin a posekáním náspů, aby se zabránilo nadměrnému výsevu, regulací vody a cíleným ošetřením půdy před výsevem, jakož i případným dočasným odvodňováním v souladu s osvědčenými postupy ošetřování za účelem likvidace fytofágů.“
Z důvodu větší jasnosti se má v oddíle týkajícím se ochrany rostlin za vhodné odkazovat na fytofágy i plevele, jak již uvádí stávající znění. Považuje se rovněž za vhodné specifikaci doplnit o možnost dočasného odvodnění. Zkušenosti získané s pěstováním rýže ukázaly, že cílené odvodnění rýžových polí odstraňuje problémy s fytofágy, aniž by bylo nutné další ošetření.
Sklizeň, sušení, skladování a zpracování
— Níže uvedené maximální hodnoty produkční jednotky u suché neloupané rýže
Carnaroli |
: |
6,0 tun/ha |
Volano |
: |
8,0 tun/ha |
Baldo |
: |
8,0 tun/ha |
Arborio |
: |
7,5 tun/ha |
se mění takto:
Odrůda |
Tun/ha |
Arborio |
7,5 |
Baldo |
8,0 |
Cammeo |
8,5 |
Carnaroli |
6,5 |
Telemaco |
8,5 |
Karnak |
8,5 |
Volano |
8,0 |
Caravaggio |
8,5 |
Keope |
8,5 |
Byly doplněny výnosy u nových odrůd a maximální produkce odrůdy Carnaroli se s ohledem na nedávno učiněný pokrok mírně zvýšila.
— Věta:
„Průmyslové zpracování se musí provádět v podnicích a podle postupů, které zaručí, že si rýže ‚Riso del Delta del Po‘ zachová své vlastnosti.“
se mění takto:
„Zpracování neloupané rýže na rýži loupanou (loupání a bělení) musí probíhat v rámci oblasti CHZO a v souladu s postupy, které zaručují, že si rýže ‚Riso del Delta del Po‘ zachová vlastnosti uvedené v bodě 3.2. Zvláštní rysy oblasti produkce umožňují při loupání a bělení zachovat vlastnosti produktu a omezit popraskání a polámání zrn, což je pro jejich stejnoměrné uvaření nezbytné.“
Zkušenosti získané v průběhu let ukázaly, že místo, kde se rýže loupe a bělí, ovlivňuje kvalitu konečného produktu. Během těchto fází je pro zachování optimálních vlastností produktu, pro minimální popraskání a polámání zrn a pro dosažení jejich stejnoměrného uvaření jedním z klíčových faktorů jedinečnost oblasti produkce.
Pro obzvláště příznivé mikroklima, teploty a environmentální vlastnosti oblasti produkce, konkrétně oblasti CHZO „Riso del Delta del Po“, je typická specifická průměrná relativní vlhkost vzduchu, která vytváří optimální podmínky pro splnění požadavků na kvalitu rýže „Riso del Delta del Po“.
Pro úplnost uvádíme, že specifičnost oblasti produkce rýže „Riso del Delta del Po“ je známa všem hospodářským subjektům v odvětví a referují o ní rovněž různé publikace. V oblastech produkce CHZO, které se nacházejí průměrně tři metry nad hladinou moře, panuje vyhovující přirozená vlhkost, již v jiných částech Itálie nenajdeme.
Tato změna se rovněž vztahuje na bod 3.6 jednotného dokumentu.
— V bodě 3.6 se vypouštějí tyto věty:
Sušení se musí provádět v sušičkách, které na obilkách nenechají rezidua z hoření nebo cizí pachy. Mohou se používat sušičky s nepřímým nebo přímým ohněm, jako palivo se však smí používat pouze metan a LPG.
Obsah vlhkosti vysušeného rýžového pole nesmí překročit 14 %.
Tato změna je čistě redakční, neboť výše uvedené věty se týkají spíše metody produkce než zvláštních pravidel pro krájení, strouhání, balení atd. Je třeba zdůraznit, že tato změna nepředpokládá změnu specifikace produktu, jelikož obě ustanovení jsou nadále beze změny součástí článku 5 „Metoda produkce“ a zůstávají v platnosti.
Označování a balení
Článek 8 specifikace produktu
— Věta:
„Rýže se balí do krabic nebo do sáčků určených k využití v potravinářství po 0,5 kg, 1 kg, 2 kg a 5 kg a může se balit i vakuově nebo do ochranné atmosféry.“
se mění takto:
„Rýže se balí do krabic nebo do sáčků určených k využití v potravinářství a může se balit i vakuově nebo do ochranné atmosféry.“
Požadavky týkající se hmotnosti a vlastností balení byly vypuštěny, aby balírny měly možnost volby mezi více druhy balení.
— Informace obsažené v těchto odstavcích:
„Na balení se musí povinně umístit logo označení s rozměry 40 x 30 mm a nápis ‚Riso del Delta del Po‘ s odpovídající velikostí písmen (minimální výška 5 mm), za nímž následují slova ‚Indicazione Geografica Protetta‘ (Chráněné zeměpisné označení) nebo jen zkratka ‚I.G.P.‘ (CHZO).
Na obalu musí být uveden název odrůdy (‚Arborio‘, ‚Carnaroli‘, ‚Volano‘ nebo ‚Baldo‘) a lze připojit i druh ‚neloupaná rýže‘.
Kromě toho se musí uvést jméno producenta nebo název podniku a adresa balírny.
Jiné nápisy než ‚Riso del Delta del Po – Indicazione Geografica Protetta‘ musejí mít rozměry nepřesahující 1/3 velikosti písmen použitých pro označení ‚Riso del Delta del Po‘.“
se přeformulovává takto:
„Vedle informací stanovených právními předpisy musí být na nádobách uvedeny tyto údaje:
1) |
výraz ‚Riso del Delta del Po‘, za nímž následuje označení ‚Indicazione Geografica Protetta‘ (nebo zkratka ‚IGP‘ (CHZO)) písmeny vhodných rozměrů (minimální velikost písma 7 pt); |
2) |
logo CHZO o rozměrech nejméně 40 × 25 mm. Pokud je velikost loga větší, je třeba tento poměr zachovat; balení musí být označeno jednou odrůdou uvedenou v článku 2, tj. Carnaroli, Volano, Baldo, Arborio, Cammeo, Karnak, Telemaco, Caravaggio nebo Keope; lze uvést i druh ošetření podle stávajících právních předpisů; |
3) |
logo Evropské unie pro CHZO.“ |
Vypouštějí se požadavky na minimální výšku nápisu „Riso del Delta del Po“ a údaje, které již vyžadují platné právní předpisy (jméno producenta nebo název společnosti a adresa balírny). Kromě toho se mělo za to, že není vhodné stanovovat zvláštní pravidla pro balení a označování vzhledem k tomu, že neexistují tradiční způsoby balení rýže „Riso del Delta del Po CHZO“, a že se upřesní způsoby ošetření vyžadované stávajícími právními předpisy.
Logo produktu
Aby bylo možné přesně reprodukovat logo produktu na obalu, byly vyjasněny a opraveny údaje o velikosti loga (viz bod 2 předchozí změny) a o kódech zelené barvy „Pantone 557C“ a barvy žluté „Pantone 117C“. Do specifikace se doplňuje nový odstavec, který zní:
„Přesné kódy barev jsou uvedeny níže:
Pantone Solid Coated
smetanová: |
1 205 C |
zelená: |
557 C |
žlutá: |
117 C |
Čtyřbarvotisk CMYK:
smetanová: |
C 0 |
M 3 |
Y 43 |
K 0 |
zelená: |
C 48 |
M 4 |
Y 35 |
K 10 |
žlutá: |
C 7 |
M 28 |
Y 100 |
K 12“ |
Specifikace barvy Pantone a jejího kódu je nezbytné z technického hlediska, aby tiskárny mohly logo přesně reprodukovat.
Aktualizace právních předpisů a kontroly
Článek 7 specifikace produktu
Byly aktualizovány odkazy na stávající právní předpisy a byl uveden název a adresa kontrolního subjektu.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„RISO DEL DELTA DEL PO“
EU č.: PGI-IT-0712-AM01 – 21.6.2017
CHOP ( ) CHZO ( X )
1. Název
„Riso del Delta del Po“
2. Členský stát nebo třetí země
Itálie
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
Označení „Riso del Delta del Po“ se vztahuje výhradně na zrna rýže druhu Japonica kategorie Superfino odrůd Carnaroli, Volano, Baldo, Arborio, Cammeo, Karnak, Telemaco, Caravaggio a Keope.
Rýže „Riso del Delta del Po“ má velká, průsvitná/perlová a kompaktní zrna s vysokým obsahem bílkovin. V souladu se stávajícími právními předpisy může být průmyslově zpracována a ošetřena.
Díky své vysoké schopnost absorpce, malé ztrátě škrobu a dobré odolnosti při vaření, jakož i díky organoleptickým vlastnostem, zejména zvláštní vůni a chuti, je obzvláště vhodná k přípravě těch nejlepších rizot.
Produkt „Riso del Delta del Po“ – CHZO musí vykazovat tyto vlastnosti zrn:
Odrůda |
Konzistence kg/cm2 |
Obsah bílkovin v sušině (v %) |
nejméně |
nejméně |
|
Arborio, Volano, Telemaco |
0,65 |
6,60 |
Baldo, Cammeo |
0,60 |
6,60 |
Carnaroli, Karnak, Caravaggio, Keope |
0,85 |
6,60 |
3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
—
3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Vzhledem ke zvláštním podmínkám, které jsou pro pěstování této rýže charakteristické, se musí fáze produkce provádět v rámci zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4.
Rýže se může volně sít nebo vysazovat do vody nebo nasucho do obdělané půdy, kterou je však poté třeba okamžitě zavodnit.
Zpracování neloupané rýže na rýži loupanou (loupání a bělení) musí probíhat v rámci oblasti CHZO a v souladu s postupy, které zaručují, že si rýže „Riso del Delta del Po“ zachová vlastnosti uvedené v bodě 3.2. Zvláštní rysy oblasti produkce umožňují při loupání a bělení zachovat vlastnosti produktu a omezit popraskání a polámání zrn, což je pro jejich stejnoměrné uvaření nezbytné.
3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Rýže se balí do krabic nebo do sáčků určených k využití v potravinářství a může se balit i vakuově nebo do ochranné atmosféry.
Balení musí být uzavřena tak, aby nebylo možné obsah vyjmout bez poškození obalu.
3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Vedle informací stanovených právními předpisy musí být na nádobách uvedeny tyto údaje:
1) |
výraz „Riso del Delta del Po“, za nímž následuje označení „Indicazione Geografica Protetta“ (nebo zkratka „IGP“ (CHZO)) písmeny vhodných rozměrů (minimální velikost písma 7 pt); |
2) |
logo CHZO o rozměrech nejméně 40 × 25 mm. Pokud je velikost loga větší, je třeba tento poměr zachovat; na balení musí být uvedena jedna odrůda, tj. Carnaroli, Volano, Baldo, Arborio, Cammeo, Karnak, Telemaco, Caravaggio nebo Keope; lze uvést i druh ošetření podle stávajících právních předpisů; |
3) |
logo Evropské unie pro CHZO. |
Oficiální logo produktu „Riso del Delta del Po“ tvoří ovál smetanové barvy se zeleným okrajem. V horní části tohoto oválu je uveden nápis „RISO DEL DELTA DEL PO“ a v dolní části pak „INDICAZIONE GEOGRAFICA PROTETTA“, přičemž oba nápisy jsou vyvedeny hůlkovým písmem zelené barvy. Uprostřed tohoto smetanového oválu se nachází menší zelený ovál.
V jeho středu je žlutou barvou vyvedena stylizovaná postava ženy, jež svírá svazek rýže. Po stranách jsou pak vyobrazení typická pro krajinu delty řeky Pád (stylizované rákosí a ptáci), která jsou na zeleném pozadí vyvedena smetanovou barvou.
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Typická oblast pěstování rýže „Riso del Delta del Po“ se rozprostírá na území pokrytém nánosy řeky Pád a táhne se od nejvýchodnějšího konce Pádské nížiny, přičemž zasahuje do regionů Veneto a Emilia Romagna. Oblast je na východě ohraničena Jaderským mořem, na severu řekou Adige a na jihu plavebním kanálem Ferrara/Porto Garibaldi.
Rýže „Riso del Delta del Po“ se pěstuje v regionu Veneto v provincii Rovigo na území obcí Ariano nel Polesine, Porto Viro, Taglio di Po, Porto Tolle, Corbola, Papozze, Rosolina a Loreo.
V regionu Emilia Romagna se rýže pěstuje v provincii Ferrara na území obcí Comacchio, Goro, Codigoro, Lagosanto, Massa Fiscaglia, Migliaro, Migliarino, Ostellato, Mesola, Jolanda di Savoia a Berra.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
Faktory související s životním prostředím
Vlastnosti krajiny, mírné klima a blízkost moře jsou hlavními prvky, které ovlivňují a charakterizují produkci rýže „Riso del Delta del Po“ na daném území. Rýže má v této oblasti ideální podmínky, neboť je to jediná plodina, kterou je možno pěstovat na území, které je neustále téměř ponořeno pod vodou.
Aluviální půdy v deltě řeky Pád pocházející z naplavených sedimentů jsou obzvláště bohaté na minerály, zejména na draslík, a nemusí se tedy přihnojovat draslíkovými hnojivy.
Kromě toho je pro půdy bez ohledu na jejich strukturu typický vysoký obsah soli (E.C. vyšší než 1 mS/sm) daný velmi vysokou hladinou podzemní vody.
Zvláštní zeměpisná poloha ohraničená mořem vytváří mikroklima, které je obzvláště vhodné pro pěstování rýže díky stálému vánku a s tím související menší vlhkostí, malým teplotním výkyvům (nejnižší zimní teploty klesají jen výjimečně pod 0 °C, zatímco v létě teploty za posledních 30 let nepřekročily 32 °C), a dobře rozloženými dešti během jednotlivých měsíců, přičemž celoroční srážky nedosahují 700 mm/rok. Tyto mimořádné klimatické podmínky omezují šíření patogenních hub a následnou potřebu ošetření rostlin fungicidy.
Historické a lidské faktory
Několik desítek let po rozšíření rýže do Pádské nížiny (1450) se objevují první písemné doklady o jejím pěstování v Polesine (oblast Rovigo), a to zejména v deltě řeky Pád. Tato plodina byla totiž úzce spjata s odvodňováním půdy, které urychlovalo možnost využívání slaných půd při střídání pěstovaných plodin, což dokládá jeden ze zákonů Benátské republiky z roku 1594. Koncem 18. století začali někteří benátští šlechtici rýži na odvodněných půdách pěstovat systematicky.
Dnes se rýže „Riso del Delta del Po“ pěstuje na ploše cca 9 000 hektarů rýžových polí. Pěstování této plodiny ovlivňuje místní kulturu i sociální rozvoj oblasti. Četné podniky již po mnoho let rýži balí a uvádí na trh pod názvem „Riso del Delta del Po“. Je dobře známa spotřebitelům v celé Itálii, kteří si jí cení pro specifické organoleptické vlastnosti, jež ji odlišují od dalších druhů rýže produkované v této zemi. Její pověst je spojena i s tradičními trhy a slavnostmi, které se v kraji každoročně konají, jako je například vyhlášená slavnost „Giornate del riso del Delta del Po“, jež se pořádá v obci Jolanda di Savoia (FE) a v rámci trhů v Porto Tolle.
Zvláštní vlastnosti rýže „Riso del Delta del Po“ jsou dány vysokým obsahem bílkovin, velikostí zrn, vysokou schopností absorpce, malou ztrátou škrobu a její vysokou kvalitou, díky níž se nerozvařuje.
Rýže je obzvláště chutná a aromatická, což ji odlišuje od rýže, která nebyla vypěstována v brakické vodě.
Solná rezidua přítomná v odvodněné půdě spolu se zvláštním složení vody použité při pěstování a vysokou hladinou podzemí slané vody ovlivňují organoleptické vlastnosti produktu a jeho vlastnosti jako obchodovatelné komodity: rýže se dá okamžitě rozeznat od ostatních druhů a je na trhu vysoce ceněna.
Zvýšená úrodnost aluviálních půd daná vysokým obsahem minerálů, zejména draslíku, má vliv na zvýšený obsah bílkovin v rýži a na zvýšenou odolnost zrn při vaření.
Kromě toho je pro půdy bez ohledu na jejich strukturu typický vysoký obsah soli (E.C. vyšší než 1 mS/sm), díky rýže získává zvláštní aroma a chuť.
Neustálý mořský vánek radikálně snižuje vlhkost mikroklimatu v oblasti, v níž se nacházejí rýžová pole, čímž silně omezuje potřebu použití fungicidních přípravků a umožňuje pěstovat vysoce kvalitní rýži.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)
Tento správní orgán zahájil vnitrostátní postup námitky tím, že zveřejnil návrh změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Riso del Delta del Po“ v Úředním věstníku Italské republiky č. 100 ze dne 2. května 2017.
Úplné znění specifikace produkce je k dispozici na internetové adrese:
http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335
nebo
lze vstoupit přímo na domovskou stránku ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it), kliknout na „Qualità“ (Jakost – na obrazovce nahoře vpravo), dále pak na „Prodotti DOP IGP STG“ (Produkty s CHZO, CHOP, ZTS – na levé straně obrazovky) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE“ (Specifikace produktů, jež jsou předmětem zkoumání EU).
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(*1) Hodnoty v sušině“
13.8.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 271/86 |
Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
(2019/C 271/07)
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„ΚΡΙΤΣΑ“ (KRITSA)
EU č.: PGI-GR-02317 – 6.7.2017
CHOP ( ) CHZO ( X )
1. Název (názvy)
„Κριτσά“ (Kritsa)
2. Členský stát nebo třetí země
Řecko
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarín, olej atd.)
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
Olivový olej „Kritsa“ se vyrábí pouze z oliv odrůdy Koroneiki. Jeho barva je zelená až zlatozelená.
— |
kyselost (v % hmotnosti kyseliny olejové): ≤ 0,5 |
— |
extinkční koeficient K270: ≤ 0,15 |
— |
extinkční koeficient K232: ≤ 1,90 |
— |
odchylka extinkčního koeficientu (delta K): ≤ 0 |
— |
ovocná chuť a vůně: ≥ 2,5 |
— |
vada: 0,0 |
3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
Olivový olej „Kritsa“ se vyrábí pouze z oliv odrůdy Koroneiki.
3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Pěstování oliv a všechny fáze výroby extra panenského olivového oleje „Kritsa“ musí probíhat v rámci vymezené zeměpisné oblasti.
3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Olivový olej „Kritsa“ je proslulý v Řecku i v mezinárodním měřítku a za toto renomé vděčí své výjimečné kvalitě (nízká kyselost, nízké extinkční koeficienty) a ovocné chuti a vůni. Na uvedené vlastnosti mají nepříznivý vliv teplota, světlo a kyslík, jimž může být olej s větší pravděpodobností vystaven při přečerpávání ze skladovací nádrže do cisternového vozidla a naopak, při přečerpávání mezi cisternovými vozidly nebo při uložení v cisternovém vozidle. Vysoké teploty a přítomnost kyslíku navíc u oleje způsobují rychlé znehodnocení jeho charakteristické ovocné chuti a vůně. Z těchto důvodů by měl být olivový olej „Kritsa“ skladován v nádržích z nerezavějící oceli ve vymezené oblasti, aby vlastnosti, na nichž je založeno jeho renomé, zůstaly zachovány. Olivový olej „Kritsa“ je ve vymezené oblasti také balen, konkrétně v místě své výroby. Tento postup zajišťuje, aby kvalitativní vlastnosti oleje nebyly nijak ovlivněny či změněny, a zároveň usnadňuje kontroly a zaručuje sledovatelnost.
3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
—
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Olivový olej „Kritsa“ se vyrábí pouze na území obecního distriktu Kritsá a sousedních obcí Mesa, Exo Lakkonia a Kroustas, přičemž všechny uvedené lokality spadají pod obec Agios Nikolaos. Uvedený obecní distrikt zahrnuje kromě velké vesnice Kritsá následující osady: Ammoudara, Vathy, Theologos, Katharó, Kalyvos, Mardati, Rousa Limni a Tapes.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
„Kritsa“ patří k nejproslulejším krétským olivovým olejům a dobré pověsti se těší i mimo Řecko. Renomé tohoto produktu vychází výhradně z jeho kvality a z organoleptických a chemických vlastností, které jsou spojeny s danou zeměpisnou oblastí, ale i s lidským faktorem, který ke kvalitě vyráběného oleje významně přispívá.
Právě toto široce rozšířené renomé je základem žádosti o zápis olivového oleje „Kritsa“ jako chráněného zeměpisného označení (CHZO).
Olivový olej „Kritsa“ se vyrábí v relativně malé oblasti, kde panují přibližně stejné půdní a klimatické podmínky, díky čemuž má konečný produkt jednotné vlastnosti. Olivy Koroneiki jsou navíc jedinou zde rostoucí odrůdou této plodiny.
V oblasti panuje mírné středomořské klima bez velkých teplotních výkyvů. Díky uspořádání a orientaci krajiny je zde i hojnost slunečního svitu, jemuž je oblast vystavena více než 2 900 hodin ročně. Olivové háje se zde vysazují na suché vápencové půdě s dobrou schopností zadržování vody. Vzhledem k množství jílu, které půda obsahuje, je vhodná pro nezavlažované olivové háje. Navíc zde nejsou nijak zvlášť příznivé podmínky pro mušky druhu vrtule olivovníková, takže zpravidla nedochází k velkému zamoření.
Většina oliv z této oblasti se lisuje společně, a to do 48 hodin od sklizně, což minimalizuje znehodnocení sklizených plodů. Díky know-how výrobců, které vznikalo po mnoho let, se plody sklízejí přesně v té správné fázi zralosti, kdy mění barvu ze žlutozelené na tmavě fialovou, což je faktor spojený s organoleptickými vlastnostmi vyráběného oleje.
K zajištění specifických vlastností olivového oleje „Kritsa“, mezi něž patří nízká kyselost nepřesahující hodnotu 0,5, nízké hodnoty extinkčních koeficientů (K270: ≤ 0,15, K232: ≤ 1,90, delta-K: ≤ 0) a ovocná chuť a vůně s hodnotou vyšší než 2,5, tak přispívají přírodní i lidské faktory.
Hojnost světla, suchá vápencová půda a správně načasovaná sklizeň – to vše se podílí na výrobě oleje s mnoha aromatickými složkami, které mu dodávají jeho charakteristickou ovocnou příchuť. Nízké hodnoty extinkčních koeficientů (K270, K232 a delta K) souvisejí s nadmořskou výškou, ale i s faktem, že olivy jsou lisovány ihned po sklizení.
O olivovém oleji „Kritsa“ se obsáhle hovoří v norských, slovinských a japonských časopisech, kde je důraz kladen především na jeho kvalitativní vlastnosti.
Olivový olej „Kritsa“ se objevuje také na internetových stránkách o cestování a agroturistice, podle nichž by si návštěvníci vesnice Kritsá rozhodně měli s sebou nějaký místní olivový olej odvézt.
Kromě cestovatelských internetových stránek se olivový olej „Kritsa“ zmiňuje i na webu známé restaurace v Aténách, která ve svých pokrmech využívá jen tento olej. Olivový olej „Kritsa“ patří také mezi základní složky využívané školou slavné patisserie Valrhona ve Francii.
Důkazem renomé výrobku a jeho sepětí s místními lidmi a okolním prostředím je skutečnost, že se olej objevuje na místních akcích, v místním i celostátním rozhlase a televizi a také v tisku.
Vazbu mezi olivovým olejem „Kritsa“ a místními lidmi a jejich historií vysvětluje spisovatel a novinář Tom Mueller ve své knize „Extra Virginity, the sublime and scandalous world of olive oil“ (Extra panenství: Úžasný a skandální svět olivového oleje) z roku 2014.
Jak uvádí on-line periodikum Olive Oil Times, olivový olej „Kritsa“ se objevil také v mezinárodních médiích, konkrétně na televizní stanici CNN a v deníku The Times.
Svědectví o renomé tohoto výrobku a o tom, že obec Kritsá byla uznávána jako významná oblast výroby olivového oleje, přinášejí také dobové cestopisy z 19. století.
Konkrétně v časopise Bulletin de la Société de Géographie (1835) píše M. A. Fabreguettes: “… Kritsá… vesnice bohatá ve všech oblastech produkce – od olivového oleje a mandlí až po svatojánský chléb, sýr atd.…”. V publikaci Kritika iti Topografia kai Odoiporika tis Nisou Kritis (1894) pak Ν. Kalomenopoulos uvádí “… Úrodné údolí Kritsá, malá pláň křižovaná říčkou a hustě osázená olivovníky…” a „Údolí Lakkonia… je pokryté olivovníky a třešněmi…“.
Od roku 2006 získal olivový olej „Kritsa“ celkem 24 ocenění – 16 ve vnitrostátních a 8 v mezinárodních soutěžích, zejména v kategoriích olejů se středně intenzivní a velmi intenzivní ovocnou chutí a vůní. Největším úspěchem byla roku 2008 zlatá medaile v kategorii olejů se středně intenzivní ovocnou chutí a vůní v mezinárodní soutěži „Mario Solinas“ pořádané organizací International Olive Council (Mezinárodní rada pro olivy). Mezi další významné úspěchy patřilo třetí místo ve stejné soutěži pro rok 2006, zlatá medaile v soutěžích Extra Virgin Olive Oil Competition v Los Angeles (2010) a Great Taste v Londýně (2012) a také stříbrná medaile v soutěži Prodexpo v Moskvě (2012) a v soutěžích Olive Japan (2013) a Cat Cora’s Kitchen (2013). V Řecku získal olej zlaté medaile v těchto soutěžích: Panhellenic Extra Virgin Olive Oil Producers‘ Competition (2007), 1st Greek Extra Virgin Olive Oil Competition (2008) a Eleotechnia (2008 a 2011).
Kromě výše uvedených ocenění pak olivový olej „Kritsa“ v poslední době získal bronzové ocenění mezi extra panenskými olivovými oleji v soutěži International Quality Olive Oil Competition v Londýně (2017). Téhož roku získal také bronzovou medaili za chuť v kategorii olejů se středně intenzivní ovocnou chutí a vůní na 5. ročníku soutěže řeckých extra panenských olivových olejů. O obou těchto oceněních referoval řecký on-line tisk. V letech 2016 a 2017 obdržela lisovna olivového oleje provozovaná zemědělským družstvem v Kritsá dvě ocenění Asociace krétských obcí vyrábějících olivový olej: stříbrnou medaili Minoan Olive v kategorii „dobré marketingové postupy v oblasti prodeje olivového oleje“ a zlatou medaili Minoan Olive v kategorii „dobré postupy při lisování oliv“.
A historické spojení dané oblasti s olivami a výrobou olivového oleje je navíc doloženo existencí (minimálně dvou) olejových lisů v oblasti starověkého města Lato, jehož rozvaliny pocházejí z dórského období (5. a 4. století př. n. l.). Na území města, které se nachází zhruba tři kilometry od vesnice Kritsá, byly nalezeny pozůstatky skladišť olivového oleje. Silnému sepětí mezi pěstováním oliv a každodenním životem místních obyvatel nasvědčují i staré lisovny oleje roztroušené po širším okolí a také hojné zmínky v cestopisech pocházejících již z 19. století.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)
http://www.minagric.gr/images/stories/docs/agrotis/POP-PGE/prod_ladi_kritsa070119.pdf